Návrhová část. Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje

Návrhová část Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje

Praha, Přelouč květen 2003

KONCEPCE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A ROZVOJE VENKOVA PARDUBICKÉHO KRAJE

Seznam autorů podílejících se na přípravě materiálů: Jakobe Petr Janková Eva Jílková Jiřina Marková Lada Mohr Tomáš Pělucha Martin Potluka Oto Slavík Jan

Materiál byl vypracován: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. Mařákova 292/9 160 00 Praha 6 – Dejvice Tel./Fax: 224 315 770 e-mail:[email protected] http://www.ireas.cz

2


OBSAH: 1 „KONCEPCE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A ROZVOJE VENKOVA PARDUBICKÉHO KRAJE“ .................................................................................................................................. 5 1.1

Východiska pro návrhovou část............................................................................................ 5

1.2

Koncepční vize zemědělské politiky a rozvoje v období vstupu do EU ............................... 5

1.3

Udržitelný rozvoj venkova .................................................................................................... 8

1.4

Nástroje pro rozvoj venkova a zemědělství v období vstupu ČR do EU............................12

2 PROJEKCE PRAVIDEL SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU DO PODMÍNEK PARDUBICKÉHO KRAJE .................................................................................................... 15 2.1

Principy Společné zemědělské politiky EU..........................................................................15

2.2

Modelové zpracování hospodaření zemědělství Pardubického kraje.................................15

2.3

Opatření v oblasti podnikatelských forem v zemědělství ...................................................22

2.4 Opatření v oblasti využití mechanizace jako důležitého faktoru zvyšování konkurenční schopnosti zemědělských podniků...................................................................................................24 2.5 Kvantifikace dotací podle pravidel Společné zemědělské politiky danou Agendou 2000 na podmínky Pardubického kraje........................................................................................................26 3 PROJEKCE A NÁVRHY VYPLÝVAJÍCÍ Z HORIZONTÁLNÍHO PLÁNU ROZVOJE VENKOVA PRO ČESKOU REPUBLIKU 2004 – 2006 NA PODMÍNKY PARDUBICKÉHO KRAJE .................................................................................................................................. 28 3.1

Opatření pro méně příznivé oblasti a oblasti environmentálnímiomezeními ....................29

3.2

Agro-environmentální opatření ...........................................................................................35

3.3

Opatření pro zlepšení struktury pracovníků v zemědělství (věkové, vzdělanostní). .........45

3.4

Opatření pro alternativní využití zemědělské půdy............................................................48

3.5

Opatření pro sdružování producentů při uplatnění produktů na trhu..............................55

3.6 Kvantifikace dotací podle Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku pro období 2004-2006 na podmínky Pardubického kraje ..............................................................59 4 PROJEKCE NÁRODNÍHO ROZVOJOVÉHO PLÁNU PRO ČESKOU REPUBLIKU 2004 – 2006 NA PODMÍNKY PARDUBICKÉHO KRAJE..................................................... 63 5

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ................................................................................................ 65

3


SEZNAM TABULEK: ............................................................................................................ 68

4


Návrhová část 1 „Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje“ 1.1 Východiska pro návrhovou část Zpracování návrhové části vychází ze zadání a z: • • • • •

dosavadní koncepční práce, kterou je v tomto případě zpracovaný „Program rozvoje Pardubického kraje , legislativního rámce vymezujícího kompetence krajského úřadu, zpracované analýzy v sektoru zemědělství Pardubického kraje, současného stavu přípravy ČR na vstup do Evropské unie, platných pravidel a opatření EU pro zemědělství.

1.2 Koncepční vize zemědělské politiky a rozvoje v období vstupu do EU Zpracovaný „Program rozvoje Pardubického kraje“ a zejména jeho druhý svazek – specifikace opatření se zabývá problematikou venkova v problémovém okruhu Venkovský prostor a zemědělství. Ve dvou navržených specifických cílech je navržena řada opatření k rozvoji zemědělství a venkovu. Aktuálnost programu však začíná být značně problematická, jak z hlediska časového, ale zejména z hlediska současné fáze období vstupu do EU, kdy byla již podepsána přístupová smlouva oběma stranami. Návrhy opatření se opírají o realizaci programu SAPARD, který prakticky příštím roce se vstupem do EU skončí. Současné i koncepční vize Evropské unie v oblasti rozvoje zemědělství a venkova budou dávat Pardubickému kraji značné možnosti v jejich podpoře a bude záležet na schopnostech a předpokladech kraje je využívat. Současným rámcem pro koncepční vize kraje přípravy na vstup do Evropské unie v oblasti zemědělství a venkova je schválený dokument Agenda 2000, který vymezuje pravidla a finanční prostředky pro realizaci programů v plánovacím období 2000 až 2006. Další rámec koncepčních vizí pro příští období je Střednědobý přehled Společné zemědělské politiky, předložený komisařem EU Dr. Franz Fischlerem. Jak bude dále uvedeno, udržitelný rozvoj venkova bude v návaznosti na reformu Společné zemědělské politiky EU stále většího významu a proto bude nutné z hlediska regionálního rozvoje kraje mu věnovat větší pozornost.

1.2.1 Hlavní aspekty Agendy 2000 – programu pro zemědělství a venkov pro období 2000 až 2006 Politika a koncepční vize Evropské unie vychází v této oblasti z faktu, že zemědělství a lesní hospodářství jsou hlavními uživateli půdy a hrají tedy klíčovou úlohu v udržování a obhospodařování krajiny v Evropě. Celková plocha, na které vykonávají své činnosti, dosahuje 80 % rozlohy Evropské unie. Zemědělská činnost probíhající po staletí na evropském kontinentě formovala krajinu.

5


Diversita a pestrost fauny a flory je neoddělitelně spojena se systémy zemědělské výroby. V oblastech, kde zemědělství vymizelo, životní prostředí venkova strádalo a přirozená biodiversita se snižovala. Na druhé straně ne všechny metody používané v zemědělství měly pochopitelně příznivé účinky pro venkovské životní prostředí a některé intenzivní způsoby měly za následek zhoršení ekologické rovnováhy a kulturní hodnoty krajiny. Zvýšené ekonomické tlaky na farmáře zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti a změnu metod hospodaření znamenají, že společnost už nemůže nadále očekávat, že zemědělci budou poskytovat environmentální služby zadarmo. Problémy s realizací Společné zemědělské politiky (SZP) vyvolávaly potřebu změn sociálních a ekonomických priorit v přístupu k modelu evropského zemědělství. První reforma z roku 1992 znamenala značný pokrok, neboť došlo z větší části k vyrovnání produkce se spotřebou a posílila méně intenzivní a ekologičtější zemědělství. Další vývoj v devadesátých letech prokázal sice správný směr reformy, ale zároveň i potřebu jejího pokračování, jak v oblasti Společné zemědělské politiky, tak politiky rozvoje venkova. Agenda 2000 zpracovaná Evropskou komisí pro programové období let 2000 až 2006 představuje vedle opatření v oblasti pro posilování konkurenceschopnosti zemědělců na zahraničních trzích také posilování úlohy druhého pilíře, kterým je rozvoj venkova. Tato vize předpokládá možnost odměňovat zemědělce za služby, které poskytují celé společnosti, jakými jsou ochrana životního prostředí a zachování krajiny, které jsou také důležitým zdrojem nových pracovních míst a regionální kultury. Agenda 2000 se tak stala klíčem k návrhům pro rozvoj venkova a pro tvorbu podmínek pro regionální úřady při hledání nových řešení místních problémů. Návrhy jsou zaměřeny na přínosy, které zemědělská komunita může přinést ve prospěch obnovy oblastí venkova i na ochranu a zachování přirozené krajiny. Nástrojem pro realizaci politiky EU v této oblasti vedle Společné zemědělské politiky, které jsou zaměřeny na zemědělskou činnost, jsou strukturální fondy. Na zasedání Evropské rady v Berlíně byla Komise vyzvána předložit pro Agendu 2000 tzv. zhodnocení v poločase (Mid-Term Review), zejména v kontextu se současnou diskusí o společné zemědělské politice a její budoucnosti.

1.2.2 Návrhy na změny politiky rozvoje venkova a zemědělství pro plánovací období 2007 až 2013 Komisař EU Dr. Franz Fischler vystoupil s návrhem na reformu Společné zemědělské politiky a venkova Evropské unie. Podrobný text návrhu byl publikován ve sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu. V materiálu je hodnocen vývoj Společné zemědělské politiky, zejména pak kroky reformy z roku 1992 a další směřování nastíněné Agendou 2000. Dne 26.6.2003 byla schválena za řeckého předsednictví a po dohodě s Komisí konečná verze reformy Společné zemědělské politiky EU. Byl završen složitý proces dohody mezi členskými zeměmi EU a zároveň byl nastíněn postup pro uplatnění reformy i pro deset kandidátských zemí, které vstoupí do EU k datu 1.5.2004. Těžiště reformního úsilí Evropské komise v oblasti Společné zemědělské politiky se jednoznačně přesouvá směrem ke konkurenceschopnějšímu a více na trh orientovanému zemědělství, což je v zájmu udržení a zvýšení důvěry spotřebitelů. V rámci EU - 25 povede Společná zemědělská politika v případě přistupujících států ke zlepšení situace v zemědělství a v kombinaci s jednotným trhem zajistí stabilní a v průměru vyšší ceny než by mohly kandidátské země dosáhnout bez členství v EU. Důsledkem navrhovaných opatření bude vyrovnaná zemědělská výroba a dobré možnosti uplatnění na trhu. Ve srovnání se stávající EU - 15 se perspektivy EU - 25 neliší.

6


Hlavní cíle reformy Společné zemědělské politiky jsou: •

Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství EU tím, že se intervence nastaví jako skutečná bezpečnostní síť, což výrobcům v EU umožní reagovat na signály trhu přičemž budou současně chráněni proti extrémním výkyvům cen.

•

podpora tržněji orientovaného, udržitelného zemědělství tím, že se dokončí přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců a to zavedením sdružené, od produkce oddělené platby na farmu.

•

zajištění lepší rovnováhy mezi podporami a posílením rozvoje venkova převedením prostředků z prvního do druhého pilíře SZP prostřednictvím zavedení systému modulace.

•

Rozšířením škály nástrojů, které jsou v současnosti k dispozici pro venkovský rozvoj, za účelem podpořit kvalitu potravin a welfare zvířat a splňovat vyšší standardy.

Cílem reformy Společné zemědělské politiky je zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU tak i mimo ně, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat . Zjednodušeně řečeno, zemědělský producent se má díky těmto reformním krokům stále více orientovat ve svém rozhodování na signály trhu a požadavky společnosti (spotřebitele). Reforma zahrnuje dvě oblasti: •

horizontální oblast

•

tržní opatření

Horizontální oblast představuje tato opatření: •

odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling) zavedením jednotné platby na farmu

•

respektování standardů na úrovni farmy, která se týkají kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a agroenvironmentálních opatření (cross compliance)

•

modulaci (přesun určitého procenta z přímých plateb na opatření venkovského rozvoje, jinými slovy přesun z I.pilíře SZP do II.pilíře SZP, přičemž I.pilířem se rozumějí tržní opatření a II. pilířem venkovský rozvoj)

•

zavedení zemědělského poradenského systému

•

nová opatření v rámci venkovského rozvoje

Tržní opatření se týkají: Obilí, rýže, bramborového škrobu, sušených krmiv, ořechů, mléčných výrobků, hovězího masa a úprav půdy vyjmuté z produkce (set-aside).

7


1.3 Udržitelný rozvoj venkova Při řešení problémů současného venkova navrhujeme vycházet ze zkušeností jiných zemí, které se otázkou udržitelného rozvoje začaly zabývat již dříve. Příkladem by mohla být Velká Británie, na jejímž území se nachází Severovýchodní Region, který svými přírodními, sociálními a ekonomickými poměry podobá současnému stavu v Pardubickém kraji. Plánu rurálního rozvoje sestavený zástupci tohoto regionu na základě Národního plánu rozvoje venkova lze použít jako východiska pro stanovení nejlepšího možného následujícího postupu v podpoře rozvoje zemědělsky orientovaných regionů.

1.3.1 Faktory způsobující změny Venkovské oblasti každého regionu jsou měněny množstvím ekonomických, technických, sociálních a ekologických tlaků, které budou stále více ovlivňovat podnikání na venkově a budou nutit obce přizpůsobovat se novým podmínkám. • Ekonomika – globalizace světové ekonomiky zpřístupňuje nové trhy a podrobuje venkovské podnikatele sílícím tlakům konkurence. Tento trend nadále poroste díky stále se uvolňujícím pravidlům mezinárodního obchodu. To spolu s rozšířením Evropské Unie na východ bude vyžadovat reformu Společné zemědělské politiky. • Podpory zemědělské produkce budou zřejmě postupně snižovány, díky přerozdělení současných finančních zdrojů ve prospěch financování cílů rozvoje venkova prostřednictvím Regulace rozvoje venkova. Posun od ekonomik založených na produkci k ekonomikám-služeb povede pravděpodobně k snížení zaměstnanosti ve výrobě a primárním sektoru. • Společnost – hodnoty společnosti se mění,což ovlivňuje pohled na venkov. Lidé více oceňují životní prostředí a díky tomu se zvětšuje prostor pro ochranu vzácných přírodních zdrojů. Poptávka po kvalitních, bezrizikových potravinách se bude pravděpodobně zvyšovat. Totéž se předpokládá u volnočasových aktivit a turistiky i přes to, že se roste podíl lidí „bohatých na peníze ale chudých na volný čas.“ Poptávku po službách. budou významně ovlivňovat také demografické změny způsobené stárnutím populace a poklesem průměrné velikosti rodiny. • Technologie – kapacita informačních a telekomunikačních technologií limitujících rozvoj ekonomických aktivit a nabídku služeb neustále roste. Převrat ve využívání venkovské krajiny může nastat jak díky technologickým změnám v biologických vědách, tak i zvyšující spotřeba geneticky upravovaných potravin. • Životní prostředí – význam, který společnost přisuzuje životnímu prostředí a poptávka po přírodních zdrojích poroste a umístí enviromentální otázku k nejvíce diskutovaným problémům venkova. Otázky klimatických změn, užití energie, dopravy, nakládání s odpady, využívání vody a ochrana přírody budou nabývat na významu.

1.3.2 Příležitosti venkova Udržitelný rozvoj venkova je nutné řešit v rámci sociální, ekonomické a ekologické provázanosti venkovských a urbanizovaných oblastí. Existuje řada možností, jak změnit orientaci ekonomiky venkovských oblastí: • Povzbuzení regionální ekonomiky podporou výrobků a služeb produkovaných venkovskými podnikateli • Přijetí politik upřednostňujících místní dodavatele prostřednictvím poskytování doporučení, asistencí a dotací

8


• •

Podpora místních malých podniků k uspokojení určitých regionálních potřeb nyní zajišťované zvenčí kraje Uspokojování potřeb obyvatel měst. poskytováním možností rekreace a trávení volného času na venkově

Primárně je nutné identifikovat, jak se vyvíjejí potřeby venkova a to využívat k utváření trvalých vzorců bydlení a práce místních obyvatel a podniků v regionu.

Využití přírodního a kulturního bohatství Krajina, příroda a historické dědictví jsou jedním z největších bohatství venkova. Není důležitá jen samotná jejich existence, ale jsou rovněž základem mnoha ekonomických aktivit (turistiky, volného času,...). Prostředí hraje důležitou roli při lákání investic a přispívá k růstu kvality života místních obyvatel i návštěvníků. V minulosti intenzivní zemědělství a průmysl často vedly k snížení hodnoty tohoto bohatství a narušily charakter přírody a krajiny. Regionální podpora ohrožených oblastí musí plnit své funkce v oblasti soustavné ochrany, aby byla zachována jejich skutečná hodnota. Idea udržitelného rozvoje je jasná: jestliže má zemědělství přežívat a prosperovat, musí poskytovat to, co trh požaduje, reagovat na změny a snažit se zajistit vyšší přidanou hodnotu pro svou produkci. Region se tedy musí zaměřit na: • Zajištění přidané hodnoty k primární produkci, zejména „červeného“ masa • Rozvoj místní potravinářské produkce, včetně trhů místně a regionálně typických výrobků a organického zemědělství • Zavádění nových produktů zahrnujících i nepotravinářské plodiny užívané pro produkci energie a oleje • Poskytování „služeb veřejnosti například atraktivní krajiny, zajištění rostoucí biodiversity, fungujícího povodňového hospodářství, správa životního prostředí • Maximalizace možných příjmů neplynoucích ze zemědělství – předpokladem tu je existence různorodé venkovské ekonomiky

Obnovitelné zdroje energie Novou možností diversifikace je používání paliv z biomasy k vytápění, i když zemědělci nejsou nakloněni produkci palivových plodin kvůli nejistotě na trhu. Program má podnítit významné uživatele tepelné energie (místní administrativní budovy, nemocnice,...) k přechodu na biomasu ať už ve formě dřeva nebo briket vyráběných jako vedlejší produkce dřevěných výrobků. Projekty obnovitelné energie mohou být ústřední téma pro obce. Místní skupiny mohou žádat o prostředky, užívat zavedené zařízení a řídit projekty větrné, sluneční energie. Tyto projekty jsou jedním ze základních cest k udržitelnosti, které budou zároveň využívat místní surovinové zdroje a pracovní sílu. Oblasti působení • Rozvoj příležitostí s půdou hospodařících osob k získání příjmů z obnovitelných zdrojů energií, zvláště pak využití potenciálu biomasy a to podporou jak nabídky, tak poptávky • Průzkum možností pro průmyslové plodiny jako je bionafta a biomaziva • Rozvíjet příležitosti pro uživatele půdy k získání příjmů z ostatních přírodních zdrojů – využití uhlíku, divoké přírody (což zahrnuje správu povodí řek povodňové hospodářství)

9


1.3.3 Rozvoj turistiky a kultury Zachované dědictví, jakým je kulturní a přírodní bohatství jsou základem, na kterém stojí turistický ruch venkovských regionů. Navzdory sílící mezinárodní konkurenci, kultura stále představuje nevyužitý potenciál k podstatnému zvýšení podílu turistiky na zaměstnanosti a řízení ekonomiky krajů, které trpí nedostatkem strategických investic do produktů a infrastruktury. Jednou z oblastí možného zisku je „zelená turistika“. Citlivá enviromentální správa přírodního a kulturního bohatství kraje, turistické podnikání využívající nástrojů „zeleného auditu“ vedoucího ke zlepšení svého výkonu a demonstrující svá enviromentální osvědčení náležitou akreditací, to vše podpořeno plně integrovaným, trvalým systémem dopravy, může být vítěznou kombinací, která přinese dodatečné příležitosti k zaplnění bílých míst a podpoře zakázkového zboží pro rozrůstající se trh.

Specifická, tvůrčí odvětví Když budou tvůrčí odvětví (definovaná jako „souhrn aktivit, které pocházejí z individuální tvořivosti, dovedností a talentu a které mohou vytvářet bohatství a pracovní místa napříč generacemi“ – DCMS) soustředěna do městského prostředí, stanou se pouze součástí životního stylu svých nositelů. Když však budou podporovány ve venkovských oblastech, můžou přinést inovační příležitosti pro komerční a reklamní aktivity. Růst těchto odvětví je v poslední době nejvýznamnější v oblasti nakladatelského podnikání a v umění, v radiokomunikacích, televizi, filmu a videu, reklamě a fotografii. Oblasti působení • Strategické investice do turistické infrastruktury – elektronické prezentace, informace pro návštěvníky, cyklistické stezky a vybavení, národní turistické stezky, ubytování, doprava • Rozvoj výklenkových trhů využívajících venkovských produktů v oblasti zdraví a volného času, sport, cyklistika, příroda, historické lokality a archeologie • Průzkum možností rozvoje „zelené“ turistiky

1.3.4 Tvorba multifunkční venkovské ekonomiky V současnosti není možné stavět regionální ekonomiku výhradně na zemědělství nebo na turistice. Restrukturalizace ekonomiky na venkově je příležitostí k podpoře rozvoje a růstu nových firem se stále různorodějšími podnikatelskými aktivitami. Malé podniky (s méně než 10 zaměstnanci) tvoří podstatnou část venkovské ekonomiky. Typické malé podniky zahrnují převážně osoby podnikajících na vlastní účet a rodinné podniky s omezenými domácími zdroji (omezeným kapitálem, časem a pracovní sílou), ve kterých se vlastník nemůže vždy zaměřit na růst svého podniku. Přesto jsou tyto firmy základními prvky ekonomického a sociálního systému venkovských oblastí. Dalšími limitujícími faktory jsou vzdálenost služeb – bank, vzdělávání a obchodu a omezenost místních trhů a infrastruktury informačních a telekomunikačních.

Znalosti a dovednosti, řemesla Toto je klíčová část ekonomických strategií kraje a leží v samotném srdci realizace renesance venkova. Posílení podnikatelských aktivit a přilákání investic bude záviset na nových typech nebo vyšší úrovni schopností a dovedností místních pracovních sil.

10


Je důležité, aby se zájmy venkova odrážely v regionálním plánu zaměstnaneckých dovedností, který bude vycházet z informací o místním trhu práce a napomůže k zaplnění kvalifikační mezery. Přístup je dnes znám jako Index vícenásobného očištění. Problém přístupu lidí na venkově ke vzdělání a dovednostem musí být překonán plným využitím víceúrovňového vzdělávání. To může zahrnovat vzdělávání doma, prostřednictvím mobilních pracovišť nebo v místních firmách nabízejících informační a telekomunikační technologie.

Podpora podnikání Podpora podnikání a školení neodpovídají potřebám venkova. To je částečně způsobeno nízkou hustotou obyvatelstva a také velkými vzdálenostmi. V minulosti byla tato podpora zaměřena na střední podniky (10-250 zaměstnanců), které se orientovaly na růst. Je nutné, aby služby k podpoře obchodu a rozvoji znalostí a dovedností byly schopny pomoci venkovským firmám v celé jejich diversitě, včetně nových, nezávislých odvětví. K tomu, aby byl zohledněn záměr diversifikace venkovských farem, musí být praktikován individuální přístup v pomoci jednotlivým venkovským firmám. Hlavní překážkou podnikání je současná vícenásobnost zdrojů informací a toků financování. V této oblasti je důležité sjednotit zdroje všech podporu poskytujících organizací v kraji (jak veřejných, tak soukromých). Priroritami jsou následující cíle: • Rozvoj Regionální podnikatelské kultury • Tvorba nových podniků • Stanovení specifických potřeb rychle rostoucích firem, odvětví

1.3.5 Funkční plánovací systém Životní prostředí hraje důležitou roli při lákání investic a zároveň přispívá k vyšší životní úrovni místních obyvatel a návštěvníků. Cílem je chránit, pozvednout a rozšířit enviromentální kapitál a využít ho k řízení obnovy. Významnou otázkou ve venkovské diversifikaci je dostupnost pracovních ploch a komplexů budov, areálů různých druhů a velikostí, které povzbudí a podpoří rozvoj a růst nezbytných a vhodných venkovských odvětví. Kvalitní bydlení hraje podstatnou roli v podobě krajiny, životní úrovni a v úspěchu venkovských ekonomik. Obce by měly zůstat oblastmi, kde lidé budou chtít žít.

