KONCEPCE ROZVOJE KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE NA LÉTA

KONCEPCE ROZVOJE KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE NA LÉTA 2009-2013 prosinec 2008

Zadavatel: Zlínský kraj Tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín IČO: 708 91 320

Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČO: 456 591 76

Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009-2013

Strana 2 (celkem 136)

Obsah 1

2

Úvod............................................................................................................................... 6 1.1

Cíle zpracování Koncepce ..................................................................................... 6

1.2

Použitá metodika ................................................................................................... 6

1.3

Použité pojmy a zkratky ......................................................................................... 7

Popis současného stavu kulturních institucí zřizovaných Zlínským krajem ..................... 8 2.1

Úvodní informace................................................................................................... 8

2.2

Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace...............................10

2.2.1

Právní postavení organizace.............................................................................10

2.2.2

Technické zázemí pro výkon činností organizace..............................................10

2.2.3

Hospodaření organizace ...................................................................................11

2.2.4

Personální zajištění činností organizace ...........................................................12

2.2.5

Činnosti vykonávané organizací........................................................................13

2.2.6

Specializace a zaměření ...................................................................................15

2.2.7

Zájem veřejnosti................................................................................................16

2.2.8

Marketing ..........................................................................................................17

2.2.9

Rozvojové aktivity .............................................................................................17

2.2.10 2.3

Závěrečné shrnutí .........................................................................................19

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, příspěvková organizace ....................20

2.3.1


2.3.2


2.3.3

Hospodaření a financování organizace .............................................................21

2.3.4


2.3.5


2.3.6


2.3.7


2.3.8

Marketing ..........................................................................................................26

2.3.9


2.3.10 2.4


Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace ..........................28

2.4.1


2.4.2


2.4.3

Hospodaření organizace ...................................................................................29

2.4.4


2.4.5


2.4.6


Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



2.4.7


2.4.8

Marketing ..........................................................................................................36

2.4.9


2.4.10 2.5


Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace ....................................................38

2.5.1


2.5.2


2.5.3


2.5.4


2.5.5


2.5.6


2.5.7


2.5.8

Marketing ..........................................................................................................45

2.5.9


2.5.10 2.6


Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace ...........................48

2.6.1


2.6.2


2.6.3


2.6.4


2.6.5


2.6.6


2.6.7


2.6.8

Marketing ..........................................................................................................55

2.6.9


2.6.10 2.7


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace.........................57

2.7.1


2.7.2


2.7.3


2.7.4


2.7.5


2.7.6


2.7.7


2.7.8

Marketing ..........................................................................................................66

2.7.9


2.7.10



prosinec 2008


2.8

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace.........................................69

2.8.1


2.8.2


2.8.3


2.8.4


2.8.5


2.8.6


2.8.7


2.8.8

Marketing ..........................................................................................................75

2.8.9


2.8.10 3

5


Teze a východiska.........................................................................................................77 3.1

4


Analýza současného stavu kulturních institucí zřizovaných Zlínským krajem ........77

3.1.1

Právní postavení organizací..............................................................................77

3.1.2

Technické zázemí pro výkon činností organizací ..............................................77

3.1.3

Hospodaření a financování organizací ..............................................................78

3.1.4

Personální zajištění činností organizací ............................................................78

3.1.5

Činnosti vykonávané organizacemi ...................................................................79

3.1.6


3.1.7


3.1.8

Marketing ..........................................................................................................81

3.1.9


3.2

Aktuální trendy v oblasti kulturních institucí...........................................................82

3.3

SWOT analýza......................................................................................................85

Návrhová část ...............................................................................................................87 4.1

Vize příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury v roce 2013 ........87

4.2

Globální cíle..........................................................................................................87

4.3

Specifické cíle .......................................................................................................87

4.4

Prioritní osy a opatření ..........................................................................................87

Akční plán .....................................................................................................................89 5.1 Aktivity k naplnění globálního cíle A. Zajištění technických a zejména prostorových podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje ...89 5.1.1

Investice............................................................................................................89

5.1.2

Opravy ..............................................................................................................91

5.1.3

Modernizace .....................................................................................................92

5.2 Aktivity k naplnění globálního cíle B. Zajištění institucionálních, zejména personálních a finančních podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje .................................................................................................................93


prosinec 2008



5.3 Aktivity k naplnění globálního cíle C. Podpora profilace a zajištění rozmanitosti a kvality činností realizovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje ....................95 5.4 Aktivity k naplnění globálního cíle D. Zajištění podmínek pro oboustranně aktivní vztah s veřejností (zvyšování zájmu veřejnosti o činnost organizací i možnost aktivní účasti organizací na veřejném životě) ...............................................................................97 6

Přílohy...........................................................................................................................99 6.1

Seznam příloh.......................................................................................................99


prosinec 2008


1

Úvod

1.1

Cíle zpracování Koncepce


Kultura je charakteristická svou schopností nést informace o historii člověka, vývoji jeho schopností, dovedností, hodnot, estetických měřítek i vztahu k prostředí, v němž žije. Dnes, v době probíhající globalizace a stírání regionálních a národních rozdílů, není pochyb o tom, že kulturu a její projevy je třeba chránit, uchovávat a rozvíjet pro další generace. Péči o kulturu a její zachování pro budoucnost řadí Zlínský kraj mezi své dlouhodobé priority. V době zpracování předkládané Koncepce spadá oblast kultury pod správu odboru kultury a památkové péče. Hlavním koncepčním materiálem je Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji z roku 2005, která pokrývá celou oblast kultury. Předkládaná Koncepce na dokument z roku 2005 navazuje a má za cíl podrobněji rozpracovat oblast příspěvkových organizací. Je zpracována jako strategický rozvojový dokument Zlínského kraje pro léta 2009–2013 a primárně určena samotným příspěvkovým organizacím a jejich zřizovateli. Předmětem dokumentu je analýza sedmi příspěvkových organizací zřizovaných Zlínským krajem a formulování ucelené vize rozvoje této oblasti kultury do roku 2013 včetně návrhu hlavních cílů a prostředků k jejich dosažení. Územně se koncepce týká výhradně území Zlínského kraje. Na koncepci v budoucnu naváže Plán rozvoje platný do roku 2020.

1.2

Použitá metodika

Zpracování koncepce probíhalo ve třech fázích. První fáze představuje shromáždění informací a zpracování podrobné analýzy současného stavu kulturních zařízení Zlínského kraje. Výsledkem je sestavení SWOT analýzy. Základními informačními zdroji pro zpracování analýzy jsou následující materiály: •

Výroční zpráva Zlínského kraje 2007. Zlín: Zlínský kraj, 2008. 92 str. Online

•

Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji, Situační analýza. Zpracoval JVMRPIC, spol.s r.o., 2005. 211 str. Schváleno Radou Zlínského kraje 28.2.2006, č. usn. 0287/Z11/06. Online

•

Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje. Pracovní aktualizované verze.

•

Rozbory a výroční zprávy příspěvkových organizací z let 2005, 2006 a 2007.

•

Řízené rozhovory organizací.

•

Informace poskytnuté Odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje a zástupci příspěvkových organizací.

•

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 str. ISBN 80-247-1104-4.

s představiteli

sedmi

vymezených

příspěvkových

Obsahem druhé - návrhové fáze je sestavení vize a navržení strategických cílů, které byly spoluprací zadavatele a zpracovatele stanoveny na základě problémů identifikovaných v analýze. Cíle jsou dále rozpracovány do prioritních os, opatření a aktivit vedoucích k jejich dosažení. Předmětem třetí fáze je finalizace díla a zpracování výstupů.


prosinec 2008



V průběhu zpracování byla Koncepce průběžně konzultována se zástupci zadavatele, zástupci dotčených příspěvkových organizací, členy kulturní komise a odborníky v kultuře a jejich připomínky byly v materiálu zohledněny.

1.3

Použité pojmy a zkratky

AMG ČR

Asociace muzeí a galerií České republiky

ČSÚ

Český statistický úřad

DDM

Dům dětí a mládeže

EU

Evropská unie

HVM

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace

KGVU

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, příspěvková organizace

KKFB

Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace

Koncepce

Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009-2013 (předkládaný materiál)

MjvM

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace

MK

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace

MK ČR

Ministerstvo kultury České republiky

MRV

Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace

Norské fondy Finanční mechanismy EHP a Norska NPÚ

Národní památkový ústav

OPŽP

Operační program Životní prostředí

PO

příspěvková / příspěvkové organizace (dle kontextu)

PR

public relations (vztahy s veřejností)

PVM

Památník Velké Moravy

ROP SM

Regionální operační program Střední Morava

RVP

rámcový vzdělávací program / rámcové vzdělávací programy (dle kontextu)

SM

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace

sr

státní rozpočet

SR

Slovenská republika

smZ

statutární město Zlín

Švýcarské fondy ZK

Finanční pomoc Švýcarska

Zlínský kraj


prosinec 2008


2

Popis současného stavu zřizovaných Zlínským krajem

2.1


kulturních

institucí

Úvodní informace

Zlínský kraj vznikl na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávních celků. V oblasti kultury je Zlínský kraj zřizovatelem sedmi kulturních institucí majících právní formu příspěvkové organizace. Těmito institucemi jsou: •

Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace IČO: 709 474 22 sídlo: třída Tomáše Bati 204, 761 60 Zlín www.kfbz.cz

•

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, příspěvková organizace IČO: 000 948 89 sídlo: náměstí T. G. Masaryka 2570, 762 27 Zlín www.kgvu.zlin.cz

•

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace IČO: 000 948 89 sídlo: Soudní ulice 1, 760 01 Zlín www.muzeum-zlin.cz

•

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace IČO: 000 911 38 sídlo: Velké náměstí 38, 768 11 Kroměříž www.muzeum-km.cz

•

Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace IČO: 000 985 74 sídlo: Horní náměstí 2, 755 01 Vsetín www.muzeumvalassko.cz

•

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace IČO: 000 921 26 sídlo: Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště www.slovackemuzeum.cz

•

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace IČO: 000 986 39 sídlo: Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí www.astrovm.cz

Územní rozložení sídel kulturních institucí ilustruje následující obrázek.


prosinec 2008



Obrázek 2.1: Územní vyznačení sídel a poboček příspěvkových organizací ZK z oblasti kultury

Pozn.: pobočky ve stejné obci jako je sídlo organizace nejsou vyznačeny Zdroj: Výroční zpráva Zlínského kraje 2007, informace jednotlivých PO Mapový podklad: CENIA, online

Zřizovací funkce u většiny těchto institucí přejal Zlínský kraj na základě zákona č. 290/2002 Sb. od bývalých okresních úřadů k 1.1.2003, KKFB vznikla nově jako nástupce okresní Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně a je ve správě ZK od 1.1.2002, KGVU přešla do majetku ZK rozhodnutím MK ČR k 1.7.2001. Je zřejmé, že ačkoliv působí všechny organizace převážně na poli kultury, rozsah jejich činností je poměrně nejednotný a v některých ohledech i obtížně porovnatelný. Všechny zmíněné instituce vykonávají svou činnost a plní své funkce ve smyslu platných legislativních norem. Ustanovením § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy se řídí KGVU, MjvM, MK, MRV a SM. Činnost KKFB se řídí § 11 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), § 3 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích a § 9 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). PO ZK slouží především jako tezaurus informací, které jednak stále doplňují, jednak dále poskytují veřejnosti svými specifickými formami. Jsou také odbornými (vědeckými) pracovišti a v různé míře shromažďují, zpracovávají a publikují příslušná data. Tuto činnost spojují s nejrůznějšími formami kulturně výchovné práce a podílejí se na celoživotním vzdělávání (nejen spoluprací se školami, ale i vlastní iniciativou). Sbírkové fondy jsou vedle své obvyklé role informačního média také mimořádně cenným majetkem Zlínského kraje, jenž je sice jen obtížně finančně definovatelný, ale svou cenu neztrácí, naopak časem zvyšuje. Význam sbírkových předmětů roste také zařazením do systematicky (odborně a vědecky) budovaných sbírkových celků. Předmětem následujících kapitol je popis a následná analýza jednotlivých příspěvkových organizací, jejich právního postavení, hospodaření, personálního zajištění, vykonávaných činností a případné profilace, zájmu veřejnosti a souvisejícího marketingového působení a nakonec i rozvojových aktivit organizace. Všechny tyto prvky dohromady ve srovnání s informacemi z ostatních organizací dávají celkový obraz instituce a odkrývají silné a slabé stránky, které lze do budoucna využít, nebo se naopak zaměřit na jejich nápravu. Část třetí kapitoly pak kromě shrnutí srovnává situaci Zlínského kraje s vybranými okolními kraji ČR a věnuje se i současným trendům, které se v oblasti kultury vyskytují nebo ji ovlivňují. Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008


2.2



Název organizace

Krajská knihovna Františka Bartoše

Právní forma

Příspěvková organizace

Adresa:

tř. Tomáše Bati 204, 761 60 Zlín

Kontaktní osoba:

PhDr. Zdeňka Friedlová, ředitelka

Telefon:

577 437 117

E-mail:

[email protected]

Internetové stránky:

www.kfbz.cz

Logo organizace:

Zdroj: zpracovatel

Krajská knihovna Františka Bartoše ve své současné formě funguje od 1.1.2002 a dnes je největší veřejnou knihovnou Zlínského kraje. Organizace plní funkci centrálního knihovnického a informačního pracoviště a zabezpečuje vzájemnou koordinaci činností veřejných knihoven v kraji. Na základě smlouvy se statutárním městem Zlínem zajišťuje funkce městské knihovny, na jejichž financování se město podílí. Svou činnost a funkci vykonává ve smyslu § 11 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Krajská knihovna Františka Bartoše plní především tyto funkce:

2.2.1

•

centrum kraje pro získávání, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování tématicky univerzálního knihovního fondu,

•

krajské centrum meziknihovních služeb,

•

garant plnění regionálních funkcí knihoven v kraji,

•

garant za bibliografické zpracování záznamů o dokumentech publikovaných v kraji,

•

organizátor vzdělávacích akcí pro pracovníky knihoven a informačních pracovišť,

•

organizátor kulturních a vzdělávacích akcí pro školy a veřejnost.

Právní postavení organizace

Krajská knihovna Františka Bartoše vznikla k 1.1.2002 na základě zřizovací listiny. Ta knihovnu činí příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Po administrativně náročnějším období nejsou v současné době ve vztahu organizace ke zřizovateli žádné významnější problémy a právní forma organizace odpovídá jejím potřebám. Činnosti kulturní instituce jsou plně v souladu s obsahem zřizovací listiny a rovněž naplňují předmět její hlavní činnosti.

2.2.2

Technické zázemí pro výkon činností organizace

Hlavním sídlem knihovny je budova na adrese třída Tomáše Bati 204 ve Zlíně. Mimo to knihovna provozuje dvanáct poboček, tři obvodní knihovny na území statutárního města


prosinec 2008



Zlína a využívá kanceláře Útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje, Zlín – Zarámí a čtyři sklady. Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A. Většina budov a prostor, v nichž knihovna působí, je majetkem statutárního města Zlína a knihovna je využívá na základě smluv o výpůjčce. Prostory detašovaného pracoviště na Zarámí, skladu povinného výtisku periodik v Malenovicích a skladu knih na Kamenné má knihovna pronajaty od soukromých subjektů. Z důvodů možnosti výpovědi smluv, který by mohl ohrozit chod organizace, je tento stav dlouhodobě nevyhovující. Budovy v současné době nejsou v optimálním technickém stavu a organizace s investicemi vyčkává na vyřešení vlastnických vztahů k některým objektům. Další odkládání investic do otopné soustavy a dveřních a okenních výplní v hlavní budově na třídě T. Bati, které jsou již na konci své fyzické životnosti, by mohlo dokonce vést k havarijnímu stavu. Knihovně chybí moderní depozitní sklad a jako omezením v aktivitách knihovny je i malá kapacita sálu pro pořádání koncertů a výstav. Problémy by měl vyřešit připravovaný projekt využití budov č. 14. a 15., které budou opraveny a budou sloužit jako zázemí zlínským příspěvkovým organizacím z oblasti kultury.

2.2.3

Hospodaření organizace

Následující tabulka přibližuje hospodaření knihovny v letech 2005-2007. Tabulka 2.1: Hospodaření organizace v letech 2005-2007 Položka rozpočtu

Rok 2005 Celkem

Náklady celkem Mzdové náklady Z toho

Odvody S a ZP, FKSP Provozní náklady celkem

Výnosy celkem

Z toho

HV

28 100 890,-

Rok 2006

Z toho doplňková činnost 63 570,-

Celkem 28 089 370,-

Rok 2007


Celkem 28 724 660,-

11 312 334,-

11 764 730,-

12 381 260,-

4 138 740,-

4 339 240,-

4 533 590,-

12 649 810,-

11 985 400,-

11 809 840,-

28 204 690,-

79 311,-

28 589 010,-

99 190,-

29 350 950,-

Příspěvky, dotace od zřizovatele

22 594 000,-

23 257 000,-

23 640 000,-

Příspěvky, dotace ze sr

78 000,

61 000,-

423 000,-

Příspěvky, dotace od obcí

3 043 397

2 953 000,-

2 908 000,-

103 800,-

15 739,-

499 640,-

50 610,-

626 290,-


121 620,-

59 330,-

Zdroj dat: Stanoviska EKO ZK pro hodnocení výsledků hospodaření příspěvkové organizace za roky 2005, 2006 a 2007

Z tabulky vyplývá, že náklady organizace tvoří z cca 58 % mzdové náklady a z 42 % provozní náklady. Narůst mezi léty 2006 a 2007 je především zapříčiněn navýšením mzdových nákladů. Nárůst celkových výnosů mezi roky 2005 a 2006 je způsoben zejména navýšením příspěvků a dotací na provoz. Zásadní nárůst mezi léty 2006 a 2007 je zapříčiněn


prosinec 2008



mírným navýšením příspěvků a dotací na provoz. Organizace vždy končí s kladným výsledkem hospodaření. Mimo hlavní činnost vykonává organizace doplňkové (ekonomické) činnosti - knihařské práce a kopírování. Ty přispívají ke kladnému výsledku hospodaření cca 11 %. Významné investiční projekty organizace v posledních letech nerealizovala. Zkušenosti s čerpáním finančních prostředků prostřednictvím evropských dotačních titulů organizace dosud nemá. Z národních dotačních titulů (dotační tituly MK ČR - VISK 2, VISK 3, VISK 7, Knihovna 21.století, Kulturní fond města Zlína, Nadační fond Tomáše Bati) však realizovala řadu menších investičních i neinvestičních projektů zaměřených zejména na výchovu a vzdělávání a zajištění podmínek pro odborné aktivity knihovny.

2.2.4

Personální zajištění činností organizace

V čele knihovny stojí ředitelka, která nese zodpovědnost za chod organizace. Ředitelka je jmenována usnesením Rady ZK. Pod ředitelkou se organizace dělí na tři útvary, což ilustruje následující diagram. Způsob organizace odpovídá potřebám knihovny a respektuje specifikaci jí vykonávaných činností. Tabulka 2.2: Organizační uspořádání instituce Ediční činnost PR

Ředitel

ZVUK

Útvar služeb

Služby knih.ZK

Ekonomika a správa

Vedoucí útvaru

Vedoucí odb.

Vedoucí odb.

Odd. pro dospělé

Odd. periodik a zvuk. dok

Odd. pro děti a mládež

Akvizice a zpracování

IT+syst. knihovník

Metodika okr, obv.kn+pob.

Obv.kn.JS

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Knihovník MVS

Knihovník

Knihovník lektor

Knihovník zpracování

Správce ICT

Knihovník

Knihovník

Knihovník MVS

Knihovník

Knihovník lektor


Digitalizátor

Knihovník

Knihovník

Knihovník

Knihovník

Knihovník lektor


Spr. skladů

Knihovník Malenovice

Údržbář řidič

Knihovník

Knihovník


Knihovník Díly

Uklízečka

Knihovník

Knihovník

Knihovník akvizice

Pobočky (OON)

Uklízečka

Knihovník

Knihovník

Knihovník akvizice

Správa budovy

Knih.dílna+

Mzdová účetní

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Ekonom

Admin. tech. pracovnice

Balení

Údržbář řidič

Balení

tech.zprac.

Uklízečka

Knihovník akvizice Knihovník vyřaz.

Zdroj: Krajská knihovna Františka Bartoše


prosinec 2008



Z důvodů co největší aktuálnosti následující tabulky uvádí vývoj personálního zajištění chodu organizace v posledních čtyřech letech. Tabulka 2.3: Personální zajištění chodu organizace v letech 2005–2008 – souhrnné ukazatele Rok 2005 Průměrný přepočtený zaměstnanců

stav

Rok 2007

Rok 2008

56,84

56,81

56,87

58,25

16 030,- Kč

16 722,- Kč

17 584,- Kč

17 994,- Kč

navýšení úvazku o 0,84

snížení úvazku o 0,19



Skutečná průměrná mzda Schválený stav pracovníků

Rok 2006

Zdroj: Informace a Výroční zprávy Krajské knihovny Františka Bartoše za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Tabulka 2.4: Personální zajištění chodu organizace v letech 2005–2008 – kategorie zaměstnanců Kategorie zaměstnanců

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

Odborní pracovníci (přepočtený stav)

42,67

44,33

44,93

45,51

Zaměstnanci THP (přepočtený stav)

5,87

4,87

4,87

4,91

Provozní zaměstnanci – dělnické profese (přepočtený stav)

8,30

7,61

7,07

7,83

Zdroj: Informace a Výroční zprávy Krajské knihovny Františka Bartoše za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Počet zaměstnanců knihovny byl v posledních letech poměrně stabilní a dokonce se mírně měnil ve prospěch odborných zaměstnanců. Organizaci chybí knihovníci a lektoři pro realizaci vzdělávacích programů, projektový manažer na oblast marketingu a rozvojových projektů a několik technických pracovníků. Do budoucna bude s ohledem na vybudování Krajského studijního, informačního a kulturního centra potřeba navýšit personální stavy o cca 15 odborných pracovníků. Průměrná mzda rostla v posledních letech tempem 2-5 % ročně. Vzdělávání knihovníků se řídí zákonem a v současnosti je dostačující.

2.2.5

Činnosti vykonávané organizací

Krajská knihovna Františka Bartoše vykonává jako ústřední knihovna Zlínského kraje celou řadu činností vyplývajících z jejího postavení a z jí svěřených funkcí. Jednotlivé funkce se na činnosti knihovny podílejí přibližně následujícím způsobem: •

knihovnicko-informační činnosti – 75 %,

•

činnosti související s regionální funkcí knihovny – 10 %,

•

vzdělávací a kulturní činnosti – 10 %.

Mimo tyto aktivity vykonává knihovna i vlastní doplňkovou hospodářskou činnost spočívající v provádění knihařských prací a okrajově v kopírování. V rámci činností knihovny jde o jejich zanedbatelnou část, která se však pozitivně projevuje v jejím hospodářském výsledku. →

Knihovnicko-informační činnosti

Stěžejní náplní činnosti knihovny je vykonávání knihovnicko-informační funkce. Ta spočívá v poskytování klasické knihovnické služby (půjčování dokumentů) a poskytování informačních a konzultačních služeb prostřednictvím moderních informačních zdrojů. Knihovní fond (krajská knihovna vč. výměnného fondu) k 31.12.2007 tvořilo 445 012 položek, z toho 407 855 knih. Rozšiřování knihovního fondu se děje zejména následujícími způsoby:


prosinec 2008



•

nákupem knihovního fondu z příspěvku zřizovatele a z příspěvku statutárního města Zlína,

•

uložením povinného výtisku od nakladatelství se sídlem ve Zlínském kraji,

•

ziskem z projektu Ministerstva kultury ČR,

•

ziskem povinného periodického tisku.

výtisku

krajského

neperiodického

a

celostátního

V posledních letech se knihovní fond stabilním tempem rozšiřuje průměrně o 20 000 položek ročně1, čímž začínají vznikat problémy s kapacitou skladů. Pro informační a rešeršní služby jsou používány online databáze: •

Infobanka ČTK (databáze Země světa, Biografie a Česká republika),

•

mediální databanka TAM-TAM Anopress,

•

EBSCOhost,

•

Oxford Reference Online,

•

OCLC FirstSearch,

•

COTO.JE,

•

Manuscriptorium.

Ve všech automatizovaných knihovnách a v pěti pobočkách (Kostelec, Kudlov, Lhotka, Prštné a Želechovice) je návštěvníkům zdarma poskytován přístup na internet. V rámci knihovny funguje Informační a referenční centrum (IRC), které poskytuje informace faktografické, bibliografické, referenční a konzultační a umožňuje prezenční studium norem. V IRC je umístěn fond s regionální tematikou (knihy a periodika) a kartotéka regionálních osobností. Pracovníci IRC poskytují dokumenty a informace týkající se neziskového sektoru. Vydavatelská činnost knihovny se soustředí na publikace z edice Zlínský kraj a na vydávání časopisu ZVUK. →

Činnosti související s regionální funkcí knihovny

V rámci regionálních funkcí zajišťuje KKFB odborné služby (koordinační, informační, vzdělávací, metodické a poradenské) pro knihovny na území Zlínského kraje. Veřejným knihovnám zřizovaným obcemi poskytuje dlouhodobé výpůjčky knih formou výměnných souborů, pomoc při zpracování dokumentů a při revizi knihovních fondů. Ve zbylých okresech Zlínského kraje pověřila touto činností knihovny v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně. Knihovna se dále zapojuje do regionálních i celostátních projektů z oblasti knihovnictví a zasazuje se o rozvoj knihovnictví na území kraje. →

Vzdělávací a kulturní činnosti

Krajská knihovna Františka Bartoše se v rámci kulturně-výchovné činnosti soustředila na: •

přednášky, besedy a informatické lekce pro školy,

•

programy, přednášky a kulturní akce pro veřejnost,

•

výstavy,

•

literární soutěže,

1

v roce 2005 – 22 821 knih a ostatních dokumentů, v roce 2006 – 21 718 knih a ostatních dokumentů, v roce 2007 – 20 476 knih a ostatních dokumentů.


prosinec 2008


•

školení, kurzy pro veřejnost,

•

spolupráci s jinými kraji i zahraničím.


Metodická a edukační činnost knihovny v letech 2005, 2006 a 2007 zahrnovala odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě vyhledávání informací a informačních zdrojů pro zpracování seminárních a diplomových prací, vykonávání školní praxe, dále také využití spolupráce studentů středních a vysokých škol při přípravě a zhotovení metodických a propagačních materiálů), spolupráci se vzdělávacími institucemi (např. ve formě besed, soutěží), školení a kurzy pro knihovníky a veřejnost. Z programů pro širokou veřejnost a školy Krajská knihovna Františka Bartoše uspořádala v letech 2005 až 2007 celkem 1 358 akcí ve formě přednášek, kulturních programů, besed, literárních soutěží a vzdělávacích kurzů. Činnost pro školy se soustředí zejména na pořádání přednášek, besed a informatických lekcí pro žáky základních škol, pro povzbuzení zájmu o knihu jsou pořádány i exkurze žáků mateřských škol. Aktivity probíhají kromě centrální budovy i v obvodních odděleních a kromě informací o knihách a jejich autorech se zaměřují i na oblast hudebního vzdělání. V době konání Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež se pod hlavičkou Čítárny u Čerta s knihou koná cyklus besed s hosty festivalu. V říjnu v rámci celorepublikové akce Týden knihoven probíhají besedy se soutěžemi a kvizy. Ve spolupráci s Knihovnou Kroměřížska, Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana a Masarykovou veřejnou knihovnou Vsetín je od roku 2000 ve Zlínském kraji organizována literární soutěž pro děti od 6 do 15 let. Tabulka 2.5: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Počet programů pro děti *) Návštěvnost programů pro děti

Rok 2006

Rok 2007

401

402

10 247

10 270

2

333

8 510

Pozn. *) celkový počet realizovaných přednášek, besed, informatických lekcí a exkurzí pro žáky základních škol v daném roce Zdroj dat: Krajská knihovna Františka Bartoše

Významnou vzdělávací aktivitou knihovny je fungování Vzdělávacího centra krajské knihovny, které zajišťuje vzdělávání knihovníků Zlínského kraje v oblasti informačních technologií a odborných knihovnických témat. Pro dospělé pořádá knihovna v průběhu roku ve svých prostorách výstavy3, koncerty, komponované pořady a diskuze věnované nejrůznějším tématům od literatury po historii a zájemci se mohou zúčastnit kurzů základů práce na internetu a s elektronickou poštou. Vědeckovýzkumná činnost knihovny spočívá ve vlastních odborných aktivitách, spolupráci s externími badateli, odborníky, pomoci odborných pracovníků jiným subjektům. Knihovna v neposlední řadě vyvíjí ediční a publikační činnost4, o níž pravidelně informuje na svých www stránkách.

2.2.6

Specializace a zaměření

Specializace KKFB souvisí se zaměřením odborné činnosti: 2

Pokles v roce 2007 v důsledku dlouhodobé nemoci pracovnice oddělení pro mládež.

3

Vzhledem k charakteru činnosti a prostorovým možnostem knihovna nevykonává expoziční činnost. Výstavy v prostorách knihovny jsou zajišťovány ve spolupráci s mateřskými, základními a základními uměleckými školami, DDM ASTRA Zlín, Střediskem volného času dětí a mládeže Ostrov radosti a dalšími subjekty. Rozsah těchto výstav neodpovídá výstavní činnosti galerií, jedná se pouze o doplňkovou činnost. 4

Edice Zlínský kraj, časopis ZVUK Zlínského kraje


prosinec 2008


2.2.7


•

bibliografická registrace knižní a časopisecké produkce ve Zlínském kraji,

•

budování databáze regionálních osobností (KKFB se zaměřuje především na osobnosti, které mají vztah k území okresu Zlín), dokumentace života a díla Františka Bartoše, propagace a zpřístupnění jeho díla,

•

specializace doplňování knihovního fondu – regionální literatura, literatura společenskovědních oborů, průmyslový design, architektura,

•

digitální knihovna Zlínského kraje - ochranné reformátování pro záchranu a zpřístupňování významných periodik a monografií se vztahem ke Zlínskému kraji,

•

ediční činnost se zaměřením na literaturu se vztahem ke Zlínskému kraji (Edice Zlínský kraj - utlumena, časopis ZVUK Zlínského kraje).

Zájem veřejnosti

Vzhledem k rozsáhlým aktivitám i územnímu působení vykazuje knihovna vysoký zájem veřejnosti o svou činnost. Přehled vývoje zájmu veřejnosti v souvislosti s nabídkou knihovny ilustruje následující tabulka: Tabulka 2.6: Nabídka a zájem veřejnosti o činnosti knihovny v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Celková návštěvnost

256 066

234 410

278 040

5

15 984

14 051

14 366

429 033

437 005

445 012

1 123 390

1 057 839

1 209 407

Výstavy

31

36

36

Publikace, periodika, odborné články a publikované texty

72

139

121

462

479

417

Registrovaní čtenáři

Knihovní fond (knihy, ostatních dokumentů) 7

Výpůjčky

Přednášky, kulturní programy

6

Zdroj: Výroční zprávy Krajské knihovny Františka Bartoše za roky 2005, 2006 a 2007

Pozn. Statistika návštěvnosti v roce 2005 (a předchozích) zachycuje jen počet návštěvníků, kterým byly poskytnuty služby prostřednictvím pracovníků služeb. Tyto služby jsou evidovány v automatizovaném knihovním systému a zahrnuty do celkové statistiky návštěvnosti. Návštěvníky, kteří užívají prezenčních služeb (např. studium ve studovnách, vyhledávání v katalogu), takto prokazatelně evidovat nelze, takže skutečný počet návštěvníků knihovny je vyšší než uváděná čísla. V roce 2006 byly uvedeny do provozu služby přístupné prostřednictvím internetu (katalog knihovního fondu s přehledem vypůjčitelnosti jednotlivých titulů, zjištění aktuálních výpůjček uživatele, možnost prodloužení výpůjční lhůty, rezervace vypůjčených titulů), čímž se zvýšil

Registrovaný čtenář – fyzická nebo právnická osoba zaregistrovaná v knihovně, která je oprávněna půjčovat si dokumenty z jejích fondů (domů nebo prezenčně) a využívat další knihovnické a informační služby a která během vykazovaného období (kalendářní rok) byla nově zaregistrována nebo její registrace byla obnovena.

