Koncepce činnosti a rozvoje ČTK

Ing. Stanislav Holec: Koncepce činnosti a rozvoje ČTK - Materiál pro konkurz na generálního ředitele ČTK Napsal uživatel Stanislav Holec Pondělí, 21 Březen 2011 08:00 - Aktualizováno Pondělí, 21 Březen 2011 08:06

Ing. Stanislav Holec

Koncepce činnosti a rozvoje ČTK Materiál pro výběrové řízení na funkci generálního ředitele ČTK, vypsaného 19. ledna 2011

Východiska

Česká tisková kancelář (ČTK) je mimořádně renomovaná tisková agentura, jak na mediálním poli v České republice, tak i v rámci mezinárodní působnosti. Je pokládána za jednu z nejlepších národních tiskových agentur ve střední a východní Evropě. Potvrdil jsem si to aktuálně v průzkumu, který jsem v období od 1. do 7. února 2011 učinil mezi vzorkem vybraných klíčových odběratelů, partnerů a expertů na zpravodajství v ČR i v zahraničí.

Na základě osobní zkušenosti vím, že management ČTK se snaží s maximální odbornou péčí a neúnavným nadšením dělat vše dle svého nejlepšího profesionálního svědomí pro to, aby ČTK patřila mezi špičková média: Aby byla profesionální, nezávislá, objektivní a poskytovala praktický, užitečný, smysluplný a především seriózní a důvěryhodný servis svým klientům. A aby se stala a zůstala prosperujícím podnikem, a díky tomu si mohla uchovat faktickou nezávislost.

1 / 12


Od roku 1990 do roku 1999 jsem totiž v ČTK pomáhal budovat nezávislou moderní národní agenturu, od roku 1994 jako vedoucí domácí redakce. A takřka všichni, kteří dnes vedou agenturu, byli mí nejbližší kolegové, s kterými jsem za nezávislou, profesionální, seriózní a ekonomicky úpěšnou ČTK bojoval a za ni dýchal. Řada z nich byli mými učiteli od prvních dní mé práce v ČTK. A posléze mi dali důvěru, abych si po zkušenostech v terénu domácího zpravodajství vytříbil znalosti na kurzu agenturního zpravodajství u Reuters v Londýně, při práci v zahraniční redakci, při zakládání pobočky na Slovensku, na stáži v zahraniční pobočce ČTK v Londýně, a také v exportní redakci, která překládá domácí události do angličtiny. A to vše nakonec proto, abych pak dokázal zkušenosti zúročit ve vedení redakce domácího zpravodajství ČTK.

V roce 1999 - po té, co se nám podařilo v konkurenčním boji zvítězit nad agenturu ČTA/ČTI, a ČTK byla již stabilní, respektovaná a prosperující - jsem dospěl k rozhodnutí, že potřebuji změnu, a začal jsem se věnovat rozvoji internetu a nových médií ve vydavatelství MAFRA a.s., které publikuje m.j. deníky MF Dnes a Lidové noviny. Tentokrát již manažersky, marketingově a obchodně zodpovědný za iDNES a další nová média, a celou dobu jsem udržoval s ČTK kontakt. To především proto, že jsem převzal pod odborný dohled i obchodní jednání s ČTK. Také jsem byl dlouholetým předsedou Sekce vydavatelů internetových titulů (SVIT) při Unii vydavatelů, kde měla i ČTK svého reprezentanta a kde jsme společně řešili problematiku vyvíjejícího se zpravodajského trhu na internetu.

A proto znám poměrně dobře fungování ČTK ve vztahu k významným tradičním mediálním klientům ale i k novým médiím, včetně tvorby video obsahu na internetu, v kterém jsme ve vydavatelství MAFRA byli průkopníky již zhruba od roku 2000, a to jako jedni z prvních v Evropě.

2 / 12


Proto mám poměrně jasnou představu o situaci na trhu zpravodajství v desetiletí, v kterém nové technologie jako internet, mobilní telefony a nyní Google vyhledávání (a pro novinový trh i Google News) dramaticky změnilo náš život a naše chování. Jsem přesvědčen, že současné vedení ČTK udělalo maximum proto, aby ukotvilo pozici agentury jako poskytovatele nezbytného servisu pro média a přirozeného hlavního národního partnera pro globální agenturní sítě.

