Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

závěrečná zpráva

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

říjen 2013

EUROPEAN UNION European Regional Development Fund

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

© Sociotrendy, 2013 ISBN 978-80-87742-06-8

I.

Úvod................................................................................................................................................. 3

II. Analýza demografické situace obyvatelstva ......................................................................................... 4 1. Analýza demografické situace obyvatelstva v Jihomoravském kraji ................................................ 4 1.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností JMK .............................................. 4 1.2 Obyvatelstvo .............................................................................................................................. 6 1.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP ................................................................................................ 14 3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny .......................................................................... 20 2. Analýza demografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina ........................................................ 23 2.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina ........................... 23 2.2 Obyvatelstvo ............................................................................................................................ 25 2.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP ................................................................................................ 32 2.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny .......................................................................... 37 3. Analýza demografické situace obyvatelstva v Dolním Rakousku ................................................... 40 3.1 Struktura správních okresů Dolního Rakouska ....................................................................... 40 3.2 Obyvatelstvo ............................................................................................................................ 42 3.3 Pohyb obyvatel podle správních okresů a obcí ...................................................................... 51 3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny .......................................................................... 55 4. Komparace vybraných demografických údajů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska ............................................................................................................................................ 57 4.1 Počet obcí ................................................................................................................................ 57 4.2 Počet obyvatel ......................................................................................................................... 57 4.3 Věková struktura ve vybraných regionech............................................................................... 58 4.4 Natalita, mortalita, očekávaná délka života ............................................................................ 59 III. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních ................................................................. 63 1. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje ........................ 63 1.1 Demografický popis výzkumného souboru .............................................................................. 63 1.2 Analýza zdravotního stavu klientů ........................................................................................... 67 2. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Kraje Vysočina ..................................... 78 2.1 Demografický popis výzkumného souboru .............................................................................. 78 2.2 Analýza zdravotního stavu klientů ........................................................................................... 82 3. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Dolního Rakouska ............................... 94 3.1 Demografický popis výzkumného souboru .............................................................................. 94 3.2 Analýza zdravotního stavu klientů ........................................................................................... 98 4. Komparace stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska ........................................................................................................... 110 4.1 Demografický popis výzkumných souborů ............................................................................ 110 4.2 Analýza zdravotního stavu klientů ......................................................................................... 113 IV. Příloha ............................................................................................................................................. 124 Seznam zkratek ................................................................................................................................ 131 Dotazník ........................................................................................................................................... 132

www.sociotrendy.cz

2 strana | 132 celkem

I. Úvod Účelem předloženého dokumentu „Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina“ bylo vypracování analýzy demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních včetně zpracování dat dodaných z Dolního Rakouska a demografických datových podkladů z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina1. Analýza byla vypracována výzkumnou agenturou Sociotrendy. Analýza demografické situace obyvatelstva zahrnuje zpracování sekundárních dat uvedených tří regionů z oblasti demografie. Závěr obsahuje komparační analýzu vybraných demografických ukazatelů. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních obsahuje zpracování kvantitativních dat z vyplněných dotazníků v německém jazyce, vybraných zařízení Dolního Rakouska. Následně obsahuje zpracování anonymních dat od klientů předem vytipovaných zdravotnických a sociálních zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Analýza obsahuje vyhodnocení a interpretaci statistických dat, včetně zpracované analýzy ze všech získaných údajů v textové, tabulkové, grafické a elektronické podobě. Vybraná lůžková zařízení zahrnovala osm zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje, pět zdravotnických zařízení Kraje Vysočina. Kraj

Název

Jihomoravský

Nemocnice Milosrdných bratří Letovice

Jihomoravský

Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace - LDN

Jihomoravský

Nemocnice Ivančice, příspěvková organizace

Jihomoravský

Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace

Jihomoravský

Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace

Jihomoravský

Nemocnice Vyškov, příspěvková organizace

Jihomoravský

Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace LDN

Jihomoravský

Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LFMU FN Brno.

Vysočina

Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace

Vysočina

Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace

Vysočina

Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace

Vysočina

Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace

Vysočina

Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace

1

Analýza byla řešena v rámci realizace projektu „Zdraví bez hranic - Gesundheit ohne Grenzen, Přeshraniční spolupráce Rakousko–Česká republika 2007-2013 v prioritní ose 1 – Socio-ekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace“.

www.sociotrendy.cz


II. Analýza demografické situace obyvatelstva 1. Analýza demografické situace obyvatelstva v Jihomoravském kraji Území Jihomoravského kraje, samosprávného kraje v České republice, je tvořeno okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Na západě sousedí s Jihočeským krajem, na severozápadě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě s krajem Trenčínským a Trnavským, se slovenskými kraji. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko. Sídlem kraje je statutární město Brno.

1.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností JMK Jihomoravský kraj (JMK) má 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (zkráceně SO ORP), 34 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ) a 891 katastrů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 673.2 Největší počet obcí náleží ORP Znojmo (111), následuje OS ORP Boskovice (73 obcí). SO ORP Tišnov (59 obcí). Další SO ORP mají méně než 50 obcí. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a dále v příloze, viz tabulka 1.) Tabulka 1 Struktura SO ORP Jihomoravského kraje

905

891

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/ km ) 160

Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů Jihomoravský kraj - celkem 673 SO ORP: Znojmo

111

130

133

73

Boskovice

73

114

116

100

Tišnov

59

89

84

86

Blansko

43

63

59

158

Kyjov

42

48

46

119

Vyškov

42

74

64

94

Šlapanice

40

43

43

183

Moravský Krumlov

33

40

41

64

Hustopeče

28

29

29

100

Rosice

24

25

25

142

Židlochovice

24

24

24

157

Veselí nad Moravou

22

26

26

114

Bučovice

20

26

26

93

Břeclav

18

23

23

136

Hodonín

18

19

18

215

Slavkov u Brna

18

18

18

138

Ivančice

17

24

25

140

Mikulov

17

17

17

81

2

Vybrané údaje o správních obvodech s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji byla analyzována za rok 2012. Údaje o středním stavu obyvatel jednotlivých okresů Jihomoravského kraje a celkové údaje v kraji byly analyzovány za rok 2011.

www.sociotrendy.cz


905

891

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/ km ) 160

Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů Jihomoravský kraj - celkem 673 SO ORP: Pohořelice

13

15

16

68

Kuřim

10

10

10

284

Brno

1

48

48

1646

Největší hustotu osídlení má statutární město Brno, 164 obyvatel na km2. V SO ORP Kuřim je to 284 obyvatel na km2. Hustota zalidnění všech SO ORP (mimo Brno) je uvedena v grafu níže.

2

Graf 1 Hustota zalidnění (obyvatel/km ) podle SO ORP (mimo Brno) 300 250

284

215

200 150 100

183 158 157

142 140 138 136

119 114

100 100

94

93

86

81

73

50 0

www.sociotrendy.cz


68

64

1.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle okresů a SO ORP Jihomoravský kraj má celkem 1 164 633 obyvatel. Největší počet obyvatel náleží správnímu okresu Brno-město s 378 968 obyvateli, následuje Brno-venkov s 205 312 obyvateli, Hodonín má 156 764. Ostatní okresy mají méně než 150 000 obyvatel. Údaje jsou uspořádané podle počtu obyvatel dle jednotlivých okresů, viz grafy níže.

Graf 2 Obyvatelstvo podle okresů

400 000

378 968

350 000 300 000 250 000

205 312

200 000

156 764

150 000

114 677

113 119

106 678

89 115

100 000 50 000 0 Brno-město Brno-venkov

Hodonín

Břeclav

Znojmo

Blansko

Vyškov

Graf 3 Obyvatelstvo podle SO ORP 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

www.sociotrendy.cz


Obyvatelstvo podle věkové struktury a okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 14 let, 15-64 let a více než 65 let3. Více než desetina (14,4 %) obyvatel náleží věkové kategorii do 14 let, jedná se o 168 031 obyvatel. Více než dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 15 až 64 let, jedná se o 803 165 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let. Těchto obyvatel je celkem 195 117. Graf 4 Věková struktura obyvatel Jihomoravského kraje (N=1 164 633)

14,4%

16,7%

0–14 15–64 65 a více 68,9%

Věková struktura obyvatel jednotlivých okresů převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Jihomoravského kraje v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 14 let, je nižší než podíl seniorské populace. Vypočítaný index stáří 4 poukazuje na skutečnost, že seniorská složka v populaci převažuje ve všech okresech kraje, neboť index vykazuje vyšší hodnoty než 100. Pouze okres Brno-venkov se nachází na hranici vyváženosti věkově mladší a seniorské složky v populaci okresu, viz grafy níže. Graf 5 Index stáří v okresech Jihomoravského kraje

140 120 100 80 60 40 20 0

135

119

114

108

106

103

100

3

Jedná se o standardní členění v rámci ČSÚ ČR. V Dolním Rakousku je věková struktura do 19 let, 2064 let a více než 65 let. Komparace pro věkové kategorie je potom možno chápat pouze rámcově, jako tendence v růstu nebo poklesu údajů. Zejména se jedná se o případné indexy stáří. 4 Jedná se o podíl osob ve věku nad 65 let a věkově mladší složky, tedy osob do 14 let.

www.sociotrendy.cz


Ve všech okresech je více než dvě třetiny obyvatel v produktivním věku, viz graf níže. Graf 6 Věková struktura v okresech Jihomoravského kraje (%)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

16,9

18,4

14,5

15,3

16,2

15,8

15,2

68,3

67,9

69,4

70,5

70,0

69,3

70,1

65 a více 15–64

14,8

13,7

16,1

14,2

13,7

14,9

0–14

14,8

Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel v roce 2002 s rokem 20115 lze zaznamenat pokles populace Jihomoravského kraje ve věkové kategorii do 14 let o 1,0 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný pokles podílu populace o 1,3 %, v seniorské populaci 65 a více let se jedná o nárůst o 2,3 % od roku 2002. Procentní přírůstky v okresech Jihomoravského kraje obyvatel starších 65 jsou pozitivní, největší přírůstek počtu obyvatel nad 65 let je v okrese Brno-město. Od roku 2002 jde o navýšení o 4,2 %, což s ohledem na demografickou situaci není pozitivní zjištění. Graf 7 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let v okresech Jihomoravského kraje

4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

5

4,2 3,4 2,2 1,3

0,9 0,1

0,9

65 a více

Komparace byla prováděna na základě požadavku zadavatele.

www.sociotrendy.cz


Pozitivní podílový přírůstek v okresech Jihomoravského kraje ve srovnání roku 2002 s rokem 2011 u ekonomicky produktivní skupiny nebyl zaznamenán v žádném z okresů. Graf 8 Procentní přírůstky obyvatel ve věkové skupině 14-65 let v okresech Jihomoravského kraje

0,0 Blansko

Brno-město

Brno-venkov

Břeclav

Hodonín -0,4

-0,5

Vyškov

Znojmo -0,2

-0,5

-0,7 -1,0

15-64 -1,2

-1,5

-1,5

-2,0 -2,5

-2,4

Procentní přírůstky v okresech Jihomoravského kraje ve srovnání roku 2002 s rokem 2011 u obyvatel do 14 let jsou uvedeny v grafu níže. Pozitivní podílový přírůstek ve srovnání s rokem 2002 nebyl zaznamenán. Graf 9 Procentní přírůstky obyvatel do 14 let v okresech Jihomoravského kraje

0,0 Blansko

Brno-město

Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

-0,5

-1,0

0-14 -1,5

-2,0

-2,5

Odpovídající číselné údaje, které argumentují výše uvedená zjištění, jsou uvedeny v tabulce níže.

www.sociotrendy.cz


Tabulka 2 Obyvatelstvo 2011 a 2002 podle věku a okresů

JMK

2002 0-14

2011 15-64

65 a více

0-14

15-64

65 a více

Počet obyvatel

173 408

792 308

163 104

168 031

803 165

195 117

celkem %

15,4

70,2

14,4

14,4

68,9

16,7

Blansko

16,0

69,8

14,2

14,8

68,3

16,9

Brno-město

13,8

70,3

15,8

13,7

67,9

18,4

Brno-venkov

16,1

69,4

14,5

16,1

69,4

14,5

Břeclav

16,0

71,2

12,8

14,2

70,5

15,3

Hodonín

15,9

70,4

13,7

13,7

70,0

16,2

Vyškov

16,0

69,8

14,2

14,9

69,3

15,8

Znojmo

16,7

70,2

13,1

14,8

70,1

15,2

Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 Vývoj věkové struktury v letech 2009-2011 je specifický ve snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům v celkovém věkovém rozmezí 10-39 let. V tomto rozmezí je největší snížení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-19 let, také ve věkové skupině 30-34 let. Další snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům je zřejmé ve věkové skupině 50-54 let. Tato situace se aktuálně projeví ve snížení počtu obyvatel v produktivním věku (15 - 64 let). Na druhé straně dochází ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 35-39 let, která vyvažuje úbytek mladších věkových skupin v produktivním věku. Zvyšuje se i počet obyvatel 55-69 let, které je obdobím zahájení seniorského věku. Počet obyvatel v roce 2011 je však vyšší, až do věku 84 let. Po tomto věkovém období se počet obyvatel v analyzovaných třech letech vyrovnává. Graf 10 Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 120 000 100 000 80 000

2009

60 000

2010 40 000

2011

20 000

www.sociotrendy.cz

95 a více

90–94

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

10–14

5–9

1–4

0

0


Tabulka 3 Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011

2009

2010

2011

1 151 708

1 154 654

1 166 313

0

13 109

13 046

12 389

1–4

47 925

49 856

52 909

5–9

49 878

51 562

54 200

10–14

49 100

48 101

48 533

15–19

67 614

63 824

59 605

20–24

75 413

74 212

73 500

25–29

84 994

83 583

82 365

30–34

102 478

99 636

96 386

35–39

91 281

96 263

101 119

40–44

76 567

76 840

78 967

45–49

74 318

75 879

77 633

50–54

77 764

74 768

72 818

55–59

81 386

81 242

81 677

60–64

77 166

79 152

79 095

65–69

60 434

61 829

66 643

70–74

41 406

43 289

45 975

75–79

36 272

35 435

34 989

80–84

26 719

27 392

27 662

85–89

14 290

14 634

15 022

90–94

2 671

3 256

4 058

95 a více

923

855

768

Celkem

www.sociotrendy.cz


Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP v pětiletých věkových kategoriích6 v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za Jihomoravský kraj. Ve všech SO ORP je zřetelný pokles obyvatel ve věkové skupině 10-14 let, nárůst v produktivním věku 35-39 let a předdůchodovém věku 55-59 let.

Graf 11 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (1) 40 000

35 000

30 000 Blansko Boskovice

25 000

Brno 20 000

Břeclav Bučovice

15 000 Hodonín Hustopeče

10 000

5 000

0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více

0

6

K dispozici byly údaje ČSÚ roku 2012.

www.sociotrendy.cz


Graf 12 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (2) 5 000 4 500 4 000 3 500 Ivančice

3 000

Kuřim 2 500

Kyjov

2 000

Mikulov Moravský Krumlov

1 500

Pohořelice 1 000

Rosice

500

95 a více

90-94

85-89

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

1-4

0

0

Graf 13 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP JMK (3) 9 000 Slavkov u Brna

8 000 7 000

Šlapanice

6 000 Tišnov

5 000 4 000

Veselí nad Moravou

3 000 Vyškov

2 000 1 000

Znojmo

www.sociotrendy.cz

95 a více

90-94

85-89

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

1-4

0

0


Židlochovice

1.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP SO ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011.7 V Jihomoravském kraji pořadí správních obvodů ORP podle počtu obyvatel v SO ORP získané pro rok 2011 a 2002 je uvedeno v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2011 (137 821) je SO ORP Brno, na druhém místě SO ORP Znojmo, pořadí se tedy nezměnila. Na třetím místě v počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002 je správní obvod ORP Šlapanice (s 62 661 obyvateli), který byl v roce 2002 až na sedmém místě. Na čtvrtém místě je správní obvod ORP Hodonín, který byl v roce 2002 na třetím místě v počtu obyvatel. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká správního obvodu Šlapanice (19,5 %), která je následovaná 18,6% změnou ve správním obvodu Kuřim. (V tabulce níže vyznačeno.) Největší negativní změnu týkající se téměř 3% úbytku obyvatel lze zaznamenat v SO ORP Veselí nad Moravou. Tabulka 4 Správní obvody ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel

SO ORP Blansko

počet obyvatel 2011 2002 55 566 53 681

pořadí (podle obyvatelstva) 2011 2002 7 6

rozdíl 2002-2011 celkem v % 1885 3,5

Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

51 281 378 965 59 797 15 942 61 437 35 405 24 037 21 845 55 963 19 651 22 199 13 295 24 671 21 819 62 661 29 491 39 117 51 581 91 089 30 501

9 1 5 20 4 11 15 17 6 19 16 21 14 18 3 13 10 8 2 12

1095 8460 805 201 -878 1043 957 3420 -385 -203 -118 881 1835 1845 10221 2299 -1180 1018 1125 3167

50 186 370 505 58 992 15 741 62 315 34 362 23 080 18 425 56 348 19 854 22 317 12 414 22 836 19 974 52 440 27 192 40 297 50 563 89 964 27 334

9 1 4 20 3 11 14 19 5 18 16 21 15 17 7 13 10 8 2 12

2,2 2,3 1,4 1,3 -1,4 3,0 4,1 18,6 -0,7 -1,0 -0,5 7,1 8,0 9,2 19,5 8,5 -2,9 2,0 1,3 11,6

Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví SO ORP Celkově se v Jihomoravském kraji živě narodilo celkem 12 339, z nich bylo 6 345 chlapců a 5 994 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 46. Nejvíce dětí se narodilo v SO ORP Brno, což odpovídá SO ORP s největším počtem obyvatel. Dalším SO ORP s největším počtem živě narozených dětí je Znojmo.

