Analytická část. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje


0

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje ÚVOD ........................................................................................................................................................................ 3 I.1 VYMEZENÍ VENKOVA ................................................................................................................................... 5 I.1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENKOVA ....................................................................................................... 5 I.1.2 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ ........................................................................................................................................... 5 I.2 OBYVATELSTVO ............................................................................................................................................. 8 I.2.1 DEMOGRAFIE ................................................................................................................................................. 8 I.2.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA .............................................................................................. 13 I.2.3 CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ .............................................................................................................. 16 I.2.3.1 Sociálně vyloučené lokality ................................................................................................................. 16 I.2.3.2 Hmotná nouze ...................................................................................................................................... 17 I.2.3.3 Dlouhodobá nezaměstnanost ............................................................................................................... 18 I.2.1 SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO ............................................................................................................. 22 I.3 VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................................................... 23 I.3.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .................................................................................................................... 23 I.3.1.1 Vodovod............................................................................................................................................... 23 I.3.1.2 Kanalizace ........................................................................................................................................... 23 I.3.1.3 Plynovod .............................................................................................................................................. 23 I.3.1.4 Internet (mobilní) ................................................................................................................................ 24 I.3.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ...................................................................................................................... 25 I.3.2.1 Cyklodoprava ...................................................................................................................................... 25 I.3.1 SWOT ANALÝZA - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ........................................................................................... 26 I.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST ......................................................................................................................... 28 I.4.1 VZDĚLÁVACÍ VYBAVENOST ......................................................................................................................... 28 I.4.1.1 Mateřské školy ..................................................................................................................................... 28 I.4.1.2 Základní školy ..................................................................................................................................... 31 I.4.1.3 Střední školy ........................................................................................................................................ 33 I.4.1.4 Základní umělecké školy ...................................................................................................................... 34 I.4.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI KULTURY ........................................................................................... 34 I.4.2.1 Kulturní domy, muzea a jiné ................................................................................................................ 34 I.4.2.2 Veřejné knihovny ................................................................................................................................. 36 I.4.3 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI SPORTU .............................................................................................. 38 I.4.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI SOCIÁLNÍ ........................................................................................... 39 I.4.5 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................ 40 I.4.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST – OSTATNÍ ........................................................................................................... 42 I.4.6.1 Obchod ................................................................................................................................................ 42 I.4.6.2 Pošta.................................................................................................................................................... 42 I.4.1 SWOT ANALÝZA - OBČANSKÁ VYBAVENOST............................................................................................... 44 I.5 PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST ............................................................................................................... 46 I.5.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 47 I.5.2 ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE ..................................................................................................................... 50 I.5.2.1 Zaměstnanost dle hospodářských kategorií ......................................................................................... 53 I.5.2.2 Trh práce ............................................................................................................................................. 55 I.5.3 SWOT ANALÝZA - PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST ....................................................................................... 57 I.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................... 59 I.6.1 OCHRANA PROSTŘEDÍ .................................................................................................................................. 59 I.6.1.1 Chráněné krajinné oblasti ................................................................................................................... 59 I.6.1.2 Přírodní parky ..................................................................................................................................... 59 I.6.1.3 NATURA 2000 ..................................................................................................................................... 60 I.6.2 VYUŽITÍ PŮDY .............................................................................................................................................. 61 I.6.1 SWOT ANALÝZA - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................... 62 I.7 KULTURNÍ DĚDICTVÍ A OBČANSKÁ SPOLEČNOST ........................................................................... 63 I.7.1 NEMOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ ............................................................................................. 63 I.7.1 OBČANSKÁ SPOLEČNOSTI ............................................................................................................................. 64 I.7.1 SWOT ANALÝZA - KULTURNÍ DĚDICTVÍ A OBČANSKÁ SPOLEČNOST ............................................................ 66 I.8 STRATEGICKÝ ROZVOJ VENKOVSKÝCH OBCÍ ................................................................................. 67 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

1

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje I.8.1 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ .................................................................................................. 67 I.8.2 POZEMKOVÉ ÚPRAVY ................................................................................................................................... 68 I.8.3 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST MAS ........................................................................................................................... 68 I.8.4 SWOT ANALÝZA - STRATEGICKÝ ROZVOJ VENKOVSKÝCH OBCÍ .................................................................. 69 I.9 VYUŽITÍ FONDŮ EU NA VENKOVĚ.......................................................................................................... 70 I.9.1 SOUHRNNÉ INFORMACE O VYUŽITÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ....................................................................... 70 I.9.1.1 Operační program Životní prostředí ................................................................................................... 71 I.9.1.2 Regionální operační program Střední Morava ................................................................................... 72 I.9.1.3 Program rozvoje venkova .................................................................................................................... 73 I.9.1.4 Integrovaný operační program............................................................................................................ 75 I.10 CELKOVÁ SWOT ANALÝZA .................................................................................................................... 76 II.1 VAZBA NA KONCEPČNÍ DOKUMENTY ................................................................................................... 0 II.2.STRATEGICKÉ DOKUMENTY EU ............................................................................................................. 0 II.3.STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR ............................................................................................................. 0 II.4.STRATEGICKÉ DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE ................................................................... 0 II.4.1 PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE ................................................................. 0 II.4.2 ÚZEMNÍ STUDIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY OLOMOUCKÉHO KRAJE ................................................... 0 II.4.3 KONCEPCE ROZVOJE SILNIČNÍ SÍTĚ ............................................................................................................... 0 II.4.4 STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OK ........................................................................... 0 II.4.5 KONCEPCE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY .............................................................................. 0 III.1 VIZE PRO VENKOVA OLOMOUCKÉHO KRAJE .................................................................................. 0 III.2 STRATEGICKÉ CÍLE ................................................................................................................................... 0


2


Úvod Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje má za cíl identifikovat rozvojové bariery a potenciál budoucího rozvoje ve venkovském prostoru, vytyčit cíle a nalézt způsoby jejich dosažení udržitelným způsobem. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje (dále jen Koncepce) vychází z principů a cílů Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dále „PRÚOOK“) a zároveň plynně navazuje na Koncepci zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje 2006 – 2012 a její vizi „Venkovský prostor Olomouckého kraje je dostupný, rozvíjející se a lákavý“. Stejně tak je v souladu s platným Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje (dále jen Koncepce) byla zpracována v období od června 2012 do ….. 2014 ve spolupráci s externími konzultanty, kteří byli nominováni Komisí pro rozvoj venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje. Z formálního hlediska se Koncepce člení na tři základní části a to analytickou, návrhovou a implementační (akční plán). Komise pro rozvoj venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje průběžně projednávala dílčí výstupy analytické, návrhové a implementační části. Cílem analytické části Koncepce je zjistit stávající stav a zhodnotit dosavadní vývoj v oblasti dostupnosti veřejné infrastruktury, veřejných služeb, demografické struktury obyvatelstva, stav podnikání na venkově a jiné. Tvorba úvodní analytické části byla spojena se zpracování a sběrem dat dostupných na úrovni jednotlivých obcí. Řešitelský tým si stanovil, že k definování problémů a barier rozvoje venkova využije veřejně dostupná data a nebude přenášet břemeno zjišťování stavu venkova na obce pomocí dotazníkového šetření. Analytická část Koncepce obsahuje tematicky členěnou situační analýzu, SWOT analýzu a stručné shrnutí identifikovaných problémů z prostorového a tematického hlediska. Strategické cíle vytýčené v návrhové části vychází z formulovaných problémů v analytické části, hlavních rozvojových priorit Olomouckého kraje definovaných v PRÚOOK a dále vychází z principů udržitelného a vyváženého rozvoje kraje. Stanovené cíle zároveň respektují rozvojové cíle definované na národní a evropské úrovni. Implementační část stanovuje konkrétní nástroje sloužící k naplňování stanovených cílů v návrhové části s přihlédnutím k dostupným dotačních zdrojům podporujících rozvoj venkova z evropské, národní a krajské úrovně. Současně implementační část zahrnuje indikativní seznam monitorovacích indikátorů výstupů, výsledků a dopadů. Postup zpracování Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Úvodní fáze tvorby analytické části Koncepce byla spojena se sběrem dat dostupných na úrovni jednotlivých obcí. Řešitelský tým si stanovil, že k definování problémů a barier rozvoje venkova využije data o vývoji struktury obyvatelstva, počtu ekonomických subjektů, dostupnosti veřejné infrastruktury, veřejných služeb, výskytu památkově chráněných objektů či pásem ochrany přírody v jednotlivých obcích. Datové podklady byly získány z veřejně dostupných databází nebo přímo od správců dat, kterými jsou: Český statistiky úřad - Městská a obecní statistika - Registr ekonomických subjektů - Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011 Národní památkový ústav Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

3


Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Národní orgán pro koordinaci - Ústav územního rozvoje Ministerstvo zemědělství ČR - Státní zemědělský a intervenční fond - Pozemkový úřad

Obsah a výsledky analytické části Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje byly představeny, připomínkovány dne 12. 3. 2014 Komisí rozvoje venkova a zemědělství Rady Olomouckého kraje.


4


I.1 Vymezení venkova I.1.1 Základní charakteristika venkova Venkov Olomouckého kraje je souvislé území s relativně nižší hustotou zalidnění, pojímající krajinu a v ní rozmístěná sídla vyjma velkých měst. Na venkově se vyskytuje převážná část primárního sektoru spojeného se zemědělstvím, lesnictvím a péči o krajinu, na druhou stranu pro venkov není vlastní sektor terciární. Pro potřeby této Koncepce je venkov chápán jako území kraje bez obcí s rozšířenou působností a zároveň majicí méně než 5 000 obyvatel. Stejná definice byla uplatněna v předešlé Koncepci zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji 2006 – 2012. Vazby mezi venkovem a jeho urbánním prostorem jsou v mnoha ohledech velmi úzké a nelze je oddělit, protože tvoří jeden logický celek města a jeho zázemí. V řadě zkoumaných tematických oblastech nebude možné definovat na venkově problém, protože analyzovaná dostupnost služeb, infrastruktury či pracovních příležitostí bude provázána a determinovaná stavem ve urbánním prostoru. Metoda LEADER bude po roce 2013 využívána v mnohem širší míře, a proto bude řada problémů venkova Olomouckého kraje interpretována i podle územní působnosti místních akčních skupin, které mohou zahrnovat až 395 obcí Olomouckého kraje, které mají pod 25 tisíc obyvatel. K 1.1. 2014 bylo v Olomouckém kraji 383 obcí, které schválily zařazení jejich území do působnosti MAS, což znamená, že MAS působí v 97 % obcích, kde mohou působit. Venkov, jak jej definuje tato Koncepce, zahrnuje 386 obcí, ve kterých žije 322 019 obyvatel (dle SLDB 2011). To je více než polovina celé populace Olomouckého kraje. Pro venkov našeho kraje, stejně jako pro celou Českou republiku, je charakteristická roztříštěná struktura obecní samosprávy, což dokazuje rozdíl mezi průměrným počtem obyvatel obcí (Ø: 1608) a střední hodnotu (medián: 579). Jak ukazuje níže přiložená tabulka č. 1, tak 70 % obcí má méně než 1 000 obyvatel.

Urbánní prostor

Venkov

Tabulka 1: Vymezení venkova, počet obyvatel a velikostní struktura obcí Olomouckého kraje Počet Kumulovaný Počet Kumulovaný Velikostní skupiny obcí obcí počet obcí obyvatel počet obyv. do 199 obyv. 46 46 6 638 6 638 200 až 499 obyv. 124 170 41 008 47 646 500 až 999 obyv. 107 277 71 309 118 955 1 000 až 1 999 obyv. 76 353 106 260 225 215 2 000 až 4 999 obyv. 32 385 90 426 315 641 2 000 až 4 999 obyv. 1 386 2 857 318 498 5 000 až 9 999 obyv. 4 390 34 065 352 563 10 000 až 19 999 obyv. 5 395 70 037 422 600 20 000 až 49 999 obyv. 3 398 116 509 539 109 50 000 a více obyv. 1 399 99 529 638 638 Zdroj: ČSÚ 2011, vlastní zpracování I.1.2 Územní členění Olomoucký kraj se z hlediska územně-správního člení se na pět okresů, 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 20 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Území členění dle okresů bude v analytické části využíváno jen ve výjimečných Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

5


případech, kdy nebudou dostupná data na nižší úrovni. Území členění dle správních obvodů ORP a POÚ bude využíváno v souvislosti s charakterem analyzovaného stavu, či jevu. Nutno podotknout, že přenesené působnosti (státní správa) na městské úřady sídel správních obvodů ORP či POÚ nijak nesouvisí s předmětem analytické části. Na druhou stranu územní členění místních akčních skupin (MAS) bude využíváno v analytické části Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje i z důvodu významu MAS pro rozvoj venkova a aktivizaci aktérů na venkově. Místní akční skupiny vychází ze spolupráce podnikatelů, neziskových organizací a obcí. MAS mají má svou územní dimenzi definovánu na základě katastrálního území obcí, které schválily zařazení jejich území do působnosti MAS. Vztah správních obvodů ORP, POÚ a území MAS v jednoduchosti zachycuje níže uvedená tabulka č. 2. Tabulka 2: Základní charakteristiku územní skladby Olomouckého kraje Okres

Jeseník

ORP

Jeseník

MAS* Vincenze Priessnitze pro Jesenicko OPRV

Olomouc Olomouc

Litovel Uničov

Bystřička

Moravská cesta Uničovsko Šternbersko Šternberk Nízký Jeseník Na cestě k prosperitě Prostějov Prostějov Prostějov venkov Konice Region Haná Střední Haná Přerov Partnerství Moštěnka Přerov Lipník n. B. Moravská brána Hranice RPR Hranicko Mohelnice Mohelnicko Šumperský venkov Šumperk Šumperk Horní Pomoraví Zábřeh *- Převládající MAS ve správním obvodu dané POÚ. Zdroj: vlastní zpracování

POÚ

Podíl na výměře kraje

Podíl obyvatel na populaci kraje

Javorník Jeseník Zlaté Hory

6,50% 4,86% 2,26%

1,94% 3,34% 1,06%

Olomouc

9,55%

24,48%

0,42% 6,20% 4,69% 3,93% 4,42% 1,39% 1,50% 9,81% 3,24% 1,93% 5,80% 2,25% 6,16% 3,57% 11,04% 5,43% 5,06%

0,68% 0,17% 3,71% 3,58% 3,16% 0,55% 1,36% 14,05% 1,67% 1,94% 11,13% 2,41% 5,43% 2,93% 9,93% 1,20% 5,28%

Hlubočky Libavá Litovel Uničov Šternberk Mor. Beroun Němčice nad H. Prostějov Konice Kojetín Přerov Lipník n. B. Hranice Mohelnice Šumperk Hanušovice Zábřeh

Přestože území místních akčních skupin (MAS) nerespektuje hranice krajů ani ORP, tal jednotlivé správní obvody POÚ lze rámcově ztotožnit územím některé z MAS. Mikroregiony (dobrovolné svazky obcí či zájmová sdružení právních osob) jsou tvořeny pouze obcemi a často jsou zakládajícími členy MAS. Jelikož mikroregiony často nemají výkonný aparát, a řada obcí je členem více mikroregionů, proto nebylo možné nijak využít jejích územní působnosti v tomto dokumentu.


6


Každý problém, či bariera rozvoje venkova Olomouckého kraje má různou intenzitu ve vztahu k velikosti obce a poloze subregionu (území MAS či POÚ), ve kterém leží. Proto v jednotlivých kapitolách této analýzy bude využito různé územní členění.


7


I.2 Obyvatelstvo I.2.1 Demografie Mnoho států EU řeší demografický vývoj populace, který má negativní dopad na širokou řadu veřejných politik. Stejně tomu je i v České republice a Olomouckém kraji, ale venkov je dotčen mnohem silnějším fenoménem, kterým je suburbanizace. Fenomén suburbanizace se bude touto kapitolou analytické části táhnout jak červená nit, protože má vliv na všechny základní charakteristiky obyvatelstva venkova. Graf č. 1 dokládá, že ve sledovaném období 2006 – 2011 velikost venkovské populace roste a urbánní oblasti naopak ztrácí své obyvatelstvo. Tyto změny májí vliv na všechny následující charakteristiky obyvatelstva, jako je přirozený přírůstek či vzdělaností struktura. Tyto změny nemají jen pozitivní dopad, ale přináší i problémy, např. narušení soudružnosti venkovského obyvatelstva, vznik nesourodých komunit v obci atd.1 Navíc suburbanizace probíhá jen v některých částech venkovského území Olomouckého kraje. Postiženými tak jsou periferní regiony, které jsou vzdálené od větších měst poskytující zázemí přilehlému venkovu. Pro periferní regiony je velkým problémem sociální vyloučení a chudoba. Proto na konci této kapitoly je analyzován i tento problém. Obrázek 1: Vývoj celkové populace v Olomouckém kraji (v tis.) v období 2006 – 2011

Přirozený přírůstek Stav a vývoj živě narozených by primárně měl být ovlivněn suburbanizací, ale jak je doloženo níže, stěhování na venkov se týká především osob v mladším produktivním věku, které zakládají rodinu na venkově. Zajímavé je, že počet živě narozených ve venkovské prostoru stagnuje od roku 2007 a v urbánním prostoru až od dva roky později. Od roku 2009 je zřejmý prudký pokles porodnosti v celém Olomouckém kraji. Jedná se o pokles o více než 800 osob za dva roky.

1

Zdroj: Současná česká suburbanizace a její důsledky, autor: Martin Ouředníček Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

8


Obrázek 2: Vývoj živě narozených v Olomouckém kraji v období 2006 – 2011

Migrace Migrace jasně zachycuje fenomén suburbanizace, který má za následek výše uvedený růst celkové populace venkova a nepřímo i ovlivňuje porodnost v obcích s dobrou dopravní dostupností do větších měst. Jak znázorňuje mapa č. 1, tak většina venkovských obcí má pozitivní saldo migrace. Toto se netýká obcí ze správních obvodů POÚ, které Socioekonomická analýza Olomouckého kraje označila za hospodářsky slabé a strukturálně postižené. Hanušovicko (-390 obyvatel), Zlatohorsko (-309), Jesenicko (-191), Moravskoberounsko (-123) jsou periferní venkovské správní obvody POÚ, kde díky migraci systematicky ubývají obyvatelé. Javornicko a Kojetínsko jsou specifické subregiony, kde obecně dochází k odlivu obyvatel, ale současně zde vznikají rozsáhlé sociálně vyloučené lokality, kde se koncentrují noví obyvatelé, a proto zde saldo migrace není natolik negativní (srovnej tab. 3 a obrázek 8). Tabulka 3: Saldo migrace v období 2006 - 2011 SO POÚ Hanušovice Hlubočky Hranice Javorník Jeseník Kojetín Konice Libavá Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Moravský Beroun Němčice nad Hanou Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zlaté Hory

Venkovský prostor

abs. -409 -42 416 45 -191 131 -92 -127 211 540 274 -123 326 3279 1586 1063 317 590 237 130 -309

rel. -5,3 % -1,0 % 2,6 % 0,4 % -2,0 % 2,2 % -1,2 % -11,9 % 3,0 % 3,9 % 3,0 % -3,5 % 3,7 % 5,8 % 3,5 % 4,1 % 4,8 % 1,6 % 2,1 % 0,7 % -4,6 %

Celkem

abs. -409 -42 -291 45 -598 90 -155 -127 12 409 -48 -123 326 2028 857 -443 29 -313 -200 -253 -309

rel. -5,3 % -1,0 % -0,8 % 0,4 % -2,8 % 0,7 % -1,5 % -11,9 % 0,1 % 1,7 % -0,3 % -3,5 % 3,7 % 1,3 % 1,0 % -0,6 % 0,1 % -0,5 % -0,9 % -0,7 % -4,6 %

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

9


Jak znázorňuje tabulka č. 3, výše uvedené periferní SO POÚ mají i vysoký podíl emigrace vůči počtu obyvatel daného území (%). Dalším specifickým územím je SO POÚ Libavá, který zahrnuje vojenský újezd Libavá a dochází zde k velkému odlivu obyvatelstva při srovnání s počtem obyvatel. Za sledovaných pět let se ze subregionu odstěhovala více než desetina obyvatel, což může být z významné části ovlivněno omezováním činnosti vojenského újezdu. Naopak jsou důležité údaje o venkovském prostoru v SO POÚ okolo velkých měst, kterými jsou Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk. Zde dochází k významným suburbanizačním tendencím a imigraci obyvatelstva (v abs.) do venkovských obcích v zázemí těchto měst. Při relativním srovnání (%) imigrace do venkova s počtem obyvatel SO POÚ zjistíme, že nárůst počtu obyvatel přistěhováním je významný okolo měst Litovel, Němčice nad Hanou a Šternberk. Tyto změny z pohledu venkovského prostoru zvyšují požadavky na občanské vybavení ve venkovských obcích a jejich dopravní dostupnost, a to jak veřejnou hromadnou dopravou, tak i bezmotorovou dopravou, pokud to místní podmínky umožňují. Obrázek 3: Saldo migrace v jednotlivých obcích Olomouckého kraje v období 2006 - 2011

Stárnutí populace Stárnutí populace je celoevropským problémem, který má dopad na trh práce a strukturu požadovaných veřejných služeb. Těmto se budeme věnovat v následují kapitolách číslo I.4 Občanská vybavenost na venkově. Jelikož venkov je z pohledu demografie pozitivně ovlivňován trendem suburbanizace, růst podílu osob v postproduktivním věku (+1,2 %) je pomalejší než v urbánním prostoru Olomouckého kraje (+ 2,2 %). Přestože tempo růstu počtu obyvatel venkova je zpomalováno imigrací především mladých lidí do příměstského venkova, tak nadále probíhá stárnutí populace, které má velký vliv na strukturu potřeb obyvatelstva. Tempo růstu podílu osob v postproduktivním věku zachycuje obrázek č. 4. Stejně tak srovnání počtu obyvatel Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

