Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory

Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Budoucnost SZP – úvod uV

současnosti běží naplno diskuse o budoucnosti SZP u důležitost lobbyingu v institucích EU u prezident Sarkozy (2010): „vyvolám v EU krizi, pokud by hrozila zásadní přestavba SZP“


Silné stránky ČR v rámci SZP u vysoká

koncentrace zemědělské výroby a výhody z ní plynoucí u kvalifikovaná pracovní síla a tradice u Konkurenceschopné tradiční výrobky: ČR má nejvyšší počet registrovaných označení původu a zeměpisných označení v rámci EU 10


Slabé stránky současné SZP z pohledu ČR nerovné podmínky v rámci EU a rozdílná úroveň podpor u složitá byrokracie při administraci přímých plateb a programu rozvoje venkova u málo půdy a dalšího majetku ve vlastnictví samotných zemědělců, což vede k horší motivaci k hospodaření u chování nadnárodních obchodních řetězců u


Aktuální výzvy pro rozvoj venkova Nízká a nestabilní úroveň příjmů zemědělců u Řešením diverzifikace činností (produkce energie - elektrický proud, teplo), souběžný výkon jiných, nezemědělských činností, např. v oblasti cestovního ruchu) – klíčová role programu Rozvoje venkova u Řešením i pojištění zemědělských rizik u


Aktuální výzvy pro rozvoj venkova – pokrač. u zvyšování

kvality života na venkově u stabilizace obyvatelstva na venkově u nutnost změny hospodářské struktury venkova u vytvoření aktivního prostředí pro bydlení a podnikání


Budoucnost SZP a rozpočet EU – klimatická změna u

u u

u

u

klimatická změna jako průřezový cíl politik EU stavěná do popřední v neoficiálním dokumentu EK Revize rozpočtu (2009) produkce a využívání biomasy, bioplynu – aféra s utajenou dopadovou studií EK o biopalivech závazek EU snížit podíl skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % povede k tomu, že úloha zemědělství v ochraně klimatu bude nabývat na významu stupňující se tlak na omezení množství skleníkových plynů, které vznikají přímo v sektoru zemědělství a dnes tvoří 9,2 % všech emisí skleníkových plynů produkovaných v EU zemědělská půda jako úložiště uhlíku


Budoucnost SZP - I. pilíř u u

u

u

u

u

Odvozování výše přímých plateb od historické úrovně produkce znamená znamená diskriminaci pro ČR SVK a PL mají nyní nižší úroveň přímých plateb než ČR, takže narovnání, narovnání, resp. zprůměrování výše přímých plateb v rámci celé EU by mohlo snížit naši konkurenceschopnost Možný scénář po r. 2013 – krok 1: nastavení srovnatelné úrovně základní plošné platby v rámci celé EU, a to na bázi nikoli historických, ale sociosocioekonomických kritérií (náklady na hospodaření, zaměstnanost v sektoru). sektoru). Z hlediska ČR „ z bláta do louže“. Možný scénář po r. 2013 – krok 2: zavedení povinného/dobrovolného spolufinancování ze strany členských států - renacionalizace SZP. Noční můra pro rozpočet ČR. Možný scénář po r. 2013 – krok 3: hledání klíče pro zbývající balík I. Pilíře: targetting produkčního typu vs. poskytování veřejných služeb (environmentální funkce, rozvoj venkova, bezpečnost potravin, cestovní ruch). Jak finančně „ocenit“ práci zemědělců při rezignaci na kritérium kritérium produkce? EU 12: „přerozdělování bez přívlastků“ vs. EU 15: přechodné období období pro dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb a zachování stávajících stávajících národních obálek z důvodu nutnosti financovat restrukturalizaci sektoru během tohoto přechodného období.