7

Porovnání bylo provedeno na základě požadavku zadavatele.

www.sociotrendy.cz


Graf 14 Narození podle pohlaví a správních okresů ORP 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

živě narození celkem

Bučovice

Pohořelice

Mikulov

Ivančice

Moravský Krumlov

Kuřim

Slavkov u Brna

Rosice

Veselí nad Moravou

Tišnov

Hustopeče

Židlochovice

Vyškov

Boskovice

Kyjov

Břeclav

Blansko

Hodonín

Šlapanice

Brno

Znojmo

živě narození muži

živě narozené ženy

V Jihomoravském kraji v roce 2011 zemřelo celkem 11 709 jedinců, z nich bylo 5 900 mužů a 5 809 žen. Nejvíce osob zemřelo v SO ORP Znojmo. Pořadí správních obvodů ORP podle počtu zemřelých osob do prvních 4 míst odpovídá pořadí s ohledem na počet obyvatel v uvedených správních obvodech ORP. Následně však dochází k permutacím pořadí správních obvodů. SO ORP Kyjov (z pořadí počtu obyvatel na 7. místě) se přesunuje na 5. místo. SO ORP Břeclav si pořadí zlepšil z 5. pozice v počtu obyvatel na 6. místo s ohledem na nižší počet zemřelých. SO ORP Boskovice se přesunul z pořadí v počtu obyvatel z 9. místa na 7. místo v počtu zemřelých. Další pořadí SO ORP podle počtu zemřelých je uvedeno v grafu níže. Graf 15 Zemřelí podle pohlaví a správních okresů ORP

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 zemřelí celkem

1 500

zemřelí muži

1 000

zemřelé ženy

www.sociotrendy.cz

Bučovice

Kuřim

Mikulov

Slavkov u Brna

Moravský Krumlov

Ivančice

Židlochovice

Rosice

Tišnov

Hustopeče

Veselí nad Moravou

Blansko

Vyškov

Boskovice

Kyjov

Břeclav

Hodonín

Šlapanice

Znojmo

0

Brno

500


Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel Přirozeným přírůstkem obyvatel je rozdíl mezi osobami narozenými a zemřelými, což je v Jihomoravském kraji celkem 630 osob ve sledovaném období.8 Největší přírůstek je v SO ORP Brno, jedná se o 440 osob, následuje přírůstek v SO ORP Blansko (129 osob) a další přírůstky, jsou uvedeny v grafu níže. Největší úbytek obyvatel náleží SO ORP Veselí nad Moravou, kde ubylo 80 obyvatel.

Graf 16 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP

500 440

400 300 200 100 0

129

104

77

75

29

12

8

6

6

3

-1

-12 -13 -15

-17 -19 -19

-80

-100 -200

8

Pokud rozdíl narozených a zemřelých osob je záporný, jedná se o úbytek obyvatel.

www.sociotrendy.cz

-35 -48


Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek obyvatel v kraji nejen přirozeným způsobem (rozdílem narozených a zemřelých), ale způsobený i stěhováním obyvatel (1 707 osob), je 2 337 osob. Celkový přírůstek obyvatel v SO ORP je uveden v následujícím grafu (odpovídající údaje jsou uvedeny v tabulce níže). V Jihomoravském kraji je migrace obyvatel důležitým zdrojem zvyšování počtu obyvatel.

Graf 17 Celkový přírůstek obyvatel 1 000

837

800 600

549 410

400

287 236 233

200

197

144 111 108

98

97

44

36

0

5

-10

-35

-55 -131 -186 -638

-200 -400 -600 -800

Graf 18 Struktura celkového přírůstku obyvatel

630 ; 27% přirozený 1 707 ; 73%

www.sociotrendy.cz

stěhováním


Kraj celkem

Celkový přírůstek

Přírůstek stěhováním

Vystěhovalí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Tabulka 5 Pohyb obyvatel v SO ORP Jihomoravského kraje

630

9 472

7 765

1 707

2 337

Blansko

129

934

653

281

410

Boskovice

-15

663

551

112

97

Brno

440

7 692

8 770

-1 078

-638

Břeclav

6

570

631

-61

-55

Bučovice

8

240

258

-18

-10

Hodonín

3

573

611

-38

-35

Hustopeče

-19

568

451

117

98

Ivančice

-17

427

405

22

5

Kuřim

75

605

569

36

111

Kyjov

-48

480

563

-83

-131

Mikulov

-13

314

257

57

44

Moravský Krumlov

-35

356

285

71

36

Pohořelice

6

394

256

138

144

Rosice

-1

608

374

234

233

Slavkov u Brna

29

520

313

207

236

Šlapanice

104

2 067

1 334

733

837

Tišnov

12

641

366

275

287

Veselí nad Moravou

-80

299

405

-106

-186

Vyškov

-12

863

654

209

197

Znojmo

-19

980

853

127

108

Židlochovice

77

1 018

546

472

549

v tom SO ORP:

www.sociotrendy.cz


Sňatečnost podle SO ORP Pořadí jednotlivých SO OPR v počtu sňatků na prvních pěti místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující šesté pořadí patřil SO ORP Blansko, avšak počet sňatků odpovídá až 8. místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel, a to SO ORP Pohořelice.

Graf 19 Sňatky podle SO ORP

Pohořelice

Bučovice

Mikulov

Ivančice

Moravský Krumlov

Slavkov u Brna

Kuřim

Rosice

Židlochovice

Tišnov

Hustopeče

Veselí nad Moravou

Boskovice

Blansko

Vyškov

Kyjov

Břeclav

Hodonín

Šlapanice

Znojmo

Brno

1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

Pokud budeme analyzovat počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, potom se pořadí sňatečnosti mění. Největší sňatečnost lze zaznamenat v SO ORP Tišnov, Brno se tak dostává na druhé místo. Následuje SO ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a další, jak je uvedeno v grafu níže.

www.sociotrendy.cz

Mikulov

Břeclav

Blansko

Kyjov

Moravský…

Židlochovice

Pohořelice

Boskovice

Kuřim

Slavkov u Brna

Rosice

Vyškov

Bučovice

Hustopeče

Znojmo

Šlapanice

Hodonín

Brno

Tišnov

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

Veselí nad…

Graf 20 Sňatky na 1000 obyvatel


3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Zvláštní pozornost je věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima ve věkové kategorii 80-89 let a je uveden v grafu níže.

Graf 21 Vývoj počtu zemřelých podle věku v JMK 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

4 264

2 630 2 067

218

20

1-14

zemřelí celkem

1 266

1 201

15-39

40-59

60-69

70-79

80-89

90 a více let

Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší zejména u mužů do věku 69 let, kdy počet zemřelých mužů více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen.

Graf 22 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v JMK 3000 2 558

2500 2000

1621

1500

1377

1000

683

500 30 0

15

0–14

23

15–29

139

30–49

285

50–59

Ženy 797

695

323

80

Muži

1385 1 179

276

60–69

70–79

80–89 90 a více

Pokud budeme brát v úvahu nejčastější příčiny úmrtí s ohledem na pohlaví, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání oběhové soustavy (kardiovaskulárního systému). Počet žen zemřelých na toto onemocnění je však vyšší než počet mužů. Počet mužů zemřelých na novotvary je vyšší než počet žen. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v grafech níže.

www.sociotrendy.cz


Graf 23 Zemřelí v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny a pohlaví

Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99)

2603

3243

1298

Novotvary (C00 - D48)

1625

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98)

244

448

Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99)

227 339

Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93)

198 281

Nemoci nervové soustavy (G00 - G99)

119 101

Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené… Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99)

118 100

Ženy Muži

58 87 45 57 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

Při sledování počtu zemřelých za poslední tři roky, přesněji v letech 2009 až 2011, lze zaznamenat, že počty zemřelých mužů na novotvary i nemoci oběhové soustavy jsou relativně stabilní, u žen tyto počty dokonce poklesly, ale počet zemřelých mužů i žen na nemoci nervové soustavy se zvýšil téměř dvojnásobně. Nemoci trávící soustavy vykazují snížení počtu úmrtí u mužů, ale zvýšení počtu úmrtí u žen, viz grafy níže.

www.sociotrendy.cz


3500

Graf 24 Zemřelí muži v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

87

1625

101 83

1656

2603

339

281

57

2557

370

314

89

2587

375

343

100

448

99

444

74

421

56 106

1632

48

78

r. 2011 r. 2010

Novotvary Nemoci Nemoci Nemoci (C00 - D48) endokrinní, nervové oběhové výživy soustavy soustavy a přeměny (G00 - G99) (I00 - I99) látek (E00 E90)

r.2009

Nemoci Nemoci Nemoci Příznaky, Vnější dýchací trávicí močové a znaky a příčiny soustavy soustavy pohlavní abnormální nemocnosti (J00 - J99) (K00 - K93) soustavy klinické a úmrtnosti (N00 - N99) a (V01 - Y98) laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 R99)

Graf 25 Zemřelé ženy v Jihomoravském kraji (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011

100% 90% 1 298 80%

3 243

118

227

58 244

45

198

46

195

119 70% 60% 50%

1 346

3 295

112

324 212

92

r. 2010

40%

53

r.2009

30% 20%

r. 2011

1 312

3 448

108

281

52

10%

205

62

48

189

0% Novotvary (C00 D48)

www.sociotrendy.cz


Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99)

Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99)

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98)


2. Analýza demografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina Území Kraje Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy a je tvořeno okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se přibližuje k hranici Rakouska. Sídlem kraje je statutární město Jihlava.

2.1 Struktura správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina Kraj Vysočina má 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ) a 891 katastrů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Největší počet obcí náleží ORP Třebíč (93), následuje SO ORP Jihlava (79 obcí), SO ORP Pelhřimov (71 obcí), Velké Meziříčí (57 obcí) a Havlíčkův Brod (56 obcí). Další SO ORP mají méně než 50 obcí. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a v příloze tabulce 2).

Tabulka 6 Struktura SO ORP

704

1 402

1 263

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/km ) 76

Třebíč

93

133

131

91

Jihlava

79

145

148

108

Pelhřimov

71

192

160

55

Velké Meziříčí

57

96

90

76

Havlíčkův Brod

56

139

126

82

Žďár nad Sázavou

48

76

65

93

Moravské Budějovice

47

60

61

58

Telč

45

59

55

45

Bystřice n. Pernštejnem 39

91

91

59

Světlá nad Sázavou

32

89

76

69

Chotěboř

31

101

76

68

Nové Město na Moravě 30

59

55

67

Náměšť nad Oslavou

27

32

32

64

Humpolec

25

66

52

76

Pacov

24

64

45

42

Počet obcí Počet části obcí Počet katastrů Kraj Vysočina - celkem SO ORP:

Největší hustotu osídlení má statutární město Jihlava, 108 obyvatel na km 2. V SO ORP Žďár nad Sázavou se jedná o 93 obyvatel, v SO ORP Třebíč o 91 obyvatel na km2. Hustota zalidnění SO ORP je dále uvedena v grafu níže.

www.sociotrendy.cz


2

Graf 26 Hustota zalidnění (obyvatel/km ) podle SO ORP 120

108

100

93

91 82

80 60

76

76

69

68

67

64

59

58

55 45

42

40 20 0

www.sociotrendy.cz


2.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle okresů a SO ORP Kraj Vysočina má celkem 511 937 obyvatel. Největší počet obyvatel náleží SO ORP Jihlava s 99 345 obyvateli, následuje Třebíč s 75 888 a SO ORP Havlíčkův Brod má 52 107 obyvatel. Ostatní SO ORP kraje mají méně než 50 000 obyvatel, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 27 Obyvatelstvo podle SO ORP

99345

Jihlava 75888

Třebíč 52107

Havlíčkův Brod

45318

Pelhřimov

43244


35800

Velké Meziříčí 23945


22427

Chotěboř Bystřice n. Pernštejnem

20359


20136

Nové Město na Moravě

19472 17331

Humpolec Náměšť nad Oslavou

13497

Telč

13257 9811

Pacov 0

10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 90000 100000

Obyvatelstvo podle věkové struktury a okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 14 let, 15-64 let a více než 65 let. Více než desetina (14,7 %) obyvatel náleží věkové kategorii do 14 let, jedná se o 74 566 obyvatel. Více než dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 15 až 64 let, jedná se o 351 776 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let, těchto obyvatel je 84 830, viz graf níže. Graf 28 Věková struktura obyvatel Kraje Vysočina (N=511 937)

16,6

14,7 0-14 15-64 68,7

www.sociotrendy.cz

65 a více


Věková struktura obyvatel okresů Věková struktura obyvatel jednotlivých okresů převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Kraje Vysočina v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 14 let je nižší než podíl seniorské populace. Vypočítaný index stáří poukazuje na skutečnost, že seniorská složka v populaci převažuje u všech okresů kraje Vysočina, neboť index vykazuje vyšší hodnoty než 100. Graf 29 Index stáří v okresech Kraje Vysočina

127,8

130,0 117,0

120,0

111,3 106,9

110,0

107,2

100,0 90,0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


Věková struktura obyvatel jednotlivých v okresech Kraje Vysočina je uvedena v grafu níže. Graf 30 Věková struktura obyvatel v okresech Kraje Vysočina

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

17,0

16,0

18,1

16,1

16,3

68,5

69,0

67,8

69,4

68,6

65 a více 15-64 0-14

14,5

Havlíčkův Brod

15,0

Jihlava

14,2

Pelhřimov

14,5

Třebíč

15,2


Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel za celý Kraj Vysočina v roce 20039 s rokem 2011 lze zaznamenat pokles populace Kraje Vysočina ve věkové kategorii do 14 let o 1,4 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný pokles podílu populace o 1,1 %, v seniorské populaci 65 a více let se jedná o nárůst o 2,5 % od roku 2003. Procentní přírůstky obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003, jsou uvedeny v grafech níže.

9

Komparace byla požadována zadavatelem, údaje pro rok 2002 k dispozici nebyly.

www.sociotrendy.cz


Procentní přírůstky v okresech Kraje Vysočina obyvatel starších 65 jsou pozitivní. Od roku 2003 jde v rámci celého kraje o navýšení o 2,5 %. Největší přírůstek počtu obyvatel nad 65 let je v okrese Žďár nad Sázavou s navýšením o 2,9 %. Graf 31 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003

2,9 2,7

3,0 2,4

2,3

2,1

2,5 2,0 1,5

65 a více

1,0 0,5 0,0

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


Ve všech dalších věkových skupinách všech okresů Jihomoravského kraje došlo ve srovnání s rokem 2002 k poklesu počtu osob, jak je uvedeno v grafech níže. Procentní poklesy počtu obyvatel do 14 let v okresech Kraje Vysočina se pohybují v rozmezí od 0,7 % (v okrese Jihlava) až o 2,1 % v okrese Třebíč a jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf 32 Procentní přírůstky obyvatel do 14 let v okresech Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003

0,0 -0,5

Havlíčkův Brod

-1,0 -1,5 -2,0 -2,5

-1,0

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

-0,7


0-14

-1,3 -2,1

-1,9

Procentní poklesy počtu obyvatel ve skupině ekonomicky produktivního obyvatelstva, tj. ve věku 15-64 let, se pohybují v rozmezí 0,3 % - 1,5 %. Relativně nejlepší je situace v okrese Třebíč s poklesem pouze 0,3 %.

www.sociotrendy.cz


Graf 33 Procentní přírůstky obyvatel ve věku 15-64 let Kraje Vysočina ve srovnání s rokem 2003

0,0 -0,2 -0,4

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


-0,3

-0,6

15-64

-0,8 -1,0

-1,0

-1,2 -1,4

-1,3

-1,4

-1,5

-1,6

Tabulka 7 Obyvatelstvo 2011 a 2003 podle věku a okresů

2003

2011

0-14

15-64

Počet obyvatel

82374

356200

celkem %

16,1

Havlíčkův Brod

0-14

15-64

71924

75 331

351 776

84 830

69,8

14,1

14,7

68,7

16,6

15,5

69,8

14,6

14,5

68,5

17,0

Jihlava

15,7

70,4

13,9

15,0

69,0

16,0

Pelhřimov

15,5

69,1

15,4

14,2

67,8

18,1

Třebíč

16,5

69,7

13,8

14,5

69,4

16,1


17,1

69,6

13,3

15,2

68,6

16,3

www.sociotrendy.cz

65 a více

65 a více


Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2011 Vývoj věkové struktury v letech 2009-2011 je specifický ve snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům v celkovém věkovém rozmezí 10-39 let. V tomto rozmezí je největší snížení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-19 let, také ve věkové skupině 30-34 let, které je výraznější než v Jihomoravském kraji. Další snížení počtu obyvatel v roce 2011 oproti předešlým létům je zřejmé ve věkové skupině 50-54 let. Tato situace se aktuálně projeví ve snížení počtu obyvatel v produktivním věku (15 - 64 let). Na druhé straně dochází ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 35-39 let, která vyvažuje úbytek mladších věkových skupin v produktivním věku. Zvyšuje se i počet obyvatel 65-69 let, které je obdobím zahájení seniorského věku. Graf 34 Vývoj věkové struktury obyvatel v Kraji Vysočina

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000

2009

20 000

2010

15 000

2011

10 000 5 000

www.sociotrendy.cz

90–94

95 a více

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

10–14

5–9

1–4

0

0


Tabulka 8 Vývoj věkové struktury obyvatel Kraje Vysočina v letech 2009-2011

2009

2010

2011

514 992

514 569

511 937

0

5 452

5 372

5 062

1–4

21 175

21 523

22 038

5–9

23 441

23 882

24 591

10–14

24 498

23 921

23 640

15–19

32 962

31 144

29 141

20–24

35 352

35 001

34 253

25–29

36 867

36 178

35 222

30–34

42 664

41 067

38 612

35–39

39 884

41 522

42 410

40–44

33 989

33 984

34 375

45–49

34 169

34 678

34 441

50–54

35 490

34 278

33 310

55–59

35 202

35 557

35 470

60–64

33 720

34 604

34 542

65–69

25 494

26 234

28 174

70–74

19 349

19 855

20 425

75–79

16 704

16 526

16 372

80–84

11 462

11 774

11 993

85–89

5 627

5 808

6 048

90–94

1 082

1 266

1 525

95 a více

409

395

293

Celkem

Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP Kraje Vysočina Vývoj věkové struktury obyvatel v SO ORP v pětiletých věkových kategoriích10 v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za Kraj Vysočina. Ve všech SO ORP je zřetelný pokles obyvatel ve věkové skupině 10-14 let, nárůst v produktivním věku 35-39 let a předdůchodovém věku 55-59 let, v ORP Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Velké Meziříčí se jedná o mírný nárůst v následující věkové kategorii 60-64 let.

