OBSAH. Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji

OBSAH I.14 INFRASTRUKTURA OBCÍ......................................................................................................................139 I.14.1 KANALIZACE............................................................................................................................................143 I.14.2 VODOVOD................................................................................................................................................154 I.14.3 POKRYTÍ ÚZEMÍ SIGNÁLEM........................................................................................................................155 I.14.4 POHŘEBNICTVÍ.........................................................................................................................................158 I.14.5 ENERGETIKA............................................................................................................................................158 I.15 SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE OBYVATELSTVA...............................................................163 I.15.1 VENKOVSKÝ PROSTOR..............................................................................................................................164 I.15.2 HUSTOTA OSÍDLENÍ..................................................................................................................................166 I.15.3 POČET OBYVATEL.....................................................................................................................................166 I.15.4 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA.......................................................................................................167 I.15.5 MÍRA STÁRNUTÍ POPULACE.......................................................................................................................168 I.15.6 STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ...................................168 I.15.7 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI.........................................................................................................................170 I.15.8 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA..........................................................................................................................173 I.15.9 VĚKOVÁ STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH..................................................................................................174 I.15.10 KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH.......................................................................................175 I.16 SOCIÁLNÍ ÚDAJE JAKO JE PŘÍJMOVÁ SITUACE OBYVATELSTVA........................................176 I.16.1 PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA............................................................................................................176 I.16.2 PENĚŽNÍ PŘÍJMY.......................................................................................................................................178 I.17 SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO...........................................................................................................180 I.17.1 MATEŘSKÉ ŠKOLY....................................................................................................................................180 I.17.2 ZÁKLADNÍ ŠKOLA – NIŽŠÍ STUPEŇ.............................................................................................................180 I.17.3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA.....................................................................................................................................180 I.17.4 DOMY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU..........................................................................................................180 I.17.5 DOMOVY DŮCHODCŮ................................................................................................................................181 I.17.6 KNIHOVNICTVÍ.........................................................................................................................................181 I.18 STRUKTURA SILNIČNÍ SÍTĚ.................................................................................................................183 I.18.1 SILNIČNÍ SÍŤ.............................................................................................................................................183 I.18.1.1 Stav silniční sítě.............................................................................................................................183 I.18.1.2 Údržba silniční sítě........................................................................................................................184 I.18.1.3 Cyklistická doprava.......................................................................................................................185 I.18.1.4 Autobusová a železniční doprava..................................................................................................189 I.19 STAV MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ....................................................................................190 I.20 HISTORICKÉ, TECHNICKÉ A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY A POZORUHODNOSTI.........................196 I.20.1 HISTORICKÉ PAMÁTKY..............................................................................................................................196 I.20.1.1 Hrady, zámky a zříceniny...............................................................................................................196 I.20.1.2 Památná místa a zajímavosti.........................................................................................................196 I.20.1.3 Skanzeny.........................................................................................................................................197 I.20.2 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY.................................................................................................................................197 I.20.2.1 Chráněná území.............................................................................................................................197 I.20.2.2 Jeskyně...........................................................................................................................................197 I.20.2.3 Přírodní zajímavosti......................................................................................................................197 I.20.3 TECHNICKÉ PAMÁTKY...............................................................................................................................198 I.20.3.1 Rozhledny a vyhlídky.....................................................................................................................198 I.20.3.2 Významné stavby............................................................................................................................198 I.20.3.3 Zajímavosti.....................................................................................................................................198 I.21 TRADICE, ŘEMESLA, SPOLKY............................................................................................................199 I.21.1 KRASLICE................................................................................................................................................200 I.21.2 BARVENÍ LÁTEK.......................................................................................................................................201

1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

134

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji I.21.3 RUČNÍ PAPÍR............................................................................................................................................201 I.21.4 SKLÁŘSTVÍ...............................................................................................................................................202 I.21.5 PIVOVARNICTVÍ........................................................................................................................................202 I.21.6 PRAVÉ OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY................................................................................................................203 I.21.7 PĚSTITELSKÉ PÁLENICE.............................................................................................................................203 I.22 PROGRAM OBNOVY VENKOVA (POV).............................................................................................204 I.22.1 POČET OBCÍ V POV.................................................................................................................................204 I.22.2 ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z POV...............................................................................................205 I.23 POZEMKOVÉ ÚPRAVY...........................................................................................................................207 I.23.1 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV PRO VLASTNÍKY POZEMKŮ (RESPEKTIVE PRO UŽIVATELÉ-NÁJEMCE)...........207 I.23.2 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV PRO OBCE...............................................................................................207 I.23.3 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV PRO KATASTR NEMOVITOSTÍ.....................................................................208 I.24 SWOT ANALÝZA......................................................................................................................................209 I.24.1 SILNÉ STRÁNKY........................................................................................................................................209 I.24.2 SLABÉ STRÁNKY.......................................................................................................................................210 I.24.3 PŘÍLEŽITOSTI............................................................................................................................................211 I.24.4 OHROŽENÍ................................................................................................................................................212


135


VENKOVSKÁ ČÁST 1. Vymezení venkova Definicí venkova je mnoho. Pracovně můžeme navrhnout následující definici: „Venkov je souvislé území kraje, s relativně nižší hustotou zalidnění do 150 (100, 120) obyvatel na km 2, pojímající krajinu a v ní rozmístěná sídla (s vyloučením velkých měst nebo městských aglomerací), kde se vyskytuje rozhodující podíl zemědělských a lesnických činností a péče o přírodu a krajinu. Venkov zahrnuje obyvatele a hospodářství takového území i jeho přírodní a kulturní hodnoty a zdroje.“ Český statistický úřad pojímá venkovské obce ty, které nemají statut města. Pro potřeby této koncepce, na základě dohody v pracovní skupině, je venkov chápán jako území kraje bez obcí s rozšířenou působností 2. Kompetenční otázky Venkov není kompetenčním zákonem svěřen výslovně žádnému resortu. V podmínkách ČR je sektorově rozložen mezi MZe, MMR, MŽP, ale také MPO, MPSV, MŠMT, MZd, MD a jiné (dílčí úlohu plní Státní fond životního prostředí MŽP podporou kanalizací a čistíren odpadních vod obcí a Státní fond dopravní infrastruktury MD podporou výstavby cyklistických cest). Zvláštní význam má MPSV, v jehož gesci je Evropský sociální fond. S venkovem se nejčastěji spojují dva resorty: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, lze působnost těchto resortů charakterizovat takto: Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) je ústředním orgánem státní správy zejména pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.“ MZe poskytuje národní podpory do těchto oblastí, včetně vodovodů a kanalizací, realizuje program SAPARD (ve spolupráci s MMR) a připravilo systém evropských podpor oblasti zemědělství a venkova pro současné období 2004 - 2006 – přímé platby, Horizontální plán rozvoje venkova a operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Podpory do oblasti zemědělství a venkova představují největší objem finančních podpor v EU i v ČR. Podrobnější vymezení působnosti MZe stanoví zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon svěřuje působnost v oblasti „vytváření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie“ resortu zemědělství (§ 1, písm. c). Podle § 2c, odst. 2 písm. d zařazuje mezi programy strukturální podpory opatření podporující přizpůsobování a rozvoj venkovských oblastí. Národní legislativa umožňuje MZe gesci za venkov v pojetí EU, pokud jde o evropské programy. Nařízení Rady 1257/1999, o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (dále jen „EAGGF“) na období 2000-2006 a připravované nové nařízení Rady o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007-2013 jsou základními předpisy upravujícími přístup k venkovu ve všech členských státech. Pokud je národní zákon pro tutéž oblast odlišný, platí nařízení Rady. 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

136


MZe zodpovídá (na základě usnesení vlády) za využití veškerých prostředků EAGGF, a ten vytváří pro rozvoj venkova dobré podmínky. Nový fond Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EAFRD“) je pokračovatelem EAGGF a vytváří pro gestora za tento fond ještě lepší podmínky pro zabezpečování komplexního rozvoje venkova. Gesci za tento nový fond ještě nebyla stanovena. Fond je převážně zemědělský, proto MZe připravuje podklady a stanoviska pro tento fond. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) podle zákona č. 2/1969 Sb. „je ústředním orgánem státní správy zejména ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmů bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. Spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Zabezpečuje informační a metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.“ Venkov výslovně zmíněn není. Byl chápán jako součást regionální politiky, dokud neexistovala žádná evropská ani národní politika rozvoje venkova. Program obnovy venkova, který lze charakterizovat jako dlouhodobě úspěšnou podporu malých projektů venkovských obcí, měl v objemu v posledních letech cca 500 mil. Kč ročně. Gestory byly postupně MŽP, MZe, MMR. Tento program byl v roce 2004 z rozhodnutí parlamentu i s prostředky přesunut na kraje. V oblasti rozvoje venkova tím MMR podstatně omezilo svoji činnost. Existuje drobná podpora soutěže Vesnice roku a škol obnovy venkova do 60 mil. Kč. Téma venkova se objevuje pouze malými prostředky v regionálních programech určených výhradně pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé okresy. Národní regionální podpory (v gesci MMR) se postupně zmenšují (z 1,5 mld. Kč v roce 2002 na 500 mil. Kč v roce 2004). Vazba těchto programů a podpor na zemědělství nebo hospodářskou strukturu venkova však není žádná. MMR připravilo a realizuje využití podpor EU v rámci Společného regionálního operačního programu, Jednotného programového dokumentu pro Prahu pro cíl 2, Fondu soudržnosti, PHARE a iniciativy INTERREG, a současně koordinuje přípravu a realizaci evropských strukturálních programů v jiných resortech ve vazbě na Národní rozvojový plán. Této koordinaci je podřízen operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Ostatní programy se však venkova týkají pouze náhodně, okrajově, protože priority těchto programů spočívají jinde. Do rámce regionální politiky, s níž se venkov často spojuje, v současnosti podle chápání Evropské unie patří spíš podpora strategických a páteřních projektů pro rozvoj regionů a překonání zaostávání upadajících regionů. Plošné zabezpečení zemědělství, péče o přírodu a krajinu, drobného podnikání a měřítko venkovských obcí v tom zpravidla zahrnuty nejsou. Spojující metodou nové politiky rozvoje venkova a regionální politiky je územní přístup – je třeba se zabývat dělící čarou mezi nimi, jak ji nastiňuje nové nařízení Rady pro EAFRD. Kraje mají vlastní rozpočtové prostředky a relativní samostatnost v jejich užití. Mohou si vytvářet vlastní krajskou politiku a podpůrné programy. Od roku 2004 disponují prostředky státního Programu obnovy venkova a s jejich využitím vytvářejí nové krajské programy obnovy venkova. Zároveň se podílejí na realizaci Společného regionálního operačního programu a spravují svůj majetek. Zakládají si své zemědělské nebo regionální útvary.


137


Obr. č.I.16: Změna územního rozsahu Olomouckého kraje od 1.1.2005


138


I.14 INFRASTRUKTURA OBCÍ Shromaždování námětů investičních projektů u vybraných obcí bylo provedeno nezávislou výzkumnou agenturou Sociotrendy dle zadání Krajského úřadu v Olomouci. Předložené výsledky byly připraveny Olomouckým krajem s přípravou Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje. Výzkumný soubor šetření tvoří obce do 3 000 obyvatel Olomouckého kraje, které byly tříděny vzhledem k příslušnosti ke správním obvodům s rozšířenou působností Olomouckého kraje, dále jen „ORP“, a podle „projektových námětů“ s předpokládaným celkovým rozpočtem projektu nad 200 000,- Kč a plánovanou realizací do roku 2008. Bylo umožněno, aby každá obec uvedla až tři projektové náměty. Dále byly tříděny obce podle „typů projektových námětů“. Z celkového počtu všech 374 oslovených obcí do 3 000 obyvatel Olomouckého kraje bylo získáno 677 projektových námětů od 303 obcí. 15 obcí v současnosti neplánuje projekty nad 200 000,- Kč do roku 2008 a 9 obcí náměty záměrně nesdělilo většinou z důvodu momentálně chybějících podkladů pro přípravu projektů nebo jiných aktuálních důvodů. (Rozpracovaná příprava projektových příloh, nejasné financování, zatím bez potřebných písemných plánů, zadlužení obce.) Ostatní obce se dotazníkového šetření neúčastnily. Popis cílového souboru je uveden také v Grafu 1. Informace získané vyčerpávajícím šetřením mají významnou vypovídací hodnotu. Graf č. I.36: Podíl zúčastněných obcí v oslovení Popis cílového souboru (N=374)

12,6% Obce, které se šetření účastnily Obce, které se neúčastnily šetření 87,4%

Zdroj: SOCIOTRENDY, 2004

Velmi zajímavé je zjištění jak k prováděnému výzkumu přistupovali jednotliví představitelé obcí. Největší aktivita byla na pověřené obci Prostějov a Přerov, naopak nejnižší zájem byl u představitelů obcí Konicka, Šternberska, Lipnicka, Uničovska a Mohelnicka.


139


Tabulka č. I.112: Projektové náměty v ORP Projektové náměty

ORP

%

Prostějov Přerov Olomouc Šumperk Hranice Jeseník Zábřeh Litovel Konice Šternberk Lipník n. Bečvou Uničov Mohelnice

134 89 81 60 54 54 47 36 29 28 25 23 17

19,8 13,1 12 8,9 8 8 6,9 5,3 4,3 4,1 3,7 3,4 2,5

Celkem Zdroj: SOCIOTRENDY, 2004

677

100

Graf č. I.37: Projektové náměty v ORP Projektové náměty v ORP 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Mohelnice

Uničov

Lipník n. M.

Šternberk

Konice

Litovel

Zábřeh n. M

Jeseník

Hranice n. M.

Šumperk

Olomouc

Přerov

Prostějov


Nejvíce projektových námětů mají obce nad 3 000 obyvatel z oblasti služby technické infrastruktury. Zde se stále ukazuje velká zanedbanost Olomouckého kraje v oblasti technické infrastruktury. Zájem v oblasti školství a životního prostředí je potěšující, neboť se počítá se zapojením partnerů a vytváří se prostředí a působí na mladou generaci. Nízký zájem o spoje a internet vyplývá sice z tohoto výzkumu, nicméně kontrastuje s počtem podaných a úspěšných žádostí o internetizaci v rámci programu SROP, opatření 2.2. Lze dovodit, že pokud představitelé obcí objeví dotační titul, který řeší jejich problematiku, jsou schopni rychle reagovat. Tabulka č. I.113: Zastoupení projektových námětů v jednotlivých typech 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

140


Typy projektových námětů

Projektové náměty

Služby technické infrastruktury Školství Životní prostředí Kultura Sociální služby Doprava Spoje a internet Celkem Zdroj: SOCIOTRENDY, 2004

%

386

57

116 89 46 22 12 6 677

17,1 13,1 6,8 3,2 1,8 0,9 100

Graf č. I.38: Zastoupení projektových námětů dle oborů Zastoupení projektových námětů v jednotlivých typech

390 360 330 300 270 240 210 180 150 120 90 60 30 Spoje a internet

Doprava

Sociální služby

Kultura

Životní prostředí

Školství

Služby tech. infrastruktury

0


Počet projektových námětů podle obcí s rozšířenou působností je v korelaci s počtem zapojených obcí. Opět vyniká zájem obcí Prostějovska a Přerovska. Největší zájem obcí je o služby technické infrastruktury, naopak nejnižší zájem o služby IT, překvapivě dopravu a sociální služby.


141


Tabulka č. I.114: ORP podle typů projektových námětů

ORP Hranice Jeseník Konice Lipník n. Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

Soc. služby

Školství

Kultura

Doprava

Spoje a IT

Životní prostředí

Služby tech. infrastruktu ry

1 4 0 2 0 0 2 2 3 0 5 2 1

8 10 4 4 8 1 16 23 12 2 14 6 8

1 7 3 1 2 2 6 11 6 1 2 1 3

2 0 1 1 1 0 1 4 0 0 2 0 0

0 0 1 0 0 0 1 2 1 0 1 0 0

6 9 3 7 6 3 8 15 19 1 5 3 4

36 24 17 10 19 11 47 77 48 24 31 11 31

Počet námětů 22 Zdroj: SOCIOTRENDY, 2004

116

46

12

6

89

386

Počet obcí 25 21 14 10 17 10 36 59 41 13 26 10 21

Nejvíce projektových námětů v první vlně je na místní komunikace. Škoda, že nebylo realizováno opatření z programu SROP na místní komunikace, opatření 2.3. Zde by se projevil skutečný zájem, ale také připravenost jednotlivých obcí. Kanalizace a ČOV jsou podrobně popsány v této kapitole. Je pozitivní, že obce mají ve svých plánech školské a vzdělávací kapacity, jejichž opodstatnění by bylo v rámci evropských programů prověřováno studiemi proveditelnosti. Neútoč na plynofikaci je dán z jedné strany vysokou plynofikací obcí Olomouckého kraje a věříme, že i úvahami o jiných zdrojích, např. biomase. Pozitivně lze hodnotit práci odboru dopravy v oblasti zabezpečování autobusové školní dopravy. Nicméně v kraji je jedna problematická obec nebo obec s námětem na jiné řešení. Při porovnání projektových námětů a možných dotačních titulů z národních či strukturálních prostředků, lze vyčíst velmi silnou korelaci, pouze problematickou zůstávají chodníky v obcích, na které zatím není žádný dotační titul, pokud nepočítáme Program obnovy venkova. Tabulka č. I.115: První projektové náměty Projektové náměty Místní komunikace Rekonstrukce školy, vzdělávací prostory Kanalizace Kanalizace a ČOV

Obce

% 39 35 32 26

12,9 11,5 10,6 8,6

Vybudování resp. oprava hřiště, tělocvičny, sport. areálu ap. Veřejné budovy - oprava a výstavba Vodovod Sociální služby, DPS Bytová výstavba

18 16 15 13 13

5,9 5,3 5 4,3 4,3

Památné, turistické a kulturní objekty Chodníky

13 12

4,3 4

9

3

Rekonstrukce kulturního centra


142

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Čistička odpadních vod

9

3

Výsadba stromů a zeleně, parku, lesa, biokoridoru ap.

8

2,6

Inženýrské sítě (infrastruktura) Ochrana před povodněmi Zásobování energiemi Řešení skládky, odpadní dvůr apod.

8 7 6 4

2,6 2,3 2 1,3

Cyklostezky, cyklistická doprava

4

1,3

Kultivace resp. výstavba rybníka Plynofikace Koupaliště, bazén Veřejné osvětlení Oprava turistických objektů Telefonní připojení Internet a PC Parkoviště Autobusová školní doprava Vodní toky Celkem Zdroj: SOCIOTRENDY, 2004

3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 303

1 1 0,7 0,7 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 100

I.14.1 KANALIZACE Z celkového počtu 35 měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO v Olomouckém kraji má odpovídající kanalizační systém pouze 11 měst a obcí. Zbývajících 24 měst a obcí má kanalizaci ve špatném technickém stavu nebo nemá odpovídající čistírnu odpadních vod. V následujícím přehledu jsou vždy uvedeny města či obce, kterých se implementace Směrnice týká a dále jsou zde uvedeny kroky, které musí udělat, aby požadavky Směrnice splnily. Informace k tomuto přehledu byly získány z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Kanalizaci spravují velké společnosti, ale i soukromníci, firmy a 75 obcí. Tabulka č. I.116: Přehled ČOV u obcí nad 2000 EO Obec s rozšířenou působností Hranice Jeseník

Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc

ČOV 2000 - 10 000 EO stávající výhledové Javorník Mikulovice Vidnava Zlaté Hory

ČOV nad 10 000 EO stávající Hranice Česká Ves

Konice Osek nad Bečvou Náklo Senice na Hané Loštice Bělkovice - Laštany Bohuňovice Bystrovany Dolany Dub nad Moravou Grygov


Lipník nad Bečvou Litovel

Křelov Loučany Náměšť Štěpánov

Mohelnice Olomouc

143

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Hlubočky Horka n /Mor Lutín Velká Bystřice Němčice

Prostějov

Nezamyslice Dřevohostice - ve výst. Tovačov Troubky

Přerov

Šternberk Šumperk

Dolní Libina Loučná nad Desnou Sobotín Staré Město Velké Losiny

Uničov Zábřeh

Brodek u PV. Kostelec na Hané Výšovice

Prostějov

Brodek u Přerova Přerov Kojetín Šternberk Šumperk Hanušovice Olšany

Bludov

Uničov Zábřeh

Leština Štíty Postřelmov

Tabulka č. I.117: Přehled měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO a stav jejich kanalizačních systémů Název města, obce Bludov Brodek u Přerova Bystrovany Dolní Libina Dřevohostice Dub nad Moravou Hlubočky Horka nad Moravou Javorník Kobylá nad Vidnávkou Konice Kostelec na Hané Křelov Leština Loštice Loučany – Náměšť Lutín Mikulovice Náklo Němčice nad Hanou Nezamyslice Osek nad Bečvou Plumlov Postřelmov Senice na Hané


Kanalizační systém splňující požadavky Směrnice Rady 91/271 EHS ne ne ano ano ano ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ano ne ne ne ne ne

