Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji PŘÍLOHA Č.1 SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

PŘÍLOHA Č.1

SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ

●

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

Obsah 1

OKRES HRADEC KRÁLOVÉ.................................................................................................................. 3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9

2

OKRES JIČÍN ........................................................................................................................................... 16 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

3

MĚSTO NÁCHOD ................................................................................................................................. 29 JAROMĚŘ ............................................................................................................................................ 36 NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ .................................................................................................................. 38 BROUMOV........................................................................................................................................... 40 HRONOV ............................................................................................................................................. 41 ČESKÁ SKALICE .................................................................................................................................. 43 ČERVENÝ KOSTELEC .......................................................................................................................... 44 POLICE NAD METUJÍ ........................................................................................................................... 45 TEPLICE NAD METUJÍ .......................................................................................................................... 48

OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU................................................................................................... 50 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

5

MĚSTO JIČÍN ....................................................................................................................................... 17 MARIÁNSKÁ ZAHRADA - SVAZEK OBCÍ ............................................................................................... 21 HOŘICE ............................................................................................................................................... 21 NOVÁ PAKA ........................................................................................................................................ 22 KOPIDLNO........................................................................................................................................... 25 SOBOTKA ............................................................................................................................................ 27

OKRES NÁCHOD .................................................................................................................................... 28 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9

4

MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ ................................................................................................................... 4 NOVÝ BYDŽOV ..................................................................................................................................... 8 MIKROREGION CHLUMECKO ............................................................................................................... 10 CHLUMEC NAD CIDLINOU ................................................................................................................... 10 TŘEBECHOVICE POD OREBEM ............................................................................................................. 12 MIKROREGION PAMÁTKOVÁ ZÓNA 1866 (VŠESTARY)........................................................................ 13 MIKROREGION NECHANICKO (MOKROVOUSY) .............................................................................. 13 NECHANICE ........................................................................................................................................ 14 SMIŘICE .............................................................................................................................................. 15

MĚSTO RYCHNOV NAD KNĚŽNOU ...................................................................................................... 51 DOBRUŠKA ......................................................................................................................................... 53 OPOČNO .............................................................................................................................................. 55 KOSTELEC NAD ORLICÍ ....................................................................................................................... 56 TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ .......................................................................................................................... 59 BOROHRÁDEK ..................................................................................................................................... 61 VAMBERK ........................................................................................................................................... 63 SOLNICE ............................................................................................................................................. 64

OKRES TRUTNOV .................................................................................................................................. 65 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

MĚSTO TRUTNOV ............................................................................................................................... 66 DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM ............................................................................................................. 68 VRCHLABÍ........................................................................................................................................... 70 ÚPICE – RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ........................................................................................................ 72 HOSTINNÉ ........................................................................................................................................... 73

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

1 OKRES HRADEC KRÁLOVÉ

1.1 Město Hradec Králové Stav a rozvoj cyklistické dopravy v Hradci Králové byl v minulosti již mnohokrát popisován a je přirozené, že se stále rostoucí oblibou této aktivity tento proces nekončí. V zásadě všechny materiály, které charakterizují cyklistickou dopravu v Hradci Králové a okolí, shodně uvádějí vhodné geografické a klimatické podmínky východočeského regionu, historickou tradici cyklistiky na hradecku, velké množství kulturních a historicky zajímavých cílů, obecný rozvoj rekreační cykloturistiky. To vše, umocněné blízkým sousedstvím dvou velkoměst, vytváří zřetelné předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy v tomto regionu a na tuto skutečnost je třeba reagovat. Jízdní kolo se tak v současné době stalo důležitým dopravním prostředkem, který se z hlediska své funkce a možností významně podílí na každodenní přepravě obyvatel do zaměstnání, škol, atp. Význam a důležitost podpory tohoto druhu dopravy lze popsat v chápání cyklistiky jako zdravého a ekologicky šetrného způsobu dopravy, který se významně podílí na dělbě přepravní práce v Hradci Králové. CYKLOTRASY

• schéma cyklotras napojených na město (vč. plánovaných) •

Z výše uvedených důvodů je tak město Hradec Králové přirozeně napojeno na síť mezinárodních, národních a regionálních cyklotras a v zájmu města je zajistit odpovídající návaznost cyklistických komunikací na jeho území na tento systém cyklotras/cyklostezek České republiky. Po stávajících cyklistických komunikacích jsou tak zčásti vedeny dálkové cyklotrasy procházející městem (Labská stezka, Žitavská stezka) a na vznikající systém jsou dále napojeny i trasy regionální.

4

CYKLOSTEZKY

Způsob vedení a organizace cyklistické dopravy v Hradci Králové přímo navazuje na radiálně okružní dopravní systém města určený II. silničním okruhem, který je téměř po celé délce a obou stranách doplněn cyklistickou stezkou. Vlastní cyklistická síť v Hradci Králové je tvořena převážně společnými stezkami pro chodce a cyklisty se sloučeným nebo rozděleným provozem, dále pak samostatnými cyklistickými stezkami a cyklistickými pruhy na motorových komunikacích. Na základě průzkumu a s využitím GIS města bylo v současné době na území města zjištěno cca 35 km cyklistických komunikací, přičemž je nutné poznamenat, že cyklisty je dále využíváno velké množství zpevněných stezek a cest, s vyloučením motorové dopravy, nevybavených příslušným dopravním značením. Současně je však nutné konstatovat, že při značné oblíbenosti tohoto druhu dopravy jsou cyklisté často nuceni využívat jízdní pruhy komunikací pro motorovou dopravu. Vzhledem ke stále rostoucí intenzitě motorové dopravy a souvisejícími kolizemi s cyklisty je logicky vyvíjen tlak na vymístění cyklistické dopravy do přidruženého dopravního prostoru „motorových komunikací“ (sdružit cyklistickou a pěší dopravu), popř. vést cyklisty samostatně – pozn. při výběru je třeba zohlednit reálné intenzity cyklistů, lokality „nepříjemné“ pro cyklisty, územní možnosti řešení, ekologicky šetrná řešení, finanční náročnost, veřejnost, apod.

• stávající cyklistické komunikace ve městě •

Základním smyslem koncepce podpory cyklistické dopravy v Hradci Králové je doplnění stávajících cyklistických komunikací na území města do uceleného systému z důrazem na vznik páteřních tras, které budou hlavním distributorem nemotorové dopravy na území města. Vedle postupného a možného napojování okrajových částí města je pozornost zaměřována na jeho centrální část, kde byly dle

5

plošného sčítání v roce 2004 zaznamenány největší intenzity cyklistů. Z uvedeného průzkumu vyplynulo, že cyklisty nejvíce využívané úseky tvoří jihozápadní část II. silničního okruhu a dále významné městské radiály napojující se na I. městský okruh - tj. zejména ulice Hradecká, tř. Karla IV., S.K. Neumanna, ul. Pospíšilova, ul. V Lipkách a dále propojení Malšovic a Slezského Předměstí. Na základě průzkumu mobility a místní přepravy cestujících v Hradci Králové z roku 2004 bylo dále zjištěno, že celoročně tvoří podíl cyklistické dopravy v dělbě dopravní práce téměř 12 % a letním období tato hodnota stoupá až na 20 %.

• cyklistický dopravní model s intenzitami zatížení sledovaných úseků (špičková hodina 14:00 - 15:00 hod.) •

Rozvoj cyklistické sítě v Hradci Králové obecně vychází z přijatých koncepčních zásad, do současné doby pořízených podkladových materiálů a dokumentací (Územní plán města Hradec Králové, zásady dopravní politiky města, generel cyklistických tras, atd.) i prioritních požadavků veřejnosti.

6

Obecné zásady podpory nemotorové dopravy:










v konkrétních projektech a záměrech podporovat a naplňovat koncepci, která vychází ze zpracovaného generelu cyklistických tras v Hradci Králové za účelem vytvoření uceleného systému cyklistických komunikací na území města v projektové a investorské přípravě nových dopravních řešení a staveb, popř. rekonstrukcí stávajících komunikací požadovat taková řešení, která povedou ke zvyšování bezpečnosti a aktivní podpoře cyklistické a pěší dopravy řešit odstavné plochy pro kola u významných cílů dopravy (nádraží ČD – resp. terminál hromadné dopravy, sportoviště, úřady, apod.) maximálně informovat veřejnost o možnostech a kladných stránkách cyklistiky a pěší dopravy za účelem podpory tohoto druhu dopravy – poskytnout kvalitní a dostupné mapové podklady napojit místní trasy v Hradci Králové na síť evropských a nadregionálních a regionálních tras za vzájemné koordinace s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a Klubem českých turistů - KČT (zajistit kvalitní značení, informační systém, úschovny, apod.) podporovat a aktivně se zúčastňovat dotačních programů a projektů zaměřených na rozvoj cyklistické dopravy (SF EU, SFDI, apod.) navrhnout funkčně spojitý systém atraktivních pěších tras na území celého města podporovat rozšiřování zón s preferencí pěší dopravy v centru města zpevnit funkčně opodstatněné „vyšlapané“ pěší trasy vedoucí přes stávající plochy zeleně

V současné době sledovaný záměr realizace páteřních tras cyklistických komunikací vzniká na pokladě zmiňovaného průzkumu cyklistické dopravy na území města z roku 2004 a jeho následné analýzy. Na základě těchto údajů doplněných o nehodovost cyklistů byl zpracován návrh vedení předpokládaných páteřních tras ve městě, který pro I. etapu předpokládá úpravy dopravních prostorů a uličních profilů na I. městském okruhu kolem historického jádra s propojením k přednádražnímu prostoru, kde bude zahájena výstavba terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové. Investiční prostředky vynakládané na rozvoj cyklistické dopravy v Hradci Králové jsou obecně součástí celkové sumy financí určených jednak na projektovou přípravu jednotlivých záměrů (týkajících se nejen cyklistické problematiky), jejich vlastní realizaci a v neposlední řadě také na obnovu a rekonstrukce stávajících komunikací. Při jakýchkoli záměrech vstupujících do území je požadována snaha o taková konečná řešení, která budou přátelská pro cyklistickou i pěší dopravu. Z hlediska financování jednotlivých staveb jsou vedle vlastních zdrojů hledány způsoby národní podpory (SFDI) a u velkých projektů (např. části Labské stezky) se předpokládají evropské zdroje. Realizované cyklistické komunikace a úpravy na území města od roku 2003 :











ul. Náhon - samostatná a společná stezka pro cyklisty Orlické nábřeží - společná stezka s osvětlením křižovatka „Stoletá“ - samostatné vedení cyklistické dopravy křižovatkou včetně SSZ ul. Antonína Dvořáka - společná stezka (bezbariérové úpravy) ul. Jungmannova - cyklistické pruhy oddělené od chodců ul. Nerudova - cyklistický pruh oddělený od chodců ul. Horova a Pavla Hanuše - cyklistický pruh oddělený od chodců ul. U Koruny - cyklisticky pruh oddělený od chodců ul. Střelecká - společná stezka ul. V Lipkách - společná stezka

7

1.2 Nový Bydžov STÁVAJÍCÍ SITUACE - CYKLOTRASY

Na celém území o.s. Společné Cidliny (tj. oblasti Mikroregionů Novobydžovska a Chlumecka) jsou zrealizovány cyklotrasy páteřní, které navazují na sít cyklotras Královéhradeckého kraje. Na území Mikroregionu Novobydžovsko jsou dále zrealizovány i cyklotrasy místní – regionální. V Současné době o.s. Společná Cidlina získalo dotaci z ROP NUTS II Severovýchod na realizaci dokončení cyklotras na území Chlumecka a vytvoření 50 odpočinkových míst při cyklotrasách na území celé Společné Cidliny. Odpočinková místa budou vybavena zastřešenými lavičkami, stojany na kola, informačními tabulemi a ostatním drobným mobiliářem. Připomínka: k trase č. 4284 (Popovice – Labské Chrčice) - Tato trasa je na území mikroregionu Novobydžovsko vyznačena pouze do Chotělic, jelikož byl v dalším úseku vznesen návrh na změnu trasy a obec Vysoké Veselí již není součástí regionu. (trasa měla pokračovat na Vysoké Veselí). - CYKLOSTEZKY

V tuto chvíli jsou vybudovány cyklostezky pouze při severním okraji města, které spojují město Nový Bydžov, Sloupno a Skřivany. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V roce 2007 zadalo město Nový Bydžov zpracování studie cyklistických stezek, která byla dokončena v únoru 2008. Obsahem vyhledávací studie vypracované firmou VIAPROJEKT s.r.o. Hradec Králové jsou variantní návrhy možného propojení města Nového Bydžova s obcemi Králíky, Prasek, Humburky, Zachrašťany, Stará Skřeněř a Starý Bydžov cyklostezkami. Projekt řeší zejména nové samostatné obousměrné komunikace pro cyklisty umístěné mimo tělesa vozidlových komunikací, v zastavěné části Nového Bydžova jsou pak cyklistické pruhy umístěny v hlavním nebo přidruženém dopravním prostoru. DOPORUČENÍ Navržené úseky jsou vedeny jak v souběhu s důležitými cyklistickými trasami (č. 144) tak také v místech více zatížených automobilovou a nákladní dopravou. Za velmi přínosné lze považovat také vyznačení cyklistických pruhů v samotném centru obce, kde se předpokládá nejvyšší intenzita jak cyklistů, tak také automobilové a nákladní dopravy. Dopravně velmi zatíženou komunikací je zejména silnice II/324, kde bylo v roce 2005 napočítáno téměř 10 000 automobilů za jediný den. Je tudíž naprosto nezbytné vyřešit dopravní problémy nejprve v intravilánu a teprve následně řešit extravilán. ODKAZY http://www.novybydzov.cz/admin/uploaded_images/articles/5079_file_cyklodoprava_text.pdf

8

▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ID P12-C8 P13-C8 P14-C8

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

DÉLKA [m]

Na konci obce N.Bydžov naproti vjezdu na deponii SÚS Metličany v prostoru křižovatky sil. II/324, II/326 a III/32421. Nový Bydžov z místní komunikace Na Lávce – směr Humburky

Obec Králíky, před parkovištěm u MUSIC CLUBU MAX

C8

2250

Začátek obce Prasek

C8

2450

C8

1300

C8

2599

Silnice III/32421 před začátkem obce Humburky ve směru od NB silnice II/327 na konci obce Zachrašťany ve směru na Chlumec nad Cidlinou

P15-C8

N. Bydžov, . za žel. př. v místní části Chudonice

P16-C8

N. Bydžov

Nová Skřeněř, Stará Skřeněř

C8

6420

P17-C8

poč. křížení III/32419 s místní kom. Merendní v N.Bydžově

obec Starý Bydžov za vodní nádrží

C8

2040

9

FÁZE PŘÍPRAVY

zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie

NÁKL.

9 12,5 15 18,5 27 8,5

1.3 Mikroregion Chlumecko Pro území Chlumecko byl zpracován projekt páteřních a regionálních cyklostras – páteřní trasy jsou osazeny cykloznačkami, regionální cyklotrasy budou osazeny značkami v roce 2009 v rámci projektu Turistická informační síť Novobydžovska a Chlumecka (financováno z ROP). Zpracováno: Regionální a místní cyklotrasy mikroregionu Cidlina, Vlastimil Škvára, 2004

1.4 Chlumec nad Cidlinou STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě se nachází 2 cyklostezky. První je vedena při západním okraji zámecké zahrady od domu čp. 626/IV až po silnici I/11 v délce cca 350 m. Druhá cyklostezka byla vybudována v blízkosti supermarketu LIDL, který tuto stavbu plně zafinancoval. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Plánovány jsou 4 další projekty, z čehož jeden je již v tuto dobu (10/2008) realizován. Jedná se o stavbu cyklostezky a chodníku k domovu důchodců v ulici Palackého. Na tento projekt, který bude stát celkem 5,7 miliónů korun, přispěl také SFDI ve výši 50%. Další dvě cyklostezky jsou plánovány souběžně se silnicí I/11 – první při jižním okraji zámecké zahrady v délce cca 300m a druhá z východního okraje Chlumce n.C. k Novému Městu. Poslední projekt je lokalizovaná v JV části města v úseku Kladruby – Lučice o délce cca 1km. DOPORUČENÍ Současná síť cyklostezek je v intravilánu města zcela nedostačující. Zatím vůbec není zajištěna alternativa k silnici I/11, ani k silnici II/327. Tato situace by měla být částečně vyřešena po dobudování všech navrhovaných cyklostezek. Aby však byla zajištěna maximální bezpečnost cyklistů, je třeba odklonit cyklistickou dopravu i na zbývajících problémových úsecích. Týká se to zejména úseku od zámecké zahrady podél silnice I/11 až k východnímu okraji města a úseku při silnici II/327 od křižovatky se silnicí I/11 směrem k nově budované cyklostezce vedoucí směrem na Olešnici. Po vyřešení těchto dvou základních úseků by bylo možné následně uvažovat také o vybudování cyklostezky vedoucí na Nový Bydžov, která by se mohla realizovat postupně po jednotlivých úsecích (v závislosti na finančních prostředcích).