Soustředění informačních a komunikačních technologií Informační a komunikační technologie jsou příležitostí pro venkovské firmy a obce, jak překonat některé problémy plynoucí z odlehlosti od městských center a trhů. Je důležité se zaměřit na: • Rozvoj potřebné infrastruktury a hlavní kroky • Rozvoj schopností lidí těžit z daných ekonomických příležitostí a možností služeb, které tyto technologie nabízejí Venkovské oblasti nemůžou nabídnout soukromým firmám uspokojivou návratnost jejich investic při poskytování kabelových služeb na komerčním základě. Cílem je najít řešení, kdy by venkovské firmy a obce mohly těžit ze stejných příležitostí jako ty, které jsou umístěné v urbanizované části kraje.

Posílení postavení venkovských obcí Venkovské oblasti státu mají nízkou hustotu zalidnění a téměř všude dochází k úbytku populace. Tradiční průmysl upadá a některé obce jsou tímto jevem zasaženy. Pro venkovská sídla je typická

11


nevybavenost základními službami, podprůměrné mzdy a silná závislost na individuální automobilové dopravě. Region musí akceptovat, že obce potřebují čas a trvalé prostředky na obnovu, aby mohly realizovat své záměry. Je potřebné podporovat a rozvíjet místní podnikatelské aktivity. Spolupráce obce a poskytovatelů veřejných služeb zabraňuje ztrátě nezbytných venkovských služeb a podporuje místní ekonomiku. • •

Oblasti působení Vyšší míra spolupráce mezi financujícími orgány k dosažení maximálních dopadů programů a minimální zátěže obcí Růst pravomocí obcí

Integrovaná venkovská doprava Část kraje je v horách a má velmi rozdílné charakteristiky proti ostatním, lépe přístupným a méně odlehlým venkovským oblastem. Místní dopravní plány musí zohledňovat tato specifika. Doprava je na venkově podstatná hlavně v oblasti dostupnosti služeb – zdravotnictví, práce, školství a volnočasových aktivit a pro místní podnikatele v dostupnosti trhů a dodavatelů. Cílem působit směrem k udržitelnější podobě dopravy pro místní obyvatele i pro návštěvníky venkova. Důraz je pokládán na návaznost jednotlivých druhů dopravy. Potřeba cestování může být redukována zvýšením místní nabídky pracovních míst a služeb. Venkovské oblasti Regionu potřebují: • Přístup k službám měst – inovativní řešení státní a obecní dopravy kombinující nákladní a osobní dopravu pro místní obyvatelstvo i návštěvníky • Turistika – možnosti veřejné a soukromé turistické dopravy • Logistika – důraz kladený na prodej zboží a služeb pomocí internetu stále roste. Navzdory pomalejší absorpci než se očekávala, je tu stále velká pravděpodobnost, že povede ke změnám způsobu prodeje, což může změnit život na venkově.

1.4 Nástroje pro rozvoj venkova a zemědělství v období vstupu ČR do EU Mottem Agendy 2000 je následující stručná definice:“Funkční a životaschopný venkov potřebuje funkční a životaschopné zemědělství a obráceně funkční a životaschopné zemědělství potřebuje životaschopný a funkční venkov“. Proto strategickým cílem z hlediska rozvoje venkova a zemědělství kraje je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj, který podle přírodních, klimatických a sociálně ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu v produkčních a v marginálních oblastech. K dosažení těchto cílů jsou dva základní nástroje, kterými Evropská unie ovlivňuje životaschopnost a udržitelný rozvoj venkova a zemědělství. Pro oblasti s lepšími půdně klimatickými podmínkami jsou to především opatření Společné zemědělské politiky a pro oblasti zemědělsky méně příznivých oblastí jsou to především opatření v „Horizontálním plánu rozvoje venkova“, zpracovaného podle nařízení Rady Evropského společenství 1257/1999. Značnou úlohu bude sehrávat další strukturální fond a jeho opatření Rady ES 1260/1999, podle kterého byl zpracován sektorový operační plán „Rozvoj multifunkčního zemědělství a venkova. Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců efektivním využíváním všech výrobních faktorů jako jsou půda, pracovní síly a jejich dostupnost, vzdělání, formy podniků umožňující optimální využívání výrobních faktorů a v neposlední řadě maximální utilizaci všech nástrojů podpor

12


jak ze zdrojů domácích, tak z programů EU udržet a rozvíjet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkovského prostoru. V tomto směru může kraj sehrávat významnou úlohu při koordinaci programů v rámci regionu, prosazováním oprávněných požadavků na úrovni NUTS 2 a na úrovni centrální sféry jako jsou ministerstva a další instituce. Projekce Společného regionálního operačního programu v podmínkách Pardubického kraje. Pro rozvoj venkova ve spojitosti se očekávaným vstupem České republiky do EU, na který se tato koncepce také zaměřuje, bude důležitý společný regionální operační program financovaný částečně z prostředků Evropské unie. Vedle operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství, zejména jeho opatření v intencích iniciativy Společenství LEADER+, jde o program, který může významným způsobem napomoci venkovským oblastem. Tento operační program byl koncipován jako program s nevyšším podílem financování z fondů EU. Významnou roli bude zastávat i po snížení rozpočtu (z původních 38,5% na cca. 29% z celkových podpor na všechny operační programy). Cílem SROP je dosažení trvalého hospodářského růstu a růstu kvality života obyvatel regionů na základě: • povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst, • zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, • rozvoje lidských zdrojů, • prohlubování sociální integrace. V rámci strategie realizace SROP bude pozornost zaměřena zejména na: • Zvýšení prosperity regionů rozvojem drobných podniků a řemesel. • Všestranné zkvalitňování regionální a místní dopravní a telekomunikační infrastruktury při respektování ochrany životního prostředí. • Zlepšení životních podmínek obyvatel a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatel do komunity a na trh práce. • Zvýšení kvality základních složek životního prostředí v obcích a regionech. • Zlepšení podmínek života venkovského obyvatelstva a rozvíjení venkovské části regionů. • Zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšení objemu přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytváření nových pracovních příležitostí. • Vyvážený rozvoj regionů. Realizace SROP, s dopadem na regiony, bude probíhat prostřednictvím těchto priorit: • Regionální podpora podnikání • Regionální rozvoj infrastruktury • Rozvoj lidských zdrojů v regionech • Rozvoj cestovního ruchu V oblasti podpory podnikání se Pardubického kraje týká podpora problémových regionů, vymezené krajem Jsou jimi venkovské mikroregiony se slabým hospodářským potenciálem. V oblasti zkvalitnění regionální dopravní a telekomunikační infrastruktury při respektování ochrany životního prostředí jsou sledovány následující cíle: • Zvýšení kvality a průchodnosti regionálních dopravních komunikací.

13


• • • •

Zlepšení dopravní dostupnosti služeb veřejné správy, zdravotních a sociálních služeb a pracovních a vzdělávacích příležitostí v rámci regionu. Odstranění dopravních faktorů, které omezují rozvojový potenciál regionů. Zlepšení přístupnosti všech obyvatel k informačním a komunikačním prostředkům (Internet apod.). Regenerace jader měst a území měst postižených útlumem hospodářských činností.(Výběr jednoho města).

Pro oblast životních podmínek obyvatel, zejména minorit a zvýšení jejich participace na celoživotním učení a integraci sociálně vyloučených skupin do komunity a k pracovnímu uplatnění, budou sledovány následující cíle: • • • • • •

Zkvalitnění sítě a hmotného vybavení neziskových organizací a občanských aktivit. Zkvalitnění sítě a hmotného vybavení stávajících kapacit základních a středních škol. Posílení sociální stability a soudržnosti obyvatelstva a omezení sociálně patologických jevů. Zlepšení přístupu lidí ze znevýhodněných oblastí k sociálnímu a kulturnímu rozvoji. Prevence sociální exkluze a kriminality. Zmírnění sociálního znevýhodnění v městských i venkovských oblastech.

V oblasti cestovního ruchu jde zejména o zvýšení podílu turistiky na ekonomickém výkonu regionů prostřednictvím následujících cílů: • • • • • •

zlepšení kvality služeb cestovního ruchu, zajištění služeb pro podnikatele v cestovním ruchu a vytváření systému partnerství, prosazení České republiky jako součásti evropské turistické a lázeňské destinace, vytváření nových atraktivit, produktů a podniků v cestovním ruchu v regionech vč. venkovské turistiky, aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch, vč. využití tradic, zejména na venkově, zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva.

14


2 Projekce pravidel Společné zemědělské politiky EU do podmínek Pardubického kraje 2.1 Principy Společné zemědělské politiky EU Společná zemědělská politika, anglická zkratka CAP ( Common Agriculture Policy) je jednou ze tří společných politik v hospodářské oblasti. Hlavní cíle Společné zemědělské politiky jsou formulovány v článku 32-38 Římské smlouvy ve znění Amsterodamské smlouvy ‚ v původní Římské smlouvě to byly články 38-47). Tyto cíle jsou následující: • Zvýšení produktivity práce v zemědělství • Zajištění životní úrovně zemědělských výrobců zejména zvyšováním individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství ( tzv. příjmová parita, kdy cílem je, aby zemědělský výrobce měl srovnatelný příjem s pracovníkem v ostatních sektorech národního hospodářství) • Stabilizace zemědělských trhů • Zajištění plynulého zásobování • Zajištění dodávek potravin pro spotřebitele za rozumné ceny a zemědělských surovin pro zpracovatele Nejvýznačnějším opatřením jsou přímé platby, které dnes tvoří největší část podpor, které dostávají zemědělci v EU- kolem 60 %. Při první reformě Společné zemědělské politiky v roce 1992, tzv. MacSharryho reforma, bylo rozhodnuto, že se sníží cenové podpory a nahradí se přímými platbami, které jsou cílově zaměřeny na obdělávanou plochu nebo na počty zvířat. Jak je z úvodní části zřejmé, Agenda 2000 v těchto reformách pokračuje a v následující části bude odhadnut její dopad na hospodaření v Pardubickém kraji.

2.2 Modelové zpracování hospodaření zemědělství Pardubického kraje 2.2.1 Koncepční návrhy v oblasti produkce RV a ŽV Po vstupu do EU bude české zemědělství vystaveno konkurenci zejména sousedících států EU. Pro porovnání uvádíme tabulku dosahovaných výnosů polních plodin a mléčné užitkovosti v jednotlivých zemí EU.

15


tabulka 1: Výnosy vybraných plodin a průměrná dojivost v zemích EU(průměr roků 1997-2000)

Pšenice

Žito

Ječmen

Řepka

Brambory

Dojivost v l/rok

EU-15 Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko UK

6,56 8,08 7,24 7,33 2,71 3,00 7,31 8,18 4,64 5,74 8,00 5,09 1,41 3,14 5,89 7,75

4,50 4,17 5,17 5,29 2,20 1,68 4,55

3,10 3,26 2,89 3,20

2,38 3,75 5,05 3,76 0,86 2,07 4,89 5,62

4,59 7,13 5,26 5,88 2,49 2,84 6,25 6,06 3,62 5,25 6,10 4,51 1,10 3,02 3,99 5,60

1,36 2,07 3,08

34,54 44,33 40,72 39,35 19,94 23,74 38,65 28,06 23,93 29,42 44,39 29,28 11,90 22,57 32,38 40,48

5 765 5 465 6 927 6 034 4 583 5 010 5 600 4 175 5 349 5 933 7 105 4 785 5 440 6 749 7 494 5 933

Pardubický kraj

4,47

3,19

4,10

2,58

20,20

5 810

Země EU

1,46 3,30 3,30 2,59 3,09 3,19 2,55

Pramen: European Commission (Eurostat).

Ze srovnání výnosů ze sousedním Německem je zřejmé, že zemědělci v Pardubickém kraji ve všech komoditách dosahují nižších výnosů a užitkovosti. Pro zvýšení konkurenční schopnosti bude nezbytné přijmout do budoucna taková opatření, která jim umožní konkurovat zejména cenově se zemědělci v Německu.

Opatření ke zvyšování efektivity hospodaření zemědělských podniků a jejich konkurenceschopnosti •

Z hlediska rozmístění produkce

Rentabilita a tím i konkurenční schopnost pěstování hospodářských plodin závisí na řadě faktorů a zdánlivě nejjednodušším opatřením je optimální využívání přírodně klimatických podmínek. Z analýzy je zřejmé, že není ve všech okresech optimální rozsah pěstovaných plodin. Dominantní zastoupení v osevním postupu zaujímají ozimá pšenice a řepka, tedy plodin, které nepřispívají ke zvyšování půdní úrodnosti. Okopaniny tvoří v osevním postupu významnou úlohu, zbytek jsou tedy plodiny na orné půdě. Většinou se jedná o kukuřici na siláž a vojtěšku, nebo jetel. Samozřejmě, že je to ovlivněno rozsahem živočišné produkce a potřebou krmiv v jednotlivých okresech, popř. výrobních oblastech.

16


tabulka 2: Zatížení zemědělské půdy a TTP počtem dojnic na 100 ha Okres

TTP ha 1993 12 696 6 498 16 776 21 682

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí

ha 2000 12 955 6 810 16 580 23 142

Zemìdìlská pùda ha ha 1993 2000 63 853 61 472 53 882 51 464 81 366 78 494 75 751 72 019

Dojnice ks ks 1993 2000

15 12 22 24

577 810 256 121

10 6 15 18

031 606 354 605

Index Dojnice na 100 ha Dojnice na 100 2000/19 z.p. ha TTP 93 1993 2001 1993 2001 0,64 24,40 16,32 122,69 77,43 0,52 23,77 12,84 197,14 97,00 0,69 27,35 19,56 132,67 92,61 0,77 31,84 25,83 111,25 80,39

Pramen: ÈSÚ, výpoèty VÚZE 2003

Pardubický kraj jako celek následoval celorepublikový trend snižování stavů skotu. Nejvyšší pokles stavů skotu byl zaznamenán v okrese Pardubice a nejmenší na okrese Ústí nad Orlicí. S poklesem stavů skotu nekoresponduje odpovídající pokles hektarů trvalých travních porostů, které ve všech okresech Pardubického kraje zůstávají ve stejném rozsahu v od roku 1993. Z toho je patrné, že struktura výroby se řídí především potřebou tržeb a nikoli půdní úrodnosti. Ústup od chovu skotu v oblasti vede k nevyvážení zemědělských soustav. Z tohoto pohledu bude nezbytné zejména za pomoci programů strukturálních fondů restrukturalizovat a lépe rajonizovat zemědělskou produkci dle úrodnosti půdy. •

Z hlediska intenzity produkce RV a ŽV

Z analýzy vyplývá, že současně dosahované výnosy hlavních zemědělských plodin v podmínkách Pardubického kraje nejsou z pohledu srovnání s ostatními kraji uspokojivé. Při srovnání výnosů v podmínkách otevřené konkurence v rámci jednotného evropského trhu toto hodnocení bude ještě méně příznivé.

Rozsah ploch TTP a početní stavy skotu

70 000

Vývoj TTP a stavů skotu v Pardubickém kraji (ha a ks)

60 000 50 000 TTP1993

40 000

TTP 2000

30 000

Skot 93

20 000

Skot 2000

10 000 0 Chrudim

Pardubice

Svitavy

17

Ústí nad Orlicí


Porovnání intenzity a efektivity na vybraných výrobcích na příkladu Bavorska Pro poskytnutí představy o problému efektivity zemědělství Pardubického kraje se vyšlo ze zdroje Bavorského ministerstva zemědělství, statistického šetření FADN ČSÚ Praha a modelu nákladovosti zemědělského sektoru citovaného v této studii. Pro porovnání byla použita pšenice ozimá jako plodina, která představuje nejrozšířenější tržní plodinu Pardubického kraje. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že zvýšené náklady v Bavorsku jsou kryty zvýšenými tržními výkony. Navýšení tržních výkonů je vzhledem k srovnatelné ceně za tunu produkce dosaženo vyšším výnosem na úrovni 6 tun z hektaru. Hlavní rozdíl v nákladech je výše ceny pronájmu půdy, která je v Bavorsku 10x vyšší než v České republice. Ostatní náklady jsou na srovnatelné výši.

Porovnání výnosů nákladů bez dotací - pšenice ozimá (t)

30 000 25 000

Kč

20 000 15 000

Tržní výkony úplné vlastní náklady

10 000

okresy UO, SY, 2001 model

ČR 2001 horská a bramborářská výrobní oblast dle VÚZE

okresy PA, CR, 2001 model

ČR 2001 Kukuřičná a řepařská výrobní oblast dle VÚZE

0

Bayern 2000

5 000

V následujícím grafu je uveden zisk po čerpání dotací. Je vidět, že masivní přísun prostředků v podobě přímých plateb pro Bavorského farmáře činí produkci pšenice ozimé z ekonomického hlediska zajímavou. Na rozdíl od České republiky, kde průměrný výnos je na hranici rentability, a v Pardubickém kraji je situace pod průměrem ČR s výrazným rozdílem mezi okresy s lepšími podmínkami pro produkci obilovin (okresy UO a SY) a okresy s horšími podmínkami (PA a CR). Nízké výnosy jsou především v okrese Pardubice, který má specifické půdní a klimatické podmínky ovlivňující negativně výši i kvalitu produkce

18

12 000


10 000

Kč

8 000

6 000

zisk z ha

4 000

2 000

0 Bayern 2000

ČR 2001 Kukuřičná a okresy PA, CR, 2001 model ČR 2001 horská a okresy UO, SY, 2001 model řepařská výrobní oblast dle bramborářská výrobní oblast VÚZE dle VÚZE

Zisk z ha pšenice ozimá Podobně jako u pšenice je zpracován graf porovnání tržních výkonů a nákladů pro produkci mléka. I zde lze konstatovat, že jednotlivé nákladové položky jsou srovnatelné. Rozdíl je v ceně produkce. Do budoucnosti se očekává v EU pokles ceny mléka na úroveň cca 10 Kč (dle kurzu 31Kč/EUR), takže v tomto směru nelze očekávat velké zlepšení pro výkupní cenu mléka po vstupu do EU. Hlavní rozdíl v efektivitě činí množství nadojeného mléka. Stejně jako u pšenice je třeba vzít v úvahu, že v Bavorské kalkulaci nejsou počítány mzdy farmáře.

Kč

Porovnání nákladů a výnosů bez dotací na dojnici a rok v Kč

100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

tržní výkony úplné vlastní náklady

Bayern 2000

dojnice Model kraj 2001 VúZE Pardubice 2001

Na příkladu ekonomických výsledků šetření o nákladovosti zemědělské výroby v rámci České republiky je možné předpokládat na základě dosaženého výnosu ozimé pšenice ve sledovaném období vliv výnosu na rentabilitu a dopady do celkové ekonomiky zemědělské výroby v kraji. 19


V roce 2001 byl dosažen průměrný výnos ozimé pšenice v kraji ve výši 4,76 tun na 1 hektar, přičemž v okrese Pardubice činil 4,37 t, Chrudim 5,02 t, Ústí nad Orlicí 4,73 t, a Svitavy 4,90 t. tabulka 3: Náklady pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2000

Interval hektarového výnosu (t/ha)

Ukazatel

Náklady celkem (Kč/ha) Hektarový výnos (t/ha) Náklady hlavního výrobku (Kč/t)

do 3,50 11 577

3,51 - 4,50 12 854

4,51 - 5,50 13 873

nad 5,50 14 358

3,08

4,19

4,96

6,12

3 304

2 699

2 460

2 065

Pramen: VÚZE, Praha

Tabulka uvádí průměrně vynakládané náklady na jednotku produkce v rámci ČR. Je patrný růst nákladů na jednotku v závislosti na dosaženém výnosu a intenzitě pěstování. Tato tabulka je cenná pro porovnání současně dosahovaných výnosů v podmínkách kraje podle oblasti pěstování. Je zřejmé, že pro dosažení ekonomické rentability zemědělských subjektů je nutné dosáhnout výnos na úrovni 4,5 t. tabulka 4: Tržby, ceny a míra rentability pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2000

Ukazatel

Interval hektarového výnosu (t/ha) do 3,50 7 480

3,51 - 4,50 10 715

4,51 - 5,50 12 720

nad 5,50 13 752

Realizační cena (Kč/t)

3 142

3 210

3 363

3 333

Koeficient tržnosti (%)

77,9

80,5

77,1

68,0

3 164 -3,4

3 080 15,3

3 115 28,3

2 889 41,3

Tržby (Kč/ha)

Cena užití produkce (Kč/t) Míra rentability (%) Pramen: VÚZE, Praha

Výnosový interval a míra rentability určují podmínky, za jakých je možné realizovat zemědělskou výrobu v podmínkách kraje. Diferenciace skutečně dosažených výnosů v příznivějších a méně příznivých oblastech byla provedena na základě dostupných informací v rámci jednotlivých okresů, ale z dotazníkového průzkumu provedeného v kraji je zřejmé, že existují značné rozdíly v úrovni hospodaření zemědělských podniků, které budou znamenat rozdílné postavení na agrárním trhu po vstupu ČR do EU. Na výsledcích šetření o nákladovosti zemědělské výroby v rámci České republiky je možné interpretovat též současné postavení chovu dojnic. Ve sledovaném období byla v kraji dosažena průměrná užitkovost dojnic 5 800 l mléka za rok s tržní produkcí mléka 5 510 l.

20


tabulka 5: Náklady a užitkovost chovu dojnic v závislosti na užitkovostiv roce 2000 v ČR

Ukazatel

Náklady celkem (Kč/100 KD) Užitkovost (l/rok) Náklady mléka(Kč/l)

Interval průměrné dojivosti (l/rok) do 4300 9 403

4300 - 4900 10 941

4900 - 5500 12 568

nad 5500 13 582

3 576

4 635

5 200

6 312

8,46

7,90

8,08

7,13

Pramen: VÚZE, Praha, (šetření FADN)

Tabulka obdobně jako v případě ozimé pšenice uvádí průměrně vynakládané náklady v rámci ČR na produkci jednoho litru mléka v závislosti na roční užitkovosti dojnic. V případě vykázané užitkovosti dojnic v kraji náklady na tuto produkci se pohybují na úrovni 7,50 Kč/l mléka. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k tržní ceně mléka na trhu vyplývá, že výroba mléka se pohybuje na samé hranici rentability. Současné ceně mléka na trhu se přibližuje roční užitkovost dojnic v intervalu užitkovosti 5500 – 6500 l mléka. tabulka 6: Tržby, cena a míra rentability chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce 2000 v ČR

Ukazatel

Tržby (Kč/100 KD)

Interval průměrné dojivosti (l/rok) do 4300 5 734

4300 - 4900 4900 - 5500 8 640 9 623

nad 5500 10 770

Realizační cena (Kč/l)

7,37

7,75

7,69

7,06

Míra rentability (%)

-10,2

-1,6

-4,2

-0,8

Pramen: VÚZE, Praha, (šetření FADN)

Roční užitkovost dojnic svými příjmy pokrývá náklady a zachovává na samé hranici rentabilitu výroby mléka za současných cenových podmínek na trhu s mlékem. Riziko ohrožení lze spatřovat v poklesu užitkovosti nebo v důsledku poklesu výkupních cen mléka a současné stagnace užitkovosti. Zvyšování rentability výroby je spojeno se specializací, s koncentrací a především s intenzifikací výroby, která si vyžaduje vysoké finanční vklady do systému hospodaření na zemědělské půdě. Tato opatření vždy nesou rizika, která mají dopad na kvalitu životního prostředí a kulturní hodnotu krajiny. Mohou být v rozporu s požadavky společnosti na ekologicky šetrnou a kvalitní produkci zemědělských produktů. Nejméně nákladné opatření ve zvyšování ekonomické rentability je využívání přírodně klimatických podmínek, které v rámci kraje nejlépe vyhovují nárokům plodin u nichž lze očekávat nejvyšší ekonomický přínos a hledání optimálních podmínek pro zvyšování výnosů plodin cestou účelné rajonizace. V podmínkách kraje to znamená například postupnou redukci osevních ploch obilovin v méně příznivých podmínkách. Tato opatření budou mít za následek snížení osevních ploch obilovin na orné půdě a posun těchto plodin na více vhodné pozemky bez potřeby dodatečných vkladů do systému pěstování. Jiným řešením se můžou stát změny v zastoupení zhoršujících plodin ve prospěch plodin zlepšujících úrodnost půdy, které jsou současně vhodnými plodinami pro pěstování pšenice a řepky. Výše jmenovaná opatření mohou výrazně přispět k ochraně životního prostředí, k utváření kulturní krajiny a venkova a dávají možnost pro zemědělské společnosti získat další finanční zdroje z podpůrných programů.

