střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
ANOTACE
Koncepce cyklistické dopravy na území olomouckého kraje je zpracována na základě objednávky odboru dopravy a silničního hospodářství olomouckého kraje a usnesení Rady olomouckého kraje. Je rozdělena výjma úvodních kapitol na dvě částí, na analýzu současného stavu a na část vlastní koncepce. V úvodní části je seznámení s řešenou problematikou. Je zde uvedeno, že cyklistika, a nejvíce cykloturistika, zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové generace, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel, k jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, s kolem nemáte problémy zaparkovat, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce,školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Pro získání základní informace je v další části popsáno rozdělení cyklistické dopravy. Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: -
-
-
jízda za prací, zaměstnáním, do školy, při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem, výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny, v krátkém časovém úseku, významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty, tento pohyb však v současnosti je většinou v plném silničním provozu a to i na komunikacích s vysokou intenzitou motorového provozu, kde o bezpečnosti cyklisty lze s úspěchem pochybovat, ideální stav, oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, cyklopásu, rekreační, turistická, která ponejvíce využívá cykloturistické trasy, vyznačené na silnicích s nižší intenzitou provozu, na místních, lesních a polních komunikacích, tyto vedou z města do vesnice, přes hrady a zámky, jeskyně, přibližují zajímavé přírodní výtvory, významným prvkem je zde poznání, relaxace a to, že člověk pohybem vlastními silami dělá něco pro své zdraví, kategorie sportovní, mající svá zvláštní specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy, atd.) a sportovně-rekreační, která umožňuje na vybraných trasách, drahách a
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, což umožní odreagování bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti. V pokračování je vytýčen cíl této koncepce, tj. zkoordinovat rozvoj cyklistické dopravy na území olomouckého kraje, sladit jej s národní a nadnárodní koncepcí a vytvořit tak předpoklady pro prověření a doplnění sítě mezinárodních, dálkových, regionálních a nadregionálních cyklotras na uvedeném území s napojením na trasy sousedních krajů a na trasy na polské straně. Neméně významnou součástí je také zlepšení kvality tras v nevyhovujících úsecích a především zvýšení bezpečnosti na stávajících problémových místech. Časový horizont pro řešení jednotlivých návrhů je šestiletý, v souladu s Metodikou zpracování střednědobých koncepcí Olomouckého kraje, s rozdělením akcí podle priorit a s orientačním výhledem na delší období. Důležitým mezníkem, který je zdůrazněn, je vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004. Následně jsou uvedeny podklady, které autoři použili, vymezeno je řešeného území, včetně sousedních oblastí, popsána je dopravní dostupnost kraje různými druhy dopravy v návaznosti na cyklistiku a cykloturistiku a stávající dopravní infrastruktura (kolejová, silniční a ostatní). Doplněny jsou informace o turistickém ruchu a návštěvnosti kraje, ve spojitosti s cykloturistikou. Na závěr je popsáno, co je výsledkem koncepce by měl být materiál, který navrhne, jakým směrem se má ubírat rozvoj cyklistické a cykloturistické dopravy, připraví podklady a zásadní informace pro tento rozvoj, a tím vytvoří podmínky pro rozvoj bezpečné cyklistické dopravy do zaměstnání, do školy, na úřad, aj. a současně v rámci cykloturistické dopravy podpoří rozvoj turistického ruchu na území olomouckého kraje. Vzhledem k novému územnímu rozdělení ČR na kraje budou v koncepci řešeny mezinárodní, dálkové (nadregionální) a regionální cyklotrasy, které by měly být vzhledem ke svému významu pod patronací kraje. Nepřehlédnutelnou částí je i doplnění doprovodných zařízení pro cykloturistiku v jednotlivých úsecích nebo lokalitách a rozvoj ostatních služeb (stravovací, ubytovací, informativní, poznávací, zábavné, aj., které mohou z cykloturistiky
V analytické části je v úvodu provedena základní charakteristika cyklistické dopravy, na kterou navazuje popis stávajícího platného dopravního a cykloturistického značení. V jednotlivých částech kapitoly Cyklistická doprava v současnosti je provedeno seznámení s platnými zákony, vyhláškami a normami, které se vztahují k cyklistice. Mezi základní řadíme: • Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích • Zákon č. 56/2001 Sb., o technické způsobilosti vozidel ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy č. 301/2001. KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
V obecné rovině se musí vztáhnout na výstavbu cyklistických komunikací i zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vodní zákon, podle něhož orgány státní správy vydávají rozhodnutí. V případě stavebního zákona se pochopitelně k výstavbě cyklistických komunikací přistupuje stejně jako v případě jakékoliv jiné pozemní komunikace, proto se pro potřeby budování cyklistické infrastruktury uvádí problematika ve vztahu k normám ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a Technickým předpisům (TP) a s tím spojené také některé náměty na jejich změnu. V případě vodního zákona příručka upozorňuje na problémy s budováním cyklistických komunikací ve vztahu k tomuto zákonu. Cyklistická (ale i cykloturistická) doprava ve městech a obcích, její popis je součástí další kapitoly zpracovaného materiálu. Tento je proveden podle jednotlivých okresů olomouckého kraje, se zaměřením na jejich města a obce, s vyšší intenzitou silniční nebo cyklistické dopravy. Potřeby cyklistické dopravy (do zaměstnání, do školy, na úřad a za zábavou) ve městech částečně jsou shodné s cykloturistickými trasami, resp. rozdílné na příjezdech. Proto je v této části věnována pozornost také těmto trasám. Uvedené údaje o intenzitě dopravy jsou ze sčítání v roce 2000, pro následující roky (2005 – 2010) je nutno počítat s 1,4 - 1,7 násobným nárůstem intenzity silniční dopravy. Neméně významnou informací jsou údaje o nehodovosti cyklistů, z kterých vychází, která místa jsou pro cyklisty nebezpečná nebo kde, ale i proč dochází k nehodám cyklistů z jejich viny. V další kapitole Současný stav cykloturistiky se popisuje tato druhá oblasti cyklistiky, systém značení cyklotras v ČR, který je používán i na území olomouckého kraje, základní rozdělení značených cyklotras, s uvedením informací o značených cykloturistických trasách v Olomouckém kraji. Pro cykloturistiku jsou v Olomouckém kraji příhodné podmínky. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v České republice v roce 2002 evidováno 17 156 km cyklotras, z toho plná desetina v Olomouckém kraji, který se hustotou cyklotras řadí na 4. místo v republice. V porovnání se sousedními kraji je vyšší kilometráž v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, vyšší hustota v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Dále jsou popsány dálkové (mezinárodní), nadregionální a regionální cyklotrasy, uvedena je část o údržbě cykloturistických tras vč. jejich značení. Toto je v současnosti jeden z nejpalčivějších problémů cykloturistiky. Z cyklotras I. třídy prochází Olomouckým krajem přes Prostějov, Olomouc a Přerov cyklotrasa č. 5, tzv. Jantarová stezka. Tato navazuje na tradici historické obchodní cesty, která protínala dnešní území Moravy a spojovala oblast Baltického moře se středomořím. Její název vznikl od velmi často přepravované suroviny od Baltu. Jantarová stezka spojuje Hať - Hlučín - Ostrava(Svinov) - Starý Jičín - Lipník nad Bečvou - Přerov - Olomouc - Prostějov - Protivanov - Sloup - Ostrov u Macochy - Blansko - Adamov - Brno - Rajhrad - Židlochovice - Vranovice – Hevlín v celkové délce 303 km. Nadregionální (více dálkový) význam má cyklotrasa II. třídy, tzv. Moravská stezka, která z vede z Mikulovic - Jeseník - Hanušovice - Bludov - Mohelnice - Litovel - Olomouc Kroměříž - Hodonín - Mikulčice - Lanžhot do Břeclavi, v délce 310 km. Značení této trasy je KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
č. 54 (úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, 10 km), č. 53 (Písečná - Jeseník – Hanušovice, 43 km), č. 51 (Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc, 88 km) a č. 47 (Olomouc - . Trasa této cyklostezky vede převážně v blízkosti řeky Moravy. Cyklotrasa vede většinou po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, městských cyklostezkách a zpevněných polních a lesních cestách. Závěrem jsou uvedeny informace o doplňkových službách pro cykloturistiku, možnosti jejího spojení s ostatními druhy dopravy a jako nezanedbatelná je zde uvedena propagace cykloturistiky. Analýzu uzavírá výčet významných akcí, rozvíjející cykloturistiku na území kraje.
Část koncepční je uvedena kapitolou Strategické cíle v rozvoji cyklistické dopravy s rozdělením na hlavní zásady pro cyklistickou a cykloturistickou dopravu a společné pro obě oblasti. Mezi hlavní zásady rozvoje cyklistické dopravy na území kraje, který musí zajišťovat na svém území příslušné městské a obecní úřady patří především: -
-
-
zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů při běžných denních jízdách do zaměstnání, do škol, aj. vytipovávat nebezpečná míst pro pohyb cyklistů, podkladem bude sčítání dopravy, a to i cyklistické (př. Olomoučtí kolaři zajistili toto sčítání ve městě Olomouci), sčítání dopravy, které provádělo naposledy v roce 2000 ŘSD, zde je cyklistický provoz hodnocen stupněm intenzity, 3-silná (nad 50 cyklistů za hodinu), 2-střední (6-50 za hod), 1-slabá (do 5 hod za hod), 0-žádná (0 za hod). Dalším podkladem pro řešení „problémových míst“ bude nehodovost cyklistů, přednostně řešit místa s opakovanými střety cyklistů s automobily. Při řešení problematiky železničních přejezdů zjistit a sledovat vždy i pohyb cyklistů, řešení cyklistické dopravy jako rovnocenného druhu dopravy, při dopravních řešení vycházet ze schválené metodiky MDaS, která je předkládána formou TP, které vydává CDV Brno, systematická a trvalá podpora cyklistické dopravě, která bude deklarovaná zapracováním výsledků koncepce, po jejich projednání, do územních plánů měst a obcí.
Mezi hlavní zásady rozvoje cykloturistické dopravy na území kraje patří řešení tzv. problémových míst u páteřních dálkových cyklostezek (př. úsek na Moravské stezce u Hynkova), převedení úseků mimo frekventované komunikace při využití nově budovaných hrází (př. úsek od Hanušovic po hranice kraje u Kroměříže), využití příp. rušených tratí (př. úsek z Nezamyslic do Morkovic, část na území Olomouckého kraje). Jako doplňující je navržena trasa, která by doplnila II. variantu Moravské stezky od Jeseníku po Bludov, a to přes Červenohorské sedlo, mimo komunikace I., ale i II. třídy.
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Další rozvoj je třeba soustředit na: -
-
-
-
zajištění péče o dálkové (mezinárodní) trasy na území kraje formou patronace, stanovení garanta pro rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy na území kraje, doplnění (doznačení) cyklistických a cykloturistických tras, úprava značení dle platné legislativy, umístění značek dle Zásad pro dopravní značení na pozemních komunikacích TP 65, dořešit financování údržby dopravního značení, na základě pasportizace cyklistického DZ, vyjít od vlastníka (správce) komunikace až po obec, na jehož katastru se značená trasa nachází, úpravu povrchu cyklotras a budování nových cyklostezek, prosazovat jednotné barevné označení cyklistických pruhů a pásů, v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních staveb, vydání územního rozhodnutí každé stavby (nejen dopravní), by mělo být posouzeno s dopadem na dopravu a to i cyklistickou, doplnění vybavenosti cykloturistických tras, propagace sítě a jednotlivých cyklotras.
V rámci rozvoje cykloturistiky je deklarována podpora rozvoje turistického ruchu, jako jednoho z předpokladů ekonomického rozvoje Olomouckého kraje. V posilování je třeba zaměřit pozornost na delší dobu pobytu návštěvníků na území našeho kraje a především na stálé zlepšování dopravní dostupnosti z okolních regionů. Cykloturistika může pro Olomoucký kraj znamenat nástroj, který napomůže využít možnosti, který kraj má především ve svém přírodním a kulturním bohatství, ale také potenciál, který je dán krásou zdejší krajiny. Olomoucký kraj by proto měl ve svých strategických dokumentech podporovat takové projekty, které povedou ke zlepšování kvality cyklotras v kraji a služeb s cykloturistikou spojených. Ve společné části je uvedeno, že v rámci rozpočtových možností kraje by mělo Zastupitelstvo olomouckého kraje přijmout usnesení k podpoře rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy. Tato podpora, by měla vycházet z: -
průzkumů, analýz, studií k návrhům rozvoje cyklistické dopravy na území kraje, sčítání intenzity cyklistické dopravy na jednotlivých cyklotrasách, návrhů k vybudování bezpečných cyklistických komunikací ve městech a obcích, které budou pro tyto druhy cyklotras využívány, návrhu vedení cyklistické a cykloturistické dopravy, umožňující propojení na železniční a silniční síť a na systém IDS v městech a regionech.
