BPU
Consulting
Vyhodnocení situace zemědělství ve vazbě k potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu v Jihomoravském kraji
Brno, listopad 2003
Zpracovali: Ing. Vlastimil Budík Ing. František Pavelka Ing. Vladimír Uhde
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................... 6
1.1
Současný stav konkurence na trhu v ČR v agrárním a zpracovatelském sektoru ... 6
1.2
Vztah studie k programu rozvoje kraje...................................................................... 10
1.3
Metodika ........................................................................................................................ 15
2
Charakteristika kraje................................................................................. 18
2.1
Geografická poloha....................................................................................................... 19
2.2
Charakteristika krajiny ............................................................................................... 19
2.3
Sídelní struktura - polarizace území ........................................................................... 22 2.3.1 Střediska a územní osy................................................................................. 23 2.3.2 Marginalizovaná území................................................................................ 28
3
Demografická struktura Jihomoravského kraje..................................... 30
3.1
Trh práce ....................................................................................................................... 31 3.1.1 Strukturální změny ...................................................................................... 31 3.1.2 Nezaměstnanost ............................................................................................ 32
3.2
Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji...................... 35
4
Ekonomická výkonnost kraje.................................................................... 40
4.1
Celková ekonomická výkonnost Jihomoravského kraje........................................... 40
4.2
Ekonomická výkonnost zemědělství Jihomoravského kraje .................................... 44
4.3
Tržby za hlavní komodity RV a ŽV v r. 2001 ............................................................ 51
5
Půdní fond ................................................................................................... 52
5.1
Analýza půdního fondu z hlediska struktury a bonity půdy .................................... 52
5.2
Méně příznivé oblasti (LFA)........................................................................................ 66
5.3
Analýza půdního fondu z hlediska vlastnictví............................................................ 68
6
Hlavní obory podnikání v zemědělské prvovýrobě................................. 74
6.1
Mezinárodní srovnání zemí přistupujících k EU....................................................... 74
6.2
Zemědělská prvovýroba ............................................................................................... 75
6.3
Hlavní komodity............................................................................................................ 77 6.3.1 Rostlinná výroba .......................................................................................... 77 6.3.1.1 Vývoj hlavních výrobních faktorů RV ..................................................... 77 6.3.1.1.1 Výživa rostlin ......................................................................................... 77 6.3.1.1.2 Ochrana rostlin ....................................................................................... 78 6.3.1.1.3 Osivo a sadba ......................................................................................... 79 6.3.1.2 Obiloviny ..................................................................................................... 88
BPU
Consulting
6.3.1.2.1 Trh obilí.................................................................................................. 93 6.3.1.2.2 Pšenice.................................................................................................... 94 6.3.1.2.3 Žito ......................................................................................................... 98 6.3.1.2.3.1 Zpracovatelský průmysl – zpracování potravinářského obilí ...... 100 6.3.1.2.4 Ječmen.................................................................................................. 106 6.3.1.2.4.1 Sladovny a produkce sladu v Jihomoravském kraji ...................... 111 6.3.1.2.4.2 Závěr ke komoditě ječmen ............................................................ 112 6.3.1.2.5 Kukuřice ............................................................................................... 112 6.3.1.2.6 Triticale ................................................................................................ 114 6.3.1.3 Olejniny ..................................................................................................... 115 6.3.1.3.1 Řepka.................................................................................................... 117 6.3.1.3.1.1 Nepotravinářské využití řepky ...................................................... 121 6.3.1.3.2 Slunečnice ............................................................................................ 123 6.3.1.3.3 Ostatní olejniny .................................................................................... 126 6.3.1.3.3.1 Mák setý ........................................................................................ 127 6.3.1.3.3.2 Hořčice bílá ................................................................................... 127 6.3.1.3.3.3 Sója luštinatá ................................................................................. 128 6.3.1.3.4 Zpracovatelský průmysl olejnin ........................................................... 128 6.3.1.3.5 Výhled komodity.................................................................................. 130 6.3.1.4 Luskoviny .................................................................................................. 130 6.3.1.5 Okopaniny................................................................................................. 133 6.3.1.5.1 Brambory.............................................................................................. 134 6.3.1.5.1.1 Výroba škrobu ............................................................................... 137 6.3.1.5.2 Cukrovka .............................................................................................. 138 6.3.1.5.2.1 Perspektivy zvýšení produkce bioetanolu z cukrovky .................. 144 6.3.1.6 Zelenina ..................................................................................................... 145 6.3.1.6.1 Konzervárny ......................................................................................... 148 6.3.1.7 Ovoce ......................................................................................................... 148 6.3.1.7.1 Zpracovatelský průmysl ovoce a zeleniny ........................................... 152 6.3.1.8 Réva vinná, víno ....................................................................................... 153 6.3.1.8.1 Zpracovatelský průmysl révy vinné a vína .......................................... 155 6.3.1.8.2 Informace MZe k výsadbě vinic........................................................... 161 6.3.2 Živočišná výroba ........................................................................................ 163 6.3.2.1 Skot ............................................................................................................ 174 6.3.2.1.1 Bilance užití a nabídky hovězího masa ................................................ 177 6.3.2.1.2 Produkce a užití mléka v ČR................................................................ 179 6.3.2.1.3 Zpracovatelský průmysl mléka ............................................................ 193 6.3.2.1.4 Resumé ke komoditě skot .................................................................... 194 6.3.2.2 Prasata....................................................................................................... 195 6.3.2.2.1 Bilance vepřového masa....................................................................... 200 6.3.2.2.2 Tuky ..................................................................................................... 206 6.3.2.2.3 Střeva.................................................................................................... 208 6.3.2.2.4 Situace na zahraničních trzích vepřového masa................................... 208 6.3.2.2.5 Zpracovatelský průmysl červeného masa v Jihomoravském kraji....... 210 6.3.2.2.5.1 Jatky .............................................................................................. 211 6.3.2.2.5.2 Bourárny........................................................................................ 213 6.3.2.2.5.3 Masné výrobny.............................................................................. 213 6.3.2.2.6 Resumé k červenému masu .................................................................. 213 6.3.2.3 Ovce ........................................................................................................... 214 6.3.2.4 Drůbež ....................................................................................................... 214
3
BPU
Consulting
6.3.2.4.1 Situace v produkci drůbežího masa...................................................... 215 6.3.2.4.2 Zpracovatelský průmysl drůbežího masa ............................................. 221 6.3.2.4.2.1 Jatky .............................................................................................. 221 6.3.2.4.2.2 Porcovny........................................................................................ 222 6.3.2.4.2.3 Výrobny......................................................................................... 224 6.3.2.4.3 Vejce..................................................................................................... 225 6.3.2.4.3.1 Cenový vývoj vajec....................................................................... 226 6.3.2.4.3.2 Zahraniční obchod s drůbežími produkty...................................... 228 6.3.2.5 Ryby........................................................................................................... 231 6.3.2.5.1 Základní ukazatele výroby ryb............................................................. 231 6.3.2.5.2 Spotřeba rybího masa ........................................................................... 233 6.3.2.5.3 Chov a produkce ryb v Jihomoravském kraji....................................... 234 6.3.2.5.4 Chov ryb v EU...................................................................................... 234 6.3.2.5.5 Zpracovatelský průmysl ryb................................................................. 235 6.3.2.6 Krmivářský průmysl................................................................................ 236 6.3.2.6.1 Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí ....................... 236 6.3.2.6.2 Cenový vývoj průmyslových krmiv (Ceny zemědělských výrobců CZV) ................................................................................................... 241 6.3.2.6.3 Zpracovatelský průmysl – výrobny krmných směsí ............................ 248 6.3.2.6.3.1 VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (pod 0,2 %) ... 248 6.3.2.6.3.2 VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (nad 0,2 %).... 249 6.3.2.6.3.3 VKS s použitím premixů, dávkování nad 0,2 % ........................... 250 6.3.2.6.3.4 VKS bez použití doplňkových látek.............................................. 250 6.3.2.6.3.5 VKS s doplňkovými krmivy ......................................................... 251 6.3.2.6.3.6 VKS s použitím doplňkových látek .............................................. 252 6.3.2.6.3.7 Osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv... 252 6.3.2.6.4 Výroba krmných směsí dle mikroregionů............................................ 252 6.3.2.6.5 Resumé k výrobě krmných směsí......................................................... 253
7
Analýza trendů a perspektivy výroby potravin v souvislosti se vstupem do EU ........................................................................................................ 253
7.1
Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu ................................................ 255
7.2
Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích .................................. 255 7.2.1 Regionální struktura odvětví..................................................................... 257
7.3
Výrobní obory potravinářského průmyslu............................................................... 258 7.3.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků............. 258 7.3.1.1 Charakteristika oboru ............................................................................. 258 7.3.1.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 259 7.3.1.3 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 262 7.3.2 Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků OKEČ 15.2............. 263 7.3.2.1 Charakteristika oboru ............................................................................. 263 7.3.2.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 263 7.3.2.3 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 264 7.3.3 Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor OKEČ 15.3 .... 265 7.3.3.1 Charakteristika oboru ............................................................................. 265 7.3.3.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 266 7.3.3.3 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 266 7.3.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků OKEČ 15.4................... 266
4
BPU 7.3.4.1 7.3.4.2 7.3.4.3 7.3.5 7.3.5.1 7.3.5.2 7.3.5.3 7.3.6 7.3.6.1 7.3.6.2 7.3.6.3 7.3.7 7.3.7.1 7.3.7.2 7.3.8 7.3.8.1 7.3.8.2 7.3.8.3 7.3.9 7.3.9.1 7.3.9.2 7.3.9.3
Consulting
Charakteristika oboru ............................................................................. 266 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 266 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 267 Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny ........... 267 Charakteristika oboru ............................................................................. 267 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 267 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 268 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků OKEČ 156 ................... 269 Charakteristika oboru ............................................................................. 269 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 270 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 270 Výroba krmiv OKEČ 15.7......................................................................... 270 Charakteristika oboru ............................................................................. 270 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 272 Výroba ostatních potravinářských výrobků OKEČ 158 ........................ 273 Charakteristika oboru ............................................................................. 273 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 274 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 274 Výroba nápojů OKEČ 15.9 ....................................................................... 275 Charakteristika oboru ............................................................................. 275 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost ..................................... 276 Shrnutí a perspektivy oboru.................................................................... 278
8
Prognózy dopadů strukturálních změn ve zpracovatelském sektoru do sociálně-ekonomické situace Jihomoravského kraje ........................... 281
9
Přehled finančních zdrojů využitelných pro projektové řešení strukturálních dopadů ............................................................................ 283
10 Aktivní role kraje – projekty................................................................... 288 10.1 Rekapitulace opatření PRK z pohledu výsledků studie .......................................... 288 10.2 Programy a projekty .................................................................................................. 291
11 Seznam použité literatury a ostatních podkladů................................... 294 12 Seznam tabulek......................................................................................... 296 13 Přílohy ....................................................................................................... 302 13.1 Příloha č. 1 Seznam pekáren v Jihomoravském kraji............................................. 302 13.2 Příloha č. 2 Bourárny červeného masa v Jihomoravském kraji ............................ 305 13.3 Příloha č. 3 Výrobny masných výrobků ................................................................... 319
5
BPU
Consulting
1 Úvod Hlavním smyslem každé ekonomické analýzy je poznat stav zkoumaného objektu ve vztahu k jeho ekonomicky relevantnímu prostředí a šance v tomto prostředí uspět. Uspět může každý ekonomický subjekt jen tehdy, je-li konkurenceschopný. Tento základní metodický postulát platí i pro analýzu zemědělství ve vazbě ke zpracovatelskému a potravinářskému průmyslu, která je zadáním této studie. Výsledky analýzy by měly především naznačit další konkurenceschopnost podniků z těchto odvětví působících v Jihomoravském kraji, ale i konkurenceschopnost v širším mezinárodním kontextu v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. 1.1
Současný stav konkurence na trhu v ČR v agrárním a zpracovatelském sektoru
Klasická představa konkurence hovoří o tom, že konkurenční firmy se ucházejí o zákazníka svou co nejlepší nabídkou kvalitních výrobků za co nejlepší ceny. Vítězí ten z konkurentů, pro kterého se zákazník rozhodne. Tímto způsobem je konkurence hnacím motorem tržní ekonomiky. Prof. Samuelson rozlišuje konkurenci dokonalou a nedokonalou. Dokonalá konkurence je mezi tržními subjekty, z nichž žádný není tak velký, aby mohl diktovat ceny. U nedokonalé konkurence naopak dochází k narušení tržní rovnováhy a cenovému diktátu. Potud liberální ekonomická teorie. Jak už to v životě bývá, skutečnost je vždy jiná než předpokládá teorie. S výjimkou klasické průmyslové výroby (strojírenství, elektrotechnický průmysl atd.) je pouze velmi málo oborů lidské činnosti, ve kterých působí čistá konkurence. Lze naopak konstatovat, že ve všech ostatních rozhodujících oborech podnikání je i v nejliberálnějších tržních ekonomikách rozsah konkurence regulován jinými nástroji. V současné době není ani náznak, že je na obzoru jiná alternativa. Koncentrovaným příkladem regulace konkurenčního prostředí je v celosvětovém měřítku výroba potravin. Dnes není sporu o tom, že produkční potenciál vyspělých zemí umožňuje objemově bez problému uživit celou planetu i při dalším zvýšení počtu obyvatel. Existují tři základní důvody proč tomu tak doposud není: 1. Disproporce mezi hlavními lokalitami světové produkce, hlavními lokalitami koncentrace světové populace a logistickými problémy z toho vyplývajícími. Zejména potraviny s rozhodujícím obsahem proteinů nemohou být masově transportovány do největších oblastí spotřeby, zatímco jejich produkce v místě největší potřeby nestačí pokrýt dostatečnou výživu obyvatel. 2. Nedostatek peněz k nákupu a dovozu potravin nebo zajištění vlastní produkce v lokalitách s nejvyšší koncentrací obyvatelstva 3. Dosavadní neschopnost nalézt politicko-ekonomický model, jak efektivně převést kapitálové přebytky z průmyslové výroby vyspělých zemí do výživy obyvatelstva v rozvojových zemích Tyto disproporce vytvářejí trvalý problém přebytku zemědělské produkce ve vyspělých zemích. Podle liberální ekonomické teorie je tato situace ideální pro zákazníka, který tak může dostat vysoce kvalitní a velmi levné potraviny. To je zajisté pravda. Ale současně je však je nadprodukce potravin trvalým zdrojem napětí v mezinárodních obchodních vztazích a vyvolává obrovské a dlouhodobě neudržitelné dodatečné náklady státních rozpočtů vyspělých zemí, naopak prakticky znemožňuje rozvojovým zemím rovnoprávný přístup na světové trhy (viz neúspěch mexické konference WTO v r. 2003). Rozpor světové obchodní organizace a Evropské unie v oblasti mimotržní podpory agrárního sektoru je jedním z nejvážnějších problémů globalizace volného obchodu. 6
BPU
Consulting
Globální konkurence v agrárním a potravinářském sektoru je dnes především konkurencí síly a rezerv státních rozpočtů jednotlivých vyspělých zemí a jejich uskupení. Jaké je dnes konkurenční prostředí v agrárním a potravinářském sektoru v České republice? Na tuto otázku, jak se domníváme, existuje jediná odpověď: samostatné konkurenční prostředí v České republice neexistuje. Již dnes působí na agrárním a potravinářském trhu České republiky globální konkurenční prostředí plnou silou. Jen si to možná ještě všichni ne plně uvědomují. V našem případě je situace proti zemím jiných světadílů složitější o to, že agrární přebytky a míra regulace trhu v rámci Evropské unie je výrazně vyšší než ve zbytku zemí sdružených ve WTO. Jaké hlavní vnější faktory toto konkurenční prostředí charakterizují? • Přebytky komodit na světovém trhu USA, Kanada, Evropská unie, nově také Ukrajina a Rusko • Pochopitelná neochota EU navýšit dosavadní přebytky o produkci asociovaných zemí • Stagnace spotřeby potravin ve vyspělých zemích • Stagnace cen masa ve vyspělých zemích • Přebytek výrobních a zpracovatelských kapacit potravinářského průmyslu ve světě, speciálně v EU • Globální konkurenční výhoda zemí s levnější produkcí krmiv • Tlak na potravinovou bezpečnost a náklady s tím související EU doposud řeší konkurenční boj mezi hlavními uskupeními světových výrobců potravin prosazováním společné zemědělské politiky, jejímž cílem je v zásadě dosáhnout, aby navenek vystupovala proti ostatním světovým producentům (USA, Kanada, Jižní Amerika, Austrálie a Nový Zéland, Rusko a Ukrajina) jako jeden celek. Uvnitř evropského trhu však nastolila tvrdou regulaci, která volnou konkurenci v pravém slova smyslu neumožňuje. Pro Českou republiku (i další přistupující země) byly původní, fundamentalistické představy některých salonních makroekonomů o úplné liberalizaci domácího trhu potravin tváří tvář tvrdě regulovanému a masivně dotovanému trhu EU ekonomicky sebevražedné. Bohužel byly v devadesátých letech některé takové představy ke škodě českého zemědělství realizovány v praxi. Projevilo se to především v asociační dohodě s EU v kapitole zemědělství. Otázkou budoucnosti českého zemědělství a potravinářství tedy stále zůstává, jaké praktické důsledky budou mít podmínky vyjednané v přístupové smlouvě s EU v kapitole zemědělství. Smluvní podmínky jsou však již kodifikovány a představují tak definovaný komplex vnějších faktorů konkurenceschopnosti domácích zemědělců a potravinářů. Ovlivnění těchto faktorů bude obtížnější a dlouhodobé. Naproti tomu však existuje řada vnitřních faktorů konkurenceschopnosti, jejichž využití, resp. aktivní ovlivnění, je možné a v existenčním zájmu domácích producentů nezbytné. Vnitřní faktory lze rozdělit na faktory, které představují pro české producenty konkurenční výhody a které představují konkurenční nevýhody: Faktory konkurenčně výhodné: • • • • • • •
velká průměrná výměra zemědělské půdy na podnik v zemědělské prvovýrobě poměrně vysoká kvalifikace pracovní síly stále ještě nižší cena pracovní síly slušná počítačová gramotnost dobrá znalost moderních technologií dobrá úroveň odborného školství poměrně vysoká koncentrovanost zpracovatelského průmyslu
7
BPU •
Consulting
nižší cena některých energetických vstupů
Faktory konkurenčně nevýhodné: • • • •
• • • • • •
•
• • •
•
Nestabilita půdního vlastnictví, nevyrovnané restituční nároky a odložené náklady z toho vyplývající, nízká cena půdy, která vede ke skupování půdy ve velkém od zahraničních spekulantů Nadbytek zpracovatelských kapacit v ČR, z toho plynoucí cenová válka, realizační ceny se tak často dostávají pod úroveň úplných vlastních nákladů Nákladová konkurenceschopnost domácích výrobců je nadále zatížena privatizačními dluhy. To je jeden z důvodů plošné podkapitalizace zpracovatelského sektoru a jeho nízké kredibility Na rozdíl od zemí s kontinuálním rozvojem tržní ekonomiky došlo k vlastnickému oddělení hlavních logistických kapacit, na kterých je zemědělská prvovýroba závislá. Tyto kapacity např. dnes zatěžují každou tunu rozhodujících komodit rostlinné výroby cca 300,- Kč dalších nákladů. Velká část těchto peněz opět slouží ke krytí dluhů z privatizace. Nedostatek volného kapitálu a nízká kredibilita je důvodem technologického zaostávání a stále nízké produktivity práce Přetrvávající orientace managementu na technologické a výrobní know how, fatální nedostatek marketingového obchodního know how na mezinárodních trzích nízká znalost složité legislativy, předpisů a norem EU, mnohdy chybějící základní představa o rozsahu změn spojených se vstupem ČR do EU nedostatečná jazyková vybavenost managementu nedostatečné znalosti managementu o moderních metodách a systémech řízení, nedostatečná znalost metod řízení lidských zdrojů, což celkově vede k nízké produktivitě práce nedokončená restrukturalizace zpracovatelského průmyslu v důsledku nedostatečného tlaku makroekonomického prostředí v devadesátých letech. Z tohoto důvodu lze očekávat v souvislosti se vstupem do EU další otřesy a redukci počtu podnikatelských subjektů (viz zkušenosti z lépe připraveného vyspělejšího Rakouska, kde v souvislosti se vstupem do EU zbankrotovalo 40 % podniků ve zpracovatelském sektoru) Vysoké náklady na jednotku produkce ve srovnání nejen s vyspělými zeměmi s výhodnějšími klimatickými podmínkami, ale i zeměmi se srovnatelnými podmínkami (prům. hektarové výnosy pšenice v Bavorsku 7 t / ha, v Jihomoravském kraji 4,5 t / ha) Nevýhodná logistická poloha, zejména značná vzdálenost k mořským přístavům a nízká prostupnost dopravních cest. Dopravní náklady hlavních komodit k realizaci na světových trzích tak snižují tržby domácích producentů o cca 30% z realizační ceny Vysoká závislost ČR na dovozech rozhodujících komponentů pro ochranu rostlin a do krmných směsí Vysoké náklady na dosažení mezinárodních parametrů potravinové bezpečnosti a potřebné certifikace (ISO, HACCP) dále nárazově zatíží ekonomiku domácích producentů. Nesplnění těchto parametrů může znamenat faktickou administrativní likvidaci jednotlivých podniků Vysoká míra závislosti cash flow zpracovatelů a celého agrárního sektoru na podmínkách diktovaných koncentrovanými obchodními řetězci a dosavadní neodpovídající regulace jejich chování ve srovnání s podmínkami v EU.
8
BPU
Consulting
Výše uvedený výčet samozřejmě nemůže být úplný, ale jedná se o faktory, které významně určují konkurenční prostředí domácích producentů a šance na jejich další existenci. Dokumentují, jak velkou šíři faktorů musí brát v úvahu podnikatelé a manažeři v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu při svém rozhodování. Kromě doposud nezvládnutých vnitřních problémů celého sektoru přistupuje navíc nutnost přizpůsobit se obrovské šíři regulující legislativy, předpisů a norem EU. Je mj. známo, že dokonalou znalost budou mít pouze úředníci, právníci a úzcí oboroví specialisté, na které se budou podnikatelské subjekty i nadále muset obracet. Podnikatel nebo manažer však bude muset pochopit smysl a celkovou podstatu těchto změn, aby je byl schopen řídit a realizovat. Proto je jednou z hlavních priorit odvětvové politiky vlády ČR „harmonizace potravinové legislativy s předpisy ES a jejich implementace v podnikatelské praxi. Základem potravinové legislativy je zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění. Dalším významným předpisem je zákon č. 146/2002 Sb. o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, jehož cílem bylo zejména - dosáhnout provázanosti kompetencí s ostatními dozorovými orgány: Českou obchodní inspekcí (ČOI), Státní veterinární správou (SVS) a orgány ochrany veřejného zdraví v dozorované oblasti a upravit kontrolní činnost v souladu s komunitárním právem. Pokud jde o prováděcí předpisy k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, většina jich byla vydána ještě v roce 1997 v návaznosti na zákon a následně novelizována. V posledním období probíhá další kolo novelizací, a to jak zmíněného zákona, tak vyhlášek k tomuto zákonu, s cílem dovršit transpozici nových předpisů ES do potravinového práva ČR, přičemž řada předpisů ES byla transponována již v předcházejícím období. Potravin se týká i legislativa patřící do kompetence Ministerstva zdravotnictví, a to jak ve vazbě na shora zmíněný zákon o potravinách a tabákových výrobcích, tak zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Pro potraviny živočišného původu je dalším stěžejním předpisem zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění, když poslední novela z roku 2003 (zákon č. 131/2003 Sb.) spolu s novelizovanými prováděcími předpisy znamená dokončení harmonizace v uvedené právní oblasti. V následujícím období bude nezbytné, aby novelizovaná legislativa byla po 1. 7. 2003 v průběhu následujících 6-ti měsíců implementována ve velkých závodech zpracovávajících zemědělskou produkci živočišného původu, aby si tak zajistily možnost účasti na trhu EU. V roce 2002 bylo také novelizováno vinařské právo, a to zákonem č. 50/2002 Sb., kterým se změnil zákon č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného zákona vytváří základ nového samofinancovatelného systému podpor ve vinohradnictví a vinařství v ČR v souvislosti s přípravou na vstup do EU, a to s využitím tzv. Vinařského fondu. V zájmu ochrany životního prostředí ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci – IPPC) byla v roce 2002 řešena problematika doplnění seznamu potravinářských podniků spadajících pod ustanovení tohoto zákona a též systém hodnocení způsobilosti podniků k udělení integrovaného povolení pro příslušná zařízení v potravinářském průmyslu.“ (Pramen: Panoráma potravinářského průmyslu ČR 2002, zpracovalo MZe a VÚZE, str. 10). Důsledná aplikace složité legislativy bude podmínkou další podnikatelské existence řady podnikatelských subjektů v zemědělství a v potravinářském a zpracovatelském průmyslu.
9
BPU
Consulting
Proto bude velmi důležité, aby i v této oblasti měli podnikatelé odborně kvalifikovanou a ekonomicky dostupnou poradenskou podporu. 1.2
Vztah studie k programu rozvoje kraje
Program rozvoje Jihomoravského kraje (PRK) v části I. Sociálně – ekonomická analýza mj. konstatuje, že: „zemědělství je svou biologickou podstatou nosným a stabilizujícím prvkem venkovského prostoru. Kromě produkčních jsou významné i mimoprodukční funkce zemědělství, zejména krajinotvorná a environmentální (usměrňovaná např. prostřednictvím komplexních pozemkových úprav). Pro jeho efektivní fungování je nezbytné zabezpečení jeho účelné provázanosti se zpracovatelským průmyslem. Zemědělská výroba v kraji disponuje příznivou velikostní strukturou farem (průměrná velikost farem v ČR všeobecně přesahuje adekvátní údaje za EU). Podle dlouhodobě dosahovaných výsledků zemědělské výroby, odpovídajících přírodním a společenským předpokladům jejího rozvoje, stojí Jihomoravský kraj spolu s kraji Olomouckým, Pardubickým a Královéhradeckým v čele českého zemědělství. O významu zemědělské výroby pro ekonomiku Jihomoravského kraje svědčí nejen ta skutečnost, že se řadí mezi kraje, v kterých podíl zemědělské půdy na celkové výměře území překračuje hranici 60%, ale především to, že vedle Středočeského kraje také na „Brněnsku“ ve struktuře pozemků tvoří orná půda více než polovinu výměry kraje (kraj 50,8%, ČR 39,2%).Téměř polovina zemědělské půdy (47,2%) leží v kukuřičné výrobní oblasti. Až na 7,5 tis.ha v okrese Uherské Hradiště, celá kukuřičná výrobní oblast České republiky připadá na Jihomoravský kraj. V pořadí druhou nejvýznamnější výrobní oblastí kraje je oblast řepařská (36,7%). Ve výrobní oblasti bramborářské leží 12,3%, bramborářsko-ovesné 3,4% a horské 0,4% zemědělské půdy“. Dále PRK charakterizuje význam zemědělství Jihomoravského kraje v rámci ČR: “Hektarovými výnosy zemědělských plodin se Jihomoravský kraj řadí trvale mezi úspěšnější kraje. V roce 1997 se Jihomoravský kraj podílel 15,5% na produkci luskovin, 14,7% na produkci obilovin, 11,7% na produkci řepky atd. Specializací zemědělské výroby kraje je i jeho orientace na ovocnářství a vinohradnictví. Téměř 90% výměry všech vinic v ČR připadá právě na Jihomoravský kraj (z Jihomoravského kraje téměř 48% představuje okres Břeclav). V kraji se nachází také více než pětina ovocných sadů celé republiky. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. Zatímco u skotu podíl kraje na ČR činil 6,7% (u krav 6,3%), tak u prasat to bylo 15,6%, u drůbeže 11%. To jednoznačně vypovídá o intenzitě chovu nejdůležitějších hospodářských zvířat v kraji. Na 100 ha zemědělské půdy připadá jenom 9,4 krav (v ČR 15,0 krav), resp. 26,5 ks skotu (ČR 39,4). Celorepublikový průměr byl překročen pouze v okrese Blansko. Úplně jiná situace je v intenzitě chovu prasat. V Jihomoravském kraji na 100 ha orné půdy připadá 173,6 prasat (v ČR 129,3). V okrese Hodonín jde dokonce o hodnotu 238,4 kusů na 100 ha, což nemá v souboru okresů ČR obdoby. Intenzitou chovu prasat vyniká také okres Znojmo (téměř 200 kusů na 100 ha orné půdy). Intenzita chovu drůbeže je v kraji vzhledem k průměru ČR nižší (vyšší průměr dosahují okresu Břeclav, Brno-venkov a Hodonín).“ Dále se PRK stručně dokumentuje sociálně ekonomický význam zemědělství údajem, že „zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybnikářství činí v kraji 6,6% ve srovnání s celostátním průměrem 5,5%. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě kraje činí 5,0% (1998)“.
10
BPU
Consulting
Na základě sociálně – ekonomické analýzy PRK definuje v části II. SWOT analýzu, která k Problémové oblasti B1- Zemědělství uvádí: Silné stránky • • • • • • • • •
Nadprůměrná úroveň přírodních a společenských předpokladů pro rozvoj intenzivní zemědělské výroby Dlouhodobá tradice ve specializovaných oborech zemědělské výroby (zejména vinařství a ovocnářství, osivářství), s vazbou na specifické regionální kulturní rysy Relativně stabilizované zemědělské podniky v kraji umožňující svou velikostí efektivní rozvoj Rozsáhlé plochy zemědělské půdy zabezpečené závlahovými soustavami Existence konkurenceschopných výrobků Příhodná koncentrace půdní držby a vyšší průměrná výměra polí a farem Zkušenosti s velkovýrobními postupy hospodaření Dlouhodobá tradice, know how a věhlas některých agrárních komodit s exportním uplatněním (ovocnářství, vinařství, zelinářství) Travinářská tradice a vysoká úroveň šlechtitelské a plemenářské práce v chovu skotu a prasat, vytrvalé pícniny
Slabé stránky • • • • • • • • •
Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků s výrazně negativními dopady na rozvoj venkova Výrazná redukce zpracovatelských kapacit potravinářského průmyslu a jejich celková technologická zaostalost Nedostatečná síť odbytových center zemědělských produktů, vlastnické odtržení zpracovatelského průmyslu, potravinářství a obchodu s agrárními produkty od zemědělské prvovýroby Výrazné problémy vznikající s nedořešenými vlastnickými a územními vztahy k zemědělským pozemkům Vysoká zadluženost, nízká kapitálová úroveň podniků, prohlubující se ztrátovost, nesolventnost, omezený přístup k úvěrům, restituční zátěž Nedokonalá transformace a privatizace zemědělství, komplikované majetkové poměry a vlastnické vztahy, restituční zátěž a nedořešení vyrovnání majetkových podílů z transformace a privatizace Nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a navazujícího zpracovatelského průmyslu při nesrovnatelných podmínkách se státy EU z hlediska ochrany trhu a celních podmínek Technická zaostalost stávajících závlahových soustav Absence odborně specializované agenturní rozvojové kapacity
11
BPU •
Consulting
Klesající podíl trvale obydlených domů
Příležitosti • • • • • • • • • • • • •
Nalezení optimálního modelu řešení ekonomických problémů spjatých s provozováním systémů závlah Plné využití produkčního potenciálu oblastí vhodných pro zemědělskou výrobu Obnova zpracovatelských kapacit produktů zemědělské prvovýroby, odbytových center a rozvoj služeb zemědělství a lesnictví Přístup k velkým odbytovým příležitostem na jednotném evropském trhu v období po vstupu do EU Využití podpůrných programů EU k rozvoji zemědělství a infrastruktury a následně ke zrychlení procesu restrukturalizace sektoru zemědělství Využití zemědělských programů ochrany životního prostředí Dořešení vlastnických vztahů k zemědělskému majetku, zemědělské a lesní půdy, zejména komplexními pozemkovými úpravami Modernizace zpracovatelského průmyslu, restrukturalizací a integrací jeho kapacit Zavedení regionální certifikace výrobků Zefektivnění a modernizace řízení a technologických procesů v zemědělství Využití zemědělské produkce pro nepotravinářské účely Zlepšení informačního systému o výrobě a odbytu zemědělských výrobků Budování odbytových a zpracovatelských center zemědělských prvovýrobců
Ohrožení • • • • • • • • •
Další pokles zemědělské výroby, omezující potenciální možnosti systémového řešení rozvoje venkovských území Neodpovídající řešení ochrany zemědělského trhu proti dotovaným dovozům (plně nevyužívající standardních postupů akceptovaných EU) Nedostatečná obnova vinic a sadů omezující možnost zásobování domácího trhu z vlastních zdrojů Akumulace problémů vznikajících v souvislosti s nedořešenými pozemkovými úpravami Přetrvávající ohrožení půdního fondu, především vodní a větrnou erozí, zaplevelením, nedostatkem organické hmoty v půdě, zanášením cizorodých látek a dalšími degradačními činiteli Pomalý proces restrukturalizace a modernizace v zemědělství Nedostatečná a opožděná reakce na postupující globalizaci světového agrárního trhu, nejistá budoucnost podnikatelských subjektů Hrozba ztrát trhů pro místní zpracovatelský průmysl zemědělské prvovýroby, nestabilní vnitřní trh Nízké tempo pozemkových úprav a v jejich rámci dořešení vlastnických vztahů, zúrodnění půdy a zvelebení krajiny 12
BPU •
Consulting
Prohlubování rozdílů mezi cenami vstupů a odbytovými cenami v zemědělské prvovýrobě Další zhoršování postavení zemědělských prvovýrobců
•
V části IV. Specifikace opatření pak PRK v oddíle - PROBLÉMOVÝ OKRUH B: ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV uvádí výčet opatření a jednotlivých aktivit kraje, které by měly přispět k řešení slabých stránek a ohrožení zemědělství kraje. Z hlediska podpory ekonomické stability zemědělství jako stále klíčového faktoru sociální stability venkova je nutno zdůraznit důležitost následujících opatření: B 1.1 Podpora modernizace výrobní základny zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělské a potravinářské produkce s majetkovým propojením se zemědělskou prvovýrobou Nutnost tohoto opatření je zdůvodněna následovně: „Pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství v oblastech s vhodnými předpoklady a navazujícího zpracovatelského průmyslu a obchodu je nezbytné zajistit jejich účelnou majetkovou provázanost. Zpracovatelské kapacity v kraji jsou částečně zastaralé a vyžadují další investice na modernizaci technologií. Schází efektivní síť distribučních, odbytových a skladových kapacit. Jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje je podpora rozvoje komoditních odbytových center ve vazbě na účelové struktury vznikající v rámci podnikatelské sféry, rozvoj poradenství, odborného školství a vzdělávání dospělých. Právě v tomto směru lze současnou pozici kraje hodnotit jako nevyhovující, čímž dochází k vytváření závažných disproporcí. Na uvedené aktivity přirozeně musí navazovat propojování výroby finalizující zemědělské a potravinářské produkty, prohloubení marketingu a propagace a doprovodné služby“. Opatření si klade následující cíle: •
Zvýšit konkurenceschopnost zemědělských a potravinářských výrobků.
•
Zvýšit odbytové možnosti potravinářské produkce
•
Modernizovat zemědělské, zpracovatelské a potravinářské technologie vč. staveb
Za jednu z klíčových, ale také z nejkomplikovanějších aktivit k dosažení těchto cílů lze z PRK citovat: „Modernizace základny a technologický rozvoj zpracovatelského průmyslu majetkově propojeného se zemědělskou prvovýrobou“. Formulace této aktivity jasně prokazuje významnost závislosti dalšího osudu zemědělství na budoucím vývoji zpracovatelského a potravinářského průmyslu a tudíž i význam informací o jeho skutečném stavu. PRK předpokládá, že realizačními výstupy tohoto opatření budou: •
Vývoj a zavedení nových technologií v podnicích zemědělské prvovýroby
•
Hmotné investice do zemědělských a zpracovatelských podniků
•
Vznik komoditních odbytových a marketingových center
•
Vznik sítě školících a poradenských firem
13
BPU
Consulting
Dalším opatřením, jehož realizace by měla mít významný vliv na primární ekonomickou stabilitu zemědělství v kraji je v PRK: B 1.3 Rozvoj specifických odvětví zemědělské výroby má následující cíle: •
Využít místních specifických předností pro zvýšení konkurenceschopnosti výrobků.
•
Rozšířit plochy vinic
•
Zvýšit místní hospodářskou aktivitu ve venkovských oblastech.
•
Využít potenciálu úrodnosti půdy a příznivých přírodních podmínek ke stabilizaci a přiměřené intenzitě zemědělského hospodaření.
a k jehož realizaci vedou následující aktivity: •
Podpora koncepční výsadby a obnovy vinic a sadů v příhodných přírodních podmínkách.
•
Obnova tradiční zelinářské výroby a příměstského zahradnictví.
•
Podpora rozvoje ovocnářství a místního vinařství.
•
Podpora semenářství, osivářství, školkařství a zlepšování genofondu.
•
Podpora tradičních regionálních plodin a revitalizace skladovacích kapacit zeleniny a ovoce.
•
Pěstování nepotravinářských technických a energetických plodin.
•
Rozvoj živočišné výroby.
Toto opatření má mít následující realizační výstupy: •
Hmotné investice do zemědělských a zpracovatelských podniků
•
Podpora projektů výsadby a obnovy vinic a sadů
•
Podpora projektů produkce nepotravinářských technických a energetických plodin
Z výše uvedené inventarizace hlavních úkolů Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro problémový okruh zemědělství vyplývá potřeba jejich řešení ve vazbě na zpracovatelský a potravinářský průmysl i potřeba odpovídajícího rozsahu znalostí o tomto sektoru. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že podobnou komplexní kvalitativní a kvantitativní analýzou se v této souvislosti v období po roce 1989 doposud nikdo nezabýval, a to ani na centrální, ani na regionální úrovni. Bylo to způsobeno bouřlivým transformačním vývojem tohoto sektoru od roku 1990, který probíhá i nadále jak strukturálně, tak vlastnicky, přičemž veřejně přístupné zdroje informací o něm jsou omezeny pouze na ty, které ukládá zákon, tj. na Obchodní rejstřík, Obchodní věstník a v omezené míře Český statistický úřad, to vše pouze na centrální úrovni. Dalším, ale podstatným důvodem je fakt, že se jedná o soukromý sektor, který považuje většinu zákonem neuložených informací za své obchodní tajemství, a proto se brání jejich předávání. Je přitom známo, že informační povinnost firem je nejen v regulovanější EU, ale i ve velmi liberálních ekonomikách (USA), vyšší než v ČR. Jedná se především o informace, které dokládají transparentní finanční hospodaření firem a plnění
14
BPU
Consulting
jejich daňových povinností a dodržování zákonů a které svou otevřeností slouží pro kontrolní úlohu státních orgánů a decizní úlohu samosprávných orgánů. 1.3
Metodika
Základním problémem analýzy zemědělství a potravinářského průmyslu na krajské úrovni je neexistence systematického statistického sledování v návaznosti na realizovanou územně – správní reformu České republiky. Na okresní, resp. krajské úrovni jsou sledována většinou jen některá statistická data naturálního charakteru, zatím co analyticky podstatné hodnotové údaje za jednotlivé obory jsou sledovány pouze centrálně. To výrazně znesnadňuje nejen jakoukoliv analýzu sociálně – ekonomické situace kraje, ale především decizní roli jeho samosprávných orgánů, které jsou tak informačně stále závislé na centrálních orgánech. Neexistuje také obecný legislativní základ pro běžnou horizontální komunikaci kraje s krajskými, resp. územně příslušnými organizačními jednotkami státních orgánů a institucí (výjimku tvoří pouze krizové řízení). Nedostatek přímých statistických informací o stavu a vývoji kraje tak nutí zpracovatele sociálně - ekonomických analýz využívat ve značném rozsahu aproximace nepřímých informací a expertních odhadů s rozdílnou mírou přesnosti. U zemědělské výroby však přesto tradiční okresně strukturované statistické výkaznictví umožňuje základní orientaci na krajské úrovni alespoň v naturálních ukazatelích. Stav informačních zdrojů o zpracovatelském a potravinářském průmyslu je však na krajské úrovni podstatně komplikovanější. Jednáním s Českým statistickým úřadem bylo zjištěno, že dostupné údaje, zejména o potravinářském a zpracovatelském průmyslu, jsou strukturovány podle oborové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Zcela chybí vazba těchto informací k území, kde je výrobní aktivita realizována. O podnikové struktuře poskytuje ČSÚ údaje v Registru ekonomických subjektů (RES) za celou Českou republiku, které vycházejí z vykazovací povinnosti dle sídla podnikatelských subjektů. RES nezobrazuje aktivity podle územního rozmístění skutečných výrobních kapacit - provozoven. Pohotově dostupné statistické údaje tedy nevypovídají o tom, které provozovny v kraji jsou, v jakém rozsahu fungují a jaká je jejich perspektiva z hlediska ovlivňování dalšího sociálně – ekonomického vývoje v kraji. Zejména u kapacit zpracovatelského a potravinářského průmyslu lze očekávat výrazný dopad schopnosti splnit legislativní předpisy Evropské unie (EU) na jejich další existenci a šance uspět v konkurenčním prostředí EU. Dlouhodobá praktická zkušenost zpracovatelů této studie jako podnikových poradců svědčí spíše o velmi nízké připravenosti domácích podniků zpracovatelského a potravinářského průmyslu na nové podmínky a obecně jeho nižší konkurenceschopnost. To vyvolává oprávněné obavy z budoucího zániku těchto kapacit a z dalších přímých dopadů do zemědělské prvovýroby. Tato případová studie je mimo jiné snahou o dočasné překlenutí deficitu informací, které mají kraje o tomto sektoru k dispozici. Proto při přípravě metodiky analýzy byla formulovány hlavní problémy sektoru zemědělství a zpracovatelského a potravinářského průmyslu jako výchozí situace analýzy, kterými dle názoru zpracovatelů jsou: •
Míra připravenosti na splnění přísných veterinárních podmínek dle standardů EU, respektive včasnost podání žádostí o přechodné období na konkrétní parametry. Očekávané výsledky certifikačního procesu přinesou zatřídění zpracovatelských a potravinářských kapacit do 3 kategorií 1. Schválené pro trh v EU 2. Schválené jen pro vnitřní trh v ČR
15
BPU
Consulting
3. Neschválené • •
•
•
•
Deformovaná hladina nákupních cen, zejména cen masa, od kterých se odvozují odbytové ceny zemědělské produkce na vertikále Přetrvávající nevyrovnaná úroveň kvality managementu a vlastníků, které je v průmyslu všeobecně a speciálně ve zpracovatelském a potravinářském průmyslu závažnější než se všeobecně přiznává a v pořadí závažnosti příčin ekonomických problémů firem v sektoru je významnější než jiné, tradičně vyjmenovávané důvody. Specialitou České republiky a dalších postkomunistických zemí je nízká firemní kultura odvozující se většinou od nízké úrovně vlastníků firem, kteří mnohdy bez příslušné kvalifikace, vzdělání, znalostí a praxe, osobně a nekvalifikovaně zasahují do přímého řízení firem. Dalším důsledkem zvoleného způsobu privatizace je vysoká zadluženost zpracovatelského a potravinářského sektoru, jehož majoritní vlastnictví vznikalo za použití rozsáhlých úvěrových prostředků, jejichž splácení se děje na úkor tvorby provozního a fixního kapitálu a finanční zátěž je dále přenášena na prvovýrobce V návaznosti na problémy zmíněné v předchozím bodě vzniká zásadní nerovnováha mezi obrátkou zboží a obrátkou peněz a z toho vyplývající zhroucení cash flow. V podmínkách České republiky se nepodařilo doposud vytvořit systém financování zemědělství tak, jak je v rozvinutých ekonomikách obvyklé, který by byl odpovídajícím způsobem schopen vykrývat rozdíl mezi ročním cyklem při výrobě základních zemědělských surovin a rychlou obrátkou finálních výrobků – potravin na straně spotřeby. Tato disproporce je dále prohlubována v posledních letech sílícími obchodními řetězci, které těží ze své koncentrované poptávky po zboží proti roztříštění a kapacitně stále ještě hypertrofované nabídce potravinářské produkce. Míra využití programu SAPARD pro modernizaci (programy SAPARD bylo celkově za přistupující země jen na úrovní asi 1/5 možností. Česká republika si vedla v této skupině sice nejlépe, ale stejně to znamená obrovský nevyužitý potenciál pro oblast modernizace technologií, ať už v prvovýrobě nebo v potravinářském a zpracovatelském průmyslu a úrovni jejich přizpůsobení standardům EU. Počet úspěšných projektů je navíc limitován zmíněnou nízkou kompetencí managementu, ale nepochybně i s vysokou byrokratickou náročností projektové dokumentace požadované z Bruselu. Z přehledu počtu úspěšných projektů za kraje v letech 1999 – 2001 vyšel Jihomoravský kraj se svými 59 schválenými projekty jako absolutně nejlepší.
16
BPU
Consulting
tabulka 1: Úspěšné projekty v programu Sapard Počet Projekty sloupec 4 v Zem., potr. a % sloupce 1 úspěšných Pozemkových Kraj Projekty obcí zprac. prům. projektů úřadů 5 2 Sloupec č. 1 3 4 0 Hl.m. Praha 2 0 2 100 44,8 Středočeský 58 21 11 26 46,6 Jihočeský 58 25 6 27 52,8 Plzeňský 36 14 3 19 16,7 Karlovarský 6 5 0 1 61,9 Ústecký 21 5 3 13 41,2 Liberecký 17 7 3 7 42,3 Královehradecký 26 13 2 11 51,5 Pardubický 33 8 8 17 44,1 Jihomoravský 59 22 11 26 42,3 Vysočina 52 25 5 22 65,6 Olomoucký 32 7 4 21 64,0 Zlínský 25 2 7 16 60,6 Moravskoslezský 33 7 6 20 49,8 Česká republika 458 161 69 228
Z celkového počtu schválených projektů však zemědělské, zpracovatelské a potravinářské podniky získaly jen asi polovinu, v Jihomoravském kraji pak ještě o něco méně. •
•
V rámci konkurenčního boje mají kapitálově silné nadnárodní korporace, ale i střední a menší zahraniční podnikatelé, zájem na tom, aby došlo k vyklizení trhu od domácích firem v maximální možné míře. Využívají k tomu kapitálové slabosti domácí podnikatelské sféry, roztříštěného vlastnictví zemědělského půdního fondu a jeho nestability a finanční a platební nestability podniků zpracovatelského a potravinářského průmyslu. Umožňuje to zahraniční konkurenci zvolit si optimální čas, místo a metodu útoku na domácí konkurenci. Jako příklad lze uvést rozsáhlé výkupy zemědělské půdy v příhraničních oblastech České republiky ze strany zahraničních podnikatelů. Na této půdě vytvořenou levnou surovinu, za podpory dotací ze svých mateřských zemí, pak buďto stahují do zahraniční nebo naopak budují v ČR moderní zpracovatelské kapacity na zelené louce. V oblasti zpracovatelského a potravinářského průmyslu mají již veškeré lukrativní výrobní kapacity ve vlastnictví zahraniční majitelé. U řady ostatních zpracovatelských kapacit se projevuje tlak na utlumení a zánik jejich činnosti a nikoli zájem o jejich odkoupení, neboť většinou stavebně, technologicky a ekologicky nevyhovují standardům EU. Hlavní prostor pro ohrožení a likvidace těchto firem leží v jejich nízké až záporné kapitálové vybavenosti a vysoké zadluženosti, která umožňuje likvidaci takové firmy a její kompletní vytlačení z trhu ze dne na den. Stav analytických znalostí o současné a perspektivní vazbě mezi zemědělstvím a zpracovatelským a potravinářským průmyslem není na úrovni centrální doposud zpracován a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být tento stav v dohledné době změněn. Naopak řada krajů zpracovala nebo současně zpracovává analýzu zemědělství na svém území (mimo jiné kraje Zlínský, Pardubický, Jihočeský, Ústecký a další). Některé výsledky těchto analytických prací jsou zpracovatelům této studie k dispozici a jejich výstupy jsou ve studii citovány. Ani tyto studie však nejsou zpracovány komplexně ve vazbě na stav potravinářského a zpracovatelského průmyslu, neboť na rozdíl od sektoru
17
BPU
Consulting
zemědělství nejsou o něm systematické analytické informace vztažené na území jednotlivých krajů. Studie vesměs vycházejí z metodiky analýzy dle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE), který sám zpracoval analýzu zemědělství ve Zlínském kraji, která má faktografický charakter. Jedinými možnými zdroji informací o podnicích zpracovatelského a potravinářského průmyslu, a to jak celkem, tak jednotlivě, a dále pak informací o jejich územní působnosti jsou: 1. Orgány a organizace státní správy, které vykonávají odborný dozor dle zákona nad činností podniků zpracovatelského a potravinářského průmyslu (Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a hygienická služba ČR). Informace jsou získávány na základě žádosti Jihomoravského kraje na uvedené instituce, ale vzhledem k neexistující legislativní základně pouze na bázi dobrovolnosti. 2. Potravinářská komora a jednotlivé oborové svazy zpracovatelského a potravinářského průmyslu. Informace je možno získávat pouze na základě osobních vztahů a kontaktů na představitele těchto organizací při zachování obchodního tajemství a ochrany osobních údajů. Dále jsou prováděna výběrová šetření, která se opírají mimo jiné o informace získané na základě interview řešitelů s představiteli podniků tohoto sektoru. Získané údaje jsou expertně porovnány se statistickými údaji za jednotlivé obory v ČR celkem a aproximovány na úroveň kraje. Při práci na studii vycházeli autoři ze skutečnosti, že relativní podíl přidané hodnoty zemědělství a lesního hospodářství na celkové přidané hodnotě hospodářství ČR celkem v posledním období klesá. Vývoj ilustruje následující graf. Podíl hrubé přidané hodnoty sektoru zemědělství a lesního hospodářství na celkové přidané hodnotě v % 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Tento vývoj bude v mírnější formě pokračovat i nadále.
2 Charakteristika kraje (Pramen: Program rozvoje Jihomoravského kraje, verze k 31.1.2002, ČSÚ) Jihomoravský kraj je územně vymezen okresy Blansko, Brno - město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozkládá se na území 7 066 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky. Počtem obyvatel (k 31.3.2001) - 1 133 916 zaujímá třetí místo 18
BPU
Consulting
v republice. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel (k 31.3.2001 mělo město 379 185 obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Nové krajské uspořádání je platné podle zákonného vymezení od 1.1.2000, nerespektuje však zcela přirozené spádové vazby v území, což se negativně projevilo v rozbití zejména přirozených specifických zemědělských regionů. Nově vytvořené území kraje navíc svou omezenou velikostí zcela neodpovídá pojetí regionu dle standardů EU. To v praxi znamená, že pro mezinárodní spolupráci a realizaci regionálně orientovaných projektů je nutno využívat uměle vytvořené územní jednotky NUTS.
Deskriptor
Ukazatel
Lokalizace regionu
tabulka 2: Rozloha kraje a okresů
Rozloha regionu
Jednotka
km2
JM kraj
7066
Blansko
Brno -město
943
230
Brno -venkov
Břeclav
1108
1173
Hodonín
1086
Vyškov
Znojmo
889
1637
Pramen: Statistický bulletin Jihomoravského kraje za 1.čtvrtletí 2001
2.1
Geografická poloha
Geografická poloha kraje je poměrně výhodná, což je dáno především jeho postavením na jednom z nejvýznamnějších přirozených spojení Středozemí se Střední a Severní Evropou. Kraj sousedí s členskou zemí EU Rakouskem a dále Slovenskem. V rámci České republiky sousedí s následujícími kraji: Jihočeským, Vysočinou, Olomouckým, Pardubickým a Zlínským. Spolu s krajem Vysočina tvoří NUTS II (nomenklaturní územní statistická jednotka EU). 2.2
Charakteristika krajiny
Přírodní vlastnosti krajiny mají vliv na způsob jejího využívání a na způsob života v ní. Významnou měrou tedy buď přímo, nebo zprostředkovaně může ovlivňovat i rozvojové šance daného území. Program rozvoje Jihomoravského kraje definuje tyto přírodní subregiony: Východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Jihomoravské Karpaty - Pálavu a Dunajovické kopce, Středomoravské Karpaty Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejího využití. Tyto vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotlivých prostorových částí. •
nerostné bohatství
•
úrodnost a využitelnost půd pro zemědělství a lesnictví
•
zdroje pitné a užitkové vody
•
dopravní prostupnost, preferované dopravní tahy
19
BPU •
Consulting
obytnost, rekreační atraktivita krajiny a její ráz
Tyto přírodní vlastnosti krajiny mají vliv především na následující lidské aktivity: •
těžební a surovinově náročný průmysl
•
intenzita a zaměření prvovýroby
•
vodohospodářsky náročná výroba
•
vodohospodářské limity růstu sídel
•
trasy hlavních silničních a železničních dopravních tahů
•
urbanizace území
•
rekreace a cestovní ruch
Od základních interpretací přírodních složek krajiny se odvíjí podstatná část potenciálů jejího využívání. Tyto výše uvedené vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, i jeho jednotlivých částí. Hodnocení těchto vlastností bylo provedeno expertním posouzením. Naproti tomu analýzy krajské reprezentace podle přírodních podmínek rozděluje Jihomoravský kraj na sedm účelových zón, které mají odlišné přírodní podmínky a potenciály a tím i odlišné způsoby využití. Výjimku tvoří pouze zóna “G - Aglomerace Brna”, kde urbanizační procesy převládají natolik, že jsou přírodní potenciály potlačeny až setřeny. Účelové zóny jsou: A. Jevišovická pahorkatina B. Zemědělský jih C. Pomoravský koridor D. Bílé Karpaty a Podbělokarpatí E. Ždánický les a Chřiby F. Drahanská vrchovina G. Aglomerace Brna A) Jevišovická pahorkatina Okrajová část Českomoravské vrchoviny budovaná převážně krystalickými horninami, kvarterní pokryv pouze ve fragmentech, klima mírně teplé, vodní zdroje omezené, nádrže na vodních tocích. • • • • • •
půdy méně úrodné, mělké přírodní zdroje omezené, lokální význam mají kámen a kamenivo, kaolín podmínky pro zemědělství průměrné až podprůměrné střední a dolní úseky menších vodních toků jsou znečištěné relativně pestré využívání krajiny atraktivní pro rekreaci, rekreační oblast Vranovské přehrady
Na tomto území pokračují stejné přírodní podmínky, jako u sousedního Waldviertelu ve spolkové zemi Niederösterreich (Dolní Rakousko). Má tedy obdobné problémy i způsoby řešení. Společná práce na jejich řešení je významná. Jde o výrazně marginální oblast.
20
BPU
Consulting
B) “Zemědělský" jih Jižní části obou úvalů a navazující plošiny a pahorkatiny, převaha neogenních sedimentů v podloží s rozsáhlými sprašovými pokryvy, významné akumulace štěrků a štěrkopísků, oblast vátých písků, ojedinělé (ale morfologicky významné) výchozy vápenců, klima teplé, pouze na okrajích mírně teplé, vodní zdroje významné (vodní toky i zásoby podzemních vod), rozsáhlé vodní plochy, půdy velmi úrodné a úrodné: • • • • •
bohatší zdroje písků, štěrků a hlín, omezeně ropa a nekvalitní uhlí podmínky pro zemědělství průměrné a nadprůměrné (limit - nedostatek vláhy) vodní toky značně znečištěné, problematická kvalita vody ve vodních nádržích monotónní využívání krajiny atraktivní pro rekreaci spíše v oblasti kulturní (Lednicko-Valtický areál, po staletí přeměňovaná Pálava s blízkým okolím, Mikulov, Novomlýnské nádrže).
C) Pomoravský koridor Okraje nivy řeky Moravy a vlastní niva, neogenní a kvarterní výplň dna údolí Moravy kvarterní písky a štěrky, fluviální povodňové hlíny, na okrajích váté písky, proluviální písky a štěrky, sprašové překryvy, klima teplé, vodní zdroje významné (vodní toky i zásobárny podzemních vod), vodní plochy, půdy velmi úrodné a úrodné: • • • • •
přírodní zdroje omezené (váté písky, písky a štěrky) podmínky pro zemědělství průměrné a nadprůměrné vodní toky s nízkou kvalitou vody velkoplošné monotónní využívání krajiny neatraktivní pro rekreaci
D) Bílé Karpaty a Podbělokarpatí Zvlněná pahorkatina v podhůří Bílých Karpat a vlastní Bílé Karpaty, horniny karpatského flyše, místy vápnité, v podhůří překryvy spraší, klima na okraji teplé, výše mírně teplé, ve vrcholových polohách mírně chladné (chladné), vodní zdroje omezené, půdy úrodné a méně úrodné: •
přírodní zdroje omezené (hlíny, kámen)
•
přírodní podmínky pro zemědělství průměrné a podprůměrné
•
velkoplošné monotónní využívání krajiny až pestrá bělokarpatská mozaika
•
Bílé Karpaty jsou velmi atraktivní pro rekreaci, ostatní území neatraktivní
Toto území má nepříliš vhodné podmínky pro zemědělství. Vlivem dlouhodobého a vyváženého využívání však vznikla harmonická kulturní krajina vysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot. Tyto vlastnosti jsou však dosud nesprávně využívány a jde tak stále o marginální oblast. E) Ždánický les a Chřiby Vrchoviny na karpatském flyši, zčásti vápnité, zvětralinový plášť, na okrajích překryvy sprašových hlín a ojediněle i spraší, klima mírně teplé, vodní zdroje omezené, půdy méně úrodné: 21
BPU • • • •
Consulting
přírodní zdroje omezené (kámen a kamenivo) přírodní podmínky pro zemědělství nepříznivé, vhodné pro lesnictví rozsáhlé lesní porosty s enklávami luk a pastvin vodní toky s dobrou kvalitou vody atraktivní pro rekreaci, na okrajích lesních komplexů chatová rekreace
Území této zóny je pokračováním stejných podmínek ve Zlínském kraji a má přírodní podmínky ne příliš příhodné pro zemědělství. Lesnické využívání vytváří přírodní krajinu vysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot. Tyto vlastnosti jsou dosud využívány jen částečně.
F) Drahanská vrchovina Vrchovina na prvohorních sedimentech, část na prvohorních vápencích, na okrajích ojedinělé překryvy sprašových hlín, klima mírně teplé, mírně chladné, vodní zdroje omezené, půdy méně úrodné: •
přírodní zdroje omezené (kámen a kamenivo)
•
přírodní podmínky pro zemědělství nepříznivé, vhodné pro lesnictví
•
rozsáhlé lesní porosty s enklávami luk a pastvin horní úseky vodních toků s dobrou kvalitou vody, střední a dolní úseky vodních toků se zhoršenou kvalitou vody atraktivní pro rekreaci (např. chataření)
Toto území má přírodní podmínky ne příliš příhodné pro zemědělství. Lesnické a zemědělské využívání však vytvořilo kulturně přírodní krajinu vysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot. Tyto vlastnosti jsou dosud využívány jen částečně. G) Aglomerace Brna Skládá se ze dvou odlišných částí. Severozápadní polovina je pokračováním zón A a F, jihovýchodní polovina je pokračováním zóny B. Vlivem převažujících urbanizačních zájmů je přímý vliv přírodních potenciálů významně setřen a projevuje se pouze zprostředkovaně, v rámci vnitřní funkční a prostorové organizace aglomerace. Z pohledu hodnocení účelových přírodních zón se zde jeví: • • •
2.3
významné znečištění vodních toků na středních a dolních úsecích výrazná rekreační atraktivita Moravského krasu a oblasti Brněnské přehrady významná poloha na dopravních tazích.
Sídelní struktura - polarizace území
Sídelní struktura kraje je velmi diferencována. Zatímco území “úvalů” se vyznačuje převahou větších venkovských sídel, ve vrchovinném reliéfu je sídelní struktura rozdrobena do malých sídel. Na jedno sídlo v kraji připadá asi 1315 osob, což je mnohem více než v celé ČR (690 osob). Podle okresů kraje nejmenší počet obyvatel bydlí průměrně v jednom sídle okresu Blansko, a to 559 osob, tedy podstatně méně než je průměr v republice a největší počet obyvatel na jedno sídlo (mimo okres Brno - město) připadá na okres Hodonín (1757 osob).
22
BPU
Consulting
Sídla kraje jsou integrována do 643 obcí, které tvoří 10,3 % všech obcí České republiky. Průměrná populační velikost obce v kraji je 1771 obyvatel, čímž se kraj významně neliší od celorepublikového průměru (ČR 1654 obyv.). Nejmenší počet obyvatel na 1 obec připadá v okrese Vyškov, a to pouze 771 osob. Naopak největším počtem obyvatel na 1 obec (mimo okres Brno - město) se vyznačuje opět okres Hodonín (1996 osob). Poměrně vysoký počet obyvatel na obec připadá také v okrese Břeclav (1833 osob). V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Jde o 305 obcí, které představují 47,4 % kraje. V ČR takovéto obce tvoří tři pětiny všech obcí. V malých obcích kraje bydlí pouze 7,1 % obyvatel. Pro bydlení mají z kvantitativního hlediska větší význam venkovské obce s počtem obyvatel 500 - 1999. Bydlí v nich více než pětina obyvatel (Brněnský kraj 21,3 %, ČR 17,1 %) a tuto velikostní skupinu reprezentuje 261 obcí. Následující velikostní skupina obcí s 2000 - 9999 obyv. je tvořena 68 obcemi, v kterých bydlí 22,5 % obyvatel kraje (ČR 19,5 %). Pouze v devíti obcích kraje bydlí více než 10 tis. obyv., ale podíl této velikostní kategorie na obyvatelstvu kraje dosahuje 49,1 % (ČR 55,1 %). V okresech Blansko a Znojmo jsou nejčetněji (více než 2/3) zastoupeny malé obce do 500 obyv., v dalších okresech kraje obce s 500 - 1999 obyv., v okrese Vyškov je počet obcí v obou výše uvedených velikostních kategoriích obcí stejný. 2.3.1
Střediska a územní osy
Proces socioekonomické polarizace území, tj. jeho vývojové diferenciace na hospodářsky a sociálně exponované a marginalizované části, je nutné chápat v kontextu jeho historických a aktuálních rozvojových souvislostí. Z urbanistického pohledu lze za koncentrované vyjádření dosavadního procesu historického vývoje pokládat funkční diferenciaci sídel. Tato diferenciace je integrovaným vyjádřením tří základních funkcí sídel - obytné, pracovní a obslužné a odráží tak nejpodstatnější formy ”lokalizace obyvatelstva”. Jejím nejvýznamnějším důsledkem je vytváření hierarchické struktury sídel, jejímž primárním atributem je rozčlenění sídel na střediska a ostatní, resp. z pohledu socioekonomického rozvoje na sídla aktivní a pasivní (úroveň koncentrace základních sídelních funkcí se zvyšuje ve směru obytná - pracovní - obslužná). Na sledovaném území se nachází celkem 48 středisek lokální úrovně (nejnižší hierarchická úroveň střediskovosti), 10 subregionálních center, 12 regionálních center (hlavní, tj. okresní města a vedlejší centra) a 1 mezoregionální centrum (Brno). Mezi regionální centra jsou kromě okresních měst zařazeny ještě Boskovice (významově srovnatelné s Blanskem), Ivančice, Tišnov, Hustopeče, Mikulov, Kyjov a Veselí na Moravě. Soubor subregionálních center pak zahrnuje Letovice, Klobouky u Brna, Pohořelice, Bzenec, Strážnice, Bučovice, Rousínov, Slavkov u Brna, Miroslav a Moravský Krumlov. U ostatních obcí všeobecně převažují obytné funkce, takže v uspokojování adekvátní poptávky po ostatních funkcích jsou závislé na střediscích. Funkční a jí podmíněná velikostní diferenciace obcí vytváří primární předpoklady i pro jejich zapojení v procesech meziregionální resp. nadregionální kooperace. Dominantní složku těchto procesů již ovšem netvoří sociální kooperace, jejímž prostřednictvím se řeší disproporce mezi obytnými, pracovními a obslužnými funkcemi obcí (ta je v rozhodující míře uzavřena na úrovni elementárních sociálněgeografických regionů), ale kooperace ekonomická. Z pohledu územní dělby práce je jejich základním důsledkem ekonomická specializace regionů, vyúsťující do vytváření hierarchických struktur ekonomických subjektů v souladu s jejich základním rozčleněním na subjekty dominantní a ovládané, resp. subdominantní. V interakci 23
BPU
Consulting
s jejich lokalizací pak dochází k více či méně zřetelným projevům ekonomické polarizace území. Příslušná centra (regiony), kde jsou lokalizovány dominantní subjekty, pak za příznivých podmínek nabývají charakteru rozvojových pólů, rozšiřujících svůj vliv do sousedních regionů především podél konstituujících se nadregionálních rozvojových os. V rozvinuté fázi tohoto procesu tyto osy propojují jednotlivé póly v kooperující makrostruktury. Dominantní postavení Brna v rámci zkoumaného území se logicky projevuje i v tom, že je zdrojnicí poloviny rozvojových os identifikovaných v moravském prostoru. Ve výše uvedeném kontextu je makroekonomická integrace Brněnského kraje realizována především prostřednictvím nadregionálně významné východní radiální rozvojové osy, spojující Brno se Zlínem (s perspektivní možností jejího protažení přes hranici se Slovenskem). Navazující část osy po hranice kraje je zatím v tomto smyslu integrována silnicí 1. tř. č. 47 (výhledově dálnicí D1 se směrově korespondující navrženou trasou). Prakticky v celém průběhu je integrována i železniční tratí Brno - Přerov. Kromě Brna a Vyškova se v bezprostředním územním kontaktu s osou nachází i subregionální centrum Rousínov a lokální střediska Šlapanice a Ivanovice na Hané. Celkem se na ose či v její efektivní blízkosti (vzdálenost do 5 km, kvalitní dopravní napojení příp. urbanistická návaznost) vyskytuje 15 obcí se 44,6 tis. obyvateli příslušných k danému kraji. Demografický vývoj (vývoj počtu obyvatel) sledovaný v dlouhodobém časovém horizontu let 1961 - 1998 byl mírně nadprůměrný - odpovídající průměr jejich zařazení v rámci užitého pětistupňového klasifikačního schématu činí 2,9 (největší přírůstek zaznamenal Vyškov 64,5%).1[3] Pozitivní strukturální předpoklady dalšího vývoje, charakterizované na základě poměru předproduktivní a poproduktivní složky obyvatelstva, má především Vyškov a v menší míře i Komořany a Jiříkovice. U ostatních obcí je podíl poproduktivní složky větší, tj. potenciální předpoklady pro přirozený růst obyvatelstva jsou nižší. Pro získání hrubé orientace o aktuální ekonomické pozici určitého území lze využít údajů o daňových příjmech obcí, relativizovaných počtem obyvatel.1[4] Příslušné údaje vztažené k roku 1997, vycházející z průměru celého kraje, opět dokumentují mírně nadprůměrnou pozici obcí na osách - odpovídající průměr jejich zařazení v rámci užitého pětistupňového klasifikačního schématu činil 2,7 (největší příjem, více než 5 tis. Kč na 1 obyv., zaznamenaly obce Tvarožná, Šlapanice a Rostěnice - Zvonovice). Poslední prezentovaný ukazatel - úroveň podnikatelské aktivity fyzických osob (počet podnikatelů na 1 000 obyv. k 30.6.1998) - lze považovat za významný indikátor kvality podnikatelského prostředí. Odpovídající skupinový průměr 2,6 indikuje mírně nadprůměrnou kvalitu tohoto prostředí, snižující se s klesající vzdáleností od Brna. Z hlediska potenciálních rozvojových předpokladů lze za druhou nejvýznamnější nadregionální osu považovat jihovýchodní radiální rozvojovou osu, spojující Brno s Břeclaví. Tato osa zatím podle užité metodiky nedosahuje parametrů hlavní rozvojové osy, v dlouhodobějším časovém horizontu však může být její rozvojový potenciál umocněn intenzívním rozvojem mezinárodní spolupráce (zejména výrobní kooperace podporovaná alokací zahraničního kapitálu). Osa je plně integrována dálnicí D2 a dále v současnosti rekonstruovanou trasou 1. železničního tranzitního koridoru (s nepříliš výraznou územní diskrepancí). Kromě Brna, Břeclavi a slabě vyvinutého regionálního centra Hustopeče je v kontaktu s osou ještě šest lokálních středisek. Brněnský úsek osy byl suburbanizačními procesy ve značné míře transformován do podoby rozvojové zóny, integrující i tzv.
24
BPU
Consulting
znojemskou urbanistickou osu (viz dále). S tímto zohledněním k ose přísluší celkem 21 obcí s 67,2 tis. obyvateli. Jejich dlouhodobý demografický vývoj lze označit jako nadprůměrný (průměrné zařazení obcí 2,3 -Hustopeče + 73%, Rebešovice + 54%, Břeclav + 47%). Strukturální předpoklady dalšího demografického růstu mají především břeclavské obce (zejména Hustopeče, Břeclav a V. Němčice a dále Rebešovice z okresu Brno - venkov). Pokud jde o daňové příjmy, dosáhl odpovídající skupinový průměr mírně nadprůměrné hodnoty 2,8 (extrémně vysoký příjem zaznamenaly Popovice, za kterými s příjmem přesahujícím hranici 5 tis. Kč na 1 obyv. následovaly Rebešovice, Židlochovice a Hustopeče). Pro osu je typická značně nadprůměrná úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob téměř po celé její trase - skupinový průměr 1,9 znamená třetí pozici. Stanovené parametry vedlejší rozvojové osy nalézáme i u severní radiální osy Brno Svitavy, kde jsou však omezeny pouze na fragmentárně rozvinutou severní suburbanizační zónu Brna (interakční vazby Brno - Blansko). Plnému rozvinutí této zóny brání územní (topografické) bariéry, zapříčiňující prostorové odloučení hlavní integrující infrastrukturní komponenty, tj. stávající silnice 1. tř. č. 43 i historicky vytvořené ”blanenské” urbanistické linie (Blansko - Bořitov/Černá Hora) vzhledem k Brnu. Tyto ”prostorové diskontinuity” jsou částečně kompenzovány napojením této linie na trasu budovaného 1. tranzitního železničního koridoru. Zbývající část osy je pak klasifikována jako urbanistická osa, tj. územně významná osa, nedisponující však potřebným potenciálem pro perspektivní akceleraci ekonomického rozvoje. Kromě Brna a Blanska se v kontaktu se severní osou z dalších center nachází ještě Boskovice, subcentrum Letovice a tři střediska lokálního významu. Celkem jde o 19 obcí s 63 tis. obyvateli. Převládající demografický trend v obcích lokalizovaných na ose lze klasifikovat jako mírně nadprůměrný - průměrné zařazení 2,4 (Blansko + 60%, Kuřim + 50%, Lipůvka + 41%). Dobré strukturální předpoklady pro další vývoj mají především Ráječko, Lipůvka a Skalice n. S. Odpovídající skupinový průměr daňových příjmů obcí byl v roce 1997 byl pouze mírně nadprůměrný - 2,8 (hranici 5 tis. příjmů na 1 obyvatele překročily jen obce Česká a Skrchov). Úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob hodnotíme jako nadprůměrnou skupinový průměr 2,3 s podobnými územními projevy jako v případě východní radiální osy. Z urbanistických os, jejichž obecně významová pozice je v nadregionálním kontextu limitována disponibilním potenciálem lokalizačních faktorů (investiční atraktivita), je z hlediska koncentrace obyvatelstva nejvýznamnější pomoravská tangenciální urbanistická osa Břeclav - Zlín, integrovaná stávající silnicí 1. tř. č. 55 (plánovaná výstavba rychlostní komunikace) a částečně i trasou budoucího 2. tranzitního železničního koridoru. Kromě regionálních center Hodonína a Veselí na Moravě je na ní lokalizováno subregionální centrum Strážnice a čtyři lokální střediska. Úhrnem jde o 11 obcí s 64,8 tis. obyvateli. Relativně rychlý demografický vývoj dokumentuje zjištěná hodnota skupinového průměru 2,3, tj. druhá nejlepší hodnota po navazující kyjovské ose (Veselí n. M. + 71%, Hodonín + 56%; obě města současně disponují nejlepšími strukturálními předpoklady dalšího demografického rozvoje). Pokud jde o průměrné daňové příjmy dosahuje odpovídající skupinový průměr hodnoty 2,6 (Lužice 7,5 tis. Kč na obyvatele). Průměrná úroveň podnikatelské aktivity fyzických osob - 1,6 je vůbec nejlepší ze všech hodnocených os, především díky nadprůměrným hodnotám obcí mezi Hodonínem a Veselím nad Moravou.
25
BPU
Consulting
Znojemská urbanistická osa Pohořelice - Znojmo - hranice s Rakouskem koresponduje s trasami silnic 1. tř. č. 54 a 38. V bezprostředním kontaktu s ní je kromě Znojma ještě subcentrum Miroslav a dalších osm obcí s celkovým počtem 46,5 tis. obyvatel. Rovněž tato osa vykázala ve zkoumaném období relativně rychlý demografický rozvoj skupinový průměr obcí, ležících v kontextu s osou, dosáhl hodnoty 2,3 (Dobšice lokalizované v blízkosti Znojma + 159%, Práče + 114%; obě obce a dále Chvalovice vykazují nejvyšší podíl předproduktivní složky obyvatelstva, tj. dobré strukturální předpoklady pro další demografický rozvoj, které jsou typické pro celou jihovýchodní část okresu). Na druhé straně skupinový průměr daňových příjmů dosáhl pouze mírně nadprůměrné hodnoty - 2,9 (pohraniční Chvalovice 6,2 tis. Kč na obyvatele). Jako nadprůměrnou lze klasifikovat i úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob - 2,4, která je pozitivně ovlivněna především pohraničními obcemi včetně Znojma. Kyjovská urbanistická osa Kyjov - Veselí na Moravě je integrována silnicí 1. tř. č. 54 a spojovací železniční tratí. Mimo Kyjova je na ní lokalizováno subregionální centrum Bzenec a střediskové obce Vracov a Moravský Písek a jedna další obec s celkovým počtem 24,7 tis. obyvatel. Pro osu je charakteristický rychlý demografický vývoj s hodnotou skupinového průměru - 2,2 (Kyjov + 40,5%). Z hlediska aktuálních strukturálních předpokladů dalšího rozvoje však příslušné obce spadají převážně do skupiny s mírně podprůměrnými předpoklady (vyšší podíl poprodukční než předprodukční složky obyvatelstva). Úroveň daňových příjmů lze hodnotit jako mírně nadprůměrnou - skupinový průměr 2,6 (vysoce nadprůměrný Bzenec s 10,1 tis. Kč na obyvatele). Úrovní rozvoje podnikatelské činnosti fyzických osob patří mezi osy s nejlepšími ukazateli - průměr 1,8. Jižní radiální urbanistická osa se na jižní suburbanizační zónu napojuje u obce Rajhrad, odkud dále směřuje na Pohořelice (kde z ní odbočuje znojemská urbanistická osa) a dále na Mikulov/st. hranice s Rakouskem. Integrována je silnicí 1. tř. č. 52 resp. R 52 (zatím vybudován úsek Pohořelice - Rajhrad). V kontaktu s ní se z významnějších sídel nachází slabé regionální centrum Mikulov, subregionální centrum Pohořelice a lokální středisko Hrušovany u Brna. Spolu s dalšími sedmi obcemi mají celkem 19,9 tis. obyvatel. V obcích dané osy byl ve sledovaném období zaznamenán nadprůměrný trend demografického vývoje - skupinový průměr 2,4. Osa protíná západní část břeclavského okresu, která spolu s přiléhajícím větším územím znojemského okresu vytváří oblast s potenciálními předpoklady pro dosahování nejvyšší míry přirozené reprodukce obyvatelstva v rámci celého brněnského kraje (nejlepší strukturální předpoklady vykazují obce Pasohlávky, Perná a Hrušovany u B.). Pokud jde o daňové výnosy, dosahují obce osy mírně nadprůměrných hodnot - skupinový průměr 2,5 (Pasohlávky 8,1 tis. Kč na obyvatele; Medlov, Mikulov a Ledce s více než 5 tis. Kč na obyvatele). Průměrnou intenzitou rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob však patří mezi nadprůměrné osy - skupinový průměr 2,1. Uhersko-hradišťská urbanistická osa se napojuje na východní radiální osu u obce Holubice a dále sleduje trasu silnice 1. tř. č. 50 a z větší části i trasu vedlejší železniční tratě (týká se území VÚSC Brno). V kontaktu s ní se nacházejí subcentra Slavkov u Brna a Bučovice a dalších sedm obcí s celkem 16,8 tis. obyvateli.
26
BPU
Consulting
Obce lokalizované na ose vykázaly mírně podprůměrné tempo dlouhodobého demografického vývoje (Slavkov u B. + 25%, na druhé straně Kožušice - 65,5%). Zřetelně pozitivní strukturální předpoklady dalšího rozvoje vykazují pouze Brankovice. Úroveň daňových příjmů se pohybuje mírně nad průměrem - odpovídající ukazatel 2,8 (pouze v případě Nevojic byl zjištěn daňový příjem více než 5 tis. Kč na obyvatele). Rozvoj podnikatelské aktivity fyzických osob dosahuje pouze průměru (2,9) a směrem k východu se tato aktivita výrazně snižuje. Tišnovská urbanistická osa se odštěpuje ze severní urbanistické osy u města Kuřimi a koresponduje s železniční tratí Brno – Havlíčkův Brod - Praha. Přísluší k ní pouze čtyři obce ze sledovaného VÚSC (včetně regionálního centra Tišnova) s 11,8 tis. obyvateli. Pro osu je charakteristický rychlý demografický vývoj s vůbec nejlepší dosaženou hodnotou skupinového průměru - 1,3 (Předklášteří + 35,6%, Tišnov + 22,1%, Hradčany + 20,6%). Rovněž u daňových příjmů dosahuje nejlepší hodnoty – skupinový průměr 2,0 (Tišnov a Předklášteří převyšují příjem 5 tis. Kč na obyvatele), ale skupinový průměr podnikatelské aktivity je pouze mírně nadprůměrný - 2,5. Severozápadní radiální urbanistická osa, resp. dopravně-urbanistická osa, je integrována dálnicí D 1 a v kontaktu s ní se kromě střediskové obce Rosice nachází dalších osm obcí. Celkový počet obyvatel těchto obcí činí 11,9 tis. obyvatel. Příslušné obce vykázaly ve sledovaném období pouze mírně nadprůměrné tempo demografického vývoje - skupinový průměr 2,9 (Ostopovice + 36%). S tím korespondují i vesměs podprůměrné strukturální předpoklady dalšího demografického vývoje. Shodné zařazení jako v předchozím případě vykazuje i aktuální úroveň daňových příjmů obcí (pouze Ostrovačice a Troubsko převýšily úroveň 5 tis. Kč na obyvatele). Jako nadprůměrnou však lze hodnotit úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob - skupinový průměr 2,0. Třebíčská urbanistická osa se odštěpuje z dálnice D1 v okolí města Rosice, u jehož přiřazení však byla dána přednost severozápadní radiální ose z důvodu blízkosti a kvalitního napojení na uvedenou dálnici. Osa koresponduje s trasou silnice 1. tř. č. 23 a železniční tratí Brno - Jihlava. Přísluší k ní tak pouze tři obce ze sledovaného VÚSC (včetně jednoho lokálního střediska) s 3,8 tis. obyvateli. Demografický vývoj dané části osy lze hodnotit, především díky Zastávce u Brna (+ 21,5%), jako mírně nadprůměrný - skupinový průměr 2,7, s celkově podprůměrnými strukturálními předpoklady dalšího vývoje. Zjištěný průměr daňových příjmů charakterizuje vůbec nejnižší hodnota - 3,7 (žádná z obcí nedosáhla příjmu vyššího než 4 tis. Kč na obyvatele). Úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob je rovněž nejnižší ze všech urbanistických os skupinový průměr daných obcí 3,3. Olomoucká urbanistická osa spojuje Vyškov přes Prostějov s Olomoucí. Dopravně je integrována rychlostní silnicí R 46. Na území VÚSC Brno k ní přísluší pouze dvě obce s 2,0 tis. obyvateli. Zjištěné skupinové průměry u obou obcí vyškovské části osy dosahují u podnikatelské aktivity hodnoty 2,0 a u dalších charakteristik shodných hodnot - 3,0. S tím korespondují i strukturální předpoklady dalšího demografického vývoje a úroveň daňových příjmů (obě obce nepřesáhly v tomto ohledu úroveň 4 tis. Kč na obyvatele). Jihozápadní tangenciální urbanistická osa směřuje ze Znojma na Moravské Budějovice a dále na Jihlavu v souladu s trasou silnice 1. tř. č. 38. V kontaktu s ní je šest především 27
BPU
Consulting
menších obcí s pouze 2,9 tis. obyvateli, takže na území znojemského okresu ji lze hodnotit jako nerozvinutou. Zařazené obce vykázaly vůbec nejnižší tempo demografického vývoje - skupinový průměr 3,7 (úbytek u všech obcí). Příznivější předpoklady pro další demografický rozvoj vykazují pouze Blížkovice. Podprůměrné, resp. mírně podprůměrné hodnoty, byly zjištěny i v případě daňových příjmů obcí (výjimkou je Grešlové Mýto s příjmy vyššími než 6 tis. Kč na obyvatele). Nadprůměrná hodnota zjištěného ukazatele úrovně rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob je patrně do značné míry podmíněna malou velikostí příslušných obcí (s výjimkou Blížkovic) - odpovídající skupinový průměr činí 2,0. tabulka 3: Regionální role územních os
Okres
Podíl obcí
Relace počtu obcí se střediskovou funkcí
přiřazených
přiřazených a nepřiřazených k osám
k osám z úhrnu
regionální
subregionální lokální
obyvatelstva v %
centra
centra
střediska
Blansko
47,2
2:0
1:0
3:4
Brno - venkov
43,7
0:1
-
8:9
Břeclav
55,8
3:0
1:1
4:4
Hodonín
52,8
3:0
2:0
6:8
Vyškov
62,3
1:0
3:0
1:0
Znojmo
42,5
1:0
1:1
1:0
6 okresů VÚSC
50,1
10 : 1
8:2
23 : 25
VÚSC (včetně Brna)
67,0
2.3.2
Marginalizovaná území
V důsledku přirozené koncentrace socioekonomického rozvoje do území s nejvhodnějšími rozvojovými předpoklady (regionální centra a je propojující rozvojové a urbanistické osy) dochází ve zbývajícím území k různorodým projevům marginalizace. Tento proces lze chápat jako trvalé snižování preferencí přiřazovaných určitému území podnikatelskými subjekty, státní správou a návazně i samotným obyvatelstvem. Jeho konkrétním projevem je zaostávání v ekonomickém rozvoji a vybavenosti území sociální a technickou infrastrukturou, provázené emigrací zejména mladého obyvatelstva. Míra této marginalizace je analyzována na základě výše popsaných indikátorů (dlouhodobý demografický vývoj, úroveň rozvoje podnikatelské aktivity, úroveň daňových příjmů obcí).
28
BPU
Consulting
Výsledkem provedených analýz je vymezení celkem pěti marginalizovaných oblastí v rámci brněnského kraje, charakterizovaných celkově podprůměrnou úrovní užitých indikačních ukazatelů. S kumulovanými projevy marginalizace se setkáváme ve čtyřech okresech: Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo. V okrese Blansko jde o oblast víceméně korespondující s územním obvodem Boskovic jako obce pověřené výkonem státní správy (k tomuto obvodu jsou na základě vybraných spádových vazeb, resp. geografické blízkosti, přiřazeny ještě další čtyři obce). Celkem jde o 60 obcí s přibližně 41 tis. obyvateli. Kromě centra Boskovic se na tomto poměrně rozsáhlém území jako lokální střediska vyprofilovaly pouze tři obce - Kunštát, Velké Opatovice a Olešnice. K tomu je potřebné poznamenat, že celkové marginalizaci oblasti nezabránil ani kontakt s vymezenou územní osou. V rámci okresu Hodonín odpovídá stanoveným kritériím marginalizace pouze nepříliš rozsáhlý obvod pověřené obce Velká nad Veličkou (přiřazena další jedna obec), plnící určité střediskové funkce na nejnižším hierarchickém stupni. Celkem jde pouze o devět obcí s necelými 10 tis. obyvateli, nacházejících se mimo kontakt s územními osami. V rámci okresu Vyškov je mezi marginalizované oblasti zařazen územní obvod pověřené obce - subcentra Bučovice (rozšířen o jednu obec). Celkem sem spadá 19 obcí s cca 15,5 tis. obyvateli. V daném území se nevyprofilovaly žádné další střediskové obce a ani probíhající územní osa (vzhledem k jejímu oslabování směrem k východu) nestačí na potlačení marginalizačních tendencí. S nejrozsáhlejšími projevy marginalizace se setkáváme v okrese Znojmo. V tomto směru jde především o rozsáhlé území, zahrnující územní obvod pověřené obce - subcentra Moravského Krumlova a řadu přilehlých obcí, převážně příslušných do územního obvodu Znojma (celkem 15 obcí). Marginální oblast tak zahrnuje více než 40 obcí s cca 22 tis. obyvateli, nacházejících se mimo kontakt s územními osami a s jednoznačnou funkčně střediskovou dominancí Moravského Krumlova. Další marginalizovaná oblast zahrnuje obce územního obvodu pouze na nejnižší úrovni střediskovosti se projevujících Hrušovan nad Jevišovkou (přiřazeno dalších pět obcí, z toho jedna z okresu Břeclav). Celkově jde o více než 20 obcí s přibližně 17 tis. obyvateli, nacházejících se mimo bezprostřední kontakt s územními osami (včetně obcí příslušných především ke znojemskému územnímu obvodu). Mezi marginalizované oblasti jsme zařadili rovněž celý obvod obecního úřadu pověřeného státní správou Vranov nad Dyjí 23 obcí s cca 5,8 tis. obyvateli.
29
BPU
Consulting
3 Demografická struktura Jihomoravského kraje tabulka 4: Základní charakteristiky kraje 27-16. Jihomoravský kraj (NUTS3) Jihomoravský Region (NUTS3) Ukazatel
Měřicí jedn.
1999
2000
2001
Obyvatelstvo Střední stav obyvatelstva
osoby
1 137 589
1 136 689
1 126 962
z toho ženy
osoby
586 480
585 690
580 543
Živě narození na 1 000 obyvatel
‰
8,4
8,4
8,5
Zemřelí na 1 000 obyvatel
‰
10,5
10,6
10,3
Migrační přírůstek/úbytek
‰
1,3
0,7
-1,3
%
10,0
10,0
10,0
Hrubý domácí produkt Podíl na HDP, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele v PPP ČR = 100
%
90,7
90,1
.
EU 15 = 100
%
53,4
53,3
.
343 349
333 798
Práce Průměrný počet zaměstnanců (fyz. osoby) v tom sféra: primární
osoby
332 985
osoby
21 290
18 913
17 776
sekundární
osoby
140 374
136 274
136 925
terciární
osoby Měřicí jedn.
181 685
178 611
178 284
Ukazatel
1999
2000
2001
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců
Kč
11 803
12 534
13 619
Míra nezaměstnanosti (k 31. 12.)
%
9,85
9,35
9,73
56 819
54 005
55 139
2 538
4 396
3 720
Neumístění uchazeči o zaměstnání (k 31. 12.)
osoby
Volná pracovní místa (k 31. 12.) Zemědělství Zemědělská půda (k 31. 12.)
ha
427 580
427 276
427 059
z toho orná půda
ha
360 262
359 641
359 439
Hospodářská zvířata skot
tis. ks
97
95
86
prasata
tis. ks
590
579
529
drůbež
tis. ks
4 187
4 715
4 698
4 107
3 628
3 080
12 997
13 407
13 589
3 092
3 118
2 878
69,2
71,5
22,8
22,7
Stavebnictví Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31. 12.) Dokončené byty Obytná plocha na 1 dokončený byt
m2
.
Školství Podíl žáků na populaci ve věku 15-19 let gymnázia
%
21,0
30
BPU Ukazatel
Měřicí jedn.
střední odborné školy
%
22,5
27,5
27,2
střední odborná učiliště
%
27,1
28,6
29,7
osoby
2,85
2,95
3,02
osoby
9,6
9,9
10,2
7,2
7,2
7,3
6,514
6,958
7,155
Zdravotnictví Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1 000 obyvatel (přepoč. počty) Lékaři v nemocnicích na 10 000 obyv. (přepoč. počty) Lůžka v nemocnicích na 1 000 obyvatel Průměrná pracovní neschopnost
%
1999
2000
Consulting
2001
Sociální zabezpečení Příjemci důchodů celkem (k 31. 12.)
osoby
292 530
294 673
296 277
z toho starobních celkem
osoby
148 771
151 427
152 803
5 837
6 215
6 726
Průměrný starobní důchod (k 31. 12.)
Kč
Pramen: ČSÚ
3.1 3.1.1
Trh práce Strukturální změny
V devadesátých letech došlo v kraji na trhu práce k zásadním strukturálním změnám v zastoupení hlavních národohospodářských sektorů na celkové zaměstnanosti. Bilance pracovních sil k 31.12.1989 uváděla, že na území Brněnského kraje bylo 564 022 pracujících, z toho v primárním sektoru pracovalo 79,5 tis. osob (14,1 %), v sekundárním sektoru nejvíce, a to 269,1 tis. pracujících (47,7 %) a na terciér připadalo zbylých 215,4 tis. osob (38,2 %). Devadesátá léta nejen v krajích, ale i v celé ČR, jsou charakteristická významným úbytkem pracovníků ve výrobních sektorech hospodářství a nárůstem počtu pracovníků v terciárním sektoru. Poslední publikovaná data o zaměstnanosti v civilním sektoru národního hospodářství hovoří, že na území Brněnského kraje pracovalo v primárním sektoru 31 455 osob (5,7 % ze všech zaměstnaných, 39,6 % stavu z konce roku 1989), v sekundárním sektoru 210 248 osob (38,1 % ze zaměstnaných, 78,1 % stavu z konce roku 1989) a v terciárním sektoru 310 187 osob (46,2 %, 144,0 % stavu z konce roku 1989). Terciér se tak stal nejvýraznějším sektorem (co se týká zaměstnanosti) ekonomiky kraje. V civilním sektoru hospodářství kraje pracovalo celkem 551 890 osob.
31
BPU
Consulting
tabulka 5: Odvětvová struktura pracovníků v okresech (tehdejšího) Brněnského kraje
k 31.12.1996 Odvětví
Podíl NH (v %)
Podíl odvětví NH (v %) v okrese : BK
zem les rybolov
BM
BO
BV
HO
VY
ZN
KRAJ
86
16
79
87
71
12 3
13 8
57
42,0
23,1
37,2
27,6
38,8
28,9
26,9
29,0
7,0
10,0
9,9
7,7
8,7
7,6
7,9
9,1
13,2
19,8
17,7
17,8
14,6
16,1
16,2
17,8
pohost. a ubytov.
1,7
2,7
2,1
2,2
1,8
2,3
1,8
2,3
doprava, pošty
4,7
6,3
5,7
9,4
6,4
5,7
6,7
6,4
peněž. a pojišťov.
1,0
1,9
0,3
1,3
1,1
1,2
1,1
1,4
nemov., výzk., výv.
5,8
14,0
8,2
8,8
6,2
7,0
7,3
10,4
veř. správa
2,6
3,0
2,9
4,3
2,7
3,3
4,0
3,1
školství
7,1
8,3
2,9
6,1
6,4
7,4
7,1
7,1
zdravotnictví
4,0
6,3
3,4
3,8
4,0
4,8
5,1
5,1
ostatní služby
2,3
3,0
1,8
2,3
2,2
3,4
2,1
2,6
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
44 209
260 203
51 992
50 474
69 577
31 114
44 321
551 890
průmysl stavebnictví obchod
pracovníci celkem pracovníci celkem – abs.
Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství podle krajů a okresů za rok 1996, ČSÚ, Praha, 1997, výpočty GaREP 1998.
3.1.2
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v ČR v letech 1993 – 2002 podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zobrazuje následující graf (údaje v %, u MPSV údaje ke konci roku, u VŠPS průměrné roční údaje v uvedených letech )
(Pramen dat: publikace ČSÚ Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje České republiky a MPSV)
32
BPU
Consulting
Pozn. Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle (nezaměstnaní MPSV + zaměstnaní VŠPS). MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak (kromě jiného) stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je v tomto případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. Z uvedených přehledů je zřejmé, že okresy s vysokou závislostí své ekonomické aktivity na zemědělství, to je okres Břeclav a zejména okresy Hodonín a Znojmo, vykazují také nejvyšší míru nezaměstnanosti. Jihomoravský kraj vykazuje úroveň nezaměstnanosti k 31.12.2002 ve výši 11,2 %, což je více, než celostátní průměr ke stejnému datu (9,81). K 31.7.2003 pak činí nezaměstnanost v kraji 11,07 % při nárůstu celostátního průměru na 9,88 %. Tento výkyv je způsoben zejména situací v okrese Znojmo, kde se evidentně projevuje vysoký podíl sezónní zaměstnanosti pracovníků v zemědělství, kteří jsou nuceni se v mimovegetačním období znovu evidovat na úřadech práce.
