Koncepce rozvoje podniku na období

KONCEPCE ROZVOJE

Koncepce rozvoje podniku na období 2015 - 2019

Prosinec 2014 Schváleno: Dozorčí radou dne 4. prosince 2014

OBSAH 1. ÚVOD................................................................................................................................ 3 1.1 Důvod zpracování ........................................................................................................ 3 1.2 Poslání podniku ........................................................................................................... 3 1.3 Nosné činnosti ............................................................................................................. 4 1.4 Vývoj postavení ........................................................................................................... 4 2. VÝCHOZÍ SITUACE .......................................................................................................... 5 2.1 Charakteristika podniku ............................................................................................... 6 2.1.1 Struktura ............................................................................................................... 7 2.1.2 Vybavení............................................................................................................... 8 2.1.3 Lidské zdroje ........................................................................................................ 8 2.2 Přehled spravovaného majetku ................................................................................... 9 2.3 Vazby a vztahy k dalším subjektům ............................................................................11 2.4 Finanční situace .........................................................................................................12 3. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY .............................................................................................13 3.1 Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku ........................................13 3.1.1 Silné stránky ........................................................................................................13 3.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................14 3.2 Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby .......................................................15 3.2.1 Příležitosti ............................................................................................................15 3.2.2 Hrozby .................................................................................................................16 4. STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH DOSAŽENÍ ...........................18 4.1 Správa vodních toků, děl a správa povodí ..................................................................18 4.2 Investiční aktivity ........................................................................................................20 4.2.1 Prevence před povodněmi ...................................................................................20 4.2.2 Investiční výstavba ..............................................................................................21 4.2.3 Informační technologie.........................................................................................21 4.3 Vodohospodářské služby ............................................................................................22 4.4 Finanční strategie .......................................................................................................24 4.5 Personální rozvoj a péče o zaměstnance ...................................................................24 4.5.1 Počet zaměstnanců .............................................................................................24 4.5.2 Fluktuace .............................................................................................................25 4.5.3 Věková struktura ..................................................................................................25 4.5.4 Kvalifikační struktura ............................................................................................26 4.5.5 Další kvalifikační rozvoj ........................................................................................26 4.5.6 Mzdový vývoj .......................................................................................................27 4.5.7 Sociální program ..................................................................................................27 4.5.8 Spolupráce s odborovými organizacemi...............................................................28 4.6 Informatika..................................................................................................................28 4.7 Protikorupční opatření.................................................................................................... 29 5. SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ K JEJICH DOSAŽENÍ .......................................................31 5.1 Krátkodobé záměry (1 – 3 roky) ..................................................................................31 5.2 Střednědobé záměry (3 a více let) ..............................................................................32 5.3 Dlouhodobé záměry (trvalé)........................................................................................33 6. TABULKOVÉ PŘÍLOHY ...................................................................................................36 6.1 Údržba a opravy .........................................................................................................36 6.2 Investice .....................................................................................................................38 6.3 Ekonomické vstupy .....................................................................................................41 6.4 Ekonomické výstupy ...................................................................................................43 6.5 Personální část ...........................................................................................................44 6.6 Zdroje financování ......................................................................................................45

Povodí Ohře, státní podnik

Koncepce rozvoje Povodí Ohře, státní podnik, na období 2015 - 2019

1. ÚVOD 1.1 Důvod zpracování Koncepce rozvoje státního podniku Povodí Ohře je zpracována pro stanovení základních cílů a směrů vývoje podniku na období 2015 až 2019. Navazuje na již zpracovaný dokument „Koncepce rozvoje podniku“ na období od 2010 do 2014, a bude sloužit jako vstup pro aktualizaci strategie rozvoje podniku na další období. Koncepce je zaměřena zejména do oblastí správy vodních toků, vodních děl a správy povodí, do oblastí plánování v oblasti vod, ochrany vod a vodohospodářských služeb, dále do oblastí investičních aktivit, finanční strategie, personálního rozvoje a péče o zaměstnance a do oblasti informatiky. Obsah dokumentu je zpracován a členěn dle osnovy schválené Ministerstvem zemědělství.

1.2 Poslání podniku Podnik je všem zainteresovaným stranám důvěryhodným, spolehlivým, odborným a otevřeným partnerem pro rozvoj jejich podnikatelských aktivit, výstavby a občanského života. Pro zaměstnance poskytuje stabilně dobré pracovní podmínky s jasnou perspektivou profesního rozvoje a uplatnění. Zainteresovanými stranami jsou orgány státní správy a samosprávy, podnikatelské subjekty, školy a další vzdělávací instituce, obyvatelstvo a zaměstnanci. Posláním podniku je: 

výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe,



výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit,



hospodaření s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci územně příslušné vodohospodářské soustavy dle podmínek stanovených vodoprávními úřady, vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné využívání povrchových vod, vodních toků a hmotného majetku, především pro účely: zásobování vodou, ochrany před havarijním znečištěním vod, ochranu před nepříznivými účinky vod včetně ochrany před povodněmi, 3



užívání vodních toků k plavbě, využívání vodní energie, rybářství, rekreace a sportovního využití. Legislativně je činnost podniku určena zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákonem č. 305/2000 Sb. o povodích a zákonem č. 77/1997 Sb. o státním podniku.

1.3 Nosné činnosti Ministerstvo zemědělství stanovilo v základních dokumentech podniku (Statut, Zakládací listina a Jednací řád dozorčí rady) jeho poslání, jímž je: 

výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe,



provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu,



výkon práva hospodařit s nemovitým a movitým majetkem, který je ve vlastnictví státu a je státnímu podniku svěřen k plnění úkolů a k provozování podnikatelské činnosti,



nakládání s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci soustavy vodních toků a vodních děl,



vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné využívání povrchových a podzemních vod pro povolené nebo oprávněné účely.

1.4 Vývoj postavení Vznik podniku je datován do období poloviny 60. let. V té době byla v republice vytvořena koncepce řízení správy vodních toků, dosud vykonávané správními orgány. Cílem bylo naplnění záměru Evropské vodní charty ohledně udržování a ochrany sladkovodních zásob na zemi. Od roku 1966 podnik spravuje všechny vodohospodářsky významné vodní toky a důležitá vodní díla na území povodí Ohře, přítoky dolního Labe a hraniční vodní toky. Od svého založení až do roku 1994 působil podnik v podobě státního podniku a později státní příspěvkové organizace. Poté byl převeden na akciovou společnost a po přijetí zákona č. 305/2000 Sb. o povodích je od roku 2001 opět státním podnikem. Jeho zakladatelem je Ministerstvo zemědělství.

4



2. VÝCHOZÍ SITUACE Důležitým rámcem pro činnost podniku je platná vodoprávní legislativa. Klíčový zlom nastal přijetím nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů. Přijetím vodního zákona a příslušných prováděcích předpisů došlo k novým právním pojetím vod a vodních toků. Vymezil se i obsah správy vodních toků a nově i správy povodí. Nové úkoly při výkonu správy jsou akcentovány posílením plánování v oblasti vod, zkvalitněním systému zjišťování a hodnocení stavu podzemních a povrchových vod, důležitá je implementace předpisů Evropské unie do české legislativy. V budoucnu bude třeba se vyrovnat s dalšími novelami zákona o vodách připravovanými pro nejbližší období včetně možného zřízení institutu správy podzemních vod. Přijetím vodního zákona, zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu i dalších zákonů, zejména těch, které regulují systém vodního hospodářství (zákon o cenách, zákon o ochraně veřejného zdraví a zákony z oblasti životního prostředí), byla uzavřena reforma zásadních právních norem vztahujících se k vodnímu hospodářství. Transpozicí požadavků Rámcové směrnice vodní politiky do vodního zákona byla založena soustavná koncepční činnost – plánování v oblasti vod, která naplňuje vizi udržitelnosti vodních zdrojů. Implementace směrnice 2000/60 ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky je v současnosti hlavním nástrojem prosazování vodohospodářské politiky ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na hraničních vodách a v povodích přesahujících hranice, k ochraně vodních a na vodu navazujících suchozemských ekosystémů a mokřadů. Základní povinnosti vyplývající ze směrnice jsou integrované plánování, analýza charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomická analýza užívání vody, vymezení chráněných území, stanovení environmentálních cílů, zpracování plánu oblasti povodí, programy opatření jako regulační mechanizmus, informování a konzultace s veřejností a monitoring. Vstupem do Evropské unie a dosažením plné slučitelnosti naší legislativy s předpisy Evropských společenství se posilují ekologické aspekty vodoprávní úpravy. Vstupem do EU se však mění i obecné podmínky pro činnost podniku. Stále častěji se na různých úrovních budeme setkávat s tzv. „mezinárodním prvkem“ v právních vztazích. Je proto nutné na jednotlivých pracovištích podniku s tímto trendem počítat a průběžně reagovat na nové jevy plynoucí z nového evropského uspořádání, jehož jsme součástí.

5



2.1 Charakteristika podniku Nynější státní podnik vznikl na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích jako právní nástupce Povodí Ohře, a. s., zaniklé bez likvidace podle téhož zákona. V obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, byl zapsán v oddíle A, vložka 13052 jako obchodní firma: Povodí Ohře, státní podnik. Sídlem podniku je Chomutov, Bezručova 4219, PSČ 43003. Zákon č. 77/1997 Sb. upravuje postavení a právní poměry podniku. Podnik je právnickou osobou provozující veškeré činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Se svěřeným majetkem má podnik právo hospodařit. Zajišťuje správu povodí v oblasti povodí Ohře a dolního Labe na ploše asi 9 550 km2. Správní území zasahuje do 5 krajů a 33 obcí s rozšířenou působností. Dále zajišťuje správu a provoz významných a určených drobných vodních toků včetně jejich přítoků, které nemají určeného správce a vodních děl v majetku státu, ke kterým má právo hospodařit. Celková délka spravovaných vodních toků činí 6 857 km, délka umělých kanálů a trubních přivaděčů činí 183 km, dále se provozují 42 jezy, 22 velkých vodních nádrží s celkovým objemem 527,56 mil. m3 a 21 malých vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 16,819 MW. Důležitou službou veřejnosti je zajišťování dostatku vody v přiměřené kvalitě pro obyvatelstvo, průmysl, energetiku a zemědělství, dále ochrana vod před znečištěním a ochrana území před velkými vodami. Výše kmenového jmění podniku je 4 068,283 mil. Kč, minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovávat, je 3 829,0 mil. Kč. Účetní hodnota určeného majetku (pozemky, stavby včetně vodních děl), k němuž má podnik právo hospodařit, je 4 335,725 mil. Kč. Celkový počet zaměstnanců, kteří v rámci podniku potřebné činnosti zabezpečují, se pohybuje okolo 617.

6



2.1.1 Struktura

Územního členění jednotlivých závodů

Vnitřní členění podniku upravuje organizační řád, který vydává a mění generální ředitel. Na organizační řád navazují ostatní vnitřní normy podniku. Základní strukturu podniku tvoří podnikové ředitelství se sídlem v Chomutově a tři závody se sídly v Karlových Varech, Chomutově a Terezíně. Podnikové ředitelství je dále členěno na 3 úseky (technicko-provozní, investiční a ekonomický a správní), ve kterých fungují odborné útvary zajišťující výkon konkrétních činností v rozsahu své působnosti a také metodicky řídí dané oblasti činností za celý podnik. Základními složkami závodů jsou provozy a odborné úseky (technická skupina a ekonomický úsek). Závody nemají právní subjektivitu. Míra jejich samostatnosti je omezena prostorovým umístěním a rozložením svěřených objektů a především organizačním řádem a vnitřními normami podniku. Mezi organizačními jednotkami existují vztahy informační, dodávkové, spolupráce na společných úkolech a dále metodické, koordinační a kontrolní ve směru z organizačních jednotek podnikového ředitelství na příslušné jednotky závodů. V čele podniku je generální ředitel, který je statutárním orgánem podniku. Je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství. Generální ředitel přímo řídí odborné ředitele (ekonomického a správního, technicko-provozního a investičního) a ředitele jednotlivých závodů. Dalším orgánem podniku je devítičlenná dozorčí rada, jejíž působnost je vymezena zákonem o státním podniku, statutem podniku a jednacím řádem dozorčí rady.