10


v postproduktivním a preproduktivním věku, neboli index stáří, ukazuje v grafu č. 5. V obou níže uvedených grafech je vidět, že venkov Olomouckého kraje je z pohledu stárnutí obyvatelstva v lepší stavu než urbánní prostor. Přesto stárnutí populace může být pro venkov problémem, na který musí reagovat. Obrázek 4: Podíl obyvatel nad 65 let na celkové populaci sledovaných oblastí

Obrázek 5: Vývoj indexu stáří ve venkovském a urbánním prostoru OK

Přestože statistiky o stárnutí obyvatelstva na venkově nemají stejně vysoké tempo jako statistiky o obyvatelstvu v urbánním prostoru, můžeme zaznamenat, že v rámci venkovského prostoru jsou v jednotlivých správních obvodech ORP významné rozdíly. Toto dokazuje tabulka č. 4.Z tabulky je zřejmé, že podíl osob nad 65 let je v jednotlivých správních obvodech ORP významně odlišný. Především pro ORP na severu kraje (Jeseník, Šumperk, Šternberk, Uničov), kde po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, byl v roce 2007 charakteristický nízký podíl osob nad 65 let a v současnosti si nízké hodnoty udržuje jen Šternbersko. Naopak venkov ve správním obvodu Konice, Prostějov a Přerov má vysoký podíl osob v této kategorii, což se ve sledovaném období nezměnilo. Index stáří, který srovnává počet osob na 65 let s počtem osob do 14 let, odhaluje problémy opět na Konicku a Přerovsku, přestože růst problémů není tak zásadní, jako periferních subregionech. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

11


Tabulka 4: Stárnutí populace na venkově dle ORP

ORP

Populace na venkově (2011)

15 845 Hranice 28 645 Jeseník 7 781 Konice 7 120 Lipník n. B. 13 767 Litovel 9 198 Mohelnice 62 225 Olomouc 54 053 Prostějov 31 544 Přerov 10 103 Šternberk 44 069 Šumperk 11 072 Uničov 19 758 Zábřeh Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Počet osob nad 65 2007 2100 3791 1370 1033 2039 1365 8209 8035 6064 1245 5882 1432 2765

podíl na celkové populaci 14% 13% 17% 15% 15% 15% 14% 16% 16% 13% 13% 13% 14%

2011 2392 4178 1361 1140 2267 1494 9145 8678 6522 1370 6569 1606 3039

Index stáří podíl na celkové populaci 15% 15% 17% 16% 16% 16% 15% 16% 17% 14% 15% 15% 15%

2007 85 85 122 102 101 105 90 101 109 79 86 83 96

2011

rozdíl (11-07)

98 99 124 108 110 115 91 104 118 86 97 94 102

13 14 2 6 9 10 1 3 9 7 11 11 6

Růst populace, který je především způsoben s přílivem osob v produktivním věku, a s tím spojený pozvolnější stárnutí obyvatelstva na venkově než v urbánním prostoru, lze považovat za pozitivní jev pro venkov. Tyto procesy spojené se suburbanizací, však neprobíhají ve všech částech venkova Olomouckého kraje. Proto tabulka č. 5 obsahuje údaje o rozdílech v počtu obyvatel, celkovém saldu migrace a počtu osob do 14 let v období 2006 – 2011. Tabulka 5: Demografický vývoj na venkově dle ORP Počet obyvatel venkova ORP

2006

2011

15 306 15 845 Hranice 29 534 28 645 Jeseník 7 969 7 781 Konice 6 940 7 120 Lipník n. B. 13 408 13 767 Litovel 8 964 9 198 Mohelnice 58 837 62 225 Olomouc 51 139 54 053 Prostějov 31 164 31 544 Přerov 9 956 10 103 Šternberk 44 197 44 069 Šumperk 10 741 11 072 Uničov 19 374 19 758 Zábřeh Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Rozdíl (v %) 3% -3% -2% 3% 3% 3% 5% 5% 1% 1% 0% 3% 2%

Saldo migrace 2006 2011 416 -455 -46 211 540 274 3110 1912 1107 194 181 237 130

Podíl migrace na celkové populaci 2,60% -1,60% -0,60% 3,00% 3,90% 3,00% 5,00% 3,50% 2,90% 1,90% 0,40% 2,10% 0,70%

Počet osob do 14 let 2007 2471 4443 1119 1011 2017 1306 9144 7938 5579 1571 6833 1722 2887

2011 2434 4226 1096 1053 2063 1299 10054 8375 5546 1590 6744 1717 2994

Rozdíl -37 -217 -23 42 46 -7 910 437 -33 19 -89 -5 107

Z tabulky vyplývá, že suburbanizační procesy neprobíhají na venkově ve správním obvodu ORP Jeseník a Konice a dílčím způsobem v SO ORP Šumperk, který obsahuje velmi nesourodé Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

12


území údolí řeky Moravy (SO POÚ Hanušovice – viz tabulka č. 2) a řeky Desné (SO POÚ Šumperk). I.2.2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Pro venkov vždy platilo, že vzdělanostní struktura obyvatelstva má výrazně nižší stupeň formální vzdělanosti. Například při sčítání lidu v roce 2001 v Olomouckém kraji mělo venkově vysokoškolské vzdělání 4,6 % obyvatel, zatím co ve městech vysokoškolsky vzdělaní tvořili 11,2 % z celkové populace. Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (SLDB) byl tento rozdíl mezi zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob ve venkovských a urbánních oblastech řádově nižší. Jak ukazují výsledky SLDB v tabulce č. 6 a obrázek č. 7, tak počet vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově se zvýšil. Pro venkov však stále platí, že zde žije větší podíl osob se základním a učňovským vzděláním než v městech, přestože růst počtu vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově roste rychleji než ve urbánních oblastech. Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Olomouckého kraje v roce 2011 z toho nejvyšší ukončené vzdělání

Velikostní skupiny obcí

Urbánní prostor

Venkov

k 26.3.2011 do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv. 2 000 až 4 999 obyv. 5 000 až 9 999 obyv. 10 000 až 19 999 obyv. 20 000 až 49 999 obyv. 100 000 a více obyv. *- maturity/ou Zdroj: SLDB 2011í

Obyvatelstv o ve věku 15 základní a více let 547 446 5 547 36 681 58 641 89 839 79 102 29 352 60 602 101 245 86 437

střední (bez m.*)

střední (s m.*) a vyšší odb.

192 098 2 183 15 128 23 594 34 961 30 344 10 479 20 442 32 122 22 845

167 064 1 389 9 374 15 382 25 024 22 474 8 929 19 582 35 196 29 714

99 716 1 280 7 991 12 534 18 182 15 649 5 603 10 781 15 643 12 053

vysokoškolské 63 860 480 2 616 4 382 7 674 7 133 2 951 7 156 13 952 17 516

bez vzdělání 3 124 35 239 367 828 469 149 405 350 282

Důležitým údajem, který jde proti obecnému trendu zvyšování počtu obyvatel s maturitou a vysokoškolským titulem, který dle SLDB 2011 probíhá v celé ČR, je zvyšující se podíl osob bez vzdělání. Tato skupina obyvatel se jen obtížně uplatňuje na trhu práce a je u ní vysoká pravděpodobnost chudoby. Na venkově Olomouckého kraje žije takřka 2 tis. obyvatel bez vzdělání. Již zmíněný trend růstu podílu vysokoškolsky vzdělaných osob a osob se středním vzděláním (s maturitou) se projevuje i na venkově Olomouckého kraje. Naopak přirozeně klesá podíl osob se základním a střením vzděláním (bez maturity). Tyto změny zachycuje obrázek č. 7.


13


Obrázek 6 Nejvyšší získané vzdělání obyvatel ve venkovských a urbánních oblastech kraje

Obrázek 7: Vývoj vzdělanostní struktury na venkově

Tabulka 7: Vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných osob dle okresů

Venkovský prostor

Urbánní prostor

rozdíl

%

(2011-2001)

(2011/2001)

2011

%

2011

954

1 402

448

147 %

1 062

1 223

161

115 %

Olomouc

3 800

7 525

3 725

198 %

15 681

20 993

5 312

134 %

Přerov

2 121

3 909

1 788

184 %

4 314

5 316

1 002

123 %

Prostějov

1 923

3 527

1 604

183 %

6 711

8 142

1 431

121 %

Šumperk

2 592

4 267

1 675

165 %

4 210

5 176

966

123 %

Jeseník

2001

rozdíl

2001

(2011-2001) (2011/2001)

Zdroj: SLDB 2011í

Z tabulky č. 7 jasně vyplývá rychlejší tempo růstu počtu vysokoškolsky vzdělaných osob na venkově, a to jak relativně (%), tak absolutně (v některých okresech). Přestože na venkově Olomouckého kraje obecně dochází pozitivnímu trendu ve vzdělanostní struktuře Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

14


obyvatelstva (viz obrázek 7 a tabulka č. 7), jsou v jednotlivých částech kraje zásadní rozdíly v počtu osob bez vzdělání, základním vzděláním, a také v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel venkovských regionů. Jelikož na úrovni SO ORP počty obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním splývají v rámci většího správního obvodu je pro srovnání územní dimenze je použito SO POÚ. Dle tabulky č. 8 je největší počet osob bez vzdělání ve venkovském prostoru SO POÚ Javorník, Němčice n. H. a Přerov (více jak 1 % bod). Na území těchto tří SO POÚ žije celá třetina (579) všech osob bez vzdělání na venkově v Olomouckém kraji (1 732). Další SO POÚ s vysokým podílem osob bez vzdělání jsou Hanušovice a Moravský Beroun (1 %), ale nedosahují vysokého počtu v absolutním měřítku (63 a 28 osob). Nejméně osob bez vzdělání je na venkově v SO POÚ Lipník n. B., Litovel, Olomouc, Prostějov a Zábřeh (0,3 % a 0,4 %). Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním je ve SO POÚ Hanušovice (29 %), Javorník (26 %) a Moravský Beroun (27 %), čímž přesahují průměr Olomouckého kraje (21 %) o více než pětinu. Nejnižší podíl osob se základním vzdělání je na venkově SO POÚ Lipník n. Bečvou, Olomouc a Prostějov. Nejvíce osob s vysokoškolským vzděláním na venkově je SO POÚ okolo tří největších měst Olomouckého kraje, tedy Olomouce, Prostějova a Přerova. Na venkově těchto SO POÚ žije polovina všech osob s vysokoškolským vzděláním. Tabulka 8: Nejvyšší dosažené vzdělání venkovského obyvatelstva dle SO POÚ roce 2011 POÚ Hanušovice Hlubočky Hranice Javorník Jeseník Kojetín Konice Libavá Lipník n. B. Litovel Mohelnice Mor. Beroun Němčice nad H. Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zlaté Hory

bez vzdělání

abs. 63 20 119 154 67 34 34 4 16 45 38 28 124 166 120 301 36 199 51 67 46

% 1,0% 0,6% 0,9% 1,5% 0,9% 0,7% 0,5% 0,5% 0,3% 0,4% 0,5% 1,0% 1,7% 0,4% 0,3% 1,4% 0,7% 0,7% 0,6% 0,4% 0,8%

základní

abs. 1 801 828 2 706 2 652 1 585 1 212 1 508 215 1 132 2 415 1 862 772 1 445 8 234 7 066 4 469 1 296 6 358 2 058 3 604 1 307

střední (bez maturity)

% abs. 28,6% 2 475 23,4% 1 404 20,7% 5 112 26,2% 4 028 20,7% 3 145 23,9% 2 095 23,3% 2 824 25,5% 334 19,1% 2 393 21,1% 4 649 23,3% 3 269 27,4% 1 157 20,4% 2 929 17,7% 17 150 19,0% 15 432 20,5% 8 438 24,1% 2 200 21,3% 11 839 22,9% 3 654 22,1% 6 723 24,0% 2 172

střední (s maturitou) a vyšší odborné

% abs. 39,3% 1 355 39,7% 943 39,2% 3 777 39,9% 2 168 41,0% 1 979 41,3% 1 217 43,6% 1 565 39,7% 211 40,5% 1 716 40,6% 3 089 40,8% 2 027 41,0% 622 41,3% 1 708 36,8% 14 409 41,5% 10 265 38,7% 6 249 40,9% 1 347 39,7% 8 254 40,6% 2 358 41,3% 4 328 39,8% 1 369

% 21,5% 26,7% 28,9% 21,5% 25,8% 24,0% 24,2% 25,1% 29,0% 27,0% 25,3% 22,0% 24,1% 30,9% 27,6% 28,7% 25,0% 27,7% 26,2% 26,6% 25,1%

vysokoškolské

abs. 298 242 989 546 565 302 358 36 469 882 545 139 440 5 318 3 111 1 767 335 2 274 573 1 150 291

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování


15

% 4,7% 6,8% 7,6% 5,4% 7,4% 6,0% 5,5% 4,3% 7,9% 7,7% 6,8% 4,9% 6,2% 11,4% 8,4% 8,1% 6,2% 7,6% 6,4% 7,1% 5,3%


I.2.3 Chudoba a sociální vyloučení Významným tématem neřkuli problémem nejen na venkově Olomouckého kraje je chudoba a sociální vyloučení obyvatel, které je vhodné analyzovat na co nejnižší úrovni. To znamená dle správních obvodů pověřených obecních úřadů (SO POÚ) či území MAS, které využívají komunitně vedeného místního rozvoje umožňující integrovaných přístup k řešení místních problémů. Pro analýzu chudoby a sociálního vyloučení jsou dostupná neaktuální data o sociálně vyloučených lokalitách v Olomouckém kraji (2010) a dále na úrovni SO POÚ jsou dostupná data o rozsahu výplaty dávek v hmotné nouzi za rok 2012. Bohužel data o rozsahu hmotné nouze obsahují údaje za venkovský i urbánní prostoru definovaný touto analytickou části Koncepce. I.2.3.1 Sociálně vyloučené lokality Sociálně vyloučené lokality lze definovat jako místa, ve kterých se vyskytují a žijí sociálně slabší jedinci, či celé komunity. Sociálně vyloučeným jedincům je dlouhodobě znesnadňován nebo zamezován přístup ke zdrojům a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit celé společnosti.2 U sociálně vyloučených jedinců často dochází ke kumulaci znevýhodnění (handicapů). Jedná se například o: -

nedostatečně vzdělané osoby, dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, osoby s mentálním či fyzickým handicapem, osoby trpící nějakým druhem závislosti, imigranty a příslušníky (etnicky, nábožensky aj.) menšin, lidi, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáží pomoci

Studie „Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji,“ která mimo jiné mapuje počet a velikost sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých obcích Olomouckého kraje, je hlavním zdrojem informací před vznikem nové celostátní analýzy sociálně vyloučených lokalit, kterou tvoří Agentura pro sociální začleňování. Dle Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (MPSV, 2011) lze sociálně vyloučené lokality definovat jako: -

prostorově izolované sociálně izolované ekonomicky izolované kulturně odlišné symbolicky vyloučené

Sociálně vyloučených lokalit dle dostupných studií3 v Olomouckém kraji existovalo více než 70 ve více než 50 obcích našeho kraje. V době tvorby studií byly sociálně vyloučené lokality i v urbánním prostoru, přestože trh s bydlením a míra nezaměstnanosti vytváří podmínky pro vznik a rozvoj sociálně vyloučených lokalit především v periferních částech Olomouckého kraje. Díky neaktuálnosti dat není možné provést hlubší analýzu a srovnání situace na venkově dle SO POÚ. Bližší informace o lokalizaci a rozsahu sociálně vyloučených lokalit obsahuje přiložený obrázek č. 8 získaný ze Studie sídelní struktury Olomouckého kraje.

2

Zdroj: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, MPSV, 2011 1) Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji, 2010, zadavatel: Olomoucký kraj, zhotovitel: SocioTrendy.cz; 2) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, zadavatel: MPSV, zhotovitel: GAC spol. s r. o. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 16 3


Obrázek 8: Sociálně vyloučené lokality v Olomouckém kraji

I.2.3.2 Hmotná nouze Pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., a jedná se o opatření, kterým stát bojuje proti sociálnímu vyloučení občanů. Hmotná nouze je stav, kdy osoba, či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost (ošacení, obživa a bydlení).4 Osobě v hmotné nouzi jsou vypláceny dávky ve formě příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. O jejich poskytnutí a vyplacení rozhodují příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR (ÚP) a výplatu zajišťují kontaktní pracoviště ÚP strukturované dle území SO POÚ, která například v listopadu 2012 zajistila výplatu dávek hmotné nouze 10 221 osobám. V Olomouckém kraji není zřízeno kontaktní pracoviště ÚP v SO POÚ Libavá,

4

Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, 2012 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

17


Němčice nad Hanou, Hlubočky a Moravský Beroun, proto jsou data za tato území součástí SO POÚ Olomouc, Prostějov a Šternberk. (viz obrázek 9) Obrázek 9: Míra hmotné nouze v SO POÚ5

Z obrázku č. 9 je zřejmé, že výše podílu vyplácených dávek v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel ve SO POÚ územně splývá s územím, kde je ve venkovském prostoru vysoká míra nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. Blíže o tomto pojednává tabulka č. 9, ve které jsou barevně zvýrazněny údaje o nezaměstnanosti o 25 % (1/4) vyšší než je průměr na venkově v Olomouckém kraji. I.2.3.3 Dlouhodobá nezaměstnanost Podle údajů Úřadu práce ČR k 31. 12. 2011 je z celkových 145 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) na venkově je evidováno více než 19 tisíc uchazečů o zaměstnání, což znamená 12,33 %. V tabulce č. 8 jsou červeně zvýrazněny SO POÚ s nezaměstnaností o čtvrtinu vyšší než je průměr na venkově v Olomouckém kraji. Jedná se tak o správní obvody, které byly též

5

Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, 2012


18


výše uvedeny v souvislosti s vysokým podílem osob v hmotné nouzi, a to SO POÚ Hanušovice, Javorník, Jeseník, Kojetín, Moravský Beroun a Zlaté Hory. Tabulka č. 9: Nezaměstnanost specifických skupin trhu práce ve venkovském prostoru Uchazeči o zaměstnání 2)

POÚ

Hanušovice Hlubočky Hranice Javorník Jeseník Kojetín Konice Libavá Lipník n. Bečvou Litovel Mohelnice Moravský Beroun Němčice n. Hanou Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zlaté Hory

Počet EAO 1)

3 384 1 982 7 424 5 396 4 425 2 670 3 403 546 3 367 6 463 4 433 1 682 3 772 27 781 20 726 9 118 3 101 16 320 5 063 9 064 2 792

celkový počet uchazečů abs. (X)

901 194 732 1 379 716 502 507 88 459 692 548 346 517 2 746 2 334 890 491 2 407 709 1 147 576 Olomoucký kraj celkem 303 992 38 119 Česká republika celkem 5 080 573 508 451 1) Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 2011) 2) Zdroj: ČSÚ, UAP data k 31. 12. 2011

dlouhodobě nezam.

% (X/EAO)

26,63 % 9,79 % 9,86 % 25,56 % 16,18 % 18,80 % 14,90 % 16,12 % 13,63 % 10,71 % 12,36 % 20,57 % 13,71 % 9,88 % 11,26 % 9,76 % 15,83 % 14,75 % 14,00 % 12,65 % 20,63 % 12,54 % 10,01 %

abs. (Y)

464 57 262 466 182 233 183 27 170 178 188 165 213 840 870 293 168 902 220 397 161 14 577 184 130

% (Y/EAO)

13,71 % 2,88 % 3,53 % 8,64 % 4,11 % 8,73 % 5,38 % 4,95 % 5,05 % 2,75 % 4,24 % 9,81 % 5,65 % 3,02 % 4,20 % 3,21 % 5,42 % 5,53 % 4,35 % 4,38 % 5,77 % 4,80 % 3,62 %

absolventi abs. (Z)

27 16 57 71 47 26 32 6 36 49 44 16 27 247 145 71 35 143 56 63 36 2392 29230

% (Z/EAO)

0,80 % 0,81 % 0,77 % 1,32 % 1,06 % 0,97 % 0,94 % 1,10 % 1,07 % 0,76 % 0,99 % 0,95 % 0,72 % 0,89 % 0,70 % 0,78 % 1,13 % 0,88 % 1,11 % 0,70 % 1,29 % 0,79 % 0,58 %

Kromě míry nezaměstnanosti je nezbytné analyzovat i data o počtu dlouhodobě nezaměstnaných, které konkrétněji specifikují rozsah problému chudoby a sociálního vyloučení ve venkovských regionech Olomouckého kraje. Na venkově v Olomouckém kraji žije téměř 7 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných z celkových 145 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). To znamená, že více než 4,5 % obyvatel je na venkově dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost není významný problémem na venkově v SO POÚ Hlubočky, Hranice, Litovel a Olomouc, kde počet dlouhodobě nezaměstnaných nedosahuje vysokého podílu na EAO. V těchto správních obvodech jsou statistiky nezaměstnanosti nižší než je průměr České republiky. Naopak se jedná o rozsáhlý problém ve venkovských obcích SO POÚ Hanušovice, Javorník, Kojetín a Moravský Beroun, kde 8 % EAO nemá práci více než jeden rok. Zajímavé je srovnat podíl dlouhodobě nezaměstnaných s celkovým počtem nezaměstnaných. Tím zjistíme, že takřka polovina uchazečů o práci na Hanušovicku, Kojetínsku Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

19


a Moravskoberounsku nemá práci více než rok. Především je ale zajímavé, že je nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných ve SO POÚ Jeseník, Litovel a Zlaté Hory. Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných v SO POÚ Jeseník a Zlaté Hory, které se již řadu let potýkají s vysokou nezaměstnaností, lze vysvětlit relativně úspěšnou implementací aktivní politiky nezaměstnanosti, která přes vysokou nezaměstnanost minimalizuje dlouhodobou nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost z pohledu SO ORP je nejvyšší v Šumperku (1 366 osob, 6,9%) a relativně i ve Šternberku (7 % z EAO). V absolutním měřítku je dlouhodobá nezaměstnanost problémem v uvedeném SO ORP Šumperk a Přerov, kde přesahuje tisíc osob, které jsou více než rok bez práce. Tabulka 10 Dlouhodobá nezaměstnanost ve venkovském prostoru dle MAS Název MAS Bystřička

ORP* Olomouc

počet EAO 1) dlouhodobý uchazeči o zaměstnání (X) abs. (Y) % (Y/X) 8 576 254 3,0% 

Jeseník

18 098

1065

5,9%



Horní Pomoraví

Šumperk, Zábřeh

23 133

1411

6,1%



Hranicko 2)

Hranice

16 517

784

4,7%

Mohelnicko

Mohelnice

9 159

413

4,5%

Lipník n. B.

