Oznámení koncepce AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

Oznámení koncepce podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 2006 - 2020

Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................................4 A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .................................................................................................5 A.1 Název organizace............................................................................................................5 A.2 IČ, DIČ ............................................................................................................................5 A.3 Sídlo................................................................................................................................5 A.4 Oprávněný zástupce předkladatele ...............................................................................5 B. ÚDAJE O KONCEPCI .............................................................................................................6 B.1 Název .......................................................................................................................6 B.2 Obsahové zaměření (osnova) .................................................................................6 B.3 Charakter ...............................................................................................................10 B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení ...............................................................................10 B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení .........................................................10 B.6 Hlavní cíle..............................................................................................................11 B.7 Přehled uvažovaných variant řešení.....................................................................11 B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí ......11 a veřejné zdraví s jinými záměry .........................................................................11 B.9 Předpokládaný termín dokončení.........................................................................16 B.10 Návrhové období...................................................................................................16 B.11 Způsob schvalování ..............................................................................................16 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...........................................................................................17 C.1 Vymezení dotčeného území .................................................................................17 C.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny17 C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území .............18 C.3.1 Ovzduší a klimatické podmínky.............................................................................18 C.3.2 Voda.........................................................................................................................25 C.3.3 Půda..........................................................................................................................28 C.3.4 Geologické a geomorfologické podmínky ............................................................29 C.3.5 Příroda, krajina a lesy .............................................................................................32 C.3.6 Kulturní a historické hodnoty území .....................................................................36 C.4 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území................................36 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................38 A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................38 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ............................................................................................................41 E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky ..............41 E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace..........................................................41 E.3 Další informace o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví .......41 E.4 Stanoviska orgánů ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. ..........41 F. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ .................44 G. PŘÍLOHY..................................................................................................................................45

3

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

SEZNAM ZKRATEK Zkratka AOPK ČR CENIA ČHMÚ ČOV ČSÚ EU EUROSTAT EVL CHKO CHOPAV LK KRNAP KÚLK NUTS

ORP PUPFL REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 SEA SR LK TZL ÚP ÚSES VOC ZCHÚ ZÚR

Význam Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Česká informační agentura životního prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Český statistický úřad Evropská unie Statistický úřad Evropské unie Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Liberecký kraj Krkonošský národní park Krajský úřad libereckého kraje Nomenklatura územních statistických jednotek vytvořených pro účely Eurostatu – zkratka z francouzského „Nomenclature des Unites Territoriales Statistique“ Obec s rozšířenou působností Pozemky určené k plnění funkcí lesa Zvláště velké a velké zdroje znečišťování Střední zdroje znečišťování Malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje znečišťování Strategic Environmental Assessment Strategie rozvoje Libereckého kraje Tuhé znečišťující látky Územní plán Územní systém ekologické stability Těkavé organické látky Zvláště chráněná území Zásady územního rozvoje

4

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1 Název organizace Liberecký kraj

A.2 IČ, DIČ IČ:

70891508

DIČ: CZ 70891508

A.3 Sídlo U Jezu 642/2a 461 80 Liberec

A.4 Oprávněný zástupce předkladatele Statutární zástupce: Mgr. Stanislav Eichler hejtman Libereckého kraje telefon: 485 226 300 e-mail: [email protected] Zástupce ve věcech smluvních: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projektů telefon: 485 226 553 e-mail: [email protected] Zástupce ve věcech technických: RNDr. Ivana Pecháčková odbor regionálního rozvoje a evropských projektů oddělení rozvojových koncepcí telefon: 485 226 572 e-mail: [email protected]

5

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

B.

ÚDAJE O KONCEPCI

B.1

Název

Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

B.2

Obsahové zaměření (osnova)

Úvod Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 je dlouhodobým dokumentem, jehož hlavním posláním je vytvoření základního rámce rozvoje území Libereckého kraje s cílem vytyčit hlavní směry a stanovit cíle pro rozvoj území. Jedním z hlavních cílů je vytvoření obecného rámce pro Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020. První Strategie rozvoje Libereckého kraje byla schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 22. ledna 2002. Po vstupu České republiky do Evropské Unie byly nastartovány dynamické změny, které významně ovlivňovaly široké spektrum aspektů rozvoje kraje. Zároveň v souladu se sílícími trendy na podporu udržitelného rozvoje byla zpracována jako pilotní projekt Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020, jejíž zkrácená verze byla v roce 2006 vzata Radou Libereckého kraje na vědomí. Na základě výše uvedeného byly v roce 2006 zahájeny práce na přípravě Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 – tedy stávající plané Strategii, která byla Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena dne 24. dubna 2007. Zároveň bylo zpracováno hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejní zdraví dle zákona č. 100/2011 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a ke koncepci vydáno dne 27. 3. 2007 souhlasné stanovisko Ministerstvem životního prostředí, které je přílohou tohoto oznámení. S ohledem na vývoj podmínek vně i uvnitř Libereckého kraje a zároveň snahu udržet tento strategický dokument stále aktuální, je nutné vždy po několika letech přikročit k jeho aktualizaci. O aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 (dále také „SR LK“) rozhodla Rada kraje usnesením č. 1022/11/RK ze dne 16. 8. 2011. Důvodem prováděné aktualizace je ověření, zda od roku 2006, kdy vznikla stávající SR LK, nenastaly nějaké významnější změny, které by se měly do stávající koncepce promítnout. Na základě prověření všech částí SR LK došlo k aktualizaci analytické části a zrevidována a upravena byla též její návaznost na SWOT analýzy. V návrhové části bylo zjištěno, že struktura stávajících cílů a opatření SR LK nevyžaduje z hlediska obsahu žádné zásadnější změny. Kromě zrušení samostatných opatření A.4 (Podpora a rozvoj průmyslových odvětví) a A.5 (Rozvoj sektoru služeb) a přesunu jejich aktivit pod opatření A.1. se jedná vesměs o drobné formulační úpravy v aktualizované návrhové části SR LK. Shrnutí změn v návrhové části: -

vypuštění samostatného opatření A.4 - Podpora a rozvoj průmyslových odvětví a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

6

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 -

vypuštění opatření A.5 - Rozvoj sektoru služeb a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

-

u ostatních opatření došlo pouze k formulačním změnám v názvech opatření, nicméně jejich obsah zůstává totožný se stávající platnou SR LK

Osnova Aktualizovaná SR LK je, stejně jako původní, tvořena následujícími hlavními částmi: A. Analytická část B. SWOT Analýza C. Návrhová část D. Přílohy Změny v aktualizované SR LK oproti původní jsou vyznačeny barevně (přeškrtnuté vyjmuto, barevně označené nepřeškrtnuté doplněno). ANALYTICKÁ ČÁST Všeobecná charakteristika Libereckého kraje 1. Geografická charakteristika 2. Územní a správní struktura území Sociálně ekonomická analýza Libereckého kraje A. Ekonomický potenciál A.1 Obecná ekonomická charakteristika kraje A.2 Podnikatelské prostředí A.3 Zemědělství a lesnictví, hospodářský potenciál vodního hospodářství A.4 Průmysl a služby A.5 Cestovní ruch Shrnutí B. Lidské zdroje B.1 Obyvatelstvo B.2 Bydlení a bytový fond B.3 Trh práce a zaměstnanost B.4 Výchova, vzdělání a osvěta B.5 Zdravotnictví B.6 Sociální oblast B.7 Sport a tělovýchova B.8 Kultura a zájmová činnost B.9 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Shrnutí C. Infrastruktura

7

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 C.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost C.2 Technická infrastruktura Shrnutí D. Životní prostředí D.1 Stav ŽP D.2 Ochrana přírody D.3 Ekologické problémy D.4 Odpadové hospodářství D.5 Environmentální řízení Shrnutí E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti E.1 Spolupráce E.2 Rozvoj venkova a městských sídel oblastí E.3 Rozvoj venkovských oblastí E.4 Řízení rozvoje E.5 Občanská společnost E.6 Veřejná správa Shrnutí

SWOT ANALÝZA A. Ekonomický potenciál B. Lidské zdroje C. Infrastruktura D. Životní prostředí E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část je tvořena 5 základními strategickými cíly, pro tyto cíle jsou navrhována jednotlivá rozvojová opatření. Strategické cíle jsou uvedeny pod písmeny A-E ve schématu níže. Pod označením písmene strategického cíle a číslice jsou ve schématu níže označena rozvojová opatření. Změny oproti původní SR LK jsou označeny barevně.

Shrnutí změn v návrhové části: -

vypuštění opatření A.4 - Podpora a rozvoj průmyslových odvětví a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

-

vypuštění opatření A.5 - Rozvoj sektoru služeb a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

-

u ostatních opatření došlo pouze k formulačním změnám v názvech opatření, nicméně jejich obsah zůstává totožný se stávající platnou SR LK

8

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 SCHÉMA - NÁVRHOVÁ ČÁST AKTUALIZOVANÉ SR LK (změny jsou vyznačené barevně) A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí

B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života

C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace

D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel

E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční

A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací

B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel

C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti

D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví

E.2 Rozvoj městských oblastí

A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče a sociálních služeb, podpora zdravého životního stylu

C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně obnovitelných zdrojů

D.3 Péče o krajinu, trvale udržitelné využívání krajinného a přírodního potenciálu

E.3 Rozvoj venkovských oblastí

A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví

B.4 Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

E.4 Koncepční řízení rozvoje

A.5 Rozvoj sektoru služeb

B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví

E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti

A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje

B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí

E.6 Zkvalitnění veřejné správy

B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

9

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

B.3

Charakter

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 je dlouhodobým průřezovým dokumentem, jehož hlavním posláním je vytvoření základního rámce rozvoje území Libereckého kraje s cílem vytyčit hlavní směry a stanovit cíle pro rozvoj území. SR LK vytváří obecné mantinely, které jsou dále specifikovány a rozpracovány v Programu rozvoje kraje v podobě podrobnějších cílů a aktivit, které jsou následně realizovány. SR LK tudíž neobsahuje konkrétní projekty s konkrétní lokalizací jejich realizace, charakter tohoto dokumentu je obecný a nadčasový. Zároveň se od tohoto dokumentu očekává jistý nadhled nad problémy vyskytujícími se nejen v regionálním měřítku, ale i v globálním společenském vývoji, v evropských či celosvětových rozvojových trendech. Z těchto důvodů SR LK obsahuje obecné formulace cílů, opatření a aktivit, které budou v následujících letech naplňovány takovými projekty, které přispějí k dosažení stanovených cílů. Aktualizovaná Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 bude obecným východiskem pro zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020, který bude podrobněji rozpracovávat jednotlivá opatření a navrhovat konkrétní aktivity.