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Současně by podpora měla směřovat na rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch, který se skládá především z: -
obnovy stávající technické infrastruktury, která slouží k rozvoji cestovního ruchu, výstavby a rozvoje další technické a turistické infrastruktury (stravování, ubytování), zadání projektů a následné realizace dálkových, regionálních a ve spolupráci s městy a obcemi i místních cyklostezek a cyklotras včetně doprovodných služeb.
V závěrečné části koncepce jsou uvedeny pro jednotlivé města a regiony okamžité, krátkodobé a výhledové návrhy akcí, které jsou navrženy v obou sledovaných oblastech (cyklistické a cykloturistické). Zmínka je i o rozvoji infrastruktury, která souvisí také s cyklistickou dopravou. Velmi důležité je i řešení finanční (nákladové) stránky rozvoje, v maximální míře využití synergického efektu v roce 2004 a v letech následujících, tj. spojení finančních prostředků, grantová politika kraje, spojená s podporou rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy metodicky a finančně.
Ing. Aleš Cipris Dopravní projektování, spol. s r.o., středisko Olomouc odpovědný projektant
V Olomouci 30. 7. 2003
Příloha: Navržené akce v rámci rozvoje v jednotlivých regionech
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Příloha: Navržené akce v rámci rozvoje v jednotlivých regionech Cyklistické dopravy Při vyhodnocení nehodovosti a intenzity dopravy v kraji vychází některé silniční komunikace jako nevhodné pro jejich využití cyklisty. Z vyhodnocení nehodovosti vychází, že nejsou přímo místa, kde dochází opakovaně k nehodám, jejíchž účastníkem jsou cyklisté. Nehodovost cyklistů je vyšší v blízkosti větších měst a je přímo závislá na intenzitě silničního provozu. Při návrzích vycházíme ze zásady, že lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu a každá jeho ztráta má pro společnost vysoké finanční zatížení (zranění, pracovní neschopnost, trvalé následky, úmrtí). Nejsou-li pro cyklisty v tom případě vhodné obdobné trasy, je potřeba řešit návrh cyklistických pruhů, pásů, resp. cyklistických stezek v těch případech, kde se v budoucnu očekává silný provoz cyklistů (i víkendových) a kde jsou uživateli silniční komunikace ty osoby, které vyžadují vyšší ochranu, př. děti při jízdě do školy, starší lidé jedoucí na úřad, aj. Orientační hranice pro vybudování chodníků a stezek pro cyklisty v obou směrech s ohledem na intenzitu řeší tabulka CDV Brno, který byla publikována v Technických podmínkách TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi (2/2001). Intenzita provozu (počet motorových vozidel za 24 hod) < 2500 2500 – 5000 5000 – 10000 > 10000
Společné chodníky a stezky pro cyklisty (chodci a cyklisté za špičkovou hodinu) 75 (15) 25 (5) 15 (3) 10 (2)
Chodníky (chodci za špičkovou hodinu)
Stezky pro cyklisty (cyklisté za špičkovou hodinu)
60 (12) 20 (4) 10 (2) 5 (1)
90 (18) 30 (6) 15 (3) 10 (2)
Pozn.: Jsou-li pro cyklisty (a chodce) k dispozici pouze hodnoty denního zatížení, potom se pro špičkovou hodinu uvažuje 20 % celkových hodnot denního zatížení.
Vlastní návrhy uvažují se základní myšlenkou, že do budoucna je nutné oddělit cyklistickou dopravu od dopravy ostatní na silnicích I. třídy. Zde je třeba navrhovat (není-li jiná alternativní tras) cyklistické stezky, oddělené od silniční komunikace. Toto řešení je nutné z důvodu, že na těchto silnicích je vyšší navrhovaná a pojížděná rychlost, než na jiných komunikacích a pro tuto rychlost jsou na těchto komunikacích vytvářeny potřebné podmínky. (Pozn.: Vzhledem k zákazu jízdy cyklistů na dálnicích a rychlostních komunikacích není zde problematika těchto komunikací zde řešena). Před zařazením návrhu do plánu investic, je třeba provést potřebnou projekční přípravu akce, tj. aktuální průzkumy intenzit silniční a cyklistické dopravy (Pozn.: Předpokládané nárůsty cyklistické dopravy nebyly dosud nikde publikovány), zpracování investičního záměru u malé akce a příslušné dopravní studie u akce větší (tj. investičně nad 2 mil. Kč). Je také vhodné, aby obec, či město si zpracovalo, resp. aktualizovalo koncepci řešení cyklistické dopravy pro celou obec, či město, právě s ohledem na narůstající silniční i cyklistickou dopravu. Návrhy jsou rozděleny podle stávajících okresů, samostatně návrhy pro řešení cyklistické a