10

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID 41-C9 41A-C9

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

Chlumec n.C. – Vrchlického ul., kruhová křižovatka s I/11 LIDL

Chlumec n. C. – Vrchlického ul. čp. 626/IV

C9

Součást cyklotrasy

4284

C9

Plánované cyklostezky: ID P10-C9 P11-C9 P63 P64-C9 P65-C9

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

DÉLKA[m]

Chlumec n. C., Kladruby čp. 3

Lučice, čp. 28

C9

1000

Nepolisy

Zadražany

C9

635

u sil. I.třídy Chlumec Chlumec

Podél zámecké zahrady Nové město Olešnice

C9 C9

630

11

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

Součást územního plánu

3,1

1.5 Třebechovice pod Orebem STÁVAJÍCÍ SITUACE Město se nachází v ose tzv. Orlické trasy (schválené v koncepci Královéhradeckého kraje), která by měla po dobudování spojovat Hradec Králové s Potštejnem z převážné části po cyklostezkách zcela izolovaných od automobilového provozu. Konkrétně se jedná o řadu cyklostezek, které jsou budovány podél silnice I/11. Intenzita dopravy na této silnici dosahuje v některých úsecích až 10 000 vozidel/24h (sčítání z roku 2005), což je z hlediska pohybu cyklistů a chodců neúnosné až nebezpečné. Vybudování nových cyklostezek je proto skutečně jediným možným řešením. V souvislosti s tímto projektem byla východně od města vybudována cyklostezka spojující Třebechovice se sousední obcí Petrovice nad Orlicí v délce cca 3km. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Ve městě ani v jeho blízkosti nejsou v dohledné době plánovány žádné další cyklostezky. DOPORUČENÍ Pokud bychom chtěli vést „Orlickou trasu“ přímo přes město Třebechovice, bylo by nutné ji vést po západním přivaděči (z města směrem k silnici I/11), což je při intenzitě dopravy 5000 vozidel/24 hodin (sčítání z roku 2005) zcela nemožné. Stejný problém by nastal i u východního přivaděče, kde je intenzita dopravy cca 2500 vozidel/24 hodin. Aby se zamezilo možnému střetu cyklistů s projíždějícími vozidly, je výstavba navrhovaných cyklostezek zcela nezbytná. V případě, že „Orlická trasa“ nebude vedena přímo na Petrovice nad Orlicí, ale povede přes Skanzen Krňovice, bude třeba uvažovat také o dobudování cyklostezky v úseku Třebechovice,žel.př. - Krňovice, a to souběžně se silnicí II/298 (intenzita dopravy zde činí 2300).

▬▬ stávající cyklostezky ▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

12

1.6 Mikroregion Památková zóna 1866 (Všestary) Projekt „Cyklostezky mikroregionu obcí Památkové zóny 1866“ byl zpracován v roce 2001 a řeší propojení památných míst války 1866. Územím miroregionu prochází cyklotrasa č.4270, která by místní cyklostezky zpřístupnila. Dále je celé území propojeno s městem Hradec Králové naučnými stezkami Války 1866. Spojovací úseky, které jsou dokončeny nejsou označeny.

1.7 Mikroregion NECHANICKO (Mokrovousy) Návrhy na vybudování nových cyklostezek Cyklotrasa č. 4293 vede v úseku Sadová – Mžany po nebezpečné silnici, která je zatížena nadměrným provozem nákladních automobilů směřujících na skládku firmy ASA v Lodíně a nákladních automobilů a zemědělské techniky Zemědělské akciové společnosti Mžany. Pro Mžany a přilehlé obce je Sadová spádovou obcí z hlediska vlakových a autobusových spojů do škol, zaměstnání a na úřady. Na této nepříliš široké silnici III. třídy se pohybuje především v ranních a odpoledních dopravních špičkách současné mnoho cyklistů, chodců a výše uvedených nákladních a osobních automobilů. Nebezpečnost tohoto úseku se ještě znásobuje tím, že se jedná o naprosto přímý úsek s výškovým spádem směrem k Sadové, takže se zde pohybují vozidla značnou rychlostí. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka. Cyklotrasa č. 4292 v úseku Sovětice – Sadová je využívána často cykloturisty, ale především občany Sovětic jako spojení na vlakovou a autobusovou dopravu v Sadové. Stejně jako v případě úseku Sadová – Mžany (cyklotrasy č. 4293) je zde zátěž automobilovou dopravou (těžká zemědělská technika) od Zemědělské akciové společnosti Mžany a od osobních automobilů občanů Sovětic, Hněvčevse a přilehlých obcí pro nájezd a sjezd ze slinice I/35 v Sadové. V ranní a odpolední dopravní špičce se zde vyskytuje nejen mnoho cyklistů, ale také chodců a úsek je pro ně nebezpečný. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka. Cyklostezka Stěžery – Hradec Králové, Zelená ulice, je prodloužení cyklotrasy č. 181. Cyklisté a chodci využívají hlavní silnici Hradec Králové – Nový Bydžov, která je plně vytížena pro veškerý provoz motorových vozidel. Tuto silnici užívají občané Stěžer a okolních obcí. Hrozí vážné ohrožení zdraví chodců a cyklistů. V další etapě je předpokládáno navázat cyklostezky do okolních obcí (napojení směrem na Stěžírky, Dolní Přím, Nechanice). Plánovaná cyklostezka Stěžery – Hradec Králové, Zelená ulice by měla sloužit cyklistům, chodcům při přepravě do škol, zaměstnání ve vzdálenosti do 5 km. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka.

13

1.8 Nechanice STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě se nachází 1 cyklostezka vedoucí souběžně se silnicí II/323 v délce cca 330m. Tímto byly cyklisté odkloněni z nejvíce zatíženého úseku (6000 vozidel/24h). PLÁNOVANÉ PROJEKTY Nová cyklostezka je plánována také podél silnice II/324, a to mezi Nechanicemi a místní částí Lubno (v návaznosti na již vybudovanou cyklostezku v Nechanicích). Jedná se o velice frekventovaný úsek, jelikož leží na hlavní dopravní trase mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem. Projíždí zde nadměrné množství aut, jak osobních, tak i nákladních (dle sčítání z roku 2005 je na tomto úseku intenzita dopravy 3-5 tisíc vozidel/24h). Úsek je navíc intenzivně využíván také ZD pro přepravu jejich dopravních prostředků. Tímto nadměrným provozem je velice nebezpečná zejména pro místní občany, kteří jsou nuceni tuto komunikaci používat při cestách do školy, za nákupy, do zdravotního střediska atd. Tímto úsekem dále projíždí velký počet sportovců věnujících se cyklistice, čímž se provoz na tomto úseku nadále zvyšuje a stává se stále nebezpečnějším. Z důvodu bezpečnosti cyklistů je v tomto úseku vybudování cyklostezky nutné. DOPORUČENÍ Navrhovaná cyklostezka řeší bezpečnost cyklistů zatím pouze východně od města, což není zcela dostačující. Velice podobných hodnot (tedy 3-5 tisíc vozidel/24h) dosahuje intenzita dopravy také na úseku Nechanice - Staré Nechanice – Kobilnice, který je taktéž součástí silnice II/324. Proto i zde je doporučeno vybudovat oddělenou komunikaci pro cyklisty.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

14

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

1.9 Smiřice STÁVAJÍCÍ SITUACE V současnosti městem prochází pouze několik cyklotras. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Městem je navrženo vedení tzv. „Labské stezky“, jež je zařazena do hlavní sítě středoevropských cyklotras. Trasa by měla sledovat tok řeky Labe od jeho pramene po ústí do moře v Hamburku. Územím Královéhradecka bude procházet její počáteční úsek ze Špindlerova Mlýna k Vysoké nad Labem, kde opouští území kraje a přejde do Pardubického kraje. Město Smiřice leží na úseku, který by měl být v rámci KHK vybudován jako jeden z prvních. Jedná se o úsek Hradec Králové – Kuks, který je dlouhý cca 23 km. Předpokládané náklady celého úseku jsou cca 130 mil. Kč. V současnosti (2008) je již zpracována Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), kterou zhotovila firma HIGHWAY DESIGN s.r.o. DOPORUČENÍ Jako velmi problémové se jeví překonání silnice I. třídy HK – Náchod. Jestliže je v plánu cyklostezka po břehu Labe HK – Kuks, bylo by vhodné vybudovat cyklostezku s mimoúrovňovým křížením (podchod pro pěší a cyklisty) se silnicí I. třídy a napojit cyklodopravu do oblasti za silnicí I. třídy (z pohledu od Labe) Tj. zajistit přístup pro obce Rodov, Račice, Hoříněves, Habřina, atd.

▬▬ doporučované cyklostezky

15

2 OKRES JIČÍN

16

2.1 Město Jičín Tato lokalita má pro cyklistickou dopravu skoro ideální podmínky. V zastavěné části města se až na pár výjimek nenachází komunikace s velkým podélným spádem. Rovněž vzdálenosti mezi obytnými čtvrtěmi, centrem a průmyslovými zónami jsou takové, že umožňují pohodlné dojetí na kole. Cykloturistiku je možno z Jičína provozovat do všech směrů převážně po silnicích II. a III. třídy nebo po polních cestách. Střet se silnicemi I. třídy je řešen v některých případech mimoúrovňově. Město Jičín má zpracované koncepční a strategické dokumenty, na jejichž základě připravuje a následně realizuje jednotlivé akce. Zásadními dokumenty jsou zejména studie Jičín-cyklostezky a cyklotrasy, kterou v roce 2004 pro město zpracoval Ing. Janda ze společnosti Projektservis Jičín s.r.o a Dopravní generel města Jičína, zpracovaný společností City Plan s.r.o., Praha v roce 2002. Informace o potřebách uživatelů cyklistických stezek jsou získávány především pomocí různých dotazníků, které jsou vyplňovány přímo jednotlivými návštěvníky cyklotras. Jedním z posledních průzkumů uskutečněných v rámci dokumentu Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj byl průzkum vypracovaný agenturou SOFRES - FACTUM s.r.o.. Důležitým zdrojem informací je i otevřené fórum na městských internetových stránkách, kde mohou občané prezentovat své názory, dotazy a připomínky týkající se i této oblasti. CYKLOTRASY Dle aktuálních údajů z Klubu českých turistů prochází městem zatím pouze jediná cykloturistická trasa. Jedná se o nadregionální cyklotrasu č. 14 směřující z Turnov (Liberecký kraj) do obce Dymokury (Středočeský kraj). V rámci města Jičína a jeho blízkého okolí je cyklotrasa vedena po silnici III/2816 a ulicí M. Koněva do centra města. Dále je trasována po ulici Ruská a na silnici III/28016 směr Březina. Ostatní cyklotrasy jsou vyznačeny částečně pouze pásovými značkami v kombinaci žluté barvy okrajového pásu a střední pás je proveden v barvě odpovídající příslušné trase. Z křižovatky Letná je vyznačena zelená cyklotrasa č. 4079, která vede přes Vrcha směrem na Březinu, do Ostružna a dále na Sobotku. Oranžovou barvou je vyznačena také cyklotrasa 4016, která vede z Holína do Újezdu pod Troskami. Další cyklotrasa č. 4171 – z Lip, okolo Zebína, na Železnici, Tábor a dále na Jilemnici – je doporučena k vyznačení stejně jako trasa č. 181 z Jičína na Popovice, Tuř, Butoves, Chomutice a dále do Hradce Králové. Tato nadregionální cyklotrasa by měla po doznačení spojit Hradec Králové s Jičínem a s využitím cyklotrasy č. 14 s Českým rájem, příp. a. Libercem. Současně tato cyklotrasa umožní souvislé napojení jihovýchodní Moravy (cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav) na Český ráj a Liberecko (jedná se o pokračování „Žitavské“ cyklotrasy). Cyklotrasa bude vedena po silnicích III. třídy rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 50 km a není vyznačena. Pro vyznačení se předpokládá použití silničních značek. Další cyklotrasa je navrhována v úseku Jičín – Nová Paka, jež by měla využít nově navrhovaných cyklostezek mezi Jičínem a Studeňany.

17

CYKLOSTEZKY STÁVAJÍCÍ SITUACE

Město Jičín má bohaté zkušenosti s realizací cyklistických stezek, ať z vlastních zdrojů nebo za přispění jiných subjektů (Královéhradecký kraj). V roce 2004 byla postavena cyklostezka z centra města (autobusového nádraží) k železničnímu přejezdu u závodu společnosti Ronal v celkové délce cca 1300 m. Náklady spojené s výstavbou ve výši 3 635 tis. Kč byly hrazeny z rozpočtu města. V roce 2006 byla realizována cyklostezka Letná – Raisova v intravilánu města Jičín, vedoucí podél řeky Cidliny. Vybudovaná cyklostezka je součástí nadregionální cyklotrasy č. 14. Celková délka vybudované cyklostezky je 795 m. Na realizaci projektu s celkovými náklady 2 213 tis. Kč přispěl Královéhradecký kraj z programu Podpory cyklodopravy částkou 311 211,- Kč. V roce 2007 byla vybudována cyklostezka podél rybníka Kníže v celkové délce 350m. Tato cyklostezka byla vybudována z vlastních zdrojů města Jičín (1 560 tis. Kč). PLÁNOVANÉ PROJEKTY

V letošním roce (2008) je připravován další úsek, a to od železničního přejezdu u závodu společnosti Ronal až k části města Jičín Popovice podél silnice III/32840. Celkové předpokládané náklady na akci jsou dle zpracovaného položkového Odhadu nákladů 3 155 773,- Kč, z čehož město žádá o 60% dotaci z rozpočtu SFDI. Další plánované úseky jsou uvedeny v již zmíněné studii „Jičín-cyklostezky a cyklotrasy“, která je dostupná i v elektronické podobě. DOPORUČENÍ

Přestože je studie cyklostezek a cyklotras zpracovaná velmi podrobně, některé problémy v ní zatím nejsou vyřešeny. Jedná se zejména o napojení obcí Čejkovice a Staré Místo, což by se dalo považovat za prioritu č.1. Dále by bylo vhodné lépe napojit také severně položené obce Brada, Rybníček a Kbelnice. V případě nového trasování rychlostní komunikace R35 by mohlo být řešením např. vybudování cyklopruhů na stávající silnici I. třídy, čímž by se ušetřila značná část peněz. Zcela opomenutá je také trasa směrem na Hořice. Pokud by se tato trasa v budoucnu realizovala, vhodným řešením by bylo vedení přes Řeheč směrem na Lužany, odkud by dále vedla souběžně se stávající silnicí I/35, avšak s jistým odstupem. ODKAZY http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=327384&p1=&p2=&p3=

18

▬▬ stávající cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID 34 35 36 37 38 39

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

Lipová alej, Jičín (Čs. armády) Letná Tobolka Jičín – Kaufland Kollárova Husova

Jičín, Sedličky (Čestný dvůr) Tobolka Raisova Jičín – Ronal Jarošov Denisova

C8, 2,5m, 1700m C9, 3m, 365m C9, 3m, 430m C9, 2,5m, 1300m C9, 3,2m, 350m C9, 3,2m, 150m

19

Součást cyklotrasy 14 14

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

P36

Jičín- Ronal

Popovice, čp. 73

C9, 2,5m

723

realizace do 12/08

3

P37

Jičín Čeřovka

Železnice (za Zebínem)

C8,C9, 3m

2100

studie

8,5

P38

Jičín, ul.Lošťákova,trať ČD

Trať ČD, sídliště Husova II.

