KONCEPCE ROZVOJE OVOCNICTVÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
POŘIZOVATEL: ZHOTOVITEL:
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI PARTNER:
OVOCNÁŘSKÁ UNIE MORAVY A SLEZSKA
ČERVEN 2004
Obsah
1. Úvod do problematiky ovocnářství v ČR a JmK 1.1 Spotřeba ovoce v ČR 1.2. Současná charakteristika ovocnářství v ČR a JmK 1.2.1 Rajonizace ovocnářství 1.2.2 Rajonizace ovocných druhů 1.2.3 Výrobní základna 1.2.4 Obnova ovocných sadů a prostorových izolátů 1.3 Školkařská produkce 1.3.1 Pěstované podnože hlavních ovocných druhů v ovocných školkách 1.4 Odbytová oblast 1.4.1 Krátké shrnutí odbytu ovoce 1.4.2 Odbytová družstva v rámci JmK 1.4.3 CZ - FRUIT 1.4.4 JIHOFRUKT 1.4.5 ZN-FRUIT 1.5 Skladovací kapacita 1.6 Zpracovatelský průmysl ovoce v ČR a JmK 1.7 Zahraniční obchod ČR s ovocem 1.7.1 Dovoz 1.7.2.Vývoz 1.7.3 Bilance zahraničního obchodu ovocem České republiky 1.8 Vnější podpory ovocnářství 1.8.1 Obnova ovocných sadů 1.8.2 Vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech 1.8.3 Integrovaný systém pěstování ovoce 1.8.4 Podpora odbytovým organizacím výrobců ovoce a zeleniny 1.8.5 Další možnosti získání dotací 1.9 Propagace a marketing ovoce 1.10 Školství 1.11 Ekonomika ovocnářství v ČR 1.11.1 Organizace a personalistika ovocnářských podniků 2. Porovnání ovocnictví v ČR a JmK se situací v zemích EU 2.1 Charakteristika ovocnářství Evropské unie 2.2 Legislativní rámec ovocnářství 2.2.1 Strukturární fondy rozpočtu EU 2.3 Organizace producentů (OP) 2.4 Hospodářská oblast 2.5 Intervenční pravidla 2.6 Vyhodnocení odlišností ovocnářství ČR (JmK) a zemí EU 2.6.1 Výnosy a kvalita 2.6.2 Stáří a struktura výsadeb v ČR 2.6.3 Náklady na výrobu 2.6.4 Skladování a posklizňová úprava 2.6.5 Zpeněžení produkce 2.6.6 Zpracovatelský průmysl 2
strana 4 5 7 7 7 9 12 12 15 17 18 20 20 21 21 21 23 25 25 25 26 26 26 27 28 28 28 29 30 31 33 35 35 36 38 39 40 41 42 42 43 43 43 43 43
3. Návrh opatření rozvoje ovocnářství v JmK
45
3.1 Vize udržitelného rozvoje ovocnářství v JmK a ČR a stanovení cílů
46
3.1.1 Parametry ovocnýc sadů pro dosažení max. rentability
46
3.2 Přehled priorit a opatření pro trvalou udržitelnost ovocnářství v JmK
49
3.2.1 Popis jednotlivých priorit a opatření v JmK a ČR
49
Priorita 1 - Technická a organizační opatření pro rozvoj ovocnářství
49
Opatření 1.1 Vypracovánícelostátní koncepce rozvoje ovocnářství
49
Opatření 1.2 Rajonizace pěstování meruněk a broskvoní v JmK
49
Opatření 1.3 Komplexní řešení produkce biologického výsadbového materiálu
51
Opatření 1.4 Zavádění perspektivních pěstitelských technologií
53
Opatření 1.5 Výsadby demonstračních sadů pro výuku studentů a odborné veřejnosti
61
Opatření 1.6 Rozvoj pěstitelských technologií šetrných k životnímu prostředí v JmK
62
Opatření 1.7 Zavádění kapkové a doplňkové závlahy v intenzivních sadech
62
Priorita 2 - Marketingová a odbytová oblast, zpracovatelský průmysl
62
Opatření 2.1 Integrace pěstitelů a producentů ovoce
62
Opatření 2.2 Vznik odbytového centra pro JmK a Moravu u komodit ovoce
64
Opatření 2.3 Restrukturalizace zpracovatelského průmyslu
64
Priorita 3 - Legislativní oblast ovocnářství
65
Opatření 3.1 Normy jakosti pro ovoce
65
Opatření 3.2 Legislativa vztahující se k ovoci a jeho produkci
66
Priorita 4 - Všeobecná podpora propagace ovoce Opatření 4.1 Osvěta a propagace zdravé výživy a konzumace moravského ovoce
67 67
Opatření 4.2 Dotace pro výstavnictví Priorita 5 - Školství, výzkum a poradenství
67 67
Opatření 5.1 Propagace nových pěstitelských technologií a odrůd ovoce
67
Opatření 5.2 Odborné vzdělávání
67
Opatření 5.3 Výzkum
70
Opatření 5.4 Poradenství
70
Opatření 5.4 Podpora činnosti profesních svazů v sektoru ovocnářství
70
4. Závěr
71
5. Zdroje informací
72
6. Přílohy
73
3
1. Úvod do problematiky ovocnářství v ČR a JmK Pěstování ovoce je nedílnou součástí rostlinné výroby jako významného odvětví zemědělské produkce v ČR. Ovoce má velký význam jak zdravotní - potravinářský, národohospodářský tak i estetický. V současné době je v České republice evidováno k 31.12.2003 50 651 ha ovocných sadů, z toho je 18 198 ha intenzivních ovocných sadů. Z toho v JmK je situováno 4 993,5 ha, což je 29 % intenzivních ovocných sadů v ČR. Dále je evidováno v ČR přes 150 tis. ha samozásobitelských zahrad, kde se také pěstují ovocné dřeviny, réva vinná a zelenina pro vlastní potřebu vlastníků zahrad a jejich rodin. Hlavním úkolem našeho ovocnářství je vypěstovat a prodat kvalitní ovoce mírného pásma, pro které jsou u nás příznivé podmínky tak, aby byly uspokojeny požadavky spotřebitelů. Stanovené cíle koncepce ovocnářství: -
ovocnářství je prioritním odvětvím zemědělství JmK; je obnovitelným zdrojem bohatství JmK; konkurence schopnost jiných regionů v některých ovocných druzích v tuzemsku je zanedbatelná, importní tlaky lze kompenzovat proexportní politikou; je cestou k zajištění udržitelného rozvoje venkova, podpoře turistického ruchu a spolutvůrcem regionu a krajiny JmK; koncepce je nástrojem k soustředění sil a prostředků k dosažení ekonomické stability odvětví v JmK;
Nástroje koncepce: -
-
systémová koordinace všech složek podílejících se na činnosti ovocnářství (státní a regionální řízení odvětví, vzdělávání, poradenství, služby, výroba, obchod). Každé selhání jednotlivých složek vede k poklesu výkonnosti odvětví; přístup subjektů k finanční podpoře rozvoje a obnově a modernizaci stávající struktury ovocnářského komplexu JmK; vymezení hlavních ovocných druhů v intenzivních výsadbách jednotlivých rajonů v JmK: o jižní část – meruňky broskvoně, zimní odrůdy jablek, jahody, višně, slívy a švestky; o střed JmK– jabloně, hrušně, rybíz , višně, třešně, jahody; o chladnější polohy JmK - drobné ovoce, zejména rybíz, angrešt, maliny, ovoce pro průmyslové zpracování a bioprodukci; vliv na strategické a dlouhodobé cíle rozvoje odvětví v kraji prostřednictvím ustanovené skupiny pro inovaci ovocnářství v JmK s následujícími sekcemi: o sekce pro vědu, školství a poradenství; o sekce marketinkových studií, export a zpracování; o sekce pro pěstitelské technologie; o sekce pro podnože, rouby a zdravotní stav biologického materiálu;
4
1.1 Spotřeba ovoce v ČR V současné době se spotřeba ovoce pohybuje na úrovni 75 kg /osob a rok, z toho je asi 47 kg ovoce mírného pásma. Optimální spotřeba ovoce na jednoho člověka by se měla pohybovat v hranicích 80-100 kg ročně. Spotřeba ovoce v ČR v hodnotě čerstvého podle jednotlivých druhů v kg/os./rok Druh 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Jablka 14,5 17,8 19,0 19,5 23,0 23,5 25,0 Hrušky 1,9 2,6 2,1 2,3 2,7 2,4 2,6 Švestky 1,1 2,4 3,9 4,6 3,8 3,2 3,1 Třešně 0,8 1,5 1,2 1,0 1,2 1,4 1,3 Višně 0,3 0,5 0,6 0,4 0,5 0,5 0,4 Meruňky 1,1 1,6 2,1 1,1 1,0 1,6 1,3 Broskve 1,5 2,5 3,1 2,1 2,3 3,6 3,8 Rybíz 1,1 1,8 2,0 1,8 1,7 1,8 1,4 Angrešt 0,6 1,0 0,9 0,8 0,9 0,8 0,6 Jahody 1,4 2,2 2,0 2,1 1,8 1,9 1,8 Vinné hrozny 0,9 1,9 2,0 2,1 2,2 2,6 2,7 Lesní plody 2,4 2,4 2,3 2,4 2,4 2,5 Ostatní ovoce 0,3 0,9 0,8 0,7 0,8 0,9 1,0 Citróny, grapefruity 2,9 2,7 2,8 2,7 2,8 2,8 Pomeranče, mandarinky 12,5 11,8 12,6 12,2 11,2 12,1 Banány 15,6 14,6 13,1 11,5 12,8 10,1 Ostat. již.ovoce 2,0 2,3 2,2 1,8 2,2 2,5 Celkem 59,7 72,1 73,5 71,5 72,5 75,6 75
2001 22,0 1,8 3,7 1,1 0,5 1,1 3,2 1,4 0,4 1,8 2,9 2,5 1,0 2,8 11,5 9,8 2,6 70,1
2002 24,7 1,7 3,6 1,1 0,8 1,5 3,9 1,1 0,3 1,9 2,9 2,3 0,8 3,0 11,7 9,9 2,3 73,5
Prvořadým cílem je dosáhnout konkurenceschopnosti v náročném současném tržním prostředí, zejména po vstupu ČR do EU. Klimatické podmínky JmK poskytují dostatečně vhodné podmínky pro teplomilné ovocné druhy - meruňky a broskvoně, které se bohužel nyní nachází ve stádiu stagnace až úpadku v důsledků starší pěstitelské technologie včetně odrůdové skladby, která nevyhovuje především velkým odbytovým řetězcům a také zpracovatelský průmysl v JmK prakticky neexistuje. Jedním z velmi důležitých faktorů u ovocných sadů a vinic je krajinotvorný prvek z hlediska cestovního ruchu a možnosti zaměstnanosti pro větší počet lidí, neboť všechny trvalé kultury jsou náročné na kvalitu a množství ruční práce. Malebný kolorit, které na Jižní Moravě tvoří plochy vinic a ovocných sadů spolu s vinařskými sklepními uličkami vytvářejí příznivé podmínky pro intenzivní cestovní ruch a tím i větší návštěvnost Jižní Moravy.
5
Plocha intezivních ovocných sadů podle ovocných druhů v ČR v roce 2003
Drobné ovoce - 1 574 ha 8,8 %
Slivoně - 873 ha 4,8 %
Jabloně - 9 315 ha 51,2 %
Broskvoně - 1 290 ha 7,1 % Meruňky - 1 731ha 9,5 %
Višně - 2 095 ha 11,5 % Třešně - 884 ha 4,9 %
Hrušně - 407ha 2,2 %
Rozdělení ploch intenzivních ovocných sadů v ČR dle oblastí pro rok 2003
Severní Morava - 1 720 ha 10%
Střední Čechy - 3 315 ha 20 %
Jižní Morava - 4 993 ha 29%
Severní Čechy - 3 109 ha 19 %
Jižní a Západní Čechy - 1 445 ha 9 %
Východní Čechy - 2 211ha 13%
výnosy t/ha
1993-2002 t/ha
Průměrné výnosy ovoce z intenzivních sadů ČR v letech 1993-2002 a 2003
2003 t/ha
20 18
16,917,2
16 14 12 10 8
6,2 6,1 6
4,3
5,6
4,9
3,4
4
5,1
5,8
4,2
4,1
3
2,5
3,5
1,9
3
2,3
2
1,6 1,4
2,2 2,3
0
jabloně
hrušně
třešně
višně
meruňky
broskvoně
6
slivoně
angrešt
rybíz červený
rybíz černý
maliny
1.2. Současná charakteristika ovocnářství v ČR a JmK 1.2.1 Rajonizace ovocnářství Rajonizace spočívá v orientačním vymezení pěstitelských oblastí pro jednotlivé ovocné druhy v závislosti na klimatických a půdních podmínkách. Určujícím kriteriem vhodnosti rajonů pro pěstování jednotlivých ovocných druhů i odrůd je celoroční průběh klimatických podmínek, zejména teplotních. V nejteplejším regionu I. zóně vhodnosti, který je stanoven roční izotermou 8,5 °C lze obecně doporučit pěstování ovocných druhů a odrůd nejnáročnějších na teplotu. Vzhledem k všeobecnému vláhovému deficitu ve většině pěstitelských oblastí JmK je nutné zajistit doplňkovou závlahu. II. zóna vhodnosti je určena izotermou 7,5 °C a pro tuto zónu je charakteristický vyšší srážkový úhrn (nad 600 mm), avšak i zde je dodatková závlaha stabilizujícím faktorem. V této zóně se doporučuje intenzivně pěstovat všechny ovocné druhy mimo meruněk a broskvoní. Jihomoravský kraj má velmi vhodné klimatické a půdní podmínky pro pěstování téměř všech ovocných plodin mírného pásma. V dávné minulosti se zde nejvíce pěstovala jablka, hrušky, švestky a slívy. V minulém století se však zde nejvíce rozšiřovaly meruňky, broskvoně a vlašské ořešáky, protože tyto ovocné druhy především v jižních oblastech tohoto kraje měly pro své pěstování z celého státu nejvhodnější podmínky a na domácím trhu byly nejvíce ceněny. Většina stávajících komerčních ovocných výsadeb byla v Jihomoravském kraji vysazena v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století. Pro toto období byly charakteristické výsadby velké výměry (nejčastěji s výměrou 100 - 600 ha) vysazené ve specializovaných státních statcích nebo zemědělských družstvech. Tyto výsadby byly projektovány se zaměřením na dosažení levné produkce ovoce, které bylo převážně určeno na průmyslové zpracování. Peckoviny se často sklízely setřásači a drobné ovoce kombajny. Obdělávání těchto výsadeb bylo založeno hlavně na použití velké polní mechanizace (velké traktory, mulčovače, postřikovače) a proto spony používané ve výsadbách byly relativně velké. Např. u jabloní nejčastějším sponem byly vzdálenosti 5 x 3 m. Přestože se většinou jednalo o nízké tvary, byly nejčastěji používány středně bujně rostoucí podnože jako MM 106, M 7 nebo M 4, protože tyto stromy byly potom měně náročné na ošetřování. Ovocnářská produkce v Jihomoravském kraji, podobně jako v celém státě, byla určena pro zajištění soběstačnosti České republiky při zásobování vnitřního trhu ovocem mírného pásma a nepočítalo se s jeho vývozem. Pokud v některých letech bylo dosaženo vyšší úrovně celkové sklizně, byla tato nadprodukce vždy uplatněna ve zpracovatelském průmyslu. Z faktorů, které negativně ovlivnily vývoj pěstování ovoce v Jihomoravském kraji po r. 1989, je nutno jmenovat především celkový únik kapitálu z odvětví vlivem privatizace a restrukturalizace zemědělské výroby, pokles domácí celkové spotřeby ovoce mírného pásma vlivem levných dovozů subtropického ovoce a významnou ztrátu kapacit zpracovatelského průmyslu. Navíc jsou zde pěstitelé vystaveni konkurenci častých dovozů ovoce mírného pásma. Všechny tyto změny v posledních 15 letech negativně ovlivnily proces obnovy výsadeb a celkově oslabily konkurenční schopnost tohoto odvětví ve vztahu k zahraničí. 1.2.2 Rajonizace ovocných druhů Rajonizace ovocných druhů a odrůd musí být prováděna podle komplexu jejich požadavků na všechny ekologické faktory. Východiskem je správné vytipování vhodných ovocnářských oblastí z hlediska obecných požadavků ovocných rostlin na klimatické a půdní faktory. Při výběru stanovišť je třeba dávat přednost těm lokalitám, kde se pěstování daných ovocných plodin již v minulosti osvědčilo a při rozšiřování ploch přecházet pouze na stanoviště s obdobnými podmínkami.
7
JABLOŇ je klimaticky velmi tolerantním ovocných druhem a s využitím různých odrůd může být s úspěchem pěstována na celém území Jihomoravského kraje. Rovněž z hlediska požadavků na půdu je poměrně plastickým druhem. HRUŠNĚ jako ovocný druh jsou pro tržní pěstování vhodné pouze do klimaticky teplých a středně teplých oblastí. Vyžadují hlubší půdy než jabloně, nejlépe středně těžké. Nesnáší vyšší obsah uhličitanů v půdě, zvláště při použití kdouloně jako podnože. Hrušně jsou citlivější než jabloně na všechna mrazová poškození. Proto musíme pro ně volit chráněná stanoviště s dobrým prouděním vzduchu a vyhýbat se inverzním uzavřeným lokalitám.Vhodné jsou mírné svahy s východní nebo jihovýchodní expozicí. Západní svahy jsou vhodné, pokud nejsou přímo vystaveny větrům. TŘEŠEŇ je v podstatě teplomilný ovocný druh. Pokud se při výběru klimatickostanovištních podmínek na tento požadavek nebere zřetel, jsou výnosy třešní velmi nejisté, ať již z důvodu silnějšího poškozování květů pozdními jarními mrazíky nebo v důsledku vyššího úhynu stromů ještě v poměrně mladém věku výsadby. Všeobecně jsou vhodnější sušší oblasti, neboť při častějších deštích jsou sklizně znehodnoceny praskáním plodů. VIŠEŇ kromě raných odrůd patří k nejméně náročným ovocným druhům, pokud jde o souhrn požadavků na ekologické faktory. Může se pěstovat ve všech ovocnářských oblastech kraje. Višně dobře rostou na všech druzích půd, s výjimkou půd příliš těžkých a zamokřených. Nejlépe se daří na písčito-hlinitých půdách přiměřeně zásobených vláhou. Při použití podnože mahalebky se mohou pěstovat i na suchých stanovištích. Vzhledem k větší mrazuvzdornosti jak dřeva, tak i generativních orgánů je možno višně vysazovat i na méně příznivá stanoviště. Rané odrůdy višní mají požadavky na ekologické podmínky větší, přibližně jako třešně. SLIVONĚ - švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ze slivoní mají švestky větší požadavky na vlhkost půdy a na vyšší vzdušnou vlhkost. V rámci JmK představuje tento ovocný druh v regionech s nižší nadmořskou výškou a vyšší průměrnou teplotou možnost vhodného doplnění sortimentu k meruňkám, broskvoním a v regionech s vyšší nadmořskou výškou a nižší teplotou pak možnost využití jako druh pro toto klima vhodný. Jsou vhodnější do středních a vyšších poloh. Větší odolnost květů proti pozdním jarním mrazům umožňuje vysazovat švestky i na nechráněná stanoviště, do inverzních poloh a na severní svahy. Mají dosti mělký kořenový systém, a proto mohou dobře růst a plodit i na poměrně mělkých půdách, avšak musí mít větší vodní jímavost. Lze je pěstovat také na středně těžkých nebo těžších slinovatkách. Stanovištní podmínky: Mají větší požadavky na vlhkost půdy a vyšší relativní vlhkost vzduchu. Větší odolnost květů proti jarním mrazíkům umožňuje výsadbu i na nechráněná stanoviště v inverzních polohách. Dobře rostou a plodí i na mělčích půdách, snáší středně těžké i těžší půdy. Hladina spodní vody by neměla být výš jak 1 m po povrchem půdy. Při použití podnože Myrobalán snáší i chudší a lehčí půdy. BROSKVOŇ je velmi náročná na ekologické podmínky a tržně ji lze pěstovat jen v nejteplejších oblastech ČR a na vhodných stanovištích (I. zóna vhodnosti). Nevhodná jsou stanoviště s pravidelnými teplotními zvraty v předjaří a na jaře. Vhodné jsou především mírné svahy. V nejteplejších oblastech lze pro pěstování broskvoní využít i severní expozice, které jsou vlhčí a chladnější, což oddaluje na jaře dobu kvetení a má souvislost s menším stupněm mrazového poškození. Z půd jsou nejvhodnější středně hlinité spraše, černozemě a slinovatky přiměřeně vlhké a zásobené humusem.
8
MERUŇKA má obdobné rajonizační požadavky jako broskvoň. Vybrané polohy by měly být pod vlivem vyhřívajících halných větrů a chráněné před pronikáním chladných větrů masivy kopců. Na rozdíl od broskvoní snášejí i půdy poněkud těžší, hlinité až hlinitojílovité. Zastoupení tradičního sortotypu odrůd Velkopavlovická, Maďarská a Sabinovská má stále v současné době dominantní postavení. Tento sortotyp se stává v poslední době (při změně odbytu plodů směrem ke stolnímu ovoci) méně obchodně zajímavý. DROBNÉ OVOCE je svými požadavky klimaticky málo náročné. Vyžadují však vyšší vlhkost vzduchu a půdy. Proto se jim nejvíce daří v chladnějších podmínkách (Blansko). Vzhledem k vyšší odolnosti proti mrazu mohou být pro ně vyčleněna i méně vhodná stanoviště, jako spodní části svahů a návětrné svahy. Černý rybíz ve srovnání s ostatními druhy rybízu je náročnější na klimatické podmínky. Uspokojivé výnosy poskytuje pouze v teplejších oblastech a na chráněných stanovištích. Vzhledem k vyšší citlivosti na mráz nejsou pro něj vhodné inverzní mrazové polohy. 1.2.3 Výrobní základna Jihomoravský kraj má největší podíl ovocných výsadeb z celé České republiky (4 993,5 ha). Největší plochu zde zaujímají jabloně (1379,1 ha), dále meruňky (1652,9 ha), broskvoně (1049,5 ha), višně (520,1 ha) a slivoně (201,9 ha). Celková roční produkce ovoce zde kolísá kolem 40 000 tun. Nejdůležitější jsou jablka s podílem téměř 70 %, dále následují broskvoně (v průměru kolem 12 %), meruňky (asi 7 %), višně (6 %) a slivoně (do 4 %). Ostatní ovocné druhy tvoří v tržní produkci kraje již nevýznamný podíl. Za posledních 10 let bylo obnoveno jen necelých 15 % z celkové plochy výsadeb. Z hlediska věkové struktury jsou na tom relativně nejlépe slivoně, u kterých mladé výsadby tvoří nejvýznamnější podíl celkové plochy, zatímco nejhorší situace je u meruněk, kde převládají přestárlé výsadby. Význam tržních sadů v Jihomoravském kraji je v porovnání s ostatními oblastmi ČR již v současné době značný a perspektivně by měl mít vzrůstající tendenci. Tato skutečnost souvisí s vhodnými přírodně - klimatickými podmínkami a všeobecně vysokou mírou intenzity zemědělské výroby. Podobně je tomu i u zeleniny a především u révy vinné, kde podíl na celkové výměře v ČR je kolem 90 %. Z pohledu celkové produkce ovoce těchto druhů v ČR činí podíl vyprodukovaných jablek v kraji cca 18 %, višní 20 %, meruněk 75 % a broskví 80 %. Ve víceletých průměrných hektarových výnosech je bývalý jihomoravský region významně nad celostátním průměrem. Týká se to zejména teplomilných ovocných druhů. V Jihomoravském kraji se věnuje ovocnářství na 347 subjektů s průměrnou plochou sadů připadající na jeden subjekt ve výši kolem 24 ha, celostátní průměr je 26,8 ha u 850 subjektů. Průměrná výše sklizní v tržních výsadbách Jihomoravského kraje není příliš uspokojivá. Zvláště to platí pro meruňky, drobné ovoce a třešně. Hlavní důvod těchto nízkých výnosů je především zastaralý typ výsadeb, který zatím jednoznačně převažuje. V případě meruněk je navíc častým problémem nízká pokryvnost porostů v důsledku předčasných úhynů stromů. Dalším problémem jsou zde častá mrazová poškození generativních orgánů a výskyty chorob. U výsadeb drobného ovoce došlo k celkovému zanedbání výsadeb v důsledku nízké rentability pěstování na začátku devadesátých let minulého století. Převážná část produkce z tržních výsadeb Jihomoravského kraje se uplatňuje na tuzemském trhu s čerstvým ovocem. V případě višní a drobného ovoce je však téměř veškerá produkce použita ke zpracování. Použití pro zpracování je velmi důležité také u jablek, jejichž podíl na zpracované produkce v posledních letech kolísal od 27 až téměř 60 %. Tento podíl závisel na velikosti celkové produkce a na rozsahu poškození plodů krupobitím, slunečním úžehem apod. Rozhodující význam v ploše intenzivních sadů a v produkci ovoce mají okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo, vedlejší jsou okresy Blansko a Brno.
9
Hodnocení formy podnikatelské činnosti u uživatelů ovocných sadů v ČR v roce 2003 Ovocnářská oblast kraj Středočeský Jiho a západečeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Celkem
Skupina Celkem I. II. III. IV. Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha 3 10 12 1 181 13 1 915 73 701 101 3 807 2 7 1 6 10 857 80 689 93 1 559 2 40 4 320 17 1 431 123 1 476 146 3 267 0 0 4 886 12 687 120 934 136 2 507 3 86 14 723 76 3 552 254 805 347 5 166 3 6 7 463 15 1 101 63 322 88 1 892 13 149 42 3579 143 9543 713 4927 911 18198
Poznámka: I. sady, které obhospodařuje státní podnik (školní zemědělské podniky, školní statky, církev apod.) II. sady, které obhospodařují družstva (ZD, ZOD, HD, ZVD, DV, OD) III. sady, které obhospodařují ostatní právnické osoby (a.s., s.r.o., ostatní subjekty). IV. sady, které obhospodařují fyzické osoby
Ovocné druhy v jednotlivých okresech JmK celkem (ha) Okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Angrešt 0,0 Broskvoň 32,0 76,9 510,4 296,8 2,9 130,4 Hrušeň 0,1 7,4 20,4 20,3 Jabloň 150,7 77,0 34,2 507,1 272,5 52,4 285,2 Mandloň 5,5 Meruňka 37,2 77,9 1058,1 244,0 47,5 188,3 Ořešák vlaš. 1,0 0,6 Rybíz bílý 0,0 Rybíz černý 3,0 0,0 Rybíz červený 47,4 0,0 Slivoň 26,4 2,0 3,4 81,2 49,5 0,8 38,6 Třešeň 2,5 6,1 12,7 7,0 1,3 54,9 Višeň 78,0 14,5 94,9 208,9 1,0 122,8 Celkem 305,0 155,5 216,0 2291,3 1078,7 106,5 840,6
Celkem: 0,0 1049,5 48,2 1379,1 5,5 1652,9 1,6 0,0 3,0 47,4 201,9 84,3 520,1 4993,5
Věková struktura sadů v JmK (ha) Plodina Broskvoň Hrušeň Jabloň Mandloň Meruňka Ořešák vlaš. Rybíz bílý Rybíz černý Rybíz červený Slivoň Třešeň Višeň Celkem:
1-Mladé 2-Začátek 3-Plná 4-Staré Celkem 46,5 61,5 331,1 610,3 1049,5 26,9 4,1 11,4 5,9 48,2 137,1 142,3 277,6 822,2 1379,1 3,5 2,0 5,5 113,8 41,4 835,3 662,5 1652,9 1,6 1,6 0,0 0,0 3,0 0,0 3,0 8,6 14,0 16,5 8,3 47,4 35,3 35,9 99,8 31,0 201,9 26,7 10,5 35,1 12,0 84,3 51,3 85,8 189,3 193,8 520,1 449,2 395,4 1799,5 2349,4 4993,5
Výsadba sadů v JmK v roce 2003 Jabloně
Hrušně
Třešně
54,4
3,1
0
Višně Meruňky Broskvoně
11,8
30,5
7,2
10
Slivoně
Rybízy
Angrešt
4,6
-
-
Celkem 118,6
Podíl zastoupení ovocných sadů v JmK Blansko 6%
Znojmo 16%
Brno-město 4% Brno-venkov 5%
Vyškov 2%
Hodonín 24%
Břeclav 43%
Zastoupení ovocných druhů v JmK výsadba 1995-2004
Třešeň 43,3 ha 3 %
Višeň 154,5 ha 11 %
Broskvoň 262,1 ha 19 %
Slivoň 93,2 7 %
Hrušeň 47,5 ha 3 %
Drobné ovoce 42,1 ha 3 %
Jabloň 502,6 ha 35 %
Meruňka 267,0 ha 19 %
Tabulka výnosů ovocných druhů v JmK Plocha Výnos (ha) (t/ha) Ovocný druh Jabloně Hrušně Třešně Višně Meruňky Broskvoně Slivoně Drobné ovoce Celkem
Produkce (t)
1994-03
1994-03
1994-03
1 813 29 109 426 1 887 1 524 124 95 6 007
16,5 5,3 1,7 4,8 2,2 4,4 5,0 3,0 -
29 915 154 185 20045 4 151 6 706 620 285 44 061
11
1.2.4 Obnova ovocných sadů a prostorových izolátů Finanční podpora obnovy ovocných sadů je poskytována od roku 1995, kdy se podařilo nastartovat proces obnovy sadů po několikaletém období bez nově budovaných výsadeb. V první polovině devadesátých let, v období transformace, nebyly výsadby obnovovány zejména kvůli nejasným vlastnickým vztahům k půdě. Od roku 1995 do roku 2002 se vysázelo zhruba 4,5 tisíce hektarů ovocných sadů. Pro rok 2003 odhadujeme obnovu na ploše 800 ha. Vyplácená podpora v jednotlivých letech hradila 10 % až 30 % investičních nákladů a měla zejména stimulační charakter. Věková struktura intenzivních ovocných sadů je nejhorší ze všech trvalých kultur. Podle inventarizace ÚKZÚZ je v ČR 48 % intenzivních ploch ovocných sadů přestárlých, kde není dosahováno potřebného výnosu ani kvality. Nejhorší situace je u drobného ovoce, kde je nyní 73% ploch přestárlých. Špatná situace je i u našeho hlavního ovocného druhu – jabloní, kdy 57 % ploch je přestárlých. Stávající věková struktura ovocných sadů nedává dobrý předpoklad konkurenceschopnosti českého ovoce na společném trhu Evropské unie. Podpora zakládání prostorových izolátů je nezbytná k zabezpečení zdravého rozmnožovacího materiálu. V Jihomoravském kraji dochází v posledních letech ke stagnaci až poklesu ploch produkčních sadů a k poklesu produkce meruněk a broskvoní. V období od roku 1995 do roku 2001 bylo v JM kraji vysázeno 213 ha nových a zlikvidováno 797 ha přestárlých meruňkových sadu, ve stejném období bylo vysázeno 175 ha a zlikvidováno 653 ha broskvoní. V roce 2002 bylo evidováno v JM kraji 1503 ha plodných a 73 ha dosud neplodících meruňkových a 1060 ha plodných a 58 ha mladých broskvoňových sadů. Z dlouhodobého pohledu je evidentní sestupný trend v obnově sadů a ve věkové struktuře dříve vysázených sadů. Tomuto trendu také odpovídá objem sklízeného ovoce. Tyto výsledky se výrazně promítají do bilance celé České republiky, neboť pěstování těchto teplomilných druhů je z 90 % koncentrováno v Jm kraji. Celkový pokles objemu sklizeného ovoce je značně poznamenán meziročními výkyvy způsobenými jak nepříznivými povětrnostními tak i technologickými příčinami. Mezi nejvážnější technologické faktory, které jsou příčinou nedostatečné obnovy meruňkových i broskvoňových sadů, je nevhodná odrůdová skladba. Ve Státní odrůdové knize pro ČR nejsou zaregistrovány nové zahraniční odrůdy jak meruněk tak i broskvoní, které se vyznačují pevností dužniny, jejich dobrou přepravy schopností a uplatnitelností na trhu prostřednictvím obchodních řetězců. Další vážnou příčinou stagnace je výskyt fytoplazmózy tzv. Evropské žloutenky peckovin (ESFY), která byla laboratorními testy zjištěna na 50 % stromů v roubových matečnicích nacházejících se ve Valticích a v menším množství i v Lednici.
