CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Pěstounská péče na přechodnou dobu jako zaměstnání
Denisa Garecová Vedoucí práce: Mgr. Iva Linhartová
Olomouc 2016
Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“ V Olomouci 21. 4. 2016
…………………………… Denisa Garecová
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Ivě Linhartové za cenné informace, podněty, inspiraci a strávený čas, který mi poskytla při vedení mé absolventské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, bez kterých bych nemohla realizovat empirickou část této práce. Mé poděkování také patří rodině a příteli, kteří mě podporovali nejen při tvorbě bakalářské práce, ale i po celou dobu studia.
Obsah Pouţité zkratky ................................................................................................................. 9 Úvod................................................................................................................................ 10 1
2
Náhradní péče ......................................................................................................... 11 1.1
Péče jiné fyzické osoby neţ rodiče .................................................................. 12
1.2
Osvojení ........................................................................................................... 13
1.3
Poručenství ....................................................................................................... 13
1.4
Pěstounská péče ............................................................................................... 14
Pěstounská péče na přechodnou dobu jako jedna z forem náhradní rodinné péče . 15 2.1
Popis procesu PPPD ......................................................................................... 16
2.2
Děti v PPPD ..................................................................................................... 17
3
Vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu ................................ 19
4
Předpoklady a poţadavky na výkon profese pěstouna na přechodnou dobu .......... 21
5
4.1
Poţadavky na pěstouna na přechodnou dobu................................................... 21
4.2
Předpokládané osobnostní charakteristiky u PPPD ......................................... 23
4.3
Evidence osob, které mohou vykonávat PPPD ................................................ 24
Porovnání pracovní poměru a pěstounské péče na přechodnou dobu .................... 26 5.1
Uzavření pracovního poměru ........................................................................... 26
5.2
Ukončení pracovního poměru .......................................................................... 27
5.3
Pracovní doba a doba odpočinku ..................................................................... 29
5.4
Bezpečnost a ochrana při práci ........................................................................ 30
5.5
Odměna za práci ............................................................................................... 31
5.6
Dovolená .......................................................................................................... 32
5.7
Pojištění ............................................................................................................ 33
5.7.1
Pojištění odpovědnosti zaměstnance k náhradě škody ............................. 33
5.7.2
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele k náhradě škody ......................... 33
5.7.3 6
7
Sociální pojištění ....................................................................................... 33
Výzkum ................................................................................................................... 36 6.1
Metoda výzkumu .............................................................................................. 36
6.2
Metoda sběru dat .............................................................................................. 36
6.3
Výzkumný soubor............................................................................................. 36
6.4
Popis sběru dat .................................................................................................. 37
6.5
Metoda analýzy dat ........................................................................................... 37
interpretace výzkumu .............................................................................................. 39 7.1
Zaměstnání a PPPD .......................................................................................... 39
7.2
Dohoda o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu ................................. 50
7.3
Práva a povinnosti pěstounů na přechodnou dobu ........................................... 54
7.4
Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu ........................................... 60
7.5
Příklady dobré praxe ......................................................................................... 66
7.6
Diskuze ............................................................................................................. 68
Závěr................................................................................................................................ 71 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 73 Anotace............................................................................................................................ 77
Použité zkratky MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy NRP – náhradní rodinná péče NRV – náhradní rodinná výchova OSPOD – orgán sociálně-právní ochrany dětí OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PP – pěstounská péče PPPD – pěstounská péče na přechodnou dobu PRIDE – Parent Resources for Information, Development and Education ÚP – úřad práce ZOSPOD – zákon o sociálně-právní ochraně dětí
9
Úvod S přijetím novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí, pěstounská péče na přechodnou dobu v posledních letech nabývá na významu. Pěstounská péče na přechodnou dobu je jedna z forem náhradní rodinné výchovy, která má v kontextu péče o ohroţené děti přednost před výchovou ústavní. Jsem si vědoma toho, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu není zaměstnání, ale pro potřeby této práce mluvím o pěstounské péči na přechodnou dobu jako o zaměstnání a běţným zaměstnáním nazývám zaměstnání, které spadá pod zákoník práce. Cílem práce je zjistit, jak pěstouni na přechodnou dobu vnímají jejich situaci v roli zaměstnanců a identifikovat případné bariéry, které výkon jejich zaměstnání obnáší. Tento cíl jsem si zvolila z toho důvodu, ţe pěstouni ve většině případů nemohou vykonávat běţné zaměstnání a právě výkon pěstounské péče na přechodnou dobu je jejich jediným zdrojem příjmů. Chtěla bych poukázat na to, jak právě pěstouni vnímají svou situaci a zda v jejich zaměstnání nachází něco, co je určitým způsobem nedořešené. V teoretické části práce jsou popsány informace o náhradní péči, zejména o formách náhradní rodinné péče, a pěstounské péči na přechodnou dobu. Nastínila jsem vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu. V další kapitole jsem objasnila, jaké jsou předpoklady a poţadavky na výkon profese pěstounské péče na přechodnou dobu. V poslední teoretické kapitole jsem popsala náleţitosti běţného pracovního poměru a také zaměstnání, které vykonávají pěstouni na přechodnou dobu. Vzhledem k cíli jsem zvolila kvalitativní výzkum, neboť jsem zvolené téma chtěla pochopit a probádat do větší hloubky. Výzkumu se účastnily čtyři pěstounky na přechodnou dobu. Pro zjištění dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována zakotvenou teorií, konkrétně otevřeným kódováním.
10
1 Náhradní péče Vymezení náhradní péče povaţujeme za důleţité, neboť se jedná o institut, pod který spadá pěstounská péče na přechodnou dobu. Pro lepší pochopení PPPD vysvětlujeme jednotlivé formy rodinné výchovy. Vzhledem k tomu, ţe stěţejním tématem je PPPD, která spadá pod NRP, tak podoby ústavní výchovy uvádíme pouze pro lepší orientaci. V jednotlivých podkapitolách jsou vymezeny konkrétní podoby NRP. Pochopení těchto forem péče je nezbytné, protoţe dítě, které má pěstoun v PPPD, můţe být následně svěřeno do jedné z těchto podob péče. Náhradní péče je zakotvena v zákoně č. 359/1995 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V případech, kdy děti nemohou být vychovávány ve vlastní rodině, je zde prostor pro náhradní péči. Náhradní výchova probíhá v náhradní rodinné péči nebo péči ústavní. (Matějček a kol. 1999: 31) Dřívější praxe byla taková, ţe se dítě odebíralo z rodiny pro jeho ochranu. Dítě bylo umístěno do ústavního zařízení, kde se mu poskytovala lepší výchova, tzn. špatná rodina se nahrazovala lepším domovem. Nynější systém péče o ohroţené děti podporuje a pomáhá rodině „postavit se na vlastní nohy“ a společně mají za cíl udrţet dítě v rodině, i kdyţ má problémy. (Šporcová, Winkler 2003: 65) Od 60. let minulého století dochází napříč Evropou k transformaci systému péče o ohroţené děti, tento posun zaznamenala i Česká republika. Transformací se myslí odklon od ústavní péče, která podle výzkumů má neblahý vliv na vývoj dítěte. Do popředí se tak dostává náhradní rodinná péče a děti tak nejsou vyňaty z rodinného prostředí. (Lumos 2014 [on-line]) Do náhradní rodinné výchovy lze dítě svěřit na základě rozhodnutí soudu. Dítě vychovává jiná osoba neţ je rodič a to v prostředí, které se nejvíce podobá přirozenému ţivotu v rodině. Dítě je můţe být svěřeno do: Péče jiné fyzické osoby neţ rodiče Osvojení Poručenství Pěstounská péče (Matějček a kol. 1999: 31)
11
Do ústavní péče je dítě svěřeno rodičem nebo rozhodnutím soudu. Zařízení, do kterých jsou děti svěřeny se mohou dělit na místa, která poskytují okamţitou pomoc a zařízení ústavní či ochranné výchovy. Do všech typů mohou dítě umístit sami rodiče. (Středisko náhradní rodinné péče 2013 – 2016 [on-line]) Avšak podle Matějčka je ústavní výchova nejčastějším řešením, dítě je v ní vychováváno aţ do dospělosti. (Matějček a kol. 1999: 31) Ústavní výchova má tyto podoby: „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Kojenecké ústavy Dětské domovy pro děti do tří let věku Dětská centra Diagnostická centra Dětské domovy Dětské domovy se školou Výchovné ústavy Domovy pro osoby se zdravotním postižením“ (Bubleová, Vránová, Vávrová, Frantíková 2011: 37)
1.1 Péče jiné fyzické osoby než rodiče V situaci, kdy se o dítě nemohou postarat sami rodiče ani poručník, tak připadá v úvahu péče jiné fyzické osoby. V případě ponechání dítěte v původní rodině, péči zajišťuje příbuzný. Jako druhá moţnost se nabízí osoba, která je dítěti známá a mají k sobě vytvořený citový vztah. (Bubleová a kol 2011: 42) Podmínkou svěření dítěte do péče jiné osoby je, ţe takové svěření odpovídá zájmu dítěte. Osoba se svěřením musí souhlasit a poskytnout záruku o zdárné výchově a péči. (Bubleová a kol. 2011: 42) Soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby. Rodiče mají stále vyţivovací povinnost
a to
s ohledem
na
jejich
majetkové
poměry.
Pečující
osoba
nakládá s výţivným podle potřeb dítěte a v souladu s jeho zájmy. (občanský zákoník §955 – 966)
12
1.2 Osvojení Osvojení vzniká mezi osvojitelem a osvojeným dítětem (neboli osvojencem). Osvojit lze nezletilé dítě i zletilou osobu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník neumoţňuje osvojení mezi příbuznými v přímé linii (např. babička nemůţe osvojit vnuka) a mezi sourozenci. (občanský zákoník §833, 846) Předpokladem k osvojení je takový vztah, která je mezi rodiči a dítětem nebo alespoň základy takového vztahu. O osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit. (MPSV 2013a [on-line]) Osvojitelé jsou zapsání v rodném listě dítěte jako rodiče. Osvojitel musí být zletilá a svéprávná osoba. Dalším předpokladem k osvojení dítěte je přiměřený věkový rozdíl mezi dítětem a osvojitelem. Za přiměřená věkový rozdíl je povaţována hranice šestnácti let, to znamená, ţe věkový rozdíl nemůţe být menší neţ 16 let. (občanský zákoník §795 - 796, 799, 803) Pro účel osvojení je zapotřebí souhlasu rodičů a dítěte. Pokud je dítě starší dvanácti let, tak dává souhlas samotné dítě. V případě, ţe je dítě mladší, tak za něj zastupuje OSPOD a jedná v jeho zájmu. Otec dává souhlas k osvojení dítěte nejdříve po narození. Matka uděluje souhlas nejdříve šest týdnu po narození dítěte. Udělí-li rodiče souhlas k osvojení dříve, tak se k nim nepřihlíţí. Zákon č. 89/2012 Sb., občanská zákoník, definuje, za jakých podmínek není zapotřebí souhlasu rodičů. (občanský zákoník §806 - 807, 809, 813) Osvojením zaniká příbuzenský poměr s biologickou rodinou a osvojitelé získávají rodičovskou odpovědnost. Osvojenec má příjmení osvojitelé. Dítě má právo vědět, ţe je osvojené a to nejpozději před nástupem na základní školu. (občanský zákoník §833, 835 – 836)
1.3 Poručenství Poručníkem se stává příbuzný nebo dítěti známá osoba. Poručník je zákonný zástupce dítěte. Můţe, ale nemusí o dítě osobně pečovat. Soud stanoví dítěti poručníka, pokud
dítěti
zemřeli
rodiče,
byli
zbaveni
rodičovské
odpovědnosti,
byla
jim pozastavena rodičovská odpovědnost nebo jsou nesvéprávní. (Bubleová a kol. 2011: 53-54) Poručník nemá vůči dítěti vyţivovací povinnost, ale má stejná práva a povinnosti jako rodič. Poručníka jmenuje výhradně soud. Stane-li se situace, ţe dítě potřebuje neprodleně poručníka, tak OSPOD se dočasně ujímá této funkce po dobu, neţ soud jmenuje poručníka nebo neţ je poručník schopen převzít svou funkci. Poručník 13
je povinen jednat v zájmu dítěte, spravovat jeho majetek a podávat soudu zprávy o dítěti a účty ze správy jeho jmění. Pokud poručník osobně pečuje o dítě, má nárok na hmotné zabezpečení ve formě dávek pěstounské péče. (zákoník práce §928 – 930, 934)
1.4 Pěstounská péče Pěstounská péče se dělí na dva typy – klasická pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (kterou budu podrobně rozebírat v následující kapitole). Klasická pěstounská péče umoţňuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a také odměnu pro ty, kteří o dítě pečují. PP vzniká rozhodnutím soudu a jenom soud můţe toto rozhodnutí také zrušit. Pěstounem se můţe stát příbuzný, známý dítěte nebo osoba neznámá. (Bubleová a kol. 2011: 49-50) Na rozdíl od poručenství, pěstouni osobně pečují o dítě a zabezpečují výchovu. Pěstoun nemá vyţivovací povinnost vůči dítěti, zastupuje dítě a spravuje jeho majetek. Svěření dítěte do klasické pěstounské péče, neznamená, ţe dítě přeruší styk s biologickými rodiči. Naopak pěstounská rodina podporuje tento kontakt. (Adopce. com 2010 [on-line]) Vyţivovací povinnost májí stále rodiče a soud jim stanoví jeho výši. (občanský zákoník §961) Pěstouny se mohou stát manţelé nebo i jeden z manţelů za předpokladu, ţe druhý z manţelů dá k tomu souhlas. Pěstoun má přiměřená práva a povinnosti rodičů. Zastupuje dítě jen v běţných záleţitostech a spravuje jeho jmění. Dítě, které bylo svěřeno do PP, se podílí na chodu domácnosti a to podle svých schopností a moţností. Pěstounská péče zaniká nejpozději zletilostí dítěte. (občanský zákoník §964 – 966, 968, 970) V závěru této kapitoly bychom chtěli shrnout důleţité body v oblasti náhradní péče u nás. Náhradní péče se dělí na rodinnou a ústavní výchovu. V dnešním kontextu péče o ohroţené děti má náhradní rodinná péče přednost před ústavní péčí. Pouze soud můţe rozhodnout o umístění dítěte do jedné z forem rodinné výchovy. Pro potřeby této práce je významná právě pěstounská péče, která se dělí na klasickou pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu, kterou charakterizuji v následné kapitole.