144

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Sobotín Staré Město Štěpánov Štíty Tovačov Troubky Velká Bystřice Velké Losiny Vidnava Zlaté Hory Zdroj: PRVKOK

ano ne ne ne ano ano ne ne ne ne

Podrobný přehled obcí Bludov Obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou čištěny individuálně v septicích či shromažďovány v jímkách na vyvážení. Výhled: - v obci je navržena výstavba nové oddílné kanalizační sítě - navržena je také mechanicko-biologická čistírna odpadních vod o kapacitě 836,3 m3/d - časový harmonogram: do roku 2010 Brodek u Přerova Obec je odkanalizována jednotným kanalizačním systémem pro splaškové i dešťové vody. Tento systém je z velké části ve špatném technickém stavu. Výhled: - vybudování kanalizačního systému jednotné kanalizace včetně čistírny odpadních vod o kapacitě 294 m3/d (2 000EO) - časový harmonogram: 2006 – 2008 Hlubočky V obci je vybudována jednotná kanalizace. Kmenový sběrač je ukončen čistírnou odpadních vod mechanicko-biologického typu. Stávající kanalizace má kapacitně nevyhovující úseky, některé úseky jsou netěsné a v některých částech obce chybí úplně. Výhled: - nutno provést rekonstrukci nevyhovujících úseků kanalizace a výstavbu chybějících částí kanalizace - rekonstrukce čistírny odpadních vod - časový harmonogram: rekonstrukce kanalizace 2005 – 2010, rekonstrukce čistírny odpadních vod 2005 – 2006, výstavba nové kanalizace: 2004 – 2005 Javorník


145


Ve městě Javorník je oddílný i jednotný kanalizační systém. Stávající kanalizace je však více než 80. let stará a nepokrývá celé město. Ve městě je také vybudována mechanickobiologická čistírna odpadních vod pro 3 000 EO. Výhled: - dobudování nové splaškové kanalizace a rekonstrukce nevyhovujících stok - rekonstrukce čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2008 – 2009 Kobylá nad Vidnávkou V obci Kobylá nad Vidnávkou není vybudována žádná kanalizace. Odpadní vody jsou sváděny do jímek , převážně však i přímo do místního vodního toku Vidnávka. Výhled: - uvažuje se o vybudování domácích čistíren odpadních vod - časový harmonogram: 2008 Konice Ve městě Konice je pouze nesoustavná jednotná kanalizační síť, která není ukončena čistírnou odpadních vod. Tato kanalizace je převážně nevyhovující. Výhled: - nutno vybudovat nový kanalizační systém - nová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod o kapacitě 644,0 m 3/d (3 400 EO) - časový harmonogram: 2005 – 2007 Kostelec na Hané Ve městě Kostelec na Hané je jednotná kanalizační síť. Část této sítě je stavebně a kapacitně nevyhovující. Ve městě je také nevyhovující mechanicko-biologická čistírna odpadních vod. Výhled: - předpokládá se rozšíření kanalizační sítě a rekonstrukce nevyhovujících stok - vybudování nové čistírny odpadních vod o kapacitě 1 275 m3/d (8 500 EO) - časový harmonogram: 2006 – 2008 Křelov V obci Křelov-Břuchotín je vybudována dešťová kanalizace provozována jako jednotná. Podstatná část této kanalizace je nevyhovující. Chybí i čistírna odpadních vod. Výhled: - bude vybudována nová splašková kanalizace, která bude ukončena novou mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod o kapacitě 350 m3/d - časový harmonogram: výstavba kanalizace 2006 – 2009, výstavba čistírny odpadních vod 2006 Loštice


146


Kanalizační systém pokrývá téměř celé území města. V současné době probíhá dobudování splaškové kanalizace v centru města. Je zde i nově vybudovaná čistírna odpadních vod o kapacitě 438 m3/d. Výhled: - je navrženo dobudování kanalizační sítě - časový harmonogram: 2009 Loučany – Náměšť Vzhledem k propojení zástavby těchto obcí mají tyto obce společný kanalizační systém a tvoří spolu aglomeraci. Obce Loučany a Náměšť na Hané mají jednotnou kanalizační síť. Tato síť je ve špatném technickém stavu. Výhled: - v těchto obcích se plánuje vybudování nové jednotné kanalizace a čistírny odpadních vod typu mechanicko-biologická o kapacitě 375 m3/d (2500 EO) - časový harmonogram: 2004 – 2006 Lutín V obci Lutín je vybudovaná jak jednotná tak oddílná kanalizace. Tato kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod 2 250 m 3/d (15 000 EO). V současné době je na ni napojeno pouze 3 000 EO. Jelikož není čistírna odpadních vod dostatečně zatížena, není její čistící efekt vysoký. Je proto nutno vyřešit její rekonstrukci. Výhled: - je navrhnuta celková rekonstrukce čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2005 Mikulovice V obci Mikulovice je jednotná kanalizace zakončena mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod o kapacitě 3 600 EO. Na kanalizaci je napojeno pouze 40 % obyvatel. Výhled: - navrhuje se dobudovat kanalizační síť - časový harmonogram: 2006 – 2007 Nezamyslice Obec Nezamyslice má jednotnou kanalizaci, některé části však chybí nebo jsou ve špatném stavu. V obci je také vybudována čistírna odpadních vod pro 2 000 EO. V roce 2004 byla zahájena výstavba nové kanalizace v místní lokalitě Trávníky. Výhled: - navrhuje se rekonstrukce starší kanalizace a výstavba nové - časový harmonogram: výstavba kanalizace 2004 – 2005, rekonstrukce kanalizace 2010 Osek nad Bečvou


147


V Oseku nad Bečvou je jednotná kanalizace, někteří lidé mají jímky na vyvážení. V roce 1990 zde byla uvedena do provozu čistírna odpadních vod o kapacitě 262,3 m3/d, která pracuje na principu dlouhodobé aktivace. Výhled: - počítá se s rekonstrukcí čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2009 Plumlov Kanalizace ve městě je kombinovaná. Část obyvatelstva má jímky na vyvážení. Ve městě je také nová biologicko-aktivační čistírna odpadních vod o kapacitě 460 m 3/d (3 070 EO). Výhled: - předpokládá se rozšíření kanalizační sítě - časový harmonogram: 2008 – 2009 Postřelmov V celé obci je oddílný kanalizační systém a čistírna odpadních vod s dlouhodobou aktivací o kapacitě 840 m3/d (4 000 EO). V současné době je však přetížena. Výhled: - rozšíření kapacity čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2010 Senice na Hané V obci je vybudovaná kombinovaná kanalizační síť. Část této kanalizace je ve špatném technickém stavu. Obec vlastní mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s kapacitou 2 000 EO. Výhled: - předpokládá se rekonstrukce a dobudování kanalizace - rekonstrukce čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2005 – 2006 Staré Město V historickém jádru města je kanalizace jednotná, na sídlištích je vybudována kanalizace oddílná. Ve městě je také aktivační čistírna odpadních vod s kapacitou 1 349 m3/d, která však nevyhovuje požadavkům Evropské unie. Stávající systém odkanalizování je nevyhovující nebo dokonce chybí. Výhled: - je nutno provést celkovou rekonstrukci nevyhovující kanalizace a dobudování chybějící kanalizace - plánuje se vybudování nové čistírny odpadních vod - časový harmonogram: do roku 2007 Štěpánov


148


V obci již byla zahájena výstavba splaškové kanalizace. Obec měla pouze dešťovou kanalizaci, chybí ji také čistírna odpadních vod. Výhled: - vybudování mechanicko-biologické čistírny odpadních vod s kapacitou 525 m3/d (3 500 EO) - dobudování kanalizace - časový harmonogram: 2007 – 2008 Štíty Město je odkanalizováno oddílnou kanalizací, v některých lokalitách města však chybí. V roce 2002 byla dobudována splašková kanalizační síť. Tato kanalizace je zakončena novou biologickou čistírnou odpadních vod s kapacitou 300 m3/d (2 100 EO). Původní čistírna byla vyřazena z provozu. Výhled: - plánuje se dobudování splaškové kanalizace - časový harmonogram: 2005 – 2006

Velká Bystřice Ve Velké Bystřice je vybudována jednotná kanalizace, která je ukončena mechanickobiologickou čistírnou odpadních vod s kapacitou 2 750 EO. V současnosti probíhá její modernizace, aby mohla být rozšířena její kapacita na 3 250 EO. Výhled: - dle potřeby budou rekonstruovány jednotlivé části stok - uvažuje se také o dalším rozšíření kanalizační sítě a rekonstrukci čistírny odpadních vod - časový harmonogram: 2009 – 2010 Velké Losiny Ve Velkých Losinách je oddílná kanalizační síť, která však v některých částech města chybí. Odpadní vody jsou čištěny na aktivační čistírně odpadních vod s kapacitou 2 100 m3/d a jejím majitelem jsou Lázně Velké Losiny. Výhled: - počítá se s dobudováním kanalizace - časový harmonogram: 2006 Vidnava V obci je jednotná kanalizace, některé úseky však chybí. Kanalizace je zakončena mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod s kapacitou 2 500 EO. Výhled: - navrhuje se vybudovat zbývající úseky kanalizace - časový harmonogram: 2008 – 2009 Zlaté Hory


149


V obci je vybudována jednotná kanalizace. Na ni je však napojeno jen 60 % obyvatel. Zbytek obyvatel má septiky nebo jímky. Kanalizace je zakončena městskou mechanickobiologickou čistírnou odpadních vod o kapacitě 3 000 EO, která byla v roce 1999 zrekonstruována. I přes rekonstrukci však nesplňuje dané požadavky. Výhled: - je třeba dobudovat kanalizační síť a vystavět novou čistírnu odpadních vod - časový harmonogram: 2005 – 2006 Tabulka č. I.118: Předpokládané náklady na implementaci v Olomouckém kraji u měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO Název města, obce

Bludov Brodek u Přerova Hlubočky Javorník Kobylá nad Vidnávkou Konice Kostelec na Hané Křelov Loštice Loučany – Náměšť Lutín Mikulovice Nezamyslice Osek nad Bečvou Plumlov Postřelmov Senice na Hané Staré Město Štěpánov Štíty Velká Bystřice Velké Losiny Vidnava Zlaté Hory Celkové náklady

Náklady

140,9 mil. Kč 79,3 mil. Kč 40 mil. Kč 36 mil. Kč 3 mil. Kč 141,3 mil. Kč 101 mil. Kč 170 mil. Kč 15,1 mil. Kč 67 mil. Kč + 75 mil. Kč 35 mil. Kč 20 mil. Kč 7 mil. Kč 1,5 mil. Kč 55 mil. Kč 9 mil. Kč 22,6 mil. Kč 173 mil. Kč 100,25 mil. Kč 26 mil. Kč 33 mil. Kč 44 mil. Kč 7,6 mil. Kč 20 mil. Kč 1 422,55 mil. Kč

Směrnice

91/271

EHS

Výpočet nákladů na základě:

stavebního povolení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací územního rozhodnutí stavebního povolení odhadu stavebního povolení územního rozhodnutí odhadu stavebního povolení stavebního povolení studie územní rozhodnutí stavební povolení odhadu odhadu územní rozhodnutí odhadu stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení studie

zdroj: PRVKOK,2004


150


Obr. č.I.17: Mapa Olomouckého kraje s vyznačenými obcemi nad 2 000 obyvatel, které mají nevyhovující kanalizační systém

Zdroj: PRVKOK


151

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Tabulka č. I.119: Přehled plánovaných akcí pro splnění požadavků Směrnice Rady 91/271 EHS Název města, obce

Plánované akce

Bludov Brodek u Přerova

výstavba nové kanalizace a ČOV do roku 2010 výstavba kanalizace a ČOV 2006 – 2008

Hlubočky

výstavba a rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce ČOV 2004 – 2010

Javorník


Kobylá nad Vidnávkou Konice

vybudování domovních ČOV 2008 výstavba kanalizace a ČOV 2005 – 2007

Kostelec na Hané

výstavba a rekonstrukce kanalizace, výstavba ČOV 2006 – 2008

Křelov Loštice Loučany – Náměšť Lutín Mikulovice

výstavba kanalizace a ČOV 2006 – 2009 výstavba kanalizace 2009 výstavba kanalizace a ČOV 2004 – 2006 rekonstrukce ČOV 2005 výstavba kanalizace 2006 – 2007

Nezamyslice

výstavba kanalizace 2004 – 2005, rekonstrukce kanalizace 2010

Osek nad Bečvou Plumlov Postřelmov

rekonstrukce ČOV 2009 výstavba kanalizace 2008 – 2009 intenzifikace ČOV 2010

Senice na Hané


Staré Město

výstavba a rekonstrukce kanalizace, výstavba ČOV do roku 2007

Štěpánov Štíty

výstavba kanalizace a ČOV 2007 – 2008 výstavba kanalizace 2005 – 2006

Velká Bystřice


Velké Losiny Vidnava Zlaté Hory Zdroj: PRVKOK

výstavba kanalizace 2006 výstavba kanalizace 2008 – 2009 výstavba kanalizace a ČOV 2005 - 2006

Vyčíslením celkové investiční náročnosti vodohospodářských projektů je na částce 1,4 mld. Kč. Výše této částky signalizuje výraznou zaostalost této technické infrastruktury, což je způsobeno nízkými investicemi do této oblasti v minulých letech. Na druhou stranu výše téhle částky představuje velikost příležitostí pro stavební a technologické firmy Města či obce mají několik možností, kde získat dané finanční prostředky, ale vždy je podmínka finanční spoluúčasti.Rozhodně to nebude cesta jednoduchá. Samotné rozpočty měst a obcí nejsou schopny pokrýt tyto investice. Příjemci pomoci musí dále zajistit financování minimálně ve výši 10 % ze základu pro výpočet podpory. Dalších až 75 % mohou získat ze strukturálních fondů. Zbylých 15 % je rozděleno mezi dotaci a půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR. V následujícím grafu je uvedena struktura maximálních finančních prostředků, které mohou města či obce na výstavbu požadované technické infrastruktury získat.


152


Graf č. I.39: Struktura finančních prostředků Struktura maximálních finančních prostředků u nekomerčních projektů půjčka SFŽP 5%

žadatel 10%

dotace SFŽP 10%

dotace ERDF 75%

Tabulka č. I.120: Předpokládané náklady na implementaci v Olomouckém kraji u měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO Název města, obce Bludov Brodek u Přerova Hlubočky Javorník Kobylá nad Vidnávkou Konice Kostelec na Hané Křelov Loštice Loučany – Náměšť Lutín Mikulovice Nezamyslice Osek nad Bečvou Plumlov Postřelmov Senice na Hané Staré Město Štěpánov Štíty Velká Bystřice Velké Losiny Vidnava Zlaté Hory Celkové náklady Zdroj: PRVKOK


Náklady 140,9 mil. Kč 79,3 mil. Kč 40 mil. Kč 36 mil. Kč 3 mil. Kč 141,3 mil. Kč 101 mil. Kč 170 mil. Kč 15,1 mil. Kč 67 mil. Kč + 75 mil. Kč 35 mil. Kč 20 mil. Kč 7 mil. Kč 1,5 mil. Kč 55 mil. Kč 9 mil. Kč 22,6 mil. Kč 173 mil. Kč 100,25 mil. Kč 26 mil. Kč 33 mil. Kč 44 mil. Kč 7,6 mil. Kč 20 mil. Kč

Směrnice

91/271

EHS

Výpočet nákladů na základě: stavebního povolení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací územního rozhodnutí stavebního povolení odhadu stavebního povolení územního rozhodnutí odhadu stavebního povolení stavebního povolení studie územní rozhodnutí stavební povolení odhadu odhadu územní rozhodnutí odhadu stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení stavebního povolení studie 1 422,55 mil. Kč

153


I.14.2 VODOVOD Z celkového počtu 642056 obyvatel Olomouckého kraje je na veřejný vodovod napojeno 86,2 % obyvatel. Vodovod spravují velké společnosti, ale i soukromníci, firmy a 75 obcí. Systém zásobování obyvatel :  Zásobování obyvatel ze skupinových vodovodů – největší podíl  Zásobování obyvatel z místních, samostatných vodovodů  Zásobování individuální – vlastní studny Graf č. I.40: Vodovody

Obyvatel zásobeni individuálně 13,8%

Obyvatelé napojeni va veřejný vodovod 86,2% Zdroj: PRVKOK

Na území kraje je včetně skupinového vodovodu Olomouc provozováno 38 systémů skupinových vodovodů Hlavní provozovatelé vodovodů:  Středomoravská Vodárenská Společnost a.s.  VS Sitka s.r.o.  VS Čerlinka.s.r.o.  Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s.  EGU Postřelmov a.s.  Vodovody a kanalizace Přerov a.s.  Jesenická vodohospodářská společnost s.r.o.  Vodovody a kanalizace Prostějov a.s.  INSTA Prostějov  V.H.P. Ivanovice na Hané


154


I.14.3 POKRYTÍ ÚZEMÍ SIGNÁLEM Rozvíjení informačních technologií má pro rozvoj daného území velký význam. Český Telecom pokrývá svými pevnými linkami v podstatě celé území kraje. Upouští od veřejných telefonních automatů, které jsou nahrazovány službou mobilních operátorů. Území Olomouckého kraje není 100 % pokryto signálem mobilních operátorů. Nejnižší pokrytí má společnost Oskar. Kopcovitý terén např. Jesenicka, nedává předpoklady pro využívání bezdrátového připojení. V současné době je internetizace obcí podporována např. prostřednictvím veřejných knihoven. Olomoucký kraj předložil projekt internetizace obecních knihoven v rámci programu SROP s cílem dovést do všech obecních knihoven veřejně dostupný internet. Nově využívané služby : ADSL je vysokorychlostní připojení do Internetu určené uživatelům z řad domácností a firem, kteří nechtějí investovat vysoké částky do zavádění nových technologií a nechtějí platit poplatky za telefonní impulsy nebo v některých případech i za přenesená data. Podmínkou zřízení služby ADSL je telefonní přípojka a připojení k ústředně Českého Telecomu, která je touto technologií vybavena. GPRS (General Packet Radio Service) funguje na bázi přenosů "paketů" neboli datových balíčků a sdružování "timeslotů" neboli přenosových kanálů. Díky tomu je přenos dat stejně rychlý jako přes pevnou telefonní linku. To bohatě stačí na brouzdání po internetových stránkách a na práci s emaily prostřednictvím mobilního telefonu. EDGE (Enhanced Data rates for GSM Evolution) - jedná se o vylepšenou technologii fungující na platformě GSM. Odborný tisk zařazuje EDGE mezi sítě třetí generace neboli 3G. Využívají efektivnější kódování a modulaci signálu než GPRS díky čemuž je trojnásobně rychlejší. Tady už se dá velice solidně surfovat po netu a stahovat větší soubory. Např. stažení 1 MB soboru v průměru zabere 1 minutu. S EDGE také můžete poslouchat internetové rádio v dobré kvalitě. A ještě je i rychlejší WAP a MMSky.


