Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji Schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 10/2003/ZK dne 11.února 2003 Aktualizace opatření schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 340/2006/ZK dne 19.12.2006
Obsah: 1. ÚVOD 2. SOUČASNÝ STAV TĚLOVÝCHOVY A SPORTU V JIHOČESKÉM KRAJI A JEHO PROBLÉMY 2.1. Charakteristika podmínek pro rekreační i výkonnostní tělovýchovu a sport v kraji 2.2. Tělesná výchova a sport ve školách a školských zařízeních zřizovaných Jihočeským krajem i ve školách jiných zřizovatelů 2.3. Tělesná výchova a sport na jihočeských vysokých školách 2.4. Tělovýchovná a sportovní občanská sdružení 2.5. Vrcholový a výkonnostní sport, příprava sportovních talentů 2.6. Podnikatelská činnost v tělovýchově a sportu 2.7. Charakteristika ekonomických podmínek pro rekreační i výkonnostní tělovýchovu a sport v kraji 3. NÁVRH VÝCHODISEK PRO ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU 4. NÁVRH KONKRÉTNÍCH OPATŘENÍ PRO ORGÁNY KRAJE, PRO ORGÁNY OBCÍ I OSTATNÍ SUBJEKTY 5. PŘÍLOHY 5.1. Vybrané statistické údaje o rozhodujících občanských sdruženích ve sportu a tělovýchově v Jihočeském kraji 5.2. Statistické údaje o svazech střešních občanských sdružení v Jihočeském kraji 5.3. Sportovní orgány Jihočeského kraje
1
1. Úvod Přiměřená pohybová aktivita patří k základním a určujícím faktorům ovlivňujícím zdraví a délku lidského života, kterou není možno jiným způsobem kompenzovat. Vzhledem ke stálému snižování přirozené fyzické zátěže u všech věkových skupin občanů je proto funkce tělovýchovy a sportu v současné době v jejich životě nezastupitelná. Jako nejrozšířenější ze všech sociálních aktivit přispívá tělovýchova a sport ke vzniku demokratických sdružení občanů, vede je k aktivitě, toleranci, respektu a spolupráci. Aktivní způsob života zejména v tělovýchovné a sportovní oblasti patří mezi nejdůležitější a nejefektivnější součásti prevence drogové závislosti, alkoholismu, kriminality a dalších negativních sociálních jevů. Mnohým občanům se zdravotním postižením napomáhá v jejich snaze úspěšně se vyrovnat s jejich handicapem a v integraci do společnosti. Sport a tělovýchova jsou přínosem i pro ekonomiku regionu, bez významu není ani vliv sportovního průmyslu, služeb a organizací na počet pracovních příležitostí. Sport a tělovýchova, zejména vrcholový sport, jsou ve světě v posledních letech výrazně ovlivňovány komercializací, která souvisí s odměňováním účasti a výkonů špičkových sportovců, jejich mediální prezentací a následnou popularitou slučovanou s propagací a reklamou nejrůznějšího zboží. Příklady vrcholových světově populárních sportovců se stávají vzorem pro mládež a ostatní obyvatele k aktivnímu tělesnému pohybu. To je též jeden z důvodů, který vede vlády vyspělých zemí k vypracování sportovní politiky, která je zaměřena na zvyšování účasti obyvatel na nejrůznějších pohybových a sportovních aktivitách. Nabídky k aktivní účasti jsou zajišťovány nejen prostřednictvím sportovních klubů, ale i na regionální a komunální úrovni, kdy se nižší orgány státní a veřejné správy stávají koordinátory těchto aktivit v rámci svého regionu. V souladu s těmito přístupy je formulována i Evropská charta sportu a Kodex sportovní etiky, jejichž principy respektuje většina vlád evropských zemí. Jejich obsah tvoří doporučení vládám členských zemí Rady Evropy v rozhodujících směrech organizace a podpory sportu. Usnesením vlády ČR ze dne 6.ledna 1999 č.2 byla schválena Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice a v rámci jejího naplňování byly v roce 2000 schváleny další dva významné celostátní dokumenty, a sice Národní program rozvoje sportu pro všechny a Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů. Dalším splněným úkolem této celostátní koncepce bylo schválení Zákona č. 115/2001 o podpoře sportu, který je v platnosti od 1.4.2001. Ten stanovil v § 5 úkoly krajům a v § 6 podobné úkoly obcím. Podle tohoto zákona „kraje v samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů, b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení, c) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu .“ V rámci vytváření podmínek pro postupné zabezpečování úkolů v oblasti sportu bylo při odboru školství Krajského úřadu Jihočeského kraje zřízeno oddělení mládeže, tělovýchovy a sportu, pracovní skupina Programu rozvoje kraje pro oblast školství a vědy byla doplněna o zástupce sportu a přejmenována na Pracovní skupinu pro vzdělávání, vědu a sport. Jako jeden z prvních úkolů bylo stanoveno analyzovat současnou situaci v jihočeském sportu a vypracovat Koncepci rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji.
2
2. SOUČASNÝ STAV TĚLOVÝCHOVY A SPORTU V JIHOČESKÉM KRAJI A JEHO HLAVNÍ PROBLÉMY V rámci provedené SWOT analýzy v oblasti sportu pro Program rozvoje kraje byl Jihočeský kraj charakterizován následovně: a) silné stránky: - v regionu existuje velký počet základních článků jednotlivých občanských sdružení z oblasti tělovýchovy a sportu (spolků, jednot, klubů, odborů a oddílů), např. v roce 2000 to bylo v rámci ČSTV - 1578, STSČ – 272, AŠSK – 254, ČASPV – 102, apod. - vlastní iniciativou těchto občanských sdružení bylo ustaveno Jihočeské všesportovní kolegium tvořené předsedy 11 nejpočetnějších střešních organizací, které se zabývají tělovýchovou a sportem (jako 12.člen byl kooptován pracovník zastupující všechny ostatní organizace představující cca 1,5 % sportovců) – viz tabulka v příloze č. 6 1. - jihočeský region má mimořádně příznivé podmínky pro provozování sportovních a tělovýchovných aktivit v přirozeném přírodním prostředí, - hustá a poměrně dobře udržovaná síť turistických značených cest . b) slabé stránky: - slabá materiálně technická základna pro rekreační i výkonnostní sport (chybí větší počet sportovních hal, plaveckých bazénů u škol, větších školních tělocvičen, letních bezprašných hřišť, chybí hřiště pro moderní sporty jako je softbal apod.), - chybí dostatek udržovaných a náležitě technicky vybavených veřejně přístupných sportovišť, c) příležitosti: - využití přírodního potenciálu jihočeské krajiny k vybudování uceleného systému pěších, cykloturistických a lyžařských turistických tras s možností propojení s Dolním a Horním Rakouskem i s Dolním Bavorskem, - možnost zřizování půjčoven lodí, kol, lyží a dalšího sportovního vybavení nejen pro obyvatele kraje, ale i pro zvýšení cestovního ruchu s cílem prodloužení pobytu návštěvníků, - využívání velkého množství vodních ploch pro letní i zimní sporty. d) ohrožení: - nedostatek finančních zdrojů na budování standardní materiálně-technické základny pro rekreační i výkonnostní sport na evropské úrovni, - nedostatečná možnost ohodnocení a tím i nízká motivace pro zapojení kvalifikovaných pedagogických pracovníků do práce v mimoškolní zájmové tělovýchově i do funkcionářské a trenérské práce ve výkonnostním sportu, - stále ještě slabá až nedostatečná podpora kraje a obcí spolkové tělovýchově a sportu, zejména ve vztahu k mládeži Na základě této analýzy byl schválen návrh na vytvoření Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji, která bude zaměřena na zvyšování účasti obyvatel kraje ze všech věkových kategorií na nejrůznějších pohybových a sportovních aktivitách. Rovněž byl schválen i strategický cíl: vytvořit funkční navzájem propojený systém tělovýchovných a sportovních aktivit, včetně společenských i materiálně-technických podmínek a celokrajské informační databáze, který bude obsahovat školní tělovýchovu a sport, tělovýchovná a sportovní občanská sdružení, přípravu sportovních talentů a sportovní reprezentaci kraje, podnikatelskou činnost v tělovýchově a sportu i možnosti
3