5

6 Pokles registrovaných čtenářů v roce 2006 byl způsoben zásadní změnou způsobu registrace čtenářů. Do společné sítě byly propojeny automatizované knihovny KKFB, tj. Ústřední knihovna a tři obvodní knihovny, od té doby jsou čtenáři pro užívání služeb v této síti registrováni pouze jednou a postupně došlo ke sloučení registrací u těch čtenářů, kteří navštěvovali více knihoven.

Výpůjčka – knihovnou zaregistrované a evidenčně podchycené půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři, ať již prezenčně nebo mimo knihovnu; prezenční výpůjčky se uvádějí pouze v případě, pokud jsou evidenčně podchyceny (zprostředkovány knihovníkem). 7


prosinec 2008



komfort služeb, ale rovněž se snížila nutnost osobní návštěvy uživatelů v knihovně. S výjimkou čítárny byly všechny provozy knihovny včetně obvodních knihoven uzavřeny po dobu tří týdnů z důvodu přechodu knihovnického systému na vyšší SQL verzi a převod dat, což rovněž přispělo ke snížení celkového počtu návštěvníků. V roce 2007 došlo ze strany ČSÚ a MK ČR ke změně definic některých závazných statistických ukazatelů pro Roční výkaz o knihovně, mj. ukazatele „návštěvníci“. Ten od roku 2007 zahrnuje jednak návštěvníky, kterým byly poskytnuty registrované služby (tj. dosavadní „návštěvníci“), a navíc dosud neevidované návštěvníky kulturních a vzdělávacích akcí pro školy a veřejnost, výstav a uživatele internetu. Skutečná návštěvnost prostor knihovny je vyšší o neevidované uživatele prezenčních služeb.

2.2.8

Marketing

Z hlediska marketingových aktivit se činnosti knihovny soustředí na standardní komunikační kanály a způsoby propagace. Důraz je kladen hlavně na PR aktivity - publikace článků o knihovně (pozvánky a informace o kulturních a vzdělávacích pořadech pro veřejnost a děti, o vydaných publikacích, o nových službách atd.) v denících a odborném tisku. Na webu Zlínského kraje, statutárního města Zlína a informačních serverech zaměřených na Zlínský kraj a na kulturní dění knihovna dále zveřejňuje tiskové zprávy a v průběhu roku distribuuje e-bulletin (informační služba o aktualitách v knihovně rozesílaná e-mailem). Přehled akcí připravovaných knihovnou je každý měsíc zveřejňován v lokálním inzertním tisku a průběžně na webových stránkách knihovny, kde jsou ke stažení i výroční zprávy. Webové stránky mají jednotný a poměrně přehledný design. V 8. ročníku soutěže Biblioweb 2007 o nejlepší webovou prezentaci knihovny, kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, získaly webové stránky knihovny první místo. Knihovna důsledně používá své logo, což činí její marketingovou prezentaci výraznou a jasně identifikovatelnou. Od roku 2004 používá knihovna jednotný vizuální grafický styl a má podrobně zpracovaný Manuál vizuálního stylu. Z prvků reklamy využívá KKFB informační letáčky o nových službách pro uživatele tištěné u příležitosti otevření nových poboček apod. Knihovna se pokouší i o prezentaci v regionálním TV vysílání. Uvedené aktivity jsou sice rozsáhlé, sama knihovna však cítí potřebu řešit marketing koncepčněji, na což v současné době nemá z důvodů omezených platových možností vhodné odborníky.

2.2.9

Rozvojové aktivity

Hlavním rozvojovým dokumentem je Koncepce rozvoje organizace8 z roku 2005. Dokument rozpracovává SWOT analýzu organizace a na jejím základu stanovuje vizi „Knihovna – prostor pro studium, kulturu a setkávání, kde se spojuje literární bohatství s moderními informačními trendy“, která je dále rozpracována do globálních cílů a strategických směrů včetně konkrétních aktivit k jejich dosažení. Koncepce se zaměřuje zejména na rozvoj výkonu regionálních funkcí digitalizací knihovny a na řešení rozvoje doprovodných služeb umožňujících trávení delšího času návštěvníků v knihovně. V případě potřeby je koncepce doplňována o aktuální prvky (např. 2008 – Krajské studijní, informační a kulturní centrum). Knihovna se dlouhodobě snaží o rozvíjení svých služeb a zvyšování jejich kvality. Za vše lze jmenovat např. rostoucí nabídku online služeb poskytovaných prostřednictvím www stránek

8

Koncepce rozvoje organizace v letech 2006-2015 [online]. c2006, poslední revize 31.8.2006. [cit 18.1.2009].


prosinec 2008



knihovny. Zároveň se knihovna zapojuje do regionálních i celostátních projektů, čímž zvyšuje své dovednosti a renomé. Do roku 2013 má organizace v plánu realizovat nebo se podílet na realizaci následujících projektů: •

investiční projekty: o

•

Krajského studijní, kulturní a informační centrum,

neinvestiční projekty: o

Vzdělávání pracovníků veřejných knihoven Zlínského kraje,

o

Duhový svět,

o

Digitální knihovna Zlínského kraje.

Jako hlavní cíl knihovny se v posledních letech stále zřetelněji rýsuje potřeba vyřešit nedostatečné prostorové podmínky a majetkoprávní vztahy k objektům, v nichž knihovna sídlí. Připravovaný vznik Krajského studijního, kulturního a informačního centra v rekonstruovaných budovách továrního areálu by měl vyřešit problémy s nedostatečnými prostorovými podmínkami a majetkoprávními vztahy k objektům, v nichž knihovna sídlí, a zajistit podmínky pro další rozvoj knihovny. Pokud bude realizace tohoto projektu odložena, je v časovém horizontu 2010–2012 nezbytné vybudování centrálního depozitáře s technickým zázemím knihovny a zásadní rekonstrukce stávající budovy knihovny pro služby. Z hlediska financování neinvestičních projektů se organizace snaží vypracovávat projektové záměry pro využití finančních prostředků z evropských fondů (např. projekt přeshraniční spolupráce s knihovnami Trenčianskeho samosprávného kraje Duhový svět je uvažován do fondu mikroprojektů OP PS SR-ČR). U těchto projektů v době zpracování Koncepce nebyly vyhlášeny výzvy. Důležitým stimulem pro rozvoj organizace je její spolupráce s ostatními subjekty blízkými oborově nebo územně. Knihovna je členem řady profesních sdružení: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky – SKIP, Sdružení knihoven České republiky – SDRUK a International Association of Music Libraries – IAML. Knihovna je zapojena do celostátního projektu Benchmarking knihoven, každoročně vydává statistický přehled o činnosti knihoven ve Zlínském kraji a za knihovny ve Zlínském kraji zpracovává podklady pro celostátní srovnání plnění Standardu veřejných knihovnických a informačních služeb a zveřejňuje je na svém webu. Na svém webu knihovna provozuje společně s knihovnami v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně adresář knihoven ve Zlínském kraji. Na území kraje se KKFB kromě spolupráce s knihovnami v rámci regionálních funkcí knihoven soustředí zejména na spolupráci se školami a vzdělávacími a neziskovými organizacemi (viz výše). Z ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje knihovna spolupracuje zejména s Muzeem jihovýchodní Moravy. Jedná se o spoluúčast na projektech souvisejících s péčí o dílo Františka Bartoše (vzdělávací a kulturní akce, reedice národopisného díla, webová prezentace), ochranné reformátování regionálních periodik. Spolu s muzei Zlínského kraje je knihovna spoluvydavatelem kulturně společenské revue ZVUK Zlínského kraje. Knihovna připravuje projekt „Literární místopis Zlínského kraje“, na kterém budou spolupracovat odborníci z knihoven Zlínského kraje, literární historici, pedagogové a studenti.


prosinec 2008


2.2.10


Závěrečné shrnutí

Silné stránky

Slabé stránky

Zlepšující se hospodářské výsledky

Budovy nejsou ve vlastnictví ZK, nelze zajistit jejich modernizaci a rekonstrukci

Získávání finančních prostředků z dalších zdrojů, Omezené prostorové kapacity, omezená kapacita sálu, vícezdrojové financování (smZ, národní programy) nedostatečné zázemí pro návštěvníky a pracovníky Široká nabídka služeb a vysoký zájem veřejnosti

Chybí moderní depozit. sklad

Kvalitní spolupráce s knihovnami Zlínského kraje při Nevyužívání evropských fondů plnění regionálních funkcí Velmi dobrá spolupráce se školami, vzdělávacími a Nedostatečné zkušenosti a zázemí neziskovými organizacemi provádění marketingových aktivit

pro

kvalitní

Vzdělávací kurzy pro veřejnost Vydavatelská činnost (ZVUK Zlínského kraje, Edice Zlínský kraj) Aktivní spolupráce s paměťovými institucemi Zlínského kraje: semináře knihoven paměťových institucí, školení jejich pracovníků, společné projekty Kvalitní webová prezentace včetně on-line služeb pro uživatele (opakované vítězství v soutěži Biblioweb) Získaná ocenění činnosti knihovny: Čestná cena za mimořádný počin pro rozvoj odboru od České národopis. společnosti za reedici díla Františka Bartoše Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008



2.3 Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, příspěvková organizace Název:

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Právní forma:


Adresa:

Dům umění, náměstí T. G. Masaryka 2570, 762 27 Zlín

Kontaktní osoba:

PhDr. Václav Mílek, ředitel

Telefon:

577 210 662

E-mail:

[email protected]


www.kgvu.zlin.cz

Logo organizace:

Zdroj: zpracovatel

Krajská galerie výtvarného umění vznikla v listopadu 1953 jako Krajská galerie kraje Gottwaldov, činnost zahájila v dubnu 1954 na zámku v Kroměříži. Základem činnosti se stal fond Baťa, převody z jiných majetků a vlastní akviziční činnost. Od roku 1957 galerie sídlí v Domě umění ve Zlíně (resp. tehdejším Gottwaldově) a roku 1960 dostala do užívání také prostory ve druhém patře zlínského zámku. Krajská galerie výtvarného umění vykonává činnost a plní funkce ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Zaměřením galerie je:

2.3.1

•

získávání, shromažďování, trvalé uchovávání, evidování zpracovávání sbírek výtvarného umění a architektury,

•

odborný výzkum, v této oblasti publikuje formou výstavních katalogů, sborníků a další literatury, spolupracuje přitom s odbornými domácími i zahraničními institucemi,

•

umožnění veřejného užívání sbírek,

•

vytváření předpokladů pro studijní a vědecké účely,

•

poskytování výchovných a vzdělávacích služeb.

a

odborné


Zlínská galerie byla zapsána do obchodního rejstříku jako Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně ke dni 1.7.2001. Od tohoto dne je příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Kraj je zároveň majitelem veškerých sbírek. Právní forma organizace odpovídá jejím potřebám i vykonávaným činnostem. Činnosti kulturní instituce jsou plně v souladu s obsahem zřizovací listiny a rovněž naplňují předmět její hlavní činnosti.

2.3.2


Hlavním sídlem galerie je Dům umění na Náměstí T. G. Masaryka 2570 ve Zlíně. Mimo to galerie působí v prostorách Zámku Zlín a ve 44. budově ve Zlíně. Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A.


prosinec 2008



Zásadním problémem je stávající umístění Krajské galerie výtvarného umění v pronajatých prostorách patřících většinou statutárnímu městu Zlín. Mimo běžnou údržbu a opravy proto nelze v pronajatých prostorách provádět žádné stavební zásahy, které by umožnily zajistit provoz galerie na úrovni odpovídajících odborných požadavků, a to jak klimatické podmínky, tak podmínky bezpečné manipulace s význačnými uměleckými exponáty. Organizace působí ve velmi stísněných prostorových podmínkách. To je pro galerii limitem v realizaci výstavních činností i v běžných provozních aktivitách (nedostatečná kapacita depozitáře, nedostatečné prostory pro archiv, dokumentaci a knihovnu, chybí manipulační prostor a dílna pro adjustaci, balení a základní konzervaci uměleckých děl, chybí konzervátorský, restaurátorský a fotografický ateliér, chybí badatelna přístupná pro externí badatele, studenty, veřejnost, chybí prostory pro výchovnou a vzdělávací činnost, přednáškový sál a multifunkční sál pro galerijní doprovodné programy). Velkým problémem jsou i klimaticky nevhodné podmínky stávajících budov. Řešením popsaných problémů by mělo být připravované přesídlení zlínských organizací do prostor 14. a 15. budovy. Zejména pro výkon edukačních a metodických aktivit galerie trpí i nedostatkem technického vybavení a pracovních pomůcek.

2.3.3

Hospodaření a financování organizace

Následující tabulka přibližuje hospodaření galerie v letech 2005-2007. Tabulka 2.7: Hospodaření organizace v letech 2005-2007 Položka rozpočtu

Rok 2005 Celkem

Náklady celkem

Z toho

18 311,-

Celkem 10 763 780,-

Z toho doplňková činnost 0,-

Celkem

3 355 000,-

3 614 000,-

Odvody S a ZP, FKSP

1 092 816,-

1 206 630,-

1 284 050,-

5 809 843,73

6 202 150,-

5 818 220,-

10 333 750,-

60 000,-

10 763 770,-

0,-

9 382 000,-

9 155 000,-

9 880 000,-


360 000,-

590 000,-

180 000,-


230 000,-

80 000,-

40 000,-

41 689,-

10,-

0,-

0,-

10 718 610,-


216 090,-

Z toho doplňková činnost

10 716 270,-

3 215 000,-

Výnosy celkem

HV


Rok 2007

Mzdové náklady

Provozní náklady celkem

Z toho

10 117 660,-

Rok 2006

0,-

2 340,-

0,-


Po úspěšném roce 2005 je v posledních dvou letech rozpočet organizace velmi vyrovnaný. Více než 50 % nákladů tvoří náklady provozní (cca 2 mil. spotřeba materiálu, cca 2,9 mil. ostatní služby). Ačkoliv to dovoluje zřizovací listina, galerie nerealizuje žádnou doplňkovou činnost.


prosinec 2008



Organizace v posledních letech neuskutečnila žádné větší investiční akce. Jediné zkušenosti s čerpáním finančních prostředků mimo příspěvek zřizovatele má galerie formou národních dotačních titulů na periodikum Prostor Zlín, Nové zlínské salóny a Salóny mladých z grantu Ministerstva kultury ČR. Ty v letech 2005-2007 dosáhly celkové výše cca 1 milion Kč.

2.3.4


Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně ředitel, který nese zodpovědnost za provoz a činnosti organizace. Pod jeho vedením se organizace člení na dvě samostatné větve, což ilustruje níže uvedené organizační schéma. Tabulka 2.8: Organizační uspořádání instituce Ředitel

Ekonomicko-provozní odd.

Odborné odd.

Vedoucí odd. - ekonom, hl.účetní

Vedoucí odd. - kurátor sbírkových fondů, výstavář

Účetní - finanční, mzdový

Kurátor sbírkových fondů, výstavář

Referent maj.správy, pokladní adm.a spis. pracovník

Kurátor sbírkových fondů, výstavář

Tech. pracovník, bezpečnostní referent, řidič

Správce depozitáře, konzervátor

Průvodce, pracovník provozu

Dokumentátor, archivář

Průvodce

Knihovník, propagace

Zřízenec v kulturních zařízeních

Výstavář

Uklízeč

Dokumentátor, fotograf

Zdroj: Krajská galerie výtvarného umění

Z důvodů co největší aktuálnosti následující tabulky uvádí vývoj personálního zajištění chodu organizace v posledních čtyřech letech. Tabulka 2.9: Personální zajištění chodu organizace v letech 2005–2008 – souhrnné ukazatele Ukazatel

Rok 2005

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců Skutečná mzda Schválený pracovníků

průměrná stav

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

18,39

18,30

18,59

19,07

14 025,- Kč

14 822,- Kč

15 510,- Kč

16 352,- Kč



navýšení úvazku o navýšení úvazku o 0,29 0,48

Zdroj: Informace Výroční zprávy Krajské galerie výtvarného umění za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


prosinec 2008




Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


8,30

8,30

8,30

8,97


4,00

4,00

4,29

4,00


6,09

6,00

6,00

6,10

Zdroj: Informace a Výroční zprávy Krajské galerie výtvarného umění za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Personální obsazenost galerie posledních dvou letech mírně roste, v souvislosti s plánovaným a probíhajícím rozšířením aktivit galerie by však do budoucna mohl být počet zaměstnanců nedostatečný. Organizaci chybí obsadit pozice kurátorů sbírkových předmětů, výstavářů a personálně posílit i dokumentační činnosti a propagaci galerie, celkem do roku 2013 cca 7 odborných pracovních úvazků. Hlavním omezením v růstu počtu zaměstnanců je prostorová kapacita objektů, v nichž galerie působí. Průměrná mzda v organizaci rostla tempem 5 % za rok. Zaměstnanci (hlavně čerství absolventi) mají možnost využívat možnosti profesního vzdělávání a školení.

2.3.5


Činnosti Krajské galerie výtvarného umění jsou složeny z následujících funkcí: •

sbírkotvorná činnost – hlavní činnost,

•

knihovní a ediční činnost,

•

vědeckovýzkumná činnost,

•

metodická a edukační činnost,

•

kulturně-výchovná činnost – vč. výstav.

Na výkon doplňkové činnosti se galerie nezaměřuje. →

Sbírkotvorná činnost

Sbírkotvorná činnost spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. K 31.12 2007 měla KGVU celkem 5 919 evidenčních čísel sbírkových předmětů9. Galerie se neustále snaží své sbírky rozvíjet a rozšiřovat, získala: •

v roce 2005 - 38 architektonických materiálů, 18 obrazů, 12 kreseb, 8 plastik,

•

v roce 2006 - 43 architektonických materiálů a 17 obrazů, 23 kreseb, 2 plastiky, 1 přírůstek do sbírky architektury,

•

v roce 2007 - 33 architektonických materiálů,11 obrazů, 19 kreseb, 3 plastiky.

Poměrně častým způsobem získání předmětu je forma daru. →

Knihovní a ediční činnost

Knihovna KGVU je ve Zlínském kraji ojedinělou odbornou knihovnou shromažďující odbornou literaturu z oblasti výtvarného umění, včetně architektury, užitého umění, fotografie a příbuzných oborů. Knihovna je volně přístupná veřejnosti.

9

Z toho 1 342 obrazů, 354 plastik, 3 728 grafik a kreseb a 7 modelů ve sbírce architektonických materiálů.


prosinec 2008



K 31.12.2007 obsahoval knihovní fond 15 458 knih, katalogů výstav, a svázaných titulů periodik. V posledních letech získá knihovna ročně cca 250 nových titulů10, většinou formou nákupu. Mimo to galerie vykonává vlastní ediční a publikační činnost. Jde zejména o vydávání katalogů k výstavám, odborných článků a textů v publikacích vydávaných jinými subjekty. V neposlední řadě je KGVU vydavatelem periodika Prostor Zlín. →

Vědeckovýzkumná činnost

Vědeckovýzkumná činnost galerie spočívá ve vlastních odborných aktivitách (např. publikované výsledky badatelských prací, hodnotící texty k sympóziím, sběratelství umění), spolupráci s externími badateli, odborníky a pomoci odborných pracovníků galerie jiným subjektům (např. ve formě odborných konzultací, tvorby odborných textů a spravování obrazových sbírek). →

Metodická a edukační činnost

Metodická a edukační činnost se skládá z několika aktivit. Jde např. o pořádání přednášek, komentovaných prohlídek výstav zaměřených hlavně na žáky středních a vysokých škol. Galerie spolupracuje i vysokými školami (např. ve formě výuky dějin, přednášek o architektuře a z dějin umění, přípravy podkladů pro studijní práce, vedení seminářů, oponentských posudků k diplomovým a absolventským pracím a odborné poradenské činnosti) a věnuje pozornost i členům Klubu přátel výtvarného umění. V letech 2005 až 2007 Krajská galerie výtvarného umění uspořádala celkem 180 akcí ve formě přednášek a kulturních programů pro veřejnost. Žádné z nich nebyly přímo určeny dětem a školským zařízením. Na podzim 2008 organizace získala nového odborníka na edukační činnost - edukátora, od nějž očekává zvýšení kvality vykonávaných činností. Nedostatkem při výkonu aktivit jsou stísněné prostorové podmínky - chybí dětský ateliér, přednáškový sál a omezené technické vybavení, pracovní pomůcky apod. →

Kulturně-výchovná činnost

Krajská galerie výtvarného umění se v rámci kulturně-výchovné činnosti soustředí na: •

vlastní expozice a výstavy,

•

účast na jiných výstavách,

•

přednášky a odborné výklady (viz výše),

•

spolupráci s domácími i zahraničními kulturními a vzdělávacími institucemi.

Z důvodů prostorového omezení se galerie soustředí zejména na pořádání menších výstav. Větší stálá expozice je v současných podmínkách nerealizovatelná. K výstavám a expozicím jsou využívány následující prostory: •

Dům umění - výstavní sál o

•

10

výstavy,

Zlínský zámek, 2. patro o

stálá expozice - české malířství a sochařství 20. století,

o

výstavy.

v roce 2005 - 290 nových titulů, v roce 2006 - 249 nových titulů, v roce 2007 - 253 nových titulů


prosinec 2008



Galerie kromě vlastní výstavní činnost pravidelně realizuje přehlídky výtvarného umění – trienále Nový zlínský salon (NZS), trienále Zlínský salon mladých (ZSM) a výtvarné sympozium – trienále Prostor Zlín. Tabulka 2.11: Ukazatele výstavní činnosti Krajské galerie výtvarného umění v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Počet stálých výstav/expozic

Rok 2006

Rok 2007

2

2

1

10

10

11

Počet výstav/expozic velkého rozsahu

5

5

6

Počet výstav/expozic středního rozsahu

5

5

5

Počet výstav/expozic rozsahu

-

-

-

3

2

-

1

2

1

Počet výstav/expozic

výměnných

malého

Počet výstav/expozic zahraniční účastí

se

Počet výstav/expozic s účastí pracovníků kulturní instituce v zahraničí

Názvy význačných expozic

České malířství a sochařství ze sbírek KGVUZ České umění 2. pol. 20.stol.ze sbírek KGVUZ

České umění 2.pol.20.století ze sbírek KGVUZ České výtvarné umění 1. pol. 20. stol. ze sbírek KGVUZ

České výtvarné umění 1. pol. 20.stol.ze sbírek KGVUZ

Názvy význačných výstav

IV. NZS Klenoty slovenského moderního malířství

IV.ZSM F.L. Gahura Ida Vaculková

Karel Nepraš a přátelé Umělecké sbírky zlínské galerie 2001-2007

Zdroj: Výroční zprávy Krajské galerie výtvarného umění za roky 2005, 2006 a 2007

2.3.6


Organizace se specializuje na následující oblasti: •

rozvoj a správa sbírek českého a slovenského výtvarného umění 19. – 21. století, včetně sbírky dokumentující vývoj architektury,

•

pořádání konfrontační celorepublikové přehlídky – trienálně pořádané Zlínské salony – Nový zlínský salon, Salon mladých,

•

mapování současného stavu výtvarné tvorby v regionu, příprava odborně koncipovaných výstav regionálních specifik,

•

meziválečná architektura a urbanismus firmy Baťa a fenomén meziválečného Zlína – zahraniční výstavy,

•

výstavy v prestižních institucích v ČR i v zahraničí (Creson ve Francii, Bratislava, Itzenhoe v Německu).


prosinec 2008


2.3.7


Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislosti s nabídkou galerie: Tabulka 2.12: Zájem veřejnosti o činnost Krajské galerie výtvarného umění v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


9 035

7 097

7 585

Návštěvnost expozic

2 317

1 734

1 523

Sbírkové předměty

5 843

5 886

5 919

15 098

15 347

15 458

1

1

1

17 1

16 2

23 2

4

7

32

60

60

60

Knihovní fond (knihy, katalogy výstav a svázané tituly periodik) Stálé expozice Výstavy z toho v zahraničí Publikace, periodika, odborné články a publikované texty Přednášky, kulturní programy Zdroj: Výroční zprávy Krajské galerie výtvarného umění za roky 2005, 2006 a 2007

Pozn. Vyšší návštěvnost v roce 2005 ve srovnání s následnými lety vyplývala zejména z toho, že v galerii proběhla vůbec první společná přehlídka současného českého a slovenského umění IV. NZS (2 868 návštěvníků). Z roku 2004 navíc přecházela úspěšná výstava Slovenské malířství 1. pol. 20. stol. ze sbírek zlínské galerie a dále úspěšná výstava Klenoty slovenského moderního malířství 1910–1949 ze sbírek Slovenské národní galerie a dalších předních slovenských galerií.

2.3.8

Marketing

Galerie nemá vlastního odborníka na marketing, což se projevuje i na nedostatečné propagaci organizace. Předností jsou přehledné www stránky, kde je v rámci PR ke stažení i poslední výroční zpráva. Nedostatkem je absence jednoznačně rozeznatelného loga, které by umožňovalo identifikovat materiály galerie.

2.3.9

Rozvojové aktivity

Galerie má formulovánu strategickou vizi rozpracovanou do strategických cílů a směrů. Podkladem pro vytvoření této vize bylo provedení SWOT analýzy. Své úsilí chce galerie věnovat hlavně realizaci nových výstav a rozvoji svých uměleckých sbírek. Základním předpokladem realizace těchto opatření je vyřešení současných neuspokojivých prostorových podmínek. Řešením by měl být připravovaný projekt Krajské studijní, informační a kulturní centrum. Mimo to má organizace do roku 2013 v plánu realizovat nebo pokračovat v realizaci následujících neinvestičních projektů: •

rozvoj uměleckých sbírek - akvizice a jejich prezentace,

•

výstava Fenomén Baťa v NG Praha,

•

výstava Fenomén Baťa v Pinakhotek modern Mnichov,

•

výstava Fenomén Baťa v Krajské galerii VU ve Zlíně-Dům umění,

•

výstava Fenomén Baťa v Krajské galerii VU ve Zlíně-14.budova,

•

5. a 6. Zlínský salon mladých,


prosinec 2008



•

6. Nový zlínský salon,

•

Prostor Zlín, časopis pro české a slovenské výtvarné umění a architekturu.

Z hlediska financování se organizace snaží vypracovávat projektové záměry pro využití finančních prostředků z evropských fondů, dosud se však Krajské galerii výtvarného umění nepodařilo žádnou dotaci získat. Jedním z důvodů nečerpání finančních prostředků formou dotací je náročná administrace. Stimulem pro rozvoj organizace může být její spolupráce s ostatními subjekty blízkými oborem a činnostmi, nebo územně. V rámci své standardní funkce proto galerie přikládá velký význam na funkční vztah k celorepublikovým odborným institucím, zejména z pohledu formulací odborných standardů pro konkrétní galerijní činnost. Prostřednictvím bývalého ředitele navázala galerie úzký kontakt s Radou Galerií ČR, provázanost trvá dodnes. Na území Zlínského kraje se galerie soustředí zejména na spolupráci s některými městy na území kraje – Uherský Brod, Slavičín. Spolupráce se většinou pohybuje v rovině půjčování uměleckých děl. Žádné zvláštní vazby však organizace nemá.

2.3.10


Silné stránky

Slabé stránky

Silné odborné personální zázemí galerie

Omezené prostorové kapacity i snížená kvalita současných objektů, problémy v realizaci odborných i provozních činností

Garance specializovaných výstav ve Zlínském kraji (Prostor Zlín, Nové zlínské salony, Zlínské salony mladých)

Budovy nejsou ve vlastnictví ZK, nejde zajistit jejich modernizaci a rekonstrukci

Pravidelný přesah výstavních činností i mimo území ZK (Praha (NG), zahraničí)

Vysoký podíl provozních výdajů

Provázanost na Radu Galerií ČR

Poměrně malá návštěvnost Nezkušenost s využitím finančních prostředků z evropských fondů Nedostatečné marketingové aktivity bez personálního zajištění

Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


2.4 Muzeum organizace

jihovýchodní

Moravy

ve


Zlíně,

příspěvková

Název organizace:

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Právní forma


Adresa:

Soudní 1 762 56 Zlín

Kontaktní osoba:

PhDr. Ivan Plánka, ředitel

Telefon:

577 004 611

E-mail:

[email protected]


www.muzeum-zlin.cz

Logo organizace:

Muzeum jihovýchodní Moravy bylo založeno jako krajské muzeum k 1.1.1953 sjednocením Obuvnického muzea, Studijního ústavu firmy Baťa a Městského muzea ve Zlíně. Svou činnost a funkci vykonává ve smyslu § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Činností muzea je zaměřena zejména na: •

získávání, shromažďování, trvalé uchovávání, evidenci a zpracování sbírek muzejní povahy, přírodnin i lidských výtvorů,

•

poskytování služeb výchovných a vzdělávacích pro studijní i vědecké účely,

•

zkoumání prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány,

•

umožnění jejich veřejného užívání.

odborném

Územní působnost muzea se v oblasti etnografie soustředí na Podřevnicko, Valašsko, Luhačovické zálesí a stykové oblasti – Podřevnicko – Valašsko – Haná a Podřevnicko – Slovácko. Ostatní aktivity muzeum sleduje v okresním a regionálním kontextu.

2.4.1


Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně vzniklo na základě zřizovací listiny ke dni 1.1.2003, od té doby funguje jako příspěvková organizace Zlínského kraje. Právní forma organizace odpovídá jejím potřebám i vykonávaným činnostem. Činnosti kulturní instituce jsou plně v souladu s obsahem zřizovací listiny a rovněž naplňují předmět její hlavní činnosti.

2.4.2


Hlavním sídlem muzea je Zámek Zlín na adrese Soudní 1. Široké spektrum činností muzea však vyžaduje rozsáhlé prostory na větším území Zlínského kraje: •

Zlín (Zámek Zlín, Obuvnické muzeum),

•

Otrokovice,

•

Jaroslavice,

•

Luhačovice,


prosinec 2008


•

Lhotka,

•

Ploština (Ploština I, II, Amfiteátr, Památník),

•

Malenovice (Hrad, Předhradí, Hájenka).


Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A. Jedním z největších problémů, s nimiž se Muzeum jihovýchodní Moravy potýká, je jeho působení v objektech pronajatých od statutárního města Zlína, města Luhačovice a obce Drnovice. Nevyhovující právní vztahy k objektům jsou důvodem pro odkládání stavebních úprav a rekonstrukcí. Řešením by stejně jako v případě KKFB a KGVU mělo být připravované využití 14. a 15. budovy. Na druhé straně je ve správě muzea řada objektů nevhodných pro muzejní účely, v nichž muzeum některé prostory pronajímá. I s těmito objekty jsou však potíže (hrad Malenovice; Otrokovice; Památník Plošina– po rekonstrukci, je třeba zvažovat další finance na údržbu, bez ochrany; Hájenka – vytápění pouze elektřinou, proto pouze sezónní provoz). Rozsah aktivit muzea se projevuje i na množství sbírek a problémech s jejich umístěním a uskladněním.

