Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova

Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Strukturální politika EU a rozvoj venkova

Význam podpory z Evropských strukturálních fondů pro rozvoj města Rožmitál pod Třemšínem

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petra Pártlová Ph.D

Autor: Bc. Lenka Kozelková 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to - v nezkrácené podobě/ v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích 30. srpna 2012

Bc. Lenka Kozelková

Poděkování Děkuji Ing. Petře Pártlové Ph.D. za metodické vedení a odbornou pomoc při vypracování mé diplomové práce a zároveň děkuji vedoucí správního odboru Městského úřadu Rožmitál pod Třemšínem paní Bc. Marcele Sladké za poskytnutí informací, cenné rady a zkušenosti.

OBSAH 1

Úvod.......................................................................................................................... 3

2

Literární rešerše ........................................................................................................ 5 2.1

Regionální rozvoj.............................................................................................. 5

2.1.1

Regionalizace............................................................................................ 5

2.1.2

Region ....................................................................................................... 5

2.1.3

Typologie regionů..................................................................................... 6

2.2

Regionální politika............................................................................................ 7

2.2.1 2.3

Regionální politika Evropské unie.................................................................... 9

2.3.1 2.4

Nástroje regionální politiky ...................................................................... 8

Cíle regionální politiky ............................................................................. 9

Regionální politika České republiky............................................................... 10

2.4.1

Legislativní rámec české regionální politiky .......................................... 11

2.4.2

Institucionální zabezpečení evropských fondů v České republice ......... 12

2.4.3

Strategicky významné dokumenty regionální politiky ........................... 12

2.5

Strukturální fondy a Fond soudržnosti............................................................ 14

2.5.1 2.6

Předvstupní nástroje pro ČR ................................................................... 14

Operační programy ......................................................................................... 17

2.6.1

Programy 2004 – 2006............................................................................ 18

2.6.2

Programy 2007- 2013 ............................................................................. 19

2.7

Národní dotační zdroje.................................................................................... 24

2.8

Regionální dotační zdroje ............................................................................... 26

2.9

Obec ................................................................................................................ 26

2.9.1

Působnost obce ....................................................................................... 27

2.9.2

Orgány obce a jejich činnosti.................................................................. 28

2.9.3

Rozpočet obce......................................................................................... 30

1

3

Metodika práce ....................................................................................................... 32

4

Praktická část .......................................................................................................... 34 4.1

Charakteristika města Rožmitál pod Třemšínem............................................ 34

4.1.1

Historie a památky města........................................................................ 35

4.1.2

Geografická charakteristika města.......................................................... 35

4.1.3

Demografická charakteristika města....................................................... 36

4.1.4

Technická vybavenost města .................................................................. 38

4.1.5

Občanská vybavenost města ................................................................... 39

4.1.6

Ekonomická základna města................................................................... 41

4.1.7

Hospodaření a správa města ................................................................... 42

4.2

SWOT analýza................................................................................................ 47

4.3

Dotace financované z evropských zdrojů ....................................................... 54

4.3.1

Projekty ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006 ................. 54

4.3.2

Projekty v programovacím období 2007 - 2013 ..................................... 57

4.4

Dotace financované z národních zdrojů.......................................................... 71

4.5

Analýza čerpání dotací financovaných z evropských zdrojů.......................... 75

5

Výsledky a diskuze ................................................................................................. 79

6

Návrhy a opatření.................................................................................................... 81

7

Navrhovaný projekt ................................................................................................ 83

8

Závěr ....................................................................................................................... 88

9

Summary................................................................................................................. 91

10

Přehled použité literatury........................................................................................ 93

11

Seznam tabulek, grafů a obrázků............................................................................ 97

2

1 ÚVOD Obce jsou součástí regionu a svým chováním ovlivňují nejen strukturu regionu, ale i jeho rozvoj a vznik regionálních diferencí. V rámci jejich odstraňování hraje důležitou roli regionální politika. Regionální politika a regionální rozvoj nemají v České republice příliš rozsáhlou historii. Význam regionální politiky zesílil poté, co Česká republika zahájila přípravy pro vstup do Evropské unie. K další akceleraci regionální politiky došlo v souvislosti se strukturálními fondy, které umožnily čerpání finančních prostředků v zájmu podpory regionálního rozvoje. Evropská

unie

napomáhá

regionálnímu

rozvoji

finančními

podporami

prostřednictvím svých fondů, konkrétně se jedná o strukturální fondy, Fond soudržnosti a fondy podporujících rozvoj venkova, zemědělství a rybářství. V současném programovacím období jsou cíle Evropské unie orientovány na zajištění regionálního rozvoje, a to s důrazem na postupné vyrovnání možností regionů a plnohodnotné využití jejich přírodního, demografického a hospodářského potenciálu. Pomocí finančních prostředků Evropské unie se tak obcím naskýtá možnost získat finanční podpory prostřednictvím operačních programů na realizaci investičních a neinvestičních projektů, které jsou v souladu se záměry Evropské unie. Diplomová práce se zabývá dotacemi získané městem Rožmitál pod Třemšínem, jakožto územního samosprávního celku. V práci tedy nejsou zahrnuty dotace vztahující se k podnikatelským či nepodnikatelským subjektům působící v dané lokalitě. Tématem diplomové práce je „Význam podpory z Evropských strukturálních fondů pro rozvoj města Rožmitál pod Třemšínem“. Práce je složena ze dvou částí. První teoretická část je sestavena z jednotlivých kapitol, jež napomáhají k vytvoření komplexní představy o problematice regionální politiky Evropské unie a České Republiky, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, obce a jejích hospodářských vztahů. V druhé praktické části je v úvodu vytvořen profil města Rožmitál pod Třemšínem, a to prostřednictvím socioekonomické analýzy. Na vyhotovený rozbor města navazuje SWOT analýza, jejímž účelem je definovat směr pro zvýšení potenciálu

3

a rozvoje řešeného území. Ostatní kapitoly praktické části se zaobírají dotační politikou města Rožmitál pod Třemšínem a popisem finančních stimulů pro danou oblast. Po shrnutí uvedených analýz je v práci navrhnut projekt, který usiluje o zkvalitnění života na venkově a zvyšuje úroveň veřejných služeb města. V závěru diplomové práce jsou popsány splněné cíle a objasněna stanoviska k pracovním hypotézám.

4

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Regionální rozvoj Regionální rozvoj, lze definovat jako aplikaci ekonomických procesů a zdrojů dostupných v regionu, jejichž výsledkem je udržitelný rozvoj a požadované ekonomické výsledky pro region, které splní očekávání podniků, rezidentů i nerezidentů. [1]

2.1.1 Regionalizace Regionalizací nazýváme proces vymezování regionů. Jde o zpracování informací o rozmístění předmětů a jevů na zemském povrchu. Dochází k rozčleňování území státu do menších územních celků nebo naopak k seskupování základních prostorových jednotek (např. vytváření mikroregionů jako forem spolupráce obcí). Vydělení geografických regionů se zpravidla provádí na základě dvou hledisek:
objektivního, tj. pevnosti vazeb mezi složkami regionů;
subjektivního, tj. na základě úkolů výzkumu. Regionalizace se snaží, aby se region vyznačoval, co největší celkovou homogenitou. Na základě různých hledisek můžeme rozlišit několik obecních typů vymezených regionů. [2]

2.1.2 Region Region je území s definovanými prvky, v němž existuje specifická funkční a související infrastruktura a prosazuje se společný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu občanů. V ČR se pojem region běžněji používá k vymezení určitých geografických oblastí daných historickým výbojem. Existují různá dělení regionů, možné rozdělení regionů je uvedeno níže. [3]

5

2.1.3 Typologie regionů Dělení dle potřeb Evropské komise Na základě hospodářského potenciálu lze regiony dělit do následujících skupin:
nedostatečně rozvinuté periferní regiony,
upadající a staré industriální regiony,
centrální regiony,
rychle se rozvíjející regiony. Dělení dle potřeb České republiky ČR, na základě zákona č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje, vychází z následujícího dělení:
strukturálně postižené regiony, ve kterých se projevují negativní projevy strukturálních změn,
hospodářsky slabé regiony, které na základě hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v ČR,
venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustou zalidnění, odlivem obyvatel apod.,
ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů (např. příhraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnou pohromou apod.) [4] Jednotky NUTS Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla proto v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTSI, NUTSII, NUTSIII. Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II: regiony soudržnosti. Právě na

6

úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistického členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). [5] Tabulka č. 1: Členění území České republiky na jednotky NUTS Úroveň

Název jednotek

NUTS I

Stát

1

Regiony soudržnosti 8 NUTS II Kraje 14 NUTS III Okresy 76 + 15 pražských obvodů LAU I Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

NUTS nomenklatura byla vytvořena a vyvinuta podle následujících zásad: a) NUTS upřednostňuje institucionální rozdělení (různá kritéria mohou být použita v členění národních územních regionů), b) NUTS upřednostňuje regionální jednotky obecného charakteru (př. hornické regiony, regiony železniční dopravy a další), c) NUTS je tříúrovňová hierarchická klasifikace (NUTS dělí každý členský stát do celé řady NUTS 1 regionů, z nichž každý je zase rozdělen do NUTS 2 regionů atd. [6]

2.2 Regionální politika Zájem o regionální ekonomii a politiku vzkvétá od začátku roku 1980. Účast regionální politiky se projevuje v pozoruhodném oživení jednotlivých států a v nových radikálních politikách, které byly zavedeny v Evropské unii. To mělo za následek transformaci postojů vzhledem k regionálním problémům na všech úrovních veřejné správy, od místní úrovně až na nadnárodní úroveň. [7]

7

Regionální politiku lze definovat jako záměrné použití veřejné politiky ovlivňovat tok zdrojů v národním hospodářství ve prospěch zejména znevýhodněných či zaostalých regionů. [8]

2.2.1 Nástroje regionální politiky Nástroje regionální politiky jsou zpravidla odvozovány z cílů regionální politiky. Nástroje regionální politiky jsou zaměřeny na přitažení kapitálu a podnikatelských aktivit do regionu, stimulaci využití vnitřních rozvojových zdrojů, dosídlení či stabilizaci obyvatelstva v regionu a lze je členit do tří hlavních skupin:
Makroekonomické nástroje (jejich užití je značně omezeno ostatními cíli národohospodářské politiky, např. snižováním inflace, vyrovnanosti platební bilance), mezi které patří fiskální politika (např. regionalizace daní a odvodů, snížená sazba daní ve vybraných podporovaných regionech), monetární politika (usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech aj.), protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech). [9]
Mikroekonomické nástroje (jde o ovlivňování rozhodování ekonomický subjektů o jejich lokalizaci), mezi které patří realokace pracovních sil (např. částečná úhrada nákladů na stěhování, výkup nemovitostí či podpora při nákupu nového bytu), realokace kapitálu (kapitálové subvence; subvence na pracovní sílu, levné půjčky, snížené daně, subvence na dopravu apod.).
Ostatní nástroje (spíše výjimečné použití), mezi které patří administrativní nástroje (správní rozhodnutí o zastavení ekonomické činnosti nevhodné z hlediska potřeb rozvoje území), institucionální nástroje (např. regionální rozvojové agentury). [9]

8

2.3 Regionální politika Evropské unie Regionální politika je výrazem solidarity EU vůči méně rozvinutým zemím a regionům, snaží se snížit významné hospodářské, sociální a územní rozdíly, které stále existují mezi regiony Evropy. [10]

2.3.1 Cíle regionální politiky Cíle regionální politiky vycházejí z identifikace hlavních regionálních problémů a z pojetí státní hospodářské politiky, přičemž pro jednotlivá časová období dochází k jejich konkretizaci pokud možno tak, aby byla umožněna kontrola jejich splnění a souběžně hodnocení činnosti použitých nástrojů. [9] Cíle regionální politiky v období 2007—2013 V období 2007-2013 se politika soudržnosti více zaměřuje na koncentraci zdrojů na nejchudší členské země a regiony, priority ale posouvá i k podpoře růstu, zaměstnanosti a inovací. Podle tematických oblastí bude nejvíce prostředků směřovat do dopravy, lidských zdrojů, udržitelného rozvoje, vědy a výzkumu, inovací a informační společnosti. [11] Cíl Konvergence: Podporuje faktory vedoucí ke konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů. Uvedený cíl se týká regionů úrovně NUTS 2 s HDP na obyvatele nižším než 75% průměru Společenství. [11] Cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. [5] Do cíle Konvergence spadá podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj, zaměřeného na modernizaci a diverzifikaci ekonomické struktury členských států a regionů, rozšíření a zlepšení základní infrastruktury a na ochranu životního prostředí. Dále podpora Evropského sociálního fondu zaměřeného na zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů, sociálních a ošetřovatelských služeb, zvýšení investic do lidského kapitálu, adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ. [12]

9

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: Posiluje konkurenceschopnosti regionů a zaměstnanost pomocí rozvojových programů na urychlení hospodářských změn prostřednictvím inovací, podporuje znalostní společnost, ochranu životního prostředí atd. Podporuje vznik většího počtu kvalitnějších pracovních míst přizpůsobováním pracovní síly a investicemi do lidských zdrojů. Prostředky z tohoto cíle mohou využívat také regiony, které nespadají pod cíl „konvergence" ani pod přechodnou podporu pro regiony NUTS2, která platí do roku 2013 pro oblasti na něž se vztahoval původní Cíl 1 programovacího období 2000-2006, ale jejichž HDP na obyvatele překračuje 75 % průměru EU. [11] Cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. [5] Cíl Evropská územní spolupráce: Podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie vychází ze současné Iniciativy Interreg. Hlavními prioritami jsou podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, životního prostředí a předcházení rizikům, řízení vodních zdrojů. Cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. [12]

Tabulka č. 2: Cíle regionální politiky EU v období 2007 - 2013 Cíle 2007-2013

Fondy 2007-2013

Konvergence

Evropský fond regionálního rozvoje Evropský sociální fond Fond soudržnosti

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Evropský fond regionálního rozvoje Evropský sociální fond

Evropská územní spolupráce

Evropský fond regionálního rozvoje

Zdroj: http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

2.4 Regionální politika České republiky Regionální politika a regionální rozvoj v České republice nemají příliš rozsáhlou historii. V době před rokem 1989 byla oblast regionalistky v tehdejším Československu víceméně opomíjena. Význam regionální politiky zesílil v okamžiku přípravy vstupu České republiky do Evropské unie v souvislosti s čerpáním prostředků z předstupních

10

programů. Čerpání pomoci vyžadovalo harmonizovat regionální politiku České republiky se strukturální politikou Evropské unie. V roce 1996 bylo zřízeno Ministerstvo pro místní rozvoj. K další akceleraci regionální politiky došlo v roce 2000, kdy byl přijat klíčový zákon o podpoře regionálního rozvoje a dále zákon o obcích a zákon o krajích. [13] Regionální politika se provádí:
v úrovni republikové - státní, kterou zajišťují příslušné ústřední orgány státní správy a která má především selektivní charakter, se zaměřením na předem vymezené regiony,
v úrovni regionální, kterou zabezpečují orgány regionální samosprávy, která má celoplošný charakter a zaměřuje se na vnitroregionální problematiku (vazba na obce, mikroregiony, okresy). [14] V podmínkách ČR se regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS 2, z úrovně ČR vůči vybraným státem podporovaným regionům (§4 zákona 248/2000 Sb.) a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům. [15]

2.4.1 Legislativní rámec české regionální politiky Základní systémový, legislativní a institucionální rámec regionální politiky v ČR byl vytvořen v roce 2000 souborem zákonů přijatým v souvislosti se zaváděním krajského zařízení v ČR. Pro regionální politiku jsou v tomto smyslu klíčové:
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení),
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze,
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v aktuálním znění. K těmto zákonům, důležitým pro regionální rozvoj v České republice, ještě náleží zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Je samozřejmé, že s problematikou regionální politiky na úrovni ČR souvisí i další zákony, avšak pro potřeby diplomové práce byly uvedeny jen ty základní. [9]

11

2.4.2 Institucionální zabezpečení evropských fondů v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice. Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen Národní orgán pro koordinaci, jenž je obdobou ústředních slaďujících institucí v ostatních členských státech Unie. V kompetenci MMR bylo vytvoření Národního rozvojového plánu, Národního strategického referenčního rámce a dalších oficiálních dokumentů na léta 2007 až 2013. Monitorováním procesu uskutečňování záměrů Národního strategického referenčního rámce se na národní úrovni zabývá Řídicí a koordinační výbor, výboru předsedá ministr pro místní rozvoj. [5]

2.4.3 Strategicky významné dokumenty regionální politiky Národní rozvojový plán Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní. Česká republika má zpracován Národní rozvojový plán 2004 – 2006 a Národní rozvojový plán 2007 – 2013. [16] Národní strategický referenční rámec Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007 – 2013. [17]

12

Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. [5] Zpracování Národního strategického referenčního rámce ČR 2007 – 2013 vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Analytická část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci

klíčových

silných

stránek

České

republiky pro

posilování

její

konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007 – 2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. [17] Strategie regionálního rozvoje České republiky Základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu je Strategie regionálního rozvoje v gesci MMR ČR, která obsahuje zejména:
analýzu stavu regionálního rozvoje,
charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů,
strategické cíle regionálního rozvoje v ČR,
vymezení státem podporovaných regionů,

13


doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. [18] Strategie regionálního rozvoje ve svém pojetí respektuje cíle regionální politiky Evropské unie a předpokládá maximální míru využití všech možností, které České republice z členství v Evropské unii vyplývají. Formuluje souhrnně cíle, problémové okruhy a priority, které bude třeba zabezpečovat při zajišťování politiky regionálního rozvoje v České republice a přesahy mezi evropskou regionální politikou a regionální politikou ČR. [15]

2.5 Strukturální fondy a Fond soudržnosti Regionální politika je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. [19]

2.5.1 Předvstupní nástroje pro ČR V období před vstupem do Evropské unie využívala Česká republika několika nástrojů finanční pomoci Evropských společenství: Phare, ISPA a SAPARD a účastnila se v některých tzv. Komunitárních programech a agenturách. Tyto finanční nástroje a programy se lišili jak v zaměření priorit podpory, tak ve způsobu administrace. Důležitou zásadou při poskytování podpory byl princip adicionality, podle kterého se Česká republika podílela na této pomoci určitým objemem finančních prostředků, které zpravidla představovaly nejméně 25 % celkových nákladů investičních projektů. [20] Období 2004 – 2006 V uvedeném období existovaly čtyři strukturální fondy, každý z nich pokrýval specifickou tematickou oblast. Jednalo se o:
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF),
Evropský sociální fond (ESF),

14


Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF),
Finanční nástroj pro podporu rybolovu. [19] Existují též „iniciativy Společenství“, jejichž počet byl od roku 2000 snížen ze 13 na 4. Zaměřují se na řešení problémů, týkajících se většiny nebo dokonce všech členských států a evropských regionů. INTERREG - nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráce byla zaměřená na podporu harmonického vývoje a na podporu prostorového plánování v Evropě (financována z fondu ERDF), EQUAL - mezinárodní spolupráce na podporu boje se všemi formami diskriminace a nerovností na trhu práce (financována z fondu ESF), URBAN - ekonomická a sociální konverze měst a městských oblastí postižených krizí s cílem podpořit trvale udržitelný rozvoj měst (z ERDF), LEADER+ - podpora místních iniciativ, zaměřených na rozvoj venkova (z fondu EAGGF- podpůrné sekce. [12] Období 2007- 2013 V tomto období Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy, které jsou níže uvedeny. Strukturální fondy:
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Fond vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Úkoly Evropského regionálního rozvojového fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy o Evropském společenství (speciální ustanovení o ERDF), a jednak z rámce úkolů strukturálních fondů.