10 364

615

5,9%



Litovel

15 325

424

2,8%



Jesenicko

1)

Moravská brána Moravská cesta

3)

Moravský kras

Prostějov

1 729

71

4,1%

Moštěnka (Partnerství Moš.)

Přerov

5 231

235

4,5%

Na cestě k prosperitě

Prostějov

6 799

354

5,2%

Nízký Jeseník

Šternberk

2 027

186

9,2%



Občané pro rozvoj venkova

Olomouc

7 554

289

3,8%



Prostějov venkov

Prostějov

8 544

361

4,2%

Region HANÁ

Konice, Prostějov

16 699

604

3,6%



Střední Haná

Přerov

6 929

599

8,6%



Šternbersko

Šternberk

13 513

501

3,7%



Šumperský venkov

Šumperk

12 097

695

5,7%

Uničovsko Uničov 10 610 *- Významný podíl SO ORP na územní působnosti MAS 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví)

549

5,2%

Dle dosavadních analýz a strategií České republiky6 i Olomouckého kraje7 problém chudoby a sociálního vyloučení vyžaduje řešení integrovaným způsobem, které bude postaveno na místní komunitě, jejich znalostech a spolupráci s nadregionálními aktéry. Integrovaný způsob řešení místních problémů je vlastní komunitně vedenému místnímu rozvoji, který uplatňují MAS.

6

Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, zadavatel: MPSV, zhotovitel: GAC spol. s r. o.; Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, 2011, zadavatel: Vláda ČR, zhotovitel: Agentura pro sociální začleňování; Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování, 2012, zhotovitel: MPSV 7 Situační analýza vytvořená v rámci projektu „Zajištění integrace příslušníků romských komunit“ Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 20


Z tohoto důvodu v tabulce č. 11 při analýze územní dimenze dlouhodobé nezaměstnanosti bylo využito srovnání MAS v Olomouckém kraji. Následující tabulka č. 11 Faktory a stav chudoby využívá území MAS ke srovnání všech výše uvedených dat o stavu chudoby a sociálního vyloučení i podílu osob s nízkým vzděláním. Do souboru osoby s nízkým vzděláním jsou v tabulce č. 10 započítány osoby se základním vzděláním (včetně nedokončeného) i bez vzdělání, protože se jedná o významný faktor chudoby. V tabulce jsou pro označení negativního stavu analyzovaného jevu červené ikony  (nadprůměrné hodnoty) a pro pozitivní stav zelené ikony  (podprůměrné hodnoty). MAS s nadprůměrný podílem osob s nízkým vzděláním jsou označeny červenou ikonou. Zeleně jsou označeny MAS s velmi nízkým podílem osob s nízkým vzděláním. Stejným způsobem jsou i zvýrazněny MAS s vysokou, respektive nízkou, dlouhodobou nezaměstnaností. Tabulka 11 Faktory a stav chudoby dle MAS Název MAS

nízké vzdělaní %

Bystřička

20,09%

Jesenicko 1)

22,99%

Horní Pomoraví Hranicko

2)

/ 

dlouhodobá nezaměstnanost % /

%

sociálně vyloučené lokality

3,0%



1,4%

5,9%



2,9%







2,5%





22,67%



6,1%

19,22%



4,7%

0,9%



0,9%



Mohelnicko

22,01%

4,5%

Moravská brána

19,64%

5,9%

Moravská cesta

hmotná nouze



1,4%



0,8%

 



19,68%

2,8%

Moravský kras

20,48%

4,1%

1,6%

Moštěnka 4)

21,53%

4,5%

1,6%

Na cestě k prosperitě

21,70%

5,2%

1,6%

9,2%



1,7%

3,8%



1,4%



1,6%





1,3%



8,6%



3,3%



1,7%

3)

Nízký Jeseník OPRV

5)

28,87%



20,32%

Prostějov venkov

18,91%



4,2%

Region HANÁ

19,63%



3,6%



Střední Haná

22,97%

Šternbersko

19,70%

3,7%

Šumperský venkov

21,52%

5,7%

1,7%

Uničovsko 22,08% 5,2%  1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova

1,7%

 



 

Ve sloupci hmotná nouze jsou červenými ikonami označeny MAS, které působí ve SO POÚ s více než 3 % osob pobírající dávky v hmotné nouzi. Zelenou ikonou „smajlík“ jsou označeny MAS, které působí ve SO POÚ s méně než 1,5 % osob pobírající dávky v hmotné nouzi. Místní akční skupiny na jejichž území se nevyskytují sociálně vyloučené lokality jsou v tabulce č. 11 označeny zelenou ikonou „smajlíkem“. Naopak MAS s větším počtem sociálně vyloučených lokalit či osob (data vychází z výše uvedených analýzy) jsou označeny červenou Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

21


ikonou. Jedná se o MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko, Horní Pomoraví, Moravská brána, Na cestě k prosperitě, Prostějov venkov, Region HANÁ a Střední Haná. V ostatních MAS existují méně než dvě vyloučené lokality, v nichž žije do 100 sociálně slabých osob, a tyto MAS nejsou označeny ikonou. I.2.1 SWOT analýza - obyvatelstvo Silné stránky

- růst počtu obyvatel (především migrací, přirozený přírůstek stagnuje) = suburbanizace - pomalejší tempo růstu indexu stáří ve srovnání s průměrem ČR - zlepšování vzdělaností struktury obyvatelstva - růst počtu i podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na venkově (ve srovnání s urbánním prostorem) -

Slabé stránky

- negativní demografické jevy v periferních regionech (významný úbytek obyvatelstva, rychlé stárnutí obyvatelstva) - špatná vzdělanostní struktura obyvatelstva v periferních regionech - růst počtu osob bez vzdělání - meziregionální rozdíly v míře chudoby a sociálního vyloučení - existence sociálně vyloučených lokalit

Příležitosti - snižování nákladů za pořízení bydlení v periferních regionech - využití potenciálů osob s vysokoškolským vzděláním -

Hrozby - suburanizační tendence v příměstském regionu způsobí neudržitelný nárůst požadavků po vyšší kapacitě a dostupnosti veřejné infrastruktury a občanského vybavení - emigrace mladých, vzdělaných obyvatel z periferních regionů zvýší hospodářské a sociální rozdíly - zvyšující se podíl osob v postproduktivním věku -


22


I.3 Veřejná infrastruktura I.3.1 Technická infrastruktura Za základní kámen rozvoje obce je považována technická infrastruktura, respektive vodovod, kanalizace a plynovod. Elektrifikace je v ČR na takové úrovni, že její analýza by byla bezpředmětná. Srovnání vybavenosti veřejnou infrastrukturou na venkově a v urbánním prostoru je bezpředmětné, proto je níže uvedeno pouze srovnání dle velikostní skupin venkovských obcí a SO ORP. I.3.1.1 Vodovod Veřejný vodovod je zaveden v 356 venkovských obcích Olomouckého kraje, což znamená dostupnost více než v 90% venkovských obcí kraje. Dostupnost veřejné infrastruktury či veřejné vybavenosti je přímo úměrná počtu obyvatel obce. Neexistence vodovodu se týká především nejmenších obcí, tedy do 200 obyvatel, z nichž čtvrtina jej nemá. V ostatních velikostních skupinách obcí je neexistence vodovodu výjimečnou záležitostí. Nejhorší situace s dostupnosti veřejného vodovodu na venkově dle SO ORP je v Lipníku nad Bečvou, Šumperku a Zábřehu. Tabulka 12: Technická infrastruktura na venkově dle velikostních skupin Velikostní skupiny obcí

počet venkovských obcí

vodovod

kanalizace

plynovod

abs. podíl abs. podíl abs. podíl do 199 obyv. 46 34 74% 13 28% 35 76% 200 až 499 obyv. 124 115 93% 38 31% 108 87% 500 až 999 obyv. 107 100 93% 48 45% 90 84% 1 000 až 1 999 obyv. 76 76 100% 58 76% 73 96% 2 000 až 4 999 obyv. 32 32 100% 32 100% 32 100% Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, Tematická karta vodohospodářské politiky, vlastní zpracování

I.3.1.2 Kanalizace Kanalizace se nevyskytuje ve více než polovině venkovských obcích Olomouckého kraje. Nejhorší situace je v SO ORP Konice, Litovel, Lipník nad Bečvou a Mohelnice (viz tabulka č. 13). Na druhou stranu nejvyšší podíl existence kanalizace v obcích je v SO ORP Olomouc a Uničov, což souvisí s převahou větších venkovských obcí v těchto SO ORP. Je však zajímavé, že v SO ORP Hranice je více než 50 % obcí s méně jak 500 obyvateli odkanalizováno. I.3.1.3 Plynovod Dostupnost plynu ve venkovských obcích Olomouckého kraje velmi různorodá, a to především při srovnání jednotlivých SO ORP. V šesti SO ORP Olomouckého kraje existuje v každé obci připojení k plynovodu. Jedná se o SO ORP Konice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Prostějov, Přerov a Uničov (viz tabulka č. 13). Na druhou stranu v SO ORP Šternberk, Šumperk a Zábřeh neexistuje připojení k plynovodu v takřka polovině obcí.


23


Tabulka 13: Technická infrastruktura na venkově dle SO ORP ORP

Počet obcí

vodovod abs.

podíl

kanalizace abs.

abs.

plynovod abs.

29 97% 18 60% 29 Hranice 30 23 100% 13 57% 17 Jeseník 23 20 100% 3 15% 20 Konice 20 11 85% 5 38% 13 Lipník n. B. 13 17 89% 6 32% 17 Litovel 19 13 100% 5 38% 12 Mohelnice 13 40 91% 33 75% 44 Olomouc 44 70 93% 34 45% 75 Prostějov 75 55 96% 25 44% 58 Přerov 57 18 90% 10 50% 11 Šternberk 20 30 86% 19 54% 18 Šumperk 35 8 89% 6 67% 9 Uničov 9 23 85% 12 44% 16 Zábřeh 27 Zdroj: ČSÚ, Studie sídelní struktury Olomouckého kraje a vlastní zpracování

podíl

obce kompletně vybavené abs. podíl

97% 74% 100% 100% 89% 92% 100% 100% 100% 55% 51% 100% 59%

18 11 3 4 5 5 30 33 25 7 14 5 10

60% 48% 15% 31% 26% 38% 68% 44% 44% 35% 40% 56% 37%

I.3.1.4 Internet (mobilní) Dostupnost internetového připojení se stává velmi významným aspektem života na venkově a to jak pro občany, tak pro podnikatele. V souvislosti se záměry o další rozvoj elektronizace veřejné správy je nedostupnost internetového připojení na venkově významnou barierou pro další rozvoj eGovermentu. Obrázek 10: Dostupnosti mobilního internetu u hlavních operátorů Vodafone

T-Mobile

Telefonica O2

Mobilní vysokorychlostní internetové připojení v Olomouckém kraji je u všech hlavních operátorů dostupné ve větších městech a jen výjimečně zasahuje do suburbalních oblastí. Ve venkovských oblastech vzdálenějších od měst je mobilní internetové připojení s přenosovou rychlostí přesahující 0,5 Mbit/s obvykle nedostupné. V periferních horských částech Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

24


Olomouckého kraje je mobilní internetové připojení absolutně nedostupné. (Blíže mapy pokrytí v obrázku č. 10). A to přesto, že podle Lisabonské smlouvy z roku 2000 je přístup k internetu základním právem každého občana a vlády členských zemí mají za úkol zajistit možnost síťování, spolupráce a integrace mezi různými regiony EU. I.3.2 Dopravní infrastruktura Silniční síť Olomouckého kraje dle jeho Koncepce rozvoje silniční sítě je tvořena více jak 3,5 tisíci kilometry silnic, která je tvořena těmito kategoriemi silnic: - I. třídy 427,5 km - II. třídy 922,7 km - III. třídy 2206,6 km Rozvoj páteřní dopravy je plně v kompetenci státu a dílčím způsobem i Olomouckého kraje, který strategické cíle v oblasti silniční dopravy definuje ve výše uvedené koncepci. Jako jednu z priorit stanovuje i přeložku silnice první třídy I/44, který zlepší dopravní dostupnost severní části Olomouckého kraje. Olomoucký kraj má poměrně hustou síť pozemních komunikací umožňující vzájemné propojení obcí místní dopravou. Z tabulky číslo 14 je zřejmé, že venkovské obce mají na starosti rozsáhlou síť místních komunikací, které celkově přesahují délku 2 tis. km. Analýza stavu místních komunikací přesahuje možnosti tohoto dokumentu a je plně v kompetenci místních partnerů působících ve venkovské prostoru Olomouckého kraje. Technický stav místních komunikací může být ve velmi neutěšeném stavu vyžadující investice přesahující rozpočtové možnosti venkovských obcí. Tabulka 14: Místní komunikace venkovských obcí ORP

Počet obcí

Rozloha

325 Hranice 30 719 Jeseník 23 178 Konice 20 119 Lipník n. B. 13 248 Litovel 19 188 Mohelnice 13 858 Olomouc 44 591 Prostějov 75 401 Přerov 57 307 Šternberk 20 845 Šumperk 35 207 Uničov 9 267 Zábřeh 27 Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě

Počet km 210 248 95 64 99 47 254 306 265 44 314 69 115

I.3.2.1 Cyklodoprava V Olomouckém kraji dle Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v OK z roku 2009 bylo 169 km cyklostezek. Tento počet díky intenzivní finanční podpoře v rámci ROP Střední Morava se zvýšil, jelikož došlo k výstavbě desítek kilometrů nových cyklostezek. Další rozvoj infrastruktury pro cyklodopravu, kromě finančních prostředků, vyžaduje úzkou spolupráci řady venkovských obcí a měst. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

25


Dle dat z roku 2009 je rozsah infrastruktury pro cyklodopravu v jednotlivých ORP velmi odlišný. Nejlepší pokrytí cyklostezkami bylo v SO ORP Olomouc, kde je 12 venkovských obcí propojeno cyklostezkami o celkové délce 24 km. Nejhorší stav byl v SO ORP Zábřeh a Konice. Tabulka 15: Délka cyklostezek v Olomouckém kraji dle ORP (v metech) ORP

Intravilán

Exteravilán

Celkem

Venkovské cyklostezky*

3792 5018 8810 Hranice 5 018 3412 3931 7343 Jeseník 7 343 200 0 200 Konice 200 0 6000 6000 Lipník n. B. 6 000 760 9683 10443 Litovel 9 683 250 1827 2077 Mohelnice 1 827 17717 27876 45593 Olomouc 24 074 6775 20867 27642 Prostějov 20 867 14389 21192 35581 Přerov 22 157 1140 2749 3889 Šternberk 2 749 4875 1210 6085 Šumperk 2 685 6447 8455 14902 Uničov 8 455 580 0 580 Zábřeh 0 Zdroj: Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji * cyklostezky mimo zastavený urbánní prostor

I.3.1 SWOT analýza - veřejná infrastruktura Silné stránky

- všechny obce nad 1000 obyvatel disponují vodovodním řádem - všechny obce nad 2000 obyvatel disponují kanalizací a plynovodem - obce v okolí velkých měst Olomouc, Prostějov a Přerov mají 100 % pokrytí plynovodem

Slabé stránky

- obce, jež mají vodovod či kanalizaci, často nedisponují technickou infrastrukturou na celém území obce - většina obcí do 1000 obyvatel nedisponuje kanalizací - vodovodem nedisponuje 15 % obcí v SO ORP Lipníku nad Bečvou, Šumperk a Zábřeh - ve více než 60 % obcí v SO ORP Konice, Litovel, Lipník nad Bečvou a Mohelnice nedisponuje kanalizací - ve více jak 40 % obcí v SO ORP Šternberk, Šumperk a Zábřeh nedisponuje připojením k plynovodu - mobilní vysokorychlostní internet není dostupný mimo urbánní prostor - technický stav místních komunikací

Příležitosti

Hrozby

- partnerství soukromého a veřejného sektoru k investicím do veřejné infrastruktury

- technický stav infrastruktury (technické i dopravní) nebyl zjištěn v rámci analýzy a hrozí riziko častých a významných investic do

- zvýšení dostupnosti vysokorychlostního


26

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje internetového připojení - vytvoření technické infrastruktury v obcích - dotační možnosti pro období 2014 – 2020

obnovy a rekonstrukcí - s rozvojem služeb a eGovermentu hrozí diskriminace obyvatel a podnikatelů z venkovských oblastí s nízkým, či špatným pokrytím internetu - zhoršující se stav dopravní infrastruktury může přinést zhoršení hospodářství na venkově - dřívější investice do obecní infrastruktury mohou zatížit obecní rozpočty


27


I.4 Občanská vybavenost I.4.1 Vzdělávací vybavenost I.4.1.1 Mateřské školy Mateřská škola, neboli předškolní zařízení, zajišťuje všestrannou péči o děti ve věku od tří do šesti let. Tato zařízení napomáhají rozvoji dítěte, které má možnost získávat sociální zkušenosti a poznatky pro přípravu na další vzdělávání. Obvyklým zřizovatelem mateřských škol jsou obce (samostatná příspěvková organizace nebo součástí jiné příspěvkové organizace), ale výjimečně jsou zařízení v Olomouckém kraji zřízena soukromými zřizovateli, či církvemi. V Olomouckém kraji existuje celkem 366 předškolních zařízení. Na venkově je k dispozici celkem 271 mateřských škol. Převážná většina mateřský škol je veřejných, tudíž zřizované obcemi, nebo svazkem obcí. Uvedený počet ve venkovském prostoru zahrnuje celkem 123 mateřských škol, které jsou samostatnou příspěvkovou organizací. Zbylých 150 venkovských škol zřízených obcemi jsou součástí příspěvkové organizace. Na tomto území je evidováno celkem 14 soukromých mateřských škol, z čehož pouze jedna se vyskytuje na venkově. Jedná se o Mateřskou školu jazykovou a uměleckou s.r.o. v Hlubočkách. Stejně tak pouze jedna církevní mateřská škola je provozována na venkově. Je to Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně. Obrázek 11: Počet mateřských škol ve venkovských a urbánních oblastech kraje

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2010/11, vlastní zpracování

Od roku 2004, kdy bylo provedeno dotazníkové šetření Regionální agenturou rozvoje střední Moravy (RARSM) o stavu venkova Olomouckého kraje pro potřeby Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje 2006 – 2012, došlo ke vzniku sedmi MŠ v obcích8, ve kterých tyto služby nebyly dostupné. Naopak MŠ byly zrušeny v 8 obcích9. Při srovnání obou skupin, kde byla MŠ zřízena a zrušena, tak zjistíme, že zařízení byla zřizována v obcích, které jsou dvakrát větší než obce, kde došlo ke zrušení MŠ.

8

Jedná se o obce Beňov (710 obyv.), Domaželice (566 obyv.), Polom 279 (obyv.), Stará Ves (626 obyv.), Tršice (1 636 obyv.), Víceměřice (613 obyv.), Vícov (495 obyv.). Ani jedna MŠ nebyla vytvořena díky podpoře z EU. 9 Jedná se obce Bílá Voda (330 obyv.), Branná (295 obyv.), Horní Loděnice (349 obyv.), Přestavlky (262 obyv.), Říkovice (489 obyv.), Senička (348 obyv.), Suchdol (623 obyv.), Zdětín (305 obyv.). Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 28


Dostupnost mateřských škol na venkově v jednotlivých správních obvodech ORP Olomouckého kraje je velmi různorodá. Bližší informace obsahuje Tabulka 16: Počet MŠ a ZŠ na venkově dle ORP, která je následně doplněna obrázkem č. Obrázek 12: Mateřské školy v Olomouckém kraji, který na mapě Olomouckého kraje znázorňuje obce, ve kterých není mateřská škola.

Hranice

Jeseník

Konice

Lipník n. B.

