KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA
rozvoje města Úpice 25
ÚPICE
Říjen 2007
2 55 Konce
Obsah Říjen 2007.................................................................................................................................... 2 Obsah...............................................................................................................................................3 Seznam zkratek................................................................................................................................6 Úvod................................................................................................................................................ 8 Úvod................................................................................................................................................ 8 Úvod................................................................................................................................................ 8 Úvod................................................................................................................................................ 8 1 Město Úpice...................................................................................................................................9 1.1 Právní a institucionální základ................................................................................................ 9 1.2 Historie.................................................................................................................................. 10 1.3 Poloha....................................................................................................................................12 1.4 Významné osobnosti............................................................................................................. 13 1.5 Město ve vnějších vztazích....................................................................................................14 1.5.1 Mikroregionální a lokální kontext, bezprostřední územní vazby města - Svazek obcí Jestřebí hory............................................................................................................................. 14 1.5.2 Vnější vazby obecní správy v systému veřejné správy...................................................16 2 Analýza situace města................................................................................................................. 18 2.1 Obyvatelstvo..........................................................................................................................18 2.1.1 Demografická situace......................................................................................................18 2.1.2 Trh práce......................................................................................................................... 18 2.2 Občanská vybavenost............................................................................................................19 2.2.1 Bydlení............................................................................................................................19 2.2.2 Školství........................................................................................................................... 20 2.2.3 Zdravotnictví...................................................................................................................20 2.2.4 Sport................................................................................................................................21 2.3 Infrastruktura.........................................................................................................................21 2.3.1 Doprava a komunikace....................................................................................................21 2.3.2 Vodní zdroje a energetika............................................................................................... 22 2.3.3 Telekomunikace a radiokomunikace............................................................................. 23 2.4 Průmysl..................................................................................................................................23 2.4.1 Průmyslová výroba a stavebnictví.................................................................................. 23 2.4.2 Podnikatelské aktivity.....................................................................................................24 2.5 Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika.....................................24 2.5.1 Zemědělství.....................................................................................................................24 2.5.2 Lesnictví..........................................................................................................................25 2.5.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí...........................................................26 2.6 Kultura a ochrana památek....................................................................................................27 2.6.1 Kultura............................................................................................................................ 27 2.6.2 Péče o nemovité kulturní památky..................................................................................28 2.7 Cestovní ruch.........................................................................................................................28 2.8 Ekonomická situace...............................................................................................................29 2.8.1 Struktura ekonomiky města............................................................................................ 29 3
2.8.2 Majetková situace města................................................................................................. 31 2.8.3 Rozpočtová situace města............................................................................................... 32 2.9 Správa města..........................................................................................................................33 2.9.1 Struktura veřejné správy města a jeho vnitřní organizace.............................................. 33 2.9.2 Obecní instituce...............................................................................................................34 2.10 Dotace..................................................................................................................................35 3 SWOT analýza.............................................................................................................................37 3.1 Oblast A - Průmysl, obchod, služby......................................................................................38 3.2 Oblast B – Lidské zdroje.......................................................................................................39 3.3 Oblast C - Infrastruktura........................................................................................................40 3.4 Oblast D - Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika................... 41 3.5 Oblast E - Cestovní ruch....................................................................................................... 43 3.6 Oblast F - Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru........................................................44 4 Strategický plán rozvoje města....................................................................................................45 4.1 Kvalita života........................................................................................................................ 46 4.1.1 Bydlení............................................................................................................................46 4.1.2 Školství........................................................................................................................... 46 4.1.3 Obchod a služby..............................................................................................................46 4.1.4 Doprava a technická infrastruktura.................................................................................46 4.1.5 Zdravotnictví, bezpečnost............................................................................................... 47 4.1.6 Sport................................................................................................................................47 4.1.7 Kultura a spolková činnost..............................................................................................48 4.2 Cestovní ruch.........................................................................................................................49 4.2.1 Programová nabídka cestovního ruchu...........................................................................49 4.2.2 Propagace........................................................................................................................50 4.2.3 Zázemí pro cestovní ruch................................................................................................50 4.3 Ekonomická prosperita města............................................................................................... 51 4.3.1 Průmysl a podnikání....................................................................................................... 51 4.3.2 Příspěvkové organizace města........................................................................................ 51 4.3.3 Financování.....................................................................................................................51 4.4 Životní prostředí....................................................................................................................51 4.4.1 Zemědělské aktivity........................................................................................................ 51 4.4.2 Lesnictví..........................................................................................................................52 4.4.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí...........................................................52 4.4.4 Vodní zdroje a energetika............................................................................................... 53 4.4.5 Enviromentální výchova, vzdělávání a osvěta................................................................54 Závěr..............................................................................................................................................55 Použité zdroje................................................................................................................................ 56 Seznam obrázků, grafů a tabulek...................................................................................................57 Přílohy........................................................................................................................................... 58
4
5
Seznam zkratek b. j. – bytová jednotka BD – bytové družstvo CČSH – Církev československá husitská ČOV – čistička odpadních vod DDP – dlouhodobý projekt DPH – daň z přidané hodnoty DSO – dobrovolný svazek obcí DPS – dům s pečovatelskou službou EU – Evropská unie EVVO – Enviromentální výchova, vzdělání a osvěta FO – fyzická osoba HV – hospodářský výsledek KDP – krátkodobý projekt k.ú. – katastrální území LHP – lesní hospodářský plán LŠU – lidová škola umění MAS – Místní akční skupina MŠ – mateřská škola MÚ – Městský úřad PO – právnická osoba PRP – průběžně realizovaný projekt RD – rodinné domy SDH – Sbor dobrovolných hasičů SDP – střednědobý projekt SFŽP – Státní fond životního prostředí SPOZ – Sbor pro občanské záležitosti SpZŠ – speciální základní škola SOJH – Svazek obcí Jestřebí hory SPV – středisko praktického vyučování
STC JH – Sportovní a turistické centrum Jestřebích hor SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení (z angl.) TGM – Tomáš Garrigue Masaryk TJ – tělovýchovná jednota TS – technické služby ÚN – Úpické noviny ÚPl – územní plán č. 1 ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSŠ – úplné středoškolské VŠ – vysoká škola ZŠ – základní škola ZUŠ – základní umělecká škola ZM – zastupitelstvo města
Úvod Koncepce rozvoje Města Úpice představuje základní dokument, který orientuje rozvoj města Úpice na dalších 10 - 15 let. Byl zpracován na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem koncepce rozvoje je Město Úpice, které spravuje katastrální území: Radeč
979,4266 ha
Úpice
550,2462 ha
Při zpracování tohoto dokumentu byly respektovány principy a zásady regionální politiky Evropské unie i přijaté zásady regionální politiky vlády České republiky i Evropské unie. Dokument se stává programovým dokumentem pro koordinaci aktivit různých subjektů působících v rozvoji Královéhradeckého kraje i jeho jednotlivých územních částí (okresů), měst a obcí. Současně je dokument nezbytným podkladem pro zpracování případných žádostí o granty a podpory z fondů rozvoje České republiky i Evropské unie. Současná situace v Úpici a jejím okolí a dostupné analytické poznatky indikují nezbytnost oživení hospodářství a charakteru života ve městě. Existující stagnace ekonomických aktivit a zhoršování situace na trhu práce vyžaduje podstatnou změnu výkonnosti a efektivnosti hospodářství ve městě. Základním motivem strategické vize je proto hospodářský a sociální růst. Je nutná podpora a rozvoj základních životaschopných místních aktivit, zapojení prostorově mobilních i nemobilních výrobních faktorů a odstranění růstových úzkých profilů, zejména v infrastruktuře. Koncepce rozvoje Města Úpice je orientována na využití silných stránek a příležitostí v kombinaci s potlačováním slabých stránek a ohrožení. Zpracovaný dokument představuje základ pro přechod do implementační fáze, v níž budou dosažené výsledky transformovány do konkrétních programů a projektů a přijaty kroky k jejich postupné realizaci podle přijatých priorit.
1 Město Úpice 1.1 Právní a institucionální základ Znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, již v § 2 přejímá základní ústavní pojetí obcí. Obce shodně s Ústavou ČR (čl. 99 a násl. Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR ve znění pozdějších předpisů) označuje jako „veřejnoprávní korporaci“ (čl. 101 odst. 3 Ústavy). Obec může mít „vlastní majetek“. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Právní úprava platná pro všechny odbory: Zákon 176/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon 020/1996 Sb., o správních poplatcích Usnesení zastupitelstva Pravidla k provádění zákona č. 176/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím na MÚ v Úpici
Postavení a působnost městského úřadu upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších zákonných změn a doplňků (dále jen zákon), a pokud jde o přenesenou působnost ve státní správě, též zvláštní zákony. Vztahy MÚ k orgánům města upravuje zákon. MÚ plní úkoly v oblasti samostatné i přenesené působnosti. a) Ve věcech samostatné působnosti odpovídá MÚ městskému zastupitelstvu.. b) Ve věcech přenesené působnosti je MÚ podřízen Krajskému úřadu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Územní obvod, ve kterém MÚ působí, tvoří obce: Úpice (včetně městské části Radeč), Batňovice, Havlovice, Suchovršice, Libňatov, Maršov u Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice (Petrovice, Strážkovice, Odolov), Velké Svatoňovice (Markoušovice). Na základě samostatné dohody může být na některé obce uvedené v předchozím odstavci přenesena pravomoc ve vybrané oblasti správního řízení ve věcech přenesené působnosti. Předmět činnosti MÚ vychází ze zákona a z usnesení ZM a zahrnuje mimo jiné: zajišťování služeb občanům při plnění úkolů spojených s přenesenou a samostatnou působností; hospodaření s majetkem města. Působnost MÚ a) V oblasti samostatné působnosti MÚ: plní úkoly, které mu uložilo ZM; usměrňuje po odborné stránce příspěvkové organizace, jichž je město zřizovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; pomáhá orgánům města v jejich činnosti. b) b. V oblasti přenesené působnosti vykonává MÚ v územním obvodu uvedeném v odstavci č. 4 věci v rozsahu stanoveném v zákoně, s výjimkou věcí, které patří do působnosti ZM, výboru, komise nebo zvláštního orgánu. Zpráva o vývoji města za rok 2006 podle zákona č. 176/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
1.2 Historie Jméno města, celosvětově známého díky hvězdárně proslavené úspěchy v oblasti výzkumu slunečních aktivit, je odvozeno od „malé řeky Úpy“.
Úpice patřila od roku 1848 k panství Náchodskému a ke kraji Hradeckému. V latinských spisech se píše o Vpitz, Vpitze; v německých Eipel. Sídliště založené ve 13. století, bylo nejpozději v roce 1368 městečkem. Kdy získalo znak, není známo. Původní znak Úpice je patrně uveden v náchodském urbáři z let 1739-1742. Na zeleném štítě svisle stojí oklestěný kmen hnědé barvy s pěti pahýly, třemi po pravé a dvěmi po levé straně, a se čtyřmi kořeny.1 Nad kmenem je zlatá knížecí korunka a po stranách jsou hnědá gotická písmena "g".
Obrázek 1 Znak města
Znak je patrně odvozen z erbu pánů z Dubé, kteří vlastnili nedaleký hrad Vízmburk od roku 1330 až do jeho zániku v roce 1447. Znak je doložen teprve na pečetích ze začátku 17. století. Původní forma se v pozdější době komolila změnou písmen a přesunutím koruny nad štít i vynecháním kořenů. Také barvy byly zapomenuty a malovaly se různě. Pečetního znamení, které se později stalo základem městského znaku, začala Úpice používat zřejmě už v době husitské, pravděpodobně se souhlasem posledního majitele hradu Vízmburku, Jiřího z Dubé. Nasvědčují tomu písmena "g" hnědé barvy po stranách ostrve, což jsou počáteční písmena jména Georgius. V minulosti na znaku zobrazovaná písmena "e" vznikla špatným čtením gotického písmene "g". Tinktury se shodují s prvotními barvami znaku na věži radnice. Městský prapor, v podobě užívané v současné době, má historii velmi mladou. Na žádost zastupitelstva, udělil podle návrhu ak. malíře Jiřího Škopka z Jaroměře, předseda Parlamentu PhDr. Milan Uhde dne 3.února 1994, právo užívat prapor města. List praporu tvoří pět vodorovných pruhů – hnědý, žlutý, zelený, žlutý a hnědý v poměru 1:1:4:1:1. Ve středu žerďové
1
Jiří Fraidl, Josef Zálabský – Vexilologie, PF Hradec Králové 1989 Jiří Čapek – Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985
části na zeleném pruhu je žlutá koruna. Poměr šířky k délce listu praporu je 2:3. Barevnost vychází z barev městského znaku.
1.3 Poloha Město Úpice leží na 50° severní šířky a 16° východní délky, tedy nachází se v severovýchodních Čechách 14 km jihovýchodně od města Trutnova a 20 km severozápadně od města Náchoda.
Obrázek 2 Mapa okolí města Úpice
Město se prostírá po obou březích řeky Úpy v roklinatém údolí lemovaném výšinou "U lipek" a lesy Svobodným, Milešovkou, Velbabou, Skalkou, Dlouhými Záhony a Rtyňkou. Rozloha katastru je 1530 ha. Řeka Úpa protéká městem od západu ve vypjatém oblouku k jihu. Na pravém břehu ústí do Úpy potok Radečka, na levém potok Rtyňka. Výšková kóta u mostu Sv. Čecha (u České spořitelny) je 337 m n. m., práh kostela sv. Jakuba na náměstí 359 m n. m., výšina "U lipek" 416 m n. m. a nejvyšší bod na katastru Úpice je na Velbabě 464,20 m n. m. Nejvyšší bod na katastru městské části Radeč je vrch na Červené hlíně 501 m n.m.
