Návrh Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji

Návrh Koncepce rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji

Červenec 2010 -1-

Obsah

1

ANALYTICKÁ ČÁST........................................................... - 4 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...................................................................... - 4 1.2 CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH TRENDŮ A POTŘEB .......................... - 8 1.2.1 Charakteristika z pohledu cyklistické dopravy ............................................. - 8 1.2.2 Charakteristika z pohledu rekreační cyklistiky ............................................. - 9 1.3 VYMEZENÍ CYKLISTIKY VE STRATEGICKÝCH MATERIÁLECH .................................... - 16 1.3.1 Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje - 2004............................. - 16 1.3.2 Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 08/2007 ........................................ - 17 1.3.3 Program rozvoje cestovního ruchu PK – 12/2007...................................... - 27 1.3.4 Program Aktualizace Programu rozvoje PK – 09/2008 ............................... - 32 1.3.5 Shrnutí strategických dokumentů:........................................................... - 33 1.4 STAV VÝSTAVBY VYBRANÝCH DÁLKOVÝCH CYKLOTRAS ........................................ - 34 1.4.1 Cyklotrasa č. 3 - Praha – Plzeň – Regensburg .......................................... - 34 1.4.2 Cyklotrasa č. 33 (Šumavská magistrála) ................................................. - 40 1.4.3 Cyklotrasa č. 36 (Iron Curtain Greenway, Český les) – ............................. - 41 1.4.4 Cyklotrasa č. 37 (Panevropská cyklotrasa) .............................................. - 42 1.4.5 Cyklotrasa č. 38 – (Deggendorf - ) Železná Ruda – Klatovy – Dobřany ....... - 47 1.4.6 Otavská cyklistická stezka ...................................................................... - 51 1.5 CYKLOSTEZKY A CYKLOTRASY V PLZEŇSKÉM KRAJI ............................................. - 57 1.5.1 Cyklostezky na území Plzeňského kraje.................................................... - 57 1.5.2 Cenová kalkulace & typy konstrukcí......................................................... - 58 1.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLOTRAS ......................................................................... - 63 1.6.1 Obecně o značení cyklotras .................................................................... - 63 1.6.2 Základní informace o značených cyklotrasách v PK ................................... - 66 1.7 ANALÝZA MOŽNOSTÍ PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY ........................ - 69 1.7.1 Bike & Ride - v kontextu základní dopravní obslužnosti................................ - 69 1.7.2 Bike & Ride - kontext volnočasové a turistické cyklistiky............................ - 71 1.8 FINANČNÍ ZDROJE PRO CYKLISTIKU V PK........................................................ - 74 1.8.1 Program stabilizace a obnovy venkova PK................................................ - 74 1.8.2 Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v PK.................. - 76 1.8.3 ROP NUTS II Jihozápad......................................................................... - 76 1.8.4 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko ......................... - 77 1.8.5 Plán rozvoje venkova pro léta 2007-2013 ................................................ - 80 1.8.6 SFDI - poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek ... - 80 1.9 ZÁVĚR ANALYTICKÉ ČÁSTI + ZJEDODUŠENÁ SWOT ANALÝZA ............................... - 83 -

2

STRATEGICKÁ ČÁST....................................................... - 86 2.1 2.2 2.3 2.4

3

DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTIKY ............. - 86 PRIORITA I. - ROZVOJ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY A DOPRAVY ........................ - 87 PRIORITA II. - ROZVOJ REKREAČNÍ CYKLISTIKY A NAVAZUJÍCÍCH SLUŽEB ................ - 90 PRIORITA III. - KOORDINACE A PARTNERSTVÍ ................................................. - 94 -

AKČNÍ PLÁN................................................................... - 96 -

ZÁVĚR ................................................................................ - 102 -2-

ZÁKLADNÍ INFORMACE Cílem je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Plzeňského kraje v období let 2011 - 2013 tak, aby byla zajištěna bezpečnost dopravy cyklistů. Dalším cílem je podpora využití jízdních kol k denní dojížďce do cca 7 km vzdálenosti, tj. dojížďka do škol, zaměstnání, na úřady aj. Tento cíl lze zaručit vybudováním bezpečných cyklistických stezek a cyklotras procházející městy a hlavně spojující obce s ORP. Smyslem a zaměřením koncepce je navrhnout krátkodobá a dlouhodobá řešení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Plzeňského kraje, která by reflektovala nové poznatky z této oblasti. Jde především o zkoordinování rozvoje cyklistické dopravy na území Plzeňského kraje, sladit jej s národní cyklokoncepcí a vytvořit tak předpoklady pro prověření a doplnění sítě mezinárodních, dálkových, nadregionálních a regionálních cyklotras na uvedeném území s napojením na trasy sousedních krajů a na trasy na německé straně. Neméně významnou součástí zůstává také zlepšení kvality tras v nevyhovujících úsecích a především zvýšení bezpečnosti na stávajících problémových místech. Rok 2011 by měl být rokem, kdy se bude připravovat národní produkt s tématikou „cyklistiky“, mj. pro potřebu koordinace projektů v oblast cykloturistiky a Plzeňský kraj by měl být na něj dobře připraven. V tomto kontextu je koncepce zaměřena na dvě oblasti - na rozvoj cyklistické infrastruktury a dopravy a na rozvoj rekreační cyklistiky a navazujících služeb. Tomu odpovídá členění analytické i strategické části.

-3-

1 ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A. Přehled a výklad základních pojmů >> Prvních osm bodů vychází z Technických podmínek 179 „Navrhování komunikací pro

cyklisty“: (1) Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů. (2) Cyklistická trasa (cyklotrasa) je pozemní komunikace upravena (dopravním značením případně i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru. (3) Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určena pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. (4) Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. (5) Pruh/pás pro chodce je část pozemní komunikace určené pro provoz chodců. (6) Společný pás pro provoz cyklistů a chodců je pozemní komunikace nebo její část určena pro společný provoz chodců a cyklistů. (7) Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz cyklistů. Označuje se dopravní značkou č. C 8a „Stezka pro cyklisty“. (8) Stezka pro chodce a cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz chodců a cyklistů. Označuje se: a) v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty", b) v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C 10a „Stezka pro chodce a cyklisty“.

-4-

>> Další základní pojmy jsou definovány pro potřeby daného materiálu: (9) Bezmotorová doprava - systém bezpečných cest určených pro všechny druhy dopravy alternativních k dopravě motorové a vedených mimo dopravní komunikace (cyklistická doprava, kolečkové brusle, pěší doprava, koloběžky, apod.). (10) Cyklostezka - cyklostezky, jako speciální cesty pro cyklisty, oddělené od automobilového provozu, budou využívány k pravidelným cestám lidí do zaměstnání, škol, za rekreací a podobně. Za předpokladu organizačního usměrnění jednotlivých druhů dopravy mohou být stezky využívány také chodci včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy (§ 2 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích..., ve znění pozdějších předpisů). (11) Cyklistika – v kontextu tohoto materiálu tento pojem zastřešuje cyklistická doprava, rekreační cyklistika. (12) Cyklistická doprava – druh dopravy, který se podílí na celkové dělbě přepravní práce lidí do zaměstnání, škol, za nákupy, úřady apod. (13) Cykloturistika - forma rekreační cyklistky, která navazuje na tradice českého turistického hnutí. Pro naplňování turistické činnosti využívá jako přesunového prostředku jízdního kola. (14) Jednostopá cesta (singltrek) – stezka přírodního charakteru tak úzká, že jí nemohou využívat dvoustopá motorová vozidla. Její uživatelé se po ní musí pohybovat v zástupu, spíše než vedle sebe. (15) Terénní cyklistika – je svébytná forma rekreační cyklistiky, která se odehrává na lesních a polních cestách a stezkách. Je charakterizována potěšením jezdce z pobytu a z pohybu v přírodě, z radosti z ovládání kola a překonávání překážek a z pěkných výhledů do kraje. V obtížných úsecích může být kombinovaná s tlačením, případně s nesením kola.

-5-

B. Použité zkratky ADFC - Všeobecný německý cyklistický klub (der Allgemeine Deutsche Fahrrad Club) ATUR - Asociace turistických regionů BESIP - Bezpečnost silničního provozu BMD - Bezmotorová doprava CDV - Centrum dopravního výzkumu CS - Cyklistická stezka CT - Cyklotrasa ČEMBA - Česká Mountainbiková Asociace ČD - České dráhy, a.s. ČR - Česká republika D - Německo DSP - Dokumentace pro stavební povolení DUR - Dokumentace pro územní rozhodnutí DZ - Dopravní značení ECF - Evropská cyklistická federace EU - Evropská unie EV - EuroVelo trasa EVL - Evropsky významné lokality CHKO - Chráněná krajinná oblast ICT - Iron Curtain Trail (EuroVelo n.13) IDS - Integrovaný dopravní systém KČT - Klub českých turistů KÚPK - Krajský úřad Plzeňského kraje KSÚS PK - Krajská správa a údržba silnic Plzeňského kraje MD - Ministerstvo dopravy MK - Místní komunikace MTB - Mountainbike MZe - Ministerstvo zemědělství NP - Národní park NPP - Národní přírodní památka NPR - Národní přírodní rezervace ROP NUTS II Severozápad – Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad ODSH - Odbor dopravy a silničního hospodářství OKPP CR - Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu OP - Ochranné pásmo ORP - Obec s rozšířenou působností ORR - Odbor regionálního kraje OŠMT - Odbor školství, mládeže a tělovýchovy OŽP - Odbor životního prostředí PO - Ptačí oblast POV - Program obnovy venkova PP - Přírodní památka PPK - Přírodní park PR - Přírodní rezervace PK - Plzeňský kraj ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic ČR -6-

SFDI SO SOSLPOV SRN SŽDC TP TS TŽK ÚK ÚR URS ÚSES ZCHÚ ZO CSOP

-

Státní fond dopravní infrastruktury Správní oblast Svazek obcí Slavkovský les pro obnovu venkova Spolková republika Německo Správa železniční dopravní cesty Technické podmínky Technické služby Traťový železniční koridor Účelová komunikace Územní rozhodnutí Ústav racionalizace ve stavebnictví Územní systém ekologické stability Zvláště chráněná území Základní organizace Český svaz ochránců přírody

-7-

1.2 CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH TRENDŮ A POTŘEB Cyklistika je vnímána jako integrální část, která se dělí z hlediska kompetencí do oblasti dopravní obsluhy území a oblasti prezentace cykloturistiky. Během posledních několika málo let přestává být pouze individuální záležitostí a plynule přechází do městského i regionálního plánování, koexistuje s dalšími druhy dopravy a přirozenou cestou vznikají nároky uživatelů na dopravní prostor a odpovídající vybavení. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové kategorie, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostane tam, kde autem nikoliv, dopravní zácpu může rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole je možné jet od domu až do práce, školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Určité nedostatky samotné cyklistické dopravy lze naopak spatřovat v možnostech bezpečného parkování kol (ochrana před krádežemi, nedostatek kvalitních stojanů, úschoven). Využití cyklistiky k dopravním i rekreačním účelům má ve světě stoupající tendenci a v mnoha zemích se tomuto trendu přizpůsobují služby, plánování i nabídka v dopravě. Tendence zdravého životního stylu je hlavním motivačním faktorem k rozšíření cyklistiky.

1.2.1 Charakteristika z pohledu cyklistické dopravy Dopravní funkce umožňuje rychlé propojení dvou a více lokalit (obce, města, rekreační centra apod.) s předpokládanou opakovanou frekvencí užívání. Nezbytným předpokladem jsou parametry bezpečnosti a komfortu tras, které odvedou cyklisty ze stávajících dopravně zatížených komunikací. Zcela zásadní je požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Při jízdě do zaměstnání, školy jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno živičným povrchem. Výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny v krátkém časovém úseku. Významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Ideální stav je oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, nebo zklidněním celé oblasti, tzn. zónou 30. Chce-li jet cyklista z místa bydliště do místa zaměstnání, či školy, tak potřebuje mít: • k dispozici bezpečnou komunikaci pokud možno přímého směru bez větších převýšení, • možnost na terminálech IDS a na železničních stanicích si kolo bezpečně uschovat a dále pokračovat hromadnou dopravou (v případě, že dojížďková vzdálenost je příliš velká), • možnost u zaměstnavatele, nebo ve škole si kolo bezpečně uschovat a provést odpovídají hygienu, včetně možnosti osprchování se (v případě, že cyklista dojede na kole až do zaměstnání). -8-

Obdobná pravidla platí i pro cyklisty - zákazníky, kteří se potřebují dostat z místa bydliště na nákup, za službami, na úřady apod. V kontextu dojíždění lidí do zaměstnání pak uvádíme přehled 10 měst, ve kterých je největší podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce. Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, Plzeňský kraj TOP10 16%

14% 14% 13% 12% 12%

10% 10% 9%

9%

8% 7%

7%

6%

4% 3%

3%

Planá

Domažlice

2%

0% Horažďovice

Dobřany

Sušice

Nýrsko

Rokycany

Nýřany

Klatovy

Přeštice

Zdroj: podklady Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001)

1.2.2 Charakteristika z pohledu rekreační cyklistiky A. Základní informace o rekreační, turistické a volnočasové cyklistice Cyklistiku můžeme spojit jak s volným časem, cestovním ruchem, tak s rekreací. Pro zjednodušení terminologie se nejčastěji používá termín rekreační cyklistika, která zastřešuje všechna uvedená spojení. Rekreační cyklistika v České republice je téma velmi přitažlivé a aktuální. V dnešní době jsou lidé hnáni neodolatelnou touhou po co nejširším poznání, co v nejkratším možném časovém úseku a co nejlevnějším způsobem. Jízdní kolo se pro splnění těchto cílů stává univerzálním a přitom dostupným prostředkem. Celý svět se globalizuje. Stává se jednou „vesnicí“. Veškerá naše konání, záměry, touhy, vysněné mety nezávisí pouze od našich finančních možností, ale i času, který jim ze svých rozhodnutí věnujeme. Rekreační cyklistika je z hlediska obou citovaných hodnot – času i peněz – příjemným, zdraví prospěšným a úsporným řešením. Na kole jsme bytostně spjati s prostředím, kterým projíždíme. Ať s městskou aglomerací nebo volnou přírodou. Přesouváme se mnohem rychleji než chůzí a přesto plně vnímáme lokalitu, již jsme si určili za cíl poznání. Na kole navíc poznáváme sami sebe, svoji fyzickou i psychickou kondici, svoji vůli. Po každé -9-

absolvované túře nám náš organizmus sděluje svůj momentální zdravotní stav bez lékařských vyšetření. I rekreační cyklistika se může stát pro určité jedince adrenalinovým sportem, jenž je v mnohých sportovních odvětvích současně preferenční podmínkou. Také předpoklady pro rozvoj rekreační cyklistiky jsou v Plzeňském kraji velmi dobré. Krásná krajina s členitým reliéfem, lesy, vodními plochami, nespočtem kulturně-historických a technických památek a spoustou přírodních krás. Rekreační cyklistika má potenciál obohatit naše zážitky v krátkém časovém úseku a k životnímu prostředí zůstává přátelská. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turisticky zajímavým místům v České republice a přispívá i k rozvoji zaostalejších regionů. K propagaci těchto zajímavých míst by měl aktivně přispět destinační management. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa v různých oblastech služeb cestovního ruchu. Z pohledu aktualizace strategické dokumentu se jeví jako zásadní příprava národního marketingového projektu „Česko jede“, se zaměřením na propagaci cyklistiky & in-line, který bude v polovině roku 2010 Asociace turistických regionů www.atur.cz podávat do Integrovaného operačního programu.

B. Postavení Plzeňského kraje na „cyklistickém“ trhu Nejoblíbenější turistické regiony, hodnocení služeb (srovnání českých a zahraničních turistů): • Skupina 1; vysoce atraktivní: Slovácko (38 %), Lednicko-Valtický areál, Jizerské hory, Podyjí • Skupina 2; atraktivní: Frýdlantsko, Děčínsko a Lužické hory, Plzeňsko, Lužické hory a Ještědský hřbet, Jižní Čechy, Beskydy – Valašsko, Šumava – východ, Český ráj, Chrudimsko – Hlinecko, Střední Čechy - severovýchod – Polabí, Orlické hory a Podorlicko, Máchův kraj • Skupina 3; průměr: Kladské pomezí, Krkonoše – východ, Krkonoše – střed, Tachovsko – Stříbrsko, Jeseníky, Vysočina, Poodří, Těšínské Slezsko, Zlínsko, Moravský kras a okolí, Pardubicko, Opavské Slezsko • Skupina 4; mírně podprůměrné: Krkonoše – západ, České středohoří a Žatecko, Chodsko, Svitavsko, Střední Morava, Podzvičínsko, Hradecko, Krušné hory a Podkrušnohoří, Krušné hory – západ, Střední Čechy – západ, Západočeský lázeňský trojúhelník, Střední Čechy – jihovýchod, Brno a okolí

- 10 -

Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czechtourism (2008).

C. Epicentrum – jaký je náš klient „cyklista“?; jak ho zaujmout? Očekávání klienta: zážitek v originálním prostředí, spokojenost se službami, preference malých rodinných penzionů, kontakt s místními obyvateli, co dostanu za své peníze? Existuje mnoho faktorů, podle kterých je možné rozřadit cyklisty do skupin: 1.Typ terénu, povrchu. 2. Délka tras. 3. Jízdy individuální /s rodinou/ s přáteli. 4. Jízdy „natěžko“ nebo „nalehko“. 5. Víkendy/denní jízdy. 6. Frekvence využití automobilu/kola. 7. Využívání ubytovacích zařízení. 8. Frekvence využití vlaku/cyklobusu. 8. Typ kola. 9. Využívání stravovacích zařízení. 10. Místní vs. přespolní.

- 11 -

Zdroj: Sport Equipment & Fashion 2007, Incoma Research (údaje Cyklisté, Sportovci) Media Projekt, GfK a Median (údaje Obecná populace 15-69 let) Typologie cyklistů (klientů): •

• •

• • •

Rodiny s dětmi: kratší a bezpečné trasy, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch, častým cílem je restaurace se zahrádkou nebo hřiště. Méně zdatní rekreační cyklisté; nenáročné kratší trasy, cca do 30 km, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch. Zdatnější rekreační cyklisté; okružní trasy 40 - 80 km, často v kombinaci s poznáváním místních zajímavostí a kulturních památek, zpevněný povrch i nenáročné přírodní cesty. Delší trasy ani nekvalitní povrch nejsou překážkou, cílem je radost z jízdy. Dálkoví cyklisté; trasy 50 – 100 km, převážně se drží páteřních tras, většinou se zdrží na jednu noc „páteřní trasy s dobrým značením jsou podmínkou, jedeme z místa

na místo, často trasy podél řek“. Terénní cyklisté; preferují především přírodě blízké cesty a úzké stezky v terénu. Sportovně rekreační cyklisté; vyhledávají masové akce sportovního typu, například MTB maratóny nebo silniční maratóny. Testují své síly v závodech, překonávají vlastní hranice, trénují pro výkon.

- 12 -

D. Principy propagace produktu Prodej – orientace na efektivní metody – Internet, mobil, online Příklad Česká republika: Rozhlas

14 395 552 Kč

Rozhlas

Kampaň v městské dopravě

4 627 771 Kč

Kampaň v městské dopravě

Inzeráty v tisku Akce v obchodních centrech

1 350 000 Kč 1 241 309 Kč

Inzeráty v tisku 5 063 000 čtenářů Akce v obchodních 27 250 kusů rozdaných centrech materiálů

Internet

1 202 750 Kč

Internet

8 545 527 shlédnutí

Redakční články

19 000 000 přečtení

Redakční články

844 646 Kč

4 743 000 posluchačů 1 883 355 cestujících

Zdroj. CzechTourism Závěr: • nejefektivnější jsou články, které čtenáři vnímají jako informaci a ne jako reklamu. • druhý nejefektivnější výstup je Internet - poměr cena/výkon Poznámka / analýza propagace cykloturistiky na internetových stránkách: Cykloturistika je prezentována zde: www.turisturaj.cz/slozka/cykloturistika s tímto textem:

Cykloturistika má v České republice vynikající podmínky a patří mezi nejpopulárnější celonárodní sporty. Cyklistům slouží dobře značené cyklotrasy (často vedené po nefrekventovaných silnicích nebo lesních cestách) ve městech a jejich okolí je doplňují cyklostezky (cesty určené výhradně pro cyklisty). Již tak širokou nabídku možností si cyklisté doplňují využíváním kvalitně značených turistických tras (kde však mají přednost pěší turisté) a neznačených lesních svážnic a polních cest. Plzeňský kraj svou cykloturistickou nabídkou převyšuje již tak atraktivní celostátní průměr. Je to zejména díky dvěma vynikajícím cykloturistickým lokalitám: Šumavě a Českému lesu. Patří mezi nejkrásnější pohoří v Česku. Na Šumavě je vybudována velmi hustá síť dobře značených cyklotras, které vedou po bývalých pohraničních a lesních cestách. Přestože jste v nadmořské výšce kolem 1000 m, většinou převažují rovinky a mírná stoupání i klesání. Doprovodná infrastruktura a služby jsou zde na příkladné úrovni. Český les je podobný, jen turistů a penziónů je zde méně, což je pro mnohé předností. Vydejte se poznat opuštěnou krajinu Českého lesa, kde se střídají kvetoucí louky plné vůní a třpytivé mokřiny protkané průzračnými potůčky s hustými smíšenými lesy, vytvářející tak poetickou poklidnou harmonii tolik potřebnou pro civilizací znaveného člověka. Další atraktivní lokality jsou na Rokycansku, v Brdech, v okolí Konstantinových Lázní a na jižním Plzeňsku. Pro dlouhá putování a originální dovolenou na kole najdete v Plzeňském kraji dálkové cyklotrasy. Například magistrála Český les vás provede z Chebu přes Tachov až do Domažlic (140 km). Na ni navazuje Šumavská magistrála, která vás během 240 km protáhne přes celou Šumavu. A to z Domažlic přes Železnou Rudu až do Českého Krumlova. Je propagována cykloturistika Cyklotrasy na Plzeňsku.

v kraji

obecně: - 13 -

www.turisturaj.cz/clanek/cyklotrasy

-

Dále je k dispozici interaktivní mapová služba, která obsahuje cyklotrasy a cyklostezky všech tříd je k dispozici na adrese: http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/turistika_cs/viewer.htm . Nicméně je pravděpodobné, že od roku 2008 se daná neaktualizuje. Například nové CT na Kralovicku (otevřeny 05/2008) ani nové CT v Mikroregionu Radbuza (08/2008) nejsou zde zmapovány.