10

K dispozici byly údaje ČSÚ roku 2012.

www.sociotrendy.cz


Graf 35 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO OPR Kraje Vysočina (1)

Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava

90 - 94


95 a více

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

5-9

10 - 14

0

Moravské Budějovice 1-4

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Graf 36 Vývoj věkové struktury obyvatel v SO OPR Kraje Vysočina (1)

7 000 6 000 Nové Město na Moravě

5 000

Pacov

4 000

Pelhřimov

3 000

Světlá nad Sázavou Telč

2 000

Třebíč

1 000

Velké Meziříčí

www.sociotrendy.cz

95 a více

90 - 94

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

5-9

10 - 14

1-4

0


0


2.3 Pohyb obyvatel podle SO ORP SO ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011.11 V Kraji Vysočina pořadí správních obvodů ORP podle počtu obyvatel v SO ORP získané pro rok 2011 a 2002 je uvedeno v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2011 (99 345) je SO ORP Jihlava, na dalším až dvanáctém místě jsou SO ORP beze změny dle pořadí od roku 2002. Permutace pořadí s ohledem na rok 2002 je až na 13 a 14 místě u SO ORP Náměšť nad Oslavou s SO ORP Telč. Počty obyvatel ve správních obvodech jsou relativně stabilní. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká SO ORP Jihlava (3,1 %), která je následovaná 2,9 % změnou v SO ORP Humpolec. Největší negativní změnu týkající se téměř 3,6 % úbytku obyvatel lze zaznamenat v SO ORP Pacov. Tabulka 9 Správní obvody ORP podle obyvatelstva s největší změnou počtu obyvatel

SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou

počet obyvatel 2011 2002

pořadí (podle obyvatelstva) 2011 2002

rozdíl 2002-2011 celkem v %

20 359

21 004

9

9

-645

-3,1

52 107 17 331 22 427 99 345 23 945 13 497

51 440 16 840 22 354 96 339 24 340 13 576

3 12 8 1 7 13

3 12 8 1 7 14

667 491 73 3 006 -395 -79

1,3 2,9 0,3 3,1 -1,6 -0,6

19 472

19 515

11

11

-43

-0,2

9 811 45 318 20 136 13 257 75 888 35 800 43 244

10 175 45 574 20 643 13 729 76 374 34 868 43 831

15 4 10 14 2 6 5

15 4 10 13 2 6 5

-364 -256 -507 -472 -486 932 -587

-3,6 -0,6 -2,5 -3,4 -0,6 2,7 -1,3

Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví a SO ORP V Kraji Vysočina se živě narodilo celkem 5 075, z nich bylo 2 627 chlapců a 2 448 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 11. Nejvíce dětí se narodilo v SO ORP Jihlava a SO ORP Třebíč, což odpovídá SO ORP s největším počtem obyvatel.

11


www.sociotrendy.cz


Graf 37 Narození podle pohlaví a SO ORP

1 200 1 000 800 600 400


200

živě narození muži

0

živě narození ženy

V Kraji Vysočina zemřelo celkem 5 031 jedinců, z nich bylo 2 570 mužů a 2 461 žen. Nejvíce osob zemřelo v SO ORP Jihlava. Další pořadí zemřelých v SO ORP je uvedeno v grafu.

Graf 38 Zemřelí podle pohlaví a SO ORP

1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

www.sociotrendy.cz

zemřelí celkem zemřelí muži zemřelé ženy


Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel Přirozeným úbytkem obyvatel v roce 2011 (s ohledem na narozené a zemřelé) je celkem v Kraji Vysočina 44 osob. Největší přírůstek je v SO ORP Jihlava, jedná se o 142 osob, následuje přírůstek v SO ORP Velké Meziříčí (67 osob). Pořadí dalších SO ORP je uvedeno v grafu níže. Největší úbytek obyvatel náleží SO ORP Pacov, kde ubylo 65 obyvatel. Graf 39 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP

12

200 150 100 50 0 -50 -100

Celkový přírůstek obyvatel Celkový přírůstek obyvatel v kraji nejen přirozeným způsobem (rozdílem narozených a zemřelých, což bylo 44 osob), ale způsobený i stěhováním obyvatel (vystěhovalo se 352 osob), je záporný, jedná se o úbytek 308 osob. Celkový přírůstek obyvatel v SO ORP Kraje Vysočina je uveden v následujícím grafu a tabulce. Graf 40 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel podle SO ORP 300 200 100 0 -100 -200 -300

12

Údaje k dispozici z r. 2011.

www.sociotrendy.cz


Tabulka 10 Pohyb obyvatel v okresech a městech Kraje Vysočina

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

44

3 197

3 549

-352

-308

Bystřice n. Pernštejnem 269

206

241

-35

-88

Havlíčkův Brod

119

597

696

-99

-85

Humpolec

84

286

178

108

119

Chotěboř

44

258

266

-8

9

Jihlava

9

1 004

877

127

269


-12

250

374

-124

-175


-19

196

187

9

-19


-63

215

243

-28

-12

Pacov

-65

134

134

0

-65

Pelhřimov

-66

499

510

-11

-66


-71

319

241

78

44

Telč

-85

146

197

-51

-71

Třebíč

-88

606

844

-238

-189

Velké Meziříčí

-175

335

318

17

84


-189

365

462

-97

-63

Kraj celkem v tom SO ORP:

Sňatečnost podle SO ORP Pořadí jednotlivých SO OPR v počtu sňatků na prvních třech místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující čtvrté pořadí patřil SO ORP Pelhřimov, avšak počet sňatků odpovídá až pátému místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel SO ORP Pacov. Graf 41 Sňatky podle SO ORP

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

www.sociotrendy.cz


Pokud budeme analyzovat počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, největší sňatečnost lze zaznamenat v SO ORP Telč, Jihlava se dostává na šesté místo. Následuje SO ORP Velké Meziříčí, Třebíč a další, jak je uvedeno v grafu níže.

Graf 42 Sňatky na 1000 obyvatel 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

www.sociotrendy.cz


2.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Zvláštní pozornost byla věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima ve věkové kategorii 80-89 let a je uveden v grafu. Graf 43 Vývoj počtu zemřelých podle věku v Kraji Vysočina

2 000

1 817

1 500 1 272 1 000

849

zemřelí celkem

530

500 119

9

0 1-14

421

15-39

40-59

60-69

70-79

80-89

90 a více let

Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší. Počet zemřelých mužů od věkové skupiny 15-29 let až do věkové skupiny 50-59 let více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen.

Graf 44 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v Kraji Vysočina 1 200 1 089 1 000 800 694 600

547

728

muži

578

ženy 400

268

40

12 0

302

289

149

200

60 11

0–14

11

15–29

30–49

132

121

50–59

60–69

70–79

80–89 90 a více

Pokud budeme brát v úvahu nejčastější příčiny úmrtí s ohledem na pohlaví, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání oběhové soustavy (kardiovaskulárního systému). Počet žen zemřelých na toto onemocnění je však vyšší než počet mužů. Početl mužů zemřelých na novotvary je vyšší než počet žen. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v grafech níže.

www.sociotrendy.cz


Graf 45 Zemřelí v Kraji Vysočina (2011) podle pohlaví, nejčastější příčiny 1143

Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) Novotvary (C00 - D48)

577

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90)

118

1 318

715

198

164 113

Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98)

107 90


84 77

muži ženy

50 69

Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené…

34 27 22 12 0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

Graf 36 Zemřelí muži v Kraji Vysočina (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

715

1 143

84

164

107

34

178

100

39

128

36

22

198

50 748

1 208

68

23 184

28 732

www.sociotrendy.cz

1 164

72 12

221

33

r. 2011 168

r. 2010 r.2009


Graf 37 Zemřelé ženy v Kraji Vysočina (2011) podle nejčastější příčiny v letech 2009-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

577

1318

118

113

69

27

12

64

42

8

69

29

90

77 567

1431

86 21

558

www.sociotrendy.cz

92

1451 20

161

168

93 r. 2011

15 67

r. 2010 r.2009


3. Analýza demografické situace obyvatelstva v Dolním Rakousku Dolní Rakousko je spolková země, která na severozápadě a severu sousedící s Českou republikou, na severovýchodě se Slovenskem. V rámci Rakouska sousedí Dolní Rakousko s Vídní, na západě s Horním Rakouskem, na jihu se Štýrskem, na jihovýchodě s Burgenlandem. Dolní Rakousko má 25 správních okresů a obcí, z nichž se jedná o 4 statutární města Krems a.d. Donau, St. Pölten, Waidhofen a.d. Ybbs a Wr. Neustadt. Od července 1986 je metropolí Dolního Rakouska Sankt Pölten.

3.1 Struktura správních okresů Dolního Rakouska Dolní Rakousko má 573 obcí, z nich je 75 měst a 327 městysů. Dolní Rakousko má 3 866 osad, 3 040 katastrálních obcí a 2 265 sčítacích obvodů. Největší počet po 44 obcích náleží správním okresům Gänserndorf, který z tohoto počtu má 5 měst, 26 městysů. Neunkirchen, který z tohoto počtu má 3 města a 17 městysů. Melk má 40 obcí, z nichž má 4 města a 27 městysů. (Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce níže a v příloze, viz tabulka 3). Tabulka 11 Struktura správních okresů a obcí Dolního Rakouska

Obce správní okres

celkem

města

městyse

Gänserndorf

44

5

26

Neunkirchen

44

3

17

Melk

40

4

27

St. Pölten (Land)

39

4

22

Mistelbach

36

4

19

Wr. Neustadt (Land)

35

2

19

Amstetten

34

3

18

Baden

30

5

18

Krems (Land)

30

4

20

Hollabrunn

24

6

15

Zwettl

24

3

20

Gmünd

21

5

11

Tulln

21

1

16

Wien-Umgebung

21

5

8

Bruck a.d. Leitha

20

3

10

Horn

20

4

10

Mödling

20

1

12

Korneuburg

19

2

14

Scheibbs

18

2

9

Waidhofen a.d. Thaya

15

3

10

Lilienfeld

14

2

6

Krems a.d. Donau

1

1

-

St. Pölten

1

1

-

Waidhofen a.d. Ybbs

1

1

-

Wr. Neustadt

1

1

-

Dolní Rakousko

573

75

327

www.sociotrendy.cz


700 600 500 400 300 200 100 0

www.sociotrendy.cz Lilienfeld

Zwettl

Horn

Scheibbs


Gmünd

Hollabrunn

Mistelbach

Krems (Land)

Neunkirchen

Gänserndorf

Melk

Wr. Neustadt (Land)

St. Pölten (Land)

Bruck a.d. Leitha

Waidhofen a.d. Ybbs

Amstetten

Tulln

Korneuburg

Baden

Wien-Umgebung

Mödling

Krems a.d. Donau

Mistelbach Gänserndorf Hollabrunn Amstetten Zwettl St. Pölten (Land) Melk Horn Korneuburg Tulln Krems (Land) Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Baden Gmünd Neunkirchen Bruck a.d. Leitha Scheibbs Wien-Umgebung Mödling Lilienfeld St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Krems a.d. Donau

1 200,0 1 000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0

St. Pölten

Wr. Neustadt

Největší osídlenou plochu mají správní okresy Mistelbach a Gänserndorf, největší hustotu osídlení mají statutární města Wr. Neustadt (674 osob na km2) a St. Pölten (479 osob na km2), viz grafy níže. Graf 38 Osídlená plocha podle správních okresů

osídlená plocha

Graf 39 Hustota osídlení podle správních okresů

obyvatel na km2


3.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle správních okresů a obcí Dolní Rakousko má celkem 1 611 981 obyvatel. Co se týče počtu obyvatel, jsou uváděny údaje jednak za statutární města, jednak za správní okresy. S ohledem na statutární města, největší počet obyvatel má město St. Pölten (51 956), následují Wr. Neustadt (41 042), Krems a.d. Donau (24 014) a Waidhofen a.d. Ybbs (11 470). Největší počet obyvatel náleží správnímu okresu Baden s 137 821 obyvateli, následuje Wien-Umgebung s 114 271 obyvateli, Mödling má 113 661 a Amstetten 112 278 obyvatel. Nad 90 000 obyvatel mají ještě správní okresy St. Pölten (Land) s 96 505 a Gänserndorf s 95 514 obyvateli. Ostatní správní okresy mají méně než 90 000 obyvatel. Graf 40 Obyvatelstvo 2011 podle statutárních měst

51 956

60 000

41 042

50 000 40 000

24 014 30 000 11 470

20 000 10 000 0 St. Pölten

Wr. Neustadt

Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Ybbs

www.sociotrendy.cz

Waidhofen a.d. Ybbs

Lilienfeld

Krems a.d. Donau

Horn


Gmünd

Wr. Neustadt

Scheibbs

Zwettl

Bruck a.d. Leitha

St. Pölten

Hollabrunn

Tulln

Krems (Land)

Mistelbach

Korneuburg

Melk

Wr. Neustadt (Land)

Neunkirchen

Gänserndorf

St. Pölten (Land)

Mödling

Amstetten

Baden

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Wien-Umgebung

Graf 41 Obyvatelstvo 2011 podle správních okresů a obcí


Obyvatelstvo podle věkové struktury a správních okresů Věková struktura obyvatel je členěna prostřednictvím kategorií do 19 let, 20-64 let a více než 65 let. Více než pětina obyvatel náleží věkové kategorii do 19 let, jedná se o 336 452 obyvatel. Necelé dvě třetiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii 20 až 64 let, jedná se o 974 234 obyvatel. Necelá pětina obyvatel náleží seniorskému věku 65 a více let. Těchto obyvatel je 301 295, viz graf níže. Graf 42 Věková struktura obyvatel Dolního Rakouska (N=1 611 981)

18,7%

20,9% do 19 let 20 až 64 let

60,4%

65 a více let

Věková struktura obyvatel jednotlivých správních okresů a obcí převážně odpovídá věkové struktuře obyvatel Dolního Rakouska v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 19 let je vyšší (20,9 %) než podíl seniorské populace (18,7 %). Tato situace však neplatí pro správní okresy Gmünd, Waidhofen a.d. Thaya, Horn, Lilienfeld Hollabrunn a Neunkirchen, rovněž ani pro statutární město Krems a.d. Donau, v nichž počet seniorské populace je vyšší než počet osob ve věkové skupině do 19 let. Pokud použijeme výpočet indexu stáří tak, že za věkově mladší složku budeme brát osoby do 19 let, potom seniorská složka v populaci bude převažovat u těch správních obcí a měst, které budou vykazovat index vyšší než 100. Ve statutárních městech, kromě města Krems a.d. Donau, je situace pozitivní, neboť zde, ve srovnání se seniorskou populací, převažuje obyvatelstvo mladších věkových kategorií, jak je uvedeno prostřednictvím indexů stáří v grafu níže. Index stáří ve správních okresech i statutárních městech Dolního Rakouska je uveden v grafu a tabulce níže. U pouze šesti správních okresů Dolního Rakouska a v jednom statutárním městě převažuje seniorská populace nad mladšími věkovými skupinami obyvatel. Pokud bereme v úvahu všech 25 správních okresů a obcí, potom se jedná pouze o zhruba čtvrtinu z těchto správních okresů a obcí (28%).

www.sociotrendy.cz


Graf 43 Index stáří ve správních okresech Dolního Rakouska

Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Krems a.d. Donau Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen Scheibbs St. Pölten St. Pölten (Land) Tulln Waidhofen a.d. Thaya Waidhofen a.d. Ybbs Wien-Umgebung Wr. Neustadt Wr. Neustadt (Land) Zwettl

0

20

40

60

80

100

120

140

Tabulka 12 Index stáří ve správních okresech Dolního Rakouska

Správní okres

Index stáří

Správní okres

Index stáří

Gmünd

121,5

Waidhofen a.d. Ybbs

89,0

Krems a.d. Donau

115,0

Wien-Umgebung

88,0


110,1

Wr. Neustadt (Land)

87,2

Horn

107,4

Gänserndorf

86,3

Lilienfeld

105,6

Korneuburg

84,8

Hollabrunn

102,8

Baden

84,6

Neunkirchen

101,1

Tulln

82,6

St. Pölten

97,1

St. Pölten (Land)

82,0

Mistelbach

95,7

Wr. Neustadt

81,7

Mödling

95,6

Melk

80,2

Zwettl

95,3

Scheibbs

77,0

Bruck a.d. Leitha

93,3

Amstetten

72,5

Krems (Land)

92,2

Věková struktura obyvatel statutárních měst (která je uvedena v samostatném grafu) a jednotlivých správních okresů Dolního Rakouska je uvedena v grafech a tabulce níže.

www.sociotrendy.cz


Graf 44 Věková struktura obyvatel statutárních měst (%)

100%

20,6

19,3

20,1

17,1

61,5

60,7

57,3

61,9

17,9

19,9

22,6

80% 60%

65+ 20 až 64

40% 20%

do 19

21,0

0% Krems a.d. Donau

St. Pölten

Waidhofen a.d. Ybbs

Wr. Neustadt

Graf 45 Věková struktura obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

65+ 20 až 64

www.sociotrendy.cz

Zwettl

Wien-Umgebung

Wr. Neustadt (Land)

Tulln


Scheibbs

St. Pölten (Land)

Mödling

Neunkirchen

Melk

Mistelbach

Lilienfeld

Krems (Land)

Horn

Korneuburg

Gmünd

Hollabrunn

Gänserndorf

Bruck a.d. Leitha

Baden

Amstetten

do 19


Tabulka 13 Podílové vyjádření věkové struktury obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska

Věková struktura obyvatel správní okres

do 19

20 až 64

65+

Krems a.d. Donau

17,9

61,5

20,6

St. Pölten

19,9

60,7

19,3

Waidhofen a.d. Ybbs

22,6

57,3

20,1

Wr. Neustadt

21,0

61,9

17,1

Amstetten

22,9

60,5

16,6

Baden

21,0

61,1

17,8

Bruck a.d. Leitha

20,0

61,4

18,6

Gänserndorf

20,8

61,2

18,0

Gmünd

18,8

58,3

22,9

Hollabrunn

19,4

60,7

19,9

Horn

19,8

58,9

21,3

Korneuburg

20,9

61,5

17,7

Krems (Land)

20,6

60,3

19,0

Lilienfeld

20,4

58,2

21,5

Melk

22,0

60,4

17,6

Mistelbach

19,9

61,1

19,0

Mödling

20,6

59,7

19,7

Neunkirchen

20,1

59,6

20,3

St. Pölten (Land)

21,7

60,6

17,8

Scheibbs

23,0

59,3

17,7

Tulln

21,1

61,5

17,4


19,7

58,6

21,7

Wr. Neustadt (Land)

21,1

60,5

18,4

Wien-Umgebung

21,1

60,4

18,6

Zwettl

20,9

59,2

19,9

Komparace věkové struktury obyvatel Komparací údajů věkové struktury obyvatel v roce 2002 s rokem 201113 lze zaznamenat nárůst populace Dolního Rakouska o 4,4 %, což celkově je pozitivní. Ve věkové kategorii do 19 let však nastal pokles obyvatel o 5 %. Ve věkové skupině 20 až 64 let lze celkově zaznamenat mírný nárůst podílu populace, ale v seniorské populaci 65 a více let se jedná o velké zvýšení počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002, a to o 20,4 % nárůst. Změna věkové struktury populace ve správních okresech Dolního Rakouska odpovídá celosvětovému trendu stárnutí populace, která je zřetelná prostřednictvím znázornění procentních přírůstků ve srovnání s rokem 2002. Podíly jsou uvedeny pro populaci obyvatel starších 65 let v grafu níže. Přírůstky ve všech správních obvodech jsou pozitivní, nicméně tato situace dokumentuje nárůst seniorské populace ve všech správních okresech a obcích Dolního Rakouska.

