SEA dokumentace - Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

SEA dokumentace -„Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji“ – posouzení vlivů na veřejné zdraví 01/Ing.DP/2009

Posouzení vlivů na veřejné zdraví

SEA dokumentace - „Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji“

Zpracovatel:

Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 2/2004

Ústí nad Orlicí, leden-únor 2009

Ing. Dana Potužníková, osvědčení o autorizaci č.004/04

počet stran 1/18


Posouzení vlivů na veřejné zdraví

SEA dokumentace - „Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji“

Objednatel:

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Líšeňská 33a 636 00 Brno

Smluvní vztah na základě objednávky ze dne 10.12.2008 (objednávka č.370/08/HU)

Zadání:

prosinec 2008

Zpracováno: leden-únor 2009

Zpracovatel: Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 2/2004

Bez písemného souhlasu autora nelze tento protokol reprodukovat jinak než celý.


počet stran 2/18


Obsah: 1. Úvod, zadání 2. Identifikace a charakterizace pozitivních a negativních dopadů 3. Charakterizace rizika 4. Závěr 5. Návrhy a doporučení 6. Literatura 7. Příloha


počet stran 3/18


1. Úvod, zadání Posouzení vlivů na veřejné zdraví bylo zadáno na základě objednávky Centra dopravního výzkumu,v.v.i. Brno (dále jen „objednavatel). Objednavatelem je požadováno vypracování posouzení vlivů na veřejné zdraví pro účely dokumentace SEA „Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji“. Cyklistika v České republice zažívá boom. Dle agentury Czech Tourism je v Česku přes 37 tisíc km cyklistických tras a stezek, což je zhruba tolik jako ve 4,5 krát větším Německu. Z tohoto počtu jen necelá 3% vedou po stezkách určených jen pro cyklisty. Největší hustotou tras a stezek disponuje hlavní město Praha (98 km na 100 km2 ), dále Pardubický kraj (81km) a Liberecký kraj (69 km). Naopak nejnižší hustota je na Vysočině (35 km) a v Ústeckém kraji (30 km). Největší rozvoj zaznamenalo cykloznačení na Karlovarsku, kde se během šesti let hustota zvýšila z 11 na 60 km na 100 km2. Situace ae naopak příliš nezměnila ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, kde byla v roce 2002 nejvyšší hustota značených tras pro cyklisty a dnes je pouze průměrná. Zdroj: www.CzechTourism.com Délka značených cyklotras v ČR k 1.1.2007 dosahovala délky 29 937 km. Rozvoj délky cyklotras (viz graf č.1) je stále dynamický, i když ne už tolik ve srovnání s lety 1997-2001, neboť většina vhodných komunikací pro cykloturistický provoz byla vyznačena. Graf 1 Bartoš, R. (CDV), délka vyznačených cyklotras

Značení dále probíhá, ovšem vyhledávání a zajištění vhodných tras je obtížnější. Navíc v souvislosti se značením cyklotras se vynořily dva problémy. Není zcela přesně definována síť dálkových cyklotras (či cyklokoridorů) a často dochází k duplicitě značení. To vychází ze skutečnosti, že systém značení cyklotras vychází ze zastaralé studie značeních cyklotras z roku 1996, která byla sice poplatná své době, ale je nutné ji již zaktualizovat a zapracovat do ní nové prvky a nové výzvy. Zdroj: www.cyklostrategie.cz Cyklistická trasa (cyklotrasa) je pozemní komunikace vhodná, upravená pro provoz cyklistů. Stezka pro cyklisty (cyklostezka) je pozemní komunikace nebo její část, určená pro cyklistickou dopravu. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Zdroj:TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“


počet stran 4/18


2. Identifikace a charakterizace pozitivních a negativních dopadů Pozitivní dopady •

Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému, avšak je bez-emisní, nehlučná, nespotřebovává neobnovitelné zdroje energie, neovlivňuje klima Země, nezpůsobuje kyselé deště, neemituje toxické látky, není náročná na prostor, nepřispívá k obchodnímu saldu za dovoz uhlovodíků a prakticky téměř nevytváří externí náklady za škody na přírodě, majetku a zdraví tak, jako jiné druhy zejména motorové dopravy.