E. Marketing zaměřit hlavně na služby Motto: „Pokrok stojí námahu. Technologie a infrastruktura není všechno. Musíme se vrátit k tradici ústního podání.“ Z pohledu cestovního ruchu je nabídka dovolené s kolem či dokonce na kole od běžné nabídky odlišná. Nabídka ucelených služeb je v oblasti cestovního ruchu nazývána produkt. Pro přípravu produktů cestovního ruchu pro cyklisty, tzv. „cyklobalíčků“ je třeba mít na paměti potřeby cyklistů, jejich kol, ale i mnohé aspekty, které nabídka dovolené s kolem či na něm zahrnuje. Cyklobalíčky jsou jednou z možností, jak zvýšit počet turistů v regionu. Nejde přitom jen o samotnou infrastrukturu (cyklostezky), jako spíš o související vybavení a služby, které zpříjemní nebo dokonce umožní její využívání. Jde zejména o vybavení cyklostezek, ale i značených cyklotras s odpočívkami, informačními tabulemi s mapami či popisem okolních zajímavostí. Ubytovací, stravovací zařízení a turistické cíle nabízející služby s přihlédnutím ke specifickým potřebám cyklistů (vhodné jídlo a nápoje, servis, uložení kol atp.) mají také možnost získat certifikaci Cyklisté vítáni, která uživatelům garantuje rozsah a kvalitu cyklistických služeb. Cílem je vytvoření certifikačního systému Cyklisté vítání, jako národního standardu kvality služeb cestovního ruchu pro cyklisty a cykloturisty, zavedení certifikace a systému kontroly do praxe na celém území ČR na základě úspěšných zkušeností ze zahraničí. Přestože existuje velké množství map a propagačních materiálů, které mohou cyklisté využít jako informační zdroj pro přípravu trasy, či celé dovolené, jen velice málo z nich je koncipováno jako „cyklobalíček“, tedy materiál poskytující kompletní informace vč. služeb pro cykloturistiku v daném místě. Infocentra pak poskytují často jen základní informace, služby cykloprůvodců téměř chybí. Aktivity měst a obcí podporující cestovní ruch se často zaměřují na propagaci architektonických památek, přičemž cyklisté pravděpodobně preferují jízdu přírodou a poznávání zajímavostí přírodních (přírodní památky), oceňují krásné výhledy do krajiny a cesty přírodou mimo zastavěné lokality. Propagace takového typu cykloturistiky vyžaduje tedy aktivitu a koordinaci. Nabídky prezentující možnosti cyklistiky jsou často zaměřeny obecně, tj. na cyklisty jako takové, bez specifikace potřeb jednotlivých skupin. Cyklobalíček bude prioritně určen jedné z uvedených skupin, jejím potřebám a zvykům. Délka pobytu by se měla přizpůsobit potenciálu regionu, a to nejen z pohledu pouhé cyklistiky, ale také z pohledu cestovního ruchu, tedy množstvím zajímavých míst. Přestože dosud neexistují přesná statistická čísla o tom, kolik lidí pro svou dovolenou v ČR využívá kola (prioritně, nebo jen doplňkově), lze odhadnout, že nejpočetnější skupinou u - 14 -

nás jsou cyklisté „pohodoví“. Stále se ale zvětšuje skupina dálkových cyklistů a terénních cyklistů, kteří se ze skupiny „pohodoví“ po čase rekrutují. Z pozice samosprávy, resp. jejích správních celků, lze připravit cyklobalíčky jen pro individuály popř. skupiny individuálů. Pro skupiny cyklistů, jejichž cesta je organizována cestovní kanceláří, je nutná spolupráce s místním subjektem zajišťujícím služby cestovního ruchu, nejlépe s incomingovou cestovní kanceláří – zde se nabízí podpora takovéto aktivity formou grantů regionálního charakteru. Potřeby cyklistů v oblasti služeb: infocentra, ubytování, stravování, mapy, propagační materiály, průvodce, půjčovny kol, servisy, úschova nebo odstavení a uzamčení kola, přeprava kol a zavazadel, odpočívadla, stojany na kola.

- 15 -

1.3 VYMEZENÍ CYKLISTIKY VE STRATEGICKÝCH MATERIÁLECH 1.3.1 Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje - 2004 Projekt Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje zpracovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. na základě zadání Odboru regionálního rozvoje Plzeňského kraje v roce 2004. Hlavním cílem zadavatele bylo vytvořit ucelený a dlouhodobě stabilizovaný návrh cyklistických tras nadregionálního významu a následně jejich vedení promítnout do územně plánovací dokumentace. Tím budou odstraněny dvě hlavní překážky, které v současné době brání dalšímu rozvoji cyklotras včetně lokálních v Plzeňském kraji, tj.: 1.

nedostatečný návrh cyklotras regionálních a vyšších v některých územích,

2.

změny vedení některých tras.

Absence značených nebo neznačených regionálních a vyšších tras se týká především severního území Plzeňského kraje (okres Plzeň – sever, okres Rokycany a okres Tachov). Změny v návrhu vedení i v samotném značení se týkají zejména mezinárodní cyklotrasy č. 3. Vedení trasy bylo v posledních letech několikrát změněno, včetně určení hraničního přechodu. Další významnou okolností, která ovlivnila zpracování návrhu cyklotras nadregionálního významu byl návrh dvou nových nadregionálních cyklotras č. 37 a 38 a jejich schválení KČT (přidělení čísla trasy) v průběhu projektu. Tím se počet nadregionálních a vyšších cyklotras v Plzeňském kraji fakticky zvýšil na 5 a došlo ke značnému omezení prostoru pro návrh. Z toho důvodu se zpracovatel zaměřil především na optimalizaci vedení některých nadregionálních tras a návrh regionálních cyklistických tras s nadregionálním významem. Návrh cyklistických tras nadregionálního významu respektuje legislativu týkající se značení cyklistických tras v České republice a požadavky zadavatele. Soustředí se především na : •

Zhodnocení současného stavu cyklotras v Plzeňském kraji

•

Zohlednění vazby na cyklotrasy v okolních územích

•

Zhodnocení územních atraktivit podél cyklotras

•

Zhodnocení bezpečnostních faktorů pro cyklisty

- 16 -

1.3.2 Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 08/2007 Koncepce dopravy Plzeňského kraje - 3. etapa - návrh řešení Rada Plzeňského kraje vzala na vědomí návrh Koncepce dopravy Plzeňského kraje dne 21. 8. 2007 usnesením č. 3069/07. Ve vztahu k cyklistické dopravě jsou důležité tyto kapitoly:

VÝCHODISKA Cyklistická doprava jako součást dopravních systému a její potřebný rozvoj jsou potvrzeny zásadním dokumentem „Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy v ČR“ (CDV, 2003), který je schválen UV ČR č. 678/2004. Plán rozvoje cyklistické dopravy je založen na vytváření trvalého partnerství mezi státem, krajem, městy, mikroregiony, neziskovým sektorem a podnikatelskou veřejností. Skrývá v sobě možnost relativně rychlé přeměny od „populární, neregulované“ cyklistiky směrem ke „kultivované a systematicky podporované cyklistice“. Plán předpokládá, že do r. 2008 bude mít ČR a jednotlivé kraje připravenou infrastrukturu i zázemí pro aktivní a bezpečnou formu cyklistické dopravy. Dle souborů indikátorů schválené Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013 se předpokládá délka cyklistických, pěších a in-line stezek, tj., oddělených od motorové dopravy, v roce 2010 v nárůstu o 50 %, do r. 2013 o 100 % oproti roku 2005.

KONCEPCE A CÍLE ROZVOJE Krajský úřad v rámci Usnesení Rady Plzeňského kraje dne 12. 11. 2002 potvrdil cíle národní strategie a schválil zpracování Strategie rozvoje cyklistiky v Plzeňském kraji, zaměřené na: • Vypracování marketingu podpory cyklistiky v kraji prostřednictvím Bicyquelle • Zpracování metodiky dalšího rozvoje cyklotras, která bude doporučením pro jejich nové investory a podnikatele • Provázanost jednotlivých místních cyklistických cest • Zpracování návrhu informačního systému cyklotras v kraji • Propojení zájmů státní správy, samosprávy a podnikatelských subjektů, zejména v oblasti cestovního ruchu a rozvoje služeb • Vhodné podmínky pro využití cyklotras jako alternativního dopravního kanálu Aktuálním dokumentem pro koncepci, stanovení rozvojových předpokladů a trendů v oblasti cyklistické dopravy Plzeňského kraje je následně zpracovaná dokumentace „Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje“ (RRA Plzeňského kraje, o.p.s., 2004).

- 17 -

PRINCIPY A ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO NÁVRH NOVÝCH MEZINÁRODNÍHO A NADREGIONÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU •

TRAS

Vymezení přechodových míst na hranicích Plzeňského kraje Vzhledem k poloze Plzeňského kraje je hodnocena návaznost nejen na síť cyklotras sousedních krajů, ale i návaznost na síť cyklotras Bavorska. Z vyhodnocení zjištěných - 18 -

údajů je patrné, že současná nadřazená síť cyklotras v Plzeňském kraji navazuje na vedení cyklotras ze sousedních území. V případě okolních krajů se jedná o cyklotrasy kategorizované dle Základního systému cyklotras, v případě Bavorska jde o cyklotrasy kategorizované dle systému užívaného ve Spolkové republice Německo. •

Základní rastr nadřazené sítě cyklotras v Plzeňském kraji Základní rastr nadřazené sítě cyklotras o délce hrany cca 25 km byl odvozen od optimální vzdálenosti uzlových bodů (center), kde se předpokládá vyšší vybavenost pro cykloturisty. Stávající nadřazená síť cyklotras vyžaduje doplnění nových cyklotras především ve směru západ – východ, protože stávající cyklotrasy s nadregionálním významem jsou vedeny převážně ve směru sever – jih.

•

Vazba na atraktivní území pro cykloturistiku Návrh koridorů nadregionálního významu je soustředěn na návaznosti tras na atraktivní území především z hlediska přírodního, kulturně - historického a rekreačního, případně na vedení trasy v jeho blízkosti.

•

•

Vazba na úroveň a vybavenost sídel Návrh koridorů nadregionálního významu je současně hodnocen ve vztahu k vybavenosti území a sídel doprovodnou infrastrukturou (stravovací a ubytovací zařízení, cykloservisy a další doplňkové služby). Vazba na dopravní uzly a ostatní druhy dopravy Návrh koridorů nadregionálního významu zohledňuje na svých dálkových trasách návaznosti na ostatní druhy dopravy tak, aby byla zaručena optimální dostupnost výchozích cílů (železničních stanic a zastávek, parkovišť pro automobily a autobusy).

•

Vazba na lokální síť cyklotras Návrh cyklotras s nadregionálním významem je zpracován ve vazbě na existující síť vyznačených a navržených cyklotras lokální úrovně. Zpracovatel zvažuje návrh vedení tras s nadregionálním významem, tak aby cyklistu přivedly do atraktivních území s možností využití lokálních cyklotras. Druhým aspektem při návrhu je využití stávající vyznačené nebo navržené sítě lokálních cyklotras k samotnému vedení trasy. Tento přístup je využit z důvodu prověření a vhodnosti dané komunikace pro cyklodopravu a také z důvodu finanční a časové úspory při případném značení navržené trasy (projednání vedení trasy, doplnění směrovaní trasy na stávajíc í mobiliář atd. ).

•

Bezpečnostní parametry vedení trasy Stanovení konkrétního vedení cyklotras nadregionálního významu po komunikacích II. a III. třídy je provedeno na základě vyhodnocení bezpečnostních parametrů pro cyklisty. Tyto parametry se týkají zatížení, šířky a stavu daných komunikací.

•

Optimalizace cyklotras Optimalizace vyznačených nebo nevyznačených cyklotras nadregionálního významu sleduje minimalizaci podílu nevhodných a nepřípustných úseků cyklotras z hlediska - 19 -

bezpečnostních parametrů a segregace provozu (cyklistické stezky, dočasné převedení cyklotrasy provizorním vedením po jiné méně zatížené komunikaci). •

Využitelnost cyklotras z hlediska jejich výškového vedení Pro nadregionální a vyšší cyklotrasy značené, neznačené i navržené je proveden průmět do modelu terénu a vyhodnocena náročnost jednotlivých úseků pro jednotlivé skupiny uživatelů (děti, sportovci, turisté, senioři apod.).

MEZINÁRODNÍ A NADREGIONÁLNÍ CYKLISTICKÁ SÍŤ Mezinárodní cyklistická stezka CT 3 Praha – Plzeň – Regensburg

Cílový stav Po řadě koncepčních přehodnocení byla tato nadřazená trasa navržena jako cyklistická komunikace „vyšší generace" s navazující sítí služeb a vybavenosti. Cílem je zachování historické hmotné i duchovní struktury krajiny a průchozích sídel, trvale udržitelný vývoj životního i přírodního prostředí a přeshraniční rozvoj vzájemné kulturně společenské spolupráce. Dálková trasa je dosud vedena v koridoru historické zemské cesty do Regensburgu s přechodem na Bavorskou stranu v prostoru Folmavy. Koridor, zpracovaný ideovou studií (2004), využívá po přestavbě stávající polní a lesní cesty, případě některé místní komunikace, v dílčích úsecích je trasa navrhována v samostatných trasách (stezkách) s cílem maximální segregace cyklistů od automobilové dopravy.

Návrh opatření •

•

Mezinárodní cyklistická stezka CT 3 je na území okresu Rokycany a města Plzně v samostatné trase dokončená a územně vymezená (vyznačená). V okresech Plzeň – jih a Domažlice je stezka součástí schválené ÚPD, postupně projekčně připravovaná a realizovaná. Projektová dokumentace k jednotlivým stavbám cyklostezky CT3 v dílčích úsecích Plzeň - Folmava

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka CT3 v úseku Plzeň – Folmava v segregované trase Nadregionální cyklotrasa č. 31 Plzeň - Starý Plzenec - Šťáhlavy - Nezvěstice Mladý Smolinec

Cílový stav Nadregionální cyklotrasa č. 31 je vedena na jih od Plzně směrem na Nepomuk a dále pokračuje do Jihočeského kraje směrem na Blatnou. Trasa je stabilizovaná a v území vyznačená (provedeno v rámci projektů mikroregionu Radyně, Úslava a Nepomucko). Cyklotrasa je vedena převážně po silnicích II. a III. třídy, částečně pak po místních a účelových komunikacích. Její nenáročný profil (vede podél řeky Úslavy) umožňuje využití pro dálkovou cykloturistiku Nadregionální cyklotrasa č. 33 Všeruby - Nýrsko - Špičácké sedlo - Železná Ruda Prášily – Srní – Horská Kvilda – hranice kraje

Cílový stav

- 20 -

Nadregionální cyklotrasa č. 33 je součástí příhraniční podélné cyklotrasy. Vede ze Všerub (návaznost na cyklistickou trasu č. 36) atraktivním územím Šumavy přes Špičácké Sedlo, Prášily, Srní a dále v Jihočeském kraji přes Lenoru, Novou Pec, Černou v Pošumaví do Dolního Dvořiště. Trasa je v celém svém úseku terénně vyznačena. Cyklotrasy jsou vedeny převážně po silnicích II. a III. třídy, částečně po místních a účelových komunikacích, v krátkých úsecích v samostatné stezce (Gerlova Huť – Nová Hůrka). V úseku mezi Špičákem a Železnou Rudou bude nezbytné s ohledem na vysoké dopravní zatížení prioritně segregovat trasu do samostatné cyklostezky, obdobně jako v navazujících úsecích NP Šumava Nová Hůrka – Prášily – Horská Kvilda – hranice kraje

Návrh opatření •

Studie cyklostezky č. 33 v úseku Špičák – Železná Ruda v segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 33 v úseku Špičák – Železná Ruda v segregované trase • Cyklistická stezka č. 33 v úseku Nová Hůrka – Prášily – Horská Kvilda – hranice kraje v segregované trase Nadregionální cyklotrasa č. 35 Plzeň - Horní Bříza - Dolní a Horní Bělá - Manětín Žlutice

Cílový stav Cyklotrasa je v návaznosti na nadregionální cyklotrasu č. 31 v Plzni vedena severně ve směru na Manětín, Žlutice a dále do Karlovarského kraje v relaci Chyše - Kadaň - Klášterec n. Ohří – Měděnec. Spolu s cyklotrasou č. 31 vytváří ucelený koridor severojižního propojení Plzeňského kraje. Cyklotrasa je terénně vyznačena, využívá převážně silnice II. a III. třídy, pouze krátké úseky jsou vedeny po místních a účelových komunikací.

Návrh opatření •

Studie cyklostezky č. 35 Plzeň – Žlutice v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 35 Plzeň – Žlutice v částečně segregované trase Nadregionální cyklotrasa č. 36 Tachov - Nemanice - Klenčí - Trhanov - Domažlice - Všeruby

Cílový stav Nadregionální cyklotrasa č. 36 vychází z Karlovarského kraje v trase Klášterec nad Ohří Pernink - Kraslice - Vojtanov - Cheb - Tři sekery a pokračuje na území Plzeňského kraje na Všeruby. Koridor sleduje hranici s Bavorskem a uzavírá příhraniční podélnou cyklistickou trasu. Vymezení této trasy je až na krátký úsek u Bělé nad Radbuzou stabilizován. Cyklotrasa je z převážné části terénně vyznačena, chybí doznačit úsek mezi Železnou a Folmavou. Cyklotrasa je zčásti vedena převážně po silnicích II. a III. třídy, pouze zčásti po místních a účelových komunikacích. V určitých úsecích je povrch zpevněných cest poničen, údržba díky majetkovým poměrům není všude realizována.

Návrh opatření - 21 -

•

Studie cyklostezky č. 36 Tachov - Všeruby v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 36 Tachov - Nemanice - Klenčí - Trhanov - Domažlice - Všeruby v částečně segregované trase Nadregionální cyklotrasa č. 37 Železná – Stříbro - Plzeň

Cílový stav Schválení cyklotrasy č. 37 proběhlo v polovině roku 2004. Stezka reaguje na záměry bavorské strany o vytvoření tzv. Stezky přátelství, která bude spojovat Bavorsko s oblastí Stříbrska. V roce 2008 se stala součástí Panevropské cyklotrasy Praha – Plzeň – Stříbro – Bělá nad Radbuzou – Železná – Neustat a.d Waldnaab – Norimberk – Strasburg – Paříž. Cyklotrasa vyznačena v terénu, lesní komunikace v úseku mezi Stříbrem a Plzní jsou poničeny výstavbou železničního koridoru a pro dálkové cyklisty se stávají nepříjemnou zkušeností. Pokračováním trasy ze Stříbra do Plzně došlo k ucelení cyklistických tahů nadregionálního významu. Trasa prochází okolím Hracholuské přehrady, které je hodnoceno jako území s velkým rekreačním potenciálem. Návrh současně respektuje vztah k sídlům s odpovídající vybaveností (Plzeň, Stříbro, Město Touškov) a vazbu na III. TŽK Praha - Plzeň – Cheb.

Návrh opatření •

Studie cyklostezky č. 37 Železná - Plzeň v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 37 Železná – Stříbro - Plzeň v částečně segregované trase

Nadregionální cyklotrasa č. 38 Železná Ruda, Alžbětín - Železná Ruda – Klatovy – Přeštice - Dobřany

Cílový stav Nadregionální cyklotrasa č. 38 byla schválena spolu s č. 37 v polovině roku 2004. Záměrem bavorské i české strany je vzájemné propojení atraktivit oblasti Šumavy a Bayerischer Wald a návaznost přes Plzeň na Prahu. Pro vedení trasy bylo z části využito stávající vedení regionální trasy č. 332. Nadregionální cyklotrasa přechází ve směru od Vídně přes hraniční přechod v Alžbětíně, odkud vede po nově vybudované cyklostezce do Železné Rudy. Odsud je navržena v nové segregované cyklostezce směrem na Klatovy, Přeštice a následně se pak v Dobřanech napojuje na mezinárodní stezku CT 3.

Návrh opatření •

Studie cyklostezky č. 38 Železná Ruda - Špičák - Klatovy – Přeštice - Dobřany v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020

- 22 -

•

Cyklistická stezka č. 38 Železná Ruda - Klatovy – Přeštice - Dobřany v částečně segregované trase

REGIONÁLNÍ CYKLISTICKÁ SÍŤ Regionální cyklotrasa č. 352 Přední Zahájí – Tachov – Konstantinovy Lázně

Cílový stav Cílem návrhu je propojení území s vysokou přírodní a kulturně historickou hodnotou a provázání celého severního prostoru Plzeňského kraje ve směru západ – východ cyklistickou trasou nadřazenou významu. Navrhovaný koridor navazuje na značené cyklotrasy Bavorska. V hraničním úseku Přední Zahájí – Lestkov využívá stávajících vyznačených či nevyznačených lokálních cyklotras. V úseku Lestkov – Konstantinovy Lázně je stopa vedena mimo navrženou lokální síť, po komunikacích III. třídy s napojením na již existující regionální trasu č. 306. Cyklotrasa prochází atraktivními oblastmi přírodního, kulturně-historického i rekreačního potenciálu a může vyvolat částečné oživení přilehlého venkovského prostoru.

Návrh opatření

• Studie cyklostezky č. 352 Přední Zahájí – Tachov – Konstantinovy Lázně v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 352 Přední Zahájí – Tachov – Konstantinovy Lázně v částečně segregované trase Regionální cyklotrasa č. 352 Manětín – Plasy – Radnice

Cílový stav Navrhovaná trasa doplňuje nadřazenou síť cyklotras dle stanovených principů, propojuje atraktivní oblasti Plzeňského kraje a je součástí východo-západního propojení nadřazené cyklistické sítě kraje. Koridor je veden z Manětína do Plas po již vyznačených okruzích cyklistických tras „Baroko“ v kombinaci s místními komunikacemi a silnicemi III. třídy. Z Plas navrhovaná trasa pokračuje přes řeku Berounku (most – Liblín, sezónně přívoz Darkov) do Radnic. Regionální trasa je propojuje nejvýznamnější barokní památky Plzeňského kraje atraktivní pro tématické zaměření, neboť.

Návrh opatření •

Studie cyklostezky Přední Manětín – Plasy – Radnice v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka Přední Manětín – Plasy – Radnice v částečně segregované trase Regionální cyklotrasa č. 352 Rokycany – Radnice – Čilá

Cílový stav Nová trasa doplňuje síť cyklotras nadregionálního významu v Plzeňském kraji. V úseku Radnice – Čilá dokončuje propojení severního prostoru kraje s návazností na cyklotrasy Středočeského kraje. Trasa je v návrhu vedena převážně po silnicích II. a III. třídy, v krátkých úsecích po místních komunikacích. - 23 -

Návrh opatření •

Studie cyklostezky Rokycany – Radnice - Čilá v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka Rokycany – Radnice - Čilá v částečně segregované trase Regionální trasa Svatá Kateřina – Klatovy – Nepomuk - Rožmitál p. Třemšínem1

Cílový stav Cílem návrhu je doplnění navrhované struktury nadřazené sítě cyklotras s důrazem na propojení a posílení směru západ – východ. Trasa propojuje již navržené nadregionální trasy č. 36, 38 a 31 a regionální trasu č. 312, vedené převážně ve směru sever – jih. Vedení trasy v celém úseku využívá již vyznačené a provozované lokální trasy. Trasa se přímo dotýká regionálních sídelních center Klatov, Nepomuku a lokálních center Nýrska, Janovic nad Úhlavou. Pro dotčené oblasti může přinést rozvoj. drobného podnikání a služeb, vázaných na cestovní ruch.Trasa dosud není vyznačena v terénu.

Návrh opatření •

Studie cyklostezky Svatá Kateřina – Klatovy – Rožmitál p. Třemšínem v částečně segregované trase

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka Svatá Kateřina – Klatovy – Rožmitál p. Třemšínem v částečně segregované trase. Regionální cyklotrasa č. 312, (Otavská cyklotrasa)

313,

331 Sušice – Horažďovice – Strakonice

Cílový stav Cílem návrhu je zřízení cyklotrasy a pěší trasy podél toku řeky Otavy, která je jednou z významných přírodních atraktivit jihovýchodní části Plzeňského kraje s přechodem do kraje Jihočeského. Navrhovaná cyklotrasa doplní regionální síť a pro dotčené oblasti výrazně přispěje k rozvoji drobného podnikání a služeb, vázaných na cestovní ruch. 2

Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka Sušice – Horažďovice – hranice kraje v částečně segregované trase.