II. pilíř SZP – rozvoj venkova tvrdá konkurence v podobě zdůrazňování tzv. urbánní dimenze společných politik, nejsilněji v kohezní politice u Program rozvoje venkova 2007-2013 (rozdělení prostředků): - Osa Leader: 5% - Osa 1 (konkurenceschopnost): 23% - Osa 2 (životní prostředí a hospodaření s půdou): 55% - Osa 3 (hospodářská diverzifikace a kvalita života): 17% u


Program rozvoje venkova 20072013 u u u u u u

Důležitý aspekt v kontextu SZP: nutnost národního kofinancování osa Leader poddimenzovaná osa Leader klíčová v širším kontextu hospodářské krize; žadatelé mohou být obce a místní akční skupiny 85% HDP venkova je vytvářeno nezemědělskou činností Zaostává čerpání na osu 2, na kterou je přitom vyčleněno nejvíc prostředků Možné důvody nízkého čerpání: nastavení dotačních programů ze strany Mze a SZIF? Nepřipravenost českých zemědělců na čerpání na „nezemědělské“ činnosti (zlepšování životního prostředí a krajiny)? Prioritní čerpání z nejdostupnějších programů?


Rozvoj venkova po r. 2013 – co se „honí hlavou“ Evropské komisi u u u u u u u u

zachování stávající struktury dvou pilířů SZP a poměru mezi nimi pokud dojde ke snížení prostředků na SZP, sáhne se do II. Pilíře koncept modulace se neosvědčil (negativně poznamenal pohled veřejnosti na I. Pilíř a přinesl politické střety s EP) posílit podmíněnost mezi I. a II. Pilířem: II. Pilíř jen pro zemědělce tlak na omezení financování opatření z rozvoje venkova, která lze financovat ze strukturálních fondů Přesvědčení o nevhodnosti současné kategorizace opatření do osové struktury Úvahy o zrušení os a posílení podmíněnosti mezi jednotlivými opatřeními programů rozvoje venkova V souvislosti s diskusí o nastavení základní plošné platby v I. Pilíři EK zvažuje vymezení tzv. méně příznivých oblastí v EU (obdoba tzv. outermost regions ve strukturálních fondech) - hrozba pro ČR


SZP po r. 2013 – nový III. pilíř? u

u u

u u

nově nastolené priority: omezení úniku skleníkových plynů, vázání uhlíku, adaptace zemědělství na klimatickou změnu, omezení ztráty biodiverzity: nerudovská otázka „Kam s nimi“? Scénář 1: řešení v rámci I. Pilíře (posílení crosscompliance) Scénář 2: řešení v rámci II. Pilíře (namísto rozšiřování zákonných povinností vytvoření pozitivně-motivačního prostředí prostřednictvím podpůrných opatření. Ale „bez záruky“: dobrovolnost a spolufinancování. Scénář 3: řešení kombinací zapojení I. a II. Pilíře Scénář 4: vytvoření samostatného 3. pilíře zaměřeného výhradně na klimatickou změnu.


Budoucnost SZP: pozice členských států u

u

u

skupina některých čistých plátců (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí): postupné rušení přímých plateb, větší tržní orientace SZP a důraz na rozvoj venkova Německo, Francie a někteří čistí příjemci (Řecko, Španělsko, většina EU 10): podporují zachování přímých plateb a odmítavě se staví k výraznějšímu krácení rozpočtu na SZP skupina států EU 10: požadavek rovných podmínek pro všechny zemědělce bez ohledu na zemi původu


Budoucnost SZP – strategie aktérů u

u

u u

ČR: pasivní přístup, chybí jasná národní pozice (MF vs. MZE), chybí jednotná linie prosazování zájmů zemědělců (AK, Zemědělský svaz, ASZ) Francie v čele skupiny EU 22, k níž nedávno přibylo Polsko (nedávná strategická schůzka ministrů zemědělství PL a FR); společný jmenovatel: podpora malých farem, pokud krácení dotací, tak velkým farmám. ČR mezi EU 5, která stojí stranou (ČR, VB, Švédsko, Dánsko, Nizozemí) EU 22 vyvíjí tlak na EK, ČR mimo hru


Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory

Recommend Documents