21


Z pohledu konkurenceschopnosti bude mít rozhodující vliv na budoucnost zemědělství v kraji restrukturalizace a územní diferenciace (rajonizace) zemědělské výroby. V oblastech příznivých pro pěstování určitého druhu zemědělských plodin nebo chovu zvířat, kde bude zaručena ekonomická rentabilita založená na dosahování příslušného objemu produkce, bude možné stávající rozměr a produkci zachovat, popřípadě ještě dále rozšiřovat. V oblastech méně příznivých pro zemědělskou výrobu bude nutné tuto činnost z ekonomických důvodů postupně utlumovat. Současně je nutné vytvářet podmínky pro aktivní účast zemědělské veřejnosti v programech obnovy a rozvoje venkova a pomoci a podpory zemědělské činnosti v méně příznivých oblastech. Hledat doplňkové činnosti zemědělských subjektů vedoucích k diverzifikaci své činnosti, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a ochrany životního prostředí, které se mohou stát významnými alternativními zdroji příjmu.

2.3 Opatření v oblasti podnikatelských forem v zemědělství 2.3.1 Koncepční návrhy v oblasti podnikatelských forem v zemědělství Hospodářem, ochráncem, udržovatelem a uživatelem venkovské krajiny zůstává i nadále v prvé řadě zemědělec. Během uplynulých 40 ti let se ale v Evropě jeho úloha dosti radikálně měnila a změnila. Do popředí se tak dostává pozornost údržbě venkovské krajiny, jejímu obhospodařování šetrnými výrobními technologiemi a ne produkce za každou cenu. Podporovány jsou výrobní postupy přinášející ekologicky šetrné, kvalitní produkty podle požadavků společnosti. Těmto trendů se musí přizpůsobit podnikatelské formy v zemědělství, organizace výrobních procesů a struktury výroby. Základní organizační jednotkou, která v krajině tyto činnosti může vykonávat je, a do budoucna nadále bude, zemědělský podnik. Analýza forem podnikání a jejich organizačních, řídících a výrobních struktur v Pardubickém kraji poukázala na řadu disproporcí a zároveň poskytla řadu podnětů pro účelnější uspořádání v nově se tvořících podmínkách. Jedná se o disproporce platné pro zemědělství České republiky obecně, a proto zemědělství Pardubického kraje nemůže být žádnou výjimkou. Z analýzy současného stavu a koncepčních návrhů rozvoje Pardubického kraje v oblasti zemědělských podnikatelských struktur a trendů orientace zemědělského podnikání v zemích Evropské unie vyplývají pro zemědělské podniky tohoto kraje následující závěry a doporučení: 1. Zemědělský podnik může být založen podle zákona 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů nebo podle zákona 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Tendence vysledovaná z Agrocenzu 2000 za okresy Pardubického kraje naznačuje postupný růst podniků fyzických osob a společností s ručením omezeným a naopak pokles především zemědělských družstev a akciových společností. To je samozřejmě spojeno se změnami počtu vlastníků nebo podílníků podniku. Z tohoto pohledu se jeví jako nejméně vhodná pro podnikání na zemědělské půdě právní forma zemědělské družstvo nebo akciová společnost. Podtrženo ještě vysokým podílem hospodaření na pronajaté půdě. 2. Velikost zemědělského podniku je závislá na výrobních podmínkách, obecně směrem k horším výrobním podmínkám se snižuje. Za hranici konkurenceschopného zemědělského podniku provozujícího zemědělskou výrobu v podmínkách tržního hospodářství se považuje velikost od 100 ha z.p., která na druhé straně by neměla většinou přesáhnout 1000 ha z.p. Větší velikost zemědělského podniku v současných podmínkách se z hlediska organizace řízení a ekonomiky zemědělského provozu ukazuje jako problematická.

22


3. V zemědělských podnicích je třeba optimalizovat počet a kvalifikační strukturu pracovníků, především managementu. Je v zájmu podniku neustále zvyšovat profesionalitu, kvalifikaci a využití pracovníků především při obsluze mechanizace a ve speciálních službách. Přebytek kapacit je účelné poskytovat za úplatu pro jiné, menší zemědělské podniky, které tyto možnosti z vlastních zdrojů nemají. Tyto podniky by měly v daleko větší míře využívat poradenské služby jak výrobní, tak účetní, daňové a ekonomické. Orientace na tyto typy služeb vede k úspoře vlastních pracovníků a k profesionalizaci poskytovaných služeb, což se ve svém důsledku musí promítnout pozitivně do konečných výsledků podnikání. Ukazuje se jako nerentabilní,aby si tyto služby zabezpečovaly zemědělské podniky do velikosti 500 ha z.p., v některých případech až 1000 ha zp. (živočišná, rostlinná výroba). 4. Jako vážný problém nepříznivě ovlivňující postavení zemědělských podniků jako výrobců na zemědělské půdě se ukazuje enormně vysoký podíl pronajaté půdy a velmi nevyvážené vztahy mezi nájemcem a pronajimatelem. Vzhledem k nízké konkurenci poptávky po zemědělské půdě mezi zemědělskými podniky (nic je k tomu nenutí - zatím) dostává se pronájemce do značně nerovnoprávného postavení vůči nájemci. Tento vztah se odráží ve velmi nedokonalé formulaci smluv o pronájmu a v naprosto nedostatečném přístupu při stanovení výše pronájmu podle bonity a využití pronajímané půdy. Výsledkem této situace je obecně malý zájem nájemce starat se o půdu s péčí řádného hospodáře. Tento stav konzervuje praktická neexistence trhu s půdou pro zemědělské účely a dosud v terénu vlastnicky neaktualizovaná půdní držba. K odstranění této situace je třeba legislativně upravit náležitosti pronájmu půdy pro zemědělské využívání a s větším nasazením se dožadovat provedení komplexních pozemkových úprav. Zájem o nákup zemědělské půdy pro zemědělské podnikání, který ze strany nájemců existuje, je žádoucí podpořit možnostmi poskytnutí výhodných dlouhodobých úvěrů se státní (nebo krajskou) garancí úroků. Tento přístup by umožnil postupné provedení obratu nepříznivého poměru vlastnické půdy k půdě pronajaté. 5. Ekonomickou situaci zemědělských podniků kromě jiných příčin silně zhoršuje platební nekázeň řady odběratelů zemědělské produkce. Zemědělský podnik ne z vlastní viny se tak dostává do druhotné platební neschopnosti s důsledky z toho vyplývajícími. Jedná se o poměrně rozšířený a plošný jev, který zemědělský podnik může sám řešit jen obtížně. Přes veškerou medializaci tohoto problému k pozitivnímu posunu příliš nedochází. Vedle částečného řešení zakládáním vlastních odbytových sdružení je žádoucí, aby se problémem vážně zabývaly Agrární komora, zemědělská zájmová sdružení, ale i krajská a celostátní administrativa. 6. Vedle provozování zemědělské výroby by se podniky zejména v méně příznivých oblastech měly zaměřit na nepotravinářské a energetické využití produkce. Perspektivu je třeba vidět v další diverzifikaci výroby, v obnově tradiční přidružené výroby, obnově tradic, řemesel, agroturistiky a v hledání dalších aktivit, které se stanou tolik potřebným příjmem zemědělců, pomohou obci a přispějí i ke zvýšenosti zaměstnanosti oblasti. Tento začínající trend potvrdila i analýza dotazníkového šetření zemědělců Pardubického kraje. Většina takto začínajících a dobře projektově připravených aktivit přispívajících k udržení a rozvoji venkova a venkovské krajiny najde podporu v programech EU. 7. Zemědělské podniky Pardubického kraje by měly využít příležitosti společné hranice s Polskem a hledat aktivní formy spolupráce, jak v oblasti zemědělské výroby, zpracování, zejména však odbytu a služeb. Jednou z účinných forem takovéto spolupráce se nabízí vytvoření společného sdružení, s.s.r.o. nebo jiné právní formy, kde členy nutně nemusí, podle povahy zapisované činnosti, být jenom zemědělské podniky.

23


8. Pro rozvoj a stabilitu zemědělských podniků a podnikání je důležitá vzájemná profesní a zájmová komunikace. To je úkolem především pro profesní a zájmová sdružení, svazy a společenství. Jejich úkolem je zajistit efektivní transfer podstatných informací pro zemědělce, jak ve formě exkurzí, školení, tak i zprostředkování přenosu aktuálních informací pomocí počítačových sítí nebo bezdrátových pojítek (mobilní telefony, MDA, PDA apod.). Vedle toho musí zemědělci poznat, že tyto svazy je navenek efektivně zastupují.

2.4 Opatření v oblasti využití mechanizace jako důležitého faktoru zvyšování konkurenční schopnosti zemědělských podniků 2.4.1 Koncepce rozvoje Méně příznivé závěry plynoucí z analýzy současného stavu v oblasti zemědělské strojové techniky ve Pardubickém kraji ukazují na skutečnost, že je třeba věnovat této problematice velkou pozornost neboť strojová technika v současných podmínkách rozhoduje též o úrovni výrobních technologií a návazně o výrobních výsledcích. Nevhodné nebo zastaralé technologie snižují kvalitu a tržní hodnotu výsledných produktů a zvyšují ztráty. Příliš vysoké stavy strojů, jejich přestárlost, nepříznivá typová a výkonová struktura a vysoká nákladovost jsou důvody k definování koncepčních doporučení jak na úrovni kraje, tak na úrovni regionů a podniků. Toto konstatování je velice důležité již proto, že nebývá zvykem, aby decizní sféra řešila problémy struktury parku strojů. Východiskem pro formulaci doporučení v oblasti zemědělské strojové techniky je perspektivní struktura zemědělské výroby v kraji a regionech a tendence, které by měly být v tržním prostředí respektovány. Důležitou otázkou ve vztahu cena – výkon a využití techniky je podnikatelské a organizační uspořádání strojového parku. Tento vztah je velmi důležitý právě v podmínkách současného českého zemědělství, které se transformovalo do velmi pestré velikostní podnikatelské struktury. Tato struktura se bude ještě modifikovat, ale její základní rámec zůstane v zásadě velkovýrobní. Z toho plyne, že i organizace nasazování techniky bude využívat možností různých podnikatelských a organizačních forem. Tradici a zkušenosti z této oblasti máme více než 70ti leté. Od organizované i neorganizované sousedské výpomoci přes strojní družstva z dob prvé republiky až po specializované podniky mechanizovaných služeb. Obdobné trendy můžeme sledovat i u zemědělců našich sousedů v Rakousku, Německu, Francii a dalších. K hledání optimálních forem využívání zemědělské techniky nutí především její finanční náročnost. Z tohoto pohledu analýza zemědělské techniky v České republice podle výsledků šetření Agrocenzu 2000 ukázala na nutnost tento problém zcela zásadně řešit tak, aby se riziko vysoké opotřebovanosti techniky a její technické a technologické zastaralosti eliminovalo na nezbytné minimum. To vyžaduje především stabilizovanou podnikatelskou a výrobní strukturu. Příliš vysoké stavy strojů, jejich přestárlost, nepříznivá typová a výkonová struktura a vysoká nákladovost jsou důvody k definování koncepčních doporučení jak na úrovni kraje, tak na úrovni regionů a podniků. Toto konstatování je velice důležité již proto, že nebývá zvykem, aby decizní sféra řešila problémy struktury parku strojů. Principielně je žádoucí rozčlenit regiony do dvou skupin: 1. regiony s intenzivní zemědělskou výrobou, které mohou být ekonomicky více úspěšné s menším stupněm využití dotačních titulů ČR a EU na uvádění půdy do klidu a 2. regiony v oblasti bramborářské a podhorské, jejichž orientace bude spíše na pícniny a ŽV s vyšším stupněm využití dotačních titulů ČR a EU v oblasti údržby krajiny a uvádění půdy do klidu.

24


Protože k radikální změně struktury zemědělské výroby nedojde, lze k definování závěrů využít porovnání skutečných stavů vybraných typů zemědělských strojů v roce 2000 v porovnání s normativy (viz tab. Část analýza). Při tom je žádoucí koncepčně řešit především zemědělské podniky o výměře nad 100 ha, které mohou v konkurenci tržního prostředí uspět a ve kterých je žádoucí podpořit rychlejší tempo obnovy strojového parku. Menším a středním podnikům je pak žádoucí nabídnout možnost využití mechanizovaných služeb. V podnicích s intenzivní zemědělskou výrobou nutno předpokládat spíše bohatší typovou a výkonnostní strukturu parku strojů, v podnicích s méně intenzivní zemědělskou výrobou pak větší orientaci na pěstování, sklizeň a konzervaci pícnin. V obou typech podniků nutno do podnikatelských aktivit zahrnout též práce pro obec a území venkovského regionu. Orientace by měla být spíše na výkonnější stroje a na nadpodnikové formy využívání těchto strojů. Pro oblast racionální vybavenosti zemědělských podniků zemědělskou technikou a technologickými linkami v Pardubickém kraji, s ohledem na očekávané změny ve struktuře zemědělské výroby a při aktivaci dalších podnikatelských aktivit, lze definovat následující závěry: 1. Nutno zlepšit typovou skladbu strojů. Všeobecně je třeba využívat výkonnější stroje se zaručenou kvalitou práce, jejichž ekonomika provozu je výrazně lepší. U velkých zemědělských podniků je vhodné tyto stroje vlastnit, menší zemědělské podniky by měly více využívat služeb mechanizovaných prací. Typová skladba strojů musí odpovídat struktuře výroby zemědělského podniku. 2. Struktura výroby zemědělského podniku ve vztahu k ekonomice podniku, ekonomice výroby, optimálnímu využití strojů, investic a pracovních sil by neměla být příliš rozmanitá. Při stanovení skladby strojového parku je nutno uvažovat se vztahem cena – výkon – využití. Tím lze vhodně optimalizovat celkovou skladbu podnikového strojového parku, která by měla být více specializovaná a ne příliš roztříštěná. Vysoce výkonné a specializované stroje je třeba soustředit do specializovaných mechanizačních středisek, které svoje služby budou poskytovat v rámci podniku a pro cizí za úplatu. Menší zemědělské podniky si mohou samy založit specializovaný podnik mechanizovaných služeb. V tomto případě se osvědčila družstevní forma podnikání, která na rozdíl od provozování zemědělských výrobních činnosti může svým členům zabezpečit nesporné výhody. 3. Vysoce specializované zemědělské technické služby na příklad typu „precision farming“ je účelné poskytovat prostřednictvím samostatných specializovaných podniků, které vzhledem k územnímu rozsahu poskytovaných služeb by měly spíše stát mimo majetkovou podílovou účast zemědělských podniků. Jedná se o náročné, ale pro podnik v konečných důsledcích ekonomicky výhodné činnosti jakými jsou monitorování výnosů s následnou variabilní aplikací hnojiv, dále mapování hranic pozemků s odběry půdních vzorků a na to navazující variabilní doplňování komplexu půdních živin a další. 4. Je třeba zlepšit tempo a kvalitu obnovy parku strojů. Investice do zemědělské strojové techniky (míněno sumárně zemědělské podniky a podniky služeb) by v intenzivních regionech kraje měly být na hranici 4,5 mil. Kč na 1000 ha z.p. a v méně příznivých oblastech na hranici 3,1 mil. Kč na 1000 ha z.p. Z pohledu Pardubického kraje nutno hledat způsoby přímé (vícezdrojové dotace na stroje) a nepřímé (vícezdrojová podpora hospodaření, odbytu, vedlejší a přidružené výroby, podpory zakládání podniků služeb atp.) podpory včetně podpory ze strukturálních fondů EU. Pro zemědělce bude velice účinná pomoc na úrovni kraje též v oblasti garance bankovních úvěrů nebo dotace úroků z bankovních úvěrů. 5. Je třeba podporovat vznik podniků služeb zaměřených též na služby mechanizovaných prací nebo přímo strojních družstev (obdoby strojních kroužků v SRN). Investiční podporu směřovat proporcionálně i do těchto podniků nebo specializovaných družstev.

25


6. Uvedená opatření ad 1 až 3 musí být opřena o zdůvodněné využívání parku strojů. To by mělo být co nejvyšší, tj. minimálně na úrovni zdůvodněných publikovaných technických a technologických standardů. Při kalkulacích využití strojů nutno též zahrnout práce pro údržbu obcí a celého venkovského prostoru. 7. Protože konkrétní typovou skladbu a počty strojů a další investiční strategie na úrovni krajské koncepce nelze přesně stanovit, je žádoucí provést relevantní výpočty na úrovni podniků a regionů s detailními vstupními daty. K tomu je žádoucí více využívat pro tuto oblast školených poradců a poradenských programů, zejména pokud budou vynakládány veřejné finanční prostředky. 8. Technická náročnost na obsluhu zemědělské techniky stále roste. Tento trend vyžaduje soustavnou odbornou přípravu nastupující generace do zemědělství. Přípravě těchto nových pracovníků je třeba věnovat mimořádnou pozornost.

2.5 Kvantifikace dotací podle pravidel Společné zemědělské politiky danou Agendou 2000 na podmínky Pardubického kraje Prosperita a rozvoj venkova je bezprostředně spjata s rozvojem podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru. Pokud nejsou v blízkosti venkovských oblastí větší městské aglomerace poskytující pracovní příležitosti, potom hlavním nositelem podnikatelských aktivit je zemědělská činnost. Z analýzy zemědělství Pardubického kraje je zřejmé, že bez dotací výsledek hospodaření není rentabilní a proto jejich výše bude rozhodující pro rozhodování po vstupu ČR do EU. tabulka 7: Promítnutí fixních nákladů a dotací do hospodaření podniků v kraji

O bdobí koeficient inflace T ržní výkony koeficient inflace N áklady D otace

2001

9 831 579 068

2003 0,9 8 677 285 872 1 9 831 579 068

2004 1,02 9 027 848 221 1,02 10 228 774 863

2005 1,02 9 580 424 755 1,02 10 854 857 715

306 799 000

306 799 000

2 143 813 842

2 255 529 965

9 641 428 746

Z toho vyplývá důležitost v období před vstupem do EU cíleně se připravovat na jejich získávání a využívání. Přímé platby podle Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17.5.1999 stanovující společná pravidla pro přímé platby v rámci společné zemědělské politiky Nejdůležitější finančním zdrojem pro zemědělství v Evropské unii jsou finanční prostředky vyplácené jako přímé platby podle pravidel Společné zemědělské politiky. Ty se však staly předmětem silného sporu ve přístupových vyjednávání do EU. Evropská unie nepočítala při rozšíření s jejich vyplácením novým členům a v podstatě ani nemá v rozpočtu takové finanční zdroje. Proto sdělením (ze dne 30.1.2002) Komise pro rozšíření Evropských společenství vymezila nově „Společný finanční rámec 2004-2006 pro vstupní jednání“ ve výši 25 % v roce 2004, v roce 2005 30 % a v roce 2006 35 % úrovně stávajícího systému.

26


S odvoláním na článek 11 odstavec 4 Nařízení Rady EU č. 1259/1999 se Česká republika rozhodla přistoupit na možnost aplikace zjednodušeného systému administrace přímých plateb po vstupu ČR do EU – SAPS (Single Area Payment Scheme). Tento systém vychází z principu vyplácení přímé platby zjednodušenou formou na ha tzv. užité zemědělské půdy (zdroj: EUROSTAT). Aby byly zároveň plně zohledněny vyjednané výsledky v Přístupově smlouvě předkládáme v tomto materiálu návrh optimálního využití národních komplementárních plateb (top – up) u těch sektorů, které se na základě zpracovaných studií jevily jako „ohrožené“ aplikací zjednodušeného systému administrace přímých plateb (ve srovnání se standardním systémem SZP). Hlavní argumenty pro přistoupení ČR na zjednodušený systém plateb jsou : • podstatně vyšší čerpání finančních prostředků EU (vyšší než v případě standardního systému - ve výpočtu jednotné platby se vychází z kvót a limitů vyjednaných v Kodani to znamená i z těch, které by ČR v případě standardního systému nenaplnila, příklad porážkové prémie), • uplatněním systému SAPS bude méně náročná administrace a následná kontrola (úspora pracovní síly, jednodušší agenda opět zvýší šance na vyšší čerpání podpor), • nepovinné uvedení půdy do klidu (u SAPS není povinný institut uvedení půdy do klidu set-aside), • na konečnou podobu Reformy SZP EU (Lucemburk 26.6. 2003) bude podstatně jednodušší přecházet ze zjednodušeného systému SAPS než ze standardního systému administrace (hlavní aspekt Reformy – oddělení plateb od produkce – decoupling jako náhrada za stávající přímé platby vázané na produkci, je v principu obdobné jako SAPS), • uplatněním systému SAPS přibližně po dobu 2-3 let po vstupu bude více času připravit se na novou administraci, kterou přináší Reforma SZP EU.

Odhad navrhované výše přímých plateb pro kraj Česká republika se rozhodla aplikovat zjednodušený systém přímých plateb po vstupu do EU a stanovila, že základní minimální výměra pro zařazení do systému je 1ha. Dále akceptuje návrh EK využít pro výpočet jednotkové platby na ha ukazatel EUROSTATU tzv. Užité zemědělské půdy, která k 31.12.2002 byla 3 652 028 ha zemědělské půdy. tabulka 8: Odhad přímých plateb v Pardubickém kraji (Kč)

Ukazatel

rok 2004 55% 772 007 676

Přímé platby včetně dorovnání CELKOVÁ VÝŠE PODPOR (tis. Kč)

rok 2005 60% 810 608 060

rok 2006 65% 851 138 463

Pramen: propočty VÚZE 2003

Při předpokladu výše uvedené plochy a finančních prostředků při zjednodušeném propočtu na plochu pro Pardubický kraj při základní sazbě ve výši 25 % z přímých plateb EU by bylo možné získat cca 377 milionů Kč a při dorovnání z prostředků ČR ve výši 30 % by to byl částka cca 772 milionů Kč. Jedná se o hrubý odhad, neboť v současné době se připravují další podmínky pro zohlednění dalších faktorů (platby na krávy bez tržní produkce, mléko, chmel, bramborový škrob apod.).

