Da áz
tab eC
VÝSLEDKY REPREZENTATIVNÍHO PRŮZKUMU PROVEDENÉHO U ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ V LÁZEŇSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V ČESKÉ REPUBLICE I. etapa (27. 5. - 10. 6. 2002)
ism
ur To
ch
ze Červen 2002
Obsah: 1. Úvod...............................................................................................................................3 2. Návštěvnost lázeňských zařízení .....................................................................................3
Da
3. Indikace léčby.................................................................................................................6 4. Počet lázeňských zařízení ...............................................................................................6 5. Průměrná ošetřovací doba ...............................................................................................7
tab
6. Pracovníci v lázních ........................................................................................................8 7. Základní cíl průzkumu lázeňských zařízení .....................................................................9 8. Metoda a program zpracování výzkumu ..........................................................................9 9. Některé problémy při průzkumu ................................................................................... 13
áz
10. Shrnutí výsledků průzkumu
Přílohy
ch
ze
eC
10.1 Souhrnné výsledky ………………………………………………………………. 14 10.2 Německá spolková republika …………………………………………………… 33 10.3 Ruská federace …………………………………………………………………... 46 10.4 Karlovy Vary ……………………………………………………………………. 59 10.5 Mariánské Lázně ………………………………………………………………... 71 10.6 Františkovy Lázně ………………………………………………………….…… 83 10.7 Výdaje lázeňských hostů na území ČR ……………………………………….… 95 10.8 Hlavní připomínky lázeňských hostů z průzkumu ……………………….……. 104
Tabulková příloha Příloha A – Dotazník – Výzkum veřejného mínění lázeňských hostů Příloha B – Základní informace o lázeňských místech, v nichž byl průzkum prováděn
ism
ur To 2
1. Úvod
Da
Česká republika oplývá bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, které umožnily vznik široké sítě různorodých lázeňských zařízení. Lázeňství v České republice má dlouholetou tradici a již v minulosti dosáhlo evropského věhlasu. Lázeňství je především zdravotnickou léčebnou záležitostí, avšak v současnosti stále více je využíváno i pro rekondiční, rekreační a ozdravné účely. Lázeňství však také vystupuje jako komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony a nabídkou služeb vytvářejí materiální podmínky pro pobyt lázeňských hostů, pro lázeňskou léčbu a pro plné uspokojování všestranných potřeb lázeňských hostů, vč. podmínek pro jejich kulturní, zábavné, sportovní aj. vyžití.
tab
ch
ze
eC
áz
Oprávněně lze tedy lázeňství chápat jako významnou ekonomickou aktivitu, která vedle přínosů pro veřejné zdraví má i nesporné ekonomické důsledky. Podle mezinárodních zvyklostí se lázeňství z ekonomického hlediska zařazuje mezi základní klasifikační skupiny cestovního ruchu. Tak jako cestovní ruch však lázeňství není jednoznačně ekonomicky vymezeno, lázeňství stejně jako cestovní ruch není samostatným ekonomickým odvětvím, ale zasahuje prakticky do všech sfér ekonomického a sociálního života společnosti. Lázeňství se tedy kromě ekonomicky neměřitelných přínosů pro veřejné zdraví podílí na ekonomických aktivitách, na tvorbě hrubého domácího produktu, na tvorbě devizových zdrojů, na příjmech státu, lázeňských měst a obcí, ovlivňuje podnikatelskou a investiční činnost, zaměstnanost a významně přispívá k rozvoji lázeňských míst a regionů. V tom směru je rozvoj lázeňství středem zájmu a pozornosti obcí, regionů i příslušných státních orgánů, které v zájmu podpory rozvoje tohoto perspektivního odvětví přijímají různá podpůrná opatření a rozvojové programy, jejichž cílem je podpořit rozvoj lázeňských míst, přilákat další návštěvníky (a to nejen domácí, ale i zahraniční), zvýšit tak návštěvnost a ekonomické přínosy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro lázeňská místa, regiony i stát.