cykloturistické dopravy (jen dálkové trasy), uvedeno je místo, typ komunikace, původní vedení cykloprovozu, návrh řešení (cyklostezka samostatná, smíšená s chodci, cyklopás nebo cyklopruh), zdůvodnění návrhu (ISP – intenzita silničního provozu, ICP – intenzita cyklistického provozu, N – nehodovost, Z – zájem obce, města, regionu), orientační náklady stavby. V posledním sloupci je uveden předpokládaný termín realizace. KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Okres Jeseník Pro okres Jeseník jsou navržené následné akce z cyklistické dopravy: Poř. Místo, typ komunikace, vedení původního Zdůvodnění Orient. Náklady Výhled. termín číslo provozu, návrh řešení návrhu stavby (mil. Kč) akce, stavby 1. Jeseník, MK ul. Otokara Březiny, ICP, Z 1,5 2004 jednosměrný po stávající ulici, chodník, cyklopás v jednosměrné ulici 2. Jeseník, MK ul. Dukelská, po stáv. ulici, ISP, ICP 2 2005 cyklopás nebo cyklopruhy 3. Jeseník, I/44 ul. Šumperská, po stávající ISP, ICP, Z 2 2006 ulici, přeložení cykloprovozu do ul. Slunná a Nábřežní 4. Jeseník, I/44 ul. Smetanova, po stávající ISP, ICP 14 2006-2008 ulici, přeložení cykloprovozu do Smetanových sadů (cyklolávka) 5. Jeseník Lázně, III/45318 ul. Priessnitzova, ICP 3,5 2007 po stávající komunikaci, výstavby souběžné cyklostezky 6. Jeseník, I/44 ul. Bezručova, po stávající ISP, ICP 4 2006 ulici, výstavba oddělené cyklostezky u komunik. nebo cyklopruhů (dle místa) 7. Jeseník – Bělá p. Pradědem, I/44, po ISP, ICP, N, Z 12,5 2004-2006 stávající silnici, přeložení cykloprovozu na souběžné MK, stavební úpravy MK, nová cyklostezka 8. Jeseník – Lipová Lázně, III/45319, po ISP, ICP 6 2006-2008 stávající silnici, přeložení cykloprovozu na souběžnou samostatnou cyklostezku 9. Jeseník – Česká Ves, I/44, po stávající N, ISP, ICP 10 2007-2009 silnici, stavební úpravy silnice, nové cyklopruhy, cyklopás (i cyklostezka) 10. Zlaté Hory – hraniční přechod, II/445, po Předp. ISP 7,5 2008-2010 stávající silnici, přeložení cykloprovozu na souběžnou samostatnou cyklostezku 11. Mikulovice – hraniční přechod, I/44, po Předp. ISP 5,5 2008-2010 stávající silnici, přeložení cykloprovozu na souběžnou samostatnou cyklostezku 12. Javorník – hraniční přechod, I/60, po Předp. ISP 10,5 2008-2010 stávající silnici, přeložení cykloprovozu na souběžnou samostatnou cyklostezku Předpokládané náklady celkem (mil Kč) ……………. 79
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Okres Olomouc Pro okres Olomouc jsou navržené následné akce z cyklistické dopravy: Poř. Místo, typ komunikace, vedení původního Zdůvodnění Orient. Náklady Výhled. termín číslo provozu, návrh řešení návrhu stavby (mil. Kč) akce, stavby 1. Olomouc, střed města, MK Horní a Dolní Nedostupnost 6 2006-2008 náměstí vč. přilehlých ulic, omezeně s ohledem na dlažbu po těchto náměstích a ulicích, cyklopruhy z jiného, pro cykloprovoz vhodného, materiálu (př. asfalt, jiná dlažba) 2. Olomouc, most u Bristolu, II/448, po ISP, ICP, N, Z 0 2006-2008 stávajícím mostě, přeložení na oddělené cyklopruhy v rámci výstavby nového mostu 3. Olomouc, I/46 ul. Hodolanská, po stávající ISP, ICP 4,5 2006-2008 komunikaci, výstavba souběžné cyklostezky nebo oddělených cyklopásů v travnatém pásu 4. Olomouc, I/46 ul. Divišova, po stávající ISP, ICP, N 4 2007-2009 komunikaci, výstavba souběžné cyklostezky nebo oddělených cyklopásů v travnatém pásu 5. Olomouc, I/46 ul. Chválkovická, po ISP, ICP, N 6,5 2008-2010 stávající komunikaci, výstavba souběžné cyklostezky nebo oddělených cyklopásů v travnatém pásu 6. Olomouc, II/448 ul. U Podjezdu, po ISP, ICP 1,5 2005 stávající komunikaci, úprava pro používání chodníku pro chodce i cyklisty včetně napojení na ulice 7. Olomouc, II/448 ul. Pasteurova, po ISP, ICP, N 1 2005-2006 stávající komunikaci, vyznačení cyklopásů včetně stavební úpravy 8. Olomouc, MK ul. Kavaleristů, po stávající ICP 1,5 2005-2006 cestě, úprava povrchu s oddělením cyklodopravy 9. Olomouc, Klášterní Hradisko, po ICP 1 2004 vyšlapané a vyježděné spojka do ulice U Hradiska, vybudování zpevněné cyklostezky s chodníkem 10. Olomouc, II/448 ul. Dobrovského, po ISP 2 2004-2005 stávající komunikaci, výstavba odděleného cyklopásu v zeleném pásu 11. Olomouc, MK ul. Štítného, IV. etapa, po ISP, ICP 1 2005-2006 stávající komunikaci, oddělený cyklopás a KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22. 23. 24. 25.