155


Obr. č.I.18: operátor: T - mobile

Obr. č.I.19: operátor: Eurotel


156


Obr. č.I.20: operátor: Oskar

Obr. č.I.21: Mapka pokrytí ADSL


157


I.14.4 POHŘEBNICTVÍ Pohřebnictví tvoří nedílnou součást našeho konání. V Olomouckém kraji je hřbitov ve 277 měst a obcích. Celkový počet hřbitovů je však 352, neboť města, ale i obce mají hřbitovy i v místních částích. Správu hřbitovů provádí většinou obec sama nebo tuto činnost zabezpečuje soukromou společností. Péče o tato zařízení je náročná. Seznam obcí, které jsou provozovateli veřejného pohřebiště je v tabulkové části koncepce. I.14.5 ENERGETIKA Dominantním palivem užívaným na otop je na venkově v Olomouckém kraji stále hnědé uhlí, dřevo a zemní plyn. Snahou nejen ekologů je snížit spotřebu neobnovitelných zdrojů a nahradit je místními obnovitelnými zdroji. Dosud není plynofikováno: 30 000 obyvatel na Šumpersku, 19 000 obyvatel na Olomoucku a 3 500 obyvatel na Jesenicku. Tabulka č. I.121: Struktura paliva energií užívaných pro otop

Lokalita Druh paliva energie Černé uhlí Hnědé uhlí Koks Dřevo Propan-butan Zemní plyn CZT Elektřina Celkem

městská venkovská [%] [%] 2,1 6,6 9,7 33,4 1,8 4,8 4,1 22,6 0,1 0,7 38,7 19,3 39,7 2,9 3,8 9,7 100,0 100,0

zdroj: Energetická koncepce Olomouckého kraje, 2004

Cílem energetické koncepce Olomouckého kraje je náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji a provádět úpravy objektů mající za cíl úsporu energie. USKUTEČNĚNÍM PROGRAMU

DNES

Úspory energie

Převážně fosilní energie

Energetická potřeba kraje

Obnovitelné zdroje energie

Fosilní energie


158


Energie biomasy Rostliny pro energetické využití zvláště doporučované pro pěstování na území Olomouckého kraje Dále jsou uvedeny rostliny pro energetické využití a zbytková biomasa běžných zemědělských plodin nebo rostlin pěstovaných prvořadě k jiným účelům, která může být energeticky využita. Seno z luk Seno z luk je jednou z možností, jak lze získat biomasu pro energetické využití jako vedlejší produkt. Podle hnojení a počtů sečí, tedy intenzity pěstování luk, docílíme různých výnosů sena (2 – 8 t/ha). Výnosy: při extenzivním pěstování 2 t/ha Výhřevnost: 12 MJ/kg Obilniny, řepka Energetické využití slámy (25 – 33 % u obilní slámy, 2/3 řepkové slámy při produkci na zrno) nebo celé rostliny má výhodu oproti jiným energetickým plodinám, že je již nyní mezi zemědělci dostatečně známý způsob jejich pěstování. Energeticky je možné využít část sklízené slámy, zbytek je vhodný ponechat jako stelivo a organické hnojivo. Obilní a řepkovou slámu je s ohledem na dosažení přijatelné energetické účinnosti a též na snížení emisí spalovat ve speciálních kotlích (nemísit je s dřevním palivem). Využití řepkové slámy k energetickým účelům je náročné pro nesnadnou sklizeň na sucho. Možným řešením je rozmetání vlhké řepkové slámy na její vysušení spolu se senem na travních porostech. Výnosy: zbytek po využití k jiným účelům činí cca 1 t/ha Výhřevnost: 12 – 15 MJ/kg obilní i řepková sláma Konopí seté Konopí je jednoletá bylina značně náročná na vodu. Vyžaduje dobře vyhnojené, úrodné hluboké půdy hlinité až písčitohlinité. Konopí lze sít na zúrodněných slatinách, rozoraných loukách, vysušených rybnících, nejlepší jsou půdy neutrální až slabě zásadité. Konopí není zvláště vhodnou rostlinou pro čistě energetické využití, protože se jedná o jednoletou bylinu a náklady na jeho pěstování tak stoupají. Je to ale výhodná rostlina v kombinaci s využitím pro technické účely. Její sklízení je poměrně problematické, protože se konopná vlákna zaplétají do mechanismu žacích strojů. Další uplatnění: vlákna, pazdeří (zbytek stonků po odstranění vlákna) a semena široké průmyslové využití, pokrutiny a semeno jako krmivo. Výnosy: Stonky: 2,2-9,4 t/ha sušiny Semeno: 0,7-1,1 t/ha sušiny Spalné teplo: sláma 18,06 MJ/kg, semeno 24,62 MJ/kg Energetické dřeviny Pěstováním energetických dřevin můžeme zvýšit pestrost porostů v krajině, odolnost zemědělských ploch vůči erozi (jak vodní, tak větrné) a při jejich vhodném vysázení v nivách v blízkosti břehů také snížit eutrofizaci vodních toků. Mezi rychlerostoucí dřeviny řadíme zejména topol a vrbu. Topol – nároky na stanoviště: nadmořská výška 200 – 600 m n.m., nevhodné jsou trvale zamokřené a těžké půdy, velmi dobře snáší příležitostné záplavy. V teplejších oblastech lze dosáhnout vyšších výnosů dřeva. Vyhovující je neutrální nebo slabě kyselá půda. 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

159


Vrba – nároky na stanoviště: nejlépe nížiny, stanoviště nezamokřené, hlinité až hlinitopísčité, nevhodné jsou trvale zamokřené půdy, velmi dobře snáší příležitostné záplavy. Výběr vhodných druhů rychlerostoucích dřevin s ekonomicky dostatečným výnosem: Existuje velké množství druhů a různých klonů. Nejlepší je získat informaci o nejvhodnějším sadebním materiálu u projektantů ÚSES, popř. přímo ve „Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích“. Pěstování: V podmínkách ČR je pravděpodobně nejvhodnější pěstování rychlerostoucích dřevin minirotací (tj. s délkou trvání obmýtí 5 let, které se opakuje 3-4x). Nevýhodou je zatím nutnost obhospodařovávat plochy nestandardní zemědělskou technikou. Lze však očekávat, že v budoucnosti bude technologické zařízení pro pěstování a sklizeň rychlerostoucích dřevin dostupné také na trhu v České republice (v zahraniční již dostupné je). Výnosy: kolem 12 t/ha ročně Výhřevnost: 12,1 MJ/kg (dřevo předsušené s 30% obsahem vody) Dotační tituly: Pro využívání strukturálního fondu EAGGF ke spolufinancování projektů zaměřených na udržitelný rozvoj venkovských oblastí byl ministerstvem zemědělství vyhotoven Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), a to pro období 2004-2006. Platební agenturou bude „Agrární platební agentura“ (APA), která vznikne z „Agentury SAPARD“. HRDP zahrnuje program „Výsadba porostů rychlerostoucích dřevin“. Program (požadavky a finanční odměna) je obdobou stávající podpory dle NV č.505/2000 Sb. Žadatel získá v prvním roce výsadby 70 000 Kč/ha a dále na ochranu proti zaplevelení po dobu tří následujících let 5 000 Kč/ha. Projekt musí být vyhotoven projektantem autorizovaným ministerstvem životního prostředí (seznam projektantů bude součástí prováděcího předpisu). Další rostliny výhodné k energetickému využití pouze podmíněně Ozdobnice čínská (miscanthus) Nároky na stanoviště: vytrvalá travina, lehčí půdy, teplejší oblasti s vyššími srážkami. Z důvodu její sterility nebo neplodnosti v českých podmínkách je porost zakládán pomocí sazenic, což zvyšuje náklady na celkové pěstování. Ozdobnici je nutné pěstovat pouze v teplejších oblastech s mírnou zimou. Další uplatnění: výroba buničiny (vysoký obsah celulózy), stavební materiál, biologicky odbouratelné obaly. Výnosy: dříve se uvádělo také přes 30 t/ha sušiny, dnes jsou tyto výsledky sporné Spalné teplo: 19,06 MJ/kg Šťovík krmný Tento šťovík byl původně vyšlechtěn pro krmivářské účely. Dobře se osvědčuje také v České republice jako energetická rostlina. Na zeleno lze šťovík sklízet 3-5x do roka, pro energetické účely se šťovík sklízí suchý v červenci. Na podzim lze ještě sklidit nové výhony jako krmivo nebo na siláž. Na svém stanovišti lze šťovík pěstovat 15-20 let bez snížení výnosu. Není náročný na stanovištní podmínky, nevyhovují mu však půdy zamokřené s vysokou hladinou spodní vody. Má vysoké konkurenční schopnosti oproti plevelům. Výhodou šťovíku jako paliva je vlastnost, že se při hoření chová jako dřevo. Nepůsobí tedy problémy při spalování jako sláma, neboť pro jeho spalování není nutný zvláštní kotel a je lze tedy směsně použít šťovík a dřevo. Podle názoru oddělení druhové ochrany MŽP je ale nutné posoudit případné invazní schopnosti šťovíku krmného, které se mohou projevit teprve při jeho dlouhodobém využití. Výnosy: 10 - 15 t/ha sušiny Výhřevnost: 15,3 MJ/kg při 12,5% obsahu H2O Chrastice rákosovitá (lesklice rákosovitá)


160


Domácí vytrvalá travina vyskytující se na zamokřených výživných stanovištích s těžkou půdou, rozšířená i v horách. Je značně náročná na živiny a vodu. Pesticidy není nutné používat ve velké míře. Chrastici je možné pěstovat ve všech zemědělských oblastech ČR. Dle stanoviska oddělení druhové ochrany MŽP je nutné posoudit u případných odrůd této traviny jejich negativní dopad na životní prostředí. Chrastice může být potenciálně expanzivní rostlinou (tzn. rostlinou domácí, která se přesto příliš rozšiřuje do svého okolí). Další uplatnění: krmivo, průmyslové využití (buničina), porosty kořenových čistíren odpadních vod. Výnosy: 5,3 – 12,6 t/ha Výhřevnost: 16 MJ/kg při 6% obsahu H2O Světlice barvířská (saflor) Světlice je jednoletá bylina vyžadující suchá a teplá stanoviště, nesnáší půdy kyselé a zamokřené. Její energetické využití je možné pouze v kombinaci s využitím pro jiné účely, jinak se ekonomicky nevyplatí. Jiné uplatnění: červené a žluté barvivo. Výnosy: Semeno 2,5 t/ha Stonky 5 t/ha Lnička setá Jednoletá stará kulturní plodina, která byla dříve pěstována na velkých plochách. Dnes se ji snaží opět zavádět dotačními programy v některých státech EU. Z důvodu nutnosti každoročního opětovného setí je lnička vhodná pro energetické využití pouze v kombinaci s využitím technickým, popř. jako meziplodina (má krátkou vegetační dobu). Nároky na stanoviště: Je to velmi skromná bylina s krátkou vegetační dobou (lze pěstovat i jako meziplodina). Lničku nelze pěstovat na půdách náchylných k tvorbě půdního škraloupu pro příliš malá semena. Na příliš úrodných půdách poléhá, nedaří se jí ani na příliš těžkých, kyselých a vlhkých stanovištích. Další uplatnění: semena olej, pokrutiny krmivo. Spalné teplo: sláma 18,84 MJ/ kg, semeno 26,36 MJ/kg Výhřevnost: 15,2 MJ/kg při 8% obsahu H2O Rákos obecný Rákos je domácí vytrvalá travina zamokřených stanovišť, která může zaplevelovat okolní pozemky. Energeticky využívané mohou být hlavně porosty rákosu kořenových čistíren odpadních vod. Výnosy: 10 – 15 t/ha Rozdělení zemědělské půdy kraje do třech typových oblastí Dle přírodních podmínek a vytyčených méně příznivých oblastí v horizontálním plánu rozvoje venkova (obrázky viz. dále) byl kraj rozdělen na tři druhy oblastí dle jejich zemědělské produkce (typologizace s navrženými energetickými rostlinami pro jednotlivé oblasti viz. níže).

1. Oblast méně produktivní, zemědělsky využívaná V oblastech převážně pahorkatinných s převažujícím zastoupením hnědých půd je zemědělská výroba prováděna ve velkém měřítku, část z celkové plochy pak zabírají lesy. V těchto oblastech však nelze docílit takové hektarové výnosy a kvalitu potravinářské produkce jako v nížinných oblastech. Proto lze tyto oblasti výhodně využít pro pěstování energetických a


161


technických plodin. Jejich zastoupení může s ohledem na rotační cyklus plodin tvořit až cca 25% z celkové obdělávané výměry. Prostorové rozložení vytrvalých energetických rostlin by mělo být určeno s ohledem na snížení vzniku vodní a větrné eroze a eutrofizace vodních toků. Energetické rostliny by tedy měly být sázeny především na svažitých pozemcích, v bezprostřední blízkosti vodních toků, u kterých chybí pás zeleně, v údolnicích apod. Pro uvedené využití jsou vhodné energetické rostliny:  rychlerostoucí dřeviny 

energetické využití slámy jako vedlejšího produktu nebo energetické využití celých rostlin



energetické využití sena z luk



šťovík krmný



chrastice rákosovitá (lesklice rákosovitá) – nutno předem uvážit potenciální ekologický problém jejích odrůd



konopí seté – energetické využití pouze doplňkově (hlavní je z ekonomických důvodů využití technické)



lnička setá – pouze podmíněně



popř. ostatní rostliny podporované nařízením vlády 86/2001 Sb.

2. Oblast velmi produktivní, zemědělsky obdělávaná ve velkém měřítku Tyto oblasti se vyznačují intenzivní zemědělskou výrobou na velmi produktivních stanovištích. Jedná se o zemědělské plochy nížin – černozemí a nivních půd. Z hlediska celkové optimalizace pěstování zemědělských rostlin je zde vhodné pěstovat rostliny převážně pro potravinářské využití. Kolem vodních toků je i zde účelné vysázet porosty rychlerostoucích dřevin nebo vytrvalých vlhkomilných bylin vhodných pro energetické využití, a to hlavně v místech, ve kterých může docházet ke splachu ornice nebo hnojiv do vodního toku. Tak by porosty RRD a energetických rostlin pomáhaly zabraňovat erozi zemědělských ploch a eutrofizaci vodních toků. Pro uvedené využití jsou vhodné energetické rostliny:  rychlerostoucí dřeviny (protierozní ochrana a ochrana proti eutrofizaci) 

energetické využití slámy jako vedlejšího produktu



ozdobnice čínská (miscanthus)



světlice barvířská (pouze podmíněně při pěstování pro barvivo využití i jako energetická plodina)


162


3. Oblast nevhodná pro zemědělskou výrobu Jedná se o oblasti výše položené, cca od 750 mn.m., kde již výskyt orné půdy je zcela nevhodný. Z tohoto důvodu nemůže být tato půda cíleně využívána pro produkci energetických rostlin. Pro energetické využití je možno využívat pouze seno z extenzivně obhospodařovaných lučních porostů.

I.15 SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE OBYVATELSTVA Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci je vymezený územím: 5 okresů - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk, 13 obcí s rozšířenou působností: Jeseník, Šumperk, Zábřeh, Mohelnice, Uničov, Šternberk, Litovel, Olomouc, Konice, Lipník, Hranice, Přerov, Prostějov. Obr. č.I.22: Mapka obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji

Rozloha : Nejvyšší místo : Nejnižší místo : 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

526 702 ha ( 5 267 km2) 1 490 m.n.m. 190 m.n.m 163


Počet obcí : Hustota osídlení : Průměrná měsíční mzda: v 1. pololetí 2004 na plně zaměstnané Nezaměstnanost : Počet obyvatel :

397 - statut města má 27 obcí 123,9 obyvatel na km2 15 225 Kč (ČR 17 802 Kč) 11,53 % (ČR 9,87 %) k 30. 6. 2004 640 680 (k 1.1. 2005)

I.15.1 VENKOVSKÝ PROSTOR Základním problémem je otázka, jak definovat venkovský prostor. Může to být neurbanizované území, složené z jednotlivých sídel, obce venkovského (neměstského) charakteru, venkovské regiony (okresy). Evropská unie používá metodiku pocházející od OECD. Jsou možné i další přístupy. V ČR žilo v obcích bez statutu města k 1.1. 2002 celkem 2 988 993 obyvatel, tj. 29 % z celkového počtu obyvatelstva. Nejvyšší podíl obyvatel vesnic (venkovských obcí) byl v krajích Středočeském, Vysočina a Olomouckém. Protože existuje řada měst, která nesplňují podmínku velikosti aspoň 3 tis. obyvatel nebo nesplňují jiná kritéria pro přiznání statutu města, je vhodnější vycházet raději z ukazatele hustoty zalidnění než ze statutu obce či města. V souladu s metodikou OECD, upravenou na úroveň užívanou Eurostatem, vychází se při vymezení venkova z úrovně 100 obyv./km2. Venkov (venkovské obyvatelstvo) je definován jako území (obyvatelstvo) základních územních správních celků (obcí), které mají hustotu zalidnění (osídlení) nižší než 100 obyvatel na 1 km2. Těchto obcí je v ČR 4 995, tj. 80% z celkového počtu 6 242 obcí. Jejich rozloha dosahuje 59 391 km2, tj. 75% rozlohy státu. V těchto obcích však žije pouze 2 299 093 obyvatel, tj. 22,3% obyvatel státu. Tabulka č. I.122: Základní charakteristika v roce 2003 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 1)

Území

Rozloha (km2)

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj

718,9 1 509,90 769,9 844,8 1 315,50 5 159,00

Česká republika

78 866,80

% kraje v rámci ČR SLDB 2001, 2) OKEČ G až O Zdroj: ČSÚ, 2004

6,5

Střední stav obyvatel

42 210 223 992 109 480 134 786 125 759 636 227 10 201 651 6,2


Počet obcí

Počet obcí se statutem města

24 92 96 104 78 394

3 5 5 5 8 26

6 249

526

6,3

4,9

celkem

z toho ženy

21 765 9 798 116 408 53 177 53 816 24 236 68 625 30 866 63 664 28 602 324 278 146 679 5 253 2 379 878 400 6,2 6,2

zaměstnaní ve službách (%) 2) 45,9 52,2 43,4 47 40,9 47 50,3 5,8

164


Graf č. I.41: Městské a venkovské obyvatelstvo Městské a venkovské obyvatelstvo v roce 2003 25 0 venko v

20 0

m ěst o

83,7

tis.o so b

15 0 50,3

10 0

61,0 51,8 140,6

50

84,3 22,3

0

64,8

57,6

19,9

Jesen ík

Olo m ouc

P rost ějo v

P řerov

Šum perk

Obr. č.I.23: Olomoucký kraj

Jeseník

hranice kraje hranice ORP

třída komunikace silnice I.třídy dálnice

kategorie železnic celostátní trať mezinárodní koridor ostatní vodtoky

Šumperk

vodníplochy lesy

Zábřeh

obce od 5 000 do 10 000 obyvatel obce nad 10 000 obyvatel Mohelnice

Uničov

Šternberk

Litovel

Lipník n. Bečvou

Olomouc

Hranice

Prostějov Přerov

Kojetín

10

5

0

10

20

kilometry


165


I.15.2 HUSTOTA OSÍDLENÍ Za řídce osídlené regiony jsou považovány správní obvody, ve kterých žije na 1 km2 méně jak 90 obyvatel. Takto postiženými regiony jsou správními obvody Šumperk, Šternberk, Konice a Jeseník. Nejnižší hustota osídlení je v ORP Jeseník. Hustota obyvatelstva je zde pouze 59 osob na 1 km2. Naopak nejhustěji osídlen je správní obvod Přerov s hustotou osídlení téměř o dvě třetiny vyšší než celorepublikový průměr. Tabulka č. I.123: Hustota osídlení (počet osob na 1 km2) k 31.12. 2003 ORP

Hustota obyvatelstva

Přerov Olomouc Prostějov Lipník nad Bečvou Zábřeh Uničov Hranice Mohelnice Litovel Šumperk Šternberk Konice Jeseník Olomoucký kraj ČR Zdroj: ČSÚ, 2004

211 185 165 129 127 11 107 99 95 85 78 65 59 122 129

Hlavní příčinou nízké hustoty osídlení je nízký a současně klesající počet obyvatel. Počet obyvatel klesá z důvodu nízké porodnosti a také z důvodu vysoké migrace obyvatelstva. Jednou z příčin migrace může být vysoká míra nezaměstnanosti v regionech (Jeseník, Šternberk). Lidé čím dál více odcházejí za prací do větších měst nebo dokonce do zahraničí. I.15.3 POČET OBYVATEL Stejně jako se každoročně snižuje počet obyvatel v České republice, i v Olomouckém kraji a jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností meziročně klesá počet obyvatel. V kraji žije celkem k 1.1.2005 640 680 obyvatel. O tohoto data kraj získal nové území, které bylo přičleněno do ORP Šternberk – Moravský Beroun, Norberčany, Stará Libavá. Počet obyvatel po okresech: Jeseník 42 084 Olomouc 228 873 Prostějov 109 392 Přerov 134 338 Šumperk 125 554 Vnitrokrajské rozdíly jsou docela velké. Pouze v obci s rozšířenou působnosti Mohelnice se počet obyvatel v letech 1993 až 2003 zvýšil o necelé procento, jinak v ostatních správních 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

166


obvodech obyvatel v letech 1993 – 2003 ubylo, a to od 0,6 % v ORP Litovel do 3,6 % v ORP Přerov. Tabulka č. I.124: Počet obyvatel u přidružených obcí Údaje jsou vždy k 31. 12. Huzová Moravský Beroun Norberčany

1991 628 3 535 383

1995 629 3 527 364

2000 645 3 487 367

2003 638 3 369 360

Nejvíce postiženými regiony vzhledem k úbytku obyvatel jsou správní obvody Lipník nad Bečvou, Šternberk, Konice a Přerov. Situace je alarmující. Počet obyvatel dlouhodobě klesá, populace stárne, a dětí se rodí málo. Hlavní důvod dramatického poklesu obyvatelstva je spojen s ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Větší a širší možnost pracovní realizace, oddalování vstupu do manželství a založení rodiny, cestování, domácí i zahraniční studium, to jsou jen některé důvody poklesu počtu obyvatel. I.15.4 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA Za posledních 10 let se ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností výrazně změnily podíly ve věkové struktuře obyvatelstva. Tato situace je však obdobná v celé ČR. Zatímco v roce 1993 věková skupina dětí ve věku 0 – 14 let tvořila větší nebo alespoň přibližně stejně velký podíl co skupina osob 60 a více letých, v roce 2003 již ve všech správních obvodech počty seniorů převýšily počty dětí mladších 14 let. Silně postiženými regiony jsou správní obvody Olomouc, Přerov, Prostějov a Konice, ve kterých rozdíly v podílech dětské složky populace a seniory překročily 5 procentních bodů. Klesá úmrtnost, lidé se dožívají vyššího věku, roste průměrný věk obyvatelstva, populace celkově stárne. Tabulka č. I.125: Věková struktura u přidružených obcí Huzová celkem

Obyvatelstvo podle věku

v tom ve věku

0-4 5 - 14 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 64 65 - 74 75 + nezj.

