PROGRAM ROZVOJE KRAJE (PRK) Metodická příručka
3. verze – finální
Praha, únor 2000
1
OBSAH 1. ÚVOD................................................................................................................................................... 5 2. SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE ..... 6 3. CHARAKTERISTIKA PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) ......................................................... 9 4. ZÁSADY TVORBY PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ...................................................................... 10 4.1 ČASOVÉ OBDOBÍ PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) ....................................................................... 10 4.2 VAZBA NA STRATEGICKÉ A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY V ČESKÉ REPUBLICE ...................................... 10 4.3 VAZBA NA PROGRAMOVÉ DOKUMENTY EU ....................................................................................... 10 4.4 ROZDĚLENÍ AKTIVIT MEZI SEKTORY A REGIONY PŘI TVORBĚ PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ ................. 11 4.5 CYKLICKÝ A ITERAČNÍ CHARAKTER STRATEGICKÉHO A TAKTICKÉHO PROGRAMOVÁNÍ ROZVOJE KRAJŮ . 11 4.6 CYKLICKÝ A ITERAČNÍ CHARAKTER TVORBY PRK.............................................................................. 13 4.7 ODSTRAŇOVÁNÍ NEODŮVODNĚNÝCH ROZDÍLŮ V RÁMCI KRAJE A ZPŮSOB JEHO VYJÁDŘENÍ V PRK....... 13 4.8 ŘEŠENÍ ROZVOJE ODVĚTVÍ A ÚSEKŮ V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI KRAJE........................................... 14 4.9 ŘEŠENÍ A KOORDINACE ODVĚTVÍ ČI ÚSEKŮ SPRAVOVANÝCH STÁTEM ................................................. 14 4.10 KOORDINACE AKTIVIT OKRESŮ, OBCÍ A JEJICH SVAZKŮ ................................................................... 15 4.11 VAZBA NA STÁTNÍ REGIONÁLNÍ PROGRAM ROZVOJE A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V PRK .................................. 15 4.12 ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ PRK POMOCÍ METODY LOGICKÉHO RÁMCE.................................................... 15 4.13 ZÁSADY PRO FINANČNÍ ALOKACI ZDROJŮ PRO PRK ........................................................................ 18 4.14 ZÁSADY PRÁCE S UKAZATELI ......................................................................................................... 20 4.14.1 Všeobecná pravidla pro ukazatele ..................................................................................................... 20 4.14.2 Problémy při užití ukazatelů ............................................................................................................. 22 4.14.3 Vztah ukazatelů k programu, opatření a projektu.............................................................................. 23 4.14.4 Skládání ukazatelů ............................................................................................................................. 23 4.15 ZÁSADY MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ PRK .................................................................................. 24 4.15.1 Finanční a účetní systém.................................................................................................................... 24 4.15.2 Hodnocení programu......................................................................................................................... 25 4.15.3 Operativní řízení realizace projektů .................................................................................................. 25 5. ORGANIZACE PRACÍ NA TVORBĚ PRK ....................................................................................... 26 5.1 ÚČASTNÍCI PRACÍ NA TVORBĚ PRK.................................................................................................. 26 5.2 ÚČAST VEŘEJNOSTI NA ZPRACOVÁNÍ PRK ....................................................................................... 28 5.3 HLAVNÍ ÚKOLY JEDNOTLIVÝCH AKTÉRŮ ............................................................................................ 28 6. METODICKÝ POSTUP TVORBY PRK............................................................................................. 32 6.1 POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PRK ............................................................................................... 32 6.2 POPIS POSTUPOVÝCH KROKŮ.......................................................................................................... 38 6.2.1 POSTUPOVÝ KROK 1: Zhodnocení strategie rozvoje kraje.............................................................. 38 6.2.2 POSTUPOVÝ KROK 2: Zpracování sociálně-ekonomické analýzy kraje pro horizont PRK ............. 39 6.2.3 POSTUPOVÝ KROK 3: Transformace strategické vize, strategických cílů a směrů pro horizont PRK ...................................................................................................................................................................... 41 6.2.4 POSTUPOVÝ KROK 4: Transformace strategie do cílů a opatření pro horizont PRK .................... 42 6.2.6 POSTUPOVÝ KROK 6: Vypracování specifikací pro jednotlivá opatření PRK ................................ 44 6.2.7 POSTUPOVÝ KROK 7: Vypracování územních a odvětvových aspektů rozvoje kraje ...................... 46 6.2.8 POSTUPOVÝ KROK 8: Identifikace zdrojů a finanční ohodnocení opatření PRK........................... 48 6.2.9 POSTUPOVÝ KROK 9: Alokace zdrojů na problémové okruhy, opatření a časové úseky ............... 50 6.2.10 POSTUPOVÝ KROK 10: Úprava cílů a selekce, příp. korekce rozsahu opatření podle finančních možností ........................................................................................................................................................ 52
2
6.2.11 POSTUPOVÝ KROK 11: Stanovení priorit a opatření pro podporu ze zdrojů EU (ROP)............... 53 6.2.12 POSTUPOVÝ KROK 12: Výběr projektů a zpracování projektových fiší ....................................... 54 6.2.13 POSTUPOVÝ KROK 13: Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK.............................. 55 6.2.14 POSTUPOVÝ KROK 14: Sestavení úplného PRK........................................................................... 56 6.2.15 POSTUPOVÝ KROK 15: Projednání, schválení a vydání PRK ...................................................... 57 7. MAKETA DOKUMENTU PROGRAMU ROZVOJE KRAJE ............................................................. 58 8. PLÁN POSTUPU ZPRACOVÁNÍ PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ V ROCE 2000 ...................... 60
Příloha 1: Příklad formulace hlavního cíle, dílčích cílů a problémových okruhů rozvoje kraje Příloha 2: Obsahová struktura specifikace opatření Příloha 3: Příklad specifikace opatření Příloha 4: Obsah Specifikace projektové fiše Příloha 5: Příklad specifikace Projektové fiše Příloha 6: Ukazatelé pro potřeby monitorování a hodnocení programu rozvoje kraje Příloha 7: Postupy a příklady vyčíslení finančních nákladů na opatření Příloha 8: Finanční tabulky Příloha 9: Zdroje veřejných rozpočtů Příloha 10: Příklad koincidenční matice Příloha 11: Metodický postup tvorby prk pro přechodné období (komentář)
3
SEZNAM ZKRATEK CSF
Rámec podpory Společenství
EU
Evropská unie
KÚ
Krajský úřad
MF
Ministerstvo financí ČR
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
NKS
Národní koordinační skupina
NUTS
Územní statistická jednotka
OkÚ
Okresní úřad
PRK
Program rozvoje kraje
RDP
Národní rozvojový plán
RKRR
Rada pro koordinaci regionálního rozvoje
RKS
Regionální koordinační skupina
ROP
Regionální operační program
RRA
Regionální rozvojová agentura
SOP
Sektorový operační program
ÚP
Úřad práce
4
1. ÚVOD 14. července 1999 projednala vláda ČR Návrh strategie regionálního rozvoje České republiky. Přijala k němu usnesení č. 713, v němž mimo jiného, jako jeden z dalších postupových kroků, uložila rozpracování realizační fáze strategií rozvoje jednotlivých krajů. Podobu tohoto rozpracování stanovují Zásady regionální politiky vlády (usnesení vlády ČR č. 235/98) a Návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje, které definují jako základní programový dokument realizační fáze strategie regionálního rozvoje na úrovni kraje Program rozvoje územního obvodu kraje (v této metodice je používán zkrácený název „Program rozvoje kraje, ve zkratce PRK). Metodická příručka Program rozvoje kraje je vypracována s cílem dosáhnout jednotného pojetí obsahu a formy presentace programových dokumentů vypracovávaných v České republice na úrovni současných standardů EU (vč. terminologických) a zabezpečit jejich srovnatelnou úroveň. Z toho důvodu využívá metodických postupů a prvků při zpracování programových dokumentů Evropské unie a jejich zásad pro poskytování podpory z veřejných rozpočtů. ***
Program rozvoje kraje (PRK) je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, příp. intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Program rozvoje kraje je koncipován jako komplexní sociálně ekonomický rozvojový program územního obvodu kraje zahrnující směry a úkoly rozvoje finanční povahy adekvátní předpokládaným dostupným finančním zdrojům i úkoly rozvoje nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora, doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje apod. *** Metodický postup tvorby Programu rozvoje kraje prezentovaný v této příručce je připraven tak, aby byl použitelný v kterémkoliv cyklu tvorby, příp. aktualizace „Programu“ v cílovém stavu, kdy již budou konstituovány krajské orgány disponující vlastním rozpočtem. Programy rozvoje krajů budou zpracovány v průběhu roku 2000. V této době ještě nebudou vytvořeny podmínky pro fungování krajů. Proto bude nutno metodický postup tvorby PRK uvedený v části 6 modifikovat tak, aby odpovídal současnému přechodnému období. Specifikace modifikace metodického postupu pro rok 2000 je provedena v Příloze 11. Při vypracování Programu rozvoje kraje budou jeho základními východisky Strategie rozvoje kraje a Strategie regionálního rozvoje České republiky. V současné době je navržená Strategie regionálního rozvoje České republiky posuzována z hlediska jejích vlivů na životní prostředí. Po zapracování doporučení posudku a aktualizaci „Strategie“ projedná vláda České republiky její finální verzi v červnu 2000. Tuto skutečnost je třeba při pracích na PRK brát v úvahu.
5
2. SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Soustava strategických a programových dokumentů je členěna na strategické a programové dokumenty České republiky (vypracovávané na úrovni státu a na úrovni krajů, resp. regionů NUTS 2) a programové dokumenty Evropské unie (pro využití zdrojů předvstupních a strukturálních fondů). Strategické a programové dokumenty na úrovni státu tvoří: ➩ Dlouhodobé koncepce jako základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují rozvoj různých sfér národního hospodářství. ➩ Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR jako základní strategický dokument rozvoje ekonomiky na vymezené období. ➩ Strategie regionálního rozvoje České republiky jako základní strategický dokument pro podporu regionálního rozvoje na vymezené období. Obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji krajů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním orgánům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do působnosti jednotlivých ministerstev. Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. ➩ Regionální program rozvoje jako střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více regionů. Regionální program rozvoje vypracovává MMR ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji, a podle potřeby s ostatními dotčenými subjekty. Regionální program rozvoje obsahuje zejména vymezení předmětných regionů, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti. Regionální program rozvoje schvaluje na návrh MMR vláda České republiky. ➩ Sektorové politiky jako střednědobé dokumenty, které formulují přístup státu k podpoře rozvoje příslušného sektoru a jeho odvětví, poskytují potřebná východiska a stanoví rozvojové cíle a zásady pro vypracování sektorových rozvojových programů. ➩ Sektorový rozvojový program jako taktický dokument, který konkretizuje rozvojové cíle a rozvojové aktivity sektoru ve formě konkrétních opatření a projektů. Tento dokument není zatím konstituován. Strategické a programové dokumenty na úrovni kraje tvoří: ➩ Strategie rozvoje kraje jako základní strategický dokument, který orientuje další rozvoj kraje na vymezené období. ➩ Program rozvoje územního obvodu kraje (zkráceně Program rozvoje kraje) jako taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. Program rozvoje kraje obsahuje zejména
•
analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje,
6
•
vymezení regionů uvnitř územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,
•
úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.
Programové dokumenty Evropské unie pro využití strukturálních fondů tvoří: ➩ Národní (regionální) rozvojový plán (RDP – Regional Development Plan), který je hlavním dokumentem pro vyjednání podpory ze Strukturálních fondů EU. ➩ Rámec podpory Společenství (CSF – Community Support Framework), který bude vytvořen na základě RDP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů EU. ➩ Sektorové operační programy (SOP – Sectoral Operation Programme), jako taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií mající plošný (celostátní) charakter, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů EU. ➩ Regionální operační programy (ROP – Regional Operation Programme), jako taktické dokumenty, které budou zpracovány na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, pro které bude požadováno spolufinancování ze zdrojů EU. Strategické a programové dokumenty nejsou vytvářeny izolovaně. Soustavu strategických a programových dokumentů, jejich základní úrovně a základní vazby mezi nimi znázorňuje obrázek na následující straně.
7
SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO PODPORU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
KRAJ
ČESKÁ REPUBLIKA
Zákon o podpoře regionálního rozvoje
Regionální programy rozvoje
Sektorové politiky
CSF Rámec podpory společenství
RDP - Národní rozvojový plán
1)
PRK – Program rozvoje kraje
ROP – regionální operační program (NUTS 2)
Nařízení rady (ES) o financování z fondů EU
Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR
Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie rozvoje kraje
Dlouhodobé koncepce
EVROPSKÁ UNIE
1)
SOP – sektorový operační program
SRP – sektorový rozvojový program
Opatření Aktivity Projekty
Opatření Aktivity Projekty
Opatření Aktivity Projekty
Opatření Aktivity Projekty
Realizace projektů
Realizace projektů
Realizace projektů
Realizace projektů
Zásady spolufinancování EU
1) Větev s finanční podporou EU
8
3. CHARAKTERISTIKA PROGRAMU ROZVOJE KRAJE (PRK) Program rozvoje kraje je součástí taktické a realizační fáze podpory regionálního rozvoje České republiky. Hlavním cílem zpracování PRK je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje kraje, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními zdroji (včetně zdrojů EU) pro toto období. PRK však není pouze podpůrným programem pro vybrané projekty finanční povahy, nýbrž zahrnuje rovněž směry rozvoje a odpovídající opatření nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora (lobbying), doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje, vymezení územních priorit typu problémový region či klíčových projektů v rámci daného odvětví apod. Program rozvoje kraje má:
•
být základním dokumentem orgánů kraje pro koordinaci rozvoje svého územního obvodu,
• •
hrát klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje v České republice, pomáhat zvyšovat povědomí o nejdůležitějších regionálních potřebách v procesu programování sociálního a ekonomického rozvoje ČR,
•
pomáhat mobilizovat místní kapacitu a místní zdroje pro cíleně orientovaný ekonomický a sociální rozvoj kraje, jakož i pro absorbování možné finanční podpory z fondů na národní úrovni a na úrovni EU,
•
čerpat ze znalostí místních činitelů a špičkových odborníků, kteří jsou nejlépe informováni o místních potřebách a potenciálu,
•
umožňovat místním činitelům orientovat budoucí ekonomický a sociální rozvoj vlastního regionu a kontrolovat jeho směr,
•
sloužit jako podklad pro vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a regionálního programu rozvoje.