•

Více cyklistiky a chůze může pomoci redukovat jiné zdravotní dopady z dopravy, kdy doprava má za následek: ü 127.000 úmrtí a 2.4 milion zraněných za rok ü Odhadem zemře ročně několik desítek tisíc lidí následkem expozice znečištěného ovzduší ü S nedostatkem fyzické aktivity je spojováno 600.000 úmrtí za rok ü Více než 30% obyvatel populace evropské 15 je exponováno v noční době hladinou LA vyšší než 55 dB ü Dopady na krajinu, kdy 1 km dálnice zabere 20 ha Zdroj: WHO European Centre for Environment and Health,Rome Division

•

Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v méně rozvinutých a turisticky zatím nedoceněných oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa při rozvoji infrastruktury v různých oblastech služeb, a tím vytváří podporu malého a středního podnikání.

•

Význam cyklistiky pro volný čas

Oprostěme se od souvislosti cyklistické dopravy ve spojení s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy. Oprostěme se od cyklistické dopravy v souvislostí s hrou čísel, které reprezentují investice do budování cyklostezek. Pojďte se s námi podívat na cyklistiku jinýma očima. Je to pohled na spojení cyklistiky, její potřebné doprovodné infrastruktury a rekreologie. Podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 bylo zjištěno, že z celkového počtu 2 315 002 vyjíždějících a dojíždějících obyvatel využívá v ČR jízdní kolo jako dopravní prostředek 3,1 % osob, přičemž tato hodnota se liší jak mezi jednotlivými městy, tak mezi kraji, a to v závislosti zejména na politické vůli vylepšovat a rozvíjet podmínky pro cyklisty či v závislosti na geografických podmínkách vhodných pro rozvoj cyklistické dopravy. Dále vyplývá, že největší podíl cyklistické dopravy je v Pardubickém kraji, kde kolo využívá 7,4% všech dojíždějících, dále Královéhradeckém kraji, kde je využíváno 5,8% dojíždějícími. Zdroj: www.csu.cz • Volný čas Definice : „Volný čas je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti.“ Volný čas je mimopracovní doba, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště (čas vázaný).


počet stran 5/18


Rozlišují se tři základní funkce volného času:

ü odpočinek (délassement), zotavení, reprodukce pracovní síly. Volný čas osvobozuje od únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, výkonem povinností a zejména práce ü rozptýlení (divertissement), zábava, rozptýlení, kompenzace, únik z monotónnosti práce ü rozvoj osobnosti (développement) fyzický, kulturní, sociální

•

Význam cyklistiky pro cestovní ruch

Nyní jsme u přímé spojitosti rekreologie a cyklistické dopravy. Ta má po vyjmenování uvedených definicí a pojmů jasný průnik ve všech jejich formách. Pokusme se pochopit význam cyklistické dopravy a cyklistiky jako takové v oblasti cestovního ruchu. Jak se cyklistika dotýká jednotlivých forem cestovního ruchu? Cykloturistika je hlavním marketingovým tahem mnoha mikroregionů, co se letních nabídkových aktivit týká. Regionální představitelé si jsou tohoto potenciálu vědomi. Je však nezbytné vnímat jednotlivé prvky provázanosti všemi politiky, občany, podnikateli. Vše souvisí se vším. Nejen cestovní ruch je součástí rekreologických aktivit ve sféře cyklistické dopravy a souvisejících aktivit. Důležitá je celistvost jednotlivých forem cestovního ruchu a také jejich provázanost. Důležité jsou nejen cyklistické komunikace, orientační systémy, doprovodná infrastruktura a služby, ale také lidé, kteří tyto aktivity tvoří a obhospodařují. Základem všeho je dobře zvolená rozvojová strategie a její následné a důsledné dodržování. Při tvorbě základních cyklostezek je důležité pamatovat také na místního občana, který je každodenním uživatelem stezky např.při cestě do zaměstnání, do školy. I tato cesta může být svobodným rozhodnutím občana a tedy počinem k udržitelnému zdravému životnímu stylu a k trvale udržitelnému rozvoji rekreologických aktivit. •

