PROGRAM ROZVOJE KRAJE VYSOČINA. - aktualizace

Oznámení koncepce

podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

PROGRAM ROZVOJE KRAJE VYSOČINA - aktualizace na období 2015- 2018

Květen 2014

Kraj Vysočina

Program rozvoje Kraje Vysočina 2015-2018

Strana 2

OBSAH strana Obsah ......................................................................................................................... 2 A. Údaje o předkladateli.............................................................................................. 3 B. Údaje o koncepci.................................................................................................... 4 B.1. Název .............................................................................................................. 4 B.2. Obsahové zaměření (osnova).......................................................................... 4 B.3. Charakter ......................................................................................................... 4 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ........................................................................... 5 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ...................................................... 5 B.6. Hlavní cíle ........................................................................................................ 6 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení................................................................ 6 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry ................................................................................ 6 B.9. Předpokládaný termín dokončení .................................................................... 7 B.10. Návrhové období ........................................................................................... 7 B.11. Způsob schvalování....................................................................................... 7 C. Údaje o dotčeném území ....................................................................................... 8 C.1.Vymezení dotčeného území ............................................................................. 8 C.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ................................................................................................................. 8 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území............. 8 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území ............................ 18 D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území............................................................................... 19 E. Doplňující údaje.................................................................................................... 20 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky ............ 20 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce............................................................................................................... 20 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí................................................................................................................ 20 E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ................................. 21 Údaje o zpracovateli oznámení koncepce ................................................................ 22

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 3

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace:

Krajský úřad Kraje Vysočina

A.2. IČO:

70890749

A.3. Sídlo:

Žižkova 57 587 33 Jihlava

A.4. Oprávněný zástupce předkladatele:

doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D. vedoucí odboru regionálního rozvoje tel.: 564 602 546 e-mail: [email protected]



Strana 4

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Program rozvoje Kraje Vysočina – aktualizace na období 2015 - 2018

B.2. Obsahové zaměření (osnova) Koncepční dokument Program rozvoje Kraje Vysočina (dále i „PRK“) je strukturován do následujících kapitol: 1. Analytická část Programu rozvoje kraje tzv. Profil kraje 2. SWOT analýza Kraje Vysočina 3. Návrhová část Programu rozvoje Kraje Vysočina Kapitola Profil kraje je socioekonomickou analýzou kraje a obsahuje základní informace o Kraji Vysočina. Součástí Profilu kraje jsou tyto kapitoly: Geografická poloha kraje Obyvatelstvo a sídelní struktura Bydlení Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Hospodářství Trh práce Vzdělávací, zdravotnická, sociální a kulturní infrastruktura Životní prostředí Rekreace a cestovní ruch SWOT analýza Kraje Vysočina analyzuje vnitřní silné a slabé stránky kraje (Strengths, Weaknesses) a vymezuje vnější příležitosti a ohrožení (Opportunities, Threats). Cílem SWOT analýzy je určit silné stránky, které je potřeba rozvíjet a zdůrazňovat a tak maximálně využít vnějších příležitostí a slabé stránky, které je potřeba eliminovat a tak se vyhýbat ohrožení, nebo ho omezovat Programová (návrhová) část Programu rozvoje Kraje Vysočina vychází ze zjištění v analytické části a SWOT analýze a definuje základní rozvojové směry kraje na úrovni prioritních oblastí. Prioritních oblasti jsou dále rozpracovány do úrovně opatření a aktivit. U každého opatření mohou být naformulovány až 2 přednostní aktivity. Vše zastřešuje tzv. vize rozvoje kraje.

B.3. Charakter Program rozvoje Kraje Vysočina patří společně se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina mezi základní koncepční materiály řešící komplexně celkový rozvoj kraje. Program rozvoje kraje je střednědobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, který specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity Kraje Vysočina, které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. Tato aktualizace navazuje na Program rozvoje Kraje Vysočina z roku 2010 a bude zaktualizován pro časové období let 2015-2018.



Strana 5

Program je zpracováván na základě zákona č. 248/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů o podpoře regionálního rozvoje, který v §3 specifikuje oblasti, na které je zaměřena podpora regionálního rozvoje a v §8 až 10 roli krajů v oblasti podpory regionálního rozvoje, obsah programu a územního obvodu kraje a způsob finanční podpory rozvoje územního obvodu kraje. Program rozvoje územního obvodu Kraje Vysočina vychází ze strategií rozvoje ČR zpracovaných na národní úrovni a z odvětvových strategií zpracovaných na úrovni Kraje Vysočina.

B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Aktuální dokument Program rozvoje Kraje Vysočina má platnost do konce roku 2014. Proces přípravy, který zahrnoval také vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA), byl završen projednáním na zastupitelstvu kraje v prosinci 2011. Účelem aktualizace je především prověřit, zda opatření navržená v dokumentu odpovídají měnícím se vnitřním a vnějším podmínkám. Vzhledem k charakteru dokumentu se v rámci aktualizace nepředpokládají výrazné změny v obsahu dokumentu, změny budou spíše formálního charakteru. Schvalování programu rozvoje územního obvodu kraje přísluší podle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích zastupitelstvu kraje, kterému je vyhrazeno (v § 35) „koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění“. O aktualizaci Programu rozvoje Kraje Vysočina rozhodlo na svém zasedání Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Důvodem pro aktualizaci Programu rozvoje Kraje Vysočina je zejména: - stávající Program rozvoje kraje byl zpracován již v roce 2010 s platností do roku 2014 - provázání na připravované dokumenty ve vazbě na Programovací období EU 20142020 - nutnost kontroly aktuálnosti jednotlivých částí dokumentu doplnění některých informací do návrhové části