C9, 3m

620

studie

3

P39

Jičín, nábřeží Cidliny

III/32840-přejezd ČD

C8,C9, 3m

3700

studie, ÚR-část

15

P40

Jičín, rybník Kníže

Za Čeřovkou, Soudná

C8,C9, 1,5-3m 1950

studie

8

P41

Jičín, Javůrkova louka

Holín cyklotr.č.14

C8,C9, 3m

1200

studie

5

P42

Jičín-rybník Hádek

Soudná

C8,C9, 3m

1000

studie

6

P43

Jičín-rybník Hádek, Allanovy sady

Obora, Dvorce

C8,C9, 3m

3100

studie

12

P44

Dvorce

Studeňany

C8,C9, 3m

1500

studie

6

P45

Dolní Robousy

Popovice

C8,C9, 3m

2100

studie

8,5

P46

Popovice

Vitíněves

C8,C9, 3m

1500

záměr

6

P47

Jičín, u Hvězdárny

Ostružno

C8,C9, 3m

4600

záměr

18,5

20

DÉLKA[m]

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

2.2 Mariánská zahrada - Svazek obcí Záměrem DSO Mariánská zahrada je budovat cyklotrasy společně se Sdružením Český ráj. Toto Sdružení podalo nyní žádost o projekt v rámci ROP a čeká na vyhodnocení. Bude-li projekt úspěšný, začnou společně s plánováním cyklotras již v příštím roce. Cyklotrasy by měly vést většinou po místních komunikacích III.třídy, kde není hustý provoz. Střet se silnicemi o vyšší intenzitě dopravy je předpokládán pouze v místech křížení (např. se silnicí II/32 Jičín - Poděbrady apod.) Cyklotrasy se budou budovat spíše jako turistické s výchozími body lokalizovanými většinou v místech, kde je možné navázat na železniční dopravu.

2.3 Hořice STÁVAJÍCÍ SITUACE Městem prochází pouze několik cyklotras. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Ve druhé polovině tohoto roku (2008) byl zastupitelstvem města schválen návrh vybudovat asfaltovou cestu od domova důchodců přes nový sochařský park k lomu U sv. Josefa a odtud Malátovou stezkou směrem k přírodnímu koupališti na Dachovech. Jelikož je navrhovaná cyklostezka pouze rekreačního charakteru, dopravní hledisko je zde tudíž stále opomíjeno. DOPORUČENÍ Jelikož v tomto materiálu není možné vzhledem k velikosti města podrobně popsat všechny potřeby z pohledu cyklodopravy, zmíníme tedy alespoň ty nejzásadnější. Nové cyklostezky by měly být jako první budované na méně členitých úsecích jako alternativa k silnicím, kde se předpokládá vyšší riziko střetu cyklistů s vozidly. Nejprve by měl být vybudován vnitřní cyklookruh. Na něj by se potom radiálně napojovaly jednotlivé cyklostezky vedené z okrajových částí města. Tyto radiály by vedly v liniích, u nichž se předpokládá nejvyšší intenzita cyklistů, tedy na spádových trasách. Návrh možného vedení jednotlivých cyklostezek lze vidět na přiložené mapě. Kromě intravilánu města je nutné řešit také extravilán. V prvé řadě by měly být řešeny ty obce, u nichž se předpokládá největší ohrožení cyklistů při běžné dojížďce do práce, školy apod. Tyto obce se většinou nacházejí při silnicích I. popř. II. třídy. V tomto případě se jedná o obce při silnici I. třídy č.35 jednak ve směru jižním – Vinice, Milovice a jednak také ve směru západním – Bílsko, Chodovice, Holovousy, Ostroměř, Podhorní Újezd, Vojnice a Konecchlumí. Řešit by se měl zejména tento západní směr, kde je velká koncentrace obcí s vyšším počtem obyvatel. Tato spádová trasa by mohla být navíc využita i jako součást spojnice (cyklotrasy) mezi Hořicemi a Jičínem. Pokud bude realizován projekt cyklostezky k přírodnímu koupališti na Dachovech, bylo by možné využít této komunikace k vedení nové cyklotrasy směrem na Lázně Bělohrad. Ta by probíhala přes Červenou Třemešnou dále po cyklotrase 4134 kolem Nového Dvora až do Lázní Bělohrad.

21

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

2.4 Nová Paka STÁVAJÍCÍ SITUACE Městem prochází pouze 2 cyklotrasy. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Základní problémy města z hlediska cyklodopravy jsou formulovány v Rozvojovém strategickém plánu regionu Novopacka z roku 2005. Kromě swot analýzy jsou zde uvedeny také konkrétní projekty s výhledem až do roku 2020. Mezi projekty, které řeší i otázku cyklodopravy, lze zařadit: Název projektu

Zahájení

Priorita

Vybudování cyklotras a doprovodné infrastruktury a jejich značení a propojení se stávajícím systémem

2006-2008

A

Vytvoření koncepce cyklodopravy v regionu

2006-2007

B

Vybudování cyklostezky Kumburský Újezd – Nová Paka – Vidochov

2008-2021

C

DOPORUČENÍ Návrh vybudovat cyklostezku ve směru Kumburský Újezd – Nová Paka – Vidochov je vzhledem k značné přetíženosti nynější silnice I/16 dopravou, zcela opodstatněný. Je ovšem otázkou, zda-li je opravdu nutné řešit tento problém právě novou oddělenou cyklostezkou, která by při celkové délce 5km mohla stát až 20mil. Kč. Pokud totiž budeme uvažovat, že se do cca 5let vybuduje nový obchvat města, 22

byla by stávající silnici I. třídy značně odlehčena. U takovéto komunikace by potom nebyl problém zmenšit šířku jízdních pruhů na klasickou šířku 3,5 až 3,75 metrů a uvolněný prostor po obou krajích následně využít jako cyklopruhy (na mapě je tento úsek označen identifikátorem A1). V rámci samotného intravilánu města jsou některé komunikace již dnes relativně použitelné pro bezpečné provozování cyklistiky (viz zelené linie na přiložené mapě), což značně usnadňuje návrh samotné koncepce cyklodopravy města. Pokud bychom tedy měli uvést cyklostezky, které by bylo vhodné v následujících letech dobudovat, měly by jednak navazovat na tyto bezpečné úseky a jednak také odvádět cyklisty z nejvíce frekventovaných tras, kterou je kromě silnice I/16 také silnice II/284. Výčet navrhovaných cyklostezek lze vidět na přiložené mapce (viz níže). Co se týče extravilánu, zde je potřeba zaměřit se zejména na 2 hlavní směry, a to na Jičín a na obec Pecku se stejnojmenným hradem. První cyklotrasa na Jičín bude alternativou k silnici I/16. Z jižního okraje Nové Paky by mohla být vedena přes Vlkov až do Kumburského Újezdu buďto po vedlejších komunikacích střídavě s nově navrženými cyklostezkami a nebo v podobě cyklostezky vedené souběžně se silnicí I/16. Z Kumburského Újezdu by cyklotrasa mohla pokračovat opět dvěma směry. Buďto na Úbislavice a odtud k silnici I/16, kterou by překřížila a po nové cyklostezce pokračovala kolem autokempu u rybníka Marešák dále do Lužan. Zde by se napojovala na navrhovanou cyklotrasu vedoucí z Jičína do Hořic. U druhé kratší varianty, která by vedla z Kumburského Újezdu podél silnice I/16 do osady U Kostelíčka a dále směrem na autokemp u rybníka Marešák, by bylo nutné vybudovat dva nové úseky cyklostezek v délce 1,7km a 0,7km. Od autokempu by tato druhá varianta vedla stejně jako varianta první. Kromě těchto dvou variant lze uvažovat také o třetí cenově nejvíce přijatelné trase, která je navíc podporována také místními občany. Tato trasa by až do Úbislavic byla naprosto stejná jako výše zmíněná první varianta. Na křižovatce se silnicí I/16 by však tuto silnici nekřížila, nýbrž by s ní vedla souběžně po nové cyklostezce až ke křižovatce „Na Špici“. Odtud by potom dále pokračovala na Dřevěnice a Studeňany a po plánované cyklostezce na Dvorce odkud by pokračovala opět po navrhovaných cyklostezkách kolem rybníků Hádek a Šibeňák až do Jičína. Tato varianta se jeví jako nejpřijatelnější. Druhá navrhovaná cyklotrasa ve směru Nová Paka – Pecka je doporučována zejména z důvodu svedení cyklistů z relativně frekventované silnice II/284, která je hlavní spojnicí měst Nová Paka – Lázně Bělohrad a Hořice. Současná cyklotrasa 4096 tento problém sice z části již vyřešila, z hlediska sjízdnosti však není úplně nejlepším řešením (na cyklotrase je převýšení o cca 50 vyšší než u navrhované trasy). Cyklotrasa by byla vedena z východního okraje Nové Paky směrem na Štikov a odtud po místní komunikaci až ke Štikovskému rybníku. Odtud by pokračovala údolím Štikovského potoka do Bělé. Z Bělé do obce Pecka by již mohla být vedena po stávající silnici III. třídy. Z důvodu zachování původního rázu krajiny je doporučeno v úseku Štikovský rybník – Bělá vést cyklotrasu po cyklostezce s přírodním povrchem (bylo by možné zde aplikovat např. moderní technologii výstavby cyklostezek za použití speciální směsi GLORIT apod.) V neposlední řadě je nutné zmínit také spojnici mezi městy Novou Pakou a Lázněmi Bělohrad. Jelikož je hlavní dopravní spojení mezi těmito městy vedeno přes Bělou, je tudíž kratší spojnice přes Valdov a Lány pro cyklistickou dopravu po bezpečnostní stránce relativně vyhovující.

23

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy neznačené trasy vhodné pro cyklisty

▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ navrhované cyklotrasy

24

2.5 Kopidlno STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě ani v jeho blízkém okolí nebyla doposud vybudována jediná cyklostezka. Z Kopidlna vychází zatím pouze jedna cyklotrasa, a to směrem na Rožďalovice. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město nemá doposud vytvořenu koncepci, která by řešila problém cyklodopravy ve městě či v přidruženém regionu. DOPORUČENÍ Pokud se jedná o intravilán města, cyklostezky by měly být vedeny souběžně se silnicemi I/32 a II/280 směrem k nejbližším sousedním obcím (Cholenice, Budčeves) buďto po samostatných komunikacích nebo v případě silnice I/32 po vymezených cyklopruzích. Pokud by město vybudovalo nový obchvat (v současné době je již zhotovena projektová dokumentace a také jsou již vykoupeny všechny potřebné pozemky), bylo by možné považovat návrh vyznačení cyklopruhů na stávající silnici I/32 za zcela dostačující. V ostatních případech, tedy u silnice II/280, by se již jednalo o oddělené cyklostezky. Málo členitý reliéf spolu s relativně hustou zástavbou, jež se soustřeďuje především severovýchodně od města Kopidlna podél silnice I/32, přímo evokuje myšlenku vybudování cyklostezek, které by svedly z této silnice cyklistickou dopravu nejen do bezpečnějšího, ale také i klidnějšího prostředí. Trasa navzájem propojených cyklostezek by vycházela z Jičíněvsi odkud by vedla po levé straně silnice I/32 k odbočce na Žitětín. Od tohoto bodu by pokračovala stále v blízkosti řeky Mrliny kolem Zámeckého rybníka až k zámku v Kopidlně (viz trasa A2). Tato trasa by navíc mohla být součástí nové nadregionální cyklotrasy, jež by vedla z Jičína přes Jičíněves do Kopidlna a odtud dále na Městec Králové. Aby mohla být tato trasa realizována, bylo by nutné bezpečně propojit také Kopidlno s Městcem Králové. Za tímto účelem by bylo vhodné vybudovat spojku mezi Běchárky a Chotěšicemi, čímž by bylo umožněno vést trasu z Kopidlna na Cholemice – Běchary – Běchárky – Chotěšice – Malou Stranu – Záhornice a Vinice až do Městce Králové. Na regionální úrovni je důležitou spojnicí také trasa Kopidlno – Libáň. Tyto města jsou od sebe vzdálena pouhých 6km, což dává předpoklad intenzivnímu využívání cyklisty, dojíždějícími zejména do práce, do školy či jen na nákupy. Jelikož je současný vertikální průběh hlavní silnice II/280 zbytečně členitý (časté střídání vzestupných a sestupných úseků), je proto doporučeno vedení trasy v úseku Kopidlno – Zliv po relativně rovnější trase východně od silnice II/280. V tomto úseku by byla nová cyklostezka vedena pouze po současných lesních a polních cestách (předpoklad scelených pozemků).

25

▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy ▬▬ navrhované cyklotrasy

26

2.6 Sobotka STÁVAJÍCÍ SITUACE Co se týče komunikací vhodných pro cyklistickou dopravu, je zatím k dispozici 2km dlouhý úsek nacházející se východně od města Sobotka, který je pozůstatkem po původní silnici I/16. Tento úsek řeší dopravní spojení pro cyklisty dojíždějící do města Sobotky zejména z obcí Plhov, Hubojedy, Samšina, Všeliby, Betlem, Zámostí a Blata. Územím města prochází také několik regionálních cyklotras. Ve směru východním je to cyklotrasa 4079, jež spojuje Sobotku s Jičínem, ve směru západní jsou to cyklotrasy 8150 (na Bakov nad Jizerou) a 8161 na Dolní Bousov. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město plánuje vyznačit několik nových cyklotras, a to zejména jižně od Sobotky. Konkrétní trasy však zatím nejsou definovány. DOPORUČENÍ Aby byla vyřešena dopravní situace na nejvíce rizikových částech silnice I/16, je zcela nezbytné vyřešit spojení novými cyklostezkami především v úsecích Samšina - Dolní Lochov a Horní Bousov - Šlejferna. Z hlediska cyklodopravy by měla být zajištěna bezpečnost také na frekventovaném úseku Sobotka – Kdanice (a dále na Dolní Bousov), kde se předpokládá intenzivní meziměstská cyklodoprava.

▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy ▬▬ neznačené trasy vhodné pro cyklisty

27

3 OKRES NÁCHOD

28

3.1 Město Náchod Náchod leží v sevřeném údolí řeky Metuje na hranici s Polskem v turistickém regionu Kladské pomezí. Je vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a národního parku Stolové hory v PR. Rozvoj této česko-polské příhraniční oblasti je postaven především na podpoře rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v situaci, kdy tradiční textilní průmysl zaniká a odvětví prvovýroby zemědělství a lesnictví stagnují. Nové pracovní příležitosti hledají místní obyvatelé v místě obtížně, za prací ve velké míře dojíždějí. STÁVAJÍCÍ SITUACE Náchodem procházejí z Čech hlavní a v podstatě jediné významné dopravní trasy do Broumovského výběžku (CHKO) a jedna ze tří do Polské republiky. Město je již několik let přetěžováno automobilovou dopravou a stává se v dopravních špičkách neprůjezdným. Východisko z této situace nutně hledá také v podpoře alternativních způsobů dopravy, tedy rovněž dopravy cyklistické. Ve své cyklistické strategii se město Náchod ztotožňuje s koncepcí Královéhradeckého kraje a ve své investiční politice z ní vychází. - CYKLOTRASY

V souladu s cyklistickou strategií města prochází Náchodem nejdelší značená nadregionální cyklotrasa č. 22, která sleduje hranice státu a kraje od Zemské brány přes Orlické hory, Adršpašské skály, Krkonoše a Jizerské hory až do Libereckého kraje. Spojuje Náchodsko s Broumovskem a atraktivní rekreační oblastí sousedního Polska (Národní park Stolové hory - Hejšovina, Bor). S Labskou cyklotrasou je Náchod spojen trasou č. 4034, sledující tok Metuje a ve směru na Trutnov a Krkonoše také trasou č. 4095, která začíná v polském Karlově v centru Národního parku Stolové hory. Značenými cyklotrasami jsou v současné době propojena všechna města turistického regionu Kladské pomezí, tj. Jaroměř, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Náchod, Hronov; Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Úpice; Police nad Metují, Teplice nad Metují, Broumov a Meziměstí. - CYKLOSTEZKY

Ne všechny úseky nadregionálních a regionálních cyklotras jsou však dobře sjízdné a podporují naplňování výše uvedených strategických cílů. V některých případech dokonce kvalitou komunikací, po kterých jsou vyznačeny, odrazují cyklisty k jejich užívání. Vedle značení cyklotras a jejich vybavování doprovodným turistickým zařízením proto v uplynulých pěti letech zaměřilo město pozornost také na investiční výstavbu nových cyklostezek. O pořadí jednotlivých staveb rozhodovalo a rozhoduje podle těchto hledisek: 1) umístění značené cyklotrasy mimo silnice s aut. provozem (odklonění cyklistické dopravy především ze silnic II. a III. třídy), 2) významu cyklotrasy, jejíž součástí bude nová cyklostezka, 3) očekávané četnosti cílové skupiny potenciálních uživatelů (cyklo, pěší, in-line bruslení), 4) současné kvality komunikace po níž je cyklotrasa vedena a bezpečnosti provozu na ní.