14
2 Pěstounská péče na přechodnou dobu jako jedna z forem náhradní rodinné péče V této kapitole jsou uvedeny informace, které jsou součástí mé bakalářské práce na téma Motivace pěstounů na přechodnou dobu. Pochopení smyslu pěstounské péče na přechodnou dobu je stěţejní pro výkon tohoto zaměstnání, a proto jsme tuto kapitolu zařadili do absolventské práce jako samostatnou kapitolu. Nastíníme proces tohoto institutu, konkrétně od prvotního nápadu, aţ k přijetí dítěte do péče na přechodnou dobu. V této kapitole lze najít také informace o dětech, které mohou být svěřeny do PPPD, protoţe právě na tuto cílovou skupinu se váţou výchovná specifika, se kterými musí pěstouni počítat a následně s nimi pracovat. Pěstounská péče na přechodnou dobu neboli profesionální pěstounská péče byla v České republice přijata v roce 2006 v souvislostí s novelou zákona č. 359/1995 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. PPPD je pouze na přechodnou dobu a vyuţívá se v případě krize, kdyţ rodiče potřebují čas, aby si mohli dát své záleţitosti do pořádku a mohli převzít dítě zpátky do své péče nebo poskytne čas pro to, aby se našla nová vhodná rodina, která by převzala dítě do péče. (Adopce. com 2010 [on-line]) Dítě můţe být svěřeno do péče osobě, která je v evidenci osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu podle zákona č. 359/1995 sb., o sociálně právní ochraně dětí a to na dobu: po kterou rodič nemůţe vychovávat dítě ze závaţných důvodů po jejímţ uplynutí lze poskytnout souhlas rodiče s osvojením. do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, ţe není třeba souhlasu rodičů osvojení (MPSV 2013b [on-line]) Pokud bylo dítě svěřeno do PPPD má soud povinnost alespoň jednou za tři měsíce prozkoumat, jestliţe důvody, kvůli kterým bylo dítě svěřeno do péče pěstouna, stále trvají. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Pěstounská péče na přechodnou dobu trvá nejdéle jeden rok. Výjimkou je, pokud pěstoun pečuje o sourozence dítěte, kteří byli do péče svěřeni později. Péče o sourozence nesmí přesáhnout jeden rok od svěření posledního sourozence. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a)
15
Pěstouni na přechodnou dobu spolupracují s orgánem sociálně právní ochrany dětí a měli by k tomu být speciálně vyškoleni. Také se účastní povinného vzdělávání a to 24 hodin za rok. Podrobnější informace o této problematice uvádím v kapitole Poţadavky na pěstouna na přechodnou dobu. (Průběh PPPD [on-line])
2.1 Popis procesu PPPD Pokud se někdo rozhodně stát se pěstounem na přechodnou dobu, je třeba navštívit oddělení péče o rodinu a děti v obci s rozšířenou působností dle místa bydliště. Zde probíhá proces ověřování a získávání informací o bezúhonnosti, zdravotním stavu, finanční stabilitě zájemce o PPPD a vyplní se potřebná ţádost. (MPSV 2013b [on-line]) Po vyplnění formálních náleţitostí jsou všechny listiny odeslány sociální pracovnicí oddělení péče o rodinu a děti na krajský úřad. (Jak začít… [on-line]) Další podmínkou k tomu, stát se pěstounem na přechodnou dobu, je absolvování psychologického posouzení a 72 hodin připrav. (Příprava na PPPD [on-line]) Příprava k přijetí dítěte je nezbytná a musí ji projít kaţdý pěstoun. Za základní znalosti se povaţuje teorie vazby a historie dítěte. (MPSV 2013b [on-line]) Posudkový lékař stanoví, zda rodina po zdravotní stránce je kompetentní k přijetí dítěte. Lékař hodnotí celkový zdravotní stav (i po psychické stránce) nejen zájemce o PPPD, ale i ostatních členů rodiny, pokud společně ţijí v domácnosti. Účelem psychologického sezení s ţadatelem je zjistit, zda má dostatečné předpoklady k přijetí dítěte. Nejedná se o jediné vyšetření, nýbrţ probíhá několik individuálních sezení a poté navazuje příprava pro zájemce o NRV. (Rozhovor Bajera se Svobodovou in časopis Sociální práce/Sociálna práca) V případě splnění všech příprav je pěstoun zařazen do evidence pěstounů na přechodnou dobu a stává se z něj profesionální pěstoun. Nyní nastává období, kdy pěstoun čeká na první telefonát z orgánu sociálně-právní ochrany dětí ohledně svěření dítěte do jeho péče. (Příprava na PPPD [on-line]) Po zařazení do evidence osob, kteří mohou vykonávat PPPD je potřeba do 30 dnů uzavřít dohodu o poskytování pěstounské péče s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, obecním úřadem, krajským úřadem nebo s pověřenou osobou, kterou bývají zejména neziskové organizace. (Zákon o sociálněprávní ochraně dětí §47b) Tyto subjekty doprovází pěstouna. Pěstoun na přechodnou dobu se tak stává zaměstnancem uţ po zařezaní do evidence. V období tzv. pohotovosti
16
má pěstoun čas na to, aby připravil sám sebe, tak i rodinu na to, převzít dítě do péče (a to jak psychicky, tak materiálně). (Jak vypadá… [on-line]) Další fází je převzetí dítěte, které přichází po zařazení do evidence osob vykonávající PPPD. Po přijetí nastává průběh, kdy pěstoun pečuje o dítě. (Převzetí… [on-line]) V případě, ţe si původní rodina dá všechny své záleţitosti do pořádku či se najde nová rodina, tak nastává období předání dítěte. (Jak probíhá… [on-line]) Po předání dítěte do stálé rodiny nastává období regenerace, jak pro samotného pěstouna, tak pro celou rodinu. (Co dělat… [on-line])
2.2 Děti v PPPD V PPPD se pěstouni setkávají s dětmi, které mají alespoň jednoho z rodičů. Rodič se nemůţe o své dítě postarat a to ze závaţných důvodu, jako jsou zdravotní či sociální problémy apod. Biologická rodina se můţe ocitnout v přechodné krizi (rozvod, onemocnění, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání aj.) (Gabriel, Novák 2008: 54) Další cílovou skupinou jsou děti mladých, nezralých matek, které momentálně nejsou schopny plnit rodičovskou funkci. Pěstoun musí být vybaven odbornými znalostmi a zkušenosti jak s péčí o dítě, také musí kooperovat s matkou dítěte. (Gabriel, Novák 2008: 54) Děti drogově závislých matek, které potřebují čas na doléčení se umísťují do PPPD společně s matkou. Je to však velice problematické, neboť ne všichni pěstouni chtějí u sebe dítě společně s matkou, která má drogovou minulost. Zase je zapotřebí mít odborné znalosti a zkušenosti a to v drogové problematice. (Gabriel, Novák 2008: 55) Pěstoun na přechodnou dobu můţe pečovat o dítě, které ţilo v rodině dlouhodobě nefunkční. Takové dítě můţe trpět traumaty, neboť v takových rodinách můţe docházet k domácímu násilí, zneuţívání, týrání. Ne kaţdý pěstoun je vhodný pro přijetí těchto dětí. (Gabriel, Novák 2008: 56) Děti, jejichţ rodina je dlouhodobě váţně ohroţena pobytem jednoho či obou rodičů ve výkonu trestu. Je třeba zjistit, zda u rodiče se jedná o opakované kriminální jednání či nikoli. V případě, ţe se jedná o opakované závadné jednání, tak je třeba se zamyslet nad tím, jaký to má vliv na dítě a případně svěřit dítě do klasické pěstounské péče. (Gabriel, Novák 2008: 57) Děti, které náhle onemocní závaţnou nemocí a jejichţ rodina či jeden z členů tuto zátěţ momentálně nezvládá. Jedná se o situaci, která nemusí znamenat, ţe bude dočasná, a proto není na škodu se zamyslet nad trvalejším řešením, např. péče
17
ošetřovatelky či zdravotní sestry či zařízení sociálních sluţeb nebo klasická pěstounská péče. (Gabriel, Novák, 2008: 57 - 58) Stále častější skupinou jsou děti, které mají dlouhodobější poruchy chování. Je to téma diskutované, neboť není zárukou, ţe dítě po navrácení do původní rodiny nebude mít stejné nebo dokonce větší problémy, i kdyţ vykazovalo zlepšení. Není pochyb, ţe práce s těmito dětmi je natolik „dramatická“, ţe pěstoun potřebuje vysoké znalosti a psychickou odolnost. (Gabriel, Novák 2008: 58) Děti, které jsou vráceny z neúspěšné formy NRP mohou být také zařazeni do péče pěstounů na přechodnou dobu. Nicméně pro děti to můţe být neblahé důsledky, neboť přechodná pěstounská péče můţe u dětí vyvolat pocity frustrace, odmítnutí, méněcennosti či viny, ţe zase neuspěli a musí si zase zvykat na jiné prostředí. (Gabriel, Novák, 2008: 59) Pěstounská péče na přechodnou dobu je stěţejním tématem této práce, a proto jsme popsali základní informace, které se váţou na tento krizový institut. Byl vysvětlen popis procesu, jak se zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu stane profesionální pěstoun a také jsme zmínili děti, které jsou přijímány do PPPD. Toto vymezení povaţujeme za nezbytné, protoţe pro pěstouna je důleţité, s jakými dětmi se můţe setkat a přizpůsobit tak péči.
18
3 Vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu První kontakt pěstouna se sociálním pracovníkem nastává při podání ţádosti na oddělení péče o rodinu a děti. Od této chvíle spolupracují a sociální pracovník zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu doprovází po celou dobu procesu. Sociální pracovník pomáhá rodině i dítěti a jedná v jejich zájmu. Na první pohled se můţe zdát, ţe ten přesah je jen sporadický, ale opak je pravdou. Rodina je v úzkém kontaktu se sociálním pracovníkem a můţe jej vţdy poţádat o radu, pomoc. Podle
Matouška
v
knize
Základy
sociální
práce:
„Sociální
práce
je
společenskovědní disciplínou i oblast praktické činnosti, jejímž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (např. chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti). Sociální práce se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět. Kromě toho pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé společenské podmínky. (Matoušek, 2007: 10) Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách: „sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.“ (Zákon o sociálních sluţbách §1) Zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu, se se sociálním pracovníkem či sociální pracovnicí setkává při návštěvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností v jeho místě bydliště (viz. kapitola 2.1.). Sociální pracovník vede úvodní rozhovor, který zahrnuje motivaci a představy zájemce o náhradní rodinné výchovy. Sociální pracovník sbírá veškerou dokumentaci, jakou jsou doklad o státním občanství, fotografie ţadatele, zpráva o zdravotním stavu, doklad o pravidelném příjmu, opis
19
rejstříku trestu a souhlas rodiny s přípravou přijetí dítěte. (Rozhovor Bajera se Svobodovou in časopis Sociální práce/sociálna práca) Sociální pracovník jedná v zájmu dětí i celé rodiny. Pomáhá, kdyţ si pěstounská rodina neví rady. Někdy se můţe zdát, ţe sociální pracovník kontroluje a hledá chyby, ale jde také o konstatování, ţe je vše v pořádku. (Matějček, Koluchová, Bubleová, Kovařík, Benešová 2002: 125) Dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, sociální pracovník v prvních šesti měsících navštěvuje pěstounskou rodinu jednou za tři měsíce. Po překročení šesti měsíců, sociální pracovník má povinnost kontrolovat vývoj a zájem dítěte, dále vztah dítěte - pěstouna a také celé rodiny a to jednou za šest měsíců. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §19) Na závěr této kapitoly bychom chtěli podotknout, ţe sociální pracovník je první osoba, se kterou zájemce o tento krizový institut formálně mluví ohledně jeho zájmu o výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Sociální pracovník sbírá veškerou potřebnou dokumentaci, kterou zasílá na krajský úřad a také zkoumá motivaci pro výkon PPPD. Sociální pracovník má tedy více rolí, je zájemci o PPPD a osobě v evidenci jakýmsi kontrolorem, zda vše funguje, jak má a taky je významnou oporou.
20
4 Předpoklady a požadavky na výkon profese pěstouna na přechodnou dobu V této kapitole se zaměřujeme na to, kdo se můţe stát pěstounem na přechodnou dobu a jaké jsou na něj kladeny poţadavky. Kapitola je zde zařazena, protoţe vnímáme toto vymezení za důleţité z pohledu zaměstnání, neboť zmíněné předpoklady a poţadavky mají vliv na to, zda se osoba stane či nestane pěstounem na přechodnou dobu. Předpoklady a poţadavky jsou vnímány jako stěţejním důvody pro výběr pěstounů. Do kapitoly jsou zahrnuty i očekávání pěstounů, evidenci pěstounů na přechodnou dobu. Profesionální pěstouni jsou pečlivě vybráni a následně proškoleni v odborných kurzech v rozsahu nejméně 72 hodin. Dále se doporučuje samo vzdělávání v dalších dobrovolných kurzech a návštěva pěstounských rodin. V první řadě pěstoun musí být schopen zajistit bezpečné prostředí a řádnou výchovu. Pěstounská rodina nabízí dítěti stabilní zázemí a pomáhá mu vyrovnat se s obtíţemi, které si nese z minulosti. Zároveň pěstoun připravuje dítě k předání do definitivní rodiny. (Metodika MPSV… 2013 [on-line])
4.1 Požadavky na pěstouna na přechodnou dobu Dle Ministerstva práce a sociálních věcí jsou Poţadavky členěny do třech oblastí: ţivotní zabezpečení a bydlení, rodinná situace a zdravotní stav. Bydlení pěstouna by mělo disponovat místem, kde bude mít dítě nárok na přiměřené soukromí. Dalším poţadavkem je ekonomická stabilita. V případě, ţe manţelé/partneři pracují, předpokládá se, ţe jeden z nich zaměstnání opustí, aby se plně mohl věnovat dítěti. (Metodika MPSV… 2013 [on-line]) Po pěstounech na přechodnou dobu se vyţaduje stabilní rodinné zázemí. Poţaduje se, aby manţelé nebo partneři měli stabilní vztah a sdílejí společnou domácnost aspoň pět let. Pokud se jedná o samoţivitele, tak se zavazuje k tomu, ţe nehledá vztah a je smířený s tím, ţe momentálně bude sám. Další podmínkou je, ţe pěstoun můţe být max. jednou rozvedený (můţe se udělit výjimka). Děti, které ţijí v rodině, by měly chápat smysl PPPD (zejména ve věku od 8-10 let) a neměly by mít výrazné zdravotní či výchovné problémy. Od narození či přijetí dítěte (i v případě osvojení či klasického pěstounství) uplynula přiměřená doba. Za přiměřenou dobu se předpokládá dva aţ tři roky. Předpokládá se, ţe rodina má dostatečnou kapacitu
21
k tomu, aby přijala dítě na přechodnou dobu. Pokud má rodina více jak tři děti, OSPOD zvaţuje, zda tato kapacita není přečerpaná. (Metodika MPSV… 2013 [on-line]) Pěstounská péče na přechodnou dobu je natolik náročná, ţe se od pěstounů poţaduje dobrý zdravotní stav a taktéţ přiměřený věk. Za přiměřený věk pěstounů se povaţuje 28-65 let. (Metodika MPSV… 2013 [on-line]) Převzetí dítěte do PPPD sebou nese velký díl odpovědnosti, a proto je potřeba být připravený v době telefonátu od OSPOD nebo jiného subjektu, se kterým má osoba v evidenci uzavřenou dohodu o výkonu PP. Při prvním kontaktu s pěstounem dítě potřebuje navázat na stejné prostředí, ve kterém se pohybovalo. Pěstoun musí být schopen tohle zajistit. (Převzetí… [on-line]) V průběhu PPPD je důleţité být informován o tom, proč je dítě stále v přechodné péči. Mezitím pěstoun na přechodnou dobu poskytovává bezpečnou péči o dítě. Dítě můţe být nejdéle v PPPD jeden rok. V tomto období je důleţité vést deník dítěte, který slouţí přebírající rodině a později i samotnému dítěti. Rodina, která se o dítě stará dohlíţí na zdravý citový, psychomotorický a sociální vývoj. Sleduje, ke kterým věcem si dítě vytvořilo citový vztah a mohlo si následně odnést po předání dítěte do trvalé rodiny, aby dítě cítilo spojitost s rodinou, ve které probíhala PPPD a definitivní rodinou. 1
(Průběh PPPD [on-line]) V období předávání dítěte je k dispozici OSPOD nebo organizace, se kterou má
pěstoun uzavřenou dohodu. Kontakt s organizací je nezbytný, neboť pomáhá pěstounské rodině plánovat schůzky s přebírající rodinou. V období převzetí dítěte je vhodné, co nejvíce propojit obě rodiny, aby pro dítě nebyl přechod tolik traumatizující. Pěstounská rodina předá veškerou dokumentaci dítěte nové rodině. Po předání dítěte do definitivní rodiny je zcela na nové rodině, jestli umoţní kontakt s pěstounskou rodinou. Doporučuje se, aby nová rodina pozvala pěstounskou rodinu na návštěvu, aby dítě nepociťovalo pocit osiření. (Jak probíhá… [on-line]) S přijetím novely ZOSPOD v roce 2012, která výrazně podpořila náhradní rodinnou péči, byla realizována analýza zájemců o NRP, odborného posouzení a výběr těchto osob. Bylo zjištěno, ţe přípravy na NRP trvají poměrně dlouho dobu, trvají aţ rok. Bylo identifikováno nedostatek ucelených metodických materiálů, které se osvědčily v zahraničí a u nás tyto materiály chybí. Vzhledem k chybějící metodice, byl vybrán
1
Definitivní rodinou se myslí buď biologická, pěstounská nebo adoptivní rodina
22
americký program PRIDE, který je vyuţíván také v Polsku a na Slovensku. (Macela 2015: 12) Program PRIDE je zatím pouze pilotním projektem, který slouţí k podpoře a přípravě náhradních rodin. Lektoři fungují ve dvojicích, jeden zkušený náhradní rodič a odborník v dané oblasti. PRIDE pracuje formou záţitkových cvičení. Probírány jsou témata jako vazba, poruchy vazby, identita, etnicita atd. Tyto témata jsou rozebírána ve skupině. Účastníci programu PRIDE mohou i individuálně pracovat s lektory, v případě nevhodných/intimních témat, kdy se nehodí tyto témata probírat ve skupině, např. vlastní ztráty. (Salačová 2015: 32 – 34) Cílem programu PRIDE je poznat vlastní schopnosti a rozvoj těch dovedností, které umoţní dítěti lépe se orientovat v minulosti a přítomnosti a připravit se na budoucnost. Jednou z klíčových zásad programu PRIDE je vzájemné posuzování, které probíhá v domácnostech účastníků kurzu. Skrze vzájemné posuzování dostává náhradní rodina zpětnou vazbu, na které se taky sami podílejí. Obecně není smyslem předávat informace o NRP, ale jde o rozvíjení kompetencí účastníků kurzu. (SocioFactor s.r.o. 2015: 11 – 16 [on-line])
4.2 Předpokládané osobnostní charakteristiky u PPPD Jedním z předpokladů pro výkon profese PPPD je trpělivost, jak s výchovou dětí, tak při jednání s úřady, biologickou rodinou nebo zcela novou rodnou. Pěstoun by měl mít správné pohnutky k PPPD. Motivaci zkoumá sociální pracovnice u prvního šetření. Dalším předpokladem je absence nedořešených traumat a ztrát z minulosti. Očekává se zralost a to na takové úrovni, ţe pěstoun neočekává vděk od přijatých dětí, je schopný uznat vlastní chybu, následně si z ní vzít ponaučení, je schopný dát najevo své pocity a lásku. Pěstoun musí být na tolik vyzrálý, ţe je schopný dítě předat dát. (Metodika MPSV… 2013 [on-line]) MPSV očekává, ţe pěstouni se budou dále vzdělávat a účastnit se supervize. Nedílnou součástí PPPD je schopnost spolupracovat s odborníky, jako jsou sociální pracovník, psycholog, pediatr, učitel aj. Zaznamenávat vývoj a změny, které se týkají dítěte a vést veškerou dokumentaci vztahující se k dítěti. Vrcholem PPPD je předání dítěte do definitivní rodiny, a proto pěstoun musí být připraven předat dítě a spolupracovat s rodinou. (MPSV 2013b [on-line])
23
Pěstoun na přechodnou dobu chápe smysl PPPD a umí ji vhodně poskytovat. Je schopný hledat další informace a účastnit se vzdělání o PPPD. Má dostatečné schopnosti na to, aby se postaral o dítě a zajistil ho po všech stránkách. Sám se svobodně rozhodl vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. (MPSV 2013b [on-line])
4.3 Evidence osob, které mohou vykonávat PPPD V zákoně 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí je zakotveno, ţe krajský úřad vede evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. Do evidence jsou pěstouni zařazeni na ţádost, která se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Evidence zaručuje, ţe pěstouni mají dostatečné schopnosti a předpoklady pro péči o dítě, zejména pro krátkodobou péči. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Krajský úřad rozhoduje, zda ţadatel je vhodný do zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD a také rozhoduje o jeho vyřazení. Krajský úřad má povinnost vydat opis obecním úřadům obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Evidenci také doplňuje a informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností o těchto změnách. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Podle zákona č. 359/1995 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, evidence obsahuje: osobní údaje ţadatele a doklady. Osobními údaji se rozumí jméno a příjmení ţadatele o pěstounskou péči, jeho datum narození a místo trvalého bydliště. Ţadatel musí doloţit, ţe je státním občanem nebo má povolení k pobytu či má doklad o nepřetrţitém přechodném pobytu nejméně 365 dnů. Zájemce o pěstounskou péči dokládá opis z evidence Rejstříku trestů. Dále je povinen doloţit zprávu o jeho zdravotním stavu, údaje o ekonomických a sociálních poměrech a taktéţ souhlas s účastí na přípravě k přijetí dítěte. Tyto informace jsou obsaţeny v evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Evidence dále obsahuje: c) „písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv 1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu 2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence
24
e) stejnopis správního rozhodnutí s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu“ (o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Všechny poţadavky a předpoklady, které jsou zmíněny, jsou nezbytné pro výkon profese pěstouna na přechodnou dobu. Do této kapitoly jsme zahrnuli i evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. Tato evidence zaštiťuje to, ţe daný pěstoun má určité schopnosti a předpoklady pro výkon dané profese.