neorganizovaných pohybových a sportovních aktivit na otevřených sportovištích i v přírodním prostředí. Jihočeský kraj měl ke konci roku 2001 téměř 630 tis.obyvatel, což představuje hustotu 62,6 obyvatele na km2, tedy nejméně ze všech krajů republiky. Podle statistických údajů získaných od sportovních subjektů působících na území kraje je do pravidelné sportovní činnosti zapojeno 175 140 obyvatel kraje, což představuje 27,8% celé populace. Ze zbývajících více než 70% obyvatel sportuje příležitostně či spíše rekreačně asi jedna polovina a druhá polovina, tj více než 225 tis.obyvatel kraje, nesportuje téměř vůbec. Přitom většina z těchto lidí si podle dotazníkového průzkumu význam sportu uvědomuje a mnozí z nich by se chtěli sportu soustavněji věnovat, ale za předpokladu lepších podmínek. V porovnání s ostatními kraji jsme pod celostátním průměrem, který se pohybuje kolem 33% pravidelně sportující populace. Srovnání s vyspělými evropskými zeměmi, např. s našimi sousedy Rakouskem a Německem, kde vlády, regiony a obce sport výrazněji podporují, ukazuje, že situace u nás je v tomto směru stále neuspokojivá. Tab.č.1 Kraj
Vybrané ukazatele v oblasti tělovýchovy a sportu (údaje MŠMT: rok 2002) Počet členů sport.org. Sportovní plocha na Sportovní plocha na v počtu obyvatel – v % obyvatele – v m2 člena sport.org. – v m2 Jihočeský 27,8 6,74 24,22 Jihomoravský 23,6 7,28 30,84 Karlovarský 23,0 14,33 62,23 Královéhradecký 28,4 8,33 29,35 Liberecký 28,3 13,60 48,04 Moravskoslezský 16,9 8,29 48,92 Olomoucký 24,1 9,16 38,08 Pardubický 25,9 8,08 31,16 Plzeňský 29,7 10,96 36,87 Praha 22,4 3,49 15,60 Středočeský 26,4 10,81 40,89 Ústecký 17,4 8,06 46,30 Vysočina 23,6 8,03 34,04 Zlínský 25,4 10,37 40,85 CELKEM 23,7 8,48 35,77
Podle aktuálních statistických analýz trvale klesá míra aktivního spontánního sportování i u dětí a mládeže, vztah ke sportu se už v této věkové kategorii stále více polarizuje. Na jedné straně poměrně malá část dětí a mládeže intenzivně sportuje několikrát v týdnu, někdy i každodenně, na druhé straně velká část dětí i mládeže postrádá jakoukoliv fyzickou aktivitu během svého volného času. Soustavně se zvyšují počty zdravotně oslabených dětí, nárůst civilizačních chorob se projevuje i v počtech občanů s částečným invalidním důchodem (přes 10 tis. v kraji) a plně invalidních (přes 25 tis. v kraji). 2.1. Charakteristika podmínek pro rekreační i výkonnostní tělovýchovu a sport v Jihočeském kraji Specifikou Jihočeského kraje je více než 25 tisíc zařízení pro individuální občanskou rekreaci (chaty, rekreační chalupy). Velmi dobré přírodní podmínky jihočeského regionu rovněž ovlivnily vznik většího množství celoročně využívaných rekreačních oblastí, vhodných pro provozování prakticky všech druhů rekreačních sportů nenáročných na 4
technické vybavení. I když ve větších městech jsou k dispozici letní i zimní stadiony, plavecké bazény, tělocvičny, hřiště, fitnescentra a některá další sportovní zařízení, ve srovnání s většinou ostatních krajů republiky je nutné konstatovat, že v materiálně-technické základně pro další rozvoj tělovýchovy a sportu v kraji jsou ještě značné rezervy a z výše uvedeného přehledu (viz tab.č.1) Jižní Čechy jsou charakterem krajiny neobyčejně pestré a nabízejí ideální podmínky pro pěší turistiku. Hustá síť značených turistických cest umožňuje poznat nejcennější přírodní partie a navazuje bezprostředně na komunikace. Systém turistického značení Klubu českých turistů, uznávaný po celé Evropě jako unikátní, je doplněn souborem orientačních map, které pokrývají celé území kraje. Pěším turistům slouží v jižních Čechách podle aktuálních údajů KČT celkem 5032,6 km značených cest, které přivádějí návštěvníky do všech přírodně, kulturně, historicky i společensky zajímavých míst kraje. Tab. č.2 : Kilometráž pěších turistických značených cest (údaje KČT: 2002) Okres CB CK JH PI PT ST km 848,5 554,3 800,4 767,8 1021,9 409,8
TA 629,9
Celkem 5032,6
Jako první moderní formu dopravy turistů k nástupům na nejzajímavější pěší trasy lze uvést, že v době od 14.6. do 14.9. je možné v oblasti Šumavy cestovat mezi Špičákem u Železné Rudy a Kaplicí pod Boubínem zvláštními turistickými ekoautobusy s pohonem na bionaftu. Na hraničním přechodu Bučina existuje možnost přestupu na autobusy systému Igel Bus (plynový pohon), provozovaného v regionu NP Bavorský les. Cykloturistika se jednoznačně v poslední době stává nejoblíbenějším způsobem aktivního pohybu v přírodě. V jižních Čechách není prakticky oblast, kde by nebylo možno naplánovat cyklistický výlet nebo několikadenní trasu. Je však z hlediska bezpečnostního i orientačního rozdíl mezi cykloturistikou po neznačených trasách a cykloturistikou po cyklotrasách jednotně značených Klubem českých turistů. Na území Jihočeského kraje je v současné době celkem 8 cyklotras II. třídy v celkové délce 508 km, 6 cyklotras III.třídy v celkové délce 138 km a 151 cyklotras IV.třídy v celkové délce 2206,5 km. Konkrétní přehled, kilometráž i průběh těchto značených cyklotras KČT lze nalézt na www.klubturistu.cz a na specializovaných cykloturistických mapách. Lyžařská turistika i sjezdové lyžování včetně všech ostatních moderních zimních sportů na sněhu mají nejlepší zázemí na Šumavě, částečně pak i v Novohradských a Slepičích horách a v oblasti Blanského lesa. Je snaha každoročně rozšiřovat nabídku upravených běžeckých stop i sjezdovek ve většině známých střediscích zimních sportů. jako jsou Lyžařský areál Zadov-Churáňov, Nové Hutě, Kvilda, Kubova Huť, Borová Lada, Strážný, Libínské Sedlo, Stožec, Frymburk-Kramolín a další. Přesný průběh i kilometráž zimních lyžařských tras nejlépe vystihuje oboustranná speciální mapa 1:75 000 „Šumava-Lipno-Novohradské hory“. V posledních dvou letech se začal uskutečňovat ve spolupráci se západočeským regionem projekt „Bílá stopa“, jehož cílem je propojit udržovanými trasami celou oblast Šumavy včetně přístupových tras. Příznivci vodní turistiky naleznou v jižních Čechách rovněž velmi dobré podmínky. Naleznou zde svůj terén jak začátečníci, tak i zdatní a pokročilí vodáci. Téměř celý kraj patří do povodí řeky Vltavy a jak tato hlavní řeka, tak i všechny její přítoky jsou vodácky využívané. Vedle nejčastěji sjížděných řek Vltavy, Lužnice, Nežárky a Otavy se zde nacházejí i náročné úseky pro zdatné zájemce, např. Hamerský potok, Dračice, Žirovnice, Černá a další. Letní období spojené s rekreačním plaváním má v jižních Čechách zázemí v relativně velkém množství přírodních koupališť v upravených rybnících, pískovnách, umělých nádržích
5
a přehradách. Rovněž celkovým počtem 46 veřejných tábořišť, kempů a autokempů je Jihočeský kraj výrazně nad republikovým průměrem. Tab.č.3 Počty registrovaných přírodních koupališť (s příslušným hyg. zázemím): Okres CB CK JH PI PT ST TA Celkem km 12 4 21 5 10 10 13 75 Na území jižních Čech však najdou své možnosti i příznivci dalších sportů a aktivit v přírodním prostředí, které však svým počtem účastníků nedosahují výše uváděných aktivit. Jedná se např. o vodní sporty provozované na velkých vodních nádržích jako je jachting, rychlostní kanoistika, veslování, vodní lyžování a vodní motorismus. I když se na území jižních Čech nenacházejí žádné velehory, je zde pro výcvik horolezců k dispozici celá řada cvičných skalních terénů jako jsou např. Písecké skály, Radošovické skály, Choustník,, Karvanice, Domoradice, Vyklestilka, Sokolčí a řada dalších. Rozmanité přírodní prostředí kraje nabízí i terény pro řadu technických sportů (aeroklub, radioklub, modeláři, potapěči, kynologové) i pro řadu disciplin automobilového a motocyklového sportu. Naproti tomu statistické údaje o počtech sportovních zařízení v majetku obcí a měst Jihočeského kraje nebo v majetku či pronájmu nejrůznějších sportovních subjektů se v porovnání s ostatními kraji republiky jeví jako relativně nízké. Dosavadní tvorba základní databáze všech těchto zařízení, která bude dokončena a po povodňových rekonstrukcích aktualizována v průběhu roku 2003, má k dispozici následující údaje: 61 krytých a otevřených stadiónů, 363 tělocvičen, 870 hřišť, 14 plaveckých bazénů, 20 zimních stadiónů a 350 ostatních sportovních zařízení.