Cestovní ruch

Formy cestovního ruchu: ü oddychový cestovní ruch (nejmasovější) ü rekreační cestovní ruch ü sportovně turistický cestovní ruch ü lázeňsko léčebný cestovní ruch ü kulturně poznávací c.r. ü zaměstnanecký cestovní ruch (veletrhy, výstavy) ü zvláštní formy cestovního ruchu ( lov, sportovní soutěže)

•

Význam cyklistiky z hlediska vlivu na lidské zdraví

Zdravotní sektor se zajímá o cyklistiku v souvislosti s pohybem a celkovým zdravím zejména ve vazbě na vzrůstající epidemii nadváhy a obezity. Zdroj : WHO European Centre for Environment and Health,Rome Division Hlavní nástroje podpory cyklistiky v mezinárodní zdravotní politice jsou: ü Transport, Health and Environment Pan European Programme (THE PEP) ü Global Strategy on Diet and Physical Aktivity ü Childrenś Environment and Health Action Plan for Europe (CEHAPE)


počet stran 6/18


Z evropského centra pak byla vize cyklistiky v širším kontextu převzata v České republice formou perspektivy zdravotnické politiky „Zdraví 21“. V Evropě nejsou nejčastější příčinou zdravotních problémů nakažlivé choroby, ale tzv. choroby civilizační, přičemž za jeden z jejich hlavních rizikových faktorů je považován nedostatek fyzické aktivity, kterým dle odhadů trpí v Evropě 17 až 24 % obyvatel. Důsledky nedostatku pohybu jsou následující: ü Odhadem až 600.000 úmrtí za rok ü 5.3 milion lidí za rok má nějaký handicap ü Rozsáhlé společenské ztráty na přímé zdravotní náklady i boj s obezitou ü Státy východní a střední Evropy jsou těmito důsledky těžce ovlivněny Obezita není pouze otázka estetiky lidského těla, ale nadváha a obezita jsou nejvíce viditelné dopady kombinace nedostatku pohybu a nevhodného složení a množství stravy. V Evropě je obezita v rozmezí od 10 do 27 % mužů a až do 38% u žen . Jedná se tedy o problém mnoha milionů lidí. Z výsledků International Obesity Task Force,EU Paltfor Briefing Paper, 2005 vyplývá, že každé páté dítě v Evropě má nadváhu, přičemž největším problémem je obezita a nadváha dětí mezi 13 a 17 rokem na Krétě (35 % této populace) a nejmenším na Slovensku (8 % populace). Česká republika se řadí ke státům s nadváhou a obezitou v této věkové kategorii kolem 11 %. Závažným a alarmujícím ukazatelem je však skutečnost, že počet těchto dětí neustále roste a to cca o 400.000 dětí ročně. Proč se zajímat zvláště o dětskou populaci? ü Nadváha u dětí dává reálný předpoklad nadváhy v dospělosti, což znamená větší riziko kardiovaskulárních nemocí, cukrovky atd. ü Již nyní jsou zaznamenány u dětí v několika evropských státech 2 typy cukrovky ü Nadváha v dětství může vést k hypertenzi, růstu „špatného“ cholesterolu a potlačení cholesterolu „dobrého“, narušenému dýchání během spánku, ortopedické problémy, a také k souvisejícím problémům společenským – narušené sociální vazby, problémy s učením, se zařazením do společnosti a uplatněním v ní ü Je obecně známo, že aktivním využitím volného času klesá pravděpodobnost zvyšování počtu dětí závislých na alkoholu, drogách, kouření a zvyšování kriminality. Místo pro cyklistiku: ü Slučuje dojížďkovou vzdálenost s doporučenou denní fyzickou aktivitou ü Jednoduchá dostupnost ü Příjemné prostředí a aktivita ü Fyzická aktivita, která se dá započítat do denního programu (doporučení 30minut fyzické aktivity denně) ü Přijatelné náklady Childrenś Environment and Health Action Plan for Europe (CEHAPE) přijal na své konferenci v Budapešti v roce 2004 dokument „The Future for our Children“, které vyzývá k zastavení nejdůležitějších environmentálních rizikových faktorů pro zdraví evropských dětí a zajištění konkrétních nástrojů. Obsahuje rovněž závazky k ochraně zdraví dětí v klíčových aktivitách, včetně: ü Redukce úrazů ü Redukce expozice hluku a znečištění ovzduší ü Pokles nemocnosti nedostatkem adekvátní pohybové aktivity


