Budoucnost politiky soudržnosti EU
doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. Katedra evropské integrace Ekf VŠB-Technická univerzita Ostrava
Cíl a obsah přednášky Cíl: • Vyvolat diskuzi nad současným a budoucím zaměřením politiky soudržnosti EU Obsah: • Východiska současné regionální politiky po rozšíření EU • Regionální disparity ve vybraných zemích střední Evropy • Scénáře a vývojové trendy v Evropě • The Future of EU Cohesion policy (611 000 odkazů v Google)
1
Dvojice rozvojových cílů EU Cíl „Soudržnost a vyvážený regionální rozvoj“ • • •
Snižovat regionální disparit na všech úrovních, včetně nadměrné koncentrace aktivit v tzv. pentagonu Revitalizovat málo osídlené a ekonomicky slabé regiony Vyvarovat se negativních územních dopadů sektorových politik
Cíl :Posílení evropské konkurenceschopnosti“ • •
Silnější integrace evropských regionů do globální ekonomiky včetně budování několika dynamických zón globální ekonomické integrace Využití ekonomického potenciálu všech regionů
Oba cíle se vztahují k území (regiony, státy) Stejné (podobné) ukazatele pro hodnocení obou cílů Nejsou tyto cíle protichůdné?
Rozšíření EU v roce 2004 a regionální rozvoj Důsledky • Národní konvergence a regionální divergence • Prohloubení regionálních disparit • Zvýšení konkurence Výzvy • Otevření „evropského prostoru“ – společný trh, vývoj a výzkum, vzdělávání,.. • Přístup ke zdrojům financování ze SF • Orientace na soudržnost, konkurenceschopnost, inovace a růst
2
Disparity v HDP/ob. v roce 2005 a politika soudržnosti ve dvou Uniích
Financování rozvojových programů podle sektorů US a EU 2006-2008
US: 253 mld. € / rok
EU: 58 mld. € / rok
3
Struktura výdajů rozpočtu EU 1988 - 2013
Jaká je však efektivnost těchto výdajů?
Hodnocení politiky soudržnosti v EU: Zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti EU Zpráva Zveřejnění Název zprávy 1.
2.
3.
4.
1996
První kohezní zpráva
1999
6. periodická zpráva o soc. a ek.. situaci a rozvoji regionů Evropské unie
2001
Jednota, solidarita, diverzita pro Evropu, její obyvatele a její území
2002
1. průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti
2003
2. průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti
2004
Nové partnerství pro soudržnost, konkurenceschopnost, spolupráci
2005
3. PZ o ESS. K novému partnerství pro růst, zaměstnanost a soudržnost
2006
4. PZ o ESS. Strategie růstu a zaměstnanosti a reforma EPS
2007
Rostoucí regiony, rostoucí Evropa
2008
5. PZ o ESS. Rostoucí regiony, rostoucí Evropa
2009
6. PZ o ESS. Kreativní a inovativní regiony
konvergenci,
Empirické důkazy o dopadu politiky soudržnosti nejsou vždy uspokojivé
4
Velké regionální rozdíly i ve vyspělých zemích
Eurostat Reg. Yearbook 2008
Disperze regionálního HDP/ob. v PPS, NUTS2, 2000 a 2005 Pokles
Nárůst
Eurostat Reg. Yearbook 2008
5
Indikátor disperze disparit: Theilův index, HDP/ob., NUTS 2 regiony, EU-27
2 složky: vliv členského státu (Bc) a regionu (Wc)
Celkové disparity mezi regiony EU klesají zejména z důvodu poklesu disparit mezi státy
ale Disparity mezi regiony v rámci států rostou
Diskuse o politice soudržnosti EU po roce 2013 • Zahájena v roce 2007 • Téměř 100 podnětů národních vlád a regionálních orgánů • Hlavním cílem politiky soudržnosti je zmírnění hospodářských a sociálních rozdílů v úrovni rozvoje mezi evropskými regiony • Politika soudržnosti by se měla vztahovat na celé území EU • Ústřední témata: Konkurenceschopnost, aktivní politiky trhu práce a udržitelný rozvoj
6
Hlavní podněty pro diskuzi o budoucnosti politiky soudržnosti EU Vznikly nezávisle na českém předsednictví: • Výsledky veřejných konzultací k Zelené knize o územní soudržnosti (duben 2009) • Studie Fabrizia Barcy z italského ministerstva financí [2] s názvem „Agenda pro reformovanou politiku soudržnosti“, (duben 2009); • Šestá průběžná zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti (červen 2009), která se zaměřila na kreativitu a inovace v regionech. Součástí této zprávy je také shrnutí diskuze k Zelené knize o územní soudržnosti.