27


3 Projekce a návrhy vyplývající z Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku 2004 – 2006 na podmínky Pardubického kraje Pracovní návrh plánu rozvoje s ohledem na tradici zemědělského hospodaření i v méně příznivých podmínkách, tradiční symbiózu zemědělství a lesního hospodářství, vzhledem ke značné rozloze cenných stanovišť zejména četných ploch trvalých travních porostů a ke zkušenostem se zaváděním opatření na podporu rozvoje venkova a mimoprodukčních funkcí zemědělství si klade za cíl: • zmírnit rozdíly v rentabilitě podniků v méně příznivých oblastech, které vyplývají z rozdílných přírodních podmínek, • zlepšit nepříznivou věkovou strukturu zemědělců, snížit podíl orné půdy na zemědělském půdním fondu • a v dostatečném rozsahu zajistit obhospodařování zemědělské půdy na územích vysoké environmentální a přírodní hodnoty podle místních specifik a potřeb. V tomto smyslu byla formulována priorita plánu rozvoje: „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“. Jednotlivé strategické cíle jsou řešeny prostřednictvím integrace nástrojů jedním hlavním opatřením, přičemž k řešení mohou nepřímo přispívat i další opatření: I.

II.

III. IV. V. Vi.

Zachovat zemědělství ve znevýhodněných oblastech, zlepšit příjmovou situaci zemědělců zejména v méně příznivých oblastech a působit proti jejich odlivu ze znevýhodněných oblastí. 1) Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (zajištění srovnatelnějších příjmů s příhodnějšími oblastmi) 2) Agro-environmentální opatření (rozšíření aktivit o environmentální služby, generování dalších příjmů za environmentální služby) 3) Předčasný odchod do důchodu (příchod mladších, progresivnějších a vzdělanějších zemědělců do sektoru) 4) Lesnictví (zhodnocení půdy méně vhodné pro zemědělské hospodaření, diversifikace příjmů) Udržovat a chránit životní prostředí (s důrazem na vodní složku) a kulturní krajinu. 1) Agro-environmentální opatření 2) Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (kompenzace znevýhodnění plynoucí z environmentálních omezení, prevence proti opouštění půdy, dodržování zásad správné zemědělské praxe) 3) Lesnictví (zalesňování především půdy ohrožené degradací – svažitých, mělkých; snížení zátěže na životní prostředí nebo opuštěním; obnovitelné zdroje energie) Zlepšit strukturu pracovníků v zemědělství (věkovou, vzdělanostní). 1) Předčasný odchod do důchodu Alternativní využití zemědělské půdy zejména vysazováním lesa. 1) Lesnictví Sdružovat producenty při uplatnění produktů na trhu 1) Zakládání skupin výrobců Podpora obnovitelných energetických zdrojů šetrných k životnímu prostředí 1) Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití

28


Z tohoto hlediska jsou rozhodující půdně klimatické podmínky Pardubického kraje, které byly analyzovány v předchozí části a z hlediska vstupu do EU vyplývají následující dopady a návrhy:

3.1 Opatření pro méně příznivé oblasti a oblasti environmentálnímiomezeními Využití a rozsah zemědělského půdního fondu v Pardubickém kraji je determinován současnými přírodními podmínkami a podmínkami další restrukturalizace zemědělství v celoevropském rámci. Restrukturalizace zemědělství je závislá na: • formách vlastnictví zemědělských podniků, • velikosti zemědělských podniků, • vzájemných vztazích vlastníků zemědělských podniků k vlastníkům půdy resp. k rozsahu a podmínkám pronájmu půdy, • profesionální úrovni managementu podniků a to nejen z hlediska schopnosti vyrábět zemědělské komodity, ale i schopnostech realizace zemědělské produkce Jednou z důležitých podmínek dalšího využívání zemědělského půdního fondu a restrukturalizace zemědělské výroby je schopnost managementu přizpůsobit zemědělskou výrobu v daných půdně-klimatických podmínkách požadavkům evropského zemědělského trhu v oblasti produkce komodit i v oblasti rozvoje multifunkční (krajinotvorné) funkce zemědělství. Součástí tohoto procesu je využívání předpokládaných podpor a dotací z fondů a programů EU, státního rozpočtu a regionálních (i krajských) zdrojů. Přírodní podmínky jsou dlouhodobě neměnné, jejich stav a charakteristika je uvedena v Analytické části. Výhledově pro období vstupu ČR do Evropské unie je třeba vzít v úvahu evropská kriteria pro stanovení méně příznivých oblastí a pro čerpání podpor pro zemědělce, hospodařící v takových podmínkách. Méně příznivé oblasti budou zahrnovat přibližně 37% zemědělské půdy kraje. Rozdělení podle okresů je uvedeno v tabulce: tabulka 9: Předpokládaný rozsah vymezených méně příznivých a produkčních oblastí od roku 20041

NAZ_OKRES Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem

Horská 10 0 14 24 13

Ostatní LFA LFA celkem Produkční oblasti Podíl na zemědělské půdě okresu v % 25 35 65 0 0 100 36 50 50 29 53 47 24 38 62

Pramen: návrh HRDP (k 21.3.2003), vlastní propočty

Rozsah oblastí s nárokem na vyrovnávací příplatky se oproti stavu v roce 2003 po vstupu do EU sníží přibližně o 6% . Poněkud se zvýšila plocha, zařazená do horské oblasti, zejména v okresech Ústí nad Orlicí a Chrudim. Vlivem odlišné metodiky (území obce jako základní územní statistická jednotka, vytváření větších celků pro zařazení do LFA, použití přísnějšího evropského kriteria) se snížil rozsah ostatních LFA kraje. 1

Kriteria pro LFA dle HRDP: Horská oblast: Průměrná nadmořská výška obce ≥ 600 m. nebo průměrná nadmořská výška ≥ 500 a < 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 70 na ploše > 50 % výměry ZP v obci Ostatní LFA: Ucelená území v rámci okresu, resp. kraje s: průměrnou výnosností pod 34 bodů (80 % průměru ČR) hustotou obyvatelstva v tomto celku pod 75 obyvatel na km2, podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 6%.

29


Předpokládaný rozsah LFA v Pardubickém kraji (k 21.3.2003) po vstupu ČR do EU

Na mapce jsou znázorněny i velké obce – města, jejichž některá katastrální území se navrhuje rovněž zařadit do LFA. Mimo ucelené oblasti jsou v LFA rovněž specifické ostrůvky s velmi neúrodnou půdou. V pardubickém kraji se jedná o jedinou obec. Restrukturalizace zemědělského půdního fondu probíhá v jednotlivých oblastech Pardubického kraje různou rychlostí. Na obrázku je znázorněn vývoj podílu trvalých travních porostů na zemědělské půdě podle okresů Pardubického kraje. V průběhu devadesátých let se zvýšilo zatravnění zejména v okrese Ústí nad Orlicí. Tento trend odpovídá rozsahu nepříznivých oblastí okresu. Ve srovnání s rokem 1975 se plocha TTP do roku 2002 zvýšila nejvíce v okrese Svitavy a to o 2000 ha.

30


Vývoj podílu TTP na zemědělské půdě v okresech Pardubického kraje.

35

30

Chrudim

% ZP

25

Pardubice

20

Svitavy 15

Ústí nad Orlicí

10 1975

1985

1995

2002

Pramen: ČÚZaK

•

v méně příznivých oblastech v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy by se spolu s rozvojem multifunkčního zemědělství mělo snižovat zornění zemědělské půdy ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření (zatravnění, zalesnění, výstavba nádrží, rybníků, technických a biologických, protierozních opatření apod.). • v okrese Chrudim by se mělo extenzivní zemědělství uplatňovat v méně produktivních částech okresů. • v produkčním okrese Pardubice by mělo zornění zůstat přibližně v současné úrovni vzhledem k příhodným podmínkám pro rostlinnou výrobu. Současný a cílový stav zornění je uveden v tabulce: tabulka 10: Procento zornění - současný a cílový stav v jednotlivých oblastech Pardubického kraje

Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

Horská oblast Ostatní LFA Produkční oblast Současný stav Cílový stav Současný stav Cílový stav Současný stav Cílový stav 57,8 do 35 59,7 do 40 83,0 do 85 . . . . 82,1 do 85 62,6 do 35 73,1 do 45 80,8 do 80 51,1 do 25 59,7 do 40 74,1 do 75

Pramen: návrh HRDP (k 21.3.2003), vlastní propočty

V méně příznivých oblastech a v horských oblastech Pardubického kraje bude nutné větší měrou přizpůsobit zemědělství přírodním podmínkám. Bude třeba přejít na extenzivní způsob hospodaření a zvýraznit mimoprodukční funkce zemědělství s důrazem na krajinotvornou a ekologickou funkci. V oblasti živočišné výroby rozšiřovat extenzivní chov masného skotu a ovcí.V produkčních oblastech se zaměřit na intenzivní způsob hospodaření s větší specializací jednotlivých zemědělských podniků (farem). Rozšířit finalizaci rostlinné i živočišné produkce, s důrazem na krajové speciality. 31


Lze očekávat, že ve střednědobém časovém horizontu dojde v horských oblastech kraje ke snížení využitelného zemědělského půdního fondu a k rozšíření lesního půdního fondu, resp. lesního náletu na zemědělském půdním fondu. Ke snížení rozsahu skutečně obhospodařované zemědělské půdy dochází již v současné době. Jedná se o rozdíl v rozsahu evidované zemědělské půdy podle vlastníků v katastru nemovitostí a skutečně užívané (obhospodařované) půdy podle uživatelů. Tento rozdíl vznikl v důsledku dlouhodobých změn v posledních 12 letech ve způsobu evidence půdy a ve způsobu hospodaření na půdě. Nejčastěji se jedná o změny, které vznikly z náletů lesních dřevin na okraji obhospodařovaných zemědělských pozemků, nebo došlo k náletům a „samovolnému zalesnění“ opuštěných pastvin a luk. Přesný rozsah užívaných pozemků a evidovaných pozemků bude k dispozici v druhé polovině roku 2003 v rámci prováděné inventarizaci produkčních bloků. Tuto inventarizaci zajišťuje Ministerstvo zemědělství v rámci připravovaného kontrolního informačního systému systém IACS. Trh s půdou Jak vyplývá z analýzy trhu s půdou a výše nájemného krátkodobém horizontu (do roku 2006) trh s půdou se nebude v rámci ČR výrazněji rozvíjet. Výjimku tvoří nákupy menších výměr zemědělské půdy pro stavební a jiné účely. Relativně masivnější bude prodej a koupě zemědělské půdy ve vlastnictví státu. Pozemkový fond ČR nabízí na trhu s půdou v Pardubickém kraji více než 34 tis. ha a to zejména v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí. Vzhledem k tomu, že část nabízených pozemků musí projít „lustrací“2, prodej se může ještě více oddálit. Cena prodávaných pozemků zemědělské půdy pro zemědělské využití se pohybuje v rozmezí 60 % až 80 % z ceny úřední podle cenových předpisů MF. Cena prodávaných pozemků ve vlastnictví státu je nabízena ve výši úřední ceny, avšak v případě holandské dražby (při nedostatku zájemců koupi) může klesnout až na úroveň 10 % z vyvolávací ceny zemědělské půdy. V současné době bankovní sektor neposkytuje hypotéky (úvěry) na nákup zemědělské půdy pro zemědělské využití. V České republice byla možnost zřízení hypotéky a poskytování hypotéčních úvěrů upravena zákonem č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. Vzhledem k tomu, že nedošlo k úpravě navazujících zákonů, šlo jen o formálně právní možnost. Tak např. zástavní právo jako nezbytný předpoklad zavedení hypotéky bylo obnoveno k 1.1. 1992 novelou občanského zákoníku. Chyběla také úprava podpory hypotéčních úvěrů z prostředků státního rozpočtu. Nicméně pod tlakem potřeb úvěrů na bytovou výstavbu již v průběhu roku 1994 začínají největší bankovní domy postupně zakládat útvary specializované na poskytování úvěrů na základě zástavy nemovitostí mnohdy nazývané jako Hypoteční ústavy. Konkrétní úprava poskytování hypotečních úvěrů byla provedena zákonem č. 160/1995 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla). Tímto zákonem bylo upraveno poskytování příspěvků a dotací státem k hypotečním úvěrům a tím získala hypotéka svoji definitivní podobu a funkčnost, která je obvyklá ve všech zemích EU. Přes veškerá tato opatření bankovní sektor nebere do zástavy zemědělské pozemky.

2

Lustraci pozemku provádí Okresní pozemkové úřady, které od roku 2003 budou organizačně a správně spadat pod Ministerstvo zemědělství – odbor Ústřední pozemkový úřad.

32


Pronájem zemědělské půdy Dlouhodobé smlouvy o pronájmu zemědělských pozemků nabývají se vstupem ČR do EU na důležitosti. Programy na jejichž základě jsou poskytovány platby z fondů EU jsou dlouhodobé a podmíněné závazkem příjemce hospodařit dalších 5 let po obdržení první platby. Současná právní úprava k pronájmům zemědělské půdy vychází z ustanovení § 663 a 684 občanského zákoníku č. 267/1994 Sb. podle právního stavu k 1.1. 1995. Poměrně obecná legislativa o pronájmech, dlouholetá absence institutu nájmu zemědělské půdy, jakožto i relativně velkovýrobní charakter zemědělského podnikání vytváří laxní přístup k nájemním smlouvám. Tento typ smluv pouze z části využívá možnosti, které mu poskytuje současná právní úprava. Evidentně v naší legislativě chybí jednoznačně vymezená práva a povinnosti nájemců a najímatelů zemědělské půdy jako zvláštního typu nemovitosti. Toto legislativní vakuum nemotivuje nájemce a ani nezakládá právní jistoty pronajímatele. Absence specializovaného právního předpisu (i nižší legislativní účinnosti) o pronájmu zemědělských pozemků k zemědělskému využívání vytváří značné bariéry pro další restrukturalizaci a rozvoj zemědělského podnikání na pronajatých pozemcích. Jedná se především o doplnění právních předpisů o tato opatření: • povinnost zapsat nájemní smlouvu do katastru nemovitostí, čímž vytváří větší právní jistotu nájemce nejen vůči pronajímateli, ale i vůči každému nástupci ve vlastnictví. Současně umožňuje veřejnou kontrolu pronajatých pozemků., • vymezení minimální doby pronájmu zemědělských pozemků se zakotvením práva pronajímatele, který řádně hospodaří na pronajatých pozemcích k přednostnímu pronájmu, resp. prodloužení doby pronájmu, • smluvně vymezit způsoby hospodaření především v případech, kdy nájemce chce hospodařit ekologicky. K tomu je třeba přiměřeně upravit i dobu nájmu, • vymezit platbu nájemného a platby ostatních finančních nákladů jako např. daň z pozemku, pojištění pozemků proti živelným pohromám (povodeň, sesuv půdy apod.), • zajistit možnosti dlouhodobého investování do půdy, k tomu je třeba přiměřeně upravit dobu nájmu, • smluvně zavázat nájemce nejen k řádnému hospodaření na půdě, ale i k údržbě a zachování funkčnosti všech investičních opatření na povrchu nebo pod povrchem pozemků (opěrné konstrukce a oplocení trvalých kultur, povrchových a podzemních melioračních zařízení), • smluvně vymezit podmínky, kdy zemědělské pozemky se mohou stát nezpůsobilé ke smluvnímu nebo obvyklému užívání. Jedná se především o technické, administrativní opatření v případech: − živelních pohrom, povodně, sucho, − erozivních smyvů ornice nesprávnou aplikaci orebních systémů a hnojení, čímž může dojít k destrukci půdní struktury, • smluvně ošetřit agrotechnicky a ekologicky správné střídání plodin na orné půdy, aby nedošlo k nadměrnému zaplevelení a znečištění ornice cizorodými látkami, • smluvně zajistit přiměřené vyhnojování pozemků a používání chemických ochranných prostředků tak, aby nedocházelo k poškozování půdní úrodnosti a jednostrannému „opotřebení“ pronajatých zemědělských pozemků (§ 682 a 683 občanského zákoníku), • smluvně ošetřit postup nájemce a pronajímatele v případě zřízení vynucených věcných břemen na pronajatých pozemcích (§ 684 občanského zákoníku),

33


• • •

smluvně ošetřit případné sankce vůči nájemci a pronajímateli v případě porušení smluvních závazků, smluvně vymezit podmínky, za kterých je možné převést ornou půdu u pronajatých pozemků na trvalé travní porosty, tj. změna kvality pronajatých zemědělských pozemků, (obvykle z důvodu restrukturalizace a využívání různých podpor) smluvně podchytit změny v trvání a rozsah nájmu smlouvy při řešení a realizaci komplexních pozemkových úprav v příslušném katastrálním území, ve kterém se nachází pronajaté zemědělské pozemky.

Ministerstvo zemědělství připravuje pro rok 2003 vyhotovení zvláštního předpisu (vyhlášky MZe), ve které bude upravován nájemný vztah k zemědělské půdě. Orgány kraje a zájmové instituce na okresních úrovních by měly spolupůsobit při přípravě, projednávání a schvalování tohoto závažného právního předpisu. V Pardubickém kraji si podniky pronajímají více než 90% pozemků, na kterých hospodaří. V následujícím období bude stárnoucí populace soukromě hospodařících rolníků odcházet do důchodu a tím bude docházet k větší koncentraci těchto podniků. Procento pronajímaných pozemků i v tomto případě poroste. Proto vlastníci pozemků a pronajímatelé těchto pozemků by měli mít zaručenou právní jistotu pronájmu. Souhrn návrhů v oblasti využití půdního fondu 1. Důsledně využívat prostředky z podpůrných fondů EU a státního rozpočtu ČR, které jsou zaměřeny na využití půdy jako např.: • na rozšiřování a údržbu trvalých travních porostů • na udržení stavu orné půdy v rámci plošných dotací z fondů EU po roce 2004 • na rozšíření programů ve prospěch krajinotvorných funkcí, zejména v horských oblastech Pardubického kraje • na výstavbu investičních opatření v rámci prováděných Komplexních pozemkových úprav z prostředků SAPARD a v budoucnosti z podpůrných fondů EU i rozpočtu ČR. 2. Věnovat zvýšenou pozornost inventarizaci a evidenci půdního fondu, zejména stavu zemědělské půdy a jejích kultur a lesního půdního fondu. 3. Provádět osvětu v oblasti pozemkových úprav nejen mezi starosty obcí, ale i mezi vlastníky a uživateli zemědělských pozemků. 4. Zvýšit angažovanost při prodejích a koupi zemědělských pozemků ve vlastnictví státu. Podpořit urychlení uspořádání vlastnických vztahů u obcí, zejména tam, kde vlastnictví k pozemkům není převedeno z listů vlastnictví „národních výborů“ na listy vlastnictví obcí. 5. Ve spolupráci s bankovním sektorem dořešit režim poskytování hypotečních úvěrů na nákup zemědělské půdy, zejména mladým začínajícím farmářům. 6. Aktivně se zapojit do přípravy návrhů právních předpisů (vyhlášky MZe) k úpravě nájemních vztahů k zemědělské půdě.

34


3.2 Agro-environmentální opatření Hlavní rysy opatření vyplývající z HRDP: Agro-environmentální opatření jsou navrhována ve shodě s Nařízením Rady (EC) č. 1257/99 článek 22, 23, 24 a s Nařízením Komise (EC) č. 445/2002. V roce 2001 bylo v rámci NV č. 505/2000 Sb. v ČR podporováno 924 753 ha zařazených do agro-environmentálních programů (zatravňování zemědělské půdy, údržba TTP pastvou hospodářských zvířat, technické nebo organizační zajištění pastvy v rámci údržby travních porostů a podpora ekologického zemědělství). Agro-environmentální opatření jsou také součástí programu SAPARD v rámci priority „Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí“, opatření 2.3. „Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny“. Prostřednictvím vybraných pilotních projektů je ověřována realizace principů těchto opatření v praxi, především princip programování (definice priorit, cílů, kritérií atd.) a financování. Mezi pilotní projekty, které přecházejí z programu SAPARD pod agroenvironmentální opatření patří chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, Blaník, Litovelské Pomoraví, Moravský kras a Poodří. Novými oblastmi jsou pak České středohoří a Železné hory. Vzhledem k výsledkům analytické části byla navržena následující podopatření, která budou řešit především zrychlený odtok vody z krajiny, zachování a zvýšení biologické různorodosti na travních porostech i na orné půdě a zachování a zvýšení biologické různorodosti v cenných oblastech. Zemědělci se zaváží k plnění podmínek v určitém podopatření na dobu pěti let. Kromě toho se zavazují dodržovat zásady správné zemědělské praxe, které jsou součástí dokumentu HRDP. Platby uvedené v kapitole Agro-environmentální opatření se každoročně opakují po dobu trvání závazku zemědělce tj. pět let, a to i v tom případě, že je plnění závazku spojeno s vyššími náklady na počátku trvání závazku.

Přehled agro-environmentálních podopatření A. Podopatření: Ekologické zemědělství B. Celofaremní podopatření – Péče o ornou půdu – travnaté okraje – Ošetřování travních porostů C. Podopatření péče o krajinu – Zatravňování orné půdy – Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách – Pěstování meziplodin – Trvale podmáčené louky a rašelinné louky – Oplocení cenných lokalit na pastvinách – Ptačí lokality na TTP: Chřástal polní – Údržba extenzivních sadů – Rozptýlená zeleň – Biopásy

35


D. Zonální podopatření – D1 Bílé Karpaty – D2 Blaník – D3 České středohoří – D4 Litovelské Pomoraví – D5 Moravský Kras – D6 Poodří – D7 Železné hory V duchu zpracovaného HRDP bude po vstupu do EU zavedeno v Pardubickém kraji několik opatření, která budou mít přímý nebo nepřímý vliv na řešení otázek životního prostředí v zemědělství. Jedná se především o: Agroenvironmentální opatření, podporu ve znevýhodněných oblastech (LFA) a v rámci SOP také podporu investic, majících vztah k ochraně životního prostředí. Podpora LFA má nepřímý vliv zejména tím, že působí jako prevence proti upouštění od hospodaření (riziko zejména v chráněných územích) a současně také tím, že podmínkou získání podpory je plnění Zásad správné zemědělské praxe.