počet stran 7/18


Tradiční podpora zdraví je nedostatečná. Je potřeba: ü ü ü ü ü ü ü

Zaktivizovat miliony lidí Integrovat fyzickou aktivitu do denního režimu Vyhnout se závislosti na nákladném sportovním vybavení Nabízet snadno dostupné a finančně nezávislé sportovní a rekreační možnosti Upozornit na sedavý způsob života a podporovat aktivní pohyb Poukázat i na finanční efektivnost Provozovat fyzickou aktivitu a radostí jako součást zdravého životního stylu a ne s povinností

Více cyklistiky a chůze je částečnou odpovědí na shora uvedené, protože v Evropě je realizováno autem více jak 30% cest do vzdálenosti 3 km a 50% do vzdálenosti 5 km, což je možné pokrýt 15 až 20 minutami jízdy na kole nebo 30 až 50 minutami rychlé chůze. Tato aktivita tedy plně koresponduje s minimální doporučenou denní dávkou 30 minut aktivního pohybu, který je považován za rozumný a umírněný. Z výše uvedených důvodů byla při Světové zdravotnické organizaci (dále jen „WHO“) založena evropská síť pod zkratkou HEPA Europe k řešení mimo jiné i dané problematiky. Cílem této sítě je změnit znalosti o zdraví následujícími způsoby: ü Spojit úsilí různých institucí a organizací z celé Evropy a členství různých zemí ü Posílení a podpora úsilí a aktivit, které zlepší podmínky pro uplatňování zdravého životního stylu, se zvláštním zřetelem na zdraví podporující fyzické aktivity, jako je chůze a cyklistika ü Přispět k rozvoji a realizaci národních politik a strategií propagujících zdraví prospěšné fyzické aktivity (HEPA) v evropských zemích ü Usnadnit rozvoj více-oblastního přístupu k propagaci zdraví prospěšných aktivit ü Propagace a šíření inovačních strategií, programů, přístupů a příkladů dobré praxe v této oblasti Při plánování síťových aktivit byl zvláštní důraz kladen na propojení a synergii mezi nejnovějšími poznatky a akcemi v oblasti zdraví, dopravy a územního plánování. V tomto případě je síť HEPA velmi užitečná pro dopravní a územní projektanty, odborníky z oblasti veřejného zdraví, tvůrce politik a další specialisty. Síť zahrnuje velkou řadu partnerů z různých sektorů, jejichž společným cílem je zlepšení zdraví pomocí aktivního životního stylu. Tato síť je velmi prospěšným zdrojem umožňujícím sdílení znalostí a expertíz napříč obory i zeměmi. Využitím expertíz vlastních členů síť HEPA napomáhá rozvoji více-oblastního a integrovaného přístupu k propagaci zdraví prospěšných fyzických aktivit a šíří vhodné programy a zkušenosti s cílem prosadit tento přístup v co nejvíce zemích a pro co nejvíce obyvatel, protože její přínos je jasně prokazatelný z aktivit organizace WHO i národních zdravotních ústavů. Jednou z významných aktivit sítě HEPA Europe je realizace projektu ‘Propojení propagace fyzických aktivit a sektoru dopravy – Příklady z evropských zemí’. Tento projekt také přispívá k realizaci projektu “Promotion of safe cycling and walking in urban areas”, v rámci programu WHO/UNECE Transport, Health and Environment Pan-European Programme (THE PEP). Tento projekt je koordinován Institutem sociální a preventivní medicíny Medicine (Institute of Social and Preventive Medicine – ISPM), Univerzitou Basel, ze Švýcarska.


