Program rozvoje Libereckého kraje

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle zákona č. 100/2001 Sb. VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA)

Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020

LIBEREC Leden 2014

Oznámení koncepce Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020

OBSAH

Strana

ÚVOD ..................................................................................................................................... 5 ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................ 6 A.1. Název organizace .................................................................................................... 6 A.2. IČ ............................................................................................................................. 6 A.3. Sídlo (bydliště) ......................................................................................................... 6 A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele ... 6 A.5. Kontaktní osoba ....................................................................................................... 6 ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................................ 7 B.1. Název koncepce ....................................................................................................... 7 B.2. Obsahové zaměření (osnova) .................................................................................. 7 B.3. Charakter................................................................................................................. 7 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ................................................................................... 8 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ............................................................. 8 B.6. Hlavní cíle ............................................................................................................... 9 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení ..................................................................... 10 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry .................................................................................................. 11 B.9. Předpokládaný termín dokončení .......................................................................... 12 B.10. Návrhové období ................................................................................................. 12 B.11. Způsob schvalování ............................................................................................. 12 ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................... 13 C.1. Vymezení dotčeného území .................................................................................... 13 C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ....................................................................................................................... 14 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ................. 14 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území .................................... 50 ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ................... 51 D.1. Úvod ...................................................................................................................... 51 D.2. Předpokládané vlivy .............................................................................................. 52 ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ....................................................................................... 62 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ................ 62 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce ...................................................................................................................................... 62 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ............................................................................................................. 62 E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů . ............................................... 62 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ............................................................................ 64

Leden 2014

2


ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY: AOPK ČR AOX BSK5 ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EIA ES EVL EU EVL CHKO IČ Koncepce KÚ KÚ LK LK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NOX NO2 NP NPP NPR ORP PAU PCB PM10 PM2,5 PO PP PR PřP

Leden 2014

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR halogenované organické sloučeniny biologická spotřeba kyslíku (pětidenní) Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad posuzování vlivů záměru na životní prostředí Evropská společenství evropsky významná lokalita Evropská unie evropsky významná lokalita (Natura 2000) chráněná krajinná oblast identifikační číslo v tomto textu vždy koncepce ve smyslu § 10a) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad Krajský úřad Libereckého kraje Liberecký kraj maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území Natura 2000, která je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) oxidy dusíku oxid dusičitý národní park národní přírodní památka národní přírodní rezervace obec s rozšířenou působností polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol) suspendované částice frakce PM2,5 (prašný aerosol) ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace přírodní park

3


PRLK REZZO SEA SF SO2 SRLK SWOT analýza SUR TZL ÚAP VOC Vyhodnocení ZCHÚ ZPF ZÚR LK ŽP ZÚ

Leden 2014

Program rozvoje Libereckého kraje 2014 - 2020 registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posuzování vlivů koncepce na životní prostředí strukturální fond(y) oxid siřičitý Strategie rozvoje Libereckého kraje analýza silných a slabých stránek, příležitosti a hrozeb Strategie udržitelného rozvoje ČR tuhé znečišťující látky Územně analytické podklady (Libereckého kraje) těkavé organické látky Vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí na životní prostředí a veřejné zdraví“ zvláště chráněná území zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Libereckého kraje životní prostředí Zdravotní ústav

4


ÚVOD Předložené oznámení návrhu koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ (dále také oznámení koncepce) je zpracováno na základě § 10c) zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení koncepce vychází z obsahu přílohy číslo 7 citovaného zákona s přihlédnutím ke kritériím zjišťovacího řízení (příl. 8 citovaného zákona). Procedura posouzení vlivů na životní prostředí pro uvedenou koncepci probíhá v souladu s § 21, písm. d) zákona, v působnosti Ministerstva životního prostředí ČR (dotčené území zahrnuje celý kraj a zasahuje do pěti chráněných krajinných oblastí a Krkonošského národního parku). Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost posoudit, zda provádění koncepce může významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, zařazené do soustavy Natura 2000 a pokud ano, do jaké míry a jaká opatření je nutno přijmout. Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody: KÚ Libereckého kraje – odboru životního prostředí a zemědělství, Ministerstva životního prostředí - odboru výkonu státní správy V, Správy Krkonošského národního parku a správ CHKO Český ráj, Jizerské hory, Kokořínsko, Lužické hory a České středohoří. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 1) a bude tedy potřeba zpracovat posouzení vlivu koncepce na EVL a ptačí oblasti dle § 45i výše uvedeného zákona, a v této souvislosti také dokument Vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Základním materiálem pro zpracování oznámení koncepce je především pracovní verze dokumentu „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení předkladatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování jiných oznámení SEA. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru oznámení v kapitole 4. „Seznam použitých podkladů“. Ke zpracování kapitoly části „C“ oznámení byly v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů, využity existující podklady. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován s platnou právní úpravou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce v době jeho zpracování známy.

Leden 2014

5


ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace Liberecký kraj A.2. IČ IČ: 70891508 DIČ: CZ 70891508 A.3. Sídlo (bydliště) Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Martin Půta hejtman Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec telefon: 485 226 301- sekretariát hejtmana e-mail: [email protected] V případě dotazů kontaktujte prosím níže uvedené kontaktní osoby. A.5. Kontaktní osoba Zástupce ve věcech smluvních: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projektů telefon: 485 226 553 e-mail: [email protected] Zástupce ve věcech technických: Ing. Ivana Ptáčková odbor regionálního rozvoje a evropských projektů oddělení rozvojových koncepcí telefon: 485 226 577 e-mail: [email protected]

Leden 2014

6


ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ (v textu oznámení zkráceně také PRLK). B.2. Obsahové zaměření (osnova) Obsah „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“: 1. Úvod 2. Analytická část a. Zkušenosti s Programy rozvoje Libereckého kraje b. SWOT Analýza (SRLK 2006 – 2020) 3. Návrhová část a. Vize, globální a strategické cíle (SRLK 2006 – 2020) b. Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření (SRLK 2006 – 2020) c. Strategické cíle a rozvojová opatření (rozpracování) 4. Hospodářsky podprůměrné a slabé oblasti Libereckého kraje 5. Venkovské oblasti Libereckého kraje 6. Implementační část a. Struktura implementace PRLK 2014 - 2020 b. Způsob řízení změn c. Monitoring a evaluace d. Finanční zdroje 7. Závěr 8. Přílohy Návrh „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ lze nalézt na webových stránkách http://www.kraj-lbc.cz/prlk . B.3. Charakter „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 - 2020“ (PRLK) je střednědobý strategický programový dokument, který na základě znalosti území, společenských podmínek a trendů vývoje na úrovni EU a ČR identifikuje hlavní rozvojové priority k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje a formuluje na období 7 let opatření a aktivity pro dosažení cílů rozvoje území kraje, stanovených v SRLK 2006–2020. PRLK 2014-2020 je základním strategickým dokumentem, o který se samospráva kraje bude opírat při rozhodování o vhodnosti záměrů, projektů a aktivit, ucházejících se o podporu kraje. PRLK 2014-2020 je tedy základním vodítkem samosprávy při usměrňování dalšího rozvoje území kraje. Zpracovávaný PRLK navazuje na „Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013“.

Leden 2014

7


B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Cílem zpracování koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ (PRLK 20142020) je vytvoření střednědobého strategického dokumentu, který:  respektuje a vychází z priorit národních a evropských strategií pro období 2014+  rozpracovává strategické cíle a opatření z SRLK 2006–2020 až do úrovně jednotlivých aktivit  definuje hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje  definuje venkovské oblasti Libereckého kraje  je zpracováván, konzultován a projednáván ve spolupráci s laickou a odbornou veřejností a klíčovými aktéry v území  obsahuje implementační část včetně nástrojů pro naplňování a monitoring programu rozvoje. „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“:  Je předběžnou podmínkou pro čerpání prostředků v novém období kohezní politiky EU  Je podkladem pro přípravu projektů Libereckého kraje  Je podkladem pro podporu rozvojových potřeb a záměrů kraje při přípravě operačních programů SF 2014+  Je podkladem pro přípravu podpory rozvoje vymezených charakteristických území  Je podkladem pro uplatňování zájmů rozvoje kraje a jeho charakteristických území v národní regionální politice  V rámci implementace operačních programů slouží jako podklad při hodnocení přínosů předkládaných projektů pro rozvoj kraje  Definuje rozvojové priority kraje pro návrhové období. B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Pořizovatelem PRLK 2014-2020 je Krajský úřad Libereckého kraje. Hlavním gestorem zpracování a zpracovatelem PRLK je odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚ LK. Koncepci (program rozvoje územního obvodu kraje) bude schvalovat Zastupitelstvo Libereckého kraje dle § 35 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích. Charakteristickým rysem koncepce je hierarchické uspořádání s tím, že postupuje od nejvyšší (nejobecnější) úrovně vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Toto členění odpovídá logice používané například v operačních programech nebo některých strategiích na národní úrovni. „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ je zpracováván dle principů strategického plánování rozvojových dokumentů s významným zapojením klíčových aktérů rozvoje Libereckého kraje do jeho přípravy. Stručné charakteristiky jednotlivých aktérů přípravy PRLK a jejich role jsou popsány níže. Výbor hospodářského a regionálního rozvoje - výbor ve své náplni iniciuje a monitoruje přípravu a zpracování rozhodujících rozvojových dokumentů kraje. Výboru bude na každém jeho zasedání podána informace o průběhu tvorby PRLK s možností podání návrhů či připomínek k postupu prací.

Leden 2014

8


Komise Rady LK a Výbory Zastupitelstva LK – kompletní materiál bude projednán v jednotlivých komisích Rady LK a ve výborech Zastupitelstva LK. Jednotlivým výborům a komisím budou předloženy i částečné důležité výstupy. PRLK Team - pro interní spolupráci s ostatními odbory KÚ LK při tvorbě programů rozvoje byl již v roce 2004 vytvořen takzvaný PRLK Team – pracovní skupina, ve které jsou zastoupeny všechny odbory KÚ LK, jejichž činnost může rozvoj kraje ovlivňovat. Jednotlivé odbory se tak stávají zpracovateli prvních návrhů a garanty za ta opatření, které jim věcně přísluší. Pracovní skupiny – zajišťují rozpracování nejdůležitější části PRLK, to znamená jednotlivých opatření. Pro zpracování PRLK byly vytvořeny tematické a průřezové pracovní skupiny, složené jak ze zástupců PRLK Teamu, tak odborné veřejnosti. Celkem bylo do těchto skupin zapojeno 200 osob mimo KÚ LK. Návrhy jednotlivých pracovní skupiny jsou zaměřeny následovně:  Podnikání a inovace, výzkum a vývoj  Cestovní ruch  Vzdělávání, zaměstnanost a zaměstnatelnost  Zdravotnictví, zdravý životní styl  Sociální služby  Sport  Kultura a památková péče  Bezpečnost obyvatel  Technická infrastruktura a ICT  Doprava  Životní prostředí  Města  Venkov a hospodářsky slabé oblasti  Veřejná správa, občanská společnost a rozvoj území. B.6. Hlavní cíle Strategické cíle a rozvojová opatření PRLK jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka B1 Strategické cíle a rozvojová opatření PRLK Strategické cíle A.1 A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

Leden 2014

A.2 A.3 A.4

Rozvojová opatření (opatření) Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje

9


Strategické cíle B.1 B.2 B.3 B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

B.4 B.5 B.6

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

B.7 C.1 C.2 C.3 C.4 D.1 D.2 D.3 D.4 E.1

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

E.2 E.3 E.4 E.5 E.6

Rozvojová opatření (opatření) Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče a sociálních služeb, podpora zdravého životního stylu (B3a - oblast sociální služby, B3b - oblast zdravotní péče) Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel (B4a – kultura, B4b – sport) Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně obnovitelných zdrojů Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví Péče o krajinu, trvale udržitelné využívání krajinného a přírodního potenciálu Posilování ekologického povědomí obyvatel Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Rozvoj městských oblastí Rozvoj venkovských oblastí Koncepční řízení rozvoje Podpora rozvoje občanské společnosti Zkvalitnění veřejné správy

B.7. Přehled uvažovaných variant řešení „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ je připravován jen v jedné variantě. Forma návrhu PRLK umožňuje alternativní postup při implementaci strategie – realizaci projektů / aktivit při respektování rámce schválených intervencí (opatření, aktivit) a v souladu s principy posuzování vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí (EIA), respektive procedury dle stavebního zákona v případě těch projektů, které zákonu č. 100/2001 Sb. nebudou podléhat.

Leden 2014

10


B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vzhledem ke svému zaměření má koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 20142020“ vztah k řadě dokumentů na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Jejich úplný výčet by nebyl – vzhledem k cílům oznámení a různé úrovni vzájemných vazeb – účelný (bude podrobněji zpracováno v následném Vyhodnocení). Koncepce by měla být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů, především těch, které byly či jsou připravovány pro období 2014+. Vzhledem k tomu, že soulad s připravovanou kohezní politikou EU byl jedním z hlavních cílů, reaguje koncepce na informace, které byly dostupné v době její přípravy. V rámci schvalovacího procesu bude ovšem muset koncepce reagovat na vývoj přípravy dokumentů pro období 2014-2020, především na národní úrovni (Dohoda o partnerství, operační programy, integrované územní investice a další). Kromě výše uvedené oblasti kohezní politiky, byly při přípravě Programu vzaty v úvahu i další národní a regionální dokumenty, jejichž příkladmý výčet je uveden níže v tomto textu (uvedené dokumenty budou, tam, kde to bude účelné, využity pro formulaci referenčních cílů životního prostředí v rámci dokumentu Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví):  Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020  Strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2014 - 2020  Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje ČR  Politika územního rozvoje ČR  Dopravní politika ČR  Státní energetická koncepce ČR (2012)  Státní surovinová politika České republiky (2012)  Plán odpadového hospodářství ČR  Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005  Národní program snižování emisí ČR  Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky  Program rozvoje venkova  Regionální operační program NUTS II Severovýchod  Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013  Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020  Regionální inovační strategie Libereckého kraje  Územně analytické podklady Libereckého kraje  Zásady územního rozvoje Libereckého kraje  Územní plány velkých územních celků  Strategie rozvoje Statutárního města Liberec 2007 – 2020  Integrovaný plán rozvoje města Liberec (2008)

Leden 2014

11




Koncepční dokumenty Libereckého kraje a Statutárního města Liberec v oblasti ochrany životního prostředí, především:  Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje  Krajský lesnický program Libereckého kraje  Koncept snižování emisi a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji  Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje  Plán odpadového hospodářství Statutárního města Liberec  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje  Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe  Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe  Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje  Povodňový plán Libereckého kraje  Územní energetická koncepce Libereckého kraje  Plán dopravní obslužnosti území Libereckého kraje  Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji  Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje  Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje aktualizace  a další

B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ je březen-červen 2014. B.10. Návrhové období „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ je navržen na období let 2014-2020. B.11. Způsob schvalování „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ bude v konečné podobě projednán a schvalován Zastupitelstvem Libereckého kraje.