2.4.3

Hospodaření organizace

Následující tabulka přibližuje hospodaření organizace v letech 2005-2007. Tabulka 2.13: Hospodaření organizace v letech 2005-2007 Položka rozpočtu

Rok 2005 Celkem

Náklady celkem

Z toho

HV


Celkem 18 715 800,-

Rok 2007


Celkem 19 933 410,-

Mzdové náklady

7 680 000,-

8 020 000,-

8 510 000,-

Odvody S a ZP, FKSP

2 637 857,-

2 922 640,-

3 103 480,-


8 084 983,-

7 773 160,-

8 319 930,-

Výnosy celkem

Z toho

18 402 840,-

Rok 2006

18 421 823,-

89 885,-

18 727 580,-

94 750,-

19 941 530,-


16 377 000,-

17 000 000,-

18 539 000,-


150 000,-

70 000,-

45 000,-


313 800,-

157 400,-

111 000,-

18 983,-

14 330,-

11 780,-

18 550,-

8 120,-


109 270,-

20 080,-


Provozní náklady organizace tvoří průměrně 41 % celkových nákladů. Příspěvek kraje pokrývá přes 90 % nákladů na hlavní činnost organizace.


prosinec 2008



Organizace každoročně dosahuje vyrovnaného rozpočtu, kladně jej ovlivňuje doplňková činnost spočívající v maloobchodním prodeji doplňkového zboží souvisejícího s oborem hlavní činnosti. Vzhledem k omezeným prostorovým podmínkám nelze nabídku rozšiřovat. Hospodaření organizace v posledních třech letech ovlivnila realizace několika investičních akcí realizovaných na objektech svěřených muzeu do správy. V roce 2006 šlo o konzervátorské pracoviště v ceně 2 349 117,- Kč a EZS a monitoring Otrokovice za 800 855,- Kč. Investice probíhaly i v rámci exteriérů Hradu v Malenovicích. V roce 2007 proběhla realizace muzejní expozice v Luhačovicích za téměř 700 000,- Kč a vybavení depozitářů v Otrokovicích v ceně přes 4,5 mil. Kč. Projekty byly většinou realizovány z prostředků muzea, evropské zdroje organizace dosud nevyužila. V letech 2005 - 2007 Muzeum jihovýchodní Moravy čerpalo finanční prostředky formou dotací i na menší investiční i neinvestiční projekty od Ministerstva kultury ČR a města Luhačovice.

2.4.4


Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele MjvM ředitel, organizace se pod ním dělí na dva útvary a deset oddělení, což graficky ilustruje diagram. Tabulka 2.14: Organizační uspořádání instituce Ředitel

Zástupce ředitele - historik - kurátor sb.

Provozní útvary

Odborné útvary

Odd. archeol ogie

Odd. etnografie

Odd. historie

Přírodov ědné odd.

Konzervát orské odd.

Knihov na a lektor. odd.

Odd. dokumen tace

Ekonom ické odd.

Provozní odd.

Odd. propagac e a PR

Archeol ogkurátor sb.

Etnograf kurátor sb.vedoucí odd.

Historikkurátor sb.

Zoologkurátor sb. vedoucí odd.

Konzervát orvedoucí odd.

Knihov ník

Správce ITC vedoucí odd.

Hlavní účetní vedoucí odd.

Zásobovač,te chnik EZS,EPS vedoucí odd.

Pracovní k PR vedoucí odd.

Etnografkurátor sb. Stud.dok.stř ed.F.B.

Historikkurátor sb. Obuv.muz.

Botanikkurátor sb.

Konzervát or

Lektorpedag og vol. času

Správce ITC

Mzdový účetní a persona lista

Technik BOZP,CO,PO ,správa budov

4x Pokladní průvodce z.Zlín

Etnografkurátor sb. Muz.luh.Zál esí

Archivář+k ur.sb. Archiv H+Z

Geologkurátor sb.

Konzervát or


Dokumen tátor

Pokladn ía finanční referent

Výstavář

4x Pokladní průvodce Obuv.mu z.

Konzervát or


Dokumen tátor

Admin. a spis. pracovn ík

Manipulační dělník

Pokladní průvodce h.Maleno vice

Správa budov h.Malenovice

2x Pokladní průvodce Muz.luh.Z álesí

Správa budov - NKP Ploština

2x Pokladní průvodce Exp.bydl.

Konzervát or

Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy


prosinec 2008




Rok 2005

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců Skutečná mzda

stav

Rok 2007

Rok 2008

41,73

41,59

42,54

43,79

15 053,- Kč

15 829,- Kč

16 436,- Kč

16 404,- Kč



průměrná

Schválený pracovníků

Rok 2006

snížení úvazku o navýšení úvazku o 0,11 1,15

Zdroj: Informace a Výroční zprávy Muzea jihovýchodní Moravy za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


19,00

18,94

19,10

20,45


21,73

21,65

22,44

22,84


1,00

1,00

1,00

0,5

Zdroj: Informace a Výroční zprávy Muzea jihovýchodní Moravy za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Počet zaměstnanců muzea v posledních letech mírně vzrostl, došlo k posílení odborných pracovníků. Do budoucna bude třeba personálně organizaci posílit v profesích edukátor a dokumentátor celkem o 5 pracovních úvazků. Průměrný plat zaměstnanců organizace roste tempem okolo 5 % ročně, mezi lety 2007 a 2008 však klesl. Specifikem organizace je výrazná feminizace (vysoké zastoupení žen mezi zaměstnanci) a vysoká loajalita zaměstnanců k organizaci. Vzdělávání pracovníků probíhá ve standardním zákonem daném režimu s možností individuálního doplňování.

2.4.5


Činnosti Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně se dělí do následujících skupin: •

sbírkotvorná – hlavní činnost,

•


•


•


•

kulturně-výchovná činnost.

V rámci výkonu doplňkové činnosti se muzeum zaměřuje na prodej drobných upomínkových předmětů apod. Činnosti probíhají v objektech popsaných v kapitole 2.4.1. →


Sbírkotvorná činnost spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. K 31.12 2007 mělo MjvM celkem 189 869 evidenčních čísel sbírkových předmětů. Rozšiřování sbírek probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •

v roce 2005 - 472 sbírkových předmětů,


prosinec 2008


•

v roce 2006 - 541 sbírkových předmětů,

•

v roce 2007 - 785 sbírkových předmětů.


Muzeum se ve výkonu této své činnosti potýká s nedostatečnou prostorovou kapacitou depozitářů a se špatným technickým stavem stávajících depozitářů. →


Při muzeu funguje odborná knihovna přístupná veřejnosti. Knihovna se zaměřuje na oblasti, jimž jsou věnovány expozice muzea. K 31.12.2007 měla knihovna 24 343 knihovních jednotek. Rozšiřování knihovny probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •

v roce 2005 - 143 knihovních jednotek,

•


•

v roce 2007 - 292 knihovních jednotek.

Mimo to muzeum vykonává vlastní ediční a publikační činnost. Jde zejména o katalogy k výstavám, odborné články a texty v publikacích vydávaných jinými subjekty. →


Vědeckovýzkumná činnost zaujímá v aktivitách muzea spíše marginální úlohu. V letech 2005, 2006 a 2007 činnost muzea spočívala ve vlastních odborných aktivitách, spolupráci s externími badateli, odborníky, pomoci odborných pracovníků jiným subjektům. Výzkumné aktivity se zaměřují zejména na životní styly 20. a 30. let a osobu a dobu T. Bati. →


Metodická a edukační činnost muzea v letech 2005, 2006 a 2007 představovala odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě přednášek, etnografických a archeologických seminářů) a využití spolupráce studentů středních a vysokých škol při zpracovávání částí výzkumných programů. Významnou aktivitou je pořádání komentovaných prohlídek stálých expozic i krátkodobých výstav pro žáky a nabídka dalšího doprovodného programu k aktivitám muzea. Muzeum jihovýchodní Moravy v letech 2005 až 2007 uspořádalo celkem 761 akcí ve formě přednášek, kulturních programů a vzdělávacích kurzů. Tabulka 2.17: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel Počet programů pro děti Návštěvnost programů pro děti

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

288

161

189

6 189

4 025

4 727 (16 589 všechny objekty muzea)

Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace

Již tradičně muzeum každoročně pořádá celostátní konferenci Muzeum a škola. Ze vzdělávacích aktivit nabízí muzeum odborníkům z muzeí i pedagogům, za účasti zástupců Ministerstva školství ČR, Ministerstva kultury ČR, Asociace muzeí a galerií, možnost otevírání a řešení "žhavých témat" v tomto oboru.


prosinec 2008


→



Muzeum se v rámci kulturně-výchovné činnosti soustředí na: •


•

účast na jiných výstavách,

•


•

spolupráci s domácími i zahraničními kulturními a vzdělávacími institucemi.

Muzeum spravuje rozsáhlé vlastní expozice a výstavy v následujících objektech: •

Zámek Zlín o

o

stálé expozice:

Pamětní síň Františka Bartoše,

S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly,

Zlínské filmové studio od reklamy k tvorbě pro děti,

Tvůrci filmového studia ve Zlíně,

aktuální výstavy,

•

Obuvnické muzeum, ve vstupu do bývalého průmyslového areálu Svitu, budova č. 1 (u podchodu na náměstí T. G. Masaryka),

•

Baťovský domek ve Zlíně, domek č. p. 1295, Zlín - Nad Ovčírnou o

•

Hrad Malenovice o

o •

stálé expozice:

Dřevo, proutí, sláma v tradiční rukodělné výrobě,

Hrady jihovýchodní Moravy,


Luhačovice o

•

expozice představující dobové bydlení a domy vedoucích baťovských představitelů a ukázky oděvu, obuvi a doplňků z první poloviny 20. století. Pro příští sezónu plánuje muzeum další rozšíření vybavení domácnosti, a to o vybavení ložnice,

stálé expozice:

Lidové umění Luhačovického Zálesí,

Luhačovické lázeňství,

Národní kulturní památník Ploština o

stálé expozice:

Protifašistický odboj,

Orientační běh - sport moderní doby.


prosinec 2008



Tabulka 2.18: Ukazatele výstavní činnosti Muzea jihovýchodní Moravy v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Počet stálých expozic

12

11

12

Počet výměnných výstav

24

21

25

4

4

5

6

9

5

4

7

6

Počet výstav se zahraniční účastí

2

1

2

Počet výstav s účastí pracovníků kulturní instituce v zahraničí

3

1

3

Počet výstav rozsahu Počet výstav rozsahu Počet výstav rozsahu

velkého středního malého

Historie: Zlín mýtický a historický Ach ty marnivé ženy Když řinčí zbraně Národní soud versus J.A.Baťa Fotograf a kameraman J. Ryšánek Okupace Zlína Etnografie: Veselé vánoce Umělecký kovář V. Sousedík


Archiv H+Z: Eduard Ingriš Fotosoutěž – „Co jste viděli na svých cestách“ Foto H+Z (Praha Hrad) Fotografie z trezoru (Praha, zemědíl.muzeum) Foto H+Z ( Český Krumlov, Brno) Eduard Ingrid (Jindřichův Hradec) Foto H+Z (Litvínov,Liberec, Chomutov) Fotografie z trezoru (Bratislava) Expedice H+Z (Indie – Bombaj) Fotografie H+Z (Tádžikistán)

Historie: Boty, botky ,botičky (Bratislava, Myjava) + (Frýdek Místek) Nevzdáme to pane Baťo Zlaté střevíčky (KABO Brno) To nejlepší ze šedesátých let (KABO) Výstava plakátů fy. Baťa (Praha)

Historie: 80. výročí Baťovy nemocnice Etnografie: Ztratila jsem fěrtůšek Slaměné ozdoby Fr. Zusky (Vizovice) Proměny tradičního vesnického interiéru

Etnografie: Tradiční lidová výroba v republice

Archiv H+Z: Eduard Ingriš (Most, Uherský Brod,Brno) Škulina- Šťastná ( Břeclav) Archiv H+Z: Fotografie H+Z (Drážďany, Obrazopis světa Německo) Ed. Ingriš – foto (Plzeň) Fotografie H+Z (IndieČerný kontinent (Hodonín) zastupit. úřad, Tádžikistán, Uzbekistán) H+Z fotografie (Košice) Veselé vánoční hody Fotografie z trezoru František Přikryl –(ilustrátor (Kroměříž) H+Z) Český sen o Africe (Uh. Fotosoutěž Hradiště) Zoologie, botanika: Ostrovy Sandokana (výsledky expedice)

Archeologie: Cesta do Pravěku (Slavičín)

Archeologie: Cesta do pravěku (Zlín, Otrokovice)

Muzeum a škola: Krasohled

Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace


prosinec 2008


2.4.6



Činnosti Muzea jihovýchodní Moravy se profilují zejména v následujících oborech a tématech: •

archeologie: historická antropologie u nálezů z regionu, archeologická památková péče, dokumentace regionu,

•

etnografie: dokumentace tradiční výroby, dokumentace regionu ve styčných oblastech, Slovácka, Valašska, Hané – tradiční výroba, proměny zvykosloví, oblast luhačovského Zálesí, Studijně dokumentační středisko Fr. Bartoše,

•

historie: dokumentace a prezentace historie města s důrazem na studium batismu, výzkum životního stylu Zlína, výzkum a dokumentace zlínského filmového studia, orientační běh, obuv – výroba, historická, exotická (z celého světa) produkce firmy Baťa , móda a módní doplňky 20. stol.,

•

archiv Hanzelky a Zikmunda: doplňuje a popularizuje fondy moderního cestovatelství – Hanzelka, Zikmund, Ingriš, Šťastná, Škulina,

•

geologie: oblast jihovýchodní Moravy a Bílé Karpaty, mineralogie – celosvětová sbírka,

•

botanika: oblast jihovýchodní Moravy a Bílých Karpat, Vizovických vrchů, Hostýnských vrchů, spolupráce s oborem ochrany přírody,

•

zoologie: oblast jihovýchodní Moravy, celosvětová sbírka vycpanin, (fondy bývalého Studijního ústavu fy. Baťa, sbírky hraběte Seilerna),

•

knihovna: fondy odborné literatury, staré tisky, regionální literatura, knihovní fondy osobností regionu,

•

konference Muzeum a škola.

2.4.7

Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislostí s nabídkou muzea: Tabulka 2.19: Zájem veřejnosti o činnost Muzea jihovýchodní Moravy v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005


Rok 2006

Rok 2007

59 769

46 031

42 730

100 000

115 217

120 000

50 734

37 972

42.498

180 964

183 235

189 869

23 878

24 051

24 343

Stálé expozice

13

12

14

Výstavy z toho v zahraničí

38 5

41 2

41 2

3

25

17 a více

35

43

45

Návštěvnost výstav mimo Zlín - putovní, převzaté výstavy apod. (nezapočítaná do celkové návštěvnosti) Návštěvnost výstav a expozic

11

Sbírkové předměty Knihovní fond (knihy, katalogy výstav a svázané tituly periodik)

Publikace, periodika, odborné články a publikované texty Přednášky, kulturní programy Zdroj: Výroční zprávy Muzea jihovýchodní Moravy za roky 2005, 2006 a 2007

11

Návštěvnost expozic není uvedena, neboť vnitřní uspořádání expozic a výstavního sálu nedovoluje vést přehled o návštěvnosti jednotlivých částí výstavních sálu muzea ve Zlíně. Proto je uváděno pouze společné číslo pro návštěvy výstav a expozic.


prosinec 2008



Pozn. Pokles celkové návštěvníků v roce 2006 byl způsoben prováděním stavebních prací (reinstalací expozic z důvodů technických oprav ústředního topení) a s tím souvisejícím uzavřením muzea. Celkovou návštěvnost v roce 2007 ovlivnilo podzimní otevření nové expozice muzea Luhačovice a doznívající rekonstrukční práce ve Zlíně (reinstalace expozic po novém rozvodu ústředního topení, zatečení do Obuvnického muzea střechou, uzavření muzea a oprava). Nízká návštěvnost zlínských expozic a výstav má však i další příčiny. Vzhledem k jednoúčelovému sálu, nevyhovujícímu potřebám současného výstavnictví, nelze mnohdy převzít atraktivní výstavy, které by měly jistě široké spektrum návštěvnosti. Jako úspěšnou lze naopak hodnotit návštěvnosti na výstavách mimo Zlín (putovní, převzaté výstavy apod.) a dále i v zahraničí, která není počítána do celkového sumáře.

2.4.8

Marketing

Marketing muzea je zajišťován zaměstnancem muzea se zkušenostmi z oboru muzejnictví. Nejde o marketingového odborníka. Organizace využívá ke své prezentaci internetové stránky zaměřené na kulturu a vzdělávání, tištěná média (regionální i celostátní tisk), rozhlas i televizi. Hlavním způsobem je prezentace formou PR článků a pozvánek na akce a výstavy. Informace o muzeu a jeho činnostech bývají dále zveřejňovány na městských vývěsních skříních na frekventovaných místech města Zlín. K distribuci informací o muzeu slouží i pravidelně rozesílaný informační email. Ten bývá adresován i televizím. Kladným prvkem je existence loga organizace (dokonce možnost stažení na www stránkách). Negativně lze naopak hodnotit PR aktivity na vlastních www stránkách – nezveřejnění výroční zprávy, tiskových zpráv apod. Samotné www stránky jsou pak zastaralé, poměrně těžko přehledné a daly by se doplnit větším množstvím informací.

2.4.9

Rozvojové aktivity

Strategický plán muzea představuje strategický výhled zpracovaný na základě SWOT analýzy současného stavu. Hlavním cílem muzea do budoucna je zajištění větších a modernějších prostor umožňujících operativnější rekonstrukci expozic a realizaci expozice s pracovním názvem „Baťův Zlín“. Mimo to má organizace v plánu připravit a postupně realizovat následující projekty: •

•


Krajské studijní, informační a kulturní centrum 14. budova (součástí je umístění muzea),

o

výměna oken a zateplení depozitáře Otrokovice,

o

přístavba depozitáře Otrokovice II,

o

rekonstrukce bytu správce,

o

rekonstrukce prostor hradu, elektroinstalace, stavební úpravy prostor,

o

budova muzea v Luhačovicích,


multimediální interaktivní expozice cestovatelů,

o

obuv v historii - mezinárodní konference,


prosinec 2008



o

Antonín Václavík - mezinárodní vědecká konference,

o

Muzeum a škola - celostátní konference,

o

přírodovědná expozice,

o

Západní Karpaty - společná hranice.

Při plánování projektů muzeum zamýšlí využít peněz z EU. Pro projekty připravené v roce 2007 však nebyl nalezen vhodný dotační titul. Organizace dosud zkušenosti s čerpáním evropských zdrojů nemá. Z oblasti spolupráce má organizace výborné vztahy se školami a obcemi ve Zlínském kraji. Z ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje je muzeum v pracovním kontaktu zejména s Krajskou galerií výtvarného umění a s Krajskou knihovnou Františka Bartoše, spolupracuje však i s ostatními krajskými muzei. Profesní spolupráce je navázána i za hranicemi Zlínského kraje (pražská Národní galerie, zahraničí).

2.4.10


Silné stránky

Slabé stránky

Realizace doplňkových aktivit, zájem veřejnosti o tyto Některé budovy nejsou ve vlastnictví ZK, nejde zajistit aktivity jejich modernizaci a rekonstrukci Realizace velkých investičních akcí v posledních letech – technické zhodnocení objektů, budování nových Omezené prostorové kapacity hlavní budovy expozic Nevyhovující a kapacitně nedostačující depozitáře pro vysoký počet sbírkových předmětů

Loajalita zaměstnanců Zkušenost s čerpáním finančních zdrojů

národních

i

regionálních

Chátrání některých památkových objektů

Kvalitní práce s dětmi a mládeží, zkušenosti se vzdělávacími programy, organizace konferencí Nevyužívání evropských fondů „Muzeum a škola“ Rozvinutá spolupráce a kooperace s PO Zlínského Velký územní i tematický rozsah muzea kraje i s organizacemi mimo ZK Péče o živou kulturu regionu

Malý zájem veřejnosti o zlínské expozice Nepropracovaný marketing

Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


2.5



Název organizace:


Právní forma:


Adresa:

Velké náměstí 38, 767 11 Kroměříž

Kontaktní osoba:

Ing. Jiří Stránský, ředitel

Telefon:

573 338 388, 573 343 298

E-mail:

[email protected]


www.muzeum-km.cz

Logo organizace:

Zdroj: zpracovatel

Předchůdce dnešního muzea – „Městské museum v Kroměříži“ vznikl 5.2.1933 a ke dni 1.1.1954 se instituce stala Okresním vlastivědným muzeem. Od roku 1976, kdy došlo k centralizaci všech muzejních zařízení okresu, vzniká Muzeum Kroměřížska, a od roku 1977 pak okresní Muzeum Kroměřížska. Dnes se MK zaměřuje na následující oblasti: •

archeologie – nejstarší historie regionu, archeologické průzkumy města Kroměříž,

•

etnografie – národopis Hané i přechodných oblastí na jižním a východním okraji okresu, skanzen v Rymicích a dva větrné mlýny,

•

regionální historie (v rámci celé Moravy se věnuje tématice Židů na Moravě),

•

kulturní historie i historie umění (Max Švabinský – stálá expozice, Švabinského kruh přátel výtvarného umění ),

•

výrazná profilace na mladou a nejmladší generaci – výstavy s programy historie, přírodověda, zeměpis, etnografie – řemesla.

Ve smyslu usnesení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy vykonává svou činnost a plní funkce. Hlavní náplní práce muzea je: •

získávání, shromažďování, trvalé uchovávání, evidence a odborné zpracování sbírek muzejní povahy (se zvláštním zaměřením na dokumentaci regionu Zlínsko),

•

zkoumání prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány,

•

poskytování výchovných a vzdělávacích služeb pro studijní i vědecké účely.

Územní působnost muzea je zhruba v hranicích okresu Kroměříž – převážně oblast Hané.

2.5.1


Muzeum Kroměřížska funguje od 1.1.2003 na základě zřizovací listiny jako příspěvková organizace Zlínského kraje. Právní forma odpovídá potřebám organizace i rozsahu vykonávaných činností.

2.5.2


Hlavním sídlem Muzea Kroměřížska je objekt na adrese Velké náměstí 38, Kroměříž. Mimo to muzeum působí ještě v následujících objektech: Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



•

Chropyně - zámek,

•

Kroměříž (č.p. 39, 471),

•

Rymice (č.p. 1, 2, 3 (sýpka), 6, 14, 62, 64, 65, 104, 116, mlýn),

•

Velké Těšany - mlýn,

•

Zdislavice - hrobka.

Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A. Největším problémem je stav nemovitostí v areálu lidové architektury v Rymicích. Areál je specifický širokým využitím přírodních stavebních materiálů, které však rychle chátrají. V minulých letech byla provedena stavební úprava areálu, jež však nezahrnovala objekt č.p.3 – sýpky, který je ve velmi zchátralém stavu. Obdobná situace panuje i nad objekty koníren, jejichž rekonstrukce by však byla finančně ještě náročnější. Z provozních věcí je třeba zajistit doplnění WC v areálu a výměnu střešní krytiny na objektech č.p. 62, 64, 65 a 104. Problematický je i technický stav hrobky a kaple ve Zdislavicích, která je z toho důvodu pro návštěvníky uzavřena. Jednou z možností řešení je prodej objektu, jak tomu již proběhlo v minulých letech v případě tvrze v Kunovicích a vodního mlýnu v Roštíně. Rekonstrukce zejména v podobě bezbariérových úprav bude třeba provést i v hlavním sídle muzea. Uchovávání sbírek muzeum vyřešilo vybudováním nového depozitáře v Kroměříži, který má dostatečnou kapacitu i pro budoucí výzkum. Problémy jsou naopak se zpracováním a uskladněním archeologických nálezů. Do budoucna bude třeba depozity dále rozšířit.

2.5.3



Rok 2005 Z toho doplňková činnost

Celkem Náklady celkem

Z toho

HV

13 821 122,-

257 684,-

Celkem 14 718 590,-

Rok 2007



Celkem 15 121 050,-

Mzdové náklady

6 139 884,-

6 559 860,-

7 012 990,-

Odvody S a ZP,FKSP

2 299 267,-

2 408 060,-

2 571 580,-


5 381 971,-

5 750 670,-

5 536 480,-

Výnosy celkem

Z toho

Rok 2006

14 128 997,-

312 412,-

14 718 570,-

244 320,-

15 338 910,-


12 806 000,-

13 135 000,

13 995 000,-


37 455,-

80 000,-

0,-


0,-

150 000,-

150 000,-

307 875,-

54 728,-

-20,-

41 510,-

217 860,-

65 730,-

115 900,-

50 170,-



prosinec 2008



Provozní náklady tvoří okolo 36 % celkových nákladů. Příspěvek kraje pokrývá přes 90 % nákladů na hlavní činnost organizace. S výjimkou z roku 2006 dosahuje organizace každoročně přebytkového rozpočtu, který příznivě ovlivňuje i doplňková činnost realizovaná na živnostenské oprávnění „Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a obdobných akcí“ a „Specializovaný maloobchod“, tj. prodej upomínkových předmětů, grafik z prodejních výstav a publikací. Mimo běžný provoz organizace realizovala několik významných investičních akcí. Šlo o úpravu kuchyně Žižkových kasáren Kroměříž na výše zmiňovaný depozitář celkem za 15 mil. Kč a jeho vybavení za další 1 mil. Kč. Na právě realizovaný projekt „Historie ukrytá pod dlažbou města“ získala organizace z Norských fondů dotaci ve výši 9,2 mil. Kč. Z neinvestičních projektů Muzeum Kroměřížska získalo v roce 2007 příspěvek od Nadačního fondu obětem holocaustu na vydání sborníku „Židé a Morava“.

2.5.4


Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele Muzea Kroměřížska ředitel, který nese zodpovědnost za provoz a činnosti organizace. Organizace se člení v souladu s vykonávanými činnostmi a potřebami na pět oddělení, strukturu ilustruje následující diagram. Tabulka 2.21: Organizační uspořádání instituce Ředitel Asistentka ředitele, dopr. agenda, administrativa, sklad publikací

Odd. odborných pracovníků

Odd. ekonomické a provozní

Odd. konzervace

Oddělení stavební údržby a investic

Odd. lektorské pro školy a veřejnost

Archeolog-kurátor

Ekonom

Konzervátor

Investiční technik

Pedagog volného času

Zástupce řiditele

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Vedoucí odd.

Knihovník kurátor

Účetní

Konzervátor, restaurátor

Truhlář, stolař

Lektor

Historik kurátor

Denní vrátná, pokladní Kroměříž

Konzervátor, restaurátor

Truhlář, stolař

Historik kurátor

Denní vrátná, pokladní Kroměříž

Konzervátorka Rymice

Zedník Rymice

Etnograf kurátor

Průvodkyně Kroměříž

Dělník, řidič Kroměříž

Historik umění, kurátor, výtvarník

Průvodkyně Kroměříž X.-III.

Dělník, řidič Rymice

Fotograf, kurátor, dokumentátor

Průvodkyně a uklizečka Velké Těšany IV.-IX.

Výstavář, řidič

Referent majetkové správy Kastelánka Chropyně IV.-IX. Průvodkyně Chropyně IV.-IX.


prosinec 2008



Průvodkyně Chropyně VII.-VIII. Průvodkyně Rymice IV.-IX. Průvodkyně Rymice IV.-IX. Průvodkyně Rymice VII.-VIII.

Uklizečka Kroměříž

Uklizečka Kroměříž

Uklizečka Rymice

Noční hlídač Rymice

Noční hlídač Rymice

Zdroj: Muzeum Kroměřížska


Rok 2005


průměrná stav snížení 0,40

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

37,30

36,21

34,51

35,11

13 583,- Kč

14 959,- Kč

16 420,- Kč

16 614,- Kč

úvazku

úvazku

úvazku

o snížení 0,29

o snížení 0,99

o

Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


15,60

14,91

14,40

14,40


13,70

13,51

13,11

13,44


8,00

7,79

7,00

7,27

Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Počet zaměstnanců muzea v čase klesá, a to jak v oblasti odborných pracovníků, tak v provozních profesích. Do budoucna bude v muzeu potřeba personálně posílit profese dokumentátor, přírodovědec, konzervátor a částečně i etnograf, celkem cca 5 osob. Tempo růstu průměrné mzdy je u zaměstnanců muzea 10 % ročně, v posledním roce však pouze 1,3%. Vzdělávání pracovníků probíhá ve standardním zákonem daném režimu s možností individuálního doplňování. Muzeum k tomu využívá i účastí na konferencích.


prosinec 2008


2.5.5



Činnosti Muzea Kroměřížska se člení do následujících skupin: •


•


•


•


•


Z doplňkových činností muzeum poskytuje pronájem technického vybavení v hlavním sídle muzea v Kroměříži. →

přednáškového

sálu

včetně


Sbírkotvorná činnost muzea spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. K 31.12 2007 mělo Muzeum Kroměřížska celkem 45 295 sbírkových předmětů. Rozšiřování sbírek probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •

v roce 2005 – 41 sbírkových předmětů,

•


•

v roce 2007 – 59 sbírkových předmětů.

V souvislosti se sbírkotvornou činností má muzeum nedostatky v péči o sbírky, evidenci a počítačové zpracování. Příčinou je velký pohyb sbírek v posledních deseti letech (uvolňování prostor depozitáře na zámku v Kroměříži, nevyhovující prostory do doby zprovoznění nového depozitáře) a nedostatečné personální zajištění. →


Odborná knihovna muzea obsahuje část knihovního fondu převedeného ze zámku v Kroměříži, nově pořizované jsou tituly z oboru historie, filozofie, přírodověda, archeologie, etnografie, beletrie. Knihovna obsahuje velký soubor regionální literatury, časopisů a pozůstalostí po význačných osobnostech regionu. Specifikou je zaměření na oblast knižní kultury. Knihovní fond tvoří knihy, časopisy, sborníky, noviny a drobné tiskoviny. K 31.12.2007 měla knihovna 37 877 knihovních jednotek. Rozšiřování knihovny probíhalo následujícím tempem: •


•


•

v roce 2007 - 333 knihovních jednotek.

Knihovna je přístupná veřejnosti. Poskytuje bibliograficko-informační služby, konzultace studentských prací a regionální informace. V knihovně je i veřejně přístupný internet. Mimo to muzeum vykonává vlastní ediční a publikační činnost. Jde zejména o katalogy k výstavám, sborníky z konferencí, odborné články a texty s odbornou tematikou vztaženou na region Kroměřížska. →


Vědeckovýzkumná činnost muzea spočívá ve vlastních odborných aktivitách, spolupráci s externími badateli, odborníky a v pomoci odborných pracovníků jiným subjektům.


prosinec 2008



Důležitou oblastí je pravidelné dlouholeté pořádání konference „Židé a Morava“, která proběhla již v šestnácti ročnících. →


Na vzdělávací programy klade muzeum velký důraz. Metodická a edukační činnost je od roku 2001 zaměřena hlavně na realizaci interaktivních výstav, komponovaných a doplňkových programů k muzejním výstavám pro děti a mládež. Lektorský tým zajišťuje přípravu a pořádání programů pro mateřské, základní i střední školy, u nichž uplatňuje i marketingové stimuly. Pro rodiče s dětmi muzeum pořádá v průběhu roku několik dílen zaměřených např. na výrobu dekoračních předmětů apod. Všechny programy se setkávají s vysokým zájmem účastníků. Muzeum Kroměřížska v letech 2005 až 2007 uspořádalo celkem 99 akcí ve formě přednášek a kulturních programů. Tabulka 2.24: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Počet programů pro děti

309

226

276

Počet dílen pro veřejnost

12

15

16

4 826

5 488

5 890

Návštěvnost programů pro děti Zdroj: Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace

Muzeum mimo to poskytuje odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě praxe, stáže, odborných konzultací apod.). Významná je také spolupráce s občanským sdružením Švabinského kruh přátel výtvarného umění, s jehož členy muzeum pořádá pravidelná setkání. →


Muzeum spravuje několik stálých expozic a výstavních prostor pro pořádání aktuálních výstav v těchto objektech: •

Muzeum Kroměřížska o

o •

Expozice Příroda a člověk (archeologicko-přírodovědná expozice),

Památník Maxe Švabinského,

aktuální výstavy v prostorách Galerie v podloubí, Malé galerie, Výstavní síni Portál,

Rymice – Stavby lidové architekty, kovářská a sedlářská dílna, větrný mlýn o

•

stálé expozice:

stálé expozice na tvrzi:

Z historie obce,

Cestou větru – O větrných mlýnech na Moravě a ve Slezsku,

Brázdou času – Nahlédnutí do dějin venkovského lidu na Hané,

Zámek Chropyně o

stálé expozice:

Rytířský sál, Ječmínkův sál, expozice etnografie, historie a archeologie,


prosinec 2008


o

malý památník E. Filly,

malý památník E. Axmana,


aktuální výstavy v zámecké galerii:

•

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech – stálá expozice mlynářství,

•

Hrobka a kaple Troubky – Zdislavice – mimo provoz.

