JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA. Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova DIPLOMOVÁ PRÁCE

JIHOýESKÁ UNIVERZITA V ýESKÝCH BUDċJOVICÍCH

EKONOMICKÁ FAKULTA

Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Regenerace panelových domĤ v ýeských BudČjovicích s využitím strukturálních fondĤ EU

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petra Pártlová, Ph.D.

Autorka: Inka Balogová

2012

ýestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Regenerace bytových domĤ v ýeských

BudČjovicích

s využitím

strukturálních

fondĤ“

vypracovala

samostatnČ na základČ vlastních zjištČní a materiálĤ uvedených v seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona þ.111/1998 Sb. v plném znČní souhlasím se zveĜejnČním své diplomové práce, a to v nekrácené podobČ elektronickou cestou ve veĜejnČ pĜístupné þásti databáze STAG provozované Jihoþeskou univerzitou v ýeských BudČjovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikaþní práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona þ.111/1998 Sb., zveĜejnČny posudky školitele a oponentĤ práce i záznam o prĤbČhu a výsledku obhajoby kvalifikaþní práce. RovnČž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikaþní práce s databází kvalifikaþních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikaþních prací a systémem na odhalování plagiátĤ.

V ýeských BudČjovicích 30. 4. 2012

………………………….. Inka Balogová

PodČkování: DČkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. PetĜe Pártlové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace. Touto cestou dČkuji prof. Ing. Janu Váchalovi, CSc. za metodické vedení práce, ochotu a trpČlivost. ZvláštČ pak dČkuji regionální poradkyni v oblasti dotaþních titulĤ paní Jitce Crhákové z obþanského sdružení Regionální centrum bydlení za cenné rady, pĜipomínky a diskuze. SouþasnČ dČkuji pĜedsedkyni Bytového družstva Václava Volfa 21, že mi poskytla podklady a materiál ke zpracování této práce a zároveĖ dČkuji vedení spoleþnosti SPRÁVA DOMģ s.r.o. za zázemí po dobu mého studia.

1. ÚVOD....................................................................................................................... 3 2. LITERÁRNÍ PěEHLED ............................................................................................ 5 2.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA ..................................................................................... 5 2.1.1 Teoretické pĜístupy k regionální politice ........................................................ 6 2.2 VÝVOJ ýESKÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY ..........................................................10 2.3 ZÁSADY REGIONÁLNÍ POLITIKY.....................................................................12 2.4 BYDLENÍ ...........................................................................................................13 2.4.1 Panelová výstavba a regenerace sídlišĢ v ýR .............................................15 2.4.2 Opravy panelových domĤ v zemích západní Evropy ...................................17 2.5 STRUKTURÁLNÍ FONDY ..................................................................................20 2.5.1 Financování Cíle – Konvergence .................................................................21 2.5.2 Integrovaný operaþní program.....................................................................26 2.5.2.1 IPRM – seznámení s výzvou Regenerace sídlištČ Máj ..........................26 2.5.2.2 Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje ............................31 3. MATERIÁL A METODY ..........................................................................................32 3.1 Materiál ..............................................................................................................32 3.1.1 Bytové družstvo Václava Volfa 21 ...............................................................32 3.1.2 Stav bytového domu Václava Volfa 21 pĜed revitalizací...............................33 3.1.3 Revitalizace bytového domu Václava Volfa 21 ............................................34 3.2 METODY ...........................................................................................................35 3.2.1 Cíl práce ......................................................................................................35 3.2.2 Hypotéza .....................................................................................................35 3.2.3 Rozbor možností þerpání finanþních prostĜedkĤ ..........................................36 3.2.3.1 Financování bankovním úvČrem ...........................................................36 3.2.3.2 Dotace Nový PANEL .............................................................................37 3.2.3.3 Dotace Zelená úsporám ........................................................................38 3.2.3.4 Dotace IPRM ........................................................................................39 4. VÝSLEDKY A DISKUZE .........................................................................................41 5. NÁVRHY A OPATěENÍ ..........................................................................................43 5.1 PĜíprava a Ĝízení projektu IPRM .........................................................................44 5.1.1 Stanovení projektového zámČru ..................................................................44

ϭ

5.2 Projekt „Revitalizace bytového domu Václava Volfa 1379/21“............................47 6. ýASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU ..............................................................69 7. FOTODOKUMENTACE REGENERACE BD ..........................................................70 8. ZÁVċR ....................................................................................................................72 9. SUMMARY..............................................................................................................74 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ ................................................................................76 SEZNAM OBRÁZKģ, SCHÉMAT, TABULEK A GRAFģ ...........................................81 PěÍLOHY ....................................................................................................................83

Ϯ

1. ÚVOD

Množství a úþel použití finanþních prostĜedkĤ z EU se odvíjí od aktuálního vymezení regionální politiky Evropské unie. Regionální politika má dle principu solidarity podporovat smČĜování cílené pomoci do zaostávajících regionĤ nebo regionĤ s nevyhovující strukturou prĤmyslu. Strukturální fondy jsou nástrojem regionální politiky a mČly by pĜispívat k ekonomické a sociální soudržnosti. To je tĜeba mít na vČdomí hlavnČ pĜi pĜípravČ žádosti o financování projektu. V této diplomové práci se zabývám jedním z úþinných nástrojĤ urbánní politiky, který zajišĢuje koordinaci odvČtvových a územních politik ve mČstech. Jedná se o „Integrovaný plán rozvoje mČsta“, který definuje intervence v oblastech bydlení

a

pĜedstavuje

nástroj

pro

þerpání

finanþních

prostĜedkĤ

ze

strukturálních fondĤ s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících urþená mČsta jako póly rozvoje regionu prostĜednictvím koncentrace alokace finanþních prostĜedkĤ do geograficky vymezené zóny mČsta nebo v rámci Ĝešení klíþového tématu rozvoje mČsta. Integrovaný plán rozvoje mČsta je koordinaþním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje mČsta za úþelem identifikace a Ĝešení problémĤ rozvojových oblastí mČsta v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondĤ v programovacím období 2007 - 2013. Bytový dĤm obecnČ je definován jako více než polovina jeho podlahové plochy odpovídající požadavkĤm na trvalé bydlení, která je k tomuto úþelu urþena a má nejménČ þtyĜi samostatné byty a budova je zkolaudována jako bytový dĤm nebo dĤm s byty. NejvČtší þást tvoĜí byty v panelových domech, které byly stavČny od 60. let do poþátku let 90. minulého století. Kvalita bydlení na panelových sídlištích dlouhodobČ klesá. Bytový fond byl v minulosti charakteristický tím, že obydlené byty v rodinných domech þinily asi pČtinu obydlených bytĤ, byty v bytových domech þtyĜi pČtiny. Na jeden byt v prĤmČru pĜipadalo 2,5 osoby, obytná plocha na osobu dosáhla 17,52 m2. PĜi srovnání tČchto ukazatelĤ s

ϯ

hodnotami v podobnČ Č velkých mČstech m stech (Liberec, Olomouc), nejsou mezi nimi a ýeskými BudČjovicemi jovicemi tém témČĜ žádné odlišnosti. Problematická je kvalita bydlení v panelových sídlištích, sídlištích, kde je vysoká koncentrace osob na pĜíliš pĜ malém prostoru. NejobtížnČjší jší je dlouhodobČ dlouh situace ve tĜech nejvČtších tších sídlištích v ýeských BudČjovicích jovicích (Máj, Vltava, Šumava), kde žije cca 40 % obyvatel mČsta. m Celé sídlištČ Máj je domovem zhruba þtvrtiny obyvatel mČsta. sta. Revitalizace a regenerace panelových sídlišĢ sídliš je nutná, což je jedním

z

nejdĤležitČ ležitČjších

výstupĤ

Strategického

plánu

mČsta m

ýeské

BudČjovice1. ýeské BudČjovice Čjovice rozd rozdČlily lily „Integrovaný plán rozvoje mČsta“ mČ do tĜí samostatných þástí: Schéma þ. 1 – RozdČlení IPRM ýeské BudČjovice

ſŶŽǀǉ/WZD>ĞǀǉďƎĞŚ sůƚĂǀǇ ͻĂďǉǀĄƐĞƌŽǌǀŽũĞŵēĄƐƚŝ ĂďǉǀĄƐĞƌŽǌǀŽũĞŵēĄƐƚŝ ŵĢƐƚĂŶĂůĞǀĠŵďƎĞŚƵ sůƚĂǀǇ͘ ĞůŬŽǀĠŶĄŬůĂĚǇŶĂƌĞĂůŝǌĂĐŝ ͻĞůŬŽǀĠŶĄŬůĂĚǇŶĂƌĞĂůŝǌĂĐŝ ƚŽŚŽƚŽ/WZDũƐŽƵǀǇēşƐůĞŶǇ ŶĂϲϳϵŵŝůŝŽŶƽŬŽƌƵŶ͕ǌ ŶŝĐŚǎďǇŵĢůĂϱϰϯŵŝůŝŽŶǇ ēŝŶŝƚĚŽƚĂĐĞǌZKW͘ WĂƌƚŶĞƌƐŬĠƉƌŽũĞŬƚǇǌũŝŶǉĐŚ ƚĠŵĂƚŝĐŬǉĐŚŽƉĞƌĂēŶşĐŚ ƉƌŽŐƌĂŵƽƉĂŬƉƎĞĚƐƚĂǀƵũş ēĄƐƚŬƵϯϭϰϰŵŝůŝŽŶƽŬŽƌƵŶ͕ ǌƚŽŚŽϮϲϳϮŵŝůŝŽŶǇĚŽƚĂĐĞ ;ũĞĚŶĄƐĞƉƎĞĚĞǀƓşŵŽ ŝŶǀĞƐƚŝĐĞĚŽŽďũĞŬƚƽĂ ǌĂƎşǌĞŶş:ŝŚŽēĞƐŬĠƵŶŝǀĞƌǌŝƚǇ ĂƐƉƎşǌŶĢŶǉĐŚŝŶƐƚŝƚƵĐşͿ͘

ſŶŽǀǉ/WZD^şĚůŝƓƚĢDĄũ

dĠŵĂƚŝĐŬǉ/WZD

ͻĂŵĢƎƵũĞƐĞŶĂŽďŶŽǀƵ ǀĞƎĞũŶǉĐŚƉƌŽƐƚƌĂŶƐƚǀşĂ ƌĞŐĞŶĞƌĂĐŝďǇƚŽǀǉĐŚĚŽŵƽǀ ƐĞǀĞƌŶşēĄƐƚŝƐşĚůŝƓƚĢDĄũ͘ ͻ&ŝŶĂŶĐŽǀĄŶşďƵĚĞǌĂũŝƓƚĢŶŽ ǌ/ŶƚĞŐƌŽǀĂŶĠŚŽŽƉĞƌĂēŶşŚŽ ƉƌŽŐƌĂŵƵ;/KWͿ͕ƉƌŽƐƚƎĞĚŬƽ ŵĢƐƚĂĂǀůĂƐƚŶşŬƽďǇƚŽǀǉĐŚ ĚŽŵƽ͘ DĢƐƚŽƵŬŽŶēş ƌĞĂůŝǌĂĐŝ/WZDĚŽϯϬ͘ēĞƌǀŶĂ ϮϬϭϱ͘

ͻĂŚƌŶƵũĞƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞ ĂŚƌŶƵũĞƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞ ŬŽŵƵŶŝŬĂĐşĂǀǇďƵĚŽǀĄŶş ŝŶĨƌĂƐƚƌƵŬƚƵƌǇŽďũĞŬƚƽǀ ƌĄŵĐŝƐƉůĂǀŶĢŶşsůƚĂǀǇĂ ƉƌŽũĞŬƚƵ DĢƐƚŽĂǀŽĚĂ͘ ͻdĞŵĂƚŝĐŬǉ/WZDƉŽēşƚĄƐ dĞŵĂƚŝĐŬǉ/WZDƉŽēşƚĄƐ ĐĞůŬŽǀǉŵŶĄŬůĂĚĞŵϴϵϳ ŵŝůŝŽŶƽŬŽƌƵŶ͕ǌŶŝĐŚǎďǇ ĚŽƚĂĐĞŵĢƐƚĂŵĢůĂēŝŶŝƚϯϴϳ ŵŝůŝŽŶƽ<ē͘

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/stranky/iprm.aspx http://www.c iprm/stranky/iprm.aspx

1

Strategický plán mČsta ýeské eské BudČjovice Bud je stĜednČdobým dobým dokumentem, jehož cílem je definovat hlavní rozvojové r priority mČsta na vymezené þasové období, které rámcov rámcovČ odpovídají programovacímu období Evropské unie. ěada navrhovaných aktivit však vyžaduje delší de období realizace – cca 15-20 let i více let.

ϰ

2. LITERÁRNÍ PěEHLED

2.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA

Regionální problémy byly odjakživa vnímány obyvatelstvem, odborníky i vládami a samosprávou. Spíše záleželo na intenzitČ percepce regionální tematiky a jejím odrazu v praktické þinnosti veĜejné správy. Vlastní regionální politika, respektive zájem o ni není ale až tak starý. PĤvodnČ, pĜed velkou hospodáĜskou krizí þtyĜicátých let, se tvrdilo, že regionální diferenciace ekonomického vývoje je determinována podmínkami národní ekonomiky, a tudíž je zbyteþné pokoušet se toto rozdČlení mČnit. Z þistČ teoretického hlediska byla regionální nerovnováha považována pouze za doþasný problém ve všeobecném automatickém systému ekonomické rovnováhy. PrávČ v tČchto souvislostech se P. Samuelson vyjádĜil následujícím zpĤsobem: „Regionální problémy byly v ekonomice tak zanedbány, že tato oblast je zajímavá sama o sobČ“2. Regionální problémy mohou být zpĤsobeny celou Ĝadou faktorĤ ekonomické i neekonomické povahy. StruþnČ mĤžeme zmínit hlavní faktory vztahující se k ekonomickým teoriím, a sice relativnČ nízkou mobilitu pracovní síly a kapitálu a geografické faktory, zejména geografickou odlehlost a nedostateþné pĜírodní zdroje. Dalšími významnými faktory jsou napĜíklad nevyhovující ekonomická struktura regionu, institucionální faktor (centralizující vliv ústĜedních institucí mĤže být do urþité míry zodpovČdný za regionální nerovnováhu) a psychologické faktory. Regionální politika pak pĜedstavuje konkrétní projev úsilí spoleþnosti o snížení (zmČnu) velikosti regionálních rozdílĤ. Rozdíly v socioekonomické vyspČlosti regionĤ však nejsou jediným dĤvodem pro existenci regionální politiky. 2

Samuelson, Nordhaus, 1991, IOII s.

ϱ

Regionální politiku je spíše nutno chápat jakou souþást souboru ekonomických a sociálních (i ekologických) cílĤ, jako jsou ekonomický rĤst, udržitelný rozvoj, kvalitní životní prostĜedí, sociální a politická stabilita, rovnost šancí obyvatel i rozdČlování pĜíjmĤ zpĤsobem, který vČtšina obyvatel považuje za spravedlivý a který je souþasnČ ekonomicky stimulující. Definic regionální politiky existuje celá Ĝada, pĜiþemž žádná z nich nebyla akceptována jako všeobecnČ pĜijatelná. PĜesto lze velmi obecnČ regionální politiku definovat jako soubor cílĤ, opatĜení a nástrojĤ vedoucích ke snižování pĜíliš velkých rozdílĤ v socioekonomické úrovni jednotlivých regionĤ3. V tomto pojetí definují regionální politiku N. Vanhoe a L. H. Klaasen4 i P. Hall5. UvádČjí definici, v níž „regionální politika pĜedstavuje všechny veĜejné intervence, které vedou ke zlepšení geografického rozdČlení ekonomických þinností, respektive které se pokouší napravit urþité prostorové dĤsledky volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemnČ závislých cílĤ: ekonomického rĤstu a zlepšení sociálního rozdČlení ekonomických efektĤ“. Regionální politika je tedy urþena k ovlivĖování hospodáĜské struktury v regionech tak, aby pĜispČla ke zlepšení efektivnosti hospodáĜské politiky (WOKOUN, MALINOVSKÝ, DAMBORSKÝ, BLAŽEK, 2008).

2.1.1 Teoretické pĜístupy k regionální politice

Sám John Maynard Keynes nevČnoval regionálním problémĤm témČĜ žádnou pozornost, pĜesto se právČ jeho teorie stala základem pro mnoho konceptĤ používaných v teoriích regionálního rozvoje i v regionálním výzkumu. Pro oblast regionálního výzkumu je významným pĜínosem J. M. Keynese zavedení pojmu multiplikátoru neboli následných reakcí ekonomiky na urþitý impuls. Pojem multiplikátor je podle Amstronga a Taylora (1993) založen na samozĜejmém, ale 3

Viz napĜ. heslo „Regionální politika“ – zpracoval R. Wokoun. In: Žák, 2002, 887 s. Vanhove, Klaasen, 1987. 5 Hall, 1992, 259s. 4

ϲ

zásadním poznatku, že každé výdaje jsou souþasnČ pĜíjmem nČkoho jiného a že s rostoucími pĜíjmy se zvyšuje i spotĜeba (pro pĜesnost je nutno dodat, že se spotĜeba s rostoucími pĜíjmy sice absolutnČ zvyšuje, ale relativnČ mĤže podíl spotĜeby na pĜíjmech klesat). Multiplikaþní efekt je tak mechanismem typu pozitivní zpČtné vazby (v pĜípadČ negativního multiplikátoru je pak pĜíkladem mechanismu negativní zpČtné vazby). K multiplikaþnímu efektu nedochází jen ve finanþní sféĜe, ale analogicky i v dalších

oblastech,

napĜíklad

ve

zmČnách

zamČstnanosti.

Koncept

multiplikátoru se pozdČji stal klíþovým pojmem mnoha generací regionálních modelĤ. Keynesiánský poptávkovČ orientovaný pĜístup definovaný ve vČcném rámci

makroekonomické

politiky

je

z hlediska

regionálního

rozvoje

charakteristický svým primárním dĤrazem na redistribuci veĜejných finanþních zdrojĤ, na vyrovnávání disparit v ekonomické úrovni regionĤ (BLAŽEK, UHLÍě, 2002). Extenzivní transfery tČchto zdrojĤ v praxi jen v omezené míĜe respektovaly efektivnost jejich alokace a rovnČž oslabovaly aktivní roli regionální a lokální samosprávy. Tomu odpovídaly dosažené výsledky vþetnČ paradoxních jevĤ, které se objevily v navazujícím období v regionech s nejvČtším rĤstem ekonomiky. Podle neoklasické teorie má kapitál tendenci smČĜovat tam, kde je cena práce srovnatelnČ nízká a návratnost investovaného kapitálu srovnatelnČ vysoká. Základní neoklasický model amerického ekonoma R. Solowa popisuje jednosektorový uzavĜený ekonomický systém o jednom þiniteli, který vlastní vstupy a Ĝídí proces výroby. Model vychází ze standardní neoklasické výrobní funkce o dvou faktorech – kapitál a práce se realizují v podmínkách snižující se návratnosti. Výstupem je homogenní produkt, který lze buć spotĜebovat, nebo investovat do doplnČní fyzického kapitálu. V takové ekonomice úspory urþují investice, a tedy i rychlost akumulace kapitálu. RĤst poþtu obyvatel je externím (zjednodušenČ

ϳ

konstantním) faktorem urþujícím rĤst poþtu pracovníkĤ, abstrahovaným od nedobrovolné nezamČstnanosti. Tabulka þ. 1 – Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje a regionální politiky Obecný pĜístup

PĜevažující teorie regionálního

Regionální politika

rozvoje Neoklasický (1920-1940)

Teorie regionální rovnováhy

Základní koncept – „dČlníci za prací“,

(zejména tzv. neoklasické modely)

používány nástroje zvyšující mobilitu pracovních sil

Keynesiánský (1950 – 1975)

Teorie regionální nerovnováhy (napĜ.