následně cyklopruhy na komunikaci Olomouc, I/46 ul. Brněnská, úprava a vyznačení podchodů pod ul. Brněnskou pro omezený cykloprovoz Olomouc, sídliště Povel, současný provoz po chodnících a trávnících, vybudování cyklostezek Olomouc, II/435 ul. Střední Novosadská, po stávající komunikaci, stavební úpravy nebo vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů Olomouc, II/435 Dolní Novosadská, po stávající komunikaci, stavební úpravy nebo vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů Olomouc, II/570 ul. Slavonínská, po stávající komunikaci, stavební úpravy nebo vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů Olomouc, II/570 ul. Jižní, po stávající komunikaci, stavební úpravy nebo vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů (Jantarová stezka) Olomouc, MK ul. U Rybářských Stavů, Rybářská, po stávající nezpevněné komunikaci, její rekonstrukce s využitím pro cykloprovoz Olomouc, I/35 ul. Velkomoravská, po stávajícím chodníku, dokončení cyklostezky, řešení bus zastávky Olomouc, I/35 ul. Velkomoravská, vybudování cyklostezky z chodníku (vpravo ve směru do Hodolan) na mostě přes železnici včetně napojení na přípojné místní komunikace Olomouc – Týneček, II/46, po stávající komunikaci, odklon cykloprovozu na ulici Šubovu a výstavba souběžné cyklostezky v travnatém pásu od ul. Na Rybníčku do Týnečka s využitím MK od křižovatky s ulicí B. Martinů Olomouc – Kožušany, II/435, po stávající silnici, výstavba souběžné cyklostezky Olomouc – Topolany, II/448, po stávající silnici, výstavba souběžné cyklostezky Olomouc – Chomoutov, II/446, výstavba oddělené souběžné cyklostezky Slavonín – Nedvězí, II/570, po stávající
ISP
2,5
ICP
1
2006
ISP, ICP
1
2006
1,2
2007
ISP, ICP, N
2
2008
ISP, ICP, N
2,5
2008
ICP, přejezd dráhy
8
2009
ISP, ICP
1,5
2006
ISP, ICP
1,5
2007
ISP
4,5
2006-2008
8
2007-2009
ISP
6,6
2007-2009
ISP, ICP
5,8
2005-2007
ISP, ICP
3,8
2008-2010
ISP
ISP, ICP
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2005-2007
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
silnici, výstavba oddělené souběžné cyklostezky 26. Šternberk, I/46 ul. Olomoucká, po stávající ISP, ICP, N silnici, stavební úpravy a vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů 27. Šternberk, II/444 ul. Věžní, po stávající ISP, ICP silnici, vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů 28. Šternberk, I/46 ul. Jívavská, po stávající ISP, ICP silnici, vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů 29. Litovel, II/449 ul. Dukelská, po stávající ISP, ICP, N ulici, podle prostorových možností vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů 30. Litovel, II/447 ul. Žerotínova, po stávající ISP, ICP ulici, podle prostorových možností vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů 31. Uničov, II/446 ul. Šumperská, po stávající ISP, ICP ulici a částečně po cyklostezce, dokončit cyklostezku 32. Uničov, II/444, 446, III/44624, městský ISP, ICP, N okruh, po okruhu, částečně podle prostorových možností vyznačení cyklopásu nebo cyklopruhů, resp. vybudování cyklostezky 33. Uničov – Brníčko, II/444, po stávající ISP, ICP, N komunikaci, vybudování cyklostezky Předpokládané náklady celkem (mil. Kč) …………….
3,5
2006-2008
1
2005-2006
2
2006-2008
6,5
2005-2007
2,5
2006-2008
3,5
2005-2006
4,5
2007-2009
4
2005-2006
106
Okres Prostějov Pro okres Prostějov jsou navržené následné akce z cyklistické dopravy: Poř. Místo, typ komunikace, vedení původního Zdůvodnění Orient. Náklady Výhled. termín číslo provozu, návrh řešení návrhu stavby (mil. Kč) akce, stavby 1. Prostějov, Kostelecká II/366, po stávající ISP, N 3 2004-2005 komunikaci, vybudování samostatné a částečně společné cyklostezky s chodníkem 2. Prostějov, Fanderlíkova, MK, po stávající ICP 0,5 2003-2004 ulici, oddělená cyklostezka a chodník 3. Prostějov, Plumlovská I., II/150, po ISD, ICD, N 1,5 2004 stávající komunikaci, samostatná cyklostezka 4. Prostějov, Plumlovská II., po stávající ISD, ICD, N 2 2005 ulici, samostatné a částečně společné cyklostezky s chodníkem 5. Prostějov, Plumlovská III., po stávající ISD, ICD, N 1 2006 ulici, samostatné a částečně společné cyklostezky s chodníkem KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
6.
Prostějov, Husovo nám.,, MK, po stávající komunikaci, úprava komunikace, cyklopruhy 7. Prostějov, Palackého, II/150, po stávající ulici, samostatná cyklostezka 8. Prostějov, Vodní, MK, po stávající ulici, samostatná cyklostezka 9. Prostějov, Brněnská, II/433, po stávající ulici, samostatná cyklostezka 10. Prostějov – Bedihošť, Čelčice, II/367, odb. Hrubčice, II/434, po stávajících silnicích, samostatná cyklostezka 11. Prostějov – Mostkovice, II/150, po stávající silnici, samostatná cyklostezka a částečně cyklopásy 12. Prostějov – Držovice, III./44934, po stávající silnici, samostatná cyklostezka Předpokládané náklady celkem (mil. Kč)
ICD (ISD)
1,4
2005
ISD, N
2,4
2004
ICP
1,5
2007
ISD, ICD, N
1,5
2008
ISD, ICD, N
18,1
2005-2007
ISD, ICD, N
4,2
2006-2008
ISD, ICD, N
3,5
2004-2005
…………….
41
Okres Přerov Pro okres Přerov jsou navržené následné akce z cyklistické dopravy: Poř. Místo, typ komunikace, vedení původního Zdůvodnění Orient. Náklady Výhled. termín číslo provozu, návrh řešení návrhu stavby (mil. Kč) akce, stavby 1. Přerov, Bří Hovůrkových, I/55, po ISD, ICD 1,6 2006 stávající ulici, stezka pro chodce a cyklisty rozlišena DZ 2. Přerov, 9. Května, MK, po stávající ulici, ISD, ICD, N 2,5 2008 3. Přerov, Dvořákova, II/434, po stávající ISD, ICD 0,5 2005 ulici, stezka pro chodce a cyklisty rozlišena DZ 4. Přerov, Čechova, MK, po stávající ulici, ISD 0,4 2005 úprava DZ 5. Přerov, Šířava, MK, po stávající ulici, ISD, ICD 1 2006 stezka pro chodce a cyklisty dvoupruhová 6. Přerov, Velké Novosady, I/55, po stávající ISD, ICD, N 0,5 2005 ulici, stezka pro cyklisty a chodce smíšená 7. Přerov, PFB, MK, po stávající ulici, ISD, ICD 0,2 2004 úprava DZ 8. Přerov – Předmostí, II/436, po stávající ISD, ICD 1,7 2007 komunikaci, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová 9. Přerov – Bochoř, II/436, po stávající ISD, ICD, N 4,5 2007-2008 komunikaci, samostatná cyklostezka 10. Přerov – Henčlov, II/434, po stávající ISD, ICD, N 3,5 2005-2007 komunikaci, samostatná cyklostezka 11 Lověšice – Horní Moštěnice, I/55, po ISD, ICD 3,5 2006-2008 stávající komunikaci, samostatná cyklostezka KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
12.