25
5 Porovnání
pracovní
poměru
a pěstounské
péče
na přechodnou dobu Tuto kapitolu jsme zde zařadili, neboť pohlíţíme na pěstounskou péči na přechodnou dobu z pohledu zaměstnání a to vyţaduje nastínit určité náleţitosti, které se váţou na běţné zaměstnání. V jednotlivých podkapitolách popíšeme jak to funguje u běţného zaměstnání a taktéţ uvedeme, jak jsou tyto situace řešeny v pěstounské péči na přechodnou dobu. Nicméně v některých oblastech není PPPD podchycená, a proto jsme nastínili určité alternativy, které jsou alespoň obsahově obdobné, i kdyţ se nevyuţívá stejná terminologie. V kapitole Porovnání pracovního poměru a pěstounské péče na přechodnou dobu lze najít informace ohledně uzavření pracovního poměru, pracovní smlouvy u běţných zaměstnanců a dohody u pěstounů, ukončení pracovního poměru, pracovní doby a doby odpočinku, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odměny za vykonanou práci, dovolené a pojištění. Tyto kapitoly jsou zmíněny z toho důvodu, ţe v této oblasti můţeme najít spojitost pěstounské péče na přechodnou dobu a běţného zaměstnání. Jednotlivé podkapitoly jsou nazvány s pomocí terminologie z oblasti běţného zaměstnání, neboť právě zmíněné oblasti nejsou v pěstounské péči na přechodnou dobu pojmenovány a ucelená terminologie neexistuje, ale vzhledem k výkonu pěstounské péče se obsahově mnohdy shoduje. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, poslanci schválili, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu je povolání, neboť právě přijímané dávky jsou brány jako plat pěstouna. (iDnes.cz 2012 [on-line])
5.1 Uzavření pracovního poměru Zaměstnanec a zaměstnavatel jsou podle zákoníku práce definováni jako: „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ (zákoník práce §6) „Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ (zákoník práce §7) Pracovní poměr vzniká dnem, který je uveden v pracovní smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí být písemná a musí splňovat tři náleţitosti. Smlouva musí obsahovat druh práce, kterou bude zaměstnanec 26
vykonávat, místo výkonu této práce a den nástupu do zaměstnání. (zákoník práce §34, 36) Pracovní smlouva obsahuje informace o právech a povinnostech, které vyplývají z pracovního poměru. V případě, ţe tyto informace nejsou součástí smlouvy, je zaměstnavatel povinen je písemně doloţit do jednoho měsíce od uzavření pracovního poměru. Jedná se o tyto informace: délka dovolené, výpovědní doba, pracovní doba, výše mzdy či platu a další. (zákoník práce §37) Pracovní poměr můţe být uzavřen na dobu určitou či na dobu neurčitou. Avšak pracovní poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky v případě, ţe se jedná o pracovní poměr mezi stejnými smluvními stranami. (zákoník práce §39) Pěstouni na přechodnou dobu nemají pracovní smlouvu, ale uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče, která je podepsána na dobu neurčitou. Subjekty, které mohou s osobou v evidenci uzavřít dohodu jsou: obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba, to jsou zejména neziskové organizace. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47b) Dohoda o výkonu pěstounské péče obsahuje informace o jejich účastnících, povinnostech poskytovatele, doprovázejícím a tandemovém pracovníkovi, povinnostech pěstouna, výpovědních podmínkách a souhlasu OSPOD s uzavřením dohody. (Dobrá rodina 2013: 1 -3)
5.2 Ukončení pracovního poměru Pracovní poměr můţe být ukončen dohodou, výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby nebo smrtí zaměstnance. V případě smrti zaměstnavatele pracovní poměr zaniká, jen kdyţ se nepokračuje v ţivnosti. (zákoník práce §48) Dohoda o rozvázaní pracovního poměru musí být písemná. Jedná se o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v dohodě musí být uveden den, kdy končí pracovní poměr. Výpověď musí být taktéţ písemná. V případě, ţe zaměstnanec podává výpověď, tak nemusí podat ţádný důvod nebo můţe uvést kterýkoli důvod. Na druhou stranu zaměstnavatel můţe zaměstnance vypovědět pouze z důvodů, které jsou stanovené zákoníkem práce. Pracovní poměr, který je ukončen výpovědí, je zrušen aţ po uplynutí výpovědní doby, která činí nejméně dva měsíce. „Výpovědní doba začíná
27
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.“ (zákoník práce §49 – 51) Zaměstnavatel nemůţe dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době. Jedná se o tu dobu, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný nebo není dočasně způsobilý pro noční práce či v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnanci rodičovskou dovolenou (existují další ochranné doby, ale pro potřeby této práce nejsou relevantní). (zákoník práce §53) Zaměstnavatel můţe okamţitě zrušit pracovní poměr, pokud zaměstnanec je odsouzen za úmyslný trestný čin odnětí svobody, který je delší neţ jeden rok nebo v případě, ţe se zaměstnanec dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem pracovních činností. Dalším důvodem k propuštění zaměstnance, je hrubé porušení povinností na pracovišti. (zákoník práce §55) Zaměstnanec má moţnost zrušit pracovní poměr, kdyţ nemůţe ze závaţných zdravotních důvodu vykonávat tuto práci a zaměstnavatel na to nebere zřetel a neumoţnil mu do 15ti dnů (od písemného doloţení) jinou pro něj vhodnější práci. Dalším případem pro moţnost ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance je nevyplacení mzdy či platu nebo náhradu ze mzdy, platu do 15ti dnů od jejich splatnosti. (zákoník práce §56) Pěstounům na přechodnou dobu dohoda zaniká dnem jeho vyřazení z evidence osob, které mohou vykonávat PPPD. Osoba v evidenci můţe vypovědět dohodu bez udání důvodů. Subjekt, se kterým pěstoun uzavřel dohodu, ji můţe vypovědět pro závaţné a opakované porušování povinností, znemoţnění sledování naplňování dohody a pro odmítnutí přijetí dítěte do PPPD bez závaţného důvodu. (MPSV 2013c [on-line]) MPSV definuje určité závaţné důvody, při kterých je moţno dítě odmítnout: uplynula příliš krátká doba od odchodu dítěte a rodina potřebuje čas na vyrovnání se se ztrátou (tato doba se konzultuje se subjektem, se kterým má pěstoun uzavřenou dohodu) a zdravotní důvody. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) Osoby v evidenci mají povinnost do 30 dní uzavřít dohodu novou. Vzhledem k tomu, ţe se nemůţe stát, aby pěstouni byli bez dohody, tj. bez podpory, pomoci a odborného vedení, tak výpovědní lhůta stávající dohody končí dnem uzavření nové dohody. (MPSV 2013c [on-line])
28
5.3 Pracovní doba a doba odpočinku Týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. Za pracovní dobu odpovídá zaměstnavatel, určuje její začátek i konec. Avšak délka směny nesmí být delší neţ 12 hodin. V případě, ţe si zaměstnanec určuje pracovní dobu, jedná se o pruţnou pracovní dobu. Pracovní doba se dělí na základní a volitelnou pracovní dobu. Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době. (zákoník práce §79, 81, 83, 85) Zaměstnanec má nárok na odpočinek ve dnech pracovního klidu (soboty, neděle, svátky). Práci v těchto dnech můţe zaměstnavatel nařídil jen výjimečně nebo pokud tuto práci nejde vykonat mimo dny pracovního klidu či v nepřetrţitém provozu. (zákoník práce §91) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec, který pracuje v noci, byl řádně vyšetřen lékařem pracovně lékařských sluţeb. Zaměstnanec se musí podrobit vyšetření před nástupem na noční práci, nejméně jednou za rok a kdykoliv, kdyţ si o to zaměstnanec poţádá. (zákoník práce §94) Zaměstnanec si můţe sjednat se zaměstnavatelem pracovní pohotovost. V tom případě mu náleţí odměna, která činí nejméně 10% z průměrného výdělku. Pokud dojde k pohotovosti, zaměstnanec v té době dostává mzdu či plat. Tato práce se počítá jako práce navíc, tedy přesčas. (zákoník práce §95) U pěstounů na přechodnou dobu nenajdeme vyšší odměnu za jejich pohotovost ve stejném smyslu, jak tomu je u běţného zaměstnání. Na druhou stranu lze chápat jako pracovní pohotovost jejich neustálou připravenost přijmout dítě v jakoukoliv dobu a jsou za to oceněni odměnou pěstouna a to ve stejné výši jako při péči o dítě. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47i) Pěstouni na přechodnou dobu mají právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě, jestliţe dítě dosáhlo alespoň dvou let. Avšak musí být splněna podmínka, ţe pěstoun o dítě intenzivně pečuje. Je to moţnost, jak si mohou osoby v evidenci odpočinout. Délka této pomoci se nedá přesně vymezit, vţdy je třeba brát v úvahu individuální potřeby dítěte. U dětí předškolního věku a zejména těch, které jsou v PPPD relativně krátkou dobu, se doporučuje vymezit určitý časový úsek, např. jeden den v týdnu nebo víkend k zajištění této odlehčovací péče. Nemusí to ale znamenat, ţe dítě nutně musí být v péči někoho jiného přes noc. V případě, ţe pěstoun zařídí delší odlehčovací péči, např. na letním táboře, tak lze akceptovat, ţe osoba 29
evidenci bude poţadovat zaplacení těchto výdajů ze strany subjektu, se kterým má uzavřenou dohodu, ale nesmí jít o nadstandardní sluţby, jako jsou pobyty u moře. (MPSV 2013c [on-line]) Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, také umoţňuje vyuţití trvalé nebo krátkodobé pomoci při zajištění péče o svěřené dítě. Zejména se jedná o tyto situace: pěstoun je uznán práce neschopným, narození dítěte, úmrtí blízké osoby nebo vyřizování nezbytných osobních záleţitostí. Je nutné si dohodnout způsob, jakým způsobem bude osoba v evidenci o pomoc ţádat. Krátkodobou péči mohou místo pěstouna zajistit: partner/manţel pěstouna, další osoby blízké rodině, jiné pěstounské rodiny, školská zařízení, dobrovolníci, chůvy, pracovníci subjektu, se kterým má pěstoun uzavřenou dohodu. Ti, kteří zajišťují dočasnou péči, dostávají za tuto sluţbu zaplaceno, vyjma manţela pěstouna. (MPSV 2013c [on-line])
5.4 Bezpečnost a ochrana při práci Zaměstnavatel má povinnost chránit bezpečnost zaměstnanců při práci v případech ohroţení jejich ţivota a zdraví. Tato povinnost náleţí všem vedoucím zaměstnanců. Zaměstnanec je povinen se na pracovišti chovat tak, aby předcházel moţným rizikům, které mohou na pracovišti vzniknout, nebo je odstranil či minimalizoval. Zaměstnavatel vyhledává rizika, odstraňuje je nebo přijímá taková opatření, která vedou k minimalizování těchto rizik. (zákoník práce §101 - 102) Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnanci, u kterého lékaře se musí podrobit pracovně lékařské prohlídce. Musí jim být sděleno, jaký druh očkování jim bude indikováno, jakým vyšetřením se musí podrobit v souvislosti s výkonem práce. (zákoník práce §103) Osobní ochranné pracovní pomůcky poskytuje zaměstnavatel v případě, ţe není moţné odstranit rizika nebo alespoň omezit. Tyto ochranné pomůcky nesmí zaměstnanci překáţet, ohroţovat jeho zdraví, překáţet mu ve výkonu práce a musí jej chránit. Pokud při práci dochází k opotřebení či poškození oděvu, zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci také oděv a obuv. Mycí, čistící a desinfekční pomůcky přísluší zaměstnancům v případě, ţe dochází k znečištění oděvu či kůţe. (zákoník práce §104) Pokud dojde k pracovnímu úrazu, tak zaměstnavatel musí objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu, v nejlepším případě za účasti zaměstnance, ale to jen v případě, ţe mu to dovoluje jeho zdravotní stav. Při objasňování příčin a okolnosti vzniku úrazu jsou taktéţ přítomni svědci, odborová organizace a zástupce pro oblast 30
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel nesmí měnit stav pracoviště, na kterém došlo k úrazu (výjimkou je další ohroţení zdraví). (zákoník práce §105) Zaměstnanec nesmí poţívat alkoholické a jiné návykové látky při práci a pod jejich vlivem nesmí na pracoviště nastoupit. Musí okamţitě informovat zaměstnavatele o svém pracovním úraz, pokud mu to zdraví dovoluje, a také informovat ho o úrazech svých kolegů. (zákoník práce §106) Pěstouni na přechodnou dobu se musí podrobit lékařské prohlídce u svého lékaře a doloţit spolu s ţádostí svůj zdravotní stav. Po odeslání veškeré dokumentace, tentokrát lékařská prohlídka probíhá u nasmlouvaných posudkových lékařů, kde se odborníci rozhodují, zda pěstoun je schopny zvládat zátěţ PPPD po zdravotní stránce a můţe pokračovat v odborném posouzení. Oblast bezpečnost a ochrana při práci není právně upravena. Avšak jako alternativu lze vnímat školení zájemců o pěstounskou péči na přechodnou
dobu
v rozsahu
72
hodin.
Pěstouni
jsou
zde
poučeni
zejména o poskytování první pomoci, jak dospělým osobám, tak dětem. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27)
5.5 Odměna za práci Podle zákoníku práce zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda či plat. Plat se vyplácí zaměstnanci, pokud je jeho zaměstnavatelem stát, územní samosprávní celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíţ náklady na platy jsou zabezpečovány z příspěvku na provoz nebo školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. (zákoník práce §109) Odměna za práci nesmí být niţší neţ minimální mzda. Minimální mzda je nejniţší přípustná hranice odměny za práci. (zákoník práce §111) Od 1. 1. 2016 je minimální mzda stanovena na 9900 Kč/měsíc nebo 58,70 Kč/hodina. (MPSV 2015a [on-line]) Pěstoun na přechodnou dobu má nárok na odměnu pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Má-li dítě čtyři a méně let, tak je moţné pobírat rodičovský příspěvek. (Dávky pěstounské péče [on-line]) „Odměna pěstouna náleží osobě v evidenci. V případě, že oba manželé vykonávají pěstounskou péči, odměna náleží jen jednomu z nich. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc 20000 Kč nebo 24000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci
31
jiné fyzické osoby ve stupni II nebo ve stupni III nebo ve stupni IV.“ (Zákon o sociálněprávní ochraně dětí §47i) „Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: a) 4500 Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) 5550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, c) 6350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) 6600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.“ (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47h) Další dávka, na kterou můţe mít pěstoun nárok, respektive dítě, je přídavek na dítě. Nejedná se o specifickou dávku PPPD. Dávka spadá pod státní sociální podporu, na kterou má pěstoun nárok v případě, ţe rozhodný příjem rodiny není větší neţ součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2, 40. Příjemcem dávky je zletilé nezaopatřené dítě. Pokud je dítě nezletilé, tak se dávka vyplácí osobě, která o něj pečuje. Vzhledem k odlišným potřebám dětí, je výše dávky odvozena od jejich věku. Konkrétní výši dávek je moţné si přečíst v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. (Zákon o státní sociální podpoře §17, 19)
5.6 Dovolená Zaměstnanci mají ze zákona nárok na dovolenou. Tento nárok vzniká v případě, ţe zaměstnanec vykonával práci u téhoţ zaměstnavatele alespoň 60 dní v kalendářním roce. Podle ustanovení § 213: „výměra dovolené činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce.“. V případě, ţe zaměstnanec neodpracuje alespoň 60 dní v kalendářním roce, tak má nárok na dovolenou za odpracované dny. Délka dovolené je stanovena na jednu dvanáctinu dovolená za 21 odpracovaných dní. (zákoník práce §212 – 214) Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu a po radě zaměstnanců. Přihlíţí k tomu, aby zaměstnanec mohl čerpat dovolenou nepřerušeně a v daném kalendářním roce, ve kterém mu nárok na dovolenou vznikl. Pokud zaměstnanec nemůţe čerpat dovolenou v roce, ve kterém mu nárok na dovolenou vznikl, tak zaměstnavatel má povinnost určit dovolenou tak, aby zaměstnanec ji vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku. (zákoník práce §217 – 218) Pěstouni na přechodnou dobu si mohou s doprovázející organizací dohodnout tzv. respitní péči po dobu 14 dní před přijetím dalšího dítěte do péče. Osoby v evidenci 32
a jejich rodina budou mít před přijetím nového dítěte volno pro oddechnutí a odpočinek. (MPSV 2013c [on-line])
5.7 Pojištění Pojištění je vytváření rezerv z příspěvků pojištěnců. Tyto rezervy slouţí k náhradě škod nebo k úhradě potřeb, které vzniknout z nahodilých událostí. Účelem pojištění je zmírnit či odstranit následky těchto událostí. (Pojištění 2016 [on-line]) V této podkapitole bude rozebráno pojištění odpovědnosti zaměstnance k náhradě škody a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele k náhradě škody a zejména sociální pojištění, kde můţeme najít informace, jakým způsobem jsou pěstouni na přechodnou dobu pojištěni. 5.7.1
Pojištění odpovědnosti zaměstnance k náhradě škody Zaměstnanec má povinnost v případě porušení pracovních povinností, nahradit
zaměstnavateli škodu, kterou způsobil. Pokud zaměstnavatel také došel k pochybení, zaměstnanci se míra škody poměrně sníţí. (zákoník práce §250) Zaměstnanec nahrazuje skutečnou škodu, kterou způsobil, v penězích. Pokud se zároveň provinil i zaměstnavatel, tak zaměstnanec musí uhradit jen poměrnou část škody podle míry jeho zavinění. (zákoník práce §257) 5.7.2
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele k náhradě škody Zaměstnavatel má povinnost nahradit svému zaměstnanci škodu ve třech
situacích. V případě, ţe zaměstnanci vznikla škoda nebo také újma nemajetkové povahy formou pracovního úrazu kdyţ plnil pracovní úkoly. (zákoník práce §265, 269) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, pokud má zaměstnanec nemoc z povolání za předpokladu, ţe zaměstnanec před zjištěním této nemoci pracoval u zaměstnavatele, u kterého v souvislosti s pracovnímu podmínkami vzniká tato nemoc z povolání. (zákoník práce §269) 5.7.3
Sociální pojištění Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění jsou zaměstnanci
povinni účastnit se nemocenského pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou a nemusí účastnit nemocenského pojištění. (Zákon o nemocenském pojištění §6, 11) Dávkový systém nemocenského pojištění má čtyři dávky: nemocenská, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. 33
Jednotlivé peněţité dávky jsou vypláceny ze státního rozpočtu a vydává je OSSZ. (MPSV 2015b [on-line]) Zaměstnanec má nárok na nemocenskou, pokud byl lékařem uznán dočasně pracovně neschopný. Tento nárok začíná plynout od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti, jedná se o tzv. podpůrčí dobu. Zaměstnanec můţe být nejdéle na nemocenské po dobu 380 kalendářních dnů. (Zákon o nemocenském pojištění §23, 26) Lékař zaměstnance dává ţádost o dávku zaměstnanci, který ji předává svému zaměstnavateli. Ten ji společně s dalšími podklady pro stanovení nároku na dávku zašle OSSZ, která má v kompetenci nemocenské pojištění zaměstnanců. (MPSV 2015b [on-line]) „Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.“ (Zákon o nemocenském pojištění §29) Účast na důchodovém pojištění je povinná pro zaměstnance, kteří jsou pracovním poměru. Pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí i zaměstnance. Z důchodového pojištění jsou vypláceny čtyři dávky: starobní důchod, invalidní důchod, sirotčí důchod a vdovský/vdovecký důchod. „Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.“ (Zákon o důchodovém pojištění §2, 4) O nároku na důchod a jeho výši rozhoduje OSSZ. (MPSV 2015c [on-line]) Podmínkou dosaţení starobního důchodu je získání potřebné doby pojištění a stanovený věk. (Zákon o důchodovém pojištění §28) Osoby v evidenci mají nárok na odměnu pěstouna, z této částky se jim strhává pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. V případech, kdy lékař stanoví pěstouna dočasně práce neschopného, tak stále pobírá odměnu pěstouna, ale pouze do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl pěstoun uznám práce neschopným. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47j, 47k) Na závěr této kapitoly je potřeba shrnout důleţité informace ohledně pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zaměstnání. Pěstouni po zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, mají povinnost uzavřít dohodu o výkonu PPPD. Dohoda končí vyřazením z evidence nebo pokud pěstoun chce ukončit spolupráci s vybraným subjektem či osoba v evidenci opakovaně a závaţným způsobem porušuje pravidla a subjekt pro tyto důvody můţe ukončit dohodu. Pěstoun na přechodnou dobu má právo na zajištění pomoci formou celodenní péče o svěřené dítě, jestliţe dosáhlo alespoň dvou let. Zároveň má právo na pomoc 34
při zajištění péče o dítě v případech nemoci, narození dítěte, úmrtí osoby blízké a vyřízení osobních záleţitostí. V rámci dovolené si pěstouni mohou dohodnout s doprovázející organizací 14 dní volno po předání dítěte. Osoby v evidenci jsou příjemci těchto dávek: odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, které spadají pod dávky PP. V případě splnění poţadavků, které deklaruje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, mohou mít osoby v evidenci nárok na rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Pěstounům na přechodnou dobu je hrazeno sociální pojištění strháváním pojistného z odměny pěstouna.