29

V období uplynulých 7 let proto město přednostně stavělo cyklostezky zejména tam, kde byl předpoklad jejich užívání nejen pro krátkodobou a vícedenní cykloturistiku, ale také k dojíždění obyvatel do zaměstnání, či za službami a zábavou nebo dětí do škol, či jako nové tratě pro in–line bruslení. Přednostně řešené úseky: CYKLOTRASA Č. 22 Staré Město nad Metují - Náchod – Běloves, státní hranice - Velké Poříčí CYKLOTRASA Č. 4034 Staré Město nad Metují – Peklo CYKLOTRASA 4095 Běloves, státní hranice – Náchod – Kramolna

Ke konci roku 2007 procházejí všechny uvedené cyklotrasy městem a z města do sousedních obcí po vedlejších komunikacích a cyklostezkách s vozovkou v min. šířce 3m. Mezi léty 2003 a 2007 byly z dotací kraje, SFDI, Evropských fondů a finančních prostředků města provedeny tyto stavby:











Náchod,Na Skalce. --> Náchod, Na Skalce Náchod, M. Poříčí --> osada Jizbice --> Jiráskova chata ul Horní Konec --> Malé Poříčí Malé Poříčí --> Velké Poříčí Náchod,nádr ČD --> Běloves, zast. ČD Náchod, Krkonošská ul. --> Náchod, vojenský hřbitov lávky(Ostr.,Peklo) lávka Ostrovy --> lávka Peklo Lávka Ostrovy --> Bražec

V plánovacím období EU 2007 - 2013 připravuje město Náchod spolu se sousedními městy Hronovem, Policí nad Metují, Červeným Kostelcem, Novým Městem nad Metují, polskou Chudobou a obcemi Velkým Poříčím, Žďárkami a Vysokou Srbskou stavby dalších úseků cyklostezek a komunikací se sdíleným provozem pěších a cyklistů či pěších, cyklistů a automobilů, jež by po dokončení propojily polsko – české lázeňské území kvalitními komunikacemi přes bývalé hraniční přechody na turistických stezkách. V rámci těchto grantů by partneři chtěli rovněž uplatnit dopravní značení používané v zahraničí na silnicích s malou frekvencí automobilové dopravy. Užší komunikační prostor sdílený cyklisty a automobily by měl být členěn novým podélným značením poprvé na silnici z Nového Města nad Metují do Pekla a na polské straně z Čermné do Stroužného.

30

OKRUH TGM Interreg IIIA 2004-2005 Obce v regionu Kladské pomezí, polské lázeňské město Kudowa Zdrój a Královéhradecký kraj předložili v roce 2004 společný investiční projekt v rámci programu Evropské unie Interreg IIIA na výstavbu nové cyklotrasy nazvané „Okruh T. G. Masaryka“, jež měla vést v turisticky atraktivních oblastech na obou stranách česko-polské hranice. Cílem bylo úplné zprůjezdnění úseku z Náchoda kolem hraničního přechodu Náchod - Běloves do Malého a Velkého Poříčí a opravenou silnicí do Malé Čermné přes hraniční přechod kolem lázeňského parku Kudowa Zdroj. Z tohoto grantu byly tedy na české straně připraveny a provedeny celkem čtyři stavby:
Cyklostezka Náchod - Malé Poříčí Stavba nové cyklostezky o šíři 3 m a délce 568 m s asfaltovým krytem v úseku Malé Poříčí po katastrální hranice města Náchoda s obcí Velké Poříčí. Navazuje na již vybudovanou cyklostezku od hraničního přechodu s PR v Náchodě, Bělovsi do Malého Poříčí k zasávce ČD. Stavba byla zahájena 16.5.2005 a ukončena 13.10.2005. Celková cena projektu 1 475 000,- Kč
Cyklostezka Kladská ul, v Náchodě Nová cyklostezka je vybudována jako obousměrná po pravé straně silnice II/303 Náchod - Hronov. Cyklostezka začíná za okružní křižovatkou v Náchodě „U Itálie“ a končí před zastávkou ČD Náchod Běloves v celkové délce cca 1 900 m. Stavba byla zahájena 20.7.2005 a ukončena 20.10.2005. Cena stavby dle smlouvy o dílo činí 9 336 tis. Kč.


Cyklostezka Velké Poříčí


Silnice III/3032 a III/3033 Velké Poříčí - Malá Čermná, státní hranice V roce 2006 byla ze stejného programu financována městem Kudowa Zdroj ještě nová silnice od hraničního přechodu v Malé Čermné kolem lázeňského parku do centra Kudowy Zdroj.

Společnou žádost o grant vypracovala pražská projekční kancelář Aveo, s.r.o., stavební projekt připravily hradecké firmy Prodis (cyklostezka Malé Poříčí – Velké Poříčí) a DIK (cyklostezka Kladská ul.). Město Náchod a obec Velké Poříčí vyvinuly nemalé úsilí při projednávání výkupu pozemků pro stavby. Četná jednání vedla k dohodě i v případě výměny prefabrikovaného oplocení kolem pozemků českých drah v ulici Kladské. Stavby se podařilo úspěšně realizovat díky vstřícnosti vlastníků či majetkových správců pozemků, a dobré spolupráci investičního oddělení odboru majetek městského úřadu v Náchodě a obce Velké Poříčí s dodavateli staveb (M-Silnice, Colas, Strabag, Stavby silnic a železnic). Na základě četných připomínek občanů z Bělovse se podařilo v průběhu stavby upravit projektovou dokumentaci na cyklostezku v ul. Kladské tak, že je po dokončení oddělena od silnice ochranným pásem zeleně a strohý betonový plot ČD osázen popínavými rostlinami. Nové asfaltové vozovky umožňují nejen bezpečnou jízdu na kole, ale jsou také hojně vyhledávány sportovci na kolečkových bruslích a kolečkových lyžích. Rekonstruované úseky v Náchodě a Velkém Poříčí jsou rovněž částí republikové cyklotrasy č. 22, která spojuje Orlické hory s Adršpašskými skalami, Krkonošemi a Jizerskými horami. Náchodě je rovněž uvažována jako základní lázeňsko-rekreační osa pro pěší a cyklisty. Celý okruh je vybaven 13 informačními panely s cykloturistickými mapami. V Bělovsi, mezi Malým a Velkým Poříčím a ve Stolových horách také odpočívadly.

31

DOPORUČENÍ

Vedení cyklotras je stabilizováno a nemělo by se podstatně v příštích letech měnit. Případné další zkvalitnění trasy č. 22 spočívá v jejím situování podél řeky Metuje v Bělovsi (v úseku sídliště Pod Montací - Lázeňský most) a v částečném převedení cyklistické dopravy na trase č. 4034 ze Starého Města do Bražce na stávající turistickou cestu na levém břehu Metuje, pokud by byla tato cesta rozšířena a zpevněna (jedná se ovšem o technicky a finančně náročné řešení). V případě, že bude obec Dolní Radechová bezpečně propojena oddělenou cyklostezkou s městem Náchod, lze uvažovat také o přesměrování cyklotrasy č. 4095 na novou, bezpečnější a fyzicky méně náročnou trasu, a to z Náchoda přes Dolní Radechovou, Horní Rybníky kolem Zábrodí do Červeného Kostelce. Co se týče propojení měst Náchoda a České Skalice, v současnosti je nejkratší možnou trasou směr přes Studnici, což je zejména z hlediska cyklodopravy zcela nevhodné řešení. Proto je doporučeno vybudovat v úseku Vysokov – Česká Skalice novou cyklostezku, která by vedla souběžně se silnicí I/33. Pomocí této nové spojnice by se jednak zkrátila vzdálenost mezi oběma městy z původních 10km na 7km a také by se podstatně snížil výškový rozdíl z původních 160m na 100m. V rámci samotného intravilánu města Náchod doporučujeme, aby na úsecích se sdíleným provozem cyklistickým a automobilovým bylo prosazováno podélné značení vymezující jízdní prostor pro cyklisty a to buď pásy pro cyklisty nebo akceptováním dopravního značení používaného v zahraničí (pás pro cyklisty při krajích vozovky oddělený od středového jízdního pruhu přerušovanou čarou).

32

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

01-C8 02-C9 03-B11 04-B11 05-B11 06-B11 07-C9 08-C9 09-C9 10-C9 11-B11

Náchod, Kladská, BUS- CDS Náchod, Kladská-VaK Náchod, zámek Náchod, vojenský hřbitov (1866) Náchod, vojenský hřbitov (1866) Peklo, most přes Olešenku Peklo, most přes Olešenku lávka Ostrovy Náchod, ul. Na Skalce (250m) Náchod, ul. Krásnohorské (celá) Běloves, Bavorův statek

Náchod, Kladská, VaK Náchod Náchod, Kladská, zast.ČD Bělov Náchod, vojenský hřbitov (1866) Kramolna, rozcestí Náchod, Krkonošská ul. Peklo, most přes Olešenku lávka Ostrovy Bražec ČOV Náchod, ul. Na Skalce (250m) Náchod, ul. Krásnohorské (celá) Malé Poříčí, začátek osady

12

Malé Poříčí, začátek osady

M.Poříčí, most pod zast. ČD

13-B11 14-C9 15-C9 16-C9

M.Poříčí, most pod zast. ČD M.Poříčí, ocelokolna Jizbice, hostinec Náchod, hráz rybníka Podborný

M.Poříčí, ocelokolna Velké Poříčí, zač. katastru Dobrošov, Jiráskova chata Dolní Radechová, zač. katastru

33

TYP

C8 (realizace 2005) C9 (realizace 2005) B11 (realizace 2002) B11 (realizace 2005) B11 (realizace 2005) B11 (realizace 2008) C9 (realizace 2006) C9 (realizace 2007) C9 (realizace 2001) B11 (realizace 2006-7) B11 (realizace 2004) sdílený provoz cyklistů a automobilů) B11 (realizace 2005) C9 (realizace 2005) C9 (realizace 2003) C9 (realizace 2008)

Součást cyklotrasy

4095 4095 4095 4095 4095 b 4034, 4037 4034 s obcí Přibyslav) 4034 22 22 22 22 22 22 4037

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54

Běloves,most přes Střelu Náchod, most Pod nemocnicí Náchod, Na Strži, konec garáží Náchod,Integraf Staré Město, most na Drtin. n. Bražec, most Peklo, most přes Olešenku

st. hranice s PR Náchod, Na Strži, konec garáží Náchod, most Na Skalce Náchod,ul.Jugoslávská Bražec, most Bražec, cyklostezka Lipí, náves

C9 sdílená C9 C9 sdílená sdílená B11

P55 P56 P57 P58 P59 P60 P61 P62

Náchod, most Na Skalce Běloves,ul. Promenádní Náchod,Denisovo nábř. Náchod, most Pod pivovarem Kramolna - cesta LMN Náchod, hráz rybníka Podborný Běloves, st.hranice Náchod, Mánesovo nábřež

Náchod, ul,. Na Skalce Běloves,ul. Promenádní Náchod,Denisovo nábř. Náchod, most Pod pivovarem Kramolna - cesta L MN Náchod, Kostelecká ul. Podjezd pod mostem Náchod, Mánesovo nábřež

sdílená C10 sdílená sdílená B11 C9 C9 C10

ID

Vysvětlení zkratek použitých v tabulce: územního rozhodnutí - ÚR; ohlášení - OH

34

FÁZE PŘÍPRAVY

DÉLKA[m]

400 700 300 250 1100 200 2000 Most +100 700 350 most 1000 150 200 1

NÁKL.

ÚR 2009 OH - 2009 OH- 2009 ÚR - 2010 OH - 2009 2009-10 OH - 2009

2 7 1,5 ? 7,5 0,4 3

ÚR

7,5 4 8 7 3 0,5 2 20

-

35

3.2 Jaroměř STÁVAJÍCÍ SITUACE V současnosti je vybudován pouze 2km dlouhý úsek cyklostezky nacházející se západně od města a to při pravém břehu toku Labe. Tato cyklostezka je součástí tzv. Labské stezky, konkrétně 23 km dlouhé části Kuks - Hradec Králové, která by měla být realizována za přibližně 130 mil. Kč. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Prioritně je plánováno dobudování všech úseků nacházejících se na budoucí Labské stezce. Jedná se zejména o úsek probíhající kolem Josefova a dále o cca 1km dlouhý úsek severovýchodně od města Jaroměře. DOPORUČENÍ Jelikož Labská stezka probíhá pouze při okrajích města, nebude tudíž i po jejím dobudování stále vyřešena dopravní situace v rámci intavilánu. Pokud uvážíme, že ve výhledu několika následujících let bude vybudována nová dálnice z Hradce Králové společně se severním obchvatem, potom je možné předpokládat značné snížení silniční (zejména nákladní) dopravy, což by následně dovolovalo zmenšit šířku stávajících jízdních pruhů a doplnit přiléhající volné pásy o cyklopruhy. V případě regionálních cyklotras by nemělo být opomíjeno také spojení mezi městy Jaroměří a Českou Skalicí, které jsou od sebe vzdáleny cca 9km. K propojení těchto měst se nabízejí hned 2 varianty. První by v podobě nové cyklostezky vycházela ze západní části Jaroměře, odkud by sledovala železniční trať do osady Na Brdcích. Odtud by pokračovala pouze ve formě cyklotrasy po silnici III. třídy směrem na Rychnovek až ke křižovatce se silnicí II/285. V úseku mezi touto křižovatkou a obcí Rychnovek by byla vybudována nová cyklostezka, načež z Rychnovka dále směrem k České Skalici by vedla pouze po stávajících silnicích III. třídy. Druhou variantou by mohlo být vedení po současné silnici I/33. Pokud by tato silnice přešla po vybudování obchvatu v úseku Jaroměř – Velký Třebešov na silnici II. třídy, bylo by možné zmenšit šířku obou jízdních pruhů a tím uvolnit prostor pro vybudování „odděleného“ cyklopruhu (viz obr. níže), a to od Jaroměře na straně blíže k obcím Dolany a Čáslavky až ke Svinišťanům, kde by přešla na druhou stranu komunikace a pokračovala dále do Velkého Třebešova.

