CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Dopad alkoholismu na život členů rodiny

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Dopad alkoholismu na život členů rodiny

Vlasta Slováčková Vedoucí práce: Mgr. Hana Štěpánková

Olomouc 2016

Prohlášení: „Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“

Olomouc 15. dubna 2016 ………………………………... Vlasta Slováčková

Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Haně Štěpánkové za vedení absolventské práce, za čas který mi věnovala a za její připomínky a vstřícnost. Také děkuji své rodině, která mě podporovala po celou dobu studia.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 1 1 Základní přehled informací o alkoholismu .................................................................... 3 1.1 Alkoholismus .............................................................................................................. 3 1.2 Závislost ..................................................................................................................... 3 1.3 Příčiny vzniku závislosti............................................................................................. 4 1.4 Závislost na alkoholu .................................................................................................. 6 2 Důsledky alkoholismu ................................................................................................... 9 2.1 Vliv alkoholismu na ţivot závislé osoby v oblasti psychické .................................... 9 2.2 Alkohol a jeho dopady na zdraví jedince ................................................................. 10 2.3 Vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby ............................................................... 12 2.3.1 Vliv alkoholismu na děti závislé osoby ................................................................. 13 2.3.2 Dospělé děti osob závislých na alkoholu............................................................... 15 2.3.3 Partnerky osob závislých na alkoholu ................................................................... 16 2.3.4 Spoluzávislost ........................................................................................................ 17 3 Bio-psycho-socio-spirituální model ............................................................................ 21 3.1 Bio-psycho-socio-spirituální model v kontextu závislosti ....................................... 22 3.1.1 Biologická úroveň........................................................................................ 22 3.1.2 Psychologická úroveň .................................................................................. 22 3.1.3 Sociální úroveň ............................................................................................ 23 3.1.4 Spirituální úroveň ........................................................................................ 23 4 Metodologie výzkumu ................................................................................................. 24 4.1 Formulace výzkumného problému a výzkumné otázky ........................................... 24 4.2 Popis výzkumné metody........................................................................................... 25 4.3 Metoda výběru dotazovaných a jejich popis ............................................................ 26 4.4 Metoda tvorby kvalitativních dat.............................................................................. 27 4.5 Metoda zpracování a fixace dat ................................................................................ 28 4.6 Etická pravidla výzkumu .......................................................................................... 28 4.7 Průběh výzkumu a jeho reflexe ................................................................................ 29 4.8 Limity výzkumu ....................................................................................................... 30 4.9 Výsledky analýzy dat ............................................................................................... 31 4.10 Shrnutí analýzy dat a diskuze ................................................................................. 38 5 Závěr ............................................................................................................................ 41 6 Pouţitá literatura .......................................................................................................... 42 ANOTACE ..................................................................................................................... 43

ÚVOD Absolventská práce je zaměřena na důsledky alkoholismu na ţivot členů rodiny. Alkohol má dopad jak na ţivot osoby závislé na alkoholu, tak i na ostatní členy rodiny. Je důleţité hovořit o tom, co proţívají lidé, kteří ţijí s osobou závislou na alkoholu v rodině nebo v její blízkosti. Kaţdý člověk pochází z určité rodiny, která formuje jeho osobnost. Závislost na alkoholu ovlivňuje celou rodinu. Pokud dítě vyrůstá v rodině, kde se vyskytuje problém s alkoholem, tak je pravděpodobné, ţe se na něm tato ţivotní zkušenost určitým způsobem projeví. Děti jsou často vystaveny nepříjemným situacím a trpí stejně jako partner osoby závislé na alkoholu. Ţivotní partner člověka závislého na alkoholu se usilovně snaţí hledat řešení tohoto problému, ale často se setká s nepochopením. Myslím, ţe je důleţité, znát informace jak o dopadu alkoholismu na osobu závislou, tak informace o dopadu alkoholismu na ţivot rodinných příslušníků. Často si členové rodiny neuvědomují, ţe problémy, které mají v některé z oblastí svého ţivota, pramení ze vztahu a negativní zkušenosti s člověkem závislým na alkoholu. V mém blízkém okolí znám několik lidí, které ţivot s osobou závislou na alkoholu ovlivnil v některých oblastech jejich ţivota. Někteří z nich mají osobní problém s alkoholovou závislostí, u jiných se objevují potíţe s nízkým sebevědomím nebo problémy v rodinných a partnerských vztazích. Cílem této práce je vytvořit základní přehled informací o problematice alkoholismu, o dopadu alkoholismu na život členů rodiny a za pomocí kvalitativního výzkumu zjistit, zda a jakým způsobem ovlivnil život s osobou závislou na alkoholu některého z členů rodiny v oblasti biologické, psychické, sociální a spirituální. První kapitola teoretické části je zaměřena na základní přehled informací o problematice alkoholismu. Seznamuji zde čtenáře s těmito pojmy: alkoholismus, závislost, příčiny vzniku závislosti a závislost na alkoholu. Druhá kapitola teoretické práce je zaměřena na důsledky alkoholismu. Konkrétně zde popisuji vliv alkoholismu na ţivot závislé osoby v oblasti psychické a v oblasti zdravotní. Dále uvádím vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby, na děti závislé osoby, na dospělé děti osob závislých na alkoholu, na partnerky osob závislých na alkoholu a také seznamuji čtenáře s pojmem spoluzávislosti. Souţití s osobou závislou na alkoholu můţe lidské ţivoty ovlivňovat v rovině biologické, psychologické, sociální nebo spirituální. Proto

1

v poslední, třetí kapitole teoretické části uvádím bio-psycho-socio-spirituální model. Na tuto kapitolu navazuje praktická část, ve které jsou na základě tohoto modelu sestaveny dílčí výzkumné otázky a také otázky polostrukturovaných rozhovorů k naplnění cíle této práce. Výzkum je zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem ovlivnil ţivot s člověkem závislým na alkoholu některého z členů rodiny a to v rovině biologické, psychické, sociální a spirituální. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní výzkum. Pro techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor.

2

1 Základní přehled informací o alkoholismu První kapitola je zaměřena na základní přehled informací o problematice alkoholismu. Kvůli pochopení vzniku a průběhu alkoholové závislosti seznamuji čtenáře s následujícími pojmy: alkoholismus, závislost, příčiny vzniku závislosti a závislost na alkoholu.

1.1 Alkoholismus Návykové látky jsou součástí našeho ţivota a schopnost organismu přizpůsobit se účinkům cizorodých látek je pro ţivot nezbytná. Alkohol je toxická látka a určité procento obyvatelstva má vůči této látce sníţenou odolnost. Lehkováţnost při pití alkoholu a také schopnost organismu nepřiměřené reagovat na určitou látku vytváří v organismu změny, které mohou být neodstranitelné do konce ţivota. Alkohol patří mezi látky s účinkem na lidskou psychiku. Má také účinky na schopnost společenského uplatnění a řešení společenských situací. Alkohol je v České republice i ve světě nejrozšířenější droga (Heller 1996). „S pojmem alkoholismus přišel v roce 1849 švédský lékař Magnus Huss, pouţíval však toto slovo ve zcela jiném smyslu, neţ jej pouţíváme dnes. Huss tímto termínem označoval spektrum fyzických komplikací, ve které můţe vyústit přehnané pouţívání alkoholu. V nové terminologii naproti tomu alkoholismus označuje problémové pití alkoholu, a ne následné komplikace.“ (Edwards 2004: 94) Od té doby, kdy člověk hledá v alkoholu zdroj euforie, tj. příjemnou změnu nálady nebo úlevu, začíná cesta, během které se z běţné konzumace alkoholu můţe vyvinout těţce závislý člověk na alkoholu. Je důleţité vědět, ţe ne kaţdý kdo začíná pít alkohol v přiměřeném mnoţství, bude tak pít vţdy a natrvalo (Skála 1988).

1.2 Závislost „Syndrom závislosti lze definovat jako soubor psychických a somatických změn, které se vytvoří jako důsledek opakovaného uţívání psychoaktivní látky. Závislost lze chápat jako ţivotní styl, jehoţ dominantou je preferenční zaměření na tuto látku.“ (Vágnerová 2004: 548)

3

Nešpor (2000: 14) uvádí, ţe definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: a) silná touha nebo pocit puzení uţívat látku b) potíţe v sebeovládání při uţívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky c) tělesný odvykací stav: Látka je uţívána s úmyslem zmenšit příznaky vyvolané předchozím uţíváním této látky, případně dochází k odvykacímu stavu, který je typický pro tu kterou látku. d) průkaz tolerance k účinku látky jako vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného niţšími dávkami e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a zvýšené mnoţství času k získání nebo uţívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku f) pokračování v uţívání přes důkaz zjevně škodlivých následků poškození jater nadměrným pitím nebo toxické poškození myšlení. Společnost často nepovaţuje závislost za nemoc a vnímá závislého člověka tak, ţe si za tento problém můţe sám a ţe je schopen si pomoci vlastními silami. Je důleţité uvědomit si nevhodnost pouţívání alkoholu jako léku na somatické nebo psychické obtíţe (Heller 1996: 11).

1.3 Příčiny vzniku závislosti „Závislost na uţívání psychoaktivní látky je multifaktoriálně podmíněnou poruchou, na jejím vzniku se mohou podílet somatické a psychické vlastnosti jedince i vlivy vnějšího prostředí, především sociálního.“ (Vágnerová 2004: 550) Vágnerová (2004) uvádí následující příčiny vzniku závislosti: 1. Složení psychoaktivní látky – záleţí na chemickém sloţení psychoaktivní látky a na jejím působení na lidský organismus. Uţívání některých látek vyvolá závislost téměř u kohokoli, bez ohledu na individuálně specifické biologické i psychické vlastnosti jedince. 2. Genetické dispozice – genetické dispozice jsou povaţovány za významný faktor, který můţe zvýšit tendenci uţívat psychoaktivní látku.

4

3. Psychické faktory – spouštěčem při vyhledávání psychoaktivní látky můţe být potřeba např. vyřešit problémy a vyhnout se stresu, uniknout stereotypu, uvolnit zábrany nebo uchovat určité vztahy. 4. Sociální faktory – obecná dostupnost psychoaktivních látek ve společnosti, větší anonymita v městském prostředí, vliv nefunkční rodiny, vliv party, niţší úroveň vzdělání nebo nezaměstnanost.

Heller (1999: 12) uvádí důleţité faktory vzniku závislosti: - osobností struktury člověka se závislostí - snadná dostupnost drogy - prostředí a tolerantní postoje společnosti - podnět, který způsobuje nastartování vzniku závislosti Za přítomnosti těchto faktorů působí průběhové mechanismy: - opakování situací, ve kterých bylo dosaţeno účinku a uspokojení pomocí návykové látky - nepřítomnost jiných moţností k řešení situací s uspokojivým výsledkem Nedá se říci, ţe určitá část lidí je kvůli svým genům předurčena k alkoholismu, zatímco ostatní lidé mohou v klidu popíjet. K vzniku závislosti na alkoholu můţe přispět mnoho různých faktorů (Edwards 2004: 71). Význam při vzniku závislosti na alkoholu má i výchova v dětství. Přehnané moralizování, vyţadování úspěchu, velmi přísné chování otce nebo ochranářský postoj matky představují nenaplnění potřeb citového ţivota v dětství. Výsledkem takového chování můţe být pocit méněcennosti. Příliš velké moralizování ze strany rodičů se u dítěte projeví pocity viny a mnoţstvím zábran. Rodiče mají příliš vysoké poţadavky a dítě nemá pocit, ţe své rodiče uspokojilo. Z toho vyplývají pocity negativního sebehodnocení a méněcennosti, které v dospělosti u budoucích osob závislých na alkoholu vedou ke špatnému přizpůsobování se ve společnosti. Půda pro nadměrnou konzumaci alkoholu je připravena díky nesprávné výchově v dětství. Vrozené rysy osobnosti hrají při vzniku závislosti důleţitou roli, ale není známý určitý konkrétní rys, který předem určuje člověka jen k závislosti na alkoholu. Závislým na alkoholu se stávají lidé různých povah (Skála 1988: 38).