Hlavní aktuální problémy: Ø ve srovnání s ostatními kraji přetrvávající nižší zapojení obyvatel JČK a zejména dětí a mládeže do organizovaných i neorganizovaných sportovních aktivit Ø v celostátním měřítku výrazně nižší počet a velikost sportovních ploch v přepočtu na počet obyvatel JČK i na počet členů sportovních subjektů působících v JČK (viz tab.č.1) Ø vysoký počet zdravotně oslabených dětí Ø nárůst civilizačních chorob, zvyšující se počet občanů s částečným i plným invalidním důchodem Ø povodněmi silně narušená síť značených cest pro pěší turistiku a cykloturistiku, poničená veřejná tábořiště, kempy, ubytovny a půjčovny sportovních potřeb (zejména lodí), silně zdevastovaná přírodní i umělá sportoviště v povodí většiny jihočeských řek Ø velmi rozdílná úroveň zimní údržby lyžařských stop v oblasti Blanského lesa, Novohradských hor a celé Šumavy včetně podhůří zejména ve srovnání se sítí udržovaných stop v navazujících trasách rakouského a bavorského pohraničí Ø velké množství přírodních koupališť a dalších rekreačních lokalit bez odpovídajícího vybavení (chybí napojení na systém standardních služeb včetně dodržování hygienických a dalších norem) Ø chybějící kompletní krajská databáze všech sportovišť včetně majetkoprávních poměrů
6
2.2. Tělesná výchova a sport ve školách a školských zařízeních zřizovaných Jihočeským krajem i ve školách jiných zřizovatelů Ve školním roce 2001/2002 bylo na území Jihočeského kraje celkem 267 základních škol, z toho 168 plně organizovaných a 99 pouze s I.stupněm. Celkový počet žáků na těchto školách zřizovaných v převážné většině obcemi a městy našeho kraje, byl podle statistických výkazů 64 468, z toho 36 371 na I.stupni (1.-5.ročník) a 28 097 na II.stupni (6.-9.ročník). Průměrná velikost základní školy v Jihočeském kraji svou hodnotou 241,5 odpovídá celostátnímu průměru, který se pohybuje kolem 250 žáků na školu. Tab. č.4: Velikost základních škol v Jihočeském kraji ve školním roce 2001/2002: do 50 žáků 51 - 70 žáků 71 – 350 žáků 351 – 550 žáků nad 551 žáků Celkem ZŠ 82 52 53 50 30 267 Celkový počet středních škol zřizovaných Jihočeským krajem a ostatními zřizovateli byl ve školním roce 2001/2002 následující: Tab. č.5: Střední školy v Jihočeském kraji ve školním roce 2001/2002: Typ střední školy Zřizované Počet žáků Ostatních Počet žáků Jihočeským krajem zřizovatelů Gymnázia 18 7 074 7 1 960 Střední odborné školy 50 12 018 9 720 Střední odborná učiliště 42 12 220 6 666 CELKEM 110 31 312 22 3 346 Celkový počet žáků jihočeských středních škol bez rozdílu zřizovatelů byl tudíž v uplynulém školním roce 34 658, průměrná velikost střední školy je svou hodnotou 262,5 mírně pod celostátním průměrem. Vybavenost uvedených jihočeských základních a středních škol tělocvičnami a školními hřišti byl ke konci školního roku 2001/2002 z hlediska kvantitativního vcelku uspokojivý. Školy jako celek mají v 75% svoje vlastní tělocvičny a hřiště. Většina těchto zařízení je však zastaralá a neodpovídá současným potřebám, svým charakterem, prostředím a atmosférou nemotivuje mládež k aktivnímu sportování. Řada z nich byla navíc zasažena katastrofálními povodněmi v srpnu 2002 a v současné době probíhá jejich rekonstrukce nebo hledání finančních zdrojů na jejich obnovu. I z těchto důvodů prožívá školní tělesná výchova v prvním pololetí školního roku 2002/2003 na velké části jihočeských škol velmi závažnou krizi. Moderní školní tělocvičny či haly jsou spíše výjimkou zasluhující následování. Příkladem může být Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. Dalším negativním zjištěním je fakt, že v současné době trpí podle celostátního statistického průzkumu 41% dětí a mládeže v důsledku sedavého způsobu života a nedostatečné pohybové aktivity nějakým typem zdravotního oslabení. V této situaci 2 hodiny povinné tělesné výchovy týdně pro mladý organismus rozhodně nestačí. Odborníci považují za optimální zajistit pro veškerou mládež 8 - 10 hodin intenzívní pohybové aktivity týdně. Přestože již v roce 1990 přijalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opatření k postupnému rozšíření povinné tělesné výchovy na základních a středních školách na 3 hodiny týdně, ani v Jihočeském kraji se toto opatření z finančních, prostorových, aprobačních a dalších důvodů nikdy zcela nerealizovalo. Navíc došlo k výrazné redukci počtu oddělení zdravotní tělesné výchovy, která umožňuje aktivní zapojení i stoupajícímu počtu zdravotně oslabených žáků. Při úsporných opatřeních byl rovněž narušen systém sportovních kroužků a nepovinných předmětů sportovních her, redukován byl i systém sportovních soutěží a
7
příspěvek státu na lyžařské a sportovně-turistické kursy. Na tělovýchovnou a sportovní činnost se v posledním období začínají více zaměřovat školní družiny a školní kluby. Za této situace lze konstatovat, že poměrně významné místo při zajišťování volnočasových aktivit dětí a mládeže právě v oblasti tělovýchovy sportu, mají domy dětí a mládeže, kterých je v Jihočeském kraji celkem 20 (včetně elokovaných pracovišť). Více než polovina provozovaných zájmových útvarů i nabídky nepravidelných víkendových a prázdninových aktivit je směrována právě do oblasti sportu a pohybu v přírodě. Přesto je nutno konstatovat, že výše uvedený celkový stav při současné konkurenci atraktivních nepohybových aktivit (hrací automaty, počítačové hry, videotechnika, audiotechnika, surfování na internetu, apod.), částečně přispívá k všeobecnému poklesu zájmu mládeže o sport s často vážnými důsledky rostoucí kriminality, drogové závislosti a nárůstu civilizačních chorob. Počet žáků zapojených do pravidelné mimoškolní tělesné výchovy a sportu se v Jihočeském kraji pohybuje kolem 25 - 30%, což je pouhá polovina zahraničních ukazatelů (ve vyspělých zemích 50-60%). Za této situace úlohu škol na sebe musí přebírat občanská sdružení v tělovýchově a sportu. I když je ve sportovních spolcích, někdy i opakovaně, zapojeno kolem 30 tis. dětí a mládeže do 18 let, nemohou svým vlivem úlohu škol zcela nahradit. A to i přesto, že na 254 školách a školských zařízení Jihočeského kraje vznikly školní sportovní kluby dětí a mládeže sdružené v Asociaci školních sportovních klubů (27 884 členů v roce 2000). Nezastupitelnou úlohou školy je rozvíjet talent dětí a mládeže i ve sportu. I když se po roce 1989 rozpadl ucelený systém sportovních tříd a sportovních škol a současně zanikla centra talentované mládeže ve sportovních organizacích, čímž se výrazně snížila možnost podchycení a kvalitní přípravy budoucí sportovní reprezentace, přesto se podařilo osobní angažovaností sportovně založených ředitelů škol ve spolupráci s angažovanými učiteli tělesné výchovy a trenéry z jednotlivých sportovních svazů najít způsob, jak v nových podmínkách navázat. V současné době jsou v Jihočeském kraji pouze 2 oficiální sportovní školy. Gymnázium olympijských nadějí České Budějovice, Kubatova 1, má ve sportovních třídách následující kmenové sporty: atletika, basketbal, moderní gymnastika, plavání, sportovní střelba, volejbal a tenis. Obchodní akademie a gymnázium Vimperk má jako kmenové sporty cyklistiku a lyžování. Na 14 základních školách Jihočeského kraje byly otevřeny třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy, ale vždy až se souhlasem a za přímé patronace příslušného sportovního svazu a konkrétního místního sportovního subjektu. Tab. č. 6: Přehled základních škol s třídami s rozšířených vyučováním tělesné výchovy Škola
