Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
KONCEPCE ROZVOJE NA OBDOBÍ 2001 - 2005
Doc. RNDr. Petr Šindler, CSc. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Doc. RNDr. Vladimír Špunda, CSc. Ing. Iveta Nevludová
1
1. ÚVOD Koncepce rozvoje Přírodovědecké fakulty na období 2001 – 2005 vychází z Koncepce rozvoje Ostravské univerzity do roku 2005. Výhled na pětileté období vyžaduje reagovat především na nové podmínky vycházející z boloňské výzvy. Bude to znamenat určitou stagnaci již akreditovaných magisterských studijních programů, určité posílení bakalářských studijních programů a především tam, kde je to možné a vhodné, rozdělení studijních programů na tříleté bakalářské a dvouleté magisterské programy. Rok 2001 bude rokem, kdy některé katedry (matematiky a obě geografické) budou předkládat transformované studijní programy k akreditaci, zbývající studijní programy a katedry budou stát před stejným úkolem v roce 2002. Pětiletá koncepce Přírodovědecké fakulty OU vytyčuje hlavní cíle rozvoje ve studijní a pedagogické činnosti, v oblasti vědy a výzkumu, v personálním rozvoji a v dislokaci jednotlivých pracovišť v cílovém časovém horizontu. V oblasti studijní a pedagogické je prvořadým úkolem akreditace studijních programů, optimalizace kreditních systémů s podporou informačního systému Student, integhrace informačních a komunikačních technologií do studijního programu fakulty. Ruku v ruce s tím musí jít zdokonalování jazykových schopností a znalostí pedagogů s cílem rozšíření nabídky výuky celých učebních plánů nebo jejich částí v některém západním jazyce. V horizontu po roce 2005 pak akreditovat některé studijní programy v cizím jazyce (angličtina). V oblasti vědy a výzkumu budeme důsledně vycházet z Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, především s důrazem na upřesnění hlavního výzkumného zaměření jednotlivých kateder, v orientaci na na oblasti, v nichž lze dosáhnout výsledků srovnatelných v celostátním nebo mezinárodním měřítku. Je nezbytné vytvářet a stabilizovat kompaktní výzkumné týmy v rámci kateder, fakulty, univerzity i ve spolupráci s dalšími institucemi. Kvalita a výsledky vědy a výzkumu se musejí stát rozhodujícím kriteriem hodnocení jednotlivých kateder. Úkoly v oblasti vědy a výzkumu mohou být efektivně naplněny zejména větším vytvořením prostoru pro zvýšení podílu vědeckovýzkumné činnosti v pracovní náplni perspektivních pracovníků kateder, zaváděním moderních forem výuky a posílením výzkumných týmů. Personální rozvoj je ve značné míře závislý na malé mobilitě vysokoškolských učitelů uvnitř České republiky, obecnou situací na trhu práce, platovými poměry na vysokých školách a také na vnitřních rezervách fakulty (stále ještě velmi nízký podíl doktorských studijních programů, malá možnost vlastní výchovy vědeckých pracovníků a navazující možnosti aktreditace habilitačních a profesorských řízení na fakultě.
2
Materiálně technické zajištění výuky, vědy a výzkumu úzce souvisí s prostorovými možnostmi dalšího rozvoje fakulty. Proto mnoho očekáváme od realizace (již zahájené výstvby) rekonstrukce a dostavby areálu Hladnov, kde by mělo vzniknout moderně vybavené centrum biologických a geografických věd. Tím se zároveň uvolní prostory pro zbývající katedry ve stávajících budovách A a C na ul. 30. dubna 22. Vedení Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity si je vědomo, že budoucí pětiletý rozvoj fakulty se bude odehrávat ve zcela konkrétních hospodářských podmínkách státu, v situaci, kdy zdaleka nebudou v dostatečné míře kryty všechny potřebné náklady vysokých škol. Dotace ze státního rozpočtu bude jistě i nadále rozhodujícím zdrojem fiancování, další zdroje je třeba zodpovědně a cílevědomě hledat v regionu působnosti fakulty a Ostravské univerzity a ve větším (kvalitativně i kvantitativně) zapojení do projektů financovaných grantovými agenturami doma i v zahraničí. To je jistě vážná výzva celé akademické obci fakulty a všem ostatním jejím zaměstnancům.