35
6 Výzkum V této části práce se budeme zabývat výzkumem. Cílem absolventské práce je zjistit, jak pěstouni na přechodnou dobu vnímají jejich situaci v roli zaměstnanců a identifikovat případné bariéry, které výkon jejich zaměstnání obnáší. Pro naplnění tohoto cíle jsme zvolili kvalitativní výzkumnou metodu, kterou osvětlíme v následující podkapitole. Dále popíšeme metodu sběru dat, výzkumný soubor, sběr dat a metodu analýzy dat.
6.1 Metoda výzkumu Jak jsme zmínili v úvodu této kapitoly, tak jsme zvolili metodu kvalitativní výzkumu. Kvalitativní metoda zkoumá daný fenomén do hloubky a snaţí se zachytit jedinečné a neopakovatelné okamţiky. (Miovský 2006: 17 – 18) V kvalitativním výzkumu značnou roli hraje sám výzkumník, neboť vyhledává a analyzuje data a vysvětluje tak výzkumné otázky. (Hendl 2005: 50)
6.2 Metoda sběru dat Jako metodu sběru dat jsme si vybrali rozhovor. Podle Miovského je rozhovor nejlepší moţnou volbou pro získání kvalitativních dat, ale zároveň se jedná o nejobtíţnější metodu sběru dat. (Miovský 2006: 155) Zvolili jsme polostrukturovaný rozhovor, který sebou nese určitou přípravu. Předem jsme si připravili okruh otázek, na které jsme se respondentů chtěli zeptat. V průběhu rozhovoru jsme pořadí těchto otázek zaměňovali a přizpůsobovali, jak bylo potřeba, coţ nám umoţnilo pruţně reagovat a mohli jsme tak získat, co nejvíce uţitečných informací. Polostrukturovaný rozhovor byl dlouhý asi 25 – 30 minut. Před začátkem kaţdého rozhovoru jsme si vyţádali souhlas respondentů s nahráváním rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány na aplikaci diktafon. Vzniklé audionahrávky byly následně přepsány do písemné podoby.
6.3 Výzkumný soubor Při výběru výzkumného souboru jsme postupovali podle metody záměrného výběru. Jedná se o výběr respondentů podle určitých vlastností nebo stavu. To znamená, ţe předem máme zvolená kritéria a cíleně vyhledáváme ty účastníky výzkumu, kteří tyto kritéria splňují a zároveň jsou ochotni se výzkumu účastnit. (Miovský 2006: 135) 36
Kritériem pro účast ve výzkumu bylo, ţe respondenti museli být pěstouni na přechodnou dobu. Nejprve jsme oslovili jednu z doprovázejících organizacích, zda by bylo moţné oslovit pěstouny, které organizace doprovází. Vedoucí doprovázející organizace nám nemohla poskytnout ţádný kontakt na jejich pěstouny. Skrze sociální sítě jsme kontaktovali 10 pěstounek na přechodnou dobu a osm z nich mi přislíbily účast na výzkumu. Po schůzce s vedoucí práce, jsme se domluvily na tom, ţe respondentů postačí pět. Výzkum jsme začali realizovat v říjnu, ale zpětnou vazbu nám poskytly pouze čtyři pěstounky. Vzhledem k tomu, ţe ostatní pěstounky se nám uţ neozvaly, tak jsme oslovili dalších sedm nových pěstounek. Několik pěstounek se ozvalo, ţe nechtějí poskytnout rozhovor o PPPD, ale většina se nám neozvala. Ze sesbíraných dat jsme usoudili, ţe máme dostatečný podklad pro analýzu dat a tvorbu výzkumu, a tak jsme na začátku února ukončili hledání po dalším pěstounovi a uzavřela sběr dat.
6.4 Popis sběru dat Respondentky výzkumu pocházejí z různých částí České republiky, a tak sběr dat probíhal přes Skype a jeden rozhovor přes mobilní telefon. Rozhovory probíhaly v podvečerních hodinách, kdy pěstounky na přechodnou dobu měly dostatečný klid a čas se účastnit mého výzkumu. Před začátkem jsme se respondentek ptali, zda mohu rozhovor nahrávat, zároveň jsme je ubezpečili, ţe nikdo se k daným nahrávkám nedostane, ţe je budeme mít uloţené pod fiktivními jmény a budeme vyuţívat pouze úryvky z daných rozhovorů. Z počátku jsme pěstounky seznámili s typem výzkumu, jeho obsahem a co je našim cílem. Samy se doptávaly na to, kde a jakou školu studuji. Abychom respondentky naladili na téma rozhovoru, tak jsme nejdříve pokládali jednodušší otázky, např. jak dlouho jsou pěstounky, kolik dětí měly v péči apod. V průběhu rozhovoru občas docházelo k vyrušením, např. pláč dítěte, zaseknutí Skype, výpadek internetu apod.
6.5 Metoda analýzy dat Pro následnou analýzu dat, je zapotřebí fixace dat. Abychom zachovali autenticitu rozhovoru vybrali jsme si audiozáznam. Tato metoda zachycuje vše tak, jak se skutečně odehrálo, tedy pauzy, tón hlasu, doprovodné zvuky apod. (Miovský 2006: 195 – 197)
37
Po kaţdém rozhovoru jsme vytvořili transkripci zvukového záznamu. Po několika dnech jsme si audiozáznam znovu poslechli a při tom kontrolovali transkript, abychom zamezili chybám v přepisu rozhovoru. Kvalitativní data jsme analyzovali metodou zakotvené teorie. Nejdříve jsme se věnovali výzkumu a nechali jsme prostor k tomu, aby se objevilo to, co je významné pro zkoumanou oblast. Získaná data jsme analyzovali pomocí kódování. (Miovský 2006: 226 - 228) Cílem zakotvené teorie je vytvořit teorii zkoumaného jevu, která nám slouţí k pochopení a pojmenování jevu. Teorie, která vychází ze zjištěných dat, je vytvořena intuitivním způsobem. Jedná se o komplexní přístup, tzn. je to cesta od hledání výzkumné otázky aţ po výslednou teorii či koncept. (Řiháček, Hytych 2013: 44) Zakotvená teorie je vytvořena třemi druhy kódování, tedy otevřené kódování, axiální kódování a selektivní kódování. Pro potřeby této práce jsme zvolili otevřené kódování. (Miovský 2006: 228 – 230) Jednotlivým celkům jsem přidělili kódy. Tyto kódy jsou zařazeny pod kategorie, které v sobě nesly určitý vztah k těmto kódům. V průběhu tomto procesu jsme některé kategorie vyřadili, neboť neměly souvislost s cílem práce. Tento proces byl nápomocný v chápání vztahů mezi jednotlivými kódy a následné interpretaci.
38
7 interpretace výzkumu V této části absolventské práce se zabýváme interpretací zjištěných dat. Všechny rozhovory byly analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z těchto kódů jsme vytvořily tyto kategorie. Zaměstnání a PPPD, Dohoda o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, Práva a povinnosti pěstounů na přechodnou dobu, Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu a Příklady dobré praxe. Nejsou zde zaznamenány celé výpovědi pěstounek, ale pouze segmenty, které mají souvislost s výzkumným cílem. Pouţíváme tyto fiktivní jména: Rozhovor č. 1 – respondentka Blanka, 45 let, Východočeský kraj Rozhovor č. 2 –respondentka Dana, 58 let, Středočeský kraj Rozhovor č. 3 – respondentka Marie, 45 let, Východočeský kraj Rozhovor č. 4 – respondentka Radka, 51 let, Středočeský kraj Následně jsme výsledky výzkumu dále interpretovali, dávali je do obecnějších souvislostí a propojovali mezi sebou tak, abychom co nejlépe odpověděli na cíl absolventské práce.
7.1 Zaměstnání a PPPD Pod tuto kategorii jsme zařadili předchozí zaměstnání a jaké to bylo opustit práci a věnovat se něčemu novému, jinému a zda je moţné při výkonu PPPD vykonávat i běţné zaměstnání. Dále jsme se zajímali o to, zda to, co pěstounky vykonávají povaţují za zaměstnání, případně jak PPPD vnímají. Respondentky byly dotazovány na to, jakým způsobem je jim hrazeno zdravotní a sociální pojištění. Tím, ţe jsme se dívali na PPPD optikou zaměstnání, jsme se zajímali o to, jakým způsobem si mohou vzít volno. V běţném zaměstnání dostávají zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat. Vzhledem k tomu, ţe pěstounskou péči nemůţeme zařadit do běţného zaměstnání, ale i tak jsou finančně odměněni ve formě dávek. Ptali jsme se respondentek na konkrétní znění těchto dávek. Zajímali jsme se o to, jak se řeší bezpečnost práce při péči o dítě. Dostali jsme zajímavé informace o tom, jak a kdy informace o bezpečnosti byly pěstounkám poskytnuty. Ptali jsme se na to z toho důvodu, protoţe běţní zaměstnanci mají povinnost dodrţovat bezpečnost práce a být v této oblasti řádně proškoleni.
39
Do této kategorie spadá otázka, zda si výbavu pro děti pořizují pěstouni sami nebo zda jim ji někdo poskytuje. Respondentka Dana před PPPD pracovala: „V RWE… skončila jsem v RWE v účtárně, v takovým šíleně skleněným baráku… střídat jsme se s nikým nemohly, tak já jsem byla úplně servaná… nervozita šílená, nestíhala jste, no voči mi šly šejdrem, záda taky, takže teďka úplně pohodička…“ Pěstounka Dana dala výpověď v zaměstnání, neboť se v RWE propouštělo, a tak dostala vysoké odstupné a sama říkala, ţe uţ do práce nemusela. K dětem ji to táhlo uţ od dětství, a tak se rozhodla pro výkon PPPD. Marie vykonávala PPPD jako druhá v republice a před tím, neţ se stala pěstounkou, tak pracovala, stejně jako respondentka Dana v účtárně. „Pracovala jsem jako účetní.“ Pěstounka Radka odpověděla na otázku, kde pracovala před tím, neţ byla schválená pro výkon PPPD, odpověděla: „Pracovala jsem jako úřednice na Magistrátu v Praze... na právním oddělení, na byťáku taky... nebavilo mě to... ty papíry moc nenaplňujou a nedávají moc smysl… Ono to docela dlouho trvalo ten schvalovací proces, takže já už jsem s tím vůbec nepočítala a vlastně jsem to už pak v práci ani neříkala… ten poslední poměr byl na dobu určitou, zástup za mateřskou dovolenou, takže pak to byl takový fofr, já jsem vlastně v 50ti odcházela na mateřskou dovolenou.“ Respondentka Radka byla státní zaměstnanec a její pracovní poměr byl na dobu určitou, neboť pracovala pouze jako záskok za zaměstnankyni, která byla na rodičovské dovolené. Po schválení PPPD dostala do péče hned dítě, a tak si v práci vzala dovolenou. Po předání dítěte nastoupila na dva týdny znovu do práce a ukončila tam pracovní poměr, aby se mohla plně věnovat výkonu PPPD. Blanka na otázku, kde pracovala před tím, ţe se stala pěstounkou na přechodnou dobu, odpověděla:
40
„Já jsem předtím dělala chůvu, jsem se pohybovala mezi dětma a rodičema v podstatě už devět let před tím.“ Dalším tématem, kterému jsme se v průběhu rozhovoru zabývaly je, zda pěstounky při pěstounské péči pracují a jestli je to vůbec moţné. Respondentka Dana odpověděla na otázku, zda k PPPD pracuje: „Ne, to už bych nezvládla… myslím, že to nemám zapotřebí.“ Dana nebyla jediná pěstounka, která zmínila, ţe by to nezvládla. Rozpovídaly se o tom, jak je náročné pečovat o děti, zejména noční vstávání a zvládnutí specifických zdravotních komplikací jako jsou abstinenční příznaky, neboť děti, které jsou umístěné do PPPD mohou tyto příznaky mít, protoţe jejich matky byly např. závislé na drogách. Pěstounka Dana ještě zmínila, ţe to nemá zapotřebí. Tím myslela, ţe má dostatečný příjem na to, aby sebe a rodinu zabezpečila, a proto nemusí vykonávat další práci. Marie na otázku, zda se dá vykonávat běţné zaměstnání při PPPD, odpověděla: „Vím, že děvčata (pozn. autora, taktéţ pěstounky na přechodnou dobu) si některá chodí přivydělávat, pracujou, když jsou ve školce, ale u těch miminek to je moc složitý… teďka mám miminko, které má abstinenční příznaky, takže v noci moc nespím, takže nemáme potom ještě energii, abych chodila do nějaký práce.. to nejde“ Pěstounka také zmínila náročnost péče o dítě, která má abstinenční příznaky. Péče o tyhle děti paní Marii berou veškerou energii a to jí neumoţňuje chodit do práce. Na druhou stranu má zkušenosti s tím, ţe jiné pěstounky na přechodnou dobu chodívají do běţného zaměstnání, kdyţ mají v péči starší děti a chodí do nějakého školního zařízení, konkrétně do mateřské školy. Respondentky
také
byly
dotazovány,
zda
vnímají
pěstounskou
péči
na přechodnou dobu jako zaměstnání. V případě, ţe pěstounky řekly, ţe ne, tak jsme se dotazovali, za co PPPD povaţují. Tohle bylo citlivé téma, protoţe pěstounky se bránily, téměř jakékoliv zmínce o tom, ţe by se PPPD měla alespoň trochu přiblíţit zaměstnání. Paní Marie povaţuje PPPD jako zaměstnání a odpověděla na mou otázku takhle:
41
„Tak já to beru jako, že jsem chůva, já to tak prostě mám, že jsem chůva, takže já to beru jako zaměstnání.“ Další dvě respondentky odpověděly, ţe se PPPD nemůţe srovnávat se zaměstnáním. Radka se vyjádřila na otázku, zda povaţuje PPPD jako zaměstnání: „Pěstounská péče nemůže vůbec takhle fungovat, protože neodpovídá zákoníku práce že jo vlastně je to práce 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a dle zákoníku práce po odpracování práce člověk má právo na odpočinek nebo po 24 hodinách, má nárok na dva dny volno, takže to nemůže, to nejde být takhle koncipováno.“ Podle MPSV osoby v evidenci mají právo na dočasnou nebo trvalou pomoc při zajištění péče o svěřené děti. Zejména se jedná o situace jako jsou vyřízení neodkladných osobních záleţitostí, nemoc apod. (MPSV 2013c [on-line]) Podle zákoníku práce délka týdenní pracovní doby trvá 40 hodin týdně. (zákoník práce §79) Nicméně to se nevztahuje na pěstounky na přechodnou dobu, neboť jejich práce vyţaduje pracovní nasazení během celého dne. Zákoník práce také deklaruje dny pracovního klidu, jedná se o odpočinek zaměstnance v sobotu, neděli a ve státem uznaných svátcích. (zákoník práce §91) Pěstounkám náleţí volno v tzv. období regenerace. Toto období nastává po předání dítěte do definitivní rodiny. Vzhledem k tomu, ţe PPPD je krizový institut a nedá se dopředu předpovědět, kdy bude dítě svěřeno do péče pěstounům, tak není ani moţné vymezit období volno. V praxi to funguje tak, ţe pěstounky na přechodnou dobu mají volno minimálně 14 dní. Dle pěstounky Dany se také pěstounská péče na přechodnou dobu nedá srovnávat s běţným zaměstnáním. Z výpovědi respondentky bylo patrné, ţe více o tom nechce mluvit, a tak tato problematika nebyla dále rozebírána. Na otázku, zda povaţuje PPPD jako zaměstnání odpověděla tedy úsečně: „To ne, to není jako zaměstnání“
42
V rámci přiblíţení problematiky oblasti dovolené a nemocenské, jsme se respondentek ptali na to, jestli si mohou vzít nemocenskou, zda uţ si ji potřebovaly vzít nebo co dělat v takových situacích, kdy jsou nemocné. Příbuzným tématem také bylo, jestli mají nárok na dovolenou a jakým způsobem si ji vyřizují. Konkrétně pěstounka Radka se vyjádřila k otázce, jestli má nárok na dovolenou, následovně: „No tak já moc nárok na volno nemám, jsou tam sice nějaký odlehčovací služby, že když člověk jo hodně moc nějak... ale asi by musel i psycholog nejspíš potvrdit, že jakoby ta potřeba je, tak potom můžu požádat buď o dobrovolníka, který by mi na pár hodin pomohl nebo.. spíš se to řeší tím, že.. sice jsem o to pěstounství žádala já sama, ale magistrát schválil i mého manžela, takže tam se předpokládá, že podle zákona, když něco si potřebuju zařídit, třeba jít do nemocnice, tak se musí postarat manžel..“ Pěstounka Marie odpověděla na otázku, zda má nárok na dovolenou takto: „Nemůžeme si vzít volno, my nemáme volno. My máme volno až předáme dítě, tak máme nárok na 14 dní volna… do dvou let, v zákoně je, že do dvou let my nesmíme dítě nikomu svěřit, až teprve od dvou let můžeme dítě svěřit na 14 dní babičce a že vlastně i ta doprovázející organizace zaplatí tu babičku, ale do dvou let se to vlastně nesmí, jenom když jsme vlastně nemocní, tak si můžeme zařídit hlídání.“ Obdobnou zkušenost má i respondentka Dana, jak je patrné z její výpovědi: „Když jsem potřebovala jít k doktorovi, tak dcera má smlouvu o hlídání s mou doprovodnou organizací, takže tohle jsem řešila… dcera si vzala volno v práci, takže mi to dítě pohlídala no a ta Dobrá rodina snad doplácí 80 korun za hodinu, takže dcera dostala nějakou tu odměnu.. pro peníze to nedělala, ona pracuje, to spíš proto, že jsem to potřebovala… ani pak mají i dobrovolnice že jo, kdybych nemohla a nikdo nemoh“ V případech, kdy pěstounky nemohou ze závaţných důvodů pečovat o dítě, jsou to důvody především týkající se zdraví, tak jsou zastoupeny rodinným dospělým příslušníkem, který byl posouzen zároveň s pěstounkou na přechodnou dobu. V dalším případě mohou pěstounky vyuţít odlehčovací sluţbu nebo dobrovolníka z doprovázející 43