5

1.4 Závislost na alkoholu Lidé se vţdy snaţili najít moţnost uniknout svým problémům, dosáhnout pocitů štěstí, pohody, síly a inspirace. Bylo pro ně lákavé získat něco takového ihned a bez námahy. Tuto moţnost jim poskytly psychoaktivní látky. V našich zeměpisných šířkách je častou psychoaktivní látkou alkohol (Vágnerová 2004: 547). Závislými na alkoholu jsou v České Republice desítky tisíc lidí. Problém s alkoholem má podle statistik v ČR 25% muţů a 10% ţen. Statistiky z března roku 2010 vedené Mudr. Csémyim uvádějí, ţe je v ČR kolem 550 tisíc lidí závislých na alkoholu, tj. 4x více neţ se předpokládalo. Alarmující je i velmi rozšířené pití dětí do 18 let (Mlčoch: 2010). V souvislosti s alkoholem je důleţité uvést, co je to nadměrné uţívání alkoholu a co je závislost na alkoholu. Časopis Světové zdravotnické organizace se vyjadřuje k přijatelnému mnoţství alkoholu pro zdravého dospělého jedince takto: „po první sklence piva či sklence vína čekej půl hodiny, neţli vypiješ druhou, a pak celou hodinu, neţli vypiješ třetí. Nikdy uţ nepij čtvrtou.“ (Hosek 1998: 10) Z toho můţeme vyvodit, ţe to co je nad touto hranicí můţeme pokládat za nadměrné uţívání alkoholu. Odborníci říkají, ţe při průměrné konzumaci 70 g čistého alkoholu – tj. 2,5 panáka vodky denně jde o nebezpečnou hranici. Mluvíme zde o průměru, tato hranice není u všech konzumentů stejná. Závislost na alkoholu znamená, ţe pití alkoholu vychází z tělesné potřeby jeho konzumenta. Hlavním důvodem pití alkoholu je nutnost získat pro své tělo vnitřně odměřenou dávku alkoholu. Po dosaţení této dávky alkoholu nastává zklidnění člověka i zvolnění konzumace. Dá se to charakterizovat jako stav spokojenosti, který se dá menšími dávkami udrţovat po dlouhou dobu, který většinou uzavírá potřeba spánku (Hosek 1998: 10). „Alkohol obvykle působí anxiolitycky, uvolňuje psychické napětí, zlepšuje náladu a dodává sebejistotu, jindy mohou převládnout negativní proţitky, např. smutek a zaţívací potíţe.“ (Vágnerová 2004: 555) Závislost vzniká jako následek dlouhodobého, pravidelného naduţívání alkoholu. Závislost na alkoholu můţe být psychická – člověk řeší problémy únikem k alkoholu nebo biologická – projevuje se abstinenčním syndromem (Vágnerová 2004: 555). Vágnerová (2004: 555) uvádí, ţe vývoj vzniku závislosti na alkoholu lze rozdělit do čtyř fází:

6

1. Fáze občasné konzumace V této fázi pijí lidé alkohol nejčastěji ve společnosti. Pokud je člověk členem této skupiny, je zde riziko zvýšené frekvence pití alkoholu, nebo stoupnou denní dávky. Rizikovým faktorem je zjištění skutečnosti, ţe alkohol přináší úlevu. Potřebné dávky alkoholu rostou, kdyţ se problémy nahromadí a takto disponovaný člověk jiţ nehledá jiný způsob řešení. 2. Fáze prodromální, varovná Alkohol pomáhá zvládat stresové situace, člověk se cítí sebejistější. K tomu potřebuje stále více pít alkohol. Poté stoupá tolerance k alkoholu a dochází ke zvyšování dávek nebo častějšímu pití alkoholu. Nad svým pitím ztratí člověk občas kontrolu a opije se. Alkoholové výpadky upozorňují na to, ţe své jednání uţ plně neovládá. 3. Fáze kritická Roste tolerance k alkoholu a také míra jeho konzumace. Stavy opilosti jsou stále častější, člověk si nepamatuje, co v opilosti dělal. Stává se závislým a potřebuje alkohol kaţdý den. Svou závislost si osoba závislá na alkoholu nechce přiznat. Dochází ke změnám osobnostních vlastností a také ke vzniku různých problémů např. ke konfliktům na pracovišti nebo v rodině. 4. Fáze terminální, období úpadku Člověk pije velmi často, první dávku si dává hned ráno. V důsledku poškození funkce jater se začíná sniţovat tolerance k alkoholu. V této fázi se objevují psychické i somatické poruchy. Narůstají konflikty s okolím, které reaguje na člověka závislého na alkoholu odmítavě a negativně. Osoba závislá na alkoholu si uvědomuje svou neschopnost zvládnout závislost. Téměř kaţdý člověk se ve svém ţivotě setká s alkoholem. Přibliţné kaţdý pátý člověk alkohol odmítne a dále jej nekonzumuje buď nikdy, nebo jen občas. Asi kaţdému desátému člověku působí pití alkoholu občas potíţe, ale jeho problémy s pitím nenarůstají. U některých lidí se pití alkoholu stupňuje a ovlivňuje jejich základní ţivotní hodnoty – pak se jedná o závislost na alkoholu. Pouze část závislých na alkoholu vyhledá odbornou pomoc. Rychlost vypěstování závislosti závisí na dispozicích člověka, na věku při začátku pití alkoholu a způsobu zneuţití alkoholu. Čím rychleji začne člověk uţívat alkohol s cílem ovlivnit svou psychiku, tím rychleji závislost vzniká (Heller 1999: 15).

7

Ühlinger (2009) uvádí společné jmenovatele chování závislých osob: - ztráta spolehlivosti - pozdní příchody - zmeškané schůzky - sníţený zájem o rodinu a práci - neplnění slibů - nevysvětlené výdaje - zanedbaný vzhled - nedostatečná péče o domácnost - izolace - nutkavé jednání - výkyvy v pracovním výkonu

Při pití alkoholu si někteří lidé neuvědomují, ţe nepijí pouze něco co jim chutná, ale ţe si tím pěstují i návyk na menší nebo větší pravidelnou konzumaci alkoholu. Osoby, které pouţívají alkoholické nápoje, můţeme rozdělit podle toho, co od alkoholických nápojů ţádají: do skupiny abstinentů, konzumentů, pijáků a do skupiny osob závislých na alkoholu (Skála: 1988:6). Abstinenti uhasí ţízeň jakoukoliv tekutinou, ve které není ţádný alkohol. Pití této drogy odmítají. Za abstinenta povaţujeme člověka, který nepoţil alkoholický nápoj v jakékoli formě a mnoţství po dobu alespoň tří let. Většina lidí se zařadí do skupiny konzumentů, kteří od alkoholického nápoje chtějí pouze tekutinu a chuť a často nevědí jaké účinky na nervový systém má alkohol. Mnozí konzumenti alkoholu se dostávají do skupiny pijáků. Ti očekávají od účinku alkoholu euforii – řecké slovo, které v češtině znamená „dobře se cítím“. Jsou lidé, kteří zjistí, ţe pocity euforie jsou spojené s větší námahou a zjistí, ţe příjemný pocit jim přinese přiměřená hladina alkoholu. Alkohol jim tak přináší euforii, o které si myslí, ţe nepřináší ţádné riziko. Od té doby, kdy člověk hledá v alkoholu zdroj euforie, tak se můţe vyvinout těţká závislost na alkoholu (Skála: 1988:7).

8

2 Důsledky alkoholismu Na první kapitolu navazuje druhá kapitola, ve které seznamuji čtenáře s důsledky alkoholismu. Konkrétně popisuji dopad alkoholismu osoby závislé na alkoholu v oblasti psychické a v oblasti zdravotní. Dále popisuji vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby, vliv alkoholismu na děti závislé osoby, důsledky pro dospělé děti osob závislých na alkoholu a důsledky pro partnerky osob závislých na alkoholu. V poslední části druhé kapitoly seznamuji čtenáře s pojmem spoluzávislost.

2.1 Vliv alkoholismu na život závislé osoby v oblasti psychické K důsledkům vlivu alkoholismu na ţivot závislé osoby patří alkoholické psychózy. K těmto psychózám patří delirium tremens, alkoholická halucinóza, korsakovova alkoholická psychóza, paranoidní alkoholická psychóza a alkoholická demence (Skála: 1987). Mezi alkoholové psychózy patří také patická opilost, i kdyţ jde v tomto případě o důsledek jednorázového poţití různě velké dávky alkoholu (Heller, Pecinovská a kolektiv 1996: 66). Delirium tremens se řadí mezi nejčastější alkoholové psychózy. Vyskytuje se asi v 15% z celkového počtu osob závislých na alkoholu. Jako prodromální příznaky deliria jsou uváděny nespavost, úzkostné stavy, vyčerpání, třes končetin a celého těla, nechuť k jídlu. Po prodromálních příznacích následují zrakové a tělové halucinace. Objevují se vidiny lidských postav a malých zvířat. S tím souvisí neklid, projevy strachu a úzkosti. Nemocný proţívá stavy zmatenosti a dezorientace. Delirium nejčastěji propuká v noci a trvá 2-5 dní a je obvykle zakončeno terminálním spánkem nebo postupným odchodem příznaků. Při nepříznivém klinickém vývoji přechází delirium často do Korsakovovy psychózy nebo demence. Nemocný s deliriem tremens musí být hospitalizován, nejlépe na jednotce intenzivní péče (Skála 1987: 69). Alkoholická halucinóza je psychóza jejímţ hlavním projevem jsou sluchové halucinace. Ty jsou provázené pocity pronásledování. Halucinace mohou mít také formu hlasů, které nemocného obviňují nebo ho také hájí. Psychóza je také provázena nočními děsy nebo děsivými sny. Akutní průběh trvá 3 – 10 dní, doznívat můţe několik měsíců. Pomocí léků je v současnosti moţné zkrátit tuto dobu na několik týdnů (Heller 1996: 68). Korsakovova alkoholická psychóza se objevuje v průběhu závislosti na alkoholu, nebo jako vyústění alkoholového deliria. U nemocného se projevuje

9

poruchami paměti a dezorientací. Pacient si nepřiznává, ţe se jedná o chorobný stav. Nálada je zpočátku euforická, poté následuje ztráta zájmu o okolí a rezignace. U malé části nemocných lze docílit dobrého léčebného efektu, ale je větší mnoţství těch, kteří se postupně stávají invalidními (Skála 1987:71). Alkoholická paranoidní psychóza se objevuje častěji u muţů. Projevuje se bludným přesvědčením o nevěře své partnerky. Díky chorobnému bludu ţárlivosti můţe dojít k agresi vůči partnerce. Díky chorobné ţárlivosti se rozpadají partnerské vztahy. Terapie probíhá formou abstinence od alkoholu. Bludy jsou zčásti tlumeny neuroleptiky v kombinaci s psychoterapií (Heller 1996:68). Alkoholická demence je důsledkem opakovaných a neúspěšně léčených alkoholických psychóz. Často jde i o terminální projev chronického alkoholického poškození mozku a celého organismu. K projevům alkoholické demence patří postupná ztráta zájmů, oploštění citového ţivota, somatické komplikace – mozková atrofie (Skála 1987: 72). Patická opilost je typem opilosti, kterou řadíme mezi alkoholové psychózy. Jedná se o poruchu vnímání i vědomí. Viditelné jsou změny ve výrazu tváře a motorický neklid. Na vzniku takového stavu se podílí také osobnostní dispozice a také okolnosti jako je hlad nebo duševní vyčerpání (Heller 1996: 66).