Doc. RNDr. Petr Šindler, CSc., v. r. děkan
3
2. HLAVNÍ CÍLE VE STUDIJNÍ A PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI 2.1. Výchozí podmínky Na PřF OU jsou akreditovány studijní programy bakalářské, magisterské a doktorské (tab. 1). Magisterské programy jsou koncipovány uceleně bez návaznosti na bakalářské programy. Převažující forma studia je prezenční; jeden bakalářský obor je realizován distanční formou, dva doktorské obory formou kombinovanou. Od akademického roku 1999/2000 je studium na Ostravské univerzitě organizováno kreditním systémem, který je založen na Evropském systému převodu kreditů (ECTS). V r. 2000 bylo na PřF OU ustaveno Centrum pro celoživotní vzdělávání občanů, které koordinuje a organizuje aktivity fakulty v oblasti celoživotního vzdělávání. Tab. 1 Akreditované studijní programy a obory (dle registrace MŠMT ČR ze dne 6.září 1999 a následných akreditací) Kód Název studijního Název studijního oboru Standard. doba KKOV programu studia v akademických rocích Bc. Mgr. PhD. 1103 T Aplikovaná matematika Aplikovaná matematika 5 1103 T Aplikovaná matematika Aplikace matematiky 5 v ekonomii 1103 V Aplikovaná matematika Aplikovaná matematika 3 1103 V Aplikovaná matematika Aplikovaná algebra 3 1301 T Geografie Geografie 5 1103 R Demografie Regionální rozvoj a správa 3 1407 R Chemie Chemie 3 1501 R Biologie Systematická biologie a 3 ekologie 1601 T Ekologie Ochrana a tvorba krajiny 5 a ochrana prostředí 1702 R Aplikovaná fyzika Biofyzika – diagnostika 3 vlivu životního prostředí na živé systémy 1801 T Informatika Informatika a výpočetní 5 technika – informační systémy 1802 R Aplikovaná informatika Informatika a výpočetní 3 technika – aplikovaná informatika 7503 T Učitelství Učitelství výpočetní 4 pro základní školy techniky pro 2. st. ZŠ a UŠ 7503 T Učitelství matematiky pro 4 2. st. ZŠ a UŠ 4
7503 T 7503 T 7503 T 7503 T 7504 T
Učitelství pro střední školy
7504 T 7504 T 7504 T 7504 T 7504 T
Učitelství fyziky pro 2. st. ZŠ a UŠ Učitelství chemie pro 2. st. ZŠ a UŠ Učitelství biologie pro 2. st. ZŠ a UŠ Učitelství geografie pro 2. st. ZŠ a UŠ Učitelství informatiky pro SŠ Učitelství matematiky pro SŠ Učitelství fyziky pro SŠ Učitelství chemie pro SŠ Učitelství biologie pro SŠ Učitelství geografie pro SŠ
4 4 4 4 5 5 5 5 5 5
Legenda R - bakalářský studijní program T - magisterský studijní program V - doktorský studijní program KKOV - Klasifikace kmenových oborů vzdělávání V tab. 2 jsou uvedeny počty studentů v jednotlivých typech studijních programů.
Tab. 2 Počty studentů a jejich zastoupení ve jednotlivých typech studijních programů (stav k 31.10.2000) Studijní programy Bakalářské Magisterské (učitelské) Magisterské Doktorské Celkem
Počet studentů 260 362
Procentuální podíl 22 % 31 %
518 37 1177
44 % 3% 100 %
5
2.2. Hlavní cíle v jednotlivých oblastech 2.2.1. Počet studentů V souladu s koncepcí rozvoje Ostravské univerzity dosáhnout do r. 2005 stavu 1350 studentů, což předpokládá každoroční nárůst cca 2,5 %. 2.2.2. Studijní programy Důležitým mezníkem pro rozvoj studijních programů na PřF OU je reakreditace stávajících programů v roce 2002. V této souvislosti je cílem: ! docílit akreditace všech stávajících bakalářských studijních programů; ! docílit akreditace všech magisterských učitelských studijních programů; ! docílit akreditace u magisterských (neučitelských) studijních programů (Aplikovaná matematika, Ekologie a ochrana prostředí, Geografie, Informační systémy) při jejich současné transformaci na bakalářský program a navazující magisterský program.
Při zajištění personálních a ekonomických podmínek budou podány žádosti o akreditaci rozšířen stávajících bakalářských programů o navazující magisterský program ((Fyzikální chemie pevných látek, Biofyzika, Matematická informatika, Systematická biologie a ekologie). Fakulta dále předpokládá akreditaci profesně zaměřených bakalářských studijních programů, jejichž absolventi budou specializováni v některém z prakticky zaměřených oborů (Metrologie, Multimediální technologie, Aplikovaná ekologie, Kartografie a geoinformatika, Cestovní ruch a rekreace, Aplikace matematiky v biologii resp. v ekologii). Nejvyšší a profilující formou studia na fakultách jsou doktorské studijní programy. V této oblasti se předpokládá do r. 2005 podání žádosti o akreditaci tří studijních programů (Enviromentální geografie, Politická a kulturní geografie, Teorie vyučování všeobecně vzdělávacích předmětů). V rámci přípravy podmínek pro studium zahraničních posluchačů budou podány žádosti o akreditaci studijních programů pro výuku v anglickém jazyce (do r. 2005 se předpokládá akreditace studijního programu Aplikovaná matematika pro všechny stupně studia, tj. bakalářský, magisterský a doktorský).
6
2.2.3. Organizace studia V období do r. 2005 se předpokládá optimalizace kreditního systému studia a jeho efektivní využívání jak pro zajištění prostupnosti mezi studijními obory, programy, fakultami, tak pro rozšíření vzdělávacích příležitostí studentů. 2.2.4. Inovace obsahu, metod a forem studia Inovace stávajících studijních programů bude vycházet z principů: ! posílení aktivní samostatné práce studentů, a to zejména snížením počtu hodin přímé výuky a přechodem od přednáškově konstruovaných programů ke studijním programům zaměřených na samostatné práce a projekty, ! zefektivnění studijních programů využitím společných předmětů pro několik příbuzných oborů, ! zajištění a rozvíjení informační a komunikační gramotnosti studentů včetně jazykové disponibility, ! přípravy na celoživotní vzdělávání. Nové formy studia musí vycházet zejména z rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT). Využívání moderních ICT bude realizováno v několika směrech: ! zajištění širšího přístupu studentů k informačním zdrojům, ! www podpora výuky (v 1. fázi jako doplněk klasické prezenční výuky, v 2. fázi jako prostředek realizace kombinované, resp. distanční formy výuky), ! zařazení nových specializovaných předmětů do studijních plánů. V období do r. 2005 se u vybraných oborů předpokládá realizace kombinované, resp. distanční formy studia (Informatika a výpočetní technika – informační systémy, Informatika a výpočetní technika – matematická informatika, Biofyzika, Učitelství fyziky, Aplikovaná ekologie).