Hranice, Tř. 1. Máje, II/440, po stávající ISD, ICD ulici, stavební úpravy komunikace, dva cyklopruhy 13. Hranice, Purgešova, II/440, po stávající ISD ulici, stavební úpravy komunikace, dva cyklopruhy 14. Hranice, ČSA, I/35, po stávající ulici, ISD, ICD, N stavební úpravy komunikace, dva cyklopruhy 15. Hranice, 28. Října, I/35, po stávající ulici, ISD, ICD, N stavební úpravy komunikace, dva cyklopruhy 16. Hranice, Smetanovo náb., I/35, po stávající ISD ulici, stavební úpravy komunikace, dva cyklopruhy 17. Hranice – Teplice n. B., III/4382, po ISD, ICD stávající komunikaci, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová 18. Hranice – Drahotuše, III/44029, po ISD, ICD stávající komunikaci, samostatná cyklostezka 19. Hranice – Velká, II/440, po stávající ISD, ICD komunikaci, samostatná cyklostezka 20. Lipník nad Bečvou, okruh, II/437, 437A, ISD, ICD, N po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopás 21. Lipník n. B., Osecká, II/437, po stávající ISD, ICD ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy 22. Lipník n. B., Hranická, II/434, po stávající ISD, IDC, N ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy 23. Lipník n. B., Smetanova, II/437, po ISD, ICD stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy 24. Kojetín, Olomoucká, II/367, po stávající ISD, ICD ulici, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová 25. Kojetín, Přerovská, II/436, po stávající ISD, ICD ulici, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová 26. Kojetín, Palackého, III/36723, po stávající ISD, ICD ulici, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová 27. Kojetín, Kroměřížská, II/367, po stávající ISD, ICD ulici, stezka pro chodce a cyklisty jedno a dvoupruhová Předpokládané náklady celkem (mil. Kč) ……………. KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1,8
2006
1,4
2005
1,4
2007
0,3
2007
4
2006
2,2
2006
2,7
2007
2,1
2008
2,5
2006
0,8
2005
1,8
2004
1
2005
1,6
2006
1,8
2005
1,1
2007
0,8
2006
47 7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Okres Šumperk Pro okres Šumperk jsou navržené následné akce z cyklistické dopravy: Poř. Místo, typ komunikace, vedení původního Zdůvodnění Orient. Náklady číslo provozu, návrh řešení návrhu stavby (mil. Kč) 1.
2.
3.
4.
5. 6. 7.
8.
9.
10.
11.
12. 13. 14. 15.
16.
Šumperk, Jesenická, I/11, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy, resp. cyklostezka Šumperk, Lidická, II/446, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Šumperk, Žerotínova, III/36916, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Šumperk, Vítězná, II/446, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Šumperk, Langrova, MK, po stávající ulici, úpravy komunikace a DZ Šumperk – Nový Malín, II/446, po stávající silnici, samostatná cyklostezka Šumperk – Bludov, I/11, po stávající silnici, samostatná cyklostezka starou cestou Zábřeh, ČSA, II/315, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy, resp. část. cyklostezka Zábřeh, Postřelmovská, III/31527, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy, resp. část. cyklostezka Zábřeh, Leštinská, II/315, po stávající ulici, , stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Zábřeh, Dvorská, II/315, II/369, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Zábřeh, Sušilova, II/315, po stávající ulici, přeložka do souběžné ulice, DZ Zábřeh – Postřelmov, I/44, po stávající silnici, samostatná cyklostezka Zábřeh – Rájec, I/44, po stávající silnici, samostatná cyklostezka Mohelnice, Třebovská, I/35, po stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Mohelnice, Olomoucká, II/644, po
ISD, ICD
2,5
Výhled. Termín akce, stavby 2004-2005
ISD, ICD
1,6
2006
ISD, ICD
0,8
2005
ISD, ICD
0,5
2006
ISD, ICD, N
1
2005
ISD, ICD, N
5,8
2004-2006
ISD
5,5
2005-2007
ISD, ICD
1,3
2004
ISD, ICD
1,6
2004
ISD, ICD
1
2005
ISD, ICD
1,2
2005
ISD, ICD
0,3
2005
ISD, ICD, N
6,5
2005-2007
ISD, ICD
5,5
2006-2008
ISD, ICD, N
0,6
2005
ISD, ICD
0,5
2006
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
stávající ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy 17. Mohelnice, Nádražní, III/4446, po stávající ISD, ICD ulici, stavební úpravy komunikace, cyklopruhy Předpokládané náklady celkem (mil. Kč) …………….
0,6
2007
37
U všech okresů jsou uvedeny jen návrhy řešení problémových lokalit, návrhy v ostatních lokalitách je možno řešit i s předstihem, tj. nečekat, až dopravní problémy nastanou. Uvedené návrhy uvažují s vybudování cyklistické stezky, v případě prostorových problému potom, cyklopásu, resp. cyklopruhu.