Možnosti vycházející ze zavedení agroenvironmentálního opatření

3.2.1 Koncepční návrhy v oblasti vztahu zemědělství a životního prostředí Pro potřeby Pardubického kraje bude zavedeno po vstupu do EU několik opatření, která budou mít přímý nebo nepřímý vliv na řešení otázek životního prostředí v zemědělství. Jedná se především o: Agroenvironmentální opatření, podporu ve znevýhodněných oblastech (LFA) a v rámci SOP také podporu investic, majících vztah k ochraně životního prostředí. Podpora LFA má nepřímý vliv zejména tím, že působí jako prevence proti upouštění od hospodaření (riziko zejména v chráněných územích) a současně také tím, že podmínkou získání podpory je plnění Zásad správné zemědělské praxe. Ostatní klíčová opatření jsou diskutována v následujících odstavcích. Možnosti vycházející ze zavedení agroenvironmentálního opatření Tato část politiky je zacílena na ochranu a obnovu životního prostředí na zemědělské půdě nejvíce. Bude současně představovat alternativní příjem pro žadatele z řad zemědělců. Na území kraje mohou pro zemědělce být dostupné následující podopatření (dokument je navržen a v současnosti je v procesu schvalování): A) Podopatření: Podpora ekologického zemědělství – toto opatření bude nabývat na důležitosti zejména v chráněných územích, neboť je všeobecně přijímán názor, že by se ekologické zemědělství mělo rozvíjet především tam. B) Celofaremní podopatření (při vstupu je zahrnuta do podopatření celá farma): Ošetřování travních porostů Zakládání travnatých pásů na orné půdě

36


-

C) Podopatření „Péče o krajinu“: zatravňování orné půdy, tvorba travnatých pásů na svažitých pozemcích, pěstování meziplodin, trvale podmáčené louky a rašelinné louky, oplocení cenných lokalit na pastvinách, ptačí lokality na TTP: chřástal polní (pokud se zde nacházejí cílové lokality údržba extenzívních sadů, rozptýlená zeleň. Nad rámec agroenvironmentálního opatření lze využít opatření zalesňování zemědělské půdy, které je také součástí HRDP.

Možnosti národních/regionálních nástrojů politiky (analýza stávajících nástrojů politiky, s identifikací těch, které nelze zařadit do Společné zemědělské politiky a posouzení jejich využitelnosti). Z národních podpor, které je možné zavést (dosud o nich není v HRDP uvažováno), lze jmenovat především podpory agroenvironmentálních aktivit, které není možné z agroenvironmentálního opatření za spoluúčasti EU financovat. Jedná se zejména o akce, mající investiční charakter (případně obdobné), nebo je lze charakterizovat jako částečně nebo teoreticky podporující produkci (pokud by přímo produkci podporovaly, potom by je bylo obtížné zavést). Např. lze uvést: • Zakládání mezí. • Oplocování pastvin. • Zakládání rybníků a poldrů. • Výsadba starých odrůd ovoce aj. Význam těchto podpor je značný, neboť mohou podporovat aktivity v krajině, které nelze z ostatních nástrojů politiky snadno zajistit. Část těchto podpor může mít vliv i na místní/regionální ekonomiku (výsadba starých odrůd ovocných stromů). Podpory v rámci Agroenvironmentálního opatření však nelze využít na akce, které jsou podporovány z jiných zdrojů (např. v rámci SOP „Investice do zemědělství“. Další možností řešit otázky životního prostředí v zemědělství jsou stávající program PPK, který projde pravděpodobně vývojem zejména ve vazbě na přípravu a zavádění agro-environmentálních opatření. Tento program (na Podporu Přírody a Krajiny) by se měl stát komplementárním k agroenvironmentálnímu opatření a řešit ty otázky, které je možné v rámci národních podpor řešit efektivněji (nepravidelně se vyskytující situace, jednorázové akce atd.). Tyto záměry jsou v jednání a není jisté v jako podobě budou schváleny.

Strategické cíle (na základě identifikovaných problémů v analytické části budou navrženy strategické cíle vyjadřující žádoucí změnu), Protierozní ochrana: Cíle jsou strukturovány dle typů jednotlivých doporučených změn hospodaření. Chránit: • 10 % ploch orné půdy na svazích 4-7° (půdoochranné technologie) • 10 % ploch orné půdy na svazích 8-12° (zatravnění) • 50 % ploch orné půdy na svazích nad 13°(zalesnění).

37


Rizika: I za předpokladu, že budou příslušná podopatření podporující žádoucí aktivity zemědělců navržena pro celou republiku, není jisté, jak bude podpora účinná a jaký podíl odpovídajících ploch bude do podopatření přihlášen. Za jistých okolností se může stát, že bez cíleného ovlivňování zemědělců a svazů bude účast v podopatření nízká. Ochrana vod proti únikům dusíku ze skladišť hnoje a z ploch orné půdy Skladiště: Cíle: • dobudovat 80 % chybějících kapacit na skladování statkových hnojiv ZOD, • dobudovat 30 % chybějících kapacit na skladování statkových hnojiv mimo ZOD, • Podniky zahrnující 30 % ploch orné půdy zavedou pěstování meziplodin dle HRDP – agroenvironmentální opatření. Rizika Splnění cílů vychází z následujících předpokladů: • Zemědělci nebudou mít dostatečný přístup k finančním prostředkům hradit svoji část. • Bude nedostatek finančních prostředků v SOP vyhrazených na tyto účely. Obecně mají zemědělci nedostatečné finanční toky, aby byly schopny hradit plně budování skladů v tak relativně krátké době, proto nenaplnění těchto předpokladů představuje značné ohrožení navržených cílů. Současně však budou zemědělci mít povinnost taková zařízení dobudovat do roku 2006. Další předpoklady: Odhady nákladů a rozsahů požadovaných zařízení vycházejí ze současného zákona o hnojivech, avšak může se stát, že budou s EU dojednány mírnější podmínky a výklad zákona o hnojivech bude mírnější/nebo přísnější. Zemědělství v CHKO Z hlediska významu pro hospodaření na zemědělské půdě jsou důležité plochy z.p v I. A II. Zónách CHKO v okresech Chrudim a Svitavy (v okrese Ústí nad Orlicí se jedná o relativně malou plochu). Zejména cenné plochy z hlediska biodiversity bývají zpravidla méně atraktivní pro zemědělské hospodaření a proto často také nedostatečně využívané (sečené nebo pasené) a tím ohrožené zarůstáním dřevinami (např. stepní společenstva v CHKO Železné hory). tabulka 11: Rozlohy z.p. dle zón CHKO a okresů I. zóna CHKO celkem z toho v ZOD ha ha OP 601,7 103,1 KRAJ TTP 788,4 75,4 PARDUBICE ZP 1 547,3 181,8 OP 591,8 103,1 okres TTP 759,4 75,4 Chrudim 181,8 ZP 1 503,6 OP 9,9 0 okres TTP 29,0 0 Svitavy ZP 43,8 0

II. zóna CHKO celkem z toho v ZOD ha ha 2 005,7 167,2 2 387,5 92,8 4 572,4 272,3 1 498,9 167,2 1 671,4 92,8 3 338,3 272,3 506,8 0 671,5 0 1 188,9 0

38

III. zóna CHKO celkem z toho v ZOD ha ha 5 633,2 1 158,0 3 612,9 377,2 9 496,6 1 591,1 4 677,8 1 158,0 2 981,0 377,2 7 884,8 1 591,1 945,6 0 485,6 0 1 453,2 0


okres Ústí nad Orlicí

OP

0

0

0

0

9,8

0

TTP ZP

0 0

0 0

44,6 45,2

0 0

146,3 158,5

0 0

Cíle: •

Cenné lokality jsou cíleně obhospodařovány (obtížné splnit v CHKO Žďárské vrchy a Železné hory). • 20 % ploch v CHKO obhospodařováno v systému ekologického zemědělství. Rizika: • zemědělci nebudou přesvědčeni o výhodnosti vstupu do agroenvironmentálních opatření.

Návrh nástrojů politiky (na základě analýz možností politiky ČR i EU budou navrženy/identifikovány odpovídající nástroje politiky), Prevence proti erozi: Jak již bylo uvedeno podkapitole s cíli, budou pro prevenci eroze uvažovány následující aktivity zemědělců – zavedení opatření: • plochy orné půdy na svazích 4-7° - půdoochranné technologie • plochy orné půdy na svazích 8-12° - zatravnění • plochy orné půdy na svazích nad 13°- zalesnění. Odpovídající podpory těchto aktivit jsou již navrženy v rámci agroenvironmentálního opatření (v rámci HRDP) a zemědělci dostanou za ně odpovídající úhrady (hrazeni budou po dobu pěti let), ovšem jen za předpokladu, že bude opatření v odpovídajícím rozsahu zavedeno. Zalesňování bude podporováno v rámci opatření „Zalesňování“ a bude mít jiný časový režim: samotné zalesnění bude podpořeno úhradou části investice a ztráta ze zemědělské půdy každoroční úhradou po dobu až dvaceti let. Na základě analýzy lze vypočítat potřebné náklady na zajištění protierozní ochrany na erozně ohrožených pozemcích. Vzhledem ke způsobu výpočtu (vycházelo se ze svažitosti na o.p.) nelze výsledek považovat za zcela přesný, avšak dostatečně ukazuje na finanční náročnost dle jednotlivých opatření na prevenci. Výsledky v tabulkách představují celkovou částku potřebnou k řešení a v následujícím kroku jsou stanoveny cílové částky, které naznačí pravděpodobnou rychlost zavádění opatření v případě, že budou tato opatření zemědělcům dostatečně vysvětlována. V následujících tabulkách jsou uvedeny svažitosti na o.p. a příslušná opatření.

okres

kraj

tabulka 12: Plochy orné půdy na svažitých pozemcích Kategorizace OP dle svažitosti v kraji Pardubice svažitost (o) 0-3 4-7 8 - 12 ha % ha % ha % celkem 137 015,3 74 45 278,2 24 3 570,8 2 PARDUBICE ZOD 83 318,3 14 201,8 348,1 % ZOD 61 31 10 celkem 34 716,8 79 9 007,0 21 208,1 0 Chrudim ZOD 15 441,4 3 452,2 67,6 % ZOD 44 38 33 celkem 41 401,4 98 658,1 2 0,0 0 Pardubice ZOD 26 450,6 565,0 0,0 % ZOD 64 86 0 Svitavy celkem 36 848,7 63 20 000,0 34 1 485,2 3 ZOD 27 454,6 7 288,2 270,6

39

13 a vyšší ha % 30,0 0 1,3 4 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 16,7 0 1,3

celkem ha 185 894,3 97 869,5 53 43 931,9 18 961,2 43 42 059,4 27 015,5 64 58 350,6 35 014,8


% ZOD celkem Ústí nad Orlicí ZOD % ZOD

75 24 048,4 13 971,8 58

58

36 15 613,1 2 896,4 19

18 1 877,5 9,8 1

38

5

8 13,3 0,0 0

0 0

60 41 552,3 16 877,9 41

V následujících odstavcích je uvedena finanční náročnost protierozních opatření v případě, že by byla řešena celá plocha svažitých pozemků s ornou půdou. tabulka 13: Okres Chrudim

ORNÁ PŮDA Celkem OP výměra 0° - 3°

ha ha

výměra 4° - 7° výměra 8° - 12° výměra nad 13° Celkem

ha ha ha

Okres Chrudim Opatření celkem 43 932,0 34 717,0 žádné travnaté 9 007,0 pásy 208,0 zatravnění 0,0 zalesnění

Náklady Kč/ha

567 1326 0

Ztráta příjmu Kč/ha

1047 5233 6400

Ztráta celkem Kč/ha

Celkem Kč

1614 14 534 257 6559 1 364 295 6400 0 15 898 553

Při dosažení výše navržených cílů by náklady v posledním roce dosáhly následující struktury: • travnaté pásy – 14,5 mil.Kč (každoročně) • zatravnění – 1,4 mil.(každoročně) • zalesnění – 0 Kč (v jednom roce úhrada 150 tis. Kč/ha a každoročně 6400 Kč/ha po dobu 20 let) celkem – 15,9 Kč (hypotetické roční náklad, vyjadřující situaci, kdy cílová rozloha vstoupí do opatření již první rok). tabulka 14: Okres Pardubice

ORNÁ PŮDA celkem OP výměra 0° - 3° výměra 4° - 7° výměra 8° - 12° výměra nad 13° Celkem

ha ha ha ha ha

Okres Pardubice celkem 42 059 41 401 658 0 0

Opatření

Náklady Kč/ha

žádné travnaté pásy zatravnění zalesnění

567 1326 0


1047 5233 6400


1614 6559 6400

Celkem Kč

1 061 790 0 0 1 061 790

Při dosažení výše navržených cílů by náklady v posledním roce dosáhly následující struktury: • travnaté pásy – 1,1mil. Kč (každoročně) • zatravnění - 0 Kč (každoročně) • zalesnění – 0 Kč (v jednom roce úhrada 150 tis. Kč/ha a každoročně 6400 Kč/ha po dobu 20 let) celkem – 1,1 mil. Kč (hypotetické roční náklad, vyjadřující situaci, kdy cílová rozloha vstoupí do opatření již první rok).

40


tabulka 15: Svitavy

ORNÁ PŮDA Celkem OP výměra 0° - 3° výměra 4° - 7° výměra 8° - 12° výměra nad 13° Celkem

ha ha ha ha ha

Okres Svitavy celkem 58 351,0 36 849,0 20 000,0 1 485,0 16,7

Náklady Kč/ha

Opatření


567 1326 0


1047 5233 6400


1614 6559 6400

Celkem Kč

32 273 248 9 740 281 106 880 42 120 409

Při dosažení výše navržených cílů by náklady v posledním roce dosáhly následující struktury: • travnaté pásy – 32,2 mil. Kč (každoročně) • zatravnění – 9,7 mil. Kč (každoročně) • zalesnění – 0,11 mil. Kč (v jednom roce úhrada 150 tis. Kč/ha a každoročně 6400 Kč/ha po dobu 20 let) Celkem – 42,1 mil. Kč (hypotetické roční náklad, vyjadřující situaci, kdy cílová rozloha vstoupí do opatření již první rok). tabulka 16: Ústí nad Orlicí

ORNÁ PŮDA celkem OP výměra 0° - 3° výměra 4° - 7° výměra 8° - 12° výměra nad 13° Celkem

ha ha ha ha ha

Okres Ústí nad Orlicí celkem 41 552,0 24 048,0 15 613,0 1 878,0 13,3

Opatření

Náklady Kč/ha


567 1326 0


1047 5233 6400


1614 6559 6400

Celkem Kč

25 194 111 12 318 012 85 120 37 597 243

Při dosažení výše navržených cílů by náklady v posledním roce dosáhly následující struktury: • travnaté pásy – 25,2 mil.Kč (každoročně) • zatravnění – 12,3 mil. Kč (každoročně) • zalesnění – 0,1 mil. Kč (v jednom roce úhrada 150 tis. Kč/ha a každoročně 6400 Kč/ha po dobu 20 let) celkem – 37,6 mil. Kč (hypotetické roční náklad, vyjadřující situaci, kdy cílová rozloha vstoupí do opatření již první rok). Chybějící aktivity: Zejména chybí dostatečné působení na zemědělce. Je proto žádoucí podpořit propagační kampaně na rozšíření podpůrných opatření na obnovu životního prostředí, které byly výše zmíněny.

41


Ochrana vod před znečištěním nitráty Obnova skladovacích kapacit statkových hnojiv - implementace nitrátové směrnice: Po vstupu bude možné financovat budování skladovacích kapacit ze SOP. Jeho administrace sice není tak náročná jako v případě HRDP, ale stále je zde značný prostor pro působení na zemědělce, aby dostatečně rychle pochopili, jak relativně krátký čas na dobudování chybějících kapacit jim zbývá a včas začali s odpovídajícími projekty. Za předpokladů popsaných výše (podkapitola s cíli) budou objemy investic potřebné na dobudování následující: tabulka 17: Objemy investic na dobudování skladovacích kapacit

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem kraj

Náklady kejda (Kč) 58 719 318 31 581 627 119 672 593 53 934 919 263 908 457

Náklady hnůj Celkové nákl. na okresy (Kč) v Kč 249 312 694 308 032 011 65 371 760 96 953 387 419 467 002 539 139 595 413 345 889 467 280 808 1 147 497 344 1 411 405 802

Zdroj (rozlohy): Půda, Situační a výhledová zpráva, MZe (1999)

V případě, že by bylo uvažováno zajistit dobudování všech kapacit ve všech okresech, potom by celkové náklady dosáhly výše cca 745 mil. Kč. V cílech však není z takovou úrovní rozvoje počítáno, neboť zemědělské podniky i státní rozpočet nejsou na takové masivní investice připraveny. Prevence unikání dusíku z orné půdy Jedním z hlavních důvodů úniku nitrátů z půdy je vyplavování v době, kdy tato není pokryta vegetací a dusík není vázán kořenovým systémem. Cílem navrhovaného podopatření (v rámci agroenvironmentálního opatření) je podpořit zakládání meziplodin před jarními plodinami. Vzhledem k běžným osevním postupům je prostor pro rozšíření pokrytých ploch zejména v podzimním období omezený. Pro odhad rozšíření meziplodin bylo uvažováno s 5 % ploch o.p. (na dotčených plochách – 30 % každého okresu). tabulka 18: Očekávaný náklad na zavedení meziplodin (každoroční)

Meziplodiny - přehled za kraj a jednotlivé okresy Počet ha meziplodin Kraj celkem Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

Celkový náklad 732 701 973 693

3 353 476 3 210 504 4 454 126 3 171 803

Prevence unikání dusíku dle jednotlivých okresů představuje náklad, jehož výše se odvíjí od ploch orné půdy. Z hlediska rizik kontaminace vod by mělo být věnováno největší úsilí okresům s větším podílem ZOD (především okresy Pardubice a Svitavy). Chybějící aktivity: Stejně jako u předchozích chybí zejména dostatečná informovanost zemědělců o možnostech ovlivnit vymývání dusíku do vod, proto je žádoucí zemědělce motivovat v účasti na podopatření podporující zakládání meziplodin na o.p..

42


Hospodaření v CHKO Tato otázka úzce souvisí s problémem opuštěné/nedostatečně obhospodařované půdy, neboť tato patří mezi hlavní předměty řešení v CHKO Žďárské vrchy a Železné hory. Současně však je nezbytné pracovat také se zákonnými omezeními, která omezují zemědělcům rozvojové možnosti a představují téma, které ještě stále není plně vyřešeno. Omezení v CHKO vyplývají ze zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, který však prochází novelizací a lze očekávat částečnou změnu zejména ve výkladu některých pojmů. Novelizace je motivována povinností ČR vymezit tzv. Naturu 2000, což je v podstatě síť cenných stanovišť, která leží jak v chráněných územích, tak i mimo ně. Na druhé straně se mění i zemědělská politika, která přináší nové prvky zejména v rámci HRDP: • Platby za ekologická omezení (budoucí kompenzace za omezení v Natura 2000) v rámci opatření LFA (bude zavedeno nejpozději při zavedení Natura 2000. • Podpora celorepublikových agroenvironmentálních podopatření, která budou působit i v CHKO. Jedním z klíčových faktorů zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí je integrace mezi zájmy MZe a MŽP v tomto regionu (Zemědělské agentury, regionální MŽP, správy CHKO a nevládní organizace). Z hloubkových studií je zřejmé, že obecně chybí řízená komunikace mezi oběma skupinami a asistence zemědělcům při řešení otázek ochrany přírody na plochách, které obhospodařují. Proto je žádoucí: • Podporovat nevládní organizace (propagací i částečně finančně prostřednictvím zpracování projektů – např. brožur atd.), které mohou zmíněné funkce poskytovat. • Sledovat vývoj vztahů mezi aktéry, kteří operují v zemědělství a v ochraně životního prostředí. • Organizovat setkání, s cílem řešit palčivé otázky mezi ochránci ŽP a zemědělstvím. • Sledovat vývoj celostátní politiky v ochraně přírody a krajiny, která bude i nadále významně ovlivňovat situaci v CHKO a NP a se znalostí místních podmínek vstupovat do diskusí o budoucí podobě CHKO a NP. Tento proces by mohl být efektivně zajištěn, pokud by byla zainteresována další organizace (byť i nevládní), která by usnadňovala udržovat dostatečnou znalost o vývoji zmíněných problémů. •

Nad rámec stávajících politik je nezbytné vyvíjet úsilí v prosazení státní podpory hospodaření v nejvíce chráněných územích ohrožených nedostatkem péče (zejména problém CHKO Železné hory a Žďárské vrchy). • Dalším faktorem zajištění zpracování zemědělských produktů (např. vlny) nejlépe na regionální úrovni. Důvodem pro státní podporu je prozatím malý prostor pro tento druh podpory ve Společné zemědělské politice EU. Proto bude žádoucí, aby byl vyvinut tlak na další vyjednávání s EU (pro další programové období), s cílem nalézt způsob, jak podporovat ošetřování takových území.

Integrace politik Vzhledem k vysokému stupni komplexity řešené problematiky je vysoké riziko snížení efektivity politik, pokud proces navrhování a implementace nebude integrován. Proto je žádoucí aby byly vyvíjeny následující aktivity:

43


• •

• •

Podpora nevládních organizací, které by umožnily sblížit zájmy zemědělců a zástupců ochrany přírody a krajiny (zprostředkovatelská role). Podpora osvěty zemědělců o nových nástrojích politiky, které mohou přispět k ochraně přírody a krajiny a současně rozšířit příjmové možnosti zemědělců (některá podopatření vyžadují výraznou motivaci). Současně může kraj pomoci ve včasném varování zemědělců před budoucími závazky v ochraně životního prostředí. Na úrovni kraje se mohou odehrávat/iniciovat důležitá setkání zúčastněných stran (semináře, pracovní setkání atd.), které umožní zlepšit komunikaci mezi resortem zemědělství a životního prostředí a nevládními organizacemi. Je důležité propojit nástroje HRDP (zpravidla platba na hektar) s nástroji SOP (zpravidla investiční podpory), aby stanovené priority pro podpory určitých aktivit na půdě (např. podpora pěstování meziplodin v ZOD) měly svůj odraz také v jiných nástrojích politiky (dle tohoto příkladu – podpora investic na obnovu skladů statkových hnojiv v ZOD). Kraj může najít způsob, jak v různých komisích, pro tento účel vytvořených, mít své zastoupení a zmíněné cíle naplňovat.

3.2.2 Rozvoj ekologického zemědělství Rozvoj ekologického zemědělství Ekologické zemědělství je považováno za systém, který jako celek může do značné míry uspokojit požadavky na ochranu přírody a krajiny. Proto je jeho šíření věnována zejména v chráněných územích značná pozornost. Ekologické zemědělství v produkčních oblastech: Analýza prokázala, že naprostá většina půdy zapojené v ekologickém hospodaření jsou travní porosty. Je to v souladu s celorepublikovou situací – je nedostatek ekologické rostlinné produkce a také nedostatek krmiv pro ekologické chovy. Znamená to, že i chovatelé skotu na travních porostech, kteří se zaměřili na chov vysoce produkčních (a tedy i vyšlechtěných) masných plemen (např. Charolais) nemají možnost tato zvířata dokrmit, neboť nejsou schopni si vyprodukovat dostatek odpovídajících krmiv a směsí (často se nacházejí ve znevýhodněných oblastech nebo nemají o.p.). Proto je cílem motivovat ekologické zemědělství i v produkčních oblastech, i když se zde nepředpokládá jeho masivní rozšíření. V chráněných územích Rozvoj ekologického hospodaření v chráněných územích dosáhl zejména v CHKO….stupně, kdy část zde hospodařících zemědělců tímto způsobem již hospodaří. Chybí zde však iniciativy, které jsou společné hnutí na celorepublikové úrovni. Rozvoj ekologického zemědělství obecně: Zpracování a odbyt: Zpracování i odbyt tzv. „suchých“ produktů (obecně produkce z orné půdy) jsou relativně velmi dobře rozvinuty a není nezbytné jim věnovat v tomto dokumentu tak velkou pozornost. Naopak zpracování masa a mléka (klíčové především pro chráněná území) představuje vzhledem k rychle rostoucím plochám travních porostů a počtům zvířat v ekologickém zemědělství rozvojový problém. Analýza ukázala, že se v této oblasti nachází značný rozvojový potenciál, jehož naplnění by znamenalo značný příspěvek k rozvoji regionu i ekologického zemědělství. Na druhé straně je zřejmé, že nedostatečné zpracovatelské kapacity a nepřítomnost masa a mléčných produktů v obchodní síti nedávají možnost růstu poptávky (spotřebitelé tyto produkty neznají).