B.4

Zdůvodnění potřeby pořízení

SR LK je dokumentem s dlouhodobou platností, avšak s ohledem na vývoj podmínek vně i uvnitř Libereckého kraje a zároveň snahu udržet tento strategický dokument stále aktuální, je nutné vždy po několika letech přikročit k jeho aktualizaci. O aktualizaci rozhodla rada kraje usnesením č. 1022/11/RK ze dne 16. 8. 2011. Důvodem prováděné aktualizace je ověření, zda od roku 2006 nenastaly nějaké významnější změny, které by se měly promítnout do původních strategických cílů a opatření (např. nová témata na úrovni EU, změny v území kraje, změny ve společnosti či nové potřeby kraje). Aktualizovaná Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 vychází ze schválených strategických dokumentů mezinárodní úrovně (EU) i z dokumentů národních. Vychází také ze schválených strategických dokumentů EU pro nové plánovací období po roce 2013 (např. Evropa 2020), z v současné době pořizovaných národních dokumentů pro nové plánovací období 2014 – 2020 (např. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014+, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti) a schválených koncepčních dokumentů Libereckého kraje.

B.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení

Pořizovatelem Aktualizace SR LK je samospráva kraje. Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů byl pověřen zajištěním zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020, což vedlo k aktualizaci SR LK, jakožto základního výchozího dokumentu, který vytváří obecný rámec pro Program rozvoje kraje. Zpracování Aktualizace SR LK řídí odbor regionálního rozvoje a evropských projektů ve spolupráci s tzv. PRLK teamem, který tvoří zástupci jednotlivých odborů. Jsou stanoveni garanti za jednotlivá opatření, jimiž jsou příslušné odbory. V rámci Aktualizace SR LK byly prověřeny všechny části dokumentu s cílem zohlednění veškerých změn a provedení aktualizace údajů. Tato aktualizace probíhala do května 2012, v současné době probíhá připomínkování změn v aktualizované SR LK, ukončení prací na aktualizaci se předpokládá v srpnu 2012. V měsíci červnu proběhla veřejná projednávání pracovní verze SRLK v České Lípě, Semilech a Liberci, na které byli pozváni zástupci všech obcí a další vybrané subjekty (např. Technická Univerzita v Liberci, Úřad práce, Krajská hospodářská komora, atd.). Zároveň byli vyzvání k

10

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 zasílání připomínek do konce července 2012. Během srpna bude dokument finálně upraven, v září zveřejněna konečná verze a ta pak předložena na jednání Rady a Zastupitelstva LK.

B.6

Hlavní cíle

Hlavním cílem prováděné aktualizace je ověření, zda od roku 2006 nenastaly nějaké významnější změny, které by se měly promítnout do původních strategických cílů a opatření SR LK (např. nová témata na úrovni EU, změny v území kraje, změny ve společnosti či nové potřeby kraje).

B.7

Přehled uvažovaných variant řešení

Aktualizovaná Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 bude zpracována invariantně.

B.8

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

K aktualizaci SR LK mají vazbu následující koncepce všech úrovní. Při přípravě aktualizované SR LK byly níže uvedené dokumenty zohledněny. Evropská úroveň: Strategie Evropa 2020 (2010) - představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020. Nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel rokem 2010. Proklamovaným cílem i podtitulem Strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální tak územní. Z podstaty Strategie jako hlavní hospodářské strategie EU na příštích deset let tedy vyplývá, že se tato dotýká výrazné části sektorových politik a že její naplňování bude mít široké dopady na hospodářské a sociální prostředí v jednotlivých členských státech. Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (2006) – jako jedna z klíčových výzev současné generace i generací příštích. Obnovená strategie udržitelného rozvoje pro rozšířenou Evropu byla přijata Evropskou radou v roce 2006 a vychází z předchozí strategie přijaté v roce 2001. Obsahuje soudržnou strategii toho, jak se bude Evropská unie účinněji řídit svým dlouhodobým závazkem za účelem splnění stanovených úkolů a cílů udržitelného rozvoje. Potvrzuje potřebu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včetně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít na globální udržitelný rozvoj značný vliv. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, jež Evropské unii umožní dosáhnout trvalého zvyšování kvality života pro současné i budoucí generace prostřednictvím rozumného využívání zdrojů i potenciálu hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím. Přezkum Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj za rok 2009 (červen 2009) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0400:FIN:CS:PDF Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost 2007-2013 Dne 14. července 2004 předložila Komise svůj návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského 11

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 sociálního fondu a Fondu soudržnosti [KOM(2004) 492 v konečném znění]. Jejich cílem je uskutečnit priority Společenství ve snaze podpořit vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj. Tyto obecné zásady již byly schváleny v podobě návrhu (KOM (2005) 299 v konečném znění, 5. července 2005). Územní agenda EU 2020 (2011) –Dokument představuje strategický rámec pro vymezení priorit územního rozvoje EU v budoucím programovém období 2014+. Národní úroveň: Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (2010) - Dne 11. ledna 2010 schválila vláda ČR svým usnesením č. 37 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje Strategie hospodářského růstu České republiky (2006) – Dokument navazuje na Lisabonskou strategii a nastavuje priority pro koordinaci hospodářské politiky na období do roku 2013. Je postavená na synergii pěti hlavních pilířů, kde v pilíři „Infrastruktura“ stanovuje cíle „Urychlit ekonomický rozvoj regionů“ a současně „Zabezpečit ochranu přírodního a kulturního dědictví“ http://www.sdruzenispcr.cz/downloads/shr_2005_05_23.pdf Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2007 – 13 (2006) – Schválena usnesením č. 560 vlády ČR ze dne 17. 5. 2006. Vytváří rámec pro přípravu programů rozvoje kraje. V současné době je připravována Strategie regionálního rozvoje na léta 2014 – 2020. http://www.mmr.cz/getdoc/f77e14bc-2c26-4884-9fda-b47c24a5294b/Strategieregionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-pro http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/srr.html Politika územního rozvoje České republiky 2008 – Schválena vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20. 7. 2009 jako celostátní nástroj územního plánování. http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politikauzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvoje-CR-2008 Národní program reforem (2012) – Schválen vládou ČR dne 10. 4. 2012. Dokument reaguje nejen na cíle stanovené ve strategii Evropa 2020, ale také na loňská doporučení Rady ministrů pro Českou republiku a podněty Evropské komise obsažené v Roční analýze růstu. Dokument reflektuje situaci v dílčích oblastech reformních opatření. Vyhodnocuje kroky, jež byly podniknuty, a nastiňuje směr, kterým se mají opatření k posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky dále ubírat. Zohledňuje rovněž územní dimensi hospodářské politiky, a to zejména při vědomí trendu k užšímu propojení prioritních oblastí Národního programu reforem s budoucí podobou kohezní politiky. http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/aktualne/vlada-dnes-schvalila-narodniprogram-reforem-na-rok-2012-94644/ Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 – Schválena usnesením č. 235 ze dne 17. 3. 2004 vlády ČR. Je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. V současné době se připravuje aktualizace, ale ta dosud nebyla schválena. http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2/$FILE/spzp_cz_20 04.pdf 12

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů – Schválena usnesením č. 1311 ze dne 13.12.1999 vlády České republiky. Její podstatou je stanovení prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v územních plánech velkých územních celků při respektování únosnosti území. V současné době se připravuje její aktualizace. http://download.mpo.cz/get/26649/44033/533470/priloha002.doc Státní energetická koncepce – Schválena usnesením č. 211 ze dne 10.3.2004 vlády České republiky. Konkretizuje státní priority a cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích třiceti let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. V současné době se připravuje její aktualizace. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33 Národní program snižování emisí – Přijat vládou ČR v roce 2007, cílem je zlepšit kvalitu ovzduší, především koncentraci prachových částic a s nížit emise z automobilové dopravy. http://vitejtenazemi.cenia.cz/archiv/vzduch_cs/npse_cr.pdf Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na roky 2006-2009 – Přijat vládou ČR v roce 2005 http://www.mpo.cz/dokument6742.html Plán odpadového hospodářství České republiky – Stanovuje v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR, je zpracován na období 2003-2012, je podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. V současnosti probíhá jeho novelizace na základě Směrnice Rady EU 1999/31/ES http://www.mzp.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea59 81ffc1256b3c0048ada9/$FILE/POH%20CR_kompletni%20dokument.pdf Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007-2013 Zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, rozvoj a diverzifikace venkovského života). http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 – Vychází z Národního strategického plánu pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013, zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV%20zmny%20listopad2008.pdf Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století – projednán vládou ČR dne 30.10.2002 (usnesení č. 1046) s doporučením využít jej jako podklad pro zpracování obdobných programů v rámci krajů. Jedním ze sledovaných cílů je Zdravé a bezpečné životní prostředí http://www.mzcr.cz/Verejne/Pages/19-zdravi-pro-vsechny-v-21-stoleti.html a další Krajská úroveň: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 - Byla zpracována jako výstup pilotního projektu „Podpora při přípravě strategie udržitelného rozvoje ve vybraných krajích České republiky“ v roce 2005. Zkrácená verze strategie byla vzata na vědomí Radou Libereckého kraje v červnu 2006, coby jeden z podkladů pro aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. 13

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/finalni_verze_sur_lk_x05_d271074b54.rtf http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/zv_sur_lk_pro_web_fff3908514.pdf Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 - Základní dokument střednědobého charakteru, který v reakci na Strategii rozvoje Libereckého kraje specifikuje opatření na podporu hospodářského a sociálního růstu v regionálním a místním měřítku. Byl schválen Zastupitelstvem LK 30.10.2007 http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf Zásady územního rozvoje Libereckého kraje – Na základě požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, byl v roce 2007 zpracován Návrh ZÚR LK. Vydání ZÚR LK bylo schváleno Zastupitelstvem LK 13. 12. 2011, nabyly účinnosti dne 22. 1. 2012. Mezi hlavní úkoly zásad územního rozvoje patří stanovení koncepce rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území. http://www.kraj-lbc.cz/public/oupsr/aktual_stav_zur_1_2009_e8b20bb81a.rtf Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Zpracování je v souladu s odst. 1) § 77a zákona č. 114/92 Sb. pro území v působnosti kraje, tj. mimo území národních parků a chráněných krajinných oblastí. Schváleno 21. 9. 2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3060 Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji LK zadal v roce 2002 zpracování dokumentu „Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji“. S „Konceptem snižování emisí a imisí… „ vyjádřila Rada LK usnesením č. 559/04/RK souhlas a následně usnesením 775/04/RK vydala Nařízení LK č. 1/2004, kterým byl vyhlášen Krajský program snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1155 Aktualizace konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji - Dokument byl vypracován v roce 2006, schválen RK dne 6. 5. 2008 usnesením č. 545/08/RK. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3356 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje - Schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje 16. 3. 2004. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. 4. 2004. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=508 Územně energetická koncepce Libereckého kraje - Jedná se o koncepční dokument, který pořizuje kraj na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. V roce 2010 RK vzala ÚEK na vědomí. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4156 Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje - Schválena zastupitelstvem kraje 31.10.2006. Výstupem je vytipování ohrožených oblastí, návrh řešení a hrubá ekonomická rozvaha. http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/priloha_c_1_text_koncepce_0ba3566a3f.pdf