33
BPU
Consulting
tabulka 6: Míra nezaměstnanosti v % Území
k 31. 7. 2003
k 31. 12. 2002
Území
k 31. 7. 2003
k 31. 12. 2002
Praha
3,92
3,73 Hradec Králové
6,62
6,55
Benešov
3,90
3,86 Jičín
7,86
7,97
Beroun
5,74
5,64 Náchod
6,92
6,67
Kladno
10,18
5,86
6,01
Kolín
10,03
Kutná Hora
11,70
10,16 Rychnov nad Kněžnou 9,93 Trutnov 12,63 Královéhradecký kraj
8,92
9,31
7,24
7,30 10,01
Mělník
7,93
7,81 Chrudim
9,54
Mladá Boleslav
4,81
4,64 Pardubice
6,62
6,25
Nymburk
8,71
9,19 Svitavy
12,21
12,41
Praha-východ
3,56
3,57 Ústí nad Orlicí
8,00
7,74
Praha-západ
2,73
2,75 Pardubický kraj
8,73
8,66
Příbram
8,24
8,49 Havlíčkův Brod
6,97
6,69
Rakovník
7,74
7,66 Jihlava
7,45
6,93
Středočeský kraj
7,15
7,21 Pelhřimov
České Budějovice
4,55
4,73 Třebíč
Český Krumlov
8,66
Jindřichův Hradec
5,54
6,70 Vysočina
Písek
6,79
8,38 Blansko
9,38
8,88
Prachatice
6,42
7,29 Brno-město
10,86
10,04
Strakonice
7,65
7,36 Brno-venkov
8,61
8,72
10,39 Žďár nad Sázavou
4,56
4,48
12,67
13,46
9,05
8,49
8,50
8,32
Tábor
5,62
5,67 Břeclav
10,91
11,82
Jihočeský kraj
6,04
6,65 Hodonín
15,16
15,42
Domažlice
6,47
6,12 Vyškov
9,65
9,64
Klatovy
7,40
7,41 Znojmo
12,43
15,52
Plzeň-město
7,84
7,40 Jihomoravský kraj
11,07
11,20
Plzeň-jih
5,15
5,21 Jeseník
15,40
16,88
Plzeň-sever
6,45
6,37 Olomouc
11,48
11,62
Rokycany
7,90
7,52 Prostějov
9,36
10,03
Tachov
9,60
9,23 Přerov
12,99
12,80
Plzeňský kraj
7,29
7,06 Šumperk
12,25
13,11
7,21 Olomoucký kraj
11,82
12,20
11,34
11,04
Cheb
7,20
Karlovy Vary
10,10
10,20 Kroměříž
Sokolov
12,46
12,49 Uherské Hradiště
Karlovarský kraj
9,98
10,07 Vsetín
8,72
8,69
11,66
11,85
Děčín
15,10
15,20 Zlín
9,94
9,72
Chomutov
18,38
17,70 Zlínsky kraj
10,33
10,22
Litoměřice
13,27
13,18 Bruntál
16,74
16,70
Louny
17,78
18,58 Frýdek-Místek
14,83
14,45
Most
22,96
21,71 Karviná
20,46
19,58
Teplice
19,13
18,21 Nový Jičín
14,58
13,39
Ústí nad Labem
15,35
15,34 Opava
11,54
11,66
Ústecký kraj
17,47
17,13 Ostrava-město
18,23
17,20
Česká Lípa
9,16
9,17 Moravskoslezský kraj
16,52
15,89
Jablonec nad Nisou
8,43
8,15 Celkem ČR
9,88
9,81
Liberec
10,35
9,21
Semily
8,01
7,43
Liberecký kraj
9,25
8,68
34
BPU 3.2
Consulting
Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji tabulka 7: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství v období 1995 – 2000 Tab. 11.1.1.1. - Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1995 - 2000
kraj
Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
2000 1995 Počet Pracovníci Podíl Podíl kraje Počet pracovníků Pracovníci Podíl Podíl kraje Úbytek pracovníků trvale činných v 1/2 na počtu pracovníků s hlavním v 5/6 na počtu pracovníků v zemědělství pracovníků národním v zemědělství ČR zaměstnáním národním v zemědělství ČR v období 1) 2) 3) 4) 1995/2000 1995/2000 v zemědělství hospodářství v zemědělství hospodářství abs. abs. % % abs. abs. % % abs. % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 426 755 619 0,2 0,6 763 613 400 0,1 0,5 663 46,5 33 134 427 888 7,7 13,9 21 885 520 700 4,2 14,2 11 249 34,0 25 361 294 322 8,6 10,6 16 691 299 700 5,6 10,5 8 670 34,2 20 320 261 836 7,8 8,5 12 912 266 400 4,8 8,2 7 408 36,5 4 132 140 169 2,9 1,7 2 004 150 800 1,3 1,3 2 128 51,5 11 639 348 443 3,3 4,9 7 780 348 500 2,2 5,0 3 859 33,2 5 484 198 386 2,8 2,3 3 549 201 900 1,8 2,3 1 935 35,3 16 499 283 080 5,8 6,9 10 977 263 500 4,2 7,0 5 522 33,5 17 544 247 975 7,1 7,4 12 341 228 900 5,4 7,8 5 203 29,7 27 223 230 585 11,8 11,4 19 070 239 300 8,0 12,1 8 153 29,9 29 609 524 913 5,6 12,4 20 241 521 300 3,9 12,8 9 368 31,6 18 714 277 327 6,7 7,9 12 087 278 600 4,3 7,7 6 627 35,4 12 088 265 679 4,5 5,1 7 232 268 300 2,7 4,6 4 856 40,2 15 161 542 962 2,8 6,4 9 700 530 500 1,8 6,1 5 461 36,0 238 334 4 799 184 5,0 100,0 157 232 4 731 800 3,3 100,0 81 102 34,0
1)
Pramen: Agrocenzus 1995, ČSÚ 1996.
2)
Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství podle krajů a okresů za rok 1995, ČSÚ 1996.
3)
Pramen: Agrocenzus 2000, ČSÚ 2001.
4)
Pramen: Statistická ročenka Zlínského kraje 2001, ČSÚ 2001.
tabulka 8: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství v období 1991 – 2001 Tab. 11.1.1.2. - Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1991 - 2001
kraj
Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
1991 2001 Podíl Podíl kraje Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Podíl Podíl kraje Úbytek pracovníků Evidenční počet Osoby ekonomicky 1/2 na počtu pracovníků v zemědělství, ekonomicky 5/6 na počtu pracovníků v zemědělství pracovníků v zemědělství1) aktivní2) v zemědělství ČR lesnictví aktivní v zemědělství ČR v období 3) 3) a rybolovu celkem 1991/2001 1991/2001 abs. abs. % % abs. abs. % % abs. % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 8 357 648 993 1,3 1,7 3 685 639 873 0,6 1,6 4 672 55,9 72 345 585 516 12,4 14,5 28 470 587 193 4,8 12,3 43 875 60,6 49 303 328 880 15,0 9,9 24 707 322 142 7,7 10,7 24 596 49,9 37 328 294 355 12,7 7,5 18 044 287 059 6,3 7,8 19 284 51,7 10 556 165 910 6,4 2,1 4 642 163 520 2,8 2,0 5 914 56,0 28 306 443 086 6,4 5,7 13 432 429 514 3,1 5,8 14 874 52,5 15 469 231 936 6,7 3,1 6 238 226 413 2,8 2,7 9 231 59,7 31 778 293 251 10,8 6,4 14 588 280 271 5,2 6,3 17 190 54,1 30 969 267 530 11,6 6,2 15 882 256 641 6,2 6,9 15 087 48,7 48 078 269 367 17,8 9,6 24 891 257 511 9,7 10,8 23 187 48,2 63 460 587 406 10,8 12,7 28 325 571 002 5,0 12,3 35 135 55,4 35 404 330 193 10,7 7,1 18 652 325 480 5,7 8,1 16 752 47,3 33 494 312 940 10,7 6,7 11 822 299 663 3,9 5,1 21 672 64,7 35 419 661 739 5,4 7,1 17 718 633 452 2,8 7,7 17 701 50,0 500 266 5 421 102 9,2 100,0 231 096 5 279 734 4,4 100,0 269 170 53,8
1)
Pramen: Okresy v ČR 1992, ČSÚ 1993.
2)
Pramen: Základní údaje za republiky, kraje a okresy, SLDB 1991, FSÚ 1992.
3)
Pramen: Předběžné výsledky ze SLBD 2001, ČSÚ 2002.
35
BPU
Consulting
Základním metodickým problémem sledovanosti zaměstnanosti v zemědělství je, že ČSÚ sleduje odvětvovou zaměstnanost dle OKEČ, a to dohromady ve skupině zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov. Vývoj zaměstnanosti v těchto třech oborech je přitom ve skutečnosti zásadně odlišný, neboť zatím co zemědělství prochází radikální restrukturalizací spojenou s dramatickou redukcí počtu ekonomicky aktivních pracovníků, lesnictví naopak zažívá významnou renesanci spojenou s dalším postupným zalesňováním, včetně udržování relativně stabilní zaměstnanosti. Eliminace tohoto úskalí je možná pouze porovnáním srovnatelných dat z tabulky Pracovní síly v zemědělství – součet věkových skupin v členění kraj – okres (zdroj: Agrocensus 2000), kde jsou uvedeni pracovníci v hlavním zaměstnání v zemědělství v Jihomoravském kraji v počtu 20 241 osob, z toho zaměstnanci v počtu 11 491. Naopak tabulka č. J-01. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu v Jihomoravském kraji za období 1994 až 2001 uvádí ve srovnatelném r. 2000 počet zaměstnanců ve výši 18 913 osob. Rozdílem hodnot dostaneme hrubý odhad počtu zaměstnanců v lesnictví a rybolovu v Jihomoravském kraji v r. 2000 v počtu 7 422, tedy jejich podíl na zaměstnancích vykazovaného celkového sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu je 39,2 % a zaměstnanců v zemědělství je 60,8 %. Podíl obyvatelstva Jihomoravského kraje, ekonomicky aktivního v zemědělství, lesnictví a rybolovu v r. 2002 činil 4,97 %, tedy o něco více, než průměr ČR, který činí 4,39 %, ale výrazně méně, než činí podíl tohoto obyvatelstva v zemědělsky zdánlivě méně exponovaných regionech. tabulka 9: Podíl ekonomicky aktivních v zemědělství, lesnictví a rybolovu NÁZEV Česká republika Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský
P3 10230060 1169106 1122473 1175955 1124562 1487189 1646929 1234379 1269467 1169106 1122473 625267 550688 304343 820219 428184 550724 508281 519211 1127718
P7 5253400 635105 584628 606220 588946 759927 825001 622894 630679 635105 584628 320546 285674 162347 426599 225154 279064 255709 256686 568315
Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
639369 595010 1269467
324278 298616 630679
P8 51,35 54,32 52,08 51,55 52,37 51,10 50,09 50,46 49,68 54,32 52,08 51,27 51,88 53,34 52,01 52,58 50,67 50,31 49,44 50,40
P11 4766463 601031 544018 565792 505323 706876 752168 558325 532930 601031 544018 300237 265555 144891 360432 209451 262014 235411 238878 513290
P11 4766463 601031 544018 565792 505323 706876 752168 558325 532930 601031 544018 300237 265555 144891 360432 209451 262014 235411 238878 513290
P59 230475 3657 28402 42609 18006 36619 53096 30415 17671 3657 28402 24622 17987 4628 13378 6215 14556 15848 24837 28259
50,72 50,19 49,68
285985 272340 532930
285985 272340 532930
18618 11797 17671
P60 4,39 0,58 4,86 7,03 3,06 4,82 6,44 4,88 2,80 0,58 4,86 7,68 6,30 2,85 3,14 2,76 5,22 6,20 9,68 4,97 5,74 3,95 2,80
Legenda: P3 P7 P8 P11
Obyvatelstvo úhrnem-celkem-abs. Ekonomicky aktivní celkem-celkem-abs. Ekonomicky aktivní celkem-celkem-% Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnaní-celkem-abs.
P12 Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnaní-celkem-% P59 Ekonomicky aktivní podle odvětví: zemědělství, lesnictví, rybolov-celkem-abs. P60 Ekonomicky aktivní podle odvětví: zemědělství, lesnictví, rybolov-celkem-%
36
BPU
Consulting
Úhrnem v tom: Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
229 387 130 307 171 991
153 440
3 121 673
467 811 299 601
187 935
176 885
90 004
150 413 1 202 067 165 675
1 448 18 422 63 368 130 617 27 029 13 095
17 153 76 428 10 630
12 887 74 380 8 538
2 698 40 102 3 876
6 546 93 744 13 671
3 369 68 982 4 658
10 140 77 580 7 929
10 974 66 537 9 011
242 759 43 192 264 451 70 460
60 001 16 187 57 041 32 375
23 837 2 928 26 302 3 655
11 343 1 758 15 000 3 116
12 562 1 240 14 569 2 854
5 090 1 994 6 014 1 134
13 074 2 077 23 930 3 074
7 205 1 272 7 417 2 194
11 171 2 016 12 128 2 500
10 744 1 215 13 229 2 828
7 708 1 238 9 470 1 620
183 742 189 969 288 919 216 928 103 098
68 299 37 058 43 731 32 424 28 850
12 049 17 528 25 006 18 953 7 209
7 476 11 143 17 425 11 565 4 898
7 700 10 436 15 284 11 822 4 613
2 584 6 223 7 380 10 053 2 856
10 541 16 038 19 764 18 039 8 889
4 634 7 759 11 809 7 462 3 546
5 624 9 795 15 666 12 951 4 491
5 394 7 358 13 887 9 283 2 980
4 687 7 531 13 813 10 103 3 302
Moravskoslezský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Královehradecký
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
ČR
Středočeský
Odvětví NH podle OKEČ 1)
Hl. m. Praha
tabulka 10: Průměrný počet zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle NUTS 3 a odvětví v roce 2001 (fyzické osoby)
160 790 332 985 182 946 174 595 362 996 19 077 17 776 74 147 117 353 8 094 19 572
13 351 74 220 10 674
6 499 10 073 84 635 159 974 9 599 19 299
28 754 4 502 27 048 5 408
12 387 1 463 14 860 2 373
13 766 1 580 9 525 2 143
25 117 3 722 27 918 5 186
21 735 20 148 36 364 23 440 10 885
6 500 10 137 18 141 13 763 5 077
7 454 8 280 15 713 10 699 4 702
19 065 20 535 34 936 26 371 10 800
1) Údaje jsou uvedeny metodou převažující činnosti zpravodajské jednotky.
Údaje za ČR neobsahují počty zaměstnanců na pracovištích mimo území ČR (zejména v SR). Pramen: ČSÚ
37
BPU
Consulting
tabulka 11: Pracovní síly v zemědělství - součet věkových skupin Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor ČR,kraj,okres
kraj/okres
v tom Prac. členové další družstva, zaměstnanci akcionáři a.s., SHR spolupracující spolupracující společníci podnikatel(ka) manžel(ka) členové obchodních a jiných domácnosti společností celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy
Pracovníci v hlavním zaměstnání k 30.9.2000
A HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHR. KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ VYSOČINA Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ČR CELKEM Pramen: ČSÚ
celkem
z toho ženy
1
2
3
4
14 5 469 4 939 4 097 302 1 101 919 4 063 4 677 8 721
1 1 791 1 663 1 437 89 361 300 1 294 1 552 2 797
7 137 2 056 1 486 806 157 1 028 492 1 078 942 1 555
1 124 573 1 372 2 550 2 298 961 2 613
424 789 292 11 625 1 186 1 143 1 305 959 944 413 858 1 037 1 597
293 2 406 451 349 295 509
143 59 241 424 189 130 374
11 491 6 368 3 378 6 488 87 986
4 893 6 690 2 557 4 699 1 322 3 100 2 718 2 155 33 492 50 946
763 21 885 16 691 12 912 2 004 7 780 3 549 10 977 12 341 19 070
228 7 630 5 563 4 255 618 2 880 1 193 3 702 4 402 6 311
567 13 488 9 646 7 675 1 484 5 295 1 975 5 411 6 404 8 316
2 099 669 2 878 4 424 3 474 1 995 4 702
768 319 1 110 1 761 1 356 746 1 685
20 241 12 087 7 232 9 700 157 232
7 745 4 434 2 570 3 840 55 371
5 179 5 071 3 340 2 503 461 2 153 716 2 016 2 532 3 031
6
2 305 1 560 1 633 775 1 051 616 793 799 17 067 13 487
8 21 279 185 118 34 160 82 138 141 199
9 27 449 355 211 39 196 83 244 170 286
10 22 370 314 164 28 162 66 214 145 245
11 18 423 265 123 22 160 80 181 148 192
24 13 30 71 24 12 66
28 14 45 86 22 28 78
22 8 41 74 18 24 66
15 12 34 59 21 18 40
5 4 8 22 6 2 7
253 199 109 117 74 50 130 104 2 296 2 082
54 25 10 24 521
240 301 110 128 113 88 175 154 1 995 2 731
12 5 119 61 33 6 44 29 40 32 39
38
BPU
Consulting
39
BPU
Consulting
.
4 Ekonomická výkonnost kraje 4.1
Celková ekonomická výkonnost Jihomoravského kraje
Celkovou ekonomickou výkonnost Jihomoravského kraje lze dokumentovat z Regionálních účtů dle Statistické ročenky ČSÚ 2002 hodnotami tvorby hrubého domácího produktu (HDP) ve srovnání s průměrem za celou ČR a ve srovnání vybraných ukazatelů se zeměmi EU. Srovnání vývoje HDP v běžných cenách a ve stálých cenách zobrazuje následující graf (pramen: ČSÚ).
40
BPU
Consulting
Nejvýznamnější pokles pracovníků v zemědělství ve srovnání s ostatními sektory je zobrazen na grafu (pramen: ČSÚ)
41
BPU
Consulting
tabulka 12: Regionální účty ČR
Česká republika UKAZATEL Hrubá přidaná hodnota celkem v mil Kč v tom odvětví (v %):
A Zemědělství a lesní hospodářství B Rybolov C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody F Stavebnictví G Obchod, opravy spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladováni, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Komerční L Veřejná administrativa M Školství N Zdravotnictví, veter. a sociální činnost O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby P Soukromé domácnosti s domácím personálem Q Exteritoriální organizace a spolky FISIM Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Čisté daně na produkci Hrubý domácí produkt v mil, Kč (kupní ceny) Hrubý domácí produkt v mil. EURO (ECU) Hrubý domácí v mil. PPS Podíl regionu na HDP České republiky v % Vývoj HDP, stálé ceny 1995, min. rok = 100 % Střední stav obyvatel Podíl na počtu obyvatel ČR v % Míra nezaměstnanosti v % Počet nezaměstnaných v tis. osob Podíl na celkové zaměstnanosti ČR, v % HDP na 1 obyvatele v Kč HDP na 1 obyvatele v EURO (ECU) HDP na 1 obyvatele v PPS HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 15 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, CC - 13 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, CECC - 10 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 25 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 28 = 100 Tvorba hrubého fixního kapitálu v mil. Kč Podíl kraje v % na THFK, ČR = 100 THFK na 1 obyvatele v Kč THFK na 1 obyvatele, ČR=100
1996
1997
1998
1999
2000
2001 1)
1 449 750 1 564 389 1 718 120 1 762 447 1 840 174 1 985 214 4,8 0,1 2,S 28,0 5,8 7,7 10,3 3,0 7,7 3,9 11,7 4,7 3,5 3,4 2,9 0,0 0,0
4,4 0,0 1,9 28,2 4.0 8,0 13,2 2,1 8,2 3,7 11,4 5,5 3,3 3,S 2,7 0,0 0,0
4,6 0,0 1,7 26,8 4.0 7,2 14,0 1,8 8,4 S,3 12,0 5,3 3,0 3,3 2,6 0,0 0,0
4,2 0,0 I,S 26,3 4.0 7,2 14,3 2,0 8,0 4,9 12,1 5,2 3,6 3,7 3,0 0,0 0,0
4,3 0,0 1,4 26,9 3,9 7,1 14,3 2,3 8,1 4,5 12,1 5,0 3,4 3,7 2,9 0,0 0,0
4,1 0.0 1,4 27,4 4.0 7,1 14,8 2,2 8,2 3,6 12,1 14,9 : : : : :
58 511 1 391 239 175 729 1 566 968 45 476 122 552 100,0 104,3 10 315 353 100 3,9 201,5 100 151 906 4 409 11 881 100,0 64 179 166 74 80 500 636 100,0 48 533 100,0
63 251 1 501 138 178 783 1 679 921 46 755 124 913 100,0 99,2 10 303 642 100 4,8 248,3 100 163 041 4 538 12 123 100,0 63 171 160 72 78 514 498 100,0 49 934 100,0
68 923 1 649 197 189 891 1 839 089 50 636 126 172 100,0 99,0 10 294 943 100 6,5 335,7 100 178 640 4 919 12 256 100,0 61 167 156 70 75 535 459 100,0 52 012 100,0
66 180 1 696 267 206 027 1 902 294 51 575 128 947 100,0 100,5 10 282 784 100 8,7 454,1 100 184 998 5 016 12 540 100,0 59 169 154 68 74 528 273 100,0 51 375 100,0
69 730 1 770 444 214 389 1 984 833 55 755 137 058 100,0 103,3 10 272 503 100 8,8 452,6 100 193 218 5 428 13 342 100,0 59 169 153 68 74 561 519 100,0 54 662 100,0
: 1 935 734 222 094 2 157 828 63 338 143 332 100,0 103,3 10 224 192 100 8,8 421.0 100 211 051 6 195 14 019 100,0 601 1841 154 69 77 601 976 100,0 58 878 100,0
Pramen: ČSÚ
42
BPU
Consulting
tabulka 13: Regionální účty - Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj UKAZATEL Hrubá přidaná hodnota celkem v mil Kč
1996 149 627
1997 160 134
1998 175 755
1999 176 742
2000 183 433
A Zemědělství a lesní hospodářství
5,2
5,3
5,4
4,9
4,8
B Rybolov
0,7
0,7
0,5
0,4
0,4
0.4
C Dobývání nerostných surovin
26
26,6
24,7
24,8
25,8
26,1
D Zpracovatelský průmysl
5,2
3,6
3,6
3,4
3.V
3,4
E Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody
8,1
8,8
7,9
8,4
8,2
7,9
11,6
13,8
15,3
14,4
14,2
16,0
2,5
2
1,6
1,7
2
1,9
7
7,5
8
7,7
7,8
7,6
2,9
2,8
3,8
3,2
3
2,2
14,1
14
13,1
5,4
5
16,6
4,5
4,4
:
4,1
4,1
:
2,8
2,8
:
V tom odvětví (v %):
F Stavebnictví G Obchod, opravy spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladováni, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví
2001 1) 198 647 4,7
15,7
13,4
K Komerční služby
4,5
5,4
L Veřejná administrativa
4,3
4
M Školství
3,8
3,8
A Zdravotnictví, veter. a sociální činnost
2,4
2,3
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
0
0
0
0
0
:
P Soukromé domácnosti s domácím personálem
0
0
0
0
0
:
Q Exteritoriální organizace a spolky
0
0
0
0
0
:
6 039
6 475
71
6 637
6 951
49 511
143 589 18 137 161 725 4 694 12 649 10,3 104 1 140 427 11,1 3,2 18 10,9 141 811 4 116 11 091 93,4 60 173 156 69 75 52 699 10,5 46 210 95,2
153 660 18 301 171 960 4 786 12 786 10,2 98,3 1 139 068 11,1 3,6 19,8 10,9 150 966 4 202 11 225 92,6 58 164 150 67 72 51 086 9,9 44 849 89,8
1 687 194 1 881 52 129 10,2 98,9 11 385 11,1 5,1 28,8 11 165 248 46 113 92,5 0,56 1,59 1,45 65 70 57 825 10,7 50 318 96,7
170 106 20 661 190 766 5 172 12 931 10,0 98,2 1 137 589 11,1 8,0 46 11,1 167 694 4 546 11 367 90,6 53 157 139 62 67 54 982 10,4 48 332 94,1
176 482 21 371 197 853 5 558 13 662 10,0 102,5 1 136 689 11,1 8,3 47,1 11,1 174 060 4 889 12 019 90,1 53 157 138 61 67 54 126 9,6 47 618 87,1
193 696 22 223 215 920 6 338 14 342 10,0 102,9 1 126 962 11,0 8,5 47,9 10,8 191 594 5 624 12 726 90,8 55 167 140 63 70 50 412 8,4 44 732 76
FISIM Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Čisté daně na produkci Hrubý domácí produkt v mil, Kč (kupní ceny) Hrubý domácí produkt v mil. EURO (ECU) Hrubý domácí v mil. PPS Podíl regionu na HDP České republiky v % Vývoj HDP, stálé ceny 1995, min. rok = 100 % Střední stav obyvatel Podíl na počtu obyvatel ČR v % Míra nezaměstnanosti v % Počet nezaměstnaných v tis. osob Podíl na celkové zaměstnanosti ČR, v % HDP na 1 obyvatele v Kč HDP na 1 obyvatele v EURO (ECU) HDP na 1 obyvatele v PPS HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 15 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, CC - 13 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, CECC - 10 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 25 = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU - 28 = 100 Tvorba hrubého fixního kapitálu v mil. Kč Podíl kraje v % na THFK, ČR = 100 THFK na 1 obyvatele v Kč THFK na 1 obyvatele, ČR=100
Poznámka
5,4 3,6
1) Jedná se o experimentální údaje ze čtvrtl. národních účtů Hodnota v odvětví L kumulativně vyjadřuje hodnotu za odvětví L až Q : Údaj není k dispozici
Pramen:ČSÚ
Z výše uvedených tabulek vyplývají následující skutečnosti: Střední stav obyvatel Jihomoravského kraje má stále klesající tendenci, neboť od r. 1996, kdy činil 1 140 427 obyvatel, poklesl v r. 2001 na 1 126 962 obyvatel.
43
BPU
Consulting
Podíl na počtu obyvatel ČR v procentech se dlouhodobě udržuje na hodnotě 11,1 % (od 1996 do 2000, v r. 2001 poklesl na 11,0 %), takže počet obyvatel v Jihomoravském kraji klesá o něco rychleji, než je celostátní průměr. Hrubý domácí produkt Jihomoravského kraje vzrostl od r. 1996, kdy činil 161 725 mil. Kč na 215 920 mil. Kč v roce 2001, přičemž podíl Jihomoravského kraje na HDP celé republiky se snížil z 10,3 % v r. 1996 na 10,0 již v r. 1999 a tento podíl přetrvává až do r. 2001. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele Jihomoravského kraje sice vzrostl z 141 811 Kč v r. 1996 na 191 594 Kč v r. 2001, i tak však činil pouhých 93,4 % HDP na 1 obyvatele z průměru ČR a dále poklesl na 90,8 % proti průměru tohoto ukazatele za celou ČR. Obdobně nepříznivý trend se projevuje při srovnání podílu tvorby HDP na 1 obyvatele Jihomoravského kraje ve srovnání se zeměmi EU, který v r. 1996 činil 60 % a v letech 1999 až 2000 poklesl na 53 % a v r. 2001 mírně vzrostl na 55 %. Za zvlášť alarmující pro další vývoj ekonomiky Jihomoravského kraje je nutno považovat trend ukazatele tvorby hrubého fixního kapitálu, který v příkré disproporci k růstu tvorby HDP výrazně stagnuje od 52 699 mil. Kč v r. 1996 přes navýšení na 57 285 mil. Kč v r. 1998 až po prudký pád na 50 412 mil. Kč v r. 2001. Podíl kraje na tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR činil v r. 1996 10,5 %, v r. 1998 mírně vzrostl na 10,7 %0 a v r. 2001 se zhroutil na 8,4 %. Tvorba HDP na 1 obyvatele v Jihomoravském kraji kolísala od 46 210 Kč v r. 1996 po 50 318 Kč v r. 1998 a dosáhla nejnižší hodnoty v r. 2001, kdy činila pouhých 44 732 Kč. Zcela fatální rozměry má srovnání tvorby hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele Jihomoravského kraje s průměrem za ČR, který v r. 1996 činil 95,2 %, v r. 1998 96,7 %, ale v r. 2001 již poklesl na 76 % celorepublikového průměru. Tvorba hrubého fixního kapitálu vyjadřuje objem finančních prostředků, který je z HDP reinvestován do obnovy základních fondů. Výrazný pokles tohoto ukazatele za sledované období znamená, že HDP vytvořený v kraji se ve značné míře vyváží mimo území kraje a investuje jinde. 4.2
Ekonomická výkonnost zemědělství Jihomoravského kraje
Jihomoravský kraj je tradičně považován z hlediska zemědělské produkce za jeden z nejvýznamnějších v České republice a úroveň jihomoravského zemědělství byla po dlouhou dobu jedním z důležitých prvků prestiže regionu. Situaci jihomoravského zemědělství v tradičních regionech a skutečné postavení Jihomoravského kraje v zemědělství jako celku vůči jiným krajům z hlediska ekonomické perspektivy a konkurenceschopnosti je však nutno dokumentovat na pokud možno exaktních číslech. Ekonomická výkonnost zemědělství se obvykle vyjadřuje souhrnným ukazatelem hrubé zemědělské produkce (HZP). ČSÚ však tento ukazatel sleduje pouze za ČR celkem a údaje za kraje nejsou vůbec k dispozici. ČŠÚ tento stav zdůvodňuje nemožností sledovat tento ukazatel územně pro přílišnou roztříštěnost zpravodajských jednotek. Metodiky EUROSTAT však toto sledování předpokládají a dle našich informací územní sledování tohoto ukazatele bude zahájeno do tří let. Ekonomicky významné ukazatele vývoje hrubé zemědělské produkce, produktivity práce v zemědělství a podílu HZP na tvorbě HDP lze tak dokumentovat pouze na úrovni ČR tak, jak je uveden v následujících tabulkách souhrnných ukazatelů národního hospodářství ze statistické ročenky ČSÚ. Z jejich analýzy vyplývají následující závěry: Hrubá zemědělská produkce přepočtená na stálé ceny r. 1989 poklesla ze 106 143 mil. Kč v roce 1990 na 76 135 mil. Kč v roce 2001, to je o 28,3 %. Z toho rostlinná produkce poklesla 44
BPU
Consulting
ze 44 417 mil. Kč v roce 1990 na 35 443 mil. Kč, to je o 20,2 % a produkce živočišné výroby poklesla ve stejném období z 61 726 mil. Kč na 40 692 mil. Kč, to je o 34,1 %. Intenzita zemědělské výroby, měřená HZP / 1ha zemědělské půdy se tak ve sledovaném období 1990 - 2001 změnila z 25 040,- Kč na 17 794,- Kč, to je o 29,0 %. Produktivita práce v zemědělství ČR, měřená HZP na 1 pracovníka v zemědělství se od roku 1990, kdy činila 191 039,- Kč zvýšila v roce 2001 až na 449 212,- Kč, to je o +135,1 %! Tento závratný nárůst produktivity práce má dva hlavní aspekty: 1) Ukazuje vysokou míru uměle udržované zaměstnanosti v zemědělství před změnami v r. 1989 2) Snížení počtu pracovníků v zemědělství za období 1991 až 2001 představuje pokles na 53,8 % a je spojen se snížením podílu ekonomicky aktivních osob v zemědělství na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v ČR celkem, což je doprovázeno výrazným poklesem sociálně-ekonomického významu zemědělství a z pohledu centrálních exekutivních orgánů i poklesem makroekonomické závažnosti jeho problémů. 3) Snížení počtu pracovníků v zemědělství dokládá zároveň hloubku sociálněekonomických otřesů, které venkov v ČR musel od r. 1990 absorbovat.
45
BPU
Consulting
tabulka 14: Souhrnné ukazatele národního hospodářství - zemědělství SOUHRNNÉ UKAZATELE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Zemědělství
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Hrubá zemědělská produkce
mil. Kčs/Kč, s. c. 1989
106143
96683
85008
83059
78090
82031
80916
76803
77351
77Í98
74269
76135
v tom: rostlinná produkce
mil. Kčs/Kč, s. c. 1989
44417
43072
35750
37387
34679
35694
36438
35138
34535
36250
33700
35441
mil, Kčs/Kč, s. c. 1989
61726
53612
49258
45672
43411
46337
44478
41665
42816
41548
40569
40691
Hrubá zemědělská produkce na 1 ha zemědělské půdy
Kčs/Kč
25040
22845
20100
19395
18239
19164
18907
17946
18064
18163
17348
17794
v tom: rostlinná produkce
Kčs/Kč
10478
10177
8453
8730
8100
8339
8514
8210
8065
8463
7872
8284
Kčs/Kč
14562
12668
11647
10665
10139
10825
10393
9736
9999
9700
9476
9510
Hrubá zemědělská produkce na 1 pracovníka v zemědělství
Kčs/Kč
191039
212887
228065
291302
270587
316786
325172
326951
344373
386430
416616
449213
V tom:
Kčs/Kč
79943
94840
95914
131124
120165
137842
146432
149583
153752
180055
189041
209123
Kčs/Kč
111096
118047
132151
160178
150422
178944
178740
177368
190621
206375
227575
240089
Zemědělská půda (stav k 31 . 1 2.)
tis. ha
4288
4285
4283
4282
4281
4280
4279
4280
4284
4232
4280
4277
z toho
orná půda
tis. ha
3219
3184
3175
3173
3158
3143
3098
3091
3101
3096
3082
3075
Osevní plocha úhrnem
tis. ha
3268
3252
3210
3179
3118
3104
3068
3049
3042
3041
3021
2963
živočišná produkce
živočišná produkce
rostlinná produkce
živočišná produkce
Údaje za roky 1990-1993 jsou přepočteny podle metodiky četní statistiky; údaje za roky 1993 - 1995 v metodice roku 1996; Údaje za roky 1996 - 2001 v metodice roku 2000; předběžné údaje za rok 2001
Pramen:ČSÚ
46
BPU
Consulting
Vývoj hrubé zemědělské produkce, rostlinné a živočišné 120000
produkce
100000 80000
HZP
60000
rostlinná produkce
40000
živočišná produkce
20000 0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
roky
47
BPU
Consulting
Vývoj produktivity práce v zemědělství HZP/prac. 500000 450000 400000
HZP/prac.
350000 300000
celkem RV
250000
ŽV
200000 150000 100000 50000 0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
roky
48
BPU
Consulting
tabulka 15: Hrubá zemědělská produkce a její indexy 14-1 Hrubá zemědělská produkce v Kč, stálé ceny roku 1989 Ukazatel Hrubá zemědělská produkce celkem (tis. Kč) v tom: rostlinná produkce
1995
1997
1998
1999
2000
2001
82 030 749
76 802 916
77 350 760
77 798 014
74 269 224
76 134 746
35 693 54
35 137 980
34 534 747
36 249 542
33 699 825
35 443 272
z toho: zrniny
14 446 535
15 178 163
14 568 975
15 005 292
13 796 805
15 677 684
technické plodiny
5 916 627
5 025 557
5 946 712
7 032 002
6 183 053
7 245 531
pícniny a krmné okopaniny
6 704 598
6 380 907
5 576 531
5 568 234
5 1 63 666
5 268 832
brambory
2 394 214
2 522 993
2 735 582
2 532 298
2 656 786
2 034 859
zelenina
1 808 684
1 786 778
1 824 422
1 889 240
1 590 458
1 389 904
ovoce a vinné hrozny
1 856 284
2 013 580
2 094 620
2 138 472
2 414 412
1 862 020
988 900
741 500
489 600
643 400
486 500
662 200
46 336 895
41 664 936
42 816 013
41 548 472
40 569 399
40 691 474
23 637 483
21 849 757
20 323 049
19 446 884
1 7 523 338
17 541 967
chmel živočišná produkce z toho: jatečný dobytek z toho: skot
8 942 640
7 955 416
6 617 660
6 429 024
5 612 768
5 660 032
prasata
14 515 720
13 597 560
13 398 100
12 776 280
11 678 580
11 680 080
mléko
13 639 910
12 165 719
12 223 427
12 313 017
12 186 536
12 157 925
vejce
2 894 715
3 156 191
3 434 213
3 142 056
2 910 742
3 030 466
316 786
326 951
344 373
386 430
416 616
449 212
rostlinná produkce
137 842
149 583
1 53 752
180 055
189 041
209 123
živočišná produkce
1 78 944
177 368
190 621
206 375
227 575
240 089
19 164
17 946
18 064
18 163
17 348
17 794
Hrubá produkce na 1 pracovníka v zemědělství V tom:
Hrubá produkce na 1 ha zemědělské půdy
v tom v tom rostlinná produkce živočišná produkce
8 339
8 210
8 065
8 463
7 872
8 284
10 825
9 736
9 999
9 700
9 476
9 510
ZEMĚDĚLSTVÍ 14-2. Indexy hrubé zemědělské produkce Údaje v %, 1989 stálé ceny v procentech, ze stalých cen ukazatel Hrubá zemědělská produkce (1980 = 100) V tom rostlinné produkce Živočišné produkce Podíl na celkové hrubé zemědělské produkci: rostlinné produkce i toho: zrniny technické plodiny pícniny a krmné okopaniny brambory zelenina ovoce a vinné hrozny chmel živočišné produkce z toho: jatečný dobytek z toho: skot prasata mléko vejce Hrubá produkce na 1 pracovníka v zemědělství (1980=- 100) vtom: rostlinná produkce živočišná produkce Hrubá produkce na 1 ha zemědělské půdy (1980 = 100) vtom: rostlinná produkce živočišná produkce
1997
1995
1998
1999
2000
2001
86,9
81,3
81,9
82,4
78,6
80,6
93,4 82,4
91,9 74,1
90,3 76,2
94.8 73,9
38.1 72,2
92,7 72,4
43,5
45,8
44,6
46,6
45,4
46,6
17,6 7,2
19,8 6,5
18,8 7,7
19,3 9.0
18,6 8,3
20.6 9,5
8,2 2,9 2,2 2,3 1,2 56,5
8,3 3.3 2,3 2.6 1 54,2
7,2 3,5 2,4 2,7 0,6 55,4
7,2 3,3 2,4 2.7 0.8 53,4
7 3,6 2,1 3,3 0,7 54,6
6.9 2,7 1,8 2.4 0,9 53,4
28,3
28,4
26,3
25
23,6
23
10,9 17,7 16,6 3,5
10,4 17,7 15,8 4,1
8,6 17,3 15,8 4,4
8,3 16,4 15,8 4
7,6 15,7 16,4 3,9
7,4 15,3 16 4.0
188
194
204,3
229,3
247,2
266,5
202.1 178,4
219,3 176,8
229,4 190,0
263,9 205,7
277,1 226,9
306,5 239.3
87,6
82,1
82,6
83,1
79,3
91,4
94,2 83,2
92.8 74.8
91.1 76,8
95,6 74,5
88,9 72.8
93,6 73,1
Pramen: ČSÚ
49
BPU
Consulting
tabulka 16: Ceny vybraných druhů zemědělských výrobků v Kč za jednotku Druh zboží
Měrná jednotka
1995
1998
1999
2000
2001 3 878
Pšenice potravinářská
t
2 780
3 973
3 269
3 475
Žito
t
2 401
3 533
2 693
2 745
3 801
Ječmen sladovnický
t
3 001
3 804
3 196
3 782
4 429
Kukuřice krmná
t
3 524
3 441
3 129
3 763
3 858
Hrách jedlý
t
4 664
5 239
3 994
4 757
5 469
Semeno řepky olejné
t
5 482
6 949
5 349
6 099
6 904
Semeno máku
t
26 656
29 781
22 502
38 146
33 778
Cukrovka technická
t
852
795
763
969
964
7 982
4 941
3 748
3 972
2 838
Brambory pozdní konzumní
t
Chmel sušený
t
146 879 123 864 131 676 133 340 134 121
Stonky Inu odsemeněné rosené
t
4 197
3 510
4 100
3 655
4 300
Hrozny vinné moštové
t
9 744
12 670
10 714
12 987
10 259
Cibule suchá
t
6 990
8 528
5 180
5 308
5 023
Mrkev bez natě
t
5 389
5 554
5 994
4 744
5 720
Hrušky
t
7 659
10 473
10 066
8 760
10 710
Jablka česaná
t
8 828
7 784
8 219
8 342
8 246
t ž.hm.
35 568
39 564
37 866
40 308
33 811
t z. hm.
34 409
34 059
30 477
35 586
44 064
tř. I. A v živém
t ž.hm.
37 756
43 252
45 185
49 151
45 201
Odstavená selata
t ž. hm.
60 299
58 766
51 771
61 449
72 031
Mléko kravské tř.j. I.
tis. litrů
6 479
7 886
7 247
7 476
7 758
tis. kusů
1 395
1 767
1 434
1 801
1 749
Býci jateční tř.j. A v živém Prasata jatečná tř. j. l. v živém Telata jatečná savá
Vejce slepičí konzumní netříděná od roku 1998 nahrazeno mlékem
tř. I Q „Quality“ Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka 2002
Průměrný vývoj cen zemědělských komodit až na výjimky zhruba kopíroval inflaci, tzn., že ve vztahu k vývoji nezemědělských komodit, zejména pak cen vstupů pro zemědělský sektor, dlouhodobě stagnují.
50
BPU
Consulting
Podíl jednotlivých krajů na hrubé zemědělské produkci ČR nelze doložit přímo, poněvadž není statisticky sledována. Jako jediný dostupný ukazatel vyjadřující substitučním způsobem podíl jednotlivých krajů na celkové zemědělské produkci ČR lze použít srovnání ukazatele tržby za hlavní komodity zemědělské produkce tak, jak je uvádí následující tabulka. 4.3
Tržby za hlavní komodity RV a ŽV v r. 2001
tabulka 17: Tržby za hlavní komodity
Praha – hl. město
hlavní kom. RV
hlavní kom. ŽV
RV+ŽV
podíl kraje
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
%
na ha zem. Půdy
na ha orné půdy
tis. Kč/ha 9,701
tis. Kč/ha 13,183
20,406
24,496
Středočeský
204 784 5 417 219
0 204 784 8 228 503 13 645 721
0,24 15,98
Jihočeský
2 468 487
7 835 917 10 304 404
12,07
20,782
32,184
Plzeňský
1 641 372
5 225 216
6 866 588
8,04
17,877
25,898
265 237
856 577
1 121 813
1,31
8,996
19,642
1 171 936
2 260 845
3 432 780
4,02
12,340
18,348
Karlovarský Ústecký Liberecký
263 292
1 111 606
1 374 898
1,61
9,759
19,497
Královéhradecký
2 052 055
4 859 947
6 912 002
8,10
24,663
35,591
Pardubický
1 567 100
4 731 389
6 298 489
7,38
22,968
31,279
Vysočina
2 713 791
7 570 071 10 283 862
12,05
24,471
31,597
Jihomoravský
3 016 956
7 030 789 10 047 745
11,77
23,552
27,987
Olomoucký
2 275 191
4 022 343
6 297 534
7,38
22,731
30,015
871 152
2 844 377
3 715 529
4,35
18,962
29,347
3 292 616
4 863 528
5,70
17,070
27,149
59 870 195 85 369 679
100,00
19,980
27,824
Zlínský Moravskoslezský ČR celkem
1 570 912 25 499 484
Na rozdíl od ukazatele hrubé zemědělské produkce, který vyjadřuje účetní hodnotu vyprodukovaných výrobků a služeb a tudíž nezohledňuje úspěšnost umístění vyrobeného zboží na trhu, ukazatel tržby za produkci vyjadřuje svým způsobem odbytovou schopnost producentů tím, že zobrazuje již dosažené zpeněžení. Tím tento ukazatel podstatně lépe ilustruje situaci zemědělství Jihomoravského kraje a jeho srovnání s ostatními kraji republiky pro účely této odbytově orientované analýzy. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že obecně rozšířená představa o výjimečném postavení Jihomoravského kraje z hlediska intenzity zemědělské produkce a ekonomické úrovni zemědělského podnikání v kraji není vždy zcela opodstatněná a naopak z hlediska rozhodujících výrobních faktorů, jako je např. kvalita půdního fondu, zřejmě neodpovídá zcela možnostem. Tak např. z hlediska výměry zemědělské půdy je Jihomoravský kraj s 426 612 ha třetí největší v republice za krajem Středočeským (668 722 ha) a krajem Jihočeským (495 834 ha), na čtvrtém místě je pak kraj Vysočina (425 254 ha). U ukazatele orná půda je Jihomoravský kraj výměrou 359 019 ha dokonce na druhém místě za krajem Středočeským (557 052 ha) a před krajem Vysočina (325 466 ha) a krajem Jihočeským (320 169 ha). Z hlediska absolutních celkových tržeb za hlavní komodity RV a ŽV je však svým podílem 11,77 % až na čtvrtém místě za krajem Středočeským (15,98 %), krajem Jihočeským (12,07 %) a krajem Vysočina (12,05 %). Obdobně i obecná představa o vysoké intenzitě a ekonomické výnosnosti zemědělské výroby v Jihomoravském kraji musí být korigována exaktními ukazateli. Z hlediska dosažených tržeb na 1 ha zemědělské půdy je Jihomoravský kraj na 3. místě, a to nejen za Královéhradeckým krajem (24 663 Kč/ha)
51
BPU
Consulting
v úrodném Polabí, tak i za krajem Vysočina (24 471 Kč/ha). Tentýž ukazatel přepočtený na ha orné půdy tak staví Jihomoravský kraj až na 7. místo! Jak je z předchozích tabulek zřejmé, rozhodující podíl na snižování hrubé zemědělské produkce má živočišná výroba, která ještě v letech 1995 – 2001 poklesla o 10 % a má tendenci klesat i nadále. Vývoj ŽV v naturálních jednotkách je analyzován v dalších částech studie. Z hlediska ekonomického se však jedná o podstatný problém, protože tržby ze živočišné výroby zajišťují hlavní zdroj disponibilních finančních prostředků zemědělských podniků. Podíl tržeb z živočišných komodit činil za rok 2001 v ČR celkem 70,1 % z celkových tržeb, v Jihomoravském kraji to pak bylo 69,9 %. Kromě absolutního poklesu produkce se mění i struktura ŽV a její rozmístění v jednotlivých regionech a výrobních oblastech. Jde zejména o změnu předreformní struktury českého zemědělství (72% zornění, přes 50 % produkce býložravců v oblastech s lepšími podmínkami) a přesun produkce skotu z nížinných oblasti do vyšších poloh a naopak výrazné soustředění monogastrických zvířat k nákladově výhodnějším zdrojům krmiv ve vysoce produkčních regionech. V Jihomoravském kraji to znamenalo zejména zvyšování intenzity produkce vepřového a drůbežího masa, což je v době konjunktury nákladově výhodné. V době cenové recese, jak tomu bylo např. v roce 2002, však vysoká příjmová závislost na těchto komoditách znamenala pro řadu takto specializovaných podniků životní ohrožení a vytvoření latentního bankrotového potenciálu z důvodu jednak přímých ztrát z poměru nákladů a výnosů, jednak z vysokého objemu pohledávek po lhůtě splatnosti, které mají prvovýrobci za zpracovatelským a potravinářským průmyslem. Zpracovatelům studie je opět z vlastních zkušeností podnikových poradců známo, že tyto pohledávky jsou sice ještě vedeny bilančně v aktivech, ale jakmile bude nutno na ně začít vytvářet účetní opravné položky dle standardních auditorských pravidel, objeví s tento problém v plném rozsahu.
5 Půdní fond Kvalita zemědělského půdního fondu by měla podle dosavadních představ patřit k největším komparativním výhodám zemědělství Jihomoravského kraje. Jedná se zejména o půdu v kukuřičné výrobní oblasti a dále pak o vinice, u kterých téměř celá výměra v rámci ČR leží v Jihomoravském kraji. Skutečnost se od těchto vžitých představ výrazně odlišuje. 5.1
Analýza půdního fondu z hlediska struktury a bonity půdy
Faktografický přehled o struktuře půdního fondu kraje a jeho srovnání s ostatními kraji ČR uvádíme v následujících tabulkách a grafech.
52
BPU
Consulting
53
BPU
Consulting
tabulka 18: Mezikrajské srovnání struktury půdního fondu ČR celkem a za jednotlivé kraje v ha a v % Kraj
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Počet parcel
Kraj
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Orná půda půda 15534 557052 320169 265139 57114 187088 70519 194208 201364 325466 359019 209816 126608 179143 3068239 1957015
Orná půda půda 31,3 50,6 31,8 35,1 17,2 35,1 22,3 40,8 44,6 47,0 50,8 40,7 31,9 32,4
Chmelnice
Vinice
0 3427 0 35 6502 49 0 0 0 0 1092 0 0 11105 9943
Chmelnice
0,0 0,3 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0
Zahrady
10 298 1 0 0 373 0 2 0 4 14263 17 934 0 15902 48653
Vinice
Ovocné sady
4002 25946 12198 11393 2973 8698 7458 11549 11223 10326 15616 12065 9867 17596 160910 2398178
Zahrady
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 0,0 0,2 0,0
Travní porosty
692 11716 2330 1853 669 6434 1439 4368 1988 810 9596 2880 2871 727 48373 61817
Ovocné sady 8,1 2,4 1,2 1,5 0,9 1,6 2,4 2,4 2,5 1,5 2,2 2,3 2,5 3,2
Zemědělská půda
872 70283 161136 105689 63949 69079 61415 70131 59656 83648 28118 51173 55666 87457 968272 1755302
Travní porosty 1,4 1,1 0,2 0,2 0,2 1,2 0,5 0,9 0,4 0,1 1,4 0,6 0,7 0,1
1,8 6,4 16,0 14,0 19,3 12,9 19,4 14,7 13,2 12,1 4,0 9,9 14,0 15,8
21110 668722 495834 384109 124705 278174 140880 280258 274231 420254 426612 277043 195946 284923 4272801 6231108
Zemědělská půda 42,6 60,7 49,3 50,8 37,6 52,1 44,5 58,9 60,7 60,7 60,4 53,7 49,4 51,5
Lesní pozemky 4886 304976 375077 298064 143202 158953 139711 146930 132692 210338 196182 178999 157010 196038 2643058 1136343
Lesní pozemky 9,9 27,7 37,3 39,4 43,2 29,8 44,2 30,9 29,4 30,4 27,8 34,7 39,6 35,4
Vodní plochy
Zastav. plochy
1080 20645 43455 11460 6995 9931 4767 7179 6116 11547 14837 5594 4945 11346 159897 346674
Vodní plochy
Ostatní plochy
4837 20767 10522 9741 3365 9484 5030 9306 7139 8518 13974 8163 7238 12503 130587 3943599
Zastav. plochy 2,2 1,9 4,3 1,5 2,1 1,9 1,5 1,5 1,4 1,7 2,1 1,1 1,2 2,0
Celková výměra
17677 86503 80778 52732 53169 76961 25901 32144 31672 41882 54940 46076 31252 48725 680412 3489013
Ostatní plochy 9,8 1,9 1,0 1,3 1,0 1,8 1,6 2,0 1,6 1,2 2,0 1,6 1,8 2,3
49590 1101613 1005666 756106 331436 533503 316289 475817 451850 692539 706545 515875 396391 553535 7886755 15146737
Celková výměra 35,6 7,9 8,0 7,0 16,0 14,4 8,2 6,8 7,0 6,0 7,8 8,9 7,9 8,8
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
54
BPU
Consulting
55
BPU
Consulting
tabulka 19: Výměra zemědělské a orné půdy v ČR na 1 obyvatele
Výměra na 1 obyvatele Kraj
zemědělské půdy (ha)
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský celá ČR
orné půdy (ha)
0,0182 0,5949 0,7938 0,6988 0,4106 0,3395 0,3296 0,5102 0,5407 0,8108 0,3794 0,4339 0,3298 0,2251 0,4186
0,0134 0,4956 0,5126 0,4824 0,1782 0,2283 0,1649 0,3535 0,3970 0,6279 0,3193 0,3287 0,2131 0,1415 0,3006
Počet obyvatel 1 160 118 1 123 931 624 568 549 600 303 714 819 450 427 396 549 329 507176 518 315 1 124 493 638 374 594 060 1 265 912 10 206 436
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK tabulka 20: Výměra na 1 obyvatele v letech 1936 - 2002 na 1 obyvatele v letech 1936 – 2002
Výměra na 1 obyvatele
Rok
zemědělské půdy (ha)
orné půdy (ha)
1936
0,471
0,364
1950
0,566
0,433
1960
0,479
0,353
1970
0,4497
0,334
1980
0,4251
0,3201
1990
0,4137
0,3106
2000
0,4164
0,2999
2002
0,4186
0,3006
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
56
BPU
Consulting
tabulka 21: Podíl zemědělské půdy v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje v r. 2002 ÚHRNNÉ HODNOTY DRUHU POZEMKU K 31.12.2002 KRAJ: JIHOMORAVSKÝ Okres BLANSKO BRNO-MĚSTO BRNO-VENKOV
Orná půda půda
Chmelnice
v ha Vinice
Zahrady
Ovocné sady
Travní porosty
Zemědělská půda
Lesní pozemky
Vodní plochy
Zastav. plochy
Ostatní plochy
Celková výměra
32 024
0
0
2 381
732
9 137
44 274
41 349
699
1 345
6 582
5 484
0
19
2 084
239
310
8 136
6 370
440
2 129
5 945
94 248 23 020
53 696
0
1 124
3 261
1 454
2 847
62 382
36 486
1 083
2 232
8 626
110 809
BŘECLAV
65 016
0
6 995
1 699
3 118
3 397
80 225
19 112
6 863
2 160
8 919
117 279
HODONÍN
54 259
0
3 537
2 180
1 768
8 009
69 753
26 917
2 037
2 503
7 432
108 642
VYŠKOV
44 631
0
62
1 910
470
1 543
48 616
30 776
616
1 411
7 449
88 868
ZNOJMO
103 909
0
2 526
2 101
1 815
2 875
113 226
35 172
3 099
2 194
9 987
163 678
kraj celkem
359 019
0
14 263
15 616
9 596
28 118
426 612
196 182
14 837
13 974
54 940
706 545
počet parcel
417 740
4
45 169
276 945
10 031
86 140
836 029
78 565
28 967
451 937
371 622
1 767 120
tabulka 22: Podíl zemědělské půdy v % v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje v r. 2002 ÚHRNNÉ HODNOTY DRUHU POZEMKU K 31.12.2002
v%
KRAJ: JIHOMORAVSKÝ Okres
Orná půda
Chmelnice
Vinice
Zahrady
půda
Ovocné
Travní
Zemědělská
Lesní
Vodní
Zastav.
Ostatní
sady
porosty
půda
pozemky
plochy
plochy
plochy
Celková výměra
BLANSKO
33,98
0,00
0,00
2,53
0,78
9,69
46,98
43,87
0,74
1,43
6,98
BRNO-MĚSTO
23,82
0,00
0,08
9,05
1,04
1,35
35,34
27,67
1,91
9,25
25,83
100 100
BRNO-VENKOV
48,46
0,00
1,01
2,94
1,31
2,57
56,30
32,93
0,98
2,01
7,78
100 100
BŘECLAV
55,44
0,00
5,96
1,45
2,66
2,90
68,41
16,30
5,85
1,84
7,60
HODONÍN
49,94
0,00
3,26
2,01
1,63
7,37
64,20
24,78
1,87
2,30
6,84
100
VYŠKOV
50,22
0,00
0,07
2,15
0,53
1,74
54,71
34,63
0,69
1,59
8,38
100
ZNOJMO
63,48
0,00
1,54
1,28
1,11
1,76
69,18
21,49
1,89
1,34
6,10
100
kraj celkem
50,81
0,00
2,02
2,21
1,36
3,98
60,38
27,77
2,10
1,98
7,78
100
počet parcel
23,64
0,00
2,56
15,67
0,57
4,87
47,31
4,45
1,64
25,57
21,03
100
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
57
BPU tabulka 23: Výnosnost půd v bodech NÁZEV NUTS BODY
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR
1100 2100 3100 3200 4100 4200 5100 5200 5300 6100 6200 7100 7200 8100 1000
61,25 51,01 30,40 30,58 26,67 44,57 32,62 48,45 44,51 30,38 59,38 54,15 47,42 35,00 42,29
Consulting
Pořadí podle výnosnosti 1 4 11 10 14 7 13 5 8 12 2 3 6 9 -
Pramen: výpočty VÚZE, 2001
58
BPU tabulka 24: Rozčlenění orné půdy Rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí k 31.12.2002
Consulting
Česká republika
Orná půda, údaje v ha Kraj
K1
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský CELKEM
K2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 93651 0 6724 0 100375
K3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 61347 0 0 0 61347
R1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16330 0 0 0 16330
R2 9797 168338 0 973 0 57701 2036 56693 35291 1972 50117 114959 31604 22466 551947
R3 4062 117057 0 3126 0 67989 6177 55221 28605 3185 46043 22878 25582 10575 390500
B1 1574 74030 0 26909 16 32896 4620 16549 23733 2162 38619 20539 23736 35933 301316
B2 0 106430 148346 157293 24739 20799 30014 19830 69148 120862 29045 15156 6115 40185 787962
B3 101 74800 63471 44015 8671 3506 10050 11895 9316 58808 13793 12434 10666 27404 348930
H1 0 16079 87644 25172 19192 2710 14137 31533 27066 123681 9207 17369 8580 27124 409494
H2 0 318 14847 3240 3191 1376 2310 1583 4493 12083 862 3509 700 5530 54042
Nezařaz. CELKEM 0 0 5862 4410 1304 112 1176 905 3711 2715 0 2974 12901 9926 45996
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 4
15534 557052 320170 265138 57113 187089 70520 194209 201363 325468 359018 209818 126608 179143 3068243
Orná půda, údaje v % Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský CELKEM
K1
K2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 26,1 0,0 5,3 0,0 3,3
K3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 17,1 0,0 0,0 0,0 2,0
R1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,5 0,0 0,0 0,0 0,5
R2 63,1 30,2 0,0 0,4 0,0 30,8 2,9 29,2 17,5 0,6 14,0 54,8 25,0 12,5 18,0
R3 26,1 21,0 0,0 1,2 0,0 36,3 8,8 28,4 14,2 1,0 12,8 10,9 20,2 5,9 12,7
B1 10,1 13,3 0,0 10,1 0,0 17,6 6,6 8,5 11,8 0,7 10,8 9,8 18,7 20,1 9,8
B2 0,0 19,1 46,3 59,3 43,3 11,1 42,6 10,2 34,3 37,1 8,1 7,2 4,8 22,4 25,7
B3 0,7 13,4 19,8 16,6 15,2 1,9 14,3 6,1 4,6 18,1 3,8 5,9 8,4 15,3 11,4
H1 0,0 2,9 27,4 9,5 33,6 1,4 20,0 16,2 13,4 38,0 2,6 8,3 6,8 15,1 13,3
H2 0,0 0,1 4,6 1,2 5,6 0,7 3,3 0,8 2,2 3,7 0,2 1,7 0,6 3,1 1,8
Nezařaz. CELKEM 0,0 0,0 1,8 1,7 2,3 0,1 1,7 0,5 1,8 0,8 0,0 1,4 10,2 5,5 1,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
59
BPU
Consulting
tabulka 25: Rozčlenění zemědělské půdy Zemědělská půda, údaje v ha Kraj
K1
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský CELKEM
K2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 109197 0 7807 0 117004
K3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 72415 0 0 0 72415
R1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19739 0 0 0 19739
R2 12013 185269 0 1144 0 65356 2775 70007 40766 2234 56802 127472 35317 25018 624173
R3 6608 133078 0 4030 0 80664 8437 69 062 34733 3633 53887 27252 30850 12042 464276
B1
B2
2126 0 88847 133233 0 192288 31956 207469 96 40233 44348 52778 7010 52944 21 039 28 955 29819 91693 2371 145665 46284 34908 25372 20165 31183 8632 46183 51505 376634 1060468
B3
362 101 796 89333 63251 15130 9631 18700 20 183 15367 73339 17315 18418 18221 40653 501699
H1 0 25709 134293 46471 45887 9926 33268 56273 45022 167539 14485 32642 18357 51841 681713
H2 0 792 47111 8541 9556 13641 7874 7163 9618 19769 1536 10179 2455 19295 157530
Nezařaz. CELKEM 0 0 32807 21245 11876 1828 9871 7576 7214 5705 0 15541 43134 38386 195183
0 0 0 0 1927 0 0 0 0 0 47 0 0 0 1974
21109 668724 495832 384107 124705 278172 140879 280258 274232 420255 426615 277041 195956 284923 4272808
Zemědělská půda, údaje v % Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský CELKEM
K1
K2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25,6 0,0 4,0 0,0 2,7
K3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 17,0 0,0 0,0 0,0 1,7
R1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 0,0 0,0 0,0 0,5
R2 56,9 27,7 0,0 0,3 0,0 23,5 2,0 25,0 14,9 0,5 13,3 46,0 18,0 8,8 14,6
R3 31,3 19,9 0,0 1,0 0,0 29,0 6,0 24,6 12,7 0,9 12,6 9,8 15,7 4,2 10,9
B1 10,1 13,3 0,0 8,3 0,1 15,9 5,0 7,5 10,9 0,6 10,8 9,2 15,9 16,2 8,8
B2 0,0 19,9 38,8 54,0 32,3 19,0 37,6 10,3 33,4 34,7 8,2 7,3 4,4 18,1 24,8
B3 1,7 15,2 18,0 16,5 12,1 3,5 13,3 7,2 5,6 17,5 4,1 6,6 9,3 14,3 11,7
H1 0,0 3,8 27,1 12,1 36,8 3,6 23,6 20,1 16,4 39,9 3,4 11,8 9,4 18,2 16,0
H2 0,0 0,1 9,5 2,2 7,7 4,9 5,6 2,6 3,5 4,7 0,4 3,7 1,3 6,8 3,7
Nezařaz. CELKEM 0,0 0,0 6,6 5,5 9,5 0,7 7,0 2,7 2,6 1,4 0,0 5,6 22,0 13,5 4,6
0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
60
BPU
Consulting
tabulka 26: Rozčlenění orné půdy do výrobních podoblastí Rozčlenění orné půdy do výrobních podoblastí 31.12.2002 Česká republika, Kraj: Jihomoravský
K1
K2
K3
R1
R2
R3
okres
B1
B2
B3
H1
H2
Nezař.
CELKEM
Orná půda, údaje v ha
BLANSKO
0
BRNO-MĚSTO
0
0
5570
2876
2978
8340
3625
7774
862
0
0
32024
0
0
0
2767
2186
506
0
25
0
0
0
0
5484
BRNO-VENKOV
12163
4739
208
18211
8973
3882
3853
1323
344
0
0
0
53696
BŘECLAV
39041
16366
5203
0
911
3495
0
0
0
0
0
0
65016
HODONÍN
11930
20968
4956
406
6529
7365
1012
457
637
0
0
0
54259
VYŠKOV
724
0
0
19996
10598
11006
1250
600
453
0
0
4
44631
ZNOJMO
29793
19274
5964
3167
13971
9387
14590
7763
0
0
0
0
103909
CELKEM
93651
61347
16330
50117
46043
38619
29045
13793
9207
862
0
4
359019
K1
K2
K3
R1
R2
R3
okres
B1
B2
B3
H1
H2
Nezař.
CELKEM
Orná půda, údaje v %
BLANSKO
0,0
0,0
0,0
17,4
9,0
9,3
26,0
11,3
24,3
2,7
0,0
0,0
100,0
BRNO-MĚSTO
0,0
0,0
0,0
50,5
39,9
9,2
0,0
0,5
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
BRNO-VENKOV
22,7
8,8
0,4
33,9
16,7
7,2
7,2
2,5
0,6
0,0
0,0
0,0
100,0
BŘECLAV
60,0
25,2
8,0
0,0
1,4
5,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
HODONÍN
22,0
38,6
9,1
0,7
12,0
13,6
1,9
0,8
1,2
0,0
0,0
0,0
100,0
VYŠKOV
1,6
0,0
0,0
44,8
23,7
24,7
2,8
1,3
1,0
0,0
0,0
0,0
100,0
ZNOJMO
28,7
18,5
5,7
3,0
13,4
9,0
14,0
7,5
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
CELKEM
26,1
17,1
4,5
14,0
12,8
10,8
8,1
3,8
2,6
0,2
0,0
0,0
100,0
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
61
BPU
Consulting
tabulka 27: Rozčlenění zemědělské půdy do výrobních podoblastí Rozčlenění zemědělské půdy do výrobních podoblastíí 31.12.2002 Česká republika, Kraj: Jihomoravský
K1
K2
K3
R1
R2
R3
okres
B1
B2
B3
H1
H2
Nezař.
CELKEM
Zemědělská půda, údaje v ha
BLANSKO
0
0
0
6962
3689
3861
10946
5281
12000
1536
0
0
44274
BRNOMĚSTO BRNOVENKOV BŘECLAV
0
0
0
4024
3314
754
0
44
0
0
0
0
8136
13340
5643
277
20371
10258
5460
4630
1824
579
0
0
0
62382
47518
20816
6933
0
1027
3932
0
0
0
0
0
0
80225
HODONÍN
14956
24620
6401
437
9035
9992
1987
979
1346
0
0
0
69753
VYŠKOV
745
0
0
21533
11249
12178
1500
803
560
0
0
47
48616
ZNOJMO
32638
21336
6128
3475
15314
10107
15844
8384
0
0
0
0
113226
CELKEM
109197
72415
19739
56802
53886
46284
34907
17315
14485
1536
0
47
426612
K1
K2
K3
R1
R2
R3
okres
B1
B2
B3
H1
H2
Nezař.
CELKEM
Zemědělská půda, údaje v %
BLANSKO
0,0
0,0
0,0
15,7
8,3
8,7
24,7
11,9
27,1
3,5
0,0
0,0
100
BRNOMĚSTO BRNOVENKOV BŘECLAV
0,0
0,0
0,0
49,5
40,7
9,3
0,0
0,5
0,0
0,0
0,0
0,0
100
21,4
9,0
0,4
32,7
16,4
8,8
7,4
2,9
0,9
0,0
0,0
0,0
100
59,2
25,9
8,6
0,0
1,3
4,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100
HODONÍN
21,4
35,3
9,2
0,6
13,0
14,3
2,8
1,4
1,9
0,0
0,0
0,0
100
VYŠKOV
1,5
0,0
0,0
44,3
23,1
25,0
3,1
1,7
1,2
0,0
0,0
0,1
100
ZNOJMO
28,8
18,8
5,4
3,1
13,5
8,9
14,0
7,4
0,0
0,0
0,0
0,0
100
CELKEM
25,6
17,0
4,6
13,3
12,6
10,8
8,2
4,1
3,4
0,4
0,0
0,0
100
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
62
BPU
Consulting
Kriteria hodnocení dle výrobních, případně dle klimatických podmínek lze prakticky použít při rajonizaci hospodářských plodin, ale z hlediska kriterií pro posuzování vhodnosti pro poskytování podpor do zemědělství bude nutné respektovat kriteria používaná v EU. Podle těchto kriterií je rozhodující podíl tzv. méně příznivých oblastí (LFA) v konkrétním regionu. Průběh transformace zemědělství a její nezvládnuté ekonomické dopady na zemědělskou prvovýrobu negativně ovlivnila i tak zásadní faktor, jakým je úrodnost půdy. Mezi zemědělci je všeobecně známo, že po celé období transformace významně narůstá deficit živin v půdě, postupně nabírá kritických rozměrů a zásadně snižuje mezinárodní konkurenceschopnost nejdůležitějšího základního výrobního prostředku, tj. půdy! Tento deficit nejdramatičtěji narůstá právě v nejintenzivnějších oblastech zemědělské prvovýroby, a to speciálně v Jihomoravském kraji. Systematická kvantifikace tohoto jevu však doposud nebyla zpracována, neboť jeho míra je vysoce individuální a je v přímé závislosti na systému hospodaření jednotlivých podniků. K objasnění nejdůležitějších aspektů a vzájemných souvislostí tohoto problému může sloužit citace z odborné stati s názvem Význam organického hnojení - Půdní úrodnost v současné době a rizika její degradace od Ing. Jaromíra Kubáta, CSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni z časopisu Zemědělec č. 44/2003, str. 9-12 (citováno zkráceně): „Hluboké společenské změny, které nastaly po roce 1989, se dotkly také zemědělství. Pro mnohé zemědělce bylo setkání s až příliš otevřeným trhem a také nadvýrobou šokující a těžko pochopitelnou zkušeností. Transformace zemědělských podniků, změny vlastnictví a silný ekonomický tlak v mnoha případech celkem pochopitelně přehlušily zájem zemědělců o dlouhodobé aspekty hospodaření na půdě a také o dlouhodobý vývoj půdní úrodnosti, bilanci organických látek v půdě a organické hnojení.
Ze statistických údajů a z šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je však patrné, že v celostátním měřítku je stav stále nepříznivý a značné rozdíly v systému hospodaření na orné půdě v různých regionech a v různých zemědělských podnicích přetrvávají. Transformace ovlivnila úrodnost půdy. Změny systémů hospodaření na orné půdě v uplynulých letech v celostátním měřítku dokumentují údaje Ministerstva zemědělství ČR a Českého statistického úřadu. K nejvýznamnějším změnám, které dlouhodobě mohou ovlivnit půdní úrodnost, patří stavy hospodářských zvířat, zejména skotu. S tím souvisejí změny osevních postupů a také intenzity organického a minerálního hnojení. Počet hovězího dobytka klesl na méně než polovinu. Celkově byla v roce 1990 průměrná hustota hospodářských zvířat v přepočtu na dobytčí jedn. na 1 ha zemědělské 0,8DJ. Do roku 2001 klesla na polovinu, ti. 0,41 DJ na 1 ha zemědělské půdy. Zhruba ve stejném poměru, tj. přibližně na polovinu, v tomto období klesla produkce a aplikace statkových hnojiv. Současně se stavy skotu klesly také plochy a produkce pícnin na orné půdě a zvýšily se plochy i produkce tržních plodin, především olejnin. Přínos olejnin pro reprodukci půdní organické hmoty je obvykle menší než pícnin na orné půdě. Navíc silně poklesla intenzita minerálního hnojení, což se téměř okamžitě projevilo v poklesu výnosů hlavního produktu a také nepochybně (ČSÚ tyto údaje nesleduje) v poklesu množství rostlinných produktů vstupujících do půdy (kořenové exudáty, nadzemní a kořenový opad a hlavně posklizňové zbytky).
63
BPU
Consulting
Důsledky pro půdní úrodnost a, pro obsah a kvalitu půdní organické hmoty jsou zřejmé. Z těchto statistických údajů vyplývá, že v celostátním měřítku a v průměru došlo ke snížení vstupu organických látek do půdy, a to ve dvou nejvýznamnějších položkách, jimiž jsou rostlinné produkty a statková hnojiva. Na velké částí orné půdy (stále mám na mysli celostátní průměrné hodnoty) se změnila bilance organických látek a podmínky reprodukce půdní organické hmoty. Protože půdní organická hmota, její množství a kvalita jsou základními faktory půdní úrodností, je na místě otázka, nakolik je tato situace alarmující a zda bezprostředně hrozí pokles půdní úrodností, popřípadě rozsáhlá degradace orné půdy. Příznivé působení půdní organické hmoty na půdní úrodnost se ale neomezuje jen na uvolňování živin pro pěstované plodiny. Nemenší význam má vliv půdní organické hmoty na fyzikální a chemické vlastnosti půdy, jako například zvýšení pórovitosti, maximální vodní kapacity, objemové hmotností, hydraulické vodivostí, výměnné kapacity, pufrační a filtrační kapacity a další. Výnosy pěstovaných plodin jsou tedy velmi významným měřítkem půdní úrodnosti, je však vhodné je doplnit dalšími charakteristikami a kritérii, a to nejlépe takovými, které přímo vycházejí z aktuálního stavu půdy a mají přímý vztah k růstu a vývoji pěstovaných plodin. Za nejvýznamnější z nich je považována půdní organická hmota, její množství a kvalita. Organické hnojení ovlivňuje výnosy Vyšší účinnost živin z organických (výnosotvorná) než z minerálních hnojiv ukazuje na další důležitou funkci organických hnojiv. Vedle toho, že jsou zdrojem rostlinných živin, přispívají také k tvorbě humusu a obecně ke zlepšení půdních vlastností (humusotvorná účinnost). Protože obsah humusu a s tím souvisejících půdních vlastností probíhá dlouhodobě. Bez podrobnějšího vysvětlení se zmíním jen o práci prof. Körschense, který vyhodnotil 22 dlouhodobých polních pokusů v různých půdních a klimatických podmínkách a došel k závěru, že samotné minerální hnojení v lokálně, časově a pro danou plodinu optimální dávce postačí pro vysoký výnos pěstované plodiny. Kombinované organické a minerální hnojení pak dále, nad hladinu dosaženou jen minerálním hnojením, zvyšuje výnos plodiny asi o 5 % na středně těžké a těžké půdě a o 10 % na lehké půdě. Optimální dávka organických hnojiv (většinou hnoje) je v průměru 10 t/ha ročně, tj. např. 40 t/ha jednou za čtyři roky. Větší dávky organických hnojiv nezvyšovaly dále výnosy, klesala jejich účinnost a rostlo riziko ztráty živin. Trvale udržitelné zemědělství nutností Postavení zemědělství v současné době neodpovídá jeho skutečnému dlouhodobému významu. Ve společnosti je malý zájem o zemědělství a jeho problémy a stále méně lidí si uvědomuje, že většina potravin, které denně potřebují ke svému životu, nevzniká v hypermarketu, ale na poli. Přesto nebo spíše právě proto je dobré si připomenout, že produktivní zemědělství vždycky bylo a přes současné a dříve nevídané možnosti transportu jistě i bude základní podmínkou rozvoje a zachování prosperující lidské společnosti. Neměli bychom zapomínat, že dávné a ve své době velmi vyspělé civilizace se rozvinuly v oblastech s vysoce úrodnou půdou a zanikaly ve chvíli, kdy nebyly schopny udržet zemědělskou produkci. Neměli bychom zapomínat, že nejen u nás, ale i v bohatší západní Evropě byla období nedostatku potravin a hladomoru, která sužovala minulé generace, a to ještě v relativně nedávné době, ke konci a krátce po 2. světové válce. Produktivní a trvale udržitelné zemědělství je nesporně jedním z nejvýznamnějších pilířů ve vývoji lidské společnosti.
64
BPU
Consulting
Směrem do vlastních řad a se i zřetelem na současný stav péče j o ornou půdu je dobře si připomenout, že zemědělství na rozdíl od většiny jiných odvětví musí počítat na léta a desetiletí. Každý hospodář by měl hledět několik let dopředu při výběru plodin, technologie jejich pěstování, sklizně a uplatnění na trhu. Dobrý hospodář počítá navíc několik desetiletí dopředu, a to zejména v souvislosti se zachováním kvality půdy a její úrodnosti. Platí zde známá a často připomínaná zásada, že půdu má vypůjčenu od svých dětí a má povinnost jim ji vrátit ve stejném nebo lepším stavu, než ji získal od svých rodičů. Ing. Jaromír Kubát, CSc., VÚRV Praha-Ruzyně Na doložení závažných skutečností uvedených v článku Ing. Kubáta dokládáme zkrácenou citaci článku pracovníků ÚKZUZ z e Zemědělce č. 44/2003: Půdě chybí vápno i živiny Dle výsledku rozsáhlého šetření ÚKZUZ za období 1999 až 2002 bylo zjištěno (viz následující 3 tabulky, že značná část zemědělských půd v ČR vyžaduje obnovení vhodného, třeba i velmi úsporného vápnění, bez kterého nelze velmi negativní vývoj okyselování půd zastavit. Rovněž tak je nutné dosycování nebo alespoň nahrazování hnojení, pro stabilizaci zásoby přístupných živin v půdě. tabulka 28: Výsledky agrochemického zkoušení půdy 1997- 1998 (Mehlich II - vážené
průměry za ČR) Kultura
Prozkoušená výměra v ha
Hodnota PH
Obsah živin v mg/kg půdy fosfor
draslík
hořčík
vápník
Orná půda
672 907
6,3
77
217
179
2994
Chmelnice
1793
6,8
213
447
255
3640
Vinice
1 982
7,5
75
300
391
9307
Ovocné sady
4709
6,8
97
335
290
4651
Trvalé travní porosty
40779
5,8
66
169
198
2533
Zemědělská půda
722 170
6,2
77
216
182
2997
tabulka 29: Výsledky agrochemického zkoušení půdy 1999 - 2002 (Mehlich III - vážené
průměry za ČR) Kultura
Prozkoušená - Hodnota PH Obsah živin v mg/kg půdy výměra v ha hořčík fosfor draslík
vápník
Orná půda
1 750 747
6,3
97
223
184
3013
Chmelnice
4895
7,0
251
482
294
4103
Vinice
5071
7,3
103
324
340
8076
Ovocné sady
8411
6,7
131
362
283
4436
Trvalé travní porosty
301 625
5,7
78
204
211
2371
2 070 749
6,2
95
222
189
2940
Zemědělská půda
65
BPU tabulka 30:
Pět kategorií hodnocení obsahu přístupných živin v půdě podle metody Mehlich III Hodnoceni
Obsah
Consulting
% zastoupeni na zemědělské pudí fosfor
draslík
hořčík
Nízký (N)
potřeba výrazného dosycení příslušnou živinou
15,79
9,02
18,89
Vyhovující (VH)
potřeba mírného dosycení příslušnou živinou
29,00
31,10
30,24
Dobrý (D)
příznivý obsah, jehož udržení je potřeba zajistit nahrazovacím hnojením příslušnou živinou
26,87
42,40
30,25
Vysoký (V)
potřeba vypustit hnojení příslušnou živinou po dobu, než bude dosaženo kategorie dobré
20,69
11,28
10,70
7,65
6,21
9,91
zvyšování tohoto obsahu je nevhodné z Velmi vysoký (W) ekologického hlediska, hnojení příslušnou živinou je zbytečné až nepřípustné
Pramen: Článek Dr.Ing. Pavla Čermáka a Ing. Karla Trávníka z Časopisu Zemědělec, č.44/2003, str.13 –14 5.2
Méně příznivé oblasti (LFA)
Pramen: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky: Podle Nařízení vlády č. 505/2000Sb. byla stanovena v souladu se zásadami EU kriteria pro jednotlivé typy méně příznivých oblastí (LFA), které platí pro období 2001 až 2003. Území republiky bylo rozděleno podle následujících kriterií do sedmi typů oblasti LFA: Horské oblasti 1. typu: Nadmořská výška větší nebo rovna 600 m (bez ohledu na svažitost). V této nadmořské výšce se výhradně nacházejí klimatické regiony 8. a 9., které byly vymezeny při bonitaci zemědělského půdního fondu ČR (značení H1). Horské oblasti 2. typu: Nadmořská výška 500 - 600 m a zároveň výskyt svahů nad 7° sklonitosti na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v k. ú., V této nadmořské výšce se převážně nachází 8. a 9. klimatický region (značení H2). Ostatní méně příznivé oblasti 1. typu: Výskyt půdy s výnosností do 38 bodů a svažitostí více jak 7° zemědělské půdy v k.ú. na ploše větší než 50 % v nadmořské výšce do 500 m (značení O1). Ostatní méně příznivé oblasti 2 typu: Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech, a to méně než 28 bodů (značení O2). Ostatní méně příznivé oblasti 3. typu: Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech a to 28 – 34 bodů (značení O3).
66
BPU
Consulting
Ostatní méně příznivé oblasti 4. typu Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech v rozmezí 34 – 38 bodů (značení O4). Oblasti se specifickými omezeními 1. typu: Poddolování (značení S1). Oblasti se specifickými omezeními 2. typu: Suché oblasti – oblasti vymezené klimatickými regiony 0, 1 a 4 a výskytem lehkých výsušných (písčitých) půd nebo oblasti vymezené délkou vegetačního období 124 až 160 dní, obdobím sucha nad 22 dnů a ročním úhrnem srážek do 540 mm (značení S2). Méně příznivé oblasti jsou také zemědělské pozemky, které se nacházejí ve velkoplošných chráněných územích podle zákona č. 114/92 Sb. a nesplňují podmínky pro zařazení do horských, ostatních nebo specifických oblastí LFA (první až třetí zóna chráněných krajinných oblastí a národních parků) – značení E. Značně velká rozdílnost je mezi jednotlivými kraji, viz. následující graf. Kraje Karlovarský, Vysočina, Jihočeský a Plzeňský mají většinu ploch v méně příznivých oblastech, zatímco Jihomoravský nebo Středočeský mají obráceně převahu nezařazených zemědělských půd mimo LFA, Graf: Výměra půdy v LFA Výměra půdy v LFA a nezařazených do LFA 450000 400000 350000
hektary
300000 250000
LFA neLFA
200000 150000 100000 50000 0
kraje
Uvedené hodnocení platí podle současného Nařízení vlády 500/2001 Sb. pro rok 2002 až 2003. Přestože lze očekávat určité upřesňování výše uvedeného hodnocení, lze i na základě těchto údajů konstatovat, že naprostá většina zemědělství Jihomoravského kraje bude vystavena nejostřejší mezinárodní konkurenci a přímým tržním vlivům ze všech krajů ČR. Dosavadní 67
BPU
Consulting
nižší výkonnost jihomoravského zemědělství oproti srovnatelným regionům v zahraničí (Bavorsko, Dolní Rakousko), velké výkyvy cen hlavních komodit na světových trzích, očekávané další zvyšování klimatických extrémů v kombinaci s nižší dostupností finančních podpor tak činí ze zemědělství v Jihomoravském kraji podnikatelsky nadále velmi riskantní obor. 5.3
Analýza půdního fondu z hlediska vlastnictví
Jedním z největších strukturálních problémů transformovaného zemědělství je vlastnická struktura půdního fondu a nestabilita jeho vlastnictví viz následující tabulka. Tabulka z podkladů ČSÚ je uvedena ve struktuře bývalých krajů, neboť jiné informace nebyly k dispozici.
68
BPU tabulka 31: Výměry obhospodařovaných ploch Základní ukazatele zemědělské výroby podle krajů Právní forma: Právní formy celkem Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor
Výměry obhospodařovaných ploch Úhrn ČR, staré krajské uspořádání, tab. Č. 22
Obhospodařovaná plocha v roce 2000 zemědělská půda
Z toho zem.půda
celkem
vlastní
Kraj
A Hlavní město Praha
podíl ha
v%
1
2
orná půda podíl
ha
v%
3
4
Consulting
Osevní plocha v roce 2000
vinice podíl
ha
v%
5
6
zahrady podíl
ovocné sady podíl
obiloviny
podíl
ha
v%
ha
v%
ha
v%
7
8
9
10
11
12
brambory celkem podíl
cukrovka technická
podíl
olejniny celkem
podíl
podíl
ha
v%
ha
v%
ha
v%
ha
v%
13
14
15
16
17
18
19
20
23 454,27
0,6
4 955,58
1,6
18 214,83
0,7
138,99
1,2
144,06
1,8
155,03
0,7
11 849,08
0,8
120,05
0,3
598,21
1,0
3 396,25
0,8
Kraj středočeský
566 284,07
15,5
51 976,59
16,9
507 186,15
18,4
152,28
1,4
1 014,48
12,8
3 887,68
17,2
296 901,32
19,1
7 559,74
18,7
16 966,39
28,3
79 024,21
19,2
Kraj jihočeský
518 992,93
14,2
44 250,07
14,4
348 961,17
12,7
0,00
0,0
837,63
10,6
1 483,80
6,6
194 056,86
12,5
10 067,36
24,9
20,95
0,0
49 419,17
12,0
Kraj západočeský
425 640,88
11,7
29 596,48
9,6
275 881,30
10,0
1,34
0,0
435,60
5,5
774,42
3,4
148 054,48
9,5
2 371,82
5,9
0,00
0,0
43 616,54
10,6
Kraj severočeský
272 208,39
7,5
28 705,51
9,4
184 957,01
6,7
238,10
2,1
712,85
9,0
3 377,59
15,0
111 376,95
7,2
1 325,92
3,3
4 679,67
7,8
26 848,28
6,5
Kraj východočeský
588 800,52
16,2
43 995,42
14,3
445 708,57
16,2
3,01
0,0
1 757,66
22,2
3 381,24
15,0
227 353,94
14,6
7 652,91
18,9
13 001,96
21,7
57 508,81
13,9
Kraj jihomoravský
795 931,39
21,8
62 134,49
20,3
669 065,01
24,3
10 722,35
95,2
1 678,49
21,2
7 508,07
33,3
396 508,68
25,5
9 099,91
22,5
11 706,08
19,5
103 981,31
25,2
Kraj severomoravský
451 855,57
12,4
41 203,59
13,4
307 284,63
11,1
3,90
0,0
1 333,20
16,8
1 978,99
8,8
165 964,37
10,7
2 304,78
5,7
12 962,80
21,6
48 643,80
11,8
3 643 168,02
100,0
306 817,73
8,42
2 757 258,67
75,7
11 259,97
100,0
7 913,97
100,0
22 546,82
100,0
1 552 065,68
100,0
40 502,49
100,0
59 936,06
100,0
ČR celkem
412 438,37 100,0
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR 2003, ČÚZK
69
BPU
Consulting
Podnikatelské subjekty v zemědělství České republiky hospodařily v r. 2000 na vlastní půdě pouze z 8,4 %, zbytek obhospodařované půdy byl v té či oné formě pronájmu. Individuální farmáři obhospodařovali zhruba 25 % zemědělské půdy, 75 % zemědělské půdy obhospodařují zemědělská družstva a obchodní společnosti. Speciálním problémem České republiky je extrémně duální struktura, v rámci které 5,2 % největších firem obhospodařuje 76,4 % zemědělské půdy (viz v literatuře uvedená přednáška ředitele VÚZE doc. Douchy). Dle výše uvedené tabulky „Výměry obhospodařovaných ploch“ je nejlepší situace na bývalém území starého Jihomoravského kraje, kde obhospodařovali zemědělci 20,3 % vlastní půdy a zbývající půdu do 100 % měli v pronájmu. I tak je nutno tento faktor hodnotit jako potenciálně destabilizující, což dokumentují zmíněné prodeje půdy obchodním společnostem se zahraničními vlastníky (zde šlo prozatím ve většině případů o dražby půdy ve státním vlastnictví, nelze vyloučit i masovější výskyt tohoto problému i u půdy v soukromém vlastnictví fyzických osob). Na závažnost tohoto problému reagoval i PRK, který mezi priority zahrnuje komplexní pozemkové úpravy. Druhým závažným problémem stability vlastnictví půdy jsou nedořešené restituční závazky, pro jejichž krytí zemědělství za celé transformační období zemědělství z ekonomických důvodů ani nemohlo vytvořit a v budoucnu v konkurenci v rámci EU nadále nevytvoří odpovídající finanční zdroje. Tento systémový problém české zemědělství bez určitých státních zásahů nebude schopno vyřešit, jeho řešení leží jednoznačně mimo možnosti jednotlivých krajských samospráv. Tento jev je tak trvalým zdrojem nestability i do budoucna. Speciálním problémem Jihomoravského kraje je vyšší současná podnikatelská roztříštěnost půdního fondu než je tomu v ostatních krajích ČR. Následující dvě tabulky převzaté z Agrocensu 2000 dokládají, že počty zpravodajských jednotek za Jihomoravský kraj jsou zdaleka nejvyšší, a to i ve srovnání s největším Středočeským krajem. Tento stav byl způsoben zejména vyšším zájmem jihomoravských zemědělců o půdu pro soukromé podnikání. Dalším důvodem jsou speciální zemědělské činnosti, jako je vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství.
70
BPU
Consulting
tabulka 32: Počet zpravodajských jednotek podle hlavního výrobního zaměření Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor
ČR,kraj,okres v t o m h l a v n í v ý r o b n í z a m ě ř e n í *)
zemědělství Výměra Počet
Počet
zemědělské
prac.
ZJ
ZJ
půdy
k 30.9.
v ha
2000
3
4
celkem a
lesnictví Počet
1
2
rybářství
Výměra Počet zemědělské ZJ
půdy
5
Počet Výměra
prac.
Počet zemědělské
lesní půdy k 30.9.
v ha
v ha
2000
6
7
8
402 6 511 5 809 2 585 442 2 551 2 298 3 838 6 293
344 6 239 5 528 2 466 393 2 479 1 756 3 757 6 071
22 401,47 562 753,24 444 823,96 328 722,05 87 267,67 210 259,71 87 950,71 235 053,63 392 308,25
578 20 959 15 911 11 784 1 610 7 653 3 397 11 942 18 843
18 53 60 38 6 12 42 22 62
118,05 800,37 1 643,44 1 416,72 2 344,21 44,50 393,71 123,38 845,69
2 035,71 62 406,60 23 420,98 23 424,19 29 178,52 131,80 20 962,29 5 820,08 6 708,36
7 274 49 585 141 11 13 9 82
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
675 277 882 4 072 2 289 333 2 260
641 271 878 4 024 2 193 324 2 229
39 836,95 4 876,11 49 675,41 67 574,22 58 859,22 43 050,96 103 385,83
2 050 664 2 878 4 209 3 392 1 963 4 666
6 0 0 0 5
36,63 0,00 0,00 0,00 14,56
86,82 0,00 0,00 0,00 340,05 I I
2 0 0 0 2
JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ ČR CELKEM
10 788 10 560 3 210 3 125 4 152 4 058 3 985 3 818 56 487 54 158
367 258,70 19 822 240 793,03 11 891 156 597,87 7 062 227 271,42 9 249 3 607 572,11 151 587
I I 14 42 31 67 487
I I
61,36 466,87 3 649,03 42 263,59 195,24 1 108,40 1 902,99 803,15 13 606,91 218 830,06
ZJ 9
Okres (kraj) HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ VYSOČINA
I I 4 161 9 336 1 684
jiné
Výměra
7 47 135 27 14 14 17 27 98
Výměra
prac.
půdy
rybníků
k 30.9.
v ha
v ha
2000
10
11
12
1,50 145,06 417,49 1 365,35 416,70 42 956,66 31,11 3 125,24 2,00 864,25 0,25 41,11 12,96 998,26 120,78 1 430,68 150,53 3 256,06
5 I I
0,00 I I
4 3 0 8 25 15 12 26 488
Počet
4,37 74,08 0,00 0,59
63,14 I I 1 884,56 546,58 0,00 11,68
79,06 2 577,41 9,38 378,09 8,20 277,29 29,83 1 188,81 1 358,16 60 689,82
Výměra Počet zemědělské ZJ 13
Počet prac.
půdy
k 30.9.
v ha
2000
14
15
3 88 664 158 41 9 13 59 97
33 172 86 54 29 46 483 32 62
933,25 2 312,97 718,70 3 315,93 2 541,19 248,25 4 448,39 651,09 421,80
175 564 67 385 212 107 126 331 48
3
23 3
61,06 40,44
44 5
44 88 8 21
I 262,64 331,95 49,88 195,75
I 122 40 32 36
136 189 26 28 23 51 56 74 1 376 1 354
963,16 248,16 638,34 1 319,63 20 630,84
279 9 138 59 2 585
I I
I 93 40 0 0
71
BPU
Consulting
tabulka 33: Počet zpravodajských jednotek – podniky právnických osob Podniky právnických osob podle právních forem Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor ČR,kraj,okres v tom s právní formou
a
Počet ZJ celkem (práv. osoba) 1
111 veřejná obchodní společnost
112 společnost s ručením omezeným
113
121
205
301
společnost komanditní
akciová společnost
družstvo
státní podnik
jiná
2
3
4
5
6
7
8
Okres (kraj) HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ VYSOČINA
33 418 369 206 60 186 149 204 189 324
0 5 2 1 0 3 2 5 4 4
23 200 183 95 45 124 57 92 70 123
0 1 0 2 0 0 1 0 0 0
4 81 49 45 5 24 18 58 63 55
1 111 124 56 5 25 24 43 42 125
2 12 10 4 4 5 2 3 6 12
3 8 1 3 1 5 45 3 4 5
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ
37 19 60 95 52 25 88 376 191 155 167
1 0 1 0 0 1 1 4 4 2 2
14 12 21 59 28 8 46 188 71 78 92
0 0 0 1 0 0 0 1 1 1 0
10 4 22 18 20 9 16 99 44 40 36
9 2 13 14 3 7 19 67 63 29 31
2 1 2 3 0 0 2 10 7 4 6
1 0 1 0 1 0 4 7 1 1 0
3 027
38
1 441
7
621
746
87
87
ČR CELKEM
72
BPU
Consulting
tabulka 34: Počet zpravodajských jednotek – podniky fyzických osob Podniky fyzických osob podle právních forem
Tab. č. V 04/1
Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor
ČR,kraj,okres v tom s právní formou
Žz ... živnostenský zákon
101
102
103
104
105
106
421
000
OR ... obchodní rejstřík fyz. osoba fyz. osoba
samostatně
samostatně
fyz. osoba
fyz. osoba
Počet podnikající podnikající
hospodařící
hospodařící
podnikající
podnikající
rolník
rolník
podle jiných
podle jiných
zahraniční
forma
než výše
než výše
osoba
neevido-
ZJ
podle Žz
celkem nezapsaná (fyz.
v OR
podle Žz zapsaná v OR
osoba)
s osvědčením s osvědčením SHR
SHR
uvedených
uvedených
nezapsaný
zapsaný
zákonů
zákonů
v OR
v OR
právní
vána
nezapsaná zapsaná v OR v OR
a
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Okres (kraj) HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ BUDĚJOVICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ JIHLAVSKÝ KRAJ Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo BRNĚNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ
369 6 093 5 440 2 379 382 2 365 2 149 3 419 3 649 5 969 638 258 822 3 977 2 237 308 2 172 10 412 3 019 3 997 3 818
108 424 273 238 50 144 187 130 159 103 35 45 65 155 60 30 11 401 138 162 238
13 70 39 69 9 28 61 15 73 27 6 4 17 32 7 22 5 93 29 40 63
183 3 638 3 380 1 563 259 1 578 1 309 2 226 1 701 3 315 324 81 399 1 208 768 173 794 3 747 1 872 2 838 2 577
15 367 118 135 22 88 65 51 150 40 37 10 54 74 42 17 13 247 47 58 132
2 44 36 15 3 13 15 11 11 8 4 5 4 31 3 0 0 47 4 5 18
0 3 2 2 2 1 1 1 1 0 1 0 0 3 0 0 0 4 1 0 2
0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 2 0 0 0
48 1 547 1 590 357 36 513 511 985 1 554 2 476 231 113 282 2 474 1 357 66 1 348 5 871 928 894 788
ČR CELKEM
53 460
2 755
629
30 186
1 535
232
20
5
18 098
73
BPU
Consulting
6 Hlavní obory podnikání v zemědělské prvovýrobě a navazujícím zpracovatelském průmyslu 6.1
Mezinárodní srovnání zemí přistupujících k EU
tabulka 35: Přehled zemědělské půdy a podílu obilovin z celkové zemědělské produkce
Stát ČR Maďarsko Polsko Slovensko
Rozloha (km2) 72 000 93 000 312 700 56 000
Podíl obilovin (v % celk. zem. produkce) 48 58 71 50
tabulka 36: Podíl zemědělství na HDP a podíl obyvatel pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství
Stát ČR Maďarsko Polsko Slovensko EU (průměr)
Podíl na HDP (%) 1,8 7,3 5,9 4,4 1,6
Pracujících v zemědělství (%) 5,4 12,0 27,4 8,9 5,0
Evropský model moderního zemědělství spočívá na těchto 4 principech: 1. Rozvoj multifunkčního zemědělství, tzn. zemědělství zaměřeného nejen na zemědělskou produkci, ale i na zajišťování služeb údržby krajiny, na další environmentální služby a na nezemědělské činnosti. 2. Zachování multifunkčního zemědělství na co možno největší ploše, a to při zachování příjmů zemědělství a snižování rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony. 3. Existenci životaschopných zemědělských podniků co nejlépe naplňujících své poslání a příležitosti zemědělství. 4. Hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova.