Litovel

Mohelnice

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šternberk

Šumperk

Uničov

Zábřeh

Tabulka 16: Počet MŠ a ZŠ na venkově dle ORP

Počet venkov. obcí

30

23

20

13

19

13

44

75

57

20

35

9

27

Mateřské školy

22

20

9

6

12

8

42

50

29

11

25

7

24

Podíl MŠ na počtu obcí 73% 87% 45% 46% 63% 62% 95% 67% 51% 55% 71% 78% 89% Základní školy

neúplné

8

6

3

3

5

5

20

15

14

6

13

2

17

úplné

5

11

3

2

6

2

16

15

7

1

12

5

4

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Pozn.: Data aktuální ke školnímu roku 2010/11

Celkem ve 120 obcích Olomoucké kraje není provozováno předškolní zařízení. Jedná se především o obce s nízkým počtem obyvatel, tedy do 500 obyvatel. Výjimkou jsou obce Krumsín, Mladeč a Suchdol, které mají více než 600 obyvatel, ale mateřské školy se v nich nenachází. Obrázek 12: Mateřské školy v Olomouckém kraji

Z mapy je zřejmé, že mnoho obcí v okolí sídel ORP nedisponuje MŠ, protože je snadná dostupnost kapacit předškolních zařízení ve městě. Na druhou stranu na mapě je vidět, že v periferních oblastech vzdálených od sídla ORP nejsou MŠ. Jedná se především o periferní (vzdálené) obce na jihu ORP Hranice, Přerov a Prostějov. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

29


Vývoj kapacity MŠ na venkově má růstovou tendenci. V roce 2006 byla ve zkoumané oblasti disponibilní kapacita MŠ 9 396 dětí. V roce 2012 byla kapacita, dle školského rejstříku MŠMT, již 11 590. Tento trend zřejmě nesouvisí s suburbanizačními tendencemi, protože i v urbánních oblastech došlo k nárůstu kapacity o cca 20 % v období 2006 – 2012. Důležité je proto území rozměr těchto změn, protože růst kapacit na venkově v jednotlivých ORP je velmi odlišný. Přesto je nutné konstatovat, že k růstu kapacit dochází na celém území kraje, a to jak ve venkovských, tak v urbánních oblastech. Bližší informace o růstu kapacity MŠ na venkově Olomouckého kraje obsahuje obrázek č. 13 a tabulka č. 17. Obrázek 13: Vývoj kapacity MŠ na venkově dle ORP 3000

2500

2000 2006 2008

1500

2010 2012

1000

500

0 Hranice

Jeseník

Konice

Lipník n. B.

Litovel

Mohelnice

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šternberk

Šumperk

Uničov

Zábřeh

Graf jasně znázorňuje rozdíly v celkové kapacitě mateřských škol na venkově v jednotlivých ORP. Dále je z grafu zřejmé i tempo růstu těchto kapacit ve sledovaném období 2006 - 2012. Pro jasnější vyjádření změn v kapacitách MŠ na venkově je přiložena tabulka č. 17. Tabulka 17: Rozdíl v kapacitách MŠ na venkově dle ORP v roce 2006 a 2012 Kapacita MŠ 2006 2012 Rozdíl 574 653 Hranice 13,76% 928 1022 Jeseník 10,13% 236 268 Konice 13,56% 179 213 Lipník n. B. 18,99% 464 495 Litovel 6,68% 274 323 Mohelnice 17,88% 1876 2411 Olomouc 28,52% 1562 2005 Prostějov 28,36% 909 1107 Přerov 21,78% 335 388 Šternberk 15,82% 1126 1510 Šumperk 34,10% 327 419 Uničov 28,13% 606 776 Zábřeh 28,05% Zdroj: Školský rejstřík MŠMT, vlastní zpracování ORP

Kapacita MŠ/Počet obyvatel 2006 2012 Rozdíl 3,75% 4,12% 0,37% 3,14% 3,57% 0,43% 2,96% 3,44% 0,48% 2,58% 2,99% 0,41% 3,46% 3,60% 0,13% 3,06% 3,51% 0,45% 3,19% 3,87% 0,69% 3,05% 3,71% 0,65% 2,92% 3,51% 0,59% 3,36% 3,84% 0,48% 2,55% 3,43% 0,88% 3,04% 3,78% 0,74% 3,13% 3,93% 0,80%

Na venkově v ORP v okolí velkých měst došlo k nárůstu kapacit MŠ až o čtvrtinu (zvýrazněny zeleně). Největší nárůst kapacity MŠ na venkově byl v ORP Šumperk, kde přibylo 34 % míst oproti stavu v roce 2006 (jedná se o 384 míst). V absolutním počtu je největší nárůst v ORP Olomouc, kde vzniklo 535 novým míst v mateřských školách. Největší kapacita MŠ ve vztahu k celkovému počtu obyvatel ORP na venkově je na Hranicku, kde kapacita mateřských škol dosahuje více než 4 % celkové populace. To znamená, že na Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

30


méně než 20 obyvatel ORP na venkově připadalo jedno místo v MŠ. V tomto srovnání kapacity MŠ a počtu obyvatel jsou v dobrém postavení ORP Olomouc, Šternberk a Zábřeh. Naopak nejhůře v tomto srovnání dopadly venkovské obce v ORP Lipník nad Bečvou, kde v průměru na 33 obyvatel vychází jedno místo v MŠ, což může být způsobeno častou vyjížďkou rodičů za prací do města Přerova či Hranic, kde mohou také umístit své děti. Tabulka 18: Třídy a děti v mateřských školách ve školním roce 2010/2011 Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Celkem

Počet tříd 55 319 150 182 159 865

Počet dětí 1 361 7 603 3 576 4 230 3 856 20 626

Počet dětí v % 7% 37% 17% 20% 19% 100%

Průměr na třídu 24,75 23,83 23,84 23,24 24,25 23,98

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2010/11

Tabulka č. 18 uzavírá téma kapacit MŠ v Olomouckém kraji údaji za okresy (venkovský prostor včetně urbánního). I.4.1.2 Základní školy Základní školy v Olomouckém kraji jsou zřizovány především obcemi, přesto některé základní školy jsou zřízeny soukromými subjekty a výjimečně i církvemi. Dělení základních škol (ZŠ): - neúplné - nižší stupeň - úplné - vyšší stupeň (1. - 9. třída) Na území Olomouckého kraje je celkem 120 neúplných základních škol, tzv. ZŠ s nižším stupněm, z nichž 115 škol se nachází ve venkovské oblasti. Neúplné školy se nacházejí především v menších obcí s nižším počtem obyvatel. Podíl neúplných základních škol je nejvyšší (cca 2/3) ve velikostní skupině obcí od 500 do 1 000 obyvatel. Nejvíce neúplných ZŠ nalezneme v ORP Olomouc (20), Zábřeh (17) a Prostějov (15). Naopak podíl úplných základních škol lineárně roste až do úplného pokrytí ve velikostní skupině obcí s počtem obyvatel od 2 000 do 5 000. V Olomouckém kraji je zřízeno celkem 177 úplných základních škol, z nichž se 89 škol nachází ve venkovském prostoru. Tabulka 19: Dostupnost MŠ a ZŠ dle velikostních skupin venkovských obcí Počet Mateřské školy Základní školy venkovských abs. podíl neúplné úplné obcí 0 0 do 199 obyv. 46 2 4% 17 2 200 až 499 obyv. 124 54 44 % 500 až 999 obyv. 107 101 94 % 66 12 1 000 až 1 999 obyv. 76 29 46 76 100 % 2 000 až 4 999 obyv. 32 5 29 32 100 % Zdroj: ČSÚ – MOS, školní rok 2010/11 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii

Velikostní skupiny obcí

podíl 0% 15 % 73 % 99 % 100 %

Od roku 2004, kdy bylo provedeno dotazníkové šetření RARSM o stavu venkova Olomouckého kraje pro potřeby Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje 2006 –


31


2012, došlo ke vzniku jedné základní školy ve Vlčicích10 na Javornicku. Naopak ZŠ byly zrušeny v 5 obcích11. Obrázek 14: Základní školy v Olomouckém kraji

Z obrázku č. 14 je jasně zřetelné, že ve periferních obcích ORP Hranice, Konice, Prostějov, Přerov a Šternberk nejsou základní školy, a to ani neplné ZŠ. Tento stav dokládají i údaje na obrázku č. 15. Ve výše jmenovaných ORP je podíl obcí se ZŠ nižší než 40 %. Tento stav úzce souvisí se velikostní strukturou obcí dle počtu obyvatel v těchto ORP. Obrázek 15: Podíl obcí s ZŠ na celkovém počtu venkovských obcí v SO ORP

10

Jedná se o úplnou základní školu. Jedná se obce Branná (295 obyv.), Bukovany (600 obyv.), Kosov (318 obyv.), Malá Morava (545 obyv.), Postřelmůvek (316 obyv.). Zrušené základní školy byly nižšího stupně vyjma ZŠ v Branné. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 32 11


Při srovnání dostupnosti MŠ a ZŠ dle velikostních skupin venkovských obcí v Olomouckém a Zlínském kraji zjistíme, že úplná dostupnost MŠ a ZŠ na venkově je v obou krajích až u obcí nad 1 000 obyvatel. Dále ze srovnání vyplývá, že v obou krajích je u velikostní skupiny obcí od 500 do 999 obyvatel stejný podíl obcí s MŠ (94 %) a obcí se ZŠ (73 %). Ve školním roce 2010/2011 základní školy v Olomouckém kraji (venkovské i urbánní) navštěvovalo celkem 46 076 žáků, z nichž převážná většina (45 582 = 99 %) navštěvovala ŽŠ řízené obcemi a městy. Počet žáků se v posledních letech snižuje, a to průřezově ve všech okresech. Naopak počet dětí přijatých do 1. ročníku základních škol v posledních letech mírně narůstá. Ve školním roce 2010/2011 bylo přijato do 1. ročníků celkem 5 678 žáků, což je o 75 žáků více než v předešlém roce. Ve srovnání se školním rokem 2007/2008 se ovšem jedná o nárůst 218 žáků. I.4.1.3 Střední školy Střední školy v Olomoucké kraji nabízejí všeobecné vzdělání a odborové vzdělání. Ukončení střední vzdělání se dělí do tří kategorií: - střední vzdělání - střední vzdělání s výučním listem - střední vzdělání s maturitní zkouškou Absolventi, kteří získají střední vzdělání s výučním listem, se mohou rozhodnou pro další studium, tzv. nástavbové studium a získat tak střední vzdělání s maturitní zkouškou. Studenti, kteří již získali maturitní zkoušku, mohou pokračovat ve studiu vyšších odborných škol nebo na vysokých školách. Z tabulky č. 20 vyplívá, že počet středních škol na venkově ve srovnání s urbánním prostorem je velmi nízký. Lokalizace středních odborných škol a středních odborných učilišť je především v sídlech ORP. Tabulka 20: Počet středoškolských oborů dle ORP ve venkovském a urbánním prostoru Venkovský prostor ORP

Střední odborné a praktické školy

Střední odborná a odborná učiliště

Hranice 0 Jeseník 1 Konice 0 Lipník n. B. 0 Litovel 0 Mohelnice 0 Olomouc 0 Prostějov 1 Přerov 1 Šternberk 0 Šumperk 0 Uničov 0 Zábřeh 0 Celkem 3 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

0 3 0 0 0 1 3 0 3 0 0 0 0 10

Urbánní prostor

Nástavbová studia

Střední odborné a praktické školy

0 1 0 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0 4


4 3 0 2 0 2 15 9 7 0 9 3 2 56

Střední odborná a odborná učiliště

1 2 0 1 1 2 10 7 3 1 3 1 2 34

Nástavbová studia

1 2 0 1 1 1 7 7 4 1 2 2 2 31

33


Střední školství tak lze považovat za veřejnou služby, která není vlastní venkovskému prostředí. V Olomouckém kraji je i přesto ve venkovském prostoru zřízeno 10 středních odborných a škol a odborných učilišť, 3 střední odborné školy a praktické školy a 4 školy poskytující nástavbová studia, což tvoří necelých 13% z celkového počtu střední odborných škol a učilišť. Na území Olomouckého kraje je celkem 20 gymnázií, z toho 14 zřízených Olomouckým kraje, 3 zřízené obcí, 2 zřízené církví a jedno gymnázium je zřízené soukromou osobou. Na venkově se však nevyskytuje žádné gymnázium, ta jsou pouze ve městech ORP. Popis středoškolských oborů ve venkovském prostoru: Největší zastoupení středních škol a učilišť se nachází v okrese Jeseník. V obci Lipová-lázně je Odborné učiliště a praktická škola, která nabízí obory malířské a natěračské práce, truhlářská a čalounická výroba, strojírenské práce, zámečnické práce ve stavebnictví, zednické práce, pečovatelské služby a strojírenství zaměřené na automontážní práce. V obci Bernartice je Střední odborná škola a Střední odborné učiliště zemědělské - Horní Heřmanice, s obory opravář zemědělských strojů, zemědělec – farmář, sedlář, umělecký kovář, zámečník, obráběč kovů a podkovář. Dále je v okrese Jeseník střední škola v Žulové, která je součástí výchovného ústavu. Další školy na venkově nalezneme v obci Loštice - Střední odborné učiliště zemědělské, v obci Lutín - Sigmundova střední škola strojírenská, v obci Křenovice - Odborné učiliště se zaměřením na prodavačské práce, zahradnické práce a pečovatelské práce. Ve Velkém Újezdu se nachází dvě střední školy, z toho jedna je soukromá. V Olomouckém kraji jsou také školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a pro studenty s postižením – Střední škola JISTOTA o.p.s. ve Výšovicích a Výchovný ústav se střední školou v Dřevohosticích. I.4.1.4 Základní umělecké školy Základní umělecké školy poskytují vzdělávání v uměleckých oborech, jako například hudebním, výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním oboru. Obvyklým zřizovatelem základních uměleckých škol je kraj, obec, dobrovolný svazek obcí, ale i soukromé osoby. Největší zájem studentů základní uměleckých škol je o hudební obor, který navštěvuje celkem 65% studentů, dále výtvarný obor s 19% a taneční obor. V Olomouckém kraji se nachází celkem 26 základních uměleckých škol, z toho 9 ve venkovských oblastech, což je 35% z celkového počtu škol. Nejvíce základních uměleckých škol je na Jesenicku a Prostějovsku. I.4.2 Občanská vybavenost v oblasti kultury I.4.2.1 Kulturní domy, muzea a jiné Kultura na venkově zajišťuje kulturní rozvoj dětí a mládeže i široké občanské veřejnosti. Napomáhá ke zvýšení vzdělanosti, obohacuje a pozitivně vychovává, ale také slouží k upevnění mezilidských vztahů. Vybavenost venkovských obcí zázemím pro kulturní aktivity (kulturní zařízení) je důležitým parametrem. Kulturní zařízení lze členit na: -

kulturní domy a střediska (dále jen kulturní domy) středisko pro volný čas dětí a mládeže (dále jen středisko pro volný čas) kina muzea galerie


34


Kulturní zařízení na venkově mají často víceúčelový charakter, proto dostupnost jednotlivých kategorií kulturních zařízení na venkově je analyzována za všechny výše uvedené kategorie společně. Údaje o existenci kulturních zařízeních v jednotlivých obcích jsou platná k 31. 12. 2006. Na venkově Olomouckého kraje 58 obcí nemá na svém území žádné z výše uvedených kulturních zařízení. Přestože by bylo očekávatelné, že obce bez kulturního zařízení budou patřit do nejmenší velikostní kategorie, a na území větších obcí bude vždy dostupné některé z kulturních zařízení, tak tato premisa pro venkov Olomouckého kraje neplatí. Překvapivě desetina obcí s více než 500 obyvateli nedisponuje některým z kulturních zařízení a dokonce 13 % obcí s více než 1 000 obyvateli nemá na svém území kulturní zařízení. Tabulka 21: Dostupnost kulturních zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí Velikostní skupiny obcí

Počet obcí

Kulturní dům

Středisko Obce bez pro volný Kino Muzeum Galerie KZ čas Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. 3 7% 0 0% 0 0% 0 0% 16 35% 11 9% 1 1% 2 2% 0 0% 20 16% 13 12% 9 8% 3 3% 3 3% 11 10% 10 13% 13 17% 12 16% 2 3% 10 13% 7 22% 14 44% 10 31% 5 16% 1 3% 44 37 27 10 58 15%

Abs. Rel. do 199 obyv. 46 30 65% 200 až 499 obyv. 124 104 84% 500 až 999 obyv. 107 96 90% 1 000 až 1 999 obyv. 76 65 86% 2 000 až 4 999 obyv. 32 29 91% Celkem 385 324 Zdroj: ČSÚ – MOS, 2006 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii

Tabulka 22: Kulturní zázemí ve venkovských oblastech kraje

ORP

Počet obcí

Kulturní dům Abs.

Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

30 23 20 13 19 13 44 75 57 20 35 9 27

Středisko pro volný čas

Kino

Muzeum

Galerie

Obce bez KZ

Rel.

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

29 97% 22 96% 17 85% 13 100% 13 68% 12 92% 36 82% 61 81% 39 68% 17 85% 30 86% 9 100% 26 96%

4 2 1 1 2 1 5 13 7 1 1 1 5

13% 9% 5% 8% 11% 8% 11% 17% 12% 5% 3% 11% 19%

3 5 1 1 1 1 5 6 5 1 5 1 2

10% 22% 5% 8% 5% 8% 11% 8% 9% 5% 14% 11% 7%

3 6 0 0 2 2 4 5 2 0 3 0 0

10% 26% 0% 0% 11% 15% 9% 7% 4% 0% 9% 0% 0%

0 1 0 1 0 1 2 1 1 1 1 0 1

0% 4% 0% 8% 0% 8% 5% 1% 2% 5% 3% 0% 4%

1 1 3 0 5 1 7 10 17 3 4 0 1

3% 4% 15% 0% 26% 8% 16% 13% 30% 15% 11% 0% 4%

Zdroj: ČSÚ – MOS, 2006 Pozn. V jedné obci je počítáno vždy jen jedno zařízení v dané kategorii

Dostupnost kulturních zařízení na venkově v jednotlivých SO ORP velmi různá. Největší počet obcí nedisponující některým z kulturních zařízení je v ORP Přerov, k čemuž výrazně připívá Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

35


vysoký počet obcí s méně než 500 obyvateli. V SO ORP Litovel každá čtvrtá obce nedisponuje kulturním zařízením. Naopak v polovině SO ORP byly ve sledovaném období venkovské obce vybaveny kulturními zařízení takřka úplně. Obrázek 16: Kulturní zařízení ve venkovských obcích Olomouckého kraje

I.4.2.2 Veřejné knihovny Veřejné knihovny na venkově jsou zřizovány městy a obcemi tak, aby zabezpečily veřejnosti přístup k vlastním a také vnějším sbírkám a informačním zdrojům. Knihovny podporují rozvoj obcí pomocí svých služeb a díky celostátně koordinovanému systému knihoven nabízejí efektivní infrastrukturu pro celoživotní vzdělávání. Veřejné knihovny a pobočky knihoven mají v Olomouckém kraji velké zastoupení. Kromě 21 obcí nalezneme knihovnické služby téměř v každém městě, či obci. V kraji je celkem 530 knihoven a jejich poboček, z toho 17% se nachází v urbánním prostoru a 83% na venkově. Veřejné knihovny kromě výpůjční služby nabízejí i další služby, jako například veřejný internet či tiskové služby. Knihovny také mimo jiné organizují různé kulturní a vzdělávací akce. Každoročně mohou knihovny bojovat o titul Knihovna roku, jejichž krajské kolo je zajištováno v rámci soutěže Vesnice roku Olomouckého kraje. Následující tabulka č. 23 znázorňuje hustotu sítě veřejných knihoven a jejich poboček ve venkovském prostoru v Olomouckém kraji. Nejnižší dostupnost veřejných knihoven je v obcích do 200 obyvatel, kde necelá třetina obcí nemá na svém území toto zařízení. V ostatních velikostních skupinách obcí je takřka 100 % pokrytí veřejnými knihovnami. V obcích nad 1 tisíc obyvatel má více než třetina obcí více než jednu veřejnou knihovnu.


36


Tabulka 23: Počet knihoven ve venkovských obcích kraje Velikostní skupiny obcí

Počet venkovských obcí

Dostupnost knihoven*

Počet knihoven abs.

do 199 obyv. 46 200 až 499 obyv. 124 500 až 999 obyv. 107 1 000 až 1 999 obyv. 76 2 000 až 4 999 obyv. 32 Zdroj: ČSÚ – MOS, rok 2006 * V jedné obci je počítáno vždy jen jedna knihovna.

32 121 123 115 48

podíl 70% 98% 115% 151% 150%

abs.

podíl 70% 97% 99% 97% 100%

32 120 106 74 32

Dostupnost veřejných knihoven v jednotlivých SO ORP je většinou velmi dobrá. Výjimkou jsou SO ORP Šternberk a Šumperk, kde se nachází několik podhorských obcí do 500 obyvatel12, které neprovozují knihovnu.

Zábřeh

Uničov

Šumperk

Šternberk

Přerov

Prostějov

Olomouc

Mohelnice

Litovel

Lipník n. B.