13

Komparace byla požadována zadavatelem

www.sociotrendy.cz


Graf 46 Procentní přírůstky obyvatel starších 65 let ve správních okresech Dolního Rakouska ve srovnání s rokem 2002

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Zwettl

Wien-Umgebung

Wr. Neustadt (Land)

Tulln


Scheibbs

St. Pölten (Land)

Mödling

Neunkirchen

Melk

Mistelbach

Lilienfeld

Krems (Land)

Horn

Korneuburg

Gmünd

Hollabrunn

Gänserndorf

Baden

Bruck a.d. Leitha

Amstetten

Wr. Neustadt

St. Pölten

Waidhofen a.d. Ybbs

Krems a.d. Donau

65+

Procentní přírůstky v lokalitách u obyvatel do 19 let jsou uvedeny v grafu níže. Pozitivní podílový přírůstek ve srovnání s rokem 2002 je pouze ve statutárních městech St. Pölten a Wr. Neustadt, dále ve správních obvodech Baden, Korneuburg, Mödling a Wien-Umgebung.

Graf 47 Procentní přírůstky obyvatel do 19 let ve správních okresech Dolního Rakouska ve srovnání s rokem 2002 10

5

Zwettl

Wien-Umgebung

Wr. Neustadt (Land)


Tulln

Scheibbs

St. Pölten (Land)

Neunkirchen

Mödling

Mistelbach

Melk

Lilienfeld

Korneuburg

Krems (Land)

Horn

Hollabrunn

Gmünd

Gänserndorf

Bruck a.d. Leitha

Baden

Amstetten

Wr. Neustadt

Waidhofen a.d. Ybbs

-10

St. Pölten

-5

Krems a.d. Donau

0

-15

-20

www.sociotrendy.cz


do 19

Tabulka 14 Obyvatelstvo 2011 a 2002 podle věku a obcí

obyvatelstvo 2011 správní okres / obec

celkem

Dolní Rakousko Krems a.d. Donau

1 611 981 336 452 974 234 301 295 24 014 4 299 14 770 4 945

změna oproti 2002 v % 20 do celkem až 65+ 19 64 4,4 -5,0 3,6 20,4 2,8 -6,6 1,4 18,3

St. Pölten

51 956

10 349

31 562

10 045

6,0

4,3

Waidhofen a.d. Ybbs

11 470

2 589

6 576

2 305

-1,7

-10,7 -0,7 7,6

Wr. Neustadt

41 042

8 605

25 403

7 034

8,6

8,0

6,3

18,4

Amstetten

112 278

25 685

67 966

18 627

2,6

-9,5

4,6

15,9

Baden

137 821

29 009

84 277

24 535

8,9

1,6

6,8

28,4

Bruck a.d. Leitha

42 842

8 563

26 290

7 989

6,8

-0,5

6,2

18,1

Gänserndorf

95 514

19 864

58 501

17 149

8,3

-1,0

7,5

25,1

Gmünd

37 939

7 135

22 133

8 671

-5,0

-17,2 -5,3 9,5

Hollabrunn

50 426

9 778

30 599

10 049

1,1

-10,3 2,7

Horn

31 472

6 243

18 523

6 706

-2,4

-14,8 -1,3 9,1

Korneuburg

74 898

15 620

46 033

13 245

9,9

2,4

7,9

29,7

Krems (Land)

55 622

11 479

33 554

10 589

2,5

-8,1

2,0

19,0

Lilienfeld

26 555

5 406

15 442

5 707

-1,5

-11,7 -2,3 13,2

Melk

76 463

16 817

46 167

13 479

1,2

-11,3 4,0

10,6

Mistelbach

74 048

14 724

45 231

14 093

2,2

-11,4 4,4

12,5

Mödling

113 661

23 421

67 849

22 391

6,4

4,0

-0,6 39,7

Neunkirchen

85 667

17 228

51 021

17 418

-0,1

-9,2

-1,0 13,9

St. Pölten (Land)

96 505

20 911

58 441

17 153

3,4

-8,6

3,9

20,8

Scheibbs

41 156

9 466

24 399

7 291

0,1

-12,3 1,8

14,4

Tulln

70 552

14 874

43 385

12 293

9,0

-0,6

28,2

Waidhofen a.d. Thaya 26 917

5 301

15 778

5 838

-4,3

-16,8 -2,8 5,5

Wr. Neustadt (Land)

75 098

15 836

45 449

13 813

4,5

-5,0

2,9

24,9

Wien-Umgebung

114 271

24 098

68 964

21 209

12,2

8,5

7,4

37,2

Zwettl

43 794

9 152

25 921

8 721

-3,6

-19,3 -0,2 7,3

www.sociotrendy.cz

do 19

20 až 64

65+

3,7

8,0

16,2

9,5


Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních okresech/obcích Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních okresech Dolního Rakouska uvedený v pětiletých věkových kategoriích v zásadě kopíruje vývoj odpovídající údajům za celé Dolní Rakousko 14. Pouze ve správním obvodu Baden je, oproti jiným okresům, zvýšený nárůst obyvatel ve věku 60-64 let. Ve správních okresech Mödling a Wien-Umgebung lze zaznamenat zvýšený nárůst obyvatel ve věku ve věku 65 - 69 let, jak je uvedeno v grafech níže.

Graf 48 Vývoj věkové struktury obyvatel ve správních obvodech/obcích Dolního Rakouska (1)

14 000 12 000 10 000 8 000

Krems a.d. Donau St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt

6 000

Amstetten

4 000

Baden

2 000

Bruck a.d. Leitha

0

Gänserndorf


8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

14

Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk

Údaje z roku 2011.

www.sociotrendy.cz



12 000 Mödling 10 000 8 000 6 000

Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln

4 000


2 000

Wr. Neustadt (Land)

0

Wien-Umgebung Zwettl

www.sociotrendy.cz


3.3 Pohyb obyvatel podle správních okresů a obcí Správní okresy/obce podle obyvatelstva s největší změnou počtu V rámci analýzy proběhlo porovnání počtu obyvatel v desetiletém období, konkrétně se jednalo o roky 2002 a 2011.15 V Dolním Rakousku pořadí v počtu obyvatel ve správních okresech získané pro rok 2011 a 2002 je uvedené v tabulce níže. Na prvním místě s největším počtem obyvatel v roce 2002 i v roce 2010 (137 821) je Baden, pořadí se tedy nezměnilo. Avšak na druhém místě v počtu obyvatel ve srovnání s rokem 2002 je správní okres Wien-Umgebung (s 114 271 obyvateli). Třetí pořadí se nezměnilo, náleží správnímu okresu Mödling. Největší pozitivní změna v procentních údajích se týká správního okresu Wien-Umgebung (12,2 %), která je následovaná 8,9% změnou ve správním okrese Baden. Největší negativní změnu týkající se 5 % úbytku obyvatel lze zaznamenat ve správním okrese Gmünd. Tabulka 15 Správní okresy/obce podle obyvatelstva s největší změnou počtu

správní okres

2011

2002

pořadí (podle obyvatelstva) 2011 2002

Krems a.d. Donau

24 014

23 353

24

St. Pölten Waidhofen a.d. Ybbs Wr. Neustadt Amstetten Baden Bruck a.d. Leitha Gänserndorf Gmünd Hollabrunn Horn Korneuburg Krems (Land) Lilienfeld Melk Mistelbach Mödling Neunkirchen St. Pölten (Land) Scheibbs Tulln Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land) Wien-Umgebung Zwettl

51 956

49 009

11 470

počet obyvatel

15

rozdíl 2002-2011 celkem

v%

24

661

2,8

14

15

2 947

6,0

11 664

25

25

-194

-1,7

41 042 112 278 137 821 42 842 95 514 37 939 50 426 31 472 74 898 55 622 26 555 76 463 74 048 113 661 85 667 96 505 41 156 70 552

37 804 109 399 126 556 40 121 88 190 39 916 49 877 32 244 68 135 54 291 26 963 75 541 72 483 106 816 85 774 93 333 41 135 64 736

19 4 1 17 6 20 15 21 10 13 23 8 11 3 7 5 18 12

20 2 1 18 6 19 14 21 11 13 23 8 9 3 7 5 17 12

3 238 2 879 11 265 2 721 7 324 -1 977 549 -772 6 763 1 331 -408 922 1 565 6 845 -107 3 172 21 5 816

8,6 2,6 8,9 6,8 8,3 -5,0 1,1 -2,4 9,9 2,5 -1,5 1,2 2,2 6,4 -0,1 3,4 0,1 9,0

26 917

28 133

22

22

-1 216

-4,3

75 098

71 891

9

10

3 207

4,5

114 271 43 794

101 855 45 448

2 16

4 16

12 416 -1 654

12,2 -3,6


www.sociotrendy.cz


Přirozený přírůstek obyvatel Narození a zemřelí podle pohlaví a správních okresů V Dolním Rakousku se v roce 2010 živě narodilo celkem 14 004 jedinců, z nich bylo 7 250 chlapců a 6 754 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 48. Nejvíce dětí se narodilo ve správním okrese Baden, což odpovídá tomuto okresu i s největším počtem obyvatel. Dalším správním okresem s největším počtem živě narozených dětí je Amstetten, který v počtu obyvatel byl až na čtvrtém místě. Graf 51 Živě narození podle pohlaví a správních okresů

1 400 1 200 1 000 800


600

živě narození muži živě narozené ženy

400

0

Baden Amstetten Wien-Umgebung Mödling St. Pölten (Land) Gänserndorf Neunkirchen Melk Korneuburg Wr. Neustadt (Land) Mistelbach Tulln St. Pölten Krems (Land) Scheibbs Wr. Neustadt Bruck a.d. Leitha Hollabrunn Zwettl Gmünd Lilienfeld Horn Krems a.d. Donau Waidhofen a.d. Thaya Waidhofen a.d. Ybbs

200

V Dolním Rakousku v roce 2010 zemřelo celkem 15 796 jedinců, z nich bylo 7 589 mužů a 8 207 žen. Nejvíce osob zemřelo ve správním okrese Gänserndorf a Waidhofen a.d. Thaya. Další pořadí správních okresů je uvedeno v následujícím grafu.

www.sociotrendy.cz


Graf 52 Zemřelí podle pohlaví a správních okresů

1 400 1 200 1 000 800 600

zemřelí celkem

Wien-Umgebung

Horn

Krems (Land)

Baden

Gmünd

Mistelbach

Mödling

Korneuburg

Neunkirchen

Amstetten

Waidhofen a.d. Ybbs

St. Pölten

Lilienfeld

Wr. Neustadt (Land)

Tulln

Krems a.d. Donau

Scheibbs

Melk

Wr. Neustadt

Hollabrunn

Gänserndorf

0

Zwettl

zemřelé ženy St. Pölten (Land)

200 Bruck a.d. Leitha

zemřelí muži


400

Přirozeným úbytkem obyvatel, s ohledem na narozené a zemřelé, je celkem v Dolním Rakousku 1 792 osob. Největší přírůstek je ve správním okrese Amstetten, jedná se o 240 osob, následuje přírůstek ve správních okresech Scheibbs (30 osob), Wr. Neustadt (21 osob) a Korneuburg (4 osoby). V ostatních správních okresech došlo k úbytku osob, viz graf níže. Největší úbytek obyvatel náleží správnímu okresu Neunkirchen. 16 Graf 53 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel podle správních okresů

300 200

Neunkirchen

Mistelbach

Hollabrunn Gmünd

Baden

Zwettl

Horn


Bruck a.d. Leitha

Krems a.d. Donau

Gänserndorf

Wien-Umgebung

Mödling

St. Pölten (Land)

Melk

Lilienfeld

Krems (Land)

Tulln

St. Pölten

Korneuburg

Waidhofen a.d. Ybbs

-300

Wr. Neustadt (Land)

-200

Wr. Neustadt

-100

Scheibbs

0

Amstetten

100

přírůstek/ úbytek obyvatel

-400

16

Data za pohyb obyvatel způsobený stěhováním nebyla k dispozici.

www.sociotrendy.cz


Sňatečnost podle správních okresů Pořadí jednotlivých správních okresů v počtu sňatků na prvních osmi místech kopíruje odpovídající počet obyvatel. V počtu obyvatel by na následující deváté pořadí patřil správní okres Melk, avšak počet sňatků v roce 2010 odpovídá až 12 místu. Nejmenší počet sňatků odpovídá okresu s nejmenším počtem obyvatel, a to správnímu okresu Waidhofen a.d. Ybbs.

Waidhofen a.d. Ybbs


Lilienfeld

Krems a.d. Donau

Horn

Gmünd

Bruck a.d. Leitha

Zwettl

Scheibbs

Hollabrunn

Wr. Neustadt

St. Pölten

Krems (Land)

Melk

Mistelbach

Tulln

Korneuburg

Wr. Neustadt (Land)

Gänserndorf

Neunkirchen

Amstetten

St. Pölten (Land)

Mödling

Wien-Umgebung

700 600 500 400 300 200 100 0

Baden

Graf 54 Sňatky v roce 2010 podle správních okresů

Pokud bereme v úvahu počet sňatků přepočítaný na 1 000 obyvatel, největší sňatečnost lze zaznamenat ve správním okrese Gmünd s téměř 5 sňatky na 1000 obyvatel, následují správní okresy Bruck a.d. Leitha a další, jak je uvedeno v grafu níže. Správní okres Baden se tak ve sňatečnosti na 1 000 obyvatel posouvá až na 15 pořadí.

Graf 55 Sňatky na 1000 obyvatel v roce 2010 podle správních okresů

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0

www.sociotrendy.cz


3.4 Úmrtí obyvatel podle věku, pohlaví a příčiny Vývoj počtu zemřelých podle věku dosahuje svého maxima v poslední evidované věkové skupině 85 a více let a je uveden v grafu níže. Graf 56 Vývoj počtu zemřelých podle věku v Dolním Rakousku 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

zemřelí celkem 0 -1

1-5 5-15 15-25 25-35 35-45 45-55 55-65 65-75 75-85 85 a víc

Vývoj počtu zemřelých dle pohlaví se liší. Počet zemřelých mužů od věkové skupiny 15-25 let až do věkové skupiny 65-75 let více než dvojnásobně převyšuje počet zemřelých žen.

Graf 57 Vývoj počtu zemřelých podle věku a pohlaví v Dolním Rakousku 4500 4000

3946

3500 2766

3000 2500

1853

1000 500

1828

1105

1500

8

0

0 -1

4

1-5

110

7

4 1

5-15

4

19

109 26

167 68

Ženy

565 236

Muži

2319

2000 963 418

15-25 25-35 35-45 45-55 55-65 65-75 75-85 85 a víc

Zvláštní pozornost byla věnována úmrtnosti podle příčin smrti. Jedná se o počet zemřelých na určitou příčinu smrti na 100 000 obyvatel. Pokud budeme brát v úvahu 10 nejčastějších příčin úmrtí, nejčastější příčina úmrtí žen i mužů je selhání kardiovaskulárního systému osob. Počet žen zemřelých na kardiovaskulární onemocnění je však vyšší než počet podíl mužů. Další příčiny úmrtí jsou uvedeny v následujícím grafu.

www.sociotrendy.cz


Graf 58 Nejčastějších příčiny úmrtí

Kardiovaskulární onemocnění (100-199)

2832 1963 2288

Novotvary (C00-D48) 307 548

Úrazy a otravy (V01-Y89)

444 476

Onemocnění dýchacích orgánů (J00-J99)

Ženy

537 444

Onemocnění výživy a metabolismu (E00-E90) Onemocnění trávicí soustavy (K00-K93)

276 345

Onemocnění nervového systému a smyslových orgánů (G00-H95)

329 192

Symptomy a špatně popsané afekce (R00-R99)

193 146

Onemocnění urogenitálního systému (N00-N99)

140 106 0

www.sociotrendy.cz

3815

Muži

500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000


4. Komparace vybraných demografických údajů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska 4.1 Počet obcí Nejvíce obcí má Kraj Vysočina (704), následuje Jihomoravský kraj (673) a Dolní Rakousko (573), viz následující graf. Pokud porovnáváme hustotu zalidnění (počet obyvatel na km2), největší hustota zalidnění náleží Jihomoravskému kraji (160), následuje Dolní Rakousko (134) a Kraj Vysočina (76).

Graf 59 Počet obcí

800 600 400 200 0 JMK

Vysočina

Dolní Rakousko

4.2 Počet obyvatel Nejvíce obyvatel má Dolní Rakousko (1 611 981), v počtu obyvatel následuje Jihomoravský kraj (1 164 633) a Kraj Vysočina (511 937).

Graf 60 Počet obyvatel

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 JMK

www.sociotrendy.cz

Vysočina

Dolní Rakousko


4.3 Věková struktura ve vybraných regionech Standardní statistické údaje věkové struktury pro regiony v ČR jsou uváděny v kategoriích do 14 let, 15-64 let a starší než 65 let. V Dolním Rakousku je věková struktura obyvatel členěna prostřednictvím kategorií do 19 let, 20-64 let a více než 65 let. Věková hranice pro první kategorii, tedy děti a mládež, je posunuta do 19 let, což neumožňuje běžné porovnání věkové struktury mezi zeměmi, ani porovnání některých statistických charakteristik např. indexů stáří. S ohledem na proveditelnost komparace byla zdrojová data přepočítaná do věkové struktury do 19 let a 20-64 let pro regiony Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina17. Porovnání je uvedeno v následujícím grafu. Největší celkový podíl obyvatel do 19 let má Dolní Rakousko, následuje Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Největší podíl náležející produktivní populaci 20-64 let má Kraj Vysočina, následují Jihomoravský kraj a Dolní Rakousko. Největší podíl věkové skupiny obyvatel starších 65 let má Dolní Rakousko, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina.

Graf 61 Věková struktura (v %)

80,0 70,0

60,4

63,8

60,0 50,0

Dolní Rakousko

40,0

Vysočina

30,0

20,9

19,5

18,7

20,0

16,7

JMK

10,0 0,0 do 19

20 až 64

65+

Pokud pro porovnání údajů použijeme index stáří s přepočítanými údaji s věkovou kategorií do 19 let, potom ve všech regionech celkově převažuje mladší část populace do 19 let. Nejlepší situace je v Jihomoravském kraji, kde index stáří po přepočítání je 85,7. Následuje Dolní Rakousko s indexem stáří 89,6 a Kraj Vysočina s indexem 90,0, jak je uvedeno v grafu níže.

