Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Krnově

„Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Krnově“

Analytická část

Řešitelský tým: Doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. PhDr. Jaroslav Čihovský Ing. Vladimír Hobza, PhD. Ing. Halina Kotíková, PhD. Mgr. Jiří Skoumal, PhD. Mgr. Julie Wittmannová, PhD. Mgr. Michaela Škodová Renáta Vaďurová Mgr. Jiří Svoboda Zdeněk Hamřík Firma GUTTA spol. s r.o. Firma ATE Company s.r.o.

1

OBSAH 1. Město Krnov – základní charakteristika 1.1 Geografie

3

1.2 Základní údaje o obci ve vztahu k Moravskoslezskému kraji

4

2. Tendence vývoje v oblasti tělovýchovy, sportu, rekreace a volnočasových aktivit 15 2.1 Člověk a společnost

15

2.2 Volný čas

17

2.3 Komunální rekreace a urbanistika

19

2.4 Sociální tendence – vývoj

20

2.5 Rekreace a mladá generace

21

2.6 Členění rekreace podle časových a prostorových charakteristik

22

3. Organizace sportu v České republice

25

4. Příklady přístupů k řešení problematiky komunálního sportu a rekreace ve vybraných státech Evropy

27

5. K problematice kulturního a sportovního vyžití občanů v městě Krnov

33

6. Silné a slabé stránky volnočasových aktivit z pohledu pracovníků obecní správy 36 7. Hodnocení stavu obsahu, organizace, řízení a financování volnočasových aktivit z pohledu pracovníků občanských sdružení se zaměřením na sport

42

7.1 Přehled názorů představitelů občanských sdružení v jednotlivých oblastech 44 8. Analýza prostředí pro realizaci tělovýchovy a sportu v občanských sdruženích města

46

9. Výzkumná zpráva o empirickém šetření podmínek pro realizaci tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit na základních a středních školách

55

10. Analýza současného stavu řízení Úřadu města vzhledem k problematice sportu a rekreace, analýza sportovního prostředí v Krnově 81 11. Přílohy

96

Příloha 1: Komentovaná fotodokumentace

96

Příloha 2: Informační materiály o provozu hřišť

105

Příloha 3: Organizace a řízení sportu a rekreace ve vybraných státech Evropské unie (příloha ke kapitole 4) 107 Příloha 4: Odpovědi k připomínkám 132

1. Město Krnov – základní charakteristika

Úvodní

kapitola

podává

základní

údaje

v oblasti

geografické,

historické,

demografické, ekonomické a současně pracuje s prognostickými údaji. Využívá údaje zejména v rámci krajského uspořádání a to proto, že identické údaje s tak velkou výpovědní hodnotou nejsou – v rámci města Krnova – dosažitelné. Z textu je patrné, že údaje je možné analyzovat a využít i pro konkrétní potřeby města Krnova.

1.1 Geografie

Zdroj: www.mapy.cz

Nadmořská výška: 315 m n.m. – střed města 436 m n.m. – Cvilínský kopec 380 m n.m. – Bezručův vrch Počet obyvatel:

25 926 k 1.3.2001 3

Poloha:

50°5´ s.z.š. a 17°42´v.z.d.

Rozloha:

44,4 km2

Údaje o obci (historie, demografické ukazatele, ekonomika, atd.) uvádí podrobně oficiální

stránky

města

Krnova

(http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=88).

Vzhledem ke kvalitě tam uvedených údajů a potřebám práce jsou tyto údaje naprosto dostačující, proto s nimi pracujeme.

1.2 Základní údaje o obci ve vztahu k Moravskoslezskému kraji Základní fakta o kraji Podíl zemědělské půdy na rozloze (%, 2004) 302 Míra registrované nezaměstnanosti 40 (31.12.2005)

Rozloha v km2 (2004)

5 535

Počet obcí (31.12. 2004) z toho měst Počet obyvatel (30.9.2005) Počet cizinců (30.9.2005)

muži ženy

14,2

1 251 713 Volná pracovní místa (31.12.2005)

3 306

18 863 Dokončené byty (2000 - 2004)

10 177

2

Hustota obyvatelstva na km (31.12.2004) Obyvatelé 1) podle vzdělání (%, 2005, 3.Q) základní vysokoškolské Naděje dožití (2003-2004)

51,4

227,2

Počet lůžek v hotelech a penzionech (31.12.2004)

Čistý disponibilní důchod na obyvatele 21,8 (Kč, 2004) 8,4 Hrubý domácí produkt v paritě kupní 70,9 síly na obyvatele (2004) 78,2

14 494

121 257

12 979

4

Srovnání vybraných relativních ukazatelů za roky 2000 a 2004 v porovnání s ČR Tržby z průmyslové činnosti (stálé ceny)**

2004

Průměrná hrubá měsíční mzda

2000

Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly* Podíl obyvatel v domech s veřej.kanalizací Podíl čištěných odpadních vod Hosté v ubytovacích zařízeních* Pracovní neschopnost Podíl OSVČ na všech zaměstnaných Dokončené byty* Zjištěné trestné činy* Míra registrované nezaměstnanosti Podíl obyvatel s VŠ z obyvatel 25+ Kojenecká úmrtnost Úroveň ČR = 100

Index stáří 40

60

80

100

120

140

160

180

Administrativní rozdělení kraje a postavení města Krnova k 31. 12. 2004

5

Počet obcí podle velikostních skupin obcí

17

Podíl obyvatel podle velikostních skupin obcí

16 14

0,2% 1,7% 4,5%

Velikostní skupiny obcí (počet obyvatel)

62 40

8,4%

-199

10,2%

200 - 499 500 - 999 1 000 - 1 999

9,1%

2 000 - 4 999

65,9%

5 000 - 9 999

74

79

10 000 +

stav k 31.12.2004

Obyvatelstvo 2000

Ukazatel

Kraj

1)

Celkový přírůstek Přirozený přírůstek 1) Migrační přírůstek 1) Obyvatelstvo ve věku (%) 2) do 17 let včetně 65 a více let Podíl cizinců na obyvatelstvu (%) Živě narození 1) Průměrný věk matek při narození prvního dítěte Děti narozené mimo manželství (%) Potraty na 1 000 živě narozených dětí Zemřelí celkem 1) Zemřelí 3) podle příčin smrti nemoci oběhové soustavy novotvary Naděje dožití 4) muži ženy Podíl manželství končících rozvodem (%) 1)

na 1 000 obyvatel,

2)

střední stav,

3)

2001

ČR

Kraj

2002

ČR

Kraj

2003

ČR

Kraj

2004

ČR

Kraj

ČR

-2,6 -1,2 -1,4

-1,1 -1,8 0,6

-3,0 -1,3 -1,7

-2,5 -1,7 -0,8

-2,6 -1,3 -1,3

-0,3 -1,5 1,2

-1,9 -1,5 -0,4

0,8 -1,7 2,5

-2,2 -1,0 -1,2

0,9 -0,9 1,8

21,2 12,2 1,4 8,8

20,1 13,7 2,0 8,8

21,1 12,4 1,4 8,9

20,0 13,8 2,1 8,9

20,7 12,5 1,5 9,1

19,6 13,9 2,3 9,1

20,2 12,6 1,6 9,2

19,3 13,9 2,4 9,2

19,8 12,8 1,5 9,4

18,9 14,0 2,5 9,6

24,2

24,9

24,7

25,3

24,9

25,6

25,2

25,9

25,5

26,3

24,4 516 10,0

21,8 521 10,6

27,0 488 10,3

23,5 497 10,5

29,2 456 10,4

25,3 471 10,6

32,7 423 10,6

28,5 452 10,9

35,6 413 10,4

30,6 423 10,5

508 270

566 279

536 271

561 278

534 269

560 283

553 266

569 288

516 284

539 287

70,1 77,8

71,7 78,4

70,3 77,8

72,1 78,4

70,4 78,0

72,1 78,5

70,7 78,0

72,0 78,5

70,9 78,2

72,6 79,0

43,0

41,4

45,8

44,7

46,6

45,7

49,6

48,0

51,6

49,3

na 100 000 obyvatel,

4)

pro kraje dvouletý klouzavý průměr

6

Vývoj počtu obyvatel v kraji a České republice Oby v atelstv o (KRAJ) Přírůstek (ČR) Přírůstek (KRAJ)

1 300

2,0

1 290

1,0

1 280

0,0

1 270

-1,0

1 260

-2,0

1 250

-3,0

1 240

-4,0

Počet obyvatel (v tis.)

Celkový přírůstek na 1 000 obyv.

3,0

1 230 1991

1992

1993

1994 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001 2002

2003

2004

Níže uvedené grafy dokumentují demografické souvislosti v rámci České republiky a Moravskoslezského kraje a to v časovém horizontu dvaceti dvou roků. Pohled zpět je nutný zejména proto, že nabytá zkušenost může vytvořit předpoklady pro porozumění budoucnosti. Níže uvedený údaje dokumentují stav a tendence vývoje v rámci České republiky. Stejně tak jako u celkového grafu Moravskoslezského kraje jsou patrné tendence „stárnutí“ populace a nutnost hledání vize, koncepce a obsahu práce s touto skupinou populace. Tendence ke snižování počtu nově narozených nás vedou k zamyšlením nad způsobem podpory mladých rodin a systému práce v oblasti volnočasových aktivit jako prostředku k působení (vytváření podmínek) zdravého (pozitivního) životního stylu. Tendence v počtu (a následně i v kvalitě života) pubertální mládeže nás vede k vyprovokování úvahy, jak se k této problematice postavit v politice města v dané oblasti. Školní mládež je další oblastí, která by měla být zásadním článkem politiky v oblasti komunální rekreace a péče o talentované. Vzhledem k tendencím vývoje společnosti je nutné si uvědomit, že kvantita obsahu činnosti by měla (musí) být nahrazována kvalitou (systému, koncepce, konkrétních projektů a konkrétních programů).

7

Demografický vývoj obyvatelstva v ČR 3500

3000

2500

Obyv. v tisících

naroz. 1-14let

2000

15-24let 25-44let 45-64let

1500

65-84let 85 + let 1000

500

0 1993

1995

2005

2015

Demografický vývoj obyvatel v MSK 1999 - 2015 450

400

350

Obyv. v tisících

300

naroz. 1-14let

250

25-44let 45-64let 65-84let

200

85 + let 15-24let

150

100

50

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

8

Vývoj počtu obyvatel ve školním věku Moravskoslezský kraj 2000-2015 18

17

16

3 roky 6 let

tisíce osob

15

15 let 20 let

14

13

12

11

10 2000

2005

2010

2015

Vývoj počtu obyvatel ve školním věku 400

Moravskoslezský kraj 2000-2015 3-5 let

6-14 let

15-19 let

20-24 let

tisíce osob

300

200

100

0

2000

2005

2010

2015

9

Zaměstnanost a nezaměstnanost – situace města Krnova je dílčí částí situace krajských podmínek v rámci celostátních ukazatelů . Následující tabulka a graf má jednoznačnou výpovědní hodnotu a nepotřebuje komentář. Upozorňujeme na souvislost – propojení – s údaji o komerční sféře komunální rekreace (viz dále) v rámci města Krnova

Ukazatel

2000 Kraj

2001 ČR

Kraj

2002 ČR

Kraj

2003 ČR

Kraj

2004 ČR

Kraj

ČR

Míra ekonomické aktivity (%)

58,6

60,4

58,6

60,0

58,7

59,8

58,1

59,4

57,6

59,2

Zaměstnanost (%)

85,7

91,2

85,7

91,9

86,7

92,7

85,3

92,2

85,5

91,7

Struktura zaměstnaných v sektoru (%) primárním 3,3 5,1 2,6 4,8 2,8 4,8 3,1 4,5 3,0 4,3 sekundárním 43,8 39,5 43,6 40,0 43,5 39,6 45,0 39,4 44,8 39,2 terciárním 52,7 55,3 53,7 55,1 53,7 55,4 51,9 56,0 52,0 56,4 Soukromí podnikatelé 46,0 66,4 46,4 67,1 51,5 71,9 54,0 76,3 51,5 74,5 na 1 000 obyvatel Obecná míra 14,3 8,8 14,3 8,1 13,3 7,3 14,7 7,8 14,5 8,3 nezaměstnanosti (%) Podíl uchazečů o zaměstnání 28,0 26,9 26,5 25,8 23,4 25,0 22,9 23,8 22,5 23,8 do 25 let (%) Nezaměstnaní déle než 53,9 47,3 58,6 51,2 58,7 50,2 58,5 49,3 60,1 51,2 1 rok (%) Nezaměstnaní na 1 31,8 8,8 36,7 8,9 44,0 12,7 44,2 13,5 39,4 10,6 volné místo Vyjíždějící mimo kraj z počtu 1,7 4,8 1,9 4,8 2,5 4,8 3,0 5,5 2,4 5,2 zaměstnaných (%) Dojíždějící do kraje 0,7 4,3 0,6 4,4 1,2 4,4 1,0 5,0 0,5 4,8 z počtu pracujících (%) Průměrná mzda 12 794 13 614 13 988 14 793 14 953 15 866 15 837 16 917 16 909 18 035 zaměstnance (Kč)

10

Vývoj registrované míry nezaměstnanosti Variační rozpětí okresů kraje podle míry registrované nezaměstnanosti (max-min) Míra registrované nezaměstnanosti (ČR) Míra registrované nezaměstnanosti (KRAJ) Obecná míra nezaměstnanosti (KRAJ)

22

Míra nezaměstnanosti, variační rozpětí (v %)

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2

č tvrtletí

rok

0

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Sociální oblast, životní prostředí a ekonomická výkonnost – údaje uvádíme proto, že chceme upozornit na širší souvislosti – koncepce tělovýchovy a sportu musí bezpodmínečně souviset s těmito východisky, dokonce je na nich závislá. 2000

Ukazatel

Kraj

Žáci na 1 učitele ZŠ

15,5

2001

ČR 15,5

Kraj 15,4

2002

ČR

Kraj

15,2

15,1

2003

ČR 14,9

Kraj 14,7

2004

ČR 14,6

Kraj

ČR

14,6

14,5

Počet obyvatel na 1 lékaře 1)

421,9 370,4 412,9 363,3 406,8 358,2 398,6 352,9 387,8

349,2

Průměrný starobní důchod (Kč)

6 388 6 292 6 906 6 808 6 928 6 833 7 155 7 075 7 344

7 270

Zahájené byty 2)

2,0

3,2

1,9

2,8

1,9

3,3

1,7

3,6

1,6

3,8

Dokončené byty 2)

1,4

2,5

1,6

2,4

1,8

2,7

1,6

2,7

1,6

3,2

32,7

38,1

29,9

35,1

29,8

36,5

29,6

35,0

27,9

34,4

3,4

3,7

3,0

3,4

3,7

3,9

3,2

3,1

3,1

3,3

Zjištěné trestné činy celkem

2)

z toho hospodářské kriminality 1)

zahrnuta pouze ambulantní péče,

2)

na 1000 obyvatel středního stavu

11

Životní prostředí Ukazatel

2000 Kraj

2001 ČR

Kraj

2002 ČR

Kraj

2003 ČR

Kraj

2004 ČR

Kraj

ČR

Podíl čištěných odpadních vod (%) Měrné emise škodlivin (t/km2) tuhých látek

92,1

94,8

94,3

95,5

89,6

92,6

89,2

94,5

93,1

94,4

1,33

0,61

1,21

0,56

1,36

0,62

1,54

0,64

.

0,60

oxidu siřičitého

5,19

3,26

5,32

3,09

5,21

2,92

5,35

2,86

.

2,84

oxidů dusíku Investice do životního prostředí na obyvatele (Kč)

4,10

2,06

4,41

2,07

4,30

2,08

4,38

2,06

.

2,08

1 367

2 084

1 068

1 944

1 025

1 462

1 227

1 898

.

.

12

Ekonomická výkonnost 2000

Ukazatel Hrubý domácí produkt na obyvatele

Kraj

2001 ČR

Kraj

2002 ČR

Kraj

2003 ČR

Kraj

2004 ČR

Kraj

ČR

1)

13

14

15

16

17

Výdaje na vědu a výzkum (mil.Kč) 1)

1 943

26 487

1 761

28 337

1 410

29 552

2 416

32 247

2 212

35 083

hrubý domácí produkt v paritě kupní síly (PPS)

Výsledky mezikrajského srovnání Statistická specifika kraje •

hrubý domácí produkt na 1 obyvatele na úrovni 82 % republikového průměru

•

nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva (-2,2 ‰)

•

nejnižší počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel (51,5)

•

nejvyšší obecná míra nezaměstnanosti (14,5 %)

•

nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo (39,4)

•

největší délka dálnic a silnic 1. třídy na 1 000 km 2 (128,9) a nejnižší počet registrovaných osobních automobilů na 1 000 obyvatel (303)

•

nejvyšší počet obyvatel (1 251 713), po Praze 2. nejvyšší hustota obyvatelstva (227 osob/km2)

Výsledky vícekriteriální analýzy v rámci kraje – údaje je možné aplikovat na situaci města Krnova. •

Porovnání demografických kritérií řadí kraj ke krajům s podprůměrnou úrovní, je vykazován ve srovnání s ostatními kraji nejvyšší úbytek obyvatel stěhováním a vysoká úmrtnost. Odstup od ostatních krajů se dále prohlubuje, což je ovlivněno rychlým stárnutím populace.

•

V sociální oblasti se kraj řadí na poslední místo především v důsledku nejnižších příjmů domácností, vysoké míry nezaměstnanosti, nízké míry ekonomické aktivity a nízké intenzity bytové výstavby. Nadprůměrná hodnota z hlediska vývoje ukazuje na to, že se zaostávání kraje dále neprohlubuje.

•

Ekonomické postavení kraje je ovlivněno dřívější jednostrannou orientací na průmyslovou výrobu, hodnota ekonomických kritérií je výrazně podprůměrná v důsledku nejnižší podnikatelské aktivity, nízkého objemu stavebních prací a málo rozvinutého cestovního ruchu. Z hlediska vývoje ekonomických kritérií je patrné, že se odstup od celostátního průměru snižuje, z hlediska dynamiky dosáhl kraj prvního místa, je dosažen

nejvyšší růst výdajů na výzkum a vývoj, vysoká je i dynamika ve

stavebnictví a v dopravě.

18

Dlouhodobá zátěž území kraje hospodářskou činností se odráží ve stavu životního prostředí kraje, mezi kraji zaujímá poslední místo v důsledku velmi vysokých emisí (zejména oxidu uhelnatého), nízkého objemu investic na ochranu životního prostředí a vysokého zalidnění. Z hlediska kritérií měřících vývoj je kraj rovněž na posledním místě, zaostávání kraje se prohlubuje (zejména v oblasti emisí).

19

Srovnání okresů – z údajů je možné analyzovat postavení města Krnova v rámci okresu, ale i v rámci širších souvislostí.

Počet obyvatel Okres 30.9. 2005 Moravskoslezský kraj

Podíl cizinců (%)

30.9. 2005

Celkový Index stáří přírůstek obyvatel Zemřelí 1) obyvatel 1) (65+/0-14)

2000 -2004 3)

1.7. 2004

2000 -2004 3)

Živě narození 1)

2000 -2004 3)

Hustota obyvatelstva (osob na km2)

Podíl osob věřících (%)

31.12. 2004

2001

Podíl vyjíždějících za prací (%) 2)

2001

Podíl domácností jednotlivců (%) 2001

1 251 713

1,5

-2,5

81,7

10,3

9,1

227,2

40,2

37,8

29,2

99 052

0,7

-3,2

69,5

9,5

9,3

62,6

27,4

34,3

28,2

Frýdek-Místek

227 228

1,0

0,0

84,1

10,6

9,0

178,4

52,1

52,2

27,0

Karviná

275 311

2,4

-3,8

81,0

10,4

8,7

794,4

37,1

46,6

29,5

Nový Jičín

159 337

0,8

-1,1

74,2

9,8

9,5

173,5

39,1

48,3

27,2

Opava

180 326

0,5

-1,4

85,5

10,2

9,0

160,2

57,2

47,6

24,7

Ostrava-město

310 459

2,3

-4,1

86,9

10,7

9,3

1 453,7

29,5

9,7

33,9

Bruntál

Okres

Podíl zemědělské půdy (%)

2004

Podíl Míra Přímé Průměrné Průměrná Registrobytů registro- Uchazeči zahraniční procento měsíční vaní Dokončené investice v rodinných vané na 1 volné pracovní mzda soukromí byty 1) domech nezaměst- pracovní na 1 neschop(Kč) podnikatelé 5) (%) nanosti místo obyvatele 4) 1) nosti (%) (Kč) 2004

2001

31.12. 2004

31.12. 2005

31.12. 2005

2004

2000 -2004 3)

31.12. 2003

Zjištěné trestné činy 1)

2004

Moravskoslezský kraj

51,4

16 909

36,0

153

14,2

29,2

6,824

1,6

55 787

27,9

Bruntál

47,2

14 615

38,7

160

15,9

51,6

6,901

2,1

21 694

20,8

Frýdek-Místek

39,3

16 216

53,8

151

12,0

20,9

6,998

2,7

32 773

20,2

Karviná

50,6

15 656

23,9

127

18,6

78,1

7,762

1,0

12 758

27,8

Nový Jičín

65,4

16 211

50,7

157

10,9

17,4

6,825

1,7

64 800

18,5

Opava

62,2

15 047

62,3

161

11,5

22,4

5,990

2,0

33 713

20,6

Ostrava-město

40,0

18 645

14,5

168

14,8

24,8

6,633

0,9

129 636

45,2

1) 4)

na 1 000 obyvatel středního stavu 2) mimo obec z počtu zaměstnaných podniková metoda 5) trvale obydlené byty

3)

roční průměr

Poznámka: zdroj údajů v kapitole: analytický odbor MŠMT

20

2. Tendence vývoje v oblasti obsahu, organizace a řízení tělovýchovy a sportu na regionální a obecní úrovni Problematiku komunální rekreace nemůžeme a ani nesmíme zužovat pouze na oblast ekonomickou, prostorovou a

materiální. Zásadní „položkou“ je člověk jako součást

společnosti, tendence jeho a jejího vývoje, stejně tak jako tendence vývoje (v návaznosti na historickou kontinuitu) v dalších oblastech s problematikou související. Kapitola ve zkratce podává přehled tendencí vývoje dané oblasti v jejich jednotlivých složkách. Poznámka: proloženě jsou zdůrazněny zásadní či hlavní tendence a směry nebo jejich východiska.

2.1 Člověk a společnost Člověk je společenská (a kulturní) bytost, která vstupuje do kontaktu s ostatními bytostmi v rámci systému základních vztahů. Člověk je svobodným sebevědomým subjektem s právem a možností svobodné lidské volby, svobodného rozvoje lidských sil. Naopak podle vyjádření většiny sociologů patří společnost k pojmům, které jsou nejspornější, nejméně jednoznačně definované a které proto mohou vyjadřovat všechno a nic. Společnost můžeme chápat jako lidstvo, tedy celek - největší společenskou skupinu, k níž jedinec může náležet. Může být také chápána jako seskupení osob obou pohlaví a různých věkových skupin. Společnost si vytvořila vlastní instituce, které respektuje, a kulturu, kterou sdílí. Naše společnost prošla – zejména v posledním období - výraznými proměnami, které zcela zásadně přetvářejí její ekonomický, politický a sociální systém, všechny části kultury. Tento vývoj s sebou nese i změnu hodnotových priorit, kterou můžeme označit jako posun od hodnot materialistických (orientace lidí na ekonomickou prosperitu, hmotné bezpečí,

stabilní

ekonomický

růst,

dodržování

sociálního

pořádku)

k hodnotám

postmaterialistickým (svoboda seberealizace individua, možnost občanů víc se podílet na důležitých vládních rozhodnutích, víc ovlivňovat správu věcí veřejných v bezprostředním okolí, vytvářet méně impersonální a více humánní společnost, žít v kvalitním životním prostředí).

2. Tendence vývoje v oblasti obsahu, organizace a řízení tělovýchovy a sportu na regionální a obecní úrovni

Lze tedy očekávat, že současnost, ale zejména nedaleká budoucnost, se bude vyznačovat růstem volného času, ochotou a chutí lidí se scházet a trávit jej aktivitami různého charakteru, návratem k přírodě, sebezdokonalováním a seberealizací. Musíme si ale uvědomit, že tento vývoj se nikdy nebude týkat naší společnosti jako celku, ale pouze určité jeho části. Rozdíly budou, a to podle věku, vzdělání, ekonomické situace atd. Žít svobodně bez veškerého omezování, sám si zvolit způsob života - toto je nejvýznamnější společenská a kulturní událost naší doby. Pro společnost v nedaleké budoucnosti bude charakteristická snaha o kvalitní život, nesmírné zaujetím pro osobnost, citlivost k ekologickým otázkám, odklon od velkých názorových systémů, kult spoluúčasti a sebevyjádření, móda “retro“ i návrat k místním a regionálním hodnotám a k některým tradičním představám a praktikám. Každý člověk je něčím určen, nějak žije – můžeme říci: „Takoví jsou, s takovými musíme počítat!“ Naši současnou společnost můžeme hierarchicky vertikálně rozvrstvit do několika kategorií (společenských vrstev). Tato rozvrstvení nazýváme sociální stratifikací a člení se podle sociálního statutu, který může být vrozený, získaný nebo připsaný. Sociální status představuje souhrnné postavení sociální pozice jednotlivce v konkrétní společnosti, spojené s určitou mírou ocenění. Jednotlivci jsou zařazeni do stratifikační sítě zhruba do 3 společenských tříd (vrstev) - horní, střední a dolní, přičemž každá se vnitřně dělí na vyšší a nižší. Hlavní statusotvorné kategorie představují objektivní charakter profese, prestiž dané profese, podíl na moci, dosažené vzdělání, velikost příjmu a životní styl. Připomínáme, že každý jedinec se během svého života pod vlivem životní, rodinné a profesní dráhy pohybuje (vertikální či horizontální mobilita) v této stratifikační síti.

Při strategii plánování obsahu, organizace a řízení komunální rekreace musíme vytvořit takové podmínky, aby zajišťovaly co nejvyšší míru uspokojení potřeb a zájmů občanů.