organizace či pěstouni mohou svěřit dítě osobě, která má podepsanou smlouvu s doprovázející osobou o poskytnutí péče o dítě, která dostane za tuto práci finanční odměnu. Pěstounka Dana ještě dodala: „Vlastně jsem onemocněla, když ten první chlapeček odcházel… na mě to padlo, ta psychika a najednou chlapeček odjel a já jsem stála na ulici a brečela jsem no a já jsem si říkala, pojď honem na dovolenou, no tak jsem si zaplatila last minute jo a mezitím jsem z tý virózy na průduškách… musela jsem to.. doktorce pro antibiotika.. odjížděla jsem s antibiotikama no… volno si můžu vzít, když to dítě předám, já jsem si stihla vyběhat ty doktory, vodpočinula jsem si na tý dovolený… vlastně je dobrý vzít si nějakou dovču, někam si chvíli odjet a uzavřít v tý hlavě“ Respondentka Blanka se vyjádřila na otázku, zda si můţe vzít dovolenou: „Tam jsou ty odlehčovací služby, když potřebuju, kdyby mi nebylo dobře nebo tak mi ho pohlídaj nebo když potřebuju k doktoru, tak mi ho pohlídaj, ale že bych si mohla vzít volno tři, čtyři dny, tak to ne“ Respondentka Blanka na otázku, zda si můţe vzít nemocenskou, odpověděla: „Tak to jsem řešila tak, že jsem byla nemocná doma s dítětem a starala jsem se o dítě, jako když je máma doma nemocná a musí se o sví děti taky postarat, že jo..“ Pěstounky byly dotazovány na to, jakým způsobem je hrazeno zdravotní a sociální pojištění. Zajímali jsme se o to z toho důvodu, ţe jsme chtěli zjistit, zda je tato oblast ošetřená a zda mají respondentky povědomí, jestli mají nárok na důchod a nemocenskou. Paní Blanka odpověděla na otázku, jak je hrazeno zdravotní a sociální pojištění, následovně: „Myslím srážkama ze mzdy.. tam jsou ty srážky, jsou zaměstnanecký že jo.“
44
Respondentka Radka na otázku, jak je hrazeno zdravotní a sociální pojištění, uvedla: „Vlastně mě ze zákona náleží odměna pěstouna, což je 20 hrubého a z toho se strhává sociální, zdravotní a daň, takže to je nějakých 16 tisíc čistého.“ Výpověď respondentky Marie byla obdobná: „Je to strhávaný z tý mý mzdy a mně vlastně posílají jen odpočty… měli by to hlásit na úřad a pojišťovnu a jestli to dělají, to já nevím.. já nemám žádný výplatní pásky, nemám nic, akorát evidenční list jednou za rok.“ Pěstounky mají povědomí o tom, ţe částky na zdravotní a sociální pojištění jsou jim strhávány z odměny pěstouna. Tyto informace můţeme najít v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí. Paní Marie také dodala, ţe nedostává výplatní pásky, tak jak je tomu v běţném zaměstnání, kde by mohla kontrolovat, zda skutečně ÚP strhávanou částku odvádí na potřebné účely. Dostává pouze evidenční list a to jednou za rok. S pojištěním úzce souvisí celkový příjem pěstounů na přechodnou dobu. Pěstounky uţ zmínily, ţe dostávají odměnu pěstouna. Avšak to nejsou jediné dávky, na které mají nárok. Respondentka Dana odpověděla na otázku, jaké pobírá dávky: „Je to těch 20 tisíc hrubýho… no, já si myslím, že to úplně stačí… pak ještě 4 500 na to děťátko, když je to dítě od 0 do 6 let.“ „Rodičák nečerpám, protože fakt mi to přijde nemorální, jak ty pěstounky čerpají rodičáky, pak ty rodiče nemají dost peněz, aby mohli zůstat s dětičkama doma… domluvila jsem se s tou sociální pracovnicí, že jí (pozn. autora, biologické matce dítěte) pak z toho zaplatím nějaký azylový bydlení, protože ta maminka nemá vůbec nic… abych já měla čistý svědomí a aby to bylo takový morální, abych pomohla svý holčičce a mamince v tom průšvihu.“ Paní Dana zmínila odměnu pěstouna a přídavek na úhradu potřeb dítěte. Ten se odvíjí od věku dítěte. Respondentka Dana pečuje o děti mladší šesti let, tudíţ celková výše dávky činí 4 500 Kč. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47h)
45
Je běţnou praxí, ţe pěstouni pobírají rodičovský příspěvek, jestliţe pečují o děti do 4 let věku a zároveň je to nejmladší dítě v rodině. Avšak tato dávka spadá pod systém státní sociální podpory, nejedná se o dávku pěstounské péče. (Zákon o státní sociální podpoře §30) V souvislostí s výplatou dávek mě zajímalo, zda mají stanovený výplatní termín, tak pěstounka Dana ještě dodala: „Jo myslím, že patnáctýho.“ Výplatní termín si domluvila paní Dana na ÚP podle místa jejího bydliště. Odměna pěstouna ani ostatní dávky nemají ţádnou souvislost s doprovázející organizací a ani pěstouni nemají výplatní termín napsaný v dohodě o výkonu pěstounské péče. Marie se zmínila o jejím výplatním termínu, takhle: „Začátkem měsíce úplně, tak ten chodí kolem šestýho a potom čtrnáctýho… na žádným papíru to napsané nemám.“ Radka se vyjádřila na otázku, jaké pobírá dávky: „Odměna pěstouna, ať mám nebo nemám dítě v péči a pokud mám děťátko, tak ještě je to příspěvek na péči, na to dítě podle věku.. Rodičovský příspěvek taky, protože těch 4,5 tisíce postačí, tak ani né na mlíko a plínky... není to řešený systémově a vím, že to je zdrojem kritiky, že vlastně odčerpává ten rodičovský příspěvek těm budoucím rodičům nebo budoucím pěstounům.“ Blanka dostává tyto dávky: „Dostávám příspěvek na péči o dítě, to je 4 a půl tisíce na tohodle nejmenšího mrňouska a pak rodičovský příspěvek… a odměnu pěstouna“ Podle zákoníku práce, jsou zaměstnanci povinni se proškolit v oblasti bezpečnosti práce, tak jsem se zajímalo o to, zda i pěstouni byli seznámení, jak se chovat v obtíţných situacích a zda dodrţují nějakou bezpečnost práce a jestli byli v tomto nějak proškoleni. Respondentka Dana odpověděla, zda prošla nějakým školím v oblasti bezpečnosti práce, následovně:
46
„Na tam školení… jsme tam měli, byl tam záchranář… zkoušeli jsme si oživovat miminko, ale radši zavolám sanitku, tady v Praze mi dojede rychle.“ Pěstounka Marie na otázku, zda dostala nějaké informace ohledně dodrţování bezpečnosti práce, odpověděla: „Ne ne ne, to nám nedávali. Každý rok se dělá první pomoc miminek a vlastně, když jsem začínala, tak první jsem se bála o to miminko, tak jsem řešila pojištění, že se může cokoli stát, že by spadla, tak jsem to řešila a na kraji si s tím nevěděli rady a nakonec jako by, že by to všechno šlo z pojištění domácnosti, pak úrazový pojištění, to my sjednat tomu dítěti nemůžete, protože vy nejste zákonnej zástupce.“ Pěstounka Blanka na otázku, jestli dostala nějaké informace ohledně dodrţování bezpečnosti práce, odpověděla: „Takže tady bezpečnostní práce v podstatě není… ale v podstatě to je takový to, že jsme to probírali celou dobu v rámci těch školení tý přípravy.“ Během přípravy respondentka Blanka dostala informace ohledně bezpečnosti dítěte. Spíše se o tom na různých školení bavili s ostatními pěstounkami, ale ţe by to fungovalo na bázi bezpečnostních instrukcích, to ne. Nedostala ţádný manuál, co dělat v různých krizových situacích, aby se podle něj mohla řídit. Pěstounky Radky jsem se také ptala na bezpečnost práce a zda dostala nějaké instrukce, jak postupovat v krizových situacích a odpověděla: „Vyloženě školení o bezpečnosti práce to jsme neměli, ale je to asi jiný, že jo člověk není v zaměstnání, kde je nějak moc lidí, ale kde je doma ve svý domácnosti, protože se asi předpokládá nějaká ta inteligence a že člověk ví, jak se má doma chovat a ve svém bytě bezpečně pohybovat a ohledně nějak toho zdraví dětí, tak to jsem absolvovala asi dvě školení první pomoci a takových spoustu i jiných školení… paní doktorka z motolské nemocnice, která se vlastně specializuje na problematiku drogově závislých maminek a tam jsou vlastně komplikace těch dětí… ty děti mají komplikace takový ty stavy, co člověk u svýho dítěte nezažije.“
47
Poslední část, která je zařazena do této kategorie je výbava pro dítě. Bylo zkoumáno, zda pěstounky dostávají výbavu pro dítě a potřebné věci od doprovázející organizace, jestli si potřebné věci pořizují sami nebo zkrátka odkud tu výbavu pořizují. PPPD je krizový institut, kde pěstounky přijímají děti do osmnácti, takţe mohou mít v péči děti různého věku, takţe potřebují i výbavu pro dítě podle jeho věku. Paní Dana na mou otázku odpověděla: „Sama, tak že si vybírám co kdo odloží... proto vždycky rychle volám kamarádky… co kdo má jaký oblečení, věcičky a sem tam něco nakoupím, nějaký slevy, když vidím něco, co je zlevněnýho, tak mi to nedá a koupím a chodím po sekáčích… a dávám to nějak dohromady.“ Marie uvedla na otázku, zda si sama kupuje vybavení pro dítě nebo jí ji někdo poskytuje, uvedla: „To všechno musíte koupit… občas nějakej sponzorský dar ve formě plínek.. jinak se musí všechno koupit…“ Respondentka Marie si výbavu pro dítě kupuje sama. Skrze doprovázející organizaci občas dostane sponzorský dar formou plen pro děti, ale nejedná se o pravidelnou pomoc, spíše nárazovou.
Shrnutí kategorie Zaměstnání a pěstounská péče na přechodnou dobu Pěstounky před výkonem PPPD pracovaly jako účetní, úřednice a chůva. Nebylo pro ně těţké opustit zaměstnání, protoţe uţ dříve chtěly pracovat s dětmi, ale vţdy jim bránila nějaké překáţka, která jim to nedovolovala (vyjma pěstounky, která byla chůvou). Pěstouni na přechodnou dobu jsou povaţováni za profesionály a předpokládá se u nich, ţe své dosavadní zaměstnání opustí, aby se mohli věnovat dítěti. Respondentky se specializují na děti do věku dvou let, a tak další zaměstnání nepřipadá v úvahu, vzhledem k tomu, ţe děti potřebují neustálou péči. V případě, ţe děti navštěvují nějaké školské zařízení, je tam určitá moţnost vykonávat nějaké další zaměstnání, neboť děti jsou minimálně v dopoledních hodinách mimo péči pěstounů. Z výpovědí respondentek vyplývá, ţe pěstounskou péči neberou jako zaměstnání, i kdyţ určitá podobnost tam je a samy pěstounky ji vnímají. Pouţívají i podobnou 48
terminologii, např. mzda. Ne všechny pěstounky se s tímto názorem ztotoţňují. Jedna pěstounka otevřeně mluvila o tom, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu je pro ni zaměstnání. Pěstounky dávaly zaměstnání do souvislosti s tím, ţe nemají nárok na volno. Pěstounky si mohou odpočinout po předání dítěte do definitivní rodiny. V případě opodstatněné potřeby, jako je návštěva lékaře apod., se pěstounky mohou obrátit na doprovázející organizaci, která poskytuje odlehčovací sluţbu. Organizace, které doprovází pěstouny poskytují tuto podporu pěstounům v případě, ţe si potřebují odpočinout. Nyní nastává otázka, zda tuto sluţbu poskytují i jiné subjekty, se kterými mohou pěstouni uzavřít smlouvu o poskytování pěstounské péče. Z výpovědí respondentek vyplývá, ţe také mohou poţádat o dobrovolníka, který by jim vyřídil potřebné záleţitosti, jedná se zejména o nákupy apod. Rodinní příslušníci, které ţijí ve společné domácnosti s pěstouny, procházejí také školením, a tak jsou kompetentní k dočasnému převzetí péče o dítě v případě, ţe pěstouni nemohou. Vzhledem k tomu, ţe pěstouna na přechodnou dobu můţe vykonávat i osoba, která ţije sama, tak nemá moţnost vyuţít partnera k péči o dítě, a proto je tady poslední moţnost, jak si na chvíli odpočinout. Osoba, která je v příbuzenském vztahu s pěstounem (ale neţijí spolu), můţe uzavřít smlouvu s doprovázející organizací pěstouna o poskytnutí péče. Tato osoba dostává zaplaceno za vykonanou práci. Určité finanční ohodnocení se nedostává rodinným příslušníkům, kteří ţijí ve společné domácnosti s pěstouny. V případě, ţe pěstouni onemocní, tak je také běţná praxe taková, ţe zůstávají s dítětem doma, stejně jak to probíhá v běţné rodině. Z výpovědí pěstounek je patrné, ţe mají povědomí o tom, zda se účastní nemocenského a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro poskytnutí lékařské péče, výplatu dávek nemocenského pojištění a pro výplatu důchodu. Pěstounky tyhle informace vědí, protoţe jsou napsány v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ale objevila se skutečnost, ţe sice se jim částka strhává z odměny pěstouna, ale jestli skutečně přispívají na nemocenské a sociální pojištění, to nevědí. Příjem pěstounů na přechodnou dobu můţeme rozdělit na tři dávky: odměna pěstouna, rodičovský příspěvek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte, i kdyţ tento příspěvek náleţí dítěti, spravuje ho osoba, která ho má v přímém zaopatření. Z teoretické části práce nám vyplývá, ţe pěstouni mohou pobírat i přídavek na dítě, ale ţádná pěstounka jej neuvedla, takţe můţeme usoudit, ţe jim nevznikl na tuto dávku nárok. Ne všichni dotazovaní pěstouni jsou příjemci všech dávek. Odměnu pěstouna 49
pobírají všichni pěstouni od chvíle, kdy jsou zařazeni do evidence osob vykonávající PPPD. U rodičovského příspěvku dochází k rozdělení pěstounů na dva tábory, přičemţ jedna skupina pěstounů zastává názor, ţe rodičovský příspěvek by měl náleţet pouze rodině, která bude dítě vychovávat a ţe není správné ji o tuto peněţitou pomoc připravit. Druhá skupina pěstounů tvrdí, ţe rodičovský příspěvek náleţí i pěstounům na přechodnou dobu, protoţe se také podílí na péči o dítě. S tím souvisí i poslední dávka, konkrétně příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše příspěvku se odvíjí od věku dítěte. Pěstouni se neshodují v tom, zda tyto částky pokryjí potřeby těchto dětí, a proto to můţe být jeden z důvodu, proč pěstouni čerpají rodičovský příspěvek. V souvislosti se všemi dávkami, na které mají pěstouni na přechodnou dobu nárok, nastává otázka, zda skutečně tyto dávky pokryjí potřeby dítěte. Přeci jen PPPD je krizový institut pro děti do osmnácti let věku dítěte a není lehké zajistit celé věkové kategorii všechno vybavení, zejména v případě krize, kdyţ je potřeba, co nejrychleji dítě umístit. V praxi to vypadá tak, ţe pěstounky se většinou specializují na určitou věkovou kategorii (v našem případě do dvou let věku dítěte), ale bylo by v rozporu s celkovou podstatou PPPD odmítnout dítě vyššího věku z důvodu, ţe pěstounka nemá dostatečné vybavení např. pro dítě základní školy. Z výpovědí respondentek je patrné, ţe si téměř veškerou výbavu pro dítě obstarávají samy, od přátel nebo formou sponzorských darů. Bezpečnost práce se netýká jenom zaměstnanců, ale také pěstounek na přechodnou dobu. Bezpečnost práce má preventivní charakter. Odpovědnost nese nejen doprovázející subjekty, ale také pěstouni. Pěstounky byly proškoleny v první pomoci, v některých krajích toto školení probíhá kaţdý rok. S bezpečností jsou respondentky seznámeny v průběhu příprav a také v rámci povinného vzdělávání. Pěstouni nemohou pojistit dítě pro případ úrazu, neboť nemají rodičovskou odpovědnost, ale vzhledem k tomu, ţe dítě je součástí domácnosti, tak úraz dítěte spadá do pojištění celé domácnosti.