2.2 Alkohol a jeho dopady na zdraví jedince Míra

poškození

organismu

alkoholem

závisí

na

celkovém

mnoţství

zkonzumovaného alkoholu a také na dané rodové dispozici a prodělaných chorobách. Jiţ denní dávka 20g čistého alkoholu můţe při dlouhodobé konzumaci poškodit některé orgány (Heller 1996: 58). Orgán, který bývá v důsledku naduţívání alkoholu nejdříve poškozen, jsou játra. Ne kaţdý pravidelný konzument alkoholu má poškozená játra. Existuje však vypočítané mnoţství alkoholu, které s velkou pravděpodobností způsobí váţné poškození jater u většiny osob. Příjem 80 gramů alkoholu denně pod dobu 20 let vyvolá u muţů vazivovou přestavbu jater, tzv. jaterní cirhózu. U ţen je to něco přes 2dl vína denně. Pravidelný příjem alkoholu v malém mnoţství částečně chrání naše tělo před řadou onemocnění, např. srdečním infarktem. Při nadměrném pití alkoholu dojde nejdříve k zbytnění jater, odborně steatóze. Jedná se o bezpříznakové onemocnění. Někdy se mohou objevit příznaky jako nevolnost nebo bolest břicha. Steatóza jater se při abstinenci alkoholu často sama upraví. Pokud pacient i nadále konzumuje alkohol,

10

dojde po čase k cirhóze jater. Toto onemocnění končí selháním nebo i rakovinou jater. V pozdějších stadiích se cirhóza jater projeví ţloutenkou nebo poškozením mozku. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Pacient často netuší, ţe trpní jaterním onemocněním. Často se pacient o své nemoci dozvídá aţ ve stadiu jaterního selhávání. Proto je velmi důleţité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu (Xinopulos 2012). Další orgánem, který trpí nadměrným pitím alkoholu je slinivka břišní. Uvádí se, ţe asi polovina onemocnění slinivky břišní souvisí s abúzem alkoholu. Alkohol způsobuje i poruchy sekrece inzulínu. Trávicí ústrojí je poškozováno hlavně přímým kontaktem alkoholu s citlivou sliznicí. Na sliznici poškozené alkoholem můţe snáze vzniknout ţaludeční vřed. Alkohol má přímý toxický vliv na sliznici tenkého střeva a tím způsobuje zhoršené vstřebávání ţivin a vitamínů (Heller 1996: 60). Dýchací systém osob závislých na alkoholu je postiţen častými záněty. Objevují se bronchitidy a pneumonie. Tyto záněty mají u osob závislých na alkoholu těţší průběh a také vyšší úmrtnost. Toxické působení alkoholu na kostní dřeň můţe vést k poškození tvorby erytrocytů, leukocytů a trombocytů. Alkohol také poškozuje vedení nervového vzruchu, poškozuje REM spánek a vyvolává změny na EEG. Při naduţívání alkoholu jsou častá různá poškození centrálního nervového systému a periferních nervů. Na tom se podílí nejen škodlivé působení alkoholu, ale také špatná výţiva. Objevují se poruchy krátkodobé a dlouhodobé paměti, poruchy vnímání a poruchy hybnosti. Známé jsou částečné výpady krátkodobé paměti (Skála 1987: 56 – 58). U osob závislých na alkoholu existuje vyšší riziko onkologického onemocnění, zejména karcinom jater, jícnu, ţaludku a tenkého střeva. Muţi závislí na alkoholu jsou postiţeni nedostatečnou tvorbou muţského pohlavního hormonu testosteronu, coţ má za následek poruchy sexuálních funkcí a impotenci (Skála 1987: 54). Ţenám závislým na alkoholu, které otěhotní, hrozí váţné riziko postiţení plodu. V důsledku pouţívání alkoholu během těhotenství se můţe u plodu vyvinout fetální alkoholový syndrom. Tento syndrom se projevuje růstovou retardací (děti hůře prospívají a pomalu rostou), dále postiţením centrální nervové soustavy a deformitami na obličeji (nízké čelo, plochý nos, nevyvinutá horní čelist aj.), dále se vyskytují odchylky v končetinách nebo sníţená pohyblivost (Dunselman 2013: 228).

11

2.3 Vliv alkoholismu na rodinu závislé osoby Alkoholismus se negativně odráţí nejen v psychické a tělesné oblasti osoby závislé na alkoholu, ale také působí negativně na ţivoty ostatních členů rodiny. Jedná se o dopad na ţivoty členů rodiny jak v oblasti ekonomické, tak i v sociální situaci celé rodiny. Častým dopadem na členy rodiny jsou hádky, které mohou přerůst v agresivní chování vůči osobám blízkým. Členové rodiny proţívají situace nejistoty a strachu. Rodiny zaţívající problémy s alkoholem jsou méně stabilní (Ühlinger, Tschui 2009). K základním funkcím rodiny patří plnění potřeb jejich členů v oblasti fyzického, psychického, sociálního a ekonomického zabezpečení a prospívání, jakoţ i poskytnutí uspokojivého prostředí pro podporu, vzdělávání a socializaci dětí. Problémová konzumace alkoholu můţe mít negativní dopad na všechny tyto funkce.“ (Csémy, Nešpor, Sovinová 2001: 6) Nejnovější statistické údaje hovoří o 700 000 lidech, kteří mají problémy s alkoholem. K jedné statisticky problémové osobě můţeme připojit průměrně tři lidi ţijící v rodině nebo v blízkém vztahu, kterých se ţivot s osobou závislou na alkoholu přímo dotýká. Těchto asi 2 100 000 rodinných příslušníků je ovlivněno ţivotem s osobou závislou na alkoholu. Můţeme zde mluvit o ovlivnění jejich osobnosti, o ohroţení nebo rozpadu jejich jistot a představ o rodinném ţivotě (Adámek 2013: 5). Závislost na alkoholu přináší více obětí a ničí celý rodinný systém i jeho jednotlivé členy. Závislost jednoho člena rodiny na alkoholu se významným způsobem dotýká i jejích ostatních členů. Souţití s jedincem závislým na alkoholu vnáší do funkce rodiny mnoho negativních jevů. Chování pod vlivem alkoholu neumoţňuje přirozenou komunikaci s ostatními členy rodiny. Na takto narušené rodinné prostředí odlišně reagují muţi a ţeny co do ochoty zůstat po boku partnera, který se stal závislým na alkoholu. Statistiky ukazují, ţe muţů pije více neţ ţen a mají tak i více problémů v souvislosti s abúzem alkoholu. V současné době se vyskytuje problém spojený s rozvodem manţelství, a sice problémové pití alkoholu u ţeny. Závislost ţeny znamená větší ohroţení funkcí rodiny. Ţeny zůstávají po boku svého závislého manţela desetkrát častěji, neţ manţelé po boku závislých ţen (Heller 1996: 78). Rodina je poznamenána v případě, kdyţ známí a přátelé neumí přijmout důsledky alkoholismu a začnou se osobě závislé na alkoholu a jeho rodině vyhýbat. Pokud rodině není poskytnuta pomoc, pak rodina sama o sobě není schopná proti alkoholové závislosti osoby nic dělat. Členové rodiny uvíznou v důsledcích této nemoci

12

a stávají se sami emočně nemocnými. Příbuzní vymýšlejí výmluvy, které mají chování osoby závislé na alkoholu krýt. Sliby osob závislých o nápravě netrvají většinou dlouho, ale členové rodiny přesto nadále věří, ţe se situace zlepší (Woititzová 1998: 17).

2.3.1 Vliv alkoholismu na děti závislé osoby Mluvíme-li o důsledcích, které způsobuje závislost na alkoholu v rodině, pak si jako oběti závislosti rodičů představíme hlavně děti. Odborníci si kladou otázku, zda závislost rodičů na alkoholu podmiňuje vznik a udrţování psychických poruch, či budoucí závislost dítěte. Obecně se hovoří o tom, ţe děti rodičů závislých na alkoholu se stávají ve svém pozdějším ţivotě závislými na alkoholu častěji. Je otázkou, zda je to dáno genetickým zatíţením nebo výchovou a společenským prostředím. Starší výzkumné

práce

z této

oblasti

vyzdvihovaly

vlivy

prostředí,

jeho

sociální

a psychologické faktory. Závěry těchto prací vycházely z toho, ţe děti z rodin s rodičem závislým na alkoholu, pokud vyrůstali v náhradních rodinách, kde nedocházelo k nadměrnému pití alkoholu nebo v rodinách abstinentů, měly v dospělosti podobný vztah a alkoholu jako jejich náhradní rodiny a závislými se nestaly. Postupně výzkumy ukázaly, ţe i genetika má vliv. U matek závislých na alkoholu byl zjištěn asi trojnásobně vyšší výskyt dcer později také závislých na alkoholu (Heller 1996: 79). Malé děti jsou velmi vnímavé na negativní důsledky alkoholismu ve formě těţší opilosti rodičů, slovní a fyzické agrese. Děti těţce nesou například situace, kdy matka i s dětmi opakovaně utíká před opilým otcem z bytu k sousedům nebo odchází nešťastná ke svým rodičům (Profous 2013:70). Společným znakem dětí osob závislých na alkoholu je jejich vlastní nízké sebehodnocení. To je důsledek nedostatku rodičovské vřelosti a chování, kdy schází úcta v rodině. Děti s nízkým sebehodnocením se nechají snáze odradit a někdy mohou trpět depresemi. Cítí se nemilováni a jsou ponořeni do své vlastní úzkosti. V rodinách osob závislých na alkoholu chybí dětem vstřícné a empatické jednání a to vede k negativnímu ovlivnění dítěte z pohledu jeho schopnosti mít ze sebe dobrý pocit. Rodiče jsou dítěti důleţitým vzorem a právě chování rodiče závislého na alkoholu je pro děti destruktivní. Dětem schází pocit jistoty, bezpečí a sebeúcty. Mají sníţenou schopnost vypořádat se s obtíţnými vnitřními problémy, kterým musí čelit. Děti osob závislých na alkoholu mají ve škole problémy se soustředěním. Hlavou jim probíhají

13

obavy, co se bude dít, aţ přijdou domů, zda bude vše doma v pořádku (Woititzová 1998: 18 - 35). Důleţitou roli na vývoj dětí v rodinách, kde je alespoň jeden rodič závislý na alkoholu, mají i sociální faktory. V důsledku porušení obranné funkce rodiny, jsou tyto děti více ohroţeny ve zvládání ţivotních situací, v produktivitě a v dospělosti se častěji stávají závislými. Také se děti stávají úzkostnými a přebírají odpovědnost za selhávajícího rodiče. Ztrácejí tak moţnost proţít radost. U těchto dětí se také vyskytují jiţ v dětství různé formy duševních poruch a odchylek v psychickém vývoji, které negativně ovlivňují jejich schopnost začlenit se např. ve školním kolektivu. Tato socializace dítěte je poškozována ve větší míře u dětí, které mají závislou matku. Pokud se tyto děti dostávají do náhradní péče, vyskytují se adaptační potíţe aţ ve 30 %. V rodinách, kde je závislý otec v opilosti agresivní, se objevují psychické poruchy aţ u 40 % dětí. V dětských psychiatrických léčebnách je hospitalizováno aţ 25 % dětí z rodin s alespoň jedním závislým rodičem. Pokud děti z rodin se závislostí nemají přímo duševní poruchu, pak mívají horší prospěch ve škole, jsou častěji nemocné, mají méně koníčků, obtíţněji se uplatňují v pracovním i společenském ţivotě. V důsledku narušených rodinných vztahů a posunu sociálních rodičovských rolí uvnitř rodiny je dále narušeno kladné přijetí rodičovských vzorů. Tím je ohroţen psychosexuální vývoj dětí a také formace jejich zdravých rodičovských postojů (Heller 1996: 79 – 81). Základ dětského naduţívání alkoholu se někdy pokládá jiţ v předškolním věku. Děti ochutnávají alkoholické nápoje s rodiči při společenských příleţitostech. Někteří rodiče podávají dětem alkohol také jako lék. Děti napodobují rodiče a pijí stejné alkoholické nápoje jako oni. Důleţitou úlohu při vzniku abúzu alkoholu u dětí a mladistvých hraje také sociální tlak okolí pijící společnosti (Heller 1996: 81 – 82). Rozlišujeme čtyři typické reakce dětí na závislost jednoho nebo obou rodičů. Popisují se následující typy: 1. Rodinný hrdina Většinou nejstarší sourozenec, který přebírá za problémového rodiče odpovědnost. Pečuje o mladší sourozence, a tím rodinu domněle zachraňuje. V dospělosti se takové dítě můţe cítit nejisté a méněcenné. 2. Ztracené dítě Bývá uzavřené do sebe a ţije ve svém vnitřním světě fantazií. Mívá problémy s komunikací. Objevuje se častěji u dívek, kdy vnější svět pro ně představuje nebezpečí.

14

3. Klaun Potíţe v rodině se snaţí vyřešit vtipkováním a rozveselováním ostatních. Smích zde můţe představovat obranu před případným fyzickým násilím. Role klauna není typická u dětí, kde se závislost vyskytuje u obou rodičů. 4. Černá ovce Odvádí pozornost od skutečného problému tím, ţe se na sebe snaţí upozornit zlobením krádeţemi, provokováním, experimentováním s drogami. Ve skutečnosti je takové dítě plné strachu, bolesti, odmítnutí a osamělosti (Nešpor 2007: 83).