Ve vztahu k procesu přibližování České republiky k Evropské unii a pozdějšímu členství v ní plní PRK funkci výchozího dokumentu, z nějž jsou odvozovány základní regionální dokumenty pro získání prostředků ze strukturálních fondů EU (Regionální operační programy). Příprava PRK je podmínkou pro uplatnění veřejných finančních prostředků všech úrovní pro intervenční působení opatření v rámci jednotlivých problémových okruhů. Program rozvoje kraje se zpravidla připravuje pro čtyřleté období. Tvorba PRK však není jednorázovým aktem pro příslušné období, nýbrž podle výsledků ročního hodnocení bude prováděna aktualizace dokumentu. V souvislosti s tím se předpokládá, že tato aktualizace bude probíhat klouzavým způsobem se zachováním čtyřletého výhledu.
9
4. ZÁSADY TVORBY PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ 4.1 Časové období programu rozvoje kraje (PRK) Program rozvoje kraje se zpracovává na období čtyř let. První zpracování PRK se předpokládá v roce 2000, tedy pro období 2001 až 2004. Jelikož plánovací období programů EU pro využití strukturálních fondů je stanoveno na léta 2000 až 2006 (tedy 7 let), bude účelné indikativně zařadit do PRK ještě léta 2005 a 2006. V souvislosti s časovým obdobím PK lze odvodit dvě základní podmínky realizace PRK:
•
nezbytnost víceletých rozpočtových prognóz veřejných rozpočtů na státní, krajské a místní úrovni,
•
časové období platnosti Regionálního programu rozvoje (RPR), který schvaluje vláda, by mělo odpovídat časovému období PRK tak, aby poskytování finanční podpory z RPR pro projekty vybrané k podpoře bylo zajištěno pro celou dobu realizace těchto projektů.
4.2 Vazba na strategické a programové dokumenty v České republice Jak vyplývá z kapitoly 2 a z diagramu znázorňujícího soustavu strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, program rozvoje kraje vznikne transformací cílů a směrů strategie rozvoje kraje, která je koncipována na dvanáctileté období, do cílů a opatření pro časové období programu rozvoje kraje (tj. pro čtyřleté období s indikací dalších dvou let v případě prvního zpracování PRK v roce 2000). Mezi Strategií rozvoje kraje a PRK tedy existuje přímá jednosměrná obsahová vazba. Další jednosměrná, avšak nepřímá, vazba existuje mezi Regionálním programem rozvoje, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje na stanovené období (shodné s obdobím PRK) a stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory, a programem rozvoje kraje.
4.3 Vazba na programové dokumenty EU Program rozvoje kraje jako základní taktický rozvojový dokument kraje obsahuje veškeré cíle a opatření přijaté pro stanovené období. Některé z cílů a opatření mohou být spolufinancovány z fondů programů Evropské unie. V takovém případě se stává PRK přímým zdrojem pro selekci opatření pro Regionální operační program (ROP) příslušného regionu NUTS 2 pro plánovací období EU. Mezi programem rozvoje kraje a regionálním operačním programem tedy existuje přímá obsahová vazba (viz postupový krok 11 v kap. 6). Výše uvedené platí pro případ, že PRK je v daném kraji zpracován a představuje celý komplex opatření, která byla pro rozvoj kraje identifikována jako potřebná. V roce 1999 byly připraveny první verze ROP za všechny regiony NUTS 2, aniž by v krajích existovaly Programy rozvoje krajů. To byl mimořádný případ, vyvolaný nezbytností připravit Národní rozvojový plán (RDP) s využitím těchto ROP. V dalším období se očekává, že podle předloženého RDP schválí Evropská komise Rámec podpory společenství (CSF), na jehož základě budou muset být ROP regionů pozměněny tak, aby odpovídající prvky bylo možno včlenit do CSF. V takovém případě se PRK, který již bude zpracován, stane zdrojem příslušných opatření zařazených do ROP. 10
4.4 Rozdělení aktivit mezi sektory a regiony při tvorbě programových dokumentů Zavedení krajského řízení v České republice vytváří situaci, kdy odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj kraje přebírají krajské orgány. Kraje tedy nebudou pasivními adresáty sektorově orientovaných aktivit, nýbrž aktivními činiteli v regionálním rozvoji. Přesun garancí za určené aktivity bude doprovázen také přesunem odpovídajících finančních zdrojů, jejich regionální alokací, správou a odpovědností za jejich účelné a efektivní užití. Dělba kompetencí mezi sektory a regiony se bude řídit příslušnými zákony (zejména Kompetenčním zákonem a Zákonem o krajích). Řešení celého problému významně komplikuje skutečnost, že v současné době odpovídající krajské orgány ještě neexistují ani nejsou uzákoněny jejich budoucí kompetence. Roli krajské správy a samosprávy musí v tomto směru nahrazovat dočasně ustavené Regionální koordinační skupiny (RKS). Za této situace bude přijato dočasné řešení, spočívající v tom, že rozdělení kompetencí bude nahrazeno rozdělením souboru rozvojových aktivit, členěného podle problémových oblastí, mezi sektorové a regionální rozvojové programy. Pro rok 2000 vydá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR rozdělení aktivit (na úrovni rozvojových aktivit) mezi sektory a regiony vycházející z materiálu připraveného pro Národní koordinační skupinu v roce 1999.
4.5 Cyklický a iterační charakter strategického a taktického programování rozvoje krajů Proces strategického a taktického programování rozvoje krajů není jednorázový akt, nýbrž v důsledku měnícího se prostředí jak na makroúrovni, tak na regionální úrovni, představuje výsledek obšírného iteračního a cyklického procesu programování a změn. Přitom je možno rozlišit následující fáze tohoto procesu:
• • • • • • • • •
analýza situace a vývojových trendů rozvoje kraje a vnějšího okolí stanovení strategické vize a strategických směrů formulace rozvojové strategie transformace strategie do opatření, aktivit a klíčových projektů určení rozpočtu požadovaného pro realizaci strategie implementace strategie monitorování a hodnocení realizace zpětný návrat na příslušnou fázi procesu podle výsledku hodnocení opakování části nebo celého procesu (cykličnost).
Celkový proces strategického řízení je znázorněn na připojeném diagramu.
11
CELKOVÝ PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ NA ÚROVNI KRAJE
List:1 Listů:1
Formulace strategické vize a strategických cílů rozvoje kraje
TVORBA STRATEGIE
Analýza sociálně ekonomické situace a SWOT analýza
Implementace programu rozvoje kraje
IMPLEMENTACE
Transformace strategie do programu rozvoje kraje
TVORBA PRK
Formulace strategie rozvoje kraje
Monitorování a hodnocení realizace
zpětná vazba
12
4.6 Cyklický a iterační charakter tvorby PRK Rovněž proces samotné tvorby PRK představuje iterační a cyklický proces selekce a zpětné korekce opatření naplňujících přijaté strategické cíle podle reálných podmínek realizace, zejména z hlediska možností jejich zabezpečení finančními zdroji. To se projeví v celkovém postupu tvorby PRK tím, že po transformaci cílů rozvoje kraje pro přijaté období do opatření, které naplňují tyto cíle, se provede zhodnocení, jak jsou opatření zabezpečena zdrojově. V případě nedostatečného pokrytí opatření zdroji je nutno provést přehodnocení strategických cílů a z nich odvozených opatření tak, aby byla dostatečně zabezpečena zdroji.
4.7 Odstraňování neodůvodněných rozdílů v rámci kraje a způsob jeho vyjádření v PRK Analýzy ukazují, že v České republice existují poměrně malé regionální rozdíly na úrovni krajů, které jsou nižší ve srovnání s mnoha zeměmi západní Evropy. Rozdíly však rostou na subregionální úrovni jak v rámci krajů, tak i okresů. Jde zejména o prohlubování odlišnosti venkovského prostředí komparativně nevýhodně vůči prostředí městskému a zaostávání ekonomické úrovně některých příhraničních okresů. Proto bude nutné v programu rozvoje kraje vyjádřit konkrétní cesty a postupy, které povedou k snižování neodůvodněných rozdílů a které spočívají v cíleně orientované pomoci podle určení jejích příjemců. Pro tento přístup budou muset být v procesu tvorby PRK stanovena kritéria, která budou odrážet daný stav a potřeby diferenciace vzhledem k identifikovaným disparitám. Neodůvodněné rozdíly mohou být dvojího druhu:
•
rozdíly charakterizované místně (např. specifikované regiony, resp. vyjmenované obce v rámci kraje)
•
rozdíly charakterizované skupinami obyvatelstva (např. nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní, handicapovaní apod.)
V programu rozvoje kraje proto bude zahrnuto:
•
vymezení regionů (okresů, obcí), jejichž rozvoj bude podporován s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením problémových okruhů a opatření, na něž má být podpora zaměřena. Současně s tím bude formulován i názor na vymezení regionů se soustředěnou podporou státu.
•
definování odvětvových územních priorit v rámci jednotlivých odvětví a sektorů hospodářského a sociálního profilu kraje. V rámci určitého odvětví či sektoru budou proto vymezeny buď prioritní projekty k realizaci nebo vymezeny územní celky (obce, mikroregiony, okresy), kde je nutno prioritně řešit rozvoj daného odvětví.
•
vymezení cílových skupin obyvatelstva se soustředěnou podporou s ohledem na zlepšení jejich ekonomické a sociální situace, spolu s uvedením problémových okruhů a opatření, na něž bude podpora zaměřena.
Ve specifikaci příslušných opatření (viz postupový krok 6 v kap. 6) zaměřených na odstraňování neodůvodněných rozdílů bude proto zpravidla určeno geografické pokrytí a stanoveny cílové skupiny, pro které jsou aktivity tohoto opatření určeny.
13
4.8 Řešení rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje Jde o oblasti podpory regionálního rozvoje ( § 3 návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje), pro ta odvětví a úseky v samostatné působnosti krajů, které budou od roku 2001 napojeny přímo na rozpočet kraje (zejména střední školství, silnice 2. a 3. třídy, vybraná kulturní, sociální a zdravotnická zařízení aj.). Pro tato odvětví či úseky by vzhledem k odpovědnosti kraje za jejich rozvoj byl formalizovaný popis v podobě specifikace opatření nedostatečný. Proto je nutno (kromě vymezení a popisu příslušného opatření) formulovat základní směry rozvoje těchto odvětví a úseků, které zahrnou zejména úkoly a priority jejich rozvoje včetně vymezení případných odvětvových územních priorit a orientačně i finančních prostředků rozpočtu kraje na jejich rozvoj v časovém horizontu programu.
4.9 Řešení a koordinace odvětví či úseků spravovaných státem Podpora regionálního rozvoje obsažená v programu rozvoje kraje je zaměřena především na
•
rozvoj podnikání a zlepšování podnikatelského prostředí v regionu, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových, nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst,
•
výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,
• •
zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti,
•
rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež, aktivity občanů v jejich volném čase, a rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti,
• •
zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,
rozvoj cestovního ruchu, tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, zejména pokud tím lze vytvářet nová pracovní místa, resp. zlepšovat sociální situaci v regionu,
rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce (např. zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionů),
•
opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny,
•
vznik subjektů a programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, včetně vytváření předpokladů pro rozvoj regionu za pomoci finančních zdrojů ze zahraničí,
•
provádění pozemkových úprav.
Je zřejmé, že část z uvedených aktivit, jejichž realizace se předpokládá prostřednictvím intervenčního působení opatření PRK, se vymyká krajské úrovni intervencí. Jde o takové aktivity, které podle rozdělení aktivit mezi sektory a regiony spadají do sektorových rozvojových programů. Jestliže jsou však při tvorbě PRK identifikována opatření tohoto charakteru, musí být zajištěno, aby se takové "sektorově" orientované opatření nevytratilo z PRK a zároveň aby byl zpracován požadavek na zařazení daného opatření do příslušného sektorového rozvojového programu (požadavek na příslušné ministerstvo). 14
Zásadou je, aby takový požadavek byl dostatečně podrobně specifikován. To se odrazí při tvorbě PRK tím, že se pro taková "sektorová" opatření zpracují specifikace opatření ve stejném stupni podrobnosti jako pro opatření regionální.
4.10 Koordinace aktivit okresů, obcí a jejich svazků Existující strategické dokumenty na úrovni mikroregionů (okresů) a obcí budou tvořit část východiskové základny při přípravě programu rozvoje kraje. Tyto dokumenty zahrnují mimo jiné prioritní opatření, jež se vymykají municipální, příp. okresní úrovni intervencí a je požadováno jejich uplatnění v programu rozvoje kraje. Na začátku procesu tvorby PRK bude proto provedeno zhodnocení těchto prioritních opatření a ve spolupráci s dotčenými subjekty bude zváženo jejich vhodné uplatnění v PRK. V souvislosti s tím budou shodná či obsahově podobná opatření, která se vyskytnou ve strategických dokumentech více obcí či mikroregionů kraje, sloučena do jednoho opatření na úrovni kraje.
4.11 Vazba na státní Regionální program rozvoje a její vyjádření v PRK Program rozvoje kraje může, prostřednictvím jednotlivých opatření, být orientován na účelné využití státního Regionálního programu rozvoje, zejména v těch mikroregionech kraje (zpravidla okresech), které byly vyhlášeny jako mikroregiony se soustředěnou podporou státu (v současné době okresy strukturálně postižené a hospodářsky slabé), příp. jako sektorově vyhlášené problémové regiony (např. zemědělsky problémové regiony vyhlašované MZe nebo regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti s intenzívním uplatněním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti). Tato orientace může být v PRK vyjádřena dvojím způsobem:
•
ex post, tedy vyjádření, že v daném kraji existují mikroregiony, které jsou ze strany státu již vyhlášeny jako mikroregiony se soustředěnou podporou státu a na něž se vztahují příslušné podpůrné intervence ve státním Regionálním programu rozvoje,
•
ex ante, tedy vyjádření budoucí potřeby požadavku zařadit některé identifikované mikroregiony v daném kraji mezi mikroregiony se soustředěnou podporou státu pro příslušné časové období.
Jednotlivé případy mikroregionů se soustředěnou podporou státu se vztahují k odpovídajícím prioritám (oblastem, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření) státního Regionálního programu rozvoje. Tato vazba na příslušnou prioritu Regionálního programu rozvoje bude vyjádřena v rámci specifikace jednotlivých opatření PRK v těch případech, kdy se intervenční působení daného opatření předpokládá prostřednictvím nástrojů státního Regionálního programu rozvoje.
4.12 Zásady navrhování PRK pomocí metody logického rámce Intervenční působení veřejných zdrojů v rámci podpory regionálního rozvoje bude mít tyto dvě formy:
•
programy rozvoje kraje, obsahující konzistentní soubor víceletých opatření sdružených do problémových okruhů;
•
opatření zahrnující soubor aktivit realizovaných prostřednictvím projektů.