Klíčová slova, jejichž obsah musíme do strategie projektu zařadit: rekreace – potřeba zotavení, osvěžení, zdraví, kompenzace – potřeba vyrovnání, rozptýlení a potěšení, edukace – potřeba poznání a dalšího učení, kontemplace – potřeba uvědomění si sama sebe, komunikace – potřeba sdělení, kontaktu a družnosti, integrace – potřeba společnosti a kolektivního vztahu, participace – potřeba sociálního sebepojetí a angažovanosti, Enkulturace – potřeba účasti na kulturním životě. V této oblasti můžeme za významný mezinárodní dokument považovat Chartu volného času, která byla odsouhlasena World Leisure board of directors v červenci 2000 a která vymezuje práva občana a povinnosti municipality v dané problematice.

2.2 Volný čas Na základě současných sociologických studií je patrné, že „volný čas“ hraje a bude hrát v životě člověka (a tím i společnosti) významnou roli, a to zejména v oblasti tvorby a rozvoje jeho zdraví, kultivace a socializace. Je proto prozíravé vytvářet materiální a prostorové podmínky pro volnočasovou seberealizaci různých věkových a sociálních skupin populace, včetně handicapované. Principy, na kterých byl postaven systém služeb pro volný čas v minulosti, už neplatí nebo platit přestávají, protože sociální změny tento systém narušily. Sociální a ekonomické podmínky společně s rychle se vyvíjejícím životním stylem rozmnožily řady potenciálních zákazníků, změnily zaměření a strukturu poskytovaných programů a vyvíjejí tlak na permanentní zdokonalování volnočasových služeb.

Tendence vývoje volnočasových aktivit směřují: -

od organizovaného k neorganizovanému,

-

od výkonu k prožitku (radosti, sebeuspokojení, seberealizaci),

-

od kolektivního k individuálnímu,

-

od tradičního k netradičnímu (rizikovému, vzdělávacímu, k aktivitám pro rozšíření obzoru a kvality osobnosti),

-

od dlouhodobých (stálých) vlivů ke krátkodobým trendům (módnost, identifikace),

-

od města k přírodě (kompenzace prostředí a stresových vlivů).


Konstatujeme, že proces vytváření podmínek pro realizaci volnočasových aktivit široké veřejnosti je složitější a komplexnější, a to proto, že je nutné mít na zřeteli vývoj v těchto faktorech: 1. Zvyšování komplexnosti sociální struktury. 2. Nové demografické profily. 3. Rozmanitost a různorodost sociálních skupin. 4. Smysl života a životní styl ve vztahu k systému vzdělání a kultury, k zájmům a potřebám, a to se zřetelem ke sportu. 5. Změny postojů k hodnotám. 6. Tvořivost. 7. Spokojený život. 8. Socializace. 9. Dobrodružství. 10. Riskování. 11. Nárůst volného času. 12. Stárnutí populace. 13. Vyšší požadavky na kvalitu. 14. Uvědomování si těla a zdraví.

Na základě uvedeného je nutné koncipovat systém služeb ve volném čase tak, aby oslovil, zaujal a přivedl tu skupinu populace, která v hodnotovém žebříčku má zájem o sport, ale i ty skupiny populace, které zatím neprojevily zájem. Tendence činnosti konkrétních pracovníků municipalit směřují do oblasti vytváření podmínek, a tím působí na formování životního stylu současného člověka s ohledem na jeho vývoj a pozitivní směřování. Životní styl představuje složitou syntetickou dynamickou kategorii, která souvisí s ekonomickými, kulturními a sociálními podmínkami způsobu života a sociálními ukazateli kvality života. Promítá se do životních, rodinných a profesních sociálních rolí a zahrnuje v podstatě oblast práce, bydlení a volného času. Významnou roli zde hraje subkultura jednotlivých sociálních skupin, jejichž členem jednotlivec je. Životní styl je diferencován podle pohlaví, věku, bydliště, životního cyklu, vzdělání, profese, rodinného stavu, ekonomického zajištění atd. Významnou roli zde sehrává sociální status jedince, určující jeho postavení ve stratifikační síti společnosti na základě jeho vzdělání, kvalifikace, charakteru a prestiže profese, podílu na moci, velikosti příjmu a životního způsobu.


Empirická šetření sociologického charakteru, prováděná katedrou rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci v nedávné době, zjišťovala hodnotovou orientaci obyvatel ve vztahu ke zkvalitňování zdravého životního stylu a vztahu ke sportu, t.j. poptávku po sportovních a tělovýchovných aktivitách. Výsledky výzkumných šetření jednoznačně zjistily, že občané přisuzují důležitosti tělesné výchovy a sportu velký význam z hlediska zdravého životního stylu. Obyvatelé připisují velký význam zachování a upevnění zdraví, zdravému tělesnému vývoji v mládí a udržování tělesné kondice. Důležitou roli připisují i relaxaci od jednostranně namáhavé práce a vhodnému využívání volného času. Právě dobrý zdravotní stav a bydlení zaujímají v hodnocení kvalit života prvá pořadí. Empirické šetření potvrdilo pozitivní vztah obyvatel k pohybu a sportu. Bylo zjištěno, že 3/5 respondentů občas sportuje, cvičí, přitom 1/3 cvičí pravidelně alespoň 1x týdně. O sport a tělovýchovu se nikdy nezajímalo množství obyvatel, které je na hranici statistické významnosti. Ráda by sportovala asi 1/10 obyvatel. Zajímavé je, že muži cvičí, sportují aspoň 1x týdně častěji než ženy, přitom ženy dříve cvičily častěji než muži. Obyvatelé, podle jejich verbálních postojů, cvičí, sportují především pro zlepšení nálady, lepší kondici, zlepšení či udržení zdraví a udržení linie (ženy častěji než muži).

2.3 Komunální rekreace a urbanistika Konstatujeme, že ve vyspělých zemích jsou tyto pojmy chápány (mimo jiné) jako soustavná činnost náležící místním samosprávám, která komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj či ochranu území. Územní plánování tak vnímáme jako efektivní nástroj samosprávy pro regionální a komunální rozvoj základní a vyšší občanské vybavenosti města či obce. Zabezpečení vybavenosti území obslužnými, vzdělávacími, kulturními a sportovními zařízeními je povinností a odpovědností obecních či městských úřadů. Mezi základní funkční složky osídlených zón patří i rekreace. Zóny rekreace jsou dnes považovány za nezbytnou funkční součást sídelních útvarů městského i venkovského typu. Z tohoto důvodu je tvorba podmínek pro komunální rekreaci povinností jak státu, tak příslušné samosprávy.


Podstatou optimálních podmínek je snadnost pohybu ve městě, mít možnost těšit se z městského prostranství a setkávat se. Ale nestačí pouze vytvořit prostory, které umožní lidem volně přicházet nebo odcházet. Musí v nich existovat příznivé podmínky jak pro pobyt a proto, aby se tam lidé dostatečně dlouho zdržovali, tak pro jejich účast na širokém spektru sociálních a rekreačních aktivit. Ukazatelem není kolik lidí tráví čas venku, ale jak dlouho tam zůstávají. Další tendencí vývoje je dobrovolný přístup pracovníků v místním sportu a jejich neplacená účast. Amatérský přístup je pak příkladem nezištného zájmu o sport, který má silnou sociální a preventivní funkci.

2.4 Sociální tendence – vývoj Sport má několik pro společnost důležitých významů. Jak uvádí Amsterdamská deklarace, má evropský sport – rekreační aktivity sportovního charakteru - neopomenutelný sociální význam. Podle tohoto prohlášení má sport roli při hledání identity a integraci obyvatel. Posiluje národní i regionální identitu, protože lidem poskytuje pocit, že jsou členy určité skupiny. Promítá se do sociální stability a je emblémem kultury státu. V neposlední řadě stojí za zmínku preventivní charakter sportu. Chrání před nástrahami moderní společnosti jako jsou alkohol a drogy všeobecně. ”Mens sana in corpore sano”, neboli v zdravém těle zdravý duch, má v dnešní moderní společnosti stále vyšší význam. Právě v době, kdy lidé tráví většinu svého pracovního i volného času sezením u počítačů, roste význam sportu a pohybové aktivity pro udržení kondice a zdraví. Hypokineze je příčinou mnoha rizikových onemocnění. Existuje řada studií, které dokládají, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit redukuje některé rizikové faktory chronických onemocnění neinfekčního charakteru. To jsou preventivní aspekty pravidelného sportování. Pohybová aktivita je ve většině členských zemích využívána i pro její psychoregulační efekt. Emoční prožitky jsou stimulem pro psychické přeladění pro lidi s náročným duševně pracovním vytížením. Může působit preventivně proti stresu, neurózám či úzkostným stavům. Rada Evropy nezapomíná ani na zdravotně handicapovanou populaci. Snahou je vytvořit podmínky pro jejich plnou integraci do společnosti.


2.5 Komunální rekreace a mladá generace Mladí lidé mají právo a povinnost vytvářet si vlastní budoucnost, ale vzhledem k neschopnosti mladých lidí využít toto právo musí veškerá činnost v oblasti mládeže směřovat k vytvoření podmínek pro tvorbu jejich vlastní budoucnosti a vzhledem k neschopnosti mladých lidí osvojit si tuto odpovědnost, musí aktivita v oblasti mládeže zajistit prostředky, které potřebují pro utváření své budoucnosti Činnost organizací zaměřených na práci s mládeží (občanská sdružení, podnikatelé, ...) musí nabízet rozmanité prostředí, jež podporuje rozvoj osobnosti a sebedůvěru mladých lidí, a eliminovat překážky, které jim stojí v cestě při utváření vlastní budoucnosti. Na základě této strategie dochází ke změně v těchto oblastech: •

růst občanských aktivit,

•

životní podmínky mladých lidí,

•

internacionalismus,

•

prevence marginalismu.

Následující přehled uvádí hlavní tendence vývoje činností municipalit v oblasti práce s mládeží: •

koordinace politiky mládeže, akční programy a spolupráce týkající se životních podmínek dospívající mládeže a jejich životních podmínek,

•

zlepšení podmínek pro občanské aktivity mládeže,

•

zavedení konzultačních dní,

•

podpora organizování workshopů pro mládež,

•

podpora spolupráce a výměnných pobytů ve vztahu k evropské integraci a spolupráci se sousedícími oblastmi či zeměmi,

•

každoročně zpětně posuzovat pokrok v oblasti zlepšení životních podmínek mládeže,

•

koordinovat regionální výzkumné a rozvojové aktivity.


Dále potom: •

podpora sportu a pohybových aktivit,

•

podpora dobrovolných aktivit v oblasti sportu,

•

usměrňovat vývoj regionálních a místních sportovní opatření,

•

vytvářet rozhodnutí o výstavbě sportovních zařízení,

•

řídit aktivity občanských sdružení i podnikatelů zaměřených na pohybové aktivity,

•

vytvořit mechanismy financování a podpory sportu v rámci komunální rekreace.

2.6 Členění rekreace podle časových a prostorových charakteristik Za limitující faktor při realizaci rekreačních a volnočasových aktivit je možné považovat faktor času - tedy doba, která má být rekreační aktivitě věnována. Podle toho rekreaci dělíme na: •

každodenní - určená k provádění převážně individuálních aktivit v rozsahu 1 – 4 a u dětí i více hodin každý den,

•

víkendovou - určená k realizaci aktivit celodenního nebo i vícedenního charakteru a seberealizace individuální, ale zejména v rámci skupiny (aktivit rodin, skupiny přátel, vrstevníků atd.),

•

dlouhodobou (např. dovolená) – určená k dlouhodobé seberealizaci v oblasti volnočasových aktivit individuálního, ale zejména skupinového charakteru. V této souvislosti je nutné připomenout ještě jedno časové hledisko, a tím je doba,

která vymezuje nezbytnou docházkovou vzdálenost k místu zvolenému k trávení volného času. Podle časové dosažitelnosti místa je členíme do skupin: •

v bezprostřední blízkosti bydliště - na dohled rodičů a pod možnou stálou kontrolou (např. pohled z okna bytu), minimální docházková vzdálenost a bez bariér (např. silnice, koleje, potok). Toto vše je nezbytný požadavek u dětí do 6 let, také se ale může týkat i důchodců či tělesně postižených,

•

do 5 minut chůze - v blízkosti bydliště, pod možnou občasnou kontrolou dospělé osoby, nejčastěji se týká dětí od 6 do 12 let. Opět platí: bez překonávání dopravních komunikací, ale s možností dosažení místa na kole nebo kolečkových bruslích,


•

do 15 minut chůze – sem patří zařízení v rekreační zeleni (parky), hřiště s konkrétním tématickým zaměřením, víceúčelové sportovní a rekreační areály, bazény atd. Věk neomezen (děti do příslušného věku s rodiči), s minimem překážek a s možností napojení na cyklistickou stezku,

•

nad 15 minut chůze – všechna zařízení sportovně-rekreačního charakteru pro všechny věkové a sociální či jiné skupiny obyvatel. „Bezbariérovost“ přístupu se týká pouze konkrétní handicapované skupiny populace.

Při inventarizaci typů zařízení (a jejich vybavenosti k rekreaci a sportovně rekreačním činnostem obyvatel) sem řadíme takové typy a množství zařízení, která odpovídají počtu obyvatel (města, regionu), historické tradici, trendům vývoje, zájmu obyvatel a současným kriteriím EU – příklady: •

parky s vybaveností i bez vybavenosti,

•

sportovně rekreační areály,

•

dětská, veřejně přístupná hřiště se zařízením pro hry,

•

dětská, veřejně přístupná hřiště robinzonádního typu, námětová a dobrodružná hřiště,

•

dětská, veřejně přístupná hřiště s plochami pro drobné a sportovní hry (především pro fotbal, streetball, hokejbal, frisbee, hokej, in-line, skateboard, lakros atd.),

•

hřiště přístupná s omezeními,

•

cyklistické stezky a dráhy pro in-line,

•

školní hřiště a školní tělocvičny s omezeným provozem pro veřejnost,

•

sportovní areály spravované sportovními kluby a TJ přístupné za úplatu neorganizované veřejnosti (především tenis),

•

sportovní haly jednoúčelové a víceúčelové,

•

variabilní sportovně rekreační a zábavní hala (areál),

•

zařízení s provozováním služeb sportovně rekreačního charakteru (Fitnees, aerobik, squash, tenis, bowling, atd.),

•

zařízení s provozováním služeb regeneračního charakteru (sauny, masáže, vodoléčba, fyzikální terapie, preskripce zdravotního stavu a kondice),


•

jízdárny, dostihové dráhy, golfová hřiště, Indoor Golf,

•

bazény odkryté i kryté s tobogány, skluzavkami a další vybaveností, aquapark,

•

pikniková místa a tábořiště podél vodních toků a v příměstských rekreačních oblastech,

•

campingy a autocampingy, zahrádkářské osady,

•

zařízení pro individuální rekreaci - rekreační chaty a chalupy.

Za další kritéria, která mají vliv na členění a výběr rekreace, považujeme: •

charakter prostředí – venku, uvnitř, ve městě, v příměstském prostředí,

•

roční období,

•

ostatní (ekonomické podmínky, zájmy a postoje společnosti a veřejnosti, atd.).


3. Organizace sportu v České republice Ústředním orgánem státní správy v oblasti sportu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Sportovní odbor ministerstva se dělí na dvě sekce. První odpovídá za rozvoj sportu ve školách, připravuje směrnice pro předmět tělesné výchovy a zabývá se výzkumem. Nedílnou součástí práce této sekce je

reprezentovat Českou republiku v mezinárodních

organizacích. Druhá sekce sportovního oddělení spolupracuje se sportovními organizacemi a odpovídá za sportovní reprezentaci země. Hlavním úkolem poradních orgánů ministerstva - Rady tělesné výchovy a sportu a Rady sportovní reprezentace je podílet se na rozdělování finančních prostředků pro sport, které se děje prostřednictvím „Komisí expertů“, která jsou strukturovaná podle jednotlivých oblastí zaměření. Dobrovolné sportovní organizace jsou v České republice utvářeny na základě „Zákona o svobodě sdružování“. Jedná se o občanská sdružení, jejichž stanovy jsou zaregistrované u Ministerstva vnitra České republiky. Jejich množství a počet je v rámci České republiky velmi obtížné odhadnout, protože jejich šíře a pestrost je značná. Většina občanských sdružení sportovního charakteru a sportovních federací je sdružena ve vrcholných organizacích, z nichž nejznámější je Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). Posláním ČSTV je "podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu." Ve stanovách tohoto sdružení si ČSTV klade za úkol udržovat členství v mezinárodních sportovních institucích a rozvojem sportovních aktivit přispívat k ochraně před nežádoucími civilizačními vlivy. V jednotlivých krajích působí oblastní sportovní federace, jejichž úkolem je především udržovat kontakt mezi sportovními kluby a vrcholnou organizací a působit jako jakési informační centrum pro daný kraj. Místní sportovní kluby tvoří páteř sportovního hnutí v České republice, vlastní 90% sportovních zařízení a na základě informací jednotlivých sportovních federací organizují soutěže a rekreační sport. Účast našich sportovců na olympijských hrách zajišťuje Český olympijský výbor.


Struktury sportu v České republice IASA

MOV

Vládní strukty

Mezinárodní sportovní federace

Nevládní struktury

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Český olympijský výbor (ČOV)

Český svaz tělesné výchovy (ČSTV)

Odbor sportu Sportovní federace

Rada tělesné výchovy

Tělesná výchova ve školách, výzkum mezinárodní aktivity

Samosprávné obce

Sekce sportovních organizací, reprezentace

Rada sportovní reprezentace

Regionální sportovní federace Vrcholový sport reprezentace Tělovýchovné jednoty

Tělesná výchova ve školách

Soutěže Rekreační sport

Sportovní kluby

4. Organizace a řízení sportu a rekreace ve vybraných státech Evropské unie

4. Organizace a řízení sportu a rekreace ve vybraných státech Evropské unie Historické zkušenosti, úroveň společnosti nebo ekonomická situace jsou jen částí z celé řady faktorů, které ovlivňují organizaci a řízení sportu a rekreace v jednotlivých státech Evropy. Ve strukturovaném přehledu tématu vymezujeme základní problémy na konkrétních příkladech ve vybraných státech. Ucelenější a širší pohled na problematiku uvádíme v příloze práce.

Státní koncepce sportu ve Francii - z hlediska právních norem má Francie „Zákon o organizaci a podpoře tělovýchovných a sportovních aktivit“, který je podrobnější a popisnější než je český „Zákon o podpoře sportu“ - kluby (občanských sdružení) mohou provozovat bary, restaurace a prodávat různé reklamní zboží za současných daňových úlev. Do určitého finančního objemu nemusí kluby platit daně z výdělečné činnosti vůbec -

zákon

o

decentralizaci

posílil

rozsah

pravomocí

územních

správních

celků.

Od té doby v oblasti sportu existuje nový prvek – intervence územních samosprávních celků, tedy krajů (regionů), okresů a obcí. Posílení vlivu územních celků přináší svůj užitek hlavně v usnadnění rozhodování. Péče o sport a rekreaci tak již není výlučně záležitostí partnerství státu a sportovního subjektu - vliv evropské unie na politiku v oblasti sportu a rekreace je ve Francii patrný, ale můžeme současně konstatovat, že si Francie zachovala originalitu a značnou složitost svého vybroušeného systému

Intervence státu v oblasti sportu Stát nemá za úkol organizovat činnost, vést či připravovat obsah činnosti, jako spíše stanovovat směr politiky dané oblasti a udržovat v rovnovážném stavu kompetence sportovního hnutí a místních společenství. Stát má navíc funkci koordinace, regulace a finančního dohledu, který má předcházet všemožným rizikům a dohlížet nad tím, aby obecný prospěch převládal nad jinými zájmy, které sport zákonitě občas prolínají.


Stát zasahuje do několika sektorů, považovaných za základní: •

Finanční kontrola sportovního hnutí – stát má právo kdykoliv nahlédnout do účetních dokumentů federací.

•

Podpora federací.

•

Ochrana uživatelů – stát si vzal za úkol vzdělání, splnění státní zkoušky je povinné k dosažení statutu sportovního a tělovýchovného pracovníka.

•

Stát se podílí na rozvoji vrcholového sportu.

● Ochrana sportovních zařízení – stát má hlavní úlohu ochrany v této oblasti. Jakékoliv sportovní zařízení nesmí být ze zákona zrušeno, bez toho, aniž by bylo nahrazeno zařízením odpovídající úrovně a funkce. ● Sport pro všechny – stát se zaměřuje na podporu aktivit zacílených na posílení významu a role sportovních aktivit pro co nejširší spektrum uživatelů jak ve městech, tak (zejména) na venkově.

Sport a územní samospráva ve Francii Když se mluví o sociální a politické intervenci do sportu na regionální úrovni, nabízí se tři přístupy: První přístup – sportovní: Jak a kam mají územní správní celky (kraj, obec) směrovat podporu klubům, spolkům? Je struktura klubů dostatečná a není třeba tvořit nové? Jsou kluby jedinou vhodnou formou organizace sportovních aktivit? J Druhý přístup je ekonomický, sociální a kulturní. Jaký je vztah (jakou roli hrají) mezi „Krajem“ a „Obcí“ při řešení dané problematiky? Jaký podíl a odpovědnost mají při vytváření podmínek pro různé věkové a sociální skupiny obyvatel a typy sportovních aktivit? Jaká by měla být politická kritéria pro stanovení priorit „Kraje“ - „Obce“? Třetí přístup je administrativní a institucionální. Jaké struktury je třeba zavést v rámci decentralizace? Jedná se o nastolení rovnováhy mezi státem, krajem a obcí? Kdo a na jaké úrovni má konkrétní (a jaké) kompetence?


Brát v úvahu všechny tyto přístupy vyžaduje značné politické a sociální úsilí i ekonomické náklady. Jak posoudit, co je dobré pro určité společenství v oblasti sportu a komunální rekreace? To může být u různých krajů a obcí velmi variabilní. Jsou tu také různé politické priority krajů či obcí a které mohou být v rozporu s dynamikou a tendencemi vývoje problematiky.

Dopad dekoncentrace a decentralizace na organizaci sportu ve Francii Jak již bylo konstatováno, tělovýchovné a sportovní organizace ve Francii jsou zcela decentralizované. Komunální rekreace a sport ve Francii je z velké části záležitostí krajů a následně jednotlivých měst, přičemž zásadní je právě postoj starosty a zastupitelstva města.

Měnící se úloha klubů ve Francii Pro krajské a místní úrovně jeve Francii charakteristické –

rostoucí medializace sportu na místní úrovni

–

vzrůst generace sportovních managerů, animátorů a vedoucích (počátky již od roku 1975!). Toto všechno urychlilo přeměnu způsobu řízení a vedení sportu ve sdruženích. Kluby se stávají aktivnějšími. Nejdůležitější kluby se dnes pokoušejí vytvořit spojení s ekonomickým a kulturním světem (napojení na průmysl, sponzory, turistiku, cestovní kanceláře, tisk apod.) a vytváří konkrétnější a variabilnější nabídky aktivit.

Role kraje ve Francii Kraj hraje hlavní roli v plánování a uspořádání svého území. Tento krajský plán může mít jistý dopad na globální politiku, která je nastolena ve věci sportovních a rekreačních zařízení. Mimo tuto roli plánovácí se kraj neúčastní významnějším způsobem na řízení v oblasti rekreace a sportu, daleko větší roli zde hraje město nebo obec. Kraj nedisponuje specifickou politikou a zasahuje do oblasti nejčastěji jako zdroj financí a kompetenční subjekt v těchto oblastech: •

profesionální sportovní vzdělávání

•

školní sportovní zařízení

•

kulturní a sportovní akce doplňkového charakteru

•

turistické a sportovní vybavení svého území


Jako modelové příklady uvádíme v příloze ukázku zásadních faktorů vize sportovní politiky kraje Languedoc-Roussillon, příklad vize a základních principů řízení sportu a rekreace ve městě Montpellier, způsob organizace a řízení sportu na úrovni obce - Městský servis sportu a příklady řešení organizace a řízení sportu ve Finsku. Níže uvádíme rámcové přehledy struktur v Německu a Anglii, další potom v příloze.

Struktury sportu v Německu Německo je spolkový stát tvořený 16 zeměmi. Tato federální struktura se odráží i ve struktuře a organizaci sportu. Federální vláda se zabývá především sportovními záležitostmi celostátního nebo mezinárodního významu. Zastupuje Německo v Radě Evropy, spolupracuje s informačním centrem Rady Evropy Clearing House

a podílí se tak na mezinárodní

výměně sportovních informací. Spolkové a místní orgány představují právní a materiální základ sportu a pomocí subvencí podporují nevládní sportovní organizace zajišťující organizovaný sport. Na vládní úrovni spadá odpovědnost za oblast sportu pod Spolkové ministerstvo vnitra, Ředitelství pro sport. Jeho hlavním úkolem je zajistit sponzorování vrcholových sportovců, včetně výstavby sportovních zařízení a pomoc národním sportovním svazům. Ve spolupráci s Německým olympijským výborem se Ministerstvo vnitra snaží pomoci sportu v rozvojových zemích a vysílá proto své kvalifikované pracovníky do těchto zemí ke dlouhodobému i krátkodobému pobytu. Hlavním úkolem Spolkových vlád je organizace sportu ve školách. Samosprávné obce jsou odpovědné zejména za rozvoj masového sportu a sportů rekreačních, přesto se zabývají i vyhledáváním mladých talentů ve sportovních klubech, výstavbou a údržbou rekreačních zařízení a budováním domů mládeže. Vrcholnou nezávislou organizací německého sportu je Německá sportovní konfederace (DSB), která sdružuje 93 sportovních federací. Její úkoly jsou následující: koordinovat opatření související s podporou sportovního vyžití, zastupovat společné zájmy na všech úrovních a zastupovat své členské federace na mezinárodní úrovni. Na regionální úrovni je DSB zastoupena Zemskými sportovními federacemi. Základnu pro rozvoj soutěžních sportů a sportu pro všechny tvoří sportovní kluby.

Struktury sportu v Anglii V Anglii je sport podporován a provozován současně ve státních i v nezávislých organizacích. Na mezinárodní úrovni zastupuje anglický sport Ministerstvo národního dědictví.