14

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Krajský lesnický program Libereckého kraje Základní dokument pro oblast lesů a lesního hospodářství. Vydáno Radou kraje v roce 2006. http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/krajsky_lesnicky_program_199811b27e.pdf Regionální inovační strategie Libereckého kraje - Schválena 29. 9. 2009 Zastupitelstvem kraje jako koordinační nástroj pro strategický přístup k podpoře inovací a zvýšení konkurenceschopnosti. http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3537 Akční plán snižování hluku na silnicích II. a III. třídy LK Z novelizovaného 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vyplynul závazek pořídit do 18. 7.2008 akční plány snižování hluku pro okolí pozemních komunikací ve vlastnictví kraje, po kterých projede více jak 6 000 000 vozidel za rok. Ze sčítání dopravy z roku 2005 vyplynul závěr pořídit akční plány pro dva úseky silnic ve vlastnictví kraje: a) silnice II/283 – Turnov křižovatka se silnicí III/28314 – Turnov, náměstí Českého ráje – 6 620 005 voz/rok – délka úseku cca 300 metů; b) silnice III/2784 – Liberec, Kubelíkova ulice – Liberec, České Mládeže, křižovatka se silnicí I/35 – 6 563 430 voz/rok – délka úseku cca 1 km http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3836 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009) Dokument byl projednán Zastupitelstvem LK dne 30. 3. 2009 – usnesení 93/09/ZK http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4350 Zdravotní politika Libereckého kraje – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje – zpráva za rok 2008 – Program rozpracovává koncepční dokument republikové úrovně pro úroveň kraje, jedním ze sledovaných priorit je Zdravé a bezpečné životní prostředí http://zdravykraj.kraj-lbc.cz/zdravotni-politika-libereckeho-kraje-dlouhodobyprogram-zlepsovani-zdravotniho-stavu-obyvatelProgram rozvoje cestovního ruchu 2007 – 2013 - Platný do roku 2013, v současné době se připravuje aktualizace na období 2014 – 2020. http://kultura.kraj-lbc.cz/page3209 Regionální surovinová politika LK - Schválena Zastupitelstvem LK dne 25. 10. 2011, jako základní podklad pro rozhodování v oblasti nerostných surovin. http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1874/Regionalni-surovinova-politika Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 - Schválen v ZK usnesením 89/12/ZK ze dne 20.3.2012, aktualizace za 4 roky. http://www.edulk.cz/Management/tabid/65/EntryId/1171/Dlouhodoby-zamervzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-Libereckeho-kraje-2012-schvalenzastupiteli.aspx Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe a plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe - Schváleno usnesením Zastupitelstva LK v roce 2009, probíhá příprava 2. etapy http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/hlavni.aspx http://www.poh.cz/VHP/pop/index.html

15

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Povodňový plán LK Schváleno usnesením Zastupitelstva LK v roce 2006 http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/index.php Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje Vydáno Radou kraje v roce 2003 http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/page1442

B.9

Předpokládaný termín dokončení

Příprava finální verze Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje je 2006 – 2020, která bude předložena Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje se předpokládá během září 2012.

B.10 Návrhové období Návrhové období Strategie rozvoje Libereckého kraje je 2006 – 2020. Aktualizace 2012 bude platná do konce návrhového období koncepce, pokud nebude rozhodnuto ještě před koncem návrhového období o dalších aktualizacích.

B.11 Způsob schvalování Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje je 2006 – 2020 bude schvalována Radou a Zastupitelstvem Libereckého kraje po předchozím projednání ve výborech zastupitelstva.

16

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

C.

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1

Vymezení dotčeného území

Strategie rozvoje Libereckého kraje je zpracována pro celý územní obvod Libereckého kraje. Liberecký kraj se nachází v severním cípu České republiky při hranici s Polskou republikou (v délce cca 130 km) a Spolkovou republikou Německo (v délce cca 20 km). Sousedí na západě s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským krajem a na východě a jihovýchodě s Královéhradeckým krajem. Svou rozlohou 3 163 km2 (4.0 % z rozlohy ČR) je Liberecký kraj (s výjimkou Prahy) nejmenším v České republice. Zemědělská půda zaujímá 44,2 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze je 20,75 %. Významný podíl rozlohy kraje tvoří lesní půda (44,4 %). Ráz krajiny je převážně hornatý. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrch Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižším bodem je bod, kde ve výšce 208 m n.m. opouští říčka Smědá území České republiky. Mapová příloha č. 1. Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem ČR (po Karlovarském kraji), ke konci roku 2010 měl celkem 439 942 obyvatel (4,2 % ČR). Rozvinutý je zde zpracovatelský průmysl s úzkou vazbou na výrobu automobilů, významně se profiluje též strojírenství, výroba a zpracování plastů a tradiční výroba skla a bižuterie. Výroba textilu, která se řadila taktéž k tradičním výrobám v kraji, prochází restrukturalizací a útlumem. Svoje místo na trhu si udržují zejména výrobci speciálních textilií. Významnou součást ekonomiky kraje tvoří cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím a je zaměřeno zejména na pěstování obilovin a pícnin a chov skotu.

C.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Základními územně samosprávnými celky v České republice jsou obce, vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje. Liberecký kraj je jedním z vyšších územně samosprávných celků a zahrnuje území všech obcí zde sídlících. Počet obcí v Libereckém kraji je 215, z nich 36 z nich má statut města. Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, na území kraje se nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Nový Bor, Liberec, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov, Železný Brod, Tanvald, Semily, Jilemnice) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí – viz Mapová příloha č. 2: Správní členění Libereckého kraje dle územních obvodů ORP a Mapová příloha č. 3: Sídelní struktura Libereckého kraje. Liberecký kraj tvoří společně s Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem územní celek NUTS II Severovýchod, který byl vytvořen pro statistické účely Eurostatu (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). RSP LK zahrnuje pouze území Libereckého kraje. Přehled obcí: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bezděz, Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Bozkov, Bradlecká Lhota, Brniště, Bukovina u Čisté, Bulovka, Bystrá nad Jizerou, Cetenov, Cvikov, Černousy, Česká Lípa, Český Dub, Čistá u Horek, Čtveřín, Dalešice, Desná, Dětřichov, Dlouhý Most, Doksy, 17

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Dolní Řasnice, Držkov, Dubá, Dubnice, Frýdlant, Frýdštejn, Habartice, Háje nad Jizerou, Hamr na Jezeře, Harrachov, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Holany, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Horní Libchava, Horní Police, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Hrubá Skála, Chlum, Chotovice, Chotyně, Chrastava, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Janov nad Nisou, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jenišovice, Jeřmanice, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jestřebí, Jilemnice, Jílové u Držkova, Jindřichovice pod Smrkem, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Kacanovy, Kamenický Šenov, Karlovice, Klokočí, Koberovy, Kobyly, Kořenov, Košťálov, Kozly, Krásný Les, Kravaře, Krompach, Kruh, Kryštofovo Údolí, Křižany, Ktová, Kunratice, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Lázně Libverda, Lažany, Levínská Olešnice, Liberec, Libštát, Líšný, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Loužnice, Lučany nad Nisou, Luka, Malá Skála, Maršovice, Martinice v Krkonoších, Mařenice, Mimoň, Mírová pod Kozákovem, Mníšek, Modřišice, Mříčná, Nová Ves, Nová Ves nad Nisou, Nová Ves nad Popelkou, Nové Město pod Smrkem, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Ohrazenice, Okna, Okrouhlá, Oldřichov v Hájích, Olešnice, Osečná, Paceřice, Paseky nad Jizerou, Pěnčín (u Turnova), Pěnčín (u Jablonce nad Nisou), Pertoltice, Pertoltice pod Ralskem, Peřimov, Plavy, Polevsko, Poniklá, Proseč pod Ještědem, Provodín, Prysk, Přepeře, Příkrý, Příšovice, Pulečný, Radčice, Radimovice, Rádlo, Radostná pod Kozákovem, Radvanec, Rakousy, Ralsko, Raspenava, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rynoltice, Semily, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Skuhrov, Slaná, Sloup v Čechách, Slunečná, Smržovka, Soběslavice, Sosnová, Stráž nad Nisou, Stráž pod Ralskem, Stružinec, Stružnice, Studenec, Stvolíky, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Svojek, Svojkov, Svor, Sychrov, Syřenov, Šimonovice, Tachov, Tanvald, Tatobity, Troskovice, Tuhaň, Turnov, Velenice, Velké Hamry, Velký Valtinov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Višňová, Vítkovice, Vlastiboř, Vlastibořice, Volfartice, Vrchovany, Všelibice, Všeň, Vyskeř, Vysoké na Jizerou, Záhoří, Zahrádky, Zákupy, Zásada, Zdislava, Zlatá Olešnice, Žandov, Žďárek, Ždírec, Železný Brod, Žernov

C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

C.3.1 Ovzduší a klimatické podmínky Klimatické podmínky Z hlediska klimatických poměrů se Liberecký kraj nachází v mírném klimatickém pásmu, v mírně teplé oblasti. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od 600 – 900 mm v podhorských oblastech a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem (450 mm/rok) je Liberecký kraj srážkově nadprůměrný. Západní a jihozápadní části Libereckého kraje (převážná část Českolipska), jih okresu Liberec a Semily mají parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 6 – 8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek okolo 700 mm. Severovýchodní část Libereckého kraje, tedy Jizerské hory, Krkonoše a jejich podhůří, spadají do chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 4 – 5 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek místy až 1 600 mm. K charakteristice klimatických podmínek kraje byly použity údaje E. Quitta: Klimatické oblasti Československa (Academia 1971). Území Libereckého kraje je zde rozděleno do

18

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 devíti klimatických oblastí, konkrétně tří chladných oblasti (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých oblastí (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Mapa č. 1: Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji

Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa

Tabulka č. 1: Charakteristiky klimatických oblastí Klimatická oblast Ukazatel

Chladná

Mírně teplá

CH4

CH6

CH7

MT2

MT4

MT7

MT9

MT10

MT11

0-20

10-30

10-30

20-30

20-30

30-40

40-50

40-50

40-50

Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C

80-120

120-140

120-140

140-160

140-160

140-160

140-160

140-160

140-160

Počet mrazových dnů v roce

160-180

140-160

140-160

110-130

110-130

110-130

110-130

110-130

110-130

Počet letních dnů

Počet ledových dnů

60-70

60-70

50-60

40-50

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

Průměrná teplota měsíce ledna °C

-6 až -7

-4 až -5

-3 až -4

-3 až -4

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

-2 až -3

-2 až -3

Průměrná teplota měsíce července °C

12 až 14

14 až 15

15 až 16

16 až 17

16 až 17

16 až 17

17 až 18

17 až 18

17 až 18

Srážkový úhrn za vegetační období (mm)

600-700

600-700

500-600

450-500

350-450

400-450

400-450

400-450

350-400

Srážkový úhrn za zimní období (mm)