1.3 Školkařská produkce Do roku 1989 byl za šlechtění a množení ovocných druhů odpovědný oborový podnik Sempra Praha, jehož součástí byl mimo jiné též Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousých (VŠÚO) a Výzkumný a šlechtitelský ústav ovoce a zeleniny (VŠÚOZ) v Průhonicích, včetně specializovaných šlechtitelských stanic. Obdobně jako v ostatních ovocnářsky vyspělých státech vyráběly bezvirózní množitelský materiál ovocných dřevin, tj. podnoží, roubů, oček a řízků. Pro uznávání rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin byly zpracovány normy ČSN a byla zavedena nezávislá státní kontrola výroby, jakosti a zdravotního stavu tohoto materiálu. Výrobu školkařských výpěstků byly oprávněny zabezpečovat pouze ministerstvem pověřené organizace, které byly povinny používat k vypěstování jen uznaný výchozí materiál a respektovat ČSN pro osivo a sadbu. V Čechách a na Moravě pracovalo do roku 1990 přibližně 120 až 150 pověřených školek a množitelů jahodníku a ovocných dřevin. Od roku 1990 ke konci roku 1995 získalo od 12
ministerstva zemědělství registraci, respektive výjimku ze zákona č. 61/1964 Sb. téměř 570 subjektů se zaměřením na výrobu sadby jahod, ovocných dřevin, okrasných dřevin, révy vinné a chmele. Skutečností však bylo, že přibližně třetina z nich výrobu vůbec nezahájila. Důvodem byl hlavně nižší zájem o výpěstky, nedořešení půdní držby a nedostatek techniky. Zájem o školkařské výpěstky se výrazně zvýšil v roce 1995 po vyhlášení dotací pro obnovu sadů. Školkaři na tuto situaci však připraveni nebyli. Vlivem snížení nabídky v předchozích letech tím i druhové, odrůdové a podnožové roztříštěnosti hotového výsadbového materiálu, nebyly vždy uspokojeny požadavky pro nově zakládané sady. Někteří pěstitelé situaci řešili dovozem výpěstků nebo rozpěstovaného materiálu. Od poloviny roku 1996 byla výroba a uvádění do oběhu rostlinného rozmnožovacího materiálu upravena zákonem č. 92/1996 Sb., tj. zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. Přílohou zákona byl seznam druhů, u kterých se směl uvádět rozmnožovací materiál do oběhu, jen byl-li uznán ÚKZÚZ. Tento ústav vydává každoročně seznam všech odrůd pěstovaných rostlin, zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR (SOK), včetně údajů o adresách jejich udržovatelů, osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona a zástupců zahraničních firem v ČR. Publikace obsahuje též přehled odrůd druhů, uvedených v druhovém seznamu, u kterých byla registrace zrušena ke dni 1. 7. 1997 a jejichž rozmnožovací materiál směl být uznáván a uváděn do oběhu nejpozději do 30. 6. 2000. Povinnému uznávání podléhají následující druhy a jejich podnože: jahodník, maliník, ostružiník, angrešt, rybíz, třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň, hrušeň, jabloň, mandloň a ořešák vlašský. U ostatních ovocných a dalších druhů není uznávání povinné, ale možné - dobrovolné. V současné době platí zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby, doplněný prováděcí vyhláškou č. 147/2004, který stanovuje podrobnosti o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu. Výsledky uznávacího řízení (ks) R o k 2001 2002 2003 179 286 146 867 174 064 Broskvoň 159 631 257 526 203 500 Hrušeň 975 545 925 006 1 202 463 Jabloň 2 620 1 700 475 Mandloň 134 479 184 257 187 102 Meruňka 20 174 17 214 13 692 Ořešák 189 199 255 117 287 053 Švestka 98 358 86 897 140 534 Třešeň 136 632 124 354 131 225 Višeň 250 1 090 1 200 Líska 222 880 280 018 238 335 Angrešt 27 632 29 861 32 500 Rybíz bílý 248 437 275 117 444 477 Rybíz černý 260 446 388 255 351 642 Rybíz červený 104 426 200 952 195 845 Maliník 19 855 10 420 22 360 Ostružiník 8 377 670 5 553 726 5 210 680 Jahodník Největší nárůst produkce je u školkařských výpěstků jabloní a černého rybízu. Domácí produkce je značně ovlivněna dovozem výpěstků zejména z Holandska a Polska. Převážná část pěstitelů je orientována na drobný prodej stromků nebo na zásobení ovocnářů s malou výměrou ovocných sadů. Druh
13
Přehled o školkařské výrobě v roce 2002 Druh (ks)/oblast Angrešt Broskvoň
Praha
Stř.Čechy
2 426
70 891
19 537
35 535
38 971
39 996
0
21 669
2 695
16 216
8 232
65 715
Moravskoslezsko
Celkem
64 513
8 149
280 018
31 620
720
146 867
Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Stř. Morava
Hrušeň
89 670
52 831
19 285
5 365
17 029
36 586
34 830
1 930
257 526
Jabloň
0
173 728
47 055
49 508
113 759
116 821
406 201
17 934
925 006
Jeřáb černý
0
584
0
0
130
540
130
0
1 384
Jeřáb obecný
0
700
0
0
0
790
0
0
1 490
Líska obecná
0
1 090
0
0
0
0
0
0
1 090
Mandloň
0
300
0
0
0
900
500
0
1 700
Meruňka
375
30 310
3 890
22 253
8 125
90 354
28 080
870
184 257
0
12 332
0
489
1 658
2 475
60
200
17 214
Rybíz bílý
320
8 632
819
3 386
6 134
2 155
5 035
3 380
29 861
Rybíz černý
470
196 044
3 498
7 920
18 915
7 420
33 355
7 495
275 117
1 294
142 369
9 524
43 567
59 450
14 595
116 416
1 040
388 255
Slivoň
349
68 337
5 745
12 995
23 825
79 466
59 910
4 490
255 117
Třešeň
0
23 329
2 814
6 193
8 277
30 894
14 300
1 090
86 897
15 000
22 933
12 948
7 545
5 038
15 195
43 865
1 830
124 354
Maliník
0
28 290
7 100
8 000
18 020
3 750
132 992
2 800
200 952
Ostružiník
0
1 680
200
0
500
400
7 640
0
10 420
Jahodník
364 800
1 692 500
715 700
66 450
2 487 176
82 500
106 200
38 400
5 553 726
0
30 130
0
0
0
1 514 148
0
70
1 544 348
Ořešák vlašský
Rybíz červený
Višeň
Réva vinná
14
Struktura ovocných školek - velké ovoce 150 školkařů, 2 002 902 výpěstků 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
1
2
3
4
5
6
počet výpěstků
15 017
232 649
620 272
611 630
353 164
170 170
počet školkařů
55
56
27
8
3
1
0,80%
11,60%
31%
30,50%
17,60%
8,50%
% z celkové produkce
Struktura ovocných školek - drobné ovoce 105 školkařů, 973 251 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
počet výpěstků počet školkařů % z celkové produkce
1
2
3
4
5
6
13 510
89 959
310 980
256 152
78 350
224 300
26
37
32
8
1
1
1,40%
9,20%
32%
26,30%
8,10%
23%
1.3.1 Pěstované podnože hlavních ovocných druhů v ovocných školkách Podnož je nedílnou součástí ovocného stromku a je stejně důležitým intenzifikačním faktorem v ovocných výsadbách jako výběr ušlechtilé odrůdy. V závislosti na agroekologických podmínkách dobře volená podnož hraje podstatnou roli.
15
JABLONĚ
Ze šesti růstových kategorií jabloňových podnoží mají pro intenzivní ovocné sady největší význam poslední tří skupiny, kde řadíme tyto u nás registrované podnože: M 9 (a její selekce), J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-TE-H, J-OH-A, M 26, MM 106, J-OH-18. Před 10-ti až 15-ti lety byla v ovocných školkách pěstována převaha silně rostoucích podnoží typu A2, M 1, M4, nebo i jadernička, kdy jich bylo školkováno přes 75 procent. Dnes se školkují především slabě rostoucí podnože jabloní, jejich podíl je až kolem 80 procent. Významným faktorem je i dobrý zdravotní stav rostlinného materiálu. V ČR se produkuje kolem 45 procent jabloňových podnoží ve zdravotní třídě VF (viruprostý materiál) a VT (na hospodářsky významné viry testovaný materiál). HRUŠNĚ Tradičně v našich ovocných školkách se školkuje generativně množená podnož – hrušeň planá. Téměř veškerá potřeba osiva pro podnože hrušní se dováží ze zahraničí, v menším množství se dováží hotové podnože. Tato univerzální podnož pro hrušně je využívána i v intenzivním ovocnářství, ale velmi často s mezištěpením méně rostoucích odrůd (např. Konference) k omezení růstu pěstovaných odrůd. Podíl školkovaných vegetativně množených kdouloní kolísá v rozsahu 10 – 30 %, tento rozsah je ale především odvislý od objemu školkování generativních podnoží, které rok od roku značně kolísá. Použití různých typů vegetativně množených kdouloní (K-TE-B, K-TE-E, MA a další) do výsadeb vyžaduje mnohem větší zkušenosti a znalosti místních podmínek z důvodů citlivosti na vyšší obsah vápna v půdě, nesnášenlivosti s některými odrůdami (u neověřených odrůd je vhodné použít mezištěpení odrůdy, u které je snášenlivost s kdouloní ověřena), nebezpečí poškození kořenové soustavy zimními mrazy, atd. Podnoží kdouloní ve zdravotní třídě VF a VT se produkuje přes 60 procent. BROSKVONĚ Téměř výhradně se pro ovocné stromky broskvoní u nás používají generativně množené podnože broskvoní řady B-VA (selektované semenáče), LESIBERIAN a v omezeném rozsahu semenáče mandloní (podnož vhodnější do sušších půd, snáší i vyšší obsah vápna v půdě než broskvoňový semenáč) a broskvomandloní. V zahraničí, v ovocnářsky vyspělých oblastech, se vyžívá v mnohem větším objemu jako podnož pro broskvoně celá řada vegetativně množených slivoní, případně i celá řada vegetativně množených podnoží pocházející z mezidruhového křížení. Naopak semenáče broskvoní se často využívají pro meruňky, kde částečně omezují růst naštěpovaných odrůd. MERUŇKY Většinou u nás školkované meruňkové semenáče řady M-VA a generativně množený myrobalán se pro školkaře jeví jako universální podnož, ne však pro ovocnáře. Na těchto podnožích stromy rostou bujně a výsadby nelze zahušťovat pro přísněji vedené tvary. V malém množství se používá i Zelená renklóda a Wangenheimova. Produkce vegetativně množených slivoní (v ČR registrované St. Julien A, MY-KL-A, a další) se pohybuje kolem 5ti procent celkové produkce, což je velmi nedostačující. Nevyužívají se ani broskvoňové semenáče. V zahraničí se jako podnože pro meruňky využívají především slivoňové podnože, případně podnože pocházející z mezidruhových křížení, nebo i semenáče broskvoní. SLIVONĚ Za posledních asi 15 let se situace v podstatě v žádném směru nemění. Školkuje se asi z 95 procent myrobalán, produkce osiva v ČR není téměř žádná, dováží se, stejně jako podnože. Z generativních podnoží se v malém množství stejně jako u meruněk používá Zelená renklóda a Wangenheimova, rovněž z dovozu. Význam a požadavky na vegetativně množené podnože pro slivoně výrazně narůstá, zatím ale u nás není předpoklad, že v blízké budoucnosti bude dostatečná produkce těchto podnoží.
16
TŘEŠNĚ, VIŠNĚ Podíl vegetativních podnoží pro třešně a višně z celkového počtu školkovaných podnoží je kolem 20 procent. Je to především podnož Colt (vyšlechtěna v Anglii), na které naštěpované odrůdy mají velmi rozdílnou vzrůstnost (např. Kaštánka na podnoži Colt roste velmi bujně, Hedelfingenská téměř neroste) a ve velmi malém počtu podnože typu P-HL (podnože ze šlechtění VŠÚO Holovousy). Produkce osiva ptáčnice zánikem jediného semenného sadu selektovaných ptáčnic řady P-TU je v ČR minimální a nestačí pokrýt potřeby školkařů. Osivo, případně i podnože se dováží ze zahraničí. Z generativně množených podnoží pro třešně se používá ještě mahalebka, v zahraničí často vegetativně množená. Produkce podnoží v r. 2002 Produkce generativních podnoží v r. 2002 Druh Podnoží (ks) 31 400 Broskvoň 7 300 Broskvomandloň 104 890 Hrušeň 30 500 Jadernička 45 000 Mahalebka 3 000 Mandloň 124 840 Meruňka 445 200 Myrobalán 57 200 Ořešák 191 750 Ptáčnice 20 300 Zelená renklóda 600 St. Julien 4 000 BD-SU-1
Druh Jabloň
celkem Kdouloň
celkem Colt
celkem P - HL celkem St. Julien A Meruzalka zlatá
Zdravotní třída Vf Vt --
Ks podnoží
% 42 17 41
--
862 350 354 850 853 270 2 070 470 19 800 10 450 19 960 50 210 --6 200 24 520 30 720 50 -585 635 34 400
100
--
1 116 140
100
Vf Vt -Vf Vt -Vf Vt --
39 21 40 0 20 80 8 92
1.4 Odbytová oblast Odbyt a marketing je souborem činností kterými může ovocnář významným způsobem ovlivnit rentabilitu výroby ovoce. Odbytové organizace s působností v sektoru ovoce a zeleniny začaly vznikat z vůle prvovýrobců od roku 1998. Jejich vznik lze chápat jako reakci na : - reformu organizace trhu; - změnu dotační politiky; - přiostření konkurenčních vztahů v rámci Evropy a světa; - možnosti dosažení výhodnějších cenových podmínek vstupů do výroby; Po rozpadu státní obchodní sítě v roce 1990 vzniklo živelně velké množství malých firem s ohraničeným polem působnosti vzájemně nepropojené. Tím dochází ke vzniku přebytků, které trh neabsorboval a zároveň k výrazným cenovým rozdílům mezi oblastmi – regiony. Po roce 1995 dochází k redukci počtu obchodních firem a posilování vlivu stávajících firem. Do obchodu s ovocem a zeleninou vstupují obchodní řetězce, pro něž jednotliví výrobci přestávají být vhodnými partnery z důvodu nedostatečného množství, sortimentu, obalové 17
techniky i možnosti rovnoměrně pokrýt poptávku od sklizně do sklizně. Velké konkurenční tlaky dováženého zboží z trhu chráněného do trhu liberálního – otevřeného. Nedostatečný marketing a propagace ovoce. Omezení možnosti zpracovat průmyslové ovoce a zeleninu domácím zpracovatelským průmyslem (pokles na 20 % oproti roku 1990). Předpokládá se vyústění v jednotnou politiku odbytových družstev v rámci JmK a možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů EU mimo nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28.10.1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou. V jihomoravském regionu již operují 3 odbytové organizace producentů ovoce a zeleniny (Jihofrukt Velké Bílovice, ZN Fruit Hodonice a CZ Fruit se sídlem v Praze). Hlavním úkolem odbytových organizací je dále koncentrace nabídky a zajištění přijatelné pozice ovocnáře vůči obchodním partnerům a zabezpečení odbytu. 1.4.1 Krátké shrnutí odbytu ovoce Období let 1980- 1989: Je plně zajištěn odbyt vypěstovaného ovoce, jsou uzavřeny hranice, dováží se ovoce pouze z Maďarska a Polska (omezeně- Polsko „zmrzlo“ a je orientováno více na východ). Hlavním odběratelem síť státního podniku Zelenina. Důraz odběratelů na kvalitu minimální. V ovocnářství malý tlak na rentabilitu - přezaměstnanost, malá intenzita. Změna až koncem 80. let pod vlivem poznatků z vyspělých ovocnářských států Evropy. Některé podniky aplikují progresivní technologie (Sady Životice). Neexistuje tlak na posklizňovou úpravu ovoce. Situace v Jm K 80- tá léta (údaje v % )
5
40
55
St. podnik Zelenina apod. Zpracovatelský průmysl Ostatní
Období let 1989 – 1996: Dochází k rozmachu drobného podnikání. Spektrum odběratelů se zásadně mění. Ubývá podíl smluvně zajištěného odbytu. Na odbytu se nejvíce podílí drobní odběratelé živnostníci a středně velké firmy vzniklé v tržním prostoru po státním podniku Zelenina. Je výrazný příjem ovocnářů tzv. za hotové. Dochází k omezení odběru ovoce na zpracování. Konkurence konzervovaných výrobků ze zahraničí a omezení podpory státu zpracovatelským podnikům způsobuje jejich redukci a omezení výroby. Na zhoršení stavu se samozřejmě podílí i lepší celoroční dostupnost ovoce z dovozu. Z pohledu pěstitele se jedná o etapu, ve které je schopen prodat většinu vypěstovaného ovoce bez zvláštních nároků na posklizňovou úpravu produkce. Trendy na zpřísnění kvality jsou patrny až ke konci období a některé ovocnářské subjekty je zachycují.
18
Situace v Jm K léta 1989 až 1996 ( údaje v % ) Velké obchodní f irmy ; 5
Ostatní; 10
Středně v elké f irmy ; 25 Drobný prodej za hotov é; 45
Zpracov atelský průmy sl; 15
Období let 1997 – 2003: Dochází ke změně spektra odběratelů směrem ke zvyšování podílu supermarketů a hypermarketů. Zásadně ubývá drobných podnikatelů v oblasti obchodu - tzv. trhovců, mírně ztrácí na významu středně velké firmy, které zásobují trh a výrazně posilují zmíněné super a hypermarkety a jejich servisní organizace. Je vyvíjen maximální tlak na pěstitele ve smyslu zlepšování posklizňové úpravy ovoce, odrůdovou skladbu odpovídající požadavkům zákazníků apod. Je patrna diferenciace mezi výrobci na ty, kteří zachytili požadované trendy a mají finanční prostředky na investice a ty, kteří se ocitají mimo ovšem díky rozpolcenosti trhu, který pokrývá i početnou klientelu obyvatel s menší kupní sílou akceptující existenci zboží s nižší kvalitou v prodejních místech, která často nevyhovuje platným normám. Výrazně konkuruje ovoce ze států EU, států s před vstupním režimem a států s nadprodukcí ovoce (Polsko). Často se jedná o nekalou soutěž z důvodu rozdílných podmínek dotačních, daňových apod. V uvedeném období se zvyšují požadavky na hygienu potravin, vyšší úroveň balení, třídění, objevují se i požadavky na výrobky produkované v ekologicky přijatelnějších výrobních postupech (SISPO). Česká republika je plně vystavena konkurenčnímu tlaku vyspělých ovocnářských zemí Evropy, protože neexistují ochranná celní ani jiná opatření chránící tuzemské výrobce před dovozem. Přehled nejúspěšnějších obchodních organizací v ČR- podle výše tržeb v roce 2003 Pořadí Název organizace Poznámka 1. Makro tržby 33,9 mld. Kč 2. Ahold Czech rep. 32 mld. Kč 3. Rewe ČR 22,2 mld. Kč ( Penny market) 4. Kaufland v.o.s. 21 mld. Kč 5. Tesco ČR s.r.o. 6. Tengelmann ČR (Plus discont) 7. Globus ČR k.s. 8. Delvita , a.s. 9. Carrefour ČR , s.r.o. 10. Geco , a.s. 26. Jednota S.D. Č. Budějovice 2.1 mld Kč 19
Graf spektra odběratelů - rok 2003
Prodej za hotov é (konečný spotř.); 16%
Zpracov atelský průmy sl; 13% Velkoobchodní řetězce; 55%
Středně v elké f irmy ; 16%
1.4.2 Odbytová družstva v rámci JmK Zde je situace nejsložitější v rámci celé ČR. V komoditě ovoce působí v současné době v ČR 3 odbytová družstva: CZ – FRUIT, ZN – FRUIT, JIHOFRUKT. Odbytová družstva ZN – FRUIT a JIHOFRUKT působí pouze v rámci JmK, a CZ – FRUIT pouze částečně. 1.4.3 CZ - FRUIT Odbytové družstvo producentů ovoce a zeleniny, družstvo se sídlem v Praze bylo založeno v květnu 1998. Hlavním předmětem činnosti odbytového družstva je především produkce a prodej ovoce svých členů. V současné době je celkový počet členů Odbytového družstva 49. Členové provozují svoji činnost po celém území České republiky a celkovou výměrou intenzivních ploch a ovocných sadů 5 500 ha pokrývají nejvýznamnější produkční oblasti České republiky. Odbytové družstvo vystupuje a produkci svých členů prodává pod obchodním jménem „CZ FRUIT“. Svým podílem na celkovém prodeji jablek a měkkého ovoce zaujímá přední místo na tuzemském trhu. Organizace je zabezpečována prostřednictvím sítě vlastních prodejních pracovišť dislokovaných v hlavních pěstitelských oblastech po celém území ČR. Největší podíl na obratu firmy tvoří prodej jablek, který začíná v období sklizně a končí v následujícím roce v květnu až červnu. V průměru dosahuje objem prodeje jablek cca 50 000 tun, z tohoto objemu je do maloobchodní sítě určeno zhruba 2/3 produkce. Odbytové družstvo pokrývá základní požadavky trhu nejen z hlediska odrůdové struktury jablek, ale zároveň vytváří předpoklady pro pravidelné dodávky po celou hlavní prodejní sezónu a to v nejlepší jakosti a požadovaném spotřebitelském balení. K zabezpečení tohoto cíle využívá družstvo svoji vlastní skladovací kapacitu, která je zhruba 42 000 tun (chlazená, řízená atmosféra, ULO) včetně třídící a balící technologie. V letních měsících je sortiment obohacen o prodej letního ovoce – třešní,višní, meruněk, broskví, jahod, angreštu, rybízu a některých méně objemových druhů ovoce, přičemž významná část této produkce je určena na export a k dalšímu zpracování v potravinářské výrobě. Jedním ze základních cílů Odbytového družstva se stala jednotná kvalita zboží, která je chápána jako trvalý proces ve všech fázích produkce, skladování, balení a expedice. Kromě toho většina členů Odbytového družstva při produkci svého ovoce pracuje v režimu tzv. 20
integrovaného systému – známého pod ochrannou známkou SISPO (Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce), který dává přednost ekologicky přijatelným metodám pěstování ovoce, minimalizuje nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií a klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí. Z celé členské základny Odbytového družstva je v SISPO organizováno 80% členů. 1.4.4 JIHOFRUKT Odbytové družstvo bylo založeno v roce 1998 a v současné době sdružuje 73 členů, především ovocnářů z regionu Velkých Bílovic a Moravského Žižkova. Celková plocha obhospodařovaná družstevníky představuje cca 221 ha, z čehož 130 ha připadá jabloním, 55 ha broskvoním a 33 ha meruňkám, zbývající 3 ha jsou v rekultivaci (graf č. 1). Průměrná produkce dosahuje 3150 t ovoce. Již z uvedených rozloh je zřejmé, že největší podíl tvoří jablka cca 2500 tun, dále broskve 400 tun a meruňky 250 tun (graf č.2). V loňském roce se zejména u jabloní jednalo o úrodu výrazně nižší, což se podepsalo i na celkovém obratu družstva, který dosáhl necelých 29 mil. Kč. Nosnými odrůdami pěstovaných jabloní jsou Golden Delicious, Jonagold a Idared (graf č.3). V majetku družstva je chladírna ovoce s kapacitou 2000 tun ve Velkých Bílovicích. Na jaře letošního roku proběhla kompletní výměna technologie chlazení za přispění dotací z programu SAPARD. Právě dostatečné skladovací kapacity s možností využití chlazení a odpovídající manipulační techniky představují dostatečně pevné zázemí pro odbyt produkce všech družstevníků. Strategie odbytu družstva se v posledních dvou letech zaměřila na přímé dodávky do sítě obchodního řetězce Ahold ČR. V loňském roce prodalo družstvo jeho prostřednictvím nejenom převážnou část sklizně jablek, ale i významný podíl úrody broskví a meruněk. Družstvo přímo zaměstnává 8 zaměstnanců. 1.4.5 ZN-FRUIT Odbytová organizace vznikla zápisem do OR v roce 1998. V současné době má 10 členů a to všechny z oblasti Znojemska a Moravsko-krumlovska. Zvláštností tohoto družstva je to, že sdružuje jak subjekty zabývající se ovocnářskou, tak i zelinářskou výrobou. Členové hospodaří na 350 ha zeleniny a 500 ha ovocných sadů. Z celkového průměrného ročního obratu 105 mil. Kč pak dělá prodej ovoce okolo 58 mil. Kč. V oblasti ovocnářství se podařilo zachytit trend požadavků tržního prostředí na obměnu odrůd. Byla realizována modernizace technologie pěstování (štíhlá vřetena, kapková závlaha aj.) a částečně změna odrůdové skladby u jednotlivých ovocných druhů. Obměna sadů však není zdaleka na potřebné hektarové úrovni a vyžádá si v budoucích letech významné investiční náklady. Členové družstva využili k modernizaci posklizňové úpravy ovoce finanční prostředky z EU, které byly poskytnuty prostřednictvím programu SAPARD. Podařilo se zpracovat a uskutečnit některé projekty na zlepšení úrovně skladování. Zbývá dořešit třídění v některých členských podnicích a u všech členů ovocnářů obalový program vybavení obaly na ovoce odpovídajícími požadavkům hygienickým (HACCP aj.) i technologickým v souvislosti se skladováním v nově vybudovaných skladech. Tyto investice jsou mimo obsah vypisovaných národních i evropských dotačních i podpůrných titulů.
1.5 Skladovací kapacita Celková kapacita skladů, které jsou k dispozici pro uskladnění ovoce v Jihomoravském kraji, je zcela nedostatečná v poměru k současné ovocnářské produkci z tržních výsadeb. Z tohoto důvodu jsou také náklady na jednotku skladovaných plodů relativně vysoké. Pro
21
lepší využití domácí výroby jablek a hrušek je nezbytné zvětšit celkovou kapacitu moderního uskladnění (CA a ULO) asi na dvojnásobek současné kapacity. V marketingovém roce 2002/03 bylo v ČR k dispozici celkem 69 600 t skladovacích kapacit pro ovoce, které byly využity pouze z 80 %. Téměř 15 tis. t kapacit je jen větraných, které lze využít jen k velmi krátkodobému skladování. Oproti předchozí sezóně se zvýšila kapacita skladů ULO (o 13 %), které spolu s využívanými sklady s řízenou atmosférou tvoří v současné době již více než třetinu všech skladů v ČR. Nové skladové kapacity nebyly vybudovány, ale zvyšuje se pozvolna počet skladů, které procházejí rekonstrukcí a budováním nových technologií skladování, mnohé podniky využily program SAPARD. Struktura kapacity skladů v JmK (1.4.2004) Region Jižní Morava Severní Morava celkem
větraný 750 1960 2710
Typ skladu chlazený řízená atmosféra 5770 3100 1880 7650 3100
ULO 2740 5360 8100
celkem 12360 9200 22 860
V sezóně 2002/03 bylo počátkem listopadu naskladněno 55,2 tis. t jablek, což je meziroční nárůst o 19 %. Vyskladňování probíhalo na podzim pomalejším tempem; největší objemy jablek byly vyskladněny v průběhu měsíců prosinec až leden. V porovnání se situací v zásobách jablek v předchozích dvou letech byl podíl jablek na skladech v pozdních jarních měsících menší a v červnu tu tuzemská jablka prakticky nebyla. Z celkového objemu naskladněných jablek bylo 46,5 tis. t dodáno do obchodní sítě, 4,4 tis. t bylo vyvezeno a 4,3 tis. t jablek bylo zpracováno v ČR. K 1. 11. 2003 bylo ve skladech pěstitelů a skladovatelů naskladněno celkem 47,8 tis. tun konzumních jablek, což představuje meziroční pokles o 13 %. Z dlouhodobého hlediska jde o zásobu průměrnou, která však koresponduje s nízkou sklizní jablek pro sezónu 2003/04. Úroveň samozásobení jablky je výrazně nižší, a proto lze očekávat plynulý odbyt naskladněných jablek na trh. Přehled o stavu zásob konzumních jablek 1.11.2001 1.11.2002 1.11.2003 Odrůda 2 060 2 987 1 999 Spartan, McIntosh 2 791 2 868 2 163 Šampion 2 615 3 326 2 212 Rubín 403 270 497 skup. Coxova 809 1 302 1 524 Ostatníraně zimní 9 057 10 737 8 648 Golden Delicious 20 071 24 118 20 418 Idared 1 511 2 287 2 953 Jonagold 215 162 126 Jonathan 1 352 1 505 1 394 Melrose 2 392 2 792 2 811 Gloster 1 115 727 758 skup.Red Delicious 352 477 383 Zvonkové 1 684 1 652 1 918 Ostatní zimní 46 427 55 210 47 804 Jablka celkem Poznámka: skup. Coxova: Bláhovo oranžové, Coxova, Cox Orange, Gala, Kidds Orange Red; skup. Red Delicious: Starking, Starkrimson, Red Delicious, Red Spur, Well Spur; 22
1.6 Zpracovatelský průmysl ovoce v ČR a JmK V průběhu let 1992 – 1998 řada původních konzervárenských závodů ukončila svoji podnikatelskou činnost z důvodu prohlášení likvidace nebo konkurzu, což se nejvíce realizovalo ve Středočeském, Jihočeském, Západočeském a Východočeském kraji. V roce 1989 bylo v provozu 61 zpracovatelských provozoven, v roce 1993 pak 88 provozoven. V současné době je v provozu pouze 10 konzerváren a nespecifikovaný počet drobných pěstitelských pálenic. V současné době se ve zpracování ovoce řadí nadále k rozhodujícím zpracovatelským kapacitám především lisovny ovoce (zejména průmyslových jablek), které však nejsou rozmístěny ve všech krajích ČR. Převážná většina konzervárenských podniků (13 společností), které se zabývají zpracováním ovoce a zeleniny, jsou členy Zájmového sdružení právnických osob konzervárensko – lihovarského průmyslu (ZS KOLI). Mezi rozhodující zpracovatele ovoce v rámci tohoto sdružení patří LINEA Nivnice, a. s., FRUKOLIS, Kardašova Řečice, a. s., HAMÉ Babice, a. s., ALIBONA Litovel, a. s., FRUTANA Blatná, s. r.o., SELIKO Opava, a.s. K dalším důležitým zpracovatelům ovoce patří i RUDOLF JELÍNEK Vizovice, a.s., který se zabývá výrobou ovocných destilátů a původně také patřil mezi členy ZS KOLI. HAMÉ Babice – dosahuje 4 mld. obratu, a ovládlo krachující podniky – Bzenec, Miroslav, Mařatice, Kunovice, Podivín – export do východní Evropy, Izraele. Zpracovatelské kapacity v JmK kdysi významné jsou dnes zcela nedostatečné, zejména pak ty které jsou určeny k primárnímu zpracování ovoce. Tato skutečnost má za následek odbytové problémy producentů nejen v letech nadúrody ovoce. V období let 1993 - 2003 zanikla řada velkých zpracovatelských kapacit jako Fruta Miroslav, Fruta Znojmo, Fruta Modřice. Naopak vznikla řada drobných pěstitelských pálenic, které však vzniklou situaci s problémy odbytu a zpracování neřeší. Kromě průmyslových jablek jsou žádanou surovinou meruňky, které se však nedaří v ekonomicky významném množství exportovat mimo hranice kraje. V současné době působí v rámci JmK podniky jako: Fruta Podivín a.s. (Hamé), Konzervárna Novák Hrabětice, Ekon Miroslav, ZP Mikulčice a Fruiko Prušánky. Uvedený přehled o nákupu ovoce na zpracování představuje v roce 2002 cca 90 % celkového objemu zpracovaného ovoce v ČR, protože v objemu zpracovaných průmyslových jablek jsou zahrnuty veškeré zpracovatelské kapacity, které byly v roce 2002 v provozu. Ceny nakupovaného ovoce pro průmyslové zpracování v ČR v Kč/kg Druh ovoce 2001 2002 Druh ovoce 2001 Jablka Ryngle, 8,50 – 9,00 1,50 – 6,50 8,50 – 9,00 konzumní slívy Jablka 1,00 – 3,00 1,50 – 2,80 14,50 – 28,00 Rybízy průmyslová 4,00 – 8,00 4,00 – 8,00 10,00 – 18,00 Hrušky Angrešt 9,00 – 17,40 11,00 – 15,00 18,00 – 24,00 Broskve Jahody 14,00 – 19,90 14,00 – 27,00 Maliny 31,00 – 35,00 Meruňky 10,00 – 15,50 15,50 – 21,00 Borůvky 45,00 – 53,00 Třešně 5,00 – 13,00 14,00 – 16,00 52,00 – 65,00 Višně Brusinky 5,00 – 7,90 7,00 – 10,50 Švestky Poznámka: uvedené ceny jsou ročními průměry jednotlivých podniků
23
2002 7,70 – 10,00 15,00 – 16,00 24,00 18,00 – 25,00 35,00 – 38,00 42,00 – 52,00 50,00 – 62,00
Nákup ovoce v ČR pro konzervárenský průmysl v letech (t) Ovoce 1994 1995 1996 1997 1998 7 552 8 650 5 745 6 865 Jablka konzumní 8 681 24 470 26 934 53 137 66 982 45 644 průmyslová 196 735 350 148 199 Hrušky 1 018 1 012 856 634 168 Broskve 1 616 1 685 3 647 819 593 Meruňky 707 975 1 402 1 686 1 267 Švestky 916 486 447 166 325 Třešně 1 079 830 890 219 157 Višně 284 104 399 344 166 Ryngle - slívy 116 20 39 63 13 Angrešt 722 553 771 423 440 Rybíz - červený 207 67 344 12 19 - černý 732 914 1 109 164 260 Jahody . 13 350 57 36 Vinné hrozny 41 952 145 86 Ostatní 40 785 42 832 72 536 77 548 56 152 Celkem ovoce 65 89 122 12 37 Maliny 210 159 138 19 177 Borůvky 66 12 15 18 Brusinky 1 4 Ostružiny 3 Šípky 3 Jeřabiny Celkem lesní a 279 318 272 46 235 drobné. ovoce 41 064 43 150 72 808 77 594 56 387 CELKEM
1999
2000
2001
2002
7 992 59 880 202 649 1 604 599 474 611 179 66 388 560 53 75
4 000 125000 250 570 690 680 260 104 199 130 62 400 60 70
1 543 56 000 250 290 442 5 685 208 1 467 114 5 84 215 -
4 635 79 589 171 291 242 5 690 294 447 112 12 181 770 -
73 332
132475
66 303
92 434
48 179 54 -
71 100 61 -
69 98 78 -
142 301 96 -
281
232
245
539
73 613
132 707
66 548
92 973
Výroba ovocných výrobků podniků v rámci ZS KOLI v roce 2002 Druh ovocného výrobku Výroba v tunách Ovocné výrobky celkem 78 891 Kompoty 5 550 Proslazené ovoce 72 Dětská ovocná výživa 7 442 Džemy, marmelády 14 519 Ovocné šťáva a nápoje 51 236 Ovocné bowle 72 Přehled o výrobě vybraných výrobků ve zpracovatelském průmyslu Název 2000 Ovoce, ořechy a zelenina (kromě okurek) konzervované v octě nebo v kyselině 31 291 octové Marmelády, džemy apod. ostatní 22 096 Arašídy upravené nebo konzervované 7 140 Ovoce zpracované nebo konzervované 7 641
24
ČR (t) 2001
2002
33 996
34 284
25 589 7 237 4 801
30 701 6 560 8 504
Vývoj konzervárenské kampaně v roce 2003 výrazně ovlivnil vývoj počasí. V porovnání s předcházejícími léty byl příznivý nákup u meruněk, ale suché počasí se negativně odrazilo v nákupu průmyslových jablek. Dá se předpokládat, že zpracování této komodity v porovnání s rokem 2002 nedosáhne ani poloviny objemu. Nákup u ostatních druhů bude pravděpodobně ve výši objemu loňského roku.