7



2.1.2 Vybavení Podnikové ředitelství i jednotlivé závody a provozy disponují přiměřenou kapacitou administrativních a provozních budov potřebných k zajištění veškeré své činnosti. Na některých vodních dílech jsou vedle provozních objektů i objekty určené pro trvalé bydlení obsluhy těchto vodních děl. Vývoj podniku probíhal již od svého vzniku se zaměřením na co nejlepší strojní a přístrojové vybavení, které by poskytovalo dostatečnou podporu pro naplnění všech nosných činností. Vybavení podniku v oblasti informační a telekomunikační techniky je na vysoké úrovni, včetně aplikovaných softwarových prostředků a produktů. V oblasti mechanizační, dopravní a manipulační techniky disponují podniková pracoviště stroji a zařízeními pro údržbu a opravy majetku ve správě státního podniku. Průběžně probíhá obnova tohoto parku za moderní, ekologické a spolehlivé stroje a zařízení. Strojní podpora hlavních zdrojů tržeb (výroba el. energie a čerpání vody) je udržována a rozvíjena v součinnosti s výrobci a provozovateli zařízení a s odbornými pracovišti (projekční kanceláře, výzkumné ústavy a vysoké školy). Obnova vybavení je zajišťována systémově.

2.1.3 Lidské zdroje Počet zaměstnanců podniku z dlouhodobého hlediska výrazně klesal. V roce 2010 dosáhl 51% stavu roku 1989. Ovšem vzhledem k převodu majetku, činností a zaměstnanců rušené příspěvkové organizace ZVHS (pracoviště Ústí n. L.) došlo v roce 2011 k jeho dílčímu nárůstu. Za rok 2013 podnik vykázal celkem 617 osob v průměrném přepočteném stavu. V roce 2010 to bylo 605 osob. K 1. 1. 2014 obsahovalo funkční schéma podniku celkem 623 funkčních míst (v roce 2010 to bylo 615 funkčních míst). Fluktuace zaměstnanců je na velmi nízké úrovni (4,5 %), je na poloviční úrovni oproti období před 5 lety a nedotýká se významně klíčových pozic a významných odborníků. Průměrná doba pracovního poměru zaměstnance v podniku je 14,8 roku (o 2 roky vyšší než před 5 lety). Průměrný věk zaměstnanců dosáhl 47 let a v dlouhodobém sledování vzrostl za 20 let o 3 roky. Věkové pásmo Zastoupení

Do 30 let

31 – 40 let

41 – 50 let

51 – 60 let

61 a více let

6%

22 %

33 %

32 %

7%

8



Kvalifikační struktura z hlediska stupně vzdělání odpovídá struktuře pracovních míst (343 THP, 280 D). Z hlediska oboru vzdělání jsou největším podílem zastoupeny stavební obory (25 %), dále strojírenství (13 %), elektrotechnika, zemědělství, chemie, ekonomika, ekologie (6–10 %). Obory související přímo s vodním hospodářstvím (vodař, vodní stavby a vodní hospodářství, meliorace, krajinné inženýrství apod.) ve všech stupních vzdělání má 102 zaměstnanců, tedy 16,4 %. Stupeň vzdělání Zastoupení

Základní

Vyučení a střední

Úplné střední

Vyšší odborné

Vysokoškolské

5%

37 %

32 %

2%

24 %

Odměňování v podniku se řídí ustanoveními části šesté zákoníku práce, platnými pro podnikatelské subjekty. Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2013 částky 31 698 Kč. Plán na rok 2014 předpokládá 1 % růst průměrných výdělků. Podnik má vybudován dlouhodobý sociální program jako součást motivačního programu k podpoře a stabilizaci zaměstnanců.

2.2 Přehled spravovaného majetku Objem spravovaného majetku státního podniku dosáhl k 31. 12. 2013 hodnoty 10 756 mil. Kč, z toho hodnota určeného majetku, se kterým má podnik právo hospodařit, činí 9 521 mil. Kč (v pořizovacích cenách). Převládající objem tvoří úpravy na tocích v hodnotě 4 390 mil. Kč, vodní díla včetně technologie za 3 655 mil. Kč, budovy a ostatní stavby za 1 595 mil. Kč, dopravní a mechanizační prostředky, přístroje, výpočetní technika a speciální technická zařízení za 550 mil. Kč a pozemky v hodnotě 445 mil. Kč. Nepotřebný nemovitý majetek byl vyřešen v minulých letech odprodejem (bytové domy a rekreační zařízení). Výrazně se zvyšuje i objem dlouhodobého majetku pořízeného z dotace, který dosáhl hodnoty 969 mil. Kč. Tento majetek se neodpisuje a má vesměs charakter mimoprodukční, jedná se především o úpravy koryt po povodních, protipovodňová opatření a revitalizace říčních systémů. V případech, kdy je rozdílný vlastník pozemku pod vodním dílem ve správě státního podniku upřednostňujeme výkup pozemků s tím, že je nezbytné respektovat požadavky vlastníků pozemků, tzn. i možnost vyplácení náhrady dle § 59 a) VZ. V souvislosti se zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi neočekáváme vydání žádného nemovitého majetku kromě 2 pozemkových parcel v k. ú. Bernov a Lesík, které byly vydány na základě dohody uzavřené s Náboženskou maticí (právní účinky vkladu do KN k 19. 12. 2014). V současné době lhůty na podání výzev k vydání církevního majetku dle § 11 zákona č. 428/2012 Sb. vypršely.

9



Přehled významných vodohospodářských děl a zařízení a jejich hlavní charakteristiky

Měrná veličina

Měrná jednotka

Skutečnost

Délka vodních toků celkem

km

6 857

Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. a určených dle § 48 odst. 2 Vodního zákona

km

4 552

z toho - délka upravených toků

km

1 482

Délka vodních toků dle § 48 odst. 4 Vodního zákona

km

2 305

Délka ochranných hrází

km

6

Délka umělých kanálů a přivaděčů

km

183

Počet čerpacích a přečerpacích stanic

počet

7

Počet jezů celkem

počet

42

Počet pevných jezů

počet

31

Počet pohyblivých a smíšených jezů

počet

11

Jezy s energetickým využitím ve vlastnictví POh

počet

13

MW

2,52

Počet velkých vodních nádrží

počet

22

Počet velkých vodních nádrží s energetickým využitím

počet

12

Počet ostatních vodních nádrží s energetickým využitím

počet

0

MW

14,299

tis.m3

527 562

tis.m

3

484 439

tis.m

3

52 343

Zásobní objem nádrží

tis.m

3

414 828

Počet ostatních vodních nádrží

počet

57

Celkový objem ostatních vodních nádrží

tis.m

3

3 331

Počet velkých vodních nádrží s vodárenským využitím

počet

12

Počet ostatních vodních nádrží s vodárenským využitím

počet

1

3

138 207

km

2

37,9

km

2

267,3

počet

21

MW

16,819

Počet soustrojí na našich MVE

počet

37

Fotovoltaické elektrárny

počet

5

Instalovaný výkon

MW

0,196

Celkový instalovaný výkon

MW

17,015

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon Celkový objem nádrží Ovladatelný objem nádrží Retenční objem nádrží

Celkový objem vodárenských nádrží Plocha nádrží Plocha stanovených záplavových území při Q100 Počet vlastních MVE Instalovaný výkon

tis.m

10



2.3 Vazby a vztahy k dalším subjektům Pro posouzení a popis souboru vazeb a vztahů s ostatními subjekty je zásadním určujícím momentem hlavní předmět činnosti podniku vymezený zákonem č. 305/2000 Sb. o povodích a rozvedený v zakládací listině podniku. Z tohoto pohledu jde především o správu významných vodních toků a vodních děl ve vlastnictví státu. Tím je tedy dán základní rámec pro vymezení okruhu subjektů, se kterými podnik vstupuje do kontaktu a navazuje vzájemné vztahy. V tomto smyslu pak lze rozlišit dvě základní skupiny těchto subjektů, a to jednak subjekty z oblasti veřejnoprávní sféry a dále subjekty ze sféry soukromoprávní. Do vztahů se subjekty působícími v rámci veřejné sféry vstupuje podnik právě v souvislosti se zajišťováním povinností vymezených, v návaznosti na hlavní předmět činnosti, hlavně v zákoně č. 254/2001 Sb. o vodách a dalších souvisejících právních předpisů (z. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, z. č. 183/2006 Sb. stavební zákon atd.). Z uvedeného vyplývá, že v oblasti veřejné sféry má podnik zásadní vazbu především na státní orgány a instituce působící při naplňování příslušných ustanovení vodního zákona, což jsou zejména příslušné vodoprávní úřady. Dalšími orgány (subjekty), se kterými má podnik v této oblasti časté vazby jsou příslušné orgány ochrany přírody (AOPK, CHKO, obce, kraje, apod.). V návaznosti na hlavní předmět činnosti podniku a příslušná ustanovení vodního zákona nelze rovněž opomenout ani vazby na široké spektrum subjektů jak ze soukromoprávní, tak i veřejnoprávní sféry vznikající v souvislosti s vyjadřováním podniku jako správce významných a určených drobných vodních toků a jako správce povodí. Specifickou a základní vazbou je na základě ustanovení zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku vztah k zakladateli, kterým je Ministerstvo zemědělství ČR. Tento vztah vůči zakladateli je základním nosným prvkem soustavy všech vazeb a vztahů navazovaných podnikem při výkonu vymezeného předmětu činnosti. Bližší obsah těchto vztahů je definován v základních dokumentech vydávaných zakladatelem na základě zákona o státním podniku, a to v zakládací listině a statutu podniku. Ve vztahu k veřejnoprávním institucím existují časté a úzké vazby na další subjekty veřejné sféry dané prostým faktem, že jsme právnickou osobou, samostatným podnikatelským subjektem, s poměrně velkým počtem zaměstnanců a nakládající se svěřeným majetkem. V tomto smyslu jde o subjekty zahrnující celou škálu státních institucí a orgánů, se kterými musí prakticky každá právnická osoba vstupovat do vztahů v souvislosti se zajišťováním svého předmětu činnosti a plněním povinností uložených platnou právní úpravou ekonomicky činným subjektům (finanční úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, živnostenské úřady, katastrální úřady atd.). Pokud jde o oblast soukromoprávní, koncentruje se většina existujících a vznikajících vazeb a vztahů, v návaznosti na hlavní předmět činnosti, hlavně v rámci obchodních 11



vztahů, prostřednictvím kterých je z obecného pohledu zajišťována péče o spravované vodní toky, vodní díla a další svěřený majetek. Právním základem těchto vztahů jsou v drtivé většině smlouvy o dílo uzavírané se subjekty zajišťujícími požadované práce. Dále jde ve vztahu k těmto subjektům ze soukromoprávní sféry o vazby založené pestrou škálou smluvních ujednání sloužících rovněž k zajišťování předmětu činnosti podniku (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o převodu práva hospodařit, smlouvy o zřízení věcného břemene atd.). V tomto smyslu jde především o dodavatele stavebních prací, služeb, médií, výrobků a zařízení, dále např. o subjekty vyžadující součinnost podniku při využívání určeného majetku spravovaného podnikem. Samostatnou a z pohledu hospodaření podniku naprosto zásadní je v oblasti vazeb k dalším subjektům soubor vztahů souvisejících s dodávkou (odběry) povrchové vody odběratelům. Právě s ohledem na ekonomický význam těchto vazeb jsou vztahy s odběrateli v centru pozornosti podniku a tvoří takto svébytný a významný pilíř systému vztahů a vazeb utvářených podnikem k dalším subjektům.

2.4 Finanční situace Podnik vykazuje dlouhodobě dobré finanční výsledky. Hospodaření je usměrňováno tak, aby běžné provozní i investiční potřeby byly pokryty vlastními výnosy. V rámci kladného výsledku hospodaření jsou tvořeny účetní rezervy na opravy majetku a zdroje pro investiční výstavbu. Rozhodující výnosy tvoří tržby za odběry povrchové vody a tržby za vyrobenou elektrickou energii v malých vodních elektrárnách, které jsou závislé na hydrologické situaci. Pohledávky jsou průběžně sledovány a vymáhány, proto podnik vykazuje nízké procento pohledávek po splatnosti nebo pohledávek nedobytných. Podnik nečerpá žádné úvěry. Náklady, resp. výdaje jsou vždy vynakládány tak, aby s maximální hospodárností pokryly všechny činnosti. Výsledkem hospodaření státního podniku byl vždy zisk, jehož výše je přiměřená specifickému poslání a jehož kolísání je závislé zejména na vývoji odběrů povrchové vody a na hydrologických podmínkách každého roku.