1.4 Významné osobnosti Město bylo bydlištěm Čapkovy rodiny. Doktor Antonín Čapek, otec sourozenců Čapkových, se velmi podílel na duchovním zrání obyvatel Úpice, a když byla v Úpici otevřena knihovna, byl navržen za bibliotékaře. Josef Čapek (1887-1945) - český malíř, grafik, scénický výtvarník, prozaik, básník a výtvarný kritik, spoluzakladatel Skupiny výtvarných umělců, vedoucí osobnost a teoretik skupiny Tvrdošíjných. Karel Čapek (1890-1938) - český prozaik, básník, publicista a překladatel, bratr Josefa Čapka, se proslavil nejen jako autor vynikajících literárních děl a dramat, ale také pohádkami, ve kterých se zrcadlí kraj jeho mládí, tedy Úpice a okolí, a to zejména v knížce Devatero pohádek. Významnými malíři Úpice a okolí jsou Julie Winterová-Mezerová (1893-1980) a Jiří Berger (1928-1992). J. W. Mezerová malířsky objevila světu Úpicko, stejně jako nedaleké Jestřebí hory nad Malými Svatoňovicemi. Ráda malovala krkonošskou přírodu, zejména květiny. Její obrazy tvoří stálou expozici v Městském muzeu v Úpici. J. Berger byl malířem expresivním, vždy maloval to, co žilo v něm. V Úpici se jeho dílo nachází mimo jiné v hřbitovní kapli a v zasedací síni Městského úřadu. PhDr. Antonín Hejna (1920-1986), úpický rodák, který se věnoval archeologii středověku, je jednou z největších osobností města. V Královéhradeckém kraji realizoval několik podnětných výzkumů (např. zřícenina hradu Vízmburk). Dne 29. 3. 1930 se v Úpici narodil Radko Kejzlar. Působil jako překladatel na „volné noze“. Je mimo jiné i autorem trilogie Údivice - v podstatě Úpice, kde autor prožil mládí. Mezi slavné občany města patří i Jan Smetana, bratranec Bedřicha Smetany, který se roku 1860 stal učitelem a později řídícím v Úpici. Byl výborným hudebníkem, zvláště pak houslistou. A jako další je nutné zmínit jména: Filip Oberländer (1857-1911) - syn úpického továrníka, velký cestovatel a lovec, autor knížky Lovecké jízdy v Severní Americe, která vyšla v roce 1911. Zdeněk Menec - fotograf, známý především fotografickou publikací Babiččino údolí; Karel Plicka - taktéž fotograf a etnograf, působil jako učitel v Úpici; Ludvík Středa (zemřel 15.10.2006) - básník, autor knížek pro děti i dospělé, byl také úpickým rodákem, Emil Jarý – byl v Úpici 42 roků učitelem hudby, komponista a kapelník dechové i smyčcové hudby v letech 1929-1971. V roce 1951 se stal zakladatelem LŠU Úpice a 19 let až do roku 1970 byl jejím ředitelem.
1.5 Město ve vnějších vztazích 1.5.1 Mikroregionální a lokální kontext, bezprostřední územní vazby města - Svazek obcí Jestřebí hory Oblast je tvořena svazkem 12 obcí v okrese Trutnov. Z nich dvě - Úpice a Rtyně v Podkrkonoší mají statut města a zbývajících deset (Batňovice, Havlovice nad Úpou, Chvaleč, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Radvanice, Suchovršice a Velké Svatoňovice) mají statut obcí. Označení - název Svazek obcí Jestřebí hory je odvozen od stejnojmenného, převážně lesnatého hřebenu (ve východní části okresu), který tvoří přirozenou osu rozdělující tento mikroregion od severozápadu na jihovýchod s tím, že naprostá většina obcí sdružených v tomto mikroregionu se rozprostírá v jeho nejbližším okolí. Celková rozloha mikroregionu v součtu všech dvanácti správních jednotek s třiadvaceti katastry má rozlohu 13986 ha2, což v porovnání s rozlohou okresu Trutnov je více než 12 % území okresu. Při porovnání rozlohy venkovského mikroregionu Jestřebí hory s rozlohou správního území jednotlivých měst a obcí vyplývá, že největší část území 3196 ha, a tedy 23 % z celkové rozlohy, patří pod správní území obce Jívka. 13 % rozlohy patří Velkým Svatoňovicím, 12 % rozlohy obci Chvaleč, 11 % Úpici, 10 % Rtyni v Podkrkonoší, 8 % Radvanicím, 6 % Havlovicím, 5 % rozlohy Malým Svatoňovicím, 4 % Libňatovu a po 3 % Batňovicím a Suchovršicím. Nejmenší část území, tj. pouze 2 % z celkové rozlohy mikroregionu, tj. 332 ha, tvoří správní území obce Maršov u Úpice3.
2 3
Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
Rozloha mikroregionu Jestřebí hory 25
23
% území
20 15
13
12
11
10
10
8
5
6
5
% území 4
3
3
2
0 Jívka Velk Chva Úpic é leč e Svat oňovi ce
Rtyn Radv Havl Malé Libň Batň Suc Marš ě v anic ovice Svat atov ovice hovr ov u Pod e oňovi šice Úpic krko ce e noší město, obec Graf 1 Rozloha mikroregionu Jestřebí hory
Z hlediska zastoupení jednotlivých kategorií pozemků v mikroregionu největší rozlohu 67,98 km2, a tedy i 48 %, představuje kategorie pozemků zemědělských. Druhou o rozloze 58,5 km2, a proto jen 42 %, soustřeďuje kategorie půd lesních. Zbývající část území (10 %) tvoří kategorie pozemků zbývajících. To jsou především pozemky kategorie ostatní o rozloze 9,87 km 2 a podílu 7 %. Dále pozemky kategorie zastavěné 2,43 km 2 a podílu 2 %. Nejmenší rozlohu 0,95 km2 z celkové rozlohy mikroregionu představují pozemky ploch vodních. Pozemky v %
10% Zemědělské
48%
Lesní půdy Zbývající 42%
Graf 2 Kategorie pozemků v mikroregionu
Nejvyšším bodem mikroregionu je vrch Žaltman v severozápadní části Jestřebích hor s nejčastěji uváděnou nadmořskou výškou 739 m. Nejnižším bodem je pravděpodobně dno koryta Úpy při jihovýchodní hranici mikroregionu u objektu myslivny. Zde podle mapových podkladů nedosahuje nadmořská výška hodnoty vyšší než je cca 325 m nad mořem. Ke dni 1. března 2001 (poslední sčítání lidu) bylo trvale k pobytu v rámci venkovského mikroregionu Jestřebích hor přihlášeno 16 302 obyvatel 4. To je 13,5 % trvale žijících obyvatel celého okresu Trutnov. Současně tento počet představuje koncentraci 116,56 osob/km 2 rozlohy mikroregionu, což je více než koncentrace v okresu Trutnov (105,3 osob/km2 ).
1.5.2 Vnější vazby obecní správy v systému veřejné správy V zákoně o obcích jsou otázce spolupráce mezi obcemi věnována ustanovení § 46 až 53. V nich je (v § 49 až 53) zvláštní pozornost dána dobrovolným svazkům obcí (dále jen „svazek obcí“). Na tutéž problematiku je zaměřen také zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a to v jeho Části páté (§ 38 a násl.). V zákoně o obcích jsou upraveny základní otázky existence svazků obcí, tj.: smluvní způsob zakládání svazků obcí jako právnických osob, jejímiž členy mohou být jen obce, účel svazků obcí, tj. ochrana a prosazování společných zájmů, předmět činnosti svazků obcí, který i když je (v § 50) vymezen jen taxativně, se týká širokého rozsahu, prakticky celé samostatné působnosti obcí v různých odvětvích jejich hospodaření a péče o využití jejich majetku, stanovy svazků obcí a jejich náležitosti, práva občanů obcí účastnit se zasedání orgánů toho svazku obcí, jehož členem je jejich obec, povinnost svazku obcí dát přezkoumat své hospodaření, a to obdobně jak mají tuto povinnost obce. Otázku hospodaření svazku obcí řeší v návaznosti na to zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a to jak již bylo uvedeno - v Části páté. 4
Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
Zákon o obcích (§ 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje náležitosti smluvní úpravy svazku obcí, zejména jeho stanov, a tím i právní pravidla pro jejich vzájemnou spolupráci. Upravuje také pravidla pro veřejnou kontrolu činnosti svazku obcí, a to obdobně, jako pro obce. Proto se zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zabývá podle svého zaměření jen otázkami hospodaření svazku obcí, a to jak s majetkem, tak i s penězi. Územní samosprávné celky a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.
2 Analýza situace města 2.1 Obyvatelstvo 2.1.1 Demografická situace Podle posledního sčítání lidu5, uskutečněného v roce 2001, žilo v Úpici 5932 obyvatel, 3080 žen (51,9%) a 2852 mužů (48,1%). Z toho bylo: 997 ve věku 0 - 14 let, 3781 ve věku 15 59 let, ve věku nad 60 let 1154. 1396 mužů je ženatých, 1165 mužů je svobodných. Ostatní jsou rozvedení, ovdovělí a u 19 mužů nebyl rodinný stav zjištěn. Vdaných žen bylo 1421 k 1.3.2001, svobodných 962. Jak je vidět, vdaných žen je více než mužů, zato svobodných mužů je více než žen. Dle stupně vzdělání u obyvatel 15-letých a starších převažuje výrazně vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity. Následuje základní vzdělání a úplné střední s maturitou. 5592 obyvatel se hlásí k české národnosti, 5 k moravské, 111 ke slovenské, 25 k německé, 50 k polské, 18 k romské, 6 k ukrajinské a 3 k vietnamské. 122 obyvatel se buď hlásí k jiné národnosti, nebo u nich národnost nebyla zjištěna. K 1.1.2007 je v Úpici 5845 trvale žijících obyvatel. Vzhledem k vývoji demografické struktury obyvatelstva bude nutno řešit problémy spojené s prodlužováním průměrného věku obyvatel a s celkovým stárnutím obyvatelstva. Cílem je prodlužovat aktivní věk obyvatel a k tomu zaměřit propagaci zásad zdravého způsobu života a vytváření podmínek pro jejich uplatnění ve městě. Nezbytné je na jedné straně zkvalitnění péče o seniory, ale na druhé straně vytváření dobrých životních podmínek pro rodiny s dětmi.
2.1.2 Trh práce Vysoký nesoulad mezi kvantitativní a kvalitativní strukturou v nabídce a poptávce pracovních sil je prvotní příčinou nerovnováhy na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v Úpici má stoupající tendenci, k 31. 3. 2004 činila 10,91 %. 6 Za rok 2006 činila registrovaná míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 6,32%, v okrese
5
Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005 Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2006 6 Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2006
Trutnov 8,6 %. Oproti roku 2005 v Královéhradeckém kraji se nezaměstnanost snížila, v okrese Trutnov zvýšila. Nezaměstnanost v ČR v roce 2006 činila 8,13%, v posledních letech se snižuje.7 Následující tabulka ukazuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva.8 Město
Celkem eko.aktivní
Vyjíždějící za prací
v zemědělství, lesnictví, rybolovu
v průmyslu a stavebnictví
ve službách
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Náchod
10720
2091
19,5
106
1
4522
42,2
5217
48,7
Trutnov
16705
2748
16,45
275
1,6
7149
42,8
8416
50,4
Úpice
2916
1148
39,4
1415 48,5 50 1,7 1638 56 Tabulka 1 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001
Z tabulky vidíme, že v Úpici z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjíždí za prací celkem 48,5 %. Také oproti městu Trutnovu a Náchodu pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu (1,7%), v průmyslu a stavebnictví (56%) více ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak ve službách z daných měst pracuje v Úpici méně ekonomicky aktivních obyvatel.
2.2 Občanská vybavenost 2.2.1 Bydlení Bytový fond ve městě je složen z bytových domů a rodinných domů. Privatizace bytových domů je prováděna postupně. V současné době je v majetku města 404 bytů. Od roku 1997 bylo postaveno celkem 111 bytů. Posledních 41 b. j. (DPS v ul. Národní) bylo zkolaudováno v březnu 2005. Volná nabídka soukromých domů, bytů, družstevních bytů je v Úpici velmi řídká a nedá se hovořit o cenové mapě.
7
www.czso.cz ze dne 5.10.2007 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
8
2.2.2 Školství Ve městě funguje 1 mateřská škola MŠ Úpice se sídlem Plickova 781. Má tři pracoviště: na Veselce, Radči a v Plickově ulici. Slouží pro umístění dětí od 3 (4) let do 6 (7) let. Dále jsou v Úpici 2 základní školy. Základní škola Bratří Čapků v ulici Komenského, 1. 9. třída, má 299 žáků. Základní škola Úpice-Lány, ulice Palackého, 1. - 9. třída, má 281 žáků k 1.10.2007. Celkem je ve městě 580 žáků ZŠ. Jedna střední škola: v Havlíčkově ulici sídlí Gymnázium a Střední odborná škola, které mají 293 žáků k 1.10.2007. V Radči je budova bývalé základní školy, která slouží pro účely třídy mateřské školy patřící úpické MŠ. V ulici Tyršova se nachází Základní umělecká škola A.M.Buxton, Úpice, která má obor hudební, taneční i výtvarný. V říjnu 2007 ji navštěvuje celkem 495 žáků. Do základních škol dojíždějí děti i z okolních obcí: Havlovic nad Úpou (zde mají základní školu pro I. stupeň 1. - 4. třída), Libňatova, Maršova u Úpice, Batňovic (mají ZŠ pro I. stupeň 1. 5. třída), Suchovršic. Speciální základní škola Úpice v ulici Nábřeží Pplk. A. Bunzla 660, má 43 žáků. První stupeň navštěvuje 17 žáků, druhý stupeň 26 žáků.
2.2.3 Zdravotnictví V centru města se nachází Poliklinika, s. r. o., která vlastní samostatný objekt, kde lidé mohou navštívit 3 ordinace praktických lékařů, 2 lékařů pro děti a dorost a odborných lékařů (oční lékař, 2 ordinace gynekologie, chirurg, ortoped, internista, 2 ordinace zubních lékařů). Jsou zde dvě rehabilitační sestry, rentgenové pracoviště, středisko zdravotní dopravy - sanitky, laboratoř, zubní laboratoř. Poliklinika je v ulici Bratří Čapků. Ordinace zubních lékařů jsou: v ulici Dr. Hejny č. p. 133 (Městský penzion) a ulici Riegrova. Spádovost pro lékařskou službu je následující: Úpice, Havlovice, Radeč, Suchovršice, Libňatov, Maršov u Úpice, Batňovice.