Leden 2014

12


ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ Úvod Zpracovatel Oznámení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Libereckého kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné a účelné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí, například v souvislosti s aktuálními dokumenty týkajícími se stavu životního prostředí (v dalším také ŽP) v kraji. Dále byly využity informace v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů s tím, že byly respektovány připomínky orgánů veřejné správy k použitým dokumentům. Současně je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí v dotčeném území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek životního prostředí i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo v rámci zjišťovacího řízení možno zvážit vliv navrhovaných intervencí Koncepce (cíle, opatření, aktivity) na vývoj životního prostředí a tím i stanovit obsah a rozsah následného Vyhodnocení. C.1. Vymezení dotčeného území Dotčené území je graficky vymezeno v následujícím obrázku. Obrázek C1 Vymezení dotčeného území

Leden 2014

13


Dotčené území, pro které je zpracováván posuzovaný „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“, je vymezeno správním obvodem Libereckého kraje. Liberecký kraj se nachází v severním cípu České republiky při hranici s Polskou republikou (v délce přibližně 130 km) a Spolkovou republikou Německo (v délce zhruba 20 km). Sousedí na západě s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským krajem a na východě a jihovýchodě s Královéhradeckým krajem. Svou rozlohou 3 163 km2 (4.0 % z rozlohy ČR) je Liberecký kraj (s výjimkou Prahy) nejmenším v České republice. C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Koncepcí „Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020“ může být potenciálně dotčeno území vyššího územně samosprávného celku České republiky (jednotky NUTS III) Liberecký kraj. Liberecký kraj je tvořen čtyřmi okresy – Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Z hlediska správního rozdělení je v kraji 10 úřadů obcí s rozšířenou působností: Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území C.3.1. Ovzduší Obyvatelé Libereckého kraje dýchají relativně čistý vzduch. Alespoň ve srovnání s dalšími lokalitami v České republice. V ovzduší se vyskytují nižší koncentrace znečišťujících látek. Hlavním důvodem je skutečnost, že zde nejsou zastoupeni významní znečišťovatelé jako například elektrárny, hutě, koksovny a podobně. Město Liberec je převážně průmyslové s vyšší koncentrací lehkého průmyslu. Významným znečišťovatelem ovzduší na území města je doprava. Kvalitu ovzduší ovlivňuje i dálkový přenos znečištění z jiných zdrojů ležících mimo území našeho města, především elektrárna Turów v Polsku. Na základě hodnocení kvality ovzduší, prováděné na území České republiky Českým hydrometeorologickým ústavem, jsou v ČR vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, to znamená území kde došlo k překročení imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. C 3.1.1. Emisní situace Kvalita ovzduší na území ČR je ovlivňována velkými, středními, malými i mobilními zdroji znečišťování. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (zařazení zdrojů do registru je uvedeno níže). Zařazení níže zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v Oznámení do registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) je provedeno podle již neplatného zákona 86/2002 Sb. Dle platného zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se bude jednat o souhrnnou provozní evidenci zdrojů.

Leden 2014

14


   

REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování REZZO 2 – střední stacionární zdroje znečišťování REZZO 3 – malé stacionární zdroje znečišťování REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování.

V následujících tabulkách jsou uvedeny projekce emisí sledovaných znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů emisí podle REZZO. Tabulka C1 Emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR REZZO 1,2,3,4 v roce 2011 (Zdroj: ČHMÚ) REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

TZL [t/rok]

SO2

% (kraj/ČR)

60,2 84,2 992,8 1 286,90

[t/rok]

% (kraj/ČR)

0,8 232,2 3,3 135,2 5,3 1 571,60 17,4

CO

NOx 0,2 6,5 6,1

[t/rok]

% (kraj/ČR)

558,9 159,5 315,7 3 034,90

VOC

[t/rok] % (kraj/ČR)

0,5 243,8 4,1 212,3 4,9 4 767,90 4 716,10

[t/rok]

NH3

% (kraj/ČR)

0,2 405,2 5 153,5 6,2 3 601,80 1 067,80

[t/rok]

% (kraj/ČR)

2,2 2,3 3,4 0,9 4,4 2 000,60 68,9

0,5 1,4 3,2

Tabulka C2 Emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR REZZO 1,2,3,4 v roce 2010 (Zdroj: ČHMÚ) REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

TZL [t/rok]

56,2 82,1 1 160,6 866,5

SO2

% (kraj/ČR)

0,6

NOx

[t/rok] % (kraj/ČR) [t/rok]

405,4 182,3 1 834,1 18,2

0,3

647,4 144,6 369,6 2 897,9

CO

% (kraj/ČR)

0,5

VOC

[t/rok] % (kraj/ČR) [t/rok]

209,7 180,4 5 565,1 5 009,0

0,1

426,7 122,7 4 191,0 1 166,7

NH3

% (kraj/ČR)

2,2

[t/rok] % (kraj/ČR)

1,7 0,2 2 078,1 78,8

0,5

Při srovnání hodnot emisí ve výše uvedených tabulkách mezi rokem 2010 a rokem 2011 je viditelný pokles u všech znečišťujících látek. Na základě hodnot emisí v obou tabulkách lze rovněž konstatovat, že:  Na emisích tuhých látek se obdobnou měrou podílejí hlavně malé zdroje a automobilová doprava. Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů představuje pouze menší část celkových emisí.  Emise SO2 pocházejí zejména z malých, zvláště velkých a velkých zdrojů,  Hlavním zdrojem emisí NOx je jednoznačně doprava, na druhém místě jsou zvláště velké a velké zdroje.  Na emisích oxidu uhelnatého se podílí hlavně automobilová doprava a malé zdroje, to znamená zejména lokální vytápění obytné zástavby.  U těkavých organických látek lze identifikovat dva hlavní zdroje emisí a to používání přípravků s obsahem organických rozpouštědel a dopravu. Ostatní mají marginální vliv.  Emise amoniaku pocházení zejména z malých (zemědělských) zdrojů.,

Leden 2014

15


Významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou - kromě velkých průmyslových a energetických zdrojů - také lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. To má spolu s dopravou dopad nejen v okolí aglomerací, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává také doprava, a to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Nejvýznamnějšími mobilními zdroji znečišťování jsou dopravní komunikace v okolí aglomerací. C.3.1.2. Imisní situace Z hlediska kvality ovzduší patří Liberecký kraj celkově mezi mírně až středně imisně zatížené regiony v rámci ČR. K překračování imisního limitu v případě denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 a cílového imisního limitu pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu dochází pouze v centru větších měst, nadlimitní koncentrace ozonu byly zaznamenány prakticky na celém území kraje. Tabulka C3 Imisní limity pro ochranu veřejného zdraví platné pro vybrané znečišťující látky Látka PM10 PM2,5 NO2 benzen benzo(a)pyren

Leden 2014

Doba průměrování

Imisní limit

kalendářní rok 1 den (24 hodin) kalendářní rok kalendářní rok 1 hod kalendářní rok 1 rok

40 µg.m-3 50 µg.m-3 25 µg.m-3 40 µg.m-3 200 µg.m-3 5 µg.m-3 1 ng.m-3

16

Maximální tolerovaný počet překročení za rok – 35 – – 18 – –


Suspendované částice frakce PMl0 v Libereckém kraji Roční průměrné koncentrace PM10 Průměrné roční koncentrace: limit nebyl v posledních čtyřech letech překročen na žádné stanici. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Liberec-město a Česká Lípa. Tabulka C4 Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM10 v roce 2012 (ukázka 50 stanic ze 127). K překročení limitu došlo na 15 stanicích. (Zdroj: ČHMÚ).

Leden 2014

17


Maximální hodinové koncentrace PM10 V roce 2009 a 2010 byl imisní limit překročen na stanici Liberec-město, kde hodnoty koncentrací činily 106 % limitu v obou letech. Nejvyšší hodnoty pod hranicí limitu se pak vyskytují na stanici Česká Lípa, kde podíl naměřených koncentrací a limitní hodnoty činil 86 % v roce 2009 a 96 % v roce 2010. V roce 2011 byly imisní limity překročeny na stanici Česká lípa (42 µg.m-3) a Liberec-město (40 µg.m-3). V roce 2012 nedošlo na žádné stanici Libereckého kraje k překročení imisního limitu Maximální hodinové koncentrace PM10. Tabulka C5 Přehled stanic s 24hodinovými koncentracemi PM10 v roce 2012 (ukázka 50 stanic ze 120). K překročení limitu došlo na 50 stanicích. (Zdroj: ČHMÚ)

Níže je uvedeno plošné zobrazení koncentrací PM10.

Leden 2014

18


Obrázek C2 Pole 36. největší 24 hod. koncentrace PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

Suspendované částice frakce PM2,5 Od roku 2004 se v České republice měří také jemnější frakce suspendovaných částic PM2,5. V roce 2012 měření probíhalo na 43 lokalitách, v roce 2011 na 49 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM2,5 zejména v části aglomerace Moravskoslezský kraj. V Libereckém kraji nedošlo za posledních pět let k překročení příslušného imisního limitu. V některých letech byly ovšem hodnoty těsně pod imisním limitem (25 µg.m-3). Měřící stanice se nachází v lokalitě Liberec – město.

Leden 2014

19


Oxid dusičitý (NO2) Průměrné roční koncentrace NO2 K překročení ročního imisního limitu NO2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to v dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst České republiky. V Libereckém kraji hodnoty od roku 2007 v podstatě stagnují, imisní limit nebyl minimálně od roku 2001 překročen na žádné stanici. Nejvyšších hodnot dosahuje průměrná roční koncentrace NO2 na stanici Liberec – město. Obrázek C3 Pole ročních průměrných koncentrací NO2 v roce 2012 na vybraných stanicích

Maximální hodinové koncentrace NO2 Hodnota 200 µg.m-3 nebo vyšší nebyla za rok 2011 a 2012 zaznamenána na žádné monitorovací stanici v Libereckém kraji. Imisní limit tedy nebyl v rámci kraje překročen.

Leden 2014

20


Benzen Průměrné roční koncentrace benzenu Jediná stanice měřící koncentraci této látky je Liberec-město. Z nejbližších posledních let jsou k dispozici pouze údaje pro rok 2008 (3,1 µg.m-3), pro rok 2010 (2,8 µg.m-3) a pro rok 2011 (1,8 µg.m-3). Podle dostupných dat tedy nebyl imisní limit v rámci kraje ani jednou překročen. Obrázek C4 Pole ročních průměrných koncentrací benzenu v roce 2012 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ)

Leden 2014

21


Benzo(a)pyren V Libereckém kraji je koncentrace benzo(a)pyrenu sledována na 1 lokalitě, a to stanici Liberec - město, na které bylo zaznamenáno překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu (1 ng.m-3). V níže uvedených letech byly naměřeny následující nadlimitní hodnoty: v roce 2012 (1,6 µg.m-3), v roce 2011 (1,6 µg.m-3), v roce 2010 (1,3 µg.m-3), v roce 2009 (1,4 µg.m-3)a v roce 2008 (1,2 µg.m-3). Obrázek C5 Pole ročních průměrných koncentrací a průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2012 na vybraných stanicích.(Zdroj: ČHMÚ)

Leden 2014

22


Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. V rámci stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem číslo 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší maximální denní 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Počet obcí v Libereckém, kraji ve kterých se nacházejí oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) byl120 obcí v roce 2005, 44 obcí v roce 2006 a 21 obcí v roce 2010 (tento výpočet byl generován ze zdrojových čtverců 1 x 1 km, kdy každá obec, do které čtverec s OZKO zasahuje, byla brána jako obec s OZKO). Nejvíce je v kraji zasažen Liberec a Českolipsko. Obrázek C6 Území Libereckého kraje s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky, čtverce 1 x 1 km; 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

Leden 2014

23


C.3.2. Hluk Jako hlavní zdroj zatížení obyvatelstva Libereckého kraje hlukem byla jednoznačně identifikována doprava. Dopravní hluk je pro většinu obyvatel dominantní složkou rušivých hluků. Negativní působení hluku je zvýšeno koncentrací obyvatel na poměrně malých plochách. Zatížení obyvatel vysokou hladinou hluku je největší v zástavbě podél hlavních dopravních tahů. Mezi příčiny zátěže hlukem z dopravy, patří nejen vzrůstající intenzity automobilové dopravy, ale také nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný, s výjimkou některých lokalit v blízkosti průmyslových aktivit. V rámci 1. kola strategického hlukového mapování (SHM) byly také v Libereckém kraji pořízena data v oblasti hluku. Nejsou pořízeny pro území kraje, ale pouze pro zákonem vymezené aglomerace a dopravní infrastrukturu. Přitom je třeba poznamenat, že v rámci zpracování strategických hlukových map byla věnována pozornost pouze nejzatíženějším komunikacím. Mapovány jsou tedy jen ty lokality, kde projede více než šest milionů aut ročně a železnice s více než 60 tisíci vlaky ročně. Hluk z vnitroměstské dopravy v mapách zahrnut není. Níže uvedená čísla u jednotlivých měst Libereckého kraje neznamenají celkový počet obyvatel, kteří jsou obtěžování nadlimitním hlukem, ale pouze počet obyvatel žijících u nejvíce frekventovaných silnic, kteří jsou vystaveni hluku překračujícímu hygienické limity. Celková čísla budou u většiny měst řádově vyšší, některá města mapována nebyla vůbec. Na základě strategických hlukových map lze určit obce v Libereckém kraji s největší hlukovou zátěží: 1. Jablonec nad Nisou – 1478 obyvatel 2. Turnov – 1336 obyvatel 3. Svijany - Chrastava – 906 obyvatel. Pro snížení nadlimitního působení hluku na okolní obytné prostředí a zároveň zlepšení dopravních parametrů příslušných silničních tahů bude nezbytné postupné přebudování sítě silnic I. třídy tak aby došlo k minimalizaci vlivu dopravy na těchto tazích na hustě zastavěné oblasti sídel. C3.3. Příroda a krajina Z hlediska způsobu využití krajiny patří Liberecký kraj převážně do lesozemědělské a lesní krajiny. Do urbanizovaných krajin bylo v Libereckém kraji zařazeno pouze okolí Liberce, Jablonce n. N., České Lípy a Turnova, tedy větších center osídlení. Specifikem zájmového území je malé procento zemědělsky využívané krajiny.