Návrh celosíťového opatření – cyklistická doprava Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury vyžaduje důslednou koordinaci a

1

dosud není vyznačena v terénu Trasa je nyní budována jako součást Otavské cyklotrasy, která mezi Horažďovicemi a Strakonicemi přechází do Jihočeského kraje a dále se napojuje na Vltavskou cyklotrasu. V Sušici a jejím okolí je vybudováno několik kilometrů cyklostezek s živičným povrchem po kterých je vedena Otavská cyklotrasa. 2

- 24 -

vzájemnou provázanost jak koncepční, tak realizační a to na úrovni mezikrajské, krajské a přeshraniční. Žádoucí je současně stanovení garanta, krajského koordinátora a „systémového“ správce sítě. Z tohoto důvodu je žádoucí aktuální zpracování: • Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury na území Plzeňského kraje včetně územní a systémové koordinace a správy

Obrázek - Návrh uspořádání cyklistické sítě - 25 -

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE – DO R. 2020 Cyklistická síť • Cyklistická stezka č. 3 Plzeň – Folmava v segregované trase • Cyklistická stezka č. 33 Železná Ruda, Špičák – Železná Ruda v segregované trase • Cyklistická stezka č. 33 Nová Hůrka – Prášily – Horská Kvilda – hranice kraje v segregované trase • Cyklistická stezka č. 35 Plzeň – Žlutice v částečně segregované trase • Cyklistická stezka č. 36 Tachov - Nemanice - Klenčí - Trhanov - Domažlice - Všeruby v částečně segregované trase • Cyklistická stezka č. 37 Železná – Stříbro - Plzeň v částečně segregované trase • Cyklistická stezka č. 38 Železná Ruda - Gerlova Huť - Klatovy – Přeštice - Dobřany v částečně segregované trase • Cyklistická stezka č. 352 Přední Zahájí – Tachov – Konstantinovy Lázně v částečně segregované trase • Cyklistická stezka Manětín – Plasy – Radnice v částečně segregované trase • Cyklistická stezka Rokycany – Radnice - Čilá v částečně segregované trase • Cyklistická stezka Svatá Kateřina – Klatovy – Rožmitál p. Třemšínem v částečně segregované trase • Cyklistická stezka Sušice – Horažďovice – hranice kraje v částečně segregované trase

PŘEHLED DOPORUČENÝCH AKTIVIT A PROJEKTŮ Cyklistická síť • Studie segregace a vymezení mezinárodních, nadregionálních a regionálních cyklistických tras (cyklistické stezky)

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK KE KONCEPTU A VÝSLEDKY DOKUMENTACE SEA A NATURA 2000, ZÁZNAMY Z PORAD

POSOUZENÍ

CYKLISTICKÁ DOPRAVA K nejvýznamnějším připomínkám v oblasti cyklistické dopravy a infrastruktury: …Správce sítě cyklistické infrastruktury (RRA), doplnění regionálních cyklotras a cyklostezek (města Sušice, Stříbro) S připomínkou zpracovatel plně souhlasí. Není však v zadání koncepce řešit správní a marketingovou otázku cyklistické dopravy a infrastruktury. Zpracovatel ve spolupráci se zástupci kraje, vybraných sdružení a organizací zabývající se přípravou sítě cyklistických tras zajistí odbornou diskusi s cílem prověření současného stavu příprav nadregionálních a regionálních cyklotras a cyklostezek a doplní chybějící záměry v území do úrovně regionálních cyklotras (tříciferné označení). Do návrhu budou zapracovány i navrhované cyklostezky překračující hranice (např. Cyklostezka přátelství).

- 26 -

1.3.3 Program rozvoje cestovního ruchu PK – 12/2007 Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo dne 2. 5. 2007 svým usnesením č. 661/07 dokument „Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný ke dni 31.12. 2007 – zkrácená verze“. K cykloturistice se vztahují tyto části: Trendy rozvoje cykloturistiky Cykloturistika jakožto forma cestovního ruchu je téma velmi přitažlivé a aktuální. Snad žádná jiná forma z oblasti sportovně turistických aktivit neprodělala v posledním desetiletí tak bouřlivý vývoj. Jízdní kolo se stalo téměř každému dostupným prostředkem a cykloturistika jedním z nejlevnějších způsobů co nejširšího poznání domácích i zahraničních regionů, Plzeňský kraj nevyjímaje. Cykloturistika je spolu s cyklodopravou (dopravní cyklistikou) a terénní cyklistikou jedním ze tří pilířů cyklistiky (cyklistické dopravy). Cyklistiku jako celek je nutné zakomponovat do širšího kontextu a především ji v něm vnímat. Neuzavírat se tedy jen „v mantinelech“ dopravní problematiky či naopak cykloturistiky jako formy přesunu mezi turistickými zajímavostmi, přírodními a kulturními památkami, sídly a ubytovacími zařízeními, ale vidět i její souvislosti s měnícím se životním stylem, životním prostředím, zdravím obyvatelstva a udržitelným rozvojem. Spojitost cyklistické dopravy, rekreace a trávení volného času je všeobecně známá a zřejmá, jakožto i její význam pro oblast cestovního ruchu. Co se týká letních aktivit, je dnes cykloturistika s výjimkou velkých měst hlavním marketingovým tahákem většiny mikroregionů České republiky. Platí to i pro velkou část mikroregionů na území Plzeňského kraje. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má obrovský potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků v krátkém časovém úseku. Je přátelská k životnímu prostředí. Pomáhá k propagaci zajímavých a málo navštěvovaných lokalit i v turisticky zatím nepříliš objevených oblastech. Podpora cyklistiky přináší i nová pracovní místa v různých oblastech služeb cestovního ruchu s ní spojených. Motivy pro cyklistiku Cykloturistika naplňuje naše záměry a touhy po poznání a mety, které si sami dáváme. Je příjemným, zdravím a z hlediska času i peněz úsporným řešením naplnění našich potřeb. Na kole jsme bytostně spjati s prostředím, kterým projíždíme, ať městem nebo volnou přírodou. Na kole se přesouváme mnohem rychleji než chůzí a přesto plně vnímáme přírodu kolem nás nebo lokalitu, kterou jsme si určili za cíl poznání. Na kole navíc poznáváme sami sebe, svoji fyzickou a psychickou kondici, svoji vůli. Boříme mýty a sami překonáváme mety. I cykloturistika se může stát pro určité jedince adrenalinovým sportem, pro ostatní příjemnou formou odpočinku a relaxace. Modernizace kola jako jízdního prostředku a propagace zdravého životního stylu, jehož důležitost si konečně lidé v posledních letech uvědomují, přispěly k znovuzrození cyklistiky. Je pravda, že v posledním desetiletí neuvěřitelně vzrostl počet aut na našich silnicích, ale na druhé straně lidé začínají masově opět objevovat kouzlo jízdy na kole. Jezdí na něm do práce, školy, za nákupy, službami a samozřejmě také v rámci svého volného času. Tendence zdravého životního stylu je hlavním motivačním faktorem k rozšíření cyklistiky. - 27 -

Postavení cyklistiky jako formy dopravy a základní charakteristika jednotlivých typů Nároky cyklistů na dopravní prostor a odpovídající vybavení vznikají přirozenou cestou, tak jak se cyklistika stává stále častější a masovější formou trávení volného času a dopravy na kratší a střední vzdálenosti. Cyklistika jako forma každodenní či rekreační dopravy nesmí být chápana jako menšinový trend, ale jako alternativa k dalším druhům. Jízdní kolo nabízí značnou flexibilitu při pohybu jak ve volné krajině v rámci rekreace, tak i městském prostředí a částečně řeší i dopravní obsluhu v regionech, které k tomu mají vhodné podmínky. Propojení cyklistické infrastruktury formou městských sítí cyklostezek a regionální sítí cyklotras umožňuje současně pohyb cyklistů (používajících kolo jako alternativní dopravní prostředek), cykloturistů, ale i terénních cyklistů (vyrážejících do krajiny za zážitkem a přírodními cestami různé technické náročnosti). Rekreační cyklistika už není jen doménou hlavních rekreačních oblastí či klidného venkova, ale díky novým cyklostezkám se stále více projevuje v samotných městech a jejich nejbližším okolí. Příměstské a městské trasy nás tak mohou dovést bez dopravní zácpy do historických center měst, městských parků, sportovních a rekreačních zón, na koupaliště, ale i za nákupy a dalšími aktivitami. Regionální značené cyklotrasy nás naproti tomu dovedou k turistickým cílům po relativně bezpečných méně frekventovaných silnicích, lesních a polních cestách. Značené terénní cykloturistické trasy a přírodní cesty nám umožní nejužší spojení s přírodou, poznání téměř zapomenutých míst a přinesou i spoustu adrenalinu při technicky obtížnější jízdě terénem. Využití cyklistiky k dopravním i rekreačním účelům má ve světě i v České republice stoupající tendenci a ruku v ruce s tím se tomuto trendu přizpůsobují služby cestovního ruchu, plánování i nabídka v dopravě. Požadavky cyklistů Tak jak se neustále technicky rozvíjela kola, začaly se v posledním desetiletí v České republice po vzoru západních zemí rozvětvovat i styly ježdění na kole. Revoluci nejen do rekreační cyklistiky přineslo vyvinutí horského kola a jeho masové užívání. Neustále se modernizující horské kolo a jeho platformy otevřelo cyklistice terény do té doby nepřístupné. Spolu s tím se pochopitelně začaly měnit i nároky jednotlivých skupin cyklistů na terény, které jednotlivé skupiny preferují. Pomineme-li málo početnou a specificky zaměřenou skupiny silničních cyklistů, u kterých je převažujícím motivem sportovní výkon, který realizují na silnicích, je vhodné v České republice členit nejpopulárnější typy cyklistiky do těchto kategorií (v závorce jsou uvedeny druhy nejčastěji užívaných komunikací těmito skupina): -

dopravní cyklistika (městské a příměstské cyklostezky) cykloturistika (dálkové cyklostezky, značené a doporučené cyklotrasy) terénní cyklistika (značené cykloturistické trasy, singletrack – přírodě blízké vrstevnicové stezky)

Následující charakteristika jednotlivých skupin cyklistů a jejich požadavků je převzata z materiálů České mountainbikové asociace (ČeMBA). Dopravní cyklisté -

přesun mezi sídly, do zaměstnání, úřadů a škol, ale i za zábavou a do rekreačních zón požadavek rychlého a minimálně namáhavého přesunu - 28 -

-

trasa nejkratší možnou cestou dopravně bezpečná trasa povrch cesty musí umožňovat efektivní přesun možnost bezpečného uložení kola další doprovodné služby zpravidla nejsou požadovány

Cykloturisté -

přesun mezi turistickými zajímavostmi, přírodními a kulturněhistorickými památkami, sídly a ubytovacími zařízeními trasy by měly umožňovat návrat k výchozímu bodu, nebo fungující veřejné dopravě spolehlivě přepravující kola požadavek atraktivního, turisticky zajímavého prostředí, výhledy, zajímavá místa profil může být náročnější, pokud vede k turisticky zajímavému místu požadavek informací o prostředí a zajímavostech požadavek na stravovací a další doprovodné služby podél cesty

Terénní cyklisté -

cílem přesunu není dostat se z místa na místo, ale radost z pohybu v přírodním prostředí požadavek na vizuálně a pohybově pestré přírodní stezky a cesty kombinace aktivního pohybu spojená s atraktivním přírodním prostředím, zajímavými místy a výhledy trasa je vedena především za účelem požitku z jízdy, měla by však propojovat zajímavé lokality profil trasy může plně využít všech možností krajiny povrch vždy přírodě blízký, pestré a členité vedení stezky a různé varianty obtížnosti cest (podobně jako u sjezdového lyžování) požadavek na stravovací a další doprovodné služby ve výchozích bodech a přirozených místech odpočinku

Tabulka : Požadavky třech pilířů cyklistiky dopravní cyklistika

cykloturistika

terénní cyklistika

rychlost a efektivnost přesunu

++

0

- až --

nenáročný výškový profil trasy

++

- až +

- až --

- až 0

0 až +

++

hravost a pestrost cesty

-

0 až +

++

tradiční turistické cíle

--

++

0 až +

lesní a krajinný zážitek

-

- až ++

++

fyzická náročnost

--

- až +

0 až ++

nároky na techniku ovládání kola

--

- až +

- až ++

přírodní povrch cesty

Legenda: --

-

0

+

++

vůbec nevyžaduje

nevyžaduje

neutrální

vyžaduje

nutně vyžaduje

Pramen: ČeMBA, 2007

- 29 -

Vývojové trendy cyklistiky Jak již byl naznačeno, současné trendy vývoje cyklistiky odráží dynamický vývoj posledních let. Ten se v důsledku modernizace kola projevuje především rozvětvením stylů ježdění na kole – každý styl má své specifické nároky na bezpečnost, prostor, typ povrchu a vedení trasy (viz charakteristika jednotlivých skupin cyklistů). S ohledem na cenové relace prověřených zahraničních cykloturistických regionů, které se stávají přijatelné stále širšímu okruhu cykloturistů, a s ohledem na rostoucí konkurenční boj domácích regionů, rostou nejen nároky uživatelů na kvalitu terénů pro jednotlivé formy cyklistiky, ale také nároky na kvalitu zážitku spojenou s jízdou na kole. Kvalitní doprovodná infrastruktura typu záchytných parkovišť, míst pro odložení kol, půjčoven kol, doprovodného informačního systému pro cyklisty vč. orientačních map je dnes již běžným standardem v destinacích, které se zaměřují na cyklisty jako hlavní návštěvnickou skupinu. S ohledem na rostoucí životní úroveň a zvyšující se standard služeb v cestovním ruchu jako celku pochopitelně rostou i nároky cyklistů na stravovací, ubytovací a doprovodné služby podél cyklostezek a cyklistických tras, v případě terénní cyklistiky pak ve výchozích bodech a přirozených místech odpočinku. Seznam priorit s možnou návazností na cykloturistiku Priorita 1: Vytvoření příznivého image Plzeňského kraje, zvýšení jeho přitažlivosti, informace Cíle • Posilování image Plzeňského kraje jako přitažlivé destinace CR rozvojového příjemného a přátelského kraje s bohatým kulturním a historickým potenciálem, s ojedinělou zachovalou přírodou na pomezí západní a východní Evropy (změna někdejšího nepříznivého image Plzně jako černého města a Plzeňského kraje jako nerozvojového regionu na někdejší západní hranici východního bloku). Opatření • Provedení primárního výzkumu a analýzy turistické návštěvnosti a služeb v oblasti cestovního ruchu na celém území Plzeňského kraje, včetně zpětných vazeb a definování potřeb pro cílené zaměření marketingových aktivit • Pokračování v přípravách a organizaci návštěv touroperátorů, médií a dalších odborníků do Plzeňského kraje • Realizace cílených prezentací v tuzemsku i v zahraničí pro zvýšení informovanosti, přitažlivosti a obecného povědomí o Plzeňském kraji Priorita 2: Infrastruktura cestovního ruchu Cíle • Vytváření venkovního informačního systému (poutače, směrovky, mapové informační systémy) • Budování výchozích parkovišť, odpočívadel a odstavných ploch (vč. mapy a vyznačení turistických okruhů) • Vytvoření systému integrované dopravy pro potřeby CR Opatření • Budování doprovodné dopravní infrastruktury – např. podpora veřejné hromadné dopravy v turisticky atraktivních lokalitách, rozvoj navigačních systémů, návaznost příjezdové a místní dopravy, ekobusy na Šumavě a v Českém lese, lanovky, autobusová a železniční podpora cykloturistiky - 30 -

•

Podpora realizace dálkových mezinárodních cyklistických cest a jejich společného nadregionálního marketingu

Priorita 3: Služby cestovního ruchu Opatření • Podpora využití geoinformačních technologií v cestovním ruchu, zajištění jednotných aktuálních informací (GIS, GPS, mapové servery)

Priorita 4: Produkty cestovního ruchu Cíle • Zvýšení tvorby nových produktů a produktových balíčků využívajících potenciálu regionu • Rozšíření přeshraniční spolupráce Opatření • Podpora systému regionálních a nadregionálních bezpečných cyklotras

Priorita 5: Marketing cestovního ruchu Cíle • Koordinace a prezentace produktů a produktových balíčků CR • Zajištění podmínek pro rozvoj turistického portálu www.turisturaj.cz, jeho prezentace a propojení s dalšími turistickými portály Opatření • Budování nabídkových CK a činnost touroperátorů v zahraničí, modelově v Regensburgu (ve vazbě na cyklistickou cestu Praha – Plzeň – Regensburg – Mnichov) • Jednotná prezentace produktů Plzeňského kraje na výstavách a veletrzích CR jak v ČR, tak v zahraničí (ke zvýšení efektivnosti účasti) • Příprava každoročních plánů rozvoje CR vč. nabídky produktů, propagace a prezentace kraje na veletrzích CR • Marketingová podpora cestovního ruchu - ucelený pobytový program pro navržené • Podpora vytváření ucelených produktů cestovního ruchu zaměřených na cílové skupiny (mladí, rodiny s dětmi, senioři, ZTP atd.) • Podpora spolupráce turistických informačních center • Pravidelný monitoring CR zaměřený na cyklisty

Priorita 7: Lidské zdroje Cíle • Vytvoření podmínek pro vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu Opatření • Rozšíření příprav odborníků pro oblast cestovního ruchu ve veřejné správě a pořádání odborných školení pracovníků veřejné správy v cestovním ruchu • Prohlubování znalostí a dovedností pracovníků a podnikatelů v oblasti cestovního ruchu formou dalšího vzdělávání a speciálních kurzů.

- 31 -

1.3.4 Program Aktualizace Programu rozvoje PK – 09/2008 Koncepční dokument „Aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje" byl schválený usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje č. 833/08 dne 2. 9. 2008. Jedná se o aktualizaci Programu rozvoje Plzeňského kraje, který ZPK schválilo 18. 6. 2002. Program rozvoje Plzeňského kraje (dále jen „Program“) byl zpracováván dle podmínek zákona o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. v platném znění. Pořizovatelem materiálu je Odbor regionálního rozvoje a územního plánování. Na základě zadání jej připravila RRA Plzeňského kraje. Aktualizovaný Program byl v několika stupních projednán v pracovních skupinách složených dle rozhodnutí Rady Plzeňského kraje. Jednání v pracovních skupinách probíhalo v termínech 11.6. – 13.6. 2007 a 16.10. – 18.10. 2007. Dále probíhaly individuální projednání se členy Rady Plzeňského kraje. Vazba na cyklistickou dopravu Problémový okruh 1. EKONOMIKA Opatření 1.3. Rozvoj cestovního ruchu 1.3.12. Rozvoj cyklodopravy Vazba na finance: • PRV, III.1.3. Podpora cestovního ruchu • PPS ČR-Bavorsko, Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě • ROP, 3.1.

- 32 -

1.3.5 Shrnutí strategických dokumentů: Cyklistika patří v současné době k těm aktivitám, které mezi obyvateli zaznamenávají značný rozvoj a to jak z hlediska rekreačního, tak z hlediska přepravy osob a věcí na kratší vzdálenosti. Je šetrná k životnímu prostředí, jejími přednostmi jsou bezhlučnost, nulové emise, finanční nenáročnost. Pohyb na kole též bezesporu přispívá k lepší zdravotní kondici té části populace, která jej provozuje. Na národní úrovni je podpora cyklistické dopravy realizována prostřednictvím Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, která byla schválena Vládou ČR v roce 2004. Informace o naplňování daného strategického dokumentu jsou dostupné na webové stránce www.cyklostrategie.cz

Národní dokumenty: • Rozvoj cyklistické dopravy v České republice I. a II. díl (CDV-publikace, 2002) • Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (MD - vládní dokument, 2004) • Cyklistika pro města (Kancelář pro úřední publikace EK, překlad MŽP, 2006) Krajské dokumenty: • Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje - 2004 • Koncepce dopravy Plzeňského kraje – 08/2007 • Program rozvoje cestovního ruchu PK – 12/2007 • Program Aktualizace Programu rozvoje PK – 09/2008 Další dokumenty: • Metodika přírodě blízkých cest (ČEMBA, 2007) • Metodika cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty (CDV, 2009) Legislativa: • Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích • Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 289/95 Sb., o lesích • TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích • TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích • TP 100 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách, kapitola F • TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích • TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty • ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací • ČSN 73 61 08 Lesní dopravní síť • ČSN 73 61 09 Projektování polních cest

- 33 -

1.4 STAV VÝSTAVBY VYBRANÝCH DÁLKOVÝCH CYKLOTRAS 1.4.1 Cyklotrasa č. 3 - Praha – Plzeň – Regensburg Záměrem projektu v Plzeňském kraji je obnovit historickou kulturní trasu z Čech do Bavorska v trase nejstarší evropské zemské stezky, vedenou přes historická města Plzeň, Horšovský Týn a Domažlice, které jsou dnes městskými památkovými rezervacemi. Studie projektu byla zadána Plzeňským krajem, projekty pro územní řízení a projekty pro stavební povolení byly zadány Svazkem měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko, který garantuje úsek Holýšov - státní hranice Folmava.

Dlouhodobě prosazovaná a připravovaná cyklistická magistrála Praha – Plzeň – Regensburg je významným projektem na území spojující bývalý Západní a Východní blok. Cyklistická cesta je připravována z krajského města Plzně jako prakticky zcela segregovaná od motorové dopravy. Úsek Dobřany - Plzeň – Praha je zatím vyznačen jako cyklistická trasa po stávajících komunikacích, další část je prozatímně vyznačena také po stávajících komunikacích ale i nových cyklostezkách u Kdyně a Všerub.