B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení O zahájení prací na aktualizaci Programu rozvoje kraje rozhodlo zastupitelstvo kraje. Zpracovatelem Programu rozvoje Kraje Vysočina je Krajský úřad Kraje Vysočina. Analytická část (Profil kraje) bude zpracována odborem regionálního rozvoje krajského úřadu Kraje Vysočina ve spolupráci s dotčenými odbory krajského úřadu. Využívány jsou dostupné interní i externí statistické údaje. Gesci nad aktualizací SWOT analýzy a programové části PRK má Rada Kraje Vysočina. O postupu prací při aktualizaci SWOT a programové části PRK bude pravidelně informován Výbor regionálního rozvoje Zastupitelstva Kraje Vysočina. Koordinátorem prací na aktualizacích těchto dokumentů je Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. Při aktualizaci bude maximálně využit v tuto chvíli platný dokument včetně 6 prioritních oblastí a jejich tematického zaměření, ve stejné struktuře je zpracována také SWOT analýza.



Strana 6

Samotná aktualizace programové části PRK probíhá na úrovni opatření a spočívá v těchto krocích: 1) Přehodnocení všech opatření a případné vyřazení některých z nich; 2) Zvážení zařazení nových opatření; 3) Jednotlivá opatření budou přepracována dle nově navržené krycího listu ; 4) Nově bude do popisu opatření doplněn specifický cíl, územní dopad, zapojené subjekty, indikátory, možné zdroje financování, vazby na vybrané dokumenty a odpovědný odbor; 5) Revize, případně úpravy všech uvedených informací; Revize SWOT analýzy a programové části bude vypracována ve spolupráci s odpovědnými odbory krajského úřadu. Následně bude dokument projednán na úrovni komisí rady kraje a výborů zastupitelstva kraje, případně s dalšími partnerskými organizacemi v regionu (NNO, agrární komora, hospodářské komora, Sdružení obcí Vysočiny apod.). Připomínky budou vypořádány na úrovni příslušných odborů. Po ukončení procesu SEA a vypořádání případných připomínek bude vyhotovena konečná verze PRK. Tento dokument bude následně schválen v zastupitelstvu kraje (předpoklad podzim 2014).

B.6. Hlavní cíle Hlavní cíle Programu rozvoje Kraje Vysočina odpovídají navrženým prioritním oblastem: Prioritní oblast 1 - Podnikání, zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, inovace Prioritní oblast 2 - Zdravotnictví a sociální služby, volnočasové aktivity Prioritní oblast 3 - Technická Infrastruktura Prioritní oblast 4 - Venkov, multifunkční zemědělství, lesní hospodářství Prioritní oblast 5 - Životní prostředí Prioritní oblast 6 - Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví Prostřednictvím těchto prioritních oblastí bude naplňována strategická vize rozvoje Kraje Vysočina. Prioritní oblasti jsou dále rozpracovány do úrovně jednotlivých opatření a aktivit, které jsou pro dosažení prioritní oblasti klíčové.

B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Program rozvoje Kraje Vysočina bude zpracován pouze v jedné variantě.

B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry



Strana 7

Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření má PRK vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Program rozvoje Kraje Vysočina je nadřazen ostatním krajským koncepcím, které jsou vytvořeny nebo se vytváří. Seznam těchto koncepcí je uveden na webových stránkách Kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz v sekci Koncepční, strategické a programové materiály. Z nejdůležitějších koncepcí jde zejména o tyto: Strategie Kraje Vysočina 2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina Program ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin Kraje Vysočina Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina Územní energetická koncepce Kraje Vysočina Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina Zdravotní plán Kraje Vysočina Koncepce volnočasových aktivit Kraje Vysočina Při zpracování PRK především při navrhování konkrétních opatření a aktivit jsou zohledněny závěry, jak národních koncepcí, tak koncepcí pořízených v rámci Kraje Vysočina.

B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení zpracování Programu rozvoje kraje je stanoven na prosinec 2014.

B.10 Návrhové období Návrhové období realizace PRK je ohraničeno roky 2015 – 2018.

B.11. Způsob schvalování Program rozvoje Kraje Vysočina bude projednán v příslušných komisích rady kraje a výborech zastupitelstva kraje a následně schválen Radou Kraje Vysočina a také v samotném Zastupitelstvu Kraje Vysočina.



Strana 8

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1.

Vymezení dotčeného území

Dotčené území, pro které je zpracováván PRK, je vymezeno správním obvodem Kraje Vysočina. Území sousedí se čtyřmi vyššími územně samosprávními celky. Na východě sousedí s krajem Jihomoravským, na severu s krajem Pardubickým a Středočeským a na západě s krajem Jihočeským. Spolu s Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Obr.1: Územní samosprávné členění ČR – kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II

C.2.

Výčet dotčených samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Dotčeným vyšším územně samosprávným celkem je Kraj Vysočina s okresy Pelhřimov, Třebíč, Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Počet samosprávných obcí: Počet obyvatel (dle ČSÚ, k 31.12.2013): Rozloha:

C.3.

704 510 209 6 796 km2

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

C.3.1. Ovzduší Relativní vývoj znečišťujících látek ukazuje obr. č. 2. Klesající tendencí se vyznačují látky TZL, NOx, VOC, naopak vzrůstající tendence sledujeme u SO2 a NH3.