2.2.5. Celoživotní vzdělávání občanů Celoživotní vzdělávání občanů (CVO) tvoří nedílnou součást nabídky vzdělávacích programů PřF OU. Fakulta považuje oblast CVO za velmi perspektivní a hodlá v budoucnu programy CVO dále zkvalitňovat a jejich nabídku postupně rozšiřovat. Cílem je zejména: !
udržovat dosavadní dobrou úroveň dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a rozšiřujícího studia učitelství a inovovat ji v souladu se záměry MŠMT týkajícími se vzdělávání pedagogických pracovníků,
7
!
vybudovat školící centrum pro další vzdělávání učitelů v oblasti ICT v souladu s požadavky Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, schválené vládou ČR v březnu 2000,
!
podstatně rozšířit nabídku aktivit v oblasti specializačních kurzů (využívat výsledků průzkumu trhu práce, požadavků a potřeb zaměstnavatelů),
!
pokračovat v realizaci přípravných kurzů pro uchazeče, resp. pro přijaté studenty.
8
3. KONCEPCE V OBLASTI VĚDY A VÝZKUMU Vědecko-výzkumná a vzdělávací činnost jsou dvě rovnocenné hlavní oblasti aktivit VŠ, jejichž kvalita spolu navzájem úzce souvisí. Rostoucí podpora vědy a výzkumu na VŠ je jednoznačně deklarována v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky. V souladu s tímto dokumentem došlo v roce 2000 k podstatnému zvýšení finančních prostředků na vědecko-výzkumnou činnost (VVČ). Podpora vědy a výzkumu ovšem neznamená plošné zvýšení dotací, ale velmi razantně se projevuje trend selektivně podpořit ty oblasti výzkumu, v kterých je úroveň VVČ srovnatelná s celosvětovým měřítkem a které disponují kvalitním personálním obsazením a do jisté míry také přístrojovým vybavením. Tato politika tedy povede ve svých důsledcích k poklesu prostředků na nespecifikovaný výzkum u těch VŠ, které nebudou schopny přizpůsobit se tomuto tlaku (viz. kapitola 3.1b.). Přes značné úsilí je vědecká aktivita PřF OU neustále hluboko pod celostátním průměrem. Výrazné urychlení rozvoje VVČ na PřF OU v následujících letech bude rozhodující pro další existenci OU, mimo jiné i s ohledem na uvažované rozdělení VŠ do několika kategorií podle kvality a zastoupení vědy a výzkumu. Proto jsme se v následujících bodech pokusili podrobně analyzovat současný stav vědy a výzkumu na PřF OU, který doposud není dostatečně vnímán širší akademickou obcí.
3.1. Analýza současného stavu a specifikace hlavních cílů 3.1.1. Zaměření vědecko-výzkumné činnosti na PřF OU Zaměření VVČ pracovníků jednotlivých kateder PřF OU již do značné míry vykrystalizovala do čtyř výzkumných záměrů PřF OU a jednoho záměru OU, které jsou ve Statutu PřF OU definovány jako Hlavní směry vědecké a výzkumné činnosti na PřF OU: Výzkumný záměr OU Modelování složitých systémů ve fuzzy a nejistém prostředí (řešitel: Doc. Ing. Vilém Novák, DrSc.) Výzkumné záměry PřOU Algebraické struktury v teorii čísel (řešitel: Prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.) Geografické a ekologické změny prostředí a struktur průmyslových krajin (řešitel: Prof. RNDr. Ing. Vladislav Kříž, DrSc.) Procesy na povrchu pevných látek (řešitel: Doc. RNDr. Dalibor Dvořák, CSc.) Informační a komunikační technologie ve vzdělávání učitelů, speciálně učitelů přírodních věd a technické výchovy (řešitel: Doc. RNDr. Erika Mechlová, CSc.)
9
Na řešení výzkumných záměrů se různou měrou podílí přibližně 2/3 vědeckopedagogických pracovníků PřF OU. Srovnání jednotlivých oblastí výzkumné činnosti kateder však ukazuje, že je neustále patrná značná roztříštěnost a nedostatečná týmová spolupráce. Dále některá zaměření nesplňují nároky na kvalitu VVČ na vysoké škole univerzitního typu, jak z hlediska úspěšnosti v grantových soutěžích, tak z hlediska kvality publikační činnosti Cíl: Upřesnit hlavní zaměření výzkumné činnosti kateder s cílem vytipovat perspektivní oblasti v nichž lze dosáhnout výsledky konkurenceschopné v mezinárodním nebo alespoň celostátním měřítku. Provést evaluaci těchto zaměření. Na základě výsledků evaluace podporovat vytváření a udržení kompaktních výzkumných týmů. 3.1.2. Finanční prostředky na vědecko-výzkumnou činnost na PřF OU Hlavními zdroji finančních prostředků na VVČ jsou prostředky z badatelských grantů (granty CEP), dotace MŠMT na institucionální záměry (výzkumné záměry) a dotace MŠMT na nespecifikovaný výzkum (tvůrčí činnost).
Graf 1 Vývoj prostředků na nespecifikovaný výzkum (z dotace MŠMT na tvůrčí činnost), výzkumné záměry a výzkumné granty (evidované v CEP) na PřF OU.