2.3.2 Dospělé děti osob závislých na alkoholu Woititzová (1998: 21) uvádí důsledky u dospělých dětí osob závislých na alkoholu. Dospělé děti osob závislých na alkoholu: - nejsou si jisty tím, jaké chování je správné - mají obtíţe při dotahování úkolů do konce - lţou v situacích, kdy by bylo stejně lehké říci pravdu - posuzují sami sebe bez slitování - mají problém se bavit - berou sami sebe velice váţně - mají problém s důvěrnými vztahy - reagují nepřiměřeně na změny, které nemohou ovlivnit - neustále hledají a vyţadují pochvalu a ujištění - obvykle cítí, ţe jsou jiní neţ ostatní lidé - jsou buď mimořádně odpovědné, nebo mimořádně nezodpovědné - jsou výrazně loajální, a to i tehdy, kdyţ vidí, ţe jejich loajalita je nezaslouţená - jsou impulzivní Díky těmto charakteristikám si dospělé děti alkoholiků mohou lépe porozumět. Mohou si tak uvědomit, ţe některé věci, kvůli kterým někdy pochybovali o svém emočním zdraví, jsou ve skutečnosti pozůstatky z jejich dětství (Woititzová 1998).

15

Woititzová (1998) uvádí ve své knize rady, které mohou být uţitečné, pokud dospělé děti osob závislých na alkoholu mají problém s alkoholem nebo mají partnera závislého na alkoholu a vychovávají své děti: - pracujte na sobě a na svém osobním růstu - naslouchejte svým dětem - mluvte pravdu, buďte ke svým dětem poctiví - vzdělávejte své děti - povzbuďte své děti k návštěvě psychologa nebo skupiny, kde se můţou setkat s vrstevníky s podobnými problémy - přestaňte dělat, ţe nic nevidíte - nechraňte své děti před poznáním, jak ničivé účinky alkoholismus má - neobávejte se projevit city vůči svým dětem - pro vaše děti je důleţité znát přesně vymezené hranice - děti musí za své chování nést odpovědnost

2.3.3 Partnerky osob závislých na alkoholu Zamilované partnerky muţů závislých na alkoholu většinou věří, ţe partner problém s alkoholem zvládne. Často nevyslechnou ani dobře míněné kritické rady blízkého okolí. Právě partnerky osob závislých na alkoholu postihují následky alkoholismu partnera nejvíce. Ţeny se snaţí ovlivnit partnerovo pití prosbami, dohodami a sliby. Ze začátku se o domluvu pokoušejí, kdyţ je partner opilý, později si uvědomují, ţe je potřeba mluvit o problému s alkoholem jen v partnerově střízlivosti. Dohodnuté sliby partner většinou neplní. Zprvu se ţeny zaměřují na udrţení kontrolovaného pití partnera. Záměrně mu raději samy přinášejí pivo domů a záměrně mu tak znesnadňují nebezpečný kontakt s ostatními pijáky. Partnerky se nevědomky vystavují riziku, ţe se samy stanou závislými na alkoholu. Ţenský organismus je ke vzniku alkoholismu náchylnější. Rozvoj závislosti je u nich rychlejší. Ţenskou psychiku velmi stresují neúspěchy v taţení proti partnerovu alkoholu. Podle toho mylně usuzují jeho citový vztah k nim a jeho lásku. Pocit zklamání pak mohou i ony samy řešit alkoholem. Mnoho partnerek se snaţí dosáhnout partnerovy úplné abstinence. Pro náročnost splnění tohoto přání, se snaţí partnera přimět k léčbě, protoţe jsou samy vůči

16

alkoholismu bezmocné. Závislý partner se konstruktivnímu rozhovoru všemoţně vyhýbá. Někdy pomůţe klidný, věcný dopis, kde partnerka konstatuje stav věci a vyjadřuje svoji neochotu partnerův propad do alkoholismu nekonečně sledovat. Někdy zapůsobí informace o smutné perspektivě poškození dětí a to ţe děti potřebují vyrůstat v klidném rodinném prostředí. Doporučuje se, aby partnerka v době, kdy ještě existuje vazba na partnerku a na rodinu, dala jednoznačně najevo, aby si partner vybral ji a rodinu nebo alkohol. Je však potřeba tuto radu nepouţít neuváţeně a ne mnohokrát. Určitě riziko z prodlení můţe způsobit, ţe partner závislý na alkoholu na ně není schopen později reagovat jinak neţ pitím. Mnohé partnerky se mnoho let snaţí obětavě bojovat s partnerovým alkoholismem. Přistupují na řadu kompromisů, neustále odpouštějí, neplní své opakované hrozby. Pro ţeny partnerů závislých na alkoholu, ale i jejich dcery, které chování matky k pijícímu otci doma zaţily, si po rozvodu či rozchodu často vybírají pijícího partnera (Profous 2013: 58 – 76).

2.3.4 Spoluzávislost Spoluzávislý je člověk, který snáší následky závislosti svého partnera nebo rodiče závislého na alkoholu. Spoluzávislost je stav, kdy se člověk neustále přizpůsobuje obtíţné situaci, kterou zavinil druhý člověk, ale on sám tuto obtíţnou situace nemůţe ovlivnit. Spoluzávislým se člověk stane, pokud svůj ţivot přizpůsobuje ve všem potřebám závislého člověka. S tímto problémem se setkáváme v rodinách osob závislých na alkoholu, kdy tato osoba má závislost na látce zvané alkohol a jeho blízcí jsou závislí na problémech vyvolaných jeho alkoholismem. V zájmu zachování manţelství nebo rodiny má spoluzávislý snahu zajistit pohodu kaţdého ze zúčastněných a to tím způsobem, ţe na sebe převezme úplnou odpovědnost při odstraňování problémů a při předcházení konfliktům. Spoluzávislý se znepokojuje kvůli zdraví, zaměstnání osoby závislé na alkoholu, ale také se obává následků nadměrného pití. Obětuje se kvůli pomoci milovanému člověku, aby se vyléčil. Často však touţebná změna k lepšímu nenastává, lépe se nedaří a začínají problémy i na straně spoluzávislého. Je důleţité aby spoluzávislý myslel na své potřeby. V opačném případě hrozí deprese. To ţe si spoluzávislý začne všímat sebe a svých potřeb a nechá druhého, aby si se svým problémem poradil sám, můţe být mnohem uţitečnější (Ühlinger 2009: 55).

17

V případě spoluzávislosti se jedná o chování, které provázejí silné emoční projevy vyvolané obtíţnou ţivotní situací způsobenou závislostí někoho, kdo je člověku citově blízký. Jedná se o obranný mechanismus lidí, kteří by jinak situaci emočně nezvládli. Spoluzávislost doprovází nevědomá záměna cílů. Myšleným cílem spoluzávislého je zachování funkčního partnerského vztahu. Jednání není cestou k dosaţení tohoto cíle, ale k dosaţení záchrany závislého. Rysem provázejícím spoluzávislost je postupné převzetí postojů a názorů závislého a potlačení vlastního správného jednání. U spoluzávislého pak nastává situace vnitřního rozporu. To znamená, ţe představa co je dobré a špatné nemá konkrétní podobu. Spoluzávislý přestává vidět jasný cíl a ztrácí jistotu, ţe jeho konání je účinné. Spoluzávislost se projevuje u více členů domácnosti. Můţeme to ukázat na příkladu rodiny, kdy je otec závislý na alkoholu. Manţelka si po dlouhé době přizná fakt závislosti partnera a začne podle toho jednat. Vzdá se odpovědnosti za jeho chování a přestane omlouvat projevy alkoholismu. Poté následuje reakce jiného člena rodiny, například syna. Syn matku obviní z nespravedlnosti vůči otci a sám se stává spoluzávislým. Matka získá dojem, ţe nejedná správně, uvaţuje o tom, ţe syn má pravdu. Známé kolečko se opět otevírá (Adámek 2013). Adámek (2013) dělí projevy spoluzávislosti do několika časových období, které se překrývají a mají tendenci se vracet a opakovat. Jsou to: 1. Odmítání závislosti: Člověk si nechce přiznat, ţe by se u jeho blízké osoby mohlo jednat o závislost na alkoholu. Odmítání závislosti bývá také častým projevem rodičů, kteří neţijí s potomkem závislým na alkoholu. Pokud partner závislého hledá pomoc u rodičů nebo sourozenců závislého, pak se často setká s nepochopením a tvrzením, ţe situaci přehání. Je moţné se setkat také s reakcí, ţe viníkem celé situace je partner osoby závislé na alkoholu. Okolí dává najevo, ţe kdyby se partner závislého choval vstřícně a s pochopením, tak by bylo vše v pořádku. Člověk pak obviňuje sám sebe a začíná se přizpůsobovat závislému, protoţe jej má stále rád. 2. Hněv Nahromaděný hněv přechází v hádky s osobou závislou na alkoholu. Po hádce závislý někdy uzná, ţe dělá chyby, zároveň však je schopen obvinit partnera z toho, ţe mu nerozumí, ţe mu například nedopřeje relaxaci po těţké práci. V případě spoluzávislosti nemá vztek dlouhé trvání. Partner pak začne chování závislého omlouvat a objevují se

18

pocity viny. Hádky se postupně stupňují a to vede k tomu, ţe partner osoby závislé se začne chovat podezíravě, kontroluje osobou závislou ohledně mnoţství vypitého alkoholu. Hněv problém neřeší. Je nebezpečné, aby člověk hněv a agresi, kterou cítí, začal neuváţené obracet proti sobě. 3. Smlouvání Tato fáze umoţňuje pokračování závislého chování bez negativních dopadů. Většinou stačí, kdyţ závislý slíbí, ţe příště bude vše jinak. Pak následuje opětovný proces odpouštění a důvěry, ţe se situace začne zlepšovat. Můţe nastat situace, kdy spoluzávislý vyhledá pomoc psychologa, od kterého často očekává okamţitou pomoc. Pokud pomoc není okamţitá a nenabízí rychlé řešení, tak spoluzávislý mnohdy v terapii nepokračuje. 4. Pocit marnosti a úzkosti V tomto stadiu nejsilněji vystupují negativní emoce. Není v silách spoluzávislého ovládat chování závislého a jeho projevy. Snaha a péče o osobu závislou vede k dalšímu neúspěchu. U spoluzávislého se objevují pocity úzkosti, beznaděje, obav z budoucnosti. Objevují se pocity marnosti, objevuje se nezájem o koníčky, ztráta chuti k jídlu, mohou se objevit poruchy spánku a dlouhodobá nervozita. V tomto stadiu je nezbytné vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra, v jehoţ kompetenci je posoudit váţnost stavu. Objevují se pocity sebelítosti, pocity vlastní ublíţenosti a představy vlastní nenahraditelnosti. 5. Přijetí závislosti Přijetí závislosti je podstatná část při přechodu k znovuproţívání a naplnění ţivota spoluzávislého. V této fázi spoluzávislý přijímá skutečnost, ţe osoba blízká je závislá na alkoholu a ţe pro ni nemůţe nic udělat, ale můţe k této situaci zaujmout určitý postoj. V tomto období se střídají pocity citové vyčerpanosti, úlevy a rezignace. Přijetí závislosti bývá spojeno s vnitřním osvobozením. Je důleţité uvědomit si rozdíl mezi podporou, která pomáhá závislému bojovat se závislostí a podporou, která závislost umoţňuje a prohlubuje.

Adámek (2013) ve své knize uvádí stručný přehled pomoci osobám spoluzávislým. Nazval jej desatero pomoci: 1. Uvědomuji si svou vlastní hodnotu 2. Ţiju se závislým člověkem a přijímám jeho závislost

19

3. Vytvořím si a udrţuji řád 4. Vzdělávám se (literatura, kontakt s odborníkem) 5. Vytvořím krizový plán svůj i závislého 6. Nepřebírám odpovědnost za chování závislého, a tak mu pomáhám 7. Nestydím se za osobu závislou na alkoholu ani abstinenta 8. Neočekávám rychlá řešení a zázraky 9. Praktikuji důslednou lásku 10. Učím se odpouštět

20

3 Bio-psycho-socio-spirituální model V této kapitole se zabývám modelem, který úzce souvisí s ţivotem kaţdého z nás. Souţití s osobou závislou na alkoholu můţe lidské ţivoty ovlivňovat v rovině biologické, psychologické, sociální nebo spirituální. Na tuto kapitolu navazuje praktická část, ve které jsou na základě tohoto modelu sestaveny dílčí výzkumné otázky a také otázky polostrukturovaných rozhovorů k naplnění cíle této práce.