ZŠ JŠB ČB ZŠ Nám.M.z Husi Tábor ZŠ Kubatova ČB ZŠ Strakonice ZŠ Grunwaldova ČB ZŠ TGM ČK 6.ZŠ J.Hradec ZŠ Sez.Ústí ZŠ Třeboň
hl.sport atletika
hl.sport basketbal
hl.sport fotbal
hl.sport házená
hl.sport lední hokej
hl.sport hl.sport hl.sport vedl.sp. ved.sp lyžoplavolejvodní krasování vání bal pólo bruslení
ano ano
ano ano ano
ano ano ano ano ano ano
ano
ano
ano 8
1.ZŠ J.Hradec 5.ZŠ Tábor ZŠ TGM Vimperk ZŠ O.Nedbala ČB ZŠ Za Nádr. ČK Celkově:
ano ano ano
2
2
5
1
3
1
1
ano ano 2
1
1
Aby vynakládané finanční prostředky mohly výrazněji korespondovat s dosahovanými výsledky, bude zapotřebí vytvořit ucelenější systém podpory, a to ze strany státu, kraje i obcí. Hlavní aktuální problémy: Ø rozdílná úroveň vedení a nedostatečný počet hodin povinné tělesné výchovy v základních a středních školách Ø nedostatečné možnosti aktivního zapojení zdravotně postižených žáků do povinné školní tělesné výchovy Ø výrazné snížení počtu hodin zdravotní tělesné výchovy Ø narušení systému sportovních kroužků a sportovních her ve školách, který umožňuje širší zapojení žáků a studentů do mimovyučovacích forem sportu Ø výrazné omezení úlohy škol ve vyhledávání a sportovní přípravě talentovaných jedinců Ø v řadě případů nedostatečná spolupráce mezi školami, sportovními spolky a obcemi, vyplývající z toho, že v mnoha obcích kraje neexistují ucelené programy pro rozvoj tělovýchovy a sportu Ø zastaralá sportovní zařízení a absence koncepce jejich účelné výstavby, modernizace a údržby Ø omezená výstavba, údržba a nezajištěný provoz jednoduchých volně přístupných zařízení (včetně zařízení škol) umožňujících spontánní sportovní aktivity Ø nedocenění možnosti širšího využití školních sportovních zařízení pro mimoškolní sportovní činnost školních sportovních klubů i ostatních občanských sdružení Ø nedostatečná možnost ohodnocení kvalifikovaných pedagogických pracovníků za práci ve školní i mimoškolní zájmové tělovýchově a sportu, což je rozhodující faktor pro zabezpečení pravidelných sportovních aktivit žáků
2.3. Tělesná výchova a sport na jihočeských vysokých školách Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích má v současné době 6 300 studentů. Největší fakultou je pedagogická fakulta se 2 700 studenty. Druhou nejpočetnější je fakulta zemědělská – 2 100 studentů. Zbývajících 1 500 jsou studenti fakult biologické, zdravotněsociální a teologické. Přímo na pedagogické fakultě studuje 350 studentů v rámci magisterských a bakalářských studijních programů oborovou tělesnou výchovu a sport. Odborným pracovištěm je katedra tělesné výchovy a sportu pedagogické fakulty. V rámci univerzity je ještě jedna katedra tělesné výchovy a sportu, a to při zemědělské fakultě. Obě jmenované katedry zajišťují povinnou a výběrovou tělesnou výchovu pro všechny studenty univerzity, kteří mají tělesnou výchovu ve svých studijních programech. Dobrovolnou pohybovou aktivitu pro studenty zajišťují vysokoškolské sportovní kluby Slavie PF JU (900 členů) a Slavie ZF (750 členů). Sportovní úroveň jednotlivých oddílů se pohybuje od vrcholové, např. plavání a volejbal při VSK Slavie PF, až po rekreační. Výše uvedený přehled ukazuje poměrně velké penzum mladé populace, která provozuje
9
pohybové aktivity v různých organizačních formách. Tomuto počtu však neodpovídá materiálně technické zázemí s kterým Jihočeská univerzita disponuje. Sportoviště, které univerzita vlastní jsou situována převážně do prostoru Čtyři Dvory, kde spolu s fakultními budovami (ZF, BF), menzou a kolejemi vytvářejí jádro vysokoškolského campusu. Velmi dobrým řešením se jevila koncepce vytvoření vysokoškolského sportovního centra, tak jak to navrhoval záměr „ Sportovní areál JU“ při zpracování studie městských vrcholových sportovišť z roku 2000 a 2001. Návrh byl zpracován firmou „Atelier 8000s.r.o.“ a byl vyhovující jak pro město, tak i pro univerzitu. Jihočeská univerzita vstoupila do zmíněného jednání jako majitel pozemků. Tato slibně se rozvíjející aktivita byla pozastavena v červnu roku 2001. Důvodem byla absence investora. Realizace tohoto projektu je samozřejmě velmi nákladná. Jednou ze schůdných cest se jeví sdružování prostředků , tak jak to praktikují naši sousedé (např. Rakousko – Salzburg). Do výstavby sportovních center vstupuje město, univerzita, kraj a soukromí investoři. Sportoviště jsou pak vybudována jako komplex, který je využíván aktivně či pasivně celou populací městské aglomerace. Zmíněný projekt by však měl být doplněn o výstavbu krytého bazénu. Na město velikosti Českých Budějovice jeden 50m krytý plavecký bazén nestačí. Hlavní aktuální problémy: Ø omezení rozsahu povinné tělesné výchovy a nedostatečné finanční zajištění nepovinné tělesné výchovy na vysokých školách, Ø rozdílná úroveň povinné tělesné výchovy na jednotlivých fakultách jihočeských vysokých škol Ø chybí standardně vybavený víceúčelový komplexní sportovní areál Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2.4. Tělovýchovná a sportovní občanská sdružení Sportovní a tělovýchovné spolky jsou v českých podmínkách dlouholetou tradiční základnou dobrovolné tělovýchovy a sportu. Na jeho organizaci se každodenně podílejí desetitisíce dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé, rozhodčí a funkcionáři), což výrazně snižuje nejen soukromé, ale i veřejné náklady na tuto oblast. Také v Jihočeském kraji má spolková tělovýchova bohaté tradice. Více jak sto let v různých společensko - ekonomických formacích poskytovala občanům příležitost k projevům národní svébytnosti, hrdosti, vlastenectví i vlastního sebezdokonalování. Účast aktivně sportujících občanů se v nich rozlišuje na vrcholovou, výkonnostní a rekreační úroveň ( Sport pro všechny). V roce 1990, po zániku monopolní tělovýchovné organizace - Československého svazu tělesné výchovy - a po zrušení Zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, byly vytvořeny základní podmínky pro celkovou transformaci tělovýchovného a sportovního hnutí. V souladu se Zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, došlo k podstatnému rozšíření různě profilovaných občanských sdružení. Z nich řada navázala na přerušenou činnost (Česká obec sokolská, Autoklub ČR, Orel, Klub českých turistů apod.), řada z nich v souvislosti s vývojem sportu vznikla nově. Ustavením Unie zdravotně postižených sportovců se zlepšily podmínky pro sport zdravotně postižených občanů. V současné době vyvíjí soustavnou sportovní činnost nebo tělovýchovnou spolkovou činnost na území České republiky více jak 20 000 lokálně působících klubů a jednot a více jak 150 sportovních svazů s celostátní působností. Většina z nich se ještě dále spolkově sdružila do střešních sportovních institucí jako jsou např.: Český svaz tělesné výchovy, Česká obec
10