7.2 Dohoda o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu Do této kategorie jsou zařazeny dohody o poskytování pěstounské péče. Zajímali jsme se, s jakým partnerem, který doprovází pěstouny, respondentky uzavřely dohodu o poskytování pěstounské péče. Dále bylo zkoumáno, podle čeho se pěstounky rozhodovaly a proč si vybraly zrovna toho partnera, se kterým mají uzavřenou dohodu. Do této kategorie také patří náleţitosti dohody. 50
Pěstounka Blanka na otázku, s jakým má uzavřenou dohodu a podle čeho se rozhodovala, odpověděla: „Centrum pro rodinnou Náruč v Turnově. Já jsem přímo v Turnově a oni jsou taky přímo v Turnově, jsou hodně flexibilní a znala jsem je už dřív, už jsem tam chodila i s dětma, co jsem je hlídala dřív, do různejch kroužků, tanečky, zpívání… jakoby mini školka… v našem kraji je nás pěstounů teďka 24, v tu dobu jsem byla 17ctá, když já dodělala přípravu… a voni měli z toho našeho kraje celýho smlouvu asi s devíti, takže jsem si říkala, že když je u nich tolik lidí, tak jsou ostatní asi spokojení.“ Pro respondentku Blanku bylo důleţité, ţe doprovázející organizace nachází v blízkosti jejího bydliště. Paní Blanka dříve pracovala jako chůva a chodívala tam na aktivity s dětmi, coţ také přispělo k jejímu rozhodnutí, neboť má s nimi dobrou zkušenost, a tak vlastně věděla, jaké tam je prostředí, pracovníci atd. Pěstounka Blanka také zmínila určitý počet pěstounů na přechodnou dobu v jejím kraji. Z její výpovědí je patrné, ţe se s některými zná a věděla, se kterými subjekty mají uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Velká část těchto pěstounů měla uzavřenou dohodu s Centrem pro rodinnou Náruč, a proto se i paní Blanka rozhodla s nimi uzavřít smlouvu. Respondentka Marie odpověděla na otázku, s kým má uzavřenou smlouvu: „Já jsem v Centru pěstounských rodin v Hradci Králové“ Paní Dana na otázku, s kým má uzavřenou dohodu o poskytování pěstounské péče, uvedla: „S Dobrou rodinou, já jsem to samozřejmě uzavřela proto, že je to tady v centru, dojedu tam, na školení i s miminkem tramvají, mám to všecko po ruce… dohodla jsem si to předem, než jsem byla proškolena… líbilo se mi tam to prostředí, jak se chovali normálně a teďka mám tu svoji klíčovou pracovnici od nich, která se mi líbí, která je hodná“
51
Pěstounka Radka na otázku, s kým uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, odpověděla: „S neziskovou organizací Dobrá rodina... mám k těm neziskovým organizacím pozitivnější vztah než k státním institucím“ Paní Radka má stejně jako pěstounka Dana uzavřenou dohodu o poskytování PPPD s Dobrou rodinou. Tato nezisková organizace působí v celé České republice a doprovází asi 700 pěstounských rodin (Dobrá rodina [on-line]). Respondentka se rozhodla pro uzavření smlouvy s touto neziskovou organizací, protoţe nemá tak pozitivní vztah ke státním institucím, který je potřeba k navázaní důvěry a spolupráce při výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Její rozhodnutí můţe mít také souvislost s tím, ţe před výkonem PPPD byla státní zaměstnancem, a tak zná pozitiva a negativa státního sektoru. To také mohlo ovlivnit její rozhodnutí uzavřít smlouvu o výkonu PPPD. Respondentka Marie na otázku, jaké jsou náleţitosti dohody o výkonu pěstounské péče, uvedla: „Je to jenom to, co oni mi můžou poskytnout a vlastně, že já jsem povinna ze zákona školit se 24 hodin ročně a jakoby dovolit, aby se jednou za měsíc přišli podívat na dítě.“ Pěstounka Marie uvedla, ţe v dohodě jsou napsány informace ohledně nabízených sluţeb, které daná organizace nabízí. Zároveň se pěstounka podepisuje k tomu, ţe se bude nadále vzdělávat v pěstounské péči. Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou pěstouni povinni se vzdělávat v rozsahu 24 hodin za rok. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47a) Nezisková organizace přijala stejnou myšlenku do náleţitostí dohody, a tak jsou pěstouni k tomuto zavázáni nejenom podle zmíněného zákona, ale také smlouvou. Dalším poţadavkem ze strany organizace jsou jednoměsíční návštěvy domova pěstounky a to v případě, ţe pečuje o dítě. Organizace tak kontroluje, jak probíhá péče a výchova konkrétního dítěte.
52
Pěstounka Blanka na otázku, jaké jsou náleţitosti dohody, odpověděla: „Je to taková smlouva vůči čemu se oni zavazujou a co chtěj po mně. Jsou tam výpovědní podmínky, že oni mi tu výpověď můžou dát tří měsíční nebo dvou měsíční nějakou a já můžu kdykoliv“ Respondentka Blanka se taktéţ jako paní Marie zmínila, ţe v dohodě jsou informace o tom, co daná organizace nabízí a zároveň jaké má ona poţadavky na pěstouna. Navíc uvádí, ţe v dohodě o výkonu PPPD můţeme najít výpovědní podmínky dohody. V případě, ţe pěstounka nebude spokojená s doprovázející organizací, má právo vypovědět dohodu. Pokud nastane situace, kdy pěstounka poruší náleţitosti dohody, tak organizace jí vypoví dohodu. Aby pěstouni měli dostatek času na uzavření nové dohody s jiným subjektem, tak výpovědní lhůta činí dva nebo tři měsíce (respondentka si nebyla jistá). Pěstounka Radka uvedla na otázku, zda jsou součástí té dohody výpovědní podmínky: „Teď si to přesně nepamatuju, ale je tam taky samozřejmě, kdybych já neplnila nějak své povinnosti, tak ta organizace může vypovědět a já snad bez důvodu.“ Doptávali jsme pěstounek, zda je dohoda uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou. Respondentka Blanka uvedla: „Já myslím, že na dobu neurčitou.“ Pěstounka Marie taktéţ odpověděla na otázku, zda je dohoda uzavřená na dobu určitou nebo neurčitou: „Na dobu neurčitou.“
Shrnutí kategorie Dohoda o výkonu pěstounské péče Z výpovědí respondentek je zjevné, ţe si zvolily neziskové organizace k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Pěstouni na přechodnou dobu mají několik moţností, s kým mohou uzavřít dohodu. Jsou to obecní úřady obce s rozšířenou 53
působností, podle trvalého bydliště, jiný obecním úřadem obce s rozšířenou působnosti, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba. Neziskové organizace spadají pod pověřené osoby. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47b) Důvodem, proč si pěstounky zvolily právě zmíněné neziskové organizace, je blízkost domova, vlastní zkušenost a nedůvěra ve státní instituce. To, ţe zvolené subjekty se nachází poblíţ jejich bydliště, má pro pěstounky význam. Vzhledem k tomu, ţe školení pěstounů probíhá v prostorách organizace, tak mají lepší dostupnost a to i v případě, ţe potřebují vyřešit nějakou naléhavou situaci. Vlastní zkušenost také hrála roli při výběru subjektu pro výkon PPPD. Konkrétně pěstounka Blanka měla zkušenost s Centrem pro rodinnou Náruč, chodívala tam uţ dříve při svém bývalém zaměstnání. Své zkušenosti zuţitkovala i respondentka Radka, která dříve pracovala ve stáním sektoru. To ji ovlivnilo na tolik, ţe se rozhodla pro neziskovou organizaci, které důvěřuje. Dohoda o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu obsahuje vymezení práv a povinností a to na obou zúčastněných stranách. Pěstouni mají právo na vyuţití sluţeb, které daná organizace nabízí a na vypovězení dohody bez udání důvodů. Doprovázející organizace má právo opustit od smlouvy, neplní-li pěstoun své povinnosti. Pěstouni jsou povinni účastnit se školení 24 hodin za rok a navyšovat tak tím své dovednosti a vědomosti v oblasti péče o ohroţené děti. Pěstouni mají povinnost umoţnit klíčové pracovnici návštěvu svého bydliště, aby mohla provést kontrolu nad výchovou a péčí dítěte. Dohoda o výkonu pěstounské péče se uzavírá na dobu neurčitou.
7.3 Práva a povinnosti pěstounů na přechodnou dobu Do této kategorie jsme zařadili práva a povinnosti pěstounek, které vycházejí ze zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí. Jsou zde informace o tom, do jaké míry jsou tyto práva a povinnosti dodrţovány. Respondentka Blanka na otázku, jak začala s přípravou na PPPD, odpověděla: „Šla jsem za sociální pracovnicí, tady za svojí jako by tady pod kterou spadám, tam jsem podala žádost a doložila jsem všechny ty náležitosti, který po mě požadovala… a potom jsme se dohodly, že se přijde ke mně podívat a ona poslala už věci na kraj a pak už si mě zvali z kraje, pak jsem byla na psychotestech“
54
Jedna z povinností pěstounů na přechodnou dobu je doloţit potřebné náleţitosti. Jedná se o doloţení bezúhonnosti, informace o zdravotním stavu, finanční stabilitě a vyplní se ţádost o PPPD. Sociální pracovnice tyto listiny posílá na krajský úřad. (Jak začít… [on-line]) Pěstounka Blanka si na oddělení péče o rodinu a děti vyřídila tyto náleţitosti a zároveň si se sociální pracovnicí domluvily termín návštěvy v místě bydliště pěstounky. Další povinností zájemců o PPPD je zvládnout tzv. psychotesty, které probíhají nejdříve jako test a potom rozhovor s psychologem. Respondentka Marie začala vykonávat pěstounku na přechodnou dobu ještě před novelou ZOSPOD a byla jedna z prvních pěstounek, a proto se její výpovědi v oblasti příprav značně liší od ostatních respondentek. Pěstounka Marie odpověděla na otázku, jak začala s přípravou: „My jsme vlastně byli první, tak jsme měli asi dvě hodiny nějakého toho práva… a potom vlastně už jsme měli jenom po těch dvou hodinách celá rodina, i s manželem jsem jezdili k těm psychologům, na ty testy a pohovory.“ Pěstounka Radka uvedla na otázku, jak probíhaly přípravy: „My jsme s manželem museli absolvovat ten, ten test.. celou tu přípravu, takže i pak ten psychotest, kterej byl na závěr té přípravy a absolvovali jsme ho spolu… u toho pohovorů s psychologem, se účastní všichni, kdo žije v tý rodině.“ Pěstounka Marie na otázku, zda se specializuje na malé děti, odpověděla: „Já jsem měla ranou pěstounskou péči, do dvou let mám v papírech, ale teď od zimy mi budou dávat děti do šesti let“ Pěstounská péče na přechodnou dobu je krizový institut pro děti od narození do osmnácti let. Pěstouni si sice mohou zúţit věkovou kategorii, ale v případě potřeby mají povinnost přijmout dítě i mimo jejich tzv. věkovou kategorii, neboť by to bylo v rozporu se smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu. V praxi to funguje tak, ţe sociální pracovnice, která vyřizuje ţádost si u ţadatelů o pěstounskou péči udělá poznámku, na kterou věkovou kategorii by se chtěli zaměřit.
55
Respondentka Dana odpověděla na otázku, na jakou věkovou kategorii dětí se specializuje: „Jsem říkala, že chci malinké děti… teď musíme brát všechny děti a že to bude do 18ti let, ale napsala si tam u mě, u každýho si píše (pozn. autora, sociální pracovnice, která přijímala ţádost) poznámku, 0-7 let… a říkala, že začneme s malinkým a věk budeme zvyšovat postupně.“ Respondentka Blanka na otázku, zda se specializuje na určitou věkovou kategorii dětí, uvedla: „Musíme přijmout jakékoli dítě do péče, jako nemůžeme si vybírat, je zrušena ta taková ta, co ze začátku byla jako raná pěstounská péče… v podstatě si teď člověk nemůže vybírat… tím, že jsem sama, tak bych ráda chtěla menší děti… prostě puberťáka nechci zvládat sama, ale když by to bylo nutný, tak ho vzít musím.“ Pěstounka Radka na otázku, jestli by mi mohla vysvětlit smysl pěstounské péče na přechodnou dobu, uvedla: „Pěstounská péče na přechodnou dobu je krizový institut pro děti, které se náhle ocitnou, dá říct skoro až v ohrožení života, ten původní záměr je, že má být především pro malá miminka protože i krátkodobý pobyt v kojeneckým ústavě lidský mozek… jsou známy ty neurologické výzkumu nezvratně změní a ten človíček, i když tam třeba měsíc nebo dva, tak je natolik poškozenej, že ho to ovlivňuje na celý život… a ovlivňujeme normální uplatnění v budoucím životě.“ Paní Marie odpověděla na otázku, jaký je smysl pěstounské péče na přechodnou dobu, následovně: „Je to vlastně o tom.. máme tu holčičku a ono jí bylo tři a půl roku a byla jako roční dítě, ale takhle to nemůže být, to dítě hrozně trpí a nerozvíjí se a nic nezná, a proto to vlastně dělám.. ty děti u nás vlastně kvetou… my ji všechno učíme, ukážeme a ten mozeček se rozvíjí, oni ví, že je má někdo rád a je to pro ně hrozně důležitý.“
56
Respondentka Blanka na otázku, jak často se setkává se svou klíčovou pracovnicí z doprovázející organizace, uvedla: „To je hodně nepravidelný, ale chodím tam dost na školení, když so dojdu k doktoru a potřebuju pohlídat, ale minimálně jednou za 14 dní.“ Další povinností pěstounů je kontakt s doprovázející organizací. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, tento kontakt probíhá minimálně jednou za dva měsíce. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47a) Pěstounka Blanka uvádí, ţe kontakt s klíčovou pracovnicí z doprovázející organizace je nepravidelný. Většina kontaktu probíhá na základě potřeby, kdyţ pěstounka potřebuje radu, pohlídat dítě nebo kdyţ chodí na školení do zařízení. Minimální četnost tohoto kontaktu se ale liší od toho, co můţeme najít v zákoně. Kaţdá nezisková organizace si můţe tuto lhůtu určit sama, avšak minimálně jednou za dva měsíce je pěstounka povinna umoţnit návštěvu ve svém bydlišti. Respondentka Radka odpověděla na otázku, jak často se setkává se svou klíčovou pracovnicí a jak tento kontakt probíhá: „To závisí na tý situaci a životní etapě toho miminka, buď paní přijde k nám domů nebo já zajdu do té Dobré rodiny, ale mezi tím vždycky nějaká čirá komunikace přes telefon, pře maily, co je potřeba akutně řešit.“ Nyní se dostáváme k právům pěstounek na přechodnou dobu. Respondentka Marie uvedla na otázku, zda dostává nějaké informace o dítěti před jeho přijetím do PPPD: „Já se snažím, co nejvíc toho získat, v porodnici, od sociálních pracovnic… já teda cokoli, požaduji, co nejvíc informací.. a často maminky lžou.. většinou nepřiznají, že kouřily, pijou nebo fetujou.“ Pěstounka Marie, uvádí ţe informace dostává, ale ne vţdy v takové míře, kterou by potřebovala a to zejména od matek. Matky dětí většinou nepřiznají, ţe v těhotenství uţívaly návykové látky a pěstounka tak nemá moţnost připravit se na určitou odchylku od „normálního“ vývoje dítěte, které způsobují uţívání návykových látek.
57
Paní Dana na otázku, zda dostává informace o dítěti před přijetím do její péče, odpověděla: „No oni mi zavolaj, jestli chci holčičku, tak ať si pro dojdu.... tak já se ptám, jestli je zdravá že jo... a jak je stará.“ Pěstounka Blanka odpověděla na otázku, jaké dostává informace o dítěti před jeho přijetím do PPPD: „Dostanu informace, který jsou potřeba, jeho zdravotní stav, jako proč vlastně je potřeba tydle péče, pohlaví… na tom malým miminku vlastně není potřeba moc vědět jo… dostala jsem informace, kde se narodilo, komu se narodilo a pak jsem samozřejmě dostala informace rozhodnutí soudu, předběžným opatřením, iniciále maminky.“ Paní Dana na otázku, zda dostává informace ohledně toho, proč dítě ještě nemůţe být svěřeno do definitivní rodiny, odpověděla: „Já jsem se o tom chlapečkovi zajímala, jako kam půjde že jo, jakože nejdřív půjde do bio rodiny no… pak zase že půjde do pěstounský péče, takže vlastně každý měsíc se to měnilo… (pozn. autora, sociální pracovnice) přemluvila tu maminku, aby dala souhlas k adopci… a vona se snaží, abychom nezmeškali nějaký termíny a by jsme věděli, že nějaký sou.“ Pěstouni na přechodnou dobu mají právo na informace, proč je dítě stále v PPPD a nemůţe být svěřeno do trvalé péče. Paní Dana komunikovala s klíčovou pracovnicí ohledně toho, kam a kdy bude dítě svěřeno. Vzhledem k tomu, ţe biologičtí rodiče byli nerozhodní, zda si dítě ponechat nebo ne a měnily názor, tak se braly v úvahu i jiné moţnosti, jako je klasická pěstounská péče nebo osvojení. Respondentka uvedla, ţe sociální pracovnice „přemluvila tu maminku“, aby dala souhlas k osvojení. Respondentka Radka uvedla na otázku, zda dostává informace o tom, proč dítě ještě nemůţe být svěřeno do definitivní rodiny: „Tak to musíme taky sledovat jako by společně, to jsou lhůty, který jsou dány zákonem, ty naše zákony víc chrání rodiče, než to děťátko… tak v šestinedělí ten souhlas neplatí a musí ho dát pak znovu, dá se říct, že pak teprve nejdřív po půl 58
roce může jít do adopce… vlastně je potřeba to pořád sledovat, jaké kroky se udělaly, hovořit s těma maminkama nebo pokud to nejde že jo, někdy to doopravdu nejde, ta maminka prostě zmizí, tak je zase třeba z důvodu podaných termínech, podávat návrhy k soudu, aby soud zbavil rodičovských práv… to hodně sledujeme s tou klíčovou pracovnicí a vidíme případné aktivity, i v našem zájmu je, aby to děťátko se dostalo, co nejdřív do trvalého prostředí.“ Pěstounka Radka sleduje se svou klíčovou pracovnicí různé lhůty, zejména v případě osvojení, kdy matka můţe dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnu od narození dítěte. Tento souhlas se podává pouze před soudem. (občanský zákoník §813) Podle Paní Radky je také ţádoucí mluvit s rodiči ohledně vývoje jejich situace a připravit se tak na prodlouţení umístění dítěte v PPPD, předání dítěte do rodiny nebo připravovat se na to, ţe dítě bude umístěno do jiné rodiny. Pěstounka také uvedla, ţe dítě můţe jít do osvojení nejdříve půl roku po narození. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se posuzuje zjevný nezájem rodičů. Po uplynutí třech měsíců od narození dítěte, jsou rodiče poučeni obecním úřadem obce s rozšířenou působností o následcích jejich nezájmu. Po dalších třech měsících se teprve podává návrh k soudu o osvojení bez souhlasu rodičů pro zjevný nezájem. (občanský zákoník §819 – 820)
Shrnutí kategorii Povinnosti a práva pěstounů na přechodnou dobu Povinnosti pěstounů na přechodnou dobu můţeme rozdělit do několika oblastí: příprava, přijímají všech věkových kategorií dětí, znalost smyslu PPPD, kontakt s doprovázející organizací. Z výpovědí pěstounek nám vyšlo najevo, ţe mají právo dostávat informace o dítěti před jeho svěřením do PPPD a také právo na informace, proč ještě dítě nemůţe být svěřené do péče. Pěstouni na přechodnou dobu při podání ţádosti o PPPD dokládají svou bezúhonnost, dobrý zdravotní stav a ekonomickou stabilitu. Poté si domlouvají se sociální pracovnicí termín domácího šetření. Pěstouni musí projít trojím ověřováním, zda jsou vhodní na pozici pěstounů na přechodnou dobu. Toto ověřování probíhá skrze odbornou přípravu, psychotesty a pohovorem s psychologem. Partneři taktéţ procházejí
59
tímto ověřováním a děti jen pohovorem s psychologem, ale pouze za předpokladu, ţe sdílejí společnou domácnost. Pěstouni jsou povinni přijímat děti od narození do 18ti let. S tímto jsou všichni obeznámeni, ale ve většině krajích to funguje tak, ţe jim je ponechána tzv. specializace, věková hranice, do které by chtěli děti přijímat. Tyto hranice se ale budou postupně navyšovat. Další povinností pěstouna na přechodnou dobu je znalost smyslu PPPD. Z výpovědí respondentek je patrné, ţe smyslem je, ţe děti nepůjdou do ústavních zařízeních, které mají negativní dopad na celkové fungování dítěte. Děti tak mají moţnost být vychované jednou osobou, která je zahrnuje láskou, péčí a ke které má vazbu. Podle ZOSPOD pěstouni mají povinnost se stýkat s doprovázející organizací. Zákon nám definuje četnost těchto kontaktů. Komunikace s doprovázejícími organizacemi probíhají osobně, přes e-mail nebo telefonicky. V praxi to funguje tak, ţe kaţdá organizace si tento kontakt můţe v dohodě o výkonu pěstounské péče upravit podle svých potřeb, ale zákonem stanovená lhůta nemůţe klesnout pod tuto hranici. Pěstouni na přechodnou dobu mají právo na informace o věku, pohlaví, zdravotním stavu dítěte. Také mohou dostávat informace o rodičích, místu narození a také důvodech, proč jsou děti umístěné do PPPD. Dalším právem, na které mají pěstouni nárok jsou informace, proč dítě ještě nemůţe být svěřeno do definitivní rodiny. Tady probíhá součinnost s klíčovou pracovnicí, soudem, rodiči nebo náhradními rodiči. Nejsem si jistá, do jaké míry se skutečně dostávají pěstounům informace o tom, proč je dítě stále v PPPD, neboť jsou soudy často nekomunikativní a nechtějí sdělovat tyto informace.