Konice

Jeseník

Hranice

Tabulka 24: Dostupnost veřejných knihoven na venkově dle ORP

Počet obcí v ORP 30 23 20 13 19 13 44 75 57 20 35 9 27 Počet obcí s 29 22 19 13 19 13 44 74 52 15 30 9 25 knihovnou Podíl obcí s 97% 96% 95% 100% 100% 100% 100% 99% 91% 75% 86% 100% 93% knihovnou Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2006

Obrázek 17: Veřejné knihovny v obcích v Olomouckém kraji

12

Jedná se o obce Hlásnice, Lipina, Mutkov, Norberčany (ORP Šternberk); Hraběšice, Janoušov, Šléglov, Vikantice (ORP Šumperk) Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 37


I.4.3 Občanská vybavenost v oblasti sportu Moderní životní styl obyvatel měst i venkovských obcí je spojen s aktivní trávením volného času, proto je občanská vybavenost v oblasti sportu na venkově důležitá. V roce 2009 Krajský úřad Olomouckého kraje prováděl dotazníkové šetření, které zjišťovalo dostupnost venkovních hřišť, víceúčelových objektů pro sport (tělocvičny, sokolovny) a bazénů a koupališť ve venkovských obcích Olomouckého kraje. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že i v nejmenších obcích je často dostupné základní sportovní zázemí. Počet obcí s venkovním hřištěm lineárně roste až do 100% pokrytí u obcí nad 500 obyvatel. Stejně tak dostupnost tělocvičny či jiného zastřešeného sportoviště ve venkovských obcích lineárně roste s počtem obyvatel. Ve všech obcích nad 2000 obyvatel je dostupné zastřešené sportoviště. Nejvíce venkovských obcí bez základního zázemí pro sport je v ORP Konice a Šumperk. Přesto lez tvrdit, že dostupnost sportovního zázemí je na venkově Olomouckého kraje dobrá a dostačující. Ve všech městech spadajících do urbánní oblasti jsou dostupné všechny druhy sportovního zázemí, vyjma Konic, kde není koupaliště.

Počet obyv. abs.

do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv.

46 124 107 76

6 638 41 008 71 309 106 260

2 000 až 4 999 obyv.

32

90 426

40 118 107 76 32

%

abs.

87% 95% 100% 100% 100%

10 58 91 73 32

Bazén či koupaliště

Počet obcí

Hřiště

Velikostní skupiny venkovských obcí

Tělocvična, sokolovna aj.

Tabulka 25: Sportovní zázemí ve obcích Olomouckého kraje dle velikostních skupin

%

22% 47% 85% 96% 100%

abs.

3 18 9 16 13

%

7% 15% 8% 21% 41%

Zdroj: KUOK - Dotazníkové šetření obcí 2009, ČSÚ, MOS, rok 2006 Obrázek 18: Dostupnost sportovního zázemí dle velikostních skupin


38


Hranice

Jeseník

Konice

Lipník n. B.

Litovel

Mohelnice

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šternberk

Šumperk

Uničov

Zábřeh

Tabulka 26: Sportovní zázemí ve obcích Olomouckého kraje dle SO ORP

Počet obcí v ORP Udržované hřiště

30

23

20

13

19

13

44

75

57

20

35

9

27

29

22

17

12

19

13

44

74

55

20

32

9

26

Tělocvična, sokolovna aj.

18

20

12

7

14

9

40

47

31

12

25

7

22

Bazén či koupaliště

5

7

2

1

1

3

6

12

7

3

7

2

3

Počet obcí bez sport. zázemí

0

1

2

1

0

0

0

1

1

0

2

0

1

Podíl obcí bez sport. zázemí 0% 4% 10% 8% 0% Zdroj: Dotazníkové šetření obcí 2009.., ČSÚ, MOS, rok 2006

0%

0%

1%

2%

0%

6%

0%

4%

I.4.4 Občanská vybavenost v oblasti sociální Aktuální Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pojímá sociální služby jako činnosti, které zajišťují pomoc a podporu lidem s problémy související s jejich dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem, zdravotním postižením apod., a kteří nejsou s to své problémy řešit bez pomoci druhých. Sociální služby musí vždy zachovávat lidskou důstojnost osob, vycházet z jejich individuálních potřeb a aktivně podporovat jejich samostatnost. Potřebnost, dostupnost a financování sociálních služeb jasně specifikuje výše uvedený Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2011-2014, tudíž není cílem analytické části Koncepce rozvoje venkova analyzovat problémy a nedostupnost sociálních služeb na venkově. Sociální služby, stejně jako řada jiných specializovaných služeb, jsou soustředěny do urbánního prostoru, který tvoří přirozená spádová centra pro okolní venkovské obce. Proto cílem analytické části Koncepce rozvoje venkova je pouze krátce shrnout informace o existenci poskytovatelů sociálních služeb přímo na venkově Olomouckého kraje. Sociální služby poskytované na venkově jsou často zajišťovány terénním způsobem, protože jen výjimečně poskytovatel sociálních služeb sídlí ve venkovském prostoru, pouze pobytové sociální služby jsou výjimkou. Je zajímavé, že výskyt pobytových sociálních služeb nijak nesouvisí s počtem obyvatel dané obce.

jiné služby (§39 a § 44) Celková kapacita

U* 251

80 140 150

0

0

0 390

40 272 1267 470 550 315 780

20 195

V*

0

0

0

0

0

0

U*

16

0

0

0

0

0

312 290 140 150

15 208 136

Zábřeh

0

Uničov

0

Šumperk

0

Šternberk

Mohelnice

0

Přerov

Litovel

V*

Prostějov

Lipník n. B.

pečovatelská služba §40

Olomouc

Konice

45 210

Hranice

Jeseník

Tabulka 27: Terénní služby sociální péče pro seniory dle ORP

0

10

0

3

2

0

0

30 225

0

0

9

0

16

40 272 1312 913 686 318 791

20 601

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, 2014 *V= venkovský prostor; U=urbánní prostor Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

39


V souvislosti se stárnutím obyvatelstva (viz kapitola Obyvatelstvo) je čím dál důležitější dostupnost terénních služeb sociální péče pro seniory na venkově, proto jsme z dat Registru poskytovatelů sociálních služeb analyzovali pouze ty služby, kde lze očekávat zvyšující se poptávku. Ve výše uvedené tabulce jsou údaje o dostupné kapacitě dle Registru poskytovatelů sociálních služeb u služeb poskytovaných dle § 39 (osobní asistence), § 40 (pečovatelská služba) a § 44 (odlehčovací služby) zákona o sociálních službách. Z tabulky č. 27 je vidět, že v každém správním obvodu ORP je dostupná určitá kapacita terénních služeb sociální péče pro seniory. Dostatečnost kapacit a s tím spojená dostupnost sociálních služeb je otázkou poptávky, místních komunitních plánů a Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji. I.4.5 Občanská vybavenost v oblasti zdravotnictví Dostupnost zdravotních služeb je plně v kompetenci zdravotních pojišťoven, přesto je na místě analyzovat stav těchto služeb, protože úzce souvisí s kvalitou života na venkově.

46 124 107 76 32

do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv. 2 000 až 4 999 obyv.

6 638 41 008 71 309 106 260 90 426

Lékárna

Gynekologie

Počet obyv.

Stomatologie

Počet obcí

Praktický lékař pro dospělé


Praktický lékař pro děti

Tabulka 28: Dostupnost zdravotnických zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí

abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 0 0% 1 2% 0 0% 0 0% 0 0% 6 5% 13 10% 2 2% 1 1% 0 0% 20 19% 37 35% 18 17% 4 4% 4 4% 46 61% 60 79% 42 55% 16 21% 23 30% 30 94% 31 97% 30 94% 13 41% 26 81%

Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2010 Pozn. Jednotlivé kategorie zdravotnických zařízení obsahují i detašovaná pracoviště V obcích do 199 obyvatel se takřka nevyskytují zdravotnická zařízení a v obcích do 499 obyvatel jsou základní zdravotní služby dostupné jen výjimečně. Ordinace praktického lékaře pro dospělé se vyskytují v třetině obcí do 999 obyvatel. S růstem počtu obyvatel se zvyšuje i zastoupení všech zdravotnických zařízení ve venkovských obcích. Ordinace praktických lékařů nejsou ve všech obcích s více než 2000 obyvateli.

15 845

12

7

5

3

3

28 645

9

8

9

6

6

7 781

6

4

4

2

1

7 120

3

3

2

0

0

13 767

10

5

6

2

1

9 198

3

2

4

0

2

62 225

30

20

22

4

14


Lékarna

Gynekolog

Stomatolog


30 23 20 13 19 13 44


Hranice Jeseník Konice Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc

Počet obyvatel venkova

ORP

Počet obcí

Tabulka 29: Dostupnost zdravotnických zařízení dle velikostních skupin venkovských obcí

40


54 053 31 544

32

22

25

2

10

25

10

9

3

3

10 103

7

2

2

0

1

44 069

24

16

15

10

9

11 072

7

5

3

3

2

19 758

11

4

9

2

3

Lékarna

Gynekolog

Stomatolog


Prostějov 75 Přerov 57 Šternberk 20 Šumperk 35 Uničov 9 Zábřeh 27 Zdroj: ČSÚ, MOS, rok 2010

Počet obyvatel venkova

ORP

Počet obcí


Obrázek 19: Zdravotnická zařízení ve venkovských obcích Olomouckého kraje


41


I.4.6 Občanská vybavenost – ostatní I.4.6.1 Obchod Přestože se nákupní zvyky obyvatel města i venkova významně proměnily v neprospěch menších obchodů, dle statistických údajů ze Studie sídelní struktury Olomouckého kraje (2012) jsou prodejny potravin téměř v každé obci kraje. Celkově je prodejnou potravin vybaveno téměř 88 % venkovských obcí Olomouckého kraje. Nejlepší dostupnost obchodů s potravinami je ve správních obvodech ORP Jeseník a Konice. Na druhou stranu je nejhorší situace v pokrytí venkovských obcí obchody s potravinami v ORP Přerov a Prostějov, a to jak v absolutních, tak i relativních hodnotách. Tyto územní celky jsou specifické svým vysokým počtem malých obcí, což je zřejmou příčinou neexistence obchodů s potravinami v řadě obcí. Na území Olomouckého kraje se vyskytují čtyři obce13 s více jak 1 tisícem obyvatel, na jejichž území není obchod s potravinami, což je přes vysoký počet obyvatel zřejmě způsobeno blízkostí k velkým městům (Olomouc, Prostějov, Uničov) s obchodními centry.


30 23 20 13 19 13 44 75 57 20 35 9 27

Bez obchodu (%)

Bez obchodu

Počet obcí

S obchodem

Počet obcí

ORP

Počet obchodů

Tabulka 30: Dostupnost obchodů s potravinami ve venkovských obcích dle ORP

50

28

2

7%

64

23

0

0%

38

20

0

0%

20

11

2

15%

40

17

2

11%

20

12

1

8%

105

39

5

11%

102

61

14

19%

84

48

9

16%

28

17

3

15%

81

31

4

11%

27

7

2

22%

43

25

2

7%

Zdroj: Studie sídelní struktury OK (2012), vlastní výpočty

I.4.6.2 Pošta Na rozdíl od obchodů s potravinami je rozmístění poboček České pošty závislé na počtu obyvatel obce. Celkově působí Česká pošta v 47 % venkovských obcí Olomouckého kraje.

13

Čelechovice na Hané (počet. obyv. v roce 2011: 1266); Držovice (1375); Paseka (1280); Příkazy (1229).


42


Tabulka 31: Dostupnost poboček České pošty ve venkovských obcích


Počet obyv.

Počet obcí

Obce bez pošty

abs. 46 124 107 76 32


6 638 41 008 71 309 106 260 90 426

46 105 49 4 0

%

100% 85% 46% 5% 0%

Počet obyv. bez pošty v obci abs.

%

6 638 33 678 31 122 4 993 0

100% 82% 44% 5% 0%

Zdroj: Studie sídelní struktury Olomouckého kraje (2012) Z územního hlediska je nejlepší pokrytí pobočkami pošty v ORP Jeseník, Uničov a Olomouc, kde dosahuje pokrytí více než 60 % obcí. Menší dostupnost této služby je typická pro okrajové části ORP Zábřeh či Prostějov. Nejvyšší podíl obcí na jejichž území nepůsobí pobočky České pošty je v ORP Zábřeh (70 % obcí)


Počet obcí s poštou

Počet obcí - celkem

ORP

Podíl obcí bez pošty

Tabulka 32: Vybavenost obcí pobočkou České pošty dle ORP

30 23 20 13 19 13 44 75 57 20 35 9 27

12

60%

20

13%

7

65%

6

54%

8

58%

4

69%

29

34%

34

55%

19

67%

7

65%

20

43%

7

22%

8

70% Zdroj: Studie sídelní struktury OK, vlastní výpočty


43


I.4.1 SWOT analýza - občanská vybavenost Silné stránky

- mateřské školy se vyskytují v 30 % obcí do 500 obyvatel a ve větších obcích je 97 % dostupnost těchto zařízení - ve všech SO ORP rostou kapacity mateřských školy a největší nárůst kapacit je v SO ORP Šumperk - v SO ORP Olomouc má 95 % obcí mateřskou školu na svém území

Slabé stránky

- v méně než polovině obcí SO ORP Konice a Lipník nad Bečvou není mateřská škola - ve více než čtvrtině obcí v SO ORP Litovel a Přerov není kulturního zařízení - v SO ORP Šternberk je nejmenší podíl obcí s knihovnou (75 %) - v 30 % obcí nad 1000 obyvatel není dostupná ordinace pediatra

- všechny obce nad 2000 obyvatel mají na svém území základní školu a 85 % obcí s více než 500 obyvateli má základní školu (úplnou či neúplnou)

- ordinace pediatra, dentisty či gynekologa se v obcích do 1000 obyvatel vyskytují jen výjimečně

- 80 % obcí do 500 obyvatel disponuje kulturním zařízením na svém území

- existují významné území rozdíl v dostupnosti prodejen potravin v jednotlivých SO ORP Olomouckého kraje

- všechny obce SO ORP Lipník nad Bečvou a Uničov mají kulturní zařízení - na venkově Olomouckého kraje je kvalitní síť knihoven a venkovních sportovišť (95 % obcí má tato zařízení na svém území)

- pobočky České pošty nepůsobí v 89 % obcí s méně než 500 obyvateli - 76 tis. obyvatel nemá pobočku České pošty ve své obci

- všechny obce nad 2000 obyvatel disponují tělocvičnou na svém území (68 % venkovských obcí má tělocvičnu) - ordinace praktického lékaře pro dospělé je k dispozici v 85 % obcí nad 1000 obyvatel (v 18 % obcí do 1000 obyvatel se vyskytuje ordinace lékaře pro dospělé) - prodejny potravin jsou téměř v každé venkovské obcí (12 % obcí nedisponuje prodejnou na svém území) - obce bez prodejny potravin se často vyskytují v zázemí měst, kde je dobrá dostupnost do obchodních středisek


44

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Příležitosti - vysokorychlostní internet může zvýšit dostupnost některých služeb - nové koncepty poskytování poštovních a dalších služeb (pošta partner – pošta v knihovně, v obecním úřadě) - vznik podnikových mateřských center (dětských skupin) - transformace knihoven, ZŠ a MŠ na multifunkční a kulturní centra obce

Hrozby - rušení ZŠ a MŠ v obcích do 1000 obyvatel - pokračování snižování porodnosti a následné nevyužívání vytvořených kapacit MŠ - přestože na venkově je hustá síť knihoven a sportovišť, tak není znám technický stav těchto zařízení, který může vyžadovat významné investice v následujících letech - neřízené rušení pošt ve venkovských obcí - zhoršení dostupnosti komerčně nerentabilních služeb (banka, lékař, potraviny) - rozvoj trhu s elektronickými knihami může ohrozit existující síť knihoven ve venkovských obcích - pokračující stárnutí populace může způsobit nedostatečnou dostupnost terénních služeb sociální péče pro seniory


45


I.5 Podnikání a zaměstnanost Struktura hospodářství podle dat o počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích hospodářství se v Olomouckém kraji mezi roky 2001 a 2011 (data SLDB) významně změnila. Jelikož nejsou dostupná data, který by umožňovala srovnání venkovského a urbánního prostoru hlediska struktury hospodářství dle počtu zaměstnanců, tak je využito srovnání mezi jednotlivými okresy Olomouckého kraje. Ve všech okresech Olomouckého kraje došlo k poklesu podílu zaměstnanců v zemědělství a lesnictví, a to z 9 % (SLBD 2001) na 6 % (SLBD 2011). Největší podíl zaměstnanců je v průmyslu, přestože zde došlo k největšímu poklesu (o 4 % body), a v okrese Jeseník a Prostějov došlo k poklesu až o 7 % bodů. V ostatních kategoriích, které lze charakterizovat jako soukromé služby (obchod, pohostinství, doprava) a veřejné služby (veřejná správa, školství, zdravotnictví), došlo k mírnému růstu ve všech okresech Olomouckého kraje. K největšímu nárůstu došlo v kategorii obchod a pohostinství, ve kterém za celý Olomoucký kraj došlo k růstu z 31 259 zaměstnanců na 34 176 zaměstnanců, což znamená růst o 4 % body. Největší nárůst proběhl v okrese Jeseník a to o 8 % bodu.

školství a zdravotnictví

veřejná správa

doprava a telekomunikace

obchod a pohostinství

stavitelství

rok

průmysl

Okres

zemědělství a lesnictví

Tabulka 33: Změna struktury hospodářství dle počtu zaměstnanců (SLBD 2001, 2011)

2001

9%

33%

16%

10%

6%

10%

16%

2011

6%

26%

12%

17%

8%

10%

21%

2001

6%

35%

11%

14%

8%

9%

17%

2011

4%

31%

9%

17%

10%

9%

20%

2001

8%

42%

12%

12%

7%

7%

12%

2011

6%

35%

10%

16%

9%

8%

15%

2001

7%

38%

13%

12%

10%

8%

13%

2011

4%

36%

10%

16%

10%

9%

16%

2001

7%

45%

10%

11%

8%

6%

12%

2011 5% Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001, SLBD 2011

44%

9%

14%

8%

6%

14%

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

Veřejná správa dle výpočtu podílů zaměstnanců na celkovém pracovním trhu má stále stejný význam (od 10 % v okr. Jeseník do 6 % v okr. Šumperk), přesto je důležité uvést, že od SLDB 2001 do SLDB 2011 došlo ke zrušení 2 732 pracovním míst (ve všech okresech cca 600 míst vyjma okr. Prostějov – 168 míst). Zajímavý je nesourodý vývoj absolutního počtu zaměstnanců veřejných služeb (školství a zdravotnictví), v jednotlivých okresech, kde vyjma okresu Olomouc (nárůst 518 pracovních míst) došlo v ostatních částech kraje k poklesu pracovních míst o 1 149. Přesto podíl zaměstnanců veřejných služeb vyrostl ve všech okresech, ale nejvíce v okrese Jeseník, kde došlo k nárůstu o 5 % bodů. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

46


Obrázek 20: Srovnání struktury hospodářství v roce 2001 a 2011

I.5.1 Podnikatelské prostředí Analýza podnikatelského prostředí se zaměřila na dva aspekty podnikání: odvětvové struktury podnikání z hlediska počtu ekonomických subjektů a velikostní strukturu zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců. Při analýze bylo vycházeno z dostupných statistických dat poskytnutých Českým statistickým úřadem. V roce 2011 bylo v Olomouckém kraji 135 584 ekonomických subjektů. Nejvíce jich působilo v kategorii „Obchod a pohostinství“, a to 40 997 subjektů, což tvořilo 30 % z celkového počtu ekonomických subjektů. Na venkově měli podnikatelé v kategorii „Obchod a pohostinství“ také největší zastoupení (27 %). Zajímavé je, že na venkově mají průmyslové podniky vyšší zastoupení (17 %) než v urbánním prostoru (12 %), což je zřejmě způsobeno malým zastoupením podnikatelů z kategorie „Ostatní obchod a služby“ na venkově ve srovnání s urbánním prostorem v Olomouckém kraji.

9 752

2 202

16 171

8 033

898

1168

5562

%

8,7%

16,9%

16,6%

3,7%

27,5%

13,7%

1,5%

2,0%

9,5%

Abs.

1 591

9 592

8 174

2 035

24 826

19 124

123

2927

8347

%

2,1%

12,5%

10,7%

2,7%

32,4%

24,9%

0,2%

3,8%

10,9%

100,0 %

Abs.

6 713

19 529

17 926

4 237

40 997

27 157

1021

4095

13909

135 584

%

5,0%

14,4%

13,2%

3,1%

30,2%

20,0%

0,8%

3,0%

10,3%

100,0 %

celkem

9 937

ostatní veřejné služby

ostatní obchodní služby

5 122

školství a zdravotnictví


Abs.

veřejná správa

doprava a spoje

Celkem

stavitelství

Urbánní prostor

průmysl

Venkov

zemědělství, lesnictví,

Tabulka 34: Počet ekonomických subjektů v Olomouckém kraji

58 845 100,0 %

76 739

Zdroj: ČSÚ, RES, rok 2011 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

47


Podnikatelské subjekty se na celkovém souboru ekonomických subjektů podílely 86 %., a jejich kategorie, které jsou uvedeny v tabulce níže. Podnikatelské subjekty na venkově tvoří 44 % z celkového počtu podnikatelských subjektů v Olomouckém kraji. ORP s nejvyššími počty podnikatelských subjektů na venkově kopírují pořadí ORP podle počtu obyvatel. Nejvíce podnikatelů na venkově je ve správním obvodě ORP Olomouc (10 198 podnikatelů), Prostějov (8 492) a Šumperk (7 978). Jedinou výjimkou je venkov v ORP Jeseník, který 28 645 obyvateli má více podnikatelů než ORP Přerov s 31.544 obyvateli. Pokud bychom se podívali na poměrový ukazatel „počet podnikatelských subjektů“ na 1000 obyvatel zjistíme, že nejvíce podnikatelských subjektů je na venkově v ORP Jeseník (215,9), za ním je Šumperk s 181 podnikateli na 1000 obyvatel a až pak ORP Olomouc s 163,9 podnikateli na 1000 obyvatel. Naopak nejméně podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel je v ORP Zábřeh (134,6), Konice (140,7) a Přerov (144,7).