654 39 111 50 107 108 86 69 31 36 17

Mor. Beroun 3431 162 520 283 634 453 564 384 118 197 116

Norberčany 363 15 43 34 78 38 56 55 13 23 8

Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2001

I.15.5 MÍRA STÁRNUTÍ POPULACE


167


Stáří populace indikuje nejen klesající podíl dětské složky v populaci a zvyšující se průměrný věk obyvatel. Mírou stárnutí je také „index stáří“, který udává poměr dětské složky (děti do věku 14 let) v populaci k obyvatelstvu v poproduktivním věku (osoby starší 60 let). Index stáří v posledních 10 letech stále roste. Jeho hodnota vzrostla v Olomouckém kraji z 88 v roce 1993 na 123 v roce 2003, což znamená, že na 100 dětí ve věku 0 – 14 let připadá 123 osob ve věku 60 a více let. Index stáří vzrostl také ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností. V roce 1993 byl ve všech správních obvodech kromě obvodů Konice a Prostějov počet osob starších 60 let nižší než počet dětí mladších 14 let. O deset let později, v roce 2003, ve všech správních obvodech počet osob starších 60 let převýšil počet dětí ve věku 0 – 14 let. Nejvíce postiženými regiony z hlediska stárnutí populace jsou správní obvody Olomouc, Přerov, Prostějov a Konice. Současně však musíme brát v úvahu fakt, že v některých správních obvodech jsou zřízena sociální zařízení pro seniory, jako jsou domovy důchodců, penziony pro důchodce a domy s pečovatelskou službou a z tohoto důvodu je hodnota indexu stáří mírně zkreslená. V mapové příloze jsou přiloženy mapky dle ORP. I.15.6 STRUKTURA PŮDNÍHO S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

FONDU

SPRÁVNÍCH

OBVODŮ

OBCÍ

Tabulka č. I.126: Struktura půdního fondu v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností

( výměra v ha v roce 2003) rozloha v ha

zemědělská půda

Jeseník Litovel Olomouc

71894,33 24550,07 85875,18

24176,16 14487,13 39299,74

Šternberk

19870,42

Uničov

18742,13

Lipník nad Bečvou

správní obvody

orná půda

chmelnice

lesní půda

14819,18 12176,19 32539,25

0 50,19 359,22

42630,58 8066,38 26996,83

11909,16

7904,71

0

6348,04

15648,93

13660,57

0

3291,78

11857,77

8248,05

6232,67

53,21

2207,21

Přerov Hranice Konice

39901,68 32536,87 17804,96

30089,72 21570,14 10514,31

26758,3 16597,21 8069,94

549,78 0,71 0

4064,67 7241,5 6644,96

Prostějov

58885,49

44067,24

39807,14

15,91

8950,86

Mohelnice

18838,32

10323,44

7871,87

0

6664,91

31673,56 14425,9 276433,5

12503,66 9368,66 208309,4

0,11 0 1029,13

47080,92 9744,15 179932,8

Šumperk 85741,74 Zábřeh 26727,29 Olomoucký kraj 513226,25 Zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA Opava s.r.o


168

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Tabulka č. I.127: Propočtové ukazatele půdního fondu obcí s rozšířenou působností podíl ZP z celkové rozlohy v %

pořadí v rámci kraje

Jeseník 33,6 13 Litovel 59 8 Olomouc 45,8 11 Šternberk 59,9 6 Uničov 83,5 1 Lipník nad Bečvou 69,6 4 Přerov 75,4 2 Hranice 66,3 5 Konice 59,1 7 Prostějov 74,8 3 Mohelnice 54,8 9 Šumperk 36,9 12 Zábřeh 54 10 Olomoucký kraj 53,9 Zdroj: výpočet EKOTOXA OPAVA s.r.o z údajů ČSÚ

% zornění 61,3 84 82,8 66,4 87,3 75,6 88,9 76,9 76,8 90,3 76,3 39,5 64,9 75,4

%

výměra ZP na obyvatele

zalesnění 59,3 32,9 31,4 31,9 17,6 18,6 10,2 22,3 37,3 15,2 35,4 54,9 36,5 35,1

výměra lesní půdy na obyvatele

(ha/ob.) 0,57 0,62 0,25 0,61 0,68 0,54 0,36 0,62 0,91 0,45 0,55 0,43 0,43 0,43

1,01 0,34 0,17 0,32 0,14 0,14 0,05 0,21 0,58 0,09 0,36 0,65 0,29 0,28

Rozdílné půdní podmínky Olomouckého kraje v rámci okresů se ještě více projeví v rámci jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Největší podíl zemědělské půdy vzhledem k rozloze má správní obvod Uničov (ZP tu tvoří 83,5 %), nejmenší podíl ZP má pak obvod Jeseník (33,6 %), ten má největší % zalesnění – 59,3 % a rovněž zde připadá nejvíce lesů na obyvatele – 1,01 ha/obyvatele. Nejméně lesů je v obvodu Přerov – pouze 10,2 % a podíl na 1 obyvatele činí 0,05 ha. Celý kraj dosahuje zornění 75,4 %, nejvyšší hodnoty má obvod Prostějov – 90,3 %, další obvody s velmi vysokým % zornění, tj. nad 80% jsou Přerov, Uničov, Litovel. Nejmenší zornění je v obvodech: Jeseník (61,3%), Zábřeh (64,9%) a Šternberk (66,4%). Nejvyšší podíl zemědělské půdy na obyvatele je v obvodu Konice – 0,91 ha, naopak v Olomouci je to pouze 0,25 ha. V obvodech Přerov a Olomouc se nachází rozhodující plochy chmelnic. Graf č. I.42: Výměra půdy na 1 obyvatele Výměra půdy na 1 obyvatele v roce 2003

Jeseník zem ědělská půda orná půda Olom o uc

P ro st ějov

P řero v

Šum p erk 0 ,0

0 ,1

0,2

0,3

0,4

0 ,5

0 ,6

ha

Tabulka č. I.128: Struktura půdního fondu přidružených obcí (vše do ORP Šternberk) 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

169


( výměra v ha k 31. 12. 2003) Obec Huzová Moravský Beroun Norberčany

Obec Huzová Moravský Beroun Norberčany

Výměra v ha

orná půda

3 439

452

5

3

5 122 2 236

1 414 469

25 6

0 0

lesní pozemek

zastavěná plocha a nádvoří

vodní plocha

trvalý zemědělská travní půda porost 1 429 1 889

ovocný sad

zahrada

ostatní plochy

1 410 1 099

2 850 1 575

nezemědělská půda

1 383

9

16

141

1 550

1 865 452

284 11

53 15

325 183

2 272 661

Zdroj: ČSÚ, 2005

I.15.7 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Největší a stálý nárůst míry nezaměstnanosti je především v okrese Jeseník. Nejnižší a stabilní míra nezaměstnanosti je v okrese Prostějov. Velký podíl na míře nezaměstnanosti v okrese Olomouc má Uničovsko a Litovelsko. Od roku 2001 se nezaměstnanost v Olomouckém kraji stále zvyšuje. Tabulka č. I.129: Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2000 - 2004

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: MPSV,2004

2000 13,17 11,36 10,39 14,16 11,26 11,87

2001 14,78 11,04 10,05 12,54 12,81 11,78

2002 16,88 11,62 10,03 12,8 13,11 12,2

2003 18,17 11,78 10,22 13,84 12,50 12,48

2004 19,0 11,2 10,6 13,5 13,3 12,5

8,80

8,90

9,8

10,31

9,5

Tabulka č. I.130: Míra nezaměstnanosti v přidružených obcích 2000 - 2004 Huzová 2003 67 21,82

rok počet žadatelů reg. míra nezam. v %

2000 71 22,54

2001 58 18,65

2002 73 23,47

k 30. červnu 2004 64 20,84

rok počet žadatelů reg. míra nezam. v %

2000 352 19,65

2001 368 21,58

Moravský Beroun 2002 2003 k 30. červnu 2004 399 389 372 23,40 22,09 21,12

Norberčany


170

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji rok počet žadatelů reg. míra nezam. v %

2000 49 26,34

2001 43 21,39

2002 40 19,90

2003 49 25,13

k 30. červnu 2004 42 21,53

Zdroj: ČSÚ, 2005

Velkým problémem pro Olomoucký kraj bude řešení vysoké míry nezaměstnanosti právě v přidružených obcích do Olomouckého kraje k 1. 1. 2005, která přesahuje 20 %. Graf č. I.43: Míra nezaměstnanosti v okresech 2000 - 2004

Míra nezaměstnanosti 20,00 Jeseník

15,00

Olomouc 10,00

Prostějov Přerov

5,00

Šumperk

0,00 2000

2001

2002

2003

2004

Zdroj: MPSV,2004


171


Obr. č.I.24: Míra registrované nezaměstnanosti podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2003

Jeseník

minimum v ČR: Černošice = 3,00 maximum v ČR: Litvínov = 24,66 minimum v kraji: Olomouc = 10,42 maximum v kraji: Uničov = 17,26

%

Šumperk

<= 11,00 11,01 - 13,00 13,01 - 15,00 Zábřeh

15,01 - 17,00 > 17,00 Uničov

Mohelnice

Šternberk Litovel

Olomouc

Konice

Lipník n. Bečvou

Prostějov


Hranice

Přerov

172


Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání je na úrovni 7,5 % vůči ČR a je odpovídající nárůstu nezaměstnaných. Pravidelný roční nárůst počtu uchazečů o práci se týká i občanů se změněnou pracovní schopností. Velmi pozitivní je pokles uchazečů u kategorie mladiství a absolventi škol z 8,11 % na 7,30 %. Tabulka č. I.131: Neumístění uchazeči o zaměstnání k 31.12.2003

Kraj, okres

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: MPSV,2004

celkem

z toho %žen

2002 3 501 13 689 5 662 8 724 7 819 39 395 514 435

44,6 48,0 47,5 48,5 51,3 48,4 50,0

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání z toho z toho celkem absolventi škol a %žen se ZPS mladiství 2003 2002 2003 2002 2003 3 753 46,7 450 502 343 296 13 570 48,8 1 804 1 808 1 424 1 461 5 939 49,3 984 965 784 568 9 575 48,1 928 991 1 361 915 7 933 51,4 852 982 947 717 40 770 49,0 5 018 5 248 4 859 3 957 542 420 50,2 66 907 71 806 59 895 54 217

I.15.8 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Volná pracovní místa v Olomouckém kraji meziročně 2002 a 2003 ubyla o jedno procento u všech kategorií. V roce 2003 bylo na jedno místo 16,4 uchazečů. Tabulka č. I.132: Volná pracovní místa 2002/ 2003

Kraj, okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: MPSV,2004

Počet volných pracovních míst Počet uchazečů na pro absolventy a celkem pro občany se ZPS 1 volné místo mladistvé 2002 2003 2002 2003 2002 2003 2002 2003 44 49 20 15 79,6 76,6 1 189 735 501 194 44 12 11,5 18,5 1 051 1 106 13 8 29 11 5,4 5,4 298 292 86 81 10 11 29,3 32,8 324 311 106 91 13 15 24,1 25,5 2 906 2 493 726 389 96 49 13,6 16,4 40 651 40 188 7 383 6 608 1 747 1 587 12,7 13,5


173


Graf č. I.44: Neumístění uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v okresech k 31.12.1993 a 2003 á

Zdroj: ČSÚ, 2004

I.15.9 VĚKOVÁ STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH Věková struktura nezaměstnaných ve sledovaných kategoriích do 19 let, 25 – 29 let a 50 – 54 let se neustále mírně zvyšuje, není zde žádný zásadní výkyv. Graf č. I.45: Uchazeči o zaměstnání

Uchazeči o zaměstnání - Olomoucký kraj 6000 5000 4000

do 19 let

3000

25 - 29 let

2000

50 - 54 let

1000 0

1999

2000

2002

2003

2004

Zdroj: ÚP Olomouc, 2004


174


I.15.10 KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH V kvalifikační struktuře nezaměstnaných se ve sledovaném období 2001 až 2003 se každoročně zvyšuje počet uchazečů ve všech kategoriích. Pouze v kategorii vyšší odborné vzdělání dochází po dobu tří let k poklesu těchto nezaměstnaných uchazečů. Tabulka č. I.133: Neumístění uchazeči o zaměstnání - kvalifikační struktura k 31.12. 2003

Kraj, okres

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Česká republika

bez vzdělání, neúplné zákl.vzděl. 46 7 114 43 15 225 3 457

Kvalifikační struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání nižší střední vysokošk. a úplné střední vyšší základní vzd vč. vyučení střed.vzdělá vzd.,vč.vyuč. odborné vzdělání vědecké ní bez s maturitou vzdělání výchovy maturity 1 220 1 706 137 592 14 38 3 519 5 722 355 3 261 89 617 1 414 2 634 132 1 393 54 198 2 693 4 017 320 2 141 54 307 2 282 3 466 290 1 628 64 188 11 128 17 545 1 234 9 015 275 1 348 166 813 220 604 17 677 113 790 2 975 17 104

Zdroj: ČSÚ,2002 - 2004

Graf č. I.46: Srovnání s ČR Podíl orné půdy (%) Podíl lesních pozemků (%) Podíl obyvatel do 25 let (%) Podíl obyvatel 65 let a starších (%) Živě narození na 1 000 obyvatel Podíl živě narozených mimo manželství (%) Potraty na 1 000 obyvatel Zemřelí na nemoci oběhového systému na 100 000 obyvatel Zemřelí na novotvary na 100 000 obyvatel Průměrný věk - celkem Míra ekonomické aktivity - muži (%) Míra ekonomické aktivity - ženy (%) Průměrná hrubá měsíční mzda Podíl zaměstnaných ve službách (%) Míra nezaměstnanosti (%) Podíl uchazečů o zaměstnání do 25 let (%) Podíl uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním (%) Dokončené byty na 1 000 obyvatel Průměrný starobní důchod mužů Průměrný starobní důchod žen Místa v DD a PD na 1 000 obyvatel 65 let a starších Dopravní nehody na 1 000 obyvatel 75

80

85

90

95

100

105

110

115

120

125

Index (ČR=100)

Sociální údaje jako je příjmová situace obyvatelstva


175


I.15.11 PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA Průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnance patří v Olomouckém kraji mezi nejnižší. Dvoutisícový rozdíl ve mzdě je mezi okresy Olomouc a Jeseník. V republikovém porovnání okresů zaujímá okres Jeseník poslední místo. Nejlepší je okres Olomouc, ale až na 29 pořadí v rámci okresů ČR. Tabulka č. I.134: Průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnance v Kč 2002 mzda Olomouc 14 056 Přerov 13 669 Šumperk 12 798 Prostějov 12 660 Jeseník 11 910 Zdroj: ČSÚ, 2004

2003 pořadí 28 36 63 70 77

mzda 14 918 14 489 13 911 13 662 12 913

pořadí 29 40 59 67 77

Graf č. I.47: Mzdy 2002 a 2003 po okresech

Mzdy 2002 a 2003 po okresech 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000

2002

6 000

2003

4 000 2 000 0

Olomouc

Přerov

Šumperk

Prostějov

Jeseník

Zdroj: ČSÚ, 2004


176


Obr. č.I.25: Průměrná hrubá měsíční mzda

V Olomouckém kraji v období 2002 a 2003 klesl průměrný počet zaměstnanců, pouze se zvýšil v okrese Prostějov. Průměrná hrubá měsíční mzda meziročně stoupla ve všech okresech v průměru o 7 %. Tabulka č. I.135: Zaměstnanci a jejich hrubá měsíční mzda za rok 2003 *) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) skutečnost 2 003 2 002 7 145 7 679 55 090 56 178 27 513 26 673 28 921 29 981 29 535 30 351

index (2003 / 2002 = 100)

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký 148 204 150 862 kraj Česká 3 224 852 3 254 381 republika *) bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, podniková metoda Zdroj: ČSÚ, 2004


93 98 103 97 97

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč skutečnost 2 003 2 002 12 913 11 869 14 918 14 029 13 662 12 654 14 489 13 657 13 911 12 776

index (2003 / 2002 = 100) 109 106 108 106 109

98

14 304

13 350

107

99

16 920

15 844

107

177


I.15.12 PENĚŽNÍ PŘÍJMY Peněžní příjmy se od roku 1995 do roku 2003 zvýšily o více jak 50 %. Struktura těchto příjmů je stabilní v poměru pracovní 75 % ku sociální příjmy 20 %. Velké rozdíly jsou u peněžních výdajů domácností. Snižující se vydání za potraviny odráží i nízkou a udržovanou cenu potravin, vstup velkých řetězců, udržování nákupních cen od zemědělců. Alarmující jsou nárůsty u elektřiny a plynu, bydlení. Určitým signálem je i snižování výdajů na rekreaci s komplexními službami. Doprava i přes nárůst pohonných hmot se udržuje na stejné úrovni. Tabulka č. I.136: Struktura peněžních příjmů a výdajů domácností Ukazatel Počet domácností

1995

2000

2001

2002

2003

2 572

3 182

3 184

3 185

2 955

Průměrný počet členů

2,49

2,49

2,48

2,47

2,46

Průměrný počet nezaopatřených dětí

0,72

0,71

0,71

0,71

0,72

65 215

97 807

105 776

109 011

114 760

74,9 20,0

75,3 20,6

75,6 20,1

74,1 21,5

75,1 20,6

62 488

94 010

99 897

102 732

108 023

7,0

6,8

6,9

6,8

7,0

9,4

8,5

8,7

8,6

8,4

52 207

79 625

84 288

86 874

91 365

49 430

73 015

78 090

80 397

84 568

26,8

23,2

22,7

22,2

21,2

4,1 9,2

3,3 6,7

3,1 6,7

3,1 6,5

3,0 6,2

14,5

18,5

18,6

19,8

19,7

4,3

6,1

6,1

6,4

6,5

ústřední topení, teplá voda

3,0

3,7

3,4

3,6

3,6

elektřina a plyn

4,1

6,6

7,0

7,7

7,3

Bytové vybavení, zařízení domácnosti

8,3

7,2

6,9

6,9

6,7

1,4 10,8

1,6 10,6

1,7 11,0

1,8 10,0

1,9 10,7

8,9

8,7

9,1

8,2

8,9

1,1

3,5

3,9

4,0

4,3

Peněžní příjmy úhrnem (Kč) z toho (%): pracovní příjmy sociální příjmy Peněžní vydání úhrnem (Kč) z toho (%): daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění Čistá peněžní vydání úhrnem (Kč) A. Spotřební vydání (Kč) v tom (%): Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání, obuv Bydlení, voda, energie, paliva z toho: nájemné a ostatní služby související s bytem

Zdraví Doprava z toho nákup a provoz osobních dopravních prostředků Pošty a telekomunikace


178

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Rekreace, kultura a sport z toho dovolená s komplexními službami Vzdělání Stravovací a ubytovací služby Ostatní zboží a služby z toho osobní péče B. Ostatní vydání (Kč) z toho pořízení, rekonstrukce domu (bytu) (%) Zdroj:ČSÚ, 2004

11,5

10,8

10,6

10,5

10,8

3,0

2,6

2,6

2,5

2,5

0,7

0,6

0,6

0,6

0,6

4,6

5,2

5,2

5,1

5,2

7,0 3,0

8,8 2,9

9,0 2,9

9,5 2,9

9,7 3,0

2 777

6 610

6 197

6 477

6 797

.

58,7

55,4

53,3

56,6


179


I.16 SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO I.16.1 MATEŘSKÉ ŠKOLY V Olomouckém kraji je celkem 420 těchto předškolních zařízení, z toho je jich 287 v obcích. což představuje 68 % mateřských škol na území obcí. Ve městech je průměrná kapacita školek ve výši 53 dětí na zařízení u obcí je to 42 dětí na školku. V přidružených obcích jsou dvě mateřské školky v Moravském Berouně a Huzové. Dle informací z ÚIV Praha je tato síť na území Olomouckého kraje dostačující. I.16.2 ZÁKLADNÍ ŠKOLA – NIŽŠÍ STUPEŇ V Olomouckém kraji je celkem 126 těchto školských zařízení, z toho je jich 117 v obcích, což představuje 93 %. Tento stav je naprosto logický, neboť ve městech není potřeba zřizovat tento typ škol. Vážným problémem je financování provozu a přispívat na mzdy pedagogů u škol, které žádají výjimku na počet žáků. Naopak pozitivní je druhý největší zájem představitelů obcí v projektových námětech. Celkem 17 % námětů je právě z oblasti školství. V současné době připadá u obcí 36 žáků na jedno toto školské zařízení. Kapacita těchto škol je však podstatně vyšší. V přidružených obcích je jedna škola v obci Huzová. se dvěma třídami. I.16.3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA V Olomouckém kraji je celkem 168 těchto školských zařízení, z toho je jich 96 v obcích, což představuje 57 %. Počet žáků na jednu školu připadá v obcích 225. Celkový počet žáků na jednu základní školu v Olomouckém kraji je 330. Kapacita těchto škol je však podstatně vyšší. V přidružených obcích je jedna škola v obci Moravský Beroun se 17 třídami.

I.16.4 DOMY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU V Olomouckém kraji je celkem 86 těchto zařízení a u obcí po odečtení obcí s rozšířenou působností jich je 48, což je 48 %. Počet bytů v těchto domech s pečovatelskou službou je u obcí podstatně nižší, v průměru 17 bytů, oproti celému kraji, kde připadá na jedno zařízení v průměru 26 bytů. Lze pozitivně hodnotit snahu obcí o zřízení takových domů, které slouží občanům obce, občan nemusí ve stáří odcházet do velkého zařízení, do jiného prostředí. Velmi dobré zkušenosti má např. obec Medlov, Mikulovice. Zatím obce nezřídily DPS na Konicku, Zábřežsku. Zabezpečování pečovatelské služby je v kraji organizováno různě. Jedním ze zřizovatelů je. Olomoucký kraj, např. pro město Olomouc, nebo obce Bohuňovice, Postřelmov si zřizují svou pečovatelskou službu. Charita rovněž zabezpečuje i pečovatelskou službu na širším území. Problém zřizování pečovatelské služby není ve zřizovatelské funkci, ale ve financování, kdy jedni občané jedné obce jsou dotováni z krajského rozpočtu, jiní z obecního rozpočtu. Měla by být stejná pravidla pro zabezpečení základní pečovatelské služby a vytvořit tlak na obce a města, aby tuto službu pro své občany zajišťovaly sami. V přidružených obcích je jeden dům s pečovatelskou službou v Moravském Berouně.