7.4 Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu V průběhu rozhovorů se objevilo několik nejasností ve výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Souhrnně je tato kategorii pojmenována jako Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu. Jsou zde informace o soudech a jejich spolupráci s doprovázející organizací a pěstouny. Další nedostatek se vynořil v oblasti příprav, zejména v tom, ţe pěstouni se připravují na výkon PPPD a zároveň chodí do běţného zaměstnáni a nemají dostatek času absolvovat přípravy, a proto se celý proces protahuje.
60
Zahrnuli jsem do této kapitoly mlčenlivost o osobních údajích dítěte a jeho rodiny, protoţe pěstouni jsou sice informováni, ţe tyto informace by neměli poskytovat, ale po formální stránce se tímto tématem organizace nezabývají. Jedna z respondentek vyjádřila jisté pochybnosti v tom, ţe nerozumí tomu, proč nejsou lépe finančně dotováni, neboť poskytují péči dětem do osmnácti let, coţ zahrnuje pestrou škálu vybavení. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je pěstounská péče na přechodnou dobu maximálně na rok. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) V průběhu rozhovoru se objevilo, ţe tato doba bývá překročena a to jinými důvody, neţ je deklarováno ve zmíněném zákoně. Zákon také definuje, ţe pěstouni na přechodnou dobu mají povinnost se účastnit supervizí. V praxi se stává, ţe tyto supervize nejsou běţnou součástí výkonu PPPD. Respondentka Blanka se rozmluvila o tom, ţe má problém se soudy, a tak jsem ji vybídla, zda by mohla být konkrétnější. Pěstounka odpověděla následovně: „Všechno funguje výborně, akorát soudy nefungujou vůbec. Za prvé si to všechno přehazujou soudy mezi sebou, mám pocit, že prostě není jasný kdo soudí kterej případ, jestli případ toho dítěte spadá pod soud jeho trvalého bydliště, podle bydliště matky nebo podle bydliště, který má teďka jako skutečný, kde se opravdu nachází… a rozčiluje mě to strašným způsobem, ty děti tam nemaj žádnou přednost, to miminko je za měsíc úplně někde jinde… jeho noví adoptivní rodiče nebo pěstounský, vůbec o todleto přicházej že jo.. zbytečně, protože ten papír tam někde leží prostě…“ Paní Blanka se potýká s tím, ţe nerozumí tomu, jak fungují soudy. Zejména nerozumí tomu, na jakém principu soudy řeší konkrétní případy, a proto dochází k nejasnostem. Vše funguje na základě nějakého pořadníku a pěstounka Blanka by si představovala, aby děti byly řešeny podle naléhavosti a vnímá, ţe konkrétně ty její děti potřebují řešení bezodkladně, ale na druhou stranu uţ nevidí ty ostatní děti, které se mohou nacházet v mnohdy naléhavější a sloţitější situaci.
61
Pěstounka Blanka také popsala obtíţnou situaci, která se ji stala při výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu: „Protože už mám rodiče, kterým jsme začali předávat, ale čekáme na to až rozhodne soud, což teda nám pan soudce řek, což jsem se právě před třema nedělama vytočila, protože pan soudce nám řekl, že to do konce roku stihne (pozn. autora, za dva měsíce)... to jsem se teda vytočila hodně.. to jsme už skoro měsíc předávali… já jsem byla tak vytočená, že jsem to těm rodičům říkat nebudu, tydlety informace, že prostě chci, aby jim to řek někdo jinej a v podstatě jsme se dohodli, že by bylo fajn, že by byla (pozn. autora, klíčová pracovnice doprovázející organizace) nějaká, jako by mediátor.“ Pěstounka Radka zmínila, ţe celý proces, neţ ji schválili, trval poměrně dlouho, a tak jsem se paní Radky zeptala, jestli by mohla být konkrétnější v tom, jak dlouho trval: „Člověk musí absolvovat 72 hodin školení, na to vlastně padla celá dovolená, ale na to poslední školení jsem nějak dovolenou neměla, pak byly psychotesty, pohovor s psychologem a vlastně až v červenci mě magistrát schválil, takže to bylo skoro rok a tři čtyři měsíce.“ Další nedostatek pěstounské péče na přechodnou dobu se objevil v oblasti schvalování pěstounů a to v případě, ţe pěstounka po dobu absolvování příprav chodila do zaměstnání. Pěstouni musí splnit 72 hodin příprav a projít psychologickým posouzením. Vzhledem k tomu, ţe zájemci o PPPD chodí i do zaměstnání, tak si kvůli těmto školení musí vzít volno. Respondentka Radka odpověděla na otázku, zda podepsala mlčenlivost o údajích dítěte: „O tom jsme se bavili na tom školení, že je to trošku problém, protože my nejsme součástí té právní ochrany dětí, jako třeba pracovníci OSPOD nebo soudu, kde ten zákon vlastně od nich vyžaduje a tohle je taková mezera v zákoně… v té Dobré rodině se zvažuje, že se to bude s pěstounama něco podobného uzavírat.“
62
Dalším nedořešeným tématem je mlčenlivost o citlivých údajích týkajících se dítěte. Zákon neukládá povinnost zachování mlčenlivosti, ale jedná se o citlivé údaje. Pěstouni jsou na školení poučeni o tom, ţe soukromé informace nemají sdělovat veřejnosti, ale kaţdý si můţe vzít po svém, co znamená právě soukromé informace. V praxi mlčenlivost funguje tak, ţe se dítěti, po vyzvednutí z porodnice, dává jiné jméno. Jméno ani fotky nesmějí být zveřejňovány na sociálních sítích. Avšak není to nikde podchycené, a tak je jen na vlastním uváţení pěstounů, co mohou říct a co ne a to i např. u lékaře. Některé neziskové organizace, např. Dobrá rodina s tímto tématem pracuje a předpokládá se, ţe v budoucnu se bude podepisovat mlčenlivost. Respondentka Radka se svěřila s tím, ţe veškeré vybavení pro dítě si pěstouni pořizují na vlastní náklady, kdeţto v jiných obdobných institucí jsou tyto potřeby zabezpečeny státem: „De facto jsme tlačeni do toho, aby jsme doma měli vybavení pro děti od nula let do 18ti let… což je docela takový zvláštní... stát si to rozdělí na kojenecké ústavy a dětské domovy a různé ty pasťáky a takhle a taky nemají jednu instituci a po pěstounech se chce, vyžaduje ta připravenost a otevřenost pro obrovskou věkovou škálu… kde by člověk vzal ty prostory, aby všechno pořídil a měl doma pokojíček s psacím stolem, počítačem, postýlku a kočárek.“ Stát finančně přispívá na chod ústavních zařízeních, stejně tomu je i v pěstounské péči na přechodnou dobu v podobě odměny pěstouna a dalších dávek. S největší pravděpodobností stát předpokládá, ţe z této sumy si pěstouni budou hradit výdaje na vybavení pro dítě. Ne vţdy se jedná o lehkou situaci, neboť ve věku, kdy děti docházejí do základních škole, se jejich potřeby mění. Potřebují soukromí, vlastní stůl, učebnice, v dnešním době i počítač. Pěstounka Blanka na otázku, zda měla někdy dítě v pěstounské péči na přechodnou dobu dítě déle neţ jeden rok, odpověděla: „Já ne, já ne, ale občas se to stává, ale ono se to tam schovává za to, že soud vlastně svěří to dítě předběžným opatřením, pak teprve to dítě svěřuje v řádném řízení, třeba za několik měsíců a tu roční lhůtu pak třeba začínají počítat až od toho svěření dítěte v řádném soudním řízení, takže tím se to taky někdy obchází.“ 63
Předběţné opatření je institut, který je pouţíván v ohroţení zdraví, bezpečnosti a vývoje dítěte. Jedná se o dočasné řešení, neţ soud rozhodně o trvalejším řešení. Předběţné řízení je vydáno na jeden měsíc s tím, ţe v případě potřeby se můţe o vţdy jeden měsíc prodlouţit. Avšak součet předběţných opatření by neměl přesáhnout šest měsíců. (občanský zákoník §76a) Pěstouni mají nárok na dávky pěstounské péče i při péči o dítě, které jim bylo svěřeno do péče na základě předběţného opatření, protoţe podmínkou k výplatě dávek je plné přímé zaopatření a rozhodnutí soudu o umístění, coţ pěstouni na přechodnou dobu splňují. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47f) Dítě můţe být umístěno v pěstounské péči na přechodnou dobu maximálně jeden rok (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §27a) Tato doba se začíná odpočítávat aţ od vydání rozhodnutí v řádném soudním řízení. To znamená, ţe dítě můţe být umístěno v PPPD i rok a půl. To uţ můţe hraničit s tím, ţe si pěstounská rodina a dítě na sebe zvyknout a bude těţší se od sebe odpoutat. Další nedostatek se objevil v oblasti supervizích, kdy respondentka Dana na otázku, zda chodí na supervize, odpověděla: „Ne, to jsem ještě nezažila... ne.“ Pěstouni na přechodnou dobu jsou povinni absolvovat supervize minimálně dvakrát za rok. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí §47a) Pěstounka Dana je profesionální pěstounka od dubna 2015 a ještě neměla ţádnou supervizi, kde by mohla řešit své problémy, obtíţné situace apod. Pěstounka Marie odpověděla na otázku, zda jsou v té její doprovázející organizaci supervize: „Supervize tam jakoby nemáme, ale teďka nám slíbili, že od března je budeme mít. Respondentka Marie vykonává PPPD pět let. To znamená, ţe po tuto dobu neměla ani jednou odbornou pomoc ve formě supervize. Doprovázející organizace jim přislíbila supervize od března 2016.
64
Shrnutí kategorie Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu V průběhu rozhovorů se vynořilo několik nedostatků, které se přímo váţou na výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Můţeme tyto nedostatky rozdělit do šesti podkategorií: soudy, příprava na PPPD a běţné zaměstnání, mlčenlivost, výbava pro děti, PPPD delší neţ jeden rok a supervize. Tyto nedostatky narušují výkon pěstounské péče. První nedostatek se objevil v komunikaci se soudy, kde chybí spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty. Kaţdý subjekt hájí práva dítěte, ale jiným způsobem. Soud dodrţuje určité lhůty a formální náleţitosti. Na druhou stranu doprovázející organizace a pěstouni dbají na výchovu a péči dítěte a snaţí se, co nejdříve umístit dítě do nejvhodnější rodiny. Dochází tak k bariérám v komunikaci, kde soud ještě nerozhodl a pěstouni uţ začínají předávat děti, a tak se kontakt s rodinou musí přerušit. Coţ způsobuje, ţe dítě je zmatené a nerozumí celé situaci. Zájemci o pěstounskou péči na přechodnou jsou běţně zaměstnaní po dobu příprav. To znamená, ţe si musí vzít volno v práci, aby mohli splnit 72 hodin příprav. Nemají tak dostatek volna na odpočinek a celý proces se tak protáhne na několik měsíců. Bylo by na místě, si tyto zájemce o PPPD předcházet, např. v podobě příspěvku a zájemci by si tak mohli vzít v práci neplacené volno. Ne kaţdý si můţe dovolit, dát výpověď v zaměstnání ještě před schválením pěstounské péče, protoţe stále nemají jistotu, ţe budou moct vykonávat PPPD. Pěstouni na přechodnou dobu nejsou vázaní mlčenlivostí, i kdyţ mají přístup k osobním informacím o dítěti a případně jeho rodiny. V praxi to funguje tak, ţe jsou v rámci odborných příprav informování o tom, ţe by s těmito informaci měli nakládat diskrétně. Nicméně to není podchyceno po formální stránce, coţ můţe způsobit jisté mezery v chápání pěstounů, co povaţují za osobní informace a co ne. Pěstouni také vnímají určitou nespravedlnost v tom, ţe stát přispívá na pokrytí nákladů ústavních zařízení, které jsou specializované na určitou věkovou skupinu, kdeţto pěstouni na přechodnou dobu jsou připraveni pokrýt celou věkovou kategorii dětí a nejsou zdaleka tak podporováni ze strany státu, jako právě zmíněné ústavní zařízení. Pěstouni tak musí být připraveni od plenek pro novorozence aţ po plně vybavený pokoj pro dospívající dítě. Pěstouni na přechodnou dobu pořizují vše z odměny pěstouna, rodičovského příspěvku nebo příspěvku na úřadu potřeb dítěte, které nestačí na pokrytí skutečných nákladů. 65
Dítě v pěstounské péči můţe být maximálně jeden rok. Tuto dobu lze překročit z důvodů, které jsou stanoveny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí. Mezi zákonem definované důvody nepatří doba strávená v PPPD na základě vydání předběţného opatření. V praxi se běţně stává, ţe děti jsou nejprve umístěny do pěstounské péče předběţným opatřením. Součet těchto vydaných opatření nesmí přesáhnout šest měsíců. Avšak tato doba se nepočítá do měsíců, které dítě strávilo v pěstounské péči na přechodnou dobu. Zákon dále ukládá, ţe pěstouni jsou povinni absolvovat dvakrát za rok supervize. Z výpovědí respondentek je patrné, ţe v praxi k tomuto nedochází a jsou tak ochuzeni o odbornou pomoc v případě problémů či obtíţných situacích, zejména po předání dítěte.
7.5 Příklady dobré praxe Do této kategorie je zařazeno to, co samy pěstounky na přechodnou dobu vyzdvihly při výkonu PPPD. Uvedly několik dobrých příkladů, kterých si cenní na profesionální pěstounské péči, jsou to kluby pěstounů, kontakt s rodinou dítěte a kontakt s klíčovou pracovnicí. Pěstounka Radka také zmínila, ţe v její doprovázející organizace neprobíhají supervize, ale na druhou stanu uvedla: „Ta moje klíčová pracovnice je takový člověk, se kterou já můžu řešit i svoje problémy, stýkáme s těma pěstounkama, jednou za měsíc, kdy vlastně spolu řešíme ty problémy, nebo pak máme i klub pěstounů v Praze, tak kde taky se probírají aktuální věci.“ Respondentka Radka cítí ve své klíčové pracovnici oporu a sdílí s ní své problémy, kdyţ si neví rady. I kdyţ nemají supervize, tak na druhou stranu tam funguje jakási podpora ze strany ostatních pěstounů na přechodnou dobu, takţe to můţeme povaţovat za tzv. intervizi. V klubu pěstounů mohou sdílet své záţitky, problémy, obtíţné situace a vzájemně si předat své zkušenosti a poradit si navzájem. Paní Radka je zkušená pěstounka a za ty léta si vytvořila dobré vztahy s rodinou dítěte. Pěstounka Radka na otázku, zda se po předání dítěte setkává s tou rodinou, odpověděla:
66
„S tou rodinou máme velice dobré vztahy a jsme velice dobří přátelé, takže se navštěvujeme, takže máme štěstí, zahrnuli nás do rodiny a jsme součástí a dostáváme maily, fotky a videa, jak dělá pokroky a je to takový radostný a milý. Po předání dítěte do rodiny se doporučuje nějakou chvíli setrvat v kontaktu, ať dítě není zmatené a po pěstounské rodině se neslehne zem. Je to ale individuální, protoţe zákon nic takového neukládá, a tak to záleţí na rodině, zda kontaktuje pěstouny nebo ne. Avšak pěstouni nemohou kontaktovat rodinu, první krok dělá právě rodina. To, ţe pěstounka Radka udrţuje kontakt s rodinami není výjimkou. Je běţnou praxí, ţe se pěstounům posílají fotky, emaily nebo se několikrát za rok navštěvují. Rodina tak nemaţe důleţitou historii dítěte a nedochází tak k mezeře v jeho minulosti, ale naopak podporuje sounáleţitost jeho vývoje. Pěstounka Marie si také pochvalovala kontakt s rodinou: „Jo, setkáváme se hodně skoro se všema, ale jakoby my sami... ty adoptivní rodiče nesmíme oslovovat, ale teď bylo hezký, že večer před tím, než jsme dali chlapečka, po roce večer zavolali, že mi ho přijedou ukázat a oslavit se mnou jakoby ten rok.“ Respondentka Dana má dobré zkušenosti s její klíčovou pracovnicí, která ji podporuje při kontaktu s rodinou dítěte: „Jo i osobně, když třeba máme nějaký ten kontakt s BIO rodinou… v tý Dobrý rodině mají místnost takovou společenskou, no a ona se jim ozve a sejdeme se a je s náma celou dobu a monitoruje.“ To, ţe pěstouni nejsou sami při kontaktu s rodinou, ať uţ biologickou nebo náhradní, tak jim to dodává jistou oporu a mají pocit, ţe se mohou o někoho opřít. Paní Dana vyjádřila v rozhovoru jisté obavy, ţe člověk nikdy neví, co to jsou za lidi a právě uvítala takovou praxi, ţe klíčová pracovnice se účastní toho prvního setkání. Také neměla dobrý pocit z toho, ţe by si rodinu hned pozvala k sobě domů, zejména z toho důvodu, ţe ty lidi nezná a bydlí sama. V její doprovázející organizaci to funguje tak, ţe pro tyto potřeby zřízená společenská místnost, ve které první kontakt s rodinou probíhá.