Cyklistická magistrála, která je navrhována obvykle ve standardní šíři 3 metrů, převážně se živičnou vozovkou, obstarává také velmi potřebné nemotoristické cyklistické a pěší propojení mezi řadou velmi lidnatých sídel, kterými prochází velmi silně frekventovaná mezinárodní silnice I. třídy č.26, kde dochází ke smrtelným úrazům cyklistů a pěších. Cyklistická magistrála z okraje Plzně ke státní hranici měří pouze 75 km (v současnosti je projektově připravováno 47 km), přičemž vede velmi pohodlně převážně údolím řeky Radbuzy a toku Zubřiny a Bystřice, s minimálním výškovým stoupáním (např. z Plzně až do Horšovského Týna je převýšení pouze 50 m - od 330 do 380 m n.m.), nejvyšší výškový předěl u Bozdíše před Domažlicemi je v úrovni 480 m n.m., kde je navrhována turistická chata s rozhlednou, hraniční přechod je v úrovni 450 m n.m. Na trase a blízkém okolí je řada atraktivních turistických cílů jak na Plzeňsku, tak na Chodsku a Českém lese: krajské město Plzeň: městská památková rezervace, rekreační areály Borské nádrže a Boleveckých rybníků (ATC), botanická a zoologická zahrada, pivovar a jeho expozice, Dobřany – městská památková zóna, got. kamenný most přes Radbuzu, sakrální památky, Chotěšov – premonstrátský klášterní areál, Stod – památkově významné sídlo, Hradec u Stoda – přírodní monument Hradecká skála nad Radbuzou, Holýšov – památky na válečné utrpení v místním táboře, Staňkov – v blízkosti hrádek Lacembok a národní kulturní památka got. cihlový kostelík sv. Mikuláše v Čečovicích, Vránov – penzion Koza, Křenovy – mohyla T.G.Masaryka, Semošice – poblíž lokalita Peřina, kde je navrhován cykloservis s ubytováním, Horšovský Týn – městská památková rezervace s NKP hradem, zámkem a parkem, poutní kostelík sv. Anny s křížovou cestou, Podhájí – koupaliště a tábořiště, Mračnice, poblíž býv. lom na živec, Bozdíš – poblíž vrch Borek 500 m, pod nímž je u magistrály navržena turistická chata s rozhlednou, Luženičky – poblíž vyhlídkové Baldovské návrší s památníkem bitvy u Domažlic, Domažlice – městská památková rezerace, poblíž vyhlídkový vrch Veselá hora a chodská ves Draženov, Havlovice, dále údolím Zubřiny pod přírodním parkem Zelenov, poblíž přírodní památka Louka u Šnajberského rybníka (mokřadní louka s bohatou květenou) a chodské obce Újezd, vyhlídkový vrch Hrádek s pomníkem - 34 -

Koziny, Babylon – letovisko s koupalištěm v přírodním parku a CHKO Český les, výhledově klimatické lázně, dále trasa podél náhonu Teplé Bystřice, poblíž přírodní památka Sokolova vyhlídka na Českém křemenném valu a chodské obce Trhanov, Chodov a Klenčí (muzeum J. Š. Baara), Folmava – hraniční přechod, příprava sportovního areálu. A) úseky v Rokycanech a okolí3 Mezinárodní cyklistická stezka číslo 3 je na území okresu Rokycany a města Plzně v samostatné trase dokončená částečně dokončena a územně vymezená (vyznačená). Zbývá dokončit úsek Strašice - Těně" . V okresech Plzeň-jih a Domažlice je stezka součástí schválené ÚPD, postupně projekčně připravovaná a realizovaná. Dále již od roku 2009 připravujeme projekt přídavných cyklotras a cyklostezek navazujících na CT3 v úseku Plzeň - Těně. Je ve fázi přípravy PD a výkupu pozemků a přípravy na stavební povolení. Návrhy jsou rozděleny do několika částí podle cest nebo skupin obcí, kterých se týkají. Nejzásadnější jsou první tři skupiny návrhů. 1. Oblast severně od Rokycan (Litohlavy, Osek+Vitinka, Volduchy) Této oblasti se týkají obě přiložené mapy, protože tady je obnova cest otázkou nejen turistickou, ale především bezpečnostní. Obce leží na frekventovaných silnicích (speciálně Osek), tradiční a bezpečné spojení do Rokycan je pro všechny tři obce přerušeno dálnicí, navíc je tímto směrem i poměrně výrazné převýšení. Posílám proto v příloze, jak kdysi v této oblasti vypadala cestní síť a do jaké míry by ji bylo IDEÁLNÍ (nikoli nutně reálné nebo potřebné) obnovit a doplnit. Příležitost udělat to za cizí peníze by měla nastat v blízké budoucnosti, protože ve všech třech obcích se v příštích 2-3 letech chystá zahájení pozemkových úprav (alespoň tedy podle webu pozemkového úřadu). 2. Po stopách českých králů (Klabava - Rokycany - Svojkovice - Holoubkov Medový Újezd - Mýto - Kařez - Zbiroh a dále na Berounsko) Navržený průběh trasy včetně nových úseků najdete tady: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=21763 Tato trasa by se měla stát přirozeným doplněním současné cyklotrasy 3 (např. jednodenní okruh), svou atraktivitou by mohla být poměrně srovnatelná (Medový Újezd, kostel sv. Štěpána, rybníky, pěkné výhledy do kraje...). A dvě atraktivní trasy přitáhnou do regionu více turistů než jedna jediná. Výhodou je samozřejmě vazba ne-okružní trasy na budoucí moderní železnici, ve Švýcarsku nás ostatně minulý týden učili, že takto má být kromě okruhů postavena celá cyklistická síť. V případě realizace by bylo potřeba vybudovat zcela nové cyklistické stezky/polní či lesní cesty v úsecích Borek - Svojkovice, Svojkovice - Holoubkov (částečně) a dále mimo mikroregion mezi Mýtem a Kařezem (to lze ovšem objet po stávající cestě/silnici). Další cesty by samozřejmě bylo nutné opravit a prověřit i jejich vlastnictví. 3

Zdroj: Šárka Lukešová, DSO Horní Berounka povodí Klabavy, Kontakt: Tel.: 604 378 044, E-mail: [email protected]

- 35 -

3. Rakovská cesta (Rokycany - Raková - Lopata) Navržený průběh trasy najdete tady: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=21765 Tato trasa by měla odvést cyklisty ze silnic směrem na jih do lesů směrem k Úslavě a Kozlu. Trasa by to mohla být pěkná, ale přiznám se, že ten lesní úsek zatím moc neznám a musel bych ho více prověřit. Jednalo by se asi hlavně o obnovu stávajících polních a lesních cest, úplně nové úseky nejsou potřeba (s výjimkou napojení nového rekreačního areálu). 4. Tymákovská cesta (Rokycany - Tymákov - Kyšice a dále po CT3 na Plzeň) Navržený průběh trasy najdete tady: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=21764 Tato trasa by měla využívat pěkné historické cesty v čilinském polesí. A když už tam jsou a leží turisticky ladem, proč je nevyužít k alternativnímu spojení na Plzeň s větším převýšením? Pěkná je nejen cesta na Tymákov, ale i na Mokrouše, je zde tedy ještě možnost volby. A z Kyšic dále bude prý konečně přeložena páteřní CT 3 mezi Červeným Hrádkem a Doubravkou tak, aby vedla logicky přímo podél Hrádeckého potoka a ne nepřehlednou a kopcovitou zajížďkou přes Bukovec. 5. Hůrecká cesta (Rokycany - žďárským polesím - Těně/Cheznovice) Navržený průběh vylety/detail/?d=21766

trasy

najdete

tady:

http://www.cykloserver.cz/tipy-na-

Tato trasa by měla být jakousi "hřebenovkou" v oblasti Žďáru a Trhoně. Existují tady pěkné lesní cesty, tak by byla škoda je nevyužít. Vhodným doplněním by byl ještě okruh kolem hory Žďáru vedený víceméně po stávajících vrstevnicových cestách (nevím, zda jsou všechny úseky průjezdné alespoň pro horská kola). 6. "Rokycanské kolečko" Tuto trasu jsem do mapy nezakreslil, ale sama se docela nabízí. Rokycany leží v mělkém dolíku. Převýšení okolního území není nijak dramatické, ale přesto okolí poskytuje pěkné výhledy na město. Vhodným propojením několika přerušených cest (dálnice, železnice...) by bylo možné vytvořit kolem města pěkné cyklistické (i pěší) rekreační kolečko. V Rokycanech jsem si taky dovolil navrhnout optimalizaci vedení cyklotrasy 3 v centru tak, aby byla atraktivnější a paradoxně i bezpečnější (vyžadovalo by to ale postupnou úpravu značení/uspořádání několika ulic). Tyto návrhy byly prodiskutovány a schváleny členskými obcemi na Sněmu Horní Berounka povodí Klabavy – dobrovolný spolek obcí dne 30.6.2010. Studii pro naše sdružení připravuje Ing. Ondřej Fábera, tel.: 728 215 628, E-MAIL:[email protected],

- 36 -

B) úseky v Plzni Zastupitelstvo Magistrátu města Plzně schválilo v září 2007 studii „Plzeň, sportovně rekreační trasy v údolích řek - greenways" jako podklad pro postupnou majetkovou přípravu a postupnou realizaci tras a jako podklad pro návrh veřejně prospěšných staveb. Celkové náklady zde dosahují částky 237 mil. V tomto materiálu je také definována etapizace výstavby jednotlivých úseků na trase Praha – Plzeň – Regensburg - Mnichov. V současné době je CT3 vedena v Plzni zvětšiny po samostatných či smíšených cyklostezkách, či po účelových komunikacích mimo běžnou dopravní síť pro motorovou dopravu. Od roku 2009 je CT3 vedena přes hlavní cyklistický rozcestník mezinárodních a nadregionálních cyklotras před sokolovnou ve Štruncových sadech. S výjimkou úseku kolem Chlumu je i výškově nenáročná a tak vhodná i pro dálkové cyklisty.

- 37 -

B) úsek Folmava-Holýšov Informace o stavu přípravy páteřní cyklostezky Plzeň-Regensburg v úseku Folmava-Holýšov. Stav ke dni 12.1.20104 Celková délka: cca 49 km Stav přípravy (předpokládané termíny): Úsek 1 Folmava (Ovčí vrch) – Babylon – Havlovice – Domažlice (cca 15 km) 1. Úsek Havlovice – Domažlice – délka 2,5 km, živičný povrch, šířka 3 m – realizováno v roce 2007.

Cyklostezka Havlovice – Domažlice

silnice Havlovice – Domažlice

2. Bude realizováno v roce 2010: o Úsek Folmava – Babylon – Havlovice, v délce cca 13 km, šíře 3m, živičný povrch. Finanční příspěvek z fondu EU Cíl 3 přeshraniční spolupráce ve výši 1.395.386 €, příspěvek SR 82.081 €. Celkový náklad 1.641.630 €. o V rámci tohoto úseku bude obnoven historický aquadukt v délce 240m jako přemostění železniční tratě Domažlice-Furth im Wald a jako součást cyklostezky. Náklady na obnovu cca 3,5 mil.Kč.

4

Ing.Libor Picka, předseda svazku

- 38 -

Kde jezdili cykliste….

….kde budou jezdit cykliste

Úsek 2 (délka cca 4 km) k.ú.Domažlice (tanková cesta) – hranice s k.ú. Luženičky o Úsek cyklostezky centrem města Domažlice směr Luženičky – na tento úsek byla také podána žádost do Cíle 3 přeshraniční spolupráce, ale žádost nebyla schválena. Tento úsek byl neúspěšný při podání do SFDI v roce 2010. Úsek 3 (délka cca 30km) k.ú.Luženičky - k.ú.Holýšov – hranice území okresu Domažlice o Pokud jde o úsek cyklostezky Luženičky-Horšovský Týn-Křenovy-Staňkov-Holýšov, stále pokračuje příprava technické dokumentace a dalších potřebných podkladů. o Nejdále pokročilo město Horšovský Tým, kde se předpokládá realizace v délce cca 4 km do roku 2011. o U zbývajících úseků přetrvávají problémy s vlastníky pozemků a také pokles zájmu příslušných městských a obecních úřadů o tento projekt v důsledku nedostatku finančních prostředků.

- 39 -

1.4.2 Cyklotrasa č. 33 (Šumavská magistrála) - Cyklostezka Gerlova Huť-Nová Hůrka-Prášily-Srní I. úsek: Gerlova Huť – Nová Hůrka. Priorita: Opatření: Stavební objekty:

Nositel projektu: Bavorský partner: Doba realizace: Místo realizace:

Hospodářský rozvoj (8.1). Cestovní ruch, volný čas a rekreace (8.1.2). Nová cyklostezka v délce 5 km (hlavní objekt), parkoviště v Gerlově Huti pro 50 osobních aut se zastávkou s obratištěm autobusu linek ekologické dopravy (doprovodný objekt). Správa NP a CHKO Šumava Landkreis Regen 01.04.2005 – 31.10.2006 Gerlova Huť – Nová Hůrka, Plzeňský kraj, okres Klatovy, obce Prášily, Čachrov.

Financování projektu: Celkový rozpočet projektu: 18 010 244 Kč (bez DPH) Podporovaná část projektu: Celkové výdaje – 14 217 000 Kč ERDF 10 662 750 Kč Státní rozpočet – 710 850 Kč Popis projektu: Přeložit cyklistický provoz z dálkové cyklotrasy č. 33, která vede převážně po komunikacích II. a III. třídy na nově vybudovanou dopravní cestu, která bude sloužit pouze cyklistům.V zimním období bude cyklostezka využita jako lyžařská běžecká trať. Cíle projektu: Zvýšit bezpečnost cyklistů jejich odvedením z komunikací pro motorová vozidla. Oddělit souběžný pěší a cyklistický provoz na turistických stezkách. Umožnit budoucí propojení s cyklotrasami v Bavorsku. Vytvořit nová infrastrukturní zařízení (nástupní místo cyklostezky s vybavením) pro cestovní ruch ve prospěch obcí a podnikatelů v cestovním ruchu v regionu.

Popis trasy: začátek úseku je u napojení turistické trasy od Vysokých Lávek na silnici III /16 911 Skelná Prášily. Odtud cyklostezka vede 300 metrů vpravo souběžně s komunikací, pak komunikaci překračuje a pokračuje lesním porostem k Prášilskému potoku. Dál od nově vybudovaného mostku vede po bývalé tankové cestě a napojuje se na dlážděnou cestu před Prášily (nevede do obce). Od druhého konce dlážděné cesty pokračuje vpravo od silnice Prášily - Srní kolem srubu ve Slunečné, kříží turistickou terasu na Poledník a od mostku přes Jezerní potok vede po průseku (bývalé „dráty") a napojuje se na turistickou trasu Velký Bor Nová Studnice, směr Poledník - konec úseku. Parametry: délka 6,91 km; šířka zpevněné vozovky 3 m (s výjimkou úseku ZÚ - 0,320km šířka zpevněné vozovky 2,25m), povrch vozovky je ve spáditých částech živičný, ve zbytku přírodní pískový. - 40 -

Předmětem projektu je vybudování nových českých a bavorských úseků Cyklotrasy Praha – Mnichov, která na české straně probíhá po cyklotrase č. 38 a je jednou ze 6-ti dálkových tras regionálního a mezinárodního významu v Plzeňském kraji. Všechny úseky spojnice Praha – Mnichov nejsou v současné době ještě zcela vybudovány. Výstavbou nových úseků v okrese Klatovy dojde k propojení již existujících částí cyklostezky a ke zvýšení bezpečnosti cykloturistů. Na české straně bude vybudováno celkem 3,8 km cyklostezky. Bude upravena polní cesta v katastrálním území Švihov v délce 0,959 km, vybudován nový úsek Malechov – Dolany o délce 1,043 km, úsek Dolany- Svrčovec v délce 1,806 km a realizováno napojení cyklostezky na návsi ve Svrčovci na stávající komunikaci s nezbytnými stavebními úpravami komunikace včetně bezpečnostního ostrůvku, přechodu a osazení informačních tabulí. Náklady na výstavbu autobusové zastávky, parkovacích míst, instalace laviček a parkové úpravy nebudou v rámci projektu nárokovány. Na území obce Grafling budou provedena dvě stavební opatření. Před obcí Grafling bude vyasfaltován úsek cyklostezky v délce cca. 1 km. Tento úsek se nachází na stoupání před přechodem železničních kolejí a zlepšuje bezpečnost cykloturistů. Další úsek v délce 5,2km od Diesenbachu po Hochbüchl bude rozšířen na 2,5 m.

1.4.3 Cyklotrasa č. 36 (Iron Curtain Greenway, Magistrála Český les) Popis trasy: Trasa vznikla jako magistrála v Českém lese umožňující s částečným využitím signálek absolvovat cestu na kole blízko hranic. V roce 2005 byla v části CT36 vyznačena také Iron Curtain Greenway (Zelená stezka železné opony) pásovým značením, které ovšem není udržováno. Trasa nebo aspoň její část by se měla stát součástí nové mezinárodní EuroVelo trasy č. 13 Stezka železné opony (Iron Curtain Trail)

- 41 -

1.4.4 Cyklotrasa č. 37 (Panevropská cyklotrasa): Plzeň – Stříbro – Bělá n/R – Železná/Tilischanz – Neustadt a.d. Waldnaab (Norimberk – Paříž) Popis trasy: Trasa vznikla z původního česko-bavorského projektu Cesty přátelství v úseku Vohenstrauβ – Stříbro, který byl postupně prodlužován a v dubnu 2008 se tato trasa stala součástí Panevropské cyklotrasy z Prahy do Paříže. V české části se stále pracuje na převedení cyklotrasy na cyklostezku, resp. mimo komunikace, trasa již nyní vede v některých úsecích po nových komunikacích, nebo po zpevněných lesních cestách. Špatná situace je mezi Bděněvsí a Stříbrem, kde byly komunikace poškozeny výstavbou železničního koridoru a zejména pro dálkové cyklisty v jarních měsících jsou velice špatně sjízdné. Cyklotrasa č. 37 má potenciál stát se koridorem pro mezinárodní trasu EV4.

- 42 -

- 43 -

- 44 -

- 45 -

- 46 -

1.4.5 Cyklotrasa č. 38 – (Deggendorf - ) Železná Ruda – Klatovy – Dobřany Základní informace: Záměrem obcí ležících podél cyklotrasy č. 38, které mají pro svůj záměr podporu Plzeňského kraje, je vybudování celistvé a bezpečné cyklistické trasy. Ta propojí oblast Plzeňské aglomerace (s výchozím bodem na CT3 v Dobřanech) s turisticky atraktivní oblastí Šumavy a prostřednictvím Regentalské cyklostezky (regenta Radweg) se sítí cyklostezek na německé straně hranice. V červnu 2005 byla do programu INTERRREG IIIA podána žádost na vypracování „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38“, jejíž cílem je vytvořit nezbytné projektové předpoklady pro následnou výstavbu konkrétních úseků nových cyklostezek či rekonstrukci stávajících komunikacích, po nichž je cyklotrasa značena.

Stavebně již realizované: - hraniční přechod Alžbětín - Železná Ruda - Běšiny - Vrhaveč - Klatovy - část trasy přes město Klatovy - průtah Klatovy - 47 -

Zbývající úseky cyklotrasy č. 38 mezi Železnou Rudou a městem Klatovy jsou vedeny po lesních účelových komunikacích (cestách), silnicích v NP Šumava, málo frekventovaných komunikacích III. třídy a místních komunikacích. Klatovy – Svrčovec Od listopadu 2009 je v provozu několik nových úseků smíšených cyklostezek, které pospojovaly stávající úseky v linii CT38 projíždějící městem. Jde celkem o tyto úseky: o 95 m v Sadové ulici před TS o 135 m smíšená stezka před Krejčího nábřežím o 219 m přístupová komunikace k obytné zóně o 175 m smíšené stezky - vyznačení a nájezdy na chodníku u kulturního domu o 90 m smíšené stezky a lávka přes Drnový potok na Tylovo nábřeží o 125 m cyklostezka na Tylovo nábřeží o 125 m přístupová komunikace u Pazderny o 673 m přístupová komunikace v Tajanově o 1116 m nová komunikace lesem u Úhlavy z Tajanova na Svrčovec Právě stezka podél Drnového potoka je hojně využívaná cyklisty i in-linisty. Úsek z předměstí Klatov pod názvem Luby směrem na Běšiny otevírali Klatovští před dvěma lety. Loni přibyla část kolem Vrhavče, čímž se celé spojení až do Běšin dokončilo. Provoz na stezce značně zhoustl a díky novému povrchu jej začali hojně využívat i inlinisté, protože až za Hubenov dojedou po pěkném asfaltovém povrchu. Je to jeden z úseků, které mohou dobře využít rodiny s dětmi, pokud se do Klatov dopraví autem nebo vlakem a pak si udělají výlet do Běšin na kolech. Po obědě v Eurocampu se mohou v létě ještě zastavit na koupališti u Vrhavče. Bezpečný průjezd přes Klatovy ocení hlavně cyklisté, kteří tudy projíždějí, a také místní, kteří mohou vyjet na některou z cyklotras po nových stezkách. „Chceme cyklisty převést přes

město bezpečně. Silnice jsou nebezpečné hlavně pro děti, proto jsou nové stezky hlavně pro nejmenší," řekl klatovský starosta Rudolf Salvetr při slavnostním otevření. „Pro obyvatele je mnohdy příjemnější, že mohou jezdit alternativními prostředky. Zaparkovat s autem v centru Klatov totiž bývá stále obtížnější,” dodal ještě. Nové klatovské cyklostezky byly vybudovány jako součást přeshraničního projektu cyklotrasy Praha - Mnichov, úseky Klatovy a Deggendorf, proto se slavnostního otevření nových úseků, účastnili i zástupci německé strany. „Pro naše města se turismus stává ekonomicky stále důležitější a víme, že čím větší bezpečnost cyklistům zajistíme, tím víc jich bude jezdit,” uvedl starosta Deggendorfu Schmied na nové odočívce u Tajanova, kde slavnostní otevření probíhalo. „I my chceme udělat podobnou odpočívku u Deggendorfu,” dodal. V ekonomický přínos doufá i Rudolf Salvetr: „Doufáme, že se Klatovy stanou rájem turistů ze Šumavy i vzdálených krajů.” Na odpočívce u Tajanova najdete kromě krytého sezení také tabuli s mapou regionu a plánem Klatov a dřevěná cykloopěradla k parkování kol. Tabuli s mapou regionu a hlavně plánem města vyznačujícím jeho průjezd pro cyklisty, ocení zejména ti, co se chystají Klatovy projet. Podobný panel s mapami najdete i na hlavním nádraží ČD v Klatovech a v KlatovechLubech, na stezce u fotbalového stadionu v Klatovech-Lubech, v parku u Technických služeb a u Kulturního domu u Domažlické ulice u lávky U Pazderny a v ul. Dr. Sedláka před plaveckým bazénem.

- 48 -

Celkové náklady na nové úseky stezek dosáhly téměř 20 milionů korun, Klatovy uvolnily ze svého rozpočtu na stavbu tři miliony, zbytek pokryla dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj Cíl 3. Za úspěšné dokončení stezek poděkovala stavební firmě STRABAG, projektantu inženýru Zítkovi, panu Macánovi i spolupracovníkům z městského úřadu a ostatních zainteresovaných organizací klatovská místostarostka Věra Tomaierová. A bylo za co - tohle se jim opravdu povedlo!

Klatovy – Vrhaveč - Běšiny: V červnu 2006 byl zprovozněn 5 km dlouhý úsek souvislé cyklistické stezky údolím Drnového potoka mezi Klatovy a Vrhavčí, díky kterému tak došlo k odklonění provozu cyklistů z nebezpečné silnice I. třídy I/27. Cyklostezka s minimálním převýšením vede klidovým rekreačním územím podél Drnového potoka. Je ideální trasou pro jízdu rodin s malými dětmi a zároveň je obyvateli obcí podél cyklostezky využívána při cestách do škol, za prací a zájmovými činnostmi. Poslední chybějící úsek cyklostezky mezi Vrhavčí a Dubovým Mlýnem byl zprovozněn v létě roku 2008.

Úsek Klatovy - Vrhaveč Cyklistická stezka je svou konstrukcí dimenzována pro provoz pěších a cyklistů, s ohledem na pojezd drobné mechanizace při zimní a letní údržbě. Cyklostezka je navržena jako obousměrná, s čistou průjezdnou šířkou tři metry a povrchem z asfaltobetonu. Přístupové komunikace, které propojují jednotlivé úseky cyklostezky, jsou šířkově i jinak konstruovány na zatížení zemědělskými stroji, neboť kromě přístupu k cyklostezce představují i jediné přístupové cesty k zemědělským a jiným pozemkům podél trasy. Stavební náklady na necelé 4 km cyklostezky v kombinaci s přístupovými komunikacemi v souhrnu čítají více než 13 mil. Kč (v období 2002 – květen 2006). Výstavbu spolufinancovala ze svého rozpočtu obec Vrhaveč a město Klatovy za významných dotací Státního fondu dopravní infrastruktury a programu INTERREG IIIA Česká republika Bavorsko. Podrobnosti k nákladům: 2001 - 2002 zpracování projektové dokumentace 1 mil.Kč dotace POV s podporou PHARECBC a 2002 2006 postupná realizace 3 745 m cyklostezky a dalších přístupových komunikací (dotace SFDI 2,2 mil Kč, PHARE CBC 1,1 mil.Kč, 7,7 mil. Kč IntereregIV.C (celkové náklady 13,0 mil.Kč).

Úsek Vrhaveč - Dubový Mlýn Úsek začíná sjezdem z místní komunikace mezi částmi obce Radinovy a Dubový Mlýn v místě napojení na úsek cyklostezky v úseku Dubový Mlýn - Vrhaveč. Cyklostezka z tohoto místa vede souběžně se silnicí I/27 ve vzdálenosti přibližně 250 m od ní. Na úrovni železničního viaduktu nad silnicí I/27 se ostře stáčí k jihozápadu, přes stávající most překračuje Drnový potok a přibližně 100 m vede v souběhu s ním k dalšímu mostu přes něj. Poté vede 650 m v - 49 -

souběhu se železniční tratí a na kraji obce Vrhaveč ústí na účelovou komunikaci vedoucí od železničního přejezdu (70 m), u kterého v současnosti končí cyklostezka vedoucí z Klatov do Vrhavče. Tento úsek byl ale nakonec vzhledem k majetkoprávním problémům budován v letech 2006 - 2008. Celková délka úseku: dříve - 1 650 m (po silnici I/27 a místních komunikacích), nyní - 1 700 m cyklostezka + 70 m přístupová komunikace mezi dílčími úseky cyklostezky. Vzhledem k dlouhodobě nevyjasněným majetkoprávním vztahům tento úsek stezky byl vybudován bez dotace.