sokolská, Česká asociace sportu pro všechny, Sdružení technických sportů a činností České republiky, Autoklub České republiky a další. Na území Jihočeského kraje má převážná většina těchto institucí rovněž své zastoupení, celkem 11 střešních organizací je sdruženo do Jihočeského všesportovního kolegia, které je nejdůležitějším partnerem pro jednání s orgány kraje. Pokud se týká jednotlivých sportovních svazů a jednotlivých sportů jako takových, je nutno konstatovat, že v jižních Čechách má své zastoupení velká většina tradičních kolektivních sportů, z nichž kvantitativně výrazně vyniká fotbal, volejbal a lední hokej, ale na druhé straně je jen málo takových, které zde nejsou zastoupeny vůbec, jako např. rugby. Také individuální sporty lze nalézt v jihočeském regionu téměř všechny, ale s velmi rozdílnou členskou základnou, rozdílným zapojením do výkonnostních a vrcholových soutěží a ještě rozdílnějším zázemím v oblasti sportovní vybavenosti. Proto i podpora obecních a krajských orgánů zejména v oblasti dotační politiky musí vycházet z podrobného zmapování této situace a upřednostnit ty sporty, které zde mají nejen tradici, ale i solidní členskou základnu a zaměřují se ve větší míře na mládež a v neposlední řadě organizují i veřejně přístupné akce pro neorganizované zájemce. Vybrané statistické údaje o občanských sdruženích ve sportu a tělovýchově v Jihočeském kraji jsou obsahem přílohy č. 5.1. Statistické údaje o sportovních svazech střešních občanských sdružení v Jihočeském kraji jsou obsahem přílohy č.5.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je z kompetenčního zákona resortem pro tuto oblast, vytvořilo jako poradní orgán ministryně Radu pro tělovýchovu a sport MŠMT, ve které jsou zastoupeni představitelé největších občanských sdružení z hlediska rozsahu a ekonomiky, i další odborníci. V současné době je však řešena otázka další existence tohoto orgánu. Přes všechny tyto možnosti sjednocování názorů spolků a možnosti dialogu mezi státní a nestátní sférou je stávající systém málo účinným (prosazení objektivních potřeb podpory sportu v rozpočtech státu, kraje, měst a obcí, řešení otázek materiální základny, systém zdaňování občanských sdružení a další). V základních článcích občanských sdružení (sportovních klubech, tělovýchovných jednotách, tělocvičných jednotách) je hlavní úsilí početných převážně dobrovolných pracovníků orientováno na zajištění existenčních materiálních a finančních podmínek. Je to dáno zejména tím, že dobrovolné spolky spravují, na rozdíl od mnoha jiných zemí, velkou část tělovýchovných a sportovních zařízení, čímž nezbývá čas, ani síly k řešení vlastních otázek sportovní přípravy a organizace sportu. V některých větších městech Jihočeského kraje se již úspěšně daří řešit tento problém formou samostatných institucí jako jsou např.“Tělovýchovná zařízení města XY“. Vzhledem k neúplným databázím je nedostatečná zatím podpora kraje i v šíření a výměně konkrétních podrobných informací v oblasti jednotlivých sportů. V počátcích je spolupráce krajského úřadu s jednotlivými obcemi a městy Jihočeského kraje. Důvěryhodnosti sportu ve veřejnosti nepřispívá dlouhodobě neřešené otázky etiky sportu, zejména boje proti dopingu, nepřiměřené chování některých příznivců a fanoušků, ale i řady sportovců ve vztahu k rozhodčím, a to i v nejnižších stupních některých soutěží. Za této situace se jen obtížně spolkům daří získávat nové zájemce o sport, udržet stávající rozsah, zejména mládežnických soutěží, a pečovat v odpovídající kvalitě o přípravu na sportovní soutěže.
11
Hlavní aktuální problémy: Ø samotná občanská sdružení v tělesné výchově a sportu hodnotí současný stav jako kritický s tím, že bez podpory státu, kraje a obcí je spolková tělovýchova vážně ohrožena, a to zvláště u mládeže Ø zatím jen pomalé a ekonomicky málo zabezpečené konkrétní plnění úkolů kraje a úkolů většiny obcí stanovené Zákonem č.115/2001 o podpoře sportu (nerozpracované na konkrétní podmínky kraje a všech jednotlivých obcí) Ø malá účinnost mezinárodní spolupráce a spolupráce mezi vládními a nevládními organizacemi Ø nestabilita zdrojů ze státního a krajského rozpočtu i z většiny obecních rozpočtů ve střednědobém výhledu Ø absence koncepcí výstavby, údržby a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení republikového, regionálního i místního významu, respektující širší veřejný, komerční i spolkový zájem Ø stále ještě nedostatečné projednávání a prosazování potřeb tělovýchovy a sportu krajskými orgány a institucemi Ø malá mediální podpora myšlenek sportu pro všechny, nízká koordinace občanských sdružení v této oblasti Ø chybějící kompletní krajská databáze všech tělovýchovných subjektů působících na území JČK včetně navazujícího informačního systému Ø nedostatečná úroveň zdravotně preventivní a socializační funkce sportu 2.5. Vrcholový a výkonnostní sport, příprava sportovních talentů Podíl jihočeských sportovců na sportovní reprezentaci republiky na mezinárodním poli je poměrně slušný a je samozřejmě i výsledkem dlouhodobé, náročné přípravy sportovců v jednotlivých mateřských oddílech, počínaje výběrem talentů pro sport až po úspěšné vystoupení na olympijských hrách či jiných světových soutěžích. Dosažení těchto cílů předpokládá úzkou součinnost řady státních i nestátních institucí a většinou jsou výsledkem dobře fungujícího komplexního systému. Po roce 1990 byl tento systém narušen a jeho mnohé funkční články (testování talentované mládeže, sportovní třídy, tréninková střediska mládeže, střediska vrcholového sportu) byly z politickoekonomických důvodů zrušeny nebo výrazně omezeny, ačkoliv v mnoha sportovně vyspělých zemích byly a jsou rozvíjeny dále (Německo, Rakousko, Francie, skandinávské země, atd.). Těžiště odpovědnosti za sportovní přípravu vrcholových i výkonnostních sportovců je tudíž v současné době ve sportovních svazech a jejich oddílech. Podmínky pro jejich činnost pomáhají vytvářet střešní občanská sdružení, výrazně roste vliv oddílových manažerů a jejich schopnost získávat sponzory, svůj podíl by měly postupně zvýšit i kraje a obce. Všechna tato opatření však ještě nevytvářejí ucelený systém a podle názoru mnoha odborníků i přes některé významné úspěchy českého sportu nebudou mít současní úspěšní reprezentanti v krátkém čase své stejně úspěšné následovníky. Výčet jednotlivých druhů sportu, v nichž dosahují jihočeské sportovní subjekty i jednotliví sportovci vrcholovou úroveň, tj. jsou zastoupeni ve státní reprezentaci nebo jsou účastníky nejvyšší celorepublikové soutěže, by byl jistě velmi zajímavý, ale není součástí této koncepce. Bude předmětem jednoho z konkrétních opatření, které z ní bude vycházet, neboť bude východiskem pro systematické získávání podpory ze krajských a obecních orgánů včetně získávání záštity a patronace nejvyšších krajských zastupitelů. Také komplexní přehled všech sportovních disciplín, jednotlivých sportovců a jednotlivých sportovních subjektů Jihočeského kraje, které představují krajskou reprezentaci
12