Současná situace na trhu

Situace na trhu médií se změnila. Základní informace z celého světa z nejrůznějších všemožných oborů a zájmů jsou dostupné zdarma okamžitě na internetu pomocí neustále se vyvíjejících bezkonkurenčních algoritmů vyhledávání Googlu. Vymahatelnost autorského práva v oblasti informací je nedostatečná, tedy poskytovatelé placeného verifikovaného obsahu se mohou obtížně bránit. Armáda dobrovolníků na celém světě zveřejňuje na internetu informace s volnou licencí. Pluralita názorů je umožněna takřka absolutně, vždyť každý může publikovat. Producentem ohromného množství informací se stali bloggeři a komunikace na sociálních sítích. Věrohodnost informací se tříbí právě ohromnou pluralitou, kdy je nepřesnost vzápětí korigována interaktivní reakcí, a něco jako právo na odpověď je vlastně principem systému.

Zprávy se dnes šíří okamžitou rychlostí od svědků událostí pomocí chytrých mobilních telefonů přímo ke konečným uživatelům prostřednictvím komunitních internetových systémů, jako je třeba Twitter, který nakonec citují i velká média, televize a reagují na ně státní představitelé. Jazyková bariéra přestává být problémem vzhledem k technologickému vývoji, který ukazuje, že lze počítačově rozpoznávat obraz, písmo, překládat mezi jazyky, i zpracovávat a posléze generovat mluvené slovo. A navíc tyto technologie začínají být dostupné zdarma pro kohokoli

3 / 12


(Google Translate, hlasové vyhledávání od Google již v češtině apod.) Situací této významné změny médií v digitálním věku se ve zde naznačených souvislostech zabývá a obdobně definuje mj. studie What's Happening to Our News, kterou vydal Reuters Institut for the Study of Journalism při Univerzitě v Oxfordu (viz: http :// reutersinstitute . politics . ox . ac . uk / ) a s níž jsem konzultoval své vlastní poznatky.

Současný význam poslání ČTK, její hodnota, nezávislost a směřování

V této situaci digitálního věku se shoduji se zákonodárci, kteří do preambule zákona v roce 1992 předurčili privatizaci ČTK. Osobně se také přikláním k názorům, že funkce ČTK dnes nemá příliš smysl z hlediska zájmu společnosti, protože poslání tiskové kanceláře poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů definované v zákoně je dnes v podstatě bezvýznamné vzhledem k výše zmíněné situaci v nových médiích umožnující prakticky neomezenou pluralitu a univerzální právo na prezentaci názoru pro každého jednotlivce. A z hlediska státní správy je publikace a sdělování veřejného zájmu dnes možné přímo od státní moci k občanům, a to za minimálních technických nákladů.

ČTK má však svůj smysl jako významný mediální podnik, který poskytuje odborný servis médiím a dalším subjektům. A jako takový má velkou hodnotu a je třeba tuto hodnotu dál rozvíjet. Nejvyšší hodnota ČTK je v její důvěryhodnosti, které politické diskuse a případné vlivy doprovázející výměnu ředitelů nesvědčí.

4 / 12


Za fungující respektovanou agenturou stál podnikatelský zájem zaměstnanců a managementu. Ten firmu roky řídil dle obecných ekonomických pravidel tedy s péčí řádného hospodáře, a to díky tomu, že současný ředitel byl po léta přijatelný pro všechny volené rady.

A vzhledem k moudrému rozhodnutí managementu v první polovině 90. let dobrovolně se vzdát dotací a poté vést podnik do prosperity, nemohl být pro nějaké jiné zájmy prostor.

Nicméně toto období téměř absolutní nezávislosti ČTK na politickém vlivu může vždy narušit změna složení rady a volba nového ředitele. Tedy pokud se uchová současný právní stav, bude nezávislost ČTK v ohrožení prakticky po každých volbách.

Tedy bezpečnější alternativou pro dlouhodobou stabilitu ČTK je její privatizace.

A zde se nabízejí dvě varianty. Privatizace na způsob družstva (různé právní formy), kdy jsou vlastníky média (typický příklad Associated Press), nebo prodej agentury nezávislému investorovi či investorům (například Thomson Reuters).