400-500

400-500

350-400

250-300

250-300

250-300

250-300

200-250

200-250

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

140-160

120-140

100-120

80-100

60-80

60-80

60-80

50-60

50-60

Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa, Academia, 1971

19

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m.s-1) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m.s-1). Nejnižší rychlosti větru se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru se zde pohybuje mezi 1,2 a 1,7 m.s-1). Bezvětří se nejčastěji vyskytuje v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku) dále pak v okolí Frýdlantu a v podhůří Jizerských hor. Ovzduší Emise Na území Libereckého kraje nalezneme široké spektrum znečišťovatelů ovzduší. V kraji jsou rozvinuta odvětví zpracovatelského průmyslu, kde významné místo zaujímá zejména výroba komponentů pro automobilový průmysl a přes stávající odbytové obtíže své místo neztrácí ani tradiční sklářský průmysl. Nejsou zde však zastoupeny velkoobjemové výrobní procesy, jako např. elektrárny, hutě (mimo sklářských), koksovny, cementárny apod. Ve větších městech je výroba tepla pro otop a ohřev teplé užitkové vody zajišťována místními teplárenskými společnostmi. V Liberci je jedna ze tří spaloven komunálního odpadu na území České republiky. V kraji lze tudíž nalézt jak velké, tak střední, malé stacionární i mobilní zdroje znečišťování. Přesná evidence emisí je vedena pouze u velkých a středních zdrojů; emise malých a mobilních zdrojů jsou zjišťovány statisticky. Z pohledu jednotlivých klíčových znečišťujících látek jsou prioritní následující kategorie zdrojů: 1. 2. 3. 4.

tuhé znečišťující látky: malé zdroje (REZZO3) a mobilní zdroje (REZZO4), oxidy dusíku: mobilní zdroje (REZZO4) a velké zdroje (REZZO1), VOC: sektor užívání rozpouštědel a mobilní zdroje (REZZO 4), těžké kovy: významné emisní zdroje.

Tabulka č. 2 : Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (t.rok-1) v Libereckém kraji v letech 2001, 2004, 2007 a 2010 Zdroje znečištění

Rok

REZZO 1-4 Souhrn

2001 2004 2007 2010 2001

REZZO 1 Zvl. velké a velké zdroje

Okres TZL celé území kraje celé území kraje celé území kraje celé území kraje

Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa 2004 Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa 2007 Liberec Jablonec n.N. Semily

Celkové emise znečišťujících látek (t/rok) SO2 NOX CO VOC

NH3

2 396,5 2 080,8 2 142,9 2 165,3

5 362,3 3 773,0 2 994,4 2 440,0

6 838,5 5 625,5 5 139,4 4 058,9

18 166,8 14 053,6 12 413,7 10 964,2

8 114,3 6 954,9 6 403,2 5 903,5

1 423,7 1 250,4 1 432,0 2 158,8

47,9 62,6 11,1 133,1 52,0 32,9 11,4 38,7 75,6 23,8 6,4

1 715,8 721,7 111,7 606,5 987,1 371,9 58,0 253,9 669,6 283,1 63,9

527,1 546,1 74,8 516,5 448,5 380,0 62,8 387,7 321,7 386,9 53,1

111,8 877,0 40,5 496,4 153,5 58,5 63,7 126,1 209,8 38,4 18,8

64,7 33,1 13,2 60,0 254,1 33,6 40,2 44,3 161,6 32,7 25,9

69,5 0,0 0,2 95,3 119,4 0,0 34,2 63,8 144,5 0,1 12,1

20

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Zdroje znečištění

Rok

Okres TZL Česká Lípa

2010 Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa

2001 Liberec

REZZO 2 Střední zdroje

Jablonec n.N. Semily Česká Lípa 2004 Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa 2007 Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa 2010 Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa

2001 Liberec

REZZO 3

2004

Malé zdroje 2007

2010

REZZO 4

2001

Mobilní

2004

zdroje

2007 2010

Jablonec n.N. Semily Česká Lípa Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa Liberec Jablonec n.N. Semily Česká Lípa celé území kraje celé území kraje celé území kraje celé území kraje

Celkové emise znečišťujících látek (t/rok) SO2 NOX CO VOC

NH3

42,6 14,8 12,4 8,0 20,9

194,0 152,3 58,2 43,1 151,8

317,1 199,3 241,9 45,5 160,3

126,0 110,3 22,0 25,0 52,4

64,5 362,6 18,8 12,8 28,9

102,5 0,8 0 0 0,9

53,6 35,6 171,0 109,8 43,4 13,4 112,9 47,6 95,4 13,1 61,4 21,9 35,5 4,0 31,6 11,0

164,1 104,3 124,6 63,8 121,3 24,0 97,9 51,4 98,6 15,0 114,9 30,6 107,3 7,6 42,5 24,9

71,6 39,8 51,4 85,4 63,5 27,0 52,7 40,3 66,9 23,0 68,8 27,9 80,8 12,9 31,4 19,3

147,7 60,9 142,9 96,3 84,0 30,5 161,5 59,6 53,9 23,3 143,4 23,0 108,1 8,7 48,6 15,0

62,4 28,8 74,7 19,5 43,2 30,7 60,7 27,2 36,8 24,5 72,0 48,0 38,0 14,7 44,9 25,1

41,5 0,2 16,2 5,6 88,6 21,9 13,0 46,9 63,6 23,5 90,3 49,8 0,0 0,0 0,2 0,0

264,3 162,5 239,8 233,8 271,0 165,4 240,6 238,2 250,9 147,1 212,4 209,1 339,6 190,6 252,1 247,9

495,6 319,0 430,8 425,9 514,7 328,6 438,3 739,6 467,4 286,1 376,0 375,2 611,5 358,3 433,4 430,9

160,0 95,8 130,7 123,8 166,6 99,0 133,3 128,0 157,4 90,7 121,8 116,3 130,1 74,0 84,9 80,6

1 426,6 924,3 1 241,7 1 228,3 1 488,9 956,3 1 268,8 1 273,4 1 390,8 856,1 1 118,5 1 116,9 1 853,6 1 092,0 1 313,4 1 306,1

325,7 209,6 284,4 280,7 301,2 192,2 257,9 258,4 281,3 172,1 227,6 226,9 374,8 219,5 267,1 265,2

871,4

78,5

4 415,5

11 372,4

2 272,1

71,2

813,3

86,3

3 636,1

8 328,8

1 648,4

84,7

872,2

20,0

3 387,8

7 294,8

1 529,5

90,8

866,5

18,2

2 897,9

5 009,0

1 166,7

78,8

Zdroj: ČHMÚ, Emisní bilance České republiky 2001, 2004, 2007 a 2010

Významná část emisí pochází z malých a zejména mobilních zdrojů znečištění. Prioritním problémem jsou zejména emise tuhých znečišťujících látek (TZL), velikostních frakcí PM10 a PM2,5, jejichž zdrojem je zejména doprava a malé zdroje (lokální topeniště). Významným trvalým problémem jsou rovněž emise oxidů dusíku NOx, které mají příčinu zejména 21

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 v rostoucí automobilové dopravě, která je dále zodpovědná za produkci velké části CO. Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů významně podílejí velké zdroje. Dle měření a výpočtů pro zpracování analýzy ke Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Libereckého kraje mají nejvyšší podíl na emisích oxidů dusíku a suspendovaných částic frakce PM10 nákladní automobily. U obou znečišťujících látek je to více než 50 % celkových emisí z dopravy. V případě oxidu siřičitého, benzenu i celkové sumy uhlovodíků mají nejvyšší podíl osobní automobily. Množství emisí hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů je v Libereckém kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR velmi malé, navíc dlouhodobě docházelo k poklesu množství emisí relevantních znečišťujících látek. Množstvím emisí CO, tuhých znečišťujících látek (TZL), SO2, NOx a emisemi těkavých organických látek (VOC) se Liberecký kraj řadí k těm nejméně zatíženým v rámci celé ČR. V období 2001 – 2010 se nejvýrazněji snížily emise SO2, a to více než o polovinu původní hodnoty. Významný pokles nastal i u emisí CO, NOx a VOC. Postupně dochází v rámci kraje ke zvýrazňování podílu emisí z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a emisí pocházejících z mobilních zdrojů na všech emisích Libereckého kraje. Na území Libereckého kraje byly v roce 2010 vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, pro PM10. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území): Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Česká Lípa

5,6

Městský úřad Doksy

10,9

Městský úřad Kamenický Šenov

3,6

Městský úřad Mimoň

1,4

Městský úřad Nový Bor

3,0

Městský úřad Dubá

25,0

Městský úřad Žandov

3,0

Magistrát města Liberec

25,3

Městský úřad Hrádek nad Nisou

2,7

Městský úřad Chrastava

0,8

Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad B(a)P Městský úřad Cvikov

0,9

Městský úřad Česká Lípa

7,5

Městský úřad Doksy

1,6

Městský úřad Kamenický Šenov

10,8

Městský úřad Mimoň

3,2

Městský úřad Nový Bor

10,5

Městský úřad Stráž pod Ralskem

1,5

22

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Městský úřad Žandov

3,0

Městský úřad Jablonec nad Nisou

3,2

Městský úřad Tanvald

2,7

Městský úřad Železný Brod

1,6

Magistrát města Liberec

31,6

Městský úřad Český Dub

1,0

Městský úřad Frýdlant

1,0

Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou 6,8 Městský úřad Hrádek nad Nisou

2,7

Městský úřad Chrastava

1,6

Městský úřad Jablonné v Podještědí

1,4

Městský úřad Lomnice nad Popelkou 1,5 Městský úřad Semily

1,2

Městský úřad Turnov

5,0

Došlo pouze k dílčímu okamžitému překročení imisních limitů PM10 a benzo(a)pyrenu na území větších měst, jako důsledek intenzivní automobilové dopravy na místních komunikacích. I v tomto směru pak Liberecký kraj patří jednoznačně k těm nejméně zatíženým v rámci celé ČR. Došlo též k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon na 9,78 % plochy kraje. Imise Z imisního hlediska jsou prioritní následující látky: 1. 2. 3. 4.

tuhé znečišťující látky (s důrazem na velikostní frakci PM10), oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC), těžké kovy – kadmium, arzen.