Pro dobré sociální fungování člověka je dle Navrátila a Musila (2000: 133) třeba naplnění základních potřeb, které autoři rozčleňují do čtyř skupin. Fyziologické potřeby, tedy základní potřeby těla (jídlo, pití, přístřeší, ochrana, zdraví a péče o ně, bezpečí) ukazují biologickou stránku potřeb člověka. Pod psychologickými potřebami si lze představit například potřebu sebedůvěry, osobní identity, sebeúcty či pocit zvládání očekávání. Za sociální potřeby je moţné označit pocit sounáleţitosti, uznání a oprávnění, sdílení společenství. Poslední skupinu potřeb pak autoři označují jako spirituální nebo duchovní potřeby. Sem řadí například naplnění hodnot, morální přesvědčení, proţitek krásného, náboţenské přesvědčení člověka, pocit smysluplnosti ţivota či kulturní identitu. Podobně také Matoušek (2005: 99) zmiňuje faktory, kterým je třeba věnovat pozornost při práci s člověkem, faktory, které mohou ovlivňovat ţivot člověka. Pojmenovává tyto faktory stejně jako Musil s Navrátilem, místo potřeb však popisuje vlivy, které mohou v těchto oblastech na jedince působit. Jedná se o vlivy biologické, tedy například zdravotní stav, vrozené dispozice, tělesná kondice, psychologické faktory jako jsou osobnostní rysy, sebehodnocení, sebepojetí, schopnost řešit problémové situace či aktuální psychický stav. Jako sociální faktory pak zmiňuje rodinné zázemí, společenské postoje, schopnost navazovat a udrţet sociální vztahy a vazby či příleţitosti k navazování sociálních vztahů a vazeb. Jako poslední definuje noetické faktory jako morální a etické přesvědčení, hodnoty, náboţenské přesvědčení, schopnosti integrovat ţivotní zkušenost a smysluplnost vlastního ţivota. Ať jiţ se jedná o příčiny určitého stavu či faktory, které člověka v jeho situaci ovlivňují, výše zmínění autoři prezentují člověka jako bytost bio-psycho-sociospirituální. Nelze jej podle nich nazírat pouze skrze jeden z aspektů. Právě naopak. Jednotlivé části, aspekty, faktory, příčiny jsou propojeny, navzájem se ovlivňují a podmiňují.

21

3.1 Bio-psycho-socio-spirituální model v kontextu závislosti Co se týká příčin alkoholové či drogové závislosti, Kudrle (in Kalina 2003: 91) zdůrazňuje, ţe příčiny jsou velmi komplexní. U některých lze příčinu hledat v psychologických

problémech,

jinde

pak

ve

vrozených

predispozicích

či

sociokulturních vazbách a rituálech. Podle něj však jde nejčastěji o kombinaci více faktorů. 3.1.1 Biologická úroveň Biologickými faktory, ovlivňujícími závislost, mohou být povaţovány například toxikomanie a alkoholismus matky v těhotenství, okolnosti porodu (pouţití tišících látek), traumata, nemoci a další traumatizující faktory. „Biologické a psycho-sociokulturní faktory se vyvíjí v neustálé hře vzájemných ovlivnění a interakcí.“ (Kudrle in Kalina 2003: 91) Prozatímní poznatky ukazují genetické souvislosti s alkoholismem rodičů a zvýšené alkoholové tolerance jejich dětí. To přináší své riziko, jelikoţ jedinec musí zkonzumovat větší mnoţství alkoholu neţ ostatní, aby dosáhl cíleného ovlivnění. Často pak konzumují alkohol s těmi, jejichţ tolerance je také vyšší. Biologická úroveň pak přechází na úroveň psychickou. Z výzkumů se pak ukazuje, ţe osoby závislé na alkoholu mívají odlišnou hormonální sekreci adrenálních ţláz (Kudrle in Kalina 2003: 91). „Zdá se, ţe u alkoholiků některé nervové tkáně preferují alkohol před cukrem v metabolickém procesu.“ (Kudrle in Kalina 2003: 92) 3.1.2 Psychologická úroveň Zkoumá vliv psychických faktorů na vznik závislosti. Kdyţ ţena proţívá v těhotenství stres, můţe toto ovlivnit plod. Jestliţe pak matka začne tlumit svůj stres tlumivými látkami, můţe plod tuto informaci přijmout a v postnatálním období, kdyţ znovu zaţije efekt tlumivé látky a tento pozitivní efekt můţe posilovat návyk. Na vznik závislosti pak mohou mít vliv také například harmonický vývoj dítěte, jeho vývoj, přiměřené uspokojování potřeb dítěte, podpora v dospívání či poskytnutí vhodné pomoci při výskytu duševních chorob a poruch. Zároveň psychologické faktory vznikají jako důsledek závislosti. Ty pak jedince uvrhají zpět do závislosti. Samotný alkohol má antidepresivní účinky, ovšem později je samotný příčinou úzkostných stavů a depresí (Kudrle in Kalina 2003: 92).

22

3.1.3 Sociální úroveň Vztahy s okolím, to, jak je svým okolím člověk formován, jak zraje a co toto zrání zpomaluje či deformuje, jsou vlivy, které mohou ovlivňovat závislost jedince. Sociální úroveň pak v sobě zahrnuje také například rasovou příslušnost, společenský status rodiny, úroveň sociální zajištěnosti, prostředí, kde jedinec ţije. Vliv má také kvalita ţivota v rodině, rodinných vztahů či jejich absence. Pravidla rodiny popřípadě jejich absence, rozpad rodiny, nezájem rodičů, absence rituálů, které vedou k pozitivnímu zrání jedince. Jedinec, který hledá identifikaci, přijetí, vzor mimo rodinu pak můţe jednodušeji upadnout do závislosti. Vliv mohou mít také vrstevníci. Pokud pak dítě vyrůstá v rodině závislého, stává se uţívání normou či tabuizovaným tématem (Kudrle in Kalina 2003: 92-93). „Ţivot se závislým znamená ţít dysfunkční vztahy, být vystaven prudkým změnám nálad a postojů, podle toho, zda je závislý intoxikován, nebo „odčiňuje“ v době střízlivosti. Být vystaven slibům, které nemají naplnění, být vystaven nepředvídatelnosti příštích hodin.“ (Kudrle in Kalina 2003: 93) K závislosti se pak můţe pojit fyzické či emoční zneuţívání. Jedinec ţijící v tomto tlaku se pak často také dostává do závislosti, která můţe utrpení alespoň krátkodobě utlumit (Kudrle in Kalina 2003: 93). 3.1.4 Spirituální úroveň Dnešní konzumní společnosti často opomíjí duchovní potřeby a hodnoty člověka.

Závislost,

zvláště

pak

na

drogách,

můţe

poskytovat

proţitky

transcendentálního charakteru, poskytovat rituály přijetí, komunity, kultu. Závislost pak zaplňuje prázdnotu, kterou lidé dříve hledali například v náboţenství, ve víře, ve spirituálnu a dodává zdánlivý smysl ţivota (Kudrle in Kalina 2003: 93).

23

4 Metodologie výzkumu Jak jsem jiţ zmínila úvodem, poslední částí mé absolventské práce je kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů zaměřený na zjištění, zda a jakým způsobem ovlivnil ţivot s osobou závislou na alkoholu některého z členů jeho rodiny v rovině biologické, psychické, sociální a spirituální. V jednotlivých rozhovorech se zaměřím pouze na dané změny, které ţivot v blízkosti osoby závislé na alkoholu přináší či nepřináší.

4.1 Formulace výzkumného problému a výzkumné otázky Cílem tohoto šetření je získání odpovědi na základní výzkumnou otázku, kterou jsem formulovala dle výzkumného cíle následovně: Jakým způsobem ovlivňuje osoba závislá na alkoholu životy ostatních členů rodiny v rovině biologické, psychické, sociální a spirituální? V návaznosti na tuto hlavní výzkumnou otázku jsem vytvořila čtyři dílčí výzkumné otázky, které se úzce váţou na zkoumanou problematiku a jsou osnovou pro sestavení jednotlivých otázek rozhovorů: Jak ovlivňuje soužití s člověkem závislým na alkoholu životy rodinných příslušníků na biologické (zdravotní) úrovni? Jakým způsobem je ovlivněn osobou závislou na alkoholu blízký rodinný člen z hlediska psychického? Jaký má chování osoby závislé na alkoholu vliv na sociální funkci mezi rodinnými příslušníky? Jak působí soužití s osobou závislou na alkoholu na ostatní členy rodiny z hlediska spirituálního? Do samotných rozhovorů jsem zvolila otázky týkající se jiţ zmíněných faktorů, které mají zásadní vliv na ţivot člověka a na jejichţ základě ve svém výzkumu posuzuji, zda ţivot s člověkem závislým na alkoholu nějaký dopad na ostatní členy rodiny má, a pokud ano, tak jakým způsobem. Níţe uvádím vytvořené otázky k rozhovoru.

24

Vytvořené otázky k rozhovoru: V jakém příbuzenském stavu jste s osobou závislou na alkoholu? Jak dlouho tato situace se závislostí na alkoholu trvá? Chci se zeptat, zda se tato situace nějakým způsobem odborně řeší? Ţijete spolu ve společné domácnosti? Má alkoholismus člena rodiny vliv na Váš zdravotní stav? Ovlivnil alkoholismus člena rodiny Váš vztah k alkoholu? Má chování Vašeho člena rodiny, který je závislý na alkoholu nějaký vliv na Vaši psychiku nebo emoce? Jak se odráţí alkoholismus člena rodiny na Váš vzájemný vztah? Myslíte, si ţe Vás závislost člena rodiny nějakým způsobem ovlivnila ve spirituální rovině, myslím tím například oblast smyslu ţivota? Má alkoholismus člena rodiny vliv na zdravotní stav ostatních členů rodiny? Má chování Vašeho člena rodiny, který je závislý na alkoholu nějaký vliv také na psychiku dalších členů Vaší rodiny? Jak se odráţí chování osoby závislé na alkoholu na vztahy ve Vaší rodině? Je ještě něco co byste mi chtěl/a povědět v souvislosti s dopadem alkoholismu na Váš ţivot nebo ţivot ostatních členů rodiny? Chtěla jsem se zeptat, jak jste se během rozhovoru cítil/a a jak na Vás působily mé dotazy?

4.2 Popis výzkumné metody Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní výzkum. Tuto metodu jsem vybrala hlavně z důvodu citlivého tématu a moţnosti získání většího přehledu o problému dle bezprostředních reakcí dotazovaných osob. „Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění zaloţený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Hendl 2005, s. 50) Techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Ve srovnání například s dotazováním prostřednictvím dotazníků na mne polostrukturovaný rozhovor

25

působí osobnějším a věrohodnějším dojmem z pohledu respondenta. Jedná se o dotazování ústní pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které se skládají z předem vytyčených otázek, doplněných o otázky, které jsem doplnila během rozhovoru v souvislosti s právě získanými informacemi od respondentů. Miovský uvádí, ţe u polostrukturovaného rozhovoru je vhodné nechávat si vysvětlovat informace a ověřovat, zda jsme informace pochopili správně. Podle potřeby dotazujícího je moţné pořadí otázek měnit a také doplňovat (Miovský 2006).

4.3 Metoda výběru dotazovaných a jejich popis Šetření uvedená v této práci vycházejí ze záměrného výběru prvků souboru. Snaţila jsem se, aby vzorek vybraných jedinců byl co moţná nejvíce reprezentativní. Vybraní respondenti jsou z mého okruhu známých a zprostředkovaně prostřednictvím mých přátel. Pro vypracování praktické části jsem zvolila čtyři respondenty. Tento výzkumný vzorek se skládá z jednotlivých členů rodin, kteří pochází z rodin osob závislých na alkoholu. Všichni vybraní respondenti jsou ţeny, zástupce muţského pohlaví se mi ani přes mou snahu nepodařilo najít.

Alena První dotazovanou osobou tohoto výzkumného šetření je 37 letá paní Alena. Jedná se o dospělou dceru otce závislého na alkoholu, jehoţ závislost trvá jiţ od jejího dětství a to po dobu 34 let. Otcova alkoholová závislost nebyla nikdy odborně řešena. Alena se domnívá, ţe její otec svou závislost ani nikdy odborně řešit nebude. Svoji závislost si nepřipouští a nepovaţuje za nutné ji odborně řešit. V současné době pije otec alkohol méně a to z důvodu zdravotních problémů. Paní Alena ţije s otcem a matkou ve společné domácnosti v dvougeneračním rodinném domě.