12



3. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA je jednou ze základních pomůcek manažerů podniku a prakticky umožňuje získat znalosti okolního prostředí a interních možností firmy. Úkolem je hlubší poznání problematiky, a to jak zevnitř, ve vnitřních vazbách, tak z pohledu širších souvislostí. Je zaměřena na popis očekávaných budoucích úzkých míst rozvoje a na to, co ohrožuje silné stránky a příležitosti.

3.1 Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku 3.1.1 Silné stránky Historicky dobré jméno má firma zejména mezi dodavatelskými i odběratelskými subjekty (finanční stabilita podniku), velký kredit má podnik ve sféře vysokého školství, vědy a výzkumu. V regionu je podnik vnímán jako ekonomicky stabilní subjekt, mezi jehož silné stránky patří především stabilní organizační struktura a odborná personální vybavenost. Dlouhodobá finanční stabilita, kterou zajišťují a podporují zejména tyto faktory:  prakticky monopolní postavení firmy na trhu v oblasti rozhodující činnosti, tj. zajištění dodávek vody,  rozhodující odběratelé povrchové vody jsou finančně silní a stabilní,  funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení,  významný a stabilní příjem z výroby elektřiny v MVE. Funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení (organizační řád, organizační struktura, systém organizačních a řídících norem, systém ekonomického řízení). Vysoká odbornost zaměstnanců v důsledku systematické podpory dalšího vzdělávání zaměstnanců a dlouholeté zkušenosti, zejména ve vodohospodářských oborech a v poslední době také v oborech ekologických. Poměr těchto odborností k ostatním v posledním období roste. K přípravě podkladů propagačního materiálu je využíváno znalostí pracovníků podniku a jejich zkušeností z provozu, údržby a oprav vodních staveb a vodohospodářských zařízení. Podnik má právo hospodařit s vybavením k přípravě a tvorbě prezentačních materiálů pracovníci podniku, za účelem realizace jednotlivých úkolů v oblasti propagace, pracují v týmu. Stabilita zaměstnanců. Nízká fluktuace zaměstnanců je jistě ovlivňována výše uvedeným a dále stabilním fungujícím systémem odměňování.

13



Pozitivní vztahy a spolupráce s externími organizacemi. Jde o partnerské organizace, školské a vědecké organizace a zejména o příslušné orgány státní správy a samosprávy, kde se spolupráce orientuje také na pomoc v oblasti protipovodňové ochrany. Funkční informační systém. Systém je zdrojem informací nejen pro celostátní informační systémy, ale zejména pro management podniku.  Stabilní, trvale inovovaná infrastruktura informačních a komunikačních technologií (IKT).  Redundantní řešení klíčových komponent IKT.  Sjednocené prostředí koncových uživatelů.  Trvalý zájem vedení podniku o rozvoj IKT.  Využívání IKT pro většinu činností podniku.  Centralizovaná údržba a rozvoj IKT.  Tým pracovníků s dobrou znalostí problematiky zajišťující provoz a rozvoj veškerých IKT.  Operativnost řešení požadavků uživatelů i nestandardních situací (poruch). Zkušenosti ukázaly, že velkou výhodou je, že většina aplikací informačního systému byla vytvořena vlastními kapacitami. Nepřetržitý provoz pracoviště vodohospodářského dispečinku s možností okamžité reakce na nepředvídané provozní situace, havarijní nebo jiné nebezpečné situace. Akreditované vodohospodářské laboratoře působící v oblasti zlepšování kvality vod a při řešení čistotářských havárií. Činností pro externí odběratele mohou přispět i k vylepšení finanční situace podniku. Odborná pracoviště využitelná pro řešení krizových situací. V případě mimořádných situací s následným výrazným poškozením majetku ve správě podniku jsou schopna zajistit rychlé odstraňování vzniklých škod.

3.1.2 Slabé stránky Největší podíl na výnosech podniku tvoří tržby za odběry povrchové vody, její čerpání a dopravu, přičemž největší objem odebírají silné ekonomické subjekty v regionu. V návaznosti na jejich vnitřní úsporná opatření jejich odběry povrchové vody meziročně stále klesají. Podnik nemůže tento trend nijak ovlivnit. Cena povrchové vody nestačí na krytí všech nákladů na správu povodí a správu vodních toků. Druhým největším výnosem jsou tržby za vyrobenou elektrickou energii v malých vodních elektrárnách, které jsou z jedné strany ovlivněny výkupní cenou silové energie a výší zelených bonusů stanovených regulátorem trhu, na druhé 14



straně je množství vyrobené elektrické energie závislé na hydrologické situaci. Ani jeden z těchto faktorů nemá podnik možnost ovlivnit. I přes zvýšené úsilí při prezentaci výsledků práce našeho podniku přetrvává malá povědomost veřejnosti (a nejenom laické) o tom, jaké jsou hlavní činnosti našeho podniku a o tom, že i náš podnik se významně podílí na ochraně a tvorbě životního prostředí. Také o financování činnosti podniku existují mylné představy. Uplatňování specifických přístupů v adresování propagační činnosti. Nízká podpora státní správy a obecní samosprávy při naplňování činností vyplývajících nejen z vodního zákona. Absence norem pro některé hlavní procesy (např. vyjadřovací činnost). Majetek pořízený z dotace se neodepisuje, má mimoprodukční charakter, jeho opravy, obnova i náklady na jeho provoz hradí podnik z vlastních zdrojů. V oblasti IKT - duplicita číselníků a nízký podíl zástupnosti mezi pracovníky systémové podpory.

3.2 Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby 3.2.1 Příležitosti Optimálně a efektivně využívat a rozvíjet energetický potenciál vodních toků v naší správě a vodních děl, ke kterým máme právo hospodařit, výstavbou a modernizací malých vodních elektráren. Zčásti se tak podaří kompenzovat případné negativní kolísání množství odběrů. Využívat každé reálné příležitosti k prezentaci podniku zaměřené jak na laickou veřejnost (včetně dětí a studentů všech úrovní), tak na veřejnost odbornou a na správní orgány všech stupňů. Povědomí o činnosti podniku v regionu by zvýšila masivnější prezentace péče o vodní díla a toky. Je třeba rovněž usilovat o co nejširší povědomí o základních činnostech podniku, financování a aktivně vytvářet dobrou image podniku. Využívat vhodných dotačních programů k financování údržby a rozvoje majetku ve správě státního podniku. Prosazovat zájmy a potřeby státního podniku do legislativního procesu. Zájmy a potřeby státního podniku prosazovat také při realizaci opatření zařazených v dokumentech plánování v oblasti vod na spravovaném území. Dále prohlubovat 15



komunikaci s orgány státní správy a samosprávy a s ostatními subjekty a organizacemi. Působit preventivně v oblasti protipovodňové ochrany a zvyšovat povědomost veřejnosti o rozsahu zaplavení území velkými vodami a o ochraně před účinky velkých vod obecně. Zajišťovat cílené vzdělávání, sledování nových technologií a nové poznatky implementovat do praxe podniku. V oblasti IKT – implementace nové technologie pro centrální zálohu dat (diskové pole), centralizace aplikací, kterou umožní zvýšení rychlosti sítě WAN, výběr a implementace nového ekonomického informačního systému a spisové služby, hledání nových kvalitních pracovníků, zvyšování počítačové gramotnosti u všech zaměstnanců podniku.

3.2.2 Hrozby Nejasná právní úprava ohledně vlastnictví vodních děl v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Negativním vlivem je především klesající trend odběrů povrchové vody v souvislosti s růstem ceny povrchové vody a s obecným růstem efektivity technologií či úspornými opatřeními na straně odběratelů. Dalším potenciálním negativním faktorem jsou klesající výkupní ceny vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů a výše zeleného bonusu, která je stanovena regulátorem trhu. Rozšíření nebo zúžení hlavních činností zakladatelem bez odpovídající vazby na finanční zdroje, zejména:  vnější úvahy a snahy o změně rozsahu a podmínek provozování MVE,  dlouhodobá nevyjasněnost správcovství již existujícího, ale i do budoucna připravovaného majetku v rámci hydrické rekultivace zbytkových jam po těžbě nerostů v severozápadních Čechách („jezera“) financovaného z dotačního titulu bez zajištění prostředků na jeho provoz a péči. Rostoucí objem majetku financovaného z dotačních zdrojů bez možnosti tvorby odpisů a bez odpovídajícího rozvoje a zajištění zdrojů financování péče o uvedený majetek a financování jeho provozu. Regulace mzdového vývoje. Snížení cen výkupu vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. 16



Nevyřešený nesoulad legislativy (zákona o vodách a zákona o ochraně přírody a krajiny), který mj. způsobuje nepřiměřený (jednostranný) postup orgánů v oblasti ochrany životního prostředí a ztížené podmínky při zajišťování základních činností podniku, tj. péče o majetek a hospodaření s vodou v nádržích a jejich vodohospodářských soustavách. Některé legislativní změny, zejména nesystémové nebo prosazené různými lobbistickými skupinami mohou mít negativní dopad na ekonomiku podniku. Tlak na převedení nově vybudovaných vodních děl jinými investory (protipovodňová opatření obcí, zbytkové jámy po těžbě) do správy podniku bez zajištění zdrojů financování jejich provozu. Přírodní vlivy. Velká část běžné činnosti podniku je závislá na stochastických přírodních podmínkách, s nimiž souvisí i další potenciální hrozba povodní a mimořádných nákladů na odstraňování povodňových škod. Nebezpečí rozsáhlých havarijních znečištění vod (hustá automobilová, zejména kamionová, doprava, produktovody, nebezpečí terorizmu apod.). Nedostatečný počet kvalitních absolventů v oboru vodního hospodářství v oblastech, kde podnik působí. Převzatý majetek od ZVHS, který vyžaduje nutné opravy. Možnost zneužití informací poskytnutých v rámci propagace negativním způsobem. V oblasti IKT – odchod tvůrců klíčových aplikací do starobního důchodu, výrazná změna legislativy, omezení investic do inovace komponent IKT.

17



4. STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH DOSAŽENÍ 4.1 Správa vodních toků, děl a správa povodí Pro strategické cíle a koncepční záměry je zásadní určující hlavní předmět činnosti podniku vymezen zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích a rozvedený v zakládací listině podniku. V oblasti péče o dlouhodobý majetek bude činnost zaměřena přednostně na realizaci oprav a realizaci investic dle zpracovaných plánů a finančních možností podniku. Snahou bude maximální finanční soběstačnost při správě majetku vykonávané s péčí řádného hospodáře. Při péči o spravované vodní toky budeme i nadále řešit úkoly komplexně se zřetelem na vyvážení požadavků a potřeb vodohospodářských, občanských a životního prostředí. V případě drobných vodních toků bude dále naší snahou provádět ekologicky a ekonomicky únosnou péči s důrazem na intravilány obcí. Za předpokladu, že nebudou vznikat mimořádné povodňové škody, významná opatření z hlediska zvyšování bezpečnosti vodních děl a že nedojde k mimořádnému rozšíření rozsahu spravovaného majetku, budeme jiné zdroje financování považovat za doplňkové, ale přesto využívané v maximální možné míře. Ke zlepšení stavu vodních útvarů využijeme dostupné a efektivní dotační programy - např. program Prevence před povodněmi (Operační program životního prostředí a Program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji), dotační programy pro odstranění mimořádných povodňových škod a pro významná opatření vedoucí ke zvyšování bezpečnosti vodních děl. Ve spolupráci s partnery z Bavorska a Saska budeme využívat programy přeshraniční spolupráce Cíl 3. K zajištění kvalitních podkladů pro realizace stavebních a technologických akcí budeme aktivně vyhledávat zdatné projektanty. Vzhledem k náročným úkolům, se kterými se neustále setkáváme, je úzká spolupráce s dalšími odborníky, výzkumnými ústavy a vysokými školami nevyhnutelná. Budeme dále pokračovat v účelovém rybném hospodářství na vodárenských nádržích v naší správě a k tomuto účelu provozovat rybí líheň Přísečnice. Prohlubování spolupráce s Českým rybářským svazem, Jihočeskou univerzitou, podniky Povodí a dalšími přispěje k dalšímu zkvalitňování činností v této oblasti.