15

Záměrem ERDF je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství. [21]
Evropský sociální fond (ESF) Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Mezi cíle ESF se řadí např. pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, sociální začleňování, celoživotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce a další. [22] Fond soudržnosti (FS) Je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. [5]

16

Tabulka č. 3: Srovnání cílů a nástrojů regionální politiky

2000 – 2006 Finanční Cíle nástroj

2007 - 2013 Finanční Cíle nástroj

Fond soudržnosti Fond soudržnosti Konvergence

Fond soudržnosti ERDF ESF

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - regionální úroveň - národní úroveň

ERDF ESF

Evropská územní spolupráce

ERDF

ERDF Cíl 1

ESF EAGGF FIFG

Cíl 2

ERDF ESF

Cíl 3

ESF

INTERREG

ERDF

URBAN

ERDF

EQUAL

ESF

LEADER+

EAGGF

Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1

EAGGF - záruční sekce FIFG

Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku.

9 CÍLŮ

6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

3 CÍLE

3 FINANČNÍ NÁSTROJE

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007

Zatímco v minulém plánovacím období bylo celkem devět cílů, které byly podporovány z šesti různých nástrojů, pro současnost jsou určeny pouze tři cíle podporované třemi nástroji. Z uvedené tabulky je patrné, že regionální politika se zaměřuje na soudržnost, rovnoměrný a vyvážený rozvoj všech regionů. [3]

2.6 Operační programy Operační program (OP) je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti, který zpracovávají členské země EU. V OP jsou

17

podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP lze najít popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky se strukturálních fondů. [23]

2.6.1 Programy 2004 – 2006 Česká republika získala možnost čerpat finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie ihned po svém vstupu v roce 2004. V tomto období zastávalo Centrum pro regionální rozvoj roli zprostředkujícího a kontrolního subjektu pro následující operační programy. [24] Operační programy Cíle 1 Operační programy spadající do Cíle 1 byly financovány ze strukturálních fondů a byly realizovány ve všech regionech ČR kromě Prahy, jelikož Cíl 1 směřoval k podpoře růstu regionů s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru EU.

Operační programy patřící do cíle 1 byly: OP Infrastruktura, OP Průmysl a

podnikání, OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Společný regionální operační program. [25] Společný regionální operační program (SROP) SROP podporoval především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišoval od zbývajících operačních programů, které se zaměřovaly na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Cílem SROP bylo především dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. [26]

18

Operační programy Cíle 2 a 3 Programy Cíle 2 a 3 byly financovány také ze strukturálních fondů, ale byly realizovány v regionech nespadajících pod Cíl 1, v České republice se proto týkají jen Prahy. Na tuto oblast byly zaměřeny Jednotné programové dokumenty pro Cíle 2 a 3. [25] Iniciativy Společenství Iniciativy Společenství jsou řízeny přímo Evropskou komisí a jsou zaměřeny na spolupráci subjektů napříč EU: INTERREG III A zahrnoval programy přeshraniční spolupráce na české hranici se Saskem, Bavorskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. INTERREG III B CADSES byl program nadnárodní spolupráce v regionu CADSES, tedy ve středoevropském, jadranském, podunajském a jihovýchodním prostoru. Region zahrnoval oblast od Německa po Moldavsko a Ukrajinu. INTERREG III C byl program zaměřený na meziregionální spolupráci v evropském prostoru. Dále sem patřily programy EQUAL a URBACT. Programy ESPON a INTERACT pokračují i v současném období. [24]

2.6.2 Programy 2007- 2013 Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. ČR si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky, sedm zeměpisně a ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí pro politiku soudržnosti. [19] Tyto operační programy lze rozdělit dle následujících cílů:

19

Pro Cíl "Konvergence" Tematické operační programy Zaměřují se na určitou oblast, například životní prostředí, nebo infrastrukturu a jsou platné pro všechny regiony České republiky. Jsou to: OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaný operační program a OP Technická pomoc. [12] V diplomové práci je z výše uvedených tematických OP řešen především OP Životní prostředí. Z toho důvodu je níže popsán podrobněji. OP Životní prostředí (OP ŽP) Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 - 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard euro. ČR čerpá 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU, jedná o druhý největší český operační program. Cílem OP je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. OP ŽP byl připraven Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. [27] OP ŽP se člení na osm prioritních os:
prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní,
prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí,
prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie,
prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží,
prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik,
prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny,
prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu,

20


prioritní osa 8 - Technická pomoc. Z pohledu ochrany přírody jsou hlavní typy opatření zahrnuty zejména v celé prioritní ose 6 a 1. Řízení a garanci OP ŽP zajišťuje Řídící orgán - Ministerstvo životního prostředí. Zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí. [28] Regionální operační programy Jmenované OP jsou zpracovány pro jednotlivé regiony soudržnosti NUTS 2 s výjimkou hlavního města Prahy. Do regionálních OP patří: ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Střední Morava. [12] Pro potřeby diplomové práce bude z uvedených regionálních OP popsán ROP NUTS II Střední Čechy. Důvodem je regionální zařazení subjektu, který je řešen v praktické části. ROP NUTS II Střední Čechy Program je určen pro region soudržnosti Střední Čechy, který je totožný se Středočeským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především zkvalitněním vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňováním ekologických zátěží. [29] Prioritních osy a oblastí podpory: Prioritní osa č. 1: Doprava Oblasti podpory: 1.1 Regionální dopravní infrastruktura – je zaměřena na zkapacitnění a zkvalitnění dopravní infrastruktury – silnic II. a III. třídy a místních komunikací. 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy – z oblasti podpory podporuje projekty zaměřené na vytvoření podmínek pro intenzivnější rozvoj veřejné dopravy prostřednictvím zvýšení komfortu pro zákazníky veřejné dopravy a dále projekty zaměřené na posílení ekologických forem dopravy včetně dopravy cyklistické. [30]

21

Prioritní osa č. 2: Cestovní ruch Oblasti podpory: 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu – podpora je zaměřena na budování, rozšíření nebo modernizaci ubytovacích zařízení malých a středních podnikatelů a rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení. 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu – projekty z uvedené oblasti podpory jsou zaměřené na zlepšení podmínek v oblasti sportovně-rekreačního turismu, kulturně-poznávacího turismu a vodácké turistiky. 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje – podpora je určena širokému spektru marketingových aktivit od tvorby propagačních materiálů, přes organizaci konferencí a seminářů až po zajištění realizace pravidelných sportovních a kulturních akcí (orientuje se na marketing přirozených turistických destinací). [29] Prioritní osa č. 3: Integrovaný rozvoj území Oblasti podpory: 3.1 Rozvoj regionálních center – oblast podpory je územně zaměřena, a to na statutární města regionu, tj. Kladno a Mladá Boleslav. 3.2 Rozvoj měst – jmenovaná oblast podpory se soustředí na fyzickou revitalizaci částí měst a obnovu a modernizaci infrastruktury pro veřejné služby a infrastruktury pro volnočasové aktivity. Oblast podpory je územně vyčleněna na obce s rozšířenou působností 3.3 Rozvoj venkova – podpora z této oblasti je poskytována obcím a městům s počtem obyvatel vyšším než 500. Směřuje na revitalizaci částí obcí a měst a na zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb. [30] Prioritní osa č. 4: Technická pomoc a absorpční kapacita V osa č. 4 se týká podpory podpora řídícího orgánu, kterým je Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, při implementaci všech ostatních prioritních os programu. V rámci této osy je posilována administrativní kapacita řídícího orgánu ve vazbě na všechny potřebné činnosti spojené s realizací programu. [29]

22

Pro Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ Cíl je soustředěn na Prahu, hlavní město ČR, která je podporována prostřednictvím dvou operačních programů, konkrétně se jedná o OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Ze sektorových operačních programů má Praha možnost čerpat finanční prostředky jen omezeně. [12] Pro Cíl "Evropská územní spolupráce" Programy přeshraniční spolupráce jsou platné pro příslušné příhraniční regiony a podporují spolupráci s příslušným přeshraničním regionem. Do uvedeného cíle patří následující OP: OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Přeshraniční Spolupráce ČR – Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko, OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, INTERACT II, ESPON [29] Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. [31] Základní struktura Programu má 4 osy a jejich zaměření je následující: Osa I je směřována na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Finanční alokace na osu I činí 22,39 % celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků. [32] Osa II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny. Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Dále se podporuje ochrana vody a půdy (zejména zachování kvalitního přirzeného vodního režimu) a v neposlední řadě i snižování emisí skleníkových plynů. [31]

23

Osa III směřuje ke zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských obcích, které jsou částečně spojeny s obecnými demografickými trendy vývoje a částečně se ztrátou pracovních příležitostí v zemědělství, která je důsledkem zvyšování efektivnosti a celkové konkurenceschopnosti. [32] Osa IV Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I – III. Hlavním přínosem osy IV Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. Účelem osy je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. [31]

2.7 Národní dotační zdroje Hospodaření jednotlivých stupňů územní samosprávy není většinou finančně soběstačné. Vlastní příjmy nestačí na financování potřebných výdajů. Dotace z rozpočtové soustavy do územních rozpočtů jsou projevem existence přerozdělovacích procesů uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a projevem solidarity. [33] Možným kritériem rozdělení dotací je způsob, jakým je obce (kraje) získávají. Pokud mají obce na dotace automaticky nárok a dostávají je pravidelně, aniž by o ně musely žádat, jedná se o nenárokové dotace. V případě, že obec musí o dotaci žádat, musí splnit určitá kritéria a nemá na ně automatický nárok – jedná se o dotaci nenárokovou. Jelikož je rozsah dotačních programů omezen, nelze předpokládat, že každá žádost o dotaci bude uspokojena. [34] Pro jasnější představu je níže uvedena Tabulka č. 4. Tabulka č.4: Rozdělení dotací • Běžné • Kapitálové

- neúčelové - účelové - účelové - podmíněné - nepodmíněné - neúčelové

Zdroj: Peková, J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004

24

Běžné dotace Jsou užívány k financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou obcím přidělovány formou účelových a neúčelových dotací. Obec může získat dotace z různých zdrojů, např. ze Státního fondu životního prostředí, od fondů sociálního a zdravotního pojištění, od úřadů práce v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, z Národního fondu, od jiné obce nebo kraje, jako dar, od regionálních rad, dobrovolných svazků obcí. [13] Kapitálové dotace Jsou nepravidelné a vždy účelové. Poskytují se na vymezené okruhy potřeb obce, např. na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby apod. Dotace jsou poskytovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů (Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury a další), ze zvláštních fondů ústřední úrovně (např. z Pozemkového fondu), od orgánů státní správy (jedná se především o dotace z ministerstev) a z Národního fondu. [13] V současné době jsou obcím a krajům poskytovány:
dotace schválené zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, a to v rámci tzv. souhrnného vztahu, tj. dotace běžné a kapitálové. Tyto dotace jsou stabilním příjmem rozpočtu obce v daném rozpočtovém roce,
dotace z kapitoly všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, včetně mimořádných dotací,
dotace z dalších – rezortních kapitol státního rozpočtu,
dotace ze státních fondů - tyto dotace jsou zpravidla účelové a kapitálové a nelze je použít na jiný účel než je stanoveno. Správce státního fondu určuje podmínky pro poskytování dotací vypisováním grantů, způsob čerpání dotací i způsob jejich využití a vyúčtování. Nejčastěji se jedná o dotace ze Státního fondu životního prostředí, dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení a další. [33]

25

Mimořádné dotace Představují použití rezerv státního rozpočtu podle rozhodnutí vlády na základně zmocnění, a to prostřednictvím čerpání finančních prostředků všeobecné pokladní správy anebo vyplývají z rozpočtových změn, zejména mezi resortním rozpočtem a rozpočtem obce, které jsou doprovázeny rozpočtovým opatřením. Skladba těchto dotací je proto v každém roce různá. [34]

2.8 Regionální dotační zdroje Mezi významné regionální zdroje se řadí dotace od krajů. Grantové a dotační tituly jsou základní formou poskytování finančních příspěvků z krajského rozpočtu institucím, jednotlivcům i obcím. Návrh rozdělení grantů připravuje obvykle příslušná grantová komise. U částek do 200 tisíc korun rozhoduje o konečném rozdělení Rada kraje, u vyšších položek a příspěvků obcím Zastupitelstvo kraje. [35] Krajské úřady vypisuji dotační programy směřované do růžných oblastí hospodářství. Jedná se zejména o oblasti: podpora venkova, oblast kultury a cestovního ruchu, životní prostředí, sociální oblast, regionální rozvoj doprava, vzdělávání, informační technologie apod. Konkrétní dotační programy jsou specifické pro každý kraj. Sama města a obce nemají povinnost vyhlašovat dotační programy. Platí zde však pravidlo, že čím větší obec, tím větší vlastní rozpočet a tím větší pravděpodobnost, že z rozpočtu budou podporovány i různé aktivity rozvoje. Zejména se jedná o oblast bytové politiky. Známý je např. Fond rozvoje bydlení, kde jsou vlastníkům nemovitosti poskytovány nízkoúročené půjčky na opravu bytového fondu apod. Každé město či obec má specifickou dotační politiku. [36]

2.9 Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (§ 1 zákona č. 128/2000 Sb.). Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný

26

rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. [37]

2.9.1 Působnost obce Samostatná působnost obcí je vymezena v zákoně č. 128/2000 Sb. Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří: hospodaření obce, rozpočet a závěrečný účet obce, peněžní fondy obce, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu a další. Obec spravuje samostatně záležitosti, pokud nejsou svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům. [34] Orgány všech obcí vykonávají přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, v základním rozsahu a pro svůj správní obvod, který je totožní s územním obvodem obce. V přenesené působnosti obce vykonávají státní správu, která byla jejich orgánům svěřena státem. Znamená to, že obce vykonávají tuto činnost jménem státu a plní jeho úkoly. Přenesenou působnost většinou vykonává obecní úřad (a jeho odbory jako je stavební úřad nebo matrika). Pro výkon přenesené působnosti získávají obce příspěvky ze státního rozpočtu. V přenesené působnosti obce jednak vydávají nařízení obce k provedení zákonů a přitom se řídí zákony a jinými právními předpisy a vedle toho vykonávají veškerou jinou veřejnou správu, která je jim státem svěřena. [38] Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti zákon rozlišuje:
obecní úřad obce s rozšířenou působností (205 obcí) - k 1. 1. 2010
obec s pověřeným obecním úřadem (393 obcí)
obec se základním rozsahem přenesené působnosti (6250 obcí) - k 1. 1. 2010 Obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností jsou stanoveny zvláštním zákonem. [39]

27

Obecní úřad obce s rozšířenou působností – obce III. typu (ORP) Typ obce, která vykonává v rozsahu jí svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s rozšířenou působností stanoví zvláštní zákon, a to Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, § 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Pověřený obecní úřad – obce II. typu (POÚ) Typ obce, která vykonává v rozsahu jí svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon, a to Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. [40] Obec se základním rozsahem výkonu státní správy Obec spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen pouze zákonem. Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Orgány obce je vykonávána přenesená působnost v základním rozsahu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony; v tomto případě je území obce správním obvodem. [39]

2.9.2 Orgány obce a jejich činnosti Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. [41] Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo rozhoduje o nejvýznamnějších věcech patřících do samostatné působnosti

obce.