180


I.16.5 DOMOVY DŮCHODCŮ V Olomouckém kraji je celkem 25 těchto domovů a u obcí po odečtení obcí s rozšířenou působností jich je 20, což je 80 %. Počet bytů v těchto domech je u obcí nižší, v průměru 83 bytů, oproti celému kraji, kde připadá na jedno zařízení v průměru 105 bytů. Žádné takové zařízení není u obcí ( po odečtení obcí s rozšířenou působností) na Hranicku, Lipnicku, Mohelnicku, Uničovsku a Šternberku. Na Zábřežsku a Mohelnicku je však Domov – penzion pro důchodce s průměrnou kapacitou 40 osob. V kraji je celkem 11 těchto zařízení s průměrnou kapacitou 71 osob. V přidružených obcích není domov důchodců. V domovech důchodců a penzionech pro důchodce je umístěno 5,3 % obyvatel Olomouckého kraje. I.16.6 KNIHOVNICTVÍ Prosté statistické srovnání stavu knihoven v Olomouckém kraji se situací v jiných krajích je obtížné a nebo zkreslující ze dvou důvodů: - jedinou organizací, soustřeďující data za celou republiku, je organizace MK ČR, která sice přebírá data za jednotlivé okresy, ale jednak je zpracované publikuje jen ve velmi omezené podobě ( přehledy podle okresů do počtu 30 vybraných okresů ) a kromě toho neprovádí sumáře za územní obvody krajů - i v této podobě je ale statistická metoda MK ČR zavádějící, protože nepočítá s koeficienty, které by braly v úvahu alespoň počet obyvatel a počet sídel, které podstatným způsobem ovlivňovaly vznik sítě muzeí i číselné výkazy Milion návštěvníků knihoven a miliony výpůjček dokumentů Veřejné knihovny Olomouckého kraje působí na území pěti regionů - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Profesionální a neprofesionální knihovny zřizují obce a města Olomouckého kraje. Působnost v rámci celého Olomouckého kraje má Vědecká knihovna v Olomouci. Veřejné knihovny v informační společnosti zabezpečují svobodný přístup k informacím z vlastních sbírek a zpřístupňováním vnějších informačních zdrojů. Knihovny podporují rozvoj obcí prostřednictvím informačních služeb a díky celostátně koordinovanému systému knihoven poskytují efektivní infrastrukturu pro celoživotní vzdělávání a přístup k informačním sítím. Z celkového počtu 636 313 obyvatel našeho regionu je registrovaných čtenářů veřejných knihoven 90 397. Ve věku do 15 let je zaregistrováno 23 158 čtenářů. Počet uživatelů knihoven má rostoucí tendenci. Tabulka č. I.137: Registrovaní čtenáři Rok 2001 2002 2003

Registrovaní čtenáři 90 397 90 965 91 530


Čtenáři do 15 let 23 158 24 526 24 833

Návštěvníci knihoven 1 165 978 1 170 383 1 171 916

181


V roce 2003 si čtenáři a návštěvníci knihoven vypůjčili 4 480 079 knihovních jednotek a periodik. Průměrný počet výpůjček na 1 čtenáře v roce 2003 byl 49,6 knih, nebo jiných dokumentů. Počet výpůjček knihoven se zvyšuje každým rokem především díky automatizaci výpůjčních služeb a vystavení on-line katalogů na Internetu. Počet absenčně i prezenčně půjčených dokumentů narůstá a noví uživatelé knihoven přicházejí primárně za Internetem. Tabulka č. I.138: Výpůjčky Rok

Výpůjčky celkem

2001 2002 2003

Výpůjčky periodik

4 380 621 4 464 402 4 480 079

989 776 1 063 084 881 779

Výpůjčky ostatních dokumentů 33 268 43 376 55 103

Počet knihovních jednotek ve veřejných knihovnách byl k 31.12.2003 – 4 327 638 svazků. Ve volném výběru knih se nalézá 2 044 242 knih a zbytek knih je v depozitářích. Všeobecným trendem je pochopitelně zpřístupnit co největší množství knih ve volných výběrech, ale z prostorových důvodů zůstává ve skladech " ukryto" 2 283 396 svazků. Knihovny, které mají aktuální fond přístupný ve volném výběru, nemají o návštěvníky a výpůjčky nouzi. Průměrný počet dokumentů na jednoho obyvatele Olomouckého kraje jsou 4 knihy a na jednoho uživatele veřejných knihoven je to 31 svazků. Tabulka č. I.139: Počty svazků Rok

Počet dokumentů

2001 2002 2003

4 258 982 4 287 996 4 327 638

Knihy ve volném výběru knihoven 1 928 753 1 961 142 2 044 242

Ukryto v depozitáři 2 330 229 2 326 854 2 283 396

Veřejné knihovny Olomouckého kraje pracují v koordinovaném systému, který je zaměřen na odstranění rozdílů v poskytování veřejných knihovních a informačních služeb obyvatelům měst a obcí Olomouckého kraje a je kladen důraz na efektivní využití finančních prostředků při dělbě práce a zajištění standardů veřejných knihovnických informačních služeb Nové knihovny nevznikají, pouze byl převzaty 2 knihovny - Huzová a Moravský Beroun z Moravskoslezského kraje od roku 2005. V roce 2004 zaniklo 6 veřejných knihoven, z toho 2 v regionu Prostějov a 4 v regionu Olomouc. O kvalitě sítě veřejných knihoven v Olomouckém kraji i o koncepční a dobré práci Vědecké knihovny v Olomouci jako koordinátora regionálních funkcí svědčí následující přehled vybraného vzorku srovnatelných dat jednotlivých krajů ( ani zde není možné využít data shromažďovaná MK ČR a musela být zajištěna přímo v jednotlivých krajských knihovnách). Tabulka č. I.140: Knihovny Olomouc ký

Moravsko slezský

Vysočina

Královéhradecký

Pardubický

Karlovarský

Plzeňský

Ústecký

21

34

110

60

100

16

299

90

knihovny mimo sys.reg. funkcí

5

5

10

30

15

0

20

7

zaniklé knihovny

6

5

10

30

40

4

22

25

obcí bez knihovny


182


I.17 STRUKTURA SILNIČNÍ SÍTĚ I.17.1 SILNIČNÍ SÍŤ Silniční síť Olomouckého kraje k 1. 1. 2002 tvoří celkem 3 447,264 km silnic, z toho rychlostní komunikace 59,181 km silnice I. třídy 328,350 km silnice II. třídy 898,852 km silnice III. třídy 2 160,881 km místní komunikace bez měst 2 130,900 km Tabulka č. I.141: Místní komunikace obcí, bez měst v roce 2004 km Lipník nad Bečvou Hranice Přerov Zábřeh Mohelnice Šumperk Konice Prostějov Šternberk Uničov Litovel Olomouc Jeseník Olomoucký kraj Zdroj: RARSM, 2004

64 210 265 115 47 314 95 306 44 69 99,5 254,4 248 2130,9

I.17.1.1 Stav silniční sítě Olomoucký kraj má poměrně hustou síť pozemních komunikací umožňující vzájemné propojení sídelních útvarů místní dopravou. Silniční síť je v zásadě dobře vybudována ve svém rozsahu, nikoliv však v kvalitě. Její technický stav nepostačuje k tomu, aby zvládla nárůst intenzity silniční dopravy, který v budoucích letech lze očekávat. Základním nedostatkem silniční infrastruktury Olomouckého kraje je, že není propojena na dálniční síť ČR. Absence ucelené sítě dálnic a rychlostních silnic se stává překážkou hospodářského rozvoje území kraje. V převažujících případech je dálkový provoz veden po stávajících silničních trasách tak, jak se v průběhu historického vývoje na území kraje dopravní trasy stabilizovaly. Ve většině případů vedou historické trasy, používané i pro dálkovou dopravu, průtahy měst a obcí a vykazují velké množství závad jak v šířkovém uspořádání, tak ve směrovém vedení. Značná část dopravně významných silnic kraje je ve zhoršeném technickém stavu, u ostatních méně důležitých silnic je situace podstatně horší. Neuspokojivý je především stav silničních mostů, kdy z celkového počtu 1342 mostů je zhruba 15% ve špatném nebo nevyhovujícím stavu z hlediska prostorového uspořádání nebo nedostatečné zatížitelnosti (únosnosti). 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

183


Rovněž počet úrovňových křížení s dráhou je velký (celkem v kraji 191 přejezdů), čímž se vytvářejí rizika z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Opotřebení a deformace vozovek (podélné, vyjeté koleje) způsobuje na zatížených trasách vysoká hustota provozu a přetěžování nákladních vozidel, jejichž nápravový tlak přesahuje povolené hodnoty. Také překopy a rozkopávky silnic pro ukládání různých vedení pod vozovku jsou častou příčinou její příčné a podélné deformace, případně rozpadu vozovky nad překopem. I.17.1.2 Údržba silniční sítě S ohledem na dlouhodobý nedostatek finančních prostředků na údržbu je v současné době prováděna údržba silnic ve zcela nedostatečném rozsahu. To se projevuje jak v péči o vozovku a mosty, tak i v potřebném svislém a vodorovném značení, péči o odvodňovací zařízení, krajnice, silniční vegetaci apod. Z důvodu dlouhodobého podcenění silniční údržby bude nutno v současné i budoucí době věnovat velké finanční prostředky na zlepšení technického stavu silnic a s ohledem na stálý nárůst silniční dopravy zajistit výstavbu nových silničních tahů. V příloze jsou uvedeny konkrétní komunikace, kde se neprovádí zimní údržba. Nejmenší podíl v zimě neudržovaných silnic je v okrese Prostějov. Tabulka č. I.142: Silnice neudržované v zimní údržbě 2002-2003

Přerov Šumperk a Jeseník Prostějov Olomouc Olomoucký kraj Zdroj: KSÚS,2004

km 57,613 92,681 13,324 89,587 253,205

Souhrnně lze konstatovat, že stávající celkový technický a provozní stav silniční sítě v Olomouckém kraji je dlouhodobě neudržitelný. Podpora rozvoje kvalitní dálniční a silniční sítě se tím stává jednou z hlavních a prioritních podmínek pro úspěšné obnovení dynamiky ekonomického rozvoje kraje. V současné době žádná část Olomouckého kraje není přímo napojena na dálniční síť České republiky. Pro rozvoj kraje je tedy rozhodující výstavba nových dálnic D 1, resp. D 47 a na ně navazující síť rychlostních silnic, která je plánována k realizaci v centrální části kraje. Samostatnou kapitolou a také další prioritou je zpřístupnění severozápadní části kraje, kde náročný profil s pohořím Jeseníků a odlehlost od centrální části, jsou hlavními příčinami nedostatečné vybavenosti v oblasti dopravní infrastruktury. Administrativně správní rozdělení a vlastnictví pozemních komunikací, správa a údržba Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozděluje pozemní komunikace na dálnice, silnice I. až III. třídy, místní komunikace a účelové komunikace. Vlastnické právo k dálnicím a silnicím I. třídy přísluší státu a vykonává ho Ministerstvo dopravy a spojů ČR, majetkovou správu vykonávají příslušné Správy a údržby 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

184


silnic. Podle zákona č.157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů, přešlo vlastnictví silnic II. a III. třídy dnem nabytí účinnosti rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR do vlastnictví kraje včetně stávajících státních příspěvkových organizací zajišťujících údržbu silnic, a to ke dni 1. 10. 2001. K 1. 7. 2001 byla majetková správa rychlostních komunikací a silnic I. třídy převedena na organizaci Ředitelství silnic a dálnic ČR. Problémem převodu jsou majetkově nevypořádané vztahy dosavadního vlastníka (státu) s vlastníky pozemků, na kterých se stavby silnic v častých případech nacházejí. Odhaduje se, že pro výkupy majetkově nevypořádaných pozemků pod silnicemi od dosavadních vlastníků v Olomouckém kraji bude potřeba cca 1 mld. Kč. Dalším zcela zásadním problémem je dlouhodobé podfinancování údržby, oprav a rozvoje silnic II. a III. třídy odhadované částkou 3 mld. Kč. V případě, že se nepodaří získat garance státu za dlouhodobě neřešené problémy v rámci delimitace majetku, bude rozpočet kraje na základě výše uvedených skutečností výrazně a dlouhodobě zatížen při výkonu vlastnických práv k silnicím II. a III. třídy. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelové komunikace je právnická nebo fyzická osoba.

I.17.1.3 Cyklistická doprava Turistický ruch ve vazbě na cyklistiku, je významný pro celý Olomoucký kraj, vzhledem k jeho poloze, která umožňuje jak cykloturistiku pro méně zdatné návštěvníky, tak i horskou cykloturistiku, která má své uplatnění zejména v Jeseníkách, ale i na rovinaté Hané. Také četnost návštěvnicky zajímavých míst je v kraji známá a u některých lokalit je návštěvnost na solidní úrovni, čemuž již dnes napomáhají cykloturisté. Dobrým krokem k dalšímu rozvoji regionu jsou mnohde i nadstandardní služby, dobrá informovanost, propagace a prezentace na veletrzích a městských informačních centrech. Rozdělení cyklistické dopravy: Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: -

Jízda za prací, zaměstnáním, do školy apod. (při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem). Výsledkem je opakující se projížděná trasa v krátkém časovém úseku po různých komunikacích. V současné době je často provozována v plném silničním provozu na stávající síti pozemních komunikací nebo na cyklostezce (cyklistická doprava, cyklistika).

-

Rekreační, turistická, která ponejvíce využívá cykloturistické trasy, resp. speciální cyklotrasy pro jízdu na kole, cyklostezky (cykloturistická doprava, cykloturistika).

-

Kategorie sportovní pro registrované cyklisty (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy atd.) a sportovně-rekreační pro všechny, na vybraných trasách, drahách a v areálech (cyklosport, cykloaktivity).

Základní předností cyklistické dopravy jsou následující aspekty: -

mobilita bez ohledu na věk


185


-

cenová výhodnost, bezhlučnost, ohled na životní prostředí, nízká energetická náročnost

-

malý nárok na parkovací místa

-

nemá problém ve vztahu k dopravním kolapsům a zácpám

-

účinná prevence proti civilizačním chorobám

-

významný přínos pro rozvoj turistického ruchu

-

vysoký stupeň dopravní mobility

Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu jsou již v kraji částečně vytvořeny podmínky ubytování a s tím související ubytovací služby, možnost občerstvení a stravování a případné kulturní a sportovní vyžití. Zvláště lokalita Jeseníků je na turistickém ruchu již dnes značně závislá, především proto, že v lokalitě ukončilo činnost hodně středních a větších podniků, které zaměstnávaly velké množství místních obyvatel. Cestovní ruch a turistika, resp. služby v cestovním ruchu dávají dobrou možnost pro využití lidského potenciálu, který v této lokalitě žije. Je proto pochopitelné, že např. ubytovací služby tzv. střední kategorie (např. ubytování v soukromých domech a bytech, v malých penzionech) jsou na Jesenicku nejvíce rozvinuté z celého kraje. Cykloturistou je tento typ ubytování vyhledáván, zejména pro poskytování většinou dobrých služeb za přijatelnou cenu. Rozvoj cykloturistiky v Olomouckém kraji je na velmi solidní úrovni (služby pro cyklisty, půjčovny kol, informační tabule s akcentem na „místní zajímavosti“), jak rozsahem značených tras, tak její pestrostí. V některých lokalitách, např. Šternberska,Vrbensko, mikroregionu Království, jsou k standardním značeným trasám připravovány další, tzv. místní trasy, s kterými se seznamuje cykloturista na místě prostřednictvím podkladových materiálů (mapek, letáků, aj.), popř. má možnost tyto informace získat na místních webových stránkách informačních centrech. Není nezanedbatelný fakt, že cyklotrasy, obzvlášť cyklistické stezky na Jesenicku, mají možnost dvojího využití, v letním období k jízdě na kole a v zimním období k běžeckému lyžování. Pro plnohodnotný rozvoj turistického ruchu jsou důležité také dobré komunikace a dobré dopravní spojení, tady je potřeba ještě hodně udělat, aby v oblasti bylo dosaženo evropského standartu. Sebelepší služby nebudou využity, pokud se k nim návštěvník nenajde cestu. Okres Jeseník Z Jesenických obcí je větší frekvence cyklistů z/do České Vsi, Bělé pod Pradědem a Lipové lázní. Vyjma Bělé pod Pradědem je z uvedených směrů cykloturistická trasa (Moravská stezka, dálková cyklotrasa č. 53), která se však neshoduje s nejkratším dojezdem z těchto směrů. Největším problémem je dojezd cyklistů z/do Bělé pod Pradědem do Jeseníku, v současnosti je využívána jediná možnost, tj. silnice I/44 (4577 vozidel za 24 hod v obou směrech, kdy intenzita cyklistického provozu je na stupni 2). V Jeseníku začíná nadregionální cyklotrasa č. 55, Jeseník – Znojmo, která vede ze středu města, jako odbočka z trasy č. 53, krátký úsek vede po silnici I. třídy 44, po odbočení vede přes místní část Bukovice a pokračuje směrem na Rejvíz.


186


Směrem na Zlatý Chlum a do Lázní Jeseník vede místní cyklotrasa č. 6024, vždy po místních komunikacích. Za zmínku stojí i specielní „zdravotní“ cyklotrasy v Lázních Jeseník, které vedou i přes město Jeseník, opět většinou po místních komunikacích a po silnicích. V obcích Jesenického okresu není zatím dosahováno takové intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, aby ji bylo nutno řešit podle doporučených hodnot pro vedení samostatné nebo s chodci společné cyklostezky. Je vhodné uvést Zlaté Hory, zde jsou intenzity dopravy v hodnotách okolo 2500 vozidel za 24 hod. a za zmínku stojí Javorník, kde intenzity silniční dopravy dosahují max. 2000 vozidel za 24 hod (směr Travná), ostatní hodnoty se pohybují okolo 1200 vozidel za 24 hod, vše při intenzitě cyklistického provozu na stupni 1. Jak pro město Jeseník, tak i pro Javorník a Zlaté Hory se ale dá předpokládat pozitivní výrazný nárůst dopravy z/do Polska. Okres Olomouc Z okolních obcí Olomouckého okresu, některé jsou i místními částmi města Olomouce, je velmi vysoká frekvence cyklistů z/do Týnečku, Chomoutova, Bystrovan, Velkého Týnce, Kožušan-Tážal, Hněvotína, Topolan, Křelova a Horky nad Moravou. Vyjma Bystrovan není z uvedených směrů cyklostezka, která je součástí cyklotrasy Jantarové stezky, dálková cyklotrasa č. 5. Největším problémem je dojezd cyklistů z/do Týnečka, Kožušan, Topolan a Chomoutova, v současnosti je využívána vždy jediná možnost, tj. silnice I/46, resp. II/435, resp. II/448 a II/446 . Ve městě Olomouci se křižují dvě, v kraji nejvýznamnější cyklistické trasy, tj. Moravská stezka, dálková cyklotrasa č. 51 přicházející ve směru od Litovle, pokračující pod č. 47 směrem na Tovačov a Jantarová stezka, dálková cyklotrasa č. 5. Přes město vedou většinou po místních komunikacích a po cyklostezkách, ale částečně i po rušných silnicích, a to i II. třídy. Z ostatních cyklotras začíná ve městě Olomouci místní cyklotrasa č. 6025, Olomouc Bouzov, která začíná ve Smetanových sadech, č. 6027, Olomouc, koupaliště Poděbrady – Litovel a č. 6029, Olomouc – Vrbno pod Pradědem, ta má začátek ve městě u Tržnice (odbočení z trasy č. 5). Z ostatních měst Olomouckého okresu je třeba uvést Šternberk, kde jsou intenzity dopravy v hodnotách až 9715 vozidel za 24 hod (Olomoucká ulice), při intenzitě cyklistické dopravy na stupni 2 a ul. Uničovská, Litovel, ul. Dukelská a ul. Žerotínova, Uničov, ul. Šumperská a ul. Staškova. V obcích Olomouckého okresu není zatím dosahováno takové intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, aby ji bylo nutno řešit podle doporučených hodnot pro vedení samostatné nebo s chodci společné cyklostezky, nicméně z hlediska bezpečnosti cyklistů a možného nárůstu je potřeba řešit společnou dopravu např. v úsecích Štarnov- Šternberk, Šternberk – Litovel – Uničov, apod. Okres Prostějov Z okrajových městských částí Prostějova a z okolních obcí je vysoká frekvence cyklistů z/do Krasic, Čechovic, Domamyslic, Plumlova (převažuje rekreační cyklistická doprava), Smržic, Držovic, Vrahovic a Bedihoště. Ze směru od Plumlova, Domamyslic, Čechovic a Kraslic není samostatná cyklostezka, trasa po místních komunikacích je součástí cyklotrasy, Jantarové stezky, dálkové cyklotrasy č. 5. Situace je lepší ze směru od Smržic, kde je vybudována samostatná cyklostezka (součást Jantarové stezky ve směru na Olomouc).