ur To
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto uskutečnit kvantitativní průzkum na reprezentativním souboru 3 000 zahraničních lázeňských hostů v lázeňských zařízeních České republiky ve dvou etapách, a to v I. etapě od 27. 5. do 10. 6. 2002 a v druhé etapě od 16. 9. do 3. 10. 2002, při čemž v každé etapě u cca 1 500 respondentů. Tato studie uvádí průběžné výsledky prvé etapy šetření, při které byly získány odpovědi od 1 600 zahraničních lázeňských hostů. Provedený průzkum u lázeňských hostů - cizinců - má za cíl identifikovat základní charakteristické ukazatele, které mohou být cenným podkladem pro další analytické práce a formulaci obchodní a hospodářské politiky na všech relevantních úrovních.
ism
2. Návštěvnost lázeňských zařízení
Hosté přijíždějí do lázní v převážné míře za účelem léčení, prevence či rehabilitace, v poslední době však přibývá i odpočinkových a rekondičních pobytů. Významným faktem, který odlišuje lázeňské hosty od běžných návštěvníků, je délka pobytu. Průměrná délka pobytu hostů v lázeňských zařízeních v České republice v roce 2001 byla 16,7 dne (z toho 12,1 dne u cizinců a 19,7 dne u domácích hostů), zatímco průměrná délka pobytu ve všech
3
ubytovacích zařízeních v ČR byla 4,6 dne (4,2 cizinci, 4,9 domácí). Při tom v různých krajích, podle charakteru přírodních léčebných zdrojů, se délka pobytu v lázeňských zařízeních dosti odlišuje např. od 12,9 dne (z toho cizinci 7,4 dne) ve Středočeském kraji po 29,6 dne (z toho cizinci 12,3 dne) v kraji Královéhradeckém1. Delší doba pobytu v lázeňských zařízeních má vliv na podobu produktu, který lázeňská místa nabízejí. Klienti vzhledem k dlouhodobějším pobytům upřednostňují kvalitní ubytovací a stravovací služby, pestrou nabídku programů a doprovodných akcí.
Da
tab
Z hlavního motivu pobytu v lázeňském zařízení - léčby - vyplývá další typický znak, kterým je sezónnost. V lázeňských zařízeních je sezóna podstatně delší než v hotelech a léčebné pobyty se mohou realizovat většinou po celý rok. Uvedený aspekt léčení, délka pobytu a sezónnost je determinující při vymezení sféry lázeňství v odvětví zdravotního cestovního ruchu.
eC
áz
Výrazným zlomem ve vývoji českého lázeňství byla transformace v průběhu prvé poloviny devadesátých let minulého století, která znamenala i dočasný výrazný pokles lázeňských hostů. Od roku 1993 počet lázeňských hostů však stoupal, a to i přes určité problémy ve finanční situaci zdravotních pojišťoven, které omezovaly finanční prostředky pro poskytování lázeňské péče. Souvislost lze hledat ve zlepšující se kvalitě a pestrosti nabídky služeb a ve zvýšeném zájmu o zdravotní dovolené. Podobný vývoj byl zaznamenán i u lázeňských hostů cizinců. V roce 1991 poklesl počet pacientů - cizinců na nejnižší úroveň - na cca 16 300, od tohoto roku jejich počet každoročně stoupal na více než 90 000 v roce 2000. Vývoj počtu lázeňských pacientů (včetně dětí) je patrný z tohoto grafu2: Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních
250
v tis. osob
150 100 50 0
ch
ze
200
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
tuzemci
256,7
212,9
207,8
154,7
167,7
171,8
169,6
168,5
165,3
167,2
182,8
cizinci
27,3
16,4
22,0
29,9
37,8
43,3
48,6
56,6
68,6
71,3
93,0
ur To
1990
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
ism
Z grafického znázornění je patrný význam zahraničních hostů pro výkony lázeňství. V roce 2000 zahraniční hosté představovali již třetinu všech lázeňských pacientů, přičemž jejich počet od roku 1995 stoupal v průměru o 16,5 % ročně (jejich počet se v uvedeném období více jak zdvojnásobil). Pro srovnání počet domácích pacientů ve stejném období vzrostl jen o 6,4 % (v průměru ročně o 1,25 %). Zahraniční hosté představují i významný přínos pro ekonomiku lázeňských zařízení. Pokud jde o strukturu pacientů, dochází od roku 1995 k výrazné změně podílu v neprospěch pacientů na náklad zdravotního pojištění. Podíl pacientů s komplexní lázeňskou péčí se od roku 1995 snížil z 56,6% na 41,9% v roce 2000. Příčinou však nebyl jejich výrazný absolutní úbytek, ale nárůst pacientů, kteří si hradili pobyt na vlastní náklady. 1 2
Pramen ČSÚ – publikace o návštěvnosti ubytovacích zařízení Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) – publikace Lázeňská léčba
4
Podobný vývoj nastal u pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí, jejichž podíl klesl z 15,5 % v roce 1995 na 9,7 % v roce 2000. Ačkoliv docházelo k úbytku pacientů na náklad zdravotního pojištění, celkový počet pacientů stoupal zásluhou rostoucího podílu pacientů, kteří si léčbu hradili na vlastní náklady. Mimořádně se zvýšil také počet zahraničních pacientů léčených na vlastní náklady (v roce 2000 proti roku 1995 téměř 2,3krát). Podrobný přehled je uveden v následující tabulce.