Ministerstvo národního dědictví je vládní úřad, prostřednictvím kterého stát podporuje rozvoj sportu v zemi. Přispívá na výstavbu nových volně přístupných sportovišť a snaží se zvýšit zájem občanů o provozování sportovních činností. Pracovníci ministerstva jsou členy informační sítě SIONET a podílejí se na sběru a šíření informací v oblasti sportu. Anglická sportovní rada je poradním orgánem ministerstva. Jejím cílem je zvyšovat výkonnostní normy,poskytovat sportovní zařízení v národních sportovních střediscích a zprůhledňovat proces přidělování finančních prostředků. Za sestavování osnov pro základní a střední školy a za rozvoj sportovních zařízení ve školách odpovídá Ministerstvo školství a zaměstnanosti. V nevládním sektoru hrají velkou roli jednotlivé sportovní federace. Každý tento orgán je autonomní, působí nezávisle a je odpovědný za organizování aktivit ve svém odvětví. Britský olympijský výbor organizuje olympijské hnutí v Anglii. Připravuje a koordinuje jak přípravu členů olympijského týmu, tak i samotnou účast na olympijských hrách. Místní sportovní kluby jsou páteří dobrovolné účasti v obci. Poskytují značnou část sportovních zařízení a možnost účastnit se všech soutěží na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Souhrn: I přes značné rozdíly v organizaci sportu v jednotlivých zemích, nacházíme zde několik styčných bodů. 1. Ve všech studovaných zemích si stát zachovává alespoň částečnou kontrolu nad sportem. Ve všech zemích stát finančně přispívá na rozvoj sportovních aktivit občanů a značnou měrou tak pomáhá nezávislým nevládním institucím v organizaci sportu. 2. Ve všech zemích s výjimkou Polska stát organizuje tělesnou výchovu ve školách a vypracovává směrnice pro tento předmět. U poloviny sledovaných zemí je správa sportu a školství vedena společným státním orgánem. 3. Všechny země bez výjimky se zúčastňují Olympijských her. Účast reprezentantů na Olympijských hrách zajišťují Národní olympijské výbory. Všechny Národní olympijské výbory spolupracují s Mezinárodním olympijským výborem. U poloviny sledovaných zemí je Národní olympijský výbor spojen se sportovními federacemi dané země a vytváří tak ústřední organizaci sportu, která usnadňuje komunikaci a výměnu informací s vládními institucemi i se zahraničím. 4. Role „Kraje“ je koncepční, koordinační, ekonomická a kontrolní.


5. Na regionální úrovni působí oblastní pobočky celostátních vládních i nezávislých organizací. 6. Základ sportovního hnutí je ve všech zemích tvořen místními sportovními kluby, které umožňují veřejnosti účastnit se závodního i rekreačního sportu.

Za povšimnutí stojí zvláštnosti organizace sportu u některých sledovaných zemí, které lze přičíst tradicím a ekonomické situaci v dané zemi. Mezi nejzajímavější patří: -

v Anglii, ostrovním státě, který dbá na svou suverenitu a jen s velkou nechutí se sdružuje do evropských organizací, nejsou sportovní federace sdruženy do vrcholného orgánu jako v ostatních zemích. Federace každého sportovního odvětví pracují samostatně.

-

v Německu přispívá Spolková vláda společně s Německým olympijským výborem na pomoc sportu v rozvojových zemích.

-

ve Švýcarsku, finančním království Evropy, zabezpečují kromě státu a sportovních federací další dvě nezávislé společnosti financování vrcholového, výkonnostního i rekreačního sportu.

-

Ve Slovinsku, zemi, kde se samostatné struktury sportu teprve dotvářejí, byl vytvořen polovládní orgán, který zastupuje slovinský sport ve všech mezinárodních organizacích a pracuje jako národní slovinské informační centrum.

-

V Polsku, zemi s velkým počtem věřících, hraje katolická církev důležitou roli při podpoře Sportu pro všechny. Z uvedených údajů vyplývá, že vládní organizace věnují sportu značnou pozornost.

V rámci školství a mezinárodní výměny informací je sport plně zabezpečován veřejným sektorem. Stát dále především vytváří předpoklady pro rozvoj sportu ve svých zemích a to na základě decentralizace rolí, pravomocí a na principu subsidiarity. Zde hraje důležitou koncepční a koordinační roli „Kraj“. Nezávislé nevládní organizace se naopak věnují samotné organizaci a realizaci sportovních a rekreačních aktivit.


5. K problematice kulturního a sportovního vyžití občanů v městě Krnov Poznámka: Tento text vznikl jako reinterpretace a sekundární analýza Sociologického výzkumu potřeb obyvatel mikroregionu Krnovsko organizovaného firmou FOCUS, Marketing & Social Research pro město Krnov v roce 2004 jako kvantitativní empirické šetření kvótového výběru na vzorku 1000 respondentů. V kapitole akcentujeme ve zkratce pouze ty části komplexního materiálu, které souvisí s danou problematikou. Mezi hlavní ukazatele kvality života v konkrétní lokalitě patří mimo jiné i bydlení jako sociální proces uspokojování potřeb obyvatel a možnost kulturního, společenského a sportovního vyžití ve volném čase. V sociální infrastruktuře každé obce sehrávají v tomto smyslu významnou roli zařízení kultury, osvěty a výchovy, zařízení pro tělesnou výchovu a sport a také společenské organizace. Spokojenost občanů s možnostmi kulturního a sportovního vyžití patří k významným satisfakčním a stabilizačním faktorům, ovlivňujícím společenské klíma každého města. V empirickém šetření diagnostického charakteru z konce roku 2005 byla stanovena základní charakteristika možností kulturního a sportovního vyžití obyvatel města Krnov. Uvádíme některé výsledky kvantitativního průzkumu. Krnovští občané tráví svůj volný čas relativně nejčastěji doma (asi 1/4 výhradně, více než 2/5 převážně doma). Mezi domácími aktivitami dominuje poslech TV, videa a hudby s rodinou a dětmi. Nadpoloviční většina tráví čas s rodinou a dětmi. Posezení s přáteli, nebo zahradě se věnuje 2/5 respondentů, 1/4 lenoší (nic nedělá), sportuje asi 1/5, za kulturou či do kina asi 1/8 a četbě se věnuje necelá 1/3 respondentů. Ženy častěji než muži chodí za kulturou, do knihovny, sauny, solária apod. Muži naopak relativně častěji sportují a navštěvují restaurace.

Bylo zjištěno následující pořadí sportovních aktivit občanů: 1. Cyklistika, spinning

47,5%

2. Plavání

27,5%

3. Bowling, kuželky

15,3%

4. Kopaná (i sálová)

15,-%

5. Kulečník

10,8%


6. Bruslení, hokej

9,5%

7. Aerobic

9,3%

8. Odbíjená

8,-%

9. Fitness

7,2%

10. in-line, skateboard

6,4%

Další aktivity jsou statisticky nevýznamně zastoupeny, jako např. floorbal, basketbal, squash, turistika, šipky, stolní tenis, lyžování atd. K hodnocení nabídky možností trávení volného času pro jednotlivé kategorie bylo zjištěno následující hodnocení.

Možnosti Předškolní věk Školní věk Mládež Dospělí Celá rodina

Dostatečné 18% 25% 15% 23% 11%

Je třeba zlepšit 36% 38% 31% 36% 29%

Nejsou žádné 18% 12% 30% 25% 38%

Neví 28% 25% 24% 17% 22%

Celkem 0 +13% -15% -2% -27%

V hodnocení nabídek nejlépe vyznělo hodnocení možností trávení volného času pro děti školního věku (+13%), následuje neutrální hodnocení (při nepřesné škále) u dětí předškolního věku stejný počet pozitivních a negativních hodnocení. Relativně příznivě dopadlo hodnocení možností pro dospělé (-2%). Negativně vyznělo hodnocení možností pro mládež (-15%) a zejména pro celé rodiny (-27%). Podle vyjádření respondentů jsou možnosti trávení volného času pro rodinu s dětmi velmi problematické a představují velmi slabou stránku města. Je třeba připomenout, že prakticky 1/3 respondentů požaduje zlepšení možností vyžití ve volném čase pro všechny sledované kategorie. S možnostmi společenského vyžití v rámci volného času nejsou obyvatelé příliš spokojeni. Relativně nejčastěji jsou spokojeni s nabídkou restaurací, klubů a diskoték, kde převládá spokojenost nad nespokojeností. Naopak je tomu u nabídky kulturních zařízení a zejména u nabídek pro rekreační sport. Lidé však konstatují, že za posledních 10 let se situace zlepšila. Krnovští respondenti postrádají relativně nejčastěji (téměř 1/2 respondentů) zábavné a obchodní centrum. Mladší věkové kategorie postrádají relativně nejčastěji z možností sportovního vyžití dráhy pro kolečkové brusle a asfaltové hřiště pro míčové hry (2/5


respondentů). Mezi požadavky občanů dále figurují kluby a klubovny pro mládež, pro ženy a kroužky pro děti (vše kolem 30%). Občané dále požadují větší počet sportovních hřišť pískovišť a veřejně přístupné hřiště (asi 30% respondentů a toho více muži jako ženy). Ženy naopak požadují lepší podmínky pro kulturní vyžití. Mezi požadavky respondentů na volnočasová zařízení se objevil i požadavek na letní kino, aquapark a příjemnou restauraci. Pro vysokou podporu cestovnímu ruchu v regionu se vyslovují častěji muži ež ženy, ale v obou případech je to téměř ½ . S tím koresponduje i pohled na podporu drobného podnikání obecně, kde je situace obdobná.

6. Silné a slabé stránky volnočasových aktivit z pohledu pracovníků obecní správy

6. Silné a slabé stránky volnočasových aktivit z pohledu pracovníků obecní správy Existence systému volnočasových služeb bude mít v životě naší společnosti stále vzrůstající význam a způsob, jak bude naplňován a realizován, bude záležitostí managementu městských nebo obecních úřadů. Významnou roli v rozhodovacích procesech sehrají odpovědní pracovníci těchto institucí. Vztah mezi těmi, kteří systém organizace a řízení volnočasových služeb vytváří nebo jej mohou

ovlivnit, a těmi, kteří zastávají určité pozice a role ve skupině realizátorů

(občanská sdružení, privátní firmy, církevní spolky atd.), určuje dynamiku jejich dalšího vývoje. Musíme mít na zřeteli fakt, že každá ze zúčastněných skupin si vytváří své postupy a určitou mocenskou strukturu. Postavení a role pracovníků státní správy považujeme za klíčové, protože oblast jejich pravomocí je sice vymezena zákony, vyhláškami a předpisy, ale i tak mají dostatečný prostor pro vlastní aktivitu, která je limitována pohledem na daný problém. Proto je nezbytně nutné znát názory a postoje konkrétních pracovníků managementu k volnočasové politice města nebo regionu. Současně je ale nezbytně nutné, aby své názory a přístupy k vnímání problematiky znali jednotliví pracovníci navzájem. Prostředí vzájemné informovanosti s možností následné odborné diskuse je pro koncepční řešení zásadní.

Charakteristika technik: brainwriting - v časovém úseku 20minut účastníci zaznamenávali do dvou záznamových, barevně od sebe odlišených, formulářů (vzor v příloze) své subjektivní názory na silné a slabé stránky politiky svého města v oblastech: a) volnočasové aktivity (sport, kultura, prostor pro koníčky a zábavu podle individuálních možností a představ obyvatel různých věkových a sociálních skupin) b) pohled a názor na důležitost a potřebu (nedůležitost a nepotřebu) volnočasových aktivit v životě občana a následně města - změnu (zachování) stavu a úrovně obsahu, organizace a jeho ekonomického zázemí – přístup k ekonomické problematice dané oblasti obecně – výstavbu a údržbu volnočasových zařízení - perspektivy, možnosti a vývoj v této oblasti


c) úroveň organizace a řízení dané problematiky z pohledu MěÚ, obyvatel, občanských sdružení. Potřeba (nepotřeba)

tvorby koncepce a systému organizace a řízení dané

problematiky na úrovni MěÚ. Potřeba (nepotřeba) kooperace jednotlivých subsystémů d) jiné problémy a názory, vztahující se k dané problematice.

brainstorming - v časovém úseku 40 minut se členové skupiny vyjadřoali k vymezeným tématům, nápady a konstatování jednotlivých členů mohli účastníci dále rozvíjet nikoliv však kritizovat či jinak hodnotit.

Program řídil: doc. PaedDr..Tomáš Dohnal, CSc. Záznam provedl (kombinace písemného a zvukového záznamu - diktafon): Mgr. Jiří Skoumal, PhD.

Účastníci byli předem o obsahu a organizaci průběhu sezení podrobně seznámeni a instruováni.

Charakteristika skupiny: soubor tvořili starosta, místostarosta a management správy obce. Výběr zástupců managementu provedl pověřený pracovník úřadu. Počet účastníků: 15 Místo realizace: zasedací místnost Úřadu města Krnov Den realizace: 5.5.2005

Hodnocení průběhu: Přístup i aktivita všech zúčastněných byla ohodnocena třemi body - dobrá Úroveň komunikace účastníků: věcná, konkrétní, adresná se snahou porozumět názorům zúčastněných. Přepis názorů je rozdělen podle oblastí, tak jak jednání probíhalo.


Otázka 1) Jsou občané Krnova spokojeni s tím, co se v oblasti volnočasových aktivit v Krnově dělá? •

Městský úřad pomáhá podporovat sport, což je silná stránka MěÚ, ale nedostatek financí můžeme chápat jako zápornou stránku tohoto problému.

•

V Krnově je v oblasti sportu dostatečné vyžití pro všechny věkové skupiny např. město podporuje cyklistické stezky, financuje provoz lázní, podporuje činnost škol atd.

•

Šíře nabídky sportovních aktivit je veliká a záleží na lidech, zda chtějí a kde chtějí sportovat.

•

Existuje zde spoustu sportovních kroužků, v Krnově je hodně cvičitelů, ale sportovní oddíly se navzájem „hádají“ „závidí si dotace“ a po schválení dotací se mnohdy objevují požadavky na navýšení dotací.

•

V Krnově je dostatek tělocvičen, ale nemáme přehled o jejich vytížení a využitelnosti pro mimo školní aktivity.

•

Určitá nabídka sportovních aktivit je drahá a ne všichni občané si ji mohou dovolit.

•

Chybí podpora sportovních aktivit podporujících rozvoj zdraví tak, aby mohly být všeobecně využívány občany.

•

Je důležité podporovat regeneraci a další sportovní aktivity kultivující osobnost.

•

Problematická skupina jsou mladí lidé, tím že nechtějí vstupovat do politiky a podporovat tvorbu různých aktivit této věkové skupiny.

•

Je důležité se zeptat lidí co chtějí dělat v oblasti sportu a tuto odezvu naplňovat.

•

Ve městě Krnově proběhl sociologický průzkum a výsledky tohoto průzkumu je žádoucí promítnout do této oblasti.

•

Je nutné zpracovat koncepci rozvoje sportu tak, aby podchycovala všechny oblasti tělesné kultury v Krnově.

•

Volnočasové aktivity se podporovaly nahodile a je žádoucí navodit určitý systém podpory.

•

Silnou stránkou tělovýchovy a sportu je široká základna.

•

Finanční náročnost jednotlivých sportů je nepříjemný faktor, který ovlivňuje zapojení občanů.


•

Je důležité si uvědomit, že nemůžeme podporovat všechny tělovýchovné aktivity i když např. podpora vrcholového sportu vytváří reklamní prostor pro město Krnov v televizi.

•

Město se chlubí podporou tělovýchovy, ale jeho předností je i krásné přírodní okolí, které je nedostatečně využíváno a není tak náročné na finance.

•

Složení výrobní oblasti v Krnově nevytváří podmínky pro podporu profesionálního sportu.

•

Velké množství organizací a jejich různorodost je sice pozitivní, ale nedostatečně se využívá prostor pro spolupráci v oblasti získávání financí.

•

Občané města tradičně využívají vzdělávací kulturní nabídku např. v hudební škole.

Otázka 2) K čemu má sport sloužit? •

Sport je důležité rozdělit do dvou rovin (výkon, zdraví), ale sport je i politika.

•

Sport upevňuje přátelství např. při bowlingu se vytváří zajímavá atmosféra.

•

Podle průzkumu mají občané tendenci využívat neorganizované nabídky sportovních aktivit a je tedy nutné více podporovat tuto oblast.

Otázka 3) Může vytvořené zázemí pro sport v propojení s cestovním ruchem přinést zisk v této oblasti pro Krnov? •

Určitě souhlasím, že ano – zázemí pro sport vyvolává např. rozvoj stravování.

•

Aktivní management díky tomuto spojení může vytvářet kvalitní turistické produkty.

•

Musíme si uvědomit, že sport spíše nevydělává.

•

Pokud bude kvalitní sportovní infrastruktura, pak naláká i turisty.

•

Lidé chtějí aktivní cestovní ruch.

•

Touroperátoři chtějí také znát atraktivitu území.


Otázka 4) Vrátí se do sportu investované prostředky? •

Návratnost prostředků se objeví v jiné formě.

•

Vlastní koruna se však nevrátí.

•

Nejsou zde vytvořeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, zatím se investuje do podpory výroby.

•

Není představitelné, že by lidé přestali sportovat. Následky této představy by byly hrozné!

•

Návratnost je v kvalitě lidí a jednotlivých generací.

•

Jednotlivá zařízení si mohou i svojí činností vydělávat.

Otázka 5) Jaká je politika města v oblasti podpory drobného podnikání v této oblasti? •

Jsem pesimista a myslím si, že zde neexistují pro toto podporu.

•

Chybí vypracovaná koncepce pro tuto podporu.

•

Zatím se objevují jen náznaky možné podpory.

•

Je potřeba odhadnout jakou oblast je potřeba podporovat – např. aby pozemky , které jsou převedeny v rámci podpory nebyly využívány pouze pro úzkou skupinu lidí.

Otázka 6) Spolupracují jednotlivé odbory při grantové politice v oblasti sportu? •

Velká část rozpočtu je vkládána do grantu, které směřují do sportu.

•

Nemáme více možností na jiné vložení financí, jinak by se město v jiných oblastech nerozvíjelo.

•

V městě je velká nezaměstnanost proto maximální podpora jde na odstranění nezaměstnanosti. Až bude tento problém vyřešen a obec bude bohatá dá se více prostředků převést na obecně prospěšnou činnost.

•

Stále hledáme optimální kritéria podpory sportu v grantové politice.

•

Je důležité si uvědomit, že vývoj v této oblasti určují politici a ne úředníci. Jedná se o politickou otázku.

•

Město zkvalitňuje přístup v této oblasti, zkvalitňuje i přístup v oblasti cestovního ruchu. Z toho pramení zvýšený zájem lidí o rozvoj těchto oblastí.


•

Chybí systémový rozvoj této problematiky.

Otázka 7) Co jiného tu ještě nezaznělo? •

Současné koupaliště je nevyhovující.

•

Je důležité směřovat podporu k mládeži a mladým rodinám.

•

Je důležité naplánovat „ruchové zóny“ v územním plánu jako alternativu ke „klidovým zónám“.

7. Hodnocení stavu obsahu, organizace, řízení a financování volnočasových aktivit z pohledu pracovníků občanských sdružení se zaměřením na sport

7. Hodnocení stavu obsahu, organizace, řízení a financování volnočasových aktivit z pohledu pracovníků občanských sdružení se zaměřením na sport Znát, analyzovat a při realizaci sociální politiky respektovat názory a očekávání pracovníků občanských sdružení a zájmových organizací je nezastupitelné. Za neméně důležité považujeme vzájemnou komunikaci zúčastněných, protože ve všech projektech se prokázalo: jednotlivé subjekty spolu nekomunikují nebo komunikují omezeně a k tomu ještě účelově, neznají své názory, neznají obsah a ideu práce ostatních, považují se pouze za konkurenty (zejména v oblasti ekonomicko-prostorově-materiální) a a priori nevidí potřebu kooperace a spolupráce s ostatními.Tento stav považujeme za velmi negativní.

Použitá metoda: worshop Charakteristika skupiny: představitelé občanských sdružení se zaměření na realizaci aktivit sportovního charakteru. Počet účastníků: 14 Den a čas konání: 5.5. 2005 Místo konání: zasedací místnosti hotelu Hodnocení atmosféry: počátek byl poznamenán malou účastí zástupců občanských sdružení, ale v průběhu se diskuse stala velmi zajímavou pro všechny zúčastněné a měla dobrou výpovědní hodnotu. Worshop vedli: Mgr.Jiří Skoumal, PhD. a doc.PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.

Organizace: představitelé občanských sdružení po dobu 40 minut diskutovali o problematice okruhů problémů, které dostali jako přílohu k pozvánce, a to nejprve o problematice okruhu číslo1 a následně o problematice vymezené v okruhu číslo 2. Konstatování, na kterém se v diskusi shodli (považují tyto problémy za důležité pro většinu), potom formulovali do tezí, které napsali do zápisového archu. V druhé části (asi 30 minut) pracovali představitelé na stanovení pořadí položek podle jejich důležitosti a to v obou oblastech problematiky.


Rámcové vymezení okruhy problémů: 1. Pozitiva Co se nám v práci daří, s čím nemáme problémy Příklady: -

zájem občanů (konkrétních věkových skupin)

-

zapojovat „dobrovolníky” – pomoc občanů

-

získat podporu radnice

-

kvalitní programy pro konkrétní věkové skupiny obyvatel

-

získávat finanční podporu od Města, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Evropské unie

-

spolupracovat s ostatními občanskými sdruženími v obci

-

atd.

2. Negativa Co se nám v práci nedaří, s čím máme problémy Příklady: -

spolupracovat mezi sebou, s obcí

-

získávat finanční zdroje

-

motivovat naše ”odběratele”

-

údržba našich zařízení

-

rozšiřovat nabídku služeb, programů

-

atd.

3. Očekávání -

jaký vývoj v dané problematice očekáváte v nedaleké budoucnosti?

-

co byste si přál(a), aby se v nedaleké budoucnosti v oblasti dané problematiky stalo?

-

kam by měla tato oblast problematiky směřovat?

-

co očekáváte od kompetentních lidí? Od představitelů města konkrétně?

-

jakou máte představu o financování této oblasti v budoucnu?

-

chtěl(a) byste získat odborné informace a rady z této oblasti práce?

-

chtěl(a) byste získat informace o termínu „marketing a management služeb“?

-

atd.


7.1 Přehled názorů představitelů občanských sdružení v jednotlivých oblastech Podkapitola shrnuje přehled nejdůležitějších názorů představitelů občanských sdružení a to v pořadí důležitosti a priorit, které si sami stanovili na základě konsenzu názorů.

Zástupci občanských sdružení působících v oblasti sportu v Krnově se shodli, že silnými stránkami v oblasti sportu jsou: •

Je zájem všech věkových skupin o sportovní aktivity.

•

Komunikace s MěÚ je dobrá, má vzestupnou tendenci (je dobrá v daných možnostech).

•

Každá jednota si dělá dobře svou práci (uvnitř).

Zástupci občanských sdružení působících v oblasti sportu v Krnově se shodli, že slabými stránkami v oblasti sportu jsou (v tomto pořadí): 1. Majetkoprávní vztahy brání v rozvoji tělovýchovných jednot. 2. Zastaralé materiální vybavení neodpovídá současnosti. 3. Chybí prostorové kapacity – tělocvičny, městská víceúčelová hala, venkovní sportoviště a hřiště, víceúčelová hala (možnost využít současnou pro hokej). (Bez rozlišení pořadí mezi slabé stránky patří:) •

Klesající zájem o sport konkrétních věkových skupin (zejména mládež, děti) .

•

Chybí zájem mladších dobrovolných cvičitelů a trenérů.

•

Nelze zafinancovat profesionální práci (celý úvazek či částečný).

•

Nevyužíváme dotačních grantů (základ vícezdrojového financování).

•

Výše finančních prostředků je nedostatečná.

•

Chybí větší informovanost o pravidelné grantové politice.

•

Nedostatečná podpora sponzorů (souvisí to s hospodářskou situací v regionu).

•

Občanská sdružení potřebují pomoct při majetkoprávních vztazích (převody majetku).


Zástupci občanských sdružení působících v oblasti sportu v Krnově se shodli, že očekávají v oblasti sportu od MěÚ (v tomto pořadí): 1. Systémovou podporu sportu. 2. Navýšení celkové podpory sportu. 3. Finanční podporu pracovníků v oblasti sportu. 4. Dokončení víceúčelové haly. 5. Vybudování víceúčelového venkovního stadionu. 6. Vybudování víceúčelové haly - městské

8. Analýza prostředí pro realizaci tělovýchovy a sportu v občanských sdruženích města

8. Analýza prostředí pro realizaci tělovýchovy a sportu v občanských sdruženích města Pro empirické šetření prostředí tělovýchovy a sportu v Krnově byla použita jako hlavní výzkumná technika list šetření – dotazník. Po souhlasu zadavatele byly dotazníky distribuovány dle seznamu TJ a SK . Návratnost vyplněných dotazníků z rozeslaných ukazuje obrázek č.1.

posláno celkem vráceno

31 9

celkem návratnost 29%

29% vráceno nevráceno 71%

Veškeré uváděné počty a procenta jsou tedy z vyhodnocených 9-ti dotazníků. 1) Charakteristika

organizací s ohledem na dosavadní zaměření činností Podíly typů poskytovaných služeb uvedených ve stanovách organizace ukazuje následující tabulka. Vzhledem k tomu, že občanská sdružení mohla uvést více činností, součet netvoří 100%. Z výsledků vyplývá, že občanská sdružení kromě organizování sportovní činnosti plní funkci i vzdělávací a reklamní.

organizování sp. činnosti údržba a úprava sportovišť poradenská činnost ubytování, reklamní činnost

počet 9 1 1 1

% 100 11 11 11


10

9

8 6

poče t organizací

4 2

1

1

1

0 organizování s p. činnos ti

údržba a úprava s portoviš ť

porade ns k á činnos t

ubytování, re k lam ní činnos t

2) Podíly jednotlivých typů činností občanských sdružení Jednotlivé typy sportovní činnosti a jejich podíly ve vybraném vzorku ukazuje, následující tabulka. Vzhledem k tomu, že občanská sdružení mohla uvést více činností, součet netvoří 9. Z výsledků vyplývá velký podíl organizací zabývajících se tradičně oblíbenými a rozšířenými sporty – kopaná, rekreační všestrannost, cyklistika, úpolové sporty. Rozdělení sportovní činnosti ve stanovách sdružení ve vybraném vzorku ( 9 organizací) Sport - fotbal - rekreační všestrannost, úpolové sporty, cyklistika, silový trojboj - volejbal, stolní tenis, turistika, tenis, orientační běh, basketbal, kuželky, vodní sporty, box, kulturistika, střelba, plavání, šachy, atletika, zdravotní cvičení, hokej

Počet 4 2 1

Vysvětlení k tabulce: Ve sloupci „Počet“ je udán počet organizací, které provozují jeden z udávaných sportů ve sloupci před ním. Př.: cyklistiku provozují 2 organizace, silový trojboj také 2 organizace, volejbal provozuje 1 organizace, atletiku také 1 organizace….