44


Proto je cílem podpořit: • ZPRACOVÁNÍ: Vznik případně rozšíření zpracovatelských kapacit pro mléko a maso – prosazováním této priority v komisích na schvalování projektů v rámci SOP. • POPTÁVKU: Osvětou podpořit odbyt těchto produktů (nezbytné provádět koordinovaně – v předstihu k rozvoji zpracování a prodeje). • Plynulá NABÍDKA zpracovatelům: produkce je roztříštěná, a proto by bylo velkou pomocí podpořit koordinační rolí krajského úřadu sdružování producentů (např. do odbytových družstev). Pomoc by spočívala především v pomoci překonávání nedůvěry mezi budoucími partnery, neboť k tomu důležitý prostředník. • Vznik krajově specifických produktů, které umožní snadněji podporovat i hospodaření v CHKO (s produktem bude prodávána i „ochrana přírody“) – podporou zajištění institucionálního zázemí a osvětou ve spolupráci s nevládními organizacemi a Zemědělskou agenturou. Překonání ostatních překážek rozvoje ekologického zemědělství: Hnutí ekologického zemědělství má ve srovnání s konvenčním zemědělstvím značnou nevýhodu: protože je mladé a není všeobecně přijímáno, nedostává se mu stejného servisu od organizací, které jej v zemědělství zajišťují (např. ÚKZÚZ, výzkumné ústavy, tok informací o resortu – např. pravidelné tržní informace, SVS a další.). Z těchto důvodů je stále pociťován handicap, který může Pardubický kraj pomoci překonávat. Navíc je nezbytné doplnit, že celé zemědělství nedostatkem poradenství zejména v některých oborech a dovednostech (např. vypracování podnikatelského záměru, žádostí pro SAPARD a v budoucnu pro SOP a HRDP atd.). Podpora by měla směřovat k: • Zvyšování schopnosti producentů a zpracovatelů získávat úvěry a finanční podpory na investice z nových podpůrných programů (zejména SOP). Lze zejména školením zemědělců a poradců, podporou poradců atd. • Popularizaci a motivaci ekologických zemědělců (např. zveřejňování výsledků nejlepších zemědělců, vyhlašování soutěží atd.). • Umožnit vstup principů zdravého způsobu života (včetně výživy) do výuky na školách s důrazem na ekologické produkty a zemědělství (lze populárními přednáškami, ochutnávkami, výstavkami atd.).

3.3 Opatření pro zlepšení struktury pracovníků v zemědělství (věkové, vzdělanostní). Návrh Horizontálního plánu rozvoje venkova předpokládá na úseku struktury pracovníků zemědělství jediné opatření ve znění: Předčasný odchod zemědělců do důchodu (POD), které je navrhováno ve shodě s Nařízením Rady (EC) č. 1257/99 článek 10, 11, 12 a s Nařízením Komise (EC) č. 445/2002. POD je opatření, který umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky. Vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců schopných zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova.

45


Cíle opatření: • zajištění přiměřeného příjmu a důstojných životních podmínek pro starší zemědělce (nad 55 let), kteří se rozhodnou ukončit aktivní zemědělské hospodaření (podnikání), • podněcování procesu nahrazování starších zemědělců mladšími a kvalifikovanějšími zemědělci, schopnými zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků a zajistit jejich strukturální přizpůsobování, • změna zemědělského využívání půdy na nezemědělské využívání v případech, kdy jsou omezeny možnosti zachování či zlepšení ekonomické životaschopnosti podniku provozujícího zemědělskou činnost. V současné době není v rámci dotační politiky Ministerstva zemědělství žádný podpůrný mechanismus upravující předčasných odchod zemědělců do důchodu. Vzhledem důrazu v zadání koncepce na otázky zaměstnanosti a ke zvyšujícím se problémům se zaměstnaností byla zpracována studie pro Pardubický kraj zaměřená na agrární sektor viz. analytická část.

3.3.1 V oblasti lidských zdrojů pro Pardubický kraj jsou navrhována následující koncepční opatření: Jedním z cílů udržitelného rozvoje zemědělství kraje je efektivní využití disponibilní zemědělské pracovní síly na trhu práce a zabezpečování přijatelných podmínek sociálního života a individuálního rozvoje lidí, kteří pracují v zemědělství a žijí převážně na venkově (tj. naplňování sociální funkce zemědělství). Prostřednictvím spravedlivého, přiměřeného uspokojování základních sociálních potřeb zemědělské populace (zaměstnanost, využití kvalifikace, příjmová a životní úroveň zemědělců a jejich rodin apod.) jsou odvozeně realizovány regionálně celospolečensky významné potřeby a zájmy (stabilita osídlení a sídelní struktury venkova, reprodukce jeho sociálně-ekonomické a demografické struktury, sociální a technická infrastruktura venkova, kulturní a zdravá krajina apod.). Využití zemědělské pracovní síly a její sociální referenční sféra jsou podmíněny řadou vzájemně provázaných faktorů makroekonomických, výrobně-ekonomických, podnikatelsko-právních, vlastnických, technicko-technologických, sociálně-geografických, demografických, kulturněhistorických aj. Rozvoj lidských zdrojů v zemědělství je de facto zprostředkovaně determinován rozvojem těchto faktorů. Rovněž tak řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a sociální situace zemědělců je zpravidla důsledkem opatření směřovaných primárně do oblasti výrobně-ekonomické, případně do oblasti vlastnických vztahů k půdě a zemědělskému majetku atd.

Koncepční řešení rozvoje lidských zdrojů v zemědělství kraje se odvozuje od tří dimenzí: Sociálně-ekonomická a demografická charakteristika pracovních sil v zemědělství kraje V kraji je patrný výrazný trend stárnutí zemědělských pracovníků (nízký podíl mladých zemědělců, vyšší průměrný věk zemědělců než pracovníků v národním hospodářství). Dále je pro zemědělce kraje charakteristická horší vzdělanostní struktura ve srovnání s pracovníky národního hospodářství i se zemědělci ČR celkem a nízký podíl žen mezi zemědělskými pracovními silami (a výraznější pokles zaměstnanosti zemědělských žen v kraji než v ČR celkem). I přes relativně příznivou úroveň „zemědělských“ mezd kraje vůči průměru ČR se projevuje poměrně hluboká mzdová disparita vůči pracovníkům národního hospodářství, a to i při značném nárůstu produktivity práce zejména v průběhu 90. let.

46


Nabídka zemědělských pracovních sil (poptávka po zemědělských pracovních příležitostech) Mezi uchazeči o zemědělské zaměstnání převažují uchazeči dělnických profesí, avšak s nevyhovující či nízkou úrovní kvalifikace. V nabídce úřadů práce sice převažují zemědělci – muži, avšak šance zemědělských žen při hledání nového pracovního uplatnění jsou nižší vzhledem k nižší nabídce pracovních příležitostí pro ženy. Alarmujícím rysem nabídky zemědělských pracovních sil je absence zájmu mladých lidí o pracovní uplatnění v zemědělství. Nabídka pracovních příležitostí ze strany zemědělských podniků (poptávka po zemědělských pracovních silách) Nabídka zemědělských pracovních příležitostí ze strany zemědělských podniků kraje je velmi nízká (absorpční schopnost podniků se zdá být vyčerpána) a v posledních dvou letech stagnuje, stávající poptávka je pouze po kvalifikovaných a kvalitních pracovnících dělnických profesí (nejčastěji do živočišné výroby). V kraji již - v souvislosti s transformačními procesy - proběhla výrazná redukce pracovních příležitostí a většina manažerů podniků (téměř dvě třetiny) dnes považuje stav svých pracovníků za optimální (a cca čtvrtina chce stav v nejbližší budoucnosti ještě snížit). Míra zaměstnanosti v zemědělství je prvořadě determinována ekonomickými zájmy podniků a snahou o zvýšení konkurenceschopnosti (zvyšování produktivity práce, snižování mzdových a jiných nákladů, technologický rozvoj podniků). Navíc méně než polovina zemědělských podniků nabízí sezónní pracovní uplatnění. V souvislosti s ekonomickými zájmy podniku se jeví jako významná aktivita diverzifikace činností (rozšíření o nezemědělské činnosti), která podniku přináší zejm. nové příjmy a umožňuje využít nadbytečných provozních a pracovních kapacit. Z dotazníkového šetření v podnicích kraje však vyplynulo, že nezemědělské činnosti v kraji provozuje pouze třetina podniků, přičemž v diverzifikovaných podnicích nezemědělská výroba vytváří průměrně 15 % pracovních příležitostí. Pracovní uplatnění v zemědělském podniku – a tudíž i nabízené pracovní příležitosti – mají navíc specifické a vesměs nepříznivé charakteristiky. Úroveň mezd (nízká cena práce) a jejich výrazná disparita vůči mzdám v národním hospodářství neumožňuje růst životní úrovně zemědělců v souladu s ostatními sociálními skupinami a spolu s nepříznivými pracovními podmínkami (náročnost a zodpovědnost práce, nepříznivé pracovní prostředí, sezónnost práce, nepříznivá pracovní doba aj.) podstatným způsobem ovlivňují „neatraktivnost“ pracovního uplatnění v zemědělství vůbec a podmiňují nezájem mladých o práci v zemědělství. To vše se promítá v nízké společenské prestiži odvětví (v nízkém ocenění zemědělců ve společnosti) a přináší zemědělcům pocit nejistoty a neperspektivnosti zemědělského hospodaření. Z uvedeného vyplývá základní hrozba v oblasti pracovních sil v zemědělství: v blízké budoucnosti lze očekávat velké problémy se zajištěním reprodukce pracovních sil v zemědělství (se získáváním i stabilizací kvalifikovaných pracovníků), zejména v souvislosti s odchodem početných starších věkových skupin pracovníků do důchodu a nezájmem mladých o pracovní uplatnění v zemědělství. Návrhy pro řešení rizik v oblasti lidských zdrojů 1. na úrovni zemědělských podnikatelských subjektů: - využívat nástroje (opatření a podpory) zemědělské politiky státu, které napomáhají zlepšování ekonomické situace podniků a následně se mohou odrazit v úrovni zaměstnanosti, event. v mzdové úrovni zaměstnanců Tyto nástroje jsou prioritně orientovány na regulaci zemědělského trhu a podporu příjmů, environmentální služby, modernizaci podniků a diverzifikaci činností zemědělských podniků, podporu podnikání mladých zemědělců a malého a středního podnikání na venkově.

47


Na zaměstnanost v zemědělství a sociální postavení zemědělců působí tedy zprostředkovaně – nejméně zprostředkovanou formou může být podpora zahájení podnikání mladých zemědělců, podpora poradenství a vzdělávání dospělých, podpora diverzifikace činností zemědělských podniků, event. podpora předčasného odchodu zemědělců do důchodu (připravované opatření v rámci programů podpory rozvoje zemědělství a venkova po vstupu do EU). Deklarovaná multifunkční povaha českého zemědělství v sobě zahrnuje i podpory takových služeb, které napomáhají k plošnému zachování zemědělství (a tím zprostředkovaně i k zachování zaměstnanosti v zemědělské výrobě i v navazujících odvětvích na vstupu a výstupu) jako jedné z podmínek zachování stability venkovského osídlení („trvalá udržitelnost venkova“). - využívat státní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (vytváření společensky účelných pracovních míst pro obtížně umístitelné uchazeče, podpora samostatné výdělečné činnosti, dále příspěvek na odbornou praxi absolventů zemědělských škol) jako možný příspěvek k zabezpečení reprodukce pracovních sil a k zvyšování zájmu mladých o uplatnění v zemědělství - rozšiřovat možnosti diverzifikace zemědělské výroby, mj. i k zachování pracovních příležitostí v podniku - zlepšovat pracovní podmínky zemědělských pracovníků (ke zvýšení atraktivnosti pracovního uplatnění v zemědělství) - v rámci možností poskytovat sociálně nadstandardní výhody svým pracovníkům (zajištění či příspěvek na stravování, rekreaci apod.) 2. na úrovni orgánů kraje: - spolupracovat s resortními orgány státní správy (zemědělské agentury, agentury SAPARD), se zemědělskými profesními i zájmovými organizacemi (Agrární komora, Zemědělský svaz atd.), příp. se zemědělskými podniky na systematické propagaci práce v zemědělství za účelem zvyšování prestiže odvětví ve společnosti a jako základní podmínky udržení trvalého rozvoje venkova - v souvislosti se vstupem do EU orientovat práci Komise pro zemědělství a rozvoj venkova (zřízené Radou) také na implementaci Horizontálního plánu rozvoje zemědělství a venkova a Sektorového operačního plánu do konkrétních podmínek kraje. Tato komise by měla rovněž iniciovat spolupráci s resortními orgány státní správy a zájmovými zemědělskými organizacemi, spolupracovat s Komisí regionálního rozvoje a územního plánování - v oblasti kompetence školství probouzet a posilovat zájem o zemědělství a život ve venkovském prostředí kraje již od úrovně základních škol (např. formou exkurzí, propagačních filmů, zájmových činností) jako nezbytný předpoklad budoucího zajištění reprodukce pracovních sil v odvětví a vytvoření pozitivních postojů k významu produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství - podporovat kulturně společenské iniciativy obcí a organizací směřující k udržení či obnově tradic a identity vesnického společenství spojené se zemědělstvím

3.4 Opatření pro alternativní využití zemědělské půdy 3.4.1 Zalesňování (na z.p.) Program zalesňování zemědělské půdy je navrhován ve shodě s Nařízením Rady (EC) č. 1257/1999 článek 31 a Nařízením Komise (EC) č. 445/2002. Navrhované opatření se nepřekrývá s jinými opatřeními.

48


Charakteristika opatření Zalesňování zemědělských půd (dále jen „ZZP“) je opatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění těchto pozemků. Tímto opatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Cíle opatření: - trvalé snížení výměry zemědělsky obdělávaných půd, - rozšíření zalesněných ploch a posílení biodiverzity krajiny, - zlepšení sociálních a ekonomických podmínek venkovského prostoru, - změna struktury zemědělských farem s cílem zajištění jiných příjmů formou diverzifikace jejich aktivit, - zlepšení ekologické rovnováhy venkovského prostoru Základní podmínky vstupu do opatření: o podporu na zalesnění zemědělské půdy a zajištění vzniklého lesního porostu nejdéle však po dobu pěti let, v odůvodněných případech po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu státní správy lesního hospodářství může požádat - vlastník zemědělské půdy, - sdružení vlastníků zemědělské půdy za podmínky písemného souhlasu jednotlivých vlastníků, - předkladatel projektu, za podmínky písemného souhlasu jednotlivých vlastníků (jedná se o případy, kdy zalesňovací projekt bude zahrnovat více vlastníků) za předpokladu, že zalesňovaný zemědělský pozemek byl nejméně dva roky zemědělsky využíván, podpora na zalesnění zemědělské půdy nemůže být poskytnuta na zemědělské pozemky ve vlastnictví - ústředních nebo regionálních samospráv nebo státu (čl. 25 písm. a) NR 445/2002) nebo - právnických osob, jejichž kapitál je nejméně z 50 % vlastněn jedou z institucí uvedených v předcházejícím bodě (čl. 25 písm. c) NR 445/2002). •

o náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské výroby, a to po dobu nejdéle 20-ti let může požádat - vlastník zalesněné zemědělské půdy, který pečuje o zalesněný pozemek, - sdružení vlastníků zemědělské půdy, předkladatel projektu (jedná se o případy, kdy zalesňovací projekt bude zahrnovat více vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy), s výjimkou obcí nebo jejich sdružení (čl. 31 odst. 2 NR 1257/1999)

3.4.2 Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití Program založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití je navrhován ve shodě s Nařízením Rady (EC) č. 1257/1999 článek 31 a Nařízením Komise (EC) č. 445/2002. Navrhované opatření se nepřekrývá s jinými opatřeními. Charakteristika programu Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití (dále jen „RRD“) je program, který umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto programem se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy.

49


3.4.3 Využití obnovitelných zdrojů energií v Pardubickém kraji Hodnocení potenciálu území pro zásobování biomasou k vytápění Úvodem je nutné zdůraznit výhody obnovitelných zdrojů energie mezi něž náleží: • ekologická hlediska získávání elektrické a tepelné energie z nefosilních zdrojů. Ovlivňujeme množství tzv. skleníkových plynů v ovzduší. Skleníkový efekt nastává na Zemi vlivem rozdílné rychlosti průchodu různých druhů záření zemskou atmosférou. Část slunečního záření, asi 30 % dopadajícího na povrch země se odrazí zpět do vesmíru a více jak 2/3 sluneční energie se mění v teplo, které se akumuluje. Naakumulovaná energie je ze zemského povrchu vyzařovaná ve formě tepelného záření. Tepelné záření má delší vlnovou délku než záření světelné a prochází zemskou atmosférou pomaleji. Rychlost průchodu ovlivňuje přítomnost CO2 a metanu v atmosféře, která působí tzv. skleníkový efekt. Uvádí se, že polovina hlavních zdrojů, způsobujících tento efekt je původem ze spalování fosilních paliv. Uvedená příčina má za následek pozvolné zvyšování průměrné teploty na Zemi. • v regionech s vyšším procentem nezaměstnanosti získáme pracovní příležitosti např. při dalším zhodnocení biomasy na dřevěné brikety nebo na pelety, při cíleně pěstovaných energetických plodinách. • v neposlední řadě dochází k návratu člověka blíže přírodě a ke změně životního stylu. Předložená kapitola poskytuje zpracovatelům územních energetických studií řadu podkladů pro vyhodnocení biomasy tj. obilní slámy, řepkové slámy a dalších rostlinných zbytků ze zemědělské výroby. Při propočtech se vychází ze zhodnocení 1 tuny obilní slámy 14,0 - 14,4 GJ a u jedné tuny řepkové slámy 15,0 – 17,5 GJ. Na základě terénního zjišťování lze získat podklady o sklizňových plochy luk a pastvin, ale je nutné upozornit na vyšší obsah tzv. stravitelných dusíkatých látek, které jsou důležité při výživě zvířat, ale působí značné problémy při spalování. Ostatní podklady se týkají rostlinných zbytků po řezu ovocných stromů, po sklizni máku, lněné pazdeří atd. Konkurenceschopné biopalivo získané na bázi zemědělských surovin za současných ekonomických podmínek lze získat: 1. jako přebytečnou odpadní obilní a řepkovou slámu a dřevní odpad z lesní a dřevozpracující výroby. 2. jako cíleně pěstovanou biomasu pro nepotravinářskou produkci. Využít možností Nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu, a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb. Nařízení vlády na podporu uvádění půdy do klidu v sobě obsahuje několik velmi důležitých podpůrných systémů: - podporu orné půdy za podmínky uvedení určitého procenta půdy do klidu - podporu zeleného hnojení na orné půdě - podporu pěstování řepky olejné za účelem výroby MEŘO - podporu lnu přadného - podporu ostatních plodin pro energetické využití tj. byliny pro energetické využití - jednoleté – a) laskavec, b) konopí seté, c) sléz přeslenitý - dvouleté – d) pupalka dvouletá, e) komonice bílá - víceleté a vytrvalé - f) mužák prorostlý, g) jestřabina východní, h) topinambur, i) psineček bílý, j) čičorka pestrá, k) oman pravý, l) šťovík krmný, m) sveřep bezbranný, n) sveřep samužníkový, o) lesknice (chrastice) rákosovitá. 50


K 31.3.2001 v Pardubickém kraji na bývalých okresech Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí bylo uvedeno orné půdy do klidu 8 658 ha, na které byla pěstována řepka na výměře 5 056 ha. Dotačně byla podpořena výměra 724 ha hořčice a 1346,2 ha lnu přadného a 238,8 ha lnu olejného jak uvádí následující tabulka. V Pardubickém kraji není zájem o pěstování jednoletých bylin jako je na příklad konopí seté (Cannabis sativa) k energetickému využití. Rovněž se nepěstují v zájmovém území RRD (rychle rostoucí dřeviny) podle Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. V podpůrných programech k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny v § 12 v bodě c) je uveden podpůrný program na podporu změny struktury zemědělské výroby založením porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití uvedených v příloze č. 14 k tomuto nařízení na zemědělských pozemcích včetně údržby takto vzniklých porostů po dobu tří let následujících po roce založení. tabulka 19: Výměry vybraných plodin na půdě uvedené do klidu

Bývalý okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj

Hořčice setá v ha 56,2 272,6 382,3 13,0 724,1

Len přadný v ha 346,5 27,7 840,6 131,4 1346,2

Len olejný v ha 39,5 157,1 24,8 17,4 238,8

Pramen:SZIF, vlastní výpočty

Hodnocení přírodních podmínek zájmového území Pro účely studie zpracování zásobování biomasou byly k hodnocení vybrány bývalé okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvořící Pardubický kraj. Přírodní podmínky vybraných okresů prezentované bonitací zemědělských půd (BPEJ) jsou základem pro propočet biomasy k energetickým účelům a pro výběr vhodných lokalit pro rychle rostoucí dřeviny. Podrobné přírodní podmínky jednotlivých bývalých okresů jsou uvedeny v úvodních kapitolách. Kvantifikace potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie Kvantifikace reálného potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie v ČR by měla vycházet ze základních tří komponent, které české zemědělství poskytuje jako druhotné suroviny Jedná se hlavně o produkci řepkové a obilní slámy a dřevní odpady. Relativně konkurence-schopnou energii lze získat též z bioplynu při perspektivních chovech hospodářských zvířat. •

Dřevní odpad. Výhled těžebních možností se uvádí pro rok 2010 ve výši 11,4 mil. m3 , což koresponduje s údaji prof. Simanova, z lesnické fak. Mendelovy univerzity v Brně. Při celkové roční těžbě 12 370 000 m3 dříví v roce 1995 tzn. využitelný zdroj 4,1 mil. m3 dendromasy. Výhled těžebních možností do roku 2010 se přitom pohybuje okolo 11,5 mil. m3 ročně, což představuje i dlouhodobou záruku vyrovnané produkce dendromasy pro energetické využití.

tabulka 20: Výhled těžebních možností v ČR v období 1996 - 2010

Položka Přípustná těžba celkem v tis. m3 b.k. Průměrná roční těžba v tis. m3 b.k.