187


Největším problémem je dojezd cyklistů z/do Plumlova, Držovic a Bedihoště, v současnosti je využívána vždy jediná možnost, tj. silnice II/150, III/44934, II/367. Zde velmi vysoká intenzita cyklistické dopravy. Městem Prostějovem probíhá dálková cyklotrasa č. 5, Jantarová stezka, která přicházející ve směru od Olomouce, Smržic a pokračuje směrem na Plumlov. Přes město vede variantně. První varianta, terénní trasa vede podél řeky Hloučely, druhá silniční vede většinou po místních komunikacích a krátce po nezpevněné polní cestě do Mostkovic. Z ostatních cyklotras začíná ve městě místní cyklotrasa č. 5013, Prostějov – Němčice na Hané, která začíná ve městě (ul. Česká) odbočkou z trasy č. 5, č. 5042, Prostějov – Přerov, ta má začátek v ul. Pod Kosířem (také odbočení z trasy č. 5). Z ostatních měst Olomouckého okresu je vhodné uvést Konici, kde ale jsou intenzity dopravy v hodnotách max. 3000 vozidel za 24 hod, při intenzitě cyklistické dopravy na stupni 2. V obcích Prostějovského okresu není zatím dosahováno takové intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, aby ji bylo nutno řešit podle doporučených hodnot pro vedení samostatné nebo s chodci společné cyklostezky. Okres Přerov Z okrajových městských částí Přerova a z okolních obcí je vysoká frekvence cyklistů z/do Předmostí, Kozlovic, Újezdce, Lověšic, Bochoře, Troubek a Dluhonic. Z žádného směru není samostatná cyklostezka, trasa po místních komunikacích od Předmostí je součástí cyklotrasy, Jantarové stezky, dálkové cyklotrasy č. 5. Situace bude lepší ze směru od Kozlovic, kde se buduje samostatná cyklostezka. Největším problémem byl právě dojezd cyklistů z/do Kozlovic a zůstane z/do ostatních uvedených směrů, v současnosti je využívána vždy jediná možnost, tj. silnice II/150, III/44934, II/367. Zde je velmi vysoká intenzita cyklistické dopravy. Z ostatních měst Přerovského okresu je nutné uvést město Hranice a Lipník nad Bečvou, kde ale jsou intenzity dopravy v hodnotách až 14112 - 23524 vozidel za 24 hod na silnici I/47 od Bělotína, resp. Lipníka nad Bečvou, při intenzitě cyklistické dopravy na stupni 2, resp. 1 (pohyb cyklistů je zde nebezpečný). V obcích Přerovského okresu není zatím dosahováno takové intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, aby ji bylo nutno řešit podle doporučených hodnot pro vedení samostatné nebo s chodci společné cyklostezky, výjimkou jsou Prosenice, neboť je zde ukončeno vedení Moravské stezky po samostatné stezce a trasa je převedena na frekventovanou komunikaci č. 43415 (do doby pokračování cyklostezky podél řeky Bečvy). Okres Šumperk Z okolních obcí města Šumperka je větší frekvence cyklistů z/do místní části Temenice, z/do Rapotína, Nového Malína a Dolních Studének. Vyjma místní části Temenice není z ostatních směrů samostatná cyklostezka. Z Nového Malína je zpracován projekt na vybudování samostatné cyklostezky. Největším problémem je dojezd cyklistů z/do Rapotína do Šumperku, v současnosti je využívána jediná možnost, tj. silnice I/44 (9907 vozidel za 24 hod v obou směrech_intenzita cyklistického provozu je na stupni 3), z Nového Malína, silnice č. II/446 a z Dolních Studének, silnice č. 3703.


188


Ve směru Bludov – Šumperk – Rapotín je navržena regionální cyklotrasa Bludov – Jeseník přes Červenohorské sedlo, která bude navržena mimo komunikace I. a II. třídy. V obcích Šumperského okresu není zatím dosahováno takové intenzity silniční nebo cyklistické dopravy, aby ji bylo nutno řešit podle doporučených hodnot pro vedení samostatné nebo s chodci společné cyklostezky. Z ostatních měst je potřeba uvést Zábřeh, zde jsou intenzity dopravy v hodnotách až 9943 vozidel za 24 hod, při intenzitě cyklistického provozu 3. Výrazné hodnoty intenzity dopravy má Mohelnice, ta zde dosahuje hodnot až 4815 vozidel za 24 hod, kromě hodnot na silnici I/35, zde se intenzita silniční dopravy pohybuje okolo 14746 vozidel za 24 hod, ale při intenzitě cyklistického provozu na stupni 0. V některých částech města dosahuje intenzita cykloprovozu hodnot 3, př. ul. Okružní a ul. Nádražní. Pro cykloturistiku jsou v Olomouckém kraji příhodné podmínky. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v České republice v roce 2002 evidováno 17 156 km cyklotras, z toho plná desetina v Olomouckém kraji, který se hustotou cyklotras řadí na 4. místo v republice. V porovnání se sousedními kraji je vyšší kilometráž v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo v roce 2004 první dotace do výše 20 % investičních nákladů na budování cyklotras. Tento trend je přislíben i pro následující rozpočtové období. Záleží jen na připravenosti měst a obcí, vyjasnění majetkoprávních vztahů, i úspěšné žádosti ze Státního fondu dopravní infrastruktury. I.17.1.4 Autobusová a železniční doprava V Olomouckém kraji má dle dotazníkového šetření RARSM 97 % obcí autobusovou zastávku, některé i několik. Železničních zastávek je v kraji u obcí 23 %. Tabulka č. I.143: Počet autobusových a železničních zastávek v ORP

Konice Litovel Šternberk Olomouc Uničov Prostějov Lipník Hranice Přerov Zábřeh Šumperk Mohelnice Jeseník

počet obcí 20 19 17 44 9 74 13 30 58 27 34 13 23

počet obcí BUS zastávkami Železniční zastávky 20 5 19 4 16 5 39 13 9 3 74 13 13 0 30 7 57 9 26 3 31 12 13 1 22 12

celkem 381 % Zdroj: RARSM, 2004


369 96,9

87 22,9

189


I.18 STAV MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Malým nebo středním podnikatelem podle podmínek stanovených zákonem č. 47/2002 sb., o malém a středním podnikání znamená, že, má počet zaměstnanců 1 až 249 osob a to včetně zaměstnanců podniků, kde MSP vlastní více než 25% kapitálu nebo hlasovacích práv. Tržby resp. příjmy podniku za posledně účetně uzavřený kalendářní rok nesmějí přesáhnout 1 450 mil. Kč a aktiva resp. majetek podniku ke konci tohoto roku nesmějí přesáhnout 980 mil. Kč. Kritérium nezávislosti, tj. 25% nebo více kapitálu, nebo hlasovacích práv, nesmí vlastnit jeden podnik nebo společně několik podniků, nesplňující definici malých a středních podniků. Malí a střední podnikatelé jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Příznivě ovlivňují rozvoj oblastí procházejících strukturálními změnami a sociální a ekonomický rozvoj společnosti. V roce 2002 byl Parlamentem ČR schválen nový zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání, s účinností od. 1. 1. 2003. Tento zákon zabezpečuje zejména sjednocení definice malých a středních podnikatelů s definicí Evropské unie pro tento sektor a harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy. Počet zaměstnanců MSP vzrostl v ČR na 1 961 tis. a představuje podíl 62,21 % na počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR a oproti roku 2002 vzrostl tento podíl o 1,27 %. K absolutnímu poklesu zaměstnanosti došlo v zemědělství a v pohostinství. Stav podnikatelského prostředí v České republice byl charakterizován v materiálu Návrhy zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí, který vláda České republiky projednala 17. 2. 2003 usnesením č. 172 a přijala opatření na řešení situace v jednotlivých oblastech. Informace o stavu plnění přijatých opatření byla vládě předložena 10. 3. 2004. Mezi hlavní nedostatky současného podnikatelského prostředí patří: - nízká vymahatelnost práva, zejména postavení věřitele vůči dlužníkovi, - nevyhovující právní úprava úpadku podniků a způsobů jeho řešení, - nevyhovující právní úprava zápisů do obchodního rejstříku, která má za následek neúměrně dlouhé lhůty pro zápisy, - ekologická legislativa vytvářející bariéry pro rozvoj podnikání, - potřebami rozvoje ekonomiky již překonané pojetí zákoníku práce a potřeba nové právní úpravy nemocenského pojištění (současná úprava přispívá k nežádoucí vysoké míře nemocnosti zaměstnanců značně převyšující míru nemocnosti v ostatních evropských zemích), - značně netransparentní daňový systém vytvářející podmínky pro daňové úniky a prokorupční prostředí, - výše zdanění, nepřehlednost daňového systému a nejednotnost výkladu daňových předpisů omezují ekonomický rozvoj a snižují konkurenceschopnost v evropském měřítku, - chybějící nabídka kapitálu pro projekty, zejména malých podniků, založené na vyšší míře inovace a s vysokým ziskovým potenciálem, avšak spojené s nadprůměrnou mírou rizika, - nedostatečná výše finančních prostředků vyčleněná na státní programy podpory podnikání. I přes pozitivní změny v chování bank přetrvává obtížnější přístup MSP k úvěrům. Bankovní sektor zvyšuje důraz na snižování rizik poskytovaných úvěrů, což se promítá do oblasti úvěrů pro MSP. Tento trend zřejmě bude ještě posílen přijetím nových mezinárodně platných pravidel pro řízení rizik v bankách. Banky se orientují především na financování běžného provozu bonitních MSP a zvýšená rizika vnímají především při poskytování dlouhodobých úvěrů pro jejich investiční záměry. 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

190


Závažným problémem je neodpovídající kvalifikační struktura pracovních sil. Mezi další problémy patří nízká mobilita pracovních sil a struktura nezaměstnanosti. Velmi problematickou oblastí je i bezpečnost a ochrana zdraví při práci, protože dodržování některých nařízení je spojeno s vysokými náklady. Rovněž dodržování řady ekologických závazků je problematické, neboť v řadě případů z časového i limitního hlediska jdou nad rámec příslušných směrnic ES. Vyvolává to vysoké ekonomické náklady například na změny technologií a novou výstavbu zařízení. Podniky tím mají sníženou konkurenceschopnost oproti některým státům EU. K pozitivnímu vývoji podnikatelského prostředí došlo od roku 2001, kdy byly formulovány záměry v oblasti Politiky podpory MSP zejména v oblasti: - úrokových sazeb, které se stabilizovaly na poměrně nízké úrovni. Z chování bank je i přes přirozenou obezřetnost ve vztahu k financování MSP patrný rostoucí zájem o tento sektor. Výše úrokových sazeb přestala být základní bariérou přístupu ke kapitálu a je jí spíše nedostatek vlastního kapitálu a trvale nedostatek vhodného zajištění úvěrů, - informací pro podnikatele, a to především řešením projektu Informační místa pro podnikatele realizovaného Hospodářskou komorou ČR, předávání marketingových informací Českou agenturou na podporu obchodu (CzechTrade) prostřednictvím informačních míst v jednotlivých krajích, vznik Agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) a její regionální zastoupení zejména s ohledem na EU a strukturální fondy, - poskytování dotovaných poradenských služeb prostřednictvím národní sítě RPIC, BIC a realizací programu „Poradenství“, - působení krajů, které považují rozvoj MSP za jednu ze svých priorit a podle svých finančních možností realizují různé aktivity k jeho podpoře, - organizačního uspořádání agentur pro podporu podnikání, které vytvářejí jeden z předpokladů zvýšení přehlednosti systému podpor a jeho vyšší efektivnosti, - kontrolních akcí v boji s nelegálními obchodními praktikami, které přispívají k úsilí o ozdravění podnikatelského prostředí. Stejně jako v zemích EU je podpora malých a středních podnikatelů prováděna především s cílem zachování a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Doporučené podpory MSP, obsažené ve zprávě Evropské komise „ Best Task Force“:         

vzdělávání a školení pro podnikání, které začíná již v základních školách a pokračuje na středních a vyšších školách a univerzitách, a zahrnuje všechny společenské vrstvy, podpora kultury podnikání. zvýšená pozornost zaměřená na: nově vznikající podniky všech různých typů: majitele/podnikatele, lokality, hodnotící nástroje, poradenství, podpůrné rámce, plánování, organizační uspořádání, školení atd., přežití: řešení problémů (ve vztahu k produktům, trhům. zdrojům včetně řízení cashflow, obecnému managementu atd.), vedení a koučování atd., růst malých firem a rychlejší rozvoj středních firem snadnější přístup k startovnímu kapitálu pro všechny druhy potřeb poskytování průběžného poradenství a školení přímo u zaměstnavatele pro všechny podnikatele. Tyto služby zpravidla poskytují instruktoři a obchodní patroni, školení v managementu, marketingu, prodejních technikách a dovednostech, finančním řízení atd.,


191


 

školení personálu, obzvláště pokud jde o nové technologie a rozvoj nových dovedností souvisejících s výrobky a službami vysoké kvality nebo s požadavky nových inovativních trhů, pomoc při rozvoji nových produktů a služeb (výzkumy ukazují, že ochota MSP k inovacím je nižší v méně úspěšných a zaostávajících regionech než v úspěšných regionech).

Podpora je prováděna jak formou nepřímou, tak i přímou. Nepřímá podpora napomáhá vytváření příznivého prostředí pro MSP především zjednodušováním administrativy a zmírňováním možných nepříznivých dopadů nové legislativy na MSP ulehčující přístup k informacím, vzdělávání a poradenství. Nepřímou podporu postupným zlepšováním podnikatelského prostředí řeší zejména opatření přijatá vládou usnesením č. 172/2003 k návrhům na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Do oblasti nepřímých forem podpory lze zařadit i vytváření průmyslových zón, pro které byly využity dotační i úvěrové formy podpory a podpora rozvoje informačních služeb pro podnikatele. Přímou finanční podporu představovaly zejména nástroje zvyšující přístup MSP k finančním prostředkům na realizaci jejich investičních záměrů nebo snižující náklady MSP v oblastech definovaných v programech podpory schvalovaných vládou. - Operační program průmysl a podnikání - Operační program rozvoje lidských zdrojů - Společný regionální operační program - Programy podpory České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti - Realizaci programů ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, KOOPERACE, VESNICE, REGENERACE a SPECIAL zajišťovala ČMZRB. Celkem bylo z těchto programů podpořeno 2 524 projektů malých a středních podnikatelů částkou 2 551,7 mil. Kč. Nejvíce podpor získali drobní podnikatelé s počtem méně než 10 zaměstnanců nejvíce finančních prostředků bylo poskytnuto na podpory pro střední podnikatele s více než 50 a méně než 250 zaměstnanci. Přínosem programových podpor je umožnění přístupu ke kapitálu a snížení finančního zatížení podnikatelů spojeného se vznikem podniků, jejich rozvojem, zachováním nebo zvýšením konkurenceschopnosti a zvýšení celkového počtu zaměstnanců o 1 129 realizací podpořených projektů. ČMZRB poskytuje podpory formou záruk a příspěvků na úhradu úroků zejména k úvěrům Komerční banky, a.s., České spořitelny, a.s. a Československé obchodní banky, a.s. v úzké spolupráci s těmito úvěrujícími bankami. Z prostředků státního rozpočtu bylo podpořeno 2006 projektů celkovou částkou 1 929 mil. Kč.


192

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Tabulka č. I.144: Podpory pro malé a střední podniky v roce 2002 v Olomouckém kraji Programy realizované ČMZRB Záruky za bankovní úvěry

Podpory CELKEM Okres počet % 9 0,3 66 2 49 1,5 51 1,6 26 0,8

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj

objem mil. Kč 8,4 57,4 22 43,8 13,6

201 6,2

Okres

% 0,4 2,7 1 2,1 0,6

počet 9 9 16 3

145,2 6,9

Příspěvky na úhradu úroků

Zvýhodněné úvěry

c. zvýh. objem objem objem počet počet počet mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč 1 0,7 2 3 4 3,4 8,4 8 12,3 6 6,4 37 24,1 3,6 6 5,3 7 6,7 20 5,4 16,1 11 12,5 9 7,8 10 6,1 1,7 4 2,9 6 4,7 6 0,6

37

29,8

30

33,7

30

program

program

program

programy

MARKETING

DESIGN

MALÉ PŮJČKY

TECHNO PARK

počet Jeseník 1 Olomouc 4 Prostějov 5 Přerov 4 Šumperk 4 Olomoucký 18 kraj Zdroj: ČMZRB, 2004

Dotace

28,6

77

39,6

objem objem objem objem počet mil. počet mil. počet mil. Kč mil. Kč Kč Kč 0,3 1 1 1,1 1 0,1 1 5 0,9 2 0,1 1,2 1 0,1 0,8 2 0,1 1 2,79 4,3

6

0,4

1

1

2

7,79

V počtu podaných žádostí pořadí kraje odpovídá (6,2 %). O nejvíce prostředků bylo požádáno v okresech Olomouc a Přerov, nejméně v okrese Jeseník. V programu Malé půjčky byla podána jen jedna žádost a jen dvě žádosti v programu Technopark. Tabulka č. I.145: Příspěvky VESNICE v Olomouckém kraji 2002 okres počet

2003

objem (mil.Kč)

Jeseník

počet

objem (mil.Kč)

1

0,1

Olomouc

1

0,2

1

0,2

Prostějov

3

1,8

4

1,7

Šumperk

2

0,5

1

0,6

Olomoucký

6

2,5

7

2,6

Přerov

Zdroj: ČMZRB, 2005

Tabulka č. I.146: Podpora MSP v roce 2002 v Olomouckém kraji 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

193


Úřad práce OLK

na rekvalifikaci nová prac.místa

MPO ČR

podpořeno 201 podnikatelů (MSP) v kraji

Kurz CEPAK 912 420,00 1 756 528,00 145,2 mil.Kč

počet projektů 21 MMR ČR

nová pracovní místa 57 v kraji

18,4 mil.Kč

Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje, 2004

Mnoho malých a středních podnikatelů se v současné době ocitá ve špatné ekonomické situaci, což je způsobeno především poklesem kupní síly obyvatelstva, nízkou úrovní průměrných výdělků v kraji a růstem nezaměstnanosti. Na rozvoj malého a středního podnikání negativně působí zejména nedostatek finančních prostředků a dostupných informací pro podnikatele a omezené možnosti podpory začínajících malých a středních podnikatelů (financování, daňová problematika, informatika apod.). Další rozvoj podnikatelských aktivit na území Olomouckého kraje je do značné míry podmíněn investicemi do technické infrastruktury. Nutný je také maximálně vstřícný přístup k investorům (podmínky, pozemky, schvalovací řízení apod.). Olomoucký kraj v rámci svých opatření Operačního programu Olomouckého kraje v letech 2002 – 2004 přispíval i na aktivity MSP. Ekonomiku Olomouckého kraje ovlivňuje stav a rozvoj malých a středních podniků (MSP). Podle posledních údajů v kraji působí přes 11.230 malých podniků s méně než 20 zaměstnanci. Malé podniky (do 20 zaměstnanců) včetně osob samostatně výdělečně činných v roce 2000 zaměstnávaly 84.063 obyvatel, tj. vytvářeli více než 35% všech pracovních míst. V Olomouckém kraji, obdobně jako na území celé České republiky, existuje značná nepřipravenost podnikatelských subjektů na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie (dále jen SF EU). Stav přípravy projektů podnikatelských subjektů směřujících do oblasti ekonomické výkonnosti není v takové míře, aby umožnil plné využití možností, které jsou nabízeny SF EU. Problémem je jednak malé množství potenciálních projektů, ale i kvalita či rozsah jejich zpracování. Z tohoto důvodu se Olomoucký kraj rozhodl podpořit projektovou přípravu malých a středních podnikatelů v Olomouckém kraji. Olomoucký kraj pomocí těmto podnikatelským subjektům sleduje zvýšení jejich absorpčního a projektového potenciálu, což povede k lepšímu využívání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie. Hospodářské zaostávání kraje má své významné příčiny: - území kraje je velmi členité, některé regiony jsou téměř odříznuty (Jesenicko), kraj sousedí výhradně s problémovými oblastmi v okolních krajích (Morkovice Zlínsko, Moravská Třebová - Pardubicko, Bruntál a Rýmařov - Moravskoslezsko, Opolské vojvodství – Polsko) - hranice s Polskem je prakticky bez hospodářského života, - není dostačující přeshraniční dopravní napojení, periferní oblast Jesenicko s více než padesátitisící obyvateli je od vnitrozemí oddělena horským masivem Hrubého Jeseníku a chybí zde rychlé dopravní spojení, 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

194


-

již téměř 10 let chybí velké podniky, které by stabilizovaly kooperace v místním průmyslu a službách, zahraniční zaměstnavatelé tlačí mzdy tak nízko, že nemotivují k přijetí zaměstnání. Mnohde tvoří až třetinu pracovníků studentské brigády, což zpětně odrazuje od dalších investic v těchto oblastech.

Touto kombinací problémů je kraj v ČR ojedinělý. Například oproti Ostravsku a Severním Čechám zde není problém v restrukturalizaci monoodvětvových center. Problémy Olomouckého kraje jsou rozmanitější územně, odvětvově, sociálně. V souhrnu však způsobující alarmující situaci, která se stále zhoršuje. Olomoucký kraj se postupně propadl ve všech ukazatelích socioekonomického vývoje. Příčinou je rozpad hospodářské struktury ve všech odvětvích a neexistence nových či adaptovaných nosných podniků. Srovnání úrovně „podnikavosti” v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností umožňuje ukazatel „počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel“. V Olomouckém kraji je hodnota tohoto ukazatele velmi nízká. Mezi 14 kraji České republiky se Olomoucký kraj podle ukazatele počtu soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel umístil na desátém místě. Nižší hodnoty jsou už jen v krajích Pardubickém, Ústeckém, Vysočina a Moravskoslezském. Tabulka č. I.147: Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel k 31.12. 2003 počet soukr.podnikatelů

Prům. úroveň

na 1000 obyv.

vůči ČR

Jeseník 218 1,28 Šumperk 174 1,02 Olomouc 166 0,98 Hranice 157 0,93 Prostějov 155 0,91 Litovel 150 0,88 Lipník nad Bečvou 146 0,86 Zábřeh 146 0,86 Uničov 145 0,85 Mohelnice 144 0,85 Přerov 142 0,84 Konice 130 0,77 Šternberk 123 0,72 Olomoucký kraj 159 0,94 ČR 170 1 Soukromí podnikatelé zahrnují soukromé podnikatele podle živnostenského listu a samostatně hospodařící rolníky Zdroj: ČSÚ, 2004

Nejvíce postiženými regiony vzhledem k hodnotě tohoto ukazatele jsou Konice a Šternberk, ve kterých počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel nedosahuje ani 80 % celorepublikového průměru. Naopak vyšších hodnot tohoto ukazatele je dosaženo ve správních obvodech Jeseník a Šumperk. V ostatních správních obvodech je hodnota ukazatele mírně pod úrovní ČR.