3) Velikost organizace - počet členů organizace Množství organizací a počty registrovaných členů (z vyplněných 9 dotazníků ) - 1-50 členů - 50-200 - 200-500 - nad 500

Počet organizací 3 2 2 2

% 33 22 22 22


3

3

2,5 2

2

2

2 Počet organizací

1,5 1 0,5 0 - 1-50 členů

- 50-200

- 200-500

- nad 500

4) Cílové skupiny, jimž jsou služby občanských sdružení určeny Sdružení měla možnost uvést více cílových skupin, proto součet neodpovídá celkovému počtu. Označení jednotlivých cílových skupin bylo převzato z centrální evidence organizací při přidělování dotací, aby byla zajištěna možnost srovnání s dalšími výzkumy v této oblasti, stávajícími i budoucími. Rozdělení sdružení podle orientace na jednotlivé cílové skupiny vidíme v tabulce. Cílové skupiny, kterým jsou určeny služby občanských sdružení Počet organizací 9 9 9 6 7 2 2 1

- děti do 18 - mládež do 26 - muži nad 26 - ženy nad 26 - senioři - zdravotně postižení - národnostní menšiny - jiné 10

9

9

% 100 100 100 67 78 22 22 11

9

8

7 6

6

Poče t organizací

4 2

2

2 1

0 děti do 18

mládež do 26

muži nad 26

ženy nad 26

senioři

zdravotně postižení

národnostní jiné menšiny

5) Příležitostné akce realizované v roce 2004 V roce 2004 byli občanskými sdruženími realizovány 3 společensky prospěšné projekty. Zaměření projektů uvádí následující tabulka. Projekty realizované v roce 2004


Počet organizací 2 1

cyklistika fotbal, Dětský den, orientační běh, sportovní den, vodní sporty, basketbal, turistika, hokej, střelba

Nepořádá žádné akce

2

6) Tradiční akce – regionálního až mezinárodního významu Sportovní organizace realizují pravidelně ( akce mají svoji tradici) 1 projekt. Zaměření projektu uvádí následující tabulka. Struktura projektů regionálního až mezinárodního významu (počet organizací pořádající projekty) atletika, vodní sporty, hokej, basketbal, střelba, plavání, box, úpolové sporty

Počet organizací 1

Nepořádá žádné akce

4

7) Předpokládané pořádání projektů regionálního až mezinárodního významu do roku 2006 Sportovní organizace předpokládají že budou realizovat 1 projekt regionálního až mezinárodního významu do roku 2006. Zaměření projektu uvádí následující tabulka. ( počet organizací )

Předpokládané pořádání akcí regionálního až mezinárodního významu – do roku 2006 Počet organizací 4 fotbal, hokej, basketbal, vodní 1 Nepořádá sporty, silový trojboj žádné akce

8) Počet pracovníků v občanských sdruženích Jednotlivé typy pracovně právního vztahu ve vybraném vzorku ukazuje následující tabulka. Z výsledků vyplývá velký podíl dobrovolnická práce na obecně prospěšné činnosti. Počty pracovníků ve sportovních organizacích a jejich pracovně právní vztah

- plný prac. úvazek - část. prac. úvazek - dobrovolní pracovníci

Celkem pracovníků ve všech organizacích 3 8 171

Průměrně na organizaci 0,33 0,89 19


9) Vzdělání tělovýchovných pracovníků Jednotlivé typy příslušného odborného vzdělání pracovníků občanských sdružení ve vybraném vzorku ukazuje následující tabulka. Vzdělání tělovýchovných pracovníků Celkem pracovníků ve všech organizacích 2 61 17 66 20

- VŠ tělovýchovného zaměření - absolventi trenérského kurzu - držitelé licencí - rozhodčí - jiné

Průměrně na organizaci 0,22 6,78 0,78 7,33 2,22

10) Akreditační osvědčení Ve vybraném vzorku není ani jedna organizace držitelem akreditace MŠMT. Počet organizací které mají akreditační osvědčení - ano - ne


% 0 100

11) Podmínky práce tělovýchovných pracovníků Do dotazníku byla včleněna i otázka, má vaše organizace pracovníka, který se specializuje na „mimo tělovýchovnou činnost“? Tabulka uvádí počty pracovníků ve vybraném vzorku, kteří zajišťují oblast ekonomickou, právní a hospodaření spolků . Nedostatek pracovníků v oblasti ekonomické, finanční a právní se dále projevuje v hospodaření organizace. Počty pracovníků zabezpečujících chod sportovní organizace ( mimo tělovýchovné pracovníky) ano Počet organizací - zabezpečení materiálu 2 - získávání financí 3 - ekonomika a účetnictví 3 - jiné 0

% 22 33 33 0

ne Počet organizací 7 6 6 9

% 78 67 67 100

12) Připojení na internet Využití internetu ve sledovaném vzorku, pro práci v občanských sdruženích ukazuje následující tabulka.


- ano - ne


% 67 33

33% Ano Ne 67%

13) Zvyšování kvalifikace pracovníků sportovních organizací Výsledky ukazují, že poměrně velká část tělovýchovných pracovníků ve sledovaném vzorku nemá možnost rozšiřovat a aktualizovat své znalosti. Zvyšování kvalifikace pracovníků sportovních organizací pedagogika Počet organizací

ekonomika %

Počet organizací

licence %

Počet organizací

jiné %

Počet organizací

%

Pravidelně

3

33

2

22

2

22

1

11

Nepravidelně

3

33

2

22

0

0

3

33

vůbec

3

33

5

55

7

78

5

56

14) Údaje o celkových příjmech a výdajích organizací v kalendářním roce 2004 Velké procento nepravidelných příjmů je problémem stability občanského sdružení. Nemožnost odhadnout výši příjmů na další účetní období, ztěžuje plánování rozvoje organizace ve všech směrech – od plánování počtu pracovníků po rozvoj materiální základny. K těžké situaci přispívá také účelové vázání dotací, které neumožňuje zabezpečení činnosti stálými profesionálními pracovníky. Údaje o celkových příjmech a výdajích sledovaných organizací v kalendářním roce 2004 ( číslo položky je třeba porovnat s dotazníkem) Číslo položky v dotazníku 8.1. 8.2. 8.3. 8.4.

Odpovědělo organizací 7 7 0 4

Celkem ve všech org. které odpověděly 6 961 708 0 544

Průměrně ( v tis.) 994 101 0 136

Největší položka (v tis.) 2761 442 0 387


8.5. 8.6. 8.7. 8.8. 8.9. 8.10. 8.10.1. 8.10.2. 8.10.3. 8.10.4 8.10.5a 5b

8 3 5 6 7 7 7 3 1 2 2 1

923 93 2 834 172 1 168 6 995 3 011 2 182 57 1 804 10 654 155

115 31 567 29 167 999 430 727 57 902 5 327 155

379 89 1 226 92 568 2 779 1 137 1 428 57 911 10 499 155

15) Prezentace sportovní organizace vůči veřejnosti Z následující tabulky vyplývá nedostatečná prezentace občanských sdružení vůči veřejnosti. Důvodem jsou omezené časové možnosti dobrovolných pracovníků a podceňování významu prezentace. Prezentace sportovních organizací vůči veřejnosti u sledovaného vzorku ano 0 5 1 0 3

- tiskové konference - tiskové publikace - webová prezentace - veletrhy, výstavy - spolupráce s informačními centry

10

ne 9 4 8 9 6

9

9 8

8

6

6

5 3

2 0

Ano

4

4

1 0 tis k ové k onfe re nce

0 tis k ové publik ace

w e bová pre ze ntace

ve le trhy, výs tavy

s polupráce s inform ačním i ce ntry

16) Spolupráce se zahraničními organizacemi Tabulka uvádí v přehledu údaje o spolupráci se zahraničními sportovními organizacemi. Spolupráce se zahraničními sportovními organizacemi u sledovaného souboru

Ne


- ano - ne


% 56 44

Ano

44%

Ne 56%

17) Spolupráce s orgány místní veřejné správy Z tabulky vyplývá, že 44% sledovaných organizací hodnotí záporně spolupráci s orgány místní veřejné správy, což považujeme za velice alarmující. Problémy s komunikací a spolupráci občanských sdružení a kraje v této oblasti ovšem zkresluje fakt, že dotazník vyplnilo pouze 29% obeslaných sportovních organizací. Spolupráce s orgány místní správy - kladně - převážně kladně (problémy – velká administrativa, nedostatek financí…) - záporně (problémy – komunikace, neochota, neshoda názorů, nezájem, nekoncepční práce orgánů…) - nespolupracujeme


% 11 33

4

44

1

11


9. Výzkumná zpráva o empirickém šetření podmínek pro realizaci tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit na základních a středních školách Formální vzdělávání se realizuje ve vzdělávacích institucích, jeho funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Takovouto typickou vzdělávací institucí je škola. Formální vzdělávání zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. základní povinné vzdělávání), nebo určitým skupinám (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělávání). Pro ilustraci uvádíme přehlednou tabulku, která ilustruje systém celoživotního učení člověka: CELOŽIVOTNÍ UČENÍ vzdělávání dětí a mládeže

vzdělávání (učení) dospělých

Vzdělávání dospělých ve školách Vzdělávání v základních, středních, vyšších odborných školách. Vzdělávání na vysokých školách (bakalářské, magisterské, doktorské studijní programy). Formy vzdělávání: prezenční (denní), večerní, dálkové, distanční, kombinované, externí. občanské vzdělávání: k rodičovství k demokracii (občanství) k evropanství ke zdravému životnímu stylu apod.

zájmové vzdělávání: umělecké disciplíny odborné zájmové vzdělávání vzdělávání zájmových sdružení vzdělávání seniorů a pod.

kvalifikační vzdělávání: zvyšování kvalifikace prohlubování kvalifikace získávání kvalifikace udržování kvalifikace obnovování kvalifikace rozšiřování kvalifikace zaškolení zaučení

rekvalifikační vzdělávání specifická (cílená) rekvalifikace nespecifická rekvalifikace motivační kursy obnovovací rekvalifikace doplňková (rozšiřovací) prohlubovací rekvalifikace praktická rekvalifikace rekvalifikační stáže

další vzdělávání

další profesní vzdělávání

normativní školení (kursy) odborná způsobilost pro provozování některých živností zvláštní odborná způsobilost odborná způsobilost specializovaných pracovníků na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení (vzdělávání určené právní normou).


Součástí tohoto procesu je také výchova k pozitivnímu způsobu trávení volného času a propojení školního prostředí s občanskou společností. Pro realizaci výše uvedeného je nezbytně nutné vytvořit nejen podmínky personální, prostorové a materiální, ale zahrnout toto prostředí do koncepce a systému sociální politiky kraje a obcí. Jako součást zpracování koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu ve městě Krnov byl výzkumnému týmu pracovníků katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci dán požadavek analyzovat současný stav na základních a středních školách v Krnově ve vztahu k následujícím tématickým okruhům: a) stav a úroveň personálních podmínek pro realizaci tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit b) stav a úroveň prostorových podmínek pro realizaci tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit c) tav a úroveň materiálních podmínek pro realizaci tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit d) stav realizace obsahu tělovýchovného procesu a volnočasových aktivit POZNÁMKA: Výsledky uvádíme nejprve v oblasti základních a následně středních škol. Vzhledem k malému počtů respondentů neprovedl řešitel komentování výsledků. Vzhledem k objektivní potřebě údajů pro realizace případné koncepce navrhujeme zadavateli následné řešení: v případě, že zajistí návratnost dotazníků, provede řešitel nové kolo šetření, následně realizuje vyhodnocení a komentování výsledků.

VYHODNOCENÍ: DOTAZNÍK PRO ŠKOLY VE MĚSTĚ KRNOV - základní POČET VYHODNOCENÝCH DOTAZNÍKŮ: 2 ROZESLANÝCH: 5 2.

Počet vyučujících TV:

Počet vyučujících Počet škol % 1 2 3 4 1 50 5 1 50 6 a více


z toho aprobovaných: Počet vyučujících 0 1 2 3 4 5 6 a více

3.

Počet škol

%

2

100

Celkový počet tříd:

neodpověděl

1

Počet tříd Počet škol % do 5 5-10 11-15 16-20 21-30 nad 30 1 a žáků na škole: Počet žáků do 100 100-200 201-300 301-400 401-500 501-650 nad 650

Počet škol

%

1

4. Jaká zařízení pro realizace povinné TV máte k dispozici? Charakterizujte jednotlivá zařízení vzhledem k počtu žáků a obsahu výuky: Vlastní tělocvična ANO dostačující nedostačující NE

Počet škol 2 1 1

% 100 50 50


Pronajatá tělocvična Pronajatá tělocvična ANO dostačující nedostačující NE

Počet škol

%

2

100

Počet škol

%

2

100

Počet škol

%

2

100

Počet škol 2 1 1

% 100 50 50

Počet škol

%

2

100

Počet škol

%

2

100

Vlastní bazén Vlastní bazén ANO dostačující nedostačující NE Pronajatý bazén Pronajatý bazén ANO dostačující nedostačující NE Vlastní hřiště Vlastní hřiště ANO dostačující nedostačující NE Pronajaté hřiště Pronajaté hřiště ANO dostačující nedostačující NE Fitness Fitness ANO dostačující nedostačující NE


Lezecká stěna Lezecká stěna ANO NE

Počet škol

%

2

100

Počet škol 1 1

% 50 50

Počet škol 1 1

% 50 50

Herna(y) Herna ANO NE s konkrétním zaměřením na: stolní tenis

1

Zimní stadion (využíváme) Zimní stadion ANO NE

Jiné zařízení máme - využíváme Jiné zařízení ANO NE Když ano,jaké? bazén

Počet škol 1 1

% 50 50

1

5. Úroveň materiálního vybavení školy umožňuje realizovat program školní tělesné výchovy:

V plném rozsahu Malé omezení Velké omezení Část nelze realizovat

6.

počet škol 2

% 100

Které sportovní náčiní a nářadí nejvíce postrádáte? neodpověděl, žádné

2


7. Zastoupení sportovních odvětví v pedagogickém procesu (které provozujete – neprovozujete a jejich frekvence) 0 – neprovozujeme, 1 – příležitostně, 2- pravidelně GYMNASTIKA akrobacie 0 1 2

0 0 2

bradla 0 1 2

2 0 0

hrazda 0 1 2

0 0 2

kladina 0 1 2

1 0 1

kruhy 0 1 2

2 0 0

přeskok 0 1 2

0 0 2

trampolína 0 1 2

0 2 0

ATLETIKA běh (vytrvalostní) 0 1 2

0 0 2


hod (míček, granát) 0 1 2

0 0 2

skok daleký 0 1 2

0 0 2

skok vysoký 0 1 2

0 0 2

sprint 0 1 2

0 0 2

vrh koulí 0 1 2 běh štafetový 0 1 2

0 1 0 0 1 0

JINÉ AKTIVITY bruslení 0 1 2 sportovně technické aktivity 0 1 2 kanoistika, veslování 0 1 2 kondiční kulturistika 0 1 2 lyžování –běh 0 1 2

0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0


lyžování sjezdové 0 0 1 1 2 0 moderní gymnastika 0 1 1 0 2 0 orientační běh 0 1 1 0 2 0 plavání 0 0 1 0 2 1 rytmická gymnastika (aerobic) 0 0 1 1 2 0 tanec 0 1 1 0 2 0 turistika (i cyklo) 0 1 1 0 2 0 úpoly (sebeobrana) 0 1 1 0 2 0 windsurfing 0 1 1 0 2 0

HRY badminton 0 1 2 házená 0 1 2

2 0 0 1 1 0


fotbal 0 1 2 basketbal 0 1 2 lední hokej 0 1 2 nohejbal 0 1 2 volejbal 0 1 2 softbal 0 1 2 stolní tenis 0 1 2 tenis 0 1 2 vodní pólo 0 1 2 floorball 0 1 2

0 0 2 0 1 1 2 0 0 2 0 0 0 1 1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 2

8. Žáci se do tělesné výchovy převlékají:

V šatně Ve třídě V tělocvičně Na hřišti

Počet škol 2

% z celkového počtu 100


9.

Po hodině TV mají žáci možnost

Umýt se MAJÍ NEMAJÍ

Počet škol 2

% 100

Osprchovat se MAJÍ NEMAJÍ

Počet škol 1 1

% 50 50

10.

Pro zavedení třetí hodiny TV má škola:

Personální podmínky ANO NE

Počet škol 1 1

% 50 50

Prostorové podmínky ANO NE

Počet škol 0 2

%

Materiální podmínky ANO NE

Počet škol 2

% 100

11.

Máte na škole sportovní třídy zaměřené na talentovanou mládež?

ANO NE

12.

100

Počet škol

%

2

100

Pronajímáte svá sportovní zařízení jiným subjektům?

ANO NE Když ano,kterým? a) sportovním klubům b) podnikům c) občanským sdružením d) zájemcům z řad občanů

Počet škol 2

2 1 1 2

Když ano, kolik hodin v pracovním týdnu? 21 a víc 2

% 100


Když ano, kolik hodin v sobotu a v neděli? do 5 1 21 a víc 1 Za jakých podmínek? dohoda o pronájmu na dobu určitou

1 1

cena za hodinu: malá tělocvična: 95 Kč velká tělocvična: 175 Kč 140 Kč sál: 100 Kč

13. Jak byste charakterizoval(a) podmínky v oblasti školní tělesné výchovy, které pro vaši práci vytváří váš zřizovatel?

výborné velmi dobré dobré dostačující nedostačující

počet škol

%

1 1

50 50

V případě, že máte své vlastní venkovní hřiště, zpřístupňujete je po ukončení školní 14. výuky veřejnosti jako volně přístupné hřiště?

ANO NE

Počet škol 2

% 100

Když ano, máte nějakou dohodu s příslušným úřadem obce, kraje? NE 2 15.

Proč neotvíráte veřejnosti vaše školní hřiště – uveďte zásadní důvody:

16. Myslíte si, že škola a její zařízení by měla sehrát roli volnočasového centra pro různé věkové a sociální skupiny obyvatel obce?

ANO NE

Počet škol 1 1

% 50 50


Když ANO, charakterizujete krátce za jakých podmínek placená funkce správce 1 Když NE, zdůvodněte v krátkosti proč zařízení plně využité 17.

1

Máte na vaší škole:

a) školní knihovnu b) keramickou dílnu c) školní klub d) školní družinu e) výtvarný ateliér f) speciální hudební učebnu g) počítačovou učebnu h) cvičnou kuchyň i) vybavenou školní dílnu

2 0 0 2 0 1 2 2 2

18. Má vaše škola koncepci nabídky volnočasových aktivit pro žáky školy? Když ano, jaké aktivity nabízíte, jaká zařízení využíváte? Počet škol 0 2

NE ANO KROUŽKY sportovní, pohybové informatika, výpočetní tech. modelářství vaření turistika stolní hry taneční dramatický přírodovědný pěvecký

% 0 100

2 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1

19. V případě, že při vytváření nabídky volnočasových aktivit pro žáky školy spolupracujete s nějakým subjektem, tak to je: a) DDM b) volnočasové centrum c) informační středisko d) sportovní klub e) hasiči f) divadlo g) klub výtvarníků h) jiný

1 0 0 0 0 0 0


21. Jak byste charakterizoval(a) podmínky, které v oblasti volnočasových aktivit nabízí žákům vaše škola?


počet škol

%

1 1

50 50

22. Jak byste charakterizoval(a) podmínky v oblasti volnočasových aktivit, které pro vaši práci vytváří váš zřizovatel?


počet škol

%

2

100

23. Otvíráte ve volném čase prostory školy (nemyslíme tělocvičny a hřiště i žákům z jiných škol? Počet škol 1 1

ANO NE

24.

% 50 50

Když ne, tak proč?

není zájem

1

25. Máte na škole pedagogického pracovníka, jehož zásadní náplní je vytváření koncepce, organizace a realizace volnočasových aktivit žáků školy? a) ano b) ne c) ne, ale uvažujeme o takovém pracovníkovi d) ne a neuvažujeme – není potřeba e) máme více takových pracovníků (počet?)

1 1 0 0 0


26.

Na škole máme tyto předměty s rozšířenou výukou:

a) hudební výchova b) tělesná výchova c) výtvarná výchova d) jiný, jaký matematika a přírodovědné předměty e) nemáme předměty s rozšířenou výukou

1 0 0 1 1 0

VYHODNOCENÍ: DOTAZNÍK PRO ŠKOLY VE MĚSTĚ KRNOV - střední POČET VYHODNOCENÝCH DOTAZNÍKŮ: 6 ROZESLANÝCH: 8 (2 se vrátily, neplatná adresa) 2.

Počet vyučujících TV:

Počet vyučujících 1 2 3 4 5 6 a více

Počet škol % 3 1 1 1

z toho aprobovaných: Počet vyučujících 0 1 2 3 4 5 6 a více

3.

Počet škol

3 1 1 1

Celkový počet tříd:

Počet tříd do 5 5-10 11-15 16-20 21-30 nad 30

Počet škol % 1 3 2

%


a žáků na škole: Počet žáků do 100 100-200 201-300 301-400 401-500 501-650 nad 650

Počet škol

%

1 2 2 1

Jaká zařízení pro realizace povinné TV máte k dispozici? Charakterizujte jednotlivá 4. zařízení vzhledem k počtu žáků a obsahu výuky: Vlastní tělocvična ANO dostačující nedostačující NE

Počet škol 4 3 1 2

%

Počet škol 2 2

%

Pronajatá tělocvična Pronajatá tělocvična ANO dostačující nedostačující NE

4

Vlastní bazén Vlastní bazén ANO dostačující nedostačující NE

Počet škol

%

6

Pronajatý bazén Pronajatý bazén ANO dostačující nedostačující NE

Počet škol 2 2 4

%


Vlastní hřiště Vlastní hřiště ANO dostačující nedostačující NE


%


%


%

Počet škol

%

Pronajaté hřiště Pronajaté hřiště ANO dostačující nedostačující NE Fitness Fitness ANO dostačující nedostačující NE Lezecká stěna Lezecká stěna ANO NE

6

Herna(y) Herna ANO NE

Počet škol

%

6

Zimní stadion (využíváme) Zimní stadion ANO NE

Počet škol 3 3

%


Jiné zařízení máme - využíváme Jiné zařízení ANO NE

Počet škol 1 5

Když ano,jaké? hřiště

%

1

5. Úroveň materiálního vybavení školy umožňuje realizovat program školní tělesné výchovy:

počet škol 5

V plném rozsahu Malé omezení Velké omezení Část nelze realizovat

1

- s velkým omezením (v čem?) chybí venkovní hřiště, nevyhovující tělocvična 6.

%

1 1

Které sportovní náčiní a nářadí nejvíce postrádáte? neodpověděl, žádné 2 plně vybaven sektor pro skok vysoký 1 hrazda 1 gymnastické koberce 1 1 přeskok šplhadla 1 oštěpy 1

7. Zastoupení sportovních odvětví v pedagogickém procesu (které provozujete – neprovozujete a jejich frekvence) 0 – neprovozujeme, 1 – příležitostně, 2- pravidelně GYMNASTIKA akrobacie 0 1 2

0 1 3

bradla 0 1 2

2 4 0


hrazda 0 1 2

1 1 4

kladina 0 1 2

2 2 2

kruhy 0 1 2

1 4 1

přeskok 0 1 2

0 1 5

trampolína 0 1 2

3 2 1

ATLETIKA běh (vytrvalostní) 0 1 2

0 0 6

hod (míček, granát) 0 1 2

1 2 3

skok daleký 0 1 2

0 1 5

skok vysoký 0 1 2

2 1 3

sprint 0 1 2

0 0 6


vrh koulí 0 1 2

0 3 3

běh štafetový 0 1 2 Jiné – oštěp

0 4 2 2

JINÉ AKTIVITY bruslení 0 1 2 sportovně technické aktivity 0 1 2 kanoistika, veslování 0 1 2 kondiční kulturistika 0 1 2 lyžování –běh 0 1 2 lyžování sjezdové 0 1 2 moderní gymnastika 0 1 2 orientační běh 0 1 2 plavání 0 1 2

2 3 1 6 0 0 6 0 0 2 3 1 4 1 1 2 2 2 1 2 3 6 0 0 4 1 1


rytmická gymnastika (aerobic) 0 1 1 2 2 2 tanec 0 4 1 2 2 0 turistika (i cyklo) 0 0 1 4 2 2 úpoly (sebeobrana) 0 2 1 4 2 0 windsurfing 0 6 1 0 2 0 jiné šplh 1 HRY badminton 0 1 2 házená 0 1 2 fotbal 0 1 2 basketbal 0 1 2 lední hokej 0 1 2 nohejbal 0 1 2

4 2 0 1 3 2 0 0 6 0 0 6 6 0 0 0 6 0


volejbal 0 1 2 softbal 0 1 2 stolní tenis 0 1 2 tenis 0 1 2 vodní pólo 0 1 2 floorball 0 1 2 jiné ringo softtenis futsal

1 0 5 0 4 2 2 1 1 3 2 1 6 0 0 0 1 5 1 1 1

8. Žáci se do tělesné výchovy převlékají:

V šatně Ve třídě V tělocvičně Na hřišti

9.

Počet škol 6

% z celkového počtu 100

Po hodině TV mají žáci možnost

Umýt se MAJÍ NEMAJÍ

Počet škol 6

%

Osprchovat se MAJÍ NEMAJÍ

Počet škol 5

%


10.

