Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část

Praha, Přelouč listopad 2002, listopad 2003

KONCEPCE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A ROZVOJE VENKOVA PARDUBICKÉHO KRAJE

Materiál byl vypracován: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. Mařákova 292/9 160 00 Praha 6 – Dejvice Tel./Fax: 224 315 770 e-mail:[email protected] http://www.ireas.cz

2


Obsah OBSAH....................................................................................................................... 3 ÚVOD ......................................................................................................................... 7 Současný přístup a programy MZe na podporu regionálního rozvoje z pohledu zemědělství ..........................................................................................................................10 POPIS ÚZEMÍ........................................................................................................... 13 OBLAST ZEMĚDĚLSTVÍ......................................................................................... 20 Přírodně klimatické podmínky ..........................................................................................20 Výnosnost půd a struktura méně příznivých oblastí......................................................20 Naturální ukazatele rostlinné a živočišné produkce..........................................................29 Rostlinná produkce ......................................................................................................29 Živočišná produkce......................................................................................................42 Produkční ukazatele hospodářských zvířat v roce 2001 ................................................45 Ekonomické podmínky hospodaření zemědělských podnikatelských subjektů (jejich situace, předpoklady pro konkurenceschopnost v zemědělství) .......................................47 Obecný úvod do problematiky .....................................................................................47 Ekonomická situace zemědělských podniků v Pardubickém kraji.................................51 Ekonomický model zemědělství Pardubického kraje....................................................53 Předpoklady pro konkurenceschopnost sektoru zemědělství ...........................................57 Formy zemědělských podnikatelských subjektů ...............................................................57 Podnikatelská struktura zemědělství............................................................................57 Pracovní síly v zemědělství (jejich vzdělání) v návaznosti na region a obce ...................64 Agrární trh práce..........................................................................................................64 Agrární zaměstnanost...................................................................................................65 Regionální vývoj agrární zaměstnanosti .......................................................................66 Strukturální vývoj agrární zaměstnanosti......................................................................68 Agrární nezaměstnanost ...............................................................................................76 Úroveň mezd zemědělců .............................................................................................78 Zemědělci ve venkovském území.................................................................................79 Venkovský prostor a zaměstnanost v zemědělství .........................................................79 Postoje vedoucích pracovníků zemědělských podniků k problémům zaměstnanosti (výsledky šetření v zemědělských podnicích Pardubického kraje) ................................80 STAV A EKONOMICKÁ SITUACE PODNIKŮ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE.................................................................................... 83

3


Stav odborného zemědělského školství a zajištění celoživotního vzdělávání zemědělců .83 Geografické a hydrologické poměry ..................................................................................83 Lesní hospodářství..............................................................................................................83 STAV LESŮ V PARDUBICKÉM KRAJI – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ......... 85 Struktura zemědělství – subjekty, počet, velikost (rybníkářství) .....................................90 Struktura rybníkářství a jeho význam v Pardubickém kraji...........................................90 Struktura provozovatelů rybochovných zařízení...........................................................91 Mimoprodukční funkce rybničních soustav..................................................................91 Stav trhu ......................................................................................................................91 Postavení českých producentů ryb na evropském trhu ..................................................92 Hlavní okruhy problémů ..............................................................................................92 SWOT analýza rybářství v Pardubickém kraji..............................................................93 VENKOV .................................................................................................................. 93 Vybavení obcí......................................................................................................................93 Sociálně – demografické údaje obyvatelstva ................................................................94 Služby pro obyvatelstvo.............................................................................................101 Školství.......................................................................................................................101 Zdravotní zařízení .......................................................................................................102 Sociální zabezpečení...................................................................................................104 Dopravní síť a komunikace .........................................................................................106 Kulturní a sportovní zařízení .......................................................................................107 Maloplošná chráněná území........................................................................................110 VYMEZENÍ OBLASTÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DLE PODMÍNEK PRO ZEMĚDĚLSKOU ČINNOST ................................................................................... 113 Struktura zemědělského půdního fondu Pardubického kraje (ZPF) .............................113 ANALÝZA STAVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V PARDUBICKÉM KRAJI ...... 125 Analýza stavu zatížení hospodářskými zvířaty dle druhů a kategorií............................125 Analýza úživnosti jednotlivých oblastí ve vazbě na současný stav zatížení hospodářskými zvířaty a na možnost rozvoje skotu.......................................................127 Ekonomické vyhodnocení objemných krmiv...................................................................129 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K MIMOPRODUKČNÍM FUNKCÍM ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ V PARDUBICKÉM KRAJI...................................................................................... 130

4


ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ROZVOJE TURISTIKY V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU NA VENKOVĚ ................................................................. 133 Rámec pro rozvoj agroturistiky v Pardubickém kraji....................................................133 Situace v Pardubickém kraji............................................................................................134 ANALÝZA SOUČASNÉHO DAŇOVÉHO SYSTÉMU V RESORTU ZEMĚDĚLSTVÍ S DOPADEM NA ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKÁNÍ A MOŽNOSTI INVESTIC DO ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A OSTATNÍHO MAJETKU ................................................ 136 Daňová zátěž v zemědělském sektoru ..............................................................................136 ANALÝZA STAVU PRODEJE STÁTNÍ PŮDY ZEMĚDĚLSKÝM SUBJEKTŮM A ANALYTICKÝ VÝHLED POSTUPU PRODEJE STÁTNÍ PŮDY Z POHLEDU ZPRACOVATELE .................................................................................................. 137 ANALÝZA VYUŽITELNOSTI PŘEDVSTUPNÍCH FONDŮ EU (SAPARD, PHARE, CBC, ISPA) A JEJICH VÝZNAM PRO SOUČASNOU ZEMĚDĚLSKOU PRAXI – MOŽNOST VYUŽITÍ ............................................................................................... 140 Phare .................................................................................................................................140 ISPA ..................................................................................................................................140 Sapard ...............................................................................................................................140 ANALÝZA DOTAČNÍHO SYSTÉMU DO ZEMĚDĚLSTVÍ ..................................... 141 Podpory zemědělské produkce.........................................................................................152 Programy podpory v rámci České republiky...............................................................152 Programy podpory malého a středního podnikání........................................................152 Program obnovy venkova............................................................................................154 Programy rozvoje cestovního ruchu ............................................................................154 ANALÝZA STAVU ZEMĚDĚLSKÝCH OBJEKTŮ................................................. 155 Analýza stavu zemědělských objektů...............................................................................155 Koncepce rozvoje zemědělské strojové techniky v Pardubickém kraji ..........................160 Cíl a použité metody .........................................................................................................160 Analýza současného stavu ................................................................................................160 Analýza nevyužívaných zemědělských objektů ...............................................................163 ANALÝZA NEDOŘEŠENÝCH PROBLEMATIK VE VAZBĚ NA ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI .............................................................................................................. 163

5


Vlastnictví půdy................................................................................................................163 Průběh vyřizování restitucí a pozemkových úprav .........................................................164 Okresní pozemkový úřad Chrudim.............................................................................164 Okresní pozemkový úřad Pardubice ...........................................................................164 Okresní pozemkový úřad Svitavy...............................................................................165 Okresní pozemkový úřad Ústí nad Orlicí....................................................................166 ANALÝZA – JINÉ NÁVRHY .................................................................................. 168 Analýza zpracovatelského průmyslu ...............................................................................168 Vývoj na trhu zemědělských komodit v letech 1996 až 2000......................................168 Analýza reprodukce pracovních sil, kvalifikace a zajištění jejich celoživotního vzdělávání .........................................................................................................................174 Analýza institucí zasahující do oblasti zemědělství a venkova .......................................180 ANALYTICKÁ ČÁST SWOT ANALÝZA................................................................ 185 PŘÍLOHY................................................................................................................ 187 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 222

6


Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Úvod Při zpracování regionálních programů rozvoje krajů se zpravidla vycházelo z programů zpracovaných na centrální úrovni a proto se navzájem příliš neliší. Výsledkem je konstatování na úrovni ministerstev, že není třeba diferencovat opatření pro jednotlivé regiony na úrovni NUTS 3, neboť v jednotlivých programech rozvoje krajů nebyly praktické rozdíly. Z celkového pohledu na kraj a v obecnější poloze je s tím možné souhlasit, ale nikoliv při respektování specifik a odlišností v jednotlivých ekonomických a sociálních oblastech. Zejména diference mezi jednotlivými kraji z pohledu zemědělské produkce a stavu venkovského prostoru se značně liší a je otázkou jak se budou rozdíly dále vyvíjet. Již dnes je zřejmé, že problémy v této oblasti pokud nebudou řešeny se budou spíše zvětšovat a proto bude nutné cíleným přístupem problémy řešit a vytvářet podmínky k podpoře regionálního rozvoje v oblasti zemědělství a venkova. Úvodem tedy několik důvodů proč se těmito otázkami zabývat: • Česká republika stojí před připravovaným vstupem do EU a je již k dispozici řada nových informací, které v době zpracování „Programu rozvoje Pardubického kraje“ nebyly známy a proto nemohly být ani zohledněny • Pardubický kraj z hlediska zemědělství nemá na značné ploše vhodné podmínky pro intenzivní zemědělství a jsou závislé na dotacích. Proto je nutné analyzovat podmínky a předpoklady jejich získávání a limitace podmínek k zajištění udržitelného rozvoje zemědělství • Je zapotřebí identifikovat rozdíly, v tomto případě mezi jednotlivými okresy v kraji a dále pozici Pardubického kraje s ostatními kraji republiky • Na základě prokázaných rozdílů mezi kraji posoudit možnosti podle zákona č. 248/2000 Sb o podpoře regionálního rozvoje vytváření tlaků na příslušná ministerstva k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jednotlivých územních celků. • Na základě znalostí jednotlivých činností v zemědělství kvantifikovat opatření a predikovat zdroje pro realizaci. Z regionálního pohledu zpracovaný na úrovni kraje „Program rozvoje Pardubického kraje“, je stručně podchycen stav a problémy jak v oblasti zemědělské produkce, tak venkovského prostoru především z pohledu naturálních ukazatelů. Dosavadní koncepce, vize a programy pro zemědělství a venkov z centrální úrovně jsou vytvářeny jen na sektorové úrovni s tím, že jsou maximálně respektovány klimaticko výrobní podmínky. Z této úrovně je nejpodstatnější uplatňování „Koncepce resortní politiky Ministerstva zemědělství pro období před vstupem ČR do Evropské unie“, schválené usnesením vlády České republiky č. 49 ze dne 12.1.2000.

7


Hlavní poslání koncepce je stabilizovat podnikatelské prostředí a usnadnit podnikatelům v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu jejich přizpůsobení budoucím podmínkám EU. Opatření obsažená v tomto dokumentu jsou zaměřena především na základní problémy českého zemědělství, jejichž řešení by mělo vytvářet podmínky pro vstup do EU. Regionální aspekty resortní zemědělské politiky nejsou zatím do dokumentu zahrnuty ze dvou důvodů: V době přípravy koncepce neexistovalo dnešní regionální uspořádání a z toho vyplývající regionální diferenciace, a dále legislativní rámec pro regionální politiku je vymezen až Zákonem o podpoře regionálního rozvoje č. 248 ze dne 29. června 2000 Sb., tedy o půl roku později než zemědělská koncepce. Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000-2006 (Plán SAPARD) není sice formulován z hlediska podpory regionálního rozvoje, protože …“má být především využit k přípravě zemědělského sektoru a venkovských oblastí na členství v Evropské unii, ale kraj může v projektu uplatnit své potřeby. Pomůže České republice dosáhnout zavedení Acquis communautaire v této konkrétní oblasti a naučit se zásadám strukturálních nástrojů …“. Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000-2006 vychází z Národního programu pro přípravu na členství v Evropské unii, sektorové části Národního plánu rozvoje České republiky nazvané „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“; Koncepce politiky rozvoje venkova, Koncepce odvětvové politiky Ministerstva zemědělství ČR v období před vstupem do Evropské unie, Realizační strategie zemědělství, Koncepce politiky životního prostředí a pozičních dokumentů pro kapitolu 7 - Zemědělství a kapitolu 21 – Regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. Opatření v rámci pomoci jsou v souladu se závazky stanovenými v Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře předvstupních opatření pro rozvoj zemědělství a venkova v žadatelských zemích střední a východní Evropy v období před vstupem do Evropské unie a s Přístupovým partnerstvím a rovněž odpovídají Národnímu programu pro přijetí Acquis communautaire. Tato opatření souvisejí s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii, včetně realizačních nařízení týkajících se pomoci státům, a rovněž s cíli Společné zemědělské politiky (CAP – Common Agricultural Policy), zvláště v oblasti společného trhu a strukturálních opatření V zemích Evropské unie se podpora regionálního rozvoje zpravidla opírá o dva způsoby realizace. První je společný pro všechny členské země EU, který vychází z uplatňování dostupných programů strukturálních fondů EU a jejich nástrojů. Je to především Nařízení rady (EC) č. 1257/1999 ze dne 17.května 1999 o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF). V úvodní preambuli tohoto nařízení některé články mají následující vztah k podpoře regionálního rozvoje ve znění: (2) vzhledem k tomu, že podle článku 33(2)(a) Smlouvy je třeba při formulování společné zemědělské politiky a speciálních metod jejího uplatňování vzít ohled na konkrétní charakter zemědělské činnosti, daný sociální strukturou zemědělství a strukturálními a přírodními rozdíly mezi různými zemědělskými regiony; (3) vzhledem k tomu, že podle článku 159 Smlouvy je třeba při uplatňování společné politiky vzít do úvahy cíle vyhlášené v článcích 158 a 160 společné politiky ekonomické a sociální provázanosti a přispět k jejich dosažení; vzhledem k tomu, že opatření pro rozvoj venkova by tudíž měla přispívat k této politice v regionech, jejichž vývoj zaostává (Cíl 1) a v regionech, které čelí strukturálním potížím (Cíl 2), jak jsou definovány v Nařízení Rady (EC) č. 1260/1999 z 21. června 1999, kterým se vyhlašují obecná ustanovení pro využívání strukturálních fondů.

8


Zásadní problémy regionů jsou řešeny v programech v rámci cílů 1 a 2 a pro oblast zemědělství a venkova jsou řešeny dále podle výše uvedeného NR 1257/1999. Pro tyto účely jsou v jednotlivých zemích zpracovány programy, které podléhají schválení v Komisi EU. Druhý způsob realizace podpory regionálního rozvoje je uskutečňován prostřednictvím národních programů financovaných z národních prostředků.

9


Současný přístup a programy MZe na podporu regionálního rozvoje z pohledu zemědělství Ministerstvo zemědělství předpokládá, že regionální rozvoj zemědělských činností a návazně na to i rozvoj venkovského prostoru bude podporován: I.

Nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění pozdějších předpisů., které bylo pro další rok novelizováno pod č. NV 500/2001

Ministerstvo zemědělství takto reaguje na potřebu diferenciace regionálních rozdílů daných půdními a klimatickými podmínkami a dále realizuje politiku podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství a podpory méně příznivým oblastem, která byla zakotvena do zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., které zásadně změnilo strukturu programů a bylo klíčovým nástrojem změny dotační politiky resortu Mze a bylo prvním krokem k harmonizaci s dotační politikou EU. Došlo k vymezení méně příznivých oblastí při uplatnění kritérií používaných v EU a na základě toho byl upraven systém sazeb podpor z bodového hodnocení na hodnocení fixní částkou tak, aby podnikatel měl jistotu v příjmu. Kromě toho byl do nařízení vlády zahrnut program podpory údržby travních porostů pastvou hospodářských zvířat jako základní impuls k podpoře tradiční údržby krajiny. Kontinuita byla zachována u programů podpory ekologického zemědělství zalesňování, podpory změny struktury výroby založením porostu rychle rostoucích dřevin, zakládání prvků územních systémů ekologické stability a vápnění. Nařízení vlády tak obsahuje nástroje, které vytváří vhodnou základnu pro jejich transformaci do horizontálních doprovodných opatření Společné zemědělské politiky EU v rámci HRDP. Jde o vyrovnávací příspěvek do LFA, zalesňování a agroenvironmentální programy. Nebylo zavedeno opatření předčasného odchodu do důchodu. Stát pro částečné vyrovnání ekonomické újmy, při splnění kritérií stanovených tímto nařízením, poskytuje ve formě vyrovnávacího příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám na obhospodařované travní porosty na zemědělských pozemcích finanční prostředky pro podporu multifunkční úlohy zemědělství. V tomto případě to znamená zvýšení příjmů v oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělskou činnost a tím i udržení obhospodařování zemědělské půdy, podporu zaměstnanosti a údržbu venkovského prostoru. Z výše uvedených opatření a programů vyplývá jejich plošnou platnost a jak bylo řečeno na počátku, zohledňují rozdílné klimaticko výrobní podmínky, které bude nutné i diferencovat v hospodaření v kraji.

10


Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000-2006 (Plán SAPARD),

II.

který je zaměřen na: a. na realizaci Acquis communautaire týkajících se Společné zemědělské politiky (CAP) a souvisejících politik; b. řešení prioritních a specifických problémů udržitelného přizpůsobení zemědělského sektoru a venkovských oblastí v žadatelských zemích. Nejdůležitějšími úkoly zemědělství České republiky jsou: posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví; dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou; dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků; posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu; zavedení Acquis communautaire do praxe. Specifickým úkolem je vytvoření podmínek pro jasnou identifikaci vlastnictví půdy a rozvoj trhu s pozemky a zaměření se na podporu ostatních funkcí zemědělství, jako jsou například tvorba krajiny nebo rekreační zázemí. Hlavním úkolem v oblasti rozvoje venkova je vytvoření vhodného prostředí pro stabilitu obyvatelstva, rozvoj malých a středních podniků a lepší využívání místních zdrojů, s cílem dosažení stabilních příjmů ve venkovských oblastech, snížení nezaměstnanosti a lepšího využívání potenciálu pro dosažení lepší životní úrovně na venkově. Na základě strategie rozvoje venkovských oblastí a po zvážení možností daných národními podporami a jinými předvstupními nástroji, zvláště s úsilím o využívání možností poskytovaných Plánem SAPARD, byly pro zemědělství a rozvoj venkova zvoleny následující tři priority: •

Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu

•

Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí

•

Podmínky pro plné využití Plánu SAPARD

Tyto priority jsou v souladu se zásadami rozvoje venkova Evropské unie a byly rozpracovány do následujících opatření: 1. Opatření, jež je třeba realizovat, aby se zvýšila konkurenceschopnost zemědělství a zpracovatelského průmyslu: • • • •

Investice do zemědělského majetku Zlepšování zpracovávání a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu Zlepšení struktur pro kontrolu kvality zemědělských produktů, kvality potravin a ochrany spotřebitele Meliorace a pozemkové úpravy

11


Tato opatření povedou k vyššímu počtu zemědělských a zpracovatelských podniků, které budou odpovídat normám EU, k silnější pozici prvovýrobců na trhu a ke zvýšenému podílu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Bude podporován aktivní přístup zemědělců ke zvyšování konkurenceschopnosti. Zpracovatelské závody budou mít po zavedení hygienických norem lepší předpoklady k udržení na domácím trhu a rozšíření svých odbytových možností. Dokončené pozemkové úpravy přispějí k rozvoji zemědělských podniků a podnikatelských aktivit ve venkovských oblastech, jakož i k využívání funkčního trhu s půdou. V širším rámci tato opatření přispějí k udržení pracovních míst na venkově, ke stabilitě příjmů a vytváření podmínek pro zachování zdravého životního prostředí. 2. Opatření, jež je třeba realizovat, aby bylo dosaženo trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí: • • •

Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny

Přijetí těchto opatření povede ke zlepšení podmínek pro vytváření nových pracovních míst ve venkovských oblastech, přispěje ke stabilizaci příjmů i ke zvýšené efektivnosti trhu podle geografických podmínek. Bude prověřeno fungování zemědělsko-ekologických programů a budou připraveny podmínky pro aplikaci těchto programů v širším měřítku. Tato opatření rovněž přispějí ke snížení rozdílů v kvalitě života ve venkovských a městských oblastech a podpoří rozvoj zdravého, bezpečného a krásného životního prostředí. 3. Opatření, jež je třeba přijmout za účelem vytvoření podmínek pro plné využití Plánu SAPARD: • •

Zlepšování profesního vzdělávání Technická pomoc

Tato opatření přispějí k vytvoření podmínek úspěšné realizace Plánu, k poskytování odborných dovedností a vzdělání zemědělcům a venkovskému obyvatelstvu a zároveň ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu.

12


Popis území Pro vytvoření celkového obrazu Pardubického kraje jsou uvedeny základní údaje o regionu s tím, že další a podrobnější údaje jsou obsaženy v „Programu rozvoje Pardubického kraje“ a není tedy nutné je uvádět. Na východě České kotliny se rozkládá Pardubický kraj. Jeho území na severovýchodě zahrnuje jižní část Orlických hor a nejzápadnější svahy Hrubého Jeseníku, na východě a jihovýchodě je severní část Českomoravské vrchoviny - Žďárské vrchy a Železné hory. Střed a západ kraje je již částí České tabule - úrodného Polabí. Severovýchodní hranice kraje je i státní hranicí českopolskou (dolnoslezskou). Východním sousedem je kraj Olomoucký, jižním jsou kraje Brněnský a Jihlavský. Na západě je hranice s krajem Středočeským a na severu leží kraj Královéhradecký, se kterým od roku 1960 tvořil Pardubický kraj převážnou část kraje Východočeského. Výstavba železniční tratě Vídeň - Praha ve druhé polovině 19. století (která vedla severní částí kraje) s budováním navazujících lokálních tratí byla výrazným impulsem pro industrializaci s využitím místních zdrojů a tradic. Hlavními obory se staly přádelny a tkalcovny a také strojírenství. Po 1. světové válce se přidala další odvětví a silně se posílila dopravní infrastruktura, ze zemědělského regionu se stal region průmyslově zemědělský. Extenzivní rozvoj po druhé světové válce do roku 1990 vedl k rozšiřování průmyslu chemického, textilního, elektrotechnického, všeobecného strojírenství a energetiky. tabulka 1: Rozloha území ČR podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km2 a počet obcí k 31. 12. 2000 ČR, kraj, okres

Rozloha km2 1)

Počet obyvatel

v tom

muži ženy Česká republika 78 866 10 266 546 4 996 731 5 269 815 Hlavní město Praha 496 1 181 126 559 544 621 582 11 015 1 115 038 544 484 570 554 Středočeský kraj 10 056 625 874 307 257 318 617 Jihočeský 7 561 551 281 270 012 281 269 Plzeňský kraj 3 314 304 400 148 828 155 572 Karlovarský kraj 5 335 827 013 405 547 421 466 Ústecký kraj 3 163 429 121 208 922 220 199 Liberecký kraj 4 758 550 780 267 971 282 809 Královéhradecký kraj 4 519 508 566 248 966 259 600 Pardubický kraj 6 925 520 763 257 334 263 429 Vysočina 7 066 1 135 586 550 476 585 110 Jihomoravský kraj 5 140 641 072 311 789 329 283 Olomoucký kraj 3 964 597 890 291 303 306 587 Zlínský kraj 5 554 1 278 036 624 298 653 738 Moravskoslezský kraj 1) Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální, ČSÚ 2002

13

Hustota Průměrný Počet obyvatelstva obcí věk 2 na 1 km 38,8 41,2 39,1 38,4 39,2 37,7 37,7 38,1 39,0 38,4 38,1 39,0 38,4 38,4 37,8

130 6 251 2 381 1 101 1 148 62 623 73 505 92 132 155 354 136 216 116 448 113 453 75 730 161 647 125 393 151 300 230 301


Pardubický kraj se rozkládá na 4 518,4 km2 a to je 5,73 % plochy ČR. Podle rozlohy je kraj na 10. místě z našich krajů. Lesní pozemky pokrývají 29,3 % povrchu kraje - 4. nejmenší zalesnění mezi kraji ČR. Zemědělské půdy je téměř 60,8 % - 2. největší podíl těsně po Středočeském kraji. Orná půda v tom činí 44,8 % celkové rozlohy kraje - 4. největší podíl mezi kraji. tabulka 2:Rozloha území Pardubického kraje podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km2 a počet obcí k 31. 12. 2000 v tom Rozloha Počet Průměrný Hustota Počet Kraj, okres obyvatelstva 2 1) km obyvatel věk obcí muži ženy 2 na 1 km 1 030 105 356 51 677 53 679 38,5 102 113 Chrudim 889 161 537 78 516 83 021 39,5 182 115 Pardubice 1 335 102 335 50 323 52 012 37,8 77 113 Svitavy 1 265 139 338 68 450 70 888 37,7 110 112 Ústí nad Orlicí 4 519 508 566 248 966 259 600 38,4 113 453 Pardubický kraj (R) 1) Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální, ČSÚ 2002

Okresem s největší rozlohou v Pardubickém kraji jsou Svitavy, ve kterém ale žije nejmenší podíl obyvatel kraje. Naopak nejmenší rozlohu a největší počet obyvatel (tedy i nejvyšší hustotu zalidnění) má okres Pardubice. Nejvyšší bod kraje Kralický Sněžník (1 423 m n. m.) leží v okrese Ústí nad Orlicí, nejnižší bod 202 m n. m. se nachází na hladině Labe za Chvaleticemi v okrese Pardubice. Nejtepleji je na severozápadě kraje - v okolí střední a dolní Loučné a v blízkosti Labe. Bývá zde ročně cca 50 letních dnů, 130 dnů mrazových, s průměrnou roční teplotou vzduchu přes 8o C a ročním úhrnem srážek cca 600 mm. Směrem k jihovýchodní a severovýchodní hranici se stává klima chladnější až po mírně chladnou oblast v okolí horní Svratky a jižní části Orlických hor s 30 dny letními, 140 dny mrazovými, roční průměrnou teplotou pod 6o C a srážkovým úhrnem až 1 000 mm/rok. tabulka 3:Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraj Stanice (nadm. výška)

Svratouch (737 m) 1998 1999 2000

1.

-1,3 -2,0 -4,2

2.

1,9 -3,4 0,2

3.

0,4 2,9 1,1

Měsíc 4. 5. 6. 7. 8. Průměrná teplota vzduchu (°C) 7,7 7,3 9,6

11,5 11,9 13,2

15,2 13,5 15,3

15,3 17,1 13,2

15,7 15,6 17,3

9.

11,0 15,0 11,0

10.

6,3 6,1 9,5

11.

-1,2 -0,3 4,1

Rok celkem 12.

-2,9 -2,5 -1,2

6,6 6,8 7,4

Úhrn srážek (mm) Svratouch (737 m) 1998 1999 2000

37,3 39,1 76,3

14,0 80,3 94,7 46,7 49,1 162,2

40,2 67,2 19,8

26,1 167,8 136,6 41,8 160,4 97,3 71,2 34,5 152,3

54,2 147,2 109,4 48,6 55,8 917,5 69,4 38,0 37,7 43,9 51,9 788,1 25,2 29,5 29,9 36,1 43,1 729,2

Trvání slunečního svitu (h) Svratouch (737 m) 1998 81,3 108,3 131,4 156,5 238,1 216,3 185,3 261,2 96,5 55,9 45,9 57,21 633,9 1999 53,2 31,1 127,1 172,0 237,9 151,0 256,6 243,1 190,1 98,8 52,4 49,81 663,1 2000 43,4 66,3 49,1 225,2 260,0 278,6 109,3 268,4 146,1 96,7 58,9 40,31 642,3 Pramen: Český hydrometeorologický ústav v Praze

14


Celý kraj leží v povodí horního Labe, vyjma východní části kraje (východní poloviny okresu Svitavy), která byla dříve součástí země Moravské a patří do povodí Moravy. V celém kraji, vyjma území v blízkosti jižní hranice s Jihlavským krajem a severně od dolního toku řeky Loučné, se nacházejí vydatné zdroje podzemních vod (od 10 l/s až přes 100 l/s). Severovýchodní cíp kraje je chráněnou oblastí přirozené akumulace povrchových vod. Významné těžební lokality se na území kraje nevyskytují. Méně významný a známý je pouze povrchový lom vápence u cementárny Prachovice. tabulka 4:Velikostní skupiny obcí podle okresů k 31. 12. 2000 Počet obcí v tom podle počtu obyvatel Kraj, okres celkem 500 1 000 5 000 - 20 000 - 50 000 200 do 199 499 999 4 999 19 999 49 999 a více 453 125 167 91 53 15 1 1 Pardubický kraj 113 31 46 18 15 2 1 Chrudim 115 41 41 19 11 2 1 Pardubice 113 32 42 21 14 4 Svitavy 112 21 38 33 13 7 Ústí nad Orlicí Obyvatelstvo celkem

v tom podle počtu obyvatel

Kraj, okres do 199 Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pramen: ČSÚ, 2002

200 499

500 999

508 566 16 339 53 163 105 356 4 336 15 088 161 537 5 545 11 980 102 335 3 825 13 980 139 338 2 633 12 115

1 000 4 999

66 047 12 301 14 495 15 783 23 468

101 490 33 592 22 473 20 078 25 347

5 000 - 20 000 - 50 000 19 999 49 999 a více 156 207 24 011 91 309 16 028 24 011 15 735 - 91 309 48 669 75 775 -

Pardubický kraj složený ze 4 okresů - Chrudimského, Pardubického, Svitavského a Ústeckoorlického má 453 obcí (6. nejvyšší počet obcí) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem 1 127 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). tabulka 5:Charakter osídlení v roce 2000 Velikostní Charakter osídlení skupina

Počet

% obyv.

obcí do 2000 obyvatel malé venkovské obce 2000 - 4999 malá venkovská města (městečka) 5000 - 9999 větší venkovská města 10000 a více města (bez ohledu na právní statut) Pardubický kraj Česká republika % kraje v rámci ČR

421 15 8 9 453 6 251 7,2

Pramen: Výsledky SLDB 2001

15

obyvatel 188 628 48 411 61 794 209 733 508 566 10 266 546 5,0

37,09 9,52 12,15 41,24 100,0 x x


V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr v ČR. tabulka 6:Základní charakteristika v roce 2000 Střední Území Rozloha v km2 stav obyvatel 1 029,7 Chrudim 889,0 Pardubice 1 334,7 Svitavy 1 265,2 Ústí nad Orlicí Pardubický kraj 4 518,5 Česká republika 78 865,3 % kraje v rámci 5,7 ČR

105 403 161 452 102 305 139 382 508 542 10 272 503 5,0

Hustota obyvatel na 1km2

Trvale obydlené 1) domy 22 281 25 887 21 616 26 594 96 378 1 627 271 5,9

102 182 77 110 113 130 x

byty 36 901 60 532 35 833 49 222 182 488 3 828 912 4,8

Ekonomicky aktivní obyvatel. 1) celkem 44 790 76 413 44 505 62 903 228 611 4 633 280 4,9

z toho ženy 19 322 34 066 19 277 27 473 100 138 2 069 918 4,8


Postupně narůstá podíl obyvatel obcí od 500 do 2 000 obyvatel, nyní 23,5 % - o 1/3 nad průměrem. V obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel podíl obyvatelstva je o 1/10 nad průměrem a také mírně narůstal. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 41,5 %, což je cca o 1/3 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli obývá 18,2 % obyvatel kraje, a to je bez zahrnutí Prahy a kraje Středočeského 5. nejvyšší podíl. Nejmenší obcí v kraji je Vysoká v okrese Svitavy s 38 obyvateli. tabulka 7:Obce a obyvatelstvo (podle SLBD) Počet obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel obcí obyvatel 1961 1970 1980 1991 2001 158 108 858 149 106 268 105 107 236 102 106 040 113 105 709 Chrudim 151 139 115 135 150 071 98 163 680 112 163 121 115 162 008 Pardubice 133 105 342 129 102 010 86 104 586 108 102 455 113 103 077 Svitavy 146 129 912 139 130 417 105 137 071 103 137 102 112 139 285 Ústí nad Orlicí 588 483 227 552 488 766 394 512 573 425 508 718 453 510 079 Pardubický kraj Česká republika 8 726 9 571 531 7 511 9 807 696 4 778 10 291 927 5 768 10 302 215 6 258 10 292 933 6,7 5,0 7,3 5,0 8,2 5,0 7,4 4,9 7,2 5,0 % kraje v rámci ČR Území

obcí


16


Vývoj počtu obyvatel v kraji

515 000 510 000 505 000 500 000 495 000 490 000 485 000 480 000 475 000 1961

1970

1980

1991

2001

Střední stav obyvatelstva kraje v roce 1998 byl 509 494 obyvatel, od roku 1991 do roku 1998 narostl o 9,5 ‰, což je 8. nejvyšší nárůst z 9 krajů (5 krajů zaznamenalo pokles). Hlavní nárůst (37 ‰) byl do roku 1994 až 1995, pak dochází k poklesu přibližně stejným tempem jako v celé ČR s tím, že v posledních 2 letech se tempo poklesu zvolnilo. tabulka 8:Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2000 Věk Celkem Muži abs.

%

abs.

Ženy

%

abs.

Průměrný věk %

celkem

muži

0-14

85 654

16,8

44 087

17,7

41 567

16,0

15-24

77 811

15,3

39 928

16,0

37 883

14,6 Index stáří (65+/0-14)

25-34

76 111

15,0

39 059

15,7

37 052

14,3 celkem

35-44

66 364

13,0

33 633

13,5

32 731

12,6

45-54

78 328

15,4

39 255

15,8

39 073

15,1 Střední délka života

55-64

52 770

10,4

24 838

10,0

27 932

10,8 (průměr let 1999-2000)

65 +

71 528

14,1

28 166

11,3

43 362

16,7

508 566

100,0

248 966

100,0

259 600

100,0

celkem

38,4

ženy 36,9

muži

83,5

40,0

ženy 63,9

muži

104,3

ženy 72,1

78,3


Stáří obyvatelstva hodnocené pomocí koeficientu stáří (poměr počtu seniorů 65letých a starších k juniorům mladším 15 let) bylo v roce 1998 6. nejvyšší. Tempo stárnutí podle časového průběhu koeficientu stáří bylo v Pardubickém kraji 6. až 7. nejvyšší. Za 3 roky přibylo 2 904 seniorů (4,3 %) a ubylo 6 481 juniorů (6,7 %). Hustota osídlení je o 16 % nižší než je průměr ČR (9. ze 14 krajů). Relativní počet sňatků odpovídá přibližně průměru ČR, rozvodů je oproti průměru méně (11. ze 14 krajů), stejně tak potratů, nejnižší je zde novorozenecká úmrtnost (o 1/3 nižší než průměr ČR, nízká je i kojenecká úmrtnost (2. nejnižší). Čistota ovzduší v Pardubickém kraji v porovnání se stavem v ostatních krajích není na špatné úrovni. Aritmetický průměr imisí oxidu siřičitého je na úrovni 50 % ročního imisního limitu, jen na jihozápadě kraje je situace horší. Oxidy dusíku v imisích na východě kraje činí již několik let 40 % ročního imisního limitu, na západě pak cca 30 %.

17


V severní a východní části aritmetický průměr imisí prašného aerosolu má časově stálý průběh ve výši 80 % ročního imisního limitu. Čistota vody v tocích má úroveň odpovídající III. třídě dle biochemické i chemické spotřeby kyslíku u dusitanů Výjimečně se u BSK nalezne i V. třída a u dusitanů IV. třída. Ve východní polovině kraje se nachází několik desítek katastrů dotčených povodněmi v roce 1997. Lesnatost 28,8 % je 4. až 5. nejnižší mezi kraji. Z lesů Pardubického kraje je zařazeno do kategorie lesů ochranných 35 %, 1 % je lesů zvláštního určení a 64 % je lesů hospodářských, tj. těch, kde jsou rozhodující hospodářská hlediska. Podíl hospodářských lesů je 4. nejvyšší. Poškození lesů je vysoké - 80 %. tabulka 9:Zaměstnaní v národním hospodářství 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Česká republika Zaměstnaní celkem (v tis.) 4 873,5 4 926,8 4 962,6 4 972,0 4 936,5 4 865,7 4 764,1 4 731,6 podle sektorů (v %) 7,7 6,9 6,6 6,1 5,8 5,5 5,2 5,1 primární 42,9 42,2 41,8 41,5 41,1 40,9 40,1 39,5 sekundární 49,4 51,0 51,6 52,3 53,1 53,6 54,7 55,4 terciární Kraj 236,1 247,5 250,8 246,7 246,6 244,3 237,4 228,9 Zaměstnaní celkem (v tis.) podle sektorů (v %) 10,9 9,4 11,0 9,7 9,0 8,0 7,6 6,9 primární 44,9 44,9 45,2 43,3 41,8 43,5 42,0 39,0 sekundární 44,2 45,7 43,8 47,0 49,3 48,5 50,5 54,1 terciární Pramen: Výsledky SLDB 2001

Podnikat el bez zaměstnanců 9,6%

Zaměstnanec 83,8%

Člen produkčního družst va 1,5%

Ostatní 16,2%

Pomahající člen domácnosti 0,8%

Podnikatel se zaměstnanci 4,4%

Podíl průměrného počtu zaměstnanců ze všech zaměstnanců 14 krajů byl 5,01 % v roce 1997 a měl nepatrně klesající trend. Podíl zaměstnanců z obyvatel kraje činil 31,37 % a byl 2.nejnižší ze 14 krajů (po kraji Středočeském). Změny počtu zaměstnanců v posledních 6 letech (od roku 1993) m j. naznačují restrukturalizaci hospodářství kraje. V zemědělství je zaměstnáno o 6 tis. občanů méně. Těžba rud zaměstnává méně o 500 lidí, průmysl potravinářský +1,5 tis., textilní průmysl -4 tis., dřevozpracující průmysl +1 tis., chemický +2 tis., plastikářský +1,5 tis., sklářský -500, kovozpracující +3 tis., výroba strojů a zařízení -7 tis., výroba dopravního zařízení +1 tis., průmysl elektrotechnický -500, jiný zpracovatelský průmysl +1,5 tis., stavebnictví +1,5 tis., obchod +5,5 tis., pohostinství +2,5 tis., doprava +500, školství +1 tis. zaměstnanců. V jiných odvětvích ekonomických činností změny zaměstnanců nepřesáhly cca 500 osob.

18


Informaci o změnách hospodářského zaměření kraje mohou také poskytnout „koeficienty specializace" jako podíl poměrného počtu zaměstnaných v daném odvětví v kraji a v celé ČR. V zemědělství je zaměstnáno oproti průměru v ČR trvale nejméně o 60 % víc pracovních sil, i když je pozorovatelný pokles za poslední 3 roky. V lesnictví byl zachycen naopak od roku 1996 mírný nárůst na nynějších 125 % průměru. Těžba je hluboce pod průměrem, relativní počet zaměstnanců stěží dosahuje 20 % průměru. Zpracovatelský průmysl trvale zaměstnává o 20 % osob víc než je průměrná hodnota v celé ČR. Nad průměrem se drží nejvíc textilnictví (+60 %) s poklesem od roku 1995. Na téměř 50 % nad průměr se v roce 1998 dostalo plastikářství a gumárenství dříve podprůměrné. Z podprůměrných hodnot na víc než 10 % nad průměr plynule narostlo potravinářství. Mezi 20 až 40 % nad průměrem se trvale drží průmysl dřevozpracující. Trvalý nárůst je i v papírenství, ale ještě nedosáhl průměru. Chemický a farmaceutický průmysl se trvale pohyboval na 2,5 násobku průměru, v roce 1998 již dosáhl trojnásobku. Plynule roste relativní zaměstnanost v kovozpracujícím průmyslu, ale ještě je 5 % pod průměrem. Sklářství v posledních letech klesá, nyní je 30 % pod průměrem ČR. Výrazně nadprůměrná je výroba strojů a zařízení (+40 %) a průmysl elektrotechnický (+65 %),v obou odvětvích probíhá postupný pokles. Z dalších oblastí se v posledních 2 letech dostala cca 20 % nad průměr energetika a naopak peněžnictví v té době klesalo až na nynějších 40 % pod průměr. Pro kraj důležité pohostinství a ubytování je trvale podprůměrné na úrovni cca 20 % pod celostátním průměrem a v posledních 3 letech stagnuje. Ještě více pod průměrem jsou veřejné služby (-30 %). Pardubický kraj s 56,5 % úrovně EU ve výši hrubého domácího produktu na 1 obyvatele se řadí na 9. místo mezi našimi kraji, tempo jeho růstu je zde podprůměrné, 4. až 5. nejpomalejší. Průmě rná hrubá mě sí ční m zda v Kč 13000

okres s maximální hodnotou v kraji

12500

Pardubický kraj

12000

PU PU

okres s minimální hodnot ou v kraji

11500

PU

CR

11000 10500

8000

SY

PU

9000 8500

SY

PU

10000 9500

SY PU

SY

7500 7000

SY

6500 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Celkové příjmy místních orgánů vztažené k 1 obyvateli jsou 4. nejnižší, výnosnost daní z příjmů fyzických a právnických osob je 12., (3. nejnižší). Průměrná mzda byla až 12. mezi kraji ČR (3. nejnižší), v roce 1997 byla o 4 411 Kč nižší než v první Praze a o 279 Kč vyšší než v posledním kraji Jihlavském. Index růstu mezd v letech 1989 až 1997 byl 5. nejnižší ( 323 %).

19


tabulka 10:Vybrané ukazatele k 31.12. na trhu práce 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Uchazeči mladší než 25 let . . 1 872 2 465 3 851 5 990 6 907 4 976 Uchazeči nezaměstnaní déle 1 350 1 542 2 188 3 238 5 632 7 020 . 1 419 než 1 rok Uchazeči se ZPS 878 923 976 1 241 1 503 2 074 2 686 2 855 Uchazeči pobírající příspěvek 4 862 3 722 3 671 4 903 6 738 9 409 11 398 8 137 Volná pracovní místa 2 347 4 250 4 494 4 354 4 047 2 544 1 817 3 661 % uchazečů v rámci ČR 4,8 4,3 4,6 4,8 4,5 4,4 4,8 4,4 % volných prac. míst v rámci 4,4 5,5 5,1 5,2 6,5 6,8 5,2 7,0 ČR Pramen: Výsledky SLDB 2001

Míra registrované nezaměstnanosti 6,62 % koncem roku 1998 byla 6. nejnižší, tedy podprůměrná, o 1 pracovní místo se ucházelo 6,7 zájemců - 6. nejnižší počet mezi našimi kraji.

Oblast zemědělství Přírodně klimatické podmínky V rámci této kapitoly je řešena problematika přírodně klimatických podmínek a jejich vliv na zemědělství. Zejména vhodnost pro zemědělskou produkci z hlediska půdních a klimatických podmínek, předpoklady pro výnosovost zemědělských plodin nebo naopak omezující faktory zemědělské produkce. Zvláštní důraz je v tomto směru věnován problematice méně příznivých oblastí.

Výnosnost půd1 a struktura méně příznivých oblastí Pardubický kraj není z hlediska vhodnosti pro zemědělskou výrobu homogenní, což však platí i ostatních krajích ČR. Vyplývá to již z nadmořské výšky jednotlivých oblastí kraje a z toho plynoucích rozdílných půdně-klimatických podmínek. Na obrázku jsou znázorněny průměrné nadmořské výšky jednotlivých katastrálních území (kú) Pardubického kraje.

20


Střední nadmořská výška okresu Pardubice je 262 m , okresu Chrudim 416 m, okresu Ústí nad Orlicí 454 m a okresu Svitavy 482 m. (Pramen: regionální portréty) S polohou jednotlivých oblastí souvisí rovněž dlouhodobé klimatické podmínky. Oblasti ČR jsou rozděleny podle teplot a srážek na 10 klimatických regionů. Na území kraje Pardubice se vyskytuje pět klimatických regionů, které se vyznačují charakteristikami, uvedenými v tabulce. tabulka 11:Charakteristika klimatických regionů Symbol Charakteristi Sum teplot Prům.roční regionu ka regionu nad 10oC teplota oC T3 MT 2 MT 4 MCH CH

teplý, mírně vlhký mírně teplý, mírně vlhký mírně teplý, vlhký mírně chladný, vlhký chladný, vlhký

Prům. roční úhrn srážek v mm

Pravděpod. suchých veg. období

Vláhová jistota

2500 - 2800

8–9

550 – 650

10 – 20

4–7

2200 - 2500

7–8

550 – 650

15 – 30

4 – 10

2200 - 2400

6–7

650 – 750

5 – 15

10

2000 - 2200

5–6

700 - 800

0-5

10

pod 2000

5

nad 800

0

10

Zastoupení klimatických regionů v jednotlivých okresech je rozdílné a značně se mezi sebou liší. Následujících tabulkách je uvedeno, kolik zemědělské půdy se nachází v jednotlivých klimatických regionech Pardubického kraje. V okrese Pardubice se většina zemědělské půdy nachází v teplém a mírně vlhkém regionu, který je z hlediska klimatických podmínek hodnocen v rámci ČR jako nejpříznivější pro zemědělskou výrobu. Tento klimatický region zasahuje i cca třetinu rozlohy okresu Chrudim, v menší míře i další dva okresy. V okrese Ústí nad Orlicí se téměř třetina výměry zemědělské půdy nachází v mírně chladném, vlhkém a chladném, vlhkém klimatickém regionu s podstatně kratší vegetační dobou.

21


tabulka 12:Rozdělelní zemědělské půdy do klimatických regionů-plocha v ha Klimatický region ha zemědělské půdy Okres T3 MT 2 MT 4 MCH CH 23622 19226 13825 6381 Chrudim 49709 4052 Pardubice 6796 32743 33167 8651 Svitavy 7546 12719 32863 18147 Ústí nad Orlicí Pramen: databáze VÚZE tabulka 13:Rozdělení zemědělské půdy do klimatických regionů - v % celkové výměry ZP Klimatický region v % ze zemědělské půdy Okres T3 MT 2 MT 4 MCH CH 37,0 30,1 21,7 10,0 Chrudim 92,5 7,5 0 0 Pardubice 40,2 40,8 10,6 8,4 Svitavy 10,0 16,8 43,4 24,0 Ústí nad Orlicí 31,9 25,0 29,1 12,1 Kraj celkem Pramen: databáze VÚZE

Celkem 63829 53760 4 81360 4417 75692 776

1,2 0 0 5,8 1,9

Celkem 100 100 100 100 100

Možnosti a omezení v zemědělském využití krajiny závisí ve značné míře na svažitosti terénu. Silně svažité pozemky jsou náchylné k vodní erozi, vhodné jen pro travní porosty, svažité pozemky se obtížněji obdělávají, stoupají náklady na pohonné hmoty atd. V následujících tabulkách je zhodnocen zemědělský půdní fond kraje z hlediska svažitosti. Svažitost tabulka 14:Výskyt svažitosti zemědělské půdy-v ha Okres Výskyt svahů ha zemědělské půdy NAZEV-OKRES Rovina Mírný svah Střední svah Výrazně svažité Chrudim 40564 20179 2509 578 Pardubice 23494 29793 447 25 Svitavy 36597 33069 9690 2004 Ústí nad Orlicí 27961 29102 13509 5120 Pramen: databáze VÚZE

rovina: 0 - 3o mírný svah 3 - 7o střední svah 7 - 12o výrazně svažité(výrazný svah až sráz) nad 12o Pramen: databáze VÚZE

22

Celkem 63829 53760 81360 75692


tabulka 15:Rozdělení zemědělské půdy podle její svažitosti – v % z celkové výměry ZP Výskyt svahů % zemědělské půdy Okres Rovina Mírný svah Střední svah Výrazně svažité Chrudim 63,6 31,6 3,9 Pardubice 43,7 55,4 0,8 Svitavy 45,0 40,6 11,9 Ústí nad Orlicí 36,9 38,4 17,8 Kraj celkem 46,8 40,8 9,5 Pramen: databáze VÚZE

0,9 0,0 2,5 6,8 2,8

Celkem 100 100 100 100 100

Výrazně svažitých pozemků je v Pardubickém kraji poměrně málo. Z hlediska dostupnosti zemědělskou technikou je většina ploch v kategorii roviny až mírného svahu. Zemědělská půda na výrazných svazích se nachází v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy. V těchto okresech je zemědělská půda i na středních svazích o sklonu 7 o – 12 o, které již mohou zapříčinit potíže při obdělávání a jsou nevhodné pro pěstování některých plodin, např. okopanin. Na obrázku je znázorněno v jaké míře se nachází zemědělská půda na výrazných svazích na území jednotlivých obcí. Vyjádřeno je % výrazně svažitých ploch ZP na zemědělské půdě v obci.

Pokud hodnotíme kvalitu půd v Pardubickém kraji, větší díl zemědělských půd je středně těžkých, bezskeletovitých až slabě skeletovitých, hlubokých až středně hlubokých. Mezi okresy kraje jsou však rozdíly.

23


tabulka 16:Rozdělení zrnitosti zemědělské půdy-v ha Okres Zrnitost půdy ha zem. půdy Z toho velmi těžké NAZEV-OKRES Lehká Střední Těžká Celkem Chrudim 8820 49050 5959 63829 4053 Pardubice 22988 18065 12707 53760 10744 Svitavy 18246 59668 3446 81360 1706 Ústí nad Orlicí 21255 46610 7828 75692 4670 Pramen: databáze VÚZE

Na okrese Pardubice je téměř 23 tis. ha lehké půdy. V mírně teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, kde se většina území okresu nachází to může znamenat v některých letech ohrožení úrody suchem, pokud pozemky neleží na místech s dobrým zásobením spodní vodou. Na druhé straně je v okresu Pardubice 12,7 tis. ha těžkých půd (23,6%), z toho 10,7 tis. ha jsou velmi těžké půdy, kde mohou nastat problémy s využitím mechanizace v případě nepříznivého počasí v době agrotechnických lhůt pro obdělávání a sklizeň. Rostou náklady na výrobu. Na okrese Chrudim a Svitavy jsou z tohoto pohledu půdní poměry příznivější. tabulka 17:Rozdělení zemědělské půdy podle zrnitosti - v % celkové výměry ZP Zrnitost půdy v % zem. půdy Okres Lehká Střední Těžká Celkem 13,8 76,8 9,3 Chrudim 42,8 33,6 23,6 Pardubice 22,4 73,3 4,2 Svitavy 61,6 10,3 28,1 Ústí nad Orlicí 26,0 63,1 10,9 Kraj celkem Pramen: databáze VÚZE

100 100 100 100 100

Na okrese Svitavy se ve srovnání s ostatními okresy kraje nachází poměrně velký podíl půd skeletovitých (přes 40 % z celkové výměry ZP). Mělké půdy (do 30 cm) se nacházejí v okrese Ústí nad Orlicí (7,2 % ZP) a v okrese Svitavy (6,6 % ZP), jinde jen

24


sporadicky.

Na následujícím obrázku je vidět zastoupení velmi těžkých půd na území obcí Pardubického kraje.

25


Půdní a klimatické poměry lze vyjádřit jedním syntetizujícím ukazatelem: bodovou hodnotou výnosnosti zemědělské půdy2. Je odvozena od normativního hrubého retního efektu a stanovena pomocí stupnice od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5oC, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30%, kde půda je nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9oC, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny. Na základě normativní výnosnosti půd byly stanoveny rovněž úřední ceny zemědělské půdy. Průměrné bodové hodnocení zemědělské půdy Pardubického kraje je 44,5 bodů, což je mírně nad průměrem republiky, který je 42,2 bodů. V rámci 14 krajů, včetně Prahy, Pardubický kraj je na 8. místě, s hodnotou jen o čtyři body nižší než sousední Královehradecký kraj. Výnosnost zemědělské půdy v průměru za jednotlivé okresy Pardubického kraje rozděluje tyto okresy z hlediska půdně klimatických podmínek do dvou skupin. Nad průměrem republiky jsou okresy Pardubice s průměrnou výnosností 55,3 bodů a okres Chrudim s 50,3 body. Podprůměrné okresy jsou okres Svitavy s průměrem 39,8 bodů a okres Ústí n. Orlicí s 37 body. tabulka 18:Výnosnost v bodech za kraje a za ČR NÁZEV NUTS Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR

BODY 1100 2100 3100 3200 4100 4200 5100 5200 5300 6100 6200 7100 7200 8100 1000

61,25 51,01 30,40 30,58 26,67 44,57 32,62 48,45 44,51 30,38 59,38 54,15 47,42 35,00 42,29

Pořadí podle výnosnosti 1 4 11 10 14 7 13 5 8 12 2 3 6 9 -

Pramen: propočty VÚZE

1

Výnosnost půd – Jedná se o bodový systém hodnocení produktivity přírodního prostřední podle výnosnosti půd. Principiálně tento systém vychází z normativního ekonomického ocenění bonitovaných půdně ekologických jednotek jako rozdíl mezi normativními příjmy z rostlinné výroby a normativními náklady vynaloženými na jejich dosažení. Výnosnost půdy je integrální ukazatel půdně klimatických a ekonomických podmínek.

26


tabulka 19:Výnosnost půd v bodech - Pardubický kraj NUTS

NÁZEV

Pořadí okresů v ČR

BODY

5301 Chrudim 5302 Pardubice 5303 Svitavy 5304 Ústí nad Orlicí 5300 Pardubický kraj Pramen: propočty VÚZE

50,28 55,32 39,84 36,97 44,51

52 57 42 37

V mapce je znázorněno porovnání okresů s ostatními okresy ČR z hlediska průměrného bodového vyjádření úrovně půdně klimatických poměrů .

Různorodost půdních podmínek uvnitř jednotlivých okresů vymezuje plochy vhodné pro zemědělskou výrobu napříč okresů a soustřeďuje se zejména do rovin podél toku Labe. Toto vyjadřuje i rozložení katastrů podle stanovené úřední ceny zemědělské půdy.

27


Kromě nepříznivých půdně-klimatických poměrů omezují zemědělskou výrobu ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zákon omezuje hospodaření v oblastech Národních parků, Chráněných krajinných oblastech a maloplošných chráněných územích. Na území 1. zóny chráněných krajinných oblastí (CHKO) je zakázáno měnit současnou skladbu ploch a kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. Na území 1. a 2. zóny CHKO je zakázáno hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, činnosti, které mohou (mimo další vlivy) způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim. tabulka 20:Chráněné oblasti v okresech Pardubického kraje. Okres

Výměra chráněných oblastí (ha) 10 774 Chrudim 784 Pardubice 2 902 Svitavy 1 651 Ústí nad Orlicí Pramen: databáze ministerstva životního prostředí

Celkem výměra (ha) 102 967 88 899 133 471 126 516

Podíl chráněných oblastí na výměře ( %) 10,5 0,9 2,2 1,3

Chráněné oblasti zasahují více než 10 % celkové výměry okresu Chrudim. Na okrese Svitavy je to cca 3 tisíce ha (2,2%) v dalších dvou okresech se výměra chráněných oblastí pohybuje kolem 1% celkové výměry.

28


Naturální ukazatele rostlinné a živočišné produkce Rostlinná produkce Poměry v rostlinné produkci kraje vyplývají z půdních a klimatických a z jejich předchozí analýzy je zřejmé, že situace v jednotlivých okresech bude značně rozdílná. Pšenice ozimá V rostlinné produkci největší výměru z tržních plodin má ozimá pšenice, která v roce 2001 z celkové plochy v ČR zaujímá v kraji jen 5,7 % a to představuje deváté místo v pořadí velikosti výměry. Plocha pěstované pšenice se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 mírně snížila a obdobný trend byl zaznamenán ve většině krajů ČR, s výjimkou zejména Moravskoslezského kraje, kde se plochy značně zvýšily. tabulka 21:Srovnání výnosů ozimé pšenice dle krajů 2000

Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Pořadí výnosů

Plocha ha Výnos t/ha 188009 4,74 91685 4,09 70017 4,23 11309 3,68 57425 3,63 12965 3,95 56046 4,66 50560 4,65 74585 4,42 126808 3,88 62499 5,02 39854 4,52 44802 4,23 886563

4,28

2 9 7 12 13 10 3 4 6 11 1 5 8

2001 Plocha ha 182899 90651 70732 13565 56541 12036 55285 49700 74652 123979 59161 39965 61047 890213

Pořadí výnosů Výnos t/ha 5,06 5 4,59 8 4,50 10 3,83 13 3,93 11 3,90 12 5,31 1 4,76 7 4,85 6 5,25 2 5,24 3 4,54 9 5,19 4 4,69

Pramen: ČSÚ 2001

V roce 2000 Pardubický kraj s výnosem ve výši 4,52 t/ha byl na čtvrtém místě ve srovnání s ostatními kraji ČR a rok později klesl na sedmé místo i když se výnos zvýšil na 4,76 t/ha. Výkyvy lze vysvětlit abnormálním suchem, které postihlo především produkční oblasti, v následném roce tyto oblasti opět se dostaly na obvyklou úroveň a dosáhly podstatného zvýšení výnosů. Tím došlo k odsunutí Pardubického kraje na sedmé místo, za kraj Vysočinu, která podle rozlohy výměry LFA má horší klimatické podmínky.

29


tabulka 22:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-pšenice ozimá Plocha Okres

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Podíl 2001 %

Index 01/93

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pard. kraj

ha 12 272 10 521 13 690 9 245 45 727

ha 12 706 11 095 13 755 8 355 45 911

ha 12 401 10 921 13 621 8 271 45 212

ha 12 886 11 844 14 166 8 940 47 836

ha 12 194 9 583 12 897 6 830 41 504

ha 12 906 13 498 15 960 8 197 50 560

ha 12 604 13 569 15 736 7 791 49 700

25,36 27,30 31,66 15,68 100,00

1,03 1,29 1,15 0,84 1,09

ČR

91455

754 656

766 269

847 900

744 577

886 563

870 016

5,71

9,51

Pramen: ČSÚ 2002

Hodnotíme-li plochy ozimé pšenice v jednotlivých okresech v průběhu sledovaného období 1993-2001, potom celkově mírně v kraji vzrostly, ale vývoj v jednotlivých okresech byl rozdílný. V okrese Chrudim ve sledovaném období byly plochy v jednotlivých letech poměrně stabilní, bez ročních výkyvů. Naopak v okrese Pardubice se plochy ozimé pšenice za sledované období zvýšily o 29 % s tím, že v roce 1999 značně oproti průměru poklesly. Obdobně tomu bylo v okrese Svitavy, pouze celkový nárůst byl ve výši 15 %. Rozdílný byl okres Ústí n. O., kde za sledované období se snížily plochy o 16 % a opět v roce 1999 byl zaznamenán značný pokles ploch ozimé pšenice. tabulka 23:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ozimá pšenice Výnos Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pard. kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 5,02 4,32 4,72 4,91 4,75 4,75

t/ha 5,01 4,40 5,00 4,91 4,84 4,72

t/ha 4,70 4,22 4,22 4,55 4,41 4,47

t/ha 4,88 3,99 4,84 4,90 4,65 4,29

t/ha 4,91 4,31 4,71 4,72 4,67 4,77

t/ha 4,90 3,71 4,94 5,03 4,62 4,34

t/ha 5,02 4,37 4,90 4,73 4,76 4,95

Index 01/93 1,00 1,01 1,04 0,96 1,00 1,04

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy ozimé pšenice v kraji se příliš ve sledovaném období neměnily. Prakticky zůstaly na stejné úrovni s výjimkou okresu Ústí n.O., kde se výnosy snížily o 4 %. V jednotlivých letech sledovaného období výnosy většinou kolísaly na odlišné úrovni mezi jednotlivými okresy bez většího rozptylu. Hodnotíme-li však dosažené výnosy u jednotlivých okresů, potom výše výnosů ozimé pšenice pardubického okresu je nejnižší, ačkoliv podle zastoupení ploch v méně příznivých podmínkách tomu neodpovídá.

30


Ječmen jarní Výměra pěstování jarního ječmene ve srovnání s ostatními kraji zaujímá odpovídající rozsah, vyplývající z přírodních podmínek a celkové rozlohy kraje. tabulka 24:Srovnání výnosů ječmene jarního dle krajů Pořadí krajů

2000 Kraje

Plocha ha

Plocha ha

Výnos t/ha

Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

65 983 30 659 22 635 4 518 22 457 4 905 11 712 18 704 53 507 53 977 34 759 13 087 15 988

2,93 3,08 2,83 2,56 2,75 2,68 3,06 3,26 3,32 2,47 3,68 3,17 3,26

Česká republika

352 892

3,03

Pořadí krajů

2001

8 6 9 12 10 11 7 3 2 13 1 5 4

Výnos t/ha

60 943 29 620 23 109 4 608 21 614 4 540 9 978 17 976 51 215 51 292 34 481 13 521 15 419

3,64 3,23 2,77 2,49 2,97 2,64 3,62 3,68 3,83 4,09 3,96 3,53 3,11

338 817

3,35

5 8 11 13 10 12 6 4 3 1 2 7 9

Pramen: ČSÚ 2001

Dosažené výnosy ječmene jarního v porovnání s ostatními kraji jsou na velmi slušné úrovni a kraj s průměrným výnosem 3,68 t/ha tak zaujímá čtvrté místo v ČR. tabulka 25:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-ječmen jarní Oblast Okres Chrudim Pardubice Ústí nad Orlicí Svitavy Pardubický kraj ČR

Plocha 1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Podíl Index 2001 % 01/93

ha 5 621 4 555 4 597 10 001 24 774

ha 3 055 5 078 8 898 3 390 20 421

ha 2 939 5 422 10 068 4 512 22 941

ha 4 385 2 483 3 626 9 299 19 792

ha 3 596 2 600 4 244 9 091 19 532

ha 4 398 1 769 3 408 9 130 18 704

ha 3932 2070 2983 8991 17976

21,87 11,52 16,59 50,02 100,00

0,70 0,45 0,65 0,90 0,73

444 457

448 212

489 441

391 498

378 827

352 892

338 817

5,31

0,76

Pramen: ČSÚ 2002

Z hlediska výměry pěstování jarního ječmene jsou největší plochy v okrese Svitavy, která tvoří polovinu celkové výměry v kraji. Během sledovaného období se výměry jarního ječmene v kraji podstatně snížily, prakticky na stejnou úroveň jako v celé ČR, tj. o cca 25 %. V jednotlivých okresech byl však vývoj značně rozdílný, kdy v okrese Svitavy se plochy snížily jen o 10 %, tak v okrese Pardubice o 55 %.

31


tabulka 26:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ječmen jarní

Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001 - ječmen jarní Oblast Okres

Výnos 1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

Index 01/93

Chrudim Pardubice Ústí nad Orlicí Svitavy Pardubický kraj

4,43 4,06 3,97 4,53 4,32

2,41 3,91 3,91 3,82 3,67

2,83 3,76 3,79 3,83 3,67

3,49 3,49 3,49 3,49 3,53

3,77 3,72 3,87 3,89 3,84

3,53 3,01 3,26 3,18 3,26

3,85 3,58 3,51 3,78 3,73

0,87 0,88 0,88 0,83 0,86

ČR

3,92

3,90

3,718

3,49

3,89

3,03

3,75

0,96

Pramen: ČSÚ 2002

Za sledované období se průměrné výnosy se v kraji snížily o 10 % více než bylo průměrné snížení výnosů v ČR a prakticky se navzájem nelišily. Je zajímavý fakt, že okres Svitavy, který má nejvyšší výměru ječmene dosahoval ve sledovaném období relativně stabilní výnosy na velmi dobré úrovni ve srovnání s ostatními okresy. Ječmen ozimý Rozměr pěstování ozimého ječmene v Pardubickém kraji odpovídá velikosti výměry orné půdy v kraji a rovněž jeho plochy v roce 2001 se mírně zvýšily jako v průměru ČR. tabulka 27:Srovnání výnosů ječmene ozimého dle krajů Pořadí krajů

2000 Kraje Plocha ha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

25 466 20 511 18 223 2 083 7 515 3 340 9 840 10 154 16 490 9 359 5 297 3 340 10 674 141 846

Výnos t/ha 3,82 3,73 4,13 3,34 3,75 3,65 4,67 4,38 3,78 3,51 4,62 4,07 4,20 4,45

7 10 5 13 9 11 1 3 8 12 2 6 4

2001 Plocha Výnos t/ha ha 28 221 4,52 22 034 4,27 20 802 4,07 2 321 3,81 7 848 3,89 2 976 4,15 10 705 5,03 11 201 4,35 17 333 4,64 10 907 4,64 6 298 4,78 4 546 4,27 11 526 3,49 156 718 4,30

Pořadí krajů

5 7 10 12 11 9 1 6 4 3 2 8 13

Pramen: ČSÚ 2001

Dosažený průměrný výnos ozimého ječmene v kraji mírně převyšoval průměrný výnos ČR a potvrzuje to i šesté místo ve srovnání s ostatními kraji.

32


tabulka 28:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-ječmen ozimý Plocha Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

ha ha 2 321 1 982 3 938 4 051 4 898 3 220 3 764 3 141 14 920 12 394 192 004 151 635

1997

1998

1999

2000

2001


ha ha ha ha ha 2 930 2 977 2 715 1 627 1 897 16,94 3 801 4 330 3 178 2 945 3 167 28,27 2 921 3 608 2 949 2 372 2 969 26,51 3 433 3 723 3 575 3 210 3 168 28,28 13 084 14 637 12 417 10 154 11 201 100,00 157 051 186 196 164 083 141 846 156 718 7,17

0,82 0,80 0,61 0,84 0,75 0,81

Pramen: ČSÚ 2002

Vývoj ploch ozimého ječmene ve sledovaném období byl v kraji ve většině okresů obdobný vývoji ploch v průměru ČR, tj. byl zaznamenám pokles cca o 20 %. Výjimkou byl okres Svitavy, kde se plochy snížily téměř o 40 %. tabulka 29:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ozimý ječmen Výnos Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

Index 01/93

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 3,75 3,37 3,91 4,25 3,83

t/ha 3,97 3,84 3,40 3,68 3,71

t/ha 4,10 4,58 4,26 4,92 4,49

t/ha 4,34 3,86 4,23 4,69 4,26

t/ha 4,06 4,21 3,99 4,60 4,24

t/ha 4,52 3,94 4,37 4,73 4,38

t/ha 4,46 3,82 4,32 4,79 4,34

1,19 1,13 1,10 1,13 1,13

3,52

3,38

4,23

3,90

4,05

3,96

4,45

1,26

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy ozimého ječmene v průběhu sledovaného období s výjimkou okresu Ústí n.O. většinou nedosahovaly průměru ČR.

Žito Z hlediska rozsahu pěstování žita jeho plochy kraje v rámci ČR odpovídají rozsahům pěstování jako ve většině krajů. Ve srovnání s předchozím rokem se plocha pěstovaného žita mírně snížila, obdobně jako plochy v ČR.

33


tabulka 30:Srovnání výnosů žita dle krajů Pořadí krajů

2000 Kraje Plocha ha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Výnos t/ha

5 727 9 170 4 198 1 217 2 152 1 256 2 248 2 086 9 643 2 012 1 724 402 1 986 43 881

3,15 3,51 3,19 2,91 2,59 3,45 3,26 3,37 4,01 3,20 3,34 2,91 3,30 3,42

Pořadí krajů

2001 Plocha ha

10 2 9 12 13 3 7 4 1 8 5 11 6

Výnos t/ha

6 134 8 472 4 308 811 1 677 992 1 903 1 809 9 023 2 099 1 416 99 1 405 40 148

3,80 3,76 3,59 3,07 3,30 3,23 3,68 3,55 4,08 3,94 3,28 2,23 3,01 3,47

3 4 6 11 8 10 5 7 1 2 9 13 12

Pramen: ČSÚ 2001

Výnosy v kraji v průběhu let 1992 až 2000 se v průměru mírně zvýšily podobně jako v ČR, jejich výše zůstává na průměrné úrovni ve srovnání s ostatními kraji. tabulka 31:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-žito Plocha Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

ha 1 115 511 1 257 1 333 4 215 67 161

ha ha ha ha ha ha 1 240 1 705 1 163 868 667 570 690 1 022 936 741 278 173 1 474 1 579 1 409 1 212 951 835 627 726 565 275 190 231 4 031 5 032 4 074 3 097 2 086 1 809 63 597 75 647 71 861 55 069 43 881 40 148

Podíl Index 2001 % 01/93 31,51 9,56 46,16 12,77 100,00 4,51

0,51 0,34 0,66 0,17 0,43 0,60

Pramen: ČSÚ 2002

V průběhu sledovaného období pěstování žita je zřejmý ústup od jeho pěstování a plochy v kraji se snížily o 17 % více než v průměru ČR. V jednotlivých okresech byly značné diference, kdy např. v okrese Ústí n. O. se snížily plochy žita na 17 % v roce 2001 oproti roku 1993. Obdobně se značně snížily plochy v okrese Pardubice, relativně nejméně se snížily plochy v okrese Svitavy.