Úsek Dubový Mlýn - Běšiny Rekonstrukce povrchu úseků místní komunikace Běšiny - Hubenov - Radinovy - Dubový Mlýn v rámci cyklotrasy č. 38 v délce 2.3 km proběhla v roce 2003 (Náklady 1,5 mil. Kč a z toho byla dotace 1,1 z PHARE CBC)

Klatovy - Švihov - Preštice - Dobřany Zcela jiná situace je úseku v Klatovy - Švihov - Preštice - Dobřany. Bezpečně je vyřešena pouze cyklistická „výpadovka" z Klatov ve směru na Švihov. Od Svrčovce až do Švihova je cyklotrasa vedena údolím Úhlavy po silnici II. třídy. Úsek Švihov - Přeštice - Dobřany nebyl doposud řešen, je ale zanesen jako koridor vhodný pro vedení cyklistické trasy nadregionálního významu v územně plánovací dokumentaci, tj. ÚP Plzeňského kraje. Pro celý úsek Železná Ruda - Dobřany bude vypracována tzv. vyhledávací studie, na určité úseky bude v rámci studie zpracována projektová dokumentace pro územní řízení. Zpracování PD se bude týkat zejména některých úseků mezi městem Klatovy a Přeštice, které jsou z hlediska projektové přípravy zatím nejvíce zanedbány, resp. vůbec neřešeny. V tomto úseku se přitom nachází nejvíce problémových míst na celé zmiňované trase. Smyslem studie je tedy definovat úseky, kde je vhodné a účelné budovat nové cyklostezky, rekonstruovat místní a účelové komunikace či zpevňovat polní cesty, jejichž propojením by vznikla bezpečná a atraktivní cyklotrasa č. 38 v přirozeném koridoru, v úseku Klatovy Přeštice - Dobřany zvláště podél řeky Úhlavy. V kombinaci se stávajícími aktivitami v regionu dojde realizací „Šumavské cyklotrasy č. 38“ k následnému využití synergických efektů mezi cestovním ruchem a rekreací, ochranou přírody, rozvojem šetrné dopravy a regionální ekonomiky (turistického průmyslu). Rychlost výstavby nových úseků cyklostezek či rekonstrukce stávajících komunikací bude záležet především na jednotlivých subjektech – obcích a městech podél trasy, zejména pak na finančních možnostech konkrétní obce. Města a obce se u těchto projektů řídí pravidlem, že projekt realizují, pokud je získána dotace z nějakého rozvojového programu. Pokud tomu tak nebude, nebudou si moci ve většině případů dovolit akci realizovat. Koordinátor „Šumavské cyklotrasy č. 38“: Mgr. Kamil Pikhart Celková délka cyklotrasy: 94 km (Železná Ruda, hr. přechod – Klatovy, ČD 54 km, Klatovy ČD – Dobřany 40 km) Celková délka nové výstavby cyklostezek (nejsou započteny již vybudované a ve fázi realizace): cca 10,5 km v úseku Železná Ruda, hr. přechod – Klatovy, ČD cca 17 km v úseku Klatovy, ČD – Dobřany - 50 -

1.4.6 Otavská cyklistická stezka Otavská cyklistická stezka s podtitulem Putování krajem Karla Klostermanna začíná v Modravě na Klatovsku, vede přes Strakonice a Písek a končí ve Zvíkovském Podhradí.

Otavská cyklistická cesta je jedna z pilířových cyklostezek jihočeského kraje. Trasa je vedena z Modravy - resp. od Hrablového mostu nad Antýglem podél plavebního kanálu až do Srní, Mechova a dále do Velkého Boru. Otavská cyklostezka odtud pokračuje a prochází přes Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Strakonice a Písek a končí na Zvíkovském Podhradí - při soutoku řek Otavy a Vltavy. Jedná se o cyklostezku o délce cca 166 km, která prochází územím Plzeňského, a zejména pak Jihočeského kraje. Záměr na vybudování cyklostezky podél řeky Otavy vznikl již před rokem 2005, kdy se Nadace Jihočeské cyklostezky, ve spolupráci s městy a obcemi nacházejícími se na trase budoucí cyklostezky, snažili o intenzivní a nepřetržitou podporu tohoto projektu. V roce 2007 tak vznikla vyhledávací studie, která měla za cíl zanalyzovat rozpracovanost jednotlivých úseků, sjednotit postup při realizaci a stanovit předpoklady pro realizaci výstavby cyklostezky. Tímto krokem zároveň vznikla možnost pro obce zadat vypracování projektových dokumentací na jednotlivé úseky stezky. Již od počátku bylo zřejmé, že se jedná o velmi rozsáhlý projekt, který bude muset být realizován v rámci dílčích drobnějších etap. V roce 2007 byl zároveň celý úsek Otavské cyklistické cesty proznačen (logo – modrá značka s bicyklem), po celé délce cyklostezky byly umístěny propagační tabule a byly vytvořeny propagační materiály s již proznačenou cyklostezkou. - 51 -

I. OCC

I. OCC

NPŠ

probíhá zprac. PD

dosažení PP jaro 2010

2

Mechov Velký Bor

výstavba nové CS

NPŠ

probíhá zprac. PD

dosažení PP jaro 2010

4,5

Dl.Ves Sušice

ukončena stav.realizace

město Sušice

ukonč.R

předání do užívání 04/09

ROP Sušice ??

?? ??

Sušice nádr.ČD vodácký kemp

probíhá staveb. realizace

město Sušice

R

předání do užívání 12/09

ROP Sušice ??

?? ??

vodácký kemp hranice k.ú.

pobíhá staveb. realizace

město Sušice

R

předání do užívání 04/10

ROP Sušice ??

?? ??

Žíchovice Sv. Pole

řešení majetkových vztahů

příprava PD

dosažení PP

15

způsob finacování

termín dokončení

výstavba nové CS

pozice NJC

délka úseku v km výše rozp. v mil. Kč

Modrava Rchle

stupeň PD

doporučený pokrok

I. OCC

stáv.stav k 30.09.09

I. OCC

źadatel / investor

I. OCC

Popis

I. OCC

název projektu (úsek)

Priorita

stav příprav k roku 2009

30.4. 2009

30.11. 2009

30.4. 2010

Vysvětl. I. páteřní: VCC, OCC, CCLN - manažer NJC (prioritní fin. podpora jak PD, tak spoluúčasti, konzultace) II. příhr.PCC - NJC partnerem projektů, bez poskytnutí manažera (nadstendardní fin. podpora jak PD, tak spoluúčasti, konzultace) III. propojení mezi I. a I., příp. mezi I. a II. - podpora NJC (konz., možná fin.podpora PD, příp.spoluúčasti) VCC Vltavská cyklistická cesta OCC Otavská cyklistická cesta CCLN Cyklistická cesta Lužnice - Nežárka Příhraniční cyklistická PCC cesta úsek vytipovaný k řešení, snaha o vyvolání aktivity iniciovaná aktivita, zahájena činnost k dosažení doporučeného pokroku dosažen doporučený pokrok nebo vytvořeny podmínky k jeho dosažení realizace probíhá nebo vytvořeny podmínky (finanční) k jejímu zahájení do jednoho roku PP Projektová připravenost OS Ohlášení stavby PD Projektová dokumentace R Realizace SP Studie proveditelnosti DUR Dokumentace pro územní rozhodnutí DSP Dokumentace pro stavební povolení DPS Dokumentace pro provádění stavby

- 52 -

A) úsek Čepice – Sušice – Dlouhá Ves – Hartmanice Žichovice Pozemky v majetku města. Problematický přejezd přes železniční trať (otázka dostačujícího signalizačního zařízení atd.) a bezprostřední sousedství cesty s pozemky ČD. Nejasné skutečné vyměření pozemkových hranic s kú Rabí. Dlouhá Ves Hotové stavební povolení. Část úseku budou zajišťovat Lesní správa Železná ruda. - došlo k osazení panelů - byla by třeba lávka přes řeku – pro pěší + cyklisty - možnost využití zkušenosti z Hydčic - vedení trasy je alternativně všude vyznačeno Lesní správy Železná Ruda Připraven úsek v Dlouhé Vsi, od chatové zástavby na okraji lesa a dále lesem k dvěma rekreačním objektům nedaleko řeky. Je předpoklad, že tento úsek bude letos opraven tak, že vyhoví nejen cykloturistice,ale i těžkému lesnímu provozu. Úsek od mostu za Dlouhou Vsí, k místu stržené lávky, bude opraven, jakmile získáme informaci o započaté výstavbě nové lávky. Předejdeme tak možnému poškození opraveného úseku v době ,kdy trasa stejně nebude přes řeku průjezdná. Hartmanice Stezka je vyznačena umístěním informační tabule. Jsou vyřešeny vlastnické vztahy – Město Hartmanice, část Lesy ČR, část Plzeňský kraj. Je připraven paspart stezky. Jsou připraveny na ohlášení opravy stezky včetně rozpočtů v hodnotě 6,538,10,-Kč vč. DPH – pozemky ve vlastnictví města. Modřenec (Dlouhá Ves) – Anín - Nové Městečko (zde směna pozemků) - k mostu přes Otavu – po stávající komunikaci Sušice (viz. podrobná zpráva) Malá, Velká Chmelná – Čepice - průjezd přes Žichovice – nejedná se o bezpečný úsek, jezdí zde auta – možnost využití l evého břehu B) úsek Horažďovice – kaple sv. Anny – Čepice • • • •

obce při řece Hydčice, Malý Bor, Hejná, Rabí – problém s financováním Horažďovice – nemají projektovou dokumentaci výběr vhodného vedení trasy – možnost vést trasu jinudy (a levněji) – problém s vlastníky Obec Rabí - trasa vede daleko od obce po pravé straně Otavy - problém přesvědčit zastupitele k financování

Horažďovice (viz. podrobná zpráva) - 53 -

Malý Bor - Zastupitelstvo je tomuto projektu "zatím" nakloněno, ač přínos pro naši obec je téměř nulový. Totéž však nelze říct o městu Horažďovice a v tomto duchu budou probíhat i další jednání. V součesné době jednáme s majiteli pozemků o možných směnách či odprodejích pozemků pod cyklocestu. Hejná - Komunikace je ve vlastnictví obce - byla vrácena od Pozemkového Fondu, samostatný projekt na cyklotrasu obec nemá, neboť se zástupci domnívají, že projekt se vypracovává společně za Prácheňsko. Předpokládáme, že finance na stavbu, nebo úpravu cyklotrasy se budou hromadně žádat přes sdružení Prácheňsko. Problém -danou komunikaci budou využívat zemědělské a lesní stroje k obhospodařování svého majetku a zástupci obce se obávají špatného stavu. Z pátečního jednání mají zástupci dojem, že vše si budou muset jednotlivé obce zařizovat samostatně. Při prvním jednání na MěÚ ve Strakonicích jasně vyplynulo, že tento projekt bude zaštítěn nadací Jihočeské cyklostezky a jednotlivé obce budou této organizaci nápomocny. Rabí - Obec Rabí nevidí problém v trase cyklostezky v k.ú. Čepice. Neboť úsek od viaduktu Malá Chmelná podél železniční tratě ke strážnímu domku v Čepicích, kde přetíná železniční trať komunikace od Čepic na Žichovice vede polní cesta, která je ve vlastnictví obce Rabí a část je ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento úsek je již delší dobu využíván pro potřebu cykloturistiky. Obec Rabí vidí jako problematické řešení trasy cyklosezky na rozhraní katastrálního území Hejná - Žichovice, při pravé straně řeky Otavy. Zde obec Rabí vlastní lesní porosty Hůrka. Obec Rabí doporučuje tento úsek cysklostezky zastřešit Prácheňskem - jedním subjektem, a to jak ve zpracování projektové dokumentace, tak ve financování celého projektu do konečné realizace. Navrhujeme osobní schůzku zástupce obce Rabí a MěÚ Horažďovice k projednání vedení trasy cyklostezky v tomto úseku k.ú. Hejná. Velké Hydčice - převést úsek od úřadu pro zastupování státu, předběžné souhlasy majitelů - přejezd přes lávku Katastr Malý Bor - Malé Hydčice - problém s vlastníkem pozemku (p. Štěch) - možné řešení – odbočení mimo stávající cestu blíž k řece – nyní je tam les, musela by se dělat nová cesta – tzn. navýšení nákladů, nebo vyměnit pozemky Horažďovice - Zářečí - směna pozemků Sv. Anna (Jihočeský kraj) - po stávající komunikaci - je zpracovaná projektová dokumentace na protipovodňová opatření Sv. Anna – Hoštice (Jihočeský kraj) - projekt se zpracovává

- 54 -

C) Sušice5 Nově vybudovaný asi 11 km úsek, vedený po stávajících cestách – lesních, obslužných, polních a uvnitř města. Úsek ze středu města směrem na Červené Dvorce - Dlouhou Ves, cca 4 km jsou značky C9, úsek skrz tzv. parkový les. Úsek směrem ze středu do Chmelné je to kombinace C9 asi polovina a zbytek po "účelových komunikacích - tj. mimo hlavní komunikace. Celý úsek, mimo vnitřní město-historickou část je proveden v asfaltu, a to šířky 3 – 4 metry, pouze v prostoru u železničního mostu cca 1,2 km v šířce 2 metry po stávající protipovodňové hrázi. První úsek z Chmelné k železničnímu mostu na začátku Sušice je veden lesními a polními a obslužnými cestami, druhý úsek je veden v těsné blízkosti řeky Otavy (mimo úsek v historickém jádru města a je veden přes náměstí. V celé délce je značení cyklo, včetně alternativní cesty do města od železničního mostu (2 trasy) s info o odbočovacích místech BUS, vlak, rozhledna apod. U železničního mostu-vodácké tábořiště je odpočinkové místo se zástřeškem, lavicemi, kolostavem a herními dětskými prvky, druhé odpočinkové místo je u srubového táborakoupaliště asi v půlce trasy a třetí dtto místo je u jezu na Pátečku-Červené Dvorce. Trasa vede v těsné blízkosti nového dětského hřiště (uprostřed města) volné koupání na Fufernách u tenisu, fotbalu, zimního stadionu restaurací a v blízkosti seniorského hřiště (uprostřed města) u jezu Panský. Trasa vede přes jednu rekonstruovanou lávku a jednu novou malou lávku a jeden rekonstruovaný most přes Otavu s dřevěnými trámovými pojezdovými plochami. Trasa je vedena klidnými lokalitami města, převážně bez auto dopravy, není fixně dělena na chodce a cyklo, v možných místech označena dopravní značkou pěší/cyklo stezka cca 2/3 délky. Částka cca 25 mil Kč, spolufinancováno z ROP NUTS II jihozápad. Cyklotrasa je hotova, drobné nedodělky a kolaudace na jaře 2010.

5

Zdroj: Petr Kocman, místostarosta města Sušice ([email protected]) Datum. 6.1.2010

- 55 -

Cyklostezka Sušice – rozestavěná stezka

Cyklostezka Sušice – rozestavěná stezka

- 56 -

D) Horažďovice6 Navrhovaná cyklostezka řeší trasu Otavské cyklostezky na území města Horažďovice od hranice katastru Kozlov (jihočeský kraj) - Svaté Pole po hranice katastru Zářečí u Horažďovic - Týnec u Hliněného Újezdu (území obce Malý Bor). První úsek (0,0 - 0,7 km) je veden po nově zbudované zpevněné komunikaci s odpočívkou u kulturní památky - kaple Sv. Anny. Druhý úsek je veden po stávající komunikaci III. třídy do města Horažďovice (0,7-2,1) a dále přes most přes řeku Otavu na levý břeh a po místní komunikaci po obvodu historického centra na okraj města (2,1-3,5) . Zde v těsném sousedství ostrova s právě revitalizovaným anglickým parkem navazuje na třetí úsek vedený podél mlýnského náhonu až na konec území (3,5-4,7 km). Tento úsek je částečně veden po stávající komunikaci, která bude dodatečně zpevněna, a částečně po nové zpevněné komunikaci doplněné o most přes Mlýnský potok.

1.5 CYKLOSTEZKY A CYKLOTRASY V PLZEŇSKÉM KRAJI 1.5.1 Cyklostezky na území Plzeňského kraje Celkem je v Plzeňském kraji 82,8 km samostatných cyklostezek a komunikací vhodných pro zaměstnaneckou cyklistickou dopravu (z toho 35,3 km je v intravilánu - IN a 47,5 km v extravilánu - EX). Cyklostezek - C je pak 74,0 km a komunikací vhodných pro cyklisty je 8,8 km (Komunikace jsou označené dopravní značkou

B11. Jsou zde ale započítány jen ty úseky, které plní významnou dopravní, či rekreační funkci ve vztahu k cyklistům. Vzhledem k tomu, že daná komunikace musí sloužit i pro provoz zemědělské techniky, nebo vozidel Povodí a.s., musely být označeny značkou B11. Rozhodně zde nejsou započítány lesní cesty, např. na Šumavě). Pasport cyklistických komunikací v Plzeňském kraji je pak aktuální k 31.12.2009. Průzkum byl proveden ze strany CDV, na základě dat, které dostal od obcí. OBEC Babylon Černošín Domažlice Chodová Planá Chotěšov Klatovy Konstantinovy Lázně Nýrsko Nýřany Planá Plzeň 6

CLK. IN EX IN-C IN-B 2300 0 2300 0 400 400 0 400 3111 0 3111 0 1791 0 1791 0 189 189 0 189 3635 2090 1545 2090 900 0 900 0 300 300 0 300 400 400 0 400 1800 0 1800 0 34480 28840 5640 28840

Zdroj: p. Matoušek, MÚ Horažďovice ([email protected]) Datum. 6.1.2010

- 57 -

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

EX-C EX-B DATUM 2300 0 2007 0 0 2008 800 2311 2007 1791 0 2006 0 0 2006 1545 0 2006 900 0 2008 0 0 2008 0 0 2008 1800 0 2008 4070 1570 2008

Rokycany Spálené Poříčí Tachov Vrhaveč Železná Ruda CYKLOTRASA č.3: úsek Rokycany – Klabava OTAVSKÁ STEZKA: Sušice ŠUMAVSKÉ CYKLOSTEZKY: úsek Vysoké Lávky - Velký Bor CYKLOTRASA č.38: Klatovy CYKLOSTEZKY V OKOLÍ KDYNĚ: Smržovice – Dobříkov CYKLOSTEZKY V OKOLÍ KDYNĚ: Dobříkov – Hluboká CYKLOSTEZKY V OKOLÍ KDYNĚ: Hluboká – Brnířov CYKLOSTEZKY V OKOLÍ KDYNĚ: Kdyně - Starý Dvůr Prachatice – Libín

1530 590 3050 3680 5000

1530 590 350 0 0

0 0 2700 3680 5000

1530 590 0 0 0

0 0 350 0 0

0 0 0 3680 3080

0 0 2700 0 1920

2006 2006 2006 2007 2007

1300 3000

0 0

1300 3000

0 0

0 0

1300 3000

0 0

2009 2009

6900 1736

0 620

6900 1116

0 620

0 0

6900 1116

0 0

2009 2009

1260

0

1260

0

0

1260

0

2009

623

0

623

0

0

623

0

2009

1251

0

1251

0

0

1251

0

2009

1835 1800 82861

0 0 35309

1835 1800 47552

0 0 34959

0 1835 0 1800 350 39051

0 0 8501

2009 2009

1.5.2 Cenová kalkulace & typy konstrukcí Ceny cyklistických komunikací jsou stanoveny s využitím ceníků Ústavu racionalizace ve stavebnictví (URS), který vydává katalogové ceny, podle kterých se řídí rozpočtování. Jsou garantem toho, že cena uvedená v rozpočtu je v daném čase a místě platná a reálná. Řada projektových firem pak provádí výkazy výměr a propočty nákladů pomocí softwaru Callida. Zde se ovšem jedná pouze o základní ceny. Pro odhad finančních nákladů na zbudování cyklostezky je třeba vzít v úvahu jednak stavební náklady cyklostezky samotné, náklady na přípravu a náklady na výkup pozemků pro cyklostezku. V následujících odstavcích je popsán rozbor těchto nákladů a zároveň jednoduchý postup, jak se rychle dopracovat k odhadu ceny cyklostezky. Celkové investiční náklady tedy jsou součtem:

stavební náklady

náklady na přípravu stavby

náklady na výkup pozemků

CELKOVÉ NÁKLADY

Stavební náklady Stavební náklady jsou pochopitelně závislé na uvažovaném povrchu komunikace a konfiguraci terénu. Veškeré inženýrské objekty jako jsou například mosty, lávky, opěrné a zárubní zdi, cenu cyklostezky navyšují, a proto je jejich cenu nutno vždy uvažovat zvlášť. - 58 -

V normálních podmínkách, při obvyklé konfiguraci terénu, bez inženýrských objektů a při zvolení následující skladby stezky, jsou průměrné ceny (v cenové úrovni 2008) včetně obvyklých zemních prací, obrubníků, dopravního značení a za předpokladu vyhovujícího podloží následující:

cyklostezka s asfaltovým povrchem 810,- Kč / m2

při šířce 3,0 m tedy 2430,- Kč / mb

cyklostezka s dlážděným povrchem 970,- Kč / m2

při šířce 3,0 m tedy 2910,- Kč / mb

- 59 -

cyklostezka s nezpevněným povrchem 590,- Kč / m2

při šířce 3,0 m tedy 1770,- Kč / mb

- 60 -

Další položky zvyšující cenu stavby: Inženýrský objekt

Cena

Propustek plastová trubka s dlážděnými čely délky 5 m

35 000 Kč/ks 450 000 Kč/ks

Mostek dřevěný délky 10 m (těžký) Lávka dřevěná délky 5 m Opěrná zeď betonová průměrná výška 3,0 m Opěrná zeď gabionová průměrná výška 2,0 m

75 000 Kč/ks 20 000 Kč/m 7 000 Kč/m

Popis jednotlivých typů konstrukcí vhodných pro cyklistický provoz: TYP 1 Živičná konstrukce včetně zemního tělesa 5 cm Asfaltový beton 10 cm Obalované kamenivo OK II 20 cm lože z drti 32-63, zhutněno Konstrukce položena na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu, vhodnou na veškeré cesty s nepříznivými sklonovými poměry, pravidelně pojížděné a také na vybrané cyklotrasy. TYP 2 5 cm 10 cm 20 cm

Živičná konstrukce bez zemního tělesa Asfaltový beton Obalované kamenivo OK II lože z drti 32-63, zhutněno

TYP 3 Konstrukce stezky s mlatovou úpravou Posyp z kameniva drceného 130 kg/m2 15 cm podkladní vrstva z kameniva 0-63 mm 10 cm vyrovnání pláně do 10 cm 0-32 mm Konstrukce položena na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu, v případě velkého podélného sklonu osazená svodnicemi. TYP 4 Drobné vyspravení konstrukce (obrusná vrstva z asfaltového betonu) 5 cm Asfaltový beton Penetrační nátěr spojovací 1,6 kg/m2

DALŠÍ TYPY KONSTRUKCÍ Penetrační makadam (M) Penetrační nátěr 1,9 kg/m2 9 cm penetrační makadam PA Penetrační nátěr spojovací 1,6 kg/m2 15 cm podkladní vrstva z kameniva 32-63 mm 10 cm vyrovnání pláně do 10 cm 32-63 mm Na polní a lesní cesty, nezatížené pravidelnou dopravou, bez odvodňovacího podélného zařízení vhodné pro mírné spády, v kombinaci s velkým příčným spádem i do nepříznivějších sklonových poměrů. Osazen ocelovými svodnicemi.

- 61 -

Recyklace původního materiálu za použití stabilizačního prostředku GLORIT Tato moderní technologie pro výstavbu a zpevnění cest, stezek a cyklostezek funguje na principu recyklace původního materiálu, do něhož se přidává cement a stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi pevná a odolná vrstva (20 cm tloušťky), která skvěle odolává mrazu i značnému zatížení (jedná se vlastně o podkladní vrstvu). Cesty upravené touto technologií mají charakter zpevněné cesty z minerálního betonu. GLORIT je stabilizační prostředek na bázi solí v práškové formě, byl vyvinut v Japonsku a úspěšně se používá více než 15 let.