1.7 Zahraniční obchod ČR s ovocem V naší republice celkově převažuje dovoz ovoce nad jeho vývozem, a to jak v naturálním množství, tak i ve finančním vyjádření. Zásluhu na tom mají především velké objemy dovozů ovoce subtropického a tropického. Světová produkce ovoce je charakterizována trvalou nadprodukcí a snahou o její snížení. Proto se všeobecně nepodporuje další rozvoj výroby a naopak v řadě zemí se dotuje likvidace ovocných sadů. 1.7.1 Dovoz Dovoz čerstvého ovoce do ČR v roce 2002 se v porovnání s rokem 2001 zvýšil minimálně a dosáhl 401,4 tis. t v hodnotě 7,5 mld. Kč. Největší podíl na celkovém objemu mělo tropické a subtropické ovoce a ovoce mírného pásma, jejichž dovoz proti předchozímu roku znamenal opětovný nárůst. Mezi další významné položky zahraničního obchodu patřilo konzervované ovoce a ovocné šťávy. Dovoz čerstvého ovoce do ČR (t) Komodita 1994 1996 365 568 443 398 CELKEM 28 724 49 889 Jablka 1 032 2 353 Hrušky 79 117 Třešně 37 274 Višně 3 244 3 439 Meruňky 10 443 10 942 Broskve 8 961 11 676 Nektarinky 2 774 5 582 Švestky, slívy 94 473 Rybíz, angrešt 889 1 978 Jahody Maliny, ostružiny Brusinky,borůvky
Citróny Grapefruity Mandarinky Pomeranče Ananas Banány Kiwi
49 100 18 181 7 827 38 679 76 680 2 136 121 057 13 744
179 366 15 180 7 870 44 735 63 679 1 418 148 542 14 007
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
421 060 47 786 2 368 57 239 1 185 6 116 5 982 4 342 37 1 593 23 264 17 142 9 404 52 013 65 120 1 574 133 350 12 723
380 799 39 801 1 779 114 267 958 6 252 5 295 2 773 128 1 490 41 431 16 142 7 914 49 959 62 295 1 908 117 433 6 396
408 630 40 731 2 242 127 136 2 727 15 531 12 333 6 213 97 1 801 61 195 16 867 9 231 45 668 56 695 2 081 131 000 7 403
400 127 46 747 1 517 97 395 1 161 13 216 10 156 8 219 98 1 996 96 355 17 622 8 781 49 712 63 017 1 923 104 744 9 658
399 895 37 678 3 072 71 361 1 060 11 564 11 293 11 766 87 2 831 103 119 19 518 7 518 42 959 62 888 2 145 100 521 8 450
401 390 38 405 3 567 107 131 4 434 15 672 15 168 5 409 79 4 097 129 231 20 305 10 114 49 301 58 422 2 389 104 691 6 218
417 517 43 849 4 682 276 114 2 810 7 542 10 284 12 760 71 3 085 83 249 20 771 9 997 49 261 61 959 3 169 111 645 7 402
1.7.2.Vývoz Vývoz čerstvého ovoce je vysoce variabilní a ve své podstatě závislý na úrodě ovoce jak v okolních členských zemích EU včetně ČR, tak v třetích zemích. Významným faktorem ovlivňujícím možnost vývozu je průběh počasí v jednotlivých vegetačních obdobích, jako intenzifikační faktor kvality a kvantity ovoce. Výkyvy v exportu v jednotlivých letech 25
dosahují vlivem těchto faktorů až dvojnásobných hodnot ( v roce 1994 – činil vývoz 119,5 tis. t naopak v roce 2001 pouze 57,2 tis.t ). Vývoz čerstvého ovoce v roce 2002 se oproti roku 2001 zvýšil na 98,4 tis. t ve finanční hodnotě 600,0 mil. Kč, přičemž průmyslová jablka se na celkovém objemu vývozu podílela 78 %. Celkem dosahuje vývoz v některých letech až 25 % celkové produkce ovoce. Vývoz konzumních i moštových jablek z ČR výrazně vzrostl, přičemž vývoz moštových jablek dosáhl 79 219 t a vývoz konzumních jablek 4 068 t. Moštová jablka směřovala tradičně na trhy Německa (47 993 t) a Rakouska (27 273 t), konzumní na Slovensko (3 452 t) a do Belgie (450 t). Největšími odběrateli třešní a višní byly Německo, Rakousko a Nizozemí. Bobulové ovoce se v čerstvém stavu vyváží převážně do Rakouska a Německa. Vývoz zpracovaného ovoce v roce 2002 poklesl o 34 %, a to především z důvodu výrazného poklesu vývozu ovocných šťáv. Vývoz čerstvého ovoce z ČR (t) Komodita 1994 1996 1997 1998 119 504 91 210 136 155 79 631 CELKEM 112 120 82 185 124 180 64 403 Jablka 115 77 123 189 Hrušky 1 749 354 421 1 151 Třešně 2 446 2 184 2 260 4 180 Višně 203 760 620 44 Meruňky 76 47 279 19 Broskve 44 104 20 2 Nektarinky 647 207 200 128 Švestky, slívy 4 621 3 839 2 497 3 244 Rybíz, angrešt 3 4 64 26 Jahody Borůvky,brusinky
116
55
40
157
1999
2000
2001
2002
2003
69 807 53 131 316 557 4 748 46 40 12 75 4 638 15 296
146 158 129 440 50 816 5 282 27 70 46 97 2 622 15 37
57 236 41 231 193 883 3 790 141 122 35 418 2 099 18 55
98 366 80 626 166 624 4 471 7 143 51 86 1 593 24 23
58 690 42 160 136 941 4 028 166 85 88 136 1 453 19 10
1.7.3 Bilance zahraničního obchodu ovocem České republiky Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvým a sušeným ovocem je stále vysoce pasivní a od roku 1996 se udržuje s malými ročními výkyvy na přibližně stejné úrovni. V roce 2003 se proti předchozímu roku celková množstevní záporná bilance zvýšila o 18,4 %. Bilance zahraničního obchodu ČR čerstvým a sušeným ovocem Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 -352 188 -284 905 -301 168 -338 823 -253 969 -342 659 -303 024 -358 827 tuny tisíc Kč -6 803 516 -6 706 198 -6 220 863 -6 191 072 -5 855 657 -6 681 951 -6 933 728 -6 948 017 Bilance zahraničního obchodu ČR zpracovaným ovocem Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 -48 651 38 848 50 851 41 030 26 428 13 873 41 388 35 924 tuny tisíc Kč -1 318 773 - 888 701 - 1302 998 - 1495 331 -1 128 011 - 965 477 - 1238 098 - 932 491
1.8 Vnější podpory ovocnářství 1.8.1 Obnova ovocných sadů Ke zvýšení konkurenceschopnosti ovocnářství je zapotřebí především dostatečná obnova intenzivních ovocných sadů výkonnými a trhem žádanými odrůdami. K zabránění nežádoucího stárnutí ovocných sadů je nutné každoročně vysadit 800 – 1000 ha ovocných 26
sadů. Z tohoto důvodu byl v roce 1995 vyhlášen dotační program na obnovu ovocných sadů, jehož cílem bylo podpořit zájem pěstitelů ovoce o nutnou obnovu sadů částečnou úhradou nákladů, vynaložených v roce výsadby. V rozmezí let 1995 – 2003 bylo s finanční podporou státu ve výši 381,8 mil. Kč vysázeno 5 538 ha intenzivních ovocných sadů. Pro zabezpečení produkce zdravého rozmnožovacího materiálu ovocných dřevin byly poskytnuty finanční prostředky na vybudování technických a prostorových izolátů ve výši 27 777 tis. Kč. Dotace pro ovocných výsadeb a podporu certifikace v letech 1995-2003 Rok Počet (ha) Vyplacená částka tis. Kč /ha v tis. Kč Ovocné sady 1995 625 33 144 53 1996 819 34 390 42 1997 369 18 469 50 1998 238 19 059 80 1999 516 30 962 60 2000 581 44 758 77 2001 505 27 792 55 2002 765 69770 225 2003 1120 103 481 232,92 Celkem 5 538 381 825 Prostorové izoláty 2000 9,26 4 645 500 2001 0,81 500 406 2002 500 3,29 1 645 2003 1 274 500 2,55 Celkem 15,91 7 970 Technické izoláty 2001 4 403 m2 15 410 3,5 /m2 včetně révy vinné 2002 1 256 m2 4 397 3,5/m2 Celkem 5 659 m2 19 807 1.8.2 Vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech Stabilitu produkce ovoce a kvalitu plodů výrazně ovlivňuje závlaha. Optimální vláhové poměry zajišťuje kapková závlaha, která byla v rozmezí let 2001 až 2003 vybudována na 1 274 ha s finanční podporou státu ve výši 49 672 tis. Kč. V roce 2004 dotační program na restrukturalizaci ovocných sadů i na podporu vybudování kapkové závlahy pokračoval do doby našeho vstupu do EU prakticky v nezměněné podobě. Výše podpory činí do 60,- tis./ha vybudované kapkové závlahy. Podmínkou je podnikání s předmětem podpory min. 10 let. Dotace pro vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech v ČR. 2001 347 ha 16 450,81 Ovocné sady 2002 293 ha 16 396,74 2003 634 ha 16 824,26 Celkem 1 274 ha 49 671,81 Kč
27
1.8.3 Integrovaný systém pěstování ovoce (SISPO) Integrovaná produkce je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality, která dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Žádná ze složek prostředí ovocného sadu nesmí být škodlivě změněna nebo zničena, vyčerpána ani znečištěna. K 1.4. 2004 měl svaz 50 členů (z toho 3 nevýrobní podniky), kteří integrovaně pěstují ovoce na výměře téměř 4.200 ha. Výše dotace je stanovena do 3 tis. Kč na 1 ha sadu, který je zařazený v kontrolovaném integrovaném systému pěstování. Platnost tohoto programu je do 30. 4. 2004 s tím, že se předpokládá jeho následné zařazení mezi programy Horizontálního plánu rozvoje venkova. Dotace je poskytována na restrukturalizaci ovocných sadů, respektive nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovoce. Předmět dotace je plocha nově vysázeného ovocného sadu osázená odrůdami doporučenými Svazem pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO), obhospodařovaná podle směrnic pro integrované systémy pěstování. Subjekt žádající o dotaci je podnikatel podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb. podnikající v zemědělské výrobě Výše dotace: 1. sazba do 250.000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní a slivoní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu(minimální počet stromů 800 ks /ha), 2. sazba do 100.000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, slivoní, broskvoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu ( minimální počet stromů 400 ks/ha), 3. sazba do 50.000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou drobného ovoce (rybízů, angreštů, malin) na výměře minimálně 0,5 ha jednoho druhu (minimální počet sazenic 3.000 ks/ha). Poznámka : Není možné žádat o dotaci z dotačního programu 1.R.A.b. a o dotaci z tohoto dotačního programu na totožnou plochu. 1.8.4 Podpora odbytovým organizacím výrobců ovoce a zeleniny Od doby vzniku tohoto programu v roce 1999 do roku 2003 bylo na podporu vzniku a činnosti odbytových organizací producentů ovoce a zeleniny vyplaceno celkem 38 787 tis. Kč. ( rok 1999 – 3 509 tis. Kč, rok 2000 – 4 786 tis. Kč, rok 2001- 3 584 tis. Kč, rok 2002 – 11 552 tis. Kč, rok 2003 – 15 356 tis. Kč). 1.8.5 Další možnosti získání dotací Důležitou oblastí podpor byl program SAPARD na rekonstrukci skladovacích kapacit ovoce a zeleniny. V letech 2002 a 2003 bylo vyplaceno 84,2 mil. Kč. Na schválené projekty se bude z tohoto programu ještě vyplácet v roce 2004 – 56,84 mil. Kč, v roce 2005 – 10,96 mil. Kč, v roce 2006 – 2,61 mil. Kč, tj. celkem 70, 41 mil. Kč. Z dalších dotačních programů, ze kterých čerpali ovocnáři na specifické oblasti ovocnářské produkce je nutno zmínit UDRŽOVÁNÍ GENETICKÉHO POTENCIÁLU OSIV A SADBY. Tento program je zaměřený: a) podpora na šlechtění chmele, ovocných druhů a révy vinné až do výše 60 % prokázaných přímých nákladů. b) podpora na zkoušení původních českých odrůd v zahraničí ve výši 100,- tis. Kč. na jednu odrůdu.
28
PODPORA OZDRAVOVÁNÍ POLNÍCH A SPECIÁLNÍCH PLODIN, jejímž účelem je zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření škodlivých (karanténních) virových a bakteriálních chorob. a) Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin; b) Podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu; c) Podpora testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod a metod PCR; d) Podpora šlechtění odrůd s vyšší odolností proti škodlivým biotickým a abiotickým činitelům;
1.9 Propagace a marketing ovoce Jednou z nejdůležitějších součástí úspěšného podnikání v ovocnářství a zakončením procesu výroby je marketing. Systém prodeje ovoce v posledních letech výrazně mění. V nedaleké historii, v době zakládání prvních intenzivních sadů v ČR, byl prodej vypěstovaného ovoce řešen především prostřednictvím centrálně řízeného podniku Zelenina a dobře fungoval i zpracovatelský průmysl. Ovocnářství nebylo vystaveno tlaku dovozů ze zahraničí a s úspěchem byla produkce umísťována na tuzemském trhu. Na druhé straně však byla velmi nízká produktivita výroby a kvalita nedosahovala současných parametrů. Zajištěný odbyt vedl k průměrnosti a s výjimkou ojedinělých podniků bylo ovocnářství na nízké technologické i kvalitativní úrovni, ovocnáři nesoutěžili o místo na trhu. Po otevření trhu po roce 1989 začala konfrontace domácí produkce s produkcí vyspělých ovocnářských zemí. Lze konstatovat, že se podařilo zachytit vývojové trendy konkurovat tlaku kvalitního ovoce ze zemí CEFTA, EU a dalších. Propagace tuzemského ovoce dlouhodobě silně zaostává za marketingovými programy vyspělých zemí EU (např. Rakouska). Jediným a nedostatečným vstupem jsou příležitostné akce Ovocnářské unie ČR, v JmK pak Moravskoslezské ovocnářské unie. Kampaň za zlepšení odbytu ovoce vyprodukovaného v ČR, se potýká s nedostatkem financí a je hrazena převážně z dobrovolných darů ovocnářských podniků a nepokrývá širší záběr konzumentů. V zahraničí (např. Švýcarsko, Francie) se tato situace řeší povinným příspěvkem z každého prodaného kg ovoce, který je použit pro účely propagace a ovlivňování zákazníků. Obměnu trvalých porostů se plně nepodařilo zvládnout a bude chybět podpora státu po vstupu do EU. Technologická úroveň vyspělých podniků je srovnatelná s Evropskou i světovou úrovní. Ke koncentraci nabídky dochází sdružováním pěstitelů do odbytových organizací. V posledních 5 letech významně vzrostla kapacita skladovacích prostor s možností úpravy atmosféry. Splnění uvedených předpokladů umožňuje ovocnářům obstát ve tvrdé konkurenci. Po spuštění volného obchodu po roce 1989 do roku 1995 došlo ke vzniku celé řady subjektů zabývajících se obchodní činností. Situace na trhu byla dosti nepřehledná a nestabilní. Významná část vypěstovaného ovoce byla nasouvána do tržního prostoru prostřednictvím drobných podnikatelů. Do problémů se začal dostávat zpracovatelský průmysl a podstatně klesala možnost odbytu ovoce pro zpracování. Spolu s rostoucím vlivem obchodních řetězců-supermarketů, hypermarketů a jejich servisních středisek vyvstala potřeba změny marketingu. Role zprostředkovatele obchodního kontaktu s těmito partnery vyžadovala změnu úrovně jednání, jazykovou vybavenost, vybavenost moderní komunikační technikou, vhodné využití reklamy . Současným marketingovým trendem je profesionalizace prodeje. Výhodou je oddělení výroby od vlastního procesu uvádění produkce na trh. Samotný pěstitel , který je zatížený provozními povinnostmi není schopen při svém vytížení úspěšně plnit roli manažera odbytu. Jednou z možností jak vést efektivně odbyt je vytváření společných odbytových organizací. Ve světě je nejčastější formou družstvo. 29
K nejvážnějším faktorům, které negativně dopadají na účinnost marketingu patří: - dovozy ovoce za ceny které nejsou v exportujících zemích na úrovni nákladů; - nevhodná věková struktura ovocných sadů; - nedostatečná úroveň posklizňové úpravy ovoce; - absence zásahů státu v oblasti stahování produkce z trhu v případech, ve kterých je to běžné v zemích EU; - porušování platných kvalitativních norem některými pěstiteli (činnost ČZPI);
1.10 Školství Aktuálním i dlouhodobým předpokladem rozvoje ovocnářství v nejintenzivnějším regionu ČR je i rozvoj odborného školství. V současné době jsou v JmK zastoupeny všechny stupně odborného vzdělávání pro potřeby ovocnářů a vinařů. Jediným problémem je současná určitým způsobem nevyjasněná situace v učňovském a středoškolském odborném školství. UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ: je v JmK zastoupeno na učilištích ve Znojmě, Rajhradě, Bzenci a ve Valticích. Na těchto pracovištích je poměrně na dobré úrovni k dispozici praktické zázemí buď ve vlastních objektech anebo v blízkém okolí nevýrobních podnicích. Kromě těchto jmenovaných učilišť a středních škol jsou v JmK ještě další subjekty, na kterých se zahradnictví vede jako doplněk či „přívěšek“ k ostatním mnohdy zcela nezemědělským oborům, což je samozřejmě na škodu věci a to z mnoha důvodů. V současné době se učňovské školství nevyrovnalo se změnou situace v oboru, jeho rozdrobená organizační struktura měla negativní dopad na kvalitu absolventů v součinnosti se sníženou atraktivitou studia na tomto typu škol. Tato situace byla vyvolána celkovým současným trendem ve školství s nižším zájmem o studium v učilištích. Současně se na tomto stavu podílí i stagnace v zemědělství a s tím spojené nízké finanční ohodnocení pracovníků v této oblasti. STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVANÍ: probíhá na dvou středních školách klasického zahradnického zaměření tj. Rajhrad a jedné vinařské škole ve Valticích kde je téměř stejná hodinová dotace na předmět ovocnictví jako na typických zahradnických školách s dlouholetou tradicí a praktickým hospodářským zázemím jako byly Bohunice (v současné době situováno v Rajhradu). Podobně jako v učňovském školství, neustálená situace v tomto typu škol vede k snižování úrovně všeobecných i odborných znalostí což se významně projevuje během studia na školách univerzitního typu respektive při studiu na Zahradnické fakultě v Lednici. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ: probíhá v současné době na Zahradnické fakultě v Lednici, MZLU v Brně a to v oboru Zahradnictví, Zpracování zahradnických produktů a distanční bakalářské formě studia a v kurzech celoživotního vzdělávání. Studenti mají možnost zdokonalovat a prohlubovat svoje vědomosti v oboru nejen na praktických cvičeních na demonstračních pozemcích Školního zemědělského podniku v Lednici (účelová činnost), ale také v rámci svých bakalářských a diplomových prací, které se většinou odehrávají na těchto pozemcích. VÝZKUM: v oblasti ovocnářství je v JmK zajištěn výzkum na MZLU v Brně fakultě Zahradnické v Lednici, na středním a učňovském školství výzkum neprobíhá. V současné době se výzkum potýká s nedostatkem trvale vyčleněných výzkumních pracovníků pro ovocnářskou oblast výzkumu. Situace je řešena formou financování krátkodobých grantů což je u trvalých kultur nedostatečné (např. NAZV, GAČR,- doba řešení 3-5 let). PORADENSTVÍ: v počátku minulého století byla poradenská síť postavena na spolupůsobení odborných škol v této oblasti. O funkčnosti tohoto systému svědčí skutečnost, že v sousedním Rakousku přetrval doposud. V „socialistickém“ zemědělství byl tento systém zrušen a posléze nebyl ničím nahrazen. Tato skutečnost je jedním z významných nedostatků bránící rozvoji ovocnářství, respektive zavádění nových poznatků, technologií a odrůd.
30
Odborné školství se tuto skutečnost snaží řešit často na úkor vlastního poslání s vědomím určitých ekonomických ztrát. Současně je zřejmé, že uvedený systém nemůže dlouho přetrvat a nemůže suplovat poradenský systém zaběhnutý a standardní ve vyspělých ovocnářských zemích. V rámci podpor Mze je dotováno speciální poradenství pro rostlinnou výrobu ve třech sektorech: a) Publikace doporučovaných odrůd včetně agrotechniky, poskytované pěstitelům zdarma, - výše podpory je stanovena do výše 80 % prokázaných přímých nákladů. b) Pořádání výstav pěstovaných rostlin – výše podpory je fixní částka podle rozhodnutí Mze. c) Pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou veřejnost, - výše podpory je do 60 % prokázaných přímých nákladů. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI: odborná praxe dlouhodobě požaduje kvalifikované pracovníky na úrovni kmenových pracovníků. Bohužel nevždy je finanční ocenění znalostí a odbornosti na odpovídající úrovni. Sezónní pracovníci bývají často nabíráni z řad studentů, nezaměstnaných a v oboru nevystudovaných nebo se jedná o zahraniční levné pracovní síly. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci nacházejí uplatnění nejčastěji na pozici vedoucích sadů, provozů, ochranářů či různých techniků a technologů. Pracovní uplatnění absolventů Zahradnické fakulty v Lednici (1997-2002) Typ instituce státní instituce, organizace česká soukromá firma zahraniční / nadnárodní org. družstvo soukromě podnikající / nezaměstnávající soukromě podnikající / zaměstnávající jiná forma
absolventi % 31,8 42,0 3,8 0,6 10,8
Oblast / obor zemědělská prvovýroba lesnictví zahradnické výroby zpracovatelství zemědělsko potravinářský komplex výroba v jiné oblasti služby obchod veřejné a státní zprávy školství jiní oblast
4,5 6,4
absolventi % 2,6 1,9 21,8 1,9 0,6 3,8 8,9 8,9 16 7,7 23,7
1.11 Ekonomika ovocnářství v ČR Rozpočtové náklady na založení intenzivních výsadeb a jejich ošetřování do plodnosti se pohybují u hlavních ovocných druhů v rozmezí od cca 200 do 700 tis,- Kč/ha. Tyto náklady zahrnují přípravu pozemku před výsadbou, jeho oplocení, vlastní založení výsadby a její ošetřování do doby dosažení ekonomicky rentabilní plodnosti. Nejsou započítány další doprovodné investice, např. vybudování závlahového systému, terénní úpravy, meliorace pozemku, vybudování zpevněných komunikací a manipulačních ploch, vybavení provozu mechanizací apod. Výši rozpočtových nákladů ovlivňuje především hustota výsadby a potřeba výsadbového materiálu, pěstitelský systém a s tím související potřeba opěrné konstrukce a délka období od výsadby do nástupu plodnosti.
31
Rozpočtové náklady na zakládání sadů v ČR (2003) Ovocný druh
Pěstitelský systém
Spon stromů nebo keřů (m)
Počet stromů keřů/1 ha
Rozpočtové náklady tis. Kč/ha
4,0 x 2,0 3,5 x 0,9 4,0 x 2,5 5,0 x 3,0 6,0 x 5,0 5,0 x 3,0 5,5 x 3,5 6,5 x 3,5 5,0 x 3,5 5,5 x 3,5 4,5 x 2,5 3,5 x 2,0 3,5 x 0,7 3,0 x 1,0 3,5 x 0,5
1125 2860 900 600 300 600 470 400 515 470 800 1290 3680 3000 5700
409 653 387 310 265 288 277 265 288 254 321 216 265 365 288
pásová výsadba štíhlé vřeteno vřeteno nebo ovocná stěna Hrušně vřeteno nebo stěnová výsadba Třesně pásová výsadba čtvrtkmenů pásová výsadba čtvrtkmenů Višně pásová výsadba čtvrtkmenů Slivoně pásová výsadba čtvrtkmenů Meruňky stěnová výsadba pásová výsadba nízkokmenů Broskvoně pásová výsadba vřeten výsadba pro ruční sklizeň Rybíz výsadba pro strojní sklizeň pásová výsadba čtvrtkmenů Angrešt pásová výsadba Maliny Jabloně
Uvedené hodnoty zahrnují pouze náklady na vlastní založení sadu a jeho ošetřování do doby, kdy tržby za ovoce překročí výrobní náklady. Nejsou započítány náklady na oplocení sadu, vybavení potřebnou mechanizací a další případné doprovodné investice (závlaha, zpevněné manipulační plochy, linka na posklizňovou a tržní úpravu ovoce, sklad ovoce). Kalkulace nákladů na založení sadů byly zpracovány s využitím doporučených pěstitelských systémů a pracovních postupů, cen materiálů a energií, úrovně mezd a dalších ekonomických podmínek roku 2003. Náklady na výrobu ovoce jsou zpracovávány s využitím šetření uskutečněného OUČR v minulých letech s přihlédnutím k hektarovým výnosům dosaženým v roce 2002, úrovni cen materiálů a energií a průměrným mzdám v tomto roce. Jsou zahrnuty veškeré fixní i variabilní náklady na pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu a odbyt včetně režie,odpisů výsadeb a strojů. Nejsou započítány náklady na dlouhodobé uskladnění Náklady na výrobu ovoce (2002) Ovocný druh Jablka Hrušky Třesně Višně Švestky a slívy Meruňky Broskve Angrešt Rybíz červený Rybíz černý Maliny Jahody
Výnos t/ha 18,33 10,57 2,16 5,19 5,35 0,85 4,16 3,86 3,08 0,89 1,95 4,30
32
Náklady Kč/ha 109 314 69 463 38 421 68 553 68 972 37 146 51 251 63 312 37 360 37 267 62 262 83 605
Kč/ t 5 964 6 572 17 788 13 209 12 892 43 711 12 320 16 402 12 130 41 873 31 929 19 443
.
Spotřeba času na výrobu ovoce (2002) Výnos Ovocný druh t/ha 18,33 Jablka 10,57 Hrušky 2,16 Třešně 5,19 Višně 5,35 Švestky a slívy 0,85 Meruňky 4,16 Broskve 3,86 Angrešt 3,08 Rybíz červený 0,89 Rybíz černý 1,95 Maliny 4,30 Jahody
Spotřeba času hod/ha hod/t 344,17 18,78 220,27 20,84 303,50 140,51 130,59 25,16 238,66 44,61 175,11 206,01 255,49 61,42 704,05 182,40 179,94 58,42 166,72 189,33 637,54 326,94 849,64 197,59
Na základě šetření ČSÚ došlo k poklesu cen zemědělských výrobců ovoce v roce 2002 v porovnání s rokem 2001 u většiny sledovaných druhů. Nárůst byl zaznamenán pouze u konzumních jablek, meruněk a třešní. Ceny zemědělských výrobců konzumních jablek se v marketingovém roce 2002/03 (tj. od. 1.7.-30.6.) pohybovaly na výrazně nižších úrovních v porovnání se stejným obdobím předcházejících sezón, což bylo způsobeno nízkou poptávkou trhu v podzimních měsících z důvodu vysoké úrovně samozásobení. 1.11.1 Organizace a personalistika ovocnářských podniků Výrobní a ekonomické podmínky v ovocnařících podnicích jsou velmi různorodé. Privatizací a transformací zemědělských družstev vznikla řada soukromých specializovaných ovocnářských firem. V roce 1995 obhospodařovala 51 % plochy intenzivních ovocných sadů zemědělská družstva, 37 % státní a školní statky, podniky s.r.o. a akciové společnosti, 12 % individuální uživatelé a fyzické osoby. Rozhodující podíl ovocných sadů se doposud nachází v zemědělských subjektech s velkou plochou půdy a s převažující další zemědělskou výrobou. Průměrný současný rozsah ovocnářské výroby v členských podnicích Ovocnářské unie České republiky je 44 ha. Pro srovnání v Německu se považuje za maximální velikost ovocné farmy 15 – 20 ha. Ovocnářská výroba je ve většině těchto podniků vyčleněna jako samostatná výrobní a ekonomická jednotka (středisko nebo závod) s vlastními výrobními prostředky, vlastní pracovní skupinou a ostatním výrobním a odbytovým zázemím. V praxi se předpokládá, že vlastní stálí pracovníci zajistí v průběhu roku práce spojené s ošetřováním ovocných výsadeb. Jejich potřebný počet závisí vedle plochy sadů také na druhové skladbě sadů, pěstitelské technologii a organizačních podmínkách. V průměru se počítá 4-6 ha sadů na 1 stálého pracovníka. Zajištění sklizně ovoce se řeší přijetím potřebného počtu sezónních pracovníků. Stalí pracovníci se v období sklizní využívají převážně k organizačnímu a materiálně technickému zajištění sezónních pracovníků.
33
Orientační potřeba pracovních sil pro obhospodařování intenzivních ovocných sadů v JmK Ovocný druh
Jabloně Hrušně Třešně Višně Meruňky Broskvoně Slivoně Drobné ovoce Celkem kraj
Plocha v ha
Počet hod/ha
Celkem hod.
Pracovníci pro práci v sadech
Pracovníci na třídění, sklad.
Celkem pracovníků
1 379,1 48,2 84,3 520,1 1 652,9 1 049,5 201,9 50,4 -
500 400 400 500 300 450 300 250 -
689 500 19 280 33 720 260 050 495870 472 275 60 570 12 600 -
403 5 20 95 252 305 16 11 1 107
42 1 1 1 23 31 2 1 102
445 6 21 96 275 336 18 12 1 209
Poznámka: Potřeba hodin na obdělání 1 ha intenzivního ovocného sadu byla stanovena na základě normativů potřeby hod. pro ošetření ovocného sadu a na základě statistiky spotřebovaných hod. pro jednotlivé druhy v ovocnářských podnicích.
Při stanovení spotřeby času na výrobu ovoce byly využity výsledky dosažené v rámci sledování ekonomiky výroby v předcházejících letech s přihlédnutím ke změnám v technologických postupech a použitém strojním vybavení. Zjištěné hodnoty dále vychází z úrovně hektarových výnosů dosažených v intenzivních sadech v roce 2002 (podle údajů MZe, OUČR, ÚKZÚZ). Ve spotřebě času jsou zahrnuty práce spojené s pěstováním, sklizní, posklizňovou úpravou a odbytu ovoce. Je započítána rovněž nezbytná údržba a opravy výsadeb a také hlídání sadů před sklizní. U višní a rybízu se počítá se strojovou sklizní pomocí setřásačů.