Da
Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních 1994 186 856 135 317 102 208 33 109 51 539 13 815 37 724 630 187 486
100%
80%
1995 195 312 140 759 110 547 30 212 54 553 11 352 43 201 519 195 831
1996 198 448 134 697 107 815 26 882 63 751 15 270 48 481 481 198 929
22,1
24,4
7,4
5,81 15,5
7,7 13,6
17,7
56,6
1995
1999 220 645 125 500 102 375 23 125 95 145 24 025 71 120 601 221 246
50,0
31,5
32,2
36,0
10,14 11,23
10,9 10,5
12,4
47,1
46,4
41,9
ch
0%
komplex. láz. péče
9,9 12,8
54,3
20%
1994
27,3
ze
40%
54,6
1998 216 339 126 189 101 887 24 302 90 150 21 926 68 224 664 217 003
2000 257 453 132 796 107 946 24 850 124 657 31 853 92 804 627 258 080
Struktura pacientů v % - dospělí
20,2
60%
1997 206 368 129 495 103 104 26 391 76 791 20 391 56 400 754 207 122
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
eC
áz
tab
Dospělí pacienti Počet pacientů celkem na náklad zdrav. pojištění v tom: komplexní lázeň. péče příspěvk. lázeň. péče na vlastní náklady v tom: tuzemci cizinci Hrazený doprovod Celkem pacienti + doprovod
1996
1997
1998
příspěvk. láz. péče
9,7
1999
2000
samoplátci - tuzemci
samoplátci - cizinci
ur To
Vývoj počtu pacientů - cizinci 27,3
0,0
16,4 22,0 29,9 37,8 43,3 48,6 56,6
68,6 71,3
ism
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
93,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
počet pacientů v tis.
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
5
Příjezdy lázeňských hostů ze zahraničí vykazují velkou dynamiku. Přes výrazný pokles v roce 1991 (cca 60 % stavu z roku 1990) vzrostl jejich počet do roku 2000 téměř na šestinásobek (z 16,4 tis. v roce 1991 na 93 tis. v roce 2000). K rapidnímu růstu došlo v roce 2000, kdy přijelo o 30 % zahraničních pacientů více ve srovnání s rokem 1999.
Da
V lázeňských místech nepobývají pouze pacienti, kteří se přijeli léčit, ale též další hosté, kteří využívají služeb hotelů a jiných ubytovacích zařízení vedle lázeňských léčeben.
3. Indikace léčby
tab
Nejčastější indikací u pacientů léčených na náklad zdravotního pojištění jsou nemoci pohybového ústrojí (45,3 %), dále nemoci oběhového ústrojí (12,5 %) a nemoci nervové (12,1 %).
áz
Strukturu všech pacientů v ČR na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin v % - rok 2000
trávicí 3,96%
nemoci žláz s vn.s. 3,66%
eC
močové 1,93%
dýchací 12,20%
nervové 12,30%
ženské 4,67%
pohybové 46,04%
ch
ze
duševní 1,12%
oběhové 12,70%
kožní 1,42%
ur To
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
4. Počet lázeňských zařízení
ism
Většina lázeňských zařízení (v resortu zdravotnictví, mimo resort ministerstva vnitra a obrany) přešla do soukromého sektoru. V roce 1992 vznikly z většiny státních lázeňských společností soukromé obchodní společnosti. V roce 1990 u nás bylo celkem 87 lázeňských zařízení, v současné době jich u nás existuje 46 nestátních a 17 státních. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení (např. SLL Karlova Studánka, SLL Darkov nebo SLL Bludov) a resortu obrany a vnitra.