67
Shrnutí kategorie Příklady dobré praxe Z výpovědí respondentek je patrné, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu má za sebou několik let dobré praxe a nachází se tam několik významných okamţiků, které můţeme vyzdvihnout a označit je za příklady dobré praxe. Tyto příklady můţeme rozdělit do třech oblastí, jsou to svépomocné skupiny, podpora klíčové pracovnice při prvním kontaktu s rodinou a kontakt s rodinou dítěte. Pěstouni na přechodnou dobu si zakládají kluby pěstounů, které můţeme označit za svépomocné skupiny. Vzájemně sdílejí své záţitky, obtíţné situace, rady a podporují se, protoţe všechny sbliţuje jedna věc a tou je pěstounské péče na přechodnou dobu. Tyto kluby slouţí jako náhrada za supervize, které jsou zatím v doprovázejících organizacích nedořešené. Pěstouni se scházejí, jak na neutrální půdě, jako jsou místnosti v doprovázejících organizacích nebo v kavárnách, tak u i sebe doma, neboť se z nich stávají přátelé. Klíčová pracovnice hraje důleţitou roli v ţivotě pěstounů, neboť se účastní důleţitých situacích a rozhodnutí. Jedna z těchto situací je právě první kontakt s rodinou. Pěstouni často chtějí, aby je někdo podpořil a aby nemuseli být v této situaci sami, a tak je u těchto kontaktů i klíčová pracovnice. Vše je v rukou pěstouna a klíčová pracovnice má zásadně roli podpory. Tyto kontakty probíhají v doprovázející organizaci. Další kontakt s rodinou uţ probíhá venku nebo v bydlišti pěstouna bez účasti pracovnice. Vzhledem k tomu, ţe je v zájmu dítěte podporovat jeho minulost a nedělat mu prázdné místo v jeho vývoji, tak je běţnou praxí, ţe rodina udrţuje kontakt s pěstouny na přechodnou dobu. Tyto kontakty probíhají pouze za předpokladu, ţe rodina má zájem a sama osloví pěstouny. V praxi to funguje tak, ţe se scházejí na narozeniny a svátky nebo si posílají emaily, fotky, videa apod.
7.6 Diskuze V průběhu sbírání dat byl zaznamenán značný nepokoj pěstounek s tím, ţe pohlíţíme na PPPD jako na zaměstnání, a tak jsme tuto otázku nepoloţili všem respondentkám, neboť jsme cítili, ţe jsme „bruslili na tenkém ledě“. I kdyţ některé pěstounky byly toho názoru, ţe profesionální pěstounská péče není zaměstnání, tak pouţívali obdobnou terminologii, která se váţe na běţné zaměstnání. Konkrétně respondentka Blanka uvedla, ţe se jí pojištění strhává ze mzdy, tak jak to funguje 68
u běţných zaměstnanců. Pěstouni na přechodnou dobu nedostávají mzdu, ale odměnu pěstouna, která má status dávky. Takţe si pěstounka v jednotlivých výpovědí rozporovala. Pěstounka Radka uvedla, ţe můţe na pár hodin vyuţít odlehčovací sluţby nebo dobrovolníka z doprovázející organizace, v případě, ţe pěstounka si potřebuje vzít volno. Pěstounka zmínila i účast psychologa, aby určil, zda u pěstounky opravdu vznikla oprávněná potřeba si volno vzít, ale ţádná metodika o PPPD toto tvrzení nevyvrací ani nepodporuje. Pěstouni mají právo vyuţít trvalou nebo dočasnou pomoc při zajištění osobní péče o svěřené dítě a právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě, jestliţe svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let. Vzhledem k tomu, ţe zájemci o PPPD chodí i do zaměstnání, tak si kvůli těmto školení musí vzít volno. Nicméně tím si vyčerpají veškerou dovolenou a kdy si mají odpočinout od práce, to uţ nikdo neřeší. Bylo by vhodnější kdyby existovala nějaká forma odměny za absolvování příprav a v zaměstnání by si zájemci o PPPD mohli vzít neplacené volno. Pěstounky se shodovaly na tom, ţe si téměř všechno vybavení pro děti pořizují sami, ale vnímají to jako problematické, protoţe PPPD je institut pro děti do osmnácti let. Nastává otázka, jak mají pěstouni tyto potřeby zabezpečit bez větší finanční podpory státu? Stejnou otázku si mohou klást biologičtí rodiče, kteří se nachází v nepříznivé sociální situaci a pobírají přídavek na dítě. Můţeme polemizovat nad tím, ţe dávky příspěvek na úhradu potřeb dítěte a přídavek na dítě, se vyplácí na stejný účel. Rozdíl zejména můţeme vidět v tom, ţe dávka pěstounské péče je více podporovaná státem a dávka ze systému státní sociální podpory má výrazně niţší finanční částku. Z toho nám můţe vyplynout, ţe biologičtí rodiče nejsou natolik podporování ze strany státu, jako náhradní rodiče, i kdyţ pěstouni také mohou pobírat přídavek na dítě, v případě, ţe splňují zákonem stanovené podmínky. Respondentky zmínily určité dilema v pobírání rodičovského příspěvku, který vlastně není dávkou pěstounské péče. Pěstounka Dana povaţuje pobírání rodičovského příspěvku za nemorální, protoţe dítě, které má momentálně v péči s největší pravděpodobností půjde do biologické rodiny. Tím pádem by matku připravila o peníze, které ona a dítě potřebují. Na druhou stranu pěstounka Radka si je taktéţ vědoma toho, ţe pobírání rodičovského příspěvku bývá ve společnosti, zvláště z řad rodičů, osvojitelů i pěstounů, kritizováno. Vzhledem k tomu, ţe tato dávka není určena primárně pěstounům, tak to můţe být důvodem těchto nepokojů. V této situaci musíme spoléhat 69
na dobrotu pěstouna, který si můţe zvolit celkovou výši čerpání rodičovského příspěvku a je jen na něm, zda zvolí tu niţší částku nebo naopak vyšší částky. V případě pobírání vyššího příspěvku, tak stálá rodina bude mít o to méně finančních prostředků. Vzhledem k tomu, ţe se rodiče mohou nacházet v nepříznivé sociální situaci a nepobírají rodičovský příspěvek nebo pouze nejniţší částku, tak mohou pobírat přídavek na dítě, avšak pro nárok na tuto dávku se posuzuje příjem za předchozí rok, a proto se můţe stát, ţe rodina nebude mít dostatečné příjmy k zabezpečení potřeb dítěte. Respondentka Dana v rozhovoru uvedla, ţe sociální pracovnice „přemluvila tu maminku“, aby dala souhlas k osvojení. To se příčí tomu, ţe děti mají právo na to být vychovány v biologické rodině. Sociální pracovník má hájit zájmy dítěte a také vysvětluje moţnosti, jaké se rodičům nabízí a zároveň poučuje o jejich následcích. Sociální pracovnice překročila své kompetence, kdyţ naléhala na biologickou matku ve věci rozhodnutí, zda chce dítě vychovávat nebo ne. Domníváme se, ţe není nastavená vhodná součinnost všech zúčastněných osob, tj. klíčových pracovnic, pěstounů, rodičů i soudů. Tento nedostatek můţeme vidět zejména v období předávání dítěte do stále rodiny, neboť pěstouni začínají dítě předávat uţ ve chvíli, kdy soud ještě nerozhodl, ale je potřeba uţ začít, aby si rodina na sebe zvykla. Nemělo by se teda začít s předáním dítěte aţ po rozhodnutí soudu? Na druhou stranu je potřeba, aby si dítě na novou rodinu zvyklo a rodina si zvykla na něj, takţe je zde určitá doba seznámení a ne vţdy se to můţe podařit. Nastává teda otázka, jak celou tuto záleţitost ošetřit, aby nedocházelo k tomu, co zaţila pěstounka Blanka, která předávala dítě jeden měsíc a potom nastalo přerušení, neboť soud se k této věci vyjádřil, ţe dítě ještě nebude svěřeno, nejméně další dva měsíce. Z výpovědí respondentek je patrné, ţe zkušenosti se supervizí jsou mizivé. To můţe hraničit s nedostatečnou péčí organizace o své pěstouny. Nezisková organizace tak neplní povinnost, kterou jim ukládá stát v podobě pravidelných supervizí. Jaká byla pomoc ze strany organizace doposud, je neobjasněná. Pěstouni tak v sobě mohou mít nedořešená témata, ke kterým se mohou stále vracet. Supervize se absolvují nejčastěji po předání dítěte do definitivní rodiny, neboť právě v tu chvíli je supervize nezbytná, protoţe pěstouni potřebují čas na zpracování, zrekapitulování celého působení dítěte v jejich rodině.
70
Závěr Pěstounská péče na přechodnou dobu má své místo v péči o ohroţené děti. Tento krizový institut patří do náhradní rodinné péče, a tak není pochyb o tom, ţe se s přijetí novely zákona o sociálně-právní ochrany dětí dostává stále více a více do popředí, neboť bylo v minulých letech dokázáno, ţe ústavní výchova sebou nese negativní důsledky, které ovlivňují celkový vývoj dítěte, a proto je nynější praxe taková, ţe dochází k deinstitucionalizaci péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu sebou nese určité znaky zaměstnání, a proto jsem si zvolila cíl této práce: zjistit, jak pěstouni na přechodnou dobu vnímají jejich situaci v roli zaměstnanců a identifikovat případné bariéry, které výkon jejich zaměstnání obnáší. Podle analýzy zjištění můţu říct, ţe jsem tento cíl splnila, odkryla jsme tak určité nedostatky výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu a zjistila jsem, jak samotné osoby v evidenci vnímají svou roli. Pěstounky na přechodnou dobu sami sebe nevnímají jako zaměstnance, ale zároveň nedokázaly říct, co tedy jsou. Určitým paradoxem je, ţe pěstounky uţívají velmi obdobnou terminologii jako v běţném zaměstnání, takţe určitou podobnost s běţným zaměstnáním vnímaly i sami pěstounky na přechodnou dobu, kdyţ např. mluvily o mzdě a přitom pobírají dávku pěstounské péče, tedy odměnu pěstouna. Bariéry, které byly objeveny napříč výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu jsou zejména v oblasti součinnosti se všemi zúčastněnými osobami/subjekty, nedostatečné odborné pomoci, mlčenlivosti, prodlouţení pěstounské péče na přechodnou dobu, výbavy pro svěřené děti a součinnosti s výkonem dosavadního zaměstnání s přípravami na pěstounskou péčí. A proto se domnívám, ţe cíl, který jsem si stanovila, byl naplněn. Empirické části práce přinesla kvalitní výsledky, zejména pro ty, kteří se o danou problematiku zajímají, ale také pro širokou veřejnost, která se s tímto tématem zatím seznamuje. Výzkum odkryl zajímavé myšlenky pro další bádání, neboť absolventskou práci vnímám pouze jako začátek pro to, aby tento institut byl prozkoumán hlouběji. Výzkum můţe být dál rozvinut o další bádání v oblasti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu s jiným subjektem neţ jsou pověřené osoby, neboť můţe docházet k odlišnostem, co se týká naplňování práv a povinností, které vycházejí z dohody. A proto bych se zaměřila na pěstouny na přechodnou dobu, kteří mají uzavřenou dohodu o poskytování pěstounské péče s orgánem sociálně-právní 71
ochrany dětí a mohla bych tak srovnat, zda např. poskytují supervize a zda jsou pěstouni vázáni mlčenlivostí apod.
72
Seznam použitých zdrojů 1) ADOPCE.
COM.
2010.
Pěstounská
péče
[on-line].
z: http://www.adopce.com/pestounska-pece/zakladni-pojmy/
Dostupné
posl.
akt.
neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 2) BUBLEOVÁ V., VRÁNOVÁ L., VÁVROVÁ A., FRANTÍKOVÁ J. 2011. Základní informace o náhradní rodinné péči [on-line]. Praha: Středisko náhradní rodinné
péče.
Dostupné
z:
http://www.nahradnirodina.cz/files/File/zakladni_info_o_nrp.pdf 3) Co
dělat
po
předání
dítěte
z PPPD
[on-line].
Dostupné
z: http://www.rpp.cz/inpage/co-delat-po-predani-ditete/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 4) Dávky pěstounské péče [on-line]. Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/davkypestounske-pece/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 9. 3. 2016]. 5) DOBRÁ
RODINA.
Co
děláme
[on-line].
Dostupné
z:
http://www.dobrarodina.cz/o-nas/143-co-delame [posl. akt. neuvedeno] [cit. 16. 3. 2016]. 6) DOBRÁ RODINA. 2013. Dohoda o výkonu pěstounské péče. Praha. 7) GABRIEL Z., NOVÁK T. 2008. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada. 8) HENDL J. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: portál. 9) IDNES.CZ. 2012. Z pěstounství bude povolání, rozhodli poslanci [on-line]. Aktualizace: 14. 6. 2012. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13083 [cit. 21. 4. 2016]. 10) Jak
probíhá
předání
dítěte
do
z PPPD
[on-line].
Dostupné
z: http://www.rpp.cz/inpage/predani-ditete-a-podpora-prebirajici-rodiny/ akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015].
73
[posl.
11) Jak
vypadá
pohotovost
PPPD
[on-line].
Dostupné
z: http://www.rpp.cz/inpage/pohotovost-rpp/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 12) Jak
začít
přípravu
na
PPPD
[on-line].
Dostupné
z: http://www.rpp.cz/inpage/jak-se-pripravit-na-rpp/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 13) Lumos. 2014. Péče o ohrožené děti v České republice [on-line]. Dostupné z: http://czech.wearelumos.org/sites/default/files/material-seminar11-11.pdf 14) MACELA M. 2015. „Transformace systému péče o ohroţené děti a rodiny“. Sociální
práce/sociálna
práca.
(2):
10.
Dostupné
téţ
z:
http://www.socialniprace.cz/soubory/sp1_suplement_2015_web150630103628.pdf 15) MATĚJČEK Z., A KOL. 1999. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál. 16) MATĚJČEK Z., KOLUCHOVÁ J., BUBLEOVÁ V., KOVAŘÍK J., BENEŠOVÁ L. 2002. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál 17) MATOUŠEK O. 2007. Základy sociální práce. Praha: Portál. 18) Metodika
MPSV
k PPPD
[on-line].
Dostupné
http://www.rpp.cz/inpage/metodika-mpsv-k-pppd-brezen-2013/
[posl.
z: akt.
neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 19) MIOVSKÝ M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. 20) MPSV. 2013a. Formy náhradní rodinné péče [on-line]. Aktualizace: 21. 2. 2013. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14501 [cit. 29. 11. 2015]. 21) MPSV.
2013b.
do pěstounské
Informace péče
na
o postupech přechodnou
spojených dobu.
s umísťováním [on-line].
z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14851/umistovani_deti_PPPD.pdf
74
dětí
Dostupné
22) MPSV. 2013c. Dohoda o výkonu pěstounské péče – vzorová dohoda a formuláře.
Aktualizace:
21.
2.
2013.
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/14503 [cit. 27. 3. 2016]. 23) MPSV. 2015a. Minimální mzda od 1. 1. 2016. Aktualizace: 5. 10. 2015. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/22117 [cit. 9. 3. 2016]. 24) MPSV.
2015b.
Nemocenské
pojištění
v roce
2016.
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/7 [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 3. 2016]. 25) MPSV. 2015c. Důchodové pojištění. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 3. 2016]. 26) POJIŠTĚNÍ. 2016. Slovník pojmů. Dostupné z: https://www.pojisteni.cz/slovnikpojmu [posl. akt. neuvedeno] [cit. 8. 4. 2016]. 27) Průběh PPPD [on-line]. Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/prubeh-pppd/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 28) Převzetí
dítěte
do
PPPD
[on-line].
Dostupné
z: http://www.rpp.cz/inpage/prevzeti-ditete-do-pppd/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 29) ŘIHÁČEK T., HYTYCH R. 2013. [on-line]. Brno: Masarykova univerzita Dostupné z: http://www.opvk.fss.muni.cz/ikapsy/uploads/Kvalitativni-analyzatextu.pdf [posl. akt. neuvedeno] [cit. 8. 4. 2016]. 30) Příprava na PPPD [on-line]. Dostupné z: http://www.rpp.cz/inpage/jak-sepripravit-na-rpp-255/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 11. 2015]. 31) SALAČOVÁ L. 2015. Transformace systému péče o ohroţené děti a rodiny. Sociální
práce/sociálna
práca.
(2):
32
-
35.
Dostupné
téţ
z: http://www.socialniprace.cz/soubory/sp1_suplement_2015_web150630103628.pdf 32) SOCIOFACTOR s. r. o. Analýza v oblasti náhradní rodinné péče – část 1. Analýza implementace programu PRIDE v ČR [on-line]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/21395/Analyza_PRIDE.pdf 75
33) STŘEDISKO NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. 2013 – 2016. Náhradní výchova [on-line]. Dostupné z: http://www.nahradnirodina.cz/nahradni_vychovaI [posl. akt. neuvedeno] [cit. 16. 3. 2016]. 34) SVOBODOVÁ P., BAJER P. 2006. Okruh klientů z řad pěstounských rodin se stále rozšiřuje. Sociální práce/sociálna práca. (1): 24. Dostupné téţ z: http://www.socialniprace.cz/soubory/2006-1-090221133624.pdf 35) ŠPORCOVÁ I., WINKLER J. 2003. Potřeby dítěte a náhradní výchovná péče. Časopis sociální práce/sociálna práca. (2): 56 – 57. Dostupné téţ z: http://www.socialniprace.cz/soubory/2003-2-091001164720.pdf 36) Zákon 89/2012 Sb. [občanský zákoník] 37) Zákon 155/1995 Sb. [o důchodovém pojištění] 38) Zákon 187/2006 Sb. [o nemocenském pojištění] 39) Zákon 359/1999 Sb. [o sociálně-právní ochraně dětí] 40) Zákon 108/2006 Sb. [o sociálních sluţbách] 41) Zákon 117/1995 Sb. [o státní sociální podpoře] 42) Zákon 262/2006 Sb. [zákoník práce]
76
Anotace Tato práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu jako zaměstnání. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje systému náhradní péče, pěstounské péče na přechodnou dobu jako jedné z forem náhradní rodinné péče, vztahu sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu, předpokladům a poţadavkům na výkon profese pěstounské péče na přechodnou dobu a vymezením
pracovního
poměru
v běţném
zaměstnáním
a pěstounské
péče
na přechodnou dobu. Empirická část obsahuje metodologii výzkumu a interpretaci dat získaných kvalitativním výzkumem. Klíčová slova: pěstounská péče na přechodnou dobu, náhradní rodinná péče, zaměstnání, sociálně-právní ochrana dětí This thesis deals with foster care for temporary period as a form of employment. The thesis is devided into theoretical and empirical part. Theoretical part presents system of foster care, foster care for temporary period as one of the forms of family care, relationship of social work and foster care for temporary period, pre-requistes and requirements for professional foster care for temporary period and circumscription of employment status in standard job and foster care for temporary period. Empirical part contains methodology of research and interpretation of data acquired through qualitative research. Key words: foster care for temporary period, family care, employment, social and legal protection of a children
77