V Úpici jsou v provozu dva pečovatelské domy s chráněnými byty. Tyto objekty slouží pro bydlení občanům, kteří jsou sice soběstační, ale potřebují pomoc. Starají se o ně pečovatelky pouze ve dne a v pracovní dny. Není zde stálá pečovatelská služba. Jeden objekt je v ulici Palackého a má 43 bytů (30 malobytů - garsonky, 12 bytů 1+1, jeden byt pro správce 1+3). Druhý objekt je v ulici Národní a má 41 bytů (2 bezbariérové byty, 34 malobytů – garsonky, 5 bytů 1+1).
2.2.4 Sport V současné době působí v Úpici 10 tělovýchovných jednot a klubů. V těchto spolcích jsou zastoupeni občané z Úpice a okolí všech věkových kategorií. Celkem sdružují více než 1500 členů. Činnost všech spolků koordinuje sportovní komise zřízená Městem Úpice. Tato komise se skládá ze zástupců tělovýchovných jednot a politických seskupení zastoupených v zastupitelstvu. Mezi hlavní současný i budoucí úkol se řadí vytváření co nejlepších podmínek všem úpickým sportovcům bez rozdílu věku, největší podporu je třeba věnovat mládeži a její sportovní výchově. Směrem na Havlovice je sportovní stadion - travnaté i škvárové fotbalové hřiště. Je zde i atletická dráha - pozemky i objekty jsou v majetku Města Úpice, dále místo pro extrémní sporty Monkey area Úpice (skate park). V ulici Havlíčkova jsou tři tenisové kurty na soukromém pozemku. V ulici Národní je herna stolního tenisu. Obě základní školy mají tělocvičny, u školy Na Lánech je atletická dráha, hřiště na volejbal a malou kopanou. Tělocvična je i v ulici Pod Městem. Ta je ve vlastnictví TJ Orel.
2.3 Infrastruktura 2.3.1 Doprava a komunikace Absence dálnice nebo rychlostní komunikace způsobuje velké potíže nákladní dopravě a turistickým autobusům, což snižuje atraktivitu města a řadí ho mezi místa s nejnižší dopravní dostupností. Hlavně chybí severojižní propojení mezi městy Jaroměř - Broumov.
Silnice na hraniční přechod do Polska je extrémně zatížená. Vysoké zastoupení vozovek II. a III. třídy vůči silnicím I. třídy vede k vyšším nákladům na údržbu a rekonstrukci z městského rozpočtu. Přes Úpici vede silnice I/14, která spojuje Trutnov a Náchod. Na tuto silnici je napojena silnice III/3012, která spojuje Trutnov a Úpici přes Radeč. Ze silnice I/14 je vedena silnice II/304, která vede do České Skalice přes Havlovice nad Úpou a Libňatov. Z provedených dopravních průzkumů a rozborů vyplývá, že katastr obce Úpice nemá vhodně vyřešen dopravní systém. Zejména dochází ke konfliktnímu křížení dopravy pěší, automobilové a nákladní v centrální části města; oblast Sychrova je špatně přístupná a neprůjezdná, na stávajících silničních trasách je několik dopravních závad. Na území se v současné době nachází 13 míst zastávek meziměstské dopravy. Na k.ú. Úpice a Radeč se nenachází žádná železniční trať. Nejbližší zastávky Českých drah se nacházejí v Suchovršicích, Malých Svatoňovicích a Velkých Svatoňovicích.
2.3.2 Vodní zdroje a energetika Současný vodárenský systém Úpice-Radeč se skládá ze tří samostatných vodovodů, které lze v případě potřeby propojit. Celý systém je zásobován vodou ze tří zdrojů. Jedná se o prameniště Mostolinka, odkud samospádem přitéká voda do vodojemu stejného jména. Z čerpací stanice Podrač je zásobován vodojem Hvězdárna. Z čerpací stanice v Radči je napájen vodojem Radeč, sloužící jako zdroj vody pro tuto část města. Tyto zdroje pitné vody převyšují se značnou rezervou současné potřeby města. Voda ze všech zdrojů nevyžaduje úpravu, je pouze dezinfikována plynným chlórem. Od roku 1996 slouží městu čistírna odpadních vod za sportovním stadionem na Spartě. Na ni je v současné době napojena většina objektů v Úpici. Bez napojení zůstávají oblast Radče, Podrače a některé objekty v Úpici umístěné podél řeky Úpy a v ulici Palackého. Dále není napojena část objektů na náměstí TGM a na Lánech. V zásobování elektřinou je město závislé na systémech dálkových rozvodů. Nejslabším místem elektrických rozvodů je zastaralost trafostanic, rozvodů a instalace veřejného osvětlení.
Plynofikace má trend srovnatelný s průměrem v ČR. Přesto lze výhledově připravovat prodloužení rozvodů do odlehlejších částí Úpice (např. Radeč, V Důlni).
2.3.3 Telekomunikace a radiokomunikace V letech 1998 - 2000 byl rozvod místní telefonní sítě rekonstruován. Město Úpice je propojeno s nadřazenou ústřednou v Trutnově. Telekomunikační služby v současné době zajišťuje Český Telecom a.s. a řada provozovatelů sítě GSM. České radiokomunikace a.s. jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálů a jeho šíření. Poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále České radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné, regionální i lokální šíření televizního signálu základním TV vysílačem.
2.4 Průmysl 2.4.1 Průmyslová výroba a stavebnictví Současný ekonomický potenciál je silný a je dán dlouhodobým vývojem. Jeho stav je v současné době regresivní. Bytová a průmyslová výstavba v Úpici je omezena rozlohou katastrálního území a konfigurací terénu. Velkým problémem města je nedostatek volných ploch, zejména pro moderní průmyslovou výrobu. Tolik potřebnou průmyslovou zónu by bylo možné situovat jedině do prostoru Radče, především v místě a okolí bývalého zemědělského družstva nebo v koordinaci s obcí Havlovice mezi silnicí směrem na Havlovice a řekou Úpou. Ubývá vhodných stavebních pozemků pro bytovou výstavbu. V oblasti Sychrova lze předpokládat výstavbu ještě jednoho bytového domu. Další místo pro soustředěnou bytovou výstavbu ve městě již není a bude nutné využívat stávajících proluk.
Zároveň se město již delší dobu potýká s nedostatkem volných stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů. Vhodná oblast Pod Velbabou je z důvodu soukromého vlastnictví pro soustředěnou výstavbu RD organizovanou městem nedostupná. Bude proto nutné vytipovat nejvhodnější lokalitu a postupně připravit podmínky pro výstavbu, tj. vykupovat pozemky a připravit inženýrské sítě. Na katastru Úpice a Radče jsou využity již založené systémy vhodné k rekreaci (Dlouhé Záhony, Pod Velbabou, Radeč) a sportu (Sparta, nádrž - zásobník vody pro SDH na Podrači).
2.4.2 Podnikatelské aktivity Úpice patří mezi města s nedokončenou restrukturalizací průmyslu a rostoucí nezaměstnaností. Získání investorů do oblasti průmyslu či služeb by mělo být zařazeno mezi absolutní priority. Z hlediska podnikatelských aktivit, z důvodu špatného dopravního napojení, není toto město příliš atraktivní pro nové průmyslové aktivity.
2.5 Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika 2.5.1 Zemědělství Území města Úpice zahrnuje dvě katastrální území, Radeč a Úpice, o celkové výměře 1.529,64 ha. Pozemky náležející do zemědělského půdního fondu tvoří 57,9 % katastrálního území, tedy 885,62 ha. Z této výměry vlastní Město Úpice 96,67 ha. Pozemky zemědělského půdního fondu jsou v tomto členění: trvalé travní porosty
264,24 ha
29,8 %
orná půda
531,03 ha
60,0 %
90,35 ha
10,2 %
zahrady
Na zemědělských pozemcích hospodaří soukromí zemědělci a zemědělská akciová společnost. Uvedená výměra zemědělské půdy náleží velkému počtu vlastníků a převážná většina pozemků je zatím vedena pouze ve zjednodušené evidenci (k.ú. Radeč). To způsobuje značné nejasnosti a problémy při určování vlastnických vztahů a přesných výměr. Většina pozemků je pravidelně obhospodařována. Využívání zemědělského půdního fondu lze hodnotit v rámci stávajících podmínek limitujících zemědělskou výrobu jako dobré.
2.5.2 Lesnictví Na území Města Úpice se nachází celkem 442,60 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, tj. 28,9 % celkové výměry území města, z toho na jednotlivá k.ú. připadá: Radeč
306,20 ha
tj. 31,3 % z celkové výměry katastru
Úpice
136,40 ha
tj. 24,8 % z celkové výměry katastru
Lesy, nacházející se na území města, jsou ve vlastnictví města, soukromých osob a státu. Město Úpice vlastní 350,17 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, které se nacházejí na těchto katastrálních územích: Radeč
232,32 ha
Úpice
90,34 ha
Batňovice
14,12 ha
Libňatov
10,61 ha
Rtyně v Podkrkonoší 1,49 ha Havlovice
1,29 ha
Lesní porosty o výměře 200,71 ha jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, tj. lesy příměstské a další se zvýšenou rekreační funkcí, a 0,15 ha je zařazeno do lesů zvláštního určení, lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně.
2.5.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí Kvalita životního prostředí města je v porovnání s ČR průměrná. Kvalita ovzduší se výrazně zlepšila v důsledku snížení průmyslové výroby, odsiřování elektrárny v Poříčí a postupným změnám ve vytápění domácností. Nebezpečné se jeví stálé zdražování energií. Vyvolává to návrat k topení pevnými palivy, příp. i domovním odpadem.
Ve městě je již zaveden separovaný sběr komunálního odpadu. Problémem zůstávají černé skládky odpadu, jejich likvidace a zabránění dalšího vytváření. Ekologickou zátěží je tzv. mrštník v Radči. Celkové narůstající množství odpadů se řeší skládkováním a daří se zvýšit podíl odpadů využívaných jako druhotné suroviny - třídění a sběr. V návaznosti na plánované zprovoznění bioplynové fermentační stanice (kapacita cca 6 410 tun ročně) v roce 2007 bude nutné připravit systém třídění a svozu bioodpadu ke zpracování.
Tříděný odpad –
Netříděný odpad
celkem
- celkem
-
108,45
2 473,27
88,81
684,54
5 074,22
Vše v tunách
Papír
Železo
Sklo
Plasty
Rok 1998
42,85
50,30
15,30
Rok 2006
260,33
249,07
86,33
Tabulka 2 Odpad v tunách
V posledních letech se výrazně zlepšila kvalita řeky Úpy. Poklesem průmyslové výroby, výstavbou kanalizace (v části města) a ČOV se daří účinně likvidovat odpadní vody. Zatěžující pro životní prostředí je i světelné znečištění, které je problematické zejména v souvislosti s výzkumnou činností hvězdárny. Je nutné jej řešit umístěním a použitím vhodných typů zdrojů osvětlení. Velké bohatství regionu tkví v jeho krajině a přírodě. Ke zlepšení stavu přírody a krajiny přispívá realizace celostátních programů - vytváření územních systémů ekologické stability
krajiny, revitalizace říčních ekosystémů včetně opatření na ochranu proti povodním, revitalizace lesních ekosystémů. Životní prostředí města, především čistota a vzhled, ještě zdaleka nedosahuje úrovně běžné v zemích EU. Výrazně pokulhává environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. Spolupráce s tiskem a organizacemi zaměřenými na životní prostředí je poměrně slabá. Region sousedí s Polskem a řada problémů životního prostředí má přeshraniční působnost. Na řešení těchto problémů se budou muset podílet obě strany ve vzájemné spolupráci. Podobně tomu bude i na hranicích se sousedními regiony ČR.
2.6 Kultura a ochrana památek 2.6.1 Kultura Oblast kultury může být za určitých podmínek významným hospodářským odvětvím využívá sice prostředky města, ale podílí se i na jejich vytváření přímo prostřednictvím tzv. kulturního turismu, jehož významným motivem je naše kulturní dědictví. Kulturní a společenský život obyvatel Úpice podporuje Městské kulturní středisko (kino, divadlo, atd.), Městské muzeum, Městská knihovna, Klub loutkářů Úpice, Hvězdárna v Úpici, která svou odbornou činností i organizací naučné a zájmové činnosti přispívá bezpochyby nejen ke své vlastní prezentaci, ale rovněž i k prezentaci města mezi širokou veřejností daleko mimo hranice kraje. Mezi další významné činitele pro kulturní život města také patří kulturní areál Dlouhé Záhony, Spolek SPLAV, Spolek výtvarníků a v neposlední řadě Jednota divadelních ochotníků A. Jiráska. V současné době Městské kulturní středisko, spolky a kluby využívají k propagaci převážně plakátů a tradičního městského média (Úpické noviny), dále městských webových stránek a portálu SOJH. Je to cesta finančně méně náročná, ovšem mající omezený dosah předávání informací.
Významným počinem bylo získání objektu Dřevěnky do majetku města v roce 2007, kde působí občanské sdružení Chalupění, které zde buduje muzejní expozici a pořádá různé kulturní akce.
2.6.2 Péče o nemovité kulturní památky Město Úpice, jako obec s přenesenou působností, vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. Město se při plnění svých úkolů v památkové péči opírá o odbornou pomoc organizace státní památkové péče. Město patří z hlediska kulturních a historických památek a přírodních hodnot k bohatším územím republiky.