17

Zdrojové údaje pro rok 2011, ČSÚ.

www.sociotrendy.cz


Graf 62 Index stáří

89,6

90,0

90,0

89,0 88,0 87,0

85,7

přepočítaný index stáří

86,0 85,0 84,0 83,0 Dolní Rakousko

Vysočina

JMK

4.4 Natalita, mortalita, očekávaná délka života Natalita, mortalita, očekávaná délka života v Českých zemích Natalita, mortalita18 a očekávaná délka života podle odpovídajících let narození byla sledována v rozmezí let 1966 a 2010.19 Od roku 1966 do roku 1974 natalita v Českých zemích průběžně rostla, kdy dosáhla maxima. Od tohoto roku do roku 1996 klesala, kdy přibližně 5 let stagnovala. Mírný růst započal do roku 2008, v němž došlo opět k mírnému poklesu, ne však příliš dramatickému. Mortalita má od roku 1983 mírně klesající tendenci a v posledních pěti letech je na stabilní úrovni.

18

Natalita (porodnost, obecná míra porodnosti) vyjadřuje, kolik dětí se narodí v příslušném roce na 1 000 obyvatel středního stavu. Mortalita (obecná míra úmrtnosti) udává počet zemřelých osob v kalendářním roce připadající na 1 000 obyvatel středního stavu. Očekávaná délka života vyjadřuje, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Ukazatel je používán ve formě „naděje dožití při narození“ a vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. 19

Odpovídající tabulka 4 je uvedena v příloze. Údaje týkající se Jihomoravského kraje ani Kraje Vysočina k dispozici nejsou, proto jsou použity údaje za České země.

www.sociotrendy.cz


Graf 63 Vývoj natality a mortality v Českých zemích 25,0

20,0

15,0 natalita 10,0

mortalita

5,0

2010

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

1966

0,0

Očekávaná délka života je celkově mírně rostoucí a je zásadně uváděna zvlášť za muže a za ženy. U žen je očekáván vyšší věk než u mužů. Očekávaná délka života při narození mužů v roce 2010 je průměrně 74,4 let, u žen průměrně 80,6 let (za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka). Mortalita, neboli počet zemřelých osob např. v kalendářním roce 2010 připadající na 1 000 obyvatel středního stavu je 10,2. Graf 64 Očekávaná délka života

90,0 80,0 70,0 60,0 očekávaná délka života při narození mužů

50,0 40,0

očekávaná délka života při narození žen

30,0 20,0 10,0 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

0,0

www.sociotrendy.cz


Natalita, mortalita, očekávaná délka života v Dolním Rakousku Natalita, mortalita a očekávaná délka života podle odpovídajících let narození byla sledována v rozmezí let 1966 a 2010.20 Od roku 1966 do roku 2009 natalita v Dolním Rakousku s mírnými výkyvy průběžně klesala, v roce 2010 došlo k mírnému zvýšení o dvě desetiny. Mortalita má celkově klesající průběh s mírnými vzestupy a poklesy ve sledovaném období.

Graf 65 Vývoj natality a mortality v Dolním Rakousku

20,0 15,0 10,0

natalita

5,0

mortalita 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

0,0

Očekávaná délka života je celkově rostoucí a je uváděna zvlášť za muže a za ženy. U žen je očekáván vyšší věk než u mužů.

Graf 66 Očekávaná délka života

90,0 80,0 70,0 60,0 očekávaná délka života při narození mužů

50,0 40,0

očekávaná délka života při narození žen

30,0 20,0 0,0

20

1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

10,0

Údaje jsou uvedeny v tabulce 5 v příloze.

www.sociotrendy.cz


Očekávaná délka života při narození mužů v roce 2010 je průměrně 77,6 let, u žen průměrně 83,0 let (za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka). Mortalita, neboli počet zemřelých osob např. v kalendářním roce 2010 připadající na 1 000 obyvatel středního stavu je 9,8.

Komparace natality a mortality Porovnání natality, mortality a očekávané délky života jako procesů od roku 1966 do roku 2010 v Českých zemích a Dolním Rakousku je vyjádřeno ve společném grafu. Je zřejmé, že všechny uvedené procesy jsou spojeny se sociální politikou a celkovou kondicí společnosti, kterou by bylo možno vysledovat v situaci nárůstu či poklesu uvedených procesů. S procesy natality bude spojena sociální politika dané země zejména v obdobích vykazujících extrémy křivek (nárůst či výrazný pokles). Procesy odpovídající mortalitě budou spojeny s celkovou úrovní zdravotní situace obyvatel v obou zemích. V ČR je v poledních letech natalita vyšší než v Dolním Rakousku, mortalita v ČR je něco málo vyšší než v Dolním Rakousku. Očekávaná délka života při narození mužů i žen je v Dolním Rakousku vyšší než v Českých zemích. Graf 67 Natalita a mortalita v Českých zemích a Dolním Rakousku

25,0

20,0

15,0 natalita ČR natalita DR mortalita ČR

10,0

mortalita DR

5,0

1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

0,0

www.sociotrendy.cz


III. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Specifikace a metodologie výzkumu

Cílem terénního kvantitativního výzkumného šetření, které probíhalo ve vybraných zdravotnických zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, bylo zjistit stav vybraných klientů těchto zařízení. Terénní šetření probíhalo v průběhu července a srpna 2013 v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Šetření bylo pro respondenty dobrovolné a anonymní a zahrnovalo klienty vybraných oddělení zdravotnických zařízení starší 50 let, kteří byli schopni komunikace s tazateli a byli ochotni se do výzkumného šetření zapojit. Terénní šetřením ve dvou vybraných zařízení Dolního Rakouska bylo zajištěno samostatně zadavatelem. Data získaná dotazníkovým šetřením byla zpracována s využitím standardních třídění a sofistikovaných statistických postupů v závislosti na typu znaků použitých v měřícím nástroji (např. komparace průměrných údajů prostřednictvím analýzy rozptylu).

1. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje 1.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 313 klientů v lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, jejichž seznam i počet klientů je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli klienti s ohledem na celkový počet lůžek zařízení starší 50 let, kteří byli jednak schopni, jednak ochotni odpovídat na pokládané otázky. Tabulka 1 Seznam lůžkových zařízení JMK

Lůžková zařízení JMK Nemocnice Milosrdných bratří Letovice Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace-LDN Nemocnice Ivančice, příspěvková organizace Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace. Nemocnice Vyškov, p.o. Nemocnice Znojmo, p.o. LDN Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LFMU FN Brno. Celkem

Počet 101 25 26 21 22 38 50 30 313

% 32,3 8 8,3 6,7 7 12,1 16 9,6 100

Ve výzkumném souboru se nacházely téměř dvě třetiny žen (62,6 %), viz graf níže.

www.sociotrendy.cz


Graf 1 Pohlaví (%, N=313)

37,4% muži

62,6%

ženy

Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 60-69 let s necelým čtvrtinovým podílem dotázaných, viz graf níže.

Graf 2 Věk (%, N=310)

37,7

40 35 30 24,8

25

22,3

20 15 10

9,4 5,8

5 0 50-59 let

60-69 let

70-79 let

80-89 let

90-99 let

Více než třetina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (38 %), více než čtvrtina byla vyučena (28,4 %), středoškolské vzdělání měla necelá čtvrtina osob (23 %) a ostatní podíly náležely osobám s vyšším odborným (5,1 %) a vysokoškolským vzděláním (5,4 %).

www.sociotrendy.cz


Graf 3 Vzdělání (%,N=313)

základní 5,1%

vyučen/a

5,4%

střední 38,0%

23,0%

vyšší odborné vysokoškolské

28,4%

Dvě třetiny dotázaných neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem II. stupně (12,9 %), I stupně (10,9 %) a další, jak je uvedeno v grafu.

Graf 4 Přiznaný příspěvek na péči (%, N=311)

10,9% I. stupeň

12,9% 5,8%

II. stupeň III. stupeň

68,8% 1,6%

IV. stupeň ne

Výskyt přiznání příspěvků na péči je závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví. Významně vyšší výskyt počtu žen oproti počtu mužů byl zjištěn u přiznaného příspěvku I. stupně.

www.sociotrendy.cz


Graf 5 Přiznaný příspěvek na péči podle pohlaví

100% 90% 80% 70% 60% 50%

ženské

40%

mužské

30% 20% 10% 0% ano, I. stupeň

ano, II. stupeň

ano, III. stupeň

ano, IV. stupeň

ne

Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (84,9 %). Byl prokázán významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů, muži kouří častěji než ženy.

Graf 6 Kouření (%, N=312)

15,1%

Nekuřák 84,9%

www.sociotrendy.cz

Kuřák


Graf 7 Kouření podle pohlaví (N=312)

100% kuřák 50%

nekuřák

0% muži

ženy

1.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty subjektivně vnímán jako spíše špatný, takto ho vnímají více než dvě pětiny dotázaných (42,2 %). Necelá třetina dotázaných ho vnímá jako docela dobrý a jako dobrý necelá čtvrtina dotázaných, viz graf níže.

Graf 8 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%, N=313)

0,6%

42,2%

1,6% 24,0%

výtečné velmi dobré dobré

31,6%

docela dobré špatné

Významná závislost vnímání zdravotního stavu na pohlaví prokázána nebyla, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen. Jako velmi dobré ho označila více než polovina mužů náležejících do skupiny s tímto vyjádřením.

www.sociotrendy.cz


Graf 9 Celkový zdravotní stav podle pohlaví

100% 80% 60%

ženské

40%

mužské

20% 0% výtečné

velmi dobré

dobré

docela dobré

špatné

Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Více než dvě pětiny dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za poněkud horší než před rokem. Jako přibližně stejný jako před rokem ho považuje více než čtvrtina dotázaných. Mnohem horší než před rokem uvádí necelá pětina (19,5 %) dotázaných. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu.

Graf 10 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem (%, N=313)

3,8%

8,0%

19,5% 26,2% 42,5%

Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem

Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné. Mírně však převažují u žen, které uvádí mnohem lepší situaci než před rokem.

www.sociotrendy.cz


Graf 11 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví

100% 80% 60% 40%

ženské

20%

mužské

0% Mnohem Poněkud Přibližně Poněkud Mnohem lepší než lepší než stejné horší než horší než před před jako před před před rokem rokem rokem rokem rokem

Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže omezuje, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden v tabulce níže. Tabulka 2 Hodnocené činnosti

a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci.

www.sociotrendy.cz


Graf 12 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností (1=Ano, hodně omezuje,…, 3=vůbec neomezuje)

3

2

1,17

1

Usilovné činnosti

1,3

1,34

Vyjít po Chůze asi schodech jeden několik pater kilometr

1,5

1,56

1,57

Chůze po Zvedání nebo Předklon, ulici několik nošení shýbání, set metrů běžného poklek nákupu

1,59

1,6

Středně Vyjít po namáhavé schodech činnosti jedno patro

1,75

Chůze po ulici sto metrů

1,85

Koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen ve vykonávání zvedání nebo nošení běžného nákupu, dále vyjít po schodech jedno patro, předklon, shýbání, poklek a chůze po ulici sto metrů.

Graf 13 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností podle pohlaví (1=Ano, hodně omezuje,…, 3=vůbec neomezuje)

3,00

2,00 mužské ženské 1,00 Usilovné Středně Zvedání Vyjít po Vyjít po Předklon, Chůze asi Chůze po Chůze po Koupání činnosti namáhavé nebo schodech schodech shýbání, jeden ulici ulici sto nebo činnosti nošení několik jedno poklek kilometr několik set metrů oblékání běžného pater patro metrů bez cizí nákupu pomoci

www.sociotrendy.cz


Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů.

a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)?

Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1 018 voleb), tedy odpovědí ano.21 Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po čtvrtinách, jsou tedy rovnoměrné. Neméně často byla uváděna možnost, že se kvůli zdravotním potížím zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže.

Graf 14 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli zdravotním potížím s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1018 voleb)

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 25,8%

25,5%

22,1% 26,5%

Udělal/a méně, než chtěl/a Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a potíže při běžných denních činnostech

Rozdíly v souhlasných odpovědích kvůli zdravotním potížím u pohlaví zjištěny nebyly.

21

Metodologicky bylo řešeno jako vícenásobná výběrová otázka.

www.sociotrendy.cz


Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů. a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle?

Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1018 voleb), tedy odpovědím ano. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže.

Graf 15 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%):

34,7%

28,5%

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a

36,8% Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle

Co se týká pohlaví, byly zjištěny významné rozdíly v souhlasných odpovědích, které ženy uváděly častěji něž muži. Konkrétně, že z emocionálních důvodů se zkrátil čas, po který se respondentka věnovala obvyklým činnostem, rovněž že byla při vykonávání běžných činností méně pozorná než obvykle. Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: -

-

do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1 =vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně);

www.sociotrendy.cz


-

jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné).

Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index „nepohody“, který charakterizuje míru bránění z důvodu zdravotních nebo emocionálních potíží normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Interpretace indexu je, že čím menší hodnota, tím bylo méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění či omezení normálního společenského života v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže mírně brání (3,07) respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty pociťované bolesti (3,49) a omezení respondentů v zaměstnání i doma (3,21) jsou převážně mírné. Graf 16 Index „nepohody“ vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře)

5 4 3

3,07

3,21

3,49

2 1 V posledních 4 týdnech bránily Do jaké míry omezovaly bolesti Bolesti v posledních 4 týdnech zdravotní nebo emocionální v posledních 4 týdnech (v potíže normálnímu zaměstnání i doma) společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy

www.sociotrendy.cz


Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se subjektivně cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 3,37 až 4,83. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,7)22, občas pociťovali klid a pohodu (3,82), málokdy byli plni energie (4,83), občas byli šťastní (4,18). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,8), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,03), dost často se cítili vyčerpáni (3,5) a dost často se cítili unaveni (3,37). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla deklarovaná únava a pocit vyčerpanosti.

22

V závorkách jsou uváděny velikosti indexů.

www.sociotrendy.cz


Graf 17 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy).

6 5

4,7

4 3,37

3

3,5

3,82

4

4,03

4,8

4,83

4,18

2 1 cítil/a se unaven/a?

cítil/a se pociťoval/a byl/a velmi vyčerpán/a? klid a pohodu? nervózní?

pociťoval/a pesimismus a smutek?

byl/a šťastný/á?

cítil/a se pln/a měl/a takovou byl/a pln/a elánu? depresi, že nic energie? nemohlo rozveselit?

Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Rozdíly ve vnímání pocitů byly zjištěny u pocitu elánu u žen, kde převažovala odpověď málokdy, u mužů občas. Dále pociťování pesimismu a smutku se zvýšeným výskytem odpovědi občas u mužů, rovněž odpovědí občas na otázku, zda se respondent cítil se vyčerpán. Ve vnímání pocitu únavy u žen převažovala odpověď dost často, u mužů občas.

Graf 18 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3

mužské ženské

2 1 cítil/a se byl/a velmi pln/a elánu? nervózní?

www.sociotrendy.cz

měl/a pociťoval/a byl/a pln/a pociťoval/a cítil/a se byl/a cítil/a se takovou klid a energie? pesimismus vyčerpán/a? šťastný/á? unaven/a? depresi, že pohodu? a smutek? nic nemohlo rozveselit?


Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než čtvrtina respondentů odpověděla pořád (26,5 %). Odpovědi většinu času a občas uvedl stejný podíl respondentů (22,3 %).23 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána. Graf 19 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi ( %, N=310)

13,5%

26,5%

15,5%

22,3%

pořád většinu času

22,3%

občas málo kdy nikdy

Očekávané situace V závěru dotazování byl respondent požádán o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) „zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé“ b) „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ c) „očekávám, že se mé zdraví zhorší“

23

Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: „Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu“ (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index „společenského života“ na stupnici 1-5. Index „společenského života“ 2,67, tedy občas bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 3,1, tedy omezení bylo mírné. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní.

www.sociotrendy.cz


d) „mé zdraví je perfektní“

Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány index souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,8, tedy respondent si situací není jist, až po 4,31, což odpovídá vyjádření, že většinou zdraví respondentů není perfektní. Graf 20 Index souhlasu

5 4 3 2 1

4,31 2,8

očekávám, že se mé zdraví zhorší

3,26

3,24

jsem stejně zdráv/a jako zdá se, že onemocním kdokoliv jiný (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé

mé zdraví je perfektní

Významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví zjištěny nebyly. Konkretizace situace je uvedená v grafu níže.

Graf 21 Index souhlasu podle pohlaví

5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 ,50 ,00

4,37 3,22

3,28 2,78 mužské ženské

zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé

jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný



Celkově lze shrnout, že respondenti jsou si vědomi jak svých potencialit, tak jednotlivých omezení a jsou je schopni akceptovat.

www.sociotrendy.cz


2. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Kraje Vysočina 2.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 129 klientů v lůžkových zařízeních Kraje Vysočina, jejichž seznam i počet klientů je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli s ohledem na všechna lůžka vybraných oddělení klienti zařízení starší 50 let, kteří byli schopni i ochotni odpovídat na pokládané otázky. Tabulka 3

Lůžková zařízení Kraje Vysočina Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace Celkem

%

Počet 16 32 13 24 44 129

12,4 24,8 10,1 18,6 34,1 100

Ve výzkumném souboru se nacházely necelé dvě třetiny žen (61,2 %), viz graf níže.


38,8% 61,2%

muži ženy

Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 70-79 let opět s více než třetinovým podílem dotázaných, viz graf níže.

www.sociotrendy.cz


Graf 23 Věk (%, N=129)

40 34,9

35

35,7

30 25

22,5

20 15 10 5

3,9

3,1

0 50-59 let

60-69 let

70-79 let

80-89 let

90-99 let

Necelá třetina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (32,6 %), třetina byla vyučena (33,3 %), středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina osob (27,1 %) a zbylé podíly náležely osobám s vyšším odborným (0,8 %) a vysokoškolským vzděláním (6,2 %).

Graf 24 Vzdělání (%, N=129)

0,8% 6,2% 32,6%

27,1%

základní vyučen/a střední

33,3%

vyšší odborné vysokoškolské

Většina dotázaných (více než tři čtvrtiny) neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem I. stupně (12,8 %), II stupně (8,8 %) a další, jak je uvedeno v grafu níže.

www.sociotrendy.cz



12,8% 8,8%

2,4%

I. stupeň II. stupeň

76,0%

III. stupeň ne

Výskyt přiznání příspěvků na péči není závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví. Podílové vyjádření je uvedeno v grafu níže.


100% 80% 60%

ženské

40%

mužské

20% 0% ano, I. stupeň

ano, II. stupeň

ano, III. stupeň

ne

Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (86,6 %). Byl prokázán významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů, muži kouří častěji než ženy.

www.sociotrendy.cz



13,4% Nekuřák Kuřák

86,6%

Graf 28 Kouření podle pohlaví

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

kuřák nekuřák

mužské

www.sociotrendy.cz

ženské


2.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty vnímán jako spíše špatný, takto ho vnímají více než dvě pětiny dotázaných (43,4 %). Čtvrtina dotázaných (24,8 %) ho vnímá jako dobrý a jako docela dobrý více než čtvrtina dotázaných, viz graf níže.