Pro zavedení třetí hodiny TV má škola:

Personální podmínky ANO NE

Počet škol 5 1

%

Prostorové podmínky ANO NE

Počet škol 4 2

%

Materiální podmínky ANO NE

Počet škol 6

%

11.

Máte na škole sportovní třídy zaměřené na talentovanou mládež? Počet škol

ANO NE

12.

%

6

Pronajímáte svá sportovní zařízení jiným subjektům?

ANO NE Když ano,kterým? a) sportovním klubům b) podnikům c) občanským sdružením d) zájemcům z řad občanů

Počet škol 3 3

2 1 2 2

Když ano, kolik hodin v pracovním týdnu? 10 1 21 a víc 2 Když ano, kolik hodin v sobotu a v neděli? 4 1 10 1 16-20 1 Za jakých podmínek? smlouva o pronájmu cena za hodinu: 200,-Kč 150,- Kč

2

%


13. Jak byste charakterizoval(a) podmínky v oblasti školní tělesné výchovy, které pro vaši práci vytváří váš zřizovatel? počet škol 2 3 1


%

14. V případě, že máte své vlastní venkovní hřiště, zpřístupňujete je po ukončení školní výuky veřejnosti jako volně přístupné hřiště? nevlastní

3 Počet škol

ANO NE

15.

%

3

Proč neotvíráte veřejnosti vaše školní hřiště – uveďte zásadní důvody:

zpracovává se plán hřiště není způsobilé mimoškolní činnosti

1

16. Myslíte si, že škola a její zařízení by měla sehrát roli volnočasového centra pro různé věkové a sociální skupiny obyvatel obce?

ANO NE

Počet škol 4 2

%

Když ANO, charakterizujete krátce za jakých podmínek Na jedné škole existuje Centrum volného času, které navštěvuje 250 dětí a dospělých materiální dovybavení 1 vyřešení mzdových nákladů 1 maximální možné využití kapacit pro širokou veřejnost 1 modernizace a vytváření nových sportovišť 1 blízkost a dostupnost 1 Když NE, zdůvodněte v krátkosti proč nejsou prostorové podmínky ostatní neuvedli

1


17.

Máte na vaší škole:

a) školní knihovnu b) keramickou dílnu c) školní klub d) školní družinu e) výtvarný ateliér f) speciální hudební učebnu g) počítačovou učebnu h) cvičnou kuchyň i) vybavenou školní dílnu

5 1 3 0 0 2 6 0 3

18. Má vaše škola koncepci nabídky volnočasových aktivit pro žáky školy? Když ano, jaké aktivity nabízíte, jaká zařízení využíváte? Počet škol 0 6

NE ANO KROUŽKY sportovní, pohybové informatika první pomoc psychologický volné psaní dramatický turnaje soutěže

%

6 2 1 1 1 1 2

19. V případě, že při vytváření nabídky volnočasových aktivit pro žáky školy spolupracujete s nějakým subjektem, tak to je: a) DDM b) volnočasové centrum c) informační středisko d) sportovní klub e) hasiči f) divadlo g) klub výtvarníků h) jiný kino Charita MěÚ

3 0 1 2 0 1 0 1 1 1


21. Jak byste charakterizoval(a) podmínky, které v oblasti volnočasových aktivit nabízí žákům vaše škola?


počet škol 2 3 1

%

22. Jak byste charakterizoval(a) podmínky v oblasti volnočasových aktivit, které pro vaši práci vytváří váš zřizovatel?


počet škol 1 2 2 1

%

23. Otvíráte ve volném čase prostory školy (nemyslíme tělocvičny a hřiště i žákům z jiných škol? Počet škol 2 4

ANO NE 24.

%

Když ne, tak proč?

zabezpečení zařízení bezpečnost využito vlastními žáky

2 1 2

25. Máte na škole pedagogického pracovníka, jehož zásadní náplní je vytváření koncepce, organizace a realizace volnočasových aktivit žáků školy? a) ano b) ne c) ne, ale uvažujeme o takovém pracovníkovi d) ne a neuvažujeme – není potřeba e) máme více takových pracovníků (počet?)

0 4 1 1 0


26.

Na škole máme tyto předměty s rozšířenou výukou:

a) hudební výchova b) tělesná výchova c) výtvarná výchova d) jiný, jaký jazyk český klinická propedeutika e) nemáme předměty s rozšířenou výukou

0 1 0 1 1 4

10. Analýza současného stavu řízení Úřadu města vzhledem k problematice sportu a rekreace, analýza sportovního prostředí v Krnově

10. Analýza současného stavu řízení Úřadu města vzhledem k problematice sportu a rekreace, analýza sportovního prostředí v Krnově Kapitola si klade za cíl analyzovat, popsat a vyhodnotit (tam, kde to je nutné) současný stav řízení Úřadu města a to ve vztahu k dané oblasti. Vymezení kompetencí (včetně rozdělení pravomocí) je při vedení a řízení instituce klíčové. Projevuje se zejména při ovlivňování a vytváření podmínek a to v každé oblasti činnosti a tedy i v oblasti tělovýchovy, sportu a rekreace. Při zpracování kapitoly jsme využívali všechny dostupné informace (WWW stránky, řízené rozhovory s pracovníky a materiály příslušných odborů na Úřadě města).

Analýza stavu: Zastupitelstvo města -

Všechny kompetence dle zákona o obcích

Rada města Krnova -

kompetence dle zákona o obcích

-

vytváří strategii rozvoje sportu a tělovýchovy v rámci svého programového prohlášení

-

jmenuje Komisi pro tělovýchovu a sport

-

jmenuje Komise pro rozdělování dotací z rozpočtu města Krnova

-

doporučuje popř. nedoporučuje rozdělování dotací zastupitelstvu města

-

navrhuje resp. doporučuje nebo nedoporučuje zastupitelstvu města rozpočet města

Programové prohlášení rady města pro oblast tělovýchovy a sportu v oblasti tělovýchovy, sportu a volnočasových aktivit -

základním poradním orgánem RM bude sportovní komise

-

bude zpracována koncepce rozvoje sportu a volnočasových aktivit na území města i celého mikroregionu a vytvořeny tak podmínky pro volnočasové aktivity

-

bude zpracována a postupně zrealizována II. etapa rekonstrukce zimního stadionu (širší komerční i sportovní využití)

-

bude připraven nový systém i výše grantů k podpoře masových sportovních a volnočasových aktivit


-

dokončíme navržené trasy cyklostezek mezi Krnovem a Opavou

-

navrhneme možnosti komerčního využití školských zařízení v době mimo vyučování (občanská sdružení škol)

-

budeme řešit koncepci DDM, včetně využití zahrady

Finanční výbor -

poradní orgán zastupitelstva města, jehož vznik a činnost jsou přikázány zákonem

-

může ovlivňovat tvorbu rozpočtu a to i v oblasti alokace zdrojů pro oblast tělovýchovy a sportu

Školská komise -

poradní orgán Rady města

-

navrhuje systémová opatření v oblasti zabezpečování kvalitního a optimálního vzdělávacího systému města

Hodnocení stávající situace ve vztahu ke koncepci TV a sportu -

Školská komise může zásadním způsobem ovlivnit strategii využívání školských zařízení v době mimo vyučování

-

Může zásadním způsobem ovlivnit vývoj náplně a systém výuky tělesné výchovy (sportovní třídy, zaměření jednotlivých škol …)

-

Může zásadním způsobem ovlivnit spolupráci základních škol s komerčními subjekty i neziskovými organizacemi při výběru talentů a náborů členů

Komise pro tělovýchovu a sport -

Poradní orgán Rady města

-

Složení především na základě klíče příslušnosti k významným sportovním klubům, dále z členů zastupitelstva a popř. odborníků nominovaných politickou reprezentací

-

Vyjadřuje se k záměrům města Krnova v oblasti tělovýchovy a sportu

-

Doporučuje Radě města k vyhlášení nejlepší sportovce města aktuálního roku

-

Vybraní členové komise pro tělovýchovu a sport jsou jmenování do komisí pro rozdělování dotací v oblasti sportu


nejdůležitější poradní orgán Rady města pro oblast TV a sportu poskytující RM politickou oporu v jejich rozhodnutích popř. vyjadřující oponentský názor


-

účinnost spolupráce mezi RM a Komisí závisí na kvalitě, závažnosti popř. množství materiálů požadovaných RM k projednání v Komisi pro TV a sport

-

výstupy Komise závisí na jejím personálním složení a ochotě jednotlivých členů navzájem spolupracovat

Komise pro rozdělování dotací -

poradní orgán Rady města jmenován jednou ročně s cílem výběru projektů vhodných k podpoře z finančních prostředků města a jejich následnému doporučení RM a ZM

-

klíč ke složení členů především na základě odbornosti – předpoklad nezávislosti na příslušnosti k některému ze sportovních klubů


v rámci pravidel o rozdělování veřejné finanční podpory města Krnova nejsou definovány kritéria výběru (bodový systém apod.) jednotlivých projektů

-

nejsou veřejně známy priority města pro veřejnou finanční podporu

-

Komise rozděluje pouze finanční prostředky města, do rozhodování o podpoře jednotlivých projektů není zapojen soukromý sektor – sponzoři sportovních klubů

Starosta, místostarostové -

kompetence dle zákona o obcích

-

uvolnění funkcionáři, odpovědnost zastupitelstvu města, dle zákona o obcích stojí v čele úřadu starosta

-

odpovědnost za vývoj jednotlivých činností ve městě je dána místostarostům i starostovy na základě politické dohody v rámci koalice a rady města

-

Starosta města o Odbor správní o Městská policie o Odbor informatiky o Živnostenský úřad

-

Místostarosta města o Odbor správy majetku města o Odbor vnějších vztahů o Odbor sociálních věcí o Odbor školství a zdravotnictví


-

Místostarosta města o Odbor ekonomiky a financí o Odbor regionálního rozvoje o Odbor dopravy a silničního hospodářství o Odbor životního prostředí

Městský úřad Krnov: Tajemník -

kompetence dle zákona o obcích - je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.

-

mimo jiné vytváří a přizpůsobuje organizační strukturu Městského úřadu dle aktuálních požadavků na výkon jednotlivých pracovních úkolů

Odbor správy majetku města -

Správa bytového fondu i nebytových prostor

-

Technické služby města Krnova – letní koupaliště, Městské lázně, zimní stadión, fotbalový stadión (správa všech sportovních zařízení města), návrhy realizace investic v oblasti čištění města, opravy komunikací, odpady atd.


Odbor správy majetku spravuje nebytové prostory v majetku města. Navrhuje Radě a Zastupitelstvu města využití popř. podmínky pro pronájem uvolněných prostor.

-

Odbor správy majetku města spravuje skrz organizací zřízenou městem tzn. Technické služby největší sportovní zařízení ve městě, s největší kapacitou pro aktivní tělocvičnou rekreaci i sport obyvatel města.

-

Technické služby Krnov mají ve sportovních zařízeních největší diváckou kapacitu ve městě.

Základní hodnocení činnosti Technických služeb – správy sportovních zařízení -

Vlastník společnosti – město Krnov – 100 %

-

Nejvyšší odpovědnost – valná hromada společnosti, jednatelé a dozorčí rada. – rozhodnutí o personálním složení těchto orgánů dle zákona o obcích.


-

Ceny vstupného a pronájmu nejsou zacíleny na konkrétní cílové skupiny zákazníků, chybí různé typy produktových balíčků např. pernamentky na bazén i saunu popř. i bruslení, Městské lázně oproti zimnímu stadiónu prakticky nevyužívají žádné komerční subjekty.

-

Nabídku služeb Technických služeb resp. jednotlivých sportovních zařízení není možné najít na internetu (mimo informací o otvírací době bazénu)! Poslední záznam o otvírací době bazénu je z 18 týdne tzn. do 8.5.2005. Otvírací dobu ostatních sportovních zařízení se nám nepodařilo nalézt.

-

V telefonním seznamu není schopen návštěvník, který nezná strukturu Technických služeb najít kontakt na Městské lázně (bazén), Zimní stadión, Fotbalový stadión ani koupaliště. Vše je nelogicky pod odkazem Technické služby Krnov.

-

Technické služby nenabízejí žádnou programovou náplň jednotlivých zařízení tzn. že Technickými službami je zajišťována pouze funkčnost po technické a provozní stránce (viz rozpočet města). To odporuje základním moderním přístupů pro správu sportovních zařízení.

-

Nikde v jednotlivých sportovních zařízeních, ani v Informačním centru jsme nenašli vlastní propagační resp. informační materiály.

-

Dopolední hodiny využití sportovních zařízení jsou v Městských lázních a na zimním stadiónech soustředěna na výuku a tréninky sportovních klubů (Plavecká škola, Hokejový klub, TJ Krnov).

-

Nikde jsme nenalezli definované a veřejnosti deklarované základní poslání společnosti ani poslání jednotlivých zařízení společnosti.

-

Při několika návštěvách Městských lázní jsme zjistili (parkoviště, návštěvníci u pokladny), že významnou klientelou jsou návštěvníci z Polska. Ceník, pravidla chování, nabídka služeb však v polštině nabízena nejsou.

-

Z těchto několika základních bodů usuzujeme, že Technické služby Krnov neprovádí prakticky žádný marketing, nevyvíjí žádnou činnost v oblasti tvorby a nabídky programů sportovních aktivit. Pravděpodobnou příčinu tohoto nevyhovujícího stavu vidíme v příliš širokém portfoliu činnost celých Technických služeb - od svozu odpadů, zajištění osvětlení přes čistotu města až po správu sportovních zařízení je příliš široké a správa sportovních zařízení není pravděpodobně prioritou Technických služeb s.r.o. V ČR republice se tento způsob řízení občas aplikuje (např. Opava, Bruntál, Vítkov). V západních zemích Evropy však bylo od této strategie pro svoji specifičnost nároků na provoz a tvorbu programů upuštěno.


-

Podrobný rozbor činnosti Technických služeb není obsahem tohoto materiálu, ale závěry tohoto hodnocení budou při vytváření koncepce TV a sportu použity.

-

Nejsme schopni posoudit činnost odboru správy majetku města v celém spektru ovlivňování činností Technických služeb, ale v oblasti správy sportovních zařízení shledáváme vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nedostatky.

Odbor regionálního rozvoje -

Strategický plán města Krnova – aktualizace, odpovědnost za realizaci (součást strategického plánu města je i část cestovního ruchu a sportu)

-

Územní plánování – regulativy, zpracovávání rozvoje území včetně regulativů a způsobu řešení ploch určených pro rekreaci, parky, podnikání nerušivé apod. (regulativy území okolo Hypernovy – Multifunkční centrum zdraví a zábavy, regulační plán území mezi ulicemi Petrovická a Smetanův okruh)

-

Investiční oddělení – realizace chodníků, opravy městských komunikací, některé návrhy a realizace investic

Hodnocení stávající situace ve vztahu k vytvářené koncepci TV a sportu -

Odbor regionálního rozvoje zásadním způsobem ovlivňuje rozvoj sportu ve městě. Sportovní zařízení resp. rekreačně sportovní zařízení jsou součásti strategických dokumentů města v kapitolách zabývajících se cestovním ruchem.

-

Odbor regionálního rozvoje vytváří a upravuje ve spolupráci s ostatními zainteresovanými subjekty územní plán města. Zpracovává zadání pro zpracování regulačních plánů a předkládá tyto plány k projednání veřejností a zastupitelstvu města. V případě neúčasti veřejnosti popř. odborné veřejnosti na projednávání a v případě nevyjádření připomínek k jednotlivým regulativům formuluje zásadní rozvojové vize jednotlivých městských částí popř. celého území města odbor regionálního rozvoje a zpracovatel územně plánovací dokumentace.

-

Odbor regionálního rozvoje ovlivní strategii sportu ve městě min. následujícími dvěma dokumenty: Urbanistická studie „Možnosti využití zóny a rekreace Krnov – ulice Petrovická“ a regulačním plánem „Centrální park“

Odbor životního prostředí -

návrhy pro vytváření území s různými režimy ochrany

-

správa některých a dohled nad územím se zvýšeným režimem ochrany

-

výkon státní správy při ochraně životního prostředí


-

Tvorba městských cyklistických stezek - generel cyklistické dopravy - realizace

-

Tvorba a realizace odpočinkových zón, naučných stezek, některých dětských hřišť

-

Vybavování parků inventářem

Odbor vnějších vztahů -

Krnovská listy – propagace, reportáže, informace o sportovních i kulturních akcích

-

Doplňuje aktualizuje internetové stránky města v oblasti volnočasových aktivit, cestovního ruchu atd.

-

Zpracovává a spravuje systém rozdělování dotací pro oblast sportu, kultury, dětí a mládeže tzn. spolupracuje s Komisí pro rozdělování dotací v oblasti TV a sportu

-

Zabezpečování pronájmu lanového centra a horolezecké stěny

-

Spolupracuje s Komisí pro tělovýchovu a sport

-

Zpracovává a spolupracuje popř. i realizuje některé významné sportovní akce města (Hornoslezský půlmaratón, Euro 2005 Krnov apod.)

-

Řídí MIKS – Městské informační a kulturní středisko

-

Realizuje a zpracovává projekty investic některých sportovních i kulturních zařízení (Divadlo, Kofola klub, Multifunkční centrum zdraví a zábavy, Lanové centrum, in line centrum, horolezecká stěna …)

Odbor školství a zdravotnictví -

správa školských zařízení – tělocvičny, venkovní sportoviště u škol, údržba i investice, přijímá návrhy školských zařízení a doporučuje priority

-

správa veřejně přístupných hřišť – údržba i investice (DDM – dětské hřiště, využití zahrady)

-

Základní škola na Žížkově ulici spravuje in - line centrum

-

zabezpečuje organizaci pro výuku plavání ve městě – Plavecká škola

-

Městská knihovna – studijní materiály


Přehled stávající organizační struktury ve vztahu ke koncepci TV a sportu:

Přehled nejvýznamnějších občanských sdružení v oblasti sportu a to na základě kritéria majetetku ve vlastní správě •

Aeroklub Krnov

•

TJ Lokomotiva Krnov

•

TJ Sokol Krnov – převedení části majetku (atletický stadión) na město Krnov

•

TJ Krnov – převedení části majetku (atletický stadión) na město Krnov

•

Jachting klub Krnov

•

Sportovně střelecký klub Krnov

•

Tenis club Krnov

•

TJ Sokol Krásné Loučky -

malý klub se zaměřením na fotbal – fotbalové hřiště a budova ve vlastnictví města


•

TJ Sokol Chomýž -

klub s širším portfoliem činnosti, jedno fotbalové hřiště a část budovy v majetku města

Sportovní zařízení nabízející služby celoročně – (mimo tělocvičny) •

fitness centra (ulice Mikulášská, Albrechtická, Dvořákův okruh)

•

Squash – relax centrum – ulice Chářovská (2 squashové kurty)

•

Zdravíčko – rehabilitačně rekondiční centrum – ulice Opavská

•

2 Spinning centra – ulice Mikulášská a Dvořákův okruh

•

Městské lázně – ulice ČSA

•

Zimní stadión – ulice Petrovická

•

Kuželna TJ Krnov – Smetanův okruh (2 dráhy)

•

Nafukovací tenisová hala – ulice Opavská

•

Střelnice – ulice Hlubčická

•

Bowling Financ – ulice Albrechtická (4 dráhy)

•

Steiger Bowling – ulice Sv. Ducha (2 dráhy)

•

Bowling – ulice Opavská (2 dráhy)


Hodnocení geografického umístění sportovních zařízení (viz. grafické znázornění) Lze konstatovat, že optimální dostupnost sportovních zařízení (základní informace viz. teoretická část koncepce) pro celoroční provoz mají obyvatelé v okolí ulic Smetanův a Dvořákův okruh, sídliště na ulici Hřbitovní, Pivovarská, Hlavní náměstí, sídliště na ulici Budovatelů, Rooseveltova v jeho okolí. Špatná dostupnost sportovních zařízení naopak vyplývá pro obyvatele Kostelce, Sídliště pod Cvilínem a dále pro téměř pro celou oblast Opavského předměstí. Lze konstatovat, že tato nevhodná geografická struktura má dopad i do ekonomiky jednotlivých zařízení. 2 squashové kurty pro město s 26 000 obyvateli nejsou optimálním stavem. Nedostatek geograficky dostupné nabídky celoročních sportovních služeb má za následek i omezování pohybového režimu populace ve věku 26 a více let. Ostatní sportovní zařízení nabízející služby při vhodném počasí (mimo tělocvičen a tenisových kurtů) -

Letní koupaliště – ulice Petrovická

-

Sportovní letiště Aeroklubu Krnov

-

Horolezecká stěna – penzion Koliba (majitel město Krnov, provozovatel Rakord s.r.o.)

-

In – line centrum


-

Lyžařský vlek na Cvilíně

-

Venkovní bazén u penzionu Šelenburg

-

Lanové centrum

Hodnocení stávající situace u vybraných zařízení ve vztahu k vytvářené koncepci TV a sportu: Letní koupaliště svoji úrovní neodpovídá potřebám a požadavkům klientů v současnosti. Je nutné provést ekonomické i obsahové analýzy a zvážit nutnost jeho umístění na stávajícím místě nebo v rámci koncepce urbanistického řešení města realizovat jeho přenesení do jiné lokality. Lanové centrum je málo využívané. Důvod spatřujeme ve špatném managementu jeho řízení, nikoliv jeho „nepotřebě“ (protidrogové programy, projekty škol v rámci osobnostní výchovy, projekty policie, hasičských sborů, vojska, atd.). Centrum může řešit i podmínky zaměstnanosti, nutné je ale vytvořit koncepci a strategii provozu.

Prodejny se sportovním zbožím Vzhledem ke komerčnímu a konkurenčnímu prostředí není možné hodnotit stav v dané oblasti - pestrost a kvalita nabídky, zaměření prodeje na danou oblast či zákaznickou skupinu. -

Bivak sport –Hlavní náměstí

-

Fun sport – Hlavní náměstí

-

Steiger sport – Sv. Ducha

-

Bike sport Jan Zmuda – nám. Hrdinů

-

Velosport Horák – Revoluční ulice

-

OCIZ – Zbyněk Ocásek – Pionýrská ulice

-

Zbraně Tobiášek – Revoluční ulice

-

Hypernova – sportovní potřeby - Revoluční ulice

-

Obchodní dům Prior - sportovní potřeby – Hlavní náměstí

Rozložení členské základny sportovních klubů dle věkové struktury Níže uvedené obrázky přehledně ukazují rozložení členské základny v klubech a to podle věkové struktury registrovaných sportovců a vzhledem k demografickým ukazatelům skladby obyvatel města. Konstatujeme, že vzhledem k časovému posunu je možná dílčí diferenciace výsledků v jednotlivých popsaných skupinách.


Při této příležitosti je nutné konstatovat, že právě na populaci v tomto množství věkovém složení je orientována finanční podpora státu (státní příspěvky do podpory činnosti, provozu, údržby a oprav diferencovaně podle svazů), krajského úřadu (viz. jeho grantová politika v dané oblasti) i obce (viz. jeho grantová politika). Stručně řečeno: na činnost ve volném čase se výrazně přispívá skupině výdělečně činných proti skupinám, pro které vzhledem ke svému věku a možnostem - je finanční podpora nutná. Poukázat a zdůraznit chceme zejména nepoměr mezi zastoupení podle pohlaví a podle věku. Patrné je: a) nízké zastoupení dětí do šesti let a z toho je možné usuzovat o malém zájmu sdružení o významnou skupinu rodičů s dětmi (zdůvodnění viz. teoretická část) b) nízké zastoupení věkové skupiny mládeže a seniorů (zdůvodnění viz. teoretická část) c) nízké zastoupení žen proti mužům

Hodnocení stávající situace ve vztahu k vytvářené koncepci TV a sportu: Komise sportu musí reagovat na daný stav a iniciovat změnu politiky města i občanských sdružení k daných skupinám populace.


Analýza vlastnických vztahů sportovních zařízení na území města 1.FOTBALOVÝ STADIÓN V KRÁSNÝCH LOUČKÁCH - provozovatel TJ Krásné Loučky, (vlastník město Krnov a TJ Krásné Loučky) 2.FOTBALOVÝ STADIÓN S TENISOVÝMI KURTY V KRNOVĚ - CHOMÝŽI provozovatel TJ Sokol Chomýž, (vlastník město Krnov a TJ Sokol Chomýž)

-

3.TĚLOCVIČNA, FOTBALOVÝ STADIÓN, VENKOVNÍ BASKETBALOVÁ HŘIŠTĚ, TENISOVÉ KURTY (ulice Bruntálská) - provozovatel TJ Lokomotiva Krnov 4.MĚSTSKÉ LÁZNĚ (ulice Československé armády) - provozovatel Technické služby Krnov s.r.o., (vlastník město Krnov) 5.KRYTÝ ZIMNÍ STADIÓN, 2 FOTBALOVÉ STADIÓNY (Petrovická ulice) - provozovatel Technické služby Krnov s.r.o. (vlastník město Krnov) 6.VENKOVNÍ KOUPALIŠTĚ, MINIGOLF, BEACH VOLEJBALOVÉ HŘIŠTĚ (Petrovická ulice) - provozovatel Technické služby Krnov s.r.o. (vlastník město Krnov) 7.ČÁST ATLETICKÉHO STADIÓNU, TĚLOCVIČNA „SOKOLOVNA“, TENISOVÉ KURTY (Petrovická ulice) - provozovatel Česká obec Sokolská, (vlastník Česká obec Sokolská) 8.ČÁST ATLETICKÉHO STADIÓNU, VOLEJBALOVÉ KURTY, KUŽELNA, ČÁST HÁZENKÁŘSKÉHO HŘIŠTĚ (Petrovická ulice) - provozovatel TJ Krnov, (vlastník TJ Krnov)


9.TENISOVÉ KURTY (Smetanův okruh) - provozovatel Tenis klub Krnov, (vlastník město Krnov + Tenis club Krnov) 10.2 TĚLOCVIČNY ZŠ - (Smetanův okruh) - provozovatel Základní školy Smetanův okruh, (vlastník město Krnov) 11.TĚLOCVIČNA, ATLETICKÝ OVÁL, VENKOVNÍ BASKETBALOVÉ HŘIŠTĚ (Janáčkovo náměstí) - provozovatel Základní škola Janáčkův okruh, (vlastník město Krnov) 12.VENKOVNÍ TENISOVÉ HŘIŠTĚ (NAFUKOVACÍ HALA) - usnesením Zastupitelstva města Krnova č. 293/10 ze dne 17.12.2003 převedeno na město Krnov, provozovatel – podnikatel 13.ATLETICKÝ STADIÓN, IN - LINE HŘIŠTĚ, 2 TĚLOCVIČNY (Žižkova ulice) provozovatel Základní škola na Žižkově ulici, (vlastník město Krnov)

-

14.TĚLOCVIČNA, VENKOVNÍ BASKETBALOVÉ HŘIŠTĚ (Dvořákův okruh) provozovatel Základní škola na Dvořákově okruhu, (vlastník město Krnov)

-

15.STŘELNICE (Hlubčická ulice) - provozovatel Sportovně - střelecký klub 16.LANOVÉ CENTRUM, DOPRAVNÍ HŘIŠTĚ, VENKOVNÍ HŘIŠTĚ (Dobrovského ulice) - provozovatel DDM Méďa Krnov, (vlastník město Krnov) 17.PŘÍSTAVIŠTĚ, VOLEJBALOVÉ HŘIŠTĚ, TENISOVÉ KURTY - (Petrův rybník) provozovatel Jachting club Krnov, (vlastník Jachting club Krnov)

-

18.SPORTOVNÍ LETIŠTĚ (Československé armády) - provozovatel Aeroklub Krnov, (vlastník – Aeroklub Krnov) 19.TĚLOCVIČNA GYMNÁZIA (nám. Hrdinů) – provozovatel Gymnázium Krnov 20.TĚLOCVIČNA STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY (Opavská ulice + 9. května) + VENKOVNÍ TENISOVÉ HŘIŠTĚ A BEACH VOLEJBALOVÉ HŘIŠTĚ – provozovatel Střední odborná škola 21.TĚLOCVIČNA STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY (Opavská ulice + Dobrovského) provozovatel Střední odborná škola 22.TĚLOCVIČNA STŘEDNÍ PEDAGOGICKÉ ŠKOLY A STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY – provozovatel škola 23.TĚLOCVIČNA ZŠ JANÁČKOVO NÁMĚSTÍ , HÁZENKÁŘSKÉ HŘIŠTĚ, ATLETICKÁ DRÁHA – ROVINKA PRO SPRINTY, DOSKOČIŠTĚ – provozovatel škola, (vlastník, město Krnov) 24.HALA STOLNÍHO TENISU – ?