2.7 Cestovní ruch Z hlediska přírodních podmínek je region, město a jeho blízké okolí jedním z nejlépe disponovaných regionů ČR. Území je rovněž bohaté na kulturní a historické památky, využitelné v programové nabídce cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu nesmí způsobit zhoršení životního prostředí regionu nebo zničení kulturních a přírodních hodnot. Proto bude nutné stanovit zásady šetrné rekreace a cestovního ruchu a vyžadovat jejich dodržování. Velká část území regionu Jestřebích hor, zejména jeho oblasti podhorské, plní významnou rekreační funkci. Tradičně se jedná o zimní lyžování a letní horskou turistiku. Na jeho území se nacházejí objekty určené k individuální rekreaci (rekreační chalupy, chaty). K rekreačnímu účelu na komerční bázi jsou využívána hlavně horská střediska v zimním období. Pro vodní sporty se využívá nedaleká vodní nádrž Rozkoš. Možnosti regionu v oblasti cestovního ruchu nejsou ještě zdaleka vyčerpány a programová nabídka a úroveň služeb nedosahuje úrovně běžné v EU. Zejména využití horských středisek v letní sezóně a ostatního území celoročně neodpovídá možnostem. Území regionu je bohaté i na architektonické a jiné kulturní a historické památky atraktivní pro využití v rámci programové nabídky cestovního ruchu. Celkově by se měla programová nabídka cestovního ruchu orientovat na různé skupiny klientů, kombinovat pobytovou a poznávací turistiku. Dále je třeba rozšířit programovou nabídku na turistiku kulturní, kongresovou, vzdělávací, cykloturistiku a agroturistiku.
Současná úroveň informačních, marketingových, vzdělávacích a jiných služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je naprosto nedostačující. Rozmístění ubytovacích kapacit je nerovnoměrné, chybí především ubytovací kapacity vyšších kategorií, podobně tak u stravovacích zařízení. Řadu nedostatků má dopravní napojení a vybavení rekreačních oblastí - jedná se jak o dostupnost z území mimo region, tak i o problémy lokální, to jsou vjezdy do chráněných zón, nedostatek parkovacích míst, apod. Není dokončena realizace cykloturistických tras. Na rozvoj rekreace a cestovního ruchu bude mít negativní vliv, jestliže se nepodaří výrazně zkvalitnit životní prostředí jak v širším měřítku, tak i v měřítku lokálním - revitalizace lesů, udržovaná krajina, čisté ovzduší, čištění odpadních vod, čistota a úprava veřejných prostranství a rodinných domů a zahrad.
2.8 Ekonomická situace 2.8.1 Struktura ekonomiky města Město Úpice se řídí svým rozpočtem. Základem celého hospodaření města je tedy rozpočtový proces (viz obrázek 3). Město využívá svůj rozpočet jako nástroj zabezpečení a financování svých úkolů, a to jak v samosprávní působnosti, tak i v rámci přenesené působnosti.
Rozpočtový proces Finanční odbor
Návrh
Projednání Městské zastupitelstvo
Schvalování
Plnění Dotace
Kontrola (Městské zastupitelstvo)
Závěrečný účet města Finanční odbor
Městské zastupitelstvo
Obrázek 3 Rozpočtový proces
Hlavními příjmy města Úpice jsou příjmy daňové. Důležitou složku činí dále příjmy z vlastní činnosti a poskytování služeb, kapitálové příjmy a v neposlední řadě dotace. Výdaje jsou členěny na výdaje za vodní a lesní hospodářství, školství, kulturu, vnitřní správu, práce a sociální věci, místní hospodářství a všeobecnou pokladní správu.
2.8.2 Majetková situace města Majetek města Úpice dle účetního stavu ke dni 30.9. 2007 (v Kč) Budovy včetně příslušenství
288.898.257,22
Stavby
186.666.990,01
Stroje, přístroje a tech. zařízení
26.786.316,40
Trvalé porosty a pozemky
19.323.420,79
Hmotný inventární majetek celkem
521.674.984,41
Drobný hmotný inventární majetek celkem
5.281.247,87
Nehmotný inventární majetek celkem
2.536.013,10
Nedokončené investice Umělecká díla
39.002.511,43 528.280,00
Závazky: KB - úvěry - do r. 2011, 2012, 2013
2.930.363,20
ČMHB - úvěr na „A“ do r. 2020
3.345.880,12
Nájemníci 16 b. j. „A“, čp. 55, Česká pošta
9.079.134,98
ČS
7.358.282,20
Pohledávky: Prodej majetku Půjčky zaměstnanců ze sociálního fondu
262.240,95 15.500,00
2.8.3 Rozpočtová situace města Rozpočet města na rok 2007 Ekonomická charakteristika města je dána rozpočtem, který je podrobně uveden v Příloze A. Dne 25.1. 2007 byl na 3. veřejném zasedání městského zastupitelstva Úpice schválen vyrovnaný rozpočet v tomto členění: Příjmy daňové (daně z příjmu FO, PO, DPH, z nemovitostí, místní poplatky)
43.793.850,-
nedaňové (příjmy z poskyt. služeb, pronájmu nemovitostí, ...)
13.804.200,-
kapitálové (příjmy z prodeje nemovitostí, majetku) dotace (na výkon st. správy, na soc. dávky, na žáky, ...) Příjmy před konsolidací celkem: financování (splátky půjčky SFŽP, úvěrů od bank, HV z lesů) Příjmy + financování celkem:
6.756.000,40.406.520,104.760.570,+5.726.290,110.486.860,-
Výdaje dle jednotlivých kapitol vodní a lesní hospodářství (údržba městské zeleně, opravy vod. zař.)
200.000,-
školství (provoz a údržba MŠ, ZŠ, ZUŠ, ZvŠ)
6.593.000,-
kultura (provoz a údržba kult. zařízení, přísp. na kult. akce, výd. ÚN)
5.066.000,-
vnitřní správa (provoz a investice MěÚ, úroky z úvěrů, SDH, ...) práce a sociální věci (soc. dávky, provoz Pečovat. domů, přísp. sdruž.) místní hospodářství (správa byt. fondu, TS)
66.789.270,2.218.470,23.180.920,-
všeobecná pokladní správa (příspěvky TJ, DSO Jestř. hory, rezerva, ...) 6.439.200,Výdaje celkem:
110.486.860,-
2.9 Správa města 2.9.1 Struktura veřejné správy města a jeho vnitřní organizace Městský úřad tvoří starosta, 1 zástupce starosty, tajemník a další pracovníci. Počet pracovníků stanovuje městské zastupitelstvo. V současné době Město nemá radu. Městský úřad je organizačně členěn do odborů a útvarů: finanční odbor majetkový odbor odbor výstavby sociálně-správní odbor životní prostředí a správa městských lesů rozvoj města
1. Starosta města V čele města je starosta, který zastupuje město navenek. Ze své činnosti je odpovědný městskému zastupitelstvu; práva a povinnosti starosty jsou upraveny zákonem. 2.
Zástupce starosty
Zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti. Práva a povinnosti zástupce starosty jsou upraveny zákonem. 3.
Tajemník městského úřadu
Funkci, práva a povinnosti tajemníka městského úřadu upravuje zákon. Tajemník je pracovníkem městského úřadu, je nadřízen všem pracovníkům městského úřadu a podle příslušných předpisů plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele. Prostřednictvím pracovníků městského úřadu zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva města, koordinuje a kontroluje činnost pracovníků městského úřadu. Řeší případné spory při plnění pracovních úkolů. Tajemník je v době své nepřítomnosti zastupován vedoucím finančního odboru.
4.
Vedoucí odborů městského úřadu
Vedoucí odborů městského úřadu jsou jmenováni a odvoláváni zastupitelstvem města na návrh tajemníka. Obsazení těchto míst se děje zpravidla na základě konkurzního řízení nebo výběrového řízení. Pracovníci městského úřadu Práva, povinnosti a odpovědnost pracovníků městského úřadu: vykonávají práce vyplývající z pracovní náplně plní bezodkladně, úplně a iniciativně uložené úkoly sledují a uplatňují všechny právní předpisy, směrnice a nařízení v oblasti své působnosti spolupracují s ostatními pracovníky při plnění úkolů dodržují zásady mlčenlivosti při práci s důvěrnými skutečnostmi a materiály
2.9.2 Obecní instituce Právnické osoby, jichž je město zřizovatelem Technické služby Úpice Základní škola Úpice-Lány Základní škola Bratří Čapků Úpice Základní umělecká škola A.M.Buxton, Úpice Mateřská škola Úpice Městské vodovody a kanalizace Úpice Sportovní a turistické centrum Jestřebích hor Městská knihovna Městské muzeum Městské kulturní středisko
Výbory a komise Výbor kontrolní Výbor finanční
Komise pro projednávání přestupků Komise kulturní a školská Komise stavební a životního prostředí Komise bytová Komise sociální a zdravotní Komise pro rozvoj a cestovní ruch SPOZ Komise sportovní Redakční rada Úpických novin
2.10 Dotace Prostřednictvím dotací, které plynou do obcí z krajského, státního rozpočtu i z EU, se realizují významné programy, které nemalou měrou přispívají k rozvoji municipální infrastruktury. Jedná se především o rozsáhlý program politiky bydlení, program výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, kanalizací a ČOV, program na výstavbu a technickou obnovu silniční sítě měst, program náhrady restituovaných objektů sociální péče apod. Ministerstvo kultury vypisuje, mimo jiné, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny. Ministerstvo zemědělství poskytuje finanční prostředky obcím a svazkům obcí na program Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod. Jiný dotační titul ministerstva zemědělství se vztahuje na finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie, největšího politického a ekonomického uskupení současného světa. Cílem EU v politice hospodářské a sociální soudržnosti je snižování rozdílů v oblasti vývoje jednotlivých regionů EU a zlepšení stavu nejvíce znevýhodněných regionů.
Jako nástroj pro naplňování této politiky slouží tři hlavní Fondy Evropské unie: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond Fond soudržnosti (FS) Z těchto fondů přispívá Evropská unie formou dotací úspěšným žadatelům v celé řadě operačních programů zaměřených na různé aspekty ekonomického a sociálního života. Mezi podporované oblasti patří například rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, lidských zdrojů, měst a obcí, podnikání, vědy a výzkumu, ale také cestovního ruchu. Významné postavení má také podpora trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. V roce 2004 podepsala Česká republika memoranda o porozumění pro finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a pro norský finanční mechanismus pro období 2004 - 2009. Žádat se může o financování projektů v prioritních oblastech jako jsou např. uchování evropského kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, podpora výzkumu a vývoje či podpora udržitelného rozvoje.
Využit byl operační program Infrastruktura k výstavbě bioplynové fermentační stanice – Integrovaný systém nakládání s biologickými odpady Úpice a Společný regionální operační program na přestavbu ubytovny Sparta.