Lipník n. B. Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

% Abs.

%

97 45% 301 79% 37 74% 43 43% 99 62% 76 49% 444 40% 306 57% 193 42% 50 38% 357 62% 69 47% 130 60%

385 29% 808 50% 111 61% 170 35% 326 48% 214 39% 2 040 20% 1 246 34% 682 22% 215 28% 1 192 40% 198 35% 446 42%

2 454 41% 6 185 67% 1 095 69% 1 082 41% 2 064 56% 1 405 48% 10 198 31% 8 492 49% 4 541 33% 1 462 39% 7 978 57% 1 601 48% 2 660 52%

počet podnikatelských subjektů na 1000 obyv.

686 34% 1 769 61% 326 64% 351 36% 673 55% 459 46% 3 416 28% 2 818 44% 1 561 29% 375 32% 2 468 52% 492 44% 777 47%

celkem podnikatelů

407 49% 1 397 73% 148 62% 216 49% 340 60% 187 51% 1 891 43% 1 625 61% 811 39% 344 49% 1 498 68% 365 56% 523 59%

doprava a spoje

564 50% 1 078 70% 295 71% 195 41% 422 55% 297 54% 1 858 42% 1 841 54% 895 40% 248 37% 1 416 62% 324 49% 504 57%


Konice

% Abs.

315 74% 832 88% 178 87% 107 59% 204 70% 172 60% 549 59% 656 83% 399 70% 230 76% 1 047 88% 153 77% 280 73%


Jeseník

Abs.

stavitelství

Hranice

průmysl

SO ORP


Tabulka 35: Počet podnikatelských subjektů na venkově v Olomouckém kraji dle SO ORP

154,9 215,9 140,7 152,0 149,9 152,8 163,9 157,1 144,0 144,7 181,0 144,6 134,6

Zdroj: ČSÚ, UAP obcí a RES, rok 2011 Abs. – absolutní počet podnikatelských subjektů dané kategorie na venkově % - podíl podnikatelských subjektů na venkově ku celkovému počtu podnikatelských subjektů (venkovský + urbální prostor) v dané kategorii a SO ORP


48


Následující graf velmi zajímavě srovnává zastoupení pěti nejpočetnějších kategorií podnikatelských subjektů na venkově a v urbánním prostoru. Jedná se o kategorie zemědělství, průmysl, stavitelství, obchod a ostatní obchod. Z grafu je jasně zřejmá dominance počtu podnikatelů v oblasti obchodu a služeb v urbánním prostoru ve srovnání s počtem podnikatelů na venkově. Přestože na venkově jsou také nejpočetnější kategorií podnikatelských subjektů „Obchod a pohostinství“, tak rozdíl v jejich zastoupení není tak dominantní. Obrázek 21: Srovnání kategorií podnikatelských subjektů

Jak ukázala data o počtu podnikatelských subjektů na venkově v tabulce č. 35, tak počet podnikatelů v SO ORP Jeseník a Šumperk nijak nekoreluje s úrovní zaměstnanosti, proto následující tabulka analyzuje velikostní strukturu zaměstnavatelů na venkově. Tabulka 36: Počet mikro, malých, středních a velkých podniků Venkovský prostor Abs.

Mikro podnik

%

Urbánní prostor Abs.

Celkem

%

24 716

44,6

30 627

55,3

55 343

Malý podnik

946

38,4

1 513

61,5

2 459

Střední podnik

192

29,3

462

70,6

654

20

21,9

71

78,0

91

25 874

44,2

32 673

55,8

58 547

Velký podnik Celkem Zdroj: ČSÚ, RES, rok 2011

Z tabulky č. 36 a obrázku 22 jasně vyplývá převaha podnikatelských subjektů působcích v urbánním prostoru, a to hlavně u středních a velkých podniků, které využívají soustředění pracovní síly v městském prostoru. Podnikatelská aktivita ve venkovském prostoru dosahuje 8,2 %, což je srovnání počtu podniků sídlících na venkově s počtem obyvatel. Urbánní prostor v míře podnikatelské aktivity dosahuje 10,1 %.


49


Obrázek 22 Srovnání velikostních skupin podnikatelských subjektů

I.5.2 Zaměstnanost a trh práce V Olomouckém kraji žije 638 638 obyvatel,14 z nichž je ekonomicky aktivních pouze 303 992 osob15. Dle sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 dosahuje v našem kraji podíl ekonomicky aktivních osob 48,4 %, a došlo tak ve srovnání s SLDB 2001 k poklesu o více než 2 procentní body, protože v roce 2001 bylo ekonomicky aktivních 50,7 % na celkové populaci kraje. V rámci sčítání lidu, domů a bytů je v souvislosti s ekonomickou aktivitou řešena i výše zaměstnanosti, která v obou těchto úplných šetřeních dosáhla výše 88,2 % (podíl zaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních). Srovnání venkovského a urbánního prostoru z pohledu ekonomické aktivity obyvatelstva a jeho zaměstnanosti dle výsledků SLDB 2011 jasně ukazuje na jeden z nejzásadnějších problémů venkova v Olomouckém kraji, kterým je nízký podíl zaměstnaných a ekonomiky aktivních osob. Jak ukazují údaje v tabulce č. 37, tak ve venkovském prostoru je o více jak 1 % ekonomicky aktivních obyvatel méně než v urbánní prostoru, a to přestože v urbánním prostoru dochází k rychlejšímu tempu stárnutí a v řadě venkovských obcí v aglomeracích měst dochází k imigraci mladých rodin (viz kapitola demografie). Uzemní hledisko je v tomto velmi významné a odhaluje zásadní rozdíly mezi jednotlivými částmi Olomouckého kraje.

14

Zdroj: Územně analytické podklady obcí k 31. 12. 2011. Dle sčítání lidu domů a bytů 2011 žilo v Olomouckém kraji 628 427 osob. 15 Zdroj SLDB 2011 Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 50


Tabulka 37: Ekonomicky aktivní obyvatelé v Olomouckém kraji Venkovský prostor Obyvatelé kraje Ekonomicky aktivní obyv. (EAO) Podíl EAO EAO se zaměstnáním Podíl zaměstnaných EAO

Urbánní Prostor

306 295 145 826

Celkem v OK

322 132 158 166

628 427 303 992

47,61%

49,10%

48,37%

127 842

140 171

268 013

87,67%

88,62%

88,16%

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Podíl nezaměstnaných osob, které spadají do kategorie ekonomicky aktivních, dosahuje ve venkovském prostoru Olomouckého kraje 12,4 %. To znamená, že v šesti SO ORP je nižší nezaměstnanost, než je průměr pro venkovský prostor Olomouckého kraje. Pouze SO ORP Mohelnice a Olomouc má nezaměstnanost nižší o pětinu, než je průměr (). Naopak tři správní obvody ORP (Jeseník, Šternberk a Konice) dosahuje o pětinu vyšší zaměstnanosti, než je průměr (). Nejvyššího podílu nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních dosahuje venkovský prostor v SO ORP Jeseník, kde každý pátý EAO není zaměstnán. Bližší informace a územní srovnání obsahuje tabulka č. 38, jejíž data vychází ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Tabulka 38: Zaměstnanost ve venkovském prostoru v ORP dle SLDB 2011 ORP

Počet ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) 1) Celkem


zaměstnaní

7 424 12 613 3 403 3 367 6 463 4 433 30 309 24 498 14 702 4 783 19 704 5 063 9 064 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011

nezaměstnaní

6 600 10 075 2 912 2 915 5 738 4 027 27 421 21 618 12 969 3 996 17 039 4 486 8 046

824 2 538 491 452 725 406 2 888 2 880 1 733 787 2 665 577 1 018

Podíl nezaměstnaných na EAO 11,1% 20,1% 14,4% 13,4% 11,2% 9,2% 9,5% 11,8% 11,8% 16,5% 13,5% 11,4% 11,2%

 

 



Řadu problémů spojených s nezaměstnanosti je důležité řešit na místní úrovni. Proto bude komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) uplatněn na zvýšení zaměstnanosti a řešení sociálního vyloučení (viz kapitola 1.2.3.) v OP Zaměstnanost. Proto tabulka č. 39 řeší územní dimenzi nezaměstnanosti dle působnosti MAS.


51


Tabulka 39: Zaměstnanost ve venkovském prostoru dle území MAS Název MAS Bystřička Jesenicko

1)

Horní Pomoraví Hranicko 2) Mohelnicko Moravská brána Moravská cesta 3) Moravský kras Moštěnka 4) Na cestě k prosperitě Nízký Jeseník OPRV

5)

Prostějov venkov Region HANÁ Střední Haná Šternbersko Šumperský venkov

Počet EAO 1) ORP* celkem

Olomouc Jeseník Šumperk, Zábřeh Hranice Mohelnice Lipník Litovel Prostějov Přerov Prostějov Šternberk Olomouc Prostějov Konice, Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov

8 576 18 098 23 133 16 517 9 159 10 364 15 325 1 729 5 231 6 799 2 027 7 554 8 544 16 699 6 929 13 513 12 097 10 610

zaměstnaní

nezaměstnaní

7 703 14 777 20 124 14 612 8 331 8 986 13 660 1 524 4 645 5 932 1 629 6 796 7 553 14 896 5 948 12 146 10 599 9 300

873 3 321 3 009 1 905 828 1 378 1 665 205 586 867 398 758 991 1 803 981 1 367 1 498 1 310

Uničovsko *- Významný podíl SO ORP na územní působnosti MAS 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova

Podíl nezaměstnaných na EAO 10,2% 18,4% 13,0% 11,5% 9,0% 13,3% 10,9% 11,9% 11,2% 12,8% 19,6% 10,0% 11,6% 10,8% 14,2% 10,1% 12,4% 12,3%

    

 

 

Pokud míru nezaměstnanosti analyzujeme na úrovni územní působnosti MAS, zjistíme, že podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních dosahuje vysokého počtu v MAS VP pro Jesenicko, Horní Pomoraví, Moravská brána, Nízký Jeseník a Střední Haná, které jsou determinovány negativním stavem chudoby a sociálního vyloučení (viz kapitola I.2.3 Chudoba a sociální vyloučení) v POÚ Javorník, Zlaté Hory, Hanušovice, Přerov, Moravský Beroun a Kojetín. Hlavním nástrojem státu ke zvyšování zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti, za kterou plně odpovídá Úřad práce ČR a využívá finančních zdrojů z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Níže přiložená tabulka č. 40 zachycuje počet rekvalifikací a podpořených pracovních míst v rámci realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti za celý Olomoucký kraj. „Vytvořená“ pracovní místa v rámci VPP a SÚPM jsou především krátkodobé úvazky bez závazku zaměstnavatele k udržitelnosti, a po skončení finanční podpory nejsou často prodlužována.


52


Tabulka 40: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v Olomouckém kraji Nástroj APZ

2010

2011

Veřejně prospěšné práce (VPP)

1 979 1 488 Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) 2 149 1 129 Podpora samostatné výdělečné činnosti 343 221 Chráněná pracovní místa pro OZP 19 30 Rekvalifikace 6 021 4 997 Zdroj: Výroční statistické zprávy ÚP ČR – Olomouc, 2010 - 2013

2012 1 245 1 156 237 47 1 990

2013 2 268 2 876 210 30 3 861

I.5.2.1 Zaměstnanost dle hospodářských kategorií Obecné rozdíly mezi hospodářskou strukturou na venkově a v urbánním prostoru byly řešeny již v rámci podkapitoly I.4.1 Podnikatelské prostředí, proto bychom zde chtěli analyzovat rozdíly pomoci počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích hospodářství. Obrázek 23: Počet zaměstnanců dle kategorií hospodářství

Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočet Z obrázku č. 23 jsou jasně zřejmé rozdíly mezi venkovem a „městem“. Dle očekávání v zemědělství na venkově pracuje až čtyřnásobek osob než ve městě. Obrázek, ale odhaluje zajímavé zjištění, že zaměstnanci průmyslu a stavitelství častěji žijí na venkově. Podíl zaměstnanců průmyslu na celkovém počtu zaměstnanců z venkovského prostoru je až o 7 % bodu vyšší než u zaměstnanců z urbánního prostoru. Ostatní kategorie hospodářství, které lze charakterizovat, jako služby (soukromé a veřejné služby) zaměstnávají spíše obyvatele „měst“ (viz obrázek č. 23 – kvantitativní vyjádření). Největší rozdíl v podílů zaměstnanců je v kategorii veřejná správa a veřejné služby, kde na venkově je zaměstnáno 19 % zaměstnanců na rozdíl o urbánního prostoru, kde tato kategorie hospodářství zaměstnává 27 % zaměstnanců.


53


Venkovský prostor (A) 7% 35% 10% Urbánní prostor (B) 2% 29% 7% 5% 7% 2% Rozdíl (A-B) Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vlastní výpočet

veřejná správa a veřejné služby



doprava a spoje

stavitelství

průmysl


Tabulka 41: Podíl zaměstnanců na hospodářských kategoriích

8% 9%

13% 16%

7% 11%

19% 27%

-1%

-2%

-4%

-7%

Zásadní rozdíly ve struktuře hospodářství podle počtu zaměstnanců v jednotlivých velikostních skupinách obcí neexistují, což dokládá obrázek č. 24. Zásadní rozdíly jsou jen v kategorii zemědělství, kde se s počtem obyvatel obce lineárně snižuje podíl zaměstnanců v zemědělství a lesnictví. Rozdíly mezi velikostními skupinami jsou u ostatních kategoriích hospodářství jen minimální a nelineární. Obrázek 24: Struktura hospodářství dle velikostních skupin obcí

Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočet Venkovský prostor v jednotlivých správních obvodech ORP je v Olomouckém kraji z pohledu struktury zaměstnanosti dle hospodářských kategorií velmi rozdílný. Nejvíce „zemědělským“ SO ORP je Uničov a Konice, kde více než 13 % místních zaměstnaných pracuje v tomto sektoru. Naopak pouze 5 a 7 % zaměstnaných pracuje v sektoru zemědělství na venkově ve SO ORP Mohelnice, Olomouc a Šumperk (blíže tabulka č. 42).


54


abs. 443 Hranice 615 Jeseník 272 Konice Lipník n. B. 169 401 Litovel Mohelnice 214 1036 Olomouc Prostějov 1379 695 Přerov 282 Šternberk 916 Šumperk 420 Uničov 460 Zábřeh

%

abs.

%

8 7 11 7 8 6 4 7 6 8 6 11 6

2181

38 26 40 33 39 55 30 34 35 36 38 37 45

2167 985 868 1937 1911 7201 6331 3873 1229 5661 1378 3283

abs. 621 997 220 264 432 165 2191 1869 1133 310 1472 347 611

%

abs.

11 451 12 617 9 199 10 250 9 387 5 263 9 2340 10 1568 10 997 9 272 10 1193 9 239 8 514

%

8 7 8 10 8 8 10 8 9 8 8 6 7

abs. 648 1239 235 333 585 302 3877 2488 1438 424 2062 454 792

%

abs.

11 355 15 586 10 125 13 166 12 379 9 177 16 2313 13 1410 13 786 12 246 14 1043 12 216 11 452

veřejná správa a veřejné služby



doprava a spoje

stavitelství

SO ORP

průmysl


Tabulka 42: Zaměstnanost dle hospodářských kategorií na venkově dle SO ORP

%

abs.

%

6 7 5 6 8 5 10 8 7 7 7 6 6

1111

19 25 17 21 18 13 21 19 20 20 18 18 15

2116 421 544 885 453 5125 3503 2285 688 2674 653 1114

„Nejprůmyslovější“ je venkov v SO ORP Konice, Mohelnice a Zábřeh, kde více než 40 % pracujících obyvatel je zaměstnáno v průmyslu. Naopak nejmenší podíl zaměstnanců v průmyslu je ve SO ORP Jeseník a překvapivě Olomouc. Na venkově v celém Olomouckém kraji průměrně pracuje 35 % ze všech zaměstnaných v průmyslu. Ostatní kategorie podnikání, které nejsou již tak zásadní, je možné interpretovat pomoci údajů v tabulce č. 41. Veřejný sektor (neboli veřejná správa a veřejné služby) na venkově zaměstnává cca pětinu (19 %) ze všech zaměstnanců, přičemž v urbánním prostoru dosahuje více než čtvrtiny (27 %) všech zaměstnanců. Významně méně zaměstnanců veřejného sektoru je v SO ORP Mohelnice a Zábřeh. Naopak významným zaměstnavatelem je veřejný sektor ve SO ORP Jeseník, Lipník n. Bečvou a Olomouc. I.5.2.2 Trh práce Jak bylo uvedeno výše, řada údajů o struktuře nezaměstnaných a volných pracovních míst není dostupných pro jiné území, než je kraj a okres. Přesto je pro tuto analýzu důležitá informace o počtu pracovních míst a jejich vývoji v jednotlivých okresech Olomouckého kraje. Údaje v tabulce č. 43 osahují informace o počtu volných pracovních míst za všechny obce a města daného okresu, tedy jak venkovském, tak urbánním prostoru. Ve všech okresech Olomouckého kraje došlo od roku 2007 k rychlému úbytku volných pracovních míst v souvislosti s dopadem celosvětové hospodářské recese. Okres potýkající se se strukturálními problémy hospodářství již před recesí nedisponoval významným počtem volných pracovních míst.


55


Tabulka 43: Volná pracovní místa dle okresů (k 31.12.) Okres

2007

Jeseník

2008

2009

2010

2011

2012

190

94

93

64

71

37

Olomouc

1817

1045

267

425

265

151

Prostějov

960

260

67

89

162

186

1289

645

153

241

315

218

968

703

241

391

252

217

Přerov Šumperk Zdroj: Portál MPSV

Obrázek 25: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Olomouckém kraji

Zdroj: Portál MPSV

Tabulka 44: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo dle okresů (k 31. 12.) Okres

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Jeseník

14

27

37

63

49

95

Olomouc

4

7

52

32

47

88

Prostějov

3

11

88

73

36

33

Přerov

5

9

57

38

26

41

Šumperk

5

8

38

22

32

39

Zdroj: Portál MPSV, vlastní výpočet

Obrázek 26: Vývoj počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo v okresech OK

Zdroj: Portál MPSV


56


Srovnání počtu volných pracovních míst k celkovému počtu nezaměstnaných odhaluje zajímavé zjištění, že v roce 2009 byla tristní situace v okrese Prostějov, která se postupně stabilizovala, ale zajímavé je především náhlý nárůst nezaměstnaných na jedno pracovní místo v okrese Olomouc v roce 2012. Tabulka 45: Počet volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání (k 31. 12. 2012) Okres

bez vzdělání

střední (bez m.*)

základní

střední (s m.*) a Vysokoškolské vyšší odb.