74
BPU 6.2
Consulting
Zemědělská prvovýroba
Zemědělství a příbuzné obory (myslivost a rybářství) jsou nejstarší obory cílevědomé hospodářské činnosti člověka. Dodnes jsou ze základních výrobních oborů nejvíce závislé na primárních, tj. přírodních podmínkách výrobního stanoviště a na jejich stabilitě, resp. výkyvech. S rostoucí mírou industrializace a v posledním historickém období i globalizace jsou však stále více závislé i na výkyvech politického a ekonomického prostředí, které, jak se v průběhu minulého století ukázalo, mohou mít pro zemědělství v různých regionech světa fatální důsledky. Zemědělství na území dnešní České republiky se dlouhodobě a kontinuálně vyvíjelo srovnatelně se středoevropským standardem a ze sociálně – ekonomického hlediska výhodně těžilo z relativně vysoké ekonomické a industriální úrovně českých zemí. Po dlouhá desetiletí až do vypuknutí 2. světové války díky své vlastnické stabilitě a rostoucí ekonomické síle mohli čeští zemědělci také vybudovat úctyhodné kapacity jak zpracovatelské, potravinářské a služeb (hospodářská družstva, sila a sklady, výrobu a prodej hospodářských potřeb, cukrovary, lihovary, jatka, mlékárny, mlýny atd.), tak poradenské a zejména finanční instituce (záložny). Po násilné tzv. socializaci zemědělství byly dlouhodobé vlastnické vztahy v zemědělství jednorázově zničeny a celé zpracovatelské odvětví a odvětví služeb byly zestátněny. Jedním ze zásadních faktorů deformace přirozených proporcí českého zemědělství byl direktivní plánovací systém, který nebral v úvahu rozdílné přírodní a z nich plynoucí ekonomické podmínky jednotlivých regionů a kvalitativní nedostatky tzv. socialistického zemědělství (nižší výnosy a užitkovost) se snažil nahradit kvantitou extenzivní produkce. Je pravdou, že v 70-tých a zejména v 80–tých letech minulého století došlo díky zvyšující se vědecké a technické úrovni zemědělství ke zvýšení výnosových parametrů a bývalé Československo dosahovalo přebytku zemědělské produkce. Ta však v celkově nedostatkové ekonomice tzv. tábora socializmu však vždy našla své umístění. Z ekonomického hlediska však byl stále větší problém tuto uměle udržovanou produkci „profinancovat“, což vedlo zemědělské podniky k nutnosti stále rozšiřovat přidruženou výrobu jako dodatečný zdroj financování. Důsledkem této politiky byly z dnešního pohledu předimenzované kapacity jak zemědělské prvovýroby, tak zpracovatelského průmyslu a služeb. Po roce 1989 byly sice de jure umožněny restituce majetku individuálních zemědělců, ale restituce majetku zpracovatelské a potravinářské nástavby (v hodnotě dle různých odhadů v dnešní výši cca 700 – 800 mld. Kč) již umožněny nebyly. Je logické, že tento majetek v celkové ekonomické rozvaze zemědělství dnes chybí, a to zejména z hlediska mezinárodní ekonomické konkurenceschopnosti tohoto sektoru vůči zemím, kde k porušení vlastnické kontinuity včetně hospodářské a finanční nástavby zemědělství nedošlo. Způsob privatizace zpracovatelského a potravinářského průmyslu vyústil v tzv. „třetí vlně privatizace“ k nákupům na úvěry, jejichž výše a úroková míra v mnoha případech zcela neodpovídala výnosovým možnostem privatizovaných kapacit. Tento dodatečný dluh dále zatížil celý zemědělsko – potravinářský systém, neboť mnoho nových majitelů těchto podniků přeneslo tíži splácení úvěrů de facto na zemědělce, vůči kterým neplní včas splatné závazky a saldo pohledávek zemědělců po lhůtě splatnosti má stále vzrůstající tendenci. V zájmu objektivity je však nutno říci, že v posledních letech se výraznou měrou na tomto vývoji podílela cenově agresivní politika obchodních řetězců, které doposud úspěšně využívají výhody koncentrované poptávky vůči roztříštěné nabídce. Tak dosáhly toho, že nakupovaly např. v roce 2002 např. drůbeží maso v cenách, které jsou pod zdůvodněnými ekonomickými náklady výrobce. Zemědělská prvovýroba v Jihomoravském kraji, a to jak v bývalém administrativním členění, tak po územně – správní reformě svým podílem na ekonomice kraje vždy tvořila významný
75
BPU
Consulting
sociálně – ekonomický faktor. Bývalý Jihomoravský kraj společně s regionem Hané v bývalém Severomoravském kraji a krajem Středočeským také vzhledem k lepším klimatickým podmínkám nesl hlavní díl direktivně stanovených úkolů zemědělské produkce, včetně zatížení tzv. velkými dobytčími jednotkami, přičemž zemědělci nebyli nuceni starat se o odbyt. Stát vykoupil celou produkci za předem stanovené ceny a její velkou část pak exportoval, zejména do tzv. „spřátelených zemí“. To zajišťovalo sice uměle udržovanou, nicméně plnou zaměstnanost a relativně stabilní sociálně – ekonomickou úroveň venkova, byť na úkor budoucnosti. Je potřeba rovněž vzít v úvahu, že postavení tzv. „družstevního rolníka“ ale i zaměstnance státního statku mělo díky tehdejší ideologické propagandě vytvořenou určitou společenskou prestiž a tzv. „socialistické zemědělské podniky“ tvořily faktické těžiště a centrum života venkova. Proto i důsledky zhroucení tzv. „socialistického trhu“, prudkého snížení převážně direktivně stanovené produkce po roce 1989 a liberalizace vnitřního trhu pro import zahraničního zboží se v zemědělství a na něm závislém venkovském prostoru projevily silněji než v jiných odvětvích. Tyto dopady jsou nejen zřetelně ekonomické a sociální, ale i psychologické a demoralizační, neboť před obyvatele venkova zatím (až na výjimky – viz vinařské programy) nebyly postaveny dostatečně reálné a ekonomicky podložené alternativy existenční perspektivy. Speciálním problémem Jihomoravského kraje, vycházejícím z historických pěstebních podmínek a regionálně typické intenzívní maloplošné produkce (víno, ovoce, zelenina) je vyšší roztříštěnost vlastnictví půdy, než je tomu v jiných regionech, což dokládá následující tabulka počtu ekonomicky činný subjektů. tabulka 37: Počet subjektů v RES
K-01. Počet subjektů zapsaných v RES (registru ekonomických subjektů) (stav k 31.12.)
Počet subjektů celkem
Znojmo
Vyškov
Hodonín
Břeclav
Brno-město
Blansko
Jihomoravsky kraj
Brno-venkov
v tom okresy
153 835
11 652
62 942
18 626
17 030
20 654
10 149
12 782
2000
220 691
16 611
91 770
27 379
23 572
28 057
14 034
19 268
2001
231 492
17 265
97 582
28 600
24 446
28 944
14 636
20 019
1995
z toho podle převažující činnosti: v zemědělství, lesnictví a rybolovu celkem
15 833
1 573
30
1 960
4 287
3 870
1 791
2 322
2000
16 937
1 639
1 022
2 126
4 435
3 587
1 591
2 537
2001
16 876
1 612
1 087
2 144
4 457
3 479
1 533
2 564
10,3
13,5
0,0
10,5
25,2
18,7
17,6
18,2
2000
7,7
9,9
1,1
7,8
18,8
12,8
11,3
13,2
2001
7,3
9,3
1,1
7,5
18,2
12,0
10,5
12,8
14 106
1 404
3
1 733
3 909
3 553
1 608
1 896
2000
14 232
1 314
774
1 748
3 964
3 125
1 344
1 963
2001
13 949
1 271
781
1 726
3 949
2 991
1 273
1 958
1995
v % 1995
Z celkového počtu subjektů podle právní formy: samostatně hospodařící rolníci
1995
76
BPU 6.3
Consulting
Hlavní komodity
6.3.1
Rostlinná výroba
6.3.1.1 Vývoj hlavních výrobních faktorů RV Průběh klimatických podmínek každoročně velmi významně ovlivňuje produkci zemědělských plodin. Vývoj v posledních letech se vyznačuje zejména zvyšováním extremity projevů počasí, což se projevilo i v průběhu roku 2002 a v roce 2003. Obecně lze konstatovat, že počasí v roce 2002 nebylo pro většinu tržních plodin tak příznivé, jako v předchozím roce 2001, na druhou stranu však bylo pro celkovou produkci hlavních rostlinných komodit příznivější než ve srážkově nedostatkovém roce 2000. Začátek roku 2002 se vyznačoval relativně silnými mrazy, které nepříznivě ovlivnily hlavně pozdě založené porosty (především ozimého ječmene). Porosty, které vstupovaly do zimy dobře vyvinuté, nebyly těmito mrazy významněji poškozeny, také s ohledem na skutečnost, že byly dostatečně chráněny sněhovou pokrývkou. Pro osev jarních obilovin příznivé poměrně teplé počasí v předjarním období přispělo k časnému nástupu jarních prací. Podstatná část jarních obilovin tak byla zaseta v agrotechnických terminech v průběhu března, příp. počátku dubna. Na počátku sklizně se ozimé i jarní porosty, původně založené v agrotechnických termínech a s dobrou úrovní ošetřování během vegetace, vyznačovaly poměrně dobrou výnosovou úrovní a velmi dobrou kvalitou. Zlom nastal nástupem přívalových dešťů, které zasáhly podstatné území ČR v první polovině srpna a které následně měly za následek vznik rozsáhlých povodní. Produkce z ploch postižených těmito zvýšenými srážkami se vyznačovala jednak nižší výnosovou úrovní, ale především podstatně nižší kvalitou. Charakter zimních měsíců 2002 / 2003 znamenal v Jihomoravském kraji vysoké procento zaorávek ozimů a jejich přesevy zejména kukuřicí. Naopak další průběh klimatických podmínek v roce 2003 se vyznačuje extrémním suchem a rekordně vysokými teplotami, takže srážkový deficit se projevil na výnosech rozhodujících plodin.
6.3.1.1.1 Výživa rostlin Ve srovnání s rokem 2001 nedošlo v roce 2002 k nárůstu spotřeby čistých živin v minerálních hnojivech. Toto bylo způsobeno kromě ekonomických důvodů zejména nepříznivými klimatickými podmínkami ve 3. a 4. Čtvrtletí roku, kdy bylo z důvodu nadměrných srážek prakticky nemožné provádět jakékoliv zásahy na pozemcích. tabulka 38: Spotřeba hnojiv za ČR celkem v hospodářském roce 2001/2002 (v tunách) Průmyslová hnojiva v čistých živinách dusíkatá (N)
fosforečná (P205)
draselná
227218
45531
31591
celkem 304 329
Vápenatá hnojiva ve
Chlévský hnůj
195516
11996226
Pramen: ČSÚ
77
BPU
Consulting
tabulka 39: Spotřeba živin v kg na l ha zemědělské půdy N
P205
KaO
Celkem
1999
51,1
8,6
5,9
65,6
2000
58,9
10,8
6,2
75,9
2001
72,6
12,3
7,3
92,2
2002
72,3
12,2
7,7
92,2
Index 2002/2001 (%}
99,58
99,18
105,47
100,00
Rok
Pramen: MZe
Po útlumu v první polovině devadesátých let dodávky živin do půdy opět narůstaly a stabilizovaly se. V roce 2002 opět mohli zemědělci získat podporu na vápnění zemědělských pozemků na orné půdě s půdní reakcí do 5,5 pH. Podpora se vztahovala na nákup páleného vápna, mletého vápence či dolomitického vápence. Této podpory bylo využito na 45 635 hektarech a celková výše podpory Činila 13 670 379 Kč. Přes tuto podporu došlo ke snížení spotřeby vápenatých hmot o 5,2 %. tabulka 40: Spotřeba vápenatých hmot v ČR Rok
Celková spotřeba (v tis. t)
2000
243
2001
212
2002
201
Index 2002/2001 (%)
94,8
Pramen: MZe
6.3.1.1.2 Ochrana rostlin Extrémní počasí začíná přinášet i větší problémy ve zdravotním stavu rostlin. Ochrany rostlin tak je podstatně náročnější a spotřebovává větší finanční částky. Extrémní nárůst chorob rostlin se projevil zejména ve vlhkém roce 2002 téměř u každé pěstované plodiny. U obilovin byl stále silný výskyt obou hlavních druhů snětí - mazlavé a zakrslé. I když se díky mnoha opatřením (z nichž nejvýrazněji se projevila státní podpora nákupu certifikovaného osiva) podařilo zadržet další nárůst, stanovená opatření je nutno dodržovat přísně i v dalších letech, neboť příchod dalších výrazně vlhkých období se dá očekávat. Rovněž u olejnin je zřejmý trend zvyšování napadení houbovými chorobami. Zde je příčinou zvyšování pěstebních ploch - při vyšším než patnáctiprocentním zastoupení řepky na orné pudě roste výskyt nejen houbových chorob, ale i živočišných škůdců. To podporovala i snaha některých pěstitelů o hustější výsev řepky. Kromě běžných chorob (např. hlízenka) se v poslední době začíná stále více vyskytovat i nádorovitost košťálovin. Vysoká vlhkost v období srpna a září 2002 byla příčinou silného infekčního tlaku plísně bramborové. Přesto byly naskladněny kvalitní, neporaněné hlízy, které lépe vzdorují skládkovým chorobám. Je to důsledek rozšiřující se technologie odkameňování, která je podmínkou šetrné sklizně hlíz. Bramboráři zaznamenali jeden významný úspěch, když se po několika letech úsilí,
78
BPU
Consulting
vynaloženého pěstiteli za vedení Státní rostlinolékařské správy, podařilo snížit výskyt bakteriální kroužkovitosti brambor. U speciálních plodin byly houbové choroby problémem v závěru vegetace (botrytida), rovněž v důsledku zvýšené vlhkosti. V peckovinách bylo započato testování výskytu Evropské svinutky peckovin, která se vyskytla v některých lokalitách a mohla by se stát překážkou obchodu s množitelským materiálem ovocných dřevin, Extrémní vlhké počasí v roce 2002 způsobilo rozsáhlé škody zejména na ozimech v závěru podzimu a během zimy 2002 / 2003. Vyzimování postihlo nejen obiloviny , ale i řepku a ozimé zeleniny. Postiženy byly hlavně moravské kraje a střední Cechy. Tyto oblasti šly do vegetačního roku 2003 vegetačního roku se znatelným handicapem. Z živočišných škůdců zaslouží zvláštní pozornost slimáci, rozšiřující se do dalších oblastí a škodící ve všech plodinách, přičemž i zřejmě z důvodu klimatických výkyvů se objevuje úspěšná migrace a výskyt nových druhů původem z jižní Evropy. Celkově lze konstatovat, že spotřeba chemických přípravků v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 poklesla zhruba o 10 %. Příčin je několik - nemožnost ošetřovat v podzimním období, vyšší využití biologických přípravků a celková špatná finanční situace podniků. Snížení spotřeby chemických látek je cílem, k němuž směřuje i propagace uplatňování systémů integrované ochrany rostlin.
6.3.1.1.3 Osivo a sadba
Pod ekonomickým tlakem v průběhu devadesátých let došlo v českém zemědělství k dramatickému poklesu používání uznaných osiv. Předtransformační obměna téměř 100 % osiv ročně byla z důvodu nedostatku peněz nahrazena naopak značným využíváním farmářských osiv, takže se pohybovala v některých oblastech na úrovni cca 30 %. Státní dotace na nákup osiva některých druhů obilovin, luskovin a olejnin pomohly v roce 2002 stabilizovat spotřebu uznaného osiva. Obměna osiva v České republice se dostala na úroveň vyspělých evropských zemí. U osiva pšenice dosáhla cca 60 %, u osiva ječmene cca 50 %. Kvalita využívaných farmářských osiv, kterými se zakládají ostatní pěstitelské plochy je velmi nízká. Často připravují z pěstitelských ploch nedostatečně kontrolovaných v průběhu vegetace a ani následné čištění a ošetření proti chorobám a škůdcům není na dostatečné úrovni. To má přímé důsledky na kvalitu zemědělské produkce a původní úspora nákladů na osiva je eliminována nižšími výnosy a problémy s kvalitativním zatříděním a zpeněžením při prodeji. Nepříznivé klimatické podmínky na konci vegetace a v době sklizně ovlivnily kvalitativní hodnoty vyráběného certifikovaného osiva, zejména obilovin a luskovin. Velkým problémem se stalo dosažení hodnot klíčivosti požadovaných vyhláškou č.191/1996 Sb. u obilovin ozimých i jarních a u některých luskovin. Z uvedených důvodů bylo povoleno snížení spodní hranice klíčivosti pro obiloviny na 75 % a luskoviny 70 %.
79
BPU
Consulting
tabulka 41: Vývoj rozsahu množitelských ploch a objemu výroby uznaného osiva a sadby Druh osiva a sadby Obiloviny Kukuřice Luskoviny Olejniny Jetel a trávy Brambory
Uznaná množitelská plocha (ha)
Uznané osivo - sadba (t)
1998
1999
2000
2001
1998
87907 641 9365 11086 25736 4211
71 176 510 8139 8865 28737 4801
59695 968 6119 8060 30659 5313
68781 1340 6919 12426 27564 4983
149 768 768 8450 6266 8298 41911
1999
2000
2001
114623 779 6725 5332 9931 59638
125370 1196 7115 4811 7357 75405
190978 1766 8019 3565 5759 78193
Pramen: UKZUZ
80
BPU
Consulting
tabulka 42: Osevní plochy zemědělských plodin v Jihomoravském kraji
B-20. Osevní plochy zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku (stav k 31.5.) v ha Plodina
Obiloviny Pšenice Žito Ječmen
Česká republika
Jihomoravský kraj
Podíl JMK na ČR v %
2000
2001
2000
2001
2000
2001
1 647 508
1 626 785
220 222
219 458
13,37
13,49
972 711
927 247
133 870
128 486
13,76
13,86
44 178
40 987
2 353
2 098
5,33
5,12
496 382
497 864
63 229
62 229
12,74
12,50
Oves
50 950
49 388
1 565
1 428
3,07
2,89
Triticale Kukuřice na zrno Ostatní obiloviny Luskoviny Hrách setý Čočka
37 168
50 738
886
1 425
2,38
2,81
39 317
54 295
17 293
23 117
3,96
42,58
6 802
6 266
1 081
673
15,89
10,74
40 587
38 435
4 039
3 797
9,95
9,88
34 445
33 133
3 522
3 260
10,22
9,84
.
.
3
0
X
X
198
139
85
90
42,93
64,75
Fazol jedlý Ostatní luskoviny Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Brambory průmyslové Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny Technické plodiny Řepka Slunečnice na semeno Sója Mák Hořčice na semeno Len setý olejny Ostatní olejniny Len setý přadný 1) Kořeninové rostliny Léčivé rostliny Ostatní technické plodiny Pícniny na orné půdě Kukuřice na zeleno a na siláž Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený 2) Vojtěška 2) Ostatní víceleté pícniny
5 944
5 163
430
448
7,23
8,68
138 791
138 138
14 340
14 917
10,33
10,80
15 690
11 378
3 771
2 821
24,03
24,79
49 505
37 686
2 813
2 218
5,68
5,89
4 041
5 232
-
-
X
X
61 574
77 849
6 176
8 874
10,03
11,40
7 597
5 625
1 556
903
20,48
16,05
384
368
24
100
6,25
27,17
426 675
452 226
59 799
57 952
14,02
12,81
325 338
344 117
35 870
35 260
11,03
10,25
30 757
28 583
13 897
13 020
45,18
45,55
1 916
2 743
1 128
1 356
58,87
49,43
31 473
34 478
3 967
3 547
12,60
10,29
15 512
21 009
927
1 773
5,98
8,44
824
X
25,26
1 103
69,54
46,76
97
X
1,39
3 262 3 667
2 359
8 484
6 977
2 550
5 217
5 107
449
421
8,61
8,24
2 307
1 510
249
221
10,79
14,64
2 004
2 081
508
330
25,35
15,86
725 252
672 552
51 062
48 601
7,04
7,23
232 407
225 535
20 442
20 050
8,80
8,89
75 837
71 547
2 635
2 888
3,47
4,04
93 389
83 767
3 038
2 558
3,25
3,05
102 070
99 041
18 718
17 978
18,34
18,15
221 549
192 662
6 228
6 127
2,81
2,66
1) v roce 2000 včetně Inu olejného (ČR) Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
81
BPU
Consulting
Pokrač.
B-20. Osevní plochy zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku (stav k 31.5.) dokončení v ha Plodina
Česká republika 2001
2000 Zelenina konzumní
Jihomoravský kraj 2000
Podíl JMK na ČR v %
2001
2000
2001
32 316
26 230
7 039
6 054
21,78
23,08
Celer
1 120
802
148
128
13,21
15,96
Mrkev
3 203
2 533
272
220
8,49
8,69
Petržel
1 652
1 154
336
141
20,34
12,22
Kedlubny
1 092
818
94
79
8,61
9,66
963
699
101
95
10,49
13,59
Květák
2 041
1 645
320
294
15,68
17,87
Zelí
3 769
2 882
370
345
9,82
11,97
Okurky nakladačky
2 712
2 209
1 245
1 108
45,91
50,16
Okurky salátové
1 145
833
369
307
32,23
36,85
Rajčata
1 983
1 549
1 049
899
52,90
58,04
Cibule
5 571
4 817
1 076
902
19,31
18,73
Česnek
1 393
1 018
146
82
10,48
8,06
Hrách dřeňový
2 136
2 247
370
699
17,32
31,11
Ostatní zelenina
3 536
3 024
842
755
23,81
24,97
Květiny a okrasné rostliny
Kapusta
1 709
1 420
179
208
10,47
14,65
Plochy na semeno
873
624
370
286
42,38
45,83
Sazečka okopanin
38
76
1
3
2,63
3,95
Semenačka okopanin
16
28
1
5
6,25
17,86
297
156
138
97
46,46
62,18
Sazečka zeleniny Semenačka zeleniny
522
364
231
181
44,25
49,73
Ostatní plodiny
6 853
6 707
995
911
14,52
13,58
Jahody
12,65
2 864
2 245
510
284
17,81
Maliny
321
220
60
35
18,69
15,91
školky ovocné
531
786
136
177
25,61
22,52 100,00
školky vinné révy Ostatní plochy vč.pokusných Osevní plocha úhrnem Úhor
29
39
29
39
100,00
3 108
3 417
259
376
8,33
11,00
3 020 564
2 963 117
358 045
352 184
11,85
11,89
71 150
115 579
3 545
9 014
4,98
7,80
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
82
BPU
Consulting
tabulka 43: Osevní plochy zemědělských plodin podle krajů
B-21. Osevní plochy vybraných zemědělských plodin podle krajů v ha České republiky v roce 2001 (stav k 31.5.) ČR, kraje
Obiloviny celkem
Z toho pšenice
Česká republika
Luskoviny celkem
ječmen
žito
kukuřice na zrno
1 626 785
927 247
497 864
40 987
54 295
Hl. m, Praha
9 643
6 865
2 326
16
28
162
Středočeský Jihočeský
307 571
187 965
87 062
6 367
10 310
5 514
176 887
96 887
51 949
8 478
1 094
5 048
Plzeňský
135 838
76 137
43 972
4 319
1 070
3 579
Karlovarský Ústecký
24 788
14 332
6 968
812
35
738
100 333
63 776
29 899
1 791
883
1 041
Liberecký
27 962
14 390
7 854
1 110
301
922
Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký
93 425
59 220
20 991
2 070
2 538
4 016
100 249
54 375
29 527
1 896
3 107
3 396
Zlínský Moravskoslezský
ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský
Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina
38 435
168 270
77 148
68 395
9 110
1 069
5 585
219 458
128 486
62 229
2 098
23 117
3 797
112 576
62 507
40 747
1 415
4 188
3 247
67 635
41 980
18 952
100
4 286
857
82 152
43 179
26 996
1 405
2 269
533
Brambory rané
Brambory pozdní konzumní
Cukrovka technická
Řepka
Zelenina konzumní
Pícniny na orné půdě celkem
11 378
37686
77849
344117
26230
31
229
587
2472
156
672 552 925
2979
5838
21 330
69686
5784
100653
498
5035
-
42970
517
80 621
307
1 933
-
35387
631
64008
59
308
-
7126
151
20346
1234
1 868
5647
13250
2858
33548 16 177
77
485
409
6647
589
398
1 600
10102
21 152
1 786
44266
355
1 961
6 191
21 014
1 145
55571
1 463
11 432
184
38847
430
85146
2821
2218
8874
35260
6054
48601
405
1 399
15287
21 758
3080
41 694
Zlínský
526
1 808
3 165
10371
1 530
31 653
Moravskoslezský
225
1 573
6071
18 177
1 519
49344
Jihomoravský Olomoucký
Pramen: ČSÚ
83
BPU
Consulting
tabulka 44: Sklizeň zemědělských plodin za ČR a Jihomoravský kraj
D-20, Sklizeň zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku Plodina
Česká republika 2000
2001
2000
2001
2000
2001
Obiloviny Pšenice Žito Ječmen
6 454 237
7 337 589
785 289
1 125 219
12,17
15,33
4 084 107
4 476 080
500 323
675 462
12,25
15,09
Jihomoravský kraj
Podíl JMK na ČR v %
150 052
149 298
6 446
8 276
4,30
5,54
1 629 372
1 965 611
164 000
272 323
10,07
13,85
Oves
135 858
136 363
3 183
4 201
2,34
3,08
Triticale Kukuřice na zrno Ostatní obiloviny Luskoviny Hrách setý Čočka
138 468
191 771
2 765
5 953
2,00
3,10
303 957
408 653
106 166
157 799
34,93
38,61
Fazol jedlý Ostatní luskoviny Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Brambory průmyslové Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny Technické plodiny Řepka Slunečnice na semeno Sója Mák Hořčice na semeno Len setý olejny Ostatní olejniny Len setý přadný 1) Kořeninové rostliny Léčivé rostliny Ostatní technické plodiny Pícniny na orné půdě Kukuřice na zeleno a na siláž Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený Vojtěška Ostatní víceleté pícniny
12 423
9 815
2 406
1 207
19,37
12,30
84 946
91 443
5 786
10 781
6,81
11,79
75 256
82 538
5 184
9 861
6,89
11,95
100,00
1
1
280
228
129
157
46,07
X 68,86
9 409
8 677
473
763
5,03
8,79
X 226 433
X 187 244
X 41 883
X 41 038
X 18,50
X 21,92
812 443
59 901
1 136 375 113 184
130 789 -
49 501 -
5,27 -
6,09 -
2 808 839
3 529 005
262 873
390 534
9,36
11,07
275 163
211 303
62 439
40 374
22,69
19,11
9 059
8 080
776
2 254
8,57
27,90
X 844 428
X 973 321
X 84 966
X 92 237
X 10,06
X 9,48
65 421
56 717
31 748
27 611
48,53
48,68
2 348
4 301
1 476
2 258
62,86
52,50
13 607
21 294
1 099
2 437
8,08
11,44
14 158
18 800
706
1 323
4,99
7,04
613
23,55
. 3 592
2 603 1 714
. 2 527
999
X 70,35
58,28
15 137
17 687
104
170
0,69
0,96
2 440
3 292
94
372
3,85
11,30
2 118
974
112
124
5,29
12,73
1 156
1 684
406
175
35,12
10,39
X 7 431 370
X 7 114 078
X 549 010
X 555 179
X 7,39
X 7,80
1 162 296
1 102 395
23 853
32 931
2,05
2,99
697 727
669 056
16 220
16 538
2,32
2,47
755 398
760 707
123 444
127 933
16,34
16,82
887 838
820 267
16 581
15 730
1,87
1,92
1) v roce 2000 len celkem Pramen: ČSÚ
84
BPU
Consulting
D-20, Sklizeň zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku dokončení vt Plodina
Zelenina konzumní Celer Mrkev Petržel Kedlubny Kapusta Květák Zelí Okurky nakladačky Okurky salátové Rajčata Cibule Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina Květiny a okrasné rostliny Plochy na semeno Sazečka okopanin Semenačka okopanin Sazečka zeleniny Semenačka zeleniny Ostatní plodiny Jahody Maliny školky ovocné 1) školky vinné révy 1)
Česká republika
Jihomoravský kraj
Podíl JMK na ČR v%
2000
2000
2000
481 957
2001
2001
2001
421 183
83 461
86 787
17,32
20,61
18 242 12 768 58 596 52 449 15 747 10 732 15 672 11 724 15 211 11 656 28 558 22 959 133 561 103 970 25 535 24 575 15 122 10 766 30 573 25 014 76 402 84 086 7 111 5 405 7 105 9 800 34 521 35 279 X X X X 246 179 13 24 1 228 542 220 167 X X 12 547 10 589 727 488 2 345 546 3 320 515 1 014 496 1 700 847
2 118 2 493 2 503 1 450 1 508 4 734 12 588 12 435 5 620 19 447 11 311 768 1 915 4 572 X X 3 1 346 126 X 1 750 78 706 739 1 014 496
1 746 4 065 1 427 1 233 1 384 3 864 12 228 14 738 4 115 17 245 15 092 384 3 346 5 920 X X 16 3 237 93 X 1 187 70 1 514 215 1 700 847
11,61 4,25 15,90 9,25 9,91 16,58 9,42 48,70 37,16 63,61 14,80 10,80 26,95 13,24 X X 1,22 7,69 28,18 57,27 X 13,95 10,73 30,13 100,00
13,67 7,75 13,30 10,52 11,87 16,83 11,76 59,97 38,22 68,94 17,95 7,10 34,14 16,78 X X 8,94 12,50 43,73 55,69 X 11,21 14,34 45,60 100,00
1) v kusech Pramen: ČSÚ
85
BPU
Consulting
tabulka 45. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji
D-19. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji Plodina
Plocha sklizně (ha) 2000
Obiloviny Pšenice Žito Ječmen Oves Triticale Kukuřice na zrno Ostatní obiloviny Luskoviny Hrách setý Čočka Fazol jedlý Ostatní luskoviny Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Brambory průmyslové
Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny Technické plodiny
Řepka Slunečnice na semeno Sója Mák Hořčice na semeno Len setý olejny Ostatní olejniny Len setý přadný 1) Kořeninové rostliny Léčivé rostliny
Ostatní technické plodiny Pícniny na orné půdě
Kukuřice na zeleno a na siláž Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený Vojtěška Ostatní víceleté pícniny
2001
Celková sklizeň (t) 2001 2000
Výnos (t/ha) 2000
2001
219 421
220 51 1
785 289
1 125 219
3,58
5,10
1 33 674 2 073 62 889 1 500 886 17 330 1 070 3 893 3 381 3 84 426
128 478 2 098 62 085 1 408 1 425 24 353 664 3 796 3 259
675 462 8 276 272 323 4 201 5 953 157 799 1 207 10 781 9 861
90 448
500 323 6 446 164 000 3 183 2 765 106 166 2 406 5 786 5 184 1 129 473
157 763
3,74 3,11 2,61 2,12 3,12 6,13 2,25 1,49 1,53 0,40 1,52 1,11
5,26 3,94 4,39 2,98 4,18 6,48 1,82 2,84 3,03 X 1,75 1,70
14 274 3 763 2 813
14 899 2 821 2 218
x 41 883 59 901
x 41 038 49 501
x 11,13 21,30
x 14,55 22,32
6 120 1 554 24 59 226 35 742 13 720 1 128 3 900 904
262 873 62 439 776 X 84 966 31 748 1 476 1 099 706 2 527 104
390 534 40 374 2 254 X 92 237 27 611 2 258 2 437 1 323 613 999 170
42,95 40,17 32,33 X 2,38 2,31 1,31 0,28 0,78
2 489 245
8 872 902 86 57 625 35 172 13 011 1 349 3 495 1 683 824 1 094 97
1,02 0,42
44,02 44,76 26,19 X 2,62 2,12 1,67 0,70 0,79 0,74 0,91 1,75
352 238 508 50 662 20 084
409 212 279 47 012 18 469
94 112 406 X 549 010
372 124 175 X 555 179
0,27 0,47 0,80 X 27,34
0,91 0,59 0,63 X 30,06
2 654 3 027 18 686 6 210
2 899 2 558 17 969 5 116
23 853 16 220 123 444 16 581
32 931 16 538 127 933 15 730
8,99 5,36 6,61 2,67
11,36 6,47 7,12 3,07
1) v roce 2000 len celkem Pramen: ČSÚ
86
BPU
Consulting
Pokrač.
D-19. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji Plodina
Plocha sklizně (ha) 2000
Celková sklizeň (t) 2001
Výnos (t/ha)
2000
2001
2000
2001
Zelenina konzumní
6 829
6 041
83 461
86 787
X
X
Celer
148 233 316 94 101 319 357 1 244 366 1 044 982 144 649 3 179
127 220 140 78 93 291 344 1 108 307 896 899 82 699 757 208
2 118 2 493 2 503 1 450 1 508 4 734 12 588 12 435 5 620 19 447 11 311 768 1 915 4 572 X
1 746 4 065 1 427 1 233 1 384 3 864 12 228 14 738 4 115 17 245 15 092 384 3 346 5 920 X
14,35 10,72 7,92 15,43 14,88 14,84 35,25 10,00 15,35 18,62 11,52 5,33 2,95 5,48 X
13,78 18,48 10,20 15,75 14,83 13,26 35,55 13,31 13,39 19,24 16,79 4,70 4,79 7,82 X
370 1 1 138 231 927 510 60 136 29 191
285 3 5 97 180 911 284 35 177 39 376
X 3 1 346 126 X 1 750 78 706 739 101 496 X
X 16 3 237 93 X 1 187 70 1 514 215 1 700 847 X
X 5,00 1,00 2,51 0,55 X 3,43 1,31 v ks v ks X
X 5,00 0,51 2,45 0,52 X 4,17 1,96 v ks v ks X
355 781
351 288
X
X
X
X
Mrkev Petržel
Kedlubny Kapusta Květák Zelí
Okurky nakladačky Okurky salátové Rajčata Cibule Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina Květiny a okrasné rostliny Plochy na semeno
Sazečka okopanin Semenačka okopanin Sazečka zeleniny Semenačka zeleniny Ostatní plodiny Jahody Maliny Školky ovocné 1) Školky vinné révy 1)
Ostatní plochy vč. pokusných Sklizňová plocha úhrnem
1) v kusech Pramen: ČSÚ
87
BPU
Consulting
tabulka 46: Osevní plochy zemědělských plodin B-01. Osevní plochy zemědělských plodin celkem k 31.5. Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
369 684
34 204
62 073
67 279
56 176
46 067
103 885
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
369 708 363 657 363 289 360 947 360 721 359 139 359 477 357 004 359 009 360 305 361 222 358 045 352 184
34 024 33 063 32 814 32 348 32 469 31 654 31 660 31 774 31 769 31 939 32 464 32 100 31 287
62 445 60 823 60 836 53 838 53 674 54 057 53 882 54 147 54 045 54 306 54 385 53 254 51 951
66 980 65 939 65 808 65 174 65 834 65 593 65 615 63 617 64 883 64 913 65 126 64 715 64 456
56 088 53 898 53 972 54 148 53 771 53 588 53 842 53 497 54 054 54 957 54 804 54 423 53 001
45 855 45 231 45 164 44 998 44 439 44 549 44 563 44 515 44 517 44 366 44 464 44 375 43 664
104 316 104 703 104 695 104 078 105 170 104 066 104 075 103 594 103 891 103 980 104 141 103 455 102 454
6 363 5 364 5 632 5 840 5 860 5 850 5 844 5 838 5 722 5 372
Pramen: ČSÚ
6.3.1.2 Obiloviny Příhodnost přírodních podmínek pro pěstování obilovin stále určuje ve kterých regionech lze provozovat intenzivní zemědělskou výrobu. Z internacionálních zkušeností je známo, že zemědělství jako skutečný business s víceméně nulovou závislostí na zemědělských dotacích může fungovat za příznivých přírodních, technických, logistických, kvalifikačních, výrobněorganizačních (mj. velké ucelené výměry obhospodařované půdy) infrastrukturních a všeobecně kulturních předpokladů pouze ve vysoce produkčních typicky obilnářských oblastech. Je např. známo, že nejnižší podíl zemědělských dotací mají USA a Kanada, které disponují rozsáhlým podílem půdního fondu ve vynikajících obilnářských oblastech a rovněž mají další shora zmíněné parametry na vysoké úrovni. Naopak některé jiné světové regiony, které mají přírodní podmínky vhodné ke špičkové produkci obilí, ale nesplňují jiné parametry, zatím takových špičkových parametrů nedosahují (Ukrajina). Západní Evropa sice disponuje rozsáhlými regiony s vhodnými přírodními podmínkami, ale sociální pojetí zemědělství spojené s jeho roztříštěností zemědělské výroby provázené vysokou mírou dotací takové příznivě podmínky zcela eliminují. V rámci České republiky dle informací z VÚZE lze za zemědělsky konkurenceschopné regiony považovat v zásadě ty, které vykazují nejvyšší intenzitu pěstování obilovin. Tato území se týkají zejména Polabí a moravských úvalů, což dokládá následující mapa Intenzity pěstování obilovin v r. 2000 podle okresů ČR (pramen: Agrocensus 2000, ČSÚ).
88
BPU
Consulting
89
BPU
Consulting
tabulka 47: Bilance obilovin
Bilanční tabulka obilovin celkem (kromě rýže) Ukazatel
Jedn.
Osevní plocha Sklizňová plocha Výnos Výroba Počáteční zásoby Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem z toho- potraviny - osiva - krmiva -technické užití Vývoz včetně Slovenska Celkové užití Konečné zásoby Konečné zásoby/domácí spotřeba
tis. ha tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis.t %
1997/ 1998 1 696,3 1 685,8 4,14 6 982,8 1 307,1 156,9 8 446,8 6 542,7 1 988,0 386,1 4168,6 141,8 6 684,5 1 762,3 26,94
1998/ 1999 1 680,8 1 678,3 3,97 6 668,9 1 762,3 256,4 8 687,6 6 448,3 1 974,0 364,3 4 110,0 556,9 7 005,2 1 682,4 26,09
1999/ 2000 1 586,6 1 591,1 4,35 6 928,4 1 682,4 112,6 8 723,4 6 334,3 1991 342,3 4000.0 1 1 141,5 . 7475,8 1 247,6 19,7
20007 2001 2001/ 2002 1 647,5 1 650,1 3,91 6 454,2 1 247,6 170,3 7 872,1 6 376,0 2 025,0 350 4000 1 369,4 6 745,4 1 126.7 17,67
1 626,8 1 623,6 4,52 7 337,6 1 126,7 108,8 8 573,1 6 608,0 2 033,0 346 4228 1.0 94,2 6702,2 1 870,9 28,31
2002/ 2003* 1 562,1 1 547,9 4,36 6 747,4 1 870,9 83 8701,3 6680,5 2 049,5 352 4278 1 830 7510,5 1 190.8 17,83
Pramen: ČSÚ: Celní statistika MZe ČR Poznámka: Zásoby jsou uvedeny včetně SZIF a SSHR
Výše uvedená bilance je doklade skutečnosti, že ČR je trvale soběstačná v dokonalém rozsahu a bude i nadále vytvářet nadprodukci v řádu několika set tisíc t, kterou bude nutno řešit, nemá-li docházet v souvislosti s uplatněním kvót EU k další redukci osevních plch, užitím pro nepotravinářské účely, zejména ve formě obnovitelných zdrojů energie.
90
BPU
Consulting
tabulka 48: Bilance obilovin podle druhů
Bilance obilovin podle jednotlivých druhu pro marketingový rok 2001/2002 Ukazatel
Jedn.
Žito
Pšen. celkem
Ječm. celkem
Oves Tritical. Kukuřic e
Ostatní Celkem obil.
Osevní plocha
tis. ha
927,2
41
497,9
49,4
50,7
54,3
6,3
1626,8
Sklizňová plocha
tis. ha
923,2
40,1
495,1
47,8
49,5
61,9
5,9
1623,6
'Výnos
t/ha
4,85
3,72
3,97
2,85
3,87
6,6
1,67
4,52
Výroba
tis.t
4476,1
149,3
1965,6
136,4
191,8
408,6
9,8
7337,6
Počáteční zásoby
tis.t tis.t tis.t tis. i
772,8
83,5
190,4
22,6
12,5
44,6
0,3
1126,7
11,4
49,3
22,5
3,9
0,1
19,6
2
108,8
5260,3
282,1
2178,5
162,9
204,4
472,8
12,1
8573,1
3811
222
1875
142
175
374,5
8,5
tis.t tis.t tis.t tis.t
1245
170
575
26
0
12
5
6608,0 . 2033
195
12
100
16
10
12,5
0,5
346
2370
40
1200
100
165
350
3
4228
1
0
0
0
0
0
0
1
75
0,4
9,3
0,9
3,3
3,2
2,1
94,2
Celkové užití
tis. i tis.t
3886
222,4
1884,3
142,9
178,3
377,7
10,6
Konečné zásoby
tis.t
1374,3
59,7
294,2
20
26,1
95,1
1,5
6702,2 j 1870,9
Dovoz
Celková nabídka Dom. spotř. celkem
z toho - potraviny - osiva - krmiva
- těch. užití Vývoz vč. Slovenska
Pramen: ČSÚ; Celní statistika, MZe
Poznámky: Zásoby jsou uvedeny včetně SZIF a SSHR, Marketingový rok u obilovin začíná 1.7. běžného roku a končí30.6. následujícího roku
tabulka 49: Sklizeň obilovin v ČR za r. 2002
plocha ( tis. ha) výnos (t/ha) sklizeň (tis. t)
Pšenice ozim. jar. celkem 796,2 52,6 848,8
žito ozim.
ječmen jar.
Oves Triticale
kukuřice Ost .obil.
Celk.
celk.
35,3
142,9
345,2
488,1
61
53,1
70,6
5,2
1 562,1
4,64
3,27
4,56
3,37
3,56
3,72
3,67
2,75
3,77
8,73
1,69
4,33
3 694,5
172
3 866,5
119,2
508,4
1 284,1
1 792,6
167,7
199,9
616,2
8,8
6 770,8
Pramen: Zemědělství 2002, MZe
91
BPU
Consulting
tabulka 50: Osevní plochy obilovin celkem
B-02. Osevní plochy zemědělských plodin - obiloviny celkem v ha
(k 31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
200674 193726 189792 191577 190997 204468 204278 200901 198493 224908 223056 210354 220222 219458
18973 17348 17112 16920 16300 15958 15500 15138 15273 16811 17127 16434 16993 17098
Brno-město
Brno-venkov
. . . . 3695 3123 3465 3577 3374 3714 3554 3376 3523 3247
33828 33130 32652 33263 30023 30663 32062 30851 30989 34356 34244 32270 33098 31524
Břeclav 36790 35359 34600 35795 36369 40659 41429 41105 37259 41948 40439 37424 38654 38934
Hodonín 30731 29620 28597 29904 29797 30040 29472 29368 31938 35721 35352 33233 36001 36118
Vyškov 24342 23369 22840 22539 21 818 23381 24502 24721 25090 27964 27234 25502 27253 27693
Znojmo 56010 54900 53991 53156 52995 60644 57848 56141 54570 64394 65106 62115 64699 64843
Pramen: ČSÚ
tabulka 51: Sklizňové plochy obilovin celkem
C-01. Sklizňová plocha zemědělských plodin - obiloviny celkem v ha Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
199851 187514 185104 192064 188640 204459 202522 199480 200461 223031 224273 211401 219420 220512
18981 16616 16971 16944 16196 15908 15315 15063 15182 16748 17008 16302 17077 17039
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
3596 3103 3415 3496 3398 3774 3554 3341 3454 3305
33432 31688 31076 33201 29535 30781 31522 30803 31150 34334 34115 32381 33065 31572
36601 34865 34386 36097 36147 40748 40564 40569 37571 41083 40587 37503 38600 39265
30579 27793 27947 30399 29604 30465 29478 29054 32126 33240 35802 33168 35216 36067
24325 23267 22395 22372 21594 23382 24697 24669 25325 28445 27378 25744 27489 28299
55932 53285 52329 53050 51968 60072 57531 55826 55709 65407 65829 62962 64519 64965
Pramen: ČSÚ
92
BPU
Consulting
tabulka 52: D-01. Sklizeň zemědělských plodin - obiloviny celkem vt (k 31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1 050 980
71 924
177 937
199 342
160 236
141 711
299 830
1 025 113 953 572 962 518 830 207 780 297 965 556 943 321 924 333 1 026 215 990 281 999 481 785 289 1 125 219
71 365 95 652 81 340 70 189 64 136 61 728 66 203 64 789 68 777 71 446 71 146 62 002 77 068
185 801 180 925 173 948 137 439 129 868 149 407 151 716 152 548 154 259 146 759 159 695 112 750 161 503
194 296 161 621 183 837 159 564 134 544 194 764 190 616 165 234 189 457 171 930 170 057 126 920 191 006
141 313 133 753 148 041 127 382 107 594 133 029 133 741 141 490 158 456 163 928 153 890 139 573 182 563
132 033 135 842 129 156 114 718 107 190 135 293 130 414 135 688 148 021 125 905 131 007 116 944 157 677
300 305 245 779 246 196 206 693 225 018 276 158 255 281 268 256 290 823 294 968 298 239 215 936 340 304
14 222 11 947 15 177 15 350 14 328 16 422 15 345 15 448 11 164 15 098
Pramen: ČSÚ
6.3.1.2.1 Trh obilí Rozhodujícími obilnářskými komoditami pro Jihomoravský kraj jsou pšenice, ječmen a kukuřice, u jejíž produkce na zrno má kraj prakticky monopol. Produkce obilí pro potravinářské účely je z hlediska vstupu České republiky do EU jednou z nejcitlivějších otázek a způsob jejího řešení se zemědělství kraje výrazně dotkne. Proto je potřeba na základě dostupných informací pečlivě analyzovat vývoj na trhu obilí nejen z hlediska domácích parametrů, ale i trendů a zájmů v rámci EU. V roce 2002 se sklidilo v ČR 3 866 473 t pšenice a 119 154 t žita. U pšenice je to o 610 983 t méně než v r. 2001 a u žita 0 34134 t méně proti sklizni r. 2001. Když započítáme počáteční zásoby, tak celková nabídka v ČR byla 5 241 tis. t pšenice a 179 tis. t žita. Toto množství výroby pokrývalo (s výjimkou žita) potřeby mlýnsko-pekárenského průmyslu. U žita se projevily vážné problémy s jakostí předepsanou pro pekárenské zpracování. Z toho důvodu bylo zapotřebí zajistit dovoz v objemu asi 50 tis. t. Spotřeba pšenice, jako rozhodující komodity, byla v roce 2002 / 2003 celkem 3 776 tis. t. Z toho pro potravinářské účely činila spotřeba 1 240 tis. t, na osivo 185 tis. t, na krmné účely 2 350 tis. t (z toho 1 326 tis. t pro krmivářský průmysl) a pro technické užití pouze 1 tis. t (Pramen – Mlynářská ročenka 2003, Situační a výhledová zpráva). Vzhledem k nárůstu zásob po sklizni 2002 byl realizován intervenční nákup potravinářské pšenice. Celkem bylo vykoupeno 720 tis. t potravinářské pšenice v ceně 3 500,- Kč / t. Kukuřice ve sklizňovém roce 2002 zaznamenala další růst produkce, která narostla v porovnání s r. 2001 o více než 50 %. V roce 2003 se vlivem zaorávek ozimě pšenice využily v Jihomoravském kraji zejména přesevy kukuřicí, což podíl kukuřice na celkové produkci obilovin ještě zvýšilo. Problémy předchozího období se zajištěním tuzemského trhu sladovnickým ječmenem se neopakovaly. Vzhledem k pokrytí poptávky vlastní produkcí nebyl realizován dovoz ze zahraničí. Pěstitelské plochy ječmene ozimého a jarního jsou hluboko pod možnostmi danými přírodními a půdními podmínkami a neodpovídají ani rozsahu pěstování těchto plodin v předchozích letech.
93
BPU
Consulting
Ze všech obilovin vykazuje nejvyšší úbytek produkce žito, které v posledních pěti letech zaznamenalo stálý sestupný trend v rozsahu osevních ploch. Naopak triticale zaznamenalo ve sklizňovém období 2002 již šestým rokem navýšení produkce. Ve srovnání s r. 1996 se produkce zvýšila na téměř 400 %. Výrobou v tomto roce triticale převýšilo produkci některých tradičních obilovin, jako jsou oves, žito, jarní pšenice a začíná svým objemem produkce hrát důležitou roli na trhu s krmnými obilovinami. Celkový dlouhodobý bilanční přebytek obilí (vč. kukuřice) v Jihomoravském kraji, který je trvale řešen exportem mimo kraj je cca na úrovni 20 % z z celostátního přebytku dle ročníku sklizně. Z hlediska zachování konkurenceschopnosti producentů z Jihomoravského kraje, kteří dle výše uvedeného podílu LFA mohou očekávat výrazně nejnižší procento dotací v rámci ČR, bude nutno snížit náklady na jednotku produkce při současném zvýšení průměrných hektarových výnosů. Z toho lze usuzovat, že bilanční přebytek obilovin v Jihomoravském kraji se ještě zvýší. Na druhé straně je nutno očekávat další tlak na snižování procenta zornění zemědělské půdy a striktně stanovené kvóty produkce obilí pro potravinářské účely. Pro pěstitele obilí v kraji má proto zásadní význam, zda budou moci v budoucnu část své produkce uplatnit pro nepotravinářské účely, aby tak snížili dopady kvót výroby obilí dle směrnic EU. V této souvislosti je známo, že Česká republika jako budoucí člen EU musí splnit směrnici z května 2003, která stanoví, že do konce roku 2005 musí zajistit nejméně dvouprocentní podíl biopaliv, do konce roku 2010 pak 5,75 %. Vládní program pro podporu výroby bioetanolu předpokládá plnou soběstačnost od roku 2006. Surovinou má být zejména obilí. Pro výrobu 3,5 mil. hl bioetanolu tak bude už v roce 2005 potřeba 240 tisíc hektarů osevní plochy obilí. Vzhledem k výše uvedenému ekonomickému a dotačnímu postavení producentů z Jihomoravského kraje by mělo být prvořadým zájmem kraje, aby získal maximální podíl na celkové produkci bioetanolu v rámci ČR a využil pro ni v maximální míře permanentní nadprodukci obilí, kterou již pro potravinářské účely stát nebude dotovat. 6.3.1.2.2 Pšenice Zůstává rozhodující obilovinou v České republice, a to jak pro krmné, tak pro potravinářské účely. Současně je stále nejvýznamnější zemědělskou komoditou s nejvyšší objemovou produkcí a výnosovou stabilitou. tabulka 53: Bilanční tabulka pšenice Ukazatel
Jednotka
Osevní plocha tis. ha Sklizňová plocha tis. na Výnos t/ha Výroba tis.t Počáteční zásoby tis.t Dovoz tis. t Celková nabídka lis. t Domácí spotřeba celkem 1) tis.t 2 toho: potraviny tis.t osiva tis.t krmiva tis.t technické užití tis.t Vývoz včetně Slovenska tis.t Celkové užití tis.t Konečné zásoby tis.t Konečné zásoby/domácí spotřeba %
1997/1998
1998/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
834,1 825,5 4,41 3 640,3 689,2 49,2 4 376,7 3 450,7 1 230,0 194,0 2 026,7
914,0 912,3 4,21 3 844,7 845,1 90,1 4 779,9 3 479,5 1 230,0 199,5 2 050,0 0,0 474,3 3 953,8 826,1 23,74
867,6 867,1 4,66 4 028,3 826,1 19,7 4 874,1 3 369,9 1 170,0 198,9 2 000,0 1,0 836,4 4 026,3 667,8 19,82
972,7 967,8 4,25 4 116,4 867,8 10,0 4 794,2 3 641,0 1 200,0 200,0 2 240,0 1,0 460,0 4 101,0 693,2 19,04
927,2 923,2 4,85 4 476,1 772,8 11,4 5 260,3 3 811,0 1 245,0 195,0 2 370,0 1,0 75,0 3 886,0 1 374,3 30,06
848,6 840,6 4,56 3 866,5 1 374,3 10,0 5 250,8 3 776,0 1 240,0 185,0 2 350,0 1,0 500,0 4 276,0 974,8 25,82
82,9 3 533,6 845,1 24,49
Pramen: ČSÚ; Celní statistika; 1) MZe ČR, VÚZE, pozn.: zásoby jsou uvedeny včetně SFTR (SZIF) a SSHR
94
BPU
Consulting
Z výše uvedené bilanční tabulky vyplývá, že výše uvedené úvahy související s přebytkem obilovin souvisí především s produkcí pšenice. Znamená to mimo jiné, že pšenice bude tvoři rozhodující objem i pro nepotravinářské užití obilí. Tuto skutečnost je nutno vzít jednoznačně v úvahu při budoucím projednávání komoditních kvót a procenta zornění půdy. Pšenice – Jihomoravský kraj •
osevní plochy tabulka 54: Osevní plocha pšenice celkem B-03. Osevní plochy zemědělských plodin - pšenice celkem (stav k 31.5.) v ha Jihomoravský kraj
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
v tom okresy
107 272 115 097 115 498 112 937 101 248 112 895 115 826 117 330 110 304 123 587 131 936 123 292 133 870 128 487
Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
8 119 8 551 8 341 7 906 7 603 7 729 7 671 7 770 7 061 7 976 8 721 8 178 8 763 8 758
: : : : 1 734 1 466 1 816 1 890 1 886 1 906 1 997 1 921 2 107 2 006
18 430 20 865 19 370 18 274 14 993 15 314 16 061 16 107 17 161 18 320 19 983 19 425 20 651 19 704
Hodonín
18 538 20 071 22 905 22 837 19 247 21 174 22 137 22 474 20 770 23 767 23 845 22 392 24 759 23 946
Vyškov
15 329 16 098 17 110 17 002 14 823 15 898 16 653 16 907 17 420 20 576 21 502 18 282 21 375 19 619
15 855 15 844 15 492 14 748 12 463 14 178 15 157 15 525 14 450 16 439 17 338 15 574 16 733 16 149
Znojmo 31 001 33 668 32 279 32 169 30 385 37 137 36 331 36 657 31 556 34 602 38 550 37 521 39 480 38 305
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje, ČSÚ, 1990 – 2001
tabulka 55: Osevní plocha pšenice ozimá
B-04. Osevní plochy zemědělských plodin - pšenice ozimá (stav k 31.5.) v ha Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brnoměsto
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
105 066
7 813
17 816
18 499
14 896
15 147
30 895
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
113 786 114 767 112 184 99 893 110 488 113 344 115 775 108 055 120 045 127 610 109 710 126 944 123 984
8 439 8 341 7 905 7 554 7 666 7 608 7 735 6 880 7 508 8 186 7 196 8 109 8 196
20 550 19 082 17 981 14 761 15 045 15 610 15 764 16 735 17 502 18 678 16 454 19 070 18 733
20 071 22 867 22 837 19 217 20 763 21 439 22 252 20 169 22 597 23 095 20 271 23 309 23 172
15 810 16 877 16 678 14 179 15 428 16 405 16 685 17 204 20 121 21 049 14 613 20 460 18 664
15 516 15 368 14 614 12 261 13 775 14 630 15 122 14 136 16 160 17 044 13 984 16 173 15 668
33 398 32 231 32 169 30 319 36 611 36 078 36 447 31 116 34 371 37 663 35 519 37 863 37 662
1 603 1 200 1 574 1 770 1 815 1 786 1 895 1 673 1 960 1 890
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje, ČSÚ, 1990 – 2001
95
BPU
Consulting
tabulka 56: Osevní plocha pšenice jarní
B-05. Osevní plochy zemědělských plodin - pšenice jarní (stav k 31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brnoměsto
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
2 206
306
614
39
434
708
106
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
1 312 731 752 1 355 2 407 2 482 1 554 2 250 3 541 4 325 13 582 6 926 4 502
112 1 50 63 63 35 181 468 535 982 655 562
315 288 293 232 269 451 343 426 818 1 305 2 972 1 582 971
38 30 411 698 222 601 1 169 749 2 120 1 450 774
288 233 325 645 470 248 222 216 456 454 3 668 915 955
328 124 134 202 403 526 402 315 279 294 1 590 560 481
269 48 66 525 253 210 440 231 886 2 002 1 617 643
131 266 242 120 71 120 102 248 148 116
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje, ČSÚ, 1990 – 2001
•
Výroba
tabulka 57: Sklizeň pšenice celkem
D-02. Sklizeň zemědělských plodin - pšenice celkem vt Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko Brno-město
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
614373 648014 625945 594944 475605 437854 609193 591486 551757 564739 592939 599214 500323 675463
32619 37446 47286 40749 35071 31491 33639 37374 34910 34858 39186 38523 35092 42363
. . . . 7705 5977 9048 8581 8524 8752 9105 9412 7463 9965
Brnovenkov 103284 122133 111150 98187 73931 66836 85683 85746 89303 84037 91319 100748 80224 106485
Břeclav 111577 118751 118192 123224 90640 69016 118612 115788 95929 106261 102242 104141 82153 120743
Hodonín 90173 83795 97720 91846 73987 57275 89606 88170 81675 89455 95122 82336 79901 99397
Vyškov
Znojmo
96367 91741 93974 87614 69297 67779 88404 86622 80164 84416 79173 777747 78470 91760
180353 194148 157623 153323 124974 139479 184202 169205 161252 156960 176792 186307 137021 204750
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje, ČSÚ, 1990 – 2001
96
BPU
Consulting
tabulka 58: Sklizeň – pšenice ozimá a jarní
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů Třídění: zemědělství celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
PŠENICE OZIMÁ Hl. m. Praha
4 889
5,07
24 794
Středočeský
154 459
4,78
737 724
Jihočeský
83 610
4,38
366 531
Plzeňský
65 326
4,48
292 535
Karlovarský
12 732
4,40
55 964
Ústecký
49 341
4,81
237 331
Liberecký
10 548
4,49
47 391
Královéhradecký
50 016
4,80
239 926
Pardubický
47 784
4,67
223 327
Vysočina
72 566
4,36
316 689
Jihomoravský
112 459
4,63
521 168
Olomoucký
56 338
4,93
277 663
Zlínský
33 893
4,74
160 647
Moravskoslezský
42 253
4,56
192 813
Česká republika
796 214
4,64
3 694 503
Hl. m. Praha
236
3,63
856
Středočeský
14 848
3,39
50 365
Jihočeský
4 117
2,88
11 866
Plzeňský
3 424
2,92
10 006
919
2,94
2 701
Ústecký
7 421
3,38
25 103
Liberecký
1 793
3,04
5 456
Královéhradecký
6 564
3,48
22 874
Pardubický
3 538
3,21
11 373
Vysočina
2 504
2,94
7 362
Jihomoravský
2 832
3,37
9 530
Olomoucký
2 165
3,41
7 390
897
3,35
3 009
Moravskoslezský
1 358
3,00
4 079
Česká republika
52 616
3,27
171 970
PŠENICE JARNÍ
Karlovarský
Zlínský
Pramen: Definitivní údaje o sklizni za r. 2002, ČSÚ
97
BPU
Consulting
6.3.1.2.3 Žito Druhou nejvýznamnější potravinářskou obilovinou pro výrobu mouky je žito. Jeho produkce měla v rámci ČR i Jihomoravského kraje dlouhodobě sestupnou úroveň, takže v této komoditě není ČR soběstačná a dováží ji tradičně zejména ze Slovenské republiky. Náhradu importu vlastní produkcí, jak se prozatím zdá, nelze očekávat. tabulka 59: Bilanční tabulka žita Ukazatel
Jednotka
1997/1998
1996/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
Osevní plocha
tis. ha
75,7
72,2
55,2
44,2
41
35,3
Sklizňová plocha
tis. ha
75,6
71,9
55,1
44
41,1
34,8
Výnos
t/ha
3,43
3,63
3,67
3,44
3,72
3,37
Výroba
tis. t
259,4
261,2
202,4
151,1
149,3
119,2
Počáteční zásoby
tis. t
94,4
110,2
161,5
123,3
83,5
59,7
Dovoz
tis. t
0,9
9
0
50
49,3
50
Celková nabídka
lis, t
354,7
380,4
363,9
324,4
282,1
228,9
Domácí spotřeba celkem1
tis. t
243,4
217,5
222
234
222
193
Z toho: potraviny
tis. t
192
185
170
170
170
170
osiva (vč. ploch pícnin)
tis. t
21,4
17,5
12
14
12
13
krmiva
tis.l
30
15
40
50
40
10
Vývoz včetně Slovenska
tis. t
1,1
1,4
18,6
5
0,4
1
Celkové užití
tis. t
244,5
218,9
240,6
239
222,4
194,0
Konečné zásoby
tis. t
110,2
161,5
123,3
85,4
59,7
34,9
Konečné zásoby/domácí spotřeba
%
45,26
74,25
55,54
36,5
26,89
18,08
Pramen: ČSÚ; Celní statistika; MZe ČR, VÚZE pozn.: zásoby jsou uvedeny včetně SSHR *) údaje kromě osevní plochy odhad
tabulka 60: Osevní plochy žita
B-09. Osevní plochy zemědělských plodin - žito 1) v ha (stav k 31. 5.) v tom okresy Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo 1980
2 993
1 362
328
220
527
34
1985
2 975
1 926
126
97
595
63
168
1990
3 391
2 063
43
245
425
144
470
1991
2 347
1 471
56
120
228
102
370
1992
1 686
1 089
1
19
56
127
154
239
1993
1 958
980
5
130
290
172
101
281
1994
2 163
1 145
20
152
111
564
147
24
1995
2 191
1 262
10
116
79
547
149
28
1996
2 155
1 073
8
136
73
612
158
95
1997
2 986
1 276
8
136
327
841
187
211
1998
2 635
1 210
10
242
201
891
49
32
1999
2 661
1 047
13
214
410
763
132
82
2000
2 353
1 000
9
313
46
849
76
61
2001
2 098
992
9
325
31
644
54
44
527
1) v letech 1980-1993 včetně soureže
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
98
BPU
Consulting
tabulka 61: D-08 Sklizeň zemědělských plodin - žito 1) Období Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
11 487
4726
1289
944
2100
156
2272
1985
10504
7086
498
307
1 777
216
620
1990
15362
9898
155
950
1 782
681
1 895
1991
9119
5895
184
478
968
459
1 135
1992
7183
4980
4
73
315
475
630
707
1993
6538
4183
13
432
215
754
321
621
1994
8114
4267
46
558
425
2215
523
80
1995
8076
4613
40
454
313
2027
511
118
1996
7711
3971
32
541
229
2012
631
295
1997
11 258
4926
89
552
1 246
2865
809
771
1998
10179
5115
37
889
649
3224
173
92
1999
9676
4443
43
871
1 391
2168
418
342
2000
6446
3617
30
878
114
1433
209
165
2001
8275
4578
34
1319
103
1 913
150
178
1) V letech 1980 - 1993 včetně soureže
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ tabulka 62: Sklizeň žita ozimého a jarního
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů Třídění: zemědělství celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
Hl. m. Praha
6
2,83
17
Středočeský
5 515
3,18
17 519
Jihočeský
6 581
3,49
22 996
Plzeňský
3 884
3,47
13 469
Karlovarský
697
3,52
2 452
1 943
2,87
5 579
870
3,45
3 000
Královéhradecký
1 688
3,34
5 637
Pardubický
1 440
3,43
4 932
Vysočina
8 708
3,50
30 499
Jihomoravský
1 487
3,01
4 476
Olomoucký
1 513
3,39
5 122
Zlínský
185
3,40
629
Moravskoslezský
815
3,47
2 827
Česká republika
35 332
3,37
119 154
Ústecký Liberecký
99
BPU
Consulting
6.3.1.2.3.1 Zpracovatelský průmysl – zpracování potravinářského obilí v Jihomoravském kraji, stav a perspektiva Pšenice a žitou tvoří hlavní suroviny pro výrobu potravinářské mouky a navazující potravinářskou vertikálu. Mlýny V následujícím přehledu jsou uvedeny mlynářské kapacity v Jihomoravském kraji. tabulka 63: Kapacity mlýnů v Jihomoravském kraji
Subjekt PENAM, Vojkovice PENAM, Šaldorf (Znojmo) Koudelka, Bílovice n. Svit ALFA, Pouzdřany Belagra, Novosedly NOBRS s.r.o., Brněnec Delta, Kyjov Odkolek, Čejč Lukrom, Vyškov Celkem
Denní výkon v t/den 150 220 120 10 50 180 250 100 100 1180
Roční semelek v t 33000 44000 24000 2200 0 20000 70000 20000 0 213200
Pramen: Svaz průmyslových mlýnů
Současný stav mlýnského průmyslu v ČR Hodnocení současného stavu a vývojové trendy mlýnského oboru v ČR nelze oddělit od vývoje dalších oborů v obilní vertikále, tedy od pěstování obilí, jeho vykupování a skladování, pekárenského průmyslu, výroby těstovin a dalších oborů zpracovávajících mouku. Vertikální integrace mlýnů s pekárnami je sice velmi pozitivním jevem a výhodou z hlediska vytěžování výrobních kapacita zajištění odbytu, ale současně s touto tendencí nastávají zásadní změny ve struktuře pekárenské výroby, které mohou ovlivnit budoucnost některých podniků. Přesto však stále převažuje regionální charakter pekařské výroby, což odpovídá i teritoriálnímu rozdělení mlýnských kapacit. Struktura mlýnského průmyslu Celková kapacita výrobních jednotek je znázorněna v následující tabulce a je zřejmé, že stále převyšuje potřebu. tabulka 64: Přehled o kapacitách mlýnů v ČR Rok Počet mlýnů v ČR Kapacita v tis. t/rok 100 1750 1995 110 1800 1997 105 1820 1998 101 1800 1999 102 1850 2000 70 1800 2001 59 1808 2002 Pramen: Svaz průmyslových mlýnů
100
BPU
Consulting
Příklad: Výpočet teoretické kapacity (za předpokladu 250 provozních dnů/rok) Pšenice (r. 2001) Semelek: 1240 tis. t/rok Teoretická výrobní kapacita: 5778 t/den x 250= 1 444,5 tis. t/rok využití výrobní kapacity: semelek/teoretická výrobní kapacita = 85,8 % Žito (r. 2001) Semelek: 170 tis. t/rok Teoretická výrobní kapacita: 1456 t/den x 250= 364 tis. t/rok využití výrobní kapacity: semelek/teoretická výrobní kapacita = 46,7 % Zpracovatelský průmysl - Nejvýznamnější společnosti Mezi nejvýznamnější společnosti patří ty firmy, které propojují mlýn a pekárny, popřípadě těstárny. Tato vertikální integrační tendence vznikla především z nutnosti zajištění odbytu vlastních výrobků. V podmínkách ČR se osvědčila a stala se předností při posuzování oboru v období vstupu oboru do EU. tabulka 65: Podíl společností na trhu
Jméno společnosti ODKOLEK PENAM DELTA Mlýny Voženílek Předměřice Bratři Zátkové MILBA NOBRS Mlýn Brněnec n/Sv. Mlýn Kojetín Mlýn Herber Palhanec Mlýn Pemer Svijany Ostatní větší celkem větší výrobci
Podíl na trhu v % 16,0 14,0 8,6 5,0 4,0 4,0 3,0 3,0 2,5 2,5 2,0 64,6
Pramen: Svaz průmyslových mlýnů
Takto vznikly 4 velké společnosti mající rovněž rozhodující podíl na trhu (ODKOLEK, Delta, PENAM a Bří Zátkové). Integrované mlýny s pekárnami ovládají 50 % pekařské kapacity a s těstárnami 40 % těstárenské kapacity. tabulka 66: Struktura trhu s moukou
Skupina Mouky pro pekařské účely Mouky pro výrobu těstovin, knedlíků a dalších Mouky pro výrobu trvanlivého pečiva Mouky pro obchodní sítě v drobném spotřebitelském balení Mlýnská krmiva (pšeničné a žitné otruby a pšeničná krmná mouka)
Množství v tis. t 717,405 159,885 70,750
Podíl v moukách 50,7 11,3 5
113,200
8
353,750
25
Pramen: Svaz průmyslových mlýnů
101
BPU
Consulting
tabulka 67: Objem zpracované (semelek) pšenice a žita v ČR a dovoz mouky (tis. t/rok)
Druh Zpracovaná pšenice Pšeničná mouka Vývoz pšeničné mouky Dovoz pšeničné mouky Zpracované žito Žitná mouka Vývoz žitné mouky Dovoz žitné mouky
1991 1149 862 45
1997 1230 948 14,5
1998 1230 950 9,3
1999 1170 912 21,8
2000 1220 950 64,8
2001 1245 971 40
2002 1240 967 21,4
1,2
0,4
-
0,6
1,4
1,4
4,3
240 172
192 138
185 132
170 127
170 127
170 131
170 131 0,1 4,7
Pramen: Mlynářská ročenka 2003
tabulka 68: Vývoj spotřeby mouky a výrobků z mouky v ČR v kg/obyv. a rok za období
1975 až 2001 Druh potraviny Mouka pšeničná Mouka žitná Celkem mouka Chléb Pšeničné pečivo Trvanlivé pečivo Těstoviny
1975 77,6 22,9 100,5 59,5 32,7
1980 77,3 22 99,3 53,6 34
1985 82 22,9 104,9 57 32,5 6,5 3,1
1990 85,8 21,8 107,6 54,5 32,5 6,7 3,1
1995 88,1 20 108,1 58,5 42 6,6 3,8
2001 87,8 12,5 100,2 55,1 43,3 7,8 6,5
Pramen: Mlynářská ročenka 2003
Celkovou kapacitu mlýnů v ČR lze odhadnout na 1800 tis. t/rok. Národní mlýny zpracují asi 30 % vyprodukovaného množství pšenice a ca 60 % žita (nabídka na trhu silně převažuje). Z kategorie potravinářské pšenice zpracují mlýny průměrně cca 60 %. Podnikatelské prostředí v mlýnském průmyslu je v současném období charakterizováno ostrou konkurencí mezi jednotlivými výrobci. Stav je vyvolán nadbytkem výrobní kapacity která se zvýšila vstupem na trh od dalších výrobců po r. 1990. V r. 1989 bylo v oboru v provozu 44 mlýnů, které bez problémů stačily uspokojit tuzemskou spotřebu mouk. Po předání dříve znárodněných mlýnů původním majitelům se zvýšil počet mlýnů až na 250. Silné konkurenční prostředí a nevyhovující technický stav způsobily, že značná část mlýnů již ukončila provoz a podle dostupných informací je počet činných mlýnů 59. Za dominantní lze označit 14 mlýnů s denní kapacitou nad 200 t, které jsou schopny zpracovat přes 50 % obilí potřebného pro tuzemskou spotřebu. Převažující majetkovou právní formou jsou společnosti s ručením omezeným, dále pak akciové společnosti (10 společností) a fyzické osoby. Zahraniční kapitál má účast ve 4 mlýnech v působnosti Delta mlýny a.s. Brno. Další vstupy zahraničního kapitálu se budou objevovat po našem vstupu do EU. Výrobní kapacita stávajících mlýnů převyšuje o cca 400 tis. t celoroční spotřebu, což koresponduje s nižším využitím stávajících kapacit. Za této situace se řada výrobců snaží zlepšit své postavení
102
BPU
Consulting
zejména modernizací svých provozů. Umožňuje to zlepšit ekonomiku výroby a dosáhnout konkurenční výhody proti ostatním zpracovatelům. Opotřebovanost základních fondů je v porovnání s oborovým průměrem stále vysoká, lze ji ohodnotit na 40 %. Na druhé straně lze konstatovat, že cca 50 % mlýnské kapacity má dnes používanou technologii srovnatelnou nejen s evropskou, ale i se světovou úrovní. Výslednicí je trvalý pokles činných mlýnů s nižší technickou úrovní, provázený zánikem malých mlýnů, které nejsou schopny kapitálově zvládnout požadavky na modernizaci provozu. Cílem musí být, jak ostatně předpokládá Svaz průmyslových mlýnů ČR, dosáhnout úrovně srovnatelné s EU ve 25 až 30 mlýnech, u nichž se dá předpokládat plná konkurenceschopnost a další existence. V Jihomoravském kraji je očekáván zcela obdobný vývoj - snížení počtu mlýnů asi na polovinu, a to při dodržení celkového objemu stávajícího semelku. Svaz průmyslových mlýnů doporučuje k dosažení a udržení lepšího postavení na společném evropském trhu tato opatření: • • • •
• • •
Pokračovat v modernizaci mlýnských provozů se zaměřením na technologii. Dosáhnout zpracovatelské kapacity srovnatelné úrovně ve výši 1 mil. t/rok u 20 mlýnů s kapacitou 4 tis. t zpracovaného obilí k výrobě mouk Pokračovat v realizaci opatření ke zvýšení úrovně čištění, skladování, balení, expedici a dopravy mlýnských výrobků, preferovat volně ložený způsob přepravy Prohloubit spolupráci s odběrateli v oblasti dodávek tzv. na míru podle specifických požadavků Podstatně zkvalitnit provádění kontroly jakosti celého procesu (HACCP, ISO atd.). Rezervy jsou ve využití systému „z pole až po vidličku“, chybí deklarování zdravotní nezávadnosti od zemědělských podniků, které musí garantovat správné postupy hnojení, používání pesticidů, skladování apod. (i na ně se bude vztahovat povinnost garancí kvality) Prohloubit spolupráci s pěstiteli, skladovateli a dodavateli obilí s cílem dosáhnout standardní kvality (HACCP po celé vertikále) Trvalým snižováním nákladů a plným technologickým využitím zvyšovat rentabilitu výroby a tím i šance obstát v cenové konkurenci s mlýny v EU Ve všech mlýnech zvýšit úroveň sanitací, hygieny a celkového prostředí v provozu mlýnů
Složitost budoucího vývoje v této oblasti nastiňuje následující tabulka - Podíly jednotlivých nákladových bloků k obratu mezi ČR a EU. Mlýny v ČR mají v současnosti vyšší ziskovost než konkurenti v EU, jsou zde vidět určité rezervy nebo výzvy ke zlepšování. Nevýhodou je nedostatek vlastního kapitálu a v minulém období i vysoká cena úvěrů. Zajímavé je, že v porovnání s EU mají domácí mlýny vyšší náklady na energii, a to i přesto, že mají měrnou spotřebu energie na jednotku výroby nižší a také nižší cenu energie. Rozdíl je způsobem stupněm koncentrace, výkonností použitých technologií, produktivitou práce a racionálním využíváním slev a odběrových diagramů. Alarmující je srovnání osobních nákladů. V mlýnech v ČR jsou ve srovnání se zahraniční konkurencí výrazně nižší mzdy a odvody z mezd a přesto jen o 2 % nižší podíl osobních nákladů. Projevuje se zde opět nižší produktivita práce u domácích podniků a vyšší stupeň mechanizace v povýrobních operacích a také uplatnění prvků bezobslužného provozu u konkurentů.
103
BPU
Consulting
tabulka 69: Podíly nákladových bloků k obratu
Podíly jednotlivých nákladových bloků k obratu Druh nákladu ČR (v % z obratu) EU (v % z obratu) Surovina 70 76 – 82 Výrobní náklady 11 7–8 z toho - energie 2,7 1,6 – 2,4 - osobní náklady 4,5 6 - údržba 0,5 Nejsou údaje - odpisy 3,3 Nejsou údaje Balení a prodej 8,8 7–8 Z toho - obaly 2,8 Nejsou údaje - doprava 6 Nejsou údaje Finanční náklady 2,2 5–6 Zisk 8 0–2 Pekárny Pekárny jsou následujícím stupněm finalizace komoditní vertikály potravinářského obilí s vyšší tvorbou přidané hodnoty a s převažujícím odbytem do obchodní sítě. V následujícím přehledu je uveden výčet největších, středních a lokálních pekárenských kapacit v Jihomoravském kraji, které jsou v aktivním provozu, včetně jejich spotřeby mouky. tabulka 70: Provozy PENAM pekárna
město
spotřeba mouky v t / měsíc
Rosice
Rosice
2000
Kyjov
Kyjov
220
Břeclav
Břeclav
350
Hepek
Brno
350
K+K
Blansko
250
Celkem
3170
tabulka 71: DELTA PEKÁRNY pekárna
město
DELTA PEKÁRNY
Hodonín
350
DELTA PEKÁRNY
Znojmo - Kolárka
300
DELTA PEKÁRNY
Brno - Hor. Heršpice
Celkem
spotřeba mouky v t / měsíc
1000 1650
104
BPU
Consulting
tabulka 72: Drobní odběratelé mlýnů v Jihomoravském kraji
pekárna
město
spotřeba mouky t / měs. Agropek Ivanovice Ivanovice 150 Bábiková Mistřín 20 Baštařová Rosice 15 Bavorská pekárna Blatnice 20 Bělíček Želechovice 20 Benix s.r.o. Brno 20 Blažek Rájec 30 Bočinec Josef Valtice 34 Brázdová Jevišovice Diam s.r.o Brno 30 Gregorovičová Radomíra Šardice 30 Hostašová Blansko 30 Ivan Sklenář Mor. Krumlov 250 Jiří Hrdlička Brno 25 Jitka Plátenlková Velké Pavlovice 25 Josef Machovský Hustopeče 45 Krejčiřík Brno 60 Lahůdky V+V Mikulov 20 Leona Kubicová Blansko Pavel Palme Mladkov u Boskovic 20 Pek. a cukr.Kocmanová Břeclav 12 Pekárna u Rešů Čebín 30 Pekařství MA~JA Šmíd Dolní Dunajovice 40 Pekařství u Bartlů Brno 6 Pekařství u Filipinů Ivančice 3 Pro Anno Brno 30 Příkaský Ratíškovice 25 Rak Lužice Lužice u Hodonína 25 Rašner Vyškov 130 Rostěnice Vyškov 70 Skřivánek Brno 20 Stravín Hodonín Hodonín 3 Švančarová Štěpánkovice 20 celkem 1 258
Výhled mlýnského zpracovatelského průmyslu, návrhy a doporučení (pohled z hlediska regionu, ČR a EU) Z výše uvedeného vyplývá, že po vstupu do EU se budou nacházet české mlýny, tak jako jiné zpracovatelské podniky, ve výrazně složitějším tržním prostředí. Ukončení činnosti některých
105
BPU
Consulting
nekonkurenceschopných kapacit nebude mít přímý vliv na zemědělskou prvovýrobu, neboť celkový semelek se nijak výrazně nezmění. Podstatně větší vliv na odbytovou stabilitu zejména pšenice však bude mít, do jaké míry se v kraji podaří využít možností zpracování obilovin pro nepotravinářské účely, se zvláštním zřetelem na obnovitelné zdroje energie. Z hlediska konkurenceschopnosti je zapotřebí se zaměřit na zvýšení výnosů v Jihomoravském kraji ze současných 3,89 t/ha na srovnatelných 6 - 7 t / ha běžně dosahovaných ve srovnatelném Bavorsku. Využití eventuálních přebytků v produkci obilovin pro krmivářské účely (přestože je pšenice nejdůležitější krmnou obilovinou, což vyplývá z její nadprodukce v posledních letech a tudíž i snadné dostupnosti) se jeví z hlediska počtu zvířat, který již nebude růst, jako neperspektivní. 6.3.1.2.4 Ječmen Ječmen je v podmínkách Jihomoravského kraje druhou nejvýznamnější obilovinou. Většina ječmene určeného pro potravinářské účely louží jako surovina k výrobě sladu. tabulka 73: Bilanční tabulka ječmene Ukazatel
Jednotka 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002
2002/2003 1)
Osevní plocha
tis. ha
653,5
580,5
543,7
496,4
497,9
488,1
Sklizňová plocha
485,1
tis. ha
446,5
577,7
542,9
494,7
495,1
Výnos
t/ha
3,84
3,62
3,94
3,29
3,97
3,85
Výroba
tis. l
2484,5
2093,1
2137,4
1629,4
1965,6
1870,0
Počáteční zásoby
tis.t
389,3
651,2
568,7
345,9
190,4
294,2
Dovoz
tis. l
20,2
45,8
31,2
95,9
22,5
10,0
Celková nabídka
tis.t
2894,0
2790,1
2737,3
2071,2
2178,5
2174,2
Domácí spotřeba celkem
tis.!
2222,8
2156,8
2161,8
1865,0
1875,0
1875,0
Z toho: potraviny
tis.t
530,0
525,0
615,0
595,0
575,0
595,0
osiva (vč. ploch pícnin)
tis.t
132,9
111,8
96,8
100,0
100,0
100,0
krmiva
tis.t
1559,9
1520,0
1450,0
1170,0
1200,0
1180,0
Vývoz včetně Slovenska
tis.t
20,0
64,6
229,6
15,8
9,3
10,0
Celkové užiti
tis.t
2242,8
2221,4
2391,4
1880,8
1884,3
1885,0
Konečné zásoby
tis.t
651,2
568,7
345,9
190,4
294,2
289,2
%
29,30
26,37
16,00
10,21
15,69
15,42
Konečné zásoby/domácí spotřeba
1) Údaje kromě osevní plochy odhad Pramen: ČSÚ
106
BPU
Consulting
tabulka 74: B-06. Osevní plochy zemědělských plodin - ječmen celkem
(stav k 1.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
69 059 49 551 44 753 52 248 63 458 70 622 68 767 64 597 69 450 80 100 71 268 67 445 63 229 62 229
8 546 5 976 5 815 6 667 7 124 6 789 6 162 5 592 6 422 6 754 6 536 6 180 6 030 5 869
Brno-město
Brno-venkov
1 757 1 498 1 418 1 511 1 379 1 604 1 365 1 307 1 267 1 124
13 399 10 205 9 951 12 169 12 431 12 966 13 568 12 619 12 179 13 982 12 221 11 304 10 719 9 657
Břeclav 10 944 6 974 5 857 6 939 9 647 13 426 13 528 13 404 12 265 13 780 12 448 11 304 9 473 9 572
Hodonín 8 077 4 509 2 653 3 622 6 795 7 678 6 008 5 631 7 450 8 686 8 183 8 157 7 121 7 328
Vyškov 8 300 6 639 5 804 6 733 7 979 8 353 8 765 8 500 9 880 10 484 8 745 8 742 8 910 9 285
Znojmo 19 793 15 248 14 674 16 117 17 723 19 912 19 318 17 340 19 875 24 810 21 770 20 451 19 710 19 394
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 75: C-05. Sklizňová plocha zemědělských plodin - ječmen celkem Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
68 884
8 540
13 273
10 946
8 033
8 300
19 793
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
47 428 44 675 52 251 64 096 70 241 69 005 64 224 69 614 79 110 71 028 67 183 62 890 62 087
5 609 5 846 6 707 7 103 6 753 6 004 5 507 6 317 6 747 6 424 6 025 6 018 5 792
9 488 9 950 12 088 12 474 12 952 13 553 12 544 12 125 13 978 12 172 11 289 10 632 9 619
6 900 5 753 6 976 9 821 13 438 13 789 13 241 12 185 13 729 12 393 11 304 9 434 9 569
4 004 2 724 3 714 6 943 7 663 6 113 5 598 7 295 7 878 8 182 8 066 6 954 7 303
6 632 5 720 6 651 8 021 8 055 8 798 8 500 9 877 10 485 8 726 8 741 8 910 9 285
14 795 14 683 16 114 17 976 19 912 19 329 17 336 20 436 24 707 21 770 20 451 19 695 19 394
1 757 1 468 1 418 1 498 1 379 1 586 1 361 1 307 1 247 1 125
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
107
BPU
Consulting
tabulka 76: D-05. Sklizeň zemědělských plodin - ječmen celkem (údaje v t) Jihomoravský Blansko kraj
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
v tom okresy Brnoměsto
Břeclav
Brnovenkov
Hodonín
Vyškov
Znojmo
343 521
31 138
.
68 320
60 010
40 457
44 540
99 056
240 582
23 861
.
50 907
35 046
19 722
34 669
76 377
245 498
34 785
.
57 283
28 658
15 442
34 919
74 412
260 737
31 526
.
60 796
35 622
20 577
35 804
76 413
283 976
28 653
6 255
55 478
45 169
34 592
41 555
72 274
255 657
26 727
5 237
50 641
39 185
25 946
35 010
72 910
303 875
22 669
5 543
57 439
60 746
26 624
43 825
87 030
287 669
22 225
6 286
57 823
57 429
23 488
41 502
78 916
293 414
23 482
5 244
52 744
46 891
29 069
49 911
86 073
323 040
26 314
5 409
56 315
54 450
32 354
52 273
95 925
287 906
24 796
5 252
46 399
47 787
34 391
38 926
90 355
279 440
24 286
5 371
50 456
43 990
30 294
42 749
82 294
164 000
18 751
3 196
24 326
21 338
19 510
27 364
49 516
272 324
23 530
4 154
42 080
37 642
29 110
44 075
91 733
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ tabulka 77: Srovnání výnosů ječmene jarního dle krajů Kraje
2000 Plocha ha
Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
65 983 30 659 22 635 4 518 22 457 4 905 11 712 18 704 53 507 53 977 34 759 13 087 15 988 352 892
2001
Výnos t/ha
Plocha ha
2,93 60 943 3,08 29 620 2,83 23 109 2,56 4 608 2,75 21 614 2,68 4 540 3,06 9 978 3,26 17 976 3,32 51 215 2,47 51 292 3,68 34 481 3,17 13 521 3,26 15 419 3,03 338 817
2002
Výnos t/ha 3,64 3,23 2,77 2,49 2,97 2,64 3,62 3,68 3,83 4,09 3,96 3,53 3,11 3,35
Plocha ha 67 459 27 881 20 871 5 222 22 677 6 050 16 228 20 085 50 056 45 750 34 148 10 902 16 464 343 793
Výnos t/ha 3,86 3,34 3,37 3,36 3,92 3,45 3,82 3,60 3,38 3,89 4,13 4,08 3,65 3,72
Pramen: ČSÚ 2001
108
BPU
Consulting
tabulka 78: Sklizeň ozimého a jarního ječmene
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů Třídění: zemědělství celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
JEČMEN OZIMÝ Hl. m. Praha
235
4,05
952
Středočeský
25 490
3,63
92 410
Jihočeský
21 493
3,46
74 308
Plzeňský
20 695
3,54
73 262
Karlovarský
1 886
3,47
6 542
Ústecký
8 650
3,77
32 568
Liberecký
1 798
3,53
6 343
Královéhradecký
8 702
3,72
32 347
Pardubický
8 856
3,62
32 097
Vysočina
15 553
3,46
53 775
Jihomoravský
10 245
3,40
34 782
Olomoucký
5 869
3,72
21 859
Zlínský
4 055
3,58
14 516
Moravskoslezský
9 390
3,48
32 667
Česká republika
142 917
3,56
508 428
Hl. m. Praha
1 360
4,26
5 792
Středočeský
67 459
3,86
260 499
Jihočeský
27 881
3,34
93 003
Plzeňský
20 871
3,37
70 287
5 222
3,36
17 552
22 677
3,92
88 990
JEČMEN JARNÍ
Karlovarský Ústecký Liberecký
6 050
3,45
20 898
Královéhradecký
16 228
3,82
61 974
Pardubický
20 085
3,60
72 209
Vysočina
50 056
3,38
169 337
Jihomoravský
45 750
3,89
177 934
Olomoucký
34 148
4,13
141 099
Zlínský
10 902
4,08
44 456
Moravskoslezský
16 464
3,65
60 099
Česká republika
345 153
3,72
1 284 129
Pramen: ČSÚ
109
BPU
Consulting
tabulka 79: Bilance pšenice a ječmene za ČR pro marketingový rok 2001/2002
Ukazatel
jedn.