Strana 9

Tab. 1: Vývoj emisí relevantních znečišťujících látek v letech 2008 - 2010 na území Zóny Vysočina (kt/rok) Znečišťující látka 2008 2009 2010 TZL

5,177

5,119

5,06

SO2

2,772

2,718

3,02

NOx

13,609

13,333

12,94

VOC

9,827

9,718

9,52

NH3

7,611

8,407

8,87

Zdroj: ČHMÚ

Ze stacionárních zdrojů znečištění jsou na Vysočině největším problémem malé zdroje, které vypouští téměř 70 % znečišťujících látek. Jedná se především o domácí topeniště na tuhá paliva. Z velkých stacionárních zdrojů znečisťujících látek lze jmenovat velké provozy dřevozpracujícího průmyslu v okresech Jihlava a Pelhřimov, strojírenského průmyslu na Žďársku a také velké teplárenské závody. Mobilní zdroje znečištění se na celkovém množství emisí podílely z 57 %. Z tohoto množství je dvoutřetinový podíl připisován provozu na dálnici a silnicích I. třídy. Specifikem Kraje Vysočina z hlediska znečišťování vnějšího ovzduší je velký podíl chovu hospodářských zvířat a tím i produkce velkého množství emisí amoniaku. C.3.2. Voda Na dotčeném území se nachází důležité evropské rozvodí a voda je odváděna do Severního a Černého moře. Na Vysočině pramení řada vodních toků. Z hlediska průměrného ročního průtoku patří mezi největší řeky na Vysočině Jihlava (11,4 m3/s), Sázava (9,9 m3/s) a Želivka (7,2 m3/s), avšak v republikovém srovnání patří spíše mezi méně významné. Krajina je charakteristická velkým množstvím menších rybníků, je zde řada pramenišť a drobných vodních toků. K tomu lze připočíst, že mnoho rybníků bylo v minulosti zrušeno pro získání většího množství zemědělské půdy. Některé rybníky byly vážně poškozeny vlivem velkých vod, často způsobených nevhodným hospodařením v povodí. Neúměrné množství rybníků je ve špatném technickém stavu, zaneseno splachy z orné půdy (zabahněno). Řada vodních toků je nevhodně technicky upravených, nivní louky a prameniště jsou odvodněna. Revitalizace komplexně odvodněných pozemků naráží na neprůchodnost z hlediska vlastnických zájmů a setkává se zatím s jen mizivým zájmem o realizaci nápravných opatření v takto postižených pramenných oblastech. Potřeba revitalizačních opatření se týká podstatné části povodí i vlastních drobných vodotečí v oblastech přítoků Želivky, Jihlavy, Moravské Dyje. Negativně se projevuje uplatňování nevhodných způsobů odbahňování rybníků vyhrnováním břehů včetně litorálního pásma, ničení údolních niv vodních toků zavážením přebytečnými zeminami ze stavebních prací (včetně rybničního bahna). Snahou o navržení a výstavbu některých nepřiměřeně projektovaných vodohospodářských děl jsou vodní toky vystaveny nebezpečí fragmentace. Kvalita povrchové i podzemní vody není v některých oblastech kraje na vysoké úrovni. Příčinu lze hledat v předcházejícím období s ohledem na intenzivní zemědělství a nedostatečném čištění odpadních vod. Díky výstavbě nových čistíren odpadních vod i rekonstrukci stávajících, dochází postupně k zlepšování tohoto stavu. Zásobování pitnou vodou na území Kraje Vysočina se vyznačuje dostatečnou kapacitou vodních zdrojů, především zdrojů vod povrchových. Vrchovinný reliéf regionu dává území charakter důležité pramenné oblasti nadregionálního významu. Z území okresů Pelhřimov a



Strana 10

Havlíčkův Brod je prostřednictvím vodní nádrže Švihov (Želivka) zásobováno pitnou vodou hlavní město Praha a od roku 2001 z území okresu Žďár nad Sázavou prostřednictvím Vírského oblastního vodovodu z vodní nádrže Vír je zásobováno pitnou vodou Brno a okolí. K těmto dvěma nejvýznamnějším vodním zdrojům a vodárenským systémům je potřeba doplnit ještě celou řadu vodovodních systémů v regionu vázaných na odběr povrchové vody. Dalšími významnými zdroji povrchových vod v Kraji Vysočina jsou vodní nádrže Hubenov, Mostiště a Nová Říše. Značná část území okresu Třebíč je zásobována vodou z Jihomoravského kraje z vodní nádrže Vranov po úpravě v úpravně vody Štítary. Obr. 4: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina

C.3.3. Půda a využití půd Půdy jsou jednou ze základních složek životního prostředí. Samotná existence a fungování člověka v krajině bylo odnedávna podmíněno výskytem kvalitních půd. Proto i dnes patří ochrana půdního fondu k nejdůležitějším povinnostem člověka k přírodě. V období uplynulých padesáti letech došlo k výrazným změnám co do využívání půd na Vysočině. Dřívější rovnováha v přírodě tvořená mozaikou polí, luk, lesů a různých remízků byla narušena. Využívání půd v jednotlivých okresech kraje ukazuje tabulka č.1. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 11

Tab.1: Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina k 31.12.2008

Okres

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. S. Kraj Vysočina

Výměra celkem ha 126 485 119 926 128 987 146 311 157 861 679 571

Zemědělská půda

ha 79 286 70 467 78 556 93 304 87 856 409 470

lesní půda

z toho

celkem

orná půda % 63 59 61 64 56 60

ha 59 362 52 726 59 756 81 644 63 015 316 504

travní porosty % 75 75 76 88 72 77

ha 17 573 15 973 16 911 9 254 22 427 82 137

% 22 23 22 10 26 20

ha 36 099 37 361 39 059 39 593 54 865 206 977

% 29 31 30 27 35 30

Zdroj dat: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, Praha 2013.