3 SWOT analýza Definování silných a slabých stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory města. Tyto faktory mají pozitivní nebo negativní dopad na možnost regionálního rozvoje v dané oblasti. Cílem programové části strategického plánu je odstraňovat slabé stránky a posilovat stránky silné. Definování příležitostí a hrozeb je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy. Na základě profilu regionu byly specifikovány analytické poznatky formulované ve SWOT analýze (1999, aktualizace 2007), kde byl proveden výběr kritických oblastí takto: A - Průmysl, obchod, služby B - Lidské zdroje C - Infrastruktura D - Životní prostředí E - Cestovní ruch F - Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru
3.1 Oblast A - Průmysl, obchod, služby SILNÉ STRÁNKY
Dlouhodobá tradice a zázemí kvalifikovaných pracovních sil ve
PŘÍLEŽITOSTI
zpracovatelském průmyslu
Převaha malých podniků
Dostatek nevyužitých objektů SLABÉ STRÁNKY
Využití rozvojových ploch a objektů určených v územně plánovací dokumentaci pro vytvoření adekvátní podnikatelské infrastruktury
Nastartování intenzivního rozvoje některých podniků zpracovatelského průmyslu OHROŽENÍ
Mírně podprůměrná úroveň HDP na 1 obyvatele regionu oproti průměru ČR
Bariéry brzdící rozvoj zpracovatelského průmyslu regionu se nedaří překonat
Silně podprůměrná úroveň daňové výtěžnosti na 1 obyvatele regionu,
Další pokles zaměstnanosti v průmyslu a ve stavebnictví v následujících letech
o 30 % nižší než je průměr ČR
Pokračující nedostatek kapitálu na nové investice, zejména do nových
Podprůměrná úroveň v regionu dosahující pouze 88 % průměrné mzdy v ČR
technologií u průmyslových podniků
Citelný nedostatek vybavených lokalit vhodných k okamžité nabídce „silným“ investorům
Nedostatečný rozvoj malých a středních podniků v sekundárním a terciálním sektoru se snížením schopnosti místního trhu absorbovat pracovní sílu
Zpožďování v nabídce připravených rozvojových ploch pro podnikatelskou
Absence informačního zázemí pro investory
Nízký stupeň organizovanosti a vzájemné informovanosti mezi
infrastrukturu a pro „silné“ investory Zpožďování v oživení vědecko-výzkumné základny v regionu
institucionálním zázemím podnikatelského sektoru
Nedostatečný růst produktivity práce a tím i mezd v regionu s negativními důsledky na životní úroveň obyvatelstva, ale i na příjmy orgánů samosprávy
3.2 Oblast B – Lidské zdroje SILNÉ STRÁNKY
Národnostně relativně homogenní struktura obyvatelstva
Relativně vysoký stupeň urbanizace
Dostatečná síť zdravotnických ordinací v regionu schopných poskytnout
PŘÍLEŽITOSTI
služeb
občanům komplexní péči
Adekvátní restrukturalizace sítě středních škol podle vyvíjejících se potřeb trhu práce
Široká škála hudebních, divadelních, tanečních, výtvarných aktivit
realizovaná v regionu profesionálními i amatérskými institucemi
Dosažení dalšího růstu zaměstnanosti v dosud málo rozvinutém sektoru
Město jako kulturní centrum regionu Jestřebí hory
Rozvoj různých forem péče o seniory s ohledem na nepříznivý demografický vývoj
Realizace specifických programů zaměřených na další rozvoj kulturního života regionu a využití jeho kulturně-historického bohatství
zařízení v rámci rozvoje cestovního ruchu OHROŽENÍ
SLABÉ STRÁNKY
Nepříznivý vývoj obyvatelstva v důsledku ztráty velké části trvale bydlícího
Pokračující působení rizikových faktorů trhu práce zejména vzhledem k
obyvatelstva po roce 1945
textilnímu a oděvnímu průmyslu, zemědělství a k nevýhodné demografické
Výrazně nižší úroveň vzdělanosti obyvatelstva (podíl obyvatel s
situaci
vysokoškolským a úplným vzděláním) oproti průměru v ČR
Zvýšení intenzity využívání některých specializovaných atraktivních kulturních
Rychlejší růst nezaměstnanosti než je průměrný růst nezaměstnanosti v ČR a
Nepříznivá věková struktura a vyšší rychlost zvyšování věkového průměru
vyšší váha problémů na trhu práce v důsledku nízkého podílu terciární sféry
obyvatelstva oproti průměru v ČR
v sektorové struktuře a nízké kvalifikace pracovníků
Výrazně vyšší míra nezaměstnanosti
Výrazné disproporce a další prohlubování nerovnováhy na trhu práce
Prudký pokles počtu volných pracovních míst v roce 2001
Nedostatečná bytová výstavba na území regionu
Stagnující družstevní a soukromá bytová výstavba a nepříznivý vývoj počtu
Nedostatek finančních prostředků pro opravy, restaurování a údržbu kulturních
Malá schopnost regionu udržet plnou funkčnost některých kulturních zařízení,
trvale obydlených bytů
památek pamětihodností a historických památek
3.3 Oblast C - Infrastruktura SILNÉ STRÁNKY
Existence blízkých hraničních přechodů pro automobilovou dopravu na
PŘÍLEŽITOSTI Pokračování výstavby dálnice D11 s cílem dobudovat dálniční osu regionu na
hranici s Polskem, z toho jeden i pro nákladní automobily v Náchodě
Existence hraničního železničního přechodu do Polska s nepřetržitým
spojnici Praha - Hradec Králové - Polsko (Královec) Vytvoření sítě cykloturistických tras na území regionu s návazností na hraniční
provozem i pro nákladní dopravu a jednoho s provozem omezeným
Probíhající digitalizace telekomunikační sítě
Vysoká úroveň telefonizace regionu dosahující 33 HTS na 100 obyvatel
Příjem TV signálu celostátních stanic téměř na celém území
přechody do Polska Zvýšení podílu obyvatel napojených na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a čistírny odpadních vod Modernizace veřejné dopravy a časové sladění druhů doprav mezi regiony i v rámci kraje
SLABÉ STRÁNKY
Absence přímého napojení regionu na dálnici nebo rychlostní komunikaci
Extrémní přetíženost stávající komunikační kostry regionu, kterou tvoří
Průchod silnice I/14 městem s negativními důsledky na životní podmínky ve
silnice 1. třídy městě
Privatizace regionálních železničních tratí OHROŽENÍ
Přetrvávající nevyhovující napojení regionu na ostatní území ČR i na mezinárodní komunikační síť
Zpožďování ve zlepšení základního silničního skeletu regionu, zejména dobudování dálnice D11, v důsledku omezení investičních možností
Negativní ovlivnění zájmů investorů o lokalizaci přímých investic v regionu v
Převaha silnic III. třídy a špatná kvalita mostů
důsledku celkově nízké úrovně dopravní a technické infrastruktury
Zastaralost podstatné části elektrických sítí
regionu
Zhoršování dopravní obsluhy mikroregionu a města veřejnou dopravou spojené s omezováním a rušením nerentabilních autobusových a vlakových spojů
Očekávaný deficit ve výkonu trafostanic v několika lokalitách v rámci elektrické sítě s nutností vybudovat nové trafostanice
3.4 Oblast D - Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika SILNÉ STRÁNKY
Zpracované generely rozvoje pro celé území regionu
Relativně čisté ovzduší s podprůměrnou produkcí emisí škodlivin s klesající tendencí
Postupné zlepšování čistoty povrchových vod, zejména v důsledku omezení
Existence podzemních zdrojů pitné vody
Naleziště a těžba stavebních nerostných surovin (štěrkopísek, písek a stavební kámen) v několika lokalitách regionu
Zlepšení ovzduší v lokálním měřítku náhradou fosilních paliv plynem či biomasou
Provedení revize ochranných pásem vodních zdrojů podle platných právních předpisů se zavedením věcných břemen na pozemky patřící do těchto ochranných pásem
průmyslové výroby
PŘÍLEŽITOSTI
Neexistence plošné kontaminace půdy na území města
Zavedení separovaného sběru komunálního odpadu ve městě a okolních obcích
Vhodné podmínky pro šetrný cestovní ruch (agroturistiku apod.)
Zlepšení ekologické stability krajiny realizací ÚSES
Zvýšení kvality životního prostředí a krajiny ve městě
Přizpůsobení způsobu zemědělského hospodaření na půdě potřebám ochrany ekologické stability krajiny, zejména zamezení vodní eroze
Revitalizace lesních ekosystémů, respektování zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích
Posílení mimoprodukčních funkcí lesů
Rozvoj a spolupráce v oblasti EVVO
Pěstování technických a energetických plodin
Chov ovcí a masného skotu, pastevectví, revitalizace vodního hospodářství
Využití kapacit pro řemeslnou a zpracovatelskou výrobu a pro služby
Zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu
Využití dřevní hmoty
Využití šetrného cestovního ruchu jako alternativního zdroje příjmu
SLABÉ STRÁNKY
Lokální negativní ovlivňování ovzduší emisemi z vytápění domů fosilními palivy, spalování odpadu a nárůstu dopravy Nedostatečné odkanalizování rozptýlené výstavby a čištění odpadních vod Neprovedená revize ochranných pásem vodních zdrojů a nezřízená věcná břemena k pozemkům na nich ležícím Nedostatečná protipovodňová opatření a nedostatečná péče Povodí Labe o koryta řek Vodní eroze v důsledku nevhodného způsobu zemědělského hospodaření Existence černých skládek odpadů Staré ekologické zátěže Nedostatek EVVO Téměř 40 % zemědělské půdy leží ve znevýhodněných oblastech Není koordinována realizace zemědělské produkce Nedostatek volného kapitálu, často hrozí předlužení, úvěrový potenciál je vyčerpán Začíná se projevovat nedostatek schopných motivovaných mladých lidí Chybí progresivní manažeři Evidence pozemků – zjednodušená evidence v k.ú. Radeč
OHROŽENÍ
Znečišťování ovzduší nárůstem automobilové dopravy a nevhodným vytápěním domácností
Znehodnocení vodních zdrojů z titulu neplnění funkce ochranných pásem vodních zdrojů Zpožďování realizace územních systémů ekologické stability v důsledku nevyřešených legislativních a majetkových otázek a nedostatku finančních prostředků
Nebezpečí devastace lesů, zejména škůdci a polomy Zakládání dalších „černých skládek“ v důsledku nízkého ekologického vědomí obyvatelstva
Ohrožení zdraví a prostředí kontaminací z dosud
nemonitorovaných skládek odpadu
Zadluženost mnoha podniků při klesajícím objemu tržeb
Pokles počtu aktivních obyvatel venkova
Zhoršující se demografická struktura
Místní erozní ohrožení půdy
3.5 Oblast E - Cestovní ruch SILNÉ STRÁNKY
Významný přírodní potenciál pro rekreaci a cestovní ruch blízkost oblastí Krkonoše, Broumovsko, Česká Skalice a další
Vybudovaná základní technická infrastruktura, jejíž rozmístění odpovídá sídelní struktuře
PŘÍLEŽITOSTI Cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů města a regionu s výrazným multiplikačním efektem pro rozvoj regionální ekonomiky Podporování dalšího rozvoje individuální rekreace v regionu mimo
Fenomén objektů individuální rekreace a rekreačních chalup v regionu, využitelných k rozvoji individuální rekreace
Ekonomická dostupnost služeb cestovního ruchu pro zahraniční návštěvníky
Významný potenciál architektonických a uměleckých památek
Významný potenciál návštěvníků z Německa a Polska SLABÉ STRÁNKY
nejvytíženější horská turistická střediska Rozvoj konjunkturálních forem cestovního ruchu (kromě tradičních programů) Propojení rekreačních oblastí na české a polské straně hranice a rozvoje společných projektů cestovního ruchu Další rozvoj silně poptávaných tradičních oblastí cestovního ruchu - rozšířením nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit a zlepšením propagace OHROŽENÍ
Nedostatečná intenzita rekreace a cestovního ruchu vzhledem k úrovni
Nedostatečné dopravní napojení a kapacitní vybavení rekreačních oblastí
Pokračující nekvalitní vnější dopravní napojení rekreačních oblastí
Celkově nízký potenciál sektoru cestovního ruchu
Odliv části poptávky ze zahraničí v důsledku nenalezení kvalitních standardů
Nepřitažlivá vizuální stránka některých částí města
Nedostatečné ubytovací kapacity
Kvalitativní aspekty nabídky v oblasti ubytování a gastronomie
Absence ucelených produktů a produktové politiky na nabídkové straně
přírodní, sportovní a kulturní nabídky regionu
Neprofesionalita služeb v cestovním ruchu
Absence marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu
Absence aktivit pro vzdělávání v cestovním ruchu
Absence komplexního informačního a orientačního systému cestovního ruchu
Pokračující devastace městského prostředí a zhoršování vizuální stránky města (zanedbanost, nečistota, architektonické prohřešky)
na straně nabídky Pokračující nedostatečná nabídka ubytovacích a gastronomických služeb co do kvality a požadovaného standardu Nedostatečně rychle se rozvíjející nabídka ucelených produktů cestovního ruchu cíleně orientovaných na různé skupiny klientů Nedostatečně rychle se rozvíjející adekvátní organizační, řídící a informační infrastruktura pro cestovní ruch
3.6 Oblast F - Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru SILNÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI
Území je bývalou tradiční podhorskou zemědělskou oblastí
Příhraniční spolupráce s Polskem
V oblasti jsou dlouholeté tradice v chovu skotu
Pěstování technických plodin a energetických plodin
Vhodné podmínky pro agroturistiku
Chov ovcí a masného skotu, revitalizace vodního hospodářství
Využití kapacit pro řemeslnou a zpracovatelskou výrobu a pro služby
Poptávka po poradenství - zejména zaměřeném na restrukturalizaci podnikání
Zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu
Budování odbytových center
Využití dřevní hmoty
Využití agroturistiky jako alternativního zdroje příjmu OHROŽENÍ
SLABÉ STRÁNKY
Téměř 40 % zemědělské půdy leží ve znevýhodněných oblastech
Zadluženost mnoha podniků při klesajícím objemu tržeb
Není koordinována realizace zemědělské produkce
Pokles počtu aktivních obyvatel venkova
Nedostatek volného kapitálu, často hrozí předlužení, úvěrový potenciál je
Zhoršující se demografická struktura
vyčerpán
Nedostatečně rychlý postup restrukturalizace zemědělských podniků
Začíná se projevovat nedostatek schopných motivovaných mladých lidí
Místní erozní ohrožení půdy
Chybí progresivní manažeři
Špatná infrastruktura - dopravní obslužnost, komunikace, chybí obchodní síť, nedostatečné ubytovací kapacity
4 Strategický plán rozvoje města Město Úpice bude:
prosperující a rozvíjející se město se zdravou ekonomikou,
čistým a bezpečným sídlem spokojených občanů,
přirozeným, sebevědomým, vstřícným a respektovaným centrem regionu Jestřebí hory a partnerem okolních měst,
podporovat rozvoj celého regionu Jestřebí hory,
celoročním atraktivním turistickým centrem regionu Jestřebí hory a vyhledávanou destinací oblasti Podkrkonoší a Kladského pomezí,
dbát na širší rozměr svých aktivit, podporovat rozvoj s příznivými dopady na krajinu a na životní prostředí ve všech oblastech,
k financování investic do rozvoje maximálně využívat dotací ze strukturálních fondů EU z dotačního období 2007 – 2013 a snažit se převážnou část investic realizovat právě v tomto období. Strategický plán rozvoje města je rozdělen do čtyř kritických oblastí, které zastřešují
všechny sféry činnosti města. Jedná se o kvalitu života, cestovní ruch, ekonomickou prosperitu města a životní prostředí. Jednotlivé oblasti jsou dále členěny do menších podoblastí a ty pak na konkrétní záměry/cíle/projekty. U jednotlivých bodů je uvedeno přibližné časové určení realizace: KDP – krátkodobý projekt (realizace do r. 2010) SDP – střednědobý projekt (realizace do r. 2014) DDP – dlouhodobý projekt (realizace po r. 2014) PRP – průběžně realizovaný projekt Toto časové určení realizace jednotlivých projektů však není dogmatické a může být měněno např. na základě aktuálních možností získat prostředky z operačních programů EU či jiných dotačních titulů či změně potřeb/priorit města.