Leden 2014

24


Zásluhou dlouhodobé tradice a zvyšujícím se dotačním prostředkům se situace v oblasti ochrany přírody a krajiny pozvolna zlepšuje. Jsou prováděny zásahy (tzv. management) zejména v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ), například kosení a údržba porostů. V rámci Programu péče o krajinu jsou prováděny zásahy na podporu zachování významných biotopů. Program revitalizace říčních systémů podporuje akce pro zvýšení retenční schopnosti území a zvýšení protipovodňové ochrany a ochrany vodních biotopů. Mezi negativní dopady na přírodu patří mimo jiné výstavba nové infrastruktury (obzvláště dopravní) a následné zvýšení rizika fragmentace krajiny. Z tohoto důvodu je vhodné se u liniových staveb dopravní infrastruktury zaměřit na rekonstrukce stávající sítě komunikací s cílem řešit jejich migrační prostupnost pro zvířenu. V případě ochrany krajinného rázu lze v současnosti považovat za problémové především velkoplošné terénní úpravy související s výstavbou či rekonstrukcí infrastruktury a také stožárové stavby, jak ve velkoplošných ZCHÚ, tak ve volné krajině. Liberecký kraj vyniká velkou rozmanitostí přírodních podmínek. Přírodní cennost a zachovalost území dokládá také vysoký podíl chráněných území, která zabírají přibližně jednu třetinu rozlohy kraje. Z toho podstatná část připadá na velkoplošná chráněná území. Velkoplošná zvláště chráněná území zahrnují národní parky – ve sledovaném území jde o Krkonošský národní park (KRNAP) a chráněné krajinné oblasti - CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří (část), CHKO Kokořínsko (část), CHKO Český ráj (část). Krkonošský národní park Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem v rozloze 68 064 ha a byl vyhlášen 17. května 1963. Krkonoše patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety. Výrazně překračují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m. Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek. Během postupujícího zalednění byla severská tundra několikrát zatlačena směrem k jihu a zároveň horská tundrová společenstva sestoupila do nižších poloh. Obě chladnomilná seskupení se na některých místech potkávala a po oteplení se zachovala vysoko v horách či na jiných vhodných místech (například rašeliništích), nebo ustoupila s tajícím ledovcem k severu. Tím lze vysvětlit poměrně vysoký podíl severských druhů organismů, respektive glaciálních reliktů v krkonošských rostlinných i živočišných společenstvech. Od ústupu posledního zalednění v Evropě uplynulo okolo 10 000 let a stejně dlouho byly některé organismy izolovány na krkonošských hřbetech. I za tuto relativně krátkou dobu se v některých, zejména rostlinných skupinách, vyvinuly poddruhy a druhy, které jsou krkonošskými endemity.

Leden 2014

25


Zoologové uvádějí v Krkonoších přes 400 druhů obratlovců, z čehož je 1 zástupce kruhoústých – mihule potoční (Lampetra planeri), 5 původních druhů ryb, 11 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů. Bylo tu zjištěno 280 druhů ptáků, hnízdících, pravidelně migrujících i náhodně zatoulaných. Z Krkonoš se uvádí 76 druhů savců, z nichž sedm je však již vyhynulých, např. medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris), rys ostrovid (Lynx lynx), sysel obecný (Spermophilus citellus) nebo křeček obecný (Cricetus frumentarius) a 12 druhů je v Krkonoších nepůvodních. Překvapivě bohatá je fauna netopýrů (20 druhů). Řada krkonošských živočichů patří ke glaciálním reliktům (z obratlovců například kulík hnědý (Charadrius morinellus) nebo hraboš mokřadní (Microtus agrestis), dále téměř dvě desítky bezobratlých). Ve srovnání s vysokým endemismem krkonošské flóry zde žijí pouze dva endemické poddruhy bezobratlých – plž vřetenovka krkonošská (Cochlodina dubiosa corcontica) a motýl huňatec žlutopásý krkonošský (Psodos quadrifarius ssp. Sudetica). Chráněná krajinná oblasti Jizerské hory CHKO Jizerské hory byla vyhlášena v roce 1968 na ploše 368 km2. Oblast zahrnuje území Jizerských hor a jejich podhůří (s výjimkou Černostudničního hřebene). Na východě sahá ke státní hranici s Polskem a dále hraničí s Krkonošským národním parkem. Nejnižší bod CHKO (325 m n.m.) leží u Raspenavy, nejvyšší horou české části Jizerských hor je Smrk (1124 m n.m.). Významným vrcholem je rovněž Bukovec (1005 m n.m.) – nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě. V CHKO Jizerské hory se nachází 3 národní přírodní rezervace, 13 přírodních rezervací a 11 přírodních památek, tedy 27 maloplošně zvláště chráněných území. Většinu území CHKO Jizerské hory tvoří horniny krkonošsko-jizerského plutonu, který je tvořen granitem několika typů. Na několika místech jsou granity prostoupeny mladšími vulkanity třetihorního stáří (např. Bukovec), okrajové části plutonu jsou metamorfované (mramor na Vápenném vrchu, krystalické břidlice v okolí Smrku). Oblast je vystavena dlouhotrvajícímu zvětrávání, což podmiňuje její charakter. V oblasti je velké množství balvanů a kamenných moří. Lesnatost území je 73 % (269 km2), což byl také jeden z důvodů jejího vyhlášení. Dlouhodobá imisní zátěž, kterou způsobovala především průmyslová oblast Žitavské pánve, se v Jizerských horách negativně podepsala na zdravotním stavu lesních porostů, půdních poměrech i kvalitě vody. Vznikly rozsáhlé holiny, s jejichž zalesňováním se lesní hospodáři potýkají dodnes. V současné době patří CHKO Jizerské hory k velmi kontrastním územím. Na jedné straně stojí rozsáhlé plochy imisních holin a poškozených lesních porostů, a na straně druhé naopak mimořádně hodnotná území se zachovalými přirozenými společenstvy, zejména rozsáhlý komplex bučin na severních svazích hor, zbytky klimaxových smrčin a unikátní společenstva rašelinišť se vzácnou flórou a faunou. Významnou součástí CHKO je nelesní krajina s převažujícími loukami a pastvinami a s dochovanými stavbami tradiční lidové architektury. Vedle problémů lesnického charakteru (mj. i vysoké stavy zvěře) se v době nedávné objevila hrozba degradace podhorských luk a pastvin způsobená útlumem zemědělství.

Leden 2014

26


Chráněná krajinná oblast Lužické hory CHKO Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976. Nyní je na rozloze 267 km², určená k ochraně rozmanité krajiny pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů. Nejvyšší horou je Luž (793 m n.m.), ležící na státní hranici s Německem. Nejcennější lokality Lužických hor jsou součástí šestnácti maloplošných chráněných území. Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří, kdy malá část pohoří na území Německa se nazývá Žitavské hory. Lužické hory jsou budované převážně svrchnokřídovými pískovci, jimiž v třetihorách na četných místech proniklo k povrchu žhavé magma, které utuhlo ve formě znělcových a čedičových hornin. Protože tyto sopečné horniny jsou odolnější než okolní pískovce, byly následnou erozní činností vypreparovány, čímž vznikl charakteristický reliéf Lužických hor. Díky hojným srážkám jsou Lužické hory bohaté na vodu. Po hřebeni hor prochází významné evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Botanicky zajímavým prostředím jsou především květnaté bučiny, v jejichž podrostu se vyskytuje samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, lilie zlatohlávek nebo měsíčnice vytrvalá. Na některých místech přetrvaly takzvané orchidejové louky. Zajímavý je výskyt glaciálních reliktů hvězdnice alpské a kapradinky skalní. Ve zvířeně Lužických hor převládají běžné lesní druhy. Zvláštností je výskyt kamzíků, kteří byli na počátku 20. století dovezeni z Alp a uměle vysazeni u Jetřichovic na Děčínsku, odkud se rozšířili do Lužických hor a velmi dobře se zde aklimatizovali. Chráněná krajinná oblast České středohoří CHKO České středohoří byla vyhlášena v roce 1976. V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 chráněných území s přísnějším režimem ochrany (5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek). Vyhlášení několika dalších je v různých stupních přípravy. Rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Do Libereckého kraje zasahuje pouze její východní část. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Zajímavý je výskyt pseudokrasových jevů. Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m), nejnižším hladina Labe v Děčíně (122 m), Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek umožňuje výskyt širokého spektra rostlinných druhů, včetně těch ekologicky nejnáročnějších. Je tu registrován výskyt více než 100 zvláště chráněných taxonů v různém stupni ohrožení, které jsou součástí středoevropsky významných společenstev (např. bylinné porosty stepního charakteru s kavyly a ovsířem stepním, společenstva takzvaných bílých strání se zástupci vstavačovitých a lnem žlutým).

Leden 2014

27


Lesnatost území je menší než 30 %‚ přičemž porosty bývají mozaikovitě rozdrobeny do menších ploch. Velké lesní komplexy chybějí. Živočišstvo odpovídá druhovou rozmanitostí širokému spektru přirozených stanovišť, kterými je České středohoří známé. Nejzajímavější zástupce bychom našli mezi bezobratlými, zvláště mezi hmyzem a měkkýši, ale za pozornost stojí i někteří obratlovci, např. ještěrka zelená, vydra říční, čáp černý, bobr evropský a mihule potoční. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39 kriticky a 66 silně ohrožených. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko CHKO Kokořínsko byla vyhlášena v roce 1967 na ploše 272 km2. Spolu se Středočeským kraje se kraj Liberecký téměř stejnou částí dělí o většinu plochy CHKO. Jen velmi malá část zasahuje do kraje Ústeckého. Nejvyšším místem je Vlhošť (614 m n. m.) ležící v Libereckém kraji, nejnižším niva potoka Liběchovka v Želízích (175 m n. m.) situovaná naopak v kraji Středočeském. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních borů, vyvíjejících se již dlouho bez přímého vlivu člověka. Opakem jsou výrazně vlhčí severní a severovýchodní svahy. Na jejich tvorbě se podílely vyvřelé horniny, a proto jsou porostlé květnatými bučinami. Rozeklané skály jsou hnízdištěm řady ptáků, z nichž nejvzácnějším je sokol stěhovavý. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov a v poslední době se rozšířil krkavec velký. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů tohoto území jsou mokřady, a to především mokřady v nivách Liběchovky a Pšovky. Jejich přírodovědný význam vedl až k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadů chráněných takzvanou Ramsarskou úmluvou. Setkat se zde můžeme s řadou vzácných živočichů a rostlin od raka říčního či drobného plže vrkoče bažinného až po orchideje kruštík bahenní či běžnější prstnatec májový. Zajímavostí je, že se zde setkávají druhy žijící v horách či severských zemích s druhy vázanými na nížiny Chráněná krajinná oblast Český ráj CHKO Český ráj byla vyhlášena v roce 1955 na ploše 181 km2. Je tedy nejstarší chráněnou krajinnou oblasti České republiky. Při padesátém výročí založení CHKO byl Českému ráji přidělen status Geopark UNESCO. Většinu podloží chráněného území tvoří tzv. kvádrové pískovce, které tu byly uloženy v období křídy. V období terciéru byla v oblasti aktivní sopečná činnost, vzniklo tu mnoho podpovrchových těles. Na území CHKO jsou evidovány stovky jeskyní a skalních dutin, nejvýznamnější se nacházejí v přírodní rezervaci Klokočské skály.