15
Projektem přitom rozumíme nejen projekty hmotné a finanční povahy (ocenitelný projekt, studie, akce, stavba), nýbrž rovněž aktivity takového charakteru, jako jsou politiky, nástroje, politická podpora, lobbying či jiné aktivity, které jsou zpravidla nefinanční povahy. Pro zajištění efektivního monitorování a hodnocení těchto forem intervenčního působení musí být zvláštní pozornost věnována nejnižší operační úrovni, tj. opatření, resp. projekt. V praxi zahrnuje programování rozvoje kraje dva postupy:
•
postup shora dolů: veškerá podpora je programována v kontextu definovaného globálního cíle. Tento cíl předurčuje strategii podpory a z něj vyplyne určitý počet specifických cílů, které zhruba odpovídají problémovým okruhům. Každý specifický cíl je realizován prostřednictvím opatření, což dovoluje, aby byly dosaženy operační cíle.
•
postup zdola nahoru: ⇒ opatření jsou realizována prostřednictvím implementačních struktur (výkonných jednotek - agentur) s užitím různých prostředků nebo zdrojů (vstupů); ⇒ skutečné výdaje prostředků nebo zdrojů mají za následek realizaci serie naturálních výstupů (např. počet km vybudovaných silnic, počet poskytnutých školících míst apod.), které demonstrují pokrok v realizaci opatření; ⇒ výstupy mají určité výsledky, což jsou okamžité efekty pro přímé příjemce financovaných akcí (např. snížení dopravní doby, dopravních nákladů, počet "úspěšně" vyškolených osob apod.); ⇒ tyto výsledky mohou být vyjádřeny v podobě jejich účinků při dosahování globálního nebo specifických cílů programu a jsou základnou pro vyhodnocení úspěchu nebo selhání příslušné podpory. Specifické účinky mohou zahrnovat např. zvýšení dopravy zboží nebo lepší přizpůsobení dovedností požadavkům trhu práce. Globální účinky se vztahují ke konečnému cíli podpory jako je např. vytvoření nových pracovních míst.
Z následujícího schématu, znázorňujícího logickou posloupnost intervenčního působení veřejných zdrojů, vyplývá: operační cíle jsou vyjádřeny pomocí výstupů (např. poskytnutí tréningu pro dlouhodobě nezaměstnané); specifické cíle jsou vyjádřeny pomocí výsledků (např. zlepšení zaměstnatelnosti dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím tréningu); globální cíle jsou vyjádřeny pomocí účinků (tj. snížení nezaměstnanosti především u dlouhodobě nezaměstnaných).
16
ÚČINKY (dlouhodobé efekty)
VÝSLEDKY (přímé a okamžité efekty)
VÝSTUPY (vyprodukované služby nebo zboží)
Globální cíle
Specifické cíle
CÍLE programu
Operační cíle
PRŮBĚH PROGRAMU
VSTUPY (finanční nebo naturální)
Každá úroveň programování (program, problémový okruh, opatření) je subjektem téže kategorizace cílů (viz následující schéma). Globální cíl na nižší úrovni odpovídá specifickému cíli na vyšší úrovni a naopak, specifický cíl na vyšší úrovni zahrnuje globální cíl na nižší úrovni. Operační cíle však existují pouze na úrovni opatření. Tato logika je schematicky znázorněna na obrázku.
17
PROGRAM Globální cíl (účinky)
Specifické cíle (výsledky)
PROBLÉMOVÝ OKRUH Globální cíl (účinky)
OPATŘENÍ
Specifické cíle (výsledky)
Globální cíl (účinky) Specifické cíle (výsledky) Operační cíle (výstupy) Operace (aktivity)
Z obrázku a celkové logiky programování vyplývá:
•
ukazatele výsledku a účinku mohou být definovány na všech úrovních programování;
• •
ukazatele výstupu jsou kvantifikovány pouze na úrovni opatření;
•
několik ukazatelů výstupu může být agregováno pro definování odpovídajících ukazatelů na úrovni programu; kauzální vztahy mezi úrovní opatření, problémový okruh a program mohou být popsány podle vývoje ukazatelů výsledků a účinků měřených na různých úrovních.
Důležitým cílem hodnocení provedeného ex ante, tj. při tvorbě programů, je zajistit, aby byla koherentní vnitřní logika intervencí v rámci programu.
4.13 Zásady pro finanční alokaci zdrojů pro PRK !"Zdrojová kapacita kraje Jednou z klíčových otázek pro finanční plánování je schopnost kraje v průběhu programu zajistit vlastní zdroje, resp. regionálně alokované zdroje ze státního rozpočtu. Zdrojová kapacita je závislá zejména na těchto faktorech:
•
adekvátnost opatření ve vztahu k disponibilním zdrojům (zejména těch, která vyžadují spolufinancování ze soukromého sektoru);
•
přesměrovatelnost disponibilních zdrojů; 18
• •
kapacita, resp. schopnost institucí v regionu organizovat realizaci opatření;
•
připravenost konkrétních projektů z hlediska jejich realizace.
připravenost a schopnost participujících stran poskytnout programu financování v konkrétních termínech;
Rozložení finančních prostředků na celý průběh programu bude proto muset brát v úvahu víceleté plánování a řízení veřejných rozpočtů. !"Rozsah finanční alokace zdrojů Finanční alokace zdrojů bude provedena pro všechna opatření PRK, jejichž aktivity spadají do působnosti kraje. Nebude tedy provedena pro ta opatření PRK, která jsou požadována k zařazení do příslušných sektorových rozvojových programů. !"Druhy zdrojů pro finanční alokaci Finanční alokace zahrne tyto druhy zdrojů:
• •
výdaje veřejných rozpočtů zdroje ostatní
Zdroje pro finanční alokace z veřejných rozpočtů jsou:
•
státní rozpočet prostřednictvím regionálně alokovaných výdajů ústředních orgánů státní správy
•
místní veřejné rozpočty (veřejné rozpočty s územní působností)
Tyto zdroje považujeme za hlavní zdroj spoluúčasti na financování PRK. Podrobnější specifikace zdrojů veřejných rozpočtů je uvedena v Příloze 9. Zdroje ostatní jsou:
• •
zdroje rozpočtů hospodářských činností obcí a jejich dobrovolných svazků
•
soukromé zdroje.
části rozpočtů příspěvkových organizací (kryté mimo zdroje místních veřejných rozpočtů)
Soukromé zdroje pro regionální rozvoj jsou zdroje, které představují:
• • •
vklad soukromé sféry do aktivní politiky zaměstnanosti podporu veřejných služeb (např. sponzorské dary) podíl na rozvojových investicích regionálního významu (např. vybudování provozní jednotky podniku v problémovém území)
!"Iterační postup při alokaci zdrojů Bude uplatňován iterační postup souběžně "shora" i "zdola", tj. indikativní rozdělení finančních prostředků na problémové okruhy postupem "shora", vyčíslení potřeb pro jednotlivá opatření podle jejich věcné povahy a zpětné souhrnné vyjádření, resp. korekce původních indikativních alokací postupem "zdola".
19
Základní úrovní propočtů finanční potřeby je úroveň opatření, přičemž alokace pro úroveň problémového okruhu vzniknou součtem alokací pro opatření v jednotlivých problémových okruzích. !"Hodnocení finančních alokací "ex post" Pro vyčíslení finančních potřeb "ex post" je zapotřebí si vytvořit východiskovou základnu, tj. shromáždit údaje o finančních prostředcích vynakládaných na regionální rozvojové aktivity v rozsahu strategických priorit rozvoje krajů za uplynulých pět let. Údaje "ex post", které by měly být zahrnuty do hodnocení, budou při prvním zpracování PRK pro zjednodušení účelově omezeny v rámci jednotlivých druhů zdrojů takto:
•
zdroje veřejných rozpočtů ⇒ zdroje státního rozpočtu – regionálně alokované výdaje ústředních orgánů státní správy – bez omezení, ⇒ zdroje místních rozpočtů – jen rozpočty okresních úřadů, měst a obcí,
•
zdroje ostatní – jen zdroje soukromé pro regionální rozvoj.
!"Vyčíslení finančních potřeb "ex ante" Propočet finančních potřeb "ex ante" bude vycházet z realizačních výstupů, definovaných ve specifikaci jednotlivých opatření. Pro každý údaj potřeby financí musí být uvedeno, jakým postupem byl získán (výchozí podklady, metoda), aby byla možná jeho případná korekce a zdůvodnění. Pro propočty finančních alokací lze použít tyto metody:
• • • •
metodu analogie metodu měrných ukazatelů (jednotkových nákladů) metodu extrapolace trendů metodu expertních odhadů
Doporučený postup je v uvedeném pořadí metod. Podrobněji jsou doporučené postupy rozvedeny v Příloze 7.
4.14 Zásady práce s ukazateli 4.14.1 Všeobecná pravidla pro ukazatele Aby bylo možno monitorovat realizaci programu a posoudit plnění jeho cílů, je nutno užít množinu ukazatelů, které musí být rozhodnuty v dostatečném předstihu před realizací programu, aby příslušná data mohla být shromážděna. Ve většině případů budou označeny cílové úrovně, které v agregované formě budou odpovídat cílům programu. Úrovně ukazatelů jsou tyto:
•
zdrojové nebo vstupní ukazatele vztahující se k alokovanému rozpočtu pro každou úroveň podpory. Finanční ukazatele jsou použity pro monitorování průběhu realizace podle ročních závazků a plateb ze zdrojů, disponibilních pro jakoukoliv operaci, opatření nebo program ve vztahu k jejich oprávněným nákladům.
20
•
ukazatele výstupu vztahující se k činnosti. Jsou měřeny v naturálních jednotkách (např. počet km vybudované silnice, úroveň rozpracovanosti) nebo finančních jednotkách (např. náklady na vybudování silnice).
•
ukazatele výsledku vykazující přímé a okamžité efekty z programu. Poskytují informace o změnách, které ovlivňují chování nebo výkon přímých uživatelů pomoci. Tyto ukazatele mohou mít také naturální povahu (snížení cestovní doby, počet silničních nehod apod.) nebo finanční povahu (snížení dopravních nákladů apod.).
•
ukazatele účinku1 vykazující důsledky programu nad rámec okamžitých efektů na přímé uživatele programu. Lze definovat dva druhy účinků podle toho, zda se jedná o účinky, které se projeví po uplynutí určité doby (specifické účinky), jež jsou však přímo spojeny s realizovanou činností, nebo dlouhodobé účinky ovlivňující větší část obyvatel (globální účinky).
Následující tabulka objasňuje uvedené úrovně ukazatelů na příkladu různých druhů infrastruktury. Průmyslový pozemek
Silnice z A do B
Rekultivace městského zdevastovaného území
Vstupy
Náklady na rozvoj pozemku
Stavební náklady
Projekční náklady
Výstupy
Plocha připravovaného pozemku
Délka vybudované trasy Zrekultivovaná plocha
Výsledky
Přitažlivost pozemku Zisk z dostupnosti ve srovnání se sousedními pozemky
Účinky
Podlahové plochy, které Počet vozidel používají- % městských obyvatel, které zde chtějí zůstat cích silnici po 1 roce získaly podniky po 1 (kontext) % regionálních podniků, roce které využívají výhod Růst zaměstnanosti dostupnosti (kontext) v dotčených podnicích
Změna počtu (a sociálně-odborného profilu) obyvatel v okolí do 1 km
V tabulkách v příloze 6 jsou uvedeny příklady ukazatelů monitorování a hodnocení podle jednotlivých problémových okruhů PRK: A – Ekonomický potenciál B – Lidský potenciál C – Technické vybavení a obsluha území D – Životní prostředí E – Cestovní ruch F – Zemědělství a venkov
1
Ukazatele účinku jsou stanoveny účelově jako účinky pozitivní, které indikují efektivnost vložených prostředků pro rozvoj kraje. Při vlastní realizaci programu zpravidla dochází též k účinkům negativním, které jsou nežádoucí a jsou způsobeny lidskou aktivitou. Tento druh účinků, ve velké většině ovlivňující některé složky životního prostředí, není ex ante stanoven jako cílová hodnota, nýbrž účinky je nutno identifikovat při hodnocení vlivu programu na životní prostředí. Zpětně se pak provede adekvátní korekce v programu pro eliminaci či zmírnění negativních účinků.
21
Příklady ukazatelů zahrnují ukazatele výstupu, výsledku a účinku. Nelze je chápat jako vyčerpávající. Měly by pomoci v této etapě především při tvorbě PRK. V implementační fázi by měly navržené ukazatele vést ke zjednodušení a sjednocení monitorování a hodnocení PRK.
4.14.2 Problémy při užití ukazatelů Ukazatele pro potřeby monitorování by měly poskytovat informace sloužící pro zlepšení kvality a efektivnosti podpory z veřejných zdrojů. Měly by také odpovídat a být změřitelné v různých etapách realizace daného PRK. Kvantitativní povaha těchto ukazatelů by měla napomoci vlastnímu procesu přípravy programů a poskytnout referenční body pro monitorování a hodnocení. V souvislosti s použitím ukazatelů pro potřeby monitorování se mohou vyskytnout některé problémy, které jsou dále specifikovány. !"Vazby mezi příčinou a účinkem Z hlediska konečných cílů mohou u plánovaných činností, dosažených výsledků a účinků nastat potíže při stanovení jasných vazeb mezi příčinou a účinkem. Např. zvýšení zaměstnanosti v regionu by mohlo být způsobeno faktory, které nejsou uvedeny v daném programu. Za takové situace bude vhodné využít metodu hodnocení účinku opatření na danou cílovou skupinu ve srovnání s obdobnou (kontrolní) cílovou skupinou, u které se opatření neaplikuje. !"Složitost metod měření Výstupy a výsledky se dají měřit relativně přímočaře a blízko "úrovni" opatření. Účinky však naopak musí být měřeny z vnějšku ve vztahu k opatření. Přitom nemusí být přímo viditelné nebo zřejmé, což má opačné důsledky z hlediska jejich měřitelnosti. Navíc je účinek často kumulativním efektem řady opatření, což může dále komplikovat analýzu účinků. !"Dostupnost údajů V rozhodujících etapách rozhodování, např. při změnách nebo aktualizaci PRK, mohou být údaje nedostupné. !"Kombinace ukazatelů Při kombinování určitých ukazatelů mohou nastat problémy. Zatímco finanční ukazatele lze agregovat pro všechny úrovně (opatření, problémový okruh, program), je velice nesnadné, a někdy se to ukazuje jako nevhodné, agregovat naturální ukazatele. To tedy znamená, že je důležité vybrat příslušné naturální ukazatele pro každou úroveň tak, aby bylo možno měřit odpovídající kvantifikovatelné výsledky a účinky. Ukazuje se, že všeobecně lze lépe připravit a kvantifikovat ukazatele pro monitorování na úrovni opatření nebo projektu. Je velice obtížné určit a použít ukazatele na vyšší agregované úrovni (problémový okruh, program). Proto je důležité nikoliv zjednodušit definování ukazatelů, nýbrž použít kvantitativní a kvalitativní informace o různých složkách intervence. !"Nepřímé či nepředpokládané efekty Je důležité shromáždit co nejvíce nepřímých nebo nepředpokládaných efektů intervence (např. různé substituční efekty apod.), které ovlivňují specifikované výsledky a účinky daného opatření (programu), zejména ve vztahu k tvorbě a udržení pracovních míst.