V tabulce můžeme sledovat, že více než polovinu území kraje pokrývá zemědělská půda. Závažnější však je, že přes typický kopcovitý terén Vysočiny je stupeň zornění 77 %, což je výrazně více než republikový průměr. V několika málo posledních letech se stále větším problémem stává využití zemědělské půdy k výrobě elektrické energie z alternativních zdrojů. Na rozsáhlých plochách, kde dříve zlátlo obilí, dnes stojí farmy solárních elektráren, nebo zde rostou velkoobjemové plodiny pro využití v elektrárnách na biomasu nebo bioplyn.

C.3.4. Horninové prostředí Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malým obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselými - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálních masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kyselý chemismus a nízkou úživnost. Existují však i významné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svým charakterem je výjimečný výběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železných hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. C.3.5. Příroda a krajina Území Kraje Vysočina je charakteristické maloplošným střídáním celků lesní a zemědělské krajiny. Rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí spíše v pramenné oblasti hlavního evropského rozvodí ve Žďárských vrších. Lesy mají nepříznivou druhovou skladbu, kdy převažují smrkové porosty s nízkou stabilitou. Následkem nízké stability je v lesním hospodářství velmi vysoký podíl nahodilých těžeb, vysoká ztrátovost při zalesňování a nemalé škody zvěří. Negativně se projevuje snaha o umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin. Kromě hospodářských ztrát při neujmutí sazenic vlivem přísušků je negativní i environmentální dopad, protože se mnohdy jedná o extenzívně využívané luční porosty s vysokým podílem dvouděložných rostlin, které se tak stávají vzácnými. K ochraně krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je v Kraji Vysočina v lokalitách s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami vyhlášeno devět přírodních parků (tab. 2). Pro stávající přírodní parky není k dispozici zhodnocení, zda dostatečně reprezentují všechny v kraji zastoupené krajinné typy (zejména s ohledem na jejich vzácnost, jedinečnost). Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.


Strana 12

Tab. 2: Přírodní parky v Kraji Vysočina Výměra v Kraji Vysočina (ha)

Název

Rok vyhlášení

Poslání přírodního parku dle zřizovací listiny

Doubrava

65,00

1998

zachování krajinného rázu při umožnění únosného turistického využití a rekreace

Melechov

3 226,41

1995

zachování krajinného rázu s charakteristickou strukturou zemědělských kultur, lesních porostů, rozptýlenou zelení apod., při umožnění turistického využit

Rokytná

1 640,00

1996

zachovat krajinný ráz při umožnění turistického využívání a rekreace i únosné urbanizace

24 817,00

1988

účelem je ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, posláním je zachovat hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci

Třebíčsko

8 861,55

1982

Čeřínek

2 313,05

1985

Bohdalovsko

6 041,38

2001

účelem je ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, posláním je zachovat hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci

Střední Pojihlaví

800,00

1988

zachování málo narušeného přírodního protředí pro rekreaci občanů a k poučení, osvěžení či zotavení

Balinské údolí

428,00

1984

zachování území pro jeho krajinné hodnoty a využít je k zotavení občanů i jejich poučení

Svratecká hornatina

Celkem

zachování území a využít je k zotavení občanů a k poučení zachování krajinných hodnot za účelem poučení, zotavení a aktivního odpočinku občanů

48 192,39

Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina

Koeficient ekologické stability, vyjadřující poměr výměry ekologicky stabilních ploch (např. louky, lesy, rybníky apod.) a ekologicky nestabilních ploch (orná půda, zastavěné plochy apod.), je za celý Kraj Vysočina 1,08 (střední). Z hlediska dnes běžných a převažujících forem hospodaření v krajině je v současnosti pozornost ochrany přírody věnována zejména jednotlivým vybraným lokalitám nelesního charakteru. Z tohoto pohledu je třeba konstatovat., že negativně se projevuje přetrvávající tlak na výstavbu ve volné krajině, narušující jak krajinný ráz, tak cenné biotopy. Nově je třeba řešit problematiku dotčení krajinného rázu stavbou vysokých větrných elektráren. První čtyři vysoké větrné elektrárny byly v roce 2006 postaveny a uvedeny do provozu v Pavlově (okres Jihlava) – 2 stožáry vysoké 105 m (rotor průměr 90 m) s instalovaným výkonem 2 MW a 2 stožáry vysoké 65 m (rotor průměr 52 m) s instalovaným výkonem 0,85 MW. Počátkem roku 2008 byla v lokalitě u obce Kámen v okrese Havlíčkův Brod postavena další větrná elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 2 MW (výška stožáru 105 m, rotor 90 m). Koncem roku 2009 byly vztyčeny další dvě větrné elektrárny v katastru obce Věžnice v okrese Havlíčkův Brod. Tab. 3.: Přehled větrných elektráren v Kraji Vysočina Větrná elektrárna VTE Kámen u Habrů 2x VTE 2000 kw Věžnice 2x VTE 850 kW Pavlov 2 x VTE 2000 kW Pavlov Větrná elektrárna Šeborov Malá větrná elektrárna Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina


Obec

Okres

Kámen Věžnice Pavlov Pavlov Uhřínov Cikháj

Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Jihlava Jihlava Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou

Celkový instalovaný výkon (MWe) 2 4 1,7 4 0,01 0,005


Strana 13

Negativně se v krajině projevuje přetrvávající snaha o intenzivní produkční využití půdy na zorněných katastrech, se všemi nepříznivými důsledky - erozní splachy, zvýšené užívání umělých hnojiv a ochranných chemických přípravků na plochách stejnorodých polních kultur (zejména při rozšířeném pěstování kukuřice). V krajině přibývá neobhospodařovaných postagrárních lad - dochází k samovolnému zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodoběji neobhospodařovaných pozemků, což vnáší do krajiny dynamické sukcesivní prvky. Dosud se v Kraji Vysočina neuplatňují agroenvironmentální programy, které by mohly tuto ne právě příznivou situaci napomoci částečně napravit. V kraji se rozšiřují agresivní druhy rostlin – bolševník velkolepý, křídlatka sibiřská a sachalinská (a jejich kříženci), netýkavka žlaznatá – Impatiens glandulifera. Přesná evidence šíření agresivních druhů rostlin neexistuje.

Zvláště chráněná území a území soustavy Natura 2000 Na území kraje leží podstatné části dvou chráněných krajinných oblastí - CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory, jejichž správy sídlí ve Žďáře nad Sázavou resp. v Nasavrkách. CHKO tvoří jen 8,8 % celkové rozlohy Kraje Vysočina (průměr v ČR je 14,7 %). Tab. 4: Chráněné krajinné oblasti v Kraji Vysočina CHKO Celková rozloha (ha) Rozloha v Kraji Vysočina (ha)

Rozloha v Kraji Vysočina v %

Žďárské vrchy Železné hory

72,6 % 33,0 %

70 890 28 643

51 495 9 449

Zdroj dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

V Kraji Vysočina je k 31. 10. 2012 celkem 182 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho 44 jich je v rámci CHKO. V Kraji Vysočina jsou dvě smluvně chráněná území. V Kraji Vysočina nebyla vymezena žádná ptačí oblast pro ochranu populací ptáků v rámci Evropského společenství. Národním seznamem bylo v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit. V posledních letech Kraj Vysočina, Správy CHKO i Ministerstvo životního prostředí v Praze postupně upravují vyhlášení stávajících zvláště chráněných území (nové vyhlášení stávajících území s technickými opravami, upřesněním předmětu a vymezení ochrany, úpravami bližších ochranných podmínek apod.) a vyhlašují nová zvláště chráněná území, zejména v souvislosti s implementací Natury 2000 a podle poznatků nových průzkumů území. Aktuální stav počtu a výměr zvláště chráněných území je v tabulce 9.8. Maloplošná zvláště chráněná území jsou zásluhou trvalé péče Kraje Vysočina od roku 2003 ve velmi dobrém stavu, podařilo se zastavit degradační procesy na řadě území, stabilizovat významné biotopy. Předmět ochrany ve většině území (zejména lučních a rašeliništních biotopů) je přímo podmíněn zajištěním náhradní extenzivní podoby jejich pravidelného obhospodařování. Některá území jsou však zejména vlivem zásahů v okolí (například odvodnění ve druhé polovině 20. století) ve stálém nebezpečí ohrožení existence význačných biotopů.



Strana 14

Obr. 4: Zvláště chráněná území a přírodní parky v Kraji Vysočina

Zdroj: Chráněná území ČR sv. VII. AOPK ČR Praha, 2002; Krajský úřad Kraje Vysočina

Tab. 5: Maloplošná zvláště chráněná území a evropsky významné lokality v okresech Kraje Vysočina OKRES Vysočina Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sáz. rozloha rozloha rozloha rozloha rozloha rozloha Kategorie počet počet počet počet počet počet (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) NPR 1 695,4 2 72,9 0 0 1 109,5 3 137,2 7 1015 NPP 0 0 1 4,9 1 72,5 0 0,0 1 13,9 3 91,3 PR 15 643,9 20 314,8 13 129,7 15 2361,8 9 108,0 70 3527,4 PP 7 8,2 19 215,9 10 37,7 18 333,9 46 354,7 101 957,4 celkem 23 1347,5 42 608,4 24 239,9 34 2805,2 59 613,8 181 5591,1 Smluvně chráněná území

1

0,1

0

0

0

0

0

0

1

1,1

2

1,1

Evropsky významné lokality

11

759,3

21

868,5

5

528,5

15

2948,2

28

1074,9

75

6179,3

Vysvětlivky (kategorie):