18



Státní podnik hospodaří s vodními díly, které regulují odtokové poměry a jsou pro stabilizaci koryt i stav vodních toků zásadní. Pokládáme spravování tohoto majetku státem za veřejný zájem. Z tohoto důvodu stanovujeme tento majetek (především se jedná o jezy) neprodejným (nezcizitelným). Spravování MVE ve správě státního podniku považujeme za zásadní. Z tohoto důvodu jsou provozované MVE majetkem, který stanovujeme také neprodejným (nezcizitelným). I nadále budeme precizovat podklady pro rozhodování při řízení vodních děl a jejich soustav na základě dosavadních zkušeností a informací, z dnes již dostatečně dlouhých řad meteorologických, hydrologických a provozních údajů a na základě využití metod matematického modelování hydrologických jevů a chování vodohospodářských soustav. Výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly je zajišťován v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Subjekt vykonávající TBD musí disponovat příslušným pověřením Ministerstva zemědělství. Výkon TBD si tento subjekt nesmí zajišťovat sám na svých či sebou spravovaných vodních dílech I. a II. kategorie. Přístup státního podniku, správce 28 vodních děl I. až III. kategorie a 3 VD IV. kategorie (s odborným měřením a hodnocením), je jednoznačně dlouhodobě konzistentní. Požadujeme zajištění jednotného systému měření a hodnocení chování stavebních, strojních a energetických zařízení na vodních dílech, tedy kompaktní externí zajištění výkonu TBD. Pro odborný výkon TBD je vždy velmi přínosné až nenahraditelné mít názor od externího odborníka se širokou škálou odborných a praktických zkušeností jak pro vlastní rutinní výkon TBD, tak i pro oponentní posuzování projektových dokumentací, při realizaci staveb apod. Stávající zajištění výkonu TBD neovlivní zajištění potřebných činností při řešení rozsáhlé povodňové situace. Dnešní personální i materiální zázemí státního podniku neumožňuje provádět rutinní výkon TBD na 14 vodních dílech III. kategorie a 3 VD IV. kategorie. Zajištění výkonu TBD (dle výše uvedeného rozsahu) by představovalo zabezpečení několika specialistů a dalších doprovodných profesí, zejména inženýrů hydrotechniků s potřebnou praxí pro výkon hlavního pracovníka TBD. Jednorázový výdaj s následnou obměnou by se týkal i pořízení speciálního měřicího vybavení jak přímo pro TBD, tak i pro geodetické práce. Ve spolupráci s dalšími státními podniky Povodí budeme vyvíjet snahu o nezávislost a snížení nákladů v souvislosti s prováděním TBD. Při stávajícím personálním i materiálním zázemí bude využíváno pověření Ministerstva zemědělství pro výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie v jednotlivých odůvodněných případech. S ohledem na možnost podání žádosti o pověření k provádění TBD nad vodními díly II. kategorie v roce 2017, bude státní podnik usilovat o získání tohoto pověření.

19



Budeme zajišťovat rozvoj efektivního využívání hydroenergetického potenciálu v lokalitách stávajících MVE provozovaných státním podnikem a prověřovat další možnosti racionálního využití ostatních dostupných a ekonomicky výhodných lokalit. V současné době jsou limitující výkonové parametry distribuční soustavy. Tato situace bude dle dostupných informací vyřešena nejdříve v roce 2018, po realizaci naplánovaných investičních záměrů správce distribuční soustavy na rozšíření trafostanic. Jednotlivé plánované akce využití hydroenergetického potenciálu včetně časového rámce jsou uvedeny v aktuálním plánu investiční výstavby. Pozornost zaměříme i na možnost využití dalších alternativních zdrojů energie v závislosti na podmínkách podpory obnovitelných zdrojů energie a ekonomické výhodnosti. Navržené záměry (např. instalace fotovoltaických článků, využití tepelných čerpadel či další, neustále se objevující a zdokonalující se, technologie) budou posuzovány. Další prioritou činnosti podniku bude plánování v oblasti vod. Hlavním cílem procesu plánování je dosáhnout dobrého stavu všech druhů vod. Strategie plánování vychází ze základního ustavení environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody a pro chráněná území. Při jejich realizaci se budou uplatňovat tzv. programy opatření pro první i další cykly plánování. Stav plnění opatření bude průběžně monitorován. Průběh a stav plnění závazných opatření bude čtvrtletně aktualizován a zveřejňován. Plnění opatření uložených jiným subjektům budeme zjišťovat formou dopisů a dotazníkových akcí. Každoročně bude vyhodnoceno plnění jednotlivých opatření. Realizací opatření dochází průběžně ke zlepšení stavu vodních útvarů a tím k naplnění hlavních cílů plánů povodí. K prosazování realizace opatření a k dosažení cílů plánování v oblasti vod, tj. ke zlepšení stavu všech vod, je dále významně využívána vyjadřovací činnost Povodí Ohře, s. p. V souladu s rekultivacemi území po povrchové těžbě uhlí (zatápění vyuhlených lomů) budeme koordinovat a stanovovat podmínky pro zatápění zbytkových jam. V případě požadavku budeme na základě smluvního vztahu zajišťovat dodávku povrchové vody prostřednictvím čerpacích zařízení, vodních toků a nádrží v naší správě.

4.2 Investiční aktivity 4.2.1 Prevence před povodněmi Strategie prevence před velkými vodami se skládá z opatření organizačních, technických, legislativních a ekonomických. Základními činnostmi v této oblasti bude zvyšování ochrany osob a majetku za povodní. K tomuto budeme prohlubovat znalost chráněného území, to znamená, že i nadále budeme pokračovat ve vymezování záplavových území včetně vymezování aktivních zón a hledat nové možnosti ochrany před velkými vodami. Technická opatření budou sledovat 20



především zvýšení stupně protipovodňové ochrany a bezpečnosti vodních děl a stability upravených koryt vodních toků zejména v zastavěných územích. Vodohospodářská opatření se zaměří na racionální změny manipulačních řádů. Budeme usilovat také o realizaci opatření vedoucích ke snížení rizika erozivního ohrožení. Pro zabezpečení úkolů v oblasti prevence před povodněmi budou využity jak vlastní prostředky, tak prostředky dotační z programu Ministerstva zemědělství 129260 Podpora prevence před povodněmi III. Konkrétní akce jsou uvedeny v tabulkových přílohách v části 6.

4.2.2 Investiční výstavba Investiční prostředky budou vynakládány především do těchto oblastí:      

stavby vedoucí ke zvýšení povodňové ochrany, úpravy koryt vodních toků s cílem uvedení do „dobrého stavu“, rekonstrukce a modernizace stávajících vodních děl, řešení splaveninového režimu vodních toků, využití alternativních zdrojů energie, řízení vodohospodářských soustav a provozu na vodních dílech.

Investiční výstavba směřuje především do oblasti úprav toků, přičemž je hledán soulad přírodě blízkých úprav a povodňové ochrany území. Podrobné informace jsou uvedeny v příloze č. 6.2.

4.2.3 Informační technologie V uplynulých letech byly inovovány veškeré klíčové prvky infrastruktury informačního systému v souladu s koncepcí na toto období. V krátkodobém horizontu dvou až tří let se proto nepředpokládá vynakládání žádných významných investic do této oblasti. Po uplynutí tohoto období (v horizontu čtyř až pěti let) bude nutné některé komponenty inovovat, což přinese zvýšené investiční náklady. Jedná se však o proces plánovaný, který s sebou přináší hlavně fyzické zastarávání jednotlivých komponent. Z hlediska krátkodobých plánů budou vyšší investice směrovány hlavně do nákupu nových softwarových řešení. Bude se jednat v letech 2014 – 2016 o implementaci:  spisové služby,  programového vybavení pro podporu řízení a správy investic a oprav,  nového ekonomického informačního systému.

21



4.3 Vodohospodářské služby Veškerá činnost podniku dle Statutu státního podniku Povodí Ohře bude zaměřena na ochranu a péči o množství a jakost povrchových a podzemních vod, péči o prostředí výskytu vod, zabezpečení odběrů vody pro různé účely, údržbu a provoz vodohospodářských a hydroenergetických zařízení a vodních cest, racionální nakládání s vodami, obecnou ochranu proti škodlivým účinkům vod, vytváření podmínek pro obecné nakládání s vodami a efektivní využívání hmotného majetku. Na základě hlavního předmětu činnosti podniku budeme vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem. Při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku a jeho koryta. Tyto činnosti bude trvale zabezpečovat vodohospodářský dispečink ve spolupráci s provozními složkami podniku. V souladu s Rámcovou směrnicí vodní politiky Evropské unie (2000/60 ES) a zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách bude podnik přispívat k ochraně a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, bránit dalšímu zhoršování stavu vodních i suchozemských ekosystémů s ohledem na jejich potřebu vody. K zajištění trvale udržitelného užívání vod, k ochraně povrchových i podzemních vod a odtokových poměrů směřuje i veškerá vyjadřovací činnost státního podniku Povodí Ohře, včetně procesu plánování v oblasti vod. Kontrola bude nadále zajišťována provozním monitoringem povrchových vod. "Program provozního monitoringu" bude každoročně aktualizován podle požadavků Rámcového programu monitoringu a Směrnice 2008/105/ES. Rozsahy sledovaných analytů budou aktualizovány tak, aby monitoring splňoval požadavky výše uvedených dokumentů a umožňoval hodnocení stavu povrchových vod pro všechna legislativou požadovaná hodnocení (vodní útvary, nitrátová směrnice, hraniční vody atd.). Financování ve výši cca 30 milionů Kč ročně bylo dříve zajišťováno státem, postupně však MŽP ČR tyto zdroje omezovalo a nadále již celý Program provozního monitoringu budeme zajišťovat, dle pokynu zakladatele, z vlastních zdrojů. Monitoring bude i nadále zajišťován vodohospodářskými laboratořemi Povodí Ohře, s. p. Rozvoj laboratoří bude zabezpečován tak, aby laboratoře byly schopny provádět monitoring dle aktuálních legislativních požadavků. Zajištění systému kvality podle ČSN EN ISO/IEC 17025 odpovídá požadavkům vyhlášky č. 98/2011 Sb. Jako správce povodí se budeme v opakujících se cyklech podílet na naplňování požadavků vodního zákona a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Požadavky směřují k realizaci opatření, kterými budou v České republice snižována povodňová rizika. Pro řízení vodohospodářských procesů a poskytování informací o hydrologické situaci bude nadále rozvíjena monitorovací síť a zpracovatelský systém podle provozních potřeb a technického pokroku v této oblasti. Rozvoj operativního monitoringu je a nadále bude základním pilířem pro rozhodování vodohospodářských procesů v reálném čase. K těmto účelům bude na základě nově nabytých zkušeností provozován a upravován srážkoodtokový model Hydrog. 22



Prostřednictvím internetu budeme na našich stránkách www.poh.cz i na portálu veřejné správy www.voda.gov.cz zveřejňovat vybraná data o hydrologické situaci, plánu oblasti povodí a další údaje o námi spravovaném majetku. Sbíraná data z monitoringu poskytuje Povodí Ohře, s. p., i jinými automatizovanými formami (sms zprávy, FTP klienty, webové služby). Tuto činnost v poskytování dat odborným institucím nebo obecním samosprávám budeme v dalších letech podporovat a vyvíjet. Zmíněný způsob spolupráce a podpory externích subjektů se v minulosti osvědčil. Propagaci zaměříme zejména na podporu činností v oblasti plánování a ochrany vod, péče o vodní zdroje včetně rozvoje vodohospodářských soustav, péče o majetek a řešení problémů ochrany před dopady extrémních hydrologických jevů, tj. povodní a sucha. Povodí Ohře, státní podnik, bude propagovat svou činnost směrem jak k laické, tak odborné veřejnosti. Propagace bude zaměřena především na územní působnost podniku, dále také k udržení dobrého jména podniku, upevňování a vytváření dobrých vztahů s veřejností, přičemž hlavním smyslem je vzájemné porozumění a spolupráce. K dosažení tohoto cíle se i nadále budou využívat metody verbální i neverbální, propagace bude periodická či jednorázová. V závislosti na svém obsahu a formě pak bude adresována konkrétnímu publiku nebo široké veřejnosti. Cílem všech aktivit je snaha dosáhnout vizuální i stylistické jednoty a pokud možno i určité míry originality. Formy prezentace - výroční zpráva, Modrá zpráva, inzerce a články v odborných časopisech, prospekty k vybraným vodním dílům, pořádání Dne otevřených dveří na vodních dílech, pamětní listy, pohlednice, leporela vydávaná k významným výročím vodních děl, kalendáře s fotografiemi ze soutěží, kde tématikou je především voda. Další prezentace bude prostřednictvím internetových stránek, bannerů, roll-upů, posterů, umožňováním a zajišťováním exkurzí na vodních dílech, spoluprací s partnery typu destinační agentury, spolky apod. Podnik zvažuje také možné přínosy a rizika prezentace na sociálních sítích. Celková částka za propagaci podniku během 1 roku se pohybuje okolo 900 tis. Kč. Působení podniku na okolí je dáno tím, že státní podnik vykonává funkce stanovené ze zákona. Hlavní činnosti stanovuje zakladatel v Zakládací listině podniku. Z toho důvodu neuplatňujeme svoji pozici v tržním prostředí úplným rejstříkem marketingových nástrojů, přesto bude důležité propagovat aktivně relevantními prostředky veškeré činnosti vůči všem zainteresovaným stranám. Povodí Ohře, státní podnik, finanční ani sponzorské dary neposkytuje. V případě, že bude podnik osloven s žádostí o poskytnutí finanční podpory formou reklamy či 23



inzerce, vedení podniku žádost zváží a prověří, zejména skutečnost, zda se sponzorovaná činnost nějakým způsobem dotýká aktivit podniku či má souvislost s vodním hospodářstvím. V případě splnění podmínek pro poskytnutí takového příspěvku bude tento poskytnut na základě smlouvy či objednávky.