5000
tis. Kč
4000 tvůrčí činnost výzkumné záměry granty CEP
3000 2000 1000 0 1998
1999
2000
2001
rok Vývoj prostředků na tvůrčí činnost na PřF OU v letech 1997-2001, a celkový přehled v roce 1999 a 2000 (Graf 1; poznámka: zahrnuty jsou pouze výkony PřF OU bez finančních prostředků ÚVAFM) ukazuje několik pozitivních, ale i jednu negativní tendenci. V roce 2000 došlo k výraznému zvýšení objemu finančních prostředků získaných ve výzkumných grantech na částku blížící se 5 mil. Kč a plošnému růstu
10
dotace na výzkumné záměry. Rovněž příspěvek na tvůrčí činnost od roku 1998 průkazně rostl. Nepříjemný je fakt, že pro rok 2001 je příspěvek na tvůrčí činnost, jehož výše je závislá na objemu grantových prostředků v letech 1999 a 2000, téměř o 20 % nižší než pro rok 2000 a to i přesto, že výše prostředků MŠMT na nespecifikovaný výzkum letos dosáhla rekordní částky 1 044 226 tis. Kč. Tato varující skutečnost má dvě příčiny: 1, pro rok 2001 se započítávaly grantové prostředky včetně plné výše investic, 2, objem účelových prostředků na VVČ byl v roce 2000 skokem zvýšen zavedením programu Výzkumná centra. Jelikož v grantových projektech řešených pracovníky PřF OU jsou pouze výjimečně zastoupeny větší investice a zastoupení OU v přijatých projektech Výzkumných center je minoritní došlo k výraznému poklesu podílu objemu grantových prostředků PřF OU, respektive OU na celkovém objemu výzkumných grantů všech VŠ. Skutečnost, že dynamika nárůstu grantových prostředků na PřF OU je nedostatečná je dále dokumentována na poměru příspěvku na tvůrčí činnost ku dotaci na normativy podle přepočtených počtů studentů (TČ/N) pro vybrané VŠ v roce 2001 (graf 2). Data tohoto grafu jsou alarmující. Zatímco průměrný poměr TČ/N v rámci všech VŠ činí 13,7 %, na PřF je to pouhých 5,7 % a na celé OU pak dokonce 3,5 %. Nejenom u „kamenných“, ale i prakticky u všech nově vzniklých univerzit je tento podíl několikanásobně vyšší. Dojem tohoto grafu je zjemněn vypuštěním VŠCHT, u které již v současnosti činí poměr TČ/N téměř 50 %. Jediné dvě univerzity, a to Univerzita v Hradci Králové a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, mají tento poměr výrazně nižší než OU. Graf 2 Procentuální podíl prostředků na tvůrčí činnost a prostředků podle normativu na přepočtený počet studentů (TČ/N) pro vybrané vysoké školy v roce 2001. 20 18 16
12 10 8 6 4 2
J U U PA R TU L U TB SU U H K U JE P
U K M U U P TU O
Př FO U O U
0
M ŠM T
TČ/N [%]
14
11
Argument, že náplní VŠ je především pedagogická činnost a prostředky na VVČ jsou a budou minoritním zdrojem financí je z tohoto hlediska existenčně nebezpečný. Jak již bylo uvedeno je podíl TČ/N v současné době necelých 14 %. Příspěvek na tvůrčí činnost však v současné době činí méně než 1/3 celkových prostředků na vědu a výzkum, kterými disponují univerzity. V roce 2000 totiž činily přímé grantové prostředky všech VŠ 2 314 mil. Kč. Celkové prostředky na VVČ tedy již výrazně přesahují 40 % prostředků přidělovaných podle počtu studentů. Navíc se v budoucnosti nepočítá s podstatným zvyšováním objemu finančních prostředků podle počtu studentů, zatímco v dlouhodobější perspektivě se uvažuje s podílem prostředků na nespecifikovaný výzkum ve výši 30 %. Podstatné ovšem je, že tyto rostoucí prostředky na VaV nebudou v žádném případě rozdělovány plošně. Cíl: Zvýšit podíl prostředků na tvůrčí činnost na PřF OU v časovém horizontu 5 let minimálně na 10 % objemu prostředků na normativ. Dosažení 10-15 % podílu TČ/N vyžaduje zdvojnásobit až ztrojnásobit objem grantů evidovaných v CEP (GA ČR, GA AV, Programy na podporu VaV MŠMT) a zahraničních projektů na podporu VaV ve srovnání s rokem 2000. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze za předpokladu, že se výrazně zvýší podíl „velkých“ grantů jejichž roční dotace pro pracoviště na PřF OU přesahuje 500 tis. Kč. Možnost ucházet se o „velký“ grant je ovšem podmíněna personálním zázemím kvalitního týmu a především v experimentálních oborech vysokou úrovní přístrojového vybavení. Pozornost je třeba soustředit na podávání mezinárodních grantů. V současné době je OU jednou z mála univerzit, která nemá zahraniční výzkumný grant.
12
3.1.3. Kvalitativní a pragmatické ukazatele VVČ na jednotlivých katedrách PřF OU Tab. 3 Vybrané kvalitativní a kvantitativní charakteristiky vědecko- výzkumné činnosti na jednotlivých katedrách PřF OU M Publikace na 1 pracovníka katedry1 1998 3.625 1999 3,625 2000 1,625 Průměr 1998 – 2000 2,95 Procentuální zastoupení publikací v mezinárodních periodikách 1998 71 1999 17 2000 58 Průměr 1998 – 2000 48,7 Počet řešených projektů evidovaných v CEP2 1998 3* 4* 1999 2000 2* Objem grantových prostředků v CEP na 1 pracovníka3 1999 101 2000 43
IP
1.2 1.5 3,8 2,17
F
CH
3,1 2,375 1,64 3 1,91 2,75 2.22 2,71
BE
FGG
SGRR
2,87 2,93 3,21 3
3.1 3,1 4,18 3,46
3,37 3,875 2,375 3,21
10 6 6 7,
12,5 6 32 16,8
0 17 22 13
18 25 11 18
3 0 0 1
0 13 17 10
0 0 1
2 2 4
1 1 2
2 2 5
1 1 0
1 1 1
0 19
140 285
30 68
10 31,5
13 0
22 24
1
Do analýzy publikační aktivity jsou započítány veškeré vědecké publikace (mimo skript a učebnic). Podklady byly získány z Ročních zpráv PřF OU 1998, 1999 a 2000. 2 Uvedeny jsou pouze granty, u kterých byl pracovník dané katedry řešitelem, respektive spoluřešitelem na základě smluv a podle databáze CEP. 3 Výše grantových prostředků byla získána ze smluv o řešení projektů a upřesnění pro jednotlivé roky řešení. *
Do počtu grantů KM nejsou započítány projekty Ústavu pro výzkum a aplikaci fuzzy množin, na jejichž řešení se pracovníci KM podílejí.