34
2. Porovnání ovocnictví v ČR a JmK se situací v zemích EU 2.1 Charakteristika ovocnářství Evropské unie Produkce ovoce je významným odvětvím společné zemědělské politiky zemí Evropské unie. Produkce ovoce v EU-15 dosahuje ročně kolem 60 miliónu tun což je 12 % světové produkce. Z tohoto množství připadá na ovoce mírného pásma včetně hroznů 80 %. Celková plocha ovocných sadů v EU tvoří 5,5 miliónů hektarů. Z toho množství je 0,9 mil.ha tropického a subtropického ovoce, 3,4 mil. ha je hroznů a 1,2 mil. ha jsou ostatní plochy ovoce mírného pásma. Mezi největší producenty EU patří Itálie (31 %), Španělsko (26 %). Produkce České republiky dosahuje pouze 1 %. Celkem se ročně v EU-15 vyprodukuje ovoce za cca 30 až 40 miliard Euro. Ovoce se v EU podílí na zemědělské výrobě 7,7 % což odpovídá 0,18 % HDP unie. Produkce ovoce tak tvoří významnější podíl na celkové zemědělské produkci EU než je tomu v ČR. V EU nelze oddělit produkci ovoce od produkce zeleniny. Obě tyto komodity jsou považovány za jednu vertikálu. Proto veškerá nařízení, opatření či podpory jsou vždy směřovány k oběma odvětvím. Celková podpora sektoru ovoce a zeleniny se v EU-15 pohybuje kolem 1,65 mld. Euro ročně a s ohledem na produkci je nižší než např.u podpory rostlinné výroby. Z celkově uvedené podpory do sektoru ovoce a zeleniny připadá na podporu ovoce mírného pásma bez hroznů, jak v čerstvém tak ve zpracovaném stavu, cca 0,3 mld. Euro ročně. Celková produkce ovoce v EU-15 Výměra – tis. ha Celkem EU-15 5 500 900 Tropické 4 600 Mírného pásma
Výnos – t/ha -
Produkce – tis. tun 60 000 11 500 48 500
Ovoce mírného pásma je včetně hroznů
Jablka Celkem EU-15 Itálie Francie Španělsko
Výměra – tis. ha 306 73 60 41
Výnos – t/ha 26 30 33 18
Produkce – tis. tun 8 000 2 190 1 980 740
Hrušky Celkem EU-15 Itálie Španělsko Francie
Výměra – tis. ha 131 41 46 11
Výnos – t/ha 19 22 13 23
Produkce – tis. tun 2 300 900 600 260
Výměra – tis. ha
Výnos – t/ha
Produkce – tis. tun
259 93 75 53
15,2 17,6 14,2 14,7
3 900 1 640 1 070 780
Broskve a nektarinky Celkem EU-15 Itálie Španělsko Řecko
35
Meruňky Celkem EU-15 Španělsko Francie Itálie
Výměra – tis. ha 65 25 16 15
Výnos – t/ha 8,6 6,2 8,6 12,4
Produkce – tis. tun 560 160 140 190
Třešně Celkem EU-15 Německo Španělsko Itálie
Výměra – tis. ha 125 33 29 27
Výnos – t/ha 4,1 4,2 3,1 4,7
Produkce – tis. tun 500 140 90 130
Slivoně Celkem EU-15 Německo Francie Itálie
Výměra – tis. ha 124 61 21 12
Výnos – t/ha 9,1 7,4 10,8 14,6
Produkce – tis. tun 1.100 450 230 180
Višně Celkem EU-15 Německo
Výměra – tis. ha 16 12
Výnos – t/ha 5,3 5,5
Produkce – tis. tun 85 66
2.2 Legislativní rámec ovocnářství Ovocnářství a zelinářství je z hlediska legislativy nejsložitější odvětví společné zemědělské politiky Evropské unie. Soubor platných právních předpisů, zařazovaných do Společné organizace trhu s (čerstvým) ovocem a zeleninou, zahrnuje 141 právních předpisů a 691 novel těchto předpisů. Ze 141 platných právních předpisů bylo 33 nařízení Rady, 81 nařízení Komise, 4 směrnice Rady, 4 směrnice Komise, 17 rozhodnutí Komise a 2 dílčí výňatky ze smluv ES. Dále následuje velké množství právních předpisů ES s velmi krátkou dobou platnosti. Veškeré dokumenty se neustále novelizují a obměňují. Není tedy v možnostech běžného producenta ovoce sledovat vývoj tohoto právního stavu. Důležité a strategické komodity společné zemědělské politiky EU mají tzv.společné organizace trhu. Tyto společné organizace trhu jsou upraveny nařízeními komise a jsou závazné pro všechny producenty. Celkově je v zemědělství v Evropské unii na 22 společných organizací trhu. Právními předpisy vyplývajícími z těch společných trhů se u nás zabývá na základě vládního nařízení Státní zemědělský a intervenční fond. V oblasti ovoce a zeleniny existují tři společné organizace trhu, které jsou závazné pro všechny členy včetně ČR: - Společná organizace trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou; - Společná organizace trhu s banány; - Společná organizace trhu s čerstvým ovocem a zeleninou; Z hlediska rozvoje ovocnářství Jihomoravského kraje je důležitá společná organizace trhu s čerstvým ovocem a zeleninou a společná organizace trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou. Zde je uveden hlavní výčet nařízení ES o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou: - Nařízení Rady ES č. 2200/1996 - Nařízení Komise ES č. 659/1997 - Nařízení Komise Es č. 1492/1997 - Nařízení Komise ES č. 1432/2003
36
Poskytování dočasných finančních podpor pěstitelům ovoce a zeleniny - Nařízení Rady ES č. 2200/1996 - Nařízení Komise ES č. 1433/2003 Licence pro čerstvé ovoce a zeleninu - Nařízení Rady ES č. 2200/1996 - Nařízení Komise Es č. 1291/2000 - Nařízení Komise ES č. 1961/2001 - Nařízení Komise ES č. 565/2002 Vývozní subvence pro čerstvé ovoce a zeleninu - Nařízení Rady ES č. 2200/1996 - Nařízení Komise ES č. 565/1980 - Nařízení Rady ES č. 386/1990 - Nařízení Komise ES č. 800/1999 - Nařízení Komise ES č. 2090/2002 Záruky pro čerstvé ovoce a zeleninu - Nařízení Komise ES č. 2220/1985 - Nařízení Komise ES č. 800/1999 - Nařízení Komise ES č. 565/2000 - Nařízení Komise ES č. 1961/20001 - Nařízení Komise ES č. 1291/2000 Nařízení Komise ES č. 1433/2003 Pro sektor zpracovaného ovoce a zeleniny - Nařízení Rady ES č. 2201/1996 - Nařízení Komise ES č. 1535/2003 Pro rozvoj ovocnářství v Jihomoravském kraji je důležitá společná organizace trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou, která je upravena základním nařízením Rady ES č.2201/1996. Toto nařízení upravuje zpracování broskví, které jsou z celé ČR v největší míře lokalizovány právě v Jihomoravském kraji. Na základě tohoto nařízení vyjednala Česká republika kvótu na zpracování broskví, na které bude Evropská unie poskytovat dotace prostřednictvím výše uvedeného nařízení. Celkem lze tak v České republice ročně zpracovat s podporou Evropské unie 1 280 tun broskví ve vlastní šťávě. Příjemcem podpory je zpracovatel. Uvedená podpora by měla v případě produkce broskví v Jihomoravském kraji řešit zejména odbyt broskví v letech nadúrody. Rovněž může tato podpora stimulovat i produkci broskví výhradně ke zpracování. K tomu je ovšem třeba zabezpečit zpracovatelské kapacity. Z dalších ovocných druhů řeší uvedené nařízení možnost zpracování hrušek, ale pouze odrůdy „Williamsova čáslavka“. Vzhledem k tomu, že se tato odrůda v ČR pěstuje jen velmi málo, byla vyjednána kvóta na zpracování pro ČR ve výši jen 9 tun. I tak je možný rozvoj této odrůdy v nových výsadbách a to s ohledem na zpracovatelské kapacity a případném zvýšení této kvóty. I v případě hrušek se jedná o zpracování ve vlastní šťávě. Ostatní ovocné druhy pro zpracování nejsou omezovány výrobními kvótami. Uvedené nařízení řeší rovněž zakládání a fungování odbytových organizací pěstitelů pro zpracované ovoce. V platnost toto nařízení Rady ES upravuje pro Českou republiku vládní nařízení, kde je mimo jiné stanoven minimální obrat a počet členů odbytové organizace. Společná organizace trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou je systémovým prvkem pro udržení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu zemí EU. Ochrana trhu ovoce pomocí institucionálních cen (minimálních dovozních cen, referenčních cen a předepsaných vstupních cen) má v EU dlouholetou tradici.
37
2.2.1 Strukturální fondy rozpočtu Evropské unie Výběr z rozpočtu EU v roce 2002: Administrativní výdaje: 3 mld. EUR Operační výdaje: 90 mld. EUR
Strukturální fondy a ostatní výdaje 46 mld. Zemědělský fond 44 mld.
Rostlinná výroba 27 mld.
Doplňkové výdaje 6 mld. Živočišná výroba 11 mld.
Ovoce a zelenina 1,65 mld. Čerstvé ovoce a zelenina 917 mil. - provozní fondy org. výrobců 386 mil. - stažení ovoce a zeleniny z trhu 143 mil. - podpora výroby banánů 303 mil. - vývoz za hranice EU 35 mil.
zpracované ovoce a zelenina 733 mil. - podpora pro rajčata 285 mil. - podpora pro rozinky 127 mil. - podpora pro citrusy 230 mil. - podpora pro ovoce 83 mil. - vývoz za hranice EU 8 mil.
Společná organizace trhu s ovocem a zeleninou Základní nařízení Rady pro všechny producenty ovoce je č.2200/1996 O společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou. Je to závazné a platné nařízení pro všechny účastníky na trhu s čerstvým ovocem a zeleninou v členských státech EU. V tomto nařízení jsou mimo jiné základní pravidla chování na společném trhu jako je dodržování závazných norem pro ovoce a zeleninu, uvádění produktů na trh, vznik a fungování odbytových organizací, tvorbu provozních fondů, intervencí na trhu atd. V České republice tuto společnou organizaci trhu spravuje Státní zemědělský a intervenční fond. V platnost toto nařízení Rady ES upravuje pro Českou republiku vládní nařízení. Základní výčet pravidel společného trhu s čerstvým ovocem a zeleninou Producent smí na trh uvádět jen ty produkty, které jsou ve shodě s platnými normami. Členský stát může osvobodit některé produkty od dodržování norem jakosti. Produkty dodávané producentem pro velkoobchodní trh nebo do balíren a nebo do skladovacích zařízení v dané pěstitelské oblasti (pro celou ČR byla Bruselem schválena jedna pěstitelská oblast, proto lze u nás po celé republice převážet zboží netříděné, tedy takové, které nesplňuje normy jakosti). Ven i do ČR lze dovážet ovoce z dalších členských zemí jen splňující normy jakosti (vytříděné). Zařazení produktů: - Produkty pro zpracovatelský průmysl; - Produkty prodané konečnému spotřebiteli v místě podniku (tzv."prodej ze dvora"); - Produkty prodané v maloobchodní síti k uspokojení všeobecně známé tradiční místní spotřeby. O tuto výjimku je třeba požádat.
38
Nařízení v oblasti norem rovněž předepisuje značení ovoce ve všech typech obalu, kde musí být uvedena odrůda, původ, třída jakosti. Rovněž produkty při vývozu a dovozu do třetích zemí musí odpovídat normám jakosti.
2.3 Organizace producentů ovoce Organizace producentů (OP) je základním prvkem společné organizace trhu EU vzniklá hospodářskou nutností k posílení producentů na trhu, která byla ustanovena na základě dobrovolnosti a užitečnosti svým členům. OP musí být členským státem uznána na základě plnění požadavků. OP se rozumí právnická osoba, založená z podnětu producentů a obchodující buď s ovocem a zeleninou nebo jenom s ovocem nebo jen s produkty ke zpracování. Cíle organizace producentů: - Koncentrovat nabídku; - Plánovat produkci a přizpůsobit ji poptávce; - Snižovat produkční náklady; - Zajistit stálost cen; - Podporovat používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí; Povinnosti členů OP - Dodržovat přijatá pravidla; - Podávat veškeré informace související s výrobou; - Platit stanovený finanční příspěvek; - Uvádět na trh veškerou vypěstovanou produkci; U posledního bodu platí výjimky: Pěstitel může uvést na trh 25% své produkce přímo, ale jen konečnému spotřebiteli, je-li členem OP, která sdružuje odbyt ovoce i zeleniny nebo 20%, je-li členem OP, která sdružuje jen pěstitele ovoce. Další výjimku může určit sama OP a lze tak přímo uvádět na trh množství nepatrné s objemem uváděným OP. K uznání OP je třeba, aby ve stanovách byly některé předepsané náležitosti: financování z členských příspěvků, způsob demokratické kontroly chodu OP, sankce za porušení povinností, pravidla přijímání nových členů, minimální doba členství, účetní a rozpočtová pravidla. Členské státy uznají OP na základě těchto podmínek Minimálního počtu členů a minimálního ročního obratu (OP musí mít 5 až 14 členů s minimálním obratem 1 mil.EUR nebo více než 15 členů s min. obratem 0,5 mil. EUR). Tuto podmínku již v ČR stanovilo vládní nařízení, kde je k založení OP potřeba minimálně 5 členů s obratem 15 mil. ročně. Umožnění získat členům pomoc pro používání šetrných pěstitelských opatření. Poskytnutí členům technické prostředky pro balení, třídění a skladování produktů. Členský stát do tří měsíců OP uzná nebo zamítne a informuje o tom EK. Nové OP mohou od členského státu získat tzv. „přechodné období, které může trvat v délce nejvýše pěti let. OP musí zpracovat plán tzv. „odstupňovaného uznání“. Na základě toho mohou členské státy poskytnout tyto podpory: - podporu určenou na zřízení a usnadnění správní činnosti; - podporu zvláštní půjčky k pokrytí investic nezbytných k dosažení řádného uznání OP Kontrolu plnění plánu provádí jak členský stát, tak i EK, která může udělit sankce. Podpora EU pro OP K možnosti čerpat prostředky z EU musí OP zřídit provozní fond. Do tohoto fondu jdou finanční příspěvky od členů OP na základě hodnoty ovoce uvedeného na trh a podpora EU. 39
Čerpání prostředků z provozního fondu k financování stažení ovoce z trhu, které nepodléhá zvláštnímu režimu (ovoce mimo meruněk, broskví, nektarinek, jablek, hrušek) jako příspěvek k náhradě za stažení ovoce, podporovaného EK (tzn. meruňky, broskve, nektarinky, jablka, hrušky). Tento příspěvek smí být do maximální možné výše, která je stanovena členským státem. K financování stažení ovoce se smí použít maximálně 30 % provozního fondu. K financování provozního programu Provozní program tvoří OP a musí být schválený. Tvoří se na dobu nejméně tří a nejvýše pěti let. Jeho cíle jsou: - zlepšení jakosti produkce; - propagace u spotřebitelů; - pěstování ekologickým nebo integrovaným způsobem; - opatření k omezení stahování ovoce z trhu; - rozvoj technologií šetrných k životnímu prostředí; EK přispívá do fondu 50 % finančních prostředků, které byly provozním fondem vyplaceny a zároveň se rovná stejné částce zaplacené členy OP. Příspěvek EK se může zvýšit na 60 % pro financování provozního programu (neplatí zvýšení pro využití na intervence) v případě, že tento program je společný pro více OP v několika státech EU a nebo v případě, že provozní program je pro více OP zapojených do mezioborové organizace. Minimální podpora EK do provozního fondu může být 2,5 % z hodnoty zboží uvedeného na trh, která může být zvýšena až do výše 4,5 % podle toho, jaké je množství žádostí a kolik je financí. Jako příklad lze uvést OP která obchoduje s jablky s obratem 50 mil. Kč ročně. Může z EK do provozního fondu získat od 1,25 do 2,25 mil. Kč za předpokladu, že stejnou částkou přispějí její členové. K podpoře, kterou vyplácí EK do provozního fondu může ještě na výjimku přispět členská země v případě, že prokáže, že v zemi je nízká organizovanost, kterou je třeba zvýšit. Tato podpora může činit až 50 % prostředků z EU. Tuto podporu může za členský stát uhradit i EK a to v případě, že organizovanost výrobců ovoce je pod 15 %, a že produkce ovoce ve státě je méně než 15 % hrubé zemědělské produkce.
2.4 Hospodářská oblast Významným termínem je hospodářská oblast, která je zeměpisným územím tvořeným přilehlými pěstitelskými plochami v níž jsou stejné pěstitelské i obchodní podmínky. Pokud v takovéto oblasti působí OP, kterou stát označí za reprezentativní (tzn. sdružuje v oblasti dvě třetiny pěstitelů), jsou i ostatní pěstitelé té oblasti, kteří nejsou členy té OP povinni se řídit jejími pravidly. A to v těchto oblastech: - stahování ovoce z trhu (OP zaplatí správní náklady); - poměrnou úhradou nákladů OP, které vynaložila na záležitosti, z kterých mají prospěch všichni pěstitelé v hospodářské oblasti (např. výzkum, propagace, studie trhu apod.); Mezioborové organizace (MO) MO se rozumí právnická osoba vzniklá ze zástupců hospodářských činností spojených s pěstováním, obchodem a zpracováním ovoce. Jejím cílem je: - zlepšení znalosti a průhlednosti trhu; - optimalizuje uvádění ovoce na trh; - zavádí účinnější marketing ovoce; - spolupracuje s výzkumem za účelem přizpůsobení produkce trhu; - propaguje šetrnou výrobu ovoce k životnímu prostředí; - stanovuje pravidla uvádění produkce na trh; 40
MO musí být uznány členským státem a k tomu musí prokázat, že představují významný podíl produkce, obchodu a zpracování v dané oblasti nebo státě a že sami neprodukují, neobchodují ani nezpracovávají produkci. MO nesmějí narušit hospodářskou soutěž, stanovovat ceny a porušovat společnou organizaci trhu ovoce a zeleniny. Pokud je MO uznána jako reprezentativní, může stát stanovit v dané oblasti rozhodnutí platná i pro ostatní nečleny MO. A to v těchto oblastech: - stanovit přísnější pravidla produkce než jsou předpisy EK; - stanovit pravidla uvádění ovoce na trh; - stanovit pravidla ochrany životního prostředí; - stanovit opatření na podporu marketingu; - stanovit pravidla na podporu ekologické a integrované produkce; Rovněž nečlenové MO uhradí poměrnou část nákladů MO za náklady vzniklé činností vedoucí k obecnému prospěchu pěstitelů, obchodníků a zpracovatelů celé oblasti nebo státu.
2.5 Intervenční pravidla OP se může rozhodnout, že část své produkce neuvede na trh a bude intervenovat. Takto může být intervenováno až 8,5 % produkce jablek a hrušek a 10 % produkce meruněk, broskví a nektarinek. Intervenovat mohou i nečlenové OP, ovšem přes určenou OP, které za to uhradí prokázané náklady. Rovněž nečlenům OP se kompenzace za stažené ovoce snižuje o 10 % proti členům OP. Každý členský stát si vypracuje tzv. „vnitrostátní rámec všeobecných podmínek“, který se týká metod stažení z trhu, zejména s ohledem na životní prostředí. Členský stát oznamuje EK pro každý tržní den v hospodářském roce ceny na reprezentativním producentském trhu s vymezením jakosti, odrůdy, velikosti, balení. Reprezentativní trh je takový, kde se po většinu hospodářského roku nabízí významná část vnitrostátní produkce. Náhrada za stažení ovoce z EK se OP sníží o čistý příjem z produktů stažení (např. jdou-li jablka na zpracování odčítá se od kompenzace cena za jejich dodávku). Ovoce stažené z trhu se uplatní - do charitativních organizací uznaných státem (i mimo EU); - do nápravných zařízení, nemocnic, domovů důchodců apod. a to nad rámec běžného množství ovoce; - ke krmení hospodářských zvířat; - k jiným účelům než k výživě (jablka, hrušky, broskve a nektarinky k výrobě lihu nad 80 % přímou destilací); - zpracovatelskému průmyslu za předpokladu, že tím nedojde k narušení hospodářské soutěže; - ke zkompostování; Náhrada za stažení ovoce z trhu v Evropské unii Kč/kg při kurzu za EUR 31,80 Kč Možná kompenzace Celková možná % z náhrada EU z provozního fondu kompenzace produkce 8,5 % 2,80 1,98 4,78 Jablka 8,5 % 2,67 2,05 4,72 Hrušky 10 % 4,51 2,92 7,43 Meruňky 10 % 3,49 3,67 7,16 Broskve 10 % 4,15 3,94 8,09 Nektarinky
41
2.6 Vyhodnocení odlišností ovocnářství ČR (JmK) a zemí EU Ovocnářství je speciální odvětví agrárního sektoru, které tvoří 2,3 % hrubé zemědělské produkce a téměř 5 % hrubé rostlinné produkce. Finanční vyjádření produkce ovoce v ČR a to jak intenzivních tak neintenzivních ploch jsou necelé 3 miliardy Kč. Současná státní podpora je u ovocnářství menší než u většiny ostatních komodit. Hrubá zemědělská produkce je 130 mld. Kč a státní dotace tvoří cca 13 mld. Kč, tedy poměr 1:10. Do ovocnářství jde na všech podporách (obnova výsadeb, závlahy, výzkum, poradenství, dotace úroků apod.) něco kolem 100 mil. Kč ročně. Tento poměr je tedy zhruba 1 : 30. Tento nepoměr však platí také v EU, kde ovoce a zelenina nemají velkou podporu. 2.6.1 Výnosy a kvalita Výnosy většiny ovocných druhů jsou v ČR stále o třetinu nižší než v zemích EU. V nově budovaných výsadbách již i u nás jsou dosahovány srovnatelné výnosy. Rovněž kvalita, zejména u ovoce pro stolní použití je nižší než by bylo žádoucí. Největší problém je u jablek. V zemích EU se sklidí z hektaru 85 až 95% konzumních jablek. U nás se tento podíl pohybuje mezi 50 % až 70 %. Na vině je především stáří výsadeb. Porovnání výnosů Jihomoravského kraje k průměrnému výnosu EU-15 Plodina Jablka Hrušky Broskvoně Meruňky Slivoně Třešně Višně
Výměra Jmk ha
Výnos Jmk t/ha
Výnos EU-15 t/ha
úroveň výnosů Jmk k EU-15
1 379,1 48,2 1049,5 1 652,9 201,9 84,3 520,1
18,3 4,7 4,2 2,0 5,2 1,4 5,4
26 19 15,2 8,6 9,1 4,1 5,3
70 % 25 % 28 % 23 % 57 % 34 % 102 %
Poměr produkce ovoce Jmk k EU-15 v % Druh
Podíl produkce Jmk na produkci EU-15 v %
Jablka Broskve Meruňky Slivoně Višně
0,3 % 0,1 % 0,5 % 0,1 % 3,5 %
Srovnání produkce ovoce EU a kandidátských zemí EU ČR Celková produkce ovoce 16,0 0,22 mírného pásma 100 % 1,4 % 7,6 0,15 Jablka 100 % 2,0 % 2,2 0,003 Hrušky 100 % 0,1 % 0,18 0,003 Rybízy 100 % 1,7 % 0,1 0,01 Višně 100 % 10 % 42
Polsko 2,6 16,3 % 2,0 26 % 0,07 3,2 % 0,18 100 % 0,15 150%
2.6.2 Stáří a struktura výsadeb v ČR Z celkové výměry intenzivních sadů 17,8 tisíce hektarů je 47 % přestárlých, kde je dosahováno nižšího výnosu i podílu konzumního ovoce. Cílem konkurenceschopnosti je, aby tento údaj nepřesáhl 20 %. Mladých výsadeb je kolem 18 %. Cílem není zvyšovat plochu intenzivních sadů, ale důsledně obnovovat stávající přestárlé plochy, kde se dosáhne vyšších výnosů a kvality.Odrůdová skladba některých ovocných druhů není dobrá. Například u jabloní máme na 100 odrůd v intenzivních sadech, z nichž se na trhu ve větším měřítku uplatňuje kolem 30 odrůd. 2.6.3 Náklady na výrobu Snižování nákladů na jednotku plochy je nereálná představa. Je nutné počítat s rostoucími mzdami a zřejmě i s růstem cen energií a chemických látek, jejichž výzkum je stále dražší. Investice do nových výsadeb s vyšším počtem jedinců a závlahou budou vyšší. Jedinou cestou je snížení nákladů na jednotku produkce, tedy vyšší výnosy a kvalita. U některých velkých nespecializovaných podniků je výroba zatížena méně efektivní podnikovou strukturou. 2.6.4 Skladování a posklizňová úprava Základním předpokladem realizace stolní produkce ovoce je kvalitní skladování a tržní úprava. Nyní je v ČR 20 % větraných skladů, 40 % skladů chlazených a 40 % skladů s řízenou atmosférou a ULO. V zemích EU je běžně kolem 80 % skladů s řízenou atmosférou a ULO. Třídění a balení je u nás poměrně dobře zabezpečeno a ovocnáři jsou schopni odběratelům nabízet ovoce balené dle jejich požadavků. Základním problémem jsou obaly. Jednak velkoobjemové bedny pro sklizeň. Jsou vesměs využívány staré dřevěné bedny typu „Liptal, OP 3, OP 5 apod.“, které jsou ve velmi špatném technickém stavu a nesplňují často ani hygienické normy. Pomalu se začínají nahrazovat plastovými velkobednami. Je jich stále málo a podle odhadů by jich bylo do ovocnářství potřeba za zhruba 1 mld. Kč. Problémy jsou také s malými přepravkami. Zatím u nás neexistuje jednotný systém vratných obalů. Všechny zatím nabízené systémy jsou s ohledem na finanční náročnost nemyslitelné. Řešením by bylo, kdyby obalová technika byla financována obchodními řetězci. Od nevratných kartónových nebo plastových obalů se začíná i v Evropě ustupovat. Jednak prodražují produkci a hlavně je problém s likvidací těchto obalů a to kvůli zpřísňujícím zákonům na ochranu životního prostředí. 2.6.5 Zpeněžení produkce Specifikum ČR je, že 30 až 50 % spotřeby ovoce je kryto samozásobením. I přes to spotřebitelé v obchodní síti utratí za ovoce mírného pásma kolem 10 mld. Kč, tedy každý z nás zhruba tisíc Kč za rok. Z této částky utratí spotřebitel zhruba 30 % za česká jablka a 20 % za jablka z dovozu. To podtrhuje i to, že česká jablka v obchodní síti konkurují těm z EU především cenou. Zahraniční obchodní bilance u ovoce mírného pásma (bez hroznů) je v ČR záporná 900 milionů Kč. Pro ovocnáře je nelichotivé i to, že 40 % této bilance tvoří jablka. Na druhou stranu to poukazuje na možnost zvýšit produkci s uplatněním na domácím trhu. Každý obyvatel ČR ročně spotřebuje 4 kg jablek z dovozu. V Polsku je to desetkrát méně. Je to i důkaz toho, že čeští pěstitelé musí čelit konkurenci z EU již nyní. 2.6.6 Zpracovatelský průmysl Zpracovatelský průmysl je důležitý pro každé zemědělské odvětví. Ovocnářský zpracovatelský průmysl je ovšem v troskách. Ve větší míře se zpracovávají jen moštová jablka na jablečné koncentráty a jablka na výživu. Tuto skutečnost lze potvrdit i tím, že se do ČR dováží ročně sušených švestek, jablek a meruněk za 100 miliónů Kč, dále marmelád z ovoce mírného pásma za 100 miliónů Kč a kompotů z tohoto ovoce za 80 miliónů Kč. Lze 43
říci, že ovocnářství ani zelinářství se netýkají v EU přímé platby, které jsou vypláceny pěstitelům polních plodin. Rovněž kvót na výrobu je v ovocnářství minimum a týkají se výhradně ovoce na zpracování a to jen broskví a hrušek. Evropská unie výrazně dotuje zemědělství. Ovšem sektor ovoce má tuto podporu například ve srovnání s výrobou obilovin výrazně nižší. Z celkového rozpočtu EU, který činní 93 mld. EUR ročně, jde do zemědělství 44 mld. Z toho na čerstvé i zpracované ovoce 1,65 mld. Kč a podpora ovoce mírného pásma v čerstvém i zpracovaném stavu je kolem 600 mil. EUR. Produkce surovin pro zpracovatelský průmysl v rámci EU je realizovatelný pouze u meruněk, kde i přes zvyšující se produkci Itálie a Španělska jsou domácí producenti schopni konkurovat lepší vnitřní kvalitou a rozšířením sklizňového období. Odstranění celních bariér by mělo těmto možnostem napomoci. Vývoz průmyslových jablek je tradičně vysoký, přičemž se zvyšujícím se produkcí intenzivního ovocnářství a trendem prodeje stolního ovoce se bude postupně snižovat. U ostatních komodit s výjimkou višní jsou tyto možnosti omezené a odpovídají výkyvům počasí v ostatních zemích EU. U broskvoní jsou domácí producenti pokrýt produkci suroviny pro dětskou výživu. Celní bariéry na dovoz konzervárenských surovin ze států stojících mimo EU dávají šanci i produkci zpracovatelů JmK v některých komoditách, budou-li využívány dostatečně účelně.
44
3. Návrh opatření rozvoje ovocnářství v JmK Tržní pěstování ovoce v Jihomoravském kraji je v převážné míře lokalizováno do klimaticky a půdně velmi příznivých oblastí, kde lze s úspěchem pěstovat i ty nejnáročnější druhy ovoce mírného pásma. Z dalších významných přírodních podmínek je zde většinou k dispozici i dostatek vody. Kromě toho je zde dostatek zdrojů kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly a přítomnost některých dalších faktorů, které rozvoj tohoto odvětví mohou příznivě ovlivňovat (snadná dopravní obslužnost, infrastruktura, školství). Proto produkce ovoce rozvíjená v těchto podmínkách může být stabilní a zdrojem produkce o velmi dobré jakosti jak pro čerstvý trh, tak i pro zpracování. Také zavedení nových pěstitelských systémů a nových odrůd může přispět ke zvýšení kvality produkce a ke snížení ekologické zátěže životního prostředí. Taková produkce by měla být v budoucnu úspěšná rovněž v soutěži na trhu EU. Kromě toho perspektivu v této oblasti bude mít také bezesporu posilování integrované a organické produkce ovoce.. Naproti tomu faktorem, který bude negativně ovlivňovat rozvoj ovocnářství v Jihomoravském kraji, je současný velký podíl přestárlých a zastaralých výsadeb, které byly v minulosti značně zanedbávány. Proto jejich rentabilita je velmi nízká (výnosy, kvalita ovoce, nekvalitní odrůdy). Týká se to podstatné části výsadeb meruněk, broskvoní a dokonce i části výsadeb jabloní. Proto součástí programu rozvoje ovocnářství v Jihomoravském kraji musí být plán likvidace těchto výsadeb a jejich obnovy. Další slabou stránkou možného rozvoje je nedostatek skladovacích kapacit (na úrovni moderní skladovací technologie), protože současný stav pro celou produkci skladovatelných jablek a hrušek nepostačuje. Menším pěstitelům vytváří také problémy současná úroveň služeb odbytových organizací. Úroveň znalostí individuálních pěstitelů a to zejména v oblasti organického pěstování ovoce by měla být systematicky zlepšována dokonalejší poradenskou službou a rozvojem služeb na úrovni odbytových organizací. SWOT ANALÝZA Silné stránky: Tradice Klimatické a půdní podmínky Současná struktura ovocnářských podniků Potenciál lidských zdrojů Silný odborný potenciál Síť odborných škol všech úrovní Hodnotné krajinné a přírodní prostředí Příležitosti: Zachování potravinové soběstačnosti v produkci ovoce mírného pásma Udržení zaměstnanosti Stabilizace regionu a rozvoj turistiky Posílení významnosti JmK v zemědělské produkci ČR Rozvoj skladovacích a zpracovatelských kapacit Posílení výzkumu a poradenství
Slabé stránky: Nedostatečná koordinace a komunikace Nedostatek finančních prostředků Nedostatečná provázanost s jinými obory (zpracování, síť obchodních řetězců) Změny ve vlastnických vztazích Absence/nedostatek zázemí (např. poradny) Nedostatečné využití potenciálu v lidských zdrojích Ohrožení: Neexistence systému koordinace produkce Nejednotnost odbytových organizací Omezení státní podpory Vystavení tuzemských producentů neobjektivním vlivům zemí EU Ztráta konzistence subjektů působících v ovocnářství Pomalé a opožděné zavádění perspektivních a pokrokových trendů do praxe
45
3.1 Vize udržitelného rozvoje ovocnářství v JmK a ČR a stanovení cílů Trvale udržitelné ovocnářství v JmK a ČR s využitím přírodních podmínek s ohledem na historické souvislosti je podstatnou součástí rozvoje integrovaného zemědělství a venkova. Plní důležité funkce produkční, je významným zdrojem pracovních příležitostí na venkově a ve vyváženém vztahu s ochranou přírody a krajiny.