Regiony 2020 (DG Regio, 12/2008) Ohrožení regionů v globální perspektivě •
Globalizace: Regiony EU budou vystaveny zvýšené konkurenci z nových rozvíjejících se zemí.
•
Demografický vývoj: Regiony EU budou vykazovat nejvyšší hodnotu stárnutí obyvatel na světě po Japonsku.
•
Klimatické změny: Současné podmínky zhorší regiony v oblasti Středozemního moře.
•
Energetika: regiony EU se budou muset orientovat na čisté zdroje energie.
•
Politika soudržnosti EU po roce 2013: Udržet zaměření na Lisabonskou agendu, více pozornosti věnovat environmentálním cílům a posílit územní spolupráci.
7
Regiony 2020 Hodnocení budoucích výzev ohrožujících regiony EU
4 výzvy pro Evropu: • Globalizace • Demografické změny • Změna klimatu • Dodávky energie Hodnocení pomocí „indexů ohrožení“
Hodnoty indexu ohrožení českých regionů České regiony CZ01 CZ02 CZ03 CZ04 CZ05 CZ06 CZ07 CZ08
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
Klimatické změny 21 28 29 26 27 28 31 30
Indexy ohrožení Energetika Globalizace 45 56 55 56 53 50 54 55
34 54 57 76 52 51 54 62
Demografické změny 38 34 37 36 39 38 37 36
8
Vývojové trendy: Stárnutí obyvatelstva v Evropě
Průměrný věk ve většině regionů: 45 let
Vývojové trendy: Emise CO2
9
Vývojové trendy: Růst obyvatel v Evropě v roce 2030
Jak dál v politice soudržnosti EU? Tři scénáře: • Reforma současné politiky soudržnosti • Orientace na soudržnost • Orientace na konkurenceschopnost Vše závisí na prioritách politiky EU a na rozpočtu (stanoví je Finanční perspektiva EU)
10
Jak dál v politice soudržnosti EU? • Nová situace ve světě a v EU vyžaduje nová řešení i v regionální politice, jejich cílech, financování a řízení. • Agenda pro reformu politiky soudržnosti (Barca Report, 2009) se koncentruje na:
Orientace na rozvoj míst , konkurenceschopnost i soudržnost
Změna paradigmatu regionální politiky • Tradiční: – Finanční transfery firmám, regionům a na veřejné práce. – Velká část zdrojů alokovaná sektorově a řízená centrálně bez vazby na místo.
• Nové: – Orientované na místo/území, znalosti (place, knowledge) – Integrovaný a participativní přístup založený na víceúrovňovém způsobu vládnutí (multilevel governance).
• Priority politik (konsensus?) – Výzkum a inovace – Životní prostředí (klimatické změny) a energie
11
Agenda pro reformovanou politiku soudržnosti • Jsou silné důvody pro alokování velké části rozpočtu EU pro strategii rozvoje míst. • Politika soudržnosti poskytuje odpovídající rámec pro tuto strategii, ale vyžaduje komplexní reformu. Reforma vyžaduje: – Renovovanou koncepci politiky – Koncentraci na pouze několik vybraných priority – Změnu řízení a správy politiky soudržnosti
Změna ve způsobilosti financování pro Cíl konvergence Cíl konvergence
Data 2000-02 Data 2003-05
Počet zemí
18
15
Počet regionů
84
67
Obyvatelstvo (mil.)
154
121
(31% of EU)
(25% of EU)
EU15: Hlavní ztráty cíle konvergence Německo: 5 regionů (žádný region pro Cíl konvergence) Řecko: 3 regiony (pokles obyvatel z 37 na 24%) Španělsko: 3 regiony (pokles obyvatel z 31 na 2.5%) UK: 2 regiony (žádný region pro Cíl konvergence) Bachtler, J., 2008
12
Změna ve způsobilosti financování pro Cíl konvergence (2003-2005) EU12: Hlavní ztráty Cíle konvergence • Malta: celý stát • Polsko: region Mazowiecki (s Varšavou) • Slovinsko: 1 ze 2 regionů Situace bez velkých změn • BG, CZ, EE, IT, LV, LT, HU, SK
Ztráta způsobilosti pro Fond soudržnosti (data 2005-7) Nebude • EU15: Španělsko a Řecko (jen Portugalsko zůstane) • EU12: Kypr a Slovinsko Zůstane • EU12: ostatní nové členské státy, včetně Česka
13
Současná a budoucí způsobilost financování politiky soudržnosti EU Současné pokrytí
Budoucí pokrytí?