4.4 Finanční strategie I do budoucna bude podnik ekonomicky soběstačným subjektem a zodpovědným hospodářem při správě a hospodaření se státním majetkem, tzn., že běžné potřeby na provoz bude pokrývat ze svých tržeb, především za povrchovou vodu a vyrobenou elektrickou energii. Současně však bude při akcích mimořádného charakteru (např. protipovodňová opatření, odstraňování povodňových škod) spolupracovat s ostatními subjekty a využívat na tyto akce dotační prostředky.

4.5 Personální rozvoj a péče o zaměstnance Základním cílem personální strategie je zabezpečit optimální počet a strukturu kvalifikovaných a kompetentních zaměstnanců s vysokou odbornou a morální úrovní, kteří budou svou prací zabezpečovat plnění cílů a úkolů podniku a jeho další žádoucí rozvoj.

4.5.1 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců podniku v roce 2013 dosáhl 52 % stavu roku 1989. Stále rostoucí objem mzdových nákladů a jeho absolutní výše vyvolává neustálou potřebu hledat možnosti dalšího snižování počtu zaměstnanců. Úspory vyplývající z organizačních změn a racionalizačních opatření jsou ale často kompenzovány zřizováním nových funkčních míst především v souvislosti se změnami úkolů a povinností podniku vyplývajících ze zákona o vodách a dalších zákonných norem, s dalšími novými úkoly při plánování v oblasti vod, s odstraňováním povodňových škod, protipovodňovou ochranou, revitalizací vodních toků a ochranou přírody a krajiny. To vše je doprovázeno požadavky na vnitřní změnu struktury zaměstnanců ve prospěch kvalifikovanějších, kteří lépe zvládnou narůstající složitost práce. Limitující pro další úspory počtu zaměstnanců se také stávají předpisy BOZP pro bezpečný výkon práce. Cílem podniku pro další období je nezvyšovat počet stávajících funkčních míst a udržet plánovaných 620 průměrných přepočtených osob. Veškeré snahy o zvyšování tohoto počtu je nejprve třeba řešit racionálnějším zajišťováním činností, zvýšenou intenzitou práce, organizačními opatřeními apod., nebo požadované zvýšení kompenzovat jiným snížením počtu zaměstnanců. 24



Zabezpečování určitých podpůrných činností dodavatelsky (úklidová služba, ostraha objektů apod.), které již na některých objektech podniku takto funguje, může vést k úspoře počtu vlastních zaměstnanců a mzdových nákladů (nikoli adekvátní výši průměrného výdělku v organizaci), ale bude znamenat nákup služeb od jiných subjektů a tedy přesun do jiných nákladových položek (služby, opravy atd.). Rozhodnutí o této změně musí být jednoznačně ekonomicky zdůvodněné a nesmí znamenat zhoršení úrovně těchto činností. Pro období let 2015 – 2019 nemáme žádný konkrétní záměr zajišťovat další činnosti (zatím zajišťované vlastními zaměstnanci) dodavatelsky. Organizační strukturu včetně funkčního obsazení považujeme v tento moment k zajišťování našich činností za optimální, a to i vzhledem k různým zákonným povinnostem podniku, úkolům a požadavkům zřizovatele (např. plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, plnění střednědobého úkolu – snížení nákladů na služby o 5 %, apel MPSV podporovaný zřizovatelem přihlásit se k principu společenské odpovědnosti státního podniku ve vztahu k trhu práce a zaměstnávat nezaměstnané - především osoby hůře uplatnitelné - a zřizovat společensky účelná pracovní místa).

4.5.2 Fluktuace V řadě profesí našeho podniku je z důvodu podrobné znalosti území a jeho chování v určitých situacích a velkému významu provozní zkušenosti velmi důležitá stabilita zaměstnanců. Fluktuace je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a navíc se téměř nedotýká klíčových pozic a významných odborníků. Nicméně i tito zaměstnanci budou postupně odcházet do starobního důchodu, a proto bude nutné s předstihem zajišťovat jejich odpovídající náhradu. A to jednak přípravou zaměstnanců zevnitř podniku a jednak oslovením vhodných kandidátů mimo podnik cestou výběrových řízení. Týká se to jak vedoucích zaměstnanců, tak specialistů v technických funkcích i dělnických povolání.

4.5.3 Věková struktura Průměrný věk zaměstnanců se sice pohybuje nad střední hranicí průměrného produktivního věku a z dlouhodobého hlediska nevykazuje nepříznivý vývoj, neboť tato skutečnost je ovlivněna stabilitou zaměstnanců a zvyšující se věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu. Struktura zaměstnanců v jednotlivých věkových pásmech odpovídá potřebám podniku v odborném výkonu práce. Menší podíl zaměstnanců do 30 let je dán dílčími problémy v získávání absolventů nejen vysokých škol s vodohospodářským zaměřením (hydrotechnika, hydrobiologie apod.), kteří jsou ochotni pracovat v našem regionu, ale absolventů škol obecně se vzděláním odpovídajícím potřebám podniku. Cílem je podporovat spolupráci s vysokými školami, umožňovat studentům odborné praxe, nabízet ke zpracování témata pro bakalářské a diplomové práce. 25



4.5.4 Kvalifikační struktura Z dlouhodobého hlediska se kvalifikační struktura zaměstnanců vyvíjí velmi pozitivně, a to jak z hlediska stupně, tak i oboru vzdělání. Zvýšil se podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců (za posledních 5 let z 19 na 24 %), snížil se počet zaměstnanců pouze se základním vzděláním (pokles ze 7 na 5 %). Během let 2005 – 2014 si zvýšilo svou kvalifikaci studiem při zaměstnání na vysoké škole v oborech souvisejících s činností podniku (vodní hospodářství, vodohospodářské stavby, ekologie apod.) celkem 83 zaměstnanců. Dalších 9 zaměstnanců ukončí studium během dvou let. Zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců v jakémkoli stupni vzdělání bude podnik i nadále podporovat.

4.5.5 Další kvalifikační rozvoj Za důležitý faktor rozvoje kvalifikovanosti v následujícím období považujeme otevřený přístup k dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnanců – odborné kurzy a školení, seznamování se s novými technologiemi, legislativou apod. Důležitým hlediskem kvalifikace jsou v našich podmínkách nejen odborné znalosti, ale i dovednosti a zkušenosti (vyjednávání, práce ve stresu, práce v týmu, flexibilita, znalost území, předvídavost, rozvaha, spolehlivost atd.) – je nutné podpořit dalším výcvikem a vzděláváním v této oblasti a podporou stability klíčových zaměstnanců. Velkou pozornost je třeba neustále věnovat rozvoji manažerských schopností a dovedností vedoucích zaměstnanců a personálních rezerv. V oblasti dalšího kvalifikačního rozvoje:  vytvářet optimální vzdělávací a tréninkový systém pro klíčové zaměstnance podniku, umožňující jim pracovat na vysoké odborné úrovni a posilovat jejich vícefunkční schopnosti a znalosti, které přesahují jejich dosavadní odbornou specializaci.  Pokračovat ve vzdělávacích a výcvikových programech pro jednotlivé úrovně řídících pracovníků s cílem zvyšovat manažerské znalosti, schopnosti a dovednosti a posilovat žádoucí rozvoj osobnosti.  Systematicky analyzovat potřeby vzdělávání a rozvoje ostatních zaměstnanců, realizovat potřebné vzdělávací a výcvikové programy.  Realizovat programy posílení všeobecné vzdělanosti zaměstnanců např. v oblasti jazykové průpravy, počítačové gramotnosti apod.  Podpořit zvyšování úrovně kvalifikace stávajících zaměstnanců studiem na středních a vysokých školách zaměřených na oblast vody, ekologie, biologie vodního prostředí atd.

26



4.5.6 Mzdový vývoj Podnik vytvořil vlastní katalog povolání a funkcí pro zařazování zaměstnanců dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do tarifních stupňů. Dle aktuálních potřeb byl katalog průběžně doplňován a aktualizován. Komplexní aktualizace katalogu zůstává jedním z úkolů pro další období tak, aby postihl změny v obsahu pracovních činností u některých profesí. Odměňování zaměstnanců probíhá na základě vnitropodnikového předpisu, který stanovuje pravidla pro poskytování jednotlivých v podniku používaných mzdových forem a pravomoci vedoucích zaměstnanců v této oblasti. Fungování mzdového systému je třeba každoročně prověřovat a případně modifikovat vzhledem k aktuálním a specifickým potřebám a podmínkám podniku. V posledních letech dochází opakovaně k zaostávání tempa růstu průměrné mzdy podniku proti vývoji v celé České republice. Uvážíme-li vyšší kvalifikační náročnost činností podniku proti celostátnímu průměru a vývoj struktury pracovních míst ve prospěch odborných kvalifikovaných činností, dochází k ještě většímu zaostávání tempa vývoje a nebezpečí stagnace nebo dokonce snížení výdělku jednotlivých zaměstnanců podniku. Ve svém důsledku by to mohlo vést ke ztrátě klíčových zaměstnanců. Pro další období je nutné vzhledem ke změnám kvalifikační úrovně, vývoji mezd v ČR a regionu i k vývoji inflace zajistit dostatečnou mzdovou úroveň. Predikovat vývoj inflace v ČR je velmi obtížné a nedaří se to ani odborným institucím. Naše předpoklady na dalších 5 let ve mzdovém vývoji vycházejí z 2 - 3% inflace a plánují při stabilním počtu zaměstnanců každoroční zvýšení objemu mzdových prostředků i průměrného výdělku o 2 až 3 %. Pokud bude vyplacena v roce 2016 střednědobá složka mzdy z Fondu odměn, dojde ke zvýšení tempa růstu průměrného výdělku v roce 2016 a zpomalení v roce 2017. Plánovaný růst průměrného výdělku v celém pětiletém období považujeme za minimální a hraničící s naplněním výše uvedených cílů.

4.5.7 Sociální program Podnik má vybudován dlouhodobý sociální program jako součást motivačního programu k podpoře a stabilizaci zaměstnanců (závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, dovolená, překážky v práci, pracovní doba, rodinná a dětská rekreace, sportovní a kulturní akce, odměny při pracovních a životních výročích, sociální výpomoci atd.). Tento program je financován z nákladů podniku a FKSP. Strukturu tohoto programu považujeme vzhledem k potřebám podniku a k možnostem využití FKSP za vyváženou a jeho obsah za nadstandardní. Plní svou motivační, stabilizační i sociální úlohu vzhledem k zaměstnancům. Potřeby jednotlivých změn mohou 27



vzniknout v určitých letech vzhledem k vývoji situace v zaměstnanosti, požadavkům odborové organizace a legislativním změnám. V nejbližší době je možné uvažovat o zvýšení příspěvku na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nezbytností je vytvářet odpovídající prostředky pro financování sociálního programu i v dalších letech, aby mohl být stabilní a působit dlouhodobě.

4.5.8 Spolupráce s odborovými organizacemi Spolupráce s odborovými organizacemi působícími v podniku je z pohledu obou stran nadstandardní a probíhá korektně. Každoročně uzavíraná podniková kolektivní smlouva obsahuje mzdový vývoj, sociální program, zaměstnanecké záležitosti, rozpočet FKSP apod. V této oblasti není třeba stanovovat nové úkoly a záměry.