36

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

37

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

3.3 Nové město nad Metují STÁVAJÍCÍ SITUACE Až na krátký úsek chodníku se sloučeným provozem (komunikace není označena žádnou značkou, navíc také nemá požadované rozměry cyklostezky), který spojuje Nové Město n.M. se sousední obcí Vrchoviny, není na území města doposud vybudována jediná cyklostezka. Mimo vzdálenější cyklotrasy 4058 (v blízkosti v.n. Rozkoš) a 4059 (Spy – Vršovka...) prochází městem pouze cyklotrasa 4034. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V úseku Vrchoviny – Krčín – Spy je společně s navrhovanou přeložkou silnice I/14 plánována také výstavba tří nových cyklostezek, které by vytvořily bezpečnou spojnici mezi výše zmíněnými obcemi. Úsek Krčín - Spy by bylo možno navíc využít také pro vedení nové cyklotrasy směrem na Dobrušku. DOPORUČENÍ Přestože se v okruhu 7-8km nacházejí okolo Nového Města n.M. hned 3 větší sídla Náchod, Dobruška, Česká Skalice, propojení bezpečnou trasou je zatím zajištěno pouze s Náchodem. V případě cyklotrasy na Dobrušku by měl být problém vyřešen navrhovanou cyklostezkou podél přeložky I/14. U cyklotrasy směrem na Českou Skalici by bylo asi nejlepším řešením vybudování oddělené cyklostezky v úseku od vlakového nádraží až ke křižovatce mezi obcemi Krčín a Lhota. Jelikož se zejména u této trasy předpokládá intenzivní využívání cyklisty (do rekreační oblasti v.n.Rozkoš), je návrh na vybudování cyklostezky zcela opodstatněný. Co se potom týče intravilánu města, bezpečnost cyklistů by měla být zajištěna zejména na úsecích, kde se nenabízí jiná alternativa spojení s centrem a kde je současně zvýšená intenzita dopravy. Pokud to prostorové podmínky dovolí, prioritně by měla být cyklostezka vedena podél nynější silnice I/14 ,a to od severního okraje, kde by se napojovala na již vybudovaný chodník, přes centrum až ke křižovatce ve směru na Zákraví. Tato páteřní trasa by potom mohla být propojena s vlakovým nádražím ve dvou postupně se sbíhajících liniích. Pokud by chtěl cyklista provozovat rekreační cyklistiku přímo v intravilánu města nebo poblíž něj po výškově méně náročných trasách s kvalitním povrchem, mohl by využít zatím pouze cyklotrasu 4034 ve směru na Peklo, což není zrovna mnoho. Ideálním řešením by proto bylo zpřístupnit i další části údolí řeky Metuje, zejména pak malebné části pod zámkem. Nově vybudovaná cyklostezka by se pak napojovala na jedné straně na silnici ve směru na Peklo a na straně druhé (západní) na polní cestu, která by po zpevnění dovedla cyklostezku až do Černčic. Tato spojnice by mohla být následně využita pro vedení nadregionální cyklotrasy Náchod – Nové Město nad Metují – České Meziříčí – Třebechovice pod Orebem.

38

▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

Ekologická výstavba a zpevnění cest za pomoci Gloritu Západně od města v blízkosti osady Rezek, byl opraven a zpevněn cca 500m dlouhý úsek lesní cesty za pomoci nové ekologicky velmi šetrné technologie, která funguje na principu recyklace původního materiálu, do něhož se přidává cement a stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi pevná a odolná vrstva (20 cm tloušťky), která skvěle odolává mrazu i značnému zatížení. Použití GLORITu zaručuje vyšší pevnost cest, vysokou mrazuvzdornost, delší životnost, šetrný přístup k životnímu prostředí, rychlou dobu výstavby, a v neposlední řadě také nižší cenu v porovnání s klasickými technologiemi (úspora o 25-50%). Hlavními výhodami jsou:





Odpadá odvoz a dovoz materiálu. Šetří se zásoby písku a štěrku. Nedochází ke změně prostředí. Zrychluje se doba realizace projektů.

Tento technologie je tudíž vhodná i pro výstavbu cyklostezek a to zejména v těch oblastech, kde se předpokládají pouze minimální zásahy do původního rázu krajiny. 39

3.4 Broumov STÁVAJÍCÍ SITUACE Územím města prochází pouze cyklotrasa 4020. Cyklostezka se zde nenachází. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V západní části od města je plánována nová cyklostezka v délce 2km, která by měla být realizována v rámci výstavby stoupacích pruhů silnice II/303 přes Pasa. Investorem je KHK. Projekt se momentálně nachází ve fázi EIA. DOPORUČENÍ Jelikož je v převážné části Broumovského regionu intenzita dopravy relativně nízká, není proto zatím nutné budovat zde nové cyklostezky. Jedinou výjimkou je pouze silnici II/303 z Broumova na Polici nad Metují, kde dosahuje intenzita dopravy na některých úsecích přes 3500 vozidel/1den. Podobná situace je také v samotném intravilánu města, kde se zejména na silnici II/302 koncentruje doprava ze všech silnic II. třídy (v roce 2005 zde bylo napočítáno 5412 vozidel / 24hodin). Vybudování nové cyklostezky je proto v obou případech doporučeno. Plánované cyklostezky: ID

P-63

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

BROUMOV od odbočky místní komunikace na Hony

po křižovatku na Jetřichov

C8

DÉLKA [m]

2000

FÁZE PŘÍPRAVY

Mělo by být realizováno v rámci výstavby stoupacích pruhů silnice II/303 přes Pasa, investor KHK, momentálně ve fázi EIA

▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

40

3.5 Hronov STÁVAJÍCÍ SITUACE V současné době (2008) je hlavní snahou města vymístění cyklistů z hlavní silnice II/303 v úseku mezi Hronovem a Policí nad Metují. Za tímto účelem byla vyznačena nová cyklotrasa č. 4020, která je však zatím pouze provizorním řešením. Přestože je cyklotrasa nově vedena i po místních a účelových komunikacích (úsek Náchod-centrum -> Kozínek), z převážné části však stále kopíruje silnici II/303 (úsek Kozínek -> na Polici nad Metují). Z toho důvodu město plánuje vybudování několika nových cyklostezek, které by bezpečnost cyklistů podstatně zvýšily. PLÁNOVANÉ PROJEKTY První cyklostezka je plánována v úseku Žabokrky-Střezina, Pod Černým lesem směrem na Kozinek, která by byla velmi prospěšná nejen z hlediska odklonu cyklistů z hlavního silničního tahu, ale také jako možnost využití pro aktivní odpočinek (na tuto část byla již napsána žádost do EU fondů). Úsek je navíc s téměř ideálními spádovými poměry, což umožňuje provozovat kromě cyklistiky také in-line bruslení. Nově vybudovaná cyklostezka by mohla napomoci také ke zlepšení situace na již vybudované cyklostezce vedoucí z Velkého Poříčí do Náchoda, která je cyklisty dosti využívaná a při opravdu pěkném počasí až nebezpečná z hlediska frekvence a četnosti cyklistů. Další cyklostezka je plánována v úseku Kozinek – Mýto (Bezděkov) a dál ve směru Velké Petrovice až na Polici nad Metují (tuto část připravuje Svazek obcí Policko s Velkými Petrovicemi a Bezděkovem do společné žádosti). Tato cyklostezka by zcela odklonila cyklodopravu ze silince II/3O3. DOPORUČENÍ Hlavním cílem jak navrhovaných tak i již realizovaných projektů je odklonit cyklistickou dopravu z nejvíce frekventovaných silničních tahů na Polici nad metují a na Náchod. Tento záměr je již takřka naplněn. Z hlediska rozvoje cyklodopravy byly tímto však vyřešeny zatím jen některé problémy. Pokud bychom měli hovořit o dojížďce do zaměstnání či do školy v okruhu 7km, existuje zde kromě základních spojnic Hronov – Police n.M. a Hronov – Náchod také ještě jedna neméně důležitá trasa, a to Hronov – Červený Kostelec. Pro tuto spojnici, po které každý den projede více jak 3500 vozidel (sčítání dopravy 2005), by byla nová cyklostezka jistě přínosným projektem. Nesmíme také opomíjet fakt, že určitá část obyvatel Hronova je koncentrována přímo podél hlavního tahu II/303, pro které může být stávající cyklotrasa č. 22 hůře dostupná. Jelikož se i zde plánuje vybudování nového obchvatu města, lze do budoucna vyřešit konflikt cyklistické dopravy s dopravou automobilovou opět vyznačením cyklistických pruhů stejně, jako je navrhováno ve městech Nová Paka, Kopidlno či Jaroměř.

41

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID 11-B11 12-sdil 13-B11 14-C9 17-C9

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

ID cyklo

Běloves, Bavorův statek Malé Poříčí, začátek osady M.Poříčí, most pod zast. ČD M.Poříčí, ocelokolna Bezděkov n. Met. - Mýto

Malé Poříčí, začátek osady M.Poříčí, most pod zast. ČD M.Poříčí, ocelokolna Velké Poříčí, zač. katastru Police nad Metují

B11 (realizace 2004) sdílený provoz cyklistů a automobilů) B11 (realizace 2005) C9 (realizace 2005) C9 šířka 1,4 m, délka 5,5 km (jednosměrná)

22 22 22 22 22

Plánované cyklostezky: ID P01-pruh P02-B11 P03-cyklo P04-C9 P04A-C8 P05-pruh

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

Nám.Čs.armády

Ulice Knáhlova

Líska, Hronov Velký Dřevíč

Velké Petrovice Žabokrky

Líska,Žabokrky Střezina, Žabokrky Kozinek,Velké Petrovice Velké Petrovice Petrovičky

Malá Čermná

Hraniční přechod

Sřezina, Žabokrky

TYP

DÉLKA[m] FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

Cyklotrasa, cyklistický pruh B 11 Cyklotrasa

220

ÚR,SP – připravovaná žádost o grant

6,5

721 1260

Žádost o grant - OH OH - připravovaná žádost o grant

1,5 5,85

C9

620

OH - připravovaná žádost o grant

4,4

C8 šířka 3 m

3 200

Zpracování projektové dokumentace, územní rozhodnutí 10/2008

12

Cyklotrasa, cyklistický pruh

110

OH - připravovaná žádost o grant

2,38

42

3.6 Česká Skalice STÁVAJÍCÍ SITUACE Na území města nebyla doposud vybudována žádná cyklostezka. Co se týče cyklotras, přes intravilán prochází pouze jedna cyklotrasa č. 4018 (okruh přes Babiččino údolí), která se nachází v severní části města. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V oblasti cyklodopravy město zatím nemá zpracované žádné projekty. DOPORUČENÍ Po dobudování obchvatu města by bylo možné doplnit původní silnici I/33 o značení cyklopruhy. Co se týče návaznosti na okolní města, je nutné propojit Českou Skalici zejména s Náchodem (5km), s Novým Městem nad Metují (7km) a také s Jaroměří (7km). Aby dojížďka na kole do těchto měst mohla být bezpečná, je potřeba vybudovat nové cykostezky v úsecích Česká Skalice – Vysokov a Česká Skalice – Spyta. Další trasa směrem na Červený Kostelec je již z velké části zajištěna sérií zpevněných komunikací vedených podél Úpy. ▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy ▬▬ navrhované cyklotrasy

43

3.7 Červený Kostelec STÁVAJÍCÍ SITUACE Město Červený Kostelec nemá doposud jedinou cyklostezku. Cyklotrasy jsou zde dvě. První č. 4018 je okružní trasou přes Babiččino údolí a Českou Skalici. Druhá cyklotrasa č. 4095 spojuje Rtyni v Podkrkonoší s Červeným Kostelcem a Náchodem. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město zatím nemá zpracovanou žádnou studii, která by řešila koncepci cyklodopravy regionu. DOPORUČENÍ Současná cyklotrasa č. 4095 propojuje město Červený Kostelec s nejbližšími sousedními městy Rtyní v Podkrkonoší a Náchodem již po relativně málo frekventovaných cestách. V tomto ohledu je tedy bezpečnost cyklistů již zajištěna. Zcela nedořešena je však bezpečnost v samotném intravilánu obce, kde hrozí střet vozidel s cyklisty zejména na silnici I/14. Výstavba cyklostezky by v tomto ohledu byla jistě správným řešením. ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

44

3.8 Police nad Metují STÁVAJÍCÍ SITUACE - CYKLOTRASY

Územím Policka je vedena poměrně hustá síť cyklotras - převážně charakteru cykloturistické trasy. Na jejich tvorbě se podílela v počátcích Správa CHKO Broumovsko. Některé z nich jsou vedeny i náročným terénem Broumovských stěn. O této skutečnosti by bylo vhodné cyklisty varovat vhodným označením (např. trasa 4004) - CYKLOSTEZKY

Z Police nad Metují vychází jednosměrný chodník (bez značení) až do KÚ Petrovičky, který je součástí nadregionální cyklotrasy č. 22. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Na plánované cyklotrase č.22 je navržena v úseku Police nad Metují – Bukovice nová cyklostezka o délce 650 metrů. Jedná se však zatím pouze o záměr města. Co se týče dalšího úseku Žabokrky – Petrovičky, zde je již zhotovena projektová dokumentace. Pokud se podaří zajistit spolufinancování, bude projekt zařazen do společné žádosti města Náchoda a Kudowy Zdroj o dotaci z Operačního programu přeshraniční spolupráce (říjen 2008). A. Některé úseky vyžadují opravy: 1/ Č. 4002 Přes hory: úsek Machovská Lhota – Božanov.

Oprava komunikace v místní části Řeřišný. 2/ Č. 4000 Okruh stěny: úsek Hlavňov – Pasa.

Oprava v části Hlavňov, rozcestí - Pasa: nevyhovující kamenitá polní cesta s kolejemi vyjetými od traktorů (v délce cca 1 km, stoupání). Na tuto polní cestu navazuje lesní asfaltová silnice, která je nebezpečná častými velkými výmoly v silnici. 3/ Č. 4003

Stávající část cyklotrasy č. 4003 z obce Žďár nad Metují v úseku za obcí a směrem k chatové osadě Ostaš (mimo zastavěnou část obce) pozemek p.č. 1147 potřebuje opravu povrchu a odvodnění. B. Nové úseky, díky kterým by došlo k propojení stávajících již značených cyklotras, či k odklonu vedení trasy mimo komunikace: 1. Hlavňov – Pěkov – Hony – Bohdašín

Vedení trasy mimo hlavní komunikaci a přibližení k trasám č. 22 a č. 4036. Lze využít stávající polní cesty z Hlavňova do Pěkova a dále a asfaltovou cestu v úseku Pěkov – Hony. Z Honů pokračování polní/lesní cestou do Bohdašína. 2. Police n. Metují - Radešov – Bezděkov nad Metují

Vedení trasy mimo hlavní komunikaci. Součást plánované trasy č. 4152 Police nad Metují – Brné (uvedena v Plánu rozvoje cyklotras Euroregionu Glacensis) 3. Maršov (část obce Velké Petrovice) – Česká Metuje

45

Podél vody (polní a lesní cesta) údolím řeky Metuje z V. Petrovic přes Maršov do Č. Metuje. Další návaznost z České Metuje po silnici do Vlásenky a na Jiráskovy Skály (Bischofstein). 4. Velké Petrovice – nad Maršovem (Vysoký kámen) – Solovický dvůr - Jiráskovy skály (Bischofstein)

Využití nové komunikace, která bude vybudována v roce 2009 v rámci pozemkových úprav. 5. Spojení města Police nad Metují se stolovou horou Ostaš (chatová osada s občerstvením výchozí bod na vrchol Ostaše se skalními pískovcovými útvary).