V případě tuhých znečišťujících látek dochází k místnímu překračování stanovených hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví. Imisní zátěž suspendovanými částicemi PM10 představuje hlavní problém ochrany ovzduší Libereckého kraje. Na území kraje je dlouhodobě překračován imisní limit pro 24-hodinové koncentrace PM10. Z látek vázaných na částice dochází v Libereckém kraji k překročení cílových imisních limitů u kadmia a benzo(a)pyrenu. Resuspenze (znovuzvíření) částic je velmi významným zdrojem imisní zátěže PM10. Podílí se na ní zejména automobilová doprava (prach zvířený z vozovek projíždějícími automobily), významnými lokálními zdroji jsou různé prašné provozy (lomy, skládky zeminy a suti apod.) a v letních měsících i zemědělství. Sekundární aerosoly vznikají v atmosféře z plynných prekurzorů (oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, organické látky), na jejichž emisích se podílí celé spektrum zdrojů. V případě oxidů dusíku úroveň emisí trvale osciluje okolo doporučené hodnoty krajského emisního stropu a v některých lokalitách je překračován imisní limit pro ochranu ekosystému a vegetace pro oxid dusičitý. V případě VOC celkové krajské emise oscilují okolo doporučené hodnoty krajského emisního stropu. VOC jsou navíc, spolu s oxidy dusíku, prekurzorem 23

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 tvorby ozónu, jehož cílový imisní limit pro ochranu lidského zdraví je překračován na téměř celém území kraje. Specifickým problémem jsou emise těžkých kovů zejména ze sklářských provozů, které způsobovaly a způsobují překračování cílových imisních limitů pro kadmium v okolí těchto zdrojů. V posledních letech nebyla vyhlašována opatření při smogových situacích, protože nebyly překročeny zvláštní imisní limity. Imisní limit pro prašné částice velikostní frakce PM10, který je stanoven na 40 µg.m-3, není překračován. V oblastech husté silniční dopravy a ve větších městech (Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Česká Lípa) se hodnoty obvykle pohybují mezi 16 - 20 µg.m-3. K překračování imisních hodnot u přízemního ozonu dochází zejména v případě souběhu atmosférických podmínek a zvýšených koncentrací prekurzorů ozonu (NOx a VOC) . Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V Libereckém kraji se jedná o místa v Jablonci nad Nisou, Turnově a v České Lípě, kde byly překročeny hodnoty imisních limitů pro tuhé znečišťující látky. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Celkově lze konstatovat, že pro Liberecký kraj jsou z imisního hlediska prioritními znečišťujícími látkami suspendované částice PM10, kadmium (překročení cílového limitu) a přízemní ozón (překračovány cílové limity). Zvýšené koncentrace PM10 se vyskytují zejména ve městech s velkou dopravní zátěží (Liberec, Jablonec, Česká Lípa). Hlavním zdrojem imisní zátěže suspendovaných částic PM10 je přitom zejména sekundární prašnost z dopravy, tj. prach zvířený automobily. Významný podíl mají také malé spalovací zdroje – lokální topeniště spalující tuhá paliva. Hlavním zdrojem imisní zátěže kadmia jsou sklářské provozy, resp. barvení skla. Jedná se však nejen o přímý vliv emisí z těchto provozů, ale také o vliv sekundárního znečištění, tj. opakované zvíření prachu obsahujícího kadmium, které se zde usazuje po mnoho desítek let. Výskyt zvýšených koncentrací přízemního ozónu je dán zejména aktuálním stavem emisí jeho prekurzorů – oxidů dusíku (hlavním zdrojem je doprava) a těkavých organických látek (hlavním zdrojem je používání organických rozpouštědel a doprava). Z dalších znečišťujících látek představují riziko zejména koncentrace oxidu dusičitého ve městech (vliv dopravy) a také v okolí skláren, kde může při nepříznivých podmínkách docházet k lokálnímu překračování hodinového limitu. Nelze opominout i vliv dálkového přenosu znečištění, kde se v západní části CHKO Jizerské hory jedná zejména o vliv elektrárny Turów, která se nachází na území Polska, velmi blízko za hranicemi kraje. V případě zdrojů na území České republiky lze za nejvýznamnější považovat přenos znečištění z energetických a průmyslových podniků v Ústeckém kraji. V průběhu roku 2011 došlo v několika případech i na území Libereckého kraje k překročení zvláštního imisního limitu v ukazateli znečištění suspendované částice PM10 (dále jen PM10). Tyto stavy byly a jsou především typické pro větší městské aglomerace a vyskytují se především v zimním (topném) období. V případě Libereckého kraje se jednalo především o aglomerace měst Liberec, Česká Lípa a zčásti i Jablonec nad Nisou. Vysoké koncentrace PM10 v ovzduší, za současné přítomnosti vysokých koncentrací přízemního ozonu a dalších znečišťujících látek (prekurzory ozonu), a špatných rozptylových podmínek, pak mohou způsobit výrazné zhoršení kvality ovzduší v dané lokalitě a vést až ke vzniku smogových situací. 24

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Liberecký kraj je na základě výše uvedených dat považován za oblast s dobrou kvalitou ovzduší. Místní problémy jsou přičítány právě dopravě a domácím topeništím s fosilními tuhými palivy. Největší podíl na hodnotě imisního pozadí má bohužel přeshraniční zdroj a tím je Elektrárna Turów v Polské republice. C.3.2 Voda Libereckým krajem prochází hlavní evropské rozvodí, které odděluje úmoří Baltu (povodí Odry) a Severního moře (povodí Labe). Rozvodí probíhá hřebenovými partiemi Lužických hor (Hvozdský hřbet), Ještědského hřbetu a centrální částí Jizerských hor. Významné vodní toky Libereckého kraje jsou uvedeny v tab.3. Nejvodnatější řekou je Jizera. K povodí Jizery náleží říčka Mohelka, která se svými přítoky odvodňuje jižní část kraje. Dalšími důležitými přítoky Jizery, které odvodňují východní část kraje, jsou říčky Kamenice, Jizerka a Oleška. Podještědská pahorkatina je odvodňována Ploučnicí a jejími přítoky Ještědským, Panenským potokem, Svitávkou a Robečským potokem. Páteřním tokem území je Lužická Nisa, která pramení v jabloneckém okrese a tvoří osu Žitavské pánve od Jablonce n. N. přes Liberec, Chrastavu, Hrádek a dále na území Polska a SRN. Významnějšími přítoky Lužické Nisy jsou Černá Nisa a Jeřice. Frýdlantský výběžek je odvodňován říčkou Smědá, která pramení v okolí Smědavy ve východní části Jizerských hor. Tabulka č. 3: Významné vodní toky Libereckého kraje Tok Smědá Lužická Nisa

Kamenice Jizera Ploučnice Černá Nisa

Mohelka

Pramen

Ústí

V část Jizerských hor nad obcí Lučany nad Nisou SZ svah Černé hory JV od Smrku v Jiz. horách JZ svah Ještědu V od Olivetské hory

do Odry na území Polska do Odry na územ Polska

Kokonín

do Jizery u Podspálova do Labe u Toušeně do Labe v Děčíně do Lužické Nisy u Stráže n.N. do Jizery u Mohelnice

Plocha povodí (km2) 273,8

Délka toku (km) 45,9

Průměrný průtok (m3.s-1) 3,61

375,3

55,1

5,40

218,6

36,2

4,65

2193,4

163,9

23,90

1193,9

106,2

8,60

27,0

14,2

0,57

176,7

43,2

1,82

Zdroj: Atlas životního prostředí Libereckého kraje, 2008

Na území Libereckého kraje je několik „velkých“ údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, především v povodí Lužické Nisy. Nádrže Bedřichov, Mšeno, Harcov, Mlýnice a Fojtka velmi účinně snižují možnosti povodní a zátop v oblasti Jablonce nad Nisou, Liberce a níže položených obcí. Pro zajištění zdrojů povrchové pitné vody byly v povodí Jizery (podpovodí Kamenice) vybudovány nádrže Souš a Josefův Důl. Malé nádrže a rybníky jsou v území v poměrně malém počtu – výrazně větší výskyt je v západní části území (Českolipsko) a v jihovýchodní části (Semilsko). 25

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Tabulka č. 4: Největší vodní plochy v Libereckém kraji Název Máchovo jezero Josefův Důl Novozámecký rybník Souš Břehyňský rybník Stráž pod Ralskem Hamerský rybník Dolanský rybník Bedřichov Mšeno Holanský rybník Milčanský rybník (Velká Nohavice) Velký písečák (Malá) Nohavice Heřmanický rybník Jílovka (Jílek) Poselský rybník Kristýna Malý písečák Harcov

Druh rybník vodní nádrž rybník vodní nádrž rybník vodní nádrž rybník rybník vodní nádrž vodní nádrž rybník rybník

Tok Robečský potok Kamenice Robečský potok Černá Desná Břehyňský potok Ploučnice Ploučnice Bobří potok Černá Nisa Mšenský potok Bobří potok Bobří potok

Plocha (ha) 284,0 150,0 126,0 102,0 91,5 75,0 50,0 44,0 42,1 42,1 28,7 28,6

plocha po těžbě štěrkopísku rybník rybník rybník rybník plocha po těžbě uhlí plocha po těžbě štěrkopísku vodní nádrž

Bobří potok přítok Ploučnice Bobří potok Robečský potok Harcovský potok

28,1 18,4 17,0 13,7 13,0 12,6 12,6 12,5

Zdroj: Atlas životního prostředí Libereckého kraje, 2008

Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj náleží ke krajům s vyšším srážkovým úhrnem a vzhledem k morfologii území, jsou v kraji problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, který vyúsťuje v ničivé povodně. Velký podíl má na vzniku povodní především značné odlesnění a tím vznik nedostatečné přirozené retence zejména horských oblastí s vysokým srážkovým úhrnem, v minulosti provedené meliorace a nevhodné úpravy toků. Z hlediska přirozené akumulace vody lze považovat území Libereckého kraje za vodohospodářsky významné. Poměrně velkou část zasahují tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v nich jsou samostatně chráněny jednotlivé vodní zdroje ochrannými pásmy, která zaujímají nezanedbatelnou část území (zejména okres Česká Lípa a severní hranice okresů Liberec a Jablonec n.N.). Jedná se o dvě chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod - Jizerské hory a Krkonoše - stanovené Nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. a chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída, stanovená Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Tabulka č. 5: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Název CHOPAV

Plocha (km2)

Severočeská křída Jizerské hory Krkonoše

1 585,0 370,7 98

Podíl na ploše kraje (%) 50,1 11,7 3,1

Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2006

CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše jsou územně shodné s chráněnými krajinnými oblastmi. Na území CHOPAV Jizerské hory jsou vodárenské nádrže Souš a Josefův důl, které zásobují pitnou vodou oblastní vodovod Liberec – Jablonec n. N. a pramení zde Jizera a Lužická Nisa. CHOPAV Krkonoše navazuje na CHOPAV Jizerské hory, na území Libereckého kraje pramení levostranné přítoky Jizery. 26

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapa č. 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Libereckém kraji

Na území kraje jsou rovněž i tři zdroje léčivých vod, které mají stanovena svá ochranná pásma zákonem č.164/2001 Sb.: Jedná se o • Lázně Libverda • Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) • zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou Všechny uvedené zdroje jsou na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec n.N. Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. V převážné části území má většina zdrojů ochranná pásma stanovena, určitou výjimkou je území okresu Semily, kde byla pro převážné množství zdrojů stanovena pásma s omezenou dobou platnosti, která již uplynula. Jedná se většinou o ochranná pásma 2. stupně, pásma 1. stupně zůstávají v platnosti. Územním rozsahem významnější jsou pásma povrchových zdrojů na severu okresů Jablonec n.N. a Liberec, dále podzemních zdrojů v okolí Turnova (okr. Semily a Liberec). Poměrně značný rozsah mají ochranná pásma podzemních zdrojů na území okresu Česká Lípa - zejména jižně od Č. Lípy, v okolí Mimoně a podzemní i povrchové zdroje na severní hranici okresu. Prakticky celou východní část území zasahuje ochranné pásmo 3. stupně vodárenského odběru Káraný – odběr pro Prahu z Jizery u Brandýsa nad Labem – pásmo odpovídá hranici povodí bývalého vodárenského toku Jizera. Uvedená ochranná pásma významných zdrojů korespondují se stanovenými CHOPAV. Základními jednotkami pro mapování zásob podzemních vod, které je možné využívat a chránit, je hydrogeologická rajonizace. Umístění hydrogeologických rajónů na území Libereckého kraje je patrné z následující schematické situace.