1996 - 2000 59 035 11 889

Pramen: Simanov, J. 1996

51

2001- 2005 58 776 11 807

2005 -2010 56 900 11 380


V průměru se předpokládá získání dřevního odpadu ročně 2,6 mil. t § Obilní sláma. Obiloviny jsou nezastupitelné v lidské výživě i v krmení hospodářských zvířat. Česká republika je tradičním producentem obilí. Obiloviny se v ČR pěstují na výměře 1,6 – 1,7 mil. ha, tj. zhruba na 55 % orné půdy § Při propočtech potenciálů využití biomasy v daném případě obilní slámy je nutné si zpracovat regionální studie, vycházející ze zaměření rostlinné a živočišné produkce a stanovit si % využití obilní slámy k energetickým účelům z celkové sklizené slámy. Obecně uvažujeme s rozsahem od 30 % možného využití obilní slámy k energetickým účelům.

Produkce biomasy pro energetické využití Řepka olejná a obiloviny Řepka olejná patří z hlediska agroenergetiky k významným plodinám. Řepková sláma má vyšší výhřevnost 15 až 17,5 GJ/t oproti obilní slámě, u které kalkulujeme s výhřevností 14.0 – 14,4 GJ/t. V současné době se při sklizni řepky ozimé provádí zároveň drcení slámy s následným zaoráním. Po konzultaci s odborníky rostlinné výroby v zájmovém území lze dočasně adaptér na drcení slámy odstranit, slámu nechat na řádku proschnout a pak teprve slámu lisovat do velkých balíků pro účely spalování. Pěstování řepky olejné je výhodné pro zemědělce jak z agronomických hledisek, tak i vzhledem k příznivé ekonomice. Řepka má zajištěný odbyt produkce v cenách garantujících rentabilitu. tabulka 21: Přehled produkční schopnosti obilovin a řepky olejné v Pardubickém kraji v roce 2001

Obiloviny celkem

2001 produkce v t

ha

Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj

22 867 24 342 32 359 20 489 100 057

t/ha 104 074 102 317 140 682 90 489 437 562

4,55 4,20 4,35 4,42 4,37

Pramen: ČSÚ 2002, výpočty VÚZE

Řepka olejná Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n/Orlicí Pardubický kraj

2001 produkce v t

ha 5 509 4 598 6 315 4 487 20 909

t/ha 17 471 10 763 18 384 14 032 60 650

3,17 2,34 2,91 3,13 2,90


Na základě výše uvedených podkladů o výnosech obilovin a řepky olejné lze získat energetické palivo z obilní slámy za celý kraj ve výši 1890 TJ . V obilní slámě uvažujeme pouze 30 % obilní slámy z celkového množství. Obilní sláma by měla být využita v živočišné výrobě. Ve spotřebě řepkové slámy uvažujeme s celkovým množstvím pro energetické účely a v rámci kraji lze získat 910 TJ.

52


tabulka 22: Potenciál bioplynu z živočišné výroby Pardubického kraje

Skot

2 001 VDJ

ks Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj

23 729 16 302 40 194 51 406 131 631

m3 bioplynu/den 23 729 16 302 40 194 51 406 131 631

35 593 24 453 60 291 77 109 197 446

16 587 24 001 25 569 19 175 85 332

m3 bioplynu/den 16 587 24 001 25 569 19 175 85 332


Prasata

2 001 VDJ

ks Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj

47 390 68 575 73 055 54 787 243 807


Drůbež

2 001 VDJ

ks Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Pramen: ČSÚ 2002, výpočty VÚZE

494 736 775 145 797 073 731 277 2 798 231

m3 bioplynu/den 1 484 2 325 2 391 2 194 8 395

7 421 11 627 11 956 10 969 41 973

tabulka 23: Dosažitelný potenciál bioplynu v Pardubickém kraji.

m3 bioplynu denně

Kategorie živočišné produkce Skot Prasata Drůbež Celkem

197 446 85 332 41 973 324 751

Výsledky potenciálu využití biomasy k energetickým účelům v zájmovém území Pro vlastní propočet využití řepkové a obilní slámy v agroenergetice k vytápění byly použity výsledky roku 2001. U řepky olejné uvažujeme s propočtem maximálním tj. v produkci za zájmové okresy výhřevnost řepkové slámy 15 GJ/t a získáme 910 TJ. U obilní slámy předpokládáme možnost využití 30 % v agroenergetice. U zájmových okresů činí propočet při výhřevnosti 14,4 GJ /t celkem 1890 TJ. Celkem v řepkové a obilní slámě lze ročně získat 2800 TJ.

53


Podle propočtu lze získat ze současné živočišné výroby tj. z výkrmen skotu, prasat a drůbeže 324 751 m3 bioplynu denně. Uvedený teoretický propočet je zapotřebí zpřesnit podle reálného rozmístění jednotlivých chovů a po vyhodnocení zájmu ze strany zemědělců. Další možnosti získání biomasy ze zemědělství v zájmovém území lze získat na příklad po naštěpkování odpadu po řezu ovocných stromů, odpady po sklizni máku, lněné pazdeří, po sklizni stařiny z luk a pastvin. Uvedené propočty je optimální provést při přesném určení místa výtopny. Rovněž dřevní odpad a odpad ze dřevozpracující výrobny je správné propočítat po terénním šetření se znalostí záměrů investora. Pro optimální zásobování palivem v horizontu příštích let je nutné uvažovat s cíleným pěstováním energetických plodin a dřevin, které je v současné době dotačně podporováno. Seznam zkratek MEŘO – metylester řepkového oleje TJ – terajoule RRD – rychle rostoucí dřeviny SZIF – Státní zemědělský intervenční fond Vysvětlivky: tabulka 24: Propočet jednotek

toe 1 0,08598 0,02388

toe MWh GJ

MWh 11,630 1 0,2778

GJ 41,868 3,6 1

tabulka 25: Množstevní předpony jednotek

Předpona exa peta tera giga mega kilo hekta deka mili

Značka E P T G M k h D m

Násobek 1018 1015 1012 109 106 103 102 101 10-3

Často užívané jednotky v energetice: GWh = 1 000 MWh = mil. kWh PJ = 1 000 TJ = mil. kJ GJ = 1 000 MJ = mil. kJ GW = 1 000 MW = mil. kW TJ = 1 000 GJ = 109 kJ TWh = 1 000 GWh = mld. kWh

Dříve používaná jednotka „měrné palivo“ (mp) kgmp = 7 000 kcal/kg = 29,3076 MJ tmp = 7 Gcal/t = 29,3076 GJ V mezinárodních statistikách se používá termín toe = tuna olejového (ropného) ekvivalentu 1 toe = 41,868 GJ 1 toe = 11,63 kWh 1 barel = 159 litrů 54


3.5 Opatření pro sdružování producentů při uplatnění produktů na trhu 1. Současná situace v odbytu zemědělských komodit v kraji Z analýzy současné situace v odbytu zemědělské produkce v Pardubickém kraji vyplynulo, že dosavadní vývoj v obchodovaných objemech jednotlivých komodit v zásadě odpovídá obecnému trendu postupného snižování produkce pro výrobu potravin. Výjimkou z významných komodit je jateční drůbež, která vykazuje tendenci růstu. Další významné komodity podle situace na domácím trhu si udržují již dosaženou úroveň (pšenice, mléko a jateční prasata), nebo kolísají (vejce). Ostatní významné komodity mají klesající tendenci (cukrovka, jateční skot). Producenti nepociťují ani nezájem zpracovatelů nebo nedostatek zpracovatelských kapacit. Za významný problém na trhu považují především dosahované ceny (ceny zemědělských výrobců – CZV). Zobecnění výše uvedených poznatků z analýzy v kraji a z celkové situace na domácím trhu agrárních komodit lze shrnout do těchto bodů: • • • • •

Klíčovou pozici v odbytu v kraji mají: mléko a produkce obilovin Trh u řady komodit je rozkolísaný (chování prvovýrobců i odběratelů na trhu nevytváří stabilizující situaci). Prvovýrobci zřejmě nemají oporu v odbytových organizacích. (Ty buď absentují nebo nevytvářejí nezbytnou kapacitní sílu. Kromě toho nedokážou hrát regulační roli.) Síť odběratelů stěžejních komodit je velmi široká. (Ve výrazně konkurenčním prostředí může být zdrojem nejistého tržního prostředí.) Tlak trhu EU je vnímán sice jako konkurence, ale převážně pasivně. (Především se vyžadují zásahy státu na ochranu trhu.)

2. Očekávaný vývoj po vstupu do EU V agrární politice EU dominují dva faktory. Prvním je rozvoj multifunkčního zemědělství, jehož součástí je tlak na omezování objemu zemědělské produkce pro výrobu potravin při zvyšování její kvality. Druhým je trvale udržitelné zemědělství na co největší ploše. K nim se druží další faktory, (např. existence životaschopných zemědělských podniků, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova apod.), ale jejich vliv je podmíněn existencí prvních dvou faktorů. Uvedené trendy jsou v rámci negociačního procesu již několik let součástí agrární politiky ČR. Souladu našich podmínek a s podmínkami EU však ještě v mnohém nebylo dosaženo a proto vstup do EU přinese řadu změn. Ve vztahu k odbytu se to projeví především v tom, že se oboustranně otevřou možnosti trhu celé Unie. Na jedné straně tak našim producentům vzniknou nové odbytové příležitosti a na druhé straně se dá očekávat zesílený tlak konkurence. Pozitivem při tom bude relativní stabilita trhu a dlouhodobá pravidla zemědělské politiky. Zároveň bude možné čerpat podpůrné prostředky ze Strukturálních fondů EU, což výrazně ovlivní ekonomiku jednotlivých komodit a přísun kapitálu do zemědělského podnikání vůbec. V důsledku toho je však nutné počítat s tím, že vzroste i tlak na odliv tohoto kapitálu vlivem nárůstu pachtovného a tlakem na výši mezd. Nastíněný rámec změn se postupně promítne do chování všech subjektů, kterých se toto nové prostředí bude dotýkat. Pro sféru odbytu bude důležité zvážit, jaké situace na našem trhu mohou vznikat a jaké reakce na ně lze předpokládat jak u prvovýrobců, tak u jejich odběratelů.

55


Situace: a) Zachování současného stavu na domácím trhu zemědělských komodit To je situace, která má jen velmi malou pravděpodobnost. Kdyby se nic jiného nestalo, tak podpory plynoucí se strukturálních fondů začnou měnit ekonomiku jednotlivých půdně klimatických oblastí (především, ale nejen v LFA) a jednotlivých komodit, což se automaticky do situace na trhu promítne. Bude proto jen otázkou krátkého času, kdy se změny projeví a kdy na nové možnosti začnou reagovat subjekty z obou stran do té doby rozděleného trhu. Rychlost nástupu změn u různých komodit bude různá, ale dříve nebo později se projeví prakticky u všech. b) Konkurenční tlak nabídky levnějších zemědělských komodit ze zemí EU Pokud jí budou producenti v EU již bez exportních dotací schopni, je nutné předpokládat, že ji v každém případě uplatní. Otázkou zůstává jak rychle a v jakém rozsahu. Zároveň je nutné předpokládat, že naši, zejména velcí zpracovatelé (a informace z jejich prostředí to nepokrytě dokládají), této nabídky využijí a to především tlakem na domácí cenu a nakonec i realizovanými dovozy. Podle dosavadního vývoje takováto situace reálně hrozí, a to zejména u produkce vepřového a drůbežího masa (Holandsko, Dánsko a potencionálně i Polsko – především nově budované kapacity zahraničních firem). - Za takovéto situace velcí zpracovatelé vepřového a drůbežího masa nebudou ohroženi, naopak mohou tím na přechodnou dobu získat určitý prostor vůči tlaku obchodních organizací. Menší a zejména malí zpracovatelé buď budou těžit z nízkých domácích cen vydobytých velkými zpracovateli, nebo budou levnější surovinu odebírat od nich či od dovozních organizací, anebo se budou orientovat na výrobu krajových specialit a dosahovat tak lepšího finálního zhodnocení. Pokud by se stalo, že by pro ně nebyla ani jedna z těchto možností dostupná, budou nuceni se sdružovat nebo fúzovat s velkými subjekty. Jinak budou postupně vytlačováni z trhu. - Prvovýrobci uvedených komodit se ocitnou ve velmi svízelné situaci. Nebudou-li schopni se s cenovou konkurencí vyrovnat, budou vytlačováni z trhu. - I kdyby se uvedená situace dotýkala jen obou výše uvedených komodit (vepřové a drůbeží maso), které již nemají plošný charakter produkce (a tím i charakter plošných příjmů), bude se přímý tíživý dopad týkat sice jen omezeného okruhu podniků, ale nepřímo přes výpadek potřeby jadrných krmiv i většiny producentů obilí a výrobců krmných směsí. V případě, že by se uvedená situace týkala i dalších komodit, vznikla by dramatická situace vyžadující značné a velmi rychlé změny ve výrobních strukturách prvovýrobců. - V každém případě, vznikne-li uvedená situace a domácí prvovýrobci cenovému tlaku podlehnou, bude výsledkem změna jejich výrobních struktur a eventuelně i změna podnikatelských struktur (zánik subjektů a následný pronájem uvolněných kapacit). c) Zájem zpracovatelů v okolních zemích o tuzemskou surovinu Projeví-li zahraniční zpracovatelé zájem o naše zemědělské suroviny za lepší ceny, než budou ochotni (schopni) platit tuzemští zpracovatelé, budou mít zemědělci šanci na lepší zpeněžování své produkce. Lze proto předpokládat, že této nabídky využijí. Navíc neexistence dlouhodobých smluv to jen usnadní. Pro řadu zpracovatelů tak vznikne reálné nebezpečí nedostatku suroviny pro racionální (ekonomicky únosné) vytížení kapacit. Vznikne tak opačná situace, než v předchozím případě. Negativní důsledky nebudou pociťovat zemědělci, ale zpracovatelé.

56


V tom, kde se uvedené důsledky mohou projevit, bude určitou roli hrát i skladovatelnost komodit a snadnost jejich přepravy. U komodit denního zpracování (např. mléko) bude mít okruh zájmu určitá přepravní omezení, takže lze předpokládat, že bude přednostně orientován na příhraničí, a že nebude zasahovat příliš hluboko do vnitrozemí. Naproti tomu u komodit snadno skladovatelných a dobře transportabilních nebude vzdálenost hrát tak velkou roli a zde lze předpokládat, že okruh zájmu může zasahovat hluboko do vnitrozemí. Lze očekávat že svou roli zde sehraje i velikost producentů nebo velikost homogenních partií zájmových komodit. Lze důvodně předpokládat, že zpracovatel bude mít přednostní zájem o nákup od větších producentů nebo obchodních organizací nabízejících velké ucelené partie a s dobrou dopravní dostupností. (U mléka např. i s dobrým technologickým vybavením na ošetření nadojeného mléka.) Malí producenti nebo i větší, ale špatně dopravně dostupní, se již nemusí u tohoto odběratele umístit. Jistým řešením, zejména pro malé a střední prvovýrobce, jsou odbytové organizace. Ovšem ne pouze zprostředkovatelského typu, ale s nezbytnou skladovací kapacitou a technologickým a logistickým zázemím. Zájem na jejich vzniku mohou projevit i zpracovatelé, kteří se ocitnou pod tlakem a kteří až dosud o ně neměli zájem. To by mohlo napomoci i při získávání potřebného kapitálu. Na poli iniciace a nezbytné koordinace je velký prostor pro uplatnění regionálních a krajských institucí. d) Zvýšená nabídka zahraničních finálních (potravinářských) výrobků na našem trhu Řada firem zpracovatelského průmyslu nebo obchodních řetězců může usilovat o uchycení se nebo rozšíření vlivu na našem trhu formou masivních dovozů zboží za nižší ceny. S ohledem na výši maloobchodní cenové hladiny potravin v EU je taková pravděpodobnost poměrně malá, ale zcela ji vyloučit nelze. Pokud by taková situace nastala, dojde k určitému odklonu poptávky po tuzemském zboží a zároveň ke značnému cenovému tlaku na zpracovatele i prvovýrobce. Cenový propad pak u řady z nich může vyvolat existenční ohrožení. Zde vzniká značný prostor pro pomoc tuzemským producentům i zpracovatelům ze strany regionálních orgánů a orgánů státu formou přesvědčovací kampaně. Jde o to přesvědčit občany – spotřebitele, aby dávali při nákupech přednost tuzemským výrobkům a tím podpořili domácí výrobce. Vysvětlovat veřejnosti, že si tím vytváří a udržuje perspektivu pracovních příležitostí a ekonomické životaschopnosti regionu. Podporovat pocit sounáležitosti a regionálního patriotismu. O účinnosti takovéto kampaně svědčí zkušenosti z nových spolkových zemí SRN (bývalá NDR). Většinou však situace dovozů za nižší ceny netrvá příliš dlouho a pro ohrožené subjekty je důležité toto období přežít. Pokud by se zahraničním firmám podařilo získat dlouhodobě větší podíl na našem trhu potravin, projevilo by se to v podnikatelské sféře zpracovatelů i prvovýrobců redukcí kapacit i počtu existujících subjektů.

e) Zájem o tuzemské finální výrobky v zemích EU Cena a dobrá kvalita našich finálních výrobků, a to jak potravin (např. bioprodukty, krajové speciality apod.), tak polotovarů k dalšímu zpracování (např. škrob, slad apod.) se mohou stát předmětem zvýšeného zájmu v zemích EU. Taková situace by byla velmi výhodná a podpořila by jak zpracovatele, tak prvovýrobce. Může se vyvinout spontánně, ale na to by se nemělo spoléhat. Dnes se v obchodě prosazuje znalost trhu a aktivní nabídka. Předpoklad, že by se do sondování trhu v zemích EU pustili naši zpracovatelé, kteří se potýkají s nedostatkem kapitálu na technologické inovace, nebo dokonce rozptýlení prvovýrobci, je naprosto lichý.

57


Takovýto krok, jak je nanejvýš potřebný, vyžaduje nejen nezbytné prostředky na kvalifikovaný marketing a následnou reklamu, ale i nezbytné produkční a odbytové zázemí. Zde je opět velký prostor pro iniciační, koordinační a organizační aktivity regionálních a krajských institucí. Zejména v prvopočáteční a rozběhové fázi. A pak na poli finanční podpory. Z vlastních zdrojů to zainteresované podniky s největší pravděpodobností nedokážou zvládnout. Tak jako zahraniční firmy sondují situaci a hledají prostor u nás, tak je nutné sondovat a hledat prostor u nich. f) Kombinace předchozích situací V tak jednoznačné podobě, jak jsou v úvahu přicházející základní situace výše popsány, se žádná z nich s největší pravděpodobností neobjeví. Zpravidla půjde o jejich různou kombinaci. Místně tak budou vznikat určité rozdíly vyvěrající z konkrétního vývoje trhu dané komodity nebo lokality. Ve vazbě na rozdílnou velikost podnikatelských subjektů, rozdíly v jejich výrobních strukturách, efektivnosti jejich podnikání atd. nebude možné hledat nějaké universální řešení. Každý podnik bude ve specifické situaci a ta bude vyžadovat konkrétní opatření. To se neobejde bez odborného zázemí, a to nejen pro technicko technologické problémy, ale zejména pro řešení podnikatelských problémů na měnícím se trhu. Půjde o zásadní otázky výrobních struktur, umístitelnosti produkce na trhu, dostupnosti podpor, tvorby kapitálových zdrojů a jejich alokace atd. To vše bude vyžadovat kvalifikované profesionální poradenství. Jeho vznik a rozvoj opět mohou iniciovat a podpořit regionální a krajské instituce. Začít by se s tím mělo již nyní, protože jeho vytvoření a rozběh si vyžádá dost času. Bude-li se s tím otálet až do doby, kdy po něm vznikne intenzivní poptávka, bude pozdě. Jak rychlé budou reakce podnikatelských subjektů na novou situaci, kde a u jakých komodit se to projeví nejdříve a s jakou intenzitou atd., prakticky nelze předvídat. S ohledem na předpokládané situace je však třeba se připravovat již nyní a promýšlet různé scénáře možných situací a jejich řešení. Kvalifikované poradenství na tomto poli je již svrchovaně potřebné. Odbyt agrárních komodit jako specifická oblast obchodu je typickou sférou smluvních vztahů, a do nich nějak zasahovat nelze. Zde jsou možná pouze doporučení. 3. Rámcová doporučení a) producentům - Iniciovat vznik a vstup do velkých odbytových uskupení, která přesáhnou rozměr kraje. Dosavadní zkušenost ukazuje, že malá uskupení neskýtají záruku, že budou schopny vyvážit poziční sílu zpracovatelů nebo obchodních řetězců. - Usilovat o dlouhodobé smlouvy s odběrateli a tím eliminovat tendence ke konjunkturálnímu chování, které vyvolává nestabilitu trhu. - Ve spolupráci s poradenskými institucemi analyzovat ekonomiku tržních odvětví podniku (zejména těch ohrožených), analyzovat jejich perspektivu a hledat alternativy řešení možných situací. b) odběratelům - Nepodceňovat domácí producenty a nedopustit jejich hromadný kolaps. Ztrátou jejich zázemí se tuzemští zpracovatelé stanou snadno zranitelnými. - Vytvářet si surovinové zázemí na bázi dlouhodobých smluv a iniciovat vznik výrobkových vertikál. - Uplatňovat kvalifikovaný marketing domácího a zahraničního agrárního trhu. Hledat volný prostor a slabá místa, kde by se dalo prosadit. - Budovat si dobré renomé v zahraničí na základě korektních vztahů a vysoké kvality výrobků.

58


c) regionálním a krajským institucím - Iniciovat a koordinovat vznik silných odbytových organizací. Na tomto poli bude nutná součinnost mezi kraji, Agrární, Potravinářskou a Hospodářskou komorou, profesními svazy a dalšími institucemi. - Iniciovat a podporovat rozvoj poradenství, a to nejen technologického, ale zejména podnikatelského (změny výrobních struktur, podnikatelské strategie, čerpání úvěrů a podpor atd.). - Iniciovat a podporovat rozvoj agrárního marketingu a propagace výrobků jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Jedná se zejména o startovní a rozběhovou fázi těchto aktivit. - Na ochranu domácích producentů a zpracovatelů před masivními dovozy potravinářských výrobků organizovat propagační a přesvědčovací kampaně k preferování tuzemských produktů. - Působit prostřednictvím osvěty na utváření a posilování pocitu regionální sounáležitosti.

3.6 Kvantifikace dotací podle Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku pro období 2004-2006 na podmínky Pardubického kraje Je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o návrh, který bude projednáván s Evropskou unií a může doznávat řady změn, zejména v kriteriích a parametrech opatření. Co je však podstatné, doprovodná opatření jsou neměnná a jako v případě předčasného odchodu do důchodu se ČR může rozhodnout, zda bude opatření využívat nebo nikoliv. Z regionálního pohledu návrh programu není rozlišen a je navržen pro celou republiku, obdobně jako Cíl 1 dle pravidel NR 1260/1999. Z tohoto pohledu jak bylo v předchozí části uvedeno, plán rozvoje venkova obsahuje 4 doprovodná opatření: • předčasný odchod do důchodu • méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními • agro – environmentální opatření • zalesňování zemědělské půdy.