6
Počet lázeňských zařízení 17
2000
46 45
1999
8
1998
9
47
10
1997
Da 1996
státní
41
nestátní
40
11
1995
13
1994
12
1993
13
42 39 35
tab 20
1992
64
1991
88
1990
87
0
20
40
60
80
100
áz
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
5. Průměrná ošetřovací doba
ze
eC
Lázně v Česku disponují celkem přibližně 22 000 lůžky (údaj ČSÚ k 31.7.2001). Počet lůžek v lázeňských místech se výrazně liší – od cca 8,5 tis. lůžek v Karlových Varech, přes 5 tis. lůžek v Mariánských Lázních až po nejmenší lázně s kapacitou okolo 200 lůžek jako např. Bechyně, Dubí, Toušeň, Osečná, atd.
ur To
ch
Průměrná ošetřovací doba v lázeňských zařízeních (u všech pacientů, domácích hostů i cizinců) je nejkratší u dospělých pacientů a nejdelší u dětí. Pro tyto dvě skupiny pacientů je také typické to, že průměrná ošetřovací doba od roku 1994 klesá.
Průměrná ošetřovací doba ve dnech 43,1
45 40 35
40,3
39,9
40,4 36,3
29,6
22,2
30,3 22,1
21,7
33,8
34,0
32,5
21,4
20,7
20,4
15 10 5 0 1995
dospělí
1996
1997
1998
dorost
19,0
ism
20
1994
36,8
32,8
30,5
30 25
38,3
1999
2000
děti
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
7
U dospělých pacientů ze zahraničí - samoplátců - průměrná ošetřovací doba poklesla ze 17,9 dnů v roce 1996 na 14,3 dnů v roce 2000. Stejně tak klesá od roku 1994 ošetřovací doba i u zahraničních pacientů – samoplátců - ve věkové kategorii dorost a děti. U domácích pacientů, kteří si léčebný pobyt hradili na vlastní náklady, je vývoj obdobný. Průměrná ošetřovací doba klesla z 13,5 dne v roce 1994 na 9,5 dne v roce 2000.
Da
6. Pracovníci v lázních
áz
tab
Lázeňství je obor náročný na pracovní sílu. Kromě zdravotnického personálu je nutné počítat s početným obsluhujícím personálem. Lázeňství je tak významným generátorem pracovních míst v příslušné oblasti. Schopnost tvorby pracovních míst lázeňství zachycují grafy s podílovým vyjádřením počtu ubytovacích zařízení a počtu pracovníků jednotlivých zón cestovního ruchu. Podíl počtu pracovníků v ubytovacích zařízeních zóny lázeňského cestovního ruchu je podle více jak trojnásobný v porovnání s podílem podle počtu ubytovacích zařízení. Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních v roce 2000 - zóny cestovního ruchu
eC
Počet ubytovacích zařízení v roce 2000 zóny cestovního ruchu městský a kulturněpoznávací 21,0%
ze
nevyhraněný 28,0%
městský a kulturněpoznávací 34,1%
lázeňský 5,2% v okolí vodních ploch 15,6%
nevyhraněný 18,2%
horský 19,5%
v okolí vodních ploch 9,8%
Pramen: ČSÚ – publ. 9205-00
ur To
ch
horský 30,2%
lázeňský 18,3%
Vedle pracovníků lázeňských zařízení vyvolává lázeňství potřebu pro široký rozsah vyvolaných a navazujících aktivit a služeb, čímž se zvyšují pracovní příležitosti a zaměstnanost v dalších odvětvích; lázeňství v tomto směru má významný přímý vliv na zaměstnanost a pracovní příležitosti pro obyvatele lázeňských míst a tím i pro ekonomiku města i širší oblasti.
ism 8
7. Základní cíl průzkumu lázeňských zařízení Lázeňství patří v České republice vedle svých léčebně zdravotních přínosů k tradiční součásti cestovního ruchu s mimořádně příznivými ekonomickými přínosy pro rozvoj lázeňských měst, regionů i celé ekonomiky. Z počtu lázeňských hostů tvoří cizinci zhruba třetinu a jejich podíl s postupně zvyšuje.