v oblasti výkonnostního sportu přesahující krajskou úroveň, bude základem pro budoucí rovnoměrnou a pokud možno vyváženou finanční podporu z úrovně kraje i příslušných obcí a měst, v nichž mají své sídlo. Hlavní aktuální problémy: Ø absence uceleného vnitřně propojeného systému od vyhledávání a péče o sportovní talenty až k vrcholové sportovní přípravě včetně podpory v oblasti financování Ø nízká úroveň podpory sportovních talentů, zejména ze sociálně slabšího prostředí (mladé rodiny, zdravotně postižená populace) Ø nedostatečná síť specializovaných sportovních středisek pro přípravu sportovní talentů, vrcholových sportovců a reprezentantů a jejich finanční a materiálně technické zabezpečení Ø nedostatečné podmínky pro přípravu a soustavný odborný růst trenérů a dalších odborníků na vrcholovou sportovní přípravu Ø malá možnost vytvářet a získávat moderní vědecké poznatky pro vedení sportovní přípravy a malá možnost uplatňovat je v praxi 2.6. Podnikatelská činnost v tělovýchově a sportu Tato činnost samozřejmě podléhá ustanovením živnostenského zákona. Je vhodným, i když v našich podmínkách relativně novým doplňkem činnosti tělovýchovných a sportovních spolků. Vzhledem k tradicím naší tělovýchovy, poměrně nízké prosperitě v této oblasti podnikání i omezeným ekonomickým možnostem větší části obyvatelstva, však zatím neovlivňuje významnou část populace, zejména pokud jde o pravidelné aktivity. Nabídku tvoří především fitcentra, wellnes kluby a taneční školy s různými formami posilování a aerobiku, dále pak prázdninové a víkendové pobytové kurzy se sportovním programem, nejrůznější specializované jednorázové akce, organizované jak specializovanými obchodními společnostmi, tak ale i základními články spolků, které si tímto způsobem vylepšují finanční situaci. Úroveň těchto komerčních tělovýchovných a sportovních aktivit byla ještě v nedávné době velmi rozdílná. Vliv na mírné zlepšování situace má novela živnostenského zákona, podle níž se změnilo podnikání v tělovýchovně a sportu ze živnosti ohlašovací na živnost vázanou. Pro jejich provozování se tudíž vyžaduje příslušná kvalifikace, což již poněkud lépe zajišťuje bezpečnost účastníků řady takto provozovaných aktivit (potápění, horolezectví, windsurfing, motorismus, střelectví, letecké sporty aj.). Při celokrajském mapování této skupiny tělovýchovných a sportovních aktivit lze doporučit i zaměření na síť všech půjčoven a specializovaných prodejen sportovních potřeb. Hlavní aktuální problémy: Ø aplikace novely živnostenského zákona do praxe s cílem zabezpečit vysoký standard komerčních služeb v oblasti tělovýchovy a sportu Ø velmi nerovnoměrné pokrytí nabídky komerčních tělovýchovných a sportovních služeb v rámci kraje i jednotlivých okresů
13
2.7. Charakteristika ekonomických podmínek pro rekreační i výkonnostní tělovýchovu a sport k kraji Od roku 1990 se postupně formoval nový systém ekonomického zajištění tělovýchovy a sportu. Historicky se zachoval rozhodující podíl dobrovolných spolků na zajišťování správy a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení i na financování vlastních sportovních aktivit. Objem obhospodařovaného majetku dosáhl v rámci celé republiky hodnoty 53 269 mil.Kč a na jeho správě a provozu se rozhodující měrou podílí subjekty sdružené v: • • • • • •
Českém svazu tělesné výchovy České obci sokolské Autoklubu ČR Sdružení technických sportů a činností Orel Český střelecký svaz
43 059 mil.Kč 4 788 mil.Kč 2 584 mil.Kč 1 178 mil.Kč 640 mil.Kč 320 mil.Kč
Dotace ze státního rozpočtu na údržbu a provoz tělovýchovných zařízení se postupně snižovala až na 148,7 mil.Kč v roce 1998, což činí 0,28 % z hodnoty majetku. Jestliže minimální výdaje na údržbu tvoří 2 % z hodnoty zařízení ročně, měl by státní příspěvek činit 1 065 mil.Kč, optimálně by měly činit 3,5%, což je 1 864 mil.Kč. Postupně byly vytvořeny podmínky pro vznik vícezdrojového financování občanských sdružení. Spolky získávají finanční prostředky z vlastní činnosti, členských příspěvků, sponzoringem právnických a fyzických osob, podílejí se na výtěžku sázkových her SAZKA a.s., a v řadě případů jsou podporovány z rozpočtu obcí. Od roku 2001 mají možnost být finančně podporovány i z krajských rozpočtů. Rozhodující část zdrojů (60-75%) však stále používají na financování provozu a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení, jen menší část zbývá na zajišťování vlastních tělovýchovných a sportovních aktivit. Sestupný trend státní podpory tělovýchovných a sportovních spolků se projevil i v ekonomické legislativě. Restriktivní dotační politika státu nebyla kompenzována daňovými úlevami. Hlavní problémy jsou v zákonech o dani z příjmů, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Rozdělování státních prostředků posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Rozdělování krajských a obecních prostředků do oblasti tělovýchovy a sportu je v obecné rovině vázáno pouze zákonem o krajích, zákonem o obcích a zákonem o podpoře sportu, v němž mají kraje (§ 5) i obce (§ 6) shodně uloženo „podporovat sport ze svého rozpočtu“. Je tudíž plně v kompetenci volených obecních i krajských zastupitelů jakou dotační politiku ve směru k tělovýchově a sportu přijmou. Zastupitelstvo Jihočeského kraje již v prosinci roku 2001 schválilo jako vůbec své první 4 sportovní granty na veřejně přístupné sportovní akce v roce 2002 a na zkvalitnění povrchů veřejně přístupných sportovišť v kraji, na něž vyčlenilo 3 mil.Kč ze svého rozpočtu. Bylo do nich přijato celkem 158 žádostí s požadavky na 35,6 mil.Kč. Teprve v průběhu roku 2002 byla schválena obecná Pravidla na poskytování dotací, darů a půjček z rozpočtu kraje. V souladu s nimi bylo v první skupině z počtu 84 žádostí o příspěvek vyhověno 13 žadatelům v celkové částce 1,75 mil.Kč. Ve druhé skupině žádostí o příspěvek (s termínem do 30.6.2002) bylo přijato celkem 115 žádostí v tematické skupině „sport a tělovýchova“ s objemem požadovaných prostředků 16,7 mil.Kč. V rámci možností rozpočtu bylo navrženo k výběru 28 žadatelů v celkové výši 1,26 mil.Kč. Podle obecných grantových pravidel byl 14
schválen v červnu 2002 ještě jeden sportovní grant, který dal možnost ucházet se o dotaci na tvorbu informačních brožur a kalendářů akcí pro rok 2003 celokrajským sportovním subjektům. Tento grant získalo celkem 11 subjektů s celkovou dotací 640 tis.Kč. Spolu se záštitami členů Rady Jihočeského kraje nad sportovními akcemi nadregionálního charakteru, kterých bylo schváleno v roce 2002 celkem 8, získaly sportovní subjekty Jihočeského kraje v roce 2002 finanční podporu v rámci dotací z krajského rozpočtu v celkové výši 6,895 mil. Kč. Výraznou pomocí krajského zastupitelstva bylo i rozhodnutí o přesunu 7 mil.Kč z prostředků na projekty Akčního plánu rozvoje kraje na pomoc sportovním subjektům při obnově srpnovými povodněmi poškozených sportovišť. V souvislosti s tímto vcelku nepravidelným jednorázovým financováním sportu, a sice v nerovnoměrném začlenění mezi 10 nesouměřitelných tematických skupin obecných dotačních pravidel, uložilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje věcně příslušnému odboru krajského úřadu zpracovat návrh samostatných kritérií financování sportu pro příští období. Usnesením č. 431/2002/ZK pak byl schválen systém financování sportu z krajského rozpočtu, který obsahuje dvě souběžné linie. První znamená financování v rámci samostatné položky v rozpočtu (§ 3419 „Tělovýchovná činnost j.n.“) formou vyhlášení „Jihočeských krajských programů podpory sportu pro rok XY“, druhá znamená dílčí podíl na čerpání prostředků vyčleněných pro obecnou dotační politiku kraje (2% z celkových ročních příjmů krajského rozpočtu), a to v rámci samostatné tematické skupiny „sport a tělovýchova“. Schválené „Jihočeské krajské programy podpory sportu pro rok 2003“ obsahují 4 programy: Program I – Příspěvky na údržbu, výstavbu a vybavení sportovních zařízení (bude dotován 60% schválených prostředků), Program II – Příprava sportovních talentů (15%), Program III – Sport handicapovaných a zdravotní tělovýchova (10%) a Program IV – Podpora významných sportovních akcí (15%). Posledním návrhem v roce 2002 je (v souladu s výše uvedeným schváleným systémem financování sportu) návrh na vyhlášení 3 sportovních grantů pro rok 2003, z nichž zejména první dva mají charakter „popovodňový“: I – Rekonstrukce povrchu tělocvičen, II – Podpora zabezpečení účasti TJ, SK a dalších občanských sdružení z oblasti sportu v pravidelných soutěžích, III – Podpora mezinárodní spolupráce škol v oblasti tělovýchovy a sportu