Leden 2014

28


Krajina Českého ráje má, díky své malebnosti, výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Je to právě romantická krajina, kde bohatost tvarů, měřítka a výrazu jsou dány střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, přilehlými náhorními plošinami dalekých výhledů na panorama do výšky čnících kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých mokřadních a mezofilních luk. Přestože květena Českého ráje je v globálním pohledu definována jako chudá, právě v důsledku vysoké rozmanitosti biotopů zde bylo možné potvrdit výskyt téměř 1000 druhů vyšších rostlin. Tyto zpravidla mikrolokality jsou vedle obecně známého fenoménu geomorfologických tvarů dalším významným předmětem ochrany přírody v Českém ráji. Také fauna je obrazem velké členitosti, různorodosti poměrů a polohy Českého ráje na přechodu nížin a podhůří hor, migračních vazeb se sousedními regiony i změn charakteru původních ekosystémů činností člověka. Celkový počet druhů velmi významně ovlivňuje přítomnost vodních a dalších mokřadních stanovišť. Následující obrázek přináší přehled chráněných krajinných oblastí v Libereckém kraji a níže uvedená tabulka pak základní údaje o CHKO v zájmové oblasti. Obrázek C7 Přehled velkoplošně zvláště chráněných území Libereckého kraje (Zdroj: ÚAP)

Leden 2014

29


Tabulka C6 Přehledná tabulka chráněných krajinných oblastí na řešeném území (Zdroj: ČSÚ)

České Středohoří

Rozloha (ha) z toho Celkem MCHÚ 106 300 636

Český ráj

47 300

1 969

1955

Jizerské hory

36 800

1 698

1968

Kokořínsko

27 200

2 397

1976

Lužické hory

26 700

316

1976

Chráněná krajinná oblast

Rok zřízení

Kraj

1976

Ústecký, Liberecký Královéhradecký, Středočeský, Liberecký Liberecký Středočeský, Ústecký, Liberecký Ústecký, Liberecký

Maloplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) jsou vyhlašována pro zachování zvlášť významných lokalit a mohou být i součástí velkoplošných zvláště chráněných území. Vyhlašují se ve 4 kategoriích: národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Na území Libereckého kraje se nachází 8 národních přírodních rezervací, 34 přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek a 67 přírodních památek. Souhrnné parametry MZCHÚ jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka C7 Maloplošná zvláště chráněná území v rámci České republiky a na řešeném území Libereckého kraje (2011), (Zdroj: ČSÚ) Území Česká republika Liberecký kraj

Počet MZCHÚ

Rozloha MZCHÚ (ha)

Podíl z celkové rozlohy území, kraje (%)

Podíl z celkové rozlohy MCHÚ v ČR (%)

2 272

94 133

1,2

100,0

118

5 364

1,7

5,7

Kromě výše uvedených typů chráněných území jsou vyhlašovány i takzvané přírodní parky či památné stromy. Chráněny jsou též jednotlivé vzácné druhy rostlin a živočichů. Chráněné druhy rostlin a živočichů jsou rozděleny do 3 skupin: druhy ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Přírodní parky Přírodní park (zkracováno jako PřP) je obecně chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Území přírodních parků jsou z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu oproti okolí nadprůměrně hodnotná a plní hlavně významné ekologické a rekreační funkce. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.

Leden 2014

30


Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Obecně je ÚSES tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Rozlišují se místní, regionální a nadregionální systémy ekologické stability. V rámci nadregionálních, regionálních a místních (lokálních) ÚSES jsou vymezována takzvaná biocentra a biokoridory. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů i mezi druhy. Na obrázku níže jsou zobrazeny vybrané segmenty ekologické sítě podléhající různým stupňům územní ochrany. Obrázek C8 Územní systém ekologické stability Libereckého kraje (Zdroj: ÚAP)

Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.

Leden 2014

31


Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, ale i vybrané charakteristické antropogenní prvky krajiny (nádrže). Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Geopark UNESCO Hlavním cílem vyhlašování geoparků je podle Charty evropských geoparků ochrana geologických lokalit, výzkum, vzdělávání a popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udržitelný rozvoj území. Každý Evropský geopark se stává automaticky Geoparkem UNESCO. Institut geoparků u nás nevychází z legislativy. Geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území, v úzké spolupráci se státní ochranou přírody. Jedná se o „ochrannou známku“ spojující geologii a cestovní ruch. Prvním a zatím jediným českým geoparkem v Síti evropských geoparků se stal Geopark Český ráj (2005), který svou rozlohou 700 km2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast a nachází se na území Libereckého kraje. Geopark zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy Ramsarská úmluva ukládá členským zemím vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu, který svými přírodními hodnotami odpovídá schváleným kritériím a zařadit ho do seznamu mokřadů mezinárodního významu. Mokřadem se v této úmluvě rozumí území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 m. Stát se přijetím Ramsarské úmluvy mimo jiné zavazuje, že zapsaným mokřadům bude věnovat zvýšenou péči a ochranu. Ochrana lokalit je v ČR zajištěna formou národního parku, CHKO nebo národních přírodních rezervací. Většina mokřadních lokalit na území CHKO je navíc chráněna statutem rezervací. Na území Libereckého kraje spadají do těchto mokřadů následující lokality:  Novozámecký a Břehyňský rybník  Mokřady Pšovky a Liběchovky  Krkonošská rašeliniště  Horní Jizera

Leden 2014

32


Natura 2000 V souladu se směrnicí Rady 79/409/EHS o ochraně ptáků a směrnicí 92/43/EHS o ochraně stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a platnou národní legislativou na ochranu přírody byly vymezeny lokality soustavy Natura 2000 (soustavy chráněných území zahrnující evropsky významné lokality - EVL a ptačí oblasti - PO). Na území Libereckého kraje se vyskytuje celkem 51 evropsky významných lokalit. Mezi plošně nejrozsáhlejší EVL patří následující: Krkonoše (CZ0524044) – 54 980 ha, Kokořínsko (CZ0214013) – 9 680 ha, Jestřebsko-Dokesko (CZ0514042) - 6950 ha, Jizerskohorské bučiny (CZ0510400) – 3 537 ha, Roverské skály (CZ0512100) – 1 689 ha a Průlom Jizery u Rakous – (CZ0510191) 1062 ha. V Libereckém kraji se dále vyskytují 3 ptačí oblasti: Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady (CZ0511007) – 9 410 ha, Jizerské hory (CZ0511008) - 11 674 ha a Krkonoše (viz výše). Rozložení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Libereckého kraje znázorňuje následující obrázek a jejich počty a rozlohu prezentuje níže uvedená tabulka. Obrázek C9 Schematická mapa evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Libereckého kraje (Zdroj: ÚAP)

V následující tabulce jsou uvedeny rozlohy území NATURA 2000 Libereckého kraje.

Leden 2014

33


Tabulka C8 Zastoupení evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblasti (PO) v zájmovém území Rozloha EVL 423 km2

Území NATURA 2000 Libereckého kraje Počet EVL Rozloha PO 51 314,7 km2

Počet PO 3

Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2 oznámení). Invazní druhy Invazní druh je druh, který není na našem území původní, ale který zde postupně zdomácněl a přizpůsobil se místním podmínkám. Snadno se rozmnožuje a šíří a nekontrolovatelně až agresivně vytlačuje původní druhy. Vznikají tak rozsáhlé monotónní porosty těchto přizpůsobivých druhů a může dojít až rozvratu celého ekosystému a zániku mnoha původních druhů. Příklady invazních druhů rostlin na území České republiky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka C9 Příklady invazních druhů rostlin na území ČR (Zdroj: Cenia).

Leden 2014

34


Za nejvýznamnější rostlinné invazní druhy jsou považovány: křídlatka sp., netýkavka malokvětá, šťovík alpský a bolševník velkolepý. Na části území České republiky byly v poslední době v rámci dlouhodobých projektů evropského programu Life likvidovány invazní druhy na rozsáhlých územích (Moravskoslezský, Olomoucký a Liberecký kraj). 3.4. Staré ekologické zátěže Přetrvávající rozsáhlý výskyt kontaminovaných míst (starých ekologických zátěží) na území České republiky je jedním z historických pozůstatků působení nedemokratického režimu, kdy nebyla ochraně životního prostředí a nakládání se závadnými látkami při průmyslové a další výrobě věnována pozornost. Systematické odstraňování těchto starých ekologických zátěží začalo ve větší míře až po roce 1990. V roce 2009 proběhla poslední úplná aktualizace ÚAP (Územně analytických podkladů), která zahrnovala celkem 9942 lokalit. Průběžně aktualizované informace jsou vedeny v databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst), což je systém řízený Ministerstvem životního prostředí ČR. Obrázek C10

Leden 2014

Rozmístění starých ekologických zátěží v Libereckém kraji v roce 2012 (Zdroj:ÚAP).

35


Nejvýznamnější ekologickou zátěž v Libereckém kraji tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a celé území těžby a úpravy uranu ve Stráži p. R. (kontaminace podzemní vody a horninového prostředí, odkaliště a celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze starých ekologických zátěží). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků. Významné lokality se starými ekologickými zátěžemi se nacházejí v Liberci (například areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (například areál ABB). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů Na území Libereckého kraje je v současné době evidováno celkem 511 lokalit starých ekologických zátěží. Z toho 380 jich je registrováno v SEKM, spravovaném MŽP; 115 je uvedeno ve studii Starých ekologických zátěží Libereckého kraje a 16 vychází z vlastních průzkumů obcí (Zdroj: ÚAP). 3.5. Odpady Ve vztahu k odpadovému hospodářství ČR je Liberecký kraj možno považovat za významné centrum technologických zařízení pro využívání a odstraňování odpadů. Část odpadů zpracovávaných v technologických zařízení pro využívání a odstraňování odpadů Libereckého kraje přitom nepochází z území kraje. Z hlediska životního prostředí je problematické především skládkování odpadů. Hlavním rizikem skládkování odpadů je ohrožení kvality podzemních i povrchových vod v případě úniku nebezpečných látek. Skládkování odpadu je také zdrojem metanu, silného skleníkového plynu, vznikajícího anaerobním rozkladem organického uhlíku obsaženého v tělese skládky. Dalšími dopady skládkování odpadů je zábor půdy a negativní vlivy na krajinný ráz, zejména v případě takzvaných černých skládek. Další rizikovou oblastí nakládání s odpady je jejich spalování. Odpady mohou být zdrojem emisí řady nebezpečných znečišťujících látek do ovzduší, především pokud k jejich spalování dochází mimo zařízení k tomu určená. To se může týkat jak nevhodných průmyslových spalovacích zařízení, tak zejména spalování odpadů v domácích topeništích, ke kterému někdy dochází v důsledku zvyšujících se cen kvalitních paliv a zvyšujících se nákladů na odvoz komunálního odpadu. Spalování odpadů v lokálních topeništích přitom může významně negativně ovlivnit kvalitu ovzduší i v územích s jinak dobrou kvalitou ovzduší. Průmyslové odpady V tabulce níže je uvedeno množství odpadů vyprodukované podnikovou sférou (odpady, se kterými bylo ve sledovaném roce nakládáno, tedy odpady vyprodukované, odebrané ze skladu a dovezené ze zahraničí) – v tabulce jsou uvedeny pouze vybrané způsoby nakládání. V Libereckém kraji je produkce průmyslového odpadu v porovnání s celým územím republiky podprůměrná. Poměrně velká část průmyslových odpadů je v Libereckém kraji dále využita jako palivo nebo výrobě energie nebo je recyklována či uložena na skládky.

Leden 2014

36


Tabulka C10

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Tabulka C11

Produkce podnikových odpadů a vybrané způsoby nakládání s odpady podle kraje sídla podniku v roce 2011 (Zdroj: ČSÚ).

Celková produkce odpadů

Nakládání s odpady z toho Využívání Odstraňování z toho z toho Využití Skládk. jako a ostatní Fyz.palivo způsoby Biol. Recyklace chem. nebo ukládání úprava úprava k výrobě odpadů energie v terénu R1 R4, R5 D1–D5 D8 D9

Spal.

Použití odpadů na terénní úpravy

D10

N1

19 918 509

934 558

5 211 842 4 990 482

494 283

454 507 72 708

4 475 040

5 751 846 1 881 700 987 986 986 903 175 629 1 604 586 463 729 397 040 396 589 393 893 2 214 993 617 680 928 434 3 117 500

358 068 13 553 248 1 133 13 342 63 436 95 890 29 275 166 7 015 296 021 32 759 5 162 18 487

700 440 224 119 359 232 261 239 35 779 241 539 55 407 174 967 63 937 23 850 880 967 166 127 92 533 1 931 706

140 132 11 336 i.d. 15 508 16 256 255 934 i.d. 2 965 4 771 i.d. 3 178 12 422 29 600

199 674 46 075 48 919 9 211 17 561 1 863 i.d. i.d. i.d. 16 969 48 562 i.d. 57 412 1 090 i.d. 777 2 302 323 4 042 36 13 030 3 884 22 115 7 055 21 539 754

769 342 346 427 494 188 248 099 103 689 522 817 23 345 30 112 119 897 141 546 857 93 374 426 733 750 018

617 309 866 787 184 833 141 948 853 026 292 473 69 041 563 988 130 779 120 234 369 623 122 274 159 245 498 922

Recyklace podnikových odpadů v Libereckém kraji v letech 2009-2010 (t). (Zdroj: ČSÚ)

Recyklace podnikových odpadů v Libereckém kraji Rok 2009 2010 Množství odpadu v tunách 26 803 18 757

2011 55 407

Jak bylo uvedeno výše, Liberecký kraj je centrem technologických zařízení pro využívání a odstraňování odpadů, jejichž původ je i mimo území kraje. Množství odpadů, se kterými Liberecký kraj dále nakládá je proto téměř dvojnásobné než množství odpadů v kraji vyprodukovaných (viz tabulka níže). Tabulka C12

Kraj Liberecký

Leden 2014

Způsoby nakládání s odpady v podnicích se sídlem v Libereckém kraji v roce 2011 (t). (Zdroj: ČSÚ) Z toho odpady (t)

Celkem (t)

Nebezpečné 84 629

865 911

37

Ostatní 781 282


K dalšímu využití bylo v roce 2011 použito 225 246 t odpadů, odstraněno (skládkování, spalování aj.) 170 604 t a využito jiným způsobem (vývoz do zahraničí, zůstatek na skaldu, kompostování aj.) 470 061 t odpadů. Vysoký podíl průmyslových odpadů, se kterými je nakládáno, tvoří odpady nebezpečné. Těch bylo v roce 2011 vyprodukování 84 629 t z čehož pouze 1 505 bylo dále využito. Komunální odpad Produkce komunálních odpadů na území ČR činila v roce 2009 celkem 1 045 827 t, v roce 2010 to bylo celkem 1 062 974 t a v roce 2011 celkem 972 262 t. Největším producentem komunálního odpadu je Moravskoslezský kraj, a to až dvojnásobně oproti ostatním krajům. Naproti tomu Liberecký kraj je v produkci komunálního odpadu pod průměrem. V roce 2011 vyprodukoval 125 776 t komunálního odpadu, což tvoří 287 kg na jednoho obyvatele kraje. U směsných komunálních odpadů stále převládá jejich ukládání na skládky, což je důsledkem nemotivujícího ekonomického prostředí (pro většinu subjektů je tento způsob nakládání s odpady nejlevnější) a chybějících kapacit pro materiálové a energetické využité těchto odpadů. V roce 2010 tak skládkování představovalo 95 % z celkového množství odstraňovaného odpadu. Tabulka C13