Da
Cílem provedeného průzkumu bylo především zjistit, jak se v českých lázní cítí lázeňští hosté ze zahraničí. Jakým způsobem se o lázních dozvěděli, jakým způsobem pobyt hradí, jak jsou spokojeni s jednotlivými službami, co jim chybělo, co doporučují apod. Výsledky průzkumu by měly poskytnou informace pro další rozvoj lázeňství, a to jak pro provozovatele lázeňských zařízení, tak i pro další instituce a subjekty, které tuto významnou součást cestovního ruchu ovlivňují.
tab
8. Metoda a program zpracování průzkumu
ch
ze
Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně Jáchymov Teplice Třeboň Poděbrady Luhačovice Jeseník Darkov
eC
áz
Výzkum probíhal v deseti českých lázeňských místech (původně byl plánován též v Janských Lázních, avšak pro nesouhlas vedení lázeňských zařízení nemohl být uskutečněn):
Lázeňským hostům byly rozdány předem sestavené dotazníky ve čtyřech jazykových mutacích: v češtině, němčině, angličtině a ruštině (vzor dotazníku v češtině je v příloze A).
ism
ur To
Každý dotazník byl označen pořadovým číslem. Číslo obsahuje 8 znaků. První dva (01 – 11) označují lázeňské místo, třetí znak zemi respondenta. Bylo vybráno sedm nejvýznamnějších zemí, ze kterých do České republiky přijíždějí lázeňští hosté (při zpracování výsledků bylo však podle četnosti respondentů jednotlivým teritoriím přiřazeno jiné označení). Číslo 8 a 9 značí ostatní země světa v rozdělení na ostatní Evropu a ostatní svět kromě Evropy. Čtvrté pole je prázdné. Poslední čtyři políčka obsahují pořadové číslo dotazníku v jednotlivých lázeňských místech. Údaje z dotazníku byly zapisovány do sestavené tabulky v programu Excel a vyhodnoceny. Následující část studie obsahuje výsledky výzkumu, tabulky a příslušné grafy. A
kód lázeňského místa 01 - Karlovy Vary 02 - Mariánské Lázně 03 - Františkovy Lázně 04 - Jáchymov 05 - Teplice
9
07 - Třeboň 08 - Poděbrady 09 - Luhačovice 10 - Jeseník 11 – Darkov B
Da
kód země (ve zpracování) Při zpracování byly kódy přiděleny zemím s největším počtem návštěvníků. Německo Rusko Izrael Arabské země Nizozemsko Švýcarsko USA ostatní evropské země ostatní mimoevropské země
áz
C
tab
1 2 3 4 5 6 7 8 9
pořadové číslo dotazníku, podle jednotlivých lázeňských míst
1 2 3
plán. délka pobytu v ČR do 7 dnů do 14 dnů do 21 dnů více než 21 dnů plán. délka pobytu v lázeňském místě do 7 dnů do 14 dnů do 21 dnů více než 21 dnů
Sloupce F-I a K-N jsou skryté.