Hlavní aktuální problémy: Ø nedořešení vlastnických vztahů občanských sdružení v tělovýchově a sportu k majetkům, které využívají, provozují a udržují, Ø chybějící dostatečně přesná a aktuální databáze (včetně pasportizace) všech sportovních zařízení v rámci kraje, Ø dosavadní absence samostatné kapitoly pro tělovýchovu a sport v rozpočtu kraje i v rozpočtech řady měst a obcí Jihočeského kraje, Ø nedostatečná akceptace specifik tělovýchovných a sportovních spolků v některých daňových zákonech (možnost využít zákonodárnou iniciativu kraje) Ø trvale sestupný trend investičních a neinvestičních dotací ze státního rozpočtu pro občanská sdružení v tělovýchově a sportu
15
3. NÁVRH VÝCHODISEK PRO ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU Východiska vycházejí: • z obecného významu tělovýchovy a sportu ve společnosti. Zastupitelstvo Jihočeského kraje vzhledem k mimořádnému významu tělovýchovy a sportu jako významného faktoru lidského rozvoje bude programově vytvářet morální, programové, organizační, informační i ekonomické podmínky pro rozvoj a optimální fungování tělovýchovy a sportu na území Jihočeského kraje. Za tím účelem bude tělovýchovu a sport všestranně podporovat, zejména ve prospěch mladé generace,a to v rámci své školské, zdravotní, kulturní, ekologické, přeshraniční a finanční politiky. • z dlouholetých bohatých tradic jihočeské tělovýchovy a sportu. Zastupitelstvo Jihočeského kraje si uvědomuje, že tělovýchova a sport v kraji se budou úspěšně rozvíjet jen v takových podmínkách, kdy kraj bude sport podporovat,ve kterých kraj a spolkové tělovýchovné a sportovní organizace budou vzájemně respektovat své poslání a úlohu, spolupracovat na partnerské úrovni a odpovědně plnit své specifické úkoly. V tomto smyslu bude Jihočeský kraj řešit své vztahy k dobrovolnému, pluralitnímu sportovnímu a tělovýchovnému hnutí, které považuje za jeden z pozitivních projevů aktivity občanů. • ze zhodnocení aktuálního stavu tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji. Zastupitelstvo Jihočeského kraje považuje celkový stav, přes řadu úspěchů na republikové či mezinárodní úrovni, za neodpovídající standardu většiny evropských zemí, především při vytváření podmínek pro sportování podstatné části populace. Ve své činnosti je odhodláno přistupovat ve svých opatřeních vůči sportu jako k veřejně prospěšné činnosti. Proto si klade za cíl každoročně vyhlašovat Jihočeské krajské programy podpory sportu a připravit střednědobý Jihočeský krajský program rozvoje sportu pro všechny. • z probíhající reformy veřejné správy. Zastupitelstvo Jihočeského kraje je přesvědčeno, že i v oblasti tělovýchovy a sportu jsou pro život občanů rozhodující podmínky vytvářené v obcích, městech i v celém kraji. Proto bude podporovat, aby do jejich kompetencí byla postupně začleněna i problematika tělovýchovy na komunální, okresní i krajské úrovni, která zahrnuje nejen materiální podporu, ale i koordinaci spolkové a státní (krajské, obecní) sféry, při současném zvyšování nabídky tělovýchovných a sportovních aktivit nejširší veřejnosti. • z doporučení Evropské charty sportu a dalších dokumentů Rady Evropy a v dalších souvisejících dokumentech. Zastupitelstvo Jihočeského kraje přijímá doporučení obsažená v Evropské chartě sportu a Kodexu sportovní etiky, jako základní rámec pro svá opatření, přijímaná v této oblasti a pro své přístupy k občanům se zájmem o sport i k nevládním tělovýchovným a sportovním organizacím. Plněním doporučení těchto dokumentů chce Jihočeský kraj přispět k integraci do evropských struktur.
16
4. KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ PRO ORGÁNY KRAJE, PRO ORGÁNY OBCÍ I OSTATNÍ SUBJEKTY Z OBLASTI SPORTU Aktualizace navržená Sportovní komisí RK 19.10.2006 usnesením č. 43/2006/SK V souladu s východisky uvedenými v kapitole č.3 bude Zastupitelstvo i Rada Jihočeského kraje prostřednictvím odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu, za spolupráce ostatních věcně příslušných odborů a v úzké součinnosti se Sportovní komisí Rady Jihočeského kraje a s Jihočeským všesportovním kolegiem: 1. Působit na vytváření příznivého společensko-politického, normotvorného a ekonomického rámce pro rozvoj tělovýchovy a sportu jak orgány kraje v samostatné působnosti, tak jednotlivými odbory krajského úřadu pod gescí odboru školství, mládeže a tělovýchovy. 2. Podporovat činnost občanských sdružení organizujících tělovýchovnou, sportovní a turistickou činnost mládeže a dospělých, včetně aktivit zdravotně oslabených a handicapovaných občanů. 3. Podporovat sportovní reprezentaci kraje jak na republikové tak na mezinárodní úrovni (s výraznějším zaměřením na Horní Rakousko a Dolní Bavorsko ). 4. Podporovat účinné pohybové aktivity školní mládeže zejména v zájmových formách tělesné výchovy a sportu a při organizaci školních sportovních soutěží. 5. Podporovat organizaci celostátních i mezinárodních sportovních akcí (s výraznějším zaměřením na celokrajské akce) na území JČK při respektování zájmů ochrany přírody a životního prostředí. 6. Podporovat účelnou investiční činnost v oblasti sportu, údržbu a provoz a obnovu vybavení sportovních zařízení. 7. Podporovat prostřednictvím veřejně právních institucí i ostatních médií propagaci individuálního i společenského významu tělovýchovy a sportu a idejí mezinárodního olympijského i paralympijského hnutí (s výrazným zaměřením na specifický projekt Českého olympijského výboru – Olympiádu dětí a mládeže pro kategorii 10-15 let). Opatření: A. V oblasti zlepšování podmínek pro rekreační sport s využitím přírodního prostředí Jihočeského kraje A.1. Podporovat veřejně přístupné sportovní a turistické akce zaměřené na co nejširší zapojování neorganizované veřejnosti a zejména dětí a mládeže do pravidelných pohybových aktivit. A.2. Podporovat pravidelnou údržbu turistického značení pěších, lyžařských, cyklistických tras a tras pro turistiku na koni v kraji. Výrazněji se zaměřit na obnovu průchodnosti a průjezdnosti těch tras, které budou poškozeny živelnými katastrofami. A.3. Podporovat rozšíření a zkvalitnění podmínek pro sjezdové i běžecké lyžování v kraji. A.4. Rozšířit ve spolupráci s obcemi nabídku registrovaných přírodních koupališť s příslušným hygienickým a dalším zázemím. A.5. Podílet se ve spolupráci s městskými i obecními úřady na budování přírodních sportovních areálů v blízkosti větších sídlišť (cyklokros, in-line bruslení, apod.).