22
4.14.3 Vztah ukazatelů k programu, opatření a projektu Vztah ukazatelů a cílů projektů a souhrnných cílů programu spočívá v tom, že tyto cíle se vyjadřují pomocí ukazatelů. Většinou jde o jejich změnu danou buď jako přírůstek (např. počet nově vzniklých pracovních míst), nebo jako procentní zvýšení (např. zvýšení zaměstnanosti o ... %). Na obrázku je vyjádřen vztah programu a jeho komponent, tj. opatření a konkrétních projektů k ukazatelům: Vstupy (finanční, naturální) PROGRAM Opatření 1 Projekt 1
Projekt 2
Opatření 2 Projekt ..
výstupy výsledky
Projekt...
operační cíle cíle projektu
účinky vyjádření efektů pomocí indikátorů
indikátory
skládání do
specifické cíle globální cíle
cíle programu
vyjádření cílů pomocí indikátorů
Zásadně jak efekty jednotlivých projektů, tj. jejich výstupy, výsledky a dopady, tak i cíle programů se posuzují pomocí ukazatelů jakožto zjistitelných (měřitelných) veličin; tedy výstupy, výsledky, dopady, cíle jsou zásadně vyjádřeny ve formě konkrétních čísel s definovaným významem (nikoliv slovní vyjádření) - tedy přesně podle pravidla ”co se měří, to se udělá”. Důležitým hlediskem je to, aby ukazatele, vyjadřující cíle projektu, bylo možno odvodit, ”sečíst” z ukazatelů projektů. Touto otázkou se zabývá další bod.
4.14.4 Skládání ukazatelů Při plánování programu, opatření a jednotlivých projektů je zapotřebí navrhovat ukazatele tak, aby ukazatele vyšších uskupení (opatření a projektu) bylo možno získat z hodnot ukazatelů nižších stupňů hierarchie, tedy projektů (pro opatření) a opatření (pro program). Naznačený přenos ukazatelů zdola nahoru ukazuje obrázek. Současně pro etapu plánování platí obrácený postup - "rozpis" ukazatelů z ukazatelů pro program na ukazatele pro opatření a z nich na ukazatele pro jednotlivé projekty.
23
Program
Problémové okruhy
Opatření
Komunikace
Jiné ...
Silnice
P R O J E K T Y
Je zřejmé, že ukazatele typu "nová výrobní plocha v m2" je snadné sčítat přes jednotlivé projekty, aby se získal tentýž ukazatel v rámci opatření, do něhož projekty spadají, i v rámci příslušného programu. Takovýto ukazatel se dá sčítat také podle územního dělení. Podobnou povahu má zaměstnanost ve smyslu ukazatele "čistý počet nově vzniklých pracovních míst". Problematická už může být DPH, protože ta se často jinde vytváří a jinde vykazuje: Sčítat DPH je možné v rámci opatření (součet za podíly jednotlivých firem angažovaných v projektech) nebo programu, ale ne územně. Ukazatele hodnotící např. ekologické vlivy (změny koncentrací škodlivých látek) je nutno stanovovat (definovat) individuálně a je také nutno stanovit i způsob jejich agregace (případně i do jiných ukazatelů), aby bylo možno získat smysluplné a ověřitelné hodnoty pro opatření a pro program. Z tohoto pohledu je zřejmé, že stanovit efekty projektu lze vlastně poměrně jednoduše vhodnou volbou ukazatelů, ale problém vzniká, je-li nutno stanovit efekty opatření nebo programu. Z toho vyplývá nezbytnost při plánování určit, jaké ukazatele by měly projekty vykazovat, aby se vůbec daly stanovit ukazatele příslušných opatření nebo programu jako celku.
4.15 Zásady monitorování a hodnocení PRK 4.15.1 Finanční a účetní systém Implementační struktury jsou odpovědné za monitorování všech požadavků a výdajů a za přípravu platebních požadavků na jednotku finančního servisu. Pro finanční záležitosti výdajů z veřejných prostředků jsou používány příslušné právní předpisy pro audit, ověřování a kontroly. Účetní systém používaný pro realizaci PRK musí být schopen poskytnout podrobné výkazy o výdajích, které pro každého příjemce budou obsahovat podrobnosti o monitorování každé financované části opatření a výši potvrzeného výdaje včetně data přijetí a platby. 24
4.15.2 Hodnocení programu Hodnocení PRK bude probíhat na třech úrovních:
• •
•
předběžné hodnocení (ex ante) – tvoří nedílnou součást PRK. průběžné hodnocení – prozkoumá počáteční výsledky, jejich konzistenci s předběžným hodnocením, spolehlivost finančního řízení včetně srovnání skutečných výdajů oproti plánovaným a kvalitu monitorování a realizace. Indikuje, kde a jaké změny či úpravy by měly být provedeny v průběhu programu. Toto hodnocení provádějí každoročně nezávislí hodnotitelé a jejich zpráva bude předložena výkonné jednotce PRK. konečné hodnocení (ex post) – zahrnuje využití zdrojů, účinky, efektivnost a účinnost operací a jejich shodu s předběžným hodnocením. Toto hodnocení provádějí rovněž nezávislí hodnotitelé a zprávu předkládají výkonné jednotce PRK.
4.15.3 Operativní řízení realizace projektů Postup bude následující: 1. Výzva k předložení projektů: Po schválení PRK vyzve RKRR prostřednictvím výkonné jednotky k předkládání návrhů projektů. Poskytne přitom informaci o konečném termínu k překládání projektů, přípustných typech projektů, základních kritériích, provede vysvětlení o klíčových účastnících procesu a jejich rolích a o významu předstrukturálních a strukturálních fondů. 2. Výkonné jednotky budou poskytovat veškeré potřebné informace a rady potenciálním žadatelům (informační schůzky, individuální konzultace). Na požádání zašlou výkonné jednotky potenciálním žadatelům formuláře žádostí (tzv. osnovy projektové fiše pro popis návrhu projektů) spolu s jinými informacemi a radami, které považují za užitečné. 3. Mezi výzvou k předkládání projektů vyhlášenou RKRR a termínem pro předložení projektů na výkonnou jednotku musí uplynout doba nejméně 30 pracovních dnů. 4. Výběr projektů: Přípustné jsou pouze ty projekty, které vyhovují prioritám a kritériím stanoveným ve specifikacích opatření a implementačním plánu kraje. Výkonné jednotky doporučí RKRR příslušná kriteria a postupy. Definitivní postupy a kriteria budou schválena RKRR. Výkonná jednotka vyhodnotí návrhy podle jasných postupů a kritérií a připraví seznam projektů splňujících formální kriteria stanovená RKRR. 5. Po schválení seznamu vyhodnotí výkonná jednotka předložené žádosti podruhé podle stanovených postupů a kriterií stanovených příslušným RKRR, a připraví pro RKRR užší seznam (short-list) projektů. 6. Poté, co RKRR odsouhlasí short-list projektů doporučených k financování, zašle jej ke schválení radě kraje, potažmo krajskému zastupitelstvu. Pro zajištění efektivnosti bude účelné stanovit formální lhůtu pro příp. vyjasnění a vyřízení tohoto aktu. 7. Rada kraje bude informovat RKRR o schválených projektech. 8. RKRR poté informuje prostřednictvím výkonné jednotky úspěšné žadatele a vyzve je k přípravě smlouvy.
25
5. ORGANIZACE PRACÍ NA TVORBĚ PRK 5.1 Účastníci prací na tvorbě PRK Na tvorbě PRK se podílejí tyto skupiny účastníků:
2)
•
Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož hlavním úkolem je zajišťovat účinnou spolupráci mezi ústředními orgány státní správy a krajskými orgány. Pro výkon metodického vedení a koordinace prací může MMR jmenovat koordinátora pro PRK.
•
Samosprávné orgány kraje (rada kraje a krajské zastupitelstvo), představující základní článek politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci své samostatné působnosti koordinují zpracování PRK a schvalují výsledky hlavních kroků tvorby PRK a závěrečné provedení výsledného dokumentu, tj. Programu rozvoje kraje.
•
Rada pro koordinaci regionálního rozvoje2, kterou si zřídí krajské zastupitelstvo ke koordinaci a naplnění principu partnerství při plnění úkolů regionálního rozvoje, odpovídá za výkon celkového řízení tvorby PRK i za realizaci jednotlivých postupových kroků, např. formulaci cílů programu, schvalování dílčích návrhů a za předkládání výsledků hlavních kroků tvorby PRK a závěrečného dokumentu ke schválení samosprávným orgánům kraje.
•
Pracovní skupiny, které si zřizuje Rada pro koordinaci regionálního rozvoje, jsou odpovědné za přípravu a doporučení uceleného souboru opatření pro jednotlivé problémové okruhy a prezentaci těchto doporučení RKRR.
•
Výkonná jednotka vytváří kapacitní a technické zázemí pro činnost RKRR a pro realizaci PRK. Odpovídá za činnosti spojené s administrací, poskytováním služeb RKRR a jeho pracovním skupinám, posuzováním návrhů projektů, zabezpečuje technický a finanční monitoring, provádění plateb a podávání informací o projektech.
•
Zhotovitel PRK je odborným zpracovatelem PRK, kterého schvaluje krajské zastupitelstvo. Poskytuje odbornou pomoc účastníkům v procesu tvorby PRK v krajích efektivně plnit jejich úkoly, odborně usměrňuje činnost pracovních skupin, zpracovává návrhy částí PRK a předkládá je k projednání RKRR.
Do doby vytvoření krajských orgánů sehrávají roli Rady pro koordinaci regionálního rozvoje (RKRR) dosavadní
ustavené Regionální koordinační skupiny (RKS)
26
MMR odbor regionální a municipální politiky
Koordinace a příprava PRK
Odborná podpora zpracování PRK
Koordinace prací
ÚČASTNÍCI PRACÍ NA TVORBĚ PRK
Koordinátor pro PRK
Zhotovitel PRK
Rada pro koordinaci regionálního rozvoje (RKRR)
Rada kraje a krajské zastupitelstvo
Výkonná jednotka
Pracovní skupina Problémový okruh A
Pracovní skupina Problémový okruh B
Pracovní skupina Problémový okruh C
Pracovní skupina Problémový okruh X
27
5.2 Účast veřejnosti na zpracování PRK V rámci tvorby PRK bude účast veřejnosti zajištěna takto:
•
zveřejnění informací o proceduře přípravy PRK, o složení jednotlivých orgánů (RKRR, pracovní skupiny) a o termínech zpracování PRK,
•
zveřejnění dále uvedených výstupů PRK s cílem umožnit veřejnosti zasílat připomínky a návrhy, ⇒ sociálně-ekonomická analýza a SWOT analýza kraje ⇒ cíle, strategické problémové okruhy a opatření ⇒ souhrnný dokument PRK.
K tomu je vhodné použít regionální média a Internet. Pro posouzení souhrnného dokumentu bude svoláno mimořádné zasedání krajského zastupitelstva s účastní veřejnosti. Připomínky musí být shromážděny a předloženy RKRR před projednáváním uvedených výstupů v RKRR. Výše uvedené informace budou umístěny na internetových stránkách krajského úřadu.
5.3 Hlavní úkoly jednotlivých aktérů Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Ministerstvo pro místní rozvoj je koordinátorem zpracování PRK v České republice. Ministerstvo v rámci této role zajišťuje:
•
zpracování státního Regionálního programu rozvoje formulujícího přístup státu k podpoře regionálního rozvoje pro příslušné období,
• • • •
doplnění rad pro koordinaci regionálního rozvoje (RKRR) zástupcem ministerstva, informovanost RKRR o procesu zpracování PRK v krajích ČR, poskytování informací, které jsou nezbytné pro zpracování některých částí PRK, koordinaci poskytování retrospektivních údajů o alokaci finančních prostředků do regionů z centrálních informačních zdrojů,
•
koordinaci s ministerstvy zapojenými do zpracování sektorových rozvojových programů,
• • •
koordinaci a výměnu informací mezi jednotlivými kraji, nezbytný rozsah technické asistence (podle potřeby), poskytování stanovisek k metodickému postupu zpracování a ke konečné podobě (obsahu i formě) PRK.
Samosprávné orgány kraje (rada kraje a krajské zastupitelstvo) Samosprávné orgány kraje jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci této role zajišťují při tvorbě PRK:
•
stanovení a odsouhlasení obecných cílů rozvoje a priorit kraje, které budou orientovat tvorbu PRK (zadání pro tvorbu PRK),
•
vytvoření Rady pro koordinaci regionálního rozvoje a stanovení jejího složení, 28
• • • • • •
výběr a pověření zhotovitele PRK, schvalování finanční alokace zdrojů na PRK, koordinaci záměrů obcí či jejich sdružení ve věcech podpory regionálního rozvoje nadobecního významu a jejich uplatnění v PRK, schvalování priorit a opatření pro podporu ze zdrojů EU, schvalování výběru klíčových projektů, schválení programu rozvoje kraje.