Stanovení krátkodobých cílů - iniciovat vypracování celorepublikové koncepce rozvoje ovoce (a zeleniny); - aktivní připravenost oboru na podmínky regulace sektoru ovoce v EU; - v pěstitelských oblastech zajistit větší podporu pěstování meruněk a broskvoní - uplatňování pěstitelských technologií šetrných k životnímu prostředí v JmK a ČR; - zvýšení důrazu na kvalitu sklizně a kontrolu kvality; - zavádění nových technologií prostřednictvím poloprovozních demonstračních pokusů v předních ovocnářských podnicích (nové odrůdy, technologie); - cílené zakládání výsadeb ovocných sadů pro výuku studentů všech typů odborných škol s výukou ovocnictví v rámci JmK; - podpora výzkumu, šlechtění a poradenství; - zajištění marketingu, propagace a výstavnictví; - dlouhodobá propagace českého – moravského ovoce; - podpora profesních svazů;
Stanovení dlouhodobých cílů - soustavný rozvoj a stabilizace pozice ovocnářství v agrárním sektoru JmK; - rozšiřování pracovních příležitostí ve venkovských oblastech ve vazbě s ovocnářstvím; - ochrana rázu venkovské krajiny v ovocnářských (a vinařských) oblastech; - domácí produkce certifikovaného množitelského materiálu a šlechtění ovocných dřevin; - podporování pěstování meruněk a broskvoní vzhledem ke specifickým podmínkám v JmK; - dodržet důslednou rajonizaci teplomilných ovocných druhů, dostatečnou koncentraci výsadeb a delimitaci a tím podstatně zvýšit celkovou rentabilitu; - vypracovat národní program obnovy a restrukturalizace ovocných sadů; - realizace perspektivních pěstitelských technologií v JmK; - podpora budování doplňkové závlahy v ovocných sadech JmK; - rozvoj systému integrované produkce ovoce v JmK; - modernizace skladových kapacit na ULO , třídicích a balících linek; - restrukturalizace stávajících odbytových organizací; - iniciovat vybudování distribučního centra v rámci celé Moravy a Slezska; - restrukturalizace zpracovatelského průmyslu v JmK; - obnovení výzkumné a poradenské základny zahradnictví a ovocnářství v JmK; - vývoz některých komodit ovoce – meruňky, švestky, višně; - rozvoj venkovské turistiky spojené a provázané s fenoménem JmK – vinařstvím; 3.1.1 Parametry ovocných sadů pro dosažení maximální rentability Následující tabulky uvádí předpokládané parametry ovocných sadů pro dosažení rentability v sektoru ovoce a odhad vývoje ploch a úrovně sklizní v současných i nově vysázených výsadbách v nejbližších letech v rámci Jihomoravského kraje.
46
Předpokládané parametry intenzivních ovocných sadů pro roky 2005-2010 ve srovnání s obdobím 1994-1999 Průměrné výnosy v t/ha Hustota výsadby v ks/ha Ovocný druh 2005 2010 současná 2005 ∅ 1994 – 99 13,5 18 22 700 2 200 Jabloně 5,4 8 15 400 800 Hrušně 2,0 5 8 250 450 Třešně 3,5 6 9 330 550 Višně 2,3 6 8 350 480 Meruňky 4,1 8 10 500 680 Broskvoně 5,0 8 10 400 460 Slivoně 1,9 3 4,5 1700 2000 Drobné ovoce Výhledové plochy a produkce ovoce z intenzivních ovocných sadů v JmK pro roky 2005-2010 ve srovnání s obdobím 1994-199 Ovocný Plocha Plocha Plocha Výnos Výnos Výnos Produkce Produkce Produkce druh (ha) (ha) (ha) (t/ha) (t/ha) (t/ha) (t) (t) (t) 2004 2005 2010 1994-03 2005 2010 1994-03 2005 2010 Roky 1 379,1 1 300 1 200 16,5 18,0 22,0 29 915 23 400 26 400 Jabloně 48,2 30 50 5,3 7,0 12,0 154 210 600 Hrušně 84,3 60 80 1,7 2,5 6,0 185 150 480 Třešně 520,1 550 600 4,8 6,0 8,0 2 045 3 300 4 800 Višně 1 652,9 1 400 1 200 2,2 3,5 6,5 4 151 4 900 7 800 Meruňky 1 049,5 950 800 4,4 6,5 9,0 6 706 6 175 7 200 Broskvoně 201,9 200 300 5,0 6,0 9,0 620 1 200 2 700 Slivoně 50,4 30 20 3,0 3,5 5,0 285 105 100 Drobné ovoce Celkem 4993,5 4 520 4 250 44 061 39 440 50 080
Roční potřeba výsadbového materiálu pro výsadby sadů v JmK Ovocný druh, Typ výsadeb
Pěstitelský tvar
Vysazovaná plocha - ha
Počet stromků na 1 ha - ks
Celkový počet ovocných stromků – ks
Jabloně Stěnová výsadba Pásová výsadba
štíhlé vřeteno zákrsek
45 5 50
2 200 700 -
99 000 3 500 102 500
štíhlé vřeteno zákrsek
5 1 6
1 500 700 -
7 500 700 8 200
štíhlé vřeteno čtvrtkmen
15 15 30
650 420 -
9 750 6 300 16 050
vřeteno nízkokmen
10 5 15
1 100 600 -
11 000 3 000 14 000
štíhlé vřeteno čtvrtkmen
2 1 3
700 400 -
1 400 400 1 800
čtvrtkmen
10 10
500 -
5 000 5 000
štíhlé vřeteno
3
600
1 800
Celkem
Hrušně Stěnová výsadba Pásová výsadba Celkem
Meruňky Stěnová výsadba Pásová výsadba Celkem
Broskvoně Stěnová výsadba Pásová výsadba Celkem
Třešně Stěnová výsadba Pásová výsadba Celkem
Višně Pásová výsadba Celkem
Slivoně Stěnová výsadba
47
Pásová výsadba
čtvrtkmen
7 10
420 -
2 940 4 740
keř
2 2
1 900 -
3 800 3 800
126 ha
-
156 090
Celkem
Drobné ovoce Pásová výsadba Celkem
Celkem škol. výpěstků
-
Poznámka: Plochy nově vysazovaných intenzivních sadů jsou navrženy v rozsahu pro udržení cílové plochy při stálé likvidaci přestárlých a nevhodných sadů. Nárůst výsadeb v případě jabloní a broskvoní zachycuje současný trend obnovy výsadeb, který nezajišťuje příznivou věkovou strukturu v dalších letech.
Kalkulační náklady na založení intenzivních ovocných sadů
Uvedené hodnoty zahrnují pouze náklady na vlastní založení sadu a jeho ošetřování do doby, kdy tržby za ovoce překročí výrobní náklady. Nejsou započítány náklady na oplocení sadu, vybavení potřebnou mechanizací a další případné doprovodné investice (závlaha, zpevněné manipulační plochy, linka na posklizňovou a tržní úpravu ovoce, sklad ovoce). Kalkulace nákladů na založení sadů byly zpracovány s využitím doporučených pěstitelských systémů a pracovních postupů, cen materiálů a energií, úrovně mezd a dalších ekonomických podmínek roku 2003. Kalkulační náklady na založení intenzivních ovocných sadů
Ovocný druh
Spon stromů nebo keřů (m)
Pěstitelský systém
pásová výsadba stěnová výsadba stěnová výsadba Hrušně stěnová výsadba Třesně pásová výsadba pásová výsadba Višně pásová výsadba Slivoně pásová výsadba Meruňky stěnová výsadba pásová výsadba Broskvoně stěnová výsadba
4,0 x 2,0 3,5 x 0,9 4,0 x 2,5 5,0 x 3,0 6,0 x 5,0 5,0 x 3,0 5,5 x 3,5 6,5 x 3,5 5,0 x 3,5 5,5 x 3,5 4,5 x 2,5 3,5 x 2,0 3,5 x 0,7 3,0 x 1,0 3,5 x 0,5
Jabloně
Rybíz Angrešt Maliny
pásová výsadba pro ruční sklizeň pásová výsadba pro strojní sklizeň
pásová výsadba pásová výsadba
Počet Rozpočtové stromůnáklady keřů/1 ha tis. Kč/ha 1125 409 2860 653 900 387 600 310 300 265 600 288 470 277 400 265 515 288 470 254 800 321 1290 216 3680 265 3000 365 5700 288
Uskutečňování vize trvale udržitelného ovocnářství sledováním krátkodobých a dlouhodobých cílů v tomto oboru vyžaduje koordinovaný přístup v rozhodujících prioritních směrech. Navrhovaná opatření v těchto směrech bude nutno neustále korigovat dle vývoje podmínek v prvním období po začlenění celého agrárního sektoru do společné zemědělské politiky EU.
48
3.2 Přehled priorit a opatření pro trvalou udržitelnost ovocnářství v JmK Priorita 1 – Technická a organizační opatření pro rozvoj ovocnářství
Opatření 1.1 - Zpracování celorepublikové koncepce rozvoje ovoce (a zeleniny); Opatření 1.2 - Rajonizace a delimitace pěstování meruněk a broskvoní v JmK; Opatření 1.3 – Komplexní řešení produkce biologického výsadbového materiálu; Opatření 1.4 – Zavádění perspektivních pěstitelských technologií; Opatření 1.5 - Výsadby demonstračních sadů pro výuku studentů a odborné veřejnosti; Opatření 1.6 - Rozvoj pěstitelských technologií šetrných k životnímu prostředí v JmK a ČR; Opatření 1.7 - Zavádění kapkové a doplňkové závlahy v intenzivních sadech; Opatření 1.8 – Restrukturalizace ovocnářství; Priorita 2 - Marketingová a odbytová oblast ovocnářství, zpracovatelský průmysl
Opatření 2.1 – Integrace pěstitelů a producentů u komodit ovoce a zeleniny; Opatření 2.2 – Vznik odbytového centra pro Jm K a Moravu u komodit ovoce a zeleniny; Opatření 2.3 – Restrukturalizace zpracovatelského průmyslu; Priorita 3 - Legislativa v oblasti ovocnářství
Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita 4 - Všeobecná podpora propagace ovoce
Opatření 4.1 - Všeobecná propagace zdravé výživy a konzumace moravského ovoce; Opatření 4.2 - Podpora výstavnictví; Priorita 5 - Rozvoj odborného vzdělávání, výzkumu a poradenství
Opatření 5.1 - Propagace nových pěstitelských technologií a odrůd; Opatření 5.2 - Odborné vzdělávání; Opatření 5.3 - Výzkum a poradenství; Opatření 5.4 - Podpora činnosti profesních svazů v sektoru ovocnářství;
3.2.1 Popis jednotlivých priorit a opatření v JmK a ČR Priorita 1 – Technická a organizační opatření pro rozvoj ovocnářství Opatření 1.1 Vypracování celostátní koncepce rozvoje ovocnářství Pro potřeby rozvoje ovocnářství v ČR by měly být vypracována celostátní koncepce ovocnářství s navazujícím zpracovatelským průmyslem. Z této celostátní koncepce by měly vycházet regionální krajové koncepce zpracované podle krajových ekologických, ekonomických a industriálních podmínek a příležitostí. Při přístupových jednáních s komisí EU je vyjednáno, že ČR je považována za jednu hospodářskou oblast společně pro komoditu ovoce a zeleninu. Také při schvalování finančních podpor z prostředků EU pro Organizace producentů v jednotlivých krajích je základní podmínkou zpracovaná celorepubliková koncepce rozvoje komodity s tím, aby priority a specifika jednotlivých pěstitelských oblastí si vzájemně neodporovaly. Zpracování této koncepce rozvoje ovocnářství by mělo zajistit Ministerstvo zemědělství ČR. Opatření 1.2 Rajonizace pěstování meruněk a broskvoní v JmK Nové pěstitelské technologie je možno uplatnit jedině obnovou sadů - výsadbou nových intenzivních sadů s požadovanými parametry (hustota výsadeb, nízké tvary, odrůdová a podnožová skladba) v optimálních klimatických podmínkách pro daný ovocný druh či odrůdu - tzv. rajonizace ovocnářství (delimitace) v ČR a JmK, především u teplomilných ovocných druhů. Rajonizace jako územní členění zemědělské půdy pomocí soustavy výrobních typů, podtypů a zón vhodnosti zemědělských plodin byla pro potřeby ovocnářství zpracována jako součást Rajonizace zemědělské výroby rozsáhlým výzkumem již v letech 1954 – 1960. Pro 49
hlavní ovocné druhy byly stanoveny 4 zóny vhodnosti. Rajonizační podklady jsou zahrnuté v atlasu rostlinné zemědělské výroby. Současně s touto rozsáhlou rajonizací vznikaly specializované lokální rajonizace např. pro meruňky a broskvoně „Komora meruněk broskvoní a hroznů (Vávra, 1963) ve které je definována vhodnost jednotlivých částí katastrů pro pěstování meruněk, broskvoní a révy vinné tzv. delimitace. Další díla se zpracovanou rajonizací jsou např. Moravské ovoce - Suchý 1907, Zakládání ovocných sadů – Kohout 1959, apod. Rajonizace pěstování meruněk - první výstupy z rovin s expozicemi jihozápad, západ a v katastrech chráněných od severu terénními vlnami i expozice severní při ∅ teplotě roční 9 0C. I. oblast - průměrné roční teploty 9 °C Langův dešťový faktor 60, - na příklad Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí, Velké Bílovice, Němčičky, Brumovice, Pavlov, Klentnice, Perná; II. oblast - průměrné teploty 8 °C Langův dešťový faktor 70, - na příklad Klobouky- Dambořice, Bohutice –Olbramovice, Těšetice, ŽadoviceJežov, Miroslav, Jaroslavice; Rajonizace pěstování broskvoní - podobně jako u meruněk první výstupy z rovin s jižními expozicemi, chráněnými od severu. Rentabilní pěstování je limitováno půdními, klimatickými a místními podmínkami, které jsou v odborné veřejnosti dostatečně známy. I. oblast - průměrné roční teploty 9 °C, průměrné vegetační teploty 16 °C, suma aktivních teplot 2 800 °C, Langův dešťový faktor 60, - na příklad Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Kobylí, Lednice, Těšetice; Vhodné plochy pro výsadbu teplomilných peckovin v JmK dle jednotlivých obcí
Obec
Zóna
Meruňky ha
Broskvoně ha
Obec
Zóna
Meruňky ha
Broskvoně ha
Boleradice Blučina Bohutice Bořetice Brumovice Čejč Čejkovice Dobšice Dolní Dunajovice Dolní Kounice Drnholec Horní Bojanovice Horní Dunajovice Hrabětice Hustopeče Jaroslavice
I I I I I I I I II II II II II II I I II II
20 30 80 50 20 50 80 30 20 20 10 15 10 20 150 20 10 30
30 30 30 10 20 30
Olbramovice Pasohlávky Pavlov Perná Popice Pouzdřany Ratíškovice Slup Starovice Starý Podvorov Strachotín Strachotice Strážnice Těšetice Trnové Pole Valtice Valtrovice Velké Bílovice
I II I I I I II I-II I I I II I I II I II I
80 30 20 20 30 20 40 30 20 20 20 80 10 60 20 60
20 100 10 30 50 100 30 20 200
Jezeřany-Maršovice
Ježov
50
Jiřice u Mir. Kletnice Klobouky u Br. Kobylí n.M. Kuchařovice Kyjov. Lednice Lovčice Mikulčice Miroslav Moravský Žižkov Mutěnice Nechvalín Němčičky Nosislav Novosedly Celkem JmK
II I I I I II II II II I I II II I I II
20 20 20 300 20 20 30 20 10 20 30 20 30 30 20 -
30 20 30 40 80 20 -
Velké Němčice
I
50
-
Velké Pavlovice
I I I I II II II II II I II
300 30 10 20 10 30 15 30 30 10
40 10 20 20 10
2 310
1 020
Vnorovy Vrbice Vrbovec Znojmo Žabčice Žadovice Žarošice Želešice u B. Židlochovice Ždánice
Poznámka: V rámci JmK se najdou i další vhodné mikrolokality pro tyto ovocné druhy;
Opatření 1.3 Komplexní řešení produkce biologického výsadbového materiálu V současné době je jedním z největších problémů zakládání nových výsadeb nedostatek vhodného a dostatečně kvalitního výsadbového materiálu ovocných dřevin. Tato situace je dána především nedostatkem kvalitních VF podnoží a VF roubů. Nedostatečná produkce výsadbového materiálu zdravotní třídy VF je dána poměrnou nákladností na výrobu a skutečností že kvalitní podnože a odrůdy, které by byly pro pěstitele zajímavé jsou právně chráněné. Opatření spočívá především v těchto oblastech školkařské produkce: 1.3.1 ozdravení a testování vybraných odrůd a podnoží 1.3.2 podpora dovozu viruprostých podnoží a odrůd v hotových výpěstcích do technického izolátu a prostorových izolátů 1.3.3 podpora dovozu hotových výpěstků pro výsadby do produkčních intenzivních sadů 1.3.4 podpora nákupu licencí na právně chráněné zahraniční odrůdy a podnože Ozdravení vybraných standardních registrovaných odrůd a podnoží meruněk a broskvoní, založení nových roubových matečnic a semenných sadů z v prostorových izolátech (Valtice), rezerva v technickém izolátu (Lednice). 1.3.1 Seznam podnoží a odrůd navržených k ozdravení Pro zvýšení soběstačnosti v produkci podnoží pro školkařské účely je nezbytné vybrat vhodné perspektivní podnože, které by měly být ozdraveny a udržovány jako základní rozmnožovací materiál v technickém izolátu teplomilných peckovin. Podobná situace je i odrůd. Navržené podnože a odrůdy do technického izolátu v Lednici: Podnože Meruňky: M-VA–1, M-VA–2, M-LE–1; Broskvoně B–VA–1, B–VA–2, BSB 1, BSB 2; Odrůdy Meruňky: Leskora, Velkopavlovická, Leala; Broskvoně: Favorita Moretinii 3, Harbrite, Redhaven, Envoy, Cresthaven, Catharina; Celkem 1 260 tis. Kč (16 položek a 75 000 Kč). 51
1.3.2 Dovoz viruprostých podnoží a odrůd v hotových výpěstcích do prostorových a technických izolátů Přistoupení ČR k členským státům EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization) nás zavazuje k dodržování certifikačního schématu rozmnožování zdravých výpěstků ovocných dřevin. Bohužel nedostatek kapacit, nákladnost a poměrně dlouhý proces certifikace výchozích (Prebasic) materiálů způsobují nedostatek VF a VT výpěstků na školkařském trhu v ČR. Pro urychlení průběhu certifikace by bylo pro tento účel přínosem, dovést vhodné podnože a odrůdy ze zahraničí. Podnože pro meruňky: Wangenheimova, Zelená renklóda, Saint Julien A, Ishtara, Torinel; broskvoně: Cadaman, GF 677; Odrůdy meruněk: Harcot, Goldrich, Veecot, Bergeron, Pinkot, Silvercot, Bergarouge; broskvoně: Maycrest, Springbelle, Royal Glory, Delice, Melodie, Symphonie; nektarinky: Venus, Orion, Stark Red Gold; Odhadované finanční náklady: celkem 142 tis. Kč (23 položek, každá položka 15 stromů, celkem 345 stromů a 500 Kč). 1.3.3 Dovoz viruprostých hotových výpěstků do intenzivních ovocných sadů Vzhledem k tomu, že certifikační schéma v technickém izolátu vyžaduje určitý čas, nové prostorové izoláty nejsou doposud vysazeny a neprodukují rozmnožovací materiál v požadované zdravotní třídě, není zajištěna v ČR soběstačnost v produkci rozmnožovacího materiálu ovocných dřevin v kategoriích VF a VT. Pro tento účel by bylo přínosem dovoz hotových výpěstků do nově zakládaných sadů v požadované zdravotní třídě. Nákup výpěstků meruněk a broskvoní v roce 2005 – 2006 cca. 50 % z potřeby na restrukturalizaci sadů - celkem 30 000 stromků. dotace na 1 výpěstek – 50 Kč (cca 30%). Odhadované finanční náklady: celkem 1 500 tis. Kč (30 000 ks stromků a 50 Kč). 1.3.4
Finanční podpora nákupu licencí na dovoz právně chráněných zahraničních odrůd a podnoží V současné době intenzifikace výsadeb meruněk a broskvoní dochází ke zvyšování hustoty výsadeb při současném snižování intenzity růstu. Těmto požadavkům je potřeba přizpůsobit sortiment podnoží a vhodných odrůd. Současně je nezbytné dodržovat standardy EPPO a s tím spojenou certifikaci rozmnožovacího materiálu ovocný dřevin. Nákup celkem 10 oprávnění pro množení právně chráněných podnoží a odrůd; Odhadované finanční náklady: celkem 200 tis. Kč (10 položek a 20 000 Kč) Rouby a podnože ostatních ovocných druhů (jabloně, hrušně, slivoně, třešně a višně) budou i nadále odebírány z matečnic z jiných regionů ČR, eventuelně uvažovat o nově založených matečnicích základních odrůd v regionu jižní Moravy, zvláště bude-li se prosazovat zóna ochrany před Erwinia amylowora. Technický izolát na ZF MZLU v Lednici co nejdříve doplnit zdravými standardními a perspektivními zahraničními odrůdami a podnožemi teplomilných ovocných druhů. Provést důkladné šetření ve stávajících registrovaných ovocných školkách nacházejících se na území Jihomoravského kraje a zároveň posoudit jejich perspektivní rozvoj v souvislosti s koncepcí restrukturalizace ovocnářství v Jm kraji. Dovoz zdravého výchozího materiálu (podnože a odrůdy) nebo hotových výpěstků ze zahraničí, který bude využit pro založení roubových matečnic v prostorových izolátech, 52
rezerva vysázena v technickém izolátu. Toto opatření by se týkalo jak registrovaných tak i nových dosud neregistrovaných odrůd a podnoží. Získání licencí na množení zahraničních perspektivních a právně chráněných odrůd a podnoží. Zřídit konsorcium pro produkci certifikovaného rozmnožovacího materiálu a to včetně péče o jeho právní ochranu a plnění povinností z ní vyplývající. Podřídit tomuto konsorciu péči o technické a prostorové izoláty rozmnožovacího materiálu, převést na něho agendu s tím spojenou a docílit, aby pěstitelé - školkaři nesli zodpovědnost za jeho kvalitu a množství. Uvedená opatření jsou pro další vývoj pěstování meruněk a broskvoní v JM kraji rozhodující. Ovocnářská unie ČR není schopna jejich splnění organizačně ani materiálně zajistit bez aktivní podpory Jihomoravského krajského úřadu v Brně. Dosažení změny stanoviska Státní rostlinolékařské správy k ukončení odběru roubů ze stávajících matečnic do doby, než bude zajištěn nový zdroj tohoto množitelského materiálu. S návrhem opatření bude seznámeno také Ministerstvo zemědělství ČR, které poskytuje na udržovací šlechtění přímé dotace. Navržený program by měl být zohledněn v dotační politice v příštích letech se spoluúčastí ŠS na procesu certifikace výsadbového materiálu. S návrhem opatření budou seznámeny také instituce zajišťující kontrolu nad roubovými matečnicemi, kterými jsou Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní rostlinolékařská zpráva. Opatření 1.4 Zavádění perspektivních pěstitelských technologií Od roku 1989 se způsob zakládání nových ovocných výsadeb podstatně změnil. Nový směr vývoje se nejdříve uplatnil u jabloní. V nově zakládaných sadech se převážně začaly uplatňovat podobné systémy vedení výsadeb které jsou nyní běžné v západní Evropě. Nejčastěji je to tvar štíhlé vřeteno na podnoži M 9, které se vysazují jako jednořádky při hustotě kolem 2 500 stromů na hektar. V současné době se začínají pěstovat jabloně ve tvaru Solax s celkově vyšší výškou stromů a objemem koruny, které poskytují vyšší výnosy kvalitních plodů. V chladnějších oblastech kraje a ve středních polohách na horších půdách se ještě uplatňují jabloně na středně bujně rostoucích podnožích (M 26 a MM 106), avšak stromy jsou vysazovány v hustších sponech (až do 1,500 stromů na hektar). V menším rozsahu se vysadily dokonce velmi husté výsadby (3 000 – 5 000 stromy na hektar) při použití velmi zakrslých podnoží (J-TE-G a M 27) tvarovaných jako super štíhlá vřetena. Podobné vývojové trendy se začínají uplatňovat také u peckovin, kde se hustoty výsadeb z původních 300 až 450 stromů na 1 ha zvýšily do rozmezí 650 až 1000 stromů na 1 hektar. K největšímu posunu v intenzifikaci výsadeb dochází u třešní, kde jsou již nyní k dispozici zakrslé podnože umožňující podobné spony, které se dříve používaly jen u jabloní. Také u slivoní jsou již k dispozici podnože, na kterých naštěpované odrůdy slaběji rostou a dříve vstupují do plodnosti. Z pěstitelských tvarů se u peckovin v nových výsadbách nejčastěji uplatňují štíhlé vřetena s omezovanou výškou (2,5 až 3 m). Přílišný růst stromů je omezován letním řezem. Dalším významným intenzifikačním faktorem, který by se měl uplatnit v nových výsadbách, jsou nové odrůdy. U jabloní v nových výsadbách začínají převažovat nové odrůdy domácího šlechtění. Na základě zahraničních zkušeností se začaly vysazovat i některé doposud v ČR neregistrované odrůdy jako např. Braeburn, Granny Smith, Gala (a její mutace). Na základě vyhodnocení dosavadních pilotních výsadeb těchto odrůd lze považovat odrůdu Braeburn za perspektivní jen pro nejteplejší oblasti kraje a to jako náhradu za odrůdu Idared. Rovněž odrůda Granny Smith je v těchto oblastech pěstitelsky přijatelná, avšak kvalita a skladovatelnost plodů je horší než u dovážených partií této odrůdy. Otázkou zatím zůstává jak bude na tento rozdíl v kvalitě reagovat tuzemský trh.
53
Pěstování ostatních ovocných plodin je založeno na tradičních dobře známých odrůdách . Určitou výjimkou z tohoto pravidla tvoří meruňky a třešně kde je do nových výsadeb zaváděno několik nových perspektivních odrůd vyšlechtěných v tuzemsku. Navrhované pěstitelské technologie a sortimenty odrůd jednotlivých ovocných druhů uvádí následující text a tabulky: JABLOŇ: do nejteplejších lokalit kraje (Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko) jsou vhodné především odrůdy s celkově většími požadavky na teplo a délku vegetační doby – z tradičních odrůd je to především Golden Delicious a Jonagold. Z nových odrůd je to především Braeburn (případně jeho červenoplodé mutace) a z rezistentních odrůdy Goldstar, Topaz a Rubinola. Do nových výsadeb budou bezpochyby dále zařazovány odrůdy Jonagored, Gala (červenoplodé mutace). U těchto odrůd je však nutno počítat se včasnou sklizní a s uskladněním v moderních skladech (ULO). Z letních odrůd lze do těchto oblastí doporučit odrůdu Julia. V chladnějších polohách kraje (Blansko, Vyškovsko, Brno venkov) se nadále bude uplatňovat především Idared (i když s postupným poklesem procentického zastoupení) a dále odrůdy Šampion a Rubín (včetně všech mutací). Větší podíl oproti současnému stavu by zde rovněž měly získat odrůdy Jonagold (především červenoplodé mutace) a Gala (červenoplodé mutace). Odrůdu Golden Delicious lze doporučit jen do středních poloh a na vhodná stanoviště. Nejméně čtvrtinovým podílem by se zde měly vysazovat odrůdy rezistentní jako Topaz, Rubinola, Melodie, Rajka, Angold. Doporučené odrůdy jabloní Typ Vzrůstnost Odolnost na Výrobní Podnož Významnost Odrůda výsadby odrůdy strupovitost oblast Zralost Letní Julia (PO)/T SV M 9+Malá – střední základní O K, Ř James Grive a mut. SV, PV M 9+ střední – malá základní S Ř, B Zimní Jarka (PO) SV, PV M 9+Střední ostatní O Ř, B Rubín, PV M 9Bujná základní S Ř, B Bohemia (PO) Šampión SV, PV M 9+ střední – malá základní S Ř, B Melodie (PO) SV, PV M 9+ Malá – střední ostatní O Ř, B Rubinola (PO)/R PV M 9bujná –střední ostatní O Ř, B Gala (PO) SV M9 Střední základní S K Gloster SV, PV M 9bujná -střední ostatní N-S K, Ř,B Topaz (PO)/R SV, PV M9 střední - malá základní O K, Ř, (B) Jonagold a mutace SV M 9bujná -střední základní N K, Ř Angold (PO)/R SV, PV M9 střední - malá ostatní O Ř,K,(B) Golden Delicious SV, PV M 9+střední základní N K, Ř Goldstar (PO)/R SV,PV M9 střední ostatní O Ř,B,K Idared SV, PV M 9+ střední -malá základní N K, Ř Braeburn (PO)/T SV, PV M9 malá ostatní S K (PO) - odrůda přihlášená k právní ochraně R - rezistentní odrůdy T - tolerantní odrůdy SV – stěnová výsadba (základ koruny o průměru 2 m a méně) PV - pásová výsadba Odolnost na strupovitost: O - odolná S - středně odolná N - náchylná Výrobní oblast: K - kukuřičná Ř - řepařská B - bramborářská Srovnání skupin podnoží: M 9 = J - TE - E M 9 + (vzrůstnější) = J- OH -A (+5 % ), J -TE - H (+10 až+ 15 %), M 26 (+ 20 až+ 25%), MM 106 (+30%) M 9 - (slabší) = J -TE - F (- 20%), M 27 (- 35 %), J- TE - G (- 40 až -50%)
54
Doporučené typy výsadeb jabloní Štíhlá vřetena, Solax M9M9 M9+ 3,5 x1,2-1,5 4,0 x1,5-1,8 2 142 1 527 3,2 x1,2-1,5 3,5 x1,2-1,5 4,0 x1,5-1,8 2 344 2 142 1 527 3,0 x1,0-1,2 3,2 x 1-1,2 3,5 x1,2-1,5 3 055 2 864 2 142
Odrůdy Bujně rostoucí Počet ks/ha Středně bujné Počet ks/ha Málo vzrůstné Počet ks/ha
Pásová výsadba volně rostoucí zákrsky, palmety M9M9 M9+ 4,5 x1,5-1,8 4,7 x 1,8-2,1 5,0 x 2,1-2,4 1 357 1 098 893 4,0 x 1,2-1,5 4,3 x 1,5-1,8 4,5 x 1,5-2,1 1 874 1 421 1 270 3,5 x 1,0-1,2 3,8 x 1,2-1,5 4,0 x 1,5-1,8 2 618 1 973 1 527
U stěnové výsadby štíhlých vřeten a Solaxu je bezpodmínečně nutná opěrná konstrukce, technické řešení - vhodná drátěnka, dřevěné kůly nebo železné trubky. U pásové výsadby palmet tj. volně rostoucích zákrsků - PV se doporučuje jednoduchý typ opěrné konstrukce pro tvarování stromů a vyvazování letorostů v prvních letech po výsadbě. Výsadbový materiál: Pro štíhlé vřeteno a Solax - výchozí materiál jednoletý štěpovanec nebo roubovanec s výškou štěpování minimálně 15 cm na zemí. Tato výška se musí dodržet i při sázení v sadě. Výpěstky rovné s minimální výškou nad 100 cm.U dvouletých stromků řídký postraní obrost v tupém úhlu. Pro pásové výsadby - materiál jednoletý i dvouletý, odpovídající školkařské normě. Výška štěpování a výsadba na místo také min. 15 cm nad zemí. Opylovací poměry je nutno řešit střídáním bloků řad vzájemně se opylujících odrůd, kvetoucí v přibližně stejnou dobu. Volba vhodného typu výsadby vychází z vhodnosti stanoviště, odborného a technického zázemí. Parametry pěstitelských systémů jabloní Typy výsadeb SV stěnový výsadba PV pásový výsadba SV stěnový výsadba
Výnos
Výška stěny
Šířka stěny
Štíhlé vřeteno
25-40 t/ha
do 2,4 m
do 1,5 m
Předpokládaná životnost 15-20 let
Volně rostoucí zákrsek Solax
18-30 t/ha
do 2,5 m
do 2,5 m
15-18 let
60-70 t/ha
do 3 m
do 2 m
20 let i více
Pěstitelský tvar
HRUŠEŇ: do nejteplejších lokalit kraje (Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko) lze doporučit pouze kvalitní odrůdy jako jsou Boscova lahvice, Erika a Dicolor a z letních Alfa a Wiliamsova červená. Do chladnějších poloh kraje (Blansko, Vyškovsko, Brno venkov) by měly být vysazovány především osvědčené odrůdy Konference a Lucasova a z nových jen odrůdy Erika, Amfora a Milka. Sortiment může být rozšířen o nové zahraniční odrůdy. Doporučené odrůdy hrušní Zralost Letní
Odrůda
Clappova Radana (PO) Williamsova Laura (PO) Diana Podzimní Boscova Konference Zimní Erika (PO)
Typ Podnožová výsadby skupina PV S (K) PV S (K) PV, ŠV S, K PV, ŠV S, K PV S PV K PV, ŠV S, K PV, ŠV S, K
Vzrůstnost odrůdy bujná bujná - střední malá bujná střední - (malá) střední střední malá střední 55
Významnost odrůdy základní ostatní základní ostatní ostatní základní základní základní
Odolnost na Výrobní strupovitost oblast N K, Ř S-N K, Ř N K S K, Ř S K N K S K, Ř S K, Ř
Amfora (PO) PV, ŠV K, S malá - střední ostatní S K, Ř Lucasova PV, ŠV K střední základní S K, Ř Bohemica (PO) PV K, S střední základní O K (Ř) Grosdemange PV K střední -malá ostatní N K Poznámky: Podnože: K-Kdouloň K-TE-B,E; S-Semenáč H-TE-1,2; (K) špatná afinita podnože s odrůdou Odolnost na strupovitost: N – náchylná, S - středně odolná; O - odolná Výrobní oblast: K – kukuřičná, Ř – řepařská, B - bramborářská (PO) - Odrůda přihlášená k právní ochraně
Doporučené typy výsadeb hrušní Typ výsadby/podnož
Odrůdy bujně Prům. počet rostoucí ks/ha
Odrůdy středně vzrůstné
Prům. počet ks/ha
Stěnová výsadba (ŠV,Pal) 4 x 2,5-3 m 916 3,5 x 2,0-2,5 m 1 285 kdouloň Pásová výsadba (VZ) 5 x 2,5-3 m 733 4,5 x 2,0-2,5 m 1 000 kdouloň Hrušňový semenáč 5,5 x 3-3,5 m 562 5 x 2,5-3,0 m 733 U pásové výsadby je vhodné volit ovocnou stěnu z volně rostoucích zákrsků (VZ). Pro stěnové výsadby jsou vhodné štíhlá vřetena nebo palmeta a je nutná vhodná opora.