Strana 15

NPR: národní přírodní rezervace NPP: národní přírodní památka PR: přírodní rezervace PP: přírodní památka *) Poznámka: tři maloplošná zvláště chráněná území se rozkládají na území dvou okresů, proto se počet za okresy liší od celkového počtu v Kraji Vysočina Zdroj dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů V kraji se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů (rostlin i živočichů) a to i mimo zvláště chráněná území. Příznivý je postupný návrat některých druhů zpět do krajiny (vydra říční – Lutra lutra, sýc rousný – Aegolius funereus), na druhou stranu zdecimované populace jiných druhů (sýček obecný – Athene noctua, sova pálená – Tyto albus) jsou i přes značné úsilí o jejich podporu v celém regionu nadále kriticky ohroženy. Bez odpovídající úpravy způsobu zemědělského hospodaření v krajině spolu s vytvořením vhodných biotopových podmínek nemůže být úspěšná ani snaha některých mysliveckých sdružení o zvýšení stavů drobné zvěře. Dochází tak však i nadále k případům záměrné likvidace některých druhů chráněných zákonem. C.3.6. Odpady V Kraji Vysočina bylo v roce 2010 vyprodukováno 857,06 tis. tun odpadů. V průměru připadá na jednoho obyvatele kraje 1,67 tuny vyprodukovaného odpadu ročně. Nebezpečného odpadu bylo na Vysočině vyprodukováno 100,51 tisíc tun. Komunální odpady jsou převážně sládkovány - sládkovaný odpad činí cca 210 tis. tun za rok. V kraji je většina komunálních odpadů ukládána na skládky, avšak v posledních letech vzrostl podíl vytříděných složek komunálních odpadů pro recyklaci. Největší podíl materiálově využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, biologicky rozložitelné odpady, sklo, kovy a plasty. Nižší podíl na materiálově využitelných složkách mají elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu. Některé obce započaly s odděleným sběrem bioodpadů, jež jsou využívány v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Na území Kraje Vysočina je např. povoleno: 11 zařízení k odstraňování odpadů - skládky. Jedná se o skládky na inertní odpad (S-IO) a skládky ostatních odpadů - komunálních (S-OO). Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů (NO), 3 zařízení k odstraňování odpadů - spalovny průmyslového a nebezpečného odpadu: Rumpold s.r.o. (Jihlava), Sporten a.s. (Nové Město na Moravě), Envir s.r.o. (Brtnice) – tyto uvedené spalovny nespalují tuhý komunální odpad (TKO), 207 zařízení ke sběru a výkupu odpadů - jedná se o sběrny, sběrná místa, výkupny a sběrné dvory, mobilní zařízení, 63 zařízení k využívání odpadů: z toho 17 kompostáren, 44 recyklačních linek stavebních a demoličních odpadů vč. mobilních, dále zařízení dekontaminační, deemulgační či jinak upravující odpady, 2 stacionární zařízení pro sběr a úpravu použitých rostlinných olejů. Většina zařízení na recyklaci stavebních sutí je na bázi mobilního dojezdu na konkrétní deponii stavebního odpadu, 29 zařízení k nakládání s autovraky (sběr, výkup, využití), která jsou oprávněna odebírat autovraky a vydávat doklad o jejich převzetí. Vzhledem k požadované technologické vybavenosti se počítá s tím, že několik takových zařízení ještě přibude, ale nelze očekávat jejich významný nárůst.



Strana 16

Staré ekologické zátěže Jedním z největších problémů na území Kraje Vysočina z hlediska ohrožení životního prostředí jsou staré ekologické zátěže resp. kontaminovaná místa. Na území kraje se nacházejí desítky starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst zejména charakteru starých skládek a průmyslových objektů. Řada ekologických zátěží zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nejsou vyjasněna vlastnická práva nebo tam, kde převod nemovitosti na nového vlastníka nebyl vázán na povinnost provedení sanace. Přesto se podařilo na území Kraje Vysočina odstranit některé staré ekologické zátěže. Kromě níže uvedených dvou významnějších sanací ekologických zátěží dochází v kraji i k řešení menších starých ekologických zátěží. Obr. 9.3: Nejzávažnější staré ekologické zátěže v Kraji Vysočina

Zdroj dat: Krajský úřad Kraje Vysočina, OLVHZ, OŽP

Na skládce nebezpečných odpadů v katastrálním území Pozďátky v okrese Třebíč do roku 2009 dlouhodobě volně unikaly skládkové vody s obsahem kyseliny sírové do horninového prostředí a do vod podzemních a následně i povrchových. Dosavadní vlastník skládky, který nebyl původcem ekologické zátěže, prováděl dílčí opatření ke snížení, nikoliv však k odstranění negativního vlivu skládky na okolní životní prostředí (zejména monitoring kvality podzemních a povrchových vod, čerpání a zneškodnění skládkových vod a části znečištěných