Jeseník

0

24

27

13

7

Olomouc

3

52

100

74

36

Prostějov

0

16

79

58

9

Přerov

0

47

138

103

27

23

119

71

26

Šumperk 13 Zdroj: Portál MPSV, vlastní výpočet *- maturita

I.5.3 SWOT analýza - podnikání a zaměstnanost Silné stránky

Slabé stránky

- hospodářství v Olomouckém kraji prošlo restrukturalizací a rozvojem v sektoru služeb

- zemědělství vytváří méně pracovních míst při srovnání let 2001 a 2011

- podnikatelská aktivita v SO ORP Jeseník je přes vysokou nezaměstnanost nejvyšší v kraji - na venkově je významně nižší podnikatelská aktivita a počet malých a středních podniků než v urbánním prostoru - příznivé klimatické a půdní podmínky - přítomnost Univerzity Palackého -

- podnikatelská aktivita na venkově je nejmenší v SO ORP Přerov a Zábřeh - na venkově je srovnatelná zaměstnanost ve srovnání s urbánním prostorem (vyjma periferních regionů) - nejvyšší nezaměstnanosti na venkově je v SO ORP Jesení, Konice a Šternberk - zemědělství, průmysl i stavitelství na venkově zaměstnává větší podíl zaměstnanců než v urbánním prostoru Olomouckého kraje - velké rozdíly mezi počtem nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v okresech Olomouckého kraje - nízká podpora rozvoje podnikatelského prostředí na venkově - nepřítomnost významné technické vysoké

školy v Olomouckém kraji


57

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Příležitosti

- rostoucí poptávka po místní/regionální produkci - zemědělství může vytvořit prostor pro potravinářský průmysl s vyšší přidanou hodnotou

Hrozby

- pokračování snižování počtu volných pracovních míst ve všech okresech Olomouckého kraje - makroekonomické podmínky (krize, recese) hospodářství

- využití přírodních (klimatických a půdních) podmínek pro rozvoj sektoru zemědělství

- legislativní a byrokratické zatížení podnikání

- posílení aktivní politiky zaměstnanosti

-


58


I.6 Životní prostředí Venkovský prostor je velmi úzce propojen se stavem životním prostředím a jeho prvky. Primárním strategickým dokumentem pro tuto oblast je Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, proto zde jen krátce uveďme hlavní chráněná území a vývoj v charakteru využívání půdy. I.6.1 Ochrana prostředí Obzvláště speciální ochrana životního prostředí je ze své povahy situována prakticky výhradně ve venkovském prostoru. Venkov tak představuje území s relativně vyšší ekologickou stabilitou, což se svými všemi pozitivními dopady pozitivně působí i na urbánní prostor. Ochrana životního prostředí je ve svém základu zakotvena ustanoveními zákona o ochraně životního prostředí č. 114/1992 Sb. Ve znění pozdějších předpisů, který kromě speciální ochrany přírody – tj. zvláště chráněných území, ochrany vybraných druhů živočichů a rostlin, upravuje i obecnou ochranu přírody. I.6.1.1 Chráněné krajinné oblasti V Olomouckém kraji se nacházejí 2 CHKO: CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví. Oblast Jeseníky se nachází na rozloze 740 km2 a zasahuje území 18 obcí v Olomouckém kraji. CHKO Litovelské Pomoraví se rozléhá na ploše 96 km2. Nachází se v nivě řeky Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Většina jeho území leží v okrese Olomouc. Pouze severozápadní část CHKO zasahuje do okresu Šumperk. Zasahuje území celkem 22 obcí. Obrázek 27: CHKO v Olomouckém kraji

I.6.1.2 Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není příliš chráněn jako zvláště chráněné území, může orgán ochrany přírody zřídit


59


obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Tabulka 46: Seznam přírodních parků v Olomouckém kraji Přírodní park

Vyhlášen

Březná Kladecko Velký Kosíř Údolí Bystřice Sovinecko Terezské údolí CELKEM

1997 1992 1992 1995 1994 1996

Rozloha v km2 116,0 35,5 19,6 98,1 199,1 7,6 475,97

ORP Šumperk Prostějov Olomouc, Prostějov Olomouc, Bruntál Olomouc, Šumperk, Bruntál Olomouc

Obrázek 28: Přírodní parky v Olomouckém kraji

I.6.1.3 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné, či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 bylo v ČR k roku 2009 vymezeno 41 ptačích oblastí (PO). V Národním seznamu evropsky významných lokalit (EVL) bylo zařazeno 1 087 lokalit. Lokality Natura 2000 zaujímají celkem 14 % území ČR. Ptačí oblasti jsou většinou území rozsáhlejší (v porovnání s EVL). Často se částečně kryjí s jinými územími ochrany – například jsou součástí Chráněných krajinných oblastí. V Olomouckém kraji se nachází tyto čtyři ptačí oblasti uvedené v tabulce č. 47. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

60


Tabulka 47: Seznam lokalit Natura 2000 v Olomouckém kraji Název lokality Králický Sněžník Jeseníky Litovelské Pomoraví Libavá Celkem

Rozloha v km2 302,2 522,3 93,2 327,3 1 245,0

ORP Šumperk, Zábřeh Jeseník, Šumperk Litovel Olomouc

Evropsky významné lokality (EVL) jsou většinou území menšího charakteru, maloplošná území o rozloze jednotek až několika desítek hektarů. V Olomouckém kraji je vymezeno celkem 84 takovýchto území. I.6.2 Využití půdy Výše popsaný celospolečenský trend suburbanizace (kapitola I.2), který probíhá v řadě venkovských obcí v okolí velkých měst, má dopad na životní prostředí, respektive využití půdy. Od roku 2006 do roku 2012 bylo v Olomouckém kraji zastavěno 124 ha ploch, které byly dříve užívány pro zemědělskou, či lesnickou činnost. Tři čtvrtiny z této sumy ploch byly zastavěny ve venkovském prostoru. Níže přiložené obrázky ukazují územní rozdíly (dle SO ORP) ve změně charakteru užívání ploch na venkově. Obrázek 29: Rozdíl zastavěných ploch na venkově mezi roky 2006 a 2012 dle SO ORP

Na výše uvedeném obrázku významně vyniká SO ORP Šumperk (50 ha zastavěných ploch), a to díky obci Loučná nad Desnou, kde mezi lety 2010 a 2011 došlo k zastavění 47,8 ha. Obrázek 30: Úbytek zemědělských ploch od roku 2006 do 2012 dle SO ORP


61


Obrázek 31: Přírůstek lesních ploch od roku 2006 do 2012 dle SO ORP

Na venkově v Olomouckém kraji od roku 2006 do 2012 ubylo 1265 ha zemědělských ploch. Největší úbytek zemědělské plochy nastal v SO ORP Hranice, Jeseník (zalesňování) a Prostějov. I.6.1 SWOT analýza - životní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

- legislativní ochrana NATURA, EVL a PO

- každoroční úbytek zemědělské půdy

- ochrana územního systému ekologické stability v územně plánovací dokumentaci

- vznik ploch pro výstavbu (obytnou i hospodářskou) na zemědělské půdě

- finanční podpora realizace opatření blízkým přírodě

- vznik suburbíí

- revitalizace některých brownfields - 50 % plochy venkovského prostoru Olomouckého kraje je využíváno k zemědělství

- obce nerealizují krajinné plánování - slabý rozvoj sítě územních systémů

ekologické stability

Příležitosti

- ochrana zemědělského půdního fondu systémovým plánovaním rozvoje obce (územní studie, regulační plány)

Hrozby

- rozpínání zástavby obcí do krajiny (sídelní kaše)


62


I.7 Kulturní dědictví a občanská společnost I.7.1 Nemovité kulturní dědictví na venkově Na základě dat od Národního památkové ústavu, který vede evidenci nemovitých kulturních památek v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči), je evidováno ve venkovském prostoru Olomouckého kraje více než 640 nemovitých kulturních památek. Tabulka 48: Nemovité kulturní památky dle velikostních skupin obcí Velikostní skupiny obcí

počet obcí zámek, (A) hrad

kostel, kaple

do 199 obyv. 46 1 200 až 499 obyv. 124 10 500 až 999 obyv. 107 15 1 000 až 1 999 obyv. 76 20 2 000 až 4 999 obyv. 32 13 Celkem venkov 59 385 Zdroj: Ústřední seznam kulturních památek ČR

tech. památka

7 42 56 68 45 218

0 5 10 8 8 31

dům, usedlost

5 61 33 93 81 273

jiné

Celkem (B)

B/A

13 128 118 205 158 622

0 10 4 16 11 41

0,28 1,03 1,29 2,70 4,94

Nejčastějším typem nemovité kulturní památky jsou ve venkovském prostoru domy a venkovské usedlosti, po kterých následují kostely a kaple. Počet památek v obci s velikostí obce roste, což dokazuje poslední sloupec výše uvedené tabulky. Při srovnání počtu památek s počtem obyvatel však zjistíme, že naopak nejvíce památek je v nejmenších obcích. Tabulka 49: Počet nemovitých kulturních památek na území MAS Název MAS Bystřička Jesenicko

1)

Horní Pomoraví Hranicko 2) Mohelnicko Moravská brána Moravská cesta 3) Moravský kras Moštěnka 4) Na cestě k prosperitě Nízký Jeseník OPRV 5) Prostějov venkov Region HANÁ Střední Haná Šternbersko Šumperský venkov

zámek, hrad

kostel, kaple

2 5 7 5 3 4 5 0 3 7 1 4 3 7 2 3 5 1

5 31 29 13 14 10 17 4 6 16 4 6 20 34 4 9 15 8

tech. památka

dům, usedlost

1 0 4 2 5 0 3 0 1 2 0 1 1 3 0 2 2 0

3 68 53 39 37 73 33 14 6 12 4 7 2 26 8 54 16 20

jiné

celkem

3 11 8 9 6 11 8 0 0 0 0 1 0 1 4 1 2 3

14 115 101 68 65 98 66 18 16 37 9 19 26 71 18 69 40 32

Uničovsko 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko; 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko;; 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví); 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka; 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

63


Z územního hlediska je nejvíce nemovitých národních památek na území MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko, a to jak v absolutním, tak i relativní měřítku k počtu obcí. Na Jesenicku se více než dvě třetiny památek vyskytují v městských památkových zónách v Javorníku, Vidnavě a Zlatých Horách. Dále pak je vysoký počet památek v Olomouckém kraji dle působnosti MAS na území Horního Pomoraví, Mohelnicka a Moravské brány. V MAS Horní Pomoraví je vysoký počet památek díky velikosti území čítající 41 obcí, z nichž ani v jedné není více než 10 nemovitých památek. Na Mohelnicku je několik obcí, v nichž je více památek, a to Loštice, Mohelnice, Palonín a Třeština. V MAS Moravská brána je vysoký počet památek soustředěn do města Lipník nad Bečvou, kde se vyskytuje 86 památek, které tvoří takřka 90 % památek na území MAS. Naopak nejméně památek se vyskytuje na území MAS Nízký Jeseník (malé území v Olomouckém kraji) a MAS Bystřička, kde je nejméně nemovitých kulturních památek i při srovnání počtu obcí či počtu obyvatel. I.7.1 Občanská společnosti Při analýze aktivity občanské společnosti vycházíme z dat o počtu obecně prospěšných společností, občanských sdružení a organizačních jednotek občanských sdružení, protože se jedná o nejčastější právní formy, kterou využívají občané pro své sdružování a prosazování svých zájmů (soukromých i veřejně prospěšných). Dále v textu pro tyto tři právní formy nestátních neziskových organizací bude používán obecný termín neziskové organizace, nebo zkratka NNO. Tabulka 50: Vývoj počtu neziskových organizací Velikostní skupiny obcí do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv. 2 000 až 4 999 obyv. Celkem venkov Urbánní prostor Zdroj: CSÚ, RES

počet venkovských obcí 46 124 107 76 32 385 14

2006

2011

rozdíl

%

A 65 347 537 720 652 2 321 2 841

B 83 441 672 893 830 2 919 3 508

(B-A) 18 94 135 173 178 598 667

(B-A)/A 28% 27% 25% 24% 27% 26% 23%

Od roku 2006 do roku 2011 došlo v Olomouckém kraji výraznému nárůstu počtu neziskových organizací, a to jak na venkově (598), tak i ve městech (667 NNO v urbánním prostoru), jak dokládá výše uvedená tabulka č. 50. Při srovnání nárůstu NNO k počtu obyvatel, zjistíme, že na venkově je tempo růstu vyšší (o 26 % bodu) než v urbánním prostoru. Z pohledu velikostních skupin obcí došlo k nejvyšším nárůstu počtu neziskových organizací k počtu obyvatel v nejmenších obcích, tedy v obcích do 199 obyvatel.


64


Tabulka 51: Počet neziskových organizací ve venkovských obcích v roce 2011 Velikostní skupiny obcí do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv. 2 000 až 4 999 obyv. Celkem venkov

o.p.s. 1 4 5 8 17 35

o. s. 50 268 437 560 516 1 831

organizační jednotky o. s. 32 169 230 325 297 1 053

Celkem NNO

Počet obyvatel

83 441 672 893 830 2 919

6 638 41 008 71 309 106 260 90 426 315 641

počet NNO na tis. obyv. 12,5 10,8 9,4 8,4 9,2 9,2

Tabulka č. 51 odhaluje strukturu celkového počtu neziskových organizací na venkově v roce 2011, a navíc porovnává jejich počet k počtu obyvatel v daných obcích. Díky tomu zjišťujme, že většina organizací podporující občanskou participaci má formu občanského sdružení či jeho organizační jednotky a jen minimálně je využíváno právní formy obecně prospěšné společnosti. V této souvislosti je nutné podotknout, že řada občanských sdružení a jeho jednotek nevyvíjí žádnou činnost. Dále je ve výše uvedené tabulce vypočítán počet neziskových organizací na tisíci obyvatel, čímž odhalujeme, že v nejmenších obcích je počet NNO k počtu obyvatel nejvyšší. Tabulka 52: Vývoj počtu neziskových organizací na území MAS Název MAS Bystřička Jesenicko 1) Horní Pomoraví Hranicko 2) Mohelnicko Moravská brána Moravská cesta 3) Moravský kras Moštěnka 4) Na cestě k prosperitě Nízký Jeseník OPRV 5) Prostějov venkov Region HANÁ Střední Haná Šternbersko Šumperský venkov

počet NNO 2006 114 413 404 282 138 187 252 26 92 125 33 107 139 234 107 157 157 135

2011 147 544 489 332 169 217 314 31 119 145 43 131 172 299 124 219 195 163

počet obyvatel 2006 17 016 41 827 50 567 34 788 18 703 21 945 31 209 3 726 10 732 15 030 4 502 15 043 17 800 35 490 15 255 27 126 26 435 22 658

2011 17 673 40 486 50 187 34 649 18 714 21 900 31 846 3 700 11 020 15 479 4 365 15 855 18 517 36 282 15 279 28 005 26 826 22 655

počet NNO na tis. obyv. 2006 6,7 9,9 8,0 8,1 7,4 8,5 8,1 7,0 8,6 8,3 7,3 7,1 7,8 6,6 7,0 5,8 5,9 6,0

2011 8,3 13,4 9,7 9,6 9,0 9,9 9,9 8,4 10,8 9,4 9,9 8,3 9,3 8,2 8,1 7,8 7,3 7,2

Uničovsko 1) Celým názvem MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko; 2) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko; 3) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví); 4) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka; 5) Celým názvem MAS Občané pro rozvoj venkova


65


Toto srovnání má významnou územní dimenzi, pro jeho analýzu bylo použito území místních akčních skupin, jejichž cílem je aktivizace aktérů v území k participaci na rozvoji regionu (viz tabulka č. 52). Přestože lze předpokládat, že občanská společnost bude nejaktivnější v částech Olomouckého kraje, ve kterých nedošlo k poválečnému odsunu původního obyvatelstva, tak bylo zjištěno, že nejvíce NNO na počet obyvatel v roce 2006 i 2011 bylo v MAS Vincenze Priessnitze pro Jesenicko neboli okrese Jeseník. Dalšími MAS s vysokým počtem NNO ku počtu obyvatel v roce 2006 i 2011 byla MAS Partnerství Moštěnka a Moravská brána. Nejméně neziskových organizací ku počtu obyvatel bylo v roce 2006 MAS Šternbersko a Šumperský venkov, které působí na území někdejších Sudet, a potvrzují výše uvedenou premisu. V roce 2011 bylo nejméně NNO ku počtu obyvatel v MAS Uničovsko a Šumperský venkov. I.7.1 SWOT analýza - kulturní dědictví a občanská společnost Silné stránky

- počet nemovitých kulturních památek na venkově - počet neziskových organizací a vznik dalších - vysoký počet a nárůst neziskových

organizací na Jesenicku, Lipensku a Přerovsku

Slabé stránky

- koncentrace nemovitých kulturních památek v jednotlivých městech venkovského charakteru - nízké investice do kulturního dědictví (díky upřednostňování investic do veřejného vybavení obcí)

- soustavná podpora obnovy nemovitých

kulturních památek (na národní i krajské úrovni) Příležitosti

Hrozby

- obnova památek díky dořešení

majetkových nároků (církevní restituce) k nemovitým památkám - rozvoj dobrovolné činnosti a participace

na veřejném životě obce - společné projekty obcí na ochranu kulturního dědictví

- postupné chátrání památek s nejasnou majetkovou strukturou - rušení statutu památkové ochrany z důvodu špatného technického stavu památky - nezájem obyvatelstva o veřejný život a dobrovolnictví

- finanční podpora činností spolků z obecního rozpočtu


66


I.8 Strategický rozvoj venkovských obcí I.8.1 Územně plánovací dokumentace obcí Územně plánovací dokumentace je jedním ze základních podkladů pro rozhodování o rozvoji v území. Schválený územní plán s jasnými, obecně závaznými pravidly pro využití území významně ovlivňuje i rozhodování soukromého sektoru o tom, kam vloží své prostředky a jak se bude podílet na rozvoji obce. Přehled o tom, které venkovské obce v Olomouckém kraji mají schválenou nebo rozpracovanou územně plánovací dokumentaci (ÚPD) je cennou informací. Dle aktuálních informací k 1. 1. 2014 nemá schválenou územně plánovací dokumentaci 20 obcí v Olomouckém kraji, z nichž již 11 je ve fázi zpracování ÚPD. Obce bez schválené ÚPD jsou nejčastěji z řad nejmenších velikostních skupin. Devět obcí16, které nemají ÚPD a nezačaly ji tvořit, se vyskytuje v ORP Mohelnice, Prostějov a Přerov. V ostatních správních obvodech ORP mají všechny obce ÚPD zpracován, či ji tvoří. Obrázek 32: Územně plánovací dokumentace obcí OK

Zdroj: Portál územního plánování OK

16

Bílovice-Lutotín, Hradčany-Kobeřice, Hruška, Jindřichov, Krchleby, Libavá, Pavlovice u Kojetína, Police, Srbce, Uhřičice, Věžky Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 67


Olomoucký kraj systematicky finančně podporuje venkovské obce v tvorbě, či změně územně plánovací dokumentace, a to v rámci dotačního titulu Program obnovy venkova Olomouckého kraje. I díky této podpoře nemá ÚPD pouze méně než 5 % obcí Olomouckého kraje. Od roku 2009 do roku 2012 Olomoucký kraj finančně podpořil 76 obcí17 při tvorbě, či změně územně plánovací dokumentace. I.8.2 Pozemkové úpravy Od roku 1998 byla započata 2. etapa komplexních pozemkových úprav, která vedle efektivity hospodaření na půdě sleduje, mimo jiné, proces obnovy venkovského prostoru, přičemž výsledky těchto úprav slouží obnově katastrálního operátu. V současnosti jde hlavně o řízení, organizace a realizace zejména komplexních pozemkových úprav s důrazem na výstavbu a rekonstrukci polních cest, protierozních mezí, poldrů, biokoridorů a jiných krajinných prvků. V Olomouckém kraji bylo v předešlých letech zregistrováno 90 komplexních pozemkových úprav a v realizaci jich je 67 (viz tabulka č. 53). Tabulka č. 53: Komplexní pozemkové úpravy v Olomouckém kraji okres

ukončené zahájené

17 Jeseník 7 Olomouc 29 Prostějov 30 Přerov 7 Šumperk 90 Celkem Zdroj: Státní pozemkový úřad

12 11 15 13 16 67

I.8.3 Územní působnost MAS Místní akční skupiny (MAS) jsou mezisektorovým partnerstvím subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru působících na „venkově“, respektive v obcích do 25 tisíc obyvatel. Činnost MAS je postavena na strategickém plánování respektující potřeby území a všech aktérů daného regionu/území, proto je v rámci této kapitoly vhodné analyzovat územní působnost MAS v Olomouckém kraji. Z 395 obcí Olomouckého kraje, které splňují podmínky metody LEADER, souhlasilo 383 s působením některé z MAS na svém území. Většina venkovského prostoru je zapojena do některé z integrovaných strategií MAS, jejichž tvorba byla finančně podpořena v roce 2013 z rozpočtu Olomouckého kraje. Tabulka č. 54: Obce nezapojené do integrovaných strategií MAS Název obce Bohutín Držovice Horní Štěpánov Hraničné Petrovice

SO ORP Šumperk Prostějov Konice Šternberk

Počet obyvatel 791 1375 973 145

Rozloha 225 754 2 000 1 215

Některé obce získali finanční podporu ve více letech Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje 17

68

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje Přerov Kokory Prostějov Kostelec na Hané Přerov Lhotka Šternberk Lipina Prostějov Přemyslovice Konice Šubířov Olomouc Tovéř Uničov Želechovice Zdroj: vlastní zpracování

1155 2893 48 152 1298 250 581 227

671 1 386 190 994 1 805 253 206 610

I.8.4 SWOT analýza - strategický rozvoj venkovských obcí Silné stránky

- vysoké % pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací (minimální počet obcí bez schváleného územního plánu - 20 obcí) - finanční podpora tvorby územně plánovací dokumentaci obcí z rozpočtu Olomouckého kraje (taktéž stát a EU) - investice financované z veřejných rozpočtů musí být v souladu s územním plánem - počet obcí s územní působností v MAS

Slabé stránky

- kvalita existujících územně plánovacích dokumentů - podceňování významu ÚPD na úrovni místních samospráv - absence strategického řízení z úrovně ORP - chybějící propojení strategického a územního plánování definované zákonem - vznik rozvojových ploch na “zelené louce“ - deformování potřeb obcí dotační politikou EU - chybí sledování dopadu veřejných podpor; zahlcení procesu operativním řízením a nutností čerpat prostředky - nezdravá soutěž mezi obcemi o obyvatele, investice, pracovní příležitosti a služby

Příležitosti - pořízení aktuálních funkčních dokumentů pro všestranný rozvoj území obce - povýšení územního plánování na uzavření dohody obce a občanů o budoucím obraze místa jejich žití - posílení schopnosti strategického řízení na všech úrovních veřejné správy - využití integrovaných strategií MAS pro udržitelný hospodářský rozvoj v celém venkovském prostoru Olomouckého kraje

Hrozby - upřednostňování svobody a partikulárních zájmů jednotlivců před společnou zodpovědností za rozvoj obce - tendence k vytváření významných shluků osídlení (satelity) kolem ekonomických center - suburbanizace a sídelní kaše (nekontrolovatelné rozlézání zástavby kolem obcí) a s tím spojené snížení sociálního statusu v centrech obcí - desurbanizace může vést k úpadku center obcí (snížení sociálního statusu v centrech obcí) - úbytek zemědělské půdy díky realizaci developerských projektů - zvýšení počtu sociálně vyloučených lokalit, odchod ekonomicky aktivních občanů z periferních oblastí


69

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje - pasivita občanů obce při přípravě rozvojových dokumentů - nekvalitní příprava integrovaných strategií některých MAS bez důkladného veřejného projednání se všemi relevantními aktéry v území

I.9 Využití fondů EU na venkově I.9.1 Souhrnné informace o využití operačních programů Plánovací období Evropské unie pro roky 2007 – 2013 poskytlo České republice velkou příležitost pro řešení řady problémů. Pro žadatele z České republiky bylo ve Strukturálních fondech připraveno 26,69 mld. € a v Programu rozvoje venkova 3,67 mld. €. Přestože řada operačních programu či prioritních nebyla určena žadatelům z venkovského prostoru, tak existovalo mnoho možností, kde získat dotaci na potřebné projekty na venkově v Olomouckém kraji. Např.: - Program rozvoje venkova - Regionální operační program Střední Morava (ROP SM) - Operační program Životní prostředí (OPŽP - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) - Integrovaný operační program (IOP) - Operační program Podnikání a inovace (OPPI) - Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Polsko Žadatelům z venkovského prostoru Olomouckého kraje se do roku 2011 podařilo z výše uvedených programů realizovat více než 2 tisíce projektů s celkovou dotací vyšší jak 11 mld. Kč. Největší část z těchto finančních prostředků bylo rozděleno přes Operační program Životní prostředí, Regionální operační program Střední Morava a Program rozvoje venkova ČR. Tabulka č. 55: Čerpání dotací dle velikostních skupin obcí (rok 2011) Velikostní skupiny obcí do 199 obyv. 200 až 499 obyv. 500 až 999 obyv. 1 000 až 1 999 obyv. 2 000 až 4 999 obyv. Celkem venkov

ROP SM proj.

dotace

OPŽP proj.