Rada pro koordinaci regionálního rozvoje (RKRR) Rada pro koordinaci regionálního rozvoje je orgán zřízený zastupitelstvem kraje ke koordinaci a naplnění principu partnerství při plnění úkolů regionálního rozvoje. Členy RKRR mohou být kromě členů zastupitelstva kraje i zástupci obcí, hospodářské komory, podnikatelských svazů, neziskových organizací, institucí veřejného sektoru a dalších právnických osob. Členy RKRR mohou být i zástupci ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. RKRR prostřednictvím svých členů zajišťuje integritu programování regionálního rozvoje s procesem programování na nižších úrovních a současně i s procesem programování ekonomického a sociálního rozvoje na národní úrovni. RKRR přejímá odpovědnost za praktickou přípravu PRK včetně takových úkolů, jako je vytvoření pracovních skupin, identifikace problémových okruhů, schvalování doporučení pracovních skupin, výběr klíčových projektů apod. Efektivní zpracování PRK vyžaduje aktivní zapojení většiny hospodářských a sociálních partnerů na různých územních úrovních. RKRR odpovídá za koordinaci vstupů všech partnerů podílejících se na zpracování PRK. K základním funkcím RKRR při tvorbě PRK a jeho následné realizaci patří:
•
stanovení a odsouhlasení obecných cílů rozvoje a priorit kraje, jimiž se musí PRK zabývat (následně po zpracování analýzy kraje),
•
vytvoření pracovních skupin, jejichž úkolem je identifikovat a specifikovat opatření a činnosti, které budou podporovány v rámci PRK,
•
zajišťování koordinace činností prováděných při zpracování PRK (včetně monitorování postupu přípravy programu, pomoci při zajištění spolupráce mezi pracovními skupinami atd.),
•
schvalování konkrétních opatření a aktivit, které je naplňují, navrhovaných pracovními skupinami a zhotovitelem PRK ,
•
koordinace při identifikaci retrospektivních údajů o vynakládaných finančních prostředcích a výši budoucích dostupných finančních zdrojů na národní úrovni a jejich rozdělení podle problémových okruhů, opatření a časových etap,
•
schvalování indikativní alokace finančních zdrojů pro jednotlivé problémové okruhy, zpracované zhotovitelem PRK,
•
předkládání konečné finanční alokace zdrojů PRK a jejich časový rozvrh ke schválení samosprávným orgánům,
•
zajištění příslušných vazeb na sektorové rozvojové programy a další dokumenty a předložení návrhů na jejich doplnění,
29
•
projednání konečného návrhu PRK a jeho předložení samosprávným orgánům kraje ke schválení,
•
vytváření podmínek k zajištění realizace opatření a přípravy kriterií pro výběr projektů tak, aby byl zajištěn výběr nejlepší varianty pro intervenční působení daného opatření,
•
pravidelná kontrola realizace programu a hodnocení finančního, věcného, sociálního a ekonomického dopadu intervenčního působení a jeho porovnání se stanovenými ukazateli na úrovni programu, opatření a aktivit,
• •
zajištění posuzování vlivů přijatých opatření a jejich realizace na životní prostředí,
• •
navrhování postupu (věcný transfer finačních prostředků mezi problémovými okruhy nebo mezi obdobími) vedoucího ke zlepšení realizace programu v případě časových zpoždění nebo nebezpečí neefektivních investic, řízení propagace a publicity v rámci PRK, navrhování opatření technické pomoci na podporu realizace PRK.
Pracovní skupiny Pracovní skupiny jsou specializované orgány jmenované RKRR a řízené pověřeným členem RKRR. Do pracovních skupin budou jmenováni a přizváni pracovníci s odbornými znalostmi a praxí v konkrétní oblasti sociálního či ekonomického programování v kraji (oblasti činnosti těchto pracovních skupin by měly být shodné s hlavními strategickými problémovými okruhy programu identifikovanými RKRR). Hlavní funkcí pracovních skupin je analyzovat klíčové otázky, jež mají být v rámci problémových okruhů řešeny, a doporučovat ve formě opatření konkrétní oblasti intervence pro řešení těchto otázek. K funkcím pracovních skupin patří:
•
prověření existující analýzy regionu, případně provedení její aktualizace nebo dopracování,
•
provedení analýzy současné situace, vývojových tendencí a potenciálu rozvoje v problémovém okruhu, pro nějž je skupina určena. Tato analýza se zpravidla provádí systematickou prověrkou silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení (SWOT) v problémovém okruhu,
•
identifikace nejdůležitějších otázek, jež je nutno v rámci PRK v problémovém okruhu řešit,
• • •
navržení a specifikace opatření pro realizaci v rámci problémového okruhu,
•
stanovení nákladů na jednotlivá opatření, rozdělení disponibilních finančních zdrojů mezi jednotlivá opatření problémového okruhu, předkládání vypracovaných návrhů ke schválení RKRR.
Výkonná jednotka Pro implementaci PRK se v jednotlivých krajích zřizují výkonné jednotky, které odpovídají za činnosti spojené s administrací tvorby PRK a vytvářením technického a kapacitního zázemí pro činnost RKRR v procesu tvorby a implementace PRK. 30
Hlavními úkoly výkonné jednotky jsou:
• •
poskytování služeb RKRR a jejím pracovním skupinám. zajištění plné informovanosti o programech podpor, o způsobu předkládání návrhů projektů, časových údajích pro předkládání žádostí o podpory a o kritériích pro výběr projektů,
•
poskytování poradenství předkladatelům projektů a pomoci při přípravě žádostí o podpory,
•
posuzování návrhů projektů v závislosti na kritériích stanovených programem jako podkladu pro rozhodování RKRR,
•
zpracování přehledů o návrzích projektů s uvedením informací pro RKRR o tom, jak jednotlivé návrhy projektů splňují stanovená kritéria,
•
příprava zpráv o odsouhlasených podporách ve vztahu k jednotlivým problémovým okruhům programů a zpracování odhadů budoucích výdajů,
• • • •
zajišťování spojení se všemi relevantními regionálními partnery,
•
propagace programu včetně publicity.
zajišťování technického a finančního monitoringu realizovaných projektů, zveřejňování informací o vybraných a realizovaných projektech, příprava doporučení, jaká opatření by měl přijmout RKRR v závislosti na výsledcích průběžného hodnocení projektů a hodnocení ex-post,
Zhotovitel PRK Zhotovitel PRK je nezávislý tým expertů, vystupující v roli odborného zpracovatele PRK. Jeho úlohou je povzbuzovat a podporovat proces přípravy PRK, usměrňovat činnost pracovních skupin, zpracovat jednotlivé části PRK a v závěru připravit výsledný dokument PRK. Výběr zhotovitele provádí RKRR a schvaluje Rada kraje. Činnost zhotovitele je prováděna v úzké spolupráci s RKRR. Základní funkcí zhotovitele je provádět analytická šetření, podněcovat a usměrňovat celkový proces zpracování PRK a zajišťovat technickou kvalitu dílčích dokumentů a závěrečného dokumentu. Účinně by měl působit zejména při:
• •
podpoře procesu plánování přípravy PRK, zpracování nebo pomoci při zpracování analýzy ekonomické a sociální situace regionu a prezentace této analýzy RKRR v podobě, která pomůže identifikovat cíle a strategické problémové okruhy pro intervenci,
•
moderování průběhu diskusí pracovních skupin (tím se rozumí, že zhotovitel iniciuje a oživuje diskuse mezi členy skupiny, pomáhá zajistit, aby bylo dosaženo plánovaných výsledků jednotlivých schůzek pracovních skupin, tyto výsledky dokumentuje a poskytuje členům skupiny a dle potřeby i RKRR),
•
přípravě návrhů dílčích částí PRK, jejich prezentaci RKRR za účelem posouzení, resp. schválení,
•
zpracování retrospektivních údajů o alokaci finančních prostředků z různých zdrojů na rozvoj kraje podle jednotlivých problémových okruhů, 31
•
navrhování indikativní alokace finančních prostředků pro jednotlivé problémové okruhy,
• •
vyčíslování finančních potřeb jednotlivých opatření, identifikaci budoucích zdrojů a jejich výši na základě získaných podkladů o spolufinancování zúčastněných stran,
•
zpracování finančních alokací pro opatření PRK a jejich časovém rozvrhu do předepsaných tabulek,
•
zkompletování závěrečného dokumentu PRK.
6. METODICKÝ POSTUP TVORBY PRK Metodický postup tvorby PRK , uvedený dále, vychází ze zásad prezentovaných v části 4. Je navržen tak, aby byl využitelný v kterémkoliv cyklu tvorby, resp. aktualizace PRK v budoucím období. Základními předpoklady realizace tohoto postupu jsou:
• • •
vytvoření krajských orgánů s vlastním rozpočtem, zpracování víceletých rozpočtových prognóz veřejných rozpočtů, příslušná úprava, resp. doplnění statistických sledování pro potřeby monitorování a hodnocení PRK.
Metodický postup je navržen pro cílový stav, kdy budou splněny podmínky jeho realizace. Pro přechodné období bude zapotřebí postup zjednodušit. V příloze 11 je uveden zjednodušený metodický postup pro přechodné období formou komentáře.
6.1 Postupový diagram tvorby PRK Celý proces tvorby Programu rozvoje kraje se provede v 15-ti postupových krocích, jak ukazuje vývojový diagram na následujících stránkách. V dalších bodech jsou pak charakterizovány jednotlivé postupové kroky s využitím zásad tvorby PRK, uvedených v části 4 a v souladu s organizací prací na tvorbě PRK, prezentovanou v části 5.
32
POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PROGRAMU ROZVOJE List:1 KRAJE Listů:5 VSTUPY
ČINNOST
VÝSTUPY
Z
RKRR Strategie rozvoje kraje
obce, OkÚ
1 Zhodnocení strategie rozvoje kraje
Strategické dokumenty obcí či mikroregionů
RKRR
Strategie rozvoje kraje
2 Zpracování sociálněekonomické analýzy kraje pro horizont PRK
Poznatky z hodnocení
Poznatky z hodnocení
Sociálněekonomická analýza kraje
Zhotovitel PRK Strategie rozvoje kraje
Poznatky z hodnocení Sociálněekonomická analýza kraje
3 Transformace strategické vize, strategických cílů a strategických směrů pro horizont PRK
Strategická vize, cíle a směry pro horizont PRK
RKRR MMR
Regionální program rozvoje
1
33
POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PROGRAMU ROZVOJE List:2 KRAJE Listů:5
1 Strategie rozvoje kraje Strategická vize, cíle a směry pro horizont PRK
Poznatky z hodnocení Rozdělení aktivit mezi sektory a regiony
4 Transformace strategie do cílů a opatření pro horizont PRK
Cíle a opatření PRK
Pracovní skupiny RKRR (zhotovitel PRK)
5 Cíle a opatření PRK Sociálněekonomická analýza kraje
Stanovení způsobu řešení vnitrokrajských disparit v navržených opatřeních
Řešení disparit
RKRR (Pracovní skupiny RKRR)
Cíle a opatření PRK 6 Řešení disparit
Ukazatelé pro monitorování a hodnocení PRK
Vypracování specifikací pro jednotlivá opatření PRK Zhotovitel PRK (pracovní skupiny RKRR)
7 Specifikace opatření PRK
Specifikace opatření PRK
Vypracování územních a odvětvových aspektů rozvoje kraje Zhotovitel PRK (RKRR)
Vymezení územních priorit Základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje
Doporučení pro ústřední správní orgány
2
34
POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PROGRAMU ROZVOJE List:3 KRAJE Listů:5 MF, MMR, KÚ
Účast na financování PRK (podklady) Specifikace opatření PRK
MF, MMR, KÚ,ÚP
Retrospektivní údaje Parametry pro vyčíslení
Národní zdroje pro financování PRK
Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK
2 Národní zdroje pro financování PRK
Zhodnocení 8 Identifikace strategie zdrojů rozvoje a finanční kraje ohodnocení z hlediska aktuální opatřenísituace PRK
Finanční potřeby opatření PRK
Zhotovitel PRK
3 9 Alokace zdrojů na problémové okruhy, opatření a časové úseky
Finanční alokace pro opatření PRK
Pracovní skupiny RKRR (zhotovitel
PRK)
Dostačují zdroje?
ANO
4
NE Finanční alokace pro opatření PRK Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK
10 Úprava cílů a selekce, příp. korekce rozsahu opatření podle finančních možností Pracovní skupiny RKRR (zhotovitel
Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK
PRK)
3
35
POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PROGRAMU ROZVOJE List:4 KRAJE Listů:5
4 Specifikace opatření PRK Finanční alokace pro opatření PRK
11 Stanovení priorit a opatření pro podporu ze zdrojů EU (ROP)
MMR
Očekávaná výše spolufinancování EU
RKRR (zhotovitel PRK)
Krajský úřad
Předložené rozvojové projekty
12 Výběr projektů a zpracování projektových fiší
Specifikace opatření PRK
Priority a opatření ROP
Projektové fiše
RKRR (pracovní skupiny RKRR)
Specifikace opatření PRK Finanční alokace pro opatření PRK
13 Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK
Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK
RKRR (Zhotovitel PRK)
5
36
POSTUPOVÝ DIAGRAM TVORBY PROGRAMU ROZVOJE List:5 KRAJE Listů:5
5 Sociálněekonomická analýza kraje
Cíle a opatření PRK
Specifikace opatření PRK Vymezení územních priorit Základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje
14 Sestavení úplného PRK
Program rozvoje kraje (návrh)
Zhotovitel PRK Doporučení pro ústřední správní orgány
Projektové fiše
Finanční alokace pro opatření PRK
Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK
Program rozvoje kraje (návrh)
15 Projednání, schválení a vydání PRK
Program rozvoje kraje
RKRR
K
37
6.2 Popis postupových kroků 6.2.1 POSTUPOVÝ KROK 1: Zhodnocení strategie rozvoje kraje
CÍL: Zhodnotit současně platný strategický dokument kraje z hlediska aktuální situace, měnícího se prostředí, nových okolností a poznatků HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Rada pro koordinaci regionálního rozvoje VSTUPY: Strategie rozvoje kraje Strategické dokumenty obcí či mikroregionů POSTUP Strategie rozvoje kraje, koncipovaná na dvanáctileté období, je základním dokumentem tvořícím východisko pro formulaci programu rozvoje kraje, jehož časové období je čtyřleté. V období mezi vznikem Strategie a zahájením prací na PRK pro příslušné období může dojít k řadě změn v sociálně-ekonomické situaci kraje, v makroekonomickém okolí, mohou nastat nové okolnosti a rovněž aktéři v procesu strategického řízení mohou získat nové poznatky a zkušenosti. Z toho důvodu je zapotřebí provést zhodnocení současně platného strategického dokumentu kraje. Zhodnocení se týká všech částí Strategie. Pokud jde o profil regionu, zde je nutno se především zaměřit na okruhy, které mají více dynamický charakter (zejména vývoj hospodářství a trhu práce). V souvislosti s tím bude velká pozornost věnována zhodnocení vývoje makroekonomického okolí včetně okolností souvisejících se vstupem České republiky do EU. Pokud jde o vlastní strategie, zde je nutno se zaměřit hlavně na zhodnocení platnosti pořadí jednotlivých problémových okruhů a platnosti priorit strategických cílů a směrů v jednotlivých okruzích. Toto zhodnocení je nezbytné provést v kontextu časového období PRK a v této souvislosti stanovit pořadí naléhavosti jednotlivých cílů a směrů pro čtyřleté období. Další východiskovou základnu tvoří strategické dokumenty obcí či mikroregionů kraje. Je zapotřebí provést jejich zhodnocení a zaměřit se zejména na ty prioritní oblasti, jež se vymykají municipální, příp. okresní úrovni intervencí a je požadováno jejich uplatnění v PRK. Budou vzaty rovněž v úvahu shromážděné připomínky ke všem jmenovaným dokumentům, které byly vzneseny dříve ze strany okresních úřadů, obcí a dalších zainteresovaných institucí. Za zhodnocení je odpovědná Rada pro koordinaci regionálního rozvoje (RKRR), která může přizvat ke spolupráci budoucího zhotovitele PRK. Názory z hodnocení předkládá RKRR ve formě poznatků z hodnocení radě kraje a posléze krajskému zastupitelstvu k vyjádření a schválení. Poznatky z hodnocení jako výstup tohoto kroku se stávají určitým zadáním pro následný krok, kterým je zpracování sociálně-ekonomické analýzy kraje pro horizont PRK.