Osevní plocha Sklizňová plocha Výnos Výroba
tis. ha tis. ha t/ha tis. t
Pšenice celkem
Ječmen celkem 497,9 495,1 3,97 1965,6
927,2 923,2 4,85 4476,1
Pramen: ČSÚ
tabulka 80: Plocha, výnos a sklizeň za pšenici, žito a ječmen
Ukazatel Plocha sklizně v tis. ha Výnos v t/ha Sklizeň v tis. t
pšenice ozim. jar. 796,2 52,6
žito celk. 848,8
ozim. 142,9
ječmen jar. 345,2
celkem 488,1
4,64
3,27
4,56
3,56
3,72
3,67
3694,5
172
3866,5
508,4
1284,1
1792,6
Pramen: ČSÚ
Stávající trend je neustálé snižování osevních ploch jarního sladovnického ječmene, přestože byla v časovém předstihu z června 2000 vyhlášena minimální cena 4200,- Kč za tunu sladovnického ječmene a uplatňována za ječmen ze sklizně 2001, došlo opětovně ke snížení osevní plochy. Doslova varující jsou čísla posledních pěti let, kdy v ČR bylo v r. 1997 oseto jarním ječmenem 495333 ha a v r. 2001 jen 341132 ha. Úbytek 154201 je tak velký, že můžeme tento stav označit za kritický, což ponesou jak pěstitelé, tak i zpracovatelé. Uvedené snížení plochy při průměrném výnosu 3,55 t/ha znamená snížení výnos jarního ječmene o 547222 t. Naopak zvýšení osevních ploch zaznamenaly ozimá pšenice, ozimé triticale a ozimý ječmen, u kterého došlo ke zvýšení osevní plochy ze 141846 ha v r. 2000 na 156732 ha v r. 2001. Ozimý ječmen byl pěstován výhradně pro krmné účely, jen velmi malá část, do 0,5 %. z celkové sklizně byla využita na zkoušku sladování, a to jen odrůda Tiffany. Je řada názorů na to, proč nastala tato neutěšení situace. Skutečností však zůstává, že v letech 19981999 bylo zemědělcům za sladovnický ječmen dobré jakosti vnucena cena na úrovni krmného ječmene 2800 Kč/t. Tato cena nepokrývala skutečné výrobní náklady. Nastala tak situace, kdy zemědělci nemohli nést finanční ztrátu a začali přehodnocovat strukturu pěstovaných plodin. Tak se dostal sladovnický ječmen na okraj zájmu zemědělců. MZe ČR reagovalo na vzniklou situaci tím, že poskytlo dotaci na vývoz sladu a stanovilo v r. 2000 minimální cenu 3500 Kč/t sladovnického ječmene, v r. 2001 byla vyhlášena minimální cena 4200 Kč/t. Tato cena dala určitou jistotu všem zemědělcům a je do budoucna stabilizujícím faktorem pro pěstování sladovnického ječmene. Za takových podmínek se může opět vrátit osevní plocha jarního ječmene na původní výměru, což je z pohledu perspektivy velmi žádoucí, neboť ozimý ječmen je a dlouho ještě bude jen náhradou za kvalitní jarní sladovnický ječmen. Zemědělci jsou schopni vypěstovat sladovnický ječmen v dostatečném množství a tak zajistit pro pivovary potřebnou surovinu. Naše stanovisko se opírá o zkušenosti a výsledky pěstitelů v ČR za posledních 10 let. Lze předpokládat, že se u nás budou dále pěstovat a zpracovávat
110
BPU
Consulting
pomoravské ječmeny, které v minulosti přispěly k rozvoji evropského a světového ječmenářství. Svaz pěstitelů sladovnického ječmene Čech, Moravy a Slezska si stanovil pro budoucí období následující cíle: • Zabránit v co nejkratší době neustálému snižování osevních ploch jarního ječmene a rozšířit jeho pěstování v nejproduktivnějších oblastech • Zabezpečit dostatek kvalitní suroviny pro sladovny a pivovary • Případný přebytek sladovnického ječmene exportovat do států EU a tím vstoupit trvale ne evropský trh s žádanou perspektivní komoditou • Ve spolupráci s domácími i zahraničními odběrateli zajistit pro naše zemědělství stabilitu jak v množnostech odbytu, tak i v cenové úrovni odpovídající evropskému trhu. Leaderem na trhu u této komodity jsou Obchodní sladovny a.s. v Prostějově, které jsou ve vlastnictví francouzského koncernu Malterie Soufflet République Tchèque. Ten se hodlá dlouhodobě zasazovat o oživení pěstování vysoce kvalitního sladovnického ječmene na Moravě. V zájmu celého oboru již 7 let poskytuje firma zemědělcům svůj systém podpory zaměřený na osivo, pesticidy a služby. Celková nabídka kopíruje možnosti uplatnění našeho sladu na světovém trhu a dodržování sjednaných cen a platebních podmínek za nákup ječmene se stalo zákonem. Díky novému přístupu k pěstitelům se podařilo stabilizovat okruh dodavatelů, které i do budoucna hodlají Obchodní sladovny a.s. podporovat. Podmínkou je zapojení pěstitelů do systému certifikované produkce sladovnického ječmene. Tento systém zavazuje pěstitele povinnou dvojí fungicidní ochranou (list a klas) s dohnojením porostů na optimální úroveň podle rozborů rostlin a s provedením uznávacího řízení certifikované produkce. Všichni pěstitelé zařazení do takového systému dostanou příplatek 200,- Kč za dodanou tunu. Je nutno upozornit na to, že model certifikace jakosti „od osiva po finální výrobek“ tak, jak je uplatňován v celé vertikále výroby sladu, se postupně stane povinným pro všechny výrobce zemědělských surovin pro potravinářskou výrobu, kteří se budou chtít uplatnit na jednotném trhu EU. 6.3.1.2.4.1 Sladovny a produkce sladu v Jihomoravském kraji tabulka 81: Přehled výroby sladu v Jihomoravském kraji
Sladovna Sladovna Hodonice a.s. OS Prostějov a.s., závod Poštorná Pivovar Černá Hora Bernard a.s., Rajhrad Celkem
Potřeba ječmene v t 93000 7000
Výroba sladu v t 75000 5500
1650 8500 110150
1300 6700 88500
Největší sladovnou v Jihomoravském kraji je Sladovna Hodonice a.s., která je dceřinou společností Obchodní sladovny a.s. Prostějov, součást skupiny Malterie Soufflet République Tchèque a která vyrábí slad plzeňského typu z odrůd ječmene Olbram, Amulet, Kompakt, Tolar a Madonna. Její závod Poštorná, je specializován na výkup sladovnického ječmene odrůdy Akcent a Kompakt a je tak zaměřen na výrobu sladu plzeňského typu.
111
BPU
Consulting
Pivovar Černá Hora vykupuje odrůdy sladovnického ječmene Kompakt, Akcent a Amulet a je rovněž zaměřen na výrobu sladu plzeňského typu. Sladovna Bernard a.s. v Rajhradu u Brna je specializována na výkup ječmene odrůd Akcent, Kompakt, Amulet, Nordus, Olbram a Tolar. Specializována je taktéž na výrobu sladu plzeňského typu. 6.3.1.2.4.2 Závěr ke komoditě ječmen Je možno konstatovat, že v posledních 10 letech bylo v rámci sladoven vykonáno mnoho pozitivní práce, tj. koncentrace kapacit, jejich následná modernizace a byl realizován vstup nadnárodních korporací u rozhodujících kapacit. Podniky se tak následně začlenily do evropských struktur. Byl zpracován a následně důsledně uplatňován systém pro pěstitele sladovnického ječmene z něhož vyplývá, že zemědělec v této oblasti má zabezpečenou potřebnou stabilitu odbytu své produkce za přiměřenou a ekonomicky zdůvodněnou realizační cenu. Musí však být schopen vyhovět vysokým kvalitativním požadavkům vyplývajícím ze systému certifikace kvality v celé vertikále výroby sladu. Pro dobré pěstitele ječmene se však zde nabízí významný rozvojový potenciál, doposud plně nevyužitý, neboť současná produkce ječmene na Moravě obecně a v Jihomoravském kraji zvláště je hluboko pod možnostmi limitovanými půdními a klimatickými podmínkami. 6.3.1.2.5 Kukuřice Výroba kukuřice zaznamenala výjimečný nárůst produkce a ve stávajícím marketingovém roce 2002/2003 můžeme zcela oprávněn hovořit o plné soběstačnosti ve výrobě této komodity a nezávislosti na dovozech. Naopak, jak již bylo uvedeno, začíná vytvářet poměrně významný exportní potenciál. Z pohledu zajištění domácí spotřeby růstem tuzemské produkce se jedná o velmi pozitivní skutečnost. Je však nutno brát v úvahu, že ČR má velmi omezenou výměru oblastí, pro které je pěstování kukuřice skutečně vhodné a konkurenceschopnost našich pěstitelů je do značné míry závislá na příznivých klimatických podmínkách daného roku, které byly v posledních letech pro pěstování kukuřice velmi příznivé. Zejména výroba kukuřice na zrno je jednou ze specialit Jihomoravského kraje, neboť pro tuto produkci jsou zde v rámci ČR výjimečně příznivé podmínky. Také výrazný bilanční přírůstek produkce v posledních letech se týká převážně Jihomoravského kraje. tabulka 82: Bilanční tabulka kukuřice na zrno Ukazatel
Jedn.
Osevní plocha Sklizňová plocha Výnos Výroba Počáteční zásoby Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem 1)
tis. ha tis. ha t/ha tis. t tis. í tis. i tis. t tis. t
1997/ 1998 35.0 41.2 6,92 285,2 105,6 85,9 476,7 322.8
19987 1999
1999/ 2000
29,2 32,9 6,09 200,6 121,1 110,2 431,9 322,3
33 39,4 6,6 260,5 96,7 61.0 418.2 302.2
2000/ 2001 39,3 47,3 6,43 303,9 82,7 17,6 404,2 343.0
2001/ 2002 54,3 61,9 6,60 408,6 44,6 19,6 472,8 374,5
2002 /2003 1) 70,6 69.6 6,0 424,7 95.0 10.0 529.8 405.0
z toho – potraviny
tis. i
10.0
10
10.0
10
12
12
- osiva (vč. ploch pícnin)
tis. t
12.8
12,2
12,2
13
12,5
12,5
- krmiva Vývoz včetně Slovenska Celkové užití Konečné zásoby 1) Konečné zásoby/domácí spotřeba 1) odhad
tis. t tis. t tis. i tis. i
300 32.8 355.6 121,1
300,1 12,9 335,2 96,7
280.0 33,3 335.5 82.7
320 16,6 359,6 44,6
350 3,2 377,7 95,1
380 45.0 450 79,8
%
37,52
30
27,37
13
25.39
19.70
112
BPU
Consulting
tabulka 83: Osevní plocha a sklizeň kukuřice za Jihomoravský kraj a ČR celkem
B-20. Kukuřice - Jihomoravský kraj a srovnání s Českou republiku (stav k 31.5.) v ha
Česká republika Jihomoravský kraj
Osevní plocha Sklizeň
2000
2001
2000
2001
39 317 303 957
54 295 408 653
17 293 106 166
23 117 157 799
Podíl Jihomoravského kraje v % 2000
2001
43,98 34,93
42,58 38,61
Pramen: ČSÚ tabulka 84: Sklizeň kukuřice na zrno
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů Třídění: zemědělství celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
a
1
2
3
Hl. m. Praha
37
9,24
342
Středočeský
10 607
8,83
93 688
Jihočeský
3 855
11,51
44 366
Plzeňský
2 043
9,35
19 111
22
11,77
259
1 640
8,35
13 689
241
10,02
2 414
Královéhradecký
3 636
8,72
31 714
Pardubický
5 907
8,61
50 854
Vysočina
1 950
11,91
23 215
26 190
8,00
209 539
Olomoucký
5 347
9,27
49 580
Zlínský
5 215
8,53
44 475
Moravskoslezský
3 880
8,50
32 988
Česká republika Pramen: ČSÚ
70 570
8,73
616 234
Karlovarský Ústecký Liberecký
Jihomoravský
V Jihomoravském kraji jsou totiž z hlediska rajonizace významné kukuřičné oblasti a tím je region předurčen pro pěstování této komodity. Na druhé straně vykazuje Jihomoravský kraj u této komodity nejnižší hektarové výnosy. Je to způsobeno tím, že kukuřice je obilnina vyžadující organické hnojení. Je to přímý důkaz toho, úroveň organických živin v půdě v rámci Jihomoravského kraje je většinou katastrofálně nízká. Uplatnění komodity zejména v krmivářském průmyslu pro výrobu krmných směsí pro monogastry je bohužel již limitováno stavem hospodářských zvířat a rozvojový potenciál nenabízí. Jsme ale schopni vyvážet kukuřici do sousedních regionů v rámci ČR. Mezinárodní nákladová konkurenceschopnost a exportní schopnost produkce kukuřice z našeho regionu je však výrazně negativně ovlivňována nízkými měrnými výnosy, neboť např. Maďarsko i Rakousko dosahují běžně průměrné hektarové výnosy v suchém stavu nad 10 t/ha.
113
BPU
Consulting
Analýzu důvodů, proč naše zemědělské podniky nedosahují ve srovnatelných výrobních podmínkách stejných výnosů kukuřice (ale nejen kukuřice – pozn. zpracovatelů) definoval Doc. Ing. Josef Hurta, CSc. Z Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati, Zlín ve svém článku „Světové trendy nepotravinářského užití obilovin a přístupy k řízení podniků v současném světě“: • • • • • •
zemědělské podniky se zabývají mnohostrannou výrobou zemědělské podniky nevyužívají nejnovější poznatky zemědělské podniky neovládají vstupy zemědělské podniky nevyužívají množstevních rabatů (nakupují v malém) zemědělci neovládají organizaci služeb zemědělské podniky nemají řešeny výstupy (nemají řešeno komplexní zpracování a obchod)
Příklad kukuřice tak ukazuje na jede z důležitých problémů našeho zemědělství. Za jednu z největších komparativních výhod proti zahraniční konkurenci je považováno určité udržení velikosti zemědělských podniků. Tato kvantitativní výhoda však sama o sobě nestačí, nebude li provázena další specializací a vertikální integrací. Kukuřice je však jedinou obilovinou, která vyžaduje organické hnojení. Jedná se o plodinu, která se u nás sklízí v klimatických podmínkách o průměrné vlhkosti kolem 25 %, což klade vysoké nároky na posklizňovou úpravu, konkrétně horkovzdušné sušení, které je energeticky náročné a výrazně ovlivňuje pěstební ekonomiku. Modernější technologie posklizňové úpravy jsou dnes zatím mimo ekonomické možnosti prvovýroby. Kukuřice je však velmi perspektivní plodina, která by mohla znamenat výrazný prvek využití výjimečných výrobních podmínek Jihomoravského kraje. Řešení spočívá ve zvyšování výnosnosti, zvýšení koncentrace výrobních kapacit zakládáním clusterů jako společných specializovaných podniků s cílem docílit důsledného snižování měrných nákladů na jednotku produkce a maximálně se podílet na kontrole surovinových a finančních toků. 6.3.1.2.6 Triticale tabulka 85: Bilanční tabulka triticale (žitovce) Ukazatel
Jedn. 1997/ 1998 1998/ 1999
Osevní plocha
tis. ha
15,1
20,4
26
37,2
50.7
53,1
Sklizňová plocha Výnos
tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. í tis. t %
14,9 3,83 57,1 0,6 0 57,7 56,1
20,3 3,9 79,1 1,6 0 80,7 77,7
26 4,14 107,4 3 0 110,4 93,4
37.0 374 138,5 10.4 0 148,9 133,5
49,5 3,87 191,8 12,5 0,1 204,4 175
52,9 4,07 215,1 26,1 1 242,2 195,5
0 4,1 52 0 56.1 1,6 2,85
0 5,2 72,5 0 77,7 3 3,86
0 7,4 86 6,6 100 10,4 11,13
0 8,5 125 2,9 136,4 12,5 9,36
0 10 165 3,3 178,3 26,1 14,91
0 10,5 185 15 210,5 31,7 16,21
Výroba Počáteční zásoby Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem 1) z toho - potraviny - osiva (vč. ploch pícnin) - krmiva Vývoz včetně Slovenska Celkové užití Konečné zásoby Konečné zásoby/domácí spotřeba
1999/ 2000 2000/ 2001
2001/ 2002
2002/ 2003 1)
1) Odhad Pramen: Obiloviny 2002
114
BPU
Consulting
tabulka 86: Sklizeň triticale v r. 2002 Třídění: zemědělství celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
a
1
2
3
Hl. m. Praha
34
3,91
133
Středočeský
8 621
3,78
32 549
Jihočeský
9 036
3,74
33 825
Plzeňský
4 090
3,85
15 737
655
3,80
2 489
Ústecký
2 149
3,88
8 329
Liberecký
1 900
3,70
7 034
Královéhradecký
5 470
3,81
20 857
Pardubický
7 244
3,87
28 001
Karlovarský
Vysočina
5 978
3,72
22 246
Jihomoravský
1 982
3,55
7 032
Olomoucký
1 371
3,78
5 184
980
3,56
3 489
Moravskoslezský
3 583
3,64
13 027
Česká republika Pramen: ČSÚ
53 093
3,77
199 932
Zlínský
Triticale je vhodným doplňkem do kvalitních krmných směsí, neboť na rozdíl od pšenice obsahuje minimum lepku. Vyžaduje vyšší srážky, proto je perspektivní plodinou do řepařskobramborářské oblasti (okr. Blansko), musí však dosáhnout pro pěstitele přijatelnou cenu. 6.3.1.3 Olejniny Osevní plocha v r. 2002 dosáhla v CR 409 738 ha, což je ve srovnání s r. 2001 o 6,14 % méně a představuje na orné půdě cca 14,7 %. Z osevní plochy největší část, a to 76,4 %, připadá na řepku, následuje 8,6 % na hořčici, 7,2 % na mák a 5,9 % na slunečnici. Celková produkce olejnin v ČR v r. 2002 je nejnižší za poslední 4 roky. Z objemu produkce olejnin připadá největší podíl na řepku ( 718 575 t, tj. 86,1 %), na následující pozici slunečnice s 6,0 %, 35255 t, dále pak 4 % hořčice a 17719 t (2 %) mák. Produkce olejnin plně pokrývá potřebu domácího zpracovatelského průmyslu všech hlavních olejnin s výjimkou sóji, jejíž potřeba je již tradičně kryta dovozem. Rozsah pěstování olejnin v marketingovém roce 2002/2003 opět roste, neboť celosvětově došlo k poklesu zásob a zájem o olejniny, zejména o řepku, soustavně roste.
115
BPU
Consulting
tabulka 87: Olejniny – Česká republika celkem Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a celková sklizeň olejnin v ČR Marketingový rok
Osevní plocha ha
1980/81 1985/86 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 1)
Sklizňová plocha ha
76 567 102 730 121 682 129 996 162 582 167 459 193 695 250 469 326 406 279 754 274 115 352 607 468 478 408 663 436 551 409 738
76 028 101 922 121 497 129 857 161 600 165 706 192 399 248 776 325 336 276 600 270 000 349 624 465 806 404 683 432 302 407 745
Výnos t/ha
Produkce celkem tun
2,13 2,40 2,79 2,63 2,51 2,00 2,17 2,06 2,26 2,12 2,25 2,23 2,30 2,33 2,49 2,05
162 34 244 38 339 38 341 34 405 58 331 227 417 505 511 783 735 921 586 060 608 221 778 982 1 072 766 943 554 1 078 750 834 294
Pramen: ČSÚ Poznámka: 1) kvalifikovaný odhad MZe ČR
tabulka 88: Sklizeň olejnin v roce 2002 Plodina Řepka Slunečnice Hořčice Mák Sója
Výměra (ha}
Výnos (t/ha}
Sklizeň (t)
313025
2,27
709 533
24242
2,25
54 581
35798
0,90
32 213
29637
0,57
16 918
3002
2,13
6 391
Len setý olejny
2385
1,00
2 386
Ostatní olejniny
1649
0,84
1 379
409 738
2,01
823 401
Olejniny celkem Pramen: ČSÚ
116
BPU
Consulting
Olejniny – Jihomoravský kraj tabulka 89: B-12. Osevní plochy zemědělských plodin - olejniny celkem k 31.5. v ha Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
4 973
916
.
1 017
92
597
1 112
1 239
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
7 178 11 674 15 743 15 991 16 822 26 316 . 38 172 35 330 45 533 66 642 58 339 56 883
1 146 1 344 1 667 1 859 2 141 2 708 . 2 546 2 728 3 447 4 412 3 838 3 658
.
1 495 1 648 2 163 1 833 2 702 3 381 . 4 712 4 301 5 619 8 505 6 817 7 387
125 1 373 2 074 1 954 2 018 3 557 . 6 635 5 465 7 464 12 684 11 166 11 136
1 452 2 298 2 101 2 101 2 545 3 565 . 6 408 5 393 7 259 10 259 8 648 8 456
1 186 1 494 2 193 2 524 2 401 4 545 . 5 976 4 962 6 697 9 316 7 515 6 625
1 774 3 517 5 545 5 338 4 794 8 298 . 11 510 12 146 14 637 20 890 19 998 19 191
382 221 263 . 385 335 411 575 358 439
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ tabulka 90: D-11. Sklizeň zemědělských plodin - olejniny celkem (t) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
11 931
1 828
.
2 894
95
1 405
2 745
2 964
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
15 122 24 111 38 049 29 523 33 561 55 724 . 90 953 80 446 101 730 159 632 122 523 127 477
2 325 3 026 3 770 3 455 3 731 5 529 . 5 824 6 344 8 195 9 133 7 913 7 700
. . . 698 365 686 . 862 692 1 046 1 744 643 1 072
3 710 3 543 5 546 4 006 4 969 7 255 . 11 017 9 546 12 000 21 640 13 647 17 022
202 2 346 4 757 3 612 4 431 7 427 . 16 170 12 488 15 998 30 847 22 683 25 773
2 464 4 420 5 615 4 570 6 178 7 919 . 14 245 11 639 17 400 25 364 20 360 19 142
2 419 3 798 5 188 4 383 5 091 9 399 . 14 583 10 517 15 091 20 924 17 182 11 888
4 002 6 978 13 173 8 799 8 796 17 510 . 28 252 29 221 32 001 49 979 40 095 44 880
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
6.3.1.3.1 Řepka Ve druhé polovině devadesátých let došlo v ČR k výraznému nárůstu osevních ploch a produkce řepky, přičemž vrchol této produkce byl dosažen v marketingovém roce 2001 – 2002 ve výši 973 321 t (viz následující tabulka). Bylo to způsobeno zejména nárůstem světové produkce řepky v daném období. V roce 2002 v ČR je však produkce o 26 % nižší než rekordní sklizeň v předchozím r. 2001. Na celkovém propadu výroby se podílí nejen snížení osevní plochy a zničení porostů povodněmi, ale i výrazný meziroční pokles průměrného hektarového výnosu o 0,54 t/ha (19 %), tj. nejnižší hektarový výnos za posledních 5 let. Řepku po celou dobu vegetace provázely nepříznivé klimatické podmínky. Porosty řepky nastupovaly do zimy po chladném a deštivém podzimu většinou slabé. Podmínky na počátku vegetace neumožnily aplikovat herbicidy, resp. i provedené aplikace se minuly účinkem. Výrazně negativní vliv na řepku měly suché dny v květnu a podmínky v červnu, které umožnily výskyt chorob. Největší škody způsobila bejlomorka kapustová. Vývoj světových cen řepky v roce 2002 se jevil z počátku
117
BPU
Consulting
příznivě, pak ale ceny začaly klesat. Obchodníci využili nadúrody řepky v Německu a stlačili na domácím trhu nákupní cenu v srpnu 2002 na úroveň 5500 Kč/t. Podle šetření ČSÚ vzrostla průměrná cena zemědělských výrobců z 5799 Kč v srpnu na 6814 Kč v říjnu. Cenu 7000 Kč/t obdrželi pěstitelé, kteří prodali řepku vyrobenou na půdě uvedené do klidu, SZIF pro výrobu MEŘO. Nové podzimní osevy v r. 2002 provázely stejné, někdy ještě horší klimatické podmínky než v r. 2001. Chladné deštivé počasí způsobilo, že porosty nastupovaly do zimy většinou slabé a nevyrovnané. tabulka 91: Tabulka: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce řepky olejné v ČR Marketingový rok
Osevní plocha (ha)
Sklizňová plocha (ha)
Výnos ha
Produkce celkem tun
ha
ha
t/ha
t
1989/90
102 526,00
102 376,00
3,06
313 253
1990/91
105 113,00
105 102,00
2,90
304 515
1991/92
127 773,00
126 890,00
2,74
348 292
1992/93
136 473,00
135 895,00
2,16
292 939
1993/94
167 423,00
166 995,00
2,26
377 233
1994/95
190 721,00
189 913,00
2,38
451 628
1995/96
252 298,00
252 675,00
2,62
662 176
1996/97
228 775,00
226 533,00
2,30
520 572
1997/98
229 767,00
227 310,00
2,47
560 509
1998/99
265 560,00
264 310,00
2,57
680 216
1999/00
350 353,00
348 949,00
2,67
931 053
2000/01
325 338,00
323 842,00
2,61
844 428
2001/02
344 117,00
343 004,00
2,84
973 321
2002/03
313 025,00
312 424,00
2,30
718 575
Pramen: ČSÚ
Sklizňová plocha
2002/03
2001/02
2000/01
1999/00
1998/99
1997/98
1996/97
1995/96
1994/95
1993/94
1992/93
1991/92
1990/91
1989/90
tis. t, tis. ha
Sklizňové plochy a produkce sem ene řepky olejné v ČR
Výnos
118
BPU
Consulting
2002/03
2001/02
2000/01
1999/00
1998/99
1997/98
1996/97
1995/96
1994/95
1993/94
1992/93
1991/92
1990/91
3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1989/90
t/ha
Hektarové výnosy řepky olejné v ČR
tabulka 92: Tabulka: Bilance výroby a užití řepky olejné Ukazatel
Jednotka
1998/99
1999/00
2000/01
2001/02
2002/2003 1)
Osevní plocha
ha
265560
350353
325338
344117
313025
Sklizňová plocha
ha
264310
348949
323842
343004
312424
Hektarový výnos
t/ha
3
3
3
3
2
Produkce
tis. tun
680
931
844
973
718
Dovoz
tis. tun
1
27
5
12
10
Celková nabídka
tis. tun
561
681
958
985 2)
Průmyslové zpracování
tis. tun
490
477
495
585
500
z toho MERO
tis. tun
90
45
185
199
200
Osivo
tis. tun
2
2
2
2
2
Vývoz
tis. tun
68
202
461
368
257
Zásoba
tis. tun
0
0
0
30
0
759
Pramen: ČSÚ, MZe ČR, celní statistika Poznámka: 1) kvalifikovaný odhad MZe ČR 2) celková nabídka zahrnuje zásobu z předchozího hospodářského roku
tabulka 93: Tabulka: Ceny řepkového semene Průměrné roční ceny zemědělských výrobců řepkového semene Kalend, rok Kč/t (Kčs/t)
1992 4942
1993 5263
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002* 5438 5482 5943 6532 6949 5349 6099 6904
6386
Pramen: ČSÚ Poznámka: * průměrná cena zemědělských výrobců za období leden - říjen 2002
119
BPU
Consulting
Řepka - Jihomoravský kraj Produkce řepky se v Jihomoravském kraji se vyvíjela následovně: tabulka 94: B-13. Osevní plochy zemědělských plodin - řepka v ha
(stav k 31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Brnoměsto
3 645
632
.
5 900 5 377 6 162 6 183 8 707 12 427 18 262 26 050 26 106 27 351 41 508 35 870 35 260
1 012 930 1 202 1 491 1 843 2 155 2 400 2 230 2 516 3 008 3 427 3 336 3 092
. . . 382 221 243 376 376 328 375 506 247 343
BrnoBřeclav venkov 823 21 1 354 1 381 1 559 1 266 2 097 2 127 3 194 3 807 3 694 3 606 5 681 4 359 5 284
Hodonín
8 85 53 40 381 672 1 630 3 428 3 108 3 238 6 665 4 600 5 640
Vyškov
Znojmo
413
875
881
1 056 735 655 423 799 1 164 1 850 3 398 3 430 3 668 5 683 4 900 4 433
1 005 945 1 114 1 053 1 554 2 439 3 394 4 271 3 379 4 064 4 943 4 648 2 978
1 465 1 301 1 579 1 528 1 812 3 627 5 418 8 540 9 651 9 392 14 603 13 779 13 490
1) 1980 až 1993 řepka a řepice ozimá a jarní Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ Pramen: Zemědělství
tabulka 95: D-12. Sklizeň zemědělských plodin – řepka v r. 2001 (t) v ha (stav k 31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
10 800
1 662
14 079 13 276 16 069 12 615 16 562 33 096 50 690 67 618 65 574 71 478 118 117 84 966 92 237
2 216 2 411 3 231 3 198 3 556 5 225 6 543 5 561 6 170 7 738 8 155 7 712 7 277
Brnoměsto
BrnoBřeclav venkov 2 735 40
698 364 684 1 108 845 689 1 013 1 620 468 933
3 573 3 072 4 150 2 872 3 732 5 496 9 457 9 634 8 643 9 093 16 864 9 688 13 282
18 132 119 71 547 2 167 4 425 8 261 7 581 7 798 19 222 9 757 15 220
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1 150
2 557
2 656
2 185 1 519 1 660 879 1 206 3 161 4 900 8 020 8 205 9 606 16 737 12 302 12 379
2 217 2 880 3 064 2 580 3 746 6 634 10 195 12 897 8 668 12 115 15 355 13 287 6 535
3 871 3 263 3 846 2 317 3 411 9 729 14 062 22 400 25 618 24 115 40 164 31 752 36 611
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
120
BPU
Consulting
tabulka 96: Sklizeň řepky podle krajů
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů Třídění: zemědělství celkem
List: 7
Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
a
1
2
3
ŘEPKA Hl. m. Praha
1 556
2,36
3 676
Středočeský
57 959
2,29
132 613
Jihočeský
39 239
2,26
88 840
Plzeňský
31 750
2,29
72 700
Karlovarský
6 375
2,28
14 550
13 185
2,28
30 029
5 116
2,26
11 555
Královéhradecký
18 108
2,28
41 212
Pardubický
19 089
2,30
43 895
Vysočina
38 788
2,26
87 582
Jihomoravský
34 509
2,16
74 420
Olomoucký
20 293
2,31
46 973
Zlínský
10 355
2,28
23 577
Moravskoslezský
16 703
2,27
37 911
Česká republika Pramen: ČSÚ
313 025
2,27
709 533
Ústecký Liberecký
Osevní plochy vzrůstaly kontinuálně až do r. 1999, kdy dosáhly maximální výměry 41 508 ha a v r. 199 bylo dosaženo rekordní sklizně 118 117 t. Rozhodujícím pěstitelem řepky v rámci Jihomoravského kraje je okres Znojmo následovaný okresem Břeclav. V r. 2002 však pokračoval pokles výroby řepky v Jihomoravském kraji na pouhých 74 420 t. 6.3.1.3.1.1 Nepotravinářské využití řepky Tento obor je předmětem podpor dle nařízení vlády č. 86/2001 Sb.. Státní zemědělský intervenční fond Z pohledu vývoje přímých podpor nepotravinářskému užití řepky je od l. října 2001 uplatňována již třetí generace těchto podpor. Vychází z nařízení vlády č. 86/2001 Sb., novelizovaného nařízením vlády č. 454/2001 Sb. a nařízením vlády č. 294/2002 Sb. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nakupuje řepku olejnou z půdy určené do klidu, zajišťuje její skladování a prodává ji výrobcům MEŘO za přesně stanovenou cenu, zajišťující konkurenceschopnost směsného paliva (bionafty, s kvalitou podle ČSN 656508 a obsahem 31 % obj. MEŘO) ve vztahu k motorové naftě. Od l. 10. 2001, kdy přešla podpora výroby MEŘO na Státní zemědělský intervenční fond, bylo stanoveno cenové zvýhodnění bionafty vůči motorové naftě v poměru 95:100, tj. na úroveň 5 %. V letošním roce bylo podle zásad nařízení vlády č. 86/2001 Sb. uvedeno do klidu celkem 142 125 ha orné půdy. To je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 30 118 ha (o 27 %). Z celkové výměry bylo oseto řepkou olejnou 75 259 ha, tj. 53 % půdy, vyčleněné z tržní
121
BPU
Consulting
produkce. Z této plochy bylo Státním zemědělským intervenčním fondem nakoupeno 171 000 t semene řepky. Její cena byla stanovena na 4830 Kč/t včetně DPH. Kvalita nakupované řepky vyhověla upraveným parametrům, stanoveným nařízením vlády č. 454/2001 Sb. V hospodářském roce 2001/02 SZIF dokupoval po nižším nákupu (153 000 t) semeno řepky z volného trhu pro zajištění 230 000 t řepky, stanovené pro dotovanou výrobu MEŘO a bionafty. V současném hospodářském roce 2002/03 již SZIF řepku dokupovat nemusí. Poslední novelou nařízení vlády č. 86/2001 Sb. byl stanoven nový postup, který se uplatní v případě, kdy SZIF nenakoupí z půdy uvedené do klidu potřebný rozsah 230 000 t semene řepky. Na rozdílové množství řepky poskytne SZIF finanční podporu nepotravinářského užití řepky výrobcům MEŘO, kteří si potřebný a dohodnutý objem řepky olejné zajistí z vlastních zdrojů. Finanční podpora by činila pro výrobce MEŘO v hospodářském roce 2002/03, po doložení dokladů o realizovaném množství MEŘO, z této řepky 3810 Kč/t zpracované řepky. Podle údajů Sdružení pro výrobu bionafty bylo od počátku ledna do konce června roku 2002 vyrobeno ca 32 516 t podporovaných methylesterů řepkového oleje (MEŘO). Za třetí čtvrtletí roku bylo se státní podporou, tj. z řepky od SZIF vyrobeno 17 043 t MEŘO. Celková produkce dotovaného MEŘO dosáhla za tři čtvrtletí roku 2002 49 559 t. To představovalo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku 2001 nárůst o 67 %. Celková produkce dotované bionafty pak činí do konce září 181 668 t, což by bylo 83 % celoroční výroby bionafty za rok 2001. tabulka 97: Dovoz a vývoz MEŘO a směsného paliva v letech 1997- 2002 Ukazatel
1997
1998
dovoz t MEŘO
vývoz mil. Kč
11 360
242,9
dovoz
t
mil. Kč
-
-
t
vývoz mil. Kč
25 842
t
543,6
mil. Kč 83
1,8
Bionafta
5 800
77,2
635
9,8
17 099
210,6
8
0,1
CELKEM
17160
320,1
635
9,8
42 941
754,2
91
1,9
SALDO
-310,3 mil. Kč
Ukazatel
- 752,3 mil. Kč
1999
2000
dovoz t
vývoz mil. Kč
t
dovoz
mil. Kč
t
vývoz mil. Kč
t
mil. Kč
MEŘO
22 644
424,7
26
0,5
3 237
61
72
1,2
Bionafta
10 375
123,9
97
1,4
8 463
114,7
3 840
59,9
CELKEM
33 019
548,6
123
1,9
11 700
175,7
3 912
61,1
SALDO
- 546,7 mil. Kč
Ukazatel
2001
2002(1. 1.-31. 10.)
dovoz t MEŘO Bionafta CELKEM SALDO
-114,6 mil. Kč
vývoz mil. Kč
2 862 -
58,2 -
2 862
t
dovoz
mil. Kč
t
3 273
63,4
67 765
925,7
58,2 71 038
989,1
+ 930,9 mil. Kč
vývoz mil. Kč
73 -
t 1,6
73
1,6
mil. Kč
-
-
-
-
-
-
-1,6 mil. Kč
Pramen: Celní statistika
122
BPU
Consulting
tabulka 98: Seznam výrobců MEŘO poř.č. Název a sídlo 1
A.B.C., spol. s r. o. se sídlem: Bransouze 58, PSČ 675 09
2
AGRICOS, spol. s r. o. Se sídlem : Stod, Domažlická 107, PSČ 333 01
3
STANDARD OIL COMPANY, s.r.o. Se sídlem : Novosedly, Nový Přerov 54, PSČ 691 82
4
AGROPODNIK, a.s., Jihlava Se sídlem : Polná, Dobronín 315, PSČ 588 13
5
Agrochem a.s. Lanškroun Se sídlem : Lanškroun, Dvořákova 87/III
6
Oleaprodukt, a.s Se sídlem : Milín, Nádražní ulice 310, Příbram, PSČ 262 31
7
BIO Petrol, a.s. Se sídlem : Praha 6 - Bubeneč, Verdunská 20/490, PSČ 160 00
8
FABIO PRODUKT spol. s r.o. Se sídlem : Holin 92, Jičín, PSČ 506 01
9
ZS Kratonohy a.s. Se sídlem : Kratonohy, Hradec Králové, PSČ 503 24
10
R P N spol. s r.o. Se sídlem : Píšťovy 825, Chrudim, PSČ 537 58
11
lng. Zdenko Jaroš - JARIMEX Se sídlem: Petra Jilemnického 435, 503 01 Hradec Králové
12
SETUZA a.s. Se sídlem: Ústí nad Labem, Žukovova 100, PSČ 401 29
Pozn.:
Uvedeni výrobci, s nimiž uzavřel SZIF smlouvu na prodej řepky podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
6.3.1.3.2 Slunečnice Pěstování slunečnice probíhá na stabilizované rozloze pohybující se v posledních 3 letech na úrovni 28 – 30 tis. ha, v r. 2002 však došlo ke snížení plochy o 15 %. Hlavní příčinu nižšího zásevu lze spatřovat ve špatných výsledcích při pěstování v r. 2001. Nebyl to jen nízký hektarový výnos, nejnižší za 5 let, ale i nižší kvalita slunečnicového semene, s vysokým obsahem volným mastných kyselin (VMK). Nízká kvalita ale nevedla k horšímu uplatnění na trhu. Je paradoxem, že celá produkce byla exportována do zahraničí a výrobci dostali zaplaceno více než v předchozích letech. Exporty směřovaly především do Polska, Rakouska a Německa. Český zpracovatelský průmysl, vzhledem k tomu, že jeho technologie není vhodná pro zpracování slunečnice s vyšším obsahem VMK, dovezl slunečnici na zpracování ze Slovenska. Klimatické podmínky na jaře 2002 většinou umožnily založit porosty slunečnice v optimálních agrotechnických termínech. Podařilo se dosáhnout odpovídajícího počtu jedinců na ha a docílit tak základ pro dobrou úrodu. Celková produkce slunečnice je nižší o 3531 t (o 6,2 % méně než v rekordním r. 2001). Kvalita sklizně ve většině regionů s ohledem na obsah VMK byla vyšší než v r. 2001.
123
BPU
Consulting
tabulka 99: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce slunečnice v ČR Marketingový rok
Osevní plocha Sklizňová plocha ha
Výnos
Produkce celkem
t/ha
t
ha
1985/86
82
80
2,57
205
1989/90
5 454
4 453
1,72
7 659
1990/91
11 625
10 800
2,70
29 160
1991/92
10 750
9 371
2,24
20 970
1992/93
11 022
10 872
2,45
26 689
1993/94
12 000
11 800
2,50
29 500
1994/95
16 160
16 101
1,90
30 589
1995/96
19 476
19 387
1,66
32 180
1996/97
19 816
19 710
1,93
38 065
1997/98
11 055
10 885
2,09
22 801
1998/99
17 326
17 274
2,11
36 475
1999/00
28 500
28 450
2,22
63 228
2000/01
30 757
30 549
2,14
65 421
2001/02
28 583
28 528
1,99
56 717
2002/03 1)
24 242
23 768
2,24
53 240
Pramen: ČSÚ Poznámka: 1) kvalifikovaný odhad MZe ČR
Sklizňová plocha
2002/03
2001/02
2000/01
1998/99 1999/00
1997/98
1996/97
1995/96
1994/95
1993/94
1991/92 1992/93
1990/91
1989/90
70 60 50 40 30 20 10 0 1985/86
tis. ha tis. t
Sklizňové plochy a produkce slunečnice v ČR
Produkce celkem
124
BPU
Consulting
Hektarové výnosy slunečnice v ČR
t/ha
3,00 2,00 1,00
1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03
1985/86 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95
0,00
tabulka 100: Bilance výroby a užití slunečnice Ukazatel
Jednotka
Osevní plocha Sklizňová plocha Hektarový výnos Produkce Dovoz Celková nabídka Průmyslové zpracování Osivo Vývoz
1998/99
ha ha t/ha tis. tun tis. tun tis. tun tis. tun tis. tun tis. tun
1999/00
17 326 17 274 2,11 36,5 22,3 58,8 44,7 0,5 13,6
2000/01
28 500 28 450 2,22 63,2 20 83,2 36,2 0,5 46,5
30 757 30 549 2,14 65 9 74 42,3 0,5 31,2
2001/02 2002/2003 1) 28 538 28 528 1,99 56,7 10,1 66,8 7,4 0,5 58,9
24 242 23 768 2,24 53,2 15 68,2 20 0,5 47,7
Pramen: ČSÚ, MZe ČR, celní statistika Poznámka: l) kvalifikovaný odhad MZe ČR
tabulka 101: Průměrné roční ceny zemědělských výrobců slunečnicového semene Kalend, rok
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001 2002*
Kč/t (Kčs/t)
5958
6459
6605
6594
7577
6933
7615
7012
7348
8850
7839
Pramen: ČSÚ Poznámka: * průměrná cena zemědělských výrobců za období leden - říjen 2002
125
BPU
Consulting
Slunečnice - Jihomoravský kraj tabulka 102: B-14. Osevní plochy zemědělských plodin - slunečnice na semeno 1) v ha
(stav k 31.5.) Jihomoravský kraj
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
20
-
-
20
-
-
.
. . . .
0
. 4036 7048 6844 6493 9631 . 8696 5624 10653 13486 13897 13020
58 406 379 399 807 . 390 258 659 1 109 1 123 1 189
1 064 1 558 1431 1 378 2646 . 2833 2017 3377 4489 5330 4492
758 1261 1420 1636 2175 . 2740 1 764 3075 3354 2904 3052
106 291 272 377 340 . 460 372 647 1459 1 096 1 064
2050 3532 3341 2702 3657 . 2269 1211 2894 3036 3319 3095
1 . 11 27 49
0 5 . 4 2 1 28 99 79
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 103: D-13. Sklizeň zemědělských plodin - slunečnice na semeno 1) (t) v tom okresy
Jihomoravský kraj
Blansko Brno-město Brno-venkov
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
8
.
.
.
.
1
Břeclav
Hodonín -
Vyškov
7
Znojmo -
-
7 817
.
.
186
2 021
1 839
245
3 525
18 563
.
.
1 153
3 977
3 633
904
8 897
14 658
.
-
993
3 163
3 454
784
6 264
15 733
.
0
1 093
3 772
4 894
982
4 991
18 883
.
2
1 502
5 109
4 574
791
6 905
.
.
.
.
.
.
.
.
20 164
.
13
902
7 335
5 946
1 044
4 924
12 067
.
-
659
4 554
3 262
884
2 709
23 709
.
1
1 625
7 412
7 188
1 450
6 033
31 218
32
65
3 001
10 265
7 344
3 519
6 993
31 748
46
163
3 009
11 927
7 225
3 067
6 311
27 611
75
126
2 959
9 662
6 000
2 511
6 279
1) v letech 1980 až 1993 slunečnice na vyzrání Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
6.3.1.3.3 Ostatní olejniny Z ostatních olejnin mají pro zemědělskou výrobu význam především hořčice bílá a mák. U obou plodin dochází ke kolísání cen, a to vlivem oscilace cen na světovém trhu. Jde totiž o plodiny s výrazně exportním učením. Mezi ostatní olejniny je zapotřebí zařadit i sóju, jejíž
126
BPU
Consulting
plochy se postupně rozšiřují a jejíž význam tak vzrůstá. Celková produkce sóji činila 6391 t. Uplatnění nachází sója jak v krmivářském, tak i potravinářském průmyslu tabulka 104: B-20. Osevní plochy zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou
republiku (stav k 31.5.) v ha ČR 2000
Sója Mák Hořčice na semeno
Jihomoravský kraj 2001
2000
Podíl JMK na ČR v %
2001
2000
2001
1 916
2 743
1 128
1 356
58,87
49,43
31 473
34 478
3 967
3 547
12,60
10,29
15 512
21 009
927
1 773
5,98
8,44
Přes značné kolísání cen pro pěstitele, které je pro mák příznačné, zachovává si v posledních 3 letech výměru blízkou třiceti tisíc ha. Udržuje tak Českou republiku na předním místě mezi pěstiteli ve světě. Podle údajů ČSÚ v r. 2002 oseli pěstitelé mákem plochu 29 637 ha, což je o 14 % méně než v r. 2001. 6.3.1.3.3.1 Mák setý tabulka 105: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce máku v ČR Marketingový rok 1989/90
Osevní plocha Sklizňová plocha ha ha 7 819 7 611
Výnos t/ha
Produkce celkem tun 1,04 7 894
1990/91
9 261
9 029
1,13
10 164
1991/92
9 491
9 263
0,87
8 054
1992/93
12 421
11 794
0,67
7 878
1993/94
9 915
8 814
0,78
6 890
1994/95
29 266
28 726
0,57
16 471
1995/96
35 253
34 308
0,73
25 053
1996/97
14 677
14 271
0,68
9 654
1997/98
17 865
16 641
0,57
9 515
1998/99
28 513
27 881
0,74
20 524
1999/00
46 018
45 462
0,63
28 509
2000/01
31 473
29 871
0,46
13 607
2001/02
34 478
33 235
0,64
21 294
2002/03 1)
29 637
29 532
0,60
17 719
Pramen: ČSÚ Poznámka: 1) odhad ČSÚ, MZe ČR
6.3.1.3.3.2 Hořčice bílá Hořčice určená k produkci semene si získala významné místo mezi olejninami. Rozlohou pěstování se střídavě s mákem řadí na třetí nebo čtvrté místo za slunečnici. Stejně jako u máku dochází i u hořčice ke kolísání cen, vyplývajícímu z výše nabídky produkce na domácím, ale především na zahraničním trhu, protože se jedná o plodiny s převážně exportním určením. Podle údajů poskytnutých ČSÚ dosáhla osevní plocha v r. 2002 celkem 35 798 ha, což je o 19 998 ha více než v předchozím roce.
127
BPU
Consulting
tabulka 106: Tabulka: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a celková produkce
hořčice Marketingový rok
Osevní plocha
Sklizňová plocha
Výnos
Produkce celkem
ha
t/ha
t
ha 1995/96
*
11 000
1,25
13 800
1996/97
*
12 000
1,40
16 800
1997/98
*
14 000
1,30
18 200
1998/99
37 120
36 136
1,03
37 282
1999/00
39 927
39 423
1,14
44 930
2000/01
15 512
14 986
0,94
14 158
2001/02
21 009
19 720
0,95
18 800
2002/03 1)
35 798
35 255
1,00
35 255
Pramen: MZe ČR, SPZO, ČSÚ Poznámka: * v uvedených letech ČSÚ osevní plochy a údaje o sklizni hořčice nepublikoval,1) odhad MZe ČR
6.3.1.3.3.3 Sója luštinatá Česká republika je trvale výrazným dovozce sójových bobů. Pro je příznivé, že pěstitelské plochy sóji se v posledních letech postupně rozšiřují, sója nachází své místo v osevních postupech. Lepší jsou i výsledky ve výnosech a celkové produkci. Vysoká potřeba sójových šrotů pro výrobu krmných směsí vytváří prostor pro uplatnění produkce na domácím trhu. Uplatnění nachází domácí produkce sóji i v potravinářském průmyslu, protože v ČR nejsou využívány GM odrůdy. Podle údajů ČSÚ vydaných k 1.5.2002 dosáhla osevní plocha sóji 3200 ha a byla tak o 9,4 % vyšší než v r. 2001. tabulka 107: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce sóji v ČR Osevní plocha Sklizňová plocha Marketingový rok
ha
ha
Výnos
Produkce celkem t
t/ha
1990/91
3 727
1,72
6 727
1996/97
359
1,42
511
1997/98
281
249
1,36
340
1998/99
266
261
1,25
327
1999/00
397
143
1,53
219
2000/01
1 916
1 884
1,25
2 348
2 743
2 706
1,59
4 301
3 002
2 955
1,95
5 762
2001/02 2002/03
1)
Pramen: ČSÚ Poznámka: 2002/03 1) odhad MZe ČR
6.3.1.3.4 Zpracovatelský průmysl olejnin Celosvětový trend zaznamenal za posledních 10 let nárůst o 14 % na 91,83 mil. t. Světová produkce rostlinných olejů se zvýšila na 92 mil. t., přičemž ve stejném období vzrostla spotřeba těchto olejů o 15 %. Největší podíl na produkci a spotřebě mají sojový olej (32,7 %, palmový olej (27,5 %), řepkový olej (12,4 %).
128
BPU
Consulting
Na domácím trhu se naopak v posledních třech letech snižuje produkce a odbyt zpracovatelského průmyslu olejnin. Příčina je v proběhlých majetkových a organizačních změnách u hlavních zpracovatelů na jedné straně a na druhé straně jde o dopad prosazené ochrany domácího trhu před zahraniční konkurencí. Stabilitu do sektoru pěstování a zpracování olejnin přinesla podpora nepotravinářského zpracování řepky a sekundárně i rozšíření kapacit tzv. olejoprogramu MEŘO. V zahraničním obratu ČR na trhu s řepkou převažuje nepříznivý trend stále se zvyšující dovoz olejů ze Slovenska a ostatních zemí EU na velmi otevřený domácí trh.. Největší zpracovatelské kapacity olejnin jsou lisovny řepkového a částečně i slunečnicového semene. tabulka 108: Lisovny olejnin v rámci České republiky a Jihomoravského kraje Výrobce
Místo
BIDIPO s.r.o.
Zahájeni výroby Technologie; lisy reesterifikace
3 - RME, 3 - olej
Dolany u Jaroměře
1
1992
RPN s.r.o. 1)
Slatiňany u Chrudimi
0,3- RME
1992
MILO a.s. 1)
Olomouc
30 - RME
1994
ABC s.r.o. Třebíč
Bransouze
1 - RME 1,5-olej
1994
Kratonohy (H. Králové)
0.5- RME
1.994 lisovna 93
Agrochem / a.s.
Lanškroun
1 - RME 1 - olej
1994 lisovna 93
ELZA EKO 1)
Lužany u Jičína
1 - RME
KORF ŽATEC 1)
Bezděkov okres Louny
1.5- RME 1 - olej
GALLI s.r.o. Zákupy
Velenice okres Česká Lípa l - RME
BIOFARM JENČEK 1)
Holín u Jičína
l - RME
EKOL s.r.o. 1)
Bílý Kostel u Liberce
1.5- RME
VlII. 1995
TMS a. s. Pardubice KOROPECKÝ Pardubice
Z. JAROŠ 1)
Hněvčeves (H. Králové)
0,5-olej
VlII. 1995
FARMET s.r.o. Česká Skalice
1)
ZS Kratonohy a.s.
1)
VIII. 1995
DE SMRT ROSEDOVNS LIM KOROPECKÝ Pardubice FARMET s.r.o. Česká Skalice ATEKO a.s. Hradec Králové
Podbořany
ZD Dolany
1)
Kapacita tis. t/r
1994 VlII. 1995 VlII. 1995 1994
TMS a.s. Pardubice, vlastní Stáv. cukrovar SKET GmbH Vogel + Noot DE SMET ROSEDOWNS LIM KOROPECKÝ Pardubice FARMET s.r.o. Česká Skalice BG Servis Pardubice; FARMET s.r.o. Česká Skalice, KOROPECKÝ Pardubice FARMET s.r.o. Česká Skalice, KOROPECKÝ Pardubice FARMET s.r.o. Česká Skalice ATEKO a.s, Hradec Králové FARMET s.r.o. Česká Skalice KOROPECKÝ Pardubice FARMET s.r,o. Česká Skalice
FARMET s.r,o, Česká Skalice KOROPECKÝ Pardubice 3 - RME 3 REINARTZ GmbH, HEID, Agropodnik a.s. Jihlava Dobronín u Polné 1995 glycerin CHEMMAL Pardubice Regionální sdružení pro Mydlovary (satelitní VI. 1995 1.lisovna KEK GmbH REINARTZ GmbH výrobu bionafty Mydlovary s. lisovny v okr. Č. Krumlov 12.5 - RME 1993, 2.lisovna 1994 CHEMMAL Pardubice Č FARMET s.r.o. Česká Skalice BG Standard Oil Company s.r.o. Nový Přerov 1.5- RME 0,5-olej 1994 Servis Pardubice AGRIKOS s.r.o.
1)
Stod
0,5- RME
VlII. 1995
Nová Ves pod Pleší
0,5- RME
Vlil. 1995
Uhlířské Janovice
6 - olej
1993
REINARTZ GmbH
Znojmo
4 - olej slunečn.
1995
DE SMET ROSEDOVNS LIM
Bučina
1.5 - olej
1994
KEK GmbH
BELAGRA a.s.
Hustopeče
0.5 -olej
1994
DE SMET ROSEDOWNS LIM
ZZN Milín a.s.
Milín
5 - olej
1995
DE SMET ROSEDOWNS LIM
Výr. a obch. družstvo OBILA a.s. Kutná Hora ZENZA a.s. .Znojmo
1)
ZZN a.s. Slaný
FARMET s.r.o. Česká Skalice
ZEPOS a.s. Přestavlky
Svidnice
0,5 -olej
1995
FARMET s.r.o.
LIO s.r.o. Hostěradice
Hostěradice
0.5 -olej
1993
FARMET s.r.o.
FORTUNIS s.r.o. Borotín
Tábor
0.25 - olej
1993
FARMET s.r.o.
129
BPU
Consulting
Pokračování tabulky Výrobce Místo OLEA - POLY s.r.o. Košice Vajkovce ZD "Úsovsko". Klopina Klopina
Kapacita tis. t/r 0.5 -olej 0.3 - olej
Zahájeni výroby Technologie; lisy reesterifikace 1995 FARMET s.r.o. 1995 FARMET s.r.o.
1) Poskytnuta státní bezúročná půjčka (MZe ČR po dohodě s MF ČR) ve výší 80 % investičních nákladů v souladu s § 5 zák. č. 575/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými tř dk
Z tohoto výčtu jsou v Jihomoravském kraji: Standard Oil Company s.r.o., Nový Přerov ZENZA a.s. Znojmo, Znojmo BELAGRA a.s., Hustopeče, tedy celková kapacita v Jihomoravském kraji činí cca 6 500 t / rok
6.3.1.3.5 Výhled komodity Celosvětovým trendem byl za posledních 10 let nárůst světové produkce rostlinných olejů o 14% , přičemž ve stejném období vzrostla spotřeba těchto olejů o 15 %. Největší podíl na produkci a spotřebě mají sojový olej (32,7 %), palmový olej (27,5%), řepkový olej (12,4 %). Na domácím trhu se naopak v posledních třech letech snižuje produkce a odbyt zpracovatelského průmyslu olejnin. Příčiny jsou v proběhlých majetkových a organizačních změnách u hlavních zpracovatelů na jedné straně, na druhé straně jde o dopad prosazené ochrany domácího trhu před zahraniční konkurencí. Stabilitu do sektoru pěstování a zpracování olejnin přinesla podpora nepotravinářského zpracování řepky a sekundárně i rozšíření kapacit tzv. olejoprogramů MEŘO. V zahraničním obratu ČR na trhu s řepkou převažuje nepříznivý trend stále se zvyšující dovoz olejů ze Slovenska a ostatních zemí EU na velmi otevřený domácí trh.
6.3.1.4 Luskoviny tabulka 109: Vývoj ploch, výnosů a produkce luskovin na zrno celkem a hrachu Luskoviny celkem
Rok Plocha (ha)
Výnos (t/ha)
Hrách
Sklizeň (t)
Plocha (ha)
Výnos (t/ha)
Sklizeň (t)
1992
90 110
2,26
203 472
74 904
2,39
179 366
1993
93 557
2,43
227 497
82 464
2,45
201 724
1995
59 872
2,41
144 136
52 158
2,50
130 428
2000
39 823
2,13
84 946
33 826
2,22
75 256
2001
37 246
2,46
91 443
32 135
2,57
82 538
2002
34 173
1,91
65 124
27 971
2,01
56 145
Pramen : ČSÚ
Rozsah pěstitelských ploch luskoviny na zrno se v ČR každoročně významně snižuje. V r. 1992 to bylo 90 110 ha , byla jejich sklizňová ploch v r. 2002 nižší 50 937 ha, tj. 62 %,
130
BPU
Consulting
a činila pouze 34 173 ha. Celková produkce poklesla za posledních 10 let z 203 472 t na 65 124 t, tj. o 138348 t ( 68 %). Dlouhodobě nedostatečná ekonomická rentabilita v řadě významných tradičních zemědělských komodit neumožňovala prvovýrobcům dostatečné vklady do půdy a do technologií pěstovaných plodin. Nízká intenzita výroby tak nadále zhoršuje výsledky ve výnosech a v kvalitě produkce. Přes pouhých 34 173 ha luskovin v celé ČR tento údaj neznamená intenzitu a dobré výsledky, ale roztříštěnost, extenzitu a většinou okrajovou pozornost věnovanou těmto plodinám. Podle definitivních údajů o sklizni v ČR dosáhly výsledky ve sklizni u hrachu 2,01 t/ha, u fazolu 1,85 t/ha, u ostatních luskovin 1,45, což je z hlediska rentability pěstování velmi nízká úroveň výsledků. Vysoké dovozy extrahovaných šrotů pro krmivářský průmysl spolu s nadprodukcí krmných obilovin způsobil pokles obchodních cen semene luskovin. Průměrná roční cena výrobců krmného hrachu v r. 2002 činila 3952 Kč/t a byla zhruba o 350 až 800 Kč/t nižší než průměrná cena v období 1997 – 98. Průměrná spotřeba luštěnin v ČR určená pro výživu lidí zůstává v posledních letech na hodnotě 2,2 kg/osobu a rok. V posledních letech se mírně zvýšila spotřeba fazolu a čočky (0,5 kg resp. 0,7 kg na obyvatele za rok), přičemž průměrná spotřeba hrachu stagnuje na úrovni 1 kg na obyvatele a rok. Většina luštěnin k potravinářskému užití se do ČR dováží. Z hlediska krmivářského a agrotechnického vysoce hodnotný přínos pro pěstování luskovin není dosud plně využit. Předpoklady pro stabilizaci produkce luskovin vytváří rostoucí poptávku po hrachu a bobu pro jeho krmné užití a rostoucí poptávku v Německu a zemích EU. Podmínkami pro zajištění rentabilní výnosové úrovně na 3 t/ha u luskovin je výběr vhodných půdních a klimatických podmínek a výběr vhodných odrůd. Současná nabídka představuje dle registru 27 odrůd hrachu a 13 odrůd bobu. Zejména moderní odrůdy hrachu růstového typu, odolného proti poléhání a beztaninové odrůdy bobu by měly při dodržování intenzivní pěstitelské technologie přispět k nárůstu dosahovaných výnosů a kvality produkce. tabulka 110: B-17. Osevní plochy zemědělských plodin - luskoviny celkem v ha
(stav k 31.5.)
Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
8 575
964
1 421
789
1 379
1 219
2 803
1985
11 083
1 165
1 515
1 139
2 023
1 881
3 360
1990
8 319
773
1 060
1 541
868
1 579
2 497
1991
10 113
959
.
1 094
1 336
602
2 045
4 077
1992
12 582
1 198
142
1 077
2 045
943
2 148
5 028
1993
13 942
1 369
207
1 431
2 554
926
1 933
5 522
1994
12 135
938
153
1 259
1 860
967
1 693
5 265
1995
10 494
615
120
1 162
1 825
925
1 167
4 680
1996
8 488
486
124
739
1 645
378
983
4 133
1997
7 466
517
123
598
1 521
454
1 005
3 248
1998
8 163
480
176
879
1 856
734
906
3 132
1999
5 971
348
147
582
1 227
540
1 190
1 937
2000
4 039
386
112
593
438
279
917
1 313
2001
3 797
490
88
522
431
121
757
1 388
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
131
BPU
Consulting
tabulka 111: D-16 Sklizeň zemědělských plodin - luskoviny celkem (v t) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
1980
19 990
694
1985
27 730
1 796
1990
22 303
2 571
1991
27 656
1992 1993
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
2 733
2 365
3 472
3 128
7 598
3 371
2 619
4 382
6 072
9 490
2 724
3 008
2 601
3 942
7 458
2 767
. . . .
2 731
2 943
1 784
6 087
11 345
32 224
3 050
326
2 493
4 038
2 361
7 090
12 865
30 878
3 351
279
2 937
3 561
1 556
4 859
14 337
1994
32 930
1 948
364
3 077
5 337
2 493
5 279
14 433
1995
28 588
1 551
321
2 784
4 680
2 482
3 418
13 352
1996
22 729
1 197
359
1 670
3 670
982
2 843
12 008
1997
16 104
959
215
1 126
2 388
869
2 308
8 239
1998
21 193
1 104
404
2 214
3 556
1 618
2 858
9 439
1999
14 778
940
362
1 511
2 459
1 349
3 377
4 780
2000
5 787
595
166
611
596
278
1 452
2 089
2001
10 781
1 036
237
1 135
952
356
2 288
4 777
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 112: Osevní plochy luskovin za ČR a Jihomoravský kraj
B-20. Osevní plochy zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku (stav k 31.5.) v ha Plodina
Česká republika 2000
Luskoviny Hrách setý Čočka Fazol jedlý
Jihomoravský kraj Podíl JMK na ČR v %
2001
2000
2001
2000
40 587
38 435
4 039
3 797
9,95
34 445
33 133
3 522
3 260
10,22
.
3
0
X
139
85
90
42,93
198
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 113: D-19. Sklizeň luskovin v Jihomoravském kraji Plodina
Plocha sklizně (ha) 2000
Luskoviny Hrách setý Čočka Fazol jedlý Ostatní luskoviny
Celková sklizeň (t) 2000
2001
2001
Výnos (t/ha) 2000
2001
3 893
3 796
5 786
10 781
1,49
2,84
3 381
3 259
5 184
9 861
1,53
3,03
3 84
426 Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
1
0,40
X
90
129
157
1,52
1,75
448
473
763
1,11
1,70
132
BPU tabulka 114: Sklizeň luskovin podle krajů a za ČR v r. 2002 Třídění: zemědělství celkem
Consulting
List: 5
Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
a LUSKOVINY CELKEM
1
2
3
Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
81 5 834 3 272 3 574 596 1 286 619 4 001 2 876 4 848 3 555 2 132 992 507 34 173
1,89 1,94 1,74 1,76 1,51 2,10 1,90 2,09 1,96 1,74 2,00 2,07 2,06 1,69 1,91
153 11 344 5 704 6 287 898 2 698 1 175 8 365 5 623 8 452 7 099 4 421 2 048 857 65 124
6.3.1.5 Okopaniny tabulka 115: B-20. Osevní plochy okopanin za ČR a Jihomoravský kraj k 31.5. v ha Plodina
Česká republika 2000
Okopaniny
Jihomoravský kraj
2001
2000
2001
Podíl JMK na ČR v% 2000
2001
138 791
138 138
14 340
14 917
10,33
10,80
Brambory rané
15 690
11 378
3 771
2 821
24,03
24,79
Brambory pozdní konzumní
49 505
37 686
2 813
2 218
5,68
5,89
4 041
5 232
-
-
X
X
61 574
77 849
6 176
8 874
10,03
11,40
7 597
5 625
1 556
903
20,48
16,05
384
368
24
100
6,25
27,17
Brambory průmyslové Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
133
BPU
Consulting
tabulka 116: D-19. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji Plodina
Plocha sklizně (ha) 2000
Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny
2001
Výnos (t/ha) 2000
2001
X 226 433
X 187 244
X 41 883
X 41 038
X 18,50
X 21,92
1 136 375
812 443
59 901
49 501
5,27
6,09
113 184
Brambory průmyslové
Celková sklizeň (t) 2001 2000
130 789 -
-
-
-
2 808 839
3 529 005
262 873
390 534
9,36
11,07
275 163
211 303
62 439
40 374
22,69
19,11
9 059
8 080
776
2 254
8,57
27,90
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001
tabulka 117: D-20 Sklizeň zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku Plodina
Česká republika 2000
Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Brambory průmyslové Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny
X 226 433 1 136 375 113 184
Jihomoravský kraj Podíl JMK na ČR v %
2001
2000
2001
X 187 244
X 41 883
812 443
59 901
130 789 -
2000
X 41 038
X 18,50
49 501 -
2001 X 21,92
5,27 -
6,09 -
2 808 839
3 529 005
262 873
390 534
9,36
11,07
275 163
211 303
62 439
40 374
22,69
19,11
9 059
8 080
776
2 254
8,57
27,90
6.3.1.5.1 Brambory Průběh počasí v posledních letech byl pro brambory celkově méně příznivý. Někteří pěstitelé dosahovali výnosy mezi 50 až 60 t/ha. tabulka 118: Plochy a výnosy brambor podle jednotlivých sektoru v roce 2002 Plodina
Rané brambory Ostat, brambory z toho - konzumní - průmyslové Celkem
Zemědělský sektor (ha) 8 599 29 715 22 789 6 926 38 314
Domácnosti (ha) 3 002 5 601 5 601 X 8 603
Celková Průměrný Celková plocha (ha) výnos (t/ha) sklizeň (t) 11 601 35 316 28 390 6 926 46 917
18,65 25,19 24,67 27,29 23,57
216 371 889 598 700 602 188 994 1 105 967
Tabulka ukazuje protichůdný charakter našeho bramborářství, kde vedle sebe existuje vysoký podíl ( 18 % ploch) na kterých se brambory pěstují klasickým zahrádkářským způsobem a na
134
BPU
Consulting
druhé straně zemědělská velkovýroba brambor s desítkami a stovkami hektarů v jednom podniku. Pokles osevních ploch v roce 2002 o 7 220 ha oproti roku 2001 na 46 917 ha znamená opět historické minimum ploch osázených bramborami, které však bylo vyváženo vzestupem výnosů o 2,69 t/ha, takže došlo ke snížení celkové produkce oproti minulému roku jen o necelých 25 tis. t. Výše této produkce spolu s dovozem okolo 50 tis. t plně pokrývá potřeby zpracovatelského průmyslu, spotřeby konzumních brambor i sadby. Pro zpeněžování produkce brambor byl příznivý počátek roku 2002, kdy ceny zemědělských výrobců (CZV) překročily 7000 Kč/t. V té době došlo k paradoxu, že certifikovaná sadba se prodávala za nižší cenu než brambory konzumní. Následně pak první rané brambory se prodávaly za cenu o 5 tis. Kč nižší než před rokem. Počáteční cena zemědělských výrobců 10 tis. Kč/t koncem května rychle klesla a v měsíci červnu činila pouze 5948 Kč/t (v roce 2001 to bylo 7856 Kč/t). Cenově nepříznivé podmínky trvaly i při prodeji produkce pozdních podzimních brambor. Přetlak nabídky nad poptávkou byl ovlivněn potřebou prodat do zimy partie nevhodné pro dlouhodobé skladování. Plocha množitelských porostů brambor 5261 ha byla beze změny oproti r. 2001, ve státní odrůdové knize bylo v roce 2002 zapsáno 114 odrůd brambor od velmi raných až po pozdní. tabulka 119: B-15. Osevní plochy zemědělských plodin - brambory celkem (stavk31.5.) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
1980
7 273
1 774
.
1 055
805
1 311
885
1 443
1985
5 884
1 414
.
781
633
1 197
688
1 171
1990
4 836
1 216
.
783
499
886
635
817
1991
6 356
1 527
.
1 020
803
1 095
726
1 185
1992
7 278
1 520
84
1 110
975
1 514
894
1 181
1993
8 524
1 827
230
1 235
1 057
1 889
981
1 305
1994
7 400
974
397
1 369
1 929
1 360
198
1 173
1995
7 880
1 068
468
1 490
2 007
1 384
305
1 158
1996
8 134
866
427
1 132
2 070
1 823
329
1 487
1997
7 932
743
407
1 000
2 180
1 807
289
1 506
1998
8 170
776
407
1 044
2 024
1 870
290
1 759
1999
7 633
735
412
1 055
1 714
1 854
285
1 578
2000
6 585
697
415
1 029
1 623
1 303
284
1 234
2001
5 039
545
297
766
1 496
647
203
1 086
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
135
BPU
Consulting
tabulka 120: D-14 Sklizeň zemědělských plodin - brambory celkem (t) Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
1980
115 245
25 315
17 197
11 751
22 576
16 104
22 302
1985
110 687
30 843
15 989
9 863
19 555
13 327
21 110
1990
73 098
23 373
13 036
6 446
10 345
10 781
9 117
1991
108 723
30 502
19 547
10 986
17 961
14 991
14 736
1992
107 643
25 706
1 388
17 423
14 467
20 328
13 423
14 908
1993
166 263
47 401
4 258
31 922
15 667
21 818
30 221
14 976
1994
106 862
17 713
5 364
18 792
29 558
20 301
3 104
12 030
1995
136 537
20 198
7 782
25 140
31 217
29 398
6 123
16 679
1996
145 670
19 154
9 196
25 904
26 803
29 207
7 596
27 810
1997
137 529
15 523
8 847
23 627
30 350
27 740
5 701
25 740
1998
146 054
17 873
9 031
21 877
27 731
31 088
6 465
32 289
1999
153 243
15 460
8 930
24 593
27 955
37 611
5 797
32 897
2000
101 785
14 369
8 288
20 841
16 283
15 054
5 986
20 964
2001
90 538
11 042
5 814
17 407
19 795
10 088
4 632
21 760
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 121: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů – brambory pozdní
konzumní Třídění: zemědělství celkem Území, kraj a Hl. m. Praha
Plocha v ha
Výnos v t/ha
1
2
List: 6 Sklizeň v t 3
19
20,21
384
Středočeský
3 886
23,03
89 508
Jihočeský
2 684
25,22
67 684
Plzeňský
1 183
24,66
29 167
Karlovarský
209
25,66
5 363
Ústecký
650
21,85
14 204
Liberecký
453
25,09
11 367
Královéhradecký
1 150
23,30
26 800
Pardubický
1 534
24,93
38 250
Vysočina
8 172
25,38
207 417
Jihomoravský
815
20,66
16 837
Olomoucký
654
22,30
14 584
Zlínský
543
23,70
12 868
Moravskoslezský
837
24,24
20 288
Česká republika
22 789
24,34
554 721
Pramen: ČSÚ
136
BPU
Consulting
6.3.1.5.1.1 Výroba škrobu Zvýšení plochy škrobárenských brambor je důsledkem stabilních dodavatelskoodběratelských vztahů mezi pěstiteli brambor a výrobci škrobu. Systém minimální ceny za dodávané brambory a platba pěstitelům brambor do 30 dnů po dodání brambor škrobárně je zakotven v nařízení vlády č. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence při vývozu výrobků z bramborového škrobu, v platném znění. V uvedeném nařízení vlády je stanovena podpora pro zpracování brambor na bramborový škrob ve výši do 1500 Kč na l tunu bramborového škrobu obsaženého v bramborách určených pro zpracování na bramborový škrob. Podpora je poskytována prostřednictvím SZIF, a to na množství nejvýše 51 000 tun bramborového škrobu. V roce 2002 byla tato podpora vyplacena.na množství. 29 683 tun škrobu v celkové výši 44 525 tis. Kč. Další podpora je poskytována jako subvence při vývozu výrobků z bramborového škrobu ve výši 5000 Kč na tunu bramborového škrobu obsaženého ve výrobku z bramborového škrobu. Subvence je poskytována nejvýše na množství 6000 tun bramborového škrobu. V roce 2002 byla subvence vyplacena na množství 4623 tun škrobu v celkové výši 23 115 tis. Kč. Uvedené nařízení vlády (č. 175/2001 Sb.) umožňuje pěstitelům brambor i výrobcům škrobu perspektivu ve vývoji odvětví a zajišťuje určité podnikatelské jistoty a v důsledku toho vzrůstají každoročně pěstitelské plochy brambor určených k výrobě bramborového škrobu i samotná výroba bramborového škrobu. EU přidělila České republice produkční kvótu ve výši 33 660 t bramborového škrobu. Koncem roku 2002 po složitých jednáních přidělila EU České republice produkční kvótu ve výši 33 660 tun bramborového škrobu. Výroba překračuje mírně kvótu 33 660 t přidělenou z EU pro výrobu bramborového škrobu. tabulka 122: Výroba škrobu v období 1998/99 až 2002/03
Marketing. rok 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03
Sklizňové Průměrný výnos plochy ha t/ha 3 983 25,78 3 851 22,98 4 041 28,01 5 221 25,05 6 924 27,29
Sklizeň
Výroba škrobu
t
t 102 670 88 493 113 184 130 759 188 994
16 400 16 800 25 700 29 600 35 970
Nárůst sklizňových ploch demonstruje následující graf.
137
BPU
Consulting
Plocha brambor určených k výrobě škrobu (včetně sadby) 8 000
Sklizňové plochy brambor (ha)
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 0
1
2
3
4
5
6
Marketingové roky Pramen: Zemědělství 2002, str. 47, MZe
6.3.1.5.2 Cukrovka V marketingovém roce 2002/03 byla sklizena cukrovka dle údajů CSU v množství 3 832 tis. t z celkové plochy 77 499 ha, tedy sklizňová plocha prakticky na úrovni předchozího roku (údaje ČMCS se liší). Výnos cukrovky se dle údajů CSU zvýšil na 49,45 t/ha a dosáhl tím rekordní výše. Nákupní cukernatost řepy 16,19 % v kampani 2002/03 byla pouze průměrná. Výnos bílého cukru se v roce 2002/03 zvýšil na úroveň 6,90 t/ha a dosahuje poměrně dobré evropské úrovně. Výtěžek cukru z řepy dosáhl v kampani hodnoty 13,69 %. V roce 2002/03 bylo dosaženo vysoké produkce bílého cukru z řepy v celkové hodnotě 548 tis. t (meziroční nárůst o 10 %). Je to nejvyšší produkce cukru po šesti letech. V důsledku velmi dobrých kvalitativních ukazatelů při výrobě cukru byl velmi nízký zůstatek cukru v melase, jejíž celková produkce poklesla na 152,4 tis. t. Průměrná cena u zemědělských výrobců cukrovky dosáhla v kampani 2002/03 hodnoty 969 Kč/t a udržuje se již třetím rokem na stabilní úrovni, která je podstatně vyšší než před rokem 2000. Příčinou jsou státem stanovované minimální ceny cukrovky, která byla pro rok 2003/04 stanovena opět ve výši 980 Kč/t. Podle NV č. 15/2003 Sb. byla stanovena minimální cena cukru pro kvótový rok 2003/04 opět na 17 300 Kč/t. Průměrná cena průmyslových výrobců cukru v roce 2002 meziročně poklesla celkem o 0,59 Kč/kg na hodnotu 17,55 Kč/kg. V průběhu roku byl pokles cen pouze velmi mírný, ale v prosinci cena prudce klesla až na hodnotu 14,65 Kč/kg. Nejnižší cena 13,80 Ke/kg byla v lednu 2003. Příčinou bylo zrušení minimálních cen cukru podle nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. Spotřebitelské ceny cukru v průměrné hodnotě 20,31 Kč/kg zaznamenaly v roce 2002 meziročně větší pokles než CPV, celkem o 1,34 Kč/kg. Velmi nízké spotřebitelské ceny cukru se udržují i v roce 2003. V květnu byly spotřebitelské ceny cukru dokonce poprvé nižší než CPV.
138
BPU
Consulting
Podle druhého odhadu F. O. Licht dosáhne světová produkce cukru v roce 2002/03 144,6 mil. t (meziroční navýšení o 8,9 mil. t). Světové zásoby cukru v odhadované celkové výši 62,9 mil. t zůstávají stále na velmi vysoké úrovni. Světový obchod s cukrem v roce 2002/03 byl negativně ovlivněn jak snížením světových cen cukru tak i poklesem kurzu USD. Podle NV č. 66/2003 Sb. byly s platností od 12. 3. 2003 opět stanoveny teritoriálně rozdělené čtvrtletní dovozní kvóty se smluvní celní sazbou. Kvóty byly liberalizovány. V platnosti zůstává NV č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do ČR (vybraných substituentů cukru) i NV č. 239/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz kakaového prášku obsahující 80 % hmotnostních nebo více cukru či izoglukózy. Podle Vyhlášky MF č. 43/2003 Sb. lze do režimu aktivního zušlechťovacího styku v roce 2003 propustit cukr a vybrané substituenty cukru v maximálním množství 5 060 t. Podle Nálezu Ústavního soudu z 30. října 2002 byla zrušena některá ustanovení NV č. 114/2002 Sb., týkající se stanovování a přidělování individuálních kvót cukru pro jednotlivé žadatele. Ústavní soud dále zrušil i § 13 téhož nařízení o stanovování minimálních cen cukru a cukrovky. Podle NV č. 15/2003 Sb. ze dne 18. ledna 2003 byly proto opět stanoveny minimální ceny cukru a cukrovky. Proto vešlo také v platnost 9. 4. 2003 NV č. 97/2003 Sb. (novela NV č. 114/2001 Sb.), které m.j. stanovilo nově metodiku rozdělení individuálních kvót cukru pro žadatele. Národní roční kvóta, která je souhrnem individuálních produkčních kvót, byla stanovena pro roky 2003/04 a 2004/05 v celkovém množství 454 862 t. Z tohoto množství SZIF přidělil žadatelům individuální produkční kvóty v celkové výši 415 000 t. Rezerva v celkovém množství 39 862 t může být pro kvótový rok 2003/04 ještě přidělena producentům cukru. V marketingovém roce 2002/03 bylo do 31. 5. 2003 dovezeno do ČR 16 946 t cukru (meziroční pokles o 45 %) v celkové hodnotě 142,6 mil. Kč. Z toho bylo pouze l 956 t v celním režimu AZS. Vývoz cukru rovněž výrazně poklesl na celkové množství 42 518 t v hodnotě 320,2 mil. Kč (meziroční snížení o 34 tis. t). Saldo obchodu s cukrem dosáhlo hodnoty 177,6 mil. Kč. Podle prvního odhadu CSU je osevní plocha cukrovky v roce 2003 77 329 ha, tedy přibližně na úrovni předchozích dvou let. Zásahy státu jsou členěny do těchto oddílů: 1. Celní opatření 2. Licenční politika 3. Daňová politika 4. Normy jakosti a názvosloví u přírodních sladidel 5. Minimální ceny cukru a cukrovky 6. Novela nařízení vlády č. 114/2001 Sb. l. Celní opatření 1.A. Ochranná opatření ČR Nařízením vlády České republiky č. 534/2002 Sb. ze dne 2. 12. 2002 byl vydán celní sazebník, který s účinností od 1.1. 2003 stanovil sazby dovozního cla pro rok 2003. Nařízení vlády č. 162/2002 Sb. ze dne 3. dubna 2002, kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí bylo změněno NV č. 66/2003 Sb. ze dne 24 .2. 2003. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 11. března 2003 a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2004 nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost. Změna se dotýká pouze
139
BPU
Consulting
stanovení nového objemu čtvrtletních dovozních kvót podle přiložené tabulky. Nadále tedy zůstává v platnosti: Po vyčerpání dovozních kvót v daném čtvrtletí se zvyšuje dle § l a 2 NV č. 162/2002 Sb. celní sazba o 80 %, avšak minimální celní sazba je 13,50 Kč/kg cukru. Ustanovení § l a 2 se nevztahují na zboží pocházející z rozvojové země nebo nejméně rozvinuté země, která je členem WTO za podmínek uvedených v tomto nařízení vlády a na zboží pocházející ze Slovenské republiky. tabulka 123: Tabulka: Čtvrtletní dovozní kvóty na cukr se smluvní celní sazbou ( 59,5 %) 2002
2003*
2003**
2003***
2004
t
t
t
t
t
Evropská unie
3900
42001
300
4500
4800
Polská republika
1 625
17501
125
1 875
2000
325
3501
Ostatní Čtvrtletí celkem
58501
Celkem za rok
23 400
25
375
400
6750
6750
7200
27 000
288 001
Pramen: Sbírka zákonů ČR Poznámka: * do 11. 3. 2003, ** 12. 3. - 31. 3. 2003, *** 30. 4. - 31. 12. 2003
kvóty budou platné jen do vstupu ČR tabulka 124: Saldo dovozu a vývozu cukru v mil. Kč 1997/98
1998/99
1999/00 2000/01
2001/02
2002/03 *)
Celkem
dovoz
94
478
605
608
451
143
2 378
Vývoz
227
288
492
1 166
1 018
320
3520
Saldo cukr
133
-190
-113
559
567
178
1 142
Poznámka: * do 31. 5. 2003 Pramen: Celní statistika
tabulka 125: Sklizňové plochy cukrovky v ha podle původních krajů v letech 1993 - 1999 VČ
JM
SM
1993
Pha 891
StČ 30294
SeČ 8493
19780
26818
20427
106706
ČR
1994
599
25735
7294
17899
20598
18969
91096
1995
564
27426
8291
18404
19783
18636
93104
1996
954
29771
9500
19870
22492
21082
103668
1997
819
28364
9679
18573
17442
17443
92319
1998
669
23421
7955
16189
15550
17625
81409
1999
295
17270
5106
13218
10293
12385
59017
Index 99/93
0,33
0,57
0,60
0,67
0,38
0,61
0,55
Pramen: ČSÚ, Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin Pha - Hl.m. Praha, StČ - Středočeský, Seč - Severočeský, VČ - Východočeský, JM - Jihomoravský, SM - Severomoravský kraj.
140
BPU
Consulting
tabulka 126: Sklizňové plochy cukrovky podle krajů v letech 2000 - 2002* Území, kraj
2000 ha
Praha Středočeský Ústecký Liberecký
2001 t/ha
ha
2002 t/ha
Index 2002/00
ha
t/ha
349
37
587
44,55
635
50,52
1,82
17393
39,78
21 324
43,95
20312
49,42
1,17
4551
38,66
5569
44,15
4455
49,17
0,98
340
47,06
409
41,87
479
43,38
1,41
Královéhradecký
8267
49,65
10100
47,05
10707
49,30
1,30
Pardubický
4928
46,88
6162
42,83
5759
49,88
1,17
vysočina Jihomoravský Olomoucký
186
49,31
184
43,79
404
52,56
2,17
6120
42,95
8872
44,02
8791
48,60
1,44
12246
51,63
15287
51,03
15719
50,34
1,28
Zlínský
2342
50,59
3165
41,09
3262
49,67
1,39
Moravskoslezský
4571
54,22
6051
42,12
6976
48,74
1,53
Česká republika
61 293
45,83
77710
45,41
77499
49,45
1,26
Pramen: ČSÚ Poznámka: * Podle zákona č. 129/2000 Sb. bylo v roce 2000 ustanoveno nové rozdělení krajů, ** cukrovka se pěstuje v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji pouze okrajově
Vývoj sklizňových ploch 140000 120000
124094
103 668
106706
100000 plocha v ha
93104 80000
92319
77849
81409
91096
61293
60000
77050
59017 40000 20000 0 1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
Graf: Vývoj sklizňových ploch cukrovky
141
BPU
Consulting
tabulka 127: B-16. Osevní plochy zemědělských plodin - cukrovka technická (stav k 31.5.) v tom okresy Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Vyškov
Znojmo
28 884
968
.
5 874
4 551
4 033
6 190
7 268
27 281
950
.
5 457
3 746
3 861
6 010
7 257
20 095
793
.
4 603
2 159
2 573
4 579
5 388
18 036
850
.
4 156
1 399
2 005
4 492
5 135
17 814
893
142
3 803
1 424
2 252
4 342
4 957
14 723
845
49
2 678
881
1 853
3 876
4 542
10 929
619
1
1 920
570
1 195
3 426
3 198
10 719
729
-
1 845
695
1 057
3 076
3 317
12 522
810
-
2 183
1 199
1 081
3 593
3 656
9 915
647
12
1 599
1 058
864
2 868
2 867
9 341
598
53
1 656
967
458
2 660
2 949
5 068
266
-
977
200
170
1 614
1 841
6 176
373
32
1 121
316
160
1 745
2 428
8 874
695
3
1 650
266
505
2 426
3 298
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
tabulka 128: D-15. Sklizeň zemědělských plodin - cukrovka technická vt Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brnoměsto
Brnovenkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1 980
1 076 956
30 456
.
212 176
149 581
165 080
257 893
261 770
1 985
1 128 625
30 774
.
231 284
151 671
152 890
245 217
316 789
1 990
656 085
34 131
.
162 235
67 379
77 295
159 842
155 202
1 991
580 530
30 830
.
136 701
34 837
70 986
172 398
134 779
1 992
542 399
34 338
3 890
108 344
39 488
66 086
139 716
150 538
1 993
546 276
33 924
1 592
102 420
33 103
66 146
160 144
148 947
1 994
365 702
25 419
21
55 456
17 715
37 166
129 965
99 959
1 995
416 319
31 294
-
67 387
24 380
42 225
135 670
115 363
1 996
531 859
31 492
-
88 255
52 599
44 524
160 463
154 526
1 997
410 821
23 883
626
68 056
39 820
34 534
130 492
113 410
1 998
376 646
28 125
1 650
64 572
36 669
15 569
104 796
125 265
1 999
245 383
13 500
-
50 300
8 513
8 378
80 824
83 868
2 000
262 873
17 824
774
45 652
9 402
4 818
88 516
95 887
2 001
390 535
30 417
130
71 768
11 677
21 150
117 447
137 946
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
142
BPU
Consulting
tabulka 129: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů – cukrovka technická Třídění: zemědělství List: 6 celkem Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
1
2
3
CUKROVKA TECHNICKÁ Hl. m. Praha
635
50,52
32 081
20 312
49,42
1 003 786
Jihočeský
-
-
-
Plzeňský
-
-
-
Středočeský
Karlovarský
-
-
-
4 455
49,17
219 045
479
43,38
20 780
10 707
49,30
527 805
5 759
49,88
287 240
404
52,56
21 236
Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský
8 791
48,60
427 218
15 719
50,34
791 253
Zlínský
3 262
49,67
162 023
Moravskoslezský
6 976
48,74
339 999
Česká republika
77 499
49,45
3 832 466
Olomoucký
tabulka 130: Tabulka: Přehled cukrovarnických společností Cukrovarnická společnost Cukrovary TTD, a. s.
Individuální produkční kvóta v t 150 909,335
Eastern Sugar Česká republika, a. s.
99 222,793
Moravskoslezské cukrovary, a. s.
83 093,998
Cukrovar Vrbátky a. s.
17 202,689
Litovelská cukrovarna, a. s.
15 762,429
Hanácká potravinářská společnost s. r. o
20 184,488
Neli, a. s.
10 484,305
Cukrovar Vrdy, s. r. o.
18 139,963
Celkem Rezerva celkem Národní roční kvóta pro roky 2003/04 a 2004/05
415 000,000 39 862,000 454 862,000
Pramen: SZIF
143
BPU
Consulting
tabulka 131: Přehled cukrovarů, které zahájí cukrovarnickou kampaň 2003/04 Název skupiny
Cukrovar
Jmenovitý výkon t/d řepy*
1. Skupiny cukrovarů Dobrovice
8 000
Mělník
3 500
České Meziříčí
4 000
Pražská cukerní společnost TTD, a.s.
15 500 Němčíce
2 900
Hrochův Týnec
4 200
Kojetín
2 500
Hrušovany (JMK)
4 500
EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
9 600 Opava
3 100
Moravskoslezské cukrovary, a. s.
7 600
2. Samostatné cukrovary Cukrovar Vrbátky a. s.
Vrbátky
2 000
Hanácká potravinářská společnost, a. s.
Prosenice
2 000
CUKROVAR VRDY, s. r. o.
Vrdy
2 000
Litovelská cukrovarna, a. s.
Litovel
2 000
NELI, a. s.
Český Brod
1 500
ČR celkem (t/d)
42 200
ČR průměr (t/d) Cukrovary ČMCS
3 246 9 cukrovarů
34 700
Průměr cukrovarů ČMCS (t/d)
3 855
Pramen: ČMCS Poznámka: * odhady
tabulka 132: Saldo dovozu a vývozu cukru v mil. Kč 1997/98 1998/99 1999/00 2000/01
2001/02 2002/03 *) Celkem
Dovoz
94,1
477,5
604,8
607,6
450,9
142,6
2 377,5
Vývoz
227
287,7
491,8
1 166,4
1 018,2
320,2
3519,6
132,9
-189,9
-113
558,8
567,3
177,6
1 142,1
Saldo cukr Pramen: Celní statistika, Poznámka: * do 31. 5. 2003
6.3.1.5.2.1 Perspektivy zvýšení produkce bioetanolu z cukrovky v zemích EU V zemích EU má v současnosti nejlepší program na zpracování cukrovky na bioetanol Francie. Tato technologie zpracování cukrovky by se však mohla rozšířit i do dalších států EU. Existují celkem 3 hlavní důvody pro perspektivní zpracování cukrovky na bioetanol v EU. V roce 2001 bylo v EU celkem 3,78 mil. t cukru „C", který se až na řídké výjimky nesměl uvádět na trh EU. Na produkci l tuny bílého cukru se spotřebuje zhruba 7,7 tun cukrovky, což by v součtu představovalo 29 mil. t cukrovky pro cukr „C". Pěstitelé cukrovky dostávají přitom za cukrovku „C" pouze 16 EUR/t. Pokud by se toto množství zpracovalo na bioetanol, mohlo by se vyrobit celkem 29 mil. hl. Cena l hl bioetanolu se odhaduje na 26
144
BPU
Consulting
EUR, takže by i pěstitelé mohly získat více než 16 EUR/t cukrovky. Jelikož se v příštích deseti letech očekává každoroční zvyšování pěstování cukrovky „C" v EU a světové ceny cukru se zřejmě významněji rozhodně nezvýší, mělo by být pěstování cukrovky „C" na bioetanol ziskovější než pěstování pro výrobu cukru. Tento moderní trend v Jihomoravském kraji však zřejmě z ekonomických důvodů nebude aplikován. 6.3.1.6 Zelenina Zelenina má z hlediska racionální výživy velký význam. Vyznačuje se nízkou energetickou hodnotou, dodává lidskému organismu látky nezbytné pro jeho zdravý vývoj. V ČR se pěstuje zelenina mírného pásma, a to především hlávkové zelí, cibule, mrkev, květák, petržel, hrášek a okurky. V Posledních letech se rozšiřuje i pěstování méně tradičních druhů zeleniny, tj. např. pekingské zelí, pór a brokolice. V r. 2002 činila dle ČSÚ sklizňová plocha zeleniny i s dopočtem domácností celkem 17954 ha a celková produkce dosáhla 332 294 t. V současné době se odhaduje, že počet pěstitelů vstupujících na trh a pěstují zeleninu od 5 ha a více dosahuje počtu ca 234. Dalších 966 pěstitelů, kteří vstupují na trh menším množstvím produkce, pěstují zeleninu na výměře menší než 5 ha. Celková situace ve zpracovatelském průmyslu je neuspokojivá. Nejistota a nestabilita zpracovatelského průmyslu se výrazně podílí na nejistotě pěstitelů, kteří jsou na něm závislí. Rovněž situace ve skladování zeleniny se jeví jako neuspokojivá. Do r. 2001 existovaly v ČR jen 2 organizace výrobců s významem spíše lokálním – Jihomoravská zelenina – družstvo Velké Bílovice a ZN FRUIT se sídlem v Hodonicích. V r. 2002 byly uznány další 3 organizace, a to odbytové družstvo LITOZEL se sídlem v Bohušovicích nad Ohří, Zelinářské centrum Polabí, a.s. se sídlem v Přerově nad Labem a OZC Polabí a.s. se sídlem v Semicích. Dovoz čerstvé zeleniny do ČR má meziroční rostoucí trend. Struktura dovozu čerstvé zeleniny do ČR v r. 2002 Pekingské zelí 2% Pór Zelí hlávkové 1% 4%
Hlávkový salát 1% Ostatní Cibule 6% 7%
Paprika 12%
Melouny 21%
Rajčata 19% Okurky salátové 13% Květák 4%
Česnek 2%
Mrkev 6% Okurky nakládačky 2%
Pramen: Zemědělství 2002, str. 51
145
BPU
Consulting
Z uvedeného grafu je zřejmé, že s výjimkou rajčat, paprik, melounů neexistují důvody k masivním dovozům a veškerou produkci lze ve srovnatelné nebo i vyšší kvalitě zajistit z domácích zdrojů. Jde zejména o dosažení ekonomické konkurenceschopnosti této produkce, které podobně, jako i u jiných druhů specializované zemědělské produkce spočívá ve velkovýrobě, intenzitě, snížení jednotkových nákladů a využití intenzivních technologií, např. oživení stávajících závlah. tabulka 133: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 – zelenina konzumní Území: Česká republika Třídění: zemědělství celkem Plodina
a Celer bulvový Mrkev Petržel Kedlubny Kapusta Květák Zelí Okurky nakladačky Okurky salátové Rajčata Cibule Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina Zelenina konzumní celkem
Plocha v roce 2002 v ha
Výnos v roce 2002 v t/ha
Sklizeň v roce 2002 vt
2
3
4
318 977 438 121 245 908 1 965 605 198 431 2 468 41 1 771 2 181 12 667
13,84 28,08 9,26 11,90 15,05 12,96 37,17 20,26 19,03 30,50 18,35 4,61 3,81 9,10 -
4 402 27 436 4 057 1 440 3 688 11 767 73 045 12 259 3 768 13 144 45 284 189 6 750 19 846 227 075
Pramen: ČSÚ
146
BPU
Consulting
tabulka 134: B-19. Osevní plochy zemědělských plodin - zelenina konzumní celkem 1)
(stav k 31.5.) v ha Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
8 576
185
1 446
2 154
1 661
364
2 766
1985
8 197
184
1 610
2 085
1 505
253
2 560
1990
8 353
185
1 191
2 207
1 825
371
2 574
1991
9 087
193
1 240
2 713
2 013
395
2 533
1992
7 961
208
184
1 100
2 216
1 607
479
2 167
1993
7 220
307
189
970
2 238
1 648
432
1 435
1994
6 787
270
295
1 265
1 548
1 392
146
1 871
1995
7 384
266
340
1 370
1 836
1 493
162
1 917
1996
8 237
173
382
1 466
3 078
1 123
138
1 877
1997
6 767
169
388
1 435
2 821
944
138
872
1998
6 917
191
426
1 544
2 709
1 010
134
903
1999
6 872
197
419
1 597
2 517
969
142
1 031
2000
7 039
200
426
1 252
3 269
1 023
136
733
2001
6 054
162
347
923
3 036
660
82
844
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001 ČSÚ
tabulka 135: B-20. Osevní plochy zeleniny za Jihomoravský kraj a ČR Stav k 31.5., údaje v ha Plodina
Česká republika 2000
Zelenina konzumní Celer Mrkev Petržel Kedlubny Kapusta Květák Zelí Okurky nakladačky Okurky salátové Rajčata Cibule Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina
Jihomoravský kraj
2001
2000
2001
Podíl JMK na ČR v% 2000
2001
32 316
26 230
7 039
6 054
21,78
23,08
1 120
802
148
128
13,21
15,96
3 203
2 533
272
220
8,49
8,69
1 652
1 154
336
141
20,34
12,22
1 092
818
94
79
8,61
9,66
963
699
101
95
10,49
13,59
2 041
1 645
320
294
15,68
17,87
3 769
2 882
370
345
9,82
11,97
2 712
2 209
1 245
1 108
45,91
50,16
1 145
833
369
307
32,23
36,85
1 983
1 549
1 049
899
52,9
58,04
5 571
4 817
1 076
902
19,31
18,73
1 393
1 018
146
82
10,48
8,06
2 136
2 247
370
699
17,32
31,11
3 536
3 024
842
755
23,81
24,97
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
147
BPU
Consulting
6.3.1.6.1 Konzervárny V dnešním Jihomoravském kraji došlo prakticky téměř k jejich likvidaci. 6.3.1.7 Ovoce V r. 2002 došlo ke změně ve statistickém zjišťování rostlinné výroby vymezen prahovými hodnotami od výměry 1500 m2. Rozměr našeho ovocnářství se tak stává srovnatelným s evropskými standardy. V současné době činí plocha evidovaných ovocných výsadeb v ČR dle ÚKZUZ 19 032 ha, z toho je 840 ha extenzivních nebo ležících ladem.