34


tabulka 32:Vývoj obilovin v období 1993-2001-žito Výnos Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 3,86 3,09 4,49 3,38 3,81 3,81

t/ha 3,05 3,12 3,32 2,99 3,15 3,21

t/ha 3,19 3,44 3,27 3,43 3,30 3,43

t/ha 3,36 2,85 3,93 3,54 3,47 3,63

t/ha 3,45 2,88 3,53 3,53 3,35 3,67

t/ha 3,42 2,46 3,61 3,36 3,37 3,42

t/ha 3,46 3,41 3,76 3,17 3,55 3,72

Index 01/93 0,90 1,10 0,84 0,94 0,93 0,98

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy ve sledovaném období v jednotlivých okresech byly relativně vyrovnané a pokles nebyl výrazněji odlišný od trendu ČR a celkově byl nižší než byl průměr ČR. Cukrovka technická Výměra pěstované cukrovky je v relaci k ostatním krajům z hlediska výměry produkční oblasti a její plocha v kraji se zvýšila obdobně jako byl nárůst ploch v ČR.

tabulka 33:Srovnání výnosů cukrovky technické podle krajů Cukrovka technická Kraje

2000 Plocha ha

Pořadí krajů

Výnos t/ha


17 741 0 0 0 4 551 340 8 267 4 928 186 6 120 12 246 2 342 4 571

39,72 0,00 0,00 0,00 38,66 47,06 49,65 46,88 49,31 42,95 51,63 50,59 54,22

Česká republika

61 293

45,83

Pořadí krajů

2001 Plocha ha Výnos t/ha

9

10 6 4 7 5 8 2 3 1

31 360 0 0 0 5 741 409 10 100 6 162 184 8 871 15 288 3 165 6 052

43,60 0,00 0,00 0,00 40,14 31,51 47,05 42,83 43,79 43,03 51,03 41,08 42,12

87 332

45,41

4 11 11 11 9 10 2 6 3 5 1 8 7

Pramen: ČSÚ 2001

Výnos cukrovky v kraji v roce 2000 byl nižší než průměr ČR a ve srovnání se sousedním krajem byl rovněž nižší.

35


tabulka 34:Vývoj ploch v období 1993-2001-cukrovka technická Plocha Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993 ha 1 778 2 957 1 010 532 6 277 106 707

1996

1997

1998

1999

2000

2001


ha ha ha ha ha ha 1 882 1 876 1 958 1 787 1 692 2 008 32,59 2 631 2 518 2 197 1 646 1 821 2 215 35,95 1 143 535 916 690 784 1 006 16,33 786 869 819 635 631 933 15,14 6 442 5 798 5 890 4 758 4 928 6 162 100,00 103 668 92 319 81 409 59 017 61 293 87 332 7,06

1,13 0,75 1,00 1,75 0,98 0,82

Pramen: ČSÚ 2002

Z tabulky je zřejmé, že největší podíl ploch pěstované cukrovky se soustřeďuje v okrese Pardubice, tj. 35,95 % a Chrudim ve výši 32,59 %. V okresech Svitavy a Ústí n. O. je to vzhledem půdně klimatickým podmínkám kole 15 %. Vývoj ploch v ČR ve sledovaném období byl odlišný od vývoje ploch v jednotlivých okresech. Za období let 1993 až 2001 se plochy v ČR snížily na 82 %, v kraji jen 98 % původní výměry. V jednotlivých okresech byl vývoj značně rozdílný, kdy např. v okrese Ústí n.O. se sice zvýšily plochy o 75 %, ale na celkově velmi malé výměře. U nejvýznamnějšího okresu Pardubice z hlediska ploch cukrovky se plochy snížily o 25 %, ale u dalšího významného producenta cukrovky okresu Chrudim se plochy naopak zvýšily o 13 %, takže celkové změny v průměru nebyly významné. tabulka 35:Vývoj výnosů v období 1993-2001-cukrovka technická Výnos Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 43,31 41,81 45,94 53,67 43,91 40,38

t/ha 45,73 39,26 43,60 47,89 42,98 41,63

t/ha 44,52 33,17 38,10 43,73 38,88 40,32

t/ha 48,09 39,92 52,11 57,61 46,99 42,74

t/ha 47,83 38,89 52,39 51,20 45,85 45,60

t/ha 51,91 38,10 49,10 56,01 46,88 45,83

t/ha 45,57 35,53 47,42 49,30 42,83 45,41

Index 01/93 1,05 0,85 1,03 0,92 0,98 1,12

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy cukrovky v jednotlivých letech ve sledovaném období poměrně vyrovnané a nelišily se významněji od průměru ČR. Mezi okresy byly rozdíly již významnější, nejnižší výnosy cukrovky byly dosahovány v okrese Pardubice a naopak nejvyšší v okrese Ústí n.O. V okresech Chrudim a Svitavy byla výše výnosů srovnatelná a většinou nad úrovní průměrných výnosů ČR.

36


Brambory Plochy konzumních brambor v ČR neustále klesají a tento trend poklesu je i v Pardubickém kraji. Z hlediska srovnání plochy pěstovaných konzumních brambor je výměra srovnatelná s ostatními kraji. tabulka 36:Srovnání výnosů brambor konzumních dle krajů Brambory konzumní Pořadí 2001 krajů

2000

Kraje

Plocha ha Výnos t/ha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

8122 7148 2786 378 2376 846 2171 2199 14931 2813 2121 3478 3672 53 041

Pořadí krajů

Plocha ha Výnos t/ha

21,71 24,54 23,39 18,95 15,92 27,40 20,95 26,54 25,94 21,29 24,13 19,61 22,14 22,50

8 4 6 12 13 1 10 2 3 9 5 11 7

6 045 5 026 1 921 308 1 833 858 1 590 1 957 11 376 2 217 1 400 1 808 1 573 37 912

20,48 21,38 20,20 14,74 16,44 19,34 19,40 21,85 23,96 22,33 21,78 16,63 17,56 21,64

6 5 7 13 12 9 8 3 1 2 4 11 10

Pramen: ČSÚ 2001

Dosahované výnosy v kraji ve srovnání s ostatními kraji jsou na velmi dobré úrovni a v roce 2000 s výnosem 26,64 t/ha to představovalo druhý nejvyšší výnos v ČR. V dalším roce 2001 s výnosem 21,85 t/ha to byl třetí nejvyšší dosažený průměrný výnos v ČR. tabulka 37:Vývoj ploch v období 1993-2001-brambory rané Plocha Oblast

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

Podíl 2001 %

Index 01/93

167 282 153 113 715

71 183 359 496 1109

80 145 388 263 877

170 213 127 50 559

188 217 130 36 570

192 131 65 44 431

137 138 39 39 353

38,81 39,09 11,05 11,05 100,00

0,82 0,49 0,26 0,34 0,49

16 442

20 483

18 502

18 482

17 908

15 662

11 373

3,10

0,69

Pramen: ČSÚ 2002

Z podrobnějšího hlediska jednotlivých okresů byly konzumní brambory rozděleny ještě na rané a pozdní. Z vývoje ploch raných brambor je zřejmé, že došlo prakticky opuštění jejich pěstování v okresech Ústí n.O. a Svitavy. K nižšímu poklesu ploch raných brambor došlo v okresech Chrudim a Pardubice, kde jsou pro ně vhodnější podmínky.

37


tabulka 38:Vývoj výnosů v období 1993-2001-brambory rané Výnos Oblast


Index 01/93

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 19,54 13,11 16,95 19,91 16,51

t/ha 17,05 18,20 17,00 16,78 17,10

t/ha 14,73 14,51 10,31 18,23 13,79

t/ha 17,74 13,55 20,75 21,06 17,12

t/ha 17,93 13,70 16,71 16,60 15,96

t/ha 17,59 11,40 18,35 21,95 16,28

t/ha 19,87 14,78 15,97 19,72 17,43

1,02 1,13 0,94 0,99 1,06

14,66

15,63

16,62

14,46

16,46

1,02

16,22

15,88

Pramen: ČSÚ 2002

Ve sledovaném období výnosy v jednotlivých letech značně kolísaly ve srovnání s ostatními kraji nebyly výraznější rozdíly. Pouze okres Pardubice vykazují oproti roku 1993 zvýšení výnosu o 13 %, ale bylo to z poměrně nízkého výnosu. tabulka 39:Vývoj ploch v období 1993-2001-brambory pozdní konzumní Plocha Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

ha ha ha ha ha ha 1 106 614 505 482 526 586 165 281 309 269 323 250 1 823 1 251 917 962 1 026 976 998 632 356 370 415 386 4 091 2 777 2 088 2 084 2 289 2 199 86 374 65 228 54 123 53 374 53 548 53 041

ha 603 260 823 271 1 957 37 912

Podíl Index 2001 % 01/93 30,81 13,29 42,05 13,85 100,00 5,16

0,55 1,58 0,45 0,27 0,48 0,44

Pramen: ČSÚ 2002

U konzumních pozdních brambor došlo ke značnému útlumu pěstování, v průměru ČR to bylo jen 44 % oproti výchozímu roku 1993 a v kraji obdobně na 48 % oproti výchozímu roku. V jednotlivých okresech kraje to bylo značně rozdílné, tj. od nárůstu ploch brambor o 58 % v okrese Pardubice nebo na 27 % (z 998 ha na 271 ha) v okresu Ústí n. O. Ve zbývajících okresech plochy se snížily v relaci kraje a republiky. tabulka 40:Vývoj výnosů v období 1993-2001-brambory pozdní konzumní Výnos Okres 1993 1996 1997 1998 1999 2000 t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha Chrudim 24,59 25,72 19,02 27,45 24,75 27,81 Pardubice 21,80 23,66 18,05 18,95 19,25 22,74 Svitavy 25,26 27,51 18,92 28,52 21,87 26,32 Ústí n/Orlicí 27,04 26,04 23,47 25,28 23,09 27,62 Pardubický kraj 25,37 26,39 19,59 26,46 22,38 26,54 ČR 24,65 22,61 20,89 24,31 20,715 23,341

2001 Index 01/93 t/ha 22,91 0,93 18,86 0,87 22,28 0,88 21,11 0,78 21,853 0,86 21,64 0,88

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy v jednotlivých okresech se snížily obdobně jako v průměru kraje nebo ČR, tj. přibližně o 10 % v roce 2001 ve srovnání s rokem výchozím 1993.

38


Řepka olejná Výnos řepky olejné ve výši 2,90 t/ha je nejvyšší ve srovnání s ostatními kraji a je nad průměrem ČR, který dosahuje 2,73 t/ha a ve srovnání výnosů s ostatními kraji je na čtvrtém místě. tabulka 41:Srovnání výnosů řepky olejné dle krajů Řepka olejná Pořadí krajů

2000

Kraje

Plocha ha

Výnos t/ha


65 198 45 744 33 649 33 649 11 742 6 193 17 567 20 511 35 858 35 742 23 127 31 856 17 964

2,36 2,77 2,58 2,58 1,91 2,53 2,70 2,88 2,78 2,38 2,96 2,96 2,83

Česká republika

323 842

2,61

Pořadí krajů

2001

Plocha ha Výnos t/ha 12 6 8 9 13 10 7 3 5 11 1 2 4

72 045 42 953 35 334 7 102 12 979 6 636 21 059 20 909 38 638 35 172 21 759 10 521 18 167

2,88 3,07 2,75 2,65 2,56 2,81 3,08 2,90 2,99 2,62 2,73 2,43 2,56

343 274

2,73

5 2 7 9 11 6 1 4 3 10 8 13 12

Pramen: ČSÚ 2001

Tak jako v ve většině krajů se plochy v Pardubickém kraji řepky olejné mírně zvýšily. tabulka 42:Vývoj ploch v období 1993-2001-řepka olejná Plocha Okres

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001


ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

3 203 1 497 3 938 3 277 11 915

4 130 2 673 2 910 3 204 12 917

3 936 2 886 2 857 3 287 12 966

4 388 3 516 5 302 4 072 17 278

5 914 4 925 6 291 4 920 22 050

5 089 4 671 6 067 4 685 20 511

5 509 4 598 6 315 4 487 20 909

26,35 21,99 30,20 21,46 100,00

1,72 3,07 1,60 1,37 1,75

166 901

226 533

227 310

264 310

348 949

323 842

343 274

6,09

2,06

Pramen: ČSÚ 2002

Plochy řepky v kraji se od roku 1992 zvýšily o 175 % z původních 11 915 ha v roce 1992 na 20 909 ha v roce 2001. Z tabulky je zřejmé, že k největšímu zvýšení ploch došlo v okrese Pardubice a to více než trojnásobně. V okrese Ústí n. O. to bylo jen o 37 %.

39


tabulka 43:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-řepka olejná Výnos Okres

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj ČR

Index 01/93

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 2,42 1,51 2,24 2,50 2,27

t/ha 2,64 2,31 2,58 2,46 2,51

t/ha 2,59 2,23 2,09 1,84 2,21

t/ha 2,92 2,26 2,55 2,95 2,68

t/ha 2,79 2,23 2,36 2,58 2,49

t/ha 3,05 2,17 3,03 3,22 2,88

t/ha 3,17 2,34 2,91 3,13 2,90

1,31 1,55 1,30 1,25 1,28

2,27

2,30

2,47

2,57

2,67

2,61

2,84

1,25

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy řepky v průběhu sledovaného období byly většinou v průměru vyšší než byl celorepublikový průměr. Dosažený index výnosů let 2000/1992 byl nejvyšší v okrese Pardubice, napomohla tomu skutečnost, že v roce 1993 byl dosažen výnos jen 1,51 t/ha. Nejvyšších výnosů bylo dosahováno v okrese Chrudim, kdy v roce 2001 byl dosažen výnos 3,17 t/ha , naopak nejnižší výnos byl v okrese Pardubice v výnosem jen na úrovni 2,34 t/ha. Mák Výnosy máku ve srovnání s průměrem republiky jsou mírně podprůměrné a dosahovaly v roce 2001 0,57t/ha. tabulka 44:Srovnání výnosů máku dle krajů Mák Kraje

Pořadí krajů


Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

3 211 708 1 344 440 481 216 1 865 1 706 2 979 3 900 5 387 1 536 5 643 29 415

0,49 0,45 0,46 0,64 0,51 0,56 0,49 0,46 0,56 0,28 0,45 0,42 0,49 0,46

Pramen: ČSÚ 2001

40

Pořadí krajů


6 11 8 1 4 2 5 9 3 13 10 12 7

4 174 864 1 855 414 528 350 2 474 2 193 3 848 3 495 6 427 1 912 4 470 33 004

0,69 0,52 0,56 0,49 0,67 0,67 0,74 0,58 0,62 0,70 0,72 0,71 0,47 0,64

5 11 10 12 6 7 1 9 8 4 2 3 13


Plochy pěstovaného máku se mírně zvýšily , obdobně jako v průměru ČR. tabulka 45:Vývoj ploch v období 1993-2001-mák Plocha Okres

1993

1996

ha


ha 27 0 86 0 194 0 266 0 573 0 8 814 14 271

1997

1998

1999

2000

2001

ha 122 80 260 220 682 16 641

ha 164 247 786 340 1538 27 881

ha 311 485 1 230 701 2 727 45 462

ha 194 157 969 387 1 706 29 415

ha 184 202 1 282 525 2 193 33 004

Podíl 2001 % 8,39 9,21 58,46 23,94 100,00 6,64

Index 01/93 6,81 2,35 6,60 1,97 3,83 3,74

Pramen: ČSÚ 2002

Plochy ve sledovaném období v jednotlivých letech značně kolísaly a v posledních dvou letech se poměrně stabilizovaly. Nejvýznamnějším pěstitelským okresem jsou Svitavy, kde je více než polovina pěstovaných ploch v kraji. tabulka 46:Vývoj výnosů v období 1993-2001-mák Výnos Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj ČR

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

t/ha 0,51 0,60 0,76 0,78 0,74 0,782

t/ha 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,676

t/ha 0,43 0,80 0,65 0,53 0,59 0,5718

t/ha 0,81 0,61 0,81 0,76 0,77 0,7361

t/ha 0,71 0,70 0,83 0,75 0,77 0,63

t/ha 0,49 0,36 0,39 0,64 0,46 0,46

t/ha 0,65 0,86 0,55 0,53 0,58 0,6407

Index 01/93 1,27 1,44 0,72 0,67 0,79 0,82

Pramen: ČSÚ 2002

Výnosy v jednotlivých letech ve sledovaném období v jednotlivých okresech velmi kolísají a většinou toto kolísání odpovídá i rozdílům oproti průměru ČR.

41


Živočišná produkce Ve srovnání s rostlinnou produkcí živočišná produkce prošla během transformace a privatizace zemědělství ČR od roku 1990 značnými změnami. tabulka 47:Početní stavy hospodářských zvířat v ČR (tis. kusů) 1990 1996 Ukazatel 3360 1989 Skot celkem z toho teleta do 6 měs. věku 676 319 mladý skot 6-12 měs. 408 273 býci nad 1 rok 407 212 jalovice 1-2 roky 505 262 jalovice nad 2 roky 169 98 krávy celkem 1248 751 z toho dojené krávy 1248 712 krávy BTM x 39 Prasata celkem 4569 4016 Koně celkem 25 19 Ovce a berani celkem 430 134 Kozy a kozli celkem 42 38 Drůbež celkem 31981 27875

2000 1574 256 227 164 226 86 615 548 67 3688 24 84 32 30784

2001

2002

1582 253 230 173 226 88 611 529 82 3594 26 90 28 32043

Index

1520 237 224 165 220 78 596 496 100 3440 21 96 14 29946

76 74 82 78 84 80 79 70 256 86 11 72 37 107

Pramen: Náš chov, 2002

Za sledované období se značně snížily především stavy skotu, prasat koní, ovcí a koz, pouze drůbež zaznamenala vzestup stavů. tabulka 48:Stavy skotu a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj ČR

1993 40 985 34 809 58 275 58 985 193 054 2 511 737

1996 31 372 26 590 51 693 48 810 158 465 1 988 810

1997 30 154 24 260 48 777 46 521 149 712 1 865 902

1998 27 292 18 322 44 134 44 118 133 866 1 690 433

1999 26 173 17 568 42 136 45 191 131 068 1 657 337

2000 24 884 16 257 38 583 44 083 123 807 1 573 530

2 001 23 729 16 302 40 194 51 406 131 631 1 582 027

Podíl Index 2001 % 01/93 18,03 12,38 30,54 39,05 100,00 8,32

0,58 0,47 0,69 0,87 0,68 0,63

Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

Celkové stavy skotu v kraji se snížily prakticky o stejnou úroveň jako v průměru ČR, tj. poklesly cca o více než 30 %. Vývoj v jednotlivých okresech kraje nebyl stejný, k největšímu poklesu ve výši 53 % došlo v okrese Pardubice, zatímco v okrese Ústí n.O. jen 13 %.

42


tabulka 49:Stavy dojnic a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1 993

1996

1997

1998

1999

2000

Podíl 2001 %

2001

Chrudim 15 577 12 564 12 104 10 723 10 623 10 031 9 817 Pardubice 12 810 10 085 8 697 6 935 7 150 6 606 6 503 Svitavy 22 256 19 989 18 735 17 288 16 780 15 354 15 943 Ústí nad Orlicí 24 121 20 885 19 674 18 392 19 277 18 605 18 498 Pardubický kraj 74 764 63 523 59 210 53 338 53 830 50 596 50 761 ČR 932 454 750 593 702 301 643 647 642 026 614 787 611 431 Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

19,34 12,81 31,41 36,44 100,00 8,30

Index 01/93 0,63 0,51 0,72 0,77 0,68 0,66

Stavy dojnic v podstatě kopírují vývojové tendence celkového stavu skotu. tabulka 50:Stavy krav bez tržní produkce mléka (2001) Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj ČR Pramen: ČSÚ

Počet v ks 400 586 633 1 317 2 936 82 326

Z tabulky je zřejmé, že stavy krav bez tržní produkce byly nejvyšší v okrese Ústí n. O., zatímco v okrese Chrudim byly třikrát nižší. tabulka 51:Stavy prasat ve výkrmu a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1993

1996

1997

1998

1999

2000

2001


63 013 50 096 52 779 55 177 54 096 48 013 47 390 19,44 0,75 Chrudim 80 041 74 539 77 330 66 307 71 489 69 028 68 575 28,13 0,86 Pardubice 95 671 83 176 88 638 83 530 83 577 73 750 73 055 29,96 0,76 Svitavy 60 650 54 841 54 518 55 614 54 896 55 784 54 787 22,47 0,90 Ústí nad Orlicí Pardubický kraj 299 375 262 652 273 265 260 628 264 058 246 575 243 807 100,00 0,05 ČR 4 598 821 4 016 246 4 079 590 3 995 273 4 000 720 3 687 967 3 593 717 6,78 12,00 Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

Vývoj stavů prasat v kraji se rovněž snížil a je to v podstatě obdoba trendu vývoje stavů v ČR. K nejvyššímu snížení došlo v okrese Chrudim a Svitavy. Naopak k nejnižšímu snížení došlo v okrese Ústí n. O. a potom v okrese Pardubice.

43


tabulka 52:Stavy prasnic a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1 993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Chrudim 4 545 4 120 4 056 4 293 4 087 4 000 3 822 Pardubice 5 398 5 330 5 833 5 822 5 940 5 466 5 712 Svitavy 5 797 5 725 5 968 5 607 5 596 4 893 5 065 Ústí nad Orlicí 4 111 4 236 4 124 4 057 4 020 3 864 3 826 Pardubický kraj 19 851 19 411 19 981 19 779 19 643 18 223 18 425 ČR 324 345 317 517 321 832 318 356 316 599 296 811 293 303 Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

Podíl Index 2001 % 01/93 20,74 0,84 31,00 1,06 27,49 0,87 20,77 0,93 100,00 0,93 6,28 0,90

Stavy prasnic se ve sledovaném období snížily podobně jako v ČR poněkud méně než stavy prasat ve výkrmu a dokonce v okrese Pardubice se mírně stavy zvýšily. tabulka 53:Stavy drůbeže celkem a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1 993

1996

1997

1998

1999

419 345 479 267 386 970 400 654 495 653 Chrudim 1 288 885 1 144 415 1 222 492 828 609 1 030 883 Pardubice 818 987 707 289 703 628 692 862 728 806 Svitavy 501 787 456 994 405 960 669 257 445 125 Ústí nad Orlicí 2 787 965 2 719 050 2 591 382 2 700 467 Pardubický 3 029 004 kraj 28 025 660 27 875 356 27 572 714 29 010 105 30 222 187 ČR Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

2000

2001

503 645 1 006 043 765 558 486 370

494 736 775 145 797 073 731 277

Podíl Index 2001 % 01/93 17,68 1,18 27,70 0,60 28,48 0,97 26,13 1,46

2 761 616 2 798 231

100,00

0,92

30 784 432 32 043 425

6,15

1,10

U drůbeže byl vývoj stavů v kraji diferencovaný, kde celkové stavy drůbeže se mírně snížily (na 92 %), ale v jednotlivých okresech byl vývoj ve sledovaném období značně rozdílný. Tak například v okrese Ústí n. O. vzrostly stavy od roku 1993 na 146 % v roce 2001 ve srovnání se stavy v okrese Pardubice, kde se snížily na 60 % za sledované období. tabulka 54:Stavy slepic a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1 993

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Podíl 2001 %

Index 01/93

Chrudim

296 777

229 773

217 030

166 211

225 817

219 813

244 383

19,51

0,82

Pardubice

585 786

597 155

562 533

437 160

414 414

366 410

257 610

20,57

0,44

Svitavy

403 749

280 051

323 205

375 396

303 444

443 568

482 811

38,55

1,20

Ústí nad Orlicí

216 361

202 582

190 644

184 319

179 594

266 276

267 722

21,37

1,24

1 502 673

1 309 561

1 293 412

1 163 086

1 123 269

1 296 067

1 252 526

100,00

0,83

13 219 661 12 030 460

11 833 185

12 279 959

11 901 600

11 739 179

14 687 226

5,50

0,89

Pardubický kraj ČR

Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

Obdobně rozdílně jako celkové stavy drůbeže se lišil vývoj stavů slepic v jednotlivých okresech Pardubického kraje. Ke značnému úbytku stavů slepic došlo v okrese Pardubice a naopak opět k jejich zvýšení v okrese Ústí n. O., a okrese Svitavy.

44


tabulka 55:Stavy ovcí a jejich vývoj v letech 1993-2001 Okres

1993

1996

1997

1998

1999

2000

Chrudim 2 450 1 652 1 519 1 446 784 1 100 Pardubice 1 935 1 536 1 444 1 223 797 670 Svitavy 3 385 1 912 1 923 1 944 1 942 1 698 Ústí nad Orlicí 2 013 2 175 2 068 2 115 2 094 2 289 Pardubický kraj 9 783 7 275 6 954 6 728 5 617 5 757 ČR 244 473 134 009 120 921 93 557 86 047 84 108 Pramen: Statistická ročenka MZe, soupis ČSÚ 2001

2001 945 721 1 739 2 934 6 339 90241

Podíl Index 2001 % 01/93 14,91 0,39 11,37 0,37 27,43 0,51 46,28 1,46 100,00 0,65 10,95 0,34

U ovcí byl vývoj stavů v kraji diferencovaný, kde celkové stavy drůbeže se velmi snížily (na 65 %), ale v jednotlivých okresech byl vývoj ve sledovaném období značně rozdílný. Tak například v okrese Ústí n. O. vzrostly stavy od roku 1993 na 146 % v roce 2001 zatímco například v okrese Pardubice se stavy snížily na 37 %, v okrese Chrudim na 39 % za sledované období.

Produkční ukazatele hospodářských zvířat v roce 2001 tabulka 56:Produkční ukazatele u dojnic v roce 2001 Území, kraj Stavy Dojivost Spotř. jádra Výroba mléka Prodej mléka l/ks,den kg/l mléka Středočeský 69 517 16,05 0,3 353 535 331 608 Jihočeský 91 379 14,07 0,3 351 049 326 278 Plzeňský 66 423 14,2 0,29 259 211 238 440 Karlovarský 13 896 11,27 0,25 35 468 32 422 Ústecký 19 160 15,08 0,31 68 565 63 224 Liberecký 17 658 14,67 0,28 54 193 49 758 Královéhradecký 47 597 15,94 0,28 224 351 211 682 Pardubický 51 298 15,92 0,31 245 925 231 149 Vysočina 92 698 16,49 0,34 433 038 412 057 Jihomoravský 34 327 17,19 0,31 181 235 171 377 Olomoucký 40 960 16,05 0,3 191 550 178 292 Zlínský 28 573 17,3 0,32 133 326 125 844 Moravskoslezský 37 908 17,33 0,29 170 313 160 034 Česká republika 611 395 15,74 0,31 2 701 759 2 532 165 Pramen:ČSÚ 2002, Stat. šetření MZe 2001

Produkční ukazatele ve statistice existují jen na úrovni kraje a vzhledem k novému uspořádání vyšších územních celků, lze použít jen rok 2001. U dojnic Pardubický kraj v mléčné užitkovosti ve výši 15,92 l mléka na den je na 8. místě se čtvrtou nejvyšší spotřebou jadrných krmiv.

45


tabulka 57:Produkční ukazatele jednotlivých kategorií skotu TELATA JALOVICE VÝKRM spotřeba spotřeba spotřeba přírůstek přírůstek přírůstek Kraj jádra jádra jádra kg/ks,den kg/kg přír. kg/ks,den kg/kg přír. kg/ks,den kg/kg přír. Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR Pramen:Stat. šetření MZe 2001

0,778 0,742 0,748 0,691 0,785 0,707 0,775 0,783 0,783 0,782 0,823 0,818 0,799 0,774

1,69 1,59 1,57 1,49 1,1 1,76 1,68 1,9 1,85 1,66 1,73 1,96 1,55 1,7

0,684 0,613 0,607 0,461 0,648 0,639 0,637 0,661 0,689 0,711 0,66 0,695 0,647 0,651

1,16 1,39 1,23 1,37 1,01 1,53 1,14 1,34 1,51 1,15 1,1 1,26 1,2 1,28

0,856 0,846 0,828 0,702 0,891 0,799 0,908 0,898 0,883 0,956 0,924 0,881 0,833 0,874

2,2 2,47 2,43 2,78 2,47 3,14 2,07 2,38 2,69 2,44 2,33 2,4 2,24 2,41

Produkční ukazatele u telat, jalovic a výkrmu skotu jsou na velmi průměrné úrovni jak v přírůstcích, tak ve spotřebě jadrných krmiv. tabulka 58:Produkční ukazatele u prasat v roce 2001 Přírůstek Spotřeba jádra kg/ks,den kg/kg přírůstku 527 101 0,594 3,11 404 555 0,592 3,21 265 254 0,556 3,19 48 741 0,567 2,99 152 416 0,590 3,10 58 640 0,594 3,07 257 447 0,538 2,92 229 984 0,579 3,18 388 260 0,584 3,12 560 084 0,562 3,25 257 884 0,605 3,33 131 297 0,578 3,27 188 140 0,590 3,07 3 469 802 0,582 3,15

Území, kraj

Stavy

Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen:ČSÚ 2002, Stat. šetření MZe 2001

Přírůstky u prasat v kraji jsou mírně pod průměrem ČR a taktéž i spotřeba jadrných krmiv je horší než je průměr republiky.

46


tabulka 59:Produkční ukazatele u slepic v roce 2001 Území, kraj Stavy

Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen:ČSÚ 2002

1 172 242 827 387 397 184 183 750 613 107 71 837 551 231 850 792 235 703 738 442 452 709 268 791 636 231 6 999 406

Snáška vajec Prodej konzumních vajec 4. od počátku 4. čtvrtletí od počátku roku čtvrtletí roku 161 792 122 017 31 376 28 837 75 603 4 311 81 090 95 569 23 851 98 344 43 517 31 403 64 515 862 225

555 342 409 751 128 251 96 734 330 896 20 537 265 432 415 641 95 767 331 156 164 764 127 107 248 587 3 189 965

90 949 71 706 19 804 15 540 38 864 2 242 44 625 41 147 5 958 45 789 21 984 15 339 30 359 444 306

303 443 230 865 75 815 45 207 153 102 11 146 145 069 181 204 21 133 150 570 78 587 52 906 113 268 1 562 315

Co se týká dosahované užitkovost, je opět nižší ve srovnání s průměrem kraje, tedy horší než ve většině krajů.

Ekonomické podmínky hospodaření zemědělských podnikatelských subjektů (jejich situace, předpoklady pro konkurenceschopnost v zemědělství) Obecný úvod do problematiky Ekonomické podmínky pro hospodaření zemědělských subjektů jsou určeny mnoha vlivy, které lze rozdělit v zásadě do dvou skupin. V první skupině jsou zastoupeny faktory, které lze v daném zemědělském podniku řešit za pomoci podnikových zdrojů a organizačních změn. Tyto faktory jsou individuální v jednotlivých podnicích a míra jejich rozsahu je též velice proměnná. Pro účely této studie jsou významnější faktory, které působí na ekonomiku podniku zvenčí. Tyto vnější vlivy působí hlavně v oblasti nákladů a výnosů zemědělských podniků. Zemědělský podnik je ovlivňován senovou hladinou svých výrobků, ale též hladinou cen vstupních nákladů. Pro vývoj zemědělského sektoru v uplynulých 12 letech je charakteristické rozevírání nůžek nákladů a výnosů v neprospěch zemědělského sektoru. Náklady jako PHM, osiva, hnojiva, ochrana rostlin, ceny strojů rostly stejnou měrou jako ceny v celé ekonomice. Naproti tomu ceny zemědělských produktů (zvláště obilovin) se tomuto trendu nepřizpůsobily. Zemědělské podniky nebyly schopny vytvářet za daných podmínek zisk.

47


Tento tlak měl příznivý vliv na strukturu zemědělských podniků a uvolnění rezerv z výše zmiňovaných vnitřních faktorů jako je produktivita práce, využití mechanizace, odbourání režijních nákladů apod. Negativně se tento stav podepsal na finanční situaci zemědělských podniků, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků nejen pro investiční , ale i pro běžnou činnost. Tato skutečnost omezuje možnosti zemědělských producentů ovlivňovat svým chováním cenu produktů, vede k prodeji obilovin tak zvaně na stojato, před sklizní, výkupním organizacím. Dalším negativním faktorem je nestabilita cen. V oblasti živočišné výroby je cenová "houpačka" nejvíce patrná u vepřového masa, kde se ceny v uplynulých 5 letech měnily v rozsahu 100%. Nejnižší ceny se v roce 1999 pohybovali na hranici 20 Kč/kg po rok 2001 kdy maximální cena byla 47 Kč/kg. Hlavní nákladová položka ve výkrmu prasat - cena krmiv se ale pohybuje v rozmezí 5000 - 6000 Kč/t směsi. Vývoj cen nesleduje vývoj nákladovosti ale stav na trhu s danou komoditou. Náklady zemědělců na tvorbu dané ceny nemají žádný vliv. Proto se může stát, že cena produkce se zhoupne pod úplné vlastní náklady producenta. Situace konkrétního podniku je závislá na výše uvedených faktorech. Podniky, které přistoupily záhy po roce 1990 k odbourání nadbytečných provozoven a pracovníků, se mohly s neblahou situací v sektoru zemědělství vyrovnat snáze, než podniky, které s restrukturalizací otáleli. Hlavní ekonomický faktor, který ovlivňuje rentabilitu zemědělské produkce je stupeň intenzity respektive výše dosahovaných výnosů či užitkovosti hospodářských zvířat. Vyšší výnos umožňuje rozpuštění nákladů na jednotku produkce a snížení jednotkových úplných vlastních nákladů. Pro ilustraci uvádíme graf porovnání výnosů a nákladů na hektar pšenice ozimé a graf úplných vlastních nákladů na tunu pšenice ozimé v závislosti na výnosu. Data jsou čerpána z šetření ze studie nákladovosti jednotlivých plodin Zemědělského ústavu Kroměříž s.r.o.

48


Porovnání tržeb a nákladů u pšenice ozimé v závislosti na výnosu 30000 25000

Kč

20000 tržby

15000

NÁKLADY CELKEM

10000 5000 0 3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

8,5

t/ha

Vývoj náklad na tunu pšenice ozimé dle výnosu 3600 3400 3200

Kč

3000 Náklad na tunu

2800 2600 2400 2200 2000 3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

8,5

t/ha

Pro příklad v živočišné výrobě uvádíme grafy nákladovosti u výrobního postupu výroby mléka. Náklady na jednu dojnici respektive na jeden litr mléka jsou studovány v závislosti na výši užitkovosti .

49


Tržní výnosy a náklady na jednu dojnici za rok v závislosti na užitkovosti 70 000 Kč

60 000 Kč

50 000 Kč

40 000 Kč Kč

tržní výkony Náklady na jednu dojnici a rok 30 000 Kč

20 000 Kč

10 000 Kč

0 Kč 4500 volné

4500 vazné

5000 volné

5000 vazné

5500 volné

5500 vazné

6000 volné

6000 vazné

roční užitkovost dojnice litrů/rok

50

6500 volné

6500 vazné

7000 volné

7000 vazné

KONCEPCE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A ROZVOJE VENKOVA PARDUBICKÉHO KRAJE náklady na l mléka 9,50

9,00

8,50

kč/litr

8,00 náklady na l mléka 7,50

7,00

6,50

6,00 4000

4500

5000

5500

6000

6500

7000

7500

roční užitkovost v litrech

Různé hodnoty pro jednotlivé užitkovosti jsou vyjádřením rozdílu v nákladech mezi vazným a volným ustájením. Z grafu je patrný vliv produktivity práce na nákladovost výroby mléka kde vazné ustájení náročnější na mzdové náklady než ustájení volné. Obecně lze tvrdit že do určitého stupně užitkovosti a výnosů dochází ke snižování jednotkových nákladů ne jednotku produkce. Celkové náklady na výrobní postup se intenzifikací zvětšují, ale náklady na jednotku jsou díky vyšší produkci nižší. Tato produkční funkce je závislá na konkrétní situaci v podniku. Na celkové náklady mají vliv takzvané variabilní náklady , které je nutno vynaložit pro zdárný průběh výrobního postupu a dále pak náklady fixní, které musí podnik vynaložit na úhradu režijních činností, odpisů strojů , budov apod. Fixní náklady jsou závislé na situaci v které se podnik nachází. Pro výpočet zatížení fixními náklady jsme použily průměrnou hodnotu pro vyšší intenzitu hospodaření tj. 6500 Kč na hektar zemědělské půdy. Z výše uvedených grafů vyplývá, že extenzivní zemědělství popřípadě organické (ekologické) zemědělství není schopno při dnešních cenách bez dotací hospodařit efektivně.

Ekonomická situace zemědělských podniků v Pardubickém kraji Pro analýzu nákladovosti zemědělské výroby byl vytvořen model zemědělského sektoru Pardubického kraje dle používané metodiky pro zpracování ekonomické optimalizace zemědělských podniků pomocí příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku poradenského pracoviště Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříž. Jako zdroj dat nám posloužila statistika výroby a nákladovosti VÚZE Praha za roky 2000,2001 a 1996 a dlouholeté studie nákladovosti zemědělství v různých podmínkách České republiky.

51


Pro základní orientaci, kde se Pardubický kraj nacházel v roce 2001 z hlediska intenzity rostlinné a živočišné výroby slouží následující tabulky: tabulka 60:Obiloviny dle krajů 2001 Obiloviny dle krajů Pšenice ozimá Ječmen jarní Ječmen ozimý Žito 2001 Kraje Plocha Výnos Plocha Výnos Plocha Výnos Plocha Výnos ha t/ha ha t/ha ha t/ha ha T/ha Praha + Středočeský 182 899 5,06 60 943 3,64 28 221 4,52 6 134 3,8 Jihočeský 90 651 4,59 29 620 3,23 22 034 4,27 8 472 3,76 Plzeňský 70 732 4,5 23 109 2,77 20 802 4,07 4 308 3,59 Karlovarský 13 565 3,83 4 608 2,49 2 321 3,81 811 3,07 Ústecký 56 541 3,93 21 614 2,97 7 848 3,89 1 677 3,3 Liberecký 12 036 3,9 4 540 2,64 2 976 4,15 992 3,23 Královéhradecký 55 285 5,31 9 978 3,62 10 705 5,03 1 903 3,68 Pardubický 49 700 4,76 17 976 3,68 11 201 4,35 1 809 3,55 Vysočina 74 652 4,85 51 215 3,83 17 333 4,64 9 023 4,08 Jihomoravský 123 979 5,25 51 292 4,09 10 907 4,64 2 099 3,94 Olomoucký 59 161 5,24 34 481 3,96 6 298 4,78 1 416 3,28 Zlínský 39 965 4,54 13 521 3,53 4 546 4,27 299 2,78 Moravskoslezský 61 047 5,19 15 419 3,11 11 526 3,49 1 405 3,01 Česká republika 890 213 4,69 338 316 3,35 156 718 4,3 40 348 3,47 Pramen: ČSÚ 2001 tabulka 61:Technické plodiny dle krajů 2001 Technické plodiny dle krajů 2001 Brambory pozdní Cukrovka Řepka konzumní Kraje Plocha Výnos Plocha Výnos Plocha Výnos ha t/ha ha t/ha ha t/ha Praha + Středočeský 6 045 21,98 31 360 32,83 72 045 2,85 Jihočeský 3 616 20,61 0 0 42 953 3,05 Plzeňský 1 921 19,63 0 0 35 334 2,75 Karlovarský 308 14,91 0 0 7 102 2,56 Ústecký 1 833 15,48 5 741 16,39 12 979 2,45 Liberecký 858 20,62 409 22,05 6 636 2,78 Královéhradecký 1 590 19,25 10 100 45,87 21 059 3,02 Pardubický 1 957 21,29 6 162 44,46 20 909 2,89 Vysočina 11 376 23,92 184 17,47 38 638 3,03 Jihomoravský 2 217 21,72 8 871 43,76 35 172 2,59 Olomoucký 1 400 21,73 15 288 40,65 21 759 2,69 Zlínský 1 808 17,01 3 165 30,57 10 521 2,42 Moravskoslezský 1 573 15,69 6 052 34,38 18 167 2,44 Česká republika 36 502 19,53 87 332 25,26 343.274 2,73 Pramen: ČSÚ 2001

V živočišné výrobě pro srovnání hlavní zástupci chovu skotu. Dojnice a Býci. U dojnic je nejdůležitější ukazatel tržní produkce, který udává kolik bylo nadojeného mléka prodáno odběratelům. U býků porážková hmotnost a intenzita denního přírůstku. Ekonomika výkrmu býků je v posledních letech negativně ovlivněna hlavně situací kolem onemocnění BSE.

52


tabulka 62:Dojnice, býci Kraj Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

dojnice býci tržní produkce porážková hmotnost přírůstek ks/rok kg/kus g/KD 5263 590 4751 639 4757 584 4290 598 4985 623 4624 594 5368 615 5375 628 5515 611 5666 609 5284 607 5711 601 5840 607 5238 612

859 846 828 702 891 799 908 898 883 956 924 881 833 874

Ekonomický model zemědělství Pardubického kraje Pardubický kraj zasahuje z hlediska hodnocení ekonomických podmínek hospodaření zemědělských podnikatelských subjektů do několika výrobních oblastí jak bylo uvedeno výše. Pro zjednodušení popisu těchto rozdílností , rozdělili jsme Pardubický kraj na dva celky po okresech Chrudim - Pardubice a Svitavy - Ústí nad Orlicí. Výkonnost zemědělských soustav je závislá na přírodních podmínkách, které jsou v daných okresech rozdílné. Model pro zjednodušení výpočtu a transparentnost výsledků počítá s průměrnou nákladovostí jednotlivých komodit dle statisticky doložené hladiny výnosů. Pro krmné plodiny bylo uvažováno s náklady na senáž, která je nákladově v průměru na hektar mezi zeleným krmením a senem. Pro následující tabulky jsou použity výnosy, ceny vstupů a výstupů z roku 2001. V tabulkách jsou uvedeny hlavní komodity zemědělských výrobků. Tržní výnosy představují realizované výstupy na trhu nebo jejich alternativní hodnotu využití. V případě meziproduktu se uvažuje alternativní zhodnocení tohoto meziproduktu na trhu. Variabilní náklady jsou přímé náklady, které je nutno vynaložit na výrobu dané komodity (PHM, osiva, hnojiva apod.). Odečtením variabilních nákladů od tržních výnosů dostáváme kategorii "příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku". Je-li příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (dále jen PÚ) menší jak nula je výroba i z krátkodobého hlediska pro zemědělce neudržitelná a vede k hospodářskému krachu. V následujících tabulkách jsou uvedeny zemědělské soustavy jako celek za jednotlivé skupiny okresů, jak bylo uvedeno výše. Hodnota PÚ celkem dává přehled jak která komodita si stojí v porovnání s ostatními co se týče významu. Hodnota PÚ na hektar či kus umožňuje srovnání efektivity jednotlivých výrobních postupů mezi sebou a pomáhá v rozhodnutí, kterou plodinu preferovat v osevním postupu. Krmné plodiny - objemná krmiva pro skot a ovce nemají tržní uplatnění, proto jsou uvedeny v tabulkách pouze v nákladové části a PÚ je záporný.

53


Tržní zhodnocení těchto komodit se děje výhradně přes užitkovost skotu a ovcí. Prodej objemných krmiv je v našich podmínkách zanedbatelná záležitost. tabulka 63:Model ekonomiky v zemědělství v okresech Pardubice, Chrudim rozsah název Jed. tržní výnosy variabilní [Kč] náklady [Kč] 26 173 Pšenice ozimá ha 416 464 776 240 160 708 5 064 Ječmen ozimý ha 61 679 520 34 333 708 6 002 Ječmen jarní ha 76 729 568 40 255 728 386 Mák setý ha 6 160 560 2 472 069 743 Žito ozimé ha 10 253 400 4 784 029 10 107 Řepka ozimá ha 174 830 886 55 158 396 275 Brambory rané ha 12 376 650 8 804 007 863 Brambory pozdní konzumní ha 48 668 022 29 221 020 4 223 Cukrovka ha 165 081 293 113 067 202 6 038 Kukuřice na siláž ha 0 88 384 137 2 085 GPS, ostatní jednoleté píc. ha 0 11 183 274 3 040 Vojtěška setá -senáž ha 0 33 905 448 2 587 Jetel luční -senáž ha 0 24 634 614 4 795 Víceleté pícniny - senáž ha 0 39 515 364 19 700 Louky -senáž ha 0 124 046 668 30 000 Sláma stohovaná ha 0 93 439 269 16 637 Dojnice ks 795 474 643 469 114 990 1 770 Bahnice ks 7 345 017 4 263 002 985 Masné krávy ks 13 068 525 5 506 547 13 714 Jalovice chovné ks 266 645 047 179 385 266 13 714 Telata v teletníku ks 304 444 556 288 679 218 13 714 Skot ve výkrmu ks 273 869 184 223 372 848 9 466 Prasnice - kejda ks 256 021 635 203 603 474 117 041 výkrm prasat ks 1 207 748 247 617 923 087 1509688 Kuřecí brojleři ks 478 572 193 480 841 733 586 523 Slepice nosné ks 146 603 694 145 357 280 Celkem 4 722 037 415 3 561 413 090

PÚ celkem 176 304 068 27 345 812 36 473 840 2 472 069 5 469 371 119 672 490 8 804 007 19 447 002 52 014 091 -88 384 137 -11 183 274 -33 905 448 -24 634 614 -39 515 364 -124 046 668 -93 439 269 326 359 653 3 082 014 7 561 978 87 259 781 15 765 337 50 496 335 52 418 161 589 825 160 -2 269 540 703 828 1164 096 681

PÚ na ha(ks) 6 736 5 400 6 077 6 404 7 361 11 841 32 015 22 534 12 317 -14 638 -5 364 -11 153 -9 522 -8 241 -6 297 -3 115 19 616 1 741 7 677 6 363 1 150 3 682 5 538 5 039 -2 1 12 642

Z tabulky vyplývá, že zemědělská soustava na okresech Pardubice Chrudim umožňuje podnikům za současné výnosové hladině a cenách roku 2001 pokrýt variabilní náklady v plné výši. Na pokrytí fixních nákladů jsou vytvořeny zdroje ve výši přibližně 12 tis. korun na hektar zemědělské půdy. Jako plodiny s největším ekonomickým příjmem se jeví řepka ozimá a brambory konzumní. V živočišné výrobě vyniká výroba mléka, která na sebe ale váže poměrně hodně fixních nákladů a musí se zde započítat náklady na krmné plodiny.V roce 2001 se o stabilitu sektoru postaral chov prasat. Vývoj cen této komodity je ale stále nestálý. Při vývoji cen drůbežího masa v roce 2001 se tato komodita jeví ztrátová již ve variabilních nákladech. Otázkou zůstává intenzita jednotlivých chovů a snižování nákladů na technologii. Pro hodnocení konkrétní ekonomické situace jednotlivých podniků je potřeba znát konkrétní podmínky dané lokality. V rámci výše zmíněných okresů jsou velice odlišné půdní i klimatické podmínky dané geologickou stavbou polabské nížiny a mikroklimatickými vlivy (například Opatovické elektrárny, hřebenu Železných hor apod.).

54


tabulka 64:Model ekonomiky zemědělství v okresech Svitavy, Ústí nad Orlicí rozsah název Jed. tržní výnosy variabilní PÚ celkem [Kč] náklady [Kč] 23 527 Pšenice ozimá ha 387 160 312 236 696 537 150 463 775 6 137 Ječmen ozimý ha 83 954 160 43 138 844 40 815 316 11 974 Ječmen jarní ha 151 040 036 80 047 823 70 992 213 1 807 Mák setý ha 20 491 380 11 163 891 11 163 891 1 066 Žito ozimé ha 15 478 320 6 959 840 8 518 480 10 802 Řepka ozimá ha 200 917 200 65 910 028 135 007 172 78 Brambory rané ha 3 619 980 2 506 747 2 506 747 1 094 Brambory pozdní konzumní ha 62 548 356 37 162 370 25 385 986 1 939 Cukrovka ha 90 881 706 53 577 451 37 304 254 9 154 Kukuřice na siláž ha 0 136 389 343 -136 389 343 6 514 GPS, ostatní jednoleté píc. ha 0 38 131 371 -38 131 371 1 419 Vojtěška setá senáž ha 0 16 369 599 -16 369 599 7 456 Jetel luční senáž ha 0 85 186 148 -85 186 148 10 558 Víceleté pícniny senáž ha 0 80 133 525 -80 133 525 39 722 Louky senáž ha 0 265 857 559 -265 857 559 41 638 Sláma stohovaná ha 0 129 687 476 -129 687 476 33 959 Dojnice ks 1 623 676 124 957 544 987 666 131 136 3 987 Bahnice ks 16 544 961 9 317 523 7 227 438 1 950 Masné krávy ks 29 223 261 16 995 036 12 228 225 27 555 Jalovice chovné ks 534 847 740 360 444 870 174 402 870 27 555 Telata v teletníku ks 611 730 722 580 052 898 31 677 825 27 555 Skot ve výkrmu ks 550 294 595 448 830 604 101 463 991 8 757 Prasnice ks 236 845 706 188 353 647 48 492 059 129 534 výkrm prasat ks 1 336 663 745 683 880 427 652 783 318 1 251 958 Kuřecí brojleři ks 396 871 596 398 753 686 -1 882 090 709 844 Slepice nosné ks 276 806 416 261 101 054 851 813 6 629 596 316 5 194 193 283 1 423 779 401

PÚ na ha(ks) 6 395 6 651 5 929 6 178 7 991 12 498 32 138 23 205 19 239 -14 899 -5 854 -11 536 -11 425 -7 590 -6 693 -3 115 19 616 1 813 6 271 6 329 1 150 3 682 5 538 5 039 -2 1 10 685

V okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí je ekonomická situace podniků ovlivněna vyšší koncentrací skotu na ha zemědělské půdy. Krmné plodiny zatěžují svými náklady celkovou ekonomiku více jak v níže položených okresech. Výnosová situace tržních plodin je však na stejné v některých komoditách i na lepší úrovni. Průměrně nižší příspěvek na úhradu na ha zemědělské půdy je zapříčiněn i větším zastoupením extenzivně obdělávaných ploch. Další tabulky se věnují odhadu fixních nákladů zemědělských podniků. Pro odhad fixních nákladů jsme použili odhad fixních nákladů na hladině 6500 Kč na hektar zemědělské půdy. tabulka 65:Promítnutí fixních nákladů a dotací Pardubice Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí celkem PÚ 1 164 096 681 1 423 779 401 fixní náklady - odhad 598 526 500 866 105 500 Dotace 60 433 831 137 524 805 Hospodářský výsledek 626 004 012 695 198 706 Celkem Pardubický kraj celkem PÚ 2 587 876 082 fixní náklady - odhad 1 464 632 000 Dotace 197 958 636 Hospodářský výsledek 1 321 202 718

55


Z tabulky je jasně patrná diferenciace dotačních titulů dle zvolených skupin okresů. V celkových číslech není ekonomika zemědělství Pardubického kraje závislá na dotacích. Odhad fixních nákladů je na optimističtější úrovni a skutečnost může být horší než v navrhovaném odhadu. Na velikost fixních nákladů má vliv mnoho faktorů, které jsou v rámci kraje těžko specifikovatelné. Z výše uvedených tabulek a grafů analýzy situace zemědělského sektoru v Pardubickém kraji v roce 2001 byla poměrně stabilizovaná. V současné době konce roku 2002, ale toto tvrzení již není pravdou. Velký vliv měla neúroda roku 2002 spojená s výrazným poklesem cen obilovin. Zemědělské podniky, které nemají z minulých období vytvořeny rezervy, a těch je většina, budou velice těžko překonávat tuto nastalou situaci. Pro posouzení dopadu propadu cen a výnosů v roce 2002 slouží níže uvedené tabulky, které pracují s odhady výnosů a cen roku 2002 a v porovnání s rokem 2001 . tabulka 66:Tržní výnosy a var.náklady v okresech Okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí ha 22815 4152 6800 589 8838

Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Žito ozimé Řepka ozimá

název

Jed. ha ha ha ha ha

tržní výnosy [Kč] variabilní náklady [Kč] 321 871 200 236 751 223 46 717 080 35 067 108 144 859 680 84 993 121 19 225 720 8 347 105 202 616 620 67 616 580 735 290 300 432 775 137 Pú obilovin a řepky 2002 302 515 163 Fixní náklady 280 761 000 hospodářský výsledek obilovin 21 754 163 Okresy Pardubice a Chrudim

22815 4152 6800 589 8838

Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Žito ozimé Řepka ozimá

ha ha ha ha ha

Pú obilovin a řepky 2002 Fixní náklady hospodářský výsledek obilovin Pardubický kraj celkem

287 469 000 33 880 320 74 256 000 6 938 420 127 673 748 242 748 488

207 402 273 26 783 806 46 025 235 3 689 231 44 779 186 121 277 458 121 471 030 132 463 500 -10 992 470 10 761 693

Z výše uvedených tabulek je patrná citlivost zemědělského sektoru na hladinu výnosů a cen. Poklesem cen bude nejvíce postižen Pardubický okres který v předběžných odhadech vykazuje největší pokles výnosů. Naproti tomu v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí je pokles zaviněn pouze poklesem cen.

56


Předpoklady pro konkurenceschopnost sektoru zemědělství Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělského sektoru jsou skryty ve výše uvedených číslech. Základní rozdělení faktorů ekonomické konkurenceschopnosti se dají rozdělit do dvou skupin. 1) Vnitřní faktory- mezi které patří Intenzifikace zemědělské produkce v ekonomické míře Rajonizace - pěstování produkce s největším ekonomickým profitem v závislosti na místních klimatických a půdních podmínkách Racionalizace - snižování jednotkových nákladů 2) Vnější faktory- mezi které patří Stabilita cen vstupů a výstupů Dostupnost finančních - investičních prostředků Dotační politika státu Dostupnost nových vědecko technických poznatků- poradenské služby Zemědělský sektor Pardubického kraje má předpoklady se stát soběstačným odvětvím při optimalizaci výše uvedených faktorů. Hlavním problémem dnešního zemědělství je právě nestabilita cen produkce.

Formy zemědělských podnikatelských subjektů Podnikatelská struktura zemědělství Zemědělské podnikání je spjato s člověkem již celá tisíciletí. Podnikání na půdě je těsně spojeno s přírodou, je spojeno s respektováním přírodních a biologických zákonů. Ke změnám v něm proto docházelo jenom pomalu a s léty prověřenou rozvahou. Zemědělec od nepaměti nejen vyráběl potraviny pro ostatní občany, ale zejména se staral o krajinu a přispíval k plnění jejích dalších funkcí. Tuto činnost zemědělce nemohla zastínit ani narůstající intenzita zemědělské výroby. K narušení této harmonie mohlo dojít pouze působením vnějších vlivů, které násilím přetrhaly staleté jistoty a zkušenosti. Právě těsné sepjetí a zkušenosti sedláka s přírodou z něj tradičně formovaly z tohoto pohledu spíše konservativce, který jen s rozvahou se seznamoval s novými zkušenostmi. Zcela záporným milníkem tohoto úsilí se stal rok 1948. Tento rok znamenal začátek hlubokých negativních zásahů do života státu a jeho občanů. Následných čtyřicet let napáchalo v zemědělství škody, které prakticky již nepůjde nikdy zcela napravit. Proces socializace vesnice násilím odtrhl vlastníka od jeho půdy a započal proces degradace vlastnických práv a vazeb a postupného vylidňování venkova. Vedle toho z politické vůle rostla neodpovídající koncentrace zemědělských podniků, která zejména nejsilněji postihla podhorské a horské oblasti. S těmito následky se budeme potýkat ještě celé dlouhé roky. V roce 1947 hospodařilo na území Čech celkem 414542 zemědělských závodů o průměrné výměře 10,8 ha zp. Socializace vesnice, zakládání Jednotných zemědělských družstev a státních statků znamenalo rapidní pokles počtu zemědělských podniků a prudký nárůst velikosti podniku. V roce 1989, tedy v roce sametové revoluce, v České republice hospodařil socialistický sektor na 96% výměry zemědělské půdy a kategorie JHR (jednotlivě hospodařící rolník) vykazovaná ČSÚ na pouhých 4%.

57


Průměrná výměra JZD činila 2444 ha zp. a průměrná výměra státních statků přesahovala 5989 ha zp. Převážná většina podniků se vedle zemědělské výroby zabývala i jinými vedlejšími a přidruženými činnostmi, které byly podstatným dalším finančním zdrojem. Vydáním zákona 229/1991 Sb. Zákon o půdě a dalších restitučních a privatizačních zákonů započal obtížný nový proces privatizace a restituce zemědělských podniků. S tímto procesem byla spojena mnohá očekávání a naděje, které se nepodařilo vždy z řady důvodů zcela naplnit. Jako zásadní se ukázal problém obnovy vlastnických vztahů a ochoty se angažovat v zemědělství nyní již většinou dětí původních vlastníků. Čtyřicet let mocenské ignorance vlastnických práv k půdě a k soukromému podnikání se tak negativně promítlo i do následujících let. Průběh transformace a privatizace zemědělství v Pardubickém kraji v hlavních rysech se nijak nelišil od trendů v jiných krajích republiky. Nově vzniklá situace zastihla většinu vlastníků půdy a podílníků zemědělských podniků zcela nepřipravených. Nedostatečná informovanost, nedůvěra v trvalost změn, nezkušenost s podnikáním v zemědělství a celková hospodářská a ekonomická situace zemědělství v nových podmínkách způsobily, že převážná většina zemědělských podniků se opět transformovala jako zemědělské družstvo, později se dále měnila na společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo jinou právnickou osobu. Zprivatizovány mimo původní zemědělský podnik byly především dříve lukrativní nezemědělské a přidružené činnosti, avšak velkovýrobní forma a vysoká koncentrace půdy zůstaly zachovány. Pouze část vlastníků půdy požádala o vydání majetku a z různých důvodů obnovila svá hospodářství. Z nich jen menší část začala podnikat v hranicích perspektivního zemědělského podniku. Podle údajů Agrocenzu 1995 v Pardubickém kraji k tomuto datu soukromě hospodařící rolníci (SHR) obhospodařovali již 17,75% výměry zemědělské půdy, kdežto právnické osoby 81,18%. Nejmenší podíl pro SHR představuje 15,6% v okrese Chrudim a největšího podílu 22,9% bylo dosaženo v okrese Pardubice. tabulka 67: Struktura právních forem zemědělských podniků v roce 1995 Počet Právní 1995 Fyzické Chrudim z toho: Právnické osoby z toho: obchodní Pardubice

Fyzické z toho: Právnické osoby z toho: obchodní

Svitavy


Ústí nad Orlicí


363 341 41 19 21 369 333 64 42 20 298 280 47 17 28 466 428 48 23 23

Pramen: Agrocentrum 1995

58

Zemědělská 1995 Podíl 8 15,9 8 15,6 45 84,1 16 29,9 28 53,2 11 10 35 8 26 13 12 59 10 48 11 10 52 15 36

23,9 22,9 76,1 18,9 55,8 18,2 17,4 81,8 15 66,1 18,2 16,3 81,8 23,9 57,2


V porovnání s rokem 1995 se v roce 2000 zvýšil podíl SHR na obhospodařované půdě v Pardubickém kraji na 20,3% a naopak podíl právnických osob sice poklesl na 79,7 % stále si však zachovává silně dominantní postavení a zemědělství kraje vykazuje velmi silnou duální závislost. Na jedné straně existuje velký počet zemědělských podniků s velmi malou výměrou obhospodařované půdy reprezentované podniky fyzických osob (PFO) a na straně druhé poměrně malý počet podniků právnických osob (PPO) hospodaří na převážné výměře obhospodařované půdy.

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2 500 2 000 1 500 1 000 500

-<

50 0 10 0 >= 0 10 00

počet ha

50 0

10 0

-<

10 0

50

-<

-<

50

-<

30

10

-< >0

30

0

výměra zemědělské půdy v ha

3 000

10

počet zemědělských podniků

Duální struktura zemědělství v Pardubickém kraji

velikostní struktura v ha Pramen : údaje AGC 2000

Pardubický kraj patří mezi kraje se středně velkým počtem zemědělských podniků. tabulka 68 : Zpravodajské jednotky Agrocenzus 2000 podle právních norem v tom KRAJ, Okres

a

fyzické osoby právnické osoby Počet v tom obchodní společnosti ZJ celdružpodnikající právní jiné v tom kem celkem SHR podle jiných forma ne- celkem celkem stva zákonů evidovaná s.r.o a.s. jiné

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

1 968 651 818 1 401

2 924 607 770 1 348

3 398 385 428 640

Pardubický kraj

3 838

3 649 1 851

4

5

6

7

8

9

10

83 51 1 109

473 171 341 599

44 44 48 53

25 37 29 46

12 24 16 18

12 12 13 26

1 1 0 2

244

1 554

189

137

70

63

4

Pramen: Agrocenzus 2000

59

11 12 12 7 6 1 18 1 6 1 42

10


Na území kraje je jich celkem 3,8 tis., z toho 3,6 tis PFO a 189 PPO. Nejvíce zemědělských podniků je v okrese Ústí nad Orlicí a nejméně v okrese Pardubice. Mezi PPO převažují obchodní společnosti (72,5 %), s poměrně vysokým podílem akciových společností. Podíl a.s. je ve všech okresech nad republikovým průměrem a v okrese Ústí nad Orlicí připadá na a.s. téměř polovina všech PPO. Družstva jsou zastoupena 22,2 %, nejvíce v okrese Svitavy – 37,5 % a nejméně v okrese Ústí nad Orlicí – 11,3 %. (viz předcházející tabulka) Relativně nízký je podíl SHR (tab. č. 4.4) na celkovém počtu PFO – 50,7 % (celostátně 59,3 %) a poměrně vysoký naopak podíl subjektů s neevidovanou právní formou (42,6 %, celostátně 33,8 %). Nejnižší podíl SHR je v okrese Chrudim – 43,1 % a nejvyšší v okrese Pardubice – 63,4 %. Podle charakteru zaměstnání (tab.č. 4.5) se zemědělci, pro které je práce ve vlastním podniku jediným zaměstnáním, podílejí na celkovém počtu PFO 20 % (shodně s republikovým průměrem) a osoby s hlavním zaměstnáním 2,5 %. Převažují subjekty, pro které je zemědělství vedlejší výdělečnou činností – 48,4 %, nebo které se jím zabývají souběžně s pobíráním důchodu (starobního nebo invalidního). Zemědělští podnikatelé s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve vlastním podniku mají nejvyšší podíl na celkovém počtu PFO v okrese Pardubice (39,1 %) a nejnižší v okrese Ústí nad Orlicí (16,9 %). tabulka 69:Podniky právnických osob v krajích a okresech-podle AGC 1995 a 2000 Právnické osoby KRAJ, Celkem obchodní společnosti družstva Okres 1995 2000 Index 1995 2000 Index 1995 2000 Chrudim 41 44 107,3 19 25 131,6 21 12 Pardubice 64 44 68,8 42 37 88,1 20 6 Svitavy 47 48 102,1 17 29 170,6 28 18 Ústí nad 48 53 110,4 23 46 200,0 23 6 Orlicí PARD. kraj 200 189 94,5 101 137 135,6 92 42 Pramen: Agrocenzus 2000

Index 57,1 30,0 64,3 26,1 45,7

Nejvíce zemědělských podniků je v okrese Ústí nad Orlicí a nejméně v okrese Pardubice. tabulka 70:Podniky fyzických osob v krajích a okresech-podle AGC 1995 a 2000

Podniky fyzických osob v krajích a okresech - podle AGC 1995 a 2000 Počet ZJ celkem KRAJ, Okres

1995

Chrudim 404 Pardubice 433 Svitavy 345 Ústí nad Orlicí 514 PARD. kraj 1 696 Pramen: Agrocenzus 2000

2000 968 651 818 1 401 3 838

Index (%) 1995=100 239,6 150,3 237,1 272,6 226,3

Fyzické osoby Celkem 1995

2000

363 369 298 466 1496

924 607 770 1 348 3 649

SHR Index 254,5 164,5 258,4 289,3 243,9

1995 341 333 280 428 1382

2000 398 385 428 640 1 851

Index 116,7 115,6 152,9 149,5 133,9

Pozn. Při porovnávání počtu zpravodajských jednotek (ZJ) celkem a zejména pak počtu fyzických osob za roky 1995 a 2000 je třeba sledovat především trendy. Absolutní hodnoty vzhledem k rozdílným prahovým hodnotám jsou podstatně odlišné. V roce 1995 byla prahová hodnota zpravodajské jednotky od 3 ha zp, kdežto v roce 2000 sledování začínalo od 1 ha zp.

60


Na celkové výměře obhospodařované z.p. se PFO podílejí 22,7 % (nejvíce v okrese Pardubice – 27,1 %, nejméně v okrese Chrudim – 20,2 %) a PPO 77,3 %. Průměrná výměra z.p. obhospodařované PFO je 14,6 ha (nižší než republikový průměr) a PPO 961,7 ha (vyšší než republikový průměr). Podobně jako v jiných krajích obhospodařují PFO převážně – ze 73,5 % a PPO téměř výhradně – z 99,3 % najatou z.p. tabulka 71: - Pracovníci v hlavním zaměstnání v podnicích fyzických a právnických osob podle AGC 2000 v tom v podnicích fyzických osob v podnicích právnických osob v tom v tom rodinní pracovníci členové KRAJ, Okres celkem v tom družstev a celkem zaměstzaměst- celkem společníci nanci nanci celkem podnikatel(ka) a ostatní obchod. spolupracu-jící rodinní společ. manžel(ka) pracovníci a Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

1 2 628 2 122 4 009 3 621

Pardubický kraj 12 380 Pramen: Agrocenzus 2000

2 511 519 524 552

3 317 302 226 359

2 106

1 204

4

5 284 279 198 292

33 23 28 67

1 053

151

6 194 217 298 193

7 2 117 1 603 3 485 3 069

902 10 274

8 778 647 1 650 1 655

9 1 339 956 1 835 1 414

4 730

5 544

Z hlediska výrobních podmínek hospodaří zemědělci Pardubického kraje z 40 % ve velmi dobrých podmínkách a ve 60% v podmínkách méně příznivých až horších ( výrobní oblast kukuřičná – 0,0 %, řepařská – 41,12 %, bramborářská – 40,01 %, bramborářsko ovesná – 14,72 %, horská – 4,15 %). Porovnáme-li závislost ve výrobních oblastech na velikostní struktuře zemědělských podniků zjišťujeme, že směrem od výrobní oblasti řepařské k horské podíl podniků ve větších velikostních skupinách se snižuje ve prospěch menších (graf č. 4.2). Převedeme-li to na právní formy, pak zejména v horších výrobních podmínkách se postupně prosazují podniky fyzických osob ve velikostních skupinách nad 50, respektive 100ha.

61


90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

kukuřičná řepařská bramborářská

00 10

50

0

>=

-<

10

00

0 50

0 -< 0 10

50

-<

10

50 -<

30

-<

10

-< >0

30

bramborářsko ovesná horská 10

%

Závislost velikostních skupin na výrobní oblasti

Pramen: AGC2000, ČSÚ

Z celkového počtu podniků zachycených za Pardubický kraj Agrocenzem 2000 nese ale přibližně jen 345 podniků znaky potenciální konkurenceschopnosti podnikání v zemědělství (Nejsou uvažovány specializované podniky bez půdy). Tyto podniky zároveň hospodaří na rozhodující výměře zemědělské půdy.Všechny ostatní zjištěné subjekty mají znaky převážně doplňkových nebo zájmových hospodářství, která nemohou zabezpečit plnou podnikatelskou prosperitu v hlavním zaměstnání. tabulka 71: Podnikatelské formy Pardubického kraje v zemědělství Ukazatel a Pardubický kraj SHR ( 103+104) Právnické osoby celkem z toho sro (112) AS (121) ZD (205) ostatní

ZJ celkem 1

v tom s v ýměrou zeměděl ské půdy v ha >0 - <10 10 - <30 30 - <50 50 - <100 100 - <500 500 - <1000 >= 1000

=0 2

3

7

9

10

11

12

15

1851 189

114 26

1034 11

414 3

108 1

85 9

87 26

7 36

2 77

70 63 42 14

13 9 1 3

7 2 1 1

1 1 0 1

1 0 0 0

6 2 0 1

18 2 1 5

13 13 8 2

11 34 31 1

Pramen:AGC2000, ČSÚ

Převedeme-li to na právní formy, pak v zejména v horších výrobních podmínkách se mezi podnikatelsky perspektivní postupně prosazují podniky fyzických osob ve velikostních skupinách nad 50, respektive 100 ha. Vedle právnických osob, které hospodaří s převahou na výměrách nad 100 hektarů zemědělské půdy, jsou to již i hospodářství fyzických osob, která se silně prosazují na výměrách nad 50, respektive nad 100 ha zp. Je pozitivní, že jejich počet stále narůstá. Z právnických osob v popředí figurují, společnosti s ručením omezeným (dále s.r.o.), akciové společnosti (dále a.s.) a zemědělská družstva. Z počátku transformačního procesu zemědělských podniků vedle zvyšujícího se počtu soukromě hospodařících rolníků se z právnických osob nově registrovala zejména zemědělská družstva, podstatně méně s.r.o. a akciové společnosti. V průběhu let se tento poměr obrací a do popředí se spíše prosazuje forma s.r.o. nebo akciové společnosti. 62


Ani jedna z těchto forem se však pro podnikání v zemědělství v současné době nejeví jako optimální a to z řady důvodů: a) velké podniky hospodaří z 99% na pronajaté půdě a jen na minimu půdy vlastní b) není rozvinut trh se zemědělskou půdou c) potenciální i faktická nerozhodnost většiny vlastníků půdy nakládat s ní vlastnicky a aktivně řešit její využívání v delším časovém horizontu d) nájemní smlouvy nejsou precizovány pro zemědělské podnikání a limitují především nájemce, kteří mají jen malý zájem do půdy investovat. Jejich úroveň odráží stupeň vlastnického povědomí a dominantní postavení nájemce. e) nedostatek finančních prostředků nájemců na nákup zemědělské půdy pro zemědělské podnikání f) hospodaření podniků zatěžuje velký objem již nevyužívaného, ale stále neodepsaného majetku g) nízká cena práce v zemědělství h) převažující zaměstnanecký poměr a z toho vyplývající vztah podniku plnit závazky ze zákona i) stále ne zcela optimální struktura a kvalifikace pracovníků j) závislost managementu na rozhodnutí členské schůze nebo valné hromady zejména v otázkách optimalizace struktury pracovníků Ve světle těchto omezujících faktorů se jeví jako výhodnější právní uspořádání s co nejmenším podílem vlastníků podniku. Ten pak není tolik vázán ve svých podnikatelských rozhodnutích na souhlas dalších struktur. Pardubický kraj patří mezi kraje se středně velkým počtem zemědělských podniků. tabulka 72:Podniky právnických osob podle druhu hospodaření Počet v tom hospodaření ZJ sdružení celkem polit. (práv. soukromé družstevní státní komunální stran zahra- meziná smíšené osoba) a církví niční -rodní Chrudim 44 25 12 3 1 3 0 0 0 Pardubice 44 36 6 1 0 0 1 0 0 Svitavy 48 29 17 1 0 0 0 0 1 Ústí nad Orlicí 53 45 6 1 0 0 0 0 1 PARD. KRAJ 189 135 41 6 1 3 1 0 2 ČR CELKEM 3 027 1 964 757 111 53 31 15 9 87 Pramen: Agrocenzus 2000

Mezi PPO převažují obchodní společnosti (72,5 %), s poměrně vysokým podílem akciových společností. Podíl a.s. je ve všech okresech nad republikovým průměrem a v okrese Ústí nad Orlicí připadá na a.s. téměř polovina všech PPO. Družstva jsou zastoupena 22,2 %, nejvíce v okrese Svitavy – 37,5 % a nejméně v okrese Ústí nad Orlicí – 11,3 %. Relativně nízký je podíl SHR (tab. č. 8.4.3) na celkovém počtu PFO – 50,7 % (celostátně 59,3 %) a poměrně vysoký naopak podíl subjektů s neevidovanou právní formou (42,6 %, celostátně 33,8 %). Nejnižší podíl SHR je v okrese Chrudim – 43,1 % a nejvyšší v okrese Pardubice – 63,4 %. Podle charakteru zaměstnání (tab.č. 8.4.4) se zemědělci, pro které je práce ve vlastním podniku jediným zaměstnáním, podílejí na celkovém počtu PFO necelou 1/5 (shodně s republikovým průměrem) a osoby s hlavním zaměstnáním 2,5 %. Na tyto dvě skupiny PFO připadají však více než 3/4 z.p. obhospodařované všemi PFO.