Tabulka 2.25: Ukazatele výstavní činnosti Muzea Kroměřížska v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005


Rok 2006

Rok 2007

7

9

9

23

19

18


9

7

8


8

8

5

Počet výstav/expozic malého rozsahu

6

4

5

Počet výstav/expozic se zahraniční účastí

-

-

-


-

-

-

Počet výměnných výstav/expozic

Názvy význačných výstav a expozic

Cyril Bouda Jaroslav Hovadík Bienále Umění je stav duše V. Žena v české grafice Výstava ZUŠ Kroměříž Josef Jíra Akce pro školy: Řemeslo má zlaté dno Podivuhodný svět zvířat

Secesní šperk Alfonse Muchy Karel Kryl tiskař Jindřich Štreit Lubomír Janečka Karel Minář Když řinčí zbraně Akce pro školy: Čistota půl zdraví LABYRINT Pohádkové ilustrace

Rudolf Vejrych Tomáš Měšťánek Umění je stav duše VI. Jan Trampota Znovuzrozená krása, restaurování obrazů Núbie v dobách faraónů Panenky Foto z Himalájí Akce pro školy: Starověký Egypt To tu ještě nebylo

Zdroj: Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace

Mimo to muzeum uspořádalo již šest bienálních výstav „Umění je stav duše“. Výstavy jsou koncipovány jako velká přehlídka tvorby klientů Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Je to jediná výstava svého druhu v České republice, z každého ročníku je vydáván katalog.

2.5.6


Muzeum se profiluje na následující tematické okruhy: •

Max Švabinský – dílo a tvorba výtvarníka (grafiky),

•

nejstarší historie města Kroměříž a regionu – rozsáhlé archeologické sbírky nálezů z regionu i města Kroměříž, stálá expozice „Příroda a člověk“ s částí archeologickou, od 2008 nová stálá archeologicko-historická expozice „Historie ukrytá pod dlažbou města“ etnografie, archeologie,

•

větrné mlýny – správa mlýnů ve Velkých Těšanech a v Rymicích, kde je i jediná expozice svého druhu o větrných mlýnech na Moravě a ve Slezsku,


prosinec 2008



•

etnografie - skanzen lidových stavebních památek v Rymicích, na jihovýchodní Hané jediný, rozsáhlé etnografické sbírky dokumentující život předků (předměty denní potřeby a zemědělské stroje, nářadí, povozy, kroje),

•

historie - zámek Chropyně - jedna z největších sbírek zbraní v ČR a tzv. Ječmínkův sál, spojený s pověstí o hanáckém králi Ječmínkovi; sbírky z širokého spektra oborů historie (terče, řemesla cechy, mince, orientálie, zbraně, velká sbírka historického nábytku, velký soubor historických map a dokumentace regionu).

•

přírodověda - všechny obory,

•

konference Židé a Morava - šestnáct ročníků, všechny přednášky publikovány ve sbornících vydávaných muzeem,

•

bienále „Umění je stav duše“ - přehlídka tvorby klientů Psychiatrické léčebny v Kroměříži, šest bienálních výstav, vydáván katalog.

2.5.7

Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislostí s nabídkou muzea: Tabulka 2.26: Zájem veřejnosti o činnost Muzea Kroměřížska v letech 2005-2007 Marketingová aktivita

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


31 147

25 673

34 858

Z toho Návštěvnost výstav

14 257

14 851

20 567

Z toho Návštěvnost expozic

14 870

10 822

12 759

Sbírkové předměty

45 236

45 236

45 295

Knihovní fond (knihy, katalogy výstav a svázané tituly periodik)

37 210

37 544

37 877

7

9

9


23 0

19 0

21 0


28

30

19


33

22

44

Stálé expozice

Zdroj dat: Zpráva o činnosti příspěvkových organizací zřizovaných Zlínským krajem v oblasti kultury za rok 2005, 2006, 2007

Velký podíl na návštěvnosti muzea mají zajímavé, kvalitní a atraktivní akce a stálé expozice a jejich propagace a v neposlední řadě také děti a školní mládež. Vyšší návštěvnost v letech 2005 a 2007 je způsobena konáním Hanáckých slavností, které se konají v Chropyni. Částečně negativní vliv na návštěvnost má poloha muzea v Kroměříži, která je díky zámku zapsanému na seznam UNESCO v sezóně turisticky hojně navštěvovaná. Návštěvníci však již nemají po návštěvě zámku zájem o další kulturní atraktivity.

2.5.8

Marketing

Marketingové aktivity zajišťuje muzeum vlastními zaměstnanci. V oblasti propagace muzeum vyvíjí nemalé aktivity. Jako velmi zdařilé lze označit internetové stránky muzea. Ke své prezentaci muzeum využívá tištěná média (regionální i celostátní tisk), rozhlas i televizi. Hlavním způsobem je prezentace formou PR článků a pozvánek na akce a výstavy. Mimo to muzeum prezentuje svoji činnost na tematicky blízkých internetových stránkách. Muzeum produkuje i tištěné katalogy, letáčky apod. V souvislosti s marketingovou komunikací muzea není příliš využíváno logo muzea, ačkoliv existuje. Jeho funkci částečně zastupují grafické prvky z díla Maxe Švabinského. Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



Úsilí organizace se soustřeďuje i do využití turistického potenciálu. Muzeum je členem sdružení působících v cestovním ruchu, zapojuje se do celostátních sítí a společných projektů zaměřeného na poskytování služeb a suvenýrů pro turisty. Muzeum zároveň poskytuje slevy pro držitele Rodinných pasů. Originálním nápadem mezi příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje působícími v oblasti kultury je stimulace poptávky škol po vzdělávacích programech muzea prostřednictvím poskytování věrnostních slev.

2.5.9

Rozvojové aktivity

Za určovatel hlavního směru svých rozvojových aktivit považuje muzeum zřizovací listinu, kde jsou definovány hlavní úkoly organizace. Mimo to má muzeum vlastní strategický materiál, který na základě SWOT analýzy definuje strategické směry, jimiž by se mělo muzeum do budoucna vyvíjet. Na materiál navazuje i výhled investic do roku 2015. Hlavní cíle do blízké budoucnosti muzeum spatřuje v provedení stavebních úprav na potřebných objektech. Jmenovitě jde o následující investiční akce: •

objekt sýpky v Rymicích (východní i západní část) a následné vybudování sociálního zázemí pro návštěvníky, expozice pro děti a mládež a další,

•

vyřešení technického stavu areálu tvrze v Rymicích, zejména koníren,

•

vyřešení objektu hrobky ve Zdislavicích,

•

bezbariérové úpravy hlavního vybudování pracoviště.

sídla

muzea,

rekonstrukce

střechy

a

Mimo to se chce muzeum soustředit na rozvoj výstavních aktivit, svou příležitost spatřuje zejména v právě probíhajícím budování archeologicko-historické expozice ve sklepních prostorách v sídle muzea v Kroměříži. Při plánování dalších rozvojových projektů muzeum plánuje využívat finančních prostředků z EU. Jako jedna z mála příspěvkových organizací Zlínského kraje získává MK vlastní zkušenosti s využitím prostředků z Norských fondů (projekt „Historie ukrytá pod dlažbou města“). Kromě toho se Muzeum Kroměřížska koncem roku 2007 přihlásilo do projektu Národní knihovny – Souborný katalog ČR. Rozsáhlé aktivity muzeum provozuje ve spolupráci s jinými organizacemi. Mimo oboustrannou spokojenost při spolupráci se školami a neziskovými organizacemi spolupracuje Muzeum Kroměřížska výborně i s NPÚ Kroměříž, správou Arcibiskupského zámku i Muzeem umění – Arcidiecézní muzeum Olomouc, pobočka Kroměříž. V širším smyslu muzeum spolupracuje se Švabinského kruhem přátel výtvarného umění, Uměleckou iniciativou FORFEST, Českou křesťanskou akademií, školským odborem Kroměříž, Senior centrem, Základní uměleckou školou, základními i středními školami, Klubem UNESCO Kroměříž. Pořádány jsou zejména přednášky, kolokvia, filmová představení, kulturní večery. Dobrá je však i odborná spolupráce. Zvlášť v oboru archeologie, historie a etnografie jsou odborní pracovníci v regionu autoritou pro odbornou veřejnost i instituce a školy. Ze subjektů veřejné správy funguje dobrá spolupráce muzea a s městem Chropyně, s nímž pořádá v zámeckém areálu každý druhý rok populární Hanácké slavnosti. Spolupráce s ostatními příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje z oblasti kultury je spíše průměrná a týká se hlavně společného organizování velkých sbírek muzeí a případně společné propagace.


prosinec 2008


2.5.10



Silné stránky

Slabé stránky

Snaha o efektivní správu objektů

Chátrání některých památkových Rymice, hrobka Zdislavice)

Vyřešení uložení sbírek – nový depozitář

V sezóně velká konkurence památky UNESCO - zámek a zahrady Kroměříž, nedostatečně důrazný marketing

Nízký podíl provozních nákladů

Nedostatky v péči o sbírky, evidenci a počítačovém zpracování

objektů

(sýpka

Zkušenost s čerpáním norských fondů Rozsáhlé investice v posledních letech na vybudování nových expozic Dobré zkušenosti s realizací doplňkových aktivit Široké spektrum sbírek, výrazná výstavní činnost Dobrá spolupráce se školami, vlastní lektorské oddělení => velký zájem škol - soustavná práce s dětmi a mládeží – programy, tvůrčí dílny, interaktivní výstavy Kulturní a osvětové centrum – přednášky, dlouholetá spolupráce se Švabinského kruhem přátel výtvarného umění. Propracovaný marketing, atraktivní www stránky Výrazná proaktivní orientace muzea, využívání nových příležitostí a možností a spolupráce s odbornými, občanskými i veřejnoprávními subjekty Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


2.6



Název organizace:

Muzeum regionu Valašsko

Právní forma:


Adresa:

Horní náměstí 2, 755 01 Vsetín

Kontaktní osoba:

Mgr. Hana Jabůrková, zástupkyně statutárního orgánu

Telefon:

571 411 689, 571 411 690

E-mail:

[email protected]


www.muzeumvalassko.cz

Logo organizace:

Zdroj: zpracovatel

Muzeum regionu Valašsko vykonává činnost a plní funkce ve smyslu usnesení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Činnost muzea spočívá v následujících aktivitách: •

muzejní, výstavní, sbírkotvorná, badatelská, vzdělávací, odborná, metodická, propagační a ediční činnost,

•

uskutečňování periodické kulturně-výchovné činnosti určené široké veřejnosti, včetně dětí a mládeže,

•

spolupráce s Muzejní společností ve Valašském Meziříčí, Centrem volného času ve Valašském Meziříčí a s CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm,

•

zabezpečování široké škály odborně zaměřených volnočasových aktivit mládeže, zapojení členů zájmových kroužků do odborné činnosti,

•

stavební opravy a úpravy jednotlivých objektů muzea.

Územní působnost muzea je koncentrována na město Vsetín, okres Vsetín, národopisnou oblast Valašsko a potažmo celý Zlínský kraj. Od roku 2005 je součástí organizace také vsetínská hvězdárna.

2.6.1


Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně je příspěvkovou organizací kraje zřízenou na základě zřizovací listiny ze dne 1.1.2003. Právní forma odpovídá potřebám organizace a rozsahu vykonávaných činností. Komunikace se zřizovatelem se vyznačuje vysokou mírou administrativní zátěže.

2.6.2


Hlavním sídlem muzea je Vsetínský zámek na adrese Horní náměstí 2. Mimo něj muzeum spravuje a využívá následující objekty: •

Valašské Meziříčí (zámek Kinských, lapidárium Trojice, depozitář – kasárna),

•

Lešná (zámek, hospodářská budova),

•

depozitář Kelč,

•

hvězdárna Vsetín.


prosinec 2008



Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A. Většina objektů je v poměrně špatném technickém stavu, což se muzeum snaží řešit prováděním rekonstrukcí a řešením nejaktuálnějších problémů. Muzeu chybí depozitární prostory, což by mělo být vyřešeno rekonstrukcí vlastních objektů. Provoz zámku Kinských ve Valašském Meziříčí se ve srovnání s ostatními objekty vyznačuje vysokou energetickou náročností. V hospodaření s objekty se muzeum snaží jednat efektivně, a proto disponibilní prostory pronajímá a v případě nevyužitelných objektů v odůvodněných případech přistupuje k jejich prodeji (2001 - objekt Pod Zakopaniců). Špatný je stav technického vybavení (PC, servery, kancelářská technika, technické zázemí pro odbornou činnost), které je zastaralé a neodpovídá dnešním standardům ani potřebám muzea.

2.6.3



Rok 2005 Celkem

Náklady celkem

Z toho

Celkem


Celkem

127 823,- 17 286 150,-

130 688,- 16 513 930,-

Mzdové náklady

6 974 148,-

7 076 460,-

7 507 700,-

Odvody S a ZP, FKSP

2 557 552,-

2 586 260,-

2 753 950,-


6 873 313,-

7 623 430,-

6 252 280,-

16 526 205,-

223 161,- 17 489 880,-

155 250,- 16 548 740,-

od 14 822 070,-

14 884 900,-

14 590 000,-

0,-

0,-

0,-

123 000,-

56 000,-

111 000,-

Příspěvky, dotace zřizovatele Příspěvky, dotace ze sr

Příspěvky, dotace od obcí HV


Rok 2007

16 405 013,-

Výnosy celkem

Z toho

Rok 2006

121 192,-

95 339,-

203 730,-

24 562,-

34 810,-


445 940,-

55 720,-

Zdroj dat:: Stanoviska EKO ZK pro hodnocení výsledků hospodaření příspěvkové organizace za roky 2005, 2006 a 2007

Provozní náklady tvoří okolo 36 % celkových nákladů. Nárůst celkových nákladů mezi roky 2005 a 2006 je především způsoben růstem mzdových nákladů. Pokles mezi léty 2006 a 2007 je zapříčiněn nárůstem tarifů. Příspěvek kraje pokrývá přes 90 % nákladů na hlavní činnost organizace. Nárůst celkových výnosů mezi roky 2005 a 2006 je především způsoben vyššími tržbami, plněním od pojišťovny (poškození střechy). Pokles mezi léty 2006 a 2007 je zapříčiněn poklesem příspěvků a dotací na provoz. Pozitivní vliv na dosažený hospodářský výsledek má každoročně vykonávaná hospodářská činnost - prodej upomínkových předmětů, grafik z prodejních výstav a publikací.


prosinec 2008



Hospodaření organizace ovlivnila realizace investičních akcí - rekonstrukce věže a atria zámku Vsetín (2007 – 1 219 000,- Kč) a rekonstrukce budovy v Lešné. Muzeum aktivně připravuje žádosti o dotace (2007 – žádost do ROP SM na projekt Stavební obnova a modernizace interiéru zámku Lešná), zkušenosti s čerpáním evropských zdrojů však dosud nemá. Z menších akcí v letech 2005 až 2007 Muzeum regionu Valašsko čerpalo finanční prostředky od města Vsetín.

2.6.4


Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele Muzea regionu Valašsko ředitel, který nese zodpovědnost za provoz a činnosti organizace. Pod jeho vedením se organizace člení na pět samostatných oddělení, jak ilustruje následující schéma. Tabulka 2.28: Organizační uspořádání instituce Ředitel Poradní sbor pro sbírkotv. činnost

Redakční rada časopisu Valašsko

Vedoucí provoz odd.

Vedoucí provoz odd.

Vedoucí odd. spol.věd

Vedoucí odd. přír. věd

Hvězdárna Vsetín

Knihovník

Průvodce

Zástupce ředitele

Zoolog

Vedoucí odd.

Ekonom

Informatik fotograf

Průvodce pokladní

Zahradník Lešná

Kurátor historik

Kurátor botanik


Mzdová účetní, pers. referent

Průvodce pokladní

Průvodce pokladní

Zahradník Lešná

Kurátor historik umění

Kurátor entomolog


Průvodce pokladní

Průvodce pokladní

Pracovník údržby Lešná

Kurátor historik umění

Kurátor - geolog

Mechanik údržbář

Domovník údržbář

Domovník údržbář

Kurátor etnograf

Preparátor dokumentátor

Uklizečka

Řidič

Uklízečka

Kurátor archeolog

Stolař

Konzervátor

Uklízečka

Dokumentátor

Uklízečka

Výtvarník aranžér

Zdroj: Muzeum regionu Valašsko

Z důvodů co největší aktuálnosti následující tabulky uvádí vývoj personálního zajištění chodu organizace v posledních čtyřech letech.


prosinec 2008



Tabulka 2.29: Personální zajištění chodu organizace v letech 2005–2008 – souhrnné ukazatele Ukazatel

Rok 2005

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců Skutečná mzda

průměrná

Schválený pracovníků

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

39,30

38,10

38,77

39,30

14 497,- Kč

15 089,- Kč

15 815,- Kč

15 818,- Kč

úvazku

úvazku

stav beze změny

snížení 1,20

o snížení 0,53

o

Zdroj: Výroční zprávy Muzea regionu Valašsko za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


20,00

18,55

19,46

20,00


11,00

9,63

10,03

10,00

8,30

9,91

9,28

9,30


Zdroj: Výroční zprávy Muzea regionu Valašsko za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Počet zaměstnanců je v posledních třech letech realitně stabilní. Do budoucna bude v muzeu potřeba personálně posílit pozice kurátorů a edukátora, celkem cca 4 osoby. Průměrná mzda rostla tempem cca 4 % ročně, mezi lety 2007 a 2008 se však růst zastavil. Vzdělávání pracovníků probíhá ve standardním zákonem daném režimu s možností individuálního doplňování. Muzeum k tomu využívá i účastí na konferencích.

2.6.5


Činnosti Muzea regionu Valašsko se mohou členit do následujících skupin: •


•


•


•


•


Z doplňkových činností muzeum poskytuje pronájem společenských sálů v zámku ve Vsetíně a na zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. →


Sbírkotvorná činnost muzea spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. K 31.12 2007 mělo Muzeum regionu Valašsko ve svých sbírkách celkem 415 816 sbírkových předmětů. Rozšiřování sbírek probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •


•


•

v roce 2007 – 2 328 sbírkových předmětů.


prosinec 2008



Pro uchovávání sbírek slouží muzeu depozitáře v Kelči a v kasárnách ve Valašském Meziříčí. Přesto se muzeum potýká s nedostatkem prostor a potřebu vyřešit tento problém řadí mezi své priority. →


Knihovní činnost zaujímá mezi aktivitami muzea spíše marginální roli. Knihovna muzea obsahovala 27 257 knihovních jednotek ke dni 31.12.2007. Rozšiřování knihovny probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •

v roce 2005 – 426 knihovních jednotek,

•


•

v roce 2007 – 220 knihovních jednotek.

Z vlastních publikačních aktivit se muzeum věnuje zejména publikování katalogů k výstavám a vydávání časopisu Valašsko, vlastivědná revue, který vychází od prosince 1998 a navazuje na dřívější kulturně historické tradice vydávaných časopisů. →


Vědeckovýzkumná činnost muzea spočívá zejména ve vlastních odborných aktivitách, spolupráci s externími badateli, odborníky a pomoci odborných pracovníků jiným subjektům. →


Metodická a edukační činnost muzea je představována zejména spoluprací se školami a vzdělávacími institucemi např. ve formě programů k výstavám (pracovní listy k aktivnímu uchopení obsahu výstav), spolupořádání astronomických a dějepisných olympiád a účast v porotách, přírodovědných soutěží apod. Muzeum mimo to vykonává i odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě konzultací). Hvězdárna každoročně pořádá Týden otevřených dveří v době jarních prázdnin a Dny astronomie a akce v rámci Světového kosmického týdne, který bývá v říjnu. V letech 2005 až 2007 uspořádalo Muzeum regionu Valašsko celkem 1 505 akcí ve formě přednášek, kulturních programů. Tabulka 2.31: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Počet programů pro děti Návštěvnost programů pro děti

Rok 2006

Rok 2007

11

12

10

1 190

1 660

2 222

Zdroj: Výroční zprávy Muzea regionu Valašsko za roky 2005, 2006 a 2007

→


Muzeum regionu Valašsko se v rámci kulturně-výchovné činnosti soustředí na výkon následujících kulturně-výchovných činností: •


•

účast na cizích výstavách,

•


•

kulturní akce,

•

astronomická pozorování pro veřejnost,


prosinec 2008


•


to vše ve spolupráci s domácími i zahraničními kulturními a vzdělávacími institucemi.

Muzeum spravuje několik vlastních expozic a výstav v následujících areálech: •

Zámek Vsetín o

o •

stálé expozice:

Pod jménem Valachů,

Vsetínsko v lidové výrobě, kroji a obyčejích,

Umění a umělecká řemesla,


Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí o

stálé expozice:

Valašské Meziříčí v zrcadle dějin,

Restaurované nástropní obrazy z Lešné,

Muzejní kavárnička Antonína Duřpeka,

Sklo a gobelíny,

•

Zámek a park v Lešné u Valašského Meziříčí – v současné době pro veřejnost uzavřeno,

•

Lapidárium Trojice ve Valašském Meziříčí o

•

stálá výstava architektonické, sepulkrální a oltářní plastiky,

Hvězdárna Vsetín.

Tabulka 2.32: Ukazatele výstavní činnosti Muzea regionu Valašsko v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


7

7

7


6

4

4


15

12

13


6

9

8


0

7

8


0

0

0

0

0

1

výměnných

se



Interfotoklub - výstava fotografií s mezinárodní účastí 100 let vůně Dadákovy kávy. Když řinčí zbraně Příběh české tištěné bible

Gobelíny a koberce z Moravské gobelínové manufaktury v letech 1898 1945 Příběh české tištěné bible J. Sousedík – vsetínský občan Hliněná krása Obrazárna Kinských ze


Od kolébky po rakev S.K.L.O. Pásli ovce Valaši Za dlouhých zimních večerů Geologie na Valašsku Lidové Valašsko Výstava gobelínů

prosinec 2008



Poklady Zlínského kraje zámku v Lešné Vánoce ze slámy Jan Exnar Františka Zusky Z. Hajný – cesty za světlem Pralesy na Valašsku G. Říčan a jeho botanická sbírka

v muzeu v Prostějově Moravská gobelínová manufaktura - umění a řemeslo Výstava ohýbaného nábytku a gobelínů (Stará Ľubovňa – SR)

Zdroj dat: Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně

2.6.6


Muzeum regionu Valašsko se profiluje v následujících oblastech: •

ohýbaný nábytek firem Thonet a Kohn,

•

osvětlovací skla a svítidla - firmy Reich a Osvětlovací sklo z Valašského Meziříčí,

•

gobelíny a koberce - Moravská gobelínová manufaktura ve Val. Meziříčí,

•

staré tisky - bible, kancionály, modlitební knížky apod. Val. Meziříčí, Vsetín,

•

etnografie - kroje a výrobní nástroje Valašska,

•

regionální sbírka přírodnin navazující na historické sběry (Val. Meziříčí),

•

boj za svobodu a demokracii na východní Moravě.

Zcela specializovaným pracovištěm je hvězdárna, jejíž profilace je: •

sledování pravidelných meteorických rojů a slabých kosmických objektů (komety),

•

sledování bleskových výbojů a klimatologie (ve spolupráci s ČHMÚ Ostrava).

2.6.7

Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislosti s nabídkou muzea: Tabulka 2.33: Zájem veřejnosti o činnost Muzea regionu Valašsko v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


45 245

45 879

62 024

Návštěvnost výstav

30 296

33 464

29 354


6 804

4 887

3 645

410 597

411 536

415 816

26 778

27 037

27 257

5

5

5


30 0

35 0

37 0


44

36

15

497

477

531

Sbírkové předměty Knihovní fond (knihy, katalogy výstav a svázané tituly periodik) Stálé expozice

Přednášky, kulturní programy Zdroj: Výroční zprávy Muzea regionu Valašsko za roky 2005, 2006 a 2007

Pozn. Ke značnému nárůstu návštěvnosti v roce 2007 došlo díky: •

výjimečně atraktivním výstavám (obrazy Z. Hajného, Kouzlo panenek, S.K.L.O. a řada dalších, na něž cestovní kancelář přivážela návštěvníky


prosinec 2008



na hvězdárnu a muzeum ve Vsetíně, akce Zámecké kouzlení a ponocování ke dni muzeí a Svatojánský večer), •

většímu počtu koncertů v dřevěném kostele Trojice ve Valašském Meziříčí (Vánoční Rybova mše a další),

•

větší návštěvnosti parku v Lešné u Valašského Meziříčí.

Velký zájem veřejnost projevuje o zahrady a areál v Lešné.

2.6.8

Marketing

Marketingové činnosti muzea jsou s ohledem na finanční prostředky značně omezené. Organizace se orientuje zejména na oblast cestovního ruchu. K propagaci využívá organizace tematicky zaměřené tiskoviny a podílí se na regionálních akcích cestovního ruchu. Dobrá je spolupráce s městem Vsetín. Z marketingových prvků se snaží využívat i slevové systémy. Muzeum je zapojeno do projektu Rodinné pasy a do celostátní sítě turistických známek. Z prvků PR muzeum informuje o svých aktivitách prostřednictvím svých nových www stránek. Ty mají sice atraktivní design, nicméně uživatele odradí řada nefunkčních odkazů. Jde o provizorní verzi, která se bude postupně vylepšovat. Muzeum velmi málo využívá svého grafického loga, které by mohlo být jasným znakem pro veškerou dokumentaci a propagační materiály.

2.6.9

Rozvojové aktivity

Strategické záměry organizace jsou obsaženy v koncepci rozvoje příspěvkové organizace. Ta na základě SWOT analýzy stanovuje vizi a základní strategické cíle a směry rozvoje. Do roku 2013 má organizace v plánu připravit a postupně realizovat následující projekty: •

•


dokončení rekonstrukce zámku v Lešné,

o

rekonstrukce zámeckého parku v Lešné a zřízení naučné stezky, odpočinkových a vzdělávacích koutů k Arboretu Lešná,

o

vybudování nových depozitářů včetně vybavení v dosud nepoužívaných prostorách vsetínského zámku a zřízení nových expozic v návaznosti na dostavbu půdních prostor,

o

vyřešení majetkoprávních vztahů ke zvonici Soláň,


vydání publikací k připravovaným expozicím,

o

restaurování sbírkových předmětů a pořízení mobiliáře do expozic v zámku Lešná,

o

zajištění dostatku sbírkových předmětů do profilových fondů muzea: ohýbaný nábytek, gobelíny, sklo, přírodovědné preparáty.

Při přípravě projektů muzeum uvažuje o využití evropských zdrojů. V roce 2007 byl vypracován projektový záměr Stavební obnova a modernizace interiéru zámku Lešná pro využití finančních prostředků z ROP SM, projektová žádost však nebyla úspěšná. Do budoucna je připravován projekt do ROP SM Mládí ve vědě a výzkumu a pro rok 2010 je ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici připravena realizace projektu zaměřeného na pěstební úpravy Arboreta v Lešné podpořeného dotací z OPŽP.


prosinec 2008



Muzeum velmi úzce spolupracuje s městem Vsetín i s Valašským Meziříčím, s oběma jde dokonce o smluvní vztah. Dále muzeum spolupracuje se soukromými firmami a dalšími organizacemi. Většina této spolupráce spočívá ve využívání sálu pronajatého muzeem, což se pak projevuje na zvýšeném zájmu těchto organizací o chod muzea a na případné finanční podpoře formou sponzorských darů. V metodické a vzdělávací oblasti je velmi dobrá spolupráce se vsetínskými školami. Velmi úzká, smluvně podložená je spolupráce se SOŠ sklářskou ve Valašském Meziříčí, která dodává muzeu sklářské výrobky, ročníkové práce studentů a užitkové sklo. S ohledem na zaměření muzea je navázána úzká spolupráce i s Gobelínovou manufakturou také ve Valašském Meziříčí. Oficiálně muzeum spolupracuje se všemi čtyřmi muzei zřizovanými Zlínským krajem. Nejužší spolupráce se však rozvíjí s MjvM, s nímž plánuje společnými náklady vydávat přírodovědně zaměřený časopis, který na trhu dnes chybí. Ze zahraničních institucí se muzeum orientuje na spolupráci se slovenskými partnery (Vlastivedné múzeum v Povážské Bystrici). Vsetínská hvězdárna poslední tři roky úzce spolupracovala s Historických astronomickým krúžkom v Iľavě (SR), spolupráce spočívá zejména ve vzájemné výměně kolegů, společné organizaci seminářů, pozorování oblohy a vzájemné výměně mladých zájemců o astronomii z řad středoškolských a vysokoškolských studentů. Odborná spolupráce hvězdárny se rozvíjí i s Hvezdárnou v Partizánském (SR) – vzájemné výměnné aktivity, úzká spolupráce při pozorování kosmických objektů

2.6.10


Silné stránky

Slabé stránky

Průběžné provádění oprav a investice do budov

Chátrání některých památkových objektů

Kladné muzea

hospodářské

výsledky

doplňkové

činnosti Nedostatečná technická vybavenost muzea servery, kancelářská technika, odborná činnost)

(PC,

Snaha o získání evropských fondů – zkušenost Neexistující koncepční řešení rekonstrukce a oprav s přípravou žádosti budov Snaha o efektivní správu budov (pronájem, prodej)

Velké množství sbírkových s depozitárními prostory

předmětů

–

problém

Úspěšná instalace některých velmi populárních výstav

Příliš vysoká energetická náročnost na provoz (zámek Kinských ve Val. Meziříčí)

Značný zájem veřejnosti o park v Lešné

Postrádající profilace hlavní činnosti muzea

Vydávání časopisu „Valašsko, vlastivědná revue“ (10 let Nedostatečné marketingové aktivity vydáván – vysoká odborná a estetická úroveň) Orientace na cestovní ruch a turistiku Dobré vztahy s městy a školy v místech, kde muzeum sídlí Dobré vztahy s místními podnikateli – zájem a podpora muzea Velmi dobrá spolupráce se SOŠ sklářskou Gobelínovou manufakturou – účast na expozicích

a

Spolupráce se zahraničními (slovenskými) muzei Spolupráce s ostatními PO na společně vydávaný časopis

ZK,

s MjvM

plány

Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


2.7 Slovácké organizace

muzeum

v Uherském


Hradišti,

příspěvková

Název organizace:

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Právní forma:


Adresa:

Smetanovy sady 179, 686 01 Uherské Hradiště

Kontaktní osoba:

PhDr. Ivo Frolec, ředitel

Telefon:

572 556 556

E-mail:

[email protected]


www.slovackemuzeum.cz

Logo organizace:

Zdroj: zpracovatel

Slovácké muzeum bylo založeno v roce 1914 a patří mezi nejvýraznější regionální muzea v České republice. Svou činnost vykonává a funkce plní ve smyslu usnesení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Hlavním posláním muzea je: •

získávání, shromažďování, trvalé uchovávání, evidence a odborné zpracování sbírek muzejní povahy,

•

poskytování výchovných a vzdělávacích služeb pro studijní i vědecké účely,

•

poskytování metodické jednotlivcům,

•

publikační činnost, archeologické výzkumy, výstavní činnost, reklamní činnost a drobný maloobchodní prodej.

pomoci

veřejným

i

soukromým

institucím

i

Muzeum rovněž zastává funkci: •

Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje,

•

Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví,

•

Centra lité medaile, plakety a drobné plastiky.

Územní působnost muzea se soustřeďuje na národopisnou oblast Slovácko (okresy Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav a okrajová část okresu Zlín).

2.7.1


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti má na základě zřizovací listiny od 1.1.2003 právní formu příspěvkové organizace Zlínského kraje. Současná právní forma odpovídá potřebám organizace. V případě potřeby je zřizovací listina upravována, takže činnosti kulturní instituce jsou dnes plně v souladu s obsahem zřizovací listiny a rovněž naplňují předmět její hlavní činnosti.


prosinec 2008


2.7.2



Hlavním sídlem muzea je budova na adrese Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště. Mimo ni muzeum působí v následujících lokalitách: •

Uherské Hradiště (galerie, konzervační oddělení, archeologické oddělení „Kasárna“),

•

Památník Velké Moravy, Staré Město,

•

Topolná (č.p. 90, 93),

•

Letecké muzeum Kunovice,

•

Státní zámek Buchlovice,

•

archeologické lokality: Sady – Uh. Hradiště, Staré Město, Modrá u Velehradu.

Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A. Organizace má v současné době centrální depozitář pro všechna odborná oddělení. Depozitář kapacitně stačí pro obory národopis, historie a umění. Vzhledem k velkému množství nálezů rezerva nestačí u archeologického oddělení.

2.7.3




Celkem Náklady celkem

Z toho

HV

18 096 788,-

410 897,-

Rok 2007


Celkem 20 672 780,-

443 880,-


Celkem 19 560 590,-

Mzdové náklady

7 378 914,-

7 492 040,-

8 260 790,-

Odvody S a ZP, FKSP

2 895 180,-

2 681 970,-

2 892 510,-


7 822 694,-

10 498 770,-

8 407 290,-

Výnosy celkem

Z toho

Rok 2006

18 109 336,-

521 394,-

20 686 480,-

506 167,-

19 590 500,-


16 796 000,-

18 700 000,-

17 385 000,-


267 000,-

113 000,-

211 000,-


0,-

0,-

0,-

12 547,-

110 497,-

13 687,-

62 286,-

29 910,-

346 840,-

416 280,-

69 440,-


Provozní náklady tvoří 43-50 % celkových nákladů organizace. Nárůst celkových nákladů mezi roky 2005 a 2006 je především způsoben růstem mzdových nákladů. Pokles mezi léty 2006 a 2007 je zapříčiněn v provozních nákladech realizací mimořádné opravy střechy Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



Galerie v roce 2006 a konáním Mezinárodního medailérského sympozia, které je realizováno vždy v dvouletém cyklu. Příspěvek od zřizovatele pokrývá průměrně 90-95 % nákladů na hlavní činnost organizace. Pohyb celkových výnosů mezi roky 2005 a 2007 je způsoben změnami výše příspěvků a dotací na provoz, kdy v roce 2006 byly muzeu poskytnuty účelové dotace na opravu střechy budovy galerie a mezinárodní sympozium. K mírnému poklesu došlo i v dosažených tržbách z prodeje zboží v objektech muzea. Organizace každoročně dosahuje kladného celkového výsledku hospodaření, kladné výsledky z doplňkové činnosti (prodej vlastních tisků, odborných publikací, drobných výrobků lidové tvorby ze dřeva, keramiky, skla apod. a prodej občerstvení) jsou využívány ke kompenzaci ztráty z hlavní činnosti. Z větších investičních akcí muzea z posledních let je nejvýznamnější probíhající projekt „Rekonstrukce Památníku Velké Moravy ve Starém Městě“ spolufinancovaný z Norských fondů. Muzeum má zkušenosti i s čerpáním národních zdrojů – na neinvestiční akce každoročně získává finanční prostředky od MK ČR a každoročně se snaží získávat finanční prostředky od města Uherské Hradiště. Muzeum využívá i vícezdrojového financování od sponzorů, z Višegrádského fondu nebo spoluprací s Nadací Děti-kultura-sport, kterou prezentuje i na svých www stránkách.

2.7.4


Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele Slováckého muzea ředitel, který nese zodpovědnost za provoz a činnosti organizace. Organizace se dále dělí na šest oddělení. Organizační uspořádání ilustruje následující schéma.


prosinec 2008



Tabulka 2.35: Organizační uspořádání instituce Ředitel

Zástupce ředitele

Odborné útvary

Provozní útvar

Archeologické odd.

Etnografické odd.

Konzervační odd.

Úsek historie

Úsek dějin a umění

Ekonomicko provozní odd.

Kurátor sbírk.a mobil.f.+ved.odd.

Centrum péče o trad. lid. kulturu ZK

Konzervátor + vedoucí odd.

Kurátor sbírk. a mobil. fondů


rozpočtář + finanční referent + ved.odd

Zásobovač + asistent ředitele

Kurátor sbírk.a mobil. fondů


Konzervátor

referent pro styk s veřejností


Účetní

Technik BOZP, PO, CO

Ter. technik výzk.+správce IS


Konzervátor

Projektový manažer

Pokladní HB SM

Technik EZS, EPS

Dokumentátor arch.výzkumů

Kurátor sbírk.a mobil.f. + TLV

Knihovník

Pokladní HB SM

Výstavář + správa budov + řidič


Dokumentátor

Pokladní galerie SM


Dokumentátor

Pokladní galerie SM


Fotograf

Pokladní NKP St.Město

Uklízečka SM + kasárna

Výtvarník

Pokladní NKP St.Město

Uklízečka SM + kasárna

Pokladní LM Kunovice

Uklízečka Galerie SM

Pokladní LM Kunovice

Uklízečka Hradební

Pokladní Topolná

Technický pracovník

Zdroj: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti


Rok 2005


Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

33,89

36,48

35,38

36,10

průměrná

17 399,- Kč

16 554,- Kč

18 372,- Kč

19 007,- Kč

stav




Zdroj: Výroční zprávy Slováckého muzea v Uherském Hradišti za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


prosinec 2008




Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


19,80

20,77

20,66

22,40


11,10

11,96

11,22

10,20

2,99

3,75

3,50

3,50


Zdroj: Výroční zprávy Slováckého muzea v Uherském Hradišti za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008

Personální obsazení muzea prošlo v posledních dvaceti letech optimalizací a dnešní stav je již stabilizovaný. Specifikem je silné obsazení národopisného oddělení podílejícího se na činnostech Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje podporovaného ze strany kraje i MK ČR. Do budoucna bude v muzeu třeba personálně posílit pozice edukátora a dokumentátora, celkem 2 pracovní úvazky. Po poklesu průměrné mzdy mezi lety 2005 a 2006 o 5 % stoupla mzda v následujících letech o 11 % a o 4 %. Všichni zaměstnanci muzea mají odpovídající vzdělání, jehož další růst průběžně zajišťuje zaměstnavatel.

2.7.5


Činnosti Slováckého muzea v Uherském Hradišti se člení do následujících skupin: •


•


•


•


•


Muzeum se zaměřuje nejen na oblast Zlínského kraje, ale má v záběru celou národopisnou oblast Slovácko. Jako doplňkovou činnost prodává muzeum tematicky zaměřené upomínkové předměty a občerstvení. →

Sbírkotvorná – hlavní činnost

Sbírkotvorná činnost muzea spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. K 31.12 2007 mělo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve svých sbírkách celkem 351 885 sbírkových předmětů. Rozšiřování sbírek probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •

v roce 2005 – 347 391 sbírkových předmětů,

•

v roce 2006 – 384 036 sbírkových předmětů,

•

v roce 2007 – 351 885 sbírkových předmětů.

Pokles mezi lety 2006 a 2007 způsobila pravidelná inventarizace sbírek a jejich podrobná revize započatá roku 2005. U předmětů multiplicitních, v nevyhovujícím fyzickém stavu či akvizičně nepotřebných došlo k jejich postupnému vyřazování v souladu s pravidly Centrální evidence sbírek na Ministerstvu kultury ČR. Pro uchovávání sbírek slouží muzeu centrální depozitář. Z důvodů zvýšené stavební činnosti ve Zlínském kraji a zákonné povinnosti muzea přebírat veškeré nálezy z regionu je však současná kapacita archeologické části depozitáře nedostatečná a bude třeba ji do budoucna řešit.


prosinec 2008



Mimo to muzeum samo cítí potřebu přísnějších akvizičních pravidel a provádění povinné pravidelné inventarizace s vyřazováním multiplicitních sbírkových předmětů. →


Knihovna muzea obsahovala k 31.12.2007 celkem 21 981 knihovních jednotek. Rozšiřování knihovny probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •


•


•


Muzeum mimo to provádí vlastní publikační činnost zaměřenou kromě vydávání publikací a katalogů k výstavám i na vydávání Sborníku Slovácko, který je již od roku 1959 společenskovědním sborníkem pro oblast moravskoslovenského pomezí. Struktura sborníku odpovídá odbornému zaměření Slováckého muzea v Uherském Hradišti. →


Vědeckovýzkumná činnost muzea spočívá ve vlastních odborných aktivitách, spolupráci s externími badateli, odborníky a pomoci odborných pracovníků jiným subjektům. Vědeckovýzkumné činnosti probíhají zejména v rámci Centra péče o tradiční lidovou kulturu, které vzniklo roku 2004 na základě Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu schválené usnesením Vlády ČR č. 571 z roku 2003. Prioritním výzkumným záměrem pracoviště se stala tradiční rukodělná výroba ve Zlínském kraji. Muzeum je dále napojeno na státní výzkumný úkol – Identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury. Každoročně jsou navíc realizovány výzkumy v rámci Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech. →


Metodická a edukační činnost muzea v letech představuje odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě praxe, naučných programů) a spolupráci se vzdělávacími institucemi, zejména školami. Těm muzeum nabízí možnost absolvování povinných praxí studentů, konzultace závěrečných prací a účast na programech pro děti a mládež. Programy pro děti a mládež Slováckého muzea probíhají většinou v objektech v Uherském Hradišti. Muzeum nabízí programy přizpůsobené různým věkovým kategoriím. Programy bývají jednorázové, ale i dlouhodobější (např. seznámení dětí s průběhem roku na vesnici). Mnoho programů je zaměřeno nejen teoreticky (komentované prohlídky apod.), ale i prakticky, a lze je využít v rámci školních mezipředmětových vztahů (literární, výtvarná, hudební a tělesná výchova). Slovácké muzeum v letech 2005 až 2007 uspořádalo celkem 695 akcí ve formě přednášek, kulturních programů, seminářů, konferencí, sympozií. Tabulka 2.38: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006


Rok 2007

32

90

56

523

1 997

1 198

Zdroj: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti


prosinec 2008



Pro veřejnost muzeum pořádá odborné přednášky a prakticky zaměřené kurzy tematicky související se zaměřením muzea (např. výroba tradičních předmětů apod.). Mimo to pořádá muzeum pravidelně tematicky zaměřené konference a semináře. Za roky 2003 a 2007 bylo muzeum dokonce oceněno cenou České národopisné společnosti za nejúspěšnější počin roku v oboru v kategorii vědecká konference. →


Slovácké muzeum se v rámci kulturně-výchovné činnosti soustředí na tyto aktivity: •

expozice, výstavy,

•

přednášky a jiné odborné výklady (viz výše),

•

kulturní akce a jiné programy,

•

semináře, sympozia a konference(viz výše),

•

spolupráci s domácími i zahraničními kulturními institucemi,

•

činnost v profesních a zájmových sdruženích a radách.

Jádrem kulturně – výchovné činnosti Slováckého muzea v Uherském Hradišti je výstavní činnost. Ta probíhá v následujících areálech: •

Hlavní budova o

stále expozice:

•

Galerie o

stálé expozice:

•

Národopisná expozice: Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků,

Umění jihovýchodní Moravy 19. a 20. století,

Topolná o

objekty lidové architektury a bydlení, č.p. 90 a P3,

•

Památník Velké Moravy - archeologická expozice,

•

Staré Město „Na Špitálkách“ - archeologická expozice,

•

Uherské Hradiště „Sady“ - archeologická expozice,

•

Modrá - archeologická expozice,

•

Hradisko Sv.Klimenta - archeologická expozice,

•

Letecké muzeum Kunovice.


prosinec 2008



Tabulka 2.39: Ukazatele výstavní činnosti Slováckého muzea v Uherském Hradišti v letech 2005-2007 Rok 2005 Počet stálých výstav/expozic

Rok 2006

Rok 2007

10

10

10

0

0

0


14

17

16


12

15

15


4

5

8


2

2

3

2

2

3


výměnných

se



Etnografie : Etnografie : Rok ve Vlčnově Lidová umělecká výroba v ČR 1945-46 Klobúček s pérkama, věneček Řezbář František s pantlama Gajda ze Strážnice Nejsvětější Trojice Výsledky kurzu Vánoce na Slovácku (Polsko) pletení z proutí a pedigu Na počátku byla Archeologie: hlína Veligrad- výstava k velkomoravské říši Archeologie: Čas Keltů Aztékové a civilizace starého Dějiny umění: Mexika 8. Mezinárodní sympozium lité medaile, plakety a drobné Dějiny umění: plastiky Litá medaile Litá medaile (Polsko) (Polsko)

Etnografie : Lidoví malíři rodu Hánů Výsledky kurzu pletení z proutí a kukuřičného šustí Nositelé tradice lidových řemesel Slovácko očima Františka Horenského Archeologie: Antonín Zelnitius, objevitel Veligradu Dějiny umění: 9. Mezinárodní sympozium lité medaile, plakety a drobné plastiky Mezi Dunajem, Vltavou a Vislou (Polsko)

Zdroj dat: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Kvalita výstavních činností muzea byla již několikrát oceněna. Poprvé cenou udělovanou MK ČR a AMG ČR Gloria Musealis, Muzejní výstava roku 2003. Za rok 2007 pak muzeum získalo cenu České národopisné společnosti za nejúspěšnější počin roku v oboru v kategorii výstava, expozice. Muzeum se zapojuje i do významných regionálních kulturních akcí: •

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici,

•

Folklorní festival Dětská Strážnice,

•

Mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto.


prosinec 2008


2.7.6



Muzeum se profiluje na následující oblasti a obory: •

archeologie – Archeologické centrum Velké Moravy středního Pomoraví (specializované pracoviště s rozsáhlou vědeckovýzkumnou, výstavní a publikační činností v dané oblasti. Expozice: Památník Velké Moravy, Národní kulturní památka Uherské Hradiště – Sady, Národní kulturní památka Staré Město – Špitálky, Národní kulturní památka Modrá, sezónní výstavy. Celostátní působnost),

•

etnografie – Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje (specializované pracoviště zřízené a zakotvené v zakládací listině na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 11. června 2003 č. 571. Podle každoročního zadání Ministerstva kultury ČR provádí cílenou vědeckovýzkumnou, metodickou, výstavní a publikační činnost na celém území Zlínského kraje. Krajská působnost s celostátním dopadem – přímá vazba na státní výzkumy),

•

dějiny umění – Centrum lité medaile, plakety a drobné plastiky (specializované pracoviště se sbírkotvornou, vědeckovýzkumnou, dokumentační, výstavní a publikační činností. Pořadatel bienálních mezinárodních sympozií lité medaile, plakety a drobné plastiky. Celostátní působnost s mezinárodním dopadem).

2.7.7

Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislosti s nabídkou muzea: Tabulka 2.40: Zájem veřejnosti o činnost Slováckého muzea v Uherském Hradišti v letech 20052007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


184 328

117 919

187 215


109 034

50 126

87 466


75 294

67 793

99 749

348 391

384 036

351 885

20 606

21 142

21 981

Stálé expozice

12

12

10


30 2

37 2

39 3


338

326

246


197

277

221

Sbírkové předměty Knihovní fond (knihy, katalogy výstav a svázané tituly periodik)

Zdroj dat: Zpráva o činnosti příspěvkových organizací zřizovaných Zlínským krajem v oblasti kultury za rok 2005, 2006, 2007

Pozn. Návštěvnost roku 2005 pozitivně ovlivnily dvě mimořádné externí výstavy – výstava „Střelecké terče“ na zámku v Buchlovicích – počet návštěvníků 74 088 a výstava „Čas Keltů“ v archeoskanzenu Modrá, kde navštívilo tuto výstavu cca 22 412 návštěvníků. Pokles návštěvnosti v roce 2006 byl zapříčiněn nekonáním obou uvedených akcí roku 2005, přestože byl v roce 2005 otevřen nový objekt Leteckého muzea – zde dosáhla návštěvnosti za období červen – říjen cca 10 000 návštěvníků.


prosinec 2008



Důvodem zvýšení návštěvnosti v roce 2007 bylo otevření dvou externích výstav v zámeckých prostorách zámku Buchlovice - archeologická expozice „Hlína“ a výstava fotografií „František Horenský – obrázky ze Slovácka“. Celková návštěvnost na těchto výstavách dosáhla počtu 74 019 návštěvníků. Pozitivně ovlivnilo celkovou návštěvnost rovněž Letecké muzeum v Kunovicích, s celkovým počtem návštěvníků 15 304. V roce 2007 se na nárůstu počtu návštěvníků podílela ještě jedna významná externí akce – Letní filmová škola, na které muzeum participovalo svou výstavní činností. Objekty muzea navštívilo v rámci konání Letní filmové školy celkem 3447 akreditovaných účastníků.

2.7.8

Marketing

Muzeum a jeho představitelé považují marketing za důležitý faktor zájmu veřejnosti. Organizace vlastními silami zpracovala marketingovou studii a koncepci prezentace a propagace. Ta kromě návrhu propagace obsahuje i tipy pro pracovníky muzea, jakým způsobem komunikovat s médii, jak médiím při poskytování informací vyjít vstříc a přitom minimalizovat nebezpečí dezinterpretace apod. Z prostředků propagace se muzeum zaměřuje zejména na dvě oblasti. První z nich je propagace vlastními předměty. Jde většinou o praktické informačně zaměřené dokumenty – tištěné měsíční programy, pozvánky (vč. elektronicky distribuovaných) a pololetní plakáty s programem výstav. Muzeum se dále snaží využít možnosti prezentace v regionálních i celostátních denících, rádiích a televizích. Všem těmto subjektům poskytuje průběžné informace o svých aktivitách a oficiální tiskové zprávy. Důležitým prvkem marketingu jsou www stránky. Ty jsou v případě Slováckého muzea na vysoké úrovni, navíc obsahují zajímavé fotografie a video včetně virtuálních prohlídek některých objektů, online knihovní katalog a další. Ocenit lze i informační banner s aktualitami muzea na hlavní straně. Negativně naopak působí některé nefunkční odkazy a nepřítomnost informací např. o cenách vstupného. Významnou propagační roli sehrává provázání výstavní činnosti muzea s významnými kulturními akcemi pořádanými v Uherském Hradišti. Mimo výše popsané se organizace snaží navázat spolupráci s nějakou organizací z oboru cestovního ruchu – např. Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy, která by umožnila muzeu získat více informací a větší „nadhled“ v oblasti cestovního ruchu. Muzeum je zapojeno v projektu Rodinné pasy.

2.7.9

Rozvojové aktivity

Hlavním strategickým materiálem muzea je Koncepce rozvoje Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V ní muzeum prostřednictvím SWOT analýzy identifikuje hlavní směry, kterými by se měl rozvoj muzea ubírat. Z konkrétních projektů, jejichž realizaci muzeum připravuje pro nejbližších pět let řadu projektů: •

investiční: o

rekonstrukce Památníku multimediální expozice,

o

Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje - rekonstrukce a adaptace prostor,

o

bezbariérový přístup hlavní budovy Slováckého muzea - vybudování výtahu,


Velké

Moravy

+

následná

výstavba

prosinec 2008


•


o

Archeologické centrum Velké Moravy středního Pomoraví - dostavba objektu PVM,

o

Letecké muzeum Kunovice - vstupní objekt s expozicí,

neinvestiční: o

Muzeum lidových pálenic na moravsko - slovenském pomezí ve Vlčnově,

o

Muzeum vinařství v přírodě Rochus, vybudování,

o

Muzeum Velké Moravy Sadská výšina, vybudování,

o

mezinárodní turistická stezka "Od Velké Moravy k počátkům české státnosti“,

o

Trenčianský a Zlínský kraj v historických súvislostiach.

V roce 2014 by muzeum rádo oslavilo 100. výročí založení muzea otevřením nové multimediální národopisné expozice Slovácko. Při přípravě projektů se organizace snaží zaměřit i na možnost využití národních a evropských zdrojů (viz výše). V roce 2006 byl vypracován projektový záměr pro využití finančních prostředků z národních fondů (Etnokartografické zpracování tradiční lidové výroby na Slovácku). Úspěšná byla i žádost o podporu I. etapy Rekonstrukce Památníku Velké Moravy, který byl spolufinancován z Norských fondů. Muzeum i nadále připravuje téměř desítku projektů na čerpání dotací z různých dotačních zdrojů (Višegrádský fond, strukturální fondy). Využívat muzeum umí i národní a regionální zdroje. V rámci dotačních projektů má muzeum navázánu spolupráci s Trenčínským muzeem a Centrem tradiční kultury Myjava. V přípravě rozvojových projektů muzeum využívá svých zkušeností ze spolupráce a členství v profesních či zájmových sdruženích a radách: •

International Counsil of Museums – ICOM,

•

Asociace muzeí a galerií České republiky,

•

Rada galerií České republiky,

•

Programová rada Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici,

•

Programová rada Folklorního festivalu Dětská Strážnice,

•

Česká národopisná společnost,

•

Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech,

•

Muzejní spolek v Uherském Hradišti,

•

Historická společnost Starý Veligrad,

•

Národní rada pro tradiční lidovou kulturu (MK ČR).

Dlouhodobá výzkumná, výstavní a sympozijní spolupráce muzea probíhá s medailérskými centry v zahraničí (Wroclav – Polsko, Kremnica – Slovensko, Nyíregyháza – Maďarsko). Muzeum má také zkušenosti se zahraniční výstavní činností (v posledních letech Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Německo, Chorvatsko, Itálie). Spolupráce s ostatními muzei a příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje působícími v oblasti kultury se zužuje na společnou přípravu, realizaci a případnou výměnu výstav a vydávání společných tištěných materiálů.


prosinec 2008


2.7.10



Silné stránky

Slabé stránky

Dobrý technický stav objektů, nový depozitář

Velké množství archeologických nálezů a jejich rychlé rozšiřování – problémy s kapacitou depozitáře

Kladný hospodářský výsledek z doplňkové činnosti Využívání dotačních prostředků z fondů EU a aktivní příprava dalších projektů Vícezdrojové financování Vysoké nasazení při vyhledávání rozvojových aktivit Činnost Centra péče o Zlínského kraje

tradičná lidovou kulturu

Kvalitní práce s dětmi a mládeží Vědomí si významu marketingu a cestovního ruchu, vlastní marketingový materiál Získaná ocenění výstavní činnosti od Ministerstva kultury v roce 2004 a od České národopisné společnosti v letech 2004 a 2008 Velmi vysoký zájem veřejnosti (vysoká návštěvnost) Členství v mnoha oborových organizacích, spolupráce s Národním ústavem lidové kultury Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


2.8



Název organizace:

Hvězdárna Valašské Meziříčí

Právní forma:


Adresa:

Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí

Kontaktní osoba:

Ing. Libor Lenža, ředitel

Telefon:

571 611 928

E-mail:

[email protected]


www.astrovm.cz

Logo organizace

Zdroj: zpracovatel

Hvězdárna Valašské Meziříčí je odborně specializovaným, výzkumným, kulturně vzdělávacím, informačním a poradenským zařízením, jehož posláním je seznamovat širokou veřejnost, zejména školy, s vědeckými poznatky z oboru astronomie, kosmonautiky, meteorologie a dalších přírodních věd. Začala se budovat v roce 1947, pro veřejnost je otevřena od roku 1955. Dnes hvězdárna plní především tyto funkce:

2.8.1

•

vzdělává všechny skupiny občanů se zaměřením na školní mládež,

•

poskytuje doplňkovou a nadstavbovou výuku pro MŠ, ZŠ, všechny typy SŠ a výjimečně i VŠ,

•

poskytuje služby v oblasti volnočasových a zájmových aktivit dětí a mládeže,

•

poskytuje všem zájemcům různou formou nové informace v oborech činnosti,

•

provádí odborně pozorovatelskou práci v rámci přijatých a realizovaných programů,

•

poskytuje služby v oblasti poznávacího cestovního ruchu jako návštěvnické místo,

•

poskytuje informační a metodické služby.


Hvězdárna Valašské Meziříčí je příspěvkovou organizací Zlínského kraje od 1.1.2003. Současná právní forma odpovídá potřebám organizace, avšak do budoucna by bylo možné rozšířit hlavní činnosti o oblast služeb v cestovním ruchu. V čele organizace stojí ředitel jmenovaný Radou ZK. V souvislosti se vztahem ke zřizovateli upozorňuje organizace v poslední době na enormní nárůst administrativních požadavků.

2.8.2


Hlavní budova areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí má adresu Vsetínská 78, Valašské Meziříčí. Mimo ni hvězdárna používá pro svůj provoz další dva odborné a několik technických objektů v areálu hvězdárny. Odborně i historicky nejvýznamnější z nich je stará Ballnerova hvězdárna. Souhrnný přehled objektů využívaných organizací včetně jejich technického stavu a fotodokumentace je předmětem přílohy A.


prosinec 2008



Mimo některých nutných oprav a rekonstrukcí jsou budovy v přiměřeném technickém stavu. Hvězdárna však pro své aktivity postrádá klubovnu pro práci s mládeží a menšími skupinami návštěvníků.

2.8.3




Celkem Náklady celkem Mzdové náklady Z toho

Odvody S a ZP, FKSP Provozní náklady celkem

Výnosy celkem

Z toho

HV

Rok 2006

4 025 105,-

14 592,-

Rok 2007


Celkem 4 806 790,-

33 490,-


Celkem 4 408 870,-

2 222 780,-

2 527 990,-

2 496 500,-

764 081,-

860 420,-

884 310,-

1 038 244,-

1 418 380,-

1 028 060,-

4 028 776,-

78 318,-

4 866 180,-

125 140,-

4 421 240,-


3 528 000,-

4 232 450,-

3 585 000,-


0,-

0,-

0,-


70 000,-

0,-

0,-

3 671,-

63 726,-

59 390,-

91 650,-

12 370,-

27 130,-

122 780,-

95 850,-


Provozní náklady tvoří cca 25 % celkových nákladů organizace. Meziroční nárůst celkových nákladů v letech 2005 - 2006 byl způsoben realizací 2 projektů z EU a jejich předfinancováním zřizovatele ve výši 439 tisíc Kč. V roce 2007 organizace realizovala další projekt s rozpočtem cca 250 tisíc Kč – proto zdánlivé navýšení nákladů celkem mezi rokem 2005 a 2007. Realizace projektů se projevila i nárůstem výnosů - zvýšením příspěvku zřizovatele na jejich předfinancování. Organizace v celku dosahuje kladného výsledku hospodaření, ztrátu z hlavní činnosti dokrývá z výsledku hospodaření z doplňkové činnosti (zejména příležitostný pronájem prostor a prodej publikací). Investiční akce organizace se kromě rekonstrukce elektrorozvodů v budově hvězdárny nerealizovala. S čerpáním veřejných zdrojů však má organizace zkušenosti. V letech 2005 2008 čerpala několik dotací z Fondu mikroprojektů INTERREG IIIA ČR-SR na realizaci neinvestičních vzdělávacích projektů. Celková výše získaných čtyř dotací dosáhla téměř 800 000,- Kč. Mimo to v roce 2007 získala Hvězdárna Valašské Meziříčí finanční příspěvek od České astronomické společnosti na realizaci mezinárodního slunečního semináře.


prosinec 2008


2.8.4



Stejně jako u ostatních příspěvkových organizací Zlínského kraje stojí v čele Hvězdárny Valašské Meziříčí ředitel, který nese zodpovědnost za provoz a činnosti organizace. Pod jeho vedením se hvězdárna organizačně člení na dvě samostatné větve, jak ilustruje následující schéma: Tabulka 2.42: Organizační uspořádání instituce Ředitel

Odb. pracovník - zást.ředitele odborný, vzdělávání, média

Ekonomka (účetní)

Odb.pracovník - CCD fotometrie, vzdělávání

Asistentka ředitele, sekretářka

Odb.pracovník - IT, pozorování Slunce (foto)

Mechanik, údržbář

Odb.pracovník - grafika, vzdělávání, PC

Čistička, referent

Odb.pracovník - historie, AT, vzdělávání

Zahradník

Odb.pracovník - vzdělávání, ekologie

Elektronik

Odb.pracovník - MPH, meteo, vzdělávání Odb.pracovník - vzdělávání, experimenty

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Z důvodů snahy o co největší aktuálnost následující tabulky uvádí vývoj personálního zajištění chodu organizace v posledních čtyřech letech. Tabulka 2.43: Personální zajištění chodu organizace v letech 2005–2008 – souhrnné ukazatele Ukazatel

Rok 2005


Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

11,50

11,80

11,08

11,53

průměrná

15 833,- Kč

16 423,- Kč

17 975,- Kč

17 304,- Kč

stav




Zdroj: Výroční zprávy Hvězdárny Valašské Meziříčí za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008


7,39

7,75

7,08

7,83


2,00

2,00

2,00

1,57


2,10

2,05

2,00

2,13

Zdroj: Výroční zprávy Hvězdárny Valašské Meziříčí za roky 2005, 2006 a 2007 a informace organizace za rok 2008


prosinec 2008



Počet zaměstnanců muzea se v posledních letech vychyloval cca o jeden pracovní úvazek (výchylka způsobena pohybem pracovních sil v organizaci, „frikční neobsazenost“), do budoucna je třeba zajistit obsazení všech pracovních míst. Oproti současnému stavu hvězdárna do budoucna potřebuje personálně posílit zejména oblast přípravy a realizace projektů, marketingu a přípravy pořadů pro školy, celkem cca 2 pracovní místa. Tempo růstu průměrné mzdy je meziročně nevyrovnané, v posledním roce došlo dokonce k poklesu. Odbornost všech zaměstnanců je dostatečná a zaměstnanci mají možnost se dále rozvíjet účastí na odborných seminářích a konferencích.

2.8.5


Činnosti hvězdárny spočívají zejména v následujících oblastech:

→

•

vzdělávací, popularizační, metodická a osvětová činnost: seznamování široké veřejnosti s vědeckými poznatky z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a věd příbuzných včetně techniky nejrůznějšími metodami a způsoby,

•

vědeckovýzkumná činnost - především v oboru pozorování Slunce a fotometrie proměnných hvězd,

•

kulturně-výchovná činnost,

•

knihovní a ediční činnost.


Odborná knihovna Hvězdárny Valašské Meziříčí obsahovala 12 085 publikací ke dni 31.12.2007. Rozrůstání knihovny probíhalo v posledních letech následujícím tempem: •


•


•


Mimo vedení odborné knihovny spočívají hlavní aktivity hvězdárny ve vlastní publikační činnosti – knihy, periodika, odborné články, texty v publikacích vydaných jinými subjekty. V důsledku omezených finančních prostředků však byla ediční činnost Hvězdárny Valašské Meziříčí omezena na absolutní minimum. →


Vědeckovýzkumná činnost hvězdárny spočívá v systematickém pozorování proměnných hvězd, projevů sluneční aktivity, zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy, malých těles Sluneční soustavy, to vše ve spolupráci s externími badateli, odborníky včetně pomoci odborných pracovníků jiným subjektům. Ve všech vlastních výzkumech hvězdárna navázala úzké kontakty s mnoha institucemi (Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. – program pozorování zákrytových proměnných hvězd s excentrickými drahami, s přítomností třetího tělesa, sledování projevů sluneční aktivity, astronomický ústav SAV – pozorování kataklyzmických a symbiotických hvězd, spolupráce se rozvíjí také v oblasti výzkumu meziplanetární hmoty, v oblasti rozvoje pozorovací techniky a další). Svou činností je hvězdárna známa nejen v České republice, ale i v zahraničí. →

Vzdělávací, popularizační, metodická a osvětová činnost

Tato činnost hvězdárny v letech 2005, 2006 a 2007 představovala odbornou pomoc studentům středních a vysokých škol (např. ve formě odborných konzultací), spolupráci se


prosinec 2008



vzdělávacími institucemi (např. ve formě programů pro školy, přednášek, výstav). Pomoc ostatním subjektům – např. státní správě ve věci výstavby nových hvězdáren, nákupu techniky, práce s mládeží apod. Zásadní důraz je kladen na školní a mimoškolní vzdělávání mládeže i celoživotní vzdělávání dospělých. Jedná se především o přednášky, doplňkovou výuku pro školy, astronomické kroužky, semináře, výstavy apod. organizace rozvíjí specifické tzv. experimentální pořady a programy pro školy založené na praktickém experimentu a spolupracuje se Střediskem služeb školám ZK. Tabulka 2.45: Přehled počtu a návštěvnosti výchovných a kulturních programů pro děti pořádaných v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005


Rok 2006

Rok 2007

310*

348

228

14 951

11 987

6 735

Pozn. * zahrnuje programy: Doplňková výuka pro školy, Výstavy pro školy, Astronomický tábor, Astronomické kroužky Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Značnou část nabídky tvoří standardní pořady pro školy. V poslední době došlo k posunu spolupráce díky zavádění RVP ve školách, které mnohdy vedly k tomu, že mnohé dosud probírané učivo bylo z osnov prakticky odstraněno (projevilo se menším počtem programů pro děti a celkovým poklesem jejich návštěvnosti). Tato skutečnost znamená pro hvězdárnu podle vlastních slov nejen ohrožení, ale také velkou příležitost. Kromě toho se díky nedaleké Speciální škole pro sluchově postižené hvězdárna zaměřuje na přípravu a realizaci programů právě pro tuto skupinu občanů. Popsané činnosti ještě doplňují programy pro mateřské školy, pojaté netradičně formou kolektivní hry a pořádání výtvarných soutěží a výstav. →


Hvězdárna Valašské Meziříčí se ve výkonu rámci kulturně-výchovné činnosti soustředí na následující: •

programy pro školy (viz výše),

•

zájmové aktivity a vzdělávací výstavy, přednášky, besedy, odborné i populární semináře a jiné odborné výklady (viz výše),

•

kulturní akce a další programy,

•

expozice, výstavy.