- 62 -

1.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLOTRAS 1.6.1 Obecně o značení cyklotras A. Standardní značení cyklistických tras v návaznosti na TP 100 Značení cyklistických, resp. cykloturistických tras se zásadně liší podle toho, zda-li jde o trasy vedoucí převážně po silnicích, místních a kvalitnějších účelových komunikacích (tzv. silniční cyklotrasy) nebo o trasy vedoucí převážně po horších účelových komunikacích, tedy po polních a lesních zpevněných cestách (tzv. terénní cyklotrasy). Terénní značení je používáno i na území národních parků a CHKO. Oba druhy cyklistických tras jsou voleny tak, aby umožňovaly použití i turistických (krosových) kol, nikoliv jen kol horských (není-li dále v textu uvedeno jinak). Pro popis značení cyklotras byl použit jako podklad „Systém značení turistických tras v České republice“, vydaný Klubem českých turistů v Praze. Cykloturistické (cyklistické) trasy značené silničním způsobem, používají žlutých směrových tabulek o rozměru 200 x 300 mm s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví. Místo šipek se používá směrových tabulek s černou šipkou v příslušném směru.

IS 21a Směrová tabulka (přímo)

IS 21b Směrová tabulka (vlevo)

IS 21c Směrová tabulka (vpravo)

Na některých orientačně složitějších úsecích nebo křižovatkách bývá použita i tzv. návěst před křižovatkou, zobrazující schéma křižovatky v daném místě a další průběh cyklotrasy nebo jiných navazujících cyklotras.

IS 20 Návěst před křižovatkou

- 63 -

Na počátku trasy a na křižovatkách cyklotras jsou umístěny směrové tabule, kde jsou navíc uvedeny i údaje o názvech a kilometrových vzdálenostech dalších cílů na trase.

IS 19b Směrová tabule (s dvěma cíly)

Všechny tyto cykloznačky nalezneme umístěné na zvláštních sloupcích, sloupech veřejného osvětlení nebo instalované pod silničními dopravními značkami. Ukázky z terénu

Značka IS21a Trasa 362 vede v přímém směru

Značky IS21 b, c Trasa 2016 odbočuje vlevo nebo vpravo

Značky IS19b Obě trasy vedou přímo

Značka IS19d Trasa vede vlevo a vpravo

- 64 -

Značky IS21k Obě trasy zde končí

IS20 Návěst před křižovatkou se umísťuje na složitějších rozcestích

Cykloturistické trasy značené turistickým, terénním způsobem používají stejné pásové a tvarové značky jako u tras pro pěší turistiku, ale s obrysovými rozměry 140 x 140 mm a se žlutými upozorňovacími pruhy. Barevné označení používá čtyř základních barev, tj. červenou, modrou, zelenou a bílou (na mapách značená žlutou). Rozdělení tras podle použitých barev: - hlavní, označení červenou a modrou barvou, - vedlejší, označení zelenou barvou, - doplňkové, označení bílou barvou.

Cykloturistická pásová značka a šipka

Součástí turistického značení jsou i směrovky, které na jednotlivých informačních místech značené trasy průběžně informují o vzdálenostech k různým cílům. Cyklistické směrovky jsou žluté se zpravidla dvouřádkovým textem, vzdálenější místo je na druhém řádku, v záhlaví je uvedeno, př.: Cyklotrasa KČT č. 6075.

Cykloturistická směrovka

Pro cykloturistické značení není používána taková hustota jako u značení pěšího. Z toho důvodu ne všechny křižovatky cest jsou vybaveny značkami. Pokud trasa vede po hlavní silnici, asfaltové nebo zpevněné cestě, tak neodbočuje bez vyznačení na vedlejší a povrchově horší cesty. V Karlovarském kraji je toto značení použito jen výjimečně, např. v okolí Kynšperku.

- 65 -

B. Značení mezinárodních cyklotras EuroVelo Mezinárodní cyklistická federace ECF zastřešuje v Evropě síť dálkových značených cyklotras. Čtyři z nich mají vést také přes Českou republiku. Trasy se označují čísly a po ČR by měli vést trasy č. 4 (Cheb - Ostrava), 7 (Děčín- Č.Budějovice), 9 (Jeseník - Mikulov) a 13 (Aš - Břeclav po želené oponě). Od roku 2005 se vytipovávají průběhy těchto tras v ČR a od roku 2009 se začal projednávat i způsob značení v našich českých podmínkách. Značení tras by mělo být jednotné v celé Evropě - je to číslo trasy uvnitř kruhu žlutých hvězdiček na modrém podkladě.

1.6.2 Základní informace o značených cyklotrasách v PK7 Interaktivní mapová služba, která obsahuje cyklotrasy a cyklostezky všech tříd je k dispozici na adrese: http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/turistika_cs/viewer.htm Přehled cyklotras je zveřejněn na http://www.plzenskykraj.kct.cz/cyklotrasy/cyklotrasy.htm. Cyklotrasy, které jsou na webu popsané: 3 31, 33, 35, 36 121 305, 306, 312, 313, 331, 332, 351, 352 0005, 0006, 0016, 0043 1023, 1042, 1064, 1069 1140, 1141, 1143, 1144 1201 2014, 2015, 2031, 2032, 2033, 2034, 2035, 2037, 2038, 2039, 2040, 2041, 2042, 2047, 2048, 2049, 2050, 2051, 2052, 2053, 2055, 2072, 2075, 2077, 2078, 2079, 2082, 2083, 2084, 2085, 2086, 2087, 2088, 2089, 2091, 2092, 2093, 2094, 2095, 2097, 2099 2100, 2101, 2108, 2109, 2111, 2113, 2114, 2115, 2116, 2117, 2118, 2119, 2120, 2122, 2123, 2124, 2125, 2126, 2127, 2128, 2138, 2138a, 2141, 2143, 2144, 2145, 2147, 2148, 2149, 2150, 2153, 2154, 2157, 2158, 2161, 2162, 2163, 2167, 2168, 2170, 2171, 2172, 2173, 2192, 2193, 2194, 2195, 2199 2200, 2201, 2202, 2203, 2204, 2205, 2206, 2207, 2208, 2209, 2210, 2211, 2212, 2214, 2215, 2216, 2217, 2218, 2219, 2220, 2221, 2222, 2223, 2224, 2225, 2251 Celkem 150 cyklotras nebo jejich částí v délce 2858,5 kilometru. Nové a prodloužené cyklotrasy značené v roce 2006 dále nerozepsané: 37 Domažlice, Tachov, Plzeň sever Železná (CZ/D), Bělá, Kladruby, Stříbro, Plzeň 7

KČT, údaje k roku 2008

- 66 -

2046, 2080, 2096, 2121, 2146, 2169, 2213,

91 km

2207 2235 2236 2237 2238 2239 2240

Tachov Tachov Tachov Tachov Tachov Tachov Tachov

Nová Knížecí Huť, Hoštka, Bor, Borovany Dubec, Třemošné, Nová Ves, Diana Labuť, Přimda Nová Ves, Přimda Staré Sedlo, Stráž, Přimda, Rozvadov, Př. Zahájí Přimda, Diana Bor, Borek

35 km 13 km 5 km 7 km 41 km 9 km 9 km

Celkem 8 cyklotras nebo jejich částí v délce 210 kilometrů (celkem dále rozepsaných i nerozepsaných - 158 cyklotras a 3068,5 kilometru). Částečně je v terénu vyznačena okružní trasa číslo 2151 kolem Plzně - v nejnovější cyklomapě okolí Plzně v měřítku 1:25 000 je již zakreslena. Stav značení cyklotras není dosud plně dokončen a časem přibudou ještě další.

Evropské a přeshraniční cyklotrasy Projekt rozvíjí třináctou EuroVelo trasu jako transevropskou cyklotrasu spojující všechny země Evropy a jehož podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Evropská komise cestovního ruchu označila EuroVelo za „první význačný zdroj rozvoje

nového evropského cestovního ruchu pro další desetiletí, schopný vytvořit zcela nové tržní odvětví, ale i zvýšit počet pracovních míst ve venkovských oblastech“.

Síť tras EuroVelo - www.eurovelo.org - 67 -

Čtyři ze třinácti cyklotras mají vést také přes Českou republiku - EV4 (Cheb - Ostrava), EV7 (Děčín - Č.Budějovice), EV9 (Jeseník - Mikulov) a EV13 (Aš - Břeclav po železné oponě).

EuroVelo 13 - Takzvaná železná opona vedoucí od Barentsova moře na hranici mezi Ruskem, Norskem a Finskem až po Bospor na hranici mezi Bulharskem, Řeckem a Tureckem rozdělovala Evropu téměř 40 let. V roce 2004 započal Světový svaz ochrany přírody (IUCN) iniciativu Zelený pás (GreenBelt), která se snaží motivovat partnery k zahajování a koordinování projektů v oblastech bývalé železné opony, která neúmyslně přispěla k zachování důležitých ekosystémů a cenných přirozených prostředí. Podle představ iniciativy by se Zelený pás od Barentsova až po Černé moře mohl stát páteří ekologické sítě, která by byla symbolem spolupráce sousedících států v záležitostech zachování přírody a udržitelného rozvoje - a turismus může rozhodně v tomto procesu hrát důležitou roli. Vizí je souvislá cyklistická stezka procházející mnoha zeměmi včetně 14 členských států EU. Trasa začíná u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou hranici k finsko-ruské hranici a Baltskému moři. Následně zamíří k pobřeží Estonska, dále pak do Lotyšska, Litvy, Kaliningradu, Polska a bývalé Demokratické republiky Německo (DDR). Z Lübecku pokračuje podél bývalé hranice mezi východním a západním Německem až do místa, kde spolu hraničí Sasko, Bavorsko a Česká republika, dále pak výšinami Šumavy, okolo Moravy a Bratislavy, hlavního města Slovenska, a překročí Dunaj u Vídně. Podél jižní hranice Maďarska trasa objíždí Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko. Dále pak sleduje Dunaj mezi Rumunskem a Srbskem, kříží Bulharsko a bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, několikrát zavítá do Řecka a Turecka a končí na břehu Černého moře v Bulharsku. Úkolem je upřesnit vedení této trasy a v dalším období ji vyznačit logem EuroVelo 13. V tomto případě je ale nutná koordinace i s německou stranou.

- 68 -

1.7 ANALÝZA MOŽNOSTÍ PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY 1.7.1 Bike & Ride - v kontextu základní dopravní obslužnosti Součinností dopravních prostředků kolo/vlak lze zejména v příměstských oblastech velmi dobře konkurovat automobilové dopravě. Kromě kvalitně fungující vlakové dopravy je také důležité vybavení stanic cyklostojany a cyklogarážemi v duchu systému Bike & Ride. Smyslem systému Bike & Ride je vybudovat infrastrukturu umožňující bezpečné odstavení jízdního kola v prostorách stanice, jenž umožní cestujícímu pokračovat k cíli své cesty vlakem a nebo naopak. Jízdní kolo v systému funguje jako dopravní prostředek pro krátké vzdálenosti z místa bydliště (či zaměstnaní) ke stanici. S ohledem na výrazně širší okruh v okolí dostupný od stanice jízdním kolem než pěší dopravou, je tak podpora systému Bike & Ride v zájmu železniční dopravy, neboť tím výrazně stoupá počet jejich potenciálních uživatelů. V Německu se celkem 15% všech uživatelů železniční dopravy dopravuje na nádraží jízdním kolem, v Nizozemí a Dánsku je to dokonce 30%.

obr. Asperes, T. (Hasselt University, Belgium), Bike & Ride Program Cologne (Germany),

Jak ale ukázal namátkový průzkum, vybavení železničních stanic a zastávek Plzeňském kraji, v duchu systému Bike & Ride, je dosud velmi slabé. Je to způsobeno především dlouhodobě problematickými majetkovými vztahy (část nádraží patří SŽDC s.o., část ČD jako dopravci) a malou osvětou v této oblasti. Na většině velkých vlakových nádraží dosud chybí i základní cyklostojany (a nebo jsou velmi špatné kvality), automatické cyklogaráže známé z německých měst k nám také dosud nedorazily.

- 69 -

Příklad č.1 – Klatovy nádraží ĆD, bez komentáře

Příklad č.2 – Rokycany

Z analýzy plyne následující doporučení, které je následně zakomponováno do návrhové části: Na základě namátkového šetření je zřejmé, že před cca 20 lety tento systém byl daleko více rozšířenější než v současné době. Nemělo by to ale vést k úvaze, abychom daný systém opustili. Vycházejme spíše z předpokladu, že lidé se opět budou vracet z aut na kolo a na železnici. Celý systém by tak měl být založen na budoucí expanzi. Vycházejme ze zahraničních zkušeností, které hovoří o tom, že pokud vytvoříme dobré parkovací podmínky, podpoří se růst využívání systému Bike & Ride (Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008). Při zřízení nových stojanů, nebo rekonstrukci starých, by se mělo vycházet ze zásad: • Vymezení prostoru, kam stojan umístit a zvážení, pro kolik kol maximálně má být. Jen pro srovnání dánský manuál (Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008) například doporučuje, aby stání bylo navrženo v počtu 10-30% cestujících, kteří v stanici nastupují. V kontextu České republiky by stačilo i 1%. • Výběr prostoru tak, aby byl co nejvíce na očích a současně umožňoval kolem zaparkovaných kol průchod. Častým argumentem proti parkování bývá skutečnost, že se lidé bojí nechat své kolo ve stojanu z důvodu krádeže. Toto riziko se dá ale snížit tím, že kolo bude možno bezpečně uzamknuto k rámu a to buď: o trubkovým obloukem, který je součástí stojanu, do kterého vkládáme vlastní/zapůjčenou zámkovou vložku, o vlastním trubkovým nebo lanovým zámkem dostatečného průměru. • Zvážit, zda budou kola v řadě vedle sebe, v řadě proti sobě, v (půl)kruhovém uspořádání, nad sebou, či budou ve žlábkách. Důležité je také zvážit, zda bude stojan zastřešen. • Zvážit, jaká kola budou ve stojanu parkována nejvíce a podle toho případně upravit rozteče mezi stáními pro jednotlivá kola.

- 70 -

1.7.2 Bike & Ride - kontext volnočasové a turistické cyklistiky Propojení veřejné a cyklistické dopravy v České republice je především rozšířeno na poli cykloturistiky. Svědčí o tom vypravování speciálních prostředků veřejné dopravy, tzv. cyklobusů, cyklovlaků. A. Cyklobusy Od 1 . května začíná v Plzeňském kraji cyklobusová sezóna. Cyklisté mohou využít linku 440444 Plzeň - Nýřany - Horšovský Týn - Bělá n/Radb.,Železná (tzv. Cyklobus Česky les) a linku č. 440555 Plzeň - Rožmitál p.Tř. - Příbram (Brdský cyklobus). Tato linka je zařazena do IDP. Další informace o možnostech využití cyklobusů v Plzeňském kraji čtětě ZDE nebo v přehledném letáku Cyklobusy 2010. Společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. vychází rozšiřujícímu se společenství cykloturistů v Plzeňském kraji vstříc rozšiřující se nabídkou linek, na které je nasazován autobus se zvláštním přívěsem umožňujícím přepravu většího množství jízdních kol tzv. cyklobus. Díky tomu se mohou cykloturisté, ale i pěší turisté dostat do míst, kam jiná veřejná doprava, obzvláště železnice, nevede.

Přepravu cykloturistů na pravidelných linkách zajišťují ČSAD převážně moderními klimatizovanými autobusy splňujícími emisní normy EURO 3 až 5. Pro přepravu jízdních kol společnost disponují několika typy cyklopřívěsů o kapacitě 12 až 40 jízdních kol. Za jízdenky z cyklobusů můžete navíc získat výhody u spolupracujích partnerů. Brdy Nejen rodiny s dětmi dostanou využijí služeb Brdského cyklobusu a vyvezou se se svými jízdními koly pohodlně a bezpečně přímo na hřeben pohoří Brdy, kterým se přezdívá "malá Šumava". Nové atraktivní cyklotrasy je dovedou rozsáhlými lesy k vrcholu legendárního Třemšína a nebo do nitra tajemného VVP Brdy k břehům zádumčivého Padrťského rybníka. Milovníci techniky a historie zase neodolají navštěvě města Příbram s vyhlášeným hornickým muzeem včetně prohlídky štol a jízdy důlními vláčky. V horkém létě se můžete schladit např. i návštěvou místního akvaparku. Cyklisté mohou využít zpracované tipy na cyklovýlety ze Spáleného Poříčí, které navazují na na linku cyklobusu a jsou k dispozici na internetu na www.plzenskonakole.cz

- 71 -

Podrobnější informace o cyklobusu přes Brdy včetně mnoha tipů na výlet naleznete na samostatné stránce www.csadplzen.cz/brdy. Český les Společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. přišla v roce 2009 pro milovníky cykloturistiky a krásné přírody s další novinkou. Od 1. května vyrazil na svoji 83 kilometrů dlouhou trasu do oblasti Bělé nad Radbuzou autobus s vlekem pro jízdní kola tzv. Cyklobus Český les. Pro linku cyklobusu Český les byly zpracovány 3 tipy na cyklovýlety, které najdete na www.plzenskonakole.cz Podrobnější informace o cyklobusu do Českého lesa včetně mnoha tipů na výlet naleznete na samostatné stránce www.csadplzen.cz/ceskyles. Šumava V hlavní turistické sezóně opět vyjedou na šumavské silnice Zelené autobusy. Děje se tak v rámci akce Ve prospěch cestovního ruchu na Šumavě, kterou každoročně organizuje správa NP a CHKO Šumava ve spolupráci s ČSAD autobusy Plzeň, a kterou finančně podporuje i Plzeňský kraj. Podrobnější informace o cyklobusech a Zelených autobusech na Šumavě naleznete na samostatné stránce www.csadplzen.cz/sumava.

B. Cyklisté a železnice České dráhy, a.s. se v rámci svých možností snaží o rozšiřování a zkvalitňování nabídky přepravy jízdních kol na jejich tratích, čímž chtějí významně přispět k rozvoji cyklistiky, resp. cykloturistiky. Pro tyto účely jsou vypravovány zvláštní vozy s prostorem vyhrazeným pro uložení kol. Nabídka je však oproti jiným regionům poměrně nedostatečná. Chybí např. systém půjčoven jízdních kol na vlakových nádražích s možností vrácení v kterékoliv jiné stanici. - 72 -

Kolo jako spoluzavazadlo Nejjednodušší a mezi cyklisty nejoblíbenější je přeprava jízdního kola jako spoluzavazadla. Touto formou lze přepravovat kola ve vlacích, které jsou v jízdním řádu označeny symbolem jízdního kola a v omezené míře i v dalších osobních spojích a v rychlících. Jak v takovém případě kolo přepravit? Cestující sám kolo naloží a vyloží do vozu, který je označen piktogramem jízdního kola. Pokud je v jízdním řádu u vlaku uveden stejný symbol, lze v něm přepravit několik kol. V opačném případě je možná přeprava kola ve voze prvních a posledních dveří vlaku. V takovém případě je však omezena kapacita jen na dvě jízdní kola v jednom nástupním prostru vozu. Cena za přepravu kola jako spoluzavazadla je 25 Kč za jednu cestu vlakem nebo 50 Kč na celý den. Cestujícím, kteří využijí více spojů a budou třeba i jen přestupovat se vyplatí celodenní doklad. Stejně jako poplatek za přepravu v jednom vlaku ho mohou koupit v pokladně nebo bez přirážky u průvodčího ve vlaku. Kolo v úschově během přepravy Druhou možností přepravy jízdního kola je tzv. úschova během přepravy. V tomto případě cestující předá a následně si v cílové stanici vyzvedne jízdní kolo u služebního vozu od zaměstnance drah. Zákazník pak sám cestuje v běžném voze pro cestující a kolo má pod dozorem vlakového doprovodu Českých drah. Za tuto přepravu v jednom vlaku zaplatí cestující 30 Kč a nebo si může koupit celodenní doklad za 60 Kč. Pokud zákazník kombinuje při své cestě vlaky se zjednodušenou přepravou a úschovou, pak platí tento doklad pro obě tyto služby. Doklad o zaplacení ceny za jednorázovou přepravu jízdního kola jako spoluzavazadlo nebo v úschově během přepravy pro jeden vlak se zakupuje přímo ve vlaku, pouze v případě současného nákupu rezervace místa pro kolo se zakupuje u pokladní přepážky. Jednodenní doklad pro obě služby lze zakoupit buď ve vlaku nebo u pokladny. Rezervace pro kolo Pokud chcete mít garantované místo na svou plánovanou cestu, pak je možné si rezervovat i místo pro jízdní kolo. Některé vlaky mají ovšem povinnou rezervaci. Především z důvodu krátkého pobytu těchto vlaků ve stanicích a kapacitních důvodů je u většiny vlaků SuperCity, EuroCity nebo InterCity s přepravou jízdních kol povinná rezervace. V cyklistické sezóně 2010 se výrazně zvýšil počet vlaků, na které cyklisté potřebují udělat rezervaci předem. Jde zejména o rychlíky na trati Praha-Plzeň-Cheb a Plzeň-české Budějovice. Při nezakoupení předrezervace včas, tj. min dvě hodiny před odjezdem vlaku z výchozí stanice zaplatí cyklista (pokud průvodčí jeho kolo k přepravě přijme) místo 15Kč částku 100 Kč, což znamená, že částka za kolo může být vyšší než za jízdenku.

- 73 -

1.8 FINANČNÍ ZDROJE PRO CYKLISTIKU V PK K podpoře cyklistické dopravy v kraji bylo možné doposud využívat tyto zdroje: • Dotační politika kraje • Regionální operační program – NUTS II Jihozápad • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko 2007 – 2013 • Další evropské zdroje financování (EAFRD); Plán rozvoje venkova pro léta 2007 2013 (MZe), kapitola D. Program 2000 s.p. Lesy ČR • Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky

1.8.1 Program stabilizace a obnovy venkova PK Cíle Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje (dále jen „PSOV PK“) Program stabilizace a obnovy venkova je jedním z nástrojů pro naplňování základní strategické vize „Programu rozvoje Plzeňského kraje“, kterou je růst kvality života obyvatel. Hlavním cílem PSOV PK je podpora harmonického rozvoje venkovských oblastí regionu. Popis PSOV PK je vyhlašován od roku 2005 s cílem podporovat rozvoj venkovských oblastí Plzeňského kraje. Tento dotační program je obcemi oblíben zejména pro svou jednoduchost (žádost o dotaci na jednu stranu, jednoduché vyúčtování, dokladování až při uzavření smlouvy). Zejména pro malé obce je PSOV PK často jedinou možností k získání dotace. Bez dotační pomoci by mnohdy ani nemohly provést nutné opravy svého nemovitého majetku. V letech 2005 - 2007 bylo mezi obce rozděleno 60 mil. Kč (každý rok), v roce 2008 a 2009 to bylo 65 mil. Kč. Finanční objem programu však zdaleka nepokryje celkový dotační požadavek obcí. Předmět dotace ve vztahu k cyklistické dopravě

Část A): dotace je určena na pořízení, technické zhodnocení, opravy a stavební úpravy hmotného nemovitého majetku obce v oblastech: - komunikace (cyklistické a pěší stezky) Žadatelem jsou obce Plzeňského kraje: - s počtem obyvatel do 2 tisíc - obec bez limitu počtu obyvatel, která žádá pro svou část obce do 500 obyvatel.