Celková produkce komunálního odpadu v letech 2009 – 2011 a množství komunálního odpadu na 1 obyvatele v kilogramech v letech 2009-2011. (Zdroj: ČSÚ)

Liberecký kraj Rok Množství odpadu

Produkce komunálního odpadu celkem (tuny) 2009 2010 2011 124 613 123 892 125 776

Komunální odpad na 1 obyvatele v kg 2009 2010 2011 284 282 287

K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které jsou ukládány na skládky, a nedostatečné množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Dalšími problémy v oblasti nakládání s odpady jsou rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields. C.3.6. Voda Území Libereckého kraje je velmi bohaté na povrchové a podzemní vody. V minulosti došlo ke škodám v kvalitě vod. Podzemní voda je znečišťována především plošnými zdroji zpravidla ze zemědělské činnosti a průmyslu. V poslední době lze zaznamenat částečný pokles vlivů ze zemědělské činnosti. Připsat to lze jednak snaze o efektivní hospodaření s hnojivy a agrochemikáliemi kvůli jejich ceně, jednak nutnosti důsledněji dodržovat režimy hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Leden 2014

38


3.6.1. Jakost povrchových vod Veškerá povrchová voda v zájmovém území je závislá na srážkách. Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.) a kvalita povrchové vody se výrazně mění se vzdáleností od pramene v důsledku kumulace ovlivnění místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Nejvíce viditelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem n. N. a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěný tok (IV. třída jakosti vod dle ČSN 75 7221). V Libereckém kraji je pravidelně sledováno 11 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Z hlediska obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů jsou nejvíce znečištěny toky Lužická Nisa a Ploučnice. Nejhůře hodnocen byl obsah halogenovaných organických sloučenin, jejichž koncentrace dosáhly na obou těchto tocích V. nebo IV. třídy jakosti vod. Pokud jde o další parametry, byly do III. třídy jakosti vod zařazeny toky na čtyřech profilech kraje kvůli biologické spotřebě kyslíku (BSK5), na třech profilech kvůli rozpuštěnému kyslíku a ojediněle i kvůli některým dalším ukazatelům. Jako nejvíce zatížený se ukazuje profil Ploučnice-Noviny, naopak velmi dobrou kvalitu vody je možné vysledovat v Jizeře v Horní Sytné, v Kamenice ve Spálově nebo Smědá ve Vsi u Černous, kde jakost vody v žádném ze sledovaných ukazatelů této skupiny nepřesáhla II. třídu. Obrázek C11

Leden 2014

Jakost vody v tocích 2011–2012 ČR (Zdroj: ISSaR)

39


Ve skupině specifických organických látek dosáhly II. třídy pouze dvě sloučeniny – trichlormethan v profilu Ploučnice-Noviny a 1,1,2,2-tetrachlorethen v profilu PloučniceČeská Lípa. Ve skupině kovů a metaloidů se toky řadí nejvýše do III. třídy, a to v ukazatelích zinek, celkové železo a měď v profilech Lužické Nisy a Ploučnice. Ve skupině mikrobiologických ukazatelů je nejhorší stav na profilu Lužická Nisa-Hrádek nad Nisou, který pro enterokoky spadá do V. třídy a pro termotolerantní koliformní bakterie do IV. třídy jakosti vod. Na ostatních profilech pro oba dva ukazatele převládala III. třída. Chlorofyl byl hodnocen téměř na všech měřených profilech I. třídou. Plošné znečištění je způsobováno zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy a agrochemikáliemi způsobující eutrofizaci a znečištění povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor dochází k erozi poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými zdroji znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo z nedostatečně účinných čistíren průmyslových odpadních vod. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. C. 3.6.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje například zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod a další. Liberecký kraj se rozkládá z velké části ve vodohospodářsky chráněných územích – CHOPAV, což znamená zvýšenou ochranu vod i mimo ochranné pásmo vodních zdrojů. V zájmovém území se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Největší je CHOPAV Severočeská křída o rozloze 3 702,03 ha, která do Libereckého kraje zasahuje jen z části. Plošné parametry všech tří CHOPAV na území Libereckého kraje jsou uvedeny v následující tabulce. Poloha jednotlivých CHOPAV v kraji je znázorněna v níže uvedeném obrázku. Tabulka C14

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) v zájmovém území (Zdroj: MŽP)

Název 1. Severočeská křída 2. Jizerské hory 3. Krkonoše

Leden 2014

Plocha celkem (ha) 3 702,03 370,67 368,31

Plocha na území kraje (km2) 1 585,0 370,7 98

40

Podíl na ploše kraje 50,1 11,7 3,1


Obrázek C12

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) na území Libereckého kraje (Zdroj: KÚ LK)

C.3.6.3. Vodní hospodářství Území Libereckého kraje je bohaté na podzemní i povrchové vodní zdroje. I přesto, že jsou povrchové i podzemní vodní zdroje závislé na množství a vydatnosti srážek, mají dostatečnou a rovnoměrnou vydatnost. Poměr kapacity zdrojů vody pro veřejné zásobování pitnou vodou je 73 % z povrchových zdrojů a 23 % z podzemních zdrojů. Odběr vody Celkový dlouhodobý celorepublikový významný pokles odběrů vody z povrchových a podzemních zdrojů dosáhl svého maxima v závěru 90. let 20. století. K poklesu došlo zejména v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizace hospodářství a také v souvislosti se snižováním požadavků průmyslu na vodu vlivem změn technologií v období po roce 1990. V posledních pěti letech se celkový objem odebírané vody stabilizoval. V současnosti má na odběry vod vliv spíše zavádění nových šetrnějších technologií výroby a obecně snaha o úspory nákladů jak v průmyslu, tak v domácnostech. Povrchové zdroje jsou významné zejména pro území okresů Jablonec n. N. a Liberec. Jedná se o vodárenskou nádrž Josefův Důl (na Kamenici, úpravna vody Bedřichov) a Souš (na Černé Desné, úpravna Souš). Přímý odběr z vodních toků se využívá ve Frýdlantském výběžku (řeky Bílá Desná, Řasnice a Smědá) a na severu Semilska (z Jizerky).

Leden 2014

41


Jak již bylo uvedeno výše, je z celkového množství odběrů vod realizováno 23 % z podzemních zdrojů, které mají lepší jakost a vyžadují méně úprav. Odběry podzemní vody se od roku 2000 snižují, v některých letech lehce kolísají. Podzemní voda je však cennějším zdrojem, jelikož doba zpětného návratu vody do podzemních zdrojů je delší než u zdrojů povrchových vod. Odběry tedy přispívají k poklesu zásob podzemních vod, které jsou patrné rovněž v souvislosti se změnami intenzity a sezonality srážek a nižším vsakem do půdy. Podzemní zdroje jsou rozhodující zejména v okresech Česká Lípa a Semily. V roce 2012 bylo vodou z vodovodu zásobováno 394 740 obyvatel, což představuje 90 % obyvatel Libereckého kraje. S ohledem na uvedené procento obyvatel patří Liberecký kraj mezi kraje s nižším podílem obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu. Ovšem každým rokem obyvatel, kteří mají přístup k vodě z vodovodu, mírně přibývá. V roce 2009 bylo napojeno 88,5 % (viz tabulka níže). Nejlépe jsou na tom z hlediska napojení na vodovod obyvatelé v Moravskoslezském kraji a v Hlavním městě Praha. Kraje, které mají nejmenší podíl obyvatel napojených na vodovod, jsou kraj Plzeňský a Jihočeský. Tabulka C15

Obyvatelé zásobování vodou z vodovodu v krajích zájmového území (Zdroj: ČSÚ).

Kraj

Rok

Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (osoby)

Liberecký

2009 2010 2011 2012

388 001 389 537 389 260 394 740

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%)

88,5 88,6 88,6 90

C.3.6.4. Odpadní vody Od roku 1990 došlo v České republice k více než dvojnásobnému prodloužení kanalizační sítě, a tím ke zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 72 % na 82,6 % obyvatel v roce 2011. Procento obyvatel, jejichž domy jsou napojeny na kanalizaci, soustavně mírně stoupá. I když je trend viditelný také v Libereckém kraji, stále je procento obyvatel napojených na kanalizaci poměrně nižší. Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci s koncovou ČOV bylo v roce 2009 289 505 (67,9%), v roce 2011 stoupl podíl o 1% na 68,9%, tedy 294 710 obyvatel. V roce 2012 však došlo, dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), k mírnému poklesu počtu obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou ČOV. Dle těchto údajů žilo v Libereckém kraji v roce 2012 v domech napojených na kanalizaci s koncovou ČOV celkem 291 238 obyvatel (tedy 66,4%). Dosud nejsou všechny odpadní vody vypouštěné do kanalizací čištěny. Významná opatření na ochranu jakosti vod představují stavby nových a rekonstrukce stávajících ČOV. Všechny tyto čistírny jsou mechanicko-biologické zahrnující denitrifikaci (redukci dusičnanů až na elementární dusík) a ve většině případů také nitrifikaci (oxidaci amonných látek až na dusičnany) a chemické srážení fosforu.

Leden 2014

42


Údaje v následující tabulce uvádějí podíly čištěných odpadních vod v daném roce. V Libereckém kraji je na čistírnách odpadních vod čištěno 98,2 % odpadních vod, které produkují obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci (291 238 obyvatel, tedy 66,4% celkového počtu obyvatel kraje). Počet čistíren odpadních vod pro veřejnou potřebu v Libereckém kraji postupně mírně roste. V roce 2009 bylo v Libereckém kraji 79 ČOV, v roce 2010 to bylo 81 ČOV a v roce 2011 pak 82 čistíren odpadních vod. V roce 2012 byl v Libereckém kraji počet ČOV stejný jako v roce 2011, což může vysvětlovat úbytek počtu obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou ČOV. Tabulka C16

Údaje o napojení na kanalizace v zájmovém území v letech 2009-2011 (Zdroj: ČSÚ).

Kraj

Rok

Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci s koncovou ČOV (osoby)

Liberecký

2009 2010 2011 2012

299 505 290 772 294 710 291 238

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu (%)

Podíl čištěných odpadních vod (%)

67,9 68,2 68,9 66,4

98,6 99,7 99,5 98,2

Průměrná účinnost ČOV (množství odbouraného znečištění) je v ČR velmi vysoká v případě biologické spotřeby kyslíku (BSK5) a nerozpuštěných látek – odstraňováno je až 98 % znečištění. Pokud jde o chemickou spotřebu kyslíku (CHSKCr), je účinnost odstranění přibližně 94 %, u celkového fosforu je odbouráváno zhruba 82 % a u dusíkatých látek je to kolem 72 %. Tyto hodnoty (rok 2011) jsou obdobné jako v předchozích letech, což souvisí s prakticky dokončenou rekonstrukcí velkých ČOV a se stabilizovaným trendem v produkovaném znečištění v jednotlivých aglomeracích. C.3.6.5. Voda pro koupání V letní sezóně 2013 bylo v Libereckém kraji dle monitorovacího kalendáře sledováno 14 ploch ke koupání na povrchových vodách s 21 odběrovými místy, dále pak 21 venkovních bazénů, 14 betonových nádrží a biotop. Koupací sezona v Libereckém kraji proběhla bez problémů. Nebyl vyhlášen žádný zákaz koupání. C.3.6.6. Povodně Problematika ochrany území před povodněmi by měla být jednou z priorit ochrany obyvatel a krajiny, ve které žijí. Velké povodně na území České republiky v letech 1997, 2002 a 2010 (v srpnu 2010 zejména v Libereckém kraji) i lokální povodně v letech 2007, 2009 vyvolaly tlak na zkvalitnění preventivních opatření a zlepšení monitoringu a informačního systému. V koncepci ochrany před povodněmi v Libereckém kraji (2006) je uvedeno 98 úseků toků ohrožených povodněmi, z čehož u 45 ohrožených úseků ochrana před povodněmi nevyhovovala. Většina koryt vodních toků ve větších městech v Libereckém kraji je dimenzována pouze na Q20 (20-ti letou vodu) a v menších městech jen na Q10 s výjimkou koryta Smědé ve Frýdlantu (Q50).

Leden 2014

43


Na ochranu před povodněmi byla navržena řada protipovodňových opatření, sestávajících mimo jiné z kombinace úprav břehů, protipovodňových zdí, hrází a případně mobilních hrazení. Návrhy protipovodňových opatření se týkají prakticky všech obcí podél řeky Labe. Výše zmíněná opatření jsou vesměs zaměřena na regulaci toků. Otázkou je však realizace takových opatření, která zvýší retenční kapacitu krajiny a omezí tak okamžitý odtok srážkové vody a tím pádem rychlost a intenzitu povodňové vlny. K tomu je především zapotřebí zabránit dalšímu masivnímu nárůstu zpevněných ploch, respektive jejich negativnímu vlivu na odtokové poměry (například realizací zatravněných střech, jímek na srážkovou vodu a/nebo retenčních nádrží, čímž se srážková voda zadržuje a zpomaluje se její odtok), a revitalizovat vodní toky. Obecně je třeba průběžně aktualizovat povodňové plány obcí, zpracovat nové plány na 100 a víceletou vodu, digitalizovat mapové podklady a zpřesnit modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů na ohrožená území. Pro minimalizaci povodňových škod (mimo jiné zamezením výstavby v lokalitách ohrožených záplavami) a realizaci protipovodňových opatření jsou stanovována záplavová území. Ta již byla stanovena (nebo probíhá proces jejich stanovování) u všech vodohospodářsky významných toků na území Libereckého kraje ve správě podniku Povodí Labe. Vymezení aktivních zón záplav v Libereckém kraji je znázorněno v následujícím obrázku. Obrázek C13

Leden 2014

Vymezení aktivních zón záplav (červená linii) v Libereckém kraji (Zdroj: Povodňový portál LK)

44


C.2.7. Půda Česká republika je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu (38 %, což reprezentuje 5. místo v EU27). Většinu území ČR tvoří, z hlediska typologie využití území, pro střední Evropu typická lesozemědělská a zemědělská krajina. Celková výměra Libereckého kraje je 316 338 ha. Zemědělská půda zaujímá 44,2% (139 896 ha) rozlohy kraje a podíl orné půdy na celkové rozloze 20,7 %. Oba údaje jsou hluboko pod celostátním průměrem (zemědělská půda: 53,6 % a orná půda 38,0 % v ČR). Naopak lesních půd je v kraji mnohem více: 44,4 % oproti celostátnímu průměru 33,7 %. Nejnižší podíl zemědělské půdy na celkové výměře v roce 2011 je zaznamenán u obce s rozšířenou působností (ORP) Tanvald (19,48 %) a ORP Jablonec n. N. (29,3 %), naopak nejvyšší podíl zemědělské půdy má ORP Turnov (62,38 %) a ORP Semily (60,66 %). Rozlohy ploch zemědělské půdy, orné půdy, nezemědělské půdy a lesních pozemků v Libereckém kraji jsou uvedeny n následující tabulce. Tabulka C17

Plocha zemědělské a nezemědělské půdy v Libereckém kraji v letech 2009 – 2011 (Zdroj: ČSÚ).