Vyhrazená

pravomoc: schvalování

28

programu

rozvoje

obce,

schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, zřizování trvalých nebo dočasných peněžních fondů obce, zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, vydávání obecně závazných vyhlášek obce, rozhodování o vyhlášení místního referenda, navrhování změn katastrálního území uvnitř obce, volba starosti, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a další, atd. [42] Starosta Je představitelem obce, zastupuje obec navenek, uznává se za statutární orgán obce. V případě, že není v obci zřízená funkce tajemníka, řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu a plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. Je volen zastupitelstvem obce, kterému se za výkon své funkce zodpovídá. Pravomoc starost:
svolává zastupitelstvo obce,
připravuje, svolává a řídí schůze rady oce,
odpovídá z objednání a provedení auditu hospodaření obce,
jmenuje a odvolává tajemníka. [33] Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti

odpovídá

zastupitelstvu

obce.

Radu

tvoří

starosta,

místostarosta

(místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné a je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. [41] Mezi některé pravomoci obce patří např. příprava materiálu pro jednání zastupitelstva, zabezpečení plnění usnesení zastupitelstva, zabezpečení hospodaření obce, provádění rozpočtového opatření, plnění funkce zakladatele nebo zřizovatele, zřizování potřebných výkonných orgánů apod. [33]

29

Obecní úřad Obecní úřad je orgán obce, který má administrativní charakter (na rozdíl od zastupitelstva, rady či starosty, jež jsou orgány obce politické povahy). Obecní úřad tvoří: starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. [43] Poradní a kontrolní orgány obce Mezi tyto orgány obce se řadí:
Výbory, které jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Vždy musí být zřízen finanční výbor a kontrolní výbor. Výbory musí být nejméně tříčlenné, jejich členy nemohou být starosta, místostarostové, tajemník ani jiní členové zabývající se hospodařením obce.
Komise, které jsou iniciativními a poradními orgány obce a výkonnými orgány v přenesené působnosti obce na svěřeném úseku činnosti. Práce v těchto orgánech obce by měla být prestižní záležitostí předních kvalifikovaných odborníků. [33]

2.9.3 Rozpočet obce Jedním z nejdůležitějších také nejsledovanějších dokumentů obce je její rozpočet. Ten plní několik funkcí současně – je bilancí příjmů a výdajů, ročním finančním plánem a veřejným dokumentem. Rozpočet sestavuje každá obec pro každý kalendářní rok zvlášť. Nejprve je zveřejněn návrh rozpočtu. Poté je návrh projednán a doporučen radou obce a finančním výborem zastupitelstvu obce ke schválení. V případě, že během roku jsou obci přiznány dotace nebo získá jiný příjem, musí se již tento schválený rozpočet opravit tzv. rozpočtovým opatřením. [13] Příjmy rozpočtu obce Mezi příjmy rozpočtu obce, lze zahrnou:
Běžné příjmy Výše jmenované příjmy územního rozpočtu se každoročně opakují, resp. většina z nich, i když ne vždy ve stejném objemu. Jsou určeny na financování běžných

30

každoročně se opakujících potřeb. Běžné příjmy můžeme členit na daňové (daně jako povinné platy stanovené daňovými zákony, v ČR i správní poplatky) a nedaňové (tzn. všechny ostatní příjmy, některé mohou být stanoveny zákonem).
Kapitálové příjmy V rozpočtu obce jsou kapitálové příjmy jednorázové. Jsou většinou účelové a využívají se k financování dlouhodobých potřeb, zejména na pořízení investic v lokálním a regionálním veřejném sektoru, z nichž prospěch budou mít i budoucí generace. Můžeme je členit na vlastní (např. příjmy z prodeje majetku) a příjmy z přerozdělovacích procesů (př. Příjmy z obligací). [33]
Transfery Peněžní transfery zahrnují příjmy z dotací a příspěvky ze státního rozpočtu, stáních finančních aktiv, Národního fondu nebo z krajů. Dotace jsou určeny v převážné míře pouze pro částečnou úhradu investičních a neinvestičních nákladů činnosti obce. [13] Výdaje rozpočtu obce Výdaje rozpočtu se je možné rozdělit na:
Běžné výdaje Běžné výdaje se člení na neinvestiční nákupy (tj. opětované výdaje za zboží a služby neinvestiční povahy – včetně úroků a náklady související s pracovní silou jakou jsou mzdy nebo pojistné), neinvestiční transfery /tj. neopětované výdaje na neinvestiční účely charakteru dotací, příspěvků) a neinvestiční půjčky (tj. návratně poskytované - půjčené prostředky jiným subjektům na investiční účely). [13]
Kapitálové výdaje Z kapitálových výdajů se financují dlouhodobé, běžně se neopakující potřeby, zejména investiční, které přesahují jedno rozpočtové období a jsou zpravidla jednorázové. [33]

31

3 METODIKA PRÁCE Cíl práce Hlavním cílem práce je popsání a zhodnocení současného stavu oblasti z hlediska čerpání finančních prostředků, a to jak z národních, tak i evropských zdrojů, a navržení nových finančních stimulů pro rozvoj města Rožmitál pod Třemšínem. Vedlejším cílem práce je na základě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území. Pracovní hypotézy Hypotéza 1.: Využití finančních prostředků z Evropských strukturálních fondů mělo pozitivní dopad na rozvoj města Rožmitál pod Třemšínem Hypotéza 2.: Město Rožmitál pod Třemšínem je úspěšné při čerpání dotací z fondů Evropské unie Metodický postup Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaobírá problematikou regionální politiky EU a ČR a strukturálními fondy, vymezení obce a jejími hospodářskými vztahy. Údaje k dané problematice byly získány především z odborné literatury a internetových stránek zaměřených na výše uvedené téma. Před vypracování praktické části byla nejprve nashromážděna všechna potřebná data. V rámci získání informací byly vedeny strukturované rozhovory s pracovníky Městského úřadu v Rožmitále p. Tř., při kterém byly pokládány otevřené otázky. Získané údaje byly využity při zpracování diplomové práce. V praktické části je město charakterizováno pomocí socioekonomické analýzy. Dle popsaného stavu řešeného území je sestavena SWOT analýza. Tato analýza udává směr pro budoucí rozvoj města a vychází z ní navrhovaný projekt. Součástí práce je vytvořený přehled projektů financovaných z evropských a národních zdrojů a analýza čerpání finančních podpor ze zdrojů Evropské unie.

32

V závěru diplomové práce je vytvořen navrhovaný projekt jehož záměrem je přispět k rozvoji a zvýšení potenciálu řešené lokality.

33

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Charakteristika města Rožmitál pod Třemšínem Město Rožmitál pod Třemšínem je obcí II. typu, tzn. obcí s pověřeným obecním úřadem. Rozloha správního území města Rožmitál p. Tř. je 5 297,81 ha a skládá se z 8 katastrálních území a 17 základních sídelních jednotek. Místní části jsou: Hutě pod Třemšínem, Nesvačily, Pňovice, Rožmitál pod Třemšínem, Skuhrov, Starý Rožmitál, Strýčkovy, Voltuš a Zalány.

Obrázek č. 1: Mapa města Rožmitál pod Třemšínem a jeho místní části

Zdroj: http://www.rozmitalptr.cz/mapy-a-pohlednice/interaktivni-mapa Obrázek č. 1 znázorňuje město Rožmitál a jeho místních částí (názvy místních částí jsou pro přehlednost podtrhnuty modře).

34

4.1.1 Historie a památky města Rožmitál pod Třemšínem je spojen s různými zajímavými historickými událostmi a pozoruhodnými pověstmi. Historie města sahá do 13. století, kdy bylo založeno jako panské sídlo Buziců. A od 16. stol zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Nejstarší částí obce je Starý Rožmitál. Sama obec se vyvíjela z podhradí a pak z porobeného městečka, které se po získání různých výsad podstatně rozšířilo i navzdory různým katastrofám jako byly např. četné požáry. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti v Rožmitále patří Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále. Tento kostel byl postaven ve 13. stol a patří mezi nejstarší památky města. Zde také poprvé zazněla vánoční mše Jakuba Jana Ryby. Dále se v Rožmitále nachází zámek představující dominantu města. Zámek byl postaven v renesančním stylu a do poloviny 20. stol byl ve vlastnictví Pražského arcibiskupství. Jeho podhradí bylo časem přebudováno a v současnosti se na tomto místě nachází část městského náměstí. Uprostřed náměstí se tyčí kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1729. Radnice a sídlo Městského úřadu pochází z roku 1828. Historické jádro města je v současnosti v městské památkové zóně. S městem jsou spojeny i známé osobnosti jako například umělec Jan Jakub Ryba (autor České mše vánoční), Jaroslav Lev z Rožmitálu, Královna Johana (manželka Jiřího z Poděbrad), Rudolf Hofmeister (spisovatel) a další.

4.1.2 Geografická charakteristika města Rožmitál pod Třemšínem je situován v údolí pod brdskými vrchy v rožmitálské kotlině ve Středočeském kraji a spadá do okresu Příbram. Město je vzdáleno asi 80 kilometrů jihozápadně od Prahy a 17 kilometrů od Příbrami. Západním směrem od města se rozprostírá komplex lesů jižních Brd, kterému dominuje nejvyšší vrch Třemšín (827 m n.m.). Nadmořská výška obce je 519 m n.m. V okolí města se nejvíce vyskytují lesní porosty, jež jsou z naprosté většiny tvořeny kulturami jehličnanů a místy se zde nacházejí i lesy smíšené. Na území se vyskytují druhově pestrá společenstva, avšak s přítomností spíše hojných druhů živočichů. Méně úrodné pole jsou ve vyšších oblastech, v nichž pramení četné potůčky.

35

Z potoků nejvýznamnějších je Skalice jinak Vlčava. Skalice, která se vlévá do Podzámeckého rybníku. V blízkém okolí Rožmitálu a v místních částích jsou tyto rybníky: Nový, Kotelský, Farský, Sobenský, Obžera, a jiné menší. Tabulka č. 5: Druhy pozemků na území města Rožmitál p. Tř.

Druhy pozemků

Výměra (v ha)

Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra pozemku

1 434 95 1 906 2 436 2 293 112 81 377 5 298

Zdroj:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=541231&cislotab=MO S+ZV01

Z tabulky č. 5. je patrné, že v oblasti převládá vysoký podíl lesních ploch a pozemky pro zemědělské účely. Orná půda zabírá z celkové výměry pozemků cca 27 %, nejčastěji se využívá pro pěstování obilovin, řepky, kukuřice a brambor.

4.1.3 Demografická charakteristika města V městě Rožmitál p. Tř. žije 4 326 obyvatel (k 1.1. 2012), hustota zalidnění dosahuje hodnoty 81,66 ob./km2. Níže uvedené tabulky č. 6 a 7 vyjadřují vývoj počtu a přírůstek obyvatel v letech 2001 – 2010.

36

Tabulka č. 6: Vývoj počtu obyvatel města Rožmitál p. Tř. v letech 2001 - 2010 Vývoj počtu obyvatel Stav obyvatel k 31.12. 0 - 14 ve věku:

15 - 64 65 +

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5 847

5 826

5 771

5 785

5 840

5 860

5 979

5 981

5 980

6 008

857

837

821

793

781

805

805

787

788

803

4 009

4 004

3 988

4 029

4 087

4 078

4 172

4 180

4 161

4 139

981

985

962

963

972

977

1 002

1 014

1 031

1 066

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4037-11-r_2011-01

Z tabulky č. 6 je patrné, že vývoj počtu obyvatel má v dané lokalitě za řešené období vzestupnou tendenci. Jednotlivé přírůstky v porovnávaných letech jsou znázorněny v tabulce č.7. Tabulka č. 7: Přírůstek obyvatelstva města Rožmitál p. Tř. v letech 2001 - 2010 2001 Přírůstek celkový v tom:

2002

Přírůstek obyvatelstva 2003 2004 2005 2006

2007

2008

2009

2010

-36

-21

-55

14

55

20

119

2

-1

28

muži

-8

-22

-24

22

35

6

55

15

-7

24

ženy

-28

1

-31

-8

20

14

64

-13

6

4

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4037-11-r_2011-01

V roce 2007 je celkový přírůstek obyvatelstva nejvyšší, a to ve výši 119 obyvatel. Příčinou uvedeného výkyvu je migrace obyvatel v řešené oblasti, kdy přistěhovaných osob bylo 296 a vystěhovaných osob bylo 148. Důvodem převahy přistěhovaných obyvatel bylo provedení nové bytové výstavby v městské části. Nejvyšší počet živě narozených K 31. 12. 2011 byla v rámci regionu míra nezaměstnanosti 10,1 %. V dané lokalitě není dostatek pracovních příležitostí. Lidé proto musí často dojíždět do vzdálených měst jako je Příbram, Praha a Plzeň. Uvedený faktor působí na odliv vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, jež v řešené oblasti nemohou najít pracovní uplatnění.

37

4.1.4 Technická vybavenost města Do technické vybavenosti města Rožmitál, lze zařadit: Doprava Dopravní spojení je zabezpečeno železniční a autobusovou dopravou:
Železniční doprava - do obce vede jednokolejná železniční trať č. 204 Březnice – Rožmitál pod Třemšínem. Stanice Rožmitál představuje koncovou stanici.
Autobusová doprava - v městě Rožmitál se protínají následující silnice: silnice II/191, I/18 a silnice I/19. V rámci autobusové dopravy jsou zabezpečeny linky ve směru: Praha, Plzeň, Příbram, Dobříš, Sedlčany, Benešov, Březnice, Nepomuk, Mirovice. Kanalizace a čistička odpadních vod ČOV a kanalizace jsou v péči města. Rožmitál má vybudovanou ČOV, konkrétně se jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s anaerobní stabilizací kalu, s primární sedimentací a denitrifikační zónou v jejím biologickém stupni. Na kanalizaci města je napojeno 90 % trvale bydlících obyvatel a 60 % přechodně bydlících obyvatel. Systém kanalizace je pro veřejnou potřebu pokryt po celém Rožmitálu. V některých místních částech (např. Voltuš) kanalizace chybí. Tato skutečnost má vysokou prioritu pro budoucí investiční záměry města. Plynofikace města Plynofikace proběhla v celé obci, objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti města Rožmitál jsou zásobovány plynem. Veřejný vodovod Obyvatelé města mohou také využít veřejný vodovod a stejně jako u kanalizace, tak v některých místních částech města vodovod schází a je častým předmětem jednání. Město má v plánu do deseti let zajistit vodovod a kanalizaci pro všechny místní části, aby lidem usnadnili a zlepšili kvalitu života.

38

Sběrný dvůr, řešení odpadového hospodářství V Rožmitále p. Tř. jsou odpady tříděné do jednotlivých kontejnerů a odváženy Západočeskými komunálními službami. Zahradní odpad je přirozenou cestou kompostována a stavební suť je drcena a zužitkována na zásypy cest, základů staveb apod. Sběrný dvůr se nachází v areálu Technických služeb, které jsou pod správou města. Ve sběrném dvoře jsou umístěny kontejnery na různé odpady.

4.1.5 Občanská vybavenost města Rozsah stávajících zařízení občanské vybavenosti jsou: Školská zařízení Všechna zařízení pro výchovu a vzdělání jsou příspěvkové organizace města Rožmitál a jejich činnost je vymezena školským zákonem a dalšími prováděcími předpisy. V obci se vyskytují následující školská zařízení:
Základní škola Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem Je umístěna nedaleko městského centra a představuje jedinou základní školu v obci Rožmitál. Základní škola má první a druhý stupeň, navštěvuje ji 390 žáků a kapacita školy je 600 žáků. Do školy dochází nejen žáci z Rožmitálu ale i žáci ze spádových oblastí. Dále škola provozuje školní družinu a školní klub
Mateřská škola Rožmitál pod Třemšínem Kapacita mateřské školy je vyhovující, a to i v případě přírůstků počtu dětí. Škola je umístěna na okraji města.
Speciální základní škola Rožmitál pod Třemšínem Kapacita školy je 70 žáků a školu navštěvuje 46 žáků. Speciální základní škola se nachází v areálu základní školy.
Základní umělecká škola Jakuba Jana Ryby Kapacita školy je 700 žáků a školu navštěvuje 600 žáků. Má pět poboček: v Milíně, v Obecnici, v Jincích, v Bohutíně a ve Hvožďanech.

39

Zdravotnická a sociální zařízení Základním zdravotním areálem města je Městské zdravotnické zařízení Rožmitál pod Třemšínem, kde jsou zřízeny ordinace lékařů (praktický lékař, gynekologie, plicní, rehabilitace a stomatologie). V Rožmitále p. Tř. je umístěna lékárna, která je vybudována v blízkosti městského zdravotnického zařízení. Do sociálního zařízení spadá domov pro seniory a pečovatelská služba. Kulturní zařízení Kulturní zázemí ve městě představuje Společenské centrum, které zaštituje kulturní klub a divadelní spolek. V centru města se nachází Městská knihovna manželů Tomanových, která má již dlouholetou existenci, a to od roku 1921. Dále v rámci kulturního vyžití mohou místní obyvatelé navštěvovat Kino Rožmitál p. Tř. Město se také může pochlubit nově postaveným Podbrdským muzeem, Muzeem hasičstva a Cvokařským muzeem. Sportovní a tělovýchovné zařízení Z hlediska sportovních zařízení je město vybaveno dětským hřištěm, hřištěm se správcem, stadionem (otevřeným) a ke sportovním účelům dále slouží koupaliště, v jehož areálu jsou tenisové kurty. Obyvatelé mohou dále realizovat sportovní aktivity v tělocvičnách, které jsou součástí objektů základních škol. V obci působí sbor dobrovolných hasičů a Tělovýchovná jednota Spartak. Komerční zařízení Soubor komerčních subjektů je převážně v privátním držení, ve městě Rožmitál jsou následující zařízení:
V rámci stravovacích zařízení v Rožmitále p. Tř nalezneme několik restaurací a pohostinství. V některých místních částech pohostinství chybí, konkrétně se jedná o Nesvačnily a Skuhrov.
Z ubytovacích zařízení v dané lokalitě mohou návštěvníci využít hotel Bílý Lev, ubytovnu, 3 soukromé apartmány v rodinných domech a rekreační zařízení.
Město je z hlediska obchodního zařízení vybaveno nákupním centrem, diskontem a v historickém jádru města jsou umístěny kamenné obchody se

40

základními potravinami a běžným zbožím. V některých místních částech jsou zřízeny malé prodejny smíšeného zboží např. v Hutích p. Tř. a Zalánech. Zařízení městské samosprávy Do oblasti samosprávy spadá městský úřad, policejní stanice, hasičská zbrojnice, pobočka pošty a technické služby.