VÝSTUPY: Poznatky z hodnocení 38
6.2.2 POSTUPOVÝ KROK 2: Zpracování sociálně-ekonomické analýzy kraje pro horizont PRK
CÍL: Stanovit obecný směr hlavních úkolů, jež musí PRK řešit a zajistit pro něj rámec a logický základ HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Zhotovitel PRK VSTUPY: Strategie rozvoje kraje Poznatky z hodnocení POSTUP Analýza kraje prezentuje tendence současného hospodářského a sociálního vývoje kraje a jeho makrookolí, tj. konkrétní popis hlavních tendencí a hlavní příčiny jejich směru, a zkoumá hlavní oblasti ekonomických a sociálních činností s největším potenciálem rozvoje. Analýza zahrnuje hlavní sféry a podmínky života v regionu jako jsou demografie a struktura osídlení, situace ve výrobních odvětvích (zemědělství, lesnictví, průmysl, služby, rozvoj malého a středního podnikání), stav infrastruktury, trh práce a nezaměstnanost, životní prostředí, cestovní ruch aj. Analýza musí být selektivně soustředěna především na okruhy, které byly označeny jako naléhavé a budou předmětem budoucí finanční podpory. Analytické poznatky je třeba prezentovat ve formě SWOT analýzy, která tvoří východisko pro formulování rozvojových cílů a opatření PRK. SWOT analýza musí být provázána s budoucími problémovými okruhy a opatřeními programu. Cílem analýzy je stanovit obecný směr hlavních úkolů, jež musí program řešit, a zajistit rámec a logický základ pro výběr opatření a činností, které budou součástí programu. Analýza musí rovněž odhalit regiony (okresy, obce), v nichž se projevují neodůvodněné vnitrokrajské disparity. Měla by podat jasný obraz o silných a slabých stránkách kraje, jeho možnostech a ohroženích, z něhož by měly být implicitně identifikovatelné problémové okruhy. Měla by rovněž zobrazit podobu prací, které již byly v kraji vykonány. Tento krok má dvě části, které tvoří:
•
prezentace hlavních ekonomických a sociálních tendencí patrných (odvoditelných) ze získaných konkrétních údajů a popis oblastí činností vykazujících největší potenciál pro ekonomický a sociální rozvoj kraje, se zdůrazněním vnitroregionálních komparací a prezentací vnitrokrajských disparit v jednotlivých problémových okruzích.
•
analytické poznatky vyvozené z hlavních tendencí vývoje kraje a jeho makrookolí uspořádané ve formě analýzy SWOT.
Profil kraje obsahuje za kraj jako celek tyto údaje:
•
popis kraje a hlavní geografické údaje (včetně konkrétní polohy, rozlohy, využití území atd.),
•
hlavní ukazatele, které dokumentují dynamiku kraje v těchto oblastech: ⇒ demografické změny, pohyby populace (včetně migrace)
VÝSTUPY: Sociálně ekonomická analýza kraje
39
POSTUPOVÝ KROK 2: Zpracování sociálně-ekonomické analýzy kraje pro horizont PRK POSTUP – pokračování (list 2) ⇒ souhrnné výsledky hospodářského vývoje posledních let vyjádřené statistickými údaji i informacemi z jiných zdrojů ⇒ vývoj odvětví zemědělství a lesnictví, vývoj venkovského prostoru ⇒ vývoj průmyslu ⇒ vývoj služeb (vč. cestovního ruchu, lázeňství apod.) ⇒ stav a vývoj malých a středních podniků ⇒ zaměstnanost a nezaměstnanost, tendence vývoje trhu práce ⇒ stav a vývoj vzdělávání, zdravotních a sociálních služeb, kultury a volnočasových aktivit ⇒ stav a vývoj infrastruktury podporující regionální rozvoj (institucionální, dopravní a technické) ⇒ stav a vývoj životního prostředí
•
přehled dosavadních programů a projektů aplikovaných v regionu a financovaných z veřejných zdrojů (státní rozpočet, místní rozpočty, zdroje EU).
Při prezentaci tendencí ekonomického a sociálního rozvoje bývá užitečné porovnat statistiky kraje s celostátním statistickým průměrem a pokud možno i s hodnotami průměru EU. Diagnóza kraje, která uvede důvody vývojových tendencí, bude obsahovat charakteristiku hlavních pozitivních a negativních rysů vývoje kraje a jeho makrookolí a také odůvodněné vymezení oblastí činnosti, jež se pravděpodobně budou nejvíce podílet na rozvoji během programu (se zřetelem k pravděpodobným rizikům při jeho naplňování). Výsledek diagnózy se předkládá ve formě SWOT analýzy kraje členěné podle problémových okruhů. Analýza musí také zvážit, zda bude cílem slabou stránku nebo ohrožení kraje neutralizovat nebo zda existuje možnost navrhnout určité intervence, které by tyto regionální slabé stránky či ohrožení změnily (např. geografická odlehlost může být při dobrém marketingu příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu). Při tvorbě obou částí budou základním výchozím podkladem zpracované profily a SWOT analýzy uvedené ve Strategii. Velké množství údajů v profilu kraje může být převzato v zestručněné podobě, pokud u nich nedošlo ke změně. Rovněž mnoho analytických poznatků ze SWOT analýzy by si mělo zachovat platnost i pro PRK. Tento krok vyústí do těchto konkrétních dílčích výstupů:
•
zpracování statistické prezentace kraje, rozbor potenciálu jeho ekonomického a sociálního rozvoje a zvýraznění vnitrokrajských diferencí v jednotlivých problémových okruzích (tyto informace je třeba konfrontovat se stanovisky pracovních skupin), vč. přehledu dosavadních opatření a projektů aplikovaných v kraji,
•
SWOT analýza potenciálu rozvoje kraje a jeho vývojových tendencí,
Za zpracování analýzy je odpovědný zhotovitel PRK. Musí velmi úzce spolupracovat s již ustavenými pracovními skupinami a RKRR, jejíž názory by měly mít rozhodující váhu při konečné úpravě textu této části PRK. 40
6.2.3 POSTUPOVÝ KROK 3: Transformace strategické vize, strategických cílů a směrů pro horizont PRK
CÍL: Upřesnit strategickou vizi a identifikovat problémové okruhy a strategické cíle pro horizont a intervence PRK a určit strategické směry, v nichž by mělo být těchto cílů dosaženo HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR VSTUPY:
Strategie rozvoje kraje Sociálně-ekonomická analýza kraje Poznatky z hodnocení Regionální program rozvoje (pokud je relevantní pro příslušný kraj) POSTUP
Východiskem pro provedení tohoto kroku je Strategie rozvoje kraje a v ní formulovaná strategická vize a strategické cíle a směry podle jednotlivých problémových okruhů. Dalším potřebným východiskem je Regionální program rozvoje, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje v příslušném období pro vymezené regiony. Podle poznatků z hodnocení a výsledků sociálně-ekonomické analýzy regionu, v nichž byly již v hrubých rysech určeny problémové okruhy, jež se budou podílet na rozvoji kraje během programu, se provede upřesnění strategické vize a problémových okruhů a identifikují se strategické cíle pro horizont a okruhy intervence PRK. V tomto kroku by měly být ještě zachovány původní formulace identifikovaných strategických cílů a směrů, jež budou tvořit systémový rámec pro intervence PRK. K další již obsahové transformaci a konkretizaci cílů a směrů Strategie do cílů a opatření PRK dojde až v následujícím kroku. Za provedení tohoto kroku je odpovědná RKRR v těsné odborné spolupráci se zhotovitelem PRK. Výsledek tohoto kroku podléhá schválení rady kraje a posléze krajského zastupitelstva.
VÝSTUPY: Strategická vize, cíle a směry pro horizont pro PRK 41
6.2.4 POSTUPOVÝ KROK 4: Transformace strategie do cílů a opatření pro horizont PRK
CÍL: Transformovat strategickou vizi, strategické cíle a směry pro identifikované problémové okruhy do cílů PRK a formulovat specifická opatření pro horizont PRK HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Pracovní skupiny RKRR (zhotovitel PRK) Vstupy: Strategie rozvoje kraje Strategická vize, cíle a směry pro horizont PRK Poznatky z hodnocení POSTUP Východiskem pro provedení tohoto kroku jsou Strategická vize, cíle a směry pro horizont PRK, zpracované v předchozím třetím kroku. Bude provedena transformace strategické vize, strategických cílů a směrů pro identifikované problémové okruhy do cílů PRK. Cíle PRK jsou celkové záměry , o jejichž dosažení PRK v daném horizontu usiluje. Budou formulovány hlavní cíl a dílčí cíle, které by měly být dosaženy v rámci PRK a které vyplývají ze sociálně-ekonomické analýzy a SWOT analýzy kraje a cílů strategie rozvoje kraje. Bude vypracován stručný popis identifikovaných problémových okruhů, do nichž bude PRK zasahovat, a formulována opatření jako soubor intervencí nebo činností v problémových okruzích, které přispívají k dosažení cílů programu. Východiskem pro navrhovaná opatření budou zpravidla rozvojové aktivity uvedené u strategických směrů Strategie. Dalším zdrojem pro návrh opatření budou nové skutečnosti, uvedené v poznatcích z hodnocení Strategie. Při navrhování opatření je potřebné zajistit, aby opatření reagovala na analytické poznatky SWOT analýzy. Pro kontrolu adekvátních vazeb je vhodné použít formální pomůcku – koincidenční matici (viz příklad v Příloze 10). Již v tomto kroku bude zapotřebí identifikovat opatření, která se vymykají regionální úrovni intervencí a bude požadováno jejich uplatnění v sektorových rozvojových programech. K této identifikaci bude použita metodická pomůcka "Rozdělení aktivit mezi sektory a regiony". Provedení tohoto kroku zajišťují pracovní skupiny RKRR v těsné odborné spolupráci se zhotovitelem PRK. Výsledek tohoto kroku je přímým vstupem pro podrobnou specifikaci navržených opatření (viz krok 6).
VÝSTUPY: Cíle a opatření PRK
42
6.2.5 POSTUPOVÝ KROK 5: Stanovení způsobu řešení vnitrokrajských disparit v navržených opatřeních CÍL: Určit, v kterých opatřeních a jakým způsobem budou řešeny disparity odhalené sociálně-ekonomickou analýzou HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR (Pracovní skupiny RKRR) VSTUPY:
Cíle a opatření PRK Sociálně-ekonomická analýza kraje POSTUP
Jde o postupový krok, který je určen k tomu, aby intervenční působení příslušných opatření bylo orientováno na odstraňování neodůvodněných rozdílů existujících v rámci daného kraje. V tomto kroku se provede:
• • •
identifikace opatření, jimiž budou prováděny cíleně orientované intervence vymezení regionů (okresů, obcí), na něž bude soustředěna podpora s ohledem na vyvážený rozvoj kraje a do nichž budou směřovat intervence vybraných opatření určení cílových skupin (nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní, handicapovaní apod.), jimž bude určena podpora toho kterého opatření
Výsledek tohoto kroku je přímým vstupem pro podrobnou specifikaci opatření navržených v programu (viz krok 6). Provedení tohoto kroku zajišťují pracovní skupiny RKRR v těsné odborné spolupráci se zhotovitelem PRK a s využitím výsledků sociálně-ekonomické analýzy kraje. Časově by měla práci pracovních skupin předcházet diskuse v RKRR, která by měla být zaměřena na celkové pojetí rozvoje území, na způsob podpory "problémových regionů v rámci kraje, na koncentraci zdrojů pro vymezené regiony apod.
VÝSTUPY: Řešení disparit
43
6.2.6 POSTUPOVÝ KROK 6: Vypracování specifikací pro jednotlivá opatření PRK
CÍL: Prezentovat opatření v jednotné standardní strukturované formě specifikací stanovených atributů HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Zhotovitel PRK (pracovní skupiny RKRR) VSTUPY:
Cíle a opatření PRK Řešení disparit Ukazatelé pro monitorování POSTUP
Specifikace opatření se provede ve standardní strukturované formě uvedením těchto informací:
• • •
číslo a název opatření
•
aktivity naplňující opatření: vymezení aktivit (okruhů projektů) vhodných pro intervenční působení v rámci opatření,
•
kritéria pro výběr projektů: určení nevelkého počtu kritérií pro výběr konkrétních projektů, které budou využívat podpůrné mechanizmy a prostředky daného opatření,
•
realizační výstupy opatření: kvantifikace serie naturálních nebo finančních výstupů, které budou výsledkem realizace opatření (např. počet km vybudovaných silnic, počet poskytnutých školících míst apod.). Výběr ukazatelů pro realizační výstupy se provede podle seznamu ukazatelů v části "výstup" (viz příloha 6),
•
dopady do ekonomiky kraje: kvantifikace účinků aktivit opatření na ekonomiku kraje vykazující důsledky opatření nad rámec okamžitých efektů pro přímé uživatele podpory z opatření (např. snížení nezaměstnanosti, vytvořená čistá zaměstnanost, vyprodukovaná přidaná hodnota apod.). Výběr ukazatelů pro dopady do ekonomiky kraje se provede podle seznamu ukazatelů v části "účinek" (viz příloha 6),
•
cílové skupiny: identifikace konečných příjemců opatření, kteří mají bezprostřední prospěch z realizace opatření. V této části musí být pečlivě zvažovány tyto cílové skupiny v případě, že opatření má mít selektivní působení žádoucí pro řešení odhalených disparit (viz řešení disparit v kroku 5),
stručný popis výchozí situace: odůvodnění opatření, cíle opatření:
vymezení nevelkého počtu obecných cílů, jichž má být realizací opatření dosaženo,
VÝSTUPY: Specifikace opatření PRK
44
POSTUPOVÝ KROK 6: Vypracování specifikací pro jednotlivá opatření PRK POSTUP – pokračování (list 2)
•
garant a spolupráce: určí se odpovědný garant za realizaci opatření po celou dobu jeho trvání a instituce, které v různých fázích budou spolupracovat na realizaci,
•
geografické pokrytí: určí se části území kraje (okresy, příp. obce jako nejmenší jednotky), do nichž budou směřovat intervence aktivit tohoto opatření. Při tomto určení se vychází z řešení disparit, provedeného v předchozím kroku 5. V případě plošného působení opatření se uvede celé území kraje,
•
doba trvání: určí se časový úsek, v němž bude probíhat realizace daného opatření v rámci horizontu PRK,
•
financování: navrhne se pouze způsob financování. Zpřesnění této části specifikace se provede až po zjištění finančních potřeb pro opatření a po finanční alokaci pro opatření podle identifikovaných disponibilních zdrojů.