Výsadbový materiál: ŠV - Výchozí materiál jednoletý štěpovanec nebo roubovanec, rovný s minimální výškou nad 1 metr. U dvouletých stromků řídký postraní obrost v tupém úhlu. PV - Výsadbový materiál jedno i dvouletý odpovídající školkařské normě. Pro palmetu je vhodné zapěstovat stromky již v ovocné školce. U odrůd se špatnou afinitou s kdouloní je možné použít mezištěpování s kmenotvornou odrůdou např. u odrůd Williamsova, Lucasova, Diana, Radana, Clappova. Předpokládaná produkční doba u výsadeb na kdouloni 15 - 20 let, na hrušňovém semenáči 20 -25 let. Předpokládaný průměrný výnos u štíhlých vřeten 20 - 28 t/ha a u pásové výsadby 17 - 20 t/ha. TŘEŠEŇ: nejvhodnější jsou tradiční třešňové lokality (Znojemsko, Hodonínsko, Brnovenkov) s chráněnými stanovišti na jihozápadních, jižních a jihovýchodních svazích. Jižní svahy jsou velmi vhodné, protože jsou nejteplejší a nejvíce osluněné. Skutečnost, že tyto svahy v létě nejvíce trpí suchem, třešním s ohledem na ranou dobu zrání celkem vyhovuje. Z raných třešní lze doporučit odrůdy Burlat a Rivan. Z chrupek především odrůdy Vanda, Van, Těchlovan, Kordia a Regina. Doporučené odrůdy třešní Termín Vzrůstnost Plodnost Praskání Velikost zralosti stromu plodů plodů Rivan 0 1. týden velká-střed. plodná střední menší Burlat +10 2. týden střední plodná střední velké Vanda (PO) +30 4. týden střední-malá velmi plodná střední velké Summit +30 4. týden bujný střední střední velké Van +32 5. týden střední-malá velmi plodná středně silné velké Těchlovan (PO) +34 5. týden střední plodná střední-malé velmi velké Kordia +35 5. týden velká-střed. plodná malé velmi velké Regina +60 8. týden bujný střední citlivá velké *Zralost ve dnech oproti odrůdě Rivan, (PO) - Odrůda přihlášená k právní ochraně. Odrůda
Zralost*
Citlivost na jarní mráz odolná střední střední střední střední střední citlivá střední
VIŠNĚ: pro výsadby lze doporučit prakticky celý povolený sortiment. Největší zastoupení by však měly mít odrůdy Morela pozdní, Fanal, Morellenfeuer a Újfehértoi fürtös.
56
Doporučené odrůdy višní Termín Vzrůstnost Plodnost Typ Barevnost Dužina zralosti stromu Ërdi Bötermö 4. týden velká střední pravá višeň střední měkčí Morellenfeuer 6. týden střední plodná pravá višeň tmavá středně tuhá Fanal 7. týden velká plodná pravá višeň tmavá měkčí Újfehértoi fürtös 7. týden velká střední pravá višeň střední tužší Oblačinská 7. týden malá velká pravá višeň střední středně měkká Morela pozdní 8. týden malá velká pravá višeň střední středně měkká Pro mechanizovanou sklizeň jsou vhodné: Ërdi Bötermö, Morellenfeuer a Újfehértoi fürtös (minimální výška kmínků 90 cm). U odrůdy Morela pozdní je časté nevyrovnané dozrávání plodů. Odrůda
Doporučené typy výsadeb u třešní a višní Podnož
Středně vzrůstné odrůdy řady v řadách 5-6m 4m
Silně vzrůstné řady 5-6m
odrůdy v řadách 5m
Colt P – HL – A,B, 4-5m 2-3, 5 m 5m 4m Gisela-5 Ptačka 7m 6m 8m 7m Mahalebka 6m 6m 7m 6m Colt 5-6 m 5m 6m 6m P – HL - A,B, 5m 3-4 m 6m 5m Disela-5 Ptačka 5m 4m 6m 5m Mahalebka 5m 3m 6m 4m Mahalebku jen do suchých a vápenatých půd, není dosud zapsána v SOK (jen z dovozu)
Charakteristika výsadeb třešní a višní Parametr Výška stromů v dospělosti (max.) Šířka stěny (max.) Šířka pracovní uličky (min) Světlost pod korunami (min) Počet stromků na 1 ha - třešně Počet stromků na 1 ha - višně
Stěnová výsadba Pásová výsadba 3,5 m 5,0 m 3,0 m 4,5 m 2,5 m 2,5 m 0,6 m 0,8 m 333-1 250 179-666 333-666
Počet řad jedné odrůdy 2-4, ve výsadbě min. tří odrůdy a dodržet vzájemné opylovací poměry jednotlivých odrůd. MERUŇKY: produkce meruněk a broskvoní v JmK představuje 75 % z celkové produkce ovoce. Výnosy obou ovocných druhů jsou kolísavé a ve většině sklizňových letech neuspokojivé. Pro zlepšení situace a zajištění vyšší stability sklizní je zejména potřeba zabezpečit: ¾ důslednou rajonizaci pěstitelských oblastí a delimitaci ve vybraných oblastech; ¾ změna a doplnění současného sortimentu odrůd a podnoží; ¾ využívání intenzivnějších pěstitelských tvarů; Vedle stávajících odrůd je nutné rozšířit a zavést nové odrůdy, které jsou již k dispozici a ověřeny v podmínkách jihomoravského kraje. Sortotyp Velkopavlovické je náročný na výběr prostředí (reliéf, mikrorajonizaci) a je velmi citlivý na pokles teplot. Přes tyto nedostatky by se mělo zastoupení zejména vybraných klonů tradiční odrůdy Velkopavlovická zachovat, avšak s menším podílem do 40 %.
57
Technologické faktory pro nově zakládané výsadby meruněk Faktory
Charakteristika roční izoterma minimálně 8,5 °C Langův dešťový faktor 50 – 60 druh půdy půdy propustné, lehké i sušší stanoviště a těžší i pro těžší půdy, kde střední těžké, s propustnou půdy pro vybrané odrůdy semenáč trpí asfyxií, spodinou a stanoviště stěnové výsadby meruňkový semenáč, myrobalán selektovaný St. Julien A, Isthara, M-VA-1,2,3, M-LE - 1 MY-KL - A, MY-BO - 1, Torinel broskvoňový semenáč, MY-VS - 1
klimatické půdní
podnože
Doporučené odrůdy meruněk Leskora Lejuna
-18 -14
Velikost plodů střední střední
Goldrich
-5
velký
Velkopavlovická
0
velký
Odrůda
Zralost*
Použitelnost plodů stolní zpracování
Citlivost na jarní mrazy odolná odolná
Vzrůstnost stromu středně bujná středně bujná
stolní
citlivá
středně bujná
Poznámky přeplozuje přeplozuje tvrdší dužina, kyselejší chuť nejlepší polohy
stolní citlivá bujná stolní, Bergeron +6 střední střední středně bujná samosprašná kompotování Aurora -22 střední stolní citlivá středně bujná velmi raná Legolda -6 velký stolní střední bujná část. samosprašná stolní, stromy předčasně Hargrand -2 velký nízká střední kompotování odumirají *Dny ve vztahu ke zralosti odrůdy Velkopavlovická (PO) - Odrůda přihlášená k právní ochraně.
Z dalších odrůd se jeví perspektivní Orange Red (stolní, kompotování), Tomcot (stolní, kompotování), Silvercot, Pinkot a Leala (zpracování) Doporučené typy výsadby meruněk Typ výsadby
Středně vzrůstné odrůdy Spon Počet ks/ha
Bujně vzrůstné odrůdy Spon Počet ks/ha
Pásová výsadba zákrsků, palmety St. Julien, Isthara 4, 5 x 3 m 740 5x3m 666 WaxWa,Wako 4, 5 x 2, 5 m 870 4, 5 x 3 m 740 Pásová výsadba čtvrtkmen Meruň.semenáč, Broskvoňový 5–6x3-4m 416 - 666 5, 5 - 6 x 4 - 5 m 333 - 454 semenáč Myrobalán** St. Julien, Isthara, Torinel 5x3m 666 5 - 5, 5 x 3, 5 m 520 - 571 ** podnož myrobalán jen pro stromky z dovozu Šířka pracovní uličky: dle mechanizace min 1,7 m - 2,5 m. Výsadbový materiál: ŠV - jednoletý očkovanec, výška kmínku 0,6 m, minimální výška stromku 150 cm s předčasným obrostem PV - dvouleté stromky, ČK, stromek bez terminálu, 4 - 5 kosterních větví, vyrůstající na kmínku s odklonem. Ve školce při formování korunky vylomeny letorosty za zelena ob dva letorosty.
58
Technologické faktory pro nově zakládané výsadby broskvoní Faktory klimatické Půdní
Podnože
Charakteristika roční izoterma minimálně 8,5 °C Langův dešťový faktor 50 - 60 druh půdy lehké, písčité až hlinitopísčité střední, písčitohlinité až hlinité obsah půdních částic pod 0,01mm obsah půdních částic pod do 20% horší strukturální stabilita 0,01mm od 20 do 40% dobrá strukturální stabilita nízká sorpční schopnost živin malá schopnost zadržovat půdní obsah CaCO3 0,5-5% obsah základních živin vláhu většinou optimální obsah CaCO3 různý obsah základních živin nízký do 5% CaCO3 : B-VA 1, 2, 3 a 4 Lesiberian, Lesiberian, B-VA 1, 2, 3,4 BD-SU 1, BM-VA 1 a 2 (in nad 5% CaCO3: BD-SU 1, vitro), Isthara MN-VA 1,BM-VA 2 (in vitro)
těžké, jílovitohlinité obsah půdních částic pod 0,01mm nad 40% špatná strukturální stabilita špatná aerace obsah CaCO3 často nad 8% obsah základních živin většinou vysoký BM-VA 1 a 2 (množení in vitro), BD-SU 1, MRS 2/5, Saint Julien A
Doporučené odrůdy broskvoní Odlučitelnost dužiny Použitelnost Citlivost k jar. Citlivost ke od pecky plodů mrazíkům kadeřavosti Maycrest -27 neodlučitelná stolní středně odolná středně odolná Springbelle -17 Částečně odlučitelná stolní středně odolná citlivá Springlady -17 Částečně odlučitelná stolní středně odolná citlivá Favorita Morettini 3 -15 Neodlučitelná stolní středně odolná středně odolná Fenix -10 Neodlučitelná stolní odolná středně odolná Flavortop -7 odlučitelná stolní odolná střední Royal Glory -5 Částečně odlučitelná stolní středně odolná citlivá Redhaven 0 Částečně odlučitelná stolní odolná středně odolná Harbrite +2 Částečně odlučitelná stolní odolná středně odolná Regina +2 Odlučitelná stolní středně odolná citlivá Catharina +5 Neodlučitelná cling odolná středně odolná Krasava +6 skoro odlučitelná stolní odolná středně odolná Delice +7 Odlučitelná stolní středně odolná středně odolná Envoy +10 odlučitelná stolní a konzerv. středně odolná středně odolná Miss Italia +10 odlučitelná stolní odolná citlivá Stark red gold +10 odlučitelná stolní střední citlivá Diamond Princess +9 odlučitelná stolní středně odolná středně odolná Symphonie +20 odlučitelná stolní a konzerv. odolná středně odolná Suncrest +25 odlučitelná stolní odolná středně odolná Cresthaven +30 odlučitelná stolní a konzerv. odolná více odolná Poznámky: Zralost je uváděna ve dnech oproti odrůdě Redhaven. Všechny uvedené odrůdy jsou žlutomasé mimo odrůdy Krasava. Z dalších odrůd se jeví perspektivní nektarinky Harko, Early Star, Supercrimson, Firebrite, Venus a Orion. Odrůda
Zralost
Doporučené typy výsadeb broskvoní Typ výsadby Všechny odrůdy Počet ks / ha Pásová výsadba zploštělých vřeten Středně vzrůstné podnože 4, 5 x 2, 5 m 888 Bujně vzrůstné podnože 5 x 2, 5 m 800 Pásová výsadba nízkokmenů s dutou korunou Středně vzrůstné podnože 5x3-4m 500 - 666 Bujně vzrůstné podnože 5,5 - 6 x 3 - 4 m 416 - 606 Poznámky: Výška stromů do 2,5 m po jarním řezu. Minimální šířka pracovní uličky 2 - 2,5 m dle používané mechanizace. Doplňková závlaha 150 - 250 mm dle vodních srážek.
59
SLIVONĚ: do nejteplejších lokalit kraje (Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko) lze doporučit především velkoplodé desertní odrůdy s pozdní dobou zrání, které jsou náročné na délku vegetačního období a na výši průměrné roční teploty. Jedná se především o odrůdy President, Elena, Presenta a Tophit. Kromě toho by se zde měly nadále vysazovat již rozšířené odrůdy Čačanská lepotica a Čačanska najbolja. Do tradičních švestkařských oblastí Jihomoravského kraje (Blansko, Brno – venkov) by měly být ve větší míře vysazovány odrůdy s větší odolností vůči virové šarce (PPV). Z novinek je to především odrůda Jojo a dále odrůdy Gabrovska, Hanita, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Čačanská rodná a Stanley. Z odrůd s ranou dobou zrání jsou to Opal, Herman a Katinka. Pro zpracování se jako vhodné jeví odrůdy Čačanská rodná a Gabrovská, Valjevka. Pro zahuštěné výsadby, které jsou nejčastěji vysazovány jsou vhodné následující podnože: St. Julien A, Wangenheimova, S-BUPR-A, MY-KL-A, Marunke, řada podnoží GF, Isthara, Jaspi, Pixy; Doporučené odrůdy slivoní Doba Doba Odolnost vůči Vhodnost pro Vhodnost pro Opylovací poměry zralosti sklizně šarce nízké tvary klimatické oblasti (měsíc) Obilnaja 7. -50 cizosprašná vhodná všechny oblasti Čačanská raná 7. -42 cizosprašná malá vhodná všechny oblasti Carpatin 8. -32 cizosprašná střední vhodná všechny oblasti Čačanská lepotica 8. -28 samosprašná tolerantní vhodná teplejší a střední Čačanská najbolja 8. -18 cizosprašná tolerantní menší teplejší Mirabelka nancyská 8. -15 část. samosprašná střední vhodná střední polohy Zelená renklóda 8. -14 cizosprašná střední menší teplejší a střední Čačanská rodná 8. -12 samosprašná malá menší všechny oblasti Althanova 8. -10 cizosprašná střední střední teplejší a střední Hamanova 8. - 9. -9 část. samosprašná malá - střední střední chladnější Valor 8. – 9. -8 samosprašná střední menší teplejší a střední Gabrovská 8. - 9. -6 část. samosprašná střední střední všechny oblasti Wazonova renklóda 8. - 9. -5 cizosprašná střední - větší menší teplejší a střední Stanley 8. - 9. -5 samosprašná tolerantní vhodná teplejší a střední Valjevka 9. 0 samosprašná střední vhodná všechny oblasti Domácí švestka 9. 0 samosprašná malá vhodná všechny oblasti Elena 9. +10 samosprašná malá vhodná teplejší a střední Tophit 9. +10 část. samosprašná malá vhodná teplejší Anna Späth 9. +15 samosprašná tolerantní vhodná teplejší a střední Použití plodů: stolní - Althanova, Čačanská raná, průmyslové - Mirabelka nancyská, Zelená renkloda, Hamanova universální - všechny ostatní odrůdy; Odrůda
Doporučené typy výsadeb slivoní Charakteristiky výsadeb Výsadbový materiál Podnože Vzdálenosti mezi řadami Vzdálenost v řadách Počet stromků na jeden ha Výška stromů (max.) Světlost pod korunami (min) Šířka pracovní uličky (min) Způsob sklizně * pouze pro odrůdu Stanley
Výsadba čtvrtkmenů dvouleté čtvrtkmeny se zapěstovanou korunkou ve výšce 1,0 - 1,2 m Myrobalán (gener.), MY-KL-A, MY-BO-1 6-7m 4-5m 286 - 417 4, 5 m 0, 8 m 2, 5 m mechanizovaná pomocí setřásačů
60
Výsadba nízkých tvarů jednoleté očkovance s předčasnou korunkou ve výšce 0,6 - 0,9 m. St. Julien A, Pixy, Myrobalán*, WaxWa, Wako, 4, 5 - 5 m 2-3m 667 - 1000 2, 5 m 0, 5 m 1, 5 - 2 m ** ruční sklizeň
DROBNÉ OVOCE: pouze okrajově v okresech Blansko, Brno – venkov a Třebíč s větším podílem černého rybízu, kde kromě stávajících odrůd je nutné obměnit sortiment o tyto odrůdy: Tibel, Tisen, Ben Lomond, Ben Hope, Ben Gairn, Démon. Doporučené odrůdy rybízu Odrůda
Doba zralosti
Oblast pěstování
Citlivost na antraknózu
Poznámka
Rybíz bílý Jantar (PO) středně pozdní humidní, střední poloh středně odolný mech. skl. citlivý na mšice Viktoria středně pozdní všechny odolný pro ruční sklizeň Blanka pozdní všechny středně odolný pro ruční sklizeň Orion (PO) pozdní humidní středně odolný pro ruční i mech. sklizeň Rybíz červený Rubigo (PO) raný všechny odolný pro ruční a mech. sklizeň Detvan (PO) středně raný všechny středně odolný pro ruční sklizeň Losan (PO) středně raný humidní středně odolný pro ruční sklizeň Maraton (PO) středně raný všechny odolný pro ruční sklizeň Vitan (PO) středně raný humidní středně odolný pro mech. sklizeň Holandský červený pozdní humidní odolný pro mech. sklizeň Heinemanův pozdní velmi pozdní všechny odolný pro ruční a mech. sklizeň Rybíz černý Fertodi I velmi raný teplá, střední polohy odolnější pro ruční sklizeň Ojebyn raný teplá, střední polohy odolnější pro mech. sklizeň Otelo (PO) středně raný teplá, střední polohy citlivější pro mech. sklizeň Poznámka: Do teplejších poloh: Detvan a všechny odrůdy rybízu černého, PO - odrůda přihlášená k právní ochraně;
Doporučené typy výsadeb rybízu: Je však nutné obnovit odbytové toky, dříve funkční (mrazírny, konzervárny) a vést je jiným směrem přes odbytová družstva. Nové odrůdy, které je zapotřebí urychleně introdukovat mají velké plody, vysoký výnosový potenciál a toleranci na půdní patogeny i prodlouženo dobu sklizně. To vše umožňuje zvýšit ekonomickou jistotu pěstování tohoto ovocného druhu. Doporučené typy výsadeb drobného ovoce Keřová forma
Počet keřů na 1 ha
Spon (m)
Rybíz bílý a červený 2,5 - 3,5 x 0,6 - 1,0m *
2 860 - 6 660
Rybíz černý
3,5 x 1,0-1,4m*
2 040 - 2 860
3 x 1, 0 - 1, 2m
2 770 - 3 300
Stromková forma
Poznámka pro mechanizovanou sklizeň pro mechanizovanou sklizeň pro ruční sklizeň na stolní ovoce
*dle použité mechanizace
Opatření 1.5 Výsadby demonstračních sadů pro výuku studentů a odborné veřejnosti
Toto opatření úzce souvisí s Prioritou 3 – Rozvoj odborného vzdělávání, výzkumu a poradenství. Spočívá v založení demonstračních školních sadů a poloprovozních pokusných výsadeb při speciálních odborných, středních a vysokých školách s výukou ovocnářství pro praktickou odbornou výchovu žáků škol. Pro praktickou výuku jako jsou řezové práce, ošetřování, růstové projevy kombinací podnož/odrůda, fenofáze apod. jsou tyto výsadby nezbytné na všech úrovních odborného školství včetně ZF Lednice. Demonstrační parcely je možné využít jak pro osvětu studentů, odborné veřejnosti, ovocnářů tak v kurzech celoživotního vzdělávání a v turistickém ruchu.
61
Případně založení pilotních sadů u 3 –5 špičkových pěstitelů pro ukázku nejnovější pěstitelské technologie u meruněk, broskvoní, jabloní, višní a švestek. Předpoklad je založení cca 10 ha školních sadů a 10 ha pilotních sadů u pěstitelů. Odhadované finanční náklady: celkem 7 500,- tis. Kč ( školy 10 ha a 500 000 Kč, pěstitelé 10 ha a 250 000 Kč). Opatření 1.6 Rozvoj pěstitelských technologií šetrných k životnímu prostředí v JmK
K dosažení konkurenceschopnosti českého ovocnářství je důležité zajistit morální i finanční podporu pro pěstování ovoce integrovaným způsobem. Jde o podporu produkce splňující požadavky na bezpečnost potravin. Pouze s podporou můžeme očekávat rozvoj integrované produkce jako prvku konkurenceschopnosti české produkce. Podpora bude přidělována po získání ochranné známky integrované produkce ovoce (SISPO). Navrhujeme od roku 2004 a po vstupu do EU zařazení podpory na integrovanou produkci ovoce z Horizontálního plánu rozvoje venkova pro ČR z kapitoly Agroenvironmentální opatření. Požadavek na podporou je cca 25 mil. Kč ročně. Opatření 1.7 Zavádění kapkové a doplňkové závlahy v intenzivních sadech
K dosažení konkurenceschopnosti českého ovocnářství je nezbytné zachovat dotační podporu pro budování jednoho z typů doplňkové - kapkové závlahy v ovocných sadech. Intenzivní výsadby všech ovocných druhů v podmínkách JMK vyžadují doplňkovou závlahu ať už kapkovou nebo mikropostřikem. Vzhledem k používaným podnožím, hustotě výsadeb a pro zajištění stabilních výnosů je tato závlaha nepostradatelná. Finanční dotace by měly být uplatnitelné i pro obnovu zdrojů závlahové vody. Pokud by byla stávající dotační podpora na budování kapkové závlahy zrušena bez adekvátní náhrady, hrozí v následujících letech omezení budování závlah a to z důvodů velké investiční náročnosti. Byl by tím zpomalen proces budování kapkové závlahy započatý v roce 2000. Navrhujeme od roku 2004 a po vstupu do EU vytvoření národního programu na budování kapkové závlahy v ovocných sadech se státní podporou cca 30 mil. Kč ročně.
Priorita 2 - Marketingová a odbytová oblast, zpracovatelský průmysl Opatření 2.1 Integrace producentů ovoce
V oblasti obchodu dochází k orientaci prodeje větším zákazníkům stále vyšší podíl je obchodován se supermarkety nebo jejich servisními organizacemi. Hlavním cílem odbytové organizace je vytvořit dostatečně silnou pěstitelskou a obchodní základnu, aby byla schopna obstát v konkurenčním prostředí nově utvářeném vstupem do EU a obecně globalizací obchodu. Prostředníkem mezi pěstitelem (producentem) a obchodní sítí musí být odbytové družstvo pěstitelů, které určuje strategii rozvoje odvětví v dané oblasti. Odbytové družstvo je nástrojem pro jednání s obchodními partnery a je žádoucí aby odbytové družstvo koordinovalo společný postup producentů v JmK svým postavením jednotné zastřešující organizace v rámci JmK. O ekonomickém výsledku práce - rentabilitě ovocnářské výroby v konkurenčním prostředí rozhoduje několik aspektů. Mezi hlavní patří : - makroekonomická situace vč. daňového zatížení apod. – ovocnář neovlivňuje; - povětrnostní vlivy; - pěstitelská úroveň s vysokou jakostí produkce - obměnou trvalých porostů - trh žádá nové odrůdy; 62
- úroveň zabezpečení mechanizací (šetrné postupy, závlaha aj.); - odbyt ovoce, marketing- úroveň posklizňové úpravy a distribuce produktu, - koncentrací nabídky (odbytové organizace); - kvalitní posklizňovou úpravou ovoce (skladování, třídění a balení); - umístění výrobků do tržního prostředí včetně marketingu a propagace produktu; - konkurenceschopnost produktu; Hlavním cílem družstev – (organizace producentů OP) je zabezpečit umístění produkce na trhu za v daném čase za co nejlepších podmínek. Členství v OP umožňuje členům specializaci, využití společných výrobních prostředků, lepší vyjednávací pozici při sjednávání nákupu, ale hlavně prodeje vypěstované produkce ve smyslu nabízeného množství. Po vstupu do EU budou výrazně posíleny pravomoci těchto organizací, budou vlastně nástrojem společné zemědělské politiky. OP budou moci čerpat finanční prostředky z fondů EU. Je třeba počítat s větší administrativní zátěží při žádostech o podpory i s hlášením většího množství různých statistických údajů. Podstatně více bude kontrolováno zboží, které je uváděno na trh s cílem eliminovat nekvalitní zboží na trhu. Po vstupu do EU je třeba využít toho, že naše výrobní ceny jsou nižší. Problémy by však mohly působit další přistupující státy např. jako je třeba Polsko, které je schopno dovážet jablka za ještě nižší ceny než jsou naše. K tomu, abychom dokázaly využít všechny výhody v členství v EU, je třeba se dobře orientovat v poměrně složitém i administrativně náročném prostředí. Je třeba počítat i s velmi častějšími kontrolami využívání prostředků EU a možnými sankcemi při pochybení. Ze strany pěstitelů je důležité transformovat stávající OP na kompatibilní s EU a snažit se založit další sdružení pěstitelů. Rovněž stát musí včas připravit všechny nástroje k tomu, abychom mohli využít všech podpor EU. Jde zejména o SZIF a vytvoření platební agentury pro čerpání dotací z EU. EU poskytne podpory jen těm, kteří mají funkční tento administrativně náročný systém. I dnes v některých zemích EU nedokáží čerpat všechny podpory, které EU nabízí. Cílem opatření je: - v vznik odbytového družstva specializovaného na teplomilné ovoce v oblasti JmK z větších producentů a drobných pěstitelů, kteří jsou v současné době bez jakékoliv organizované vazby na trh, obchod, třídění, balení atd.; - integrace existujících, eventuelně nově založených odbytových družstev do jedné zastřešující mezioborové odbytové organizace v rámci JmK, později pro celou Moravu, včetně kraje Moravsko- Slezského, Olomouckého, Zlínského a Vysočina; - společný marketing a odbyt včetně exportu ovoce (zejména meruněk) do dalších zemí EU; Základní cíle společného marketingu: - posílení spolupráce s obchodními řetězci, vytvoření podmínek pro rovnocenější postavení pěstitele; - zjištění požadavků odběratelů na třídění, balení , odrůdy apod.); - dobré zpeněžení výrobků a společná cenová politika; - oslovení zahraničního zákazníka; - zkvalitnění prognózy sklizně ovoce a informačních systémů, standardizace; - podpora spotřeby ovoce a zeleniny; - zdůrazňování kvality a zdravotní nezávadnosti; - zavedení systému propagace ovoce z domácí produkce a ovoce z integrované produkce;
63
Dále poroste koncentrace nabídky, zvýší se význam zejména hypermarketů a diskontních forem prodeje. Velkou váhu v rozhodovacím procesu spotřebitele bude mít nadále cenová úroveň, ale i kvalita ovoce. Jednotlivé nadnárodní společnosti zcentralizují nákup zboží a jejich hlavní nákupní místa se mohou dislokovat i do prostoru mimo území ČR. Možnou cestou, která povede k zachování jistoty prodeje je koncentrace nabídky produkce ovocnářů prohlubování a zlepšování práce odbytových organizací a dobrá kvalita výpěstků. Je žádoucí spolupráce s menšími obchodními firmami, které vyplňují tržní niku tam, kde nezasahují spádové oblasti velkých obchodních společností. Předpokládáme významnou možnost umístění produkce a to především u meruněk v zemích EU. Pravděpodobně dojde ke zlepšení bilance zahraničního obchodu. Opatření 2.2 Vznik odbytového centra pro JmK a Moravu u komodit ovoce
V návaznosti na stávající a nově vzniklé Organizace producentů bude velmi výhodné zřídit v rámci JmK a celé jižní části Moravy jedno komplexní odbytové centrum pro ovoce (a zeleninu) v městské aglomeraci Brno. Odbytové centrum umožní zásadním způsobem koncentraci nabídky ovoce (a zeleniny) pro obchodní řetězce v rámci velké části Moravy. Výrazným způsobem zvýší úroveň třídění, balení a distribuci ovoce (a zeleniny) . Obrovskou koncentrací nabídky ovoce u jedné zastřešující mezioborové Organizace producentů výrazně zlepší podmínky pro vyjednávání zástupců OP s obchodními řetězci a hypermarkety a postupně se bude snižovat – eliminovat vliv „překupnických velkoobchodních firem“. Toto odbytové centrum musí být v bezprostřední blízkosti dálničního uzlu s velkými chladírenskými a skladovacími prostorami, odpovídající manipulační a parkovací plochou, dalším vybudovaným technicko-organizačním zázemím. Odbytové centrum bude možné vybudovat v dlouhodobém horizontu sdruženými prostředky za pomocí ze strukturálních fondů EU, státu, města Brna, společnými prostředky Organizace producentů i úvěrem od finančních institucí. Opatření 2.3 Restrukturalizace zpracovatelského průmyslu
Zpracovatelský průmysl v rámci JmK téměř neexistuje. Zde vypěstované ovoce a také zelenina se pro zpracování transportují mimo kraj. Podle údajů zpracovatelského průmyslu (Hamé Babice a.s.) je trend roční kapacity zpracování ovoce závislý na požadavcích konečného spotřebitele a tyto se mohou každoročně měnit. Stolní ovoce pro přímou spotřebu: celosvětový trend spojený s intenzifikací ovocných sadů, jehož cílem je prodej plodů nejvyšší výběrové kvality. Tento trend proniká i do ČR a je nezbytné na tuto skutečnost připravit odrůdovou skladbu sadů produkujících stolní ovoce pro přímý konzum. Bohužel specifikace trendů zpracovatelského průmyslu jsou pokládána za obchodní tajemství, proto není k tomuto problému dostatek informací. Uplatnění jednotlivých druhů na trhu s ovocem: Meruňky – v současné době převládá uplatnění pro přímý konzum; – omezené uplatnění pro výrobu džemů; – mražené dřeně, polotovary; Broskve – téměř výhradně stolní ovoce; – omezené množství jako surovina pro dětskou výživu; Višně – stolní upotřebení zanedbatelné; – převážně pro zpracování;
64
Třešně Jahody Jablka
– převážně stolní ovoce pro export; – stolní ovoce v čerstvém stavu; – u jablek lze předpokládat rovnoměrný podíl; – do budoucna lze předpokládat zvýšení produkce stolního ovoce;
V JmK zůstaly pouze následující podniky: Fruta Podivín a.s. Konzervárna Novák Hrabětice, ZP Mikulčice a.s., Fruiko Prušánky a.s., Ekon Miroslav s.r.o. Na Moravě ještě zůstaly další podniky – Hamé Babice a.s., R.Jelínek a.s. Vizovice, Alibona Litovel a.s., Seliko Opava a.s., Linea Nivnice, a.s., Lisovna Páže Přerov. Cílem opatření je:
- vypracovat vývojové trendy u výrobků či polotovarů ze zpracovaného ovoce; - zpracovat celkovou sumarizaci objemů dodávek u jednotlivých ovocných druhů v rámci kraje pro zpracovatele v rámci JmK; Zlínského a Moravskoslezského kraje; - smluvní dodavatelské vztahy mezi pěstiteli (či organizacemi pěstitelů) a zpracovatelskými společnostmi; - využít podpůrných programů EU, MZe ČR a případně KÚ JmK pro oživení podniků zpracovatelského průmyslu ; Předpokládané roční množství nejvíce zastoupených ovocných druhů ve výrobcích Hamé Babice a.s. je následující: Jablka pro výrobu kojenecké výživy cca 3 100 t(Golden Delicious 80%, barevné odrůdy 20%), jablka padaná cca 5 400 t (jakékoliv odrůdy), meruňky pro výrobu kojenecké výživy cca 220 t, meruňky na výrobu marmelád cca 140 t, meruňky kompotové cca 40 t, broskve pro výrobu kojenecké výživy cca 220 t, broskve na výrobu marmelád 0 t, broskve kompotové cca 70 t, švestky kompotové (pravé švestky) cca 300 t, třešně kompotové. cca 100 t, višně kompotové cca 90 t, červený rybíz cca 140 t, ostatní druhy ovoce v menších množstvích. Optimální režim dodávek suroviny pro zpracovatele Ovoce Jablka Meruňky Broskve Třešně Višně Švestky
Fruta Podivín Otma -Sloko,s.r.o. (t/den) UH-Maratice (t/den) 45 15-45 30 15-45 30 25 25 25
Priorita 3 - Legislativní oblast ovocnářství V legislativní oblasti veškerá nařízení vychází ze směrnic Rady ES, týkající se komodity ovoce a zelenina, především Nařízení Rady č. 2200/1996 a č. 2201/2000. Opatření 3.1 Normy jakosti pro ovoce ČSN pro čerstvé ovoce byly v minulých letech v podstatě zharmonizovány s normami EHK/OSN a tedy i EU, tzn. Že u těch druhů, pro které jsou stanoveny normy EHK/OSN, byly tyto normy převzaty překladem jako ČSN. U druhů pro které neexistují normy EU ani normy EHK/OSN, proběhly v roce 2002 až 2003 revize ČSN, vycházející z dosavadních požadavků na jakost, ale při převzetí struktury norem EHK/OSN. Tyto ČSN zůstaly v platnosti i po našem vstupu do EU. Povinnost dodržení požadavků na jakost čerstvého ovoce, stanovených uvedenými normami, vyplývá ze zákona č. 110/1997 Sb. O potravinách a tabákových
65
výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000, Sb. a z vyhlášky Mze č. 332/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 92/2000 Sb. V současné době chybí důslednější kontrola dodržování norem jakosti ovoce. Do budoucna se nepředpokládá významná změna norem. Opatření 3.2 Legislativa vztahující se k ovoci a jeho produkci Legislativa vztahující se k ovoci – je vyjmenována v Situační a výhledové zprávě MZe ČR. Nejdůležitější z hlediska odbytu ovoce budou zákony týkající se organizace odbytu ovoce a zeleniny, které v ČR již platí od 1.V. 2004 - nařízení Rady ES č. 2200 / 1996, nařízení Rady ES č. 2201/2000) a postupně se zavádí systém ochrany trhu ovoce a zeleniny v souladu s platnými předpisy WTO – GATT a EU. Cílem opatření je:
1) Iniciovat za podpory JmK a profesních odborných svazů změnu zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony. Tak aby bylo možné vysazovat intenzivní ovocné sady na státní půdě (podobně jako u vinic). 2) podmínit podnikání v oboru ovocnářství a vinařství vzděláním - živnost vázaná, vazby na zvýšení zaměstnanosti v regionu a s tím související podpory všech typů zahradnických škol v rámci kraje. Iniciovat změnu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 3) zavedení odvodu finančních prostředků z prodeje ovoce domácí produkce (podobně u vína) do fondu na propagaci, výstavy, relace v ČT, ČR a časopisu pro spotřebitele. Je nutné posílení příspěvků státu na grantový a aplikovaný výzkum, příspěvky na poradenství pro ovocnářství (ČR). Zajistit určité finanční příspěvky na výstavy ovoce, na propagaci konzumace našeho ovoce u domácích konzumentů v hromadných masmediích jako televize, rozhlas (z prostředků kraje). V EU je zavedeno komoditní uspořádání, které vychází z politiky společné organizace trhu příslušných komodit. Sektor ovoce je jedním z důležitých součástí trhu s potravinami. Udržení stability velmi rozmanitého a komplikovaného trhu s ovocem vyžaduje používání různých forem ochrany trhu, jako je např. podpora rozvoje producentských seskupení (producentských organizací), které se uplatní na rozvinutém trhu a budou jeho stabilizující součástí. Existuje celá řada Nařízení ES, včetně prováděcích předpisů, která umožňují při splnění daných podmínek, čerpat finanční prostředky z fondů EU. Jsou to např. vývozní náhrady u vybraných druhů zboží, kompenzace za stahované ovoce z trhu, kompenzace rozvojových programů producentských organizací v rámci tzv. „ operačních programů „. Vedle těchto finančních podpor, které jsou vázány přímo k podnikatelské činnosti v komoditě ovoce je možno využívat i další podpůrné programy v rámci programu Horizontální plán rozvoje venkova, kam bude zařazena i podpora integrované produkce ovoce a operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
66
Priorita 4 - Propagace ovoce Opatření 4.1 Osvěta a propagace zdravé výživy a konzumace moravského ovoce
Toto opatření předpokládá podporu tisku barevných propagačních letáků a barevných letáčků k problematice zdravé výživy a konzumaci moravského ovoce, zbudování velkých propagačních log SISPO v podnicích, vydávání informačních tiskovin, internet (www. stránky), pořádání ochutnávek ovoce (jablek), nebo dobročinnost (darování ovoce do sociálních ústavů). Celkem 300 tis. Kč (z toho barevný leták 80 000 Kč, loga SISPO 25 x - 50 000, barevné letáčky Jezte moravské ovoce 30 000 Kč, informační tiskoviny a internet – 30 000, ochutnávky – 10 000 Kč). Opatření 4.2 Dotace pro výstavnictví
Toto opatření zahrnuje aktivní účast na tuzemských výstavách ovoce a zeleniny jako např. Hortikomplex (celorepubliková výstava ovoce a zeleniny), Znojemsko-zahrada Moravy (regionálně krajská výstava zahradnických komodit především ovoce, zeleniny a hroznů) na specializovaných výstavách hlavních ovocných druhů podle doby zrání a účast na akcích mezinárodní povahy (Salima Brno – jednou za dva roky, které se zúčastňují profesní svazy); Celkem 300 tis. Kč (z toho Znojemsko – zahrada Moravy 100 000 Kč, Hortikomplex Olomouc 100 000 Kč - příspěvek vystavovatelům ovoce, Salima 50 000 Kč- profesní svaz).