4.1.6 Ekonomická základna města Ekonomická základna města Rožmitál p. Tř. je složena převážně z malých podniků a drobných živnostníků, velké podniky zde nemají velké zastoupení. Tabulka č. 8: Počet ekonomických subjektů podle oborů ve městě Rožmitál p. Tř. Odvětví Rok 2010 Zemědělství, lesnictví, rybolov 68 Průmysl 161 Stavebnictví 148 Doprava a spoje 22 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a 292 pohostinství Ostatní obchodní služby 162 Veřejná správa, obrana, povinné 9 sociální pojištění Školství a zdravotnictví 26 Ostatní veřejné, sociální a osobní 99 služby Počet podnikatelských subjektů 987 celkem Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=541231

Tabulka č. 8 znázorňuje, že nejméně ekonomických subjektů působní ve veřejné správě. Naopak největší oblast podnikání je soustředěna v oblasti obchodu, prodeji a opravě motorových vozidel, poskytování služeb a pohostinství, strojírenský průmysl, stavebnictví a dřevozpracující výroba.

41

4.1.7 Hospodaření a správa města Město Rožmitál p. Tř vzniklo dle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990. Rožmitál p. Tř. provádí své funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Město je členem Svazu měst a obcí České republiky a mikroregionu Třemšín, jehož hlavním záměrem je ochrana společných zájmů a práv členských obcí. Do správy města spadají příspěvkové organizace zřízené městem Rožmitál p. Tř., jedná se o základní školu J. J. Ryby, základní školu praktickou, základní uměleckou školu J. J. Ryby a mateřskou školu. Dále jsou městu podřízeny následující organizační složky: technické služby, bytové hospodářství, vodní hospodářství, pečovatelská služba, podbrdské muzeum, infocentrum s knihovou a kulturní klub. V rámci hospodářské činnosti Rožmitál p. Tř. spravuje vodovod a kanalizaci, centrální zdroj tepla a ostatní hospodářské aktivity. Rozpočet města Jedním z nejdůležitějších dokumentů města Rožmitál p. Tř. je rozpočet, ten pro město představuje základní řídící nástroj k financování potřeb a zajištění rozvoje řešeného území. V rozpočtu je zachycena bilance příjmů a výdajů města. Rožmitál pod Třemšínem každoročně vytváří řádný rozpočet, který je schvalován zastupitelstvem. Rozpočet musí být nejprve schválen a v průběhu ročního období většinou dochází k jeho úpravám. Na konci roku je sestavován závěrečný účet, kde jsou promítnuty všechny změny, zapisují se výsledné příjmy a výdaje a ostatní finanční transakce Příjmy města Největší příjmovou skupinu představují daňové příjmy. Z největší části jsou daňové příjmy tvořeny daněmi z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daněmi z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a daněmi z příjmů právnických osob. Další významnou příjmovou složkou jsou nedaňové příjmy, na jejichž výši se podstatně podílejí ostatní nedaňové příjmy.

42

Tabulka č. 9: Přehled příjmů v letech 2007 - 2012 Druhy příjmů

Výše příjmů v letech 2007 – 2012 (v tis.)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 Daňové příjmy 3 611 39 042 52 657 38 173 36 718 34 300 Nedaňové příjmy 17 776 17 827 19 117 14 212 15 894 12 344 Kapitálové příjmy 2 517 81 821 5 148 4 524 1 910 16 280 Přijaté dotace 9 996 16 625 52 696 103 655 66 634 38 156 Příjmy celkem 6 6404 155 319 129 622 160 568 121 157 101 080 Zdroj: Závěrečný účet města Rožmitál p. Tř. v letech 2007 – 2011, Schválený rozpočet města Rožmitál p. Tř. v r. 2012

Z tabulky č. 9 je patrné, že přijaté dotace v uvedených období (2007 – 2012) výrazně kolísají a tvoří výraznou skupinu, která pro město představuje značný zdroj příjmů. Do příjmů obce spadají i výnosy z hospodářské činnosti města. Pro město Rožmitál jsou to příjmy ze správy vodovodu a kanalizace, centrálního zdroje tepla a z ostatních hospodářských činností. Výdaje města Výdaje města jsou obdobně jako příjmy vykalkulované ve schváleném rozpočtu obce. Běžné výdaje musí zabezpečit fungování městských organizací, zajištění služeb města i chod úřadu. Tabulka č. 10: Přehled výdajů v letech 2007 - 2012 Druh výdajů Výše výdajů v jednotlivých letech (v tis.) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Běžné výdaje 60 588 93 877 145 977 116 791 90 738 83 395 Kapitálové výdaje 6 503 7 718 7 672 51 920 37 882 17 685 Výdaje celkem 67 091 101 595 153 650 168 711 128 620 101 080 Zdroj: Závěrečný účet města Rožmitál p. Tř. v letech 2007 – 2011, Schválený rozpočet města Rožmitál p. Tř. v r. 2012

Z tabulky č. 10 lze vyčíst, že běžné výdaje mají v celku ustálené tempo růstu s výjimkou roku 2010, kdy běžné výdaje prudce vzrostly. Tabulka č. 8 dále vytváří přehled o kapitálových výdajích, jejichž vývoj je v období 2007 – 2012 mnohem pestřejší než u běžných výdajů. Ze začátku období se jejich výše pohybuje okolo 7 mil a od roku 2010 se hodnoty kapitálových výdajů začaly výrazně lišit. Celkové výdaje se v Rožmitále p. Tř. se každoročně mění se vznikajícími požadavky, závazky a

43

potřebami města. Město vykazovalo nejvyšší výdaje v roce 2010, kdy jejich výše přesáhla 168 mil. v důsledku vysokých příjmů v 2010, kdy byla přijata dotace na Podbrdské muzeum. Graf č. 1: Procentní podíl příjmů jednotlivých skupin rozpočtu na celkových příjmech v r. 2012

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

Graf č. 1 je znázorňuje, že město nabývá velkou část svých příjmů z Pokladní správy, do které se řadí daňové příjmy, daň z nemovitosti, krajské dotace apod. Dalším značným zdrojem příjmů města v roce 2012 představuje „Místní hospodářství“, do něhož spadá bytové hospodářství, dotace (např. z krajského rozpočtu) a další neméně důležité položky. Do příjmů lze zařadit zůstatek z roku 2011, jež má město možnost využít ke svému hospodaření. Výše zůstatku z minulého roku činí 4 564 000 Kč.

44

Graf č. 2: Procentní podíl výdajů jednotlivých skupin rozpočtu na celkových výdajích v r. 2012

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

Z výsečového grafu č. 2 je patrné, že největší podíl na celkových výdajích tvoří „Místní hospodářství“, především se jedná o bytové hospodářství, výdaje na rekonstrukci a údržbu a různé služby. Ze 17 % se na celkových nákladech účastní „Vodní hospodářství a životní prostředí“, v rámci této skupiny město vydává velké množství finančních prostředků na kanalizaci. Tabulka č. 11: Dotace podle druhového třídění rozpočtové skladby v roce 2012 Položka

Druh dotace

41

Běžné přijaté dotace 411 412 413

42

Hodnota (v Kč)

Neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů centrální úrovně Neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů územní úrovně Převody z vlastních fondů

4300000 6850000 7250000

Kapitálové přijaté dotace 421

Investiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů centrální úrovně

422

Investiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů územní úrovně

Celkem

7020000 12536000 37956000

Zdroj: Schválený rozpočet města Rožmitál p. Tř. v r. 2012

Z tabulky dotací podle jejich druhového třídění v rozpočtu, je možné zjistit, že nejvyšší hodnota se nachází u položky 422. Ve schváleném rozpočtu na rok 2012 je položka 422 charakterizovaná podpoložkou 4222, ta představuje investiční přijaté dotace od krajů. Přesněji se jedná o dotace na tribunu (KÚ), dotace Zel. Úsporám a

45

dotace na interiér ZUŠ. Město Rožmitál p. Tř. se pomocí dotací, ať investičních či neinvestičních, snaží zlepšit občanskou spokojenost, maximálně zvýšit vybavenost obce a podporovat všechny veřejně prospěšné společenské aktivity.

Graf č. 3: Podíl přijatých dotací na celkových příjmech rozpočtu v letech 2007 - 2012

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Graf č. 3 znázorňuje průběh podílu přijatých dotací na celkových příjmech v období 2007 – 2012. V roce 2010 dosáhly přijaté dotace nejvyššího podílu na celkových příjmech, kdy dotace představovaly 64% část z celkových příjmů, tj. cca 103,66 mil. Důvod vzniklého výkyvu tkví v přijetí dotace na rekonstrukci Podbrdského muzea v rámci projektu „Podbrdské muzeum s památníkem České mše vánoční, s galerií a expozicí historických automobilů“, u něhož příspěvek z EU dosáhl 72 142 950 Kč. Naopak nejmenší hodnota přijatých dotací byla zaznamenána v roce 2008, přijaté dotace měly 10% podíl na celkových příjmech, tj. cca 16,63 mil.

46

4.2 SWOT analýza SWOT analýza je metoda aplikovaná pro jednoduchou, trefnou a věcnou charakteristiku silných a slabých stránek řešené obce a jejích možných příležitostí a ohrožení. Ve SWOT analýze byla využita metoda párového srovnání jednotlivých rozvojových faktorů. Podle četnosti faktorů pak byla zjištěna jejich významnost. Pro účely této práce bylo vytvořeno nejprve hodnocení silných a slabých stránek, poté příležitostí a ohrožení. Uvedené hodnocení ve výsledku umožnilo najít strategii, která napomáhá k rozvoji a zvýšení potenciálu města Rožmitál pod Třemšínem. Silné stránky 1. Atraktivní poloha města Rožmitál v podhůří Brd 2. Významná kulturní a historická tradice města 3. Atraktivita lokality pro turisty – vhodné rekreační zázemí pro Prahu a Příbram 4. Kvalitní přírodní prostředí 5. Vysoká úroveň předškolního zařízení a základního školství 6. Dobrá dopravní dostupnost města (silnice, železnice) 7. Dostačující kvalita technické vybavenosti (vyjma kanalizace a vodovodu) 8. Dobrá úroveň zdravotnické péče, přiměřená síť služeb sociální péče 9. Hustá síť značených pěších stezek a cyklistických tras 10. Existence stabilních podnikových subjektů (v oblasti strojírenství, stavebnictví, dřevovýroby a obchodu) Slabé stránky 11. Nevyhovující stav místních komunikací, silnic I. a II. Třídy 12. Nedořešená kanalizace a vodovod v přilehlých částech města 13. Omezená nabídka pracovních příležitostí 14. Vysoká míra nezaměstnanosti

47

15. Vysoké procento obyvatel dojíždějících za prací a vzděláním středního a vyššího typu 16. Nedostatek zařízení pro trávení volného času a kulturního vyžití 17. Nízká nabídka služeb v oblasti celoživotního vzdělávání 18. Sezónní výkyvy v oblasti cestovního ruchu 19. Nízké a stále se snižující využití železniční dopravy

48

Tabulka č. 12: Matice srovnání silných a slabých stránek města 1 2

1 3 2 3

1 4 2 4 3 4

1 5 2 5 3 5 4 5

1 6 2 6 3 6 4 6 5 6

1 7 2 7 3 7 4 7 5 7 6 7

1 8 2 8 3 8 4 8 5 8 6 8 7 8

1 9 2 9 3 9 4 9 5 9 6 9 7 9 8 9

1 10 2 10 3 10 4 10 5 10 6 10 7 10 8 10 9 10

1 11 2 11 3 11 4 11 5 11 6 11 7 11 8 11 9 11 10 11

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

49

1 12 2 12 3 12 4 12 5 12 6 12 7 12 8 12 9 12 10 12 11 12

1 13 2 13 3 13 4 13 5 13 6 13 7 13 8 13 9 13 10 13 11 13 12 13

1 14 2 14 3 14 4 14 5 14 6 14 7 14 8 14 9 14 10 14 11 14 12 14 13 14

1 15 2 15 3 15 4 15 5 15 6 15 7 15 8 15 9 15 10 15 11 15 12 15 13 15 14 15

1 16 2 16 3 16 4 16 5 16 6 16 7 16 8 16 9 16 10 16 11 16 12 16 13 16 14 16 15 16

1 17 2 17 3 17 4 17 5 17 6 17 7 17 8 17 9 17 10 17 11 17 12 17 13 17 14 17 15 17 16 17

1 18 2 18 3 18 4 18 5 18 6 18 7 18 8 18 9 18 10 18 11 18 12 18 13 18 14 18 15 18 16 18 17 18

1 19 2 19 3 19 4 19 5 19 6 19 7 19 8 19 9 19 10 19 11 19 12 19 13 19 14 19 15 19 16 19 17 19 18 19

Tabulka č. 13: Srovnání silných a slabých stránek

Absolutní četnost Silné stránky 4 1. 9 2. 9 3. 4 4. 8 5. 8 6. 14 7. 9 8. 5 9. 11 10. Slabé stránky 7 11. 8 12. 15 13. 15 14. 5 15. 15 16. 6 17. 14 18. 5 19. Suma 171 Faktor

Relativní četnost

Pořadí Celkový faktoru podíl

2,34% 5,26% 5,26% 2,34% 4,68% 4,68% 8,19% 5,26% 2,92% 6,43%

18-19. 7-9. 7-9. 18-19. 10-12. 10-12. 4-5. 7-9. 15-17. 6.

47,37%

4,09% 4,68% 8,77% 8,77% 2,92% 8,77% 3,51% 8,19% 2,92% 100,00%

13. 10-12. 1-3. 1-3. 15-17. 1-3. 14. 4-5. 15-17.

52,63%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

Příležitosti 20. Členství v mikroregionu Třemšín 21. Aktivity v rámci ochrany životního prostředí a revitalizace krajiny 22. Zvýšení nabídky volnočasových aktivit a sportovních zařízení ve městě a v jeho místních částech 23. Rozvoj společenských a kulturních aktivit 24. Zlepšení propagace a medializace města 25. Využití potenciálu regionu pro rozvoj cestovního ruchu 26. Podpora a rozvoj malých a středních subjektů

50

27. Zlepšení kvality základní technické infrastruktury v Rožmitále a jeho přilehlých částech 28. Možnost získání finančních prostředků na rozvoj města z dotačních zdrojů Ohrožení 29. Finanční náročnost na udržení a zkvalitňování veřejných služeb 30. Nedostatek finančních prostředků pro uskutečnění nutných investičních aktivit 31. Omezené množství pracovních příležitostí pro obyvatele patřící do rizikové skupiny v rámci zaměstnanosti 32. Další zhoršení technických parametrů dopravní infrastruktury 33. Zvyšování míry nezaměstnanosti 34. Stárnutí populace 35. Trvalý odchod mladých lidí, vysokoškolsky vzdělaných lidí

51

Tabulka č. 14: matice srovnání příležitostí a ohrožení 20 20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

21 22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

25

25

25

25

25

25

25

25

25

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

26

26

26

26

26

26

26

26

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

27

27

27

27

27

27

27

27

28

29

30

31

32

33

34

35

28

28

28

28

28

28

28

29

30

31

32

33

34

35

29

29

29

29

29

29

30

31

32

33

34

35

30

30

30

30

30

31

32

33

34

35

31

31

31

31

32

33

34

35

32

32

32

33

34

35

33

33

34

35 34 35

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

52

Tabulka č. 15: Srovnání příležitostí a ohrožení Absolutní Relativní Pořadí Faktor četnost četnost faktoru Příležitosti 5 4,13% 13. 20. 4 3,31% 14. 21. 11 9,09% 3. 22. 9 7,44% 6. 23. 3 2,48% 15. 24. 10 8,26% 4-5. 25. 10 8,26% 4-5. 26. 6 4,96% 11-12. 27. 7 5,79% 9-10. 28. Ohrožení 8 6,61% 7-8. 29. 13 10,74% 1. 30. 12 9,92% 2. 31. 7 5,79% 9-10. 32. 2 1,65% 16. 33. 6 4,96% 11-12. 34. 8 6,61% 7-8. 35. Suma 121 100,00% Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

Celkový podíl

53,72%

46,28%

Ve Fullerově trojúhelníku (v tabulce č. 12. a 14.) byly mezi sebou porovnány faktory silných a slabých stránek města, příležitosti a ohrožení města. Zvýrazněné pole v matici představuje vyšší významnost při vzájemném hodnocení dvou faktorů z hlediska rozvoje řešeného území. Následně byly vytvořeny tabulky č. 13. a 15., z nichž vyplynulo, které ze skupin faktorů jsou pro vývoj města strategicky významnější. Získané údaje umožnily stanovit strategii pro budoucí rozvoj města. Na jakou skupinu faktorů by se město mělo zaměřit, aby posílilo svůj potenciál pro další rozvoj, je vyhodnoceno v tabulce č. 16. Sestavení tabulky č. 16. probíhalo v návazných krocích. Nejprve bylo skupinám faktorů přiřazeno bodové hodnocení na základě výsledného pořadí jednotlivých faktorů. Poté byly body sečteny pro každou skupinu odděleně a jednotlivé součty se vydělily jejich celkovou sumou.