„práce za dČlníky“, nástroje

teorie kumulativních pĜíþin, teorie

podporující pĜíliv investic ze

pólĤ rĤstu)

soukromého i veĜejného sektoru do problémových regionĤ (investiþní dotace, relokace institucí)

Nemarxistický (1970 – 1985)


Návrhy na opatĜení neomarxisté

teorie nerovnomČrné smČny)

neformulovali; v nČkterých socialistických zemích byla regionální politika velmi úþinná (napĜ. v bývalé ýSSR), ale za cenu ztráty ekonomické výkonnosti a vnČjší konkurenceschopnosti celého státu

Neoliberální (1975 -)

Teorie regionální rovnováhy i

„podpora lokální iniciativy“, podpora

nerovnováhy (napĜ. nová teorie rĤstu,

malých a stĜedních firem,

teorie závislosti na zvolené cestČ)

decentralizace kompetencí,


„spolupráce a inovace“, podpora

teorie prĤmyslového okrsku, teorie

malých a stĜedních firem, šíĜení

uþících se regionĤ)

inovací, networking, gradualistická

deregulaþní opatĜení Institucionální (1980-)

promČna místních institucí založená na uþení

Zdroj: upraveno podle Blažek 1999a

Z uvedeného modelu plynou dva hlavní závČry: •

Slabší ekonomiky (regiony) by mČly rĤst rychleji pĜi stejných parametrech urþujících rovnováhu stabilního stavu. Pokud existují rozdíly v tČchto parametrech, roste ekonomika tím rychleji, þím dále je od svého rovnovážného stavu, tj. silnČjší ekonomika mĤže rĤst rychleji než ekonomika slabší. Uvedené vlastnosti jsou v odborné literatuĜe oznaþovány

ϴ

v prvním pĜípadČ jako nepodmínČná betakonvergence ve druhém pĜípadČ jako podmínČná betakonvergence. •

EfektivnČjší využití zdrojĤ zvedne hodnotu výstupu na hlavu pouze v omezeném þasovém období. Dlouhodobý rĤst výstupu tak lze vysvČtlit jen na základČ vnČjších nebo externích faktorĤ, z nichž technický pokrok je pokládán za urþující (STEJSKAL, KOVÁRNÍK, 2009).

Ekonomická teorie rozlišuje dva pĜístupy v regionální politice: •

Exogenní regionální politika – politika orientovaná z pohledu regionu na vnČjší rozvojové impulsy, které jsou pĜedstavovány intervencemi státu. Jedná se o centrálnČ usmČrĖované pĜerozdČlení zdrojĤ do výkonovČ zaostávajících regionĤ. Tato politika se orientuje zejména na ovlivnČní mobility výrobních faktorĤ (kapitálu a práce) z vyspČlých regionĤ do regionĤ málo rozvinutých.

•

Endogenní regionální politika – politika založená na uvolĖování a mobilizaci vnitĜních regionálních faktorĤ a vytváĜení podmínek pro rozvoj regionálního potenciálu zdrojĤ a struktur. U této politiky pĜevládají regionální nástroje a pĜípadné státní zásahy jsou pouze doplĖkovým zdrojem.

Exogenní regionální politika pĜevládala v EvropČ asi do poloviny 70. let. Byla orientovaná na rozdíly dichotomního typu, kdy na jedné stranČ byly vysoce rozvinuté, industriální regiony a na stranČ druhé regiony zaostalé, venkovské a agrární. Oblasti, do kterých smČĜovaly její nástroje, zĤstaly na stejné úrovni. V souþasné dobČ jednoznaþnČ pĜevládá koncept endogenní regionální politiky. V EvropČ se urychlil geografický pohyb regionálních problémĤ, což je vyvoláno strukturálními zmČnami v ekonomice. ýasto dochází k tomu, že nové inovaþní þinnosti se umísĢují mimo oblasti tradiþního prĤmyslu, spíše do lokalit rekreaþnČ využívaných a s vysokou kvalitou života (SKOKAN, 2004).

ϵ

2.2 VÝVOJ ýESKÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY

Období 1945 -1989. V pováleþném období ýeskoslovenska došlo na našem území k mnoha zásadním zmČnám a ujalo se centralistické pĜíkazové Ĝízení ekonomiky. Regionální politika ztratila svĤj smysl, neboĢ mČlo dojít k setĜení regionálních rozdílĤ a disparit. Teprve po více jak 40 letech se zmČnilo politické klima, hospodáĜství a spoleþnost. Období 1990 - 1992. Transformace spoleþnosti zapoþatá v roce 1989 znamenala rozsáhlé zásady do právního Ĝádu, ekonomického a sociálního prostĜedí i administrativních struktur budoucí ýR. Rok 1990 se stal východiskem pro realizaci ekonomické reformy, nebo pĜesnČji ekonomické transformace. Ve svém dĤsledku byl zvolen postup liberálnČ ekonomického typu. Období 1993 - 1997. Ani po vzniku ýR se situace nezmČnila. Regionální politika státu a její složka pro místní ekonomický rozvoj byly pĜehlíženy a zanedbávány. Ekonomický rozvoj byl podporován zejména nízkou inflací a významnými fiskálními intervencemi, jimiž vláda Ĝešila novČ objevující problémy, napĜ. útlum tČžby na Ostravsku. Období 1997 - dosud. Pro ekonomiku byla typická privatizace bankovního sektoru a mnohé banky pak pĜešly pod správu zahraniþních investorĤ. V regionální ekonomice byly zavedeny investiþní pobídky, to zapĜíþinilo pĜíliv pĜímých zahraniþních investic. V roce 1997 po vzniku Ministerstva pro místní rozvoj ýR byly zpracovány nové zásady regionální politiky EU. Hlavní smČry a cíle regionální politiky ýR6: o

odvíjejí se od Strategie udržitelného rozvoje ýR a z reformního, prorĤstového plánu formulovaného ve Strategii hospodáĜského rĤstu ýR (SHR)7 a Národním programu reforem (NPR)

6 7

Podle Strategie regionálního rozvoje ýR na léta 2007-2013 Strategie hospodáĜského rĤst ýR (SHR) schválena usnesením vlády ýR þ.1500 ze dne 16.listopadu 2005.

ϭϬ

o

jsou interakcí s hlavními cíly resortních a krajských strategií a programĤ

o

jsou sladČny s prioritami EU, stanovenými v politice hospodáĜské a sociální soudržnosti8 a v obnovené Lisabonské strategii9 (STEJSKAL, KOVÁRNÍK, 2009).

Na poþátku nového tisíciletí odeznČly zásadní systémové reformy, globalizace postoupila, došlo v užším smyslu k evropské integraci a zaznČly výzvy pro hospodáĜskou a potažmo i regionální politiku. Do popĜedí se dostalo hledání zdrojĤ dlouhodobého vysokého tempa ekonomického rĤstu a otázky investic, lidského kapitálu, inovací a institucionálního rámce. V dobČ pĜíprav ýR na vstup do Evropské unie se objevily komplexnČjší snahy o cílenou regionální politiku, centrálnČ koncipovanou a realizovanou v praxi nižšími þlánky veĜejné správy. Po vstupu státu do EU jsme se stali souþástí tzv. spoleþné regionální politiky, která usiluje v zájmu celkové stability jednotného evropského trhu o snížení hospodáĜských sociálních rozdílĤ mezi rĤznými oblastmi zemí a o podporu hospodáĜského a sociálního rozvoje regionĤ a to s dĤrazem na aktivování jejich nedostateþnČ využívaného hospodáĜského a sociálního potenciálu (LACINA, KALA, 2003). Regionální politika pak na základČ poznatkĤ o regionálním rozvoji ovlivĖuje reálný regionální rozvoj a regionální rozvoj zpČtnČ pĤsobí na regionální politiku. To znamená, že je veĜejnou politikou, která využitím socioekonomických nástrojĤ ovlivĖuje rozmístČní hlavních socioekonomických zdrojĤ a aktivit harmonického rozvoje regionĤ (vymezených území). Regionální problémy byly odjakživa vnímány obyvatelstvem, odborníky i vládami a samosprávou. Spíše záleželo na intenzitČ percepce regionální tematiky a jejím odrazu v praktické þinnosti veĜejné správy (WOKOUN, MALINOVSKÝ, DAMBORSKÝ, BLAŽEK A KOL., 2008).

8 9

Politika hospodáĜské a sociální soudržnosti Evropské unie.

Viz. SpoleþnČ pro rĤst a zamČstnanost – nový zaþátek pro Lisabonskou strategii, sdČlení Evropské komise schválené Evropskou radou, Brusel, 2. února 2005 (COM, 2005, 24).

ϭϭ

2.3 ZÁSADY REGIONÁLNÍ POLITIKY Zásady regionální politiky významnČ pĜispívají k realizaci zámČrĤ regionální politiky, tj. k redukci prostorových nevyvážeností prostĜednictvím Ĝady opatĜení, pĜedevším výbČrem a podporou toho rozvojového potenciálu, který má v daném regionu rĤstové pĜedpoklady a nejvýraznČji zajistí budoucí rozvoj regionu. Problémové regiony lze shrnout do tČchto skupin

•

StrukturálnČ postižené - ukazateli pro tyto regiony jsou zamČstnanost v prĤmyslu, vývoj zamČstnanosti v prĤmyslu za posledních 5 let, míra nezamČstnanosti, poþet podnikatelĤ na 1000 obyvatel

•

HospodáĜsky

slabé

-

ukazateli

pro

tyto

regiony

jsou

míra

nezamČstnanosti, daĖové pĜíjmy místních rozpoþtĤ na obyvatele, prĤmČrná mzda, podíl zamČstnanosti v zemČdČlství a lesnictví, vývoj zamČstnanosti v zemČdČlství a lesnictví za posledních 5 let, hustota osídlení •

ZemČdČlsky problémové - ukazateli pro tyto regiony jsou míra nezamČstnanosti,

hustota

osídlení,

nadmoĜská

výška,

svažitost,

produktivnost pĤd, podíl venkovského obyvatelstva, migraþní saldo, pĜíjem, mzdy v zemČdČlství

Regionální politika zaujímá velmi významné postavení nejen v rámci celkové hospodáĜské politiky EU, ale i v rámci její celkové politiky, což dokumentuje skuteþnost, že z hlediska finanþních prostĜedkĤ vynakládaných na zabezpeþení svých cílĤ, se dlouhodobČ Ĝadí na druhé místo hned za agrární politiku. V Aktu o jednotné EvropČ z roku 1986 je popsána úloha regionální politiky následovnČ: k podpoĜe celkového harmonického vývoje Spoleþenství rozvíjí a uskuteþĖují aktivity

vedoucí

k posilování

své

ekonomické

(HRABÁNKOVÁ, VOSEJPKOVÁ, 2002).

ϭϮ

a

sociální

soudržnosti

2.4 BYDLENÍ

Významnou funkcí sídla je vazba pracovní místo a bydlení. V rozsáhlých sídlech je potenciál výroby vztažen na distribuované pracovní pĜíležitosti v území, nebo je koncentrován na vysoce specializované výrobní kapacity a specializované výrobní zóny. Prvek bydlení je produktem ekonomického potenciálu výrobní zóny. NevytváĜí se tam, kde neexistuje perspektiva udržitelného rozvoje. Rozvoje mČsta a jeho širšího zázemí je orientován na prĤmyslové zóny a zázemí prĤmyslu teprve v poslední vývojové etapČ rozvoje v letech 1958 - 1998 (BERAN, DLASK, 2005). Sídlo je základní jednotkou osídlení. Za sídlo považujeme každé obydlené místo vþetnČ pĜíslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostĜednČ využívány.

V sídlech

se

koncentruje

obyvatelstvo,

vykonává

v nich

ekonomickou i další þinnost a sídla jsou proto místy reprodukce života spoleþnosti. Vyznaþuje se velkou druhovou, velikostní a i funkþní rozmanitostí. Souþasná podoba sídel je výsledkem dlouhého historického vývoje, v jehož prĤbČhu se na jejich utváĜení uplatnily nejrĤznČjší vlivy, které se mČnily v závislosti

na

stupni

socioekonomického

rozvoje

spoleþnosti.

Velká

rĤznorodost sídel, která v souþasném svČtČ existuje, odráží pĜedevším rozdílný zpĤsob života jejich obyvatel. MČsta jsou historicky mladší než venkovská sídla, ale dynamiþtČjší složkou struktury osídlení. Jsou to prostory koncentrace obyvatelstva a nezemČdČlských aktivit na pomČrnČ malé ploše. MČsta jsou sídla nezemČdČlského charakteru s urþitými specifickými znaky, která se liší od venkovských sídel pĜedevším funkcemi. V literatuĜe není jednoznaþná ani definice, ani pĜesné vymezení mČsta. Smailes rozlišuje pĜi výkladu pojmu mČsta hledisko geografické a sociologické. ObČ jsou podle nČho v souladu a vzájemnČ se prolínají. MČsta jsou vČtší nebo velká sídla plnící v sídelní struktuĜe speciální úkoly. V mČstech se soustĜećují zájmy vČtších oblastí, pro nČž jsou mČsta stĜedisky, do nichž smČĜuje síĢ cest

ϭϯ

spojujících mČsto s okolím, jehož lidu umožĖují, aby v mČstČ uspokojoval své ekonomické a kulturní potĜeby. Tak jsou na vČtších mČstech závislá sídla nižšího Ĝádu. V mČstČ je velké seskupení obyvatel, jsou tam rĤzná výrobní i nevýrobní pracovištČ, výstavné i ménČ výstavné budovy. Vedle svérázné zamČstnanecké struktury se mČsto vyznaþuje diferencovaným využitím zemČ, má þtvrtČ prĤmyslové, obchodní, obytné i jiné. Tato rĤznorodost vytváĜí podmínky i pro silnČ rozrĤznČný mČstský život. V mČstČ je vČtší množství spoleþenských stykĤ než na venkovČ, lepší a všestrannČjší uspokojování potĜeb službami nejrĤznČjšího druhu. Spoleþenský, politický, ekonomický i kulturní život je tam živČjší než na venkovnČ. V malých mČstech jsou mČstské funkce v zárodku, ve velkých mČstech jsou už plnČ a ve velkomČstech dokonce nadmČrnČ rozvinuty. Dle þeského sociologa Musila (1967): „MČsto je složitým sociálním systémem, který se vyznaþuje rozvinutou dČlbou práce a velkou hustotou obyvatelstva, jež je sociálnČ velmi rĤznorodé, nezabývá se zemČdČlstvím a vytvoĜilo si soustavu interakcí, charakterizovanou distancí ve vztazích, partikulárností sociálních rolí a nepĜíjemnými zpĤsoby sociální kontroly“. Musil považuje mČsto za složité území spoleþenství, lišící se od venkovských obcí spoleþenskou organizací, strukturou i sociálními vztahy. Podle nČho je mČsto soustava o mnoha dimenzích. PĜitom geografie zkoumá pĜedevším hmotné složky této soustavy, jako jsou budova a zaĜízení soužící k bydlení, výrobČ, dopravČ apod. MČsta jsou vymezována podle Ĝady hledisek a kritérií. Mezi tradiþní kritéria, sloužící k vymezení mČst, patĜí historicko-právní hledisko. Podle tohoto hlediska byla v minulosti považována za mČsta ta sídla, která obdržela mČstská práva. Dalším kritériem je statistické hledisko, které vyplývá z dĤležitého znaku mČsta, který je koncentrace obyvatelstva a tím i vČtší poþet obyvatel mČsta. Na základČ statistického hlediska je za mČsto považováno každé sídlo, jehož poþet obyvatel pĜesáhne urþitou hranici. Již na mezinárodním statistickém

ϭϰ

kongresu roku 1885 bylo doporuþeno jednotlivým státĤm, aby za mČsta považovala sídla s 2000 a více obyvateli. Ukázalo se však, že tato mezní hodnota, i když byla volena se zĜetelem na tehdejší pomČry, nevyhovuje charakteru mČst v ĜadČ zemí. Pro nČkteré byla pĜíliš vysoká (skandinávské zemČ), pro jiné nízká (Maćarsko). Jako významná þást definice mČsta si toto hledisko uchovalo platnost dodnes. Údaj o minimálním poþtu osob pro stanovení mČsta byl postupnČ doplĖován o další typické znaky mČsta a vytváĜí se komplexní (geografické) hledisko, které vychází pĜi hodnocení mČsta z existence urþitých vnČjších a vnitĜních znakĤ mČsta. MénČ významné jsou vnČjší znaky mČsta, které vyplývají z fyziognomie mČsta. PatĜí k nim soustĜedČný pĤdorys a vytvoĜení uzavĜeného a zĜetelného jádra mČsta, vČtší poþet neobývaných budov a rĤznorodá struktura zastavČné plochy tj. funkþní diferenciace

zastavené

plochy

(WOKOUN,

POSTRÁNECKÝ,

MATES,

KADEěÁBKOVÁ, 1996).

2.4.1 Panelová výstavba a regenerace sídlišĢ v ýR

V ýeské republice je považován za poþátek panelové výstavby rok 1940. V tomto roce byl zahájen vývoj panelĤ firmou BaĢa. Po válce se pokraþovalo s vývojem ve ZlínČ a zaþala výstavba jedno až tĜípodlažních domĤ. Od roku 1953 zapoþala systémová výstavba, kdy jednotlivé soustavy dostávaly svá oznaþení. První pČtipodlažní dĤm nesl oznaþení G40. V tomto domČ se nacházelo 40 bytĤ, a proto právČ toto oznaþení. První vČtší sídlištČ postavené z tČchto domĤ je v Praze 4 na Zelené lišce (výstavba 1954-55). V druhé polovinČ 80. let dosahovala výstavba bytĤ provedených panelovým systémem nejvČtšího kvantitativního rozvoje s to až 35 ticích bytĤ roþnČ. Konec 80. let lze u nás považovat za období, kdy dochází k pozvolnému ukonþování hromadné výstavby bytových panelových domĤ. Za ukonþení panelové bytové výstavby u nás lze považovat rok 1990. Za rychlým ukonþením této výstavby

ϭϱ

stojí zmČna celého politického systému v naší zemi. Nastal pĜíliv nových zahraniþních investorĤ, výrobcĤ a spolu s tím i nových materiálu pro bytovou výstavbu. Došlo k privatizaci podnikĤ zamČĜených na panelovou výrobu a nČkteré významné podniky zcela zanikly. Souþasný trend je charakterizován zejména návratem ke klasickým zdícím materiálĤm, technologiím a výrobČ monolitického železobetonu na stavbČ. V menší míĜe se na výstavbČ bytových domĤ podílí prefabrikace a zavČšené systémy obvodových plášĢĤ. Trh zcela ovládly zdicí materiály s výbornými izolaþními, akustickými a pevnostními vlastnostmi. Jejich pĜedností jsou rovnČž pĜesné rozmČry pro možnost rychlého a snadnČjšího zdČní a celá systémová Ĝešení výrobcĤ pro celou stavbu. V letech 1998 – 2004 bylo v panelových domech nČjakým zpĤsobem opraveno kolem 6500 panelových

domĤ. Pro

Ĝadu obcí pĜedstavovala

údržba

zanedbaného bytového fondu znaþné ekonomické zatížení, a proto zaþaly nájemní byty prodávat dosavadním nájemníkĤm. Domnívaly se, že se noví vlastníci o byty lépe postarají. Ovšem, jak se ukázalo, i novým vlastníkĤm þasto chybí prostĜedky na komplexní rekonstrukci domĤ. Rozsah provádČných rekonstrukcí a jejich financování ovlivĖuje Ĝada faktorĤ a bariér: -

znaþná

míra

zadluženosti

bytového

fondu

v dĤsledku

nedostateþné údržby a oprav -

nedoĜešené vztahy v oblasti nájemního bydlení, zpĤsobující existenci rĤzných cenových hladin nájemného

-

poprivatizaþní smíšené vlastnictví u Ĝady vícebitových domĤ, ztČžující rozhodování o vynaložení investiþních prostĜedkĤ

-

omezené hospodaĜení bytových družstev v oblasti bytového výstavby a oblasti tvorby fondĤ

-

omezené prostĜedky veĜejných zdrojĤ

Naproti tomu Ĝada faktorĤ je pro uskuteþní regenerace pĜíznivá, napĜ.:

ϭϲ

-

zmČna spoleþenského klimatu a rostoucí životní úroveĖ, které zvyšují ochotu lidí investovat do bydlení

-

nízká inflace, jež snižuje cenu úvČrĤ a zvyšuje ochotu obyvatel investovat do bydlení

V souþasné dobČ je pro þeská sídlištČ stále ještČ typická sociálnČ heterogenní skladba obyvatelstva – nežijí zde pouze sociálnČ slabší vrstvy obyvatelstva, ale i vrstvy stĜední. Degradace prostĜedí sídlišĢ by nejdĜíve vedla k odchodu stĜedních vrstev a následnČ ke vzniku sociálnČ problémých území. Regenerace sídlišĢ pĜedstavuje v souþasné dobČ veĜejné náklady, které ovšem mohou pĜi jejich úþelném využití ušetĜit v budoucnu ĜádovČ vČtší množství prostĜedkĤ z veĜejných zdrojĤ, jak lze dokumentovat situaci v zemích jako Francie, Nizozemí, Švédsko a jiné.