počet stran 8/18


Souhrnná prezentace problematiky cyklistiky a zdraví proběhla v rámci konference „Křišťálové srdce“ ve dnech 9.-10.6.2006 v Poděbradech (http://www.kristalovesrdce.cz). Přednášky se týkaly především prevence neinfekčních chronických onemocnění způsobených nedostatkem pohybu a také toho, jak zvýšit zájem obyvatel o pohyb. Očekává se, že v dalších letech se problematika cyklistiky a pohybu stane neodmyslitelnou součástí nejen této konference. Dále se Česko připojilo k projektu WHO – „The European Network of Health Enhancing Physical Activity” (HEPA), jehož součástí je monitorování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy a s nedostatkem pohybu. Dalším významným počinem je překlad publikace “A physically active life through everyday transport”.

Negativní dopady Vedle jednoznačně pozitivních dopadů cyklistiky na zdraví však existují i dopady negativní, kterou představuje zejména úrazovost cyklistů. Jedná se nejen o střety s vozidly na veřejných komunikacích, ale i kolize s ostatními uživateli cyklostezek, kterými jsou i chodci a in-linisté, dále střety s volně pobíhajícími psy a v neposlední řadě kolize cyklistů mezi s sebou. Monitorování dopravních nehod cyklistů probíhá standardně za využití centrální evidence dopravních nehod. Od roku 2002 zaznamenáváme meziroční pokles počtu usmrcených cyklistů o více než 20%. Níže uvedený graf č.2 vyjadřuje počet nehod s následkem smrti. V roce 2004 byl nejnižší za posledních sedm let. V roce 2005 se pak, v porovnání s předchozím rokem, ještě o 6 nehod snížil. Zdroj: www.cyklostrategie.cz Graf č.2 - počet nehod cyklistů s následkem smrti

V rámci „Výzkumu zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích pomocí dopravně - inženýrských opatření a dopravně-organizačních opatření“ (Zdroj: CDV, 2004), bylo zjištěno, že při nehodách cyklistů to byli v 68% muži, průměrný věk 44 let, zemřelo 13,6% z nich. Vliv alkoholu byl prokázán ve 16,7% případů. Nejčastější kombinace poranění byla hlava – hrudník a hlava – končetiny. Zemřelí cyklisté utrpěli poranění hlavy ve dvou třetinách případů. Zaznamenáno bylo 36 případů sražení autem (42%) a 18x pád na kole (27%), u ostatních případů nebyly okolnosti nehody zjištěny. Počet závažných poranění cyklistů ve skupině pacientů Úrazové nemocnice v Brně narůstá. Lze konstatovat, že použití cyklistické helmy není zdaleka běžné a že každý šestý těžce poraněný cyklista ve sledované skupině byl pod vlivem alkoholu.


počet stran 9/18


V roce 2006 šetřila Policie ČR celkem 187 965 nehod, při kterých bylo 956 osob usmrceno (do 30ti dnů bylo 1063 usmrcených), 3 990 těžce zraněno a 24 231 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody byl ve výši 9.12 miliard Kč. V porovnání s rokem 2005 vyplývá, že došlo k poklesu u všech základních ukazatelů nehod. Podrobněji jsou celkové počty usmrcených osob při dopravních nehodách uvedeny v následujícím grafu č. 3.

Graf č. 3 – celkový počet usmrcených osob v jednotlivých letech v intravilánu a mimo intravilán

Pokles, tj. nižší počet usmrcených osob byl zaznamenán v kategorii: ü ü ü ü ü ü ü ü

chodec o řidič osobního automobilu o spolujezdec v osobním automobilu o cyklista o řidič nákladního automobilu o spolujezdec v nákladním automobilu o řidič malého motocyklu o řidič mopedu o

71 osob 47 osob 38 osob 10 osob 2 osoby 7 osob 5 osob 4 osoby atd.