63


Převažují subjekty, pro které je zemědělství vedlejší výdělečnou činností , nebo které se jím zabývají souběžně s pobíráním důchodu (starobního nebo invalidního). Zemědělští podnikatelé s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve vlastním podniku mají nejvyšší podíl na celkovém počtu PFO v okrese Pardubice (39,1 %) a nejnižší v okrese Ústí nad Orlicí (16,9 %). Na celkové výměře obhospodařované z.p. se PFO podílejí 22,7 % (nejvíce v okrese Pardubice – 27,1 %, nejméně v okrese Chrudim – 20,2 %) a PPO 77,3 %. Průměrná výměra z.p. obhospodařované PFO je 15,9 ha (o 3 ha nižší než republikový průměr) a PPO 1 119,3 ha (o necelých 129 ha vyšší než republikový průměr). Podobně jako v jiných krajích obhospodařují PFO převážně – ze 73,5 % a PPO téměř výhradně – z 99,2 % najatou z.p.

Pracovní síly v zemědělství (jejich vzdělání) v návaznosti na region a obce Agrární trh práce Přestože zemědělství v důsledku transformačních procesů po roce 1990 již nezaujímá svým podílem významné místo v odvětvové struktuře zaměstnanosti ČR (v roce 2000 činil podíl zaměstnanosti v zemědělské výrobě na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 3,3 % a proti roku 1989 poklesl o 6,5 procentního bodu) a váha odvětví v národohospodářské struktuře měřená podílem hrubé přidané hodnoty ze zemědělství na HDP – obdobně jako v zemích EU – neustále klesá, zůstává zemědělství nezbytným předpokladem trvalého rozvoje venkovského prostoru i celé společnosti. Zemědělské využití venkovského prostoru založené na podpoře multifunkcionality zemědělství (nejen jeho výrobně-ekonomické, ale i sociální a environmentální funkce) spolu s diverzifikací pracovních příležitostí v zemědělství je tedy v české zemědělské politice deklarováno - v souladu se současným Evropským modelem zemědělství - jako významná podmínka zachování kulturního dědictví a sociálně-ekonomické stability českého venkova i celé společnosti. Zaměstnanost v zemědělství se v rozmezí let 1989 až 2000 snížila o téměř tři čtvrtiny (o 71,7 %), nejdynamičtěji probíhalo snižování zaměstnanosti v letech 1991 a 1992 (nejvyšší relativní úbytek zemědělských pracovníků nastal v období 1992/1991 - o 24 %). V souvislosti s restrukturalizací odvětví zemědělství (procesy restituce, privatizace a transformace) byl proces snižování zaměstnanosti v odvětví zemědělství započat dříve a masivněji než v ostatních odvětvích a uvolnění zemědělci - vzhledem k tehdy obecně příznivější situaci na trhu práce - měli podstatně vyšší vyhlídky uspět na trhu práce než je tomu v současnosti. Cílem této části je deskripce charakteristik stavu a vývoje agrárního trhu práce Pardubického kraje (zaměstnanost v zemědělství, demografická struktura zaměstnanosti v zemědělství, mzdová úroveň v zemědělství a agrární nezaměstnanost) ve zvolené časové řadě a na zvolených územních rozlišovacích úrovních, dále komparace územních charakteristik a identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a rizik využití zemědělské pracovní síly ve sledovaném území.

64


Agrární zaměstnanost Vývoj agrární zaměstnanosti v kraji V Pardubickém kraji po roce 1989 – obdobně jako v ostatních krajích ČR – klesá zaměstnanost v zemědělství3. V roce 2000 pracovalo v zemědělství (v hlavním zaměstnání) kraje 12 341 osob (pracovníci zemědělství, myslivosti a souvisejících služeb), což proti roku 1995 představovalo úbytek o 5 203 osob, tj. o 29,66 %. Ve srovnání s průměrným relativním úbytkem zemědělců za celou ČR (34,0 %) se jedná o velmi podprůměrný úbytek( dokonce nejnižší v celé republice). V absolutních hodnotách úbytku zemědělců se Pardubický kraj řadí mezi kraje s úbytky na úrovni průměru.

tabulka 73: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1995 - 2000 Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1995 - 2000

kraj

Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Počet trvale činných pracovníků 1) v zemědělství abs. 1 1 426 33 134 25 361 20 320 4 132 11 639 5 484 16 499 17 544 27 223 29 609 18 714 12 088 15 161 238 334

1995 2000 Pracovníci Podíl Podíl kraje Počet pracovníků Pracovníci Podíl Podíl kraje Úbytek pracovníků v 1/2 na počtu pracovníků s hlavním v 5/6 na počtu pracovníků v zemědělství národním v zemědělství ČR zaměstnáním národním v zemědělství ČR v období 2) 3) 4) hospodářství v zemědělství hospodářství 1995/2000 1995/2000 abs. % % abs. abs. % % abs. % 2 3 4 5 6 7 8 9 10 755 619 0,2 427 888 7,7 294 322 8,6 261 836 7,8 140 169 2,9 348 443 3,3 198 386 2,8 283 080 5,8 247 975 7,1 230 585 11,8 524 913 5,6 277 327 6,7 265 679 4,5 542 962 2,8 4 799 184 5,0

0,6 13,9 10,6 8,5 1,7 4,9 2,3 6,9 7,4 11,4 12,4 7,9 5,1 6,4 100,0

1)

Pramen: Agrocenzus 1995, ČSÚ 1996.

2)

Pramen: Zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství podle krajů a okresů za rok 1995, ČSÚ 1996.

3)

Pramen: Agrocenzus 2000, ČSÚ 2001.

4)

Pramen: Statistická ročenka Zlínského kraje 2001, ČSÚ 2001.

763 21 885 16 691 12 912 2 004 7 780 3 549 10 977 12 341 19 070 20 241 12 087 7 232 9 700 157 232

613 400 520 700 299 700 266 400 150 800 348 500 201 900 263 500 228 900 239 300 521 300 278 600 268 300 530 500 4 731 800

0,1 4,2 5,6 4,8 1,3 2,2 1,8 4,2 5,4 8,0 3,9 4,3 2,7 1,8 3,3

0,5 14,2 10,5 8,2 1,3 5,0 2,3 7,0 7,8 12,1 12,8 7,7 4,6 6,1 100,0

663 11 249 8 670 7 408 2 128 3 859 1 935 5 522 5 203 8 153 9 368 6 627 4 856 5 461 81 102

46,5 34,0 34,2 36,5 51,5 33,2 35,3 33,5 29,7 29,9 31,6 35,4 40,2 36,0 34,0

Podíl zemědělců na celkové zaměstnanosti v kraji poklesl z 7,1 % v roce 1995 na 5,4 % v roce 2000 a nadále nedosahuje průměru ČR (3,3 %). Podíl zemědělců kraje na všech zemědělcích ČR vzrostl v období 1995 – 2000 z 7,4 % na 7,8 %. Jak z podílu zemědělců na celkové zaměstnanosti v kraji, tak z podílu zemědělců kraje na celkové zaměstnanosti v zemědělství ČR vyplývá, že Pardubický kraj patří – z pohledu zaměstnanosti – mezi prvních šest „zemědělských“ krajů republiky. Zjištěné trendy potvrzuje i analýza vývoje zemědělské zaměstnanosti Pardubického kraje ze sčítání SLDB 2001 a SLDB 1991, která však mezi zaměstnané v zemědělství zahrnují – kromě pracovníků v zemědělství, myslivosti a souvisejících službách - i zaměstnané v lesnictví a rybolovu a navíc striktně nezahrnují pouze pracovníky v hlavním zaměstnání. V roce 1991 pracovalo v takto definovaném odvětví zemědělství 30 969 osob. Podíl zemědělců na zaměstnanosti v kraji činil 11,6 % a převyšoval průměr ČR (9,2 %). Podíl zemědělců kraje na všech zemědělcích ČR činil 6,2 %.

3

Analýza vývoje agrární zaměstnanosti vychází z údajů Agrocenzu 1995 a Agrocenzu 2000 za celý sledovaný soubor.

65


V roce 2001 zemědělství kraje zaměstnávalo 15 882 osob, jejich podíl na celkové zaměstnanosti kraje činil 6,2 % a jejich podíl na všech zemědělcích ČR představoval 6,9 %. Analýza údajů ze SLDB ukázala, že Pardubický kraj zůstává nadále „zemědělským krajem“ (tj. s nadprůměrným podílem zemědělců na celkové zaměstnanosti ) . tabulka 74: Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1991 - 2001

Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a národním hospodářství podle krajů v období 1991 - 2001

kraj

Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

1991 2001 Evidenční počet Osoby Podíl Podíl kraje Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Podíl Podíl kraje Úbytek pracovníků pracovníků ekonomicky 1/2 na počtu pracovníků v zemědělství, ekonomicky 5/6 na počtu pracovníků v zemědělství 1) 2) v zemědělství aktivní v zemědělství ČR lesnictví aktivní v zemědělství ČR v období 3) 3) a rybolovu celkem 1991/2001 1991/2001 abs. abs. % % abs. abs. % % abs. % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 8 357 648 993 1,3 1,7 3 685 639 873 0,6 1,6 4 672 55,9 72 345 585 516 12,4 14,5 28 470 587 193 4,8 12,3 43 875 60,6 49 303 328 880 15,0 9,9 24 707 322 142 7,7 10,7 24 596 49,9 37 328 294 355 12,7 7,5 18 044 287 059 6,3 7,8 19 284 51,7 10 556 165 910 6,4 2,1 4 642 163 520 2,8 2,0 5 914 56,0 28 306 443 086 6,4 5,7 13 432 429 514 3,1 5,8 14 874 52,5 15 469 231 936 6,7 3,1 6 238 226 413 2,8 2,7 9 231 59,7 31 778 293 251 10,8 6,4 14 588 280 271 5,2 6,3 17 190 54,1 30 969 267 530 11,6 6,2 15 882 256 641 6,2 6,9 15 087 48,7 48 078 269 367 17,8 9,6 24 891 257 511 9,7 10,8 23 187 48,2 63 460 587 406 10,8 12,7 28 325 571 002 5,0 12,3 35 135 55,4 35 404 330 193 10,7 7,1 18 652 325 480 5,7 8,1 16 752 47,3 33 494 312 940 10,7 6,7 11 822 299 663 3,9 5,1 21 672 64,7 35 419 661 739 5,4 7,1 17 718 633 452 2,8 7,7 17 701 50,0 500 266 5 421 102 9,2 100,0 231 096 5 279 734 4,4 100,0 269 170 53,8

1)

Pramen: Okresy v ČR 1992, ČSÚ 1993.

2)

Pramen: Základní údaje za republiky, kraje a okresy, SLDB 1991, FSÚ 1992.

3)

Pramen: Předběžné výsledky ze SLBD 2001, ČSÚ 2002.

Regionální vývoj agrární zaměstnanosti Pro zemědělství kraje je typická výrazná regionální diferencovanost úrovně i vývojových trendů zaměstnanosti. tabulka 75: Regionální vývoj agrární zaměstnanosti Trvale činní pracovníci Okres, kraj

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Pramen: Agrocenzus 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2001.

k 30.9.1995 abs. 3485 3452 5812 4795 17544

% 19,9 19,7 33,1 27,3 100,0

Pracovníci v hlavním zaměstnání k 30.9.2000 abs. 2627 2113 3980 3621 12341

Index 2000/1995 % 21,3 17,1 32,3 29,3 100,0

75,4 61,2 68,5 75,5 70,3

V roce 2000 pracovalo nejvíce zemědělců v okrese Svitavy (3 980 osob; tj. 32,25 % ze všech zemědělců kraje), dále v okrese Ústí nad Orlicí (3 621 osob; 29,34 %), Chrudim (2 627 osob; 21,29 %) a nejméně v okrese Pardubice (2 113 osob; 17,12 %). Ve srovnání s rokem 1995 nejvyšší úbytky zemědělců absolutně zaznamenaly okresy Svitavy (o 1616 osob, tj. o 27,8 %) a Pardubice (1162 osob, o 33,66 %), kde zároveň došlo k největšímu relativnímu úbytku. Nižší úbytky okresy Ústí nad Orlicí (862 osob,29,71 %) a Chrudim (641 osob, 18,39 %).

66


Ve srovnání s průměrným relativním úbytkem zemědělců v kraji (24,40 %) vykázaly tedy nadprůměrné úbytky okresy Pardubice, Ústí nad Orlicí a Svitavy, ve srovnání s průměrným relativním úbytkem zemědělců v ČR celkem (34,0 %) vykázaly všechny okresy úbytek podprůměrný. V roce 2000 vykazují nejvyšší podíl zemědělců na celkové zaměstnanosti kraje (a současně vyšší než průměrný podíl zemědělců na celkové zaměstnanosti ČR) okres Svitavy (3,11 %) a lze ho tedy – z hlediska zaměstnanosti – považovat za „zemědělský“ region kraje. Jen o málo menší podíly zaměstnaných v zemědělství mají okresy Ústí nad Orlicí (2,83 %) a Chrudim (2,06 %). Pod celorepublikovým průměrem se tento podíl pohybuje v Pardubickém okrese (1,6 %). tabulka 76: Struktura pracovníků v zemědělství dle pohlaví Pracovníci v hl. zaměstnání Trvale činní pracovníci Index Okres k 30.9.2000 k 30.9.1995 2000/ 1995 Abs. % Abs. % Chrudim muži 1 937 68,11 2 196 63,01 ženy 907 31,89 1 289 36,99 2 844 100,00 3 485 100,00 Celkem Pardubice muži 1 550 67,69 2 002 58,00 ženy 740 32,31 1 450 42,00 2 290 100,00 3 452 100,00 Celkem Svitavy muži 2 780 66,25 3 709 63,82 ženy 1 416 33,75 2 103 36,18 4 196 100,00 5 812 100,00 Celkem Ústí nad Orlicí muži 2 594 65,95 2 890 60,27 ženy 1 339 34,05 1 905 39,73 3 933 100,00 4 795 100,00 Celkem Pardubický kraj muži 8 861 66,81 10 797 61,54 ženy 4 402 33,19 6 747 38,46 13 263 100,00 17 544 100,00 Celkem Česká republika muži 101 861 64,78 148 675 62,38 ženy 55 371 35,22 89 659 37,62 157 232 100,00 238 334 100,00 Celkem Pramen: Agrocenzus 2000

67

88,21 70,36 81,61 77,42 51,03 66,34 74,95 67,33 72,20 89,76 70,29 82,02 82,07 65,24 75,60 68,51 61,76 65,97


tabulka 77: Pracovní síly v zemědělství - součet věkových skupin

Okres

v tom Prac.členové Další družstva, akcionáři Pracovníci Zaměstnanci SHR Spolupracující spolupracující a.s., v hlavním společníci podnikatel(ka) manžel(ka) členové zaměstnání obchodních


2 627 2 113 3 980 3 621

1 527 1 169 2 101 1 607

a jiných společností 759 627 1 636 1 655

Pardubický kraj

12 341

6 404

4 677

942

170

148

ČR celkem Agrocenzus 2000

157 232

87 986

50 946

13 487

2 731

2 082

k 30.9.2000

domácnosti 270 253 184 235

41 42 29 58

30 22 30 66

Strukturální vývoj agrární zaměstnanosti Vývoj agrární zaměstnanosti podle věku Věková struktura zemědělců v Pardubickém kraji v roce 2000 vykazuje ve srovnání s věkovou strukturou všech zaměstnaných v kraji – obdobně jako věková struktura celé zemědělské populace v ČR – méně příznivé charakteristiky (mezi zemědělci obecně je výrazně méně pracovníků do 30 let a výrazně více pracovníků ve věkové kategorii 50 – 59 let než mezi všemi pracovníky národního hospodářství celkem). tabulka 78: Věková struktura pracovníků v zemědělství Pracovníci v hl. zaměstnání Abs. Chrudim do 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více Celkem Pardubice

701 199 401 489 483 520 257 85 53 3 188

do 29 let

581

%

Pracovníci v hl. zaměstnání Abs. Pardubický kraj

21,99 6,24 12,58 15,34 15,15 16,31 8,06 2,67 1,66 100,00

%

do 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více Celkem

3 569 1 052 1 743 2 295 2 176 2 578 1 166 261 184 15 024

23,76 7,00 11,60 15,28 14,48 17,16 7,76 1,74 1,22 100,00

do 29 let

44 617

23,25

ČR 22,64

68


30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více Celkem Svitavy

165 294 386 367 434 219 71 49 2 566

6,43 11,46 15,04 14,30 16,91 8,53 2,77 1,91 100,00

do 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více Celkem

1 141 364 539 744 694 852 377 52 36 4 799

23,78 7,58 11,23 15,50 14,46 17,75 7,86 1,08 0,75 100,00

do 29 let 1 146 30 až 34 let 324 35 až 39 let 509 40 až 44 let 676 45 až 49 let 632 50 až 54 let 772 55 až 59 let 313 60 až 64 let 53 65 a více 46 4 471 Celkem Pramen: Agrocenzus 2000

25,63 7,25 11,38 15,12 14,14 17,27 7,00 1,19 1,03 100,00

30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a více Celkem

13 323 22 634 28 417 28 211 33 249 15 228 3 882 2 360 191 921

6,94 11,79 14,81 14,70 17,32 7,93 2,02 1,23 100,00

Ústí n. Orlicí

tabulka 79: Věková struktura pracovníků v zemědělství Pracovníci v hl. zaměstnání

Trvale činní pracovníci

k 30.9.2000 Abs. %

k 30.9.1995 Abs. %

Okres

Index 2000/ 1995

Chrudim do 30 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

256 10,98 1 160 49,76 520 22,31 257 11,03 138 5,92 2 331 100,00

Celkem

69

580 2 168 372 237 128 3 485

16,64 44,14 62,21 53,51 10,67 139,78 6,80 108,44 3,67 107,81 100,00 66,89


Pardubice do 30 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

208 11,00 910 48,12 434 22,95 219 11,58 120 6,35 1 891 100,00

587 1 930 472 215 248 3 452

17,00 35,43 55,91 47,15 13,67 91,95 6,23 101,86 7,18 48,39 100,00 54,78

do 30 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

538 13,52 2 125 53,39 852 21,41 377 9,47 88 2,21 3 980 100,00

1 041 3 601 709 348 113 5 812

17,91 51,68 61,96 59,01 12,20 120,17 5,99 108,33 1,94 77,88 100,00 68,48

do 29 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

608 1 829 772 313 99

986 20,56 61,66 2 738 57,10 66,80 581 12,12 132,87 366 7,63 85,52 124 2,59 79,84

Celkem Svitavy

Celkem Ústí n. Orlicí

16,79 50,51 21,32 8,64 2,73

3 621 100,00

Celkem

4 795 100,00

75,52

Pardubický kraj do 30 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

1 610 13,62 6 024 50,95 2 578 21,80 1 166 9,86 445 3,76 11 823 100,00

Celkem ČR do 30 let 30 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 a více

3 194 10 437 2 134 1 166 613 17 544

18,21 111,74 59,49 69,62 12,16 120,81 6,65 100,00 3,49 72,59 100,00 85,64

21 046 13,39 42 889 18,00 104,03 85 442 54,34 138 402 58,07 66,90 29 696 18,89 29 089 12,21 114,30 14 921 9,49 16 951 7,11 89,84 6 127 3,90 11 003 4,62 56,73 157 232 100,00 238 334 100,00 80,53

Celkem Pramen: Agrocenzus 1995, 2000

Ve Pardubickém kraji v roce 2000 představují zemědělci do 30 let 23,76 % (o 0,5 p.b. více než v celé zemědělské ekonomicky aktivní populaci), zemědělci ve věkové kategorii 30 – 49 let 48,36 % (o 0,12 p.b. více), ve věkové kategorii 50 – 59 let 24,92 % (o 0,34 p.b. méně) a ve věkové kategorii nad 60 let 2,96 % (o 0,29 p.b. méně). Je zřejmé, že zemědělci Pardubického kraje jsou nepatrně mladší než zemědělci v ČR celkem. V regionálním pohledu se ukazuje, že „nejstarší“ jsou zemědělci okresu Chrudim (pouze 21,99 % do 30 let, 12,39 % nad 55 let), následují zemědělci okresu Pardubice (22,64 % do 30 let, 13,21 % nad 55 let). Poněkud „mladší“ se jeví zemědělci okresu Svitavy (23,78 % do 30 let, 9,69 % nad 55 let) a okresu Ústí nad Orlicí (25,63 % do 30 let, 9,21 % nad 55 let).

70


V posledních letech se v ČR výrazně projevuje trend stárnutí zemědělské populace. V průběhu let 1995 – 2000 zemědělci Pardubického kraje „zestárli“ jen o něco více než zemědělci v ČR celkem. Zemědělci jednotlivých regionů kraje (okresů) „stárli“ prakticky rovnoměrně – snad rychleji v okresech Chrudim a Svitavy. Vývoj agrární zaměstnanosti podle vzdělání Přestože v průběhu 90. let docházelo – souběžně s procesem snižování zaměstnanosti v zemědělství - k příznivým strukturálním změnám ve vzdělání zemědělců, zůstává jejich vzdělanostní úroveň stále výrazně nižší než pracovníků v národním hospodářství celkem. Ve srovnání s celou zemědělskou ekonomicky aktivní populací v ČR v roce 2000 vykazují ve vzdělanostní struktuře zemědělci Pardubického kraje nižší podíl vysokoškoláků (4,18 %; ČR 5,5 %), vyšší podíl vyučených (58,62 %; ČR 56,2 %) a nižší podíl zemědělců se základním vzděláním (16,49 %; ČR 17,9 %). Zemědělce kraje je možné považovat ve srovnání se zemědělci v ČR celkem za průměrně vzdělané. tabulka 80: Vzdělání pracovníků v hlavním zaměstnání

Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj ČR celkem

Základní Vyučení, střední Úplné střední s Nástavbové nebo Vyšší a bez maturity maturitou vyšší odborné Vysokoškolské vzdělání z toho z toho z toho z toho se se se Celkem Celkem Celkem Celkem se zeměděl. Celkem zeměděl. zemědělským zeměděl. vzděláním vzděláním vzděláním vzděláním 435 1 559 796 520 345 7 5 106 93 259 1 291 615 452 282 3 2 108 90 891 2 134 1 253 788 506 13 5 154 140 534 2 188 1 205 755 520 10 5 134 121 0 0 3 869 2 515 1 653 33 17 502 444 2 119 7 172 28 080 88 298 47 586 32 229 20 872 634 350 7 991 6 820

Z regionálního hlediska se v roce 2000 jeví jako „nejvzdělanější“ zemědělci okresu Pardubice (5,11 % vysokoškoláků, 21,53 % středoškoláků s maturitou) a dále pak okresu Chrudim (4,04 % vysokoškoláků, 20,06 % středoškoláků s maturitou). Jako „méně vzdělaní“ se jeví zemědělci okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí. Zemědělci okresu Svitavy vykazují nadprůměrné podíly pracovníků se základním vzděláním (22,39 %) a vyučených (53,62 %), průměrné podíly středoškoláků s maturitou (20,13 %) a podprůměrný podíl vysokoškoláků (3,87 %). Pro okres Ústí nad Orlicí jsou příznačné výrazně podprůměrné podíly vysokoškoláků (3,70 %) a zemědělců se základním vzděláním (14,75 %) a vysoce nadprůměrný podíl vyučených (60,43 %). V období 1995 – 2000 se v kvalifikační struktuře zemědělců Pardubického kraje mírně snížil podíl vysokoškoláků a o něco více podíl středoškoláků s maturitou, oproti změnám v kvalifikační struktuře všech zemědělců v ČR v kraji prudčeji narostl pouze podíl vysokoškoláků. Z regionálního pohledu nejvýrazněji narostl „strukturální“ podíl vysokoškoláků v okrese Chrudim, přičemž vysokoškoláci okresu Chrudim představují navíc jedinou vzdělanostní kategorii, která v tomto období v rámci celého kraje zaznamenala absolutní nárůst.

71


tabulka 81: Vzdělanostní struktura pracovníků v zemědělství Abs.

Pracovníci v hl. zaměstnání %

Chrudim Základní vzdělání Vyučení, střední bez maturity Úplné střední s maturitou Nástavbové nebo vyšší odborné Vyšší a vysokoškolské Celkem

435 1 559 520 7 106 2627

16,56 59,35 19,79 0,27 4,04 100

Pardubice Základní vzdělání Vyučení, střední bez maturity Úplné střední s maturitou Nástavbové nebo vyšší odborné Vyšší a vysokoškolské Celkem

259 1 291 452 3 108 2 113

12,26 61,10 21,39 0,14 5,11 100,00

Svitavy Základní vzdělání Vyučení, střední bez maturity Úplné střední s maturitou Nástavbové nebo vyšší odborné Vyšší a vysokoškolské Celkem

891 2 134 788 13 154 3980

22,39 53,62 19,80 0,33 3,87 100

Ústí nad Orlicí Základní vzdělání Vyučení, střední bez maturity Úplné střední s maturitou Nástavbové nebo vyšší odborné Vyšší a vysokoškolské Celkem

534 2 188 755 10 134 3 621

14,75 60,43 20,85 0,28 3,70 100

Pramen: Agrocenzus 2000

Vývoj agrární zaměstnanosti podle pohlaví Analýza struktury pracovníků v zemědělství podle pohlaví ukázala, že v roce 2000 je v kraji zaměstnán mnohem větší podíl žen než je v rámci ČR obvyklé. V roce 2000 pracovalo v kraji v odvětví zemědělství 59,28 % mužů a 40,72 % žen (v ČR 64,8 % mužů a 32,2 % žen). Z regionálního hlediska je vysoce nadprůměrný podíl žen v okrese Svitavy (42,7 %) a nejmenší, i když v republikovém měřítku nadprůměrný, podíl žen v okrese Chrudim (39,24 %). Oproti roku 1995 se v Pardubickém kraji podíl žen ve struktuře zaměstnanosti v zemědělství – obdobně trendu v celé ČR – snížil. Tempo jeho poklesu však bylo – vzhledem k nižšímu podílu žen v kraji v roce 1995 oproti ČR – nižší. V regionálním pohledu pouze se podíl žen nejvíce snížil v okrese Pardubice (téměř o polovinu). V ostatních okresech je v zemědělství zaměstnáno oproti roku 1995 o 30% žen méně.

72


tabulka 82: Struktura pracovníků v zemědělství dle pohlaví Chrudim muži ženy Celkem Pardubice muži ženy Celkem Svitavy muži ženy Celkem Ústí nad Orlicí muži ženy Celkem

Abs.

%

1937 1251 3188

60,76 39,24 100,00

1550 1016 2566

60,41 39,59 100,00

2780 2019 4799

57,93 42,07 100,00

2594 1877 4471

58,02 41,98 100,00

Pramen: Agrocenzus 2000 Agrární zaměstnanost podle forem podnikání a velikostních skupin podniků V období 1995-2000 došlo v ČR k výraznému poklesu počtu pracovníků v zemědělství (o 34 %), a to v obou hlavních formách podnikání (v podnicích právnických i fyzických osob). Přestože výraznější úbytek zaměstnanosti zaznamenaly podniky právnických osob (35,4 %), nadále podíl pracovníků podniků právnických osob na celkové zaměstnanosti v zemědělství výrazně převažoval (82,3 %) nad podílem pracovníků podniků fyzických osob (17,7 %). Pardubický kraj zaznamenal ve zmíněném období (1995-2000) celkově mírnější úbytek pracovníků než činí průměr v ČR4. Obdobně jako v ČR celkem došlo přitom k mírnějšímu úbytku pracovníků v podnicích fyzických osob (o 21,3 %) a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v zemědělství v kraji v roce 2000 tvořil 17,0 %, což je mírně pod průměrem ČR. V absolutním vyjádření pracovalo v zemědělských podnicích (se zemědělskou výrobou jako hlavním výrobním zaměřením) v kraji v roce 2000 v hlavním zaměstnání necelých 10 tisíc osob v podnicích právnických osob (9 907) a dva tisíce v podnicích fyzických osob (2 035).

4

Analýza regionální zaměstnanosti v zemědělství podle forem podnikání vychází v roce 1995 z údajů Agrocenzu za celý sledovaný soubor a v roce 2000 – z důvodu absence údajů za celý sledovaný soubor – z údajů za soubor „hlavní výrobní zaměření: zemědělská výroba“. Toto metodické omezení může u některých okresů způsobit určité zkreslení.

73


tabulka 83: Struktura pracovníků v zemědělství dle forem podnikání (v %) Trvale činní Pracovníci v hlavním pracovníci zaměstnání Okres, kraj, ČR k 30.9.1995 k 30.9.2000 právnické osoby fyzické osoby právnické osoby fyzické osoby Chrudim 84,3 15,7 80,1 19,9 Pardubice 76,2 23,8 74,9 25,1 Svitavy 89,2 10,8 86,7 13,3 Ústí nad Orlicí 87,7 12,3 85,2 14,8 Pardubický kraj 85,3 14,7 83,0 17,0 ČR 84,1 15,9 82,3 17,7 Pramen: Agrocenzus 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2001, propočty VÚZE.

Z regionálního pohledu existují mezi jednotlivými okresy výrazné rozdíly z hlediska zaměstnanosti hodnocené dle forem podnikání. Nižší podíl pracovníků podniků fyzických osob na zemědělské zaměstnanosti (pod průměrem kraje i ČR) setrvává v okresech Svitavy (13,3 %) a Ústí nad Orlicí (14,8 %). Ve zbývajících dvou okresech kraje, tedy v okresech Chrudim (19,9 %) a zejména Pardubice (25,1 %), jsou podíly pracovníků v podnicích fyzických osob nad průměrem kraje i ČR. V období let 1995-2000 ubylo relativně nejvíce pracovníků v okrese Pardubice, a to v obou formách podnikání, přičemž úbytek jedině v tomto okrese kraje převýšil celorepublikové průměry obou právních forem. Nejnižší úbytky, a to opět v obou formách podnikání, zaznamenal okres Ústí nad Orlicí. Ve všech jednotlivých okresech kraje došlo ve sledovaném období k posílení podílu zaměstnanosti v podnicích fyzických osob, přičemž nejmírnější změnu v tomto směru zaznamenal okres Pardubice a k nejvýraznější změně došlo v okrese Chrudim. Hodnocení ukazatele výměry zemědělské půdy připadající na jednoho pracovníka v hlavním zaměstnání dle údajů ze šetření Agrocenzus 2000 za celý kraj ve srovnání s průměrem v ČR vychází tak, že kraj celkem nedosahuje celorepublikového průměru jak u právnických, tak ani u fyzických osob. Průměr na pracovníka v podnicích fyzických osob v kraji (26,2 ha) nedosahuje celorepublikového průměru v této formě podniků (35,4 ha) při rozdílu téměř 10 ha. V podnicích právnických osob krajský průměr (18,3 ha) znamená nedosažení celostátního průměru (21,3 ha) o 3 ha a celkový průměr kraje bez rozlišení právní formy (19,7 ha) zaostal za průměrem za celou ČR (23,8 ha) zhruba o 4 ha. Při hodnocení jednotlivých okresů bez rozlišení právních forem se mezi okresy jeví určité rozdíly a sledovaná hodnota se pohybuje od 18,2 ha (Svitavy) do 23,5 ha (Pardubice). Hodnotíme-li samostatně i obě hlavní formy podnikání v jednotlivých okresech, pak nejmenší výměru v podnicích fyzických osob vykazuje okres Chrudim (21,5 ha) a největší okres Ústí nad Orlicí (29,2 ha). Nejmenší průměrnou výměru na pracovníka v podnicích právnických osob zaznamenal okres Svitavy (16,6 ha), největší pak okres Pardubice (22,8 ha). Ukazatel výměry zemědělské půdy na pracovníka v hlavním zaměstnání poskytuje sám o sobě pouze výchozí informaci pro hrubou orientaci. Jeho hodnota je výrazně ovlivněna podílem orné půdy, strukturou pěstovaných plodin a z ní plynoucími nároky na pracovní vstup, rozsahem živočišné výroby a zaměstnaností v nezemědělských provozech podniků5. Zejména za podniky fyzických osob je pak výsledný průměrný ukazatel významně ovlivněn těmi podniky, v nichž je práce vykonávána osobami pracujícími zde mimo hlavní zaměstnání. Význam tohoto ukazatele je tedy poměrně omezený a nelze ho přeceňovat – zejména v případech, kdy není podpořen dalšími, objektivnějšími ukazateli. 5

Jejich rozsah Agrocenzus 2000 nezjišťoval.

74


Pro hlubší analýzu zaměstnanosti a pracovního vstupu v podnicích fyzických osob byly použity údaje z Agrocenzu 2000 za Pardubický kraj členěné dle velikostních skupin podniků odvozených od výměry obhospodařované zemědělské půdy. Z údajů o celkovém počtu odpracovaných hodin byly vypočteny tzv. roční pracovní jednotky (dále jen AWU), používané v zemích EU pro vyjádření objemu pracovního vstupu v zemědělství (1 roční pracovní jednotka – Annual Work Unit, zkratka AWU – je ekvivalentem objemu práce provedeného v průběhu roku jedním pracovníkem v zemědělství na plný úvazek, odpovídá prakticky kategorii „přepočtený pracovník“, používané dosud ve statistice práce a mezd v ČR). Celkový rozsah živočišné výroby byl hodnocen na základě počtu velkých dobytčích jednotek (VDJ). Jako další orientační ukazatel byly zjednodušenou formou vypočteny tzv. příjmové jednotky ze zemědělské činnosti, jež pomáhají souhrnně vyjádřit ekonomickou velikost podniku zahrnutím jak rozsahu rostlinné, tak i živočišné výroby. Výpočet se provádí na základě koeficientů přiřazených jednotlivým druhům a kategoriím hospodářských zvířat a skupinám pěstovaných plodin. Ukazatele za podniky fyzických osob vyznívají v kraji spíš nepříznivě – při porovnání s průměrem podniků fyzických osob za celou ČR. Je zde vyšší podíl velmi malých podniků, tj. do 5 hektarů obhospodařované zemědělské půdy, jež svou výměrou v kraji tvoří 5,9 % celkové výměry podniků fyzických osob, zatímco v ČR celkem je to 4,7 %. Zejména v této velikostní skupině podniků se projevuje nedostatečné generování zemědělských příjmů (výjimkou jsou samozřejmě podniky specializované – tj. na živočišnou výrobu, plodiny jako zeleninu, ovoce, aj.). Přitom v kraji pracuje v této velikostní skupině téměř 600 pracovníků v hlavním zaměstnání, což tvoří tedy více než čtvrtinu celkové zaměstnanosti v této právní formě. Ani další velikostní skupina, tj. 5 až 10 ha, nevytváří podstatně příznivější předpoklady pro dostatečnou ekonomickou životaschopnost podniků (v kraji je však – na rozdíl od předchozí - tato velikostní skupina málo zastoupena). Celkový průměr počtu osob v hlavním zaměstnání na jeden podnik fyzických osob v kraji (0,57) mírně převyšuje průměr této formy podnikání v celé ČR (0,52), minimální rozdíl vychází i při porovnání vyjádřeném v AWU (0,99 a 1,01). Rozšíření plně rodinného podnikání v kraji není příliš pod úrovní celorepublikového průměru (na 1 SHR zde připadá 0,36 manželek či manželů a rodinných příslušníků v hlavním zaměstnání, v ČR celkem je to 0,39). Na 1 AWU připadá celkem 14,83 (v ČR 18,35) ha zemědělské půdy, 7,63 (v ČR 6,46) VDJ a 20,1 (v ČR 20,8) příjmových jednotek. Jak tyto hodnoty narůstají s velikostní skupinou podniku, dokládá přiložený graf. Je z něho patrné, že produktivita práce (zde vyjádřená počtem příjmových jednotek na 1 AWU) je velmi nízká především v nejmenších velikostních kategoriích (tj. do 5 ha a 5 až 10 ha), s rostoucí velikostí podniků narůstá poměrně výrazně i produktivita práce, ovšem při dosažení určité výměry pak již dochází prakticky k její stagnaci. V malých podnicích kraje je v průměru (netýká se specializovaných podniků) vynakládáno neefektivně velké množství pracovního vstupu, a to převážně osobami, které tuto práci neprovádějí v hlavním zaměstnání (v podnicích do 5 hektarů připadá na 1 AWU jen 0,37 osob v hlavním zaměstnání, přibližně stejný poměr je i ve skupině 5 až 10 ha, naproti tomu ve skupině 100-500 ha je to již zhruba 1 osoba).

75


Vybrané ukazatele za podniky fyzických osob dle velikostních skupin v Pardubickém kraji 70,0

60,0

50,0

40,0

30,0

20,0

10,0

0,0 0 - 4,9

5 - 9,9

10 - 29,9

30 - 49,9

50 - 99,9

100 - 499,9

500-999,9

ha Zemědělská půda na AWU - ha

Velké dobytčí jednotky na AWU - ks

Příjmové jednotky na AWU - počet

Velikostní struktura zemědělských podniků fyzických osob v kraji a distribuce zaměstnanosti v těchto podnicích vytváří pouze mírně podprůměrné až průměrné předpoklady pro dosahování úrovně produktivity práce odpovídající současným podmínkám zemědělství ČR při provozování zemědělských činností. Zejména je nepříznivý vysoký podíl velmi malých podniků fyzických osob (do 5 hektarů obhospodařované zemědělské půdy) v kraji.

Agrární nezaměstnanost Míra obecné (tj. registrované a neregistrované) agrární nezaměstnanosti (MAGN)6 v ČR v roce 1995 dosáhla 3 % a zvyšovala se až do roku 1999, kdy dosáhla 8,5 % (1996 – 4 %, 1997 – 4,6 %, 1998 – 5,5 %), po tomto období dochází k poklesu a na konci roku 2001 se snížila na 7 % a byla o 0,9 p. b. nižší než míra nezaměstnanosti (MN) v ČR. Ve 4. čtvrtletí 20017 činil podíl nezaměstnaných zemědělců na celkovém počtu nezaměstnaných v rámci celé republiky 4,3 %.

6

7

Míra celkové i specifické nezaměstnanosti podle definice ILO. Specifická míra nezaměstnanosti (zde agrární) je relativní ukazatel, metodicky konstruovaný ČSÚ, který charakterizuje nezaměstnanost určité sociální, odvětvové, věkové, regionální aj. skupiny obyvatelstva (zde pracovníků uvolněných ze zemědělství, myslivosti a souvisejících služeb), kde v čitateli jsou zahrnuti všichni nezaměstnaní z dané skupiny a ve jmenovateli zaměstnaní i nezaměstnaní z téže skupiny. Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), ČSÚ. Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) 4. čtvrtletí 2001, ČSÚ 2002.

76


Tento podíl byl o 0,6 procentního bodu vyšší než byl podíl zemědělců (3,7 %) na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství. Zemědělské uchazeče nelze považovat co do kvantity za problémovou skupinu na trhu práce Pardubického kraje, avšak v souvislosti se specifickými bariérami jejich uplatnění na trhu práce (za situace téměř „nulových“ nových pracovních příležitostí v zemědělství, nevyhovující kvalifikace a obtížné rekvalifikovatelnosti zemědělců) představují zemědělské pracovní síly obtížně umístitelnou skupinu na trhu práce. Míra registrované nezaměstnanosti v Pardubickém kraji se dlouhodoběji pohybuje pod celorepublikovým průměrem a k 31. prosinci 2002 činila 8,7 % (ČR 9,8 %). Průměrnou hodnotou míry nezaměstnanosti (8 %) se Pardubický kraj pohyboval uprostřed mezi všemi kraji ČR. Z okresního pohledu je trvale nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Svitavy, nejnižší pak v okrese Pardubice. (následující graf). Od roku 2001 se trend vývoje registrované nezaměstnanosti výrazně zhoršuje, a to ve všech okresech kraje - dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti, počtu uchazečů o zaměstnání a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a zároveň výrazně klesá počet volných míst. Vývoj nezaměstnanosti v okresech Pardubického kraje a v ČR

13,0

12,0

11,0

10,0

9,0 % 8,0

7,0

6,0

5,0

31.12.2001 6

30.6.2002

Chrudim

9,2

10,6

9,5

9,4

7,8

8,8

8,4

10,0

Pardubice

5,9

6,6

5,9

5,5

5,1

5,6

5,3

6,2

Svitavy

9,4

11,6

10,2

10,8

10,0

11,3

10,5

12,4

Ústí nad Orlicí

8,0

8,9

7,5

7,3

7,4

7,6

7,2

7,7

Pardubický kraj

7,9

9,0

7,9

7,9

7,3

7,9

7,5

8,7

Česká republika

8,4

9,4

8,7

8,8

8,1

8,9

8,7

9,8

4,0

30.6.1999 1

31.12.1999 2

30.6.2000 3

31.12.2000 4

30.6.2001 5

7

31.12.2002 8

Pramen: SSZ MPSV.

Míra agrární nezaměstnanosti v okrese Svitavy dosahovala (na konci roku 2002) 7,7 % a v okrese Ústí nad Orlicí8 4,4 %. Podíl „zemědělských“ uchazečů ze všech uchazečů evidovaných na úřadu práce byl v okrese Svitavy 5,1 % a v okrese Ústí nad Orlicí 3,1 %. Zatímco v okrese Ústí nad Orlicí představovali většinu (87,3 %) ze všech evidovaných „zemědělských“ uchazečů uchazeči dělnických profesí, pak v okrese Svitavy byl jejich podíl méně než poloviční (42,1 %). V průběhu druhého pololetí roku 2002 tvořili z nově evidovaných uchazečů o zaměstnání „zemědělští“ uchazeči v případě okresu Svitavy 8,5 % a v okrese Ústí nad Orlicí pouze 2,7 %. Podíl „zemědělských“ uchazečů z vyřazených uchazečů z evidence úřadu práce činil 8,0 %, resp. 2,6 %.

8

Data o nezaměstnanosti „zemědělců“ byla dostupná pouze za tyto dva okresy.

77


Na výše uvedených úřadech práce bylo zaznamenáno v průběhu roku 2002 pouze mírné kolísání počtu „zemědělských“ uchazečů vlivem sezónnosti prací a také poptávka po kvalifikovaných zemědělských pracovních silách byla slabá a prakticky stagnuje. Z hlediska „zemědělské“ nezaměstnanosti považují tyto úřady práce za nejvíce postižené tyto mikroregiony: Moravskotřebovsko (okres Svitavy) a Kralicko (okres Ústí nad Orlicí).

Úroveň mezd zemědělců Úroveň odměňování v zemědělství ČR byla na počátku devadesátých let plně porovnatelná s ostatními odvětvími národního hospodářství (průměrná mzda v zemědělství v letech 1989 a 1990 dokonce mírně převyšovala průměrnou mzdu v národním hospodářství). V průběhu devadesátých let však mzdový vývoj v zemědělství výrazně zaostával za ostatními resorty a začala se projevovat a prohlubovat disparita mezd v zemědělství, která na přelomu tisíciletí dosáhla zhruba 75 % celostátního průměru mezd v národním hospodářství. Pro regionální hodnocení úrovně mezd byly využity údaje vykázané tzv. pracovištní metodou, tj. data vypovídají o okresech, v nichž měli zaměstnanci svá skutečná pracoviště (ne pouze sídla podniků). Jsou zjišťovány v podnicích s 20 a více zaměstnanci. V době zpracování tohoto materiálu byly k dispozici údaje za rok 2000. Mzdy za odvětví zemědělství nejsou zveřejňovány (na regionální úrovni) samostatně, ale zahrnují i odvětví lesnictví a rybářství. tabulka 82: Zaměstnanci a průměrné mzdy

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Celkem ČR Pramen:Agrocenzus 2000

2000

1999

11 306 12 705 11 800 11 896 12 034 13 912

10 723 12 076 10 837 11 066 11 260 13 042

Průměrná měsíční mzda v Kč Rozdíl 00/99 583 629 963 830 773 870

Index 105,4 105,2 108,9 107,5 106,9 106,7

Celkový průměr mezd v národním hospodářství (dále NH) v kraji v roce 2001 dosáhl 12 868 Kč, což činí 87,9 % celostátního průměru (14 633 Kč). Kraj tedy nedosahuje celorepublikového průměru, je nutno však zdůraznit, že ten je natolik ovlivněn výrazně nadprůměrnými mzdami v Praze, že ho pak již žádný jiný kraj nedosahuje. Pokud je (a to výhradně za účelem technicky snazší komparace mezd v kraji a jeho okresech s ostatními kraji) z výpočtu celorepublikového průměru mezd vyloučena Praha, je výsledné hodnocení pro kraj příznivější, avšak ani takto upraveného průměru (13 546 Kč) nedosahuje a zaostává za ním o 5 %. Nepříznivou pozici v porovnání s ostatními kraji ČR z hlediska úrovně odměňování lze dokumentovat i tím, že kraj dosahuje v rámci republiky třetích nejnižších mezd (po sousedících krajích Olomouckém a Vysočina). Zaostávání mzdového vývoje je patrné i při porovnání průměrných mezd v letech 1995 a 2001 (index za celou republiku činí 179,1 %, za kraj 175,1 %). Mzdy v zemědělství kraje (průměr 11 114 Kč) v roce 2001 řadí kraj v rámci pořadí všech krajů ČR na 9. až 10. místo (tedy na lepší pozici než u mezd v NH celkem, přičemž v tomto případě jsou nižší mzdy ve sledovaném odvětví v krajích Moravskoslezském, Olomouckém, Jihomoravském, Ústeckém a na stejné úrovni v kraji Vysočina).

78


Od dosažení celostátního průměru mezd v zemědělství (11 314 Kč) dělí kraj necelá 2 % (1,8 %). Disparita mezd v zemědělství kraje vůči mzdám v NH kraje (86,4 %) je ve srovnání s ostatními kraji ČR relativně příznivá - kraj zaujímá při setřídění všech krajů ČR dle této hodnoty pátou pozici (po krajích Královéhradeckém, Karlovarském, Zlínském a Vysočina). Index nárůstu mezd v zemědělství kraje v letech 1995-2001 v kraji (161,0 %) nedosahuje hodnoty tohoto indexu v zemědělství za celou republiku (164,3 %). V okrese Pardubice průměrná měsíční mzda v NH v roce 2001 dosáhla 13 800 Kč, což je hodnota výrazně nad průměrem kraje a je též (jakožto v jediném okrese kraje) nad průměrem mezd všech krajů vyjma Prahy. Mzdy zemědělců (10 976 Kč) v tomto okrese jsou však pod průměrem republiky i kraje. Výsledkem je, že disparita mezd v zemědělství vůči NH dosáhla v okrese 79,5 % a je v rámci kraje výrazně nejhlubší. Okres Ústí nad Orlicí má v rámci kraje druhé nejvyšší mzdy v NH (12 611 Kč), za okresem Pardubice však zaostává téměř o 1 200 Kč. Úroveň mezd v zemědělství je zde v rámci kraje nejvyšší (11 373 Kč) a jako jediná zde překračuje celostátní průměr v tomto odvětví. Poněkud nižší úroveň mezd pak zaznamenává okres Svitavy, a to jak v NH (12 264 Kč), tak v zemědělství (11 174 Kč). V obou těchto okresech je relativně mírná disparita mezd v zemědělství vůči NH (Svitavy 91,1 %, Ústí nad Orlicí 90,2 %). Nejnižší mzdy v kraji zaznamenává okres Chrudim, a to jak v NH (12 169 Kč), tak zejména v zemědělství (10 680 Kč). Disparita mezd v zemědělství vůči NH (87,8 %) je poněkud mírnější při hodnocení na krajský průměr, avšak hlubší ve srovnání s předchozími dvěma okresy, tj. Svitavy a Ústí nad Orlicí. Úroveň mezd v kraji je nepříznivá, to zejména při hodnocení celkových průměrných mezd za všechna odvětví NH (3. nejhorší umístění mezi ostatními kraji ČR). Mzdy v zemědělství jsou též podprůměrné, propad však není tak výrazný jako v NH celkem. V důsledku toho disparita mezd v zemědělství vůči mzdám v národním hospodářství celkem je mírnější než ve většině krajů ČR.

Zemědělci ve venkovském území Venkovský prostor a zaměstnanost v zemědělství Venkovský prostor na úrovni NUTS 5 (lokální úroveň) je podle metodiky EU vymezován jako obce s hustotou obyvatelstva menší než 100 obyvatel/km2. V takto vymezeném venkovském prostoru ČR v roce 2001 (SLDB 2001) žilo 22,5 % obyvatel a zabíral 79,2 % rozlohy státu. (Podle tradiční metodiky používané v ČR se za venkovské obyvatelstvo považuje obyvatelstvo žijící v obcích do 2000 obyvatel - v roce 2001 činil podíl 26,1 % obyvatel). Ve venkovském prostoru9 Pardubického kraje žilo v roce 2001 34 % obyvatel kraje, venkovský prostor zahrnoval 84,8 % všech obcí kraje a 79 % rozlohy kraje. Ve venkovském prostoru kraje žilo 33,5 % žen z celé ženské populace kraje. Podíl venkovských žen na trvale bydlícím venkovském obyvatelstvu kraje činil 50,2 % a byl nižší než podíl žen na trvale bydlícím obyvatelstvu kraje celkem (51,0 %). K důležitým charakteristikám venkova patří také věkové složení obyvatelstva.

9

Podle metodiky EU.

79


Z hlediska věkového složení venkovského obyvatelstva kraje se ukazuje, že ve srovnání s krajem celkem má mírně vyšší podíly osob předproduktivního věku (17,7 %, kraj celkem 16,8 %, venkov ČR 16,9 %) i poproduktivního věku (18,7 %, kraj celkem 18,5 %, venkov ČR 19,1 %). Index stáří10 venkova kraje vykazuje nižší hodnotu než kraj celkem i venkov ČR (105,5, kraj celkem 110,1, venkov ČR 112,6). Ve venkovském prostoru kraje (obce do 2000 obyvatel) představovali ekonomicky aktivní obyvatelé 48,6 %, což je – v souladu s obecnými trendy v ČR - méně než v kraji celkem (50,3 %). Pro venkov kraje je – dle očekávání - charakteristický výrazně vyšší podíl vyjíždějících za prací (63,7 %) z ekonomicky aktivních než v kraji celkem (41,9 %), ve srovnání s průměrem za venkov ČR (70,7 %) to však představuje hodnotu nižší. Ve venkovském prostoru kraje představovali pracovníci v odvětví zemědělství (zde podle SLDB 2001 včetně lesnictví a rybolovu) 13,3 % ekonomicky aktivních (v obcích do 2000 obyvatel 12,7 %), což je výrazně více než v kraji celkem (6,2 %), i více než je průměr venkova ČR (11,1 %). Venkovský prostor Pardubického kraje je ve srovnání s venkovem ČR více „zemědělský“. Tento trend dokreslují i výsledky okresních srovnání – ve třech okresech kraje hodnoty podílu zemědělců z ekonomicky aktivních v obcích do 2000 obyvatel přesahují průměrnou republikovou hodnotu (Svitavy – 15,5 %, Ústí nad Orlicí – 13,8 % a Chrudim – 11,4 %), pouze okres Pardubice vykázal hodnotu podprůměrnou (9,5 %).

Postoje vedoucích pracovníků zemědělských podniků k problémům zaměstnanosti (výsledky šetření v zemědělských podnicích Pardubického kraje) Ve sledovaném souboru zemědělských podniků ke dni šetření pracovalo celkem (v hlavním zaměstnání) 3 874 osob, tj. přibližně třetina zemědělců kraje. Průměrně pracovalo v každém podniku cca 65 pracovníků, nejvyšší průměrný počet pracovníků vykazovala družstva - cca 150 osob a dále a.s. – cca 79 osob, v s.r.o. pracovalo průměrně cca 26 osob a v podnicích SHR cca 5 osob. Většina podniků souboru (cca 85 %) využívala práce sezónních a pomáhajících pracovníků. Zapojení sezónních a pomáhajících pracovníků představovalo v těchto podnicích přibližně 13% podíl na celkovém pracovním vstupu (tj. podíl z celkového počtu odpracovaných hodin všemi pracovníky podniku). Podíl žen mezi pracovníky v hlavním zaměstnání činil 33,8 %. Nejvíce byly ženy zastoupeny mezi pracovníky SHR (39,2 %) a nejméně mezi pracovníky s.r.o. (28,3 %). Z hlediska postavení v zaměstnání a majetkoprávního vztahu k výrobním zdrojům bylo zjištěno, že v podnicích právnických osob tvořili téměř polovinu (46,8 %) pracovníků v hlavním zaměstnání podílníci a kolektivní podnikatelé (tj. pracující členové družstev, akcionáři a společníci) a zbývající část (53,2 %) pak jejich zaměstnanci. Nejvyšší podíl zaměstnanců měly s.r.o (85,4 %), dále pak akciové společnosti (58,2 %) a nejméně družstva (46,7 %). V podnicích fyzických osob – SHR tvořil podíl podnikatelů 22,8 %, jejich pracujících partnerů 11,4 %, pomáhajících rodinných příslušníků 5,1 % a zaměstnanců 60,8 %. Dvě třetiny respondentů (66,7 %) považovaly současný stav pracovníků v hlavním zaměstnání v podniku za optimální, necelá třetina (30,0 %) se domnívala, že je potřebné stav pracovníků snížit a 3,3 % respondentů se vyslovilo pro zvýšení počtu pracovníků. K „optimálnímu“ hodnocení současného stavu pracovníků se nejčastěji přikláněli (76,5 %) SHR (11,8 % SHR považovalo za potřebné stav pracovníků snížit a 11,8 % SHR mělo zájem stav pracovníků zvýšit). 10

Index stáří = osoby v poproduktivním věku (60+)/děti mladší 15 let.

80


Výpovědi respondentů z podniků právnických osob se mezi sebou lišily v závislosti na právní formě jejich podnikání: za optimální považovali současný stav pracovníků nejčastěji respondenti v s.r.o. (71,4 %, 28,6 % bylo pro snížení počtu pracovníků), dále pak v družstvech (69,2 %, 30,8 % chtělo stav pracovníků snížit) a nejméně často v a.s. (52,4 %, 47,6 % uvažovalo o snížení stavu). Prvořadý důvod pro snižování počtu pracovníků je nutnost zvyšovat produktivitu práce. Často je v této souvislosti zdůrazňováno snižování nákladů (především mzdových) a vynaložení investičních nákladů na nové technologie. Nejvýraznější problémy v oblasti pracovních sil v podniku spatřovali respondenti v získávání kvalitních pracovníků dělnických profesí (40 % respondentů to označilo za „velký problém“, 27 % za „střední problém“), v získávání mladých pracovníků dělnických profesí (32 % „velký problém“, 23 % „střední problém“) a ve stabilizaci kvalitních pracovníků dělnických profesí (30 % „velký problém“, 33 % „střední problém“). Další „větší“ problémy byly shledány ve vysokém průměrném věku zemědělců (20 % „velký problém“, 45 % „střední problém“), v získávání mladých manažerů (27 % „velký problém“, 20 % „střední problém) a ve stabilizaci kvalitních manažerů (22 % „velký problém“, 35 % „střední problém). Nevyhovující výkonnost pracovníků dělnických profesí vidí jako „střední problém“ 62 % respondentů, výkonnost manažerů považuje za „velký problém“ 12 % a „střední problém“ 47 % respondentů. Většina respondentů (61,7 %) se domnívala, že problémy se získáváním či stabilizací kvalitních pracovníků v podniku se budou nadále prohlubovat. Tyto obavy převažovaly v odpovědích respondentů z podniků právnických osob (74,4 %), zejména z a.s. (85,7 %) a družstev (61,5 %), zatímco SHR očekávali prohloubení těchto problémů v 29,4 % případů. Největší problémy se získáváním pracovníků z hlediska profesní skladby mají podniky při zajišťování provozů živočišné výroby, konkrétně s ošetřovateli hospodářských zvířat. Méně často jsou uváděny problémy v provozech mechanizace (především u traktoristů-opravářů) a z oblasti THP. Vyskytl se i problém se zajištěním pracovníků zemědělských profesí vůbec a s nedostatkem absolventů zemědělských škol. Největší překážku pro získávání pracovníků a jejich stabilizaci v budoucnosti vidí respondenti prvořadě v nízké atraktivitě odvětví, která je především způsobena nízkou úrovni mezd v zemědělství (v nízké ceně práce) a specifickými podmínkami výkonu zemědělské práce (nepříznivé pracovní prostředí, sezónnost práce a málo vyhovující pracovní doba aj.). Závažnou překážku spatřují respondenti rovněž v nízké společenské prestiži odvětví, tj. v nízkém celospolečenském ocenění významu zemědělství. Další potenciální bariéry reprodukce pracovních sil předpokládají respondenti v oblasti odborného zemědělského školství. Dvě pětiny podniků (41,7 %) provozuje kromě zemědělské činnosti i činnost nezemědělskou. Podle právních forem se na tuto činnost nejčastěji zaměřují družstva (53,8 %), dále pak akciové společnosti (47,6 %), SHR (29,7 %) a nejméně společnosti s ručením omezeným (28,6 %). Podíl pracovníků zaměstnaných v nezemědělských činnostech celoročně (v podnicích, které tuto činnost uvedly) činil 16,2 % z celkového počtu pracovníků. Provozované nezemědělské činnosti jsou - z hlediska jejich zaměření - v kraji velmi pestré (v odpovědích respondentů se vyskytlo 23 druhů činností). Nejrozšířenější činností je autodoprava, poměrně často podniky provozují opravárenství motorových vozidel, jatka a výrobu masných výrobků, dřevovýrobu a truhlářství, čerpací stanice a také zemní práce a stavební činnost. Podíl zaměstnanosti v nezemědělských činnostech na zaměstnanosti v podniku za celý rok (tj. podíl z celkového počtu odpracovaných hodin) kolísá ve všech sledovaných podnicích s nezemědělskou činností v rozmezí 1 % až 60 %, nejčastěji okolo 20 %.

81


Nejvýznamnější důvod provozování nezemědělských činností v podnicích viděli respondenti v získání dalšího zdroje příjmů pro podnik (50 % ze všech podniků provozujících nezemědělskou činnost uvedlo „velký význam“ tohoto důvodu a 42,3 % „střední význam“).Druhým důvodem, avšak již výrazně méně frekventovaným, je využití nadbytečných pracovních kapacit stávajících pracovníků (např. přesunutí pracovníků ze zemědělské výroby, ať už na plný či částečný úvazek, sezónně či celoročně), čemuž přikládalo 12 % podniků „velký význam“ a 56 % „střední význam“. Nosný podnikatelský záměr je třetím důvodem provozování nezemědělských činností (16 % podniků uvedlo „velký význam“ pro podnik a 44 % „střední význam“). Čtvrtým důvodem je využití nadbytečných provozních kapacit (8 % podniků uvedlo „velký význam“ pro podnik a 56 % „střední význam“). Téměř žádný důvod provozování nezemědělských činností nespatřují zemědělské podniky v ochraně vlastních pracovníků před propouštěním a také ve vytváření nových pracovních míst pro nové pracovníky. Sezónnost zemědělských prací téměř vůbec nepřispívá – podle vyjádření respondentů – výraznou měrou k nárůstu sezónní nezaměstnanosti v zájmových územích podniků (mimo „zemědělskou“ sezónu významně nenarůstá počet registrovaných „zemědělců“ na úřadech práce - pouze ve výjimečných případech respondenti uvádějí, že pracovníci jejich podniků se mimo sezónní práce registrují na ÚP). Více než čtyři pětiny (81,7 %) dotazovaných podniků uvedlo, že mají zájem o rozšíření výměry obhospodařované půdy (např. od subjektů v okolí, které končí s podnikáním). Z hlediska forem podnikání uvedly největší zájem družstva (100 %), dále pak a.s. (90,5 %), s.r.o. (71,4 %) a nejnižší SHR (64,7 %). Nejčastějším důvodem zájmu o zvyšování výměry půdy je lepší využití stávající kapacity, často konkrétně strojového parku, případně i stávajících pracovních sil (zvýšení produktivity a rentability). Vyskytuje se i snaha zvýšit objem příjmů (tržních výkonů) a ekonomickou sílu. Některé další důvody mají blízko již k výše uvedeným či vyjadřují jiné specifické potřeby některých subjektů, z nichž některé mohou mít ovšem obecnější platnost. Mezi nimi lze uvést např.: příležitost využívat dotační politiku státu a EU, sociální důvody – zachování pracovních příležitostí popř. zvýšení zaměstnanosti, možnost specializace, zkvalitnění krmivové základny nebo získání lepších pozemků. Podniky, které nemají zájem o rozšiřování výměry, uvádějí tyto důvody a překážky: dosavadní výměra je dostačující, malá perspektiva zemědělství, nízká výnosnost zemědělských činností, nedostatečná návratnost investic a zastaralé a nedostatečné strojní vybavení.

82


Stav a ekonomická zemědělské produkce

situace

podniků

zpracovávajících

(viz. kap. Analýza institucí zasahující do oblasti zemědělství a venkova)

Stav odborného zemědělského školství a zajištění celoživotního vzdělávání zemědělců (viz. kap. Analýza reprodukce pracovních sil, kvalifikace a zajištění jejich celoživotního vzdělávání)

Geografické a hydrologické poměry (viz. kap. Oblast zemědělství – přírodně klimatické podmínky)

Lesní hospodářství

tabulka 84: Vybrané ukazatele lesnictví podle krajů v roce 2000 ČR, kraj Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zalesňování celkem (ha)

Těžba dřeva (m3 b. k.)

Prořezávky celkem (ha)

Probírky celkem (ha)

17 123

8 463 086

1 362 688

37 377

90 466

10 1 867 1 918 1 587 1 023 1 969 832 1 066 583 1 090 1 392 1 405 612 1 770

1 433 764 893 1 487 544 1 009 259 473 391 247 670 237 849 516 893 397 372 907 723 351 332 844 678 356 710 866 339

1 962 157 664 96 932 50 412 27 232 74 136 34 744 55 941 52 290 39 020 290 711 213 561 173 327 94 756

28 3 855 5 414 3 671 2 173 2 270 1 342 2 591 1 798 2 833 2 468 4 000 1 696 3 238

52 9 474 10 719 9 140 4 286 3 409 3 069 5 961 4 448 9 529 6 304 10 575 4 839 8 662

Zalesňování v Pardubickém kraji v roce 2000 bylo realizováno jen na 583 ha, což je nejnižší výměra ve srovnání s ostatními kraji, nepočítá-li se hlavní město Praha. Co se týká vlastní těžby dřeva Pardubický kraj byl již na pátém místě od konce tabulky srovnání s ostatními kraji republiky.

83


tabulka 85: Zalesňování a spotřeba sazenic podle druhů dřevin v roce 2000

Dřeviny Jehličnaté celkem v tom: smrk jedle douglaska borovice všech druhů modřín ostatní jehličnaté Listnaté celkem v tom: dub buk jasan javor lípa olše bříza topol a osika ostatní listnaté Jehličnaté a listnaté celkem Pramen: ČSÚ, 2002

Podíl Zalesňování z toho sadbou zalesňování celkem (ha) sadbou (ha) (%) 341,4 335,2 98,2

Průměrná spotřeba sazenic na 1 ha 1 756 5 239

Spotřeba sazenic (tis. ks)

211,2 30,7 7,0 69,9 22,6 0,0 241,1

207,2 30,6 7,0 67,8 22,6 0,0 231,8

98,1 99,7 100,0 97,0 100,0 x 96,1

898 127 21 624 86 0 1 408

4 334 4 150 3 000 9 204 3 805 x 6 074

77,2 91,2 20,0 27,2 7,7 15,4 0,0 0,3 2,1 582,5

68,1 91,1 20,0 27,2 7,7 15,4 0,0 0,3 2,0 567,0

88,2 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0 x 100,0 95,2 97,3

529 593 83 94 39 65 0 1 4 3 164

7 768 6 509 4 150 3 456 5 065 4 221 x 3 333 2 000 5 581

Z údajů v tabulce vyplývá zajímavá skutečnost, že sice výsadba jehličnatých stromů s plochou 341,4 ha převažuje, ale nikoliv výrazně, neboť plocha výsadby listnatých stromů činila 241,1 ha. tabulka 86: Zpracovaná nahodilá těžba dřeva podle krajů v roce 2000 (m3 b. k.) ČR, kraj

Zpracovaná nahodilá těžba celkem

Česká republika

z toho hmyzová

3 288 123

320 203

Hl. m. Praha

822

-

Středočeský

148 711

10 399

707 450 271 316 244 083 89 153 56 504 191 198 116 150 210 427 170 912 335 852 187 411 558 134

103 714 25 722 11 387 2 875 1 724 14 599 4 996 18 941 12 155 30 710 15 140 67 841

Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ, 2002

84


Množství pracované nahodilé těžby v Pardubickém kraji je ve srovnání s ostatními kraji republiky úměrné ploše lesů v kraji. I když se vyskytují problémy z výskytem lýkožrouta smrkového, není těžba ve výši 4 996 m3 b.k. ve srovnání s ostatními kraji vysoká.