Strana 17

podzemních vod). Vláda České republiky usnesením č. 129 ze dne 2. 2. 2009 schválila odkoupení skládky včetně souvisejících pozemků státním podnikem DIAMO. Dne 25. 2. 2009 byla uzavřena smlouva o koupi skládky mezi jejím dosavadním vlastníkem a kupujícím DIAMO, státní podnik. V roce 2009 státní podnik DIAMO zajišťoval realizaci okamžitých protihavarijních opatření (čerpání znečištěných podzemních vod na lokalitě a jejich čištění a monitoring kvality vod), zpracování analýzy rizik a podal žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí na vlastní sanaci skládky. V květnu roku 2010 byly zahájeny sanační práce spočívající v odtěžení všech odpadů a jejich následném bezpečném uložení na náležitě zajištěné skládce, sanaci podloží skládky a kontaminované podzemní vody, provedení technické a biologické rekultivace území, přičemž v dubnu 2012 byly uvedené sanační práce ukončeny. Následně bude pokračovat 3-letá pěstební péče a 2-letý postsanační monitoring. Celkové náklady sanace dosáhly výše 595,4 mil. Kč, přičemž z Operačního programu Životní prostředí byla poskytnuta dotace ve výši 476,4 mil. Kč. Na skládce průmyslových odpadů v katastrálním území Nový Rychnov v okrese Pelhřimov byly v roce 2008 ukončeny sanační práce spočívající v odtěžení uložených odpadů z tělesa skládky, jejich zneškodnění a čištění znečištěných podzemních vod. Investorem sanace byl městys Dolní Cerekev, jelikož skládka ohrožovala blízké vodní zdroje podzemní vody využívané k zásobování městyse Dolní Cerekev pitnou vodou, i když městys nebyl původcem této ekologické zátěže. Celkové náklady sanace dosáhly výše 36,9 mil. Kč, přičemž dotace z Operačního programu Infrastruktura byla poskytnuta ve výši 29,0 mil. Kč. Zbylých 7,9 mil. Kč dofinancoval Kraj Vysočina. Od roku 2009 po dobu 6 let probíhá monitoring zbytkového znečištění na lokalitě bývalé skládky z prostředků Operačního programu Životní prostředí a Kraje Vysočina. C.3.7. Životní prostředí a lidské zdraví Zdravotní stav obyvatelstva je výsledkem působení komplexu faktorů, mezi něž kromě stavu životní prostředí patří i životní styl, sociální struktura obyvatelstva, dostupnost a kvalita zdravotnické péče a péče obyvatel o vlastní zdraví a další. Zdravotní stav obyvatel Kraje Vysočina je v rámci ČR mírně nadprůměrný. Nepřímo to můžeme usuzovat z úmrtnostních poměrů, které jsou v kraji relativně dobré a od počátku 90. let mají dlouhodobou výraznou tendenci se zlepšovat. Horninové složení regionu s převažujícím výskytem žul, a různých druhů rul dává předpoklad ke zvýšenému výskytu radioaktivního plynu radonu a tudíž ke zvýšenému riziku incidence rakoviny plic. Území Kraje Vysočina patří z hlediska výskytu radonu na 3. místo v republice (po kraji Středočeském a Karlovarském). Dvě třetiny území kraje leží na území vysokého radonového indexu a zbytek na středním a nízkém radonovém indexu. Nejvíce postiženým je okres Třebíč (třebíčský masív), Žďár n. S. (Žďárské vrchy) a Jihlava (část třebíčského masívu, Čeřínek, Javořice) s převažujícím vysokým radonovým indexem a možným průnikem radonu do obytných objektů. Tato nebezpečná zátěž obyvatel kraje je postupně snižována formou protiradonových ozdravných opatření v bytech, školních a předškolních zařízeních, v budovách ve veřejném zájmu (DPS, DD) a ve veřejných vodovodech za pomoci účelové státní dotace v rámci Radonového programu ČR.



C.4.

Strana 18

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Na základě analýzy stavu životního prostředí byly stanoveny silné (S) a slabé stránky (W), příležitosti (O) a hrozby (T) stavu a ochrany životního prostředí, vztahující se k řešené problematice: S.1 - poměrně nízké znečištění ovzduší S.2 – mozaika zachovaných cenných přírodních území, zejména v CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory, v maloplošných zvláště chráněných územích a v dalších lokalitách včetně evropsky významných (Natura 2000) S.3 – zachovaný krajinný ráz v přírodních parcích, málo narušený krajinný ráz ve volné krajině, vegetačně pestrá hluboká údolí řek, lokální atraktivní krajinné scenérie, pestrá krajinná mozaika, S.4 – funkční síť odděleného sběru využitelných obalových složek komunálního odpadu S.5 – významná produkce obnovitelných energetických surovin na území Kraje Vysočina ze zemědělské a lesnické činnosti S.6 – aktivní přístup obyvatelstva kraje k úsporám energie W.1 - neúplná síť chráněných území, lokálně nízký stupeň ekologické stability krajiny W.2 - neúplná síť přírodních parků W.3 – nedostatek informaci o environmentálním smýšlení obyvatelstva W.4 – narušení přírodě blízkého charakteru vodních toků, údolních niv, nízká vodní retence krajiny W.5 - poměrně nízký podíl materiálového i energetického využití odpadů W.6 – nízký podíl sběru a využití bioodpadu W.7 – vysoký stupeň radonového rizika W.8 – omezený potenciál vodních toků v Kraji Vysočina pro další rozvoj vodních elektráren O.1 - vytvoření integrovaného systému odpadového hospodářství založeném na materiálovém a energetickém využívání odpadů O.2 – předcházení vzniku odpadů a podpora odděleného sběru a využití odpadů (zejména biologicky rozložitelných odpadů) O.3 - regulace individuální automobilové dopravy ve městech O.4 - vytvoření systému environmentálního vzdělávání obyvatelstva O.5 - tvorba ekologicky hodnotné krajiny O.6 – náhrada neobnovitelných zdrojů energie pro Vysočinu vhodnými alternativními energetickými zdroji O.7 – čerpání finančních prostředků z národních zdrojů a ze strukturálních fondů EU s pozitivním dopadem na životní prostředí T.1 – zvyšování ukládání odpadů na skládky T.2 - znečištění ovzduší v sídlech v důsledku nevhodného umísťování zdrojů znečištění T.3 – přetrvávání starých ekologických zátěží zejména starých skládek T.4 - neobhospodařování ploch s biotopy, které jsou vázané na lidskou činnost T.5 – zanikání biotopů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin nešetrným umísťováním staveb, snižování hodnoty krajinného rázu výraznými technickými zásahy T.6 – fragmentace krajiny liniovými stavbami s technologickým řešením nešetrným k životnímu prostředí T.7 – snižování biodiverzity ve volné krajině T.8 – zvyšující se aktivita subjektů zabývajících se v Kraji Vysočina rozvojem nevhodných alternativních zdrojů energie (větrné elektrárny) T.9 – zaniknutí zařízení pro handicapované živočichy T.10 - podceňování ochrany životního prostředí