•
vazby na jiná opatření: stanoví se případná opatření, na něž existuje nějaká obsahová vazba anebo vazba při realizaci, s tím, že vazby se uvedou hierarchicky podle významu, resp. síly vazby mezi opatřeními,
•
využití Regionálního programu rozvoje: určí se, které části Regionálního programu rozvoje jsou využitelné v rámci intervenčního působení daného opatření a specifikují se případné požadavky z hlediska časového trvání, z hlediska intenzity podpůrných prostředků a z hlediska zkušeností z dosavadního využití vyhlášených programů.
V případě opatření nefinanční povahy se specifikace opatření přiměřeně zjednoduší. Specifikace opatření ve standardní formě se vypracují i pro opatření, která budou uplatňována v sektorových rozvojových programech, jako určitá forma návrhu pro jejich vhodné zařazení do příslušného sektorového programu. Provedení tohoto kroku zajišťuje zhotovitel PRK, neboť se jedná o odborné zpracování dané problematiky. Zhotovitel PRK těsně spolupracuje s pracovními skupinami, na jejichž zasedání jsou návrhy specifikací diskutovány. Výstupem tohoto kroku jsou vypracované specifikace opatření PRK přes všechny problémové okruhy.
45
6.2.7 POSTUPOVÝ KROK 7: Vypracování územních a odvětvových aspektů rozvoje kraje
CÍL: Vymezit územní priority, stanovit základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje a připravit doporučení pro ústřední správní orgány HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Zhotovitel PRK (RKRR) VSTUPY:
Specifikace opatření PRK POSTUP
V tomto kroku bude provedeno:
•
Vymezení územních priorit – vymezení územních priorit pro účely podpory hospodářského a sociálního rozvoje kraje bude zahrnovat: a)
vymezení regionů (mikroregionů), jejichž rozvoj je třeba přednostně podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje; v rámci této kapitoly bude i formulován názor na vymezení regionů se soustředěnou podporou státu,
b)
definování odvětvových územních priorit v rámci jednotlivých odvětví a sektorů hospodářského a sociálního profilu kraje; v rámci určitého odvětví či sektoru budou (na základě provedené analýzy) vymezeny buď prioritní projekty k realizaci, nebo vymezeny územní celky (obce, mikroregiony, okresy), kde je nutno prioritně řešit rozvoj daného odvětví (např. v Plzeňském kraji může být v silniční síti prioritou řešení dopravních podmínek města Plzně, na Ostravsku výstavba dálnice D-47 atd.).
Vymezení odvětvových územních priorit se může týkat i neinvestičních, např. organizačních záležitostí (např. potřeba přednostního pořízení územně-plánovací dokumentace VÚC).
•
Stanovení základních směrů rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje – půjde o odvětví a úseky v samostatné působnosti krajů a týkající se oblastí podpory regionálního rozvoje (§ 3 návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje), které budou od roku 2001 napojeny přímo na rozpočet kraje (zejména střední školství, silnice 2. a 3. třídy, vybraná kulturní, sociální a zdravotnická zařízení aj.). ………………………………………… Pro tato odvětví či úseky by vzhledem k odpovědnosti kraje za jejich rozvoj byl formalizovaný popis v podobě opatření nedostatečný. Proto je nutno formulovat základní směry rozvoje těchto odvětví a úseků, které zahrnou zejména úkoly a priority rozvoje včetně vymezení případných odvětvových územních priorit a orientačně i finančních prostředků rozpočtu kraje na jejich rozvoj v časovém horizontu programu.
VÝSTUPY: Vymezení územních priorit Základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje Doporučení pro ústřední správní orgány 46
POSTUPOVÝ KROK 7: Vypracování územních a odvětvových aspektů rozvoje kraje POSTUP – pokračování (list 2)
•
Vypracování doporučení pro ústřední správní orgány – doporučení se budou týkat oblastí podpory regionálního rozvoje (§ 3 návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje), vyjádřených ve specifikaci příslušného opatření a realizovaných v působnosti resortů a jimi řízených organizací, případně i opatření, realizovaných společně (společná působnost krajů a obcí a resortů). Doporučení mohou zahrnout zejména: a) návrhy na věcný obsah a zaměření regionálních programů rozvoje, připravovaných v gesci MMR (zejména pokud jde o výčet a zaměření opatření tohoto programu), b) žádosti o podporu realizace vybraných odvětvových územních priorit v sektorových programech, c) žádosti o změny v zaměření, posílení nebo zavedení nových sektorových odvětvových programů (zejména v rámci státního rozpočtu), d) návrhy spolupráce při alokaci zdrojů vybraných programů státního rozpočtu (zejména v případě programů, znamenajících transfer prostředků státního rozpočtu do rozpočtu krajů a obcí), e) návrhy koordinace společného postupu kraje a resortu při řešení vybraných otázek regionálního rozvoje.
47
6.2.8 POSTUPOVÝ KROK 8: Identifikace zdrojů a finanční ohodnocení opatření PRK
CÍL: Identifikovat vynaložené zdroje v minulém období, identifikovat finanční účast národních zdrojů a vyčíslit finanční potřeby pro realizaci opatření PRK HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Zhotovitel PRK (RKRR) VSTUPY:
Účast na financování PRK (podklady) Specifikace opatření PRK Retrospektivní údaje Parametry pro vyčíslení POSTUP
Tento krok je počátečním krokem procesu zpracování finanční alokace zdrojů a provede se ve třech dílčích krocích:
• • •
identifikace vynaložených finančních zdrojů na rozvoj kraje za minulé období identifikace finanční účasti národních zdrojů na financování PRK vyčíslení finanční potřeby pro realizaci opatření
Identifikace vynaložených finančních zdrojů na rozvoj kraje je retrospektivou vynaložených zdrojů za posledních 5 let v členění podle jednotlivých druhů zdrojů a za problémové okruhy PRK. Retrospektivu zpracuje zhotovitel PRK do pomocné Tabulky 1 podle podkladů o retrospektivních údajích, které si vyžádá z MF, krajského úřadu1) a úřadů práce. Identifikace finanční účasti národních zdrojů je nejobtížnějším dílčím krokem, jehož výsledkem je účast národních zdrojů na financování PRK v rozsahu problémových okruhů a opatření navržených v předchozích krocích přípravy PRK. Východiskovou základnu pro rozvahu o této účasti bude tvořit retrospektiva vynaložených finančních zdrojů na rozvoj kraje za minulé období (posledních 5 let).
1) Podstatnou část retrospektivních údajů je možno pro současné období získat z ročních okresních sumářů FIN RO2 – 12M.
VÝSTUPY: Národní zdroje pro financování PRK Finanční potřeby opatření PRK 48
POSTUPOVÝ KROK 8: Identifikace zdrojů a finanční ohodnocení opatření PRK POSTUP – pokračování (list 2) Za hlavní zdroj finanční účasti národních zdrojů je považována soustava místních veřejných rozpočtů (její rozbor viz Příloha 9) a regionální alokace ze státního rozpočtu. Lze doporučit, aby byla prakticky naplněna podmínka kontinuity zdrojů pro PRK s výdaji v minulých obdobích a aby zdroje pro financování PRK byly odvozeny z rekapitulace dosavadní angažovanosti veřejných i soukromých zdrojů. Základní představu o velikosti a lokalizaci zdrojů pro PRK je možné zpřesnit např. hledáním odpovědi na tyto otázky:
• • • •
shoda či rozdíl účelů a cílů, na něž byly zdroje vynaloženy, s návrhem cílů PRK, stupeň volnosti k přesměrování části disponibilních zdrojů na problémové okruhy PRK, existující závazky a rizika související s disponibilními zdroji (v investiční i neinvestiční oblasti), mechanizmy rozhodování o užití zdrojů včetně víceletého plánování.
Podklady pro spoluúčast veřejných rozpočtů za příslušný okruh kompetencí si zhotovitel vyžádá z MF a krajského úřadu. Možnost zapojení zdrojů soukromé sféry do spolufinancování opatření PRK posoudí zhotovitel PRK podle úvah, spojených s ekonomickou realitou a situací v podnicích soukromé sféry a s významem příslušných opatření PRK pro soukromý sektor (např. rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů apod.). Ve třetím dílčím kroku provede zhotovitel PRK vyčíslení finanční potřeby jednotlivých opatření obsažených v návrhu PRK. Tato vyčíslení budou vycházet z realizačních výstupů definovaných ve specifikaci jednotlivých opatření. Způsob získání číselných hodnot finanční potřeby závisí na povaze toho kterého opatření (investice, školící program, provozní podpora apod.), na výchozích podkladech a dostupnosti potřebných údajů, na stupni měřitelnosti výstupů apod. Doporučené postupy vyčíslení finančních alokací včetně příkladů jsou uvedeny v Příloze 7. Vyčíslení finanční potřeby bude provedeno ve formě pomocné Tabulky 2. V ní již bude s přihlédnutím ke znalosti o účasti národních zdrojů na financování PRK provedeno rozdělení požadavků na zdroje v jednotlivých letech. Vzhledem k převážně odborně specializované problematice ve všech dílčích krocích je odpovědný za provedení tohoto kroku zhotovitel PRK, který spolupracuje při získávání informací s krajských úřadem a Ministerstvem financí, příp. s dalšími ústředními orgány státní správy.
49
6.2.9 POSTUPOVÝ KROK 9: Alokace zdrojů na problémové okruhy, opatření a časové úseky
CÍL: Rozdělit identifikované finanční zdroje na opatření a časové úseky a identifikovat disproporce HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Pracovní skupiny RKRR (Zhotovitel PRK) VSTUPY:
Národní zdroje pro financování PRK Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK POSTUP
Tento krok je závěrečným krokem procesu zpracování finanční alokace zdrojů a provede se ve třech dílčích krocích:
• • •
indikativní alokace zdrojů pro jednotlivé problémové okruhy PRK rozdělení zdrojů na opatření PRK a časové úseky vypracování tabulek a textu pro finanční alokace zdrojů
Zhotovitel PRK na základě znalosti přibližného celkového objemu finančních prostředků programu (účasti národních zdrojů na financování PRK) navrhne indikativní alokace pro jednotlivé problémové okruhy PRK podle jejich reálného rozsahu a předběžně oceněné náročnosti, s přihlédnutím k významovým prioritám dříve odsouhlaseným RKRR. Navržené procentuální podíly finanční alokace pro jednotlivé problémové okruhy předá zhotovitel PRK ke schválení RKRR. Ta může rozhodnout, že indikativní finanční alokace upraví se zřetelem k významovým vahám, ale též se zřetelem k vyjednávací síle v RKRR zastoupených stran. Schválené indikativní alokace předává RKRR pracovním skupinám. V pracovních skupinách proběhne rozdělení dostupných zdrojů pro problémový okruh na jednotlivá opatření s přihlédnutím k dříve vyčísleným finančním potřebám pro jejich realizaci. Přitom budou pracovní skupiny usilovat o dodržení reálného rámce plánovacího procesu. To se projeví v následujícím rozdělení zdrojů pro opatření do jednotlivých let horizontu PRK. V souvislosti s tímto rozdělovacím procesem budou indikovány disproporce mezi dostupnými zdroji a finančními potřebami. V případě vážných disproporcí navrhne zhotovitel PRK pracovním skupinám rámcové modifikace opatření. Tyto návrhy budou v pracovních skupinách posouzeny a bude vypracováno příslušné doporučení. V tomto případě tento proces nepokračuje dalším dílčím krokem a dojde k plynulému přechodu na postupový krok 10.
VÝSTUPY: Finanční alokace pro opatření PRK
50
POSTUPOVÝ KROK 9: Alokace zdrojů na problémové okruhy, opatření a časové úseky POSTUP – pokračování (list 2) V případě, že nejsou indikovány disproporce v žádné pracovní skupině, zhotovitel PRK shromáždí návrhy finanční alokace pro opatření PRK ze všech pracovních skupin (za všechny problémové okruhy PRK) a zpracuje je do Tabulky 3 - Finanční tabulka pro PRK podle problémových okruhů a do Tabulky 4 – Finanční tabulka podle problémových okruhů a opatření PRK. Spolu s tím vypracuje návrh textu kapitoly 3 – Rámcový návrh financování - finanční alokace podle makety uvedené v kapitole 7. Text spolu s tabulkami postoupí RKRR. RKRR na závěrečné schůzce k finančnímu plánování uzavře návrh finančních alokací jejich schválením, příp. rozhodnutím o nezbytných úpravách, které zadá zpracovat zhotoviteli PRK. Výsledkem tohoto závěrečného dílčího kroku je schválená finanční alokace pro opatření PRK.
51
6.2.10 POSTUPOVÝ KROK 10: Úprava cílů a selekce, příp. korekce rozsahu opatření podle finančních možností
CÍL: Dosáhnout soulad mezi dostupnými zdroji a finančními potřebami pro opatření PRK, navrhovaná k realizaci v daném horizontu PRK HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Pracovní skupiny RKRR (Zhotovitel PRK) VSTUPY:
Finanční alokace pro opatření PRK Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK POSTUP
Tento postupový krok bude proveden pouze v případě, kdy v předcházejícím kroku bylo zjištěno, že dostupné zdroje nedostačují pro realizaci navrhovaných opatření. V takovém případě bude zapotřebí provést korekturu cílů programu a adekvátně modifikaci ve specifikaci opatření (snížení jejich rozsahu a úpravu jejich realizačních výstupů), případně vyřazení některých opatření z programu. Návrh na korekturu, modifikaci a vyřazení připraví zhotovitel PRK pro všechny problémové okruhy PRK tak, aby nedošlo k narušení věcných souvislostí a vazeb mezi problémovými okruhy a opatřeními. Návrh bude posouzen v pracovních skupinách pro problémové okruhy a bude rozhodnuto o jejich přijetí či nepřijetí. Iteračním postupem bude dosaženo konsensu. Podle výsledků jednání pracovních skupin připraví zhotovitel příslušné úpravy ve specifikacích opatření, u nichž dochází ke změně, a současně provede nové vyčíslení finančních potřeb těchto opatření. Výsledkem tohoto kroku je aktualizovaný soubor specifikací opatření PRK a aktualizované finanční potřeby opatření PRK. Za provedení tohoto kroku odpovídají pracovní skupiny RKRR v úzké spolupráci se zhotovitelem PRK. Po provedení tohoto kroku se vrací další postup zpět na postupový krok 9, v němž se provede nová finanční alokace pro opatření PRK podle aktualizovaných specifikací a finančních potřeb opatření PRK.