Hlavním výstupem vědecko-výzkumné činnosti jsou publikace. Z údajů v tabulce 3 vyplývá: Publikační aktivita přepočtená na 1 pracovníka v letech 1998-2000 nevykazuje u většiny kateder zřetelný klesající nebo rostoucí trend. Na náznaky zvýšení publikační aktivity, lze usuzovat u KIP, KBE a KFGG. 13
Stabilní publikační aktivitu vykazují KCH a KBE, pro ostatní katedry jsou charakteristické značné výkyvy v jednotlivých letech. U většiny kateder PřF OU se průměrný počet publikací pohybuje v rozmezí 2-3 na 1 pracovníka a rok. Nadprůměrnou aktivitu z tohoto hlediska vykazují KFGG a KSGRR. Významným kriteriem kvality publikační činnosti je podíl publikací v mezinárodních odborných časopisech. Přestože evidence publikační činnosti na PřF OU nerozlišuje v současné době objektivní ukazatele kvality publikací (impakt faktor jednotlivých periodik, citační index apod.), je z uvedených údajů zřejmá diferenciace skladby publikací na jednotlivých katedrách. Průkazně největší zastoupení publikací v mezinárodních časopisech vykazuje KM. U většiny ostatních kateder lze zastoupení této kategorie publikací hodnotit jako minoritní. Pracovníci KFGG v mezinárodních časopisech prakticky nepublikují. Tato diferenciace je částečně dána skutečností, že v některých oborech (odborná didaktika, regionální problematika v biologických a geografických oborech) je možnost publikace v mezinárodních časopisech relativně omezena, nikoliv však vyloučena. Hlavním pragmatickým faktorem úrovně VVČ je schopnost přispívat k financování vlastního výzkumu z grantových aktivit (tabulka 3): 1, Z hlediska počtu řešených výzkumných grantů je v rámci PřF OU nadprůměrná aktivita na KM, KBE a KF. 2, Výraznější rozdíly jsou patrné v objemu grantových prostředků na 1 pracovníka a rok. Údaje VŠ resortu MŠMT říkají, že zatímco v roce 1999 byl průměrný objem grantových prostředků na 1 učitele přibližně 75 tis. Kč, v roce 2000 došlo ke zvýšení na 176 tis. Kč. Přestože v údajích je zahrnuto celé spektrum oborů a hodnoty v přírodovědných, technických a lékařských oborech budou výrazně vyšší než v oborech humanitních a umělecko-pedagogických, je zřejmé, že pouze KF dosahuje odpovídající výkony. Tato čísla jednoznačně dokumentují již výše zmíněné nedostatečné zastoupení „velkých projektů“. Projekty s roční dotací kolem 200 tis. Kč jsou dostatečné pro pokrytí provozních nákladů na výzkum a odměny pracovníků, nezahrnují však větší investice a prostředky na platy vědecko-výzkumných pracovníků (viz. níže). Ze srovnání těchto dvou skupin ukazatelů vyplývá: U experimentálních kateder (KF a částečně KCH) je kladen důraz na grantové aktivity, které umožňují kompenzovat nízký počet studentů a částečně také vysoké náklady na výuku experimentálních oborů, které nejsou zohledněny v koeficientech studijních programů. U KM a částečně KSGRR je patrná nižší finanční náročnost výzkumu a určitá převaha kvalitativních ukazatelů nad ukazateli pragmatickými. U KBE lze pozitivně hodnotit nastartování grantových aktivit. Vzhledem k tomu, že se jedná o experimentální katedru je jejich finanční objem nízký. 14
Cíl: Zvyšovat úroveň VVČ na všech katedrách PřF OU (klást důraz na publikace v mezinárodních časopisech, zvýšení počtu podaných návrhů projektů a realizaci finančně nákladnějších grantových projektů). Lze očekávat , že se mezi jednotlivými katedrami projeví výrazná diferenciace podílu vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti.