Stav lesů v Pardubickém kraji – základní charakteristika Základní přehled o lesích v Pardubickém kraji v letech 1999, 2000 a 2001 ve srovnání s průměrem České republiky je uveden v následujících tabulkách. Uváděná data byla získána jako součet podrobných údajů platných lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). V tabulkách jsou zahrnuty LHP a LHO s platnostmi začínajícími v desetiletí od 1.1.1990 až do 1.1.2001. Výjimku z uvedeného systému tvořily údaje o ploše kraje a okresů – využité pro kalkulace lesnatosti, a o počtu lesních parcel, které byly převzaty z databáze katastru nemovitostí k 31.12.1999, 2000 a 2001. Součet výměr parcel uváděných v katastru nemovitostí jako druh pozemku „lesní pozemky“ se může lišit od výměry lesních pozemků v LHP, kde se uvádí skutečný stav lesa. Počet lesních parcel se stále ještě postupně zvyšuje v důsledku restitucí. Výměra porostní půdy, tedy pozemků skutečně porostlých nebo jen krátkodobě nebo dočasně odlesněných při obnově lesa (holiny), se od výměry lesa uváděné v databázi katastru nemovitostí dále liší o plochu cest, drobných vodotečí, skládek dřeva apod., které nejsou v katastru vedeny jako zvláštní parcela, ale jsou v lesnických mapách plošně vymezeny. Protože LHP a údaje o stavu lesa mají průměrné stáří 4,5 roku, může se dnešní skutečný stav ploch dřevin a zásob nepodstatně lišit od součtu stavů uváděných jednotlivými platnými LHP a LHO. tabulka 87: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 1999) Porostní půda Území (ha) Chrudim 28 092 Pardubice 21 750 Svitavy 40 866 Ústí nad Orlicí 39 442 Pardubický kraj 130 150 Česká republika 2 581 845 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty tabulka 88: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 2000) Porostní půda Území (ha) Chrudim 28 122 Pardubice 21 791 Svitavy 40 725 Ústí nad Orlicí 39 442 Pardubický kraj 130 080 Česká republika 2 582 834 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

85

Lesnatost (%)

Počet parcel 27,3 24,5 30,6 31,2 28,8 32,7

Lesnatost (%)

17 279 10 026 26 652 30 032 83 989 1 046 942

Počet parcel 27,3 24,5 30,5 31,2 28,8 32,8

17 681 10 344 26 927 30 093 85 045 1 087 034


tabulka 89: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 2001) Porostní půda Území (ha) Pardubický kraj 130 104 Česká republika 2 585 987 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Lesnatost (%)

Počet parcel 28,8 32,8

85 832 1 108 125

Z tab. č. 87-89 vyplývá, že lesnatost Pardubického kraje je výrazněji nižší než průměr České republiky (ČR), přičemž v daném období 1999-2001 se lesnatost neměnila. Ještě významnější jsou však rozdíly v lesnatosti mezi jednotlivými okresy, a to od 24,5% u okresu Pardubice po 31,2% u okresu Ústí nad Orlicí, ale i tento okres je v lesnatosti pod průměrem ČR. Z tabulek rovněž vyplývá, že počet parcel se v daném období zvyšoval v důsledku restitucí, což je trend obdobný i pro celou ČR. tabulka 90: Kategorie lesa (r. 1999) Území Hospodářský (ha) (%) Chrudim 25 450 90,6 Pardubice 17 590 80,9 Svitavy 38 069 93,2 Ústí nad Orlicí 34 667 87,9 Pardubický kraj 115 776 89,0 Česká republika 2 005 855 77,7 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Kategorie lesa Ochranný (ha) (%) 448 0 821 1 151 2 420 93 447

1,6 0 2,0 2,9 1,8 3,6

Zvláštního určení (ha) (%) 2 194 7,8 4 160 19,1 1 976 4,8 3 625 9,2 11 955 9,2 482 541 18,7

1,2 0 2,0 2,9 1,8 3,5

Zvláštního určení (ha) (%) 2 378 8,4 4 218 19,4 1 970 4,9 3 625 9,2 12 191 9,4 512 422 19,8

Kategorie lesa Ochranný (ha) (%) 2 291 1,8 88 233 3,4

Zvláštního určení (ha) (%) 11 861 9,1 525 542 20,3

tabulka 91: Kategorie lesa (r. 2000) Území Hospodářský (ha) (%) Chrudim 25 419 90,4 Pardubice 17 570 80,6 Svitavy 37 934 93,1 Ústí nad Orlicí 34 667 87,9 Pardubický kraj 115 590 88,8 Česká republika 1 980 969 76,7 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty Území

Pardubický kraj Česká republika

Hospodářský (ha) (%) 115 952 89,1 1 972 212 76,3

Kategorie lesa Ochranný (ha) (%) 324 3 821 1 151 2 299 89 422

Údaje v tab. č. 90-91 dokumentují, že v Pardubickém kraji je kategorie hospodářského lesa zastoupena výrazně více než v rámci ČR (v průměru v daném období 89% oproti 77%), což znamená z tohoto pohledu vyšší úroveň hospodářského využití lesů v Pardubickém kraji. Lesa ochranného je přibližně polovina ve srovnání s ČR (v průměru 1,8% oproti 3,5%).

86


Podstatně méně je lesů zvláštního určení (v průměru 9,2% ve srovnání s 20,6%). Pouze okres Pardubice se svými podíly jednotlivých kategorií lesa blíží průměru ČR. Z uvedeného vyplývá, že hospodářský význam lesů v Pardubickém kraji je poněkud vyšší a mimoprodukční význam nižší než v rámci ČR. Plošný poměr uvedených kategorií lesa s v Pardubickém kraji v daném období prakticky neměnil, zatímco v rámci ČR je trend podílu hospodářského lesa mírně klesající na úkor lesů zvláštního určení. tabulka 92: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 1999) Jehličnaté Území (ha) (%) Chrudim 22 983 Pardubice 15 053 35 566 Svitavy Ústí nad Orlicí 32 508 Pardubický kraj 106 110 1 978 733 Česká republika Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty tabulka 93: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 2000) Jehličnaté Území (ha) (%) Chrudim 23 032 Pardubice 15 113 Svitavy 35 434 Ústí nad Orlicí 32 508 Pardubický kraj 106 087 1 975 065 Česká republika Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Listnaté (ha) 81,8 69,2 87,0 82,4 81,5 76,6

16,2 29,7 11,8 15,2 16,8 22,1

Střední věk (roky) 60 63 61 60 61 62

17,1 29,7 11,8 15,2 17,0 22,3

Střední věk (roky) 62 63 61 60 62 63

(%)

4 547 6 468 4 812 6 010 21 837 570 866

Listnaté (ha) 81,9 69,4 87,0 82,4 81,6 76,5

tabulka 94: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 2001) Jehličnaté Území (ha) (%) Pardubický kraj 106 044 81,5 1 973 099 76,3 Česká republika

4 819 6 471 4 805 6 010 22 105 576 808

(%)

Listnaté Střední věk (ha) (%) (roky) 22 183 17,0 62 583 125 22,5 63

Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Tab. č. 92-94 ukazují, že plošné zastoupení jehličnatých dřevin je v Pardubickém kraji ještě podstatně vyšší než již tak vysoké zastoupení jehličnatých dřevin v rámci ČR (v průměru za období 81,5% oproti 76,5%). Ekonomicky nejefektivnější dřevinou je smrk, relativně málo efektivní je borovice. Protože však podrobnější údaje o zastoupení jednotlivých dřevin v rámci lesů Pardubického kraje nejsou dosud k dispozici, nelze hospodářskou efektivnost jehličnatých dřevin ve srovnání s průměrem ČR jednoznačně posuzovat. Zastoupení dřevin výrazně kolísá mezi okresy, a to od 69,3% pro okres Pardubice po dokonce 87% pro okres Svitavy. Celkový trend je v daném období pro kraj i ČR stagnující, avšak v dlouhodobém výhledu se bude zastoupení jehličnatých dřevin snižovat a listnatých zvyšovat ve všech oblastech ČR. To bude sice na jedné straně negativně ovlivňovat produkci dřeva a ekonomickou efektivnost, ale na druhé straně bude působit pozitivně na přírodoochrannou funkci lesa, biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních porostů, a tím na odolnost lesních porostů proti biotickým i abiotickým škodlivým činitelům. 87


Střední věk porostů je praktický obdobný jako v průměru ČR (62 let oproti 63 let), přičemž ani rozdíly mezi okresy nejsou významné, trend je stagnující. tabulka 95: Zásoby dřeva s kůrou (r. 1999) Území Jehličnaté (tis. m3) Chrudim 6 437,9 Pardubice 3 466,3 Svitavy 11 154,0 Ústí nad Orlicí 8 871,6 Pardubický kraj 29 929,8 524 397,6 Česká republika Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Listnaté (m3/ha) 280,1 230,3 313,6 272,9 282,1 265,0

tabulka 96: Zásoby dřeva s kůrou (r. 2000) Území Jehličnaté (tis. m3) (m3/ha) Chrudim 6 805,1 295,5 Pardubice 3 424,4 226,6 Svitavy 11 119,3 313,8 Ústí nad Orlicí 8 871,6 272,9 Pardubický kraj 30 220,4 284,9 527 529,2 267,1 Česká republika Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty tabulka 97 : Zásoby dřeva s kůrou (r. 2001) Území Jehličnaté (tis. m3) Pardubický kraj 30 267,6 533 447,0 Česká republika Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

(tis. m3) 684,3 1 231,5 973,4 1 216,9 4 106,1 100 167,6

Celkem (m3/ha) 150,5 190,4 202,3 202,5 188,0 177,5

Listnaté (tis. m3) (m3/ha) 836,7 173,6 1 253,0 193,6 970,2 201,9 1 216,9 202,5 4 276,8 193,5 102 953,7 178,5

Listnaté (m3/ha) 285,4 270,4

(tis. m3) 4 284,9 104 790,0

(tis. m3) 7 122,2 4 697,8 12 127,4 10 088,5 34 035,9 624 565,3

(m3/ha) 258,7 218,3 300,4 261,9 266,0 245,0

Celkem (tis. m3) (m3/ha) 7 641,8 274,4 4 677,4 216,7 12 089,4 300,4 10 088,5 261,9 34 497,1 269,1 630 482,9 247,1

Celkem (m3/ha) 193,2 179,7

(tis. m3) 34 552,5 638 237,0

(m3/ha) 269,5 249,7

Data v tab. č. 95-97 ukazují, že zásoby dřeva jsou podstatně vyšší než v rámci ČR, a to jak u dřevin jehličnatých (v průměru za dané období 284,1 m3/ha oproti 267,5 m3/ha), tak u dřevin listnatých (191,6 m3/ha oproti 178,6 m3/ha). Přitom zásoby dřeva v daném období dále rostly obdobně jako v rámci ČR. Uvedené údaje dokumentují možnosti nadprůměrného produkčního a tedy hospodářského využití lesních porostů v Pardubickém kraji ve srovnání s průměrem ČR. Rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou přitom velmi výrazné jak u jehličnatých dřevin (v průměru od 228,5 m3/ha pro okres Pardubice po 313,7 m3/ha pro okres Svitavy), tak u listnatých dřevin (od 162,1 pro okres Chrudim po 202,5 m3/ha pro okres Ústí nad Orlicí).

88


tabulka 98: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 1999) Území Přírůsty Zakmenění PMP CPP CBP (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) Chrudim 125,7 4,47 220,4 7,85 213,7 7,61 0,888 Pardubice 73,5 3,38 114,3 5,26 120,2 5,53 0,867 Svitavy 186,3 4,56 331,0 8,09 383,4 9,38 0,912 Ústí nad Orlicí 167,6 4,25 300,5 7,62 318,7 8,08 0,875 Pardubický kraj 553,1 4,25 966,2 7,42 1 036,0 7,96 0,888 Česká republika 9 530,2 3,69 16 756,3 6,49 18 773,3 7,27 0,878 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty tabulka 99: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 2000) Území Zakmenění Přírůsty PMP CPP CBP (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) Chrudim 137,5 4,89 198,9 7,07 227,0 8,07 0,891 Pardubice 88,1 4,04 128,9 5,92 156,4 7,18 0,867 Svitavy 218,6 5,37 320,4 7,87 376,2 9,24 0,912 Ústí nad Orlicí 194,1 4,92 284,5 7,21 321,0 8,14 0,875 Pardubický kraj 638,3 4,91 932,7 7,17 1 080,6 8,31 0,889 Česká republika 11 402,6 4,41 16 753,9 6,49 19 796,2 7,66 0,877 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty tabulka 100: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 2001) Přírůsty Území Zakmenění PMP CPP CBP (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) (tis. m3) (m3/ha) Pardubický kraj 636,2 4,89 929,2 7,14 1 082,6 8,32 0,884 Česká republika 11 419,3 4,42 16 787,9 6,49 20 029,5 7,75 0,874 Pramen: LHP, LHO, vlastní výpočty

Údaje v tab. č. 98-100 dokumentují, že přírůsty dřeva jsou vyšší než v rámci ČR, a to jak průměrný mýtní přírůst (v průměru za dané období 4,68 m3/ha oproti 4,17 m3/ha), tak celkový průměrný přírůst (7,24 m3/ha oproti 6,49 m3/ha) i celkový běžný přírůst (8,20 oproti 7,56 m3/ha). V širším průměru překračují uvedené přírůsty dřeva v rámci lesů Pardubického kraje v podstatě úroveň ČR o 10%. To dokládá vyšší těžební možnosti v lesích Pardubického kraje oproti průměru ČR, tj. větší význam produkční funkce lesa, a tedy větší hospodářský význam v průměru na jednotku plochy lesa. Výraznější rozdíly jsou opět v rámci kraje mezi jednotlivými okresy. Nejvyšší přírůsty dosahují lesy v okrese Svitavy, nejnižší v okrese Pardubice. Hustota lesních porostů charakterizovaná zakmeněním je rovněž vyšší, ne však významně, než dosahuje průměrná úroveň ČR (0,887 oproti 0,876).

89


Struktura zemědělství – subjekty, počet, velikost (rybníkářství) Struktura rybníkářství a jeho význam v Pardubickém kraji tabulka 101: Zastoupení vodních ploch v okresech Pardubického kraje Tab. č.: Zastoupení vodních ploch v okresech Pardubického kraje Způsob využití Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O. Kraj celkem ha % ha % ha % ha % ha % Nezemědělská půda 39138 38 35140 39,5 52111 39 50823 40,2 177212 39,2 z toho vodní plochy 1458 3,7 2456 7 954 1,8 1208 2,4 6076 3,4 Pramen: ČSÚ

Pramen: Pardubická koncepce

Struktura rybníkářství v Pardubickem kraji je výsledkem historického vývoje, který svými počátky sahá do středověku. V 90 letech se transformace zemědělství odrazila i v transformaci vlastnictví a využití rybničních soustav v jednotlivých okresech kraje. V Pardubickém kraji se částečně podařila zachovat struktura velkých společností hospodařících na více rybnících. Tato skutečnost má pozitivní vliv na konkurenceschopnost jednotlivých rybníkářských podniků. Tím se zachovala funkce rybníků jako jednoho druhu zemědělské činnosti v krajině. tabulka 102: Vodní plochy v Pardubickém kraji vodní plochy rybníky s chovem ryb ha ha ha 2000 1993 1991 1 458 1 432 458 2 456 2 444 927 954 948 358 1 208 1 202 388 6 076 6 026 2 131

jednotka rok Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj

Pramen ČSÚ

V rámci Pardubického kraje jsou významnější rybochovná zařízení v těchto lokalitách: • v okrese Chrudim jsou to obce Mířetice – Havlovice, Trhová Kamenice, Běstvina, Nasavrky - provozovatelem v těchto obcích je Statek Nové Hrady, Nový Dvůr; dále jsou to obce Chrast, Vortová, Štěněc – provozovatelem v těchto obcích je Rybářství Litomyšl, s.r.o. • v okrese Pardubice jsou to lokality Dašice, Sádka Pardubice – Na Vrtárně, Ostřice, Moravany, Nebeský – provozovateli v těchto lokalitách jsou MO ČRS Pardubice, MO ČRS Přelouč, MO ČRS Moravany, MO ČRS Holice; dále je to Sádka Bohdaneč – provozovatelem je Rybniční hospodářství L.B., s.r.o. • v okrese Svitavy jsou to obce Litomyšl, Opatov, Svitavy, Opatovec, Třebařov, Jedlová – provozovatelem v těchto obcích je Rybářství Litomyšl, s.r.o.; dále je to Litomyšl – provozovatelem je Vackův chov pstruhů a Polička – provozovatelem je Rybářské sdružení Vysočina. • v okrese Ústí nad Orlicí jsou to obce České Heřmanice, Zálší, Vračovice – Orlov, Lanškroun – provozovatelem je Rybářství Litomyšl, s.r.o.; dále jsou to obce Horní a Dolní Čermná – provozovatelem je firma Plundra; obec Kunvald (pan Krsek).

90


Struktura provozovatelů rybochovných zařízení Většinu rybochovných zařízení vlastní právnické osoby vzniklé na základě privatizace Státního rybářství. Těm se povedlo udržet v užívání většinu intenzivních rybníků. Patří mezi ně Rybářství Litomyšl, s.r.o a Rybniční hospodářství L.B., s.r.o.. Ostatní aktivity patří obcím, fyzickým osobám nebo místním organizacím Českého rybářského svazu. Tento svaz se zabývá především produkcí ryby na zarybnění svých sportovních revírů. Náklady produkční činnosti intenzivních rybníků jsou plně kryty výrobou ryb. Problémem pro chovatele ryb se jeví odbyt ryby na domácím trhu, kde došlo k likvidaci sítě prodejen domácí ryby a k poklesu prodejních míst. Většina výrobců pro stabilizaci celoročního odbytu se orientuje na vývoz a pro domácí trh realizuje pouze 25% produkce na předvánočním trhu. Tato skutečnost platí pro intenzivně využívané vodní plochy, s užitkovostí kolem 600 kg přírůstku/ha. Extenzivně využívané vodní plochy nepřináší požadovaný hospodářský efekt a neposkytují podnikatelům v rybníkářství dostatek prostředků pro jejich údržbu. Jako hlavní problém se ukazuje postupné zarůstání rybníků a zanášení sedimenty. Pro producenty ryb není tento problém tak vyhraněný. V produkčních intenzivních rybnících jsou schopni odbahnění rybníků financovat z výnosů plynoucích z prodeje ryby. Extenzivní rybníky nemají velký vliv na produkci a jsou pro rybníkáře zajímavé pouze jako doplněk chovu. V ekonomické nouzi budou tyto extenzivní rybníky producenty opouštěny.

Mimoprodukční funkce rybničních soustav Kromě produkční funkce rybníků je v krajině nezanedbatelná funkce mimoprodukční. Jak bylo již výše zmíněno je problematické pro uživatele rybníků udržovat tyto funkce bez pomoci státu. Mezi nejvýznamnější mimoprodukční funkce patří: • retenční schopnost rybníků vázat vodu v krajině • zachycovat nárazové srážky • tvorba krajiny - zlepšování mikroklimatu • vytváření rekreačních možností obyvatel • sportovní vyžití obyvatel - sportovní rybářství, vodní sporty

Stav trhu Situace na trhu ryb a rybích výrobků v současnosti není příliš příznivá. Nabídka sortimentu se rozšířila na velmi dobrou úroveň, prodej však stagnuje. Tato situace je způsobena nízkou cenou drůbeže, které rybí výrobky nemohou konkurovat. Vývoj konzumace ryb bude záviset na vývoji cen drůbeže a vývoji cen rybí suroviny na světových trzích. V posledních deseti letech spotřeba mražených mořských ryb úměrně narůstala. Vzhledem ke zvyšování cen rybí suroviny ze zahraničí však v minulém roce začal prodej stagnovat, u některých druhů výrobků se dokonce projevil i mírný pokles. Trendem poslední doby jsou potraviny zdravého životního stylu, ke kterým mořské ryby určitě patří. Stále více zákazníků po dovolené v přímořských zemích obohacuje svůj jídelníček právě o mořské ryby a živočichy. Z tohoto důvodu a také díky posilování české koruny naši výrobci rybích produktů očekávají zvýšení spotřeby mořských ryb.Spotřeba různých druhů masa v ČR v kilogramech na osobu je uvedena v tabulce.

91


tabulka 103: Spotřeba masa v letech 1999, 2000 (v kg na osobu) Druh 1999 Maso celkem 83,0 hovězí 13,8 vepřové 44,7 skopové, kozí, koňské 0,3 drůbeží 20,5 králičí 3,1 zvěřina 0,4 Ryby celkem 5,2 Moderní obchod, 2002, č. 9, s. 38-39

2000 79,4 12,3 40,9 0,3 22,3 3,0 0,4 5,4

Postavení českých producentů ryb na evropském trhu Zástupci České republiky a Evropské komise letos v Bruselu podepsali dodatkový protokol k Evropské dohodě mezi ČR a EU, který znamená postupnou liberalizaci ve vzájemném obchodě s rybami a rybími produkty. Dokument vstupuje v platnost od 1. listopadu a mění vzájemné celní koncese, dosud uplatňované v rybářském sektoru, ve smyslu dalšího uvolnění vzájemného obchodu. Podle dohody se mají oboustranně postupně snižovat cla o třetinu ročně tak, že nejpozději od 1. ledna 2005 bude vzájemný obchod s rybami zcela volný. Od 1. listopadu letošního roku se ruší celní kvóta na vývoz živých pstruhů z tuzemska do EU a export této komodity se zcela uvolní. Ke stejnému datu se rovněž zvýší kvóta s nulovým clem na vývoz živých kaprů z ČR pro letošek na 4000 tun. Od 1. ledna příštího roku limit stoupne na 4500 tun a od 1. ledna 2004 na 5000 tun. Nejpozději od 1. ledna 2005 bude export živých kaprů úplně volný. Význam liberalizace spočívá podle MZe zejména v uvolnění prostoru na trzích členských zemí EU pro vývozy kaprů české provenience hlavně v předvánočním období a v následujících letech. Dodávky kaprů z tuzemska do unie mají stoupající tendenci a loni činily asi 5000 tun.

Hlavní okruhy problémů Současný stav rybníků omezuje hlavně jejich mimoprodukční funkce, mezi které patří zejména retenční schopnost rybníků vázat vodu v krajině a zadržovat vodu při povodních nebo přívalových deštích. Náklady na obnovení těchto mimoprodukčních funkcí nejsou schopni chovatelé ryb krýt ze svých příjmů na 100%. Využití dotační politiky státu naráží na preferenci fyzických osob před právnickými, které mají v držení větší počet menších vodních ploch a na bodová řešení problémů. Tím je myšlena údržba, vyčištění a odbahnění jen části vodoteče bez návaznosti na stav toku a rybníků nad i pod upravovanou trasou. Nemenší měrou se na špatném stavu rybníků podílí nevyjasněné vlastnické a správní vztahy k jednotlivým malým vodotečím, které nejsou zpravovány Povodím Labe ani Okresní vodohospodářskou zprávou. Tyto vodoteče nejsou již mnoho let udržované a při větších průtocích dochází k splavování většího množství kalů vlivem vymílání nových koryt. Především na Pardubicku mají tyto vodoteče malý spád a dochází k jejich zanesení sedimenty a rostlinnými zbytky. Při čištění nánosů v rybnících se stává vytěžené bláto odpadem a manipulace s tímto odpadem a jeho uskladnění zvyšují náklady rybníkářů. Rybniční bláto je možné využít přímo jako hnojivo určené pro hnojení zemědělských pozemků, nebo jako komponent organických kompostů. Ve spolupráci se sousedícími zemědělskými podniky lze tyto bláto účelně využít.

92


SWOT analýza rybářství v Pardubickém kraji Slabé stránky • Zabahnění rybničních soustav • Správa a údržba malých toků • Rozpad obchodní sítě • Nekoncepčnost současné údržby malých toků

Silné stránky • Koncentrace rybničních hospodářství • Intenzita rybníků • Možnost vývozu ryby do zahraničí • Nekonfliktnost s ochranou přírody • Využítí rybníků pro mimoprodukční funkceč Příležitosti • Využití mimoprodukčních funkcí rybničních soustav • Využití rybničních kalů jako hnojiva

Rizika • pokles ceny na zahraničních trzích • kontaminace rybničních kalů

Venkov Vybavení obcí tabulka 104: Základní údaje jednotlivých okresů Pardubického kraje

Chrudim

343

Výměra Obyvatelstvo z Obyvatelstvo katastrutoho ve věku celkem ha 15-59 let 242 102 963 105 709 67 192

Pardubice

222

186

88 896

162 008

104 816

Svitavy

191

177

133 463

103 077

66 966

Ústí nad Orlicí

237

185

126 521

139 285

89 992

Pardubický kraj

993

790

451 843

510 079

328 966

Okres

Počet Počet KU částí obce

Pramen: ČSÚ

Okres Chrudim má největší počet obcí a tím i počet katastrálních území.Nejvyšší počet obyvatel má okres Pardubice, který je dán i jeho průmyslovým charakterem. Oproti tomu je sice okres Svitavy rozlohou největší, ale má nejnižší počet obyvatel.

93


tabulka 105:Infrastruktura obcí jednotlivých okresů Pardubického kraje

Okres

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

Chrudim

19

95

64

Pardubice

32

96

98

Svitavy

19

109

45

30 100

107 407

44 251

Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Pramen: ČSÚ

Z tabulky je zřejmé, že počet obcí které mají kanalizaci ve srovnání s počtem obcí, které mají vodovod je čtyřikrát méně. Dokládají to i následující tabulky s republikovým srovnáním údajů o napojení na veřejné vodovody a kanalizace. tabulka 106: Zásobování vodou dle krajů ČR, kraj

Česká republika

Podíl obyvatel Voda vyrobená Obyvatelé Voda fakturovaná pitná zásobovaní vodou zásobovaných pitná vodou z veřejných z veřejných (tis. m3) z veřejných vodovodů vodovodů (osoby) vodovodů (%) 1) (tis. m3) 8 952 400 87,1 777 641 554 147 351 104

Hl. m. Praha 1 183 000 Středočeský 804 300 Jihočeský 580 576 Plzeňský 448 927 Karlovarský 301 873 Ústecký 786 643 Liberecký 353 229 Královéhradecký 476 872 Pardubický 465 553 Vysočina 374 514 Jihomoravský 993 429 Olomoucký 526 322 Zlínský 478 648 Moravskoslezský 1 178 514 1) z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce)

99,9 72,3 92,7 81,4 99,1 95,1 82,3 86,5 91,5 71,9 87,4 82,0 80,0 92,1

159 641 48 410 46 844 38 207 29 646 74 910 34 627 38 831 36 725 24 061 73 378 40 142 35 293 96 926

94 382 43 186 32 922 29 159 20 709 51 491 21 077 28 253 26 471 20 257 57 110 28 986 26 594 73 550

61 931 27 538 20 076 17 420 13 366 32 976 14 124 17 434 15 930 11 603 35 715 18 125 15 919 48 947

Z údajů v tabulce vyplývá, že zatímco napojení na veřejný vodovod využívá 91,5 % obyvatel, je v Pardubickém kraji na veřejnou kanalizaci napojeno jen 64,1 % obyvatel. S připravovaným vstupem do EU je zřejmé, že kraj bude muset této otázce věnovat pozornost.

Sociálně – demografické údaje obyvatelstva Ze srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji vyplývá, že demografické ukazatele jsou většinou příznivé. Porovná-li se konečný ukazatel, tj. celkový přírůstek, tak potom s hodnotou – 0,4 se řadí do lepší horní třetiny.

94


tabulka 107: Základní demografické údaje podle krajů v roce 2000 ČR, kraj

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Střední Přírůstek Živě Přirozený Celkový stav Sňatky Rozvody Potraty Zemřelí stěhovánarození přírůstek přírůstek obyvatel ním 10 272 503 55 321 1 183 900 6 973 1 113 149 6 038 625 991 3 423 551 650 3 129 304 599 1 847 826 992 4 499 429 113 2 458 551 297 3 049 508 542 2 666 521 019 2 656 1 136 689 6 053 641 554 3 169 598 057 2 980 1 279 951 6 381

29 704 90 910 47 370 109 001 3 842 9 453 5 174 13 425 3 303 9 936 5 119 12 777 1 718 5 650 2 870 6 370 1 672 4 887 2 800 5 970 1 161 2 900 2 001 3 013 2 717 8 003 5 104 8 773 1 307 4 090 2 400 4 526 1 559 4 969 2 499 5 799 1 328 4 613 2 036 5 136 1 161 4 761 1 983 5 375 2 915 9 567 4 505 12 070 1 735 5 510 2 725 6 734 1 290 5 290 2 337 6 172 3 996 11 281 5 817 12 861

-18 091 -3 972 -2 841 -720 -1 083 -113 -770 -436 -830 -523 -614 -2 503 -1 224 -882 -1 580

6 539 -1 757 6 525 482 494 -310 632 545 -41 345 -95 800 280 433 -1 794

-11 552 -5 729 3 684 -238 -589 -423 -138 109 -871 -178 -709 -1 703 -944 -449 -3 374

pokračování tabulky - relativní údaje

ČR, kraj

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ, 2000

Živě Sňatky Rozvody Rozvody Zemřelí narození na 100 sňatků na 1 000 obyvatel na 1 000 obyvatel 5,4 5,9 5,4 5,5 5,7 6,1 5,4 5,7 5,5 5,2 5,1 5,3 4,9 5,0 5,0

2,89 3,25 2,97 2,74 3,03 3,81 3,29 3,05 2,83 2,61 2,23 2,56 2,70 2,16 3,12

53,7 55,1 54,7 50,2 53,4 62,9 60,4 53,2 51,1 49,8 43,7 48,2 54,7 43,3 62,6

8,8 8,0 8,9 9,0 8,9 9,5 9,7 9,5 9,0 9,1 9,1 8,4 8,6 8,8 8,8

10,6 11,3 11,5 10,2 10,8 9,9 10,6 10,5 10,5 10,1 10,3 10,6 10,5 10,3 10,0

Přírůstek Celkový Potraty Přirozený stěhovápřírůstek na 100 přírůstek ním narozena 1 000 obyvatel ných 52,0 54,6 51,4 50,6 57,1 68,8 63,4 58,6 50,2 44,0 41,5 47,0 49,4 44,1 51,4

-1,8 -3,4 -2,6 -1,2 -2,0 -0,4 -0,9 -1,0 -1,5 -1,0 -1,2 -2,2 -1,9 -1,5 -1,2

0,6 -1,5 5,9 0,8 0,9 -1,0 0,8 1,3 -0,1 0,7 -0,2 0,7 0,4 0,7 -1,4

-1,1 -4,8 3,3 -0,4 -1,1 -1,4 -0,2 0,3 -1,6 -0,4 -1,4 -1,5 -1,5 -0,8 -2,6

Ze srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji vyplývá, že demografické ukazatele jsou většinou příznivé. Porovná-li se konečný ukazatel, tj. celkový přírůstek, tak potom s hodnotou 0,4 se řadí do lepší horní třetiny.

95


tabulka 108: Základní demografické údaje podle okresů v roce 2000 absolutní údaje

Kraj, okres Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

Střední stav obyvatel k 1. 7. 508 542 105 403 161 452 102 305 139 382

v tom muži

ženy

248 882 51 679 78 480 50 300 68 423

259 660 53 724 82 972 52 005 70 959

v tom Stav obyvatel k 31. 12.

muži

508 566 105 356 161 537 102 335 139 338

ženy

248 966 51 677 78 516 50 323 68 450

Narození Sňat- Rozvocelkem ky dy

259 600 2 666 53 679 548 83 021 873 52 012 535 70 888 710

1 328 240 467 251 370

4 624 911 1 368 995 1 350

v tom živě

4 613 909 1 363 993 1 348

mrtvě

11 2 5 2 2

pokračování tabulky – absolutní údaje Kraj, okres

Přirozez toho ný z toho Zemřelí PřistěPotraty UPT 1) celkem do 1 do 28 přírůs- hovalí roku dnů tek

Pardubický kraj 2 036 1 459 Chrudim 444 293 Pardubice 538 404 Svitavy 469 334 Ústí nad Orlicí 585 428 0 pokračování tabulky – relativní údaje

5 136 1 120 1 661 998 1 357

19 1 5 6 7

14 1 5 4 4

-523 -211 -298 -5 -9

3 149 996 1 542 891 1 016

Přírůstek Vystěstěhováhovalí ním 2 804 878 1 325 886 1 011

345 118 217 5 5

Celkový přírůstek

-178 -93 -81 0 -4

Přírůs- CelkoŽivě PřirozeZem- Potraty Sňat- Roz- RozvoPřistě- Vystětek narový příKojenec- ný přířelí na 100 ky vody dy na hovalí hovalí stěhození růstek ká úmrt- růstek Kraj, okres 100 narozeváním nost ných na 1 000 sňatků na 1 000 na 1 000 obyvatel obyvatel obyvatel Pardubický kraj 5,2 2,6 49,8 9,1 10,1 44,0 4,1 -1,0 6,2 5,5 0,7 -0,4 Chrudim 5,2 2,3 43,8 8,6 10,6 48,7 1,1 -2,0 9,4 8,3 1,1 -0,9 Pardubice 5,4 2,9 53,5 8,4 10,3 39,3 3,7 -1,8 9,6 8,2 1,3 -0,5 Svitavy 5,2 2,5 46,9 9,7 9,8 47,1 6,0 0,0 8,7 8,7 0,0 0,0 Ústí nad Orlicí 5,1 2,7 52,1 9,7 9,7 43,3 5,2 -0,1 7,3 7,3 0,0 0,0 Pramen: ČSÚ, 2000

V jednotlivých okresech se jednotlivé ukazatele demografického vývoje liší, ale rozdíly nejsou diametrální a zřejmě vyplývají kulturně socioekonomických podmínek okresu.

96


tabulka 109: Pracovní síla, zaměstnanost v NH a zaměstnaní v druhém (dalším) zaměstnání v NH podle krajů Pracovní síla Zaměstnanost Druhé (další) zaměstnání ČR, kraj Celkem z toho ženy Celkem z toho ženy Celkem z toho ženy Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: VŠPS, 2002

5 186,1

2 298,8

4 731,6

2 055,9

126,5

47,5

640,3 562,9 318,3 284,1 164,6 414,7 215,2 280,7 249,6 256,6 568,3 319,5 292,0 619,4

302,1 245,3 138,1 125,0 74,6 176,0 96,7 124,5 109,8 111,0 253,5 138,5 127,8 276,1

613,4 520,7 299,7 266,4 150,8 348,5 201,9 263,5 228,9 239,3 521,3 278,6 268,3 530,5

287,1 220,8 127,1 116,0 68,6 143,7 90,1 115,2 97,7 101,6 227,7 116,4 114,7 229,4

24,6 8,4 6,0 8,3 4,8 6,6 6,0 9,5 8,3 7,7 11,3 5,4 7,8 11,9

10,1 3,5 1,8 2,8 2,0 2,2 2,8 3,2 2,8 2,2 5,0 2,2 2,8 4,1

Ze srovnání s ostatními kraji je zřejmé, že počet pracovních sil v kraji odpovídá velikosti a počtu celkového obyvatelstva. tabulka 110: Nezaměstnanost, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle krajů Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity ČR, kraj % % v tis. osob Celkem z toho ženy Celkem z toho ženy Celkem z toho ženy

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: VŠPS, 2000

454,5

242,9

8,8

10,6

60,4

51,6

26,9 42,3 18,6 17,7 13,8 66,3 13,3 17,1 20,7 17,3 47,1 40,8 23,7 88,8

15,0 24,5 10,9 9,0 6,0 32,3 6,6 9,4 12,1 9,4 25,7 22,0 13,2 46,7

4,2 7,5 5,8 6,2 8,4 16,0 6,2 6,1 8,3 6,8 8,3 12,8 8,1 14,3

5,0 10,0 7,9 7,2 8,0 18,4 6,8 7,5 11,0 8,5 10,2 15,9 10,3 16,9

62,7 60,3 61,1 61,2 65,1 60,5 60,5 61,0 59,2 59,7 59,7 59,8 58,6 58,6

55,5 50,9 51,6 52,4 57,2 49,9 52,4 52,1 50,5 50,6 51,1 49,9 49,6 50,6

Obecná míra nezaměstnanosti (tj. počet nezaměstnaných k celkové pracovní síle) v Pardubickém kraji je sice mírně pod úrovní průměru ČR, ale ve srovnání s ostatními kraji je v poslední třetině všech krajů. Zejména u nezaměstnanosti žen Pardubický kraj zaujímá čtvrté místo od konce a bude vyžadovat v budoucích programech vyšší pozornost.

97


tabulka 111: Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle krajů k 31. 12. 2000 Neumístění uchazeči o zaměstnání z toho Míra Volná registrované občané ČR, kraj pracovní absolventi nezaměstnanosti Celkem se změněnou místa ženy škol v% pracovní a mladiství schopností Česká republika

8,78

457 369

229 804

57 938

59 025

52 060

Hl. m. Praha 3,42 21 832 Středočeský 6,80 38 160 Jihočeský 5,82 18 499 Plzeňský 6,47 18 535 Karlovarský 8,02 13 174 Ústecký 16,15 66 572 Liberecký 6,44 14 016 Královéhradecký 5,89 16 644 Pardubický 7,87 19 896 Vysočina 7,48 19 402 Jihomoravský 9,35 54 003 Olomoucký 11,87 38 092 Zlínský 8,14 23 935 Moravskoslezský 15,13 94 609 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

11 624 20 630 9 795 9 495 6 032 33 147 7 320 8 493 10 239 9 928 27 411 18 566 11 931 45 193

1 835 4 573 2 379 1 955 1 625 8 141 1 671 2 053 2 294 2 381 8 432 4 910 3 096 12 593

2 581 5 144 2 542 2 334 1 396 7 236 2 144 2 638 2 855 2 563 8 013 4 747 3 383 11 449

4 906 8 241 3 168 3 431 1 542 2 798 3 649 5 031 3 661 2 638 4 396 3 684 1 942 2 973

tabulka 112: Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle okresů k 31. 12. 2000 Neumístění uchazeči o zaměstnání z toho Kraj, okres

Míra registrované nezaměstnanosti Celkem ženy v%

Pardubický kraj 7,87 19 896 10 239 Chrudim 9,44 4 953 2 556 Pardubice 5,52 4 479 2 493 Svitavy 10,79 5 359 2 552 Ústí nad Orlicí 7,34 5 105 2 638 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

absolventi škol a mladiství

2 294 676 588 435 595

občané se změněnou pracovní schopností 2 855 835 813 759 448

Volná pracovní místa

3 661 394 1 481 706 1 080

Mezi jednotlivými okresy Pardubického kraje míra registrované nezaměstnanosti jsou poměrně značné rozdíly. Zatímco v okrese Pardubice je míra registrované nezaměstnanosti na úrovni 5,52 %, v okrese Svitavy je na úrovni 10,79 %. Podobně vysoká míra registrované nezaměstnanosti je i v okrese Chrudim.

98


tabulka 113: . Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví OKEČ *) v Kč

1998

1999

2000

Celkem v tom A, B Zemědělství, lesnictví a rybolov C až E Průmysl celkem F Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a G spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladování, cestovní kanceláře a spoje J Peněžnictví a pojišťovnictví K Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj L Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O Ostatní veřejné sociální a osobní služby *) bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců

10 550

11 222

11 917

9 174 10 663 11 334

9 391 11 276 11 467

10 158 11 960 12 209

9 879 7 430

10 580 8 403

11 526 8 599

11 614 17 241

12 168 18 177

13 173 20 442

11 463

12 104

12 982

10 931 9 601 9 272 8 654

12 393 10 822 10 436 9 077

12 708 10 896 10 764 9 420

Srovnání hrubých měsíčních mezd zaměstnanců v zemědělství s úrovní mezd v ostatních odvětvích kraje svědčí o disparitě, která ale není tak výrazná, jak uvádí Zelená zpráva Mze ČR. Ze srovnání hrubých měsíčních mezd Pardubického kraje na úrovni 11 917 Kč s ostatními kraj vyplývá umístění na třetím místě od konce. Odpovídá tomu i srovnání s průměrem ČR, který činí 13 484 Kč.

99


tabulka 114: Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v roce 2000 *) Kromě toho počet žen na

ČR, kraj

Česká republika

Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách

z toho ženy

další mateřské mateřské dovolené dovolené

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč

3 120 607

1 479 738

24 899

79 534

3 119 548

13 484

474 184 296 666 189 827 176 768 91 437 232 076 129 547

231 741 135 427 91 113 84 477 45 061 109 592 64 795

3 852 2 153 1 598 1 398 749 1 892 1 084

11 023 6 612 5 362 4 487 2 289 5 568 4 028

468 047 294 969 191 302 176 910 91 824 233 597 128 112

18 865 13 429 12 551 12 829 12 119 12 646 12 435

Královéhradecký 173 337 84 390 Pardubický 153 567 73 161 Vysočina 158 718 73 933 Jihomoravský 331 400 157 489 Olomoucký 181 521 85 376 Zlínský 171 807 81 612 Moravskoslezský 359 752 161 571 *) bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců

1 402 1 408 1 250 2 632 1 513 1 421 2 547

4 974 4 215 4 498 8 382 4 589 4 700 8 807

171 547 153 010 157 600 333 798 181 537 173 433 363 862

12 312 11 917 11 721 12 534 11 892 12 114 12 966

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

tabulka 115: Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle okresů v roce 2000 *) Kromě toho počet žen na

Kraj, okres

Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách

Pardubický kraj 153 567 Chrudim 26 457 Pardubice 50 944 Svitavy 29 126 Ústí nad Orlicí 47 040 *) bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců

z toho ženy

73 161 13 135 24 412 13 930 21 684

100

mateřské dovolené

1 408 301 442 262 403

další mateřské dovolené

4 215 835 1 214 880 1 286

Průměrný evidenční zaměstnanců ve fyzických osobách

153 010 26 677 50 473 29 319 46 541

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč

11 917 11 175 12 730 11 304 11 847


Mezi jednotlivými okresy Pardubického kraje se průměrné hrubé měsíční mzdy liší především jen v okrese Pardubice, což je dáno jeho průmyslovým charakterem. Nejnižší úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy byla zjištěna v okrese Chrudim.

Služby pro obyvatelstvo Školství tabulka 116: Školy podle typu podle krajů v roce 2000 Střední Mateřské školy Základní školy odborné školy

Gymnázia

1)

Střední odborná Vysoké učiliště 2) školy

ČR, kraj

Česká republika

školy

děti

školy

děti

5 776

279 838 4 031 1 056 860

školy

žácižáciškoly denní denní

814 190 897

347 137 110

školy

žáci celkem

počet fakult

568 190 763

Hl. m. Praha 351 26 710 236 101 853 94 26 102 58 22 474 51 19 220 Středočeský 693 29 841 494 113 116 82 16 432 33 12 617 59 15 686 Jihočeský 377 18 583 258 65 976 59 12 889 24 8 621 47 13 323 Plzeňský 304 14 426 219 54 842 32 9 482 14 6 298 29 9 904 Karlovarský 155 8 561 109 32 209 26 5 647 8 3 280 19 5 800 Ústecký 424 22 422 274 86 431 72 15 502 24 8 451 48 15 846 Liberecký 268 12 020 195 45 542 40 7 559 13 4 733 21 8 056 Královéhradecký 357 15 379 263 56 948 56 10 685 20 7 310 38 9 989 Pardubický 333 14 757 240 53 563 45 9 893 20 6 681 31 8 921 Vysočina 371 15 471 279 58 156 43 10 257 18 6 606 34 10 356 Jihomoravský 703 31 449 460 116 229 84 20 537 43 17 593 55 23 583 Olomoucký 443 18 596 299 67 280 47 11 334 20 9 256 43 12 940 Zlínský 353 16 710 237 64 414 49 11 829 14 7 457 36 12 645 Moravskoslezský 644 34 913 468 140 301 85 22 749 38 15 733 57 24 494 1) Střední odborné školy včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají středním školám. 2) Střední odborné učiliště včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají učilištím. Informaci o integrovaných školách poskytl ÚIV MŠMT.

116 36 6 7 1 3 6 4 3 29 7 2 12

Ze srovnání počtu škol Pardubického kraje s ostatními kraji je zřejmé, že nabídka zejména středních a vysokých škol je na slušné úrovni.

101


tabulka 117: Školy podle typu podle okresů v roce 2000 Kraj, okres

Mateřské školy školy

Základní školy

děti

školy

děti

Střední Vysoké odborná školy 2) učiliště žáci-denní žáci-denní žáci počet školy školy školy celkem fakult studium studium

Střední odborné školy 1)

Gymnázia

Pardubický kraj 333 14 757 240 53 563 45 9 893 20 6 681 31 8 921 Chrudim 62 2 890 49 11 469 7 1 807 3 1 029 5 1 329 Pardubice 85 4 288 55 15 811 16 3 279 5 2 016 10 3 130 Svitavy 84 3 319 60 11 159 8 1 736 5 1 654 5 1 348 Ústí nad Orlicí 102 4 260 76 15 124 14 3 071 7 1 982 11 3 114 1) Střední odborné školy včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají středním školám. 2) Střední odborné učiliště včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají učilištím. Informaci o integrovaných školách poskytl ÚIV MŠMT.

3 3 -

Z přehledu škol podle typu v jednotlivých okresech vyplývá poměrně dobrá nabídka možností vzdělávání a rozdíly spíše vyplývají z počtu obyvatel v jednotlivých okresech. Zdravotní zařízení Z údajů o počtu zdravotnických zařízení a služeb jejich počet je v souladu počtem obyvatel v kraji ve srovnání s ostatními kraji republiky. tabulka 118: Vybrané ukazatele zdravotnictví podle krajů v roce 2000 *) přepočtený počet zařízení ČR, kraj

Česká republika

z toho z toho léStřední Sdružená OdborLékaři ObyvaAmbuléčebny Lékaři kaři v nezdravot- Nemocambulant- né na 1 000 telé na lantní pro léčebné ničtí nice ní celkem státních obyvatel 1 lékaře zařízení dlouhodobě pracovníci zařízení ústavy zařízeních nemocné 36 806

22 877

3,6

279

104 580

203

184

163

157

75

Hl. m. Praha 6 608 3 738 5,6 179 Středočeský 3 213 2 015 2,9 346 Jihočeský 2 146 1 266 3,4 292 Plzeňský 2 211 1 255 4,0 250 Karlovarský 1 034 749 3,4 295 Ústecký 2 549 1 624 3,1 324 Liberecký 1 364 946 3,2 315 Královéhradecký 2 052 1 178 3,7 269 Pardubický 1 537 933 3,0 331 Vysočina 1 573 907 3,0 331 Jihomoravský 4 243 2 573 3,7 268 Olomoucký 2 231 1 500 3,5 288 Zlínský 1 787 1 200 3,0 335 Moravskoslezský 4 258 2 994 3,3 301 *) rezort zdravotnictví Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

16 990 8 940 6 028 5 634 3 208 8 119 3 883 5 948 4 436 4 773 12 313 6 265 5 310 12 733

23 26 10 11 7 19 10 15 10 7 23 9 11 22

28 17 9 27 9 14 15 23 7 8 15 3 9

44 18 21 12 4 4 6 7 6 11 18 1 1 10

12 20 11 5 3 9 10 13 12 11 9 12 8 22

5 11 6 2 3 4 5 5 8 3 3 5 4 11

102


pokračování tabulky – zařízení

ČR, kraj

Česká republika

Lékárny a výdejny léků praktických pro dospělé 1 889

Samostatné ordinace lékařů praktických pro děti a stomatologů gynekologů specialistů dorost

4 385

Hl. m. Praha 244 496 Středočeský 196 462 Jihočeský 113 282 Plzeňský 110 239 Karlovarský 65 118 Ústecký 169 316 Liberecký 94 188 Královéhradecký 111 236 Pardubický 93 217 Vysočina 82 212 Jihomoravský 195 518 Olomoucký 116 291 Zlínský 95 278 Moravskoslezský 206 532 *) rezort zdravotnictví Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Ostatní samostatná zdravotnická zařízení

2 124

5 403

1 079

5 251

3 680

246 242 142 106 65 158 99 123 102 102 229 140 121 249

826 493 336 321 134 375 220 306 238 244 610 354 327 619

143 108 78 58 40 95 43 53 46 53 113 66 57 126

966 431 306 317 167 359 216 313 252 220 555 302 272 575

465 321 234 165 127 267 149 204 208 152 354 323 259 452

tabulka 119: Vybrané ukazatele zdravotnictví podle okresů v roce 2000 *) přepočtený počet zařízení z toho Střední Sdružená Odborz toho Lékaři Obyvatelé Ambulékaři né Lékaři zdravot- Nemocambuléčebny pro na lantní Kraj, okres v nestát- na 1 000 celkem ničtí nice lantní léčebné dlouhodobě obyvatel 1 lékaře zařízení ních pracovníci zařízení ústavy nemocné zařízeních Pardubický kraj 1 537 933 3,0 331 4 436 10 7 6 12 8 Chrudim 296 181 2,8 356 827 1 0 0 2 1 Pardubice 549 317 3,4 294 1 529 3 4 5 2 2 Svitavy 333 170 3,3 308 1 030 4 1 0 5 4 Ústí nad Orlicí 360 265 2,6 387 1 050 2 2 1 3 1 *) rezort zdravotnictví Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

103


pokračování tabulky – zařízení

Kraj, okres

Samostatné ordinace lékařů z toho Lékárny léčebny pro a praktických praktických dlouhodobě výdejny pro pro děti stomatologů gynekologů specialistů nemocné léků dospělé a dorost

Pardubický kraj 8 93 217 Chrudim 1 17 51 Pardubice 2 42 65 Svitavy 4 16 42 Ústí nad Orlicí 1 18 59 *) rezort zdravotnictví Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

102 23 28 21 30

238 52 74 47 65

46 11 15 10 10

Ostatní samostatná zdravotnická zařízení

252 50 85 50 67

208 49 66 52 41

V jednotlivých okresech sice kolísá počet zdravotnických zařízení a služeb, ale celkově lze hodnotit, že dostupnost je na dobré úrovni. Sociální zabezpečení tabulka 120: Vybraná zařízení sociální péče podle krajů k 31. 12. 2000

9+ČR, kraj

Ústavy sociální péče pro dospělé

Ústavy sociální péče pro mládež

Domovy Domy Domovy penziony s pečovateldůchodců pro skou důchodce službou

Ostatní zařízení sociální péče

Dětské domovy

Zařízení Česká republika

82

184

342

152

926

229

152

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ, 2000

1 13 2 5 3 10 7 5 3 3 11 4 8 7

5 21 9 8 8 26 14 9 7 9 16 14 11 27

17 51 25 11 8 32 11 28 14 25 27 23 27 43

7 14 6 9 9 19 5 11 9 2 26 11 13 11

41 147 81 39 26 70 50 62 40 58 49 62 69 132

6 13 18 11 6 28 5 5 11 13 24 21 15 53

2 16 9 8 10 19 8 8 7 12 11 12 11 19

104


Česká republika 7 227 13 035 Hl. m. Praha i.d. 612 Středočeský 900 1 369 Jihočeský i.d. 705 Plzeňský 894 856 Karlovarský 213 495 Ústecký 915 1 576 Liberecký 253 598 Královéhradecký 308 626 Pardubický 252 705 Vysočina 230 586 Jihomoravský 940 1 238 Olomoucký 346 1 505 Zlínský 868 680 Moravskoslezský 749 1 484 1) v domech s pečovatelskou službou bytové jednotky

36 483 2 470 4 718 2 513 965 676 4 047 1 241 2 193 1 823 2 437 3 519 2 635 2 513 4 733

Místa 1) 13 123 1 962 691 374 896 1 007 1 409 i.d. 636 889 i.d. 1 927 792 958 1 131

26 885 1 636 3 497 2 198 762 963 2 279 1 355 1 946 1 074 1 571 1 761 1 641 2 034 4 168

5 691 278 259 415 239 160 428 74 159 354 246 643 576 579 1 281

6 195 i.d. 639 342 364 480 969 389 305 i.d. 423 332 396 357 906

Ze srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji ČR vyplývá poměrně dobré zastoupení jednotlivých zařízení pro sociální péči. tabulka 121: Vybraná zařízení sociální péče podle okresů k 31. 12. 2000 Kraj, okres

Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

Ústavy sociální péče pro dospělé 3 1 1 1

Ústavy Domovy Domy Ostatní sociální Domovy penziony s pečovatel- zařízení péče pro důchodců sociální pro skou péče důchodce službou mládež 7 1 2 2 2

14 3 3 2 6

Pardubický kraj 252 705 1 823 Chrudim i.d. i.d. 408 Pardubice i.d. 573 Svitavy i.d. i.d. i.d. Ústí nad Orlicí i.d. i.d. 568 1) v domech s pečovatelskou službou bytové jednotky

Zařízení 9 40 1 14 2 12 2 1 4 13 Místa 1) 889 1 074 i.d. 240 i.d. 439 i.d. i.d. 377 316

Dětské domovy

11 4 2 2 3

7 3 2 2

354 57 i.d. i.d. 148

i.d. i.d. i.d. i.d.

Rovněž z údajů tabulky z jednotlivých okresů Pardubického kraje vyplývá, že síť vybraných sociálních zařízení je zastoupena poměrně rovnoměrně.

105


Dopravní síť a komunikace tabulka 122. Délka železnic a silnic podle krajů k 31. 12. 2000 v km Provozní délka Délka železničních dálnic 1) tratí

ČR, kraj

Délka silnic

z toho I. třída II. třída

Česká republika

9 365

499

54 909

6 031

14 688

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1) rok 1999

184 1 390 902 708 427 1 028 540 580 521 590 755 739 332 669

10 166 88 18 93 124 -

57 9 398 6 125 5 008 2 047 4 170 2 430 3 755 3 582 5 085 4 274 3 461 2 106 3 411

26 785 668 408 222 502 332 429 445 355 429 401 321 707

31 2 364 1 636 1 511 562 886 487 865 913 1 737 1 463 898 569 766

Z údajů srovnání Pardubického kraje vyplývá, že délka železnic a silnic je úměrná síti v ostatních krajích ČR. Nepříznivým faktem je, že kraj nemá napojení na dálniční síť ČR a tím i na evropskou komunikační síť. tabulka 123: Délka silnic podle okresů k 31. 12. 2000 v km

Kraj, okres

v tom

Délka silnic

Délka dálnic

I. třída Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

0 0 0 0 0

3 582 1 046 779 886 871

445 91 116 115 123

II. třída 913 263 144 244 262

III. třída 2 224 692 519 527 486

Z délky silniční sítě v jednotlivých okresech je možné odvozovat poměrně hustou síť, která zajišťuje potřebné spojení na venkově. Obecně je ale problémem klesající dopravní obslužnost vyplývající ze snížení finančních prostředků zejména pro malé obce.

106


Kulturní a sportovní zařízení tabulka 124: Kulturní a sportovní zařízení podle krajů v roce 2000

Kultura ČR, kraj

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Sport

veřejné koupastálá knihovny mu- galepřírodní divadla liště hřiště kina vč. zea rie amfiteátry a bazény poboček 723 35 93 55 37 38 62 30 46 46 44 69 55 40 73

7 194 95 1 165 724 621 154 389 268 503 461 665 751 549 420 429

649 26 88 51 33 22 25 33 61 48 48 76 38 43 57

693 93 49 80 23 27 38 17 45 36 47 90 30 36 82

217 61 22 12 9 9 15 9 20 13 6 16 4 6 15

317 . 41 20 16 5 11 14 27 20 28 57 21 40 17

tělocvičny

1 211 10 059 13 588 116 1 406 150 777 93 433 32 342 102 385 66 381 93 903 70 639 85 718 111 1 240 76 634 84 579 120 1 034

4 982 60 584 356 255 152 330 247 406 319 315 684 342 293 639

zimní stadiony stadiony vč. včetně krytých krytých 802 24 102 59 46 21 64 50 69 58 45 84 49 56 75

211 6 35 20 14 4 19 10 18 14 17 15 7 7 25

Ze srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji ČR je zastoupení jednotlivých druhů kulturních a sportovních zařízení na slušné úrovni. tabulka 125: Kulturní a sportovní zařízení 1998

1999

stálá kina veřejné knihovny (vč. poboček) muzea galerie divadla přírodní amfiteátry

44 483 44 21 13 17

koupaliště a bazény hřiště tělocvičny stadiony včetně krytých zimní stadiony včetně krytých

72 701 325 54 11

2000 Kultura 45 464 43 33 13 19 Sport 68 669 323 56 12

46 461 48 36 13 20 70 639 319 58 14

Porovná-li se vývoj v kraji v posledních třech letech můžeme pozorovat určité trendy, jako například v počtu veřejných knihoven, kde dochází k úbytku. Klesá rovněž počet hřišť a koupališť. Naopak narůstá počet galerií a stadionů.

107


tabulka 126: Kulturní a sportovní zařízení podle okresů v roce 2000 Kultura Kraj, okres

Sport

veřejné přírodní koupastálá knihovny mu- galedivadla amfi- liště a kina vč. zea rie teátry bazény poboček

Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pramen: ČSÚ, 2000

46 12 11 9 14

461 107 114 112 128

48 13 10 9 16

36 7 10 11 8

13 4 4 5 .

20 9 6 4 1

70 15 9 24 22

hřiště

639 138 183 172 146

tělocvičny

zimní stadiony stadiony vč. včetně krytých krytých

319 61 71 84 103

58 14 19 13 12

14 4 2 3 5

Z výčtu jednotlivých kulturních a sportovních zařízení v jednotlivých okresech vyplývá poměrně slušné zastoupení.

tabulka 127: Nejvýznamnější kulturní události v Pardubickém kraji Okres Chrudim

Pardubice

Událost Výtvarné Hlinecko Nasavrcká paleta (Nasavrky) Kameničky – výtvarné výstavy Loutkářská Chrudim - národní přehlídka amatérského loutkářství Proseč Terezy Novákové - národní literární soutěž (Proseč) Filcíkova Chrast - národní soutěž houslových duet, národní soutěž ve zpěvu lidové písně Festival swingových orchestrů mladých (Chrast) Nasavrcké hudební léto Chrudimské obžinky Adámkovy folklorní slavnosti (Hlinsko-Betlém, Komorní divadlo - Hlinsko) Folkový festival (Zřícenina hradu Košumberk) Přehlídka dechových hudeb (Skuteč) Přehlídka smíšených pěveckých sborů (Heřmanův Městec) Přehlídka dětských divadelních souborů (Hlinsko) Výtvarná soutěž MŠ a ZŠ 1.- 5. třída (Zaječice) Přehlídka divadelních souborů dospělých (Luže) Mistrovství ČR v plesových předtančeních (Chrudim) Chrastecká korunka - taneční soutěž (Chrast) Chrudimská loutka - taneční soutěž (Chrudim) Jarní cena Chrudimi - taneční soutěž Independent Chrudim – festival rockové, alternativní a etnické hudby Festival Yanderov – letní festival rockové hudby Mezinárodní folklorní festival Pardubice – Hradec Králové Mezinárodní festival TRADICE – Pardubice, Svitavy, Ústí n.O., Chrudim Mezinárodní festival dětských a mládežnických sborů – Pardubice Pardubická RYENGLE – mezinárodní soutěžní festival country tanců

108


IFAS – mezinárodní soutěž akademických sborů Pardubice Mezinárodní malířský plenér Pardubice Festival Koně a muzika Pardubice Český hudební tábor s mezinárodní účastí – Horní Jelení Slunovrat – celostátní přehlídka folk a country hudby v Pardubicích Festival smíchu VČ Divadlo v Pardubicích Zámecké slavnosti Celostátní postupové soutěže ve společenském tanci: O perníkové srdce Pardubice O perníkovou pantofli Pardubice O přeloučskou věž - Přelouč O chvaletický pohár - Chvaletice Holický kramflíček - Holice v Č. Cena Františka Filipovského za dabing - Přelouč Městský festival Pardubice Slavnosti perníku Pardubice Pardubické hudební jaro – festival vážné hudby Kunětické kralování Festival dechových hudeb Pardubice Dny dětského divadla Holice v Č. Majáles Pardubice Svitavy

Dny slovenské kultury (Moravská Třebová) POLIČKA JAZZ BURZA- burza pořadů pro děti a mládež (Svitavy) Festival amatérských pěveckých sborů (Svitavy) Martinů fest (Polička) Národní přehlídka amatérské fotografie (Svitavy) Přehlídka křesťanských skupin (Borová) Operní festival Smetanova Litomyšl Zámecké slavnosti (Bystré) Kurnikšopatožtojo - folkový festival (Bystré) Mezinárodní houslové kurzy (Litomyšl) Zámecké kejkle a kratochvíle (M. Třebová) Slavnost na Růžovém paloučku Svojanovské kulturní léto (hrad Svojanov) Budislavský trampský podvečer Újezdské babí léto - folkový festival (Dolní Újezd) Lidové slavnosti (M. Trnávka) Polička 555 - hudební festival Trstěnický Faun - mezinárodní festival divadla a hudby (Trstěnice) Festival dechových hudeb (Svitavy) Svitavské letní slavnosti Mladá Smetanova Litomyšl Litomyšlská lilie - regionální přehlídka historických a vlastivědných filmů Dny česko-německé kultury (M. Třebová) ŠTRONZO – mezinárodní amatérská přehlídka divadla jednoho herce a jednoaktových her (M. Třebová)

109


Brandýské hudební slavnosti (Brandýs nad Orlicí) Porta - krajské kolo (Česká Třebová) Hudební festival A. Benewitze (Česká Třebová) Jablonský medvídek - folkový festival (Jablonné nad Orlicí) Králická rocková událost (Králíky) Pravečkův Lanškroun - festival dechové hudby Jazz Lanškroun - festival amatérských big bandů Mezinárodní hudební festival (Letohrad) Kociánova houslová soutěž (Ústí nad Orlicí) Heranova violoncellová soutěž (Ústí nad Orlicí) Tanec, tanec - národní přehlídka souborů scénického tance (Ústí nad Orlicí) Festival duchovní hudby sv. Cecílie (Ústí nad Orlicí) Čermákovo Vysoké Mýto - přehlídka dětských dechových orchestrů Podzimní barvy a tóny (Žamberk) Folklórní slavnosti (Dolní Čermná) Setkání heligonkářů (Řetová) Putování za studánkami B. Martinů (Vlčkov) Prameny: Okresní úřady, referáty kultury Ústí nad Orlicí

Maloplošná chráněná území tabulka 128: Maloplošná chráněná území podle krajů k 31. 12. 2000 ČR, kraj

Celkem

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ, 2000

1 997 88 195 271 163 65 119 99 109 90 164 251 128 158 120

110

v tom národní národní přírodní přírodní přírodní přírodní památka rezervace památka rezervace Počet 1) 101 110 1 096 690 7 66 15 15 14 95 71 10 12 166 83 5 6 79 73 7 6 25 27 13 11 53 42 8 7 49 35 1 5 66 37 2 3 49 36 3 7 90 64 12 17 135 87 10 11 60 47 3 6 113 36 6 10 53 51


Rozloha v ha Česká republika 89 394 2 691 27 873 26 521 32 308 Hl. m. Praha 2 134 99 1 089 946 Středočeský 11 942 123 5 530 852 5 436 Jihočeský 12 570 463 3 141 4 807 4 159 Plzeňský 8 297 227 787 4 647 2 636 Karlovarský 3 328 166 1 606 750 807 Ústecký 2 810 111 784 701 1 215 Liberecký 6 040 259 2 626 1 418 1 737 Královéhradecký 11 942 334 2 547 7 725 1 335 Pardubický 5 130 3 1 830 651 2 646 Vysočina 5 267 86 947 768 3 466 Jihomoravský 7 959 330 2 648 1 572 3 409 Olomoucký 5 864 109 3 144 562 2 050 Zlínský 1 664 95 326 554 689 Moravskoslezský 4 448 286 1 957 427 1 778 1) počet maloplošných chráněných území za ČR neodpovídá součtu za kraje, neboť některá MCHÚ se rozkládají na území více krajů

Ze srovnání Pardubického kraje s ostatními kraji ČR v počtu přírodních památek a rezervací vyplývá, že je počet je poměrně nízký a v počtu 90 to je třetí místo od konce. Z hlediska jejich rozlohy však tyto památky mají poměrně větší významnost, neboť zaujímají šesté místo od konce. tabulka 129: 2-7. Maloplošná chráněná území Maloplošná chráněná území celkem (počet) národní přírodní památky národní přírodní rezervace přírodní památky přírodní rezervace Plocha maloplošných chráněných území (ha) národní přírodní památky národní přírodní rezervace přírodní památky přírodní rezervace Pramen: ČSÚ, 2000

1998

1999

2000

89 2 3 52 32

90 2 3 51 34

90 2 3 49 36

4 941 3 1 830 709 2 400

5 082 3 1 830 673 2 576

5 130 3 1 830 651 2 646

V posledních třech letech se počet památek zvýšil o jednu, kdy ale se postupně snižoval počet přírodních památek a naopak zvyšoval počet přírodních rezervací. tabulka 130: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 vt 1997 Tuhé látky 2 424,00 Oxid siřičitý SO2 78 766,60 Oxidy dusíku NOx 10 543,00 Oxid uhelnatý CO 1 766,80 Uhlovodíky CxHy 923,7 Pramen: ČSÚ, 2000

111

1998 1 531,60 31 947,50 8 036,10 1 728,50 1 046,00

1999 797,6 11 625,20 10 498,00 1 735,00 894,7


tabulka 131" Maloplošná chráněná území podle okresů k 31. 12. 2000 Kraj, okres

Celkem

Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

90 37 24 13 17

v tom národní národní přírodní přírodní přírodní přírodní památka rezervace památka rezervace Počet 1) 2 3 49 36 1 24 12 2 1 12 9 6 7 1 8 8

Rozloha v ha Pardubický kraj 5 130 3 1 830 651 2 646 Chrudim 2 110 346 421 1 343 Pardubice 675 3 249 75 349 Svitavy 819 90 730 Ústí nad Orlicí 1 525 1 236 65 224 1) počet maloplošných chráněných území za kraj neodpovídá součtu za okresy, neboť některá MCHÚ se rozkládají na území více okresů

Z hlediska zastoupení přírodních památek a rezervací je nejvyšší počet zastoupen v okrese Chrudim a potom v okrese Pardubice. Podle výměry v ha je opět nejvyšší rozloha v okrese Chrudim a potom na druhém místě to byl okres Ústí n. O.

112


Vymezení oblastí Pardubického kraje dle podmínek pro zemědělskou činnost V této kapitole jsou na základě vymezení struktury zemědělského půdního fondu, zronění a vymezení méně příznivých oblastí stanoveny oblasti vhodné pro intenzívní produkční zemědělství a na druhou stranu naopak oblasti pro extenzívní obhospodařování. Na podkladě těchto informací lze odvozovat krizové oblasti z pohledu zemědělství.

Struktura zemědělského půdního fondu Pardubického kraje (ZPF) Svou rozlohou patří Pardubický kraj k menším krajům, je na pátém místě za Prahou, Libereckým, Karlovarským a Zlínským krajem. Na stejném místě se nachází i z hlediska výměry zemědělské půdy ( 275 tis ha). tabulka 132:Struktura zemědělského půdního fondu za kraje v ČR Struktura zemědělského půdního fondu za kraje v ČR Orná půda

TTP

Lesy

Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

ha 15616 559223 363579 224046 58457 187996 71261 194727 201949 326955 359641 211494 127122 180317

ha 876 69429 178797 86743 63421 68563 60841 69951 59487 82816 28120 49759 55400 86867

ha 4878 304316 416778 254925 142896 158465 139613 146801 132510 209924 196155 176576 156927 196524

Vodní plochy ha 1013 20616 44621 10157 6992 9880 4762 7148 6076 11510 14796 5476 4929 11327

ZP ha 21184 669994 558327 322634 125539 278627 141096 280605 274642 420918 427277 277264 196203 285531

Celková výměra ha 49144 1101461 1119644 642079 331440 533491 316312 475819 451853 692528 706547 513944 396405 555414

Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 2001

Pardubický kraj se řadí ke třem krajům s nejvyšším podílem zemědělské půdy na celkové výměře (spolu se Středočeským krajem a krajem Vysočina) a to 60,8 %. Tato skutečnost předznamenává důležitost zemědělství pro rozvoj kraje. Zalesněno je 29,3 % plochy, což řadí kraj až na 11 místo v rámci 14 ti krajů ČR.

113


tabulka 133: Využití půdního fondu za kraje v ČR Kraj Podíl zemědělské půdy Podíl lesů Zornění % % % 43,1 9,9 Hlavní město Praha 60,8 27,6 Středočeský kraj 49,9 37,2 Jihočeský kraj 50,2 39,7 Plzeňský kraj 37,9 43,1 Karlovarský kraj 52,2 29,7 Ústecký kraj 44,6 44,1 Liberecký kraj 59,0 30,9 Královéhradecký kraj 60,8 29,3 Pardubický kraj 60,8 30,3 Vysočina 60,5 27,8 Jihomoravský kraj 53,9 34,4 Olomoucký kraj 49,5 39,6 Zlínský kraj 51,4 35,4 Moravskoslezský kraj Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 2001, propočty VÚZE

73,7 83,5 65,1 69,4 46,6 67,5 50,5 69,4 73,5 77,7 84,2 76,3 64,8 63,2

Podíl TTP na ZP 9 % 4,1 10,4 32,0 26,9 50,5 24,6 43,1 24,9 21,7 19,7 6,6 17,9 28,2 30,4

Z hlediska zornění se Pardubický kraj nachází mírně nad průměrem republiky. Podíl zemědělské půdy, zapsané v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty (TTP) je mírně pod průměrem ČR. Na následujícím obrázku je znázorněno využití zemědělské půdy Pardubického kraje. Orná půda

73%

Vinice 0%

Zahrady

4% 1%

22%

Ovocné sady Trvalé travní porosty

Struktura půdy podle okresů Pardubického kraje je uvedena v následujících tabulkách. tabulka 134:Struktura ploch dle okresů- v ha Orná Trvalé travní Zemědělská Lesní Okres půda porosty půda pozemky 47 654 12 955 60 609 28 833 Chrudim 44 122 6 810 50 932 22 447 Pardubice 61 446 16 580 78 026 41 397 Svitavy 48 727 23 142 71 869 39 833 Ústí n. O. 201 949 59 487 261 436 132 510 Kraj Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 2001

114

Vodní plochy 1 458 2 456 954 1 208 6 076

Celková výměra 90 900 75 835 120 377 112 910 400 022


Největší výměru má okres Svitavy. Okres Pardubice má nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře, následuje okres Chrudim. V okrese Ústí nad Orlicí a Svitavy je více než třetina rozlohy pokryta lesy. Okres Ústí nad Orlicí má ze všech okresů Pardubického kraje nejvyšší podíl travních porostů na zemědělské půdě, což odpovídá jeho postavení v rámci kraje z hlediska půdně klimatických podmínek. Okres Pardubice má vysoké zornění, téměř 87 % zemědělského půdního fondu tvoří orná půda. tabulka 135:Struktura ploch dle okresů - v % Okres

% OP ze ZP % TTP ze ZP

Zemědělská půda

% lesních.pl. z celk. vým

78,6 21,4 100 Chrudim 86,6 13,4 100 Pardubice 78,8 21,2 100 Svitavy 32,2 100 67,8 Ústí n. O. 77,2 22,8 100 Kraj Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 2001

% vod..p. z celk. vým.