Úsek z Police nad Metují - v délce cca 650 m - je v současné době veden po pozemcích par.č. 966/25, 962/5, 966/27, 962/2, 963/8 jako štěrková polní cesta a dále po pozemcích v kat.území Žďár nad Metují p.č. 145/1 jako travnatá polní cesta s vyjetými kolejemi. Celý tento úsek je v současné době sjízdný pouze za déle trvajícího suchého počasí. V této části se proto navrhuje provést celkové zpevnění, resp. vybudování cyklostezky, se sloučeným provozem. Cyklostezka v tomto úseku propojí také obce Žďár nad Metují a Bukovice s městem Police nad Metují pro každodenní dopravu občanů do zaměstnání, škol apod. Cyklotrasa by dále byla vedena po místní komunikaci p.č. 333 v k.ú. Bukovice a par.č. 983 v kat.území Žďár nad Metují. V obci Žďár by trasa pokračovala po místní komunikaci na poz. 969/1, krátce (200 m) po st. silnici 301 (lze využít zkratku mimo silnici) a napojila by se na stávající cyklotrasu č. 4003 na Ostaš. Po této cyklotrase je zajištěn pohyb cyklistů na Ostaš, nebo opačným směrem na Českou Metuji – Skály. Stávající část cyklotrasy č. 4003 z obce Žďár nad Metují v úseku za obcí a směrem k chatové osadě Ostaš (mimo zastavěnou část obce) pozemek p.č. 1147 potřebuje opravu povrchu a odvodnění. 6. Klučanka – Dědov

Polní cesta vedoucí od silnice (silnice Pěkov – Lachov – Teplice n. M) údolím Klučanky do Dědova. Návaznost na trasu č. 22 a č. 4036 Skály 7. Bukovice a Pěkov

Problematický úsek, u kterého se nepodařilo najít optimální řešení je průjezd obcí Bukovice a Pěkov (návaznost na Broumov). Díky připravovaným tzv. stoupacím pruhům přes úsek Pasa vč. cyklostezky, bude další jízda cyklistů již bezpečná. 8. Žďár n. Metují – Bukovice – Hlavňov – Suchý Důl

Možnost napojení na cyklotrasy č. 4000 v Hlavňově a č. 4003, 4000 a 4150 v Suchém Dole. Ze Žďáru n. Metují do Bukovice po místní asfaltové komunikaci okolo bývalého koupaliště do Bukovice (křižovatka s hlavní silnicí Náchod – Broumov) a dále do Hlavňova a S. Dolu.

46

Vybavenost doplňkovou infrastrukturou: možnosti půjčení kol a in-line bruslí, odstavné stojany, odpočívky, ostatní mobiliář Půjčování kol v regionu zatím umožňují pouze některé penziony, a to jen pro své hosty. Do budoucna se proto plánuje jednání s firmou z Police nad Metují, která projevila zájem o poskytování této služby. Cyklotrasy vybudované v minulosti ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko jsou částečně vybaveny informačními tabulemi včetně stojanů, lavic a stolů. Jsou ale místa, kde by bylo vhodné a účelné tento mobiliář doplnit.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID

17

ZAČÁTEK ÚSEKU

Bezděkov n. Met. - Mýto

KONEC ÚSEKU

Police nad Metují

TYP

ID cyklo

C9 šířka 1,4 m, délka 5,5 km (jednosměrná)

22

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

Křižovatka místní komunikace p.č. P06 333 a cesty 21/2 v k.ú. Bukovice

KONEC ÚSEKU

Místní komunikace p.č. 1140/3 u domu na st.p.č. 73, K.ú. Velká Ledhuje

47

TYP

DÉLKA [m]

C9, 650 š. 2 m

FÁZE PŘÍPRAVY

Pouze záměr

NÁKL.

2

3.9 Teplice nad Metují STÁVAJÍCÍ SITUACE Největším problémem je situace na silnici III. třídy mezi Teplicemi nad Metují a Adršpachem. Na poměrně úzké silnici se realizuje jediné možné automobilové spojení mezi oběma obcemi. V úseku Bučnice (Autokempink Teplice) – Adršpach byly po této silnici ještě nedávno vedeny pěší i cyklistická doprava, což bylo hlavně v turistické sezóně velmi nebezpečné. Prvním krokem k vyřešení tohoto problému bylo vybudování cyklostezky v úseku Skalní Mlýn – Dolní Adršpach. Práce na výstavbě stezky, která je první dokončenou etapou na plánované cyklospojnici mezi Teplicemi nad Metují a Adršpachem, byly zahájeny 15. května. Úsek od adršpašského nádraží nádraží k penzionu Skalní Mlýn v Bučnici měří 1925 metrů. Na jednom místě cyklotrasa křižuje železnici a řeku Metuji překlenuje na třech nových mostech. Celá trasa je postavena na zelené louce a vede místy, kde dříve žádná polní cesta ani pěšina nevedla. Obec si původně přála asfaltový povrch cyklostezky, aby ho mohli společně s cyklisty využívat také in– line bruslaři. Proti tomu se však postavila Správa CHKO Broumovsko, která nechtěla dopustit, aby v místech, která částečně procházejí rezervací, vznikla takováto „nepropustná“ cesta. Cyklotrasa totiž prochází cenným územím nivní louky, kde se vyskytují i některé vzácnější mokřadní kytky. Výsledkem je proto takzvaný minerální beton, což je mechanicky zpevněné kamenivo s využitím místních materiálů. To znamená, že podloží ve spodní vrstvě v hloubce až 80 centimetrů skrývá větší lomový kámen, nad ním je kámen drobnější a poslední vrchní vrstvou je řádně zhutněný a jetřichovský písek. S financováním akce obci pomohl Státní fond dopravní infrastruktury, od něhož obec dostala dotaci ve výši 60% celkových nákladů a zbylých 40% šlo z obecní pokladny. V konkrétních číslech se náklady vešly do pěti milionů korun.

48

PLÁNOVANÉ PROJEKTY Aby byla cyklodoprava kompletně svedena z problematické silnice Teplice n.M. - Adršpach, je zapotřebí dobudovat ještě úsek Skalní Mlýn – Teplice n.M. Kamenec, který odkloní cyklodopravu z hlavní silnice. Trasa Teplice – Adršpach je kromě turistů hojně využívána občany Teplic n.M. k dopravě do zaměstnání v Continental Corporation Horní Adršpach. Akce je připravena ve stupni stavební povolení.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID

42

ZAČÁTEK ÚSEKU

Teplice n.M. Bučnice

KONEC ÚSEKU

Dolní Adršpach, vlaková zastávka

TYP

Součást cyklotrasy

C9 (realizace 2008)

Bude součástí 22

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

P07 Teplice n.M. Kamenec

KONEC ÚSEKU

Teplice n.M. Bučnice

49

TYP

cyklotrasa

DÉLKA [m]

5km

FÁZE PŘÍPRAVY

SP

NÁKL.

6

4 OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

50

4.1 Město Rychnov nad Kněžnou CYKLOTRASY

Co se týče cyklotras, městem doposud prochází pouze jediná trasa a to č. 4242, která začíná v blízkosti centra města a pokračuje dále na Habrovou, Lukavice až do Slavěnky. V současnosti je však připravovaná další cyklotrasa, jež bude vést z Častolovic (zde se bude napojovat na již realizovanou Orlickou cyklotrasu) podél toku Kněžny do Rychnova nad Kněžnou, odkud by měla dále pokračovat do Deštného v Orlických horách. Další návrhy vedení nových cyklotras jsou formulovány v rámci projektu „Optimalizace části cyklotras okresu Rychnov nad Kněžnou“, jehož zpracovatelem je společnost SPIRAL, spol. s r.o. CYKLOSTEZKY

Pokud bychom měli hovořit o komunikacích určených speciálně pro cyklistickou či kombinovanou dopravu, je potřeba zmínit, že ve městě stále chybí kvalitní síť cyklostezek, která by umožnila bezpečnou a rychlou dopravu cyklistů. Jedinou výjimkou je cyklostezka vycházející z okrajové části města směrem k přírodnímu parku Les Včelný. Koncem tohoto roku (2008) byla dokončena také výstavba cyklostezky mezi Rychnovem nad Kněžnou a Ještěticemi. Se stavbou se začalo v červenci 2008 a probíhala až do prosince stejného roku. Cyklistická stezka o celkových finančních nákladech 19.063.472,- Kč vč. DPH je dělaná speciálně pro vstup do průmyslové zóny Solnice-Kvasiny, nicméně bude sloužit i všem dalším občanům. Tato trasa by měla zajistit převedení cyklistické dopravy a pěšího provozu z velmi frekventované silnice I/14 mimo tuto silnici. Stezka začíná na okraji zastavěné části města Rychnov nad Kněžnou u parkoviště ČEZ a.s., prochází nezastavěným územím a končí na okraji zastavěné části Lipovky. V zastavěné části Lipovky je cyklistická stezka přerušena v úseku dlouhém 61 metrů (v tomto úseku bude využíváno pro průjezd prostoru autobusové zastávky). Dále pokračuje nezastavěným územím a končí na okraji zastavěné části Solnice u autobusové zastávky před hřbitovem. Úsek Solnice - Ještětice začíná na okraji zastavěné části Solnice na výjezdu z benzinové čerpací stanice a pokračuje až na okraj zastavěné části Ještětice. Investorem projektu je Město Solnice Na výše zmíněno cyklostezku by se v dohledné době mohla napojit také další cyklostezka nadmístního významu vedená rovněž podél silnice I/14, která bude spojovat obec Bílý Újezd a Ještětice. Návrh vedení cyklostezky je obsažen v Územním plánu obce BÍLÝ ÚJEZD.

51

DOPORUČENÍ V případě spojnice mezi městy Rychnovem nad Kněžnou a Vamberkem lze již dnes využít relativně bezpečnou trasu, která je alternativou k silnici I/14, a to přes Dlouhou Ves, Roveň a Peklo. Výstavba nové cyklostezky proto není nutná. Poněkud jinak je tomu u spojnice z Rychnova nad Kněžnou do Kostelce nad Orlicí a Častolovic, kde je nutné vést cyklisty i po frekventovanějších silnicích II. třídy. Vhodným řešením by mohlo být např. vybudování cyklostezky podél železniční trati, kde je i minimální výškové převýšení. Jako značně komplikovaný se jeví také úsek Třebešov – Rychnov n.K. kde dosahuje intenzita dopravy téměř 3000 vozidel/ 1den (2005). Proto také zde je doporučeno vybudovat novou oddělenou komunikaci. Spíše rekreačního charakteru by mohla být cyklostezka, která by spojovala Rychnov n.K. s obcemi Lukavice, Panská Habrová, Ochoz, Jaroslav a Javornice. První dvě části by vedly od obcí Javornice a Jaroslav směrem k Ivanskému Jezeru, kde by se napojily na již vybudovaný úsek vedoucí až do Bělidla, odtud by trasa pokračovala opět po nové cyklostezce až do centra města. ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

52

stávající cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

4.2 Dobruška STÁVAJÍCÍ SITUACE Koncepce rozvoje není zpracována, ovšem územní plán města Dobrušky již některé prvky cyklistické infrastruktury řeší. Na území města nebyla zatím vybudována ani jedna cyklostezka. Podobně je tomu také u cyklotras. Nejbližší cyklotrasa č. 4329 se nachází až v Cháborech vzdálených od města Dobrušky cca 3km. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Hlavním objektem zájmu je zejména zbudování cyklostezky mezi Dobruškou a Opočnem. Záměr je také obsažen ve strategii Mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky a bude v připravovaném Integrovaném plánu rozvoje města Dobrušky. Cyklostezka mezi těmito městy je již dlouho uvažovaným záměrem. Silnice II. třídy č. 298 je jednou z nefrekventovanějších vozovek v okolí a je hojně využívána cyklisty při rekreační cyklistice i dopravě do zaměstnání. Vozovka je však velmi úzká, alej staletých lip ji však nedovoluje rozšířit. Je také využívána nákladní dopravou – kamiony atd. Řešení této situace cyklostezkou se jeví jako jediné možné. DOPORUČENÍ Co se týče projektu cyklostezky Dobruška – Opočno, trasování cyklostezky ještě není zcela rozhodnuto. Prvním návrhem bylo vedení cyklostezky z Opočna po levé straně silnice II/298 až na okraj Dobrušky. Tento návrh byl však brzy změněn na trasování po opačné (tedy pravé) straně silnice, a to z důvodu nižšího počtu pozemků, které je nutno odkoupit. Tento návrh je zatím stále platný a to i přesto, že existuje ještě 3. mnohem efektivnější řešení. Pokud by totiž byla stezka vedena cca 100 metrů severně od nynější silnice II/298, bylo by vyřešeno hned několik problémů. Jednak by na její realizaci stačilo odkoupit pouhých 22 pozemků namísto původních 25, jednak by také vedla po výškově mnohem rovnějším terénu a mimo to by u Opočna vyúsťovala také přímo v zástavbě rodinných domů, odkud je největší předpoklad vyjíždění cyklistů. Kromě páteřních tras v intravilánu a mimo již navrhované spojení měst Dobrušky a Opočna, je nutné vyřešit propojení také s Novým Městem nad Metují a městem Solnice. Směrem na Nové Město n.M. se nabízejí dva směry. První je poněkud delší. Vede však z velké části po již existujících cestách, které jsou navíc ve vlastnictví města Dobrušky. Cyklostezka by vycházela z Pulic kolem mohyl do Běstvin a odtud cca 100m západně od silnice I/14 až do obce Spy. Zde by se napojila na cyklostezku, na jejíž stavbu již nechalo Nové Město n.M. zpracovat projektovou dokumentaci. Druhá kratší varianta by vedla stále v blízkosti silnice I/14 opět do Běstvin, kde by již pokračovala stejně jako varianta první. U této druhé varianty je však nutno počítat s odkupem vyššího počtu pozemků, což by mohlo její realizaci dosti zkomplikovat (viz. projekt cyklostezky Dobruška Opočno). Směrem na město Solnice se jeví jako nejlepší řešení vést cyklostezku podél toku Dědina přes Mělčany a Chábory až do Podbřezí, odkud by pokračovala již podél silnice I/14 až do Bílého Újezda. Zde by se napojila na plánovaný úsek Bílý Újezd – Ještětice, který by společně s již realizovaným úsekem Ještětice – Solnice – Rychnov n.K. kompletně propojil město Dobrušku s Rychnovem n.K.

53

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

navrhovaná cyklostezka – varianta A navrhovaná cyklostezka – varianta B doporučovaná cyklostezka – varianta C ostatní analyzované trasy – varianty D,E

54

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

4.3 Opočno STÁVAJÍCÍ SITUACE, PLÁNOVANÉ PROJEKTY Cyklotrasy na území města zcela chybí. Částečně je tento nedostatek řešen návrhem na propojení tras č. 222 z Třebechovic pod Orebem – Očelic – Opočna na síť značených cyklotras v oblasti Orlických hor. Tento návrh společně s dalšími je uveden v Dokumentaci „Cykloturistické trasy Opočno – Podbřeží“ zpracované Mgr. Pavlem Slezákem z Opočna (VII/2007). Co se týče cyklostezek, hlavním objektem zájmu je zejména zbudování cyklostezky mezi Opočnem a Dobruškou. Vzhledem k nedostatečné spolupráci s Městem Dobruška v této věci je však projekt cyklostezky prozatím nerealizovatelný. Stejná situace je i v případě vybavenosti doplňkové infrastruktury. Podle aktuálních informací město v blízkém časovém horizontu zatím neuvažuje o doplňkové infrastruktuře. DOPORUČENÍ Projekt cyklostezky Opočno – Dobruška byl již podrobně popsán v rámci města Dobrušky, proto již nebude dále rozebírán. Zásadním problémem, který je třeba řešit, je vedení nadregionální cyklotrasy č.222 v úseku Třebechovice pod Orebem – Opočno, kde dosahuje intenzita dopravy více jak 2500 vozidel /den, což je pro cyklotrasu takového významu opravdu vysoká hodnota. Řešením by proto bylo vybudování několika nových cyklostezek, které by jednak vedly cyklotrasu přes mnohem klidnější území a jednak by umožnily občanům Mokré, Čánky a potažmo i občanům města České Meziříčí, dojíždět do města Opočna po již zcela bezpečných komunikacích.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

55

navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

4.4 Kostelec nad Orlicí STÁVAJÍCÍ SITUACE Řešení cyklistické dopravy na Kostelecku vychází z územních plánů jednotlivých obcí a strategických plánů rozvoje dobrovolných svazků obcí a je také zcela v souladu s Koncepcí rozvoje cyklodopravy Královéhradeckého kraje a Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Díky vstřícnému postoji představitelů místních samospráv, příznivé poloze oblasti a vhodným přírodním podmínkám dochází neustále na jmenovaném území k rozšiřování sítě cyklotras a cyklostezek. Cílem jejich budování a značení je zajistit bezpečnější dopravu do škol a zaměstnání, přispět ke zlepšení životního prostředí a fyzické kondice obyvatel, vytvořit podmínky pro smysluplné trávení volného času občanů, zvýšit zájem návštěvníků regionu o uvedenou lokalitu a tím napomoci rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Aktivity na území DSO Orlice