2.4.2 Opravy panelových domĤ v zemích západní Evropy

V pováleþném období byla panelová sídlištČ realizována jako forma sociální výstavby i v západních zemích. Tato výstavba vykazovala podobné nedostatky jako sídlištČ našich mČst. V 70. letech se zaþali pĜíslušníci stĜedních vrstev z bytĤ v panelových domech stČhovat a sídlištČ se stala místy sociálnČ nejslabších vrstev, nezamČstnaných i jinak handicapovaných lidí. Na úpravu tČchto obytných celkĤ byly pĜipravovány rĤzné projekty, z nichž Ĝada byla ne vždy úspČšnČ realizována, a proto se hledaly vhodnČjší zpĤsoby jejich zatraktivnČní. NČmecko Opravy a modernizace panelové sídlištní výstavby byly zahájeny hned po sjednocení NČmecka. Regenerace sídlišĢ v SRN je podporována na základČ „Správních dohod o poskytování finanþní pomoci státu novým zemím, starým zemím a zemi Berlin“ podle þlánku 104a, odst. 4 ústavy. Státní finanþní pomoc

ϭϳ

je urþena na podporu obnovy a rozvoje mČst a obcí podle Stavebního zákona SRN, v nových zemích, s ohledem na jejich nedostateþné finanþní prostĜedky, také na programy zamČĜené na další rozvoj a regeneraci sídlišĢ, ochranu památek, pĜípravu pilotních projektĤ atd. Stát na tyto programy pĜispívá zpravidla jednou tĜetinou, pĜiþemž rozdČlení této þástky mezi zemi a obec urþuje daná zemČ. Podíl je u jednotlivých obcí rozdílný, v závislosti na ekonomické síle obce a na naléhavosti Ĝešených problémĤ. V souþasné dobČ poskytuje nČmecký stát finanþní pomoc v rámci stanovených pravidel pro regeneraci panelových sídlišĢ s více než 2000 byty. V rámci analytických prací bylo konstatováno, že pokud se provedou renovaþní práce sídlištního bytového fondu v prĤbČhu 10-15 let, mĤže být uveden do takového stavu, který zaruþuje dlouhodobou životnost a funkþnost.

Francie Problematika sídlištní výstavby se zde velice aktivnČ a systematicky Ĝeší již více než 20 let. Po ukonþení alžírské války nastala v zemi akutní potĜeba nových bytĤ, které byly vČtšinou realizovány v panelových objektech na sídlištích. Již v roce 1971 byl ve Francii vydán zákon pro „rušení nevhodného bydlení“, byla založena Národní agentura pro zlepšování bydlení a byly vytþeny Programy operací pro zlepšení bydlení. V roce 1973 byla oficiálnČ ukonþena výstavba sídlišĢ a byty na sídlištích byly oznaþeny za sociální. BČhem sedmdesátých let vznikla Ĝada komisí, fondĤ a jiných výborĤ, které zajišĢovaly smluvní a partnerský vztah státu a jednotlivých lokálních úrovní pĜi realizaci a financování jednotlivých lokálních úrovní pĜi realizaci a financování jednotlivých regeneraþních akcí. KromČ privátního sektoru se do obnovy sociálního bydlení aktivnČ zapojují již od roku 1950 organizace „Habitation a loyer modéré“, které jako veĜejné, popĜ. družstevní nebo akciové neziskové organizace, Ĝídí výstavbu a správu nájemných bytĤ, jejich komplexní regeneraci, vþetnČ regenerace obytného prostĜedí tČchto þtvrtí. Nedílnou

ϭϴ

souþástí procesu obnovy sociálních þtvrtí je regenerace parteru, tj. zkvalitnČní urbanismu pĜíslušné þásti obytné þtvrti (sídlištČ), popĜ. sídlištČ celého. Organizace HLM se podílí na procesu projektové pĜípravy, zajištČní financování a realizaci celého procesu regenerace. V souþasné dobČ hraje základní roli v procesu bydlení komuna nebo obec, jejímiž dalšími partnery jsou organizace na úrovni departmentu, regionu a státu. Rakousko Regenerace sídlišĢ se zde pĜipravuje a realizuje v rámci širších pravidel pro podporu bytové výstavby, tj. jak pro výstavbu nových bytových objektĤ a obytných celkĤ, tak pro modernizaci a regeneraci stávajících obytných budov a celých souborĤ. V souþasné dobČ pro tyto úþely v Rakousku existuji a jsou využívány tĜi formy podpory: pĜímá podpora podle zákona na ochranu bytové výstavby, subvencované stavební pĤjþky, daĖové úlevy. Znaþnou þást tČchto prostĜedkĤ þerpá mČsto VídeĖ, kde má peþe o bytový fond a bydleni dlouhou tradici. Tato þinnost je od poþátku pojímána komplexnČ, problémy technické, urbanistické, sociální atd. jsou Ĝešeny souþasnČ. V roce 1984 byl pro tyto þinnosti zĜízen zvláštní úĜad (WBSF), který organizuje pĜípravu a prĤbČh všech akci, tj. modernizaci stávajícího bytového fondu i výstavbu nových obytných celkĤ a realizované akce dále sleduje a vyhodnocuje, aby získané poznatky mohl uplatnit v další þinnosti. V rámci jeho aktivit byla napĜ. zorganizovaná pĜestavba a modernizace vídeĖského sídlištČ “Rennbahnweg”, postaveného v letech 1974 - 77 se 2434 byty a pĜibližnČ 7500 obyvateli. Regeneraci sídlištČ byla povČĜena firma "SEG", která již na zaþátku prací otevĜela na sídlišti poradní kanceláĜ. Jejím prostĜednictvím byl navázán s místními obyvateli bezprostĜední kontakt nutný jak pro získání rĤzných detailních informaci, tak pĜedevším pro získání co nejvČtšího poþtu obyvatel pro podporu programu regenerace a jejich aktivní spolupráci.

ϭϵ

2.5 STRUKTURÁLNÍ FONDY Hlavním nástrojem strukturální regionální politiky se staly strukturální fondy Evropské unie. Významným rysem podpory ze strukturálních fondĤ je skuteþnost, že pĜíjemci této pomoci musí vyvinout znaþné úsilí a pĜedložit EU velmi kvalitní programové a projektové dokumenty. V rámci cíle Konvergence je na období 2007—2013 pro ýeskou republiku pĜipraveno celkem osm tematických operaþních programĤ (OP).

Schéma þ. 2 – Tematické programy cíle Konvergence 2007 - 2013

OP Technická pomoc

Integrovaný OP

OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost

OP Lidské zdroje a zamČstnanost

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Podnikání a inovace

OP Životní prostĜedí

OP Doprava

Zdroj: vlastní zpracování

Hlavní principy strukturální a regionální politiky v EU

•

Princip solidarity - vychází ze základních smluv o ES a EU, je filosofickým základem evropské integrace;

ϮϬ

•

Princip subsidiarity - zaveden Maastrichskou smlouvou, záležitosti jsou Ĝešeny na té úrovni rozhodování, kde je lze nejoptimálnČji vyĜešit (tedy regionální záležitosti na regionální úrovni).

•

Princip koncentrace - zásada koncentrace úsilí: prostĜedky jsou využívány k pĜedem stanoveným cílĤm co nejúþelnČji, tak aby nebyly rozmČlnČny na množství drobných akcí.

•

Princip partnerství - pĜedstavuje spolupráci mezi Evropskou komisí a orgány na národní a regionální úrovni (hospodáĜskými a sociálními partnery v þlenských státech); zabezpeþuje, aby se na rozdČlení prostĜedkĤ podíleli také pĜíjemci.

•

Princip programování - hlavní operaþní princip; prostĜedky jsou alokovány na základČ víceletých a všeoborových programĤ, nikoli na základČ jednotlivých projektĤ.

•

Princip monitorování a vyhodnocování - prĤbČžné sledování a vyhodnocování

provádČných

opatĜení

a

celkové

efektivnosti

vynakládaných prostĜedkĤ (kontrola vČcného i finanþního plnČní). •

Princip adicionality - znamená spolufinancování projektĤ, prostĜedky z rozpoþtu EU pouze doplĖují veĜejné a soukromé výdaje, výše podílĤ je pĜedem stanovena.

2.5.1 Financování Cíle – Konvergence Kategorie

ekonomické

s problematikou

studia

konvergence

v prvním

pojetí

dlouhodobého

hospodáĜského

úzce rĤstu,

souvisí zejména

s výzkumem ekonomické teorie rĤstu. Cílem této teorie je zkoumat a objasnit faktory ovlivĖující tempa ekonomického rĤstu v jednotlivých zemích a vysvČtlit rozdíly v tempech a úrovních jejich reálných dĤchodĤ na hlavu. Sledování konvergence by podle našich pĜedstav mČlo vycházet od souhrnného ukazatele objemu reálného HDP na obyvatele, vyjadĜujícího ekonomickou sílu dané

Ϯϭ

národní ekonomiky a zároveĖ i odrážejícího životní standard jejích rezidentĤ10 (NACHTIGAL, TOMŠÍK, 2002). PĜídČl každého þlenského státu pĜedstavuje souþet pĜídČlĤ pro jeho jednotlivé zpĤsobilé regiony, které se vypoþítávají na základČ relativní regionální prosperity, prosperity státu a míry nezamČstnanosti následujícím zpĤsobem:

Stanoví se absolutní þástka v eurech, která vznikne vynásobením poþtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP/obyvatele tohoto regionu a prĤmČrným HDP/obyvatele v EU-25 (v paritČ kupní síly).

PĜídČl pro region je procentním podílem (diferencovaným) z výše uvedené absolutní þástky: pro regiony v þlenských zemích, které nedosahují hodnoty HDP na obyvatele 82% prĤmČru Spoleþenství, je procentní podíl stanoven ve výši 4,25% pro regiony v þlenských zemích, které mají úroveĖ HDP na obyvatele v rozmezí mezi 82 % a 99 % prĤmČru Spoleþenství, je procentický podíl stanoven ve výši 3,36% regiony v þlenských zemích, které dosahují vyšší hodnoty HDP na obyvatele než je 99% prĤmČru Spoleþenství, je procentický podíl stanoven ve výši 2,67%

K takto získané þástce lze pĜipoþítat 700 EUR na nezamČstnanou osobu, jestliže poþet nezamČstnaných osob v regionu pĜesahuje poþet osob, které by byly nezamČstnané, a pokud by se míra nezamČstnanosti rovnala prĤmČrné míĜe nezamČstnanosti všech regionĤ EU zpĤsobilých v rámci tohoto cíle. PĜíspČvek 700 EUR se vztahuje pouze na diferenci

10

Tato široká a univerzální vypovídací schopnost HDP je nČkterými ekonomy zpochybĖována. NapĜ. v „Macroeconomic Accounting and Analysis in Transition Economies“ (IMF,1997). Odkazem na Economics R. Dornbusche a S. Fischera jsou probírány problémy mČĜení HDP jak ve všeobecné rovinČ, tak v tranzitorních ekonomikách. V závČru roku 2000 pronikla takto skepse i na stránky nČkterých þeských deníkĤ, kde novináĜi v souvislosti se zprávou ýSÚ o vývoji HDP v ýR upozorĖovali na to, že tento ukazatel ve své funkci vypovídá o hospodáĜském stavu zemČ nebo o životní úrovni a blahobytu lidí je údajem nepĜesným a dokonce zþásti zavádČjícím. Argumentuje se tím, že toto þíslo neĜíká nic o tom, jak se zvýšila vzdČlanost lidí, jak se zlepšil jejich zdravotní a psychický stav, jak zmČnilo jejich životní prostĜedí apod. ZároveĖ se ale pĜipouští, že zatím neexistuje žádný jiný souhrnný ukazatel, který by dokázal tento agregát lépe nahradit.

ϮϮ

poþtu tu

nezamČstnaných nezamČstnaných

mezi

výše

uvedenými

charakteristikami

(BOHÁýKOVÁ, KOVÁ, HRABÁNKOVÁ, 2009). Každá þlenská zemČ Č si dojednává s Evropskou komisí operaþní þní programy (OP), které jsou zprostĜedkujícím edkujícím mezistupn mezistupnČm mezi tĜemi emi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními pĜíjemci p finanþní podpory v þlenských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty, dokumenty které pĜedstavují edstavují prĤnik priorit politiky hospodáĜské ské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmĤ zájm þlenských státĤ. ýesko esko si pro období 2007 – 2013 vyjednalo 26 operaþních þních programĤ. program Osm z nich je zamČĜ ČĜeno tematicky (napĜ. na dopravu, vČdu Čdu a vzd vzdČlávání, zamČstnanost, životní prostĜedí) prost a sedm zemČpisnČ (na StĜedoþeský St kraj, StĜední ední Moravu, Moravskoslezsko atd.). Ostatní umožĖují umož p pĜeshraniþní, meziregionální a nadregionální spolupráci þi zajišĢují ují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. soudržno

Schéma þ. 3 – RozdČlení operaþních programĤ do skupin

Regionální operaþní opera program

Integrovaný operaþní program

Operaþní programy pĜeshranþní spolupráce pĜ

Sektorové operaþní opera programy

Operaþní ní program Praha


Následující mapka zobrazuje skladbu 14 krajĤ kraj (NUTS III) do 8 region regionĤ soudržnosti (NUTS II). Praha pĜevyšuje p evyšuje ekonomickými ukazateli výrazn výraznČ ostatní þásti naší republiky, iky, a proto nesplĖuje nespl kritéria pro pĜíjem íjem prostĜ prostĜedkĤ z finanþnČ

Ϯϯ

nejobjemnČjšího jšího cíle politiky soudržnosti Konvergence, jen jenž je urþen na pĜemČnu nu ekonomiky ménČ mén vyspČlých regionĤ a státu Spoleþenství. þenství. Mapa þ. 1 – Skladba krajĤ do regionĤ soudržnosti

Zdroj: http://www.topgrant.cz/programy2.html

Tabulka þ. 2: PĜíklad znaþení územních jednotek

<ſĚ

ĞŵĢ ĞŵĢ

jƌŽǀĞŸϭ

jƌŽǀĞŸϮ

jƌŽǀĞŸϯ

Ϭϯϭ

ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

Z

:ŝŚŽǌĄƉĂĚ

:ŝŚŽēĞƐŬǉ

dϮϭϭ

KƐƚĞƌƌĞŝĐŚ KƐƚĞƌƌĞŝĐŚ

^ƵĚŽƐƚĞƌƌĞŝĐŚ

<ŽƌƚĞŶ

<ůŐĞŶĨƵƌƚͲsŝůůĂĐŚ

ϭϭϮ

ĞƵƚƐĐŚůĂŶĚ ĞƵƚƐĐŚůĂŶĚ

ĂĚĞŶͲ

^ƚƵƚƚŐĂƌƚ

ŽďůŝŐĞŶ

ŚĂŵƉĂŐŶĞͲ

ƵďĞ

tƵƌƚƚĞŵďĞƌŐ &ZϮϭϮ

&ƌĂŶĐĞ &ƌĂŶĐĞ

ĂƐƐŝŶͲWĂƌŝƐŝĞŶ

ƌĚĞŶŶĞ /dϯϮ

/ƚĂůŝĂ /ƚĂůŝĂ

EŽƌĚͲƐƚ

sĞŶĞƚŽ

sŝĐĞŶǌĂ

Zdroj: Hierarchical list of the Nomenclature of territorial ter statistics (NUTS) and the Statistical region of EU, Eurostat 2003.

Ϯϰ

V Evropské unii se pro nejrĤznČjší vzájemná porovnání používá tzv. nomenklatura územních statistických jednotek – NUTS11. Zásadní význam má jejich vymezení pro statistické potĜeby EU (statistickou službu v rámci EU zastĜešuje EUROSTAT12), jednak pro úþely zaĜazení regionĤ rĤzné úrovnČ pod jednotlivé cíle (s regionálním dopadem) strukturální politiky EU. Pro potĜeby regionální a ekonomické statistiky se napĜ. jednotky NUTS používají pro sledování míry nezamČstnanosti, pro výpoþet regionálního hrubého domácího produktu (HDP), pro populaþní údaje. V rámci regionální politiky (politiky hospodáĜské a sociální koheze, þili soudržnosti) jsou tyto jednotky základním územním rámcem pro posuzování a hodnocení podpory ze strukturálních fondĤ (KOLEKTIV AUTORģ, 2008).

Tabulka þ. 3: Klasifikaþní kritérium NUTS

WŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞů

jƌŽǀĞŸEhd^

ŵŝŶŝŵƵŵ

ŵĂǆŝŵƵŵ

Ehd^ϭ

ϯϬϬϬϬϬϬ

ϳϬϬϬϬϬϬ

Ehd^Ϯ

ϴϬϬϬϬϬ

ϯϬϬϬϬϬϬ

Ehd^ϯ

ϭϱϬϬϬϬ

ϴϬϬϬϬϬ

Zdroj: NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1059/2003 z 26.5.2003 o vytvoĜení spoleþné klasifikace územních jednotek pro úþely statistiky (NUTS)

11

NUTS neboli „Nomenklatura územních statistických jednotek“ (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics) jsou územní celky vytvoĜené pro statistické úþely Eurostatu (statistický úĜad Evropské unie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelĤ, statistické monitorování, pĜípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky þlenských zemí EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1988. Normalizovaná klasifikace územních celkĤ v ýeské republice nese název CZ-NUTS.

12

Eurostat je statistickým úĜadem Evropské unie, který je pĜímo podĜízený Evropské komisi. Úkolem Eurostatu je pĜedkládat harmonizovaná statistická data na úrovni celé EU a zároveĖ poskytovat statistické srovnání regionĤ (NUTS) a þlenských státĤ. Jeho ekonomická data také slouží jako základní a oficiální podklad pro rozhodování Evropské centrální banky a unijních institucí v ekonomických otázkách.

Ϯϱ

2.5.2 Integrovaný operaþní program

Integrovaný operaþní program je zamČĜený na Ĝešení spoleþných regionálních problémĤ v oblastech infrastruktury pro veĜejnou správu, veĜejné služby a územní rozvoj, rozvoj informaþních technologií ve veĜejné správČ, zlepšování infrastruktury

pro

oblast

sociálních

služeb,

veĜejného

zdraví,

služeb

zamČstnanosti a služeb v oblasti bezpeþnosti, prevence a Ĝešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dČdictví, zlepšování prostĜedí na sídlištích a rozvoj systémĤ tvorby územních politik. IOP je realizován prostĜednictvím devíti prioritních os, z toho šest prioritních os (PO-1a, PO-2, PO-3, PO-4a, PO-5 a PO-6a) umožĖuje podporu v regionech spadajících do cíle Konvergence. TĜi prioritní osy (PO-1b, PO-4b a PO-6b) umožĖují podporu v regionu cíle Regionální konkurenceschopnost a zamČstnanost.