PŘEHLED KLÍČOVÝCH DOKUMENTŮ MĚSTA VE VZTAHU KE KONCEPCI TV A SPORTU – nám známých Pravidla rozdělování veřejné finanční podpory města Krnova Strategie rozvoje Krnovského mikroregionu Programové prohlášení Rady města Krnova Regulační plán – centrální park Urbanistická studie – Možnosti využití zóny sportu a rekreace ulice Petrovická Územně plánovací dokumentace města Krnova


11. Přílohy Příloha 1: Komentovaná fotodokumentace Následně uvedené fotografie zachycují reálnou situaci na některých otevřených školních hřištích v Olomouci. Nemáme k dispozici přesnou statistiku návštěvnosti, ale podle vyjádření správců jsou hřiště v průměru více jako vytížená.

Chtěli bychom upozornit na některé zkušenosti a detaily:

nešetřit odpadkovými koši


raději vyšší ploty, než nižší


zabezpečit hygienu a důsledně ji požadovat po klientech


charakterem vybavení předcházet devastaci a prodlužovat tak délku „výdrže“ zařízení


umělé povrchy jsou v pořizovacích nákladech dražší, ale trvalejší, funkčnější a snadněji se udržují. Jejich využití je potom mnohonásobně vyšší (viz. foto atletické dráhy a odrazové stěny)

SPRÁVNĚ


ŠPATNĚ

kuželky, šachy (nejen velké – viz.foto) a stolní hry jsou výborným doplňkem zábavy


materiál se půjčuje proti „něčemu“ – průkazu, tramvajence…, ale i tak je „opotřebováván“ a někdy i zcizen


doporučení: otevřít i některé mateřské školy – viz. foto z MŠ v Olomouci


konstatování správců: spolupráci s městskou policií velmi vítáme – ne aby hlídala, ale aby vytvářela atmosféru. Bohužel, nemají čas nebo to berou jako méně důležité

podávat klientům dostatečné a přehledné informace o organizaci provozu pracovník musí být „mezi lidmi“, musí s nimi hovořit, mít kontakt a autoritu

pracovník musí dbát na pořádek a bezpečnost – kontrola drobných poškození údržba ihned, velké hlásí

Příloha 2: Informační materiály o provozu hřišť Příloha si neklade za úkol přesně formulovat provozní řád a ostatní dokumenty. To je pouze v pravomoci zřizovatele a provozovatele. Příloha pouze poukazuje na některé detaily (viz.fotodokumentace a dále uvedený text) Obrázek 1:

Příloha 2: Informační materiály o provozu hřišť

Obrázek 2:

Příloha 3: Organizace a řízení sportu a rekreace ve vybraných státech Evropské unie (příloha ke kapitole4)

Příloha 3: Organizace a řízení sportu a rekreace ve vybraných státech Evropské unie (příloha ke kapitole 4) Historické zkušenosti, úroveň společnosti nebo ekonomická situace jsou jen částí z celé řady faktorů, které ovlivňují organizaci a řízení sportu a rekreace v jednotlivých státech Evropy. V přehledu, který je obsahem této kapitoly, se podrobněji zabýváme danou problematikou ve dvou geograficky i historicky odlišných státech – Francii a Finsku a pouze orientačně ve vybraných státech EU. Za kriteriu výběru jsme zvolili úroveň kvality života společnosti a úroveň sportovních výsledků.

Státní koncepce sportu ve Francii Z hlediska právních norem má Francie „Zákon o organizaci a podpoře tělovýchovných a sportovních aktivit“, který je podrobnější a popisnější než je český „Zákon o podpoře sportu“. Důsledkem a dopadem tohoto zákona je mimo jiné možnost klubů (občanských sdružení) otevřít a provozovat bary, restaurace a prodávat různé reklamní zboží za současných daňových úlev. Do určitého finančního objemu nemusí kluby platit daně z výdělečné činnosti vůbec. Zákon o decentralizaci posílil od roku 1982 rozsah pravomocí územních správních celků. Od té doby v oblasti sportu existuje nový prvek – intervence územních samosprávních celků, tedy krajů (regionů), okresů a obcí. Posílení vlivu územních celků přináší svůj užitek hlavně v usnadnění rozhodování. Péče o sport a rekreaci tak již není výlučně záležitostí partnerství státu a sportovního subjektu . Vliv evropské unie na politiku v oblasti sportu a rekreace je ve Francii patrný, ale můžeme současně konstatovat, že si Francie zachovala originalitu a značnou složitost svého vybroušeného systému.

Sport a územní samospráva ve Francii Když se mluví o sociální a politické intervenci do sportu na regionální úrovni, nabízí se tři přístupy: První přístup je čistě sportovní: zde můžeme pátrat po tom jak federální struktury a kluby mohou odpovídat potřebám regionů, obcí? Jak a kam mají územní správní celky (kraj, obec) směrovat podporu klubům, spolkům? Je struktura klubů dostatečná a


není třeba tvořit nové? Jsou kluby jedinou vhodnou formou organizace sportovních aktivit? Druhý přístup je ekonomický, sociální a kulturní. V něm má sport sociální, ekonomickou, kulturní i estetickou roli. Jak město, kraj chtějí brát v úvahu rozdílné dimenze pohybových aktivit, díky nimž není jednoduché podělit se o odpovědnost při vytváření podmínek pro různé typy sportovních aktivit např. sportovní turistiky, sportu ve volném čase, sportu pro postižené, pro generaci třetího věku atd. Jaká by měla být politická kritéria pro stanovení priorit města? Třetí přístup je daleko více administrativní a institucionální: jaké struktury je třeba zavést v rámci decentralizace? Jedná se o nastolení rovnováhy mezi státem, krajem a obcí městem. Zdá se, že s decentralizací se objevilo nové pole kompetencí. Brát v úvahu všechny tyto přístupy vyžaduje značné politické a sociální úsilí i ekonomické náklady. Jak posoudit, co je dobré pro určité společenství v oblasti sportu a komunální rekreace? To může být u různých měst, krajů i regionů velmi variabilní. Jsou tu také priority, které mají různé politiky města, nebo generální rady (na úrovni departementů a regionů), které mohou být v rozporu s dynamikou sportovních a rekreačních aktivit.

Dopad dekoncentrace a decentralizace na organizaci sportu ve Francii Jak již bylo konstatováno, tělovýchovné a sportovní organizace ve Francii jsou zcela decentralizované. Komunální rekreace a sport ve Francii je z velké části záležitostí a v kompetenci jednotlivých měst, přičemž zásadní je právě postoj starosty a zastupitelstva města. Jelikož dost často používáme pojmy dekoncentrace, a hlavně decentralizace, považujeme za praktické vysvětlit jejich smysl tak, jak je chápán ve Francii. Sport a rekreace ve Francii narazily na jistá omezení způsobená centrální organizací, která se snažila řešit problémy úkoly bez přihlížení ke značným rozdílům života jednotlivých regionech a místních společenstvích. Proto se decentralizace stala tak významná a důležitá pro dnešní Francii. Decentralizace je systém organizace, ve kterém je veřejná pravomoc rozdělena a rozhodovací moc je převedena mezi samosprávné orgány a stát. Decentralizace by měla vést k růstu ekonomické a politické síly regionů a měst, které mají vyšší podíl při rozhodování o své vlastní budoucnosti. „Decentralizace předpokládá, že na straně veřejného zájmu státu budou existovat stupně zastoupení těchto zájmů. Vedení těchto zájmů je zosobněno a svěřeno zainteresovaným


osobám na určených místech v rámci zprostředkovatelů – autonomních právních osob – tedy územních samosprávných celků. Když jsou tyto zájmy zosobněné a mají geografický základ, jedná se o územní decentralizaci“. Územní decentralizace se tedy týká vnitrostátních celků (regionů, okresů, obcí…) a jejich orgánů (krajská rada a její prezident, generální rada a její prezident, městská rada a její starosta).

Decentralizovaná samospráva disponuje

s materiálními a personálními prostředky na státu nezávislými. Za nedostatky můžeme považovat, že ecentralizace bohužel nezdůraznila víc, než prolínání funkcí a vzájemnou souvztažnost cílů a poslání. Nedokonalé legislativní texty měly více upřesnit druhy intervence každého partnera v oblasti sportu a rekreace. Decentralizace nevyjasnila přesnou odpovědnost každého společenství. Měl by být stupeň decentralizace? Stát musí zajišťovat rovnováhu národní politiky v oblasti volnočasových aktivit a sportovních politik partnerského celku, který tvoří Stát, sportovní hnutí a reprezentanti územních celků na různé úrovni. Považuje se za nezbytné, aby pověřený ministr zavedl společnou dohodu mezi všechny zainteresované partnery v oblasti sportu a rekreace. Dekoncentrace je systémem, který převádí kompetence státu na státní orgány, které jsou vykonavateli jeho funkcí na determinovaném území a který podléhá hierarchické autoritě vlády. Dekoncentrace má za cíl přiblížit administrativu do rukou podřízených úředníků. Dekoncentrace je ve skutečnosti velmi jednoduchý způsob centralizace. Je jasné, že výsadní postavení státu, po jeho snižování rozpočtu do dané oblasti a vzestupu vlivu územních společenství, nemůže při řízení sportu a rekreace mít zásadní vliv. V každém případě je potřeba aby stát sehrál roli silného a sjednocujícího elementu, aby nedocházelo k nejasnostem při stanovování směru politiky a zodpovědnosti za dané oblasti v rámci státu.

Měnící se úloha klubů ve Francii Na lokální úrovni jsou ve Francii známa relativně nová fakta – rostoucí medializace sportu na místní úrovni a vzrůst generace sportovních managerů, animátorů a vedoucích, který je patrný již od roku 1975. Toto všechno urychlilo přeměnu způsobu řízení a vedení sportu ve sdruženích. Kluby se stávají aktivnějšími. Nejdůležitější kluby se dnes pokoušejí vytvořit spojení s ekonomickým a kulturním světem (napojení na průmysl, sponzory, turistiku, cestovní kanceláře, tisk apod.).


Sportovní aktivity klubů se rychle specializovaly na konkrétní obsah nabídky, který se často mění podle potřeb a požadavků klientů. Tím získávají určitou odlišnost a individualitu ve městě či regionu. Klub ustupuje ze svého tréninkového či výkonnostního zaměření, aby se stal nástrojem volného času, rozptýlení a rekreace po příkladu samostatně se rozvíjejícího sektoru volnočasových činností. Od osmdesátých let 20. století se ve Francii vyvíjí nová koncepce sportu. Klub se navíc stává místem celkové animace („animovat“ chápeme ve smyslu povzbudit, pobídnout, podnítit, zaujmout, dát něčemu život, pohyb a hravost) a už není orientován pouze na samotné soutěžení. Volnočasové zařízení se stává místem vyjádření různých sociálních hodnot a zájmových činností (tělocvičných, kulturních, estetických, rukodělných atd.). V činnosti klubů dnes zcela přirozeně koexistuje rekreační, výkonnostní a vrcholový sport. Společně užívaná místa různě zaměřených klubů dovolují setkávání lidí z různých sociálních skupin a věkových kategorií. Můžeme konstatovat, že člen sportovního klubu se stal konzumentem a klientem, který zaujímá pozici na konkurenčním poli. Dnes už není zvláštností v městském prostředí, že si kluby dělají konkurenci, a to nejenom ve stejné sportovní disciplíně (např. aktivity a sporty v přírodě dnes přitahují mladé lidi více než tradiční disciplíny). I přes očividný rozvoj svobodné ekonomiky ve sportu a především v klubech, které jsou podporovány soukromým kapitálem, musíme v mnoha případech konstatovat tendenci municipalizace (vliv regionu, obce) sportu. Nutné je také zdůraznit, že se dnes velkou rychlostí rozvíjejí sportovní aktivity mimo rámec sportovních sdružení (privátní – soukromé –vlastnictví), což má nepřímý vliv na činnost a nabídku klubů.

Intervence státu v oblasti komunální rekreace Stát nemá za úkol organizovat činnost, vest či připravovat obsah činnosti, jako spíše stanovovat směr politiky dané oblasti a udržovat v rovnovážném stavu kompetence sportovního hnutí a místních společenství. Stát má navíc funkci koordinace, regulace a finančního dohledu, který má předcházet všemožným rizikům a dohlížet nad tím, aby obecný prospěch převládal nad jinými zájmy, které sport zákonitě občas prolínají. Stát poskytuje na sportovní zařízení úvěry prostřednictvím Ministerstva mládeže a sportu (Le ministère de la Jeunesse et des Sports – MJS). Existují zde i četné meziministerské fondy, které dotují sportovní zařízení. Sport je důležitou součástí lokálního programu sociálního rozvoje. Úvěry přidělované sportu pocházejí nejen z Ministerstva mládeže a sportu, ale i z ostatních ministerstev.


Stát zasahuje do několika sektorů, považovaných za základní: •

Finanční kontrola sportovního hnutí – stát má právo kdykoliv nahlédnout do účetních

•

dokumentů federací.

•

Podpora federací – pro naplňování svého poslání musí federace disponovat vhodnými prostředky, které pocházejí z dost velké části z veřejných fondů. Stát dává k dispozici

•

také zaměstnance - odborníky: jsou to národní techničtí správci (directeurs techniques nationaux – DTN) a národní trenéři (entraineurs nationaux - EN), kteří jsou placeni státem a je jich okolo 200. Tito zaměstnanci se připojují na krajské a okresní úrovni ke krajským a okresním technickým správcům, jejichž společná role je v aplikaci národních technických nařízení. Přímá pomoc ministerstva (z celkového rozpočtu ministerstva ve výši 538,70 milionů EUR) ve prospěch sportu byla v roce 2002 ve výši 398 milionů EUR. Pro rok 2003 byl schválen rozpočet pro sport ve výši 400,62 milionů EUR (+ 1,3 %). Výše inflace byla mezi zářím 2001 a 2002 1,8 %. Přidělené subvence organizaci a provozu zařízení pocházejí z rozpočtových zdrojů a z FNDS. Rozpočet FNDS se zvýšil z roku 2001 na 2002 z 206 na 218,7 milionů EUR (o 6 %).

•

Ochrana uživatelů – stát si vzal za úkol vzdělání, splnění státní zkoušky je povinné k dosažení statutu sportovního a tělovýchovného pracovníka.

•

Stát se podílí na rozvoji vrcholového sportu.

•

Ochrana sportovních zařízení – stát má hlavní úlohu ochrany v této oblasti. Jakékoliv sportovní zařízení nesmí být ze zákona zrušeno, bez toho, aniž by bylo nahrazeno zařízením odpovídající úrovně a funkce.

•

Sport pro všechny – stát se zaměřuje na podporu aktivit zacílených na posílenívýznamu a role sportovních aktivit pro co nejširší spektrum uživatelů jak ve městech, tak (zejména) na venkově.

Role kraje ve Francii Od zákona n° 82.213 z 2. března 1982 se kraj stal územním společenstvím. Region nedisponuje obecnými kompetencemi na rozdíl od ostatních územních jednotek. Jeho úloha je spíše v podněcování, než ve vedení aktivit. Kraj hraje hlavní roli v plánování a uspořádání svého teritoria, tento krajský plán může mít jistý dopad na globální politiku vedenou ve věci sportovních a rekreačních zařízení.


Mimo tuto roli plánování zařízení týkajících se především sportovní turistiky, se kraj neúčastní významnějším způsobem v oblasti rekreace a sportu, tak jako město nebo departement. Kraj nedisponuje specifickou politikou a zasahuje do oblasti nejčastěji jako zdroj financí, doplňující financování projektů, které sám neřídí. Kraj má přece jenom některé kompetence ve věcech •

profesionální sportovní vzdělávání

•

školní sportovní zařízení (poměrné investice ve prospěch lyceí a speciálních výchovných zařízení)

•

kulturní a sportovní akce doplňkového charakteru

•

turistické a sportovní vybavení svého území

Sportovní politika kraje Languedoc-Roussillon Pokusíme se vystihnout to nejdůležitější, co je zásadní v politice regionu ve kterém žije 2.995.648 obyvatel. Tento kraj se snaží sport maximálně podporovat. V roce 2002 tento kraj dal sportu celkem 15 milionů EUR a tím se podle Ministerstva mládeže a sportu stal prvním krajem ve Francii, který věnoval sportu nejvíce dotací v přepočtu na obyvatele. Představitel kraje tuto skutečnost zdůvodňuje: „Je to proto, že sport rozvíjí chuť k závodění a fyzickým výkonům, překonání sebe, je životním postojem a prostředkem rozvoje společenského života, je důležitým prvkem územní rovnováhy a nástrojem ekonomického rozvoje.“ Region modernizoval nebo se spolupodílel na konstrukci 250 velkých zařízení a 30 infrastruktur vysoké úrovně, financoval také více než 3 000 zařízení „v dosahu domova“ a vybudoval Regionální universitní palác sportu Montpellier a první Regionální dům sportu pro krajské ligy (poznámka: organizační útvary). Ligám a regionálním komisím předložil inovované projektové smlouvy o vzdělávání dobrovolníků, poskytování vybavení a zpřístupnění vyšších trenérských úrovní ve všech sportovních disciplínách. Všechny programy regionu zahrnuly sport pro postižené. Podporuje kluby v najímání sportovních vychovatelů (educateur sportif), čímž za posledních sedm let vytvořil 200 stálých pracovních míst. Každý rok vydává stipendia mladým nadějným sportovcům, čímž poskytuje podporu, která mnoha atletům pomohla vystoupit na nejvyšší mezinárodní stupně vítězů.


Projekt „Středomořské hry“ 1993 – 2003 ("Jeux Méditerranéens" 1993 - 2003) Mezi lety 1987 a 1993 bylo na realizaci sportovních zařízení vrcholové úrovně seskupeno na 152,2 milionů EUR (okolo 1 miliardy franků). Byla to konstrukce stadiónu v Béziers, fotbalového stadionu a sálu pro házenou v Nîmes, atletického stadionu a námořního komplexu v Narbonne atd. - devatenácti zařízení rozvrhnutých za účelem realizace „Středomořských her“, které z regionu udělaly „největší stadion na světě“. Languedoc-Roussillon dokázal, že skvěle zvládnul společný projekt a má velkou ctižádost. Region potvrzuje své sportovní poslání Languedoc-Roussillonu. Síť moderní infrastruktury dnes nabízí nejlepší podmínky.

Role města Město hraje v řízení komunální rekreace zásadní roli. Město je geografickým i politickým prostorem, ve kterém působí kluby, konstruují se v něm volnočasová zařízení a organizují se zde různé aktivity volného času. Role města je v oblasti sportu a komunální rekreace mnohem starší a důležitější, než role kraje nebo státu. Tyto dva územní celky vlastně ani nemohou být v užším kontaktu s každodenními problémy sportu a komunální rekreace v obci. Město je každý den konfrontováno s údržbou, zařizováním, renovací nebo rekonstrukcí rekreačních a sportovních zařízení. Podílí se na různých druzích vyučování a tělesné výchovy ve školách a na nespočetných intervencích v klubech. Aby vytvořilo co nejkomplexnější služby, vytváří struktury zajišťující celkové řízení města. Město nemá v žádném případě právní zodpovědnost organizovat samo oficiální sportovní utkání a je tedy omezeno celkem právních textů, které udělují tyto kompetence sportovnímu hnutí. Mimo toto právní omezení se však nabízí dostatečné pole působnosti v oblasti komunální rekreace, které můžeme považovat za veřejný zájem sloužící potřebám obyvatel. Tato představa obecního zájmu nemá přesný obsah a mění se podle politické funkce a cílů, které sleduje radnice. Město je tedy veřejným orgánem, který nejčastěji a přímo zasahuje do oblasti rekreace a sportu. Města vytvářejí první plán konstrukce rekreačních a sportovních zařízení, provozu a údržby, obnovy těchto zařízení, pomoci místním klubům a vrcholovému sportu. K tomu všemu jim slouží Městský servis sportů – oddělení magistrátu, které je dnes základním kamenem komunálního sportu a komunální rekreace ve Francii. Města též nesou zodpovědnost za konstrukci, údržbu a fungování zařízení základních škol.


Při zpracování koncepce komunální rekreace v obci je vhodné vycházet z nadřazené koncepce krajské a státní a to s výhledem do budoucnosti, který by měl obsahovat všechny oblasti, které se týkají volného času – kulturu, další vzdělávání, prostředí, rekreaci a sport.

Způsob organizace a řízení komunální rekreace - Městský servis sportu servis sportu nepatří ve Francii mezi povinně zřizované služby jako například technické služby apod. Municipalita ho podle vlastního uvážení může vytvářet, rušit nebo měnit. Z důvodů fakultativního charakteru servisu služeb města je rozličně pojímán způsob personálního vybavení v oblasti sportu, který není přesně stanoven. Navíc mnoho servisů sportu existuje až od jistého prahu urbanizace. Přesto 99% francouzských měst nad 30 000 obyvatel má vlastní servis sportů. Obrázek, který uvádíme níže, zobrazuje doporučované schéma Městského servisu sportu. Schéma organizace Servisu sportu:

Administrativní služby

Personální oddělení Plánování zařízení Centrum sportovního lékařství

Ředitelství sportů Animace sportu RADNICE

Rada pro sport

Recepce Informace Spojovatelka Sekretariát

Správa sportovních zařízení

Sportovní animace Sportovní školy Vyučování (školní)

Údržba sportovních zařízení Studie, projekty Evidence sportovních zařízení Údržba zeleně Údržba okolních prostor


Poslání městského servisu sportů Obecně lze říci, že role městského servisu sportů je v aplikaci sportovní politiky města. Za touto větou se skrývá kaskáda důsledků, která reprezentuje četná poslání. Stručně je vystihuje ředitel městského servisu sportů v Caen: „Máme dvě rozdílná poslání. Za prvé udržovat majetek, tím chceme říci vedení zařízení a obecně vše, co se týká hospodářské správy. Za druhé, to co nazýváme produkcí – tedy práce v terénu, přímé služby uživatelům. Naším cílem je být k dispozici“.