4.6 Informatika Hlavní cíle pro zajištění kvality činností informatiky pro dané období jsou: 











změna technologie pro centrální zálohování dat – v roce 2015 bude pro centrální zálohu klíčových dat instalováno diskové pole s vysokým stupněm deduplikace vybavené HW i SW pro rychlou zálohu i obnovu dat. Posílení zabezpečení informačního systému – nejen z důvodu očekávaného přijetí zákona o kybernetické bezpečnosti budeme v letech 2015 a 2016 inovovat a doplňovat prvky pro zabezpečení informačního systému podniku. Výběr a implementace nových subsystémů informačního systému – Povodí Ohře dlouhodobě vyvíjelo většinu aplikací vlastními kapacitami. Tento trend je však, z důvodu očekávaného odchodu klíčových softwarových pracovníků, nutné částečně změnit. Personální obměna pracovníků odboru informatiky – pro zajištění kontinuity provozu stávajících aplikací a vývoj nových, specifických úloh, musíme v letech 2015 – 2019 zajistit adekvátní náhradu tří pracovníků oddělení vývoje SW. V podmínkách trhu práce v naší lokalitě to bude náročný proces. Vazba na resortní řešení (ISVS, CEVT, IOP) – předpokládáme trvalé pokračování procesu prezentace dat rezortu vodního hospodářství na centrálních portálech. Proto plánujeme, mimo jiné, nejpozději v roce 2015 dokončit technologickou změnu prezentace dat na www.voda.gov.cz. Ekonomické zajištění provozu a rozvoje informačního systému – potřebné investiční i provozní náklady jsou pro tuto oblast dlouhodobě uváděny v ekonomických, krátkodobých i dlouhodobých plánech podniku. Snahou odboru informatiky vždy bylo, a do budoucna bude, hledat nová řešení dimenzovaná úměrně našim potřebám a posuzovat je dle známého kritéria cena/výkon.

28



Předpokládané investiční náklady pro oblast informatiky: Konkrétní schválený plán nákupů je znám vždy na následující kalendářní rok. V dalších letech se jedná o odhad vycházející z věcných potřeb v této oblasti (inovace, rostoucí objemy dat, implementace nových aplikací a systémů).

Hardware (v tis.Kč) Obnova osobních počítačů + NB Servery Disková pole Tiskárny a multifunkce Aktivní a bezp. prkvy sítě LAM/WAN Celkem

plán 2014

2015

2016

2017

2018

2019

2015 až 2019

923

160

950

1 000

1 000

1 000

4 110

480 350 0

150 1350 35

400 700 0

400 0 0

600 0 200

1 000 600 200

2 550 2 650 435

250

0

300

100

100

100

2 003

1 695

2 350

1 500

1 900

2 900

10 345

plán 2014

2015

2016

2017

2018

2019

2015 až 2019

650

170

200

200

200

200

970

900

0

0

0

0

0

0

0

1 950

0

0

0

0

1 950

0

3 800

0

0

0

0

3 800

0

0

1 100

1 550

5 920

1 300

200

200

200

2015 1 695 5 920 7 615

2016 2 350 1 300 3 650

2017 1 500 200 1 700

2018 1900 200 2 100

2019 2 900 200 3 100

600

Software (v tis.Kč) Portál ISVS (SaP, Srážky, Jakost) Spisová služba Programové vybavení pro podporu řízení a správy investic a oprav Ekonomický informační systém Systém pro worflow Lotus Notes Celkem

1 100 7 820

Celkem za oblast Informatiky (v tis.Kč) Hardware Software Celkem

plán 2014 2 003 1 550 3 553

2015 až 2019 10 345 7 820 18 165

4.7 Protikorupční opatření Protikorupční program je v rámci Povodí Ohře, státního podniku, realizován především vnitřními předpisy, a to zejména v oblasti veřejných zakázek. V rámci provádění protikorupčních opatření byly definovány rizikové oblasti:  smlouvy a veřejné zakázky,  nakládání s majetkem,  vyřazování a likvidace majetku.

29



Důsledně jsou dodržovány nastavené vnitropodnikové postupy. Těmto oblastem je

věnována zvýšená pozornost. Ve vztahu k zaměstnancům je problematika protikorupčních opatření řešena zejména v rámci pracovního řádu a etického kodexu. V období let 2015 - 2019 bude nadále probíhat aktualizace příslušných vnitřních předpisů, aby postupy plně korespondovaly s aktuálním zněním právních předpisů a odpovídaly potřebám podniku. V případě využívání služeb externích poradců, poradenských společností a advokátních kanceláří na základě příkazní či jiné smlouvy, Povodí Ohře, státní podnik, zveřejní a bude aktualizovat jejich seznam.

30



5. SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ K JEJICH DOSAŽENÍ 5.1 Krátkodobé záměry (1 – 3 roky) V procesu Plánování v oblasti povodí Ohře a dolního Labe uplatňovat zavedení programů opatření, schválené krajskými zastupitelstvy k datu 22. 12. 2009 jako součást Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a ve výhledu i opatření z připravovaného Plánu dílčího povodí Ohře a dolního Labe. Prosazovat dosažení cílů plánů oblastí povodí, tj. dosažení dobrého stavu všech druhů vod. Racionálně řídit provoz vodních děl, zařízení a jejich soustav. Dále tuto činnost zdokonalovat na základě dosavadních zkušeností a informací, z dnes již dostatečně dlouhých řad meteorologických, hydrologických a provozních údajů. K těmto účelům i nadále rozvíjet hydrologický model HYDROG. Zkvalitnit poskytování informací pro potřeby státní správy, samosprávy a veřejnosti, nadále rozvíjet telemetrický a zpracovatelský systém vodohospodářského dispečinku. Prostřednictvím internetu zveřejňovat na našich stránkách www.poh.cz i na portálu veřejné správy www.voda.gov.cz vybraná data o hydrologické situaci, plánu oblasti povodí a další údaje o námi spravovaném majetku v jednotném uživatelském rozhraní pro široký okruh uživatelů, které jsou udržované všemi správci vodních toků. Zajistit plnou elektronizaci oběhu dokumentů uvnitř podniku i ve styku s okolními subjekty. Připravovat návrhy konkrétních opatření k retenci vody v krajině v souladu s návrhem Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Konkrétní opatření jsou specifikována v kapitole střednědobých záměrů. Zabezpečovat návrh a realizaci konkrétních opatření v úsecích povodňového rizika.

zvýšeného

Cíleně na základě prováděného dohledu v ochranných pásmech vodních zdrojů zajišťovat příslušná nápravná opatření. Pravidelně aktualizovat plán obnovy významných vodních děl, vč. návrhu finančních zdrojů. Zajišťovat prodej nepotřebného majetku určeného k prodeji. Zpracovávat dílčí plány povodí a spolupracovat na Národních plánech povodí a Plánech pro zvládání povodňových rizik. 31



Realizovat sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek včetně striktního zachování principů hospodárnosti a transparentnosti. Prohlubovat dobrou pověst o činnosti Povodí Ohře, s. p.

5.2 Střednědobé záměry (3 a více let) Zajistit dostatek zdrojů za účelem řádné péče o majetek, ke kterému máme právo hospodařit, vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti vodních děl a vodních toků. V procesu Plánování v oblasti povodí Ohře a dolního Labe uplatňovat zavedení programů opatření a prosazovat dosažení cílů plánů oblastí povodí, tj. dosažení dobrého stavu všech druhů vod. Investice do informačních technologií směrovat tak, aby nové technické prostředky trvale splňovaly zvyšující se požadavky jak vlastních, tak externích uživatelů z oblasti státní správy a samospráv, hlavně do technologií, zvyšujících trvalou dostupnost (High Availability) všech provozovaných aplikací. Finanční prostředky vynakládat do oblastí úprav vodních toků s cílem dosažení dobrého stavu, do prevence před povodněmi a další prostředky investovat do rekonstrukce a modernizace stávajících vodních děl a využívání alternativních zdrojů energií. Racionálně rozšiřovat výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů dle aktuálního plánu investiční výstavby. Nové záměry budeme posuzovat v závislosti na podmínkách podpory obnovitelných zdrojů energie a ekonomické výhodnosti. V oblasti propagace zaměřit činnost na rozšiřování povědomosti o základních činnostech, které náš podnik v rámci správy povodí vykonává a zajišťuje, a o skutečnosti, že se i náš podnik podílí na utváření životního prostředí. Aktivně vytvářet příznivý image podniku u široké odborné i laické veřejnosti na konferencích, odborných seminářích a dalších akcích. Zajišťovat návrh a realizaci konkrétních opatření k retenci vody v krajině zejména prostřednictvím realizace návrhů opatření z návrhu Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe (2015 – 2021). Mezi nejvýznamnější navržená opatření týkající se zajištění retence vody v krajině patří „Prověření možnosti obnovy zaniklých vodních nádrží a rybníků“ (OHL2018002), „Víceúčelová nádrž na Blšance nad městem Kryry“ (OHL219001), dále konkrétní návrhy opatření typu B „Revitalizace vodních toků“ (OHL212001) a opatření typu C „Podpora renaturačních procesů obnovy přirozených koryt vodních toků“ (CZE212001). Mimo opatření 32



uvedená v návrhu Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe bude zpracována studie proveditelnosti a investiční záměr na využití lokality Hlubocká Pila, která je uvedena v Generelu lokalit chráněných pro akumulaci povrchových vod, pro výstavbu víceúčelové vodní nádrže dle pokynu zakladatele. Zabezpečovat návrh a realizaci konkrétních opatření v úsecích povodňového rizika.

zvýšeného

Podporovat šetrné přístupy k životnímu prostředí. Podporovat obnovu či realizaci nových závlahových systémů jako prevenci před negativními dopady sucha na zemědělskou činnost. Dokončit plnou elektronizaci oběhu dokumentů uvnitř podniku i ve styku s okolními subjekty.

5.3 Dlouhodobé záměry (trvalé) V oblasti péče svěřený majetek pravidelně zpracovávat na základě požadavků plány investiční výstavby, plán dodavatelských oprav, plány běžné údržby a plány údržby a obnovy břehových porostů. Tuto činnost realizovat se snahou o maximální finanční soběstačnost. Řídit ekonomiku státního podniku Povodí Ohře s dlouhodobým cílem trvalého udržení maximální míry samofinancování všech činností podniku z vlastních zdrojů. Toto vyplývá ze zvláštního charakteru výnosů podniku, které jsou z velké míry neovlivnitelné konáním podniku. Iniciovat a podílet se na tvorbě dlouhodobé koncepce financování činností podniků povodí. Využívat efektivně dostupné dotační programy ke zlepšení stavu vodních útvarů dle schváleného Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, resp. v budoucnu dle Plánu dílčího povodí Ohře a dolního Labe. Provozní a hydrologické zkušenosti a výsledky matematických modelů aplikovat při aktualizaci manipulačních řádů a povodňových plánů a pro efektivní využívání stávajícího energetického potenciálu. Pro zabezpečení odběrů vody stále racionálněji provozovat vodní díla a jejich soustavy v souladu se schválenými manipulačními řády s cílem maximálně přispívat k ochraně a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Podporovat trvale udržitelné užívaní vod, založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných zdrojů povrchových a podzemních vod. K dosažení tohoto cíle mimo 33



jiné zajišťovat provozní monitoring povrchových vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe prostřednictvím vlastních vodohospodářských laboratoří. Dokumentovat významné události a jevy v povodí (povodně, sucha, investiční výstavbu, důležité opravy apod.). K tomu udržovat a rozvíjet příslušná technická zařízení a SW vybavení. Udržovat a rozvíjet spolupráci s relevantními partnery na mezinárodní úrovni a rozvíjet mezinárodní kontakty na úrovni odborných zahraničních asociací a komisí. Zvyšovat součinnost podniku, jako správce povodí a správce toků, s vodoprávními úřady zejména ve věcech prevence před povodněmi. Podporovat činnosti našich zaměstnanců ve vědeckých radách univerzit a vysokých škol. Podílet se na koncepcích a změnách studijních programů středních a vysokých škol orientovaných na problematiku vodního hospodářství s cílem přizpůsobit profil absolventa potřebách praxe. Vytvářet podmínky pro účast odborníků a specialistů podniku při přednáškové činnosti a další výuce na středních a vysokých školách včetně účasti ve zkušebních komisích při státních závěrečných zkouškách z odborných předmětů. Spolupracovat se školami při výběru a zadávání témat ročníkových, seminárních, bakalářských a diplomových prací a plnit funkci konzultantů a oponentů s cílem řešit prostřednictvím těchto prací některé problematické okruhy činnosti podniku. Umožňovat odborné stáže na pracovištích podniku.

a

praxe

studentů

středních

a

vysokých

škol

Nadále pokračovat ve vzájemné, oboustranně výhodné spolupráci s Českým rybářským svazem. Pokračovat ve společných kontrolních odlovech, vhodnými manipulacemi na vodních dílech napomáhat při výtěru ryb nebo naopak při odlovech v tocích. Aktivně se zapojovat do činnosti odborných sekcí občanských sdružení a dalších nestátních organizací, které se zabývají problematikou vodního hospodářství (např. ČVTVHS, Český přehradní výbor). Nadále využívat spolupráce s výzkumnými ústavy, projekčními organizacemi i odbornými pracovišti vysokých škol při řešení společných úkolů, které s vodohospodářskou problematikou souvisejí a lze je uplatňovat v praxi.