3.2. Konkretizace dílčích úkolů v návaznosti na dosažitelnost hlavních cílů 3.2.1. Zefektivnit využití prostředků z rozpočtu OU na úrovni fakulty a kateder k selektivní podpoře vědecko-výzkumné činnosti: Zesílit motivační tlak na úroveň vědecké činnosti a zapojení do řešení grantů Na úrovni OU je od roku 2001 finančně motivováno podávání návrhů výzkumných projektů (Směrnice rektora OU č. 30/2001). Dále jsou prostředky na tvůrčí činnost přerozdělovány na fakulty podle místa vzniku. Na úrovni PřF OU bude základním principem motivace postupné zvyšování váhy objemu grantových prostředků získaných mimo rozpočet OU při rozdělování rozpočtu PřF OU na jednotlivé katedry. Na přechodné období, přibližně do roku 2003, budou do hodnocení kateder započítávány prostředky získané z veškerých grantů a hospodářských smluv výzkumného charakteru. Nejpozději k roku 2005 budou do hodnocení zahrnuty pouze výzkumné projekty. Důležitým krokem bude zvětšit osobní zodpovědnost vedoucích kateder na zvyšování grantových aktivit pracovníků kateder a zajistit, aby osobní hodnocení odráželo podíl pracovníků na získávání prostředků pro vědeckovýzkumnou činnost. Pokračovat v podpoře vědecké činnosti mladých pracovníků v rámci Interní grantové agentury PřF OU Podporovány budou především přípravné projekty do celostátních a mezinárodních grantových agentur. Účelně využít investiční prostředky OU. Nedostatečné a zastaralé přístrojové vybavení je jedním z hlavních důvodů nízké úspěšnosti v grantových soutěžích u experimentálních oborů. Ze strany vedení PřF OU bude podporováno zvyšování podílu prostředků z FRIM na investice do přístrojového vybavení pro fakulty s vyšším objemem experimentální činnosti. Investiční prostředky na PřF OU budou využity především na vybavení výzkumných týmů finančně náročnými přístroji. Rozmělňování investičních prostředků do drobnějších položek je naprosto neefektivní, protože takové investice se mohou běžně požadovat v grantech. Nejúčelnější formou podpory vědecko-výzkumné činnosti v této oblasti je spoluúčast OU na investicích nárokovaných v grantových soutěžích mimo OU. Budeme usilovat
15
o stanovení procentuální míry spoluúčasti OU u přijatých projektů, které nárokují zařízení v ceně nad cca 400 tis. Kč. Toto opatření by výrazně motivovalo podávání žádostí o finančně náročnější projekty a zároveň zvýšilo šanci jejich přijetí.
3.2.2. Zlepšit personální zajištění vědecko- výzkumné činnosti Základní podmínkou je zvýšení podílu vědecko-výzkumné činnosti v pracovní náplni vědecky aktivních a perspektivních pracovníků kateder. Za stávajících podmínek toho lze dosáhnout diferenciací podílu na výuce u jednotlivých členů kateder, ale také racionalizací výuky. Při přijímání nových pracovníků je prioritou posílení výzkumných týmů na dané katedře. Získání zkušeného vědeckého pracovníka s vyhovujícím odborným zaměřením je značně nepravděpodobné. Proto je nutné zaměřit se na přípravu talentovaných studentů a zvyšovat zapojení studentů do řešení vědeckých projektů již během studia. Na PřF OU je doposud velmi málo využívána možnost požadovat v grantových projektech také mzdové prostředky na platy pracovníků přijatých po dobu řešení projektu. Častější využívání této možnosti rozumně navýší náklady projektu a umožní mnohem dynamičtější personální posílení výzkumných týmů. Pracovníci, kteří budou tímto způsobem zaměstnáni na PřF OU a kteří se při řešení projektů osvědčí, budou díky svému odbornému zaměření přednostně přijímáni do standardního pracovního poměru na PřF OU.
3.2.3. Rozvoj servisních služeb pro vědecko výzkumnou činnost Rostoucím nárokům na VVČ musí odpovídat i úroveň servisní činnosti. Je zapotřebí zaměřit na následující oblasti: Zlepšit vybavení Univerzitní knihovny pro účely VVČ Zajistit síťový přístup k základním databázím výsledků VVČ v celém spektru přírodních věd (Current Contents, Web of Science) a k obslužným programům umožňujícím plné využití databází (žádanky o separáty, provedení citační analýzy, tvorba uživatelských knihoven – např. Reference Manager, ). Zlepšit informovanost o aktivitách Grantového oddělení OU Kromě základního informačního servisu by měla být činnost GO zaměřena na poradenství v oblasti pravidel financování projektů tuzemských i zahraničních grantových agentur (optimalizace struktury požadavků, usnadnění kontroly čerpání) a na širší pomoc při přípravě projektů EU typu 5. rámcového programu a podobně. Postupně řešit velmi nízký počet technických pracovníků (převážně SŠ) v experimentálních laboratořích
16
Současná situace znemožňuje plné využití kapacity přístrojů a omezuje zvýšení grantových aktivit i hospodářské činnosti.
3.2.4. Zvýšit zapojení do řešení hospodářských smluv vázaných na výzkumnou činnost Hospodářská činnost zaměřená na aplikovaný výzkum je potenciálním doplňkovým zdrojem financí v oblasti VVČ. Koncepce rozvoje PřF OU v letech 1996 – 2006 počítala s dosažením 15% podílu HS na rozpočtu PřF OU. Reálný roční objem HS vázaných na výzkumnou činnost se však pohybuje pouze v řádu statisíců Kč. Kromě objektivních faktorů (přetrvávající špatná ekonomická situace podniků v regionu a pasivní přístup podniků v oblasti vývoje, konkurence institucí s ofenzivnější nabídkou a vhodnější strukturou aplikovaného výzkumu) hraje svou úlohu i vžité přesvědčení pracovníků PřF OU, že realizace HS přes zaměstnavatele je pro ně z ekonomického pohledu nevýhodná. Je tedy důležité zlepšit informovanost v této oblasti a zajistit, aby hospodářská činnost v oblasti spadající do náplně pracovní činnosti byla realizována přes PřF OU.
3.2.5. Zvýšit účelnost spolupráce se zahraničními institucemi Na katedrách PřF OU je deklarována aktivní spolupráce s řadou institucí v zahraničí. V rámci této spolupráce bylo však doposud realizováno pouze několik finančně významnějších projektů (především v rámci programu TEMPUS). V následujících letech je zapotřebí mnohem účinněji orientovat spolupráci na přípravu společných projektů, především výzkumného charakteru. Případná finanční podpora zahraničních pracovních cest z rozpočtu PřF OU bude využita především tímto směrem a jejím výstupem musí být konkrétní projekt. Plošná podpora účasti na zahraničních konferencích, nespecifikovaných studijních a přednáškových pobytů je neefektivní a měla by být realizována z prostředků katedry nebo grantů.