Liberecký kraj Zemědělská půda z toho orná půda Nezemědělská půda z toho lesní pozemky

Rok 2010 140 013 66 142 176 291 140 402

2009 140 090 66 503 176 203 140 275

2011 139 896 65 640 176 442 140 611

Struktura zemědělské půdy zůstala oproti datům roku 2001 prakticky nezměněna. Drobné rozdíly jsou pouze v podílu orné půdy, chmelnic a trvalých travních porostů na celkové výměře Libereckého kraje. Zemědělská produkce je v zájmové území soustředěna především v nižších polohách a vzhledem k členitému reliéfu není míra zornění příliš velká. Vstupy cizorodých látek do půdy Cizorodé látky se do půdy dostávají zejména aplikací hnojiv a agrochemikálií, upravených kalů z ČOV a atmosférickou depozicí. Mezi závažné vstupy patří zejména rizikové prvky obsažené například v čistírenských kalech nebo v přípravcích na ochranu rostlin. Další rizikové látky, které jsou vnášeny do půdy čistírenskými kaly, představují organické polutanty. Jedná se zejména o PCB, PAU a AOX. V orné půdě jsou tyto organické polutanty sledovány především z hlediska významného rizika, které představují pro potravní řetězce a existenci živých organismů. Průběžně se provádí podrobný, plošný monitoring zemědělských půd z hlediska obsahu cizorodých látek organického a anorganického původu. K výrazným změnám v posledních letech nedošlo. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor. Příčinou je zřejmě větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně založenými skládkami a také s následky využívání bývalého vojenského prostoru Ralsko.

Leden 2014

45


Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně vede registr kontaminovaných ploch a provádí i sledování obsahů rizikových látek a rizikových prvků. Následující obrázek vyjadřuje znečištění půd Libereckého kraje sledovanými látkami. Sledované látky jsou arsen, berylium, chrom, kadmium, kobalt, měď, nikl, olovo, rtuť, vanad, zinek. Z uvedených sledovaných látek byly v Libereckém kraji zjištěny arsen, berylium, kadmium, nikl, olovo a rtuť. Lokality, kde byly sledované látky zjištěny, jsou znázorněny v následujícím obrázku. Obrázek C14

Obsah As, Be, Cd, Hg, Ni a Pb v půdách krajů za období 1990 – 2008, zjišťováno pomocí 2M HNO3 (Zdroj: ÚAP).

Vodní a větrná eroze půdy Vodní erozí je v ČR značně ohroženo více než 42 % zemědělských půd. Větrnou erozí je potenciálně ohroženo 8 % zemědělské půdy, spolu s mírným ohrožením 13 % půd. 3.8. Lesy Přirozená obnova lesa se během sledovaného období v České republice (od roku 1995) zvýšila přibližně trojnásobně, což je z hlediska lesnictví i životního prostředí zásadní pozitivní jev. V letech 2004–2007 se podíl přirozené obnovy snížil v souvislosti s vyšším podílem obnovy ploch vzniklých po nahodilé těžbě, která byla důsledkem náhlých povětrnostních jevů, od roku 2008 docházelo k růstu.

Leden 2014

46


Poškození lesních porostů v ČR vyjádřené procentem defoliace (odlistění) již nepostupuje tak rychle jako v minulosti, což lze považovat za reakci lesních porostů na zlepšení imisních podmínek v uplynulých dvou desetiletích. I přes zpomalení tempa nárůstu je defoliace v ČR stále velmi vysoká. Za základní problémy hospodaření v lesích jsou považovány:  nepříznivá druhová skladba lesů, která je důsledkem vysazování smrku jako rychle rostoucí dřeviny v 18. – 19. století a jako ekonomicky nejvýhodnější a bezproblémový způsob obnovy ve 20. století,  přetrvávající vliv nevhodných hospodářských postupů z minulosti, jako je používání velkoplošných holých sečí, pálení klestu, nadměrné používání chemických přípravků nebo záměrné ničení mokřadní biotopů,  imisní zátěž a její důsledky ve formě okyselení půd, vyplavení živin a další chřadnutí porostů,  loupání kůry a ohryz zvěří, kterými je poškozeno 18,5 % plochy lesních pozemků (PUPFL) v kraji, problém tato skutečnost představuje zejména ve zvláště chráněných územích,  stoupající tlak veřejnosti a investorů na využití lesa k rekreaci a komerčnímu sportovnímu využití. Jak je uvedeno výše, Liberecký kraj patří mezi kraje s nejvyšší mírou lesnatosti. Z celkové plochy kraje zabírají lesy plochu o výměře 141 477,65 ha (44,7%) (Zdroj: ÚAP). Z tohoto důvodu dochází v Libereckém kraji k nejnižšímu zalesňování v České republice. K jednomu z největších zalesňování v rámci ČR naopak dochází v Moravskoslezském kraji. Ovšem dochází zde také k největší těžbě, tedy vzniku holin. Vybrané informace o lesích v Libereckém kraji (k listopadu 2012) jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. V níže uvedeném obrázku jsou znázorněny kategorie lesů v Libereckém kraji v roce 2012 Tabulka C18

Zastoupení kategorií lesa v Libereckém kraji k 11/2012 (Zdroj: ÚAP). Výměra [ha]

Kategorie lesa Lesy hospodářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Celkem Tabulka C19

Leden 2014

Podíl z celk. výměry PUPFL [%] 62,4 8,6 29,0 100

88 288,57 12 199,37 40 989,71 141 477,65

Podíl z celk. výměry kraje [%] 27,9 3,9 13,0 44,7

Vybrané údaje o lesnictví v Libereckém kraji v roce 2011 (Zdroj: ČSÚ).

47


Obrázek C15

Kategorie lesů v Libereckém kraji v roce 2012 (Zdroj: ÚAP).

C.3.9. Horninové prostředí a surovinové zdroje V Libereckém kraji je poměrně významným odvětvím těžba nerostných surovin, která zde má dlouhou tradici. Nacházejí se zde významná ložiska uranové rudy, zejména v okrese Česká Lípa. Aktivní těžba byla ukončena na počátku devadesátých let a aktuálně probíhají sanační práce po chemické těžbě. V polovině 90. let byla zahájena likvidace hlubinné těžby a nedávno byla ukončena zakládka hlavních důlních prostor. Probíhají i práce v souvislosti se sanací odkališť uranového průmyslu včetně rekultivací povrchu vyluhovacích polí. Ložiska polymetalické rudy nejsou ve srovnání s rudou uranovou tak významná a jejich těžba již byla ukončena a dobývací prostory zrušeny. V území se vyskytuje i ložisko cínové rudy, ale z ekonomických důvodů se neuvažuje o jeho těžbě. Z paliv se na území Libereckého kraje vyskytují ložiska hnědého a černého uhlí, která nejsou těžena a dvě ložiska lignitu s malým obsahem zásob. Z nerud se zde nalézají zásoby vápence a dolomitického vápence. Roztěženo je pouze jedno ložisko na Semilsku. Ze stavebních materiálů se těží na Českolipsku především čedič a melafyr, na Liberecku stavební kámen, liberecká žula, na Jablonecku bloková žula, fylitické břidlice, čedič a znělec a na Semilsku zejména čedič.

Leden 2014

48


V okrese Česká Lípa jsou 4 výhradní ložiska slévárenských písků, z nichž dvě jsou těžena. Stavební písky jsou těženy ve dvou lokalitách. Na Liberecku je 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž jsou tři těžena a dobývají se ještě nevýhradní ložiska na dvou lokalitách. Na Liberecku je ze dvou ložisek těžena také cihlářská surovina. C.3.10. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Liberecký kraj má zpracovány strategické dokumenty „Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje na období 2011 – 2020“ a „Akční plán EVVO pro období 2011 – 2013“, které představují nosný materiál pro rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Libereckém kraji pro období 2011 2020. Význam EVVO spočívá především v tom, že je – v případě některých problémů životního prostředí – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících jejich řešení (spalování odpadu v domácnostech, třídění komunálního odpadu a podobně). C.3.11. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ je předkládán v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu, bez realizace koncepce. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může koncepce ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně vlivů jiných krajských a celostátních koncepcí. V hypotetickém a v běžném životě nereálném případně – tedy v případě, že by nebyl realizován žádný z projektových záměrů, příkladmo uvedených v rámci potenciálních opatření a aktivit návrhu koncepce, respektive že by nebyly podporovány žádné aktivity zaměřené na rozvoj území, uvažované v programu, lze předpokládat, že by se vývoj stavu životního prostředí v pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem:  Redukovaly by se rozvojové aktivity na území Libereckého kraje  Mohly by být podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+.  Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech investorů. Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí rozvojové strategie tvořící systém, by pravděpodobně došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně by se také v potřebném rozsahu nerealizovaly neziskové projekty zaměřené na podporu znevýhodněných oblastí a občanů

Leden 2014

49


C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Ovzduší  znečištění ovzduší z malých stacionárních zdrojů znečišťování, především suspendovanými částicemi frakce PM10,  znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a těkavými organickými látkami v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích,  emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10, ale i oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí Příroda a krajina  narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny  vodní a větrná eroze  šíření invazních druhů rostlin Hluk  hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda  stav znečištění vodních toků  nižší podíl obyvatel napojených kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod Půda  existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny  vodní a větrná eroze Horninové prostředí, staré ekologické zátěže  zabezpečení po těžbě uranu z hlediska jejich vlivu na podzemní vody  staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení Odpadové hospodářství  odstraňování nebezpečných odpadů průmyslových výrob a ze sanací starých ekologických zátěží.

Leden 2014

50


ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ D.1. Úvod Při hodnocení vlivů koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí, je potřeba vzít v úvahu nejen standardní dopady, tedy potenciální vlivy na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale také vzájemný vztah mezi stavem životního prostředí v kraji a jeho plánovaným rozvojem. V tomto smyslu se jedná především o současnou úroveň kvality životního prostředí v Libereckém kraji, která může být, jedním z limitů ekonomického i sociálního rozvoje regionu. V této souvislosti se jedná lokálně především o stav znečištění ovzduší a o nepříznivou akustickou (hlukovou) situaci, které mohou limitovat některé možnosti rozvoje omezením možné implementace určitých aktivit, včetně těch s relativně nízkým negativním vlivem na kvalitu ovzduší nebo hlukovou situaci. V lokalitách s trvalým překračování limitů znečišťování ovzduší či hygienických limitů pro hluk může být každý další příspěvek emisí do ovzduší nebo hluku významný. Výše uvedené konstatování je v textu oznámení uvedeno z důvodu, který má klíčový význam z hlediska hodnocení vlivů „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí i samotného udržitelného rozvoje kraje. Tím je riziko, že bez současného zlepšení životního prostředí by mohla být implementace některých opatření navrhovaných v rámci „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ limitována. Pro úspěšnou budoucí implementaci „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ by proto měla být zásadní pozornost věnována takovým opatřením, která by mohla potenciálně zhoršit současný stav životního prostředí, především hlukovou situaci a kvalitu ovzduší v lokalitách, kde jsou již v současnosti překračovány limity znečišťování ovzduší či hygienické limity pro hluk. Po projednání tohoto oznámení v rámci zjišťovacího řízení bude na základě závěru zjišťovacího řízení zpracován dokument „Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020 na životní prostředí na životní prostředí a veřejné zdraví“ (dále také Vyhodnocení). Vyhodnocení bude zaměřeno, kromě obligatorních požadavků (příloha č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a případných požadavků uvedených v Závěru zjišťovacího řízení, především na identifikaci těch opatření, která by mohla ohrozit stanovené cíle ochrany životního prostředí a stát se limity dalšího ekonomického rozvoje kraje.

Leden 2014

51


Pro zpracování oznámení byl dispozici návrh „Programu rozvoje Libereckého kraje” (verze k 5.11.2013), obsahující následující části: 1. Úvod 2. Analytická část 3. Návrhová část 4. Hospodářsky podprůměrné a slabé oblasti Libereckého kraje 5. Venkovské oblasti Libereckého kraje 6. Implementační část 7. Závěr 8. Přílohy D.2. Předpokládané vlivy V následujícím textu je provedeno předběžné zhodnocení strategických cílů a opatření koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje”. Podrobné hodnocení, v souladu s požadavky citovaného zákona, bude včetně vyhodnocení jednotlivých navrhovaných opatření provedeno v dokumentu „Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020 na životní prostředí a veřejné zdraví“, který bude po ukončení zjišťovacího řízení zpracován na základě Závěru zjišťovacího řízení. Strategický cíl A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika V rámci Strategického cíle A nelze zcela vyloučit negativní vlivy některých Rozvojových opatření, respektive aktivit naplňujících tato opatření, na životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva (viz níže). O podpoře ze strany krajského úřadu je v případě takových aktivit třeba rozhodovat na základě kvalifikovaného posouzení dotčených aktivit (projektů) z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. 