Zastoupení hlavních ovocných druhů v ČR
rybíz černý 2%
slivoň 5%
višeň 12%
broskvoň 7% jabloň 51%
třešeň 5%
rybíz červený a bílý 6% meruńka 10%
hrušeň 2% angrešt 0%
Plocha těchto sadů neustále vzrůstá, je to dáno stářím výsadeb, měnícími se podmínkami obhospodařujících firem a ekonomickými podmínkami.
148
BPU
Consulting
Hodnocení intenzivních výsadeb sadů podle stáří v ha 8926 10000 6120
8000 ha
6000 4000
1604
1547
2000 0
1-Mladé 2-Začátek 3-Plná plodnosti plodnost
4-Staré
Pramen: Zemědělec č. 33/2003, str. 14
I když je obnova ovocných výsadeb podporována MZe ČR dotacemi, tak tato plocha zdaleka nesplňuje požadované množství 100 ha na intenzivní obnovu výsadeb v ČR. Dotace v r. 2002 byly poskytnuty pouze na 765 ha. V ČR je v současné době 45 % sadů, které jsou již přestárlé. Obnova 302 ha jabloní stále nedostačuje (bylo zlikvidováno 225 ha a stále máme 57 přestárlých výsadeb u tohoto hlavního ovocného druhu). Obdobně je u broskvoní 50 % přestárlých výsadeb (likvidace 108 ha, vysazeno 28 ha), u meruněk 40 % přestárlých výsadeb (zlikvidováno 22 ha, vsazeno 40 ha), v meruňkových výsadbách je v současné době výpadek 28 ks stromů. U třešní je 37 % přestárlých výsadeb (zlikvidováno 5 ha, vysazeno 53 ha). Celkem je 85 ha intenzivních, ale 165 ha extenzivních nebo ležících ladem. Celková sklizeň ovoce v r. 2002, včetně dopočtu domácností dosáhla 419 418 t, což představuje nárůst oproti r. 2001 o 100 tis. t. Dovoz čerstvého ovoce do ČR se v r. 2002 oproti předchozímu roku zvýšil o 2 % na celkových 409 455 t.
149
BPU
Consulting
Struktura dovozu čerstvého ovoce do ČR v r. 2002
Ostatní 15% Jablka 9%
Grapefruity Kiwi 2% 2% Stolní hrozny 7% Banány 26%
Broskve, nektarinky 8% Citróny 5% Mandarinky 12%
Pomeranče 14%
Ze struktury dovozu je zřejmé, že prostor pro domácí pěstitele je pouze u jablek, které se na dovozu podílí 9 %, a ta jsou domácí pěstitelé schopni kvantitativně vykrýt beze zbytku, budeli odpovídat kvalita a marketing.
150
BPU
Consulting
tabulka 136: Ovocné stromy a keře v zahradách a sadech v kusech Tab. č. V 06/1 Hlavní výrobní zaměření: Celý sledovaný soubor
a Okres (kraj) HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ BUDĚJOVICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ JIHLAVSKÝ KRAJ Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo BRNĚNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ ČR CELKEM
ČR,kraj,okres
Jabloně
Hrušně
Broskvoně
Meruňky
Švestky pravé
1
2
3
4
5
134 509 2 075 408 369 544 225 140 7 654 1 122 372 270 209 1 375 770 171 783 58 068
43 667 23 927 12 769 2 086 298 48 561 4 065 33 957 3 524 8 391
963 88 551 1 941 209 2 15 271 162 15 904 422 608
511 17 854 726 174 1 50 074 153 4 865 357 1 008
2 562 9 983 13 899 10 866 1 106 6 972 13 018 14 166 4 051 13 983
70 704 55 262 93 406 449 406 171 321 16 896 222 508
862 3 435 1 572 5 521 3 513 189 2 244
54 9 805 27 406 196 665 158 046 2 271 76 833
174 12 402 22 356 281 643 103 178 5 891 40 156
7 294 2 919 2 332 13 982 22 010 9 176 8 135
1 079 503 17 336 1 510 706 50 980 312 666 8 303 290 986 5 329 9 004 318 263 193
471 080 3 349 17 031 2 261 617 754
465 800 4 558 9 177 515 555 773
65 848 33 995 24 146 11 745 226 340
Švestky ost., slívy, renklódy, mirabelky 6
Třešně
Višně
Ořešáky vlašské
Ostatní ovocné stromy
Angrešt
Rybíz
7
8
9
10
11
12
6 484 17 987 44 914 11 663 61 136 161 950 3 632 131 235 55 749 11 389 4 311 3 485 634 4 546 431 16 443 24 818 59 899 3 648 3 762 55 778 14 674 47 122 164 131 6 407 7 216 4 922 5 745 7 106 1 745
279 5 382 3 319 1 416 34 1 107 1 253 3 241 2 406 3 094
96 591 580 58 2 104 137 10 249 175 1 065
277 3 456 7 691 1 691 62 14 916 1 180 15 748 4 141 10 106
501 981 580 686 068 2 807 122 233 143 366 764 561 054 154 584 15 740
32 481 237 6 900 17 938 78 215 672 22 573
501 81 418 1 139 359 538 1 935
69 7 73 394 83 29 81
1 053 5 060 673 10 949 399 227 2 136
164 655 5 191 911 1 312 673 625 2 844
22 330 22 337 159 016 24 324 20 807 45 444 19 068 6 741 13 256 6 321 4 476 1 206 152 762 363 600 771 926
4 971 2 672 3 489 2 995 35 658
736 129 590 214 14 726
2 317 1 317 4 151 3 701 2 250 258 8 336
5 788 282 1 446 3 026 3 012 957 7 826
20 497 176 211 54 603 1 053 155 4 566 117 606 11 277 74 241 150 211 4 423 576
Pramen: Agrocensus 2000, ČSÚ
151
BPU
Consulting
6.3.1.7.1 Zpracovatelský průmysl ovoce a zeleniny Dle České zemědělské a potravinářské inspekce jsou v Jihomoravském kraj evidovány následující kapacity: tabulka 137: Zpracovatelské kapacity ovoce a zeleniny v Jihomoravském kraji IČO Název oboru Název Ulice Město
PSČ
00557706
Zprac. ovoce a zelen. FRUJO, a.s.
Tvrdonice
69153
13394011
Zprac. ovoce a zelen. Kateřina Prokešová
Sedlešovice
67181 v letošním roce bude končit, pouze pro veřejné stravování
Tvrdonice 710 .
Pozn. Ovoce a zelenina
13683021
Zprac. ovoce a zelen. Ing. Tomáš Tesařík
Starý Podvorov
69616
16361334
Zprac. ovoce a zelen. RAPA, komanditní společnost Nový svět 776
Bzenec
69681
25548964
Zprac. ovoce a zelen. NELI, a.s.
Na Hraničkách 34
Vyškov
68201 sirupy, kečupy, protlaky 69619
25573306
Zprac. ovoce a zelen. ZP Mikulčice a. s.
Mikulčice 164
Mikulčice
25586998
Zprac. ovoce a zelen. Novák konzervárna a.s.
Trávní Dvůr
Hrabětice
67168
25521497
Zprac. ovoce a zelen.
Dobšická 2296
Znojmo
66902
45477949
Zprac. ovoce a zelen. PIKA, spol. s r.o.
Nový Svět 1
Bzenec
69681
46246134
Zprac. ovoce a zelen. Šilar Jiří - SILT
Obora 108
Skalice nad Svit.
67901 výroba jednoporcových marmelád a džemů
46345302
Zprac. ovoce a zelen. TOMEK, spol. s r. o.
Tovární 17
Dolní Kounice
66464
25340417
Zprac. ovoce a zelen. Konora s.r.o.
Brněnská 3540
Hodonín
69500 výrobce zeleninových směsí pro "rybeny"
47903244
Zprac. ovoce a zelen. EKON spol. s r. o.
Brněnská 21
Miroslav
67172
47912961
Zprac. ovoce a zelen. AGRO Brno - Tuřany, a.s.
Kaštanová 123
Brno
62000 výroba mléčně prokvašeného zelí
49968556
Zprac. ovoce a zelen. FRUTA Podivín, a.s.
Rybáře 156/157
Podivín
69145
61691020
Zprac. ovoce a zelen. JUDr. Jiří Vala
Žabčice 479
Žabčice
66463 pro velkoodběratele
25573306
Zprac. ovoce a zelen. ZP Mikulčice a.s.
164
Mikulčice
69619 výrobci rajčatových kečupů, ovocné protlaky a dřeně asepticky balené
152
BPU
Consulting
6.3.1.8 Réva vinná, víno Přes původní pesimistické odhady byl r. 2002 příznivý. Průměrný výnos byl dosažen 5,8 t/ha a cukernatost se pohybovala okolo 19 % NM (tj. zhruba na úrovni r. 2000). Určitou renesancí prochází tuzemská výroba vína. Spotřeba vína v ČR v posledních letech mírně vzrostla (z 15 l/obyv, a rok na více než 16 l na obyv. a rok). Zvyšuje se zejména spotřeba červených vín (dnes asi 55 %), a to na úkor vín bílých. Na podporu obnovy vinic a pěstování révy byl zřízen Vinařský fond. I tak zůstává dovoz vína velmi rozsáhlý (zhruba 50 % spotřeby), včetně sortimentu a druhu obalů. V podnikatelské struktuře se nacházejí jak malé, tak i střední firmy, především v Jihomoravském regionu, ale i v Čechách ( s odrůdovými víny, lahvovými víny a sekty). V r. 2002 bylo do ČR dovezeno celkem 1022,2 tis. hl vína, za průměrnou jednotkovou cenu 14,50 Kč za litr. Podíl bílého vína v dovozech činil 58 %, červeného 41 %. Dovozy pocházely většinou z jižní a západní Evropy a sousedního Slovenska. Vývoz vín v absolutních hodnotách ( 23,1 tis. hl) je zcela nevýznamný. Přes původní pesimistické odhady byl rok 2002 dalším z řady příznivých. Vinice nebyly, až na výjimky, srpnovými povodněmi výrazně postiženy, i když se zpočátku hovořilo až o 30 % snížení výnosů. Větší škody na vinicích způsobily zimní mrazy a krupobití v květnu a červnu. Deště v druhé polovině září a v říjnu potom zkomplikovaly dozrávání hroznů a sklizeň. Průměrný výnos tak nakonec dosáhl 5,8 t/ha, cukernatost se však pohybovala okolo 19° NM (tedy o 3° více než v roce 2001, zhruba na úrovni roku 2000). V roce 2002 bylo do České republiky dovezeno celkem 1022,2 tis. hl vína za průměrnou jednotkovou cenu 14,50 Kč/l. l bílého vína činil 58 %, červeného 41 %. Dovozy pocházely zejména z Itálie, Španělska, Rakouska a Slovenska. Vývoz se oproti předchozímu roku zvýšil o 33 %, v absolutních hodnotách je však stále nevýznamný - 23,1 tis. hl. Přestože jsou naše klimatické podmínky vhodnější spíše pro pěstování bílých odrůd, zvětšuje se, zejména díky poptávce spotřebitelů, podíl modrých odrůd v nových výsadbách. V roce 2002 tvořil podíl modrých odrůd na nové výsadbě o a na celkové ploše pak 30,7 %. Z bílých odrůd jsou nejvíce vysazovány Sauvignon, Ryzlink rýnský a Chardonnay, naopak tradiční odrůdy jako Müller Thurgau a Veltlínské zelené ustupují do pozadí zájmu o výsadbu. U modrých odrůd k velkým změnám nedochází, vysazují se Frankovka, Svatovavřinecké a Rulandské modré, tedy dlouhodobě oblíbené odrůdy. V roce 2002 bylo nově vysázeno 1080 ha vinic (kvalifikovaný odhad MZe), z toho 1016 ha se státní podporou, která dosáhla 186 460 Kč/ha. Dále bylo podpořeno budování kapkové závlahy ve vinicích na 56,6 ha částkou 56 940 Kč/ha. Celkem 10 090 pěstitelů obhospodařuje 13,1 tis. ha vinic, z toho 10,9 tis. ha plodných a 2,2 tis. ha mladých vinic. Nejvíce je malých pěstitelů - vinice o výměře do l ha obhospodařuje 91,9 % vinohradníků, jejich výměra však tvoří pouze 13,5 % z celku. Naopak vinice s plochou 5 ha a více patří 261 pěstitelům a tvoří více než 3/4 celkové výměry. Výkupní ceny hroznů zůstaly na úrovni loňského roku (13 Kč/kg), pouhé pěstování hroznů bez jejich následného zpracování proto i nadále není rentabilní. Průměrné ceny průmyslových výrobců jakostního vína lahvového se oproti předchozímu roku zvýšily o 3 % na 41,3 Kč/l u bílého vína a 48,6 Kč/l u červeného. Průměrná spotřebitelská cena stolních BŮ byla v roce 2001 82,0 Kč/kg, tedy o 24 % vyšší než v roce předchozím. V roce 2002 pak došlo k poklesu o 11,4 % na 52,6 Kč/kg. V současné době je v ČR více než 350 vinařských obcí. Předpokládáme, že při vstupu do EU bude v jejich katastru přes 15 000 ha vinic, z čehož vyplývá, že na jednu vinařskou obec připadne 43 ha, což pro intenzivní produkci poměrně málo. V době našeho vstupu bude mít
153
BPU
Consulting
průměrný pěstitel přibližně 1,5 ha vinic. (Dle informace Ing. Jiřího Sedla ze Zemědělce č. 34/2003). Nová výsadba révy vinné v letech 198 až 2002 a roztříštěná struktura vinohradnických podniků jsou znázorněny následujícími grafy.
Nové výsadby vinné révy podle odrůd v letech 1989 - 2002
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0
1990
500 1989
ha
1000
rok bílé odrůdy
modré odrůdy
Pramen: Zemědělství 2002, str. 52 - 53
počet podniků, plocha v ha
Počet podniků a plocha v ha 7000
počty podniků
6000
plocha v ha
5000 4000 3000 2000 1000 0 0,03 - 0,1 1 1
15,0
5,0 10
10 100
nad 100
velikost podniku v ha
Pramen Zemědělec 34/2003
V ČR je dnes čtyřikrát více viničních tratí než vinic. Z toho vyplývá, že viniční tratě nebudou nikdy osázeny pouze révou, ale ta se na nich bude pěstovat vedle jiných plodin, což je z ekonomického hlediska méně výhodné. Podle dosavadních vinařských oblastí tvoří téměř ¾ vinic v ČR tři vinařské oblasti, a to Znojemská (18 %), Velkopavlovická (22 %) a Mikulovská (24 %). Zbývajících 13 oblastí zaujímá 36 % plochy vinic. Na základě vládního programu se výsadba vinic dynamicky rozvíjí, viz následující tabulka.
154
BPU
Consulting
tabulka 138: Plánovaná a skutečná výsadba vinic v r. 2003 Plánovaná vysazovaná Vysazená plocha na jaře Vinařská oblast plocha v roce 2003 (ha)
2003 (ha)
259,81
247,72
270,03 205,02 105,04 83,52 33,80 35,33 19,90 11,49
214,67 213,31 75,43 74,63 32,04 28,81 18,87 6,64
7,03
6,23
Mělnická
7,22 8,66
5,02 4,20
Pražská Mostecká
4,98 4,12
3,89 0,00
Mikulovská Velkopavlovická Znojemská Strážnická Mutěnická Brněnská Bzenecká Podluží
Kyjovská Uherskohradišťská Žernosecká
V současné době dováží náš stát asi 60 % spotřeby vína a je reálný předpoklad, že toto množství budeme dovážet i po našem vstupu do EU. V důsledku vysokého počtu pěstitelů révy s malou výměrou vinohradů se samozásobení vínem podílí na celkové spotřebě vína tuzemské produkce 15 – 30 % a na celkové spotřebě 7 – 12 % v závislosti na výnosu. V ČR se v r. 2002 vyprodukovalo 413 tis. hl vína, v Rakousku 2703 hl vína a v Německu 10620 tis. hl. Přijetím nového vinařského zákona, který již vychází z přepisů EU by měl být dokončen návrat oboru k evropským tradicím. Jen pro informaci těchto předpisů je více než 100 a rozsah představuje více než 1000 stran textu. V návrhu nového zákona se snižuje odvod do vinařského fondu z 1 Kč na 0,50 Kč/l a navrhuje se státní příspěvek ve stejné výši. Do marketingového vinařského fondu by měly přispívat i jednotlivé kraje. 6.3.1.8.1 Zpracovatelský průmysl révy vinné a vína Následuje tabulka významných zpracovatelských subjektů seřazených podle velkosti a s uvedením příslušné vinařské oblasti.
155
BPU
Consulting
tabulka 139: Významné zpracovatelské kapacity révy vinné a vína v Jihomoravském kraji název VINIUM a.s. VÍNO Mikulov a.s. ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Moravské vinařské závody s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Družstevní vinné sklepy Hodonín spol. s r.o. RÉVOVÍN Velké Bílovice spol. s r.o. Pavlovín, spol. s r.o. Michlovský Miloš, CSc., Ing. Forman Zdeněk , ing. RÉVA plus, s.r.o. Novovín s.r.o. VÍNO - VÍN Morava, s.r.o. Agro Ali s.r.o. LIVI s.r.o. ZVOS Hustopeče a.s. PATRIA Kobylí, a.s. VÍNO BLATEL, a.s. RŽ - VÍNO spol. s r.o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o. ZD Němčičky VÍNO BZENEC Zemědělská a.s. Čejkovice AGROSOVÍN, a.s. Templářské sklepy Čejkovice NEOKLAS a.s. AGRODRUŽSTVO -družstvo NOVÝ ŠALDORF Vinopol Santé s.r.o. VINOFRUKT a.s. Balounová Miroslava AGROLIP, a.s. Marcinčák Petr Školní zemědělský podnik Žabčice,MZLU PPS AGRO a.s. AGROMORAVIA, a.s. Obecní úřad Dolní Bojanovice Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n/L, s.r.o. AGROVINO spol. s r.o. Mikros-vín, Mikulov, kom. spol. Foltýn Richard Věstonické sklepy, s.r.o. Habřina Miroslav Pošík Ladislav
Ulice
Obec
Hlavní 666 Velké Pavlovice Průmyslová oblast 1220 Mikulov Č.p. 404 Šatov Č.p. 28 Hukvaldy Vinařská 1 Valtice Zámecké náměstí 1 Hodonín Čejkovská 1284 Velké Bílovice Nádražní 18 Velké Pavlovice Družstevní 818 Rakvice Č.p. 37 Nové Bránice Dolní 32 Rakvice Vinohradská 982 Moravská Nová Ves Pelcova 765 Mutěnice Č.p. 368 Znojmo - Oblekovice Nádražní 835 Dubňany Javorová 1a Hustopeče A.Šebestové 716 Kobylí Č.p. 855 Blatnice pod Sv.Ant. U Vily 463 Zaječí Č.p. 60 Lechovice Č.p. 153 Němčičky Hlavní 666 Velké Pavlovice Č.p. 949 Čejkovice Osvobození 527 Boršice Č.p. 945 Čejkovice Č.p. 700 Šardice Nový ŠaldorfSedlešovice Čejkovská 773 Velké Bílovice Kostelní 416 Dolní Dunajovice č.p. 9 Chocerady Č.p. 560 Lipov Vinařská 6 Mikulov Č.p. 53 Žabčice Nová 161 Strachotín Anenská 2 Moravská Nová Ves Hlavní 383 Dolní Bojanovice Zámek 1 Roudnice nad Labem Č.p. 190 Vrbovec Nádražní 29 Mikulov Č.p. 379 Novosedly Č.p. 59 Dolní Věstonice Č.p. 507 Bořetice Č.p. 20 Malíč
Vin.oblast 11 9 12 20 9 16 11 11 11 7 11 16 10 12 10 11 11 13 11 12 11 11 10 13 10 10 12 11 9 20 13 9 11 9 16 16 20 12 9 9 9 11 20
156
BPU
Consulting
Pokrač. název AGROPRODUCT, spol. s r.o. VINAŘSTVÍ Plešingr. spol. s r.o. Žernosecké vinařství s.r.o. Tetur Vladimír Vinařská společnost s.r.o. Tanzberg Mikulov, a.s. Fruko-Schulz společnost s ručením omezeným Veselý Miloš CSc.Ing. ZD Sedlec u Mikulova Budín Ludvík Tesařík Rudolf Agro Ž.A.D. a.s. Sáček Miroslav Kovacs Pavel Kovacs Michal Maděřič Ludvík Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. STAFICA s.r.o.- výr.a prodej vína České vinařství Chrámce s.r.o. Formanová Dagmar Slunský Bohumír, Ing. Formanová Jana VÍNO SÝKORA, s.r.o. Víno Kovacs s.r.o. Gastvín s.r.o. Agrovín CZ, s.r.o. Valerián Josef Mezulianik Zdeněk, Ing. Hanuš Milan VÍNO D.K.S. spol. s r.o. Formanová Ladislava Botur Luděk Ing. Buzrla Vladimír Kubík František Mádl František, Ing. Zera a.s. Trpělka Václav Getrin s.r.o. ZD Hodonice Forman Zdeněk Školní statek SZaŠ Mělník VinoDa s.r.o. Vašíček Josef, Ing. ZEAS Polešovice, a.s.
Ulice
Obec
Č.p. 88 Ivaň Padělky 987/4 Rohatec Č.p. 1 Velké Žernoseky Záhumní 1277 Velké Bílovice Č.p. 183 Blatnička Č.p. 132 Bavory Jiráskovo Předměstí 629 Jindřichův Hradec Na Kopcech 644 Rakvice Č.p. 308 Sedlec Česká 637 Valtice Č.p. 652 Prušánky Č.p. 58 Žarošice Gagarinova 39 Mikulov Č.p. 35 Novosedly Č.p. 293 Novosedly Prušánská 318 Moravský Žižkov Č.p. 565 Velké Pavlovice Č.p. 348 Vrbice Chrámce 32 Most Č.p. 37 Nové Bránice Ivančická 764/5 Dolní Kounice Zámecká 7 Dolní Kounice Č.p. 627 Čejkovice Č.p. 35 Novosedly Hrušovany nad Lidická 74 Jevišovkou Č.p. 367 Brumovice Hlavní 325 Šardice Č.p. 751 Blatnice pod Sv.Ant. Měninská 40 Blučina Pohraniční 311 Březí Č.p. 37 Nové Bránice Nádražní 1516 Strážnice Národních hrdinů 23 Břeclav Ve Dvoře 671 Velké Bílovice Na aleji 148 Velké Bílovice Za mlýnem 1264 Ratíškovice Č.p. 39 Nové Bránice Jungmannova 40 Brno Č.p. 258 Hodonice Č.p. 37 Nové Bránice Dobrovského 1776 Mělník Č.p. 234 Dambořice Bří Mrštíků 36 Břeclav Č.p. 308 Polešovice
Vin.oblast 9 16 4 11 13 9 20 11 9 9 16 14 9 9 9 11 11 11 5 7 7 7 10 9 12 11 10 13 7 9 7 13 16 11 11 10 7 7 12 7 2 14 16 8
157
BPU
Consulting
Pokrač. Název
Ulice
Obec
Polešovice Mělník Velké Bílovice Novosedly Rajhrad Kyjov Polešovice Perná Mikulov Perná Žarošice Tvrdonice Dolní Dunajovice Boleradice Rakvice Pavlov Moravský Žižkov Bzenec Ostrava Velké Bílovice Bavory Klobouky u Brna Velké Bílovice Tvrdonice Perná Mikulov Mikulov Bavory Milovice Rybníky Velké Pavlovice Čejkovice Horní Dunajovice Prušánky Vrbovec Nový ŠaldorfČ.p. 50 Sedlešovice Č.p. 823 Čejkovice Č.p. 227 Němčičky Nad Přehradou 6 Znojmo Č.p. 306 Blatnice pod Sv.Ant. Hlavní 222 Hovorany Žižkova 1 Hodonín Č.p. 1331 Strážnice Č.p. 39 Nové Bránice
Vin.oblast
Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. Č.p. 634 Zámek Mělník&vinné sklepy Jiřího Lobkowicze s.r.o. Zámek 1 Skoupil Petr Čejkovská 450 Kovacs Miroslav Č.p. 293 Sedláček Radomír Štefánikova 69 Kopřiva Vladimír Nerudova 944 Vaďura Jaroslav, Ing. Míšky 677 Puzrla Josef Č.p. 304 Gavenda Jaroslav Ing. Brněnská 32 Hejlová Michaela Č.p. 233 Zemědělské a obchodní družstvo Z.A.D. Č.p. 319 Čech Jan Chalupy 25 Baláž Jan Sklepní 327 Omasta Stanislav Č.p. 417 Vajbar Bronislav Nádražní 480 Prokeš Milan R Gajdoše 197 Strýček František Č.p. 306 Bunža Vlastimil, ing. J.Baráka 137 Konečný Josef – TRAMÍN Nádražní 45 Mádlová Hana Na Aleji 148 PALAVÍN, s.r.o. Č.p. 7 B – NATUR s.r.o. Náměstí Míru 10 Hrabec Václav Čejkovská 744 Balga Jan Kostická 74 Maňák Josef Č.p. 233 Pluháček Stanislav, Ing. Brněnská 71 Vlnka Stanislav Nová 20 Kořenek Josef Č.p. 89 Pavelka Jan Č.p. 136 Tichý Jaroslav Č.p. 159 Procházka Josef, Ing. B. Němcové 6 Veverka František Č.p. 220 Vinařství Líbal s.r.o. Č.p. 85 Tesaříková Růžena Č.p. 652 AMPELOS, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a.s Č.p. 274
8 2 11 9 7 14 8 9 9 9 14 16 9 11 11 9 11 8 20 11 9 11 11 16 9 9 9 9 9 12 11 10 12 16 12
Ilgner Petr Škrobák Stanislav Stávek Pavel Vojtek Mojmír Křápek Josef, Ing. Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, spol. s r.o. Štábla Ferdinand Žerotín, a.s. Oulehla Luboš, Ing.
12 10 11 12 13 10 16 13 7
158
BPU
Consulting
Pokrač. název Musil Ladislav Ing. Zálešák Jan Žůrek Stanislav Helešic Zdeněk , Ing. Holešinský Jiří SG Holding a.s. Šilinek Jiří Vinné sklepy Velké Bílovice, s.r.o. Hruška Pavel Arcibiskupské sklepy Kroměříž s.r.o. Bilkovič Ivan - VINOTEKA Hulata Alexandr Tesařík Jaroslav Valíčková Helena Židek Rudolf Krist Tomáš Šoman Stanislav Holec Maxmilián Bouchner Jiří, Ing. Dobrá vinice spol. s r.o. VINACZ spol.s.r.o. Trčka Zdeněk Pavelka Milan Rychtařík Petr - VINAŘSTVÍ Lelík Michal Zemánek David Kosík Cyril Uhlík Josef Valihrach Antonín Novák Stanislav, Ing. Michálek Jaromír Stávek Radim Šťastný Miroslav Baloun Antonín Holánek Jan Vyskočil Stanislav Ing. Adamec Petr, Ing. Hulata Zdeněk Forman Miroslav Martinásek Miroslav Vajbar Josef, ing Výzkumný ústav rostlinné výroby Zatloukal František Holánek Hynek Ing. Šustek Alois
Ulice
Obec
Skalní 49 Dolní Kounice Mlynská 411 Prušánky Č.p. 327 Žeravice Lipová 963 Moravská Nová Ves Luční 1149 Mutěnice Č.p. 634 Lechovice R.Gajdoše 192 Pavlov Kaštanová 62 Brno-Tuřany Lůčky 705 Blatnice pod Sv.Ant. Na Kopečku 1487 Kroměříž Za Tesárnou 779 Valtice Č.p. 61 Němčičky Č.p. 662 Prušánky Č.p. 221 Perná Hlavní 78 Popice Č.p. 224 Milotice Rudé Armády 42 Dolní Dunajovice Hlavní 137 Perná Broskvoňová 6 Brno-Medlánky Utěšilova 237 Praha 9 Č.p. 882 Dolní Bojanovice Č.p. 329 Starovice Č.p. 136 Milovice Lipová 475/18 Praha 2 Zahradní 499 Dolní Dunajovice Záhumní 1088 Velké Bílovice Nám. Míru 27 Tvrdonice Č.p. 180 Brod nad Dyjí Č.p. 338 Násedlovice Č.p. 483 Bořetice Polní 455 Dolní Dunajovice Č.p. 140 Němčičky Č.p. 90 Bavory Lůčky 1132 Velké Bílovice Č.p. 234 Ivaň Č.p. 775 Blatnice pod Sv.Ant. Nové 152 Strachotín Č.p. 127 Němčičky Zámecká 7 Dolní Kounice Vinařská 8 Hostěrádky-Rešov Ve dvoře 669 Velké Bílovice Drnovská 507 Praha 6 K Hájku 199 Dobšice Č.p. 234 Ivaň Č.p. 394 Brumovice
Vin.oblast 7 16 8 16 10 12 9 7 13 20 9 11 16 9 9 10 9 9 7 1 16 11 9 1 9 11 16 9 10 11 9 11 9 11 9 13 9 11 7 7 11 1 12 9 11
159
BPU
Consulting
Pokrač. název Zajíček Miroslav, Ing. Saleta Antonín,Ing. Komarov Roman - Výroba a prodej vína Buchta Jaroslav Adámek Jiří Vinařství Josef Valihrach Halm Pavel Kovár Ladislav, Ing. Osička Vladimír MAM Ratíškovice Nestarec Jaroslav Knápek František Mečl František VÍNO PODIVÍN, a.s. Obhlídal František Nečas Václav, Ing. Maršálek Emil Zapletal František WINBERG Mikulov s.r.o. Prokopová Ludmila Hromek Josef
Ulice
Obec
Vin.oblast
Č.p. 152 Horní Věstonice Č.p. 28 Višňové Luční 13 Ivančice Č.p. 146 Němčičky Č.p. 318 Višňové Č.p. 395 Krumvíř Herbenova 1 Velké Pavlovice Dlážděná 656 Prušánky Krátká 1161 Velké Bílovice Posvátná 56 Ratíškovice Záhumní 1266 Velké Bílovice Šakvická 12 Strachotín Benátky 388 Moravský Žižkov Dolní Valy 7 Podivín Horní 834 Rakvice Hrušovanská 467 Drnholec Hlavní 10 Prušánky Záhumní 1094 Velké Bílovice Valtická 11 Mikulov Č.p. 297 Krumvíř Lůčky 1012 Velké Bílovice
9 12 7 11 12 11 11 16 11 10 11 9 11 11 11 9 16 11 9 11 11
Legenda Číselné označení vinařské oblasti, kde má výrobce sídlo 1. Pražská 2. Mělnická 3. Roudnická 4. Žernosecká 5. Mostecká 6. Čáslavská 7. Brněnská 8. Bzenecká 9. Mikulovská 10. Mutěnická 11. Velkopavlovická 12. Znojemská 13. Strážnická 14. Kyjovská 15. Uherskohradišťská 16. Podluží 20. Mimo vinařskou oblast
Pozn.: Seznam výrobců je zpracován podle velikosti ročního prodeje od 100 hl/rok.
160
BPU
Consulting
6.3.1.8.2 Informace MZe k výsadbě vinic
V návaznosti na nový vinařský zákon se naskýtají pěstitelům a podnikatelům v daném oboru nové podmínky a možnosti, viz informace Ing. Jaroslavy Špalkové z oddělení pro víno, Ministerstva zemědělství ČR publikovaná ve Vinařském obzoru č. 9/2003: V ČR je možné vysazovat nové vinice do 30. dubna 2004. vstupem do EU již bude nová výsadba zakázána. Plochu vinic, která bude existovat v den vstupu už nebude možné zásadněji zvyšovat, avšak z každého pravidla existují výjimky i a do stávající fungující registrace vinic budou vneseny nové prvky. Bude zaveden nový systém obhospodařování výsadby vinic, tzv. správa produkčního potenciálu. Správou produkčního potenciálu je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, dále jen „ÚKZUZ". Správa produkčního potenciálu sestává ze správy nových práv na výsadbu, správy opětovných práv na výsadbu a správy rezervy práv na výsadbu. Vinice je pozemek osázený trvalým porostem révy o minimální rozloze 10 arů, který je zaregistrován v registru vinic na Odděleni evidence vinic ve Znojmě-Oblekovicích ÚKZÚZ. Každá vinice musí být registrována, jestliže není, jsou porušeny předpisy a vinice musí být vyklučena. Neregistrovaná vinice nemá právo na opětovnou výsadbu. Není však povinná registrace vinice, která má méně než 10 aru a jejíž produkce je určena výhradně pro spotřebu v rodině vinaře. Pokud jsou však nějaké produkty z ní uváděny do oběhu, registrována být musí. i když je její plocha menší než 10 aru. Nová práva na výsadbu Právo na novou výsadbu je možné získat k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastněni ve veřejném zájmu (do 105% původní plochy), nebo K provádění vinohradnických pokusů a nebo k založení porostu za účelem produkce roubu. Není omezena výsadba, z níž získané víno nebo produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře; pokud ovšem tato nová výsadba nepřesáhne 10 aru, jestliže minimální výměru přesáhne je již nutné vinici zaregistrovat a mít na ni právo na opětovnou výsadbu. Dalším druhem nových práv jsou tzv. nové vytvořená práva na výsadbu - jsou to práva, která ČR získala při vyjednávání, a 102 % z celkové plochy vinic v ČR ke dni vstupu do EU. Předpokládaný počet hektaru bude činit cca 270-300. Právo na novou výsadbu je nutno využit před koncem druhého vinařského roku' následujícího po roce jeho udělení. Žádost o udělení nových práv bude podávána registru vinic, kde bude o udělení rozhodnuto. Pokud nebude pěstitelem právo využito do stanovené lhůty bude převedeno do rezervy. Právo na opětovnou výsadbu Právo na opětovnou výsadbu nabývá pěstitel, který vyklučil vinici. Toto právo je poskytnuto na rovnocennou rozlohu plochy vinice, která byla vyklučena. Právo na opětovnou výsadbu musí být využito před koncem osmého vinařského roku následujícího po vyklučení a nemusí být využito na stejný pozemek. Právo může být převedeno na jiného pěstitele v rámci vinařské oblasti, tj. v rámci Moravy nebo v rámci Čech. 1 převod práva - stejné tak i nová výsadba budou muset být hlášeny na vzorech uvedených ve vyhlášce). Pokud pěstitel právo nevyužije do stanovené lhůty bude převedeno do rezervy. Právo na opětovnou výsadbu lze využít též tří roky před vyklučením staré vinice. Právo muže být ale poskytnuto pouze tehdy, jestliže pěstitel muže prokázat, že nevlastní žádná nebo dostatečná práva na výsadbu zamýšlené plochy vinice. V případě udělení opětovného práva předem, se musí pěstitel zavázat, že vyklučí starou vinici před uběhnutím třetího roku od výsadby nové viníce. Závazek je učiněn formou složeni jistiny, jejíž výše bude stanovena. Dále je v tomto případě dovoleno uvádět do oběhu hrozny pouze z jedné plochy, aby nedošlo k souběžné produkci vina k obchodním účelům 2 plochy určené k vyklučení a plochy nově osázené. Rezerva práv na výsadbu Rezerva práv na výsadbu je tvořena právy na novou výsadbu, právy na opětovnou výsadbu a právy na výsadbu udělenými z rezervy, která nebyla využita, během stanovených lhůt; dále je tvořena právy na opětovnou výsadbu, která jejich vlastníci vložili do rezervy, případně i za úhradu ze státních prostředky; a dále nové vytvořenými právy na výsadbu. Práva z rezervy mohou být poskytnuta zájemcům bud bez úhrad v - mladým začínajícím vinařům do 40 let, nebo za úhradu, jejíž výše a pod minky budou stanoveny. Práva na výsadbu udělená z rezervy lze využít pouze do konce druhého vinařského roku následujícího po roce uděleni. Práva na výsadbu udělená z rezervy a během tohoto období nevyužitá se oper převádějí do rezervy.
161
BPU
Consulting
Práva na výsadbu vložená do rezervy mohou být z rezervy opětovné udělována až do konce pátého vinařského roku následujícího po roce převodu. Práva na výsadbu, která nebudou opětovně udělena během této lhůty, zaniknou. Na závěr souhrnné uvádím přiklad pěstiteli1, který vyklučí vinici a jeho možností, jak naložit s výsadbovými právy, které mu poskytuje nový systém. Pěstitel může - vysadit do 8 let vinici ve vinařské oblasti, ve které se nacházela původní; prodat nebo věnovat právo na opětovnou výsadbu jinému pěstiteli v rámci své vinařské oblasti (např. ze Znojma do Uherského Hradiště), tj. právo převést; prodat právo do rezervy; - právo nevyužít ve lhůtě 8 let - právo přejde do rezervy, - vyklučit vinici za prémie za konečné vzdání se vinohradnictví a přijít o právo na opětovnou výsadbu, je však plánováno, že tato podpora ze strany ČR nebude využívána, stát by takto přicházel o viníce, jejichž výsadbu dosud podporuje. Vinařský rok - období od 1. srpna do 31. července. Pramen: •
Nařízení Rady [ES| č. 1493/1999 ze dne 17. května 1990 o společné organizaci trhu s vínem;
•
Nařízení Komise [ES] č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady l ES j. č. 493/1995 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu
•
Návrh zákona o vinohradnictví a vinařství
162
BPU 6.3.2
Consulting
Živočišná výroba
Živočišná výroba a zejména schopnost zpeněžení jejich produktů, jak vyplývá z analýzy výkonnosti zemědělství jednotlivých krajů a jejího srovnání, je rozhodujícím faktorem úrovně zemědělství daného regionu. Vývoj živočišné výroby v ČR z hlediska stavů hlavních hospodářských zvířat v transformačním období charakterizuje následující tabulka. tabulka 140: 14-20. Hospodářská zvířata (stav k 1. 3. následujícího roku) ZEMĚDĚLSTVÍ v tis. kusů Rok
Koně
Skot
z toho krávy
z toho prasnice
Prasata
Ovce a berani
Drůbež
z toho slepice
1990
25
3 360
1 195
4 569
313
430
33 278
15 215
1994
18
2 030
768
3 867
295
165
26 688
12 029
1995
19
1 989
751
4 016
318
134
27 875
12 030
1997
21
1 701
647
4 013
320
94
29 035
12 280
1998
23
1 657
642
4 001
317
86
30 222
11 902
1999
24
1 574
615
3 688
297
84
30 784
11 739
2000
26
1 582
611
3 594
293
90
32 043
11 677
27
1 466
577
3 348
283
97
27 643
11 967
2001
1)
1)
stav koncem roku Pramen: ČSÚ
Z tabulky je zřejmý trend poklesu prakticky ve všech kategoriích hospodářských zvířat, který měl dopad do ekonomické úrovně celého odvětví. Projevilo se to v poklesu celkové produkce výrobků živočišné výroby, jak dokládá následující tabulka. tabulka 141: 14-27. Živočišná výroba ZEMĚDĚLSTVÍ Ukazatel
Měřicí jednotka
Výroba masa
t ž. hm.
1 048 666 973 482 916 490 876 192 791 969 792 528
1)
t ž. hm.
322 880 293 604 246 585 237 378 208 040 208 524
vepřového Výroba drůbežího Výroba ryb tržních
t ž. hm.
725 786 679 878 669 905 638 814 583 929 584 004
t ž. hm.
179 954 206 145 240 887 271 162 292 289 312 484
1995
1997
1998
1999
2000
2001
v tom: hovězího
Výroba mléka
t ž. hm.
18 648
17 560
17 231
18 775
19 475
20 098
mil. l
3 031
2 703
2 716
2 736
2 708
2 702
3 047
3 322
3 615
3 307
3 064
3 190
Snáška vajec mil. kusů 1)
vč. telecího masa Pramen: ČSÚ
163
BPU
Consulting
tabulka 142: Výroba masa za období 1995 až 2002
maso celkem z toho 1. hov, telecí 2. vepřové 3. skopové, kozí, koňské 4. drůbež 5. zvěřina 6. krášlící 7. ryby
1995 82
1996 85,3
1997 81,5
1998 82,1
1999 83
2000 79,4
2001 77,8
2002 79,1
18,8 46,2 0,2 13 0,4 3,4 4,9
18,5 49,2 0,3 13,6 0,3 3,4 5,2
16,4 45,8 0,3 15,3 0,3 3,4 5,5
14,6 45,7 0,3 17,9 0,3 3,3 5,3
14 44,7 0,3 20,5 0,4 3,1 5,2
12,5 40,9 0,3 22,3 0,4 3 5,4
10,4 40,9 0,3 22,9 0,3 3 5,4
11,1 40,5 0,3 23,9 0,3 3 5,2
Graf: Spotřeba masa na obyvatele ČR v r. 2002
5 6 0% 4%
7 6%
1 13% 1 2
4 28%
3 4 5 6 3 0%
2 49%
7
Výjimku tvoří pouze výroba drůbežího masa a výroba ryb, což souvisí postupnou změnou stravovacích návyků obyvatelstva, ale tento narůst zdaleka nekompenzuje snížení celkové živočišné výroby. To mělo dopady do vývoje intenzity živočišné výroby ve vztahu k zemědělské a orné půdě, jak dokládají následující tabulky.
164
BPU
Consulting
tabulka 143: 14-26. Intenzita chovu hospodářských zvířat (stav k 1. 3. následujícího roku) ZEMĚDĚLSTVÍ v kusech Na 100 ha zemědělské půdy připadá Rok
koní
z toho krav
skotu
Na 100 ha orné půdy připadá
ovcí a beranů
z toho prasnic
prasat
drůbeže
z toho slepic
1995
0,4
46,5
17,5
3,1
127,8
10,1
887,0
382,8
1997
0,5
39,5
15,0
2,2
129,3
10,3
938,7
397,3
1998
0,5
38,7
15,0
2,0
129,0
10,2
974,7
383,9
1999
0,6
36,7
14,4
2,0
119,1
9,6
994,3
379,2
2000
0,6
37,0
14,3
2,1
116,6
9,5
1 039,6
378,8
0,6
34,3
13,5
2,3
108,9
9,2
898,9
389,2
2001
1)
1)
stav koncem roku Pramen: ČSÚ
tabulka 144: 14-25 Intenzita chovu hospodářských zvířat a struktura jeho stavů v dobytčích jednotkách (stav k 1. 3. následujícího roku) ZEMĚDĚLSTVÍ Ukazatel Počet dobytčích jednotek na 100 ha zemědělské půdy
1995
1997
1998
1999
2000
2001
1)
61,7
56,2
55,4
52,4
52,4
48,7
skot
62,5
58,9
58,3
58,6
59,1
59,1
prasata
31,6
34,7
35,0
34,2
33,3
33,5
ovce a kozy
0,9
0,7
0,6
0,7
0,7
0,8
drůbež
4,2
4,8
5,1
5,5
5,7
5,3
Podíl na celkovém počtu dobytčích jednotek (%)
1)
stav koncem roku Pramen: ČSÚ
Intenzita živočišné výroby tak v období 1995 – 2001 poklesla o cca 21%. Tento vývoj měl několik příčin. Do roku 1989 v systému tzv. „plánovitého řízení národního hospodářství“ byla intenzita chovu hospodářských zvířat v jednotlivých regionech určena státním plánem, který stanovoval až jednotlivým zemědělským podnikům objem produkce mléka, masa a dalších produktů bez ohledu na přírodní podmínky, neboť uměle vytvořená soustava tzv. „ekonomických nástrojů řízení“ nevytvářela tlak na sledování skutečné nákladové efektivnosti takovéto výroby a hlavním úkolem bylo zásobit trvale nedostatkovou ekonomiku států RVHP. S nástupem tržně orientované ekonomiky po roce 1989 a pod tlakem postupně se prosazujících ekonomických parametrů nákladové konkurenceschopnosti však došlo k přirozenému procesu přesunu chovu skotu, který konzumuje převážně objemovou stravu rostlinného původu (zelená nebo konzervovaná píce) do oblastí jejího dostatku (kopcovité, podhorské a horské oblasti s celkově nižší úrodností) a tím i ekonomicky výhodnější výroby. Naopak v oblastech příznivých pro intenzívní výrobu obilovin zůstaly a postupně se zvyšovaly koncentrace monogastrických zvířat (prasata, drůbež), závislých na výrobě krmných směsí.
165
BPU
Consulting
tabulka 145: H-02. Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů k 31. 12. 2001 v ks Na 100 ha zemědělské půdy připadá ČR, kraje koní skotu Česká republika
z toho krav
Na 100 ha orné půdy připadá
ovcí a beranů
prasat
z toho prasnic
drůbeže
z toho slepic
0,6
34,3
13,5
2,3
108,9
9,2
898,9
389,2
0,8
27,0
10,2
1,7
81,9
7,1
783,5
345,7
10,2 1 264,4
489,3
Hl. m. Praha a Středočeský Jihočeský
0,6
43,8
17,5
3,0
120,7
Plzeňský
0,5
41,7
16,4
3,3
97,9
8,0
742,9
174,5
Karlovarský
0,6
21,4
8,9
4,4
93,0
7,3
954,0
708,0
Ústecký
0,5
15,8
5,9
1,7
78,3
7,1 1 022,3
585,8
Liberecký
1,2
25,7
10,8
2,0
89,7
337,4
163,6
Královéhradecký
0,7
40,8
16,0
2,5
135,3
11,6 1 171,8
523,2
Pardubický
0,8
42,9
17,4
2,3
109,7
9,0 1 086,3
784,6
Vysočina
0,3
52,9
20,6
1,3
128,4
10,5
349,2
128,5
13,1 1 306,9
360,3
Jihomoravský
0,4
20,0
7,6
0,8
147,1
Olomoucký
0,6
35,7
13,6
1,2
119,8
Zlínský
0,9
35,3
14,7
5,5
Moravskoslezský
0,8
30,3
12,3
3,0
7,3
9,7
566,0
345,8
99,9
8,6 1 223,7
187,3
86,8
6,8
583,4
758,6
Tato tabulka intenzity živočišné výroby v r. 2001 je poslední zveřejněnou vypočtenou tabulkou z ČSÚ. Na základě analytických pokladů je možno se domnívat, že v krajích, kde probíhá transformace živočišné výroby v přirozené vazbě k výrobním podmínkám rostlinné výroby, lze již statisticky doložit jistou konsolidaci zemědělství alespoň z hlediska udržitelné produkce a výnosových parametrů, které jsou namnoze srovnatelné, nebo i lepší než v zemědělsky proslulém Jihomoravském kraji (viz tabulka č. 17 - Srovnání tržeb za hlavní zemědělské komodity mezi jednotlivými kraji). Nejvýraznější transformační změny v zemědělství ČR, jak v kladném, tak záporném smyslu tak lze dokumentovat právě tam, kde došlo k nejvýraznějším změnám intenzity živočišné výroby. Celková intenzita ŽV, měřená počtem dobytčích jednotek (DJ) na 100 ha zemědělské půdy (viz tab. 144), v průběhu transformace trvala klesala. Tento pokles se však prakticky celý odehrál pouze v kategorii skotu, zatím co kategorie monogastrů naopak zaznamenaly stagnaci stavů (prasata) nebo jejich nárůst (drůbež). Zde se též projevuje postupná změna stravovacích návyků zejména u mladší generace, což naznačuje snížení celkové spotřeby bílkovin a tuků živočišného původu a dále zejména ztráta původních odbytišť živočišných produktů na východních trzích. Současně je tímto poklesem odbytu ŽV též zdůvodněna nevratnost původních produkčních a odbytových parametrů našeho zemědělství. Změna struktury a územního rozmístění živočišné výroby je transformačním procesem, který, ač je vynucen zásadní změnou ekonomického prostředí, by měl být přirozeným přizpůsobením územním výrobním podmínkám. Je například známo, že takovýto proces probíhal v období let 1960 – 1980 i v sousedním Rakousku. Tam však tento proces trval více jak 20 let za masivní finanční podpory státu a při komplexním řešení náhrady humusu z chlévské mrvy jinými zdroji. Katastrofální stav obsahu živin v orné půdě v ČR a speciálně
166
BPU
Consulting
v Jihomoravském kraji naznačuje, že na rozdíl od cílevědomé koncepce rakouských vlád a expertů, tento proces má u nás zcela živelný charakter, který nutí zemědělce v zájmu ekonomického přežití krátkodobě reagovat na konjunkturální ekonomické parametry a neumožňuje jim finančně zvládnout základní dlouhodobé životní funkce zemědělství. Dle názoru zpracovatelů studie je zvládnutí či nezvládnutí transformace živočišné výroby v komplexu s dalším zajištěním základních dlouhodobých parametrů zemědělství (úživnost půdy) katalyzátorem dalšího osudu zemědělství jako celku a prakticky všechny v úvahu připadající substituční programy mají pouze doplňkový charakter. Jak je konstatováno na jiném místě studie, musí být právě v Jihomoravském kraji využito celé produkce druhotných surovin ze sklizně (biomasa) k dalšímu zpracování na organické hnojivo. V této souvislosti jsou veškeré aktuální úvahy o přímé spotřebě biomasy na spalování pro energetické účely v Jihomoravském kraji Výrazné snížení živočišné výroby mimo jiné znamená i ukončení provozu řady velkokapacitních vysoce specializovaných kapacit pro živočišnou výrobu, jako např. velkokapacitních kravínů a výkrmen s bezstelivovým provozem, jejichž adaptace na jiné užití se jeví jako ekonomicky a technologicky málo průchodná. Velká část těchto kapacit a celých rozsáhlých areálů je dnes nevyužita. Jednou ze zásadních překážek jejich dalšího využití je nutnost ekologické asanace, jejíž finanční náročnost dostává tržní hodnotu těchto objektů do záporných čísel. Znamená to, že se jedná o další položku, kterou zemědělci nebudou schopni z dnešních ani z budoucích výnosů nikdy zaplatit a kterou bude muset dřív nebo později stejně sanovat stát. Vývoj živočišné výroby v Jihomoravském kraji bude podrobněji popsán v analýze jednotlivých kategorií hospodářských zvířat, nicméně z hlediska hlavních skupin ho lze charakterizovat následujícími trendy: tabulka 146: Vývoj stavu hospodářských zvířat v hlavních kategoriích v Jihomoravském
kraji kategorie Obd. a jednotky
v tom okresy
JMK Blansko Brno-m.
skot
1990 v ks
celkem 2000 v ks 2000/1990 v %
Brno-v.
Znojmo
.
49 687
54 409
47 969
41 237
85 370
3 506 222
94 721
18 244
863
14 668
14 321
12 924
13 808
19 893
1 573 530
30,4
55,5
--
29,5
26,3
26,9
33,5
23,3
44,9
666 302
35 883
578 766
33 201
1 915
86,9
92,5
--
celkem 2000 v ks 2000/1990 v %
Vyškov
32 852
celkem 2000 v ks 2000/1990 v % 1990 v ks
Hodonín
311 524
prasata 1990 v ks
drůbež
Břeclav
ČR celkem
106 488 111 134
3 824 940 282 062 4 715 003 256 244 123,3
90,8
37 835 --
63 623
95 047
59,7
85,5
154 638
62 219
195 940
4 789 898
108 406
54 932
221 642
3 687 967
70,1
88,3
113,1
77,0
1 073 137 600 842
759 996 487 642
621 261
31981100
545 800 643 627
996 376 386 656
1 848 465
30784432
297,5
96,3
50,9
107,1
131,1
79,3
Ze shora uvedené tabulky vyplývá, že k nejvýraznějšímu poklesu stavu chovaných hospodářských zvířat došlo u kategorie skotu, a to více jak o 2/3 původního stavu z r. 1990, přičemž pokles proti průměru České republiky byl o 15 % výraznější. Dramatický pokles stavu skotu v regionech s intenzivní výrobou obilí má své opodstatnění. Předmětem diskuse však může být míra poklesu v okrese Blansko, která je sice menší než je průměr v rámci celé republiky, ale je otázkou, zda v tomto kopcovitém okrese, nevhodném pro intenzivní zemědělskou výrobu byla nutná. Je přitom zřejmé, že okres Blansko bude jediným okresem v rámci Jihomoravského kraje, který má šanci získávat dotace na podporu LFA, což může
167
BPU
Consulting
chov skotu v okrese zefektivnit. Nabízí se tak podnikatelská varianta, aby se v tomto okrese podnikatelsky v chovu skotu angažovaly i zemědělské podniky z intenzivních obilnářských oblastí. Princip outsourcingu chovu skotu mohou však podnikatelské subjekty realizovat i mimo území Jihomoravského kraje (např. v kraji Vysočina nebo v podhůří Jeseníků) a celkově tak zlepšovat efektivnost zemědělské výroby. K poklesu o cca 13 % došlo i v kategorii prasat, ale tento pokles nebyl tak vysoký jako v ČR celkem, kde činil za uvedené období plných 23 %. Je překvapující, že k výraznému poklesu došlo např. v okrese Hodonín (o cca 30 %), který se tradičně vyznačoval nejvyšší intenzitou chovu prasat v ČR a naopak k nejnižšímu poklesu chovu prasat došlo v okrese Blansko, tedy v oblasti mimo hlavní zdroje surovin pro výrobu krmiv monogastrů. Naopak v kategorii drůbež došlo za období 1990 – 2000 k nárůstu o 23,3 %, na čemž se nejvýrazněji podílí okres Znojmo, kde došlo prakticky ke ztrojnásobení stavu drůbeže proti r. 1990. Stav drůbeže za ČR ve srovnatelném období prakticky stagnoval. Ze srovnání vývoje živočišné výroby v Jihomoravském kraji s vývojem v celé republice ve shora uvedených ukazatelích je zřejmé, že restrukturalizace živočišné výroby je v Jihomoravském kraji mnohem rozsáhlejší než v jiných krajích, což se negativně projevuje, jak bylo doloženo výše, na dosahovaných tržbách přepočtených na 1 ha zemědělské, resp. i orné půdy. Tento jev způsobuje hlavní ekonomické komplikace jihomoravského zemědělství. Ekonomický výpadek ze snížení produkce skotu se v Jihomoravském kraji nepodařilo nahradit zvýšením produkce v jiných kategoriích. Naopak vysoká koncentrace monogastrů, např.v okrese Znojmo, sice může v případě odbytové konjunktury znamenat určitou konkurenční výhodu, ale v době stagnace odbytu naopak zvyšuje rizikovost podnikání, což dokládá vysoká míra pohledávek po lhůtě splatnosti, kterou podniky v těchto regionech vykazují. K vysoké specializaci výrobců monogastrů v Jihomoravském kraji došlo mimo jiné i z důvodu restrukturalizace původních zemědělských družstev, ze kterých byla řada výkrmových provozů vyňata a hospodaří nadále jako samostatné podniky. U většiny takových provozů však doposud nedošlo k technologické restrukturalizaci, která by odpovídala požadavkům EU, a to jak z hlediska technologie pracovních procesů, tak z hlediska kritérií welfare. Z toho lze usuzovat, že pod tlakem těchto vnějších podmínek bude restrukturalizace kapacit pro výkrm monogastrů nadále razantně pokračovat. Nadále se bude koncentrovat výrobu u perspektivních podnikatelských subjektů a na druhé straně budou zanikat ti producenti, kteří nebudou schopni na změnu podmínek reagovat. Zvyšování koncentrace výroby monogastrů je mezinárodním trendem, který však v našich podmínkách narazí na ekologické limity.
168
BPU
Consulting
tabulka 147: 14-28. Užitkovost hospodářských zvířat Ukazatel
Měř. jedn.
1995
1997
1998
1999
2000
2001
Průměrná roční dojivost 1 krávy
l
4 117,2 4 366,2 4 836,8 5 021,7 5 254,6 5 589,2
Průměrná roční snáška 1 slepice
kusy
260,7
283,6
280,9
277,1
277,0
272,7
narozených kusy odchovaných kusy Úhyn telat % Na 1 prasnici připadá selat
98,3 88,9 9,6
99,4 89,4 10,1
99,3 90,0 9,3
99,3 89,5 9,9
97,1 87,4 10,1
94,7 84,8 10,4
narozených odchovaných Úhyn selat
19,1 17,5 8,8
18,9 17,1 9,4
19,3 17,5 9,4
19,5 17,6 9,7
19,7 17,8 9,6
19,9 17,9 10,0
Na 100 krav připadá telat
kusy kusy %
Pramen: ČSÚ
tabulka 148: Výroba masa v jatečné hmotnosti podle krajů v roce 2001 (v t)
Území Česká republika
Maso
Maso
celkem
% ČR
v tom hovězí
telecí
vepřové skopové jehněčí
506 840
100
105 300
745 400 546
Hl. m. Praha a Středočeský kraj
56 627
11,17
9 219
91
Jihočeský
62 906
12,41
15 717
Plzeňský
30 127
5,94
8 342
8 703
1,72
23 566 8 598
kozí
koňské
46
82
11
110
47 286
7
16
1
7
139
47 013
10
13
1
13
55
21 712
7
6
0
5
2 040
4
6 658
0
1
-
-
4,65
6 054
31
17 473
0
2
0
6
1,70
2 748
14
5 830
2
1
1
2
kraj/region:
Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký
33 225
6,56
7 564
83
25 559
3
5
2
9
Pardubický
37 423
7,38
10 936
148
26 290
5
23
3
18
Vysočina
67 775
13,37
13 452
49
54 248
2
10
3
11
Jihomoravský
55 487
10,95
6 218
27
49 232
1
1
0
8
Olomoucký
47 233
9,32
7 866
31
39 331
0
0
0
5
Zlínský
32 303
6,37
8 412
40
23 817
7
3
0
24
Moravskoslezský
42 867
8,46
6 732
33
36 097
2
1
0
2
Pramen: ČSÚ
169
BPU
Consulting
tabulka 149: Počet zvířat v období 1995 až 2001 ZEMĚDĚLSTVÍ v tis. kusů Ukazatel Koně celkem
1995
1997
1998
1999
2000
2001
1)
19
21
23
24
26
27
6
7
8
8
9
7
13
14
15
16
17
20
1 989
1 701
1 657
1 574
1 582
1 466
telata do 6 měsíců
351
288
272
256
253
228
mladý hovězí dobytek nad 6 měsíců a do 1 roku
285
247
239
227
230
215
býci nad 1 rok vč. volů
222
185
173
164
173
159
jalovice nad 1 rok a do 2 let
276
244
237
226
226
212
jalovice nad 2 roky
104
90
94
86
89
75
krávy
751
647
642
615
611
577
4 016
4 013
4 001
3 688
3 594
3 348
selata do odstavu
842
834
806
748
727
647
prasničky
145
123
115
115
120
122
prasnice
318
320
317
297
293
283
v tom: hříbata a koně do 3 let tříletí a starší koně Skot celkem v tom:
Prasata celkem v tom:
plemenní kanci
11
10
9
8
8
8
ostatní prasata
2 700
2 726
2 754
2 520
2 446
2 288
134
94
86
84
90
97
60
43
39
40
43
57
2
2
2
2
2
3
Ovce a berani celkem z toho: bahnice plemenní berani Kozy a kozli celkem
42
35
34
32
28
26
z toho kozy
35
30
29
28
25
23
1)
stav koncem roku
Pramen: ČSÚ
170
BPU
Consulting
tabulka 150: H-04. Výsledky živočišné výroby v krajích České republiky v roce 2001
1)
(subjekty se sídlem na území kraje)
ČR, kraje
Česká republika
Počty z toho skotu v ks krav
Počty prasat v ks
Počty Výroba z toho drůbeže mléka prasnic v tis. ks v tis. l
Prodej mléka v tis. l
Snáška vajec v tis. ks
1 466 487 576 745 3 347 534 282 582 27 643 2 701 761 2 532 166 3 189 964
Hl. m. Praha
a Středočeský
186 857
70 473
469 869
40 794
4 495
353 535
331 608
555 342
Jihočeský
217 419
86 928
386 979
32 559
4 055
351 049
326 278
409 751
Plzeňský
160 447
62 869
260 021
21 133
1 973
259 211
238 440
128 251
Karlovarský
26 809
11 192
53 333
4 208
547
35 468
32 422
96 734
Ústecký
44 063
16 399
146 760
13 264
1 917
68 565
63 224
330 896
Liberecký
36 256
15 244
63 457
5 169
239
54 193
49 758
20 537
Královéhradecký
114 371
44 852
263 064
22 503
2 279
224 351
211 682
265 432
Pardubický
117 732
47 750
221 175
18 156
2 190
245 925
231 149
415 641
Vysočina
222 490
86 843
418 586
34 131
1 139
433 038
412 057
95 767
Jihomoravský
85 520
32 425
528 741
47 079
4 697
181 235
171 377
331 156
Olomoucký
98 932
37 768
252 850
20 451
1 195
191 550
178 292
164 764
Zlínský
69 251
28 769
126 590
10 952
1 551
133 326
125 844
127 107
Moravskoslezský
86 340
35 233
156 109
12 183
1 365
170 313
160 034
248 587
Pramen: ČSÚ
171
BPU
Consulting
dokončení v tunách živé hmotnosti ČR, kraje
Česká republika
Prodej jatečného krávy skotu 208 524 73 730
v tom býci
Prodej Prodej jatečných jatečné jalovice telata prasat drůbeže
111 370 17 044
6 380
511 004
Prodej vajec v tis. ks
292 484 1 562 314
Hl. m. Praha a Středočeský
29 558
9 696
16 692
2 257
914
71 776
34 850
303 443
Jihočeský
28 959
9 773
16 054
2 282
850
58 395
50 128
230 865
Plzeňský
21 669
7 452
11 633
2 069
516
40 311
27 477
75 815
Karlovarský
2 545
864
1 371
218
93
8 626
1 995
45 207
Ústecký
6 106
1 875
3 588
458
185
20 128
14 784
153 102
Liberecký
4 061
1 446
2 018
415
182
9 676
5 347
11 146
Královéhradecký
16 261
6 140
8 273
1 292
554
41 679
21 094
145 069
Pardubický
15 945
6 779
7 254
1 226
686
34 493
20 258
181 204
Vysočina
31 924
11 496
17 267
2 436
726
64 828
14 684
21 133
Jihomoravský
15 470
4 930
8 810
1 423
306
78 166
55 517
150 570
Olomoucký
15 849
5 389
8 809
1 265
385
39 485
7 986
78 587
Zlínský Moravskoslezský
9 051
3 688
4 258
762
343
18 854
24 107
52 906
11 126
4 203
5 344
941
638
24 587
14 256
113 268
Pramen: ČSÚ
tabulka 151: G-08. Hospodářská zvířata podle krajů k 31. 12. 2001 (v ks) ČR, kraje
Česká republika
Koně
Skot
z toho krávy
Prasata
26 711 1 466 487 576 745 3 347 534
z toho prasnice
Ovce a berani
282 582 97 411
Drůbež
z toho slepice
27 643 289
11 967 251
Hl. m. Praha a Středočeský
5 457
186 857
70 473
469 869
40 794
11 942
4 495 328
1 983 632
Jihočeský
2 913
217 419
86 928
386 979
32 559
14 834
4 055 355
1 569 335
Plzeňský
1 743
160 447
62 869
260 021
21 133
12 634
1 972 910
463 404
747
26 809
11 192
53 333
4 208
5 481
547 363
406 252
Ústecký
1 399
44 063
16 399
146 760
13 264
4 822
1 917 144
1 098 458
Liberecký
1 635
36 256
15 244
63 457
5 169
2 832
238 746
115 771
Královéhradecký
1 899
114 371
44 852
263 064
22 503
6 971
2 279 080
1 017 518
Pardubický
2 293
117 732
47 750
221 175
18 156
6 450
2 189 910
1 581 826
Vysočina
1 309
222 490
86 843
418 586
34 131
5 410
1 138 968
419 009
Jihomoravský
1 672
85 520
32 425
528 741
47 079
3 550
4 697 430
1 294 880
Olomoucký
1 639
98 932
37 768
252 850
20 451
3 328
1 194 896
730 060
Zlínský
1 710
69 251
28 769
126 590
10 952
10 715
1 551 169
237 371
Moravskoslezský
2 296
86 340
35 233
156 109
12 183
8 441
1 364 990
1 049 735
Karlovarský
Pramen: ČSÚ
172
BPU tabulka 152: Počet hospodářských zvířat k 1.dubnu 2003 podle krajů Sektor: Zemědělství úhrnem
Území, kraj
Skot celkem
z toho krávy
Prasata celkem
z toho prasnice
Ovce celkem
v kusech Drůbež celkem
z toho slepice
Praha + Středočeský
168 557
63 326
513 539
43 601
7 763
4 319 423
1 261 312
Jihočeský
227 750
91 420
397 895
33 680
15 761
3 592 503
629 458
Plzeňský
165 118
66 173
249 776
21 227
13 526
1 934 617
366 588
Karlovarský
34 819
15 149
47 703
3 852
10 553
354 752
139 869
Ústecký
45 462
17 087
128 693
11 193
7 404
1 728 353
593 671
Liberecký
39 819
17 346
50 761
4 088
5 969
147 201
45 138
Královéhradecký
111 365
45 342
243 983
20 472
6 844
1 957 410
765 859
Pardubický
122 886
50 128
218 799
17 262
4 558
2 424 919
1 039 560
Vysočina
223 566
87 412
404 492
33 578
6 530
1 511 277
143 821
81 108
31 691
533 634
47 286
3 673
4 501 913
719 426
Jihomoravský Olomoucký
Consulting
103 243
41 477
256 605
20 482
3 536
1 018 549
427 505
Zlínský
64 449
26 873
117 262
10 210
9 542
1 625 423
277 695
Moravskoslezský
85 686
36 898
199 659
15 791
7 470
1 757 068
634 521
Česká republika
1 473 828
590 322
3 362 801
282 722
103 129
26 873 408
7 044 423
Pramen: ČSÚ
173
BPU
Consulting
6.3.2.1 Skot
Jak uvádí Situační a výhledové zprávy MZe, v roce 2002 se v ČR i nadále mění složení stáda skotu, klesá počet dojnic a postupně stoupá počet krav bez tržní produkce mléka. Je tak realizován záměr využití specializovaných masných plemen k údržbě především znevýhodněných oblastí ČR (LFA) k produkci kvalitního hovězího masa a zástavového skotu. Produkce mléka je zajišťována narůstajícím počtem holštýnských krav a jejich kříženců a dále českými strakatými kravami, jejichž dvoustranná užitkovost je pro řadu oblastí a chovatelů předností, která ovlivňuje pozitivně ekonomiku chovu. Nezanedbatelnou předností tohoto plemene je schopnost produkovat mléko a hovězí maso na bázi objemných krmiv, čímž je řešeno i využití TTP, především v LFA oblastech. tabulka 153: Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1.3. (kusy) 1996 1997 1998 Kategorie 1 988 810 1 865 902 1 700 789 Skot celkem 712 166 656 636 598 243 Krávy s tržní produkci mléka 38 427 45 665 48 595 Krávy bez tržní produkce mléka 750 593 702 301 646 838 Krávy celkem Pramen: ČSÚ - Soupis hospodářských zvířat k l. 3. daného roku do roku 2002
1999 1 657 337 583 301 58 725 642 026
2000 1 573 530 547 493 67 294 614 787
2001 1 582 285 529 138 82 257 611 395
2500000 Skot celkem
2000000 1500000
Krávy s tržní produkcí mléka Krávy bez tržní produkce mléka Krávy celkem
1000000 500000 2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
0
Graf: Početní stavy skotu v letech 1996 až 2003
Podle soupisu hospodářských zvířat k l .4. 2003 se stavy skotu meziročně snížily o 46 tis. kusů (3,1 %), z toho stavy krav o 6 tis. kusů (l %), naopak stavy krav bez tržní produkce mléka vzrostly o 24 tis.ks (23,7 %) na 124 tis. kusů.
174
BPU
Consulting
175
BPU
Consulting
tabulka 154: Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1.4. (kusy) Kategorie Skot celkem Krávy s tržní produkcí mléka Krávy bez tržní produkce mléka Krávy celkem
2002
2003
1 520 136 495 962 100 333 596 295
Rozdíl 03/02 v ks
1 473 828 466 173 124 149 590 322
- 46 308 -29 789 + 23 816 - 5 973
Pramen: ČSÚ-Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. daného roku do roku 2002 Od roku 2003 je soupis hospodářských zvířat k 1.4. daného roku
Vlivem stoupající úrovně užitkovosti dojených krav a stanovené kvótě nákupu mléka stavy dojených krav postupně klesají. Naopak chov krav bez tržní produkce mléka zaznamenává nárůst početních stavů, a to především ve znevýhodněných oblastech státu, zvyšuje se produkce zástavového skotu a jatečných zvířat. Podle soupisu ČSÚ je chováno 124 tis. ks těchto krav a jejich počet koncem roku 2003 dosáhne cca 150 tis. ks. Nabídka jatečného skotu odpovídá možnostem, které vychází z početních stavů a dosahované užitkovosti v přírůstcích. Negativně se na nákupu projevuje nízký zájem spotřebitelů o hovězí maso a tak musí být část produkce vyvážena. Na výši nabídky jatečného skotu má vliv i skutečnost, že býci ve výkrmu jsou chováni do vysokých jatečných hmotností. tabulka 155: Stavy skotu ve výkrmu celkem v roce 2002 podle krajů
Období: 4. čtvrtletí 2002 Zemědělství úhrnem
Území, Kraj a Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
v kusech Stavy ke konci
Stavy ke konci
předchozího
běžného
čtvrtletí
čtvrtletí
1
2
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
40 137 51 723 34 010 5 323 11 806 8 919 22 490 23 449 48 063 17 042 19 414 13 845 17 659
39 217 49 597 33 313 4 933 12 141 8 189 22 391 22 660 45 703 16 943 20 647 12 783 14 918
-920 -2 126 -697 -390 335 -730 -99 -789 -2 360 -99 1 233 -1 062 -2 741
97,7 95,9 98,0 92,7 102,8 91,8 99,6 96,6 95,1 99,4 106,4 92,3 84,5
313 880
303 435
-10 445
96,7
Pramen: ČSÚ
176
BPU
Consulting
tabulka 156: Prodej jatečného skotu v roce 2002 podle krajů Období: 1. až 4. čtvrtletí 2002 Zemědělství úhrnem v tunách živé hmotnosti Území, Kraj a Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Krávy
Býci
Jalovice
Telata
Celkem
1
2
3
4
5
8 703
14 539
2 194
180
25 616
9 989
15 917
2 582
208
28 696
7 905
11 296
2 210
169
21 579
1 106
1 389
332
29
2 856
2 091
3 750
610
42
6 493
1 728
2 486
485
44
4 744
6 021
7 935
1 397
129
15 482
6 919
8 134
1 344
166
16 563
11 065
16 807
2 419
146
30 437
4 909
8 212
1 368
87
14 575
5 129
8 110
1 331
83
14 653
3 556
4 616
803
82
9 057
4 164
5 681
1 015
134
10 993
73 286 108 871
18 091
1 497
201 744
Pramen: ČSÚ
tabulka 157: Vývoj a prognóza prodeje jatečného skotu po čtvrtletích (tis. t ž. hm.) Čtvrtletí 1997 1998 1999 2000 2001 2002 20031) I. 69,6 65,6 58,3 55,7 47,8 52,9 52,0 II. 82,2 63,1 62,1 53,0 50,1 49,2 49,5 III. 72,4 59,9 61,1 49,3 51,5 48,6 49,5 IV. 69,4 58,0 55,9 50 59,1 51,0 52,0 293,6 246,6 237,4 208 208,5 201,7 203,01) Celkem za rok Pramen: ČSÚ
Poznámka: 1) Prognóza MZe, VÚZE
V roce 2001 došlo ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 k poklesu poražených zvířat o 19,1 tis. ks, což je 5,1 % a v jateční hmotnosti o 2,1 tis. tun.Tento pokles byl především ovlivněn snížením spotřeby hovězího masa z důvodu obavy z možnosti přenosu onemocnění BSE.
6.3.2.1.1 Bilance užití a nabídky hovězího masa Nabídka na trhu hovězího masa v roce 2002 byla do značné míry ovlivněna poklesem stavů krav celkem v předchozích dvou letech. Produkce hovězího masa dosáhla 201,7 tis. t ž. hm. (meziroční pokles o 3,3 %). Vlivem oživení poptávky došlo v roce 2002 k růstu domácí spotřeby hovězího masa na 184,5 tis. t ž. hm. (meziroční nárůst o 9,1 %).
177
BPU
Consulting
tabulka 158: Bilance produkce a spotřeby hovězího masa v tis. tunách živé hmotnosti Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Nabídka celkem Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba Podíl dovozu na domácí spotřebě v %
1996 8,6 310,4 13,9 332,9 308,9 15,4 8,6 4,5
1997 8,6 293,6 4,2 306,4 273,3 26,9 6,2 1,5
1998 6,2 246,6 17,8 270,6 242,7 20,8 7,1 7,3
1999 7,1 237,4 12,3 256,8 233,3 16,5 7,0 5,3
2000 7,0 208,0 12,6 227,6 210,5 12,1 5,0 6,0
2001 5,0 208,5 0,4 213,9 169,1 35,8 9,0 0,2
2002 9,0 201,7 5,8 216,5 184,5 23,1 8,9 3,1
2003 1) 8,9 203,0 3,0 214,9 189,0 16,0 9,9 1,6
Pramen: ČSÚ, MZe, VÚZE, celní statistika Poznámka: 1)Rok 2003 * prognóza MZe, VÚZE
V letošním roce jsou založeny v chovu skotu dobré předpoklady pro produkci kvalitního hovězího masa a nákup jatečných zvířat v roce 2003, nákup by měl překročit 200 tis. tun živé hmotnosti. Kvalitu ovlivní jak úroveň přírůstků, která se blíží v průměru k l kg/ ks/ den. Očekáváme, že spotřeba na domácím trhu v roce 2003 stoupne a omezí se tak vývoz. Bude tak naplněn požadavek na chov skotu, aby produkce odpovídala domácí potřebě a pokrývala dále smluvní závazky na vývoz. tabulka 159: Stavy skotu v kandidátských zemích 1999
Země Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Česká republika Slovinsko Celkem Bulharsko Rumunsko Celkem 10 kand. zemí
2000
308 873 434 923 6 455 705 1 657 453 11 808 682 3143 15 633
2001
267 857 378 898 6093 665 1 574 471 11 204 681 3051 14 936
2002*
253 805 367 748 5 723 646 1 592 494 10 628 515 2870 14 013
261 783 385 752 5 499 637 1 540 477 10 333 635 2 980 13 947
% 02/01 3,1 -2,7 4,9 0,5 -3,9 -1,4 -3,3 -3,4 -2,8 23,2 3,8 -0,5
Pramen: OFIVAL podle Evropské komise DG VI, Eurostat Poznámka: * odhad
tabulka 160: Spotřeba hovězího masa v kandidátských zemích (kg/obyv./rok) Země Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Česká republika Slovinsko Celkem Bulharsko Rumunsko Celkem 10 kand. zemí
1999
2000 14,9 6,1 14,0 17,9 9,3 10,2 11,8 24,1 10,3 9,7 7,0 9,6
2001 12,9 6,3 14,0 17,9 9,1 9,1 11,6 23,6 10,1 8,8 7,3 9,4
2002* 13,1 6,6 13,3 15,7 9,1 7,6 11,4 24,2 9,9 11,1 7,2 9,4
14,0 6,7 13,9 15,5 9,0 8,5 11,3 24,2 10,0 10,0 7,0 9,3
Pramen: OFIVAL podle Eurostatu Poznámka: * odhad
178
BPU
Consulting
6.3.2.1.2 Produkce a užití mléka v ČR tabulka 161: Vývoj v sektoru mléka v České republice 1989
1998
Ukazatel/rok Zemědělství
Jednotka
Průměrné stavy dojnic Průměrná roční dojivost Průměrná denní dojivost Výroba mléka Tržnost Celkový prodej mléka CZV za mléko 1. a vyšší třídy
tis. ks l/ks l/ks mil. l % mil. l Kč/1000 l
1 228,5 3 982,0 10,91 4 892,5 91,4 4 473,3 4 810
mil. l % %
4 473,3 3,999 -
2 448,9 4,051 -
tis. l tis. l tis.l tis. l
920 701,00 44 744,00 40 982,00 36 872,00
tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny
Nákup syrového mléka Průměrný obsah tuku Průměrný obsah bílkovin
515,4 5 255,0 14,36 2 708,1 92,8 2514,3 7 530
2001
2002 1)
483,4 5 589,0 15,31 2 701 ,8 93,7 2 532,2 7 850
477,0 5718 15,67 2 727,6 93,0 2 536,2 8 150
2 493,4 4,029 3,32
2 512,0 4,029 3,35
2 523,7 3,980 3,34
488 447,30 27 642,10 64 371,20 37 684,60
460 903,60 35 511,40 96 558,10 31 452,80
465 737,60 37 433,50 96 779,50 32 602,00
462 360,80 37 847,90 87 894,20 37 981,90
52 846,00 104 440,00 119 818,00 139 829,00 -
29 151,90 104 295,80 65 353,20 64 982,80 31 935,90
28 929,80 116 407,80 63 478,50 60 71 1 ,4 34 499,30
30 532,20 112 792,70 64 524,30 57 573,90 38 558,90
31 598,00 115 332,40 63 739,20 55 539,80 35 473,30
965 445,00 62 262,10 77 854,00 148 431,00 94 161,00
506 440,20 25 773,40 106 228,10 124 775,50 41 176,00
498 772,80 25 830,60 143 342,50 143 196,60 42 248,20
519 518,70 21 741 ,0 147 384,20 141 203,90 43 476,90
536 062,80 22 821,50 147 409,90 145 854,60 45 871 ,6
259,6 9,4
197,1 4,0
214,1 4,1
215,1 4,2
220,6 4,5
tuny
-
12 845,90
20 452,00
10 908,60
7 092,40
tuny tuny
49 878,00 -
50 804,70 7 317,00
56 827,30 10 198,40
62 585,50 10 494,00
54 056,00 9 026,70
tuny tuny
20 300,00 8 855,00
24 682,00 19 870,90
22 220,90 18 761,00
24 303,90 19 599,20
22 765,50 17 566,70
Mlékárenský průmysl
561,6 4 837,0 13,25 2 716,3 90,9 2 469,2 7 960
2000
produkce hlavních výrobků
Produkce Konzumní mléko Konzumní smetana Jogurty Ostatní kysané mléčné výrobky Tvarohy Sýry Máslo Sušená mléka celkem z toho: SOM
Celková domácí spotřeba Konzumní mléko, smetana Mléčné konzervy Kysané mléčné výrobky Sýry, tvarohy Máslo
Domácí spotřeba na obyvatele Mléko a mléčné výrobky Máslo Vývoz Mléko, smetana nezahuštěné Mléko, smetana, zahuštěné Jogurty, kefíry, podmáslí apod. Máslo Sýry, tvaroh Dovoz Mléko, smetana, nezahuštěné Mléko, smetana, zahuštěné Jogurty, kefíry, podmáslí apod. Máslo Sýry, tvaroh Sýry, tvaroh
kg/obyv/rok kg/obyv/rok
tuny
-
3 196,70
23 504,90
27 256,20
42 946,50
tuny tuny
-
1 306,30 11 489,3
1 300,00 25 530,00
1 548,00 28 496,70
2 442,90 30 560,50
tuny tuny
-
955,50
673,00
2 432,20
4 654,90
tuny
-
11 198,70
16 805,00
17 627,60
18 235,70
celní statistika, propočty MZe, Pramen: CSU, rezortní statistika Mlék 6-12, Poznámka. ') předběžný údaj
179
BPU
Consulting
tabulka 162: Vývoj výroby mléka (tis. 1), prodeje mléka (tis. 1) a tržnosti (%) podle krajů
v roce 2002 Území, Kraj
Výroba mléka
Podíl kraje v %
Prodej mléka
Podíl kraje %
Tržnost
Středočeský + Hl. m. Jihočeský
336 267
12,3
314 120
12,4
93,4
351 805
12,9
323 504
12,8
92,0
Plzeňský
261 039
9,6
240 270
9,5
92,0
Karlovarský
35 747
1,3
32 611
1,3
91,2
Ústecký
76 748
2,8
71 068
2,8
92,6
Liberecký
64 965
2,4
59 664
2,3
91,8
Královéhradecký
233 893
8,6
218 117
8,6
93,3
Pardubický
250 398
9,2
233 028
9,2
93,1
Vysočina
430 276
15,8
404 399
15,9
94,0
Jihomoravský
185 829
6,8
174 178
6,9
93,7
Olomoucký
197 918
7,2
183 327
7,2
92,6
Zlínský
132 851
4,9
123 895
4,9
93,3
Moravskoslezský
169 842
6,2
158 007
6,2
93,0
Česká republika
2 727 578
100,0
2 536 188
100,0
93,0
Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže
Největší podíl ve výrobě a prodeji mléka zaujímá kraj Vysočina, jeho podíl představuje 15,8 %, resp. 15,9 % z celkových objemů produkce v ČR. Dalšími nadprůměrnými kraji je kraj Středočeský včetně Prahy, Jihočeský, Plzeňský, Pardubický a Královéhradecký. Nejmenší podíl v oblasti mlékařství představují kraje Ústecký, Liberecký a Karlovarský. Nejvyšší tržnosti v roce 2001 bylo dosaženo v kraji Vysočina, nejnižší v kraji Karlovarském. tabulka 163: Vývoj bilance produkce a užití mléka v letech 1995 - 2002 (mil. 1) Ukazatel 1)
Počáteční zásoba Produkce mléka Tržní produkce3>(celkový prodej mléka) Dovoz 1) Celková nabídka Domácí spotřeba (bez natur. spotř.) Vývoz mlékárenských výrobků 1) Konečná zásoba^výrobků 1) Podíl dovozu na domácí spotř. (%) Podíl vývozu na domácí nabídce (%)
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
49,8 3 039,0 2 534,0
40,0 2 703,0 2419,0
36,0 2716,0 2 469,2
51,7 2 736,2 2 490,0
31,6 2 708,1 2514,3
62,8 *) 2701,8 2 532,2
64,6 2 727,6 2 536,2
140,0
105,0
106,2
160,4
188,3
202,9
241,3
2 723,8
2 564,0
2611,4
2 702,1
2 734,2
2797,9
2 842,1
1 908,8
1 881,0
1 882,4
1 963,7
2 022,1
2031,7
2 067,0
775,0 40,0 7,3
647,0 36,0 5,6
677,3 51,7 5,6
706,8 31,6 8,2
668,5 43,6 9,3
701,6 64,6 2) 10,0
642,5 132,6 11,7
30,6
26,7
27,4
28,4
26,6
27,7
25,3
Pramen: Rezortní statistika Mlék (MZe) 6-12 Poznámka: l) přepočet na ekvivalent mléka, 2) zásoby byly upraveny o skutečné zásoby přírodních sýrů, které se statisticky sledují od r. 2001, v předchozích letech byla úroveň zásob odhadována, 3) do celkového prodeje mléka je zahrnut prodej obchodním a zpracovatelským organizacím, prodej přímým spotřebitelům a přímý vývoz.
180
BPU
Consulting
Očekávaný vývoj produkce a užití mléka v roce 2003: • Zvýšení domácí nabídky syrového mléka o cca 2 %. • Zvýšení dovozu v přepočtu na mléko o cca 10 %. • Zvýšení objemu vývozu minimálně o 13 %. • Zvýšení domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků minimálně o l - 2 %. Vývoj v roce 2003 Vývoj výroby sortimentu v roce 2003 je následující. Z konzumních výrobků v roce 2003 se zvyšuje výroba konzumního mléka, meziročně o 3,4 %, další růst je omezen nadměrným dovozem. Rovněž stoupá výroba konzumních smetan, ostatních tekutých kysaných výrobků, tvarohů, tvarohových specialit. Naproti tomu již druhý rok klesá výroba jogurtů, meziročně o 5,2 % v souvislosti nasycením domácí poptávky a s vysokou úrovní dovozů, které se podílejí více než 20 % na domácí spotřebě. Ze stejných důvodů klesá i domácí produkce tavených sýrů. U exportních výrobků dochází k výraznějšímu růstu výroby SOM, meziročně o 18 % (o 3,1 tis. tun) a tato zvýšená výroba ovlivňuje výši zásob, které od začátku tohoto roku zůstávají na úrovni přes 8 tis. tun. Výroba sušeného plnotučného a polotučného mléka včetně sušených výrobků s přísadami rovněž stoupá, meziročně o 5,7 %. Mírný růst zaznamenává výroba másla, meziročně o 3,9 %. Výroba přírodních sýrů zaznamenává mírný nárůst o cca 1,6 %. Výroba kondenzovaného mléka klesá, meziročně o cca 10 %. Zahraniční obchod Nízké ceny mléčných produktů v zahraničí u hlavních výrobků, které přetrvávaly po celý r. 2002 a zpevnění české koruny vůči dolaru nepříznivě ovlivnily bilanční výsledky českého agrárního zahraničního obchodu u komodity mléko. I přes tuto skutečnost tato komodita zůstala dominantní exportní skupinové zbožové skladbě agrárního vývozu. Podíl hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků na celkovém agrárním vývozu v r. 2002 činil 14 %.
181
BPU
Consulting
Graf: Indexový vývoj domácí nabídky v komoditě mléko Pramen: Situační výhledová zpráva mléko, MZe a další
182
BPU
Consulting
tabulka 164: Výroba a prodej mléka v roce 2002 podle krajů
Období: 4. čtvrtletí 2002 v tisících litrů
Zemědělství úhrnem Výroba mléka Území, Kraj a
Prodej mléka
4.
Od počátku
4.
Od počátku
čtvrtletí
roku
čtvrtletí
roku
1
2
3
4
Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
80 434 82 966 60 385 8 306 17 654 15 158 55 461 60 431 103 237 43 403 47 251 31 073 40 940
336 267 351 805 261 039 35 747 76 748 64 965 233 893 250 398 430 276 185 829 197 918 132 851 169 841
75 863 76 883 56 130 7 649 16 447 14 073 52 095 56 986 97 738 41 122 44 172 29 280 38 564
314 120 323 504 240 270 32 611 71 068 59 664 218 117 233 028 404 399 174 178 183 327 123 895 158 006
Česká republika
646 698
2 727 578
607 001
2 536 188
Jihomoravský kraj patří mezi regiony s nejnižší intenzitou chovu skotu v ČR. Z níže uvedené mapy intenzity chovu skotu dle okresů vyplývá, že výše popsaný proces soustředění chovu skotu do podhorských a horských oblastí není ještě zdaleka ukončen.
183
BPU
Consulting
184
BPU
Consulting
V rámci ČR poklesl stav skotu celkem za období let 1990 – 2001 o cca 56 %, stavy krav o cca 52 % (viz násl. tab.). tabulka 165: Vývoj stavu skotu v letech 1990 až 2001 Rok
z toho krávy
Skot
1990
3 360
1 195
1994
2 030
768
1995
1 989
751
1997
1 701
647
1998
1 657
642
1999
1 574
615
2000
1 582
611
2001
1 466
577
V Jihomoravském kraji se stavy skotu podle jednotlivých okresů vyvíjely následovně (viz násl. tab.): tabulka 166: G-01. Hospodářská zvířata - skot celkem
(stav k 1.3. následujícího roku)1)
v kusech
v tom okresy Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo 1980
320 868
34 985
.
51 622
56 915
49 490
41 400
86 456
1985
333 748
34 272
.
54 116
58 510
51 291
44 791
90 768
1990
311 524
32 852
.
49 687
54 409
47 969
41 237
85 370
1991
265 904
29 570
.
43 116
43 813
41 741
35 605
72 059
1992
221 611
26 331
2 867
34 020
35 078
36 550
28 011
58 754
1993
173 715
23 503
1 790
27 814
26 216
28 256
21 530
44 606
1994
156 760
22 569
1 226
24 317
21 831
24 788
20 524
41 505
1995
170 667
24 852
1 044
23 535
20 478
22 501
36 911
41 346
1996
134 638
21 645
689
22 173
17 524
19 602
17 781
35 224
1997
113 673
19 993
715
18 261
15 299
16 420
15 239
27 746
1998
101 979
19 252
991
15 445
14 806
14 126
14 574
22 785
1999
97 407
18 893
864
14 914
14 205
13 156
13 967
21 408
2000
94 721
18 244
863
14 668
14 321
12 924
13 808
19 893
2001
89 914
.
.
.
.
.
.
.
1) v letech 1980 až 1991 stav k 1.1. následujícího roku Pramen: ČSÚ
185
BPU
Consulting
tabulka 167: G-02. Hospodářská zvířata - krávy celkem
(stav k 1.3. následujícího roku)1) Jihomoravský kraj
v kusech v tom okresy
Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
117 446
12 406
.
18 974
20 823
18 887
15 465
30 891
1985
117 260
12 399
.
19 773
20 228
18 675
15 312
30 873
1990
107 261
11 575
.
18 127
18 269
16 799
13 921
28 570
1991
85 940
10 548
.
14 446
13 317
14 076
11 383
22 170
1992
78 998
10 180
861
13 115
11 779
12 500
10 398
20 165
1993
66 222
9 690
611
11 379
9 323
10 637
8 285
16 297
1994
58 258
9 693
340
9 896
7 375
8 647
7 523
14 784
1995
63 429
10 409
338
9 747
7 181
7 712
13 122
14 920
1996
46 983
8 061
192
8 867
5 844
6 590
5 569
11 860
1997
40 329
7 674
191
7 595
5 408
5 606
4 645
9 210
1998
36 707
7 798
254
5 656
5 233
4 994
4 648
8 124
1999
35 586
7 587
193
6 181
4 966
4 797
4 274
7 588
2000
34 329
7 117
205
6 144
4 808
4 691
4 271
7 093
.
.
.
.
.
. . 2001 33 751 1) v letech 1980 až 1991 stav k 1.1. následujícího roku Pramen: ČSÚ
V relativním vyjádření poklesly stavu skotu celkem v Jihomoravském kraji v období 1990 – 2001 o cca 71 %, stavy krav o cca 68 %.