195


I.19 HISTORICKÉ, TECHNICKÉ POZORUHODNOSTI

A

PŘÍRODNÍ

PAMÁTKY

A

I.19.1 HISTORICKÉ PAMÁTKY I.19.1.1 Hrady, zámky a zříceniny ZÁMECKÝ AREÁL ČECHY POD KOSÍŘEM ZÁMEK JÁNSKÝ VRCH ZÁMEK PLUMLOV ZÁMEK NÁMĚŠŤ NA HANÉ ZÁMEK KONICE ZÁMEK TOVAČOV ZÁMEK ÚSOV ZÁMEK VELKÉ LOSINY ZÁMEK BLUDOV ZÁMEK DOLNÍ STUDÉNKY ZÁMEK DLOUHÁ LOUČKA ZÁMEK BÍLÁ LHOTA ZÁMEK SOBOTÍN ZÁMEK TŘEMEŠEK ZÁMEK VESELÍČKO ZÁMEK VELKÁ BYSTŘICE ZÁMEK PŘEMYSLOVICE ZÁMEK DOBROMILICE ZÁMEK DOLOPLAZY ZÁMEK HRUBČICE ZÁMEK ŽÁDLOVICE ZÁMEK ŽEROTÍN ZÁMEK LOUČNÁ NAD DESNOU ZÁMEČEK VĚROVANY ZÁMEK VELKÝ TÝNEC ZÁMEK TRŠICE HRAD BOUZOV ZANIKLÝ HRAD FRANKŠTÁT U ŠUMPERKA HRAD HELFŠTÝN ZŘÍCENINA HRADU KOBRŠTEJN HRAD KOLŠTEJN, BRANNÁ HRAD HOŠTEJN HRAD BRNÍČKO HRAD MUTKOV HRAD RABŠTEJN HRAD ŽULOVÁ HRAD MÍROV ZŘÍCENINA HRADU RYCHLEBY U JESENÍKU ZŘÍCENINA HRADU V ČERNÉ VODĚ

I.19.1.2 Památná místa a zajímavosti VĚTRNÝ MLÝN VE SPÁLOVĚ VĚTRNÝ MLÝN V PARTUTOVICÍCH VĚTRNÝ MLÝN VE SKALIČCE 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

196

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji VĚTRNÝ MLÝN KLADNÍKY VĚTRNÝ MLÝN HAČKY VĚTRNÝ MLÝN PŘEMYSLOVICE VĚTRNÝ MLÝN SUCHDOL – JEDNOV VĚTRNÝ MLÝN V ROZTÁNÍ VĚTRNÝ MLÝN LIBAVÁ

POUTNÍ MÍSTO SVATÝ KOPEČEK U OLOMOUCE DŘEVĚNÉ KOSTELÍKY V ŽÁROVÉ A MARŠÍKOVĚ HROB RUDOLFA HAUKEHO S POMNÍKEM V LIPOVÉ-LÁZNĚ HROBKA JOHANNA SCHROTHA V LIPOVÉ-LÁZNĚ POMNÍK OBĚTEM FRÝVALDOVSKÉ STÁVKY V DOLNÍ LIPOVÉ POUTNÍ MÍSTO ZLATÉ HORY Malé Hradisko - keltské oppidum OHROZIM – PRAVĚKÉ MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ I.19.1.3 Skanzeny HANÁCKÝ SKANZEN PŘÍKAZY

I.19.2 PŘÍRODNÍ PAMÁTKY I.19.2.1 Chráněná území CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠERÁK - KEPRNÍK OBŘÍ SKÁLY U LIPOVÉ - LÁZNĚ PETROVY KAMENY V JESENÍKÁCH PŘÍRODNÍ PARK KLADECKO HNĚVOTÍN – NA SKÁLE

I.19.2.2 Jeskyně JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ U LITOVLE MLADEČSKÉ JESKYNĚ JESKYNĚ NA POMEZÍ JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU ZBRAŠOVSKÉ JESKYNĚ – HRANICKÁ PROPAST

I.19.2.3 Přírodní zajímavosti ARBORETUM BÍLÁ LHOTA VRCHOL ŠERÁK V HRUBÉM JESENÍKU ČERVENOHORSKÉ SEDLO BRADLO LIBINA OLŠOVEC- ŠIFROVA SKÁLA NEMILE – HISTORICKÝ PRAMEN VODY LÍŠNICE – KAMENNÉ MILNÍKY GRYGOV – VÁPENCOVÉ KRASOVÉ LOMY SE STEPNÍ FLOROU ŽULOVÁ – NÝZNEROVSKÉ VODOPÁDY VELKÉ KUNĚTICE – ŠACHTOVÁ VÁPENKA 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

197


I.19.3 TECHNICKÉ PAMÁTKY I.19.3.1 Rozhledny a vyhlídky ROZHLEDNA BISKUPSKÁ KUPA - ZLATÉ HORY ROZHLEDNA HÁJ U ŠUMPERKA ROZHLEDNA ZLATÝ CHLUM U JESENÍKU

I.19.3.2 Významné stavby PŘEČERPAVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ V JESENÍKÁCH ŽELEZNIČNÍ TRAŤ RAMZOVÁ - LIPOVÁ - LÁZNĚ OPEVNĚNÍ – STARÉ MĚSTO JEZERNICE- ŽELEZNIČNÍ VIADUKTY

I.19.3.3 Zajímavosti VELKÉ LOSINY – MUZEUM PAPÍRU RAPOTÍN – SKANZEN A ZOO ČESKÁ VES – MUZEUM MOTOCYKLOVÝCH VETERÁNŮ ZLATÉ HORY – RÝŽOVÁNÍ ZLATA ČECHY POD KOSÍŘEM – HASIČSKÉ MUZEUM LIPOVÁ – LÁZNĚ – ŽELEZNIČNÍ MUZEUM RAPOTÍN – SKLÁRNA JAKUBOVICE – ROUBENÁ ZEMĚDĚLSKÁ USEDLOST STŘELICE – VESNICKÉ MUZEUM BRODEK U PŘEROVA – ZVONKOHRA BEŇOV – MUZEUM ARCIBISKUPA A.C. STOJANA LOŠTICE – VÝROBA TVARŮŽKŮ RUDA NAD MORAVOU – BÝVALÝ EMPÍROVÝ LIHOVAR BÍLOVICE-LUTOTÍN – ŽUDR – SELSKÁ USEDLOST BOUZOV – TROJSKÝ KŮŇ

Uvedené informace byly získány z několika zdrojů. Jedním z nich byla i zpráva zpracovaná RARSM v roce 2004 Přehled o stavu venkova Olomouckého kraje, dále z různých internetových stránek, např. obcí, mikroregionů, informačních středisek z materiálů vydaných Olomouckým kraje. Velmi špatným zdrojem informací jsou internetové stránky některých mikroregionů. Lze konstatovat, že historických, technických a přírodních památek a pozoruhodností se nachází ve venkovském prostoru Olomouckého kraje dostatek, jsou různě a nesystematicky propagovány. Do celkového výčtu nebyly zahrnuty sakrální stavby, které jsou dominantami a zajímavostmi v podstatě v každé obci. Péče o tyto uvedené památky je na různé úrovni a záleží vždy na finančních možnostech obce či vlastníka, turistické lukrativnosti a na zájmu vlastníka. Velmi dobrá je společná forma propagace, více obcí, např. Mikroregion Království, Kosířsko, Uničovsko, či ucelené materiály např. TOP 10 nebo100 zajímavostí Olomouckého kraje, apod. Tradice, řemesla, spolky


198


Lidovou kulturu ovlivňovaly přírodní podmínky, hospodářské potřeby, ekonomické možnosti venkova a sociální postavení obyvatel. Mezi nejvýraznější etnografické regiony, uchovávající tradiční tradice. Tradice - souhrn ustálených zvyklostí, obyčejů zachovávaných pokoleními, názorů a myšlenek přecházejících z generace na generaci. Ustálený, zpravidla zděděný zvyk. prvky lidové kultury, patřily v 19. století v Čechách především Chodsko, Plzeňsko, jihočeská Blata, Doudleby, Podkrkonoší, na Moravě Valašsko, Slovácko, Haná a oblast Českomoravské vrchoviny - Horácko. Šlo tedy vesměs o krajiny více či méně zemědělského charakteru, kde převažovala malovýroba samozásobitelského typu. Kromě zemědělství existovala řada druhů výrob nezbytných pro provoz usedlosti i život lidí. Probíhaly v podstatě ve třech základních formách. Nejjednodušší byla domácí výroba - hospodář či hospodyně si zhotovovali sami potřebné věci pro sebe i své nejbližší okolí. Šlo o výrobky velice jednoduché (např. součástky rozbitého a polámaného nářadí). Obr. č.I.26: Regiony v ČR

Určitou přechodnou formou mezi touto domácí prací a řemeslem byla výroba domácká. Uplatňovala se tu už určitá specializace. Zhotovovalo se větší množství předmětů na prodej. Domácká výroba (dřevěných výrobků, košíků, krajek, výšivek) však stále sloužila jen jako doplněk obživy. Třetí stupeň výroby předmětů, jež patřily do tradiční hmotné kultury českého venkova, představovala některá řemesla. Řemeslo - činnost zabývající se výrobou různých předmětů denní potřeby, prováděním oprav apod. pomocí ručních nástrojů nebo jednoduchých strojů. Řemeslník musel být vždy vyučen. Řemeslo bylo pro výrobce hlavním zaměstnáním. Šlo např. o kováře, hrnčíře, skláře. V Olomouckém kraji působí např. Spolek řemesel ručních ze Štěpánova, který aktivně vystupuje na různých společenských akcích, jarmarcích a reprezentoval i naše tradiční řemesla v zahraniční, učí nové adepty tradiční výroby. Spolek je občanské sdružení založené s cílem obnovovat, zachovávat a rozšiřovat zájem veřejnosti o tradiční a ruční řemesla jako nedílnou součást naší národní kultury a historie. 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

199


Naší snahou je nabídnout zájemcům z řad dětí i dospělých možnost vlastní tvořivé práce, využití volného času. Dětem dát možnost poznat krásu řemesla a možnost uplatnit svoje zájmy v budoucím životě a dospělým nabídnout možné řešení k překlenutí tíživé životní situace. Počátky činnosti spolku se datují do roku 1999, kdy vznikl „Projekt obnovy a zachování ručních řemesel“, který si kladl za cíl popularizaci a obnovu ručních a lidových řemesel. Na počátku to byly kurzy pro zájemce z řad dětí i dospělých. Uskutečnilo se již několik seminářů a dvě akce s ukázkou lidových zvyků. Jsou pořadatelé historického divadla „Jarmark na Unčovické tvrzi“. Spolková činnost je v Olomouckém kraji bohatá. Pro mikroregion Němčicko vydalo Centrum pro komunitní práci střední Moravy v březnu 2000 za podpory Nadace rozvoje občanské společnosti Adresář neziskových organizací mikroregionu Němčicko. tento ryze venkovský region je složen pouze ze 16 obcí. Zájmové organizace: 21 Kulturní a společenské organizace: 10 Zdravotní a sociální organizace: 5 Hasiči: 16 Církevní organizace: 6 Sportovní organizace: 17

Olomoucký kraj spravuje na své internetové adrese databázi NNO, které působí na jeho území. Na těchto stránkách jsou prezentovány informace o nestátních neziskových organizacích (NNO) a jejich prováděných projektech, které jsou evidované v registru NNO Krajského úřadu. Část zde prezentovaných údajů je převzata z databáze Centrálního registru NNO Ministerstva financí. Data jsou využívána pro kontrolní a informační potřeby. I.19.4 KRASLICE Zdobení kraslic souvisí s lidovým velikonočním zvykem, ve kterém vajíčko bylo symbolem plodnosti, lásky a věrnosti, ale také symbolem jara, slunce, tepla, radosti, nového života. V Čechách a na Moravě se zdobení kraslic rozvinulo ve velké míře. Původně se zdobila pouze plná vejce a byla určena jako velikonoční dar. Kraslice se zdobily několika různými způsoby. Nejrozšířenější technikou zdobení byla vosková batika. Na vejce se nanáší včelí vosk a barvy několikrát za sebou. Po nanesení všech vrstev se vosk rozpustil a setřel a na vajíčku se objevil barevný vzor. Na Valašsku jsou to batikované kraslice na tmavém podkladě. Na jedné straně je ornament, na druhé text. Nejpestřejší kraslice se složitými geometrickými vzory se malují dosud na jihozápadní Moravě (okolí Vranova, Ostrožské Nové vsi a Uherského Hradiště). Na jihovýchodní Moravě 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

200


se vajíčko nabarvilo a pak se potřela včelím voskem všechna místa, která měla zůstat barevná. Kraslice se pak na několik hodin ponoří do vody a kysaného zelí a vyleptá všechna místa nepokrytá voskem. Vyškrabávané kraslice se užívalo na severní Moravě a také v Čechách (okolí Plzně). Barva se odstraňovala špičkou nože nebo špendlíkem. Vajíčka polepená geometrickými vzory z kousků slámy jsou z Hané.

I.19.5 BARVENÍ LÁTEK V 18. století se v Čechách a na Moravě začala rozšiřovat technika barvení látek s rezervačním tiskem. Na naškrobené plátno se dřevěnými formami Forma - čtvercová deska o délce strany 20 až 30 cm, složená ze dvou částí. Spodní díl s vyřezaným vzorem býval vyroben z tvrdého, většinou hruškového dřeva, horní část s držadlem pak z měkkého dřeva. nanáší rezerva (pap), směs, kaolínu a arabské gumy. Zaschnuté plátno se několikrát ponoří do studené barvicí lázně tzv. kýpy, připravené z indiga, Indigo - bezbarvá šťáva obsažená v pletivu rostlin indigofera z východní Indie, která se ve styku s kyslíkem zbarvuje na modro. vápna, zelené skalice a jiných příměsí, pak se vytáhne a nechá se pověšený na vzduchu. Nejčastěji byl potisk bílomodrý. Dílny Dvůr Králové, Olešnice a Strážnice na Moravě. Zhotovoval se ale též vícebarevný tisk. K modré přibyly barvy žlutá, oranžová, zelená a červená. Nejznámější výrobky vícebarevné tisky jsou z Uničova a Přerov.

Uničovská zástěra – vícebarevný tisk I.19.6 RUČNÍ PAPÍR Poprvé se Velkolosinská ruční papírna připomíná svou nejstarší známou průsvitkou již v roce I596. Papír se zde po celá čtyři staletí nepřetržitého provozu dodnes vyrábí tradičním manufakturním postupem. V objektu této technické a kulturní památky je otevřeno Muzeum papíru, přibližující vznik a vývoj papírenské výroby. Prohlídka muzejních expozic a části výrobních dílen je doprovázena odborným výkladem. Prodejna umístěná v areálu papírenské manufaktury nabízí široký sortiment výrobků z ručního papíru, grafické listy předních výtvarných umělců, potřeby pro výtvarníky a řadu hodnotných upomínkových předmětů.


201


I.19.7 SKLÁŘSTVÍ V období průmyslového rozmachu okolních obcí nezaostával ani Rapotín. V horní část obce vznikly sklárny, které sem byly roku 1829 přeloženy z Andělských Žlebů. Provoz sklárny však brzy ustal. Teprve za nového majitele Josefa Schreibera se pozvedla výroba a obchod. Schreiber pozval do sklárny odborníky z Čech a tím, mimo jiné, položil základ české menšině v obci. V Rapotíně nyní působí firma RapoSklo, spol. s. r. o., která je jedním z největších výrobců osvětlovacího skla v České republice. Ve výrobcích společnosti jsou zhodnoceny více než 170-tileté zkušenosti a znalosti při vývoji a výrobě široké palety sklářské produkce. RapoSklo, spol. s r.o. se sídlem v Rapotíně dosahuje průměrného ročního obratu 5 Mio EUR. Současná produkce zahrnuje:  osvětlovací sklo ( vyráběné tradičním ručním tvářením, automatickým tvářením a poloautomatickým tvářením),  sklo technického charakteru (Petriho misky a hodinová skla),  dekorativní předměty a užitkové sklo (dárkové předměty, vázy, mísy, popelníky). Výroba sortimentu je realizována ve čtyřech technologických kategoriích:  ručně foukané sklo  poloautomaticky foukané sklo  automaticky foukané sklo  ohýbané sklo I.19.8 PIVOVARNICTVÍ Historie pivovarnictví sahá do 13 století. Po roce 1989 zanikly v kraji dva pivovary Olomouc a Prostějov. Současnému pivovarnictví je věnována pozornost v kapitole zpracovatelský průmysl. Na příkladu pivovaru v Litovli lze dokumentovat složitý vývoj a udržování tradic do dnešních časů. První zmínka o vaření piva v Litovli je datována do roku 1291, kdy městu udělil král Václav II. právo mílové. Privilegium dávalo litovelským měšťanům monopolní právo na vaření a šenkování piva v okruhu jedné míle (asi 10 - 12 km). Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, v Litovli jich bylo 57. Jejich držitelé byli nejzámožnějšími a rozhodujícími činiteli ve správě města. Postupem času se došlo k závěru, že bude lépe, když se bude vařit pivo na jednom místě a tak roku 1770 byl postaven společný pivovar se sladovnou, který vařil celých 100 let. Když už nestačilo uvařené množství byl v roce 1814 postaven nový Měšťanský pivovar. Ten byl pod německou správou, tak jako celá Litovel. Koncem 19. století docházelo v Litovli k národnímu uvědomování a k postupně sílícím národním střetům. Byla založena rolnická záložna v Litovli a rolnický akciový cukrovar. To však ještě nestačilo k tomu, aby dny německé nadvlády byly sečteny. Tak se stalo až po založení a otevření Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli. Největší zásluhu na založení pivovaru měl Josef Svozil, původem z nedaleké Seničky, muž známý, protože za hanáckou střední Moravu byl dlouhá léta říšským i zemským poslancem. O výstavbě pivovaru bylo definitivně rozhodnuto 1. 2. 1892 na schůzi rolníků a 12. listopadu 1893 byl pivovar slavnostně vysvěcen a otevřen. 1 etapa – Analytická část EKOTOXA OPAVA, s.r.o., 2005

202


Pivovarnictví jako turistické téma je jistě velmi atraktivní. Přínosem by bylo zmapování všech zaniklých pivovarů a využít této databáze pro marketing na podporu turismu. I.19.9 PRAVÉ OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY Výroba tvarůžků, v Čechách nazývaných syrečky, je historicky doložena více jak 500 let. Pravé olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem, jehož název je zapsán mezinárodně chráněným označením původu. Firma A.W. v Lošticích, která nese ve svém názvu iniciály zakladatele firmy, pana Aloise Wesselse, vyrábí tvarůžky již od r. 1876. Společnost má certifikaci na vývoz do zemí EU (CZ 712) již od r. 1996. Ročně se ve společnosti A.W. vyrobí asi 2 000 t tvarůžků. Základní surovinou pro výrobu pravých olomouckých tvarůžků je netučný kyselý tvaroh. Při výrobě se nepoužívají žádné konzervační látky kromě kuchyňské soli, která je nezbytným prvkem jak při výrobě, tak při tvorbě charakteristické chuti. Tento sýr pro dietetické stránce plně odpovídá nárokům současného spotřebitele na velmi nízký obsah tuku - pouze 1 %, vysoký obsah bílkovin, vápníku a ušlechtilých mléčných kultur. Je nutné rovněž připomenout další sýrařskou výrobu. Např. sýr BĚLA, výrobce Zemědělské družstvo Jeseník. Složení sýra je ovčí a kozí mléko.Svou kvalitu několikrát potvrdil sýr Niva z Mlékárny Otinoves, držitel národního ocenění KLASA a rovněž i ocenění Výrobek OK 2005. Mezinárodní věhlas má i výrobce sýrů ORRERO z Litovle. I.19.10 PĚSTITELSKÉ PÁLENICE V Olomouckém kraji je velké zastoupení tohoto zpracovatelského odvětví. Přesnou evidenci vedou příslušné finanční úřady. Pálenice jsou tradiční především v obcích, kdy si občané nechávají vypálit svůj kvas nebo se to řeší formou výměny za ovoce. Pěstitelské pálenice jako turistické téma je jistě velmi atraktivní. Přínosem by bylo zmapování všech aktivních pálenic a využít této databáze pro marketing na podporu turismu.