4.1 Kvalita života 4.1.1 Bydlení
doprodej městských bytů – KDP
dokončení výstavby bytových domů v lokalitě Sychrov - SDP
zřízení bytů pro krizová řešení (tzv. holobyty) - SDP
koncepce řešení lokality ul. Revoluční (bytové domy, areál Kasper) - SDP
příprava území pro rodinné domy a bytovou výstavbu – PRP
4.1.2 Školství
řešení využití objektu bývalé školní budovy v Radči – KDP
řešení otázky s nedostatkem místa pro výuku na základních školách (např. půdní vestavba na ZŠ Lány) – KDP
podpora mimoškolních aktivit dětí a všech akcí, které pomohou vyplnit dětem a mládeži volný čas a povedou ke snížení nežádoucích jevů - PRP
udržení existence alespoň jedné střední školy ve městě - PRP
vytvoření podmínek vhodných pro integraci tělesně postižených žáků - PRP
rekonstrukce budovy ZŠ Lány - SDP
zavést na ZUŠ literárně-dramatické obory - SDP
podpora spolupráce: obec - škola - rodiče - policie – PRP
podpora celoživotního vzdělávání (kurzy pro seniory, tematická školení, informační gramotnost atd.) – PRP
4.1.3 Obchod a služby
podpora činnosti drobných prodejců a řemeslníků na území města tak, aby byla zachována dostupnost těchto služeb
4.1.4 Doprava a technická infrastruktura
zlepšení stavu místních komunikací a chodníků, priorita – centrum města - KDP
vybudování nového mostu na příjezdu od Radče (náhrada stávajícího "železného") -
KDP
řešení dopravní situace v centru města vč. parkování - KDP
vybudování chodníků směr Radeč v návaznosti na realizaci kanalizace v této oblasti. – KDP
přesunutí autobusového uzlu z autobusového nádraží do vhodnější lokality a následné přetvoření autobusového nádraží na parkoviště a klidovou zónu – částečná obnova Čapkovy zahrady - KDP
celková rekonstrukce veřejného osvětlení s novou úspornou technologií - SDP
zprovoznění mostu u spořitelny (Most Sv. Čecha) v návaznosti na řešení dopravní situace centra města - SDP
napojení silnice II/304 na silnici I/14 v oblasti Sychrova s přemostěním Úpy - DDP
snaha o zabezpečení dopravní dostupnosti regionu, prosazování dobré návaznosti veřejné hromadné dopravy v rámci regionu na dálkovou veřejnou dopravu silniční i železniční - PRP
prosazování výstavby dálnice D11 s napojením na A3 na polském území přes hraniční přechod Královec s optimálním provedením příjezdu z Úpice na dálnici - PRP
budování cyklotras a cyklostezek v součinnosti s okolními obcemi SOJH – PRP
soustavná podpora činnosti SDH - PRP
4.1.5 Zdravotnictví, bezpečnost
trvalá snaha o zajištění dostatečné lékařské péče ve městě - PRP
zajištění bezbariérového přístupu na Městský úřad - KDP
podpora vybudování výtahu v objektu polikliniky – KDP
postupné budování bezpečnostního kamerového systému na území města – SDP
4.1.6 Sport
zpracování koncepce sportovního a tréninkového centra Úpice a následná postupná realizace rekonstrukce a výstavby sportovišť ve městě:
vytvoření koncepce a dostavba sportovního areálu na Spartě v návaznosti na výstavbu a provoz fermentační stanice - KDP
vytvoření koncepce využití areálu SPV pro sport a následná realizace – KDP
rekonstrukce rekreačního areálu na Podrači – KDP
výstavba sportovní haly u školy na Lánech včetně úpravy hřišť v návaznosti na rekonstrukci školy – SDP
rekonstrukce / vybudování menších sportovišť (hřišť) v různých částech města (Radeč, Veselka, Rtyňka) - SDP
bezpečné propojení: centrum města – Sparta – všesportovní areál v Havlovicích – SDP
zvážení výstavby areálu zimních sportů pod Velbabou – DDP
dlouhodobá podpora sportu - PRP
koordinace činnosti všech tělovýchovných organizací působících ve městě
podpora masových, celostátních a mezinárodních akcí pořádaných na území města, zejména akcí pro děti a mládež
každoroční vyhlašování nejlepších sportovců města
4.1.7 Kultura a spolková činnost
vytvoření koncepce využití areálu SPV a objektu č. p. 2 pro kulturu, spolkovou činnost a jiné volnočasové aktivity a následná realizace – KDP
vypracování vizuální koncepce města (corporate identity) – městské dokumenty, výlepové plochy, informační systém, uvítací cedule, mapy apod. - KDP
řešení koncepce Městských kulturních zařízení v souvislosti s využitím a provozem Dřevěnky a domu č. p. 2, zkvalitněním muzejnické činnosti a zlepšení spolupráce se spolky a kluby v oblasti kultury - KDP
trvalá péče o movitý a nemovitý majetek města sloužící ke kulturní činnosti - PRP
zpracování studie rozšíření využitelnosti objektu divadla a přilehlého parku (divadelní kavárna, zázemí pro divadelníky apod.) - KDP
postupná rekonstrukce budovy kina a divadla (oprava omítky, zateplení, rekonstrukce hlediště, digitalizace kina, zvýšení kapacity šaten apod.) - SDP
rekonstrukce objektu Dřevěnka - SDP
oprava omítky muzea - SDP
dostatečná propagace a medializace probíhajících kulturních akcí na území města, regionu i okolí (s ohledem na význam akce) – PRP
podpora výchovně vzdělávací činnosti, spolupráce se školskými zařízeními ve městě a
okolí, podpora vzniku mládežnických divadelních souborů – PRP
pořádání a podpora pořádání kulturních akcí konaných na území města (hudební a divadelní festivaly, výstavy, taneční akademie, divadelní a loutková představení, koncerty, apod.) - PRP
realizace nebo podíl na realizaci regionální televize
zpracování a zařazení všech předmětů a písemných materiálů dosud uložených v depozitáři muzea a zpřístupnění veřejnosti – PRP
trvalá péče o nemovité kulturní památky – PRP
působení vhodnou formou na majitele nemovitostí - kulturních památek k udržování dobrého stavebního stavu nemovitosti, a to účinnými způsoby ve spolupráci s nadřízenými složkami obcí třetího stupně, Krajského úřadu a Státního památkového úřadu
umístění pamětní desky se jmény významných občanů Úpice do podloubí staré radnice
využití dotací a grantů na obnovu historických kulturních památek města
snaha o obnovení Čapkova domu a zahrady
4.2 Cestovní ruch 4.2.1 Programová nabídka cestovního ruchu
vytvoření celoroční atraktivní nabídky produktů cestovního ruchu s využitím potenciálu města a okolí, a to pro různé skupiny klientů - KDP
stanovení dominant nabídky cestovního ruchu a jejich využití při prezentaci nabídky (např. Čapkové, Dřevěnka, Jestřebí hory, Hvězdárna v Úpici, adrenalinové centrum apod.) - KDP
dodržování zásad ekologicky šetrné turistiky při vytváření nabídky - PRP
pravidelná aktualizace nabídky produktů cestovního ruchu v návaznosti na rozšíření možností - PRP
vytváření produktů zaměřených na sportovní (cyklo, vodní, hipo), kulturní, kongresovou a vzdělávací turistiku, cykloturistiku a agroturistiku a nabízející kombinaci pobytové a poznávací turistiky - PRP
zvýšení atraktivity programové nabídky propojením na okolní regiony a polské příhraničí,
rozvoj společných projektů, napojení cyklotras na okolí, výstavba cyklostezek PRP
4.2.2 Propagace
sestavení propagačních materiálů a vytvoření kvalitní internetové prezentace o programové nabídce cestovního ruchu ve městě a regionu - KDP
vytvoření kvalitních oficiálních internetových stránek města - KDP
vytvoření turistického loga a propagace produktů a aktivit v rámci jednotného grafického stylu – KDP
zřízení certifikovaného informačního turistického centra - KDP
prezentace nabídky cestovního ruchu ve městě, ČR i zahraničí - PRP
aktivní účast města na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu za účelem nabídky produktů cestovního ruchu - PRP
spolupráce s okolními obcemi v rámci SOJH a okolními svazky obcí v oblasti propagace cestovního ruchu (např. Krkonoše – svazek měst a obcí, Společenství obcí Podkrkonoší apod.) - PRP
4.2.3 Zázemí pro cestovní ruch
vytvoření společné koncepce využití areálu Sparta, Středisko praktického vyučování, č.p. 2, Městského penzionu a autokempu v Radči - KDP
zmapování stávající nabídky zařízení pro sportovní a kulturní vyžití a volný čas a to jak ve městě, tak v okolí - KDP
podpora zvyšování kvality a kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení v soukromém sektoru – PRP
zkvalitnění dopravní obsluhy a technické infrastruktury ve městě a okolí v souvislosti s očekávaným přísunem turistů (komunikace, parkoviště, cyklotrasy a cyklostezky apod.) - PRP
4.3 Ekonomická prosperita města 4.3.1 Průmysl a podnikání
pravidelná aktualizace a zveřejňování databáze firem, živnostníků a řemeslníků působících ve městě - PRP
společná propagace města a podnikatelů - PRP
podpora při řešení využití tzv. brownfieldů - PRP
upřednostňování místních podnikatelů při zajišťování investic a oprav ve městě – PRP
4.3.2 Příspěvkové organizace města
zvážení restrukturalizace Technických služeb města Úpice na s.r.o. - KDP
dosažení nezávislého hospodaření STC JH na městském rozpočtu - SDP
4.3.3 Financování
maximální využití grantových programů kraje, státu a EU k financování investic do rozvoje města - PRP
vytvoření kalkulace schopnosti čerpat granty v návaznosti na možnosti městského rozpočtu (dofinancování projektů) a možnosti čerpání úvěrů, respektive jejich následného splácení z rozpočtu města - KDP
využití bankovních úvěrů k profinancování a dofinancování investičních projektů - PRP
4.4 Životní prostředí 4.4.1 Zemědělské aktivity
věnování zvýšené pozornosti údržbě vodních toků včetně melioračních příkopů a ploch odvodněných plošnou a sporadickou drenáží - PRP
přizpůsobení zemědělského hospodaření na půdě potřebám ochrany ekologické stability krajiny - PRP
provedení jednoduché pozemkové úpravy k. ú. Radeč - KDP
jednání s Pozemkovým fondem o výkupu pozemků - KDP
4.4.2 Lesnictví
urovnání majetkových poměrů, scelování lesního majetku - PRP
posílení rekreační funkce příměstského lesa např. v lokalitě Dlouhé Záhony - PRP
ekonomická soběstačnost městských lesů - PRP
použití výnosů hospodaření v lese na zlepšení životního prostředí, popř. související aktivity (sport, kultura, věda, školství) - PRP
respektování záměrů územního systému ekologické stability a územního plánu města při tvorbě lesního hospodářského plánu - PRP
rozšíření uplatnění obnovitelné dřevní suroviny - KDP
poskytování pracovních příležitostí pro místní podnikatele - PRP
zalesňování pozemků nevyužívaných a nevhodných pro zemědělskou výrobu - KDP
revitalizace lesních ekosystémů a posílení mimoprodukčních funkcí lesů - PRP podpora mimoprodukčních funkcí lesů při utváření vzhledu a ekologické stability krajiny v regionu zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin využívání přirozené obnovy lesa ve vhodných lokalitách ochrana a obnova genofondu původních a vzácných dřevin.
4.4.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí
údržba zeleně ve městě - PRP
přizpůsobení zemědělského hospodaření na půdě potřebám ochrany ekologické stability krajiny - PRP využití a údržba špatně dostupných luk a pastvin provádění protierozních agrotechnických opatření základní údržba zemědělsky nevyužívaného zemědělského půdního fondu obnovení zaoraných protierozních mezí, polních cest lemovaných stromořadími, luk a remízků
program revitalizace vodních toků na katastru Úpice včetně opatření na ochranu proti povodním - SDP příprava projektů revitalizace společně se správci toků
regulace řeky Úpy a jejích přítoků ve městě příprava a realizace protipovodňových opatření, včetně aktualizace povodňových plánů všech stupňů
zvýšení podílu separovaného odpadu a jeho recyklace - KDP rozšíření systému svozu, třídění a likvidaci odpadu a využití druhotných surovin vyšší zapojení obyvatelstva do systému likvidace (využití) čistírenských kalů v kooperaci s odpadem z městské zeleně příprava likvidace bioodpadu s návazností na bioplynovou fermentační stanici
zvýšení kvality životního prostředí ve městě - PRP šetrné využívání území v územním plánu města program péče o kvalitu životního prostředí ve městě, zejména péče o zeleň panelových sídlišť podporovat zavádění efektivního a ovzduší neznečišťujícího vytápění domů
rozvoj meziregionální a přeshraniční spolupráce v péči o životní prostředí příprava společných projektů zaměřených na zlepšení životního prostředí - SDP
4.4.4 Vodní zdroje a energetika
komplexní
dobudování
kanalizace
-
snaha
získat
finanční
podporu
z evropských, státních a krajských dotací - KDP
opravy kanalizačních šachet
oprava kanalizační stoky v ul. 3. května
vybudování kanalizace V Důlni – prodloužení ul. Štefánikova
oprava kanalizace v ul. Dr. Hejny a Prokopa Velikého
přepojení kanalizace z Náměstí T.G.Masaryka na stoku v ul. Prokopa Velikého
prodloužení kanalizace do ul. Poděbradova, Jiskrova a oblasti Radeč (technické a ekonomické posouzení a rozhodnutí o realizaci)
výměna nefunkčních uzavíracích armatur na zásobovacích řadech
zateplení armaturní komory – vodojem Hvězdárna
oprava vrtu Podrač
postupná výměna nefunkčních požárních hydrantů
využití fermentační stanice pro likvidaci kalů z ČOV - PRP
4.4.5 Enviromentální výchova, vzdělávání a osvěta
rozvíjení spolupráce s organizacemi pracujícími v oblasti EVVO - PRP
vytváření produktů pro zvýšení obecného povědomí a zodpovědnosti za životní prostředí PRP
podpora tzv. otevřených škol – celoživotní vzdělávání pro dospělé - PRP
zlepšení osvěty a vzdělávání v oblasti EVVO – tříděný odpad, alternat. zdroje energie atd. PRP
propagace trvale udržitelného života jako životního stylu - PRP
podpora výchovy k občanské odpovědnosti a právnímu vědomí – PRP
podpora významných institucí a akcí v regionu – PRP
Závěr Koncepce rozvoje Města Úpice se zabývá budoucností města a jeho celkovým rozvojem. Při přípravě tohoto dokumentu se vycházelo z koncepce rozvoje Města Úpice z prosince 2003. Jedná se tedy o nutnou aktualizaci strategických cílů města v návaznosti na vývoj situace ve městě za poslední 4 roky. Při sestavování konečné podoby strategického plánu se vycházelo ze závěrů časově náročných jednání komisí města, speciálních pracovních skupin, odborů městského úřadu, z námětů příspěvkových organizací, ale i ze závěrů, které vyplynuly z veřejné diskuse občanů „Quo vadis, Úpice“, která se uskutečnila v dubnu 2007. Smyslem tvorby strategického plánu bylo stanovit si globální cíle rozvoje města (viz strategická vize) a ty rozdělit do jednotlivých oblastí, podoblastí, dílčích cílů - konkrétních záměrů a projektů. Postupnou realizací jednotlivých projektů se tak budou naplňovat dílčí i globální cíle stanové tímto strategickým plánem. „ Jen ten, kdo má cíl, může ho dosáhnout.“
Použité zdroje 1.
Jiří Čapek – Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985
2.
Jiří Fraidl, Josef Zálabský – Vexilologie, PF Hradec Králové 1989
3.