Dle „Studie značení cyklotras na území DSO Orlice“, kterou zhotovil Mgr. Petr Ďoubalík (v r. 2004), byl v roce 2005 zhotoven projekt značení cyklotras na I.etapu v délce cca 100 km (II. etapa značení je plánována). Do dnešní doby byla zrealizována I. etapa. Tzn., že na území DSO Orlice došlo k označení 100 km. Zároveň byly ve všech členských obcích nainstalovány informační tabule obsahující mapu území, popis a fotografie zajímavých míst v každé členské obci. Během let 2005 – 2007 byl na vyznačených cyklotrasách doplněn mobiliář – altány, přístřešky, kolostavy pro 5 či 10 kol, lavičky, odpadkové koše, ekologická WC, pítko pro osvěžení cyklistů a turistů. Na východním okraji města Kostelce nad Orlicí v blízkosti cyklotrasy č. 4312 byl navíc vybudován také skatepark vhodný pro in-line bruslení, skateboarding a freestyle bmx. Město se v současné době potýká zejména s těmito problémy:


nevhodný povrch komunikace: dlažební kostky po silnici III/3161 v úseku nádraží ČD – okružní křižovatka I/11; silnice III/3189 ve směru na Tutleky – chybí krajnice, silný provoz nákladních vozidel

Mnohé nedostatky jsou navíc společné pro celou oblast DSO Kostelecko, a to zejména:





veškerá křížení cyklotras s komunikacemi II. a III. třídy (např. v obci Přestavlky, Krchleby) krádeže a ničení cykloznaček nedostatečné a nevyhovující ožínání trávy podél komunikací II. a III. třídy chybí návaznost cyklotras v rámci jednoho okresu mezi dvěma DSO (např. Doudleby nad Orlicí – Vamberk)

DOPORUČENÍ Město Kostelec n.O. zcela naplňuje záměr původní koncepce cyklodopravy a dále ji rozšiřuje, což může být vzorem pro mnoho dalších měst. Snad jediné, co by dobré ještě dořešit, je situace v západní části samotného intravilánu, kde stále hrozí střet cyklistů s vozidly jedoucími po hlavní silnici I/11. Podobný problém je také v sousedních Častolovicích. Řešením by mohlo být buďto vyznačení cyklopruhů nebo vybudování nové oddělené cyklostezky. REALIZOVANÉ PROJEKTY 56

Cyklostezka Kostelec nad Orlicí (ulice Grunda) – Doudleby nad Orlicí (silnice I/11) Hlavním cílem tohoto projektu bylo zajištění bezpečnosti cyklistické dopravy (školy, zaměstnání) převedením tohoto provozu z velice frekventované a nebezpečné silnice I/11 na navrženou cyklostezku a zároveň umožnit rozvoj cykloturistiky v krásném údolí řeky Divoká Orlice mimo nadměrně zatíženou danou silnici I. třídy. Cyklistická stezka je realizována jako nemotoristická komunikace umožňující bezpečný obousměrný cyklistický provoz. Stavba byla rozdělena na dva samostatné úseky podle katastrálních území: 1. úsek – km 0,000 – 0,950 k. ú. Kostelec nad Orlicí, délka úpravy 950 m. 2. úsek – km 0,950 – 2,1615 k. ú. Doudleby nad Orlicí, délka úpravy 1 211,5 m. Cyklistická stezka Kostelec nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí se realizovala od 14.7.2006 a uvedena byla do provozu dne 13.11.2006. Celkové stavební náklady činily 8 943 348,50 Kč. Jako součást realizace trasy mezi Kostelcem nad Orlicí a Doudlebami nad Orlicí byl v červnu 2006 otevřen ještě další úsek cyklostezky „Za Dráhou“ procházející Kostelcem nad Orlicí délky 268 m. Komunikace je provedena se živičným stříkaným povrchem se zadrcením. Dotace byla poskytnuta Královéhradeckým krajem z grantového programu SPD 200507 vyhlášeného pod názvem „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ v celkové výši 133 057,50 Kč. Město Kostelec nad Orlicí uhradilo zbývající částku stavby, která činila 1 385 034,00 Kč. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Cyklostezka Lípa nad Orlicí - Čestice – Častolovice – Kostelec nad Orlicí (silnice I/11) DSO Orlice získal v roce 2004 dotaci z Královéhradeckého kraje na projektovou dokumentaci na cyklostezku Lípa nad Orlicí - Čestice - Častolovice - Kostelec nad Orlicí. Uvedená cyklostezka se stane součástí Orlické cyklotrasy. V současné době probíhají přípravné práce. Z důvodu řešení problematiky vlastnických vztahů k pozemkům, bylo nutné přistoupit k úpravě původně zamýšlené trasy cyklostezky. Je zpracována projektová dokumentace k územnímu rozhodnutí a zpracovává se projektová dokumentace ke stavebnímu povolení. Předpokládá se, že na realizaci cyklostezky bude podána žádost o dotaci do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy ▬▬ navrhované cyklotrasy

57

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

40-C9 Kostelec nad Orlicí

KONEC ÚSEKU

TYP

Součást cyklotrasy

Doudleby nad Orlicí

C9, šířka 2,5 m, délka 2 161 m

4312 a 4321 x

KONEC ÚSEKU

TYP

DÉLKA[m]

FÁZE PŘÍPRAVY

7 669 m

zahájeno územní řízení, zahájení prací na projektové dokumentaci k SP a její dokončení do 12/08

38,9

925 m

zpracována studie a investiční záměr

3,8

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

C9, šířka 2,5 m

Kostelec nad Orlicí

Lípa nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí, ul. Rudé armády

C9, šířka 2,25 m a Kostelec nad Orlicí, ul. Rudé armády 3,00 m C8, šířka 1,5 m

P09C9

P09A C9,C8

58

NÁKL.

4.5 Týniště nad Orlicí STÁVAJÍCÍ SITUACE Řešení cyklistické dopravy v Týništi nad Orlicí a v jeho okolí vychází jednak z územního plánu města a jednak také ze strategických plánů rozvoje dobrovolných svazků obcí. Navrhované i již realizované projekty jsou také zcela v souladu s Koncepcí rozvoje cyklodopravy Královéhradeckého kraje a Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Díky vstřícnému postoji představitelů místních samospráv, příznivé poloze oblasti a vhodným přírodním podmínkám dochází neustále na jmenovaném území k rozšiřování sítě cyklotras a cyklostezek. Cílem jejich budování a značení je zajistit bezpečnější dopravu do škol a zaměstnání, přispět ke zlepšení životního prostředí a fyzické kondice obyvatel, vytvořit podmínky pro smysluplné trávení volného času občanů, zvýšit zájem návštěvníků regionu o uvedenou lokalitu a tím napomoci rozvoji cestovního ruchu v oblasti. REALIZOVANÉ PROJEKTY Cyklostezka Petrovice nad Orlicí – Týniště nad Orlicí (Silnice I/11) Společná stezka pro cyklisty a chodce byla vybudována v úseku od obce Petrovice do města Týniště nad Orlicí v délce 1 400 m souběžně se silnicí I/11. Umístění a výstavba cyklostezky byla zkoordinována s plánovaným rozšířením silnice I/11. Jedná se o společnou stezku pro chodce a cyklisty šířky 3,0 m. Celkové náklady činily 4,371 mil. Kč. Dotace ze SFDI činila 60%.

PLÁNOVANÉ PROJEKTY Mezi Týništěm n.O. a sousedními Albrechticemi n.O. je plánována nová komunikace v délce cca 1km. Stezka by měla být označena značkou typu C9, což znamená, že se bude jednat o stezku pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem.

59

▬▬ stávající cyklostezky ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

P28C9

Albrechtice n.O. Čp. 29 (Na Hrázce)

Týniště n.O. Křižovatka I/11

C9

60

DÉLKA[m]

1000

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

4.6 Borohrádek STÁVAJÍCÍ SITUACE Dne 5.9.2008 byla otevřena 4,5 kilometru dlouhá a tři metry široká asfaltová cyklostezka mezi obcí Veliny v Pardubickém kraji a městem Borohrádek v Královéhradeckém kraji jako 3. a 4. etapa z připravované cyklostezky Holice v Čechách – Borohrádek, která propojí Holicko a Podorlicko. Společný projekt obou krajů, obcí a Státního fondu dopravní infrastruktury za 12,5 milionů korun včetně DPH nejenže vyloučí cyklodopravu ze silničního provozu, ale také bude významný pro cestovní ruch jako spojnice směrem k Orlickým horám. Významné je také to, že se dva kraje dokázaly takto spojit a spolupracovat na jednom projektu. Královéhradecký kraj přispěl 2 miliony korun, Pardubický kraj 3 miliony, Státní fond dopravní infrastruktury 4 miliony a menšími částkami (řádově statisíci) Borohrádek a Veliny. Na třetí úsek, který v Královéhradeckém kraji končí v místě zvaném U Čtyř pánů, navazuje v Pardubickém kraji čtvrtá etapa, která končí ve Velinách. Tyto dva dokončené úseky cyklotrasy, které částečně kopírují bývalé lesní a polní cesty, mají mj. tři propusti a tzv. „gumový“ přejezd (je po něm možné přejíždět i na kolečkových bruslích) poprvé použitý v republice na cyklostezce (tato technologie byla realizována na základě zkušeností z Německa a Itálie). Další dvě etapy budou o šířce 2 metry. Ta s označením druhá je částečně rozestavěná přes Veliny (září 2008) a první z Velin do Holic, která se bude stavět jako poslední, je ve stádiu majetkoprávních řešení. Součástí cyklostezky jsou také 2 odpočívadla vybavená kvalitní mapou a informacemi o daném místě. První, nazvané „Veliny – hlavní nádraží“, je u železniční tratě, druhé s historickým názvem „U čtyř pánů“ je přesně na hranici mezi oběma kraji. Část stezky současně povede po staré hraniční cestě Blatovce. Kolem stezky je také plánováno vysazení zeleně- např. ovocná alej apod.

PLÁNOVANÉ PROJEKTY Kromě posledních dvou etap projektu Borohrádek – Holice, které budou probíhat již pouze na území Pardubického kraje, je plánováno také vybudování nové cyklostezky v úseku Borohrádek – Šachov. Jedná se o další část, které umožní bezpečnější spojení mezi Hradcem Králové a Orlickými horami.

61

DOPORUČENÍ Po vybudování cyklostezek na všech navrhovaných úsecích je možné uvažovat také o doznačení cyklotrasy v úseku Veliny – Borohrádek – Zdelov. Nová cyklotrasa by byla potom napojena ve Velinách na evropskou „Žitavsko cyklotrasu“, v Borohrádku na cyklotrasy č. 4158, 4160 a 4163 a v Zdelově na cyklotrasu č. 4317. Nemělo by být také opomíjeno, že kromě údolí Divoké Orlice, kde je již dnes vybudováno mnoho kilometrů nových cyklostezek, má z hlediska cyklodopravy a zejména pak cykloturistiky velký potenciál také údolí Tiché Orlice. Vytvořením nové nadregionální cyklotrasy a s tím i související infrastruktury (cyklostezky + doprovodná infrastruktura) by bylo zajištěno nejen další spojení mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem, ale také nové bezpečné propojení mezi několika většími sídly jako jsou Týniště nad Orlicí, Borohrádek, Choceň, Brandýs n.O. a Ústí n.O. V tomto ohledu by potom město Borohrádek mohlo být křižovatkou cyklistických tras, a to cyklotrasy Údolím Tiché Orlice a cyklotrasy Pardubice – Orlické hory.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

62

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

4.7 Vamberk STÁVAJÍCÍ SITUACE Město doposud nevybudovalo jedinou cyklostezku, a to jak v intravilánu tak i v extravilánu. Podobná situace je také u cyklotras. Přestože se nejbližší cyklotrasa č. 4312 nachází pouhý 1km jižně od města, návaznost na ni není zatím vyřešena. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V jižní části města východně od řeky Zdobnice je plánována nová cyklostezka v délce cca 800 m, která by měla po vybudování umožnit cyklistům dojet z centra města až do osady Mníšek, který se nachází cca 500 m východně od města Doudleb n.O. DOPORUČENÍ Zcela jednoznačně by mělo být vyřešeno nejprve bezpečné propojení mezi městy Vamberk a Doudleby n.O, a to po co možná nejkratší trase, aby se vyloučila jízda cyklistů po velmi frekventované silnici I/11. K propojení je možné využít jednak již navrhovanou cyklostezku v jižní části města s tím, a to pod podmínkou, že by se vyřešilo napojení na cyklotrasu 4312 (nutné vybudování mostu přes řeku Orlici). Dále lze využít místí komunikaci, která vede z centra Vamberka podél toku Zdobnice až k osadě Mníšek, odkud by se pokračovalo již po nově vybudované cyklostezce podél železniční trati až k vlakovému nádraží Doudleby n.O. Třetí nejkratší variantou je potom vedení cyklostezky přímo podél železniční trati z Vamberka až do Doudleb n.O. Kromě spojnic Vamberk – Rychnov n.K. a Vamberk – Doudleby n.O., které jsou vyloženě dopravního charakteru, lze v blízkosti města uvažovat také o cyklostezkách zaměřených více na rekreaci. Jako perspektivní se jeví zejména cyklostezka směrem na východ do Orlických hor, která by mohla vést proti proudu řeky Zdobnice až do obce Slatina nad Zdobnicí, kde by se napojila na stávající síť cyklotras.

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

63

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy neznačené trasy vhodné pro cyklisty

4.8 Solnice STÁVAJÍCÍ SITUACE Koncem tohoto roku (2008) byla dokončena výstavba cyklostezky mezi Rychnovem nad Kněžnou a Ještěticemi. Se stavbou se začalo v červenci 2008 a probíhala až do prosince stejného roku. Cyklistická stezka o celkových finančních nákladech 19.063.472,- Kč vč. DPH je dělaná speciálně pro vstup do průmyslové zóny Solnice-Kvasiny, nicméně bude sloužit i všem dalším občanům. Tato trasa by měla zajistit převedení cyklistické dopravy a pěšího provozu z velmi frekventované silnice I/14 mimo tuto silnici. Investorem projektu je Město Solnice PLÁNOVANÉ PROJEKTY Na výše zmíněno cyklostezku by se v dohledné době mohla napojit také další cyklostezka nadmístního významu vedená rovněž podél silnice I/14, která bude spojovat obec Bílý Újezd a Ještětice. Návrh vedení cyklostezky je obsažen v Územním plánu obce BÍLÝ ÚJEZD.