Jana Další dotazovanou je čtyřicetiletá paní Jana, která má společně se svým manţelem, který je závislý na alkoholu dvě dcery ve věku 6 a 10 let. Její manţel si svou závislost nikdy nepřiznal a ona sama se této myšlence vyhýbala. Přiznala si to aţ po patnácti letech manţelství a trápí se tím, jak bude v budoucnu svým dcerám tuto situaci vysvětlovat. Manţel paní Jany vyhledával alkohol jiţ v době, kdyţ spolu začali chodit.

26

V té době ji však nenapadlo, ţe by se mohlo jednat o závaţnější problém. S manţelem, tehdejším přítelem začala chodit do hospody a připadalo jí to jako zajímavá změna, kdyţ poznávala nové přátele. „Na pivo“ s manţelem stále občas zajde a neví jak tuto sloţitou situaci řešit. Manţel navíc chce, aby pila s ním, protoţe má rád, kdyţ je opilá. Paní Jana se však s jeho názorem neztotoţňuje, ale do hospody s ním chodí, aby byl spokojený. Paní Jana si je vědoma, ţe to není ţádné řešení, hlavně v případech, kdy ji manţel nutí pít více neţ by ona sama chtěla. Manţelovu závislost se snaţila neúspěšně řešit přes praktického lékaře, ke kterému oba docházejí. Ţijí společně s dětmi v jedné domácnosti. Štěpánka Jednadvacetiletá studentka Štěpánka bydlí společně se svou matkou, sourozenci a také nevlastním otcem závislém na alkoholu v rodinném domku. Jeho závislost trvá jiţ několik let. Zpočátku se otec snaţil svou závislost skrývat pozdními příchody domů. Jeho alkoholismus se doposud nijak odborně neřešil. Štěpánku i její rodinu celková situace trápí. Štěpánka by si přála, aby si otec svoji závislost přiznal a začal se léčit. Adéla Poslední dotazovanou osobou tohoto výzkumu je třiadvacetiletá svobodná slečna Adéla. Její rodiče jsou závislí na alkoholu oba dva, jejich závislost trvá uţ delší dobu. Kdyţ byla malá, rodiče chodívali občas večer do hospody nebo si spolu dali láhev vína. Otec konzumoval kaţdý večer pivo doma u televize. Postupem času se tato situace stupňovala a rodiče spolu chodili do hospody celé víkendy. Adéla si také vzpomíná na dny, kdy rodiče měli volný den z práce, chodívali domů nad ránem a poté prospali skoro celý den. Tato situace se nijak odborně neřeší. Adéla o tom sice mluvila s psychologem, ale došli pouze k závěru, ţe musí problém chtít řešit rodiče samotní. Adéla ţije s rodiči a dvěma sourozenci ve společné domácnosti, přestoţe se chtěla odstěhovat, ale lítost vůči nim jí to nedovolila.

4.4 Metoda tvorby kvalitativních dat Kvalitativní data jsem získala prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s výše zmíněnými respondenty. Při rozhovorech jsem je nechala volně hovořit

27

a v případě nutnosti měnila pořadí či formulaci otázek. Doplňující otázky jsem pokládala v souvislosti s obdrţenými informacemi. První otázky byly zaměřeny na základní informace o osobě závislé na alkoholu (rozlišení zda je respondentem dítě či partner osoby závislé na alkoholu) a také o závislosti samotné (doba trvání tohoto stavu, zda se nějak odborně řeší apod.). Následující otázky směřovaly pouze k jádru našeho problému, čímţ je ovlivnění ostatních členů rodiny, v tomto případě onoho zvoleného respondenta a jeho celkový názor na příbuznou osobu alkoholově závislou.

4.5 Metoda zpracování a fixace dat Rozhovory s respondenty probíhaly v měsíci březnu roku 2016. Rozhovory jsem nahrávala na diktafon. Respondenti byli s touto skutečností seznámeni. Dále jsem je ujistila, ţe rozhovory jsou naprosto anonymní a ţe jejich jména a doslovné přepisy rozhovorů nebudou nikde zveřejněny. Po skončení rozhovorů jsem vytvořila zápis, který obsahoval postřehy z rozhovorů, např. reakce a chování dotazovaných u jednotlivých otázek. Poté jsem pořídila doslovné přepisy jednotlivých odpovědí respondentů. Analýzu dat, jsem uskutečnila pomocí otevřeného kódování. „Otevřené kódování znamená rozkrytí dat směrem k jejich interpretaci. Kódování lze pouţít různým způsobem a dochází při něm k odhalování určitých témat.“ (Hendl 2005) Jména respondentů jsem se z důvodu zachování naprosté anonymity rozhodla zaměnit za jména fiktivní. Doslovné rozhovory nepřikládám ani do přílohy, ale pouze v podkapitole s názvem: „Výsledky analýzy dat“ budu uvádět veškeré informace, související s tímto výzkumem, získané od respondentů. V upravených datech získaných z rozhovorů jsem následně vyhledala odpovědi na výzkumné otázky a poté vyvodila závěry, kterými se budu zabývat v dalších podkapitolách.

4.6 Etická pravidla výzkumu Při realizaci výzkumné části své práce jsem provedla veškerá etická ošetření. Na začátku kaţdého rozhovoru jsem dotazované srozuměla s účelem výzkumu a s cílem výzkumného šetření. Dále jsem je ujistila, ţe poskytnuté informace nebudou zneuţity a získaná data budou pouţita pouze pro tuto práci a k zachování jejich soukromí a pocitu většího bezpečí nebudu uvádět ani jejich křestní jména. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o citlivé téma, přičemţ by se respondentů mohly některé otázky příliš dotknout,

28

zmínila jsem, ţe mohou kdykoliv svou účast ve výzkumu ukončit, popřípadě při nechtěném sdělení nějaké informace mohou poţádat, aby daná informace nebyla nikde zveřejněna. Všichni respondenti vstupovali do rozhovorů naprosto dobrovolně a s pouţitím výsledků rozhovorů v mé práci souhlasili.

4.7 Průběh výzkumu a jeho reflexe Rozhovory se všemi dotazovanými ţenami probíhaly bez větších problémů. Dalo se předpokládat, ţe některé respondentky budou otevřené více a některé zase méně a kvůli citlivému tématu budou některé emoce viditelné. Nyní jednotlivě popíši mé postřehy z průběhu výzkumu, získané během rozhovorů, pro lepší přehlednost u kaţdé respondentky zvlášť. Abych získala názor na průběh rozhovorů z pohledu dotazovaných osob, poslední otázkou rozhovoru bylo, aby mi sdělili své pocity během rozhovoru.

Alena Podle paní Aleny byl náš rozhovor pro ni zajímavou zkušeností, převáţně proto, ţe na toto téma zatím s nikým nemluvila. Uvědomila si, ţe se jí ulevilo, kdyţ dostala moţnost o svých emocích v souvislosti s otcovou závislostí otevřeně hovořit. Zaujala ji otázka dopadu otcovy závislosti na její zdraví, protoţe do této doby nad tím vůbec nepřemýšlela a uvědomění této skutečnosti je pro ni nové. Je toho názoru, ţe lidem, kteří proţívají nějakou podobnou ţivotní situaci, by mohlo pomoci své emoce nebo pocity ublíţení spojené s členem rodiny závislém na alkoholu ventilovat. Podle paní Aleny je však také důleţitá nejen oblast ventilace emocí a problémů, ale také ošetření nebo uzdravení bolavých míst hlavně psychických a „na duši“. Z jejího pohledu to nejlépe umí Bůh, kde se nejedná jen o prázdná slova, ale je to její osobní zkušenost. Paní Alena byla komunikativní a na mé dotazy pruţně reagovala. Odpovídala celkem bez problémů. Myslím, ţe k tomu přispěl i fakt, ţe problém s otcovou závislostí na alkoholu má ve své psychické rovině celkem dobře zpracovaný.

Jana Paní Jana se mi svěřila s tím, ţe by manţelův problém s alkoholem chtěla nějak řešit, ale má v hlavě velký zmatek. Díky našemu rozhovoru si uvědomila, ţe by situaci skutečně měla nějak řešit, neví však zatím jak.

29

Celkově na mně paní Jana působila spíše nejistě. Myslím, ţe pro ni nebylo jednoduché mluvit o tak osobním tématu. Velmi oceňuji, ţe se překonala a sdělila mi k výzkumu mnoho osobních věcí. Na konci rozhovoru ocenila moţnost o tomto problému hovořit.

Štěpánka Slečna Štěpánka mi sdělila, ţe se tato situace s alkoholem děje jiţ delší dobu a ví o ní celá rodina, tudíţ pro ni není takový problém mluvit na toto téma otevřeně. Můj pocit byl takový, ţe Štěpánka skutečně odpovídala tak, jak to v danou chvíli cítila. Sama přiznala, ţe v ní převládá pocit rozhořčení, kdyţ zjistí, ţe otec přišel opět opilý domů. Slečna Štěpánka také ocenila moţnost o této náročné ţivotní situaci hovořit. Adéla Slečna Adéla mi přiznala, ţe nebylo jednoduché o některých věcech hovořit, např. o tom jak ovlivňuje pití rodičů její sourozence. Cítí za ně určitou zodpovědnost a není jí příjemné otevřeně říkat, ţe to pro ně není dobré. Na druhou stranu byla za rozhovor vděčná a poděkovala mi, ţe se tomuto tématu věnuji. Dle jejího názoru by mohlo společnosti pomoci, kdyby se o závislosti na alkoholu mluvilo otevřeněji. Adéla je tišší povahy a v některých chvílích jsem sama cítila, jak je pro ni rozhovor náročný. I přes tuto skutečnost však dokázala upřímně a otevřeně odpovědět na všechny dotazy.

4.8 Limity výzkumu V průběhu výzkumu nebylo z časových a etických důvodů moţné hovořit o ovlivnění ţivota osobou závislou na alkoholu se všemi členy dané rodiny. Proto jsem zvolila variantu, kdy jsem se na ovlivnění ţivota dalších členů rodiny v rovině biologické, psychické, sociální a spirituální dotazovala výše uvedených respondentů. Myslím, ţe jejich výroky mohu povaţovat za věrohodné, protoţe všichni ţijí se všemi ostatními členy rodiny ve stejné domácnosti. Také jsem dotazované srozuměla s tím, ţe pokud nebudou chtít odpovídat na otázky o dopadu alkoholismu u ostatních členů rodiny, tak odpovídat nemusí.

30

Některé otázky byly pro respondentky náročnější a nad poloţenou otázkou déle přemýšlely. Jednalo se například o otázku ohledně ovlivnění zdravotního stavu osobou závislou na alkoholu. Paní Alena nad touto otázkou přemýšlela. Sama byla překvapená, kdyţ si po chvíli zamyšlení uvědomila, ţe dopad na zdravotní stav v jejím případě je. Pro všechny dotazované byly obtíţnější otázky ohledně ovlivnění ţivota osobou závislou na alkoholu ve spirituální oblasti. Čtvrtá dotazovaná ţena slečna Adéla na tuto otázku odpovědět nedokázala. Slečna Adéla mi také přiznala, ţe nebylo jednoduché o některých věcech hovořit, např. o tom jak ovlivňuje pití rodičů její sourozence. Cítí za ně určitou zodpovědnost a není jí příjemné otevřeně říkat, ţe to pro ně není dobré. Na druhou stranu byla za rozhovor vděčná a poděkovala mi, ţe se tomuto tématu věnuji. Po celou dobu rozhovoru jsem si uvědomovala, ţe se ptám na citlivé téma, a proto jsem dotazované hned na začátku rozhovoru upozornila a ujistila je, ţe pokud nebudou chtít na některou otázku odpovídat, tak určitě odpovídat nemusí.

4.9 Výsledky analýzy dat V této podkapitole získaná data polostrukturovanými rozhovory vyhodnotím prostřednictvím dílčích výzkumných otázek. Ke kaţdé dílčí otázce byla vytvořena minimálně jedna otázka do rozhovoru a na tyto otázky odpověděly všechny respondentky, tudíţ mám dostatek informací k tomuto výzkumu.