Cykloturistiky V rámci rozvoje cykloturistiky se zaměří olomoucký kraj na další rozvoj páteřních, dálkových cyklostezek, tj. Jantarové a Moravské stezky. Současně bude metodicky a grantově podporovat rozvoj regionálních (nadregionálních) a místních cyklotras. Výčet hlavních navržených úprav, který vychází z již zpracovaných materiálů a je doplněn o další změny v rámci zpracování této koncepce a je shrnut v následujícím textu. V další částí této kapitoly je vedení obou hlavních cyklotras popsáno podrobněji a doplněno již uvedenými úpravami a změnami. Pro Jantarovou stezku jsou navrženy následující úpravy a změny: 1.) přeložka trasy k řece Bečvě, úsek Hustopeče nad Bečvou – Skalička 2.) změna vedení přes lázně Teplice nad Bečvou 3.) přeložka trasy k řece Bečvě, úsek Hranice – Týn nad Bečvou 4.) přeložka k řece Bečvě, úsek Grymov – Přerov 5.) úprava vedení trasy v Přerově (od Zeměděl. Školy do Předmostí) 6.) přeložka trasy z Penčic do Vacanovic 7.) úprava povrchů a vedení trasy přes město Olomouc 8.) přeložka na nově vybudovanou cyklostezku Slavonín - Nedvězí 9.) úprava povrchu a vedení trasy v Čelechovicích na Hané a do Smržic 10.) úprava povrchu a vedení přes město Prostějov Pro Moravskou stezku jsou navrženy následující úpravy a změny: 1.) přeložka na nově vybudovanou cyklostezku v úseku st. hranice ČR/PR – Mikulovice 2.) úprava povrchů v úseku Mikulovice – Jeseník 3.) přeložka na nově navrženou cyklostezku Jeseník – Lipová Lázně 4.) přeložka na dobudované úseky mimo silnici II/369 v úseku Lipová Lázně – Ramzová 5.) přeložka na dobudované úseky mimo silnici II/369 v úseku Ramzová – Ostružná 6.) přeložka mimo upravovaný úsek silnice II/369 v úseku Hanušovice – Raškov 7.) přeložka na nově vybudovanou cyklostezku v Rudě nad Moravou 8.) přeložka na novou trasu v Bludově (mimo I/44) 9.) přeložka na hráze v úseku Leština – Bohuslavice 10.) úprava povrchu u Litovle Šargounu, na hrázích u Hynkova 11.) přeložka na nově vybudováno cyklostezku Horka nad Moravou – Poděbrady – Olomouc 12.) úprava povrchů a vedení trasy přes město Olomouc 13.) úprava povrchu cyklostezky Slavonín – Nemilany 14.) úprava povrchu trasy v úseku Kožušany – Blatec
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
15.) úprava povrchu trasy v úseku Čertoryje – Bolelouc 16.) úprava povrchu trasy v okolí tovačovských rybníků Jantarová stezka Je popsána v kapitole 2.5.4. Na území olomouckého kraje vstupuje mezi obcemi Palačov (okr. Nový Jičín) a Poruba (okr. Přerov). Následně jsou popsány jednotlivé úseky, po kterých je trasa vedena, s těmito údaji: - pořadové číslo u navržené úpravy nebo změny trasy, které je uvedeno v mapové příloze, - typ komunikace, třída, druh povrchu včetně příp. informace o současném stavu (charakteristické údaje), požadavek na rekonstrukci povrchu je u silnic II. a III. třídy uveden jen v případě vážných závad v krajích komunikace, kde se cyklista pohybuje (je předpoklad údržby komunikace), - intenzita silničního provozu (je-li známa), s udáním počtu všech motorových vozidel za 24 hod. v obou směrech z roku 2000 včetně výhledu pro rok 2005/2010 dle podkladů ŘSD, jsou dvě a více komunikací je uváděna vždy vyšší intenzita silniční dopravy, - intenzita cyklistické dopravy z roku 2000 (pozn.: údaje o výhledech nejsou v ČR žádnou institucí zpracovány), pozn.: sčítání dopravy je prováděno v pracovní dny mimo hlavní cykloturistickou sezónu, - návrhy na přeložení trasy, vycházející z výše uvedených zjištěných údajů, popř. z místních návrhů, návrh na doplnění odbočky, - návrhy na doplnění mobiliáře, odpočinkových míst, předpokládané náklady, časový horizont stavby. Poř. Místo, úsek číslo změny
Komunikace, typ, třída, povrch vč. stavu
Intenzita silničního provozu vč. výhledu
Intenz. Návrhy na cyklist. přeložky trasy provozu nebo změny
-
Palačov Hustopeče n. Bečvou Hustopeče n. Bečvou Skalička
III/03559, asfalt
414 (476/518)
1
III/03559, asfalt (kříží I/35) III/4392, asfalt
6584 1 (7900/9152) 393 0 (452/491)
2.
Ústí Teplice nad Bečvou
3.
Teplice nad Bečvou – Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou – Lipník nad Bečvou
III/4392, asfalt (kříží II/438), lesní cesta (šotolina, kameny), MK Napojení na III/4382
1.
-
Cyklostezka, asfalt, mechan. zpevněné kamenivo
3975 3 (4651/5207)
-
-
-
3
Přeložka podél Bečvy, asfalt
Doplňky mobiliáře, odpočinková místa
Náklady (mil. Kč), časový horizont
U mostu přes Bečvu
0,5+7,5 2006
Úprava povrchu, příp. změna trasy, štěrkodrť Změna trasy, nová stezka, asfalt
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
0,7 2005
19 2006
Před vjezdem do Lipníka
0,5 2006
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
-
4.
4. -
Lipník nad Bečvou – grymovský most Grymovský most – Prosenice Prosenice – Přerov Přerov
5.
Přerov – Předmostí – Penčice
6.
Penčice – Tršice Tršice Vacanovice Vacanovice – Velká Bystřice V. Bystřice – Olomouc
6. -
-
Cyklostezka, asfalt, část po silnice III/43415
-
3
III/43415, asfalt
4251 (4889
2
1072 2 (1233/1340) MK, cyklostezka (dlažba, asfalt) I/55, asfalt 19264 3 (23117/26777)
II/436, asfalt
1592 2 (1863/2086) III/43619, asfalt 498 1 (598/623) III/4365, asfalt -
MK, cyklostezka, asfalt
8.
Olomouc – II/570, asfalt Nedvězí
9.
Nedvězí – III/5704, Čelechovice III/44928, asfalt, MK, cyklostezka, nezpevněná Čelechovice MK, cyklostezka, – Smržice nezpevněná, asfalt Smržice – Cyklostezka, Prostějov asfalt Prostějov – MK, Mostkovice cyklostezky, (cesta) dlažba, Prostějov – MK, dlažba, Mostkovice (silnice)
2-3
Mostkovice
-
-
10.
-
Přeložka kolem Zeměď. Školy, asfalt Přeložka III. tř., na menší provoz, DZ
2,5 2006
MK, cyklostezky, zám. Dlažba, asfalt
3
Olomouc
-
1,9 2007
III/4724, asfalt
7.
9.
Přeložka podél Bečvy, asfalt
MK, asfalt
2-3
3201 2 (3745/4193)
-
-
20 tis. Kč 2004
Doplnění stávající odpočívky Úprava povrchu, příp. změna trasy Přeložka na novou cyklostezku Rozšíření a úprava povrchu, (asfalt) a přejezdu
0,5 2004 2,5 2005 5,5 2006-2007 1,85 2005
-
-
-
Na nově budovanou stezku v ul. Fanderlíkova, DZ Odpočinkové
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
5 tis. Kč 2004
0,5 7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
– Plumlov -
místo u přehrady
Plumlov – III/37349, asfalt Vícov Vícov – II/150, asfalt Stínava Stínava – II/150, asfalt Protivanov (Skelná Huť)
2005
1587 2 (1857/2079) 2269 1 (2609/2836) 2138 0 (2459/2673)
*) Při přeložení trasy kolem Zemědělské školy kříží trasy silnici č. I/47, kde je intenzita provozu 8103 vozidel za 24 hod, resp. 9724/11263. Ta je ve skutečnosti nižší, z důvodu zajíždění aut v Přerově za sčítacím místem do obchodní zóny.