186
BPU
Consulting
tabulka 168: Počty skotu v roce 2002 podle krajů
Období: 4. čtvrtletí 2002 v kusech
Zemědělství úhrnem
Stavy ke konci Stavy ke konci
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
předchozího
běžného
čtvrtletí
čtvrtletí
1
2
170 215
188 587
18 372
110,8
Jihočeský
222 181
216 785
-5 396
97,6
Plzeňský
163 758
160 763
-2 995
98,2
Karlovarský
29 326
26 632
-2 694
90,8
Ústecký
46 977
45 800
-1 177
97,5
Liberecký
41 425
40 035
-1 390
96,6
Královéhradecký
116 957
114 899
-2 058
98,2
Pardubický
124 039
121 554
-2 485
98,0
Vysočina
222 520
218 003
-4 517
98,0
Jihomoravský Olomoucký
82 071 99 770
85 380 98 359
3 309 -1 411
104,0 98,6
Zlínský
63 717
62 070
-1 647
97,4
Moravskoslezský
85 995
83 553
-2 442
97,2
Česká republika
1 468 951
1 462 420
-6 531
99,6
Území, Kraj a Středočeský + Hl.m.Praha
Pramen: ČSÚ
tabulka 169: Počty skotu v roce 2001 a 2002 v České republice (ks)
Zemědělství úhrnem Stavy ke konci 4. čtvrtletí 2001 SKOT CELKEM z toho krávy
Období: 4. čtvrtletí 2002 Stavy ke konci Rozdíl Index 4. čtvrtletí (+,-) v% 2002
1 466 487
1 462 420
-4 067
99,7
576 745
577 742
997
100,2
Pramen: ČSÚ
187
BPU
Consulting
tabulka 170: Stavy skotu podle věkových kategorií v roce 2003 podle krajů, stav k 30.6.2003 Středočeský KrálovéJihoMoravskoČeská Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina Olomoucký Zlínský + Hl.m.Praha hradecký moravský slezský republika
Do 6 měsíců
býčci telata jatečná jalovičky telata ostatní
2 735
2 825
2 483
483
898
742
1 777
2 599
2 873
1 447
1 465
1 343
1 772
23 442
972
1 350
1 056
203
314
409
817
764
1 185
549
661
774
763
9 817
býčci
10 340
16 407
10 313
2 568
3 039
2 763
6 165
7 716
15 988
4 040
5 557
4 676
5 557
95 129
jalovičky
13 303
19 237
13 650
2 933
3 866
3 519
9 290
10 290
18 812
6 445
7 437
5 913
7 867
122 562
2 161
2 006
1 830
272
619
536
1 161
1 529
2 949
1 268
1 171
1 294
1 037
17 833
598
863
685
117
193
210
335
383
683
374
345
371
283
5 440
7 708
10 848
7 281
1 307
1 839
2 271
4 846
4 867
10 199
3 445
4 658
2 122
3 644
65 035
11 049
15 245
10 593
2 025
2 840
3 475
8 409
9 458
15 493
5 895
7 068
4 512
6 298
102 360
76
104
64
11
34
17
60
30
66
33
39
28
45
607
18 357
20 761
13 332
2 185
4 738
3 033
10 549
9 211
20 216
6 891
9 736
4 691
5 172
128 872
898
1 233
1 611
170
267
313
462
451
1 014
240
325
396
474
7 854
11 090
12 387
8 359
1 227
2 459
2 080
7 033
7 365
14 612
5 522
6 647
4 236
5 366
88 383
12 201
18 628
13 206
3 185
3 150
4 139
9 789
10 118
16 702
5 520
7 140
5 912
6 994
116 684
335
646
370
108
167
133
219
131
428
125
155
194
238
3 249
2 483
2 525
1 977
373
789
435
1 371
769
1 951
859
1 056
385
539
15 512
233
328
499
57
95
81
121
199
236
67
68
81
100
2 165
6 765
9 616
8 057
1 637
1 788
1 839
5 289
5 517
9 389
3 571
3 566
2 638
3 556
63 228
690
303
668
10 788
23 417 14 905
17 721
325 538
býčci a voli
Nad 6 měsíců a do 1 roku
telata jatečná jalovičky telata ostatní býci
býčci jalovičky plemenní ostatní vč.volů
Nad 1 rok a do jalovice jatečné 2 let jalovice zapuštěné ostatní nezapuštěné býci
plemenní ostatní vč.volů
jalovice jatečné Nad 2 roky
jalovice zapuštěné ostatní nezapuštěné krávy dojné krávy ostatní
789
1 780
1 677
415
580
497
1 086
901
1 122
280
zapuštěné
38 899
45 448
32 831
5 925
8 828
8 965
27 117
31 059
50 322
20 101
nezapuštěné
17 738
19 098
14 891
2 309
3 708
4 078
10 989
11 624
21 513
8 196
9 204
5 370
8 382
137 100
zapuštěné
4 855
15 114
10 570
3 134
2 749
3 187
4 317
3 987
9 524
1 631
3 520
4 802
6 253
73 643
nezapuštěné
3 415
11 432
6 841
2 007
2 195
2 857
2 870
2 872
6 704
1 122
2 443
4 353
5 505
54 616
Pramen: ČSÚ
188
BPU
Consulting
tabulka 171: Počty skotu v roce 2003 a 2002 podle krajů
v ks
Období: 1. pololetí 2003 Území, Kraj a
Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Stavy ke konci 1. pololetí
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
2002
2003
1
2
173 106 225 855 165 590 29 824 48 076 42 062 118 875 124 707 224 002 83 938 102 204 65 553 86 943
167 000 227 881 162 176 32 651 45 155 45 579 114 072 121 840 221 981 77 621 96 368 69 299 88 234
-6 106 2 026 -3 414 2 827 -2 921 3 517 -4 803 -2 867 -2 021 -6 317 -5 836 3 746 1 291
96,5 100,9 97,9 109,5 93,9 108,4 96,0 97,7 99,1 92,5 94,3 105,7 101,5
1 490 735
1 469 857
-20 878
98,6
Období: 1. pololetí 2003 Zemědělství úhrnem, v ks Území, Kraj a Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Stavy ke konci Stavy ke konci předchozího běžného pololetí pololetí 1 188 587 216 785 160 763 26 632 45 800 40 035 114 899 121 554 218 003 85 380 98 359 62 070 83 553 1 462 420
2 167 000 227 881 162 176 32 651 45 155 45 579 114 072 121 840 221 981 77 621 96 368 69 299 88 234 1 469 857
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
-21 587 11 096 1 413 6 019 -645 5 544 -827 286 3 978 -7 759 -1 991 7 229 4 681 7 437
88,6 105,1 100,9 122,6 98,6 113,8 99,3 100,2 101,8 90,9 98,0 111,6 105,6 100,5
Pramen: ČSÚ
189
BPU
Consulting
tabulka 172: Prodej jatečného skotu v roce 2001 a 2002 v České republice
Období: 4. čtvrtletí Zemědělství úhrnem
v tunách živé hmotnosti 4.
4.
čtvrtletí
čtvrtletí
2001
2002
1
2
a PRODEJ SKOTU
59 103
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
51 015
-8 088
86,3
tabulka 173: Prodej jatečného skotu v České republice v roce 2003 Období: 1. pololetí 2003 v tunách živé hmotnosti
Zemědělství úhrnem
Býci a voli
Krávy
Jalovice
1
2
3
1. čtvrtletí
26 371
19 449
4 077
358
50 255
2. čtvrtletí
27 295
18 126
3 858
367
49 646
1. až 2. čtvrtletí
53 666
37 575
7 935
725
99 901
a
Telata
Celkem 4
Pramen: ČSÚ
190
BPU
Consulting
tabulka 174: Počty skotu v roce 2003 podle krajů Období: 1. pololetí 2003 v kusech
Zemědělství úhrnem Území, Kraj
Stavy ke konci 1. pololetí 2002
2003
1
2
a Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
65 483 89 919 64 988 12 550 18 374 17 631 47 028 49 462 88 141 32 160 39 952 26 824 36 163
64 907 91 092 65 133 13 375 17 480 19 087 45 293 49 542 88 063 31 050 38 584 29 430 37 861
-576 1 173 145 825 -894 1 456 -1 735 80 -78 -1 110 -1 368 2 606 1 698
99,1 101,3 100,2 106,6 95,1 108,3 96,3 100,2 99,9 96,5 96,6 109,7 104,7
588 675
590 897
2 222
100,4
tabulka 175: Výroba a prodej mléka, prodej skotu v I. pololetí roku 2003 a 2002 v ČR
Tabulka
Období: 1. pololetí 2003
Zemědělství úhrnem
a
1.
1.
pololetí
pololetí
2002
2003
1
2
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
VÝROBA MLÉKA v tisících litrů
1 384 520
1 337 824
-46 696
96,6
15,91
15,90
-0,02
99,9
2 880,1
2 877,4
-2,8
99,9
PRODEJ MLÉKA v tis. litrů
1 283 881
1 292 116
8 235
100,6
PRODEJ SKOTU v t ž.hm.
102 091
99 901
-2 190
97,9
PRŮMĚRNÁ DENNÍ DOJIVOST v litrech PRŮMĚRNÁ DOJIVOST ZA POLOLETÍ v litrech
Pramen: ČSÚ
191
BPU
Consulting
tabulka 176: Výroba a prodej mléka v roce 2001 a 2002 v České republice
Období: 4. čtvrtletí 2002 Zemědělství úhrnem
a
4.
4.
čtvrtletí
čtvrtletí
2001
2002
1
2
640 032
646 698
6 667
101,0
14,42
14,93
0,51
103,5
1 326
1 373
47
103,5
597 975
607 001
9 026
101,5
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
VÝROBA MLÉKA v tisících litrů PRŮMĚRNÁ DENNÍ DOJIVOST v litrech PRŮMĚRNÁ DOJIVOST v litrech PRODEJ MLÉKA v tisících litrů Pramen: ČSÚ
tabulka 177: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů Sektor: Zemědělství úhrnem Skupina: Krávy Území, kraj
v kusech 2002
2003
Praha + Středočeský
64 967
63 326
Rozdíl +,-
Index v %
-1 641
97,5
Jihočeský
91 225
91 420
195
100,2
Plzeňský
68 062
66 173
-1 889
97,2
Karlovarský
14 255
15 149
894
106,3
Ústecký
18 203
17 087
-1 116
93,9
Liberecký
17 399
17 346
-53
99,7
Královéhradecký
45 361
45 342
-19
100,0
Pardubický
51 273
50 128
-1 145
97,8
Vysočina
86 062
87 412
1 350
101,6
Jihomoravský
33 751
31 691
-2 060
93,9
Olomoucký
41 334
41 477
143
100,3
Zlínský
27 303
26 873
-430
98,4
Moravskoslezský
37 100
36 898
-202
99,5
Česká republika
596 295
590 322
-5 973
99,0
Pramen: ČSÚ
192
BPU
Consulting
6.3.2.1.3 Zpracovatelský průmysl mléka
Zpracovatelské kapacity mléčného průmyslu v Jihomoravském kraji jsou systematicky evidovány pouze ve vnitřní evidenci Státní veterinární správy. Dle této evidence jsou kapacity v kategorii zpracování surového mléka a v kategorii produkce mléčných výrobků rozděleny na: malé – s kapacitou zpracovaného mléka do 2 mil. l/rok velké – s kapacitou zpracovaného mléka nad 2 mil. l/rok bez určení kapacity Přehled zpracovatelských kapacit v Jihomoravském kraji je uveden v následujících tabulkách. tabulka 178: Zpracovatelské kapacity mléka v Jihomoravském kraji IS SVS ČR kód provozu
BK0021
identifikace provozu kód závodu
IČ
název
PSČ
obec
okres
Velikost ní kateg.
679 74 Olešnice na Moravě
BK
V
Lažánky 14
678 01 Blansko
BK
M
--
664 75 Deblín 50
BO
M
mlékárna Blatnice pod Sv.Antoní nkem 590 HOP034 44965117 TPK mléčné Velkomor spol.s.r.o. výrobky avská 2714/28
696 71 Blatnice pod Sv.Antonín kem 695 19 Hodonín
HO
M
HO
M
HO0037
HOP033 44014692 Mlékárna mléčné a.s. výrobky
697 01 Kyjov
HO
M
VY0052
VYP012 25331086 Mlékárna Zpracován 30.dubna Švábenice í mléka 119 spol.s r.o.
683 24 Švábenice
VY
M
BO0317
BOP034 42312426 Štěrba Jan, ing.
HO0035
HOP032 25314793 ITALAT CZ s.r.o.
HO0036
zpracován í syrového kravského mléka zpracován í syrového kravského mléka Pasterace syrového mléka
ulice a číslo
Tržní č.376
BK0256
BKP016 48911020 Olešnice na Moravě Mlékárna RMD BKP020 42348315 Lažánky Jiří Bezděk
činnost
Urbanova 900
193
BPU
Consulting
Pokrač.
identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu
BK0247
kód závodu
IČ
název
činnost
Olešnice na Moravě výroba BKP016 48911020 Mlékárna sýrů RMD
ulice a číslo
PSČ
obec
okres
V Tržní č.376
679 74
Olešnice na Moravě
BK
HO0430 HOP033 44014692
Mlékárna a.s.
mléčné Urbanova 697 01 Kyjov výrobky 900
HO
HO0433 HOP034 44965117
TPK spol.s.r.o.
Velkomora mléčné vská 695 19 Hodonín výrobky 2714/28
HO
výroba Blatnice ITALAT CZ sýrů HO0450 HOP032 25314793 590 s.r.o. italských
VY0099
Mlékárna Výroba VYP012 25331086 Švábenice,s AKAWI pol.s r.o.
Velikostní kateg.
Blatnice pod 696 71 Sv.Antonín kem
M M
M HO M
30.dubna 683 24 Švábenice 119
VY
6.3.2.1.4 Resumé ke komoditě skot V minulém období poznamenal chov skotu negativní trend především ve vývoji početních stavů. Nízké stavy skotu vytvářejí nepříznivou situaci zejména ve vztahu k zajištění mimoprodukčních funkcí v zemědělství v následujících letech. Nezastupitelnou úlohu v chovu skotu v Jihomoravském kraji je nutné nahradit ve vazbě na údržbu krajiny a udržování úrodnosti půdy náhradním řešením ve střední a jižní části kraje (zapracování fermentované biomasy do půdy). Pro oblast Blansko lze naopak podnikatelským subjektům doporučit v této oblasti perspektivně podnikat. Z marketingového hlediska je zcela opodstatněný předpoklad úspěšné realizace mléčné produkce, neboť Blanensko patří mezi zdravotně nezávadné regiony. Další produkce skotu bude významná i z hlediska ekonomického zejména s přihlédnutím k obecnému trendu EU ve snižování procenta zornění a následného zatravňování (ČR má nejvyšší procento zornění v Evropě). Dalším problémem komodity je stav zpracovatelského průmyslu mléka a jeho vztah k prvovýrobcům. Úspěšnost dalšího chovu skotu v ČR přímo závisí na změně finalizace výroby mléka ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Pozitivním faktorem v tomto oboru je kapitálová účast zahraničních firem, zejména z Francie a Nizozemska. Významný vliv má i kapitálové propojování výroby mléka a jeho zpracování, které se však většinou uskutečňuje nepřímo prostřednictvím odbytového družstva.
194
BPU
Consulting
6.3.2.2 Prasata Vepřové maso tvoří v ČR tradičně hlavní zdroj živočišných bílkovin a tuků v potravě obyvatelstva. V posledním desetiletí sice došlo pod vlivem osvěty a změny životního stylu zejména u mladší generace k určité změně stravovacích návyků, přesto lze s jistotou očekávat, že potenciál této změny je prakticky vyčerpán a rozhodující pozice vepřového masa u nás zůstane neotřesena. Zkušenosti z let 2000 – 2003 však ukazují, že ke stabilizaci optimálního objemu výroby (nejen) prasat musejí manažeři hlavních producentských podniků osvědčit podstatně lepší strategické a marketingové uvažování, aby zabránili opakování extrémů v řízení obratu stáda (extrémní zapouštění prasnic) ve vztahu k tomu, jak byli schopni vytvořit na tento objem vlastní odbytové možnosti. Především tento nedostatek marketingového řízení v zemědělských firmách byl základem následného zhroucení cen vepřového masa nikoliv z důvodu dovozů, ale z důvodu neumění plánovat a následně se ziskem prodat vlastní produkci. Je při tom potřeba zdůraznit, že konkrétně v chovu prasat je cca 6 měsíců času na vyhodnocení situace na trhu a přijetí odpovídajícího marketingového rozhodnutí. tabulka 179: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů Sektor: Zemědělství úhrnem Skupina: Prasata v kusech Území, kraj
2002
2003
Rozdíl +,-
Index v %
Praha + Středočeský
525 919
513 539
-12 380
97,6
Jihočeský
399 459
397 895
-1 564
99,6
Plzeňský
262 691
249 776
-12 915
95,1
50 955
47 703
-3 252
93,6
141 396
128 693
-12 703
91,0
60 862
50 761
-10 101
83,4
Královéhradecký
264 116
243 983
-20 133
92,4
Pardubický
229 297
218 799
-10 498
95,4
Vysočina
399 361
404 492
5 131
101,3
Jihomoravský
524 523
533 634
9 111
101,7
Olomoucký
264 263
256 605
-7 658
97,1
Zlínský
119 810
117 262
-2 548
97,9
Moravskoslezský
198 273
199 659
1 386
100,7
Česká republika
3 440 925
3 362 801
-78 124
97,7
Karlovarský Ústecký Liberecký
Pramen: ČSÚ
195
BPU
Consulting
tabulka 180: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů Sektor: Zemědělství úhrnem Skupina: Prasnice Území, kraj
v kusech 2002
2003
Rozdíl +,-
Index v %
Praha + Středočeský
43 683
43 601
-82
99,8
Jihočeský
34 945
33 680
-1 265
96,4
Plzeňský
22 139
21 227
-912
95,9
4 072
3 852
-220
94,6
11 774
11 193
-581
95,1
4 935
4 088
-847
82,8
Královéhradecký
22 123
20 472
-1 651
92,5
Pardubický
18 164
17 262
-902
95,0
Vysočina
33 219
33 578
359
101,1
Jihomoravský
46 948
47 286
338
100,7
Olomoucký
20 720
20 482
-238
98,9
Zlínský
10 426
10 210
-216
97,9
Karlovarský Ústecký Liberecký
Moravskoslezský
16 047
15 791
-256
98,4
Česká republika
289 195
282 722
-6 473
97,8
Pramen: ČSÚ
196
BPU
Consulting
Pramen: ČSÚ
197
BPU
Consulting
198
BPU
Consulting
tabulka 181: G-03. Hospodářská zvířata - prasata celkem (stav k 1.3. následujícího roku)1'
v kusech Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
1980
752 461
53 087
128 560 120 480 165 948
69 990
214 396
1985
646 084
41 437
108 437 102 521 147 136
65 650
180 903
1990
666 302
35 883
106 488 111 134 154 638
62 219
195 940
1991
668 867
38 874
108 703 114 057 153 018
63 637
190 578
1992
683 120
47 503
12 748
93 508 124 574 153 331
63 687
187 769
1993
570 021
42 866
10 134
78 778 108 748 123 911
52 740
152 844
1994
537 299
49 726
5 126
79 184
98 231
50 295
155 772
1995
637 115
45 485
5 003
80 154 105 690 125 356
98 364
177 063
1996
647 301
43 766
5 567
86 658 102 479 137 226
57 762
213 843
1997
624 014
37 841
2 619
82 144 109 641 129 552
55 762
206 455
1998
619 894
35 243
2 169
74 216 106 602 132 314
55 232
214 118
1999
589 876
35 245
1 672
65 821
98 081 117 309
55 359
216 389
2000
578 766
33 201
1 915
63 623
95 047 108 406
54 932
221 642
2001
524 523
2002
533 634
98 965
1) v letech 1980 až 1991 stav k 1.1. následujícího roku v r. 2002 je udáván stav k 1.4.2003 Pramen: ČSÚ
tabulka 182: G-04. Hospodářská zvířata - prasnice celkem (stav k 1.3. následujícího roku)1' v kusech Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
1980
52 158
3 623
8 603
7 752
11 758
4 869
1985
40 682
2 972
6 618
6 103
9 301
3 795
15 553 11 893
1990
44 120
2 344
7 423
7 365
10 115
3 745
13 128
1991
45 780
2 667
7 552
8 052
9 829
3 947
13 733
1992
47 131
3 329
1 044
6 633
8 067
10 099
4 239
13 720
1993
42 533
3 235
993
5 830
7 427
8 956
3 398
12 694
1994
43 284
4 170
550
6 032
7 276
8 847
3 628
12 781
1995
50 744
4 239
552
6 405
7 661
9 428
7 480
14 979
1996
50 358
4 048
572
6 452
7 332
10 511
4 387
17 056
1997
49 670
3 729
25
6 043
8 015
10 395
4 291
17 172
1998
49 120
3 114
95
5 182
8 028
10 385
4 766
17 550
1999
47 096
3 296
27
4 903
7 195
9 341
4 729
17 605
2000
47 127
2 848
27
4 988
6 952
9 151
4 642
18 519
2001
46 948
2002
47 286
.
Pramen: ČSÚ
199
BPU 6.3.2.2.1
Consulting
Bilance vepřového masa
Dle Situační a výhledové zprávy z června 2003 produkce vepřového masa v roce 2002 byla ovlivněna nárůstem vývozu i dovozu, ale i nižší spotřebou vepřového masa. Přesto nedošlo k výraznému meziročnímu výkyvu v porovnání k předchozímu roku. Produkce vepřového masa v posledních třech letech je shodná. Meziroční rozdíly zaznamenáváme především v oblasti vývozu, u kterého došlo k 100 % nárůstu ve srovnání s rokem 2001. Pro rok 2003 budou v oblasti vývozu důležitá subvenční opatření. Očekáváme výrazné zvýšení vývozu selata, snížení domácích porážek. Ztížení odbytových možností vepřového masa by mohlo ovlivnit stav zásob masa. Koncem roku v důsledku zvýšení nabídky na trhu s vepřovým masem patrně dojde k poklesu stavu prasnic. Současná bilance vychází z předpokladu zvýšeného vývozu a z obchodních podmínek platných v době redakční uzávěrky. Vliv na tuto prognózu může mít rovněž vývoj kursu české měny. tabulka 183: Bilance produkce a spotřeby vepřového masa (tis, tun ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Produkce vepřového masa z toho: domácí porážky Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba Pramen: CSU, Celní statistika, MZe, VÚZE Pozn.: " Prognóza MZe a VÚZE
1998 10,3 669,9 90,0 33,7 663,5 37,9 12,5
1999 12,5 638,8 80,0 23,5 648,6 13,2 13,0
2000 13,0 583,9 75,0 19,3 596,0 8,2 12,0
2001 12,0 584,0 73,0 22,3 589,2 14,1 15,0
2002 15,0 585,4 70,0 34,3 586,0 29,8 18,9
2003 1) 18,9 583,0 65,0 31,0 585,0 35,0 12,9
Spotřeba vepřového masa podle bilanční metody za rok 2002 byla srovnatelná s rokem předchozím. Spotřeba vepřového masa se podílí 50% na celkové spotřebě masa na I obyvatele České republiky za kalendářní rok. Z pohledu výrobců vepřového masa bude nutné se pokoušet nejen o další umístění prasat a vepřového masa na zahraničních trzích, ale bude nutné přesvědčit spotřebitele o kvalitě českých výrobků. Podbízení nízkou cenou u některých druhů výrobků zatím u českého spotřebitele slaví úspěch. Další vývoj by měl směřovat stejně, jako například u výrobců vína, k záměrnému zvyšování "kvalifikace" spotřebitele. Vzhledem k nepříznivé situaci na domácím trhu přistoupila vláda České republiky k zavedení dodatečného cla ve výši 2,8 %, kterým se po přičtení k smluvní sazbě cla zvýšilo celní zatížení na 51,3 % s účinností od 4. listopadu 2002 do konce oku 2002. Bezcelní výměna zboží omezená dohodnutou kvótou s členskými státy Evropské unie se netýká jen České republiky. Tento obchod probíhá za stejných podmínek pod názvem "dvounulová varianta" i s Polskem, Maďarskem, Slovenskou republikou, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Bulharskem, Slovinskem a Rumunskem. Podmínky stanovené bezcelními obchody jsou oboustranné, týkají se nejen dovozu do České republiky, ale i vývozu do příslušné země z České republiky. (k podmínkám patří i pravidlo, které stanoví, že vývoz probíhá bez subvencí ze strany Evropské unie). Vývoz živých prasat se uskutečňoval z České republiky do 8 zemí, z nichž na prvém místě figurovalo Rumunsko před Slovenskou republikou. Rumunsko realizovalo 45 % tohoto vývozu z České republiky, Slovenská republika 36 % v ceně 9,50 Kč za 1 kg.
200
BPU
Consulting
Ve vývozu vepřového masa z České republiky byly cílovými zeměmi především Slovensko a Rumunsko, dále pak Maďarsko, Bulharsko, Estonsko, v menší míře Chorvatsko, Makedonie a Rusko. Na prvním místě, kde se vepřové maso okázalo uplatnit, byla Slovenská republika, která nakoupila 64 % vepřového masa z České republiky za jednotkovou cenu 5,97 Kč za 1 kg. V průběhu roku 2002 byl nadstandardním měsícem, co se týče objemu vývozu vepřového masa, měsíc březen, kdy bylo vyvezeno 14 % z celkového hmotnostního objemu, následoval listopad s 13 % vývozem z celkového objemu. Mraženého vepřového masa se vyváží 28 % z celkového objemu, tj. méně než chlazeného vepřového masa. Přesto, že došlo k zvýšení vývozu vepřového masa z České republiky, nebyla situace na zahraničních trzích, zejména Evropě, pro české chovatele prasat příznivá. Nabídka převažovala nad poptávkou. Rovněž jsme zaznamenávali meziroční snížení cen zemědělských výrobců v okolních zemích. Výhodou našich sousedů je, že většina obchodu je založena na funkčních, dlouhodobě uzavřených smlouvách dodavatelů a odběratelů, které nahrazují státem uměle vytvořené limity výroby. Zemědělci se ocitli v ostrém konkurenčním prostředí, které klade nároky na korektnost a umění dělat kompromisy. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2002 činily 32,89 Kč/kg ž. hm., což je o 11 Kč méně než v roce 001. V mase tomuto srovnání odpovídá 41,05 Kč/l kg masa (v roce 2001 cena masa činila 54,58 Kč/kg). Od uvedených cenových relací se odvíjela i cena selat určených k výkrmu, která činila 72,03 Kč/kg ž. hm.v roce 2001 60,22 Kč/kg Ž. hm. v roce 2002. Meziroční pokles ceny selat odpovídal 17 %. Pokles počtu jatečných prasat byl vyšší, a to o 24 %.
201
BPU
Consulting
Obr.: Spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele Pramen: Situační zpráva vepřové maso, MZe a další, červen 2003
202
BPU
Pramen:
Situační
a
výhledová
zpráva
–
Vepřové
maso,
Consulting
červen
2003
203
BPU
Consulting
Spotřeba masa od roku 1990 do roku 2001 poklesla z 96,5 kg masa na 1 obyvatele a kalendářní rok na 77,80 kg, což činí pokles o 19,4 %. Zvýšení spotřeby je zřejmé u masa drůbežího a to o 68 %. Spotřeba vepřového masa činila v roce 1990 rekordních 50 kg, pokles o 9,1 kg se promítá do celkové situace v chovu prasat. Více než dvojnásobný je pokles u masa hovězího, kdy spotřeba činila 28,0 kg, v roce 2001 10,2 kg. Sestupný trend u hovězího i vepřového masa přetrvává.
204
BPU
Consulting
Pramen: Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červen 2003
205
BPU
Consulting
tabulka 184: Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem za období kalendářního roku
UKAZATEL 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Dovoz Vývoz
Změna 2002/2001
vt
v %
2 339
22 943
16 495
13 566
15 811
24 142
+8 331
+52
7 285
19 060
5 791
4 054
8 154
16 106
+7 952
+97
Pramen: Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červen 2003
Vývoz vepřového masa z České republiky ve výši 16 106 t v roce dosáhl oproti roku 2000 čtyřnásobku, ale nedosáhl ještě úrovně roku 1998. Porovnáme-li historická data předchozích tabulek, nabízí se otázka, které Česká republika z hlediska vývozů vepřového masa dosud ztratila. Jde o úplnou ztrátu trhu v Rusku a značné omezení trhů v Rumunsku, kde se snad situace obrací k lepšímu. Velké snížení vývozu nastalo rovněž ve směru k Maďarsku a Bulharsku. Vývoz v roce 1998 do nynějších členských států Evropské unie představoval 16% celkového objemu vývozu vepřového masa z České republiky. V roce 2002 představoval vývoz vepřového masa 1,6 % objemu celkového vývozu z České republiky do členských států Evropské unie. Pozoruhodný je poměr chlazeného a mraženého masa u dovozu a vývozu. Zatímco u dovozu převažuje maso mražené (v roce 2002 to bylo 74 % objemu dovozu, v roce 2003 se tento poměr zvýšil na 84 %) u vývozu z České republiky je mrazené vepřové maso zastoupeno v prvních čtyřech měsících roku 2003 pouze 13 % (v roce 2002 činilo 28 %).
6.3.2.2.2 Tuky Dnešní snahou šlechtitelů prasat je produkovat jedince s vysokým podílem bílkovin, ale také maso s ideálním množstvím intramuskulárního tuku a složením mastných kyselin, které nepůsobí negativně na zdraví člověka. K potravinové skupině tuků patří vepřové sádlo. Vývoj spotřeby tuků je charakterizován obecně snížením spotřeby. Růst kulminoval v roce 1990. V roce 2001 činila spotřeba 4,8 kg na l obyvatele České republiky. Množství spotřeby skrytých tuků, obsažených v různých potravinách, především v uzeninách a ,v tučném mase, se za předpokladu, že nevzrostl podíl tuků v nich obsažených, poněkud snížilo poklesem konzumu potravin živočišného původu a snížením jejich tučnosti.
206
BPU
Consulting
Pramen: Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červen 2003
Oproti této úvaze stojí za pozornost zahraniční obchod s tuky, kde zaznamenáváme zjevný nedostatek tohoto zboží na domácím trhu. V roce 2002 bylo do České republiky dovezeno rekordní množství za 91 miliónů Kč. Největším dovozce bylo Německo, které dodalo tohoto zboží v hodnotě 42 miliónů, tj. 46 %. Itálie dovezla do České republiky za 17,6 miliónu Kč a Španělsko za 13,3 milióny Kč. Tento trend pokračuje i roce 2003 (viz. „Struktura zahraničního obchodu"). Důvodem, proč dovoz tuků tak dramaticky v posledních letech vzrostl, je jednak výsledek dlouholetého šlechtění prasat s důrazem na zvyšování podílu libového masa jatečných prasat, ale i to, že tuky jsou ve stále větší míře zpracovávány do masných výrobků..
207
6.3.2.2.3 Střeva Střeva (položka CS 0504 00) se vyvážela do deseti zemí, z nichž nejvýznamnějšími bylo Německo, Polsko a Nizozemsko. Celkový objem vývozu činil 315 miliónů Kč. Přesto, že zboží této položky více dovážíme, lze konstatovat, že se vývoz z České republiky podstatně zvýšil (vývoz v roce 2001 činil 78 miliónů Kč, rovněž tak v roce předchozím). V prvních třech měsících roku 2003 se již vyvezlo za 109 miliónů Kč tohoto zboží. Naproti tomu se dovezla střeva do České republiky v roce 2002 za 650 miliónů Kč ze sedmnácti zemí, mezi nimiž jsou na prvých místech v objemu dovozu Čína, jejíž finanční objem dovozu činil 367 miliónů Kč, následovalo Rakousko (80 miliónů Kč), dále Austrálie (43 miliónů Kč) a Německo (63 miliónů Kč). Ve výčtu dovozců se objevují Chile, Uruguay, Kostarika, Čína a další. V roce 2003 se v prvním čtvrtletí vyvezla střeva do Německa v hodnotě 97 miliónů Kč, dovezla se v hodnotě 190 miliónů Kč, přičemž největším dovozcem byla Čína (98 miliónů Kč).
6.3.2.2.4 Situace na zahraničních trzích vepřového masa Podle předpovědi by měl růst obchodu s vepřovým masem pokračovat i v roce 2003. Vzhledem k tomu, že dovozy a vývozy českých producentů v oblasti komodity vepřového masa jsou orientovány převážně na oblast Evropy, jsou pro české výrobce zvláště důležité údaje z evropských zemí. Produkce vepřového masa se zvýší i v Číně, která jako největší světový producent vyprodukuje podle prognózy v roce 2003 44,10 mil.tun v mase, o 6,25 % zvýší svou produkci Rusko (na 1,70 mil.tun v mase. Zvýšení produkce nastane i v dalších zemích. Domácí spotřeba v zemích Evropské unie bude spíše stagnovat. Domácí spotřeba vepřového masa v kandidátských zemích vzrostla v roce 2002 o 1,9 % (OF1VAL, EUROSTAT). Nejvyšší nárůst je u největšího odběratele vepřového masa z České republiky, Slovenska (14,4 %). Slovensko zvýšení produkce docílí bez zvýšení stavů prasat. K největšímu poklesu produkce i stavů prasat v Evropské unii dochází průběžně v Nizozemsku. Naopak ke zvýšení produkce dochází v Irsku.
BPU
Consulting
tabulka 185: Srovnání hrubé produkce vepřového masa v zemích EU Země
Hrubá produkce vepřového masa (tis.t)
2001
Belgie Dánsko Francie Řecko Irsko Itálie Nizozemsko Německo V. Británie Španělsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko EU 15
.
2002 (odhad)
% 02/01
1 070
1 038
-3,0
1 739
1 814
+4,3
2333
2349
+2,2
146
144
-1,3
241
254
+5,6
1 330
1 391
+2,8
1 532
1 424
-7,0
3905
3987
+2,1
750
709
-5,5
3030
3105
+2,5
289
302
+4,7
469
485
+3,5
175
180
+2,7
276
287
+4,1
17347
17546
+1,1
tabulka 186:Stavy prasat v kandidátských zemích (mimo Kypr, Malty, Turecko) Země Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Česká republika Slovinsko Bulharsko Rumunsko Celkem
1998
1999
2001
2000
2002 odhad
2002/2001 v%
306
326
286
300
340
13,3
5478
5837
5335
4834
4822
-0,2
421
403
405
394
429
8,9
1 200
1 159
936
868
1 011
16,5
18498
19275
18224
16992
17494
3,0
1 809
1 651
1 562
1 488
1 489
0,1
4013
4001
3688
3594
3500
-2,6
598
592
558
604
600
-0,7
1 479
1 721
1 512
648
788
21,6
7273
5831
5848
4797
5100
6,3
41075
40796
38354
34519
35573
3,1
Pramen: OFIVAL, podle DG VI, EUROSTAT
209
BPU
Consulting
tabulka 187: Stavy prasat v zemích EU v tis. ks 1999
Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Nizozemsko Portugalsko Velká Británie Rakousko Finsko Švédsko EU 15
2000
2001
2002
% 02/01
7884
7368
6784
6595
-2,8
12014 26101 933 22015 16190 1 787 8142 13869 2341 7284 3512 1 530 2115 125717
11 695 25633 920 22760 15848 1 722 8307 13118 2300 6482 3303 1 518 1 918 122892
12686 25893 960 21 743 15136 1 741 8451 13073 2364 5845 3286 1 433 1 918 121 314
12921 26256 941 22739 15063 1 769 8333 10962 2421 5527 3382 1 487 1 962 120358
+1,9 -16,1 -2,0 +4,6 -0,5 +1,6 -1,4 -16,2 +2,4 -5,4 +2,9 +3,8 +2,3 -0,8
Pramen: OFIVAL podle Eurostatu
Pro Českou republiku je nesporný význam trhu Evropské unie, který zahrnuje v současné době 375,2 miliónu obyvatel, potencionálních spotřebitelů vepřového masa. V 15 členských státech Evropské unie žije tedy více lidí než v Ruské federaci (146,9 miliónů ) či USA (278,4 miliónů) nebo v Japonsku (126,7 miliónů).
6.3.2.2.5 Zpracovatelský průmysl červeného masa v Jihomoravském kraji Evidence kapacit zpracovatelského průmyslu v Jihomoravském kraji je k dispozici pouze ve formě vnitřní evidence pro potřeby Státní veterinární správy (SVS), vůči které jako k pověřenému orgánu státní správy mají podnikatelské subjekty v oboru zpracování živočišné produkce vykazovací povinnost ze zákona. SVS není zatím povinna poskytovat informace horizontálně příslušným orgánům krajské samosprávy a z tohoto důvodu tak nemůže v plném rozsahu učinit, neboť je nositelem obchodního tajemství soukromých podnikatelských subjektů. Dle předmětu činnosti daným stupněm finalizace se zpracovatelský průmysl červeného masa dělí na provozní jatky, bourárny a masné výrobny. Tyto typy provozů se dále dělí do velikostních kategorií na malé, velké a bez určení velikosti
210
BPU
Consulting
6.3.2.2.5.1 Jatky Rozdělení velikostních kategorií dle počtu poražených zvířat přepočtených na dobytčí jednotky (skot, koně 1 DJ= 1 ks, prasata 1 DJ= 5 ks, drůbež, brojleři 1 DJ= 150 ks) Malé – do 1000 DJ/rok Velké – nad 1000 DJ/rok Bez udání velikosti tabulka 188: Velikostní kategorie zprac. kapacit podle počtu poražených zvířat Vel. kateg. kód provozu kód závodu
IČ
název
ulice a číslo
PSČ
obec
okres V
BKJ001
BKP004
46961721
Olešnice na Mor., K.Čápek Křtěnovská č.29 a syn, s.r.o.
BKJ006
BKP013
16338080
Němčice Jatka Němčice č.33 Josef Hebelka
679 51
Němčice
BK
93327
Boskovice Školní statek SZTŠ
Hybešova č.53
680 01
Boskovice
BK
BKJ007
679 74
Olešnice na Moravě
BK V
M
M
BKJ008
BKP012
60735040
Lipovec BETAS s.r.o.
Lipovec č.14
679 15
Lipovec
BK
BKJ010
BKP018
16339258
Velké Opatovice Havlíček
Krátká č.228
679 63
Velké Opatovice
BK
25333879
ZEAS Lysice, a.s.
Družstevní č.68
679 71
Lysice
BK
25570480
Bořitov ZEPO, Bořitov č.326 družstvo
679 21
Bořitov
BK
13715372
Olešnice na Cihelna č.290 Moravě Šutera
679 74
Olešnice na Moravě
BK
Benešov ing.Milan Belatka
Benešov č.246
679 53
Benešov
BK
VÚVeL
Hudcova 70
621 32
Brno
BM
47913614
Bomas Brno, spol. s r.o.
Palackého 1-3
612 42
Brno
BM
BKJ013
BKJ014
BKP001
BKJ016
BKJ035
BKP033
72381469
BMJ002
BMP139
027162
M
M
M
V
V
M
BMJ004
M
M
BMJ005
BMP090
47913622
Meat BO spol. s Palackého 1-3 r.o.
612 42
Brno
BM
BOJ001
BOP002
44014040
MP SOFT s.r.o. U jatek 3
664 91
Ivančice
BO
25308203
Agro MONET, a.s.
664 54
Těšany
BO
V
BOJ002
M
211
BPU
Consulting V
BOJ005
BOP004
47904275
Steinhauser s.r.o.
Karasova 378
666 01
Tišnov
BO
BOJ006
BOP001
60754303
Hadač a Zapletal, s.r.o.
Na mýtě 87
665 01
Rosice u Brna
BO
BOJ022
BOP040
25560310
POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo
664 13
Nová Ves 178
BO
BVJ001
18507638
Jatky Lukš
691 23
Pohořelice
BV
BVJ004
63470381
ZVOS a.s.
693 01
Starovice
BV
BVJ006
26220733
PATRIOT spol.s.r.o.
Za drahou 17
691 45
Podivín
BV
BVJ007
60711906
ZEPRO a.s.
U luže 1
691 03
Rakvice
BV
BVJ011
25301349
JABOR spol.s.r.o.
Borkovany 206
691 75
Borkovany
BV
V
M
V Brněnská 287
M
V
M
M
-
BVJ012
BVP003
49435647
LIGA spol.s.r.o. Dolní Konec Hlohovec 194
691 43
Hlohovec
BV
BVJ025
BVP005
12315541
Řeznictví a uzenářství Vašíček
Tabačov 154
691 02
Velké Bílovice
BV
63445506
Jatka Březí Bachorec Michal
Nádražní
691 81
Březí
BV
BVJ029
M
V
M
HOJ001
HOP004
42339910
AGRO Velkomoravská KRÁSNO s.r.o. 87
695 78
Hodonín
HO
VYJ001
VYP019
047903562
Bajer a spol., spol. s r.o.
Nová 715
685 01
Bučovice
VY
VYJ003
VYP017
63481821
Rostěnice, a.s.
Rostěnice 49
682 01
Rostěnice
VY
VYJ004
VYP021
12301604
Jaroslav Bezděk Tučapy - Masna Tučapy
683 01
Tučapy
VY
VYJ006
VYP020
25304046
Bioveta a.s.
683 23
Ivanovice na Hané
VY
ZNJ002
ZNP013
49437771
Jatky Moravský Krumlov spol.s Znojemská 390 r.o.
672 01
Moravský Krumlov
ZN
ZNJ003
ZNP003
46975608
JATPEK,s.r.o.
671 02
Lesná 96
ZN
ZNJ004
ZNP001
63474077
INTRAMO ZNOJMO,spol.s Trávní Dvůr r.o.
671 68
Hrabětice
ZN
13693476
ZD Mašovice
669 02
Mašovice 154
ZN
V
M
Komenského 212
M
M
V
M
V
M ZNJ006
212
BPU
Consulting M
ZNJ007
ZNP008
62138511
Radek Konečný
671 25
Hodonice
ZN
ZNJ026
ZNP025
14645408
Krátký Petr
671 65
Borotice 125
ZN
25582160
Centrální I.P.Pavlova 5 výrobna Hostěradice a.s.
M
M ZNJ028
ZNP026
669 02
Znojmo
ZN
Pramen: IS SVS ČR
6.3.2.2.5.2 Bourárny V příloze č. 2 je uveden seznam 196 bouráren na území Jihomoravského kraje, které jsou dozorovány Státní veterinární správou. Pramen: Státní veterinární správa Rozdělení velikostních kategorií dle hmotnosti poražených zvířat. Malé – do 5 t/týden Velké – nad 5 t/týden 6.3.2.2.5.3 Masné výrobny V příloze č. 3 jsou uvedeny masné výrobny v Jihomoravském kraji, které jsou dozorovány Státní veterinární správou. Pramen: Státní veterinární správa Rozdělení velikostních kategorií dle hmotnosti poražených zvířat. Malé – do 7,5 t/týden Velké – nad 7,5 t/týden
6.3.2.2.6 Resumé k červenému masu Chovy monogastrů v Jihomoravském kraji, ať se již jedná o prasata nebo drůbež, mají své opodstatnění, a to hned z několika důvodů: • Jsou jedním z největších přirozených konzumentů vyprodukovaných obilovin pro krmné účely (např. prasata spotřebují plnou ¼ celkové obilní produkce) • V analyzovaném regionu a sousedním kraji Vysočina je dostatečná kapacita zpracovatelského průmyslu, který má perspektivu pokračovat v daném podnikatelském záměru i po vstupu do EU • Ekologické zatížení nepřekračuje normy požadované v rámci EU • Exkrementy ve formě suchého separátu nebo kejdy s biomasou lze vhodně uplatnit v rámci zvyšování úrodnosti půdy
213
BPU •
Consulting
Největší domácí konzumace v rámci stravovacích zvyklostí činí 49 % vepřového masa a 28 % drůbežího masa, což představuje stabilizující prvek.
6.3.2.3 Ovce tabulka 189: G-05. Hospodářská zvířata - ovce a berani celkem (stav k 1.3. následujícího
roku)1)
v kusech Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město Brno-venkov Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
29230
10423
8250
733
2926
2274
4624
1985
36278
12215
11685
663
3358
3588
4769
1990
32540
11 587
9596
540
3090
3433
4294
1991
23303
7273
7250
514
2533
2557
3176
1992
11708
3281
192
3055
644
1 625
1 231
1 680
1993
8938
1 929
180
2553
654
888
887
1 847
1994
6276
1 248
89
986
218
802
991
1942
1995
5389
976
71
675
232
694
880
1 861
1996
4487
868
60
781
220
633
75
1850
1997
2855
116
60
590
99
647
77
1266
1998
2846
148
59
537
103
639
155
1205
1999
2935
310
60
572
132
649
144
1 068
2000
3289
698
60
564
129
653
144
1041
2001
3587
1) v letech 1980 až 1991 stav k 1.1. následujícího roku Pramen: ČSÚ
Z výše uvedené tabulky zřetelně vyplývá, že chov ovcí je v Jihomoravském kraji v současné době zcela okrajovou záležitostí. Za určitých okolností však ve vhodných lokalitách a za optimální specializace může být perspektivní z hlediska dílčích podnikatelských záměrů (ekologická farma, agroturistika, speciální chov jehňat atd.)
6.3.2.4 Drůbež Jihomoravský kraj byl tradičně nejvýznamnějším producentem drůbeže v rámci ČR. Ještě v r. 2000 disponoval 487 halami pro drůbež s celkovou kapacitou 6 146 tis. ks, což je zdaleka největší kapacita v rámci ČR. Společně s největšími kapacitami pro výkrm prasat to dokládá nejvyšší závislost Jihomoravského kraje na produkci monogastrů. Jak bylo již uvedeno výše, znamená vysoká koncentrace výroby monogastrů vysokou citlivost a rizikovost živočišné
214
BPU
Consulting
výroby v Jihomoravském kraji, která je ještě umocněna až nesystémovým snížením stavu skotu. Z tohoto důvodu je zapotřebí se zabývat především širším stavem trhu s drůbežími produkty. 6.3.2.4.1 Situace v produkci drůbežího masa Sektor produkce drůbežího masa je specifický tím, že se v něm procesy restrukturalizace a jejich důsledky projevují v obzvlášť koncentrované podobě. Dochází zde totiž k rozporu mezi rostoucí domácí spotřebou drůbežího masa na straně jedné a vyhroceným konkurenčním bojem mezi výrobci na straně druhé. Tržní situace pro domácí producenty drůbeže byla až do r. 2001 mimořádně příznivá, a to díky postupné změně stravovacích návyků českých spotřebitelů v devadesátých letech, kdy došlo k postupnému vyrovnání s,potřeby drůbežího masa s vyspělými západními zeměmi. Ve druhé pol. devadesátých let až do r. 2001 trval také relativně příznivý vývoj drůbežích cen výrobků. V roce 2002 dosáhla spotřeba drůbežího masa 24 kg/osobu za rok. Tento rok však znamenal pro domácí producenty dramatický zlom, a to z toho důvodu, že spotřeba drůbežího masa na 1 obyvatele již dosáhla svého kulminačního bodu, srovnala se se světovou úrovní a zřejmě se nebude dále zvyšovat. Výrobní a zpracovatelské kapacity, jejichž objem rostl po celou dobu devadesátých let, tak definitivně skončily svůj extenzivní rozvoj. Stagnace spotřeby od počátku r. 2002 vyvolala tvrdou cenovou válku mezi zpracovateli drůbeže, která trvala ještě v I. pol. r. 2003 a ve svém důsledku znamenala zánik některých výrobních kapacit a další majetkovou koncentraci, což se projevilo i v Jihomoravském kraji (MSDZ PROMT v Modřicích u Brna a Drůbežářské závody Velké Pavlovice a.s.). Situace se vyostřila ještě na začátku r. 2003, kdy byl český trh s drůbežím masem zcela otevřen zahraničním dovozům. V důsledku cenové války se ceny drůbežích výrobků v r. 2002 dostaly na hranici úplných vlastních nákladů, přičemž u řady výrobků byly pod touto hranicí. Diference mezi jednotlivými rozhodujícími zpracovateli na domácím trhu jsou dány: sortimentem výrobků a mírou specializace portfoliem odběratelů a jejich rozdílnými nákupními cenami rozdíly v úrovni zpracovatelské technologie náklady na jednotku srovnatelné produkce rozdíly v úrovni přizpůsobování standardů kvality normám v EU koeficientem směnnosti Rozhodující podíl produkce drůbežího masa ve výši zhruba 62 % ovládá skupina 10 největších výrobců, a to: Jihočeská drůbež Vodňany Xaverov a.s Kostelecké uzeniny a.s. DZ Klatovy INTERGAL Vrchoviny AGF Trading IDEA Černošice Raciola Uh. Brod DIEMA Frýdek Místek MSDZ PROMT a.s.
215
BPU
Consulting
tabulka 190: Celková kapacitu shora uvedených výrobců
hodinový výkon porážky (ks) 59200
skut. denní výkon (ks) 498000
průměrná směnnost 1,2
objem porážky za r. 2002 (t ) 269821
Průměrná směnnost u jednotlivých zpracovatelů se pohybuje v rozpětí 0,4 až 2, přičemž směnnost 0,4 vykazovala IDEA Černošice, která je již v konkurzu. Lze však konstatovat, že dosažená míra využití kapacit, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje rentabilitu využití majetku bude jedním z rozhodujících faktorů konkurenceschopnosti v nadcházejícím období. Zvýšit využití kapacit na plný směnný provoz při stagnujícím odbytu na trhu znamená, že se tak může dít pouze na úkor někoho z konkurentů. Lze tedy teoreticky spočítat, že celkové kapacity porážky by se musely snížit na 65 % současného stavu. Ve skutečnosti se tento pokles rozprostře i mezi ostatní menší výrobce neuvedené v tabulce a samozásobitele. Oněch cca 35% však naznačuje, s jakou úporností konkurenční boj probíhá. Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. 3. 2001 se stavy drůbeže celkem, proti stejnému období roku 2000, zvýšily o 4,1 %. Největší nárůst byl u kuřat a to o 7,5 %. Naproti tomu stavy slepic poklesly o 0,5 %. Soupis hospodářských zvířat v roce 2002 zaznamenal změny, které nejsou srovnatelné s předchozí časovou řadou. Publikované výsledky za Českou republiku jsou bez doodhadů počtu zvířat za podlimitní jednotky („hobby aktivity" obyvatelstva). Pro srovnání uvádíme takto změněnou časovou řadu i za rok 2001. V roce 2003 došlo ke změně (soupis hospodářských zvířat je k 1. 4. kalendářního roku). V roce 2003 se stavy drůbeže snížily o 3 073 tis. kusů (o 10,3 %), stavy slepic byly vyšší o 3,0 %. tabulka 191: Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR k 1.3. daného roku (v tis. ks) Skupiny 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 4880 4754 4703 3980 3913 4060 4516 3847 4080 Kuřata na chov 8501 6429 8479 10335 10447 11 256 12349 13658 14687 Kuřata na výkrm 13358 12556 12029 12030 11 833 12280 11 902 11 739 11 677 Slepice 392 300 293 272 264 275 275 294 298 Kohouti a kapouni 409 343 27 692 640 638 614 669 723 Krůty 194 177 177 158 151 153 145 132 127 Husy 457 415 463 409 292 373 423 446 451 Kachny 28219 24947 26689 27875 27573 29035 30222 30785 32043 Drůbež celkem Pramen: ČSÚ-Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. kalendářního roku
tabulka 192: Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks) Rok
Kuřata na chov
Kuřata na výkrm
Slepice
Kohouti a kapouni
Husy
Kachny
Krůty
Drůbež celkem
2001 2002 2003
4993 5194 5964
r 15594 16564 12422
6999 6838 7044
160 158 187
29 28 34
289 279 532
799 887 670
28865 29947 26873
Pramen: ČSÚ - Soupis hospodářských zvířat
216
BPU
Consulting
STAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT- SLEPICE ke konci 2. čtvrtletí 2003 podle krajů 1 100 000 1 000 000 900 000
KUSY
800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
KRAJ
217
BPU
Consulting
tabulka 193: Počty slepic v roce 2002 podle krajů
Období: 4. čtvrtletí 2002
Tabulka Zemědělství úhrnem
v kusech
Stavy ke konci Stavy ke konci Území, Kraj a Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
předchozího
běžného
čtvrtletí
čtvrtletí
1
2
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
2 015 253 847 535 298 981 231 681 528 794 36 741 599 433 798 521 181 871 730 129 451 989 232 544 522 442
1 537 892 -477 361 830 290 -17 245 306 962 7 981 220 395 -11 286 322 505 -206 289 51 818 15 077 708 223 108 790 922 343 123 822 182 315 444 780 775 50 646 401 765 -50 224 189 771 -42 773 561 164 38 722
76,3 98,0 102,7 95,1 61,0 141,0 118,1 115,5 100,2 106,9 88,9 81,6 107,4
7 475 914
7 016 218 -459 696
93,9
Pramen: ČSÚ
218
BPU
Consulting
tabulka 194: G-06. Hospodářská zvířata - drůbež celkem (stav k 1.3. následujícího roku)
1)
v kusech Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brnoměsto
Brnovenkov
Břeclav Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
4 000 491
272 267
1 007 750
784 205
741 857
421 367
773 045
1985
3 912 129
301 578
1 082 657
654 483
777 991
447 640
647 780
1990
3 824 940
282 062
1 073137
600 842
759 996
487 642
621 261
1991
3 203 403
294 310
599 797
457 156
711 952
509 533
630 655
1992
3 028 447
251 205
40 753
662413
459 175
781 172
416 329
41 400
1993
2 069 625
271 408
16 000
339 811
354 313
446691
168 211
473 191
1994
2 539 405
239 952
16 140
450 150
518 559
501 170
313 516
499 918
1995
3 263 128
248 849
33 280
651 462
573 770
694 466
315 206
746 095
1996
2 846 044
221 739
16 140
541 924
528 131
767 029
159 526
611 555
1997
3 184 588
180 408
39 640
622 788
763 546
579 767
177 191
821 248
1998
3 488 914
153 640
39 880
489 085
745 712
944 780
195 639
920 178
1999
4 186 719
239 805
38 795
463 146
666 937
718 643
258 103
1 801 290
2000
4 715 003
256 244
37 835
545 800
643 627
996 376
386 656
1 848 465
2001
4 777 027
Pramen: ČSÚ
1) v letech 1980 až 1991 stav k 1.1. následujícího roku Do r. 2001 se chov drůbeže v rámci Jihomoravského kraje zvýšil ca o 20 % s těžištěm v bývalých okresech Znojmo a Hodonín. Zejména v mikroregionu Znojmo byl v uplynulém období vybudováno několik velkokapacitních chovů s vyspělou technologií krmení a s minimálním počtem pracovních sil (např. Agropodnik Znojmo). Původně optimistický vývoj se však zlomil v r. 2003, jak dokládá následující tabulka.
219
BPU
Consulting
tabulka 195: Počty drůbeže v roce 2003 podle krajů (stav ke konci čtvrtletí)
Období: 2. čtvrtletí 2003 v kusech
Zemědělství úhrnem
Území, Kraj a
Stavy ke konci Stavy ke konci předchozího běžného čtvrtletí čtvrtletí 1 2
Středočeský + Hl.m.Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Rozdíl (+,-)
Index v%
3
4
4 319 423 3 592 503 1 934 617 354 752 1 728 353 147 201 1 957 410 2 424 919 1 511 277 4 501 913 1 018 549 1 625 423 1 757 068
3 850 244 4 595 526 1 889 762 437 555 1 521 411 141 340 1 928 607 2 461 358 1 603 161 3 602 536 988 764 1 833 312 1 494 688
-469 179 1 003 023 -44 855 82 803 -206 942 -5 861 -28 803 36 439 91 884 -899 377 -29 785 207 889 -262 380
89,1 127,9 97,7 123,3 88,0 96,0 98,5 101,5 106,1 80,0 97,1 112,8 85,1
26 873 408
26 348 264
-525 144
98,0
Pramen: ČSU
Shora uvedená tabulka dokumentuje, že na současné nasycení trhu reagují i producenti postupným snižováním stavů drůbeže. K nejprudšímu poklesu o 20 % došlo v Jihomoravském kraji, který byl v rámci ČR nejvýznamnějším producentem, ale naopak v Jihočeském kraji a ve Zlínském kraji došlo k masivnímu nárůstu stavů na úkor Jihomoravského kraje. Projevují se tak dlouhodobé ekonomické problémy nejvýznamnějších regionálních zpracovatelů v drůbežářského průmyslu a další koncentrace zpracování drůbeže mimo Jihomoravský kraj, především do Jihočeského kraje.
Vývoj poptávky a nabídky na trhu V roce 2002 proti roku 2001 rostla produkce drůbežího masa pomalejším tempem, než tomu bylo v minulých letech. Produkce drůbežího masa se zvýšila o 1,4 % vlivem rostoucí poptávky , která vzrostla o 4,7 %. Tento růst iniciovaly hlavně nízké ceny, především kuřat. Celková domácí poptávka byla ovlivněna i výší vývozu, který proti roku 2001 výrazně vzrostl (o 28,0 %). Spotřeba drůbežího masa v roce 2002 se pohybovala na úrovni 23,9 kg/obyv./rok.
220
BPU
Consulting
Poptávka v tomto roce byla doplněna vysokým levným dovozem. Nízká úroveň cen na tuzemském trhu způsobila, že se drůbeží maso stalo nejlevnějším masem na tuzemském trhu. tabulka 196: Výroby a spotřeby drůbežího masa (tis. t ž. hm.) Ukazatel
Rok 1998
Počáteční zásoba Produkce Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba Podíl dovoz/spotřeba (%)
5,0 241,0 16,1 246,0 8,1 8,0 6,5
1999 8,0 273,0 18,8 278,5 6,3 15,0 6,8
2000 15,0 294,0 21,6 307,0 9,6 14,0 7,0
2001 14,0 312,5 20,4 320,0 12,5 14,4 6,4
2002 14,4 317,0 26,0 335,0 16,0 6,4 7,8
2003* 6,4 325,0 24,0 335,0 16,0 4,4 7,2
Pramen: ČSÚ - Výsledky živočišné výroby, Celní statistika, VÚZE a A/Ze ČR, rezortní statistika Poznámka: * Odhad MZe - údaje včetně samozásobení
Očekávaná produkce v roce 2003 by se měla zvýšit proti roku 2002 o 2,5 %. Úroveň spotřeby by měla stagnovat na úrovni cca 24 kg/obyv./rok vzhledem k nasycenosti trhu s drůbežím masem protože není možné spotřebu donekonečna zvyšovat, když se očekává v letošním roce i zvýšení spotřeby vepřového masa, které tvoří největší část z celkové spotřeby masa na obyvatele. I přes změny stravovacích návyků za posledních 10 let, zůstává vepřové maso tradičně nejvýznamnějším masem ve spotřebě obyvatel. Vývoz drůbežího masa v roce 2003 by měl zůstat na poměrně vysoké úrovni vývozu 2002 (i když není vyčerpaná vývozní kvóta v rámci tzv. dvounulové varianty) vzhledem k velmi nízkým cenám, jejichž pokles pokračuje i začátkem tohoto roku. Snahou výrobců a zpracovatelů drůbežího masa by také mělo být snížení objemu dovozu roku 2002 a tím uplatnit větší podíl produkce na tuzemském trhu.
6.3.2.4.2 Zpracovatelský průmysl drůbežího masa V rámci Jihomoravského kraje dle SVVS jsou evidovány následující jatky, výrobny a porcovny. Pramen: IS VS ČR
6.3.2.4.2.1 Jatky Dle kategorizace SVS se dělí na: velké – nad 150 tis. ks zpracovaných brojlerů ze rok malé - do 150 tis. ks zpracovaných brojlerů ze rok
221
BPU
Consulting
obec
Vel. okres kat.
tabulka 197: Jatky v Jihomoravském kraji
kód provozu BKJ034
IS SVS ČR kód závodu
identifikace provozu IČ
název Kunštát BKP037 72381469 ing.Milan Belatka
ulice a číslo
MSDZ Chrlická 522 PROMT a.s.
BOJ008
BOP006 47676035
BVJ028
Velkopavlovic ké BVP001 25584031 Tovární 3 drůbežářské závody a.s.
HOJ007
HOP003 26185610
ZNJ030
ZNP026
AGFTRADIN Velkomoravs G, a.s. ká 3929
Centrální výrobna 25582160 Hostěradice a.s.
PSČ
679 72 Kunštát
BK
M
664 42 Modřice
BO
V
BV
V
695 78 Hodonín
HO
M
669 02 Znojmo
ZN
M
691 06
I.P.Pavlova 5
Velké Pavlovice
Pramen: IS SVS ČR
6.3.2.4.2.2 Porcovny Dle kategorizace SVS se dělí na: velké – nad 3 t zpracovaných výrobků za týden malé - do 3 t zpracovaných výrobků za týden tabulka 198: Porcovny v Jihomoravském kraji identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR
PSČ
obec
okres
Vel. Kat.
Kunštát
679 72
Kunštát
BK
M
BK0314
Olešnice na Moravě BKP031 13715372 Řeznictví uzenářství Šutera
Cihelna č.290
679 74
Olešnic e na Moravě
BK
M
BM0107
BMP020 62584821 Carrefour
Vídeňská
639 00
Brno
BM
M
kód provozu kód závodu BK0310
IČ
název Kunštát BKP037 72381469 ing.Milan Belatka
ulice a číslo
222
BPU
Consulting
BM0339
BMP011 69754110
Brodecký Miroslav
Bubeníčkov a 26
615 00
Brno
BM
M
BM0439
BMP076 16193938
Meinl Julius 520
Kosmova 1
612 00
Brno
BM
M
BM0478
BMP120 25515578 Foglkvelb, s.r.o. Cejl 63
602 00
Brno
BM
M
BM0494
BMP057 47913614 Bomas s.r.o
Palackého 1-3
612 00
Brno
BM
M
BM0758
BMP132 60722932 Zelenka s.r.o.
Loosova 1
638 00
Brno
BM
V
BM0779
BMP018 15554384 Vepřek Jan
Minská 28
616 00
Brno
BM
M
BM0829
BMP128 44132166 Velma
Mendlovo nám.15
603 00
Brno
BM
M
BM0848
BMP140 40448355
Selská 81
614 00
Brno
BM
V
Soudní 7
602 00
Brno
BM
M
664 42
Modřice
BO
V
691 06
Velké Pavlovic
BV
V
691 06
Velké Pavlovic
BV
M
695 87
Hodonín
HO
M
671 72
Miroslav
ZN
M
669 02
Znojmo
ZN
M
669 02
Znojmo
ZN
M
BM0850
Ing. Jindřich Vokoun
64476812 Sikora René
BV0223
MSDZ PROMT Chrlická 522 a.s. Velkopavlovick BVP001 25584031 é drůbežářské Tovární 3 á d 40384314 Stanislav Kotlár Bezručova
HO0001
HOP003 26185610
ZN0356
ZNP030 26240009 MASIKO, s.r.o.
BO0002 BV0222
ZN0367 ZN0370
BOP006 47676035
AGFTRADING, Velkomorav a.s. ská 3929 Havlíčkova 1163
Centrální I.P.Pavlova ZNP026 25582160 výrobna 5 H tě di BILLA spol. s ZNP020 00685976 Pražská 72 r.o., filiálka 604
Pramen: IS SVS ČR
223
BPU
Consulting
6.3.2.4.2.3 Výrobny Dle kategorizace SVS se dělí na: velké – nad 7,5 t zpracovaných výrobků za týden malé - do 7,5 t zpracovaných výrobků za týden tabulka 199: Výrobny masných výrobků v Jihomoravském kraji
IS SVS ČR kód provozu
IS SVS ČR kód závodu
IČ
název
činnost
identifikac e provozu ulice a číslo PSČ
Pamětice Pavel BK0271 BKP017 13715381 Růžička mistr řeznický a uzenářský
tepelně opracované Pamětice masné č.76 výrobky
BM0490 BMP057 47913614 Bomas s.r.o
výroba drůbežích výrobků
obec
BK
M
Palackého 612 00 Brno 1-3
BM
M
výroba K Maso spol. drůbežích Věstonická BM0521 BMP077 60725192 628 00 Brno mas.výrobk 12 s r.o. ů
BM
M
výroba drůbežích U vlečky 5 617 00 Brno mas.výrobk ů
BM
V
BM
M
BO
V
Sobotovice BO 175
V
Nám. Míru Židlochovic 667 01 BO 26 e
M
BM0522 BMP101 25314033 Noss, s.r.o.
výroba Steinhauser drůbežích BM0653 BMP117 60704390 Jaromír s.r.o. masných výrobků
Mojmírovo 612 00 Brno nám.20
výroba drůbežích Chrlická MSDZ BO0023 BOP006 47676035 PROMT a.s. mas.výrobk 522 ů BO0260 BOP033 25560859
W - mark s.r.o.
BO0279 BOP015 12454656
Janíček a Čupa
výroba masných výrobků
679 36 Vanovice
okre Vel. s Kat.
664 42 Modřice
664 67
Pramen: IS SVS ČR
224
BPU
Consulting
6.3.2.4.3 Vejce tabulka 200: Bilance výroby a spotřeby vajec (mil. ks) 1993
Ukazatel
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Výroba
3400
2999
3047
2948
3.322,0
3.600,0
3.307,0
3 064,0
z toho: samozásobení
1 700
952
1 155
1 145
1 .586,0
1.620,0
1 .594,0
1 567,0
Dovoz
-
-
48
57
51,3
43,2
26,0
68,0
Vývoz
200
-
165
180
128,0
83,4
127,5
59,0
Spotřeba
3200
2943
3001
2825
3.245,3
3.559,8
3.205,5
3 073,0
Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, MZe
VÝROBA A PRODEJ VAJEC 2. čtvrtletí 2003 podle krajů
90 000 80 000
TIS. KUSŮ
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
Prod ej
KRAJ
Pramen: ČSÚ
225
BPU
Consulting
tabulka 201: Prognóza bilance výroby a spotřeby vajec v roce 2003 a bilance 2001 a 2002
(mil. ks) Výroba
z toho samoz.
Dovoz
Vývoz
Spotřeba
2001
3 190
1 658
45,8
60,6
3 174,2
2002
3 150
1 321
64,3
140,7
3 073,6
2003*
3 000
1 200
40,0
110,0
2 930,0
Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže
Poznámka: * Odhad MZe a VÚZE
Koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks. V roce 2002 se ukazatele bilance přiblížily úrovni roku 1995.. Proti roku 2001 výroba vajec klesla o 1,3 %, spotřeba se snížila o 3,2 % a výrazně se zvýšilo kladné saldo zahraničního obchodu. Vyšší vývozy iniciovaly nízké ceny vajec v roce 2002. Spotřeba v tomto roce by se měla pohybovat na úrovni 297 kusů/obyv/rok. V roce 2003 se očekává další pokles výroby vajec o necelých 5,0 %, spotřeba by se měla snížit na úroveň 283 kusů/obyv/rok. Snahou výrobců vajec je zachovat vysoce kladné saldo zahraničního obchodu a tím oživit ceny vajec, které se v minulém roce pohybovaly pod hranicí rentability. Postupné snižování spotřeby vajec na obyvatele a rok je také vlivem srovnávání spotřeby na úroveň běžnou ve vyspělých zemích, kde je spotřeba vajec na obyvatele na nižší úrovni. Na druhou stranu je fakt, že vejce patří při současných cenách k nejlevnějším zdrojům živočišné bílkoviny na tuzemském trhu. 6.3.2.4.3.1 Cenový vývoj vajec Pramen: Situační a výhledová zpráva, MZe a VÚZE
V roce 2002 pokračovaly v poklesu ceny zemědělských výrobců vajec vlivem dostatečné tuzemské nabídky a vysokého dovozu (především v prvním čtvrtletí tohoto roku) za ceny, které se pohybovaly hluboko pod hranicí rentability. Dovozní cena zajedno vejce byla za první pololetí roku 2002 1,21 Kč. Ceny zemědělských výrobců vajec klesaly až do měsíce srpna, kdy se vlivem výrazně nižších dovozů podařilo tento pokles zastavit. Od září se začaly ceny mírně oživovat, ale v říjnu stagnují. Za poslední dva měsíce roku 2002 ceny vzrostly až na 1,67 Kč/kus (prosinec). Průměr roku byl 1,58 Kč/kus a tak se přiblížil roku 1994. V roce 2003 (1. Q.) vlivem vyrovnávání nabídky s poptávkou (sice je nižší spotřeba, ale zůstává poměrně vysoký vývoz) se ceny zemědělských výrobců vajec oživily až na 1,62 Kč/kus. V dalším období se předpokládá oživení cen až o 14,0 %. Vývoj spotřebitelských cen vajec v roce 2002 měl odlišný charakter než v roce 2001. Od začátku roku spotřebitelské ceny vajec klesají a jsou hluboko pod úrovní roku 2001. V prosinci se sice oživily, ale pouze o 1,3 %. Na roční pokles cen měla vliv dostatečná nabídka doplněná začátkem roku vysokým levným dovozem a také tlačení ceny dolů velkými obchodními řetězci. V roce 2003 zatím pokračuje trend cen nastolený v roce 2002. To svědčí o předpokladu, že při uvažované nabídce a poměrně slušné úrovni vývozů se bude výrazně snižovat spotřeba vajec. Do konce roku očekáváme mírné oživení ceny, ale jen na takové úrovni, aby vývozci mohli tuzemská vejce uplatnit na zahraničních trzích.
226
BPU
Consulting
tabulka 202: Spotřebitelské ceny tříděných vajec (Kč/ks) Rok
Měsíc l.
II.
III.
1993
2,10
2,05
1,96
1994
3,02
2,51
2,24
1995
2,52
2,36
2,22
1996
2,11
2,14
2,38
1997
2,98
3,00
1998
2,98
2,98
1999
2,52
2000
2,69
2001
IV.
Průměr
V.
VI.
VII.
1,89
1,81
1,69
1,61
^2,12
2,03
1,89
1,83
2,04
1,90
1,76
2,79
2,55
2,36
2,98
2,96
2,82
2,92
2,82
2,74
2,43
2,28
2,15
2,72
2,78
2,76
2,88
2,91
2,92
2002
2,66
2,63
2003
2,32
2,27
Vlil.
IX.
X.
XI.
XII.
1,73
1,90
2,00
2,07
2,55
1,95
1,85
1,92
2,16
2,38
2,52
2,21
1,66
1,62
1,67
1,81
1,93
2,04
1,96
2,17
2,23
2,38
2,66
2,82
2,93
2,46
2,63
2,54
2,56
2,58
2,59
2,72
2,86
2,77
2,59
2,52
2,53
2,54
2,54
2,55
2,53
2,68
2,09
2,00
1,98
1,96
1,98
2,08
2,31
2,56
2,20
2,75
2,70
2,65
2,67
2,76
2,82
2,86
2,89
2,75
2,90
2,84
2,78
2,68
2,70
2,66
2,66
2,65
2,64
2,77
2,53
2,52
2,47
2,40
2,23
2,24
2,20
2,22
2,28
2,31
2,39
2,24
2,22
Pramen: Měsíční ceny ČSÚ
Ceny tříděných vajec
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
roky CZV tříděných vajec -»- SC tříděných vajec
227
BPU
Consulting
6.3.2.4.3.2 Zahraniční obchod s drůbežími produkty V roce 2002 je vývoj zahraničního obchodu s drůbežím masem odlišný. Do konce července jsou výrazně vyšší dovozy drůbežího masa proti stejnému období roku 2001 (začátkem roku byla vyčerpaná smluvní celní kvóta), dále byly vyčerpané kvóty v rámci tzv. dvounulové varianty a preferenční kvóty s Maďarskem na krůty a kachny. Dovoz drůbežího masa v roce 2002 stoupl proti roku 2001 o 27,4 %. Dne 11. července 2002 vstoupilo v platnost Nařízení vlády, kterým se stanovilo dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002. Toto Nařízení vstoupilo v platnost po dovozu 10 516 tun kuřecího masa, toto množství představuje spouštěcí úroveň na možnost zavedení dodatkového cla. Na základě tohoto nařízení se vysoké dovozy drůbežího masa zastavily až v měsíci srpnu. V září byl pokles dovozu ještě výraznější, ovšem v říjnu a listopadu se opět dovoz mírně zvýšil vlivem dovozu některých výrobků na obohacení vánočního trhu. V posledním měsíci rokuje dovoz drůbežího masa tradičně na nízké úrovni. V roce 2003 se očekává snížení dovozů drůbežího masa zhruba o 8,0 %. tabulka 203: Dovoz drůbežího masa (tuny) 1996 1997 1994 1995 Období
1998
1999
2000
2001
Leden
107
260
790
3542
1 641
661
1 429
1 196
Únor
244
490
833
1 747
1 209
689
1 773
976
Březen
266
778
1 323
1 513
1 410
1 048
2390
1 814
Duben
129
502
1 244
1 641
921
2302
571
1 039
Květen
152
282
1 350
1427
991
1 047
773
1 105
Červen
153
439
1 124
1 539
895
886
728
1 358
Červenec
520
533
1 192
622
404
2219
1 071
2198
Srpen
556
783
678
652
501
457
2719
1 938
Záři
338
917
791
763
780
675
863
1403
Říjen
446
1 311
1 308
865
974
1 751
1 261
1 100
Listopad
854
1 365
1 780
1 015
1 099
1 138
1 558
1 106
Prosinec
1 009
915
1 135
1 312
1 017
1 223
1 130
433
4823
8587
13548
16641
11842
14097
16266
15675
Rok celkem
Pramen: Celní statistika
228
BPU
Consulting
tabulka 204: Země s největším podílem na dovozu drůbežího masa do ČR Kategorie
Země
Tuny
Země
Tuny
Země
Tuny
Drůb. maso celkem
Brazílie
4265
Dánsko
1 284
Francie
946
z toho: kuřata
Brazílie
3959
Dánsko
1 262
Slovensko
533
krůty
Maďarsko
417
Francie
298
Brazílie
72
kachny
Maďarsko
332
Francie
298
Polsko
60
Pramen: Celní statistika
tabulka 205: Vývoz drůbežího masa (tuny) 1995 1996 1994 Období
1997
1998
1999
2000
2001
Leden
350
200
345
182
266
192
337
784
Únor
302
199
441
370
197
252
595
894
Březen
543
450
455
324
390
272
762
869
Duben
364
322
512
287
227
230
593
749
Květen
416
481
560
294
283
332
638
753
Červen
416
623
512
321
419
430
623
775
Červenec
240
441
269
308
182
380
505
472
Srpen
334
457
274
362
171
513
493
635
Záři
421
682
308
550
167
489
427
780
Říjen
442
497
293
332
177
433
839
888
Listopad
845
525
315
322
285
470
957
930
Prosinec
300
368
199
199
294
479
710
813
4 973
5 245
4 483
3 851
3 058
4 473
7 479
9 341
Rok celkem
Pramen: Celní statistika
229
BPU
Consulting
tabulka 206: Země s největším podílem vývozu drůbežího masa z ČR Kategorie
Země
Tuny
Země
Tuny
Země
Tuny
Drůb. maso celkem
Slovensko
1 997
Německo
562
Nizozemsko
145
z toho: kuřata
Slovensko
1 541
Německo
448
Nizozemsko
40
krůty
Slovensko
106
Německo
73
kachny
Slovensko
357 Nizozemsko 18
- -
-
-
Pramen: Celní statistika
Dovoz a vývoz vajec Celkový roční dovoz vajec byl v roce 2002 o 40,4 % vyšší než v roce 2001. V roce 2002 byl v prvním čtvrtletí zaznamenán zvýšený dovoz konzumních vajec a to především z Litvy za nižší ceny, než jsou v ČR (dovozní cena za pololetí byla 1,22 Kč/kus, což je hluboko pod cenou zemědělských výrobců vajec v tuzemsku). Začátkem druhého čtvrtletí se vyšší dovozy konzumních vajec ustálily a snížily se na obvyklou úroveň. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí vlivem dostatečné tuzemské nabídky se dovozy vajec ještě snížily. V roce 2003 se v prvním čtvrtletí proti stejnému období vysoký dovoz zastavil a do konce roku se neočekávají žádné vysoké dovozy. tabulka 207: Produkce a spotřeba drůbežího masa v zemích SVE
1000 t Produkce
Spotřeba
2001
2002
2002
2001
7
8
19
20
422
430
265
270
8
8
23
25
21
22
35
37
Polsko
600
616
585
586
Slovenská republika
100
102
92
94
Česká republika
212
215
214
216
Slovinsko
54
54
49
50
Bulharsko
106
113
118
124
Rumunsko
273
279
290
297
1 803
1 847
1 690
1719
Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva
CELKEM 10 zemí SVÉ
Pramen: OFIVAL podle Evropské komise DG VI, EUROSTAT
Poznámka: rok 2002 odhad, SVE - střední a východní Evropa - kandidátské země
230
BPU
Consulting
6.3.2.5 Ryby Jihomoravský kraj má třetí největší výměru vodních ploch v ČR (14 837 ha) za krajem Jihočeským (43 455 ha) a krajem Středočeským (20 645 ha). Mělo by to charakterizovat jeho potenciál v produkci sladkovodních ryb. Rybníkářství představuje racionální obhospodařování zejména uměle vybudovaných vodních ploch. Produkčně orientované rybníkářství patří v podmínkách České republiky mezi odvětví s dlouholetou tradicí a značným rozsahem exportní angažovanosti. V důsledku působení přírodních podmínek a biologického charakteru chovu ryb se veškeré zásahy realizované v jednom roce promítají do následujících vegetačních období. V klasickém chovu kapra, který představuje kolem 90 % celkové produkce ryb v rybnících, se hospodářské zásahy soustřeďují přednostně na optimalizaci vodního prostředí (rozvoj přirozené potravy, vyvážený poměr živin, meliorační zásahy). Hospodaření na rybnících je limitováno podmínkami pro užívání povrchových vod k chovu ryb, přičemž úroveň produkce závisí především na využívání přirozené potravy v kombinaci se zásahy šetrnými k okolnímu prostředí. Produkce tržních ryb dosáhla v roce 2001 celkem 20 098 tun, což představuje proti roku 2000, kdy činila 19 475 tun, zvýšení o 3,2 %. Prodej živých ryb v tuzemsku byl v roce 2001 celkem 7802 tun, zatímco export se zvýšil o 773 tun na 9985 tun, tj. o 8,4 %. Objem zpracovaných ryb se meziročně poněkud snížil na 2097 tun. V roce 2002 se předpokládala produkce tržních ryb zhruba na úrovni loňské skutečnosti, ale v důsledku srpnových povodní, vlivem obtíží při výlovech rybníků (přetrvávající deště) a obav z předčasného příchodu mrazů je výsledek značně nejistý. Z tradice chovu českého kapra spolu s uznávanou kvalitou tohoto produktu vyplývají obchodní úspěchy při vývozu na zahraniční trhy. Export živého kapra je orientován do mnoha evropských zemí a jeho podíl na tržní produkci ryb se stabilně pohybuje okolo 50 %. Kapr je produkován s využitím přirozené potravy doplněné přikrmováním obilovinami. Výsledkem je kvalitní rybí maso, které se přibližuje požadavkům na bioprodukty. V souvislosti s rozšiřováním Evropské unie je rovněž vyhodnocována připravenost České republiky na vstup do Společenství, zejména v oblasti rezortní politiky na úseku rybářství. Společná rybářská politika (Common Fisheries Policy) zahrnuje především organizační struktury společného trhu, zásady strukturální politiky, dohody s třetími zeměmi, péči o zachování zdrojů ryb a vědecký výzkum na podporu těchto aktivit.
6.3.2.5.1
Základní ukazatele výroby ryb
Roční produkce tržních ryb se v posledních třech letech pohybovala v rozpětí 19-20 tisíc tun. V minulosti, především jako důsledek transformačního procesu a liberalizace cen potravin, se v produkci ryb projevovaly výkyvy (z maxima 20,8 tisíc tun v roce 1992 na 17,2 tisíce tun v roce 1997). Objem výlovu ryb je ovlivňován rovněž možnostmi prodeje ryb na domácím a zahraničním trhu.
231
BPU
Consulting
tabulka 208: Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem
(tis. tun živé hmotnosti) Rok
Užití
Produkce tržních ryb.*
Prodej živých ryb v tuzemsku
Ryby určené pro zpracování
Export živých ryb
1990
19,3
9,1
3,8
2,7
1991
18,7
9,1
2,2
4,6
1992
20,8
9,9
2,3
5,6
1993
20,1
9,2
1,6
9,3
1994
18,7
9,4
1,6
8,4
1995
18,7
9,7
1,7
7,8
1996
18,2
8,5
1,9
8,2
1997
17,6
7,6
1,4
7,0
1998
17,2
7,5
1,6
8,8
1999
18,8
8,5
1,8
8,0
2000
19,5
8,5
2,1
9,2
2001
20,1
7,8
2,1
10,0
Pramen: Rybářské sdružení České republiky
Poznámka: *) Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), objem importovaných tržních ryb a ztráty, což představuje celkovou bilanci.
V České republice bylo v r. 2001 vyprodukováno chovem 20 098 tun sladkovodních tržních ryb. Meziročně bylo dosaženo vyšší produkce tržních ryb o 623 tun ( nárůst o 3,2 %). Tím došlo k vyrovnání výsledku ve výlovu ryb v roce 1993. Pouze v roce 1992 byl výlov tržních ryb v České republice vyšší (20,8 tisíce tun). Za celou republiku činil průměrný výnos 464 kg ryb z hektaru rybníka. K pronikavému zvýšení došlo u býložravých ryb (o 62 %), výlov kapra vzrostl meziročně téměř o 2 %. Produkce lososovitých ryb skončila o více než 2 % pod úrovní roku 2000. Pokles byl zaznamenán u dravých ryb (zhruba o 6 %), úroveň výlovu síhovitých ryb byla kritická. Obdobně je možno se vyjádřit k výlovu lína. Přehled o užití tržních ryb v roce 2001 je charakterizován skutečností, že navzdory vyššímu výlovu ryb včetně dominantních kaprů (87 %) se nepodařilo zvýšit tuzemskou spotřebu živých ryb ani množství zpracovaných ryb. Na domácím trhu se prodalo 7,8 tisíce tun, což představuje snížení o 713 tun proti předcházejícímu roku. Při stejném objemu zpracovaných ryb (2,1 tisíce tun) se pouze vlivem nižšího exportu výrobků z ryb dostalo do vnitřního trhu nepříliš větší množství (o 124 tun v živé hmotnosti). V České republice se v roce 2001 spotřeba chovem získaných sladkovodních ryb snížila na 0,93 kg/osobu, a to v živé hmotnosti. Představu o celkové konzumaci sladkovodních ryb možno doplnit tím, že výlov na udici činil vloni za celou republiku 4646 tun, když nebyl zaznamenán meziročně téměř žádný rozdíl (pokles 8 tun). Vyšší tržní produkce sladkovodních ryb našla uplatnění v zahraničí, a to v objemu téměř 10 tisíc tun standardně sledovaných druhů ryb, což představuje dosud nejvyšší vyvezené množství. Na odběrech se největší měrou promítly dodávky do Německa, Polska, na Slovensko, do Belgie, Rakouska, Jugoslávie, Maďarska, Itálie a Francie.
232
BPU
Consulting
6.3.2.5.2 Spotřeba rybího masa tabulka 209: Spotřeba ryb v kg/obyv/rok Druh
1989
1990
1991
1992J
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Ryby celkem
6,0
5,4
3,8
4,6
4,5
4,8
4,9
5,2
5,5
5,3
5,2
5,3
z toho: sladkovodní
1,2
1,2
1,1
1,1
1,1
1,1
1,1
1,0
0,9
0,9
1,0
1,0
Pramen: ČSÚ, Rybářské sdružení České republiky
tabulka 210: Spotřeba ryb v kg/obyv/rok Druh
2001
2002
Ryby celkem
5,4
5,4
z toho: sladkovodní
0,9
0,9
Pramen: ČSÚ, Rybářské sdružení České republiky Poznámka: rok 2002 - odhad
Spotřeba sladkovodních ryb v ČR je stále na velmi nízké úrovni. Největší část spotřeby je orientována na období vánočních a velikonočních svátků. Celková spotřeba ryb mírně překračuje 5 kg/obyv./rok. Důvodem vyšší spotřeby mořských ryb je pestřejší sortiment výrobků z nich vyráběných a někdy i nižší cenová hladina než u ryb sladkovodních. Průměrná celosvětová spotřeba ryb je 16 kg/obyv./rok, v zemích Evropské unie 11 kg ryb. Vyplývá z toho, že výrobci ryb v ČR mají ještě značný růstový potenciál, jak dokládá následující tabulka. tabulka 211: Ryby živé celní položka 0301 (tuny) Období
Dovoz
Celkem
Vývoz
z toho kapr
Celkem
Saldo
z toho kapr
Průměrná dovozní cena Kč/rok
Průměrná vývozní cena Kč/rok
Celkem
Celkem
z toho kapr
z toho kapr
1996
465
128
8487
7361
8022
74,07
48,07
75,99
42,69
1997
359
93
7201
5961
6842
88,14
63,45
105,33
63,58
1998
555
181
8519
7395
7964
78,34
62,41
96,29
53,14
1999
426
34
7833
6810
7407
82,32
59,00
99,34
49,94
2000
432
37
9293
8128
8861
95,16
47,31
85,23
38,85
2001
396
39
10134
8720
9738
108,84
50,14
90,90
46,59
2002
367
60
4685
4241
4318
113,58
66,44
120,07
48,65
Pramen: Celní statistika
Celní statistika: rok 2002 - leden - září
233
BPU
Consulting
Rezervy jsou zejména v marketingové činnosti, která by se měla soustředit na zdůraznění dietní výživové hodnoty rybího masa a preferenci výroby ryb ve zdravotně nezávadných vodách. 6.3.2.5.3 Chov a produkce ryb v Jihomoravském kraji Jediným významným producentem ryb v Jihomoravském kraji je Rybníkářství Pohořelice, akciová společnost. Hospodaří na 1614 ha rybníků, z toho 1241 ha je vlastních a 373 ha pronajatých. Dále rybářsky obhospodařuje Věstonickou nádrž jako revír Dyje 6. Rybníky jsou v působnosti 13. pověřených obcí hlavně na Břeclavsku a Znojemsku. Vzhledem k příznivým klimatickým a půdním podmínkám se firma řadí mezi přední producenty ryb v rámci ČR. Roční výlov tržních ryb je 1300 - 1400 tun. Kromě kapra, který představuje cca 85% celkové výroby, jsou chováni tolstolobici, amuři, líni, candáti, štiky, sumci, okrajově se zabýváme chovem jesenů, KOI kaprů, karasů obecných, bolenů, plotic, perlínů. Snahou firmy je rozšíření chovu reofilních ryb - parma, mřenka, ostroretka, střevle. Jsou to většinou chráněné druhy ryb. Kromě výroby ryb se a.s. zabývá i obchodem s rybami. Dodává ryby nejen do obchodní sítě, ale i velkoodběratelům, kteří ryby dál distribuují. Zhruba 40% produkce je exportováno do zahraničí. Objemem výnosů (150 mil. Kč) se řadí mezi menší střední firmy. Kolem 20 procent z objemu výlovu tržních ryb firma zpracovává (cca 250 t) ve vlastní zpracovně, která splňuje náročné podmínky pro možnost vývozu výrobků do zemí EU. Výrobky z produkovaných sladkovodních ryb jsou dodávány ve třech základních formách – čerstvá chlazená, mražená a uzená. V rámci těchto tří skupin se výrobky dále člení podle druhu zpracované ryby, způsobu porcování, balení apod. Nabídkový ceník zpracovny tak obsahuje v průměru 90 položek. Mimo sezónu jarních a podzimních výlovů je nabídka zúžena o některé výrobky ze štiky, candáta a amura. Převážnou část výrobků (cca 80%) odebírají supermarkety (hlavně na území Moravy. Cenová politika obchodních řetězců bohužel nepřispívá ke zvýšení konzumace ryb, která je v naší republice na výrazně nejnižší úrovni v Evropě. 6.3.2.5.4 Chov ryb v EU Chovu ryb jako disciplině nejdynamičtěji rostoucí v zemědělském sektoru se perspektivně přikládá mimořádný význam. Svědčí o tom i pozornost, která se chovu ryb dostala na všech úrovních evropských struktur. Vedle samotné EU vydal řadu podpůrných materiálů a ustavil specifické pracovní orgány, orientované na problémy kolem chovu ryb, i Evropský parlament. Komise ES vypracovala a Evropskému parlamentu v nedávné době postoupila k dalším krokům obsažný materiál, vztahující se k strategii udržitelného rozvoje evropského chovu ryb. V něm hodnotí aspekty zvyšující se produkce ryb, narůstající konkurenci ve využívání vhodných vod, analyzuje rozvoj trhu ryb, předkládá řešení dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace v sektoru produkčního rybářství a spolu s tím i principy řízení chovu ryb formou přijatého kodexu, ale také stanovuje potravinovou bezpečnost produktů z chovu ryb směrem ke konzumentské veřejnosti, posuzuje kritéria zdravotního stavu samotných ryb, hodnotí aktivity zacílené na prosazování „péče" (welfare) o chované ryby či aspekty životního prostředí ve vztahu k produkčnímu rybářství.
234
BPU
Consulting
V této souvislosti proběhlo začátkem října 2002 tzv. slyšení EP, které hodnotilo situaci a výhled evropského chovu ryb. V něm byli členové EP členskými státy EU i kandidátskými zeměmi vyzváni, aby tomuto sektoru dali svou plnou politickou a ekonomickou podporu. Slyšení ukázalo, že udržitelný chov ryb naplňuje politiku rozvoje, zajišťující aby budoucí generace zdědily odpovědný a ziskový sektor pracující v souladu s životním prostředím. Na pozadí celoevropské produkce, mající roční hodnotu kolem 2,5 miliardy EUR, a rozhodných kroků v chovu tradičních i nových druhů ryb slyšení EP ukázalo, že chov ryb hraje významnou a navíc stále se zvyšující roli v pozitivní změně evropského deficitu v přímých dodávkách ryb (z lovu) a přispívá k posílení zdraví spotřebitelů evropského společenství. Význam chovu ryb a jeho perspektiva je dána v současné době 13 podpůrnými a dotačními tituly platnými pro r. 2003. 6.3.2.5.5 Zpracovatelský průmysl ryb Počet zpracovatelských provozů se v rámci sdružení ustálil na 12. Povolení k vývozu vyráběného sortimentu do zemí Evropské unie má 5 zpracoven, které patří členům Rybářského sdružení ČR. Zpracováním sladkovodních ryb s celoročním provozem se zabývají ještě 2 další firmy. Dochází ke specializaci v sortimentu výrobků z ryb. Orientace na vyšší podíl zpracovaných ryb nepřináší problémy v technologickém řešení, ale na úseku zpracování naráží na nižší ziskovost. V úvahu je nutno brát též sílící konkurenční prostředí v prodejní síti obchodních řetězců. Z množství ryb, které bylo v loňském roce na tuzemském trhu i do zahraničí prodáno představovaly zpracované ryby téměř 11 %.
235
BPU
Consulting
tabulka 212: Zpracovatelské kapacity ryb podle SVS
IS SVS ČR kód kód provozu závodu BO0342
Frigoprima zpracovna Pod 00209830 Mikulov mořských nádražím s.r.o. ryb 607
BV0047
HO0454
identifikace provozu ulice a IČ název činnost číslo PSČ obec okres marinování ryb, výroba 25596209 JoPe s.r.o. 664 57 Měnín 52 BO lahůdek z ryb
HOP031 46219285
Bratislavská Jan skladování 3 Varmuža
692 01 Mikulov
BV
695 01 Hodonín
HO
Pramen: IS SVS ČR
6.3.2.6 Krmivářský průmysl Krmivářství je pátým nejvýznamnějším oborem v rámci potravinářského průmyslu v rámci ČR, neboť na vstupu výrazně ovlivňuje živočišnou výrobu až do výstupního produktu. Z toho důvodu je role krmivářství zcela nezastupitelná. 6.3.2.6.1 Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí Nejvýznamnější surovinou pro výrobu krmných směsí jsou obiloviny, zhruba 65 % z krmných surovin. Obiloviny jsou pak tvořeny z 62 % pšenicí, 22 % ječmenem, l % ovsem, 3 % žitem a triticale, 11 % kukuřicí a l % ostatními obilovinami. U obilovin byl oproti roku 1999 zaznamenán v roce 2000 pokles o 5 3411 ( 0,2 %), ale v roce 2001 nárůst o 118 181 t (5,6 %). V roce 2002 bylo spotřebováno do krmných směsí 2 139,748 tis. tun obilovin, což je meziroční pokles o 78 931 tun ( 3,6 %) Pokles oproti roku 1999 byl pak sledován u luštěnin a to u obou let, v roce 2000 o 4 687 t (19,7 %), v roce 2001 o 6 101 t ( 25,7 %). V roce 2002 byl pokles spotřeby luštěnin o 285 tun (1,6 %) oproti roku 2001. U mlýnských krmných surovin byl oproti roku 1999 zjištěn v roce 2000 pokles o 18 0001 ( 8,5 %), v roce 2001 pak nárůst o 9,6 %. V roce 2002 bylo spotřebováno 170,266 tis. tun mlýnských krmných surovin, což byl meziroční pokles o 60 937 tun (26,4 %). U krmných surovin z olejnatých semen byl oproti roku 1999 naměřen nárůst v obou sledovaných letech, v roce 2000 o 5 184 t (1,0 %), v roce 2001 o 73 700 t (14,6 %). V roce 2002 bylo spotřebováno 545 609 tun krmných surovin z olejnatých semen, což je o 32 208 tun (5,6 %) méně než v roce 2001.
236
BPU
Consulting
Nejvyšší relativní změna oproti roku 1999 pak byla u sušeného pivovarského mláta a to v roce 2000 pokles o 52 t (0,3 %), v roce 2001 pak nárůst o l 927 t (143,1 %). V roce 2002 došlo opět k prudkému poklesu spotřeby. V meziročním porovnání pokles o 2 047 tun (62,5 %). Vzhledem k zastoupení v krmných surovinách ( 0,1 %) jde však o zanedbatelnou položku. Výrazný relativní nárůst byl zaznamenán u ostatních produktů potravinářského průmyslu. V roce 1999 spotřeba 9,236 tis tun, v roce 2002 spotřeba 15,025 tis. tun, navýšení o 5 789 tun (32,7 %) oproti roku 1999. Kolísávaje spotřeba krmiv živočišného původu. V roce 1999 138,251 tis. tun, v následujícím roce došlo ke zvýšení o 5 137 tun (3,7 %), v roce 2001 snížení o 7 306 tun (5,1 %), v roce 2002 snížení oproti předchozímu roku o 5 100 tun (3,7 %). V roce 1999 bylo spotřebováno 33,587 tis. tun úsušků, avšak v roce 2002 pouze 21,379 tis. tun, což je snížení o 12 208 tun (36,3 %). Spotřeba minerálních krmiv v roce 1999 byla 111 457 tun. V roce 2000 došlo ke zvýšení o 15 635 tun (14,0 %), v roce 2001 byla spotřeba 140 353 tun. V roce 2002 došlo meziročně ke snížení spotřeby minerálních krmiv o 58 241 tun (41,5 %) na 82 112 tun. Spotřeba ostatních krmných surovin od roku 1999 neustále roste. V roce 1999 byla spotřeba 42 352 tun. V roce 2000 byl zaznamenán nárůst o 23,0 %, v dalším roce o 8,6 % a v roce 2002 navýšení o 16,8 % na konečných 66 101 tun spotřeby ostatních krmných surovin. tabulka 213: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis.tun) 1999
2000
2001
2002
Prasata celkem
1 451,545
1 423,397
1 507,683
1 410,526
Uváděné do oběhu pro cizí odběratele
1 237,730
1 192,592
1 265,195
1 225,61 1
Určené pro vlastní spotřebu
213,815
230,805
242,488
184,915
Drůbež celkem
967,810
1 013,784
1 095,888
1 112,166
Uváděno do oběhu pro cizí odběratele
907,650
930,508
1 005,388
1 009,318
60,159
83,276
90,500
102,848
Skot celkem
593,470
568,573
611,808
490,984
Uváděné do oběhu pro cizí odběratele
514,537
486,900
519,957
421 ,344
78,933
81,673
91,851
69,640
Ostatní zvířata
145,180
126,442
132,097
106,658
Uváděné do oběhu pro cizí odběratele
143,776
125,626
131,098
106,083
1,404
0,816
0,999
0,575
3 158,004
3 132,196
3 347,476
3 120,334
Určeno pro vlastní spotřebu
Určeno pro vlastní spotřebu
Určené pro vlastní spotřebu Celkem krmné směsi
Pramen : MZe ČR - odbor zem. statistiky a inf. Poznámka: Položka ostatní zvířata obsahuje ryby, koně, králíci, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO
237
BPU
Consulting
tabulka 214: Vývoj výroby krmných směsí v ČR pro domácí zvířata Druh krmné směsi
Skutečná výroba krmných směsí v tis. tunách 1999
2000
2001
2002
52,135
64,097
89,545
93,161
Ptactvo
1,104
1,391
1,434
2,036
Ostatní
4,469
3,824
4,830
12,351
57,708
69,312
95,810
107,548
Psi a kočky
Celkem KS
Pramen: MZe ČR - odbor zem. statistiky a inf.
tabulka 215: Vývoj výroby krmných směsí celkem v ČR Výroba krmných směsí v tis. tunách
Druh krmné směsi 1999
Krmné směsi pro hospodářská zvířata a ost. Krmné směsi pro domácí zvířata Celkem KS
2000
2001
2002
3158,004
3132,196
3 347,476
3 120,334
57,708
69,312
95,810
107,548
3215,712
3201,508
3 443,286
3 227,882
Pramen: MZe ČR - odbor zem. statistiky a inf.