1 2 3 4 5 6 7 8 9
informace o lázních od lékařů od přátel a příbuzných z propagačních materiálů z tisku z TV a rádia od cestovních kanceláří z Internetu z výstav a veletrhů jiné
ism
O
ur To
ch
E F G H I J K L M N
plánovaná délka pobytu
ze
E-N
pobyt v lázních poprvé byl(a) jsem již 2-4x byl(a) jsem více než 4x
eC
D
10
P
zajištění pobytu 1 2 3
individuálně prostřednictvím CK jinak
Q-AC spokojenost
Da
ubytování stravování kvalita procedur časování procedur lékařský personál lázeňské prostředí obsluhujících personál kulturní vyžití sportovní vyžití nákupní možnosti turistické informace turistické atraktivity v ČR dopravní infrastruktura
úhrada pobytu
z vlastních zdrojů částečně prostřednictvím zdrav. pojišťovny komplexně prostřednictvím zdrav. pojišťovny pobyt hradí zaměstnavatel jinak
ur To
1 2 3 4 5
ch
AD
ze
Stupeň spokojenosti: 1 velmi 2 spíše ano 3 spíše ne 4 ne 5 nevím
eC
áz
tab
Q R S T U V W X Y Z AA AB AC
AE-AF útrata během pobytu částka měna 1 2 3 4 5 6
ism
AE AF
CZK EUR USD GBP CHF ostatní
11
Da
AG-AR struktura výdajů AG-AH ubytování (AG-částka, AH-měna) AI-AJ stravování (AI-částka, AJ-měna) AK-AL doprava (AK-částka, AL-měna) AM-AN léčebné procedury (AM-částka, AN-měna) AO-AP nákupy (AO-částka, AP-měna) AQ-AR ostatní služby (AQ-částka, AR-měna) 1 CZK 2 EUR 3 USD 4 GBP 5 CHF 6 ostatní AS-AU úhrada předem ano ne
částka (v případě, že AS=1) měna (v případě, že AS=1)
ze
AV
CZK EUR USD GBP CHF ostatní
eC
1 2 3 4 5 6
plánovaná návštěva v budoucnu ano ne nevím stát
AX
pohlaví 1 2
muž žena
ism
AY
ur To
AW
ch
1 2 3
věk 1 2 3 4 5
AZ
áz
AT AU
tab
1 2
do 14 15-29 30-44 45-59 60 a více ubytovací zařízení
12
9. Některé problémy při průzkumu
Da
Pokud jde o strukturu respondentů podle jednotlivých zemí původu, byl největší podíl občanů Německa, kterých bylo 58 %, dále z Ruska - 15 %, Nizozemska 5,1 %, Izraele 4,4 %, Švýcarska 1,3 %, ostatních evropských zemí (země s nižším podílem, i když jim byl přiřazen samostatný kód - Rakousko, Itálie, Francie, Belgie, Lucembursko, Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Maďarsko, atd., jsou ve výsledcích shrnuty do podskupiny „ostatní evropské země“) 8,3 %, ze zámořských zemí USA 2,1 %, dále Kanada (zahrnuto v ostatních zemích). Podíl respondentů z arabských států byl 3,9 %.
tab
Šetření se v některých případech setkávalo s určitými obtížemi, které však ve svém souhrnu neovlivnily konečné výsledky, váha těchto vlivů ze statistického hlediska není významná. Jednalo se zejména o tyto okolnosti: Průzkum v první etapě se nepodařilo realizovat v Janských Lázních. Důvodem bylo, že i po několika jednáních s vedením lázeňské společnosti se nepodařilo získat souhlas k provedení průzkumu v lázeňských objektech.
•
Podobný problém byl u lázeňských objektů v Mariánských Lázních. Ani po několikerém jednání na úrovni generálního ředitele lázeňské společnosti a starostky města se nepodařilo získat souhlas se vstupem tazatelů do jednotlivých lázeňských objektů k provedení dotazníkového šetření. Výjimku tvoří šetření u pacientů lázeňského zařízení Palace, který však patří pod společnost Imperial Karlovy Vary. Další údaje se podařilo získat tazatelům od lázeňských hostů mimo lázeňské objekty. Rozhovory byly provedeny s lázeňskými hosty např. v kavárenských zahrádkách, v parcích apod.
•
Vedle neochoty ke spolupráci při průzkumu byl důvodem i nepříznivý zdravotní stav některých lázeňských hostů, upoutaných na lůžko, který byl též překážkou vzájemné komunikace (např. v lázních Darkov).
•
V celkovém průzkumu není ve vztahu k návštěvnosti přiměřeně zastoupena klientela z arabských zemí. Hlavním důvodem byla okolnost, že lázeňští hosté z arabské oblasti odmítali v mnoha případech komunikaci a spolupráci při provádění průzkumu. Obdobně se nepodařilo získat dotazníky s odpověďmi od hostů z některých dalších, z hlediska návštěvnosti českých lázní významných zemí, jako např. Polska, Slovenska apod.
ism
ur To
ch
ze
eC
áz
•
13