0,8%

2,3%

24,8%

43,4%

výtečné velmi dobré dobré

28,7%


Významná závislost vnímání zdravotního stavu na pohlaví prokázána nebyla, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen.


100% ženské

50%

mužské

0% výtečné

velmi dobré

dobré

docela dobré

špatné

Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Necelá třetina dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za poněkud horší než před rokem. Jako přibližně stejný jako před rokem ho považuje pětina dotázaných. Jako mnohem horší než před rokem uvádí téměř třetina (30,2 %) dotázaných.

www.sociotrendy.cz



7,0%

10,1%

Poněkud lepší než před rokem

30,2% 20,9% 31,8%

Mnohem lepší než před rokem

Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem

Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné. Mírně převažují ve skupině, která uvádí poněkud horší situaci než před rokem, zvýšeným podílem žen. Graf 32 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ženské mužské

Mnohem Poněkud Přibližně Poněkud Mnohem lepší než lepší než stejné horší než horší než před před jako před před před rokem rokem rokem rokem rokem

www.sociotrendy.cz


Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci.

www.sociotrendy.cz



3

2,14

2 1,62 1

1,08

1,19

1,2

1,29

1,37

1,38

1,43

1,44

Usilovné Vyjít po Středně Chůze asi Zvedání Vyjít po Předklon, Chůze po Chůze po Koupání činnosti schodech namáhavé jeden nebo schodech shýbání, ulici ulici sto nebo několik činnosti kilometr nošení jedno poklek několik set metrů oblékání pater běžného patro metrů bez cizí nákupu pomoci

Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen vyjít po schodech několik pater.


3

2 mužské ženské 1 Usilovné Středně činnosti namáhavé činnosti

www.sociotrendy.cz

Zvedání nebo nošení běžného nákupu

Vyjít po Vyjít po Předklon, schodech schodech shýbání, několik jedno patro poklek pater

Chůze asi Chůze po Chůze po jeden ulici několik ulici sto kilometr set metrů metrů



Zdravotní potíže Okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli zdravotním potížím, byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů.


Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 450 voleb), tedy odpovědí „ano“. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně čtvrtinové pro všechny uvedené problémy.



25,1%

24,4%

25,1%

Udělal/a méně, než chtěl/a Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech


www.sociotrendy.cz


Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů.

a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle?

Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 450 voleb), tedy odpovědí „ano“. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že respondent udělal méně, než chtěl kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže.


33,5%

33,5%

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Udělal/a méně, než chtěl/a

32,9% Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle

Co se týká pohlaví, významné rozdíly v souhlasných odpovědích zaznamenány nebyly.

www.sociotrendy.cz


Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných Sociálně-zdravotní situace z pohledu dotázaných byla zjišťována skupinou dotazů zaměřených na vyhledání: -

-

-

do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné).24

Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index „nepohody“, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže mírně (index 2,34) brání respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty byly bolesti pociťované středně (index 3,69). Omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli jejich působení, bylo hodnoceno jako mírné odpovídajícím indexem (3,47), tedy celkovým pociťováním mírných bolestí, viz graf níže.

24

Jednalo se o analýzu ordinálních znaků. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí „indexy nepohody“.

www.sociotrendy.cz


Graf 37 Index „nepohody“ vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře)

5 4 3,69

3,47 3 2,34

2 1

V posledních 4 týdnech bránily Do jaké míry omezovaly bolesti Bolesti v posledních 4 týdnech zdravotní nebo emocionální v posledních 4 týdnech (v potíže normálnímu zaměstnání i doma) společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy

Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 3,08 až 4,83. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,54), občas pociťovali klid a pohodu (3,71), občas byli plni energie (4,45), občas byli šťastní (3,94). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe.

www.sociotrendy.cz


Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,02), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,83), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,18), dost často se cítili vyčerpáni (3,27) a dost často se cítili unaveni (3,08). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava a pocit vyčerpanosti. Graf 38 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3

3,71 3,08

3,94

4,02

4,18

4,45

4,54

4,83

3,27

2 1 cítil/a se unaven/a?

cítil/a se vyčerpán/a?

pociťoval/a klid a pohodu?


byl/a velmi pociťoval/a byl/a pln/a cítil/a se měl/a nervózní? pesimismus a energie? pln/a elánu? takovou smutek? depresi, že nic nemohlo rozveselit?

Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Významné rozdíly ve vnímání pocitů však zjištěny nebyly. Graf 39 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy).

6 5 4 3

mužské

2

ženské

1 cítil/a se byl/a velmi pln/a elánu? nervózní?

www.sociotrendy.cz

měl/a pociťoval/a takovou klid a depresi, že pohodu? nic nemohlo rozveselit?

byl/a pln/a pociťoval/a cítil/a se byl/a energie? pesimismus a vyčerpán/a? šťastný/á? smutek?

cítil/a se unaven/a?


Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než desetina respondentů odpověděla pořád (14,1 %). Odpovědi většinu času uvedla desetina dotázaných a občas pětina respondentů (20,3 %). 25 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána.

Graf 40 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%, N=128)

14,1%

35,9%

9,4%

pořád většinu času

20,3% 20,3%

občas málokdy nikdy

25

Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají vcelku ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index „společenského života“ na výše uvedené stupnici 1-5. Index „společenského života“ 3,55, tedy občas bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 2,34, tedy omezení bylo mírné. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní.

www.sociotrendy.cz


Očekávané situace V závěru dotazování byl respondent požádán o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) „zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé“ b) „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ c) „očekávám, že se mé zdraví zhorší“ d) „mé zdraví je perfektní“ Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány indexy souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5 (určitě ne). Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil.

Graf 41 Index souhlasu Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,68, tedy respondent si situací není jist, až po 4,2, což odpovídá vyjádření, že většinou zdraví respondentů není perfektní.

5 4,2

4

3,42

3

3,53

2,68

2 1 očekávám, že se mé zdraví zhorší




Byly zjištěny významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví. Ženy nevnímají, že by byly stejně zdravé jako kdokoliv jiný. Ženy většinou očekávají (či nejsou si jisté), že se jejich zdraví zhorší a ženy většinou nesouhlasí s tím, že by jejich zdraví bylo perfektní.

www.sociotrendy.cz



5,00 4,00 3,00 2,00

mužské

1,00 zdá se, že jsem stejně zdráv/a očekávám, že se mé onemocním jako kdokoliv jiný zdraví zhorší (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé

ženské


Upřesnění okolnosti „být stejně zdravý jako kdokoli jiný“ podle pohlaví, je uvedeno v grafu níže. Ženy jsou v hodnocení svého zdraví významně skeptičtější než muži.

Graf 43 Být stejně zdráv jako kdokoliv jiný podle pohlaví

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ženské mužské

určitě ano

www.sociotrendy.cz

většinou ano

nejsem si jist

většinou ne

určitě ne


3. Analýza stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Dolního Rakouska 3.1 Demografický popis výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 43 klientů v lůžkových zařízeních Dolního Rakouska, jejichž seznam i počet je uveden v tabulce níže. Respondenty výzkumného šetření byli klienti lůžkových zařízení starší 50 let, kteří byli jednak schopni, jednak ochotni odpovídat na pokládané otázky podle dotazníku připraveného zadavatelem. Lůžková zařízení Dolního Rakouska

Počet

%

Nemocnice Laa a.d. Thaya

14

32,6

Nemocnice Mistelbach (Zemská klinika)

29

67,4

Celkem

43

100,0

Ve výzkumném souboru se nacházely více než dvě třetiny žen (65,1 %), viz graf níže.


34,9%

65,1%

mužské ženské

Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházela více než třetina respondentů. Následovala věková skupina 70-79 let s čtvrtinovým podílem dotázaných.

www.sociotrendy.cz


Graf 45 Věk (%, N=43)

40 34,9

35 30

25,6

25,6

25 20 15 9,3

10 5

4,7

0 50-59 let

60-69 let

70-79 let

80-89 let

90-99 let

Více než polovina respondentů výzkumného souboru měla základní vzdělání (53,5 %), necelá pětina byla vyučena (16,3 %), středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina osob (27,9 %) a malý podíl náležel osobám s vysokoškolským vzděláním (2,3 %).

Graf 46 Vzdělání (%,N=43)

2,3% 27,9%

základní 53,5%

16,3%

vyučen/a střední vysokoškolské

Největší podíl dotázaných (více než třetina) měla přiznaný příspěvek na péči IV. stupně. Následovala necelá třetina respondentů bez příspěvku na péči (32,6 %), s přiznaným příspěvkem III. stupně byla více než desetina (14,0 %), a další respondenti s podílem přiznaných příspěvků na péči menším než 10 %.

www.sociotrendy.cz



II. stupeň

9,3% 32,6%

14,0%

III. stupeň IV. stupeň V. stupeň

34,9%

VI.stupeň

2,3% 2,3%

VII. Stupeň 4,7%

ne

Výskyt přiznání příspěvků na péči je závislý na příslušnosti jedinců k pohlaví, jak je uvedeno v následujícím grafu. Bez příspěvku na péči je více mužů než žen.


100% 90% 80% 70% 60% 50%

ženské

40%

mužské

30% 20% 10% 0% ano, II. ano, III. ano, IV. ano, V. ano, VI. ano, stupeň stupeň stupeň VII.

ne

Ve výzkumném souboru převažovali nekuřáci (93,0 %). Významný rozdíl v počtu kouřících žen a mužů vzhledem k malému počtu nebyl prokázán.

www.sociotrendy.cz



7,0%

Nekuřák Kuřák

93,0%

Graf 50 Kouření podle pohlaví (N=43)

100% 95% kuřák 90%

nekuřák

85% 80% muži

www.sociotrendy.cz

ženy


3.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty vnímán jako dobrý, takto ho vnímá více než polovina dotázaných (58,0 %). Necelá čtvrtina dotázaných (23,3 %) ho vnímá jako docela dobrý. Extrémní možnosti ohodnocené jako výtečné, případně velmi dobré, nebo špatné byly uvedeny malými podíly dotázaných.


4,7%

7,0%

7,0% výtečné

23,3%

velmi dobré dobré 58,0%


Vnímání celkového zdravotního stavu na pohlaví prokázáno nebylo, nicméně graf níže poukazuje na rozdíly ve vnímání zdravotního stavu u mužů a žen. Za dobré a docela dobré ho považuje více než polovina žen.


100% 90% 80% 70% 60% 50%

ženské

40%

mužské

30% 20% 10% 0% výtečné

www.sociotrendy.cz

velmi dobré

dobré

docela dobré

špatné


Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je uvedeno v následujícím grafu. Necelá třetina dotázaných uvádí, že považují současný zdravotní stav za přibližně stejný jako před rokem. Více než čtvrtina ho považuje za poněkud lepší než před rokem a pětina za horší než před rokem.


Mnohem lepší než před rokem

4,7% 14,0% 27,9%

20,9% 32,6%

Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem

Rozdíly v porovnání zdravotního stavu u mužů a žen v současnosti a před rokem jsou nevýznamné, pouze ženy se vyskytují ve skupině, která uvádí mnohem lepší situaci než před rokem.

Graf 54 Hodnocení zdravotního stavu ve srovnání před rokem podle pohlaví

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ženské mužské

Mnohem Poněkud Přibližně Poněkud Mnohem lepší než lepší než stejné horší než horší než před před jako před před před rokem rokem rokem rokem rokem

www.sociotrendy.cz


Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem níže, v němž jsou jednotlivě hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které respondenty omezují nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje chůzi po ulici sto metrů.

www.sociotrendy.cz



3

2

1,35 1

1,37

1,43

1,47

1,51

1,53

1,64

1,67

1,7

1,09 Usilovné Chůze asi Vyjít po Středně Zvedání Chůze po Předklon, Vyjít po Koupání Chůze po činnosti jeden schodech namáhavé nebo ulici shýbání, schodech nebo ulici sto kilometr několik činnosti nošení několik set poklek jedno oblékání metrů pater běžného metrů patro bez cizí nákupu pomoci

Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden ve srovnání s pohlavím respondenta. Lze zaznamenat větší omezení žen ve vykonávání všech uvedených aktivit (kromě usilovné činnosti jako je jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, které je pro obě pohlaví hodně omezující).


3,00

2,00 mužské ženské 1,00 Usilovné Středně Zvedání Vyjít po Vyjít po Předklon, Chůze asi Chůze po Chůze po činnosti namáhavé nebo schodech schodech shýbání, jeden ulici ulici sto činnosti nošení několik jedno poklek kilometr několik set metrů běžného pater patro metrů nákupu

www.sociotrendy.cz





Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 131 voleb), tedy odpovědí „ano“. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po čtvrtinách. Neméně často byla uváděna možnost, že se kvůli zdravotním potížím zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže.



26,7%

21,4%

Udělal/a méně, než chtěl/a 26,0%

Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech


www.sociotrendy.cz


Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů.


Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 67 voleb), tedy odpovědím „ano“. Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se respondent obvykle věnoval činnostem kvůli emocionálním potížím. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže. Rozdíly v odpovědích podle pohlaví zjištěny nebyly.


32,8%

34,3%

32,8%

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle Udělal/a méně, než chtěl/a

www.sociotrendy.cz



-

-

do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné).26

Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index „nepohody“, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Indexy charakterizující míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech, případně omezování díky bolestem v zaměstnání i doma, jsou uvedeny v grafu níže. Emocionální nebo zdravotní potíže pouze trochu (index 1,95) brání respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenti v posledních 4 týdnech pociťovali bolesti mírně, resp. poměrně dost (index 3,51), avšak omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli působení bolestí bylo hodnoceno mírně lepším než průměrným indexem (2,93).

26

Jednalo se o analýzu ordinálních znaků, škál. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí „indexy nepohody“.

www.sociotrendy.cz


Graf 59 Index „nepohody“ vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti). Interpretace je, čím větší hodnota, tím byl respondent více omezen (bylo mu hůře)

5 4 3,51 3

2,93

2

1,95

1 V posledních 4 týdnech bránily Do jaké míry omezovaly bolesti Bolesti v posledních 4 týdnech zdravotní nebo emocionální v posledních 4 týdnech (v potíže normálnímu zaměstnání i doma) společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy

Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Celkově se indexy pohybují v rozmezí 2,95 až 4,72. Respondenti se celkově občas cítili plni elánu (4,28), dost často pociťovali klid a pohodu (2,92), občas byli plni energie (4,1), dost často byli šťastní (3,19). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,4), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,72), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,33), občas se cítili

www.sociotrendy.cz


vyčerpáni (4,14) a dost často se cítili unaveni (3,49). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava.

Graf 60 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy).

5

4,1

4 3

2,95

3,19

4,14

4,28

4,33

4,4

4,72

3,49

2 1 pociťoval/a klid a pohodu?



byl/a pln/a energie?

cítil/a se cítil/a se pociťoval/a byl/a velmi měl/a takovou vyčerpán/a? pln/a elánu? pesimismus a nervózní? depresi, že nic smutek? nemohlo rozveselit?

Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Významné rozdíly ve vnímání pocitů byly zjištěny u většiny položek. Rozdíl mezi pohlavím nebyl zjištěn u pociťování pesimismu, vyčerpanosti, pocitů deprese a vnímání klidu a pohody. U ostatních položek byl zaznamenán významný rozdíl ve vnímání pocitů o mužů a žen. Plni elánu či energie se více cítí muži než ženy, nervozitu a unavenost zase vnímají častěji a intenzivněji ženy. Pocity štěstí zaznamenávají dost často muži oproti ženám, které je vnímají spíš občas.

Graf 61 Index pocitů podle pohlaví Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3

mužské

2

ženské

1 cítil/a se byl/a velmi pln/a elánu? nervózní?

www.sociotrendy.cz

měl/a pociťoval/a byl/a pln/a pociťoval/a cítil/a se byl/a takovou klid a energie? pesimismus vyčerpán/a? šťastný/á? depresi, že pohodu? a smutek? nic nemohlo rozveselit?



Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny v grafu níže. Více než polovina respondentů omezení neuváděla (59,5 %). Odpověď pořád byla zmíněna necelou desetinou respondentů (9,5 %). Odpověď málokdy uvedla více než desetina dotázaných, odpověď většinu času uvedl pouze malý podíl dotázaných a občas uvedla necelá pětina (16,7 %) respondentů.27 Závislosti odpovědí na pohlaví respondentů nebyla prokázána.

Graf 62 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi (%, N=42)

2,4% 9,5% 16,7% 59,5%

11,9%

pořád většinu času občas málokdy nikdy

27

Otázka zaměřená na vyhledání, do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně); a otázka: „Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu“ (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (s odpověďmi 1=pořád, 2=většinu času, 3=občas, 4=málokdy, 5=nikdy) jsou obsahově obdobné, používají však otočené stupnice. Proto tato situace může být chápána jako kontrola konzistence (zda respondenti odpovídají vcelku ve shodě s předešlými odpověďmi). Pro porovnání lze použít průměrnou hodnotu odpovědí, tedy odpovídající index nepohody a index „společenského života“ na výše uvedené stupnici 1-5. Index „společenského života“ 4,2 tedy málokdy bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.). Index nepohody byl 1,95, tedy omezení bylo pouze „trochu“. Odpovědi respondentů jsou proto konzistentní.

www.sociotrendy.cz


Očekávané situace V závěru dotazování byli respondenti požádáni o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) „zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé“ b) „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ c) „očekávám, že se mé zdraví zhorší“ d) „mé zdraví je perfektní“

Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byly vypočítány indexy souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,81, tedy respondent si situací není jist, konkrétně si není jist, zda je zdráv jak kdokoliv jiný, až po 3,65, což odpovídá vyjádření, že většinou respondenti neočekávali, že by se jejich zdraví zhoršilo.

Graf 63 Index souhlasu

5 4 3 2 1

2,81 jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný

3,14


3,33

3,65

zdá se, že onemocním (jakoukoliv očekávám, že se mé zdraví zhorší nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé

Vnímání intenzity různých pocitů bylo zjišťováno i podle pohlaví. Byly zjištěny významné rozdíly ve vnímání souhlasu s výroky podle pohlaví. Ženy uváděly, že většinou neočekávaly, že by se jejich zdraví zhoršilo, muži se přikláněly k odpovědi, že si nejsou jisti, že by očekávali zhoršení jejich zdravotního stavu. Ženy uváděly, že si nejsou jisty perfektností jejich zdraví. Muži se přikláněli k poněkud více k odpovědi, že je jejich zdraví perfektní. Co se týče zdraví, ženy uváděly, že si nejsou jisty tím, že jsou zdrávy stejně jako kdokoliv jiný. Muži se většinou vnímali tak, že jsou zdrávi jako kdokoliv jiný.

www.sociotrendy.cz



5

4 3,39 3,20

3

3,71 3,53 3,11

3,32 2,80

2,27

2

ženské

1 zdá se, že onemocním jsem stejně zdráv/a (jakoukoliv nemocí) jako kdokoliv jiný poněkud snadněji než ostatní lidé

očekávám, že se mé mé zdraví je perfektní zdraví zhorší

Závěrem lze shrnout, že respondenti jsou si vědomi jak svých potencialit, tak jednotlivých omezení a jsou schopni je akceptovat. Celkově se jeví být v určité psychické pohodě.

www.sociotrendy.cz

mužské


4. Komparace stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska 4.1 Demografický popis výzkumných souborů Výzkumného šetření se účastnilo 313 klientů z vybraných lůžkových zařízení Jihomoravského kraje (JMK), 129 klientů z vybraných lůžkových zařízení Kraje (Vysočina) a 43 klientů z vybraných lůžkových zařízení Dolního Rakouska (DR). Ve výzkumném souboru se nacházely více než dvě třetiny žen (65,1 %) výzkumného souboru Dolního Rakouska, téměř dvě třetiny žen (62,6 %) souboru Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (61,2 %), viz graf níže.