Rozvojové opatření A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Rozvojové opatření A.1 je zaměřeno na vytváření podmínek pro působení konkurenceschopných podnikatelských subjektů, rozvoj podnikatelského a inovačního prostředí, posílení ekonomiky založené na znalostech, zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů působících v kraji, zvýšení podílu inovativních firem s potenciálem uspět na globálním trhu, vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst a na rozvoj přeshraniční a mezinárodní spolupráce v ekonomické oblasti. V rámci Opatření A.1 není u většiny aktivit naplňujících opatření důvod očekávat významné negativní dopady. Je to především z toho důvodu, že se Opatření A.1 zaměřuje především na neinvestiční podporu konkurenceschopnosti a podnikatelského prostředí. Nicméně opatření zahrnuje také aktivity zaměřené na vytváření podmínek pro integrovaný rozvoj technické, dopravní a podnikatelské infrastruktury a aktivity zaměřené na revitalizace a sanace nevyužívaných průmyslových ploch a objektů. V případě uvedených aktivit nelze v současnosti vyloučit určité negativní vlivy jejich realizace na životní prostředí. O podpoře ze strany krajského úřadu je tedy třeba rozhodovat na základě kvalifikovaného posouzení dotčených aktivit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí.

Leden 2014

52




Rozvojové opatření A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Rozvojové opatření A.2 je zaměřeno na zvýšení podílu využití výsledků VaV v praxi, rozvoj konkurenceschopnosti regionu, rozvoj spolupráce napříč sektory, resorty, mezi akademickou a firemní sférou a na podporu kvalitativního rozvoje institucí terciárního vzdělávání a výzkumných center působících v regionu. V rámci Opatření A.2 není důvod očekávat významné negativní dopady, protože aktivity zaměřené na vědu, výzkum a inovace obvykle nemají negativní dopady na životní prostředí. Opatření A.2 navíc vytváří předpoklady pro pozitivní vlivy, protože vzdělaní odborníci mají obvykle šetrnější vztah k životnímu prostředí a lépe chápou požadavky udržitelného rozvoje. Také inovace obvykle vytváří předpoklady pro pozitivní vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Rozvojové opatření A.3 je zaměřeno na zvýšení přidané hodnoty produktů zemědělství a lesnictví, nalezení dlouhodobé shody na způsobu využívání krajiny, podporu mimoprodukčního trvale udržitelného využívání krajiny, rozvoj funkčního vzdělávacího, poradenského a informačního systému a na posílení odpovědnosti a informovanosti o ochraně přírodních zdrojů. V rámci Opatření A.3 není důvod očekávat významné negativní dopady na životní prostředí, protože aktivity naplňující cíle opatření jsou zaměřeny na podporu environmentálně šetrného zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství. Z podstaty řady aktivit v rámci Opatření A.3 lze očekávat pozitivní vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva.



Rozvojové opatření A.4: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Rozvojové opatření A.4 je zaměřeno na zefektivnění, rozvoj a stabilizaci organizace cestovního ruchu (CR), zkvalitnění a rozšíření infrastruktury a služeb CR a zajištění jejich udržitelnosti, vytvoření a propagaci konkurenceschopné turistické nabídky s cílem prodloužení turistické sezóny a zvýšení návštěvnosti a na podporu zaměstnanosti a zvyšování kvality vzdělávání a kvalifikace lidských zdrojů v CR. V rámci většiny aktivit Opatření A.4 není důvod očekávat významné negativní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Nicméně s ohledem na deklarovanou podporu rozvoje základní a doprovodné turistické infrastruktury je třeba vzít v úvahu, že takové aktivity pochopitelně nesou i úskalí dopadu na životní prostředí. V rámci příslušných řízení (stavební řízení, případně EIA) proto bude nezbytné posoudit možné negativní dopady realizace staveb. Na druhou stranu je jedním z předpokladů zvýšení atraktivity kraje jako cíle cestovního ruchu také zlepšení stavu životního prostředí, což může být vhodným motivem pro přiměřené a environmentálně šetrné projekty.

Leden 2014

53


Strategický cíl B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje V rámci Strategického cíle B není důvod předpokládat významné negativní vlivy na životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva. 

Rozvojové opatření B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života Rozvojové opatření B.1 je zaměřeno na podporu vzdělávání, podporu rovných příležitostí ke vzdělávání a poradenského systému, rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků, modernizaci nezbytné infrastruktury a podobně. V rámci Opatření B.1 není důvod očekávat významné negativní dopady. Naopak lze očekávat pozitivní vlivy opatření, protože, vzdělaní lidé mají obvykle šetrnější vztah k životnímu prostředí.



Rozvojové opatření B.2: Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel Rozvojové opatření B.2 je zaměřeno u ohrožených skupin na trhu práce), zaměstnavatelů do odborné přípravy zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel prostředí ani zdraví obyvatelstva.

na podporu zaměstnanosti (zejména posílit služeb zaměstnanosti, zapojení žáků a studentů a podobně. Zvýšení obecně nemá negativní dopady na životní

V rámci Opatření B.2 není důvod očekávat významné negativní dopady. V souvislosti s resocializací, rekvalifikacemi a snížením nezaměstnanosti lze očekávat pozitivní vlivy na zdraví obyvatelstva. 

Rozvojové opatření B.3: Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče a sociálních služeb, podpora zdravého životního stylu (B3a - oblast sociální služby, B3b - oblast zdravotní péče) Rozvojové opatření B.3a je zaměřeno na optimalizaci a řízení sítě sociálních služeb, udržitelný systém financování sociálních služeb, vzdělávání personálu poskytovatelů služeb, metodické vedení, sledování a kontrolu kvality služeb, zajištění podmínek pro integraci osoby se zdravotním postižením do společnosti pro a důstojný život seniorů a podobně. V rámci opatření B.3a není důvod očekávat významné negativní dopady. Rozvojové opatření B.3b je zaměřeno na dlouhodobé zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje, vícezdrojové financování provozu, obnovy a rozvoje zdravotnictví Libereckého kraje, udržení optimální síť zdravotnických služeb a propojení sítě zdravotnických a sociálních služeb. V rámci opatření B.3b není důvod očekávat významné negativní dopady.



Rozvojové opatření B.4: Podpora poskytování kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel (B4a – kultura, B4b – sport) Rozvojové opatření B.4a je zaměřeno na udržení a rozvoj sítě kulturních zařízení v kraji, podporu neprofesionálních uměleckých aktivit a zájmové činnosti, podporu vzdělávání pracovníků v oblasti kultury, podporu propagace kulturních aktivit v kraji a podporu přeshraniční kulturní spolupráce.

Leden 2014

54


V rámci opatření B.4a není důvod očekávat významné negativní dopady. Mírné dočasné negativní vlivy by mohly nastat při modernizaci interiérů kulturních zařízení a expozic muzeí a galerií. Rozvojové opatření B.4b je zaměřeno na vytvoření optimálních podmínek pro sport dětí a mládeže, vytvoření optimálních podmínek pro „sport pro všechny“, vytvoření funkční, bezpečné a moderní sportovní infrastruktury a na realizaci nadregionálních a mezinárodních sportovních akcí.. V rámci opatření B.3b není důvod očekávat významné negativní dopady. Mírné negativní vlivy by mohly nastat při stavebních pracích souvisejících s budováním sportovní infrastruktury. 

Rozvojové opatření B.5: Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví Rozvojové opatření B.5 je zaměřeno na vytváření podmínek pro tvorbu vzdělávacích programů, finanční podporu zachování hmotného a nehmotného dědictví, prezentaci a propagaci kulturního dědictví, seznamování veřejnosti s problematikou památkové péče a na vytváření podmínek pro přeshraniční spolupráci v péči a propagaci kulturního dědictví. V rámci opatření B.5 není důvod očekávat významné negativní dopady.



Rozvojové opatření B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Rozvojové opatření B.6 je zaměřeno na zajištění podmínek pro zdravé a cenově dostupné bydlení, zvýšení kvality veřejného prostředí, vytvoření podmínek pro stabilizaci obyvatelstva, zkvalitnění pracovního prostředí, vyvážený rozvoj pracovních příležitostí, zlepšení image Libereckého kraje a další. V rámci Rozvojového opatření B.6 není důvod očekávat významné negativní dopady životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva. Mírné negativní vlivy by mohly nastat v případě realizace stavebních prací souvisejících s obnovou a rekonstrukcemi bytového fondu a novou výstavbou bytových jednotek.



Rozvojové opatření B.7: Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Rozvojové opatření B.7 je zaměřeno na vybudování systému přípravy obyvatel v oblasti jejich bezpečnosti a ochrany majetku, vytvoření systému prevence a řešení sociálně patologických jevů a na stabilizaci systému prevence a připravenosti obyvatelstva na mimořádné události. V rámci opatření B.7 není důvod očekávat významné negativní dopady.

Strategický cíl C. Komplexní a kvalitní infrastruktura V rámci Strategického cíle C nelze zcela vyloučit negativní vlivy některých Rozvojových opatření, respektive aktivit naplňujících tato opatření, na životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva (viz níže). O podpoře ze strany krajského úřadu je v případě takových aktivit třeba rozhodovat na základě kvalifikovaného posouzení dotčených aktivit (projektů) z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva.

Leden 2014

55




Rozvojové opatření C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Rozvojové opatření C.1 je zaměřeno na přípravu a realizaci staveb vybraných silnic I. třídy, zlepšení technického stavu silnic a mostů a odstraňování dopravně nebezpečných míst a úseků na silnicích II., III. třídy a místních komunikacích, na zlepšování technického stavu železničních tratí, mostů, tunelů a stanic, vytváření podmínek pro rozvoj kolejové dopravy, zvýšení propustnosti území a snížení bariérového efektu liniových dopravních staveb, vytváření podmínek pro bezpečnou bezmotorovou dopravu, podporu rozvoje letecké dopravy, podporu logistických terminálů a další. V případě některých aktivit naplňujících opatření C.1 nelze za současného stavu znalostí vyloučit jejich negativní vlivy na životní prostředí. O podpoře ze strany krajského úřadu je tedy třeba rozhodovat na základě kvalifikovaného posouzení dotčených aktivit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. . Po dokončení staveb lze u řady aktivit předpokládat převážně pozitivní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel. V případě potenciálně konfliktních aktivit z hlediska vlivů na životní prostředí (stavby v koridoru kapacitní silnice I/35, stavby zajišťující propojení Frýdlantska, Jablonecka, Tanvaldska a Českolipska se sítí rychlostních silnic včetně obchvatů měst, rozvoj letecké dopravy, výstavba logistických areálů a další) je třeba dbát na důsledné dodržování procedur dle stavebního zákona a také podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podpořeny by měly být pouze takové projekty, které ve všech uvedených procedurách vyhoví z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva .



Rozvojové opatření C.2: Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti Rozvojové opatření C.2 je zaměřeno na zachování rozsahu dopravní obslužnosti veřejnou dopravou a její rozvoj v návaznosti na potřeby a na zvyšování atraktivity a spolehlivosti veřejné dopravy V rámci Rozvojového opatření C.2 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat neutrální nebo pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, protože opatření je primárně zaměřeno na podporu veřejné dopravy.



Rozvojové opatření C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně obnovitelných zdrojů Rozvojové opatření C.3 je zaměřeno na vybudovat kvalitního a spolehlivého systému zásobování energií na celém území Libereckého kraje, zvýšení využívání energeticky a ekologicky šetrných technologií a využívání obnovitelných zdrojů energie, zlepšení stavu vodohospodářské infrastruktury, zajištění zásobování kvalitní pitnou vodou, zvýšení úrovně čištění odpadních vod na území Libereckého kraje a na budování a zkvalitňování preventivních protipovodňových opatření V rámci Rozvojového opatření C.3 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat neutrální nebo pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva.

Leden 2014

56


Pouze v případě následujících aktivit (projektů): Technická opatření ke zvyšování kapacity koryt a Budování retenčních nádrží a poldrů, je třeba věnovat v rámci výběrových řízení zvýšenou pozornost posouzení potenciálních vlivů těchto aktivit na životní prostředí. V případě věcně obdobných projektů je třeba podporovat projekty s většími pozitivními a menšími negativními vlivy na životní prostředí. 

Rozvojové opatření C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Rozvojové opatření C.4 je zaměřeno na zpřístupnění elektronické komunikace a informačních technologií všem obyvatelům a oblastem Libereckého kraje, zvýšení informační gramotnosti všech vrstev obyvatel a na zvýšení využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejném, soukromém i podnikatelském sektoru. V rámci Opatření C.4 není důvod očekávat významné negativní dopady. Je možno předpokládat, že rozvoj informačních a komunikačních (a tedy lepší informovanost a vzdělanost veřejné správy a obyvatelstva) bude mít mírně pozitivní vlivy na životní prostředí.

Strategický cíl D. Zdravé životní prostředí bez zátěží V rámci Strategického cíle D není důvod předpokládat významné negativní vlivy na životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva. 

Rozvojové opatření D.1: Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel Rozvojové opatření D.1 je zaměřeno na snížení rozsahu ekologických zátěží, efektivní nakládání s odpady a jejich druhotné využití, vytvoření nástrojů k likvidaci nebo zmírnění škodlivých následků lidské činnosti a přírodních katastrof a na minimalizaci produkce emisí znečišťujících látek, světelného smogu a hlukové zátěže do všech složek životního prostředí a jejich negativního vliv na veřejné zdraví. V rámci Rozvojového opatření D.1 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat převážně pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, protože opatření je primárně zaměřeno na ochranu životního prostředí. Pouze v případě následujících aktivit (projektů): Využívání brownfields pro nové účely včetně provádění odstranění existujících ekologických zátěží v jejich areálech, Podpora vybudování efektivní sítě zařízení k úpravě, využití a odstranění odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje a Zajištění monitoringu a likvidace černých skládek je třeba věnovat v rámci výběrových řízení zvýšenou pozornost posouzení potenciálních vlivů těchto aktivit na životní prostředí. V případě věcně obdobných projektů je třeba podporovat projekty s většími pozitivními a menšími negativními vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví Rozvojové opatření D.2 je zaměřeno na podporu vědy a výzkumu pro získávání nových poznatků pro zlepšení životního prostředí a vývoj technologií, na prevenci v oblasti zhoršování stavu životního prostředí a na předcházení vzniku odpadů.