Jak ovlivňuje soužití s člověkem závislým na alkoholu životy rodinných příslušníků na biologické (zdravotní) úrovni? Alena Tato otázka paní Alenu překvapila. Doposud si ovlivnění otcovy závislosti na alkoholu na svůj zdravotní stav neuvědomovala. Po chvíli přemýšlení, si uvědomila dopad na svůj zdravotní stav. „Když slyším křik a scény opilého otce, tak mi buší srdce a motá se mi hlava. Bušení srdce není vůbec příjemné.“ Paní Alena vzpomínala na nepříjemný záţitek z dětství, kdyţ její opilý otec uhodil matku kyblíkem. Matce po tomto incidentu tekla krev a paní Jana z toho měla velký šok, při kterém se třásla po celém těle.

31

Paní Alena odpovídala také na otázku, zda ovlivnil alkoholismus otce její konzumaci alkoholu. „Myslím, že mě otcova závislost na alkoholu ovlivnila. V mládí jsem pila alkohol na diskotékách a pak se mi motala hlava a na druhý den mě bolel žaludek. V současné době piji alkohol příležitostně. Ale měla jsem v životě náročná období a ty jsem řešila pitím alkoholu.“ Na dotaz zda má otcova závislost vliv na zdravotní stav ostatních členů rodiny paní Alena odpověděla, ţe otcův alkoholismus má vliv na zdravotní stav její maminky, kterou často bolí hlava, je unavená a má vysoký krevní tlak. „Otec matku také několikrát fyzicky napadl. Měla po napadení modřiny a pohmožděniny.“ Jana Paní Jana si je vlivem na svůj zdravotní stav naprosto jistá. Paní Jana kvůli závislému manţelovi alkohol sama pije. Manţel ji nutí pít mnohem více neţ, je schopna snést a ona díky následkům alkoholu ztratí celý den, který by mohla věnovat svým dcerám. Alkohol jako takový je jí odporný a po jeho poţití ji bolí ţaludek a hlava. „Myslím, že alkoholismus mého manžela má vliv na můj zdravotní stav. Jsem často unavená a bolívá mě hlava.“ Paní Jana uvedla jednu příhodu, která vypovídá o vlivu manţelova alkoholismu na zdravotní stav své dcery. V jiné oblasti nevidí dopad manţelovy závislosti na alkoholu na zdraví svých dětí. „Pokud je manžel opilý, tak občas dává své dceři, která má bezlepkovou dietu i lepek. Říká, že to s dietou přeháním.“

Štěpánka Slečna Štěpánka musela o dopadu otcovy závislosti na alkoholu na její zdravotní stav chvíli přemýšlet. Podle jejího názoru není nic příjemného vidět člověka, jak se alkoholem ničí. Sama konzumuje alkohol jen výjimečně s přáteli. Pokud je sama, alkohol nepije. „Napadá mě, že zažívám stres, rozhořčení a únavu, když musím opilého otce hledat.“

32

Souţití se závislým otcem ovlivňuje také ostatní členy rodiny slečny Štěpánky. Konkrétně se jedná o její matku a sourozence. „Nikomu z mé rodiny není otcův alkoholismus příjemný a jako hlavní problém vidím stres a únavu.“ Adéla Závislost obou rodičů má negativní vliv na zdraví slečny Adély i na její sourozence. Slečna Adéla si tím nejprve nebyla zcela jistá, nakonec však uznala, ţe díky nefunkčnosti rodičů se musí starat o většinu domácnosti. Slečna Adéla se přepíná převáţně kvůli brigádám, aby vydělala svým sourozencům např. na věci do školy. „Je pravda, že díky alkoholismu mých rodičů se sama musím starat o domácnost a občas se hodně přepínám a jsem pak unavená aţ vyčerpaná.“ Slečna Adéla vzpomínala na období, kdy museli šetřit dokonce i na jídle, tak kolikrát jedli i plesnivý chléb. Díky této zkušenosti s alkoholismem svých rodičů má velký odpor k alkoholu. Rodiče občas berou jejího čtrnáctiletého bratra sebou do hospody. „Vídám svého bratra opilého a to má teprve čtrnáct roků. V jeho věku to zdraví rozhodně neprospívá“

Jakým způsobem je ovlivněn osobou závislou na alkoholu blízký rodinný člen z hlediska psychického? Alena Psychika paní Aleny otcovou závislostí na alkoholu ovlivněna je. Kdyţ opilý otec křičí na její matku, její tělo se úzkostí stáhne a nechce vůbec s nikým komunikovat. Myslí si, ţe je díky těmto zkušenostem více přecitlivělá a má sklony k depresím a hlubokému smutku. Má také nízké sebevědomí a nedůvěru v okolí, hlavně kdyţ zjistí, ţe lidé mají také problém se závislostí. „Pokud vidím, že je otec opilý, tak pociťuju vztek, odpor a také smutek. Mívám pocity úzkosti.“

33

Otcova závislost má téţ negativní dopad na psychiku matky paní Aleny. Podle paní Aleny má její matka problémy s nízkým sebevědomím a kritickým pohledem na ţivot. „Moje maminka bývá úzkostná a smutná. Myslím, že má deprese a také pocity vzteku a smutku.“ Jana Paní Jana se za závislost svého manţela velice stydí a z celé této záleţitosti se obviňuje s pocitem, ţe manţelovi ve vztahu něco chybí a on to alkoholem kompenzuje. Manţel je na alkoholu závislý takovým způsobem, ţe ho nic nezajímá, doma se necítí dobře, pokud není opilý. „Připadám si neschopná a méněcenná. Mívám deprese.“ Ostatních členů rodiny se jeho závislost podle paní Jany netýká, protoţe dcery o jeho problému zatím neví a mají svého tátu rády. Štěpánka Slečna Štěpánka otevřeně přiznala, ţe otcův alkoholismus má vliv na její psychiku. Mívá pocity méněcennosti a má také obavy o svého otce, jestli se mu pod vlivem alkoholu něco nestalo. „Díky neustálým hádkám zažívám stres a strach.“ Slečna Štěpánka vidí také dopad otcova alkoholismu na psychiku ostatních členů rodiny. Maminka i sourozenci jsou smutní a necítí se vůbec příjemně. Rovněţ proţívají stejnou obavu a to, zda se otci něco nestalo nebo s jakou náladou dorazí domů. „Stále jen hádky celé rodiny, stres a strach jestli se otci něco nestalo.“ Adéla Chování závislých rodičů na Adélinu psychiku vliv má. Má problémy s tím, kdyţ vidí své rodiče opilé a dráţdí ji to. Vyvolává to v ní pocity vzteku a nejraději by na ně začala křičet, aby se sebou něco dělali a uvědomili si, o co díky alkoholu přichází. A také ţe zahazují lásku lidí kvůli ničemu. „Mám vztek a pociťuju odpor, když vidím, že můj otec měl třeba jenom jedno pivo.“

34

Problém se závislostí rodičů ovlivňuje také dva Adéliny sourozence. Bratr, který si nevěří, to kompenzuje pitím alkoholu se svými rodiči. „Bratr si nevěří, tak to dohání pitím s rodiči.“ Adéla také mluvila o své sestře, která je velice křehká, plachá a vyhýbá se navázání vztahu s chlapci právě z obavy, ţe by mohl v budoucnu také pít. „Moje sestra má strach chodit s nějakým chlapcem. Bojí se, že by mohl také pít.“

Jaký má chování osoby závislé na alkoholu vliv na sociální funkci mezi rodinnými příslušníky? Alena Vztah paní Aleny s jejím otcem není úplně špatný, ale jsou zde určité problémy v komunikaci. „Moc spolu nemluvíme. Pokud je otec střízlivý, tak nemám problém s ním hovořit. Pokud je opilý, tak odcházím a nechci s ním komunikovat.“ Paní Alena pochopila důvod otcovy závislosti, a proto mu lépe rozumí a mnohé věci spojené s alkoholem mu dokázala jiţ odpustit. Pokud její otec není pod vlivem alkoholu, je to celkem příjemný člověk. Maminka paní Aleny je z manţelovy závislosti smutná a přeje si, aby se to změnilo. Přeje si, aby se uţ díky problémovému pití manţela nehádali. „Hlavně moje maminka si přeje, aby otec nepil, nebo pil méně. Chybí jí ve vztahu s manželem komunikace, často se hádají a křičí na sebe a to hlavně kvůli otcovu problému s pitím. Manžel jí nevyjadřuje pocity uznání, cítí se osamělá a zbytečná.“ Jana Paní Jana má svého manţela stále ráda a chtěla by mu pomoci. Manţelé mezi sebou komunikují málo. Manţel je ve vztahu nespokojený a kritický. „Nikdy nevím, jak se manžel zachová. Mám ho stále ráda, chtěla bych mu pomoci, ale už mě to nebaví a nemám dost sil.“

35

Co se týká dopadu na vztahy s dětmi, tak manţelka výrazný negativní dopad konkrétně v chování závislého otce k dětem nevidí. Jen občas je dusnější atmosféra, kdyţ manţelka odmítne pít s manţelem alkohol. „Bývají dny dusna, když s ním nechci jít pít. Ale jinak má manžel s dětmi celkem dobrý vztah.“ Štěpánka Co se týká vztahu a komunikace s otcem, tak je celkem problémový. Komunikace je minimální, takţe se o nějakém vztahu nedá moc dobře hovořit. „Určitě vím, že jako otci už mu nemůžu věřit.“ Štěpánčinu matku a její dva sourozence otcova závislost ničí, ale i přesto se snaţí drţet všichni při sobě. „Jako rodina nemůžeme nic plánovat. Když to vypadá, že je vše OK, tak najednou zazvoní telefon, že Vašeho otce viděli ležet u mostu na chodníku, kudy si zkracoval cestu z hospody a vy raději pro něho jedete…“ Adéla Se svými rodiči si slečna Adéla přestala postupně rozumět. S otcem uţ v útlém věku, s matkou v průběhu dospívání. Rodiče si jí všímali čím dál méně, např. kdyţ měla za sebou sloţitý rozchod a trpěla depresemi. „Kdyby rodiče nepili, tak by naše vztahy byly úplně jiné. Měli bychom si o čem povídat a alespoň občas bychom se spolu zasmáli.“ Na druhou stranu je slečna Adéla vděčná, ţe se rodiče alespoň mezi sebou nehádají a nedochází k domácímu násilí, protoţe toto alkohol často spouští. Alkoholismus rodičů paradoxně zbytek rodiny semklo. Jako sourozenci mezi sebou mají daleko hlubší a otevřenější vztahy neţ je běţné. „Někdy se i moji kamarádi diví, že mezi sebou fungujeme takhle hodně blízko a otevřeně.“ Vzdálenější rodina kvůli situaci s alkoholem přestala s celou Adélinou rodinou komunikovat. Díky tomu, ţe babičky a ostatní příbuzní vidí, ţe se závislými rodiči nic neudělají, tak s celou rodinou zpřetrhala tato vzdálenější rodina všechny kontakty.

36

„Jsme izolování od jakýchkoliv příbuzenských vztahů. Babička nás pozvala na své narozeniny, na velkou oslavu do restaurace. Naši byli pěkně namazaní a začali vyčítat babičce, že s nimi nekomunikuje. Já jsem radši odešla, tak ani nevím, jak to dopadlo.“

Jak působí soužití s osobou závislou na alkoholu na ostatní členy rodiny z hlediska spirituálního? Alena Paní Alena často díky otcovým problémům přemýšlí nad tím, proč musí otec pít, kdyţ se problémy v ţivotě dají řešit i jinak. Otcův alkoholismus ji přivedl k víře v Boha a přišla na to, ţe osobní vztah s Bohem jí můţe pomoci více pochopit otcův problém. Víra je také pro ni velkou motivací, aby sama nepila alkohol, tak jako její otec. „Problém s otcovou závislostí je pro mě odstrašujícím příkladem a myslím, že je moc důležité najít pravý smysl života. Možná otec pije, protože postrádá radost nebo smysl života. Rozhodně mě otcův problém nutí více přemýšlet o tom, co je skutečně v životě důležité. Jako dítě jsem zažívala pocity beznaděje, když jsem viděla, kolik smutku a trápení otcovo pití přináší. Když jsem uvěřila v Boha, tak už nemám pocity beznaděje, ale naopak mám naději, že otec třeba nebude už tolik pít. Poslední dobou má zdravotní problémy a pije mnohem méně.“ Jana Paní Jana se mi svěřila s tím, ţe ji někdy přepadají myšlenky, ţe se těší, aţ si ji jednou Bůh vezme k sobě a nebude uţ touto problematikou zatíţena. Není pro ni jednoduché vidět, jak se její manţel ničí závislostí na alkoholu. Víra v Boha je pro ni hodně důleţitá pří zvládání této obtíţné ţivotní situace. Paní Jana si uvědomuje, jak velkou hodnotou je pro ni dobře fungující rodina. „Přála bych, si aby můj manžel přestal pít. Rodina je pro mě hodně důležitá a moc si přeju, abychom společně s manželem dětem předaly dobré hodnoty do života. Nevím ale, jak vše bude probíhat dál.“ Štěpánka Slečna Štěpánka si díky otcovu alkoholismu uvědomila, ţe jejímu otci smysl ţivota opravdu chybí. Alkohol dle jejího názoru uţívají lidé, kteří smysl ţivota ztratili.