Primární poslání městského servisu sportů můžeme shrnout takto: Koncepce a studie projektů •

studie potřeb

•

tvorba programů sportovních zařízení

•

příprava podkladů a pomoc při rozhodování zastupitelů

•

studie, projekty a financování sportovních a rekreačních zařízení

•

řízení operací, včetně i bez stavebního dozoru, při konstrukci sportovních a rekreačních zařízení

•

obnova zařízení sportovních objektů

•

poradna pro sportovně technické záležitosti

Řízení a údržba zařízení •

využití sportovních zařízení

•

garance ochrany uživatelů

•

údržba a udržování v chodu sportovních a rekreačních zařízení

•

ochrana majetku

•

obnova a údržba starších hřišť a sportovišť

•

koordinace všech aktivit

•

zabezpečování plné obsazenosti zařízení

•

asistenční služby organizacím

Činnost a podpora •

obsah činnosti sportovních a rekreačních zařízení

•

specifická pohybová animace (sportovní stáže, příprava kádrů…)


•

výuka pohybových a sportovních aktivit

•

organizace recepcí, návštěv, sympózií a sportovních akcí

•

informovanost veřejnosti o nabízených možnostech v oblasti volnočasových aktivit a sportovních příležitostí v obci

•

podpora motivace ke sportu dětskými soutěžemi a akcemi

•

rozvoj spolupráce mezi sportem ve škole a v klubu

•

školení o nástrojích účinného vedení a školení komunikace s veřejností

Administrativa •

personální vedení

•

nakládání s finančními prostředky přidělenými z obecního rozpočtu pro oblast sportu a rekreace tak, aby naplňovaly ty nejlepší zájmy společenství

•

ochrana dodržování pravidel provozu sportovních zařízení

•

zajištění spolupráce mezi všemi odděleními servisu sportů

„Je obtížné oddělit rozdílné sekce servisu sportů, stejně jako popsat jejich přesnou funkci a jejich poslání, protože sportovní služby jsou práce ve skupině a jednotlivé sekce jsou v úzkém vztahu. Každé město si může vytvářet vlastní strukturu, tak aby vyhovovala místním podmínkám“. Rozvoj a rostoucí diversifikace všech sportovních a volnočasových aktivit přivedly municipality k zintenzivnění a rozšíření jejich intervencí. K tradiční podpoře sdružení a klubů se připojily výchovné činnosti na školách, přímé animace oživující mnohá zařízení, a nakonec obecné animace jako veřejné sportovní akce, program sportovního života ve čtvrti apod. Rekreaci a sport si bere na starost specializovaná osoba, řízená nezbytně autoritativním a schopným ředitelem. Včera byl ředitel jenom správcem svazku klíčů, dnes je opravdovým manažerem. Jeho povinnosti se dělí do tří hlavních směrů: orientuje strategii, organizuje strukturu a mobilizuje zaměstnance. Ředitel: •

navrhuje orientaci sportovní politiky

•

koordinuje, zařazuje a oživuje celek zaměstnanců servisu


•

řídí rozpočet sportů a poskytuje pomoc při rozhodnutích zastupitelů při schvalování rozpočtu

•

určuje cíle servisu a kontroluje jeho činnosti

•

zúčastňuje se organizace a kontroly údržby zařízení

•

zúčastňuje se organizace a kontroly vytížení zařízení

•

definuje smluvní vztahy s místními sportovními činiteli

•

koncipuje nebo nechává koncipovat projekty sportovní animace

•

vytváří návrhy na konstrukci sportovních zařízení a dohlíží na jeho realizaci

•

organizuje a vyhovuje žádostem o sportovní akce, spolu se sportovním hnutím

•

udržuje vztahy s jinými aktéry, kteří patří do oblasti sportu a rekreace

•

spolupracuje na koncepci a realizaci nových sportovních zařízení s ostatními službami (La Préfécture - velkou roli v plánování sportovních zařízení hraje prefekt, Le Conseil générale, Le Conseil régional)

Ekonomika a její kontrola Náklady na provoz zařízení jsou často hlavním problémem. Jsou všeobecně velmi vysoké. Aby se mohly snížit, je třeba vést pravidelné a přísné studie nákladů. Servis sportů dnes disponuje značným sportovním majetkem, který by měl optimálně vyhovovat potřebám města. Kvantita informací vycházející ze stálého sledování majetku nabádá servis sportů k vytvoření velmi pokrokového informačního systému k jejich zpracování. Informatizace dovoluje využít okamžitě přehled o nákladech na provoz v jedné instituci, v jedné čtvrti, v celém městě nebo regionu. Ten kdo rozhoduje, nemůže účinně řídit svou oblast bez globální a přesné vize. Využití informací dovoluje získat lepší představu o municipalitních akcích ve finančním plánu. Díky informacím na základě analýzy stavu, která je součástí práce pracovníků servisu sportů je mít průběžné informace o ekonomice klubů, spolků a dotovat jejich činnost přesně podle politiky subvencování. Dobré vedení neznamená pouze používání analytických metod. Knihy výdajů, které musí kluby a sdružení vést, usnadňují sledování oprávněnosti zavedení různých rozpočtových položek, nabízejí prostředek k ověření realizace a konstatování pozitivního či negativního vybočení, zaregistrovaného vzhledem k plánování. Význam sportu a rekreace pro život občanů měst shrnuje ředitele servisu v Caen:


„Sport se musí integrovat do města. Město je jako velký dům, který má pro každého své dveře. Musí být přístupný všem. Samozřejmě jak finančně tak i geograficky. Lidé chtějí zařízení blízko škol nebo jejich bydliště. Bez měst by byl sport mrtvý. Role a aktivita měst by v tomto měly být přehodnoceny. Jsou to města, která se musí starat o masový sport a bez masového sportu by nemohl existovat sport vrcholový“. Příklad základních principů řízení rekreace ve městě Montpellier Se svými 229 055 obyvateli při posledním sčítání v roce 1999 se Montpellier zařadilo na 8. místo mezi francouzskými městy. Populace Montpellier je mladší než průměr francouzského obyvatelstva. Poměr obyvatelstva mladších 25 let zde činí 36,6 % obyvatel, na rozdíl od národní úrovně 34,1 %. Důvodem pro tuto situaci je počet vysokoškolských studentů, který zde činí čtyřnásobek počtu obyvatel mladších 18 let. Montpellier, dnes s více jak 65 000 studenty na třech univerzitách, je univerzitním a velmi mladým městem. Komunální rekreace v Montpellier Montpellier je město sportu. Vrcholový sport zde hraje důležitou roli, ale obecním zájmem je i posilování politiky, která se snaží zvýhodňovat masový sport zaváděním účinných struktur. Montpellier miluje sport, všechny druhy sportů a veškeré sportovní činnosti uskutečňované na území místních čtvrtí jsou obrovským úspěchem. To, že každý obyvatel Montpellier může praktikovat svůj oblíbený sport v dosahu svého domova, je cílem, na který se soustředí služby města. Nabídka sportovišť i organizovaných aktivit bez ustání stoupá. Snahou magistrátu je co nejlepší naplnění přání svých občanů, které by jim nabízelo co nejvíce možností. Municipalita konstruuje velká zařízení – mezi nejnovější patří „Olympijský bazén“, městské kluziště, nový rozsáhlý skate park v Grammont atd. Město dává občanům i tzv. „domy pro všechny“, což jsou zařízení pro všechny věkové skupiny nabízející paletu volnočasových aktivit. Vedle nich zde existují také volnočasová centra pro děti, ale i pro seniory – tzv. „kluby zlatého věku“. Montpellier věnuje velkou pozornost sportu, tělovýchově i rekreaci. Město již dříve odkoupilo nebo převzalo od sportovních klubů většinu sportovních a tělovýchovných zařízení, která spravuje městský servis sportů města. Toto opatření zbavilo kluby a občanská sdružení velké finanční zátěže. Aktuálně městský servis sportů zaměstnává 143 osob. Tento odbor je jedním z 56 oddělení radnice Montpellier. Je složen z administrativních pracovníků (sekretářky, pokladní apod.),

technických

zaměstnanců

(údržbáři,

zahradníci

apod.),

managerských

a

pedagogických pracovníků (odbornci, sportovní vedoucí, trenéři apod.). Každý typ


zaměstnance má vlastní statut, požadovanou kvalifikaci, přesně vymezené povinnosti a pravomoci. Městský servis sportů je integrovanou částí struktur městské radnice, je pověřen realizovat rozhodnutí městské rady, animovat různé aktivity a řídit městská sportovní zařízení. Městský servis sportů byl vytvořen tak, aby odpovídal dynamice sportovního života a co nejlépe reagoval na poptávku po aktivitách ve volném čase. Organizace městského servisu sportů je založena na využívání manažerských technik. Rozděluje se na tři sekce: „Ředitelství“, „Vedení sportu“ a „Správy sportovních zařízení“. Město je rozděleno do sedmi čtvrtí. Každou z nich řídí jeden koordinátor. Tato osoba je zodpovědná za celou čtvrť a jejím úkolem je sledovat dobré fungování zařízení i personálu na svém území. Musí hlavně zajišťovat koordinaci mezi odborem „Vedení sportu“ a „Správa sportovních zařízení“. V Montpellier část rozpočtu, který směřuje do oblasti mládeže a sportu reprezentuje celkem 8,8 % z obecního rozpočtu na fungování (257,57 milionů EUR v roce 2002) a z investičního rozpočtu (91 milionů EUR v roce 2002). Rozpočet města je rozdělený na dvě kategorie: 1. rozpočet

investic

–

určený

výstavbě

a

renovacím

zařízení.

Nepovažuje

se za izolovanou součást. Je neoddělitelnou částí globální politiky všech investic města Montpellier. 2. rozpočet provozu – určený na provoz zařízení (údržba, energie, nezbytný personál, animace apod.) Město Montpellier rozděluje subvence pro většinu akcí sportovního charakteru (včetně sportu rekreačního a podpory pro neorganizované skupiny - soutěže skalního lezení, triatlony, maratón, dostihy, běhy pro zdraví atd.). Místní politici tedy nezůstávají necitliví k novému sociálnímu a kulturnímu fenoménu, který se vyvíjí mimo praktický rámec klubů. Deklarovaná sdružení mohou žádat o subvence od státu, od departementu, od města a v širším smyslu i od veřejných ústavů a institucí. Subvence jsou udělovány ve formě finančních prostředků, ale nic nebrání ani častému poskytování statků či personální výpomoci. Běžně se o subvence žádá na prefektuře, kde má sídlo příslušný úřad. Žádosti sdružení, která mají sídlo přímo v Montpellier, se mohou předkládat přímo na radnici a to v měsíci září. Tato subvence není povinností, každá žádost je pozorně posuzována komisí k tomuto účelu ustanovenou a případný souhlas chodí poštou. Nejnižší schvalovaná částka je 160 EUR. K žádosti o subvenci od města se přikládá: 1. Vyplněný dotazník


2. Ekonomické bilance za minulý rok 3. Projekt na nový rok - funkční Kritéria rozdělování dotací podle: •

počtu členů

•

sportovních výsledků

•

toho, jak často sportovní klub musí cestovat

•

kvality a úrovně vlastních cvičitelů

•

množství pořádaných soustředění, stáží a táborů

•

množství finančních prostředků vybíraných jako zápisné od členů

•

počtu využívaných sportovních zařízení

•

kvalitě projektu

Sport v městských částech Sportovní odborníci se podílejí v rámci jednotlivých čtvrtí na práci s mládeží, protože platí, že mladí ve věku 13 – 18 let jsou tradičně velmi málo organizováni v nějaké sportovní struktuře. Proto se servis sportu rozhodl zlepšit tuto situaci: •

dovolit – zjednodušit - mládeži svobodný přístup ke sportovním zařízením

•

rozvíjet vztahy mezi soutěžním sportem a neorganizovanými skupinami v jednotlivých čtvrtích

•

zavést účinný nástroj (vhodné metody analýzy), který by dovoloval získávat přehled o aktuálních preferencích mládeže, aby mohl lépe přizpůsobit svoji nabídku

•

odpovídat na četné otázky, které by jinak zůstaly bez odpovědi

•

zprostředkovat kontakt přímo na místě prostřednictvím sportovního odborníka Začlenění mladých do sportovních aktivit v okolí bydliště je součástí sportovní

politiky měst v oblasti prevence negativních sociálních jevů. Role sportovního oborníka zde má prvořadý význam, protože se stává výsadním partnerem klienta se kterým může vést dialog, informovat ho a pomáhat mu v této fázi jeho vývoje.

Domy pro všechny. Těchto 23 kulturních zařízení spravuje Městská správa. Zařízení jsou umístěna v centrech čtvrtí a jejich hlavním posláním je animační činnost v dosahu domova, sbližování a rozptýlení obyvatel. Naplňují kulturní a volnočasové potřeby obyvatel. Všechny domy pro všechny nabízí nemalou škálu aktivit mezi které patří hlavně hudba, tanec, umělecké aktivity,


cizí jazyky, gymnastika, sport a jiné. Domy pro všechny jsou hlavním partnerem mnohých sdružení, kterým nabízí své prostory. Některé jsou financovány z různých zdrojů (soukromé osoby, knihovny, nadace apod.). Jsou určeny pro všechny věkové vrstvy obyvatel – od těch nejmenších až po seniory.

Centra volného času „zlatého věku“. Do všech čtvrtí je začleněno na 13 center volného času pro občany ve „zlatém věku“ (důchodci a obyvatelé ve věku nad 60 let, kteří mají zájem o kartu „zlatého věku“) Každý den zdarma přivítají na 700 seniorů. S tou se mohou účastnit různých animací, mezigeneračních i meziklubových setkání a participovat na životě i programu čtvrtí. Programu „život čtvrtí“ (Vie des quartiers) se účastní na 130.000 lidí. Je to program, který se stará o každodenní kvalitu života obyvatel Montpellier. Účastníci mohou být prostřednictvím Rady čtvrti informováni o možných službách, které jim mohou zpříjemnit život. Rada čtvrti usnadňuje přístup k zařízením v dosahu domova (knihovny, domy pro všechny, centra volného času…) a ulehčuje administrativní úkony.

Servis sdružení (Service des Associations). Četná sdružení, která nabízejí kurzy tance, umělecké, dramatické a hudební kroužky, spojuje servis sdružení. Informuje obyvatele (vydává seznamy sdružení, informační brožury…), organizuje život v domech pro všechny apod.

Finsko Poznámka: vzhledem k organizační struktuře a podmínkám ve Finsku se soustředíme na charakteristiku konkrétního města. V této pasáži využíváme pramenů autorky Lechnerové.

Úkolem veřejné správy ve Finsku je vytvořit předpoklady pro fyzickou činnost, zatímco ostatní sektory, dobrovolné sportovní organizace, sportovní instituce a samosprávné obce dohlížejí na praktický provoz. Řízením a dohledem nad sportem bylo ve státním sektoru pověřeno oddělení kulturní politiky Ministerstva školství. Sportovní divize tohoto oddělení využívá služeb dvou konzultačních orgánů: Národní školské rady a Národní sportovní rady. Národní školská


rada se zabývá tělesnou výchovou ve školách, sestavuje a vydává směrnice pro přípravu osnov tělesné výchovy. Národní sportovní rada se kromě mezinárodní výměny informací zaměřuje na rozvoj sportu, předkládá ministerstvu návrhy zlepšení a vyjadřuje se k využívání částek přidělených jednotlivým sportovním odvětvím. Základním posláním provincií je plánování a řízení výstavby sportovních zařízení. Samosprávné obce poskytují sportovní služby zvláštním skupinám, např. zdravotně postiženým osobám a podporují místní sportovní kluby.

Město Kotka Jedno z významných měst v regionu Kymenlaakson Liito, především z hlediska hospodářského, kulturního a rekreačního. Počtem obyvatel patří mezi středně velká města. Jak uvádí statistické údaje Městského úřadu za období 1999-2000, v současnosti dosáhla městská populace počtu 55 238 obyvatel. Její složení a procentuální zastoupení v závislosti na věku: do 1č let 16%, v rozmezí 15-64 let 66% a nad 60 let 18%.

Administrativní struktura Městského úřadu Kotka Struktura městské správy je obdobná jako v ČR, ale důležitý rozdíl je výrazně decentralizovaná státní moc. Zdejší úřady jsou zodpovědné za místní rozvoj a plánování, samostatně operují s rozpočtem a vybírají priority, které jsou pro ně nejzávažnější a nejaktuálnější. V rámci celého regionu jsou podřízeny vyšší regionální úrovni, tzv. Regionální radě. Její povinnosti jsou vymezeny v příslušném zákoně o regionálním rozvoji. Jaká je struktura Městského úřadu Kotka znázorňuje níže uvedené schéma.


MĚSTSKÉ ZASTUPITELSTVO KONTROLNÍ KOMISE - dozor nad účtováním

CENTRÁLNÍ VOLEBNÍ KOMISE - volební výbor (vize, plány) - volební výbor (realizace)

MĚSTSKÁ RADA PRIMÁTOR MĚSTA

FINANČNÍ ÚŘAD - platy - účetnictví - ostatní platby

KONTROLNÍ RADA

TECHNICKÝ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD - kancelářské práce - mezinárodní věci - plánování/výzkum - hospodářské odd. - právní odd. - materiální centrum - personální odd. - výpočetní centrum - centrální archiv - public relation - projekty CR - oblastní záležitosti

ODBOR ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

TECHNICKÁ KOMISE - administrativa - odd. územního plánování - odd. komunálně-technické - odd. pro údržbu - stavební odd. - vodovody

KOMISE PRO VZDĚLÁNÍ - ZŠ a gymnázia, odborné školy - Kotkanský institut - knihovny - Regionální muzeum - AV centrum

KOMISE ŽP - hasiči, první pomoc Práce sživotního mládeží - centrum prostř.

KOMISE KULTURY A VČ - kultura - sport, odd. pro mládež

ODBOR SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMISE - odd. sociální a zdravotní - poradna pro spotřebitele

V roce 1972 vláda vydala nařízení, že v každé samosprávě musí být zřízena rada pro záležitosti mládeže. V současnosti je situace zcela jiná. Každá místní správa musí mít zřízené pracoviště, jež se zabývá problematikou práce s mládeží. Zákon však neurčuje a nekonkretizuje podobu či typ takové organizace. To je zcela v pravomoci dané místní správy. Hlavní činnost pracovišť je dána ze zákona. Zákon popisuje rozdíl mezi prací s mládeží a aktivitami pro mládež. Práce s mládeží je činnost, která vede k vytváření podmínek pro život mladých lidí a možností konat určité činnosti. Aktivity pro mládež jsou programovou nabídkou mládežnických organizací. Podle znění zákona musí město dbát o vytváření optimálních životních podmínek a rozvíjet je. Oddělení odpovědné za práci s mládeží, Nuorisotoimisto v Kotce, tuto činnost


koordinuje, řídí a finančně podporuje

konkrétní programy. Mládežnické organizace či

asociace vytváří a zajišťují konkrétní nabídku aktivit. Na regionální úrovni je zaměstnáván pouze specializovaný pracovník pro záležitosti mládeže, který dohlíží na dodržování povinností samospráv daných ze zákona. Vykonává funkci kontrolního orgánu. Mimo jiné např. organizuje levné vzdělávací kurzy pro mládežnické pracovníky, řídí mezinárodní výměnné pobyty a poskytování finančních dotací. Speciální komise pro kulturu a volný čas je v Kotce zřízena při odboru školství a vzdělávání. Tato komise spravuje oddělení Liikunta-ja Nuorisotoimisto, nebo-li oddělení pro sport a záležitosti mládeže, které řídí místní politiku zaměřenou na mládež a sportovní vyžití obyvatel města. Toto oddělení se vnitřně dále dělí na sekci pro mládež a sekci sportu. Podrobnější strutkura odboru školství a vzdělávání je znázorněna v níže uvedené schématu.

Schéma Odboru školství a vzdělávání město Kotka KOMISE PRO VZDÌLÁVÁNÍ

INSTITUT ODBORNÉHO VYŠŠÍHO VZDÌLÁNÍ

KOMISE PRO KULTURU A VÈ

námìstek primátora

Vzdělávací a odborné instituty Kotkanský institut

Knihovna

Regionální museum

Centrum pro vzdělávací a kulturní služby ∗ výzkumná a rozvojová činnost - sledování a rozvoj vzdělání - vzdělávací testy a výzkum ∗ všeobecná administrativa - ekonomické a personální - sekretariát - “doprava studentů” ∗ AV centrum

Oddělení pro kulturu

Oddělení pro záležitosti mládeže

Oddělení sportu


Koncepce projektu ”Strategie 2010” pro oblast sportu a VČ ve městě.

Na počátku 90.-tých let došlo ve Finsku ke značnému poklesu toku finančních příspěvků do oblasti tělesné výchovy a sportu. Kvůli zhoršené ekonomické situace státu, klesla původní částka 36,6% ze státních příspěvků na 20,2%. Význam sportu ztratil v tomto období pro vládní činitele svou důležitost, a proto došlo k přehodnocení a přerozdělení toku financí. Město Kotka bylo touto změnou značně postiženo. V polovině 90. let se situace opět změnila. Tentokrát ve prospěch oblasti tělesné výchovy a sportu. Příčinou změny bylo: - přehodnocení přístupu na základě zvyšujícího se tlaku jevů jako stres v zaměstnání, časté nemoci, brzký odchod do důchodu, snížení pracovní schopnosti v důsledku nedostatečné tělesné výchovy, pohybové aktivity a sportu v běžném životě a - uvědomění si významu pohybu pro vývoj společnosti z hlediska prevenc(zdravotní, sociální kriminality).

Ve městě Kotka se touto problematikou zabývá oddělení sportu při odboru školství a vzdělávání. Odd. sportu MÚ se stará o údržbu městských sportovních zařízení. Nesnadnou údržbu zařízení však způsobuje rozmíštění, resp. velká vzdálenost mezi jednotlivými objekty. Téměř 60% z celkového rozpočtu referátu je využíváno na zajištění provozu sportovních zařízení (nájem, údržba, opravy....). Další velkou část rozpočtu tvoří platy zaměstnanců. Přičteme-li je k částce na provoz, výsledná položka je 85% z celkového rozpočtu. Většina městského zařízení je zastaralá a potřebovala by renovovat, aby i nadále mohla plně uspokojovat obyvatele města. Výjimku tvoří nová plavecká hala v centru Kotky. Vybavení pro údržbu těchto městských zařízení je v současnosti skromné, částečně zastaralé a dokonce v některých případech nepoužitelné. Výsledkem je navýšení nákladů o další položku. Organizovaná pohybová rekreace se v 90.letech v Kotce neuskutečňovala z důvodů finančních a důvodů nedostatečného personálního zajištění (výjimku tvoří plavecké školy). Služby v oblasti sportu se soustředily na rozvoj činností a údržbu zařízení a sport. areálů (90.léta). Po snížení příjmů do této oblasti se neuskutečňovali základní strukturální linie a cíle.


Rozdělení služeb v oblasti PA: (dle organizátora) 1.

městské organizace

2.

spolky, oddíly

3.

firemní a soukromé Velká část služeb v této oblasti byla vykonávána především spolky a oddíly, ale město

zajišťovalo údržbu a základní provoz zařízení. Firemní a soukromé organizace poskytovaly služby především svým zaměstnancům a za úplatu. Služby zaměřené na turistický ruch v oblasti byly a jsou uskutečňovány hlavně v povodí řeky Kymi. Jedná se o služby ubytovací a programovou outdoor nabídku (rybření, rafting apod.). V r.1998 město poskytlo 100.000 FIM na údržbu letního areálu na pobřeží (veřejné pláže), zimní úpravu lyžařských tratí a odklízení sněhu. Další finanční podporu v částce 25.000 FIM poskytlo město spolkům na vybavení pro provozování jejich činnosti, 400.000 FIM na nájemné hodiny pro realizaci činností spolků a organizací pracujících s mládeží a dalších 500.000 FIM na ostatní výdaje. Nabídka v oblasti aktivního trávení VČ sportem a dalšími činnostmi: •

2 plavecké haly

•

1 letní plavecký areál

•

Arto Tolsa aréna - fotbalový stadion

•

atletický stadion v Karhule

•

sportovní hala - fotbal, atletika, střelba

•

Sportovní hala Karhuvuori - basketbal, volejbal, gymnastika, judo, box, vzpírání, florbal

•

tenisová hala (i florbal)

•

bowlingové dráhy

•

střelecký areál

•

centrum motorových sportů

•

minigolf (18 drah)

•

2 jezdecké haly + jezdecká dráha

•

2 zimní stadiony

•

paragliding


•

jachting klub

•

biatlon

•

25 km tras pro běh na lyžích a pěší turistiku

•

5 travnatých fotbalových hřišť

•

atletická sportoviště

•

zimní plavání

•

přes 100 sportovních klubů a 40 mládežnických organizací

•

Kemp Luovi

•

center pro mládež a 4 kempy

Struktury sportu v Německu Německo je spolkový stát tvořený 16 zeměmi. Tato federální struktura se odráží i ve struktuře a organizaci sportu. Federální vláda se zabývá především sportovními záležitostmi celostátního nebo mezinárodního významu. Zastupuje Německo v Radě Evropy, spolupracuje s informačním centrem Rady Evropy Clearing House a podílí se tak na mezinárodní výměně sportovních informací. Spolkové a místní orgány představují právní a materiální základ sportu a pomocí subvencí podporují nevládní sportovní organizace zajišťující organizovaný sport. Na vládní úrovni spadá odpovědnost za oblast sportu pod Spolkové ministerstvo vnitra, Ředitelství pro sport. Jeho hlavním úkolem je zajistit sponzorování vrcholových sportovců, včetně výstavby sportovních zařízení a pomoc národním sportovním svazům. Ve spolupráci s Německým olympijským výborem se Ministerstvo vnitra snaží pomoci sportu v rozvojových zemích a vysílá proto své kvalifikované pracovníky do těchto zemí ke dlouhodobému i krátkodobému pobytu. Hlavním úkolem Spolkových vlád je organizace sportu ve školách. Samosprávné obce jsou odpovědné zejména za rozvoj masového sportu a sportů rekreačních, přesto se zabývají i vyhledáváním mladých talentů ve sportovních klubech, výstavbou a údržbou rekreačních zařízení a budováním domů mládeže. Vrcholnou nezávislou organizací německého sportu je Německá sportovní konfederace (DSB), která sdružuje 93 sportovních federací. Její úkoly jsou následující: koordinovat opatření související s podporou sportovního vyžití, zastupovat společné zájmy na všech úrovních a zastupovat své členské federace na mezinárodní úrovni. Na regionální úrovni je DSB zastoupena Zemskými sportovními federacemi. Základnu pro rozvoj soutěžních sportů a sportu pro všechny tvoří sportovní kluby.


Struktury sportu ve Švédsku Sport ve Švédsku představuje silné a nezávislé hnutí, které je řízeno ústředním orgánem: Švédskou sportovní konfederací. Místní sportovní kluby nicméně představují základnu sportovního hnutí. Na vládní úrovni odpovídá za sportovní záležitosti Ministerstvo vnitra. Určuje financování Švédské sportovní konfederace a jejích členských organizací, kontroluje využívání státních grantů v oblasti sportu. Ministerstvo vnitra také spolupracuje s ostatními ministerstvy, odpovědnými za sport, jako je tomu v případě Ministerstva školství (odpovídá za tělesnou výchovu ve školách) a Ministerstva sociálního zabezpečení (odpovědného za boj proti dopingu). Nejvyšším orgánem švédského sportu je nezávislá Švédská sportovní konfederace. Jejím hlavním úkolem je zastupovat sport v různých jeho formách při jednání s orgány. K povinnostem švédské sportovní konfederace patří i realizace politických rozhodnutí spojených se sportem. Jedná se o problém dopingu, řízení dětského sportu, rozvoje vrcholových sportů, propagace sportu specifických skupin (ženy, imigranti, zdravotně postižení) a zapojení do mezinárodních sportovních organizací. Švédská sportovní konfederace působí také jako informační centrum, poskytuje rady a zkušenosti v řadě otázek jako je zdanění, právní vztahy, výzkum a trénink a další. Na regionální úrovni existují tzv. regionální ligy, které mají stejné poslání jako Švédská sportovní konfederace: organizují služby, poskytují informace a odpovídají za trénink v regionálních sportovních střediscích. Sportovní kluby tvoří základ švédského sportovního hnutí.