Priorita 5 - Školství, výzkum a poradenství Ze strategického hlediska je třeba rozvoj zahradnického školství považovat za prioritu. Ne náhodou vznikly mezi prvními zahradnické školy na území jižní Moravy. V jejich náplni činnosti byly vždy základní zahradnické discipliny především ovocnictví, vinohradnictví, zelinářství a květinářství. Intenzita i koncentrace produkce si vyžaduje nadále v kraji rozvíjet všechny stupně odborného zahradnického školství od učňovských škol přes střední odborné zahradnické školy až po vysoké školství representované v současnosti Zahradnickou fakultou MZLU v Lednici. Opatření 5.1 Propagace nových pěstitelských technologií a odrůd ovoce
Toto opatření předpokládá podporu tisku publikace Pěstitelská technologie meruněk a broskvoní, metodických návodů a propagačních barevných letáků tiskovin k odrůdové skladbě, barevná tabla odrůd pro odbornou veřejnost, organizování seminářů pro pěstitele meruněk a broskvoní, odborných tematických zájezdů do zahraničí, odborných individuelních stáží do zahraničí, odborných překladů. Celkem 450 tis.Kč (z toho publikace 160 000 Kč, barevné letáky 80 000 Kč, barevná tabla 80 000 Kč, seminář 30 000 Kč, tematický zájezd a stáže 100 000 Kč). Opatření 5. 2 Odborné vzdělávání
UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ: skloubit v prostorách středoškolské odborné výuky, umožňující dodatečné rozšíření vzdělání formou dvouletého nástavbového studia. Úzce specializovat učňovské školství pro vzdělávání zahradník, zkvalitnit vzdělání na specializované odborné škole a omezit možnost výuky zahradnictví na obecných hybridních typech škol bez potřebné specializace. Posílit praktické zázemí výuky odborných předmětů.
67
STŘEDNÍ ZAHRADNICKÉ ŠKOLSTVÍ: do budoucnosti umístit v Rajhradě a ve Valticích, kde je jak odborné zázemí a mnohaletá tradice i zkušenosti. Ve Valticích by měla být uskutečňována výuka s důrazem na vinohradnictví, vinařství a ovocnictví, v Rajhradě pak na ovocnictví, květinářství a zelinářství. V obou školách bude doplněna výuka dalšími zahradnickými disciplinami. Pro specializaci v ovocnictví bude vhodné na těchto typech školy připravit nástavbu vyššího zahradnického školství v podobě periodických kursů s využitím pedagogického potenciálu vlastního, dále ze Zahradnické fakulty v Lednici, specialistů z domácího prostředí a ze zahraničí. U všech typů zahradnických škol udržet a zkvalitnit zázemí pro praktickou odbornou výuku studentů, ale i jako demonstrační objekty pro zahradnickou praxi. VYSOKÉ ZAHRADNICKÉ ŠKOLSTVÍ: je i do budoucnosti nutné ponechat a rozvíjet v Lednici. Současnou strukturu kompatibilní se školstvím v ostatních zemích Evropské unie je nutné dále rozvíjet a zkvalitňovat cestou diversifikace ovocnářských semestrálních a více semestrálních kursů podle ovocných druhů, připravovat speciální kurzy školkařství a kurzy ochrany s aktualizovaným fytopatologickým zaměřením. Pro rychlý přenos zkušeností ze zahraničí, kromě organizování kombinované teoretické výuky spojené se zahraničními stážemi, je nutno realizovat kurzy jednorázové nebo semestrální s využitím zahraničních přednášejících a specialistů z předních ovocnářských podniků a farem. Současně je nezbytné zavést cílené finanční podpory pro výzkum a studium v oborech a oblastech ve kterých je výuka nebo výzkum oproti západu opožděn. Návrh řešení - zásady Prohloubit vliv krajských orgánů na systém vzdělávání v oboru, zejména vrátit minimálně dvěma školám učňovského typu specializované zaměření (příkladně Rajhrad, Lednice) pouze na zahradnictví a u ostatních škol povolit výuku zahradnictví jen v odůvodněných případech (př. Mikulov, výuka zahradnických prací). U středních zahradnických škol, kde bylo nástavbové studium, toto zachovat. Stačí pro potřebu kraje i sousedních okresů specializovaná střední (vyšší) vinohradnicko-ovocnářská škola ve Valticích a zahradnicko-ovocnářská škola v Rajhradě, tak jak se profilovaly v jejich stoleté tradici. Kvalitu výuky prohloubit. Zahradnická fakulta přesahuje svým významem hranice kraje i Moravy. Přesto však,vzhledem k absenci vinohradnicko-vinařského, zelinářského a na teplomilné ovoce zaměřeného výzkumného zařízení, posílit úlohu regionálního výzkumu a vliv kraje na tuto činnost. V posledních letech s rozvojem obchodních sítí podstatně vzrostl význam kvality při prodeji všech druhů ovoce a zeleniny. Všechny státy na západ od nás provádějí na specializovaných univerzitách velmi podrobný výzkum pěstování ovoce a jeho skladovacích podmínek a tyto poznatky přenášejí formou poradenství pěstitelům. Např. v Belgii je toto pracoviště Leuvenu na Katolické univerzitě, v Holandsku ve Wageningenu taky jako součást Zemědělské univerzity. Ovocnářství v těchto zemích patří ke špičce ve světě jistě taky zásluhou výzkumu na uvedených pracovištích. V České republice takové pracoviště chybí. Mezi pěstiteli ovoce a skladovateli se stále častěji ozývá potřeba informací, jak a které ovoce co nejvhodněji pěstovat, sklízet a skladovat. Na správném využití těchto poznatků je velmi výrazně závislý finanční úspěch pěstitelů a skladovatelů a současně i spokojenost zákazníků s produkty vypěstovanými v ČR. V současné době se nabízí ve spolupráci s firmou Storex B.V. vybudování výzkumného pracoviště zaměřeného na výzkum v oblasti skladování a zpracování ovoce při Zahradnické fakultě v Lednici. Toto pracoviště by umožňovalo: podstatně rozšířit praktické znalosti studentů v oblasti všech druhů skladování ovoce; 68
-
-
zkušenosti získané při studiu v této oblasti mají zásadní význam při uplatnění absolventů fakulty v ovocnářských podnicích; získat velmi blízký kontakt se všemi podnikatelskými subjekty v daném oboru; získání zásadního respektu u všech ovocnářských podniků na základě výzkumu a předávání důležitých odborných informací, které mají podstatný vliv na ekonomiku pěstování, skladování a prodej ovoce a tudíž na podnikatelský úspěch dotyčných subjektů; předáváním výsledků výzkumu výrazně napomáhat pěstitelům při snižování ztrát od sklizně do doby prodeje; rozložením doby prodeje ovoce v delším časovém úseku při zachování jeho sklizňové kvality umožnit získat pěstitelům lepší finanční zhodnocení produkce, než je tomu v době přetlaku; rozšířit možnosti diplomových a doktorandských prací studentů s jejich aktuálním zapojením do praxe; posílit význam výzkumu Zahradnické fakulty MZLU pro praxi;
Pro rozvoj rodinných farem a družstev specializovaných na ovocnářskou a vinohradnickou produkci jsou potřebné dvě učňovské školy. Jejich umístění v Rajhradě a v Lednici (Valticích) je vhodné i do budoucnosti. Musí se však změnit koncepce a náplň výuky tak, aby hlavní náplní byly zahradnické discipliny s profilováním na vinohradnictví, ovocnictví na učilišti v Lednici (Valticích) a na zelinářství a květinářství v Rajhradě. Koncepčně je nepřijatelné, aby byly zahradnické discipliny přívěškem u jiných typů zejména nezemědělských škol. Koncentrovat zájemce na dvě místa v kraji z hlediska dojíždění nebude vzhledem k zaváděnému žákovskému jízdnému a ubytovacím možnostem v místě větším problémem. Dalším nedostatkem a překážkou pro rozvoj všech typů specializovaných zahradnických škol je financování na základě počtu studentů a žáků. Rozvíjející se (ve stejnou dobu) odborné školství a výzkumná základna (inspektor František Suchý, prof. Miloslav Vávra, Ing. F. Hladík, Doc. Schmidt, a další) měly podíl na rozvoj pěstitelských systémů a prohloubení výnosové jistoty i v méně příznivých letech. Jelikož není mnoho vhodných rajonů pro pěstování meruněk ve střední Evropě, podobná situace je i u broskvoní, je zapotřebí na tuto tradici navázat a využít všech zkušeností z minulosti pro systémovou podporu této činnosti. V EU je kladen důraz na regionální podporu výzkumných a poradenských aktivit. V minulosti odborná zodpovědnost za ovocnictví, eventuelně vinohradnictví byla vždy svěřena odborně vysoce kvalifikovanému specialistovi s organizačními schopnostmi a vysokou autoritou. Ať už byl titulován inspektor pro ovocnictví, hospodářský rada nebo odborný referent. Bez přihlédnutí na jeho názory, politické orgány nerozhodly. Že je tento systém funkční dokládá praxe sousedního Dolního Rakouska. Tento člověk a jeho tým se musí zodpovídat krajským orgánům bez ohledu na to, která strana je u moci. V roli státního úředníka by byl pod tlakem i širších zájmů. Absence této funkce je i důvodem, proč se problémy v současnosti vrší, oddalují a neřeší. Nástrojem takového řízení byla rozvinutá poradenská síť a působení spolků a osvětových institucí. Tento systém je v krizi a poradenství zvlášť. Řešením je provázat poradenství s činností odbytových družstev (dnes Jihofrukt, Zn-Fruit a CZ-Fruit, eventuelně větších zpracovatelských firem v regionu). Bude-li při odbytových družstvech s jejich spoluúčastí regionálními orgány zajištěna poradenská činnost (tuto funkci v Rakousku vykonávají zemědělské komory a školská zařízení učňovského a technického typu) a na zahradnických školách zřízeny vzdělávací, ukázkové báze, bude zajištěn jednotný systém ovlivňování produkce a její kvality relativně levným a účinným způsobem.
69
Opatření 5. 3 Výzkum
Výzkum má v podmínkách Jihomoravského kraje proti ostatním regionům ČR svá specifika. Ta vyplývají z klimatických podmínek, téměř nutnosti budování závlah ve veškerých intenzivních ovocných sadech a velkého podílu teplomilných ovocných druhů, které se v ostatních regionech nepěstují, resp. jejich plocha je malá. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy se v tuto dobu teplomilnými druhy nezabývá. Výzkumné pracoviště pro teplomilné ovocné druhy tohoto ústavu ve Velkých Bílovicích bylo v roce 1999 po 33 letech činnosti z organizačních důvodů zrušeno a další výzkum byl zrušen a jinou organizací nenahrazen. Rovněž poradenská činnost, semináře a instruktáže pořádané tímto zrušeným pracovištěm byly ukončeny. V současné době má v oblasti výzkumu a šlechtění teplomilných peckovin nezastupitelné postavení Ústav ovocnictví při Zahradnické fakultě v Lednici jako autorské pracoviště mnoha odrůd meruněk a podnoží (např. meruňky Leskora, Lejuna, Ledana, Legolda, Minaret, Palava, z podnoží M-LE-1 a pro broskvoně podnož Lesiberian). Vzhledem ke specifickým podmínkám (na jižní Moravu nelze bez rizika a bez ověření introdukovat odrůdy, podnože a technologie běžné ve vyspělých státech Evropy). Proto by měla být posílena úloha výzkumu a poradenství na ZF MZLU v Lednici a současně podpořeno uplatňování výsledků domácího i světového výzkumu. Návrhy řešení pro stabilizaci výzkumu v JmK: nalézt stálé zdroje pro opodstatněnou finanční podporu technického izolátu pro teplomilné peckoviny a révu vinnou v Lednici; budovat o rozvíjet výzkumné centrum ovocnářského zaměření při ZF Lednice; posílit materiálně a prostorově (strojově, technologicky, pozemky) výzkumné zázemí ZF Lednice; posílit a stabilizovat lidské zdroje pro výzkum v oblasti ovocnářství na ZF Lednice; zapojit do výzkumu ve větším rozsahu přední ovocnářské firmy JmK; Opatření 5.4 Poradenství
Systém poradenství Mze v oblasti zahradnictví nedosahuje až k jednotlivým pěstitelům. Chybí funkce bývalých agronomů okresních zemědělských zpráv. Současný systém je nefunkční a je nedostatečně personálně vybaven. V současné době se lze opírat pouze o poradenskou činnost pracovníků oblastních oddělení SRS. Činnost soukromých poradců pokrývá jen menší část celého sektoru. Návrhy řešení pro rozvoj poradenství v JmK: převést váhu poradenského systému z Mze na jednotlivé kraje a jejich vzdělávací zařízení; finančně podporovat poradenskou činnost jednotlivých pěstitelských svazů; skloubit a podporovat poradenskou činnost s posílením výzkumu na ZF Lednice; Opatření 5. 5 Podpora činnosti profesních svazů v sektoru ovocnářství
Ovocnářské spolky mají v Českých zemích dlouhou tradici i když jejich počet byl vždy menší než u vinařských spolků. Tyto spolku na místní, okresní, krajské a celostátní úrovni byly zrušeny po roce 1948 nahrazeny jednotnou sítí zahrádkářského svazu. Ve vyspělých státech Evropy tyto spolky a profesní svazy mají značný význam a „vymezenou pozici“ legislativou daného státu. Je žádoucí dosavadní stav ovlivnit aktivní podporou jednotlivých profesních svazů i spolků pomocí různé finanční pomoci. Profesní svazy v sektoru ovoce mají
70
asi 40 % organizovanost z pohledu ploch ovocných sadů, ale pouze asi 20 % z pohledu množství pěstitelů v ovocnářství.
4. Závěr Koncepce rozvoje ovocnářství JmK po vstupu ČR do EU byla zadána a zpracována jako vyústění společných aktivit profesních svazů, pěstitelů, odborných škol i Krajského úřadu ke společnému cíli – dosažení trvalé udržitelnosti ovocnářství v JmK a ČR. Základním motivem bylo vědomí zodpovědnosti a potřeba systémového řešení při řízení procesů, které budou probíhat při začlenění agrárního sektoru ČR do společné politiky EU. Byla provedena podrobná analýza současného stavu ovocnářství v JmK a ČR, provedeno porovnání se stavem sektoru ovoce v zemích EU včetně prostředků a způsobů regulace sektoru společnou zemědělskou politikou. Vlastní členění koncepce je rozvrženo do třech částí zabírajících se jednotlivými úrovněmi situace v ovocnářství v ČR, JmK a EU. První část věnovaná současnému stavu a úrovni ovocnářství v ČR a JmK, plně charakterizuje problémy a překážky udržitelného rozvoje v jednotlivých sektorech ovocnářské výroby. Obsažené údaje jsou aktuální a byly poskytnuty profesními svazy, producenty, Mze a jako výsledky výzkumů.V druhé části je analyzována a porovnávána situace v ČR a JmK se situací v EU. Upozorňuje na úskalí a výhody integrace ČR do systémů EU a zároveň slouží jako prognóza očekávaných vlivů na ovocnářství v JmK. Třetí část se pak zabývá systémovým řešením a návrhy na řešení problémových oblastí ovocnářské výroby jako celku. Podrobný rozbor situace, poznání silných a slabých stránek a zhodnocení pozice bylo zodpovědně zváženo při formulaci východisek a opatřeními, kterými by se ovocnářství v JmK a ČR mělo v nejbližších letech řídit. Základní strategii sektoru ovoce je trvalá udržitelnost ovocnářství v podmínkách JmK s využitím přírodních podmínek s ohledem na dlouholetou tradici. S přihlédnutím k historickým souvislostem je cílem koncepce integrovaný rozvoj zemědělství, respektive ovocnářství a podpora udržení zaměstnanosti obyvatelstva regionu. Částečně se koncepce zaobírá i integrací a posílením odborného školství všech úrovní jako faktoru nezbytného pro rozvoj zemědělského sektoru tohoto odvětví. Stabilní pozice produkčního ovocnářství v agrárním sektoru je myslitelná jen s oporou v aktivní připravenosti na podmínky regulace sektoru v EU. Jen za tohoto předpokladu bude možné udržení a případné rozšiřování pracovních příležitostí ve venkovských oblastech JmK a ČR. Bude neustále posilovat vztah mezi ovocnářstvím a ochranou krajiny na venkově. Bude nutné v daleko větší míře rozvíjet cestovní ruch spolu s fenoménem vinařství. Jednotlivé výstupy v předložené koncepci jsou obsaženy především v navržených opatřeních, která vytváří systémové opatření v agrárním sektoru. Je nutné vnímat dynamiku v sektoru jako vývojový proces, který bude nutné po určité době znovu vyhodnotit a navrhnout případné úpravy ve strategii dosažení trvale udržitelného stavu ovocnářství v agrárním sektoru JmK a ČR. Je nezbytné si uvědomit, že některé informace nejsou z důvodů obchodního tajemství plně k dispozici stejně tak jako některé informace z EU nejsou pro krátké členství ČR plně k dostupné. Současně nejsou k dispozici některé statistiky zejména na Mze, které by některé problémové oblasti (např. zpracování, dotace do regionů) přesněji charakterizovali.
71
5. Zdroje informací MZe ČR – Situační a výhledová zpráva OVOCE , 2003 ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur – Statistika ovocných sadů v ČR, 2003 OU ČR Holovousy – Statistika naskladnění jádrovin v ČR, 2003 OU ČR Holovousy – Bilance a finanní vyjádření sklizně ovoce v ČR, 2003 VÚZE - NTIS Praha – Zprávy o cenách ovoce, 2003 VŠÚO Holovousy – Ekonomika ovocnářské produkce v ČR, 2003 ČSÚ Praha – Statististická data ovocných stromů v ČR, 2003 GŘ cel Praha – Statistika dovozu a vývozu ovoce ČR, 2003 Zájmové sdružení konzervárenského průmyslu Praha – Zpráva za rok 2003 EUROFRU Brusels – Statistika produkce a naskladnění jádrovin v EU a třetích zemích SISPO Holovousy – Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce, 2002 Bažant, Z., a kolektiv – Pěstujeme broskvoně, 2003 Blažek, J., a kolektiv – Ovocnictví , 1998 Čepička, J., a kolektiv – Popis odrůd ovocných druhů a jejich pěstitelská technologie, 2000 Hričovský, I., Benediková, D., Krška, B., – Meruňky a broskvoně, 2004 Kalášek, J., a kol. – Koncepce ovocnářství a zelinářství v JM kraji do r. 1990 Kohout, K., – Zakládání a udržování ovocných sadů, 1959 Krška, B., – A selection of the most suitable apricot genotypes for growing and breeding under south Moravia conditionns, 1993 Krška, B., Vachůn, Z., – New Apricot (Prunus armeniaca L.) Cultivars Breed in Horticultural Faculty in Lednice, 2001 Krška B., 2001: Inovace sortimentu meruněk, 2001 Matuškovič, J., a kol. – Agrobiologické faktory ovplyvňujúce úspešné pestovanie marhul a zemolezu kamčatského, 2003 Oukropec I., Pěstitelská technologie broskvoní, 2000
Richter, M., a kol. – Velký atlas odrůd ovoce a révy, 2002 Suchý, F., – Moravské ovoce, 1907 Vachůn. Z., a kolektiv – Pěstování meruněk a broskvoní, 1974 Vachůn, Z., – Rajonizace ovocných druhů v ČR, 2004 Vachůn, Z., – Ovocnictví, podnože ovocných dřevin, 1999 Vachůn. Z., – Ovocnictví, pěstování meruněk, 1999 Vachůn, Z., – Yield potential of new apricot cultivars and hybrids within the first eight years after planting, 2001 Vávra, M., – Komora meruněk, broskvoní a hroznů, 1963
72
Přílohy
73
Seznam příloh: Graf / Tabulka Celkový počet stromů, keřů v ČR (ks) Celková sklizeň ovoce v ČR (t) Výnos ovoce v ČR v kg/strom, keř Vývoj ploch intenzivních ovocných sadů v ČR (ha) Vývoj sklizně a výnosů v intenzivních ovocných sadech v ČR Dovoz vybraných druhů ovoce do ČR (t) Vývoz vybraných druhů ovoce z ČR (t) Bilance zahraničního obchodu ČR čerstvým a sušeným ovocem Bilance zahraničního obchodu ČR zpracovaným ovocem Struktura dovozu čerstvého ovoce do ČR v roce 2002 Struktura vývozu čerstvého ovoce do ČR v roce 2002 Výnosy meruněk 1989-2003 Výnosy broskvoní 1989-2003 Vývoj ploch sadů broskvoní v ČR 1990-2003 Vývoj ploch sadů meruněk v CR 1990-2003 Plocha intenzivních ovocných sadů v ČR v roce 2003 a dotace 1995-2003 Vývoj ploch a produkce teplomilných ovocných druhů v ČR Bilance produkce a užití meruněk v ČR v (t) Bilance produkce a užití broskví v ČR v (t) Sklizně jablek v EU dle zemí a prognóza sklizně pro rok 2003 v tís. t Sklizeň jablek v členských státech EU v roce 2003 Sklizeň hrušek v EU dle zemí a prognóza sklizně pro rok 2003 v tis. t. Tržní produkce jabloní v třetích zemích Evropy a prognóza pro rok 2003 v tis.t. Tržní produkce hrušní v třetích zemích Evropy a prognóza pro rok 2003 v tis.t. Sklizeň jablek ve třetích zemích v roce 2003 Sklizeň ovoce dle jednotlivých druhů z intenzivních ovocných sadů v letech 1993 až 2003 v ČR Sklizeň ovoce z intenzivních ovocných sadů dle oblastí v ČR - 2003 Průběh naskladnění jablek a hrušek v marketingovém roce 2001/2002 v (t) Průběh naskladnění jablek dle odrůd v EU v hospodářském roce 2002/2003 v t. Průběh naskladnění hrušek dle odrůd v EU v hospodářském roce 2001/2002 v t. Přehled o vývoji realizačních cen a nákladů na výrobu ovoce Vývoj nákladů na jednotku produkce vývoj realizačních cen Udržovatelé odrůd a výrobci rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin určených k uvádění do oběhu
74
strana 75 75 76 76 77 77 77 78 78 79 80 81 82 83 84 85 86 86 87 87 88 88 89 89 90 91 92 93 94 95 96 96 96 97
Celkový počet stromů, keřů v ČR (ks)
Ovocný druh
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Jabloně Hrušně
19 729 517 19 783 975 19 873 847 19 843 266 19 590 207 19 112 332 18 347 914 17 559 639 2 321 157 2 347 245 2 377 056 2 369 385 2 293 207 2 152 421 1 339 570 1 250 355
Broskvoně
1 051 471
Meruňky
1 235 137 1 208 294 1 180 274 1 168 311 1 109 218
990 243
944 037
903 022
960 866
816 693
887 229
898 681
989 614
1 460 582
1 277 522
Švestky pravé
3 670 245 3 662 091 3 702 253 3 687 348 3 482 822 3 223 209 3 194 397
2 769 537
Třešně
1 630 443 1 639 329 1 623 248 1 613 217 1 538 869 1 467 515 1 380 303
1 340 089
Višně
1 182 314 1 185 802 1 205 932 1 195 959 1 236 167 1 220 338 1 746 212
1 654 236
Ostatní švestky, slívy,renklódy Angrešt
861 647 880 886 908 607 890 872 848 453 782 181 839 837 4 331 389 4 272 262 4 170 565 4 072 336 3 887 466 3 580 857 2 753 608
795 113 2 315 110
Rybíz
12 906 063 12 689 517 12 392 805 12 077 530 11 817 545 11 458 524 12 431 982 11 022 796
Ořešáky vlašské
872 790 876 721 886 756 885 878 854 191 813 635 771 369 721 365 POČET CELKEM (bez jahod) 49 792 173 49 536 365 49 265 378 48 707 124 47 619 011 45 617 318 45 153 003 41 604 443 Jahody (ha) 3 097 3 005 2 948 2 899 2 863 2 240 2 162 1 942 Maliny (ha) 318 334 338 309 317 215 Pramen: ČSÚ Poznámka: Rok 2002, 2003 – údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností - údaj není ČSÚ sledován Celková sklizeň ovoce v ČR (t) Ovocný druh 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
251 436
291 007
283 148
264 092
339 431
221 164
316 816
243 382
Hrušky
18 971
19 954
24 688
23 007
25 183
16 339
13 780
9 682
Broskve
7 975
7 263
7 066
6 932
11 197
4 764
9 196
9 090
Meruňky
15 944
7 860
5 515
10 153
7 445
3 738
4 281
14 334
Švestky pravé
26 272
32 420
18 588
16 568
14 019
18 114
19 357
20 626
Třešně
12 173
10 457
13 488
14 050
13 613
12 194
10 289
9 474
Višně
8 875
6 646
8 108
9 158
9 928
9 623
18 194
14 853
Ostatní švestky,slívy, renklódy Angrešt
5 652
6 130
5 062
4 300
4 261
4 942
5 892
8 353
10 062
8 532
8 805
8 352
6 824
4 816
4 091
4 046
Rybíz
25 042
20 543
19 890
22 792
18 089
16 597
13 487
13 472
Ořechy vlašské
6 004
3 723
5 379
6 199
6 465
5 445
4 036
3 901
414 535 16 606
399 717 12 854
385 602 14 169
456 455 12 547
317 736 10 589
419 418 10 407
351 211 7 515
756
741
700
727
488
-
-
Jablka
OVOCE CELKEM (bez jahod a malin) 388 406 Jahody 16 396 Maliny 824
Poznámka: Rok 2002, 2003 – údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností - údaj není ČSÚ sledován;
75
Výnos ovoce v ČR v kg/strom, keř Ovocný druh
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Jabloně
12,74
14,71
14,25
13,31
17,33
11,57
17,27
13,86
Hrušně
8,17
8,50
10,38
9,71
10,98
7,59
10,29
7,74
Broskvoně
7,58
7,33
7,48
7,68
11,65
5,83
10,36
10,11
Meruňky
12,91
6,50
4,67
8,69
6,71
3,78
2,93
11,22
Švestky pravé
7,16
8,85
5,02
4,49
4,03
5,62
6,06
7,45
Třešně
7,47
6,38
8,31
8,71
8,85
8,31
7,45
7,07
Višně Ostatní švestky, slívy, renklódy Angrešt
7,51
5,60
6,72
7,66
8,03
7,89
10,42
8,98
6,56 2,32
6,96 2,00
5,57 2,11
4,83 2,05
5,02 1,76
6,32 1,34
7,02 1,49
10,50 1,75
Rybíz
1,94
1,62
1,60
1,89
1,53
1,45
1,08
1,22
Ořešáky vlašské
6,88
4,25
6,07
7,00
7,57
6,69
5,23
5,41
Jahody (t/ha)
5,29
5,53
4,36
4,89
4,38
4,73
4,81
3,87
Maliny (t/ha)
2,59
2,26
2,19
2,27
2,29
2,27
-
-
Pramen: ČSÚ Poznámka: Rok 2002, 2003 – údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností - údaj není ČSÚ sledován; Vývoj ploch intenzivních ovocných sadů v ČR (ha) 1999 2000 2001 2002 Ovocný druh plodné plodné plodné plodné Σ Σ Σ Σ Jabloně 10 135 8 927 9 507 9 060 9 523 9 056 9 258 8 914 Hrušně 331 270 316 261 311 260 304 228 Broskvoně 1 876 1 717 1 758 1 717 1 474 1 421 1 361 1 288 Meruňky 2 329 2 138 2 269 2 121 2 033 1 972 1 778 1 679 Třešně 1 013 900 933 863 808 757 895 803 Višně 1 512 1 498 1 639 1 477 1 740 1 458 1 985 1 688 Slivoně, švestky 699 430 676 456 710 491 865 596 Angrešt 65 65 43 43 38 37 21 21 Rybíz červ. a bílý 847 836 761 750 788 728 949 891 Rybíz černý 376 371 364 357 354 346 358 331 Maliník 27 27 27 27 21 21 20 20 Ořešák vlašský 40 40 40 40 2 2 4 4 Ostatní druhy 16 16 16 16 40 40 10 10 CELKEM 19 266 17 235 18 349 17 188 17 842 16 589 17 808 16 473 Pramen: ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur Poznámka: stav vždy k 31. 5., ostatní druhy = mandloň, jeřáb černý, bez černý;
76
2003 plodné Σ 9 315 8 893 407 253 1 290 1 249 1 731 1 632 884 692 2 095 1 821 873 624 16 16 1 133 1 033 425 343 16 13 3 3 10 10 18 198 16 578
Vývoj sklizně a výnosů v intenzivních ovocných sadech v ČR Ovocný Celková sklizeň v t druh 1999 2000 2001 2002 2003
Průměrný výnos t/ha
Jabloně Hrušně Broskvoně Meruňky Třešně Višně Slivoně, švestky Angrešt Rybíz červ., bílý
142 567 2 197 7 100 5 197 2 214 7 341
195 389 2 923 10 197 3 853 2 851 9 307
141 012 1 541 4 700 3 691 2 412 7 177
163 387 2 410 5 357 1 434 1 738 8 769
152 479 1 536 6 989 4 966 1 759 8 921
1999 15,97 8,14 4,14 2,43 2,46 4,93
2000 21,57 11,20 5,94 1,82 3,30 6,30
2001 15,57 6,39 2,94 1,80 2,98 4,92
2002 18,33 10,57 4,16 0,85 2,16 5,19
2003 17,15 6,07 5,60 3,04 2,54 4,90
3 045
1 742
3 828
3 186
3 613
7,08
3,82
7,66
5,35
5,79
232
115
80
81
55
3,57
2,67
2,12
3,86
3,46
3 612
1 709
2 196
2 746
2 413
4,32
2,28
2,99
3,08
2,33
Rybíz černý
975 43 174 523
431 45 228 562
475 59 167 171
294 39 189 441
466 30 183 227
2,63 1,59 -
1,21 1,64 -
1,35 2,20 -
0,89 1,95 -
1,36 2,34 -
Maliny CELKEM
Dovoz vybraných druhů ovoce do ČR (t) Komodita 1995 1996 Jablka 35 753 49 889 Hrušky 970 2 353 Třešně 125 117 Višně 8 274 Meruňky 1 533 3 439 Broskve 7 498 10 942 Nektarinky 5 450 11 676 Švestky, slívy 4 857 5 582 Rybíz, angrešt 116 473 Jahody 1 990 1 978 Maliny, ostružiny 57 179 Brusinky, orůvky 62 366 Citróny 18 196 15 180 Grapefruity 9 175 7 870 Mandarinky 46 820 44 735 Pomeranče 79 215 63 679 Ananas 1 146 1 418 Banány 161 194 148 542 Kiwi 11 279 14 007 Vývoz vybraných druhů ovoce z ČR (t) Komodita 1995 1996 Jablka 77 109 82 185 Hrušky 566 77 Třešně 1 271 354 Višně 2 336 2 184 Meruňky 1 938 760 Broskve 417 47 Nektarinky 1 104 Švestky, slívy 84 207 Rybíz, angrešt 3 790 3 839 Jahody 7 4 Borůvky-brusinky 69 55
1997 47 786 2 368 57 239 1 185 6 116 5 982 4 342 37 1 593 23 264 17 142 9 404 52 013 65 120 1 574 133 350 12 723
1997 124 180 123 421 2 260 620 279 20 200 2 497 64 40
1998 39 801 1 779 114 267 958 6 252 5 295 2 773 128 1 490 41 431 16 142 7 914 49 959 62 295 1 908 117 433 6 396
1999 40 731 2 242 127 136 2 727 15 531 12 333 6 213 97 1 801 61 195 16 867 9 231 45 668 56 695 2 081 131 000 7 403
1998 64 403 189 1 151 4 180 44 19 2 128 3 244 26 157
1999 53 131 316 557 4 748 46 40 12 75 4 638 15 296
77
2000 46 747 1 517 97 395 1 161 13 216 10 156 8 219 98 1 996 96 355 17 622 8 781 49 712 63 017 1 923 104 744 9 658
2000 129 440 50 816 5 282 27 70 46 97 2 622 15 37
2001 37 678 3 072 71 361 1 060 11 564 11 293 11 766 87 2 831 103 119 19 518 7 518 42 959 62 888 2 145 100 521 8 450
2001 41 231 193 883 3 790 141 122 35 418 2 099 18 55
2002 38 405 3 567 107 131 4 434 15 672 15 168 5 409 79 4 097 129 231 20 305 10 114 49 301 58 422 2 389 104 691 6 218
2003 43 849 4 682 276 114 2 810 7 542 10 284 12 760 71 3 085 83 249 20 771 9 997 49 261 61 959 3 169 111 645 7 402
2002 80 626 166 624 4 471 7 143 51 86 1 593 24 23
2003 42 160 136 941 4 028 166 85 88 136 1 453 19 10
Bilance zahraničního obchodu ČR čerstvým a sušeným ovocem Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Tuny -352 188 -284 905 -301 168 -338 823 -253 969 -342 659 -303 024 -358 827 Tisíc Kč -6 803 516 -6 706 198 -6 220 863 -6 191 072 -5 855 657 -6 681 951 -6 933 728 -6 948 017 Pramen: Celní statistika Bilance zahraničního obchodu ČR zpracovaným ovocem Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 Tuny -48 651 -38 848 -50 851 -41 030 -26 428 Tisíc Kč -1 318 773 -888 701 -1 302 998 -1 495 331 -1 128 011 Poznámka: * období od 1. 1. do 31. 8. 2003
78
2001 -13 873 -965 477
2002 -41 388 -1 238 098
2003*
Struktura dovozu čerstvého ovoce do ČR v roce 2002 (v tunách)
Meruňky 1%
Jablka 9%
Ostatní 14%
Grapefruity 2%
Broskve, nektarinky 8%
Kiwi 2%
Citróny 5%
Hrozny stolní 7% Mandarinky 12%
Banány 26%
Pomeranče 14%
79
Struktura vývozu čerstvého ovoce z ČR v roce 2002 (v tunách)
Višně 5%
Rybízy, angrešt 2%
Ostatní 1%
Třešně 1%
Jablka 91%
80
Výnosy meruněk 1989 - 2002 a 2003 dle MZe ČR a ÚKZÚZ.