17
4. PERSONÁLNÍ ROZVOJ
4.1. Pohyb pracovníků do roku 2005
4.1.1. Katedra biologie a ekologie K 1. 1. 2000 měla katedra celkem 14 pedagogů, 1 sekretářku, 2 laborantky a 2 zahradnice. V průběhu let 2000 a 2001 odešli nebo odejdou 3 pedaghogové a 1 zahradnice (1 místo zahradnice bylo zrušeno). Za odchod jednoho pedagoga je třeba okamžitá náhrada (od LS 2001) formou výběrového řízení pro obor botanika. Do roku 2005 lze očekávat odchod dvou dalších pedagogů (starobní důchod) s náhradou k pokrytí zejména oborů botanických, resp. biologie člověka aj.
4.1.2. Katedra fyzické geografie a geoekologie K 1. 1. 2000 měla katedra 11 pedagogů a 1 sekretářku. Do roku 2005 lze očekávat odchod tří pedagogů (dva docenti a 1 profesor s hodností DrSc.). Kvantitativně je již dnes řešena náhrada dvou pedagogů, z nichž jeden nastoupil již v říjnu 2000, druhý by měl nastoupit nejpozději v roce 2002. Náhrada třetího není zatím uspokojivě řešena. Jde o obor geologie, kde by stačilo buď přijetí odborného asistenta, nebo výuku řešit externí spoluprací příp. spoluprací s HGF VŠB-TU.
4.1.3. Katedra fyziky K 1. 1. 2000 měla katedra 11 pedagogů, 1 sekretářku a 3 laborantky. Dále jsou na katedře zařazeni 3 VŠ pracovníci, jejichž mzdy jsou hrazeny z grantových prostředků. Do roku 2003 se očekává odchod 1 pracovníka (habilitovaný docent) a přijetí dvou nových pedagogů. Do roku 2005 pravděpodobně bez dalších personálních změn.
4.1.4. Katedra chemie K 1. 1. 2000 měla katedra 8 pedagogů, 1 sekretářku a 3 laborantky. Nelze vyloučit, že do roku 2005 odejdou dva pedagogové (odborní asistenti, jeden s vědeckou hodností). Jejich případný odchod bude nahrazen výběrovým řízením v plném rozsahu.
4.1.5. Katedra informatiky a počítačů K 1. 1. 2000 měla katedra 12 pedagogů a 1 sekretářku. Od 1. 10. 2000 se zvýšil počet pedagogů na 13 (s příchodem nového vedoucího katedry doc. Křivého). V roce 2001 ukončí dva pedagogové pracovní poměr výpovědí, do roku 2005 dojde zřejmě k 18
odchodu dalších dvou pedagogů do starobního důchodu. Odchody bude třeba řešit přijetím nových pracovníků současně s řešením míry zapojení dalších pracovníků externí formou nebo částečnými úvazky.
4.1.6. Katedra matematiky K 1. 1. 2000 měla katedra 8 pedagogů a 1 sekretářku. K cílovému roku 2005 katedra předpokládá přijetí 3-4 pedagogů (při možném odchodu 1 pedagoga kategorii odborný asistent bez Ph.D.) s vědeckou hodností a postupné snižování pracovníků na částečný úvazek.
4.1.7. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje K 1. 1. 2000 měla katedra 8 pedagogů a 1 sekretářku. V horizontu do roku 2005 dojde k odchodu 1 pedagoga (profesor) do starobního důchodu a bude třeba přijmout nového pracovníka. Katedra dále předpokládá přijetí 1 – 2 pedagogů pro pokrytí nového magisterského studijního oboru a pro akreditaci doktorského studijního programu. Nezbytné je také přijetí 1 technické síly (možno řešit v součinnosti s katedrou FGG nebo přijetím pracovníka v civilní službě).
4. 2. Kvalifikační růst Z podkladů jednotlivých kateder PřF OU vyplývá, že hlavní důraz kladou katedry na doktorské studium a habilitační řízení. Celkový efekt kvalifikačního růstu by se pak měl projevit ve výrazném snížení počtu odborných asistentů bez vědecké hodnosti, ve výrazném růstu odborných asistentů s vědeckou hodností a docentů. Při současných (odhadovaných) možnostech profesorských řízení by mohl cílový stav v roce 2005 být 8 profesorů, z toho 1 DrSc. (viz tabulka 4).
19
Tab. 4 Personální struktura kateder PřF OU 2000 – 2005 (pouze učitelé se 100% úvazkem)
Katedry OA bez Ph.D.
OA s Ph.D.
Docenti
Profesoři bez DrSc.
Profesoři s DrSc.
2000
2005
2000
2005
KBE
3
2
14
13
0
4
0
0
0
0
KFG
6
3
2
8
2
2
0
0
1
0
KF
2
1
4
5
5
4
0
1
0
0
KCH
2
0
2
4
1
3
1
2
0
0
KIP
7
0
3
10
2
4
0
2
0
0
KMA
2
0
1
4
4
6
0
1
1
1
KSG
3
5
1
3
4
3
0
2
0
0
Celkem
25
11
27
47
18
26
1
8
2
1
Celkem učitelů - v roce 2000:
73
- v roce 2005:
93
2000 2005 2000 2005 2000 2005
20
5. DISLOKACE KATEDER A BUDOV
5.1. Současný stav rozmístění kateder a budov Přírodovědecká fakulta OU v současné době (rok 2000) využívá budovy A a C na ul. 30. dubna 22 (děkanát a 6 kateder) a dvě budovy na Hladnovské 7 a 9 (katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, oddělení cizích jazyků, pracovny dvou pedagogů katedy biologie a ekologie a pracovny doktorandů katedry matematiky). V budovách A a C je již v současné době aktuální nedostatek pracoven pro učitele a doktorandy (zejména na katedrách fyzické geografie a geoekologie, informatiky a počítačů a matematiky). Mnohem vážnější je však výrazný deficit kapacit laboratoří a speciálních pracovišť včetně učeben. Současný stav ilustruje tabulka 5.