34



Zabezpečit optimální počet a strukturu kvalifikovaných a kompetentních zaměstnanců s vysokou odbornou a morální úrovní, kteří budou svou prací zabezpečovat plnění cílů a úkolů podniku a jeho další žádoucí rozvoj. Pro dosažení těchto cílů realizovat především opatření uvedená v části 4.5. Personální rozvoj a péče o zaměstnance. Zajistit inovaci softwarových nástrojů pro zpracování ekonomické agendy, tj. vybrat a implementovat nový ekonomický systém s perspektivou dlouhodobého využití v rámci informačního systému podniku. Realizovat kvalitnější zálohu dat informačního systému. Bude se jednat o implementaci nových technologií na principu diskových polí a postupný útlum zálohování na magnetickopáskové knihovny.

35

6.1 Údržba a opravy Název akce

Termín Zahájení

Ukončení

2014

2015

VD Horka - oprava degradovaných betonů v komunikační chodbě a strojovně

2014

2015

VD Stanovice - oprava AB pláště a sanace betonu v pravobřežním zavázání

2015

2015

Jez Černý potok - těžení sedimentů

2015

2015

VD Přísečnice - sanace betonových konstrukcí v hrázi

2015

2015

VD Fláje - oprava betonových konstrukcí pod vývarem

2015

2015

01/2014

12/2014

5/2013

12/2014

HC Nechranice - oprava RU I a RU II

05/2013

12/2014

Odstranění antropogenního znečištění sedimentů v rámci sanace Bouřlivého potoka a Bíliny

09/2014

12/2014

Klíšský p. (nádraží ČD ÚL - západ) - oprava KP

2015

2015

Hačka (Staré Spořice) - oprava spárování dlažby

08/2014

10/2015

VD Jirkov - sanace betonových konstrukcí v hrázi

2016

2016

Jílovský potok - oprava dna v Libouchci, restaurace"Svoboda" - Dlouhá ul.

2014

2015

Komora klapek Meziboří - oprava nátěru a kompenzátorů tlak. řadu - II. etapa

HC Nechranice, TG 1 a TG 2 - generální oprava

Koncepce 2015

2016

2017

2019

2018

6 069 6 069

0

0

0

0

1 000 1 000 0 5 116 5 116 0 5 269 5 269

4 400 4 400

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 500 1 500 0 6 042 6 042 0 0 0

7 500 7 500 0 0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

9 928 9 928 0 3 900 3 900 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

6 500 6 500 0 0

0

0

0

0

0

0

36

9 290 9 290 0


Ottův jez - přespárování zdiva jezových polí

celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace

Náklady Plán 2014 celkem 6 069 4 976 6 069 4 976 0 5 028 0 5 028 0 0 0 5 116 0 5 116 0 0 0 5 269 0 5 269 0 0 0 9 000 0 9 000 0 0 0 6 042 0 6 042 0 0 0 13 493 13 493 13 493 13 493 0 0 20 276 9 338 20 276 9 338 0 0 7 541 3 895 7 541 3 895 0 0 4 250 6 601 425 660 3 825 5 941 9 928 0 9 928 0 0 5 249 0 5 249 0 0 0 6 500 0 6 500 0 0 0 10 920 0 10 920 0 0


6. TABULKOVÉ PŘÍLOHY

Oprava Křinice v Kyjovské ulici v Krásné Lípě

09/2013

10/2014

VD Sedlec - oprava sdruženého objektu

2015

2017

OPŠ 06/2013 - Ještědský p. v Žibřidicích (6,600-8,028)

2015

2016

OPŠ 06/2013 - Kamenice v České Kamenici (21,367-21,560)

2014

2015

OPŠ 06/2013 - Kamenickošenovský p. v Kam. Šenově (1,970-2,240)

2014

2015

OPŠ 06/2013 - Kamenickošenovský p. v Kam. Šenově (2,319-2,850)

2014

2015

OPŠ 06/2013 - Libchavský p. ve Volfarticích (3,500-6,300)

2015

2016

OPŠ 06/2013 - Mandava ve Varnsdorfu (0,650-1,000)

2014

2016


2014

2016


2014

2015


2014

2015

OPŠ 06/2013 - Okrouhlický p. ve Skalici (0,360-1,250)

2015

2016

OPŠ 06/2013 - Lužnička v Dolním Podluží (0,490-4,350)

2015

2016


2014

2015

Havárie PB zdiva v České Kamenici u č.p.215 a č.p.279 + LB zdiva u mostku Nerudova ul.

Ostatní akce celkem

37

Celkem údržba a opravy

celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace

7 121 7 121 0 8 249 8 249 0 7 000 7 000 0 11 181 2 301 8 880 4 403 2 700 1 703 7 407 5 732 1 675 5 596 3 771 1 825 16 300 7 997 8 303 19 220 7 925 11 295 12 696 4 533 8 163 7 054 1 130 5 924 6 848 4 444 2 404 5 390 5 390 0 5 146 0 5 146 5 809 4 103 1 706 0

0 0 0 4 926 4 926 0 0 0

7 121 7 121

0

0

0

0

0 0 0 3 000 3 000

0 0 0 2 000 2 000

0 0 0 2 000 2 000

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 5 450 1 635 3 815 2 393 718 1 675 2 191 657 1 534 0 0 0 2 295 0 2 295 1 000 0 1 000 1 300 0 1 300 2 542 0 2 542 0 0 0 0 0 0 0 0 0 123 286 98 892 24 394 183 686 139 190 44 496

9 181 2 301 6 880 2 003 2 003 0 5 507 5 014 493 3 433 3 433 0 8 303 0 8 303 8 000 0 8 000 6 000 0 6 000 4 254 1 130 3 124 3 948 3 948 0 3 299 3 299 0 5 146 0 5 146 4 809 4 103 706 74 934 58 513 16 421 197 052 141 979 55 073

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7 997 7 997 0 9 220 7 925 1 295 4 696 4 533 163 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 091 2 091 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

103 934 102 054 1 880 148 338 145 000 3 338

148 000 148 000 0 150 000 150 000 0

155 000 155 000 0 155 000 155 000 0

160 000 160 000 0 160 000 160 000 0

- údaje uváděny v tis. Kč

- drobné akce a náklady na běžnou údržbu se agregují do jedné položky ostatní akce

- jmenovitě se uvádí pouze rozhodující akce oprav většího rozsahu

- řádek "celkem" udává celkové plánované výdaje na opravy a údržbu


2015


2015

6.2 Investice Termín Zahájení

Ukončení

2017

2018

Jez Radošov - rekonstrukce jezu

2017

2018

VD Skalka - abraze - Stein

2015

2017

VT Rolava - revitalizace 2 stupňů v Nové Roli

2016

2017

VD Janov - výstavba druhé spodní výpusti

2015

2015

HC Kadaň - výstavba nové MVE na levém břehu

2019

2020

VD Kadaň - prodloužení pilířů ve vývaru

2017

2018

VD Nechranice - sanace abrazí LB (Oáza) - III. Etapa

2016

2017

Areál závodu CV, Hala 2 - rekonstrukce střešní krytiny

2015

2015

VD Fláje - informační centrum

2015

2016

VD Nechranice - sanace abrazí PB - II. etapa

2016

2017

Syčivka (Bílina - Žižkovo údolí) - výstavba poldru

2017

2018

VD Jezeří - rekonstrukce

2016

2017

Bílina, ř. km 0,474-0,700 (Ústí nad Labem) - LB opěrná zeď

2014

2015

PPO Chomutovka - Chomutov

2017

2018

MVE Újezd - rekonstrukce MVE

2015

2016

Koncepce 2015

0 0 0 0 0 0 7 081 7 081 0 0 0 0 11 202 560 10 642 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 490 12 490 0 2 000 300 1 700 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 401 19 401 0 0 0 0 2 000 2 000 0

2016

0 0 0 0 0 0 4 530 4 530 0 2 000 0 2 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 21 000 21 000 0 0 0 0 9 661 1 449 8 212 13 000 13 000 0 0 0 0 15 000 4 500 10 500 0 0 0 0 0 0 8 000 8 000 0

2017

2018

6 081 6 081 0 14 000 2 800 11 200 4 919 4 919 0 8 000 0 8 000 0

7 757 7 757 0 6 000 1 200 4 800 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 21 503 21 503 0 26 000 26 000 0 0 0 0 0 0 0 17 000 17 000 0 14 754 738 14 016 10 000 3 000 7 000 0

0 0 0 20 000 20 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 000 1 000 10 000 0 0 0 0

25 000 3 750 21 250 0 0 0

15 000 3 750 11 250 0 0 0

2019

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 50 000 50 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


38

VD Jesenice - abraze břehů, část E, 1. etapa

celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace

Invest.nákl. Plán 2014 celkem 13 838 0 13 838 0 0 0 20 000 0 4 000 0 16 000 0 16 530 0 16 530 0 0 0 10 000 0 0 0 10 000 0 11 202 0 560 0 10 642 0 115 000 0 115 000 0 0 0 41 503 0 41 503 0 0 0 47 000 0 47 000 0 0 0 12 490 4 283 12 490 4 283 0 0 11 661 0 1 749 0 9 912 0 30 000 0 30 000 0 0 0 25 754 0 1 738 0 24 016 0 25 000 0 7 500 0 17 500 0 20 401 0 20 401 0 0 0 40 000 0 7 500 0 32 500 0 10 000 0 10 000 0 0 0


Název akce

2016

ČS Rašovice - rekonstrukce technologie čerpání vody

2018

2018

Revitalizace Svitávky u Kunratických rybníků, ř.km. 27,007 - 28,197

2017

2019

Rekonstrukce PB a LB Šporky (19,890-20,410) v Novém Boru - Arnultovice

2015

2017

Suchá nádrž Šporka

2018

2019

Suchá nádrž Dubnice - Ještědský potok

2018

2019

OPŠ 06/2013 - Fojtovický p. v Heřmanově-Fojtovicích (0,440-6,000)

2014

2016

OPŠ 06/2013 - Kamenice v České Kamenici (21,840-22,350)

2015

2016

OPŠ 06/2013 - Libchavský p. ve Volfarticích (3,500-6,300)

2015

2016


2014

2016

OPŠ 06/2013 - Okrouhlický p. ve Skalici (0,360-1,250)

2015

2016

OPŠ 06/2013 - Rožanský p. v Království (6,200-7,000)

2014

2016

Revitalizace Stružnického potoka

2018

2018

Rekonstrukce Mandavy ve Starých Křečanech u č.p.113

2017

2018

Revitalizace Panenského potoka Jítrava - Rynoltice

2017

2017

Revitalizace Merboltického potoka pod Rychnovem

2017

2017

05/2013

09/2014

Jez Jindřichov, ř. km 237,046 - vybudování rybího přechodu

celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace

10 000 10 000 15 000 15 000 64 207 12 841 51 366 17 423 2 613 14 810 80 000 6 397 73 603 98 000 8 355 89 645 13 961 10 267 3 694 62 283 18 685 43 598 20 960 8 588 12 372 19 422 12 831 6 591 16 150 7 330 8 820 11 102 3 631 7 471 10 680 2 136 8 544 10 000 10 000 0 10 000 2 000 8 000 11 500 2 300 9 200 12 779 100 12 679

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 479 0 3 479

2 000 2 000 0 0 0 0 0 0 0 5 000 0 5 000 0 0 0 0 0 0 5 685 4 000 1 685 17 000 2 000 15 000 10 000 0 10 000 8 591 4 000 4 591 7 000 3 000 4 000 8 654 3 631 5 023 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