Strana 19

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Program rozvoje Kraje Vysočina bude dokumentem koncepčního charakteru, který zahrnuje posouzení současného stavu kraje, stanovení priorit rozvoje kraje a navrhuje opatření pro dosažení jednotlivých cílů. V oblasti regionálního rozvoje bude pozornost zaměřena především na oblasti rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky kraje, rozvoj lidských zdrojů a infrastruktury, venkovského prostotu, udržení kvalitního životního prostřední a zvýšení atraktivity regionu. Program rozvoje Kraje Vysočina bude realizován zejména formou připravovaných projektů a vyhlašovaných grantových programů v rámci účelového Fondu Vysočiny. Předběžně není možné vyhodnotit možný vliv navazujících projektů na životní prostředí, zejména na ovzduší, vody, půdy (zejména v případě havárií), krajinu včetně lokalit soustavy NATURA 2000 a veřejné zdraví. Záleží především na jejich umístění a charakteru. Samostatné posouzení těchto projektů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rámci procesu EIA musí proběhnout v rámci jejich přípravy. Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Kraje Vysočina na životní prostředí a veřejné zdraví bude provedeno v rámci dalšího postupu SEA PRK. Rozsah a obsah SEA bude odpovídat rozsahu a obsahu PRK. Tj. SEA vyhodnotí kvalitu popisu a hodnocení trendů ve vývoji kvality životního prostředí, zapracuje cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví do návrhu prioritních oblastí PRK, zjistí soulad navrhovaných opatření s cíli ochrany životního prostředí, posoudí vlivy navrhovaných aktivit na životní prostředí a navrhne systém pro implementaci Programu rozvoje Kraje Vysočina a sledování jeho reálných vlivů na životní prostředí.



Strana 20

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

U konkrétních projektů, které budou realizovány v rámci Programu rozvoje Kraje Vysočina, nelze jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel mimo území České republiky vyloučit. Jednotlivé projekty budou předmětem posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Součástí PRK bude i zohlednění potřeb podpory rozvoje přeshraniční spolupráce.

E.2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

Předkládané oznámení žádné samostatné mapové podklady a jiné podobné dokumentace neobsahuje.

E.3.

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

E.3.1. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví Hodnocení vlivu Programu rozvoje Kraje Vysočina na veřejné zdraví bude provedeno v rámci hodnocení SEA Programu rozvoje Kraje Vysočina. E.3.2. Zapojení veřejnosti do procesu Informace o Programu rozvoje kraje budou vyvěšeny na www stránkách Kraje Vysočina a na úřední desce Kraje Vysočina. Veřejnost se bude moci zapojit do procesu hodnocení vlivů na životní prostředí účastí na veřejných projednáních. Občané zde mohou otázkami aktivně vstupovat do procesu. Připomínky vznesené při veřejných projednáních budou zpracovány v rámci procesu SEA PRK. Odborná veřejnost a klíčoví regionální aktéři budou během tvorby a zpracování PRK zapojeni do vlastního procesu zpracování dokumentu. Veřejné projednání dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Veřejné projednání bude připraveno a realizováno dle citovaného zákona ve spolupráci s předkladatelem PRK. Účastníci budou seznámeni s výsledky hodnocení vlivu PRK na životní prostředí. Z veřejného projednání bude pořízen zápis a budou vypořádány připomínky z tohoto jednání.



E.4.

Strana 21

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území EU. Hlavním úkolem, vyplývajícím ze směrnic EU, je vytvořit soustavu chráněných území, nazvanou Natura 2000. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Národním seznamem bylo v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit. V Kraji Vysočina nebyla vymezena žádná ptačí oblast pro ochranu populací ptáků v rámci Evropského společenství. Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (PO), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. Při tomto hodnocení se postupuje podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., které upravuje podrobně postup hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na EVL a PO v soustavě NATURA 2000. Hodnocení vlivu koncepce na EVL a PO bude součástí SEA PRK dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Přehled vyjádření příslušných orgánů státní správy k možným vlivům Programu rozvoje Kraje Vysočina 2015-2018 na soustavu Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je uveden v následující tabulce: Vyjádření Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí CHKO Žďárské vrchy

CHKO Železné hory

Závěry stanoviska Nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Dokument může mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (NATURA 2000) ani ptačí oblasti Koncepce nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

Jednotlivá vyjádření budou uvedena v Příloze č. 1.



Datum zpracování oznámení koncepce:

Strana 22

27. května 2014

Jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce: Mgr. Dušan Vichr Tel.: 564 602 541, e-mail: [email protected] Krajský úřad Kraje Vysočina – odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 (pracoviště Žižkova 16) 587 33 Jihlava Mgr. Miloš Molák Tel.: 564 602 542, e-mail: [email protected] Krajský úřad Kraje Vysočina – odbor regionálního rozvoje Žižkova 57 (pracoviště Žižkova 16) 587 33 Jihlava

Podpis oprávněného zástupce předkladatele:

doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D. vedoucí odboru regionálního rozvoje


PROGRAM ROZVOJE KRAJE VYSOČINA. - aktualizace

Recommend Documents