Naopak nárůst o více nehod byl zaviněn jen z důvodu závady komunikace (o 336 nehod), z důvodu tzv. jiného zavinění (o 37 nehod) a jiným účastníkem (o 10 nehod). Méně nehod naopak zavinili chodci (o 8,1%) a cyklisté (o 11,2%), ale rozhodující pokles nastal v kategorii řidič motorového vozidla. Zdroj: www.cyklostrategie.cz V roce 2006 pak bylo usmrceno 83 cyklistů.


počet stran 10/18


Graf č. 4 – počet usmrcených cyklistů v letech 1998 až 2006

•

Dopravní nehody cyklistů v roce 2007 Zdroj: www.ibesip.cz

V roce 2007 bylo 88 % cyklistů usmrceno bez cyklistické přilby, 85 % bez přilby bylo těžce zraněno a 75 % zraněno lehce. Podrobné údaje ohledně následků nehod cyklistů za rok 2007 jsou uvedeny v následující tabulce č. 1 Tabulka č. 1 – podrobné údaje o následcích nehod cyklistů v ČR za rok 2007 Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Nezraněno Cyklista s přilbou

12

55

549

221

Cyklista bez přilby

90

373

2 283

568

Spolujezdec bez přilby

0

3

17

9

Spolujezdec s přilbou

1

0

6

4

103

431

2 855

802

Celkem

Přičemž hlavní příčiny nehod cyklistů byly následující : ü ü ü ü

Nepřiměřená rychlost: 160 Nedání přednosti: 553 Nesprávné předjíždění: 20 Nesprávný způsob jízdy: 1581


počet stran 11/18


•

Z údajů uvedených v tabulce č.1 jsou v následující tabulce č. 2 uvedeny počty dopravních nehod zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu

Tabulka č. 2– podrobné údaje o následcích nehod v ČR za rok 2007 zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Nezraněno Cyklista s přilbou

1

2

19

11

Cyklista bez přilby

4

48

361

92

Spolujezdec bez přilby

0

1

2

0

Celkem

5

51

382

103

Tabulka č. 3– počet cyklistů usmrcených v ČR za rok 2007 s přilbou a bez přilby v obcích a mimo obce V obci

Mimo obec

Cyklisté s přilbou

5

7

Cyklisté bez přilby

45

45

Z celkového poštu nehod cyklistů bylo usmrceno a zraněno dětí: ü ü ü ü

usmrceno: 4 těžce zraněno: 38 lehce zraněno: 324 nezraněno: 124

V následujících třech grafech jsou z databáze Besip uvedeny za celou ČR počty usmrcených cyklistů v roce 2007: ü s přilbou a bez přilby ü s přilbou a bez přilby v obci (v intravilánu) ü v obci (v intravilánu) a mimo obec (mimo intravilán)


počet stran 12/18


Ze všech zaregistrovaných obětí nehod jsou v poměru k ujeté vzdálenosti cyklisté vystaveni více než čtyřnásobně vyššímu riziku nehody (usmrcení nebo zranění) než motoristé, přičemž nejvyšší riziko je pro starší cyklisty , tj. nad 65 let. Zdroj: www.cyklostrategie.cz

3. Charakterizace rizika •

Každý, kdo uspokojuje své dopravní potřeby jízdou na kole zároveň neřídí automobil a tím výrazně šetří životní prostředí. Je žádoucí, aby co největší podíl obyvatel ČR, ale i celosvětově mohl používat nemotorovou dopravu na bezpečných, kvalitních a environmentálně zasazených cestách do krajiny a měst. Negativní vlivy dopravy obvykle představují velmi závažné environmentální a zdravotní problémy. Navíc patří fyzická pasivita mezi hlavní příčiny předčasných úmrtí a jízda na kole může zásadně snížit riziko výskytu celé řady civilizačních chorob (kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, vysokého krevního tlaku, nadváhy atd.).

•

Přínosy pro zdraví pravidelnou fyzickou činností, tj. i cyklistikou lze shrnout následovně: ü 50 % snížení rizika koronárních srdečních onemocnění (tj. podobný účinek jako nekuřáctví) ü 50 % snížení rizika onemocnění diabetes dospělých ü 50 % snížení rizika obezity ü 30 % snížení rizika hypertense


počet stran 13/18


•

Oproti chůzi snižuje cyklistika při pohybu zatížení kyčelních kloubů a kloubů nohou. Celkem 30 minut ostré chůze nebo cyklistiky po většinu dní v týdnu, i když prováděno v 10ti až 15ti minutových intervalech, je účinným prostředkem k docílení shora uvedených zdravotních přínosů.