238
BPU
Consulting
tabulka 216: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat Bazický index (1999=100,0 %) 2000
2001
2002
Relativní struktura krmných směsi 1999
2000
2001
2002
prasata celkem
98,1 %
103,9%
97,2 %
45,1 %
44,5 %
43,8 %
43,7 %
uváděné do oběhu pro cizí odběratelé
96,4 %
102,2%
99,0 %
38,5 %
37,3 %
36,7 %
38,0 %
určené pro vlastni spotřebu
107,9%
113,4%
86,5 %
6,6 %
7,2 %
7,0 %
5,7%
drůbež celkem
104,8%
113,2%
114,9%
30,1 %
31,7%
31,8%
34,5 %
uváděné do oběhu pro cizí odběratelé
102,5%
110,8%
111,2%
28,2 %
29,1 %
29,2 %
31,3%
určené pro vlastní spotřebu
138,4%
150,4%
171,0%
1 ,9 %
2,6 %
2,6 %
3,2 %
skot celkem
95,8 %
103,1 %
82,7 %
18,5%
17,8%
17,8%
15,2%
uváděné do oběhu pro cizí odběratelé
94,6 %
101,1 %
81 ,9 %
16,0%
15,2%
15,1 %
13,1 %
určené pro vlastní spotřebu
103,5%
116,4%
88,2 %
2,5 %
2,6 %
2,7 %
2,2 %
ostatní zvířata
87,1 %
91,0%
73,5 %
4,5 %
3,9 %
3,8%
3,3 %
uváděné do oběhu pro cizí odběratelé
87,4 %
91,2%
73,8 %
4,5 %
3,9 %
3,8 %
3,3 %
určené pro vlastní spotřebu
58,1 %
71 ,2 %
41,0%
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
celkem krmné směsi
99,2 %
106,0%
98,8 %
98,2 %
97,8 %
97,2 %
96,7 %
Pramen: MZe ČR - odbor zem. statistiky a inf.
tabulka 217: Výroba krmných směsí pro domácí zvířata v ČR Bazický index (1999=100,0%)
Relativní struktura krmných směsí
2000
2001
2002
psi a kočky
122,9%
171,8%
178,7%
1 ,6 %
2,0 %
2,6 %
2,9 %
ptactvo
126,0%
129,9%
184,4%
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,1 %
ostatní
85,6 %
108,1 %
276,4 %
0,1 %
0,1 %
0,1 %
0,4 %
120,1 %
166,0%
186,4%
1,8%
2,2 %
2,8 %
3,3 %
celkem krmné směsi
1999
2000
2001
2002
Pramen: MZe ČR - odbor zem. statistiky a inf.
239
BPU
Consulting
tabulka 218: Spotřeba jadrných krmiv na l kg přírůstku a na l litr mléka v ČR v letech
1997 - 2002 a údaje ČSÚ z roku 1990 Spotřeba jadrných krmiv v kg
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Rok 2001
Rok 2002
Rok 1990 (ČSÚ)
na 1 litr mléka
0,30
0,31
0,30
0,30
0,31
0,33
0,23
na 1 kg přírůstku skotu ve výkrmu
2,56
2,53
2,52
2,50
2,41
2,53
2,36
Pramen : MZe ČR - odbor zem.statistiky a informací
240
BPU
Úsušky pícnin 1%
Consulting
Minerální krmiva 3%
krmiva živ. původu 4% sušené pivovarské mláto 0%
Ostatní krrmné suroviny 2%
ostatní produkty potrav. průmyslu 0%
krmné suroviny z olej. semen 17%
luštěniny 0%
obiloviny 68%
mlýnské krmné sur. 5%
Graf: Struktura krmných surovin v r. 2002 v ČR 6.3.2.6.2 Cenový vývoj průmyslových krmiv (Ceny zemědělských výrobců - CZV) V roce 2002 bylo podle ČSÚ (12.2.2003) sklizeno 6 770,8 tis. t obilovin. Vzhledem k 8% snížení oproti roku 2001 se jedná o návrat k produkční hladině obvyklé z předchozích let. Celková osevní plocha se dle soupisu CSU k 31. 5. 2002 snížila oproti předchozímu roku o 64,7 tis. ha na 1562,1 tis. ha. Ke snížení osevních ploch došlo u žita, pšenice ozimé a ječmene ozimého. Ke zvýšení došlo u kukuřice (o 13,9 %) a ovsa (o 27,7 %). V roce 2002 zaujímaly obiloviny 50,8 % výměry orné půdy. výšená domácí sklizeň a nízká poptávka v zahraničí vedly v roce 2002 ke zvýšení převisu nabídky nad poptávkou a tím ke snižování cen. Nejvýrazněji poklesly CZV kukuřice krmné (o 18,1 %) a pšenice krmné (17,6 %).Nejméně se naopak snížily ceny žita (o 4,7 %). Pšenice krmná Pšenice je v ČR nejdůležitější krmnou obilovinou. V marketingovém roce 2001/2002 došlo k nárůstu užití pšenice o 130,0 tis. t na 2370,0 tis. t oproti marketingovému roku 2000/2001. Velká část pšenice je z odrůd vhodných svými vlastnostmi pro mlýnské a pekařské užití,
241
BPU
Consulting
vlastnosti k užití pro výrobu krmných směsí jsou již méně vhodné. Stále však nedochází k dostatečnému uplatňování vyšlechtěných odrůd pro krmné účely, výrobci se domnívají že pšenici prodají jako potravinářskou, tzn. za vyšší cenu. Průměrné měsíční CZV v druhé polovině roku 2002 činily 2547 Kč/t což je o 23,3 % méně než ve stejném období roku 2001. Výraznější snižování začalo v měsíci červnu a pokračovalo do konce listopadu, v prosinci došlo k mírnému zvýšení. Nejnižší průměrná CZV pšenice krmné v roce 2002 byla v měsíci září 2 461 Kč/t.
Ječmen krmný Předpokládaná úroveň spotřeby krmného ječmene l 180,0 tis. t zůstává svým množstvím hluboce pod úrovní této spotřeby, která byla obvyklá v období před rokem 2000 a je z části nahrazoval krmivářskou pšenicí a kukuřicí. Při výrobě krmných směsí je ovšem krmný ječmen upřednostňoval před potravinářskou pšenicí.
Vývoj cen krmného ječmene byl ovlivněn poklesem všech krmných obilovin v důsledku přebytku pšenice s nedostatečnou potravinářskou kvalitou. Zejména tento fakt přispěl ke snížení cen ječmene určeného pro krmné využití po žních roku 2002. Průměrné CZV se oproti stejnému období roku 2001 snížily o 18,4 %. Průměrná hodnota CZV v marketingovém roce 2002/03 činila. 2 603 Kč/t. Nejnižší cena 2 551 Kč/t byla zaznamenána v srpnu. V září, říjnu a listopadu se ceny zvyšovaly a v prosinci nastalo opět mírné snížení. Nejvyšší cena byla dosažena v únoru 3361 Kč/t. Vzhledem k poklesu konečných zásob, se v marketingovém roce 2002/2003 dá předpokládat snížení rozsahu užití žita ke krmivářským účelům, na úroveň 0,5 % spotřeby veškerého krmného obilí. Nadměrné zásoby způsobily zvýšení užití pro krmení, nyní tedy dochází k návratu k obvyklé úrovni. Průměrná CZV v roce 2002 činila 3 623 Kč/t, což je o 4,7 % méně než v roce 2001. Ze všech obilnin se průměrná CPV žita snížila nejméně. Ceny v průběhu roku nijak významně neklesaly, spíše kolísaly. Nejvyšší cena 4 048 Kč/t byla zaznamenána v měsíci červnu, poté
242
BPU
Consulting
nastal mírný pokles, v měsíci srpnu a září ceny stagnovaly, od října se opět zvyšovaly. Ceny v druhém pololetí se pohybovaly v rozpětí od 3 295 Kč/t do 3 496 Kč/t. Oves krmný Lze očekávat, že se zvýšená celková nabídka v marketingovém roce 2002/2003 promítne i do meziročního nárůstu krmivářského užití. Oproti předchozím obdobím je možno očekávat nárůst o 30 %. V podstatě se jedná o návrat k obvyklé úrovni spotřeby ovsa pro krmné účely v předcházejících letech. Ceny krmného ovsa mají vzhledem k svému specifickému užití v ČR úzkou vazbu odbytu na malou část trhu s krmivy a jsou tak závislé na aktuální nabídce a poptávce. CZV v prvním pololetí roku 2002 spíše kolísaly (3 407 - 3 821 Kč/t), oproti druhému pololetí byla jejich úroveň vyšší. Nejnižší cena byla zaznamenána v měsíci září 2 721 Kč/t. Roční průměr CZV byl 3 135 Kč/t což je o 6,6 % méně než v roce 2001. Kukuřice krmná Vzhledem k nárůstu produkce kukuřičného zrna a s tím související i lepší dostupností na našem trhu v posledních letech, lze očekávat i růst jeho krmivářského užití. Dosažení soběstačnosti v produkci kukuřice by znamenalo postupnou stabilizaci konečných zásob ale je i důvodem k poklesu cen. Cena kukuřice se jako u ostatních krmných obilovin také snížila. Pro výrobce je tato skutečnost nepříjemná, protože výrobní náklady jsou vzhledem k sklizni za vysoké vlhkosti vysoké. Nízká cena se dá odůvodnit i vyšší nabídkou. Plochy kukuřice se zvýšily na přibližně 71 tis. ha, což je o přibližně 9 tis. ha více oproti roku 2001. Rovněž stoupl hektarový výnos a výroba. CZV u kukuřice krmné klesly nejvýrazněji ze všech krmných obilovin. Ve srovnání s rokem 2001 o 18,1 %, tedy z 3 858 Kč/t na 3 158 Kč/t. Ceny se v průběhu roku snižovaly postupně. Od ledna do záři se snižovaly v rozpětí 3 617 - 3 211 Kč/t. Výraznější pokles, který byl zaznamenán říjnu vedl k nejnižší ceně roku 2 528 Kč/t, zjištěné v prosinci 2002.
243
BPU
Consulting
Pokles cen na domácím trhu nastal pravděpodobně i vzhledem k poměrně velkému objemu dovozů. Kukuřice na zrno bylo v roce 2002 celkem dovezeno 9 502,9 t za 40,931 mil. Kč. Nejvýznamnějším dovozcem bylo Slovensko, které exportovalo do ČR 8 5621 za průměrnou cenu 3,39 Kč/kg. Krmné kukuřice se celkem dovezlo 5 035,7 t v průměru za 4,60 Kč/kg. Nejvíce importovalo do ČR Maďarsko v ceně 3,07 Kč/kg. Objem importu činil 4215,21 což je zhruba 84% celkového dovozu krmné kukuřice. Hrách krmný Produkce hrachu krmného vzhledem k malé efektivitě rok od roku klesá. V ČR nepatří k významným krmným obilovinám. Existuje i možnost, že není spotřebiteli doceněn, i když se jedná o výhodnou, ale značně rizikovou předplodinu. CZV se rovněž snížily a to o 12,6% oproti roku 2001. Ceny v průběhu roku kolísaly v rozpětí 3 545 Kč/t (záři) až 4 903 Kč/t (leden). V lednu, únoru a březnu ceny klesaly, v dubnu mírně stouply a pak se rovněž snižovaly, s výjimkou prosince kdy se opět zvýšily. Ceny průmyslových výrobců (dále jen CPV) Průměrné ceny průmyslových výrobců se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 snížily ve všech případech krmných směsí, kromě CPV krmné směsi pro skot, kde došlo ke zvýšení. Snížení CZV obilovin a luštěnin se do určité míry, i podle zastoupení jednotlivých obilovin v krmných směsích promítlo do snížení cen krmných směsí s výjimkou krmných směsí pro skot.
244
BPU
Consulting
Krmné směsi pro prasata CPV se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 snížily ve všech případech. Nejvýznamnější snížení bylo zjištěno u krmné směsi pro výkrm prasat A2 (o 9,7 %)a naopak nejmenší snížení u krmné směsi pro selata (o 4 %). Průměrné měsíční CPV krmné směsi pro prasnice se snížily oproti roku 2001 o 5,9%, tj. z 5 384 Kč/t na 5 069 Kč/t. Ceny se snižovaly postupně, nejnižší cena 4 693 KČ/t byla zaznamenána v prosinci, ceny druhého pololetí klesly oproti roku 2001 o 9,7 %. Průměrné měsíční CPV krmné směsi pro selata v průběhu roku rovněž postupně klesaly, v rozmezí od 9 263 Kč/t zaznamenaných v lednu do 8 663 Kč/t v prosinci. Při porovnání s rokem 2001 došlo celkově k snížení o 4 %, kdy průměrná roční CPV klesla z 9 339 Kč/t v roce 2001 na 8 965 K/t v roce 2002. Pokud porovnáme druhá pololetí, ceny v roce 2002 klesly oproti roku 2001 o 4,9%, z 9 283 Kč/t na 8 828 Kč/t.
Krmné směsi pro drůbež Průměrné měsíční CPV krmných směsí pro drůbež se snížily ve všech případech krmných směsí, tj. u krmné směsi pro výkrm brojlerů, krmné směsi pro kuřata a krmné směsi pro nosnice. Nejvíce se snížily ceny krmné směsi pro nosnice a to o 8,7 %.
245
BPU
Consulting
Průměrné CPV krmné směsi pro výkrm brojlerů v roce 2002 činily 7 877 Kč/t, ve srovnání s hodnotou předchozího roku 8 116 Kč/t se jedná o pokles o 2,9 %. Ceny se v průběhu roku snižovaly pozvolně. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v únoru 8 175 Kč/t, nejnižší v prosinci 7 399 Kč/t. Pokud porovnáme druhá pololetí roku 2001 a 2002 pokles činil 6,4 %.
246
BPU
Consulting
Sójové pokrutiny Dovoz sojových pokrutin se v průběhu posledních tří let zvyšoval. V roce 2002 bylo dovezeno 581,57 tis. t , což je o 16,5 % více oproti roku 2001. Průměrná cena 7,04 Kč/kg byla v porovnání s předchozími lety nejnižší (v roce 2001 8,37 Kč/kg a v roce 2000 7,88 Kč/kg). Nejvýznamnějším dovozcem, výše zmíněného období, je Německo. Objemy importu rovněž zaznamenaly zvyšující se tendenci. V roce 2002 bylo dovezeno 497,33 tis.t což je o 24,8 % více než v roce 2001 a o 36,4 % více oproti roku 2000. V roce 2002 se dovozy z Německa podílely na celkových dovozech téměř 85,5 %. Průměrná cena byla 7,10 Kč/kg. Mezi další významné dovozce roku 2002 patřila Brazílie (55,2 tis.t) a Argentina (16,02 tis.t), jejíž průměrná dovozní cena dosáhla nejnižší úrovně 4,16 Kč/kg. tabulka 219: Dovoz krmných surovin a krmných směsí do ČR v roce 2000 - 2002 CP
Množství (t) Množství (t) Množství (t) Hodnota v rok 2001 rok 2002 rok 2000 mil. Kč rok 2000
Hodnota v mil. Kč rok 2001
Hodnota v mil. Kč rok 2002
Celkem
615 730
630 223
741 086
6 296
7 020
7 126
-z toho z EU
427 917
457 061
592 541
4 388
4 946
5 449
39 344
33 950
41 950
425
475
515
148 469
139 212
106 595
1 483
1 599
1 162
- z KZ - ostatní Pramen: Celní statistika
tabulka 220: Vývoz krmných surovin a krmných směsí z ČR v roce 2000 – 2002 Množství (t) Množství (t) rok 2001 rok 2000
CP
23012309
Množství (t) rok 2002
Hodnota v Hodnota v mil. Kč rok mil. Kč rok 2001 2000
Hodnota v mil. Kč rok 2002
Celkem
400 799
372 199
368 956
1 736
2 020
1 723
-z toho do EU
258 584
248 392
229 315
952
1 016
770
- do KZ
140 301
116 209
132 061
721
840
788
1 914
7 598
7 580
63
164
165
- ostatní Pramen: Celní statistika
247
BPU
Consulting
6.3.2.6.3 Zpracovatelský průmysl – výrobny krmných směsí
6.3.2.6.3.1 VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (pod 0,2 %)
tabulka 221: VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů – dávkování pod 0,2 % Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo Název a adresa provozu
10405
AGRODIAGNOSTIK, v.o.s. 67164 Božice 425
10405-1
AGRODIAGNOSTIK v.o.s. Božice 425
10197
Belagra, a.s. Národních hrdinů 16 Břeclav
10197-1
VKS Hustopeče Ulice Nádražní 69301 Hustopeče
10379
Bioveta, a.s., Komenského 212 683 23 Ivanovice na Hané
10379-1
Bioveta, a.s. Tyršova 409/40 683 23 Ivanovice na Hané
10016
Fides Agro, spol. s r. o.
10016-1
VKS Šardice, 695 13 Šardice č.p. 709
10414
MEDIPHARM CZ, s.r.o. P.O.BOX 28 693 01 Hustopeče u Brna-Starovice 215
10414-1
MEDIPHARM CZ, s.r.o. P.O.BOX 28 693 01 Hustopeče u Brna-Starovice 215
10040
MIKROP ČEBÍN a.s. 66423 Čebín 416
10040-2
MIKROP ČEBÍN a.s. - Provoz 2 66423 Čebín 416
10182
Slavkovské krmné směsi a.s., 68501 Marefy
10182-1
Slavkovské krmné směsi a.s. 685 01 Marefy
248
BPU
Consulting
6.3.2.6.3.2 VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (nad 0,2 %) tabulka 222: VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (nad 0,2 %)
Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
10411
AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE
10411-1
AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, výrobna Plaveč 671 53 Jevišovice
10272
Agrovýkup, a.s. Bezručova 1125, 67602 Moravské Budějovice
10272-1
VKS Mor. Budějovice
10272-2
Agrovýkup, a.s., VKS Šumná
10424
BIOSTA spol. s r.o., Kolperky č.p. 635 a 664 56 Blučina
10424-2
BIOSTA spol. s r.o., Kolperky č.p. 635 a 664 56 Blučina
10413
KrmiMo, Mlýnská 35, Tetčice
10413
VKS Tetčice, Mlýnská 35, 664 17 Tetčice
10359
Vladimír Pecl Štefánikova 74, 664 53 Újezd u Brna
10359-1
Výrobna krmných směsí - provoz 1 Štefánikova 74, 66453 Újezd u Brna, Výrobna krmných směsí - provoz 2 Štefánikova 74, 664 53 Újezd u Brna
10359-2 10237
ZENZA Znojmo, a.s. nám. Svobody 16, 10237-1 Znojmo 10237-2
10269
10336
ZZN POMORAVÍ a.s., Velkomoravská 77, 69533 Hodonín
Zemědělské družstvo Rajhradice
ZENZA Znojmo, a.s., Výrobna krmných směsí, Hrušovany 67167 ZENZA Znojmo, a.s., Výrobna krmných směsí, Šumná 67102 Šumná
10269-1
Výrobna krmných směsí Rohatec Proletářská 19 Rohatec
10269-2
Výrobna krmných směsí Kyjov Mlýnská Kyjov-Netčice
10336-1
ZD Rajhradice VKS Rajhradice 664 61 Rajhrad
249
BPU
Consulting
6.3.2.6.3.3 VKS s použitím premixů, dávkování nad 0,2 % tabulka 223: VKS s použitím premixů, dávkování nad 0,2 % Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
10407
AGRO - Měřín, a.s. Zarybník 516 Měřín
10205-1
AGRO-Měřín a.s., Provoz 1 Zarybník 516 59442 Měřín, Stránecká Zhoř
10407
AGROSPOL s.r.o. MIKULOVICE Mikulovice
10407-1
AGROSPOL s.r.o. MIKULOVICE 671 33 Mikulovice
10322
RACIO, s.r.o. Národních hrdinů 22 690 02 Břeclav ZEAS Lysice, a.s. Družstevní 68 Lysice
10360-1
RACIO, s.r.o., Výrobna Pohansko Národních hrdinů 22 690 02 Břeclav VKS Býkovice
10322
10322-1
6.3.2.6.3.4 VKS bez použití doplňkových látek tabulka 224: VKS bez použití doplňkových látek Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
10424
BIOSTA, spol. s r.o. Kolperky č.p. 635/A 66456 Blučina
10424-5
BIOSTA, spol. s r.o., provoz F Kolperky c.p. 635/A 66456 Blučina
10302
Cop Cor, s.r.o. Hybešova 596/545 66442 Modřice
10302-1
Cop Cor, s.r.o., linka 1 Hybešova 596/545 66442 Modřice
10120
Dalibor Cichý Květná 1243/27 69701 Kyjov
10120-1
Dalibor Cichý Svatoborská 365/17 697 01 Kyjov
10241
Ivo Ondráček, Na větřáku 492 664 07 Pozořice
10241-1
VKS Šumická č. 77 664 07 Pozořice
10131
Jiň Dvořáček Podhradí 1443/3A 68001 Boskovice
10131-1
Jiří Dvořáček Podhradí č. 3 68001 Boskovice
10299
Květoslava Pekárková 9. května 354 66456 Blučina
10299-1
Květoslava Pekárková 9. května 354 66456 Blučina
250
BPU
Consulting
6.3.2.6.3.5 VKS s doplňkovými krmivy tabulka 225. VKS s doplňkovými krmivy Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
10215
AGRIA Drásov, spol. s r.o. 66424 Drásov 43
10215-1
AGRIA Drásov 66424 Drásov 43
10184
AGRO5ERVIS, 1. zemědělská a.s. Višňové 671 10184-1 38 Višňové 358
VKS Trstěnice 671 71 p. Hostěradice
10432
Agil Trade, s r.o., Příkop 4, 602 00 Brno
10432-1
Výrobna Velké Pavlovice
10105
BIO-PRODUCT, a.s. Dvořákova 21 669 02 Znojmo
10105-1
VKS farma Větrná
10424
BIOSTA, spol. s r.o. Kolperky č.p. 635/A 664 56 Blučina
10424-1
BIOSTA, spol. s r.o., provoz A Kolperky č.p. 635/A 664 56 Blučina provoz C Kolperky č.p. 635/A 664 56 Blučina provoz D Kolperky č.p. 635/A 664 56 Blučina
10424-3 10424-4
10174
BONAGRO, a.s. 66408 Blažovice340
10174-1
10302
Cop Cor, s.r.o. Hybešova 596/545 66442 Modříce Extrudia, a.s. Hlavní 112 691 06 Velké Pavlovice Ing. František Máchal Na vyhlídce 164 Ř i MIGA a.s. Rakvice 833 Ostrožsko, a.s. 687 23 Ostrožská Lhota čp. 413
10302-2
PATRIA Kobylí, a.s. Augusty Šebestová 716 691 10 Kobylí PREMIX spol. s r.o.672 01 Rybníky 172
10127-1
SEWAR s.r.o. Zahradní 320 671 68 Šanov ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích Švábenice 348 683 23 Švábenice ZZN POMORAVI a.s. Velkomoravská 77 69533 Hodonín ZD Mašovice 669 02 Mašovice 154
10142-1
10159 10250 10102 10225 10127 10187 10142 10185 10269 10167
10159-1 10250-1 10102-1 10225-1
10187-1
VÝROBNA KRMNÝCH SMĚSI JIRIKOVICE 66408 l Cor, i s.r.o., linka 2 Cop Hybešova 596/545 66442 d Extrudia, a.s. Hlavní 112 691 06 Velké Pavlovice VKS Jiříkovice 664 08 Blažovice MIGA a.s. 691 03 Rakvice 833 Ostrožsko, a.s., Výrobna krmných směsí Ostrožská Lhota k h Šebestová VKS Kobylí Augusty 716 691 10 Kobylí PREMIX spol. s r.o. 672 01 Rybníky 172 KS Hrabětice
10185-1
Výrobna krmných směsí Medlovice 68201 Medlovice
10269-3
VKS CHRLICE Obilní 53 Brno
10167-1
VKS Mašovice 669 02 Mašovice 154
251
BPU
Consulting
6.3.2.6.3.6 VKS s použitím doplňkových látek tabulka 226: VKS s použitím doplňkových látek Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
10361
ALFAMIN s.r.o. Opatovice 318 66461 Rajhrad
10361-1
Tovární 14 66461 Rajhrad
10144
AQUAMID s.r.0.' Krátká 2 čp. 1221 69301 Hustopeče
10144-1
AQUAMID s.r.o. - výroba doplňkových krmiv Nádražní 1 69301 Hustopeče
10275
PPS AGRO a.s. Nová 161 690 02 Strachotín
10275-1
PPS AGRO a.s. - výrobna tekutých minerálních doplňku
6.3.2.6.3.7 Osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv tabulka 227: Osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv Reg. čís. Obchodní jméno a adresa
Evid. číslo
Název a adresa provozu
60013
Jiří Pavlince Javorník 72 696 14 Velká nad Veličkou
60013-1
PVA 02-47
60001
Libor Dvořák Lipovec 308 679 15 Lipovec u Blanska
60001-1
JHA 02-42
60003
Vladimír Pecl Štefánikova 74 664 53 Újezd u Brna
60003-1
BIA 09-15
6.3.2.6.4 Výroba krmných směsí dle mikroregionů v rámci Jihomoravského kraje v r. 2002 tabulka 228: Výroba krmných směsí dle mikroregionů
mikroregion Blansko Brno-město a Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkové množství (t) Množství (%)
Registrovaný (t) 16 100
Neregistrovaný (t) 13 900
55 000
15 000
70 000
78 000 110 400 66 200 163 800 489 500 87 %
14 000 9 100 23 600 75 600
92 000 119 500 66 200 187 400 565 100 100 %
13 %
Celkem (t) 30 000
252
BPU
Consulting
6.3.2.6.5 Resumé k výrobě krmných směsí Obecně se dá vyvodit, že vyšší využití výrobní kapacity je u neregistrovaných výroben krmných směsí, které vyrábějí krmné směsi převážně pro vlastní spotřebu, zejména skot Tendence výstavby „malých VKS“ při samostatných zemědělských podnicích neustává, jde o snahu vymanit se z vlivu společností typu ZZN Využití výrobní kapacity u tzv. velkých VKS je rozdílné, pohybuje se od 40 do 90 % a jsou v převážné míře zaměřeny pro výrobu krmných směsí pro monogastry Neregistrovaných výroben krmných směsí v Jihomoravském kraji je více než 60. Tyto VKS vyrábí celkem cca 13 % celkové výroby krmných směsí v kraji. Je sice pravdou, že vyrábí pro vlastní potřebu, avšak s největší pravděpodobností se vstupem do EU bude jejich další činnost při nejmenším diskutabilní. Průměrná spotřeba obilovin při výrobě krmných směsí v EU činí 51,25 %, v ČR činí 66,1 (rozdíl cca 15 %) Lze usuzovat, že z hlediska konkurence tohoto průmyslu, jako základního článku potravinového řetězce při výrobě živočišných bílkovin a tuků se bude v budoucnu ubírat směrem nižšího podílu spotřeby obilovin a vyššího podílu levnějších odpadních látek ze zpracovatelského průmyslu (mlýny, sladovny, lihovary, cukrovary, mlékárny atd.) Požadavky zpracovatelů i chovatelů v budoucnu po vstupu do EU jsou z hlediska perspektivy schopny zvládnout specializované a technologicky vyspělé velké VKS. V zemích EU se rozváží krmné směsi na vzdálenost 150 až 200 km. Některé ze stávajících VKS tento směr zachytily a mají šanci uspět v budoucí konkurenci. Snížení počtu VKS a jejich současná specializace spolu se zvyšujícím se využitím je předpokládaný trend v oboru, a to při minimálním zvýšení ceny krmných směsí pro konečného spotřebitele.
7 Analýza trendů a perspektivy výroby potravin v souvislosti se vstupem do EU Pramen: Panorama potravinářského průmyslu 2002, autoři: MZe a VÚZE Potravinářský sektor jako jedno z klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu významně ovlivňuje výkonnost a konkurenceschopnost celého průmyslu. Tento charakteristický rys vyplývá jednak z výkonnosti a konkurenceschopnosti výroby potravin a nápojů jako jednoho z tradičních odvětví, ale i z toho, že tento sektor vytváří předpoklady pro rozvoj průmyslových odvětví, která mu dodávají vstupy a bez nichž se moderní průmysl neobejde. Výroba potravin však především zajišťuje finalizaci agrární produkce určené na potravinový trh. Prioritou národní politiky ve vazbě na potravinovou politiku EU zůstává zajištění vysokého stupně bezpečnosti potravin a zdokonalování právního rámce a účinného systému kontroly v celém potravinovém řetězci. Priorita potravinové politiky směřující k vyšší bezpečnosti potravin byla rozpracována ve vládou přijaté strategii a zahrnuta do zákonných povinností výrobců potravin.
253
BPU
Consulting
Podle systému OKEČ se sektor dělí na následující výrobní obory (resp. jejich skupiny): 15.1 – výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, 15.2 – zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků, 15.3 – zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor, 15.4 – výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, 15.5 – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 15.6 – výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, 15.7 – výroba krmiv, 15.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků, 15.9 – výroba nápojů.
Ekonomická pozice jednotlivých oborů či jejich skupin měřená podílem na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v r. 2002 je zřejmá z následujícího grafu.
15.9 Výroba nápojů 21%
15.1 Výroba masa a masných výrobků 22%
15.2 Zpracování ryb a rybích výrobků 1% 15.3 Zpracování ovoce,zeleniny, brambor 2% 15.4 Výroba olejů a tuků 5%
15.8 Výroba ostatních potrav. výrobků 24%
15.7 Výroba krmiv 7%
15.6 Výroba mlýnských výrobků 2%
15.5 Zpracování mléka a výroba zmrzliny 16%
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf - Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002
254
BPU 7.1
Consulting
Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu
Pozici potravinářského sektoru v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 podle Potravinářský sektor patří ke klíčovým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Většího objemu produkce než potravinářský sektor dosahuje pouze výroba dvoustopých motorových vozidel.
Graf - Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Potravinářský sektor dosáhl v roce 2002 tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách.podílu na zpracovatelském průmyslu ve výši 13,1 %, na přidané hodnotě z výkonů v běžných cenách 11,2 % a na počtu zaměstnanců 10,7 %. Nižší podíl počtu zaměstnanců potravinářského sektoru na zpracovatelském sektoru v porovnání s oběma zmíněnými ukazateli, naopak dokládá úsilí výrobců potravin o růst konkurenceschopnosti cestou zvýšení produktivity práce, což je pozitivní trend.
7.2
Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích
Největšího objemu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách bylo ve výrobě potravin a nápojů (jak uvádí níže uvedená tabulka) za rok 2001 obdobně, jako tomu bylo i v předcházejících letech, dosaženo v podnicích střední velikosti (s 50 až 249 zaměstnanci podle kategorizace EU). U této kategorie podniků byl také vytvořen největší objem přidané hodnoty z výroby v běžných cenách. a docíleno nejvyšší zaměstnanosti.
255
BPU
Consulting
Pokud jde o zaměstnanost, vyšší počet pracovníků než velmi velké podniky vykazují malé podniky (s 10 až 49 zaměstnanci), které v této oblasti plní významnou úlohu. V těchto malých podnicích a mikro-podnicích (0 až 9 zaměstnanců) bylo v roce 2001 dosaženo nejmenšího objemu tržeb za prodej výrobků a služeb v běžných cenách a objemu přidané hodnoty v běžných cenách. tabulka 229: Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 15
(mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b.c. Přidaná hodnota z výroby v b.c. Počet zaměstnaných osob
0-9
10 - 49
50 – 249
250 - 999
Více než 1000
9 760,1
29 852,5
95 155,8
69 344,2
51 890,1
1 668,4
4 664,3
16 011,6
13 073,9
10 981,9
15 087
26 479
47 476
33 638
20 418
Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Největšího objemu produkce bylo tedy dosahováno u středních, velkých a velmi velkých podniků, které zůstávají páteří potravinářské výroby. Z hlediska zaměstnanosti patří po středních a velkých podnicích třetí pozice malým podnikům, které si z hlediska své funkce na trhu práce, ale i na potravinovém trhu s orientací na jeho sortimentní obohacení zaslouží nezbytnou ochranu a podporu. Podíly velikostních skupin podniků na produkčních charakteristikách v roce 2001 znázorňuje následující graf. %
40 35 30 25 20 15 10 5 0
0-9
10 - 49
Tržby za prodej vlastních V a S
50 - 249
250 - 999
Přidaná hodnota z výroby
více než 1000
Počet zaměstnaných osob
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO Graf - Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2001
256
BPU
Consulting
Produkčně nejvýznamnější tři kategorie podniků (střední podniky 50 až 249 zaměstnanců, velké podniky 250 až 999 zaměstnanců a velmi velké podniky s více než 1000 zaměstnanci) v roce 2001 realizovaly z celkového objemu dosaženého za výrobu potravin a nápojů: 84,5 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách, 86,4 % přidané hodnoty z výroby v běžných cenách a zaměstnávaly 71,0 % pracovníků. 7.2.1 Regionální struktura odvětví Jak je zřejmé z následujícího grafu, nejvýznamnější pozici v regionální struktuře výroby potravin a nápojů v roce 2001 (měřeno vybranými produkčními ukazateli patrnými z tohoto grafu), zaujal Středočeský kraj, který se na dodávkách do hlavního města významně podílel. Další pozici podle produkčních charakteristik v územní struktuře zaujal Jihomoravský kraj, který představuje významnou surovinovou základnu pro výrobu potravin.
Graf - Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2001 Přidaná hodnota z výkonů
Tržby za V a S
Zaměstnanci
Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj hlavní město Praha 0
10
20 %
30
0
10
20 %
30
0
10
20
30
%
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
257
BPU 7.3 7.3.1
Consulting
Výrobní obory potravinářského průmyslu Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků OKEČ 15.1
7.3.1.1 Charakteristika oboru Obor 15.1 – Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v systému OKEČ 15 zahrnuje následující výrobkové skupiny: 15.11 - výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků z velkých hospodářských zvířat, 15.12 - výroba, zpracování a konzervování drůbežího masa, zvěřiny aj. drobných hospodářských zvířat, 15.13 - výroba masných výrobků (vč. drůbežích) a výroba umělých střev. Podíl výroby a zpracování masa z velkých hospodářských zvířat a drůbeže, zvěřiny a drobných hospodářských zvířat na tržbách za prodej vlastních V a S v rámci agregace 15.1 je uveden v následujícím grafu. Graf – Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 OKEČ 15.12 19,6%
OKEČ 15.11+13 80,4%
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ Při celkově značném počtu firem vč. živnostenského charakteru bylo podle ČSÚ v oboru 15.1 v roce 2002 zařazeno 185 podnikatelských subjektů (s 20 a více zaměstnanci), které se zabývají zpracováním masa a masných výrobků vč. drůbeže, oproti roku 2001 to představuje meziroční pokles o 14,7 %. Mezi největší firmy zařazené do OKEČ 15.11+13 podle tržeb za prodej V a S patřily v roce 2002 (podle registru ČSÚ) Kostelecké uzeniny, a. s., s diverzifikovanou výrobou zahrnující vedle masné výroby i zpracování drůbeže, výrobní společnost Procházka spol. s r. o., (jako součásti Procházka Holdingu, a. s.) a dále k významným firmám patří Schneider – Masokombinát Plzeň, zpracovatelské subjekty společnosti ZŘUD aj. Mezi největší drůbežářské firmy podle tržeb za výrobky a služby v roce 2002 patřily Jihočeská drůbež, a. s., Vodňany, MSDZ PROMT, a. s., Intergal Vrchovina, a. s. a další firmy.
258
BPU
Consulting
Výroba masa a masných výrobků vč. drůbeže zaujímá jedno z předních míst ve struktuře odvětví. Ke změnám dochází ve výrobní struktuře oboru, která reagovala na opětovný mírný růst spotřeby hovězího a drůbežího masa. Největší objem produkce a spotřeby však stále představuje vepřové maso. V širší míře se však uplatňují masné a uzenářské výrobky a snahou je dále zlepšit jejich kvalitu a poskytovat co nejúplnější informace spotřebitelům. V technologické oblasti je snahou výrobců modernizovat zejména porážecí linky v zájmu eliminace stresu zvířat, hygieny a bezpečnosti práce a její produktivity. Ekonomický tlak postupně povede k růstu výrobní koncentrace, a to zejména u jatek. Některé firmy v oboru masné i drůbežářské výroby se již staly součástí kapitálově silných společností. 7.3.1.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Celosvětová produkce masa v uplynulých letech kontinuálně rostla. Podle odhadů FAO se od roku 1981 zvýšila tato produkce zhruba o 66 % na 237 mil. tun v roce 2001. I když nárůst zaznamenaly všechny druhy masa, přesto největší nárůst produkce v uvedeném období byl o 58 % u drůbežího masa. Objem trhu ČR s 10,3 mil. obyvatel má své hranice a jak bylo uvedeno, současná výrobní kapacita masného průmyslu převyšuje současnou potřebu domácího trhu. Je zřejmé, že pokud budou usilovat tuzemské firmy o udržení na trhu, budou muset výrazněji, za použití marketingových nástrojů vstupovat na zahraniční trhy. Je známo, že v současné době probíhá v rámci členských zemí EU k pohybu zboží uvnitř (intraexport) zhruba u 70 % potravinářského zboží při neexistující homogenní struktuře trhu, a protože jde o národní trhy s velmi rozdílnými spotřebitelskými zvyklostmi, bude to pro podniky vyžadovat zvýšené náklady na průzkum trhu, a použití vhodného marketingového nástroje. V roce 2002 byla udělena licence na vývoz do EU 25 českým firmám, kde jsou určeny pro jednotlivé závody druhy výrobků, s kterými lze na trhu EU obchodovat. Pro vytvoření si představy o vývoji cen vybraných výrobků v ČR a EU jsou uvedeny následující tabulky. tabulka 230: Porovnání cen hovězího masa v ČR s trhy EU
Ukazatel Ceny zemědělských výrobců (CZV) jatečních krav tř. jakosti A (Kč/kg ž. hm.) Ceny zemědělských výrobců (CZV) jateč. býků tř. jakosti A (Kč/kg ž. hm.) Cena průmyslových výrobců (CPV) – hov. maso přední bez kosti (Kč/kg) Spotřebitelská cena (SC) – hovězí maso přední bez kosti (Kč/kg) Průměrná CZV jatečního skotu na trzích EU (Kč/kg ž. hm.)
1999
2000
2001
2002
25,24
27,05
21,40
21,05
37,87
40,31
33,81
37,29
87,71
94,56
87,61
87,64
118,40
122,19
123,22
123,31
49,04
48,65
39,88
38,74*
Pozn.: * průměr roku je vážený průměr, rok 2002 CZV EU odhad Pramen : ČSÚ, Rezortní statistika MZe - BIC
259
BPU
Consulting
tabulka 231: Porovnání cen vepřového masa v ČR s trhy EU
Ukazatel Ceny zemědělských výrobců (CZV) jatečních prasat I. tř. jakosti A (Kč/kg ž. hm.) Cena průmyslových výrobců (CPV)– vepřová kýta bez kosti (Kč/kg) Spotřebitelská cena (SC)– vepřová kýta bez kosti (Kč/kg) Průměrná CZV jatečních prasat na reprezentativních trzích EU (Kč/kg ž. hm.)
1999
2000
2001
2002
30,48
35,26
44,06
32,89
93,44
101,76
113,83
97,32
111,65
120,60
135,85
118,63
33,70
41,02
46,27
33,97*
1999
2000
2001
2002
22,73
21,73
25,96
21,95
43,03
43,72
51,60
41,00
50,09
53,63
63,53
51,42
30,61
29,56
29,41
24,51*
Pozn.: * průměr roku je vážený průměr, rok 2002 CZV EU odhad Pramen : ČSÚ, Rezortní statistika MZe – BIC
tabulka 232: Porovnání cen jatečních kuřat ČR s trhy EU
Ukazatel Ceny zemědělských výrobců (CZV) kuřat I. tř. jakosti (Kč/kg ž. hm.) Cena průmyslových výrobců (CPV) – jatečních kuřat I. tř. jakosti (Kč/kg) Spotřebitelská cena (SC) – jatečních kuřat I. tř. jakosti (Kč/kg) Průměrná CZV drůbežího masa na reprezentativních trzích EU (Kč/kg ž. hm.)
Pozn.: * průměr roku je vážený průměr, rok 2002 CZV EU odhad Pramen : ČSÚ, Rezortní statistika MZe – BIC
Ve spotřebě potravin živočišného původu existují rozdíly mezi obyvateli EU, pro porovnání jsou uvedeny následující tabulky 17 až 21 s produkcí u jednotlivých druhů mas ve vybraných zemích v porovnání s ČR.
260
BPU
Consulting
tabulka 233: Produkce a spotřeba hovězího masa (tis. t CWE)
Stát
2000
Produkce 2001
2002*
EU 15 7 483 7 440 7 748 ČR 109 110 106 ZSVE (10 kandid. 1 017 980 962 států) USA 12 298 11 890 12 333 Pozn. : *rok 2002 odhad, ČR skutečnost označení CWE = maso na kosti Pramen : ČSÚ, USDA, OFIVAL du EUROSTAT
Domácí spotřeba 2000 2001 2002* 7 224 111
6 788 89
7 488 97
979
978
968
12 242
12 259
12 705
tabulka 234: Produkce a spotřeba vepřového masa (tis. t CWE)
Stát
2000
Produkce 2001
EU 15 17 563 17 347 ČR 415 415 ZSVE (10 kandid. 4 222 3 971 států) USA 8 596 8 691 Pozn. : *rok 2002 odhad, ČR skutečnost označení CWE = maso na kosti
2002*
Domácí spotřeba 2000 2001 2002*
17 546 415
16 375 423
16 427 418
16 132 416
4 068
4 097
4 036
4 114
8 973
8 449
8 388
8 725
Pramen : ČSÚ, USDA, OFIVAL du EUROSTAT
tabulka 235. Produkce a spotřeba drůbežího masa (tis. t rtc)
Stát
2000
Produkce 2001
EU 15 8 798 9 153 ČR 221 234 ZSVE (10 kandid. 1 796 1 803 států) USA 16 362 16 631 Pozn. : *rok 2002 odhad, ČR skutečnost označení rtc = kuře v kuchyňské úpravě
2002*
Domácí spotřeba 2000 2001 2002*
9 086 238
8 374 228
8 936 235
8 713 248
1 847
1 677
1 690
1 719
17 024
13 546
13 608
14 589
Pramen : ČSÚ, USDA, OFIVAL du EUROSTAT
261
BPU tabulka
236:
Consulting
Vývoj spotřeby potravin živočišného původu ve vybraných zemí ((kg/obyv./rok)
Potravinová skupina
Země/rok
1997
1998
1999
2000
Hovězí a telecí maso
EU 15 SRN Francie ČR
19,0 14,5 16,8 16,4
19,5 15,1 27,1 14,6
20,0 15,0 27,7 14,0
19,2 14,2 26,4 12,5
Vepřové maso
EU 15 SRN Francie ČR
40,8 53,8 35,4 45,8
43,3 56,0 37,7 45,7
43,3 57,0 36,7 44,7
42,8 54,2 36,1 40,9
Drůbeží maso
EU 15 SRN Francie ČR
21,2 14,8 24,9 15,3
21,4 15,2 24,9 17,9
21,5 15,2 24,3 20,5
21,8 16,0 24,8 22,3
Pramen: EUROSTAT, Animal production, Quarterly bulletin 4/2001, OFIVAL tabulka 237: Spotřeba potravin v ČR (kg/obyv./rok)
Potravinová skupina
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Maso celkem
81,5
82,1
83,0
79,4
77,8
79,1
z toho : hovězí, telecí vepřové skopové, kozí,koňské drůbež zvěřina králíci
16,4 45,8 0,3 15,3 0,3 3,4
14,6 45,7 0,3 17,9 0,3 3,3
14,0 44,7 0,3 20,5 0,4 3,1
12,5 40,9 0,3 22,3 0,4 3,0
10,4 40,9 0,3 22,9 0,3 3,0
11,1 40,5 0,3 23,9 0,3 3,0
Pozn.: rok 2002 - odhad VÚZE
Pramen: ČSÚ, Spotřeba potravin 7.3.1.3 Shrnutí a perspektivy oboru Predikce výroby zemědělských surovin předpokládají až do doby vstupu do EU a v prvních letech po vstupu do unie mírný nárůst výroby jatečného skotu a stagnaci produkce jatečních prasat. Produktivita práce i rentabilita zpracovatelů by měla v prostředí EU růst, i když nákladová rentabilita i přes predikované příznivé ceny zemědělské suroviny zůstane poměrně nízká. V oboru se bezpochyby v nejbližší budoucnosti urychlí proces restrukturalizace, spojený s vážným ohrožením existence poměrně značné části výrobní základny (konkurzy, přímá
262
BPU
Consulting
likvidace), s redukcí kapacit a s konsolidací oboru (zvětšování podniků při zmenšování jejich počtu). Důvodem k této prognóze je nejen současná výrobní kapacita masného průmyslu převyšující současnou potřebu domácího trhu. Přechodné období do 31. 12. 2006 na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU bylo vyjednáno v roce 2001 u oboru výroby a zpracování masa u 52 zpracovatelských podniků. V předvstupním období je nutno počítat i se zvýšenými náklady k zajištění ochrany spotřebitelů (potravinová bezpečnost). Sektor může po vstupu profitovat i z relativně nízkých CZV jatečních zvířat. I přes relativní pokles či stagnaci CZV jateční drůbeže a vajec se může ekonomika oboru jako celku vyvíjet v prostředí EU nepříznivě. Lze však předpokládat, že největší a nejlépe technologicky připravené firmy na společném trhu EU uspějí.
7.3.2
Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků OKEČ 15.2
7.3.2.1 Charakteristika oboru Zpracování ryb a rybích výrobků (OKEČ 15.2) v rámci odvětví výroby potravin a nápojů (OKEČ 15) patří k nejmenším oborům. V registru ČSÚ bylo v roce 2002 uvedeno 8 podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci, jež se zabývaly zpracováním a konzervováním ryb a rybích výrobků. Kromě toho jsou v ČR zpracovávány sladkovodní ryby tuzemské produkce na rybářstvích, jejichž hlavní činností je chov ryb v rámci prvovýroby (OKEČ 05) a tudíž nejsou zahrnovány ve výrobním oboru OKEČ 15.2. V roce 2002 se počet zpracovatelských provozů v rámci prvovýroby ustálil na 12 zpracovnách. Povolení k vývozu vyráběného sortimentu do zemí EU mělo 5 zpracoven, které jsou členy Rybářského sdružení ČR. Mimo uvedený počet zpracoven existují ještě další, zabývající se zpracováním sladkovodních ryb v celoročním provozu. Přesto je nutné zdůraznit, že probíhá i sezónní zpracovávání sladkovodních ryb na dalších rybářských podnicích. Lze odhadovat, že množství zpracovaných sladkovodních ryb prodaných na tuzemském a zahraničním trhu představuje zhruba 11 % z celkové produkce v ČR. 7.3.2.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Sladkovodní ryby a v rámci nich především kapr jako dominantní druh, pro své vynikající užitkové vlastnosti a jakostní parametry si na českém, ale i středoevropském trhu udržuje své významné postavení. Současně je nutné zdůraznit, že jde o regionální produkt, který nepředstavuje konkurenci pro ostatní ryby chované v těchto zemích (pstruh, losos). Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím konečnou spotřebu jsou zejména ceny mořských ryb a dalších produktů působících na poptávku spotřebitele. V každém případě dovoz mořských ryb do ČR je značný a v průměru čtyřikrát převyšuje spotřebu sladkovodních ryb. Přesto značné cenové rozpětí výrobků, umožňuje spotřebiteli výběr, a to se projevuje celkem v ustálené spotřebě mořských ryb na obyvatele.
263
BPU
Consulting
tabulka 238: Vývoj průměrné farmářské ceny kapra živého a pstruha v Evropě (EUR/Kg)
Druh ryby
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Kapr Pstruh
1,86 2,02
1,92 2,30
1,86 2,24
1,51 2,10
1,46 2,36
1,60 2,36
Pro vytvoření si představy o současném rozsahu produkce různých druhů sladkovodních (a tažných) ryb v uvedených státech EU 15 podle dostupných pramenů v letech 1999 - 2000 se uvádí následující tabulka.
tabulka 239: Rozsah produkce různých druhů sladkovodních a tažných druhů ryb v roce
1999 (tis. t) Stát
Produkce 416,1 0,9 43,6 35,7 2,8 34,1 58,9 20,3
Stát
EU 15 Itálie Belgie Holandsko Dánsko *) Rakousko SRN *) Portugalsko Řecko *) Finsko *) Španělsko *) Švédsko Francie V. Británie Irsko ČR *) Pozn. : *) rok 2000 Pramen : EUROSTAT, Agriculture and Fisheries, Rybářské sdružení ČR
Produkce 50,1 4,8 3,1 1,3 15,4 5,1 143,9 19,5
7.3.2.3 Shrnutí a perspektivy oboru V říjnu 2002 proběhlo tzv. slyšení Evropského parlamentu, které hodnotilo situaci a výhled evropského trhu chovu ryb, které ukázalo, že chov ryb hraje významnou úlohu nejen v pozitivní změně evropského deficitu v přímých dodávkách ryb (z lovů), ale též přispívá k posílení zdraví spotřebitelů. Rybný průmysl EU je stále více závislý na dovozu ze třetích zemí a na produkci rybích farem. Podíl EU na světové produkci chovaných ryb mírně přesahuje 5 %. V posledních letech díky výraznému snížení zásob rostou výrazně ceny ryb a rybích výrobků, např. za období let 1995 až 2000 v absolutních hodnotách zhruba o 16,3 %. Představitelé Evropského parlamentu společně s Evropskou federací chovatelů ryb a ostatních vodních živočichů (FEAP) jsou přesvědčeni, že budoucí vývoj udržitelného efektivního chovu ryb potřebuje životaschopné celoevropské akce, orientované především na zlepšení marketingové struktury a propagačního efektu na prosazení ryb na potravinovém trhu. Tyto stanovené cíle mají právě pro ČR významnou platnost, jak ukazuje tabulka 16 o spotřebě ryb, která je stále na velmi nízké úrovni.
264
BPU
Consulting
tabulka 240: Spotřeba ryb v kg/obyv./rok
Druh
1997
1998
1999
2000
2001
2002*
Ryby celkem z toho: sladkovodní
5,5 0,9
5,3 0,9
5,2 1,0
5,3 1,0
5,4 0,9
5,4 0,9
Pozn. : * odhad VÚZE Pramen : ČSÚ, Rybářské sdružení ČR
Pro srovnání průměrná celosvětová spotřeba ryb je 16 kg/obyv./rok a v zemích EU 11 kg./obyv./rok. Na podporu zvyšování produkce a zpracování ryb v roce 2002 byly poskytovány dotace podle „Zásad“, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor na základě stanovených podpůrných programů ve sledovaném roce. Jako příklad lze uvést program SAPARD opatření 1.2 - Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů ryb a další dotační tituly poskytované MZe. Dále lze využívat programy podpor pro rozvoj sektoru malého a středního podnikání vyhlášené MPO. Jednou z důležitých podmínek zvyšování produkce sladkovodních ryb v ČR v následujících letech, je plošné řešení zanedbávaného stavu chovných rybníků odbahňováním a tím zvětšování současné produkční plochy, která by umožňovala maximální produkci a tím byl zčásti řešen problém značného dovozu mořských ryb na našem trhu.
7.3.3
Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor OKEČ 15.3
7.3.3.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ je obor definován: 15.3 Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor a zahrnuje : 15.31 – zpracování brambor, 15.32 – výrobu ovocných a zeleninových nápojů, 15.33 – výrobu ostatních ovocných a zeleninových výrobků. Výroba v tomto potravinářském oboru má ve srovnání s ostatními potravinářskými obory výrazně sezónní charakter a je z velké části závislá na vnějších klimatických faktorech, které zásadně ovlivňují množství, cenu a kvalitu vstupních zemědělských surovin především s ohledem na možnosti nákupu výchozí suroviny. Dalším faktorem, ovlivňujícím spotřebu výrobků tohoto oboru jsou i ekonomické důvody hospodaření domácností. Významným faktorem je i samozásobení domácností konzervovanými výrobky. Obor zajišťuje zásobování spotřebitelů výrobky v upraveném stavu, hlavně mimo sezónu, kdy čerstvé produkty ze zeleniny a ovoce nejsou běžně dostupné na trhu a nebo je jejich prodejní cena příliš vysoká. Mezi významné zpracovatelské firmy oboru patří např. Hamé, a. s., Babice, Alibona, a. s. Litovel, Linea, a. s. Nivnice a Hitko, s. r. o., Veselí nad Lužnicí. Zavádění nových technologií ve výrobě zpracovaného ovoce a zeleniny je finančně náročné a směřuje především k vyšší hygieně výroby, výrobkové diverzifikaci a následně k produkci
265
BPU
Consulting
zboží s vyšší přidanou hodnotou. Technologické vybavení některých zpracovatelských kapacit ČR neodpovídá současným výrobním trendům. Současně existují i výrobní kapacity se špičkovou výrobní technologií. 7.3.3.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Hodnocený obor má v mezinárodním srovnání obtížnou situaci, a to především s ohledem na omezenou surovinovou základnu. Ke zvýšení konkurenceschopnosti může přispět další finalizace a diverzifikace výrob a inovační aktivity výrobců. Přední firmy oboru jsou již nyní konkurenceschopné jak na domácím trhu, tak na některých zahraničních teritoriích, zejména u značkových výrobků. 7.3.3.3 Shrnutí a perspektivy oboru Obor prochází procesem restrukturalizace a diverzifikace výrob. Je výrazně závislý na ceně, a to především dovážených surovin, které jsou zpracovávány do stále širšího sortimentu výrobků v závislosti na poptávce. Zavádění nových technologií je finančně velmi náročné a směřuje především ke zvýšení hygieny výroby, výrobkové diverzifikaci a následně k produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou.
7.3.4
Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků OKEČ 15.4
7.3.4.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ je obor definován: 15. 4 – Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků a představují jej : 15.41 – výroba surových olejů a tuků, 15.42 – výroba rafinovaných olejů a tuků, 15.43 – výroba ztužených jedlých tuků. Tukový průmysl produkuje rostlinné tuky nebo rostlinné oleje (podle druhu olejnin), živočišné tuky nebo živočišné oleje, ztužené, pokrmové a emulgované tuky. Uvedená produkce je obvykle kombinovaná s dalšími návaznými a technologicky obdobnými výrobami. 7.3.4.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Konkurenceschopnost oboru je výrazně podmíněna cenou surovin (řepka, slunečnice) a hospodárností při jejich zpracování.
266
BPU
Consulting
K dalšímu posílení konkurenceschopnosti oboru může přispět diversifikace výrob směrem jak k potravinářskému, tak nepotravinářskému využití a dále dosažený stupeň koncentrace výrob. 7.3.4.3 Shrnutí a perspektivy oboru Zlepšení spotřeby výrobků SKP 15.4 a zvýšení inovačních aktivit může přispět k další stabilizaci a posílení konkurenceschopnosti oboru. Z hlediska možné perspektivy oboru se jeví žádoucí další posun ve stabilizaci majetkových vztahů, a to především u rozhodujících zpracovatelů tuzemských olejnin a využití příležitostí po vstupu do EU. 7.3.5
Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny OKEČ 15.5
7.3.5.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ 15 je obor 15.5 definován – Zpracování mléka, výroba výrobků a zmrzliny a zahrnuje : 15.51 – provoz mlékáren, výroba másla a sýrů, 15.52 – výroba mražených smetanových krémů a zmrzliny.
mlékárenských
V oboru 15.5 na základě statistických šetření ČSÚ bylo v roce 2002 zařazeno 76 podnikatelských subjektů (s 20 a více zaměstnanci), které se zabývají úpravou a zpracováním mléka. Technická roční zpracovatelská kapacita mlékárenského průmyslu je přibližně 3,3 mld. litrů syrového mléka. Využití zpracovatelských kapacit kolísá podle meziročních a sezónních změn u nákupu mléka. Mlékárenský průmysl se řadí mezi obory výroby potravin a nápojů s vyšší mírou využití kapacit. K největším zpracovatelům mléka na základě šetření ČSÚ (podle objemu tržeb), jako v roce 2001 patřila i v roce 2002 MADETA, a. s., České Budějovice, dále OLMA, a. s., Olomouc a Danone, a. s., Benešov. Významnou úlohu při nákupu mléka od prvovýroby plní odbytové organizace, které soustřeďují zhruba 53 % trhu se syrovým kravským mlékem. Největším odbytovým družstvem je MLECOOP v němž je začleněno 18 odbytových organizací, které nakupuje syrové kravské mléko od svých členských organizací a prodává je zhruba 32 mlékárnám. Dále působí v ČR dalších 13 samostatných odbytových organizací. 7.3.5.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost
Mlékárenský průmysl ČR z hlediska pozice v rámci odvětvové struktury se řadí zhruba do průměru EU. Jeho konkurenceschopnost bude do značné míry záviset na důslednosti uplatňování právních předpisů a standardů v praxi, při akceptování vývozních podmínek světových teritorií, do kterých bude export realizován. V roce 2002 byla udělena licence na vývoz výrobků do EU 27 firmám. Přechod na režim Jednotného vnitřního trhu EU (JVT)
267
BPU
Consulting
bude pro agrární komplex ČR znamenat řadu zásadních změn. Pokud hodnotíme kvalitu, úroveň zpracování a balení mlékárenských výrobků, tak tyto charakteristiky se neustále zlepšují a v převážné míře jsou konkurenceschopné ve srovnání s dováženými výrobky. Průměrné ceny zemědělských výrobců z vybraných zemí EU 15, které ovlivňují efektivnost a odbytové podmínky u mléčné vertikály uvádí tabulka. tabulka 241: Průměrné ceny zemědělských výrobců ve vybraných zemích za syrové mléko
(EUR/100 kg) Země EU 15 průměr Dánsko Francie Německo Rakousko
2000
2001*
29,18 31,01 28,90 30,00 27,83
31,40 32,47 30,20 32,82 31,83
Pozn. : *) předběžný údaj, mléko 3,7 % tuku bez DPH Pramen : ZMP, národní statistiky, EUROSTAT
7.3.5.3 Shrnutí a perspektivy oboru V současnosti působí na trhu ČR zhruba 70 provozů zpracovávajících mléko a vyrábějících mléčné výrobky. Výrobní základna se modernizuje, avšak rychlost modernizace je blokována nízkou rentabilitou výroby a tím i nedostatkem vlastních zdrojů. V následujících letech bude nutná nezbytná modernizace provozů. Potřeba investovat se týká oblasti hygieny provozů, životního prostředí, bezpečnosti potravin i celkové konkurenceschopnosti. Celý systém subvencovaných vývozů mléčných výrobků v roce 2002 pokračoval v souladu s nařízením vlády č. 486/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanovují podmínky a zásady pro provádění opatření k podpoře vývozu výrobků z kravského mléka. V roce 2002 pokračoval u žáků základních škol s povinnou školní docházkou program podpory zvýšení spotřeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných výrobků tzv. „Školní mléko“. V roce 2002 pokračoval i podpůrný program k nápomoci vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců. Mezi další podpůrné programy v roce 2002, týkající se speciálně podniků pracujících v oboru úpravy a zpracování mléka, lze zařadit podopatření 1.3.2 – Pomoc při zavádění systému kritických bodů HACCP - v rámci programu SAPARD. Smyslem těchto podpor je usnadnění zavádění standardů kvality EU v ČR a posílení postavení potravinářských produktů na domácích a zahraničních trzích. Finanční částka, určená na vyplácení podpor v rámci programu 1.3. (jehož součástí je 1.3.1.) nebyla v roce 2002 zdaleka vyčerpána. Perspektivu oboru lze odvodit z níže uvedené prognózy produkce na trzích EU do roku 2008.
268
BPU
Consulting
tabulka 242: Prognóza produkce na trzích EU 15 do roku 2008
Ukazatel SOM (sušené odtučněné mléko)
Máslo
Sýry
Produkce (tis. t) Spotřeba kg na obyv./rok Produkce (tis. t) Spotřeba kg na obyv./rok Produkce (tis. t) Spotřeba kg na obyv./rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1 001
977
951
926
901
898
895
891
2,29
2,23
2,11
2,06
2,00
1,97
1,92
1,90
1 798 1 791 1 783 1 773 1 776 1 783 1 796 1 806 4,62
4,54
4,45
4,40
4,38
4,38
4,39
4,39
7 048 7 100 7 128 7 172 7 246 7 373 7 463 7 533 18,51 18,65 18,68 18,76 18,96 19,16 19,33 19,52
Pramen : Evropská komise
Obdobně jako na trzích EU lze i v ČR předpokládat v delším časovém horizontu strukturální změny ve prospěch produkce s vyšší finalizací mléčné suroviny (sýry a další produkty).
7.3.6
Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků OKEČ 156
7.3.6.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ je obor 15.6 definován jako – Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků a zahrnuje: 15.61 – výrobu mlýnských výrobků, 15.62 – výrobu škrobárenských výrobků. Výše uvedené výroby lze charakterizovat takto: • výroba mlýnských výrobků (OKEČ 15.61) je v ČR jednou z tradičních výrob. Přetrvávající převis kapacit vyvolává na trhu s mlýnskými výrobky stálou konkurenci. Z celkové sklizně obilovin se v mlýnech v posledních letech zpracuje zhruba 25 %, převážná část obilovin slouží pro výrobu krmiv. • škrobárenská výroba (OKEČ 15.62) zpracovává především tuzemské průmyslové brambory. Zpracovatelské kapacity jsou pouze v některých regionech, odpovídajících výrobním oblastem pro produkci výchozí suroviny. V posledních letech je opět investováno do výroby škrobu a jeho zpracování. Současné výrobní kapacity přesahují 50 tis. tun bramborového škrobu.
269
BPU
Consulting
K největším mlýnským firmám patří společnosti Odkolek, Delta a Penam. U škrobárenských firem jsou to Lyckeby Amylex, a. s., Škrobárny Pelhřimov, a.s. a AMYLON, a. s. Graf 1 - Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002
OKEČ 15.62 29,3%
OKEČ 15.61 70,7%
Pozn.: údaje v b. c., podniky se 100 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ, dopočet VÚZE
7.3.6.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Pokud bude dosahováno maximální efektivnosti (optimalizací vstupů, růstem produktivity práce, racionalizací výroby apod.), má mlýnský obor předpoklad k udržení konkurenceschopnosti i po vstupu do EU u rozhodujících firem podnikatelské základny. To se týká i škrobárenské výroby, která však bude omezena vyjednanou kvótou.
7.3.6.3 Shrnutí a perspektivy oboru Prosazující se integrace mlýnů s pekárnami, ale i horizontální integrace v cereální vertikále bude dále pokračovat. Současně lze očekávat ukončení činnosti některých mlýnských kapacit při stále rostoucí výrobní koncentraci. Zostření výrobní konkurence nastane i ve škrobárenské výrobě, která je limitována produkční kvótou. 7.3.7
Výroba krmiv OKEČ 15.7
7.3.7.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ je obor 15.7 definován Výroba krmiv, který zahrnuje: 15.71 – výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, 15.72 – výrobu krmiv pro domácí zvířata. Trh krmiv v ČR zásobují výrobci krmných směsí odlišné velikosti, od podniků s produkcí 100 tis. tun ročně a více, ale i menší kapacity vyrábějící pro vlastní potřebu. V roce 2002 bylo vyrobeno 3 227,9 tis. tun krmných směsí pro hospodářská zvířata a domácí zvířata (z toho
270
BPU
Consulting
byla výroba krmných směsí pro domácí zvířata zhruba 107,5 tis. tun). Strukturu výroby krmných směsí ukazuje graf 1. Zájmy krmivářského průmyslu, především podniků ZZN, zastupuje ČSMO ZZN, které v roce 2002 mělo 84 členů - společností. Tyto společnosti kontrolují v ČR více než dvě třetiny trhu s krmnými směsmi. V ČR bylo do 31. 12. 2002 ÚKZÚZ zaregistrováno 440 tuzemských výrobců krmných surovin a krmných směsí s 587 výrobními provozy a 346 subjektů, zabývajících se dovozem krmných surovin, doplňkových látek, premixů a krmných směsí pro hospodářská zvířata. V roce 2002 bylo zařazeno do výroby krmných směsí 298 podnikatelských subjektů s 327 výrobními provozy.
Graf – Struktura výroby krmných směsí v roce 2002
Domácí zvířata celkem 3%
Prasata celkem 45%
Ostatní zvířata 3% Skot celkem 15%
Drůbež celkem 34%
Pozn.: ostatní zvířata obsahuje ryby, koně, králíci, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata ZOO Pramen : MZe ČR – odbor zemědělské statistiky a informací
Ve výrobě krmiv působí silná konkurence producentů EU, která se bude projevovat postupným nárůstem dovozu nejenom surovin, ale i krmných směsí. Přesto silnými stránkami tohoto oboru je dobré regionální pokrytí ČR výrobci, mnoholetá tradice výroby a hlavně dlouholetá provázanost výrobce s odběratelem. Pro vytvoření si představy o průměrných cenách krmných směsí je uvedena následující tabulka 13 a tabulka 14 komparace cen krmných směsí ČR s vybranými zeměmi.
271
BPU
Consulting
tabulka 243: Průměrné ceny vybraných krmných směsí prodaných zemědělské prvovýrobě
(Kč/t) Název
2000
2001
2002
Index 2001/00
Index 2002/01
Krmná směs - pro selata ČOS - pro prasata A2 - pro prasata CDP - pro prasnice KPB - pro nosnice - pro brojlery BR2 - pro brojlery BR3 - pro telata COTB
8 190
8 858
8 356
108,2
94,3
4 888 4 662 4 311
5 836 5 348 4 971
5 351 4 980 4 819
119,4 114,7 115,3
91,4 93,1 97,0
5 688 7 198
6 352 8 257
5 904 8 048
111,7 114,7
92,9 97,5
6 712
7 589
7 611
113,1
100,3
5 171
5 700
5 323
110,2
93,4
Pramen : ČSÚ tabulka 244: Vývoj cen krmných směsí ve vybraných zemí v porovnání s ČR (EUR/100 kg)
Stát Francie Německo Maďarsko Česko
Krmné směsi pro dojnice 1997 1998 1999 2000
Krmné směsi pro výkrm prasat 1997 1998 1999 2000
21,29 16,71 14,60 15,83
18,93 19,64 14,84 18,67
20,18 14,73 12,54 14,98
18,81 13,64 11,98 12,70
19,28 14,54 14,45
17,39 18,04 12,40 17,77
16,08 16,79 11,24 16,06
17,03 17,53 12,87
Pozn. : balení v pytlích, Německo a Francie - volně ložené směsi Pramen : Komparace vybraných zemí CEFTA se zeměmi EU - Budapešť 2002 Trvající spolupráce odvětví výroby hotových krmiv v evropském prostoru pokračuje především v komerčně ekonomické oblasti v rámci začlenění Českomoravského sdružení organizací ZZN (ČMSO ZZN) do Federace evropských výrobců krmiv (FEFAC). 7.3.7.2 Shrnutí a perspektivy oboru Obor výroby hotových krmiv je do značné míry vázán na nákup domácí suroviny především obilovin od zemědělské prvovýroby, ale i současně zpětně vstupuje svými finálními výrobky do živočišné výroby. Z této pozice vyplývají do budoucna po vstupu do EU určitá rizika, pokud zemědělství výrazněji nezlepší svou ekonomickou pozici.
272
BPU
Consulting
Pro současný a budoucí rozvoj podnikání v tomto oboru jsou vytvořeny programy jejichž cílem je poskytnout finanční prostředky na různé projekty např. v oblasti zvyšování jakosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a poradenství atd. Například výrobci hotových krmiv mohou při splnění předepsaných podmínek žádat o podpory, které jsou k dispozici podnikům potravinářského průmyslu obecně či malým a středním podnikům bez ohledu na obor činnosti. Především jde o dotace nabízené v rámci Podpůrného programu 13 MZe – Podpora zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a výrobců hotových krmiv, podprogram 13. A - Podpora zavádění systémů řízení jakosti a systému environmentálního managementu podle norem ISO. Dále jde o programy Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) a další. Ve střednědobé perspektivě lze očekávat další růst výrobní koncentrace v rámci oboru, ale i prohlubování vzájemných vazeb především v rámci obilní vertikály. 7.3.8
Výroba ostatních potravinářských výrobků OKEČ 158
7.3.8.1 Charakteristika oboru
V systému OKEČ je obor definován: 15.8 – Výroba ostatních potravinářských výrobků a patří tam následující výroby: 15.81 – výroba pekárenských výrobků, včetně cukrářských, 15.82 – výroba trvanlivých pekárenských výrobků, 15.83 - výroba cukru, 15.84 – výroba kakaa, čokolády a cukrovinek, 15.85 – výroba těstovin, 15.86 – výroba čaje a kávy, 15.87 – výroba různých koření, aromat a výtažků, 15.88 - výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin, 15.89 - výroba potravinářských výrobků jinde neuvedených.
273
BPU
Consulting
Graf – Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a sužeb v roce 2002
OKEČ 15.83 17,5%
OKEČ 15.85 1,8%
OKEČ 15.81+2 46,7%
OKEČ 15.86+7 8,6% OKEČ 15.89 11,6% Ostatní 13,8%
Pozn. : údaje v b. c., podniky se 100 a více zaměstnanci
Pramen : ČSÚ, dopočet VÚZE V současném období pokračují integrační procesy jak vertikálního tak horizontálního charakteru. Podobory pekárenských výrobků, vč. cukrářských, výroby trvanlivých pekárenských výrobků a výroby těstovin velmi úzce technologicky navazují na obor výroby mlýnských výrobků. V mnoha případech je ve výrobní vertikále spojena výroba mlýnských výrobků a návazná pekárenská činnost i cukrářská výroba. V rámci agrární politiky stát aktivně ovlivňuje vývoj u komodit cukrovka a cukr. Mezi zásahy státu patří celní opatření ČR včetně koncesí při dovozu a vývozu, licenční, daňová a dotační politika státu a stanovení individuálních produkčních kvót cukru na jednotlivé roky, což bude uplatňováno i po vstupu do EU. Na výrobu cukru úzce navazuje i cukrovinkářská výroba. 7.3.8.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Agregace ostatních potravinářských výrob zahrnuje široké spektrum potravinářských oborů, které se z hlediska mezinárodního srovnání a konkurenceschopnosti značně liší. Vysoké míry konkurenceschopnosti dosahuje především výroba čokoládových a nečokoládových cukrovinek, a to zejména na zahraničních trzích, ale i další výroby, které produkují zejména značkové potraviny (výroba hotových jídel a polotovarů aj.). Pekárenská výroba dosahuje značné míry konkurenceschopnosti zejména na domácím trhu.
7.3.8.3 Shrnutí a perspektivy oboru Výroba pekárenských výrobků, včetně cukrářských s výrobou trvanlivých pekárenských výrobků zůstává nosnou agregací v rámci hodnocené skupiny výrob (OKEČ 15.8). Následována je výrobou cukru. Prosazující se integrace mlýnů s pekárnami, ale i horizontální integrace bude dále pokračovat. I nadále lze předpokládat, že skupina ostatních potravinářských výrobků si udrží největší podíl na ekonomických výsledcích potravinářského průmyslu. Perspektivu lze očekávat
274
BPU
Consulting
zejména u hotových jídel a upravených potravin s využitím technologických a výrobkových inovací. 7.3.9 Výroba nápojů OKEČ 15.9 7.3.9.1 Charakteristika oboru V systému OKEČ je obor 15.9 - Výroba nápojů, tvořen osmi výrobami a těmi jsou: 15.91 – výroba destilovaných alkoholických nápojů, 15.92 – výroba etylalkoholu kvašením, 15.93 – výroba hroznového vína, 15.94 – výroba ovocného vína, 15.95 – výroba jiných nedestilovaných kvasných nápojů 15.96 – výroba piva, 15.97 – výroba sladu, 15.98 – stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů. Významnost jednotlivých výrob či jejich skupin vyplývá z následujícího grafu 1. Graf – Podíl na tržbách vlastních výrobků a služeb v roce 2002
OKEČ 15.98 38,6%
OKEČ 15.91+2+4+5 6,8%
OKEČ 15.93 4,5%
OKEČ 15.96+7 50,1%
Pozn. : Údaje v b. c. z podniků se 100 a více zaměstnanci Pramen : ČSÚ Celkový počet firem z nápojářských oborů v roce 2002 klesl na 123 (podniky s 20 a více zaměstnanci), z toho na výrobu piva připadá stejně jako v roce 2001 (bez restauračních pivovarů) 50 výrobců. Největší pivovary v ČR podle výstavu v roce 2002 byly Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Radegast, a. s. Nošovice, Budějovický Budvar, a. s., a Staropramen, a. s. Praha. Zahraniční společnosti v českém pivovarnictví s majoritní majetkovou účastí jsou SAB Miller, Interbrew Belgie, Binding Brauerei AG, SRN, Heineken (koupí BBAG Rakousko).
275
BPU
Consulting
Vedle velkých pivovarských společností a sladoven v ČR existují střední a malé firmy. Jde např. o malé nezávislé pivovary do 200 tis. hl piva, které doplňují sortiment piv na lokálních trzích, ale účastní se i exportních aktivit. Dále jde o restaurační pivovary, které působí v řadě míst ČR. Ve výrobě nealkoholických nápojů se v ČR z mezinárodních koncernů dlouhodobě uplatňují COCA–COLA Beverages ČR, s. r. o. Praha a GENERAL BOTTLERS ČR, s. r. o. Praha jako právní nástupce PEPSI–COLA ČR, s. r. o. U minerálních vod zaujímá přední pozici svou kapacitou Karlovarská minerální voda, Poděbradka a Hanácká kyselka. Tyto tři firmy mají zhruba 80% podíl na trhu. Pokud jde o lihoviny, přední místa zaujímají firmy STOCK Plzeň, a. s., Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a. s., ale i další firmy, jako je např. Rudolf Jelínek, a. s. V oblasti lihovin byla poslední velkou akcí v rámci privatizace zahraniční majoritní majetková účast společnosti Salb na doprivatizaci likérky Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s. (stát si ponechává pouze tzv. zlatou akcii). Největším tuzemským výrobcem vína je skupina Bohemia Sekt, ke které patří závod ve Starém Plzenci a společnosti Víno Mikulov a Révovín Velké Bílovice s německou společností Henkell & Söhnlein. Ve vinařství ČR se zahraniční kapitál s majoritní účastí výrazněji neuplatňuje s ohledem na stav, který vyžaduje především výraznou obnovu vinic. Spíše jde o proces koncentrace majetkových podílů. Výjimkou je společnost Henkell & Söhnlein v Révovínu Velké Bílovice, jež patří do skupiny Bohemia Sekt. 7.3.9.2 Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Oborem v rámci hodnocené skupiny výrob (OKEČ 15.9) s tradičně největší perspektivou je především výroba piva a sladu, při předpokládané rostoucí spotřebě piva ve světě a především na asijském trhu, lze předpokládat mírně rostoucí export z ČR. V posledních letech probíhá technologická modernizace výrobců nápojů s různou mírou intenzity. Největší intenzita je u výrobců nápojů s majoritní účastí zahraničního kapitálu a kapitálově silných firem. Technologická vyspělost ve spojení s obchodními a logistickými aktivitami vytváří reálnou perspektivu růstu výkonnosti a efektivnosti nápojářských oborů ČR v evropském prostředí, ale i v dalších teritoriích. V následující tabulce 13 je uveden výstav tuzemských pivovarů podle druhů a obalu.
276
BPU
Consulting
tabulka 245: Výstav tuzemských pivovarů podle druhů a obalů v roce 2002 (tis. hl)
Druh
Výstav 2002
Lehká piva Piva se sníženým obsahem cukru Výčepní piva Ležáky Speciální piva Nealko piva
388 47 11 202 6 234 154 152
Druh, obal
Výstav 2002
Ochucená piva
2
Svrchně kvašená piva
-
Láhve Plechovky Sudy Cisterny
8 223 515 8 831 506
Pramen : Český svaz pivovarů a sladoven Z údajů je zřejmé, že převládají výčepní piva a co do druhu obalu stále sudová. Pro ilustraci jsou uvedeny následující informace z EU. Podle údajů CBMC je EU významným světovým výrobcem piva. EU v roce 2000 vyrobila jednu čtvrtinu světové produkce piva, tj. 320 mil. hl. Další údaje uvádí tabulka. tabulka 246: Průměrné údaje za 15 zemí EU a 2 země přidružené v roce 2000
Ukazatel Počet činných pivovarů v roce 2000 celkem Výstav piva celkem Počet zaměstnanců Spotřeba piva celkem Podíl spotřeby piva podle balení : sudové vratné lahve nevratné lahve plechovky
Jednotka
Hodnota
počet tis hl osob tis. hl % % % %
1 699 315 022 110 019 296 368 31,6 38,3 13,1 17,0
Pozn. : Údaje s Norskem a Švýcarskem ( přidružené země k EU 15) Pramen : The Brewers of Europe 2001, Statistics 2000
277
BPU
Consulting
tabulka 247: Počet pivovarů v provozu v EU 15 v roce 2000
Stát Belgie Dánsko SRN Řecko Španělsko Francie Irsko
Počet pivovarů v provozu 113 13 1 270 6 22 20 7
Itálie
16
Počet pivovarů v provozu 4 15 59 7 6 32
Stát Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko V. Británie (vyjma malých a mikropivovarů)
70
Pramen : Beer Facts, 2001, CBMC
Evropská Komise pro zemědělství odhaduje, že se v EU vyrobí přibližně 60 % světové produkce vína a spotřebuje se zde téměř 60 % světové spotřeby. Spotřeba vína je odhadována na 34 litrů na osobu i když existují v rámci EU výrazné rozdíly mezi členskými státy. Pokud se týká nealkoholických nápojů podle odhadu UNESDA prodej včetně džusů v EU v roce 2000 překročil hranici 38 mld. EUR tzn., že v roce 2000 vyprodukoval více než 27 mld. litrů nealkoholických nápojů (viz tabulka). tabulka 248: Spotřeba nealkoholických nápojů v EU dle druhu (mil. l)
Název Perlivé vody Balené vody Ovocné šťávy a nektary Ostatní nealkoholické nápoje (l)
1997 25 478 30 214 8 256
1998 25 738 31 375 8 377
1999 26 723 32 907 8 547
2000 27 375 34 516 8 992
9 108
9 302
9 859
10 076
Pozn. : (1) Zahrnuje neperlivé ovocné nápoje, ovocné šťávy, ovocný prášek, ledový čaj a kávu, sportovní a energetické nápoje Pramen : European Business
7.3.9.3 Shrnutí a perspektivy oboru I když výroba nápojů vykazuje zřejmý růst výkonnosti, výrobní kapacity většinou nejsou plně restrukturalizovány a v porovnání se zahraničními společnostmi nedosahují v řadě případů optimální úrovně výrobní koncentrace. Určité rezervy zůstávají ve spotřebě nápojů s výjimkou piva, kde ČR patří světové prvenství s objemem kolem 160 l/obyv./rok. Významnou komoditou zůstává i slad. Spotřeba vína sice v celosvětovém měřítku výrazně nestoupá, ale na rozdíl od ostatních alkoholických nápojů ani výrazně neklesá. V ČR se spotřeba vína přiblížila 17 l/obyv./rok, přesto ČR zůstává ve spotřebě za mnoha zeměmi. Dále roste spotřeba ovocných vín.
278
BPU
Consulting
Domácí spotřeba nealkoholických nápojů a minerálních vod neustále roste. Z dostupných údajů za rok 2001 byla spotřeba podle ČSÚ u nealkoholických nápojů 220 litrů/obyv./rok, z toho minerálky 50 litrů, sodovky 26 litrů, limonády 84 litrů a na ostatní nealkoholické nápoje připadlo 60 litrů. Přitom minerální vody jsou se svými nerostnými látkami, včetně stopových prvků zdraví prospěšné. Také spotřeba ovocných šťáv a nektarů s přibližně 10 l/obyv./rok je v ČR nižší v porovnání s dominantními sousedními státy (Německo se 40 l/obyv./rok a Rakousko s 38 l/obyv./rok). Obdobně nižší spotřeba než v některých zemích je v ČR u lihovin 8,2 litrů (s obsahem 40% lihu) v roce 2001. Trh minerálních vod a nealkoholických nápojů se v nejbližších letech dále stabilizuje jednak po stránce vlastnictví (probíhající fúze apod.), ale i sortimentní nabídky. Předpokládá se však další nárůst spotřeby tohoto druhu nápojů. Výrobky potravinářského průmyslu jsou realizovány v převážné míře v obchodní síti hypermarketů, která je schematicky znázorněna na následující mapě (stav z r. 2002). V současném období se v České republice intenzivně rozvíjí další síť německé společnosti Lidl, která hodlá ve dvou etapách (v první etapě 110 prodejen a ve druhé etapě 50 prodejen) pokrýt celé území ČR.
279
8 Prognózy dopadů strukturálních změn ve zpracovatelském sektoru do sociálně-ekonomické situace Jihomoravského kraje Jak je uvedeno v předchozí části je zřejmé, že potravinářský a zpracovatelský průmysl bude muset vyhovět v okamžiku vstupu do Evropské unie všem závazným legislativním předpisům resp. ve výjimečných individuálních případech přísně stanoveným podmínkám tzv. přechodných období. Tyto předpisy nekompromisně stanoví podmínky, za jakých se mohou podnikatelské subjekty účastnit na celé vertikále produkce potravin v zemích EU při dodržení požadavků na jednu z hlavních priorit jejich společné hospodářské politiky – potravinové bezpečnosti obyvatelstva z hlediska zdravotní nezávadnosti, dále ochrany spotřebitele a prokazování původu a ochrany životního prostředí při produkci potravin. Uplatnění těchto norem bude mít důsledky na možnost další existence podnikatelských subjektů na vertikále produkce, ale i distribuce potravin. Zpracovatelům studie je však z vlastní zkušenosti známo, že míra informovanosti podnikatelských o požadavcích legislativy EU je stále ještě neúplná a vyžaduje intenzívní podporu ze strany státních a odborných orgánů. Nejvýznamnějším předpisem pro potraviny živočišného původu (z ekonomického hlediska stěžejních potravinářských obchodních komodit) je zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči ve znění novely z r. 2003 (zákon 131/2003 Sb.). V jeho smyslu se člení zpracovatelské podniky v současnosti na čtyři skupiny dle plnění požadavků legislativy EU: podniky, které splňují podmínky dané harmonizovanou legislativou podniky, které ještě nesplňují některé podmínky a požádaly o přechodné období (původně 52 podniků v ČR, nyní 36 podniků, zbývající podmínky splní do vstupu do EU) podniky, které podmínky dosud nesplňují, ale nežádaly si o přechodné období, neboť do konce roku 2003 podmínky EU splní podniky, které podmínky nesplňují a pokud je nebudou moci splnit, ukončí činnost Dle Státní veterinární správy mohou tzv. malé podniky (viz kategorizace a pasportizace zpracovatelských podniků živočišných produktů v kap. 5) využít výjimky které jsou uvedeny ve směrnicích a promítnuty do vyhlášek ČR. Pokud naplňují požadavky veterinární legislativy pro velké závody, mohou i tyto závody uvádět své výrobky na evropský trh. Všechny závody s malou kapacitou dle výše zmíněné kategorizace pak mohou v souladu s legislativou EU uvádět své výrobky na místní trh, což je v našem případě celá ČR. Dle informací Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj k datu 24.10.2003 je hrubý odhad průběžných výsledků procesu certifikace (ze kterého nelze vyvozovat obchodně, resp. administrativně relevantní závěry) v souladu se zákonem 131/2003 Sb. zhruba následující: podíl počtu závodů schvalitelných podíl počtu závodů podmínečně schvalitelných podíl počtu závodů podmínečně neschvalitelných
40 % 30 % 30 %
Proces certifikace potravinářských kapacit bude ukončen do konce r. 2003. Poté bude zveřejněn oficiální seznam certifikovaných firem a o zařazení konkrétní firmy do příslušné skupiny bude od 1.1.2004 informován i spotřebitel předepsaným způsobem na obalu zboží. Dle expertního odhadu zpracovatelů studie, vyplývajícího z promítnutí zkušeností Rakouska a vlastní znalosti řady kapacit zpracovatelského a potravinářského průmyslu v kraji počet
BPU
Consulting
závodů v Jihomoravském kraji, které nevyhoví výše zmíněným podmínkám a budou nuceny ukončit činnost bude cca 50 %. I v pesimistické variantě naplnění tohoto odhadu nedojde z hlediska dostatku zpracovatelských kapacit pro produkci zemědělství kraje k podstatné újmě, neboť se tak pouze varovná současný nadbytek zpracovatelských kapacit a dojde ke zvýšení rentability a z ní plynoucí konkurenceschopnosti zbývajících kapacit. Lze tedy hypoteticky uvažovat o následujícím hrubém modelu dopadů do zaměstnanosti ve zpracovatelském a potravinářském průmyslu: 1. V průběhu přechodného období po vstupu do EU zanikne zhruba 50 % kapacit zpracovatelského a potravinářského průmyslu v kraji. 2. Bude propuštěno cca 50 % stávajících zaměstnanců těchto závodů 3. Objem zpracování zemědělské produkce přejde do zbývajících kapacit 4. Zbývající kapacity budou nuceny navýšit směnnost, ve které se uplatní reálně cca 20 % pracovníků z původního celkového počtu v kraji 5. Dojde ke zvýšení rentability zbývajících kapacit 6. Celková bilance tohoto procesu bude nárůst nezaměstnanosti v sektoru o cca 30 % Dle dostupných údajů (Panorama potravinářského průmyslu 2002, VÚZE 2003) za rok 2001 je celkový počet pracovníků v potravinářském průmyslu kraje ve výši cca 12 % z celkového počtu pracovníků tohoto sektoru v ČR, to je asi 17 tisíc lidí. Při uplatnění výše zmíněného modelu by se pak nárůst nezaměstnanosti týkal cca 5 100 lidí, to je cca 1,5 % zaměstnanců kraje. Předpokládaný vývoj ve zpracovatelském průmyslu bude mít svůj vliv i do zemědělské prvovýroby. Lze však očekávat že váha tohoto vlivu bude menší, než váha vlivu ostatních dopadů vstupu do EU, které se zemědělské prvovýroby týkají přímo. Jsou to především ekologické, zooveterinární a hygienické předpisy.
282
BPU
Consulting
9 Přehled finančních zdrojů využitelných pro projektové řešení strukturálních dopadů Hlavní cíle národní zemědělské politiky Sedm hlavních cílů si stanoví koncepce národní zemědělské politiky pro období od našeho přičlenění k Evropské unii do roku 2013. V souladu s evropským modelem je založena na rozvoji multifunkčního zemědělství a venkova. V příštím desetiletí bychom měli kráčet po ose zemědělská krajina - voda - biodiverzita - venkov. Koncepce se orientuje na tyto hlavní cíle: - zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářského průmyslu vůči stávajícím i nově přistupujícím zemím EU a třetím zemím na základe zvyšování efektivnosti výroby, kvality, bezpečnosti a přidané hodnoty produkce a regionální pestrostí, - zachovat přiměřenou zaměstnanost v zemědělství a zlepšit životní úroveň zemědělské populace jako součásti venkovské populace snižováním důsledků zvýšené rizikovostí výroby, stimulováním multifunkčního charakteru zemědělství a jeho diverzifikace do nepotravinářského užití produkce a do nezemědělských činností venkova, - zlepšovat scenerickou hodnotu a rekreační funkci zemědělské kulturní krajiny, včetně zvyšování rekreační hodnoty zemědělských vodních ploch a uchování národního kulturního dědictví významných zemědělských vodních děl, - zvyšovat schopnost zemědělsky užívaných ploch zadržovat.* vodu, zejména stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty, urychlením pozemkových úprav se zohledněním požadavků na retenci vod včetně obnovy malých vodních ploch a mokřadů, urychlením revitalizace zemědělských vodních toků a odbahňování rybníků, - zlepšit kvalitu a čistotu povrchových a podzemních vod, které přicházejí do styku se zemědělstvím, - soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost, kvalitu a biotopickou hodnotu zemědělského půdního fondu, - zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie a postupné směřovat k „energetické soběstačnosti" venkova z obnovitelných zdrojů. Program se vzhledem k časově diferencovanému působení společné zemědělské politiky unie (SZP) dělí na tři etapy, a to vstupní pro roky 2004 až 2006, do roku 2010 následuje fáze přizpůsobení, v letech 2011 až 2013, kdy se česká agrární politika již plně podřídí reformované SZP, má nastat období vyrovnání. Pilíře pro první dvě etapy: Pilíř I - podpora příjmů zemědělců a snižování rizikovosti zemědělské výroby Pilíř II - podpora ochrany životního prostředí,: Pilíř III - podpora restrukturalizace podniků agrárního sektoru a rozvoje venkova Pilíř IV- podpora obecných služeb (pro rozpoj institucí a služeb pro agrární sektor a venkov, vzdělávání, poradenství, informatika, rozvoj integrací a malého a středního podnikání venkova) V první etapě má jít 64 procent prostředků z celkových 30,5 miliardy korun, s nimiž se v průměru ročně počítá, na pilíř I. Přitom přes 62 procent z těchto podpor bude vázáno na dodržování zásad správné zemědělské praxe. Na pilíř II by podle koncepce mělo směřovat 12 % prostředků, na pilíř III pak 17 procent a na obecné služby sedm procent. Z bruselské pokladny by se mělo pokrýt 56 procent zdrojů, další peníze by měl dát národní rozpočet.
283
BPU
Consulting
Přehled podpor na r. 2003 (podle přehledu vydaného MZe ČR) Přímé platby
Posílení příjmu zemědělců
Platby za mimořádné funkce
Chov krav bez tržní produkce mléka PP l.La)
do 7500 Kč/tele v LFA H, 01 do 6500 Kč/tele v 02,03,04,S,E do 1000 Kč/tele mimo LFA
Platba za údržbu travních porostů pastvou hospodářských zvířat NV 500/2001 Sb.
1100 Kč/ha vyčleněného TP při zatížení 0,4-0,8 VDJ, 0,25-0,45 VDJ u ekologického zem. 1700 Kč/ha vyčleněného TP při zatížení 0,801-1,5 VDJ, 0,451-1,0 VD| u ekologického zem. + 400 Kč/ha paseného HP
Chov ovcí a koz PP l.Lb)
do 2200 Kč/kozu, ovci v H, 01 do 1700 Kč/kozu, ovci v 02,03,04,S,E
Částečné vyrovnání zrát a) 3500 Kč/ha - sady,vinice, Ekologické zemědělství chmel b) 2000 Kč/ha - orná NV 500/2001 Sb. půda c} 3500 KČ/ha zelenina na o. p. d) 1000 Kč/ha - TP
Podpora odbytu skotu PP 1.0.
do 1500 Kč tele-býčka
Podpora včelařství NV 500/2001 Sb.
150 Kč na včelstvo
Podpora sklizně máku PP l.S.
do 100 Kč/ha
Vápnění zemědělských pozemků NV 500/2001 Sb.
300 Kč/ha
Program pomoci v méně příznivých oblastech LFA NV 500/2001 Sb.
dle sazeb v NV
Podpora funkcí rybníků PP 15
do 1000 Kč/ha plochy
Kompenzační podpora mléka SZIF - NV 445/2000 Sb.
dle sazeb v NV
Finanční kompenzační podpora SZIF - NV 86/2001 Sb.