5 / 12


V případných privatizačních projektech ale i v jakékoli jiné reformě právního či vlastnického uspořádání by bylo potřeba v zájmu české společnosti ošetřit archívy a jejich digitalizaci, aby případné historické fotografie a další materiály zůstaly uchovány.

Alternativy dalšího vývoje ČTK

1) Zachování současného stavu veřejnoprávní instituce

Za předpokladu, že bude zachována kontinuita vedení současného managementu je velmi pravděpodobné, že si ČTK udrží své postavení nezávislé, věrohodné a spolehlivé servisní organizace a bude v rámci svých zdrojů hledat cestu na novém dynamicky se vyvíjejícím trhu, s kterým se potýkají všechna tradiční média.

V případě možných ekonomických problémů, s kterými se pere celý mediální trh hledající nové obchodní modely, jak zaplatit za obsah a vydělat na provoz redakcí, existuje pak možnost účelových dotací. Ty však otevírají prostor pro uplatňování vlivu státu a jdou proti nezávislosti a důvěryhodnosti servisu.

6 / 12


Varianty jako úplné zestátnění nebo integrace spolu s dalšími veřejnoprávními médii (po vzoru maďarské MTI) pokládám za cestu, která může znehodnotit nezávislost a důvěryhodnost podniku.

Hlavní problém v udržení nezávislosti, vysoké profesionality a důvěryhodnosti ČTK v současném právním byť i mírně reformovaném stavu vidím v nejistotě závisející na politické situaci.

2) Privatizace na způsob družstva (vlastníky jsou hlavní média případně další odběratelé)

Touto myšlenkou se zabývá management ČTK již od počátku devadesátých let. Určitě by pro ČTK takové řešení zajistilo větší stabilitu. Řešení by pomohlo managementu ČTK se více připoutat ke svým zákazníkům.

Principem tohoto ve světě hojně rozšířeného řešení je, že noviny sdílejí náklady na získávání informací. Typickým představitelem tohoto uspořádání je americká Associated Press (AP), kterou právě založili v 19. století americké noviny, aby se podělily o náklady např. za dopravu zpráv ze vzdálených událostí na koních, po železnici či lodí.

7 / 12


Dnes, i díky zanedbatelným nákladům na dopravu zpráv či jiných technických řešení, se mění i priority novin. Jejich přáním je, aby agentura dělala ten nejzákladnější servis, který je nutností, ale nikoli již kvalitativní nadstavbu, v které se noviny chtějí lišit od konkurence. Tedy v zájmu novin není to, aby tisková agentura poskytovala stoprocentní servis, včetně sazby celých stránek, nebo přípravy veškerých multimediálních aplikací na klíč, protože pak by se těžko mohly lišit od konkurence, která využívá jen servis agentury.

V USA navíc nejsou vyslověně celostátní noviny, ale síť majitelů je složena z řady novin, které jsou zaměřeny víceméně lokálně. Prakticky všechna významná novinová vydavatelství v Česku však mají celostátní působnost.

Problémem družstevního vlastnictví je v principu to, že obchodní vztah je mezi vlastníkem a jeho dceřinou společností. Není to servisní organizace typu PNS tedy distribuce novin, kdy se obchod odehrává mezi čtenářem a novinami, a distribuční společnost má s novinami společný zájem, a to prodat výhodně noviny čtenářovi. Obchodní úsilí je jedním směrem.

Zde je to vztah, kdy noviny chtějí adekvátní servis za co nejnižší cenu, a ČTK chce co nejvyšší cenu za efektivně produkovaný ale nepostradatelný servis. Je to jako, když otec dává synovi kapesné, a zároveň chce od něj příspěvek na nájem. Takový uzavřený kruh.

8 / 12


Tento problém se projevil v posledních letech právě u Associated Press. Na začátku poslední ekonomické krize, která spolu s fenoménem zpráv na internetu zdarma významně dopadla na noviny, ty jako členové družstva AP jednak prosadily snížení ceny za servis, a také změnu zaměření servisu více na lokální zprávy. A AP se tak dostala do problémů ekonomických a nakonec i do úrovně kvality globálního servisu. Záležitost je např. srozumitelně popsána v článku ekonomického magazínu Forbes z roku 2008, který si pokládá otázku, zda noviny potřebují AP a AP potřebuje noviny: http://www.forbes.com/2008/02/13/media-newspapers-apbiz-media-cx_lh_0214ap.html

Tedy z hlediska managementu ČTK je jistě dobré si pojistit budoucí existenci tím, že ji budou vlastnit její klíčoví klienti, a tedy ji zjevně nenechají padnout. Ale na druhou stranu, pak se stane problematickým primární zájem ČTK, aby byla nejlepší a nepostradatelná, jako se jí podařilo dosáhnout během posledních 15 let své prakticky absolutně nezávislé práce.