2.5.2.1 IPRM – seznámení s výzvou Regenerace sídlištČ Máj Integrovaným plánem rozvoje mČsta se rozumí soubor vzájemnČ obsahovČ a þasovČ provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického pĜístupu ve mČstech a smČĜují k dosažení spoleþného cíle þi cílĤ mČsta, obce þi lokality. Mohou být podpoĜeny z jednoho þi více operaþních programĤ. Integrovaný plán rozvoje mČsta je základním koordinaþním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje mČsta za úþelem identifikace a Ĝešení problémĤ rozvojových oblastí mČsta v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondĤ v programovacím období 2007 - 2013. Cílem IPRM je koordinace

aktivit

a

soustĜedČní

zdrojĤ

na

Ĝešení

nejzávažnČjších

identifikovaných problémĤ a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu mČst. Efektivita spoþívá pĜedevším v smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatĜení. Tento integrovaný pĜístup pĜináší významný multiplikaþní efekt, který mobilizuje veĜejné a soukromé zdroje. Integrovaný plán rozvoje mČsta Regenerace sídlištČ Máj je konkrétnČ zamČĜen na kvalitní bydlení v severní þásti sídlištČ pomocí revitalizace

Ϯϲ

veĜejných prostranství a regenerace bytových domĤ. Financování je zajištČno z Integrovaného operaþního programu, prostĜedkĤ mČsta a z fondu oprav vlastníkĤ bytových domĤ. MČsto ukonþí realizaci IPRM do 30. þervna 2015. Integrovaný plán rozvoje mČsta Regenerace sídlištČ Máj podpoĜí dotací Ministerstvo pro místní rozvoj. ýástka urþená na dotace pochází z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpoþtu v pomČru 85:15. Z Evropského fondu regionálního rozvoje je alokace v þástce 6,8 mil EUR. Jak již bylo Ĝeþeno v rámci IPRM SídlištČ Máj se jedná o Regeneraci bytových domĤ13, tedy modernizaci a obnovu bytových domĤ a vlastníci tČchto bytových domĤ mohou získat dotaci až 56% na investice týkající se zpĤsobilých výdajĤ. Mapa þ. 2 – ěešené územní IPRM SídlištČ Máj

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/stranky/iprm.aspx

13

• • •

Bytový dĤm je definován jako:

více než polovina jeho podlahové plochy odpovídá požadavkĤm na trvalé bydlení a je k tomuto úþelu urþena, má nejménČ þtyĜi samostatné byty, budova je zkolaudována jako bytový dĤm nebo dĤm s byty.

Ϯϳ

Tabulka þ. 4 – Seznam nositelĤ IPRM v rámci Integrovaného operaþního programu NUTS

MČsta

StĜední ýechy

Kladno, Mladá Boleslav, PĜíbram, Kolín, Kutná Hora

Jihozápad

ýeské BudČjovice, Tábor, Písek, Strakonice, JindĜichĤv Hradec, PlzeĖ, Klatovy

Severozápad

Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, DČþín, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Litvínov, LitomČĜice, Jirkov

Severovýchod

Liberec, Jablonec nad Nisou, ýeská Lípa, Hradec Králové, Trutnov, Náchod, Pardubice, Chrudim

Jihovýchod

Jihlava, TĜebíþ, HavlíþkĤv Brod, Žćár nad Sázavou, Brno, Znojmo, Hodonín, BĜeclav, Vyškov, Blansko

StĜední Morava

Olomouc, ProstČjov, PĜerov, Šumperk, Zlín, KromČĜíž, Vsetín, Valašské MeziĜíþí, Uherské HradištČ

Moravskoslezsko

Frýdek - Místek, HavíĜov, Karviná, Opava, Ostrava, TĜinec, Orlová, Nový Jiþín, ýeský TČšín, Krnov, KopĜivnice, Bohumín Zdroj: PĜíruþka IPRM ýeské BudČjovice

Podmínky pro IPRM •

Zpracovatelem IPRM je mČsto, které je zodpovČdné za jeho realizaci

•

IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentĤ mČsta

•

ve všech fázích pĜípravy, zpracování a realizace IPRM mČsto respektuje princip partnerství a zapojení veĜejnosti

•

IPRM musí být integrovaným Ĝešením, které pĜinese synergické efekty

•

IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou tímto metodickým pokynem, doložit povinné pĜílohy a dále doložit dodržení zásad pro pĜípravu a zpracování IPRM

•

vymezená zóna pro IPRM musí splĖovat kritéria dle metodického pokynu

•

v pĜípadČ IPRM pĜedkládaných v rámci ROP minimální podíl prostĜedkĤ ROP na celkovém finanþním objemu IPRM þiní 10 mil. EUR

•

v pĜípadČ IPRM pĜedkládaných v rámci IOP minimální podíl prostĜedkĤ IOP na celkovém finanþním objemu IPRM þiní 3 mil. EUR pro mČsta nad 50 tisíc obyvatel a 2 mil. EUR pro mČsta od 20 tisíc do 50 tisíc obyvatel.

Ϯϴ

Tabulka þ. 5- PĜehled oblastí intervencí v rámci IOP ýíslo prioritní osy/oblasti intervence

Název prioritní osy/intervence

1a

Modernizace veĜejné správy – Cíl konvergence

1.1a

Rozvoj informaþní spoleþnosti ve veĜejné správČ

1b

1.1b 2 2.1 3

Modernizace veĜejné správy - Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zamČstnanosti Rozvoj informaþní spoleþnosti ve veĜejné správČ ZavádČní ICT v územní veĜejné správČ – Cíl konvergence ZavádČní ICT v územní veĜejné správČ Zvýšení kvality a dostupnosti veĜejných služeb – Cíl konvergence

3.1

Služby v oblasti sociální integrace

3.2

Služby v oblasti veĜejného zdraví

3.3

Služby v oblasti zamČstnanosti

3.4

Služby v oblasti bezpeþnosti, prevence a Ĝešení rizik

4a

Národní podpora cestovního ruchu – Cíl konvergence

4.1a 4b

4.1b

Národní podpora cestovního ruchu Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zamČstnanost Národní podpora cestovního ruchu

5

Národní podpora územního rozvoje – Cíl konvergence

5.1

Národní podpora využití potenciálu kulturního dČdictví

5.2

Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích

5.3

Modernizace a rozvoj systémĤ tvorby územních politik

6a

Technická pomoc – Cíl Konvergence

6.1a

Aktivity spojené s Ĝízením IOP

6.2a

Ostatní náklady technické pomoci IOP

6b

Technická pomoc – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zamČstnanost

6.1b

Aktivity spojené s Ĝízením IOP

6.2b

Ostatní náklady technické pomoci IOP

Zdroj: PĜíruþka IPRM ýeské BudČjovice

Ϯϵ

Statutární mČsto ýeské BudČjovice vyhlašuje 1. uzavĜenou uzavĜ výzvu k pĜedložení edložení žádosti o poskytnutí podpory v rámci Integrovaného plánu rozvoje mČsta m ýeské BudČjovice jovice SídlištČ Sídlišt Máj Prioritní oblast: Kvalitní bydlení OpatĜení: ení: Modernizace, rekonstrukce a technické zhodnocení bytových domĤ dom

Schéma þ. 4 – Seznámení s 1. uzavĜenou uzav výzvou IPRM SídlištČ Máj k pĜedložení edložení žádosti o poskytnutí dotace z EU

NÁRODNÍ PODPORA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, oblast intervence 5.2 Zlepšení prostĜedí Ĝedí edí v problémových sídlištiích , Podporovaná Aktivi Aktivita b) - Regenerace bytových domĤ Alokace výzvy: 50 000 000 Kþ K

Typ podpory: Individuální projekty

Oprávn OprávnČní žadatelé a územní zamČĜení ení podpory Vymezená zóna zahrnuje ulice: V. Volfa, M. Chlajna, K. Chocholy, K. ŠtČcha, cha, Dr. Bureše, N. Frýda, Ant. Barcala

Obce, bytové družstva, vlastníci jednotek sdružení ve spoleþenství spole vlastníkĤ jednotek

Podporované aktivity a zpĤsobilost zp výdajĤ pro žádost o dotaci Podpora zamČĜená ená na regeneraci spoleþných ných prostor bytových domĤ dom musí mít charakter technického zhodnocení majetku, rekonstrukce þi modernizace

5.2 b) Regenerace bytových domĤ dom


ϯϬ

2.5.2.2 Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje

Oblast podpory 5.2 pĜispívá ke zlepšení kvality života v oblasti bydlení se zamČĜením

na

revitalizaci

a

regeneraci

prostĜedí

sídlišĢ

postavených

v hromadné bytové výstavbČ. Podpora se soustĜedí na komplexní revitalizaci þi regeneraci prostĜedí sídlišĢ.

PĜíjemci Aktivita Regenerace bytových domĤ 5.2b): •

vlastníci bytových domĤ

³ obce (zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích), ³ bytová družstva þi další obchodní spoleþnosti (zákon þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), ³ vlastníci jednotek sdružení ve spoleþenství vlastníkĤ jednotek podle zvláštního zákona (zákona þ. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytĤ), ³ další právnické a fyzické osoby vlastnící bytový dĤm (napĜ. obþanský zákoník). ³ obce a nestátní neziskové organizace v pĜípadČ zajištČní moderního sociálního bydlení pĜi renovacích stávajících budov. Regenerace bytových domĤ Jedná se o financování rekonstrukce a modernizace bytových domĤ, které mohou zahrnovat zejména zateplení obvodového pláštČ domu, zateplení vnitĜních konstrukcí, práce na bytovém domČ provádČné k odstranČní statických poruch nosných konstrukcí a konstrukþních nebo funkþních vad konstrukce domu, sanace, výmČnu þi modernizaci lodžií, balkonĤ nebo zajištČní moderního sociálního bydlení pĜi renovacích stávajících budov.

ϯϭ

3. MATERIÁL A METODY 3.1 Materiál

3.1.1 Bytové družstvo Václava Volfa 21

Obchodní firma:

BYTOVÉ DRUŽSTVO V.Volfa 21

Sídlo:

ýeské BudČjovice, V.Volfa 1379/21, PSý 370 05

Identifikaþní þíslo:

251 90 008

Právní forma:

Družstvo

PĜedmČt podnikání: - PĜedmČtem þinnosti družstva je provoz a správa bytového fondu

a hospodaĜení se spoleþným majetkem, þímž se rozumí zejména: - provádČní prostĜednictvím oprávnČných subjektĤ, popĜ. zabezpeþování údržby, oprav, rekonstrukce a modernizace bytových objektĤ pro své þleny - poskytování, popĜ. zabezpeþování plnČní spojených s bydlením - pĜidČlování bytĤ a uzavírání nájemních smluv

Statutární orgán - pĜedstavenstvo: pĜedseda

Ludmila Krumpová, r.þ. 485720/034

pĜedstavenstva:

ýeské BudČjovice, V. Volfa 1379/21, PSý 370 05 den vzniku funkce: 4.Ĝíjna 2010 den vzniku þlenství v pĜedstavenstvu: 4.Ĝíjna 2010

místopĜedseda

Eva Hoffmannová, r.þ. 516221/284

pĜedstavenstva:

ýeské BudČjovice, V. Volfa 1379/21, PSý 370 05 den vzniku funkce: 4.Ĝíjna 2010 den vzniku þlenství v pĜedstavenstvu: 4.Ĝíjna 2010

ϯϮ

3.1.2 Stav bytového domu Václava Volfa 21 pĜed revitalizací Objekt byl postaven v roce 1984 ze systému PS 69/2Jþ -1a s obvodovým pláštČm z keramických panelĤ a štítových sendviþových panelĤ14. OpotĜebení objektu odpovídalo jeho stáĜí. Tepelná bilance objektu pĜed rekonstrukcí nesplĖovala požadavek energetické nároþnosti budovy (Vyhláška þ. 148/2007 Sb. o energetické nároþnosti budov). MČrná vypoþtená roþní spotĜeba energie byla 162,6 kWh/m2 rok. Celková vypoþtená roþní dodaná energie byla 1 590,4 GJ. Objekt nesplĖoval následující požadavky na tepelnČ technické vlastnosti budovy: •

stavební konstrukce a jejich styky mají mít ve všech místech nejménČ takový tepelný odpor, že jejich vnitĜní povrchová teplota nezpĤsobí kondenzaci vodní páry

•

stavební konstrukce a jejich styky mají mít nejvýše požadovaný souþinitel prostupu tepla

•

funkþní spáry vnČjších výplní otvorĤ mají mít nejvýše požadovanou nízkou prĤvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláštČ budovy jsou témČĜ vzduchotČsné, s požadovanou nízkou prĤvzdušností obvodového pláštČ

•

budova má mít požadovanou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich pĜílišného ochlazování a pĜehĜívání

•

budova má mít požadovaný nízký prĤmČrný souþinitel prostupu tepla obvodového pláštČ Uem15

Celkovým vyhodnocení stavu objektu je možno konstatovat, že stav objektu neodpovídá souþasným trendĤm bydlení. 14

Vývoj typizovaných konstrukþních soustav zaþal v dobČ po druhé svČtové válce. Snahou bylo nahradit klasické stavební systémy novými progresivními metodami, které mČly být ekonomicky efektivní, mČly umožnit vybudování nejvČtšího množství bytĤ v nejkratším þase a tím nahradit válkou poniþený bytový fond. V neposlední ĜadČ šlo o snahu zprĤmyslnČní stavebnictví. Typizované konstrukþní soustavy prošly vývojem od soustav s typovým dispoziþním Ĝešením, ale klasickými konstrukcemi (jedná se o typové soustavy s oznaþením T) až po soustavy panelové, první jsou panelové systémy Ĝady G. 15 Normové hodnoty prĤmČrného souþinitele prostupu tepla Uem,N podle ýSN 73 0540-2

ϯϯ

3.1.3 Revitalizace bytového domu Václava Volfa 21 Revitalizace bytového domu spoþívá v kompletním zateplení domu (zateplení fasády a zateplení stĜechy), dále zahrnuje výmČnu oken a renovaci vchodových dveĜí. Mezi nejvČtší výhody patĜí tepelná úspora, která se pohybuje mezi 30% až 50% z celkových výdajĤ za teplo, což þiní až nČkolik tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Další výhodou bude bezesporu prodloužení životnosti domu, zlepšení kvality bydlení tzn. mikroklima, snížení hluþnosti a zvýšení tržní ceny bytu. PĜi kompletní rekonstrukci panelového domu þiní úspora více než 10% nákladĤ ve srovnání s postupným provádČním jednotlivých krokĤ oprav.

Obrázek þ. 1 – Rozdíly mezi zatepleným a nezatepleným domem

Zdroj: www.revitbroker.cz

ϯϰ

3.2 METODY Za základní metodu mé práce považuji analýzu srovnání možností þerpání finanþních prostĜedkĤ na regeneraci bytového fondu. Po vyhodnocení nastává samotný proces administrace a zpracování projektu ve vzájemnČ návazných þinnostech a aktivitách. ZávČrem dochází k realizaci skuteþnČ vykonaných prací s praktickými ukázkami a zhodnocení oþekávaných pĜínosĤ v oblasti bytového fondu i v oblasti ekonomické a sociálnČ spoleþenské.

3.2.1 Cíl práce

Cíl práce spoþívá v pĜípravČ projektu „Revitalizace bytového domu Václava Volfa 1379/21“ pro zajištČní regenerace s využitím finanþních prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ v rámci 1. uzavĜené výzvy vyhlášené Statutárním mČstem ýeské BudČjovice na téma Integrovaný plán rozvoje mČsta ýeské BudČjovice SídlištČ Máj. Dílþím cílem práce je zhodnocení oþekávaných pĜínosĤ v oblasti financování bytového fondu v rámci Integrovaného plánu rozvoje mČsta ýeské BudČjovice v komparaci s regeneraþním programem Zelená úsporám a dotaþním titulem PANEL.

3.2.2 Hypotéza

Výše poskytnuté dotace ze strukturálních fondĤ

IPRM je finanþnČ

výhodnČjší ve srovnání s dotací Zelená úsporám a dotací PANEL.

Panelové domy jsou trvale udržitelnou formou mČstského bydlení.

Realizace projektu v þásti úsporných opatĜení potĜeby tepla na vytápČní objektu bude mít vliv na snížení emisí CO2.

ϯϱ

3.2.3 Rozbor možností þerpání finanþních prostĜedkĤ Zdroje financování lze rozdČlit nejjednodušeji na tĜi druhy. Jedná se o zdroje vlastní, tržní a rozpoþtové. Vlastní zdroje jsou obvykle ty, které subjekt investuje pĜímo k zajištČní oprav. Za vlastní zdroje lze považovat úspory, pĜíjmy z pracovní þi obdobné þinnosti, pĜíjmy z prodaného majetku a další. Tyto zdroje bývají obvykle limitovány a pro odpovídající zajištČní rozsáhlé revitalizace obvykle nestaþí, a proto se subjekt obrací na tržní zdroje. Jsou to ty finanþní prostĜedky, které jedinec získává z trhu penČz. Mezi tyto prostĜedníky náleží hypoteþní a komerþní banky nebo spoĜitelny.

3.2.3.1 Financování bankovním úvČrem

Na základČ schĤzky s bankovním poradcem je možné získat úvČr na financování

projektu

se

zajištČním

zástavního

práva

k nemovitosti do

požadované þástky 9 961 940 Kþ. Výše úrokové sazby þiní 4,85 % pro první období a bude se mČnit dle podmínek stanovených ve smlouvČ. Bytové družstvo v tomto pĜípadČ využije získanou dotaci na þásteþné splacení úvČru jako mimoĜádnou splátku.

Tabulka þ. 6 - PĜehled financování bez využití dotací

Subjekt:

BD V.Volfa 21, ýeské BudČjovice

Poþet bytových jednotek:

33

Cena obnovy domu celkem:

10 227 800 Kþ

Úroková míra:

4,85%

ÚvČr:

9 961 940 Kþ

Doba splatnosti:

20 let

PĜeplatek na úrocích z úvČru:

4 061 335 Kþ

Zdroj: RCB o.s.

ϯϲ

3.2.3.2 Dotace Nový PANEL

Cílem programu Státního fondu rozvoje bydlení je usnadnit financování revitalizace bytových domĤ za pomoci zvýhodnČných podmínek na základČ smlouvy o poskytnutí dotace na úhradu úrokĤ k úvČru na opravu, modernizaci nebo regeneraci panelového domu. Právní normou je NaĜízení vlády þ. 299/2001 Sb. Jedná o návratek þásti uhrazených úrokĤ.

Výše návratku je

závislá na rozsahu provádČných oprav. Rozsah oprav daný pro jednotlivé výše návratku je závazný, pro pĜípad, kdy dĤm neprokáže nepotĜebnost konkrétního druhu opravy (vyjádĜení projektanta). Návratek je ve výši 2,5 až 4 procentních bodĤ z úrokové sazby úvČru. Pro 2,5 % bodu návratku splnil dĤm prvních 9 bodĤ opatĜení: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Sanace základĤ a opravy hydroizolace spodní stavby Sanace statických poruch nosné konstrukce Oprava obvodového pláštČ a reprofilace stykĤ obvodového pláštČ Oprava lodžií nebo balkonĤ vþetnČ výmČny zábradlí Zateplení neprĤsvitného obvodového pláštČ domu Náhrada vnČjších otvorových výplní Oprava a zateplení stĜech Vyregulování otopné soustavy Oprava nebo výmČna zdravotních instalací a plynu

Tabulka þ. 7 – PĜehled financování pomocí dotace Nový PANEL

Subjekt:



33


10 227 800 Kþ

Úroková míra:

4,85%

ÚvČr:

9 961 940 Kþ

Doba splatnosti:

20 let

Dotace:

pololetní výplata ve výši 78 489 Kþ po dobu 10-ti let

Dotace Nový Panel celkem:

1 569 780 Kþ Zdroj: RCB o.s.