200-600 Kč/ha půdy neuvedené do klidu
284
BPU
Consulting
Ostatní podpory Podpory zvláštní
Podpora NH Kladruby n/L, ZH Písek a Tlumačov PP5.
dle sazeb v Zásadách
Obecné služby
Genetické zdroje PP6.
dle sazeb v Zásadách
Podpora činnosti odbytových dle sazeb v Zásadách 2003 org. výrobců a evropské integrace nevládních
Nákazový fond a dotace do 400 Kč/vyšetřený kus do zemědělského pojištění 20% nákladu pojištění plodin PP8. do 35% nákladů na pojištění HZ
Provoz PGRLF ti.
dotace úroků, garance úvěrů 0-30%
Poradenství a vzdělávání PP9.
Program Investice (podprogram Odbytová organizace) PGRLF C.2.3.
dotace úroků, garance úvěrů 0-30%
1. Priorita - 1.4. opatření do 100% nákladů SAPARD
2. Priorita - Trvale udržitelný do 100% celkových rozvoj venkovských oblastí přijatelných nákladů SAPARD 2.3.
dle sazeb v Zásadách
3. Priorita - Odborná do 100% celkových nákladů pomoc 3.1. Zlepšování do 100% uvažovaných profesního vzdělání 3.2. nákladů Technická pomoc SAPARD
Podpora zvýšení spotřeby 14 Kč/kg plnotučného mléčných výrobků - školní výrobku 12 Kč/l plnotučného mléko SZIF -NV 91/2001 Sb. mléka 25 Kč/kg smetanových krémů
Vysvětlivky:
LFA - méně příznivé oblasti TP - travní porosty TTP - trvalé travní porosty HZ - hospodářská zvířata VDJ - velké dobytčí jednotky le - litr etanolu
285
BPU
Consulting
Strukturální podpory Diverzifikace a restrukturalizace zemědělské produkce
Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství
Podpora využívání bioetanolu jako alternativního paliva PP 1.1.
do 8 Kč/le - líh kvasný bezvodý do 3 Kč/le - líh kvasný surový do 7 Kč/le - líh technický
Podpora restrukturalizace chmelnic,
do 300000 Kč/ha do 100000 Kč/ha
Podpora mladých začínajících zemědělců PP 7.
do 50% nákladů na investici, max. 2 mil. Kč
Podpora vybudování kapkové závlahy PP 1.1.
do 60000 Kč/ha
Podpora restrukturalizace viníc PP l.R.
do 300 000 Kč/ha
Podpora genetického potenciálu HZ PP 2A
dle sazeb v Zásadách
Program Mládí PGRLF C
Mládí+Provoz - garance do 50% Mládí + Investice garance do 60%
Udržování genetického potenciálu osiv a sadby PP 2.B.
dle sazeb v Zásadách
Změna struktury zemědělské výroby zatravněním orné půdy NV 500/2001 Sb.
6000 Kč/ha zatravněného pozemku 10000 Kč/ha při geometrickém
Zlepšování zdravotního stavu polních plodin PP 2.C.
dle sazeb v Zásadách
Založení prvků USES NV 500/2001 Sb.
do výše nákladů nebo dle ceny dle projektu, max. 100000 Kč/ha
Podpora ozdravování plodin PP 3.
dle sazeb v Zásadách
Změna struktury zemědělské sazby za technickou jednotku výroby zalesněním NV 500/2001 výkonu v Kč Sb.
7avádění systémů dle norem ISO PP 13A
do 50% vynaložených nákladů, max. 0,5 mil. Kč
Změna struktury zemědělské sazby za technickou jednotku výroby založením porostů rychle výkonu v Kč rostoucích dřevin NV 500/2001 Sb.
Zvyšování funkčnosti a do 50% vynaložených účinnosti systému nákladů, max. 10 mil. kritických bodů PP 13.B. Kč
Podpora zpracování brambor a pšenice
1500 Kč/t bramborového škrobu 1000 Kč/t pšeničného škrobu
Podpora spotřeby do 100% českých potravinářských vynaložených nákladů výrobků PP 13. C.
SZIF - NV 175/2001 Sb.
v pšenicí
Program Investice (podprogram Zemědělec) PGRLF C.2.1.
dotace úroků, garance úvěrů 0, 30, 50%
Program Investice (podprogram Zpracovatel) PGRLF C.2.2.
dotace úroků, garance úvěrů 0 nebo 30%
Program Investice (podprogram Hygiena) PGRLF C.2.4.
dotace úroků, garance úvěrů 0 nebo 30%
1. Priorita - zvýšení konkurenceschopnosti zem. SAPARD
U opatření 1.1., 1.2., 1.3. do 50 % nákladů
Finanční podpora - půda 5500 Kč/ha půdy uvedené do uvedená do klidu s plodinami klidu 7000 Kč/ha půdy určenými NV Finanční podpora - stanoví Prezidium SZIF půda uvedená do klidu se lnem přadným Finanční podpora půda uvedená do klidu s řepkou SZIF - NV 86/2001 Sb.
286
BPU
Consulting
287
BPU
Consulting
Agrární politika Evropské Unie se bude stále více od ryze produkčních dotací odklánět a podporovat takzvaný mimoprodukční význam zemědělství: péči o krajinu, ekologii, udržení obydleného venkova. Nejen vrcholná světová politika ve WTO, ale i každodenní podnikatelská praxe ovšem svědčí pro to, aby se využívání dotací podstatně změnilo. Kvůli podporám produkce se unie i Česko potýkají s nadvýrobou, nízkými cenami surovin. „Doplácejí na to přitom jak schopnější agrární podnikatelé, tak samozřejmě daňoví poplatníci,“ potvrzuje Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Naopak chybějí peníze na lepší ochranu životního prostředí, na obnovu venkova. Dle údajů ministerstva zemědělství lze usuzovat, že třeba rakouští venkované pečují díky dotacím o vzhled svých vesnic často lépe než tuzemští. Výše dotací je významná, ale mnohem důležitější je, jak se peníze využijí. Buď jen na stálé deformování agrárního trhu, kde se ceny produkce nemohou vyvíjet přirozené. Nebo na to, co venkov a příroda skutečně potřebují. Evropská unie se sice váhavě, ale přece vydává druhou cestou.
10 Aktivní role kraje – projekty 10.1 Rekapitulace opatření PRK z pohledu výsledků studie V návaznosti na úvod studie, ve kterém je charakterizován její vztah k programu rozvoje kraje, jsou rekapitulována opatření PRK a příslušné aktivity naplňující opatření, týkající se dalšího rozvoje zemědělství a zpracovatelského průmyslu a jejich vzájemného vztahu v Jihomoravském kraji. Opatření „B 1.1 Podpora modernizace výrobní základny zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělské a potravinářské produkce s majetkovým propojením se zemědělskou prvovýrobou“ AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: • Intenzifikace zemědělské prvovýroby předpoklady.
v
oblastech
s
nejlepšími
přírodními
•
Modernizace základny a technologický rozvoj zpracovatelského průmyslu majetkově propojeného se zemědělskou prvovýrobou.
•
Podpora ekologických způsobů hospodaření a produkce biopotravin.
•
Zlepšení marketingu zemědělských výrobků včetně rozvoje propagace.
•
Rozvoj komoditních odbytových center ve vazbě na účelové struktury vznikající v rámci podnikatelské sféry (sdružení prvovýrobců).
•
Podpora zemědělského výzkumu a přenosu vědeckotechnických poznatků do hospodaření zemědělských podniků.
•
Rozvoj sítě školících a poradenských institucí a firem pro zemědělství.
PRK předpokládá, že realizačními výstupy tohoto opatření budou:
288
BPU
Consulting
•
Vývoj a zavedení nových technologií v podnicích zemědělské prvovýroby
•
Hmotné investice do zemědělských a zpracovatelských podniků
•
Vznik komoditních odbytových a marketingových center
•
Vznik sítě školících a poradenských firem
Na základě výsledků této studie lze konstatovat, že navrhované majetkové propojování zemědělství se zpracovatelským a potravinářským průmyslem by nemělo nadále být programovým bodem kraje, neboť kraj nemá žádné právně a ekonomicky relevantní nástroje, jak tyto aktivity ovlivnit. Privatizace zpracovatelského a potravinářského průmyslu založená transformačním modelem české ekonomiky již dosáhla takového stupně vlastnického oddělení obou sektorů, že se tento bod stal nadále nerealizovatelný. Jedinou teoretickou možností případného majetkového propojování je samostatná cílevědomá aktivita podnikatelských subjektů v těchto oborech, najdou-li pro takové propojování ekonomické zdůvodnění. Kraj bude mít po vstupu do EU pro zásahy do strukturálních změn širší možnosti než doposud, může tedy aktivně podporovat projekty, které budou shodné s jeho prioritami. Ostatní předkládané realizační výstupy definují hlavní projektové zaměření a odpovídají potřebám kraje a mají oporu v nástrojích Koncepce agrární politiky ČR. V této souvislosti se doporučuje maximálně využít výsledků výzkumného úkolu MZLU „Formování zemědělství a potravinářského průmyslu v předvstupním období do EU (1998 – 2004) a výzkumný úkol „Monitoring a analýza dopadů strukturálních změn v prvním období po vstupu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu zaměřené na Jihomoravský kraj“ (2004 – 2005). Dále se doporučuje maximálně urychlit vznik a zahájení činnosti poradenské struktury pro zemědělství a rozvoj venkova v Jihomoravském kraji. Výrazně podporovat projekty určené pro rozvoj drobného a středního podnikání v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Speciální podporu vyžadují veškeré projekty ke zvýšení úrodnosti půdy v oblastech s předpoklady k intenzivnímu hospodaření. B 1.2 Rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření pro tvorbu a polyfunkční využívání krajiny AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: • Podpora krajinotvorných činností zemědělství, zejména v oblastech s nižšími předpoklady pro zemědělskou výrobu. •
Podpora udržování krajiny v kulturním stavu prostřednictvím zemědělské a lesní výroby vč. extenzívní živočišné výroby, racionální údržby trvalých travních porostů, maloplošných a ostatních kultur.
•
Urychlení projekce a realizace komplexních pozemkových úprav
•
Rozšíření stávajících lesních pozemků a ochranných pásů lesa a přiměřené uplatnění produkčně vhodných druhů dřevin.
•
Realizace protierozních opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny.
•
Podpora extenzifikace zemědělství v ekologicky citlivých územích.
289
BPU •
Consulting
Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím (biokoridory, revitalizace říčních toků, protierozní prvky, stezky, místní komunikace).
REALIZAČNÍ VÝSTUPY OPATŘENÍ: • Hmotné investice do podniků podporujících krajinotvornou funkci a udržování krajiny v kulturním stavu •
Podpora projektů komplexních pozemkových úprav
•
Podpora projektů ke zvýšení retenční schopnosti krajiny a k realizaci protierozních opatření
•
Podpora projektů ke zvýšení ekologické stability krajiny
Na základě výsledků této studie lze zvláště doporučit podporu projektů pro komplexní pozemkové úpravy. Dále se doporučuje maximálně využít spolupráce s MZLU na společném projektu „Multifunkční zemědělství“ výzkumného úkolu MZLU. Zaměření ostatních potřebných projektů je definováno v realizačních výstupech opatření vyčerpávajícím způsobem. Podporovat projekty zaměřené na zlepšení kvality a zdravotního stavu rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření např. biologickou ochranou. B 1.3 Rozvoj specifických odvětví zemědělské výroby AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: •
Podpora koncepční výsadby a obnovy vinic a sadů v příhodných přírodních podmínkách.
•
Obnova tradiční zelinářské výroby a příměstského zahradnictví.
•
Podpora rozvoje ovocnářství a místního vinařství.
•
Podpora semenářství, osivářství, školkařství a zlepšování genofondu.
•
Podpora tradičních regionálních plodin a revitalizace skladovacích kapacit zeleniny a ovoce.
•
Pěstování nepotravinářských technických a energetických plodin.
•
Rozvoj živočišné výroby.
Podporovat projekty k produkci pocházející z ekologického zemědělství (biopotraviny), které jsou doposud nevyužitým zdrojem další existence zemědělských potravinářských podnikatelů se značným exportním potenciálem. V této souvislosti maximálně využít budoucích výsledků výzkumného úkolu MZLU „Ekologické zemědělství“. Dále využít budoucích výstupů výzkumného úkolu MZLU „Vinohradnictví a vinařství“. Vzhledem k potenciálu kraje v ovocnářství a zelinářství podporovat projekty na revitalizaci a budovní závlah a dalšího technologického rozvoje pro intenzifikaci těchto oborů.
290
BPU
Consulting
10.2 Programy a projekty Na úrovni kraje je nutno definovat, v jakém vztahu jsou jednotlivé programové priority výše zmíněného PRK platné pro volební období zastupitelstva, k nové Koncepci agrární politiky ČR po vstupu do EU (2004 – 2013). Znamená to přiřadit jednotlivá opatření z PRK do programových skupin členěných dle uvedené Koncepce. Jednotlivé projekty, které budou zpracovávat uchazeči o podpory, budou vycházet ze základních programů společné evropské zemědělské politiky tak, jak jsou definovány v Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu ČR do EU. Koncepce stanovuje následující členění typů podpor určených pro programové skupiny: • Přímé platby a prémie ČR bude uplatňovat tzv. zjednodušený způsob (Simplified Area Payment Scheme – SAPS), který bude pro hodnocení žadatelů používat definovaný postup s tím, že meziročně v období 2004 – 2006 bude se úroveň plateb z EU každoročně zvyšovat o 5 % ze základny 55 %; distribuce finančních prostředků bude prováděna v souladu s národními pravidly • Horizontální plán rozvoje venkova Plán se týká zejména podpor oblastí, které mají horší přírodní podmínky pro podnikání v zemědělské výrobě, nezapomíná ani na ekologické zemědělství, zatravňování a zalesňování zemědělské půdy (snižování zornění). Mezi podpůrné programy v rámci plánu patří Podpora předčasného odchodu farmářů do předčasného důchodu a dotace odbytovým družstvům. Cílem podpory je zlepšení věkové struktury aktivní zemědělské populace a zvýšení sociálních jistot pro odcházející generaci. Program podporuje zakládání a činnost odbytových družstev při zajištění efektivního odbytu zemědělské produkce v současných podmínkách domácího trhu a pro posílení konkurenceschopnosti na společném evropském trhu, jde tedy o vyrovnání dosavadní nerovnováhy na trhu ve smyslu vytvoření koncentrované nabídky výrobců potravin vůči koncentrované poptávce obchodních řetězců. Jednou z nejpodstatnějších podpor pro venkov jsou dotace do tzv. LFA (less favoured areas). Do LFA je v ČR zařazeno 48,6 % z celkového zemědělského půdního fondu (dopady pro Jihomoravský kraj jsou řešeny v kap. 5.2 této studie). Pod pojmem agroenvironmentální opatření je třeba vidět zemědělskou činnost směřující k šetrné péči o životní prostředí tj. zatravňování orné půdy, aktivity omezující nadprodukci potravin, erozi apod. Ekologické zemědělství, jehož základním posláním je ochrana základních složek životního prostředí, půdy, vody, ovzduší, živočichů a rostlinných agroekosystémů, včetně uchování a zvýšení biodiverzity. Cílem podpory by mělo být dosažení podílu ekologického zemědělství min. 8 %. • Operační program rozvoje zemědělství Tento program je směrován především na podporu zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podporu lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Podpory v rámci tohoto programu jsou podmíněny spolufinancováním z národních a u některých programů i ze soukromých zdrojů. Významnou roli v operačním programu mají aktivity zaměřené na rozvoj zemědělských oblastí, které zahrnují uspořádání vlastnických práv k pozemkům,
291
BPU
Consulting
úpravy pozemků, aktivit blízkých zemědělství, vytváření nových pracovních příležitostí a zdrojů příjmů pro obyvatele venkovských oblastí. Pozemkové úpravy – jede o nápravu vlastnických vztahů k půdě. České zemědělství je specifické i tím, že na pronajaté půdě hospodaří 90 % farmářů, z nichž většina nemá potřebný kapitál ke koupi půdy. Od října r. 2003 existuje možnost z programu PGRLF tuto situaci řešit. Nejvhodnější cestou jsou pozemkové úpravy, které zohledňují ekologické požadavky na krajinu, odpovídají požadavkům ochranářským i podnikatelským a ztvrzují vlastnické právo. Tři čtvrtiny nákladů by mělo jít z EU. Program LEADER+ - je nástrojem podpory komplexního rozvoje konkrétního území – mikroregionu. Podporuje projekty, které vytvářejí cílevědomou strategii optimálního využití přírodních zdrojů, infrastruktury, lidských zdrojů, specifického know how a kulturních zvláštností regionu k vývoji nových produktů a služeb z těchto zdrojů vycházejících a povedou k jejich úspěšnému uplatnění na trhu. Agroturistika – do programu patří projekty, jejichž cílem je využití přírodního a kulturního bohatství venkovských oblastí České republiky jako příhodných destinací pro turistiku a rekreaci v kombinaci s využitím místních výrobků a služeb. Jihomoravský kraj je velmi úspěšně reprezentován projekty budování vinařských cyklostezek. V souvislosti se vstupem do EU se pro agroturistiku dále rozšiřuje prostor ve využití projektů regionální mezinárodní spolupráce, např. úspěšně se rozvíjející projekt Podyjí ve spolupráci Jihomoravského kraje a dalších příhraničních s Dolním Rakouskem. • Národní podpory ČR bude za podmínek společných pro EU umožněno uplatňovat tzv. národní podpory. Každý druh takových podpor podléhá schválení Evropskou komisí a je po schválení zařazen do registru národních podpor EU. U tohoto druhu podpor je důležité, že mohou reagovat na specifika jednotlivých národních trhů, podaří-li se taková specifika zdůvodnit a obhájit před Evropskou komisí. Národní podpory lze využít jak pro finanční zásahy státu ve prospěch specifických komodit, tak pro v našich podmínkách důležitou podporu nákupu soukromé zemědělské půdy (mimo jiné řešení restitučních zátěží). Zejména jde však o podpory tzv. obecných služeb, jejichž hlavním účelem je perspektivní rozvoje (výzkum, genetika, vzdělávání, poradenství, marketing, informatika aj.). • Podpory tržních cen Podpory tržních cen jsou plně hrazeny ze zdrojů EU a jsou součástí společných tržních řádů a opatření EU. Jde zejména o vývozní subvence a podpory soukromému skladování zásob. Z hlediska aktivní role kraje je podstatné, zda se jedná o programy, ve kterých kraj vystupuje jako řídící subjekt programu, což se týká programů z Horizontálního plánu rozvoje venkova, nebo jako nepominutelný účastník, což se týká ostatních programů (výjimku tvoří podpory tržních cen, které jsou stanovovány na úrovni EU). Z hlediska prokázané provázanosti zemědělství a potravinářského průmyslu je nevýhodu, že zemědělství je pokryto operačním programem MZe a potravinářský průmysl je řešen v operačním programu MPO. Nejvýraznější role kraje bude v aplikaci a kontrole tzv. ostatních podmínek EU významných pro agrární sektor v ČR. Jsou to především: • Směrnice 2000/60/ES pro činnost EU v oblasti vodní politiky • Směrnice Rady 91/676/EEC (tzv. nitrátová směrnice)
292
BPU
Consulting
•
Směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, tvořící dohromady tzv. Systém Natura 2000 Společným rysem uplatnění těchto směrnic je územní analýza a z ní vyplývající definice lokalit, resp. území vyžadujících zvláštní péči, ochranu, resp. režim. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že po vstupu do EU není aktivní role kraje redukovatelná na podporu jednotlivých dílčích programů nebo projektů, ale pro aplikaci agrární politiky je na svěřeném území komplexní a nezastupitelná. To je zásadní rozdíl proti dosavadní praxi a chápání role kraje v tomto sektoru.
293
BPU
Consulting
11 Seznam použité literatury a ostatních podkladů 1. Program rozvoje Jihomoravského kraje, vydal Jihomoravský kraj, Brno, 2002 2. Statistická ročenka České republiky 2001, vydal ČSÚ, Praha, 2001 3. Statistická ročenka České republiky 2002, vydal ČSÚ, Praha, 2002 4. Agrocensus 2000 (CD ROM), vydal ČSÚ, Praha, 2001 5. Internetové stránky ČSÚ 6. Internetové stránky MPSV ČR 7. Internetové stránky MPO ČR 8. Internetové stránky MZe ČR 9. Internetové stránky VÚZE 10. Internetové stránky EU pro ČR 11. Registr ekonomických subjektů Jihomoravského kraje, vydal ČSÚ, krajská reprezentace Brno, Brno, 2002 12. Statistická ročenka půdního fondu České republiky, vydal Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha, 2003 13. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2002, vydal ČSÚ, Praha, 2003 14. Soupis hospodářských zvířat k 1.4.2003, vydal ČSÚ, Praha, 2003 15. Zemědělství 2002, vydalo MZe ČR, Praha, 2003 16. Podpora podnikání v České republice, vydalo MPO, Praha, 2003 17. Panoráma potravinářského průmyslu 2001, vydalo MZe ČR a VÚZE, Praha, 2002 18. Panoráma potravinářského průmyslu 2002, vydalo MZe ČR a VÚZE, Praha, 2003 19. Export, vydalo MZe ČR, Praha, 2003 20. Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, vydal ČSÚ, krajská reprezentace Brno, Brno, 2002 21. Agrární tržní informace České republiky, vydává měsíčně TIS, Praha, 2003 22. Koncepce agrární politiky České republiky pro období po vstupu do EU (2004 – 2013), publikováno v Zemědělec č. 46/2003, str. 19 – 22, Praha, 2003 23. Situační a výhledová zprávy Obiloviny 2002 a 2003, Olejniny 2002, Cukrovka a cukr 2003, Len a konopí 2003, Skot – hovězí maso 2003, Mléko 2003, Vepřové maso 2003, Drůbež a vejce 2003, Ryby 2002, Krmivářský průmysl 2003, vydává MZe ČR, Praha 24. Mlynářská ročenka 2001 – 2003, vydal Svaz průmyslových mlýnů, 2003 25. Ječmenářská ročenka 2002, vydal Výzkumný ústav ječmenářský a pivovarnický, 2003 26. Příručka k nařízení ES č. 761/2001 a Usnesení vlády ČR č. 466/1998 a aktualizace usnesení vlády ČR č. 651/2002, vydalo MZe ČR, Praha, 2002
294
BPU
Consulting
27. Samuelson, Paul A., Nordhaus, William D.: Ekonomie, nakl. Svoboda, Praha, 1991 28. Mozaika potravinářského průmyslu (CD ROM), I. a II. Díl, vydala Potravinářská komora ČR, Praha, 2003 29. Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji, vydal VÚZE, Praha, 2002 30. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.: Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje, Praha, 2002 31. Doucha , Tomáš a kol. VÚZE: Dopady vstupu do EU na ekonomiku sektoru zemědělství v ČR v období 2004 – 2006, přednáška na konferenci na MZLU na téma Podnik v konkurenčním prostředí, Brno, březen 2003
295
BPU
Consulting
12 Seznam tabulek tabulka 1: Úspěšné projekty v programu Sapard ...................................................................... 17 tabulka 2: Rozloha kraje a okresů ......................................................................................... 19 tabulka 3: Regionální role územních os ................................................................................. 28 tabulka 4: Základní charakteristiky kraje ............................................................................ 30 tabulka 5: Odvětvová struktura pracovníků v okresech (tehdejšího) Brněnského kraje k 31.12.1996........................................................................................................... 32 tabulka 6: Míra nezaměstnanosti v % ................................................................................... 34 tabulka 7: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství v období 1995 – 2000 ................................. 35 tabulka 8: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství v období 1991 – 2001 ................................. 35 tabulka 9: Podíl ekonomicky aktivních v zemědělství, lesnictví a rybolovu ...................... 36 tabulka 10: Průměrný počet zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle NUTS 3 a odvětví v roce 2001 (fyzické osoby)....................................... 37 tabulka 11: Pracovní síly v zemědělství - součet věkových skupin...................................... 38 tabulka 12: Regionální účty ČR ............................................................................................ 42 tabulka 13: Regionální účty - Jihomoravský kraj ............................................................... 43 tabulka 14: Souhrnné ukazatele národního hospodářství - zemědělství ............................ 46 tabulka 15: Hrubá zemědělská produkce a její indexy ........................................................ 49 tabulka 16: Ceny vybraných druhů zemědělských výrobků ............................................... 50 tabulka 17: Tržby za hlavní komodity................................................................................... 51 tabulka 18: Mezikrajské srovnání struktury půdního fondu ČR celkem a za jednotlivé kraje v ha a v %.................................................................................................. 54 tabulka 19: Výměra zemědělské a orné půdy v ČR na 1 obyvatele .................................... 56 tabulka 20: Výměra na 1 obyvatele v letech 1936 - 2002 ..................................................... 56 tabulka 21: Podíl zemědělské půdy v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje v r. 2002 ...................................................................................................................... 57 tabulka 22: Podíl zemědělské půdy v % v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje v r. 2002 ............................................................................................................... 57 tabulka 23: Výnosnost půd v bodech ..................................................................................... 58 tabulka 24: Rozčlenění orné půdy .......................................................................................... 59 tabulka 25: Rozčlenění zemědělské půdy .............................................................................. 60 tabulka 26: Rozčlenění orné půdy do výrobních podoblastí................................................ 61 tabulka 27: Rozčlenění zemědělské půdy do výrobních podoblastí .................................... 62 tabulka 28: Výsledky agrochemického zkoušení půdy 1997- 1998 (Mehlich II - vážené průměry za ČR) .................................................................................................. 65 tabulka 29: Výsledky agrochemického zkoušení půdy 1999 - 2002 (Mehlich III - vážené průměry za ČR) .................................................................................................. 65 tabulka 30: Pět kategorií hodnocení obsahu přístupných živin v půdě podle metody Mehlich III .......................................................................................................... 66 tabulka 31: Výměry obhospodařovaných ploch ................................................................... 69 tabulka 32: Počet zpravodajských jednotek podle hlavního výrobního zaměření ............ 71 tabulka 33: Počet zpravodajských jednotek – podniky právnických osob......................... 72 tabulka 34: Počet zpravodajských jednotek – podniky fyzických osob.............................. 73 tabulka 35: Přehled zemědělské půdy a podílu obilovin z celkové zemědělské produkce 74 tabulka 36: Podíl zemědělství na HDP a podíl obyvatel pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství ............................................................................................ 74 tabulka 37: Počet subjektů v RES ............................................................................................. 76 tabulka 38: Spotřeba hnojiv za ČR celkem v hospodářském roce 2001/2002 (v tunách) . 77
296
BPU
Consulting
tabulka 39: Spotřeba živin v kg na l ha zemědělské půdy..................................................... 78 tabulka 40: Spotřeba vápenatých hmot v ČR ....................................................................... 78 tabulka 41: Vývoj rozsahu množitelských ploch a objemu výroby uznaného osiva a sadby .............................................................................................................................. 80 tabulka 42: Osevní plochy zemědělských plodin v Jihomoravském kraji.......................... 81 tabulka 43: Osevní plochy zemědělských plodin podle krajů.............................................. 83 tabulka 44: Sklizeň zemědělských plodin za ČR a Jihomoravský kraj .............................. 84 tabulka 45. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji ..................................... 86 tabulka 46: Osevní plochy zemědělských plodin .................................................................. 88 tabulka 47: Bilance obilovin.................................................................................................... 90 tabulka 48: Bilance obilovin podle druhů.............................................................................. 91 tabulka 49: Sklizeň obilovin v ČR za r. 2002 ........................................................................ 91 tabulka 50: Osevní plochy obilovin celkem ........................................................................... 92 tabulka 51: Sklizňové plochy obilovin celkem ...................................................................... 92 tabulka 52: D-01. Sklizeň zemědělských plodin - obiloviny celkem.................................... 93 tabulka 53: Bilanční tabulka pšenice ..................................................................................... 94 tabulka 54: Osevní plocha pšenice celkem ............................................................................ 95 tabulka 55: Osevní plocha pšenice ozimá .............................................................................. 95 tabulka 56: Osevní plocha pšenice jarní ................................................................................ 96 tabulka 57: Sklizeň pšenice celkem ........................................................................................ 96 tabulka 58: Sklizeň – pšenice ozimá a jarní .......................................................................... 97 tabulka 59: Bilanční tabulka žita ........................................................................................... 98 tabulka 60: Osevní plochy žita................................................................................................ 98 tabulka 61: D-08 Sklizeň zemědělských plodin - žito 1) ...................................................... 99 tabulka 62: Sklizeň žita ozimého a jarního ........................................................................... 99 tabulka 63: Kapacity mlýnů v Jihomoravském kraji......................................................... 100 tabulka 64: Přehled o kapacitách mlýnů v ČR ................................................................... 100 tabulka 65: Podíl společností na trhu .................................................................................. 101 tabulka 66: Struktura trhu s moukou.................................................................................. 101 tabulka 67: Objem zpracované (semelek) pšenice a žita v ČR a dovoz mouky (tis. t/rok) ............................................................................................................................ 102 tabulka 68: Vývoj spotřeby mouky a výrobků z mouky v ČR v kg/obyv. a rok za období 1975 až 2001 ...................................................................................................... 102 tabulka 69: Podíly nákladových bloků k obratu................................................................. 104 tabulka 70: Provozy PENAM ............................................................................................... 104 tabulka 71: DELTA PEKÁRNY .......................................................................................... 104 tabulka 72: Drobní odběratelé mlýnů v Jihomoravském kraji ......................................... 105 tabulka 73: Bilanční tabulka ječmene.................................................................................. 106 tabulka 74: B-06. Osevní plochy zemědělských plodin - ječmen celkem .......................... 107 tabulka 75: C-05. Sklizňová plocha zemědělských plodin - ječmen celkem..................... 107 tabulka 76: D-05. Sklizeň zemědělských plodin - ječmen celkem (údaje v t)................... 108 tabulka 77: Srovnání výnosů ječmene jarního dle krajů ................................................... 108 tabulka 78: Sklizeň ozimého a jarního ječmene.................................................................. 109 tabulka 79: Bilance pšenice a ječmene za ČR pro marketingový rok 2001/2002 ............ 110 tabulka 80: Plocha, výnos a sklizeň za pšenici, žito a ječmen............................................ 110 tabulka 81: Přehled výroby sladu v Jihomoravském kraji................................................ 111 tabulka 82: Bilanční tabulka kukuřice na zrno .................................................................. 112 tabulka 83: Osevní plocha a sklizeň kukuřice za Jihomoravský kraj a ČR celkem ....... 113 tabulka 84: Sklizeň kukuřice na zrno .................................................................................. 113
297
BPU
Consulting
tabulka 85: Bilanční tabulka triticale (žitovce)................................................................... 114 tabulka 86: Sklizeň triticale v r. 2002 .................................................................................. 115 tabulka 87: Olejniny – Česká republika celkem ................................................................. 116 tabulka 88: Sklizeň olejnin v roce 2002 ............................................................................... 116 tabulka 89: B-12. Osevní plochy zemědělských plodin - olejniny celkem k 31.5. ........... 117 tabulka 90: D-11. Sklizeň zemědělských plodin - olejniny celkem (t)............................... 117 tabulka 91: Tabulka: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce řepky olejné v ČR ....................................................................................................... 118 tabulka 92: Tabulka: Bilance výroby a užití řepky olejné................................................. 119 tabulka 93: Tabulka: Ceny řepkového semene ........................................................................ 119 tabulka 94: B-13. Osevní plochy zemědělských plodin - řepka ......................................... 120 tabulka 95: D-12. Sklizeň zemědělských plodin – řepka v r. 2001 (t) ............................... 120 tabulka 96: Sklizeň řepky podle krajů ................................................................................ 121 tabulka 97: Dovoz a vývoz MEŘO a směsného paliva v letech 1997- 2002 ...................... 122 tabulka 98: Seznam výrobců MEŘO ................................................................................... 123 tabulka 99: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce slunečnice v ČR. 124 tabulka 100: Bilance výroby a užití slunečnice ................................................................... 125 tabulka 101: Průměrné roční ceny zemědělských výrobců slunečnicového semene ....... 125 tabulka 102: B-14. Osevní plochy zemědělských plodin - slunečnice na semeno 1) ........ 126 tabulka 103: D-13. Sklizeň zemědělských plodin - slunečnice na semeno 1) (t)............... 126 tabulka 104: B-20. Osevní plochy zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku (stav k 31.5.) v ha ............................................................................ 127 tabulka 105: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce máku v ČR ...... 127 tabulka 106: Tabulka: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a celková produkce hořčice................................................................................................................ 128 tabulka 107: Osevní a sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce sóji v ČR .......... 128 tabulka 108: Lisovny olejnin v rámci České republiky a Jihomoravského kraje ........... 129 tabulka 109: Vývoj ploch, výnosů a produkce luskovin na zrno celkem a hrachu.......... 130 tabulka 110: B-17. Osevní plochy zemědělských plodin - luskoviny celkem.................... 131 tabulka 111: D-16 Sklizeň zemědělských plodin - luskoviny celkem (v t) ........................ 132 tabulka 112: Osevní plochy luskovin za ČR a Jihomoravský kraj ................................... 132 tabulka 113: D-19. Sklizeň luskovin v Jihomoravském kraji ............................................ 132 tabulka 114: Sklizeň luskovin podle krajů a za ČR v r. 2002............................................ 133 tabulka 115: B-20. Osevní plochy okopanin za ČR a Jihomoravský kraj k 31.5............. 133 tabulka 116: D-19. Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji ....................... 134 tabulka 117: D-20 Sklizeň zemědělských plodin za Jihomoravský kraj a Českou republiku ........................................................................................................... 134 tabulka 118: Plochy a výnosy brambor podle jednotlivých sektoru v roce 2002............. 134 tabulka 119: B-15. Osevní plochy zemědělských plodin - brambory celkem................... 135 tabulka 120: D-14 Sklizeň zemědělských plodin - brambory celkem (t) ................ 136 tabulka 121: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů – brambory pozdní konzumní ........................................................................................................... 136 tabulka 122: Výroba škrobu v období 1998/99 až 2002/03 ............................................... 137 tabulka 123: Tabulka: Čtvrtletní dovozní kvóty na cukr se smluvní celní sazbou ( 59,5 %) ............................................................................................................................ 140 tabulka 124: Saldo dovozu a vývozu cukru v mil. Kč......................................................... 140 tabulka 125: Sklizňové plochy cukrovky v ha podle původních krajů v letech 1993 - 1999 ............................................................................................................................ 140 tabulka 126: Sklizňové plochy cukrovky podle krajů v letech 2000 - 2002*.................... 141
298
BPU
Consulting
tabulka 127: B-16. Osevní plochy zemědělských plodin - cukrovka technická ............... 142 tabulka 128: D-15. Sklizeň zemědělských plodin - cukrovka technická........................... 142 tabulka 129: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 podle krajů – cukrovka technická ............................................................................................................................ 143 tabulka 130: Tabulka: Přehled cukrovarnických společností ........................................... 143 tabulka 131: Přehled cukrovarů, které zahájí cukrovarnickou kampaň 2003/04........... 144 tabulka 132: Saldo dovozu a vývozu cukru v mil. Kč......................................................... 144 tabulka 133: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2002 – zelenina konzumní.................. 146 tabulka 134: B-19. Osevní plochy zemědělských plodin - zelenina konzumní celkem 1) 147 tabulka 135: B-20. Osevní plochy zeleniny za Jihomoravský kraj a ČR.......................... 147 tabulka 136: Ovocné stromy a keře v zahradách a sadech v kusech ................................ 151 tabulka 137: Zpracovatelské kapacity ovoce a zeleniny v Jihomoravském kraji............ 152 tabulka 138: Plánovaná a skutečná výsadba vinic v r. 2003.............................................. 155 tabulka 139: Významné zpracovatelské kapacity révy vinné a vína v Jihomoravském kraji.................................................................................................................... 156 tabulka 140: 14-20. Hospodářská zvířata (stav k 1. 3. následujícího roku) ..................... 163 tabulka 141: 14-27. Živočišná výroba .................................................................................. 163 tabulka 142: Výroba masa za období 1995 až 2002 ............................................................ 164 tabulka 143: 14-26. Intenzita chovu hospodářských zvířat (stav k 1. 3. následujícího roku) .................................................................................................................. 165 tabulka 144: 14-25 Intenzita chovu hospodářských zvířat a struktura jeho stavů ......... 165 tabulka 145: H-02. Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů k 31. 12. 2001 .. 166 tabulka 146: Vývoj stavu hospodářských zvířat v hlavních kategoriích v Jihomoravském kraji.................................................................................................................... 167 tabulka 147: 14-28. Užitkovost hospodářských zvířat........................................................ 169 tabulka 148: Výroba masa v jatečné hmotnosti podle krajů v roce 2001 (v t)................. 169 tabulka 149: Počet zvířat v období 1995 až 2001 ................................................................ 170 tabulka 150: H-04. Výsledky živočišné výroby v krajích České republiky v roce 2001 1) ............................................................................................................................ 171 tabulka 151: G-08. Hospodářská zvířata podle krajů k 31. 12. 2001 (v ks) ..................... 172 tabulka 152: Počet hospodářských zvířat k 1.dubnu 2003 podle krajů............................ 173 tabulka 153: Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1.3. (kusy) ......... 174 tabulka 154: Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1.4. (kusy) ......... 176 tabulka 155: Stavy skotu ve výkrmu celkem v roce 2002 podle krajů.............................. 176 tabulka 156: Prodej jatečného skotu v roce 2002 podle krajů .......................................... 177 tabulka 157: Vývoj a prognóza prodeje jatečného skotu po čtvrtletích (tis. t ž. hm.) ........ 177 tabulka 158: Bilance produkce a spotřeby hovězího masa v tis. tunách živé hmotnosti .... 178 tabulka 159: Stavy skotu v kandidátských zemích .................................................................. 178 tabulka 160: Spotřeba hovězího masa v kandidátských zemích (kg/obyv./rok)........................ 178 tabulka 161: Vývoj v sektoru mléka v České republice........................................................ 179 tabulka 162: Vývoj výroby mléka (tis. 1), prodeje mléka (tis. 1) a tržnosti (%) podle krajů v roce 2002.......................................................................................................... 180 tabulka 163: Vývoj bilance produkce a užití mléka v letech 1995 - 2002 (mil. 1) ............... 180 tabulka 164: Výroba a prodej mléka v roce 2002 podle krajů .......................................... 183 tabulka 165: Vývoj stavu skotu v letech 1990 až 2001........................................................ 185 tabulka 166: G-01. Hospodářská zvířata - skot celkem ..................................................... 185 tabulka 167: G-02. Hospodářská zvířata - krávy celkem................................................... 186 tabulka 168: Počty skotu v roce 2002 podle krajů.............................................................. 187 tabulka 169: Počty skotu v roce 2001 a 2002 v České republice (ks) ................................ 187
299
BPU
Consulting
tabulka 170: Stavy skotu podle věkových kategorií v roce 2003 podle krajů, stav k 30.6.2003 ............................................................................................................ 188 tabulka 171: Počty skotu v roce 2003 a 2002 podle krajů.................................................. 189 tabulka 172: Prodej jatečného skotu v roce 2001 a 2002 v České republice .................... 190 tabulka 173: Prodej jatečného skotu v České republice v roce 2003 ................................ 190 tabulka 174: Počty skotu v roce 2003 podle krajů.............................................................. 191 tabulka 175: Výroba a prodej mléka, prodej skotu v I. pololetí roku 2003 a 2002 v ČR 191 tabulka 176: Výroba a prodej mléka v roce 2001 a 2002 v České republice................... 192 tabulka 177: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů 192 tabulka 178: Zpracovatelské kapacity mléka v Jihomoravském kraji............................. 193 tabulka 179: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů 195 tabulka 180: Počet hospodářských zvířat k 1.březnu 2002 a 1.dubnu 2003 podle krajů 196 tabulka 181: G-03. Hospodářská zvířata - prasata celkem................................................ 199 tabulka 182: G-04. Hospodářská zvířata - prasnice celkem .............................................. 199 tabulka 183: Bilance produkce a spotřeby vepřového masa (tis, tun ž. hm.)....................... 200 tabulka 184: Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem za období kalendářního roku.................................................................................................................... 206 tabulka 185: Srovnání hrubé produkce vepřového masa v zemích EU........................... 209 tabulka 186:Stavy prasat v kandidátských zemích (mimo Kypr, Malty, Turecko) ........ 209 tabulka 187: Stavy prasat v zemích EU v tis. ks...................................................................... 210 tabulka 188: Velikostní kategorie zprac. kapacit podle počtu poražených zvířat........... 211 tabulka 189: G-05. Hospodářská zvířata - ovce a berani celkem (stav k 1.3. následujícího roku)1) ................................................................................................................ 214 tabulka 190: Celková kapacitu shora uvedených výrobců ................................................ 216 tabulka 191: Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR k 1.3. daného roku (v tis. ks) ............................................................................................................................ 216 tabulka 192: Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks) .......................... 216 tabulka 193: Počty slepic v roce 2002 podle krajů.............................................................. 218 tabulka 194: G-06. Hospodářská zvířata - drůbež celkem (stav k 1.3. následujícího roku)1) ................................................................................................................ 219 tabulka 195: Počty drůbeže v roce 2003 podle krajů (stav ke konci čtvrtletí) ................. 220 tabulka 196: Výroby a spotřeby drůbežího masa (tis. t ž. hm.) ........................................... 221 tabulka 197: Jatky v Jihomoravském kraji......................................................................... 222 tabulka 198: Porcovny v Jihomoravském kraji .................................................................. 222 tabulka 199: Výrobny masných výrobků v Jihomoravském kraji.................................... 224 tabulka 200: Bilance výroby a spotřeby vajec (mil. ks)...................................................... 225 tabulka 201: Prognóza bilance výroby a spotřeby vajec v roce 2003 a bilance 2001 a 2002 (mil. ks) .............................................................................................................. 226 tabulka 202: Spotřebitelské ceny tříděných vajec (Kč/ks) ................................................. 227 tabulka 203: Dovoz drůbežího masa (tuny)......................................................................... 228 tabulka 204: Země s největším podílem na dovozu drůbežího masa do ČR .................... 229 tabulka 205: Vývoz drůbežího masa (tuny)......................................................................... 229 tabulka 206: Země s největším podílem vývozu drůbežího masa z ČR ............................ 230 tabulka 207: Produkce a spotřeba drůbežího masa v zemích SVE................................... 230 tabulka 208: Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem....................... 232 tabulka 209: Spotřeba ryb v kg/obyv/rok............................................................................ 233 tabulka 210: Spotřeba ryb v kg/obyv/rok............................................................................ 233 tabulka 211: Ryby živé celní položka 0301 (tuny) .............................................................. 233 tabulka 212: Zpracovatelské kapacity ryb podle SVS ....................................................... 236
300
BPU
Consulting
tabulka 213: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis.tun) ..... 237 tabulka 214: Vývoj výroby krmných směsí v ČR pro domácí zvířata.............................. 238 tabulka 215: Vývoj výroby krmných směsí celkem v ČR .................................................. 238 tabulka 216: Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat....................... 239 tabulka 217: Výroba krmných směsí pro domácí zvířata v ČR ........................................ 239 tabulka 218: Spotřeba jadrných krmiv na l kg přírůstku a na l litr mléka v ČR v letech 1997 - 2002 a údaje ČSÚ z roku 1990 ............................................................. 240 tabulka 219: Dovoz krmných surovin a krmných směsí do ČR v roce 2000 - 2002 ........ 247 tabulka 220: Vývoz krmných surovin a krmných směsí z ČR v roce 2000 – 2002 .......... 247 tabulka 221: VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů – dávkování pod 0,2 %248 tabulka 222: VKS s použitím doplňkových látek nebo premixů (nad 0,2 %) .................. 249 tabulka 223: VKS s použitím premixů, dávkování nad 0,2 % .......................................... 250 tabulka 224: VKS bez použití doplňkových látek............................................................... 250 tabulka 225. VKS s doplňkovými krmivy ........................................................................... 251 tabulka 226: VKS s použitím doplňkových látek................................................................ 252 tabulka 227: Osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv................. 252 tabulka 228: Výroba krmných směsí dle mikroregionů..................................................... 252 tabulka 229: Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 15 ........................................................................................................................ 256 tabulka 230: Porovnání cen hovězího masa v ČR s trhy EU ............................................. 259 tabulka 231: Porovnání cen vepřového masa v ČR s trhy EU........................................... 260 tabulka 232: Porovnání cen jatečních kuřat ČR s trhy EU ............................................... 260 tabulka 233: Produkce a spotřeba hovězího masa (tis. t CWE) ........................................ 261 tabulka 234: Produkce a spotřeba vepřového masa (tis. t CWE) ..................................... 261 tabulka 235. Produkce a spotřeba drůbežího masa (tis. t rtc)........................................... 261 tabulka 236: Vývoj spotřeby potravin živočišného původu ve vybraných zemí ((kg/obyv./rok) .................................................................................................. 262 tabulka 237: Spotřeba potravin v ČR (kg/obyv./rok)......................................................... 262 tabulka 238: Vývoj průměrné farmářské ceny kapra živého a pstruha v Evropě (EUR/Kg)........................................................................................................... 264 tabulka 239: Rozsah produkce různých druhů sladkovodních a tažných druhů ryb v roce 1999 (tis. t) ......................................................................................................... 264 tabulka 240: Spotřeba ryb v kg/obyv./rok........................................................................... 265 tabulka 241: Průměrné ceny zemědělských výrobců ve vybraných zemích za syrové mléko (EUR/100 kg) ......................................................................................... 268 tabulka 242: Prognóza produkce na trzích EU 15 do roku 2008 ...................................... 269 tabulka 243: Průměrné ceny vybraných krmných směsí prodaných zemědělské prvovýrobě (Kč/t) ............................................................................................. 272 tabulka 244: Vývoj cen krmných směsí ve vybraných zemí v porovnání s ČR (EUR/100 kg) ...................................................................................................................... 272 tabulka 245: Výstav tuzemských pivovarů podle druhů a obalů v roce 2002 (tis. hl)..... 277 tabulka 246: Průměrné údaje za 15 zemí EU a 2 země přidružené v roce 2000 .............. 277 tabulka 247: Počet pivovarů v provozu v EU 15 v roce 2000 ........................................... 278 tabulka 248: Spotřeba nealkoholických nápojů v EU dle druhu (mil. l) .......................... 278
301
BPU
Consulting
13 Přílohy 13.1 Příloha č. 1 Seznam pekáren v Jihomoravském kraji (dle evidence České zemědělské a potravinářské inspekce) IČ Název 00568431 Karlova pekárna s.r.o. 00568431 Karlova pekárna s.r.o. 00685976 BILLA, spol. s r.o. 10103520 Neužil František - Pekařství 10103520 Neužil František - Pekařství 10104569 Radek Štuchal 10107240 Antonín Halouzka - Pekařství 10129570 Milan Hamerský 10553789 Bohumil Filip - Pekařství u Filipínů 11479167 Hana Jungová 12442496 Polášek Jiří 12442496 Polášek Jiří 12451134 Miroslav Des 13031759 Jiří Halouzka - Pekařství 13372581 Ing. Václav Labský 13682792 Ladislav Pavka 14645068 Jan Růžička-pekařství 14661781 Petr Příkaský 14673444 Jarmila Taranzová 15235891 Jaroslav Pešák 15581624 Irena Zrůstková 15583279 Tadeusz Wilk 15583651 Skoupá Věra - Moráňovo pekařství 16323025 Věra Koryťáková 16345967 Stanislav Grufík - Pekařství 16347811 Šibal Bohuslav 16355211 Ing. Jan Osička - PRIMA 18205852 PETVA spol. s r.o. 18565930 VESELÝ & Co, spol. s r.o. 18760287 Alena Rešová - PEKÁRNA U REŠÚ 18760597 Jana Vacková 18771921 Bruno Obst 18799566 Pavel Cigáň 18827829 SWEET CLUB, spol. s r.o. 25317377 Lahůdky V+V, s.r.o. 25319523 PEK - PRO, spol. s r.o. 25324993 VELPO s.r.o. 25334581 Pekařství MAJA, spol. s r.o. 25335081 DRUMAX Šitbořice, a.s. 25335430 K & K. Kronos, spol. s r.o. 25342479 AGROMORAVIA, a.s. 25347730 HAPEK, s.r.o.
Ulice U Svratky962 Brněnská158 Pražská72 Otnice 385 Brněnská 340 ul. 9. května 331 Sušilovo nám. 36 Račice 249 Palackého nám. 4 Hybešova 24 Velkomoravská 18 Velkomoravská 18 Zemědělská 458 Smetanova 631 Nádražní 371 Čejkovice 753 Pražská 41 č. 1186 Nádražní 44 Hlavní 6 Brněnská 134 17. listopadu 2131 č. 33 Hevlín78 Hodonínská 103 . Luční977 Kněždub č. 4 č. 250 Dlouhá 4 Bauerova ul. - č.s. ESSO č. 425 Lesnická54 Hraničářů 10 Masarykova 2 . Hlavní 142 Brněnská 577 Řepka 10 Anenská 2 Masarykovo nám. 61
Obec Tišnov Židlochovice Znojmo Otnice Slavkov u Brna Letonice Rousínov Račice Ivančice Brno Hodonín Hodonín Říčany u Brna Tišnov Újezd u Brna Čejkovice Znojmo Ratíškovice Hustopeče Velké Pavlovice Kunštát Boskovice Sebranice Hevlín Dubňany Věteřov č. 28 Moravská Nová Ves Tvarožná Lhota 122 Jinačovice Čebín Veverská Bítýška Brno Čebín Brno Mikulov Klobouky u Brna Velešovice 288 Dolní Dunajovice Šitbořice Lomnice u Tišnova Moravská Nová Ves Kyjov
302
BPU 25348833 DELTA PEKÁRNY a.s. o.z.Brno Bohunická519 25348833 DELTA PEKÁRNY a.s. o.z. Znojmo Kollárova19 25348833 DELTA PEKÁRNY a.s. o.z.Hodonín Bažantnice6 25557866 DIAM, s.r.o. Bohunická 24 25567314 DAMILA 2000, a.s. Českosloven. armády 1159 25595695 STICKSTONKA, s.r.o. Táborská 153 25595695 STICKSTONKA, s.r.o. Táborská 153 26220105 "RAK" Lužice spol. s r.o. Velkomoravská 193/270 26220610 JIPO - CZ s.r.o. Velkomoravská 18 26233517 Pekařství Křížák s.r.o. Boleradice 235 26290391 BAKERY spol. s r.o. Mlýnská21 26290391 BAKERY spol. s r.o. Palackého nám.166 26290391 BAKERY spol. s r.o. Žižkova51 26304040 Pekárna IVANKA s.r.o. Tylova661 40366405 Ladislava Kocmanová Lidická1788 40397301 ŠIŠKOVÁ Z.výr. a prodej pečiva a cukr.výr. č. 127 40398293 Bachan Antonín č. 864 40958035 Jaroslava Chatzigeoriu Horní náměstí 22 40996379 MOTYČKA MIROSLAV nám. Míru 18 40997804 Emílie Hostašová - Pekařství J & M Zdíkova 23 41553993 Jiří Hostaša - Pekařství J & M Zdíkova 23 42288941 Pavel Nikl - pekařství Masarykova 120 42296196 Gregorovičová Drahomíra pekařství č. 774 42356466 Marie Zahradníková - UNI TOP - Z. .105 42660343 AGROPEK, spol. s r.o., Ivanovice Dolní Valy č. 695 43374824 Ing. Rostislav Vedral Hybešova 981 43389775 ŠIKO, s.r.o. Legionářská 1020 43870198 ESSO s.r.o. Bauerova ul. čerp.stanice 43870198 ESSO s.r.o. Hradecká ul. čerp.stanice 44014317 ALMA B, spol. s r.o. Mlýnská264 44026447 SUNCONE, s.r.o. Dukelská 152 44032781 Nicol Musilová - Pekařství NARG 1. máje 146 44083823 JUDr. Jan Chmela Kubíčkova 1938/2 44963203 Hepek s.r.o. Cejl 85 45272298 Jídelní a lůžkové vozy, a.s. Malá Amerika stánek 12 45624313 Josef Vala Bořetice 479 45631247 Josef Machovský Kollárova 9 46246851 Kamil Kolář - Kolářova pekárna Meziříčko 26 46325212 Ing. Marek KUCHYNKA Pražská 90 46343849 KPN - pekařsrví s.r.o. Bratislavská 911 46905511 Pekárny K a K spol. s r.o. Zborovecká 10 46935517 Michal Blažek Dlouhá184 46963545 LERI spol. s r.o. Městečko 198 46965807 "RAK" s.r.o. č. 193 46967851 PENAM, spol. s r.o. - Břeclavská pek. 1. máje 5 46970860 RACIO, s.r.o. Národních hrdinů 47939001 Ing. Robert Ložek Kobližná 10 47949091 Jiří Malý Sportovní ul. - č.s.ESSO 48834297 Lubomír Jelínek . 48851230 Jiřina Ždánská Rohatecká 682
Consulting
Brno Znojmo Hodonín Brno Slavkov u Brna Brno Brno Lužice Hodonín Boleradice Miroslav Rosice u Brna Bílovice nad Svit. Moravský Krumlov Břeclav Mikulčice Blatnice pod Sv. Ant. Znojmo Olešnice Blansko Blansko Veselí nad Moravou Šardice Pavlice Ivanovice Pohořelice Kuřim Brno Brno Brno Znojmo Zastávka Brno Brno Brno Bořetice Hustopeče Letovice Znojmo 4 Podivín Blansko Ráječko Ždánice Lužice Břeclav Břeclav Brno Brno Nížkovice 74 Ratíškovice
303
BPU 49413252 Vítězslav Šlesinger 49448021 MAC - LUCULLUS, spol. s r.o. 49487639 Libor Kepák 60552255 S.O.U. potravinářské a služeb 60738936 KOMÁNEK, ŘEHÁK a spol., v.o.s. 61417343 Jitka Pláteníková 61449814 Marek Konečný 61692701 Hýsková Marcela - Pekařství 61747297 Jana Kosková 61979112 Kalvodová Ludmila 62840479 Lenka Brázdová 62880802 Andrea Baštařová 63479834 DELICACY Brno spo. s r.o. 63481821 ROSTĚNICE, a.s. 63485575 3 S pekařství a cukrářství, s.r.o. 63492296 VUVL - Správa majetku s.r.o. 64341696 Leona Kubicová 64449131 Pavel Neuman 65278950 BENIX, s.r.o. 65370392 Ludmila Ondrejovičová 66624941 Ilona Daňková 67595928 Jiří Balabán 68109563 Roman Choleva 68651236 Jana Reznerová 69759014 Edita Vogelová - Košvicova cukrárna 75604094 Ivana Paulíková
č. 395 Zvonařka 1 Obchodní185 Trnitá 8 č. 137 Dlouhá 245/25 Vlhká21 Skácelova 1648/24 Brněnská391 Plotní 19 Jevišovice č. 46 Bubeníčkova 42 Cejl 115 č. 49 Ondráčkova 16 Mariánské nám. 1 Bořitov154 Bošovice č. 395 Jungmannova 1267 Práče 197 Mlýnská 286 Dlouhá 4 Kounicova 10 Hradecká ul. Jihomoravské nám. 73 .180
Consulting
Bošovice Brno Vranovice Brno Velká nad Veličkou Velké Pavlovice Brno Brno Čejč Brno Jevišovice Brno Brno Rostěnice Brno Brno Bořitov Bošovice - Otnice Kuřim Práče Dolní Bojanovice Veverská Bítýška Brno Brno Brno - Slatina Tvarožná
Pramen: Česká zemědělská a potravinářské inspekce
304
BPU
Consulting
13.2 Příloha č. 2 Bourárny červeného masa v Jihomoravském kraji (pod hygienickým dohledem SVS) IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název
679 15 Lipovec
BK
M
Němčice bourání Němčice č.33 16338080 Jatka Josef masa Hebelka
679 51 Němčice
BK
V
BKP004
Olešnice na Moravě bourání 46961721 Křtěnovská č.29 K.Čápek a masa syn, s.r.o.
679 74
BK
V
BKP017
Pamětice Pavel Růžička 13715381 mistr řeznický a uzenářský
bourání Pamětice č.76 masa
679 36 Vanovice
BK
V
BKP018
Velké Opatovice Řeznictví16339258 uzenářství Karel Havlíček
bourání Krátká č.228 masa
679 63
Velké Opatovice
BK
M
Dlouhá 47876387 Lhota Adámek
bourání Dlouhá Lhota masa č.37
679 71
Dlouhá Lhota
BK
M
BKP001
Bořitov 25570480 ZEPO, družstvo
bourání Bořitov č.326 masa
679 21 Bořitov
BK
M
BKP031
Olešnice na Moravě bourání 13715372 Řeznictví Cihelna č.290 masa uzenářství Šutera
BK
M
Lipovec 60735040 BETAS s.r.o.
BK0006
BKP013
BK0067
BK0139
Vel. okres kat. M
BKP012
BK0127
obec
BK
BK0003
BK0010
PSČ
680 01 Boskovice
BKP008
BK0008
ulice a číslo
Boskovice bourání Školní Havlíčkova č.63 masa statek SZTŠ
BK0002
BK0007
činnos t
identifikace provozu
93327
bourání Lipovec č.14 masa
679 74
Olešnice na Moravě
Olešnice na Moravě
305
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Letovice BM masná bourání Masarykovo nám. 679 61 Letovice výroba, masa č.7 s.r.o.
BK0238
BKP010
BK0268
BKP022
Blansko bourání Svitavská 00685976 BILLA, spol. masa s r.o.
678 01 Blansko
BK0307
BKP036
bourání Olešnice na masa Veselská č.433 15580890 Moravě červen Vrbas é maso
679 74
BM0004
BMP039
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 606
Žarošická 30
BM0004
BMP039
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 606
BM0005
BMP037
BM0007
Vel. okres kat.
BK
M
BK
V
BK
M
628 00 Brno
BM
M
Žarošická 30
628 00 Brno
BM
M
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 601
Stránského 28
616 00 Brno
BM
V
BMP043
13034952 Bubla Jan
Revoluční 1
620 00 Brno
BM
M
BM0012
BMP087
13068784
Kremerovisdružení
Božetěchova 1/3 612 00 Brno
BM
M
BM0013
BMP077
60725192
K Maso spol. s r.o.
628 00 Brno
BM
V
BM0017
BMP093
12148415
nám.Republiky 6 614 00 Brno
BM
V
BM0020
BMP072
Kotlanova 5
628 00 Brno
BM
M
BM0038
BMP016
614 00 Brno
BM
M
BM0098
BMP023
Květinářská 2
602 00 Brno
BM
M
BM0106
BMP059
Křížová 14
603 00 Brno
BM
M
BM0114
BMP020
Vídeňská
639 00 Brno
BM
V
BM0147
BMP137
Optátova 1a
637 00 Brno
BM
M
BM0162
BMP063
Fryčajova 64
614 00 Brno
BM
M
Mazánek Miloš Geissel 64502490 Vladimír Domasta 44143290 Josef 46965181 Brada Karel Sláma25312219 Hejna, v.o.s. 62584821 Carrefour Divácký 67053491 Aleš 69664528 Troják Petr
Bourán Věstonická 12 í masa
bourání Fryčajova 64 masa
Olešnice na Moravě
306
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název Charlie 40383083 Křipač
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
nám.Karla IV.28
628 00 Brno
BM
M
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 610
Okružní 33
638 00 Brno
BM
M
BMP128
44132166 Velma
Mendlovo nám.15 603 00 Brno
BM
M
BM0212
BMP123
Tesco 45308314 Stores ČR a.s.
Skandinávská 2
619 00 Brno
BM
V
BM0215
BMP031
44012373 Albert 016
Jihomoravské nám. 1
627 00 Brno
BM
M
BM0217
BMP010
16193938
U pošty 12
625 00 Brno
BM
M
BM0218
BMP032
44012373 Albert 017
Hrnčířská ul.
612 00 Brno
BM
M
BM0225
BMP027
44012373 Albert 004
Ečerova 2
635 00 Brno
BM
M
BM0230
BMP062
64502490
Geissel Vladimír
Bohuňova 8
625 00 Brno
BM
M
BM0235
BMP049
16190955
Delvita a.s. 5400
Makovského nám.1
616 00 Brno
BM
M
BM0240
BMP122
Tesco 45308314 Stores ČR a.s.
Dornych 4
602 00 Brno
BM
M
BM0246
BMP064
63473291 Globus k.s.
Hradecká 40
621 00 Brno
BM
V
BM0249
BMP041
72449225
Slavíček Marek
Točná 4
625 00 Brno
BM
M
BM0265
BMP102
25517023
Novotný + AD s.r.o.
Hlavní 118
624 00 Brno
BM
M
BM0269
BMP025
44012373 Albert 002
Dlouhá 1
625 00 Brno
BM
M
BM0286
BMP089
44012373 Albert 409
Kurská 9
625 00 Brno
BM
M
BM0289
BMP061
47913614
Bomas Brno bourání Palackého 1-3 s.r.o. masa
612 42 Brno
BM
M
65859031
Sosnovský bourání Fryčajova 64 David masa
614 00 Brno
BM
M
BM0174
BMP045
BM0202
BMP029
BM0211
BM0293
Meinl Julius 670
307
BPU identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název
BM0306
BMP033
44012373 Albert 001
BM0310
BMP076
16193938
BM0322
BMP018
15554384 Vepřek Jan
BM0333
BMP068
16190955
BM0348
BMP030
44012373 Albert 015
BM0381
BMP034
69752532
BM0441
BMP088
BM0479
Consulting
Meinl Julius 520
Delvita a.s. 5200
Buček Miroslav
44012373 Albert 427
15564037 Bukaj Jan
činnos t
ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
Halasovo nám.5
638 00 Brno
BM
M
Kosmova 1
612 00 Brno
BM
M
Minská 28
616 00 Brno
BM
M
Novoměstská 2
621 00 Brno
BM
M
Stará Osada 15
615 00 Brno
BM
M
Jeronýmova 13
618 00 Brno
BM
M
623 00 Brno
BM
M
612 00 Brno
BM
M
výroba masnýc h Libušina tř.6 polotov arů bourání Palackého 1-3 masa
BM0524
BMP038
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 605
Křídlovická 34
603 00 Brno
BM
M
BM0525
BMP040
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 608
Podpěrova 6
621 00 Brno
BM
M
BM0526
BMP047
16190955
Kounicova 67a
602 00 Brno
BM
M
BM0528
BMP048
Novoměstská 2
621 00 Brno
BM
M
BM0530
BMP050
Jihlavská
625 00 Brno
BM
V
BM0531
BMP051
Sedláčkova 4
628 00 Brno
BM
M
BM0533
BMP027
44012373 Albert 004
Ečerova 2
635 00 Brno
BM
M
BM0535
BMP031
44012373 Albert 016
Jihomoravské nám. 1
627 00 Brno
BM
M
BM0536
BMP054
00558010 Esox
Libušina tř. 13
623 00 Brno
BM
M
BM0540
BMP075
Jatka 47450134 Svitavy spol.s r.o.
Bubeníčkova 20
615 00 Brno
BM
M
Delvita a.s. 5700 Delvita a.s. 16190955 5200 Delvita a.s. 16190955 6100 Delvita a.s. 16190955 5300
308
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název SOU Charbulova
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
Charbulova 106
618 00 Brno
BM
M
Mojmírovo nám.20
612 00 Brno
BM
V
Strejček a spol.s.r.o.
Palackého nám.12
621 00 Brno
BM
M
16193938
Meinl Julius 560
Kolaříkova 1
621 00 Brno
BM
M
BMP014
16193938
Meinl Julius 580
Cornovova 2
618 00 Brno
BM
M
BM0554
BMP024
16193938
Meinl Julius 810
Nám.28.dubna 2 635 00 Brno
BM
M
BM0555
BMP009
16193938
Meinl Julius 720
Veveří 40
602 00 Brno
BM
M
BM0556
BMP036
14627442
Anschlag Jan
Palackého tř.40
612 00 Brno
BM
M
BM0557
BMP035
Liga s.r.o. Masný 49435647 závod Hlohovec
Kounicova 87
602 00 Brno
BM
M
BM0560
BMP113
42579538
Francouzská 65
602 00 Brno
BM
M
BM0562
BMP058
Billa 00685976 s.r.o.,filiálka 619
Sportovní 2a
602 00 Brno
BM
M
BM0566
BMP053
40447219
Gorkého 41
602 00 Brno
BM
M
BM0568
BMP066
Nádražní 4
602 00 Brno
BM
M
BM0569
BMP074
Lidická 35
602 00 Brno
BM
M
Točná 4
625 00 Brno
BM
M
BM0542
BMP116
60552255
BM0543
BMP117
Steinhauser 60704390 Jaromír s.r.o.
BM0544
BMP119
15531899
BM0550
BMP017
BM0552
BM0575
Smetana Jan
Dvořáček Karel Havelková 13038435 Helga JaS 46977279 s.r.o.,Ježko vá-Spurný 69752532
Buček Miroslav
309
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název Pelinka F.řeznictví
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
Štefánikova 15
602 00 Brno
BM
M
Mrkosova 2
615 00 Brno
BM
M
Pálavské nám.5
629 00 Brno
BM
M
U 44143290 Fanynky,Do masta Josef
Merhautova 51
614 00 Brno
BM
M
BMP005
46895612 Habásko
Bělohorská 105
636 00 Brno
BM
M
BM0602
BMP045
40383083
BM0608
BMP130
BM0609
BMP136
BM0614
BM0581
BMP105
16315898
BM0583
BMP022
13043323
BM0585
BMP079
BM0594
BMP124
BM0601
Procházka Petr Kameník 62099523 Vítězslav
Charlie Křipač Vlasák 44142714 David Moravské 63486342 maso
nám.Karla IV.28
628 00 Brno
BM
M
Fillova 1
638 00 Brno
BM
M
Zelný trh 21
602 00 Brno
BM
M
BMP126
46981217 V+H s.r.o.
Minoritská 12
602 00 Brno
BM
M
BM0616
BMP098
15534278 Musil Jiří
Plotní 57
602 00 Brno
BM
M
BM0617
BMP109
13035029 Sedmík Jiří
nám.SNP 32
613 00 Brno
BM
M
BM0625
BMP069
620 00 Brno
BM
M
615 00 Brno
BM
M
602 00 Brno
BM
M
614 00 Brno
BM
M
BM0626
Horňáková Tuřanské nám.34 Blanka Křenek bourání 67058426 Gebauerova 3 Karel masa Semul 15534278 Cejl 117 sdružení Obluski Vranovská 36 41572238 Zbigniew 65284941
BM0651
BMP110
BM0654
BMP138
BM0661
BMP080
15191117 Kapler
nám.Republiky 1 614 00 Brno
BM
M
BM0729
BMP100
63364352 Nič Eduard
Lidická 11
602 00 Brno
BM
M
BM0730
BMP042
63999943
Kikerleho 17
627 00 Brno
BM
M
BM0744
BMP123
Tesco 45308314 Stores ČR a.s.
Skandinávská 2
619 00 Brno
BM
M
BM0757
BMP090
47913622
612 42 Brno
BM
M
Bomaso,a.s .
Meat BO spol. s r.o.
bourání Palackého 1-3 masa
310
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
název Flami,Flašar 16312422 Milan
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
Vltavská 4/6
625 00 Brno
BM
M
Václavská 5
603 00 Brno
BM
M
67584004 Dosoudil Jiří
Táborská 193
615 00 Brno
BM
M
26273012 Tritos, s.r.o.
Libušina tř. 9
623 00 Brno
BM
M
621 32 Brno
BM
M
U jatek 3
664 91 Ivančice
BO
M
Na mýtě 87
665 01
Rosice u Brna
BO
V
Karasova 378
666 01 Tišnov
BO
M
Nám. Míru 26
667 01
BO
V
Dvořáčkova 67
666 01 Tišnov
BO
M
BM0759
BMP056
BM0760
BMP078
62834231
BM0776
BMP019
BM0806
BMP002
BM0842
BMP139
BO0001
BOP002
44014040
BO0005
BOP001
Hadač a 60754303 Zapletal, s.r.o.
BO0007
BOP004
47904275
BO0009
BOP015
BO0216
BOP016
K+M,Kopeč ný Milan
027162 VÚVeL
bourání Hudcova 70 masa
MP SOFT s.r.o.
Steinhauser s.r.o. Janíček a 12454656 Čupa Hejtmánek 13027425 Jiří a František dělení podmín ěně poživ. masa
Židlochovic e
664 01
Bílovice 600
BO
M
9. května 91
664 11
Zbýšov u Oslavan
BO
M
Jezera 519
664 07 Pozořice
BO
M
Dlouhá 40
664 51
BO
M
BOP021
Novotný Pavel 47433281 "MASO U BÁRTŮ"
nám. Míru 114
666 01 Tišnov
BO
M
BO0226
BOP026
62878492 Synek Jan
Brněnská 154
666 01 Tišnov
BO
M
BO0227
BOP027
15534154 Štulpa Ivo
BO
M
BO0217
BOP017
65784855
Horák Jaromír
BO0218
BOP018
66550173
Kratochvíl Zdeněk
BO0219
BOP019
62174983 Kunc Jan
BO0220
BOP024
25543008
BO0221
SOMAK s.r.o.
664 34
Šlapanice u Brna
Lelekovice 161
311
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu BO0228
BOP028
BO0239
BOP008
IČ
název Tuček 12179124 František
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Vel. okres kat.
Odbojářů 600
664 61 Rajhrad
BO
M
AHOLD CR bourání U dálnice 744 44012373 a.s., divize masa Hypernova
664 42 Modřice
BO
V
Šerkovice 74
BO
M
CHARLYS s.r.o.
BO0265
25540866
BO0270
BOP030
prodejn a masa a 25500490 VAFE s.r.o. masnýc 13.prosince 16 h výrobk ů
664 12 Oslavany
BO
M
BO0299
BOP040
POOSLAVÍ 25560310 Nová Ves, družstvo
664 12
Nová Ves 178
BO
M
BO0305
BOP039
49950428
Nováček Petr
BO
M
BO0326
BOP042
12155721
Kučera Milan
BO
M
BO0338
BOP046
45633011
Prokeš Jaroslav
BO
M
BO
M
BO
M
BO
M
692 01 Mikulov
BV
M
690 02 Strachotín
BV
M
691 54 Týnec
BV
M
Mlčák 18560491 Zdeněk, MVDr.
BO0340
BO0343
BOP047
BO0348
BOP009
BV0008
BVP004
666 01
bourání Oslavanská 66 664 91 Ivančice masa dělení vepřov U Humpolky 1598 666 01 Tišnov ých půlek bourárn Kopeček 449 664 56 Žabčice a masa bourárn aa Havlíčkova 314 expedic e masa
Štefková Irena Dohnálek 72305436 Petr
bourání masa bourání Frigoprima a Pod nádražím 00209830 Mikulov skladov 607 s.r.o. ání masa Ř+U Milan bourárn Nová 161 Franc a masa
15235530
BV0011
43372244 Ř+U Žůrek
Telnice č.330 Blažovice 664 08 73
664 52
69662347
BV0010
664 61 Rajhrad
bourárn Rybáře 56 a masa
312
BPU identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu BV0012 BV0014
BV0019
IČ
název ZEPRO 60711906 Přítluky 48877433
BVP 003
BV0036
BV0043
BV0211
BV0212
43412289
BV0215
63445506
BV0217
BVP003
činnos ulice a číslo t bourání U Luže 1 masa
Ř+U Luděk bourárn Janský Dvůr Janůš a masa
Bourán LIGA spol. í 49435647 s r.o. červen Dolní Konec 194 Hlohovec ého masa Ř+U U Horáků bourání 15237737 B.Němcové 1 Velké masa Pavlovice bourání červen Štefánikova 413 60681390 Ř+U Rybka ého masa bourárn Masoa 48987714 uzeniny červen Gorkého 16 Mikulinec ého masa bourárn Ř+U a 25507583 Havrilla červen Vranovice ého masa
BV0213
BV0216
Consulting
Ř+U Nejez bourárn Dlouhá 186 Přítluky a
PSČ
obec
Vel. okres kat.
691 03 Rakvice
BV
M
690 03 Břeclav
BV
M
V
M
691 06 V.Pavlovice
BV
M
691 45 Podivín
BV
M
692 01 Mikulov
BV
M
691 25 Vranovice
BV
M
691 04 Přítluky
BV
M
691 81 Březí
BV
M
691 23 Pohořelice
BV
M
691 43 Hlohovec
Bachorec Michal JATKY 18507638 LUKŠ
bourání Nádražní masa bourání Brněnská 287 masa
LIGA 49435647 spol.s.r.o. Hlohovec
bourání Dolní Konec 194 691 43 Hlohovec masa
BV
M
BV
M
BV
M
BV0218
26220733
PATRIOT spol.s.r.o.
bourání Za drahou 918 masa
691 45 Podivín
BV0219
25301349
JABOR spol.s r.o.
bourání masa
691 73
Borkovany 206
313
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu BV0220
BVP005
BV0224
IČ
název
činnos t
identifikace provozu ulice a číslo
BV0227
BVJ029
PSČ
Řeznictví a bourání Tabačov 154 12315541 uzenářství masa Vašíček
691 02
Maso a 48876596 uzeniny Bzduch
bourání Náměstí 77 masa
bourání Billa masa spol.s.r.o.685976 při Tř.1.máje provoz prodejn Břeclav ě bourání Billa masa spol.s.r.o.00685976 při 28.října provoz prodejn Mikulov ě bourání Jatka Březí- masa 63445506 Bachorec při Nádražní Michal prodejn ě
BV0226
MASPRO spol.s.r.o.
Consulting
bourání Křičkova 27 masa
obec Velké Bílovice
BV
M
691 23 Pohořelice
BV
M
609 02 Břeclav
BV
M
691 02 Mikulov
BV
M
691 81 Březí
BV
V
695 03 Hodonín
HO
M
HO
M
Blatnice pod Sv.Ant.
HO
M
Veselí nad Moravou
HO
M
HO
M
HO0002
HOP001
47906332
HO0003
HOP008
MORAVAbourání Měšťanská 80 49450913 HODONÍN masa spol.s.r.o.
695 01 Hodonín
HO0307
HOP009
Řeznictví a uzenářství 18180981 Antonín Valášek
č.p. 26
696 71
HO0309
HOP011
Řeznictví a 40397467 uzenářství Josef Lukáš
Srhounkova 169 698 01
HOP023
Chytil 12444350 Miroslav 6 Obchodní činnost
Nádražní 835
HO0312
Vel. okres kat.
696 03 Dubňany
314
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu HO0313
HOP005
IČ
název Jaroslav Pichler 1444358 Obchodní středisko
činnos t
Consulting
identifikace provozu ulice a číslo Hornická 1181
PSČ
obec
Vel. okres kat.
696 03 Dubňany
HO
M
Hovorany 100
HO
M
HO
M
HO
M
HO0314
HOP006
Marie Zahrádková 15541126 Řeznictví a uzenářství
HO0316
HOP018
Řeznictví 46994629 Čechovský a spol.
Masarykovo náměstí 12
HO0319
HOP012
Řeznictví a 12211249 uzenářství Karel Kusák
náměstí Svobody 696 81 Bzenec 314
HO0320
HOP013
Řeznictví a 46301909 uzenářství Kružica Jan
Velká nad 696 74 Veličkou 439
HO
M
HO0321
HOP021
Řeznictvví a uzenářství 42289394 Tomáš Lajza
Velká nad 696 74 Veličkou 101
HO
M
HO0322
HOP014
Řeznictví a 18203001 uzenářství Škrobák
697 01 Kyjov
HO
M
HOP022
Ševela a 13049932 spol. Řeznictví a 1 uzenářství
695 01 Hodonín
HO
M
697 01 Kyjov
HO
M
HO0323
HO0324
Procházka 64051650 masouzeniny
696 12
Masarykovo náměstí 59
Řeznict ví a Národní 8 uzenář ství
Kollárová 627
695 01 Hodonín
315
BPU IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu HO0325
IČ
název Procházka 25013165 masouzeniny
HO0326
HOP025
Maso 66482065 uzeniny Kuchyňka
HO0330
HOP027
Řeznictví a 41511450 uzenářství Holešinský
HO0391
HOP007
Maso 42641373 uzeniny U Šťastných
HO0445
HOP026
SPS s.r.o FAMILA,
HO0446
HOP026
identifikace provozu ulice a číslo
PSČ
obec
Cihlářská 20
695 01 Hodonín
Hutník 1459
698 01
696 17
HOP040
26217856
B-MASO spol.s.r.o.
M
Veselí nad Moravou
HO
M
Dolní Bojanovice
HO
M
HO
M
HO
M
HO
M
HO
M
HO
M
HO
M
HO
M
bourárn U podjezdu 1725 696 62 Strážnice a
Veselí nad Moravou
prodejn Hutník 1505 a
698 01
prodejn Svatoborská a
697 01 Kyjov
HO0496
Řeznictví a uzenářství 12440311 Klobáska Dalibor
HO0524
BILLA spol.s r.o. 00685976 supermarke t
Bartolomějské náměstí 49
698 01
Veselí nad Moravou
200 696 84 Těmice
Sídliště Chaloupky 585
Vel. okres kat. HO
prodej Procházka masa, náměstí Svobody 696 81 Bzenec 25013165 masouzenin, 67 uzeniny drůbež e a ryb
HO0447
HO0490
46902791 Panorama
činnos t
Consulting
698 01 Veselí n.M.
316
BPU identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu VY0001
VYP017
Consulting
činnos název ulice a číslo t Rostěnice, bourárn Rostěnice 49 63481821 a.s. a masa IČ
PSČ
obec
Vel. okres kat.
682 01 Rostěnice
VY
V
VY
V
VY0073
VYP021
Jaroslav Bezděk 12301604 Masna Tučapy
VY0082
VYP010
10131744
František Kuda
prodej Palackého masa a náměstí 74 uzenin
684 01
Slavkov u Brna
VY
M
VY0087
VYP015
10130144
Bedřich Vlach
bourárn Osvobození 8 a
685 01 Bučovice
VY
M
VY0089
VYP004
13052411
Jaroslav Vasický
Bouráni Masarykovo masa náměstí 26
682 01 Vyškov
VY
M
VY0121
VYP019
Bajer a bourání Nová 715 47903562 spol., spol. masa s r.o.
685 01 Bučovice
VY
V
ZN0001
ZNP021
12748501
Havlík František
bourání Horní náměstí 21 669 02 Znojmo masa
ZN
M
ZN0002
ZNP008
62138511
Konečný Radek
bourání masa
671 25 Hodonice
ZN
M
ZN0003
ZNP001
INTRAMO bourání Trávní Dvůr 63474077 ZNOJMO,s masa pol.s r.o.
671 68 Hrabětice
ZN
V
ZN0005
ZNP003
46975608
671 02 Lesná 96
ZN
M
ZN0006
ZNP013
Jatky Moravský bourání Znojemská 390 49437771 Krumlov,sp masa ol. s r.o.
672 01
Moravský Krumlov
ZN
V
ZN0007
ZNP020
BILLA spol. bourání Pražská 72 00685976 s r.o., masa filiálka 604
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0179
ZNP016
44029462
671 28 Jaroslavice
ZN
M
ZN0195
ZNP037
Vranov nad Dyjí
ZN
M
JATPEK, s.r.o.
Juga Vlastislav Křenecký 48922501 Oldřich
Bourár Tučapy u na Vyškova 14 masa
683 03 okr.Vyškov
bourání masa
bourání Sokolovská 12 masa bourání Junácké údolí masa 387
671 03
317
BPU identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
Consulting
IČ
ZN0216
ZNP017
1339418
ZN0262
ZNP010
44967764
ZN0301
ZNP004
název Slimák Eduard
činnos ulice a číslo t bourání masa Studentská 3 nucený výsek
PSČ
obec
Vel. okres kat.
669 02 Znojmo
ZN
M
672 01 Dobelice 1
ZN
M
671 56 Pavlice 161
ZN
M
ZNP028
Procházka MASObourání Pražská,sídliště 25013165 UZENINY,s masa 11/C pol.s r.o.
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0310
ZNP027
Procházka MASObourání 25013165 Dukelská 195 UZENINY,s masa pol.s r.o.
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0313
ZNP025
14645408 Krátký Petr
ZN
M
ZN0325
ZNP033
62843303
671 64 Božice 384
ZN
M
ZN0353
ZNP026
Centrální výrobna bourání 25582160 I.P.Pavlova 5 Hostěradice masa a.s.
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0368
ZNP032
42359198 Bílek Petr
ZN
M
ZN
M
ZN
M
ZN0308
ZN0402 ZN0419
ZNP009
Hrubý Svatoslav Novák 13399977 Jaromír
Vachalík Milan
bourání masa bourání masa
bourání masa bourání masa
bourání masa bourání Zámecká 26 masa
14644355
Kohoutek Jaromír
00142701
ZD Jiřice u bourání Miroslavi masa
671 63
Borotice 125
Oblekovice 332 Moravský 672 01 Krumlov 671 81
671 78
Jiřice u Miroslavi
Pramen: IS SVS ČR
318
BPU
Consulting
13.3 Příloha č. 3 Výrobny masných výrobků identifikace provozu
IS SVS ČR IS SVS ČR kód provozu kód závodu
IČ
činnost
ulice a číslo
PSČ
obec
okres
Vel. kat.
Boskovice Školní tepelně opracované Havlíčkova č.63 statek SZTŠ masné výrobky
680 01 Boskovice
BK
M
60735040
Lipovec BETAS s.r.o.
tepelně opracované Lipovec č.14 masné výrobky
679 15 Lipovec
BK
M
BKP013
16338080
Němčice Jatka Josef Hebelka
tepelně opracované Němčice č.33 masné výrobky
679 51 Němčice
BK
V
BKP004
Olešnice na tepelně opracované 46961721 Moravě K.Čápek a Křtěnovská č.29 masné výrobky syn, s.r.o.
679 74
Olešnice na Moravě
BK
V
BKP018
Velké Opatovice Řeznictví16339258 uzenářství Karel Havlíček
tepelně opracované Krátká č.228 masné výrobky
679 63
Velké Opatovice
BK
V
Jedovnice Řeznictví a uzenářství Emanuel kučera
tepelně opracované Tyršova č.322 masné výrobky
679 06 Jedovnice
BK
M
Letovice BM masná výroba, s.r.o.
tepelně opracované Masarykovo masné výrobky nám. č.7
679 61 Letovice
BK
M
BK0012
BKP008
93327
BK0013
BKP012
BK0014
BK0015
BK0018
název
BK0029
16340736
BK0031
BKP010
BK0035
BKP017
13715381
Pamětice Pavel Růžička mistr řeznický a uzenářský
tepelně opracované Pamětice č.76 masné výrobky
679 36 Vanovice
BK
V
BK0128
BKP001
25570480
Bořitov ZEPO, družstvo
tepelně opracované Bořitov č.326 masné výrobky
679 21 Bořitov
BK
V
BK0138
BKP031
Olešnice na tepelně opracované 13715372 Moravě Řeznictví Cihelna č.290 masné výrobky uzenářství Šutera
679 74
Olešnice na Moravě
BK
V
Černá Hora Masotepelně opracované náměstí Míru 15585859 uzeniny Jiří masné výrobky č.51 Havlíček
679 21
Černá Hora
BK
M
BK0141
319
BPU BM0025
BMP064 63473291 Globus k.s.
BM0026
masná výroba
Consulting
Hradecká 40
621 00 Brno
BM
BMP116 60552255 SOU Charbulova masná výroba
Charbulova 106
618 00 Brno
BM
BM0034
BMP101 25314033 Noss, s.r.o.
masná výrobna
U vlečky 5
617 00 Brno
BM
V
BM0035
BMP043 13034952 Bubla Jan
masná výroba
Revoluční 1
620 00 Brno
BM
M
BM0039
BMP083 46241647 Komenda Bedřich masná výroba
Fibichova 17
612 00 Brno
BM
M
BM0041
BMP087 13068784
Kremerovisdružení
Božetěchova 1/3
612 00 Brno
BM
M
BM0042
BMP077 60725192 K Maso spol. s r.o. masná výroba
Věstonická 12
628 00 Brno
BM
V
BM0045
BMP093 12148415 Mazánek Miloš
masná výroba
nám.Republiky 6
614 00 Brno
BM
V
BM0054
BMP117 60704390
Steinhauser Jaromír s.r.o.
masná výroba
Mojmírovo nám.20
612 00 Brno
BM
V
BM0055
BMP119 15531899
Strejček a spol.s.r.o.
masná výrobna
Palackého nám.12
621 00 Brno
BM
M
vařená výroba
V
BM0058
15534154 Štulpa Ivan
masná výrobna
Výpustky 39
622 00 Brno
BM
M
BM0493
BMP057 47913614 Bomas s.r.o
masná výrobna
Palackého 1-3
612 00 Brno
BM
M
BM0650
BMP110 15534278 Semul sdružení
masná výroba
Cejl 117
602 00 Brno
BM
M
BM0732
BMP042 63999943 Bomaso,a.s.
Kikerleho 17
627 00 Brno
BM
M
BM0787
BMP045 40383083 Charlie - Křipač
nám.Karla IV.28
628 00 Brno
BM
M
BO0015
BOP001
60754303
Na mýtě 87
665 01
BO
V
BO0019
BOP004
47904275 Steinhauser s.r.o.
Karasova 378
666 01 Tišnov
BO
V
BO0022
BOP015
12454656 Janíček a Čupa
Nám. Míru 26
667 01
BO
V
BO0213
BOP026
62878492 Synek Jan
666 01 Tišnov
BO
M
BO0240
BOP008
44012373
664 42 Modřice
BO
M
BO0259
BOP033
25560859 W - mark s.r.o.
BO
V
BO0262
BOP006
47676035
BO
M
BO0347
BOP009
72305436 Dohnálek Petr
BO
M
BO
M
BO0353
výroba uzených mas
Hadač a Zapletal, s.r.o.
výroba škvařeného Brněnská 154 sádla
AHOLD CR a.s., výroba masných divize Hypernova výrobků
U dálnice 744
výroba masných výrobků
MSDZ PROMT a.s.
664 67
Chrlická 522
výroba masných výrobků
výroba,skladování 26210291 R + R Food s.r.o. a přeprava Mlýnská 265 masných výr
Rosice u Brna
Židlochovi ce
Sobotovic e 175
664 42 Modřice
664 08
Blažovice 73
664 17 Tetčice
320
BPU BV0016
BVP005
BV0017 BV0019
BVP003
Consulting
12315541
Řeznictví a masná výroba uzenářství Vašíček
Tabačov 154
691 02
Velké Bílovice
BV
M
25591371
Řeznictví Švéda s.r.o.
masná výroba
Záhumení 64
691 41 Poštorná
BV
V
49435647
LIGA spol.s.r.o. Hlohovec
masná výroba
Dolní Konec 194
691 43 Hlohovec
BV
V
masná výrobna
U Luže 1
691 03 Rakvice
BV
M
BV0021
60711906 ZEPRO Přítluky
BV0022
43412289
Ř+U Nejez Přítluky
masná výroba
Dlouhá 186
691 04 Přítluky
BV
M
BV0024
63470381
ZVOS Hustopeče masná výroba a.s.
Javorová 14
693 01 Hustopeče
BV
M
BV0026
25301349
Ř+U Jabor spol.s.r.o.
Borkovany 206
691 75
Borkovan y
BV
M
BV0027
15235530 Ř+U Milan Franc masná výroba
Nová 161
690 02 Strachotín
BV
M
BV0028
48877433 Ř+U Luděk Janůš masná výroba
Janský Dvůr
690 03 Břeclav
BV
M
BV0029
43372244 Ř+U Žůrek
masná výroba
Rybáře 56
691 54 Týnec
BV
M
BV0030
FARPAP 48906115 V.Bílovice spol.s.r.o.
masná výroba
Nám.Osvobodit elů 342
691 02
Velké Bílovice
BV
V
BV0225
15546870 VALUR spol.s r.o.
výroba sádla a uzených mas
Brněnská 540
691 76 Šitbořice
BV
M
masná výroba
HO0007
HOP009
Řeznictví a 18180981 uzenářství Antonín výroba Valášek
Blatnice 26
Blatnice 696 71 pod Sv.Ant.
HO
M
HO0008
HOP012
Řeznictví a 12211249 uzenářství Karel Kusák
výroba
Nám.Svobody 314
696 81 Bzenec
HO
M
HO0009
HOP005
12443506
Jaroslav Pichler výroba Obchodní středisko
Hornická 1181
696 03 Dubňany
HO
M
HO0011
HOP001
47906332
MASPRO spol.s.r.o.
Křičkova 27
695 03 Hodonín
HO
M
HO0012
HOP008
MORAVAHODONÍN výroba masných 49450913 spol.s.r.o.Pohostins výrobků tví a výroba mas.výrobků
Měšťanská 80
695 01 Hodonín
HO
M
HO0015
HOP018
46994629
Masarykovo náměstí 12
695 01 Hodonín
HO
M
HO0016
Ševela a HOP022 130499321 spol.Řeznictví a uzenářství
Národní 8
695 01 Hodonín
HO
M
výroba
Řeznictví výroba Čechovský a spol.
výroba
321
BPU HO0017
HOP006
Řeznictví a 15541126 uzenářství Marie Zahrádková
HO0019
HOP014
18203001
HO0022
HOP007
42641373
HO0024
HOP013
Řeznictví a 46301909 uzenářství Kružica výroba Jan
HO0025
HOP021
Řeznictví a 42289394 uzenářství Tomáš výroba Lajza
HO0026
HOP011
Řeznictví a 40397467 uzenářství Josef Lukáš
HO0369
výroba
Consulting
Hovorany 100
696 12 Hovorany
HO
V
Řeznictví a výroba uzenářství Škrobák
Masarykovo náměstí 59
697 01 Kyjov
HO
V
Maso uzenimy u Šťastných
U podjezdu 1725
696 62 Strážnice
HO
M
Velká nad Veličkou 439
696 74
Velká nad Veličkou
HO
M
101 696 74
Velká nad Veličkou
HO
M
Zarazice 163
698 01
Veselí nad Moravou
HO
M
Lipinská 1099
696 42 Vracov
HO
M
Bartolomějské náměstí 49
698 01
HO
M
výroba uzenin
Masarykovo náměstí 26
682 01 Vyškov
VY
M
Jaroslav Bezděk výroba uzenin Masna Tučapy
Tučapy u Vyškova 14
683 03
okr.Vyško v
VY
V
výroba
výroba
Uzenářství Vašík
Veselí nad Moravou
HO0492
HOP040
26217856 B-Maso spol.s.r.o.
VY0005
VYP004
13052411 Jaroslav Vasický
VY0006
VYP021
12301604
VY0007
VYP018
45425531 Zdeněk Křesťan
výroba uzenin
Lovčičky 59
683 54
okr.Vyško v
VY
M
VY0008
VYP013
42657032 Oldřich Vystavěl
vařená výroba
Kučerov 78
683 01
okr.Vyško v
VY
M
VY0009
VYP015
10130144 Bedřich Vlach
výroba uzenin
Vicemilice 8
685 01
okr.Vyško v
VY
M
VY0010
VYP017
63481821 Rostěnice, a.s.
výroba
Rostěnice
682 01 Rostěnice
VY
V
VY0053
VYP022
45619506 Josef Milošic
Vařená výroba
Sušilovo nám.39
683 01 Rousínov
VY
M
VY0070
VYP016
13057511 Karel Urban
Výroba vařených Bošovice 104 výrobků
683 55 Bošovice
VY
M
VY0100
VYP001
45618844 František Janeček
výroba tepelně opracovaných
Sušilovo nám.34
683 01 Rousínov
VY
M
VY0141
VYP010
10131744 František Kuda
prodej masa a uzenin
Palackého náměstí 74
684 01
Slavkov u Brna
VY
M
ZN0012
ZNP008
62138511 Konečný Radek
výroba vařených výrobků a uzenin
671 25 Hodonice
ZN
M
ZN0015
ZNP018
25582160
ZN
V
Centrální výrobna Výroba vař. Hostěradice a.s. výrobků a uzenin
671 71
Hostěradic e 158
322
BPU
Consulting
ZN0016
ZNP001
INTRAMO 63474077 ZNOJMO,spol.s r.o.
výroba vařených Trávní Dvůr výrobků a uzenin
671 68 Hrabětice
ZN
V
ZN0017
ZNP003
46975608 JATPEK, s.r.o.
výroba TOMV a hotových jídel
671 02 Lesná 96
ZN
M
ZN0018
ZNP010
44967764 Hrubý Svatoslav
výroba vařených výrobků a uzenin
672 01 Dobelice 1
ZN
M
ZN0019
ZNP004
13399977 Novák Jaromír
výroba vařených výrobků a uzenin
671 56
Pavlice 161
ZN
M
ZN0023
ZNP021
12748501 Havlík František
výroba vařených Horní náměstí výrobků a uzenin 21
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0024
ZNP039
10109145 Rakušan Zdeněk
výroba uzenin
669 02 Znojmo
ZN
M
ZN0318
ZNP025
14645408 Krátký Petr
výrobna vařených výrobků a uzenin
671 63
ZN
M
ZN0327
ZNP034
62843303 Vachalík Milan
výrobna uzenin
Velký 671 28 Karlov 128
ZN
M
Palackého 65
Borotice 125
Pramen: IS SVS ČR
323