Struktury sportu v Anglii V Anglii je sport podporován a provozován současně ve státních i v nezávislých organizacích. Na mezinárodní úrovni zastupuje anglický sport Ministerstvo národního dědictví. Ministerstvo národního dědictví je vládní úřad, prostřednictvím kterého stát podporuje rozvoj sportu v zemi. Přispívá na výstavbu nových volně přístupných sportovišť a snaží se zvýšit zájem občanů o provozování sportovních činností. Pracovníci ministerstva jsou členy informační sítě SIONET a podílejí se na sběru a šíření informací v oblasti sportu. Anglická


sportovní rada je poradním orgánem ministerstva. Jejím cílem je zvyšovat výkonnostní normy,poskytovat sportovní zařízení v národních sportovních střediscích a zprůhledňovat proces přidělování finančních prostředků. Za sestavování osnov pro základní a střední školy a za rozvoj sportovních zařízení ve školách odpovídá Ministerstvo školství a zaměstnanosti. V nevládním sektoru hrají velkou roli jednotlivé sportovní federace. Každý tento orgán je autonomní, působí nezávisle a je odpovědný za organizování aktivit ve svém odvětví. Britský olympijský výbor organizuje olympijské hnutí v Anglii. Připravuje a koordinuje jak přípravu členů olympijského týmu, tak i samotnou účast na olympijských hrách. Místní sportovní kluby jsou páteří dobrovolné účasti v obci. Poskytují značnou část sportovních zařízení a možnost účastnit se všech soutěží na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni.

Struktury sportu ve Švýcarsku Organizace švýcarského sportu vychází z rozmanitosti společenských a politických struktur v zemi. Na jedné straně stojí veřejné orgány odpovědné za tělesnou výchovu masovým a vrcholovým sportem, organizováním soutěží a zajištěním odpovídajícího financování. Na mezinárodní úrovni zastupují Švýcarsko v Radě Evropy pracovníci státní správy (jsou členy informační sítě

SIONET), v ostatních mezinárodních sportovních

organizacích Švýcarská olympijská asociace. Konfederace podporuje účast na sportovních aktivitách v zájmu mládeže. Vydává směrnice pro sestavení osnov tělesné výchovy ve školách, řídí vědecký výzkum ve sportu, podporuje mezinárodní sportovní setkání a řídí Federální sportovní školu. Federální sportovní škola je školící středisko pro instruktory a osoby, zabývající se vrcholovým sportem mládeže, organizuje tréninky a speciální kurzy pro sportovce a pracuje jako informační centrum pro oblast sportu. Kantony a obce poskytují vybavení pro tělesnou výchovu a sportovní zařízení. Organizují také doplňkové programy pro mládež. Vrcholným orgánem v soukromém sektoru je Švýcarská olympijská asociace, sdružující 81 sportovních federací. Švýcarská olympijská asociace propaguje začlenění sportu do života společnosti. Podněcuje vrcholový sport, připravuje reprezentanty na olympijské hry. Jejím hlavním úkolem však zůstává reprezentovat Švýcarsko na mezinárodní úrovni a garantovat dodržování článků Evropské charty sportu a olympijských pravidel. Kromě Švýcarské olympijské asociace existují ještě dvě organizace zabývající se sportem: Švýcarská


nadace na pomoc sportu, která poskytuje finanční podporu vrcholovým a amatérským sportovcům a federacím a "Société du Sport-Toto”, která získává prostředky na podporu amatérského sporu a tělesných aktivit mládeže. Hlavními propagátory tělesné aktivity zůstávají, stejně jako v jiných zemích, sportovní kluby.

Srovnání I přes značné rozdíly v organizaci sportu v jednotlivých zemích, nacházíme zde několik styčných bodů. 1. Ve všech studovaných zemích si stát zachovává alespoň částečnou kontrolu nad sportem. Ve všech zemích stát finančně přispívá na rozvoj sportovních aktivit občanů a značnou měrou tak pomáhá nezávislým nevládním institucím v organizaci sportu. 2. Ve všech zemích s výjimkou Polska stát organizuje tělesnou výchovu ve školách a vypracovává směrnice pro tento předmět. U poloviny sledovaných zemí je správa sportu a školství vedena společným státním orgánem. 3. Všechny země bez výjimky se zúčastňují Olympijských her. Účast reprezentantů na Olympijských hrách zajišťují Národní olympijské výbory. Všechny Národní olympijské výbory spolupracují s Mezinárodním olympijským výborem. U poloviny sledovaných zemí je Národní olympijský výbor spojen se sportovními federacemi dané země a vytváří tak ústřední organizaci sportu, která usnadňuje komunikaci a výměnu informací s vládními institucemi i se zahraničím. 4. Na regionální úrovni působí oblastní pobočky celostátních vládních i nezávislých organizací. 5. Základ sportovního hnutí je ve všech zemích tvořen místními sportovními kluby, které umožňují veřejnosti účastnit se závodního i rekreačního sportu.

Za povšimnutí stojí zvláštnosti organizace sportu u některých sledovaných zemí, které lze přičíst tradicím a ekonomické situaci v dané zemi. Mezi nejzajímavější patří: -

v Anglii, ostrovním státě, který dbá na svou suverenitu a jen s velkou nechutí se sdružuje do evropských organizací, nejsou sportovní federace sdruženy do vrcholného orgánu jako v ostatních zemích. Federace každého sportovního odvětví pracují samostatně.


-

v Německu přispívá Spolková vláda společně s Německým olympijským výborem na pomoc sportu v rozvojových zemích.

-

ve Švýcarsku, finančním království Evropy, zabezpečují kromě státu a sportovních federací další dvě nezávislé společnosti financování vrcholového, výkonnostního i rekreačního sportu.

-

Ve Slovinsku, zemi, kde se samostatné struktury sportu teprve dotvářejí, byl vytvořen polovládní orgán, který zastupuje slovinský sport ve všech mezinárodních organizacích a pracuje jako národní slovinské informační centrum.

-

V Polsku, zemi s velkým počtem věřících, hraje katolická církev důležitou roli při podpoře Sportu pro všechny. Z uvedených údajů vyplývá, že vládní organizace věnují sportu značnou pozornost.

V rámci školství a mezinárodní výměny informací je sport plně zabezpečován veřejným sektorem. Stát dále především vytváří předpoklady pro rozvoj všech dalších forem sportu ve svých zemích. Nezávislé nevládní organizace se naopak věnují samotné organizaci a realizaci sportovních a rekreačních aktivit.

Příloha 4: Odpovědi k připomínkám


V níže uvedeném textu jsou uvedeny odpovědi na připomínky kompetentních pracovníků MěÚ a zástupců sportovních a tělovýchovných organizací k projektu Koncepce Krnov. Obsahovou správnost jsme konzultovali s odborníkem na VŠE v Praze a s pracovníky příslušného odboru MŠMT. Z tohoto důvodu došlo sice k časovému prodlení, ale zvýšila se výpovědní hodnota materiálu.

Odpovědi k připomínkám – P. Čech

Add. 1 Podnětná připomínka – zařadit tyto připomínky o vlastnické struktuře do analýzy majetkových vztahů TJ Krnov

Add. 2 Podnětná připomínka – považujeme však tento krok za standardní pro všechna občanská sdružení čerpající podporu z veřejných rozpočtů města. Transparentnost cílů, činností i ekonomických zdrojů k dosahování cílů je základním předpokladem k navození atmosféry vzájemné kooperace a důvěry vyplývající především se znalosti aktuálního stavu a z toho vyplývajících potřeb jednotlivých sportovních klubů.

Add. Slabé stránky „ Nedostatečná komunikace mezi subjekty“ Tento údaj vyplynul především z analytických materiálů, které jsou k dispozici. Např. jednou z položek „dobré komunikace“ mezi veřejnou správou a sportovním klubem je znalost majetkových poměrů jednotlivých sportovních klubů. Tyto materiály ovšem na Městském úřadě o TJ Krnov neexistují. Není základní povinností úřadu tyto informace po TJ požadovat – TJ Krnov však tyto informace nepředložila. Dotace z veřejných zdrojů nelze jakýmkoli subjektům z věcného, ani morálního hlediska poskytovat, pokud není v příslušném subjektu průhledné hospodaření (viz.možnost nepřímého financování problematických činností). Samozřejmě, že MěÚ Krnov má nástroje k tomu aby si požadované informace obstaral – znamená to však zaměstnat člověka, který by tyto informace znovu hledal, i když na TJ


Krnov existují. Jenom z nedostatků uvedených v dopise tajemníka TJ Krnov vyplývá, resp. je potvrzeno, že komunikace mezi subjekty je na nízké úrovni. Add. Všesportovní příprava dětí – to není připomínka ke Koncepci, ale spíše opodstatněné postesknutí.

Add. Investice 1. Nebytové prostory „Opavská“ - katastrální území Opavské předměstí je z pohledu provedené geograficko - situační analýzy poddimenzováno co se týče vybavenosti sportovními zařízeními místního dosahu nabízejících pro občany města preferované sporty jako např. spinning, squash, posilovnu.

Tato zařízení jsou ve většině případů

samofinancovatelná a vytvořením vhodných podmínek ze strany města může být řešení tohoto problému efektivně ponecháno na podnikatelském sektoru.

2. Lanové centrum – problematika nevyužívání lanového centra není dána podstatou tohoto zařízení, ale nevyhovujícím stavem řízení resp. provozování tohoto zařízení. Existují doklady o tom, že v obdobných podmínkách na mnoha místech v ČR jsou tato lanová centra rentabilní.

3. Trampoliniště – z pohledu prozkoumaných preferencí pohybových aktivit mládeže, je tato aktivita vyjádřena jako potřeba. V případě realizace tohoto zařízení závisí především taktéž na schopnostech managementu ve vztahu k jeho využitelnosti.

4. Beach volejbal – ve většině případů nebývají beach volejbalová hřiště stavěna u vody. – Pro úspěšné provozování beach volejbalových hřišť není podmínkou přítomnost vody ani slunečný prostor – viz.např. areály v Ostravě, Olomouci, Opavě, atd. Samozřejmě, že se tato zařízení přednostně stavějí v blízkosti nebo jako součást koupališť, ale v Krnově už takový kurt na koupališti je. Není ovšem odpovídajících parametrů. Návrh stavby těchto hřišť na zahradě DDM vychází z potřeby koncentrace jednotlivých sportovních zařízení do místních center „odpočinku a zábavy“. Zahrada je z pohledu umístění podle mínění autorů Koncepce ideálním prostorem. Stejně zajímavé umístění tohoto zařízení může být v areálu Střední odborné školy na Opavské ulici, nebo na školním hřišti Základní školy na Žižkově ulici, s podmínkou vyřešení bezbariérového přístupu k těmto zařízením. Tzn., že hřiště nebude


sloužit pouze potřebám žáků a studentů zmíněných školních zařízení, ale bude přístupné veřejnosti. Město Krnov však má kapacitu absorbovat více než 1 – 2 beach volejbalové kurty. Prioritou však zůstává vybavenost Opavského předměstí.

V případě odstoupení od této

priority se nabízí větší množství variant umístění – např. vedle městských lázní (po vyřešení umístění koupaliště), nebo v areálu TJ Lokomotiva Krnov atd.

4. Umělý trávník Město Krnov jako vlastník fotbalového stadiónu musí při zvažování realizace této investice vzít v úvahu následující skutečnosti: -

ve městě Krnov se nachází 6 fotbalových hřišť rozdílné kvality ale s rozměry akceptovatelnými pravidly fotbalu. V případě započítání fotbalového hřiště na atletickém stadiónu jde o 7 fotbalových hřišť (1 – TJ Lokomotiva Krnov – škvárové, 2 fotbalový stadión – škvára a tráva, 2 travnatá hřiště TJ Sokol Chomýž, 1 hřiště TJ Sokol Krásné Loučky, 1 travnaté hřiště – atletický stadión).

-

nutnost řešit umístění víceúčelové sportovní haly – tzn. nutnost hledat územní rezervy v optimálních místech pro stavbu takového zařízení, jimiž oblast centrální sportovní zóny ulice Petrovická bezesporu je

-

trend klesající zájem mládeže o některé atletické disciplíny (realizované na trávě)

-

perspektivy těchto atletických disciplín v rámci sportovních tříd na Základní škole Smetanův okruh

-

využitelnost tohoto zařízení (travnatého povrchu) pro školní TV základních škol na Dvořákově okruhu, Smetanově okruhu, Gymnázia a Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy

-

personální zabezpečení – trenéři – pro tyto disciplíny – zvláště s ohledem na disciplíny prováděné na atletickém trávníku – hod diskem, oštěpem, kladivem

-

ekonomiku a náročnost údržby tohoto trávníku vzhledem k využitelnosti na výše zmíněné disciplíny

-

nutnost vytvoření „centrálního stadiónu“ s vyšší diváckou kapacitou – tribunami popř. osvětlením

-

možnosti nejvyšší výkonnosti fotbalového klubu Krnov v horizontu cca 10 let – 3. liga, 2. liga


-

četnost všech atletických a fotbalových zápasů, které je nutné hrát na trávě, nebo je možné využít i umělého povrchu

-

pro tréninkové účely fotbalu pro věkovou skupinu děti a mládež je nutné přihlédnout k možnosti rekonstrukce „malého“ fotbalového hřiště u Základní školy na Žižkově ulici – existence optimálního zázemí

S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem opět tak jako v koncepci doporučujeme: -

zrušit travnaté hřiště na fotbalovém stadiónu a nahradit jej umělým povrchem – využití hlavně pro tréninkové účely a pro zápasy, které tento povrch umožňuje

-

oficiální travnaté hřiště s diváckými tribunami určené především pro „významné“ zápasy vytvořit na současném atletickém stadiónu

-

současné škvárové hřiště využít jako územní rezervu pro výstavbu víceúčelové sportovní haly.

Návrh využitelné technologie nemůže být součástí tohoto materiálu. Závisí na zadání podmínek výběrového řízení a na rozhodnutí o dodavateli stavby.

Add. Bazén Cílem našeho návrhu bylo dát k dispozici varianty řešení. Rozhodnutí o optimální variantě musí být provedeno na základě řádné ekonomické, programové, personální a územní analýzy. Cílem tohoto materiálu není tuto analýzu provést. Vzhledem k tomu, že naše pracoviště spoluvytvářelo záměr stavby Multifunkčního centra zdraví a zábavy, jsme přesvědčeni o tom, že zachování stávajícího stavu je tou nejhorší variantou. Je nevyhnutelné celkově rekonstruovat Městské lázně i koupaliště. Tzn., že město Krnov má ideální možnost tuto situaci řešit koncepčně a v širších souvislostech potřeb dalších sportovních zařízení.

Město Krnov poměrně zanedbalo investice do stávajících sportovních zařízení z pohledu jejich rozvoje a přizpůsobením jejich vybavení současným potřebám a požadavkům, především s ohledem na způsob trávení volného času obyvatel. Je pouze konzervován resp. udržován stav odpovídající normám a předpisům kladeným na jednotlivá sportovní zařízení.

Na straně 15 – omlouváme se – neměli jsme předmětné informace o výsledcích jednání mezi městem – TJ Sokol a TJ Krnov – tyto výsledky jsme již předejmuli resp. předpokládali, mylně


jsme se domnívali, že k této dohodě již předběžně došlo a že bude tato dohoda předkládána zastupitelstvu města k rozhodnutí

Připomínky – Hrnčalíková (Samsonová) – MěÚ Vyčíslení jednotlivých variant řešení investic je natolik vázáno na místní podmínky, že není možné bez jejich znalosti tento odhad provést. Jakákoliv odhadnutá částka proto nemůže být použita jako kvalifikovaná opora pro rozhodování o financování.

Celá koncepce je

založena na principu subsidiarity, tedy principu místních podmínek. Doporučujeme nechat zpracovat kvalifikované odhady jednotlivých variant řešení firmami, které se výstavbou těchto zařízení profesionálně zabývají (případně i místními firmami).

Odpověď – připomínky – Vlastimil Palička :

Add – Naprosto chybí návrhová část – „Strategický plán rozvoje je návrhovou částí, což vyplývá z celého koncepčního matriálu.

Add – ekonomické aspekty Rozhodně nemůžeme souhlasit, že začlenění Správy sportovních zařízení p. o. (příspěvkové organizace) „do v zásadě jakéhokoliv odboru“ - a to z následujících důvodů:

současný stav řízení sportu a TV lze v Krnově charakterizovat takto: -

Bez reálných výsledků tzn. bez dopadů do životního stylu obyvatel města

-

Parciální úspěchy jsou závislé na individualitách

-

Bez systémového řešení celé problematiky

-

V rámci samospráv – roztříštěnost činností důležitých pro zabezpečování potřeb obyvatel v oblasti aktivit ve volném čase

Koncentrace spolu souvisejících činností přitom odpovídá současné metodice tvorby organizační struktury MěÚ, která je v současnosti uplatňována v rámci tvorby organizační struktury městských úřadů ovšem mimo TV a sport.

Městské úřady mají klasickou

funkcionální organizační strukturu liniového typu. Proto vytvoření odpovídající organizační


struktury dle funkcí je jedním ze základních předpokladů naplnění koncepce TV a sportu a to dle následujícího postupu a metodiky: •

Identifikovat a klasifikovat požadované činnosti pro zabezpečení funkčního systému komunální rekreace, jehož součástí je také řízení TV a sportu – tyto činnosti jsme v našem analytickém materiálu identifikovali

•

Seskupit činnosti potřebné pro dosažení cílů z hlediska zdrojů a situací

•

Přiřadit manažera ke skupině činností s pravomocí (zmocněním)

•

Zabezpečit horizontální a vertikální koordinace v organizační struktuře

Proto nemůžeme souhlasit se zařazením „do v zásadě jakéhokoliv odboru“. Odbor vnějších vztahů nejvíce vyhovuje výše uvedeným charakteristikám a současné metodice tvorby organizační struktury celého úřadu.

Viz.: Koontz, H., Weihrich, H., Management, Praha: Victoria Publ, 1993 Čáslavová, E., Management sportu, Praha: East West Publishing Company, 2000 Donelly, J. H., Gibson, J. L., Ivancevich, J. M., Management, GRADA, 2003

Postavení Správy sportovních zařízení se tímto krokem výrazně změní. Správa sportovních zařízení nebude „pouhou“organizační složkou Technických služeb s.r.o., které jsou v současné době začleněny pod Odbor správy majetku města, ale Správa sportovních zařízení bude samostatnou organizací s deklarovaným posláním a cíly. Souhlasíme však s názorem, že dosažení vytyčených cílů definovaných v naší koncepci bude významně záviset na politické vůli navrhovaná opatření prosazovat (včetně finančního zabezpečení) tzn. na delegování pravomoci na výkonnou složku řízení, dále na schopnostech odpovědného manažera a na schopnostech ředitele (vedoucího) Správy sportovních zařízení. Toto jsou zásadní „kritické“ faktory úspěchu či neúspěchu navrhovaných opatření pro tuto oblast systému. Tento způsob řízení město Krnov již dlouhodobě uplatňuje v oblasti správy kulturních zařízení a programování kulturního dění města.

Add. – problematika „provozního financování“


Ke kapitole financování je třeba předeslat jeden fakt: podklady k výši navržených provozních a investičních prostředků na sport a tělovýchovu se zakládají na rozsáhlých analytických podkladech všech měst a obcí čtyř krajů v České republice (LK, KHK, JMK, OLK). Tvrzení o převzetí výše prostředků z městského rozpočtu Krnov je proto zavádějící a je názorem neodborníka v dané specifické oblasti. Uvedené argumenty o výši prostředků na sport v „jiných“ městech nejsou relevantní městu Krnov. Tato města mají zpracovanou Koncepci rozvoje, realizují ji, a proto jsou uvedené částky jiné, neboť z jiných kapitol jsou převedeny a specifikovány prostředky, které byly dříve uvedeny rozptýleně. Tato města (a v nich nezávislé komise) již znají souvislosti a uplatňují ve sportu a tělovýchově mj. dotační principy pravidel, dotací na činnosti a principy subsidiarity. Pan Palička pravděpodobně (a je to pochopitelné) nemá zkušenost s tvorbou rozpočtu měst a obcí.

Výdaje města Krnova města v předcházejících letech.

2002 399 567 013,59 Kč

2003 495 309 235,02 Kč

2004 584 066 262,95 Kč

Na počátku roku jsou rozpočty měst a obcí schvalovány zastupitelstvy měst bez přesných informací na příjmy a přebytky rozpočtu předcházejícího roku. V převážně většině případů procesu úpravy rozpočtů, který probíhá cca 4 x ročně dochází ke změnám na straně příjmů i výdajů, resp. k upřesňování jednotlivých informací. Proto nelze aproximovat odhad pouze na základě rozpočtu schvalovaného na počátku roku. Při propočtech na základě údajů z roku 2003 a 2004 navrhujeme městu Krnov vydávat na tuto oblast v případě „zlatého“ středu (2,5%) v roce 2003 – 12 382 500,- Kč a v roce 2004 dokonce 14 600 000,- Kč. Skutečnost v těchto letech bez kapitálových výdajů byla pro město Krnov v roce 2003 - 8 266 000,-, Kč a v roce 2004 – 10 456 000,- Kč. Jsme schopni srovnávat výdaje v této oblasti s mnoha obcemi do 30 000 obyvatel a souhlasíme s názorem pana Paličky, že město Krnov tuto oblast výrazně podfinancovává.

Avšak při tvorbě návrhu pravidel financování sportu a tělovýchovy musíme přihlédnout k další skutečnosti. Město Krnov na sebe přebírá závazky v podobě správy sportovních zařízení, které nebyly původně v majetku města a s přihlédnutím k novým


výdajům vzniklých s prodloužením sezóny formou zastřešení zimního stadiónu. Další náklady vznikly městu při převzetí správy fotbalového stadionu. O dalších „nákladech“ jedná s městem Krnov TJ Krnov a TJ Sokol Krnov ve věci převzetí atletického stadionu do majetku města. Tak to jednoznačně vyplývá z připomínek nám zaslaných panem Čechem – tajemníkem TJ Krnov.

Dále v návrhu kromě celkových výdajů na sport a tělovýchovu doporučujeme i další členění této položky. Nejde tedy pouze o celkovou výši finančních prostředků uvolňovaných v rámci jednotlivých rozpočtů obcí. Jde především o jejich strukturu. Samozřejmě že tento nárůst dotací nebude tak markantní. V současné době nejsme schopni na základě nám známých údajů analyzovat tzv. skryté dotace uvolňované jednotlivým sportovním klubům v rámci tzv. zvýhodněných nájmů. Tyto zvýhodněné nájmy navrhujeme zrušit a tyto skryté výdaje převést do grantového systému města.

Add. Co postrádám:

Podle sociologického průzkumu, provedeného ve městě Krnov – není výraznější zájem veřejnosti o zimní sporty – proto tato nabídka nebyla v koncepci zahrnuta. Nezahrnutí zimních sportů však lze napravit tím, že do dotačního systému byla zahrnuta podmínka, že o dotace z města a pozor i investice mohou žádat i podnikatelé – tzn. např. na lyžařský vlek apod. Lyžařský vlek, kterým je argumentováno je vhodný pro příměstskou rekreaci – ale lyžování začátečníků a malých dětí. Kopec je krátký, má nedostatečný sklon.

„Zmrtvýchvstání Bruslení“ – nemáme údaje o návštěvnosti – podle sociologického průzkumu skončil hokej a bruslení celkově až na 6 místě v preferencích – ale pozor, toto hodnocení platí u 64 % respondentů celého krnovska včetně města Krnova. Ve městě Krnov jde o 70 % respondentů, kteří se věnují sportu (není ale jasné jak často) a z těchto 70 % skončil hokej a bruslení až na 9. místě. A větší část tohoto čísla tvoří muži (69,3% a ženy pouze 30,7% – jenomže to jsou opět čísla celého krnovska – samostatně za Krnov tam rozdělení na muže a ženy není. Dá se však použít tabulka níže:


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

jízda na kolečkových bruslích/skateboard fitness bowling/kuželky volejbal plavání basketbal squash tenis hokej, bruslení jízda na kole, cyklistika, spinning aerobic fotbal, sálová kopaná billiard/kulečník floorbal

82,5% 81,6% 79,8% 74,0% 73,3% 71,9% 68,0% 66,1% 65,7% 64,1% 62,6% 60,2% 59,8% 59,0%

Pro celý spádový region je to takto: cyklistika, spinning plavání bo wli n g, kužel ky 15,3% fotbal, sálová kopaná 15,0% b il l i ard, ku le č n ík 10,8% hokej, bruslení 9,5% aerobic 9,3% volejbal 8,5% tenis 8,0% fitness 7,2% j ízda na kol e č ko vých b ru sl ích, ska te bo a rd6,4% floorbal 3,8% basketbal 2,8% squash 2,6% tu risti ka, ch ů ze 2,2% ka rty, ši p ky, sto l ní fotb al 1,4% l yžo ván í, sá ňko vá ní1,1% ryba řen í, h o ub aře ní0,8% b ě h, ori en tač n í b ěh0,8% x bo j ová um ěn í, zá pa s, bo0,6% joga 0,5% ho rol e zectví, p ara šu ti sm 0,5% us badminton 0,4% házená 0,3% stolní tenis 0,2% lehká atletika 0,2% kulturistika 0,2% tanec 0,2% střel0,1% ba ša0,1% ch y nohejbal 0,1% jízda na koni 0,1%

47,5% 27,5%


Jinak běžecké tratě – je třeba se zamyslet, jestli např. v rámci budoucí Správy sportovních zařízení nezakoupit skútr na tvorbu běžecký tratí ve spolupráci s krajským úřadem spolufinancování nákladů na údržbu, atd.

Možnosti TJ Sokol a TJ Lokomotiva – hala, na kterou bylo vydáno stavební povolení odmítlo město těsně před začátkem stavby spolufinancovat. Proto je navrhována víceúčelová hala v oblasti ulic Petrovická u TJ Sokol Krnov – viz. problematika fotbalového hřiště.

Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Krnově

Recommend Documents