Expozice jsou ve hvězdárně představovány zejména průběžně aktualizovanou obrazovou a modelovou výzdobou představující různá vesmírná tělesa, rakety, kosmické sondy a největší astronomické dalekohledy světa v prostorné vstupní hale. Další informační panely a výukové modely jsou instalovány i v okolí hlavní budovy v areálu hvězdárny. Výstavy pořádané hvězdárnou tvoří spíše doplněk k její hlavní činnosti . K instalaci putovních výstav jsou používány mobilní panely, které jsou po krátkém vystavení ve vstupní hale Hvězdárny Valašské Meziříčí postupně instalovány na základních a středních školách ve Valašském Meziříčí a blízkém okolí. K příležitostným výstavám byl využíván i rekonstruovaný historický objekt dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929.


prosinec 2008



Tabulka 2.46: Ukazatele výstavní činnosti Hvězdárny Valašské Meziříčí v letech 2005-2007 Ukazatel

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


2

2

2

Počet výměnných výstav/expozic (x)

4

4 (o)

5 (o)


-

-

-


-

-

-

Počet výstav/expozic malého rozsahu (x)

4

3 (o)

4 (o)

Počet výstav/expozic se zahraniční účastí

-

1

-

Počet výstav/expozic s účastí kulturní instituce v zahraničí

-

-

-

pracovníků


50. let výzkumu vesmíru Kosmický výzkum v každodenním životě.

Jeden den na oběžné dráze Sputnikem to začalo.

Výstava krajek Zrcadla

(x) – jde o stejné výstavy (o) – částečně jde o používané výstavy z předchozího roku Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí

2.8.6


Specializace hvězdárny je dána jejím odborným zaměřením. V oblasti odborné se specializuje na tři oblasti astronomie, a to: projevy sluneční aktivity ve sluneční atmosféře, fotometrii proměnných hvězd a meziplanetární hmotu (včetně zákrytů hvězd planetkami). V oblasti vzdělávací se soustředí na pořádání specializovaných seminářů a konferencí zvláště pro školní mládež.

2.8.7

Zájem veřejnosti

Následující tabulka ilustruje vývoj zájmu veřejnosti v souvislosti s nabídkou hvězdárny: Tabulka 2.47: Zájem veřejnosti o činnost Hvězdárny Valašské Meziříčí v letech 2005-2007 Marketingová aktivita

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007


22 877

21 046

12 877


10 592

8 409

3 616

0

0

0

11 878

12 008

12 085

Stálé expozice

2

2

2


4 0

6 0

5 0

Sbírkové předměty (neprovádí sbírkovou činnost) Knihovní fond (knihy a svázané tituly periodik)

odb. bulletiny - 2 odb. bulletiny - odb. bulletiny - periodika – 1 2 2 (12 čísel) Publikace, periodika, odborné články a publikované odb. články - 14 odb. články - 10 odb. články – 79 texty popul. čl. - 5 popul. čl. - 7 odborné práce – 4 sborníky - 2 sborníky - 5 popul. čl. - 11 sborníky – 1 Přednášky, kulturní programy

518

585

478

Pozn. Uvedené počty publikací neobsahují počty článků publikovaných na odborných a vzdělávacích internetových portálech. Počty elektronicky publikovaných článků dosahuje ročně průměrně kolem 250. Zdroj: Zpráva o činnosti příspěvkových organizací zřizovaných Zlínským krajem v oblasti kultury za rok 2005, 2006, 2007


prosinec 2008



Pozn. Výrazný pokles návštěvnosti v roce 2007 byl způsoben několika faktory: •

z důvodů personální diskontinuity se nepodařilo realizovat více nových putovních výstav, které jsou vystavovány na školách,

•

poklesl počet akcí pro školy (tj. doplňková výuka + výstavy) o téměř 7 000 osob (výpadek je způsoben především výstavami) – výpadek u doplňkové výuky je zapříčiněn novými RVP ve školách (astronomie z osnov ve většině případů zcela vypadla), omezenými možnostmi výjezdů školních skupin, problémy se suplováním, náklady na dopravu apod.

2.8.8

Marketing

Hvězdárna Valašské Meziříčí se snaží propagovat svou činnost prostřednictvím řady marketingových nástrojů. Z PR aktivit jde zejména o vydávání a předávání tiskových zpráv, poskytování rozhovorů a informací médiím (regionální TV, místní tisk, rozhlas), direct mailing zaměřený na osoby, organizace i školy, plakátování významných akcí, publikování překladů na tematicky a územně specializovaných národních serverech, informace o odborné činnosti a úspěších apod. Větší pozornost byla věnována propagaci akcí, pořádaných pro širokou veřejnost, prostřednictvím vlastních propagačních materiálů (propagační programové letáky), a také ve spolupráci se sdělovacími prostředky. Důležitým kanálem pro distribuci informací jsou i turistická informační centra, subjekty infrastruktury cestovního ruchu, informační nástěnky na veřejných prostranstvích ve Valašském Meziříčí a hlavně vlastní www stránky. Ty jsou na vysoké designové i informační úrovni. Mimo tyto aktivity hvězdárna spolupracuje s městem Valašské Meziříčí a účastní se městem organizovaných akcí (den dětí, oslavy výročí města apod.), kde hostuje s přenosným dalekohledem.

2.8.9

Rozvojové aktivity

Hlavním strategickým dokumentem organizace je Koncepce rozvoje Hvězdárny Valašské Meziříčí. V ní jsou na základě SWOT analýzy definovány hlavní směry rozvoje. Jako hlavní aktivity do budoucna vidí hvězdárna hned realizaci následujících projektů: •


•

realizace energeticky úsporných opatření na dvou objektech (viz příloha A),

neinvestiční projekty - rozšiřování vědeckých, metodických a výukových programů a projektů: o

Brána do vesmíru,

o

Obloha na dlani,

o

Výstavou ke spolupráci a poznání,

o

Astronomické cestování,

o

Dlouhodobá systematická fotometrie proměnných hvězd,

o

Systematické pozorování projevů sluneční aktivity.

Při realizaci neinvestičních projektů má hvězdárna za cíl využít větší volnosti škol při tvorbě jejich RVP.


prosinec 2008



Po úspěšné zkušenosti s realizací neinvestičních vzdělávacích programů spolufinancovaných z Fondu mikroprojektů INTERREG IIIA ČR-SR organizace připravuje projekty pro využití dalších evropských zdrojů. Své aktivity se v tomto směru snaží rozšiřovat i na investiční projekty. Z hlediska spolupráce mezi kulturními organizacemi ZK se užší spolupráce začíná rozvíjet v oblastech, které jsou navázány na přípravu projektů a společných výstupů. Jedná se především o regionálně blízké Muzeum regionu Valašsko (včetně jeho hvězdárny). Rozvojové impulzy však hvězdárna získává i spoluprací s odbornými institucemi – s některými českými a slovenskými hvězdárnami, a také se zpracovatelským centrem ILOC (International Lunar Occultation Centre – Mezinárodní centrum pro pozorování zákrytů hvězd Měsícem) v Japonsku a ES/IOTA (European Section/International Occultation Timing Association – Evropská sekce mezinárodní zákrytové a časové asociace) v Hannoveru, SRN.

2.8.10


Silné stránky

Slabé stránky

Zastaralé technické vybavení organizace včetně Stabilně velmi dobrý hospodářský výsledek z doplňkové metodických pomůcek - potřeba modernizovat určité činnosti úseky práce Zkušenosti s čerpáním evropských zdrojů

Finanční limity pro rozšíření realizací výukových programů na území celého kraje zejména pro školy (metodická činnost)

Dobrá a kvalitní práce s dětmi a mládeží.

Výrazně omezená ediční činnost

Schopnost a připravenost rozšířit realizaci výukových programů na území celého kraje zejména pro školy Klesající trend návštěvnosti (metodická činnost) a snaha to využít Kvalitní odborná činnost, výlučnost instituce v rámci Specifičnost instituce a její obtížná srovnatelnost Zlínského kraje, nadnárodní význam organizace s ostatními PO ZK Zájem veřejnosti, ve srovnání s ostatními PO ZK vysoká návštěvnost Spolupráce s odbornými partnerskými organizacemi v zahraničí Pořádání významných odborných akcí.

národních

i mezinárodních

Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


3


Teze a východiska

3.1 Analýza současného stavu kulturních institucí zřizovaných Zlínským krajem Následující subkapitoly vycházejí z výše uvedeného popisu situace v jednotlivých PO ZK. Jejich vzájemným porovnáním podávají souhrnnou analýzu současné situace. V relevantních otázkách je jejich situace srovnávána i s PO ostatních krajů ČR. K tomuto porovnání byly vybrány celkem čtyři kraje - dva menší kraje se srovnatelným počtem obyvatel okolo 500 000 jako má Zlínský kraj, a dva velké moravské kraje s „historií“ výkonu veřejné správy a s podobnou skladbou příspěvkových organizací v kultuře jako Zlínský kraj. Ostatní kraje byly ze srovnání vynechány zejména pro zcela odlišné pojetí správy kulturních PO nebo pro odlišné historické a socioekonomické podmínky Popsaná fakta ilustruje tabulka v příloze B.1.

3.1.1

Právní postavení organizací

Zřizovatelem všech sedmi popisovaných institucí je Zlínský kraj, který tuto činnost ve většině případů převzal od bývalých Okresních úřadů. Ve srovnání s bývalým vedením organizací okresními úřady je současné působení pod správou Zlínského kraje charakteristické lepšími kontrolními mechanismy (finanční efektivnost, naplňování úkolů daných zřizovací listinou). Pro všechny instituce je současná právní forma vyhovující, jde o standardní zařazení správy organizace s regionální působností pod správu kraje v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., Zákon o krajích (krajské zřízení). Organizace fungují na základě zřizovací listiny. Nedostatkem tohoto stavu je nedostatečná ochrana organizací před možností jejich zrušení. V případě potřeby bývají zřizovací listiny aktualizovány prostřednictvím dodatků. Přesto se v současné době u MRV vyskytuje rozpor mezi zněním zřizovací listiny a reálnou situací. Pod správou Zlínského kraje jsou organizace po dobu pěti až osmi let a během té doby se již vzájemná spolupráce do vysoké míry stabilizovala. Organizace však poukazují na rychle rostoucí administrativní zátěž, kterou na ně zřizovatel klade, ale také na zlepšení komunikace s odborem kultury a památkové péče.

3.1.2

Technické zázemí pro výkon činností organizací

V oblasti technického zázemí pro výkon činností se jednotlivé příspěvkové organizace nacházejí v diametrálně odlišném postavení. Jejich srovnání ilustrují přílohy A a B.2. Z hlediska prostorové kapacity je na první pohled nejhorší situace v KGVU s celkovou výstavní plochou 864 m2 a depozitem o ploše 124 m2. Na 1 m2 depozitu tak připadá 48 sbírkových předmětů, které jsou však ve srovnání se sbírkovými předměty muzeí prostorově náročnější. Galerie nemá žádný archiv, konzervátorský prostor ani edukační místnost. Současná situace je limitem pro další rozvoj organizace. Při srovnání ostatních ukazatelů (plocha / 1 zaměstnance dle kategorie) však není situace tak dramatická. U všech institucí, které mají depozitáře, se ukazuje potřeba jejich rozšíření (KKFB, MjvM, SM – archeologické sbírky, MK, MRV). Problémem Zlínských PO je jejich působení v pronajatých objektech, což znemožňuje provedení zásadnějších úprav či rekonstrukcí využívaných prostor. Většina organizací v současné době působí alespoň v jednom objektu vyžadujícím do roku 2013 celkovou rekonstrukci. Problémy jsou zejména s památkovými objekty a areály (KGVU – Dům umění, MK – Rymice, Zdislavice, MRV - Lešná). Mimo to bude řada objektů do budoucna vyžadovat modernizaci (bezbariérové úpravy apod.). Zřizovatel již v tomto


prosinec 2008



směru každoročně přispívá na významné investiční akce zejména mimozlínských organizací (viz text kap. 2) Řešením problémů zlínských organizací by měl být připravovaný projekt využití 14. a 15. budovy, do nichž by se tyto organizace měly během nejbližších let nastěhovat. Jako zajímavé se ukazuje srovnání hospodaření jednotlivých organizací s majetkem, jehož některé subjekty využívají k pronajímání (společenské události, semináře, školení, koncerty apod.), což jim pomáhá při další spolupráci a budování dobrého jména organizace v oblasti i ve zlepšování hospodářského výsledku. Všechny organizace poukazují na nedostatek či alespoň problémy se zastaráváním technického vybavení a výpočetní techniky.

3.1.3

Hospodaření a financování organizací

Hlavním zdrojem příjmů organizací je příspěvek od zřizovatele, který v jednotlivých případech pokrývá 80-93 % celkových výdajů organizace (nejvíce MjvM, MK, nejméně KKFB). Tento podíl je v čase relativně stabilní. Některé organizace mimo to získávají dotace a příspěvky od obcí a ze státního rozpočtu, případně i z dalších zdrojů (nadace, sponzoři apod.). Ačkoliv je podíl těchto zdrojů ve srovnání s příspěvky zřizovatele minimální, je nutné pozitivně zhodnotit snahy organizací o využití vícezdrojového financování, které jim může pomoci realizovat jinak pouze těžko uskutečnitelné projekty, záměry a mimořádné aktivity. V souladu s aktuálními trendy v soukromé i veřejné sféře bude do budoucna význam vícezdrojového financování narůstat. Výdaje organizací jsou rozděleny mezi provozní a mzdové. Podíl provozních nákladů v jednotlivých organizacích se velmi liší od necelé třetiny (HVM) až po téměř 60 % (KGVU). V ostatních organizacích tvoří provozní výdaje okolo 50 % celkových výdajů. Kromě KKFB dosahuje většina organizací pravidelně vyrovnaného či mírně kladného celkového hospodářského výsledku. Hospodářský výsledek z hlavní činnosti je každoročně záporný u SM a HVM, obě organizace jej dokrývají kladným výsledkem z doplňkové činnosti. Nejlepších výsledků z doplňkové činnosti dosahují právě HVM a SM, všechny organizace se však pohybují v kladných číslech. KKFB každoročně dosahuje kladného hospodářského výsledku z hlavní činnosti a doplňuje jej i kladným výsledkem z doplňkové činnosti. Dobrých zkušeností s realizací doplňkových činností by organizace měly využít a v souladu se současnými trendy by se do budoucna měly zaměřit na podporu a rozšiřování těchto aktivit. Souhrnné grafické vyjádření popisovaných faktů je uvedeno v příloze B.3. Zvláštní kapitolou financování je využívání evropských zdrojů, s nímž zatím mají zkušenosti pouze tři organizace (MK, SM a HVM), MRV má zkušenosti s přípravou žádosti (žádost do ROP MS neúspěšná). Úspěšnost zmiňovaných organizací ukazuje, že překážky uváděné dosud neaktivními organizacemi (přílišná administrativní náročnost, neexistence vhodných zdrojů) nejsou nepřekonatelné.

3.1.4

Personální zajištění činností organizací

Personální stav je ve všech organizacích stabilizovaný, do budoucna je však nedostatečný. Největší personální požadavky má KKFB, které chybí 15 zaměstnanců, většinou knihovníků a vedoucích pracovníků, a dále posílení ICT, marketingu a projektový manažer. Konkrétní potřebu navýšení počtu či navýšení úvazku odborných pracovníků však pociťují i ostatní organizace (KGVU: archivář, výstavář, konzervátor, správce depozitáře, MjvM: preparátor, dokumentátor, MRV: kurátor, edukátor, MK: archivář, dokumentátor, etnograf, historik umění – správce sbírky, konzervátor, SM: edukátor, HVM: edukátor – příprava programů). Mimo to organizace také vyjadřují personální požadavky na zajištění marketingu (KKFB, KGVU, HVM) a administrativy projektů (HVM). Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



Zásadním problémem všech příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury je nízké platové ohodnocení zaměstnanců a zejména odborných pracovníků. Nejvyšší platy mají zaměstnanci Slováckého muzea v Uherském Hradišti, platy odborných pracovníků jsou napříč organizacemi poměrně vyrovnané. Mzdy v organizacích rostly průměrným tempem 4 % ročně, což bylo do roku 2007 více než roční míra inflace. Mezi lety 2007 a 2008 došlo u většiny organizací ke zpomalení tempa růstu či dokonce poklesu reálných průměrných mezd. Cíle, kterým mělo být vyrovnání platů zaměstnanců v kultuře s platy ve školství, tak zatím ve Zlínském kraji nebylo dosaženo a mzdy ve školství zůstávají stále průměrně o 5 000,- Kč vyšší a rostou stejným tempem jako mzdy v kultuře. Ve srovnání s ostatními kraji ČR však jde o standardní situaci. Všechna popisovaná fakta ilustrují grafy a tabulky v příloze B.4. Přesto nelze současnou mzdovou situaci označit za motivující. Důvody, proč zaměstnanci v muzeu zůstávají, přičítají organizace do značné míry úzké specializaci a obtížnému uplatnění na trhu práce. Nemotivující je i velmi omezená možnost kariérního postupu, která je však dána charakterem organizací. Po odborné stránce je personální obsazení příspěvkových organizací velmi dobré. Zaměstnanci navíc mají možnost průběžného vzdělávání, při závazku zaměstnance zůstat po určitou dobu v organizaci není výjimkou např. ani možnost vysokoškolského studia částečně hrazeného zaměstnavatelem.

3.1.5

Činnosti vykonávané organizacemi

Činnosti vykonávané jednotlivými organizacemi se velmi liší v závislosti na charakteru instituce – knihovna, galerie, muzeum, hvězdárna – i na specifikách daných zřizovací listinou či historickým vývojem instituce. →


Hlavní náplní práce muzeí je sbírkotvorná činnost, která spočívá v získávání, evidenci, inventarizaci, uchovávání a péči o zachování sbírkových předmětů. Počty předmětů ve sbírkách jednotlivých muzeí se výrazně liší (viz příloha B.5 - největší sbírky MRV 415 000, nejmenší sbírky KGVU 5 900). Relativně nejrychleji se rozšiřují sbírky MjvM (mezi lety 2005-2007 o 5 %), nejpomaleji naopak MK (v letech 2005-2007 0,1 %). Rychlý růst archeologických částí muzejních sbírek je způsoben zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který s výjimkami12 stanovuje jako vlastníka veškerých movitých archeologických nálezů kraje. V důsledku rozsáhlé stavební činnosti je počet těchto nálezů v posledních letech vysoký a kraj zastoupený svými příspěvkovými organizacemi nemá možnost nálezy odmítat. V plánované novele zákona se v této souvislosti žádná změna nepředpokládá. Se sbírkotvornou činností souvisí nutnost pravidelného provádění inventarizace a vyřazování duplicitních předmětů. →


Knihovní činnost je hlavní náplní Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Ve srovnání s ostatními krajskými knihovnami je knihovna úspěšná – má vysoký počet knihovních jednotek a vyznačuje se hlavně velmi vysokým počtem výpůjček. Ostatní organizace provozují knihovní činnosti v rámci vedení svých odborných knihoven. I zde jsou však velké rozdíly v množství jednotek i rozsahu poskytovaných služeb.

12

Viz §23 a zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči


prosinec 2008



Totéž platí o ediční činnosti, kterou jednotlivé organizace vykonávají v rozdílném rozsahu. Ediční činnost je úzce svázána s vlastní vědeckovýzkumnou a kulturně-výchovnou činností. Většina organizací vydává svůj vlastní sborník nebo časopis. MjvM a MRV plánují společné vydávání odborného časopisu. Sjednocení všech aktivit do jednoho společného odborného magazínu by však s ohledem na rozdílné zaměření, tradici a návaznost na další odborná pracoviště neznamenalo přínos. Naopak vydavatelská činnost HVM a částečně i KKFB byla utlumena. Novým trendem ve vydavatelských aktivitách by se mohlo stát vydávání tištěných publikací v omezeném nákladu a distribuce případných dalších výtisků v elektronické podobě. Úspory by vznikaly v produkčních i skladovacích nákladech. →


Pro některé organizace jde spíše o druhotné zaměření, pro jiné (např. HVM) je však vědeckovýzkumný program významnou náplní práce. Důležitým aspektem je v tomto ohledu spolupráce s ostatními odbornými pracovišti a členství v oborových organizacích. →


Metodická a edukační činnost spočívá hlavně v organizaci školních vzdělávacích a volnočasových pořadů a pořadů pro děti, mládež a veřejnost. Všechny organizace jsou v tomto ohledu úspěšné a svou spolupráci se školami a dalšími uživateli výstupů označují jako dobrou. Přesto jsou mezi jednotlivými organizacemi patrné rozdíly, a to zejména v návštěvnosti (mimo KKFB má největší návštěvnost HVM a MK). Kromě MK a MRV se v posledních třech letech všechny organizace potýkají s poklesem zájmu. U HVM je to dáno novým způsobem tvorby RVP. Organizace by na pokles měly reagovat zejména aktualizací nabídky a co nejtěsnější spoluprácí se školami. V souladu s celosvětovým trendem spolupráce muzea a školy by organizace měly klást důraz na programy spojující poznatky a informace z více oborů a poukazující na souvislosti. Informace by měly být zprostředkovávány neformálně a netradičně muzejními prostředky s možností vlastního „osahání“ si předmětů. Důležitá je v tomto směru přítomnost edukačního odborníka se znalostmi a přístupem k informacím ze zahraniční praxe. Dobrým nástrojem by mohlo být i uplatnění marketingových nástrojů (reklama, PR, podpora prodeje apod.), o což se již snaží např. MK. →


Kulturně-výchovná činnost obnáší zejména pořádání výstav a expozic. I zde jsou mezi jednotlivými organizacemi značné rozdíly dané jak jejich zaměřením, tak prostorovými podmínkami, rozsahem sbírek, objekty svěřenými do správy a dalšími faktory. Hlavním ukazatelem úspěšnosti je počet návštěvníků (viz přílohu B.6), kde je jednoznačně nejlepší SM následované MjvM. Všechna muzea v tomto ohledu poukazují na pozitivní vliv instalace atraktivních výstav na návštěvnost muzea. Jde nejen o výstavy vlastní, ale často i o výstavy realizované ve spolupráci se zahraničními subjekty (SR) nebo o výstavy převzaté. Úspěch měly u veřejnosti i společné výstavy spolupořádané více příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje. Do budoucna by bylo vhodné tento trend rozvíjet, předpokladem je však existence přijatelných prostor, což v současné době není všude splněno (KGVU, MjvM). Velké rezervy lze spatřit v realizaci doplňkových (komerčních) činností, jež by přispěly k většímu komfortu návštěvníků a mimo to i k lepšímu stavu rozpočtu organizace a k šíření povědomí o organizaci a budování dobrých vztahů s okolními subjekty. Realizace doplňkových činností odpovídá i aktuálním trendům v oblasti kulturního turismu. Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008


3.1.6



Ačkoliv dochází v některých případech k oborovým překryvům (např. archeologii se věnuje MK i SM), jednotlivé organizace mají určitou profilaci témat, jimž se věnují. Do budoucna bude nutné tuto profilaci lépe definovat a podporovat její upevnění, a to i v marketingových aktivitách a v komunikaci s veřejností.

3.1.7

Zájem veřejnosti

Zájem veřejnosti je jedním z nejdůležitějších ukazatelů úspěšnosti organizace. Jak ukazuje graf v příloze B.6, řešené instituce se nacházejí ve velice rozdílném postavení. Největší zájem veřejnost projevuje o služby KKFB. Ve srovnání s ostatními krajskými knihovnami má největší počet návštěvníků a vykazuje při srovnatelném počtu registrovaných čtenářů několikanásobný počet výpůjček. Z muzeí je nejúspěšnější SM v Uherském Hradišti s více než 180 000 návštěvníky za rok, které se umisťuje na jedné z nejvyšších příček i v mezikrajském srovnání (viz příloha B.1). Naopak nejmenší návštěvností se vyznačuje KGVU, kterou ročně navštíví pouze okolo 8 000 osob. Opět je na místě poukázat na patrný efekt atraktivních výstav, které se na návštěvnosti vždy pozitivně projeví. Zájem veřejnosti do značné míry odráží image organizace a všechny složky jejího produktu (viz níže). Cílenému a komplexnímu budování image se však organizace příliš nevěnují. Dosud nezmiňovaným faktorem je cena vstupného do jednotlivých institucí. Vstupné je pro řadu organizací jedním z významných zdrojů příjmů, má však i mimoekonomický rozměr, a mělo by tedy být jedním z nástrojů řízení a naplňování strategických cílů organizace. Z dokumentů jednotlivých organizací však není zřejmé, jakým způsobem se cenová politika tvoří. Přehled cen vstupného uvádí tabulka v příloze B.6. I zde jsou zřejmé rozdíly (MK – 70,- Kč vstupné do zámku Chropyně, MjvM, MK, MRV - 10-15,- Kč vstupné na výstavu či expozici). Z tohoto pohledu nelze jednotlivé ceny považovat za vysoké nebo nízké, spíše je třeba uvažovat o přiměřenosti ceny k nabídce organizace. U KKFB jsou pravidla pro stanovení cen za služby vymezeny zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), který stanoví, které služby jsou veřejné knihovny povinny poskytovat bezplatně a kdy je možno za poskytnutí služby požadovat úhradu a v jaké výši.

3.1.8

Marketing

Marketing, resp. komunikace by měla být jednou z trvalých funkcí a aktivit kulturních organizací. Nejde zde jen o prezentaci produktu, ale i o prezentaci a komunikaci celé organizace a jejího image. Současná situace v jednotlivých příspěvkových organizacích Zlínského kraje je velmi nejednotná. Zatímco některé organizace mají zpracovaný marketingový dokument i se zásadami komunikace s médii, jiné se s odvoláním na nedostatek finančních prostředků omezují na minimální rozsah marketingových aktivit. Velký důraz je kladen na PR aktivity a komunikaci s médii, za významné jsou považovány tištěné propagační materiály. Zásadním nedostatkem je absence či nerespektování vizuálního stylu, což se projevuje na všech materiálech organizace. Organizace se vesměs chovají nekoncepčně. Existují přitom zásady, jichž by se měly organizace držet (viz níže). Jako žádoucí organizace vidí napojení na oblast cestovního ruchu, kde jsou v současné době poměrně velké rezervy. Instituce se zapojují do programu rodinných pasů a uvítaly by spolupráci s regionálními či nadregionálními institucemi působícími v cestovním ruchu.


prosinec 2008


3.1.9


Rozvojové aktivity

Všechny příspěvkové organizace mají zpracován rozvojový dokument, většinou nazvaný Koncepce rozvoje organizace. V závazné osnově je formulována vize a globální cíle organizace s vyznačením kritických oblastí. Prostřednictvím SWOT analýzy jsou následně identifikovány silné a slabé stránky a z toho plynoucí příležitosti a hrozby. Na ně navazuje stanovení strategických směrů a případně i konkrétních projektů, které by k dosažení stanovaných cílů měly vést. Dokumenty jsou zpracovány v přiměřeném rozsahu, za zvážení by stála změna struktury a stanovení vize a globálních cílů až po SWOT analýze, která může identifikovat nové směry rozvoje. I přes jednotnost v metodice jsou v přípravě a realizaci rozvojových projektů mezi jednotlivými organizacemi patrné rozdíly v aktivitě a „odvaze“. Často zmiňovanými potenciálními zdroji financování rozvojových projektů jsou evropské fondy, reálnou zkušenost s jejich čerpáním však mají jen tři organizace. Jako důvod jsou uváděny nedostatečné zkušenosti a administrativní náročnost projektového procesu. Vzhledem k časové náročnosti celého procesu a k rychlému odčerpávání prostředků z ROP SM je přitom nejvyšší čas s projektovou přípravou začít. Zatímco spolupráce se školami a vzdělávacími organizacemi je dobrá, rezervy v přípravě rozvojových aktivit mají organizace směrem ke spolupráci mezi sebou či s odbornými partnerskými subjekty. Pouze KKFB uvedla jako zdroj rozvojových podnětů např. benchmarking. Výrazným nedostatkem je neexistence krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí, který by umožňoval snadnější hledání partnerů.

3.2

Aktuální trendy v oblasti kulturních institucí

V oblasti kulturních institucí, zejména muzeí a galerií, celosvětově dochází ke sjednocování modelů a způsobů jejich spravování a řízení (i v zemích s historicky odlišnými vzorci vztahu ke kultuře). Vše se přibližuje formě řízení soukromých organizací – větší finanční samostatnost, přejímání marketingových nástrojů a strategického plánování a řízení organizace. Velice výrazná je orientace kulturních organizací na cestovní ruch a příležitosti, které jsou s ním spojené. Následující text konkrétní trendy stručně popisuje. →

Financování •

Snižování závislosti na veřejných rozpočtech.

•

Hledání nových zdrojů financování, vícezdrojové financování.

Významné jsou zejména příležitosti plynoucí z nejrůznějších dotačních programů a ze spolupráce se soukromým sektorem včetně sponzoringu. →

Produkt •

Organizace jako produkt.

Produktem nabízeným na trhu již není pouze suma expozic a výstav, ale celá organizace včetně všech jejích expozic, nabízených doprovodných služeb, programu, technické kvality zázemí atd. Z pohledu návštěvníka je produktem prožitek, který návštěvou získává. •

Jedinečnost nabídky.

Jasná profilace kulturní organizace a její odlišitelnost od ostatních, unikátnost, je základním předpokladem konkurenceschopnosti. •

Řízení kvality produktu.

Pro zajištění kvality organizace sledují aktuální trendy z oboru, požadavky návštěvníků, a v neposlední řadě také průběžně využívají moderní metody kontroly kvality.


prosinec 2008


•


Produktové balíčky.

Jde o společné nabízení zvýhodněných návštěv v rámci více partnerských organizací (rodinné pasy), a to i ve spolupráci se soukromou sférou (návaznost na ubytovací a stravovací kapacity). Organizace se často uchylují ke spolupráci na omezenou dobu (např. významné místní kulturní události apod.). →

Návštěvníci •

Návštěvník = klient.

Cílem institucí se místo sledování prostého počtu návštěvníků stává maximalizace počtu spokojených návštěvníků, kteří nacházejí důvody, proč se vracet. S tím souvisí i sledování trendů a realizace výzkumů motivace návštěvníků. →

Informace •

Rostoucí význam dostupnosti informací.

Jde o komplexní poskytování co nejrelevantnějších a nejdostupnějších informací nejen prostřednictvím primárně marketingových zaměřených materiálů. →

Vstupné •

Nutnost uvážené cenové politiky.

Kulturní organizace často přehodnocují cenovou politiku a s cílem podpořit návštěvnost přistupují k upouštění od vstupného nebo k cenové diferenciaci různých produktů (např. vstup do stálých expozic zdarma, ale relativně vysoké zpoplatnění drahých a atraktivních výstav), zavedení cenových pobídek (již někde používané rodinné pasy) nebo institutu volných vstupních dnů. →

Marketing •

Důsledné budování image.