8 000 8 000 0 0 0 0 0 0 0 9 000 0 9 000 0 0 0 0 0 0 6 267 6 267 0 45 283 16 685 28 598 10 960 8 588 2 372 8 831 8 831 0 9 150 4 330 4 820 2 448 0 2 448 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0 0 15 000 4 400 10 600 3 423 2 613 810 0 0 0 0

0 0 0 0

15 000 15 000 0 21 004 4 241 16 763 0 0 0 35 000 0 35 000 43 000 0 43 000 0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 5 000 5 000 0 9 560 2 000 7 560 11 500 2 300 9 200 0

10 680 2 136 8 544 5 000 5 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 21 000 4 200 16 800 0 0 0 45 000 6 397 38 603 55 000 8 355 46 645 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


2015


39

MVE Klášterec - rekonstrukce turbíny

VT Dlouhá Stoka-revitalizační opatření ř.km 0,0 - 16,710

Ohře, ř. km 190,425 (Loket, dolní jez) - výstavba rybího přechodu

01/2014

12/2014

Ohře, ř. km 208,120 ( jez Černý Mlýn ) - výstavba rybího přechodu

2014

2015

Revitalizace Bouřlivec - Lahošť, ř. km 5,788-6,328

01/2013

07/2014

MVE EK - rekonstrukce

01/2014

12/2014

MVE skluz Jirkov - rekonstrukce

01/2014

12/2014

MVE VD Jirkov - rekonstrukce

06/2013

08/2014

HCN - modernizace ŘS

05/2013

12/2014

HC Nechranice, TG 1 a TG 2 - rekonstrukce

05/2013

12/2014

2018

2018

Kvantifikace znečištění povrchových vod v povodí vodárenské nádrže Stanovice - monitorovací stanice Ostatní akce celkem

Celkem Investice - údaje uváděny v tis. Kč - jmenovitě se uvádí pouze rozhodující investiční akce většího rozsahu - drobné investiční akce se agregují do jedné položky ostatní akce - řádek "celkem" udává celkové plánované výdaje na investice

celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace celkem z toho: vl.zdroje dotace

14 789 1 479 13 310 14 130 1 412 12 718 17 295 0 17 295 20 806 2 081 18 725 23 280 23 280 0 23 268 23 268 0 11 333 11 333 0 14 075 14 075 0 14 932 14 932 0 14 000 4 200 9 800 0

1 054 754 511 943 542 811

6 150 0 6 150 14 130 1 412 12 718 26 738 2 749 23 989 3 706 0 3 706 23 280 23 280 0 23 268 23 268 0 9 746 9 746 0 2 201 2 201 0 6 097 6 097 0 0 0 0 253 484 129 550 123 934 376 562 202 586 173 976

3 046 0 3 046 0 0 0 8 095 0 8 095 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 193 364 153 624 39 740 322 609 214 087 108 522

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 166 388 133 820 32 568 318 518 218 000 100 518

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 123 896 123 896 0 289 636 200 000 89 636

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 000 4 200 9 800 135 716 135 716 0 339 157 200 000 139 157

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 186 245 131 048 55 197 357 245 200 000 157 245

40


06/2015


5/2013

6.3 Ekonomické vstupy

Koncepce Plán 2014

2015

2016

2017

2018

2019

tis.Kč

528 265

524 333

545 842

562 382

579 348

596 539

z toho: pro úpravu na pitnou vodu

tis.Kč

178 196

176 273

184 125

189 704

195 427

201 226

dodávky pro průmysl

tis.Kč

350 069

348 060

361 717

372 678

383 921

395 313

dodávky pro zemědělství

tis.Kč

0

0

0

0

0

0

dodávky ostatní

tis.Kč

0

0

0

0

0

0

Dodávky povrchové vody celkem

tis. m³

121 720

116 260

116 633

115 955

115 408

114 940

z toho: pro úpravu na pitnou vodu

tis. m³

41 132

39 085

39 343

39 114

38 930

38 772


tis. m³

80 588

77 175

77 290

76 841

76 478

76 168


tis. m³

0

0

0

0

0

0

dodávky ostatní

tis. m³

0

0

0

0

0

0

Tržby za výrobu elektrické energie v MVE a FVE

tis.Kč

195 466

238 705

248 200

254 031

258 287

262 627

Množství vyrobené elektřiny

MWh

77 273

88 599

88 820

89 420

89 420

89 420

Tržby za společné využívání vodních děl

tis.Kč

2 600

2 500

2 600

2 600

2 600

2 600

Aktivace a prodej majetku

tis.Kč

4 589

5 498

2 500

2 500

2 500

2 500

Ostatní tržby

tis.Kč

56 431

54 151

56 432

57 074

58 208

59 448

Provozní dotace od MZe

tis.Kč

35 974

54 958

3 338

0

0

0

Provozní dotace od ostatních subjektů

tis.Kč

8 668

415

0

0

0

0

CENY

Koncepce Plán 2014

2015

2016

2017

2018

2019

Cena za m3 povrchové vody celkem

Kč

4,34

4,51

4,68

4,85

5,02

5,19

z toho cena za m3: pro úpravu na pitnou vodu

Kč

4,34

4,51

4,68

4,85

5,02

5,19


Kč

4,34

4,51

4,68

4,85

5,02

5,19


Kč

4,34

4,51

4,68

4,85

5,02

5,19

dodávky ostatní

Kč

4,34

4,51

4,68

4,85

5,02

5,19

Kč

2,63

2,69

2,79

2,84

2,88

2,93

Cena za 1 kWh vyrobenou v MVE

41


Dodávky povrchové vody celkem


TRŽBY A PROVOZNÍ DOTACE

NÁKLADY

Koncepce 2015

2016

2017

2018

2019

Kč

4,61

4,84

5,16

5,32

5,48

5,64

z toho náklady na m3: pro úpravu na pitnou vodu

Kč

4,61

4,84

5,16

5,32

5,48

5,64


Kč

4,61

4,84

5,16

5,32

5,48

5,64


Kč

4,61

4,84

5,16

5,32

5,48

5,64

dodávky ostatní

Kč

4,61

4,84

5,16

5,32

5,48

5,64

Kč

1,47

1,42

1,77

1,85

1,92

2,00

Náklady na 1 kWh vyrobenou v MVE


Plán 2014 Náklady na m3 povrchové vody celkem


42

6.4 Ekonomické výstupy Koncepce Položka

Plán 2014

2015

2016

2017

2019

2018

Tržby za prodej zboží

0

0

0

0

0

0

Náklady vynaložené na prodané zboží

0

0

0

0

0

0

OBCHODNÍ MARŽE

0

0

0

0

0

0

785 206

823 697

855 474

878 487

900 843

923 614

782 762

819 689

853 074

876 087

898 443

921 214

278 079

285 214

243 157

245 819

252 819

258 819

Výkony z toho tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba


v tis. Kč

z toho: Spotřeba materiálu a energie Služby

50 411

57 000

58 000

60 000

61 000

234 803

186 157

187 819

192 819

197 819

183 686

197 052

148 338

150 000

155 000

160 000

PŘIDANÁ HODNOTA

507 127

538 483

612 317

632 668

648 024

664 795

Osobní náklady

334 895

344 606

354 429

363 753

374 487

385 541

235 228

242 274

249 848

257 281

264 937

272 823

2 325

2 401

2 500

2 500

2 500

2 500

Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku

194 000

195 000

200 000

199 000

198 000

197 000

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

2 145

1 490

100

100

100

100

31

0

0

0

0

0

46 167

56 981

4 638

1 300

1 300

1 300

44 642

55 373

3 338

0

0

0

8 354

34 843

39 581

46 231

50 660

56 251

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

0

0

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

0

0

z toho mzdové náklady Daně a poplatky

Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy z toho dotace k úhradě nákladů a jin. ekon. újmy Ostatní provozní náklady

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

15 834

20 104

20 545

22 584

23 777

24 903

Finanční výnosy celkem

3 000

3 800

3 200

3 200

3 200

3 200

Finanční náklady celkem

341

361

350

350

350

350

Převod finančních výnosů

0

0

0

0

0

0

Převod finančních nákladů

0

0

0

0

0

0

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

2 659

3 439

2 850

2 850

2 850

2 850

Daň z příjmů za běžnou činnost

7 281

10 443

11 244

12 875

13 944

15 201

11 212

13 100

12 151

12 559

12 683

12 552

VÝSLEDEK HOSP. ZA BĚŽNOU ČINNOST

43


ze služeb opravy a udržování

54 473 223 606

6.5 Personální část

Plán 2014 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané v osobách (celkem):

2015

2016

2017

2019

2018

osob

625

625

625

625

625

625

osob

620

620

620

620

620

620 1

Plánovaný růst reálných mezd

%

0

0,6

-0,9

1

1

Inflace uvažovaná v propočtu mzdových nákladů

%

1

2,3

2

2

2

2

Plánovaný růst průměrné mzdy celkem

%

1,00%

2,96%

1,05%

3,00%

3,00%

3,00%

tis.Kč

238 228

245 274

247 848

255 281

262 937

270 823

Vyplacené ostatní osobní náklady (celkem):

tis.Kč

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

Kč

32 020

32 967

33 313

34 312

35 341

36 401

Průměrná měsíční mzda z vyplacených mezd (bez OON) na přepočeteného zaměstnance:

varianta se zahrnutím výplaty střednědobé složky mzdy z Fondu odměn (3 300 ti. Kč)

Koncepce Plán 2014 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtný na plně zaměstnané v osobách (celkem): Plánovaný růst reálných mezd

2015

2016

2017

2019

2018

osob

625

625

625

625

625

625

osob

620

620

620

620

620

620 1

%

0

0,6

0,4

-0,3

1

Inflace uvažovaná v propočtu mzdových nákladů

%

1

2,3

2

2

2

2

Plánovaný růst průměrné mzdy celkem

%

1,00%

2,96%

2,39%

1,65%

3,00%

3,00%

Celkové vyplacené mzdy bez ostatních osobních nákladů (OON):

tis.Kč

238 228

245 274

251 148

255 281

262 937

270 823

Vyplacené ostatní osobní náklady (celkem):

tis.Kč

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

Kč

32 020

32 967

33 756

34 312

35 341

36 401

Průměrná měsíční mzda z vyplacených mezd (bez OON) na přepočeteného zaměstnance:

44


Celkové vyplacené mzdy bez ostatních osobních nákladů (OON):


Koncepce

6.6 Zdroje financování

Plán 2014

2015

2016

2017

2018

2019

Výnosy Výkony Ostatní výnosy z toho: dotace k úhradě nákladů a jiné ekonomické újmy Výnosy celkem

785 206 51 312 44 642 836 518

823 697 62 271 55 373 885 968

855 474 7 938 3 338 863 412

878 487 4 600 0 883 087

900 843 4 600 0 905 443

923 614 4 600 0 928 214

278 079 139 190 44 496 194 000 353 227 825 306

285 214 141 979 55 073 195 000 392 654 872 868

243 157 145 000 3 338 200 000 408 104 851 261

245 819 150 000 0 199 000 425 709 870 528

252 819 155 000 0 198 000 441 941 892 760

258 819 160 000 0 197 000 459 843 915 662

18 493 7 281 11 212

23 543 10 443 13 100

23 395 11 244 12 151

25 434 12 875 12 559

26 627 13 944 12 683

27 753 15 201 12 552

205 212 437 858 376 562 202 586 173 976 0 0 0 0 0 397 341

208 100 502 032 322 609 214 087 108 522 0 0 0 0 0 506 151

212 151 506 151 318 518 218 000 100 518 0 0 0 0 0 539 527

211 559 539 527 289 636 200 000 89 636 0 0 0 0 0 601 792

210 683 601 792 339 157 200 000 139 157 0 0 0 0 0 668 679

209 552 668 679 357 245 200 000 157 245 0 0 0 0 0 741 183


Koncepce

v tis.Kč

Náklady

Zisk před zdaněním Daň z příjmu Zisk po zdanění Zisk po zdanění + odpisy Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního roku Investice celkem z toho: investice hrazané z vlastních zdrojů investice hrazené z dotací investice hrazené z úvěru Investiční úvěr (poskytnutý v daném roce) Provozní úvěr (poskytnutý v daném roce) Splátky investičního úvěru Splátky provozního úvěru Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního roku

45


Výrobní spotřeba z toho: opravy a údržba hrazené z vlastních zdrojů opravy a údržba hrazené z dotací Odpisy Ostatní náklady Náklady celkem

Koncepce rozvoje podniku na období

Recommend Documents