3) Privatizace do vlastnictví strategického nebo jiného investora/investorů

Model je podobný jako předchozí (tzv. družstevní), ale v tomto případě podle vzoru světové agentury Thomson Reuters, která není závislá na majitelích, kteří by byli zároveň klienty.

Zájmem vlastníka nebo vlastníků není minimalizovat náklady, ale tvořit zisk. V principu se

9 / 12


majitel snaží vést firmu k prosperitě prostřednictvím hlavní podnikatelské náplně, tedy produkce maximálně pravdivého, věrohodného a rychlého zpravodajství určeného jak pro média, tak pro finanční sektor.

Thomson Reuters vznikl v roce 2008 fúzí s agenturou Reuters, kdy kanadská společnost Thomson Corporation získala majoritu.

Tehdy se také diskutovalo o obavách ze ztráty nezávislosti, protože do té doby platilo, že jeden majitel nebude vlastnit více než 15%. Krok byl odůvodněn špatnou finanční situací firmy, a pokud ji před tím 15procentní limit neochránil, tak pravidlo zjevně není funkční. ( http://en.wikip edia.org/wiki/Reuters )

Nová společnost Thomson Reuters po spojení nabrala dech, přes krizi v médiích zachovala vysokou úroveň servisu a nepodlehla cenové válce ze strany americkými novinami podržené agentury AP (Associated Press), což se mj. nakonec projevilo tím, že v červnu 2010 zpravodajská stanice CNN přešla ze servisu AP zpět k Thomson Reuters, od kterého odešla v roce 2007: ( http://www.ct24.cz/media/93807-cnn-ukoncila-spolupraci-s-agenturou-ap/ )

I podle vývoje na burze se Thomson Reuters s majoritním vlastníkem v posledních letech daří.

10 / 12


http://finance.yahoo.com/echarts?s=TRI+Interactive#chart5:symbol=tri;range=20070604,20110 204;indicator=volume;charttype=line;crosshair=on;ohlcvalues=0;logscale=on

Veřejná nabídka akcií na burze patří k jednomu z opatření, kterým se zvyšuje důvěryhodnost a transparentnost společnosti. I to by mohla být cesta, která by pomohla zajistit důvěryhodnost a stabilitu ČTK a vést ji ke zdravému vývoji.

Co navrhuji:

Rád přispěji svými odbornými novinářskými a manažerskými zkušenostmi z oboru, které jsem získal jak v ČTK, tak na straně mediálních klientů, a pomůžu s hledáním takové varianty dalšího vývoje ČTK, která uchová důvěryhodnost, profesionalitu, nezávislost a prosperitu ČTK.

V současné situaci by prospěla transparentní odborná diskuse nad možnostmi dalšího směřování. A to za účasti odborníků z médií, z akademické sféry a finančnictví a dalších. Výstupem by mělo být několik nezávislých analýz připravených odborníky včetně zahraničních. Ty by sloužily jako podklad k návrhům kroků ohledně dalšího právního stavu. Celá záležitost by měla být maximálně transparentní, aby se vyloučily případné škody na dobrém jméně instituce,

11 / 12


pramenící z kritiky způsobené neznalostí situace.

Stěžejní aktivitou agentury by mělo být udržení pozic na současném mediálním trhu s verifikovanými zprávami a přizpůsobování se nové situaci digitální komunikace, kde přestávají platit střednědobé plány.

Závěr:

Tato analýza situace a koncepce dalšího rozvoje ČTK je stručným úvodním materiálem, který jsem vypracoval v rozsahu odpovídajícímu zadání. V případě, že moje nabídka zaujme, jsem připraven se dále bavit o podmínkách mého případného angažmá v podílení se na řízení dalšího vývoje ČTK.

V Praze dne 7. února 2011

Stanislav Holec

12 / 12

Koncepce činnosti a rozvoje ČTK

Recommend Documents