27

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapa č. 4: Hydrogeologická rajonizace Libereckého kraje

Zdroj: KÚLK, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, 2009

88,6 % obyvatel Libereckého kraje je zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu činil k tomuto datu 68,2 %, podíl čištěných odpadních vod je 99,7 %. C.3.3 Půda V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě pak převážně třetihorní bazické horniny a čtvrtohorní a třetihorní usazeniny. Značné zastoupení mají asociace hnědých půd, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. V liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nachází ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. V případě mělkých půd se jedná o plochy s nejnižším produkčním potenciálem (zrnitostně lehké skeletovité půdy), vhodné zejména jako trvalé travní porosty. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy. Aluviální naplaveniny jsou štěrkovité, písčité, hlinitopísčité a někdy i hlinité půdy s podložím štěrků. Pokud štěrky vystupují k povrchu, vznikají produkčně chudší vysychavé půdy. V depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami - hydromorfní půdy, na prameništích a v nivách menších vodotečí jsou rozšířeny především gleje. 28

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. Využití půdy V současné době zaujímá zemědělská půda cca 44,22 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okrese Semily, nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou. Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 44,4 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době Tabulka č. 6: Bilance půdy k 31.12. 2000, 2004, 2007 a 2011 a podíly z celkové výměry rozlohy kraje (Celková rozloha kraje činí 3 163 km2) 2 000 ha % Zemědělská půda celkem

ha

2 004 %

2 007 ha %

2011 ha 139 896

%

141 096

44,6

140 682

44,5

140 307 44,4

44,2

71 261

22,5

69 374

21,9

67 690 21,4

65 640 20,75 65 254

orná půda trvalé travní porosty Nezemědělská půda celkem

60 841

19,2

62 345

19,7

63 652 20,1

175 216

55,4

176 618

55,5

175 993 55,6

176 442 55,8

lesní plochy

139 613

44,1

139 890

44,2

140 141 44,3

140 611

44,4

4 762

1,5

4 787

1,5

4 778

1,5

4 791

1,5

5 055

1,6

5 037

1,6

5 226

1,7

5 233

1,7

25 786

8,2

25 904

8,2

25 849

8,2

25 808

8,2

vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy

20,6

Zdroj: Statistická ročenka Libereckého kraje 2003, 2005, 2008, 2011

C.3.4 Geologické a geomorfologické podmínky Geomorfologie Podle geomorfologického členění (Demek, 1987) se území Libereckého kraje nachází na rozhraní tří geomorfologických soustav (subprovincií). Severní až východní část kraje zaujímá Krkonošsko-jesenická soustava (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší. Jih kraje, především na Českolipsku, zaujímá soustava Česká tabule s geomorfologickými celky Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule. Západně od Nového Boru a České Lípy zasahuje na území kraje ještě Krušnohorská soustava, zde zastoupená Českým středohořím. Rozhraní Krkonošské podsoustavy a České tabule tvoří lužická porucha v linii Nový Bor - CvikovJitrava-Hodkovice nad Mohelkou-Rovensko pod Troskami. Rozhraní České tabule a Krušnohorské subprovincie prochází po linii Nový Bor-Stružnice-jihozápadní okraj České Lípy-Blíževedly-Úštěk. 29

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy. Vedle těchto výrazných terénních útvarů jsou zvláště hodnotné výchozy horninového podloží. Ty jsou značně různorodé jak z hlediska typu horniny, tak i z hlediska tvaru, plošného rozsahu a poloze v reliéfu. Nejtypičtějšími příklady jsou skalní výchozy na vrcholu neovulkanických elevací a na ně často navazující suťová pole, také „skalní města“ v pískovcových tabulích, výchozy granitických a krystalinických hornin. Geologická stavba Území Libereckého kraje tvoří regionálně geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu – z předplatformních lugická oblast a limnický permokarbon a z platformních jednotek Česká křídová pánev, terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Lugikum je zde zastoupeno dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu. Ložiskově důležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Dále tanvaldský granit (někdy označovaný jako železnobrodský) stejnoměrně zrnitý na hřebenu Černé Studnice a pokrývačské fylity na Železnobrodsku. Křídové sedimenty, které se uložily v České křídové pánvi pokrývají souvisle celé území na JZ od lužického zlomu. Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly severovýchodně až východně od lužické poruchy v pruhu od Žitavské kotliny přes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou většinou zakryty relativně mocnými kvartérními glaciofluviáními a glacilakustrinními uloženinami, které jsou bohatým zdrojem štěrkopísků. Hlavní výskyt terciérních sedimentů se nachází v okolí Hrádku n. Nisou a je součástí žitavské hnědouhelné pánve, nacházející se z devíti desetin své plochy na území Německa a Polska. S těmito sedimenty původně souvisel jak drobný relikt u Chotyně JV od Hrádku n. Nisou, tak i pás menších lokalit podél říčky Smědé z. od Frýdlantu. Sedimenty ostatních nálezů pravděpodobně nevytvářely souvislý pokryv. Dnešní rozsah jejich reliktů ovlivnila zejména neotektonika, avšak i morfoligie podložních útvarů. Terciérní vulkanity jsou známy z Frýdlantské pahorkatiny, okrajů hrádecké pánve, Jizerských hor a Ještědsko-kozákovského hřbetu. Nejvíce výskytů je na Frýdlantsku a Hrádecku, v pruhu mezi Jablonným a Českou Lípou. Jsou zde vázány na tektoniku ZJZ-VSV směru, ve směru pokračování zóny maximálního rozvoje vulkanismu Českého masívu. Jedná se především o fonolity a trachyty, převažujícími nad bazanity a limburgity. Vulkanity jižně od Železného Brodu (v pruhu mezi Jabloncem nad Nisou a Novou Pakou) jsou v úzkém vztahu k lužickému zlomu SZ-JV směru. Zde jsou zastoupeny především bazalty a bazanity, řídce doprovázené nefelinity a analcimity. Na linii kolmé k tomuto zlomu leží drobná tělesa melilitických hornin v městě Liberci, v přímém pokračování melilitických výskytů z české křídy. Neovulkanity nebyly dosud zjištěny v nejvyšší části Jizerských hor a kromě okolí Harrachova ani v české části Krkonoš. Ložiskově významné jsou výskyty bazaltických hornin v okolí Frýdlantu (Heřmanice, Krásný Les, Větrov). Další čediče patří ke kozákovské efúzi, jsou to těžená ložiska Pelechov, Smrčí a Chuchelna).

30

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapa č. 5: Geologická stavba území Libereckého kraje

31

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Nerostné suroviny Liberecký kraj patří k významným surovinovým základnám ČR. Na celkové těžbě nerostných surovin v ČR se podílel v posledních dvou letech zhruba 2,54 %. Na jeho území se nacházejí ložiska rud, palivoenergetických surovin, nerudních a stavebních surovin. Do palivoenergetických surovin Liberecka patří uran, černé uhlí a bituminózní břidlice. Nerudní suroviny jsou zde zastoupeny převážně sklářskými a slévárenskými písky, karbonáty, fluoritem, barytem, netradičními surovinami a drahými kameny. Do stavebních surovin patří kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Nadregionálně významnými jsou ložiska uranu, sklářských písků a vybraná ložiska stavebního kamene. Regionálně (v rámci kraje a jeho blízkého sousedství) významná jsou některá ložiska stavebních surovin (např. břidlice, čediče, melafyry, dolerity a žuly pro ušlechtilé i drcené kamenivo a štěrkopísky). Ostatní ložiska nabývají na základě svých kvantitativně-kvalitativních parametrů pouze lokálního významu. C.3.5 Příroda, krajina a lesy Zvláště chráněná území Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území činí 1 027 km2, což je 32 % území kraje. Liberecký kraj se tak v rámci České republiky řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje. V kraji se nachází 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací, 61 přírodních památek. Z východu do území kraje zasahuje Krkonošský národní park. Na území kraje je vyhlášeno 111 maloplošných zvláště chráněných území. V území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Do území kraje zasahuje jen okrajově z východu Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní – alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Lokality soustavy Natura 2000 Ve smyslu NV č. 371/2009 Sb., kterým se určuje národní seznam evropsky významných lokalit na území ČR, je v Libereckém kraji vymezeno celkem 51 evropsky významných lokalit, do území kraje zasahují celkem 3 Ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše) viz mapová příloha č. 4.

32

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Geopark Od konce roku 2005 existuje v Libereckém kraji Geopark Český ráj, který přispívá k ochraně významných geologických jevů a poskytuje informace o archeologických, historických a kulturních hodnotách území, jehož jádrem je CHKO Český ráj. ÚSES Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji ukazuje mapa v mapové příloze č. 3. Převážná většina prvků nadlokálních úrovní systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev, s vazbou na určující vodní toky či systémy rybníků a vodnch ploch. VKP Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Všechny uvedené druhy VKP „ze zákona“ jsou v různé koncentraci, rozmanitosti a kvalitě na území kraje zastoupeny. Dále se jedná o lokality, které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. Rovněž uvedené typy registrovaných VKP jsou na území kraje nerovnoměrně rozptýleny, některé z uvedených fenoménů se nachází i v územním kontextu lokalit, evidovaných aktualizovanou Koncepcí. Fauna, flóra Biota Libereckého kraje odráží geologickou a geomorfologickou rozmanitost území s tím, že jsou zastoupeny prvky jak teplomilné a xerofytní, tak prvky horské, některé až boreoalpinského charakteru. Významná je především biota v krajinných celcích a segmentech, které jsou jen okrajově dotčeny antropogenními vlivy, zejména biota mokřadů a niv, slatinišť, rašelinišť a rašelinných lesů, skalních měst a výchozů, u některých typů stanovišť jde i o cennou biotu vzniklou na antropogenním reliéfu sekundární sukcesí nebo sukcesním zmlazením, zejména ve vazbě na geologické odkryvy, hornickou činnost, případně v návaznosti na aktivity rybníkářské, nověji revitalizační. Na druhé straně v řadě krajinných celků a segmentů převládá silně ochuzená biota, podmíněná jednak intenzivní zemědělskou výrobou, jednak obecnou urbanizací území, případně generovaná nežádoucí ruderální sukcesí na plochách většinově antropogenně ovlivněných, dále pak bez trvalé údržby. V řadě segmentů kraje se oba trendy prolínají v relativně pestrých mozaikách, takže i uvnitř některých urbanizovaných městských celků jsou dochovány fragmenty stanovištně nebo z hlediska biodiverzity hodnotných segmentů či prvků, často s refugiální funkcí. Dle biogeografického členění ČR náleží území Libereckého kraje do kontinentální biogeografické oblasti, do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je vymezeno 11 bioregionů. Fytogeograficky jde o území, náležející převážně do oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. Severovýchodní část kraje, Jizerské hory a Krkonoše spadají do fytogeografické oblasti oreofytika, obvodu české oreofytikum. Hranice termofytika sleduje se značným odstupem jižní hranici kraje a do jeho území vstupuje pouze drobným výběžkem na jihozápadě kraje (Úštěcká kotlina). Z uvedených údajů je zřejmé, že v Libereckém kraji prakticky chybí planární vegetační stupeň a že květena má převážně ráz suprakolinní až montánní. V podrobnějším členění se území kraje dělí na 12 fytogeografických okresů, z nichž některé se dále člení na podokresy. 33