5.1.1. Stávající plochy učeben a laboratoří Z tabulky 1 je patrné, že všechny katedry PřF OU mají výrazný nedostatek ploch učeben a laboratoří. Fakulta celkem disponuje 3 092 m2 ploch laboratoří a speciálních pracovišť a 1 647 m2 ploch učeben. Přitom norma na jednoho studenta vysokých škol, přírodovědeckých fakult , se uvádí 20 m2. Přírodovědecká fakulta OU však na 1 studenta dosahuje pouhých 2,3 m2, tedy téměř 10 krát méně.
5.1.2. Normativní požadavky na plochy učeben a laboratoří Pokud vycházíme z výše uvedené normy, celková potřeba uvedených ploch je 23 858 m2. Nejvýraznější disproporce vykazují katedry matematiky, biologie a ekologie, informatiky a počítačů a fyzické geografie a geoekologie. Ve stávajících budovách (A,C a K) již není technicky možné zajistit další nárůst ploch učeben a laboratioří (včetně pracoven učitelů).
5.2. Výhledové řešení dislokace kateder po rekonstrukci a dostavbě areálu Hladnov Předpokládá se, že po realizaci (ve 2-3 etapách) rekonstrukce a dostavby areálu Hladnov k cílovému roku 2005 se uvolní plochy učeben, laboratoří a pracoven učitelů v budově A (po katedře fyzické geografie a geoekologie) a v budově C (po katedře biologie a ekologie). pro katedry zůstávající v budovách A a C se tak uvolní další kapacity o celkovém rozsahu 574,3 m2 ploch laboratoří a 358 m2 ploch učeben. Ve srovnání s normou se však přetrvávající deficit ploch příliš výrazně nesníží.
21
5.2.1. Zisk nových ploch v areálu Hladnov Realizace výstavby areálu Hladnov bude znamenat především výrazné zlepšení pracovních i studijních podmínek tří kateder (SGRR, FGG a BE). Výstavbou se získá dalších 3 685 m2 nových ploch pro výuku. Podrobnosti přináší tabulka 6.
5.2.2. Konečná dislokace pracovišť PřF OU po roce 2005 Ukončením výstavby areálu Hladnov zde budou definitivně dislokovány katedry fyzické geografie a geoekologie, sociální geografie a regionálního rozvoje a biologie a ekologie. V budovách A a C budou dislokovány zbývající čtyři katedry (fyziky, chemie, informatiky a počítačů a matematiky), dále oddělení cizích jazyků a pracovny doktorandů katedry matematiky.
22
Prostorové zabezpečení výuky Údaje celofakultního charakteru: a) b) c) d) e)
počet studentů předpokl. počet studentů v roce 2005 počet pedagogů a dalších prac. podílejících se na výuce předpokl. počet pedagogů a prac. podílejících se na výuce v roce 2005 celková PUČ (m2) pro výuku (pouze učebny)
1 100,00 1 300,00 96,00 105,00 1 647,05
Tab. 5 Údaje o katedrách fakulty pracovny pedagogů katedra počet prac. KM KF KIP KCH KBE KFG KSG BZ děkanát celkem
17,00 14,00 12,00 10,00 17,00 11,00 9,00 4,00 8,00
počet stud. 345,00 101,00 218,50 94,00 266,00 177,00 146,00
102,00 1 347,50
počet 14,00 9,00 11,00 10,00 11,00 7,00 9,00 3,00 11,00
laboratoře a spec. pracoviště
celková PUČ/ počet celková PUČ/ další potřeba PUČ 1 zam. PUČ 1 stud. PUČ 240,25 14,13 4,00 202,40 0,59 6,697,60 194,10 13,86 14,00 479,25 4,75 1,540,75 200,00 16,67 7,00 406,85 1,86 3 963,15 185,40 18,54 20,00 510,65 5,43 1 369,35 244,45 14,38 12,00 384,60 1,45 4 935,40 182,85 16,62 4,00 189,65 1,07 3 350,35 175,20 19,47 10,00 379,55 2,60 2 540,45 59,65 14,91 6,00 345,35 -345,35 263,65 32,96 4,00 193,55 -193,55 1 745,55
17,11
3 091,85
2,29
23 858,15
** Další potřeba PUČ pro studenty vychází z normy na 1 studenta VŠ PřF, tj. 20 m2. Počet studentů *20 m2 – současná PUČ. Vzhledem k tomu, že další potřeba PUČ laboratoří, učeben a spec. pracovišť je tak velká, další potřebu PUČ na pracovny pedagogů neuvádím. ** Jedná se o přepočtený počet studentů.
23
Tab. 6 Hladnov do roku 2005 pracovny pedagogů katedra
počet prac. 44 44 30
KFG KSG KBE celkem
118
laboratoře a spec. pracoviště
počet stud.
počet celková PUČ/ počet celková PUČ/ další potřeba míst PUČ 1 zam. míst PUČ 1 stud. PUČ 293 74 395 9 306 1 001 3 238 52 279 6 306 1 001 4 250 106 576 19 284 1 683 7 780
232
1 250
11
896
3 685
PUČ je plocha užitková čistá bez plochy technického vybavení a komunikací.
24
5
25