ϯϳ

3.2.3.3 Dotace Zelená úsporám

Program Zelená úsporám je vyhlášen Ministerstvem životního prostĜedí ýR a jeho financování a Ĝízení zajišĢuje Státní fond životního prostĜedí ýeské republiky. Program podporuje vybraná opatĜení úspor energie a využití obnovitelných zdrojĤ energie, která vedou k významnému snížení emisí oxidu uhliþitého a emisí dalších zneþišĢujících látek v oblasti bydlení. Panelový dĤm Václava Volfa 21 v ýeských BudČjovicích po realizaci opatĜení (zateplení fasády a stĜechy a výmČna otvorových výplní) splní požadavky programu Zelená úsporám pro získání dotace v þásti „A.1. Celkové zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu“. OpatĜeními bylo dosaženo hodnoty mČrné roþní potĜeby tepla na vytápČní pod 30 kWh/m2 za rok a zároveĖ poklesu hodnoty mČrné roþní potĜeby tepla na vytápČní o více jak 40 % oproti pĤvodnímu stavu. Výše podpory je tedy 1500 Kþ na m2 podlahové plochy pro výpoþet dotace. Podlahová plocha pro výpoþet dotace je celková vnitĜní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitĜní stranou vnČjších stČn, bez neobývaných sklepĤ a oddČlených nevytápČných prostor (zákon þ. 406/2006 Sb., § 2, písm. p). PĜedmČtný objekt Václava Volfa 21 v ýeských BudČjovicích má podlahou plochu pro výpoþet výše dotace 2451,18 m2. Výše dotace, o kterou bylo možné v rámci programu Zelená úsporám žádat þiní 3 676 500 Kþ. A1, mČrná roþní potĜeba tepla max: 30kWh/m2, úspora tepla min. 40% Dotace : Dotace ZÚ max. bez krácení : PotĜebná þástka (výše úvČru) : Dotace Zelená úsporám : Výše úvČru po mimoĜádné splátce prostĜedky ZÚ : Úroková míra : Doba splácení :

1500 Kþ ( krát m2 vytápČné plochy) 3.376.500,-Kþ 9.961 940,-Kþ 3.676.500,-Kþ 3.523.500 Kþ 4,85 % 20 let

PĜeplatek :

1.987.516,- Kþ

ϯϴ

3.2.3.4 Dotace IPRM

Finanþní prostĜedky poskytované ze strukturálních fondĤ jsou považovány za veĜejné prostĜedky, proto se jejich poskytování Ĝídí všemi pravidly a pĜedpisy pro veĜejnou podporu. Dotace IPRM je poskytována na zpĤsobilé výdaje platbou ex-post. Jedná se následné proplacení výdajĤ již vynaložených pĜíjemcem ve výši maximálnČ 56 % z celkových zpĤsobilých výdajĤ. Znamená to tedy, že bytové družstvo musí nejprve zafinancovat z vlastních zdrojĤ (využitím úvČru) veškeré výdaje na projekt a po jeho ukonþení zažádat o zpČtné proplacení zpĤsobilých výdajĤ. Tabulka þ. 8 – PĜehled financování pomocí dotace IPRM

Subjekt:



33


10 227 800 Kþ

Úroková míra:

4,85%

ÚvČr:

9 961 940 Kþ

Doba splatnosti:

20 let

Dotace IPRM ze zpĤsobilých výdajĤ celkem:

5 578 686 Kþ

Zdroj: RCB o.s.

ZpĤsobilé výdaje v aktivitČ Regenerace bytových domĤ 1. Modernizace, rekonstrukce nebo technické zhodnocení hmotného majetku

zateplení obvodového pláštČ domu (zateplení fasády, stĜechy, výmČna oken, vnČjších dveĜí)

poĜízení, modernizace a rekonstrukce technického vybavení bytového domu (otopné soustavy vþetnČ mČĜení spotĜeby tepla, rozvodu tepla, plynu a vody, vzduchotechniky, výtahu, výmČna elektrických kabelĤ ve spoleþných prostorách domu pĜívodĤ k jednotlivým elektromČrĤm)

ϯϵ

odstranČní statických poruch domu

rekonstrukce, modernizace spoleþných prostor

sanace základĤ, hydroizolace spodní stavby

2. Výdaje na povinnou publicitu vyplývající z Pravidel pro provádČní informaþních a propagaþních opatĜení Výdaje jsou zpĤsobilé, pokud jsou v souladu s: o þlánkem 56 naĜízení þ. 1083/2006 o þlánkem 7 naĜízení þ. 1080/2006 o Pravidly zpĤsobilých výdajĤ pro programy spolufinancované ze strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013 – usnesení vlády þ. 61/2007 o Metodickou

pĜíruþkou

zpĤsobilých

výdajĤ

pro

programy

spolufinancované ze strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013 Z obecného vymezení zpĤsobilosti musí být výdaje pĜimČĜené, musí odpovídat cenám v místČ a þase obvyklém a musí být vynaloženy v souladu s principy: o hospodárnosti o úþelnosti o efektivnosti Míra podpory pro individuální projekty dle velikosti žadatele •

Velký podnik – dotace þiní 36 % zpĤsobilých výdajĤ (z toho 85% z ERDF, 15% státní rozpoþet).

•

StĜední podnik – dotace þiní 46 % zpĤsobilých výdajĤ (z toho 85% z ERDF, 15% státní rozpoþet).

•

Malý podnik – dotace þiní 56 % zpĤsobilých výdajĤ (z toho 85% z ERDF, 15% státní podnik).

ϰϬ

4. VÝSLEDKY A DISKUZE

První z rysĤ, které lze u regeneraþních programĤ posuzovat je jejich cílenost. Cílem programu „Regenerace panelových sídlišĢ“ v obecném smyslu je „pĜemČna“ ve víceúþelové celky a všestranné zlepšení obytného prostĜedí. Druhou otázkou je participace obyvatel panelových domĤ do regeneraþních procesĤ. CelkovČ by se dalo Ĝíct, že obyvatelé sídlišĢ dotþených regenerací þasto neprojevují intenzivní zájem o participaci. Pokud obyvatelé v nČjaké podobČ na projektech participují, jedná se spíše o jednodušší formy s menší možností reálnČ ovlivnit cíl a prĤbČh regenerace. TĜetím rysem regeneraþních programĤ je jejich vícezdrojovost, což oznaþuje skuteþnost, že finanþní prostĜedky na konkrétní projekt v rámci regeneraþních programĤ nejsou nikdy jenom z veĜejných zdrojĤ, což dokládá graf þ. 1. Výše dotace nikdy nepokrývá 100 % vynaložených nákladĤ a bytový dĤm musí þást nákladĤ hradit v lepším pĜípadČ z vlastních zdrojĤ (z fondu opravu, tedy z vlastních rezerv) nebo z cizích zdrojĤ formou dlouhodobého bankovního úvČru u bankovních institutĤ. Poslední aspektem je samotná efektivnost využití veĜejných prostĜedkĤ, tedy zda by nebylo možné za stejné peníze dosáhnout stanovených cílĤ jiným zpĤsobem a zda se veĜejné zdroje použily skuteþnČ tam, kde to v dané chvíli bylo nejnutnČjší. V koneþném dĤsledku je tudíž velmi obtížné odhadnout výsledný efekt využití veĜejných zdrojĤ. Z hlediska srovnání s programy ve vyspČlých zemích je þerpání prostĜedkĤ daleko ménČ transparentní. Na uvedeném grafu je patrné, že jednoznaþnČ nejvýhodnČji vychází dotace IPRM. Finanþní rámec projektu v celkové þástce zpĤsobilých výdajĤ þiní 9 961 940 Kþ. Po obdržení dotace dosáhl podílu na celkových zpĤsobilých

ϰϭ

výdajích 56%. Na základČ základ tohoto šetĜení ení byl zpracován projekt v rámci Integrovaného rozvoje mČsta m ýeské BudČjovice SídlištČ Máj. Graf þ. 1 – Vyhodnocení možností þerpání finanþních prostĜedkĤ edkĤ


Z hlediska hodnocení zámČru zám projektové žádosti v rámci prioritní oblasti kvalitní bydlení je projekt „Revitalizace bytového domu V. Volfa V 21“ v souladu s výzvou podmínka IOP 5.2b). Z hlediska obecného ustanovení je IPRM a v souladu s podmínkami dotace v souladu s Integrovaným I operaþním programem a Programovým dokumentem IOP a ProvádČcím Provád cím dokumentem Integrovaný opera operaþní program pro období let 2007 – 2013, verze z 29. þervence 2009. Požadovaná dotace se vztahuje pouze ke zpĤsobilým zp výdajĤm m stanoveným pro pĜíslušnou pĜ oblast podpory. Opravu lodžií realizuje panelový dĤm d z vlastních zdrojĤ zdroj – Fond oprav. Panelové domy obecnČ obecn spadají dle „PĜíruþky ky pro žadatele a pĜíjemce“ p do kategorie „Malý podnik“, kde míra mír podpory dotace v plné výši þiní 56 % z celkových zpĤsobilých sobilých výd výdajĤ projektu.

ϰϮ

5. NÁVRHY A OPATěENÍ V zájmu každého žadatele je peþlivČ si prostudovat pĜíslušnou pĜíruþku, ve které lze nalézt všechny podmínky programu a detailní metodiku, podle níž se doporuþuje pĜi podávání návrhu projektu postupovat. K úspČšné realizaci je zapotĜebí rozdČlit projekt na jednotlivé dílþí aktivity, které jsou pĜesnČ definovány z hlediska þasu, finanþního i personálního zajištČní. Definované aktivity nám zároveĖ vytváĜejí logické, uzavĜené celky – etapy projektu.

DĤležitým pojmem pro definování jednotlivých etap projektu jsou

události neboli milníky projektu. Podle definice jsou milníky „indikace krátkodobých a stĜednČdobých cílĤ, které umožĖují mČĜit výsledky v prĤbČhu celého projektu, a nikoli jen na jeho konci. RovnČž oznaþují termíny, v nichž by mČla být uþinČna rozhodnutí a dokonþeny jednotlivé aktivity.“ Dobou realizace projektu rozumíme dobu od zahájení do dokonþení realizace. Plán realizace projektu je prezentován v jeho „jízdním Ĝádu“, kterým je harmonogram projektu. Ten tvoĜí nedílnou souþást každé projektové žádosti a je považován za efektivní nástroj pro organizaci, Ĝízení a kontrolu realizace projektu. Je dĤležité si uvČdomit, že harmonogram není jen „obrázkem“, který je možno kdykoli pĜemalovat, ale je naopak podkladem pro neustálou konfrontaci zámČru s realitou. PĜípadná neshoda tak nesmí vést ke zmČnČ plánu, ale pĜijetí takových opatĜení, která uvedou realitu do souladu s pĤvodním plánem. Projekt v kontextu fondĤ EU je konkrétní ucelený podrobnČ rozpracovaný projektový zámČr, který je souþástí projektové žádosti. Projekt v sobČ zahrnuje soubor

aktivit

smČĜujících

k dosažení

pĜedem

stanoveného

definovaného cíle a je limitován urþitým þasem a rozpoþtem.

ϰϯ

a

jasnČ

5.1 PĜíprava a Ĝízení projektu IPRM

Další postup práce spoþívá v pĜípravČ projektové žádosti v aplikaci BENEFIT 7, což je aplikace urþená pro podávání projektových žádostí o poskytnutí dotace. Žadatel si mĤže vytvoĜit svĤj úþet (konto), pomocí kterého bude mít pĜehled o podaných žádostech a realizovaných projektech. Aplikaci je možné spustit pomocí standardních internetových prohlížeþĤ. Pro správnou funkci aplikace BENEFIT 7 musí být v internetovém prohlížeþi zapnut JavaScript. Nesmí být nastaveny vlastní styly vzhledu stránek ani nesmí být zapnutá žádná nastavení, která jakýmkoliv zpĤsobem mČní vzhled nebo styly písma. V opaþném pĜípadČ nelze vylouþit problémy s grafikou. PĜihlášení do BENEFITU pro probíhá na základČ:

registrace a pĜihlášení uživatele

pĜihlášení do BENEFITU

zadání nové žádosti na kontČ žádostí

identifikace žádosti

5.1.1 Stanovení projektového zámČru Projektem rozumíme þinnost provádČnou pĜíjemcem smČĜující k pĜedem stanovenému a jasnČ definovanému cíli se stanoveným zaþátkem a koncem a za úþelem dosažení požadovaného výsledku. Stanovení projektového zámČru v našem smyslu znamená rekonstruovat panelový dĤm. Žádost o dotaci vþetnČ pĜíloh je pĜedkládána v tČchto navazujících krocích: 1. PĜedložení žádosti Magistrátu ýeské BudČjovice – na základČ požadavkĤ stanovených 1. uzavĜenou výzvou pĜeloží žadatel žádost na Magistrát mČsta ýeské BudČjovice, nám. PĜemysla Otakara II þ. 1, 370 92 ýeské BudČjovice. VýbČr projektu mČstem a zveĜejnČní výsledkĤ trvá 22 pracovních dnĤ. Po

ϰϰ

schválení žádosti je vystaveno Potvrzení o výbČru projektu, že pĜedpokládaný projekt je souþástí schváleného IPRM a že je v souladu s jeho cíli a prioritami. 2. PĜeložení žádosti CRR16 v Písku – žadatel pĜedloží tuto žádost vþetnČ Potvrzení o výbČru projektu na poboþku Centra pro regionální rozvoj (CRR) v Písku. ÚspČšným žadatelĤm CRR vydá Potvrzení o zpĤsobilosti projektu a ěídicí orgán vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Schéma þ. 5 – Postup pĜi zpracování projektové žádosti

^ƚĂƚƵƚĄƌŶşŵĢƐƚŽĞƐŬĠ ƵĚĢũŽǀŝĐĞǀǇŚůĂƓƵũĞĚŽƚĂēŶş ǀǉǌǀƵŶĂƌĞŐĞŶĞƌĂĐŝďǇƚŽǀǉĐŚ ĚŽŵƽ

ǇƚŽǀǉĚƽŵƉƎĞĚůŽǎşƉƌŽũĞŬƚ DĂŐŝƐƚƌĄƚƵĞƐŬĠƵĚĢũŽǀŝĐĞ

DĂŐŝƐƚƌĄƚĞƐŬĠƵĚĢũŽǀŝĐĞ ǀǇŚŽĚŶŽƚşƉƌŽũĞŬƚǀƐŽƵůĂĚƵƐ /WZDĂƐĐŚǀĄůşŶĞďŽǌĂŵşƚŶĞ

WƌŽũĞŬƚũĞƉŽƐƚŽƵƉĞŶĚŽWşƐŬƵ ŶĂƉŽďŽēŬƵΗĞŶƚƌĂƉƌŽ ƌĞŐŝŽŶĄůŶşƌŽǌǀŽũΗƉĂŶş/ŶŐ͘ ƵƌĞƓŽǀĠ͘ZZƉƌŽǀĞĚĞ ŬŽŶƚƌŽůƵƉƎŝũĂƚĞůŶŽƐƚŝĂ ĨŽƌŵĄůŶşĐŚŶĄůĞǎŝƚŽƐƚŝ͘

DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽƉƌŽŵşƐƚŶşƌŽǌǀŽũ ǀǇĚĄƌŽǌŚŽĚŶƵƚşŽƉŽƐŬǇƚŶƵƚş ĚŽƚĂĐĞ

Zdroje: vlastní zpracování

16

Základním cílem všech þinností CRR ýR je pomoci úspČšnČ realizovat projekty schválené ke spolufinancování z prostĜedkĤ EU a tím zajistit maximální využití prostĜedkĤ poskytnutých ýeské republice z fondĤ EU.

ϰϱ

Schéma þ. 6 – Postup úspČšného zpracování projektu v systému BENEFIT


ϰϲ

5.2 Projekt „Revitalizace bytového domu Václava Volfa 1379/21“

Identifikace operaþního programu ýíslo operaþního programu:

CZ. 1. 06

Název operaþního programu:

Integrovaný operaþní program

ýíslo prioritní osy:

6.5

Název prioritní osy:

Národní podpora územního rozvoje – Cíl konvergence

ýíslo oblasti podpory:

6.5.2

Název oblasti podpory:

Zlepšení prostĜedí v problémových

sídlištích ýíslo výzvy:

07

Název výzvy:

Kontinuální výzva pro oblasti podpory 6.5.2 – Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích

Projekt Název projektu:

Revitalizace bytového domu V.Volfa 21

PĜedpokládané datum zahájení realizace projektu:

01.02.2010

PĜedpokládané datum ukonþení realizace projektu:

31.8.2010

Doba trvání projektu:

7,0

Celkové výdaje projektu:

10 227 880,00

Typ úþetní jednotky:

Pro podnikatele

Úþetní osnova:

500/2002 Sb. 001-023 (FZ 01/2003)

Název IPRM:

IPRM ýeské BudČjovice SídlištČ Máj

Kód IPRM:

IOP/1/JZ/13

Název aktivity IPRM:

Modernizace rekonstrukce a technické zhodnocení bytových domĤ

Struþný obsah projektu

ϰϳ

ZámČrem rekonstrukce domu je provedení opatĜení ke zlepšení tepelnČ technických vlastností budovy spoþívající zejména v: Ͳ

zateplení obvodových stČn certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem

Ͳ

výmČnČ zdvojených dĜevČných oken za okna s max. U=1,3

Ͳ

výmČnČ vchodových dveĜí za dveĜe s max. U=1,5

Ͳ

zateplení stĜechy polystyrénem tl. 140 mm s novou hydroizolací

Ͳ

totální výmČnu meziokenních izolaþních vložek za jiný systém

Dále bude v rámci komplexnosti opravy provedena: Ͳ

oprava lodžií

Ͳ

úpravy EI

Ͳ

výmČna stoupaþek teplé i studené vody

V rámci bodovaných þinností obsahuje projekt: zateplení obvodového pláštČ domu, výmČna výplní otvorĤ (okna, vnČjší dveĜe), zateplení stĜechy, podlahy, odstranČní statických poruch domu, rekonstrukce a modernizace spoleþných rozvodĤ elektrické energie, rekonstrukce a modernizace rozvodu vody, rekonstrukce a modernizace odpadĤ Žadatel Název žadatele:

BYTOVÉ DRUŽSTVO V.VOLFA 21

IýO:

25190008

Oficiální adresa žadatele:

V.Volfa 21, 370 05 ýeské BudČjovice

PĜíjmení, jméno hlavní osoby:

Krumpová Ludmila

1. Projekt Projekt poþítá s výbČrovým Ĝízením:

Ano

Projekt má pozitivní vliv na evironmentální kritéria:

Ano

Projekt má partnera:

Ne

ϰϴ

2. Podporované aktivity ýíslo:

Název podporované

Procentní podíl:

aktivity: 6.5.2

b) Regenerace bytových

100

domĤ 3. Území dopadu a realizace Územní dopadu: Kód územní dopadu:

Název území dopadu:

Spadá pod:

CZ0311544256

ýeské BudČjovice

ýeské BudČjovice

Kód NUTS5:

Název NUTS5:

Spadá pod:

CZ0311544256

ýeské BudČjovice

ýeské BudČjovice

Místo realizace NUTS5:

Realizované území investice NUTS3: Kód NUTS3:

Název NUTS3:

Procentní podíl:

CZ031

Jihoþeský kraj

100

4. Popis projektu ZdĤvodnČní potĜebnosti vþetnČ popisu výchozího stavu: Objekt byl postaven v roce 1984 ze systému PS 69/Jþ – 1a s obvodovým pláštČm z keramických panelĤ a štítových sendviþových panelĤ. OpotĜebení objektu odpovídá jeho stáĜí. Tepelná bilance objektu v souþasném stavu nesplĖuje požadavek energetické nároþnosti budovy (Vyhláška 148/2077 Sb. o energetické nároþnosti budov). MČrná vypoþtená roþní spotĜeba energie 162,6 kWh/m2 rok Celková vypoþtená roþní dodaná energie 1590,4 GJ Hodnocením tepelnČ technických vlastností budovy:

ϰϵ

Ͳ

stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejménČ takový tepelný odpor, že jejich vnitĜní povrchová teplota nezpĤsobí kondenzaci vodní páry – objekt nesplĖuje

Ͳ

stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovanou nízkou prĤvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláštČ budovy jsou

témČĜ

vzduchotČsné,

s požadovanou

nízkou

prĤvzdušností

obvodového pláštČ – objekt nesplĖuje Ͳ

budova má požadovanou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich pĜílišného ochlazování a pĜehĜívání – objekt nesplĖuje

Ͳ

budova má požadovaný nízký prĤmČr souþinitel prostupu tepla obvodového pláštČ Uem – objekt nesplĖuje

Stoupaþky teplé a studené vody jsou v pĤvodním nevyhovujícím provedení, stejnČ tak rozvody EI. Celkovým vyhodnocením stavu objektu je možno konstatovat, že stav objektu neodpovídá souþasným trendĤm bydlení. Cíle projektu: Mezi hlavní cíle projektu Ĝadíme: 1) Snížení energetické nároþnosti budovy 2) ZmČnu vlivu objektu a jeho užívání na životní prostĜedí 3) Snížení hlukového zatížení obyvatel domu 4) Estetický dopad – zmČnu vzhledu domu 5) Zlepšení vnitĜní cirkulace budovy 6) Výrazné snížení nebezpeþí havárie stoupaþek 7) OdstranČní závadných prvkĤ stávajících lodžií K bodu 1: Snížení energetické nároþnosti budovy navrhovanými opatĜeními spoþívajícími Ͳ

ve stržení stávajícího zateplení izolantem o tl. 50 mm a zateplení stávajících fasád certifikovaným zateplovacím systémem tl. 100 mm

ϱϬ

polystyrén a min. vata, a stĜechy objektu polystyrénem tl. 140 mm s novou hydroizolací Ͳ

výmČnČ všech stávajících dĜevČných oken v obytných podlažích za plastové výrobky s max. U = 1,3

Ͳ

výmČnČ oken v provozních místnostech ve vstupním podlaží s max. U=1,3

Ͳ

výmČnČ vstupních dveĜí hlavního vstupu a vstupu do bezbariérového bytu za dveĜe s max. U=1,5

Ͳ

redukci sklepních oken

Ͳ

vybourání stávajících meziokenních prefabrikovaných vložek a v jejich náhradČ za zdČné z pórobetonových tvárnic navíc zateplených 250 mm na bázi polystyrenu nebo minerální vaty dojde ke splnČní požadavkĤ energetické nároþnosti budovy danou souþasnou legislativou (zejména vyhláška þ. 148/2007 Sb.)