31,7 29,6 34,4 35,3 33,1

Celková výměra

1,6 3,2 0,8 1,1 1,5

100 100 100 100 100

Vývoj využití půdního fondu v okresech Pardubického kraje za posledních 20 let je uveden v následujících tabulkách ve srovnání s průměrem České republiky. Stav roku 1980 je 100 %. Úbytek zemědělské půdy je v okresech Pardubického kraje menší než v průměru ČR. Pokud jde o posun směrem k extenzivnějšímu využívání půdy, neprojevuje se v okrese Pardubice, kde se snížilo zalesnění a stagnuje výměra trvalých travních porostů. V tomto okrese jsou ovšem podmínky příznivé pro intenzivní zemědělskou výrobu. V okrese Svitavy se zvýšila o 20 % výměra trvalých travních porostů , o 10% stoupla i v okrese Ústí nad Orlicí. tabulka 136: Vývoj struktury půdního fondu v % stavu roku 1980 Zemědělská půda Lesní pozemky Orná půda Rok 2001 1900 1980 2001 1900 1980 2001 1900 Chrudim 98,9 99,3 100 100,4 100,0 100 97,9 99,6 Pardubice 98,4 98,9 100 99,3 99,4 100 98,1 99,5 Svitavy 99,1 99,3 100 100,3 99,9 100 94,7 96,5 Ústí nad Orlicí 99,0 99,3 100 100,7 100,1 100 93,7 98,6 Kraj celkem 98,9 99,2 100 100,2 99,9 100 95,9 98,4 ČR celkem 97,8 98,2 100 100,6 100,2 100 93,4 98,1 Pramen: Statistické ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 1980, 1990, 2001

1980 100 100 100 100 100 100

2001 103,6 99,9 120,5 110,5 110,1 113,5

TTP 1900 98,8 95,2 112,9 99,5 102,2 97,4

1980 100 100 100 100 100 100

Současné využití zemědělského půdního fondu v členění podle území jednotlivých obcí Pardubického kraje znázorňuje následující obrázek: Dělí obce podle % zornění, tj. podílu orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy v území obce.

115


Rozdělení výměry kraje podle zemědělských výrobních oblastí je uvedeno v následujících tabulkách. tabulka 137: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech kraje Oblast Řepařská Obilnářská Bramborářská Pícninářská Celkem Pramen: VÚZE Praha

Půda celkem %

Zemědělská půda %

Orná půda %

TTP %

Lesy %

29,3 48,9 11,7

34,7 45,7 10,8

39,8 44,8 9,3

16,7 48,7 16,4

15,5 56,6 14,0

10,1 100,0

8,8 100,0

6,2 100,0

18,2 100,0

14,0 100,0

Největší zastoupení v kraji z hlediska rozdělení do výrobních oblastí má v obilnářská a řepařská oblast. Jejich podíl na celkové výměře zemědělské půdy je 46% , resp. 35 %. V pícninářské oblasti je cca 9 % zemědělské půdy, podíl pícninářské oblasti na orné půdě je pak jen 6%. Na okrese Chrudim se více než polovina výměry orné půdy nachází v řepařské výrobní oblasti. V pícninářské oblasti je pak jen 1,1 % z orné půdy okresu. Do území okresu Chrudim zasahuje i bramborářská výrobní oblast a zabírá téměř čtvrtinu zemědělské půdy okresu.

116


tabulka 138: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Chrudim Oblast Řepařská Obilnářská Bramborářská Pícninářská Celkem Pramen: VÚZE Praha

Půda celkem % 34,3 35,6 27,2 2,9 100

Zemědělská půda % 43,7 31,1 23,0 2,2 100

Orná půda % 51,1 29,5 18,2 1,1 100

TTP %

Lesy % 15,3 36,2 42,1 6,4 100

12,6 45,6 37,3 4,6 100

Okres Pardubice se nachází ve dvou výrobních oblastech, řepařské a obilnářské, z toho 62% v řepařské oblasti. Z výměry zemědělské půdy je v řepařské oblasti 71,4 % a z orné půdy již 73%. Podle zařazení zemědělské půdy má okres Pardubice nejlepší předpoklady pro intenzivní zemědělskou produkci a v tabulce uvedené poměry ukazují, že s půdou je také v tomto směru nakládáno. tabulka 139: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Pardubice Půda celkem Zemědělská Orná půda TTP půda Oblast % % % % 62,0 71,4 72,9 60,2 Řepařská 38,0 28,6 27,1 39,8 Obilnářská 100 100 100 100 Celkem Pramen: VÚZE Praha

Lesy % 34,5 65,5 100

Přibližně polovina zemědělské půdy okresu Svitavy se nachází v obilnářské výrobní oblasti a čtvrtina v řepařské oblasti. Bramborářská oblast zasahuje 18,5 % zemědělské půdy. Přes 7 % zemědělské půdy leží v oblasti pícninářské. tabulka 140: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Svitavy Oblast Řepařská Obilnářská Bramborářská Pícninářská Celkem Pramen: VÚZE Praha

Půda celkem % 23,5 49,3 18,7 8,5 100

Zemědělská půda Orná půda % % 25,9 28,2 48,5 50,4 18,5 16,5 7,2 5,0 100 100

TTP % 16,4 42,6 25,8 15,2 100

Lesy % 18,7 51,3 18,8 11,3 100

Ani okres Ústí nad Orlicí není z hlediska podmínek pro zemědělskou výrobu homogenní. Přes 10 % výměry zemědělské půdy je v řepařské oblasti ale 22,4 % zemědělské půdy leží v pícninářské oblasti. Zbylé dvě třetiny výměry zemědělské půdy představuje obilnářská výrobní oblast.

117


tabulka 141: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Ústí nad Orlicí Půda celkem %

Oblast Řepařská Obilnářská Pícninářská Celkem Pramen: VÚZE Praha

Zemědělská půda Orná půda % % 10,6 13,4 67,1 68,5 22,4 18,1 100 100

8,2 66,8 25,0 100

TTP % 4,9 62,6 32,4 100

Lesy % 3,5 65,1 31,4 100

Následující obrázky znázorňují, jaké je využívání zemědělské půdy ve výrobních oblastech ve srovnání jednotlivých okresů. Podíl orné půdy na zemědělské půdě podle výrobních oblastí

%

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 R

O

B

P

Chrudim

R

O

R

Pardubice

O

B

P

Svitavy

R

O

P

Ústí nad Orlicí

Podíl TTP na zemědělské půdě podle výrobních oblastí 60 50 40 %

30 20 10 0 R

O

B

Chrudim

P

R

O

R

Pardubice

118

O

B

Svitavy

P

R

O

P

Ústí nad Orlicí


Podíl lesů na výměře okresu podle výrobních oblastí 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 R

O

B

Chrudim

P

R

O

R

Pardubice

O

B

Svitavy

P

R

O

P

Ústí nad Orlicí

Hodnocení podle zemědělských výrobních oblastí lze prakticky použít při rajonizaci hospodářských plodin, ale z hlediska kriterií pro poskytování podpor do zemědělství bude nutné respektovat kriteria používaná v EU. Tato kriteria jsou obecnějšího rázu, tak aby byla aplikovatelná ve všech zemích EU a dovolila vzájemnou srovnatelnost podmínek. Území navíc není posuzováno jen z hlediska zemědělské výroby, ale situace venkova je vyjádřena i tak zvanými demokratickými kriterii (nízká hustota obyvatel, úbytek obyvatel, vysoký podíl osob zaměstnaných v zemědělství na pracujícím obyvatelstvu). Nařízení vlády č. 505/2000 je prvním krokem k harmonizaci s těmito kriterii. Přebírá kriteria EU pro horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti určuje na základě nízké výnosnosti půdy. Podle nich byly stanoveny jednotlivé typy méně příznivých oblastí (LFA), které platí pro období 2001 až 2003. Území republiky bylo rozděleno podle následujících kriterií do osmi typů oblasti LFA: Horské oblasti 1. typu: Nadmořská výška větší nebo rovna 600 m (bez ohledu na svažitost). V této nadmořské výšce se výhradně nacházejí klimatické regiony 8. a 9. (MCH, CH), které byly vymezeny při bonitaci zemědělského půdního fondu ČR (značení H1). Horské oblasti 2. typu: Nadmořská výška 500 - 600 m a zároveň výskyt svahů nad 7° sklonitosti na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v k. ú., V této nadmořské výšce se převážně nachází 8. a 9. klimatický region (značení H2). Ostatní méně příznivé oblasti 1. typu: Výskyt půdy s výnosností do 38 bodů a svažitostí více jak 7° zemědělské půdy v k.ú. na ploše větší než 50 % v nadmořské výšce do 500 m (značení O1). Ostatní méně příznivé oblasti 2 typu: Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech, a to méně než 28 bodů (značení O2). Ostatní méně příznivé oblasti 3. typu: Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech a to 28 – 34 bodů (značení O3). Ostatní méně příznivé oblasti 4. typu Malá produktivnost přírodního prostředí podle výnosnosti půd vyjádřená v bodech v rozmezí 34 – 38 bodů (značení O4).

119


Oblasti se specifickými omezeními 1. typu: Poddolování starými důlními díly (značení S1). Oblasti se specifickými omezeními 2. typu: Suché oblasti – oblasti vymezené klimatickými regiony 0, 1 a 4 (velmi teplý, suchý; teplý, suchý; mírně teplý, suchý) a výskytem lehkých výsušných (písčitých) půd nebo oblasti vymezené délkou vegetačního období 124 až 160 dní, obdobím sucha nad 22 dnů a ročním úhrnem srážek do 540 mm (značení S2). Méně příznivé oblasti jsou také zemědělské pozemky, které se nacházejí ve velkoplošných chráněných územích podle zákona č. 114/92 Sb. a nesplňují podmínky pro zařazení do horských, ostatních nebo specifických oblastí LFA (první až třetí zóna chráněných krajinných oblastí a národních parků) – značení E. Uvedená výměra těchto pozemků je jen přibližná, neboť v době prací na vyhlášce nemělo ministerstvo životního prostředí úplné vymezení zemědělské půdy katastrů, nacházející se v chráněných územích. tabulka 142:Vymezení méně příznivých oblastí v ČR Vymezení méně příznivých oblastí v ČR Ukazatel Zemědělská půda ha H1 H2 Celkem H O1 O2 O3 O4 Celkem O S1 S2 Celkem S Celkem LFA E LFA + E N Celkem (bez Prahy) ZPF ČR k 1.1.2001 Zpracoval: VÚZE Praha 2001

% 476400 95396 571796 109932 557109 611310 366652 1645003 6320 196550 202870 2419669 157621 2577290 1681367 4258657 4279877

Katastrální území Počet

11,13 2,23 13,36 2,57 13,02 14,28 8,57 38,44 0,15 4,59 4,74 56,53 3,68 60,21 39,29 99,5 100

% 1800 373 2173 531 1915 1962 1151 5559 24 480 504 8236 392 8628 4338 12966 13078

tabulka 143:Členění oblastí LFA je dle následujících parametrů H1 - Horské oblasti, průměrná nadmořská výška k.ú. >= 600 m n.m. H2 – Horské oblasti, průměrná nadmořská výška k.ú. >= 500 m n.m. a < 600 m n.m. a současně sklonitost nad 7° na >= 50 % výměry z.p. v k.ú. O1 – Ostatní LFA, výnosnost zemědělské půdy v k.ú.< 38 bodů a současně sklonitost nad 7° na > 50 % výměry z.p. v k.ú. O2 – Ostatní LFA, výnosnost zemědělské půdy v k.ú.< 28 bodů O3 – Ostatní LFA, výnosnost zemědělské půdy v k.ú.>= 28 bodů a < 34 bodů O4 – Ostatní LFA, výnosnost zemědělské půdy v k.ú.>= 34 bodů a < 38 bodů S1 – Oblasti se specifickými omezeními - poddolování S2 – Oblasti se specifickými omezeními - sucho E - Oblasti s ekologickými omezeními N - Příznivé oblasti (nezařazené do LFA a E)

120

13,76 2,85 16,61 4,06 14,64 15,00 8,80 42,50 0,18 3,67 3,85 62,98 2,99 65,97 33,17 99,14 100


Z tabulky je podstatný údaj především celková plochy v LFA, která je 56,53 % a dále podíl v horské a ostatní oblasti. Výměra půdy v LFA a nezařazených do LFA 450000 400000 350000

hektary

300000 250000

LFA neLFA

200000 150000 100000 50000 0

kraje

Pro rok 2002 je rozdělení zemědělské půdy do jednotlivých kategorií méně příznivých oblastí v okresech Pardubického kraje následující: tabulka 144: Zastoupení ploch zemědělské půdy v oblastech LFA Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Kraj celkem Kategorie LFA ha zemědělské půdy 5 132 11 300 11 209 27 640 H1 539 5 461 6 000 H2 5 132 11 839 16 669 33 640 H_celkem 311 2 120 4 410 6 842 O1 5 209 8 731 7 426 21 366 O2 11 126 562 16 245 11 173 39 106 O3 4 633 1 389 6 297 6 875 19 195 O4 21 280 1 951 33 393 29 884 86 509 O_celkem S1 S2 S_celkem 26 412 1 951 45 232 46 554 120 149 LFA 7 325 7 325 E 33 737 1 951 45 232 46 554 127 474 LFA + E 30 092 51 809 36 128 29 138 147 167 Nezařazeno 63 829 53 760 81 360 75 692 274 642 CELKEM Pramen: příloha č. 20 NV 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb.,

121


Rozložení LFA oblastí a oblastí nezařazených do méně příznivých oblastí v okresech Pardubického kraje znázorňuje obrázek: Podíl jednotlivých typů LFA na zemědělské půdě 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Příznivé obl. Ekol. omezení Ostatní LFA Horské Chrudim

Pardubice

Svitavy

Ústí nad Orlicí

Téměř veškerá zemědělská půda okresu Pardubice se nachází v příznivých oblastech bez nároku na podpory LFA. Navíc současná kategorie O4 nevyhovuje plně předpisům EU, kde nevýhody způsobené nepříznivými podmínkami mají být markantní s výrazným dopadem do hospodaření podniků. V této kategorii je v současné době 19 tis. ha (7% zemědělské půdy kraje). V okrese Ústí nad Orlicí spadá 22% zemědělské půdy do horské oblasti, v okrese Svitavy 14,6 %. Poměry na okrese Svitavy přibližně korespondují s průměrem ČR, jak je uvedeno následující tabulce. Žádný katastr Pardubického kraje nesplňuje kriteria oblastí se specifickými omezeními (poddolování, sucho). tabulka 145: Podíl ploch zemědělské půdy v oblastech LFA na celkové výměře ZP Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Kraj Okres Chrudim Kategorie LFA Podíl na výměře zemědělské půdy v % 8,0 13,9 14,8 10,1 H1 0,7 7,2 2,2 H2 8,0 14,6 22,0 12,2 H_celk 0,5 2,6 5,8 2,5 O1 8,2 10,7 9,8 7,8 O2 17,4 1,0 20,0 14,8 14,2 O3 7,3 2,6 7,7 9,1 7,0 O4 33,3 3,6 41,0 39,5 31,5 O_celk S1 S2 S_celk 41,4 3,6 55,6 61,5 43,7 LFA 11,5 2,7 E 52,9 3,6 55,6 61,5 46,4 LFA + E 47,1 96,4 44,4 38,5 53,6 Nezařazeno 100 100 100 100 100,0 CELKEM Pramen: příloha č. 20 NV 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., propočty VÚZE, Praha

122

ČR 11,1 2,2 13,4 2,6 13,0 14,3 8,6 38,5 0,1 4,6 4,7 56,6 3,7 60,2 39,3 100


Katastry, zařazené do LFA oblastí ukazuje obrázek:

O způsobu hospodaření ve vymezených LFA oblastech napovídá stupeň zornění v jednotlivých kategoriích LFA podle okresů ve srovnání s průměrem ČR. Ve všech okresech kraje, do kterých zasahuje horská oblast LFA je poměrně vysoký stupeň zornění. V okresech Pardubice a Svitavy je poměrně vysoké zornění i v ostatních méně příznivých oblastech třetího a čtvrtého typu. tabulka 146: Stupeň zornění v oblastech LFA podle okresů a v průměru ČR Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí ČR Kategorie LFA Podíl orné půdy na výměře zemědělské půdy v % 52,9 64,2 48,7 H1 53,7 32,7 H2 52,9 62,8 50,3 H_celk 21,0 35,3 43,1 O1 57,5 69,0 63,3 O2 62,8 77,1 77,0 62,4 O3 70,3 64,9 82,9 64,3 O4 62,5 68,4 73,4 60,2 O_celk S1 S2 S_celk 60,6 68,4 70,6 56,7 LFA 74,4 E 63,6 68,4 70,6 56,7 LFA + E 87,0 82,6 81,7 76,7 Nezařazeno 74,7 82,1 75,5 64,4 CELKEM Pramen: příloha č. 20 NV 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., propočty VÚZE, Praha

123

40,8 39,3 40,5 40,8 63,4 72,1 75,8 67,9 61,1 86,4 85,6 62,9 75,4 63,7 84,8 72,0


Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně poměrně vysoký podíl obyvatel, zaměstnaných v zemědělství v některých oblastech kraje a z toho plynoucí intenzivnější způsob hospodaření. Na následujícím obrázku je znázorněn podíl zemědělců na pracujících obyvatelích podle jednotlivých obcí Pardubického kraje, tak jak byl zjištěn během Sčítání lidu, domů a bytů Českým statistickým úřadem v roce 2001.

Zvláštní pozornost bude třeba věnovat oblastem, kde jsou půdně-klimatické podmínky méně příznivé pro intenzivní zemědělskou výrobu, avšak zaměstnanost v zemědělství je poměrně vysoká. Byla analyzována situace jednotlivých obcí s důrazem na obce s nízkým bodovým ohodnocením zemědělské půdy pod 34 bodů, tj. pod 80% průměru republiky (odpovídá kriteriím EU). Následující tabulka ukazuje v kolika z těchto obcí má zemědělství podstatnou úlohu a jaký podíl na výměře zemědělské půdy okresu tyto obce představují.

124


tabulka 147: Méně příznivé půdně- klimatické podmínky a zaměstnanost v zemědělství Okres Počet obcí Ha ZP Více než 10% pracujících vázáno v zemědělství 18 9 301 Chrudim 2 426 Pardubice 46 28 419 Svitavy 32 21 019 Ústí nad Orlicí 98 59 165 Celkem kraj

Podíl na ZP okresu % 14,6 0,8 34,9 27,8 21,5

Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem kraj

Více než 15% pracujících vázáno v zemědělství 12 5 127 36 21 247 11 560 18 66 37 934

8,0 26,1 15,3 17,2

Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem kraj

Více než 25% pracujících vázáno v zemědělství 4 1 750 8 280 13 3 577 4 13 608 21

2,7 10,2 4,7 6,2

Pramen: SLBD 2001, ČSÚ, databáze VÚZE, Praha

V rámci Pardubického kraje mohou nastat problémy v okrese Ústí nad Orlicí, ale zejména na okrese Svitavy, kde více než 10 % z celkové výměry zemědělské půdy je hodnoceno z hlediska výnosnosti pod 80 % průměru ČR a při tom je zde více než 25% pracujícího obyvatelstva zaměstnáno v zemědělství. Přechod na extenzivní hospodaření, se kterým jsou spojeny příspěvky do méně příznivých oblastí sníží možnosti obživy přímo ze zemědělské výroby. Pozornost bude muset být věnována podpoře diverzifikace činností zemědělských podniků a rozvoji podnikání na venkově obecně.

Analýza stavu hospodářských zvířat v Pardubickém kraji Analýza stavu zatížení hospodářskými zvířaty dle druhů a kategorií Zatížení půdy hospodářskými zvířaty v závislost na jejich stavech se měnilo v průběhu posledních deseti let v celé republice nestejnoměrně, zpravidla k největším úbytkům stavu skotu došlo v oblastech s vysokým zastoupením státní půdy a to není typický případ pro Pardubický kraj. Zde se celkový vývoj stavu skotu a jeho zatížení na 100 ha zemědělské půdy měnilo následovně. tabulka 148: Vývoj stavů a zatížení skotem v Pardubickém kraji v období 1991 až 2000

okres/ kraj

1991

skot ks/100ha z.p. 1992 1995 1996

2000

index skot00/91


75,2 80,5 76,8 83,8

65,5 65,8 72,7 78,7

51,6 50,4 65,0 63,6

49,2 49,4 63,6 64,4

39,0 30,2 47,4 58,2

0,5184 0,3757 0,6175 0,6950

Pardubický ČR

79,1 67,8

70,7 58,2

58,6 47,1

57,7 46,4

45,1 36,8

0,5701 0,5420

Pramen:ČSÚ - Soupis hospodářského zvířectva k 1. 3. 1995, 1. 3. 1996, 1. 3. 2000

125


Z údajů tabulky o vývoji skotu a zatížení na 100 ha zemědělské půdy v kraji vyplývá, že zatížení v roce 1991 bylo vyšší než bylo v průměru republiky a mezi jednotlivými okresy kraje nebyly podstatnější rozdíly. V roce 2000 je možné pozorovat značnou diferenciaci v poklesu zátěže skotem na 100 ha zemědělské půdy. Ke značnému úbytku stavů skotu došlo zejména v okrese Pardubice, kde z 80,5 kusů skotu celkem v roce 1991 zbylo v roce 2000 jen 30,2 kusů, tj. 37,57 %. Naproti tomu v okrese Ústí nad Orlicí z původního zatížení 79,1 kusů skotu na 100 ha v roce 1991 se snížil počet na 58.2 kusů, tj. na 69,5 %. tabulka 149: Zatížení skotem a kravami v DJ ve vztahu z.p. a TTP v roce 2001 Orná půda TTP z. p. Skot Krávy ha % ha % ha ks DJ/100 DJ/1h ks DJ/10 DJ/1ha Okres ha z.p. a 0ha TTP TTP z.p. Chrudim 47 563 78,5 13 021 21,5 60 584 23 729 28,6 1,3 9 817 19,4 0,9 Pardubice 44 070 86,6 6 808 13,4 50 878 16 302 23,4 1,7 6 503 15,3 1,1 Svitavy 61 395 78,7 16 587 21,3 77 982 40 194 37,6 1,8 15 943 24,5 1,2 Ústí nad Orlicí 48 569 67,6 23 262 32,4 71 832 51 406 52,2 1,6 18 498 30,9 1,0 Pardubický kraj 201 598 77,2 59 678 22,8 261 276 131 631 36,8 1,6 50 761 23,3 1,0 3 075 180 71,9 965 885 22,6 4 277 443 1 582 027 27,0 1,2 611 431 17,2 0,8 ČR celkem Pramen: ČSÚ 2002

Údaje z tabulky Zatížení skotem a kravami ve vztahu k zemědělské půdě a TTP je významné z následujícího hlediska pro posouzení úživnosti. Jestliže v okrese Chrudim připadá jen 1,3 DJ na 1 ha TTP, vzhledem nízkému počtu skotu a krav to svědčí o nízkém podílu trvalých travních porostů v okrese. V okrese Pardubice je sice počet skotu i krav na 1 ha TTP vyšší, ale díky malé rozloze trvalých travních porostů. V případě okrese Ústí nad Orlicí je především vysoký počet stavů skotu i krav a vzhledem k výměře trvalých travních porostů je potom poměr prakticky stejný. Důsledek tohoto stavu bude kvantifikován v následující části. tabulka 150: Zatížení prasaty a drůbeží v DJ ve vztahu k 1 ha orné půdy v roce 1993 Okres z. p. Prasata Drůbež Orná půda ha % ha ks DJ/1ha o.p. ks DJ/1ha o.p. Chrudim 47 563 78,51 60 584 63 013 0,16 419 345 0,02 Pardubice 44 070 86,62 50 878 80 041 0,22 1 288 885 0,08 Svitavy 61 395 78,73 77 982 95 671 0,19 818 987 0,03 Ústí nad Orlicí 48 569 67,62 71 832 60 650 0,14 501 787 0,03 Pardubický kraj 201 598 77,16 261 276 299 375 0,18 3 029 004 0,04 ČR celkem 3 075 180 71,89 4 277 443 4 598 821 0,17 28 219 580 0,02 Pramen: ČSÚ 2002

Zatížení prasaty a drůbeží je oproti skotu vztáhnuto na 1 ha orné půdy, neboť ve vztahu pokrytí živin je to zabezpečováno na orné půdě.

126


tabulka 151: Zatížení prasaty a drůbeží v DJ ve vztahu k 1 ha orné půdy v roce 200 Orná půda z. p. Prasata Okres ha % ha ks DJ/1ha o.p. Chrudim 47 563 78,51 60 584 47 390 0,12 Pardubice 44 070 86,62 50 878 68 575 0,19 Svitavy 61 395 78,73 77 982 73 055 0,14 Ústí nad Orlicí 48 569 67,62 71 832 54 787 0,14 Pardubický kraj 201 598 77,16 261 276 243 807 0,15 ČR celkem 3 075 180 71,89 4 277 443 3 593 717 0,14 Pramen: ČSÚ 2002

Drůbež ks 494 736 775 145 797 073 731 277 2 798 231 32 043 425

DJ/1ha o.p. 0,03 0,05 0,03 0,04 0,04 0,03

Při porovnání zatížení prasaty a drůbeží vyplývá, že především v okrese Pardubice je největší zatížení na 1 ha orné půdy prasaty. Nejnižší zatížení prasaty a drůbeže je v okrese Chrudim. Ostatní okresy mají zatížení na úrovni průměru ČR.

Analýza úživnosti jednotlivých oblastí ve vazbě na současný stav zatížení hospodářskými zvířaty a na možnost rozvoje skotu Pro zhodnocení úživnosti a možností rozvoje chovu skotu jsme použily výše uvedený ekonomický model, který kromě jiných bilancí pracuje s bilancí energie vyrobených krmných plodin a porovnává ji s potřebou krmných plodin zvířaty. Pro další rozvoj skotu budou rozhodující podmínky vstupu ČR do EU, kde navrhované stavy skotu budou pod současnou úrovní což by mělo negativní vliv do budoucna. Pro objektivní posouzení rozvoje chovu skotu jsou v následující kapitole rozebrány náklady krmných plodin a jejich bilanční využití. Chov skotu je přímo navázán na výrobu objemných krmiv a je pevně svázán s půdou a ekonomika krmných plodin je přímo navázána na ekonomiku skotu. Vzhledem k rozdílným klimatickým, půdním a historickým podmínkám je zatížení skotem v Pardubickém kraji nerovnoměrné. Pro objektivnější pohled jsme rozdělili kraj na dvě skupiny a to okresy Pardubice - Chrudim a Svitavy – Ústí nad Orlicí.

127


Klesající spotřeba je dána poklesem stavu skotu. Vývoj výroby energie je dán výnosem krmných plodin v daném roce. Pro výpočet obsahu energie byly použity tabulkové hodnoty jednotlivých objemných krmiv. Tento vývoj by teoreticky umožnil vyšší zatížení skotem bez zvyšování výměry a intenzity krmných plodin. Ve výše položených okresech je zatížení skotu na ha vyšší a význam chovu skotu je zde dán využitím trvalých travních porost O vyváženosti chovu skotu v okresech Ústi nad Orlicí a Svitavy hovoří následující graf. Malé výkyvy ve spotřebě a výrobě jsou vyvolány ročníkovým výkyvem výnosů.

128


Na rozdíl od níže položených okresů nedochází v těchto okresech k výraznému poklesu spotřeby objemných krmiv. Tento stav je způsoben hlavně menším poklesem stavů skotu a nárůstem užitkovosti převážně dojných krav. Pro zvýšení stavů skotu by bylo třeba zvýšit výměru krmných plodin nebo jejich intenzitu pěstování (zvýšení výnosů). Jak již bylo výše uvedeno je málo pravděpodobné , že dojde při vstupních jednání ĆR do EU k takovým dohodám, které umožní zvyšování stavů skotu.

Ekonomické vyhodnocení objemných krmiv Objemná krmiva nemají přímé tržní zhodnocení. Jejich ekonomika se odvíjí od ekonomiky zvířat kterým jsou zkrmovány. V následujících grafech a tabulkách je tento vztah rozebrán ve Pardubickém kraji a to po již výše uvedených skupinách okresů. tabulka 152:Příspěvek na úhradu chovu skotu a ovcí Pardubice a Chrudim Ha/ks název Pú na jednotku 6038 Kukuřice na siláž -14638 2085 GPS, ostatní jednoleté píc. -5364 3040 Vojtěška setá -senáž -11153 2587 Jetel luční -senáž -9522 4795 Víceleté pícniny - senáž -8241 19700 Louky -senáž -6297 30000 Sláma -3115 16637 Dojnice 19616 1770 Bahnice 1741 985 Masné krávy 7677 13714 Jalovice chovné 6363 13714 Telata v teletníku 1150 13714 Skot ve výkrmu 3682 Celkem

Pú celkem -88 384 137 -11 183 274 -33 905 448 -24 634 614 -39 515 364 -124 046 668 -93 439 269 326 359 653 3 082 014 7 561 978 87 259 781 15 765 337 50 496 335 75 416 323

Z tabulky vyplývá, že zvířata živící se krmnými plodinami (skot a ovce) sou svojí produkcí schopna pokrýt variabilní náklady na krmné plodiny. Při výpočtu odhadu fixních nákladů je situace podstatně pesimističtější. Tržní výkony chovu skotu nejsou schopny pokrýt fixní náklady 6500 Kč na ha zemědělské půdy. tabulka 153:Hospodářský výsledek chovu skotu a ovcí v okresech Pardubice a Chrudim Kč/ha KP Příspěvek na úhradu na ha kp 1 972 fixní náklady 6 500 Hospodářský výsledek -4 528 Dotace Nařízení vlády č. 344/1999 Sb

Celkem 75 416 323 248 592 500 -173 176 177 60 292 209

Příčinou tohoto stavu jsou především nízké ceny hovězího masa, které po aféře BSE stále jsou pod úrovní nákladů zemědělských podniků Tento stav není specifický pro Českou republiku, ale má celosvětový rozměr. V rámci studie kraje a dostupných statistických čísel je obtížné stanovit přínos jednotlivých výrobních postupů chovu skotu nebo ovcí. Výše uvedená tabulka znázorňuje odhad hospodářského výsledku chovu skotu a ovcí v porovnání s dotacemi s nařízení vlády č344/1999 v roce 2000. Z tabulky vyplývá, že dotacemi je kryta pouze třetina ztráty.

129


tabulka 154:Příspěvek na úhradu chovu skotu a ovcí Svitavy a Ústí nad Orlicí Ha/ks 9154 6514 1419 7456 10558 39722 41638 33959 3987 1950 27555 27555 27555

Název Kukuřice na siláž GPS, ostatní jednoleté píc Vojtěška setá -senáž Jetel luční -senáž Víceleté pícniny Louky -senáž Sláma stohovaná Dojnice hnůj Bahnice Masné krávy Jalovice chovné Telata v teletníku Skot ve výkrmu

Pú na jednotku -14899 -5854 -11536 -11425 -7590 -6132 -3115 19616 1813 6271 6329 1150 3682

Pú celkem -136 389 343 -38 131 371 -16 369 599 -85 186 148 -80 133 525 -243 563 961 -129 687 476 666 131 136 7 227 438 12 228 225 174 402 870 31 677 825 101 463 991

Celkem

263 670 063

Z tabulky vyplývá, že zvířata živící se krmnými plodinami (skot a ovce) sou svojí produkcí schopna pokrýt variabilní náklady na krmné plodiny. Při výpočtu odhadu fixních nákladů je situace podstatně pesimističtější. Tržní výkony chovu skotu nejsou schopny pokrýt fixní náklady 6500 Kč na ha zemědělské půdy.

tabulka 155:Hospodářský výsledek chovu skotu a ovcí v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí Kč/ha KP Celkem Příspěvek na úhradu na ha kp 3 524 263 670 063 fixní náklady 6 500 486 349 500 Hospodářský výsledek -2 976 -222 679 437 Dotace Nařízení vlády č. 344/1999 Sb 137 359 628

Hospodářský výsledek chovu skotu ve výše položených okresech je příznivější ukazatel na ha krmných plodin ale z celkového hlediska je ztráta po započtení dotačních titulů je značná. O vyváženosti chovu skotu v okresech Ústi nad Orlicí a Svitavy hovoří následující graf. Male výkyvy ve spotřebě a výrobě jsou vyvolány ročníkovým výkyvem výnosů.

Analýza současného stavu využití zemědělské půdy k mimoprodukčním funkcím zemědělského podnikání v Pardubickém kraji Využívání zemědělské půdy k mimoprodukčním funkcím zemědělského podnikání je dán Nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb.

130


Podpůrnými programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny se rozumí následující programy podle § 12: a) agroenvironmentální programy, které se stanoví na 1. změnu struktury zemědělské výroby zatravněním zemědělských pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní erozi na svažitých pozemcích, snížit rizika kontaminace povrchových a podzemních vod a zvýšit retenční schopnost krajiny, 2. údržbu travních porostů na zemědělských pozemcích, s výjimkou chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů pastevním chovem hospodářských zvířat, při kterém je základní krmná dávka chovaných hospodářských zvířat zajišťována spásáním porostů s převahou travin a sekáním nedopasků (dále jen "pastva hospodářských zvířat"), jako činnosti přispívající k udržování krajiny v náležitém stavu při dosažení aktuální denní intenzity chovu pasených hospodářských zvířat. 2.1. od 0,400 do 0,800 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu na zemědělských pozemcích vyčleněných žadatelem pro pastvu hospodářských zvířat, jde-li o hospodaření žadatele v rámci ekologického zemědělství v souladu se zvláštním právním předpisem, při dosažení intenzity ekologického chovu pasených hospodářských zvířat od 0,250 do 0,450 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu na zemědělských pozemcích, 2.2. od 0,801 do 1,500 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu na zemědělských pozemcích vyčleněných žadatelem pro pastvu hospodářských zvířat, jde-li o hospodaření žadatele v rámci ekologického zemědělství v souladu se zvláštním právním předpisem, při dosažení intenzity ekologického chovu pasených hospodářských zvířat od 0,451 do 1,000 velké dobytčí jednotky na 1 ha travního porostu na zemědělských pozemcích, tabulka 156: Rozsah zatravňováním a údržbou pastvou včetně vynaložených dotací 1. zatrav. bez zaměření 2. zatrav. se 2.1. údržba TTP pastvou- 2.2. údržba TTP zaměřením údržba pastvou OKRES_U HA plocha CERP_KC HA plocha CERP_KC HA plocha CERP_KC HA plocha CERP_KC ZITI na kterou na kterou na kterou na kterou žádáno žádáno žádáno žádáno Chrudim 66,86 314 047,43 7,39 63 933,00 3 961,26 5 785 939,19 2 038,69 807 547,29 Pardubice 4,92 12 415,00 48,48 484 816,00 2 736,19 3 853 639,49 1 025,24 410 076,97 Svitavy 0,00 0,00 11,11 111 131,71 4 640,55 5 748 643,10 2 232,06 829 066,90 Ústí nad 36,69 220 148,08 0,00 0,00 15 978,87 21 000 129,19 7 622,74 3 032 Orlicí 858,13 Pard. kraj 108,47 546 610,51 66,99 659 880,71 27 316,87 36 388 350,97 12 918,73 5 079 549,29 Pramen: VÚZE

V rámci kraje rozsah zatravnění bez zaměření byl realizován na ploše 108,47 ha a se zaměřením na 66,99 ha. 3. částečné vyrovnání ztrát v důsledku hospodaření žadatele v rámci ekologického zemědělství v souladu se zvláštním právním předpisem, 4. podporu včelařství,

131


b) podpůrné programy na podporu zemědělských aktivit zaměřených na ochranu složek životního prostředí v zemědělství, které se stanoví na 1. vápnění zemědělských pozemků s ornou půdou s půdní reakcí do 5,5 pH, 2. založení prvků územních systémů ekologické stability krajiny včetně povýsadbové péče po následující tři roky od roku výsadby, V programu 2. Založení prvků územních systémů ekologické stability krajiny se v roce 2001 nepřihlásil žádný podnikatelský subjekt. c) podpůrné programy na podporu změny struktury zemědělské výroby, které se stanoví na 1. změnu struktury zemědělské výroby zalesněním zemědělských pozemků včetně ochrany lesních porostů do jejich zajištění, tabulka 157: Rozsah zalesňování a výše finančních podpor u jednotlivých okresů kraje 1. zales. ZP-první 2. zales. ZP3. zales. ZP-ochrana 4. zales. ZP-oplocenky zalesnění opakované Okres HA plocha CERP_KC HA CERP_K HA CERP_KC HA CERP_KC na kterou plocha na C plocha na plocha na žádáno kterou kterou kterou žádáno žádáno žádáno Chrudim 45,98 1 255 3,57 106 621,00 164,10 522 655,00 35,18 799 172,00 210,00 Pardubice 3,43 175 620,00 0,15 6 950,00 5,14 18 160,00 0,18 10 800,00 Svitavy 52,87 1 397 3,66 134 078,00 173,30 431 668,00 24,19 469 260,00 943,00 Ústí nad 25,98 955 235,00 19,02 312 441,00 193,59 458 898,00 19,03 599 999,00 Orlicí Kraj 128,25 3 784 26,40 560 090,00 536,14 1 431 78,58 1 879 008,00 381,00 231,00 Pramen: VÚZE

Z údajů v tabulce je zřejmé, že k největšímu zalesňování zemědělské půdy došlo v okrese Svitavy (52,87 ha), zatímco v okrese Pardubice jen na 3,43 ha v prvním zalesnění. Je nutné upozornit, že podle pravidel lze zalesňovat jen půdu vlastníků a nikoliv jakoukoliv nevhodnou půdu pro zemědělské účely. V kraji se jednalo celkem o 128,5 ha a bylo vynaloženo 7,655 milionů Kč. 2. změnu struktury zemědělské výroby založením porostů rychle rostoucích dřevin uvedených v příloze k tomuto nařízení na zemědělských pozemcích včetně údržby takto vzniklých porostů po dobu tří let následujících po roce založení.

132


tabulka 158: Změna struktury výroby dle podpůrného programu c) Změna struktury výroby ZJ se založeným porostem rychle rostoucích dřevin

v tom

Kraj

HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ BUDĚJOVICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ JIHLAVSKÝ KRAJ BRNĚNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OSTRAVSKÝ KRAJ ČR CELKEM Pramen: Agrocenzus 2000

Počet ZJ celkem

pěstováním biomasy pro energetické zalesněním účely výměra z.p. výměra z.p. počet ZJ výměra z.p. počet ZJ v ha počet ZJ v ha v ha I I I I I 0 0,00 13 11 31,95 3 5,68 I I 23 22 34,17 I I I I 14 14 40,56 0 0,00 0 0,00 3 I I I I 1 0,87 6 5 10,06 I I I I 8 8 8,71 0 0,00 0 0,00 14 14 29,09 0 0,00 0 0,00 18 17 23,96 I I I I 42 37 34,15 5 427,20 3 2,73 7 7 17,82 0 0,00 0 0,00 2 I I 0 0,00 0 0,00 9 9 34,02 0 0,00 0 0,00 27,95 I I I I 6 6 166 155 296,05 14 442,93 10 11,96

Vzhledem ke skutečnosti, že v pardubickém kraji nebyly zatím uplatněny programy v oblast nezemědělského využití půdy pomocí rychle rostoucích dřevin, je pro srovnání uvedeno šetření Agrocenzu 2000 v jednotlivých krajích. Z údajů v tabulce vyplývá, že významněji s v této aktivitě podíleli podniky v kraji Vysočina a v ostatních krajích rovněž nikoliv. Možnosti uplatnění v programech pro mimoprodukční funkce v kraji určitě nebyly vyčerpány a při zpracování návrhové bude nutné posoudit v kontextu se vstupem do EU další postup.

Analýza současného stavu cestovního ruchu na venkově

rozvoje

turistiky

v rámci

Rámec pro rozvoj agroturistiky v Pardubickém kraji Cestovní ruch jako samostatná součást národního hospodářství, prošel od roku 1989 několika změnami a i zde se projevilo to, že je turistika tržní odvětví, které se vyvíjí a mění se i poptávka.

133


Počáteční období po sametové revoluci bylo ve znamení poptávky ze strany zahraničních turistů zaměřené na země východního bloku (Česká republika mezi ně samozřejmě také patřila). Postupem doby tento aspekt vyprchal a převládly cesty za kulturním a historickým bohatstvím. Do České republiky jezdili turisté zejména za architektonickými památkami Prahy (z celkového počtu zahraničních návštěvníků jich 70% pobývalo v Praze). Postupem času se však více projevuje tendence zahraničních turistů v „nasycení“ Prahou a snahou o návštěvu i dalších regionů České republiky. Z mimopražských destinací jsou nejnavštěvovanějšími zejména Jižní Čechy.

Situace v Pardubickém kraji Pardubický kraj si obecně v cestovním ruchu nejhůře ze všech krajů. Počet návštěvníků je dlouhodobě nejnižší v porovnání s ostatními kraji České republiky. tabulka 159. Výkony ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2000 Příjezdy hostů Přenocování hostů Hotely a pensiony z toho z toho Čisté využití Využití celkem celkem kraj cizinců cizinců lůžek v % pokojů v % 2483989 1839345 9240378 5594918 55 60,8 Hl .m. Praha 807999 272734 3372355 957769 42,4 47,3 Středočeský 1005968 323339 4384955 1134503 42,3 46,2 Jihočeský 464880 156193 1957726 541192 39,8 45,5 Plzeňský 618282 328016 3643299 1893011 53,9 59,5 Karlovarský 507091 187861 2141814 673109 39,9 45,7 Ústecký 877657 268798 3692074 994201 37,9 43,2 Liberecký 976511 301649 4690509 1197461 42,2 48,6 Královehradecký 329232 94322 1489529 346170 42,3 46,3 Pardubický 394281 101795 1820026 391403 39,7 46,2 Vysočina 880131 343729 3225711 1017065 40,3 45,2 Jihomoravský 398120 106295 2110591 431955 39,3 44,7 Olomoucký 469286 141283 2268780 571556 49,4 53,9 Zlínský 635289 200946 3031234 726289 46,3 52,4 Moravskoslezský 10848716 4666305 47068981 16470602 46 51,8 Česká republika Pramen: ČSÚ

Počet ubytovacích zařízení v samotném Pardubickém kraji klesá, i když docházelo k jistému soustřeďování kapacit (počet pokojů a počet lůžek zůstává stabilní). Co je však závažnější, je fakt, že celkový počet hostů se rok od roku snižoval. Tento trend lze spatřit v následujících údajích. tabulka 160:Ubytovací zařízení cestovního ruchu v Pardubickém kraji 1998 Ubytovací zařízení 475 Pokoje 6098 Lůžka 17620 Hosté (v tis.) 370 Přenocování (v tis.) 1470 Průměrný počet přenocování 4,0 Pramen: ČSÚ

134

1999 468 5809 17980 355 1373 3,9

2000 456 6177 17875 329 1490 4,5


K rozvoji venkovských oblastí může napomoci zaměření některých aktivit na jednu z mimoprodukčních funkcí zemědělství, ve které se může venkovský prostor uplatnit, na agroturistiku. Agroturistika je odvětví cestovního ruchu, které se v České republice teprve rozvíjí a toto je vidět i na údajích. V současné době je situace Pardubického kraje taková, že má sice poměrně dost provozovatelů agroturistiky, v porovnání s ostatními kraji, na druhou stranu co do počtu ubytovacích kapacit jsou tito provozovatelé obecně menší, než je v ostatních krajích České republiky. tabulka 161:Agroturistika v České republice provozovatelé Kraj počet počet Praha 11 4 Středočeský 49 15 Jihočeský 59 22 Plzeňský 30 11 Karlovarský 12 7 Ústecký 17 4 Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen: ČSÚ

21 37 29 34 51 20 23 20 402

5 14 7 13 12 5 7 11 133

na volné ploše místa počet 1 160 399 629 263 303 20 258 331 144 506 612 217 118 208 4 008

12 33 39 25 8 9 21 40 14 28 19 12 13 14 275

individuální ubytování pokoje lůžka 37 117 117 362 233 668 155 438 60 164 44 157 110 232 60 103 112 48 33 51 1 358

319 643 176 322 373 185 106 138 4 051

Dle statistických údajů hrají v cestovním ruchu v Pardubickém kraji významnější roli turisté z České republiky, nežli cizinci, což je dáno i polohou kraje. Cizinci však raději vyhledávali individuální ubytování, což může napomoci samotným zemědělcům ke zvýšení příjmů z aktivit spojených s turistikou. tabulka 162:Hosté v ubytovacích zařízeních podle okresů v roce 2000 počet průměrný průměrná hosté přenocování ubytovacích počet doba kraj, okres zařízení přenocování pobytu celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Pardubický kraj 372 329232 94322 1489529 346170 4,5 3,7 5,5 4,7 Chrudim 87 103923 23383 420412 86131 4,0 3,7 5,0 4,7 Pardubice 26 60513 19264 367455 73978 6,1 3,8 7,1 4,8 Svitavy 81 51900 14675 211454 51707 4,1 3,5 5,1 4,5 Ústí nad Orlicí 178 112896 37000 490208 134354 4,3 3,6 5,3 4,6 Pramen: ČSÚ

135


Co do počtu návštěvníků je patrný rozdíl mezi okresy Chrudim a Ústí nad Orlicí oproti Pardubickému a Svitavskému okresu, který je dán zejména jejich přírodními podmínkami umožňující provozování turistiky. V okrese Chrudim jde zejména o oblast kolem Sečské přehrady, která je cílovou destinací zvláště v letních měsících. Úspěšnost regionu v oblasti turistiky ovlivňuje i schopnost přípravy produktů cestovního ruchu ve spolupráci mezi různými podnikateli a veřejným sektorem. Pro rozvoj agroturistiky hrají významnou roli ubytovací zařízení v okolí vodních ploch a horských oblastech.

Analýza současného daňového systému v resortu zemědělství s dopadem na zemědělské podnikání a možnosti investic do zemědělské půdy a ostatního majetku Daňová zátěž v zemědělském sektoru Problematika daňové zátěže, a to nejen zemědělců a zemědělských podniků. Spadá do kompetence zákonodárných orgánů a kraje mají do jisté míry ztíženou možnost ovlivňování podoby daňového systému jako celku. Vliv daňového systému na zemědělské podnikatele je obdobný jako v jiných oborech, přesto jsou jistá specifika, která se dotýkají převážně zemědělských podniků. Z daní, které zemědělské podniky, ať už fyzické či právnické osoby, platí je nejdůležitější daň z nemovitostí, zejména tedy daň z pozemků a ze staveb. Další významnou daní je samozřejmě daň z příjmu a za nimi následuje daň silniční. Situace je dokumentována v následující tabulce. tabulka 163:Přímé realizované daňové zatížení zemědělských podnikatelských subjektů (mil. Kč) Ukazatel

2000

2001

Meziroční index

438 873 Daň z příjmu 1 249 1 252 Daň z nemovitostí 320 291 Daň silniční 1) 239 275 Ostatní daně 2 246 2 691 Přímé daně celkem 300 300 z toho - daňové úlevy na dani z příjmu 2) 2) 75 75 - daňové úlevy na dani silniční 1) Ostatní daně = daň dědická, daň z převodu nemovitostí, daň darovací, doměrky daní za minulá léta

199,3 100,2 90,9 115,1 119,8 100,0 100,0

2) jde o odhad Pramen: Výběrové šetření FADN a databáze MF

Výše daně z příjmů je v případě zemědělských podniků dána obecně špatnou ekonomickou situací zemědělských podniků. S ohledem na hospodaření veřejných rozpočtů lze předpokládat sílící tendence, které povedou k růstu daňové zátěže celkově. Pro situaci samotných zemědělců je významná snaha Ministerstva financí o zvýšení výnosů daně z nemovitostí, která v současné době totiž nepokrývá ani náklady spojené s její administrací.

136


Konkrétní daňové zatížení zemědělských podniků je do jisté míry ovlivnitelné podle typu osoby podnikatele (fyzická nebo právnická), což je dáno rozdílnými sazbami pro tyto dvě skupiny podnikatelských osob. Další záležitostí, která má vliv na výši zdanění, a to ve spojitosti s hospodařením podniku, je to, zda podnik působí v produkčních oblastech, nebo v marginálních (nadmořská výška na 450 m n. m.). Na podniky hospodařící v horších geografických podmínkách dopadá daňové zatížení hůře než na podniky z produkčních oblastí. Situaci ohledně formy podnikání ukazují dvě následující tabulky. tabulka 164: Zatížení podniků fyzických osob majetkovými daněmi a daní silniční (Kč/ha z.p.) v roce 2000 Skupina v ha zemědělské půdy Druh daně Průměr 5 - 50 51 – 100 101 - 300 nad 300 Daň z pozemků 327 324 378 289 Daň ze staveb 55 33 55 37 82 53 45 52 Daň silniční Ostatní daně 1) 34 35 27 38 Celkem 460 448 451 505 1) Ostatní daně = daň dědická, daň z převodu nemovitostí, daň darovací, doměrky daní za minulá léta.

341 44 53 33 471

Pramen: Výběrové šetření FADN

tabulka 165:Zatížení podniků právnických osob majetkovými daněmi a daní silniční (Kč/ha z. p.) v roce 2000 Právnické osoby Druh daně Zemědělská družstva Obchodní společnosti celkem 264 266 263 Daň z nemovitostí 237 240 236 z toho - daň z pozemků 27 26 27 - daň ze staveb 100 93 96 Daň silniční 1) 63 81 71 Ostatní daně 427 440 430 Celkem Pramen: Výběrové šetření FADN

Jak již bylo řečeno, situaci těchto podniků lze zlepšit snížením jejich daňové zátěže. Samozřejmě to jde jen v ovlivnitelných oblastech, jako je působení na stanovení daňových sazeb. Geografické podmínky je nutné brát jako daný faktor, který nelze změnit.

Analýza stavu prodeje státní půdy zemědělským subjektům a analytický výhled postupu prodeje státní půdy z pohledu zpracovatele Na základě posledních zveřejněných údajů Pozemkového fondu České republiky (PFČR) je v České republice 804 tis. ha zemědělské půdy ve správě PFČR. To představuje 18,8 % z celkové výměry zemědělské půdy státu. Přehled o výměře státní půdy v okresech Pardubického kraje je uveden v tabulce.

137


tabulka 166: Státní půda v Pardubickém kraji Výměra pozemků ve vlastnictví státu a správě PF ČR Okres ha

Zemědělská půda celkem

Podíl státní ZP na ZP celkem

ha

%

Chrudim

4 294

60 609

7,1

Pardubice

2 811

50 932

5,5

Svitavy

16 305

78 026

20,9

Ústí nad Orlicí

10 931

71 869

15,2

261 436

13,1

Kraj celkem 34 341 Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČUZAK, Praha 2001, PFČR

V okrese Svitavy je více než pětina zemědělské půdy ve vlastnictví státu, v okrese Ústí nad Orlicí přes 15 % . To vyplývá z historického vývoje osídlení v těchto oblastech. Okres Pardubice je se svým podílem 5,5 % státní půdy až na 58. místě v tomto ukazateli mezi okresy ČR, Chrudim pak na 50. místě, zatímco Svitavy na 27. místě. Je nutno poznamenat, že republikový průměr ovlivňují okresy zejména západních a severních Čech (Karlovy Vary, Děčín, Sokolov, Tachov, Cheb ale i Český Krumlov, Bruntál a Chomutov), kde výměra státní půdy tvoří více než polovinu zemědělské půdy okresu. Pokud jde o průběh prodejů státní půdy v Pardubickém kraji, pak zejména v okresech Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy je úspěšnost nabídky státních pozemků v jednotlivých kolech velmi vysoká. Rovněž počet pozemků s více než jednou nabídkou je zde vyšší než v okrese Pardubice. Relace cen požadovaných pozemků mezi okresy pardubického kraje při tom kopírují relace úředních cen zemědělské půdy. Dle materiálů Pozemkového fondu lze konstatovat, že celkový objem privatizace státní půdy v průběhu roku 2002 výrazně narostl ve srovnání s loňským rokem. Příčinou je přijetí zákona č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, o změně zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (účinnost předpisu od 25.7.2001). Novelou byla stanovena možnost snížení ceny pozemků v obchodní veřejné soutěži ve třech kolech až na úroveň 10 % ceny dané cenovým předpisem ministerstva financí. Novela rovněž umožnila uplatnění přednostního práva na koupi pozemku osobám, které mají pronajaté pozemky od Pozemkového fondu ČR a dále prodej pozemku vlastníkovi budovy nebo stavby touto nemovitostí zastavěného a pozemku navazujícího na takový pozemek. Jak vzrůstá prodej státní půdy lze dokladovat na údajích o celkových objemech prodejů do roku 2001. tabulka 167: Prodej půdy ve vlastnictví státu Ukazatel Počet pozemků Celková výměra (ha) Pramen:Mze, Zpráva o stavu zemědělství ČR 2001

1999 18 13

138

2000 1278 677

2001 11 076 9 054


Zvyšuje se také zájem o nákup zemědělských pozemků od ostatních vlastníků (převážně fyzických osob), i když trh se zemědělskou půdou je stále rozvinut jen slabě. Od roku 1993 do roku 2001 se v České republice prodalo přibližně 110 tis. ha zemědělské půdy, tj. za 9 let 2,6 % z celkového zemědělského půdního fondu ČR. Největší zájem je o koupi menších pozemků do 1,0 ha. Z celkového počtu uskutečněných transakcí bylo téměř 90 % prodejů pozemků do 1,0 ha. Tyto pozemky byly nakupovány převážně pro jiné účely než pro zemědělské využití. V poslední době však podle šetření VÚZE Praha stoupá i dosažená tržní cena pozemků pro převážně pro zemědělské využití, tj. s výměrou nad 5 ha zemědělské půdy. V grafu je znázorněn vývoj tržních cen zemědělské půdy v posledních pěti letech. Vývoj průměrné tržní ceny od roku 1997 Kč/ m2 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1997

1998

1999

pozemky nad 5 ha

2000

2001

pozemky 1 - 5 ha

Závěrem lze shrnout, že podle dosavadního vývoje a i na základě zkušeností tzv. „nových zemí“ Německa lze očekávat zvýšení zájmu o nákup půdy a to jak ve vlastnictví státu tak i ostatních vlastníků. Bude provázeno i zvýšením průměrných tržních cen půdy, i když tyto ceny patrně nedosáhnou úrovně tržních cen ve vyspělých zemích EU. Geografická poloha ČR a předpokládané postupné vyrovnávání systémů podpor do zemědělství ČR a EU by mohlo vést ke zvýšení objemu prodejů a nákupů půdy ze spekulativních důvodů.

139


Analýza využitelnosti předvstupních fondů EU (SAPARD, Phare, CBC, ISPA) a jejich význam pro současnou zemědělskou praxi – možnost využití Phare V programu Phare šlo v uplynulých letech zejména o rozvoj institucionálních struktur a implementaci jednotlivých politik Evropské unie. Na oblast zemědělství byla mezi lety 1990 až 2001 určena pomoc pouze ve výši 3,2 % z celkových 813,51 milionu EUR.11 V rámci těchto vyčleněných 25,78 mil. EUR jich bylo 5,6 mil. směrováno do oblasti registrace půdy a katastrů. Z projektů, které by mohly mít přímý dopad na konkurenceschopnost zemědělského sektoru Pardubického kraje lze vybrat pouze Projekt „Konkurenceschopnost a restrukturalizace potravinářského průmyslu“. Významnější dopady na oblast venkova a zemědělství lze očekávat u programu SAPARD. Program přeshraniční spolupráce nehraje pro region tak významnou roli, jako pro jiné regiony. Je to dáno zejména tím, že projekty tohoto programu jsou orientovány zejména na země, které již jsou členy Evropské unie a navíc Pardubický kraj nemá příliš dlouhou státní hranici. V oblasti neinvestičních projektů kraj využívá podpory Phare, ale ve srovnání s regiony, které mají strukturální problémy, je tato podpora relativně malá.

ISPA Nástroj ISPA není doposud v Pardubickém kraji využíván. Ostatně v celé České republice je realizováno 5 projektů a v roce 2001 byla podepsána Finanční memoranda na technickou asistenci, zahrnující přípravu projektů v oblasti dopravy a životního prostředí, financování semináře EIA a podporu Ministerstvu dopravy a spojů v řízení a realizaci projektů ISPA. Celkový objem prostředků v tomto programu činí pro Českou republiku 101,01 mil. EUR. Problematická je velikost projektu, která činí nejméně 5 mil. EUR. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že iniciativa při předkládání těchto projektů bude zejména na straně místních a hlavně krajských samospráv.

Sapard Mimo prostředky určené na oblast rozvoje zemědělství a venkova v programu Phare je významnou oblastí i program SAPARD, ve kterém je celková alokovaná částka pro Českou republiku od zahájení programu 1990 – 2001 celkem 22,44 mil. EUR. Ve výzvě k předkládání projektů na jaře 2002 ze subjektů, které se zúčastnili a mají sídlo v Pardubickém kraji, jich bylo 33 úspěšných. Z tohoto počtu bylo 8 projektů předkládáno pozemkovými úřady a 8 obcemi, nebo sdružením obcí. Soukromé subjekty předložily 17 úspěšných projektů.

11

Centrum pro zahraniční pomoc, MF ČR, „Programy pomoci Evropských společenství Phare, ISPA, SAPARD“,

140


tabulka 168: Úspěšné projekty v programu Sapard Kraj Počet úspěšných projektů Projekty Pozemkových úřadů Projekty obcí 0 Hl.m. Praha 2 Středočeský 58 21 Jihočeský 58 25 Plzeňský 36 14 Karlovarský 6 5 Ústecký 21 5 Liberecký 17 7 Královehradecký 26 13 Pardubický 33 8 Jihomoravský 59 22 Vysočina 52 25 Olomoucký 32 7 Zlínský 25 2 Moravskoslezský 33 7 Česká republika 458 161

0 11 6 3 0 3 3 2 8 11 5 4 7 6 69

Ve srovnání s jinými kraji jde o velice úspěšnou účast v této výzvě a přepočteme-li úspěšnost na jednotlivé okresy, pak se Pardubický kraj řadí mezi čtyři nejúspěšnější kraje vůbec. Co je však pro rozvoj zemědělství a venkova důležitější, velice aktivně vystupovali samotní zemědělci a v tomto ukazateli je Pardubický kraj jen těsně na druhém místě za Vysočinou. Tento fakt ukazuje na vysoký potenciál v oblasti venkova při přípravě projektů v Pardubickém kraji, který bude rozhodující, po vstupu České republiky do Evropské unie, při využívání podpor ze Strukturálních fondů a iniciativy společenství LEADER+.

Analýza dotačního systému do zemědělství Z analýza ekonomiky zemědělských podniků je zřejmý vliv dotací a podpor v hospodaření zemědělských podniků. Jak uvádí Zelená zpráva MZe ČR, zemědělství vykázalo za poslední dva roky zisk, ale po odečtu dotací bylo vlastní hospodaření ztrátové. Pardubický kraj se vyznačuje značně rozdílnými přírodními podmínkami, které zahrnují rozdílní výrobní oblasti. Z tohoto hlediska zemědělské podniky Pardubického kraje byly schopny čerpat poměrně širokou škálu dotačních prostředků a podpor. Problematika dotací je a bude velmi citlivou záležitostí a vstupem do EU se bude principiálně měnit celý systém a jejich pojetí. Legislativní základ a věcné zaměření pro poskytování dotací je následující: Nařízení vlády 341/1997 Sb., Nařízení vlády č. 24/1999 Sb a poslední Nařízení vlády č. 505/2001 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády upravuje na základě zmocnění ze zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, podpory mimoprodukčních funkcí (agroenvironmentální programy včetně zalesnění) a pomoc méně příznivým oblastem. Prostřednictvím nařízení vlády č. 505/2000 Sb., jsou alokovány každoročně finanční prostředky především do méně příznivých oblastí, čímž je v těchto oblastech zajišťována údržba krajiny v kulturním stavu a existence zemědělského podnikání šetrného k životnímu prostředí.

141


Proto je nařízení vlády považováno za klíčový nástroj udržení stability podhorských a horských oblastí a programy uplatňované v rámci tohoto nařízení se stanou základem pro horizontální opatření rozvoje venkova v rámci HRDP. Struktura programů posledního NV č. 505/2000 Sb., je následující: • program podpory méně příznivých oblastí • podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny • agroenvironmentální programy • zatravnění zemědělských pozemků • údržba travních porostů pastevním chovem hospodářských zvířat • ekologické zemědělství • podpora včelařství • podpůrné programy na podporu zemědělských aktivit zaměřených na ochranu složek životního prostředí v zemědělství • vápnění zemědělských pozemků • zakládání prvků územních systémů ekologické stability krajiny • podpůrné programy na podporu změny struktury zemědělské výroby • zalesnění zemědělských pozemků • zakládání porostů rychle rostoucích dřevin Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství V rámci Zásad poskytuje MZe dotace především na obecné služby zemědělství (poradenství, zemědělské pojištění, genetika, genetické zdroje apod.) a také na podporu konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, sdružování zemědělců, mladých začínajících farmářů a obnovu vinic. Prostřednictvím Zásad budou poskytovány i po vstupu ČR do EU tzv. národní podpory, mezi něž většina z dnešních dotačních titulů náleží. Ostatní podpory budou řešeny buď v rámci společných tržních organizací nebo prostřednictvím programových dokumentů HRDP a SOP. Struktura podpůrných programů poskytovaných podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. je následující: • Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů, technických a prostorových izolátů • Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích • Podpora využívání bioetanolu • Chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí a koz • Podpora odbytu skotu • Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat • Udržování genetického potenciálu osiv a sadby • Podpora zlepšování zdravotního stavu polních plodin • Podpora ozdravování polních a speciálních plodin • Podpora NH Kladruby n.L., Zemských hřebčinců Písek a Tlumačov • Genetické zdroje • Podpora mladých začínajících zemědělců • Nákazový fond a dotace zemědělského pojištění • Poradenství a vzdělávání

142


• •

Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců, Podpora evropské integrace nevládních organizací Podpora zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu.

V následujících tabulkách je uveden přehled a vývoj čerpaní finančních prostředků ve srovnání s ostatními kraji ČR do roku 2000 a rok 2001 bude analyzován podrobněji. Pardubický kraj se vyznačuje značně rozdílnými přírodními podmínkami, které zahrnují rozdílní výrobní oblasti. Z tohoto hlediska zemědělské podniky Pardubického kraje byly schopny čerpat poměrně širokou škálu dotačních prostředků a podpor. Jejich celkovou výši zachycuje následující tabulka. tabulka 169:Celkový objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle jednotlivých krajů v ČR v letech 19982000 Dotace a podpory v tis.Kč Kraj

1998 1999 2000 NV341/ Dot.tituly Celkem NV 24/99 Dot.tituly Celkem NV344/9 Dot.titul Celkem 9 y 97 1 115 Praha+Středočeský kr. 259 098 326 610 585 708 441 998 531 653 973 651 354 862 760 427 289 564 188 131 797 695 985 680 145 214 666 894 811 545 741 353 210 898 951 Budějovický kraj 461 165 64 269 525 434 513 985 123 176 637 161 378 241 237 127 615 368 Plzeňský kraj 224 686 4 379 229 065 243 683 10 084 253 767 195 746 87 331 283 077 Karlovarský kraj 209 680 36 940 246 620 273 792 64 755 338 547 211 599 246 787 458 386 Ústecký kraj 165 067 18 962 184 029 171 242 31 218 202 460 145 578 73 172 218 750 Liberecký kraj 208 907 79 291 288 198 247 732 117 766 365 498 209 288 205 964 415 252 Královéhradecký kraj Pardubický kraj 170 801 85 803 256 604 242 301 136 568 378 869 197 652 306 799 504 451 294 190 141 910 436 100 404 213 252 255 656 468 337 728 508 223 845 951 Jihlavský kraj 110 866 178 311 289 177 217 480 252 704 470 184 169 537 703 231 872 768 Brněnský kraj 222 894 94 402 317 296 284 473 182 124 466 597 216 452 747 303 963 755 Olomoucký kraj 219 459 74 496 293 955 258 102 87 198 345 300 213 897 181 811 395 708 Zlínský kraj 337 435 48 754 386 189 396 508 88 449 484 957 341 904 88 449 430 353 Ostravský kraj 3 448 436 1 285 924 4 734 360 4 375 654 2 092 616 6 468 270 3 518 225 4 499 834 8 018 059 ČR celkem

Pramen: VÚZE

Následující tabulka uvádí objem finančních prostředků na dotace a podpory jak podle Nařízení vlády k údržbě krajiny a mimoprodukčním funkcím zemědělství, tak dotační tituly MZe ČR. Pro Pardubický kraj z výše uvedeného srovnání vyplývá, že sice celkově suma finančních prostředků v jednotlivých letech stoupá, ale pro méně příznivé oblasti, které zahrnuje Nařízení vlády nikoliv. V roce 2000 je těchto prostředků méně jak v předchozím roce, narostly finanční prostředky na dotační tituly MZe a to v důsledku kompenzací za sucho.

143


tabulka 170: Objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle NV podle jednotlivých krajů v ČR v letech 1998-2000 1999

2000

1998 Kraj

NV NV 341/97 341/97 § 11 § 17

Celkem

NV 24/99 NV 24/99 Celkem

NV 341/97 179 862 259 098

§ 10

§ 16

NV NV 344/99 344/99 § 10 § 16

Celkem

NV 24/99 195 170 441 998 200 248

154 614

354 862

79 751 34 805 4 708 69 902 9 900 63 128

465 990 343 436 191 038 141 697 135 678 146 160

545 741 378 241 195 746 211 599 145 578 209 288

246 828 Praha+Středočes 79 236 ký kraj Budějovický kraj 30 276 533 912 564 188 105 150 574 995 680 145 14 659 446 506 461 165 50 287 463 698 513 985 Plzeňský kraj 1 688 222 998 224 686 6 013 237 670 243 683 Karlovarský kraj 78 545 195 247 273 792 23 436 186 244 209 680 Ústecký kraj 5 235 159 832 165 067 15 167 156 075 171 242 Liberecký kraj 183 359 208 907 75 427 172 305 247 732 25 548 Královéhradecký kraj Pardubický kraj 30 431 140 370 170 801 91 983 150 318 242 301 35 125 259 065 294 190 128 018 276 195 404 213 Jihlavský kraj 63 525 47 341 110 866 162 914 54 566 217 480 Brněnský kraj 32 911 189 983 222 894 78 007 206 466 284 473 Olomoucký kraj 18 237 201 222 219 459 51 124 206 978 258 102 Zlínský kraj 17 615 319 820 337 435 57 882 338 626 396 508 Ostravský kraj ČR celkem 377 922 3 070 514 3 448 436 1 147 345 3 228 309 4 375 654 Pramen: VÚZE

NV 344/99

68 901 128 751 197 652 93 039 244 689 337 728 122 731 46 806 169 537 62 023 154 429 216 452 41 636 172 261 213 897 47 611 294 293 341 904 898 383 2 619 842 3 518 225

V detailnějším členění těchto dotací je zřejmé, že snížení dotačních prostředků v roce 2000 se týkalo jak údržby krajiny a dalších programů (§10), tak pomoci méně příznivým oblastem. Pokud se celkové podpory přepočetly na srovnávací jednotku, v tomto případě na 1 ha zemědělské půdy, potom pozice kraje vyplývá z následující tabulky. tabulka 171:Srovnání úrovně čerpaných dotací a podpor do zemědělství v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy podle jednotlivých krajů v ČR za období 1998-2000 Dotace a podpory v Kč na 1 ha zemědělské půdy Kraj 1998 1999 2000

Praha+Středoč. kraj Budějovický kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihlavský kraj Brněnský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Ostravský kraj ČR celkem Pramen: VÚZE

NV341/97 Dot.tituly Celkem NV Dot.tituly Celkem NV344/9 Dot.tituly Celkem 24/99 9 374 472 846 639 769 1 408 513 1100 1613 1 136 1 198 1 787 750 1 169 744

265 167 35 132 134 282

1 401 1 365 1 822 882 1 303 1 026

1 370 1 336 1 941 981 1 213 882

432 320 80 232 221 419

1 802 1 656 2 021 1 213 1 434 1 301

1099 984 1559 759 1032 746

711 617 696 886 519 734

1810 1601 2255 1645 1551 1480

621 699 259 803 1 118 1 181 805

312 337 417 340 380 171 300

933 1 036 676 1 143 1 498 1 352 1 105

882 960 509 1 025 1 315 1 388 1 022

497 599 591 656 444 310 489

1 379 1 559 1 100 1 681 1 759 1 698 1 511

720 802 397 781 1090 1197 822

1117 1207 1646 2695 927 310 1 051

1837 2009 2043 3476 2017 1507 1 873

144


Zemědělské podniky kraje Pardubického kraje čerpaly podpory a dotace v přepočtu na 1 ha z.p. na nižší nebo přibližně stejné úrovni, ve srovnáním s celostátním průměrem. Zejména se to týkalo dotací podle Nařízení vlády k údržbě krajiny a podpoře méně příznivých oblastí. tabulka 172: Objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle NV v letech 1998-2000 (v Kč na 1 ha z. p.) 1998 1999 2000 NV NV Celkem NV NV Celkem NV NV Celkem Kraj 341/97 341/97 24/99 24/99 344/99 344/99 § 11 § 17 NV § 10 § 16 NV 24/99 § 10 § 16 NV 344/99 341/97 114 260 374 357 282 639 290 223 513 Praha+Středoč. kraj 61 1 075 1 136 212 1 158 1 370 161 938 1099 Budějovický kraj 38 1 160 1 198 131 1 205 1 336 91 893 984 Plzeňský kraj 1 774 1 787 48 1 893 1 941 37 1 522 1559 13 Karlovarský kraj 84 666 750 281 700 981 251 508 759 Ústecký kraj 1 132 1 169 107 1 106 1 213 70 962 1032 37 Liberecký kraj 91 653 744 268 614 882 225 521 746 Královéhradecký kraj Pardubický kraj 110 511 621 335 547 882 251 469 720 83 615 698 304 656 960 221 581 802 Jihlavský kraj 149 111 260 381 128 509 287 110 397 Brněnský kraj 119 684 803 281 744 1 025 224 557 781 Olomoucký kraj 93 1 025 1 118 260 1 055 1 315 212 878 1090 Zlínský kraj 62 1 119 1 181 203 1 185 1 388 167 1 030 1197 Ostravský kraj ČR celkem 88 717 805 268 754 1 022 210 612 822

Čerpání podpor podle Nařízení vlády v přepočtu v Kč na 1 ha z.p. v Pardubickém kraji bylo v jednotlivých letech ve srovnání s průměrem ČR rozdílné. Faktem zůstává, že došlo v rove 2000 ke jejich snížení ve srovnání s předchozím rokem. Po přiřazení dotačních prostředků v roce 2001 vývoj částek na podporu mimoprodukčních funkcí v Pardubickém kraji není příznivý.