I kulturní organizace si v dnešní době orientace spotřebitelů na značkové zboží a služby uvědomují význam image jako odrazu celkové nabídky instituce ve vědomí veřejnosti. Důsledné budování image se pomalu stává jedním ze základních kritérií většiny činností organizací. •

Rostoucí význam koncepčnosti marketingových aktivit.

Náhodně a nesystematicky prováděné marketingové aktivity již na trhu volnočasových aktivit obstojí jen velmi těžko, organizace tedy přistupují k přípravě promyšlených marketingových kampaní. Předpokladem pro úspěšnou marketingovou kampaň je provedení a následná realizace marketingové strategie. •

Jednotný vizuální styl – součást image a základní marketingový nástroj.

Jednotný a jasně rozeznatelný jednotný vizuální styl a logo odpovídající svým charakterem nabízenému produktu umožňuje veřejnosti jasnou identifikaci organizace již při prvním pohledu na libovolný předmět či dokument spojený s danou organizací (vstupenka, reklamní leták, katalog, inzerát, www, tisková zpráva apod.). Samy organizace si tímto způsobem pomáhají při budování dobrého jména a dostávání se do povědomí veřejnosti. →

Strategický management •

Profesionalizace vedení organizace.

Jde o kultivaci potenciálu odborníků z kulturní praxe – výběr osob s vůdcovskými kvalitami a manažerským potenciálem a následné zvyšování jejich kvalifikace v oblasti ekonomiky,


prosinec 2008



marketingu, rozvoje lidských zdrojů, fundraisingu apod., až se stanou „profesionálními řediteli“. •

Důraz na strategické plánování.

Kulturní organizace převzaly ze soukromého sektoru systém strategického plánování, který slouží jako nástroj k zajištění shody mezi organizací a jejím zřizovatelem i uvnitř organizace. Základním dokumentem je strategický plán, který definuje, kam organizace směřuje, a uvádí, jaké jsou priority a jak je hodlá realizovat a naplnit. •

Tlak na efektivitu.

Ve všech organizacích je kladen rostoucí tlak na efektivitu vykonávaných činností, v manažersky zaměřených organizacích často i s osobní odpovědností jejího vedoucího představitele. →

Vazba na cestovní ruch •

Následování trendů v cestovním ruchu.

Kromě vytváření marketingových vazeb a tvorby produktových balíčků jde zejména o přizpůsobování nabídky aktuálním trendům v cestovním ruchu. Například:13:

•

o

poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce,

o

rostoucí zájem o regionální specifika,

o

rostoucí zájem o prvky umění, kultury a historie,

o

rostoucí obliba kulturního turismu (ty formy cestování nebo turistiky, v nichž je zamýšlené poznání a konzumace kultury integrálně propojeno s jednou nebo několika dalšími motivacemi a aktivitami, případně jsou určujícím prvkem cesty),

o

rostoucí význam dostupnosti informací při sestavování dovolené,

o

dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy.

Snaha odstraňovat problémy a bariéry rozvoje kulturního cestovního ruchu.

V souvislosti kulturních institucí s cestovním ruchem v ČR jde zejména o nedostatečnou a nekvalitní infrastrukturu cestovního ruchu (ubytovací kapacita v nevyhovující kvalitě a struktuře, nedokonalý informační systém, doprava a spoje atd.), nízkou kvalitu základních a doplňkových služeb cestovního ruchu a nízkou jazykovou přizpůsobenost zahraničním návštěvníkům.

13

Zdroj: Czechtourism, listopad 2003, online


prosinec 2008


3.3


SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Zlepšování kontrolních mechanismů ze strany zřizovatele (finanční efektivnost, naplňování úkolů daných zřizovací listinou)

Nevhodné prostorové podmínky zlínských PO (KKFB, KGVU, MjvM)

Probíhající investice na budování nových expozic

Nedostatečné prostory pro zajištění depozitních skladů (KKFB, MjvM, MRV, SM – archeologické sbírky)

rekonstrukce

objektů

a

Stabilní podíl příspěvku zřizovatele na celkových nákladech

Špatný technický stav některých památkových objektů

Dobré zkušenosti některých PO s realizací doplňkových aktivit – kladný hospodářský výsledek

Špatný technický stav vybavení a výpočetní techniky

Organizace mají zkušenosti s vícezdrojovým financováním (státní zdroje, obce, soukromí sponzoři)

Vysoká administrativní zátěž na úkor odborné práce

Některé organizace mají zkušenosti s přípravou (MRV) a realizací (MK, SM, HVM) projektů spolufinancovaných z evropských zdrojů

Nízké průměrné mzdy příspěvkových organizací ve srovnání s průměrnými platy ve školství

Velmi dobré odborné personální obsazení příspěvkových organizací, možnosti dalšího zvyšování kvalifikace

Nízká motivace zaměstnanců – nízké mzdy, omezená možnost kariérního postupu (dáno charakterem oboru)

Kvalitní vědecko-odborná činnost všech příspěvkových organizací

Rychlé rozšiřování archeologických sbírek díky zákonu o státní památkové péči – problémy s kvalitou a zajištěním depozitářů

Velmi dobře propracované a cílené programy pro školy a veřejnost u většiny organizací (KKFB, MjvM, MK, SM, HVM)

Omezení ediční činnosti některých organizací (KKFB, HVM)

Vysoký zájem veřejnosti o knihovnické a informační služby poskytované KKFB

Pokles zájmu škol o programy HVM (dáno změnou způsobu tvorby RVP)

Přítomnost SM s vysokou návštěvností (nadregionální význam)

Nejasné vymezení u některých PO

Dobrá zkušenost s instalací atraktivních výstav – pozitivní vliv na návštěvnost

Přítomnost organizací s velmi nízkou návštěvností (KGVU)

Snaha zřizovatele o rostoucí efektivitu

Nejasný způsob stanovování cen vstupného do jednotlivých organizací, nedostatečná provázanost cenové politiky s marketingem

Vědomí si významu marketingu

Nekoncepčně prováděný marketing, rozdílná úroveň mezi jednotlivými PO

Přítomnost rozvojových dokumentů ve všech PO

Marketing není provázán na cestovní ruch

Některé organizace jsou velmi proaktivní a věnují se vyhledávání rozvojových příležitostí

Některé organizace nejsou příliš proaktivní při hledání nových rozvojových příležitostí

Navázaná spolupráce PO na odborné partnery v ČR i v zahraničí

Nižší forma vzájemné spolupráce některých organizací vedoucí ke zefektivnění jejich činností - především v oblasti společných akcí

Turistická kulturní atraktivita ČR (množství památek)

Neexistence krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí – překážka při navazování spolupráce a koordinaci činností


profilace

a

její

prezentace

prosinec 2008



Příležitosti

Hrozby

Realizace projektu využití 14. a 15. budovy zlínskými PO – vyřešení prostorových problémů

Nebezpečí příliš důrazného sledování kvantitativních ukazatelů efektivnosti PO ze strany zřizovatele (finanční efektivnost, naplňování úkolů daných zřizovací listinou) a podcenění kvalitativních ukazatelů

Využití zákonodárné iniciativy kraje ke změně zákona o státní památkové péči (řešení nedostatečných depozitárních prostor pro rychle se zvětšující archeologické sbírky)

Pokračující chátrání některých památkových objektů ve správě organizací (např. sýpka Rymice)

Využití objektů k doplňkovým činnostem (pronájem)

Nerealizace projektu Krajské studijní, informační a kulturní centrum Zlín

Rozšíření doplňkových aktivit na hospodaření i návštěvnost

–

pozitivní

vliv

Nerealizace rekonstrukcí a modernizací návštěvnosti

Zvýšení významu vícezdrojového financování

Podfinancování organizací, na finanční podpoře zřizovatele

Vyšší využívání evropských zdrojů

Malá motivace zaměstnanců např. i k vyhledávání rozvojových příležitostí

Nové způsoby zaměstnanců

zvýšení

Zapojení PO ZK do neformálního vzdělávání

motivace

systému

a

loajality

celoživotního

a

absolutní

pokles závislost

Omezení a snížení kvality odborné práce v důsledku nadměrného nárůstu administrativních činností Zahlcení depozitářů duplicitními předměty

archeologickými

sbírkami

či

Ve spolupráci se školami aktualizace a modernizace nabídky programů pro mládež, využití marketingových nástrojů pro jejich propagaci

Ohrožení literárního dědictví degradací kyselého papíru, nevhodnými podmínkami pro uložení, krádežemi, vandalismem apod.

Vydávání publikací v elektronických verzích – pokles nákladů při zachování (či zvýšení) publikační činnosti

Útlum publikační činnosti PO

Instalace úspěšných a atraktivních výstav (vlastních, společných i převzatých)

Pokles zájmu škol o nabízené programy v důsledku jejich neatraktivnosti a malé vazbě na školní učivo

Zviditelnění profilace především muzeí, ale i dalších organizací podle obsahu jejich činností

Nejasná image a profilace jednotlivých PO => pokles zájmu veřejnosti a pokles návštěvnosti

Využití metod ochranného reformátování (mj. digitalizace) pro uchování a usnadnění zpřístupnění literárního dědictví

Zhoršení konkurenceschopnosti organizací a rapidní pokles zájmu veřejnosti v důsledku špatného a nekoncepčního marketingu a nerespektování trendů v cestovním ruchu

Vyšší míra spolupráce s obcemi, podnikatelskými subjekty, bankami apod. (možnost sponzoringu, zapůjčení sbírkových předmětů apod.)

Problémy a bariéry rozvoje kulturního cestovního ruchu v ČR

Využití příznivých trendů v oblasti cestovního ruchu

Nedostatečná spolupráce až případná izolovanost PO v přípravě i realizaci odborných i rozvojových aktivit

Spolupráce s institucí cestovního ruchu – sdílení informací, propagace

Zvyšující se rozdíly v rozvojové aktivitě a úspěšnosti jednotlivých PO

Vyšší míra spolupráce mezi PO ZK i s ostatními kulturními institucemi – společné aktivity, marketing Sdílení zkušeností (i zahraničními)

s odbornými

partnery

Zdroj: zpracovatel


prosinec 2008


4


Návrhová část

4.1 Vize příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury v roce 2013 „Příspěvkové organizace Zlínského kraje působící v oblasti kultury v roce 2013 jsou moderními institucemi aktivně přispívajícími k rozšiřování, uchovávání, ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví a bohatství Zlínského kraje a k podpoře cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Ve vztahu k veřejnosti mají organizace dobré jméno, podílejí se na veřejném životě a významně přispívají k budování kladného vztahu občanů kraje ke svému území a k rozvoji vzdělávaní a výchovy mladší generace. Zřizovatel sleduje podmínky a pečuje o trvalý rozvoj těchto příspěvkových organizací a podporuje jejich nadregionální a nadnárodní aktivity.“

4.2

Globální cíle

Naplnění vize stojí na čtyřech pilířích, které jsou definovány jako globální cíle: A. Zajištění technických a zejména prostorových podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje B. Zajištění institucionálních, zejména personálních a finančních podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje C. Podpora profilace a zajištění rozmanitosti a kvality činností realizovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje D. Zajištění podmínek pro oboustranně aktivní vztah s veřejností (zvyšování zájmu veřejnosti o činnost organizací i možnost aktivní účasti organizací na veřejném životě)

4.3

Specifické cíle

Pro naplnění vize příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury v roce 2013 byly globální cíle rozpracovány do specifických cílů vycházejících ze silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb identifikovaných ve výše uvedené analýze: I.

Stabilizace technických podmínek pro provoz a rozvoj PO

II. Vytvoření stabilního systému hospodaření PO s využitím vícezdrojového financování III. Zvýšení motivace a spokojenosti zaměstnanců PO IV. Zachování rozmanitosti a kvality činností realizovaných PO V. Rozvinutí marketingu se zvýrazněním profilace jednotlivých PO VI. Trvalé využívání potenciálu spolupráce

4.4

Prioritní osy a opatření

Pro jednotlivé specifické cíle byly stanoveny následující prioritní osy a opatření. →

Prioritní osa I. Stabilizace technických podmínek pro provoz a rozvoj PO

Opatření: I.1. Vyřešení vlastnických práv k objektům, v nichž sídlí zlínské PO I.2. Zajištění technické kvality objektů využívaných PO Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

prosinec 2008



I.3. Zajištění přístupnosti objektů pro hendikepované skupiny obyvatelstva I.4. Zajištění dostatečné kapacity depozitářů I.5. Zajištění technické kvality vybavení, přístrojů a výpočetní techniky →

Prioritní osa II. Vytvoření stabilního systému hospodaření PO s využitím vícezdrojového financování

Opatření: II.1. Vytvoření institucionálních podmínek pro větší finanční samostatnost PO II.2. Vytvoření podmínek pro maximalizaci využití programů podpory →

Prioritní osa III. Zvýšení motivace a spokojenosti odborných zaměstnanců PO

Opatření: III.1. Vytvoření systému funkční motivace zaměstnanců PO ZK III.2. Zajištění dostatečného personálního zázemí odborných oddělení PO ZK III.3. Podpora průběžného celoživotního vzdělávání odborných pracovníků →

Prioritní osa IV. Zachování rozmanitosti a kvality činností realizovaných PO

Opatření: IV.1. Iniciování změny zákonné povinnosti přijímat archeologické nálezy IV.2.

Spolupráce s veřejnými institucemi na tvorbě nových vzdělávacích programů pro děti a dospělé

IV.3. Podpora realizace atraktivních a úspěšných výstav a expozic IV.4. Podpora projektů pro záchranu a zpřístupnění literárního dědictví →

Prioritní osa V. Rozvinutí marketingu se zvýrazněním profilace jednotlivých PO

Opatření: V.1. Vytvoření a následná realizace marketingové strategie PO ZK V.2. Ustavení koordinátora marketingových aktivit PO ZK V.3. Navázání partnerství pro potřeby marketingových aktivit →

Prioritní osa VI. Trvalé využívání potenciálu spolupráce

Opatření: VI.1. Vytvoření krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí VI.2.

Vytvoření a zajištění podmínek pro spolupráci PO s ostatními partnerskými organizacemi v rámci ČR i Evropy

VI.3.

Zajištění podmínek pro podporu rozvoje veřejného knihovnictví ve ZK v rámci programu regionálních funkcí knihoven


prosinec 2008



5

Akční plán

5.1

Aktivity k naplnění globálního cíle A. Zajištění technických a zejména prostorových podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje

5.1.1

Investice

Aktivita 1:

Krajské studijní, informační a kulturní centrum Zlín

Číslo a název opatření:

I.1. Vyřešení vlastnických práv k objektům, v nichž sídlí zlínské PO I.2. Zajištění technické kvality objektů využívaných PO I.3. Zajištění přístupnosti objektů pro hendikepované skupiny obyvatelstva I.4. Zajištění dostatečné kapacity depozitářů

Charakter aktivity:

Investiční

Stručný popis aktivity:

Rekonstrukce objektů 14. a 15. budovy a přestěhování zlínských PO v oblasti kultury do těchto objektů

Kroky aktivity:

Zajištění financování projektu Zajištění podkladů pro přípravu projektu Příprava projektové dokumentace Získání stavebního povolení Realizace projektu

k naplnění

Garant:

ZK – investor + KKFB, MjvM, KGVU

Termín realizace:

2009 - 2013

Náklady:

880 000 000,- Kč

Zdroje financování:

ROP SM + státní rozpočet + rozpočet ZK

Hodnotící indikátor:

Vybudované Krajské studijní, informační a kulturní centrum Zlín


prosinec 2008



Aktivita 2:

Nalezení vhodného řešení rekonstrukce objektů užívaných PO ZK


I.2. Zajištění technické kvality objektů využívaných PO I.3. Zajištění přístupnosti objektů pro hendikepované skupiny obyvatelstva I.4. Zajištění dostatečné kapacity depozitářů

Charakter aktivity:

Investiční


MjvM: MK:

MRV:

SM: HVM: Kroky aktivity:

k naplnění

Rekonstrukce objektů Ploština Přístavba depozitáře Otrokovice II Objekt sýpky v Rymicích - východní část Objekt sýpky v Rymicích - západní část Areál tvrzi v Rymicích Objekt hrobky ve Zdislavicích Objekty v Lešné Rekonstrukce zámeckého parku v Lešné Vybudování nových depozitářů včetně vybavení v prostorách vsetínského zámku Rekonstrukce Centra péče o tradiční lidovou kulturu ZK Přístavba Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví Provozně technický objekt

Stanovení priorit a rozsahu rekonstrukcí nebo jiného řešení Navržení harmonogramu Navržení financování projektů Zajištění podkladů pro přípravu projektů včetně přípravy projektové dokumentace Případné zahájení realizace projektů

Garant:

dotčené PO + ZK

Termín realizace:

2009-2013

Náklady: Zdroje financování:

Rozpočet ZK, případně ROP SM


Plán rozvoje 2010 - 2020


prosinec 2008


5.1.2


Technické zhodnocení budov a opravy

Aktivita 3:

Technické zhodnocení a opravy budov užívaných PO ZK


I.2. Zajištění technické kvality objektů využívaných PO I.3. Zajištění přístupnosti objektů pro hendikepované skupiny obyvatelstva

Charakter aktivity:

Investiční i neinvestiční


Realizace následujících projektů: MjvM: Výměna oken a zateplení depozitáře Otrokovice Rekonstrukce bytu správce hradu Malenovice Rekonstrukce prostor hradu Malenovice, elektroinstalace, úpravy prostor Budova muzea Luhačovice MK: Rekonstrukce střechy Kroměříž 38 včetně vybudování pracoviště Rymice č.p. 1, 62, 64, 104, 116 MRV: Oprava Zámku Vsetín Lapidárium trojice SM: Hlavní budova muzea HVM: Hlavní budova Garáž

Kroky aktivity:

k naplnění

stavební

Stanovení priorit a rozsahu oprav nebo jiného řešení Navržení harmonogramu Navržení financování projektů Zajištění podkladů pro přípravu projektů včetně přípravy projektové dokumentace Případné zahájení realizace projektů

Garant:

dotčené PO + ZK

Termín realizace:

2009-2013




Plán rozvoje 2010 - 2020


prosinec 2008


5.1.3


Modernizace

Aktivita 4:

Provedení modernizací objektů užívaných PO ZK a inovace jejich vybavení


I.2. Zajištění technické kvality objektů využívaných PO I.3. Zajištění přístupnosti objektů pro hendikepované skupiny obyvatelstva I.5. Zajištění technické kvality vybavení, přístrojů a výpočetní techniky včetně programového vybavení

Charakter aktivity:

Investiční


Objekty - realizace následujících projektů: MjvM: Předhradí Malenovice MK: Bezbariérové úpravy objektu KM 38 Zámek Chropyně MRV: Zámek Kinských Valašské Meziříčí SM: Archeologické lokality Sady, Modrá, Staré Město HVM: Jižní budova Vybavení - průběžné analyzování a doplňování technického a programového vybavení PO ZK v souladu s aktuálními potřebami a nabídkou nových prostředků.

Kroky aktivity:

Objekty: Stanovení priorit a rozsahu modernizací Navržení harmonogramu Navržení financování projektů Zajištění podkladů pro přípravu projektů včetně přípravy projektové dokumentace Realizace projektů Vybavení: Průběžná analýza potřeb PO a ověření jejich oprávněnosti odborem kultury a památkové péče ZK Zajištění finančních prostředků k zajištění potřebného vybavení Pořízení potřebného vybavení

k naplnění

Garant:

ZK ve spolupráci a dotčenými PO

Termín realizace:

průběžné




Plán rozvoje 2010 – 2020 Stav technického zázemí pro výkon činnosti PO ZK ve srovnání s ostatními kulturními institucemi ZK i ČR


prosinec 2008


5.2


Aktivity k naplnění globálního cíle B. Zajištění institucionálních, zejména personálních a finančních podmínek pro provoz a rozvoj příspěvkových organizací Zlínského kraje

Aktivita 5:

Personální zajištění výkonu funkce „Metodická a koncepční činnost v oblasti kultury“


II.1. Vytvoření institucionálních podmínek pro větší finanční samostatnost PO II.2. Vytvoření podmínek pro maximalizaci využití programů podpory V.2. Ustavení koordinátora marketingových aktivit PO ZK V.3. Navázání partnerství pro potřeby marketingových aktivit

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Ustavení osoby (osob), jejímž úkolem bude koordinace a podpora připravovaných a realizovaných aktivit PO ZK, a to zejména v oblasti rozvojových projektů v oblasti marketingu a vícezdrojového financování, zvláště v oblasti strukturálních fondů a dalších evropských zdrojů.

Kroky aktivity:

Identifikace vhodného způsobu zajištění funkce Vytvoření rámce pro výkon funkce a komunikaci s PO ZK Obsazení funkce odpovědnou osobou

k naplnění

Garant:

ZK

Termín realizace:

2009-2010

Náklady:

Mzdové náklady + režijní náklady související s jeho činností


Rozpočet ZK


Obsazená funkce „Metodická a koncepční činnost v oblasti kultury“ Zajištění vykonávané agendy

Aktivita 6:

Rozšíření doplňkových činností realizovaných PO ZK


II.1. Vytvoření institucionálních podmínek pro větší finanční samostatnost PO

Charakter aktivity:



Rozšíření doplňkových aktivit realizovaných PO ZK o prodej doplňkových předmětů, publikací, občerstvení, poskytování doprovodných služeb, marketingové aktivity, pronájem apod. v souladu s aktuálními trendy.

Kroky aktivity:

Revize rozsahu doplňkových činností uvedených ve zřizovacích listinách a jejich případné doplnění Vytvoření technického a organizačního zázemí pro výkon doplňkových činností a jeho uvedení do praxe

k naplnění

Garant:

Jednotlivé PO ZK ve spolupráci se ZK

Termín realizace:

2009-2013

Náklady:

Vytvoření technického zázemí pro výkon doplňkových činností


Rozpočet ZK


Rozsah poskytovaných doplňkových aktivit Výnos z realizovaných doplňkových aktivit


prosinec 2008



Aktivita 7:

Vytvoření systému funkční motivace zaměstnanců PO


III.1. Vytvoření systému funkční motivace zaměstnanců PO v oblasti kultury III.2. Zajištění dostatečného personálního zázemí odborných oddělení PO ZK III.3. Podpora průběžného celoživotního vzdělávání odborných pracovníků

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Vytvoření funkčního systému peněžní i nepeněžní motivace zaměstnanců PO ZK v oblasti kultury pro zajištění personálního zázemí PO. Platová motivace: Zajištění finančních prostředků pro zvýšení mezd zaměstnanců PO v oblasti kultury a jejich srovnání s oblastí školství Nepeněžní motivace: Vzhledem k omezeným možnostem kariérního postupu a zvyšování mzdového hodnocení zaměstnanců je třeba hledat a nabízet alternativní možnosti ke zvyšování motivace zaměstnanců. Jednou z aktivit by i v zájmu samotných PO měla být možnost průběžného zvyšování kvalifikace zaměstnanců, která je u odborných pracovníků zvláště ceněná.

Kroky aktivity:

Platová motivace: Stanovení plánu růstu mezd Vymezení finančních prostředků k realizaci aktivity Nepeněžní motivace: Příprava metodiky Provedení analýzy možností a zájmu zaměstnanců (např. dotazníkové šetření mezi zaměstnanci) a souvisejících rizik (např. časová a technická náročnost) Zhodnocení výsledků analýzy a příprava návrhu pro aplikaci Aplikace - vytvoření podmínek a závazných pravidel pro využívání nepeněžních benefitů

k naplnění

Garant:

ZK (koordinátor) ve spolupráci s PO ZK

Termín realizace:

2009-2011

Náklady:

Mzdové náklady na srovnání výše mezd Náklady na vytvoření systému nepeněžní motivace


Rozpočet ZK + PO ZK


Průměrná mzda (odborného) zaměstnance PO ZK v oblasti kultury Rozdíl mezi průměrnou mzdou (odborného) zaměstnance PO ZK v oblasti kultury a v oblasti školství Vytvořená pravidla pro využívání nepeněžních benefitů Počet osob využívajících nabídku nepeněžních benefitů


prosinec 2008


5.3


Aktivity k naplnění globálního cíle C. Podpora profilace a zajištění rozmanitosti a kvality činností realizovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje

Aktivita 8:

Iniciování změny zákonné povinnosti přijímat archeologické nálezy


IV.1. Iniciování změny zákonné povinnosti přijímat archeologické nálezy

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Iniciování změny na úpravu zákona o státní památkové péči, konkrétně na změnu podmínek přebírání sbírkových předmětů do správy kraje, resp. Jejích PO

Kroky aktivity:

Vytvoření pracovního týmu za ZK Řešení problematiky v rámci asociace krajů Vytvoření návrh na úpravu zákona Prosazení změn

k naplnění

Garant:

ZK + dotčené PO

Termín realizace:

2009-2013


Provozní náklady ZK + dotčených PO


Změna zákona v řešené problematice

Aktivita 9:

Vytváření a příprava atraktivních vzdělávacích programů


IV.2. Spolupráce s veřejnými institucemi na tvorbě nových vzdělávacích programů

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Vytváření a příprava atraktivních vzdělávacích programů vycházejících z potřeb příjemců a respektujících aktuální trendy v oblasti vzdělávání

Kroky aktivity:

Navázání / upevnění partnerství s příjemci vzdělávacích aktivit a součinnost při definici jejich potřeb Sledování trendů v oblasti vzdělávání Zajištění technického zázemí pro výkon edukačních aktivit Personální zajištění odborníků na výkon edukačních aktivit Propagace vzdělávacích aktivit Hodnocení spokojenosti zákazníků

k naplnění

Garant:

PO ZK (KKFB, KGVU, MjvM, MK, MRV, SM, HVB)

Termín realizace:

Průběžně


Rozpočet PO ZK (Rozpočet ZK)


Počet vzdělávacích aktivit Výsledky hodnocení spokojenosti zákazníků – příjemců vzdělávacích aktivit


prosinec 2008



Aktivita 10:

Modernizace expozic PO ZK a realizace nových atraktivních expozic a výstav v souladu se stanovenou profilací jednotlivých PO


IV.3. Podpora realizace atraktivních a úspěšných výstav a expozic

Charakter aktivity:



Provedení modernizace zastaralých stálých expozic s cílem jejich zatraktivnění pro návštěvníky v souladu se stanovenou profilací jednotlivých PO. Zařízení nových stálých expozic a podpora vlastní přípravy a akvizice atraktivních a u veřejnosti populárních výstav s cílem zlepšení image PO a zvýšení jejich návštěvnosti v souladu se stanovenou profilací jednotlivých PO. Např. expozice: MK: Historie ukrytá pod dlažbou MjvM: Přírodovědná expozice Multimediální interaktivní expozice cestovatelů MRV: Expozice boje za svobodu a demokracii SM: Multimediální expozice Velká Morava Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově Multimediální národopisná expozice Slovácko Muzeum vinařství v přírodě Muzeum velké Moravy Sadská výšina Expozice leteckého muzea Kunovice Turistická stezka „Od Velké Moravy k počátkům české státnosti“ Výstavy: KGVU: Fenomén Baťa HVM: Výstavou ke spolupráci a poznání

Kroky aktivity:

Identifikace expozic, které potřebují projít modernizaci + návrh nových výstav a expozic Stanovení priorit a rozsahu projektů Navržení harmonogramu Navržení financování projektů Zajištění podkladů pro přípravu projektů včetně přípravy projektové dokumentace Realizace projektů

k naplnění

Garant:

PO ZK

Termín realizace:

Průběžně


Rozpočet ZK + PO ZK + veřejné zdroje (státní rozpočet, strukturální fondy EU, Višegrádský fond, Švýcarské fondy apod.)


Počet modernizovaných expozic Počet nových expozic a počet výstav Zvýšení počtu návštěvníků jednotlivých PO ZK


prosinec 2008



Aktivita 11:

Záchrana a zpřístupnění literárního dědictví


IV.4. Podpora projektů pro záchranu a zpřístupnění literárního dědictví

Charakter aktivity:

Investiční a neinvestiční


Ochranné reformátování ohrožených dokumentů (mikrofilmování, digitalizace,…), zajištění jejich uložení ve spolehlivém úložišti (ve spolupráci se ZK v rámci projektu Technologické centra). Zpřístupnění dokumentů pro uživatele v partnerských institucích a přes internet (v souladu s autorským právem).

Kroky aktivity:

Aktualizace analýzy potřeb ochranného reformátování ve ZK Koordinace s projektem ZK Technologické centrum Koordinace s národními projekty digitalizace Ochranné reformátování (vlastními silami, nákupem služeb) Ukládání digitalizovaných dokumentů a péče o ně Zpřístupnění dokumentů pro uživatele (Digitální knihovna ZK)

k naplnění

Garant:

KKFB + PO ZK

Termín realizace:

Průběžné


Rozpočet ZK + KKFB + PO ZK + veřejné zdroje (státní rozpočet, strukturální fondy EU)


Počet reformátovaných dokumentů zpřístupněných pro uživatele Podíl reformátovaných dokumentů z celkového počtu potřebných

5.4

Aktivity k naplnění globálního cíle D. Zajištění podmínek pro oboustranně aktivní vztah s veřejností (zvyšování zájmu veřejnosti o činnost organizací i možnost aktivní účasti organizací na veřejném životě)

Aktivita 12:

Vytvoření marketingové strategie PO ZK


V.1. Vytvoření a následná realizace marketingové strategie PO ZK V.2. Ustavení koordinátora marketingových aktivit PO ZK V.3. Navázání partnerství pro potřeby marketingových aktivit

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Vytvoření marketingové strategie pro potřeby PO ZK. Strategie by měla obsahovat všechny standardní součásti marketingového dokumentu, a to jak v části společné všem PO, tak rozpracované pro podmínky jednotlivých organizací. Strategie by se pak měla stát základním dokumentem pro koncepční a koordinované provádění marketingových aktivit PO. Strategie by měla vzniknout spoluprací PO ZK s odpovědnou osobou ZK (viz aktivita 5).

Kroky aktivity:

Vytvoření marketingové strategie

k naplnění

Garant:

ZK (koordinátor) + PO ZK

Termín realizace:

2009-2010


Rozpočet PO ZK


Vytvořená marketingová strategie


prosinec 2008



Aktivita 13:

Vytvoření krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí


VI.1. Vytvoření krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Vytvoření krajského registru provozovatelů kultury a kulturních akcí, který by usnadnil koordinaci kulturních aktivit na území ZK a navazování vzájemné spolupráce kulturních zařízení např. i s organizacemi veřejné správy.

Kroky aktivity:

Analýza technických možností realizace a provozu krajského registru Shromáždění informací Vytvoření krajského registru Zajištění průběžné aktualizace vložených informací

k naplnění

Garant:

ZK

Termín realizace:

2009 a dále průběžně


Rozpočet ZK


Fungující Krajský registr provozovatelů kultury a kulturních akcí

Aktivita 14:

Vytvoření podmínek pro spolupráci PO s ostatními partnerskými organizacemi v rámci ZK, ČR i Evropy


VI.2. Vytvoření a zajištění podmínek pro spolupráci PO s ostatními partnerskými organizacemi v rámci ČR i Evropy VI.3. Zajištění podmínek pro podporu rozvoje veřejného knihovnictví ve ZK v rámci programu regionálních funkcí knihoven

Charakter aktivity:

Neinvestiční


Vytvoření institucionálních a finančních podmínek pro podporu existující a rozvinutí nové spolupráce PO s ostatními partnerskými organizacemi v rámci ČR i Evropy včetně zajištění podmínek pro spolupráci knihoven Zlínského kraje v rámci programu regionálních funkcí knihoven s cílem zkvalitnění knihovnických a informačních služeb

Kroky aktivity:

Identifikace již navázaných partnerství PO ZK s organizacemi v rámci ZK, ČR i Evropy + identifikace možností rozšíření spolupráce i na další PO ZK Identifikace problematických oblastí při navazování a spolupráci PO ZK s partnery a možnosti jejich řešení Identifikace možnosti zapojení PO ZK do nadregionálních aktivit ZK Prozkoumání možnosti použití motivačních nástrojů k podpoře spolupráce PO Navržení opatření k upevnění a rozšíření spolupráce Realizace navržených opatření

k naplnění

Garant:

ZK + PO ZK

Termín realizace:

Průběžně


Rozpočet ZK + rozpočty PO ZK + veřejné zdroje (státní rozpočet, strukturální fondy EU, Višegrádský fond, Švýcarské fondy apod.)