IOP

dotace

proj.

OPPI

dotace

proj.

OPVK

dotace

proj.

dotace

3

35,4

2

2,0

41

3,7

1

2,9

0

0

6

47,9

42

294,7

104

8,9

9

53,8

5

1,3

30

227,6

71

817,0

102

15,8

11

66,4

12

3,7

75

894,9

144 2 254,2

64

9,3

41

180,2

22

7,3

56

902,0

95 1 775,9

37

7,3

43

255,9

13

13,7

170 2 107,9

354 5 143,8

348

45,0

105

559,4

52

26,1

Tabulka č. 55 neobsahuje údaje o Programu rozvoje venkova, protože dostupná data Státního zemědělského a intervenčního fondu neobsahují informaci o místě realizace projektu, proto nebylo možné zařadit projekty k určité obci Olomouckého kraje respektive velikostní skupině obcí. Je zajímavé, že v obcích od 1 tis. do 2 tis. obyvatel bylo do roku 2011 realizováno celkově více projektu s celkově vyšší dotací. Proto následující tabulka č. 56 srovnává výše uvedené údaje o projektech s počtem obcí a obyvatel. Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

70


Tabulka 56: Srovnání čerpání dotací s počtem obyvatel venkovských obcí (rok 2011) Velikostní skupiny obcí

počet obcí


46 124 107 76 32

počet obyvatel

počet projektů

6 638 41 008 71 309 106 260 90 426

81 258 264 377 258

celková dotace (v mil. Kč)

dotace na jednoho obyvatele

dotace na jednu obec

127,7 2 777 155 677,8 5 465 915 1 367,8 12 782 774 3 580,4 47 110 349 3 070,9 95 965 239

19 245 16 528 19 181 33 695 33 960

Přestože nejvyšší celková částka získaných dotací je u žadatelů z obcí obcích od 1 tis. do 2 tis. obyvatel, tak při srovnání s počtem obcí i počtem obyvatel, tak zjistíme, že nejvíce dotací získali venkovské obce nad 2 tis. obyvatel. I.9.1.1 Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí (OPŽP) je podle výše ﬁnančních prostředků druhým největším českým operačním programem. V plánovacím období EU v letech 2007-2013 hospodařil s rozpočtem 5,3 mil EUR. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí v České republice, což znamená podporu projektů zaměřených na: 1) zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1. osa) 2) zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (2. osa) 3) udržitelné využívání zdrojů energie (3. osa) 4) zkvalitnění nakládání s opady a odstraňování starých ekologických zátěží (4. osa) 5) omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (5. osa) 6) zlepšování stavu přírody a krajiny (6. osa) 7) rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu (7. osa) Tabulka 57: Implementace OPŽP na venkově dle prioritních osa a okresů (rok 2013) Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

1. osa

11

298

42

2 221

27

1 552

20

553

31

1 669

2. osa

7

39

14

36

9

30

3

8

14

79

3. osa

14

69

40

238

31

106

24

120

43

167

4. osa

14

96

30

131

17

74

15

61

31

228

6. osa

19

36

54

85

31

84

32

168

25

56

7. osa 0 0 2 4 0 0 3 4 1) počet podpořených projektů realizovaných ve venkovském prostoru okresu 2) celkové náklady podpořených projektů v mil. Kč Zdroj: Státní fond životního prostředí

1

1

U projektů 5. priority osy nebylo možné definovat, jestli se jedná o projekty realizované na venkově či urbánním prostoru. Na venkově v Olomouckém kraji bylo nejvíce projektů (161) realizováno v rámci 6. prioritní osy, která je například zaměřena obnovu zeleně (v intravilánu i extravilánu), podporu Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

71


biodiverzity a biokoridorů. Dále pak řada projektů (152) v OPŽP byla realizována v prioritní ose 3, ve které byly na venkově podporovány především projekty zateplování veřejných budov. Nejúspěšnější žadatelé z venkovského prostoru jsou z okresu Jeseník, kde byly realizovány více jak dva projekty na jednu obec i 1000 obyvatel. Naopak nejméně projektů bylo realizováno na venkově v okrese Přerov, a to jak při srovnání s počtem obcí i obyvatel. Většina finančních prostředků tohoto programu ve venkovském prostoru Olomouckého kraje směřovala na 131 projektů vodohospodářské infrastruktury. Celkové náklady vodohospodářských projektů přesahují 6 mld. Průměrná výše nákladů projektů z 1. osy dosahuje takřka 50 mil. Kč a převyšuje tak projekty z ostatních prioritních os až desetinásobně. Tabulka 58: Srovnání čerpání dotací s počtem obyvatel venkovských obcí (rok 2013) počet venkovský ch obcí

Okres

Jeseník 23 Olomouc 92 Prostějov 95 Přerov 100 Šumperk 75 Zdroj: Státní fond životního prostředí

počet obyvatel

počet projektů

28 478 97 736 62 176 54 523 72 948

65 182 115 97 145

celková dotace (v mil. Kč)

dotace na jednu obec (v mil. Kč)

538 2715 1846 914 2200

dotace na jednoho obyvatele

23,4 29,5 19,4 9,1 29,3

18 892 27 779 29 690 16 764 30 158

Při srovnání okresů zjistíme, že nejúspěšnější byli žadatelé v okrese Šumperk a Olomouc, kde jednu obec průměrně vychází skoro 30 mil. Kč investic realizovaných díky dotaci z OPŽP. Při srovnání celkových nákladů projektů s počtem obyvatel venkovských obcí, tak celkové náklady realizovaných projektů jsou řádově vyšší na venkově v okrese Olomouc, Prostějov a Šumperk, což je především způsobeno velikostní strukturou obcí. V okrese Prostějov přes nízký počet obcí nad 2000 obyvatel byla realizována řada vodohospodářských projektů. I.9.1.2 Regionální operační program Střední Morava Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM) je určen pro region soudržnosti Střední Morava, který je tvořen Olomouckým a Zlínským krajem. ROP SM je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti, modernizaci prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje veřejné infrastruktury, služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek života v obcích (zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury). Do roku 2011 bylo v rámci ROP SM realizováno ve venkovském prostoru Olomouckého kraje 176 projektů s celkovou dotací více jak 2 mld. Kč. Tabulka 59: Srovnání čerpání dotací na venkově v jednotlivých okresech (rok 2011) Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

1. osa

2

4,9

8

92,5

4

34,9

3

18,7

5

30,8

2. osa

23

246,6

38

465,1

46

294,7

22

128,5

23

226,1

3. osa 7 63,0 9 14,7 3 23,5 3 18,0 1) počet podpořených projektů realizovaných ve venkovském prostoru okresu 2) celkové náklady podpořených projektů v mil. Kč Zdroj: Úřad regionální rady SM

14

312,6


72


Do roku 2011 bylo nejvíce projektů na venkově Olomouckého kraje díky podpoře z ROP SM realizováno v okrese Olomouc, kde bylo podpořeno 55 projektů, z nichž 8 bylo zaměřeno na vznik cyklostezek (1. osa; nejvíce v celém Olomouckém kraji). Nejvíce projektů v 2. prioritní ose, která byla zaměřena na investice do veřejné infrastruktury, bylo uskutečněno na venkově v okrese Prostějov (46 projektů). Při relativním srovnání celkového počtu projektů s počtem obcí či obyvatel na venkově, ale zjistíme, že nejvíce projektů bylo realizováno v okrese Jeseník. Nejvíce finančních prostředků z ROP SM získali žadatelé z venkovského prostoru v okrese Olomouc. Do roku 2011 se jednalo o více než 700 mil. Kč. Při srovnání získaných dotací s počtem obyvatel v jednotlivých okresech opět zjistíme, že nejvíce finančních prostředků získali žadatelé v okrese Jeseník. Do roku 2011 zde získali 11 tis. Kč v přepočtu na jednoho obyvatele. Naopak v okrese Přerov žadatelé získali dotace při přepočtu na jednoho obyvatele pouze 3 tis. Kč. I.9.1.3 Program rozvoje venkova Programu rozvoje venkova má za cíl přispět k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožňuje vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Získaná data o projektech podpořených z Programu rozvoje venkova ČR, které poskytl Státní zemědělský a intervenční fond obsahují bližší informaci pouze u opatření III. a IV. prioritní osy. Prioritní osa III. PRV obsahuje tyto opatření: -

III.1.1 Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy

-

III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

-

III.1.3 Podpora cestovního ruchu

-

III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic

-

III.2.1.2 Občanské vybavení a služby

-

III.2.2 Ochrana a rozvoj dědictví venkova

Padesát procent finančních prostředků zaměřených na diverzifikaci činnosti nezemědělské povahy (III.1.1) bylo využito na realizaci 4 projektů v okrese Přerov. Tabulka 60: Srovnání čerpání dotací v jednotlivých okresech (rok 2013) Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

projekty (1)

náklady (2)

III.1.1

1

5,6

6

86,9

6

79,4

4

181,3

3

12,2

III.1.2

4

6,1

13

61,9

13

34,3

18

63,0

5

7,3

III.1.3

5

41,9

12

48,2

3

26,9

4

16,8

9

70,4

III.2.1.1

0

0

12

103,5

27

105,8

39

98,4

18

35,2

III.2.1.2

1

9,3

2

13,4

4

24,7

8

41,0

1

5,7

6 22,3 7 10,5 9 30,7 18 18,3 III.2.2 1) počet podpořených projektů realizovaných ve venkovském prostoru okresu 2) celkové náklady podpořených projektů v mil. Kč Zdroj: Státní zemědělský a intervenční fond

24

48,8


73


Hlavní opatření zaměřené na obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury (III.2.1) nebylo takřka využito v okrese Jeseník, kdy byl realizován pouze jeden projekt ve Vlčicích, což bylo způsobeno nízkým počtem obcí s méně než 500 obyvateli (5), na které bylo toto opatření zaměřené. Naopak v okrese Přerov se žadatelům z řad obcí povedlo získat 44 % finančních prostředků rozdělených v podopatření III.2.1.2 (Občanské vybavení a služby) v Olomouckém kraji. V okrese Přerov bylo celkově 139 mil. Kč investováno do 47 projektů zaměřených na obnovu či rekonstrukcí zařízení občanského vybavení, jako jsou školy, multifunkční zařízení, zdravotní střediska aj. V prioritní ose III. bylo realizováno více něž 100 podnikatelských projektů z celkovým rozpočtem necelých ¾ miliardy Kč. Obce do 500 obyvatel a u vodohospodářských projektu obce do 2000 obyvatel realizoval obdobně více než 100 projektů, a s celkovým rozpočtem ½ miliardy Kč. Žadatelé z řad podnikatelů, obcí a neziskových organizací působící na území 14 místních akčních skupin vybraných k realizaci strategického plánu LEADER předložili více než 1 200 žádostí jejichž uznatelné náklady převyšují 735 mil. Kč. Níže uvedená tabulka č. 61 obsahuje informace pouze o projektech zrealizovaných (proplacené) do konce roku 2013. K tomuto datu bylo zrealizováno více než 1 tisíc projektů s dotací necelých 400 mil. Kč. Průměrná výše dotace v MAS Olomouckého kraje dosahovala výše 383 tis. Kč a se spoluúčastí žadatele 31 %, což je významně více než je průměr v České republice. Olomouckém kraji byla realizována více než desetina všech projektu v ČR, které byly uskutečněny díky metodě LEADER. Tabulka 61: LEADER v Olomouckém kraji (rok 2013) Název MAS Bystřička Horní Pomoraví Hranicko 1) Moravská brána Moravská cesta 2) Moravský kras Moštěnka 3) Na cestě k prosperitě Nízký Jeseník Prostějov venkov Region HANÁ Střední Haná Šumperský venkov Uničovsko Celkem Olomoucký kr. Celkem Zlínský kraj Celkem ČR

počet projektů A 89 144 82 60 98 22 44 106 4 79 112 53 62 73 1 033 1 115 9 508

dotace B* 31 146 60 627 44 531 29 370 38 033 8 689 18 671 31 696 1 239 33 855 36 718 13 778 18 598 27 407 395 820 421 719 3 938 565

uznatelné výdaje C* 41 319 86 648 74 437 38 019 51 404 13 353 25 790 48 452 1 729 49 891 52 453 19 379 25 096 45 541 575 174 605 836 5 284 965

průměrná výše počet příjemců dotace B/A* B/C obec podnik. NNO 22 32 35 349 75% 45 71 28 421 70% 28 38 16 543 60% 40 11 9 489 77% 45 15 38 388 74% 6 9 7 394 65% 18 14 12 424 72% 42 26 38 299 65% 2 1 1 309 72% 28 30 21 428 68% 42 25 45 327 70% 28 9 16 259 71% 24 21 17 299 74% 33 33 7 375 60% 69% 403 335 290 383 70% ---378 75% ---414

1) Celým názvem MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 2) Celým názvem MAS Moravská cesta (Litovelsko - Pomoraví) 3) Celým názvem MAS Partnerství Moštěnka * - tis. Kč

Alokace MAS je závislá na počtu obyvatel a velikosti území, proto nejvíce proplacených prostředků mají žadatelé z MAS Horní Pomoraví a Hranicko (60 respektive 44 mil. Kč), které se Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

74


řadí mezi největší MAS na Moravě. Největší spoluúčast žadatelů je v MAS Hranicko, kde dosahuje 40 % způsobilých nákladů proplacených projektů. Nominálně nejmenší dotace byly poskytovány žadatelům v MAS Střední Haná, kde dotace dosahovala průměrně 250 tis. Kč. Princip mezisektorového partnerství, na kterém je mimo jiné postavena metoda LEADER, dílčím způsobem zachycují poslední sloupce níže uvedené tabulky, které uvádí počet podpořených subjektů dle jejich typu (veřejný sektor – obec; podnikatelský sektor – podnikatel; neziskový sektor – nestátní nezisková organizace). Pouze výjimečně jsou obce většinovými příjemci dotací (MAS Moravská brána a MAS Střední Haná). I.9.1.4 Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) je zaměřen na řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územního rozvoje. K hlavním směrům podpory lze zařadit rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, ale i podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví a zlepšování prostředí na sídlištích. Žadatelé z řad venkovských obcí v Olomouckém kraji do konce roku 2011 získali finanční podporu pouze na projekty vzniků CzechPOINTů a tvorbu územně plánovací dokumentace. Do konce roku 2011 bylo podpořeno 330 projektů zaměřených na vznik a rozvoj kontaktních míst CzechPOINTů na venkově s celkovou dotací 26,8 mil. Kč. V rámci IOP bylo vytvořeno 15 územních plánů venkovských obcí v Olomouckém kraji s celkovou dotací 12 mil. Kč.


75


I.10 Celková SWOT analýza Silné stránky - růst počtu obyvatel (především migrací, přirozený přírůstek stagnuje) - růst počtu i podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na venkově (ve srovnání s urbánním prostorem) - dostatečné pokrytí obcí plynovodem, kanalizací a vodovodním řádem - dostupnost mateřských i základních škol s rostoucí kapacitou - existence svazků obcí, mikroregionů a místních akčních skupin - kvalitní síť knihoven, venkovních sportovišť a kulturních zařízení - stabilní sektor živnostenského podnikání na venkově - značené množství drobných nemovitých památek na venkově - zkušenosti obcí a dalších subjektů působících na venkově s využíváním fondů EU - legislativní ochrana NATURA, EVL a PO - finanční podpora realizace opatření blízkým přírodě - soustavná podpora obnovy nemovitých kulturních památek (na národní i krajské úrovni) - vysoký počet neziskových organizací - vysoký podíl kulturně-historických atraktivit - vysoké % pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací (minimální počet obcí bez schváleného územního plánu - 20 obcí) - pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací (minimální počet obcí bez platné územně plánovací dokumentace - dobré podmínky pro aktivní zapojení veřejnosti při projednávání strategických dokumentů a územně plánovací dokumentace (zástupce veřejnosti)

Slabé stránky - negativní demografické jevy v periferních regionech (významný úbytek obyvatelstva, rychlé stárnutí obyvatelstva) - meziregionální rozdíly v míře chudoby a sociálního vyloučení - existence sociálně vyloučených lokalit - absence základní infrastruktury v malých obcích - nízká podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury na venkově - technický stav místních komunikací - ordinace pediatra, dentisty či gynekologa se v obcích do 1000 obyvatel vyskytují jen výjimečně - každoroční úbytek zemědělské půdy - vysoká míra nezaměstnanosti v periferních regionech Olomouckého kraje - institucionální roztříštěnost koordinace regionálního rozvoje (ORP, MAS, MR) - chybí sledování dopadu veřejných podpor; zahlcení procesu operativním řízením a nutností čerpat prostředky - nekoncepční financování sociálních služeb ze strany státu Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

76

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje - podceňování významu nástroje územního a strategického plánování na úrovni místních samospráv - suburbanizace přinesla nevratné změny sídelní struktury a nekoncepční rozptýlené osídlení bude mít negativní dopady na rozsah potřeb veřejných služeb

Příležitosti - využití potenciálů osob s vysokoškolským vzděláním - partnerství soukromého a veřejného sektoru k investicím do veřejné infrastruktury - vytvoření technické infrastruktury v obcích - transformace knihoven, ZŠ a MŠ na multifunkční a kulturní centra obce - rozvoj služeb a podnikán poskytovaných díky dostupnosti vysokorychlostního internetu - využití prázdných objektů na venkově pro rozvoj podnikání - ochrana zemědělského půdního fondu systémovým plánovaním rozvoje obce (územní studie, regulační plány) - nevyužitý endogenní potenciál venkovských regionů - obnova památek díky dořešení majetkových nároků (církevní restituce) k nemovitým památkám - rozvoj dobrovolné činnosti a participace na veřejném životě obce - posílení schopnosti strategického řízení na všech úrovních veřejné správy - využití integrovaných strategií MAS pro udržitelný hospodářský rozvoj v celém venkovském prostoru Olomouckého kraje - dostupnost informací o rozvojovém potenciálu území (realizace krajského projektu Portál územního plánovaní s přístupem veřejnosti) - dotační možnosti pro období EU 2014 – 2020 a efektivní aktivní politika zaměstnanosti a podpora podnikání v období 2014-2020 - vznik geoparků na území Olomouckého kraje

Hrozby - suburanizační tendence v příměstském regionu způsobí neudržitelný nárůst požadavků po vyšší kapacitě a dostupnosti veřejné infrastruktury a občanského vybavení - emigrace mladých, vzdělaných obyvatel z periferních regionů zvýší hospodářské a sociální rozdíly - zvýšení počtu sociálně vyloučených lokalit - odchod ekonomicky aktivních občanů z periferních oblastí - technický stav infrastruktury (technické i dopravní) nebyl zjištěn v rámci analýzy - vysoké náklady stavebních projektů v malých obcích na zajištění základní technické infrastruktury - zhoršující se stav dopravní infrastruktury může omezit hospodářství na venkově - rušení ZŠ a MŠ v obcích do 1 000 obyvatel v důsledku snižování porodnosti a úbytku obyvatel - zhoršení dostupnosti komerčně nerentabilních služeb (banka, lékař, potraviny) - změny (rušení či omezení služeb) vycházející z proměny role knihovny a pošty na venkově - růst počtu sociálně vyloučených osob či lokalit - úbytek zemědělské půdy v důsledku rozšiřování zastavěného území Analytická část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

77

Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje - Nízké investice do kulturních dědictví v důsledku preference financování infrastruktury - rušení statutu památkové ochrany z důvodu špatného technického stavu památky - suburbanizace a sídelní kaše (nekontrolovatelné rozlézání zástavby kolem obcí) a s tím spojené snížení sociálního statusu v centrech obcí - upřednostňování svobody a neomezené volby jednotlivců a osobních zájmů před společnou zodpovědností za rozvoj obce - vytváření podmínek pro vznik suburbíí (bedroom communities) - ztráta sociální soudržnosti venkova vyvolaná prostorovou segregací; polarizace obyvatel venkova a vytváření sídel elit


78


II.1 Vazba na koncepční dokumenty II.2.Strategické dokumenty EU II.3.Strategické dokumenty ČR II.4.Strategické dokumenty Olomouckého kraje II.4.1 Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje II.4.2 Územní studie rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje II.4.3 Koncepce rozvoje silniční sítě II.4.4 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v OK II.4.5 Koncepce ochrany životního prostředí a krajiny

Návrhová část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

0


III.1 Vize pro venkova Olomouckého kraje III.2 Strategické cíle

Návrhová část Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

0

Analytická část. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje. Koncepce rozvoje venkova Olomouckého kraje

Recommend Documents