203


I.20 PROGRAM OBNOVY VENKOVA (POV) POV věcně navazuje na Program obnovy vesnice, projednaný vládou České republiky dne 29. května 1991 a usnesení vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998 č. 730, kterým byl novelizován Program obnovy venkova. POV zásadně předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově své obce v souladu s místními tradicemi a je zaměřen na hospodářský rozvoj obcí, regionů, svazků obcí, stavební obnovu hospodářských objektů, obnovu a výstavbu občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o krajinu. Poskytování dotací POV zabezpečuje v roce 2005 Olomoucký kraj v rámci svého rozpočtu po schválení v Zastupitelstvu Olomouckého kraje. Pro posouzení žádostí obcí a jejich svazků a pro zpracování návrhů na poskytnutí dotací stanovil Olomoucký kraj jako svůj pracovní orgán Krajský výběrový výbor pro Program obnovy venkova. Jeho práva a povinnosti se řídí statutem, který byl schválen usnesením Rady Olomouckého kraje. V roce 2004 byly na kraje rozděleny dotace ze státního rozpočtu formou všeobecné pokladní správy a na „program“ pro Olomoucký kraj byla vyčleněna částka 28,964 tis. Kč. Tato částka byla usnesením Zastupitelstvem Olomouckého kraje zaokrouhlena na rovných 29 mil. Kč. Při zpracování návrhu podmínek pro poskytování dotací z Programu obnovy venkova 2005 byla Zastupitelstvem Olomouckého kraje schválena částka 40 mil. Kč. I.20.1 POČET OBCÍ V POV Společnost SEAL, s.r.o. vede pro MMR ČR webový portál a shromažďuje informace o tomto programu. Nejpřesnější evidence je od roku 1998 do roku 2003. Od roku 2004 veškerou agendu s POV převzali jednotlivé kraje. S programem aktivně pracovalo necelých 60 % obcí v Olomouckém kraji v období let 1998 – 2003. 173 obcí nepodalo ani žádost do POV. Nejvyšší procento žádajících obcí je z okresu Jeseník a Olomouc, naopak nejmenší počet žádajících obcí je z okresu Šumperk, necelých 45 %! Tabulka č. I.148: Počet obcí zapojených a nezapojených do POV v letech 1998 - 2003 nežádalo Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Zdroj: SEAL, s.r.o.,2004

7 28 47 38 53 173


žádalo obcí 17 64 49 66 35 231

celkem obcí 24 92 97 104 78 395

% žádajících obcí 70,8 69,5 50,5 63,5 44,9 58,5

204


Graf č. I.48: Počet žádajících obcí o POV

Počet žádajích /nežádajících obcí o POV v letech 1998 2003 70 60 50 40 30 20

nežádalo žádalo obcí

10 0 Jes eník

Olom ouc

Pros tějov

Přerov

Šum perk

Zdroj: SEAL, s.r.o.,2004

I.20.2 ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z POV Obce byly úspěšné v získávání finančních prostředků. Celkem se jim podařilo získat podle údajů firmy SEAL, s.r.o. za sledované období necelých 111 mil. Kč. Nejúspěšnější obce získali až 1,9 mil. Kč. Nejúspěšnější byly obce Majetín, Paseka, Bernartice. Hodnocení finanční úspěšnosti obcí podle okresů nejlépe dopadlo pro obce okresu Olomouc a Přerov, nejméně Jeseník. Při přepočtu na jednu obec získaly nejvíce obce v okrese Jeseník 500 tis. Kč, a nejhůře obce v okrese Prostějov 194 tis. Kč. Na žádající obce dostali v průměru nejvíce financí na projekty obce v okrese Jeseník 705 tis. Kč, dále obce v okrese Olomouc 503 tis. Kč, Přerov 478 tis. Kč, Šumperk 461 tis. Kč a Prostějov 384 tis. Kč. Tabulka č. I.149: Čerpání finančních prostředků z POV v letech 1998 -2003 1998 Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Zdroj: SEAL, s.r.o.,2004

1999

2000

2001

2002

2003

celkem

2792 6716 3149 5072 2919

2674 6104 1572 6079 3577

1518 3890 3678 6085 2448

1652 3285 2801 2819 1347

1603 5881 4518 4193 2015

1754 6322 3072 7305 3826

11993 32198 18790 31553 16132

20648

20006

17619

11904

18210

22279

110666


205


Graf č. I.49: Čerpání finančních prostředků z POV Čerpání finančních prostředků z POV za období 1998 - 2003

tis.Kč

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

Zdroj: SEAL, s.r.o.,2004


206


I.21 POZEMKOVÉ ÚPRAVY Pozemkové úpravy jsou od počátku realizace v roce 1991 chápány jako nástroj vytváření podmínek pro racionální uspořádání vlastnických vztahů k zemědělským a lesním pozemkům s ohledem na hospodaření a na potřeby krajiny. Realizace společných zařízení v rámci těchto úprav znamená nové polní cesty, rybníky, zeleň v krajině a omezení eroze. Pozemkové úpravy řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jejich přístupnost a využití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. I.21.1 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV (RESPEKTIVE PRO UŽIVATELÉ-NÁJEMCE) -

-

PRO

VLASTNÍKY

POZEMKŮ

upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy - dle možnosti scelení pozemků, případně i jejich vytyčení v terénu - úprava tvaru pozemků - možnost rozdělení spoluvlastnictví - zpřístupnění pozemků vytvořením sítě polních cest - zvýšení tržní ceny pozemků možnost zahájení užívaní svých pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných) ukončení zatímního užívání cizích pozemků uzavření nových nájemních smluv na již zcela přesnou výměru jednotlivých parcel prolustrování pozemků ve správě Pozemkového fondu a tím možnost urychlení jejich prodeje lepší využití pozemků (mimo jiné v uznaných vinařských tratích k výsadbě vinic)

I.21.2 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV PRO OBCE (Obec je účastníkem řízení, spolupracuje při zpracování návrhu, schvaluje plán společných zařízení) - zprůhlední vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy - vyčlení ze státní půdy původní církevní majetek - přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a k jeho celkovému scelení většina pozemků v rámci navržených společných zařízení je převedena do vlastnictví obce a tím se zjednoduší následná realizace prvky společných zařízení realizované pozemkovým úřadem ze státních prostředků přechází rovněž do majetku obce pokud není stanoveno jinak realizaci polních cest v rámci schválených pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, nově vybudované polní cesty můžou sloužit i jako cyklotrasy a tím turisticky zatraktivnit danou oblast realizaci protierozních a vodohospodářských omezení lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochranu území před záplavami výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability okolní krajiny a její pestrosti


207


-

jakožto závazný podklad pro územní plánovaní zjednoduší a zlevní zpracování územního plánu obce u již schválených územních plánů přispěje k větší konkretizaci některých prvků až na úroveň parcelních čísel, případně může být podkladem pro jejich změnu v rámci výstavby obchvatů obcí, silničních a železničních koridorů umožní nově uspořádat pozemky tak, aby byly přístupné a zemědělský využitelné i po realizaci těchto staveb

I.21.3 VÝZNAM POZEMKOVÝCH ÚPRAV PRO KATASTR NEMOVITOSTÍ -

obnova katastrálního operátu vznik digitální katastrální mapy promítnuti skutečného stavu do katastru nemovitosti výměry jednotlivých parcel vypočteny přesně ze souřadnic odstranění z evidence tzv. závorkových PK parcel zahuštění polohového bodového pole odstranění bezprizorních parcel dořešení doposud nedokončeného scelovacího řízení a přídělového řízení vyřešení duplicitních vlastnictví

Tabulka č. I.150: Přehled o řešených pozemkových úpravách v Olomouckém kraji (k 31.12.2004) JPÚ (zatímní JPÚ (s výměnou užívání) vlastnických práv) počet v ha počet ha počet Jeseník 6 476 2 74 3 Olomouc 95 7393 5 1521 7 Prostějov 162 642 99 121 12 Přerov 387 6235 7 868 3 Šumperk 90 5107 13 9 3 celkem 740 19853 126 2593 28 Zdroj: ZA a PÚ okresů Olomouckého kraje

KPÚ ha počet k.ú. 2124 3009 7 6954 12 951 3 2921 3 15959

rozpracované JPÚ KPÚ počet počet 6 5 3 5 11 4 5 17 0 4 25 35

Zatímní užívání se v současné době již neprovádí. Mnoho z těchto úprav bylo zrušeno následnými JPÚ s výměnou vlastnických práv nebo komplexní pozemkovou úpravou prováděnou následně v daném území. PÚ v Jeseníku vznikl v roce 1996 oddělením území z okresu Šumperk a Bruntál. V oblasti zatímního užívání přebral uvedených 6 úprav a další zatímní užívání již neprováděl. Komplexních pozemkových úprav bylo v kraji dokončeno 28 celkem na 15 959 ha. V rámci celé ČR lze kladně hodnotit počet a rozlohu provedených a již rozpracovaných pozemkových úprav, i když potřeby praxe jsou stále neuspokojeny.


208


I.22 SWOT ANALÝZA SWOT analýza má za úkol ze zjištěných informacích uvedených v části socioekonomické analýzy řešeného území vytipovat na jedné straně možnosti rozvoje území a na straně druhé pak hlavní problémy a specifikovat potřebné kroky pro jejich odstranění. Jde vlastně o určitý plynulý přechod mezi první částí a závěrečnou – návrhovou částí. Výhody SWOT analýzy:  vyvážený časový pohled (minulost, současnost a budoucnost)  vyhovuje úvahám při tvorbě strategií budoucího chování  obsahuje přehlednou zpětnou vazbu identifikovaných jevů a jejich případné přeřezování mezi skupinami podle aktuálního vývoje  umožňuje přehledně formulovat strategické vize: o rozvojem silných stránek o odstraněním slabých stránek o využitím budoucích příležitostí o vyhnutím se hrozbám Silné stránky řešeného území jsou komparativní a konkurenční výhody pro rozvojové aktivity, slabé stránky jsou pak veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Tyto klady a zápory jsou brány ze dvou hledisek. První hledisko jsou vnitřní podmínky – to co může sama obec nebo Svazek obcí ovlivnit – v tom případě se hovoří o kladných stránkách – síly (= strengths) a záporných stránkách – slabosti (= weaknesses). Druhé hledisko pak bere na vědomí vnější podmínky, tzn. to co již obec sama neovlivní. V tomto případě jsou analyzovány kladné stránky – příležitosti (= opportunities) a záporné – hrozby (= threats). SWOT analýzu je možno využít: - pro identifikaci prioritních oblastí - jako základ pro zaměření rozvojové strategii území - jako základ pro formulaci cílů, priorit, opatření a rozvoj aktivit - jako základ pro stanovení pozice území ve srovnání s jinými regiony

I.22.1 SILNÉ STRÁNKY        

rozdělení kraje na produkční oblast - vhodné podmínky pro tradiční zemědělskou produkci (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov) a oblast s méně příznivými podmínkami pro zemědělství a s vysokým podílem lesů (Šumperk, Jeseník) tradiční obilnářská oblast – vysoké výnosy, produkce ovoce, cukrovky, chmele (po Žatecku druhá nejdůležitější oblast Tršická) v oblasti Jeseníků jedna z největších koncentrací ekologických farmářů (kraj má nadprůměrný podíl půdy v ekologickém zemědělství) existence ekologických zpracovatelů v kraji v kraji sídlo Svazu ekologických zemědělců – PRO-BIO v kraji sídlo dvou výzkumných ústavů – VÚCHS Rapotín a Agritec Šumperk vysoký podíl krajinářsky, biologicky i ekologicky hodnotných a chráněných oblastí bohaté zdroje povrchových a podzemních vod


209


               

Jesenicko – významná těžba kamene vhodná velikostní struktura zemědělských podniků z hlediska rozvoje produktivity a konkurenceschopnosti zemědělství diverzifikovaná zemědělská produkce – základ příjmové stability zemědělských podniků existence zpracovatelského průmyslu pro zemědělské komodity dobrý potenciál lidských zdrojů přírodní a kulturně historický potenciál pro rozvoj nabídky cestovního ruchu koncepční aktivity v rozvoji cyklodopravy hustá síť zemědělského školství silná stavovská zemědělská organizace- Agrární komora ČR (sídlo v kraji) relativní dobré parametry životního prostředí – podprůměrné emise znečišťujících látek rostoucí zájem o problematiku životního prostředí vhodné podmínky pro získávání a využití biomasy a bioplynu existence 37 mikroregionů a 3 funkčních místních akčních skupin oblast Hané – uchování tradiční lidové kultury, silná vazba obyvatel k území rozsáhlé kulturně-historické bohatství rozmanitého charakteru, folklórní tradice dostatek lokalit pro rekreační účely a rozvoj cestovního ruchu

I.22.2 SLABÉ STRÁNKY                      

nejnižší podíl HDP/obyvatele nejnižší průměrná mzda vysoká nezaměstnanost a to i pro jednotlivé rizikové skupiny - nezaměstnanost mladé a starší populace, (u některých obcí nezaměstnanost přerůstá 20 % i 30 %) zvyšující se věková struktura obyvatel na venkově nízká mobilita pracovní síly vylidňování venkova v příhraničí nedostatek kapitálu v zemědělství, ve venkovské ekonomice a u obcí nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky v oblastech dosídlených nižší vztah obyvatelstva k obývanému území velký rozdíl v rentabilitě podniků, které vyplývají z rozdílných přírodních podmínek zastaralé technické vybavení zemědělských podniků a jeho pomalá obměna vysoký podíl orné půdy na zemědělském půdním fondu a tím vysoké riziko eroze půdy (Olomouc, Přerov, Prostějov) lokálně nevyřízené majetkově-právní vztahy k nemovitostem nízká propagace regionálních produktů a bioproduktů klesající stavy skotu – v rozporu s podporovaným zvyšováním zatravnění nízká návštěvnost kraje – nízké lůžkové kapacity (nerovnoměrné rozložení nabídky), nedostatečná nabídka ucelených produktů cestovního ruchu malé zapojení zemědělců do cestovního ruchu (tzv. agroturistika) Jesenicko a Šumpersko – špatná dopravní dostupnost severní část regionu – vysoké náklady na zimní údržbu silnic zanedbanost místních a účelových komunikací problematické přejezdy a přechody železnice nedostatečně řešená protipovodňová opatření


210


                

nedostatečná retenční schopnost zemědělské kulturní krajiny nedostatečné finanční zajištění údržby krajinných prvků (včetně příkopů u komunikací a prvků budovaných v rámci ÚSES) nefunkční meliorace, nedostatečná údržba břehových porostů a vodotečí vyšší stupeň poškozených lesů nedostatek pracovních příležitostí na venkově mimo zemědělství nedostatečný rozsah a nutné vysoké náklady do kanalizací a čistících zařízení a rozvoje vodovodní sítě nedořešené hospodaření s využitelnými odpady neodhlučněné vysoce frekventované hlavní dopravní tahy chátrání nevyužívaných zemědělských i nezemědělských objektů nedostatečné daňové příjmy obcí nedostatek financí na nezbytnou údržbu stávajících sportovních a kulturních zařízení nedostatek financí potřebných na investiční záměry obcí nízký počet soukromých podnikatelů – drobné řemeslné podnikání, zejména v oblasti služeb, je málo rozvinuté. Iniciativa obyvatel pro tento způsob obživy je nízká omezené možnosti pro společenské a kulturní vyžití mládeže obtížnější přístup zemědělských subjektů k úvěrům nízký podíl obnovitelných zdrojů energie staré ekologické zátěže

I.22.3 PŘÍLEŽITOSTI

              

využití komparativních výhod na trhu EU tržní potenciál pro bio-produkty využití zemědělské a i lesní půdy pro mimoprodukční funkce využití přírodního potenciálu pro rozvoj alternativních forem zemědělství a venkovské turistiky zvýšení využívání alternativních zdrojů energie, zejména využití biomasy podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách přeshraniční regionální spolupráce s Polskem vytváření aktivních místních akčních skupin využívání dotačních titulů – POV, INTERREG, SROP, OP, apod. rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny, celospolečenské vědomí udržitelného rozvoje venkova realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny a zvýšení její ekologické stability využití Agrární komory, Krajského informačního střediska a RARSM k poradenství, školení, přenosu informací a přípravy projektů realizace kanálu Odra-Labe-Dunaj zlepšení dopravní dostupnosti Jesenicka realizováním tunelu pod Červenohorským sedlem využití objektů opuštěných zemědělských usedlostí – např. rozvoj agroturistiky zřízení nových informačních a poradenských center


211


 podpora zaměřená na zlepšení koordinace a spolupráce obcí – v rámci svazků podporovat vzdělávání, kulturu, sport apod.  podpora informovanosti obcí a občanů – internet a datové sítě  zlepšení životního prostředí – budování kanalizací a ČOV  stanovení limitů v územních plánech pro rozvoj zemědělských aktivit zaměřených na změnu struktury zemědělské výroby (zalesněním, založením porostů RRD).

I.22.4 OHROŽENÍ                

nedostatečná atraktivita zemědělství pro mladé a kvalifikované lidi dodávání levných potravin z Polska nedořešené vlastnické vztahy k pozemkům další marginalizace okrajových oblastí, odklon od hospodaření v těchto oblastech a tím snižování zaměstnanosti další zvyšování nezaměstnanosti přechodem na extenzivní formy hospodaření legislativní překážky pro rozvoj podnikání, složitá administrativa zvýšené výskyty extrémních klimatických jevů (záplavy, vodní eroze) nevhodné obhospodařování půd a tím zvyšující se riziko eroze velké množství místních komunikací a nedostatek financí na jejich rekonstrukce nepříznivý dopad na životní prostředí realizace kanálu Odra-Labe-Dunaj chátrání hospodářských budov a zemědělských objektů z důvodu nedostatku financí nezískání finanční podpory na realizaci připravených projektů z fondů ČR a EU malý zájem občanů o podnikání ve službách nezájem nebo neschopnost rekvalifikace nezaměstnaných občanů nemožnost získání vhodných objektů a pozemků pro realizaci záměru obcí (např. od pozemkového fondu) nedostatek připravených individuálních projektů


212


SEZNAM ZKRATEK AK ČR AEO APK AZZP BPEJ CULTURE 2000 ČMZRB ČOV ČSÚ ČUZK DPS EAFRD EAGGF ECEAT CZ EHS EK EO EU EVVO EZ FADN FIFG HACCP HDP HRDP CHKO CHOPAV IACS INTERREG ISO JPÚ KBTPM KEZ KIS KPÚ KSÚS KVS KN KÚ LČR LEADER LFA

Agrární komora ČR Agroenvironmentální opatření Agrárně potravinářský komplex Agrochemické zkoušení zemědělských půd Bonitovaná půdně- ekologická jednotka program EU pro financování mezinárodních projektů v oblasti kultury Českomoravská záruční a rozvojová banka Čistička odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Dům s pečovatelskou službou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský zemědělský orientační a záruční fond Evropské centrum pro ekoagro turistiku Evropské hospodářské společenství Evropská komise Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Ekologické zemědělství Síť testovacích podniků - zajišťuje VÚZE (Farm Accountacy Data Network) Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Systém kritických bodů (k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů (Hazard Analysis Critical Control Points) Hrubý domácí produkt Horizontální plán rozvoje venkova Chráněná krajinná oblast Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Integrovaný administrativní a kontrolní systém Iniciativa Společenství k rozvoji příhraničních regionů Mezinárodní organizace pro normy (International Standards Organization) Jednoduchá pozemková úprava Krávy bez tržní produkce mléka Kontrola ekologického zemědělství Krajské informační středisko Komplexní pozemková úprava Krajská správa údržby silnic Krajská veterinární správa Katastr nemovitostí Katastrální úřad Lesy České republiky Iniciativa společenství pro rozvoj venkova (Liasion Entr Actions de Developpement de I´Economie Rurale) Méně příznivé oblasti (Less Favoured Area)


213


LHP LS MAS MEŘO MMR MPO MPSV MSK MSP MŠ MZe MZCHÚ MŽP NATURA NNO NPR NPP NUTS NV NZO OECD OKEČ OLK OP OP zemědělství ORP OPRL PF ČR PGRLF PLO POV PP PPP PPS PR PRO-BIO PRVKOK PRŘS PUZČ RARSM RPB RRD RV SAPARD SAPS Sb. SEA

Lesní hospodářský plán Lesní správa Místní akční skupina (užívá se i Local Action Group - LAG) Metylester řepkového oleje Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Malý a střední podnik Mateřská školka Ministerstvo zemědělství Maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí Soustava ptačích oblastí a evropsky významných lokalit Nevládní neziskové organizace Národní přírodní rezervace Národní přírodní památka Územní jednotka pro statistické účely Nařízení vlády Nitrátově zranitelná oblast Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development) Odvětvová klasifikace ekonomických činností Olomoucký kraj Orná půda Operační program "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" Obec s rozšířenou působností Oblastní plán rozvoje lesů Pozemkový fond ČR Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond Přírodní lesní oblasti Program obnovy venkova Přírodní památka Public-Private-Partnership - spolupráce veřejné správy a privátního sektoru Parita kupní síly (Purchasing Parity Standard) Přírodní rezervace Svaz ekologických zemědělců Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Olomouckého kraje Program revitalizace říčních systémů předčasné ukončení zemědělské činnosti (opatření HRDP) Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Registr půdních bloků, užívá se i angl.zkratka LPIS - Land Parcel Identification System Rychle rostoucí dřeviny Rostlinná výroba Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova Jednotná platba na plochu (Single Area Payment Scheme) Sbírka zákonů ČR Strategické hodnocení dopadu na životní prostředí (Strategic Environmental


214


Set-aside SF EU SFŽP SLDB SMS SROP STATE AID SWIF SWOT SZIF SZP TOP-UP TTP ÚHÚL ÚKZUZ ÚSES ÚP ÚZPI VKP VÚMOP VÚT T.G. M VÚZE WTO ZP ZPF ZCHÚ ZŠ ŽV

Assessment) Vyjímání půdy z produkce (= půda do klidu) Strukturální fondy Evropské unie Státní fond životního prostředí Sčítání lidů domů a bytů Státní meliorační správa Společný regionální operační program Národní podpory Národní fond sociálních iniciativ (Social Welfare Initiative Fund) Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik (Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats) Státní zemědělský intervenční fond Společná zemědělská politika (užívá se i angl. zkratka CAP)

Doplňkové přímé platby Trvalý travní porost Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Územní systém ekologické stability Úřad práce Ústav zemědělských a potravinářských informací Významný krajinný prvek Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Výzkumný ústav techniky T.G. Masaryka. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Světová obchodní organizace (World Trade Organization) Zemědělská půda Zemědělský půdní fond Zvláště chráněné území Základní škola Živočišná výroba


215

OBSAH. Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji

Recommend Documents