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Flora je tedy v závislosti na expozici, vlhkostních poměrech, geomorfologických podmínkách a geologickém podloží poměrně pestrá, s řadou významných druhů a skupin. Mezi nejvýznamnější floristické údaje patří např. výskyt kriticky ohrožené popelivky sibiřské u Slunečného dvora na Českolipsku, dále společenstva vrchovištních lokalit v Jizerských horách (zejména Velká Jizerská louka, Malá jizerská louka a Černá jezírka), floristická pestrost Bukovce, výskyt šafránu bělokvětého v Anenském údolí, rojovníku bahenního na pískovci na Konvalinkovém vrchu aj. Fauna rovněž odráží stanovištní a geomorfologickou pestrost kraje, s výskytem řady reliktních a vzácných druhů či skupin. Mezi nejvýznamnější údaje nepochybně patří např. hnízdění jeřába popelavého na Českolipsku a lokality kriticky ohroženého tesaříka alpského v některých převážně bukových listnatých komplexech neovulkanitů rovněž na Českolipsku, dále tyrfobiontní druhy střevlíků a pavouků na rašeliništích Jizerských hor. CORINE

Na území Libereckého kraje se nachází 9 CORINE biotopů (programu EU „COoRdination of Information on the Environment“) : Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady. Památné stromy V Ústředním seznamu ochrany přírody je na území Libereckého kraje evidováno 295 památných stromů nebo jejich skupin či stromořadí. Jejich rozložení je značně nerovnoměrné. Nejvíce jich je evidováno na Semilsku a v přilehlé části jabloneckého okresu, naopak nejméně na Liberecku. V okrese Česká Lípa je podchyceno 71 památných stromů, v okrese Liberec 69, v okrese Jablonec nad Nisou 767 a v okrese Semily 88. Biogenetické rezervace Ze souboru zvláště chráněných území České republiky byly experty Rady Evropy vybrány jako reprezentativní vzorky rozmanitých typů ekosystémů a stanovišť vzácných a ohrožených druhů rostlin či živočichů Národní přírodní památka Blanice a Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala. Evropská ekologická síť – EECONET Součástí této sítě je u nás již déle budovaná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí – klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. Mokřady Ramsarské úmluvy Na území Libereckého kraje se nacházejí tři evidované ramsarské mokřady (Ramsar sites). Jsou to Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště. Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas) Jedná se o ornitologicky významné lokality, které jsou zařazeny do evropského projektu BirdLife International. V Libereckém kraji se nachází jediná – IBA Krkonoše. Územní rozložení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v Libereckém kraji je obsahem mapové přílohy č. 4 Lesy Na vysokém zastoupení lesů zvláštního určení se kromě obvyklých kategorií, jako lesů v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů 34

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 přírodních léčivých a stolních minerálních vod, případně na území národních parků a národních přírodních rezervací, lesů rekreačích podílí i lesní porosty ve vojenských újezdech. Vyšší podíl listnáčů je lokalizován zejména na neovulkanické kopce, dále na JeštědskoKozákovský hřbet, severní svahy Jizerských hor a na svahové polohy výraznějších údolí (Jizera, Kamenice aj.). Převládají bučiny (od acidofilních až ke květnatým), jen minimálně jde o doubravy, případně i suťové lesy. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době, jde zejména o jehličnaté porosty s převahou smrku na návětrné straně a plošině Jizerských hor a přilehlé části Krkonoš, stanovištně méně hodnotnými porosty jsou i rozsáhlejší celky borových monokultur na Českolipsku, Dokesku, které často sousedí i s reliktními bory skalních měst. Podíl lesů zahrnutých ve velkoplošných zvláště chráněných územích je největší v ČR. Z tohoto faktu plyne, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. Vysoká lesnatost odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Tabulka č. 7: Členění lesů na území Libereckého kraje dle jejich funkčního využívání k 31.12.2008 Lesnatost

Plochy kategorií lesa hospodářské ochranné zvláštního určení

jehličnaté

Plocha dřevin podíl listnaté

podíl

%

ha

ha

ha

ha

%

ha

%

42,8

85 423

11 702

38 332

106 475

78,6

27 793

20,5

Zdroj: MŽP: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009

Lesy hospodářské - lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení Lesy ochranné - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace, chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Lesy zvláštního určení - lesy, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod a na území národních parků a národních přírodních rezervací. Řadí se sem i lesy, ve kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Krajina Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická); zatímco do typu A (krajina antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy; celková rozloha krajiny typu A je méně 35

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 než 15 %; do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy; tyto plochy lze nalézt na velké části Lužických hor, souvisle v severní části Jizerských hor, ostrůvkovitě i v jiných jejich partiích, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, dále pak v ose Holanské rybníky-Novozámecký rybník-Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v údolích Jizery pod Semily, v údolí Kamenice, nesouvisle v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny; tyto plochy tvoří 15-20 % území kraje. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (masivní expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). C.3.6 Kulturní a historické hodnoty území V Libereckém kraji bylo vyhlášeno 12 národních kulturních památek a následující památkové rezervace: PR Horní Štěpanice (okres Semily) PR Janovice (okres Česká Lípa) PR Kořenov - Jizerka (okres Jablonec nad Nisou) PR Lhota (okres Česká Lípa) PR Lomnice nad Popelkou - Karlov (okres Semily) PR Rané (okres Česká Lípa) PR Žďár (okres Česká Lípa) PR Železný Brod - Trávníky (okres Jablonec nad Nisou) Památkové rezervace prohlašuje vláda ČR. Jedná se o území s významným souborem nemovitých kulturních památek. Památkové zóny prohlašuje Ministerstvo kultury ČR. Památkové zóny jsou území sídelního útvaru (jeho části) s menším podílem nemovitých kulturních památek. Podmínky památkové ochrany se vztahují na všechny nemovitosti v památkových rezervacích a zónách, tedy i na ty, které nejsou prohlášeny kulturními památkami a nemají památkový charakter, v Libereckém kraji jich je vyhlášeno 26.

C.4

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Z naměřených hodnot imisí v posledních letech, je zřejmé že kvalita ovzduší v rámci Libereckého kraje je ve srovnání s jinými kraji a průměrem ČR na dobré úrovni, je tedy relativně dobrá. Tak jako na celém území ČR lze i v Libereckém kraji pozorovat tendenci narůstajícího vlivu automobilové dopravy a v poslední době lokálních topenišť spalujících tuhá paliva, na kvalitu ovzduší. Na území Libereckého kraje je pak tento trend, a to vzhledem k relativně malé koncentraci průmyslu, především toho těžkého a případně i jiných velkých zdrojů emisí, výraznější než-li v rámci celé ČR. Přestože spotřeba energie v celkovém měřítku stagnuje je za dané energetické situace nezbytně nutné smysluplné hospodaření s energií, 36

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 které bude doprovázeno postupným a především rozumným nárůstem využití obnovitelných zdrojů energie. Proto je nezbytné věnovat pozornost zejména produkci a energetickému využití biomasy, energetickým úsporám v průmyslových i mimoprůmyslových oblastech a ekologizaci dopravního provozu. Útlum průmyslové a zemědělské výroby v 90. letech 20. století měl negativní vliv na ekonomiku regionu, z hlediska životního prostředí se však jeví jako pozitivní. Uzavření některých průmyslových podniků a snížení množství používaných hnojiv přineslo dlouhodobé zlepšování jakosti vody. Extenzifikace zemědělské výroby (zatravňování, zalesňování) sice vedla ke zlepšení kvality půdy, ke zlepšení zadržování vody v krajině, a tím i k omezení erozí půdy, přesto jsou i nadále běžné každoročně se opakující povodňové stavy (převážně v povodí Smědé, Kamenice, Jizery). Nevyužívané plochy dávají prostor rozvoji agroenvironmentálně orientovaného zemědělství. Těžba nerostného bohatství je na území Libereckého kraje v současné době v souladu s jeho potřebami. Není zde nutné otevírat nová ložiska surovin. Těžba uranu vyvolala na Českolipsku a Liberecku v 70. a 80. letech výrazné ekonomické, sociální i ekologické změny – například příchod nových pracovníků, růst bytové výstavby, zlepšování občanské vybavenosti, kontaminace vod. Na počátku 90. let byla těžba ukončena, což se opět promítlo do ekonomiky regionu, míry nezaměstnanosti, koupěschopnosti obyvatel atd. Likvidace ekologických následků těžby je i nadále obtížnou a dlouhodobou záležitostí. To platí i o odstraňování kontaminace horninového prostředí a podzemní vody v lokalitě Hradčany způsobené dlouhodobým pobytem Sovětské armády v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Současné trendy ve stavebnictví – rozvoj bydlení v suburbánních oblastech a budování komerčních a průmyslových zón – jsou velmi náročné na plochu. Dochází proto i k záborům kvalitní zemědělské půdy, na níž je navíc výstavba relativně levnější. V Libereckém kraji se nachází řada chráněných území, která jsou velmi atraktivní pro cestovní ruch. Rozvoj turismu by ovšem měl být koncepční a měl by být do jisté míry regulován, aby těmito aktivitami nebyly narušeny cenné lokality.