17
B. V oblasti tělesné výchovy a sportu ve školách a školských zařízeních B.1. Trvale podporovat činnost školních sportovních klubů a zapojení škol do systému školních postupových sportovních soutěží. B.2. Orientovat činnost školních sportovních klubů rovněž na rekreační formy pohybových aktivit a jednorázové akce v rámci programu „Sport pro všechny“ se zaměřením zejména na mládež 15-18 let. B.3. Podporovat využívání školních sportovních zařízení v mimoškolní době mládežnickými i sportovními subjekty i neorganizovanou veřejností. B.4. Výrazněji se zaměřit na podporu celokrajských aktivit pro další vzdělávání učitelů tělesné výchovy a sportu všech typů škol a školských zařízení. B.5. Podílet se ve spolupráci se zřizovateli na rekonstrukcích, opravách a obnově vybavení školních tělocvičen a hřišť. Preferovat systém vícezdrojového financování. B.6. Podporovat postupné vybavování škol dalšími doplňkovými sportovišti a sportovními zařízeními (posilovny, boulder stěny apod.) B.7. Podporovat činnost vysokoškolských sportovních klubů včetně jihočeské reprezentace v celorepublikových akademických soutěžích. C. V oblasti tělovýchovných a sportovních občanských sdružení C.1. Kontrolovat a systematicky vyhodnocovat spolupráci oddělení mládeže a sportu odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu se Sportovní komisí Rady Jihočeského kraje a s Jihočeským všesportovním kolegiem, podílet se na zabezpečení adekvátních organizačních a prostorových podmínek pro jejich činnost, přenášet závěry z jejich jednání do práce oddělení mládeže a sportu OŠMT KÚ. C.2. Aktualizovat průběžně v úzké spolupráci s krajskými střešními orgány celokrajskou databázi sportovních subjektů v členění podle sportů, subjektů a obcí. C.3. Zpracovat ve spolupráci se všemi krajskými střešními sportovními orgány, obcemi i školami přehled všech sportovišť se základními údaji o jejich zaměření, rozměrech, stavu vybavení apod. (bez rozdílu provozovatele a bez specifikace majetkoprávních poměrů). C.4. Výrazněji se podílet ve spolupráci s jednotlivými sportovními subjekty na pravidelné mediální podpoře tělovýchovných a sportovních aktivit. C.5. Spolupracovat v rámci uceleného informačního systému kraje s turistickými informačními centry měst a obcí, a sice zejména v oblasti nabídky jednotlivých sportovních aktivit ve směru k veřejnosti. C.6. Využívat intenzivněji internetové informační zdroje na území Jihočeského kraje pro propagaci sportovních aktivit tělovýchovných a sportovních občanských sdružení. C.7. Výrazněji podporovat ty sportovní subjekty, které se zaměřují ve větší míře na mládež a které organizují i veřejně přístupné akce pro neorganizované zájemce. C.8. Navrhnout komplexní krajský systém rozvoje „Sportu pro všechny“ včetně jeho pravidelné finanční podpory. Toto opatření realizovat pouze v případě realizace proklamované delimitace finančních prostředků z úrovně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na úroveň kraje. Preferovat zapojení dětí a mládeže, zejména věkové skupiny 15-18 let. C.9. Podílet se odborně a metodicky na návrzích koncepcí výstavby, údržby a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení v jednotlivých městech a obcích kraje.
18
D. V oblasti vrcholového a výkonnostního sportu a v přípravě sportovních talentů D.1. Postupně zmapovat přehled zapojení jednotlivých sportovních svazů do systému postupových soutěží a na jeho základě navrhnout systém podpory těch sportů, které výrazněji reprezentují Jihočeský kraj na celorepublikové úrovni. D.2. Navrhovat a podporovat ve spolupráci s příslušnými sportovními subjekty (TJ/SK) postupné rozšiřování sítě základních škol s rozšířenou výukou tělesné výchovy (včetně zastoupení jednotlivých druhů sportu) a sportovních škol zřizovaných krajem. D.3. Podporovat vyhlašováním konkrétních grantů ty tělovýchovné subjekty, které se podílejí na činnosti sportovních škol a tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy. D.4. Postupně rozšiřovat konkrétní sportovní akce pořádané v rámci přeshraniční spolupráce s regiony Horního Rakouska a Dolního Bavorska. D.5. Organizačně i finančně zabezpečovat účast krajské reprezentace na letních i zimních Olympiádách dětí a mládeže organizovaných každoročně ve spolupráci s Českým olympijským výborem v jednotlivých krajích ČR. D.6. Podílet se ve spolupráci se Sportovní komisí Rady Jihočeského kraje a s Jihočeským všesportovním kolegiem na každoroční organizaci a vyhlašování nejlepších sportovců a nejlepších sportovních kolektivů kraje. D.7. Podílet se na budování sportovišť pro výkonnostní a vrcholový sport na území Jihočeského kraje včetně podílu na budování špičkových sportovišť pro jednotlivé druhy sportu. D.8. Podporovat pravidelné pořádání krajských přeborů a krajských výkonnostních soutěží s důrazem na ty, které se zaměřují ve větší míře na mládež a jsou přístupné i pro neorganizované zájemce. E. V oblasti financování tělovýchovy a sportu E.1. Navrhovat a prosazovat každoročně při sestavování rozpočtu kraje v souladu se zákonem o podpoře sportu (§ 5) existenci samostatné kapitoly pro tělovýchovu a sport. E.2. Doporučovat orgánům obcí a měst při sestavování obecních rozpočtů v souladu se zákonem o podpoře sportu (§ 6) existenci samostatné kapitoly pro tělovýchovu a sport a následně toto vyhodnocovat. E.3. Pravidelně každoročně vyhlašovat v souladu se schválenými „Zásadami a pravidly pro poskytování podpor Jihočeského kraje“ (čl.2, odst.5, písm.c) „Jihočeské krajské programy podpory sportu pro rok XY“. Jejich zaměření každoročně obměňovat podle aktuální situace v oblasti sportu a v souladu s přijatými opatřeními této koncepce. E.4. Podílet se na každoročním vyhlašování grantových programů (případně i projektů) v souladu s prioritou „Podpora rozvoje sportu“ v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje. Navrhovat k vyhlášení takové grantové programy a projekty, které jsou v souladu s opatřeními této koncepce. E.5. Podporovat využívání formy záštity nejvyšších představitelů kraje nejen nad vrcholnými sportovními podniky, které se uskutečňují na území kraje (republikové, evropské a světové soutěže), ale i nad celokrajskými sportovními a turistickými akcemi pro širokou veřejnost. E.6. Podporovat využívání formy mimořádných finančních i věcných darů nejúspěšnějším sportovním reprezentantům kraje a jejich případné přijetí nejvyššími orgány či představiteli kraje. E.7. Podporovat formy předfinancování subjektů, které podávají projekty do oblasti sportu. E.8. Podporovat využívání možnosti zákonodárné iniciativy krajských orgánů v oblasti financování tělovýchovy a sportu z celostátní úrovně (daňové zákony, investiční a
19
neinvestiční dotace z úrovně MŠMT apod.). E.9. Podporovat vydávání informačních materiálů propagujících nabídku pravidelné i nepravidelné turistické a sportovní činnosti pro veřejnost. E.10. Doporučit možnosti a formy společenského (i jiného) oceňování dobrovolných funkcionářů, trenérů a cvičitelů z oblasti sportu a tělovýchovy.
6. PŘÍLOHY (aktuální verze příloh jsou k dispozici na oddělení mládeže a sportu OŠMT Krajského úřadu Jihočeského kraje, informace na adrese:
[email protected])
6.1. Vybrané statistické údaje o rozhodujících občanských sdruženích ve sportu a tělovýchově v Jihočeském kraji 6.2. Statistické údaje o svazech střešních občanských sdružení v Jihočeském kraji 6.3. Sportovní orgány Jihočeského kraje
20