37

Jsou pro ni důleţité hodnoty jako je zodpovědnost a péče o své zdraví jak tělesné tak i psychické. „Lidem, kteří jsou závislí na alkoholu, chybí smysl života. Život a zdraví jsou pro mě vzácné a proto je pro mě důležité neničit si život a zdraví pitím alkoholu.“ Adéla Kdyţ byla slečna Adéla malá, nechápala, proč jsou její rodiče jiní neţ ostatní. Na otázku ovlivnění jejího ţivota rodiči závislými na alkoholu v oblasti spirituální neuměla slečna Adéla odpovědět. „Nevím, to je těžké odpovědět. Nedokážu asi dost dobře odpovědět.“

4.10 Shrnutí analýzy dat a diskuze Na základě odpovědí dotazovaných ţen rozdělených dle dílčích výzkumných otázek nyní shrnu výsledek výzkumu jako odpověď na mou základní výzkumnou otázku.

Jakým způsobem ovlivňuje osoba závislá na alkoholu životy ostatních členů rodiny v rovině biologické, psychické, sociální a spirituální? Dle výsledků rozhovorů dochází u ostatních členů rodiny osoby závislé na alkoholu k určitým ovlivněním jejich ţivotů ve všech těchto rovinách.

Z hlediska biologické úrovně mohu říci, ţe zdravotní stav ostatních členů rodiny je souţitím s člověkem závislým na alkoholu jednoznačně ovlivněn. Na tomto faktu se shodly všechny dotazované ţeny. Respondentky uvedly následující dopady na jejich zdraví a také na zdraví ostatních členů rodiny: bolesti hlavy, motání hlavy, únava, bušení srdce, vysoký krevní tlak, modřiny a pohmoţděniny, stres, bolest ţaludku, špatná strava a péče o děti, pití alkoholu.

Z hlediska psychického je v souvislosti se souţitím s osobou závislou na alkoholu také ovlivněn ţivot blízkých rodinných členů. Dle odpovědí opět všech respondentek má chování osoby závislé na alkoholu na jejich či ostatních členů rodiny psychický stav vliv. Podle výzkumu se v psychické oblasti objevují: vztek, smutek,

38

odpor, pocity úzkosti, přecitlivělost, deprese, hluboký smutek, nízké sebevědomí, plachost,

nedůvěra

v okolí,

kritický

pohled

na

ţivot,

pocity

neschopnosti

a méněcennosti, strach, obviňování. Jedna z respondentek je se situací svého příbuzného závislého na alkoholu celkem smířená a působí vyrovnaně.

Ostatní respondentky se s celkově náročnou

situací vyrovnávají dle svých moţností. Snaţí se s daným problémem psychicky vyrovnat a přejí si, aby se situace vyvíjela k lepšímu a také aby se situace začala odborně řešit.

Sociální funkce v rodině je podle názorů všech respondentek také negativně ovlivněna. Jedna z dotazovaných ţen, která je s alkoholismem svého otce psychicky celkem vyrovnaná, se snaţí vidět v jejich vztahu i ta světlejší místa. Oproti ní ostatní otevřeně přiznaly problémy ve vztazích s osobou závislou na alkoholu. Z výzkumu vyplynuly následující ovlivnění v sociální oblasti: narušená komunikace, nedůvěra, hádky a křik, narušené sociální kontakty s širší rodinou, sociální izolace, nejistota, osamělost, absence radosti, nezájem závislé osoby o své rodinné příslušníky a bezvýchodnost této situace.

Z hlediska spirituálního mohu ovlivnění ostatních členů rodiny posuzovat u 3 respondentek. Čtvrtá z dotazovaných ţen slečna Adéla nedokázala na tuto otázku odpovědět. Z výzkumu vyplynulo ovlivnění ţivota v těchto oblastech: víra v Boha, smysl ţivota, ţivotní hodnoty, přemýšlení o tom co je skutečně v ţivotě důleţité, hodnoty jako je rodina, ţivot, zdraví. Myslím, ţe tato otázka byla pro dotazované nejobtíţnější. Dvě dotazované ţeny se vyrovnávají s obtíţnou situací vírou v Boha. Třetí respondentka uvedla, ţe smysl ţivota je velice důleţitý, protoţe většina alkoholiků smysl ţivota právě ztratila. Čtvrtá dotazovaná ţena na tuto otázku odpověď nenašla.

Z dat získaných při výzkumu je zřejmé, ţe ţivoty ostatních členů rodiny jsou ovlivněny ve všech čtyřech zkoumaných oblastech tj. v oblasti biologické, psychické, sociální i spirituální. Jak jsem jiţ uváděla v teoretické části této práce, alkoholismus člena rodiny má dopad na celý rodinný systém i jeho jednotlivé členy, coţ tento výzkum potvrzuje.

39

Podle informací poskytnutých jednou dotazovanou musím také zmínit, ţe závislost ţeny/matky v domácnosti je mnohem větší ohroţení funkcí rodiny, které v tomto případě musí všechny zastávat dotazovaná ţena, včetně vydělávání peněz pro své sourozence, místo toho aby se soustředila na budování svého vlastního ţivota a na svoji budoucnost. Ve výzkumu mě zaujal názor dvou dotazovaných na oblast smyslu ţivota. Obě dotazované ţeny povaţovaly víru v Boha v souvislosti s vyrovnáním se s problematikou alkoholové závislosti člena rodiny za důleţitou. Z výzkumu vyplynulo také odmítnutí vzdálenější rodiny, coţ téţ koresponduje s údaji uvedenými v teoretické části, kdyţ vzdálená rodina přestala s blízkou rodinou osoby závislé na alkoholu úplně komunikovat. Dvě respondentky překvapila moje otázka, jak ovlivňuje souţití s člověkem závislým na alkoholu jejich ţivot ve zdravotní oblasti. Doposud si dopad na své zdraví neuvědomovaly a přiznání si tohoto ovlivnění na svůj ţivot bylo pro ně přínosné. Všechny dotazované ţeny se shodly na tom, ţe je důleţité a potřebné, hovořit nejen o důsledcích alkoholismu na osobu závislou, ale také o důsledcích u ostatních členů rodiny. Pro některé dotazované nebylo jednoduché o některých věcech hovořit, ale v závěru rozhovoru ocenily, ţe mohly o této obtíţné ţivotní situaci s někým hovořit.

40

5 Závěr Cílem mé absolventské práce bylo vytvořit základní přehled informací o problematice alkoholismu, o dopadu alkoholismu na ţivot členů rodiny a za pomocí kvalitativního výzkumu zjistit, zda a jakým způsobem ovlivnil ţivot s osobou závislou na alkoholu některého z členů rodiny v oblasti biologické, psychické, sociální a spirituální. V teoretické části jsem uvedla základní přehled informací o problematice alkoholismu. Objasnila jsem pojmy, které souvisí s problematikou alkoholismu. Dále jsem čtenáře seznámila s důsledky alkoholismu osoby závislé na alkoholu v oblasti psychické a zdravotní a popsala jsem dopad alkoholismu na rodinu závislé osoby, dále na děti závislé osoby, na dospělé děti osob závislých na alkoholu a na partnerky osob závislých na alkoholu. V teoretické části je věnován prostor také problematice spoluzávislosti. Souţití s osobou závislou na alkoholu můţe lidské ţivoty ovlivňovat v rovině biologické, psychické, sociální nebo spirituální. Proto v teoretické části uvádím bio-psycho-socio-spirituální model. Na teoretickou část jsem navázala praktickou částí, ve které jsou na základu biopsycho-socio-spirituálního modelu sestaveny dílčí výzkumné otázky a také otázky polostruktoruvaných rozhovorů k naplnění cíle této práce. Metodologii jsem zaloţila na kvalitativním získávání dat, pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Na základě zpracovaného výzkumu jsem došla k závěru, ţe ţivoty dotazovaných osob jsou ovlivněny alkoholismem člena rodiny ve všech čtyřech zkoumaných oblastech. Konkrétné se jedná o oblast biologickou, psychickou, sociální a spirituální. Téměř všechny ţeny se shodly na tom, ţe je důleţité hovořit nejen o problematice vlivu alkoholismu na osobu závislou na alkoholu, ale také více hovořit o problémech, které mají rodinní příslušníci osob závislých na alkoholu. Tato práce můţe slouţit jako zdroj informací o problematice alkoholismu a důsledcích alkoholismu na ţivot členů rodiny. Čerpat z této práce mohou sociální pracovníci, kteří často přicházejí do kontaktu s lidmi v obtíţných ţivotních situacích a právě problematika alkoholismu je v současné době aktuální. Vyuţít ji mohou také rodinní příslušníci, kteří mají problémy v rodině v souvislosti s osobou závislou na alkoholu a také všichni, kteří se o tuto problematiku zajímají.

41

6 Použitá literatura ADÁMEK J. 2013. Prohra je jen pocit. Vsetín: Exodus CSÉMY L. NEŠPOR K. SOVINOVÁ H. 2001. Praha: Státní zdravotní ústav DUNSELMAN R. 2013. Praha: Asociace waldorfských škol České republiky EDWARDS G. 2000. Záhadná molekula. Praha: NLN, s.r.o. Nakladatelství Lidové noviny HENDL J. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, s.r.o. HELLER J. PECINOVSKÁ O. a kolektiv. 1996. Závislost známá neznámá. Grada HOSEK J. 1998. Sám proti alkoholu. Praha: Grada Publishing, s.r.o. KALINA. K. Drogy a drogové závislosti. 2003. Praha: Úřad vlády České republiky MIOVSKÝ M. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s. MATOUŠEK O. KODYMOVÁ P. KOLÁČKOVÁ J. 2005. Praha: Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. MLČOCH Z. 2010. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/clanky_a_statistiky/alkoholismus_v_cr_statistiky_20 10.html NEŠPOR K. 2007. Návykové chování a závislost. Praha: Portál NAVRÁTIL P., MUSIL L. 2000. Brno. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. In: Sociální studia: Sociální exkluze a nové třídy [online]. Brno: FSS, 2000/5, s. 105-141, [cit. 2016-02-23]. ISSN 1803-6104. Dostupné z: http://www.socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080404095539.pdf PROFOUS J. 2011. Praha: Galén SKÁLA J. 1987. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha: Avicenum SKÁLA J. 1988. Aţ na dno. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství ÜHLINGER C. TSCHUI M. 2009. Praha: Portál, s.r.o. VÁGNEROVÁ M. 2004. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, s.r.o. WOITITZOVÁ J. 1998. Praha: Columbus, s.r.o. XINOPULOS P. 2012. Játra a alkohol. Dostupné z: cs.medixa.org/nemoci/jatra-aalkohol

42

ANOTACE Absolvetntská práce se zabývá problematikou dopadu alkoholismu na ţivot členů rodiny. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části jsou popsány základní informace o problematice alkoholismu, o vlivu alkoholismu na osobu závislou na alkoholu a také o důsledích alkoholismu na rodinu závislé osoby. V teoretické části je také popsán bio-psycho-socio-spirituální model. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum. Výzkum je zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem ovlivnil ţivot s člověkem závislým na alkoholu některého z členů rodiny a to v oblasti biologické, psychické, sociální a spirituální.

ABSTRACT The thesis deals with the impact of alcoholism on the lives of the family members. The work is divided into the theoretical and the practical part. The theoretical part describes the basic information about the theme of alcoholism, about the effect of alcoholism on a person addicted to alcohol and the consequences of alcoholism on the family of the addictive person too. The theoretical part also presents the bio-psychosocio-spiritual model. The practical part is focused on qualitative research. The exploration is aimed at determining if and how was one of the family members affected by the life with the person addicted to alcohol in the biological, psychological, social and spiritual field.

43