145


tabulka 173:Dotační prostředky dle Nařízení vlády na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a podporu méně příznivých oblastí podle krajů Region 1998 1999 2000 2001 Kč Kč Kč Kč Hlavní město Praha 73 589 000 41 649 000 62 056 000 14 000 Středočeský kraj 185 509 000 400 349 000 292 805 000 111 998 000 Jihočeský kraj 635 534 000 761 145 000 608 349 000 542 924 000 Plzeňský kraj 389 819 000 432 985 000 315 633 000 310 511 000 Karlovarský kraj 224 686 000 243 683 000 195 746 000 259 971 000 Ústecký kraj 209 680 000 273 792 000 211 600 000 169 632 000 Liberecký kraj 165 067 000 171 242 000 145 578 000 156 307 000 Královéhradecký kraj 208 907 000 247 732 000 209 289 000 165 725 000 Pardubický kraj 170 801 000 242 301 000 197 651 000 143 541 000 Vysočina 294 190 000 404 213 000 337 729 000 221 728 000 Jihomoravský kraj 110 866 000 217 480 000 169 535 000 38 767 000 Olomoucký kraj 222 894 000 284 473 000 216 452 000 171 431 000 Zlínský kraj 219 459 000 258 102 000 213 897 000 182 483 000 Moravskoslezský kraj 337 435 000 396 508 000 341 904 000 309 886 000 Česká republika 3 448 436 000 4 375 654 000 3 518 224 000 2 784 918 000 Pramen:VÚZE

Změna pravidel podle Nařízení vlády 505/2000 a snížení výsledné částky dotačních prostředků vedlo k celkovému poklesu vyplacených finančních prostředků v rámci celého zemědělství.Je to trend velmi znepokojivý a pro méně příznivé oblasti to může představovat vážné potíže. Obdobný trend je i dalšího významného zdroje dotačních prostředků poskytovaných na základě podpůrných programů stanovených podle §2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. tabulka 174:Finanční podpory na podpůrné programy podle § 2 odst.1 zákona č. 252/1997 Sb. Region 1998 1999 2000 Kč Kč Kč Středočeský kraj 87 928 000 203 808 000 387 374 000 Jihočeský kraj 147 942 000 241 124 000 401 768 000 Plzeňský kraj 48 124 000 96 718 000 188 569 000 Karlovarský kraj 4 379 000 10 084 000 87 331 000 Ústecký kraj 36 940 000 64 755 000 246 787 000 Liberecký kraj 18 962 000 31 218 000 73 172 000 Královéhradecký kraj 79 291 000 117 766 000 205 964 000 Pardubický kraj 85 803 000 136 568 000 306 799 000 Vysočina 141 910 000 252 255 000 508 223 000 Jihomoravský kraj 178 311 000 252 704 000 703 231 000 Olomoucký kraj 94 402 000 182 124 000 747 303 000 Zlínský kraj 74 496 000 87 198 000 181 811 000 Moravskoslezský kraj 48 754 000 88 449 000 324 220 000 Česká republika 1 285 924 000 2 092 616 000 4 735 605 000 Pramen:VÚZE

146

2001 Kč 137 503 000 253 940 000 105 339 000 49 696 000 405 309 000 33 197 000 106 469 000 132 927 000 213 813 000 345 635 000 121 359 000 93 756 000 119 429 000 2 343 892 000


Z tabulky je zřejmá závislost na celkovém snížení dotačních prostředků, které v předchozím roce byly zvýšeny především úhradami na kompenzaci ztrát suchem, které v roce 2001 jen dobíhaly a to především u soukromě hospodařících zemědělců. - dotace do půdy Přímou dotaci na půdu stanovuje Nařízení vlády č. 86 Sb. ze dne 31.1 2001, kterým se stanovují podmínky pro poskytování podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu. tabulka 175: Přehled čerpání podpor podle Nařízení vlády č.86/2001 Sb. za rok 2001 Čerpání v Kč Fin. podpora za uvedení Fin. kompenzace za uvedení Kraj půdy do klidu půdy do klidu FKP

Čerpáno Kč celkem

9 315 332

17 274 046

26 589 378

102 001 264

189 967 651

291 968 915

70 874 484

126 884 272

197 758 756

95 101 707

147 098 961

6 582 525

11 702 988

18 285 513

29 452 300

54 940 092

84 392 392

7 726 329

15 115 064

22 841 393

Královéhradecký

40 287 166

72 834 210

113 121 376

Pardubický

48 720 733

82 466 274

131 187 007

138 771 968

218 005 044

Praha hl. město Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

Vysočina Jihomoravský

72 192 553

133 689 196

205 881 749

Olomoucký

38 694 008

74 206 100

112 900 108

Zlínský

25 598 314

47 487 001

73 085 315

Moravskoslezský Česká republika

30 593 363

47 754 549

78 347 912

613 268 701

1 108 195 118 1 721 463 819

Ze srovnání s kraji ČR vyplývá, že výše uvedeného nařízení se využívá na velmi dobré úrovni a svědčí o tom i celková částka ve výši 131 187 007 Kč vyčerpaná v rámci kraje. tabulka 176: Přehled čerpání podpor podle Nařízení vlády č.86/2001 Sb. za rok 2001 Čerpání v Kč Okres Fin. podpora za uvedení Fin. kompenzace za uvedení půdy do klidu půdy do klidu FKP

Čerpáno Kč celkem

Chrudim

11512237

19253932

30766169

Pardubice

10778770

18426785

29205555

Svitavy

16327227

27008507

43335734

Ústí nad Orlicí

10102499

17777050

27879549

Pardubický kraj Česká republika

48720733

82466274

131187007

613268701

1108195118

1721463819

147


Nejvyšší čerpání této podpory bylo dosaženo v okrese Svitavy, v ostatních okresech bylo čerpání dotace poměrně na obdobné úrovni. - podpory zemědělské produkce Jedná se především o dotace finanční podporou formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství jak je výše uvedeno. tabulka 177:Čerpání dotačních prostředků na podpůrné programy MZe Okres Požadováno Přiznáno Čerpáno Kč Kč Kč Chrudim 26 924 930 24 947 150 24 947 150 Pardubice 46 511 030 42 586 948 42 351 462 Svitavy 20 018 876 17 355 012 17 281 998 Ústí nad Orlicí 59 376 381 48 688 274 48 347 482 Kraj celkem 152 831 217 133 577 384 132 928 092 Pramen: databáze VÚZE

Přijato počet 280 197 228 387 1092

Schváleno počet 279 188 222 379 1068

Největší sumy prostředků byly vyplaceny na podporu krav bez tržní produkce a dále na podporu intenzifikace mléčné užitkovosti. V jednotlivých okresech kraje bylo čerpání finančních prostředků na podpůrné programy značně rozdílné a například největší okres Svitavy má nejnižší sumu. V případě zájmu je možné poskytnout i údaje na jednotlivé dotační tituly v jednotlivých okresech. Další prostředky dle Zásad plynou do státního podniku Národního hřebčína Kladruby nad Labem na zachování chovu starokladrubského koně. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). V Kladrubech nad Labem jsou koně ustájeni v několika objektech. Přímo v Kladubech n. L. jsou ustájeni koně základního stáda - plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku, sportovní a koně určení k prodeji. V nedalekém "Padocku" jsou většinou teplokrevné klisny. Na vzdálenějším Josefově jsou ustájeny chovné klisny nízkobřezí nebo nezabřezlé. Odchovna Selmice je s hřebčínem spojena čtyři kilometry dlouhou lipovou alejí, jež přímočaře protíná pastviny. V Selmicích jsou odchovávány tři ročníky mladých koní - ročci, dvouletci a koně tříletí. Hřebčín Slatiňany je od r.1992 součástí Národního hřebčína Kladruby n.L., s.p. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. V zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami. Po ukončení II. světové války a po převzetí objektů (srpen 1945) byli starokladrubští vraníci, jejichž regenerace probíhala od r.1939 v Průhonicích u Prahy, přestěhováni do stájí ve Slatiňanech. Vznikl "Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech" a bylo pokračováno v regeneraci tohoto plemene, která byla ukončena v r.1973. V r.1948 byl hřebčín přejmenován na Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech, která prováděla výzkumnou činnost až do r. 1992. V hřebčíně Slatiňany se přes 55 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. V současnosti má hřebčín Slatiňany kolem 250 ks starokladrubských koní. Základní stádo čítá 65 chovných klisen a 9 plemenných hřebců, 80 hříbat do věku 3,5 let je odchováváno na hříbárně ve Slavicích.Vraníci ze Slatiňan jsou používají jako koně jízdních policistů v Ostravě a Pardubicích. 148


Na udržení genové rezervy pro obnovu stáda památkově chráněných starokladrubských koní bylo v minulých letech vynaloženo: tabulka 178: Dotace na podporu obnovy stáda starokladrubských koní Rok 1996 1997 1998 1999 25 000 Čerpané částky (v tis. Kč) 20 075 20 700 22 720 Pramen: databáze VÚZE

2000 25 000

2001 27 000

tabulka 179: Podpora narození hříbat starokradlubských koní Rok 1996 1997 1998 1 500 1 180 1 200 Čerpané částky (v tis. Kč) 75 59 60 Počet hříbat Pramen: Databáze VÚZE

2000 1 200 60

2001 1 120 56

1999 1 200 60

2002 28 000

2002 1 320 66

Celkem 168 495

Celkem 8 720 436

Na opravy památkově chráněných objektů v areálu Národního hřebčína, které jsou specifikovány jako zámek a stáje hřebčína založeného v roce 1579 jako dvorní hřebčín císaře Rudolfa II, byl v roce 1995 zpracován projekt na odstranění havarijního stavu. Celkový objem prostředků vynaložených na opravy těchto památkově chráněných objektů činil 46 545 000 Kč. Na vedení plemenné knihy starokladrubských koní bylo vroce 2002 vynaloženo 100 000 Kč. Na zveřejňování výsledků plemenářské práce, pořádání školení a výstav a vydávání poradenských publikací bylo v roce 2002 čerpáno 200 000 Kč. - podpory mimoprodukčních funkcí v roce 2001 v Pardubickém kraji tabulka 180: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti H1

Území

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Kraj celkem

Zem. půda

63 829 53 759 81 360 75 693 274 641

505Z.08.1.H1. méně příz. obl.-H1 ZP v H1 podíl HA plocha Kč celkem v podpor. na kterou čerpání/ha ha plochy na žádáno plochy na z toho TTP v % kterou Čerpáno TTP žádáno

16 704 8 235 20 297 30 243 75 479

2 290 0 4 293 6 214 12 797

12,63 0 17,50 20,27 15,62

2 110,31 0 3 551,97 6 129,75 11 792,03

2 899,99 0 2 900,00 2 900,00 2 900,00

6 119 896,31 0 10 300 709,39 17 776 262,62 34 196 868,32

Logicky nejvyšší čerpání v oblasti H1 (horské) bylo v okrese Ústí nad Orlicí a naopak v okrese Pardubice se nevyskytovala plocha v oblasti H1. Na 1 ha bylo vyplacena sazba 2 900 Kč.

149


tabulka 181: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti H2

Území

z toho TTP

Zem. půda


Kč podíl ZP v H2 HA plocha čerpání/ha podpor. celkem v na kterou plochy na plochy na ha žádáno kterou TTP v % žádáno

63 829 53 759 81 360 75 693 274 641

16 704 8 235 20 297 30 243 75 479

0 0 406 3 040 3 446

0,17 0 0,77 8,62 3,70

27,81 0 156,55 2 608,33 2 792,69

Čerpáno

2 600,00 72 303,92 0 0 2 600,00 407 027,54 2 599,99 6 781 643,74 2 599,99 7 260 975,20

Čerpání dotací bylo obdobné jako v oblasti H1 tabulka 182: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O1

Území

Zem. půda

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Kraj

z toho TTP

63 829 53 759 81 360 75 693 274 641

Kč podíl ZP v O1 HA plocha čerpání/ha podpor. celkem v na kterou plochy na plochy na kterou ha žádáno TTP v % žádáno

16 704 8 235 20 297 30 243 75 479

295 0 1 590 3 029 4 914

1,24 0 4,38 7,78 4,57

207,73 0 889,58 2 353,94 3 451,25

2 500,00 0 2 500,00 2 496,28 2 497,46

Čerpáno

519 332,50 0 2 223 943,75 5 876 091,81 8 619 368,06

Podobně i dotace v méně příznivé oblasti O1 odpovídá charakteru jednotlivých okresů a jeho začlenění do LFA. tabulka 183: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O2

Území


Zem. půda

63 829 53 759 81 360 75 693 274 641

z toho TTP

16 704 8 235 20 297 30 243 75 479

podíl Kč čerpání/ha ZP v O2 HA plocha podpor. plochy na celkem v na kterou plochy na kterou ha žádáno TTP v % žádáno

7 981 115 6 943 8 497 23 536

32,45 1,40 24,16 24,02 23,46

5 420,93 115,46 4 903,60 7 265,14 17 705,13

2 100,00 2 100,00 2 021,13 2 100,00 2 078,15

Čerpáno

11 383 934,64 242 472,58 9 910 815,98 15 256 767,05 36 793 990,25

Dotace v méně příznivé oblasti O2 odpovídá obdobně jako oblast O1 charakteru jednotlivých okresů a jeho začlenění do LFA.

150


tabulka 184: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O3

Území


Zem. půda

z toho TTP

63 829 53 759 81 360 75 693 274 641

Kč podíl ZP v O3 HA plocha čerpání/ha podpor. celkem v na kterou plochy na plochy na ha žádáno kterou TTP v % žádáno

16 704 8 235 20 297 30 243 75 479

1 407 514 1 006 2 521 5 448

3,31 4,37 2,82 3,62 3,42

552,38 359,70 571,72 1 095,52 2 579,31

Čerpáno

999,99 1 000,00 999,99 1 000,00 1 000,00

552 372,83 359 696,40 571 717,63 1 095 513,95 2 579 300,81

V oblasti O3 jsou zastoupeny všechny části okresu, včetně Pardubického. Pokud srovnáme sazby proplacené na 1 ha, tak je zřejmé, že se značně snižují a to v závislosti na zlepšujících se půdních a přírodních podmínkách. Dotační prostředky vyplacené podle tohoto nařízení jsou uvedeny v části 3. a v případě dohody lze je uvést i zde. Smysl jejich analýzy bude především spočívat ve srovnání s možnými částkami po přistoupení do EU v návrhové části.

- podpory pro modernizaci a zakládání nových farem Nejvýznamnějším zdrojem je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který poskytuje podpory ve formě zlevněných úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci vyhlášených programů tabulka 185: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O3 Kraj Kraj Liberecký Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

ha 141097 496432 427277 125538 280805 285530 277264 274641 384530 21220 669992 278627 420917 196204

Výměra z.p. (tis.Kč) 22856 210542 206746 19588 118254 83165 116711 136217 150937 11753 316431 71097 231054 75288

ČR

4279874

1770643

SZIF Kč/ha 162 424 484 156 421 291 421 496 393 554 472 255 549 384 414

(tis.Kč) 22520 208101 240608 15783 115332 120625 136733 141310 126062 16015 242512 95151 203561 66102 1750420

PGRLF Kč/ha 160 419 563 126 411 422 493 515 328 755 362 341 484 337 409

Poměrový ukazatel Kč/ha zemědělské půdy svědčí o dobrém využívání tohoto nástroje pro modernizaci farem v kraji. Pro úplnost je uveden i finanční prostředky ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který je plně obhospodařován MZe ČR. 151


V jednotlivých okresech kraje bylo čerpání finančních prostředků na podpůrné programy značně rozdílné a například největší okres Svitavy má nejnižší sumu.

Podpory zemědělské produkce Programy podpory v rámci České republiky Programy podpory malého a středního podnikání Podpory pro malé a střední podniky jsou z větší části využívány jinými než zemědělskými podniky, nicméně je následující analýza dobrým vodítkem pro rozpoznání situace, která v této oblasti panuje. Obecně totiž platí, že nejsou-li schopni tento druh podpory využívat i ostatní podniky, pak zemědělské jsou na tom ještě o něco hůře. Malé a střední podniky mohou získat státní podporu u Českomoravské záruční a rozvojové banky v podobě poskytnutých zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, kapitálový vstup, za návrh do obchodní veřejné soutěže, regionálních záruk za úvěr. Mimo těchto podpor jsou poskytovány zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků. Ostatní příspěvky mohou být poskytovány na zvýšení zaměstnanosti, na získání certifikátu podle norem řady ISO 9000 nebo 14000, EMAS či značky shody s normou ČSN TEST popř. ostatní příspěvky na náklady spojené s kapitálovým vstupem či vytvářením kooperačních sdružení. tabulka 186:Programy podpory MSP v roce 2000 (regionální i plošné) v Pardubickém kraji Poskytnuté (v mil. Kč) Příspěvky na Tvorba záruky úvěry úhradu úroků dotace pro MSP prac. míst okres ks. záruky podpory ks. objem ks. objem ks. objem místa Chrudim 5 6,8 1,1 3,0 12,0 3 0,8 15 1,6 4 Pardubice 10 18,3 3,7 6,0 17,3 4 3,7 28 4,4 24 Svitavy 12 43,1 8,8 3,0 6,9 8 7,4 10 1,3 29 Ústí nad Orlicí 17 52,5 14,7 5,0 25,9 12 5,3 18 2,1 14 průměrný okres ČR 5,9 24,7 6,84 4,68 12,78 5,65 5,79 11,3 2,19 24,0 Pardubický kraj (celkem) 44 120,7 28,3 17 62,1 27 17,2 71 9,4 71,0 Pardubický kraj (poměr z 9,6 6,3 5,4 4,7 6,3 6,2 3,9 8,2 5,6 3,8 ČR) ČR Celkem 456 1904,5 526,3 360 984,3 435 445,6 868 168,8 1849 Pramen: ČMZRB, vlastní výpočty

152


tabulka 187:Plošné programy podpory MSP v roce 2001 (mil. Kč) v Pardubickém kraji Poskytnuté (v mil. Kč) Přísp. na záruky úvěry úhradu úroků Ostatní příspěvky okres ks. záruky podpory ks. objem ks. objem ks. objem Chrudim 8 16,1 2,5 3,0 5,1 4 3,3 11 4,3 Pardubice 25 99,1 25,4 4,0 1,0 1 4,4 13 4,6 Svitavy 13 43,6 13,1 1,0 1,7 8 11,3 11 1,8 Ústí nad Orlicí 12 15,6 4,5 3,0 8,1 6 4,6 10 3,5 průměrný okres ČR 7,3 27,14 7,28 3,92 7,13 1,61 1,95 8,52 2,44 Pardubický kraj (celkem) 58 174,4 45,5 11 15,9 19 23,6 45 14,2 Pardubický kraj (poměr z 10,3 8,3 8,1 3,6 2,9 15,3 15,8 6,9 7,6 ČR) ČR Celkem 563 2089,8 560,5 302 548,9 124 149,8 656 187,7 Pramen: ČMZRB, vlastní výpočty tabulka 188:Regionální programy podpory MSP v roce 2001 Poskytnuté (v mil. Kč) záruky okres

ks.

Chrudim 0 Pardubice 0 Svitavy 8 Ústí nad Orlicí 0 průměrný okres ČR 0,4 Pardubický kraj (celkem) 8 Pardubický kraj (poměr z ČR) 25,0 ČR Celkem 32 Pramen: ČMZRB, vlastní výpočty

objem 0 0 81,3 0 3,19 81,3 33,1 245,8

úvěry

úhrady úroků

krytí cen. ks. objem ks. objem rizika zvýhodnění 0 0,0 0 0,0 6 2,7 0 0,0 0 0,0 5 1,8 40,7 1,8 1 1,0 14 14,3 0 0,0 2 2,0 8 5,3 1,60 0,06 0,71 1,39 4,39 3,20 40,7 1,8 3 3,0 33 24,1 33,1 36,7 5,5 2,8 9,8 9,8 122,9 4,9 55 106,8 338 246,3

Tvorba prac. míst ks. 16 16 113 31 17,60 176 13,0 1355

Dlouhodobě má Pardubický kraj mírně nadprůměrnou pozici při využívání těchto podpor. Jednotlivé okresy kraje mají v některých programech slabší pozici oproti průměru České republiky, ale v širším náhledu lze říci, že Pardubický kraj si v této oblasti stojí spíše lépe, než hůře v porovnání s ostatními kraji. Zejména pak významně zlepšuje tuto statistiku Svitavský okres, do kterého plyne poměrně značný počet podpor a místní podnikatelé jsou v tomto velice aktivní. Tento fakt je však dán tím, že Svitavský okres je zařazen mezi regiony hospodářsky slabé a místní podnikatelé mohou žádat o podpory i v rámců programů čistě regionálních, zaměřených na podporu okresů strukturálně postižených, nebo hospodářsky slabých. Statistika množství podporovaných projektů v Pardubickém kraji, které byly podpořeny, z oblasti zemědělství nebyla autorům známa, ale lze předpokládat, že takových projektů bude pouze menší část z celkového počtu kvůli většímu zastoupení průmyslových podniků v podávání žádostí.

153


Program obnovy venkova V oblasti podávání návrhů do Programu obnovy venkova je patrný rostoucí zájem i ze strany žadatelů v Pardubickém kraji. Tento trend je patrný na objemu žádaných podpor v roce 1998, kdy tato částka činila 38 176 000,- Kč a 70 562 000,- Kč v roce 2001. Aktivita žádajících subjektů byla po celou dobu přibližně rozložena do všech okresů kraje, přičemž nejaktivněji vystupovaly subjekty z okresu Ústí nad Orlicí. Ostatní okresy si svou pozici střídaly a zejména v Chrudimském okrese je postupně zvyšována aktivita spojená s programem obnovy venkova. Z těchto statistik také vyplývá fakt, že do Pardubického kraje, jako celku, jde v porovnání se zbytkem ČR, mírně podprůměrné množství investičních dotací, ale na druhou straně poměrně vyšší příliv neinvestičních dotací ze státního rozpočtu. tabulka 189:Program obnovy venkova v roce 2001 (zaokrouhleno na celé tisíce Kč) Pardubický kraj % z ČR Plánované náklady v r. 2001 v tis. Kč 70562 5,4 Limit dotace ze SR inv. v tis. Kč 11531 4,4 Limit dotace ze SR neinv. v tis. Kč 20261 8,1 Čerpaná inv. dotace v r. 2001 ze SR v tis. Kč 11531 4,5 Čerpaná neinv. dotace v r. 2001 ze SR v tis. Kč 20261 8,1 Inv. dotace z Phare v r. 2001 podle rozhodnutí v tis. Kč 0 0,0 Neinv. dotace z Phare v r. 2001 podle rozhodnutí v tis. Kč 0 0,0 Pramen: Informační systém o území (www.isu.cz), vlastní výpočty

ČR 1298000 259168 249447 258530 248811 66654 15220

Programy rozvoje cestovního ruchu V roce 2002 byly vyhlášeny následující podprogramy Programu rozvoje cestovního ruchu: 1. Podpora rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského místa. 2. Podpora vlastníků lázeňské infrastruktury. 3. Programy rozvoje lázeňské turistiky. 4. Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovněrekreační činnosti V rámci podprogramu I byly žádosti předkládány zejména městy Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně. Obdobně i v podprogramu II hlavní váhu předkládaných projektů nesly subjekty působící v těchto městech. Z tohoto důvodu zůstávaly počty projektů v ostatních regionech daleko za Karlovarským krajem. S ohledem na to, že priority I – III jsou úzce vázány na lázeňství, nebyl žádný z projektů v Pardubickém kraji. Nicméně Pardubický kraj nezůstal nikterak pozadu a držel si nadprůměrnou pozici, která je viditelná v podprogramu IV, kde se subjektům z Pardubického kraje podařilo získat více než desetinu z celkového objemu prostředků. Pro další koncipování koncepce rozvoje venkovského prostoru a zemědělství v Pardubickém kraji je nadějný právě ona skutečnost, že se projekty v prioritě IV podařilo realizovat a lze předpokládat do budoucna, že by mohl být udržen tento trend. Počet úspěšně předložených projektů a jejich finanční podpora je uvedena v následující tabulce. tabulka 190:Realizace programu rozvoje cestovního ruchu v roce 2002 Podprogram počet úspěšných projektů v Pardubickém kraji % z celkového počtu projektů

I

II 0 0,0

154

III 0 0,0

IV 0 0,0

8 11,0

celkem 8 5,8


prostředky určené pro subjekty v Pardubickém kraji (tis. Kč) 0 % z celkového množství prostředků 0,0 celkem projekty v celé České republice 37 celkem prostředky pro Českou republiku (tis. Kč) 64939 Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (www.mmr.cz), vlastní výpočty

0 0,0 25 62416

0 0,0 2 4000

7715 11,3 73 68530

7715 3,9 137 199885

Analýza stavu zemědělských objektů Analýza stavu zemědělských objektů Ze statistických údajů o zemědělských objektech provedených šetřením v Agrocenzu 2000 vyplynula pro Pardubický kraj řada důležitých faktů, které bude nutné zohlednit v dalším rozvoje zemědělských podnikatelských subjektů.

tabulka 191: Stáje a technologická - dojnice - vazné ustájení (v kusech zvířat) Dojnice - stáje vazné z toho bezstelivové z toho postavené nebo z toho nebo postavené Území celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 233 8 895 23 281 1 2 0 0 Chrudim 100 4 521 6 72 0 0 0 0 Pardubice 158 9 557 13 136 1 3 0 0 Svitavy 204 11 967 21 693 1 100 0 0 Ústí nad Orlicí 695 34 940 63 1 182 3 105 0 0 KRAJ celkem 408 968 1 013 24 592 66 7 129 9 300 8 598 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Vlastní šetření rozlišilo v šetření stavby pro ustájení dojnic podle technologie, a to na vazné a volné ustájení. Z výše uvedené tabulky s technologií vazného ustájení vyplývá, že v kraji je stále ještě k dispozici 34 940 míst ve vazném ustájení. To představuje 56,3 % z celkové kapacity ustájení pro dojnice. Na jednu vaznou stáj připadá v průměru jen 52 ks dojnice, z nízkého počtu postavených po roce 1990 nebo rekonstruovaných je zřejmé, že se jedná většinou o zastaralé stáje, kde bude problematické zajistit konkurenceschopnou produkci mléka, zejména po vstupu do EU. Bezstelivové vazné stáje byly zjištěny pouze tři s nevýznamnou kapacitou. tabulka 192: Stáje a technologická - dojnice - volné ustájení (v kusech zvířat) Dojnice - stáje volné celkem z toho bezstelivové z toho postavené z toho postavené Území celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 33 4 207 25 3 912 6 513 5 510 Chrudim 21 4 703 17 3 474 2 1 150 0 0 Pardubice

155


Svitavy Ústí nad Orlicí KRAJ celkem ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

42 62 158 2 594

8 466 25 9 698 53 27 074 120 318 629 1 302

6 819 9 021 23 226 214 457

1 10 19 189

480 2 260 4 403 39 252

1 10 16 107

120 2 260 2 890 15 042

Ve volném ustájení bylo k dispozici celkem 27 074 míst, což představuje 43,7 % z celkového počtu ustájovacích míst pro dojnice v kraji. Převaha míst vazného ustájení nad počtem míst ve volném ustájení pro dojnice svědčí o nižším technologickém vybavení. Při konzultacích o technologickém vybavení stájí pro dojnice v ČR ( 14.11.2001) doc. ing. Doležal, DrSc. Z Výzkumného ústavu živočišné produkce odhadoval, že v ČR je již více než 60 % dojnic ve volném ustájení. Je názoru, že pokud zemědělské podniky nepřejdou na moderní volné ustájení dojnic, nebudou schopni efektivně produkovat mléko na konkurenceschopné úrovni. Dále z údajů v tabulce vyplývá, že 85,8 % ustájovací kapacity je buď postavena po roce 1990 nebo prošla rekonstrukcí. Kapacity v bezstelivových tvoří jen 16,3 % a nemají tedy větší význam z hlediska zastoupení technologií. tabulka 193: Stáje a technologická zařízení dojení a chlazení mléka Dojení na stání (počet míst) Chladící nádrže na mléko celkem v litrech z toho postavené z toho postavené nebo nebo Území celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 97 4 337 11 124 296 169 284 25 53 850 Chrudim 45 3 374 6 340 7 817 124 571 25 59 650 Pardubice 97 7 294 12 427 150 289 510 58 160 575 Svitavy 166 10 414 18 580 201 407 202 56 126 590 Ústí nad Orlicí 405 25 419 47 1 471 8 464 990 567 164 400 665 KRAJ celkem 5 142 290 223 662 19 254 48 266 11 845 514 24 436 3 762 843 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Z údajů vyplývá, že největší kapacita dojení je na stáních, odpovídá to i převaze kapacitě vazného ustájení. Kapacita chladících nádrží převyšuje produkci mléka a vykazuje potřebné rezervy.

156


tabulka 194: Stáje a technologická zařízení - dojírny (kapacita v kusech zvířat) Dojírny stacionární Dojírny mobilní z toho postavené z toho postavené nebo nebo Území celkem rekonstr. po celkem rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 po 1.1.1990 po 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 23 1 810 16 1 228 10 319 1 15 Chrudim 14 1 461 11 843 1 2 0 0 Pardubice 15 2 097 13 2 076 4 374 3 373 Svitavy 46 3 948 30 2 939 6 54 2 13 Ústí nad Orlicí 98 9 316 70 7 086 21 749 6 401 KRAJ celkem 1 245 112 014 827 78 402 397 5 483 87 1 407 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Stacionární dojírny se uplatňují v technologiích ustájení dojnic v podstatně menší míře a většinou buď byly postaveny po roce 1990 nebo vznikly po rekonstrukcích. tabulka 195: Stáje a technologická zařízení pro jalovice a výkrm skotu (v kusech zvířat) Jalovice - stáje Výkrm skotu - stáje z toho postavené z toho postavené nebo Území nebo celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 89 5 870 12 886 165 4 059 19 434 Chrudim 33 3 968 8 1 285 57 3 825 9 169 Pardubice 94 11 579 15 1 847 128 8 286 18 1 110 Svitavy 124 13 074 13 947 172 9 197 37 1 398 Ústí nad Orlicí 340 34 491 48 4 965 522 25 367 83 3 111 KRAJ celkem 4 656 396 548 560 52 351 6 219 364 518 900 42 623 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Z údajů tabulky je zřejmé, že většina stájí a technologického zařízení pro jalovice a skot byla postavena před rokem 1990. Průměrný počet míst pro ustájení jalovic v kraji byl 102, zatímco u výkrmu skotu jen 48. Zřejmě výsledný počet je ovlivňován skutečností, že je výkrmový skot chován i v malém, který tak snižuje průměrnou kapacitu stájí.

157


tabulka 196: Stáje a technologická zařízení - prasnice a výkrm prasat (v kusech zvířat) Prasnice - stáje Výkrm prasat - stáje z toho postavené z toho postavené Území nebo nebo celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 92 17 947 10 1 117 289 42 760 22 9 630 Chrudim 104 7 007 26 1 073 145 33 082 30 4 427 Pardubice 104 6 266 12 402 199 42 446 28 6 356 Svitavy 79 16 876 23 6 954 165 50 038 43 22 866 Ústí nad Orlicí 379 48 096 71 9 546 798 168 326 123 43 279 KRAJ celkem 5 659 456 148 1 014 91 423 10 969 2 359 522 2 135 719 110 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Většina kapacit pro ustájení prasnic a prasat ve výkrmu bylo postaveno před rokem 1990 a jen malá část byla rekonstruována nebo postaveny nové kapacity. Průměrná kapacita stájí v kraji pro prasnice byla 127 míst ve výkrmu prasat 211 míst.

Území

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí KRAJ celkem ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

Potrubní krmení tekutou směsí Zařízení pro krmení suchou směsí z toho postavené z toho postavené nebo nebo celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 8 5 740 7 5 460 101 29 490 21 7 115 16 11 980 9 1 850 20 3 762 14 2 720 9 7 580 5 5 000 59 21 835 24 2 900 13 11 644 8 9 934 60 31 202 27 13 614 46 36 944 29 22 244 240 86 289 86 26 349 3 031 2 226 522 1 350 628 670 875 754 472 507 417 111

Většina kapacit chovu prasat je zajišťována zařízeními pro krmení suchou směsí a menší část potrubním krmením tekutou směsí. Ve srovnání se skotem je zde patrné, že ekonomika chovu prasat je příznivější a je zde vyšší počet technologických zařízení buď nových nebo rekonstruovaných. tabulka 197: Stáje a technologická zařízení - krmení prasnice a haly pro drůbež (v kusech zvířat) Automatické boxy pro prasnice Haly pro drůbež z toho postavené z toho postavené nebo Území nebo celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 10 520 10 520 42 519 195 10 304 180 Chrudim 0 0 0 0 122 1 284 102 24 418 574 Pardubice 1 2 0 0 87 785 036 32 251 235 Svitavy 220 750 220 750 41 738 300 8 200 000 Ústí nad Orlicí 231 1 272 230 1 270 292 3 326 633 74 1 173 989 KRAJ celkem 36 624 467 854 14 299 527 2 770 35 438 660 21 025 3 062 ČR celkem Pramen: Agrocenzus 2000

158


Technologie krmení pomocí automatických boxů pro prasnice je poměrně novou technologií a v kraji je soustředěna především v okrese Ústí nad Orlicí a v menší míře v okrese Chrudim. Kapacita hal pro drůbež je v kraji především lokalizována v okrese Pardubice. Přibližně polovina kapacit pro drůbež byla postavena před rokem 1990. tabulka 198: Skladovací prostory (kapacita v t) Sklady zrnin z toho postavené nebo celkem rekonstr. po 1.1.1990 po 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita 251 130 804 35 6 963 150 51 184 29 1 225 291 158 804 41 9 398 217 55 615 48 10 623 909 396 407 153 28 209 14 262 5 182 757 2 402 591 584

Území


Sklady zrnin byly postaveny většinou před rokem 1990 a jen malá část byla postavena nová nebo rekonstruována. tabulka 199: Skladovací prostory (kapacita v t)

Území


Senážní věže Silážní žlaby z toho z toho postavené postavené nebo nebo celkem celkem rekonstr. po rekonstr. po 1.1.1990 1.1.1990 počet kapacita počet kapacita počet kapacita počet kapacita 12 9 901 0 0 123 178 567 14 8 615 6 5 400 0 0 89 169 170 2 800 3 120 0 0 209 293 106 12 16 676 43 10 380 1 150 236 256 255 32 40 750 64 25 801 1 150 657 897 098 60 66 841 899 429 818 43 10 559 7 793 12 579 875 595 613 057

Skladovací kapacity senážních věžích ve srovnání s kapacitou silážních žlabů jen 2,9 % a jen v okrese Ústí n. O. byla provedena jedna rekonstrukce po roce 1990. Vyplývá z toho jejich malý význam a prakticky jejich ústup pro konzervaci objemných krmiv. U silážních žlabů sice probíhala výstavba nových kapacit nebo proběhly rekonstrukcí staré kapacity, ale vzhledem ke stáří silážních žlabů z hlediska ekologie je to nepostačující trend.

159


Koncepce rozvoje zemědělské strojové techniky v Pardubickém kraji Cíl a použité metody

Cílem kapitoly je posoudit současný stav strojové zemědělské techniky ve Pardubickém kraji (především pro rostlinnou výrobu a navazující úseky živočišné výroby) a definovat opatření, která napomohou zlepšení současného stavu. Při tom je soustředěna pozornost na strukturu parku strojů jak po stránce technické a technologické, tak z hlediska obnovy zejména u zemědělských podniků, které rozhodující měrou obhospodařují půdu v kraji. K analýze současného stavu a nastínění koncepce dalšího rozvoje byly použity metody srovnávacích ukazatelů a normativní. Počítačový poradenský systém MZe AgroConsult byl využit k normativním kalkulacím. Analýza současného stavu

Výchozími ukazateli pro analýzu současného stavu je struktura rostlinné výroby (včetně krmivové základny pro ŽV) v statisticky dostupném roce 2000 a jí odpovídající stavy a rámcová struktura parku strojů. Struktura rostlinné výroby dle bývalých okresů (dále jen regionů) vyplývá z následující tabulky (197). Většina ukazatelů byla převzata z dostupných statistických přehledů. Rozsahy pracovních operací (viz položky 270 až 740) a strukturu pícnin z pohledu konzervace (viz položky 370 až 400) byly dopočítány normativní metodou. Dalším výchozím a současně velmi významným ukazatelem je podíl obhospodařované půdy malými zemědělci do 100 ha z.p. a velkými zemědělci nad 100 ha z.p. a nad 500 ha z.p. Tento ukazatel v číselném vyjádření definuje, že zemědělci o velikosti 100 a více ha z.p. obhospodařují 85,5 % z.p. kraje a zemědělci o velikosti 500 a více ha obhospodařují 75,9 % z.p. Ze struktury výroby vyplývá, že regiony Chrudim, Pardubice a Svitavy mají vyšší stupeň zornění, čemuž odpovídá struktura parku strojů. Region Ústí nad Orlicí se vyznačuje spíše bramborářskou a podhorskou oblastí. K analýze stavů a struktury parku strojů bylo využito několik pohledů. Prvním pohledem je typová struktura dle regionů. Druhým pohledem je stáří strojů a třetím pohledem je velikost zemědělských podniků. Rovněž, pro potřeby analýzy byly vypočteny normativní počty vybraných typů strojů (sledované ve statistice), které však platí pouze za předpokladu hospodaření ve větších celcích na celém území kraje. Skutečné stavy vybraných typů strojů v porovnání s normativy jsou uvedeny v tabulce. Prvním charakteristickým znakem společným pro všechny oblasti Pardubického kraje je značná přestárlost strojů. Stroje staré 8 a více let (odepsané stroje) činí v průměru více něž 85 % a u rozhodujících traktorů více než 89 %. Naopak stroje staré 2 roky byly v roce 2000 zastoupeny zhruba 1 až 2 %.

160


tabulka 200: Struktura rostlinné výroby ve Pardubickém kraji v roce 2000 Kód Popis Chrudim Pardubice 10 20 30 40 50 60 140 150 160 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290 300 310 320 330 340 350 360 370 380 390 400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500 510

Výměra zemědělské půdy Výměra orné půdy Zornění [%] Výměra trvalých travních porostů Výměra chmelnic plodících Výměra vinic plodících Výměra sadů Výměra zahrad Obiloviny Kukuřice celkem k setí (zrno + siláž) z toho: Kukuřice na zrno Luskoviny celkem včetně LOS z toho na zrno a osivo: Hrách Čočka Fazole Bob Ostatní Olejniny celkem z toho: Řepka Hořčice Mák Slunečnice Ostatní Len Konopí Cukrovka technická Cukrovka krmná Krmná řepa Brambory Pícniny celkem na orné půdě + louky z toho: Seno celkem Senáž celkem Zelené krmení Siláž celkem Zelenina celkem z toho : Cibule Česnek Špenát Rajská jablíčka Mrkev Petržel Celer Okurky Fazolka Hrášek

161

Svitavy

62302 46986 75,40 12096 0 6

54872 45032 82,06 7024 0 898

81725 61806 75,62 16585 0 0

Ústí nad Orlicí 75813 48367 63,80 23622 0 1

863 2357 20 354 3 177 606 1 152 968 0 63 45 76 6 107 5 346 106 184 365 0 181 0 1 764 0 62 724 4 660 16000 10200 3400 3300 73 62 4 0 19 8 4 6 9 19 0

532 2295 22 031 3 632 1 421 466 455 0 0 10 1 6 639 4 566 179 106 1 590 0 0 0 1 771 0 97 363 4 166 9400 9600 3000 3960 200 44 10 0 16 68 31 8 16 20 0

468 2866 31 702 4 266 181 950 864 0 0 44 42 7 733 6 303 258 952 140 0 651 0 780 0 199 847 7 032 20500 16200 5400 4400 20 8 3 0 2 1 1 1 2 3 0

150 3674 20 532 4 469 533 889 823 0 0 26 41 5 063 4 452 60 330 0 0 151 3 652 0 69 463 8 168 31200 13400 3500 4560 101 5 2 0 2 7 57 12 2 2 0


520 530 Kód

Růžičková kapusta Zelí Popis

540 550 560 580 590 600 610 620 630 640 650 660 670 680 690 700 710 720 730 740

Kedlubny Květák Ostatní Střední orba Hluboká orba Smykování+vláčení Vláčení hřebovými branami Zpracování kývavými a vířivými bránami Frézování a kypření rotačními kypřiči Podmítka radličkovými kypřiči Podmítka - diskování Drcení hrud Kombinátorování Válení Hnojení tuhými organickými hnojivy Hnojení tekutými organickými hnojivy Hnojení tuhými průmyslovými hnojivy Hnojení kapalnými průmyslovými hnojivy Vápnění Chemická ochrana plošná na orné půdě

16 0 Chrudim 27 5 22 30800 2500 26000 5000 4800 13800 23000 25000 3000 28400 7800 7500 11200 63000 48000 10400 93000

2 0 Pardubice 47 32 64 30100 2300 25800 4800 4600 13200 22500 24800 2800 28000 7100 7300 11000 61000 46500 9800 91000

200 0 Svitavy 9 1 1 42700 1600 34500 7200 6500 16200 28000 33500 4200 35200 9600 10200 14300 82000 62000 14200 122000

0 0 Ústí nad Orlicí 41 5 24 32400 1100 28300 6400 6000 14500 24600 27000 3500 31400 8300 9100 12400 70000 58000 12800 103000

Druhým charakteristickým znakem jsou počty strojů a jejich struktura v členění dle velikosti zemědělských podniků. Stavy strojů v porovnání jsou podstatně vyšší než je současný normativ a dokonce i vyšší než byl normativ před rokem 1989. Např. počet traktorů na 1000 ha z.p. byl před rokem 1989 18-20 ks a současný stav je 23,37. Rovněž převažují traktory nižších výkonových tříd, což je opačné než by bylo žádoucí. Velmi výrazné rozdíly jsou pak mezi podniky většími (11,04 ks.1000 ha z.p.-1) a menšími (97,87 ks.1000 ha z.p.-1). Jestliže u podniků větších (nad 100 ha z.p.) jsou stavy blízké současným normativům (8 až 12 ks.1000 ha z.p.-1), pak podniky menší, které obhospodařují pouze 14-15 % z.p. jsou z pohledu zemědělské strojové techniky ve velmi nepříznivém stavu. Důvodem je skutečnost, že příliš vysoké stavy strojů a nepříznivá výkonová struktura svědčí (bez ohledu na skutečnost, že detailní individuální data o podnicích nejsou k dispozici), že stroje jsou přestárlé, málo využívané a tudíž vysoce nákladové. Je to též jeden z faktorů nižší ekonomické efektivnosti zemědělského sektoru v kraji. Také tendence v obnově svědčí o nemožnosti optimálních investic do strojové techniky, které by ročně měly činit 3-5 mil. Kč na 1000 ha z.p. Z výše uvedených úvah a tabulek lze definovat následující rámcové závěry: 1. Park strojů ve Pardubickém kraji je značně přestárlý. Zřejmě největší podíl na tomto stavu mají malé zemědělské podniky do 100 ha z.p., resp. do 50 ha z.p., resp. do 10 ha z.p. 2. Stavy strojů jsou přiliž vysoké, což svědčí o nízkém využití strojů zejména u menších zemědělských podniků. 3. Typová skladba strojů neodpovídá současným tendencím. 4. Tempo a kvalita obnovy parku strojů je nevyhovující.

162


Analýza nevyužívaných zemědělských objektů Evidence nevyužívaných zemědělských objektů se statistickým šetřením neprovádělo a na základě dotazu u příslušných specializovaných výzkumných ústavů (Výzkumný ústav živočišné výroby Praha Uhříněves a bývalý Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha) takové údaje nebyly shromážděny. Proto je možné provést jen nepřímý následující výpočet. V Pardubickém kraji byl v roce 2000 (v tomto roce proběhlo šetření Agrocenzu) stav dojnic ve výši 50 596 kusů. Z výše uvedených tabulek kapacit ustájení dojnic podle šetření vychází, že je v kraji k dispozici celkem 62 014 míst v 853 stájích (průměrná kapacita stáje je tedy 72,7 ustájovacích míst). Z toho vyplývá, že není využívaná kapacita 11 416 míst a při průměrném počtu 72,7 ustájovací kapacity na 1 stáj to představuje 157 stájí – objektů, které již nejsou využívány pro chov dojnic. Jejich další využití nebo případné nevyužití závisí na podnikatelských aktivitách a možnostech zemědělských podnikatelských subjektů.

Analýza nedořešených problematik ve vazbě na zemědělské činnosti Vlastnictví půdy Vlastnictví půdy v České republice je do značné míry roztříštěné. K 1. lednu 1998 existovalo 3 962 000 listů vlastnictví a půda byla rozdělena na 12 900 000 parcel. Převážná část zemědělské půdy, více než 3 400 000 hektarů, je vlastněna fyzickými osobami nebo jednateli a akcionáři různých společností hospodařících na zemědělské půdě (52%). Stát vlastní více než 800 000 hektarů zemědělské půdy Na trhu se zemědělskou půdou existují více než 3 milióny potenciálních malých prodejců s průměrnou rozlohou parcely 0,44 hektarů, na druhé straně existuje relativně málo potenciálních kupců půdy pro zemědělské účely (větší hospodářství patřící fyzickým osobám a některé společnosti hospodařící na zemědělské půdě). V roce 2000 došlo k prodeji pouze 0,2 % zemědělského půdního fondu. To z hlediska výměry státní půdy má negativní dopady na aktivity podniky zemědělských podnikatelských subjektů a pokud nedojde k urychlení tohoto procesu, bude způsobovat destabilizaci zemědělství oblasti. Veškerý nemovitý majetek v České republice včetně pozemků je registrován na základě vlastnictví v katastru nemovitostí. Katastrální úřady, jež spravují katastr nemovitostí, většinou neprovádějí jeho aktualizaci. Z hlediska uspořádání majetkových poměrů měl nabyly pozemkové úpravy značný význam pro zprůhlednění vlastnictví pozemků.

163


Průběh vyřizování restitucí a pozemkových úprav Průběh vyřizování restitucí a pozemkových úprav v jednotlivých okresech byl následující:

Okresní pozemkový úřad Chrudim Řešení restitucí zemědělského a lesního majetku Celkem bylo podáno 3 833 žádostí o restituci, z toho je již uzavřeno 3 493 spisů. Bylo vydáno 6 904 správních rozhodnutí, odvolání bylo podáno do 353 rozhodnutí a odvolacím orgánem bylo 233 rozhodnutí potvrzeno. V současné době řeší nejsložitější případy celkem 4 pracovníci a z celkového počtu restitucí je téměř dokončeno 97,65 % případů. Pozemkové úpravy Na úseku pozemkových úprav bylo třeba v prvních letech při rozpadu zemědělských podniků zajistit vyčlenění pozemků pro nové zájemce o hospodaření, a to ve velmi krátkých termínech. Ve velkém rozsahu se tak na okrese Chrudim řešily jednoduché pozemkové úpravy formou zatímního užívání. Tímto způsobem se řešilo cca 15 000 ha zemědělské půdy. V roce 1995 jsme zahájili komplexní pozemkové úpravy, které v současné době jsou rozpracovány v 10 katastrálních územích v rozsahu cca 3750 ha. V roce 2001 se předpokládá ukončení 2 komplexních pozemkových úprav rozhodnutím a následně zahájení realizace společných zařízení. V rámci jednoduchých pozemkových úprav bylo řešeno celkově 8 případů s výměnou vlastnických práv včetně jejich zapsání do katastru nemovitosti na výměře cca 26 ha. Výstavba cest a dalších ekologických opatření Od roku 1997 pozemkový úřad realizoval v rámci jednoduchých pozemkových úprav budování cestní sítě v celkové délce 2 280 m o celkovém investičním nákladu 5 080 tis.Kč. Jedná se o polní cesty, které zajišťují přístupnost k pozemkům a mají význam spojovací a protierozní. V roce 2000 byla vybudována v k.ú. Stan protipovodňová a protierozní nádrž – poldr, a to za účelem protierozní a protipovodňové ochrany obce Stan. Nádrž má 155 m dlouhou korunu hráze s maximální výškou 4,3 m a šířkou 3 m v koruně. Má 13 m dlouhý bezpečnostní přeliv, zátopová plocha je 8 266 m při jímavé kapacitě 14 513 m vody. Celkové investiční náklady stavby činily 1 368 tis. Kč. Rebonitace a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)V současné době byla provedena komplexní rebonitace celkem v 7 katastrálních územích s 2 189 ha a je u nich vyhlášena platnost. Dále jsou rozpracovány rebonitace v 7 k.ú. na 2 584 ha, které mají být dokončeny a zapsány do KN v tomto roce.

Okresní pozemkový úřad Pardubice Řešení restitucí zemědělského a lesního majetku Pozemkový úřad řešil celkem 3 527 případů restitucí. Vydal k 1.3. 2001 celkem 4 205 rozhodnutí, k nimž bylo podáno 37 odvolání, což je relativně velmi málo a k uvedenému datu bylo ukončeno 98 % všech restitucí.

164


Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) Za období 1991-2000 bylo zpracováno 176 projektů, z toho 145 projektů JPÚ, bylo dotčeno154 katastrálních území a řešeno cca 7 000 ha zemědělské půdy. K formě JPÚ pozemkový úřad přistupoval na základě zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech – z.č.284/1991Sb. se pak pro tyto účely využívá forma zatímního bezplatného užívání s tím, že toto zanikne výměnou vlastnických práv k předmětným pozemkům nejpozději ukončením KPÚ. JPÚ s výměnou vlastnictví Po dohodě s vlastníky zemědělské půdy byly provedeny JPÚ s výměnou vlastnických práv v k.ú. Holice, Labské Chrčice, Barchov, Staré Čívice a Starý Mateřov celkem na 140 ha. Tato možnost byla projektanty i pozemkovým úřadem vždy velmi intenzivně projednávána, k dohodě o výměně vlastnických práv je však třeba obou stran. Proto je tento záměr většinou řešen až v rámci KPÚ. Komplexní pozemkové úpravy. V současné době jsou KPÚ rozpracované v k.ú. Uhersko, Dolní Ředice, Choteč, Časy, Starý Mateřov, Dražkov, Úhřetická Lhota a příprava zahájení v dalších kat. územích Brozany, Bohumileč, Staré Hradiště, Hostovice, Drozdice.Rebonitace a aktualizace BPEJNa základě požadavků vlastníků pozemků, obecních úřadů a prověření pozemkovým úřadem byla provedena aktualizace celého k.ú. Kojice, Chvaletice, Telčice, Rybitví, Trnávky, Čeradice, části Valy nad Labem, a s ohledem na nebonitované plochy letiště i příslušné části k.ú. Pardubic, Dražkovic, Starých Jesenčan, Starého Matéřova a Třebosic. Aktualizaci provádí po dohodě VÚMOP na smlouvu o dílo. První část rebonitačních prací byla v hodnotě 200 000 Kč. V současné době pozemkový úřad intenzívně mapuje podklady, vyhodnocuje a ve spolupráci KÚ zjišťuje nové ceny pozemků.Výstavba polních cest. Celkem bylo zatím realizováno 16 cest o celkové délce 14 640 m a jeden cestní mostek.

Okresní pozemkový úřad Svitavy Řešení zemědělského a lesního majetku Celkem bylo uplatněno 3 010 restitučních nároků podle zákona č.229/1991 Sb., o půdě. I přes obrovský tlak restituentů, přes absenci podkladů, složité identifikace pozemků, přes různé právní názory a mnoho dalších problémů se do roku 1996 podařilo dořešit rozhodující podíl uplatněných nároků. Ke konci roku 2000 bylo možno konstatovat, že je téměř nebo zcela uzavřeno 2 968 případů, což představuje 98 % z celkového počtu. Ke stejnému datu bylo vydáno 5 459 rozhodnutí. Celkem bylo podáno 262 odvolání k Ministerstvu zemědělství nebo opravných prostředků ke krajským soudům a to s různými výsledky. Dva případy řešil Ústavní soud. K 31.12.2000 bylo v rámci restitucí vydáno celkem 20 029 ha, z toho 10 015 ha zemědělské půdy, 6 676 ha lesních pozemků a 3 338 ha ostatních kategorií. Nevydaná půda s nárokem na náhradní pozemky představuje 516 ha, bez nároku na náhradu 101 ha. Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) Jednoduchá pozemková úprava s tzv. výměnou vlastnických práv dosud proběhla pouze ve třech katastrálních územích. Vzhledem k tomu, že území okresu Svitavy spadá ze 2/3 plochy do bývalých Sudet, a protože poválečné přídělové řízení nebylo nikdy dokončeno, je tento okres z hlediska vlastnických práv značně problematický.

165


V 79 takto postižených katastrálních územích bude nutné v budoucnu dořešit formou jednoduché pozemkové úpravy – upřesněním nebo rekonstrukcí přídělů. V současné době již probíhají práce ve 3 kat.územích o celkové výměře 2 830 ha. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) V současné době probíhají KPÚ v 8 katastrálních územích o celkové výměře upravovaného území 4 650 ha. Schválený návrh pozemkové úpravy je v k.ú. Záhraď, probíhá schvalování v k.ú. Jevíčko-předměstí a Javorník. V různém stupni rozpracovanosti jsou KPÚ v k.ú. Bystré, Čtyřicet Lánů, Moravský Lačnov a Lázy. Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Celkem od roku 1996 OPÚ doplnil a aktualizoval BPEJ ve 131 kat. územích. Do konce roku 2000 bylo poskytnuto cca 10 000 podkladů pro ocenění pozemků a další majetkoprávní úkony. OPÚ ve spolupráci s VÚMOP Praha provedl dobonitování dvou dosud nebonitovaných k.ú. – Svitavy-předměstí a Moravská Třebová, o celkové výměře 530 ha. Na úseku BPEJ pracují 2 pracovníci OPÚ. Výstavba polních cest. V rámci KPÚ Javorník pozemkový úřad zajistil v letech 1996-1997 pro zpřístupnění pozemků vlastníků, pro přístup k lesním pozemkům a jako protierozní a proti přívalové vodě do obce Javorník, výstavbu – rekonstrukci polních cest v celkové délce cca 3 km a nákladem cca 5,4 mil. Kč. V souvislosti s výstavbou bylo realizováno i ozelenění podél cest a drobná ekologická zařízení – malé rybníčky. Velmi dobře se osvědčila firma SAM Silnice a mosty Litomyšl, a.s. Ekologická a jiná opatření Od svého vzniku se OPÚ podílel na financování územních systémů ekologické stability (ÚSES). Na dopracování lokálních a místních ÚSES bylo celkem vynaloženo 2 700 000 Kč. V roce 2000 se podařilo dopracovat ÚSES do celookresního generelu nákladem 140 000 Kč. V roce 2001 vznikne jeho digitální podoba. Dále OPÚ zajistil realizaci protierozního zařízení v k.ú. Chornice a Lány u Litomyšle.

Okresní pozemkový úřad Ústí nad Orlicí Restituce zemědělského a lesního majetku Při celkové výměře všech restitučních nároků cca 21 tis. ha a jejich počtu 3 371, je možno pro přibližnou ilustraci uvést i průměrnou výměru jednoho restitučního nároku 6,23 ha. V převážné části okresu byl tento stav založen přídělovým řízením s následným postátněním takto utvořené pozemkové držby při vzniku státních statků. Některé, po desetiletí neřešené nedostatky přídělových operátů, se v plné míře projevily právě až při restituci tohoto majetku. Další problémy souvisely s postupnou novelizací zákona o půdě a nejednotnou , vyvíjející se judikaturou v této věci, což jistě svým dílem přispělo ke stavu, kdy proti dosud vydaným 5 826 rozhodnutím bylo podáno 644 odvolání, resp. opravných prostředků. Jednoduché pozemkové úpravy Za dobu trvání pozemkový úřad řešil žádosti 2 033 vlastníků o provedení pozemkových úprav. Většina z nich byla řešena formou zatímního užívání nebo časově omezeného nájmu (318 JPÚ na ploše 6 329 ha). Jen malá část byla řešena výměnou vlastnických práv a jejich zápis do Katastru nemovitostí (23 JPÚ na ploše 164 ha.).

166


Pro hospodaření vlastníků bylo vytyčeno geodety 8 000 a předběžně 2 500 ha zemědělských a lesních pozemků. Komplexní pozemkové úpravy V roce 1993 pozemkový úřad zahájil komplexní pozemkové úpravy v několika územích. K datu vydání tohoto almanachu bylo ukončeno řízení zápisem d KN v 8 katastrálních územích nebo jejich částech o výměře 2 066 ha a výsledky byly použity k obnově katastrálního operátu. Ve 12 územích na výměře 8 235 ha jsou komplexní pozemkové úpravy v různém stupni rozpracovanosti a v dalších 6 územích o výměře 1 999 ha se pozemkové úpravy k zahájení připravují. Realizace polních cest Převážně v územích kde byly dokončeny komplexní pozemkové úpravy, bylo vybudováno 12 km polních cest. Polní cesty jsou převážně polyfunkčními prvky a kromě zpřístupnění pozemků a krajiny plní i funkci protierozní a estetickou. Cesty jsou jednopruhové s výhybnami, nutnými objekty odvodnění a sjezdy na přilehlé pozemky. Většina cest je provedena s živičným povrchem. Realizace ÚSES Za přispění pozemkového úřadu bylo provedeno založení výsadeb několika prvků ÚSES z prostředků Programu péče o krajinu MŽP. Byla realizována výsadba biocentra o výměře 3 ha, dále 1,8 km biokoridorů a 4 km liniových výsadeb u polních cest případně u protierozních mezí. tabulka 201:Přehled restitucí a pozemkových úprav je v následujících tabulkách, včetně sumáře za Pardubický kraj. JPÚ okres zatímní užívání ukonč.vým.vl.pr. zaps.v KN zahájené počet ha počet ha počet ha počet ha Chrudim 705 5062 13 26 13 26 1 90 Pardubice 147 3969 1 135 0 0 8 144 Svitavy 1245 5778 42 37 42 37 0 0 Ústí nad Orlicí 318 6329 23 164 21 133 2 31 2415 21138 79 362 76 196 11 265 Pardubický kraj pokrač. tab. okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj

ukonč.vým.vl.pr počet ha 0 0 0 0 1 140 9 3102 10 3242

KPÚ zaps.v KN počet 0 0 1 6 7

Pramen: Ústřední pozemkový úřad MZe ČR, 2001

167

zahájené počet

ha 0 0 140 1762 1902

ha 9 7 8 17 41

3557 2574 4634 10017 20782


Průběh jednoduchých a komplexních pozemkových úprav v Pardubickém kraji je uveden v následujících tabulkách. tabulka 202:Stav vyřizování restitucí (k 30.6.2001) rozh.v pr.moci podaná ukončené a téměř ukončené rest.případy restituce vydaná odvolání celkem spr.rozh. okres celkem z toho v KN celkem z toho počet počet počet počet počet počet % počet % počet % Chrudim 3834 6925 6690 4730 356 3750 97,8 3500 91,3 250 6,5 Pardubice 3529 4514 4467 4430 202 3470 98,3 2680 75,9 790 22,4 Svitavy 3010 5491 5478 4800 267 2924 97,1 2880 95,7 44 1,5 Ústí nad 3372 5841 5120 4789 645 3325 98,6 2613 77,5 712 21,1 Orlicí 13745 22771 21755 18749 1470 13469 11673 1796 Pardubický kraj

tabulka 203:Ostatní neukončené rest.případy ostatní neukončené rest.případy

celkem

z toho

celkem

téměř nerozpracované část.řešené

půda, o které bylo v restitucích rozhodováno (ha) z toho nevy nevyda daná skutečně vydaná ná bez s náhr. náhr. celkem z toho

z t..nečin.opr.os. počet %

počet % poče % počet % t 84 2,2 9 0,2 75 2 75 100 59 1,7 15 0,4 44 1,2 44 100 86 2,9 41 1,4 45 1,5 37 82,2 47 1,4 36 1,1 11 0,3 11 100 276 101 175 167 Pramen: Ústřední pozemkový úřad MZe ČR, 2001

14540 17330 21119 20795 73784

13695 16400 20072 17907 68074

zeměd ěl. 10160 11835 10037 14042 46074

lesní 3025 3850 6690 3605 17170

ost.dru hy 510 580 715 850 3345 946 260 1940 4830 4316

265 80 101 948 1394

Analýza – jiné návrhy Analýza zpracovatelského průmyslu Vývoj na trhu zemědělských komodit v letech 1996 až 2000 Pro hodnocení současného stavu odbytu zemědělské produkce jsou důležité vývojové tendence v předchozích 5 až 6 letech. Disponibilní údaje za toto období však nemají strukturu odpovídající současnému vymezení Pardubického kraje. (Existují údaje pouze za bývalé kraje a údaje za okresy nejsou k dispozici.) Proto analýza dosavadního vývoje vychází z předpokladu, že pro sledovaný region v zásadě platí stejné vývojové tendence, jaké platí pro bývalý Východočeský kraj, ve kterém se nacházely všechny okresy nynějšího Pardubického kraje. 168


Z přehledu o objemech prodeje statisticky sledovaných komodit za období 1996 až 2000 (viz tabulky číslo 148 a 149) ve Východočeském kraji lze stanovit následující vývojové tendence: stabilita: - v RV: pšenice, brambory rané a brambory konzumní - v ŽV: mléko, jatečná prasata nárůst: - v RV: řepka - v ŽV: jatečná drůbež kolísání: - v RV: kukuřice na zrno, obiloviny celkem, luštěniny, mák - v ŽV: jatečné krávy, jatečná telata, vejce pokles: - v RV: ječmen, žito, oves, brambory průmyslové, brambory sadbové, brambory celkem, cukrovka - v ŽV: jateční býci, jatečné jalovice, jatečný skot celkem tabulka 204: Celkový prodej rostlinných výrobků ve Východočeském kraji v období 1996-2000 Tab. č. 1 Celkový prodej rostlinných výrobků ve Východočeském kraji v období 1996 - 2000 (tuny) Rok obil. celk. pšenice ječmen žito oves kuk. zrno luštěniny 1996 676 319 393 599 216 866 *) *) *) 19 250 1997 705 324 366 362 248 775 34 412 31 054 18 879 18 382 1998 704 272 446 441 194 024 27 939 11 726 13 134 13 405 2000 642 005 448 814 138 833 22 194 7 963 15 119 15 157 Tendence pokrač. Tabulky bramb.r. bramb.k. bramb.p. bramb.s. bramb.c. cukrovka řepka mák len st. 3 375 64 128 18 033 21 439 106 975 833 066 70 583 *) *) 1 343 82 265 14 943 22 357 120 908 789 304 83 028 1 485 *) 1 215 63 822 12 068 18 031 95 136 664 359 101 787 2 116 *) 1 419 66 972 8 462 10 900 87 753 618 609 125 530 1 679 **) 6111 *) V daném roce nebylo vykazováno. **) Tento objem představuje 50 % produkce ČR Zdroj: ČSÚ, Prodej rostlinných výrobků za 4. čtvrtletí roku 1996,1997, 1998 a 2000. Rok 1999 nebyl k dispozici. Výpočty: VÚZE Praha

Legenga: Stabilita

Kolísá

169

Nárůst

Pokles


tabulka 205: Celkový prodej živočišných výrobků ve VČ kraji v období 1996-2000 Tab. č. 2 Celkový prodej živočišných výrobků ve Vchč. kraji v období 1996 - 2000 (tuny živé hmotnosti, tis.litrů, tis. kusů) Rok krávy býci jalovice telata 1996 *) *) *) *) 1997 26 790 26 260 6 542 2 044 1998 20 338 21 008 5 596 2 883 1999 22 013 20 897 4 920 1 841 2000 17 176 15 786 3 684 2 480 Tendence

skot c. 57 590 61 636 49 825 49 671 39 126

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 Tendence

vejce 339 042 319 537 333 483 240 479 275 713

prasata ovce, kozy drůbež 105 037 69 17 695 98 903 *) 25 827 92 802 *) 33 810 95 888 *) 41 223 87 913 *) 41 022

mléko 556 313 615 194 610 259 645 264 608 273

*) V publikaci ČSÚ daného roku nebylo uvedeno. Zdroj: ČSÚ, Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže

Legenga:

Stabilita

Kolísá

Nárůst

Pokles

Z tohoto přehledu lze pro celkové hodnocení situace v odbytu zemědělských komodit pro region Pardubického kraje vyvodit tyto dílčí závěry. -

Za komodity s pozitivní situací na trhu lze považovat všechny, které se jeví jako stabilní nebo s narůstající vývojovou tendencí. Jsou to: - v RV: pšenice, brambory rané, brambory konzumní a řepka - v ŽV: mléko, jatečná prasata a jatečná drůbež

-

Za komodity potencionálně ohrožené pak ty, které vykazují trvalý pokles. Jsou to: - v RV: ječmen, žito, oves, brambory průmyslové, sadbové a brambory celkem, cukrovka - v ŽV: jateční býci, jatečné jalovice, jatečný skot celkem.

Všechny ostatní komodity (kukuřice na zrno, obiloviny celkem, mák, jatečné krávy a vejce) vykazují vývojovou variabilitu a jejich pozice se pro sledovaný region jeví jako nejednoznačná. Výše uvedené vývojové tendence jednotlivých komodit na trhu mají sice obecnou platnost, ale nelze je absolutizovat. Např. obiloviny celkem, byť jsou kolísající komoditou, protože vysoce stabilní pšenice nedokáže svým mírným nárůstem kompenzovat pokles všech ostatních obilovin, tyto jsou a zůstanou jednou z nejdůležitějších komodit regionu. Podobně je tomu u prodeje mléka. S ním bude automaticky vždy spojena produkce jatečného skotu a to i v kategoriích s nepříznivou tendencí. Pro praktické závěry, nejedná-li se o výrobní specializaci, je proto nutné brát vývojové tendence v širších v souvislostech.