Graf 65 Pohlaví (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

65,1%

70,0%

62,6%

61,2%

60,0% 50,0% 38,8%

34,9%

40,0%

37,4% mužské ženské

30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Dolní Rakousko

Vysočina

JMK

Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 80-90 let, v ní se nacházely více než třetiny respondentů. Rozložení ostatních věkových skupin je uvedeno v grafu níže. Graf 66 Věk (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

90-99 let 80-89 let

JMK

70-79 let

Vysočina

60-69 let

Dolní Rakousko

50-59 let 0%

www.sociotrendy.cz

10%

20%

30%

40%


Vzdělání respondentů bylo diferencované zejména s ohledem na příslušnost klientů ke zkoumanému regionu. Klasifikační struktura v Dolním Rakousku a ČR se mírně liší, proto porovnání má pouze informativní charakter. Ve vybraných nemocnicích Dolního Rakouska převažovali klienti se základním vzděláním. Vyšší odborné vzdělání ve vzdělanostní struktuře není.

Graf 67 Vzdělání (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

vysokoškolské vyšší odborné JMK střední

Vysočina Dolní Rakousko

vyučen/a základní 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

Většina dotázaných z regionů Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (dvě třetiny) neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem II. stupně (12,9 % v JMK a 8,8 % v Kraji Vysočina), I stupně (10,9 % v JMK a12,8 % v Kraji Vysočina) a další, jak je uvedeno v grafu níže.

Graf 68 Přiznaný příspěvek na péči - ČR (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129)

68,8% 76,0%

ne IV. stupeň III. stupeň

1,6% 5,8% 2,4%

II. stupeň

12,9% 8,8%

I. stupeň

10,9% 12,8%

0,0%

www.sociotrendy.cz

JMK Vysočina

10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0%


Největší podíl dotázaných z Dolního Rakouska, více než třetina (34,9 %), měl přiznaný příspěvek na péči IV. stupně. Následovala necelá třetina respondentů bez příspěvku na péči (32,6 %), s přiznaným příspěvkem III. stupně byla více než desetina (14,0 %). Další možnosti jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf 69 Přiznaný příspěvek na péči - DR (%) (Počet výzkumných jednotek=43)

32,6%

ne VII.stupeň

2,3%

VI.stupeň

2,3% 4,7%

V.stupeň

Dolní Rakousko 34,9%

IV. stupeň 14,0%

III. stupeň 9,3%

II. stupeň 0,0%

5,0%

10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0%

Ve výzkumných souborech všech regionů převažovali nekuřáci, kuřáků ve vybraných zařízeních Dolního Rakouska se nacházelo ještě méně kuřáků než ve vybraných zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

Graf 70 Kouření (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

93,0%

100,0%

86,6%

90,0%

84,9%

80,0% 70,0% 60,0%

nekuřák

50,0%

kuřák

40,0% 30,0% 13,4%

20,0%

15,1%

7,0%

10,0% 0,0%

Dolní Rakousko

www.sociotrendy.cz

Vysočina

JMK


4.2 Analýza zdravotního stavu klientů Celkový zdravotní stav Hodnocení aktuálního zdravotního stavu je závislé na příslušnosti klientů k vybraným zařízením regionů. Nelze se proto vyjadřovat k celkovému hodnocení vnímání zdravotního stavu klienty bez informace, o který region se jedná. Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty Dolního Rakouska vnímán jako dobrý, takto ho vnímá více než polovina dotázaných (58,0 %). Necelá čtvrtina dotázaných (23,3 %) ho vnímá jako docela dobrý. Ohodnocení jako výtečné, případně velmi dobré, nebo špatné byla uvedena malými podíly dotázaných. Aktuální zdravotní stav je celkově respondenty Jihomoravského kraje (42,2 %) a Kraje vysočina (43,4 %) vnímán jako špatný. Následuje hodnocení v pořadí podle velikosti podílů odpovědí: docela dobré, dobré, velmi dobré, výtečné, jak je uvedeno v grafu níže. Graf 71 Celkový zdravotní stav z pohledu dotázaných (%) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

špatné docela dobré

JMK Vysočina

dobré

Dolní Rakousko

velmi dobré výtečné 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

Porovnání aktuálního zdravotního stavu respondentů s jejich zdravotním stavem před rokem je zřejmé z následujícího grafu. Respondenti z JMK i z Kraje Vysočina nejčastěji uvádějí poněkud horší zdravotní stav než před rokem, klienti z Dolního Rakouska nejčastěji uvádějí zdravotní stav jako přibližně stejný jako před rokem a dokonce více než čtvrtina uvádí poněkud lepší zdravotní stav jako před rokem. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu.

www.sociotrendy.cz


Graf 72 Hodnocení celkového zdravotního stavu před rokem (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

Mnohem horší než před rokem Poněkud horší než před rokem JMK Přibližně stejné jako před rokem


Poněkud lepší než před rokem Mnohem lepší než před rokem 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Situace se jeví tak, že klienti z Dolního Rakouska jsou při hodnocení současného zdravotního stavu a stavu před rokem optimističtější. Vykonávání činností Respondenti byli dotazováni, zda a jak dalece jejich zdraví, přesněji zdravotní stav, omezuje vykonávání činností, které mohou vykonávat během svého typického dne. Jestliže ano, byli dotazováni, do jaké míry. Odpovědi byly kódovány, přičemž kód 1 znamenal, že respondentův zdravotní stav hodně omezoval vykonávat uvedenou činnost. Kód 2, že respondentův zdravotní stav částečně omezoval vykonávat uvedenou činnost a kód 3, že respondentův zdravotní stav vůbec neomezoval vykonávat uvedenou činnost. Seznam hodnocených činností je uveden tabulkou níže. a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

www.sociotrendy.cz


Ke každé činnosti, která je rovněž specifikována v grafu níže, byl vypočítán odpovídající index, který charakterizuje míru omezení respondentů vykonávat konkrétní činnost z důvodu jejich zdravotního stavu. Interpretace indexu je, že čím je menší hodnota indexu, tím byl respondent více zdravotním stavem omezen. Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností je uveden grafem níže, v němž jsou jednotlivé hodnocené činnosti uspořádány od největšího omezení až po činnosti, které jsou zdravotním stavem respondentů omezovány nejméně. Nejvíce zdravotní stav respondentů omezuje vykonávání usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, nejméně omezuje koupání nebo oblékání bez cizí pomoci. Podobné hodnocení se týká i chůze. Ostatní aktivity jsou diferencované podle příslušnosti klientů k vybraným zdravotnickým zařízením v regionech a omezení jejich vykonávání zdravotním stavem respondentů je uvedeno prostřednictvím indexů v následující tabulce a grafu. Tabulka 4 Index charakterizující omezení respondenta ve vykonávání běžných činností Kódování: 1=ano, omezuje hodně; 2=ano, omezuje trochu; 3=neomezuje Zvedání nebo nošení běžného nákupu

Vyjít po schodech několik pater

Vyjít po schodech jedno patro

Předklon, shýbání, poklek

Chůze Chůze po ulici asi několik jeden set kilometr metrů

Chůze po ulici sto metrů


1,43

1,47

1,37

1,64

1,53

1,35

1,51

1,70

1,67

1,20

1,38

1,19

1,38

1,43

1,29

1,44

1,62

2,14

1,59

1,56

1,30

1,60

1,57

1,34

1,50

1,75

1,85

Středně Usilovné namáha činnosti vé činnosti Dolní 1,09 Rakousko Vysočina 1,08 JMK

1,17


3

2

Dolní Rakousko Vysočina JMK

1 Usilovné činnosti

Středně Zvedání namáhavé nebo činnosti nošení běžného nákupu

www.sociotrendy.cz

Vyjít po Vyjít po Předklon, Chůze asi Chůze po Chůze po schodech schodech shýbání, jeden ulici několik ulici sto několik jedno patro poklek kilometr set metrů metrů pater





Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě (celkem bylo realizováno 1599 voleb), tedy odpovědí „ano“. Podíly souhlasných odpovědí, které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně čtvrtinové pro všechny uvedené problémy i všechny regiony, jak je uvedeno v grafu níže.


Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech

25,8% 25,3% 26,0%

Byl/a omezen/a ve vykonávání běžných denních činností

25,5% 25,1% 26,7%

Udělal/a méně, než chtěl/a

26,5% 25,1% 26,0%


22,1% 24,4% 21,4%

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 0%

www.sociotrendy.cz

JMK

5%

10% 15% 20% 25% 30%


Emocionální potíže Obdobně byla zjišťována okolnost, zda respondent při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech trpěl kvůli emocionálním potížím (např. pocitu deprese či úzkosti), byla zjišťována dotazem na souhlas (ano) či nesouhlas s některým z níže uvedených problémů.


Souhlasné odpovědi na dotazy byly analyzovány prostřednictvím podílu souhlasných odpovědí odpovídajících pozitivní volbě „ano“ (celkem bylo realizováno 1599 voleb). Podíly souhlasných odpovědí které uvádějí, kolikrát byla daná položka vybraná, jsou přibližně po třetinách, jsou tedy opět rovnoměrné. Nejméně často byla uváděna možnost, že se zkrátil čas, po který se obvykle respondenti z Jihomoravského kraje věnovali činnostem kvůli emocionálním potížím. Jinými slovy respondenti většinou obvyklé aktivity realizovali. Ostatní podíly voleb jsou uvedeny v grafu níže.

Graf 75 Podíl problémů při běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti) s ohledem na uvedené dotazy (%, N=1599 voleb)

34,7% 33,5% 32,8%

Byl/a při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle

36,8% 32,9% 34,3%

Udělal/a méně, než chtěl/a

JMK Vysočina Dolní Rakousko

28,5% 33,5% 32,8%

Zkrátil se čas,po kterýse obvykle věnoval/a činnostem 0%

www.sociotrendy.cz

10%

20%

30%

40%



do jaké míry, která bránily zdravotní nebo emocionální potíže respondenta jeho normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně). vyhledání, do jaké míry omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) respondenty v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=mírně, 4=poměrně dost, 5=velmi silně);

-

jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech (s odpověďmi 1=žádné, 2=velmi mírné, 3=mírné, 4=střední, 5=silné, 6=velmi silné).28

Ke každému dotazu, byl vypočítán odpovídající index „nepohody“, který charakterizuje míru bránění kvůli zdravotním nebo emocionálním potížím normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Čím je menší hodnota, tím bylo respondentu méně bráněno vykonávat normální společenský život, respondent byl omezován méně. Emocionální nebo zdravotní potíže trochu až mírně brání (indexy v rozmezí 2,0 až 3,1) respondentům vykonávat normální společenský život. Respondenty byly bolesti pociťované jako mírné, případně střední (index v rozmezí 3,5 až 3,7). Omezení respondentů v zaměstnání i doma kvůli jejich působení, bylo hodnoceno v rozmezí mírného hodnocení až po poměrně dost velké omezení (odpovídajícím indexy v rozmezí 2,9 až 3,5). Zdravotní nebo emocionální potíže brání normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nejméně týdnech klientům z Dolního Rakouska, nejvíce klientům z Jihomoravského kraje. Bolesti v posledních 4 týdnech mírně omezovaly jak klienty z Dolního Rakouska, tak z Jihomoravského kraje i Kraje Vysočina. Bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma) mírně klienty z Dolního Rakouska, poněkud více klienty z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Indexy jsou uvedeny v následující tabulce a grafu. Tabulka 5 Index „nepohody“ vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže Do jaké míry omezovaly bolesti v Bolesti v posledních 4 normálnímu posledních 4 týdnech (v zaměstnání i týdnech společenskému životu v doma) rodině, mezi přáteli, sousedy Dolní Rakousko 2,0 3,5 2,9 Vysočina 2,3 3,7 3,5 JMK 3,1 3,5 3,2

28

Jednalo se o analýzu ordinálních znaků. Kvůli možnosti porovnání údajů byly počítány odpovídající indexy jako vážené průměry relevantních odpovědí „indexy nepohody“.

www.sociotrendy.cz


Graf 76 Index „nepohody“ vyjadřující bránění sociálním aktivitám ze zdravotních nebo emocionálních důvodů Průměrné odpovědi ve skupině, použita stupnice: 1 (vůbec ne, případně žádné bolesti), 2 (trochu, případně velmi mírné bolesti), 3 (mírně, případně mírné bolesti), 4 (poměrně dost, případně střední bolesti), 5 (velmi silně, případně silné bolesti), 6 (velmi silné bolesti).

6 5 4 Dolní Rakousko 3

Vysočina JMK

2 1 V posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy

Bolesti v posledních 4 týdnech

Do jaké míry omezovaly bolesti v posledních 4 týdnech (v zaměstnání i doma)

Zjišťování psychologických pocitů Zjišťování pocitů respondentů bylo řešeno prostřednictvím skupiny otázek zaměřených na subjektivní úroveň elánu, nervozity deprese, vyčerpání apod. v posledních čtyřech týdnech. U každé otázky respondent volil takovou odpověď, která nejlépe vystihovala, jak se jemu dařilo v posledních 4 týdnech, jak se cítil. Interpretace otázek je závislá na orientaci odpovědí, které byly kódované s významem: 1=pořád, 2=většinou, 3=dost často, 4=občas, 5=málokdy, 6=nikdy. Podle druhu otázky může být odpověď chápána v pozitivním či negativním smyslu. Konkrétně bylo zjišťováno, jak často v posledních 4 týdnech respondent: a) se cítil plný elánu; b) byl velmi nervózní; c) měl takovou depresi, že ho nic nemohlo rozveselit; d) pociťoval klid a pohodu; e) byl plný energie; f) pociťoval pesimismus a smutek; g) cítil se vyčerpán; h) byl šťastný; i) cítil se unavený. Indexy pocitů podle pořadí jsou uvedeny v tabulce níže a rovněž v grafickém vyjádření.

www.sociotrendy.cz


Otázky, které mají pozitivní význam, byly hodnoceny následujícím způsobem. Respondenti se celkově cítili málokdy plni elánu (4,62)29, občas pociťovali klid a pohodu (3,71), občas byli plni energie (4,66), občas byli šťastní (3,03). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili lépe. Otázky, které nemají pozitivní význam, byly hodnoceny následujícím způsobem. Respondenti se celkově občas cítili velmi nervózní (4,04), málokdy měli takovou depresi, že je nic nemohlo rozveselit (4,80), občas pociťovali pesimismus a smutek (4,09), dost často se cítili vyčerpáni (3,49) a dost často se cítili unaveni (3,30). V uvedených případech čím menší je index, tím se respondenti cítili hůře. Celkově u respondentů největším problémem byla únava a pocit vyčerpanosti. Specifikace podle jednotlivých regionů je zřejmá z odpovídajících indexů v jednotlivých řádcích tabulky a rovněž z grafu níže.

Jak často v posledních 4 týdnech:

jste se cítil/a pln/a elánu?

jste byl/a velmi nervózní?

jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit?

jste pociťoval/a klid a pohodu?

jste byl/a pln/a energie?

jste pociťoval/a pesimismus a smutek?

jste se cítil/a vyčerpán/a?

jste byl/a šťastný/á?

jste se cítil/a unaven/a?