Po provedení navrhovaných opatĜení bude dosaženo následujících hodnot: MČrná vypoþtená roþní spotĜeba energie v kWh/m2 94,5 Celková vypoþtená roþní dodaná energie v GJ 924,6 K bodu 2: ZmČna vlivu objektu a jeho užívání na životní prostĜedí Bytový dĤm pĜed zateplením ovlivĖuje unikajícím teplem vlivem nedokonalého zateplení životní prostĜedí. Po zateplení celého objektu ve smyslu PrĤkazu energetické nároþnosti budovy dojde ke zlepšení jednak spotĜeby tepla na vytápČní a jednak ke snížení vyzáĜených únikĤ tepla do ovzduší, což svým podílem pĜíznivČ ovlivní snížení efektu skleníkových plynĤ. K bodu 3: Ochrana proti hluku z vnČjšího prostĜedí se podstatnČ zlepší výmČnou stávajících dĜevČných oken. Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory V rámci prioritní osy 5.2 jsou podporovanými þinnostmi:

ϱϭ

Ͳ

zateplení obvodového pláštČ domu, zateplení vybraných vnitĜních konstrukcí – þinnost je pĜedmČtem opravy

Ͳ

práce na bytovém domČ provádČné k odstranČní statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukþních nebo funkþních vad domu – þinnost je pĜedmČtem opravy

Ͳ

rekonstrukce technického vybavení domĤ napĜ. modernizace otopné soustavy, výmČna rozvodĤ tepla – þinnost je pĜedmČtem opravy

Ͳ

výmČny þi modernizace lodžií, balkonĤ vþetnČ zábradlí – þinnost je pĜedmČtem opravy

Ͳ

zajištČní moderního sociálního bydlení pĜi renovaci stávajících budov je v pĜípadČ realizace tohoto projektu splnČn

Realizací projektu navíc dojde k výraznému zkvalitnČní života obyvatel v domČ, který je v problémové zónČ. Popis aktivit v pĜípravné fázi projektu: V rámci pĜípravné fáze projektu bylo realizováno: Ͳ

provedení prĤzkumu souþasného stavu objektu

Ͳ

provedení mČĜení souþasných únikĤ tepla obálkou budovy

Ͳ

na základČ výstupĤ mČĜení termostatickou kamerou bylo zadáno vyhotovení návrhu opatĜení potĜebných ke snížení tepelné nároþnosti budovy

Ͳ

navržena opatĜení potĜebná k dosažení cíle projektu

Konkrétní výstupy pro další postup projektu jsou: Ͳ

projektová dokumentace v rozsahu projektu pro stavební povolení zpracovaná projektovou a inženýrskou kanceláĜí PS-PROJEKT spol. s.r.o. Žižkova 12, 371 22 ýeské BudČjovice

Ͳ

prĤkaz energetické nároþnosti budovy podle vyhlášky þ. 148/2007 Sb. zpracovaný spoleþnosti EDOP s.r.o. energetický auditor Ing. Václav Kamba, zapsán v Seznam energetických auditorĤ MPO ýR pod þ. 113

ϱϮ

Na základČ podané žádosti o stavební povolení bylo Magistrátem mČsta ýeské BudČjovice dne 23.9.2009 vydáno sdČlení k provedení stavebních úprav þ.j. SU/8742/2009 Ku, dle kterého navržené stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení Je pĜipraveno: Ͳ

zajištČní organizace výbČrového Ĝízení dodavatele stavby v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojĤ EU nespadajících pod aplikaci zákona þ. 137/2006 Sb., o veĜejných zakázkách v programovém období 2007 – 2013. (Usnesení vlády þ. 48 z 12. ledna 2009).

Ͳ

vyhodnocení úplnosti nabídek za úþasti pĜedstavenstva bytového družstva

Ͳ

vypracování podrobné analýzy pĜedložených nabídek a seznámení pĜedstavenstva s výsledky analýzy, s tím, že bude upozornČno na možná rizika vyplývající pĜedevším z platné legislativy, technologických postupĤ a procesĤ.

Právní poradenství pĜi pĜípravČ smlouvy o dílo a její konzultaci s vybraným dodavatelem dle pokynĤ pĜedstavenstva. PĜedložení minimálnČ tĜí návrhĤ na zajištČní dozoru stavby. Popis aktivit v realizaþní fázi projektu PĜedpoklady a rizika realizace projektu: V rámci realizace projektu a maximálnČ možné eliminaci rizik projektu bude výbČr zhotovitele projektu pĜipraven tak, že všichni uchazeþi o zakázku budou mít pĜedem stanovena pravidla pro uzavĜení smlouvy o dílo, zejména: Ͳ

pevná cena projektu odpovídající nacenČní stavby v požadované kvalitČ

Ͳ

stanovení rozsahu prací zajišĢovaných v rámci plnČní projektu

Ͳ

stanovení smluvních pokut pro pĜípad nedodržení termínu dokonþení stavby

ϱϯ

Ͳ

stanovení záruþních podmínek

Ͳ

stanovení podmínek pro odstranČní záruþních a pozáruþních závad

Ͳ

stanovení podmínek pĜedávky dokonþené stavby

Ͳ

urþení výše zádržného

V rámci zajištČní kvalitní aplikace zateplovacího systému bude ve smlouvČ se zhotovitelem stavby Ĝešena koneþná kontrola provedení stavby mČĜením termostatickou kamerou a uvolnČní podstatné þásti zádržného na základČ výsledkĤ mČĜení. Ve smlouvČ o dílo se zhotovitelem stavby budou dále Ĝešeny sankce za pĜípadné porušení podmínek, jejich následkem by mohlo být pĜistoupeno ke krácení þi odebrání dotace. Ve výbČrovém Ĝízení zhotovitele stavby bude v rámci hodnotících kriterií kladen dĤraz na záruþní podmínky, dodržení kvality stavby, prokázání dostateþné kapacity pro realizaci stavby v urþeném rozsahu. Popis v þem je projekt inovativní: V rámci realizace projektu dojde k již uvedenému snížení energetické nároþnosti budovy, zmČnČ vlivu objektu a jeho užívání na životní prostĜedí, snížení hlukového zatížení obyvatel domu. Nezanedbatelným prvkem je i estetický dopad - zmČna vzhledu domu, kdy dojde k realizaci navrženého architektonického Ĝešení, þímž bude zajištČna alokace domu mezi domy v místČ opravené. Zlepšením vnitĜní cirkulace budovy je zajištČna výmČna vzduchu ve vnitĜních þástech domu a tím þásteþnČ ponížena potĜeba pĜímého vČtrání budovy, což rovnČž pĜispívá k úspoĜe tepla. VýmČnou stoupaþek dojde k výraznému snížení nebezpeþní havárie stoupaþek. Do projektu je zaĜazeno i odstranČní závadných prvkĤ stávajících lodžií. Personální zajištČní projektu PoĜadí þlena týmu:

001

ϱϰ

PĜíjmení:

Hrubá

Jméno:

Hana Novotná

Funkce v rámci projektového týmu:

Manažer projektu

Zapojení þlena pĜi pĜípravČ projektu: Manažer projektu je Ĝídícím prvkem projektového týmu. Koordinuje jednotlivé kroky ostatních þlenĤ projekþního týmu. ěídí pĜípravu potĜebných podkladĤ, provádí kontrolu jednotlivých plnČní. V rámci pĜípravy tohoto projektu byla manažerem projektu zajišĢována souþinnost jednotlivých aktivit. Manažer projektu zajistil: Ͳ

návrh optimálního Ĝešení projektu

Ͳ

vyhodnocení stávajícího stavu domu

Ͳ

návrh rozsahu opravy v závislosti na podmínkách daných PĜíruþkou pro žadatele a pĜíjemce pro oblast intervence 5.2 Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích. Kontinuální výzva, datum vyhlášení 22. kvČtna 2009 a dále podmínkách daných Výzvou mČsta ýeské BudČjovice

Manažer projektu dále provedl: Ͳ

vyhotovení I. ekonomické analýzy projektu

Ͳ

úpravu zámČru projektu dle konkrétních požadavkĤ þlenĤ statutárního orgánu

Manažer projektu zajistil: Ͳ

seznámení vlastníkĤ/nájemníkĤ v domČ s pĜipraveným zámČrem vþetnČ seznámení s první ekonomickou analýzou a konkrétním výpoþtem zatížení jednotlivých jednotek – dále vyhotovení II. ekonomické analýzy projektu se zapracováním pĜipomínek vlastníkĤ/nájemníkĤ. Souþástí analýzy je i stanovení možných rizik projektu.

ϱϱ

Ͳ

zajištČní zpracování energetického štítku obálky budovy v pĜípadČ, kdy je pĜedmČtem opravy zateplení obvodového pláštČ budovy, výmČna výplní otvorĤ, þi zateplení stĜechy/podlahy.

Manažer projektu v rámci pĜípravné fáze dále zajistil pĜípravu projektové žádosti a provede pĜedložení projektu mČstu. V pĜípadČ schválení zajistí manažer jeho pĜedložení Centru pro regionální rozvoj. Zapojení þlena pĜi realizaci projektu: Manažer projektu bude v rámci realizace projektu koordinaþní osobou pro styk zadavatele projektu s úþastníky projektu. Dále jako Ĝídící prvek týmu bude zajišĢovat Ͳ

koordinaci jednotlivých þinností. Manažer projektu je oprávnČn provádČt pravidelnou kontrolu jednotlivých krokĤ

Ͳ

zajišĢuje veškerá potĜebná hlášení. ZjišĢuje výbČrové Ĝízení dodavatele stavby. Vyhodnocení úplnosti nabídek za úþasti dalších þlenĤ týmu. Vypracování podrobné analýzy pĜedložených nabídek a seznámení týmu s výsledky analýzy, s tím že þlenové týmu budou vždy upozornČni na možná rizika vyplývající pĜedevším z platné legislativy, technologických postupĤ a procesĤ.

Ͳ

právní poradenství pĜi pĜípravČ smlouvy o dílo a její konzultaci s vybraným dodavatelem. Manažer projektu zajišĢuje administraci projektu po dobu trvání stavby spoþívající ve výbČrovém Ĝízení koordinátora bezpeþnosti vþetnČ zajištČní smluvního vztahu, výbČrovém Ĝízení odborného stavebního dozoru vþetnČ zajištČní smluvního vztahu.

Ͳ

ve spolupráci s výborem zajišĢuje Ĝádnou realizaci projektu podle Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Po ukonþení realizace projektu zajistí manažer prokazatelné uzavĜení všech aktivit projektu. Tato skuteþnost bude doložena kromČ vlastních výstupĤ projektu též ovČĜitelnými dĤkazy dosažení cílĤ projektu. NapĜ. fotodokumentací, kolaudaþním rozhodnutím, protokolem o pĜedání a pĜevzetí díla apod. Datum

ϱϲ

podepsání protokolu o pĜedání a pĜevzetí díla nesmí pĜekroþit termín ukonþení realizace projektu uvedený v Rozhodnutí. Dále zajistí ZávČreþné vyhodnocení akce do termínu uvedeného v Rozhodnutí v souladu s § 6 vyhlášky Ministerstva financí ýR þ. 560/2006 Sb. tj. bude pĜedložen na CRR vyplnČný formuláĜ Zpráva pro závČreþné vyhodnocení akce. FormuláĜ bude pĜedložen v písemné a elektronické verzi. Manažer projektu zajistí monitorování postupu projektu. Monitorování se uskuteþĖuje na základČ hlášení o pokroku, monitorovacích zpráv a hlášení o udržitelnosti projektu zpracovaných pĜíjemcem. Jejich cílem je informovat CRR/ěO IOP o postupu projektu a vytvoĜit nástroj pro vþasnou identifikaci rizik. Monitorovací zprávy a hlášení o pokroku manažer zadává elektronicky do webové žádosti BENEFIT7 a odevzdává je na poboþku CRR v tištČné podobČ. Manažer je dále povinen zajistit Hlášení o pokroku v pĜedepsané formČ. Informování o projektu, propagaci projektu. Povinnost pĜíjemcĤ je provádČt informaþní a propagaþní opatĜení vychází z naĜízení Evropské komise 1828/2006. Propagaci projektu zajistí manažer v souladu s Pravidly pro provádČní informaþních a propagaþních opatĜení. V pĜípadČ, kdy bude manažer povČĜen zajištČním financování projektu, zajistí profinancování obnovy domu formou výbČrového Ĝízení nejvhodnČjšího úvČrového produktu. PĜiþemž do výbČru budou zaĜazeny bankovní ústavy, stavební spoĜitelny a produkty navržené výborem a dále poskytovatelé pĜedmČtu plnČní navržení výborem. V pĜípadČ povČĜení zajištČním finanþních prostĜedkĤ pro revitalizaci domu povede manažer následující úkony:

zpracování podkladĤ pro nabídkové Ĝízení

zajištČní nabídkového Ĝízení finanþních produktĤ

odborné poradenství pĜi volbČ finanþního produktu a ústavu

zpracování podkladĤ pro žádost pro úvČr

vypracování a podání žádosti o úvČr

ϱϳ

Právní poradenství a spolupráce pĜi uzavírání smluvních dokumentĤ spojených s pĜedmČtem plnČní poradenské a konzultaþní þinnosti po dobu trvání úvČrové smlouvy. Po ukonþení realizace etapy nebo projektu odevzdá manažer do 20 pracovních dnĤ na pĜíslušnou poboþku CRR zjednodušenou žádost o platbu vystavenou v BENEFIT 7 etapovou nebo závČreþnou monitorovací zprávu a další potĜebné doklady. V pĜípadČ, kdy je souþástí zakázky zateplení obvodového pláštČ budovy, výmČna otvorových výplní, bude po ukonþení stavby provedena kontrola kvality provedených prací mČĜením vlastní termokamerou. Zapojení þlena pĜi udržitelnosti projektu: V rámci udržitelnosti projektu spolupracuje manažer projektu se zástupcem investora. Spoleþným postupem zajišĢují prvky udržitelnosti projektu. Popis zkušeností s relevantními projektu a aktivitami: Manažer projektu má díky své hlavní þinnosti, kterou je pĜíprava projektových žádostí dostupných dotaþních titulĤ bohaté zkušenosti s podobnými projekty. V rámci dotaþního titulu programu PANEL bylo pĜipraveno a úspČšnČ realizováno nČkolik stovek projektových žádostí. Manažer projektu má uzavĜenou smlouvu se Státním fondem rozvoje bydlení, na základČ které je oprávnČn provádČt poradenskou þinnost v pĜedmČtu dotace Nový Panel a Zelená úsporám. Manažer projektu je zároveĖ oprávnČn vydávat odborná stanoviska PIS k dotaþnímu titulu Nový Panel. V rámci zajištČní profinancování projektu je manažer projektu vybaven zkušenostmi z více než 100 mil. úvČrových prostĜedkĤ mČsíþnČ. PoĜadí þlena týmu:

002

PĜíjmení:

Krumpová

Jméno:

Ludmila


pĜedseda

ϱϴ

Zapojení þlena pĜi pĜípravČ projektu: PĜedseda pĜedstavenstva zajistil v pĜípravné fázi projektu organizaci, která zajistí vypracování a podání projektové žádosti. Zástupce organizace je manažerem projektu. PĜedseda aktivnČ spolupracuje s manažerem projektu. Na pravidelných koordinaþních schĤzkách jsou urþovány úkoly k dalšímu zajištČní projektu. Zapojení þlena pĜi realizaci projektu: PĜedseda bude v rámci realizaci projektu kontaktní osobou pro realizaþní firmu, která bude vybrána k realizaci projektu. Dále bude úþinnČ spolupracovat s manažerem projektu. Formou pravidelných porad se bude podílet na zajištČní bezproblémového

chodu

projektu.

V pĜípadČ

potĜeby

bude

zastupovat

manažera projektu. PĜedseda bude v pĜímém kontaktu s vybraným stavebnČ technickým dozorem investora, bude se aktivnČ podílet na Ĝešení pĜípadných problémĤ, bude se osobnČ úþastnit kontrolních dnĤ stavby a spolupracovat na zajištČní

úkolĤ

vzešlých

z kontrolního

dne

stavby.

Bude

zajišĢovat

informovanost ostatních vlastníkĤ jednotek a pĜípadných nájemníkĤ. Bude se podílet na kontrole rozsahu odvedené práce. SpoleþnČ s manažerem projektu a stavebnČ technickým dozorem bude provádČt aktivní kontrolu fakturovaných þinností. Bude zajišĢovat namátkové kontroly vlastní stavby a v pĜípadČ zjištČní závady bude informovat stavebnČ technický dozor investora a manažera projektu. Zapojení þlena pĜi udržitelnosti projektu: V rámci udržitelnosti projektu je pĜedseda povinen zajistit informovanost vlastníkĤ jednotek s indikátory udržitelnosti projektu. Dále je povinen vést evidenci vlastníkĤ jednotek a zajistit pĜedání informací o indikátorech udržitelnosti projektu novému nabyvateli jednotky v domČ. Popis zkušenosti s relevantními projekty a aktivitami: V rámci již zajišĢovaných aktivit byla na domČ realizována oprava:

ϱϵ

Ͳ

v roce 2002 provedena instalace stĜíšek nad balkóny - investice celkem ve výši 21 000,-Kþ

Ͳ

v roce 2006 byla realizována generální oprava výtahu - investice celkem ve výši 827 400,- Kþ

Ͳ

v roce 2008 byla provedena montáž ekvitermní regulace tepla na patČ domu - investice ve výši 105 418,- Kþ

Ͳ

v roce 2009 byly provedeny stavební úpravy zadního vchodu do domu, vþetnČ montáže nových dveĜí - investice celkem za 39 022,- Kþ.