Počet navázaných partnerství Počet projektů realizovaných PO ZK ve spolupráci s ostatními organizacemi v rámci ČR i Evropy


prosinec 2008


6

Přílohy

6.1

Seznam příloh

Příloha A.


Přehled objektů využívaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje 100

A.1.

Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace.............................101

A.2.

Krajská galerie výtvarného umění, příspěvková organizace ................................104

A.3.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace ........................105

A.4.

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace ..................................................109

A.5.

Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace .........................114

A.6.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace.......................117

A.7.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace.......................................121

Příloha B.

Příloha k analýze příspěvkových organizací Zlínského kraje .......................124

B.1.

PO a ukazatele činnosti PO krajů srovnávaných se Zlínským krajem..................125

B.2.

Technické zázemí ...............................................................................................127

B.3.

Hospodaření a financování organizací ................................................................128

B.4.

Personální zajištění činností organizace .............................................................130

B.5.

Činnosti vykonávané organizací..........................................................................133

B.6.

Zájem veřejnosti..................................................................................................134


prosinec 2008


Příloha A.


Přehled objektů využívaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje


prosinec 2008


A.1.



Tabulka přílohy A 1: Objekty využívané Krajskou knihovnou Františka Bartoše

Pam. objekt

Prostory celkem [m2]

Objekt

Vlastnictví

Ústřední knihovna, tř. T. Bati 204

smZ (výpůjčka)

--

2334

Obvodní knihovna Jižní Svahy, smZ (výpůjčka) Okružní 4699

--

477

Obvodní knihovna Mlýnská 845

Malenovice,

smZ (výpůjčka)

--

Obvodní IV/3691

Díly,

smZ (výpůjčka)

Výstavní prostory 2 [m ]

Manipul. sklady [m2]

Depozit 2 [m ]

Prostory pro Bezbar Tech. službu iérový stav veřejnosti přístup 2 + jiné[m ] Ano

D

74

**)

403

Částeč ně

B

150

16,5

**)

133,5

Ano

--

118

21

**)

97

Ano

nájem Baltaci

--

95,5

35

Pobočka Jaroslavice, č.119

smZ (výpůjčka)

--

29

29

Ne

A

Pobočka Kostelec, Zlínská 133

smZ (výpůjčka)

--

29

29

Ne

A

Pobočka Kudlov, č. 21

smZ (výpůjčka)

--

56

56

Ne

A

Pobočka Lhotka, č. 68

smZ (výpůjčka)

--

16

16

Ano

A

Pobočka Louky, Náves 68

smZ (výpůjčka)

--

20

20

Ne

A

Pobočka Letná, Kotěrova 4395

smZ (výpůjčka)

--

40

40

Ne

A

Pobočka Mokrá, č. 455

smZ (výpůjčka)

--

27

27

Ne

A

Pobočka Podlesí, Podlesí 5302

smZ (výpůjčka)

--

141

141

Ano

A

Pobočka Prštné, č. 570

smZ (výpůjčka)

--

50

50

Ne

A

Pobočka Štípa, (buňka)

smZ (výpůjčka)

--

28

28

Ano

A

Pobočka Velíková, č. 53

smZ (výpůjčka)

--

24

24

Ne

C

Pobočka Želechovice, 4. května 68 smZ (výpůjčka)

--

60

60

Ne

Bude ukonč

Útvar regionálních knihovnám ZK, Zarámí

služeb


179

Edukační prostory 2 [m ]

1676

Díly

319

Admin. prostory 2 [m ]

116

knihovna

44*)

Konzerv. +archiv 2 [m ]

A A A

60,5

prosinec 2008


Strana 102 (celkem 136) eno

--

52

52

Bude ukonč eno

smZ (výpůjčka)

--

45

45

Bude ukonč eno

Sklad, Osvoboditelů 3778

smZ (výpůjčka)

--

124

124

A

Sklad, Malenovice č.1147

Pozemní stavitelství (nájem)

--

339

Sklad, Kamenná 3849

REAL (nájem)

Sklad, Mikoláše Alše 558

Flat

A 17

322

Pozn. *) chodba v přízemí, volně přístupná, **) součást půjčovny - nelze vyčíslit Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 1: Fotografie objektů využívaných Krajskou knihovnou Františka Bartoše

(A: hlavní budova, B: obvodní knihovna Díly, C: obvodní knihovna Jižní Svahy, D: obvodní knihovna Malenovice)

A

B

C

D

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace


prosinec 2008


A.2.


Krajská galerie výtvarného umění, příspěvková organizace

Tabulka přílohy A 2: Objekty využívané Krajskou galerií výtvarného umění Pam. objekt

Prostory celkem 2 [m ]



Manipul. sklady 2 [m ]


Depozit 2 [m ]


Jiné prostory 2 [m ]

Bezbar Tech. iérový stav přístup

Objekt

Vlastnictví

Dům umění

smZ

Ano

657

414

0

30

0

160

0

53

Ne

D

zámek

smZ

Ano

574

450

0

0

124

0

0

0

Ne

A

44. budova

STAKE PROPERTY, s.r.o. Praha

300

0

0

0

0

0

0

300

Ne

A

--

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Pozn. admin. prostory = knihovna, ředitelna, pracoviště odborné, ekonomické, provoz, edukace, archiv Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Obrázek přílohy A 2: Fotografie objektů využívaných Krajskou galerií výtvarného umění

(A: Dům umění, B: zámek ve Zlíně)

A

B

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně


prosinec 2008


A.3.


Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace

Tabulka přílohy A 3: Objekty využívané Muzeem Jihovýchodní Moravy Pam. objekt






Depozit 2 [m ]




Objekt

Vlastnictví

Zámek Zlín

smZ

Ano

1860

448

59

60

344

278

94

577 *)

Jaroslavice

smZ

--

448

X

17

11,55

107,63

43.2

X

269 **)

Luhačovice

Město Luhačovice

--

348

139,24

X

X

51,28

17,67

34,50

105

Lhotka

smZ

--

82,4

X

X

X

48,2

17

X

17,2

C

Ploština I

ZK

--

476,8

X

X

292,7

X

X

184

D

Ploština II

Obec Drnovce

--

476,8

177,2

X

X

279,5

20,10

X

X

D

Ploština Amfiteátr

Obec Drnovce

--

325

X

X

X

325

X

X

X

D

Obuvnické Muzeum Zlín

ZK (pronájem)

--

628

391

X

X

16,14

15.45

X

205

Ano

A

1309

X

X

X

X

X

X-

1 309

Ano

A

1072,5

479,4

38,6

X

451,6

102,9

X

***)

Ne

C

327,4

X

25

X

48,2

36,5

X 218 *****) Částeč ně

B

350

218 Venkovní expozice 50

X

X

43

X

30

9 ****)

A

1095

X

30

220

663,6

19,5

X

162 ******)

A

66

60

X

X

X

6

X

X

Národní kulturní památka Ploština ZK památník

Ano

Hrad Malenovice

ZK

Ano

Předhradí Malenovice

ZK

Hájenka Malenovice

ZK

--

--

Otrokovice

ZK

Baťův domek

smZ

---

Ne

C D

Ano

Ne

A

A

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce *) z toho byt správce 84,40, **) Z toho knihovna 81, ***) Pronájem Archeologický památkový ústav Brno -96, ****) Z toho byt správce 79, *****) Pronájem Sklepení, ******) Z toho studovny 31 Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 3: Fotografie objektů využívaných Muzeem Jihovýchodní Moravy

(A: Baťovský domek, B: Obuvnické muzeum Zlín, C: Hájenka Malenovice, D: předhradí Malenovice, E: hrad Malenovice, F: muzeum Luhačovice, G: depozit Otrokovice, H: památník Ploština, I: amfiteátr Ploština, J: objekty Ploština, K: Zámek Zlín)

A

B

C

D


prosinec 2008



E

F

G

H


prosinec 2008


I


J

K Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně


prosinec 2008


A.4.



Tabulka přílohy A 4: Objekty využívané Muzeem Kroměřížska Pam. objekt






Depozit 2 [m ]




Objekt

Vlastnictví

Chropyně zámek

Arcibiskupství Olomoucké

Ano

1 076

669

0

0

61

30

0

316

Ne (část. příz.)

B

Kroměříž č.p. 38

ZK

Ano

2 998

973

90

105

22

232

136

1 440

Ne (část. příz.)

C


PMS Reality

Ano

166

166

0

0

0

0

0

0

Ne

C


ZK

--

1 589

0

56

56

1 205

0

0

272

Ano

A

Rymice č.p. 1 - tvrz

ZK

Ano

1 291

347

0

0

696

248

Část.

C

Rymice č.p. 2 (mimo provoz)

ZK

--

1 797

0

0

0

0

0

0

1 797

Ne

D

Rymice č.p. 3 (mimo provoz)

ZK

--

650

0

0

0

0

0

0

650

Ne

D

Rymice č.p. 6

ZK

--

72

72

0

0

0

0

0

0

Ne

A

Rymice č.p. 14

ZK

Ano

224

224

0

0

0

0

0

0

Ne

A

Rymice č.p. 62

ZK

Ano

144

144

0

0

0

0

0

0

Ne

C

Rymice č.p. 64

ZK

Ano

132

132

0

0

0

0

0

0

Ne

C

Rymice č.p. 65(mimo provoz)

ZK

Ano

67

0

0

0

0

0

0

67

Ne

D

Rymice č.p. 104

ZK

Ano

153

0

0

30

0

25

0

98

Ano

C

Rymice č.p. 116

ZK

Ano

144

127

0

0

0

0

0

17

Ano

C

Rymice mlýn

ZK

Ano

117

117

0

0

0

0

0

0

Ne

A

Velké Těšany mlýn

ZK

Ano

117

117

0

0

0

0

0

0

Ne

A

Zdislavice hrobka (mimo provoz)

ZK

Ano

366

0

0

0

0

0

0

366

Ne

D

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, příspěvková organizace


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 4: Fotografie objektů využívaných Muzeem Kroměřížska

(A: Hlavní budova Kroměříž, B: depozit Kroměříž, C: zámek Chropyně, D: hrobka Zdislavice, E: mlýn Rymice, F: mlýn Těšany, G: Rymice č.p.6, H: Rymice č.p.14, I: Rymice č.p.104, J: Rymice – hejnice, K: Rymice – kovárna, L: Rymice – sýpka, M: Rymice - tvrz)

A

B

C

D


prosinec 2008



E

F

G

H


prosinec 2008



I

J

K

L


prosinec 2008



M Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace


prosinec 2008


A.5.



Tabulka přílohy A 5: Objekty využívané Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně Prostory celkem 2 [m ]







Vlastnictví

Pam. objekt

zámek Vsetín, č.p.2

ZK

Ano

3412

1096

34

107

374

382

105

1314

Ne

C

ZK

Ano

2348

699

49

379

354

124

178

565

Ne

B

lapidárium Nejsvětější Trojice

ZK

Ano

228

192

16

Ne

C

zámek Lešná /v rekonstrukci/

ZK

Ano

1307

1307

Ne

D

ZK

--

660

660

ZK

--

373

zámek Kinských Meziříčí, č.p.3

hospodářská rekonstrukci/

budova

Valašské

Lešná

hvězdárna Vsetín depozitář kasárna

Valašské

depozitář Kelč

Meziříčí

/v

- Město Valašské Ano Meziříčí Město Kelč

--

18

Depozit 2 [m ]


Objekt

20

5

32

52

43

223

D Ne

A

309

309

A

16

16

A

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 5: Fotografie objektů využívaných Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně

(A: Zámek Lešná, B. zámek Valašské Meziříčí, C: lapidárium Trojice, D: hospodářská budova Lešná, E: hvězdárna Vsetín, F: Zámek Vsetín)

A

B

C

D


prosinec 2008


E


F

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, příspěvková organizace


prosinec 2008


A.6.


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace

Tabulka přílohy A 6: Objekty využívané Slováckým muzeem v Uherském Hradišti Pam. objekt






Depozit 2 [m ]

Edukační prostory [m2]



Objekt

Vlastnictví

Hlavní budova muzea

ZK

Ano

1682,5

830

0

37

104

240

40

431,5

Částeč ně

C

Galerie

ZK

Ano

1487

780

0

20

164

110

24

389

Ano

A

Konzervační oddělení

ZK

--

340

0

150

42

0

30

0

118

A

Archeologické oddělení

ZK

--

1950

0

20

45

1020

80

250

535

A

ZK

Ano (NKP)

1075

1043

0

4

0

0

0

28

Ano

A+ potřeb ná dostav ba

Topolná 90

ZK

Ano

416

25

0

30

154

0

0

207

Ano

A

Topolná 93

ZK

Ano

481

60

41,5

60

186

0

0

133,5

Ano

A

Letecké muzeum Kunovice

Město Kunovice

--

9800

9785

0

0

0

15

0

0

A

Státní zámek Buchlovice, č.p.12

Národní památkový ústav

Ano

382,5

382,5

0

0

0

0

0

0

A

archeologická lokalita Sady

ZK

Ano (NKP)

4898

4898

Ano

B

archeologická lokalita Staré Město

ZK

Ano (NKP)

1979

1979

Ano

B

archeologická lokalita Modrá

ZK

Ano (NKP)

902

902

Ano

B

Památník Velké rekonstrukci)

Moravy

(v

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 6: Fotografie objektů využívaných Slováckým muzeem v uherském Hradišti

(A: hlavní budova, B: galerie, C: depozit – kasárna, D: konzervační oddělení, E: Letecké muzeum Kunovice, F: Národní kulturní památka – archeologická lokalita Modrá, G: Národní kulturní památka – archeologická lokalita Uherské Hradiště sady, H: Národní kulturní památka – archeologická lokalita Špitálky Staré Město, I: Památník Velké Moravy, J, K: Topolná)

A

B

C

D


prosinec 2008



E

F

G

H


prosinec 2008


I


J

K Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace


prosinec 2008


A.7.



Tabulka přílohy A 7: Objekty využívané Hvězdárnou Valašské Meziříčí Pam. objekt





Depozit 2 [m ]





Objekt

Vlastnictví

Hlavní budova 1. a 2. patro

ZK

Ano

289,1

Jižní budova suterén+patro

ZK

Ano

312,8

ZK

--

205,17

ubytovna

ZK

--

55,38

55,38

A

Garáž

ZK

--

108,15

108,15

C

Stará hvězdárna

ZK

Ano

43,59

Provozně-technické (suterén-patro-půda)

objekt

84,36 15,9

2,78

77,66

41,5

16,7

7,23

20,37

53,86

70,44

Částeč ně

C

238,7

Ne

B D

197,94

23,22

Ano

A

Pozn. tech. stav hodnocen s výhledem do roku 2013 stupnicí: A - Běžná údržba (objekt je v dobrém stavu), B - Modernizace (např.bezbariérový přístup), C - Částečná oprava, D - Celková rekonstrukce Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace


prosinec 2008



Obrázek přílohy A 7: Fotografie objektů využívaných Hvězdárnou Valašské Meziříčí

(A: Hlavní budova, B: Ballnerova hvězdárna, C: jižní budova, D: ubytovna Hvězdárny, E: provozně technický objekt, F: garáže)

A

B

C

D


prosinec 2008


E


F

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace


prosinec 2008



Příloha B. Příloha k analýze příspěvkových organizací Zlínského kraje


prosinec 2008


B.1.


PO a ukazatele činnosti PO krajů srovnávaných se Zlínským krajem

Tabulka přílohy B 1: Vybrané ukazatele krajů a jejich PO srovnávaných se Zlínským krajem Kraj

Pardubický

Počet obyvatel

511 400

Počet PO

6

Jmenný seznam PO

Olomoucký

1 140 534

641 791

8

8

Počet registr čtenářů

Výpůjčky

Východočeské muzeum v Pardubicích

62 447

--

--

--

Východočeská galerie v Pardubicích

11 377

--

--

--

Krajská knihovna v Pardubicích

165 517

364 802

13 380

406 441

6 478

--

--

--

Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

11 980

--

--

--

Regionální v Litomyšli

24 166

--

--

--

Galerie výtvarného umění v Hodoníně

5 045

--

--

--

Hvězdárna Veselí nad Moravou

nezjištěno

--

--

--

Jihomoravské muzeum ve Znojmě

40 277

--

--

--

Masarykovo muzeum v Hodoníně

32 723

--

--

--

Muzeum Brněnska

60 135

--

--

--

Muzeum Vyškovska

16 829

--

--

--

Regionální muzeum v Mikulově

51 821

--

--

--

Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i

nezjištěno

--

--

--

Archeologické centrum Olomouc

nezjištěno

--

--

--

Lidová hvězdárna v Prostějově

17 991

--

--

--

Muzeum Komenského v Přerově

126 451

--

--

--

Muzeum Prostějovska v Prostějově

22 821

--

--

--

Vědecká knihovna v Olomouci

261 611

1 942 391

13 174

446 966

Vlastivědné muzeum Jesenicka

20 447

--

--

--

Vlastivědné muzeum v Olomouci

63 681

--

--

--

Regionální v Chrudimi

Jihomoravský

Návštěvnost v Knihovní roce 2007 fond

muzeum

muzeum


prosinec 2008


Moravskoslezský 1 249 897

Zlínský

590 780

7

7


Vlastivědné muzeum v Šumperku

65 462

--

--

--

Galerie výtvarného umění v Ostravě

27 931

--

--

--

Muzeum v Bruntále

87 033

--

--

--

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek

34 957

--

--

--

Muzeum Novojičínska

67 265

--

--

--

Muzeum Těšínska

36 479

--

--

--

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

218 429

1 011 573

7 523

399 212

Těšínské Český Těšín

76 403

--

--

--

Krajská knihovna Františka Bartoše

278 040

445 012

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

7 585

--

--

--

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

42 498

--

--

--

Muzeum Kroměřížska

34 858*

--

--

--

Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně

32 999

--

--

--

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

187 215

--

--

--

Hvězdárna Meziříčí

12 877

--

--

--

divadlo

Valašské

14 366 1 209 407

Pozn. * údaje Muzea Kroměřížska Zdroj: www stránky krajů ČR, návštěvnost - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu: Návštěvnost muzeí a galerií v roce 2007. online http://www.nipos-mk.cz/prilohy/P977_200866_Navstevnost_muzeaagalerie_2007.pdf; http://www.knihovnapardubice.cz/data/files/Vyrzp2007.pdf; http://www.vkol.cz/data/soubory/vyrocni_zpravy/vz2007.pdf; http://www.svkos.cz/vyrocka2007.pdf; http://www.kfbz.cz/download/vz_2007.pdf


prosinec 2008


B.2.


Technické zázemí 2

Graf přílohy B 1: Plochy objektů využívaných jednotlivými PO ZK a jejich funkce [m ]

25 000

Jiné prostory

20 000

Edukační prostory Admin. prostory 15 000

Depozit Manipul. sklady Konzerv.+archiv

10 000

Výstavní prostory

HVM

SM

MRV

MK

MjvM

KGVU

0

KKFB

5 000

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, příspěvkové organizace ZK 2

1 009

240

116

2 830

--

4,21

49,18

4,81

KGVU

1 531

864

0

30

124

160

0

353

47,73

8,61

37,30

12,71

MjvM

8 865

1 963

170

292

2 671

556

159

3 056

71,09

13,08

24,79

13,39

11 103

3 088

146

191

1 984

287

136

5 271

21,32

19,93

21,89

10,43

8 653

2 005

83

511

1 085

558

326

4 085 383,24

14,39

28,67

18,92

25 393 20 685

212

238

1 628

475

314

1 842 216,15

11,43

22,99

14,90

16

52

0

94

54

2,73

47,18

10,39

MK MRV SM HVM

1 014

105

694

--

2

2

Depozit

m adm. prost./1 ne dělníka

Plocha adm. prost./1 zamce

0

m adm. prost./1 THP

Počet sbírk. 2 předm./1 m depozitu

Jiné prostory

17

Edukační prostory

44

Admin. prostory

4 255

Manipul. sklady

Prostory celkem

KKFB

Výstavní prostory

Organizace

Konzerv.+arc hiv

Tabulka přílohy B 2: Plochy objektů využívaných jednotlivými PO ZK [m ], jejich funkce a související ukazatele v roce 2007

Zdroj: Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje, příspěvkové organizace ZK, výpočet zpracovatel


prosinec 2008


B.3.


Hospodaření a financování organizací

Graf přílohy B 2: Podíl provozních a celkových nákladů na hospodaření jednotlivých PO ZK v letech 2005-2007 35 000 000 30 000 000 2005 celkové náklady

25 000 000

2005 provozní náklady 2006 celkové náklady

20 000 000

2006 provozní náklady 2007 celkové náklady

15 000 000

2007 provozní náklady

10 000 000 5 000 000

HVM

SM

MRV

MK

MjvM

KGVU

KKFB

0

Zdroj dat: Stanoviska EKO ZK pro hodnocení výsledků hospodaření příspěvkových organizací za roky 2005, 2006 a 2007

Graf přílohy B 3: Hospodářský výsledek z hlavní a vedlejší činnosti jednotlivých PO ZK v letech 2005-2007 700 000 600 000 500 000 2005 výsledek HČ

400 000

2005 výsledek DČ 2006 výsledek HČ

300 000

2006 výsledek DČ 2007 výsledek HČ

200 000

2007 výsledek DČ 100 000

HVM

SM

MRV

MK

KGVU

-200 000

KKFB

-100 000

MjvM

0



prosinec 2008



Graf přílohy B 4: Podíl příspěvku od zřizovatele a celkových nákladů jednotlivých PO ZK v letech 2005-2007 35 000 000 30 000 000 25 000 000

2005 celkové náklady 2005 příspěvek zřizovatele

20 000 000


15 000 000


10 000 000 5 000 000

HVM

SM

MRV

MK

MjvM

KGVU

KKFB

0



prosinec 2008


B.4.



Tabulka přílohy B 3: Počty zaměstnanců jednotlivých PO ZK v letech 2005 - 2008 Organ izace

2005 THP

2006 Dělníci a prov. prac.

Odb. prac.

THP

2008

2007 Dělníci a prov. prac.

Odb. prac.

THP

Dělníci a prov. prac.

Odb. prac.

THP

Dělníci a prov. prac.

Odb. prac.

KKFB

5,87

42,67

8,30

4,87

44,33

7,61

4,87

44,93

7,07

4,91

45,51

7,83

KGVU

4,00

8,30

6,09

4,00

8,30

6,00

4,29

8,30

6,00

4,00

8,97

6,10

MjvM

21,73

19,00

1,00

21,65

18,94

1,00

22,44

19,10

1,00

22,84

20,45

0,50

MK

13,70

15,60

8,00

13,51

14,91

7,79

13,11

14,40

7,00

13,44

14,40

7,27

MRV

11,00

20,00

8,30

9,63

18,55

9,91

10,03

19,46

9,25

10,00

20,00

9,30

SM

11,10

19,80

2,99

11,96

20,77

3,75

11,22

20,66

3,50

10,20

22,40

3,50

2,00

7,39

2,10

2,00

7,75

2,05

2,00

7,08

2,00

1,57

7,83

2,13

HVM

Zdroj: příspěvkové organizace Zlínského kraje v oblasti kultury

Tabulka přílohy B 4: Průměrné mzdy zaměstnanců [Kč] a tempo jejich růstu ve srovnání s mírou inflace v jednotlivých organizacích v letech 20052008 Organizace

2005 Průměrná mzda

2006

Meziroč.% změna

Průměrná mzda

2007

Meziroč.% změna

Průměrná mzda

2008

Meziroč.% změna

Průměrná mzda

Meziroč.% změna

KKFB

16 030

--

16 722

4,3

17 584

5,2

17 994

2,3

KGVU

14 025

--

14 822

5,7

15 510

4,6

16 352

5,4

MjvM

15 053

--

15 829

5,2

16 436

3,8

16 404

-0,2

MK

13 583

--

14 959

10,1

16 420

9,8

16 614

1,2

MRV

14 497

--

15 089

4,1

15 815

4,8

15 818

0,0

SM

17 399

--

16 554

-4,9

18 732

13,2

19 007

1,5

HVM

15 833

--

16 423

3,7

17 975

9,5

17 304

-3,7

--

1,9

--

2,5

--

2,8

--

6,3

Míra inflace


prosinec 2008



Zdroj: příspěvkové organizace Zlínského kraje v oblasti kultury, ČSÚ

Graf přílohy B 5: Mzdy zaměstnanců jednotlivých PO ZK [Kč] v letech 2005-2008 20 000 18 000 16 000 14 000 2005

12 000

2006 10 000

2007 2008

8 000 6 000 4 000 2 000

HVM

SM

MRV

MK

MjvM

KGVU

KKFB

0

Zdroj: příspěvkové organizace Zlínského kraje v oblasti kultury

Tabulka přílohy B 5: Průměrné mzdy zaměstnanců [Kč] ve vybraných podskupinách zaměstnání ve vybraných krajích v letech 2005-2007 1229 Podskupiny zaměstnání KZAM-R

2005

1319

Vedoucí Vedoucí, pracovních ředitelé dílčích celků malých jinde organizací neuvedení ostatní (kultura,zdrav (kultura,zdrav .,školských) .,školství)

2432

2434

2439

5113

2321

2322

2331

2353

Odborní pracovníci knihoven (kromě řadových)

Odborní pracovníci kurátoři (muzeí, galérií)

Ostatní odborní pracovníci kultury a osvěty jinde neuvedení

Průvodci (turistických zájezdů, historických a kulturních památek)

Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů

Učitelé odborných předmětů

Učitelé základních škol

Učitelé základních uměleckých škol (vč.soukr.)

ZK

42 717

28 351

17 471

19 942

16 234

11 775

24 394

25 810

22 166

21 528

OK

23 677

27 665

16 059

17 821

20 207

13 171

23 603

24 364

21 559

21 608

PK

25 505

26 733

16 472

16 855

19 225

10 792

23 537

24 163

21 867

22 082


prosinec 2008


MSK

39 948

28 325

16 544

19 942

19 892

11 708

23 789

24 016

22 376

22 990

JMK

38 732

28 261

19 268

21 332

18 753

14 504

23 436

23 864

22 082

21 760

ZK

29 693

29 549

17 893

20 244

17 721

12 549

24 940

26 611

23 369

22 005

-30

4

2

2

9

7

2

3

5

2

27 640

29 039

16 656

18 733

21 356

13 976

25 002

24 925

22 905

22 817

17

5

4

5

6

6

6

2

6

6

27 250

28 363

17 496

18 975

20 271

11 305

24 465

25 004

22 673

23 418

7

6

6

13

5

5

4

3

4

6

42 883

30 182

17 573

20 312

21 208

12 940

24 684

24 721

23 617

23 737

∆%

7

7

6

2

7

11

4

3

6

3

JMK

40 248

29 345

19 879

22 341

19 122

15 195

24 524

24 622

23 093

22 218

∆%

4

4

3

5

2

5

5

3

5

2

33 831

32 456

18 724

21 958

18 138

12 981

26 521

26 656

24 364

23 364

14

10

5

8

2

3

6

0

4

6

29 862

32 177

17 749

20 631

21 803

14 346

26 833

26 831

23 908

24 057

8

11

7

10

2

3

7

8

4

5

30 651

30 287

17 750

19 444

21 605

14 390

25 749

25 899

24 043

24 485

12

7

1

2

7

27

5

4

6

5

46 586

33 167

18 723

21 203

21 336

13 563

26 042

25 959

25 008

24 875

∆%

9

10

7

4

1

5

6

5

6

5

JMK

42 579

31 920

21 181

24 266

20 628

16 274

26 366

26 009

24 414

23 353

∆%

6

9

7

9

8

7

8

6

6

5

∆% OK ∆% 2006

PK ∆% MSK

ZK ∆% OK ∆% 2007


PK ∆% MSK

Pozn. ∆ % = meziroční procentní změna výše průměrné mzdy v dané kategorii v daném kraji Zdroj: Regionální statistika ceny práce, integrovaný portál MPSV. Cit <2009-01-26>. Online [http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky], data za nepodnikatelskou sféru, 1.-4.čtvrtletí let 2005-2007


prosinec 2008


B.5.



Tabulka přílohy B 6: Počty sbírkových předmětů a knihovních jednotek ve správě jednotlivých příspěvkových organizací Zlínského kraje v letech 2005-2007 2005 Organizace

Počet sbírkových předmětů

2006 Počet knihovních jednotek


2007 Počet knihovních jednotek


Počet knihovních jednotek

KKFB

--

429 033

--

437 005

--

445 012

KGVU

5 843

15 098

5 886

15 347

5 919

15 458

180 964

23 878

183 235

24 051

189 869

24 343

45 236

37 210

45 263

37 544

45 295

37 877

MRV

410 597

26 778

411 536

27 037

415 816

27 257

SM

348 391

20 606

384 036

21 142

351 885

21 981

--

11 878

--

12 008

--

12 085

MjvM MK

HVM Zdroj: příspěvkové organizace Zlínského kraje


prosinec 2008


B.6.


Zájem veřejnosti

Tabulka přílohy B 7: Návštěvnost jednotlivých PO ZK v letech 2005-2007 Organizace

2005

2006

2007

KKFB

256 066

234 410

278 040

KGVU

9 035

7 097

7 585

MjvM

59 769

46 031

42 730

MK

31 147

25 673

34 858

MRV

45 245

45 879

62 024

184 328

117 919

187 215

22 877

21 046

12 877

SM HVM Zdroj: Příspěvkové organizace Zlínského kraje

Graf přílohy B 6: Návštěvnost jednotlivých PO ZK v letech 2005-2007 300 000

250 000

200 000 2005 2006

150 000

2007 100 000

50 000

HVM

SM

MRV

MK

MjvM

KGVU

KKFB

0

Zdroj: Příspěvkové organizace Zlínského kraje


prosinec 2008



Tabulka přílohy B 8: Přehled vstupného do jednotlivých PO ZK v roce 2007 Organizace

KKFB

KGVU

MjvM

MK

MRV

Prostory Ústřední knihovna, obvodní knihovny (cena ročního čtenářského průkazu)

Základní vstupné [Kč]

Snížené vstupné (mládež, senioři) [Kč]

Děti do 15 let [Kč]

Rodinné vstupné [Kč]

120

70

Pobočky (cena ročního čtenářského průkazu)

20

10

Dům umění

20

10

Zámek Zlín - stálá expozice

20

10

Zámek Zlín - grafický kabinet

10

5

Zámek Zlín

30

15

5-10

Obuvnické muzeum

40

20

15

Expozice Luhačovice

40

20

10

Hrad Malenovice

30

20

15

Expozice Baťovského bydlení

15

10

10

Expozice Ploština

10

10

5

Galerie v podloubí

30-40

15-20

Malá galerie

15-30

7-15

Památník Maxe Švabinského

35

20

Příroda a člověk

20

10

Galerie portál

15

7

Zámek Chropyně

70

35

110

Lidové stavby v Rymicích

40

20

80

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech

20

10

Stálé expozice

40

20

15

Výstava

15

10

5

Stálé expozice bez výstav

30

15

10

Věž

20

10

10


40

50

50

prosinec 2008


SM

HVM


Celý Zámek Vsetín

40

20

15

Výstava I.patro

20

15

Výstava přízemí

10

10

Hvězdárna Vsetín

20

10

30

Hlavní budova SM

30

15

50

Galerie SM

30

15

50

NKP Staré Město

30

15

50

Letecké muzeum Kunovice

30

15

50

Památník lidového stavitelství Topolná č.p.93

30

15

50

Ballnerova hvězdárna

10

10

Ballnerova hvězdárna - exkurze

35

30

Akce pro MŠ

10

10

Doplňková výuka pro školy

25

20

Akce pro veřejnost

25

20

10

Zdroj: Příspěvkové organizace Zlínského kraje


prosinec 2008

KONCEPCE ROZVOJE KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE NA LÉTA

Recommend Documents