53

Tabulka č. 16: Podíl silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení na celkovém bodovém hodnocení

Silné stránky (S)

28,22%

Slabé stránky (W)

30,06%

Příležitosti (O)

22,39%

Ohrožení (T)

19,33%

WO strategie „Hledání“

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z dosažených hodnot v tabulce č. 16., lze vyčíst převahu slabých stránek nad silnými a rozvojové příležitosti města Rožmitál p. Tř. Výsledkem SWOT anlýzy je tedy strategie „Hledání“, kdy město vynakládá snahu na odstranění svých slabých stránek a umožní vznik novým příležitostem. Potenciál města Rožmitál p. Tř. je možné na základě uvedeného vyhodnocení zvýšit prostřednictvím vzrůstu nabídky volnočasových aktivit a sportovních zařízení ve městě a v jeho místních částech, zlepšení podpory a podmínek pro rozvoj malých a středních subjektů a udržením a zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu. Město by též mělo usilovat o zvýšení nabídky pracovních míst. V regionu je vysoká míra nezaměstnanosti a to by mohlo zapříčinit odchod lidí z dané oblasti.

4.3 Dotace financované z evropských zdrojů Peníze plynoucí z evropských fondů představují pro obce a města České republiky významný zdroj financování jejich aktivit. Město Rožmitál pod Třemšínem každoročně vypracovává projekty a snaží se získat dotace na činnosti, které přispívají k všeobecnému rozvoji a růstu města. Cílem práce je popsání a zhodnocení současného stavu oblasti z hlediska čerpání finančních prostředků, a to jak z národních, tak i evropských zdrojů. Níže jsou uvedeny úspěšné a neúspěšné projekty rozčleněné do příslušných období, dle jejich data žádosti o dotaci.

4.3.1 Projekty ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006 V krátkém programovacím období 2004 – 2006 město Rožmitál pod Třemšínem čerpalo dotace především ze Společného regionálního operačního programu (SROP).

54

V tomto období město teprve získávalo zkušenosti s evropskými fondy, a to je i jedena z mnoha příčin neobjemnosti podaných žádostí v řešeném období. Následně jsou popsány projekty v roce 2006. V této práci je záměrně vynechán popis let 2004 a 2005, z důvodu netečnosti města v rámci její dotační politiky - oblasti podpory a vyhlašované výzvy nebyly v souladu s prioritními záměry obcí.

Projekty realizované v roce 2006 Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových Projekt výstavby informačního centra s knihovnou v Rožmitále pod Třemšínem byl po několika letech příprav úspěšně dokončen v roce 2006. Původně bylo o dotaci na výše uvedený projekt žádáno již v předvstupním programovacím období. Nakonec město získalo finanční podporu z programu SROP, oblast podpory Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech. Rozpočet projektu celkem:

17 992 453 Kč


Příspěvek EU:

14 393 963 Kč


Veřejné prostředky: V rámci

projektu

byla

3 598 490 Kč vybudována

Knihovna

manželů

Tomanových

v rekonstruované budově, kde vzniklo i informační centrum a školící prostor vybavený moderní výpočetní technikou, který slouží pro potřeby návštěvníků informačního centra a knihovny. Rovněž se vytvořila možnost připojení k internetu, tuto službu místní obyvatelé nadmíru kladně uvítali. Před uskutečněním projektu měli lidé problémy s připojením k internetové síti. Díky realizovanému projektu se mohou připojit k veřejně přístupným internetovým stanicím. Projekt splnil svůj cíl, jelikož zvýšil nabídku knihovnických a informačních služeb v regionu, navýšila se informovanost obyvatel a zároveň se zlepšila propagace regionu. Bez finanční podpory z EU by projekt nikdy nevznikl a nedošlo by k rozvoji města. Lze říci, že poskytnuté příspěvky byly vynaloženy účelně.

55

Rekonstrukce místních komunikací Rožmitál pod Třemšínem Město Rožmitál p. Tř. zažádalo v roce 2006 o finanční pomoc na rekonstrukci komunikací směřujících k podnikatelským stavbám a objektům cestovního ruchu. Zhoršený stav vozovek byl dán dlouhodobým nedostatkem peněz na důkladnou rekonstrukci komunikací a jejich stav byl dále již nevyhovující. Projekt byl schválen a finanční podpora byla čerpána z programu SROP, oblast podpory Rozvoj dopravy v regionech. Rozpočet projektu celkem:

3 666 829 Kč


Příspěvek EU:

2 750 000 Kč


Veřejné prostředky:

916 829 Kč

Projekt byl zaměřen převážně na hlavní ulice, které mají pro město strategický význam. V prvé řadě se jednalo o ulice: Nádražní ulice, ulice 1. máje, Havlíčkova ulice a ulice Pod topoly. Přestavba a oprava výše jmenovaných ulic měla přispět ke zlepšení kvality života obyvatel a k napojení významných podnikatelských subjektů na krajské silnice. Marketing a podpora cestovního ruchu region Třemšín Třemšínsko je vysoce zajímavá oblast, avšak z hlediska cestovního ruchu nebyla dostatečně populární. Město Rožmitál p. Tř. pomocí výše jmenovaného projektu usilovalo o zvýšení turistických atraktivit a zlepšení propagace daného území. Projekt byl financován z programu SROP, oblast podpory Rozvoj služeb pro cestovní ruch. Rozpočet projektu celkem:

1 190 710 Kč


Příspěvek EU:

856 860 Kč


Veřejné prostředky:

285 620Kč

Projekt klade důraz na vyzdvihnutí regionu Třemšín v oblasti cestovního ruchu a vytvoření marketingových nástrojů propagace regionu. Cílem tedy bylo zvýšit atraktivnost regionu a zesílit zájem turistů o řešenou oblast. Za tímto účelem byly vytvořeny různé propagační materiály (mapové, textové, fotografické a video materiály podporující propagaci cílové destinace).

56

4.3.2 Projekty v programovacím období 2007 - 2013 V minulém programovacím období město Rožmitál pod Třemšínem získalo potřebné zkušenosti, a to se odrazilo v přírůstku počtu podaných žádostí o dotace v současném programovacím období. V současném programovacím období 2007 – 2013 město čerpá finance z operačního programu Životní prostředí, který je financován ze dvou fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Dále město získává finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy. Následně jsou popsány úspěšné a neúspěšné projekty v jednotlivých letech programovacího období 2007 – 20013.

Rok 2007 Výstavba sběrného dvora komunálního odpadu v Rožmitále pod Třemšínem Projekt je v souladu s cíli Operační program Životní prostředí, s prioritní osou 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží a oblastí podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. Rozpočet projektu celkem:

4 393 561 Kč


Příspěvek EU:

3 497 921 Kč


Veřejné prostředky:

617 280 Kč

Z toho: Finanční prostředky ze státních fondů Finanční prostředky z rozpočtu obce

205 760 Kč 411 520 Kč

Město Rožmitál nebylo vybaveno vyhovujícím sběrným dvorem, z toho důvodu byla vytvořena dokumentace k projektu a podána odpovídající žádost o finanční příspěvek na výstavbu sběrného dvora.

57

Cílem projektu bylo vytvoření vhodných prostor pro výstavbu sběrného dvora v areálu Technických služeb města Rožmitál, vybudování sběrného dvora, pořízení náležitého vybavení a vytvoření nového pracovního místa. Realizovaný projekt vyřešil městu problémy se sběrem odpadu a je velkým přínosem pro obyvatele města.

Rok 2008 Podbrdské muzeum s památníkem České mše vánoční, s galerií a expozicí historických automobilů Z důvodu

nevhodného

umístění

Podbrdského

muzea

v Rožmitále

pod

Třemšínem, které trpělo v nevyhovujících podmínkách a nedostatečnými prostory, zažádalo město o finanční podporu na jeho přestavbu. První žádost o dotaci na uvedený projekt město podávalo již dříve, ale ta jim byla zamítnuta. Po přepracování projektu a znovuzažádání, byla městu dotace přiznána v únoru 2008. Projekt byl souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 2. Cestovní ruch a oblastí podpory 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu. Rozpočet projektu celkem:

72 142 950 Kč


Příspěvek EU:

60 008 300 Kč


Veřejné prostředky:

10 589 700 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady Finanční prostředky z rozpočtu obce

5 294 850 Kč 5 294 850 Kč

Projekt řešil přestavbu Podbrdského muzea do hodnotného komplexu bývalého Agrostroje, který se nacházel ve zchátralém stavu. Areál bývalého Agrostroje je zasazen v bezprostřední blízkosti městského centra a zároveň spadá do památkové zóny i to byl jeden z mnoha důvodů nutné potřeby rekonstrukce komplexu. V rámci projektu se změnilo využití budov bývalého Agrostroje. V bývalé administrativní budově je vytvořena hlavní expozice Podbrdského muzea, galerie řemesel, galerie osobností, audiovizuální sál, menší výstavní prostory pro pořádání obměnitelných výstav, památník J. J. Ryby a České mše vánoční s hudebním sálem.

58

Menší výrobní hala je využívána jako otevřená galerie s ochozem a v zázemí je přednáškový sál. Přízemí výrobní haly představuje po určitých úpravách expozici historických automobilů. Hlavním cílem projektu bylo zvýšit atraktivnost města pro návštěvníky a zkvalitnit služby cestovního ruchu. Mezi dílčí cíle projektu se řadilo např. zvýšení počtu návštěvníků muzea, zvýšení počtu návštěvníků regionu, zlepšení vzhledu řešeného území, umožnit přístup do muzea lidem s omezenou schopností pohybu, vytvoření nové výstavní prostory, vytvoření nových pracovních míst, rozšíření počtu exponátů v muzeu, památník České mše vánoční, pořádání přednášek a výstav v rámci muzea a další. Po realizaci projektu, lze říci, projekt vyhověl požadavkům na něj kladené a úspěšně splnil svůj hlavní cíl. Taktéž postupně naplňuje i své dílčí cíle, které jsou omezeny časovými okolnostmi. Dle pracovníků Městského úřadu v Rožmitále pod Třemšínem byl uvedený projekt z hlediska byrokratické náročnosti nejobtížnější. Pracovníci se museli vypořádat s problematikou ohledně pravidel výběrového řízení a s četnými kontrolami.

Rok 2009 Dokanalizování

obce

Rožmitál

pod

Třemšínem,

rekonstrukce

kanalizace,

rekonstrukce ČOV Projekt je v souladu s cíli Operační program Životní prostředí, s prioritní osou 1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a oblastí podpory 1.1 Snížení znečištění vod. Rozpočet projektu celkem:

95 358 241 Kč


Příspěvek EU:

55 982 431 Kč


Veřejné prostředky:

9 879 253 Kč

Z toho: Finanční prostředky ze státních fondů Finanční prostředky z rozpočtu obce

59

3 293 084 Kč 6 586 168 Kč

Předmětem projektu byla rekonstrukce kanalizace v ulicích Jungmannova I a II, Na Tržišti, Nádražní, Čelakovského-Rajské a Hofmeisterova. Součástí cíle projektu byla i rekonstrukce čističky odpadních vod, výstavba gravitačních kanalizačních stok a vybudování čerpacích stanic a tlakové kanalizace ve vymezeném úseku města Rožmitál pod Třemšínem. Celková rekonstrukce MŠ v Rožmitále pod Třemšínem a rozšíření její kapacity nástavbou Město Rožmitál pod Třemšínem zpracovalo uvedený projekt, a to z důvodu naléhavé potřeby nedostatečných kapacit mateřské školy a také proto, aby mateřská škola získala kvalitnější technické parametry a tepelně-izolační vlastnosti. Projekt rekonstrukce a nástavby mateřské školy je v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast vzdělávání. Rozpočet projektu celkem:

22 003 702 Kč


Příspěvek EU:

13 593 750 Kč


Veřejné prostředky:

8 409 952 Kč

Z toho:Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady Finanční prostředky z rozpočtu obce

1 406 250 Kč 7 003 702 Kč

V městě Rožmitál pod Třemšínem žije cca 4000 obyvatel a nachází se zde pouze jedna mateřská škola. Její kapacita byla nedostatečná a pomocí dotační pomoci byla rozšířena na požadující úroveň. Budova, v níž je situována mateřská škola, neprošla od zahájení činnosti školky žádnou zásadní rekonstrukcí a to byl i jeden z příčin její přestavby. Cílem projektu bylo rekonstrukce objektu mateřské školy a vybudování nástavby, která umožní rozšířit kapacitu školky o 48 míst, aby mateřská škola mohla přijímat všechny děti v předškolním věku žijící v Rožmitále pod Třemšínem, ale i v jeho místních oblastech. Další cíle představovaly snížení provozních nákladů, které byly vydávány na energie pro vytápění a vytvoření dvou nových pracovních míst, přesněji šlo o pedagogická místa.

60

V rámci nástavby mateřské školy byly vybudovány dvě učebny. Rekonstrukce výrazně prodloužila životnost řešeného zařízení. Tento projekt zlepšil dostupnost a kvalitu veřejných služeb v Rožmitále v oblasti vzdělávání. Žáci i pedagogičtí pracovníci tak získali vhodné podmínky pro vzdělání a výchovu. Dětské hřiště u Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem Projekt dětské hřiště u Podbrdského muzea byl vyvolán hlavně nedostačujícím množstvím dětských hřišť v souvislosti s přibývajícím počtem obyvatel v posledních letech (zvláště dětí od 0 do 14 let). Zmíněný projekt navazuje na projekt Podbrdské muzeum s památníkem České mše vánoční, s galerií a expozicí historických automobilů, neboť je také umístěn v komplexu u Podbrdského muzea. Dále se předpokládalo, že dětské hřiště bude mít vazbu i na místní veřejnou knihovnu, která je vybudována v městském centru v blízkosti hřiště. Projekt na zřízení dětského hřiště je v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - volnočasové aktivity. Rozpočet projektu celkem:

2 836 416 Kč


Příspěvek EU:

1 837 838 Kč


Veřejné prostředky:

698 578 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady Finanční prostředky z rozpočtu obce

162 162 Kč 536 416Kč

Dětská hřiště, která se vyskytovala v Rožmitále pod Třemšínem, byla v nežádoucím stavu a jejich počet byl nízký, město z toho důvodu podalo žádost a vytvoření nového hřiště, aby jej mohlo uvést do žádoucího stavu. Cílem projektu o zřízení dětského hřiště bylo vybudovat dětské hřiště, které by vytvořilo relaxační prostor s přírodní dekorací. V rámci projektu byly vytvořeny úpravy stávajícího prostoru, úpravy přírodního rázu s ohledem na bezpečnost při volném pohybu dětí a vybudování zábradlí okolo hráze rybníka. Poté byly v prostoru hřiště nainstalovány různé herní prvky (např. pérové houpačky, skluzavka, kolotoč, závěsná lávka, domeček a další) a s nimi spojené dopadové plochy. Hřiště tedy disponuje kvalitním vybavením pro pobavení všech dětí.

61

Projekt přispěl ke zvýšení kvality veřejných služeb, vytvoření společenského místa a využití prostor, které by bez zásahu zůstaly neprospěšné. Město Rožmitál pod Třemšínem reprezentující realizátora a zároveň garanta projektu se zavázalo, že o hřiště bude pečovat a v budoucnu zajistí jeho rozvoj. Parkové úpravy, zelená místa pro děti, zvýšení bezpečnosti a informovanosti ve městě Rožmitál p. Tř. Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast fyzické revitalizace. Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:
Příspěvek EU:
Veřejné prostředky:

16 241 062 Kč 12 992 849 Kč 3 248 213 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

3 248 213 Kč

Město Rožmitál chtělo pomocí projektu zkvalitnit veřejné služby pomocí revitalizace ploch o rozloze 7 895,5 m2. Cílem projektu byla revitalizace městské zeleně, dovybavení dětského hřiště a areálu zdraví u ZŠ J. J. Ryby, rekonstrukce osvětlení na 6 nejfrekventovanějších cestách centra města a modernizace rozhlasového systému.

Rok 2010 Intenzifikace přívodů vody pro město Rožmitál p. Třem. od vodojemu Zalány a intenzifikace upravování vody pro město Rožmitál p. Třem. ze zdrojů Rožmitál a Kasárna Projekt je v souladu s cíli Operační program Životní prostředí, s prioritní osou 1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a oblastí podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody.

62

Rozpočet projektu celkem:

13 242 481 Kč


Příspěvek EU:

10 350 324 Kč


Veřejné prostředky: Z toho:

2 892 157 Kč

Finanční prostředky ze státních fondů

517 516 Kč

Finanční prostředky z rozpočtu obce

2 374 641 Kč

Město Rožmitál pod Třemšínem muselo dříve řešit otázku intenzifikace přívodu pitné vody a intenzifikace upravování vody. Pomocí přijatých dotací uvedeného projektu město problém vyřešilo. Cílem projektu bylo vybudovat nový přivaděč o délce 1824 m a odželezení vody ze zdrojů Rožmitál p. Tř., Bezděkov p. Tř. a Kasárna. Projekt celkově umožnil zvýšení odběru pitné vody z regionálních zdrojů a zvýšil počet napojených obyvatel na zásobování pitnou vodou. Dovybavení kompostárny a úprava stavebního odpadu v Rožmitále pod Třemšínem Projekt je v souladu s cíli Operační program Životní prostředí, s prioritní osou 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží a oblastí podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. Rozpočet projektu celkem:

5 202 396 Kč


Příspěvek EU:

3 184 286 Kč


Veřejné prostředky:

1 512 094 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu obce

1 512 094 Kč

Hlavním záměrem projektu byl nákup strojů, manipulační a dopravní techniky, která bude sloužit ke zpracování odpadu. V rámci naplnění projektu byly zakoupeny stroje na drcení stavebního odpadu a na drcení drobného stavebního odpadu, na mísení a zakládku kompostových figur, pásový vynášecí dopravník, překopávač kompostu a speciální vozidlo pro přepravu kontejnerů. Projekt příznivě obohatil technickou vybavenost města Rožmitál a usnadnil tak městu činnost v oblasti nakládání s odpady.