170


Stav na trhu zemědělských komodit v roce 2001 Z hlediska naturálních objemů jednotlivých komodit umisťovaných na trhu v roce 2001 charakterizují situaci údaje v tabulkách v příloze. Jejich vypovídací hodnota je značně omezená. Pouze prodeje v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy umožňují srovnání mezi kraji. Proto se jako mnohem důležitější jeví údaje o podílu hlavních komodit na celkových příjmech, jak je uvádí vybrané tabulky. Z nich vyplývá, že příjmovou situaci zemědělských podniků v kraji jednoznačně profiluje prodej živočišných výrobků, jejichž podíl na tržbách činí 75,12 %. To je nejvíc ze všech okolních krajů. tabulka 206: Podíl hlavních komodit na příjmech v roce 2001 (v %) KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Kuk. Obil. Bramb. Tech. RV Pšen. Ječm. Žito zrno celk. konz. Cukrovka Řepka plod. celk. 17,33 9,70 10,14 10,47 17,38 7,65 12,48 9,34 7,52 12,55 11,26 10,93 13,16

5,32 3,65 3,90 3,69 5,80 2,97 3,50 3,59 4,74 4,35 6,83 3,44 7,24

0,40 0,75 0,49 0,82 0,30 0,91 0,24 0,31 1,08 0,25 0,26 0,05 0,55

1,38 0,28 0,18 0,00 0,75 0,00 0,50 0,66 0,16 3,20 1,36 1,96 0,93

24,43 14,38 14,71 14,99 24,23 11,53 16,72 13,90 13,51 20,35 19,70 16,38 21,88

1,28 1,34 0,62 0,61 0,37 0,32 0,68 1,16 5,41 0,44 0,46 0,03 0,58

6,43 0,00 0,00 0,00 5,25 1,24 5,61 2,86 0,07 3,51 9,87 3,11 4,98

pokračování tabulky KRAJ

Jat. Mléko skot

Jat. Jat. RV+ŽV pras. drůb. Vejce ŽV celk. celk.

Středočeský *) 18,67 7,21 22,83 6,53 4,16 59,41 100,00 Jihočeský 24,70 9,49 24,97 12,63 4,25 76,04 100,00 Plzeňský 27,09 10,66 25,87 10,39 2,10 76,10 100,00 Karlovarský 22,54 7,66 33,88 4,62 7,65 76,36 100,00 Ústecký 14,37 6,01 25,84 11,18 8,47 65,86 100,00 Liberecký 28,23 9,97 31,01 10,10 1,54 80,85 100,00 Královéhradecký 23,89 7,94 26,57 7,92 3,99 70,31 100,00 Pardubický 28,63 8,55 24,13 8,35 5,46 75,12 100,00 Vysočina 31,25 10,48 27,78 3,71 0,39 73,61 100,00 Jihomoravský 13,30 5,20 34,28 14,35 2,85 69,97 100,00 Olomoucký 22,08 8,50 27,63 3,29 2,37 63,87 100,00 Zlínský 26,42 8,23 22,36 16,85 2,70 76,55 100,00 Moravskoslezský 25,67 2,71 7,82 7,61 4,42 67,70 100,00 *) Včetně hl. města Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků a Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

171

8,45 8,24 8,57 8,04 4,28 6,06 6,68 6,95 7,40 5,73 6,09 3,93 4,87

16,16 9,58 9,19 8,66 9,91 7,62 12,97 10,98 12,88 9,68 16,42 7,07 10,42

40,59 23,96 23,90 23,64 34,14 19,15 29,69 24,88 26,39 30,03 36,13 23,45 32,30


Podle tohoto podílu lze jednotlivé komodity zařadit do následujících skupin: a) Stěžejní tržní komodity (podíl nad 10 %): mléko (28,63 %), jatečná prasata (24,13 %), obiloviny celkem (13,90 %) – z toho pšenice 9,34 %. b) Důležité tržní komodity (podíl 5 – 10 %): jatečný skot (8,55 %), jatečná drůbež (8,35 %), řepka (6,95 %), vejce (5,46 %). c) Doplňkové komodity (podíl pod 5 %): všechny ostatní. V kategorii doplňkových komodit se tak s výjimkou pšenice umístily všechny obiloviny, včetně ječmene, který však v lokálních podmínkách (např. v okrese Svitavy), může podíl 5 % překračovat. Podobná situace může vznikat i u cukrovky v okresech Chrudim a Pardubice. Podrobné údaje o prodejích za okresy však nejsou k dispozici a tak se tato úvaha opírá o poměrné zastoupení sklizňových ploch. Celkově lze konstatovat, že dominantní pozici z hlediska příjmů má produkce mléka, produkce vepřového masa a produkce obilovin. Ty spolu vytvářejí dvě třetiny příjmů (66,66 %) za hlavní komodity. Protože však produkce vepřového masa již nemá zcela plošný charakter mají pro plošnou tvorbu příjmů zemědělských podniků v kraji klíčovou pozici produkce mléka a obilovin. Vedle nich se v diverzifikaci podle výrobních oblastí výrazněji uplatní jatečný skot a řepka. Jatečná drůbež a produkce vajec také již většinou nemají plošný charakter a v plošné tvorbě příjmů se jim proto do budoucna nedá přičítat větší význam.

Zpracovatelský průmysl v kraji V Pardubickém kraji bylo v registru podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu uvedeno ke konci roku 2001 celkem 846 subjektů ve 38 oborech12) v členění podle OKEČ 13) jak je uvádí tabulka v příloze č. 8. (V tabulce jsou uvedeny též údaje za rok 1996 a celková změna počtu subjektů za období 1996 – 2001. Záporná hodnota uvádí o kolik se snížil počet subjektů daného oboru, kladná pak o kolik se jejich počet za dané období zvýšil.) Pro vlastní odbyt produktů zemědělské prvovýroby však mají přednostní význam pouze ty obory, které patří k primárním zpracovatelům produktů tuzemského původu (v tabulce označeny tučně). Těch je 23 a v nich bylo k uvedenému datu registrováno 452 subjektů. Ze všech oborů primárního zpracování nejvyšší počet subjektů vykazuje obor 151100 zpracování masa z velkých hospodářských zvířat – celkem 194 subjektů. Vezmou-li se v úvahu i další obory zpracování masa, pak vytvoří skupinu o 250 subjektech, tj. 55,31 % všech subjektů primárního zpracování. Další významné postavení mají obory výroba hotových krmiv pro hospodářská a domácí zvířata, kde je celkem 62 subjektů, tj. 13,72 % subjektů primárního zpracování, dále obory zpracování mléka, registr jich uvádí 33, tj. 7,3 % subjektů primárního zpracování a výroba mlýnských výrobků, kterých je v registru 32, tj. 7,08 %. Všechny ostatní obory primárního zpracování, kterých je 13, tak mají zastoupení jen 16,59 %. Samotné počty subjektů však nevypovídají nic o zpracovatelských kapacitách a proto mají jen omezenou vypovídací hodnotu. Nicméně i tak je tento údaj zajímavý, protože ukazuje spektrum odběratelů a jejich početní zastoupení. Vlastní údaje o kapacitách jsou bohužel nedostupné, protože je podnikatelé považují za důvěrné. 12 13

) V roce 1996 bylo zastoupeno 32 oborů. ) OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností

172


Ve snaze získat alespoň jejich celkovou charakteristiku v podobě dostatečnosti či nedostatečnosti kapacit jednotlivých oborů jsme se dotazovali pracovníků Potravinářské a Agrární komory ČR. Z jejich odpovědí vyplynulo, že z jejich pohledu a znalosti situace není nedostatečnost zpracovatelských kapacit zaznamenána ani v jednom oboru. Dnes již ani značná nerovnoměrnost v rozmístění kapacit nečiní žádné problémy, protože je překlenula výkonná doprava. Na základě toho lze konstatovat, že kapacity a rozmístění zpracovatelského průmyslu nejsou, a ani v nejbližší budoucnosti by neměly být zdrojem eventuelních odbytových potíží.

Z hlediska dynamiky počtu subjektů v jednotlivých oborech největší změny v období 1996 – 2001 vykazují obory pekárenské výroby a zpracování masa. U pekárenské výroby, kde je nárůst vůbec nejvyšší (o 185 subjektů, tj. více jak dvojnásobek stavu z roku 1996 !), zřejmě však nebudou všechny subjekty aktivní. Na tuto okolnost upozorňuje i ta skutečnost, že zatímco v okrese Chrudim se počet těchto subjektů nezměnil, tak v okrese Ústí nad Orlicí se zvýšil téměř na sedminásobek! Obor pekárenské výroby však nepatří mezi obory primárního zpracování a tak z hlediska odbytu zemědělských prvovýrobců nemá prvořadý význam. To ale neplatí pro obory zpracování masa. Tam se v uvedeném období snížil počet subjektů registrovaných v universálním oboru „výroba masa a masných výrobků“ o 73, a na druhé straně se v oboru „zpracování masa z velkých hospodářských zvířat“ zvýšil o 83. Zde se s největší pravděpodobností jedná o přechod z jedné kategorie do druhé. I tak však obor vykázal absolutní nárůst o 10 subjektů. Dalším oborem s výraznou dynamikou je výroba hotových krmiv, kde po odpočtu vnitrooborových přesunů došlo nárůstu počtu subjektů o 36, tj. o více jak 100 % výchozího stavu. Podobnou tendenci vykazují i obory zpracování mléka a výroba piva. Opačnou tendenci, tj. úbytek počtu subjektů, vykazuje škrobárenská výroba, kde zaniklo 6 subjektů, čímž se jejich počet snížil o 40 %.

Dílčí závěr • • • •

Všechny stěžejní tržní komodity vykazují pozitivní nebo neutrální vývojovou tendenci. Klíčové tržní komodity tvoří produkce mléka a produkce obilovin. Počty zpracovatelů hlavních tržních komodit vykazují vzrůstající tendenci. Rozmístění a kapacity zpracovatelského průmyslu nejsou zdrojem odbytových problémů.

Silné stránky: - Všechny klíčové tržní komodity mají pozitivní nebo neutrální odbytovou tendenci. - Rozmístění a kapacity zpracovatelského průmyslu nejsou zdrojem odbytových problémů.

173


Analýza reprodukce pracovních sil, kvalifikace a zajištění jejich celoživotního vzdělávání V pardubickém kraji jsou v současnosti dvě vyšší odborné školy, pět středních odborných škol a šest středních odborných učilišť VOŠ Střední zemědělská škola a Vyšší odborná škola Poděbradova 842 Chrudim Vyšší odborná škola a Střední odborná škola T.G.Masaryka 659 technická Litomyšl SOŠ Střední zemědělská škola a Vyšší odborná škola Poděbradova 842 Chrudim Střední průmyslová škola potravinářské technologie nám. Republiky 116 Pardubice Střední zahradnická škola, Střední odborné učiliště, T. G. Masaryka 659 Odborné učiliště a Učiliště Litomyšl Vyšší odborná škola a Střední odborná škola T.G.Masaryka 659 technická Litomyšl Střední zemědělská škola Lanškroun Dolní Třešňovec 17

SOU Střední odborné učiliště zemědělské, Odborné učiliště Dolní Roveň 189 a Učiliště Dolní Roveň Střední odborné učiliště zemědělské Kladruby nad Kladruby nad Labem 105 Labem Střední odborné učiliště Polička Čs. armády 485 Střední odborné učiliště zemědělské Králíky Předměstí 427 Integrovaná střední škola technicko-hospodářská Kpt. Poplera 272/III Vysoké Mýto Střední odborné učiliště zemědělské Chvaletice Žižkova 139

537 60 Chrudim 570 13 Litomyšl

537 60 Chrudim 531 14 Pardubice 570 13 Litomyšl 570 13 Litomyšl 563 01 Lanškroun

533 71 533 14 572 21 Polička 561 69 Králíky 566 01 Vysoké Mýto 533 12 Chvaletice

I přes fakt, že střední odborné školství bylo převedeno do resortu MŠMT, zachovává si MZe vliv na odbornou úroveň a obsahovou náplní hlavně dalšího odborného vzdělávání a spolupracuje s vybranými školami. Dne 31. 5. 2001vydalo MZe ČR Koncepci resortního odborného vzdělávání č.j. 20195/2001-3070, ve které definuje obecné cíle, cílové skupiny, které má ve střednědobém horizontu systém dalšího odborného vzdělávání splnit. Obecné cíle resortního vzdělávání • zlepšení úrovně řízení podniků • zvýšení jejich konkurenceschopnosti • adaptace podnikatelských subjektů na tržní podmínky EU • splnění kvalifikačních požadavků pro získání finančních zdrojů • příprava na plnění požadavků, vyplývajících z implementace předpisů EU • zlepšení úrovně výkonu státní správy v odborné oblasti

174


K dosažení uvedených cílů je zapotřebí vytvořit kvalitní vzdělávací nabídku a služby včetně zapojení vzdělávacích institucí do evropské sítě. Cílové skupiny dalšího odborného vzdělávání Ke vzdělávání financovanému se státním příspěvkem musí mít, v souladu se Směrnicí 2000/C 28/02 pro státní pomoc v sektoru zemědělství, rovný přístup všichni zájemci. Vzdělávací aktivity proto budou zaměřeny na zájemce od dělnických profesí, až po managery a státní správu. Jako příklad lze uvést následující skupiny: vlastníky rodinných farem management zemědělských, lesnických a potravinářských podniků zpracovatele produktů, potravinářské výrobce majitele a správce lesů a podnikatele v lesnictví podnikatele v zahradnictví, vinohradnictví, rybářství apod. poradce vzdělávání pro vodohospodáře další vybrané skupiny V návaznosti na Koncepci vzdělávání byla dne 31.1.2002 vydána Směrnice MZe ČR, č.j. 4945/2002-1000 o dalším odborném vzdělávání v resortu Ministerstva zemědělství, která blíže specifikuje cíle dalšího odborného vzdělávání. Cílem zavedení resortního systému dalšího odborného vzdělávání je umožnit zemědělcům, potravinářům, lesníkům a vodohospodářům, mužům a ženám (dále jen pracovníkům v resortu zemědělství) rovný přístup ke vzdělávání a tím zvýšit konkurenceschopnost zemědělské a lesnické prvovýroby i zpracovatelských odvětví. Resortní systém dalšího odborného vzdělávání stanovuje kvalifikační požadavky na výkon resortních činností a vytváří podmínky pro zvyšování kvalifikace pracovníků v resortu zemědělství. Resortní systém dalšího odborného vzdělávání napomáhá vytváření pozitivního vztahu široké veřejnosti k činnostem zabezpečovaným resortem zemědělství, k národní zemědělské politice i k záměrům a cílům společné zemědělské politiky EU prostřednictvím osvěty. Směrnice dále definuje minimální kvalifikační požadavky pro případy, kdy je pro účely poskytování podpor nebo další vzdělávání požadována zemědělská kvalifikace s vymezeným stupněm vzdělání. Za minimální zemědělskou kvalifikaci se považuje vzdělání dosažené alespoň na úrovni středního odborného vzdělání v oborech, které poskytují kvalifikaci pro zemědělská povolání a činnosti. Kvalifikační požadavky pro přijímání podpor, pokud jsou stanoveny, splňuje tedy osoba, která získala střední odborné, nebo úplné střední odborné, nebo vyšší odborné, nebo vysokoškolské zemědělské vzdělání v oborech, které poskytují kvalifikace pro zemědělská povolání a činnosti. Pro ostatní zájemce, kteří nesplňují takto stanovenou kvalifikaci, je připraven rekvalifikační program v rozsahu 300 vyučovacích hodin, jehož výstupem je rekvalifikační zkouška pro výkon obecných zemědělských činností. Rekvalifikační program pro zájemce, kteří nesplňují stanovenou kvalifikaci vyl připraven v Ústavu zemědělských a potravinářských informací včetně osnov odborných předmětů a výukových pomůcek a byl nabídnut trvalé vzdělávací základně MZe ČR.

175


Trvalá vzdělávací základna MZe Základna obsahuje vybrané střední, vyšší odborné a vysoké školy, které se budou podílet na rezortním odborném vzdělávání a budou realizovat vzdělávání dospělých v rezortu MZe. Výběr škol byl proveden na základě nabídky jednotlivých středních odborných škol a vyšších odborných škol, kterou tyto školy zaslaly MZe ČR. Na základě výběrového řízení bylo vybráno 46 středních a vyšších odborných škol, ve kterých jsou zavedeny, zemědělské, potravinářské, lesnické a vodohospodářské obory. V průběhu měsíce srpna MZe projednalo se zřizovateli škol jejich souhlas se zařazením do trvalé vzdělávací základny. 18. října byly podepsány rámcové smlouvy o vzájemné spolupráci při šíření poznatků v celoživotním vzdělávání a v poradenství ve veřejném zájmu pro zemědělství a venkov. V pardubickém kraji je do stále vzdělávací základny zařazeno pět vyšších nebo středních odborných škol tabulka 207: Vyšší odborné školy, střední odborné školy zařazené do stálé vzdělávací základny Střední zemědělská škola a Vyšší odborná škola Poděbradova 842 537 60 Chrudim Vyšší odborná škola a Střední odborná škola T.G.Masaryka 659 570 13 technická Litomyšl Střední průmyslová technologie Pardubice

škola

Chrudim Litomyšl

potravinářské nám. Republiky 116

531 14

Pardubice

Integrovaná střední škola technicko-hospodářská Kpt. Poplera 272/III Vysoké Mýto

566 01

Vysoké Mýto

Střední zemědělská škola Lanškroun

563 01

Lanškroun

Dolní Třešňovec 17

tabulka 208: Studijní obory na vyšších odborných školách, středních odborných školách a učilištích OBORY VOŠ 16257 00 39497 00

1601N002 Správa ochrany životního prostředí SZeŠ a VOŠ Chrudim 2345N003 Technická diagnostika a optimalizace VOŠ a SOŠ technická Litomyšl renovačních metod

OBORY SOŠ 29056 03

2943L501 Technologie potravin - zpracování mouky

SPŠ potravinářské technologie Pardubice Technologie potravin - mlynářství a výroba SPŠ potravinářské technologie krmiv Pardubice Technologie potravin - zpracování mouky SPŠ potravinářské technologie Pardubice Analýza potravin SPŠ potravinářské technologie Pardubice Zahradnictví SZaŠ Litomyšl Zahradník SZaŠ, SOU, OU a U Litomyšl Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce SZaŠ, SOU, OU a U Litomyšl Květinářské práce - květinářské a aranžérské SZaŠ, SOU, OU a U Litomyšl práce Zahradnická výroba SZaŠ, SOU, OU a U Litomyšl Podnikání a služby SZeŠ Lanškroun Agropodnikání - agroturistika SZeŠ Lanškroun

29086 02

2943M002

29086 03

2943M003

29516 00

2942M001

42116 00 45712 00 45882 00 45932 01

4144M001 4152H001 4152E004 4152E008

45970 13 42216 00 42226 00

4152E006 6441M001 4141M001

176


42226 00 42226 00 42226 00 42176 00

4141M001 4141M001 4141M001 4145M002

42176 00

4145M001

42176 00

4145M001

42176 00

4145M005 3741M006 3741M006

16226 01 42186 00 42226 00 42356 00 45972 08

1601M004 6443M002 4141M001 4104M001 4151H007

Agropodnikání - chov koní a jezdectví SZeŠ Lanškroun Agropodnikání - obchod a služby SZeŠ Lanškroun Agropodnikání - zemědělský provoz SZeŠ Lanškroun Mechanizace a služby - provoz mechanizace a VOŠ a SOŠ technická Litomyšl služby Mechanizace a služby - dopravní a servisní VOŠ a SOŠ technická Litomyšl služby Mechanizace a služby - elektrotechnika a VOŠ a SOŠ technická Litomyšl automatizace mechanizovaných provozů Mechanizace a služby - obchodně technické a VOŠ a SOŠ technická Litomyšl administrativní služby Provoz a ekonomika dopravy - provoz vozidel VOŠ a SOŠ technická Litomyšl v dopravě Provoz a ekonomika dopravy - dopravní a celní VOŠ a SOŠ technická Litomyšl administrativa Ekologie a ochrana krajiny VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim Ekonomika zemědělství a výživy VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim Agropodnikání VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim Rostlinolékařství VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim Zemědělec-hospodyňka VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim

OBORY SOU 45742 00

4155H003 Opravář zemědělských strojů

ISŠ technicko-hospodářská Vysoké Mýto Podnikání v oborech zemědělství a lesníhoISŠ technicko-hospodářská Vysoké hospodářství Mýto Kuchař-číšník - pohostinství ISŠ technicko-hospodářská Vysoké Mýto Podnikaní v oborech obchodu a služeb ISŠ technicko-hospodářská Vysoké Mýto Mechanizace zemědělství a lesníhoSOU zemědělské Chvaletice hospodářství Opravář zemědělských strojů SOU zemědělské Chvaletice Chovatel koní a jezdec SOU zemědělské Kladruby nad Labem Chovatel laboratorních a kožešinových zvířat SOU zemědělské Kladruby nad Labem Opravář zemědělských strojů SOU zemědělské Králíky Podnikání v oborech zemědělství a lesníhoSOU zemědělské Králíky hospodářství Podnikaní v oborech obchodu a služeb SOU zemědělské Králíky Provoz služeb SOU zemědělské Králíky Farmářské práce SOU zemědělské, OU a U Dolní Roveň Opravářské práce SOU zemědělské, OU a U Dolní Roveň Květinářské práce - květinářské a aranžérské SOU zemědělské, OU a U Dolní Roveň práce Cukrář - výroba SOU Polička Řezník-uzenář - prodej SOU Polička Podnikání v technických povoláních SOU Polička Zemědělec-hospodyňka SOU Polička Kuchař-číšník - pohostinství SOU Polička Podnikaní v oborech obchodu a služeb SOU Polička

45964 00

6441L518

64582 00

6551H002

64964 00

6441L521

45264 00

4145L505

45742 00 45972 11 45972 12 45742 00 45964 00

4155H003 4153H010 4153H011 4155H003 6441L518

64964 00 64972 05 45902 00 45912 00 45932 01

6441L521 6953H003 4151E006 4155E002 4152E008

29642 01 29682 02 39964 00 45972 08 64582 00 64964 00

2954H002 2956H003 6441L515 4151H007 6551H002 6441L521

177


Poradenství V návrhové části Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje“ se předpokládá pro realizaci záměrů použít nástroje z oblasti osvěty a poradenství. Proto do analýzy je zahrnuta i základní orientace poradenství v přijaté Koncepci zemědělského poradenství, která je dána definovaným posláním a cíli. Jejich smysl je následující: „Posláním navrženého poradenského systému je pomoci zemědělským subjektům v řešení jejich problémů zvýšením rentability jejich hospodaření a konkurenční schopnosti, přispět k trvalému rozvoji funkčního zemědělství a venkovského prostoru a přispět k jejich přípravě na vstup do EU. Jde zejména o zajištění technologického poradenství a přenos vědeckotechnických poznatků až k jednotlivým zemědělským subjektům, o poskytování informací o zemědělské politice a strategii vstupu České republiky do Evropské unie“. Podle této koncepce základ poradenského systému spočívá na třech základních pilířích: • Poradenství ve veřejném zájmu (téměř 100 % nákladů kryje MZe, zbytek poplatky účastníků). • Výrobně technologické poradenství (70 % nákladů kryje MZe, 30 % klient). Poradenství ve veřejném zájmu „nemá přímý dopad na konkurenční postavení jednoho subjektu na trhu. Zajišťuje prosazování veřejného zájmu vyplývajícího z agrární politiky státu, šíření informací o nařízeních, normách, předpisech a ostatních požadavcích a standardech spojených se zemědělskou výrobou a životem na venkově (agroenvironmentální opatření, diversifikace pracovních příležitostí, rozvoj venkovského prostoru, vzdělávání, orientace v předvstupních nástrojích zemědělské politiky, získání finančních podpor z programů EU, dotací, apod.). Poradenská pracoviště

178


Tito poradci mají zajišťovat: - výrobní technologické poradenství pro jednotlivé klienty podle specializace jednotlivých ústavů, resp. universit; - realizaci poradenských programů podle zadání Ministerstva zemědělství; - poskytování vysoce specializovaných konzultací pro další poradce (tzv. “training of trainers”). tabulka 209: Rozmístění poradenských pracovišť příspěvkových výzkumných ústavů a universit Region Umístění poradenského pracoviště Ústav/Universita Počet pracovníků 1

Praha – Ruzyně (prac. Karlštejn)

VÚRV

4

2 3

Praha - Ruzyně Praha - Uhříněves

VÚZT VÚŽV

4 4

4

Praha - Suchdol

ČZU

2

Chomutov

VÚRV

2

Liberec

VÚRV

2

Hněvčeves

VÚRV

2

Jevíčko Kostelec nad Orlicí

VÚRV VÚŽV

2 2

Jihočeský

Humpolec

VÚRV

2

Západočeský

České Budějovice Pernolec

JČU VÚRV

1 2

Ivanovice na Hané Jihlava

VÚRV VÚŽV

2 2

Brno

MZLU

2

5

Středočeský

Severočeský

6 7

Východočeský

8 9 10 11 12 13 14

Jihomoravský

15 Součet

35

Privátní poradenský sektor, svazy a organizace zemědělců Poradci v soukromých firmách, svazech a organizacích zemědělců by měli doplňovat síť stálých poradenských pracovišť a zajišťovat výrobní a technologické poradenství pro jednotlivé klienty a realizaci poradenských programů podle zadání Ministerstva zemědělství. tabulka 210: Seznam a adresy státních poradců v okresech Pardubického kraje Okres Jméno Příjmení Instituce Adresa č.p. Pracoviště Pardubice Ing. Jiří Linhart VÚRV Hněvčeves Dohalice Hněvčeves Chrudim Ing.František Smítal VÚRV Jevíčko K.H. Borovského 461 Jevíčko Svitavy Ing.František Smítal VÚRV Jevíčko K.H. Borovského 461 Jevíčko Ústí nad Kostelec nad Orlicí Ing.Vladimír Šabata VÚŽV Kostelec Komenského 1239 Ohří

PSČ E-mail 503 13 564 43 [email protected] 564 43 [email protected] 517 41

Seznam činných poradců v kraji je uveden v příloze. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že v kraji existuje řada aktivit jak na úseku vzdělávání, tak poradenství, které bude vhodné koordinovat a usměrňovat na potřebné aktivity pro další rozvoj zemědělství a venkova.

179


Analýza institucí zasahující do oblasti zemědělství a venkova Subjekty, přicházející v úvahu pro nezbytnou institucionální spolupráci na úrovni kraje mají různorodé rozložení jak teritoriálně, tak z hlediska kompetencí. U orgánů a institucí státní správy a samosprávy je situace poměrně jednoduchá. Státní správa a její instituce mají po zrušení okresů převážně krajské uspořádání a shodnou působnost. Výjimkou jsou Zemědělské agentury MZe ČR a Úřady práce, které mají okresní uspořádání a tomu odpovídající působnost. U orgánů samosprávy jsou základním subjektem jednotlivé obce a eventuelně jejich sdružení. V případě hospodářské sféry je situace mnohem složitější. Ta je strukturována především oborově a jen Agrární a Hospodářská komora (AKČR, HKČR) mají územní uspořádání. Vyjma AKČR a HKČR, jejichž působnost je upravena zákonem14), mají ostatní subjekty charakter sdružení a zájmových svazů a jejich působnost je dána příslušnými stanovami. V obou případech však platí (tj. jak v případě komor tak svazů), že je omezena pouze na jejich řádné členy. Na subjekty stojící mimo tyto instituce nemají tedy žádný přímý vliv. Protože však mnohé z těchto institucí reprezentují podstatnou většinu významných subjektů daného oboru, mají značnou profesní prestiž a jejich stanoviska jsou považována za směrodatná. Základní okruh subjektů v různé míře se podílející na nezbytné institucionální spolupráci uvádí následující přehled. a) Státní správa • Zemědělské agentury MZe ČR - Chrudim, Poděbradova 909, PSČ 537 15, tel.: 469 623 021, 469 622 922 - Pardubice, B. Němcové 231, PSČ 530 02, tel.: 466 303 005 - Svitavy, Olomoucká 26, PSČ 568 02, tel.: 461 533 464 - Ústí n/Orlicí, Tvardkova1191, PSČ 562 01, tel.: 465 533 111 •

Úřady práce - Chrudim IV, Pardubická 310, PSČ 537 01, tel.: 469 613 211 - Pardubice V, Zelené Předměstí, Boženy Vikové-Kunětické 2011, PSČ 530 02, tel.: 466 751 111 - Svitavy - Předměstí, Bezručova 13/2055, PSČ 568 02, tel.: 461 544 511 - Ústí n/Orlicí, 17. listopadu 1394, PSČ 562 01, tel.: 465 559 111

•

Správy velkoplošných chráněných území - Správa CHKO Orlické hory, Dobrovského 332, 516 01 Rychnov n/Kněžnou, tel.: 494 535 337 - Správa CHKO Jeseníky, 790 01 Jeseník – Bukovice 93, tel.: 584 402 228

•

Vodohospodářská správa - Zemědělská vodohospodářská správa, kancelář 05 Hradec Králové, Kydlinovská 245, P.O.BOX č. 374, PSČ 505 05 Hradec Králové, tel.: 495 800 771 - Správa vodních toků je zajištěna prostřednictvím státních podniků jednotlivých povodí. Pardubického kraje se týká: - Povodí Labe s.p., Víta Nejedlého 951, PSČ 500 03 Hradec Králové, tel.: 495 407 452 - Povodí Moravy s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno, tel.: 541 637 111

14

) Zákon č. 301/1992 Sb. o Hospodářské a Agrární komoře.

180


-

Povodí Moravy a.s., závod Horní Morava, U dětského domova 263, PSČ 772 11 Olomouc, tel.: 585 434 638 - Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 65, 100 00 Praha 10, tel.: 267 121 111 Zajišťuje péči o přirozenou akumulaci vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod. b) Samospráva • Obecní a městské úřady (dle místních regionů a mikroregionů) • Sdružení obcí a měst - Heřmanoměstecko, MěÚ Heřmanův Městec, náměstí Míru 4, 538 03 Heřmanův Městec, tel.: 0455-660343, 0606-883806 - Lanškrounsko, nám. J.M.Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel.: 0467-585220 - Mikroregion „Centrum Železných Hor“, Náměstí 77, Nasavrky 538 25, tel.: 0455/677139 - Mikroregion Pardubicko, Staré Jesenčany 57, 530 02 Pardubice, tel.: 040-6971130 - Mikroregion západně od Chrudimi, Obecní úřad Stolany, 538 03 Heřmanův Městec, tel.: 0455-638362 - Regionální svazek obcí Holicka, Holubova 1, 534 14 Holice, tel.: 0456-821050 - Sdružení královských věnných měst, MěÚ Vysoké Mýto, B. Smetany 92/I, 566 32 Vysoké Mýto, tel.: 0468-21228, 21520 - Sdružení majitelů skupinového vodovodu Poličsko, Palackého nám. 160, Polička 572 01, tel.: 0463-23 25 - Sdružení majitelů skupinového vodovodu Teplice, OÚ, čp. 2, Městečko Trnávka 569 41, tel.: 0462-32 91 19 - Sdružení měst a obcí kraje Smetany a Martinů, Palackého nám. 160, 572 01 Polička, tel.: 0463-23326 (724326) - Sdružení obcí „Loučná“, Husovo nám. 48, 533 04 Sezemice, tel.: 040-6931712 - Sdružení obcí a měst „Orlice“, Masarykovo nám. 166, Žamberk 564 01, tel.: 0446/12946 - Sdružení obcí Chrudimska, OÚ Chroustovice, Náměstí Josefa Haška 93, 538 63 Chroustovice, tel.: 0455-674196, 674161 - Sdružení obcí Mikroregionu Litomyšlsko – Desinka, Dolní Újezd čp. 281, 569 61, tel.: 0464-632822, 0463-743133 - Sdružení obcí Moravskotřebovska a Jevíčska, MěÚ Moravská Třebová, nám. T. G. Masaryka 29, 571 01, tel.: 0462-353143 - Sdružení obcí Orlicko – Třebovsko, Obec Dlouhá Třebová, č.p. 235, 561 17, tel.: 0465-586015 - Sdružení obcí pod Kunětickou horou, Obecní úřad Staré Hradiště, 533 52 Staré Hradiště 155, tel.: 040-6415695 - Sdružení právnických osob „Rozšíření vodovodu Chroustovice“, Obecní úřad Chroustovice, Náměstí Josefa Haška 93, 538 63, tel.: 0455-674196, 674161 - Skupinový vodovod Svitavy, T.G.Masaryka 25, Svitavy 568 02, tel.: 0461-550240 - Svazek obcí a měst Přeloučska, U Stadionu 237, 533 12 Chvaletice, tel.: 0457/65 10 21 - Svazek plynofikace Tatenice, OÚ Tatenice, 561 31 Tatenice 86, tel.: 0467-581230 - Svratecko – křetínský trojúhelník, Na podkově 2, 569 92 Bystré, tel.: 0463-741241

181


c) Stavovské komory • Agrární komora - Okresní agrární komora Pardubice, Boženy Němcové 231, PSČ 530 02 Pardubice, tel.: 466 330 872 - Okresní agrární komora Chrudim, Poděbradova 909, PSČ 537 01 Chrudim, tel.: 469 622 390 - Okresní agrární komora Svitavy, Olomoucká 26, PSČ 568 02 Svitavy, tel.:, 461 531 724 - Okresní agrární komora Ústí n/Orlicí, Tvardkova 1191, PSČ 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: 465 525 159 •

Hospodářská komora - Okresní hospodářská komora Chrudim, Široká 29, PSČ 537 01 Chrudim, tel: 469 620 694 - Okresní hospodářská komora Pardubice, U Divadla 828, PSČ 530 02 Pardubice, tel: 466 658 002, 466 613 782 - Okresní hospodářská komora Svitavy, Kyjevská 423/8, PSČ 568 02 Svitavy, tel: 461 568 238, 461 568 144 - Okresní hospodářská komora Orlicko, Podbranská 959, PSČ 560 02 Česká Třebová, tel+fax: 465 536 016

•

Potravinářská komora (není ze zákona, je to zájmové sdružení právnických a fyzických osob; nemá územní uspořádání; členy jsou zájmová sdružení a svazy jednotlivých potravinářských oborů) - Potravinářská komora ČR, Počernická 96, Praha 10 – Malešice, PSČ 108 00; tel.: 296 411 187 - 91

d) Zemědělské oborové svazy a sdružení • Rostlinná produkce - Obilnářská unie, a.s., Kotlářská 53, 601 30 Brno - Svaz pěstitelů sladovnického ječmene, Pod Kosířem 16, 795 01 Prostějov - Svaz pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska, Štěchovice 1320, 767 01 Kroměříž - Svaz pěstitelů a zpracovatelů brambor SOLANA, Pražská 200, 393 01 Pelhřimov - Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Jankovcova 18, 170 37 Praha 7 - Lnářský svaz, Zemědělská 16, 787 01 Šumperk - ČM šlechtitelská a semenářská asociace, Jankovcova 18, 17037 Praha 7 - Sdružení pěstit. travních a jetelových semen, Meziříčská 100, 756 61 Rožnov p/R - Ovocnářská unie České republiky, Holovousy 1; 508 01 Hořice - Svaz školkařů ČR, VÚOZ Průhonice; 252 43 Průhonice - Zelinářská unie Čech a Moravy, Krapkova 3, 779 00 Olomouc - ČM vinohradnická a vinařská unie, Žižkovská 1275; P.O.Box 34; 691 02 Velké Bílovice - PRO-BIO, svaz producentů a zpracovatelů biopotravin, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk - Český kmín, Keřkov 56, 582 22 Přibyslav - Svaz květinářů a floristů, Wolkerova 17, 771 11 Olomouc - Zájmové sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin PELERO, Agrodružstvo Lipoltice, 533 64 Lipoltice

182


• Živočišná produkce - Asociace chovatelů masných plemen, VÚCHS Rapotín, 788 13 Vikýřovice - Svaz chovatelů prasat v Čechách a Moravě, U topíren 2, 170 41 Praha 7 - Asociace svazů chovatelů koní ČR, Budějovická 479, 397 01 Písek - ČM svaz výrobců drůbeže a vajec, U topíren 2, 170 41 Praha 7 - Svaz producentů vepřového, drůbežího masa a vajec, ZD Potěhy, 285 63 Tupadly - Svaz chovatelů českého strakatého skotu, U topíren 2, 170 41 Praha 7-Holešovice - Svaz chovatelů holštýnského skotu, U topíren 2, 170 41 Praha 7-Holešovice - Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, VaF univerzita, Palackého 1-3, 612 42 Brno - Svaz chovatelů drůbeže ČR, MTD Ústrašice, 391 11 Planá nad Lužnicí - Svaz chovatelů krůt ČR, Žabčice 91, 664 63 Brno-venkov - Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, VÚŽV Přátelství 815, P.O.Box 28, 104 00 Praha 10 - Uhříněves - Unie chovatelů hospodářských zvířat, U topíren 2, 17041 Praha 7-Holešovice - Rybářské sdružení, Bělohorská 9/274, 169 00 Praha 6 - Český svaz včelařů, Křemencova 8, 115 24 Praha 1 • Lesnická produkce - Lesnické sdružení České republiky, Bělohorská 9/274, 169 00 Praha 6 - Sdružení majitelů a podnikatelů v lesním hospodářství, Škrétova 6, 120 56 Praha 2 - Sdružení vlastníků a správců lesních majetků, Pod Juliskou 5, 160 64 Praha 6 - Sdružení vlastníků obecních lesů v ČR, K silu 1980, 393 01 Pelhřimov - Lesy České republiky, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové - Česká jednota lesnická, Botanická 10, 602 00 Brno - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel.:221 082 384 • Ostatní zemědělské oborové organizace - Sdružení pro výrobu bionafty, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 -

SIOZ svaz importérů a exportérů čerstvého ovoce a zel., P.O.Box 576, 170 01 Praha 7

Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, evropské centrum pro eko-agro-turistiku (ECEAT ČR), Šumavská 31 b, 612 54 Brno - Sdružení kafilérií, VETAS,Č.B.s.r.o., Dobřejovice č. 97, 373 62 Chotýčany - Česká zemědělská společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 • Odbytové organizace Odbytové a hospodářské družstvo Pardubice Boženy Němcové 2726, 530 02 Pardubice T: 466 736 332, 335; e-mail: [email protected] obchoduje: - z podniků: veškeré rostlinné komodity - do podniků: - naftu, agrochemii, hnojiva - sojové šroty, řepkové pokrutiny - Družstvo působí především v okresech Pardubice a Chrudim. -

Mlecoop, Východočeská divize Hradec Králové (předseda ing. Petr Brabec) Zemědělská 897, 50003 Hradec Králové T: 495 545 111; (předseda představenstva ing. David Novák, zároveň místopředseda republikové organizace, T: 603 544 988) Obchoduje: - mléko - vepřové a hovězí maso

183


Tato divize působí především v okresech Pardubice a Chrudim, v okresech Ústí n/Orlicí a Svitavy působí Severomoravská divize. Agropork Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové T: ?; e-mail: [email protected] Tato organizace působí jen okrajově, těžiště je na předchozích.

e) Potravinářské oborové svazy a sdružení - Českomoravský cukrovarnický spolek, Jánský vršek 2/350; 118 00 Praha 1, tel.: 257 532 213.- sekr., 257 531 375, 602 327 785 - Dr. J. Pojer; - Svaz nezávislých výrobců cukru, Kutnohorská 288, 109 03 Praha 10 - Český svaz zpracovatelů masa, Libušská 319, 142 01 Praha 4 – Písnice, tel.: 244 092 405, 244 092 441 - Svaz průmyslových mlýnů ČR, Ke Klíčovu 1, 19002 Praha, tel.: 283 890 200, 266 028 441, 266 028 423, 602 169 594 - Českomoravský svaz mlékárenský, V Olšinách 75, 100 98 Praha 10, tel.: 274 822 002 - Zájmové sdružení konzervárensko-lihovarského průmyslu, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 812 808 - Svaz průmyslových lihovarů ČR, Komunardů 36, 170 00 Praha 7, tel.:266 706 200 - Unie výrobců lihovinČR, Těšnov 17, 110 00 Praha 1, tel.: 221 812 808 - Český škrobárenský svaz, Smetanovo náměstí 261, 580 01 Havlíčkův Brod, Ing. Miloslav Chlan, předseda předst. a ředitel spol. Lyckeby Amylex, a.s., tel.: 0187/532 207; 0187/532 111 - Sdružení drůbežářských podniků, Popovická 12, 101 00 Praha, tel.: 272 766 165 Ing. Koehlerová, 272 774 686 - Ing. Macek - Českomoravské sdružení organizací ZZN, Opletalova 4 , Post.box 812; 113 76 Praha 1; Tel.: 224 212 471; 224 229 230 - sekretariát Pešková - Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Korunní 106, 101 00 Praha 10, tel.: 267 311 828 f) Ostatní profesní organizace - Asociace soukromého zemědělství, Dělnická 12, 170 00 Praha 7, tel.: 266 793 584 - Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Práčská 1881, 106 00 Praha 10, tel. 272 652 280 - Zemědělský svaz ČR, Hybernská 38, 111 02 Praha 1, tel.: 224 225 730 - Agrární unie, Smetanovo nám. 279, 580 01 Havlíčkův Brod, tel. 0451/26 748 - Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Čech a Moravy, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3

184


Analytická část SWOT analýza Silné stránky: - velká část kraje má velmi dobré předpoklady pro konkurenceschopné zemědělství - rozdělení území na intenzívní oblasti s výkonným výrobním zemědělstvím a územím orientovaném na péči o krajinu - příznivá úroveň mezd v rámci odvětví zemědělství ČR - zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy hospodaření v intenzivních oblastech, včetně kvalifikovaných pracovníků. - nadprůměrná produkce sledovaných výrobků živ. výroby, vývozní kraj - dostatečné vodní zdroje - v řadě oblastí kraje existují příznivé podmínky pro nepotravinářské využití zemědělské produkce - v řadě oblastí kraje existují příznivé podmínky pro systematické využívání obnovitelných zdrojů energie - příznivé podmínky pro rozvoj agroturistiky, sportovní rybolov a myslivost - hranice s Polskem Slabé stránky: - vysoké potenciální riziko eroze v okrese Svitavy a Ústí nad Orlicí, - nízká úroveň mezd v zemědělství - malé využívání možnosti pro nepotravinářské užití zemědělské produkce - malý rozsah ekologických hospodářství - nedostatečná stimulace poptávky po energeticky využitelné biomase - nízký objem prodeje zem. produkce s vyšší přidanou hodnotou - málo zdůrazňovaný multifunkční význam zemědělství v méně příznivých oblastech Příležitosti: - možnost stabilizovat zaměstnanost v zemědělských podnicích cestou provozování diverzifikovaných činností (včetně možnosti zajištění celoroční zaměstnanosti pracovníků podniku) - podpora podnikání mladých zemědělců - zefektivnění a modernizace technologických procesů v zemědělství - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů na venkově - široká propagace ekologicky vyráběných potravin - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií - rozšiřování výrobních programů a aktivit mimo zemědělskou výrobu především ve velkých zemědělských podnicích - propojovat podnikatelsky zemědělskou produkci do oblasti zpracování a odbytu - zlepšení informačního systému o produkci a odbytu zemědělských výrobků - v horských oblastech (Orlické hory) využití výroby BIO – hovězího masa a využití jeho zpracování (nutnost získání certifikace).

185


Ohrožení: - nezájem mladých pracovat v zemědělství - obecně malý zájem pracovat v zemědělství - prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti a infrastruktuře v regionu, problémy s dojížděním za prací - problém méně kvalifikované práce, náročného pracovního prostředí a nižší úrovně odměňování - nepravidelná a nárazová pracovní doba bez ohledu na dny a roční období - nepravidelná délka pracovního dne v závislosti na pracovní operaci - vysoká závislost na většinou nekvalifikované pracovní síle v zaměstnaneckém poměru - zaměstnávání cizinců s dopadem na agrární trh práce a úroveň mezd v zemědělství - neochota bydlet v malých osídleních a na samotách - zhoršující se struktura lidských zdrojů v zemědělství - nedostatek vlastního i cizího kapitálu na obnovu a doplnění výrobních a pracovních zdrojů - pomalá substituce neefektivních technologií zvyšujících nákladovost výroby. - obecně malá poptávka po ekologických potravinách

186


Přílohy tabulka 211:Výrobní oblasti a podoblasti Pardubického kraje oblast podoblast půda zemědělská orná půda TTP (ha) celkem (ha) půda (ha) (ha) B B1 168,34 90,93 65,48 20,40

lesy (ha) 38,92

B

B2

4188,09

2569,71

2001,55

499,22

1328,87

B

B3

26284,73

16059,01

10487,90

4907,62

7681,95

B

B4

22310,46

10959,76

6241,27

4317,84

9467,54

O

O1

47324,57

30686,68

24404,34

4722,56

11956,95

O

O2

86699,03

48970,36

36727,79

9807,29

29193,63

O

O3

57023,02

30780,10

20974,50

8478,21

21387,46

O

O4

29813,91

15034,01

8273,32

5946,35

12494,72

P

P1

34512,96

19073,05

10122,18

8224,65

12960,77

P

P2

8008,50

4095,29

1940,36

2024,57

3376,45

P

P3

3332,51

993,88

374,48

602,12

2149,17

R

R1

38524,18

29024,98

24655,24

2691,28

3478,76

R

R2

16501,87

11386,62

9525,47

1220,39

3247,42

R

R3

17349,57

12330,85

10390,47

1274,46

2406,46

R

R4

29855,47

21515,65

18406,07

2062,93

5491,39

R

R5

29955,93

21070,65

17358,74

2687,12

5850,03

187


tabulka 212: Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti ZVO: Relief terénu kukuřičná (K) Nadmořská výška Klimatický region Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka Suma teplot nad 10 °C Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění Zastoupení trvalých kultur Lesnatost Hlavní zemědělské plodiny

Relief terénu Nadmořská výška Klimatický region Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka Suma teplot nad 10 °C Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění Zastoupení trvalých kultur Lesnatost Hlavní zemědělské plodiny ZVO: Relief terénu obilnářská (O) Nadmořská výška Klimatický region

Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka Suma teplot nad 10 °C Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění Zastoupení trvalých kultur Lesnatost

188

rovinný až méně zvlněný do 250 m velmi teplý suchý (VT) 9 - 10 °C 500 - 600 mm 2800 - 3100 30 - 50 % převládají černozemní a lužní typy, nivní půdy na píscích, drnové půdy převažují půdy hlinité a písčitohlinité větší než 80 % 10 - 15 % velmi nízká kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice, sladovnický ječmen rovinný a mírně zvlněný 250 - 350 m teplý suchý (T1,)teplý mírně suchý (T2),teplý mírně vlhký (T3) 8 - 9 °C 500 - 650 mm 2400 - 2800 10 - 60 % převládají černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách,nivní půdy na nivních uloženinách převažují půdy hlinité hluboké aluviální písčitohlinité větší než 80 % 6-9% nízká cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, v některých oblastech chmel, rané brambory mírně zvlněný až svažitý 300 - 600 m teplý mírně vlhký (T3),mírně teplý suchý (MT1), mírně teplý vlhký (MT2) mírně teplý značně vlhký (MT3),mírně teplý vlhký (MT4) mírně chladný vlhký (MCCH) 5 - 8,5 °C 550 - 700 mm 2000 - 2800 5 - 40 % různorodé půdy od hnědozemí a illimerizovaných půd až po glejové půdy hlinitopísčité až jílovité s různým stupněm skeletovosti větší než 60 % 4,5 - 6,5 % nízká až střední


Hlavní zemědělské plodiny

převažuje pěstování obilnin, některé technické plodiny, řepka, pěstování cukrovky i brambor je méně vhodné až nevhodné středně zvlněný až silně svažitý

ZVO: Relief terénu bramborářská (B) Nadmořská výška Klimatický region Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka Suma teplot nad 10 °C Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění Zastoupení trvalých kultur Lesnatost Hlavní zemědělské plodiny

ZVO: pícninářská (P)

Relief terénu Nadmořská výška Klimatický region Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka Suma teplot nad 10 °C Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění Zastoupení trvalých kultur Lesnatost Hlavní zemědělské plodiny

400 - 650 m mírně teplý vlhký (MT2), mírně teplý značně vlhký (MT3), mírně teplý vlhký (MT4), mírně chladný vlhký (MCCH) 5 - 8 °C 550 - 900 mm 2000 - 2600 5 - 30 % převažují hnědé půdy, hnědé půdy podzolové a hnědé půdy kyselé většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s nižším podílem mělkých a silně skeletovitých půd větší než 60 % 2,5 - 3 % střední až vysoká pěstování konzumních, průmyslových a sadbových brambor, převážně krmné obilniny, v nižších polohách řepka, ve vyšších len horizontálně členitý s vysokou svažitostí nad 600 m mírně chladný vlhký (MCH) chladný vlhký (CH) 5 - 6 °C více než 700 mm pod 2200 0-5% převážná část půd jsou hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech horninách převážně písčitohlinité, středně hluboké až mělké štěrkovité až kamenité obvykle méně než 50 % 2,5 - 3 % vysoká až velmi vysoká méně příznivé pro rostlinnou výrobu, vysoké zastoupení luk a pastvin, ojedinělé podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu

Pramen: VÚZE Praha (Půda-Situační a výhledová zpráva, srpen 1996)

189


tabulka 213: Zemědělské výrobní podoblasti kukuřičné K1 Zahrnuje území ve velmi teplém a suchém klimatu s jednoznačnou převahou nejproduktivnějších půd (černozemní a lužní půdy) v rovinném terénu (sklonitost do 3°) s nejvyšším stupněm zornění (nad 89 %) v nadmořské výšce do 200 m. Vyznačuje se optimálními produkčními předpoklady pro pěstování kukuřice na zrno (osivo), cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 9 Kč/m2. Produkční schopnost půd je vyšší než 82 bodů. Rozhodující zastoupení je v okrese Břeclav a Znojmo. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 2,6 %. K2 Zahrnuje území ve velmi teplém a suchém klimatu s velmi výraznou převahou nejproduktivnějších půd (černozemní a lužní půdy), ještě v rovinném terénu (sklonitost 0 - 3°) a s vysokým stupněm zornění (nad 85 %) v nadmořské výšce do 230 m. Vyznačuje se velmi dobrými produkčními předpoklady pro většinu plodin kukuřičné výrobní oblasti při vysoké kvalitě. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 8 až 9 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 76 až 82 bodů. Rozhodující zastoupení je v okrese Břeclav, Znojmo a Hodonín. Na celkové výměře zemědělských půd ČR se podílí 1,9 %. K3 Zahrnuje území ve velmi teplém a suchém klimatu s průměrně produkčními půdami (černozemě, hnědozemě či slabě oglejené a nivní půdy glejové) s převahou rovinného terénu, ještě s vysokým podílem zornění nad 85 % v nadmořské výšce do 230 m. Jsou zde průměrné podmínky pro většinu plodin pěstovaných v kukuřičné oblasti, ještě při vysoké kvalitě produkce. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 7 až 8 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 68 až 76 bodů. Rozhodující zastoupení je v okrese Znojmo, Hodonín a Břeclav. Na celkové výměře zemědělských půd ČR se podílí 1,3 %. K4

K5

Zahrnuje území ve velmi teplém a suchém klimatu s mírnou převahou méně produkčních půd (hnědé půdy, rendziny a nivní půdy na píscích), obvykle s vyšším podílem svažitějších území (do 7°). Stupeň zornění je kolem 81 % v nadmořské výšce do 250 m. Pro plodiny na orné půdě jsou podmínky slabě podprůměrné až průměrné. Svažitější území bývá zpravidla využíváno speciálními kulturami - vinicemi i intenzivními ovocnými sady (meruňky, broskve). Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských 2 pozemků v rozmezí 6 až 7 Kč/m . Produkční schopnost půd je v rozmezí 62 až 68 bodů. Je zastoupena v okresech Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Na celkové výměře zemědělských půd ČR se podílí 0,8 %. Zahrnuje území buď ve velmi teplém klimatu s výraznou převahou málo produkčních půd nebo s vysokou svažitostí. Stupeň zornění je kolem 80 %. Téměř pro všechny zemědělské plodiny kukuřičné oblasti jsou málo příznivé produkční předpoklady. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků nižší než 6 Kč/m2. Produkční schopnost půd je nižší než 62 bodů. Je zastoupena v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. Na celkové výměře zemědělských půd ČR se podílí 0,1 %.

190


tabulka 214: Zemědělské výrobní podoblasti řepařské Ř1 Zahrnuje území v teplém mírně vlhkém klimatu s převahou nejproduktivnějších řepařských půd - černozemního a hnědozemního charakteru na spraši a sprašových pokryvech v rovinném terénu (sklonitost do 3°) s nejvyšším stupněm zornění (nad 90 %), v nadmořské výšce do 250 m. Vyznačuje se optimálními předpoklady pro pěstování cukrovky, kvalitní potravinářské pšenice a sladovnického ječmene a všech druhů polní zeleniny. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou v rozmezí 9 až 13,40 Kč/m2. Produkční schopnost půd je nejvyšší v celé ČR v rozmezí 84 až 100 bodů. Rozhodující zastoupení je v okrese Prostějov, Olomouc, Přerov a Hradec Králové. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 8,4 %. Ř2 Zahrnuje území v teplém a vlhkém klimatu s výraznou převahou nejproduktivnějších řepařských půd - černozemního a hnědozemního charakteru v rovinném terénu (sklonitost do 3°) s nejvyšším stupněm zornění (nad 90 %), v nadmořské výšce do 250 metrů. Pěstitelské předpoklady jsou obdobné jako v podoblasti Ř1. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 8 až 9 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 76 až 84 bodů. Převážně je zastoupena v okrese Kolín, Nymburk, Chrudim a Hradec Králové. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 3,1 %. Ř3 Zahrnuje území v teplém, mírně suchém až mírně teplém klimatu s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd se stupněm zornění kolem 87 % s převahou rovinného terénu, v nadmořské výšce do 300 m. Pěstitelské předpoklady jsou průměrné pro většinu plodin pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě produkce. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků 7 až 8 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 68 - 76 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Nymburk, Litoměřice a Louny. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 3,9 %. Ř4

Ř5

Zahrnuje území ve všech typech teplého klimatu, často s mírnou převahou méně produkčních půd, místy s vyšším podílem svažitějších území (nad 3° sklonitosti), se stupněm zornění často pod 85 %, v nadmořské výšce do 350 m. Jsou zde průměrné až slabé podprůměrné podmínky pro pěstování cukrovky. Dobré podmínky jsou pro pěstování řepky olejné, ve specializovaných oblastech pro pěstování chmele. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 6 až 7 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 62 až 68 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Mělník, Nymburk, Litoměřice, Louny a Opava. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,7 %. Zahrnuje území ve všech typech teplého klimatu s převahou málo produkčních půd nebo půd s vyšší svažitostí (do 7° sklonitosti), se stupněm zornění kolem 81 %, v nadmořské výšce do 350 m. Pěstitelské předpoklady pro intenzivní pěstování zemědělských plodin, zejména cukrovky, jsou často podprůměrné. Dobré podmínky jsou zde pro pěstování řepky olejné, ve specializovaných oblastech pro pěstování chmele. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou nižší než 6 Kč/m2 . Produkční schopnost půd je v rozmezí 48 až 56 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Kladno, Mělník, Ml. Boleslav, Litoměřice a Louny. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,2 %.

191


tabulka 215: Zemědělské výrobní podoblasti obilnářské O1 Zahrnuje území v mírně teplém, suchém až mírně vlhkém klimatu (MT1 a MT2), v nadmořské výšce 300 až 450 m. Významně jsou zastoupeny půdy na sprašových hlínách a svahovinách s převahou hnědozemních illimerizovaných a illimerizovaných půd, zrnitostně středně těžkých v rovinném až mírně zvlněném terénu (sklonitost do 7°). Stupeň zornění je nejvyšší z obilnářské výrobní oblasti, převážně nad 80 %. Pěstitelské předpoklady jsou velmi dobré pro pěstování obilovin, krmných plodin, luskovin a řepky olejné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků nad 5 Kč/m2. Produkční schopnost půd je nad 56 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Rakovník, Plzeň-jih, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Brno-venkov, Třebíč a Uherské Hradiště. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 7,7 %. O2 Zahrnuje území v mírně teplých klimatických regionech (MT1, MT2, MT3), v nadmořské výšce 350 až 500 m. Terénní podmínky jsou ještě příznivé - mírně zvlněný až svažitý terén (sklonitost přesahuje 7°). Převážně jsou zastoupeny půdy na svahovinách a středně těžké, hluboké půdy. Hnědozemě a illimerizované půdy se vyskytují ostrůvkovitě. Stupeň zornění je kolem 76 %. Pěstitelské podmínky jsou průměrné pro pěstování obilovin, krmných a technických plodin, především řepky olejné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 4 až 5 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 48 až 56 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Písek, Tábor, Louny, Rakovník, Náchod a Svitavy. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 9,7 %. O3 Zahrnuje území s výraznou klimatickou heterogenitou (od MT2 do MCH), v nadmořské výšce 400 až 550 m. Terénní podmínky jsou s vyšší členitostí (do 12° sklonitosti). Stupeň zornění je kolem 70 %. Převážně jsou zastoupeny půdy s vyšší skeletovostí a půdy mělké na svahovinách. Pěstitelské podmínky jsou průměrné až podprůměrné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné. Ve vyšších polohách vhodné pro len. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 3 až 4 Kč/m2. Produkční schopnost půd je podprůměrná v rozmezí 42 až 48 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Berou, Č. Budějovice, Jindřichův Hradec, Cheb, K. Vary, Plzeň - sever, Tachov, Trutnov, Frýdek - Místek a Jeseník. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 13,8 %. O4 Zahrnuje území klimaticky heterogenní (od MT3 do MCH) v nadmořské výšce 400 až 600 m. Charakteristickým rysem je výrazná členitost a svažitost území (až do 17° sklonitosti). Je zde vysoké zastoupení produkčně nejhorších půd, převážně na břidlicích, s vysokou skeletovostí a mělkých půd. Pěstitelské podmínky jsou podprůměrné pro většinu zemědělských plodin. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků nižší než 3,- Kč/m2. Produkční schopnost půd je podprůměrná až nízká pod 42 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Semily, Šumperk, Jeseník, Bruntál a Zlín. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 9,3 %.

192


tabulka 216: Zemědělské výrobní podoblasti bramborářské B1 Zahrnuje území v mírném teplém a vlhčím klimatu (MT2 a MT3), převážně v nadmořské výšce 400 až 550 m. Terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí (sklonitost do 5°). Stupeň zornění je větší než 80 %, půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s malou skeletovostí. Zpravidla se vyskytují hnědé půdy na svahovinách. Převažují půdy s průměrnou produkční schopností, vhodných pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné, avšak nejvhodnější jsou pro pěstování konzumních brambor. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků vyšší než 5 Kč/m2. Produkční schopnost půd je průměrná nad 50 bodů. Je výrazně zastoupena v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 1,9 %. B2 Zahrnuje území převážně v mírně teplém, vlhkém a mírně chladném klimatu (MT3, MT4 a MCH), v nadmořské výšsce 400 až 550 m. Terén je převážně mírně zvlněný a členitý, s poměrně nízkým zastoupením svažitých půd (do 7° sklonitosti). Stupeň zornění je poměrně vysoký, kolem 80 %. Půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, slabě až středně skeletovité, hlinitopísčité až písčitohlinité. Vesměs jde o hnědé půdy na krystaliníku. Pěstební podmínky jsou ještě nadprůměrné pro pěstování konzumních a sadbových brambor a s průměrnými až slabě podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 4 až 5 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 44 až 50 bodů. Je výrazně zastoupena v okresech Benešov u Prahy, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Tábor, Havlíčkův Brod, Uherské Hradiště a Žďár nad Sázavou. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí 6,0 %. B3 Zahrnuje území převážně v mírném teplém, vlhkém a mírně chladném klimatu (MT4 a MCH), v nadmořské výšce 400 až 600 m. Terén je výrazně členitý, s vyšším zastoupením výrazně svažitých půd (do 12 ° sklonitosti). Stupeň zornění je obvykle pod 70 %. Převažují půdy středně hluboké, často středně skeletovité až mělké, hlinitopísčité až písčitohlinité. Vesměs se vyskytují hnědé půdy. Pěstební podmínky pro pěstování brambor jsou ještě dobré, ve svažitých polohách z technologických důvodů méně vhodné. Pro pěstování obilnin, pro pěstování krmných plodin a řepky jsou podmínky až podprůměrné, ve vyšších polohách vhodné i pro len. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou země2 dělských pozemků v rozmezí 3 až 4 Kč/m . Produkční schopnost půd je v rozmezí 36 až 44 bodů. Je zastoupena v okresech Příbram, Strakonice, Pelhřimov, Klatovy, Jihlava a Třebíč. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 6,2 %. B4 Zahrnuje území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu (MT4 a MCH), v nadmořské výšce 500 až 650 m. Charakteristickým rysem je výrazná členitost a svažitost území (až nad 12 ° sklonitosti). Stupeň zornění je kolem 60 %. Převažují půdy středně hluboké až mělké, středně až silně skeletovité až kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité. Převážně jsou zde hnědé půdy kyselé a hnědé půdy kyselé na všech horninách (žulách, rulách, svorech i břidlicích). Pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až nevhodné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků nižší než 3 Kč/m2. Produkční schopnost půd je podprůměrná až nízká pod 36 bodů. Je zastoupena v okresech Příbram, Klatovy, Havlíčkův Brod, Jihlava a Žďár nad Sázavou. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,4 %.

193


tabulka 217: Zemědělská výrobní podoblast pícninářská P1 Zahrnuje nejproduktivnější část pícninářské oblasti v mírně chladném až chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 600 m. Terén je členitý se střední svažitostí (sklonitost až do 12°). Stupeň zornění je výrazně pod 50 %. Půdy jsou středně hluboké až mělké, méně skeletovité. Převažují hnědé půdy kyselé. Pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větší než 1,50 Kč/m2.Produkční schopnost půd je větší než 34 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Český Krumlov, Klatovy, Ústí nad Orlicí, Brunrál, Šumperk a Frýdek-Místek. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 5,4 %. P2 Zahrnuje území převážně v mírně chladném a chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 600 m. Terén je zpravidla se střední vertikální a horizontální členitostí (sklonitost až do 17°). Stupeň zornění je kolem 33 %. Převažují půdy skeletovité, často mělké. Pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné až nevhodné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 1 až 1,50 Kč/m2. Produkční schopnost půd je v rozmezí 26 až 34 bodů. Převážně jsou zastoupeny v okresech Prachatice, Šumperk a Vsetín. Na celkové výměře zemědělských půd ČR se podílí 3,4 %. P3 Zahrnuje území v mírně chladném a chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 650 m. Terén je s výraznou členitostí a svažitostí (často i nad 17° sklonitosti). Stupeň zornění je pod 20 %. Převažují půdy mělké a kamenité. Pěstitelské podmínky s výjimkou nejpříznivějších ploch jsou pro pěstování zemědělských plodin nevhodné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských půd nižší než 1,- Kč/m2. Produkční schopnost půd je nižší než 26 bodů. Převážně je zastoupena v okresech Klatovy, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Bruntál a Vsetín. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 1,2 %. Pramen: VÚZE Praha (Půda - Situační a výhledová zpráva) 1996

194


tabulka 218: Prodej technických plodin celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách a Kč) KRAJ Praha - hl. město Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Brambory konzumní Brambory sadbové t Kč/t Kč celkem 4 3 608,19 14 433 --49 175 3 608,19 177 432 743 3 435 38 168 3 608,19 137 717 396 5 474 11 842 3 608,19 42 728 186 1 047 1 912 3 608,19 6 898 859 300 3 557 3 608,19 12 834 332 --1 223 3 608,19 4 412 816 --13 110 3 608,19 47 303 371 58 20 315 3 608,19 73 300 380 2 670 154 087 3 608,19 555 975 173 38 070 12 141 3 608,19 43 807 035 154 8 061 3 608,19 29 085 620 9 328 3 608,19 1 183 486 --7 755 3 608,19 27 981 513 1 126

ČR celkem 321 678 x Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

x

52 343

Cukrovka technická t Kč/t Kč celkem 26 196 964,00 25 252 944 897 957 964,00 865 630 548 --964,00 0 --964,00 0 --964,00 0 187 023 964,00 180 290 172 17 651 964,00 17 015 564 402 256 964,00 387 774 784 187 142 964,00 180 404 888 7 906 964,00 7 621 384 366 336 964,00 353 147 904 644 631 964,00 621 424 284 119 815 964,00 115 501 660 251 129 964,00 242 088 356 3 108 042

195

x

x

t 8 492 161 051 123 035 85 254 13 068 21 302 12 074 66 839 63 444 110 230 83 367 55 583 21 145 34 290 859 174

Řepka Kč/t Kč celkem Zelenina 6 904,00 58 628 768 --6 904,00 1 111 896 104 36 916 6 904,00 849 433 640 89 6 904,00 588 593 616 --6 904,00 90 221 472 --6 904,00 147 069 008 19 544 6 904,00 83 358 896 1 891 6 904,00 461 456 456 13 196 6 904,00 438 017 376 4 771 6 904,00 761 027 920 18 6 904,00 575 565 768 24 591 6 904,00 383 745 032 8 384 6 904,00 145 985 080 4 259 6 904,00 236 738 160 4 586 x

x

118 245

Ovoce --14 999 1 947 183 --4 855 679 27 162 195 --17 815 18 229 71 --86 135


tabulka 219: Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

tis. l 331 608 326 278 238 440 32 422 63 224 49 758 211 682 231 149 412 057 171 377 178 292 125 844 160 034

Mléko Jatečný skot Jatečná prasata t. živ. hm. Kč/t ž. hm. Kč celkem t. živ. hm. Kč/t ž. hm. Kč celkem Kč/l Kč celkem 7,80 2 586 542 400 29 55833 770,00 998 173 660 71 776 44 064,00 3 162 737 664 7,80 2 544 968 400 28 95933 770,00 977 945 430 58 395 44 064,00 2 573 117 280 7,80 1 859 832 000 21 66933 770,00 731 762 130 40 311 44 064,00 1 776 263 904 7,80 252 891 600 2 54533 770,00 85 944 650 8 626 44 064,00 380 096 064 7,80 493 147 200 6 10633 770,00 206 199 620 20 128 44 064,00 886 920 192 7,80 388 112 400 4 06133 770,00 137 139 970 9 676 44 064,00 426 363 264 7,80 1 651 119 600 16 26133 770,00 549 133 970 41 679 44 064,00 1 836 543 456 7,80 1 802 962 200 15 94533 770,00 538 462 650 34 493 44 064,00 1 519 899 552 7,80 3 214 044 600 31 92433 770,00 1 078 073 480 64 828 44 064,00 2 856 580 992 7,80 1 336 740 600 15 47033 770,00 522 421 900 78 166 44 064,00 3 444 306 624 7,80 1 390 677 600 15 84933 770,00 535 220 730 39 485 44 064,00 1 739 867 040 7,80 981 583 200 9 05133 770,00 305 652 270 18 854 44 064,00 830 782 656 7,80 1 248 265 200 11 12633 770,00 375 725 020 24 587 44 064,00 1 083 401 568

ČR celkem 2 532 165 x X *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

208 524

196

x

X

511 004

x

x


tabulka 220: Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Jatečná drůbež **) Kč/t ž. hm.

t. živ. hm. 34 850 50 128 27 477 1 995 14 784 5 347 21 094 20 258 14 684 55 517 7 986 24 107 14 256 292 483

25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00 25 963,00

x ČR celkem *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

197

Kč celkem 904 810 550 1 301 473 264 713 385 351 51 796 185 383 836 992 138 824 161 547 663 522 525 958 454 381 240 692 1 441 387 871 207 340 518 625 890 041 370 128 528 x

Vejce tis.ks Kč/tis. ks 303 443 1 899,00 230 865 1 899,00 75 815 1 899,00 45 207 1 899,00 153 102 1 899,00 11 146 1 899,00 145 069 1 899,00 181 204 1 899,00 21 133 1 899,00 150 570 1 899,00 78 587 1 899,00 52 906 1 899,00 113 268 1 899,00 1 562 315 x

Kč celkem 576 238 257 438 412 635 143 972 685 85 848 093 290 740 698 21 166 254 275 486 031 344 106 396 40 131 567 285 932 430 149 236 713 100 468 494 215 095 932 x

ŽV celkem Kč celkem 8 228 502 531 7 835 917 009 5 225 216 070 856 576 592 2 260 844 702 1 111 606 049 4 859 946 579 4 731 389 252 7 570 071 331 7 030 789 425 4 022 342 601 2 844 376 661 3 292 616 248 x


tabulka 221: Tržby z ŽV v roce 2001 dle krajů (Kč) Mléko KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Kč celkem 2 586 542 400 2 544 968 400 1 859 832 000 252 891 600 493 147 200 388 112 400 1 651 119 600 1 802 962 200 3 214 044 600 1 336 740 600 1 390 677 600 981 583 200 1 248 265 200

Jatečný skot Kč celkem 998 173 660 977 945 430 731 762 130 85 944 650 206 199 620 137 139 970 549 133 970 538 462 650 1 078 073 480 522 421 900 535 220 730 305 652 270 375 725 020

Jat. prasata Kč celkem 3 162 737 664 2 573 117 280 1 776 263 904 380 096 064 886 920 192 426 363 264 1 836 543 456 1 519 899 552 2 856 580 992 3 444 306 624 1 739 867 040 830 782 656 1 083 401 568

Jat. drůbež **) Kč celkem 904 810 550 1 301 473 264 713 385 351 51 796 185 383 836 992 138 824 161 547 663 522 525 958 454 381 240 692 1 441 387 871 207 340 518 625 890 041 370 128 528

ČR celkem x x x *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

x

198

Vejce

ŽV celkem

Kč celkem Kč 576 238 257 8 228 502 531 438 412 635 7 835 917 009 143 972 685 5 225 216 070 85 848 093 856 576 592 290 740 698 2 260 844 702 21 166 254 1 111 606 049 275 486 031 4 859 946 579 344 106 396 4 731 389 252 40 131 567 7 570 071 331 285 932 430 7 030 789 425 149 236 713 4 022 342 601 100 468 494 2 844 376 661 215 095 932 3 292 616 248 x

x


tabulka 222: Celkový prodej roslinných výrobků ve VČ kraji v období 1996- 2000 (tuny)

199


tabulka 223: Celkový prodej živočišných výrobků ve VČ kraji v období 1996 - 2000

200


tabulka 224: Prodej rostlinných výrobků celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách) KRAJ Praha - hl. město Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Obiloviny celkem 34 389 924 987 429 319 289 144 48 753 234 323 46 746 332 794 256 958 398 521 572 746 350 778 170 777 302 792

pšenice 24 474 655 906 283 454 197 370 33 299 169 079 29 807 244 481 166 736 219 358 357 357 200 991 115 173 181 409

z toho ječmen 6 988 195 533 103 324 73 551 11 373 54 696 11 221 66 453 62 077 133 919 120 143 118 075 35 066 96 726

žito 51 14 441 20 232 8 912 2 433 2 722 3 290 4 440 5 145 29 232 6 501 4 335 464 7 047

ČR celkem 4 393 027 2 878 894 1 089 145 109 245 Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

Luštěniny Brambory Brambory Cukrovka kuk.zrno celkem konzumní sadbové technická Řepka Zelenina Ovoce 2 312 985 4 --26 196 8 492 ----47 100 10 203 49 175 3 435 897 957 161 051 36 916 14 999 7 355 7 093 38 168 5 474 --123 035 89 1 947 3 156 4 275 11 842 1 047 --85 254 --183 --2 204 1 912 300 --13 068 ----6 690 501 3 557 --187 023 21 302 19 544 4 855 --590 1 223 --17 651 12 074 1 891 679 8 878 5 760 13 110 58 402 256 66 839 13 196 27 162 10 796 5 252 20 315 2 670 187 142 63 444 4 771 195 4 337 6 995 154 087 38 070 7 906 110 230 18 - - 83 384 4 993 12 141 154 366 336 83 367 24 591 17 815 22 182 4 122 8 061 9 644 631 55 583 8 384 18 229 18 863 1 759 328 --119 815 21 145 4 259 71 11 730 501 7 755 1 126 251 129 34 290 4 586 - - 226 783

55 233

201

321 678

52 343 3 108 042 859 174

118 245 86 135


tabulka 225: Prodej živočišných produktů v roce 2001 dle krajů celkem (ve fyz. jednotkách) Mléko (tis. l) KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

výroba

prodej

Jatečná Jatečná prasata drůbež Komzumní vejce (tis. kusů) (t živ. (t živ. % telata celkem h.) snáška prodej zpeněž. h.) 914 29 558 71 776 34 850 555 342 303 443 54,64 850 28 959 58 395 50 128 409 751 230 865 56,34 516 21 669 40 311 27 477 128 251 75 815 59,11 93 2 545 8 626 1 995 96 734 45 207 46,73 185 6 106 20 128 14 784 330 896 153 102 46,27 182 4 061 9 676 5 347 20 537 11 146 54,27 554 16 261 41 679 21 094 265 432 145 069 54,65 686 15 945 34 493 20 258 415 641 181 204 43,60 726 31 924 64 828 14 684 95 767 21 133 22,07 306 15 470 78 166 55 517 331 156 150 570 45,47 385 15 849 39 485 7 986 164 764 78 587 47,70 343 9 051 18 854 24 107 127 107 52 906 41,62 638 11 126 24 587 14 256 248 587 113 268 45,56

Jateční skot (t živé hmotnosti) % zpeněž.

krávy

býci

jalovice

353 535 351 049 259 211 35 468 68 565 54 193 224 351 245 925 433 038 181 235 191 550 133 326 170 313

331 608 326 278 238 440 32 422 63 224 49 758 211 682 231 149 412 057 171 377 178 292 125 844 160 034

93,80 92,94 91,99 91,41 92,21 91,82 94,35 93,99 95,15 94,56 93,08 94,39 93,96

9 696 9 773 7 452 864 1 875 1 446 6 140 6 779 11 496 4 930 5 389 3 688 4 203

16 692 16 054 11 633 1 371 3 588 2 018 8 273 7 254 17 267 8 810 8 809 4 258 5 344

2 257 2 282 2 069 218 458 415 1 292 1 226 2 436 1 423 1 265 762 941

ČR celkem 2 701 759 *) Včetně Prahy Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

2 532 165

93,72

73 731 111 371

17 044

202

6 378208 524 511 004 292 483 3 189 9651 562 315

48,98


tabulka 226: Tržby za výrobky RV v roce 2001 podle krajů (Kč) Obiloviny Pšenice KRAJ Praha - hl. město Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Ječmen

žito

kuk. Zrno

Kč celkem Kč celkem Kč celkem Kč celkem 86 335 706 25 438 416 193 851 8 919 696 2 313 806 801 711 798 780 54 890 241 181 711 800 999 926 503 376 130 357 76 901 832 28 375 590 696 252 281 267 747 705 33 874 512 12 175 848 117 467 217 41 401 132 9 247 833 0 596 451 534 199 109 849 10 346 322 25 810 020 105 148 664 40 847 806 12 505 290 0 862 443 400 241 908 856 16 876 440 34 251 324 588 186 250 225 978 903 19 556 145 41 650 968 773 818 249 487 505 336 111 110 832 16 732 146 1 260 630 421 437 356 563 24 710 301 321 695 472 709 025 901 429 828 423 16 477 335 85 578 156 406 290 033 127 650 760 1 763 664 72 773 454 639 947 459 352 111 658 26 785 647 45 254 340

ČR celkem x x Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002

x

Obiloviny celkem Kč celkem 120 887 670 3 262 207 622 1 481 334 282 1 010 050 346 168 116 182 831 717 725 158 501 760 1 155 480 020 875 372 267 1 389 166 562 2 044 392 757 1 240 909 815 608 477 911 1 064 099 104

x

x

203

Bramb. Konz.