37

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 je dlouhodobým průřezovým dokumentem, jehož hlavním posláním je vytvoření základního rámce rozvoje území Libereckého kraje s cílem vytyčit hlavní směry a stanovit cíle pro rozvoj území. SR LK vytváří obecné mantinely, které jsou dále specifikovány a rozpracovány v Programu rozvoje kraje v podobě podrobnějších cílů a aktivit, které jsou následně realizovány. SR LK tudíž neobsahuje konkrétní projekty s konkrétní lokalizací jejich realizace, charakter tohoto dokumentu je obecný. O aktualizaci rozhodla rada kraje – usnesení č. 1022/11/RK ze dne 16. 8. 2011. Důvodem prováděné aktualizace bylo ověření, zda od roku 2006 nenastaly nějaké významnější změny, které by se měly promítnout do původních strategických cílů a opatření (např. nová témata na úrovni EU (inovace, konkurenceschopnost), změny v území kraje, změny ve společnosti či nové potřeby kraje. Na základě prověření všech částí SR LK došlo k aktualizaci analytické části a zrevidována a upravena byla též návaznost na SWOT analýzy. V návrhové části bylo zjištěno, že stávající SR LK nevyžaduje žádné zásadnější změny. Změny v aktualizované návrhové části SR LK jsou oproti stávající platné verzi převážně formulačního charakteru kromě vyjmutí opatření A.4 (Podpora a rozvoj průmyslových odvětví) a A.5 (Rozvoj sektoru služeb). Jedná se o opatření, jejichž aktivity byly přesunuty do opatření A1 a obě tato opatření zrušena. Shrnutí změn v návrhové části aktualizované SR LK: -

vypuštění opatření A.4 - Podpora a rozvoj průmyslových odvětví a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

-

vypuštění opatření A.5 - Rozvoj sektoru služeb a přesun jeho aktivit pod opatření A.1

-

u ostatních opatření došlo pouze k formulačním změnám v názvech opatření, nicméně jejich obsah zůstává totožný se stávající platnou SR LK

Níže je uveden soubor opatření SR LK s vyznačenými změnami v důsledku aktualizace (červeně označené přeškrtnuté – vyjmuto, červeně označené – doplněno, bez červeného označení – zůstalo beze změn oproti stávající SR LK). Opatření A

Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Podpora a rozvoj průmyslových odvětví Rozvoj sektoru služeb Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky Rozvoj turistické infrastruktury a služeb s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu Vytvoření fungujícího marketingového systému a podpora efektivní spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu

A.6a A.6b

38

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Opatření A.6c

Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje

B

Kvalitní a zdravé lidské zdroje

B.1 B.1a B.1b B.1c B.2

Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života Rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání Inovace systému terciárního vzdělávání Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů prostřednictvím dalšího vzdělávání Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče a sociálních služeb, podpora zdravého životního stylu Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče, podpora zdravého životního stylu Zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb Prevence projevů rasového násilí a pomoc při začlenění příslušníků národnostních menšin do většinové populace

B.3 B.3a B.3b B.3c B.4

Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

B.4a B.4b B.5 B.6 B.7

Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Podpora tělovýchovy a sportu Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

C

Komplexní a kvalitní infrastruktura

C.1

C.3 C.4

Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní dostupnosti Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně obnovitelných zdrojů Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

D

Zdravé životní prostředí bez zátěží

D.1 D.2 D.2a

D.3c D.3d D.4

Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví Aktivity podporující princip prevence Aktivity podporující následné řešení negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejné zdraví Aktivity podporující monitoring a vyhodnocování stavu složek životního prostředí a veřejného zdraví Péče o krajinu, trvale udržitelné využívání krajinného a přírodního potenciálu Zvyšování druhové rozmanitosti a ekologické stability s důrazem na ohrožené druhy Tvorba a šetrné využití krajiny, ochrana krajinného rázu území s dochovanými přírodními a estetickými hodnotami Maximální ochrana zemědělského půdního fondu a PUPFL Zodpovědné a hospodárné nakládání s neobnovitelnými zdroji Posilování ekologického povědomí obyvatel

E

Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

E.1 E.1a

Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Vnitřní spolupráce

C.2

D.2b D.2c D.3 D.3a D.3b

39

Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 E.1b E.2 E.3 E.4 E.4a E.4b E.4c E.4d E.5 E.6

Vnější spolupráce Rozvoj městských oblastí Rozvoj venkovských oblastí Koncepční řízení rozvoje Strategické plánování Územní plánovací podklady plánování Územně plánovací dokumentace kraje a obcí Provázanost a koordinace územně plánovacích a strategicky rozvojových dokumentů Podpora rozvoje občanské společnosti Zkvalitnění veřejné správy

Stávající, v současné době platná SR LK byla posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí SEA (v IS SEA pod č. MZP044K) v roce 2007. Posouzení bylo zpracováno firmou City Plan spol. s r.o., s autorizovanou osobou Ing. Zuzanou Tonikovou – ENVI-TON. Na základě tohoto posouzení bylo vydáno souhlasné stanovisko SEA. Jeho součástí bylo i vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustava Natura 2000) zpracované RNDr. Oldřichem Buškem, autorizovanou osobou. Vzhledem ke skutečnosti, že změny v aktualizované SR LK jsou minimální (došlo k vypuštění opatření A.4 - Podpora a rozvoj průmyslových odvětví a A.5 - Rozvoj sektoru služeb; ostatní změny jsou čistě formulačního charakteru), lze považovat vyhodnocení SEA včetně vydaného stanoviska za stále platné i pro novou, aktualizovanou verzi SR LK, avšak o tom, zda tomu tak skutečně bude rozhodne příslušný úřad ve zjišťovacím řízení k Aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje, které bude zahájeno podáním tohoto oznámení. Stanovisko SEA vydané Ministerstvem životního prostředí dne 27. 3. 2007 je přílohou tohoto oznámení.

40

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

E.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

E.1

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

S ohledem na charakter koncepce je nutné poznamenat, že identifikace přeshraničních vlivů na základě obecně formulovaných opatření SR LK je velmi obtížně odhadnutelná. Přeshraniční vlivy na životní prostředí je proto zapotřebí řešit u realizace konkrétních aktivit a projektů, pro něž SR LK vytváří rámec. Ve vyhodnocení SEA Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 nebyly identifikovány závažné přeshraniční vlivy na životní prostředí, vzhledem k minimálním změnám, které byly v aktualizované SR LK provedeny nepředpokládáme, že by tomu mělo být v aktualizované SR LK jinak.

E.2

Mapová dokumentace a jiná dokumentace

Mapová příloha č. 1 Mapová příloha č. 2 Mapová příloha č. 3 Mapová příloha č. 4 Mapová příloha č. 5

E.3

Obecná geografie Libereckého kraje Správní členění Libereckého kraje Sídelní struktura Libereckého kraje Území ochrany přírody Libereckého kraje Územní systém ekologické stability v Libereckém kraji

Další informace o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

V průběhu zpracování aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 jednotlivé orgány ochrany přírody vydaly stanovisko ve smyslu požadavků § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Všechny orgány ochrany přírody příslušné dle § 78, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vydaly stanovisko v tom smyslu, že lze vyloučit významný vliv na evropsky významné lokality zařazené do Národního seznamu nebo ptačí oblasti a to z důvodu minimálních změn aktualizované koncepce (vypuštění dvou opatření a dalších změn čistě formálního charakteru) či vzhledem k obecnosti SR LK (pro území mimo CHKO a NP).

E.4

Stanoviska orgánů ochrany přírody podle §45i zákona č. 114/1992 Sb.

V průběhu přípravy předkládané koncepce byly požádány následující orgány ochrany přírody o vyžádání stanoviska dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, z hlediska dopadů aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (lokality soustavy NATURA 2000): Stanoviska jednotlivých orgánů ochrany přírody: Orgány ochrany přírody Správa CHKO Jizerské hory Správa CHKO Lužické hory Správa Krkonošského národního parku

Správa CHKO Český ráj

Stanovisko dle § 45i zák. 114/1992 Sb. Lze vyloučit významný vliv na EVL a Ptačí oblast Jizerské hory Lze vyloučit významný vliv na EVL a Ptačí oblast Labské pískovce Není nutné aktualizovat již vydané připomínky a vyjádření k SR LK č.j. KRNAP 07881/2006 ze dne 13. 9. 2006 Lze vyloučit na EVL a ptačí oblasti 41

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Orgány ochrany přírody Správa CHKO Kokořínsko Správa CHKO České středohoří Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje

Stanovisko dle § 45i zák. 114/1992 Sb. Nemůže mít významný vliv na EVL a ptačí oblasti Lze vyloučit významný vliv na EVL a ptačí oblasti Nemůže mít významný vliv na EVL a ptačí oblasti

SEZNAM PŘÍLOH: I. Stanoviska orgánů ochrany přírody dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb.: Stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Lužické hory Stanovisko Správy Krkonošského národního parku Stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj Stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje Stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří II. Stanovisko SEA k platné SR LK 2006 - 2020

Zpracovatel oznámení koncepce: Aleš Vorel IČ: 86615874 tel.: 605 281 401 Hlinická 416/24 181 00 Praha 8

42

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

Jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail osoby, která se podílela na zpracování oznámení koncepce RNDr. Ivana Pecháčková

Krajský úřad Libereckého kraje odbor regionálního rozvoje a evropských projektů vedoucí oddělení rozvojových koncepcí U Jezu 642/2a 461 80 Liberec tel.: 485 226 572 e-mail: [email protected]

Podpis oprávněného zástupce předkladatele V Liberci dne:

Mgr. Stanislav Eichler hejtman Libereckého kraje

43

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

F.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ Culek, M.: Biogeografické členění České republiky, Enigma, 1996 Quitt, E: Klimatické oblasti Československa, Brno, Academia, 1971 Atlas životního prostředí Libereckého kraje, 2008 Emisní bilance České republiky 2001, 2004, 2007 a 2010, ČHMÚ Pracovní verze aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, 2012 Stav životního prostředí České republiky 2010; MŽP ČR, Cenia Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009; MŽP Vyhodnocení vlivů koncepce Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 na ŽP a veřejné zdraví, CITYPLAN, spol. s r.o., 2007 Vyhodnocení vlivů koncepce Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na ŽP a veřejné zdraví, Integra Consulting Services, s. r.o., 2007 Oznámení Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje, 2009 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Lesprojekt, 2004 Krajský lesnický program Libereckého kraje, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, 2004 Regionální surovinová politika Libereckého kraje – aktualizace, 2011 Statistická ročenka Libereckého kraje 2010, ČSÚ Hodnocení kvality ovzduší Libereckého kraje, KÚ LK 2011 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, KÚ LK 2011 Mapový server životního lbc.cz/mapserv/php/maps.php

prostředí

Libereckého

kraje,

http://maps.kraj-

www.chmi.cz zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví ve znění novelizací zákon č. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákonem č.164/2001 Sb

44

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

G. PŘÍLOHY - mapové přílohy - stanoviska orgánů ochrany přírody dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb. - stanovisko SEA k platné SR LK 2006 - 2020

45

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

46

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapová příloha č. 1: Obecná geografie Libereckého kraje

47

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapová příloha č. 2: Správní členění Libereckého kraje

48

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapová příloha č. 3: Sídelní struktura Libereckého kraje

49

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapová příloha č. 4: Území ochrany přírody Libereckého kraje

50

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Mapová příloha č. 5: Územní systém ekologické stability Libereckého kraje

51

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

PŘÍLOHA I.– STANOVISKA OOP

52

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

53

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

54

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

55

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

56

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

57

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

58

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 PŘÍLOHA II. – STANOVISKO SEA K PLATNÉ SR LK 2006 - 2020

59

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

60

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

61

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

62

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

63

Oznámení koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

64