Komunitní plánování města Úpice
4.
Koncepce bytové politiky s výhledem do r. 2007
5.
Program sociálně ekonomického rozvoje města Úpice (červen 1992)
6.
Rektořík, J. a kol. Příručka pro zastupitele měst a obcí. Brno: Masarykova univerzita, 1998
7.
Rozpočet města na r. 2007
8.
Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
9.
Územní plán
10.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
11.
Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2006
12.
Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2007
13.
informace a materiály z jednotlivých odborů Městského úřadu Úpice
14.
www.czso.cz
15.
www.jestrebihory.net
16.
www.tmapserver.cz
17.
www.upice.cz
18.
www.mmr.cz
19.
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fm_norska_vo.html
20.
http://www.opzp.cz/sekce/17/o-fondech-eu/
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1 Znak města....................................................................................................................11 Obrázek 2 Mapa okolí města Úpice...............................................................................................12 Obrázek 3 Rozpočtový proces........................................................................................................30 Graf 1 Rozloha mikroregionu Jestřebí hory...................................................................................15 Graf 2 Kategorie pozemků v mikroregionu..................................................................................15 Tabulka 1 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001....................................................19 Tabulka 2 Odpad v tunách..............................................................................................................26
Přílohy PŘÍLOHA A: SCHVÁLENÝ ROZPOČET MĚSTA ÚPICE NA ROK 2007 PŘÍLOHA B: VÝHLED HOSPODAŘENÍ MĚSTA ÚPICE DO ROKU 2018 PŘÍLOHA C: SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ÚPICI PŘÍLOHA D: SEZNAM VYHLÁŠEK MĚSTA ÚPICE PŘÍLOHA E: NÁMĚTY OBČANŮ
PŘÍLOHA A
SCHVÁLENÝ ROZPOČET MĚSTA ÚPICE NA ROK 2007 Příjmy Daň z příjmu:
fyz. osob ze záv. činnosti fyz. osob ze sam. činnosti právnických osob Daň z přidané hodnoty Poplatky a daně z vybr. činnosti: správní poplatky poplatek za komunální odpad poplatky ze psů poplatky za rekreační pobyt poplatek za užívání veř. prostranství poplatky ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity poplatky za hrací automaty Majetkové daně - daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem Příjmy z vlastní činnosti a poskyt. služeb: příjem z prodeje a inzerce v Úp. novinách služby poskytované v DPS služby na správě bytů pronájem nemovitostí: rozvody pitné vody kanalizace bytů nebyt. prostor, služby příjem z úroků Nedaňové příjmy celkem Příjmy z prodeje inv. majetku vč. bytů Příjmy z prodeje zboží Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z prodeje pozemků Kapitálové příjmy celkem
Vlastní příjmy celkem Příspěvek na výkon státní správy Příspěvek na školství Dotace na dávky sociální péče Přijaté dotace od obcí na školy – dle roku 2006 Příděl do soc. fondu Dotace ze SFŽP na výstavbu fermentační stanice Dotace z ERDF na výstavbu fermentační stanice
9 407 720,00 2 412 110,00 10 625 740,00 16 303 900,00
311 780,00 2 212 000,00 192 680,00 4 600,00 80 280,00 6 560,00 1 600,00 720 000,00 1 514 880,00 43 793 850,00 62 600,00 305 370,00 5 423 420,00 900 000,00 1 700 000,00 4 243 270,00 725 710,00 351 700,00 13 712 070,00 6 706 000,00 52 000,00 40 130,00 50 000,00 6 848 130,00 64 354 050,00 3 471 700,00 1 015 380,00 11 298 730,00 688 420,00 123 420,00 4 130 300,00 30 977 300,00
Přijaté dotace celkem
51 705 250,00
Příjmy před konsolidací celkem Půjčka ze SFŽP na výstavbu fermentační stanice Splátka úvěru na 16 b.j. "A" Splátka úvěru na čp. 55 Splátka úvěru na novou knihovnu, ŠJ Bří Čapků Splátka úvěru na nákup SPV a Internátu Dr. Hejny 133, dostavbu DPS II Převod HV z hospodářské činnosti - lesů Dofinancování akcí (20t. STCJH, maj.střecha DPS 1,274mil.,přeložka silnice 1,5mil., ferm.st.2,319mil.) Financování celkem
Příjmy + financování celkem
116 059 300,00 2 065 100,00 -186 580,00 -231 600,00 -434 400,00 -600 000,00 5 113 770,00 5 726 290,00 121 785 590,00
Výdaje Ošetřování městské zeleně Investice, opravy na vodohosp. zařízeních Vodní a lesní hospodářství celkem Mateřská škola Úpice – provoz 1.295tis.+modernizace zařízení Jaromír údržba Na Veselce údržba Radeč údržba Základní školy Bří Čapků provoz údržba Lány provoz údržba ZUŠ provoz – 38tis.+15tis.zájezd+55tis.obuv, oblečení údržba + oprava klavíru (80tis.Kč) Školství celkem Městská kulturní zařízení: Knihovna provoz údržba Kult. střed. provoz (v tom 30.000,- pro div. ochot.-zkoušky-teplo údržba - společenský sál údržba - divadlo Muzeum a Gal. provoz údržba SPOZ Kronika + OON kronikář Vydávání Úpických novin Příspěvek městské dech. hudbě (14.000,-) + pronájem Přísp. KS Č. Kost. na čas. "Rodným krajem" Příspěvky dle rozdělení kulturní komise Granty na kulturní a společenské akce - dle rozh. kult. komise Příspěvky ostatním sdružením Klub loutkářů (12.000,-) + provoz Kultura celkem
200 000,00 200 000,00 1 510 000,00 13 000,00
2 620 000,00 150 000,00 2 014 000,00 108 000,00 178 000,00 6 593 000,00 2 142 000,00 9 000,00 1 550 000,00 30 000,00 100 000,00 606 000,00 55 000,00 30 000,00 20 000,00 215 000,00 24 000,00 5 000,00 60 000,00 150 000,00 40 000,00 30 000,00 5 066 000,00
Město Úpice:
Provoz + ostatní náklady mzdové prostředky + OOV příděl. do soc. fondu prádlo, oděv, obuv - pro VPP knihy, učební pomůcky, tisk drobný hm. dlouh. majetek (150tis. na dět.hřiště) nákup nové hlavní kopírky vč.tiskárny nákup materiálu j. n. voda teplo elektrická energie pohonné hmoty a maziva služby pošt služby telekomunikací služby peněžních ústavů - pojištění majetku, popl. konzultační, poradenské a právní služby služby školení a vzdělávání nákup ostatních služeb(100.000,- na historii Úpice) provoz Infocentra v čp. 133 vybavení Infocentra-rekl.panely, TV, DVD, stojany údržba a opravy (150tis. na dětská hřiště) programové vybavení cestovné pohoštění + svatby dary nákup kolků, platby daní a poplatků Město Úpice: Investice fermentační stanice vč.dozoru a zař.staveniště 4. splátka nákupu SPV projektové dokumentace, studie nutné investice související s výstavbou nov. mostu nákup pozemků změna územního plánu č. 3 Provoz úřadu + investice + jinde nezařaditelné náklady celkem Úroky z úvěrů (KB 234tis.,ČMHB 155,65tis.,ČS 270tis.Kč) Členové zastupitelstva + OON soc. a zdrav. pojištění Sbor dobrovolných hasičů Úpice: mzdové prostředky prádlo, oděv, obuv knihy, učební pomůcky, tisk drobný hmotný dlouhodobý majetek nákup materiálu j. n. voda teplo elektrická energie pohonné hmoty a maziva služby pošt
4 768 570,00 100 390,00 12 000,00 40 000,00 350 000,00 100 000,00 200 000,00 20 000,00 155 170,00 50 000,00 20 000,00 220 000,00 278 000,00 444 000,00 100 000,00 80 000,00 410 000,00 106 500,00 100 000,00 500 000,00 100 000,00 15 000,00 30 000,00 5 000,00 70 000,00 49 967 970,00 1 500 000,00 700 000,00 1 500 000,00 200 000,00 255 850,00 64 067 450,00 659 650,00 994 200,00 347 970,00 120 000,00 84 500,00 2 500,00 200 000,00 20 000,00 7 000,00 110 000,00 6 000,00 40 000,00 1 000,00
služby telekomunikací služby školení a vzdělávání nákup ostatních služeb opravy a udržování ostatní nákupy j. n. práce s mládeží SDH celkem Vnitřní správa celkem Klub důchodců Domov důchodců Tmavý důl - příspěvek Domov důchodců Lampertice - příspěvek Sdružení vzájemné pomoci zdravotně postižených Úpice - příspěvek Klub osamělých matek - příspěvek Mateřské centrum Slůně – provozní náklady (48 tis.) + vybavení Příspěvek mykologům Příspěvek kynologům Svaz diabetiků - příspěvek Český červený kříž Úpice - příspěvek celkem Chovatelé - příspěvek Klub přátel Bří Čapků Příspěvky NO CČSH Úpice a FÚ ŘKC Úpice Pečovatelská služba Úpice: mzdové prostředky + OOV soc. a zdrav. pojištění příděly do soc. fondu prádlo, oděv, obuv knihy, učební pomůcky, tisk drobný hmotný dlouhodobý majetek nákup materiálu j. n. teplo elektrická energie pohonné hmoty a maziva služby pošt služby telekomunikací služby školení a vzdělávání nákup ostatních služeb opravy a udržování cestovné pohoštění úklid v Klubu důchodců DPS Úpice celkem Dávky pomoci v hmotné nouzi Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Příspěvek na zvláštní pomůcky Dávky sociální péče celkem Práce a sociální věci celkem Správa byt. fondu: údržba
20 000,00 40 000,00 10 000,00 55 000,00 1 000,00 3 000,00 720 000,00 66 789 270,00 28 000,00 11 000,00 3 000,00 15 000,00 10 000,00 60 000,00 2 000,00 5 000,00 10 000,00 10 000,00 5 000,00 2 000,00 100 000,00
1 176 250,00 411 690,00 23 030,00 15 000,00 2 500,00 30 000,00 40 000,00 35 000,00 55 000,00 35 000,00 1 000,00 25 000,00 20 000,00 40 000,00 25 000,00 5 000,00 3 000,00 15 000,00 1 957 470,00 9 038 980,00 2 179 750,00 80 000,00 11 298 730,00 13 517 200,00 1 993 270,00
střecha na DPS materiálové výdaje služby k vyúčtování Správa bytového fondu celkem Příspěvek TS údržba komunikací - zimní, letní veřejné osvětlení péče o zeleň správa hřbitova provoz veřejného WC svoz komun. odpadu likvidace odpadu po městě Opravy městských zařízení dle rozpisu Opravy, havárie, nepředvídané akce Místní hospodářství celkem Prezentace Města Úpice, propagační materiály, reklamní tabule Příspěvek sdružení obcí Jestřebí hory – dle roku 2006 Sportovní a turistické centrum Jestřebích hor - provoz Příspěvky dle rozdělení sportovní komise Granty na sportovní akce - dle rozh. sportovní komise Příspěvek na údržbu a napouštění požární nádrže Rezerva Všeobecná pokladní správa celkem
Výdaje celkem Rozdíl: Příjmy - výdaje, + = rezerva, - = schodek
1 274 230,00 50 000,00 5 453 420,00 8 770 920,00 3 300 000,00 1 650 000,00 1 270 000,00 150 000,00 30 000,00 2 500 000,00 1 200 000,00 3 710 000,00 600 000,00 23 180 920,00 300 000,00 234 440,00 1 015 000,00 600 000,00 200 000,00 50 000,00 4 039 760,00 6 439 200,00 121 785 590,00 0,00
PŘÍLOHA B
VÝHLED HOSPODAŘENÍ MĚSTA ÚPICE DO R. 2018
Hotovost na počátku roku PŘÍJMY v tis. Kč k 31. 12. : Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4 Příjmy celkem (před konsolidací) Konsolidace celkem Příjmy po konsolidaci - úvěry krátkodobé (do 1 roku) - úvěry dlouhodobé - výše uvažovaného úvěru od SFŽP - příjem z vydání krátkodobých dluhop. - příjem z vydání dlouhodobých dluhop. - ostatní Přijaté úvěry a komunální obligace PŘÍJMY CELKEM
2004 2005 24573 14506
2004 40335 12818 380 239885 293418 155410 138008 0 0 0 0
2007 7662
2008 6271
2009 6627
2010 7296
2011 8347
2005 2006 2007 38274 39805 41397 12519 12485 12535 1924 2500 260 15864 52042 15964 68581 106832 70156 111 115 120 68470 106717 70036 0 0 0 3823 0 0 0 2125 0
2008 43053 12585 260 16014 71912 125 71787 0 0 0
2009 44775 12635 260 16064 73734 130 73604 0 0 0
2010 46566 12685 260 16114 75625 135 75490 0 0 0
2011 48428 12735 260 16164 77587 140 77447 0 0 0
2012 50366 12785 260 16214 79625 145 79480 0 0 0
2013 52381 13735 260 16264 82640 150 82490 0 0 0
2014 54476 13785 260 16314 84835 155 84680 0 0 0
2015 56655 13835 260 16364 87114 160 86954 0 0 0
2016 58921 13885 260 16414 89480 165 89315 0 0 0
2017 61278 13935 260 16464 91937 170 91767 0 0 0
2018 63729 13985 260 16514 94488 175 94313 0 0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2006 12675
0
0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 9971 11556 12273 13765 14527 16029 17200
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3823 2125 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 138008 72293 108842 70036 71787 73604 75490 77447 79480 82490 84680 86954 89315 91767 94313