Cukrovka

Kč celkem Kč celkem 14 433 25 252 944 177 432 743 865 630 548 137 717 396 0 42 728 186 0 6 898 859 0 12 834 332 180 290 172 4 412 816 17 015 564 47 303 371 387 774 784 73 300 380 180 404 888 555 975 173 7 621 384 43 807 035 353 147 904 29 085 620 621 424 284 1 183 486 115 501 660 27 981 513 242 088 356 x

x

Řepka Kč celkem 58 628 768 1 111 896 104 849 433 640 588 593 616 90 221 472 147 069 008 83 358 896 461 456 456 438 017 376 761 027 920 575 565 768 383 745 032 145 985 080 236 738 160 x

Technické plodiny Kč celkem 83 896 145 2 154 959 395 987 151 036 631 321 802 97 120 331 340 193 512 104 787 276 896 534 611 691 722 644 1 324 624 477 972 520 707 1 034 254 936 262 670 226 506 808 029 x


tabulka 227: Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

tis. l 331 608 326 278 238 440 32 422 63 224 49 758 211 682 231 149 412 057 171 377 178 292 125 844 160 034

Mléko Jatečný skot Jatečná prasata t. živ. hm. Kč/t ž. hm. Kč celkem t. živ. hm. Kč/t ž. hm. Kč celkem Kč/l Kč celkem 7,80 2 586 542 400 29 558 33 770,00 998 173 660 71 776 44 064,00 3 162 737 664 7,80 2 544 968 400 28 959 33 770,00 977 945 430 58 395 44 064,00 2 573 117 280 7,80 1 859 832 000 21 669 33 770,00 731 762 130 40 311 44 064,00 1 776 263 904 7,80 252 891 600 2 545 33 770,00 85 944 650 8 626 44 064,00 380 096 064 7,80 493 147 200 6 106 33 770,00 206 199 620 20 128 44 064,00 886 920 192 7,80 388 112 400 4 061 33 770,00 137 139 970 9 676 44 064,00 426 363 264 7,80 1 651 119 600 16 261 33 770,00 549 133 970 41 679 44 064,00 1 836 543 456 7,80 1 802 962 200 15 945 33 770,00 538 462 650 34 493 44 064,00 1 519 899 552 7,80 3 214 044 600 31 924 33 770,00 1 078 073 480 64 828 44 064,00 2 856 580 992 7,80 1 336 740 600 15 470 33 770,00 522 421 900 78 166 44 064,00 3 444 306 624 7,80 1 390 677 600 15 849 33 770,00 535 220 730 39 485 44 064,00 1 739 867 040 7,80 981 583 200 9 051 33 770,00 305 652 270 18 854 44 064,00 830 782 656 7,80 1 248 265 200 11 126 33 770,00 375 725 020 24 587 44 064,00 1 083 401 568

ČR celkem 2 532 165 x X 208 524 *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

x

X

204

511 004

x

x


tabulka 228: Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) Jatečná drůbež **) KRAJ t. živ. hm. Kč/t ž. hm. Kč celkem 34 850 25 963,00 904 810 550 Středočeský *) 50 128 25 963,00 1 301 473 264 Jihočeský 27 477 25 963,00 713 385 351 Plzeňský 1 995 25 963,00 51 796 185 Karlovarský 14 784 25 963,00 383 836 992 Ústecký 5 347 25 963,00 138 824 161 Liberecký 21 094 25 963,00 547 663 522 Královéhradecký 20 258 25 963,00 525 958 454 Pardubický 14 684 25 963,00 381 240 692 Vysočina 55 517 25 963,00 1 441 387 871 Jihomoravský 7 986 25 963,00 207 340 518 Olomoucký 24 107 25 963,00 625 890 041 Zlínský 14 256 25 963,00 370 128 528 Moravskoslezský 292 483 x x ČR celkem *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

205

Vejce tis.ks Kč/tis. ks 303 443 1 899,00 230 865 1 899,00 75 815 1 899,00 45 207 1 899,00 153 102 1 899,00 11 146 1 899,00 145 069 1 899,00 181 204 1 899,00 21 133 1 899,00 150 570 1 899,00 78 587 1 899,00 52 906 1 899,00 113 268 1 899,00 1 562 315 x

ŽV celkem Kč celkem 576 238 257 438 412 635 143 972 685 85 848 093 290 740 698 21 166 254 275 486 031 344 106 396 40 131 567 285 932 430 149 236 713 100 468 494 215 095 932 x

Kč celkem 8 228 502 531 7 835 917 009 5 225 216 070 856 576 592 2 260 844 702 1 111 606 049 4 859 946 579 4 731 389 252 7 570 071 331 7 030 789 425 4 022 342 601 2 844 376 661 3 292 616 248 x


tabulka 229: Prodej rostlinných výrobků na 100 ha zemědělské půdy dle krajů v roce 2001 (v tunách) KRAJ Praha - hl. město Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

z toho Obiloviny Luštěniny Bramb. Bramb. Cukr. celkem pšenice ječmen žito kuk.zrno celkem konz. sadb. tech. Řepka Zelenina 21 221,00 162,052 115,329 32,930 0,240 10,895 4,642 0,019 - - - 123,444 40,017 --669 994,98 138,059 97,897 29,184 2,155 7,030 1,523 7,340 0,513 134,024 24,038 5,510 496 431,05 86,481 57,098 20,813 4,075 1,482 1,429 7,688 1,103 --24,784 0,018 384 529,36 75,194 51,328 19,128 2,318 0,821 1,112 3,080 0,272 --22,171 --125 538,92 38,835 26,525 9,059 1,938 --1,756 1,523 0,239 --10,410 --278 627,54 84,099 60,683 19,631 0,977 2,401 0,180 1,277 --67,123 7,645 7,014 141 095,60 33,131 21,125 7,953 2,332 --0,418 0,867 --12,510 8,557 1,340 280 605,07 118,599 87,126 23,682 1,582 3,164 2,053 4,672 0,021 143,353 23,820 4,703 274 641,00 93,561 60,711 22,603 1,873 3,931 1,912 7,397 0,972 68,141 23,101 1,737 420 918,04 94,679 52,114 31,816 6,945 1,030 1,662 36,607 9,045 1,878 26,188 0,004 427 276,00 134,046 83,636 28,118 1,521 19,515 1,169 2,841 0,036 85,738 19,511 5,755 277 263,00 126,515 72,491 42,586 1,563 8,000 1,487 2,907 0,003 232,498 20,047 3,024 196 204,00 87,041 58,701 17,872 0,236 9,614 0,897 0,167 --61,067 10,777 2,171 285 531,00 106,045 63,534 33,876 2,468 4,108 0,175 2,716 0,394 87,952 12,009 1,606

Zemědělská půda (ha)

ČR celkem 4 279 876,00 102,644 *) Včetně Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

67,266

25,448 2,553

5,299

206

1,291

7,516

1,223 72,620

20,075

Ovoce --2,239 0,392 0,048 --1,742 0,481 9,680 0,071 --4,169 6,575 0,036 ---

2,763 2,013


tabulka 230: Prodej živočišných produktů na 100 ha zemědělské půdy v roce 2001 (ve fyz. jednotkách)

KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zemědělská půda (ha) 669 994,98 496 431,05 384 529,36 125 538,92 278 627,54 141 095,60 280 605,07 274 641,00 420 918,04 427 276,00 277 263,00 196 204,00 285 531,00

Mléko (tis. l) 49,494 65,725 62,008 25,826 22,691 35,265 75,438 84,164 97,895 40,109 64,304 64,139 56,048

ČR celkem 4 279 876,00 *) Včetně Prahy Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

59,164

krávy 1,447 1,969 1,938 0,688 0,673 1,025 2,188 2,468 2,731 1,154 1,944 1,880 1,472

Jatečný skot (t živé hmotnosti) býci jalovice telata 2,491 0,337 0,136 3,234 0,460 0,171 3,025 0,538 0,134 1,092 0,174 0,074 1,288 0,164 0,066 1,430 0,294 0,129 2,948 0,460 0,197 2,641 0,446 0,250 4,102 0,579 0,172 2,062 0,333 0,072 3,177 0,456 0,139 2,170 0,388 0,175 1,872 0,330 0,223

1,723

2,602

207

0,398

0,149

celkem 4,412 5,833 5,635 2,027 2,191 2,878 5,795 5,806 7,584 3,621 5,716 4,613 3,897 4,872

Jatečná Jatečná Vejce prasata drůbež konz. (t živ. h.) (t živ. h.) (tis. ks) 10,713 5,202 45,290 11,763 10,098 46,505 10,483 7,146 19,716 6,871 1,589 36,010 7,224 5,306 54,949 6,858 3,790 7,900 14,853 7,517 51,699 12,559 7,376 65,978 15,402 3,489 5,021 18,294 12,993 35,240 14,241 2,880 28,344 9,609 12,287 26,965 8,611 4,993 39,669 11,940

6,834

36,504


tabulka 231: Prodej obilovin a luštěnin celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách a v Kč) z toho

Obiloviny celkem KRAJ Praha - hl. město

T 34 389

pšenice t

Kč/t

24 474 3 527,65

ječmen Kč celkem 86 335 706

t

Kč/t

žito Kč celkem

6 988 3 640,30 25 438 416

t

Kč/t 51 3 801,00

kukuřice na zrno Kč celkem 193 851

t

Kč/t

2 312 3 858,00

Kč celkem 8 919 696

Středočeský

924 987

655 906 3 527,65 2 313 806 801

195 533 3 640,30 711 798 780 14 441 3 801,00 54 890 241 47 100 3 858,00 181 711 800

Jihočeský

429 319

283 454 3 527,65

999 926 503

103 324 3 640,30 376 130 357 20 232 3 801,00 76 901 832

Plzeňský

289 144

197 370 3 527,65

696 252 281

73 551 3 640,30 267 747 705

8 912 3 801,00 33 874 512

3 156 3 858,00 12 175 848

48 753

33 299 3 527,65

117 467 217

11 373 3 640,30 41 401 132

2 433 3 801,00

---

234 323

169 079 3 527,65

596 451 534

54 696 3 640,30 199 109 849

2 722 3 801,00 10 346 322

46 746

29 807 3 527,65

105 148 664

11 221 3 640,30 40 847 806

3 290 3 801,00 12 505 290

Královéhradecký

332 794

244 481 3 527,65

862 443 400

66 453 3 640,30 241 908 856

4 440 3 801,00 16 876 440

Pardubický

256 958

166 736 3 527,65

588 186 250

62 077 3 640,30 225 978 903

5 145 3 801,00 19 556 145 10 796 3 858,00 41 650 968

Vysočina

398 521

219 358 3 527,65

773 818 249

Jihomoravský

572 746

357 357 3 527,65 1 260 630 421

120 143 3 640,30 437 356 563

6 501 3 801,00 24 710 301 83 384 3 858,00 321 695 472

Olomoucký

350 778

200 991 3 527,65

709 025 901

118 075 3 640,30 429 828 423

4 335 3 801,00 16 477 335 22 182 3 858,00 85 578 156

Zlínský

170 777

115 173 3 527,65

406 290 033

35 066 3 640,30 127 650 760

Moravskoslezský

302 792

181 409 3 527,65

639 947 459

96 726 3 640,30 352 111 658

Karlovarský Ústecký Liberecký

ČR celkem 4 393 027 2 878 894 x Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

x

9 247 833

133 919 3 640,30 487 505 336 29 232 3 801,00 111 110 832

1 089 145

x

x

208

464 3 801,00

7 355 3 858,00 28 375 590 3 858,00

0

6 690 3 858,00 25 810 020 --

3 858,00

0

8 878 3 858,00 34 251 324 4 337 3 858,00 16 732 146

1 763 664 18 863 3 858,00 72 773 454

7 047 3 801,00 26 785 647 11 730 3 858,00 45 254 340 109 245

x

x

226 783

x

x


tabulka 232:Pokračování tabulky Prodej obilovin a luštěnin celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách a v Kč) Luštěniny Obiloviny celkem celkem KRAJ Praha - hl. město

Kč celkem 120 887 670

985

Středočeský

3 262 207 622

10 203

Jihočeský

1 481 334 282

7 093

Plzeňský

1 010 050 346

4 275

Karlovarský

168 116 182

2 204

Ústecký

831 717 725

501

Liberecký

158 501 760

590

Královéhradecký

1 155 480 020

5 760

Pardubický

875 372 267

5 252

Vysočina

1 389 166 562

6 995

Jihomoravský

2 044 392 757

4 993

Olomoucký

1 240 909 815

4 122

Zlínský

608 477 911

1 759

Moravskoslezský

1 064 099 104

501

x ČR celkem Zdroj: Prodej rostlinných výrobků, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

55 233

209


tabulka 233: Tržby z ŽV v roce 2001 dle krajů (Kč) Mléko KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Kč celkem 2 586 542 400 2 544 968 400 1 859 832 000 252 891 600 493 147 200 388 112 400 1 651 119 600 1 802 962 200 3 214 044 600 1 336 740 600 1 390 677 600 981 583 200 1 248 265 200

Jatečný skot Kč celkem 998 173 660 977 945 430 731 762 130 85 944 650 206 199 620 137 139 970 549 133 970 538 462 650 1 078 073 480 522 421 900 535 220 730 305 652 270 375 725 020

ČR celkem x x *) Včetně hl. města Prahy **) použita cena jatečných kuřat I. j. tř. Zdroj: Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

Jat. prasata Kč celkem 3 162 737 664 2 573 117 280 1 776 263 904 380 096 064 886 920 192 426 363 264 1 836 543 456 1 519 899 552 2 856 580 992 3 444 306 624 1 739 867 040 830 782 656 1 083 401 568 x

210

Jat. drůbež **) Kč celkem 904 810 550 1 301 473 264 713 385 351 51 796 185 383 836 992 138 824 161 547 663 522 525 958 454 381 240 692 1 441 387 871 207 340 518 625 890 041 370 128 528 x

Vejce Kč celkem 576 238 257 438 412 635 143 972 685 85 848 093 290 740 698 21 166 254 275 486 031 344 106 396 40 131 567 285 932 430 149 236 713 100 468 494 215 095 932 x

ŽV celkem Kč 8 228 502 531 7 835 917 009 5 225 216 070 856 576 592 2 260 844 702 1 111 606 049 4 859 946 579 4 731 389 252 7 570 071 331 7 030 789 425 4 022 342 601 2 844 376 661 3 292 616 248 x


tabulka 234: Příjmy z hlavních komodit RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %) Obiloviny Pšenice KRAJ Středočeský *) Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Kč celkem 2 400 142 507 999 926 503 696 252 281 117 467 217 596 451 534 105 148 664 862 443 400 588 186 250 773 818 249 1 260 630 421 709 025 901 406 290 033 639 947 459

Ječmen % 17,33 9,70 10,14 10,47 17,38 7,65 12,48 9,34 7,52 12,55 11,26 10,93 13,16

Kč celkem 737 237 196 376 130 357 267 747 705 41 401 132 199 109 849 40 847 806 241 908 856 225 978 903 487 505 336 437 356 563 429 828 423 127 650 760 352 111 658

žito % 5,32 3,65 3,90 3,69 5,80 2,97 3,50 3,59 4,74 4,35 6,83 3,44 7,24

kuk. Zrno

Kč celkem % Kč celkem % 55 084 092 0,40 190 631 496 1,38 76 901 832 0,75 28 375 590 0,28 33 874 512 0,49 12 175 848 0,18 9 247 833 0,82 0 0,00 10 346 322 0,30 25 810 020 0,75 12 505 290 0,91 0 0,00 16 876 440 0,24 34 251 324 0,50 19 556 145 0,31 41 650 968 0,66 111 110 832 1,08 16 732 146 0,16 24 710 301 0,25 321 695 472 3,20 16 477 335 0,26 85 578 156 1,36 1 763 664 0,05 72 773 454 1,96 26 785 647 0,55 45 254 340 0,93

*) Včetně hl. města Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků a Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

211

Obiloviny celkem Kč celkem 3 383 095 291 1 481 334 282 1 010 050 346 168 116 182 831 717 725 158 501 760 1 155 480 020 875 372 267 1 389 166 562 2 044 392 757 1 240 909 815 608 477 911 1 064 099 104

% 24,43 14,38 14,71 14,99 24,23 11,53 16,72 13,90 13,51 20,35 19,70 16,38 21,88

Brambory konzumní Kč celkem 177 447 176 137 717 396 42 728 186 6 898 859 12 834 332 4 412 816 47 303 371 73 300 380 555 975 173 43 807 035 29 085 620 1 183 486 27 981 513

% 1,28 1,34 0,62 0,61 0,37 0,32 0,68 1,16 5,41 0,44 0,46 0,03 0,58


tabulka 235:Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %) Cukrovka KRAJ

Řepka

Technické plodiny

Kč celkem % Kč celkem % Kč celkem Středočeský *) 890 883 492 6,43 1 170 524 872 8,45 2 238 855 540 Jihočeský 0 0,00 849 433 640 8,24 987 151 036 Plzeňský 0 0,00 588 593 616 8,57 631 321 802 Karlovarský 0 0,00 90 221 472 8,04 97 120 331 Ústecký 180 290 172 5,25 147 069 008 4,28 340 193 512 Liberecký 17 015 564 1,24 83 358 896 6,06 104 787 276 Královéhradecký 387 774 784 5,61 461 456 456 6,68 896 534 611 Pardubický 180 404 888 2,86 438 017 376 6,95 691 722 644 Vysočina 7 621 384 0,07 761 027 920 7,40 1 324 624 477 Jihomoravský 353 147 904 3,51 575 565 768 5,73 972 520 707 Olomoucký 621 424 284 9,87 383 745 032 6,09 1 034 254 936 Zlínský 115 501 660 3,11 145 985 080 3,93 262 670 226 Moravskoslezský 242 088 356 4,98 236 738 160 4,87 506 808 029 *) Včetně hl. města Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků a Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; ČSÚ 2002

% 16,16 9,58 9,19 8,66 9,91 7,62 12,97 10,98 12,88 9,68 16,42 7,07 10,42

212

Rostlinná výroba Kč celkem 5 621 950 831 2 468 485 318 1 641 372 148 265 236 514 1 171 911 237 263 289 036 2 052 014 630 1 567 094 910 2 713 791 039 3 016 913 464 2 275 164 750 871 148 138 1 570 907 133

% 40,59 23,96 23,90 23,64 34,14 19,15 29,69 24,88 26,39 30,03 36,13 23,45 32,30

Mléko Kč celkem 2 586 542 400 2 544 968 400 1 859 832 000 252 891 600 493 147 200 388 112 400 1 651 119 600 1 802 962 200 3 214 044 600 1 336 740 600 1 390 677 600 981 583 200 1 248 265 200

% 18,67 24,70 27,09 22,54 14,37 28,23 23,89 28,63 31,25 13,30 22,08 26,42 25,67


tabulka 236:Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV a RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %) Jatečný skot

Jatečná prasata

Jatečná drůbež

Vejce

KRAJ

Kč celkem % Kč celkem % Kč celkem % Kč celkem Středočeský *) 998 173 660 7,21 3 162 737 664 22,83 904 810 550 6,53 576 238 257 Jihočeský 977 945 430 9,49 2 573 117 280 24,97 1 301 473 264 12,63 438 412 635 Plzeňský 731 762 130 10,66 1 776 263 904 25,87 713 385 351 10,39 143 972 685 Karlovarský 85 944 650 7,66 380 096 064 33,88 51 796 185 4,62 85 848 093 Ústecký 206 199 620 6,01 886 920 192 25,84 383 836 992 11,18 290 740 698 Liberecký 137 139 970 9,97 426 363 264 31,01 138 824 161 10,10 21 166 254 Královéhradecký 549 133 970 7,94 1 836 543 456 26,57 547 663 522 7,92 275 486 031 Pardubický 538 462 650 8,55 1 519 899 552 24,13 525 958 454 8,35 344 106 396 Vysočina 1 078 073 480 10,48 2 856 580 992 27,78 381 240 692 3,71 40 131 567 Jihomoravský 522 421 900 5,20 3 444 306 624 34,28 1 441 387 871 14,35 285 932 430 Olomoucký 535 220 730 8,50 1 739 867 040 27,63 207 340 518 3,29 149 236 713 Zlínský 305 652 270 8,23 830 782 656 22,36 625 890 041 16,85 100 468 494 Moravskoslezský 375 725 020 2,71 1 083 401 568 7,82 370 128 528 7,61 215 095 932 *) Včetně hl. města Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků a Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

213

Živočišná výroba % 4,16 4,25 2,10 7,65 8,47 1,54 3,99 5,46 0,39 2,85 2,37 2,70 4,42

Kč celkem 8 228 502 531 7 835 917 009 5 225 216 070 856 576 592 2 260 844 702 1 111 606 049 4 859 946 579 4 731 389 252 7 570 071 331 7 030 789 425 4 022 342 601 2 844 376 661 3 292 616 248

% 59,41 76,04 76,10 76,36 65,86 80,85 70,31 75,12 73,61 69,97 63,87 76,55 67,70

Příjmy z RV + ŽV celkem Kč celkem 13 850 453 362 10 304 402 327 6 866 588 218 1 121 813 106 3 432 755 939 1 374 895 085 6 911 961 209 6 298 484 162 10 283 862 370 10 047 702 889 6 297 507 351 3 715 524 799 4 863 523 381

% 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100


tabulka 237: Podíl hlavních komodit na příjmech v roce 2001 (v %) KRAJ

Kuk. Obil. Bramb. Pšen. Ječm. Žito zrno celk. konz. Cukrovka

Tech. RV Řepka plod. celk.

Středočeský *) 17,33 5,32 0,40 1,38 24,43 1,28 6,43 8,45 Jihočeský 9,70 3,65 0,75 0,28 14,38 1,34 0,00 8,24 Plzeňský 10,14 3,90 0,49 0,18 14,71 0,62 0,00 8,57 Karlovarský 10,47 3,69 0,82 0,00 14,99 0,61 0,00 8,04 Ústecký 17,38 5,80 0,30 0,75 24,23 0,37 5,25 4,28 Liberecký 7,65 2,97 0,91 0,00 11,53 0,32 1,24 6,06 Královéhradecký 12,48 3,50 0,24 0,50 16,72 0,68 5,61 6,68 Pardubický 9,34 3,59 0,31 0,66 13,90 1,16 2,86 6,95 Vysočina 7,52 4,74 1,08 0,16 13,51 5,41 0,07 7,40 Jihomoravský 12,55 4,35 0,25 3,20 20,35 0,44 3,51 5,73 Olomoucký 11,26 6,83 0,26 1,36 19,70 0,46 9,87 6,09 Zlínský 10,93 3,44 0,05 1,96 16,38 0,03 3,11 3,93 Moravskoslezský 13,16 7,24 0,55 0,93 21,88 0,58 4,98 4,87 *) Včetně hl. města Prahy Zdroj: Prodej rostlinných výrobků a Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže; ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

214

16,16 9,58 9,19 8,66 9,91 7,62 12,97 10,98 12,88 9,68 16,42 7,07 10,42

40,59 23,96 23,90 23,64 34,14 19,15 29,69 24,88 26,39 30,03 36,13 23,45 32,30

Jat. Mléko skot

Jat. Jat. ŽV pras. drůb. Vejce celk.

18,67 7,21 22,83 6,53 24,70 9,49 24,97 12,63 27,09 10,66 25,87 10,39 22,54 7,66 33,88 4,62 14,37 6,01 25,84 11,18 28,23 9,97 31,01 10,10 23,89 7,94 26,57 7,92 28,63 8,55 24,13 8,35 31,25 10,48 27,78 3,71 13,30 5,20 34,28 14,35 22,08 8,50 27,63 3,29 26,42 8,23 22,36 16,85 25,67 2,71 7,82 7,61

4,16 4,25 2,10 7,65 8,47 1,54 3,99 5,46 0,39 2,85 2,37 2,70 4,42

59,41 76,04 76,10 76,36 65,86 80,85 70,31 75,12 73,61 69,97 63,87 76,55 67,70

RV+ŽV celk. 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00


tabulka 238: Počty potravinářských podniků podle OKEČ v Pardubickém kraji v roce 2001 Chrudim Obor výroba potravin a nápojů výr. masa a mas. výrobků maso z velkých hosp. zvířat výr., zprac. a konzerv. drůb. masa výr. mas. výr. včetně drubežích výr. ovocných a zeleninových šťáv výr. ost. ovocných a zelenin. výrobků výr. rostl. a živ. olejů a tuků výroba surových olejů a tuků úprava a zpracování mléka prov. mlékáren, výr. másla a sýrů výr. mraž. smet. krémů a zmrzl. výroba mlýnských výrobků výroba škrobárenských výrobků výroba hotových krmiv výr. hot. krmiv pro hosp. zvířata výr. hotového krm. pro dom. zvířata výr. ost. potrav. výrobků pekár. výr. + cukrář.(krom trvanl.) výr. trvanlivých pekáren. výrobků výroba cukru výr. kakaa, čokolády a cukrovinek výroba těstovin výroba čaje a kávy výr. koření, aromat a výtažků

rozdíl OKEČ R96 R01 01-96 150000 151000 151100 151200 151300 153200 153300 154000 154100 155000 155100 155200 156100 156200 157000 157100 157200 158000 158100 158200 158300 158400 158500 158600 158700

Pardubice

Svitavy

rozdíl R96 R01 01-96

1 24 37 1 5 1 1 1

0 11 57 1 2 1 1 1

-1 -13 20 0 -3 0 0 0

0 2 1 2

0 2 1 2

0 0 0 0

2 0

1 1

-1 1

21 3 1 1 2 0 0

21 22 3 0 0 3 1

0 19 2 -1 -2 3 1

215

Ústí n/Orlicí



2 44 9

1 22 14

-1 -22 5

35 41

7 66

-28 25

1

2

1

1

1

0

1

0

-1

0

1

1

5 1 6 15 4 0 1 11 23 6

4 1

2 1 3 9 3 2 2 5 38 4

3 2

-3 0 -3 -6 -1 2 1 -6 15 -2

-1 1

0 18 24 1 1

1 8 57 1 1

1

9

0 3

1 2

1 -1

2 2

10 17

5

4

-1

4

23

3

3

0

15

21

6

1 2

0 3

-1 1

2 20 5 29 0 1 1 12 25 189 0 2 5 1

28 7

Kraj celkem rozdíl R96 R01 01-96

1 3 2 -10 121 48 33 111 194 0 2 2 0 8 6 1 1 8 3 10 1 1 0 1 8 2 11 15 12 23 2 2 19 17 32 15 9 18 6 23 24 10 35 1 1 4 11 12 17 164 84 269 2 9 28 1 3 23 7 28 6 5 10 4 6 1 3

-1 -73 83 0 -2 0 7 0 1 9 11 0 15 -6 17 25 3 5 185 19 2 21 5 2 2


výr. homogeniz. potrav. přípr. a diet. potr. výr. potr. výrobků jinde neuvedených výr. potr. koncentrátů aj. uprav. potr. výr. potr. přípravků jinde neuved. výroba nápojů výr. destil. alkoholických nápojů výroba etylalkoholu kvašením výroba hroznového vína výr. jiných nedestil. kvaš. nápojů výroba piva výroba sladu stáč. vod do lahví; výr. nealk. náp. zpracování tabáku Celkem Pramen: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ 2002 Výpočty: VÚZE Praha

158800 158900 158910 158990 159000 159100 159200 159300 159500 159600 159700 159800 160000 xxx

0 1

1 0

1 -1

4 3 3

1 2 1

-3 -1 -2

1

1

0

2 3 1 1

4 2 1 1

2 -1 0 0

1

0

-1

0 3

1 4

1 1

3 2 -1 3 2 0 1 1 146 128 xxx 113 115

-1

1 2 0

2 1

119 139

0 1 xxx

216

2

1

xxx

3 0 1 0 0

15 2 10 1 1

0

4

2 0

14 2

98 464

0 1 1 5 16 11 0 2 2 7 15 8 7 5 -2 4 3 -1 1 1 0 4 0 4 4 0 1 1 12 6 20 14 2 2 4 2 6 5 -1 0 1 1 xxx 476 846 xxx 12 2 9 1 1


Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

tabulka 239: Skutečné stavy vybraných typů zemědělských strojů v roce 2000 v porovnání s normativy Druh stroje Chrudim Pardubice Svitavy C nad 8 2 N C nad 8 2 N C nad 8 2 let roky let roky let roky Traktory celkem 1152 1011 11 780 1098 968 11 918 1334 1210 16 Počet traktorů na 100 ha z.p. 23,54 20,66 0,22 15,94 19,14 16,88 0,19 16,01 32,94 29,88 0,40 Počet traktorů na 100 ha o.p. 27,57 24,19 0,26 18,66 26,27 23,15 0,26 21,95 31,90 74,60 0,99 - z toho do 39 kW (54 k) 275 254 2 180 260 300 2 210 684 628 5 % z traktorů celkem 23,87 25,12 18,18 23,08 23,68 30,99 18,18 22,88 51,27 51,90 31,25 40-59 kW (55-81 k) 522 473 4 240 468 437 1 282 459 423 4 % z traktorů celkem 45,31 46,79 36,36 30,77 42,62 45,14 9,09 30,72 34,41 34,96 25,00 60-99 kW (82-136 k) 200 179 3 200 182 161 1 235 156 137 5 % z traktorů celkem 17,36 17,71 27,27 25,64 16,58 16,63 9,09 25,60 11,69 11,32 31,25 100 a více kW (137 a více k) 155 105 2 160 113 70 7 191 35 22 2 % z traktorů celkem 13,45 10,39 18,18 20,51 10,29 7,23 63,64 20,81 2,62 1,82 12,50 Traktory dle velikosti podniků

N 567 14,00 34,96 130 22,93 175 30,86 145 25,57 117 20,63

Ústí nad Orlicí nad 8 2 N let roky 980 890 15 776 20,21 18,35 0,31 16,00 60,42 54,87 0,92 47,84 357 328 6 180 36,43 36,85 40,00 23,20 368 343 3 240 37,55 38,54 20,00 30,93 168 154 2 200 17,14 17,30 13,33 25,77 87 65 4 156 8,88 7,30 26,67 20,10 C

13 Traktory celkem dle velikosti podniků % z traktorů celkem 14 Počet traktorů na 100 ha z.p. 15 16 Počet traktorů na 100 ha o.p. 17 - z toho do 39 kW (54 k) % z traktorů celkem 18 40-59 kW (55-81 k) 19 % z traktorů celkem 20 60-99 kW (82-136 k) 21 % z traktorů celkem 22 100 a více kW (137 a více k) 23 % z traktorů celkem 24 172 25 Nákladní automobily (NA) 93 26 - z toho nad 5 t 523 27 Pluhy pro orbu 261 29 Secí stroje celkem

151 84 406 196

1 1 9 3

50 100 120

232 148 449 202

202 133 383 151

3 1 2 3

60 65 115

217

111 50 432 94

104 49 384 79

1 1 6 2

45 15 45

191 101 402 160

160 94 346 124

2 0 7 2

C 4564 23,37 35,78 1651 36,17 1817 39,81 706 15,47 390 8,55 >100 ha 1850 40,53 11,04 16,91

160 3,51 928 20,33 417 9,14 345 7,56 50 706 392 40 1809 80 717

Pardubický kraj nad 8 2 N let roky 4079 53 3041 20,89 0,27 15,57 31,98 0,42 23,84 1510 15 700 37,02 28,30 23,02 1676 12 937 41,09 22,64 30,81 631 11 780 15,47 20,75 25,65 262 15 624 6,42 28,30 20,52 <100 ha 2714 59,47 97,87 149,8 6 1491 32,67 889 19,48 289 6,33 45 0,99 617 360 1519 550

7 3 24 10

205 220 360

R 1523 7,80 11,94 951 880 -74 -234

501 392 1589 357


30 Rozmetadla statkových hnojiv celkem 31 Rozmetadla THP celkem 32 Postřikovače a rosiče celkem Poř. Druh stroje č. 33 Samojízdné sklízecí mlátičky celkem 34 Žací stroje a mačkače 35 Sklízecí řezačky samojízdné 36 Sklízeče brambor celkem 37 Kombinované sklízeče řepy

115

101

0

45

98

93

1

50

131

118

1

30

134

113

0

45

478

425

2

170

308

166 167

121 96

3 6

25 45

99 194

59 110

6 14

25 40

62 48

46 36

0 3

25 15

109 88

85 61

4 2

30 35

436 497

311 303

13 25

105 135

331 362

Chrudim nad 8 2 let roky 182 134 1

C

232 28 41 32

174 21 33 25

3 1 1 0

70

Pardubice nad 8 2 let roky 120 86 6

65 10 10 7

236 31 29 7

N

C

193 27 25 6

10 0 1 0

70

Svitavy nad 8 2 let roky 109 100 1

90 15 15 2

763 23 19 0

N

Legenda: C – celkový počet; N – normativní počet; R – rozdíl (C-N)

218

C

592 22 18 0

17 0 0 0

N 15 135 12 6 1

Ústí nad Orlicí nad 8 2 N let roky 105 94 1 40

C

377 45 18 3

311 36 12 3

15 0 0 0

Pardubický kraj nad 8 2 N let roky 516 414 9 195

C

130 1608 1270 15 127 106 35 107 88 2 42 34

45 1 2 0

420 52 66 12

R 321 1188 75 41 30


tabulka 240: Seznam poradců vedených v registru poradců MZe ČR a činných v pardubickém kraji Poradce Ing. Ondřej Baloun

Firma

Ulice

ČMSCH a.s. Praha

Ing. Ondřej Baloun

Město

PSČ

Hradištko

252 09

ISB - Genetic s.r.o. Holding Českomor plemen unie, k.s., Ing. Božena Bečková prac.Chrudim

Ledečská 2917

Havlíčkův Brod

580 01

Palackého 892

Chrudim

537 01

Ing. Stanislav Brunclík Ing. Stanislav Brunclík

Litomyšlská 65

Vysoké Mýto

566 01

Ing. Jaroslav Brychta CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové

Zemědělská 897

Hradec Králové

500 03

Ing. Jiří Bumba Ing. Bohumír Cagaš CSc.

S.O.S Skalice nad Svitavou s.r.o. Oseva PRO s.r.o., VST Zubří

Ing. Stanislav Daněk

Skalice nad Svitavou 679 01 Hamerská 698

Zubří

756 54

Hartíkov 155

Štíty

789 91

Ing. Libor Divoký

CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové

Zemědělská 897

Hradec Králové

500 03

Miroslav Dohnal

Zemědělské poradenství

Svornosti 52

Olomouc

779 00

Ing Zdeněk Doležal

Zepor

Jungmannova 1729 Nový Bydžov

504 01

Ing. Jiří Dostál CSc.

AGROEKO Žamberk, spol. s r.o.

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ludmila Dostálková


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ing. Eduard Drábek MVDr. Ing. Jan Dvořáček

Zepor

Jungmannova 1729 Nový Bydžov

Ing. Jan Frydrych

Oseva PRO s.r.o., VST Zubří

Hamerská 698

Zubří

756 54

Jaroslava Grygarová


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Jitka Grygarová


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ocmanice 99

Ocmanice

675 71 563 01

S.O.S Skalice nad Svitavou s.r.o.

Ing. Květuše Hejátková

504 01

Skalice nad Svitavou 679 01

Jiří Helbich

HELBICH - RMI

Koburk 55

Ing. Jiří Hemr

Ing. Jiří Hemr - PLANT

Zborovská 1199

Výprachtice Ryhnov nad Kněžnou

Ing. Jaroslav Hensl


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ing. Josef Hofman

ZETASPOL., s.r.o. Šlechtitelská stanice Hladké Životice s.r.o.

Bedihošť

798 21

Hladké Životice

742 47

Ing. Ivan Houdek

Fulnecká 95

Ing. Miloslav Hrdlička S.O.S Skalice nad Svitavou s.r.o.

51601

Skalice nad Svitavou 679 01

Dr. Ing. Luděk Hřivna MZLU Brno

Zemědělská 1

Brno

613 00

Ing. Martin Hutař

Květná 251

Staré Město

788 32

Ing. Miroslav Hýbl

Agritec, s.r.o.

Zemědělská 16

Šumperk

787 01

Ing. Ivo Janecký

AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o.

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Karel Jelínek

AGROEKO Žamberk, spol. s r.o. Zemědělská 1004 Žamberk Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Žižkova 139 Chvaletice

Ing. Jan Klapka Ing. Dalibor Klecker CSc.

Ing.Dalibor Klecker,CSc - MZLU v Brně Zemědělská 1 Brno Výzk. a šlech. ústav ovocnářský Hořice v Ing. Jana Kloutvorová Holovousy s.r.o. Holovousy 1 Podkrkonoší Výzk. a šlech. ústav ovocnářský Hořice v Ing. Václav Kneifl Holovousy s.r.o. Holovousy 1 Podkrkonoší Holding Českom.plemen.unie, k.s. Ing. Danuše Kolářová prac.Litomyšl T. G. Masaryka 450 Litomyšl

219

564 01 533 12 613 00 508 01 508 01 570 01


Ing. Jaroslav Kratochvíl


Zemědělská 1004

Ing. Tomáš Kubát

Ing.Tomáš Kubát

Na Větrníku 1258 Chrudim IV

537 05

Dipl.ek. Petr Kubíček AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Výzk. a šlech. ústav ovocnářský Ing. Miroslav Lánský Holovousy s.r.o.

Zemědělská 1004

564 01

Holovousy 1

Žamberk Hořice v Podkrkonoší

MVDr. Ladislav Lojda MVDr. Ladislav Lojda

Foltýnova

Brno

635 00

Ing. Miloš Lorenc

CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové

Zemědělská 897

Hradec Králové

500 03

Ing. Jan Macháč


Hamerská 698

Zubří

756 54

Ing. Vlastimil Merta

Růžová 284

Postřelmov

789 69

Ing. František Mikyska AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o.

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Velký Újezd

783 55

Podlesí 49

Holice

534 01

Ing. Stanislav Neuman CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové

Zemědělská 897

Hradec Králové

500 03

Zdeněk Nutz AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. RNDr. Michal Ondřej CSc. Agritec, s.r.o.

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Zemědělská 16

Šumperk

787 01

Ing. Ladislav Pavlík

A.R.C spol s r.o.

Ve smečkách 33

Praha

110 00

Ing. Bohuslav Pecka

AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Výzkumný ústav pro chov skotu s.r.o., Rapotín

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Výzkumníků 267

Vikýřovice-Rapotín 788 13

Školní 156

Rybitví

533 54

Agritec, s.r.o.

Zemědělská 16

Šumperk

787 01

Ing. Jaroslav Poskočil RPN, spol. s r.o. Prof.Ing. Josef Česká zemědělská univerzita v Praze, Pulkrábek CSc. agr. Fakulta

v AGROP, a.s.

Chrudim

530 09

Kamýcká 129

Praha 6 - Suchdol

165 21

Ing. Vladimír Raba

Žižkova 884

Přelouč

53501

Semčice

294 46

Ing. Stanislav Mišák

SORBUS spol. s r.o.

Ing. Václav Mrázek

Ing. Václav Mrázek

Ing. Jan Pinďák CSc. Ing. Radek Píša Ing. Mgr. Antonín Ponížil CSc.

RAVARA

Žamberk

564 01

508 01

Ing. Ludmila Radková Řepařský institut spol. s.r.o. Prof. Ing. Rostislav Richter DrSc. MZLU Brno

Zemědělská 1

Brno

613 00

Ing. Kamil Rind

Zelená 430

Hradec Králové

500 04

Havlíčkova 2787

Kroměříž

767 01

Havlíčkova 2787

Kroměříž

767 01

Výzkumníků 267

Vikýřovice-Rapotín 788 13 561 52

Ing. Vladimír Stružka Ing. Jaroslava Svobodová AGROEKO Žamberk, spol. s r.o. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Ing. Karel Sypták Praha

Přeloučská 252

Verměřovice Staré Ćívice u Pardubic

Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Jankovcova 18

Praha 7

170 37

Ing. Jiřina Šalanská


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Štefan Šarík


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ing. Jan Šeda


Zemědělská 1004

Žamberk

564 01

Ing. Josef Škeřík

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin,

Jankovcova 18

Praha 7

170 37

Ing. Lubomír Rušák Ing. Drahomír Rygál Doc. Ing. Jan Říha DrSc.

Ing. Kamil Rind Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž s.r.o. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž s.r.o. Výzkumný ústav pro chov skotu s.r.o., Rapotín

Ing. Jiří Stejskal CSc. Jiří Stejskal-Agros

220

530 06


Praha Ing. Pavel Šrámek Ing. Jaroslav Švadlenka MVDr. Vladimír Tlučhoř CSc.


Hamerská 698

HC - Analytika s.r.o

areál AGROP a.s. Chrudim

537 01

Veterinární klinika

Štrossova 239

Pardubice

530 03

Ing. Petr Trávníček

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Nemocniční 53

Šumperk

787 01

Zubří

756 54

Žamberk

564 01

Šumperk

787 01

Moravská Třebová

571 01

Chvaletice

533 12

Troubsko

664 41

Praha 7

170 37

Ing. Václav Tvrz

Oseva PRO s.r.o., VST Zubří EKO-LAB, spol. s r.o. -Ing. Marie Ing. Marie Ulrychová Ulrychová

Hamerská 698

Ing. Jiří Urban

SVAZ PRO-BIO

Nemocniční 53

Ing. Karel Urbášek

Ing. Karel Urbášek Západní 27 Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Žižkova 139

Ing. Pavel Vacek Ing. Zdeněk Vorlíček CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Zahradní 1 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Ing. Stanislav Vrba Praha Jankovcova 18

221

Zubří

756 54


Seznam tabulek tabulka 1: Rozloha území ČR podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km2 a počet obcí k 31. 12. 2000 ...............................................................................................................13 tabulka 2:Rozloha území Pardubického kraje podle okresů, počet obyvatel, hustota ob. na 1 km2 a počet obcí...........................................................................................................14 tabulka 3:Klimatické hodnoty naměřené v meteorologických stanicích na území kraj ...........14 tabulka 4:Velikostní skupiny obcí podle okresů k 31. 12. 2000 .............................................15 tabulka 5:Charakter osídlení v roce 2000 ..............................................................................15 tabulka 6:Základní charakteristika v roce 2000 .....................................................................16 tabulka 7:Obce a obyvatelstvo (podle SLBD) .......................................................................16 tabulka 8:Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2000..........................................................17 tabulka 9:Zaměstnaní v národním hospodářství.....................................................................18 tabulka 10:Vybrané ukazatele k 31.12. na trhu práce.............................................................20 tabulka 11:Charakteristika klimatických regionů ..................................................................21 tabulka 12:Rozdělelní zemědělské půdy do klimatických regionů-plocha v ha ......................22 tabulka 13:Rozdělení zemědělské půdy do klimatických regionů - v % celkové výměry ZP..22 tabulka 14:Výskyt svažitosti zemědělské půdy-v ha..............................................................22 tabulka 15:Rozdělení zemědělské půdy podle její svažitosti – v % z celkové výměry ZP ......23 tabulka 16:Rozdělení zrnitosti zemědělské půdy-v ha ...........................................................24 tabulka 17:Rozdělení zemědělské půdy podle zrnitosti - v % celkové výměry ZP ................24 tabulka 18:Výnosnost v bodech za kraje a za ČR ..................................................................26 tabulka 19:Výnosnost půd v bodech - Pardubický kraj..........................................................27 tabulka 20:Chráněné oblasti v okresech Pardubického kraje..................................................28 tabulka 21:Srovnání výnosů ozimé pšenice dle krajů ............................................................29 tabulka 22:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-pšenice ozimá....................................30 tabulka 23:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ozimá pšenice .................................30 tabulka 24:Srovnání výnosů ječmene jarního dle krajů..........................................................31 tabulka 25:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-ječmen jarní ......................................31 tabulka 26:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ječmen jarní....................................32 tabulka 27:Srovnání výnosů ječmene ozimého dle krajů .......................................................32 tabulka 28:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-ječmen ozimý....................................33 tabulka 29:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-ozimý ječmen .................................33 tabulka 30:Srovnání výnosů žita dle krajů.............................................................................34 tabulka 31:Vývoj ploch obilovin v období 1993-2001-žito....................................................34 tabulka 32:Vývoj obilovin v období 1993-2001-žito .............................................................35 tabulka 33:Srovnání výnosů cukrovky technické podle krajů ................................................35 tabulka 34:Vývoj ploch v období 1993-2001-cukrovka technická .........................................36 tabulka 35:Vývoj výnosů v období 1993-2001-cukrovka technická.......................................36 tabulka 36:Srovnání výnosů brambor konzumních dle krajů .................................................37 tabulka 37:Vývoj ploch v období 1993-2001-brambory rané.................................................37 tabulka 38:Vývoj výnosů v období 1993-2001-brambory rané ..............................................38 tabulka 39:Vývoj ploch v období 1993-2001-brambory pozdní konzumní ............................38 tabulka 40:Vývoj výnosů v období 1993-2001-brambory pozdní konzumní..........................38 tabulka 41:Srovnání výnosů řepky olejné dle krajů ...............................................................39 tabulka 42:Vývoj ploch v období 1993-2001-řepka olejná ....................................................39 tabulka 43:Vývoj výnosů obilovin v období 1993-2001-řepka olejná ....................................40 222


tabulka 44:Srovnání výnosů máku dle krajů..........................................................................40 tabulka 45:Vývoj ploch v období 1993-2001-mák.................................................................41 tabulka 46:Vývoj výnosů v období 1993-2001-mák ..............................................................41 tabulka 47:Početní stavy hospodářských zvířat v ČR (tis. kusů) ............................................42 tabulka 48:Stavy skotu a jejich vývoj v letech 1993-2001 .....................................................42 tabulka 49:Stavy dojnic a jejich vývoj v letech 1993-2001....................................................43 tabulka 50:Stavy krav bez tržní produkce mléka (2001) ........................................................43 tabulka 51:Stavy prasat ve výkrmu a jejich vývoj v letech 1993-2001...................................43 tabulka 52:Stavy prasnic a jejich vývoj v letech 1993-2001 ..................................................44 tabulka 53:Stavy drůbeže celkem a jejich vývoj v letech 1993-2001 .....................................44 tabulka 54:Stavy slepic a jejich vývoj v letech 1993-2001 ....................................................44 tabulka 55:Stavy ovcí a jejich vývoj v letech 1993-2001.......................................................45 tabulka 56:Produkční ukazatele u dojnic v roce 2001............................................................45 tabulka 57:Produkční ukazatele jednotlivých kategorií skotu ................................................46 tabulka 58:Produkční ukazatele u prasat v roce 2001 ............................................................46 tabulka 59:Produkční ukazatele u slepic v roce 2001.............................................................47 tabulka 60:Obiloviny dle krajů 2001 .....................................................................................52 tabulka 61:Technické plodiny dle krajů 2001........................................................................52 tabulka 62:Dojnice, býci .......................................................................................................53 tabulka 63:Model ekonomiky v zemědělství v okresech Pardubice, Chrudim........................54 tabulka 64:Model ekonomiky zemědělství v okresech Svitavy, Ústí nad Orlicí .....................55 tabulka 65:Promítnutí fixních nákladů a dotací .....................................................................55 tabulka 66:Tržní výnosy a var.náklady v okresech ................................................................56 tabulka 67: Struktura právních forem zemědělských podniků v roce 1995 ............................58 tabulka 68 : Zpravodajské jednotky Agrocenzus 2000 podle právních norem........................59 tabulka 69:Podniky právnických osob v krajích a okresech-podle AGC 1995 a 2000 ............60 tabulka 70:Podniky fyzických osob v krajích a okresech-podle AGC 1995 a 2000................60 tabulka 71: Podnikatelské formy Pardubického kraje v zemědělství......................................62 tabulka 72:Podniky právnických osob podle druhu hospodaření............................................63 tabulka 75: Regionální vývoj agrární zaměstnanosti..............................................................66 tabulka 76: Struktura pracovníků v zemědělství dle pohlaví..................................................67 tabulka 77: Pracovní síly v zemědělství - součet věkových skupin ........................................68 tabulka 78: Věková struktura pracovníků v zemědělství........................................................68 tabulka 79: Věková struktura pracovníků v zemědělství........................................................69 tabulka 80: Vzdělání pracovníků v hlavním zaměstnání ........................................................71 tabulka 81: Vzdělanostní struktura pracovníků v zemědělství ...............................................72 tabulka 82: Struktura pracovníků v zemědělství dle pohlaví..................................................73 tabulka 83: Struktura pracovníků v zemědělství dle forem podnikání (v %) ..........................74 tabulka 84: Vybrané ukazatele lesnictví podle krajů v roce 2000...........................................83 tabulka 85: Zalesňování a spotřeba sazenic podle druhů dřevin v roce 2000..........................84 tabulka 86: Zpracovaná nahodilá těžba dřeva podle krajů v roce 2000 (m3 b. k.) ..................84 tabulka 87: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 1999) .................................................85 tabulka 88: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 2000) .................................................85 tabulka 89: Porostní půda, lesnatost a počet parcel (r. 2001) .................................................86 tabulka 90: Kategorie lesa (r. 1999) ......................................................................................86 tabulka 91: Kategorie lesa (r. 2000) ......................................................................................86 tabulka 92: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 1999)......................................................87 tabulka 93: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 2000)......................................................87 tabulka 94: Plochy dřevin a střední věk porostů (r. 2001)......................................................87

223


tabulka 95: Zásoby dřeva s kůrou (r. 1999) ...........................................................................88 tabulka 96: Zásoby dřeva s kůrou (r. 2000) ...........................................................................88 tabulka 97 : Zásoby dřeva s kůrou (r. 2001) ..........................................................................88 tabulka 98: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 1999).................................................................89 tabulka 99: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 2000).................................................................89 tabulka 100: Roční přírůsty (průměrný mýtní přírůst, celkový průměrný přírůst a celkový běžný přírůst) a zakmenění porostů (r. 2001).................................................................89 tabulka 101: Zastoupení vodních ploch v okresech Pardubického kraje.................................90 tabulka 102: Vodní plochy v Pardubickém kraji....................................................................90 tabulka 103: Spotřeba masa v letech 1999, 2000 (v kg na osobu) ..........................................92 tabulka 104: Základní údaje jednotlivých okresů Pardubického kraje ......................93 tabulka 105:Infrastruktura obcí jednotlivých okresů Pardubického kraje ...............................94 tabulka 106: Zásobování vodou dle krajů..............................................................................94 tabulka 107: Základní demografické údaje podle krajů v roce 2000 ......................................95 tabulka 108: Základní demografické údaje podle okresů v roce 2000....................................96 tabulka 109: Pracovní síla, zaměstnanost v NH a zaměstnaní v druhém (dalším) zaměstnání v NH podle krajů .............................................................................................................97 tabulka 110: Nezaměstnanost, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle krajů....................................................................................................................97 tabulka 111: Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle krajů k 31. 12. 2000 .....................................................................98 tabulka 112: Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle okresů k 31. 12. 2000...................................................................98 tabulka 113: . Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví OKEČ *) .............99 tabulka 114: Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v roce 2000 *) ...................................................................................................................................100 tabulka 115: Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle okresů v roce 2000 *) ...................................................................................................................................100 tabulka 116: Školy podle typu podle krajů v roce 2000 .......................................................101 tabulka 117: Školy podle typu podle okresů v roce 2000.....................................................102 tabulka 118: Vybrané ukazatele zdravotnictví podle krajů v roce 2000 *) ...........................102 tabulka 119: Vybrané ukazatele zdravotnictví podle okresů v roce 2000 *).........................103 tabulka 120: Vybraná zařízení sociální péče podle krajů k 31. 12. 2000 ..............................104 tabulka 121: Vybraná zařízení sociální péče podle okresů k 31. 12. 2000...........................105 tabulka 122. Délka železnic a silnic podle krajů k 31. 12. 2000...........................................106 tabulka 123: Délka silnic podle okresů k 31. 12. 2000.........................................................106 tabulka 124: Kulturní a sportovní zařízení podle krajů v roce 2000.....................................107 tabulka 125: Kulturní a sportovní zařízení...........................................................................107 tabulka 126: Kulturní a sportovní zařízení podle okresů v roce 2000...................................108 tabulka 127: Nejvýznamnější kulturní události v Pardubickém kraji ...................................108 tabulka 128: Maloplošná chráněná území podle krajů k 31. 12. 2000 ..................................110 tabulka 129: 2-7. Maloplošná chráněná území ....................................................................111 tabulka 130: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 ............................................111 tabulka 131" Maloplošná chráněná území podle okresů k 31. 12. 2000 ...............................112 tabulka 132:Struktura zemědělského půdního fondu za kraje v ČR .....................................113 tabulka 133: Využití půdního fondu za kraje v ČR..............................................................114 tabulka 134:Struktura ploch dle okresů- v ha ......................................................................114

224


tabulka 135:Struktura ploch dle okresů - v %......................................................................115 tabulka 136: Vývoj struktury půdního fondu v % stavu roku 1980 .....................................115 tabulka 137: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech kraje ............................116 tabulka 138: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Chrudim ..........117 tabulka 139: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Pardubice.........117 tabulka 140: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Svitavy ............117 tabulka 141: Zastoupení ploch v jednotlivých výrobních oblastech okresu Ústí nad Orlicí .118 tabulka 142:Vymezení méně příznivých oblastí v ČR .........................................................120 tabulka 143:Členění oblastí LFA je dle následujících parametrů .........................................120 tabulka 144: Zastoupení ploch zemědělské půdy v oblastech LFA .....................................121 tabulka 145: Podíl ploch zemědělské půdy v oblastech LFA na celkové výměře ZP............122 tabulka 146: Stupeň zornění v oblastech LFA podle okresů a v průměru ČR......................123 tabulka 147: Méně příznivé půdně- klimatické podmínky a zaměstnanost v zemědělství.....125 tabulka 148: Vývoj stavů a zatížení skotem v Pardubickém kraji v období 1991 až 2000 ....125 tabulka 149: Zatížení skotem a kravami v DJ ve vztahu z.p. a TTP v roce 2001..................126 tabulka 150: Zatížení prasaty a drůbeží v DJ ve vztahu k 1 ha orné půdy v roce 1993 .......126 tabulka 151: Zatížení prasaty a drůbeží v DJ ve vztahu k 1 ha orné půdy v roce 200 ..........127 tabulka 152:Příspěvek na úhradu chovu skotu a ovcí Pardubice a Chrudim .........................129 tabulka 153:Hospodářský výsledek chovu skotu a ovcí v okresech Pardubice a Chrudim....129 tabulka 154:Příspěvek na úhradu chovu skotu a ovcí Svitavy a Ústí nad Orlicí ...................130 tabulka 155:Hospodářský výsledek chovu skotu a ovcí v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí ...................................................................................................................................130 tabulka 156: Rozsah zatravňováním a údržbou pastvou včetně vynaložených dotací...........131 tabulka 157: Rozsah zalesňování a výše finančních podpor u jednotlivých okresů kraje....132 tabulka 158: Změna struktury výroby dle podpůrného programu c).....................................133 tabulka 159. Výkony ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2000.........134 tabulka 160:Ubytovací zařízení cestovního ruchu v Pardubickém kraji ...............................134 tabulka 161:Agroturistika v České republice.......................................................................135 tabulka 162:Hosté v ubytovacích zařízeních podle okresů v roce 2000................................135 tabulka 163:Přímé realizované daňové zatížení zemědělských podnikatelských subjektů (mil. Kč) .............................................................................................................................136 tabulka 164: Zatížení podniků fyzických osob majetkovými daněmi a daní silniční (Kč/ha z.p.) v roce 2000 .........................................................................................................137 tabulka 165:Zatížení podniků právnických osob majetkovými daněmi a daní silniční (Kč/ha z. p.) v roce 2000............................................................................................................137 tabulka 166: Státní půda v Pardubickém kraji .....................................................................138 tabulka 167: Prodej půdy ve vlastnictví státu ......................................................................138 tabulka 168: Úspěšné projekty v programu Sapard..............................................................141 tabulka 169:Celkový objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle jednotlivých krajů v ČR v letech 1998-2000....................................................................................143 tabulka 170: Objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle NV podle jednotlivých krajů v ČR v letech 1998-2000....................................................................................144 tabulka 171:Srovnání úrovně čerpaných dotací a podpor do zemědělství v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy podle jednotlivých krajů v ČR za období 1998-2000........................144 tabulka 172: Objem čerpaných dotací a podpor do zemědělství podle NV v letech 1998-2000 (v Kč na 1 ha z. p.)......................................................................................................145 tabulka 173:Dotační prostředky dle Nařízení vlády na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a podporu méně příznivých oblastí podle krajů ........................................146

225


tabulka 174:Finanční podpory na podpůrné programy podle § 2 odst.1 zákona č. 252/1997 Sb. ...................................................................................................................................146 tabulka 175: Přehled čerpání podpor podle Nařízení vlády č.86/2001 Sb. za rok 2001 ........147 tabulka 176: Přehled čerpání podpor podle Nařízení vlády č.86/2001 Sb. za rok 2001 ........147 tabulka 177:Čerpání dotačních prostředků na podpůrné programy MZe ..............................148 tabulka 178: Dotace na podporu obnovy stáda starokladrubských koní ...............................149 tabulka 179: Podpora narození hříbat starokradlubských koní .............................................149 tabulka 180: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti H1................................149 tabulka 181: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti H2................................150 tabulka 182: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O1................................150 tabulka 183: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O2................................150 tabulka 184: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O3................................151 tabulka 185: Dotace dle NV 505/2000 Sb. v méně příznivé oblasti O3................................151 tabulka 186:Programy podpory MSP v roce 2000 (regionální i plošné) v Pardubickém kraji ...................................................................................................................................152 tabulka 187:Plošné programy podpory MSP v roce 2001 (mil. Kč) v Pardubickém kraji .....153 tabulka 188:Regionální programy podpory MSP v roce 2001 .............................................153 tabulka 189:Program obnovy venkova v roce 2001 (zaokrouhleno na celé tisíce Kč) ..........154 tabulka 190:Realizace programu rozvoje cestovního ruchu v roce 2002..............................154 tabulka 191: Stáje a technologická - dojnice - vazné ustájení (v kusech zvířat)...................155 tabulka 192: Stáje a technologická - dojnice - volné ustájení (v kusech zvířat) ...................155 tabulka 193: Stáje a technologická zařízení dojení a chlazení mléka ...................................156 tabulka 194: Stáje a technologická zařízení - dojírny (kapacita v kusech zvířat) ..................157 tabulka 195: Stáje a technologická zařízení pro jalovice a výkrm skotu (v kusech zvířat)....157 tabulka 196: Stáje a technologická zařízení - prasnice a výkrm prasat (v kusech zvířat) ....158 tabulka 197: Stáje a technologická zařízení - krmení prasnice a haly pro drůbež (v kusech zvířat) .........................................................................................................................158 tabulka 198: Skladovací prostory (kapacita v t)...................................................................159 tabulka 199: Skladovací prostory (kapacita v t)...................................................................159 tabulka 200: Struktura rostlinné výroby ve Pardubickém kraji v roce 2000 .........................161 tabulka 201:Přehled restitucí a pozemkových úprav je v následujících tabulkách, včetně sumáře za Pardubický kraj. .........................................................................................167 tabulka 202:Stav vyřizování restitucí (k 30.6.2001) ............................................................168 tabulka 203:Ostatní neukončené rest.případy ......................................................................168 tabulka 204: Celkový prodej rostlinných výrobků ve Východočeském kraji v období 19962000............................................................................................................................169 tabulka 205: Celkový prodej živočišných výrobků ve VČ kraji v období 1996-2000...........170 tabulka 206: Podíl hlavních komodit na příjmech v roce 2001 (v %)..................................171 tabulka 207: Vyšší odborné školy, střední odborné školy zařazené do stálé vzdělávací základny .....................................................................................................................176 tabulka 208: Studijní obory na vyšších odborných školách, středních odborných školách a učilištích .....................................................................................................................176 tabulka 209: Rozmístění poradenských pracovišť příspěvkových výzkumných ústavů a universit ......................................................................................................................179 tabulka 210: Seznam a adresy státních poradců v okresech Pardubického kraje...................179 tabulka 211:Výrobní oblasti a podoblasti Pardubického kraje .............................................187 tabulka 212: Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti.........................................................188 tabulka 213: Zemědělské výrobní podoblasti kukuřičné ......................................................190 tabulka 214: Zemědělské výrobní podoblasti řepařské ........................................................191

226


tabulka 215: Zemědělské výrobní podoblasti obilnářské .....................................................192 tabulka 216: Zemědělské výrobní podoblasti bramborářské ...............................................193 tabulka 217: Zemědělská výrobní podoblast pícninářská.....................................................194 tabulka 218: Prodej technických plodin celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách a Kč) .......195 tabulka 219: Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) ..............................196 tabulka 220: Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) ...................................................................................................................................197 tabulka 221: Tržby z ŽV v roce 2001 dle krajů (Kč) ..........................................................198 tabulka 222: Celkový prodej roslinných výrobků ve VČ kraji v období 1996- 2000 (tuny)..199 tabulka 223: Celkový prodej živočišných výrobků ve VČ kraji v období 1996 - 2000.........200 tabulka 224: Prodej rostlinných výrobků celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách) .............201 tabulka 225: Prodej živočišných produktů v roce 2001 dle krajů celkem (ve fyz. jednotkách) ...................................................................................................................................202 tabulka 226: Tržby za výrobky RV v roce 2001 podle krajů (Kč)........................................203 tabulka 227: Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) ..............................204 tabulka 228: Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV dle krajů v roce 2001 (Kč) ...................................................................................................................................205 tabulka 229: Prodej rostlinných výrobků na 100 ha zemědělské půdy dle krajů v roce 2001 (v tunách)........................................................................................................................206 tabulka 230: Prodej živočišných produktů na 100 ha zemědělské půdy v roce 2001 (ve fyz. jednotkách) .................................................................................................................207 tabulka 231: Prodej obilovin a luštěnin celkem dle krajů v roce 2001 (v tunách a v Kč) ......208 tabulka 232:Pokračování tabulky Prodej obilovin a luštěnin celkem ...................................209 tabulka 233: Tržby z ŽV v roce 2001 dle krajů (Kč) ..........................................................210 tabulka 234: Příjmy z hlavních komodit RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %) ......................211 tabulka 235:Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %)...............................................................................................................................212 tabulka 236:Pokračování tabulky Příjmy z hlavních komodit ŽV a RV dle krajů v roce 2001 (Kč a %) .....................................................................................................................213 tabulka 237: Podíl hlavních komodit na příjmech v roce 2001 (v %)..................................214 tabulka 238: Počty potravinářských podniků podle OKEČ v Pardubickém kraji v roce 2001 ...................................................................................................................................215 tabulka 239: Skutečné stavy vybraných typů zemědělských strojů v roce 2000 v porovnání s normativy ...................................................................................................................217 tabulka 240: Seznam poradců vedených v registru poradců MZe ČR a činných v pardubickém kraji ............................................................................................................................219

227

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část

Recommend Documents