▬▬ stávající cyklostezky ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

64

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

5 OKRES TRUTNOV

5.1 Město Trutnov STÁVAJÍCÍ SITUACE - PLÁNOVANÉ PROJEKTY Hlavní snahou Města Trutnova je zvýšit bezpečnost domácích a zahraničních cykloturistů a osob dojíždějících do/z práce ve směru Trutnov - Poříčí a obráceně a odvést je tak z frekventované komunikace I/14. V polovině roku 2008 byla zpracovávána dokumentace cyklotrasy pro stavební řízení, a to od Kryblického mostu k řadovým garážím u sídliště „Smeťák“ a od Vrbové ulice (u řadových garáží) k mostu přes Úpu u Elektrárny Poříčí. Projektová dokumentace byla vyhotovena dne 15. 9. 2008. Úsek mezi sídlištěm „Smeťák“ a Vrbová ulice v délce 600 m je projektován jako cyklostezka. Po realizaci se stanou tyto dva úseky cyklotrasy a uprostřed úsek cyklostezky součástí trasy KČT č. 22. Odhadované rozpočtové náklady jsou: úsek cyklostezky 2 mil. Kč (600 m + nově budovaná lávka přes Úpu), oba úseky cyklotrasy cca 4 mil. Kč (délka obou úseků bude 2650 m). Dále město plánuje vybudovat cyklotrasu zároveň s trasou pro pěší turisty, která lépe zpřístupní vojenské památky z 30tých let (linii opevnění + bunkry) na území města, a to od autobusové zastávky Trutnov-Babí-pevnost přes Hřebínek, údolí Ličné v k. ú. Libeč a Zlatá Olešnice, Bolkův kopec a údolí Zlatoolešnického potoka k přírodnímu koutku s vodní plochou v Libči. Součástí naučné trasy a cyklotrasy bude odstavné parkoviště pro osobní automobily a autobusy u autobusové zastávky TrutnovBabí-pevnost, vybudování dřevěné rozhledny cca 20 m vysoké a zpřístupnění přírodního koutku s vodní plochou v Libči. Na akci město zadalo vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební řízení, která by měla být hotová do 15. listopadu 2008. Vybudování naučné stezky a cyklotrasy v délce 6848 metrů, která zpřístupní vojenské památky z 30tých let (oficiální název projektu je „Zatraktivnění vojenských památek na Trutnovsku“), by měla stát bez úseku Zámeckých skal cca 22 mil. Kč. Realizace plánované cyklostezky a výše uvedených cyklotras v příštích letech je závislá na tom, zda město získá dotaci. Ve vztahu k cyklistické infrastruktuře má město zpracované následující dva dokumenty:



Cykloturistické trasy regionu Trutnovsko – vypracoval TENET s.r.o. , r. 2002 Studie vytipovaných cyklotras v okolí města Trutnova – vypracoval Mgr. Ďoubalek, r. 2005

Cílem všech uvedených akcí je zvýšit atraktivnost města a okolí pro cestovní ruch, v případě cyklostezky a obou úseků cyklotras Trutnov-Poříčí také vyjít vstříc zájmům občanů dojíždějících do práce a do škol. DOPORUČENÍ Město stále nemá dořešeno bezpečné napojení na některé blízké obce zejména pak na obce Bojiště a Volany. Z hlediska intenzity dopravy na silnicích I/16 a I/37 je v tomto případě vybudování nových cyklostetek zcela nezbytné. Kromě těchto krátkých propojek je dalším problematickým úsekem spojnice Trutnov – Poříčí – Bohuslavice – Suchovršice – Úpice, kde je jediným dopravním spojením pouze silnice I/14. Pokud uvážíme, že na této silnici dosahuje intenzita dopravy více jak 5000 vozidel /1den, je vybudování cyklostezky i v tomto úseku opravdu nutné.

66

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID 18C8 19C10 20C10 21C10 22C10 23C10 24C10 25C10 26C10 27C9 28C9

ZAČÁTEK ÚSEKU k.ú.Trutnov-Kryblice - Kryblický most přes Úpu k. ú. Trutnov-Kryblice - železná lávka přes Úpu u krytých lázní k. ú. Trutnov-Střední Předměstí - kino Vesmír nedaleko Špitálního mostu přes Úpu k. ú. Trutnov-Střední Předměstí - od železné lávky přes Úpu u Obchodní akademie Trutnov a Dolní Promenády k. ú. Trutnov-Střední Předměstí - od vyústění na silnici Horská k. ú. Dolní Staré Město - pokračování po ulici V Alejce k. ú. Dolní Staré Město - od mostu přes Úpu u ulice K Úpě po ulici Nábřežní k. ú. Horní Staré Město - pokračování po ulici Nábřežní k. ú. Horní Staré Město - pokračování po ulici Nábřežní k.ú.Trutnov-Horní Předměstí - od kruhové křižovatky u SOU a prodejny vozů DAEWO k. ú. Trutnov-Horní Předměstí - od vjezdu do zemědělského zušlechťovacího ústavu

KONEC ÚSEKU

TYP

k. ú. Trutnov-Kryblice - železná lávka přes Úpu u krytých lázní k. ú. Trutnov - ulice na Lukách (rozhraní k. ú. TrutnovKryblice a Trutnov-Dolní Předměstí) k. ú. Trutnov-Střední Předměstí - ulice Revoluční k železné lávce přes Úpu, k. ú. Trutnov,

C8 - zámková dlažba, 3 m x 60 m C10 - asfalt, z 1/4 dlažba, 3 m x 210 m C10 - asfalt, 3 m x 250 m

k. ú. Trutnov-Střední Předměstí - po Dolní Promenádě a C10 - asfalt, 3 m x 840 Horní Promenádě až po vyústění na silnici Horská m po ulici V Alejce na hranici k. ú. Trutnov-Střední Předměstí s k. ú. Dolní Staré Město k. ú. Dolní Staré Město - po ulici K Alejce k mostu přes Úpu u ulice K Úpě Po ulici Nábřežní až na hranici k. ú. Dolní Staré Město s k. ú. Horní Staré Město k. ú. Horní Staré Město - až k mostu přes Úpu u ulice Tovární k. ú. Horní Staré Město - až po most přes Úpu u ulice Nad Jezem Podél Volanovské ulice až po vjezd do zemědělského zušlechťovacího ústavu - k. ú. Trutnov-Horní Předměstí Podél Volanovské ulice až k firmě SIEMENS - k. ú. Trutnov-Horní Předměstí

C10 - asfalt, 3 m x 620 m C 10 - asfalt, 3m x 400 m C10 - asfalt, 3 m x 420 m C10 - asfalt, 3 m x 120 m C10 - asfalt, 3 m x 580 m C9 - zámková dlažba, 3 m x 185 m C9 - zámková dlažba, 3 m x 450 m

cyklo. id 22 22 22 22 22 22 22 22 22 -----

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

P08k.ú.Trutnov, garáže Smeťák C10

KONEC ÚSEKU

TYP

k. ú. Poříčí u Trutnova, ul. Vrbová (u řadových garáží)

C 10

67

DÉLKA

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

600 m

Nyní je zpracovávána dokumentace pro SP (plánovaná realizace 2009-2010)

2

5.2 Dvůr Králové nad Labem STÁVAJÍCÍ SITUACE - PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město Dvůr Králové nad Labem v současné době nemá na svém území vybudované žádné cyklistické stezky. O možnosti vybudování se ale v poslední době často hovoří. Hlavním cílem by bylo odlehčení silniční dopravy a větší bezpečnost lidí na kole. Na nutnost budování nových cyklostezek poukazuje také strategický dokument „Strategie rozvoje města Dvůr Králové nad Labem pro léta 2007 – 2016“, který byl schválen zastupitelstvem města dne 25.9.2008. Ze svého rozpočtu podporuje město také budování cyklotras, a to na území svazku měst a obcí Podzvičinsko, jehož je Dvůr Králové nad Labem aktivním členem. Jejich vyznačení stálo v terénu, cca 550.000,- Kč. Dvorem Králové n. L. prochází celkem 3 cyklotrasy:
24 - Debrné - Kuks- 21 km
4088 - Dvůr Králové - Hájemství - 13 km
4132 - Dvůr Králové - Záboří - 10 km z čehož se cca 7 km nachází přímo v intravilánu. Město Dvůr Králové n.L. v letech 2001 až 2002 hradilo mimo běžné příspěvky členů Podzvičinska cca 70.000,- Kč na cyklotrasy. Mikroregion Podzvičinsko První cyklotrasy byly v terénu vyznačeny v roce 2001. V současné době může tento region nabídnout vyznavačům cykloturistiky asi 400 km značených cest rozdělených na 22 tras. Ty se táhnou od Babiččina údolí v Ratibořicích až k Nové Pace a k Hořicím. Cyklisty zavedou mimo jiné na Zvičinu, na Kuks, na Pecku, do Dvora Králové nad Labem nebo do Lázní Bělohradu. Tratě nejčastěji vedou po klidných silnicích, místních a účelových komunikacích a napojují se na systém již vyznačených cyklostezek v kraji. Svým profilem a lokalizací v krásném přírodním prostředí jsou vhodné zejména pro rodinnou turistiku. Síť cyklistických tratí na Podzvičinsku je v dnešní podobě dostatečně hustá a v budoucnu ji není nutné dále rozšiřovat. Členové svazku se nyní chtějí zaměřit zejména na propagaci vyznačených cyklostezek. K tomuto účelu byla v roce 2002 vydána cykloturistická mapa Podzvičinska (měřítko 1:75 000). Cyklisté v ní najdou všechny nové trasy včetně jejich výškových profilů, krátké představení jednotlivých obcí na trasách i základní informace o největších zajímavostech a atraktivitách Podzvičinska. Dalším plánovaným krokem je zdokonalování jednotlivých tras. Postupně podél nich vyrostou odpočinková místa se stolky a lavičkami i velké orientační mapy celé oblasti. DOPORUČENÍ Navržené cyklostezky plně odpovídají potřebám zejména extravilánu města. V případě intravilánu města by bylo dobré vyřešit také dopravní situaci na silnicích II/299 a II/330, kde dosahuje intenzita dopravy v případě silnice II/299 přes 6000 vozidel/24hodin a na silnici II/330 téměř 7000 vozidel/24hod. Na úseku, který je spojkou obou silnic (II/299 a II/300), je intenzita dopravy dokonce až na hodnotě

68

13700 vozidel/24hod, což je pro cyklistickou dopravu zcela nevyhovující. Nabízí se tedy 2 možná řešení. Buďto se cyklostezky povedou podél všech výše zmíněných komunikací po zcela oddělených cyklostezkách a nebo je tu ještě druhá možnost, a to vybudovat cyklostezky pouze podél radiál směřujících paprskovitě do města (podél SZ-II/299, JZ-II/300, V-II/299 a SV-II/300) s tím, že by se tyto napojovaly na vnitřní cyklookruh města, který by vedl ulicemi Fügnerova (cyklostezka) – Karlov – Husova – nábřeží Benešovo (cyklostezka) – 17. listopadu (cyklostezka) až k autobusovému nádraží, dále po nové cyklostezce podél Hartského potoka až na ulici Dukelskou, kterou by překřížila a pokračovala po místní komunikaci B11 do městských sadů. Odtud by směřovala stále podél Hartského potoka k ulici Legionářské a dále až k výchozímu bodu na ulici Fügnerově. ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy ▬▬ navrhované cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

DÉLKA[m]

Hradecká ulice (garáže)

Zboží (most)

C9

1000

P23C9 P24C9 P25C9

Verdek (zatáčka u dřevěného mostu)

Verdek (konec obce)

C9

2000

Lipnice (sedmidomí)

ČEZ (rozvodna)

C9

500

C9

2000

P26C8

Nábřeží Benešovo (most J. Palacha)

C8

1000

P22C9

Žireč Nábřeží Benešovo (most J. Opletala)

69

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKL.

5.3 Vrchlabí Město Vrchlabí je obec s rozsáhlým průmyslem, kam za prací dojíždějí občané z okolních spádových obcí. Je přirozeným spádovým územím obcí v údolí Horního Labe (Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Prostřední Lánov, Horní Lánov, Prosečné). STÁVAJÍCÍ SITUACE V současnosti (11/2008) se ve městě a jeho blízkém okolí nacházejí 2 cyklostezky. První je součástí tzv. Labské stezky a prochází jižní částí města o celkové délce cca 1200 m. Druhá právě dokončovaná cyklostezka, jež propojuje město Vrchlabí s Lánovem, je součástí komplexního projektu "Krkonoše ze sedla kola". Ten již několik let rozvíjí zdejší organizace Krkonoše - svazek měst a obcí, která od roku 2000 sdružuje 40 samospráv, na jejichž území žije více jak 60 tisíc obyvatel. V rámci přijatého dokumentu "Strategie rozvoje oblasti Krkonoš" je uvedená cyklostezka podporována jako součást páteřní cyklistické trasy vedoucí z Jizerských hor až do Jeseníků. Ve Vrchlabí se kříží s druhou hlavní trasou, která vede podél řeky Labe. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Plánované pokračování cyklostezky je zatím zpracované ve studii směrem na západ do Branné a směrem na východ je už pod územním rozhodnutím až do Svobody nad Úpou. Podobného provázání lze do budoucna docílit i s plánovanou stezkou podél Jizery, která do regionu vstoupí nedaleko sousedního města Jilemnice. Ve všech zmiňovaných případech se jedná též o priority Královéhradeckého a Libereckého kraje, na jejichž pomezí se Vrchlabí nachází.

70

▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬ ▬▬

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky uvažované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID

ZAČÁTEK ÚSEKU

29-C9 Vrchlabí, ul. Lánovská 212

KONEC ÚSEKU

TYP

Lánov, u napojení MK na silnici I/14

C9 3m

Součást cyklotrasy 22

Plánované cyklostezky: ID P29C9 P30C9 P31C9 P32C9 P33C9 P34C9

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP, ŠÍŘKA

DÉLKA[m]

Výplachy, konec obce

Vrchlabí,stanice PHm

C8, 3m

800

Kunčice, nádraží ČD

Stávající MK

C9, 3m

363

Lánov. čp.1537

Lánov,konec obce

C9, 3m

280

Černý Důl

Černý Důl

C9, 3m

190

SP

Janské Lázně,Hoffmanovy boudy

Janské Lázně, Nad park.

C9, 3m

930

SP

Janské Lázně, U vleku Duncan

Janské Lázně

C9, 3m

440

SP

71

FÁZE PŘÍPRAVY

NÁKLADY 8

ÚR

?? 3 1,5 5 3

5.4 Úpice – Rtyně v Podkrkonoší STÁVAJÍCÍ SITUACE Město má zpracovanou zjednodušenou projektovou dokumentaci na úpravu místních komunikací na cyklotrasy v regionu Jestřebích hor – v k.ú. Úpice je celková délka plánovaných úprav 635 m. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Na KÚ Rtyně v Podkrkonoší jsou plánovány 2 nové úseky cyklostezek (viz tabulka níže). DOPORUČENÍ Vyřešit cyklodopravu ve městě a napojení na město Trutnov. ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ doporučované cyklostezky ▬▬ stávající cyklotrasy

Plánované cyklostezky: ID P70C8 P71B11 P72B11

ZAČÁTEK ÚSEKU Úpice-Rtyňka Hranice k.ú. Úpice a Rtyně v Pod. k.ú. Havlovice – p.p.č. 1432/8

KONEC ÚSEKU Hranice k.ú. Úpice a Rtyně v Pod. Hranice k.ú. Rtyně a Č. Kostelce Hranice k.ú. Pavlovice směrem na Ratibořice

72

TYP, ŠÍŘKA C8 – 2 a 3 m

DÉLKA[m]

FÁZE PŘÍPRAVY

635

B11 – 3 m

2.255

B11 – 3 m

910

NÁKL. 1,6

ÚR

5,7 1,6

5.5 Hostinné STÁVAJÍCÍ SITUACE - PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město Hostinné se v předchozích letech zabývalo projektovou přípravou výstavy tzv. Labské cyklotrasy č. 24. Na území města se předpokládá realizace tří úseků, které vytvoří nové cyklistické stezky, které budou součástí evropské cyklotrasy vedoucí přes celý Královéhradecký kraj. Jedná se o úseky Podháj, Nádraží ČD a Koněvova čtvrť. Úseky Podháj a Nádraží ČD jsou stavěny s přispěním SFDI z roku 2007 a dále za finanční spoluúčasti Královéhradeckého kraje. Tyto dvě etapy kopírují průtah silnice II/325 městem Hostinné. Celková délka realizovaných úseků je 366 m. Poslední úsek Koněvova čtvrť je navrhován v délce 815 metrů a o šířce 3 m. Orientační náklady dle finančního propočtu projektanta (s DPH) jsou 4 863 458,57 Kč, z čehož cca 60% by mělo být opět hrazeno z prostředků SFDI. Město Hostinné dále pravidelně financuje doprovodnou cyklistickou infrastrukturu (značení, kolostavy, odpočívadla aj.), která je nezbytná pro zkvalitnění cykloturismu a pro propagaci cyklistiky jako takové. Celkově město Hostinné investovalo do projektové přípravy, do značení cyklostezek a do jejich výstavby v letech 2004 – 2007 finanční prostředky ve výši 3.700 tis. Kč. K dalšímu financování cyklostezek a cyklotras se pokusí město, kromě svých prostředků, využít i prostředky Královéhradeckého kraje, SFDI a nově také Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

73

▬▬ stávající cyklostezky ▬▬ navrhované cyklostezky ▬▬ navrhované cyklotrasy

Stávající cyklostezky: ID 30-C9

ZAČÁTEK ÚSEKU

KONEC ÚSEKU

TYP

Hostinné

Chotěvice - Podháj

C9 3m

74

Součást cyklotrasy 24