63

Dostupná kvalitní lékařská péče pro všechny - rekonstrukce rozvodů a sítí zdravotnického zařízení Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - zdravotnictví. Důvod vyřazení projektu: Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti. Rozpočet projektu celkem:

6 879 205 Kč


Příspěvek EU:

5 503 364 Kč


Veřejné prostředky:

1 375 841 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

1 375 841 Kč

Záměrem projektu byla rekonstrukce budovy městského zdravotnického zařízení, jejíž technický stav by mohl zapříčinit nezpůsobilost provozu. Projekt byl zaměřen na rekonstrukci kanalizace, vodovodu, elektroinstalace a snížení nákladů na energie. Projekt měl zlepšit kvalitu a dostupnost veřejných služeb v oblasti zdravotnictví. Parkové úpravy, zelená místa pro děti, zvýšení bezpečnosti a informovanosti ve městě Rožmitál p. Tř. Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast fyzické revitalizace. Důvod vyřazení projektu: Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti. Rozpočet projektu celkem:

19 275 999 Kč


Příspěvek EU:

15 420 799 Kč


Veřejné prostředky:

3 855 200 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

1 375 841 Kč

Snahou projektu bylo znovuoživení veřejného prostranství, veřejných parků, veřejné zeleně a dětských hřišť. Projektová dokumentace byla vyhotovena již v roce 2009, projekt neprošel schvalovacím řízením. Ani druhý pokus města o přidělení dotace na tento projekt nebyl zdárný.

64

Cílem projektu byla revitalizace městské zeleně, dovybavení dětského hřiště a areálu zdraví u ZŠ J. J. Ryby, rekonstrukce osvětlení na 6 nejfrekventovanějších cestách centra města a modernizace rozhlasového systému. Den s českou královnou Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 2. Cestovní ruch, oblastí podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje. Důvod vyřazení projektu: Projektová žádost nesplnila formální náležitosti. Rozpočet projektu celkem:
Příspěvek EU:

1 527 569 Kč 1 222 055 Kč


Veřejné prostředky:

305 514 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

305 514Kč

Plánovaným přínosem projektu bylo, že měl zvýšit turistický ruch v regionu a podpořit každoroční slavnost na počest královny Johany. Projekt si kladl za cíl zajistit vybavení pro slavnost, zlepšit propagaci akce, snížit náklady na chod celé akce, vytvořit komfortnější podmínky pro účinkující. Zpátky do II. ligy - Rekonstrukce a modernizace hřiště pro národní házenou a hřiště pro míčové hry Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - volnočasové aktivity. Důvod vyřazení projektu: Projekt neschválen VRR k financování. Rozpočet projektu celkem:

3 326 387 Kč


Příspěvek EU:

2 661 109 Kč


Veřejné prostředky:

665 278 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

665 278Kč

Snahou města Rožmitál pod Třemšínem bylo pomocí tohoto projektu zrekonstruovat a zmodernizovat dvě hřiště, aby se rozšířila pestrost volnočasových

65

aktivit, jež by zvýšili kvalitu prostředí pro místní obyvatele a návštěvníky daného území. Cílem projektu byla revitalizace veřejných prostranství, jednalo se o hřiště pro národní házenou a hřiště pro míčové hry. Hřiště se tak měla vybavit mobilními tribunami a střídacími zónami pro účastníky míčových her. Mělo se tak dosáhnout zpříjemnění a zabezpečení prostředí ve sportovní oblasti města.

Rok 2011 Pořízení digitálního povodňového plánu a vybudování varovného a vyrozumívacího systému pro město Rožmitál pod Třemšínem Projekt je v souladu s cíli Operační program Životní prostředí, s prioritní osou 1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a oblastí podpory 1.3 Omezování rizika povodní. Projekt je v současné době ve fázi realizace. Rozpočet projektu celkem:

2 896 416 Kč


Příspěvek EU:

2 129 933 Kč


Veřejné prostředky:

375 871 Kč

Z toho: Finanční prostředky ze státních fondů Finanční prostředky z rozpočtu obce

125 290 Kč 250 580 Kč

Provedení projektu dá vzniknout účinnému nástroji v systému

řízení

povodňových rizik. Hlavním cílem projektu je zlepšit hlásný a predikční povodňový systém pro obyvatele Rožmitálu p Tř. a vytvořit program, jehož úkolem bude seskupit naměřená data a informace související s ochranou před povodněmi a povodňovým plánem a následně je zpracovat. Pomocí projektu dojde ke zvýšení všeobecné informovanosti o povodňovém nebezpečí a tedy i ke snížení obyvatel ohrožených povodňovým rizikem. Rekonstrukce objektu ZUŠ Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Projekt rekonstrukce části vnitřního zařízení školní budovy a odvlhčení objektů je v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj

66

území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast vzdělávání (Základní školy + základní umělecké školy). Projekt je v současné době ve fázi realizace. Rozpočet projektu celkem:

8 084 900 Kč


Příspěvek EU:

6 467 920 Kč


Veřejné prostředky:

1 616 980 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu obce

1 616 980 Kč

Kapacita základní umělecké školy Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem je 700 žáků a škola je v provozu již od roku 1952. Město uznalo, že technický stav budovy, ve které škola sídlí, je nevyhovující. Projekt si klade za svůj hlavní cíl rekonstrukci poškozených interiérů školy a odvlhčení školní budovy. V rámci rekonstrukce dojde např. ke stabilizaci budovy v rámci technického stavu, vytvoření kvalitnější prostředí pro výuku a zdraví žáků a vyučujících, snížení provozních nákladů, zlepšení vlastností poskytovaných veřejných služeb. Popsaný zásah zajistí funkčnost školní stavby v budoucích letech. Projekt napomáhá podporovaným aktivitám daného území, zlepšuje kvalitu v řešené lokalitě v oblasti vzdělávání a zároveň navazuje na již realizované projekty (např. Dětské hřiště u Podbrdského muzea). Rekonstrukce a modernizace místních komunikací Technický stav vozovek již neodpovídal potřebám města, tudíž město využilo dotačních možností a zažádalo o finanční podporu, která mu byla přiznána v roce 2011. Projekt Rekonstrukce a modernizace místních komunikací je v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 1. Doprava, oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura - místní komunikace. Projekt je v současné době ve fázi realizace. Rozpočet projektu celkem:
Příspěvek EU:

20 166 500 Kč 12 994 595 Kč


Veřejné prostředky: 4 928 985 Kč Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu obce

67

4 928 985 Kč

Předmětem projektu rekonstrukce a modernizace místních komunikací se stala ulice Rybova, ulice Pod topoly a ulice Bezděkovská. V uvedených ulicích se nachází důležité budovy, které mají pro město strategický význam v oblasti historie, kultury a turistiky. V současné době spadá zmíněný projekt mezi priority města Rožmitál. Cílem projektu je zlepšit současný technický stav vozovek a jejich okolí. Mezi další záměry projektu náleží výstavba chodníků v ulici Rybova, osazení obrubníků přiléhající k vozovce a chodníku, korektura poklopů (mříží, šoupat, šachet), zkvalitnění vozovky, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení jeho dopadů na životní prostředí. Den s českou královnou Město Rožmitál pod Třemšínem je proslulé svou bohatou historií a je spojeno se slavnými osobnostmi, např. Jakub Jan Ryba, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Královna Johana, Rudolf Hofmeister a další. Projekt Den s českou královnou je zaměřen na rozkvět každoročních letních slavností, které jsou spojeny s korunovací Johany z Rožmitálu. Projekt Den s českou královnou je v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 2. Cestovní ruch, oblast podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje. Projekt je v současné době ve fázi realizace. Rozpočet projektu celkem:

2 922 200 Kč


Příspěvek EU:

2 318 560 Kč


Veřejné prostředky:

579 640 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu obce

579 640 Kč

Oslavy korunovace Johany z Rožmitálu českou královnou se ve městě Rožmitál p. Tř. pořádají již od roku 2003 a těší se velké oblibě ze strany občanů. Jedná se o dvoudenní slavnost, kde se setkáme s rozsáhlou škálou aktivit, program obsahuje i kostýmovaný historický průvod královny Johanky a celá akce je určena pro širokou cílovou skupinu. Zároveň tato kulturní slavnosti představují velký přínos pro cestovní ruch města a oživuje jeho kulturní dění.

68

Hlavním cílem projektu je opatřit vybavení pro konání každoroční akce Den s českou královnou. V rámci projektu bude zabezpečena propagace slavností, zlepšení kvality pořadatelského vybavení, snížení organizačních a provozních výdajů a zajištění většího komfortu pro účastníky akce. Pomocí projektu se zvýší návštěvnost tradičních oslav města Rožmitál a tento fakt by se měl příznivě projevit i v cestovním ruchu města. Rekonstrukce objektů Základní škola praktická, Rožmitál pod Třemšínem, Komenského 622 Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova. Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:

4 581 600 Kč


Příspěvek EU:

3 665 280 Kč


Veřejné prostředky:

916 320 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

916 320 Kč

Projekt měl dopomoci ke zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb. V rámci projektu mělo dojít k rekonstrukci střešní konstrukce, snížení provozních nákladů, obnova vnitřního vybavení objektu, modernizace vytápěcího systému. Rekonstrukce a vybavení budovy ZŠ a výstavba venkovní učebny Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast vzdělávání (Základní školy + základní umělecké školy). Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:

2 263 500 Kč


Příspěvek EU:

1 810 800 Kč


Veřejné prostředky:

452 700 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

69

452 700 Kč

Město Rožmitál pod Třemšínem v rámci projektu usilovalo o zlepšení kvality výuky žáků ZŠ a o opravu objektu v důsledku poškození přírodními vlivy. Cílem projektu bylo vybudování nové venkovní učebny, zajistit nové vybavení učebny a rekonstrukce střechy. Projekt měl celkově přispět k růstu atraktivity a kvality výuky. Zdravé město Rožmitál p. Tř. - vytvoření podmínek pro sportovní a volnočasové vyžití obyvatel Předmět byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území, oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - volnočasové aktivity. Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:

13 068 800 Kč


Příspěvek EU:

10 000 000 Kč


Veřejné prostředky:

3 068 800 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

3 068 800 Kč

Projekt byl zaměřen na vybudování nových prostor a zařízení pro volnočasové aktivity, jež by přispěli ke zkvalitnění prostředí pro místní obyvatele a návštěvníky lokality. Projekt si kladl za cíl rekonstrukci a modernizaci tenisových kurtů, rekonstrukci hokejového hřiště, rekonstrukci a modernizaci sportovního areálu ve Starém Rožmitále. Mateřská škola Rožmitál pod Třemšínem - Rekonstrukce stávajících objektů Projekt byl v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území, oblastní podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast vzdělávání (Mateřské školy). Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:

12 736 900 Kč


Příspěvek EU:

10 189 520 Kč


Veřejné prostředky:

2 547 380 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

70

2 547 380 Kč

Úkolem projektu bylo zmodernizovat a zrekonstruovat budovu mateřské školy v Rožmitále pod Třemšínem. Jednalo se především o modernizaci kuchyně a navýšení její kapacity, vybudování nové elektroinstalace v objektu, zvýšení bezpečnosti žáků prostřednictvím oplocení areálu, rekonstrukce herních ploch a rekonstrukce kotelny a bývalé uhelny na skladové prostory. Projekt měl navazovat na projekt „Celková rekonstrukce MŠ v Rožmitále pod Třemšínem a rozšíření její kapacity nástavbou“.

Rok 2012 Modernizace a rekonstrukce stávajících objektů, transformace prostor a snížení spotřeby energií Projekt byl plně v souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území, oblastní podpory 3.3 Rozvoj venkova - oblast vzdělávání (Mateřské školy). Důvod vyřazení projektu: Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice. Rozpočet projektu celkem:

16 241 062 Kč


Příspěvek EU:

12 992 849 Kč


Veřejné prostředky:

3 248 213 Kč

Z toho: Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady

3 248 213 Kč

Projekt byl zaměřen na modernizaci a rekonstrukci objektů mateřské školy Rožmitál pod Třemšínem a navazoval na neúspěšný projekt z roku 2011. Projekt měl dopomoci k využití volných prostorů školy a ke snížení provozních nákladů. Návrh měl za úkol zlepšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb, zkvalitnit řešené území a stabilizovat venkovské osídlení.

4.4 Dotace financované z národních zdrojů Stabilní příjmem do rozpočtu města představují nenárokové dotace, které jsou městu přidělovány automaticky dle zákona o státním rozpočtu. Tyto peněžní příjmy zabezpečují základní provozní výdaje vyplývající z působnosti města, např. školství,

71

zdravotnictví, bezpečnostní složky atd. Zmíněné finanční prostředky jsou dotovány ze státního rozpočtu. Město má také možnost získat dotace od jednotlivých ministerstev, které pro každý rok vypisují své dotační programy a z Všeobecné a pokladní správy. Tyto finanční prostředky mají investiční a neinvestiční charakter a soustředí se především na rozvoj a obnovu venkova, záchranu kulturních památek, rekonstrukci a výstavbu infrastruktury, bytů apod. Dalším zdrojem příjmů pro město jsou krajské dotace. Krajský úřad Středočeského kraje každoročně poskytuje obcím a městům možnost čerpání finančních podpor z krajského rozpočtu formou grantových a dotačních titulů. Pro město Rožmitál pod Třemšínem představují dotace z fondů Středočeského kraje významný zdroj k financování oblastí ve správě města, jako je např. kultura, cestovní ruch, životní prostředí, zemědělství atd. Níže je uveden přehled přijatých krajských dotací města Rožmitál p. Tř. na základě podaných žádostí o finanční podporu v letech 2009 – 2012. Tabulka č. 17: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2009 (v Kč) Poskytnutá Celkové Název projektu Dotační titul dotace náklady Úprava vstupního podlaží - podatelna MěÚ, výměna oken a celková oprava

Fond rozvoje obcí

střechy v objektu radnice čp. 8 v

a měst

7 904 300

8 366 756

433 865

2 377 016

500 000

806 098

Rožmitále p. Tř. Sadové úpravy v parku Havlíčkova

Fond životního prostředí

Sběrný dvůr Rožmitál pod

Fond životního

Třemšínem

prostředí

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

72

Tabulka č. 18: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2011 (v Kč) Název projektu Historická slavnost "den s českou královnou" a otevření Podbrdského muzea s památníkem české mše vánoční, galerií a sbírkou historických automobilů Intenzifikace práce v knihovně manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem

Dotační titul

Poskytnutá

Celkové

dotace

náklady

Fond hejtmana a zmírnění následků

199 500

210 000

99 257

104 482

3 758 485

3 956 300

2 215 400

2 332 000

1 000 000

2 485 403

živelných katastrof

Fond kultury a obnovy památek

Celková oprava pláště zdravotnického

Fond rozvoje obcí

zařízení v Rožmitále pod třemšínem

a měst Fond podpory

Nákup celkově repasovaného hasičského

dobrovolných

vozidla Tatra T815 CAS 32

hasičů a složek IZS

Podpora sociálních služeb na místní a regionální úrovni poskytovaných zejména seniorům a osobám se

Humanitární fond

zdravotním postižením Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

73

Tabulka č. 19: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2011 (v Kč) Název projektu

Dotační titul

Poskytnutá

Celkové

dotace

náklady

Fond podpory Nákup a modernizace vybavení JPO2

dobrovolných

200 000

220 000

3 000 000

79 265 476

800 000

2 485 403

100 000

203 948

9 310 133

9 800 141

100 000

145 000

hasičů a složek IZS Dokanalizování obce Rožmitál pod

Fond životního

Třemšínem, rekonstrukce kanalizace,

prostředí a

rekonstrukce ČOV

zemědělství

Podpora sociálních služeb na místní a regionální úrovni poskytovaných zejména seniorům a osobám se

Humanitární fond

zdravotním postižením Historická slavnost "Den s českou

Fond kultury a

královnou"

obnovy památek

Oprava interiéru Městského zdravotnického zařízení v Rožmitále pod Třemšínem

Fond rozvoje měst a obcí

Celková oprava sociálního zařízení

Fond volného času

ve sportovně-rekreačním areálu

a primární

města

prevence

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

74

Tabulka č. 20: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2012 (v Kč) Název projektu

Dotační titul

Rekonstrukce a modernizace místních

Fond rozvoje obcí

komunikací

a měst

Poskytnutá

Celkové

dotace

náklady

3 000 000

7 171 905

300 000

316 000

800 000

2 250 000

300 000

351 896

4 000 000

15 758 522

Zvýšení informačních možností a bezpečnosti prostor Turistického

Fond cestovního

informačního centra v rámci Centra

ruchu a podpory

celoživotního vzdělávání s knihovnou

podnikání

manželů Tomanových Podpora sociálních služeb na místní a regionální úrovni poskytovaných zejména seniorům a osobám se

Humanitární fond

zdravotním postižením Kaple sv. Anny v osadě Voltuš Intenzifikace přívodů vody pro město Rožmitál pod Třemšínem od vodojemu Zalány a intenzifikace upravování vody pro město Rožmitál pod Třemšínem

Fond kultury a obnova památek Fond životního prostředí a zemědělství

Zdroj: Vlastní zpracování, 2012

4.5 Analýza čerpání dotací financovaných z evropských zdrojů Každé město, které chce realizovat evropské projekty je nuceno mít vyškolené pracovníky, kteří se budou orientovat v nepřeberném množství pravidel EU, jež jsou v některých případech velmi nejasné. V Rožmitále pod Třemšínem se o dotační politiku stará vedení města a jako v každém jiném městě, i zde je velký zájem o přidělení dotace

75

pro aktivity, které by napomohly k rozvoji města. V období 2004 – 2006 město teprve získávalo zkušenosti s evropskými fondy, a to je i jedena z mnoha příčin neobjemnosti podaných žádostí v řešeném období. Samozřejmě, že odborná způsobilost není jediným rozhodujícím faktorem úspěšnosti projektu, jelikož existuje řada dalších činitelů, které ovlivňují odsouhlasení a zdárný výsledek projektu. Dle pracovníků městského úřadu v Rožmitále byly právě nabyté zkušenosti rozhodujícím aspektem pro vypracování a průběhu projektu. Níže uvedený graf č. 4 přehledně znázorňuje počet úspěšných a neúspěšných projektů v jednotlivých letech, kdy byly žádosti o dotace podány. Graf č. 4: Počet úspěšných a neúspěšných projektů města Rožmitál p. Tř. v letech 2006 –2012

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Město Rožmitál podalo v období 2006 – 2012 celkem 25 žádostí o dotaci z toho 14 projektů bylo realizováno nebo se nachází ve fázi realizace. Zbylých 11 projektů bylo zamítnuto z rozdílných příčin. Nejčastějším odůvodněním zamítnutí žádosti o dotace je „projekt ohodnocen, nedosáhl min bodové hranice“ tzn., nesplnění minimální bodové hranice 60 bodů, příp. nesplnění eliminačních kritérií. V případě neúspěšných projektů město Rožmitál projektovou dokumentaci přepracuje a podá žádost znovu, pokud je projekt v souladu s oblastí podpory a aktuální výzvou.