3.6.1 Předčasný odchod do důchodu Odhad navrhované výše podpory pro kraj: Pro ČR jsou navrhovány v jednotlivých letech následující částky. tabulka 26: Návrh financování opatření pro předčasný odchod do důchodu

2004 Celkem veřejné zdroje mil. Kč 84

z toho příspěvek EU mil. Kč 63

2005 Celkem veřejné zdroje mil. Kč 105

2006


Celkem veřejné zdroje mil. Kč 126

Pramen: Propočty VUZE

59


celkem Celkem z toho veřejné příspěvek zdroje EU mil. Kč mil. Kč 315 236


Při poměrném zastoupení počtu činných pracovníků v zemědělství v Pardubickém kraji (tj. 8,2 %) z celkového počtu v ČR v prvním roce po vstupu by částka se mohla pohybovat na úrovni 6,9 milionů Kč a v roce 2006 až 25,8 milionů Kč.

3.6.2 Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními Řada podmínek pro vstup do programu jsou již obdobné jako u NV 500/2001 a jsou doplněny ve smyslu výše uvedeného Nařízení Rady (EC) č. 1257/99. Např. žadatel se musí zavázat, že bude hospodařit v souladu se zásadami správné zemědělské praxe, bude provozovat a udržovat zemědělskou činnost po dobu minimálně 5 let od první platby vyrovnávacího příspěvku, s výjimkou případu zásahu vyšší moci, hospodaří nejméně na 5 ha zemědělské půdy, musí se zavázat dodržovat následující intenzitu chovu býložravců: - jedná-li se o hospodaření v oblastech s ekologickými omezeními, vyrovnávací příspěvek se poskytne, jestliže intenzita chovu hospodářských zvířat dosahuje v přepočtu na průměr za celý rok 0,2 až 1,0 DJ na 1 ha zemědělské půdy, - jedná-li se o hospodaření v horských oblastech, ostatních méně příznivých oblastech a oblastech se specifickými omezeními, vyrovnávací příspěvek se poskytne, jestliže intenzita chovu hospodářských zvířat dosahuje v přepočtu na průměr za celý rok 0,300 až 1,500 dobytčí jednotky na 1 ha z.p. podniku. Základní územní jednotkou pro vymezení méně příznivých oblastí je území obce. Na základě kritérií daných Nařízením Rady 1257/1999 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v České republice byla stanovena následující kritéria pro vymezení méně příznivých oblastí: a) Méně příznivé oblasti Horské oblasti (značení H) • Průměrná nadmořská výška obce větší nebo rovna 600 m n.m. • Průměrná nadmořská výška větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 70 na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci. Ostatní méně příznivé oblasti (ostatní LFA, značení O) • Zařazeny obce, které mají výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR), hustota obyvatelstva v ostatní LFA v okresu menší než 75 na km2 a podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu v ostatní LFA větší než 6% Oblasti se specifickými omezeními (značení S) • Výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR). B) Oblasti s ekologickými omezeními (značení E) • 1. a 2. zóna Národních parků a Chráněných krajinných oblastí – velkoplošná chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb. • maloplošná chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb. Odhad navrhované výše podpory pro kraj: Dle posledního schváleného návrhu v OPM ministra MZe (ze dne 30.4.2003) by platba v oblastech LFA měla být realizována jen na TTP.Návrh pro výši podpory vychází zatím z návrhu ve formě vyrovnávacího příspěvku na hektar zemědělské půdy kompenzujícího ze 70% újmu v hospodaření v dané oblasti dle míry zatravnění a s ohledem na preferenci TTP.

60


TTP 4 458 3 316 Kč 3 416Kč

horská oblast ostatní LFA specifické LFA

Návrh sazeb není sice zatím rozlišen na podoblasti, ale řádově se bude jednat o stejnou částku a lze tedy je použít pro modelový propočet. tabulka 27: Modelový propočet maximální úhrady dle ploch zařazených do LFA v návrhu HRDP v Pardubickém kraji

H _ c e lk e m O k re s C h r u d im P a r d u b ic e S v ita v y Ú s tí n a d O r lic í K r a j c e lk e m P ra m en : V Ú Z E

O s ta tn í L F A c e lk e m Kč 19 176 944 0 22 161 075 25 317 789 66 655 808

Kč 11 057 851 0 17 401 337 37 152 547 65 611 734

C e lk e m L F A Kč 30 234 795 0 39 562 412 62 470 336 132 267 543

Pro srovnání výše plateb je v další tabulce uvedeno čerpání dotačních prostředků podle Nařízení vlády 505/2000 Sb. v roce 2001. tabulka 28:Čerpání podle Nařízení vlády 505/2000 Sb. v roce 2001

O k r e s u ž ití

C h r u d im P a rd u b ic e S v ita v y Ú s tí n a d O r lic í P A R D .K R A J

Č e rp á n o p ro Č e rp á n o p ro " H " c e lk e m " O " c e lk e m

Kč 6 192 200 0 10 707 737 24 557 906

Kč 12 455 602 12 706 22 228

Č e rp á n o pro "S " c e lk e m

Č e rp á n o p ro VZCHÚ celkem

Kč 640 169 477 373

0 0 0 0

Kč 203 244 0 0 0

Č e rp á n o v m éně p ř íz n i v ý c h o b la s t e c h c e lk e m Kč 18 851 602 23 414 46 786 89 653

084 169 214 279 747

Nižší dotace je způsobeno především nižším zastoupením TTP a celkově vyšší plochou orné půdy, na které budou vypláceny přímé platby.

3.6.3 Agro-environmentální opatření Odhad navrhované výše podpory pro kraj: V roce 2001 bylo v rámci NV č. 505/2000 Sb. vyplaceno 1 037 921 268 Kč do agroenvironmentálních programů (zatravňování zemědělské půdy, údržba TTP pastvou hospodářských zvířat, technické nebo organizační zajištění pastvy v rámci údržby travních porostů a podpora ekologického zemědělství).

61


tabulka 29: Návrh na financování agroenvironmentálních opatření (AEO) - celkem

AEO CELKEM

2004 2005 2006 celkem Celkem příspěvek Celkem příspěvek Celkem příspěvek Celkem příspěvek EU EU veřejné EU veřejné EU veřejné veřejné zdroje zdroje zdroje zdroje mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč 1875 1500 1875 1500 1875 1500 1875 1500

Pramen:VÚZE

V Pardubickém kraji to bylo 46 232 490 Kč, tj. 4,45 %, pokud bychom počítali stejnou poměrnou úroveň, potom v roce 2004 by mohla částka činit 66,75 milionů Kč za předpokladu, že bude akceptován výše uvedený návrh.

3.6.4 Zalesňování zemědělské půdy Forma podpory a) náklady na výsadbu a roční prémii na hektar zalesněné půdy, která je určena na krytí nákladů na udržování této plochy, tedy na následnou péči o založené kultury , a to po dobu až pěti let, b) roční prémii na hektar, určenou na krytí ztrát příjmů vzniklých v důsledku zalesnění, a to po dobu max. 20 let. Poskytovat se bude náhrada za ztrátu příjmů vzniklých z důvodů ukončení zemědělské výroby žadateli ve výši 6 000,- Kč/1 ha zalesněné orné půdy/rok a 3 500,- Kč/1 ha zalesněných TTP/rok po dobu maximálně 20 let. Odhad navrhované výše podpory pro kraj: tabulka 30: Návrh financování opatření

Rok

první zalesnění

ha 2004 1850 2005 2200 2006 2550 Pramen: VUZE

první zalesnění

následná péče o založené kultury

výše újmy

celkem

mil. Kč 146 177 179

mil. Kč 0 22 56

mil. Kč 9 11 12

mil. Kč 155 210 269

z toho příspěvek EU

124 168 215,2

V roce 2001 bylo vyplaceno v ČR na zalesnění celkem 69 741 118 Kč, z toho v Pardubickém kraji 7 654 710 Kč, tj. 10,97 %. Z navrhovaných částek poměrná část v roce 2004 činí 17 milionů Kč a v roce 2006 by mohla činit 29 milionů Kč.

62


4 Projekce Národního rozvojového plánu pro Českou republiku 2004 – 2006 na podmínky Pardubického kraje Z hlediska rozvoje venkova zemědělství má značný význam Národní rozvojový plán, který vychází z: Nařízení rady (EC) 1260/1999 ze dne 21.6.1999, které předepisuje všeobecná ustanovení o Strukturálních fondech. Obsahuje operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (OP MZe), který představuje rozpracování 5. prioritní osy Národního rozvojového plánu ČR na období 2004 – 2006. Účelem zpracování OP MZe je podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podpora lesního a vodního hospodářství, a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Cílem OP MZe je, v souladu s globálním a specifickými cíli Národního rozvojového plánu, podpora trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel, založená zejména na: • • • • •

zvyšování konkurenceschopnosti odvětví, zajištění zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů, snižování rozdílů v sociálních podmínkách, zachování kulturní krajiny, ochraně a zlepšování životního prostředí.

Projekce návrhu operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (OP MZe) pro Pardubického kraj pro období 2004-2006 OP MZe je programový dokument, který vychází zejména z nařízení Rady č. 1260/1999 z 21. června 1999, které předepisuje všeobecná ustanovení o Strukturálních fondech a dále z nařízení Rady (EC) č. 1257/1999 ze 17. května 1999 o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF), včetně dalších prováděcích opatření. Kofinancování projektů ze OP MZe je hrazeno z orientační sekce EAGGF a v období 2004 – 2006 komplexně ovlivní české zemědělství a venkovský prostor, přičemž je kladen důraz na udržení a rozvoj sociálně ekonomických podmínek obyvatel venkova. Struktura OP MZe navazuje na aktivity spadající do předvstupního období, realizované v rámci Programu SAPARD a na aktivity, spadající pod orientační sekci EAGGF v rámci oblastí Cíle 1. OP MZe je integrován s Horizontálním plánem rozvoje venkova (HRDP). V období 2004 – 2006 se bude ČR připravovat rovněž na budoucí využití iniciativy EU LEADER+ a to v rámci OP MZe, kde iniciativa LEADER+ bude jednou z aktivit integrovaného rozvoje venkova. Program LEADER+ vychází z Oznámení Komise členským státům č. 2000/C139/05 ze dne 14. dubna 2000 o stanovení pokynů pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova – LEADER+ a umožňuje kofinancovat projekty inovativního charakteru vzešlé z aktivit určitého území (mikroregionu, sdružení obcí, apod.). V rámci tohoto cíle bude strategie SOP MZe zaměřena na: • rozvoj konkurenceschopné a environmentálně šetrné zemědělské a lesnické výroby, • zvýšení úrovně kvality zpracování, přidané hodnoty a marketingu; rozvoj produktů zemědělské prvovýroby, • zastavení vylidňování venkova, • udržení přírodního potenciálu krajiny a kulturně-historických památek venkova, 63


•

stabilizaci vlastnických struktur v zemědělství a lesnictví.

Odhad navrhované výše podpory pro kraj: Pro ČR se předpokládá částka ve výši 1,8 miliardy Kč pro jeden rok, podíl Pardubického kraje při poměrné výši 6,5 % (z celkového území ČR) by mohl činit 117 milionů Kč. Je to zatím poměrně nízká částka oproti očekávání, ale do budoucna by se finanční prostředky z tohoto fondu měly stát nejdůležitějšími z hlediska modernizace zemědělských podniků a rozvoje venkova. V rámci tohoto cíle bude strategie SOP MZe zaměřena na: • rozvoj konkurenceschopné a environmentálně šetrné zemědělské a lesnické výroby, • zvýšení úrovně kvality zpracování, přidané hodnoty a marketingu; rozvoj produktů zemědělské prvovýroby, • zastavení vylidňování venkova, • udržení přírodního potenciálu krajiny a kulturně-historických památek venkova, • stabilizaci vlastnických struktur v zemědělství a lesnictví. Odhad navrhované výše podpory ze Společného regionálního operačního programu pro Pardubický kraj: Pro ČR je předpokládána (říjen 2003) v rámci SROP částka ve výši 454 milionů EUR z ERDF a ESF. pro roky 2004 – 2006. K této částce je nutné ještě připočítat 41 milionů EUR ze státního rozpočtu. Podíl Pardubického kraje při poměrné výši 6,5 % (z celkového území ČR) by mohl činit přibližně 29,5 milionu EUR ze fondů EU a 2,8 milionu EUR ze státního rozpočtu. Tato částka se může změnit na základě aktivity institucí a jednotlivců v regionu, zejména obcí, kteří budou schopni a ochotni předkládat své projekty. Z rozpočtů krajů a obcí se však očekává spolufinancování aktivit tohoto programu. Pro Pardubický kraj tato částka vychází na 6,8 milionů EUR za roky 2004 – 2006. S ohledem na způsob proplácení podpory z ERDF a ESF v rámci tohoto programu a minimální velikosti investičních projektů ve výši 1 000 000 Kč a 750 000 Kč v případě neinvestičních projektů, bude zapotřebí informovat potenciální předkladatele a připravit je na nutnost dlouhodobějšího plánování finančních toků v organizaci. Aktivity spojené se SROP navazující na závěry koncepce Kraj může napomoci rozvoji venkova prostřednictvím organizace aktivit v rámci opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů. Toto opatření je zaměřeno právě na podporu poradenství, organizaci seminářů, vydávání publikací a informování potenciálních předkladatelů projektů. Tyto aktivity jsou zejména v oblasti organizace školení a vzdělávání. • poradenství a semináře věnované přípravě a realizaci projektů, • poradenství a semináře v oblasti finančního plánování při přípravě projektů, • poradenství a semináře při přípravě studií proveditelnosti, • vzdělávání v oblasti SROP

64


5 Závěrečné shrnutí Základní strategickou vizí trvalého a harmonického rozvoje území Pardubického kraje je respektování vědecky prokázaných a v praxi ověřených přístupů na udržování a šetrné využívání krajiny ku prospěchu obyvatel kraje a celé společnosti. K naplnění tohoto cíle je nutné zejména na úrovni kraje systematicky, trvale vytvářet reálné podmínky a předpoklady. Funkční a životaschopný venkovský prostor Pardubického kraje potřebuje funkční a konkurence schopné zemědělství, které vedle odpovídajících produkčních aktivit zabezpečí i rozhodující podíl na údržbě venkova, krajiny, životního prostředí. Úkolem Krajského úřadu z hlediska životního prostředí,rozvoje venkova a zemědělství je neustále vytvářet a obnovovat předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj krajiny, který podle přírodních, klimatických a sociálně ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu v příznivějších nebo naopak marginálních oblastech kraje. Tento přístup nabude na významu zejména po našem přistoupení k Evropské unii, neboť jen tak bude otevřen i přístup k čerpání finančních podpor z tohoto společenství. Mezi rozhodující oblasti, na které je třeba soustředit pozornost patří: 1. Udržovat a chránit životní prostředí a kulturní krajinu. a. Alternativně využívat zemědělskou půdu §

Zalesňovat zemědělskou velmi svažitou nebo jinak zcela nevhodnou půdu pro zemědělské využití.

§

Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména z odpadní biomasy a z pěstování rychle rostoucích dřevin a plodin..

b. Podporovat činnost organizací zaměřených na ochranu přírody. c. Sledovat a podporovat komunikaci mezi organizacemi zaměřenými na ochranu přírody. d. Organizovat a propagovat ochranu přírody a krajiny. e. Vytvořit systém účinné kontroly ochrany přírody vybavené příslušnými pravomocemi. f. Koordinovat účinnou podporu ochrany přírody a krajiny ze strany Krajského úřadu. 2. Systematicky věnovat pozornost biodiversitě a environmentálním opatřením v krajině. a. Podporovat ekologické zemědělství. b. Pečovat o krajinu §

Oplocení cenných lokalit na pastvinách

§

Ptačí lokality na TTP

§

Trvale podmáčené a rašelinné louky

§

Údržba extenzivních sadů

§

Obnova tradičních ovocných odrůd

§

Tvorba travnatých pásů na svažitých pozemcích

§

Rozptýlená zeleň

§

Zakládání rybníků a poldrů

§

Obnova vodoochranných opatření

65


3. Směrovat pozornost na budování konkurenceschopného zemědělství v odpovídající vazbě na výrobní podmínky. • v méně příznivých zejména oblastech v okrese Ústí .n.O. spolu s rozvojem multifunkčního zemědělství snížit zornění zemědělské půdy ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření (zatravnění, zalesnění, výstavba nádrží, rybníků, technických a biologických, protierozních opatření apod.). • v okresech Chrudim, Svitavy a Ústí n. O. v méně produkčních oblastech zvyšovat podíl extenzivního a ekologického zemědělství. • v produkčních oblastech okresů Pardubice zachovat zornění přibližně na současné úrovni. 4. Orientovat zemědělský podnik a. Optimálně přizpůsobit velikost podniku výrobnímu zaměření a výrobním podmínkám a schopnostem managementu. b. V závislosti na výrobních podmínkách orientovat se na ekologické zemědělství, rozšiřování podílu mimoprodukčních funkcí a údržbu krajiny. c. Identifikovat vlastnictví užívané zemědělské půdy v krajině. Žádat provedení komplexní pozemkové úpravy, d. Zvyšovat podíl vlastní obhospodařované půdy, snižovat podíl půdy pronajaté. e. Přesně smluvně vymezit práva a povinnosti nájemce a pronajimatele zemědělské půdy. f. Délku pronájmu upravit na dobu určitou, z hledisek zemědělského využití na minimálně 10 let. g. Smluvně vymezit zásady a závislosti stanovení výše pachtu. h. Upravit strukturu výroby podle výrobních podmínek a možností odbytu. i.

Využívat výrobní technologie šetrné k životnímu prostředí.

j.

Respektovat welfare zvířat.

k. Za účelem profesionálního zlepšení výsledků hospodaření nepodceňovat a využívat provozní a ekonomické poradenství. l.

Zvyšovat vzdělanost a kvalifikaci pracovníků v zemědělském podniku.

m. Trvale zvyšovat profesionální úroveň managementu. n. Diversifikovat výrobu v podniku. o. Zlepšovat sociální a ekonomické podmínky pracovníků v podniku. p. Soustavně vytvářet podmínky pro optimální čerpání podpor Evropské unie. 5. Rozvíjet vztahy a vazby na nadpodnikové úrovni a. Organizovat a vytvářet odbytová a účelová sdružení zemědělců jako účinná protiváha proti odbytovým a obchodním řetězcům. b. Zasazovat se o plnění dodavatelsko odběratelských vztahů ve všech směrech a o dodržování a právní vymahatelnost smluvních podmínek. c. Organizovat spolupráci a výpomoci mezi zemědělskými podniky v oblasti služeb (mechanizační práce, chemická ochrana, laboratorní rozbory, apod.).

66


d. Obnovovat tradiční řemesla a výroby a hledat další možnosti diversifikace činností v zemědělství. e. Obnovovat význam a vážnost Agrární komory a zemědělských zájmových sdružení. f. Zlepšovat sociální a ekonomické podmínky pracovníků v zemědělství. g. Prosazovat provedení komplexních pozemkových úprav. 6. Budování vztahu a identity na obecní úrovni. a. Obnovovat vztahy spolupráce mezi zemědělskými podniky a obcemi. b. Vytvářet podmínky pro stabilizaci obyvatel v obci. c. Zlepšovat sociální a společenské podmínky života na vesnici. d. Využívat nástroje Evropské unie pro podporu rozvoje venkova. 7. Pozice Krajského úřadu a. Sledovat, organizovat a podporovat ochranu přírody a krajiny. b. Podporovat osvětu a propagaci ochrany přírody a krajiny. c. Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie. d. Vytvářet podmínky pro zvyšování odbornosti a vzdělanosti obyvatel na venkově a v zemědělství. e. Zvážit možnost budování regionálního poradenství pro zemědělství a venkov ve spolupráci s zemědělskými školami a učilišti k přípravě zemědělství a venkova na využívání nástrojů EU f. Budovat infrastrukturu ohleduplnou k životnímu prostředí, podporující podnikatelské aktivity, společenský rozvoj kraje a cestovní ruch. g. Podporovat kulturně společenské iniciativy obcí a organizací směřující k udržení či obnově tradic a identity vesnického společenství spojených s venkovem a zemědělstvím. h. Ve spolupráci s profesními svazy koordinovat osvětovou činnost zaměřenou na nezbytné strukturální změny zemědělství jako podmínky budoucí konkurenceschopnosti odvětví. i.

Aktivně působit na pozitivní rozvoj prospěšné komunikace mezi krajem, obcemi, profesními, zájmovými svazy a sdruženími a zemědělci.

j.

Podporovat poradenskou činnost zaměřenou na vypracování podkladů pro získání podpor z fondů Evropské unie.

k. K podpoře všech výše uvedených aktivit podněcovat využívání programů podpor Evropské unie.

67


Seznam tabulek: tabulka 1: Výnosy vybraných plodin a průměrná dojivost v zemích EU(průměr roků 1997-2000)......16 tabulka 2: Zatížení zemědělské půdy a TTP počtem dojnic na 100 ha.................................................17 tabulka 3: Náklady pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2000.....................20 tabulka 4: Tržby, ceny a míra rentability pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2000...........................................................................................................................................20 tabulka 5: Náklady a užitkovost chovu dojnic v závislosti na užitkovostiv roce 2000 v ČR ................21 tabulka 6: Tržby, cena a míra rentability chovu dojnic v závislosti na užitkovosti v roce 2000 v ČR ..21 tabulka 7: Promítnutí fixních nákladů a dotací do hospodaření podniků v kraji ..................................26 tabulka 8: Odhad přímých plateb v Pardubickém kraji (Kč) ..............................................................27 tabulka 9: Předpokládaný rozsah vymezených méně příznivých a produkčních oblastí od roku 2004 .29 tabulka 10: Procento zornění - současný a cílový stav v jednotlivých oblastech Pardubického kraje...31 tabulka 11: Rozlohy z.p. dle zón CHKO a okresů...............................................................................38 tabulka 12: Plochy orné půdy na svažitých pozemcích .......................................................................39 tabulka 13: Okres Chrudim ................................................................................................................40 tabulka 14: Okres Pardubice ..............................................................................................................40 tabulka 15: Svitavy ............................................................................................................................41 tabulka 16: Ústí nad Orlicí .................................................................................................................41 tabulka 17: Objemy investic na dobudování skladovacích kapacit ......................................................42 tabulka 18: Očekávaný náklad na zavedení meziplodin (každoroční) .................................................42 tabulka 19: Výměry vybraných plodin na půdě uvedené do klidu .......................................................51 tabulka 20: Výhled těžebních možností v ČR v období 1996 - 2010...................................................51 tabulka 21: Přehled produkční schopnosti obilovin a řepky olejné v Pardubickém kraji v roce 2001 ..52 tabulka 22: Potenciál bioplynu z živočišné výroby Pardubického kraje ..............................................53 tabulka 23: Dosažitelný potenciál bioplynu v Pardubickém kraji. .......................................................53 tabulka 24: Propočet jednotek ............................................................................................................54 tabulka 25: Množstevní předpony jednotek ........................................................................................54 tabulka 26: Návrh financování opatření pro předčasný odchod do důchodu........................................59 tabulka 27: Modelový propočet maximální úhrady dle ploch zařazených do LFA v návrhu HRDP v Pardubickém kraji ......................................................................................................................61 tabulka 28:Čerpání podle Nařízení vlády 505/2000 Sb. v roce 2001...................................................61 tabulka 29: Návrh na financování agroenvironmentálních opatření (AEO) - celkem...........................62 tabulka 30: Návrh financování opatření..............................................................................................62

68

Návrhová část. Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje

Recommend Documents