Tabulka 6 Index pocitů

Dolní Rakousko

4,28

4,40

4,72

2,95

4,10

4,33

4,14

3,19

3,49

Vysočina

4,54

4,02

4,83

3,71

4,45

4,18

3,27

3,94

3,08

JMK

4,70

4,00

4,80

3,82

4,83

4,03

3,50

4,18

3,37

Celkem

4,62

4,04

4,80

3,71

4,66

4,09

3,49

4,03

3,30

Graf 77 Index pocitů Průměrné odpovědi ve skupině, kdy byla použita stupnice: 1 (pořád), 2 (většinou), 3 (dost často), 4 (občas), 5 (málokdy), 6 (nikdy). 6 5 4 3 2 Dolní Rakousko

1

Vysočina

0

JMK

29

V závorkách jsou uváděny velikosti indexů.

www.sociotrendy.cz


Společenský život s ohledem na zdravotní nebo emocionální obtíže Možnost komunikace s příbuznými, přáteli a známými a možnost společenského života je klíčovou okolností pro udržení fyzické a duševní pohody. Proto byl položen dotaz, jak často v posledních 4 týdnech bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.) Odpovědi na položenou otázku, jak častá jsou u respondentů omezení společenského života způsobená zdravotními nebo emocionálními obtížemi, jsou uvedeny dle regionů v grafu níže. Klienti z vybraných zařízení Dolního Rakouska se významně odlišují od klientů náležejících zařízením Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina ve výpovědi tím, že více než polovina respondentů Dolního Rakouska žádná omezení neuváděla (59,5 %). Odpověď, že v posledních 4 týdnech pořád bránily zdravotní nebo emocionální obtíže společenskému životu respondentů (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.), byla zmíněna necelou desetinou respondentů (9,5 %). Respondenty Jihomoravského kraje byla tato okolnost uvedena více než čtvrtinou dotázaných (26,5 %). Ostatní diference jsou zřejmé z grafu. Graf 78 Omezení společenského života zdravotními nebo emocionálními obtížemi ( %) (Počty výzkumných jednotek: JMK=313, Vysočina=129 a DR=43)

13,5%

málokdy

35,9%

59,5%

15,5% 20,3% 11,9%

občas

JMK

22,3% 20,3% 16,7%

dost často většinou

2,4%

22,3%

9,4% 14,1% 9,5%

pořád 0%

www.sociotrendy.cz

10%

Vysočina

20%

Dolní Rakousko

26,5% 30%

40%

50%

60%


Očekávané situace V závěru dotazování byl respondent požádán o volbu odpovědi, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro něho platí každé z následujících prohlášení: a) „zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé“ b) „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ c) „očekávám, že se mé zdraví zhorší“ d) „mé zdraví je perfektní“ Odpovědi jednotlivých otázek byly kódované s významem: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Pro odpovědi byl vypočítán indexy souhlasu, které nejlépe vystihovaly platnost každé z následujících prohlášení ve skupině. Byla použita stupnice: 1=určitě ano, 2=většinou ano, 3=nejsem si jist, 4=většinou ne, 5=určitě ne. Čím větší je hodnota, tím méně respondent s výrokem souhlasil. Celková velikost indexu se pohybuje v rozmezí 2,85 odpovídající výroku, že si celkově respondenti nejsou jisti očekáváním, že se jejich zdraví zhorší, až po 4,18 odpovídající výroku, že si většinou nemyslí, že je jejich zdraví perfektní (poslední řádek tabulky níže). Diferenciace podle jednotlivých regionů je zřejmá z velikosti odpovídajících indexů uvedených v následující tabulce a grafu. Respondenti z Dolního Rakouska se častěji přikláněli k odpovědi, že většinou neočekávají, že se jejich zdravotní stav zhorší, respondenti z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina se častěji přikláněli k odpovědi, že si nejsou jistí očekáváním, že by se jejich zdravotní stav zhoršil. Respondenti z Dolního Rakouska se častěji přikláněli k odpovědi, že si nejsou jistí tím, že je jejich zdraví perfektní. Respondenti z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina se častěji přikláněli k odpovědi, že si většinou nemyslí, že je jejich zdraví perfektní. Respondenti z Dolního Rakouska se častěji přikláněli k odpovědi, že jsou stejně zdrávi jako kdokoliv jiný. Respondenti z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina se častěji přikláněli k odpovědi, že si nejsou jisti tím, že jsou stejně zdrávi jako kdokoliv jiný. Tabulka 7 Indexy souhlasu s výrokem

Dolní Rakousko Vysočina JMK Celkem





3,3

2,8

3,7

3,1

3,5 3,3 3,34

3,4 3,2 3,25

2,7 2,8 2,85

4,2 4,3 4,18

www.sociotrendy.cz


Graf 79 Index souhlasu s výrokem

5 4 Dolní Rakousko 3

Vysočina JMK

2 1 zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než ostatní lidé




Celkově lze shrnout, že rozdíly mezi klienty jednotlivých regionů jsou malé. Nicméně celkově situace se jeví tak, že klienti z Dolního Rakouska jsou při hodnocení nejen jak současného zdravotního stavu a stavu před rokem, tak i celkovým pohledem na aktuální zdravotní situaci i očekávání budoucího zdravotního stavu optimističtější než klienti z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

www.sociotrendy.cz


IV. Příloha Příloha – tabulková část Pro analýzu demografické situace obyvatelstva v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina byly zadavatelem dodány tabulky z veřejně dostupných zdrojů, které byly doplněny o další, tak, aby výsledné analýzy mohly být porovnatelné. Data pro oblast Dolní Rakousko byly zadavatelem dodány ve standardní podobě.

Tabulka 1 Struktura SO ORP Jihomoravského kraje Počet

Podíl v % Rozloha v ha

Hustota zalidnění (obyvatel/km2)

zemědělské půdy

lesních pozemků

zastavěných ploch

59,2

28,1

2,0

158

38,2

52,4

1,6

51 114

100

52,8

37,3

1,5

124 904

23 018

1 646

33,9

27,8

9,1

12 373

43 881

136

60,0

24,3

2,1

15 932

3 376

17 099

93

68,3

21,7

1,7

18

61 402

13 046

28 605

215

60,4

23,7

2,8

29

29

35 503

8 145

35 499

100

75,9

10,3

1,9

17

24

25

24 042

4 884

17 238

139

54,3

33,6

1,8

Kuřim

10

10

10

21 956

4 880

7 705

284

50,8

35,5

3,1

Kyjov

42

48

46

55 832

11 448

47 014

119

61,0

28,5

2,2

Mikulov

17

17

17

19 695

4 460

24 415

80

64,2

14,0

1,6

Moravský Krumlov

33

40

41

22 235

4 724

34 806

64

71,0

19,9

1,5

Pohořelice

13

15

16

13 439

2 776

19 535

68

71,7

9,8

1,5

Rosice

24

25

25

24 904

5 380

17 442

141

45,8

45,1

1,9

Slavkov u Brna

18

18

18

22 055

4 669

15 770

138

71,3

17,4

2,1

Šlapanice

40

43

43

63 498

15 211

34 310

183

50,7

38,1

2,3

Tišnov

59

89

84

29 778

6 244

34 249

86

47,6

43,3

1,4

Veselí nad Moravou

22

26

26

38 931

8 318

34 280

114

67,4

22,3

1,9

Vyškov

42

74

64

51 778

11 571

54 712

94

44,6

42,9

1,4

Znojmo

111

130

133

91 197

20 526

124 234

73

66,9

22,8

1,3

Židlochovice

24

24

24

31 050

6 629

19 431

157

81,0

5,9

2,2

obcí

částí obcí

katastrů

obyvatel

jednotek v RES

673

905

891

1 168 650

294 308

719 489

Blansko

43

63

59

55 976

11 146

35 134

Boskovice

73

114

116

51 378

9 598

Brno

1

48

48

378 327

Břeclav

18

23

23

59 742

Bučovice

20

26

26

Hodonín

18

19

Hustopeče

28

Ivančice

Kraj celkem

160

v tom SO ORP:

www.sociotrendy.cz


Tabulka 2 Struktura SO ORP Kraje Vysočina Počet

Podíl v %

obcí

částí obcí

lesních pozemků

zastavěných ploch

704

1 402 1 263

511 937 105 185 679 560 76

60,3

30,4

1,3

39

91

91

20 359

3 730

34 794

59

56,5

33,7

1,3

Havlíčkův Brod

56

139

126

52 107

10 339

63 181

82

66,4

24,4

1,4

Humpolec

25

66

52

17 331

3 846

22 793

76

57,5

31,7

1,4

Chotěboř

31

101

76

22 427

4 300

32 895

68

62,0

29,8

1,3

Jihlava

79

145

148

99 345

21 121

92 183

108

58,8

31,0

1,4

Moravské Budějovice 47

60

61

23 945

4 423

41 401

58

67,9

24,4

1,2


27

32

32

13 497

2 500

21 132

64

54,4

33,4

1,3

30

59

55

19 472

3 764

29 287

67

55,5

36,3

1,0

Pacov

24

64

45

9 811

1 929

23 456

42

61,3

30,7

1,1

Pelhřimov

71

192

160

45 318

10 368

82 735

55

61,8

29,8

1,1


32

89

76

20 136

4 084

29 018

69

55,5

36,2

1,4

Telč

45

59

55

13 257

2 759

29 138

45

59,2

31,3

1,1

Třebíč

93

133

131

75 888

15 448

83 771

91

64,2

26,8

1,4

Velké Meziříčí

57

96

90

35 800

7 279

47 331

76

61,2

28,5

1,4


48

76

65

43 244

9 295

46 444

93

49,7

40,8

1,2

Kraj Vysočina - celkem

jednotek v RES

Hustota zalidnění (obyvatel/km2)

zemědělské půdy

katastrů

obyvatel

Výměra v ha

v tom SO ORP: Bystřice n.Pernštejnem


www.sociotrendy.cz


Tabulka 3 Struktura správních okresů a obcí Dolního Rakouska plocha v km2

obce

obyvatel

obyvatel

Obvo dy

osídlená

obce

celkem

sčítací

1961

katastrální

osady

stav

městyse

města

Celkem správní okres/obec

hustota osídlení

plocha

na km2 os.pl.

na km2

Krems a.d. Donau

1

1

-

1

12

11

33

51,7

32,3

744

464

St. Pölten

1

1

-

1

42

42

47

108,4

92,7

560

479

Waidhofen a.d. Ybbs

1

1

-

1

10

10

13

131,2

71,8

160

87

Wr. Neustadt

1

1

-

1

1

1

29

60,9

43,0

955

674

Amstetten

34

3

18

67

160

138

102

1 186,2

793,2

142

95

Baden

30

5

18

51

85

81

121

753,6

393,7

350

183

Bruck a.d. Leitha

20

3

10

35

35

38

49

495,0

373,5

115

87

Gänserndorf

44

5

26

97

99

103

115

1 272,0

1 098,5

87

75

Gmünd

21

5

11

98

155

131

105

786,7

385,2

98

48

Hollabrunn

24

6

15

146

153

157

154

1 010,8

811,7

62

50

Horn

20

4

10

134

152

156

140

783,7

566,5

56

40

Korneuburg

19

2

14

73

89

90

100

626,8

503,3

149

119

Krems (Land)

30

4

20

128

223

211

126

922,9

480,0

116

60

Lilienfeld

14

2

6

14

77

84

28

932,1

171,7

155

28

Melk

40

4

27

104

561

273

128

1 014,3

604,3

127

75

Mistelbach

36

4

19

127

135

144

140

1 292,5

1 108,5

67

57

Mödling

20

1

12

25

29

28

97

277,5

173,9

654

410

Neunkirchen

44

3

17

75

186

130

115

1 150,2

377,0

227

74

St. Pölten (Land)

39

4

22

74

528

350

101

1 122,6

709,2

136

86

Scheibbs

18

2

9

50

280

85

64

1 023,7

357,0

115

40

Tulln

21

1

16

76

150

143

89

657,8

487,3

145

107

15

3

10

90

177

173

99

669,1

475,1

57

40

35

2

19

48

136

66

67

972,3

407,3

184

77

Wien-Umgebung

21

5

8

26

43

42

80

484,9

302,1

378

236

Zwettl

24

3

20

110

348

353

123

1 399,1

775,3

56

31

Dolní Rakousko

573

75

327

1 652

3 866

3 040

2 265

19 186,3

11 594,1

139

84

Waidhofen a.d. Thaya Wr. Neustadt (Land)

www.sociotrendy.cz


Tabulka 4 Natalita, mortalita a očekávaná délka života v Českých zemích rok

natalita

mortalita

očekávaná délka života u mužů

očekávaná délka života u žen

1966

14,4

10,8

67,3

73,8

1967

14,0

11,1

67,1

73,7

1968

13,9

11,7

66,6

73,4

1969

14,5

12,2

66,1

73,2

1970

15,1

12,6

66,1

73,0

1971

15,7

12,4

66,3

73,4

1972

16,6

12,1

66,9

73,7

1973

18,3

12,5

66,7

73,7

1974

19,4

12,7

66,9

73,6

1975

19,1

12,4

67,1

74,0

1976

18,5

12,4

67,1

74,2

1977

17,8

12,4

67,2

74,2

1978

17,5

12,4

67,3

74,2

1979

16,7

12,4

67,4

74,3

1980

14,9

13,1

66,8

73,9

1981

14,0

12,7

67,2

74,3

1982

13,7

12,7

67,3

74,4

1983

13,3

13,0

67,0

74,3

1984

13,3

12,8

67,3

74,4

1985

13,1

12,7

67,5

74,7

1986

12,9

12,8

67,5

74,6

1987

12,7

12,3

67,9

75,1

1988

12,8

12,1

68,1

75,3

1989

12,4

12,3

68,1

75,4

www.sociotrendy.cz


rok

natalita

mortalita



1990

12,6

12,5

67,6

75,4

1991

12,5

12,1

68,2

75,7

1992

11,8

11,7

68,5

76,1

1993

11,7

11,4

69,3

76,4

1994

10,3

11,4

69,5

76,6

1995

9,3

11,4

69,7

76,6

1996

8,8

10,9

70,4

77,3

1997

8,8

10,9

70,5

77,5

1998

8,8

10,6

71,1

78,1

1999

8,7

10,7

71,4

78,1

2000

8,8

10,6

71,6

78,3

2001

8,9

10,5

72,1

78,4

2002

9,1

10,6

72,1

78,5

2003

9,2

10,9

72,0

78,5

2004

9,6

10,5

72,5

79,0

2005

10,0

10,5

72,9

79,1

2006

10,3

10,2

73,4

79,7

2007

11,1

10,1

73,7

79,9

2008

11,5

10,1

74,0

80,1

2009

11,3

10,2

74,2

80,1

2010

11,1

10,2

74,4

80,6

www.sociotrendy.cz


Tabulka 5 Natalita, mortalita a očekávaná délka života v Dolním Rakousku rok

natalita

mortalita



1966

16,9

13,1

66,7

73,6

1967

16,6

13,7

66,1

73,7

1968

16,2

13,8

66,3

73,5

1969

15,8

14,1

66,0

73,4

1970

14,6

14,5

65,6

73,3

1971

13,9

14,0

66,0

73,6

1972

13,2

13,6

66,5

74,0

1973

12,5

13,2

66,9

74,5

1974

12,3

13,5

66,7

74,5

1975

11,8

13,9

67,1

74,2

1976

11,0

13,6

67,8

75,1

1977

10,7

13,2

68,2

74,9

1978

10,5

13,8

67,7

75,3

1979

10,7

13,5

67,9

75,6

1980

11,2

13,4

68,3

75,7

1981

11,7

13,2

68,8

76,3

1982

11,8

13,0

69,0

76,3

1983

11,2

13,6

69,0

76,4

1984

11,1

12,9

69,4

77,0

1985

10,7

12,9

70,1

76,9

1986

10,8

12,5

70,7

77,5

1987

10,7

12,0

71,4

77,8

1988

10,8

11,8

71,7

78,4

1989

11,0

11,7

71,9

78,4

1990

11,3

11,5

71,8

78,7

1991

11,7

11,5

71,9

79,0

rok

natalita

mortalita



1992

11,4

11,5

72,1

79,1

1993

11,5

11,2

72,6

79,3

1994

11,0

11,0

72,7

79,2

1995

10,6

11,0

72,9

79,8

1996

10,6

11,0

73,3

79,8

1997

10,0

10,7

73,5

80,3

1998

9,6

10,6

74,0

80,4

1999

9,2

10,4

74,5

80,4

2000

9,2

10,3

74,5

80,9

2001

8,9

9,9

75,6

81,2

2002

9,2

10,2

75,5

81,3

2003

8,9

10,3

75,4

81,3

2004

9,2

9,8

75,6

81,8

2005

9,0

9,9

76,4

81,7

2006

8,9

9,6

76,7

82,4

2007

8,6

9,6

76,9

82,5

2008

8,8

9,8

77,0

82,5

2009

8,5

9,9

77,2

82,5

2010

8,7

9,8

77,6

83,0

www.sociotrendy.cz


Seznam zkratek ČR - Česká republika

DR - Dolní Rakousko EU - Evropská unie

FN - fakultní nemocnice JMK - Jihomoravský kraj LFMU - Lékařská fakulty Masarykovy univerzity N - počet

ORP - obec s rozšířenou působností POÚ - pověřený obecní úřad SO - správní obvod

www.sociotrendy.cz


Dotazník

www.sociotrendy.cz


Identifikace zařízení: 1. Dolní Vysočina Rakousko 1

Region

2.

JMK

2

3

Název zařízení:

Kód zařízení podle tabulky (čísla 1-13) …………… 3.

Jméno tazatele (osoby, která byla pověřena sběrem dat): …………………………………….

Identifikační data klienta: 1.

Věk v letech: ……………….

2.

mužské

ženské

1

2

Pohlaví 3.

Vzdělání

základní vyučen/a střední vyšší odborné vysokoškolské 4.

1

2

ne

ano

1

2

3

4

5

Kuřák

5. Přiznaný příspěvek na péči ČR

ne

ano, I. stupeň

ano, II. ano, III. ano, IV. stupeň stupeň stupeň

9 1 Přiznaný příspěvek na péči NÖ (Pflegegeldstufe)

ne 9

2

3

4

ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, I. II. III. IV. V. VI. VII. stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň 1

2

3

4

5

6

7

DOTAZNÍK O ZDRAVOTNÍM STAVU /SF-36/ Dotazník je určen osobám 50+. Zaškrtněte nejvýstižnější odpovědi. Pokuste se, zodpovědět každou otázku. Zakroužkujte jednu možnost. 1. Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově: výtečné velmi dobré dobré docela dobré 1 2 3 4

špatné 5

2. Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? 1 Mnohem lepší než před rokem 2 Poněkud lepší než před rokem 3 Přibližně stejné jako před rokem 4 Poněkud horší než před rokem 5 Mnohem horší než před rokem

3. Následující otázky se týkají činností, které někdy děláváte během svého typického dne. Omezují Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Ano, omezuje hodně

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

a) usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů

1

2

3

b) středně namáhavé činnosti jako je např. posunování stolu

1

2

3

c) zvedání nebo nošení běžného nákupu d) vyjít po schodech několik pater e) vyjít po schodech jedno patro f) předklon, shýbání, poklek g) chůze asi jeden kilometr h) chůze po ulici několik set metrů i) chůze po ulici sto metrů j) koupání nebo oblékání bez cizí pomoci

1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4. Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? ANO NE a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? 1 2 b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? 1 2 c) Byl/a jste omezen/a ve vykonávání běžných denních činností? 1 2 1 2 d) Měl/a jste potíže při běžných denních činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? 5. Trpěl/a jste některým z dále uvedených problémů při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti)? ANO NE a) Zkrátil se čas, po který jste se obvykle věnoval/a činnostem? 1 2 b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? 1 2 1 2 c) Byl/a jste při vykonávání běžných činností méně pozorný/á než obvykle?

6. Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech? vůbec ne trochu mírně poměrně dost velmi silně 1 2 3 4 5 7. Jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech? žádné velmi mírné mírné střední silné 1 2 3 4 5

velmi silné 6

8. Do jaké míry Vás omezovaly bolesti (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? vůbec ne trochu mírně poměrně dost velmi silně 1 2 3 4 5 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v posledních 4 týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a. Jak často v posledních 4 týdnech… dost pořád většinou často občas málokdy nikdy 1 2 3 4 5 6 a) jste se cítil/a pln/a elánu? 1 2 3 4 5 6 b) jste byl/a velmi nervózní? 1 2 3 4 5 6 c) jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 1 2 3 4 5 6 d) jste pociťoval/a klid a pohodu? 1 2 3 4 5 6 e) jste byl/a pln/a energie? 1 2 3 4 5 6 f) jste pociťoval/a pesimismus a smutek? 1 2 3 4 5 6 g) jste se cítil/a vyčerpán/a? 1 2 3 4 5 6 h) jste byl/a šťastný/á? 1 2 3 4 5 6 i) jste se cítil/a unaven/a? 10. Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? pořád většinu času občas málokdy nikdy 1 2 3 4 5 11. Zvolte, prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? určitě většinou nejsem většinou určitě ano ano si jist ne ne a) zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji 1 2 3 4 5 než ostatní lidé b) jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný 1 2 3 4 5 c) očekávám, že se mé zdraví zhorší 1 2 3 4 5 d) mé zdraví je perfektní 1 2 3 4 5

Konce dotazníku

Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina

Recommend Documents