76

V krátkém programovacím období 2004 – 2006 město Rožmitál pod Třemšínem čerpalo dotace především ze Společného regionálního operačního programu (SROP), který byl financován z Evropského sociálního fondu. V letech 2004 – 2005 oblasti podpory a vyhlašované výzvy nebyly v souladu s prioritními záměry obce. V roce 2006 dosáhla podpora z EU pro město Rožmitál p. Tř. výše 22 849 992 Kč. V tomto roce byla podána žádost o dotaci na projekt „Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových“ u něhož příspěvek z EU přesáhl 14 mil. Celkově město Rožmitál získalo v krátkém programovacím období z EU prostřednictvím SROP 18 000 823Kč. V následujícím období byl jeden Společný regionální operační program nahrazen sedmi regionálními operačními programy v rámci jednotlivých regionů soudržnosti (NUTS 2). V období 2007 – 2012 se oproti předešlému období celkově zvýšil objem úspěšných projektů, vzrostla tedy i výše přijatých finančních prostředků z EU. V současném programovacím období 2007 – 2013 město čerpá finance z operačního programu Životní prostředí, který je financován ze dvou fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. A dle regionálního umístění Rožmitálu p. Tř., město získává finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy. Graf č. 5: Výše přijatých dotací města Rožmitál p. Tř. ze zdrojů EU v letech 2007 – 2011

Zdroj: vlastní vypracování, 2012

77

Přehled přidělených dotací z EU městem Rožmitál pod Třemšínem v období 2007 – 2011 názorně zobrazuje graf č. 5, z něhož je možné vidět, že největší objem finančních prostředků získalo město v roce 2008 z ROP NUTS II Střední Čechy.Kdy byl schválen projekt „Podbrdské muzeum s památníkem České mše vánoční, s galerií a expozicí historických automobilů“, u kterého příspěvek z EU dosáhl částky 72 142 950 Kč. Dle pracovníků Městského úřadu v Rožmitále p. Tř. byl uvedený projekt z hlediska byrokratické náročnosti realizovaných projektů nejobtížnější. Město Rožmitál získalo v období 2007 – 2011 z EU prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy 84 226 368 Kč. V roce 2009 byl městu odsouhlasen projekt „Dokanalizování obce Rožmitál pod Třemšínem, rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce ČOV“, který spadá do působnosti operačního programu Životní prostředí, výše podpory z EU činila 55 982 431 Kč. V období 2007 – 2011 nabylo město Rožmitál finanční podporu z EU prostřednictvím

operačního

programu

Životní

64 794 571 Kč.

78

prostředí,

jenž

dosáhl

částky

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Problematikou týkající se rozvoje měst a obcí se ve svém díle zabývá Jáč a kolektiv (2010), podle něhož je problematickým aspektem dotační politika ČR a EU. V dotazníkovém průzkumu zjistil, že pro města a obce bývá problémem způsob získávání a rozdělování dotací z České republiky i Evropské unie, jeho komplikovanost, administrativní náročnost, nerovný přístup k dotacím a vliv politické příslušnosti zastupitelů. Pro město Rožmitál p. Tř., v souvislosti se strukturálními programy, představuje velký problém administrativní náročnost projektů, která sebou přináší nemalé náklady. Dále pak orientace ve velkém počtu programů, z nichž každý prosazuje individuální pravidla a postupy, často se měnící instrukce pro žadatele a příjemce dotací. Dle srovnání názoru výše uvedeného autora a poznatků získaných při zpracování diplomové práce, lze říci, že se částečně shodují, a to v náročné administrativě a komplikovanosti dotačních politik. Jáč a kolektiv (2010) ve svých průzkumech pro zvýšení dynamiky obce zjistil skutečnost, že jeden z hlavních faktorů, který napomáhá rozvoji obcí a měst je podpora volnočasových aktivit. Kdy problematickým aspektem se jeví nedostatek možností pro volnočasové aktivity občanů. Výsledky SWOT analýzy, která byla sestavena v diplomové práci (kap. 4.2.) a navrhovaný projekt pro město Rožmitál p. Tř., jenž je v práci řešen (kap. 7.), potvrzují pozitivní vliv podpory volnočasových aktivit a jsou shodné s názorem jmenovaného autora. Městu za zkrácené a současné programovací období, v rámci strukturálních fondů, byly přiděleny dotační finanční prostředky převážně z ROR NUTS II Střední Čechy, Společného regionálního operačního programu a operačního programu Životní prostředí. Nejvýraznější a obsahově největším úspěšným projektem podpořeným z ROR NUTS II Střední Čechy byl projekt „Podbrdské muzeum s památníkem České mše vánoční, s galerií a expozicí historických automobilů“, který značně napomohl zvýšit atraktivnost města pro návštěvníky a zlepšil kvalitu služeb cestovního ruchu města. Zároveň díky uvedenému projektu získali pracovníci městského úřadu cenné zkušenosti v oblasti administrace projektů.

79

Po zhodnocení realizovaných projektů lze usoudit, že finanční prostředky plynoucí z evropských a národních zdrojů, ze kterých byly investiční a neinvestiční projekty financovány, napomohly k řešení problémů v dané lokalitě.

Zároveň se

Rožmitálu p. Tř. pomocí projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU podařilo podpořit rozvoj a zkvalitnit občanskou a technickou vybavenost ve městě a posílit úlohu města jako významné rozvojové centrum řešené lokality.

80

6 NÁVRHY A OPATŘENÍ Po shrnutí výše uvedených přehledů a analýz, lze konstatovat, národní zdroje představují významné finanční prostředky pro Rožmitál p. Tř. Pro další rozvoj města bude prospěšné usilovat o získání těchto finančních zdrojů. V budoucnu má město možnost čerpat dotace z Fondů Středočeského kraje prostřednictvím grantových programů, které jsou vyhlašovány zastupitelstvem kraje ve formě výzvy pro podávání žádostí o dotace. Své projektové záměry může město financovat z následujících fondů:
Středočeský Fond podpory dobrovolných hasičů a složek IZS,
Středočeský Fond sportu, volného času a primární prevence,
Středočeský Fond kultury a obnovy památek,
Středočeský Humanitární fond – sociální oblast,
Středočeský Humanitární fond – zdravotnická oblast,
Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání,
Středočeský Fond rozvoje obcí a měst,
Středočeský Fond životního prostředí a zemědělství. Také může zažádat o finanční podporu ze Středočeského Fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof, u něhož se žádosti o dotaci neřídí dle vyhlášené výzvy, ale mohou se podávat průběžně. Dalším možným zdrojem financí, jenž by přispěl k rozvoji řešené oblasti, jsou státní dotační programy pod záštitou jednotlivých ministerstev ČR. Město Rožmitál p. Tř. již v minulých letech využilo nabízené dotační tituly, např. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Ministerstva kultury, Program péče o krajinu Ministerstva životního prostředí, Program rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. Z titulů Ministerstva pro místní rozvoj by pro město mohl mít pozitivní přínos Program na podporu cestovního ruchu, který by město mohl zatraktivnit pro jeho návštěvníky v regionálním měřítku.

81

Strukturální programy představují pro danou lokalitu též velkou příležitost pro získání finanční prostředků. Pro město Rožmitál p. Tř. jsou z tematických operačních programů vhodné následující jmenované operační programy: Operační program Životní prostředí, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program. Méně vhodné jsou Operační program Věda a Výzkum a Operační program Doprava, u kterých je čerpání pro město velmi omezené a Operační program Podnikání a inovace, jenž se vztahuje z pohledu čerpání obce výlučně na objekty pro podnikání nebo pro vlastněné firmy. V důsledku regionálního umístění Rožmitálu p. Tř. má možnost získat dotace z

Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy (ROP NUTS2). V minulých letech město financovalo některé projekty prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy a Operačního programu Životní prostředí. U ostatních tematických programů nebyly prioritní záměry města jednotné s vyhlášenými výzvami. S ohledem na faktory brzdící rozvoj města, připadá pro Rožmitál p. Tř. v úvahu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v oblasti podpory např. prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost např. prioritní osa 2 Aktivní politiky trhu práce. Pro město je v současné době prioritní vyřešit rekonstrukce místních komunikací ve městě a v osadách, na které má možnost využít podporu v rámci prioritní osy 1. Doprava, oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura - místní komunikace a dále řeší opravu a údržbu kulturních památek, pro které může také čerpat finance z ROP NUTS II Střední Čechy v rámci prioritní osy 2. Cestovní ruch, oblast podpory 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu. V průběhu příštích deseti let město zamýšlí, podpořit rozvoj bydlení, zvelebování estetické stránky města a vytvořit a zkvalitňovat volnočasové zařízení za účelem rozvoje regionu. Na základě uvedeného byl v rámci této práce navržen projekt, který je uveden níže v kapitole 7 Projekt nese název „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v místní části města Rožmitál p. Tř.“ a jeho záměrem je přispět k rozvoji a zvýšení potenciálu řešené lokality.

82

7 NAVRHOVANÝ PROJEKT Při vytváření projektu se vycházelo ze SWOT analýzy, která byla vyhotovena pro potřeby této práce. Ze SWOT analýzy vyplývá, že město by mělo usilovat o eliminaci slabých stránek a využít příležitostí. Jedna z možných příležitostí pro příznivý rozvoj města je zlepšení nabídky volnočasových aktivit a sportovních zařízení ve městě a v jeho místních částech a zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu. Navrhovaný projekt nese název „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v místní části města Rožmitál p. Tř.“, jeho záměrem je přispět k rozvoji a zvýšení potenciálu řešené lokality. Dle regionálního umístění Rožmitálu p. Tř., lze na tento projekt získat finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy. Projekt je v souladu s cíly ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova - volnočasové aktivity. Z důvodů absence odpovídající výzvy byly v rámci diplomové práce rozpočet a financování projektu pouze odhadnuty. Žádná z aktuálních vypsaných výzev neodpovídá záměrům navrhované práce. Projekt byl vytvořen za pomoci pracovníka Městského úřadu v Rožmitále pod Třemšínem, který se v dané problematice pohybuje. Díky tomu byla zajištěna korektnost projektu a zachování všech zásad a náležitostí při jeho zpracování. Stručný obsah projektu Obsahem projektu je vytvoření víceúčelového hřiště v místní části Pňovice náležící do správního území města Rožmitál pod Třemšínem. V Pňovicích je evidováno 196 trvale žijících obyvatel, z nichž děti 0-14 let činí cca 30. Lokalita disponuje provizorním prostorem pro volnočasové aktivity, jehož stav je špatný a neodpovídá potřebám místních obyvatel. Nové hřiště bude volně přístupné pro všechny obyvatele a návštěvníky řešeného území. Projekt má především přispět k vybudování kvalitního prostředí pro různé sportovní aktivity a k celkovému rozvoji dané oblasti.

83

Popis projektu a zdůvodnění potřebnosti projektu Místní část Pňovice spadající do správy města Rožmitál pod Třemšínem není vybavena vyhovujícím zařízením, kde by obyvatelé vykonávali sportovní a jiné činnosti, pro které potřebují odpovídající zázemí. V Pňovicích si sami obyvatelé vytvořili provizorní prostor pro volnočasové aktivity, ale není udržovaný a technický stav zmíněného místa je nedostatečný. Předmětem realizace projektu je výstavba víceúčelového hřiště 30x15 m (450 m2) přístupné pro všechny obyvatele a návštěvníky daného území, zabezpečení vybavení hřiště a revitalizace jeho okolí. Nové hřiště bude umístěno v severozápadní části osady, která je méně frekventovaná v podstatě v přírodním prostředí, ideální pro sport a relaxaci. Předností víceúčelového hřiště je, že v maximální výši využije prostorových dispozic území, na jeho ploše bude možno kombinovat velký počet sportovních aktivit a nebude mít vysoké nároky na údržbu. Cíle projektu Projekt si klade za cíl vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v Pňovicích pro volnočasové aktivity, aby se tak dosáhlo zvýšení kvality života trvale žijících obyvatel a zároveň se zatraktivnila lokalita pro návštěvníky Třemšínského regionu. Činnosti, realizované v rámci projektu:
terénní úpravy pozemku a revitalizace jeho okolí,
montáž a instalace herních prvků,
pokládka umělého povrchu hřiště (umělý trávník),
nákup sportovních potřeb a vybavení pro různé sporty např. pro kopanou basketbal, nohejbal, badminton, florbal atd.,
zbudování umělého osvětlení a oplocení. Projekt bude směřovat k vytvoření multifunkčního zázemí, kde by mohli děti ale i dospělí rozvíjet své dovednosti a relaxovat v klidném přírodním prostředí.

84

Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory Projekt „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v místní části města Rožmitál“ je souladu s cíli ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova -

volnočasové

aktivity. Projekt napomáhá ke zkvalitnění života na venkově a zlepšuje úroveň veřejných služeb. Cílem projektu je vybudovat víceúčelové zázemí pro volnočasové aktivity místních obyvatel. Popis aktivit v přípravné fázi projektu V rámci přípravné fáze budou provedeny všechny náležité úkony a aktivity, které bude nutné splnit. Do základních aktivit popisované fáze lze uvést:
obeznámení se s metodickými pokyny ROP NUTS II Střední Čechy,
vyhotovení projektové dokumentace,
vyjádření úřadů nutné k realizaci projektu,
předběžné vypracování rozpočtu a harmonogramu projektu,
rozvržení finančních prostředků k zabezpečení projektu,
vypracování žádosti o dotaci včetně povinných příloh do odpovídajícího operačního programu. Popis aktivit v realizační fázi projektu V realizační fázi proběhnou následující aktivity:
výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách,
uzavření smlouvy s dodavatelem o stavebních pracích, který úspěšně vyhověl podmínkám výběrového řízení,
samotná fyzická realizace,
vyhotovení monitorovacích zpráv (průběžné monitorovací zprávy a závěrečná monitorovací zpráva) včetně žádostí o platbu,

85


zajištění náležité publicity projektu. Popis aktivit v provozní fázi projektu a způsob udržení výsledků projektu Všechny provozní náklady a ostatní výdaje spojené s projektem budou hrazeny z rozpočtu města Rožmitál pod Třemšínem. Tímto způsobem je částečně řešena otázka zajištění udržitelnosti projektu. Vzhledem k umístění víceúčelové hřiště, neboť se bude nacházet ve výše jmenované osadě, bude ze strany Pňovic zabezpečen technický stav, provoz a údržba hřiště. Drobné opravy a údržba budou po dobu záruční lhůty řešeny s dodavateli. Vazba na jiné aktivity a projekty Projekt „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v místní části města Rožmitál“, jehož záměrem je vytvoření zázemí pro volnočasové činnosti obyvatel, navazuje na projekty, které usilují o zkvalitnění života na venkově a zvyšují úroveň veřejných služeb. Lze tedy projektu přisoudit návaznost na vyjmenované projekty: „Zdravé město Rožmitál pod Třemšínem“, „Dětské hřiště u Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem“, „Zpátky do II. Ligy – Rekonstrukce a modernizace hřiště pro národní házenou a hřiště pro míčové hry“. Finanční stránka navrhovaného projektu Návrh rozpočtu projektu byl sestaven s pomocí pracovníka městského úřadu, jež se v rámci svého povolání řešenou problematikou zabývá. Tabulka č. 19 představuje přehled rozpočtu projektu „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v Pňovicích“, ve kterém jsou očekávané výdaje rozděleny dle své příslušnosti do jednotlivých skupin rozpočtu.