(Data HDP 2000-2002)
(Data HDP 2003-2005)
Konvergence Phasingout
Konvergence Phasingout
EU27 (mil.)
Obyv.
153 799
16 595
19 534
121 088
39 838
EU27 (%)
Obyv.
31,4
3,4
4,0
24,6
8,1
EU27 Počet regionů
84
16
13
67
25
Česko
88,6
Maďarsko
71,9
Polsko
Bachtler, J., 2008
Phasingin
88,5 28,1
71,8
100,0
86,5
Slovensko
88,8
88,8
Německo
12,3
Rakousko
6,1
13,5 13,3
3,4
Východiska scénáře „Orientace na konkurenceschopnost“ • • • •
Podstatné snížení celkového rozpočtu EU Hlavní priority financování V&V, vzdělávání, ICT a dostupnost Snížení rozpočtu pro CAP a ERDF Další rozšiřování EU
• Zaměření politiky na regiony s nejsilnějším potenciálem • Další liberalizace a privatizace veřejných služeb • Podpora imigrace pro zvýšení počtu pracovní síly • Investice do infrastruktury podle tržní poptávky • Opatření pro ochranu životního musí být tržně efektivní
14
Dopady scénáře „Orientace na konkurenceschopnost“ • Vyšší ekonomický růst, ale více koncentrován v metropolích • Obecně nižší průměrný věk obyvatel • Vyšší sociálně-ekonomická polarizace, prostorová segregace a konflikty mezi obyvatelstvem • Výrazná preference pro regiony s metropolitními oblastmi • Znevýhodnění venkovských oblastí • Výrazná suburbanizace • Vyšší úrovně emisí • Horší ochrana životního prostředí
Scénář: Orientace na konkurenceschopnost Prostorová struktura a hierarchie měst v roce 2030
Vyšší ekonomický růst EU jako celku Větší koncentrace aktivit ve městech Riziko rurální marginalizace a úpadku odvětví mimo centra
15
Východiska scénáře „Orientace na soudržnost“ •
Zachování objemu rozpočtu EU a posílení rozpočtu pro strukturální fondy EU Soustředění politik na nejzaostalejší a nejslabší regiony
• •
• •
Více veřejných intervencí a větší decentralizace řízení a správy směrem k regionům Aktivní více-úrovňová územní správa a samospráva v regionech podporovaných strukturálními fondy EU Zastavení rozšiřování EU, priorita k prohloubení spolupráce v rámci EU Omezení politiky pro externí imigraci
• •
Priorita infrastrukturních investic v periferních regionech Přísná environmentální opatření a opatření pro zmírnění klimatických změn
•
Dopady scénáře „Orientace na soudržnost“ • • •
Nižší celkový ekonomický růst EU, ale lepší geografické rozložení. Nižší globální konkurenceschopnost evropských metropolitních oblastí Příznivější rozvoj nemetropolitních regionů
• • •
Lépe regionálně vyvážená struktura obyvatel Menší sociálně-ekonomická polarizace a segregace ve městech Lepší integrace znevýhodněných obyvatel na trhu práce
• • •
Více prosperující venkovské oblasti v důsledku ekonomické diverzifikace Obecně nižší úroveň emisí Lepší ochrana přírodního a kulturního dědictví a vlivu klimatických změn
16
Scénář: Orientace na soudržnost Prostorová struktura a hierarchie měst v roce 2030
Nižší ekonomický růst EU Vyváženější rozvoj regionů Vznik nových periferních integrovaných zón
Srovnání scénářů Prostorová struktura a hierarchie měst v roce 2030 Konkurenceschopnost
Soudržnost
17
Závěry k budoucí orientaci politiky soudržnosti EU Moderní přístupy k regionální politice deklarují • orientaci na rozvoj potenciálu a konkurenceschopnost všech regionů • vytváření podmínek pro rozvoj před finančními intervencemi a • aktivní úlohu governance na úrovni samosprávných regionů. Cílem je konkurenceschopnost i vyrovnávaní rozdílů
Budoucnost politiky soudržnosti EU
Regionální politika a regionální rozvoj jsou stále výzvou a příležitostí pro politiky, pedagogy i výzkumníky Politici však rozhodnou!
☺ Děkuji za pozornost
[email protected]
18