Část B): dotace je určena na tři typy integrovaných projektů na akce: - investičního charakteru (např. cyklostezky, turistická zastavení, informační tabule v rámci mikroregionu apod.) - neinvestičního charakteru (např. brožury, mapy, propagační materiály, opravy drobných sakrálních staveb apod.) - na poskytování služeb (poradenská, administrativní činnost apod.). - 74 -

Žadatelem jsou svazky obcí, zájmová sdružení právnických osob nebo obce žádající za více obcí se sídlem na území Plzeňského kraje. Výše dotace na akce v rámci části A) a B) PSOV PK 2010: v rozmezí 100 - 500 tis. Kč. V tomto případě může být poskytnutá dotace ve výši max. 60 % celkových nákladů akce. Příklad dotace u části B) z roku 2010 • DSO Dobrohost – 275 tis. Kč o Mobiliář regionálních cyklotras na území svazku obcí "Mikroregion Dobrohost" • Mikroregion Šumava - Západ – 250 tis. Kč o Vybudování turistických zastavení a jejich osazení informačními tabulemi a venkovním mobiliářem • Obec Týnec – 120 tis. Kč o Vyznačení nových úseků cyklotras na území "Z.s.p.o. Střední Pošumaví"

POZNÁMKA: BUDE DOPLNĚNO O INFORMACE Z MINULÝCH LET, ABY BYLO ZŘEJMÉ, KOLIK ŠLO PŘÍMO NA VÝSTAVBU CYKLOSTEZEK

- 75 -

1.8.2 Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v PK Zastupitelstvo Plzeňského kraje svým usnesením číslo 470/10 ze dne 10. 6. 2010 schválilo poskytnutí dotací z programu "Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji pro rok 2010" těmto příjemcům na uvedené projekty (ve vztahu k cykloturistice): viz tabulka

Název akce

Žadatel

Popis projektu

Celkové náklady

Doporuče ná dotace

Propagace cykloturistických možností v oblasti Českého lesa v návaznosti na provoz cyklobusu z Plzně Město Hostouň IČ: 00253391 19

65 200 Kč 50 000 Kč

VÍKENDOVÝ CYKLOBALÍČEK ZE SPÁLENÉHO POŘÍČÍ PRO TERÉNNÍ 23 CYKLISTY

72 000 Kč

0 Kč

100 000 Kč

0 Kč

70 000 Kč

0 Kč

" Od Plzně pod Brdy" V. 25 ročník

Turistický průvodce 40 Chodské ligy

Aktualizace podkladů 3 tras cyklovýletů, aktualizace zveřejněných tras na internetu v čj, nj, aj; vznik tištěného letáku ( formát 400 x 200 mm) v čj a nj a marketingová podpora projektu. Náklady na přípravu - výběr a vyznačení okruhu, fotografie, zpracování textu, mapy, 2 ks infotabule, tisk 5000 ks letáku Město Spálené (formát 400 x 200 mm), Poříčí IČ: internetová prezentace čj, nj, aj, 00257249 marketingová podpora . Dopravné - cyklovlak, Horní Berounka, občerstvení pro účastní akce, propagační materiály + povodí Klabavy dobrovolný svazek medializace, pozvánky, pamětní obcí IČ: 69967784 listy a trička. Tisk propagačního materiálu, Svazek obcí skládačka s turistickými Chodská liga IČ: zajímavostmi všech 14 obcí svazku + cyklomapka. 68780206

1.8.3 ROP NUTS II Jihozápad Doposud podpořené projekty – k 31.12.2009: 3.1.A Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Název projektu Žadatel Otavská cyklistická stezka Sušice putování krajem Karla Město Sušice Klostermanna Výstavba cyklostezky Pod Borem, Klatovy Město Klatovy

- 76 -

Dotace (Kč)

Podíl 92,5

30 246 732,00 92,5 2 248 343,00

1.8.4 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko A. Doposud podpořené projekty – k 31.12.2009: Přehled podpořených cyklo projektů Název projektu

Žadatel

Dotace (€)

Celková výše (€)

Výsledky 6. monitorovacího výboru

Šumavská cyklotrasa č. 38, úsek SvrčovecDolany-Malechov Životní osa Schwarzach - hike & bike v Bavorsku a Čechách

obec 693 515,00 Dolany Dobrovolný svazek obcí 408 000,00 Chodská Liga Cyklistika & servis - zvyšování kvality Bavorsko - Mikroregion české stezky přátelství Dobrohost 89 457,40

Název projektu

Žadatel

Dotace (€)

815 900,00

480 000,00

105 244,00

Státní EU rozpočet SR (€)

Výsledky 5. monitorovacího výboru

Úsek Folmava – Babylon – Havlovice

Svazek obcí 1 395 386 Domažlicko

Spojovací cyklostezky k mezinárodní město Kdyně 192 605,97 cyklotrase č.3 Přeshraniční cyklostezka Pullenreuth – Město 45 689 Černošín Černošín 1 057 632,00 Správa národního Cyklostezka Gerlova Huť - Nová Hůrka parku a Prášily - Srní III.úsek Odbočení Vysoké Lávky Chráněné - Velký Bor krajinné oblasti Šumava

- 77 -

82 081 0 2 688 62 214,00

–

Název projektu

Žadatel

Výsledky 4. monitorovacího výboru Cyklotrasa Mnichov Praha, úseky Město Klatovy Deggendorf a Klatovy Výsledky 2. monitorovacího výboru Plánovaná cyklotrasa Mnichov - Praha, úseky Město Švihov okres Regen a město Švihov Cyklotrasa Mnichov Praha, úseky Město Klatovy Deggendorf a Klatovy

Dotace (€)

EU Státní rozpočet (€)

737 494,00

43 382,00

352 648,00

20 719,00

698 394

0

Podrobnosti k podpořeným projektům cyklostezek (nebo projektů, u nichž jednou z aktivit jsou cyklostezky) ze 6. Monitorovacího výboru Operačního programu přeshraniční spolupráce Cíl3 ČR-Svobodný stát Bavorsko 2007-2013. Tento výbor se konal 8.-9.12.2009 v bavorském Selbu. 1) Cyklotrasa č. 38, úsek Svrčovec-Dolany-Malechov Viz. kapitola 1.4.6. 2) Životní osa Schwarzach - hike & bike v Bavorsku a Čechách Rozvoj přeshraniční spádové oblasti řeky Schwarzach jakožto „zivotní osy“ je klíčovým projektem Akčního spolku Čerchov. V neporušené krajině mezi prameny Schwarzachu v Čechách, bavorskými přehradami Perlové a Stříbrné jezero a podél toku řeky Schwarzach hraje turistika a cyklistika klíčovou roli v turistickém profilu regionu. Cílem projektu je zlepšení přeshraniční turistické infrastruktury, a to především pro cílovou skupinu „rodiny s dětmi“ a profilování regionu jako přeshraniční cyklistický a turistický region. Plánována jsou následující dílčí opatření: - stavba cyklostezky z Lískové přes Klenčí do Luženice (celková dlélka trasy: 20,815 km) s napojením na nadregionální cyklostezku Řezno – Plzeň – Praha. - prodloužení okružní turistické stezky „Perlsee-Rundwanderweg“ v oblasti města Waldmünchen směrem na bavorsko-českou hranici s napojením na českou síť stezek Pila/Seeg. - zřízení rodinné atrakce „Loupežnické doupě“ ve městě Waldmünchen na bavorskočeské síti cyklistických a turistických stezek. - vybudování nového úseku (chybějící spojení) přeshraniční cyklostezky „Schwarzachtalradweg“. - stavba cyklostezky a stezky pro pěší s mostem za účelem napojení města Rötz na přeshraniční cyklistickou a turistickou síť a jednoho informačního pavilónu. - Výstavba stanice pro dálkovou cyklistiku a turistiku (sanitární budova s možnostmi seřízení kol) v kempu Stříbrné jezero v Treffelsteinu. - německo-české značení a navádění návštěvníků v celé projektové oblasti a společná propagace přeshraničního turistického a cyklistického regionu.

- 78 -

3) Cyklistika & servis - zvyšování kvality Bavorsko-české stezky přátelství Bavorsko-česká stezka přátelství Nabburg - Horšovský Týn, jejíž vybudování bylo na bavorské straně financováno z prostředků Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika – Bavorsko (projekt č. 111), je jednou z nejdůležitějších turistických rozvojových os ve středním Horním Falcku a sousedící oblasti Západních Čech. Cílem projektu je postupně vytvořit kvalitativně vysoce hodnotnou nabídku služeb a infrastruktury podél stezky přátelsví a tím posílit společný přeshraniční rozvoj cestovního ruchu. Plánována jsou následující dílčí opatření: - vybudování parkoviště pro cyklisty a cyklistického servisního pavilónu s přístřeškem, dvoujazyčné informační tabule, toalety a na začátku cyklostezky ve Wölsendorfu bude k dispozici automat na pitnou vodu.; - stavba cyklostanice s přístřeškem a jednou budovou s WC a sprchami v kempu Schwarzach b. Nabburg; - stavba „zážitkové“ stanice „Hraní a odpočinek na cyklostezce“ a „zážitkové“ stanice u „Vesnice a ovoce“ v Altendorfu; - chybějící napojení cyklostezky v oblasti tehdejšího „pětiobloukového mostu“ u Schneebergu; - napojení cyklostezky „Aschatalradweg“ na stezku přátelství a vybudování parkoviště jako nástupního místa na cyklostezku ve Schneebergu; - novostavba úseku cyklostezky u Hvožďan; - aktualizace a kartografické rozšíření stávajících a pořízení dodatečných dvojjazyčných informačních tabulí a zřízení odpočinkových míst; - společná propagace Bavorsko-české stezky (dvojjazyčné letáky s mapou, dvojjazyčný cykloturistický průvodce, dvojjazyčná internetová prezentace) 4) Přeshraniční pěšina a cyklostezka Wiesau-Bärnau - zemská hranice stavební úsek 2 Okres Tirschenreuth plánuje ve spolupráci se zúčastněnými obcemi realizovat druhou etapu výstavby příhraničí cyklostezky na místě zrušené železniční tratě z Wiesau přes Tirschenreuth do Bärnau s napojením na českou síť cyklostezek. Výstavba první etapy cyklostezky z Wiesau po Liebenstein byla podpořena z prostředků Iniciativy Společenství INTERREG III A Česká republika - svobodný stát Bavorsko (projekt č. 265). Záměr obsahuje nabytí pozemků, potřebných pro cyklostezku, likvidaci starých kolejí, které se zde ještě vyskytují, odstranění porostu, přestavbu bývalé železniční tratě na cyklostezku včetně opravy mostních konstrukcí a novostavbu podjezdu pod komunikací č. 2173, výstavbu existujících silnic mezi Bärnau a zemskou hranicí a vybavení odpočívek, značení, vyrovnávací opatření v oblasti zeleně a právní ochrany přírody. Na české straně je napojení cyklostezky od státní hranice na českou síť cyklostezek realizováno bez dotací. Dále bude vytvořen společný průvodce pro cykloturisty, popisující přeshraniční síť cyklostezek a turistické destinace. Výstavbou cyklostezek je v oblasti přeshraniční cykloturistiky vytvářena průběžná východo – západní osa s napojením na nadregionální bavorskou síť cyklostezek "Bayernnetz für Radler“ a na českou síť cyklostezek. Projekt představuje udržitelný příspěvek k rozvoji česko – bavorského pohraničí a zlepší především konkurenceschopnost území Tachov – Bärnau.

- 79 -

1.8.5 Plán rozvoje venkova pro léta 2007-2013 Jako významné z hlediska alokovaných financí na schválené projekty, které mohou mít příznivý vliv na rozvoj cyklistické infrastruktury, byly identifikovány následující opatření nebo podopatření:

Opatření I. 1.2.3 Lesnická infrastruktura S výjimkou několika projektů zaměřených na obnovu vodních nádrží byla celá částka alokována do obnovy a výstavby lesních cest, a proto lze předpokládat, že příznivý dopad tohoto podopatření pro cyklistiku bude významný zejména v rekreační oblasti.

Opatření I. 1.4 Pozemkové úpravy Část prostředků byla použita na projektování pozemkových úprav a na realizaci územních systémů ekologické stability a dalších navržených opatření, přesto byla významná částka investována i do výstavby a rekonstrukce polních cest. Také toto opatření lze proto považovat z hlediska rozvoje cyklistické infrastruktury za významné.

1.8.5.1.1

Opatření II. 2.4.2 Neproduktivní investice v lesích

Neproduktivní investice v lesích, které je speciálně zaměřené na podporu rekreačního využívání lesů. Z celkového počtu projektů byla ovšem pouze minimální část (přesný počet nelze podle názvu jednoznačně stanovit) zaměřena na rozvoj cyklistické infrastruktury, přestože tato činnost byla definována jako jedna z hlavních podporovaných aktivit v rámci daného podopatření. Lze tedy konstatovat, že z pohledu cyklistiky výsledky podopatření zatím zaostávají za očekáváním.

1.8.5.1.2

Opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu

Podpora cestovního ruchu v rámci osy III také nebyla z cyklistického pohledu významná, protože většina projektů byla zaměřena na rozvoj blíže neurčených ubytovacích kapacit (s výjimkou jedné žádosti, kde byl přímo jmenován cyklopenzion). Dosud se neobjevil žádný projekt zaměřený například na rozvoj doplňkové turistické infrastruktury využitelné pro cyklisty.

1.8.6 SFDI - poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Podporované aktivity: • výstavba cyklistické stezky • údržba cyklistické stezky

- 80 -

Tabulka čerpání obcí Plzeňského kraje z SFDI za léta 2001 – 2009 ROK 2001 Název akce

Investor

Čerpání (Kč)

--------------------------------------------

--------------------

----------------

Název akce

Investor

Čerpání (Kč)

--------------------------------------------

--------------------

----------------

Název akce

Investor

Čerpání (Kč)

Cyklistická stezka Vrhaveč Velká Hleďsebe, stezka podél Plzeňské ulice Chodová Planá- Planá, stezka pro pěší a cyklisty podél I/21

Obec Vrhaveč Obec Velká Hleďsebe

2 160 000 898 000

Obec Chodová Planá

2 272 000

ROK 2002

ROK 2003

ROK 2004 Název akce

Investor

Oprava stezky pro chodce a cyklisty v Českém údolí

Město Plzeň

Čerpání (Kč) 925 000

ROK 2005 Název akce

Investor

Cyklotrasa Liliová - Habrmannova - Suvorovova v Plzni

Město Plzeň

Čerpání (Kč)

214 000

ROK 2006 Název akce

Investor

Cyklostezka a lávka ve Spáleném Poříčí

město Spálené Poříčí

Čerpání (Kč) 528 000

ROK 2007 Název akce

Investor

Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Úslavu Cyklostezka Bolevec – Třemošná

Město Plzeň Město Plzeň

ROK 2008 - 81 -

Čerpání (Kč) 5 472 000 7 584 000

Název akce

Investor

Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Úslavu Město Cyklistická stezka Plzeň Nová Hospoda - Valcha Město Cyklistická stezka Vejprnická Město Úprava křižovatky Malé náměstí - Rokycanova 1.etapa cyklostezka Město

Plzeň Plzeň Plzeň Rokycany

Čerpání (Kč) 152 000 2 522 000 1 684 000 182 000

ROK 2009 Název akce

Investor

Mezinárodní cyklostezka RT č. 3, úsek Rokycany Klabava Město Rokycany

Čerpání (Kč) 2 436 000

ROK 2010 Název akce

Investor

Cyklostezky v Plzni

Město Plzeň

- 82 -

Čerpání (Kč) 2 193 000

1.9 ZÁVĚR ANALYTICKÉ ČÁSTI + ZJEDODUŠENÁ SWOT ANALÝZA Analýza ve vztahu k cyklodopravě konstatuje, že její rozvoj musí do budoucna směřovat k zajištění větší bezpečnosti lidí, kteří ji využívají. To platí zejména přímo na území měst, kde je nutné postupně budovat systém cyklostezek, které umožní oddělit provoz cyklistů od automobilů. Budování potřebné cyklistické infrastruktury bude mít za následek navýšení podílu cyklistické dopravy ve městech a tedy do určité míry omezení počtu automobilů v městských centrech a také, alespoň drobným dílem, ke snížení znečištění skleníkovými plyny. Z analýzy dále vyplynulo, že za největší problémy při jejím rozvoji, resp. při budování nových cyklistických komunikací, lze označit majetkoprávní jednání s majiteli pozemků, po kterých mají potencionální cyklostezky vést. V těchto případech se nabízí několik řešení. S vlastníkem se lze dohodnout na povolení vést stezku, na pronájmu, koupi či výměně. Jednání jsou velice individuální, vždy záleží na konkrétní osobě, se kterou je jednáno. Analýza ve vztahu k rekreační cyklistice konstatuje, že propagace na krajské úrovni probíhá standardním způsobem; prostřednictvím map, propagačních materiálů a internetu. Vše je ale potřeba aktualizovat, rozšířit a zkvalitnit informace (např. cykloprodukty by neměly být nabízeny jen podle cyklotras nebo regionů, ale také podle typologie cyklistů, klientů). Mohly by být nabízeny formou cyklobalíčků např. dvou, třídenních pobytů, s nabídkou ubytování. Analýza také konstatuje, že v oblasti rekreační cyklistiky chybí základní marketing na národní úrovní pro domácí a zahraniční cyklisty. Nicméně do 30. 9. 2010 Asociace turistických regionů www.atur.cz podá projekt do Integrovaného operačního programu na téma Cyklistika&in-line a tak by se situace mohla zlepšit. Pro cyklodopravu a rekreační cyklistiku jsou společná tři témata, kterým jsou věnovány níže tři podkapitoly: • Bezpečnost cyklistů. • Majetkoprávní vztahy. • Provoz a údržba.

- 83 -

Zjednodušená SWOT analýza

Silné stránky • •

• • •

• •

Slabé stránky

Podpora ve strategických dokumentech kraje, města využívají dotací z SFDI, ROP NUTS II Jihozápad a OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko. významné přírodní a kulturně-historické bohatství kraje, marketingová síla regionu s efektem i v cizině, rozsáhlá značená síť cykloturistických tras na území kraje, která je monitorována zástupci KČT, existence nabídky cyklobusů, vydání propagačních cykloturistických materiálů.

•

•

•

•

•

•

- 84 -

Prostředky z EVROPSKÝCH FONDŮ jsou již téměř vyčerpané, zbývají již jen na Cyklostezku Ohře, neexistence speciální dotačního titulu na cyklistiku (stávající dotační tituly nemohou pokrýt poptávku obcí), kraj nepodporuje získávání dotací kofinacováním stále nedostatečné množství bezpečných samostatných stezek pro cyklisty – cyklostezek. Chybějící úsek cyklostezek v extravilánu, především podél frekventovaných komunikací, problematické majetkové vztahy – zejména ve vztahu k budování cyklostezek (problémy při plánování vedení cyklostezek a jejich následné výstavbě), Koncepce dopravy PK v oblasti cyklistické dopravy neřeší tzv. „dopravní cyklistiku“, tedy vedení cyklostezek v intravilánu obcí umožňující bezpečnou dopravu do školy, do práce či na nákup. Nevěnuje se ani řešení stezek pro cyklisty s přírodních povrchem či návaznosti stezek na ostatní druhy dopravy, zejména železnici a „park & bike“. nedostatečná propagace cykloturistiky na webovém portálu + nedostatečné množství atraktivních produktů cestovního ruchu tvořených speciálně pro oblast cykloturistiky a terénní cyklistiky

Příležitosti •

•

• • • •

Hrozby

další rozvoj partnerství a spolupráce mezi organizacemi působícími v oblasti rozvoje cyklistiky, využití čerpání prostředků z nového dotačního titulu kraje + využití nových evropských zdrojů od roku 2013, posílení zapojení kraje do národních a mezinárodních projektů, rozšiřování a zkvalitňování cyklodopravní infrastruktury, rozšiřování nabídky cestovního ruchu o cyklobalíčky (cykloprodukty), pokračující optimalizace stávající sítě cyklotras v regionu (provázání značených tras mikroregionů, zvyšování kvality povrchu značených tras, apod.).

- 85 -

•

•

•

• •

•

jednotlivá navrhovaná opatření zodpovědné odboru budou jen formální a nebudou naplňována. vzhledem k finanční krizi je možnost klesajícího objemu prostředků vynakládaných na cyklodopravní řešení z veřejných rozpočtů. opomenutí cyklokomunikací při zpracování územně plánovací dokumentace, nedořešené vlastnické vztahy k pozemkům nedostatečný rozvoj služeb a doplňkové infrastruktury pro cyklistiku ve městech a obcích, nedostatečné provázání vnitřních municipálních cyklosítí s vnějšími cykloturistickými trasami.

2 STRATEGICKÁ ČÁST 2.1 DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTIKY Globálním cílem strategického materiálu je plošné pokrytí území kraje systémem bezpečných a pokud možno atraktivních cest, sjízdných za každého počasí (ne bezpodmínečně asfaltových, ale takových, které budou budoucí vlastníci a správci ochotni udržovat), které zabezpečí cyklistům průjezd územím kraje s minimálním kontaktem s motorovou dopravou. Tyto cesty by měly navazovat na systém hromadné dopravy a společně s ním zamezit tomu, aby se cyklisté dostávali do pro ně atraktivních destinací autem. Proto v seznamu nutných opatření na stávající síti cyklostezek a cyklotras je na prvním místě definována bezpečnost pro pohyb cyklistů po silnicích I., II. a III. třídy a to jejich odvedením na samostatné cyklostezky. Bezpečnosti cyklistů je věnována pozornost i realizací problémových úseků na páteřních cyklotrasách kraje. Dalším opatřením je systém Bike & Ride, který řeší vybavení železničních stanic a zastávek. Opatření v souvislosti s rekreační cyklistikou jsou zaměřena na její propagaci na národní a krajské úrovni, na tvorbu cyklobalíčků a zkvalitnění nabídky páteřních tras kraje. Další části jsou spojené se značením cyklistických tras, náročnou terénní a extrémní cyklistikou. Posledním opatřením jsou služby se zaměřením na kolo a ostatní dopravu, rozvoj a propagaci projektu Cyklisté vítáni. Kraj by měl vytvořit základní předpoklad pro rozvoj cyklistiky schválením vybraných opatření. Nejedná se ale o převratná a nová opatření, neboť většinou již vycházejí ze stávajících opatření kraje, včetně jejich napojení na krajské, státní a evropské zdroje.

Opatření ke splnění cílů Rozvoj cyklistické dopravy na území kraje je dlouhodobý proces, který vyžaduje odpovědný přístup jak na krajské úrovni, tak na úrovni měst, obcí, mikroregionů, ale i silničních správních úřadů, správců komunikací apod. Následné doporučení a cíle přizpůsobené podmínkám kraje vycházejí ze současné úrovně poznání řešení cyklistické dopravy v území a umožní ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Nicméně důležitým opatřením je i stanovení zodpovědných odborů pro implementaci jednotlivých opatření strategického dokumentu.

- 86 -

2.2 PRIORITA I. - ROZVOJ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY A DOPRAVY Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. Pro postupné zrovnoprávnění cyklistické dopravy ve vztahu k ostatním dopravním systémům je na krajské úrovni nutno sledovat především následující cíle.

CÍL 1.1 Podpora budování cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů.

Opatření 1.1.1 Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jde o úseky, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol, pro posílení bezpečnosti silničního provozu z obcí do měst a následně mezi obcemi. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I. a II. třídy, v opodstatněných případech ze silnic III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Další úseky korespondují s návrhem jednotlivých páteřních dálkových cyklotras, které prochází územím kraje. Opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. Toto opatření je také spojeno s projektovou přípravou a výstavbou dalších úseků dálkových cyklotras Plzeňského kraje. Odpovědnost: ORR KÚPK (administrativa dotace) Spolupráce: ODSH KÚPK (preference úseků z hlediska bezpečnosti cyklistů) Finance: Nový dotační program na podporu cyklodopravy Termíny: 1. výzva / rok, dle akčního plánu 2012 – 2014 – projektová příprava úseků dálkových cyklotras Plzeňského kraje.

- 87 -

Opatření

1.1.2 Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji

Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Odpovědnost: ODSH KÚPK (kontrola na zapracování cyklistických opatření do projektových dokumentací) Spolupráce: Obce (připomínkové řízení), KSÚS PK Finance: Součást rozpočtu stavby Termíny: Průběžně (dle realizovaných krajských projektů)

Opatření 1.1.3 Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Toto opatření zajišťuje finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek. Dané opatření počítá s novým dotačním titulem kraje a také s využitím Státního fondu dopravní infrastruktury. S evropskými fondy se počítá až ve výhledu, pro plánovací období 2014 – 2020. V mnoha případech pro rozvoj cyklistické dopravy postačí využít nově budovaných, nebo rekonstruovaných účelových komunikací. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR. Odpovědnost: ORR KÚPK (administrativa dotace kraje) Spolupráce: ODSH KÚPK (preference úseků z hlediska bezpečnosti cyklistů) SFDI, Lesy ČR, Pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech převodu majetkových Finance: Nový dotační program na podporu cyklodopravy + SFDI + Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Termíny: 1. výzva / rok, dle akčního plánu

Opatření

1.1.4 Podpora realizace navrhovaných dopravy PK ve vztahu k cyklodopravě

opatření

Koncepce

Jedná se o finanční naplnění úkolů spojených s Koncepcí dopravy PZ ve vztahu k cyklodopravě. Konkrétně se jedná o vypracování Studie segregace a vymezení mezinárodních, nadregionálních a regionálních cyklistických tras (cyklistické stezky). Daná studie může být vypracována buď souhrnně a nebo pro každou trasu zvlášť. Jednotlivé trasy jsou pak popsány v dané Koncepci. Odpovědnost: ODSH KÚPK (preference úseků z hlediska bezpečnosti cyklistů) Spolupráce: ORR KÚPK, Obce Finance: Jednorázová zakázka Termíny: 2011 - 88 -

CÍL 1.2 Začlenění dopravního systému

cyklistické

dopravy

do integrovaného

Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. Je proto nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systém BIKE & RIDE na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a městské hromadné dopravy.