Leden 2014

57


V rámci Rozvojového opatření D.2 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, protože opatření je primárně zaměřeno na ochranu životního prostředí. 

Rozvojové opatření D.3: Péče o krajinu, trvale udržitelné využívání krajinného a přírodního potenciálu Rozvojové opatření D.3 je zaměřeno na optimalizaci vodního režimu v krajině, obnovu krajinné struktury, pokračování realizace sítě ekologicky, zajištění minimální fragmentace (roztříštěnosti) krajiny, podporu šetrného využívání místních zdrojů, posílení ochrany půdy, podporu druhové rozmanitosti a na další aktivity. V rámci Rozvojového opatření D.3 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, protože opatření je primárně zaměřeno na ochranu životního prostředí.



Rozvojové opatření D.4: Posilování ekologického povědomí obyvatel Rozvojové opatření D.4 je zaměřeno na podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a na podporu subjektů, které se chovají šetrně k životnímu prostředí. V rámci Rozvojového opatření D.4 lze, vzhledem k charakteru aktivit naplňujících opatření, očekávat pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, protože opatření je primárně zaměřeno na ochranu životního prostředí.

Strategický cíl E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti V rámci Strategického cíle E nelze zcela vyloučit negativní vlivy některých Rozvojových opatření, respektive aktivit naplňujících tato opatření, na životní prostředí nebo zdraví obyvatelstva (viz níže). O podpoře ze strany krajského úřadu je v případě takových aktivit třeba rozhodovat na základě kvalifikovaného posouzení dotčených aktivit (projektů) z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. 

Rozvojové opatření E.1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Rozvojové opatření E.1 je zaměřeno na vytvoření vhodných podmínek pro kvalitní výměnu informací, zajištění potřebného institucionálního zabezpečení pro rozvoj všestranné spolupráce, zvýšení motivace a zlepšení kompetence aktérů spolupráce a na zabezpečení dostupných podpůrných prostředků pro rozvoj spolupráce. V rámci Opatření E.1 není důvod očekávat negativní dopady. Lze očekávat, že většina aktivit (projektů) naplňujících cíle opatření bude mít pozitivní nebo neutrální vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření E.2: Rozvoj městských oblastí Rozvojové opatření E.2 je zaměřeno na zajištění vyváženého a udržitelného rozvoje měst, zkvalitnit prostředí pro život ve městech a na rozvoj spolupráce a partnerství měst a obcí v Libereckém kraji včetně přeshraničních aktivit.

Leden 2014

58


V rámci aktivit Opatření E.2 není u většiny aktivit (projektů) důvod očekávat významné negativní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Nicméně v rámci příslušných řízení (stavební řízení, případně EIA) bude nezbytné kvalitně posoudit možné negativní dopady realizace některých aktivit investičního charakteru na životní prostředí (například Zlepšit dopravní dostupnost i obslužnost a napojení regionálních center na hlavní dopravní tahy nebo Revitalizace brownfields a efektivní využívání starých průmyslových areálů s cílem hledat jejich smysluplné využití). 

Rozvojové opatření E.3: Rozvoj venkovských oblastí Rozvojové opatření E.3 je zaměřeno na stabilizaci obyvatelstva na venkově, podporu rozvoje lokálních ekonomik s využitím místního potenciálu, podporu pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje obcí dobrou správu území a zefektivnění veřejných institucí na venkově a na podporu mezisektorové komunikace a spolupráce na venkově. V rámci Opatření E.3 není důvod očekávat negativní dopady. Většina aktivit naplňujících opatření bude mít neutrální nebo mírně pozitivní vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Pouze v případě aktivit (projektů) zaměřených na zajištění kvalitní technické infrastruktury venkovských obcí, na rozvoj infrastruktury pro podnikání, na využití brownfields a na komplexní pozemkové úpravy nelze po dobu provádění zemních a stavebních prací vyloučit mírné negativní vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření E.4: Koncepční řízení rozvoje Rozvojové opatření E.4 je zaměřeno na využívání kvalitních, aktuálních a platných koncepčních dokumentů v souladu s principy udržitelného rozvoje, sledování naplňování koncepčních dokumentů pravidelným monitoringem území a zohledňování výstupů při řízení rozvoje území, zapojování specializovaných pracovišť využívajících moderní technologie a metody i odborné a laické veřejnosti do rozvoje území a na koordinaci rozvoje na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni. V rámci Opatření E.4 není důvod očekávat negativní dopady. Lze spíše očekávat, že zaměření na využívání koncepčních dokumentů v souladu s principy udržitelného rozvoje, pravidelný monitoring jejich naplňování a zohledňování výstupů tohoto monitoringu při řízení rozvoje území budou mít pozitivní vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření E.5: Podpora občanské společnosti Rozvojové opatření E.5 je zaměřeno na rozvoj občanské společnosti jako základu demokracie a na podporu nestátních neziskových organizací (NNO). V rámci Opatření E.5 není důvod očekávat negativní dopady. Lze očekávat, že podpora občanské společnosti a zejména nestátních neziskových organizací (z velké části zaměřených na ochranu životního prostředí) bude mít pozitivní vlivy na životní prostředí.



Rozvojové opatření E.6: Zkvalitnění veřejné správy Rozvojové opatření E.6 je zaměřeno na stanovení jasných, veřejně známých a vymahatelných pravidel na všech úrovních veřejné správy, podporu nestrannosti, odbornosti a morálních kvalit zástupců veřejné správy a na zvýšení efektivity, transparentnosti a důvěryhodnosti veřejné správy.

Leden 2014

59


V rámci Opatření 2.5 není důvod očekávat významné negativní dopady. Lze očekávat, že kvalitnější a efektivnější veřejná správa bude mít mírně pozitivní vlivy na životní prostředí. Podrobné vyhodnocení všech strategických cílů a opatření koncepce „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ bude provedeno, na základě porovnání s referenčními cíli životního prostředí, v rámci dokumentu Vyhodnocení. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Při hodnocení vlivů koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí bude v rámci dokumentu Vyhodnocení použit standardní postup stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí a porovnání jednotlivých strategických cílů, opatření a aktivit PRLK s uvedenými referenčními cíli ochrany životního prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí budou tvořit základní rámec pro vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí umožní posoudit, jak mohou jednotlivé strategické cíle, opatření, respektive aktivity koncepce ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je budou ovlivňovat pozitivně, negativně nebo zda budou vůči plnění cílů neutrální. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a také jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru záměrů, podporovaných krajem. Pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů bude použit standardní postup. V první fázi bude na základě cílů a priorit národních i krajských koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah, vytvořen seznam potenciálních referenčních cílů (takzvaný long-list referenčních cílů). Dalším zdrojem pro formulaci referenčního hodnotícího rámce bude provedená analýza stavu životní prostředí v Libereckém kraji, především identifikace významných problémů v ochraně životního prostředí. Z uvedené sady potenciálních cílů (long-listu) budou v rámci fáze Vyhodnocení vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž bude nalezena vazba k jednotlivým cílům a opatřením strategie. Vyhodnocení bude provedeno tabulkovou formou s porovnáním vztahu cílů a opatření rozvoje k vybraným referenčním cílům (negativní, neutrální, respektive pozitivní vliv) s následným komentářem a doporučeními autorům a předkladateli koncepce. Obdobně bude provedeno hodnocení vlivů koncepce na veřejného zdraví. Avšak vzhledem k charakteru posuzování budou cíle ochrany veřejného zdraví považovány za doplňkové, zejména vzhledem k velmi omezeným možnostem stanovit a zejména sledovat u většiny cílů ochrany veřejného zdraví během doby trvání implementace strategie průkazné indikátory implementace a také vzhledem k “překrývání” některých cílů směřujících k ochraně životního prostředí s cíli ochrany veřejného zdraví.

Leden 2014

60


V souvislosti se stanovisky dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která nevyloučila potenciální vliv „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na chráněná území soustavy Natura 2000, bude ve fázi Vyhodnocení provedeno také posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000.

Leden 2014

61


ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky S ohledem na zaměření a rozsah „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ a jeho působnost pro území Libereckého kraje se a priori nepředpokládají jeho významné vlivy, které by přesahovaly hranice České republiky. V případě, že by vlivy konkrétního projektu podporovaného v rámci programu, potenciálně přesahující hranice České republiky, mohly být významné, byl by takový projekt posouzen v rámci procesu EIA v souladu se zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V obecné poloze může „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ v různé míře ovlivnit všechny sektory životního prostředí, a to jak pozitivně, tak negativně. Vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví mohou nastat v případě konkrétních projektů realizovaných v rámci strategie. V takovém případě budou jednotlivé projekty předmětem samostatného posouzení záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o posuzování vlivů na životní prostředí, případně v rámci procedur dle stavebního zákona. E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Součástí oznámení koncepce není mapová ani jiná dokumentace. Orientační mapky územního rozložení vybraných hodnot, týkající se údajů v oznámení koncepce, jsou vesměs uvedeny v textu oznámení. Seznam hlavních podkladových materiálů, které byly použity pro zpracování tohoto oznámení, je uveden v příslušné kapitole. E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Základní informace o potenciálních vlivech koncepce na životní prostředí, které byly známy v době zpracování oznámení, jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. Jejich podrobné posouzení z hlediska dopadů na životní prostředí bude provedeno v rámci další fáze procedury SEA jako součást Vyhodnocení vlivů koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí a lidské zdraví. E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů . Jelikož některé obeslané orgány ochrany přírody ve svých stanoviscích nevyloučily významný vliv „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na území soustavy Natura 2000, bude koncepce dále podrobena vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) soustavy Natura 2000.

Leden 2014

62


Vyhodnocení vlivů PRLK na EVL a PO soustavy Natura 2000 bude součástí (přílohou) Vyhodnocení vlivů „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ na životní prostředí a lidské zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Součástí přílohy č. 1 tohoto oznámení jsou citovaná stanoviska orgánů ochrany přírody (Ministerstvo životního prostředí - odbor výkonu státní správy V, Krajský úřad Libereckého kraje, odbor zemědělství a životního prostředí, Správa Krkonošského národního parku, Správa CHKO Český ráj, Správa CHKO Jizerské hory, Správa CHKO Kokořínsko, Správa CHKO Lužické hory, Správa CHKO České středohoří). Datum zpracování oznámení koncepce: Oznámení koncepce „Program rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ bylo zpracováno v prosinci 2013. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: Na zpracování oznámení „Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 – 2020“ se podíleli: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 9/2863, 150 00 Praha 5 telefon: 602 353 194 e-mail: [email protected] Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. Členové týmu SEA (v abecedním pořadí): Renáta Hanzlíková RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová Podpis oprávněného zástupce předkladatele

…………………………………………. Martin Půta Hejtman Libereckého kraje

Leden 2014

63


SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Základní podklady: Návrh koncepce „Programu rozvoje Libereckého kraje” (verze k 5.11.2013) Podklady Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti životního prostředí Internetové stránky Krajského úřadu Libereckého kraje Internetové stránky Ministerstva životního prostředí, Cenia, ČHMÚ, ČSÚ a další Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy týkající se životního prostředí Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Metodiky posuzování vlivů koncepcí na ŽP vydané MŽP. “Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”. Internetové zdroje: http://stanoviste.natura2000.cz, http://ptaci.natura2000.cz, http://www.mzp.cz, Ministerstvo životního prostředí, Cenia, Zpráva o životním prostředí České republiky. Praha, 2011, ISBN 978-80-85087-14-7. Cenia, Statistická ročenka životního prostředí České republiky. 2011, 717s. Ministerstvo životního prostředí, Cenia, Informační systém statistik a reportingu, Klíčové indikátory stavu životního prostředí České republiky. [online], Dostupné z www: http:// issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1506 Český hydrometeorologický ústav, Historická data o stavu ovzduší. [online], Dostupné z www: http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer /P4_ Historicka_data/P4_3_Ovzdusi&last=false Liberecký kraj, Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. 2012, 64 s. Liberecký kraj, Územně analytické podklady Libereckého kraje. 2012, 309 s., [online], Dostupné z www: http://oupsr.kraj-lbc.cz/page2416/Uzemne-planovaci-dokumenty-kraje/ Územně-analyticke-podklady-Libereckeho-kraje

Leden 2014

64


ATEM – Ateliér ekologických modelů, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje - Aktualizace 2012. 2012, 51 s., [online], Dostupné z www: http://portal. cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP132K UNIVERZA-SoP, s.r.o., Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství libereckého kraje za rok 2011. 2012, [online], Dostupné z www: http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/ page508 Další podklady Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975 Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na obyvatelstvo. EIA č. 2/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998. Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996. Culek M.(1995, ed.). Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 str. Czudek T. a kol.: Geomorfologické členění ČSR. Stud geogr., 23, Brno, 1972. Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991 Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Hejný, S. et Slavík, B.: Květena ČSR 1: 103-121. MŽP, Praha 1988 Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha. Internetové stránky MŽP, ČHMÚ, Cenia a další Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992 Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Macháček M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na přírodu a krajinu. EIA č.3/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998. Maňák J., Obršál. Z., Šára M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na ovzduší a klima. EIA č.4/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.

Leden 2014

65


PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Seznam adresátů žádostí dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Ministerstvo životního prostředí - odbor výkonu státní správy V, Třída 1. Máje 26, 460 01 Liberec Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí AOPK - Správa CHKO Český ráj, Antonína Dvořáka 294, 511 01 Turnov AOPK - Správa CHKO Jizerské hory, U jezu 10, 460 01 Liberec AOPK - Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149, 276 01 Mělník AOPK - Správa CHKO Lužické hory, Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí AOPK - Správa CHKO České středohoří, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Leden 2014

66

Program rozvoje Libereckého kraje

Recommend Documents