Vzhledem k již provedeným opravám je možno konstatovat, že pĜedsedkynČ výboru, která výše uvedené akce zajišĢovala po stránce organizaþní i finanþní má odpovídající zkušenost s relevantními aktivitami. Navíc byla uzavĜena Mandátní smlouva se spoleþností, která se jako hlavním zdrojem svých þinností zabývá poradenstvím a pĜípravou dotaþních projektĤ. ýinnost organizace je mimo jiné podpoĜena i smlouvou uzavĜenou se Státním fondem rozvoje bydlení a chystanou smlouvou se Státním fondem životního prostĜedí. Veškeré potĜebné úkony vþetnČ výbČrového Ĝízení dodavatele stavby budou zajišĢovány na základČ Mandátní smlouvy. Smluvní partner má bohaté zkušenosti v pĜípravČ a inženýringu dotaþních žádostí i v zajištČní finanþního krytí akce. PoĜadí þlena týmu:

003

PĜíjmení:

Trosterová

Jméno:

Monika


MístopĜedseda výboru

Zapojení þlena pĜi pĜípravČ projektu: ýlen projektového týmu – aktivnČ pĤsobí pĜi pĜípravČ projektu. Zejména pĜi stanovení rozsahu projektu. PĜípravČ potĜebných podkladĤ. Zapojení þlena pĜi realizaci projektu:

ϲϬ

V rámci udržitelnosti projektu místopĜedseda aktivnČ spolupracuje s Ĝídícím výborem projektu. Popis zkušenosti s relevantními projekty a aktivitami: MístopĜedseda se aktivnČ podílel na zajištČní oprav domu. Úzce spolupracuje s pĜedsedou výboru. S relevantním projektem zatím zkušenost nemá. PoĜadí þlena týmu:

004

PĜíjmení:

Candra

Jméno:

PĜemysl


þlen

Zapojení þlena pĜi pĜípravČ projektu: ýlen projektového týmu – aktivnČ pĤsobil pĜi pĜípravČ projektu. Zejména pĜi stanovení rozsahu projektu. PĜípravČ potĜebných podkladĤ. Zapojení þlena pĜi realizaci projektu: V rámci realizaci projektu je oprávnČn v dobČ nepĜítomnosti pĜedsedy a místopĜedsedy je zastoupit a samostatnČ rozhodnout v pĜedem stanoveném rozsahu þinností. V dobČ nepĜítomnosti pĜedsedy a místopĜedsedy je oprávnČn podepsat potĜebné doklady vþetnČ bankovních. AktivnČ spolupracuje na Ĝízení projektu. Úþastní se jednání Ĝídícího výboru projektu. ěeší konkrétní zadané úkoly. Zapojení þlena pĜi udržitelnosti projektu: V rámci udržitelnosti projektu aktivnČ spolupracuje s Ĝídícím výborem projektu. Popis zkušeností s relevantními projekty a aktivitami: ýlen se aktivnČ podílel na zajištČní oprav domu. Úzce spolupracuje s dalšími þleny družstva. S relevantním projektem zatím zkušenosti nemá. 5. Žadatel projektu Název organizace:

BYTOVÉ DRUŽSTVO V.VOLFA 21

ϲϭ

Iý:

2519008

Právní forma:

družstvo

Je plátcem DPH ve vztahu k aktivitám projektu:

Ne

Typ žadatele:

Bytová družstva þi další obchodní spoleþnosti – Jihozápad

Typ podniku:

Malý podnik

6. Partner projektu Žadatel nemá partnera 7. Indikátory projektu Kód nár. þíselníku:

33.12.00

Název indikátoru:

Poþet regenerovaných bytĤ

MČrná jednotka:

Poþet

Výchozí jednotka:

0,00

Plánovaná hodnota:

3,00

Rozdíl:

3,00

Kód þíselníku:

33.15.00

Název indikátoru:

Úspora spotĜeby energie panelových domĤ

MČrná jednotka:

%

Výchozí hodnota:

0,00

Plánovaná hodnota:

1,87

Rozdíl:

1,87

8. Environmentální kritéria Kvantifikovatelná environementální kritéria ýíslo:

0

ϲϮ

Název:

Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? (Porovnat lze na základČ koneþné spotĜeby energie, jak je definována ve statistické roþence)

Výchozí hodnota:

590,40

Cílová hodnota:

24,60

MČrná jednotka:

GJ

Popis aktivit/opatĜení/dopadu projektu: Realizací projektu dojde ke snížení mČrné roþní spotĜeby tepla. Výše plánovaného snížení vychází z prĤkazu energetické nároþnosti budovy. Plánovaná hodnota splnČna v pĜípadČ, kdy nebude docházet k nestandardnímu užívání bytĤ. Nekvantifikovatelná environmentální kritéria: ýíslo:

42

Vliv projektu na udržitelný rozvoj: Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí CO2 ekvivalent? Popis aktivit/opatĜení/dopadu projektu: Realizace projektu v þásti úsporných opatĜení potĜeby tepla na vytápČní objektu bude mít vliv na snížení emisí CO2 9. PotĜeby Forma úþasti:

Dotace a návratná finanþní výpomoc ze státního rozpoþtu

Systém financování:

Akce

není v režimu

individuálnČ

posuzovaných

výdajĤ státního rozpoþtu ZamČĜení akce:

Jiná

výše

neuvedená

(projektu)

ϲϯ

oblast

zamČĜení

akce

Sektor alokace:

NeveĜejný sektor – jiné než bankovní a finanþní instituce

OdvČtvové tĜídČní rozpoþtové skladby:

Mezinárodní

spolupráce

v oblasti

bydlení,

komunálních služeb a územního rozvoje Právní forma dle ISPROFIN:

Jiná

právní

forma

organizace

podnikatelského

sektoru Kód

Název

I/N

Ĝádku

Do

Rok

Rok

31.12.2007

2008

2009

0,00

0,00

0,00

Rok 2010

Rok

Rok

Rok

Zbývá

2011

2012

2013

po

0,00

0,00

0,00

Suma

1.1.2004 Souþty

za

NVS

0,00

0,00

0,00

neinvestiþní výdaje 60049

Jiné

náklady IV

stavební

10 227 880

10 227 880

a

technologické þásti staveb Souþty

za

IVS

0,00

0,00

0,00

10 227 880

investiþní výdaje

ϲϰ

0,00

0,00

0,00

0,00

10 227 880

10. PĜehled financování Státní rozpoþet

846 764,90

Procenta SR

8,5

Krajský rozpoþet

0,00

Procenta Kraj

0,00

Obecní rozpoþet

0,00

Procenta Obec

0,00

Státní fond

0,00

Procenta SF

0,00

Jiné národní veĜejné

0,00

Procenta jiné

0,00

Procenta NR celkem

8,50

Národní veĜejné celkem EU celkem

846 764,90 4 731 921,50

Procenta EU z celkových zpĤsobilých

VeĜejné celkem

5 578 686,00

Procenta EU z celkových veĜejných

Vlastní veĜejné prostĜedky

0,00 4 383 253,60

PĜíjmy projektu

0,00

PĜíjmy projektu

0,00

PĜíjmy zpĤsobilé

0,00

PĜíjmy nezpĤsobilé

0,00

Celkové výdaje projektu Celkové nezpĤsobilé: Celkové zpĤsobilé výdaje: Rozpoþet projektu celkem

10 227 800,00 265 940,00 9 961 940,00 9 961 940,00

ϲϱ

84,82%

Procenta vlastní veĜejné

Soukromé prostĜedky

47,50%

Procenta soukromé

0,00 44,00%

11. Zdroje

Kód Ĝádku 60231

Do Název

I/N

31.12. 2007

VDS – rozpoþet

Rok

Rok

2008

2009

Rok 2010

Rok

Rok

Rok

Zbývá

2011

2012

2013

1.1.2014

po

Suma

IZ

0,00

0,00

0,00

886 000

0,00

0,00

0,00

0,00

846 764,9

IZ

0,00

0,00

0,00

4 951 000

0,00

0,00

0,00

0,00

4 731 921,5

IZ

0,00

0,00

0,00

4 779 000

0,00

0,00

0,00

0,00

4 383253,6

IZS

0,00

0,00

0,00

10 616 000

0,00

0,00

0,00

0,00

9 961 940

kapitoly správce programu 60234

VDS

–

použití

zdrojĤ strukturálních fondĤ 60309

Jiné

než

výše

uvedené vlastní zdroje úþastníka programu Souþty za investiþní zdroje

12. Etapy PoĜadí etapy:

001

Název etapy:

Komplexní akce

Datum zahájení etapy:

01.02.2010

Datum ukonþení etapy:

31.08.2010

Délka etapy:

7

Popis etapy:

Projekt je koncipován jako jednoetapový

Celkové výdaje:

10 227 800,00

NezpĤsobitelé výdaje:

265 940,00

PĜíjmy projektu:

0,00

PĜíjmy zpĤsobilé:

0,00

PĜíjmy nezpĤsobilé:

0,00

Státní rozpoþet:

846 764,90

Krajský rozpoþet:

0,00

Obecní rozpoþet:

0,00

Státní fond:

0,00

ϲϲ

Jiné národní veĜejné:

0,00

EU celkem:

4 731 921,50

Soukromé prostĜedky:

4 383 253,60

13. Finanþní plán PoĜadí etapy:

001

Název etapy:

Komplexní akce

PoĜadí žádosti o platbu:

01

PĜedpokládaná požadovaná þástka:

5 578 686,00

Datum pĜedložení žádosti o platbu:

29.09.2010

14. Prioritní téma ýíslo

Název

Dotace v Kþ

78

Bytová infastruktura

5 578 686,00

15. VýbČrová Ĝízení Dodavatel výbČrového Ĝízení: PoĜadové þíslo Vě:

001

Název Vě:

Vě

Specifikace druhu zadavatele:

osoba, která není zadavatelem dle

zákona Druh Vě podle pĜedmČtu:

Stavební práce

Postup Vě:

ěízení není dle zákona þ.137,139/2006

Sb. a 40/2004 Sb. Stav Vě:

VýbČrové Ĝízení plánováno

PĜedpokládané/skuteþné datum

20.11.2009

zahájení Vě PĜedpokládané/skuteþné datum

15.01.2010

ukonþení Vě

ϲϳ

Popis: PĜi výbČrovém Ĝízení dodavatele stavby bude postupováno v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojĤ Evropské Unie, nespadajících pod aplikací zákona þ. 137/2006 Sb., o veĜejných zakázkách, v programovém období 2007-2013. ZároveĖ budou pĜi zadávání zakázky respektovány obecné zásady Smlouvy o založení ES pĜi zadávání zakázek. A to zejména právo rovného zacházení, zákaz diskriminace, transparentnost, proporcionalita. Manažer projektu ve spolupráci s výborem projektu zajistí jmenování výbČrové komise. VýbČrové komisi bude výzva pĜedložena ke schválení CRR. Poté bude pĜistoupeno k vlastnímu výbČrovému Ĝízení. PĜedpokládaná hodnota zakázky bude vycházet z položkových rozpoþtĤ, které jsou souþástí projektové žádosti. Konkrétní forma zahájení Ĝízení a oslovení úþastníkĤ Ĝízení bude urþena výbČrovou komisí, tejnČ tak jako hodnotící kritéria. Komisí budou urþeny i požadavky na pĜedmČt zakázky a podmínky plnČní. Hodnocení nabídek bude provedeno komisí k tomuto úþelu jmenovanou. PĜi hodnocení bude využít program CALLIDA, který zajistí pĜesné vyhodnocení nabídek co do výše ceny jednotlivých položek. Hodnocení nabídek bude probíhat v souladu s kritérii uvedenými ve výzvČ. S uchazeþem, který podá vítČznou nabídku, bude následnČ uzavĜena smlouva o dílo. Ve výzvČ bude zároveĖ deklarována možnost zrušení Ĝízení. 16. Horizontální témata Vliv na rovné pĜíležitosti:

Je neutrální

Vliv na životní prostĜedí: Projekt je soustĜedČn hlavnČ na životní prostĜedí:

Ne

Projekt má pozitivní dopad na životní prostĜedí:

Ano

Vyžaduje projekt posouzení vlivu na životní prostĜedí?

Ne

Projekt je ekologicky neutrální:

Ne

PĜispČje projekt ke zlepšení ovzduší?

Ano

ϲϴ

6. ýASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU V následující tabulce jsem souhrnnČ zobrazila etapizaci stavebních prací v jednotlivých etapách projektu „Revitalizace bytového domu Václava Volfa 21“. Tabulka þ. 9 – Harmonogram projektu Aktivity / Etapa Æ

1

Projektová dokumentace

2

Montáž lešení a staveništČ

3

OþištČní a sanace panelĤ

4

VýmČna otvor.výplní

5

Zateplení fasády

6

Výtah

7

Dokonþovací práce

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

mČsíc

mČsíc

mČsíc

mČsíc

mČsíc

mČsíc

mČsíc


Graf spoþívá v zakreslení horizontální a vertikální osy, horizontální osa x pĜedstavují þas a vertikální osa y zobrazuje aktivity a popis jednotlivých milníkĤ. Každý sloupec v horizontální ose reprezentuje jednu þasovou etapu projektu. Etapy jsou rozdČleny na mČsíce. Tabulka þ. 10 – Implementace projektu

I. etapa

PĜedložení projektu MM ýB – schvalování

II. etapa

PĜedložení projektu CRR – schvalování

III. etapa

Zahájení stavebních prací a žádost o platbu

IV. etapa

PĜipsání dotace ex-post Zdroj: vlastní zpracování

ϲϵ

7. FOTODOKUMENTACE REGENERACE BD Obrázek þ. 2 – Bytový dĤm stejné typové soustavy

Obrázek þ. 3 – Realizace zateplení fasády domu stejné typové soustavy

Zdroj: vlastní šetĜení

Obrázek þ. 4 – Bytový dĤm V. Volfa 21 po revitalizaci


Obrázek þ. 5 – Informaþní tabule pĜed V. Volfa 21



ϳϬ

Výhody zateplení •

Zateplením se sníží výdaje na vytápČní objektu, což je jedna nejnákladnČjších položek provozních nákladĤ.

•

Zateplení umožní zvýšení kvality využití objektu.

•

PĜínosy ze zateplení mají trvalý, dlouhodobý charakter.

•

Zateplením se odstraní kondenzace vodní páry na vnitĜním povrchu obvodových konstrukcí. Ta bývá þasto jedna z pĜíþin vzniku a rĤstu plísní.

•

Zateplením se sníží riziko poruch povrchových úprav konstrukcí zamezením dilatací, vlivem promrzání þi pĜehĜívání.

•

VnČjším zateplením se plnČ využijí akumulaþní vlastnosti budovy, sníží se nejen tepelné ztráty v chladných obdobích, ale sníží se pĜehĜívání budovy v letním období.

•

Snížení tepelných ztrát je také základem pro efektivní využití obnovitelných a alternativních zdrojĤ energie.

•

Odstraní se pĜíþiny pĜímého zatékání dešĢové vody obvodovou konstrukcí.

•

Zateplení pĜíznivČ ovlivĖuje vnitĜní vlhkostní režim konstrukce.

•

Zateplení chrání pĤvodní povrch pĜed agresivitou ovzduší napĜ. zamezení koroze výstuže, karbonace betonu.

•

Zateplení objektu se sekundárnČ odráží ve zlepšení životního prostĜedí díky snížení spotĜeby paliv.

Nevýhody zateplení •

PomČrnČ investiþnČ nároþné úsporné opatĜení s delší dobou návratnosti.

•

Nároþná pĜedrealizaþní i vlastní realizaþní fáze.

•

Nevýhody vyplývají zejména z chybnČ provedeného zateplení – nedodržení technologických postupĤ – vznik tepelných mostĤ, kondenzace vlhkosti, vznik plísní, hub, poruchy stavebních konstrukcí – vlivem promrzání, vlhnutí, atd.

ϳϭ

8. ZÁVċR

OdpovČć na hypotézu, zda je financování projektu na regeneraci bytového domu s využitím strukturálních fondĤ IPRM výhodnČjší v porovnání s dotaþními programy Zelená úsporám a dotací PANEL, vyplývá jednoznaþnČ. Investiþní zámČr je nejvýhodnČjší financovat ze strukturálních fondĤ, tedy pomocí dotace IPRM.

Zateplení panelového domu patĜí prokazatelnČ k nejefektivnČjšímu

opatĜení ke snížení spotĜeby tepla na vytápČní a zároveĖ má realizace projektu v þásti úsporných opatĜení potĜeby tepla na vytápČní objektu vliv na snížení emisí CO2. Regenerace bytového domu pĜedstavuje nemalé finanþní prostĜedky a s tím spojené zadlužení vlastníkĤ na zhruba 15 let. Náklady na zateplení se pohybují v rozmezí kolem 70 000 – 220 000 Kþ na bytovou jednotku. Znaþná administrativní nároþnost projektu si žádá efektivní správu bytového fondu a profesionálního správce, který soustavnČ poĜizuje komplexní data o spravované nemovitosti. Velkou nevýhodu projektu IPRM spatĜuji ve zvýšené byrokracii a znaþné nejistotČ okolo hodnocení a schvalování projektové žádosti. PodobnČ lze konstatovat pomČrnČ znaþnou þasovou nároþnost pĜípravy projektu. Stále více je však zĜejmé, že jednorázové projekty na regeneraci staveb jsou pouze vstupem þili impulsem pro obnovu jako kontinuální proces. V pĜípadČ sídlištních domĤ a zkušeností zemí, kde probČhly velké projekty modernizace a zlepšení panelových domĤ, varují pĜed jednostranným pĜeceĖováním vlivu technických úprav a zlepšení na atraktivitu bydlení a prostĜedí v dlouhém þasovém horizontu. Byty v panelových domech podle realitních odborníkĤ zlevnily za poslední rok nejvíce ze všech nemovitostí, místy až o pČtinu. Poptávku to ale automaticky nezvýšilo. NČkteré realitní kanceláĜe sice hlásí

ϳϮ

zvýšené prodeje, podle dalších se ale poptávka po panelových bytech dále propadá. RĤzní se také odhady dalšího vývoje trhu Ekonomická situace na trhu s byty zaznamenává útlum, což souvisí s menším zájmem o hypotéky a výstavbou nových bytových domĤ ve mČstČ nebo atraktivních satelitních lokalitách. Trend pĜevisu nabídky nad poptávkou bude urþitČ pokraþovat stejnČ tak jako rozevírající se nĤžky mezi cenami nemovitostí na dobrých a horších adresách. VzrĤstá zájem o byty a pozemky na okraji velkých mČst nebo v blízkosti centra. NejvČtší zájem je o tzv. second hand byty. Jedná se o nemovitosti finanþnČ dostupné obþanĤm ze stĜední tĜídy, kteĜí se chovají zodpovČdnČ vĤþi svým rodinám a radČji se pĜizpĤsobují svým finanþním možnostem, než aby se zadlužovali a poĜizovali bydlení, na které nemají. Poptávka po tČchto bytech pĜevyšuje nabídku. Vzhledem k provádČným revitalizacím a údržbám panelových sídlišĢ v ýeské republice, lze konstatovat, že bydlení v tČchto domech je udržitelnou formou mČstského bydlení. PĜestože

je

bydlení

primárnČ

odpovČdností

jednotlivce

role

státu

je

nezastupitelná. Tam, kde jednotlivec nedokáže z objektivních dĤvodĤ svoji odpovČdnost naplnit, je povinností státu mu pomoci.

Pomoc státu musí

spoþívat v kombinaci nástrojĤ, které pĤsobí preventivnČ, motivaþnČ a z pohledu veĜejných prostĜedkĤ jsou maximálnČ efektivní.

Využití nástrojĤ nevratné

finanþní pomoci je tĜeba volit, s ohledem na udržitelnost veĜejných financí, velmi obezĜetnČ. PĜesto v nČkterých pĜípadech taková forma pomoci státu zĤstane nezbytná. JedinČ pĜísné dodržování principĤ ekonomické pĜimČĜenosti a udržitelnosti veĜejných financí mĤže být zárukou, že stát bude dlouhodobČ naplĖovat své poslání v oblasti bytové politiky. S vývojem spoleþnosti se mČní také podmínky v jednotlivých oblastech jejího života. Proto v každé dobČ bude z pohledu obþanĤ otázka dostupnosti bydlení, jeho kvality a stability systému, ve kterém bydlení získávají, aktuální.