Moravská stezka Je popsána v kapitole 2.5.4. Na území olomouckého kraje vstupuje na hraničním přechodu Glucholazy/Mikulovice (PL/CZ), na území okr. Jeseník. Následně jsou popsány jednotlivé úseky, po kterých je trasa vedena, s těmito údaji: - pořadové číslo u navržené úpravy nebo změny trasy, které je uvedeno v mapové příloze, - typ komunikace, třída, druh povrchu včetně příp. informace o současném stavu (charakteristické údaje), požadavek na rekonstrukci povrchu je u silnic II. a III. třídy uveden jen v případě vážných závad v krajích komunikace, kde se cyklista pohybuje (je předpoklad údržby komunikace), - intenzita silničního provozu (je-li známa), s udáním počtu všech motorových vozidel za 24 hod. v obou směrech z roku 2000 včetně výhledu pro rok 2005/2010 dle podkladů ŘSD, jsou dvě a více komunikací je uváděna vždy vyšší intenzita silniční dopravy, - intenzita cyklistické dopravy z roku 2000 (pozn.: údaje o výhledech nejsou v ČR žádnou institucí zpracovány), pozn.: sčítání dopravy je prováděno v pracovní dny mimo hlavní cykloturistickou sezónu, - návrhy na přeložení trasy, vycházející z výše uvedených zjištěných údajů, popř. z místních návrhů, návrh na doplnění odbočky, - návrhy na doplnění mobiliáře, odpočinkových míst, - předpokládané náklady, časový horizont stavby. Poř. Místo, úsek číslo změny
1.
2.
2.
3.
Komunikace, typ, třída, povrch vč. stavu
Hr. Přechod MK, asfalt PL/CZ Mikulovice Mikulovice Polní cesta, – Písečná nezpevněná, II/455, asfalt Písečná – MK, asfalt, polní Jeseník cesta, nezpevněná Jeseník – MK, asfalt, polní
Intenzita silničního provozu vč. výhledu
Intenz. Návrhy na cyklist. přeložky trasy provozu nebo změny
-
-
1435 2 (1650/1794) -
-
-
-
Přeložka na novou cyklostezku Úprava povrchu, asfalt
Přeložka na
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
Doplňky mobiliáře, odpočinková místa
Odpočinkové místo u přechodu
Náklady (Kč)/ časový horizont
0,5+1,2 2005 2,5 2006
5 tis. Kč 7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
Lipová Lázně
cesta, nezpevněná
4.
Lipová Lázně Ramzová
MK, II/369, asfalt
5.
Ramzová - II/369, asfalt Ostružná
-
Ostružná - Polní a lesní cesta, Branná nezpevněná Branná – III/44645, Hanušovice III/36912, asfalt Hanušovice II/369, asfalt 1267 2 - Bohdíkov (1482/1660)
6.
7.
8.
-
9.
10.
1708 2 (1998/2237)
1708
Bohdíkov – MK, asfalt Ruda n.M. Ruda nad II/369, asfalt Moravou
-
Ruda n.M. MK, asfalt - Bludov Bludov I/44, asfalt
-
Bludov – Leština
III/3704, III/3703, III/3702, III/3701, II/370, asfalt Leština II/315, Bohuslavice III/31540, asfalt
2
novou cyklostezku, jen DZ Přeložka na Odpočinkové novou místo na cyklostezku, Ramzové vč. DZ Přeložka na novou cyklostezku
2006-2008
0,5+10 2007-2009
3,5 2008-2010
Přeložka na novou cyklostezku, rampa nad Moravou
10 2008-2010
Přeložka na novou cyklostezku, asfalt
2,5 2006
Přeložka na novou cyklostezku
3,5 2006-2008
Přeložka na novou hrázní cyklostezku, asfalt
5,5 2005-2007
Úprava povrchu, asfalt
2 2005-2007
-
1865 2 (2182/2443)
-
8256 2 (9907/11476) 1999 2 (2339/2779)
2447 2 (2863/3206)
Bohuslavice III/31540, asfalt - Třeština Třeština II/444, asfalt 2425 Mohelnice (2837/3177) Mohelnice III/4441, asfalt 700 - Litovel (805/875) Litovel – MK, lesní cesty, Horka nad nezpevněné, asfalt Moravou
2 2 2
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003
střed. KŘIŽKOVSKÉHO 5, 772 00 OLOMOUC 2
11.
Horka Olomouc
III/4463, MK, asfalt, polní cesta
3
12.
Olomouc
MK, asfalt, nezpevněná
2-3
13
Slavonín – MK, nezpevněná Nemilany
-
Nemilany - II/435, III/4352, 4063 2 Kožušany asfalt (4754/5323) Kožušany MK, asfalt, polní - Blatec cesta, nezpevněná
14.
15. 16. -
Blatec III/43510, MK, Čertoryje asfalt Čertoryje - MK, polní cesta Bolelouc (výtluky) Bolelouc - MK, asfalt Věrovany Věrovany - MK, asfalt, polní Tovačov cesty nezpevněná Tovačov - II/435, III/43518, Lobodice asfalt Lobodice – Polní a lesní hranice kraje cesty
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Přeložka na novou trasu a cyklostezku, asfalt Úprava povrchu, příp. změna trasy Úprava povrchu, asfalt *)
2,8 2006-2008
Úprava povrchu, asfalt
2,8 2007
Úprava povrchu, asfalt
4,6 2006-2008
Úprava povrchu, asfalt
3 2005-2007
2,2 2005 2,5 2006
1580 1 (1849/2070) -
*) Přeložka na novou cyklostezku, budovanou v rámci řešení cyklistické dopravy v úseku Olomouc – Kožušany-Tážaly
KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
7/ 2003