VÝSTUPY: Specifikace opatření PRK Finanční potřeby opatření PRK
52
6.2.11 POSTUPOVÝ KROK 11: Stanovení priorit a opatření pro podporu ze zdrojů EU (ROP)
CÍL: Podle očekávané výše spolufinancování EU stanovit priority a provést výběr opatření pro podporu ze zdrojů EU, která budou doporučena k zařazení do regionálního operačního programu NUTS 2 HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR (Zhotovitel PRK) VSTUPY:
Specifikace opatření PRK Finanční alokace pro opatření PRK Očekávaná výše spolufinancování EU POSTUP
V tomto kroku bude stanoveno, v kterých problémových okruzích bude požadováno intervenční působení předvstupních (strukturálních) fondů EU ve formě finanční spoluúčasti EU. Na základě toho budou stanoveny priority a vybrána příslušná opatření podle očekávané výše spolufinancování EU a pravidel této finanční spoluúčasti platných pro příslušné programovací období (v současné době pro léta 2000 – 2006). Tímto krokem bude připravena výchozí báze pro zpracování Regionálního operačního programu regionu NUTS 2 ve formě priorit a opatření ROP. Za provedení tohoto kroku je odpovědná RKRR, která bude vycházet z návrhu připraveného zhotovitelem PRK. Návrh priorit a opatření k zařazení do ROP předkládá RKRR radě kraje a posléze krajskému zastupitelstvu k vyjádření a schválení.
VÝSTUPY: Priority a opatření ROP
53
6.2.12 POSTUPOVÝ KROK 12: Výběr projektů a zpracování projektových fiší
CÍL: Vybrat a specifikovat malý počet klíčových projektů, které budou mít hlavní dopad na rozvoj kraje HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR (pracovní skupiny RKRR) VSTUPY:
Předložené rozvojové projekty Specifikace opatření PRK POSTUP
Základním vstupem tohoto kroku jsou předložené rozvojové projekty, které shromažďuje průběžně krajský úřad prostřednictvím odboru regionálního rozvoje (potažmo Regionální rozvojové agentury). Tyto rozvojové projekty mohou být výsledkem zpracovaných studií proveditelnosti anebo strategických programů připravených na úrovni mikroregionů či obcí. Lze předpokládat, že v každém kraji je v rámci zpracování strategie rozvoje kraje identifikována celá řada rozvojových projektů. Podle určených priorit problémových okruhů a kritérií pro výběr projektů uvedených u specifikací příslušných opatření připraví zhotovitel pro pracovní skupiny návrh výběru projektů pro každou problémovou oblast. Pracovní skupiny posoudí tento návrh a vyberou malý počet "klíčových" projektů, jež budou znamenat zřejmý dopad do ekonomiky kraje. Návrhy pracovních skupin posoudí RKRR a případně výběr dále zúží. Výběr projektů předkládá RKRR radě kraje a posléze krajskému zastupitelstvu k vyjádření a schválení. Při výběru "klíčových" projektů je nutno mít na paměti, že jde o projekty, jejichž realizace vyvolá další rozvojové impulsy. Velká většina dalších projektů bude vybírána až v implementační fázi PRK podle kritérií pro výběr projektů a podle mechanizmu výběrového řízení přijatého pro implementační fázi PRK. Z toho plyne, že výběru "klíčových" projektů musí být věnována velká pozornost tak, aby byly zařaditelné do příslušného opatření, aby vyhovovaly kritériím pro výběr projektů uvedených u tohoto opatření a aby nebyly výrazem zájmů některé nátlakové skupiny v kraji. Podle schváleného výběru "klíčových" projektů zpracuje zhotovitel PRK projektové fiše pro každý projekt. Obsah specifikace projektové fiše spolu s metodickým návodem jejího vyplnění je uveden v příloze 4, příklad specifikace projektové fiše je zařazen do přílohy 5.
VÝSTUPY: Projektové fiše
54
6.2.13 POSTUPOVÝ KROK 13: Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK
CÍL: Připravit návrh postupu pro zajištění efektivní realizace, monitorování a hodnocení PRK a sestavit časový harmonogram realizace PRK HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR (zhotovitel PRK) VSTUPY:
Specifikace opatření PRK Finanční alokace pro opatření PRK POSTUP
Obsahem tohoto kroku je stanovení úkolů institucí odpovědných za efektivní realizaci programu a specifikace úkolů pro monitorování a hodnocení programu jako součásti navrženého organizačního systému. Tento postupový krok zahrnuje:
•
návrh řízení, monitorování a hodnocení PRK Tento návrh bude vycházet ze zásad monitorování a hodnocení PRK (viz bod 4.13). Návrh bude konkretizovat uvedené zásady zejména v těchto bodech: ⇒ úlohy RKRR a výkonné jednotky ve fázi implementace, ⇒ způsob řízení implementace na úrovni programu a projektu, ⇒ provádění monitoringu, ročního a závěrečného hodnocení programu, ⇒ určení obecných kritérií pro výběr a vyhlašování projektů, ⇒ způsob provádění změn v PRK a podávání zpráv o realizaci vč. finanční realizace opatření, ⇒ způsob finančního řízení, ⇒ způsob a pravidla výběrového řízení pro projekty naplňující jednotlivá opatření programu, ⇒ způsob hodnocení vlivu programu na životní prostředí, ⇒ způsob publicity programu.
•
časový harmonogram realizace PRK Bude obsahovat rozvrh jednotlivých opatření, tvořících PRK, v časové ose horizontu programu, a to v členění podle problémových okruhů.
Výsledkem tohoto kroku je text budoucí kapitoly 4 – Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK. Za provedení tohoto kroku je odpovědná RKRR, která vydá pokyny pro odborné zpracování této části PRK zhotoviteli. Ten připraví návrh zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK a předkládá jej RKRR, která návrh schválí anebo vydá stanovisko k jeho dopracování.
VÝSTUPY: Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK
55
6.2.14 POSTUPOVÝ KROK 14: Sestavení úplného PRK
CÍL: Připravit návrh Programu rozvoje kraje sestavením z jednotlivých částí, zpracovaných v předcházejících postupových krocích HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: Zhotovitel PRK VSTUPY:
Sociálně-ekonomická analýza kraje Cíle a opatření PRK Specifikace opatření PRK Vymezení územních priorit Základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje Doporučení pro ústřední správní orgány Projektové fiše Finanční alokace pro opatření PRK Zabezpečení realizace a časový harmonogram PRK POSTUP
Zhotovitel PRK připraví návrh PRK tak, že v souladu s maketou dokumentu Program rozvoje kraje naplňuje jednotlivé kapitoly obsahu a přílohy texty dokumentace, připravenými v předcházejících postupových krocích. V souvislosti s tím provede zhotovitel nezbytné redakční úpravy textů jednotlivých kapitol tak, aby byly odstraněny případné duplicity, sjednoceny pojmy a používané zkratky a provedena nezbytná shrnutí z pracovních podkladů jednotlivých pracovních skupin do jednolitého textu. Za provedení tohoto kroku odpovídá zhotovitel PRK, který předkládá návrh výsledného dokumentu RKRR.
VÝSTUPY: Program rozvoje kraje (návrh)
56
6.2.15 POSTUPOVÝ KROK 15: Projednání, schválení a vydání PRK
CÍL: Zabezpečit projednání PRK v samosprávných orgánech kraje za účasti veřejnosti, jeho schválení a vydání HLAVNÍ ODPOVĚDNOST: RKRR VSTUPY: Program rozvoje kraje (návrh) POSTUP RKRR doporučí radě kraje svolat mimořádné zasedání krajského zastupitelstva se současnou výzvou účasti veřejnosti na tomto zasedání vhodnými mediálními prostředky. Jediným bodem tohoto zasedání bude projednání Programu rozvoje kraje. Podle pokynů rady kraje zajistí RKRR rozeslání výtahu z PRK členům krajského zastupitelstva, jeho umístění na internet, příp. jeho zveřejnění jinými mediálními prostředky. Na mimořádném zasedání krajského zastupitelstva provede zhotovitel PRK prezentaci PRK s použitím audiovizuálních prostředků a následuje veřejné projednání PRK. Z projednání zajistí RKRR zápis s uvedením stanovisek přítomných, který bude sloužit pro případné korektury v PRK. Krajské zastupitelstvo provede na závěr zasedání schválení PRK hlasováním. Po schválení PRK zajistí zhotovitel korektury PRK v souladu se zápisem a podle pokynu RKRR vyhotovení potřebného počtu PRK a umístění úplného textu PRK na internetovou stránku krajského úřadu.
VÝSTUPY: Program rozvoje kraje
57
7. MAKETA DOKUMENTU PROGRAMU ROZVOJE KRAJE Orientační rozsah (počet str.)
*Úvod ✠
1-3
Poslání PRK, přístup, podmínky zpracování
*1. kapitola – Sociálně-ekonomická analýza kraje
12-16
*1.1 Poznatky z předchozích analýz v rámci strategie rozvoje kraje *1.2 Hlavní tendence vývoje kraje a srovnání s EU ⇒ popis kraje a hlavní geografické údaje ⇒ hlavní ukazatele dynamiky sociálního a ekonomického vývoje kraje ⇒ specifikace vnitrokrajských disparit ⇒ přehled dosavadních podpůrných opatření a projektů aplikovaných v kraji *1.3 SWOT analýza potenciálu rozvoje kraje podle problémových okruhů vč. analýzy jeho vývojových tendencí *2. kapitola – Popis rozvojového programu
12-18
*2.1 Souhrnná strategická vize rozvoje kraje *2.2 Formulace hlavního cíle a dílčích cílů PRK v horizontu programu *2.3 Popis problémových okruhů PRK *2.4 Vymezení regionů a cílových skupin se soustředěnou podporou *2.5 Návrh a charakteristika opatření a jejich prezentace ve formě specifikace opatření (v textu: název, stručná charakteristika, cílové skupiny, garanti, doba trvání; v příloze: podrobná specifikace – viz Příloha 2 a 3) *3. kapitola –Územní a odvětvové aspekty rozvoje kraje
5-8
*3.1 Vymezení územních priorit *3.2 Základní směry rozvoje odvětví a úseků v samostatné působnosti kraje *3.3 Doporučení pro ústřední správní orgány *4. kapitola – Návrh financování – finanční alokace
5-8
*4.1 Celkový rámec finanční podpory 4.2 Zhodnocení dosavadního financování problémových okruhů a opatření z různých zdrojů (Tabulka 1 a komentář) 4.3 Požadavky na finanční zdroje pro jednotlivé problémové okruhy (Tabulka 2 a komentář) 4.4 Rozdělení financí pro problémové okruhy podle jednotlivých let (Tabulka 3 a komentář) 4.5 Rozdělení financí pro opatření v rámci problémových okruhů (Tabulka 4 a komentář) 58
*5. kapitola – Zabezpečení realizace a časový harmonogram
8-10
*5.1 Specifické podmínky realizace *5.2 Institucionální a provozní opatření pro realizaci programu *5.2.1 Institucionální opatření ⇒ Ministerstvo pro místní rozvoj ⇒ Rada pro koordinaci regionálního rozvoje, (resp. RKS) ⇒ Výkonná jednotka ⇒ Ostatní účastníci realizace *5.2.2 Provozní opatření pro realizaci programu ⇒ Obecné principy výběru projektů ⇒ Kritéria pro výběr projektů ⇒ Postup při výběru projektů *5.3 Monitorování a hodnocení programu *5.3.1 Monitorování programu *5.3.2 Hodnocení programu 5.4 Finanční řízení programu 5.5 Finanční kontrola programu *5.6 Ostatní ujednání *5.6.1 Informace a publicita programu 5.6.2 Technická asistence programu *5.7 Časový harmonogram realizace programu *6. kapitola - Závěry
2-5
*Přílohy
• •
*Specifikace jednotlivých opatření (2-3 strany pro každé opatření) Další nespecifikované přílohy (tabulky, grafy, mapy, kartogramy aj.)
Celkem
40-60 stran + přílohy
Poznámka: * hvězdičkou označené části Programu rozvoje kraje představují předepsaný rozsah dokumentu vypracovávaného v roce 2000.
59
8. PLÁN POSTUPU ZPRACOVÁNÍ PROGRAMŮ ROZVOJE KRAJŮ V ROCE 2000 Doporučený časový postup a souhrnný plán pro zpracování PRK v roce 2000 je uveden v následující tabulce.
ČASOVÝ POSTUP A SOUHRNNÝ PLÁN PRO ZPRACOVÁNÍ PRK Číslo Popis činnosti
Termín
1.
Pracovní seminář k metodickému postupu zpracování PRK.
30.4.2000
2.
Vypracování první části PRK (analýza, cíle, problémové okruhy, opatření).
30.9.2000
Ustavení pracovních skupin. 2.1
Vypracování prvního znění analýzy kraje a návrh strategických cílů a pro- 31.5.2000 blémových okruhů. Projednání sociálně-ekonomické analýzy, vypracování SWOT analýzy.
2.2
Schválení cílů a problémových okruhů podle závěrů projednání socioeko30.6.2000 nomické analýzy a návrhu SWOT analýzy. Zpracování kapitoly 1. ve stanovené formě.
2.3
Návrh opatření pro problémové okruhy.
31.7.2000
Rozpracování navrhovaných opatření do podrobných specifikací. 2.4
Zpracování kapitoly 2. a 3. ve stanovené formě PRK, stanovení finančních 31.8.2000 indikátorů a nositelů realizace.
2.5
Výběr projektů a zpracování projektových fiší.
30.9.2000
Zpracování kapitoly 4: Návrh financování - finanční alokace. 3.
Indikativní stanovení nákladů na jednotlivá opatření a stanovení celkového 31.10.2000 rámce finanční podpory programu.
Zpracování kapitoly 5: Zabezpečení realizace a časový harmonogram. 4.
Návrh hlavních zásad řízení, monitorování a hodnocení PRK. Zásady rea15.11.2000 lizace PRK. Časový harmonogram PRK
5.
Schválení návrhu v RKS, projednání, schválení a vydání PRK.
30.11.2000
60