VÝDAJE v tis. Kč k 31. 12. Třída 5 Třída 6 Třída 7 Výdaje celkem (před konsolidací) Konsolidace celkem Výdaje po konsolidaci - splátka jistiny krátkodobých úvěrů - splátka jistiny dlouhodobých úvěrů - splátka jistiny uvaž. úvěru od SFŽP - splátka jistiny krátkodobého dluhopisu - splátka jistiny dlouhodobého dluhopisu - ostatní Splátky jistin úvěrů, dluhopisů VÝDAJE CELKEM Hotovost běžného roku Hotovost na konci roku
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 249883 66167 67490 67500 67500 69000 70500 72000 73500 76500 78000 81000 82500 85500 85594 49931 7229 45253 2600 2600 2600 2600 2600 3500 4500 4500 4500 5000 5000 5000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 299814 73396 112743 70100 70100 71600 73100 74600 77000 81000 82500 85500 87500 90500 90594 155410 111 115 120 125 130 135 140 145 150 155 160 165 170 175 144404 73285 112628 69980 69975 71470 72965 74460 76855 80850 82345 85340 87335 90330 90419 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3671 839 1226 1235 1244 1253 1261 1150 827 710 631 639 266 266 284 0 0 0 213 213 213 213 213 213 213 213 213 213 0 0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3671 839 1226 1447 1456 1465 1474 1363 1040 923 843 852 478 266 284 148075 74124 113854 71427 71431 72935 74439 75823 77895 81773 83188 86192 87813 90596 90703 -10067 -1831 -5012 -1391 356 669 1051 1624 1585 717 1492 762 1502 1171 3610 14506 12675 7662 6271 6627 7296 8347 9971 11556 12273 13765 14527 16029 17200 20810
PŘÍLOHA C:
SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ÚPICI Zapsané v Rejstříku kulturních památek pod příslušným číslem. 42227/6-3695 - Kostel sv. Jakuba Většího - náměstí Barokní architektura konzervativního směru z let 1698-1700 stavěná J. Schottem, výrazná dominanta náměstí i města. Majitel: římskokatolická církev - mobiliář kostela sv. Jakuba Většího - prohlášen 2. 11. 1993 239/6-3696 - Kaple sv. Michala v parčíku u divadla A. Jiráska /starý hřbitov/ Barokní stavba stavěná v letech 1698-1701 J. Schottem. Jedna z prvních centrál Trutnovska. Majitel: církev římskokatolická
3697 - Mariánský sloup - náměstí Hodnotné barokní sousoší z r. 1724 navazující na výtvarný směr M. B. Brauna. Majitel: Město Úpice
20710-3698 - Sousoší sv. Trojice - na Skalce Lidová sochařská práce z r. 1799 užívající barokních forem. Majitel: církev římskokatolická
32963-3699 - Kříž „U zabitého“ v rokli na Dlouhých záhonech Hrubě tesaný kříž, doklad dosud neznámé události v 17. století. Majitel: Město Úpice 45937/6-3670 - Městská spořitelna č. p. 800 - Bří Čapků Významné dílo české architektury z r. 1933 od architekta Friewalda, se sochařskou výzdobou J. Bílka. Majitel: Česká spořitelna
44890/6-3701 - Stará radnice č. p. 30 - náměstí T. G. Masaryka Ranně barokní radnice z r. 1678, nejstarší hmotný doklad zděné výstavby města. Jiný hmotný majetek 195/75 457 - 1-1. Majitel: Město Úpice 41289/6-3703 - Lidová stavba „Dřevěnka“ č. p. 92 Patrová roubená hospoda, jedna z nejstarších budov města, první zápisy z r. 1620, významná stavba starou stavební technikou z „kuláčů“. Majitel: Město Úpice
25027/6-3705 - Dům č. p. 165, Poděbradova ul. Roubená chalupa , významný doklad bydlení v 18. století. Majitel: p.Táborský, Hradec Králové 38935/6-5092 - Dům č. p. 265, ulice Bří Čapků, dříve dům rodiny MUDr. Čapka Majitel: Ministerstvo vnitra ČR, Praha
22491/6-5093 - Dům č. p. 11/12 - náměstí T. G. M., dříve Morawetzova vila Majitel: Jaroslav a Marta Rykrovi 18409/6-5094 - Dům č. p. 624, budova Městského úřadu Socha - alegorie „Válka“ na č. p. 624 Socha - alegorie „Mír“ na č. p. 624 Majitel: Měst o Úpice 13433-5670 - Dům č. p. 44, Žižkova ulice (do náměstí) prohlášeno 11. 11. 1993 rejstř. č. 5094 - doplňkový list Majitel: Vladimír Žižka, Pilníkov 231 13433-5671 - Dům „U Johanesu“, č. p. 34, nám.T. G. M. prohlášeno 15. 11. 1993 Majitel: Zdena Lokvencová, Jana Suchánková 49453/6-5988 - Husův sbor č. p. 644, Husova ulice, kostel CČSH Majitel: CČSH
50508/6-6048 - Dům č. p. 1 - fara, farní úřad Majitel: církev římskokatolická 49997/6-6052 - Dům č. p. 5 - náměstí T. G. M. Majitel: Roman Mareš, Pod Skalkou, Úpice 49995/6-6058 - Dům č. p. 46 - (pod náměstím), Žižkova 46 Majitel: Eva Buřilová, Prokopa Velikého 108, Úpice 101693 - Dům č. 404 Bří Čapků 404 Majitel: Jiří Pacák Dům č. p. 7- vedle fary Majitel: Eva Freibertová
/v řízení o zápis do rejstříku kult. památek/
Dům č. p. 45 - pod náměstím, Žižkova ulice Majitel: Ing. Václav Musil, Žacléř
/v řízení/
PŘÍLOHA E: SEZNAM OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK MĚSTA ÚPICE O koeficientu pro výpočet daň z nemovitosti (1/1992) O závazné části územního plánu Města Úpice (4/1998) O rozsahu, způsobu a lhůtách odstraňování závad sjízdnosti a schůdnosti místních komunikací v obvodu města Úpice (5/1998) Směrnice pro vyřizování petic na MÚ v Úpici (7/2001) Požární řád (2002) O změně č. 1 územního plánu Města Úpice (1/2003) O provozu na tržnici. Tržní řád (2/2003) O místních poplatcích (3/2003) O změně č. 2 územního plánu Města Úpice (2/2005) O místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přípravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (5/2005) O systému shromažďování, sběru, přípravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vč. systému nakládání se stavebním odpadem (7/2005) O místním poplatku ze psů (1/2006) O místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (2/2006) O místním poplatku za ubytovací kapacity (3/2006) O místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj (4/2006) O místním poplatku ze vstupného (5/2006) O místním poplatku za užívání veřejného prostranství (8/2006) O stanovení spádových obvodů základních škol zřízených Městem Úpice (1/2007) O změně č. 3 územního plánu Města Úpice (2007)
PŘÍLOHA F:
VÝSTUP Z VEŘEJNÉ DISKUZE O ROZVOJI A BUDOUCNOSTI MĚSTĚ ÚPICE konané dne 17. 4. 2007 v Městském kulturním sále neboli HLAS LIDU:
Pozn.: První číslo je počet pracovních skupin, které sdílely ten který názor (max.5), druhé číslo je počet „preferenčních hlasů“ od jednotlivců; pro lepší orientaci jsou tučně napsány ty body, kde se shodlo 4-5 skupin.
OBČANSKÁ VYBAVENOST poliklinika – výtah + bezbariérový přístup
5+5
chodníky (všeobecně, 1. fáze do náměstí)
5+6
obnovení koupaliště
5+10
veřejné záchody – na více místech
5+0
dodržování dopravních předpisů ve městě
5+3
zachovat školku v Radči
4+5
hřbitov – parkoviště
4+0
ul. 3.května – infrastruktura, topení
5+6
značení a osvětlení přechodů
4+0
příprava výstavby rod. domů (úz. Plán)
4+0
parkovací místa ve městě (řád parkování na náměstí)
4+0
chodník do Radče
5+4
kanalizace (Radeč)
2+2
dopravní spojení Úpice – M. Svatoňovice
3+0
mimoškolní činnost (kluby...)
2+1
ekologické osvětlení
3+0
cyklostezka Sparta, Sychrov, Radeč (ozn. pruhu bezp.)
3+2
garáže – vícepatrové pro veřejnost (Veselka)
3+1
pokrytí internetem (např. Radeč horní)
3+0
chybí dům služeb
3+2
osvětlení na Teichman. kopci
1+1
revitalizace sídlišť (vč. parkování)
2+1
vytvoření pěších zón
1+0
zlepšit lékař. služby (zubař, obvoďák, delší prac.doba, pohotovost)
3+6
oživení náměstí (přemístění pošty, lepší parkování)
3+0
televizní městský okruh
3+0
MěÚ – výtah + bezbariérový přístup
2+1
autobusové nádr. (přemístit, zastřešit, WC, lavičky, drobné občerstvení)
2+0
chybí odpadkové koše (Sychrov)
1+1
zrcadlo – Teuchm. Ulice
2+0
silnice od mostu Sv. Čecha na Sychrov (oprava, zákaz zastavení)
1+0
divadlo – bezbariérový přístup
2+1
zkvalitnění intern. stránek města Úpice
1+1
podpořit vznik a udržení středního školství + VOŠ
2+3
SPORT, KULTURA, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT zmodernizovat koupaliště Podrač
4+15
zimní stadión
4+3
krytý bazén (využití odpadního tepla z fermentační stanice)
4+5
úprava hřišť pro děti (více a na bezpeč. místech)
5+1
rozvoj spolupráce s hvězdárnou
5+3
úprava břehu pro vodáky (u jezu)
4+0
dům čp. 2 – středisko vol. času (mládež,senioři), výstavní síň
5+5
víceúčelový sál pro loutkové divadlo, koncerty vážné hudby, plesy
4+9
obnovení Čapkovy zahrady, úsilí o navrácení domu
4+3
podpora kluziště v Radči
4+1
víceúčelová hala na Lánech (spolupráce s Havlovicemi)
4+1
modernizace, zateplení, fasáda divadelní budovy
5+0
komunikace města s občanskými spolky
4+2
více kulturních pořadů – přehlídky, festivaly, odpolední zábavy
4+0
reorganizace MKZ – oddělení jednotlivých organizací
2+2
expozice historie vážení (Tonava)
1+0
podchycení romské mládeže pro kulturu
2+0
větší propagace muzea
1+0
péče o pomník na Dl. Záhonech
1+0
založení skautingu
2+6
prostory pro schůzování spolků (penzión)
2+0
využití Orelny
1+2
Sparta – areál (dobudování)
1+8
při každé schůzi zpěv (2-4 písně)
3+0
CESTOVNÍ RUCH možnost zimních sportů
4+0
stanovení dominant (Čapkové, Mezerová)
4+4
krytý bazén
5+3
cyklotrasy
4+2
skibus Úpice – Krkonoše
5+1
oživení náměstí + zeleň + lavičky + koše
5+4
rozšířit nabídku ubytování a stravování
4+0
rozšíření nabídky služeb pro turisty
1+0
koupání
3+1
turistické stezky – s popisem
2+1
kultura, zábavy, diskotéka, koncerty
3+4
propagace
3+1
podpora tradičních akcí (Masopust, smrťačka)
3+0
odpočinkové zóny /Kréta, Pod Velbanou) + Dl. Záhony
3+1
návaznost cyklotras na Náchodsko a další okolí
3+0
spolupráce s okolními IC
1+0
veřejné WC
3+0
Infocentrum na Dřevěnce + navigace
2+0
cyklotrasa krajem Devatera pohádek
1+3
oživení centra města
1+0
cyklotrasy do Trutnova
1+0
IC podle mezinár. kritérií
2+0
vodní turistika
1+0
informační zálivy na silnice (Batňovice, Suchovršice, Sparta, kemp Radeč)
2+0
přehodnotit (rozšířit služby městského penzionu) – mimo ubyt. i stravování, letní posezení, zázemí pro spolky, schůze, přednášky, půjčování kol, sport. náčiní, zachovat histor. prostory 1+4 prodloužení otevírací doby muzea
1+0
nelikvidovat historické památky
1+0
důstojný stánek pro úpické umělce (nežijící) – Mezerová, J. Čapek, Berger, Řezníček – možnost v některém nevyužitém objektu 1+0 podpora záměru zeměď. muzea – Radeč
1+0
využití. školy v Radči pro cestovní ruch
1+0
zvážit možnost stálé exp. modelů aut
1+1
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ volně pobíhající psi (nepořádek, exkrementy)
4+5
problém odpadků na veřejných prostorách (výchova občanů)
4+0
tříděný odpad – zvýšit počty míst a nádob
3+1
městské lesy - využití větví, zakoupit štěpkovač a štěpky topit
1+1
boj proti vandalům, spolupráce s policií
2+8
podpora estetického vzhledu města (koncepce + půjčky atd.)
1+4
čistota – udržování v okolí města a v katastru města
1+1
zvažovat rozsah pokrytí ploch mulčovací kůrou (způsobuje nepořádek)
1+0
výběr vhodných dřevin na veřejné plochy (smrk na náměstí?)
1+2
černé skládky
2+0
rozšířit klidové zóny – lesoparky – přední část Velbaby, lomy u Dl. Záhonů
2+1
přírodně atrakt. místa – ochrana a zájem (přístupová cesta k Mostolince)
1+10
kontrola nad břehy Úpy
1+0
pálení PET lahví + dom. odpadu – kontrola
2+0
odpad od firem (tržiště)
1+0
osvěta – bioodpad z domácností, tříděný odpad (informovanost)
2+0
větší počet odpadkových košů
2+0
komunikace s občany – úklid kolem domů
1+1
plochy pro psy (víc místa pro venčení psů)
1+0
ekologické veřejné osvětlení (nesvítit do nebe)
1+2
PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ zaměření na cest.ruch – stravování, ubytování, služby, prezentace
4+1
podpora hvězdárny
4+1
rozvoj služeb (opravna obuvi, čistírna, šití, balení dárků, fotograf)
4+0
pomoc při zviditelnění místních podnikatelů (Úpické noviny, seznam podnikatelů -internet, TV, veřejný seznam) 4+4 využití objektů – dům služeb, SPV: centrum pro mladé rodiny, garáže
5+2
Dřevěnka (městské infocentrum , muzeum, penzion)
3+1
preference a podpora místních firem
3+1
územní plán – zóna služeb, průmyslová zóna
2+1
využití a zpracování městských surovin – dřevo, kámen, odpad
2+1
spolupráce podnikatel + obec
1+2
budování infrastruktury – rychlostní komunikace Královec, Havlovice na 1/14 (TU-NA)