•

Nedostatek pohybu je hlavní příčinou zdravotních problémů již u dětí: ü 60% dětí má problémy se správným držením těla ü 40% dětí má koordinační těžkosti ü 35% dětí trpí obezitou.

•

Pomocí jízdy na kole tedy můžeme mnoho zlepšit, ale musíme co nejvíce eliminovat negativní dopady a rizika s provozováním cyklistiky spojená.

•

Zdravotní sektor nemůže být v boji se zdravým životním stylem osamocen. Rozsah problémů je totiž příliš velký a je zapotřebí iniciovat změny postojů mnoha milionů lidí. Environmentální přístup je nutno brát jako vnější kontrolu zdravotního sektoru. Nové přístupy se musí rozvíjet napříč jednotlivými sektory a tyto rozdílné sektory se musí učit navzájem od sebe.

•

Z dlouhodobého hlediska je nutné vytvořit cyklistice z hlediska bezpečnosti přijatelné podmínky také v oblasti infrastruktury, nikoliv pouze represivními a preventivními opatřeními. Pouze vytvořením odpovídajících podmínek pro cyklistickou dopravu můžeme pomoci alespoň částečně snížit negativní dopady motoristické dopravy na naše životní prostředí. Jednostranná preference jednoho druhu dopravy ve smyslu rozsahu investic a faktickém stavu infrastruktury nemůže uspokojivě vyřešit přepravní požadavky vyvíjející se společnosti.

•

Ke snížení zranitelnosti cyklistů napomáhá jednoznačně zvýšení jejich bezpečnosti, tj.: ü prevence obecná, tj. striktně oddělený dopravní prostor pro cyklisty ü prevence individuální, tj. zodpovědnost každého cyklisty za výbavu a technický stav kola, viditelnost oblečení, používání ochranné přilby, nepožívání alkoholických nápojů před nebo během jízdy na kole ü vzdělání a výchova, zejména dětí a mladých cyklistů

•

Nepřímá úměra mezi najetými kilometry na kole a rizikem nehody je skutečnost, že ü čím více lidé jezdí na kole, tím jsou zkušenější ü čím větší je podíl cyklistů, tím více jsou ostatními řidiči akceptováni ü v zemích, kde je cyklistika velmi rozšířená, je k dispozici kvalitnější cyklistická infrastruktura

V následující tabulce č. 4 jsou uvedeny pro ilustraci nehody s účastí cyklisty na úseku komunikace I/36 v Pardubickém kraji, kde byla v roce 1995 otevřena stezka pro cyklisty, tj. cyklisté byli mezi křižovatkami navedeni mimo komunikaci. Dostupné údaje jsou, bohužel, pouze od roku 2000, takže není možné porovnat nehodovost, resp. úrazovost před zprovozněním cyklostezky a po jejím uvedení do provozu. I tak je zde vidět, jak je na velmi frekventované komunikaci bylo za 7 let málo zranění. Počet usmrcených, těžce a lehce zraněných se vztahuje ke všem účastníkům nehody, tj. ne pouze cyklistům. Nehody jsou rozděleny podle typu srážky cyklisty s dalším účastníkem. Účast chodce je vyčleněná navíc (tedy došlo ke srážce předchozích typů a navíc s účastí chodce).


počet stran 14/18


Tabulka č. 4 - přehled nehod s účastí cyklisty na silnici I/36 v úseku Pardubice (křižovatka Na Drážce) - Sezemice (km 28,3 - 34,3) Počet zranění

Počet

Rok nehod 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

•

3 6 5 3 5 3 2 8

usmrcení

1

Počet nehod podle typu srážek cyklisty

s nákl. těž. zran. leh. zran. s os. autom. s motocyklem s trolejb. s cykl. autom.