1.2.1 Podpora rekonstrukce systému BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS Opatření zahrnuje finanční podporu realizace konkrétní infrastruktury BIKE & RIDE Odpovědnost: ORR KÚPK (administrativa dotace) Spolupráce: ODSH KÚPK, Autobusoví dopravci, ČD a.s. (konzultace) Finance: Nový dotační program na podporu cyklodopravy Termíny: 1. výzva / rok, dle akčního plánu

- 89 -

2.3 PRIORITA II. - ROZVOJ REKREAČNÍ CYKLISTIKY A NAVAZUJÍCÍCH SLUŽEB

CÍL 2.1 Komplexní marketingová prezentace rekreační cyklistiky Opatření 2.1.1 Spolupráce na tvorbě národního produktu „Česko jede“ Opatření směřuje k zajištění podkladů pro tvorbu národního produktu v oblasti rekreační cyklistiky a to ve spolupráci s Asociací turistických regionů při přípravě podání projektu „Česko jede“ do Integrovaného operačního programu. Odpovědnost: OKPPCR KÚPK v součinnosti s turistickými regiony Spolupráce: ORR KÚPK, Asociace turistických regionů (ATUR), CzechTourism, Finance: Jednorázový příspěvek kraje Termíny: 2011

Opatření 2.1.2 Zajištění souhrnné prezentace kraje Opatření směřuje k podpoře a zajištění informovanosti veřejnosti o kompletní nabídce v oblasti rekreační cyklistiky a to prostřednictvím: A. nového cykloportálu kraje a jeho propojení na webové stránky cestovního ruchu Karlovarského kraje (www.turisturaj.cz) + pravidelná aktualizace + jazykové mutace B. tvorby tipů na cyklovýlety, C. aktualizace mapy cyklotras kraje, D. jednoduchého letáku, E. moderních informačních technologií (DVD ), F. prezentace na tuzemských a mezinárodních veletrzích cestovního ruchu. Odpovědnost: OKPPCR KÚPK Spolupráce: ORR KÚPK, Asociace turistických regionů (ATUR), CzechTourism, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Finance: Rozpočet OKPPCR KÚ KK Možnost financování z projektu Česko jede – opatření 2.1.1. Termíny: Průběžně Opatření 2.1.3 Podpora tvorby konkrétních cykloturistických balíčků Opatřením je zaměřeno na podporu propagace a informovanosti o jednotlivých cykloturistických produktech v Plzeňském kraji s tímto členěním: • nabídka balíčku 1. Cyklisté preferující kratší a bezpečné trasy, převážně kvalitní zpevněný povrch, častým cílem je restaurace se zahrádkou nebo hřiště (do této kategorie spadá i nabídka pro In-liny, osoby s tělesným postižením „tzv. vozíčkáři“, je vhodná pro rodiny s dětmi),

- 90 -

•

• •

nabídka balíčku 2. Jedná se o nabídku klasických cykloproduktů (tipů na výlet), které jsou určeny minimálně pro dvě cílové skupiny: o méně zdatní rekreační cyklisté (případně senioři): nenáročné kratší trasy, cca do 30 km, preferují převážně kvalitní zpevněný povrch, o zdatnější rekreační cyklisté: okružní trasy 40 - 80 km, často v kombinaci s poznáváním místních zajímavostí a kulturních památek, zpevněný povrch i nenáročné přírodní cesty, delší trasy ani nekvalitní povrch nejsou překážkou, cílem je radost z jízdy, nabídka balíčku 3. je určena pro terénní cyklisty: preferující především přírodě blízké cesty a úzké stezky v terénu, nabídka balíčku 4. je určena pro sportovně rekreační cyklisty: vyhledávají masové akce sportovního typu, například MTB maratóny nebo silniční maratóny, testují své síly v závodech, překonávají vlastní hranice, trénují pro výkon.

Odpovědnost: OKPPCR KÚPK Spolupráce: ORR KÚKK, Asociace turistických regionů (ATUR), CzechTourism, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Finance: stávající dotační titul na podporu cestovního ruchu OKPPCR KÚ PK Termíny: Průběžně Opatření 2.1.4 Marketingová podpora tvorby cykloproduktů dálkového typu, včetně přeshraničních tématických cyklotras Cílem je ve spolupráci se sousedními kraji a s Německem připravit produkty pro dálkové cyklisty, kteří preferují trasy 50-100 km/den, převážně se drží páteřních tras, většinou se zdrží na jednu noc. Odpovědnost: OKPPCR KÚPK Spolupráce: ORR KÚKK, Asociace turistických regionů (ATUR), CzechTourism, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře, příhraniční regiony Bavorska Finance: rozpočet OKPPCR KÚ KK Termíny: Průběžně

CÍL 2.2 Podpora související cyklistické infrastruktury Opatření

2.2.1 Podpora realizace (odpočívky, infopanely, apod.)

doprovodné

cyklistické

infrastruktury

Opatření směřuje k podpoře výroby a instalace informačních a naučných tabulí, doprovodné infrastruktury (odpočívky, stojany u turistických a přírodních památek). Odpovědnost: Spolupráce: Finance: Termíny:

ORR KÚPK (administrace žádostí) Obce, mikroregiony Stávající dotační program na podporu rozvoje venkova 1. výzva / rok, dle akčního plánu

- 91 -

Opatření 2.2.2 Zajištění údržby značení cyklotras Opatření zahrnuje značení nových, přeznačení a údržbu stávajících a rušení nevhodných cyklotras. Odpovědnost: ORR KÚPK (administrace dotace) Spolupráce: KČT (údržba), obce (nové trasy) Finance: Pravidelný finanční příspěvek pro KČT Termíny: dotace / rok, dle akčního plánu

Opatření 2.2.3 Podpora realizace a údržby areálů pro terénní a extrémní cyklistiku Jedná se zejména podporu projektů se zaměřením na náročnou terénní a extrémní cyklistiku Odpovědnost: ORR KÚPK (administrace dotace) Spolupráce: Obce, mikroregiony Finance: Stávající dotační program na podporu rozvoje venkova Termíny: dotace / rok, dle akčního plánu

CÍL 2.3 Podpora kvalitních služeb Cílem je podporovat programy, které pomohou zkvalitnit základní služby pro cyklisty. Jedná se zejména o zkvalitnění vazeb mezi cyklistikou a ostatními druhy doprav, dále zkvalitnění v oblasti ubytovacích, stravovacích a informačních služeb v rámci programu certifikace Cyklisté vítání.

Opatření 2.3.1 Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Podpora by se měla uskutečnit formou finančního příspěvku vybranému dopravci (dle kritérií stanovených ORR a ODSH KÚPK) na provozní náklady spojené s provozem cyklobusů a na investiční náklady spojené s nákupem kol pro půjčovnu kol Českých drah a.s. Souhrnně se jedná o tato opatření: A. Příspěvek na provozní náklady (cyklobusy) B. Příspěvek na investiční náklady & podpora systémů půjčování kol ve vybraných stanicích Plzeňského kraje Odpovědnost: ODSH KÚPK a nebo ORR KÚPK (administrace dotace) Spolupráce: autobusoví dopravci, ČD a.s. Finance: finanční příspěvek pro dopravce z KU OD (je to reálné? Termíny: dotace / rok, dle akčního plánu

- 92 -

Opatření 2.3.2 Podpora organizacím, které nabízí certifikaci služeb „Cyklisté vítání“ a podpora projektům Bike azyl Opatření směřuje k podpoře zapojení ubytovacích a stravovacích služeb do certifikace Cyklisté vítáni či jiných systémů kvality služeb a zlepšení jejich kvality pro cyklisty. Dané opatření zastřešuje tyto aktivity: • krajské materiály zaměřené na cyklisty a aktivní turisty obsahují zvýrazněné informace o daných službách, • kraj má na svých webových stránkách vyhledávání služeb, kde je možné filtrovat objekty vhodné pro cyklisty, pro rodiny s dětmi apod., • mapové i tištěné aplikace nesou informace (aktivní ikona, piktogram, značka v mapě,) o polohách objektu se službami pro cyklisty, na rubu tištěných map nebo v textové příloze jsou kontakty na tyto služby), • kraj finančně podporuje vydávání takových materiálů regionu a mikroregionu pro turisty, které nesou informace o službách pro cyklisty, Odpovědnost: Spolupráce: Finance: Termíny:

OKPPCR KÚPK CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Organizační opatření bez nároku na finance (tištěné materiály a webové stránky jsou financovány z jiných opatření) Průběžně

- 93 -

2.4 PRIORITA III. - KOORDINACE A PARTNERSTVÍ

Cíl 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky Úloha kraje se v této oblasti týká podpory zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy na území kraje.

Opatření 3.1.1 Podporovat zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje Do této kategorie patří vytipování oblasti, kde je vhodné dlouhodobě sčítat cyklisty ať už za dopravním, či rekreačním účelem a zakoupení tří automatických sčítačů. Odborná firma, která poskytne sčítače, zajistí pravidelné vyhodnocení sčítání. Odpovědnost: ORR KÚPK (administrace) Spolupráce: OKPPLCR KÚPK, Obce, mikroregiony Finance: Rozpočet ORR KÚPK Termíny: 2011 – zakoupení sčítačů a každoroční vyhodnocení sčítání

Opatření

3.1.2

Aktualizace databáze plánů komunikací na území kraje

výstavby

cyklistických

Do této kategorie patří průběžná aktualizace evidence plánů výstavby cyklistických stezek, aby bylo možné stanovit přiměřenou finanční dotaci z kraje. Odpovědnost: ORR KÚPK Spolupráce: KČT, obce, mikroregiony Finance: Organizační opatření bez nároku na finance Termíny: Každoročně

Opatření 3.1.3 Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS V roce 2011 proběhne aktualizace mapování nových cyklotras a cyklostezek na území Plzeňského kraje prostřednictvím GIS. Takto jsou vytvořeny základy pasportizace cyklistických tras v území. Součástí opatření je i předávání dat webovým mapserverům, které publikují (cyklo)turistické mapy. Cílem opatření je také každoroční aktualizace dat. Od roku 2012 by měla probíhat pravidelná aktualizace dat a to prostřednictvím pracovníků KČT, kteří dostanou příspěvek v rámci opatření 2.2.2. Odpovědnost: ORR KÚPK Spolupráce: KČT, externí spolupracovník, obce, mikroregiony Finance: součást rozpočtu ORR KÚPK (2011) a od roku 2012 součást příspěvku pro KČT Termíny: 2011 – nová aktualizace od 2012 každoročně pravidelná aktualizace - 94 -

Cíl 3.2 Poradenství a propagace 3.2.1 Zvyšování informovanosti zainteresovaných subjektů V rámci tohoto opatření bude KÚPK iniciovat pracovní setkání v jednotlivých částech Plzeňského kraje s městy a obcemi a odbornou veřejností. Odpovědnost: Spolupráce: Finance: Termíny:

ORR KÚPK obce, mikroregiony, experti organizační opatření bez nároku na finance každoročně

3.2.2 Propagační akce na podporu cyklodopravy, rekreační cyklistiky & cyklistické sportovní akce Cílem opatření je podporovat propagační cyklistické akce, které by upozornily turisty na široké možnosti trávení volného času v kraji a zároveň přesvědčit podnikatele o ekonomickém významu rekreační cyklistiky. Cílem opatření je iniciovat, podporovat a propagovat cyklistické sportovní akce, které zvýší zájem veřejnosti o cyklistickou dopravu a turistiku a podpořit tak činnost neziskových a sportovních organizací. (akce „Týden na kole“, „Na kole do práce“, „Na kole do školy“). Odpovědnost: OKPPCR KÚPK Spolupráce: obce, mikroregiony Finance: Dotační titul OKPPCR KÚPK Termíny: Každoročně

- 95 -

3 AKČNÍ PLÁN Akční plán je vypracován především na rok 2011. Navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Ty budou realizovány prostřednictvím odborů kraje, ve spolupráci s Pracovní skupinou pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy, která byla ustanovena v roce 2010. Opatření mohou být realizovány jen za předpokladu zachování stávající, mírně upravené, systému podpory z krajských finančních zdrojů: Administrace dotace / příspěvku / rozpočtu ORR KÚPK: • (1) Nový dotační program na podporu cyklistiky (6,0 mil. Kč / rok): o vypracování studií a rozvojových dokumentů směřujících k realizaci nových cykloprojektů (viz. opatření 1.1.1.); o budování nových cyklistických komunikací (viz. opatření 1.1.3.); o budování systému Bike&Ride (1.2.1). •

(2) Stávající Program stabilizace a obnovy venkova PK: o budování doprovodné cyklistické infrastruktury (viz. opatření 2.2.1.); o značení nových cyklotras (viz. opatření 2.2.2.). o budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky nebo-li tzv. „adrenalinové produkty“ (viz. opatření 2.2.3.).

•

(3) Nový příspěvek ORR KÚKK (0,600 mil. Kč / rok): o pro Klub českých turistů na zajištění údržby systému značení cyklistických stezek a tras v Plzeňském kraji poskytnutím pravidelného příspěvku Klubu českých turistů (viz. opatření 2.2.2.);

•

(4) Součást rozpočtu ORR KÚPK na konkrétní akce: o na podporu zpracování průzkumů sčítání cyklistů na území kraje (3.1.1) – 150 tis. Kč; o aktualizace sítě cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS (3.1.3.) – 250 tis. Kč.

Administrace dotace / příspěvku / rozpočtu OKPPCR KÚPK: • (5) Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v PK, jejíž součástí může být i: o podpora jednotlivých cykloturistických produktů v Plzeňském kraji (viz. opatření 2.1.3); o propagační akce na podporu cyklodopravy, rekreační cyklistiky & cyklistické sportovní akce (viz. opatření 3.2.2). •

(6) Součást rozpočtu OKPPCR KÚPK na konkrétní akce: o nový cykloportál kraje, tipy na cyklovýlety, včetně dálkových tras jako součást projektu Česko jede 2.1.1. + 2.1.2. + 2.1.4.);

- 96 -

Administrace dotace / příspěvku / rozpočtu ODSH KÚPK: • (7) Součást rozpočtu ORR KÚKK na konkrétní akce: o Studie segregace a vymezení mezinárodních, nadregionálních a regionálních cyklistických tras (cyklistické stezky) 1.1.4.) – 1,0 mil. Kč; •

(8) Příspěvek / dotační titul vybranému dopravci (dle kritérií stanovených ORR a ODSH KÚPK) na provozní náklady spojené s provozem cyklobusů (viz. opatření 2.3.1.);

•

(9) Jednorázový příspěvek spojený s nákupem kol pro posílení systému půjčoven kol v kraji (viz. opatření 2.3.1.)

Následující priority, cíle a opatření daný seznam rozvádí do konkrétní podoby.

- 97 -

Priorita 1. Rozvoj cyklistické infrastruktury a dopravy Opatření

Název

Aktivita

Garant

Realizace opatření

Náklady (Kč)

Zdroje

Cíl 1.1 Podpora budování cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty 1.1.1

Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek

Projektová příprava cyklostezek

ORR KÚPK

Obce

0,800 mil. / rok

1.1.2

Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek

Procyklistická opatření realizovaná krajem

ODSH KÚPK

KSÚS PK

Součást rozpočtu stavby

Výstavba cyklostezek

ORR KÚPK

Obce

5,000 mil. / rok

Studie segregace a vymezení mezinárodních, nadregionálních a regionálních cyklistických tras (cyklistické stezky).

ODSH KÚPK

ORR KÚPK, Obce

1,000 mil. / 2010

Obce

0,200 mil. / rok

1.1.3

1.1.4

Podpora realizace navrhovaných opatření Koncepce dopravy PK ve vztahu k cyklodopravě

Dotační titul kraje - ORR KÚPK Prostředky vyčleněné na silnici Dotační titul kraje - ORR KÚPK Rozpočet ODSH KÚPK

Cíl 1.2 Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému 1.2.1

Podpora rekonstrukce systému BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS

Opatření Bike & Ride (stojany, úschovny)

- 98 -

ORR KÚPK

Dotační titul kraje - ORR KÚPK

Priorita 2. Rozvoj rekreační cyklistiky a navazujících služeb v kraji Opatř.

Charakteristika

Aktivita

Garant

Realizace opatření

Náklady (Kč) Příspěvek 75 tis. Kč jako spolufinancování opatření 2.1.2. a 2.1.4. (Česko jede) ????

Rozpočet OKPPCR KÚPK

Zdroje

Cíl 2.1 Komplexní marketingová prezentace rekreační cyklistiky 2.1.1

Spolupráce na tvorbě národních produktů

Spolupráce na tvorbě národních produktů

OKPPCR KÚPK

OKPPCR KÚPK

2.1.2

Zajištění souhrnné prezentace kraje a turistických regionů

Nový cykloportál kraje, tipy na cyklovýlety, atd.

OKPPCR KÚPK

OKPPCR KÚPK

Pravidelná aktualizace cykloinformací na webu

OKPPCR KÚPK

????

Rozpočet OKPPLCR KÚPK

Prezentace na veletrhu - FOR BIKES

OKPPCR KÚPK

OKPPCR KÚPK + externí spoluprac. OKPPCR KÚPK

Součást rozpočtu na veletrhy

Rozpočet OKPPLCR KÚKK Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v PK Rozpočet OKPPCR KÚPK

2.1.3

Podpora tvorby konkrétních cykloturistických balíčků

Cyklobalíčky / podpora regionů

OKPPCR KÚPK

Obce, regiony

Součást rozpočtu Programu

2.1.4

Podpora tvorby cykloproduktů dálkového typu

Cykloprodukty dálkového typu (přeshraniční spolupráce)

OKPPCR KÚKK

OKPPCR KÚPK

Součást opatření 2.1.2 - cyklovýlety

- 99 -

Rozpočet OKPPLCR KÚPK

Opatř.

Charakteristika

Aktivita

Garant

Realizace opatření

Náklady (Kč)

Zdroje

Cíl 2.2 Podpora související cyklistické infrastruktury 2.2.1

Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury

Odpočívky, infopanely, apod.

ORR KÚPK

Obce

Součást rozpočtu Programu

Program stabilizace a obnovy venkova PK Pravidelný příspěvek ORR KÚPK

2.2.2

Zajištění údržby značení cyklotras

Značení nových, přeznačení a údržba stávajících a rušení nevhodných cyklotras

ORR KÚPK

KČT

0,600 mil. / rok

2.2.3

Podpora realizace a údržby areálů pro náročnou terénní a extrémní cyklistiku

Náročná terénní cyklistika (např. aktivity na šumavském Špičáku).

ORR KÚPK

Obce

Součást rozpočtu Programu

Program stabilizace a obnovy venkova PK

Provozní náklady na provoz cyklobusů

ODSH KÚPK

Dopravci

Je to reálné?

investiční náklady & podpora systémů půjčování kol v turistických oblastech Podpora projektu „Cyklisté vítání“ a podpora projektům „Bike azyl“

ODSH KÚPK

České dráhy, a.s.

Je to reálné?

OKPPCR KÚPK

hodnotitel é Nadace partnerství

Režijní náklady

Dotační titul kraje - ODSH KÚPK Dotační titul kraje - ODSH KÚPK Režie

Cíl 2.3 Podpora kvalitních služeb 2.3.1

2.3.2

Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy

Podpora organizacím, které nabízí certifikaci služeb „Cyklisté vítání“ a podpora projektům „Bike azyl“

- 100 -

Priorita 3. Koordinace a partnerství Opatř.

Charakteristika

Aktivita

Garant

Realizace opatření

Náklady (Kč)

Zdroje

Cíl 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky 3.1.1

Podporovat zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje

Zakoupení tří automatických sčítačů

ORR KÚKK

ORR KÚKK

0,150 mil. / 2011

Rozpočet ORR KÚPK

3.1.2

Aktualizace databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje

Aktualizace dat

ORR KÚKK

KČT

Součást opatření 2.1.2. – aktualizace webu cykloturistiky

3.1.3

Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS

Aktualizace dat

ORR KÚKK

Vybraný subjekt

0,250 mil. / 2011

Rozpočet ORR KÚKK – pravidelný příspěvek Rozpočet ORR KÚPK

Cíl 3.2 Poradenství a propagace 3.2.1

Zvyšování informovanosti zainteresovaných subjektů

Semináře, konference, jednání pracovní skupiny (2x ročně velké jednání o cyklistice v kraji)

ORR KÚKK

ORR KÚKK

Režijní náklady

Režie

3.2.2

Propagační akce na podporu cyklodopravy, rekreační cyklistiky & cyklistické sportovní akce

Cyklistické dopravní, rekreační a sportovní akce

OKPPLCR KÚKK

Obce, regiony

Součást rozpočtu Programu

Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v PK

- 101 -

ZÁVĚR Tento dokument by měl sloužit pro komunikaci obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Plzeňskému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a rekreační cyklistiky. Dokument je rozdělen do dvou základních částí – analytické a strategické. V analytické části se nejprve dokument věnuje charakteristice a definování současných potřeb cyklistiky. Z jedné strany je nutné ji vnímat jako cestu za prací, do školy, z druhé strany jako součást rekreace, turistiky a volnočasových aktivit. V další kapitole se pak dokument zabývá popisem strategických dokumentů, které mají vliv na cyklistiku v kraji. Jsou zde poskytnuty údaje o cyklostezkách, shrnuty informace o stávající a plánové sítí cyklotras Plzeňského kraje, představeny širší dopravní souvislostí s cyklistickou dopravou a stávající finanční zdroje na cyklodopravy v Plzeňském kraji. Analytická část pak končí SWOT analýzou. Ta je rozdělena do čtyř částí: silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Těžištěm strategické části je návrh priorit, cílů a opatření a hlavně akčního plánu. Nejedná se o převratná a nová opatření, ale naopak se většinou vychází z již stávajících a připravovaných projektů kraje. Priority strategického dokumentu jsou následující: • Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zvýšení bezpečnosti cyklistů na pozemních komunikacích a zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. V rámci navrhovaných cílů a opatření je dán důraz na finanční podporu projektové přípravy a následné výstavby cyklistických stezek, na realizaci opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji a podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS. • Priorita 2. Rozvoj rekreační cyklistiky v kraji Opatření týkající se rekreační cyklistiky je rozděleno na marketing a to propagace na národní a krajské úrovni, tvorba cyklobalíčků a v neposlední řadě zkvalitnění nabídky dálkových tras. Další část týkající se rekreační cyklistiky je související cyklistická infrastruktura a s ní spojené značení cyklistických tras, náročná terénní cyklistika. Posledním opatřením je rekreační cyklistika a služby, které se obrací na kolo a ostatní dopravu a rozvoj a propagace projektu Cyklisté vítáni. • Priorita 3. Koordinace a partnerství Jedná se o podporu zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje, aktualizaci databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje a aktualizaci sítě cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. Dále daná priorita zahrnuje konference, semináře, školení a propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky. Na priority, cíle a opatření navazuje „Akční plán“, který navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Akční plán je vypracován především s důrazem na rok 2011. Navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Ty budou realizovány prostřednictvím odborů kraje, ve spolupráci s Pracovní skupinou pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy.

- 102 -