t/ha 6
4,89
5
4,14
3,98
4 3,19
3,04
3
2,78 2,43 1,96
2
1,61
1,82
1,81
1,51 1,18 0,91
1
0,85
0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996 rok
81
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Výnosy broskví 1989 - 2002 a prognóza 2003 dle MZe ČR a ÚKZÚZ t/ha 7
6,55 5,94
6
5,65
5,6
5,47
5,21 5
4,84
4,76 4,19
4
4,16
4,14
3,92 3,51 3,19
2,94
3
2
1
0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996 rok
82
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
t/ha
Vývoj ploch sadů broskvoní v ČR v letechí 1990-2003 v ha. t/ha 2500 2180
2125
2131
2078
2094
2082
2152 2035
2000
1851
1876 1758
1474
1500
1361
1290
1000
500
0 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997 rok
83
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Vývoj ploch sadů meruněk v ČR v letech 1990 - 2003 v ha.
ha
ha 3 200 3 000
2 949
2 908
2 811
2 800 2 600
2 492
2 542
2 535
2 502
2 488
2 400
2 286
2 329
2 269
2 200
2 032
2 000 1 800
1 778
1 731
2002
2003
1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997 rok
84
1998
1999
2000
2001
Plocha intenzivních ovocných sadů v ČR v roce 2003- 18 169 ha Dotace na intenzivní ocvocné sady 1995-2003 ha 10 000
výsadby ha dotace ha
9 315
9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000
2 505 2 095 1 731
2 000
1 574
1 290 884
1 000
407
202
273
873
591
279
266
491
342
0 jabloně
hrušně
třešně
višně
meruňky
ovocný druh
85
broskvoně
slivoně
drobné ovoce
Vývoj ploch a produkce teplomilných ovocných druhů v ČR
Ovocný druh
1991-95
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2 050 1,80 3 691 3 738
1 679 1 632 0,85 3,04 1 434 4 966 4 281 6 500*
1 717 1 717 1 601 4,14 5,94 2,94 7 100 10 197 4 700 6 932 11 197 4 764
1 288 1 249 4,16 5,60 5 357 6 989 9 196 7 200*
Meruňky Plocha int. sadů v ha Výnos v t/ha Produkce z int. s.v t Celková produkce v t
2 640 2,0 4 485 9 782
2 416 2 322 3,98 1,96 9 625 4 548 15 944 7 860
2 092 2 138 2 121 1,18 2,43 1,82 2 474 5 197 3 853 5 515 10 153 7 445
2 102 4,80 8 971 10 492
2 040 3,19 6 512 7 957
1 697 4,84 8 210 7 066
Broskvoně Plocha int. sadů v ha Výnos v t/ha Produkce z int.s.v t Celková produkce v t
1 882 3,51 6 611 7 263
Poznámka: Celková produkce se rozumí produkce ovoce z intenzivních, neintenzivních sadů a zahrad
Bilance produkce a užití meruněk v ČR v (t)
Domácí produkce Intenzivní sady Dovoz Celková nabídka Přímá spotřeba Zpracování Vývoz Celková spotřeba
1991-95
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
9 782 4 485 1 083 10 865 8 908 1 471 486 10 379
15 944 9 625 3 439 19 383 14 216 3 647 760 18 623
7 860 4 548 1 185 9 045 6 986 819 620 8 425
5 515 2 474 958 6 473 5 792 593 44 6 429
10 153 5 197 2 727 12 880 11 429 1 405 46 12 835
7 445 3 853 1 161 8 606 7 379 1 200 27 8 579
3 738 3 691 1 060 4 798 4 257 400 141 4 657
4 281 1 434 4 434 8 717 8 466 242 7 8 708
6 500 4 966 2 800 9 300 8 323 800 177 9 123
86
Bilance produkce a užití broskví v ČR v (t)
Domácí produkce Intenzivní sady Dovoz Celková nabídka Přímá spotřeba Zpracování Vývoz Celková spotřeba
1991-95
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
10 492 8 971 11 025 21 517 20 340 965 212 21 305
7 975 6 512 22 618 30 593 29 586 856 151 30 442
7 263 6 611 12 098 19 361 18 428 634 299 19 062
8 210 8 210 11 547 19 757 19 568 168 21 19 736
7 100 7 100 27 864 34 964 34 283 629 52 34 912
11 197 10 197 23 372 37 172 35 256 1 800 116 37 056
4 764 4 700 22 857 30 657 29 750 750 157 30 500
9 196 5 357 30 840 40 036 39 551 291 194 39 842
7 200 6 989 12 734 19 934 19 558 250 126 19 808
Sklizně jablek v EU dle zemí a prognóza sklizně pro rok 2003 v tis. t
Země Itálie Francie Německo Španělsko Velká Britanie Holandsko Belgie Řecko Portugalsko Dánsko Rakousko Švédsko Irsko Lucembursko Celkem
orient.pl. sadů-1997 73.200 60.800 35.800 41.200 13.500 18.200 16.700 13.700 19.400 1.800 8.600 1.700 500 700 305 800
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2 014 2 051 764 821 151 470 369 274 250 33 162 20 7 3 7.389
2 243 1 750 977 680 194 507 407 306 125 29 128 18 7 3 7.373
2 196 2 230 1 036 838 256 575 534 257 227 32 148 19 7 3 8.360
2 206 2 260 1 130 699 195 500 500 288 206 31 161 23 5 3 8.201
2 172 1 938 922 820 212 475 337 194 240 29 156 23 5 3 7.517
2 171 1 966 763 646 124 370 349 244 265 25 163 20 ? ? 7.139
87
Prognóza 7.8.2003 2 038 1 918 867 655 133 385 274 200 295 25 152 20 ? ? 6.947
% 03/02 -6 -2 +14 +2 +7 +4 -21 -18 +11 0 -6 -3
Sklizeň jablek v členských státech EU v roce 2003
tis. t 2 500 2 038 2 000
1 918
1 500
1 000
867 655 385
500
295
274
200
133
152
25
20
Šv ed sk o
án sk o D
ak ou sk o R
Ř ec ko
Po rtu ga ls ko Ve lk á Br itá ni e
Be lg ie
ol an ds ko H
Šp an ěl sk o
ec ko ěm N
Fr an ci e
Itá lie
0
země
Sklizeň hrušek v EU dle zemí a prognóza sklizně pro rok 2003 v tis.t
Země
1996
1997
1998 1999
2000
Itálie Francie Německo Španělsko Anglie Holandsko Belgie Řecko Portugalsko Dánsko Švédsko Celkem EU
1 073 333 37 650 40 135 137 73 120 5 2 2.606
659 1 115 784 876 246 244 288 259 24 55 54 65 576 563 682 595 25 25 18 34 145 140 135 195 130 151 165 180 73 63 62 53 165 15 140 94 5 5 4 5 1 1 2 2 2.032 2.377 2.334 2.359
88
2001 793 254 47 661 34 70 89 47 135 5,5 1 2.136
2002 948 237 64 603 35 179 173 39 125 5 1 2.408
Prognóza % 7.8.2003 03/02 877 -8 189 -20 60 -6 596 -1 28 -20 160 -11 142 -18 30 -22 88 -30 4 -30 1 0 2.174 -10
Tržní produkce jádrovin v třetích zemích Evropy a prognóza pro rok 2003 v tis.t
Jablka Země
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Švýcarsko Turecko Slovinsko Jugoslávie Chorvatsko Polsko Maďarsko ČR Slovensko Bulharsko Celkem
151
116
168
55 128
54 106 16 2 098 500 148 26 161 3.226
65 95 34 1 687 482 107 25 129 2.792
144 2 500 56 94 22 1 604 443 140 21 110 5.133
167 2 400 59 92 30 1 600 695 195 27 92 5.357
124 2 450 38 66 ? 2 484 605 141 60 78 6.047
147 2 355 42 39 21 2 168 527 155 60 73 5.587
1 952 552 117 26 204 3.184
Prognóza % 7.8.2003 03/02 132 -10 2 573 +9 62 +48 107 172 43 105 2 300 +6 488 -7 154 0 60 +0 58 -21 5.977 +7
Prognóza u ostatních států v tís. t.: Bělorusko 120, Ukrajina 360, Moldávie 270, Rusko 2 650, Makedonie 62
Hrušky
Země Švýcarsko Turecko Slovinsko Jugoslávie Polsko Bulharsko ČR Celkem
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
25
20
23
7 43 83 25 1,3 185
3 28 42 23 1,3 116
6 36 83 20 2,3 170
24 360 5 33 66 22 2,2 512
25 380 5 25 82 19 2,9 538
22 360 ? 12 77 14 1,5 487
23 358 ? 8 92 11 2,4 494
Prognóza u ostatních států v tis.t. : USA 788 Zdroj informací: CSO Ferrara – Itálie, EUROFEL Brussels- Belgie, Prognosfruit 2003
89
Prognóza % 7.8.2003 03//02 25 +8 379 +6 21 163 80 -11 6 -45 1,9 -20 513 +3,8
Sklizeň jablek v třetích zemích v roce 2003 tis. t 3 000
2 573 2 500 2 300
2 000
1 500
1 000
488
500
143
132
58
107
60
62
43
Slovensko
Slovinsko
Chorvatsko
0 Polsko
Turecko
Maďarsko
ČR
Švýcarsko
Bulharsko země
90
Jugoslávie
Sklizeň ovoce dle jednotlivých druhů z intenzivních ovocných sadů v letech 1993 až 2003 Česká republika
Druh Jabloně Hrušně Třešně Višně Meruňky Broskvoně Slivoně Angrešt Rybíz červ. bíl. Rybíz černý Maliny Celkem
Plocha plodných sadů (ha) 2001 2002 ∅ 93-00 8 938 9 055 8 914 308 241 228 958 810 803 1 585 1 458 1 688 2 250 2 050 1 679 1 886 1 601 1 288 366 500 596 81 38 21 903 734 891 364 38 17 677
352 27 16 866
331 20 16 459
2003 8 889 253 692 1 821 1 632 1 249 624 16
Celková sklizeň (t) 2001 2002 ∅ 93-00 131 150 141 012 163 387 1 91 1 541 2 410 2 123 2 412 1 738 6 505 7 177 8 769 4 680 3 691 1 434 8 216 4 700 5 357 1 757 3 828 3 186 372 80 81
2003 152 479 1 536 1 759 8 921 4 966 6 989 3 613 55
∅ 93-00 14,66 5,61 2,23 4,13 2,07 4,38 4,84 4,50
Průměrný výnos (t/ha) 2001 2002 15,57 18,33 6,39 10,57 2,98 2,16 4,92 5,19 1,80 0,85 2,94 4,16 7,66 5,35 2,12 3,86
2003 17,15 6,07 2,54 4,90 3,04 5,60 5,79 3,46
1 033
2 750
2 996
2 746
2 413
2,41
2,99
3,08
2,33
343 13 16 565
613 88 159 915
475 59 167 171
294 39 189 441
466 30 183 226
1,68 2,26 -
1,35 2,20 -
0,89 1,95 -
1,36 2,34 -
91
Sklizeň ovoce z intenzivních ovocných sadů dle oblastí v ČR - 2003
Ovocnářská oblast Jabloně Hrušně Třešně Višně Meruňky Broskvoně Švestky a slivoně Rybíz bílý a červený Rybíz černý Celkem
ha .t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha t/ha ∑t ha ∑t
Střední Čechy 2 145 15,76 33 805 18 8,52 153 185 1,77 327 381 3,02 1 151 37 3,33 123 159 5,52 878 41 0,78 32 258 1,32 341 87 0,50 44 3 315 36 859
Severní Čechy 2 074 12,99 26 941 145 5,44 789 81 2,01 163 329 5,21 1 714 128 0,47 60 28 6,0 168 119 6,40 762 175 2,39 418 27 0,88 24 3 109 31 043
Jižní a Západní Čechy 812 15,99 12 984 14 10,49 147 189 2,52 476 137 5,34 732 81 6,12 496 173 1,16 201 38 1,16 44 1 445 15 081
92
Východní Čechy 1 397 20,10 28 080 30 8,88 266 132 5,44 718 291 6,60 1 921 3 3,18 10 28 10,23 286 68 7,50 510 181 2,71 491 75 1,82 137 2 211 32 438
Jižní Morava 1 449 18,80 27 241 25 4,93 123 60 0,82 49 516 5,50 2 838 1 453 3,27 4 751 1 026 5,51 5 653 181 4,94 894 48 5,00 240 7 0,50 4 4 765 41 794
Severní Morava 1 012 23,15 23 428 21 2,71 57 45 0,55 25 167 3,39 566 11 2,00 22 8 0,40 3 134 6,86 919 198 3,65 723 109 1,97 215 1 720 26 012
celkem 8 889 17,15 152 479 253 6,07 1 536 692 2,54 1 759 1 821 4,90 8 921 1 632 3,08 4 966 1 249 5,60 6 989 624 5,79 3 613 1 033 2,33 2 413 343 1,36 466 16 565 183 226
Průběh naskladnění jablek a hrušek v marketingovém roce 2001/2002 v (t)
Odrůda
31. 12. 1997 2 001 1 886 926 315
Spartan Šampion Rubín Skup. Coxova Ostatní ranně 870 zim. Golden 8 314 Delicious 14 867 Idared 224 Jonagold 557 Jonathan 980 Melrose 2 810 Gloster 418 Skup.Red Del. 560 Zvonkové 955 Ostatní Jablka celkem 35 633 Hrušky celkem 164
1. 12. 1998 1 519 2 100 470 350
1. 12. 1999 193 1 179 833 10
600
689
9 260 15 669 604 430 867 2 606 1 058 556 902 36 991 40
1. 1. 2000 17 501 376 5
1. 12. 2001 1 114 1 918 1 952 301
1. 1. 2002 481 1 141 966 228
1. 2. 2002 87 432 288 78
1. 3. 2002 56 228 84 -
125
553
10 763
7 682
19 917 1 108 203 968 2 995 823 637 2 004 42 322 -
17 214 706 60 581 2 178 234 560 1 474 31 713 -
170
114
78
-
8 151
7 052
6 182
4 729
3 453
1 323
18 830 1 316 153 962 2 017 775 436 947 39 425 80
17 994 1 070 115 413 1 651 608 387 634 32 900 -
15 806 904 65 143 1 247 421 343 458 26 568 -
14 839 716 31 70 852 347 270 361 22 661 -
12 134 496 20 42 513 183 187 233 17 302 -
4 201 151 322 107 30 6 134 -
93
1. 4. 2002 24 67 -
1. 5. 2002 -
-
1. 6. 2002 -
-
-
Průběh naskladnění jablek dle odrůd v EU v hospodářském roce 2002/2003 v tis. t
Odrůda
Annurca Boskoopské Bramley Braeburn Coxova Elstar Fuji Gala Gloster Golden Del. Gran. Smith Idared sk.Jonagold Jonathan Morgenduft sk.Red Delic. Renety Ostatní Celkem % srovnání
k 1.11. 1997 85 200 49 250 48 330 50 941 79 291 168 253 19 474 69 349 73 120
k 1.11. 1998 71 332 72 181 74 000 57 630 88 769 198 642 16 864 111 633 68 946
k 1.11. k 1.11. 1999 2000 65 000 68 000 75 574 76 314 66 000 81 400 116 944 136 344 87 767 63 820 190 808 200 762 39 906 38 775 176 626 205 717 45 456 44 805
k 1.11. k 1.1. 2001 2002 69 000 50 000 67 150 46 949 65 600 45 600 142 083 104 614 89 943 54 930 174 873 121 314 42 768 35 724 221 249 119 000 37 558 32 223
k 1.5. 2002 5 083 11 779 18 100 10 242 426 6 631 3 192 3 872 11 151
k 1.11. % 11.02/11.01 2002 37 000 -46,4 43 913 -35,5 40 800 -37,8 174 390 +21,6 42 293 -53,5 171 062 -4,33 56 635 +33,4 236 919 +6,98 28 058 -28,8
73 140 87 554 60 000 233 821 83 821 362 866 83 396 711 656 63 721
1 300 974
1 511 425
1 702 249
1 479 643
1 517 000 1 206 775
442 774
1 494 900
-2,54
2 531 725
156 615 77 690 377 772 354 50 925 246 906 36 997 117 446
220 050 85 099 465 505 5 412 111 608 379 377 56 413 219 700
197 031 79 556 512 224 3 660 86 079 468 467 54 260 207 303
229 074 191 823 91 598 72 110 466 684 444 888 1 427 985 78 203 75 000 397 458 347 000 55 610 48 799 293 912 179 514
222 110 77 598 458 896 974 73 071 324 189 48 660 743 129
+5,61 +4,66 +0,50 -1,12 -2,60 -17,9 -0,28 +46,0
353 699 113 987 676 246 2 027 137 560 657 863 107 045 593 945
3 008 887
3 818 377
4 174 900
4 100 281
830 984
3 944 756
-5,75
6 934 072
+8
+27
+9
-2
-11
-5,75
-
-5,75
141 660 18 768 68 294 30 961 378 536 181 791 693 228 60 000 7 673 242 135 22 181 35 145 6 883 226 132 49 249
3 428 315 2 969 724
-16
-3
Sklizeň 2002
Poznámky: U skupiny ostatní odrůdy je započteno i 34 309 t odrůdy Pink Lady. Naskladnění k 1.12.2002 v tis.t: Francie 954, Itálie 1 423, Německo 318, Holandsko 325, Španělsko 250, Portugalsko 187, Belgie 171, Anglie 151, Řecko 90, Rakousko 111, Švédsko 13, Dánsko 7 a Severní Irsko 4;
94
Průběh naskladnění hrušek dle odrůd v EU v hospodářském roce 2001/2002 v t.
Odrůda Abate Fetel Boscova Děkanka Robertova Krassanská Blanquilla Konference Lucasova Gyotova Coscia Kristalli Ostatní Celkem % srovnání
k 1.11. 1997
k 1.11. 1998
k 1.1. 2000
k 1.12. 2000
k 1. 11. 2001
k 1. 2. 2002
k 1. 3. 2002
k 1. 4. 2002
k 1. 5. 2002
73 861 13 483 47 992 20 818 80 630 276 501 6 250 54 669 574 204
125 621 45 220 75 101 31 781 80 968 306 745 7 481 116 444 789 361 +37
42 026 15 698 33 709 7 058 48 612 255 137 97 058 499 027 -5
72 624 30 439 63 996 10 296 75 153 278 838 272 12 27 735 10 692 26 408 596 465 +15
48 940 38 255 56 020 20 093 62 777 299 301 182 169 215 8 000 203 249 813 646 +25
20 282 11 998 17 006 2 785 33 019 198 673 50 11 5 446 57 293 346 666 -11
2 422 7 116 4 198 2 886 21 751 162 566 10 4 883 26 373 227 046 -19
439 1 855 731 739 13 123 109 310
312 72 155 39 4 307 61 423 2 001 4 996 73 305 +4
Poznámka: k 1.6. 2002 bylo naskladněno celkem 22 448 t hrušek % srovnání je se stejným termínem roku předcházejícího
95
2 904 9 624 138 725 -13
Konečná sklizeň EU 224 719 49 853 76 654 29 449 239 530 494 681 283 75 532 98 759 17 046 662 310 1 971 816 -16,5 %
Přehled o vývoji realizačních cen a nákladů na výrobu ovoce . Vývoj nákladů na jednotku plochy ( Kč/ ha)
Ovocný druh Jabloně Broskve Meruňky Višně Slívy
1987
1988
1991
1992
1993
51 900 26 200 20 900 52 600 0
41 400 39 700 20 500 44 600 0
110 600 70 400 39 200 78 400 0
127 000 97 000 62 000 78 600 0
96 700 51 700 35 300 82 400 0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
140 000 144 700 142 600 169 900 139 500 201 800 200 000 212 746 218 000 62 700 42 900 53 900 89 200 57 400 70 100 74 000 74887 76385 46 300 46 800 67 300 79 100 24 600 55 100 46 700 85005 22108 65 300 47 500 115 900 103 600 109 100 134 700 154 400 127479 133016 0 0 0 0 0 0 0 78983 81003
Vývoj nákladů na jednotku produkce ( Kč na 1 kg )
Ovocný druh Jabloně Broskve Meruňky Višně Slívy
1987
1988
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2,89 7,31 8,1 4,97 0
2,24 7,36 28 5,64 0
5,53 9,25 13,35 8,19 0
5,42 6,66 4,26 7,99 0
3,56 7,32 7,08 6,19 0
4,25 7,34 9,02 10,3 0
5,44 4,84 6,23 7,25 0
8,19 7,57 8,76 9,33 0
5,49 9,92 13,18 21,51 0
6,02 6,94 16,2 11,83 0
6,25 8,1 10,19 13,42 0
6,61 7,44 10,01 12,2 0
7,2 10,92 9,66 15,24 8,11
6,81 7,34 32,74 10,69 8,25
Vývoj realizačních cen ( Kč/ kg)
Ovocný 1997 druh 8,94 Višně Meruňky 7,17 9,78 Broskve 0 Slívy 3,14 Jablka 6,46 Hrozny
1998
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
9 9,46 7,89 0 3,25 6,43
19,96 12,77 13,62 0 8,23 7,29
9,35 7,67 8,7 0 10,87 7,78
8,82 14,21 11,6 0 7,03 6,24
6,92 13,42 12,47 0 7,02 8,83
9,9 11,78 9,01 0 7,6 10,53
17,66 9,95 10,78 0 5,6 14,26
25,81 10,85 11,72 0 4,88 15,78
26,37 14,99 15,07 0 5,34 14,02
14,04 10,15 12,21 12 6,81 10,84
30,49 12,36 9,28 9,21 4,6 13,62
16,5 17,46 13,26 8,45 7,53 13,22
11,42 20,24 12,63 11,91 6,4 13,11
18,55 12,67 12,8 12,28 8,74 14,55
96
Udržovatelé odrůd a výrobci rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin určených k uvádění do oběhu: Výrobce základního RM – E, C1 Reg. Registrovaný školkařský Udržovatel Rouby, řízky, číslo podnik Osivo Podnože sazenice 0865 Škorpil Vl. ptáčnice E,C1 Lysá nad Labem jabloň E, C1 gener.hrušeň E,C1 meruňka E, C1 slivoň E, C1 0476 FYTOS Jabloň jabloň E Ing.Voráček J., Plzeň 0975 SEMPRA Jabloň jabloň E, C1 jabloň E, C1 Litoměřice hrušeň COLT E, C1 hrušeň E, C1 třešeň třešeň E, C1 višeň višeň E, C1 slivoň slivoň E, C1 broskvoň E, C1 0496 Thoř Josef Jabloň jabloň E, C1 Pěnčín 0494 Ústav exp.bot. AV ČR Jabloň jabloň E, C1 Střížovice 0620 Ing.Louda Otto Jabloň jabloň E, C1 Střížovice 0548 Jahod.Veselá s.r.o. maliník C1 Veselá u Semil jahodník C1 0976 VŠÚO s.r.o. Jabloň meruňka E jabloň C1 jabloň E Holovousy třešeň hrušeň E třešeň E, C1 meruňka kdouloň E slivoň E, C1 jahodník třešeň E meruňka E slivoň E jahodník E 1011 SEMPRA Turnov s.r.o. Třešeň třešeň E třešeň E třešeň E, C1 Vrchhůra višeň myrobal.E myrobalán E višeň E, C1 jahodník jahodník E, C1 0653 Felcman Ladislav, meruz.zl. C1 rybíz červený C1 Lanškroun rybíz černý C1 rybíz bílý C1 maliník C1 0713 Ing. Luděk Straka, jabloň C1 třešeň C1 Hortena, Jičín COLT C1 0529 Kupka Lubomír jabloň C1 Zájezd 0521 Kráčmar Zdeněk slivoň E Holovousy 0543 SELKA s.r.o slivoň C1 Rokytnice v Orlic.h. 0556 Milan Michálek, ovoc.a rybíz červený C1 okras.školky Lanškroun rybíz černý C1 1037 JIHOFRUKT družstvo podnože jabloně E, Velké Bílovice C1,C2 0898 Kostiha M. Meruňka meruňka E meruňka E Valtice Broskvoň ptáčnice E broskvoň E 0041 SEVA-FLORA s.r.o. meruňka meruňka E meruňka E meruňka E broskvoň broskvoň E broskvoň E broskvoň E Valtice mandloň mandloň E mandloň E mandloň E brosk.man.E broskvomandloň E 0708 MZLU v Brně Meruňka meruňka meruňka E ZF Lednice na Moravě mroskvoň broskvoň angrešt E angrešt
97
0559 0031
AGROSPOL, agr.druž. Ovoc. školka Vanovice SEMPRA Praha a.s. ŠS Velké Losiny
0689
Ing. Petr Hajduček Skrbeň
0591
Lyvana s.r.o.
0775
Ing. Hermann J. Olomouc
0606 0999
ZD Unčovice Ökoplant international s.r.o. Slup
jabloň E, C1 Angrešt rybíz červ. rybíz černý rybíz bílý maliník ostružiník jeřáb obec. jeřáb černý líska meruzalka Jabloň jabloň veg.podnož
Meruzalka zlatá E
Meruňka Broskvoň Slivoň
Puebla deSoto MRS 2/5
jabloň E kdouloň E
Angrešt E,C1 rybíz červ. E, C1 rybíz černý E, C1 rybíz bílý E, C1 maliník E, C1 ostružiník E, C1 jeřáb obec. E, C1 jeřáb černý E, C1 líska E, C1 jahodník E, C1 jabloň E, C1 hrušeň C1 třešeň C1, višeň C1 slivoň C1 kdouloň E Slivoň E, C1, CAC Meruňka C1, E Broskvoň E, C1
jabloň E, C1 broskvoň C1 broskvoman. C1 meruňka C1 jabloň E, C1 Jabloně, C1 Meruňky C1, Broskvoně C1, Třešně C1,
Zpracovali: Doc.Dr.Ing.Krška Boris Prof.Ing.Vachůn Zdeněk, DrSc. Ing. Oukropec Ivan Ing. Nečas Tomáš
MZLU v Brně, Zahradnická fakulta Lednice MZLU v Brně, Zahradnická fakulta Lednice MZLU v Brně, Zahradnická fakulta Lednice MZLU v Brně, Zahradnická fakulta Lednice
Spolupracovníci: Ing.Bažant Zdeněk Ing.Beneš Vladimír Ing.Blažek Jan, CSc. Bc.Buchtová Irena Ing.Čepička Jaromír Ing.Klemšová Zdeňka Ing.Koběluš Václav Ing.Kurka Michal Ing.Ludvík Martin Bc. Pokorný Ivo Ing. Popelka P. Ing. Sem Dušan Ing.Tošovská Marie, CSc.
VŠÚO s.r.o. Holovousy VŠÚO s.r.o. Holovousy MZe ČR, Praha ÚKZÚZ OTK, Znojmo ÚKZÚZ, Brno Ovocnářská unie ČR – školkařský svaz ÚKZÚZ, Brno OÚ ČR, Holovousy Pomona Těšetice, a.s. Zájmové sdružení práv.osob konzer.lihovarského průmyslu, Praha Jihofrukt Velké Bílovice MZe ČR, Praha 98
99