1 1 1 1

2 8 2 3 3 2 2 3

3 4 3 2 5 1 1 6

1

s nezn. hav. sám

1 2

navíc chodec

1 1

1 1

1 1

1

1

Prevence Do našich škol je snaha zavést program „Bezpečná cesta do školy“ jehož cílem je zajistit co největší bezpečnost dětí během dopravy do a ze školy a podporovat jejich pohybovou aktivitu. Dle výzkumu Centra dopravního výzkumu realizovaného mezi dětmi ve věkové kategorii 6 až 14 let pouze 3 % dětí uvedlo, že volný čas tráví cyklistikou, v kategorii 9 až 14 let uvedlo 81,5% dětí, že často jezdí na kole. Zdroj: www.cyklostrategie.cz; www.cdv.cz

4. Závěr •

Z dlouhodobého hlediska je nutné vytvořit cyklistice z hlediska bezpečnosti přijatelné podmínky v oblasti infrastruktury, protože pouze vytvořením odpovídajících podmínek pro cyklistickou dopravu.

•

Je potřebné, aby se obyvatelé ČR mohli nabídkou bezpečných oddělených cyklostezek a odpovídajícího zázemí každodenně svobodně rozhodnout a provozovat cyklistickou dopravu.

•

Posilování fyzického a psychického zdraví občanů a nacházení dobrého vztahu k přírodě a krajině jsou dalšími cíli rozvoje cyklodopravy. Ta by se měla stát prestiží a součástí zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí.

•

Rozvoj cyklistiky a s tím i zvýšení pohybové aktivity je úzce propojen s usnesením vlády č. 1046/2002 „Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“. Jeho součástí je i realizace Národního programu zdraví – Projekty podpory zdraví. Výsledky podpořených projektů jsou prezentovány v rámci konference Křišťálové srdce Poděbrady. Zdroj: www.kristalovesrdce.cz

•

Ministerstvo zdravotnictví usiluje o rozvoj cyklistiky prostřednictvím svých přímo řízených organizací, jakými jsou Krajské hygienické stanice, Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav.. Snahou je zvýšit uvědomění obyvatel všech věkových skupin k vlastní odpovědnosti ke zdraví


počet stran 15/18


formou propagace významu a zdravotní prospěšnosti pohybové aktivity, jako jednoho z významných prvků klíčové determinanty lidského zdraví - životního stylu, a to v „přirozeném prostředí“ a „přirozeně dostupnou formou“ . •

Dále se Česko připojilo k projektu WHO – „The European Network of Health Enhancing Physical Activity” (HEPA), jehož součástí je monitorování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy a s nedostatkem pohybu. Dalším významným počinem je překlad publikace “A physically active life through everyday transport”.

•

V souvislosti s rozvojem cyklodopravy je však nutné rozvíjet kromě potřebné infrastruktury i programy prevence, a to jak obecné, tak zejména individuální.

•

Rovněž je nutné nezapomínat na vzdělávání dětí, tj. nových, potenciálních cyklistů a jejich výchovu k ohleduplnosti, zodpovědnosti a tolerantnosti (rodina, škola, BESIP a další).

5. Návrhy a doporučení Z hlediska vlivu na veřejné zdraví vyplývá jednoznačně podpora rozvoje cyklistiky, avšak za předpokladu zlepšení bezpečnosti cyklistů a vytváření programů prevence úrazovosti, tj. zajištění odpovídající, kvalitní infrastruktury (stezky pro cyklisty, cyklistických tras) a zajištění nezbytné výchovy a vzdělávání všech účastníků dopravy již od dětského věku. Protože pohyb na kole přináší radost, pocity štěstí a uspokojení z výkonu a jeho vliv na zdraví je, i přes vždy přítomná rizika úrazu, jednoznačně pozitivní.


počet stran 16/18


6. Literatura 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

www.Czechtourism.cz www.Cyklostrategie.cz TP č. 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“ Kalabus, R. Význam cyklistiky pro volný čas WHO European Centre for Environment and Health,Rome Division, Dublin 2005 www.csu.cz www.ibesip.cz www.cdv.cz www.kristalovesrdce.cz


počet stran 17/18


7. Příloha - osvědčení


počet stran 18/18

SEA dokumentace - Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

Recommend Documents