86

Tabulka č. 21: Rozpočet projektu Výdaje Náklady (v Kč) 1. Lidské zdroje 469 000 1.1 Mzdové náklady 350 000 1.2 Odvody sociálního a zdraotního 119 000 pojištění 2 Nákupy materiálu a zboží 2.1 Nákup materiálu 2.2 Nákup zboží 2.3 Nákup DHM 2.4 Nákup DNM 3 Nákupy služeb 3.1 Náklady na audit, nezbytné posudky

385 000 55 000 80 000 250 000 0 96 000 45 000

3.2 Náklady na publicitu 3.3 Náklady na výběrové řízení 4 Investiční náklady 4.1 Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost)

26 000 25 000 975 000 105 000

4.2 Projektová dokumentace 4.3 Stavební části stavby 4.4 Technologická zařízení (nákup tech. zařízení, strojů a zařízení vč. montáže)

120 000 550 000 200 000

Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2012

1 925 000

Z důvodů absence odpovídající výzvy byl v rámci diplomové práce přehled financování pouze odhadnut. Žádná z aktuálních vypsaných výzev není v souladu s cíly navrhovaného projektu, proto byla výše podpory ze strukturálních fondů odvozena z dřívější výzvy ROP NUTS II Střední Čechy náležící do prioritní osy 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova. Celkové způsobilé výdaje na projekt činí 1 925 000 Kč, z toho:
Maximální výše podpory z rozpočtu RR

80 % 1 540 000 Kč


Vlastní zdroje

20 % 385 000 Kč

87

8 ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo popsat a zhodnotit současný stav města z hlediska čerpání finančních prostředků, a to jak z národních, tak i evropských zdrojů a navržení nových finančních stimulů pro rozvoj dané oblasti. A na základě této analýzy navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území. Pro svou práci jsem si vybrala město Rožmitál pod Třemšínem, a to na základě zájmů o rozvoj zmíněné lokality, protože v tomto regionu žiji a zajímá mě, jaké jsou jeho příležitosti pro budoucí vývoj. Svou diplomovou práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. V první teoretické části jsem vymezila obec a její hospodářské vztahy, definovala jsem regionální politiku a její nástroje, strukturální fondy, fond soudržnosti a příslušné operační programy, jejichž prostřednictvím město Rožmitál má možnost realizovat svůj rozvoj. V druhé praktické části jsem nejprve vytvořila profil města Rožmitál pod Třemšínem, jenž mi poskytl ucelený a srozumitelný přehled základních informací o dané oblasti. Pro splnění vedlejšího cíle „navrhnout nová řešení, která povedou k rozvoji sledovaného území“ jsem vypracovala SWOT analýzu, která mi umožnila formulovat klíčové rozvojové směry pro celé řešené území. Z uvedené analýzy vyplývá potřeba města usilovat o zvýšení nabídky pracovních míst, v regionu je vysoká míra nezaměstnanosti a to by mohlo zapříčinit odchod lidí z dané oblasti. Městu se skýtá příležitost regionálního rozvoje ve zvýšení nabídky volnočasových aktivit a sportovních zařízení ve městě a v jeho místních částech, zlepšení podpory a podmínek pro rozvoj malých a středních subjektů a udržením a zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu. V praktické části byl sestaven přehled dotací financovaných z národních a evropských zdrojů. Podpora z evropských zdrojů byla rozdělena na dvě programovací období, do nichž jsem začlenila úspěšné a neúspěšné projekty realizované městem Rožmitál pod Třemšínem s ohledem na příslušný rok podání žádosti o dotaci. Podobné rozdělení jsem zvolila u finančních prostředků získaných z národních zdrojů, u kterých jsem se zaměřila především na krajské dotace čerpané z Fondů Středočeského kraje. Na

88

základě zpracovaných přehledů, jsem zformulovala analýzu, jež potvrzuje stanovené hypotézy. Hypotéza 1. Využití finančních prostředků z Evropských strukturálních fondů mělo pozitivní dopad na rozvoj města Rožmitál pod Třemšínem. S ohledem na velikost města Rožmitál pod Třemšínem s počtem obyvatel 4 326, lze říci, že evropské dotace jsou pro danou oblast významným přínosem. Dominantním finančním zdrojem pro město je ROP NUTS II Střední Čechy, z něhož je hrazena široká paleta projektů např. Podbrdské muzeum a jeho přilehlé dětské hřiště, rekonstrukce školských a předškolních zařízení, podpora místních kulturních a historických tradic a modernizace a rekonstrukce místních komunikací. Pomocí vyjmenovaných projektů se zkvalitnila občanská a technická vybavenost daného území a zvýšil se potenciál města v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni. Hypotéza 2. Město Rožmitál pod Třemšínem je úspěšné při čerpání dotací z fondů Evropské unie. Město za období 2004 – 2006 a 2007 – 2013 podalo celkem 25 žádostí o dotaci, z toho 14 projektů bylo realizováno nebo se nachází ve fázi realizace. Zbylých 11 projektů bylo zamítnuto. V krátkém programovacím období 2004 – 2006 město čerpalo dotace především ze Společného regionálního operačního programu, který byl financován z Evropského sociálního fondu. Celkově město Rožmitál pod Třemšínem získalo v krátkém programovacím

období

z

EU

prostřednictvím

SROP 18 000 823 Kč.

V letech 2007 – 2012 se oproti zkrácenému období celkově zvýšil objem úspěšných projektů, vzrostla tedy i výše přijatých finančních prostředků z EU. V současném programovacím období město čerpá finance z operačního programu Životní prostředí, který je financován ze dvou fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. A dle regionálního umístění města jsou přidělovány finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy. V období 2007 – 2011 nabylo město Rožmitál pod Třemšínem finanční podporu z EU z operačního programu Životní prostředí, která dosáhla částky 64 794 571 Kč a z ROP NUTS II Střední Čechy, jehož podpora byla ve výši 84 226 368 Kč.

89

Po shrnutí výše zformulovaných přehledů a provedených analýz jsem sestavila navrhované finanční stimuly a projekt, které by přispěly k rozvoji a zvýšení potenciálu řešené lokality. Pro budoucí rozvoj města bude prospěšné usilovat o získání dotací z Fondů Středočeského kraje, jež jsou městům a obcím poskytovány prostřednictvím grantových programů. Rovněž dalším zdrojem financí pro Rožmitál pod Třemšínem jsou státní dotační programy pod záštitou jednotlivých ministerstev ČR. Dále ve své práci doporučuji, jako významný zdroj podpory, strukturální fondy. Z tematických operačních programů jsou pro město vhodné následující jmenované operační programy: Operační

program Životní prostředí, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program. Z regionálních operačních programů připadá po město Rožmitál v úvahu ROP NUTS II Střední Čechy. Při vytváření navrženého projektu jsem vycházela z výsledků SWOT analýzy a ze získaných informací od pracovníků Městského úřadu v Rožmitál pod Třemšínem. Navrhovaný projekt „Vybudování víceúčelového veřejně přístupného hřiště v místní části města Rožmitál p. Tř.“ je v souladu s cíly ROP NUTS II Střední Čechy, s prioritní osou 3. Integrovaný rozvoj území a oblastí podpory 3.3 Rozvoj venkova volnočasové aktivity. Předmětem projektu je vybudování víceúčelového hřiště 30x15 m (450 m2) v místní části Pňovice náležící do správního území města Rožmitál pod Třemšínem. Nové hřiště v maximální výši využije prostorových dispozic území, na jeho ploše bude možno kombinovat velký počet sportovních aktivit a nebude mít vysoké nároky na údržbu. Cílem projektu je tedy výstavba víceúčelového hřiště přístupné pro všechny obyvatele a návštěvníky daného území, zabezpečení vybavení hřiště a revitalizace jeho okolí. Pomocí projektu se zvýší kvalita života trvale žijících obyvatel a zároveň se zatraktivní lokalita pro návštěvníky Třemšínského regionu.

90

9 SUMMARY The aim of my thesis was to describe and assess the current state of the city in terms of disbursement of funds, both from national and European sources and the design of new financial incentives for the development of the area. And based on this analysis to propose new solutions that will lead to the development of the reference area. For my thesis I chose the city Rožmitál Třemšínem, based on the interests of developing this site, because I live in this region, and I'm wondering what are the opportunities for future development. His thesis is divided into two main parts. In the theoretical part I defined community and its economic relations, I define regional policy and its instruments, the Structural Funds, the Cohesion Fund and the relevant operational programs through the city Rožmitál pod Třemšínem has the opportunity to realize their development. The second part, I first created a profile of city Rožmitál p. Tř., that provided me with a comprehensive and clear overview of basic information about the area. In order to fulfill the secondary objectives "to propose new solutions that will lead to the development of the reference area" I developed a SWOT analysis, which allowed me to formulate key development directions for the whole studied area. The above analysis indicates the need to strive to increase the supply of jobs, in the region is high unemployment rate and this could result in departure of people from the area. The city offers the opportunity of regional development of increasing in leisure activities and sports facilities in the city and its local areas, improving the conditions for support and development of small and medium-sized enterprises and the maintenance and improvement of services in the field of tourism. In the practical part was compiled overview of grants financed from national and European sources. Support from European sources were divided into two programming periods, in which I include successful and unsuccessful projects realized the city Rožmitál p. Tř. with respect to the year of application for the grant. I chose a similar

91

distribution of the financial resources acquired through from national sources where I focused on regional subsidies drawn from the Fund of the Central Region. Summarising the the amount of formulated summaries and analysis, I have established financial stimuli and the proposed project, which would contribute to the development and increase the potential locations solved.For the future development of the city will be useful to work to obtain grants from the Central Region, which are municipalities provided through grant programs. Also, another source of finance for Rožmitál p. Tř. are government grant programs under the auspices of the ministries of the Czech Republic. Further in my thesis I recommend, as an important source of support, structural funds. The thematic operational programs are suitable for the city appointed following operational programs: Operational Programme Environment, Operational Programme Education for Competitiveness Operational Programme Human Resources and Employment and the Integrated Operational Programme. The regional operational programs accounted for city Rožmitál account ROP Central Bohemia. Over the next ten years the city intends to support the development of housing, cultivating the aesthetic aspects of the city, and create and improve recreational facilities for the development of the region. On the basis of the work under this proposed project. The project is called "Building multi publicly accessible playground in the local part of Rozmital Mr. Tr." And its purpose is to contribute to the development and increase the potential locations solved.

92

10 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [1] STIMSON, R. J., STOUGH, ROBERTSB, B. H., Regional economic development : analysis and planning strategy. Berlin: New York : Springer, 2006, 452 s. ISBN 3-54034826-3. [2] REGIONY: Metodická podpora regionálního rozvoje. [online]. 2007 [cit. 2012-0310]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html [3] STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J., Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, s.r.o., 2009. 216 s. ISBN 978-80-7367-588-2. [4] CEPSR: Ústřední pojmy regionální politiky EU. [online]. 2004 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html [5] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Regionální politika EU. [online]. 2007 [cit. 201203-16].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-

EU/Regionalni-politika-EU [6] EUROSTAT. Regions in the European Union [online]. 2007 [cit. 2012-03-01]. ISBN

978-92-79-04756-5.

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA-07-020/EN/KS-RA-07020-EN.PDF [7] ARMSTRONG, H., TAYLOR, J., Regional economics and policy. Oxford: Blackwell Publishers, 2000, 437 s. ISBN 0-631-21713-4. [8] BALISACAN, Arsenio M., HILL, Hal. The dynamics of regional development : the Philippines in East Asia. Cheltenham: Northampton, MA : Edward Elgar, 2007, 482 s. ISBN 978-1-84542-838-9. [9] WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: Oeconomica, VŠE, Praha. 2003. 328 stran. ISBN 80-245-0517-7. [10] EU REGIONAL POLICY: Purpose. [online]. 2012 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/what/index_en.cfm [11] EUROSKOP.CZ: Regionální politika. [online]. 2005 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

93

[12] CHVOJKOVÁ, Anna a Viktor KVĚTOŇ. Finanční prostředky fondů EU v programovacím období 2007-2013. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2007, 181 s. ISBN 978-80-86684-43-7. [13] JÁČ, Ivan a kolektiv. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing, 2010, 203 s. ISBN 978-80-7431-038-6. [14] ISAP: Cesta do Evropské unie. [online]. 2011 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://isap.vlada.cz/Dul/CESTY.NSF/91b9f824a0923e3bc1256dde0052230a/b6b7c3cf3 df555588025686d00433699?OpenDocument [15] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Strategie regionálního rozvoje České [online].

republiky.

2006

[cit.

2012-01-15].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=efcee353-71af-428c-9f770e327e77504d [16] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Národní rozvojový plán (NRP). [online]. 2007 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/N/Narodnirozvojovy-plan-(NRP) [17] BUSINESSINFO.CZ: Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. [online].

27.

7.

2007

[cit.

2012-02-21].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/navrh-nsrr-vzaty-na-vedomi-7-6-2006-3619.html [18] DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY: Strategie regionálního rozvoje. [online]. 1. 6. 2006 [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6224702 [19] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Informace o fondech EU. [online]. 2007 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU [20] CENTRUM PRO ZAHRANIČNÍ POMOC MINISTERSTVA FINANCÍ: Programy pomoci Evropských společenství. [online]. 2002 [cit. 2012-01-19]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Programy_pomoci_2002_pdf.pdf [21] EURACTIV.CZ: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). [online]. 2004 [cit. 2012-01-22].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-

regionalniho-rozvo

94

[22] EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: Evropský sociální fond v ČR. [online]. 2008 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr [23] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Operační program. [online]. 2007 [cit. 2012-0118]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/o [24] CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY: Předchozí období. [online]. 2011 [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.crr.cz/cs/programyeu/predchozi-obdobi/ [25] STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Programy 2004 — 2006. [online]. 2007 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006 [26] STŘEDOČESKÝ KRAJ: Společný regionální operační program. [online]. 2012 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://fondyeu.krstredocesky.cz/index.asp?category= &thema=289095 [27] OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Stručně o OP Životní prostředí. [online]. 2007 [cit. 2012-01-13]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-oop-zivotni-prostredi/ [28] AOPK ČR: Operační program Životní prostředí. [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.dotace.nature.cz/op-zp-programy.html [29] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Dotační možnosti obce. [online]. 2009 [cit.

2012-02-12].

ISBN

978-80-7084-855-5.

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/283/Dotan_monosti_pro_obce.pdf [30] ROP STŘEDNÍ ČECHY: Prioritní osy. [online]. 2008 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

http://www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=0cb647fc-8831-102b-a7b4-

00e0814daf34 [31] EAGRI: Základní informace o Programu rozvoje venkova ČR. [online]. 2009 [cit. 2012-03-24].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-

venkova-na-obdobi-2007/zakladni-informace/ [32] STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND: Program rozvoje venkova. [online].

2000

[cit.

2012-02-11].

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd

95

Dostupné

z:

[33] PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4 : 450.00. [34] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9 : 389.00. [35] STŘEDOČESKÝ KRAJ: Grantová a dotační řízení. [online]. 2008 [cit. 2012-0308]. Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/grantova-a-dotacni-rizeni/ [36] BUSINESSINFO.CZ: Příprava projektu. [online]. 15. 8. 2008 [cit. 2012-03-010]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/priprava-a-rizeni-projektu-priprava3632.html [37] POLÁKOVÁ, Zuzana. Obce 2006-2007. Praha: ASPI * Wolters Kluwer, 2006, 960 s. ISBN 80-7357-151-X : 895.00. [38] EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS: Samostatná a přenesená působnost krajů a obcí.

[online].

20.

7.

2011

[cit.

2012-01-27].

Dostupné

z:

http://www.eps.cz/poradna/kategorie/obce-kraje/rada/samostatna-prenesena-pusobnost [39] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Členění obcí podle rozsahu výkonu státní správy. [online]. 2002 [cit. 2012-01-26]. Dostupné z: http://portal.uur.cz/spravniusporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/obce.asp [40] MINISTERSTVO VNITRA ČR: Czechpoint. [online]. 2012 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/503 [41] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2000. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html [42] DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY: Postavení zastupitelstva obce. [online]. 26. 3. 2007 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6262427 [43] DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY: Starosta a jiné orgány obce. [online]. 13. 11. 2007 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6292738

96

11 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Členění území České republiky na jednotky NUTS Tabulka č. 2: Cíle regionální politiky EU v období 2007 - 2013 Tabulka č. 3: Srovnání cílů a nástrojů regionální politiky Tabulka č. 4: Rozdělení dotací Tabulka č. 5: Druhy pozemků na území města Rožmitál p. Tř. Tabulka č. 6: Vývoj počtu obyvatel města Rožmitál p. Tř. v letech 2001 - 2010 Tabulka č. 7: Přírůstek obyvatelstva města Rožmitál p. Tř. v letech 2001 - 2010 Tabulka č. 8: Počet ekonomických subjektů podle oborů ve městě Rožmitál p. Tř. Tabulka č. 9: Přehled příjmů v letech 2007 - 2012 Tabulka č. 10: Přehled výdajů v letech 2007 - 2012 Tabulka č. 11: Dotace podle druhového třídění rozpočtové skladby v roce 2012 Tabulka č. 12: Matice srovnání silných a slabých stránek města Tabulka č. 13: Srovnání silných a slabých stránek Tabulka č. 14 matice srovnání příležitostí a ohrožení Tabulka č. 15: Srovnání příležitostí a ohrožení Tabulka č. 16: Podíl silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení na celkovém bodovém hodnocení Tabulka č. 17: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2009 (v Kč) Tabulka č. 18: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2011 (v Kč) Tabulka č. 19: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2011 (v Kč) Tabulka č. 20: Přehled přijatých dotací z fondů Středočeského kraje za rok 2012 (v Kč) Tabulka č. 21: Rozpočet projektu

97

Seznam grafů Graf č. 1: Procentní podíl příjmů jednotlivých skupin rozpočtu na celkových příjmech v r. 2012 Graf č. 2: Procentní podíl výdajů jednotlivých skupin rozpočtu na celkových výdajích v r. 2012 Graf č. 3: Podíl přijatých dotací na celkových příjmech rozpočtu v letech 2007 - 2012 Graf č. 4: Počet úspěšných a neúspěšných projektů města Rožmitál p. Tř. v letech 2006 –2012 Graf č. 5: Výše přijatých dotací města Rožmitál p. Tř. ze zdrojů EU v letech 2007 – 2011

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa města Rožmitál pod Třemšínem a jeho místní části

98