ϳϯ

9. SUMMARY

This thesis deals with one of the effective tools of urban policy that ensures the coordination of sectoral and territorial policies in municipalities. This is the “Integrated Municipal Development Plan” which defines intervention in the field of housing and which represents an instrument for drawing money from structural funds. The Integrated Municipal Development Plan is a coordinational framework linked to the overall vision and strategy of municipal development for the purpose of identifying and resolving municipal development problems as associated with utilizing support from structural funds in the program period of 2007-2013. The practical part of the essay is focused on an analysis of the possibilities of drawing finances for the regeneration of the housing fund. Using calculations, I use the method of comparing financial returnability IPRM with the subsidy title PANEL, and the regeneration program known as “Green to Savings” (Zelená úsporám). The administrative process of the project is carried out in mutually interconnected activities. The conclusion shows the realization of work actually carried out with practical examples and an assessment of expected benefits in both the housing fund as well as the economic and social fields. The objective of the work is the preparation of the project “Revitalization of the Václav Volf residential building 1379/21” to ensure the regeneration of this panel house with the use of money from the structural fund as part of the 1st closed call as declared by the statutory town of ýeské BudČjovice on the topic of the Integrated Municipal Development Plan ýeské BudČjovice, Máj Housing Estate. A partial objective of the work is an assessment of expected benefits in the field of financing the housing fund as part of the Integrated Municipal Development Plan ýeské BudČjovice in comparison to the regeneration program “Green to Savings” and the PANEL subsidy title.

ϳϰ

The revitalization of this residential building includes the complete thermal insulation of the building (insulating the facade and roof) as well as changing the windows and renovating the entrance door. The greatest benefits include the thermal savings, which will be between 30-50% of the total expenditures for heat; this comes to up to several thousand CZK for a single dwelling. Another benefit will undoubtedly be prolonging the building's life span, the improvement of the quality of living (microclimate), reduction of noise, and increasing the market value of the apartments. The complete reconstruction of the panel house will mean a savings of over 10% of expenses in comparison with a gradual execution of the individual repair steps. ABSTRACT The thesis work deals with the problem of subsidy titles and the preparation of project applications in the BENEFIT 7 information system for ensuring the regeneration of a housing association using finances from structural funds as part of the 1st closed call as declared by the statutory town of ýeské BudČjovice on the topic of the Integrated Municipal Development Plan ýeské BudČjovice. The objective of the thesis is an assessment of expected benefits in the field of financing the housing fund from the Integrated Operational Program in comparison to the regeneration program “Green to Savings” and the New Panel (Nový Panel) subsidy. KEY WORDS financing the housing fund, housing, housing association, revitalization of panel houses, subsidy, structural fund, project application, eligible expenses, technical property evaluation, intervention, decision on providing grants, project sustainability, call for submitting project applications, applicant, application for payment

ϳϱ

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ

[1]

LACINA, K., KALA, T. Regionální a mezinárodní marketing. 1. vydání.

Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. [2]

PETěÍýEK, V. Vývoj investiþního prostĜedí v ýeské republice. Praha,

Corona 2003 [3]

SRHOLEC, M. PĜímé zahraniþní investice v ýeské republice: Teorie a

praxe v mezinárodním srovnávání. Praha, Linde 2004 [4]

STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1.

vydání. Praha: Portál, 2009. 51 - 64 s. ISBN 978-80-7367-588 [5]

HRABÁNKOVÁ, M., VOSEJPKOVÁ. M. Regionální management. 1.

vydání. ýeské BudČjovice: Jihoþeská univerzita, 2002. 2-3 s. ISBN 80-7040564-3 [6]

KADEěÁBKOVÁ J., MATES P., POSTRÁNECKÝ J., WOKOUN R. Úvod

do regionálních a správních vČd. 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, 1996. 18 22 s. ISBN 80-85963-18-3 [7]

HRABÁNKOVÁ M., BOHÁýKOVÁ I. Strukturální politika Evropské unie.

1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 49 -84 s. ISBN 978-80-7400-111-6 [8]

MAREK D., KANTOR T. PĜíprava a Ĝízení projektĤ strukturálních fondĤ

Evropské unie. 2. vydání. Brno: Barrister & Principal. 57 - 124 s. ISBN 978-8087029-56-5 [9]

WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J., DAMBORSKÝ, M., BLAŽEK, J:

Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde Praha, a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily HoĜínkové a Jana Tuláþka, 2008, 474 stran, ISBN 978-80-7201-699-0 [10]

BLAŽEK, J, UHLÍě, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika,

klasifikace. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5.

ϳϲ

[11]

AUTORSKÝ KOLEKTIV. Úvod regionálních vČd a veĜejné správy. 5.

rozšíĜené vydání. PlzeĖ: Vydavatelství a nakladatelství Aleš ýenČk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4 [12]

NACHTIGAL, V., TOMŠÍK, V. Konvergence zemí stĜední a východní

Evropy k Evropské unii. Praha: Linde Praha, a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2002. ISBN 80-7201-361-0 [13]

VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanþní zdroje Evropské unie. Praha: GRADA

Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0828-0 [14]

BERAN, V., DLASK, P.: Management udržitelného rozvoje regionĤ, sídel

a obcí. Praha: Academia, 2005. 139-141 s. ISBN 80-200-1201-X [15]

MAREK, D., KANTOR, T.: PĜíprava a Ĝízení projektĤ strukturálních fondĤ

Evropské unie. Brno: Spoleþnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, 2009. ISBN 978-80-87029-56-5 [16]

Strukturální fondy EU [online]. 2011 [cit.2011-12-09]. Dostupné na:

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-80301da7e87b4aa7/Tematicke-operacni-programy [17]

Integrovaný plán rozvoje mČsta [online]. 2011 [cit.2011-12-18]. Dostupné

na: http://www.iprm.cz/realizovaneprojekty/%C4%8Cesk%C3%A9+Bud%C4%9Bjovice/66/ [18]

Statutární mČsto ýeské BudČjovice [online]. 2012 [cit.2012-2-14].

Dostupné na: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/iprmmaj/stranky/seznam-stranek-IPRM.asp [19]


Dostupné na: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/iprmmaj/regenerace-bytovych-domu/stranky/seznam-stranek-IPRM.aspx [20]


Dostupné na: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/iprmmaj/regenerace-bytovychdomu/Documents/VYHODNOCEN%C3%8D%201%20V%C3%9DZVY%20_%2 0SEZNAMY%20PROJEKT%C5%AE.pdf

ϳϳ

[21]


Dostupné na: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/nastenka-iprm/iprmmaj/regenerace-bytovychdomu/Documents/HMG_2%20v%C3%BDzva%20107prac%20dn%C5%AF.pdf [22]


PĜíruþka pro žadatele a pĜíjemce pro oblast intervence 5.2: Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích. Dostupné na: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvojmesta/nastenka-iprm/iprm-maj/regenerace-bytovych-domu/stranky/seznamstranek-IPRM.aspx [23]

Regionální centrum bydlení [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.revitalizace.eu/program-panel.html [24]


http://www.revitalizace.eu/proc-je-vhodne-domy-zateplovat.html [25]


http://www.revitalizace.eu/jak-ziskat-finance-na-rekonstrukci-domu.html [26]


http://www.revitalizace.eu/kdo-jsme.html [27]

Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.mmr.cz/getdoc/2d8051ab-c6fb-417c-927177b7e7b418e8/Podprogram-Podpora-regenerace-panelovych-sidlist [28]

Centrum pro regionální rozvoj [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné

na: http://www.crr.cz/cs/programy-eu/iop/ [29]

Státní fond rozvoje bydlení [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.sfrb.cz/programy/zaruky-za-bankovni-uvery-na-opravu-bytovychdomu.html [30]

SídlištČ Máj [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.sidlistemaj.cz/index.php/o-sidlisti-maj [31]

SídlištČ Máj [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.sidlistemaj.cz/index.php/revitalizace [32]

Zelená úsporám [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.zelenausporam.cz/sekce/470/popis-programu/

ϳϴ

[34]


http://www.zelenausporam.cz/sekce/560/1/slovnicek-pojmu/obecnyslovnicek/?label=B [35]


http://www.zelenausporam.cz/sekce/580/jednoducha-dotacni-kalkulacka/ [36]


http://www.zelenausporam.cz/sekce/564/smernice-mzp-9-2009/ [37]

ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka, a.s. [online]. 2012 [cit.2012-

2-18]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/podpora-bydleni/program-panel-1 [38]


2-18]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/podpora_bydleni/Panel/Program_NOVY_ PANEL_01012012.pdf [39]


2-18]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-a-strednihopodnikani/definice-maleho-a-stredniho-podnikatele [40]

Bytová politika [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:l7SkLea9w0oJ:www.son.cz/dow nload.php?event_akce%3Ddownload_down%26id_down%3D2009000008+byto v%C3%A1+politika&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESjxyFaRlSRJ2DLY1cgJ Y8YDOSvZV6z24b3tqTNe4lbozcC5N_TW8wvKbheAHl40IMsjT5DUI2vugLDvnd2qv11CPFDbmN18Zdz6D0 bcKGtCgmEBBPqzvHH4CGuWzMsYLIxzMm&sig=AHIEtbQ29SIzWDope0mSbIG0JmzjseN0ug [41]

Hypoindex [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.hypoindex.cz/clanky/nova-bytova-politika-dotace-necekejte/ [42]

Revitalizace [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.revitalizace.info/dotace-zatepleni/dotacni-program-zelenausporam/informace-pro-majitele-bytovych-domu.htm [43]

Revitalizace [online]. 2012 [cit.2012-2-18]. Dostupné na:

http://www.revitalizace.info/co-je-revitalizace.htm

ϳϵ

[44]

Studie Revitalizace sídlištČ Máj [online]. 2012 [cit.2012-3-18]. Dostupné

na: http://www.sidlistemaj.cz/images/stories/maj/revitalizace/regenerace_studie[1].p df [44]

Wikipedie

[online].

2012

[cit.2012-4-21].

Dostupné

na:

[cit.2012-4-21].

Dostupné

na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Eurostat [45]

Wikipedie

[online].

2012

http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS [46]

ýeský

rozhlas

[online].

2012

[cit.2012-4-21].

Dostupné

na:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/stat-podpori-najemnibydleni-rozdeli-300-milionu-korun--1048488 [47]

ýeský

rozhlas

[online].

2012

[cit.2012-4-21].

Dostupné

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/trh-s-byty-budestagnovat-cenu-urci-hlavne-kvalita-lokality--1015434

ϴϬ

na:

SEZNAM OBRÁZKģ, SCHÉMAT, TABULEK A GRAFģ Seznam obrázkĤ Obrázek þ. 1 – Rozdíly mezi zatepleným a nezatepleným domem Obrázek þ. 2 – Bytový dĤm stejné typové soustavy Obrázek þ. 3 – Realizace zateplení fasády bytového stejné typové soustavy Obrázek þ. 4 – Panelový dĤm po revitalizaci Obrázek þ. 5 – Informaþní tabule

Seznam schémat Schéma þ. 1 -. RozdČlení IPRM ýeské BudČjovice Schéma þ. 2 – Tématické programy dle Konvergence 2007 – 2013 Schéma þ. 3 – RozdČlení operaþních programĤ do skupin Schéma þ. 4 – Seznámení s 1. uzavĜenou výzvou IPRM SídlištČ Máj Schéma þ. 5 – Postup pĜi zpracování projektové žádosti Schéma þ. 6 – Postup úspČšného zpracování projektu v systému BENEFIT

Seznam tabulek Tabulka þ. 1 – Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje a regionální politiky Tabulka þ. 2 – PĜíklad znaþení územních jednotek Tabulka þ. 3 – Klasifikaþní kritérium NUTS Tabulka þ. 4 – Seznam nositelĤ IPRM Tabulka þ. 5 – PĜehled oblastí intervencí v rámci IOP Tabulka þ. 6 – PĜehled financování bez využití dotace Tabulka þ. 7 – PĜehled financování pomocí dotace Nový Panel Tabulka þ. 8 - PĜehled financování pomocí dotace IPRM

ϴϭ

Tabulka þ. 9 – ýasový harmonogram projektu - etapizace Tabulka þ. 10 – Implementace projektu Seznam grafĤ Graf þ. 1 – Vyhodnocení možností þerpání finanþních prostĜedkĤ Seznam map Mapa þ. 1 – Skladba krajĤ do regionĤ soudržnosti Mapa þ. 2 – ěešené území IRPM SídlištČ Máj

ϴϮ

PěÍLOHY

PĜíloha þ. 1 – Výsledky hodnocení 1. uzavĜené výzvy PĜíloha þ. 2 - Rozhodnutí o poskytnutí dotace PĜíloha þ. 3 – Finanþní dokladovost

ϴϯ

VÝSLEDKY HODNOCENÍ 1. UZAVěENÉ VÝZVY

SRőDGÿ

k pĜedložení žádostí o poskytnutí podpory v rámci Integrovaného plánu rozvoje mČsta ýeské BudČjovice SídlištČ Máj Prioritní oblast: Kvalitní bydlení; OpatĜení: Modernizace, rekonstrukce a technické zhodnocení bytových domĤ; (z Integrovaného operaþního programu, prioritní osa 5, NÁRODNÍ PODPORA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, oblast intervence 5.2 Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích, Podporovaná Aktivita b) - Regenerace bytových domĤ) Alokace výzvy: 50 000 000,- Kþ Datum vyhlášení výzvy a zahájení pĜíjmu žádostí: 24. 8. 2009; Ukonþení pĜíjmu žádostí: 30. 10. 2009 do 12:00 hod

1i]HYæDGDWHOH

1i]HYSURMHNWX

3RÿHW ERGţ

6&+9É/(1e352-(.7<

6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN0&KODMQD 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţE\WRYëFKMHGQRWHN$QWRQtQD %DUFDOD %\WRYpGUXæVWYR992/)$ 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţ$%DUFDODþ%XGěMRYLFH 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţ.ãWěFKDþHVNp%XGěMRYLFH 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţSURGţP.&KRFKRO\ þ%

5HJHQHUDFHSDQHORYpKRGRPX0&KODMQD

0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX$%DUFDOD&%

5HYLWDOL]DFHE\WRYpKRGRPX99ROID 5HJHQHUDFHE\WRYpKRGRPX$QW%DUFDOD 5HNRQVWUXNFHE\WRYpKRGRPX.DUODãWěFKD 5HYLWDOL]DFHSDQHOGRPţYXOLFL.&KRFKRO\ D

1É+5$'1Ì352-(.7<

%\WRYpGUXæVWYR.DUOD&KRFKRO\þHVNp %XGěMRYLFH 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN99ROIDþ% 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţ.&KRFKRO\þHVNp %XGěMRYLFH

5HJHQHUDFHE\WRYpKRGRPX.&KRFKRO\

5HYLWDOL]DFHSDQHORYpKRGRPX99ROID

.&KRFKRO\PRGHUQL]DFHYëWDKX

5HNRQVWUXNFHRVREQtKRYëWDKXYSDQHORYpPGRPě .&KRFKRO\YþHVNëFK%XGěMRYLFtFK 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHNGRPX9iFODYD9ROID 0RGHUQL]DFHYëWDKXYSDQHORYpPGRPě99ROID YþHVNëFK%XGěMRYLFtFK YþHVNëFK%XGěMRYLFtFK 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN.DUOD&KRFKRO\ 5HNRQVWUXNFHYëWDKXRWRSQpVRXVWDY\DUR]YRGţ YRG\ þ% %\WRYpGUXæVWYR0&KODMQDþ%XGěMRYLFH 5HNRQVWUXNFHYëWDKX0&KODMQD 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN99ROIDþHVNp 99ROIDUHNRQVWUXNFHYëWDKX %XGěMRYLFH 6WDYHEQtE\WRYpGUXæVWYRþHVNp%XGěMRYLFH 5HNRQVWUXNFHUR]YRGţYRG\99ROIDþ% 6WDYHEQtE\WRYpGUXæVWYRþHVNp%XGěMRYLFH 5HNRQVWUXNFHUR]YRGţYRG\99ROIDþ% 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţE\WRYëFKMHGQRWHN99ROID 5HJHQHUDFHSDQHORYpKRGRPX99ROID þ% 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN1) 0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX1)UëGD 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţ99ROID 0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX99ROID

6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţGRPX.&KRFKRO\

Stránka 1 z 2

VÝSLEDKY HODNOCENÍ 1. UZAVěENÉ VÝZVY

SRőDGÿ

k pĜedložení žádostí o poskytnutí podpory v rámci Integrovaného plánu rozvoje mČsta ýeské BudČjovice SídlištČ Máj Prioritní oblast: Kvalitní bydlení; OpatĜení: Modernizace, rekonstrukce a technické zhodnocení bytových domĤ; (z Integrovaného operaþního programu, prioritní osa 5, NÁRODNÍ PODPORA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, oblast intervence 5.2 Zlepšení prostĜedí v problémových sídlištích, Podporovaná Aktivita b) - Regenerace bytových domĤ) Alokace výzvy: 50 000 000,- Kþ Datum vyhlášení výzvy a zahájení pĜíjmu žádostí: 24. 8. 2009; Ukonþení pĜíjmu žádostí: 30. 10. 2009 do 12:00 hod

1i]HYæDGDWHOH

1i]HYSURMHNWX

6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţSURGţP.&KRFKRO\ þHVNp%XGěMRYLFH 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHNGRPX1)UëGDÿS þ% %\WRYpGUXæVWYR0&KODMQDþ% 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHN.ãWěFKD þHVNp%XGěMRYLFH

%\WRYpGUXæVWYR.ãWěFKD

0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX.&KRFKRO\

0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX1)UëGD

0RGHUQL]DFHYëWDKXE\WGRPX0&KODMQD 5HNRQVWUXNFHYëWDKXYSDQHORYpPGRPě.ãWěFKD þHVNp%XGěMRYLFH 0RGHUQL]DFHDUHNRQVWUXNFHWHFKQLFNpKRY\EDYHQt E\WRYpKRGRPXYëPěQDYëWDKX 0RGHUQL]DFHYëWDKX

%\WRYpGUXæVWYR.DUODãWěFKD 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţMHGQRWHNGRPX99ROIDÿ 99ROIDPRGHUQL]DFHYëWDKX þ% 3Rőt]HQtYëWDKXVH]DEH]SHÿHQtPSURSRXæLWt %\WRYpGUXæVWYR.DUODãWěFKD RVREDPLVRPH]HQRXVFKRSQRVWtSRK\EXDRULHQWDFH %\WRYpGUXæVWYR0&KODMQD 5HNRQVWUXNFHYëWDKX0&KODMQD 0RGHUQL]DFHY]GXFKRWHFKQLN\=7,DYëWDKXY %\WRYpGUXæVWYR99ROID GRPě99ROID 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţGRPX.ãWěFKDYþHVNëFK 5HNRQVWUXNFHE\WRYpKRGRPX.ãWěFKD %XGěMRYLFtFK 6SROHÿHQVWYtYODVWQtNţE\WRYëFKMHGQRWHN'U%XUHäH 0RGHUQL]DFHE\WRYpKRGRPX'U%XUHäH þ% 6SROHÿHQVWYtSURGţP$%DUFDOD 0RGHUQL]DFHY]GXFKRWHFKQLN\$%DUFDOD

9<Ő$=(1e352-(.7< 6WDYHEQtE\WRYpGUXæVWYRþHVNp%XGěMRYLFH 6WDYHEQtE\WRYpGUXæVWYRþHVNp%XGěMRYLFH

3RÿHW ERGţ

=DWHSOHQtSDQHORYpKRGRPX.DUODãWěFKDÿS þHVNp%XGěMRYLFH 5HNRQVWUXNFHYëWDKţDHOHNWURLQVWDODFHVSROHÿQëFK SURVWRUE\WRYpKRGRPX'U%XUHäHYþ%

Stránka 2 z 2

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA. Katedra strukturální politiky a rozvoje venkova DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents