Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Koncepce sportu v Plzni

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně

Koncepce sportu v Plzni

Plzeň

srpen 2008

Koncepce sportu v Plzni Zpracovatel:

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně

Ředitelka:

Ing. Irena Vostracká

Náměstek ředitele pro dopravu a technickou infrastrukturu:

Ing. František Zídek

Kolektiv autorů:

Ing. Stanislava Maronová Mgr. Miroslav Pešík Ing. Irena Vostracká

Spolupracovali:

Ing. Petr Bílek Ing. Josef Čihák Bc. Lenka Hirschnerová Ing. arch. Irena Králová Ing. arch. Irena Langová Ing. Jarmila Lešnerová Ing. Alena Medunová Ing. Petr Raška Bc. Jiřina Váchová

Zvláštní poděkování:

Ing. Helena Beránková, EÚ MMP Ing. Hana Rašková, EÚ MMP JUDr. Hynek Brom, starosta MO Plzeň 4 František Herajt, PSU Bc. Michal Chalupný, ZMP Ing. Veronika Krupičková, OSI MMP Mgr. Jiří Michalík, OŠMT MMP Ing. Bc. Dagmar Škubalová, OŠMT MMP

© Útvar koncepce a rozvoje města Plzně 2008

Škroupova 5, 305 84 Plzeň

378 035 001; fax: 378 035 002

WWW: http://info.plzen-city.cz/ukr

KONCEPCE SPORTU V PLZNI

SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI

Obsah: SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI

1.

ÚVOD ...................................................................................................................................... 5

2.

SOUHRNNÉ INFORMACE O STAVU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ....................................... 6 2.1 2.2 2.3

3.

HLAVNÍ POZNATKY O STRUKTUŘE SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ ........................................................ 6 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODECH ..................... 7 VYUŽITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ ........................................................................................... 10 FINANČNÍ ZDROJE PRO OBLAST SPORTU ..................................................................... 13

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 4.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR....................................................... 13 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY ............................................................................ 13 SAZKA, A.S. ....................................................................................................................... 13 ČESKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY ........................................................................................... 13 PLZEŇSKÁ SPORTOVNÍ UNIE .................................................................................................. 14 ČESKÁ OBEC SOKOLSKÁ ....................................................................................................... 16 SOKOLSKÁ ŽUPA PLZEŇSKÁ .................................................................................................. 16 KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ..................................................................................... 16 SPONZOŘI ........................................................................................................................... 17 VLASTNÍ ZDROJE SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ ..................................................................... 17 SPECIFICKÉ ZDROJE ......................................................................................................... 17

FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ ....................................... 19 4.1 4.2 4.2.1 4.3 4.4

5.

PROVOZNÍ VÝDAJE ............................................................................................................... 19 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ............................................................................................................ 19 GRANTOVÝ SYSTÉM ............................................................................................................ 19 MĚSTSKÉ OBVODY ............................................................................................................... 19 SPOLUPRÁCE MĚSTA S PRIVÁTNÍM SEKTOREM ...................................................................... 20

ROZVOJ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ................................................................................... 23 5.1 5.2 5.3

6.

MĚSTSKÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ............................................................................................. 23 OSTATNÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ .............................................................................................. 26 PRIORITY MĚSTSKÝCH OBVODŮ ............................................................................................ 26 OHROŽENÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ .................................................................................. 30

6.1 6.2 6.3 7.

SPORTOVIŠTĚ OROŽENÁ LINIOVÝMI STAVBAMI ........................................................................ 30 SPORTOVIŠTĚ OHROŽENÁ VLASTNICKÝMI VZTAHY V LOKALITĚ ................................................. 31 SPORTOVIŠTĚ UMÍSTĚNÁ V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ .................................................................... 31 NOVÉ PLOCHY PRO ROZVOJ SPORTU............................................................................ 33

7.1 8.

NOVÉ LOKALITY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB A ZAŘÍZENÍ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH PLOCH SPORTU .............................................................................................. 33 SYSTÉM INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O SPORTOVNÍ ČINNOSTI................................. 40

8.1 8.2 9.

INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM MĚSTSKÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK ............ 40 SPORTOVNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM (SIC).............................................................................. 40

FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ ....................................... 41 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8

10.

PROVOZNÍ VÝDAJE ............................................................................................................... 41 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE – MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ ...................................................................... 41 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE - GRANTOVÝ SYSTÉM ............................................................................ 41 MOŽNOSTI VYUŽITÍ DALŠÍCH ROZPOČTOVÝCH ZDROJŮ.......................................... 42 SPOLUPRÁCE MĚSTA A MĚSTSKÝCH OBVODŮ ......................................................................... 42 SPOLUPRÁCE S PRIVÁTNÍM SEKTOREM ................................................................................. 42 MIMOROZPOČTOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY .......................................................................... 43 SPECIFICKÉ PROJEKTY V OBLASTI SPORTU ............................................................................ 43 CELKOVÉ SHRNUTÍ ............................................................................................................ 45

1


10.1 10.2 10.3 11.


OBLAST FINANČNÍ PODPORY ........................................................................................... 45 ÚZEMNÍ ROZVOJ.......................................................................................................... 45 SYSTÉM INFORMOVÁNÍ ..................................................................................................... 45

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................. 46

2



Shrnutí analytické části

3



4


1.


ÚVOD

Zpracování koncepce sportu je jedním z projektů Programu rozvoje města Plzně (číslo projektu 3.2.1.3), který byl schválen usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 686 ze dne 11. 12. 2003. Pro oblast sportu vznikla v Plzni v devadesátých letech řada materiálů, dosud však nebyl zpracován celoměstský koncepční nebo strategický dokument. Z tohoto důvodu Program rozvoje města Plzně definoval v prioritní oblasti 3 – Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města jako jeden z projektů zpracování Koncepce sportu (projekt č. 3.2.1.3). V roce 2004 byly zahájeny práce na analytické části dokumentu, které se zaměřily zejména na zjištění počtu, umístění, struktury a zaměření sportovních zařízení na celém území města Plzně. V průběhu projednávání analýzy byl dokument dále doplněn o přehled finančních zdrojů využitelných v oblasti sportu a údaje o vytíženosti sportovišť. V roce 2006 byly aktualizovány informace o školních sportovištích a v roce 2008 části textu analýzy, které se týkaly sportovišť provozovaných úřady městských obvodů a priorit městských obvodů v oblasti sportu. Z analytické části vyplynulo, že při dalším rozvoji oblasti sportu lze velmi dobře vycházet ze stávající sportovní základny. Nebyly zjištěny žádné zásadní problémy vyžadující okamžité řešení ani potřeba vytvoření nového koncepčního směru. Také se však ukázalo, že v rozvoji sportovišť a podpoře sportu existují skutečnosti, kterým je nutno v návrhové části Koncepce sportu v Plzni věnovat zvýšenou pozornost.

Předkládaná dokumentace je zaměřena na rozšíření a zkvalitnění možností pro organizované i neorganizované sportování obyvatel a podporu sportu ze strany města Plzně. Po shrnutí základních údajů je návrhová část zaměřena především na řešení následujících oblastí: − dalšího rozvoje jednotlivých sportovních zařízení; − vyhledání nových lokalit pro rozvoj sportu; − možnosti podpory oblasti sportu, zejména z rozpočtu města Plzně; − informování veřejnosti o sportovní činnosti ve městě. Na návrhové části s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně významně spolupracovali zástupci Komise pro sport a mládež Rady města Plzně, Odboru školství mládeže a tělovýchovy MMP, Ekonomického úřadu MMP a Plzeňské sportovní unie.

5


2.


SOUHRNNÉ INFORMACE O STAVU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

Analytická část Koncepce sportu v Plzni obsahuje informace o sportovních zařízeních pro organizovanou tělovýchovu, o školních sportovních zařízeních i o veřejně přístupných sportovních zařízeních Škoda sport park v Malostranské ulici a Skatepark Lochotínská. Informace byly získány z vlastních průzkumů ÚKRMP, z podkladů OŠMT MMP, Plzeňské sportovní unie, sportovních organizací a dalších sportovních subjektů. V rámci analýzy byly vyhodnoceny zejména druhy, počty a kvalita sportovních zařízení, možnosti jejich dalšího rozvoje i požadavky jednotlivých sportovních subjektů. Pro každé sportovní zařízení byl zpracován tzv. pasport sportovního zařízení, který obsahuje: letecký snímek s vymezením funkčního využití v Územním plánu města Plzně, graficky vyjádřené vlastnické vztahy, grafické zobrazení jednotlivých sportovních ploch (typy hřišť) a textovou část se základní charakteristikou sportovního zařízení.

2.1

HLAVNÍ POZNATKY O STRUKTUŘE SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

Sportovní zařízení jsou členěna dle provozovatele do tří kategorií. Mezi provozovatele sportovních zařízení patří: sportovní organizace (sokolská jednota, tělovýchovná jednota, sportovní klub atd.), školy a městské obvody. Na území města Plzně se nachází 155 sportovních zařízení, z toho 91 zařízení provozovaných sportovní organizací, 62 školních sportovních zařízení a 3 zařízení provozovaná městským obvodem.

Sportovní zařízení provozovaná sportovními organizacemi Sportovní organizace provozují v Plzni různé druhy sportovních zařízení určené pro širokou škálu sportovních odvětví, výkonnostní a vrcholový sport i pro rekreační formu sportování. Počty jednotlivých sportovních zařízení, potažmo počty sportovních ploch odpovídají oblibě a rozšíření jednotlivých druhů sportů. Některé typy sportovních ploch (hřiště na tenis, volejbal a fotbal) se vyskytují poměrně často a nacházejí se téměř ve všech částech města. Sportovní plochy náročné na speciální vybavení a údržbu nebo určené pro některé méně rozšířené či speciální druhy sportu bývají umístěny pouze v jedné nebo několika málo lokalitách ve městě. Celkem se v Plzni nachází 372 sportovních ploch provozovaných sportovními organizacemi. Sportovní plochou se rozumí jednotlivá plocha určená pro konkrétní druh, popř. druhy sportu, např. hřiště na fotbal, víceúčelové hřiště, posilovna, herna stolního tenisu, ledová plocha, plavecký bazén atd. Z hlediska počtu sportovních ploch lze za nejrozšířenější sporty v Plzni považovat tenis, volejbal a fotbal. Sportovní organizace provozují na území města celkem 91 venkovních tenisových kurtů a 4 tenisové haly. Nejvíce venkovních tenisových kurtů se nachází na území městského obvodu Plzeň 3 (39 kurtů a 3 tenisové haly). Fotbalových hřišť se v Plzni nachází 37. Fotbalové hřiště se nachází téměř ve všech městských obvodech s výjimkou obvodu Plzeň 7 – Radčice. Sportovní organizace provozují 71 venkovních hřišť na volejbal, z toho více než třetina se nachází na území městského obvodu Plzeň 3. Z ostatních venkovních sportovních ploch určených pro míčové hry se na území Plzně nachází hřiště na házenou (12), národní házenou (5), plážovou házenou (1), plážový volejbal (9), malou kopanou (5) - na malou kopanou lze využít i házenkářské hřiště, nohejbal (4) - nohejbal lze též provozovat na volejbalovém hřišti, streetball (1), hokejbal, (3), softball (2), minigolf (1), víceúčelové hřiště s umělým povrchem (2) a hřiště bez přesné specifikace (5). Pro lední hokej a bruslení jsou využívány 2 kryté ledové plochy. Venkovní atletické dráhy provozované sportovními organizacemi jsou ve městě 4, z toho 3 o délce 400 m. Sportovní střelbě slouží 1 střelecká hala a 2 venkovní střelecké areály, sportovní lukostřelbě 1 venkovní střelnice. Vodní sporty lze provozovat ve 2 krytých a 1 nekrytém bazénu pro dospělé, a ve 2 krytých a 1 nekrytém bazénu pro děti. Dále vodním sportům slouží 13 loděnic. Pro cyklistické sporty slouží 1 velodrom a 1 6



areál pro bikros. In – line bruslení lze provozovat na 2 in – linových dráhách. Pro jezdectví je využívána 1 krytá a 6 venkovních jízdáren. Další krytá sportoviště s různými možnostmi využití zde zastupují tělocvičny (34), pro speciální druhy sportů pak různé druhy heren - stolní tenis (10), kuželky (2), kulečník (1), šachy a go (4), squash (4) a posilovny (6). Na území města se nachází několik dalších speciálních sportovišť - plochá dráha, letiště a kynologická cvičiště (4).

Školní sportovní zařízení Poměrně velký počet sportovních zařízeních se nachází v areálech základních, speciálních, středních, vyšších odborných a vysokých škol a učilišť. Možnost jejich využití veřejností je různá a závisí na podmínkách jednotlivých provozovatelů (škol). Struktura školních sportovních zařízení z hlediska využití pro jednotlivé druhy sportů je méně rozmanitá než u areálů provozovaných sportovními organizacemi, sportovní plochy pro speciální sporty se zde vyskytují jen výjimečně. Zařízení jsou přizpůsobena zejména potřebě zajistit dobré podmínky pro výuku tělesné výchovy. Celkem se v Plzni v rámci školních sportovních zařízení nachází 234 sportovních ploch. Nejrozšířenějším typem jsou tělocvičny (89), z dalších krytých sportovišť jsou zde gymnastické sály (10), posilovny (17) a herna na stolní tenis (1). Ve školních areálech se nejčastěji nacházejí hřiště pro míčové hry. Jsou zde 2 fotbalová hřiště s umělým povrchem, jedno hřiště pro pozemní hokej s umělým povrchem, 35 víceúčelových hřišť s umělým povrchem, dále jsou zde hřiště pro volejbal (25), fotbal (9), házenou (8), basketbal (5), hokejbal (1) a streetball (7) a hřiště bez přímé specifikace (5). Školy mají ve svých areálech atletické dráhy (11), z toho 2 s dráhou dlouhou 400 m, ostatní s dráhou dlouhou méně než 400 m, více jak polovina oválů je s umělým povrchem. Školy provozují 3 kryté bazény pro dospělé, 1 krytý a 1 venkovní bazén pro děti. V areálech plzeňských škol se ještě nachází hřiště pro skateboard (1), tenis (3), minigolf (1) a dopravní hřiště (1). Převážná většina rekonstruovaných školních sportovních areálů (14) je otevřena veřejnosti.

Sportovní zařízení provozovaná městskými obvody Na území města Plzně se nachází dvě sportovní zařízení provozovaná městskými obvody, která zahrnují 12 jednotlivých sportovních ploch. Sportovní zařízení "Skatepark" v Lochotínské ulici má ve správě ÚMO Plzeň 1. Zařízení tvoří skateboardové hřiště s asfaltovým povrchem. Sportovní areál "Škoda sport park" v Malostranské ulici je ve správě ÚMO Plzeň 2 - Slovany. V areálu se nachází hřiště pro skateboard (1), hokejbal (1), volejbal - nohejbal (2), basketbal (1), plážové sporty (3) – z toho volejbal (2), in-line dráha, horolezecká stěna, plocha pro petanque a lanové centrum. Sportovní zařízení „ICE PARK“ v Centrálním parku na Lochotíně je ve správě ÚMO Plzeň 1. Zařízení se skládá z kluziště s umělou plochou a z bruslařské dráhy s umělým povrchem. Areál doplňuje budova se zázemím.

2.2

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODECH

Sportovní zařízení v Plzni jsou soustředěna z převážné části na území čtyř největších městských obvodů, kde se nachází jak řada velkých sportovních areálů, tak i menší areály, samostatná hřiště i tělocvičny. Velké areály a specializovaná sportovní zařízení svým významem přesahují hranice příslušného městského obvodu a jsou zpravidla využívány obyvateli celého města. Sportovní zařízení nacházející se na území šesti menších městských obvodů a další malé sportovní plochy mají zpravidla místní význam a většinou slouží obyvatelům bydlícím v okolí. 7



Městský obvod Plzeň 1 Mezi největší sportovní areály tohoto městského obvodu patří sportovní areál Na Roudné a sportovní areál Luční. Sportovní areál Na Roudné provozuje zčásti TJ Prazdroj Plzeň a zčásti TJ Sokol Plzeň IV. V areálu se nacházejí fotbalová hřiště, tenisové kurty, hřiště na volejbal, házenou a tělocvičny. Sportovní areál Luční provozují FC Viktoria Plzeň a TK Škoda Plzeň. V areálu jsou fotbalová hřiště a tenisové kurty s tenisovou halou. Na území obvodu se nachází některá speciální sportovní zařízení: bikrosová dráha (SCC Škoda Plzeň), 2 loděnice u Velkého Boleveckého rybníka (TJ Lokomotiva Plzeň - Jachting a Jachetní klub Plzeň), střelecký areál v Rabštejnské ulici (SSK Plzeň-Slovany), kluziště a bruslařská dráha s umělou „ledovou“ plochou a řada dalších sportovišť (hřiště na fotbal, malou kopanou, házenou, volejbal, hokejbal, tenis, kynologické cvičiště a tělocvičny). Městský obvod Plzeň 2 - Slovany K nejvýznamnějším sportovním areálům v městském obvodu Plzeň 2 - Slovany patří sportovní areál Slovany, sportovní areál Petřín a Škoda sport park v Malostranské. Sportovní areál Slovany na svém území soustřeďuje sportovní zařízení TJ Lokomotiva, TJ Dynamo ZČE Plzeň, SK Plzeň 1894 a Plaveckého klubu Slavia VŠ Plzeň. V areálu jsou umístěna fotbalová hřiště, atletická dráha, velodrom, sportovní haly, kryté a venkovní bazény, tenisové kurty, hřiště pro volejbal, plážový volejbal a házenou, tenisová hala, tělocvičny, posilovna a herna kulečníku. Sportovní areál Petřín provozuje TJ Sokol Plzeň Petřín. Nachází se zde atletická dráha, sektory pro skok daleký, vysoký a vrhačské sektory, dále tělocvična a víceúčelové hřiště s umělým povrchem. "Škoda sport park" v Malostranské ulici je volně přístupný veřejnosti a nabízí možnosti sportovního vyžití v podobě ploch pro skateboard, sportovní lezení, hokejbal, basketbal, volejbal, nohejbal a petanque. Na území obvodu zasahuje část sportovního letiště Aeroklubu Plzeň Letkov, nachází se zde další loděnice (TJ ČSAD Plzeň, TJ Lokomotiva Plzeň, Junák), herny stolního tenisu (TJ Sokol Plzeň V, SK neslyšících Plzeň, TJ Sokol Plzeň - Hradiště) a řada jiných sportovních ploch (hřiště pro fotbal, národní házenou, volejbal, nohejbal a tenis, tělocvičny, posilovna, kuželník a kynologické cvičiště). Městský obvod Plzeň 3 Nejvýznamnější sportovní areály na území městského obvodu Plzeň 3 jsou sportovní areál Štruncovy sady, sportovní areál U Borského parku a sportovní areál České údolí. Sportovní areál Štruncovy sady vlastní z převážné části Statutární město Plzeň (pronájem jednotlivým klubům – FC Viktoria Plzeň a. s., HBC Škoda Plzeň, Sport Club Beach Plzeň, AK Škoda Plzeň, 1. lukostřelecký klub Plzeň), zbylou část areálu provozují TJ I. ČLTK Plzeň a TJ Sokol Plzeň I. V areálu se nachází fotbalové hřiště s ochozy a umělým osvětlením, atletická dráha se sektory pro skok, vrh a hod, dále pak samostatný vrhačský sektor, sektor pro lukostřelbu, hřiště na volejbal, plážový volejbal a házenou, hřiště na hokejbal, tenisové kurty a tělocvična. Sportovní areál U Borského parku provozuje TJ Slavia VŠ Plzeň. V areálu převládají tenisové kurty, je zde tenisová hala a přetlaková hala, hala pro míčové sporty, miniaturgolf a 3 hřiště na házenou a futsal s umělým povrchem i beachvolejbalové hřiště. Sportovní areál České údolí provozují Jezdecký klub Slavia VŠ a Slavia VŠ Plzeň softball. V areálu se nachází otevřené jízdárny a hřiště na softball. Součástí areálu je hotelový komplex Welness centrum s tenisovými kurty a volejbalovým hřištěm a také klubovny a hřiště Junáku. Ze speciálních sportovních ploch nacházejících se na území obvodu lze uvést ledové plochy (Zimní stadion (ČEZ aréna) s kapacitou 7877 diváků (5238 k sezení, 2639 k stání), krytá II. ledová plocha, HC Lasselsberger Plzeň), loděnice (USK Slavia Plzeň, TJ Slavia Plzeň, TJ Prazdroj Plzeň, KC Škoda Plzeň, TJ Union Plzeň a Junák), krytou jízdárnu, další 8



otevřené jízdárny a park court (TJ Jezdecká společnost Plzeň - Bory a TJ Slavoj Plzeň), plochou dráhu (Plochodrážní klub Plzeň), krytý bazén (SK Radbuza), herny stolního tenisu (TJ Union, TJ Sokol Plzeň III. a SOU energetické a elektrotechnické a Učiliště) a hřiště na squash (Squash klub VŠ). V obvodu jsou i další sportovní plochy, jako např. hřiště na fotbal, volejbal, plážový volejbal, nohejbal, házenou, národní házenou, tělocvičny, kuželna a tenisové kurty. Městský obvod Plzeň 4 K největším sportovním areálům na území městského obvodu Plzeň 4 patří sportovní areál Na Lopatárně a sportovní areál Chrástecká. Sportovní areál Na Lopatárně provozuje SKP Rapid sport Plzeň a jsou zde umístěna hřiště na fotbal, házenou, hokejbal, softball a volejbal, atletická dráha, cyklistická a inline dráha a tenisové kurty. Sportovní areál Chrástecká provozuje SK Senco Doubravka a jsou zde 4 fotbalová hřiště, z toho jedno s povrchem umělé trávy. Na území obvodu se ještě nachází univerzální střelecká hala a venkovní střelecký areál (SSK Dukla Plzeň), herny stolního tenisu (TJ Sokol Doubravka a Salesiánská provincie) a další sportovní plochy (hřiště pro fotbal, volejbal, házenou, národní házenou, tenisové kurty, tělocvičny, posilovny a kynologické cvičiště). Městský obvod Plzeň 5 - Křimice V obvodu se nachází jeden sportovní areál provozovaný TJ Sokol Křimice. V areálu je tělocvična a hřiště pro fotbal a volejbal. Městský obvod nechal vybudovat nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem pro volejbal, nohejbal, basketbal a tenis. Na území obvodu je umístěno také kynologické cvičiště. Městský obvod Plzeň 6 - Litice Na území obvodu se nachází několik menších sportovních areálů, provozovaných TJ Plzeň - Litice. Jsou zde hřiště na fotbal, volejbal a národní házenou, tenisový kurt, tělocvična a hřiště na pozemní hokej s umělým povrchem. V obvodu je také loděnice provozovaná AVZO ČR ZO "Dubovka" Plzeň - Litice. Městský obvod Plzeň 7 - Radčice Sportovní areál provozuje TJ Sokol Radčice, jsou zde tenisové kurty, hřiště pro hokejbal a tělocvična. Městský obvod Plzeň 8 - Černice Sportovní areál provozuje TJ Sokol Černice a je zde fotbalové hřiště, tenisový kurt, hřiště na volejbal a plážový volejbal. Další provizorně upravené „fotbalové“ hřiště při ulici K Cihelnám využívá zdejší základní a mateřská škola. Městský obvod Plzeň 9 - Malesice V obvodu se nachází fotbalové hřiště provozované TJ Sokol Malesice. Městský obvod Plzeň 10 - Lhota Sportovní areál provozuje TJ Sokol Lhota a nachází se zde hřiště na fotbal, volejbal a tenisový kurt.

9



SHRNUTÍ Z hlediska struktury a rozmístění sportovních zařízení na území města nebyly shledány zásadní nedostatky. Pro další rozvoj sportovní činnosti ve městě je nejdůležitější modernizace stávajících sportovních zařízení. Důsledkem stále se zvyšujícího zájmu o aktivní trávení volného času a sportování je i zvýšená poptávka po nových komerčních sportovních zařízeních. Pro umístění zařízení a jeho doplnění atraktivní skladbou venkovních sportovišť je potřebné najít nové plochy o velikosti přibližně 1 – 2 ha. Neuspokojena zůstává poptávka veřejnosti po volně přístupných areálech s pestrou nabídkou sportovních a volnočasových aktivit. Je zájem navrhnout nové plochy pro rozvoj sportu a aktivní trávení volného času v každém z velkých městských obvodů.

2.3

VYUŽITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

Výše zájmu o jednotlivá sportoviště i jednotlivé druhy sportu se velmi liší. Mnohdy je to způsobeno i „módností“ určitých sportů. Existují však i rozdíly v ochotě tělovýchovných jednot a sportovních klubů poskytovat (i za úplatu) svoje zařízení a svoje sportoviště neorganizované veřejnosti. Příležitostí, jak rozšířit možnosti pro sportování, je tedy i lepší organizace ve využívání stávajících sportovních zařízení.

Sportovní zařízení provozovaná sportovními organizacemi Městský obvod Plzeň 1 Velmi intenzivně je využíváno sportovní zařízení SK Bacardi (posilovna, tělocvična), střelecký areál SSK Plzeň – Slovany, kynologické cvičiště Ministerstva vnitra ČR, loděnice TJ Lokomotiva Plzeň, loděnice Jachetního klubu Plzeň a Profi fitness Eva (Plzeňka Gerská ul.). Mezi intenzivně využívané sportovní plochy patří fotbalové hřiště v areálu Roudná (TJ Prazdroj Plzeň), fotbalová hřiště (FC Viktoria) a tenisové kurty (TK Škoda Plzeň) v areálu Luční, hřiště na házenou a hřiště na volejbal/nohejbal TJ Sokol Plzeň Košutka, sportovní zařízení Prokopávka (SSC Bolevec, hřiště fotbal, hřiště pozemní hokej, tělocvična) a bicrossový areál SCC Škoda Plzeň. Mezi průměrně využívané sportovní plochy patří tenisové kurty a hřiště volejbal/nohejbal (TJ Prazdroj Plzeň) a tělocvična (TJ Sokol Plzeň IV.) v areálu Roudná, fotbalové hřiště TJ Sokol Plzeň Košutka, sportovní zařízení TJ Plzeň Bílá Hora: hřiště volejbal/nohejbal, tenisové kurty a tělocvičny a hřiště hokejbal v areálu 4. ZŠ. Mezi málo využívané plochy patří hřiště na házenou v areálu Roudná (TJ Prazdroj Plzeň) a herna pro šachy a go TJ Sokol Plzeň Košutka. Městský obvod Plzeň 2 - Slovany Mezi plně využívaná sportovní zařízení patří zařízení TJ Sokol Petřín, TJ Lokomotiva Plzeň, TJ Dynamo ZČE Plzeň (hřiště fotbal), PK Slavia VŠ (plavecký bazén), kryté sportovní plochy TJ Sokol Plzeň V. Průměrně využívaná jsou sportovní zařízení SK Plzeň 1894, TJ Sokol Plzeň - Hradiště, SK Neslyšící Plzeň, TJ Sokol Plzeň – Doudlevce, TJ Start VD, TJ Plzeň - Božkov, TJ Sokol Plzeň – Koterov a 1. FC Plzeň.

10



Obecně lze říci, že velmi málo jsou vytíženy v rámci sportovních zařízeních sportovní plochy se škvárovým povrchem. Loděnice jsou také využívány méně a jen omezeným počtem sportovců. Městský obvod Plzeň 3 Mezi plně využívaná sportovní zařízení patří zařízení TJ I. ČLTK Plzeň (hřiště tenis), TJ Union Plzeň (tělocvičny, hřiště fotbal), TJ Slavoj Plzeň (tenisové kurty i tělocvična v Třebízského), TJ Slavia VŠ Plzeň (tělocvična), TK Slavia PU (hřiště tenis), TJ Slovan Spoje Plzeň (hřiště fotbal), TJ Vodní stavby (tenisové kurty), SK Radbuza (plavecký bazén). Specifické postavení mají sportovní zařízení FC Viktoria Plzeň a HC Lasselsberger Plzeň. Využitelnost těchto zařízení spočívá především v tréninkové a soutěžní činnosti sportovních klubů. Průměrně využívané (většinou pouze členy sportovní organizace) jsou sportovní zařízení TJ Sokol Plzeň III. (hřiště volejbal, herna stolního tenisu, tělocvična), JK Slavia VŠ Plzeň (kolbiště), Slavia VŠ Plzeň softball (hřiště softball), TJ Slavoj Plzeň (jízdárna), Jezdecká společnost Plzeň Bory (krytá jízdárna, kolbiště), Plochodrážní klub Plzeň, TJ Sokol Plzeň – Skvrňany (tělocvična, kurty volejbal/nohejbal, TJ Vodní stavby (fotbalové hřiště), TJ Sokol Nová Hospoda, TJ Sokol Valcha, TJ Sokol Radobyčice. Specifické postavení mají loděnice, které jsou využívány omezeným počtem sportovců. Městský obvod Plzeň 4 Velmi intenzivně je využíván sportovní areál Lobzy – střelnice (SSK Dukla Plzeň) a sportovní areál Chrástecká – 4 fotbalová hřiště (SK Senco Doubravka). Mezi intenzivně využívané sportovní plochy patří fotbalové hřiště v areálu Bukovec (SK Plzeň – Bukovec), fotbalové hřiště v areálu Lopatárna (SKP Rapid Sport Plzeň), tělocvična v areálu Červený Hrádek (TJ Červený Hrádek), hřiště pro národní házenou v areálu Újezd – Staroveská a Újezd – Národní (TJ Plzeň – Újezd), tělocvična v areálu Újezd – Národní, tělocvična a posilovna v areálu Hřbitovní (TJ Sokol Plzeň Doubravka). Mezi průměrně využívané sportovní plochy patří ostatní sportovní plochy v areálu Bukovec: hřiště volejbal/nohejbal a tělocvična; ostatní sportovní plochy v areálu Hřbitovní: hřiště fotbal, hřiště volejbal/nohejbal, místnost pro stolní tenis; dále pak plochy v areálu Letná: hřiště fotbal a hřiště volejbal/nohejbal. V areálu Lopatárna jsou průměrně využívány tyto plochy: tenisové kurty, softbalové hřiště, plocha pro skoky na kolech, hřiště nohejbal. Mezi málo využívané plochy patří některé plochy v areálu Lopatárna: hřiště volejbal, cyklodrom (nyní také využíván jako in-line dráha), lehkoatletický ovál, hřiště házená. Městské obvody Plzeň 5 – Plzeň 10 Sportovní zařízení v těchto obvodech zastávají většinou vedle sportovní funkce i funkci kulturně společenskou. Jsou využívány členy místních sportovních organizací, ale i základními školami, místními spolky a veřejností.

Školní sportovní zařízení Výrazný vliv na zvýšení yyužitelnosti školních sportovních zařízení mělo zavedení grantového programu "Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní", díky kterému byla rekonstruována převážná většina školních sportovišť. Podmínkou pro přidělení grantu je následné zpřístupnění školního sportoviště veřejnosti a zvláště děti a mládež nově upravená sportoviště vyhledávají ve zvýšené míře.

11



Sportovní zařízení provozovaná městskými obvody Sportovní zařízení "Skatepark" v Lochotínské ulici a "Škoda sport park" v Malostranské ulici se těší velké oblibě a jsou intenzivně využívaná sportující veřejností. K největšímu využití dochází v odpoledních hodinách v pracovní dny a o svátcích a víkendech po celý den. SHRNUTÍ Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že ve využitelnosti jednotlivých sportovních zařízení jsou určité rezervy. Nelze však jednoznačně stanovit důvody, proč nedochází k plnému využití sportovních zařízení. Využitelnost ovlivňuje charakter sportovní činnosti, šíře členské základny sportovních organizací, přístupnost pro veřejnost, poloha a kvalita sportovního zařízení. Obecně lze říci, že nejvíce využívané jsou tělocvičny bez ohledu na provozovatele. Z venkovních sportovních ploch jsou nejvíce využívaná hřiště, která jsou přístupná veřejnosti. Ke zvýšení využitelnosti přispívá též spolupráce mezi jednotlivými školami a sportovními organizacemi. Naopak nejméně jsou využívány sportovní plochy pro specializované druhy sportů s nižší členskou základnou neumožňující přístup širšímu okruhu veřejnosti.

12


3.


FINANČNÍ ZDROJE PRO OBLAST SPORTU

Sport je financován z mnoho zdrojů, které jsou popsány dále: - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - Ministerstvo financí ČR - Sazka, a.s. - Český svaz tělesné výchovy - Plzeňská sportovní unie - Česká obec sokolská

3.1

- Sokolská župa Plzeňská - Krajský úřad Plzeňského kraje - Sponzoři - Vlastní zdroje - Specifické zdroje

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) vyhlašuje každoročně programy státní podpory sportu. Zpravidla jsou členěny do následujících tématických oblastí: podpora státní sportovní reprezentace, podpora veřejně prospěšných programů, podpora provozu a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení a podpora zaměřená na investice.

3.2

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

V rámci programů vyhlašovaných Ministerstvem financí České republiky (MF ČR) lze pro oblast sportu využít programy: Podpora rozvoje a obnovy technické základny regionálního školství a Program rozvoje a obnovy regionální infrastruktury.

3.3

SAZKA, A.S.

Loterní společnost SAZKA, a.s. je největším nestátním poskytovatelem finančních prostředků v oblasti tělovýchovy a sportu. Jedná se o obchodní společnost, jejímž hlavním posláním je podpora veřejně prospěšných projektů z výtěžku provozovaných her. Svoji činnost zahájila již v roce 1956 a transformace na akciovou společnost se uskutečnila v roce 1993. SAZKA, a.s. za posledních deset let odvedla na veřejně prospěšné účely, především v oblasti tělovýchovy a sportu, více než 10 mld. Kč. Akcionáři společnosti SAZKA, a.s. jsou výhradně občanská sdružení působící v oblasti sportu a tělovýchovy: Český svaz tělesné výchovy (ČSTV, s podílem akcií ve výši 68 %), Česká obec sokolská (ČOS,13,5 %), Česká asociace sport pro všechny (ČASPV, 5,6 %), Autoklub České republiky (4 %), Sdružení sportovních svazů ČR (3,6 %), Český olympijský výbor (ČOV, 2 %), Český střelecký svaz (1,4 %), Asociace TJSK ČR (1 %) a Orel (0,9 %). Výtěžek z loterní činnosti je rozdělován do oblasti sportu mezi uvedené akcionáře.

3.4

ČESKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY

Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) je dobrovolným sdružením sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení. Jeho posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti. Český svaz tělesné výchovy vznikl v roce 1990 sdružením 43 sportovních svazů a 5 521 tělovýchovných jednot a sportovních klubů jako nezávislá a nepolitická organizace, respektující plnou samostatnost a odpovědnost svých sdružených subjektů. V současné době je v ČSTV v řádném i přidruže13



ném členství celkem 87 sportovních svazů a 9 171 TJ a SK s 1 474 873 registrovanými členy. Svým pojetím činnosti a organizační strukturou odpovídá evropskému standardu nevládních spolkových sportovních a tělovýchovných organizací. Hlavním vlastním finančním zdrojem ČSTV je akciový podíl na výtěžku společnosti SAZKA, a.s. Podle kritérií, schválených valnou hromadou ČSTV byla stanovená částka k rozdělení mezi regionální sdružení (RS, 76 RS + Praha) a mezi jednotlivé národní sportovní svazy (101 svazů). Pro přerozdělení podílu mezi regionální sdružení platí následující zásady: 50 % přerozdělit podle počtu členů tak, že na každého člena připadne stejný příspěvek, 50 % přerozdělit podle nákladů na energie a nájemné sportovních zařízení tak, že na každou korunu nákladů vykázaných v sumáři ročních účetních uzávěrek připadne stejný příspěvek. Pro přerozdělení podílu mezi jednotlivé sportovní svazy platí tyto zásady: 50 % přerozdělit podle stavu členské základny, 30 % přerozdělit podle počtu účastníků mistrovských soutěží (z toho 20 % základní okresní soutěže, 30 % krajské/oblastní, 50 % celostátní soutěže) a 20 % přerozdělit podle ekonomické náročnosti stanovené pro jednotlivé svazy. U mistrovských soutěží jsou zvlášť zohledňovány kolektivní sporty a individuální sporty. Při posuzování ekonomické náročnosti jsou údaje posuzovány podle nákladů na výzbroj a výstroj a dále podle specifik a mimořádných zvláštností konkrétních sportovních odvětví. V Plzni zastává funkci regionálního sdružení Plzeňská sportovní unie a působí zde Plzeňské krajské sdružení ČSTV, které sdružuje následující sportovní svazy: Plzeňský krajský atletický svaz, Zpč. oblastní výbor Českého badmintonového svazu, Krajský výbor České basketbalové federace, Oblastní komise ČM billiardového svazu, Plzeňský krajský svaz cyklistiky, Plzeňský krajský fotbalový svaz, Západočeský svaz házené, ZOSK svazu jachtingu, Oblastní jezdecký svaz, Krajský svaz juda, Krajská komise krasobruslení, Kuželkářský svaz Plzeňského kraje, Plzeňský krajský svaz ledního hokeje, Zpč. lyžařská župa, Zpč. oblastní soutěžní komise moderní gymnastiky, Zpč. OSKS národní házená, Český svaz neslyšících sportovců, Krajská nohejbalová soutěžní komise Plzeň, Plzeňský krajský svaz plavání, Krajský svaz pozemního hokeje, Krajská soutěžní komise sportovní gymnastiky, Plzeňský krajský svaz stolního tenisu, Regionální šachový svaz, Zpč. tenisový svaz, Plzeňský krajský volejbalový svaz, Plzeňský krajský svaz vzpírání, Krajský svaz zápasu, Radiový orientační běh. Dalším zdrojem ČSTV je dotace ze státního rozpočtu na provoz a údržbu tělovýchovných zařízení. Jedná se o státní systémovou dotaci z Programu VIII. přidělovanou z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Příspěvek je určen na krytí neinvestičních nákladů na provoz (energie), opravy a údržbu sportovních zařízení (nemovitého majetku) a je nutné jej použít a vyúčtovat v příslušném roce. Příspěvek může čerpat pouze občanské sdružení (SK nebo TJ), které je vlastníkem sportovního zařízení nebo má sportovní zařízení v dlouhodobém pronájmu smluvně na dobu delší než 10 let. Výše příspěvku může dosáhnout prokazatelně max. 70 % celkových ročních nákladů. Pro přerozdělení podílu mezi regionální sdružení platí tyto zásady: 50 % dotace přerozdělit podle výše nákladů na energie a 50 % dotace přerozdělit podle součtů nákladů na opravy a údržbu.

3.5

PLZEŇSKÁ SPORTOVNÍ UNIE

Plzeňská sportovní unie (PSU) byla založena v květnu roku 1994 jako regionální servisní organizace s licencí Českého svazu tělesné výchovy s působností pro tělovýchovné jednoty a sportovní kluby okresu Plzeň – město. Pro sdružené subjekty zajišťuje sportovní servis, koordinuje činnost jednotlivých sportovních svazových aktivit, metodicky pomáhá klubům v oblasti ekonomické, legislativní i organizační, prosazuje zájmy a potřeby sdružených subjektů a zajišťuje informační servis v oblasti sportovní činnosti pro širokou veřejnost. PSU je občanské sdružení s vlastní právní subjektivitou. Od 1.1. 2007, v souvislosti se změnou příslušnosti některých obcí k územním celkům, došlo k přechodu i některých místně přísluš14



ných sportovních organizací z okolních okresů pod PSU. V současné době PSU registruje 197 občanských sdružení (sportovní kluby, tělovýchovné jednoty), v kterých je evidováno více než 40 000 členů, kteří provozují přes 60 druhů sportu. Z toho je téměř 12 000 dětí a mládeže do 18 let a dalších 8 000 sportovců ve věku do 25 let (stav k 1. 1. 2008). PSU disponuje následujícími finanční prostředky, které jsou jí přidělovány prostřednictvím ČSTV: – tzv. dotace z vlastních zdrojů ČSTV – převážně výtěžek společnosti SAZKA a. s., – systémová dotace přerozdělovaná plošně z ČSTV jako státní příspěvek z Programu VIII Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na údržbu a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení tělovýchovných jednot a sportovních klubů v jednotlivých v regionech. Pro rozdělení dotace z vlastních zdrojů stanovuje klíč Valná hromada PSU. Jedná se o stejný klíč jako v případě celorepublikového přerozdělení v ČSTV mezi regionální sdružení, tedy 50 % podle počtu členů a 50 % podle výše nákladů na energie a nájemné sportovních zařízení. V posledních 3 letech se však u dotací z vlastních zdrojů projevuje nepříznivá situace, způsobená krácením výtěžku Sazka,a.s. vlivem nuceného odvodu DPH. Přesto i pro rok 2007 byl přijat plán zdrojů (odvod dividend akcionářům Sazky a. s.), který mohl být splněn pouze v případě, že se Sazka dokáže s problematikou odvodu DPH vypořádat zvýšením tržeb. To se nepodařilo, takže případný doplatek chybějících vlastních zdrojů bude řešen až v následujícím období. Pro rok 2008 se tento výpadek podařilo kompenzovat mimořádnou státní dotací z MF ČR akcionářům Sazky v celkové výši 300 mil. Kč. Pro rozdělení státní dotace z MŠMT ČR mezi jednotlivé TJ a SK opět stanovuje klíč valná hromada PSU. Opět bylo použito stejných kritérií pro rozdělení jako v případě celorepublikového přerozdělení mezi regionální sdružení, tedy 50 % prostředků bylo rozděleno podle nákladů na energie a 50 % podle nákladů na opravy a údržbu sportovních zařízení. Z částky určené pro regionální sdružení (190,5 mil. Kč) připadla pro Plzeňskou sportovní unii v roce 2007 dotace ve výši 9,8 mil. Kč. Finanční zdroje ČSTV a PSU Zdroje ČSTV z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi regiony z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi svazy ze státního rozpočtu pro CSTV k rozdělení mezi regiony

(v mil. Kč) 2004

2005

321,6

245,6

277,8

212,3

104,1

105,2

Z toho v PSU na činnost pro TJ/SK na činnost pro sport.oddíly na provoz a údržbu pro TJ/SK

2004 9,9

7,5

5,6

4,1

5,5

5,9

Finanční zdroje ČSTV a PSU Zdroje ČSTV z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi regiony z vlastních zdrojů CSTV k rozdělení mezi svazy ze státního rozpočtu pro CSTV k rozdělení mezi regiony

2005

(v mil. Kč) 2006

2007

Z toho v PSU

2006

2007

245,6

218,5

na činnost pro TJ/SK

12,9

4,6

212,4

188,8

na činnost pro sport.oddíly

4,3

3,5

105,6

218,0

na provoz a údržbu pro TJ/SK

6,2

9,8

15



Poznámka: V roce 2007 došlo ze strany ČSTV ke krácení přislíbeného objemu dotací z vlastních zdrojů na činnost z důvodu snížení výtěžku a.s. SAZKA vlivem odvodu DPH. Doplatek chybějících objemů dotací by se měl řešit postupně až v r. 2008 – 2009.

3.6

ČESKÁ OBEC SOKOLSKÁ

Sokol je nejstarší tělovýchovnou organizací v České republice, která vznikla v roce 1862. Jeho posláním je přispívat ke všestrannému rozvoji člověka po stránce tělesné i morální. Základní organizační jednotkou jsou tělocvičné jednoty s právní subjektivitou, které se sdružují do sokolských žup. Ústředím je Česká obec sokolská – ČOS. Dnešní ČOS sdružuje téměř 1200 tělocvičných jednot ve 42 sokolských župách. Členská základna čítá okolo 200 tisíc členů, kteří provozují na 80 druhů sportu. Zdroje financování činnosti tělocvičných jednot a činnosti sokolské organizace vycházejí ze stejných zdrojů jako ČSTV, a sice z dotací MŠMT ČR a z vlastních zdrojů s nezanedbatelným podílem SAZKY a.s.

3.7

SOKOLSKÁ ŽUPA PLZEŇSKÁ

Sokolská župa Plzeňská byla založena před 120 lety s působností pro Plzeň a okolní okresy. V současné době sdružuje 29 tělocvičných jednot. V městě Plzni působí 16 tělocvičných jednot s celkovou členskou základnou 4 278 členů (z toho mládež 1 534). Získané prostředky na činnost byly rozděleny mezi všech 29 tělocvičných jednot. Kritéria pro rozdělování příspěvků a dotací jsou různá. Zahrnují jak výši členské základny, tak hledisko aktivit a činnosti. Při rozdělování příspěvku na údržbu se přihlíží na výši vlastního majetku. Výše investičních prostředků přidělovaných jednotlivým tělocvičným jednotám je nepravidelná a odvíjí se dle konkrétní investiční akce.

3.8

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE

Krajský úřad Plzeňského kraje (KÚPK) poskytuje finanční dotaci v rámci programu Podpora tělovýchovy a sportu v Plzeňském kraji. Z výše uvedeného programu byly v roce 2008 poskytnuty neinvestiční finanční prostředky 116 žadatelům v celkové výši 1 578 tis. Kč. Z této částky připadlo 41 plzeňským žadatelům celkem 533 tis. Kč. Dále poskytuje Plzeňský kraj dotace z programu Výstavba víceúčelových hřišť s umělým povrchem a rekonstrukce povrchů tělocvičen a sportovních hal v Plzeňském kraji. V roce 2008 byla pro 27 příjemců z rozpočtu Plzeňského kraje uvolněna částka v celkové výši 13 mil. Kč. Pro 7 žadatelů z Plzně byla poskytnuta částka v celkové výši 2 970 tis. Kč. Program „Podpora tělovýchovy a sportu v Plzeňském kraji“ Rok 2005 2006 Žadatelé z Plzně 272 414 Ostatní žadatelé 376 696 Celkem Plzeňský kraj 648 1 110

16

2007 317 983 1 300

(v tis. Kč) 2008 533 1 045 1 578



Program „Výstavba víceúčelových hřišť s umělým povrchem a rekonstrukce povrchů tělocvičen a sportovních hal“ (v tis. Kč) Rok 2005 2006 2007 2008 Žadatelé z Plzně 2 700 1 600 3 000 2 970 Ostatní žadatelé 7 300 9 400 7 800 10 030 Celkem Plzeňský kraj 10 000 11 000 10 800 13 000

3.9

SPONZOŘI

Firma – právnická osoba může poskytnout dar sportovní organizaci - občanskému sdružení na podporu její činnosti. Ze základu daně při ročním vyúčtování příjmů z podnikání si může odečíst částku, která v úhrnu nepřesáhne 5% ze základu daně a hodnota daru činí alespoň Kč 2 000,- (§20 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů). Podobné ustanovení platí i pro fyzické osoby, které si mohou za dar sportovní organizaci - občanskému sdružení na podporu její činnosti ze svého základu daně odečíst - částku maximálně do 2% základu daně a minimálně Kč 1 000,- (§15 odst. 5 zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů). V případě „sponzorského příspěvku“ za reklamu mezi firmou a sportovním klubem jde o čistě obchodní vazby garantované obchodní smlouvou. Klub zde nefiguruje jako občanské sdružení, ale jako obchodní společnost (akciová společnost či společnost s ručením omezeným).

3.10 VLASTNÍ ZDROJE SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ Významný podíl na vlastních zdrojích mají členské příspěvky. Tvoří přibližně 40 - 50 % z celkové výše příjmů, vedle příspěvků ze zdrojů ČSTV (PSU a sportovních svazů). Sportovní organizace může vyvíjet i vlastní podnikatelské aktivity, např. provoz občerstvení, restaurace a pod.

3.11 SPECIFICKÉ ZDROJE Posláním Nadace sportující mládeže (NSM) je zlepšování podmínek pro výběr, výchovu a další rozvoj sportovně talentované mládeže. Vedle sportovních talentů podporuje i významné sportovní akce pořádané v kategorii 12-18 let. Nadace také klade důraz na ocenění a prezentaci úspěchů mladých sportovců. Vyhlašuje nejlepší sportovce Plzně v dětských a mládežnických kategoriích, pořádá výstavy se sportovní tematikou v rámci nichž úspěchy nadějných sportovců zveřejňuje. Z finančního příspěvku města Plzně prostřednictvím této nadace plyne systémová podpora pro školy i sportovní kluby a mimosystémová podpora jako finanční ocenění úspěchů mladých sportovců dosažených v příslušném kalendářním roce. Každoročně se systémová podpora pohybuje kolem 500 tis. Kč a mimosystémová v obdobné výši. Nadace každoročně organizuje Vyhlášení nejlepšího sportovce města Plzně a výstavu v mázhauzu plzeňské radnice. Náklady na tyto akce se pohybují mezi 130 – 200 tis. Kč. Součástí systému podpory sportovního růstu talentů v Plzni je projekt TOP Junior Sport Plzeň (TOP JSP) mající dopad na rozvoj cestovního ruchu v Plzni. V rámci TOP JSP jsou v celkové výši 500 tis. Kč podporovány špičkové vícedenní mezinárodní akce každoročně pořádané v Plzni. NSM též poskytuje finanční podporu z vlastních zdrojů vypsáním grantových programů. Na každý rok jsou k dispozici prostředky kolem 100 tis. Kč v závislosti na výnosech z nadačního jmění a z finančních prostředků získaných z jiných zdrojů.

17



Nadace 700 let města Plzně mimo jiné podporuje i oblast sportu. Podpora je zaměřena na vrcholové sportovní akce na úrovni mistrovství světa, Evropy a České republiky, ale i na organizaci turnajů a závodů nižší úrovně včetně akcí v juniorské a dětské kategorii. Projekty z oblasti sportu zaujímají přibližně 40 % z celkového počtu podpořených projektů.

18

KONCEPCE SPORTU V PLZN

4.


FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ

Jedním z největších problémů sportovních zařízení ve městě je jejich nevyhovující kvalita. Tento problém se týká jak vlastních sportovních ploch, tak souvisejícího sociálního zázemí. Také chybí dostatečné prostory pro sportování v zimním období. Řešením je výstavba nových tělocvičen, sportovních hal a dalších krytých sportovních ploch.

4.1

PROVOZNÍ VÝDAJE

V posledních letech byla z rozpočtu města Plzně ročně uvolňována částka ve výši přibližně 50 mil. Kč na krytí provozních nákladů sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Přibližně 40 mil. Kč připadlo na krytí provozních nákladů čtyřem velkým městským sportovním zařízením, zbývající část ve výši cca 10 mil. Kč na krytí provozních nákladů ostatních sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Pro rok 2008 navrhla Komise pro sport a mládež RMP rozdělit na podporu sportu a tělovýchovy neinvestiční dotace ve výši 13, 2 mil. Kč. Neinvestiční dotace na činnost sportovních organizací, poskytují ze svých rozpočtů i jednotlivé městské obvody.

4.2

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

V předchozích letech byly pro rozvoj sportu uvolňovány finanční prostředky z městského rozpočtu cíleně na modernizaci a rozvoj městských sportovních zařízení. Pro ostatní sportovní zařízení v majetku tělovýchovných jednot a sportovních klubů byly přidělovány prostředky na základě konkrétních žádostí, obvykle z přebytku hospodaření města. Podrobnější členění je obsaženo v kapitole 5.1 a 9.

4.2.1 GRANTOVÝ SYSTÉM Významnou formou podpory sportu městem je nově vyhlášený grantový program Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech v Plzni, který zabezpečuje Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP (OŠMT MMP). Celková částka investiční podpory vyčleněná pro rok 2008 je 15 mil. Kč. Podpora formou finanční pomoci je směřována na konkrétní projekty výstavby nebo přestavby sportovišť, která jsou veřejně přístupná a celoročně dostupná hlavně dětem a mládeži a mají co nejširší a nejpestřejší využití. Podmínkou pro poskytnutí podpory je finanční spoluúčast žadatele nebo třetího subjektu, kterého si žadatel zajistí, a to ve výši 10 - 30% s přednostním profinancováním této spoluúčasti. Prostřednictvím OŠMT MMP je také podporována výstavba školních víceúčelových hřišť s umělým povrchem, a to formou grantu Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní, který je plně funkční a přispěl ke zkvalitnění mnoha sportovních ploch při základních školách na území města Plzně. Podmínkou poskytnutí podpory je finanční spoluúčast žadatele. Celková částka podpory vyčleněná pro tyto účely v roce 2008 je 15 mil. Kč.

4.3

MĚSTSKÉ OBVODY

Městské obvody se podílí finanční podporou na úhradě provozní výdajů místních sportovních organizací. V případě investičních akcí sportovních organizací se podílí i na krytí kapitálových výdajů. Výše finanční podpory je závislá na výši příjmů, především z výtěžku z provozovaných výherních hracích přístrojů. Finanční příspěvky jsou většinou přidělovány účelově a podléhají kontrole. 19


4.4


SPOLUPRÁCE MĚSTA S PRIVÁTNÍM SEKTOREM

Město i jednotlivé městské obvody spolupracují na realizaci investičních záměrů též s privátními subjekty. Formou financování jsou nejčastěji dary, které lze na základě ustanovení zákona č. 586/1992 o daních z příjmů odečíst od základu daně fyzických i právnických osob. Další možností je uzavření obchodních smluv, jejichž náplní je propagace, reklama nebo bezúplatná výroba či výstavba určitých částí sportovišť. Příkladem takové spolupráce je Škoda sport park v Malostranské ulici - tento areál vzniká postupně od roku 1999, na realizaci jednotlivých částí vložilo finanční prostředky město Plzeň (ÚIMP, resp. OI MMP), podstatnou část však hradil Městský obvod Plzeň 2 - Slovany, který získal ke spolupráci společnost Škoda holding a.s. Společnost výstavbu sportoviště podpořila přibližně 1,6 mil. Kč a každoročně též přispívá na provoz areálu částkou 300 tis. Kč.

SHRNUTÍ Přestože jsou využívány příspěvky z nejrůznějších zdrojů (viz kapitolu č. 3), finanční podpora z rozpočtu města Plzně je pro rozvoj sportu zcela zásadní.

20


NÁVRHOVÁ ČÁST

Návrhová část

21


NÁVRHOVÁ ČÁST

22


NÁVRHOVÁ ČÁST

5.

ROZVOJ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

5.1

MĚSTSKÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Město Plzeň je vlastníkem pěti jedinečných sportovních zařízení. Jedná se o Zimní stadion města Plzně, Městskou sportovní halu na Slovanech, Městský plavecký bazén na Slovanech, Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici a od roku 2007 také o Tenisovou halu v Luční ulici. Do čtyř prvně jmenovaných zařízení město každoročně vkládá cca 40 - 50 mil. Kč prostřednictvím městského rozpočtu. Provoz plaveckého bazénu, sportovní haly a zimního stadionu je zajišťován na základě výběrového řízení jednotlivými sportovními kluby. Městský plavecký bazén na Slovanech, Zimní stadion města Plzně a Městskou sportovní halu na Slovanech provozují občanská sdružení, s nimiž jsou uzavřeny smlouvy o nájmu, provozování a údržbě. Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici spravuje a provozuje přímo město Plzeň prostřednictvím Odboru správy infrastruktury MMP (dále OSI MMP). K provozování tenisové haly je uzavřena smlouva o výpůjčce předmětné nemovitosti a výpůjčitel zajišťuje veškerý provoz včetně úhrady celkových provozních nákladů a spotřebovaných energií. Sportovní zařízení Městský plavecký bazén na Slovanech Zimní stadion města Plzně Městská sportovní hala na Slovanech Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici

Provozovatel Plavecký klub Slavia VŠ Plzeň, o.s. HC Lasselsberger Plzeň, o.s. TJ Lokomotiva Plzeň, o.s.,

Tenisová hala v Luční ulici

TK Škoda Plzeň, o.s.

OSI MMP

V současné době jsou občanská sdružení, provozující plavecký bazén, zimní stadion a sportovní halu na Slovanech, zodpovědná podle smluv s nimi uzavřených, za řádné provozování, údržbu a opravy předmětu nájmu v rozsahu daném smlouvami. Současně je smlouvami ošetřeno i financování údržby a oprav sportovních zařízení, a to finančním příspěvkem od města Plzně do výše schváleného ročního rozpočtu pro jednotlivá sportovní zařízení v majetku města Plzně. Občanská sdružení jsou povinna přispět finančními prostředky, které získají svou činností z provozování předmětu nájmu. Jejich finanční přispění je do výše 90 % z celkových výnosů (v případě Městského plaveckého bazénu na Slovanech do výše 95 %). Provozovatel ve spolupráci se správcem (OSI MMP) sestavuje každoročně návrh provozního rozpočtu, který zahrnuje opravy, údržbu daného sportoviště hrazené městem Plzní, a to ve výši následně schvalované orgány města. Provozovatel do sportoviště dále vkládá prostředky na základě klíče uvedeného v předešlém odstavci. V Městském sportovním areálu ve Štruncových sadech a Luční ulici působí v současné době 7 nájemců: - Atletický klub Škoda Plzeň, o. s.; - 1. Sport Club Beach Plzeň, o. s.; - Hokejbalový klub HBC Škoda Plzeň, o. s.; - 1. lukostřelecký klub Plzeň 1935, o. s.; - SK kuželky Škoda VS Plzeň, o. s.; - FC Viktoria Plzeň, a. s.; - Nadace sportující mládeže (pronajaté pouze nebytové prostory).

23


NÁVRHOVÁ ČÁST

Nájemci mají prostřednictvím OSI MMP pronajaty jednotlivé sportovní plochy a nebytové prostory. V pronajatých prostorách mají kluby povinnost, dle nájemních smluv, zajišťovat běžnou údržbu a opravy (přesné vymezení je v nájemních smlouvách) na své náklady. V ostatních prostorách zajišťuje a hradí z provozního rozpočtu OSI MMP běžnou údržbu, opravy a úklid, svoz odpadu, úhrady energií za celý areál, deratizace, ostrahy, a to vše do výše svého rozpočtu schváleného orgány města Plzně. Pro každé sportovní zařízení sestavuje OSI MMP návrh rozpočtu, který se skládá z provozních a investičních výdajů. Provozní rozpočet zahrnuje položky energií, služeb, běžné údržby – volné položky, nákup drobného hmotného investičního majetku a jmenovité akce. Investice obsahují pouze výdaje na konkrétní akce. Konečná podoba rozpočtu záleží na rozhodnutí RMP a ZMP. Další investiční prostředky po dohodě s OSI MMP nárokuje také Odbor investic MMP. Provozní výdaje z rozpočtu města Plzně Sportovní zařízení

2002

Městský plavecký bazén 12 310 na Slovanech Městská sportovní hala 4 604 na Slovanech Zimní stadion města 8 754 Plzně Městský sportovní areál ve Štruncových sadech 9 192 a Luční ulici Celkem 34 860

(v tis. Kč) 2008

2003

2004

2005

2006

2007

12 898

12 308

12 915

13 898

15 080

19 304

6 639

4 365

4 951

4 242

5 375

5 200

8 572

12 982

11 271

11 697

13 715

11 655

10 574

11 033

11 074

11 452

11 851

12 579

38 683

40 688

40 211

41 289

46 021

48 738

schválený rozpočet

Níže uvedené částky vycházejí ze zpracovaných dokumentací a představují kapitálové výdaje. Vycházejí buď z objemových studií (orientační náklady) nebo jsou stanoveny na základě podrobnějších projektových dokumentací. Zimní stadion města Plzně (ČEZ ARÉNA) Toto sportovní zařízení je z hlediska dlouhodobějších investičních záměrů téměř dokončeno. V roce 2004 došlo k rozsáhlé rekonstrukci objektu včetně nového vybavení a rozšíření parkoviště a v roce 2006 proběhla výměna sedaček. Dále byla zpracována projektová dokumentace na výstavbu šaten pro návštěvníky veřejného bruslení a nástavbu ubytovny u II. ledové plochy (předpokládané náklady na obě stavby činí cca 48 mil. Kč). V letošním roce by měla být OSI MMP financována výstavba šaten a sociálního zařízení u II. ledové plochy, na kterou má v rozpočtu určeno cca 20 mil. Kč. Městský plavecký bazén na Slovanech V roce 2003 byla zpracována studie rozvoje a modernizace celého plaveckého areálu. Záměr postupovat při rozvoji podle zpracované studie byl schválen Zastupitelstvem města Plzně na jaře v roce 2004. Studie mimo jiné zahrnuje přeložení výměníkové stanice a vybudování nových šaten včetně moderního odbavovacího systému, dále rekonstrukci letních šaten, jejich propojení s budovou vnitřního bazénu a další položky až po vybudování nového tréninkového bazénu. Předpokládané investice do projektu činily celkem cca 110 mil. Kč (cenová hladina roku 2003).

24


NÁVRHOVÁ ČÁST

V letošním roce má OSI MMP ve své rozpočtu prostředky na zpracování projektové dokumentace na přeložení výměníkové stanice a po jejím zpracování bude zažádáno o stavební povolení. Do rozpočtu pro rok 2009 bude OSI MMP žádat o finance na projektovou dokumentaci pro přestavbu šaten a realizaci přeložení výměníkové stanice. Další etapy rozvoje plaveckého areálu budou prováděny v závislosti na prostředcích z městského rozpočtu a dalších finančních zdrojů. Je nutné podotknout, že plavecký areál je nejvíce navštěvovaný plzeňskými občany. Městská sportovní hala na Slovanech Projektová dokumentace na rozvoj městské haly byla zpracována roce 2005. Na její zpracování a zahájení rekonstrukce bylo v roce 2005 čerpáno 19,2 mil. Kč. V roce 2006 byla zahájena výstavba nové tréninkové haly včetně spojovacího krčku, která je v těchto dnech již dokončena a po kolaudaci bude předána provozovateli. Dále v roce 2006 realizoval Odbor investic MMP nástavbu šaten v hodnotě 15,5 mil. Kč. Náklady spojené s výstavbou tréninkové haly dosahují cca 109 mil. Kč. OSI MMP dále v letech 2005 až 2007 rekonstruoval ve stávající hale např. rozcvičovny, provedl výměnu prosklených fasád apod. V letošním roce realizuje OSI MMP výstavbu venkovních hřišť s umělým osvětlením a hledištěm, na kterou má ve svém rozpočtu určeno 14 mil. Kč. Předpokládá se, že na konci letošního roku bude rozvoj Městské sportovní haly na Slovanech dokončen. Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici Pro tento sportovní areál byla zpracována studie celkového rozvoje, počítající s rozsáhlou úpravou fotbalového stadionu a přilehlých sportovních ploch, a to ve dvou variantách. Jedná se řádově o investice v rozmezí 350 až 500 mil. Kč. Tato studie však nebyla schválena orgány města. Nový pohled na rozvoj areálů přináší projekt „Sportovně - relaxačního centra Štruncovy sady-Luční-Roudná“, který je součástí Integrovaného plánu "Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015". Řešené území zahrnuje nivu Berounky, sportovní zařízení v Luční ulici a Štruncových sadech i nábřeží v místě soutoku Mže a Radbuzy. Lokalita se má stát součástí nové rozsáhlé volnočasové a rekreační zóny ve středu města o velikosti přibližně 100 ha. Dalším aspektem, který má vliv na charakter a rozsah úprav v areálu Štruncových sadů je záměr výstavby multifunkčního sportovního centra na Borských polích ve spolupráci s privátními investory. Základem tohoto sportovního centra má být nový fotbalový stadion. Záměr výstavby schválilo Zastupitelstvo města Plzně usnesením č. 349 ze dne 14. 6. 2007. Ve sportovním areálu v Luční ulici je v letošním roce realizována výstavba hřiště s povrchem umělé trávy III. generace včetně umělého osvětlení. Náklady na realizaci jsou cca 23 mil. Kč. Je nutné zmínit, že v Luční ulici je největší problém se zázemím sportovišť, které není možné vylepšit či rozšířit, a to z důvodu polohy areálu v aktivní zátopové zóně.

25


NÁVRHOVÁ ČÁST

Kapitálové výdaje z rozpočtu města Plzně pro městská sportovní zařízení Sportovní zařízení Městský plavecký bazén na Slovanech Městská sportovní hala na Slovanech Zimní stadion města Plzně Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici Celkem

(v tis. Kč) 2008

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 118

148

1 049

-

700

173

10 050

2 999

8 973

1 649

19 393

27 680

81 800

60 150

28 125

93 370

52 438

0

6 000

4 500

28 000

1 786

19 158

9 600

7 400

2 200

3 400

29 900

34 028 121 649

64 736

26 793

36 580

89 873

128 100

schválený rozpočet

Přebírání dalších sportovních zařízení do majetku Plzně Struktura sportovních zařízení v majetku města Plzně poskytuje dobré podmínky pro provozování široké škály sportů a z tohoto pohledu nejsou nutné zásadní změny. Město postupně sportovní zařízení rozšiřuje a modernizuje, ale tato finančně náročná činnost zatím nebyla dokončena, zmíněná finanční náročnost spočívá nejen ve výši investičních prostředků, ale také v následném nárůstu provozních výdajů. Z těchto důvodů není předpoklad, že do majetku města Plzně budou přebírána další sportovní zařízení z majetku jiných vlastníků. V případě předložení takové nabídky bude posuzována individuálně, s ohledem na význam nabízeného sportovního zařízení pro plzeňský sport, podle jeho specifického zaměření, podle výše investičních a provozních nákladů nebo ojedinělosti či potřeby záchrany sportoviště v konkrétní lokalitě.

5.2

OSTATNÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Modernizace a zkvalitňování sportovišť i jejich zázemí provádějí i tělovýchovné jednoty a sportovní kluby. Většina jejich projektů se zaměřuje na zkvalitnění stávajících sportovních ploch, zejména jejich povrchů, dále pak na rekonstrukci zázemí - šaten, sociálního zařízení, které je většinou v havarijním stavu (rozvody sítí, vybaveni atd.). Obecně lze říci, že finanční podíl města Plzně je žádoucí i při financování těchto projektů. Spoluúčast města na financování je podstatná zejména u projektů, u nichž se podařilo získat finance i z jiných zdrojů (MŠMT ČR, KÚPK, městský obvod), které však nepokryjí veškeré náklady.

5.3

PRIORITY MĚSTSKÝCH OBVODŮ

V následujících tabulkách jsou uvedeny prioritní projekty navrhované vedením jednotlivých městských obvodů pro zvýšení úrovně sportovního vyžití v příslušném městském obvodu:

26


NÁVRHOVÁ ČÁST

Městský obvod Plzeň 1 PRIORITNÍ PROJEKTY Víceúčelová sportovní hala při 31. ZŠ Plzeň, E. Krásnohorské Prokopávka - SSC Bolevec Park Roudná

JEDNOTLIVÉ AKCE výstavba haly, plánované dokončení haly v dubnu 2009 odkoupení sportovního areálu do majetku města Plzně od právnické osoby a státu Rozvoj v lokalitě je součástí projektu Sportovně-rekreační centrum Štruncovy sady-Luční-Roudná

Volnočasové, relaxační a sportovní centrum Plzeň – Krašovská Vybudování areálu ulice Podpora rozvoje vybavení spor- Jednotlivé základní školy jsou uvedeny v bodě II.b) Koncepce sportu MO Plzeň 1 tovišť základních škol vybudování nového fotbalového hřiště vč. zázemí v ul. Na TJ Sokol Košutka Chmelnicích rekonstrukce sokolovny, rekonstrukce dvou antukových hřišť TJ Plzeň Bílá Hora (případná výstavba multifunkční haly) rekonstrukce zařízení a regenerace venkovních hřišť TJ SPORT AREÁL JEZÍRKO

Městský obvod Plzeň 2 - Slovany JEDNOTLIVÉ AKCE rekonstrukce šaten tréninkové fotbalové hřiště s povrchem umělé trávy rekonstrukce objektu za účelem vytvoření víceúčelového sporSK Centrum volného času Plzeň tovního zařízení pro realizaci volnočasových aktivit dětí, mládeSlovany (CVČ) že a občanů městského obvodu Slovany a města Plzně. přemístění areálu Areál SK Neslyšících přístavba tělocvičny Sportovní areál Hradiště výstavba šaten u fotbalového hřiště zkvalitnění sociálního zázemí PRIORITNÍ PROJEKTY Sportovní areál SK Smíchov Plzeň

Městský obvod Plzeň 3 PRIORITNÍ PROJEKTY Vejprnická - Sportovní areál HZS Skvrňany Sídliště Bory a Skvrňany

Přehrada České údolí

-

JEDNOTLIVÉ AKCE cvičné plochy pro hasiče propojené se sportovními plochami pro veřejnost víceúčelová hřiště uvnitř sídlišť multifunkční sportovní areál - asfaltová dráha pro inline brusle, univerzální hřiště, skatepark s U rampou, hřiště na vybíjenou, lezecká věž, lanová dráha, koutek pro seniory, hřiště na nohejbal, minigolf - 18 hracích drah a zázemí, venkovní bazén, dětské hřiště (houpačky, prolézačky, pískoviště), tobogán, hřiště pro plážový volejbal

dále nebudou stanovovány priority a bude vycházeno z potřeb jednotlivých TJ a SK.

27


NÁVRHOVÁ ČÁST

Městský obvod Plzeň 4 PRIORITNÍ PROJEKTY Špitálský les TJ Sokol Plzeň Doubravka TJ Sokol Letná SKP Rapid Sport Plzeň SK Plzeň Bukovec

JEDNOTLIVÉ AKCE sportovně-relaxační park úprava travnatého hřiště (umělý povrch) úprava venkovních hřišť oprava cyklodromu úprava travnatého hřiště

Městský obvod Plzeň 5 - Křimice PRIORITNÍ PROJEKTY Hřiště Žitná ul. Minigolfové hřiště na ostrůvku Mže Hřiště TJ Sokol Křimice

JEDNOTLIVÉ AKCE rekonstrukce hřiště výstavba hřiště renovace plochy, závlahový systém

Městský obvod Plzeň 6 - Litice PRIORITNÍ PROJEKTY Sportovní areál Litice - K Roli 26. ZŠ Přeučilova ul.

JEDNOTLIVÉ AKCE hřiště pro národní házenou s umělým povrchem nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem

Městský obvod Plzeň 7 - Radčice PRIORITNÍ PROJEKTY Sportovní areál Radčice

JEDNOTLIVÉ AKCE dokončení areálu – výstavba nových sportovišť

Městský obvod Plzeň 8 - Černice PRIORITNÍ PROJEKTY Tyršova ZŠ a MŠ Plzeň TJ Sokol Černice

JEDNOTLIVÉ AKCE výstavba víceúčelového hřiště před ZŠ výstavba tréninkového fotbalového hřiště s povrchem umělé trávy

Městský obvod Plzeň 9 - Malesice PRIORITNÍ PROJEKTY Sportovní areál Malesice Kulturní zařízení Malesice Cyklostezka Malesice – Radčice (Malesice – Křimice)

JEDNOTLIVÉ AKCE výstavba víceúčelového hřiště a streetbalového hřiště s umělým trávníkem výstavba víceúčelového sálu cyklistické propojení Malesice – Radčice/Křimice (Plzeň)

Městský obvod Plzeň 10 - Lhota PRIORITNÍ PROJEKTY Sportovní areál Lhota

JEDNOTLIVÉ AKCE výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem

28


NÁVRHOVÁ ČÁST

SHRNUTÍ Výše uvedené prioritní záměry vycházejí z koncepcí a rozvojových dokumentů jednotlivých městských obvodů a určují hlavní směr podpory v jednotlivých obvodech. Seznam projektů bude průběžně doplňován a bude možné podpořit i další kvalitní projekty. Struktura sportovních zařízení v majetku města Plzně poskytuje dobré podmínky pro širokou škálu sportů a z tohoto pohledu nejsou nutné zásadní změny. Proto nepředpokládáme, že do majetku města Plzně budou přebírána další sportovní zařízení z majetku jiných vlastníků. Případná nabídka bude hodnocena s ohledem na význam nabízeného sportoviště pro plzeňský sport, podle výše jeho investičních a provozních nákladů nebo nezastupitelnosti sportoviště v konkrétní lokalitě.

29


NÁVRHOVÁ ČÁST

6.

OHROŽENÁ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

6.1

SPORTOVIŠTĚ OROŽENÁ LINIOVÝMI STAVBAMI

Sportovní areál Vyšehradská (SK Neslyšících Plzeň) Funkčnost areálu je ve vzdálenějším výhledu ohrožena veřejně prospěšnými stavbami D 3 - průtah silnice I/20 a D 11 - spojení Slovany - Doubravka (přemostění Úslavy v Lobzích). Dopravně technické řešení obou komunikací se v daném úseku upřesňuje dopravně technickými studiemi, které budou do projednání o výběru výsledného řešení předloženy v několika variantách. Zásah areálu trvalým nebo dočasným záborem je v současné době velmi pravděpodobný. Časový horizont realizace komunikací zatím není upřesněn. Návrh řešení: Pro dané sportovní zařízení byla vyhledána náhradní lokalita Liliová na části bývalého ženijního cvičiště. Jako variantní řešení se nabízí využití sportovního zařízení Gymnázia L. Pika v Opavské ulici.

Sportovní areál Kaplířova (TJ Slavoj Plzeň) Zařízení bude zrušeno při výstavbě veřejně prospěšné stavby D 204 – tramvajová točka Bory a D 112 – záchytné parkoviště u nové konečné tramvaje na Borech při Dobřanské. Termín začátku realizace tramvajové trati je plánovaný na polovinu roku 2010. Návrh řešení: Pro dané sportovní zařízení byly vyhledány lokality zemědělský areál Agrofarma Litice nebo lokalita Nad Přehradou také v Liticích.

Sportovní areál Kaplířova (TJ Slovan Spoje Plzeň) Část sportoviště ustoupila realizaci veřejně prospěšné stavby D 2 – průtah silnice I/27 a další část následně ustoupí stavbě D 112 – záchytné parkoviště u nové konečné tramvaje na Borech při Dobřanské. V současné době probíhá výstavba silnice I/27. Návrh řešení: Pro dané sportovní zařízení byla vyhledána náhradní lokalita na území městského obvodu Plzeň 3 v lokalitě Přední Skvrňany – Křimická.

Sportovní areál Emingerova (TJ Sokol Plzeň - Skvrňany) Funkčnost areálu je ohrožena veřejně prospěšnou stavbou D 304 - přesmyk domažlické trati ve Skvrňanech. Stavba zasahuje venkovní plochy areálu, nedotčen zůstává objekt tělocvičny. Pro stavbu je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, o které bude požádáno v nejbližší době. Současně je zpracovávána dokumentace pro stavební povolení. Návrh řešení: Pro dané sportovní zařízení navrhují České dráhy v souvislosti s výstavbou nové železniční trati a úpravou jejího okolí přemístění venkovních sportovních ploch do lokality Emingerova – Na Pile.

30


6.2

NÁVRHOVÁ ČÁST

SPORTOVIŠTĚ OHROŽENÁ VLASTNICKÝMI VZTAHY V LOKALITĚ

Jedná se o sportoviště, která jsou ve vlastnictví různých právnických nebo fyzických osob, které uplatňují různé dílčí požadavky (např. vlastní záměry majitelů, změny využití sportoviště, vysoké finanční nároky na nájemce - sportovní kluby, apod.). Mezi taková sportoviště patří: - Sportovní areál Cyklistická (SK Slavia Plzeň 1912) v areálu papírny; - Sportovní areál Prokopávka (SSC Bolevec); - Sportovní areál Lopatárna (SKP Rapid sport Plzeň). Návrh řešení: Tyto případy je třeba v závislosti na různých požadavcích či nárocích jednotlivých vlastníků řešit individuálně. Pokud je plocha sportoviště v Územního plánu města Plzně vymezena jako plocha s funkční náplní „specifické území sportovní areál (SA)“, je doporučeno tuto funkční náplň neměnit a nepřistupovat na náměty vlastníků na změnu ÚPMP.

6.3

SPORTOVIŠTĚ UMÍSTĚNÁ V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ

Celkem 23 sportovních zařízení se nachází v záplavovém území, z toho 9 v aktivní zóně a 14 mimo aktivní zónu (v pasivní zóně). Mezi sportovní zařízení umístěná částečně nebo v plném rozsahu v záplavovém území – aktivní zóně patří: sportovní areál Luční (FC Viktoria Plzeň, TK Škoda Plzeň), kynologické cvičiště Bílá Hora, sportovní areál Květná (TJ Sokol Plzeň – Doudlevce), loděnice Liliová (TJ Lokomotiva Plzeň), loděnice Říční (Junák), sportovní areál Chrástecká (SK Senco Doubravka), střelnice Lobzy – mimo střeleckou halu a hlavní střelnice, sportovní areál Litice – K Valše (TJ Plzeň – Litice). Obecně lze konstatovat, že v aktivní zóně záplavového území nelze počítat s jakýmkoliv rozvojem. Přípustná je pouze rekonstrukce stávajících objektů s tím, že by zároveň nemělo dojít k významnému zhodnocování stávajícího majetku. V aktivní zóně záplavového území nelze nově budovat ani oplocení sportovního zařízení. Mezi sportovní zařízení umístěná částečně nebo v plném rozsahu v záplavovém území – pasivní zóně patří: sportovní areál Na Roudné (TJ Prazdroj Plzeň, TJ Sokol Plzeň IV.), sportovní areál Květná (TJ Sokol Plzeň – Doudlevce, TJ Start VD), sportovní areál Božkov (TJ Plzeň Božkov), sportovní areál Hradiště – tělocvična a zázemí (TJ Sokol Plzeň – Hradiště), loděnice Květná (SK SOU a U), loděnice Habrová (Junák), kynologické cvičiště Na Vyhlídce, sportovní areál Štruncovy sady (lukostřelecký sektor a hřiště hokejbal, TJ Sokol Plzeň I. – venkovní plocha), herna stolního tenisu Hankova (SK SOU a U), loděnice Rybářská (TJ Union Plzeň), sportovní areál Chrástecká (SK Senco Doubravka), střelnice Lobzy, Skatepark Lochotínská, tělocvična Základní školy Plzeň v Podmostní. V pasivní zóně záplavového území je z hlediska vodního zákona rozvoj možný, avšak za podmínky, že nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V zastavěném území lze povolovat stavby, objekty a zařízení v souladu s funkčními regulativy odpovídajícími funkčnímu využití podle ÚPMP. SHRNUTÍ Pro všechna sportovní zařízení ohrožená liniovými stavbami byla navržena nová lokalizace, eventuelně majetkové vyrovnání.

31


NÁVRHOVÁ ČÁST

Problémy sportovišť, jejichž existence je ohrožena majetkovými poměry v lokalitě je navrženo projednávat s vlastníky individuálně a připravovat řešení podle místních podmínek. Z důvodu umístění v záplavovém území nebudou přemisťována žádná ze stávajících sportovních zařízení a péče o tato sportoviště se bude řídit zásadami, které byly projednány s OŽP MMP jako příslušným orgánem státní správy: veškeré opravy a rekonstrukce budou navrhovány tak, aby v případě záplav docházelo k co nejmenším škodám na vlastních sportovních zařízeních a zároveň se nezhoršovaly odtokové poměry v území; do zaplavovaných území lze umístit i nová sportovní zařízení, respektive sportovní plochy s tím, že zázemí a případné další objekty budou umístěny mimo záplavové území; pro nová sportovní zařízení platí podmínky uvedené v předchozím bodě. Návrhy řešení pro ohrožená sportovní zařízení je nutné projednat s příslušnými sportovními organizacemi a s vlastníky pozemků v náhradních lokalitách.

32


7.

NÁVRHOVÁ ČÁST

NOVÉ PLOCHY PRO ROZVOJ SPORTU

Územní plán města Plzně nabízí volné plochy pro rozvoj sportu ve velmi omezeném množství. Plochy ve funkčním využití sportovní areál (SA) či plochy veřejného vybavení – sport (SP) jsou z velké části zastavěny. Jediné dosud nezastavěné území SA je při jižní části vodní nádrže České údolí. Realizace staveb a zařízení pro sportovní účely je možná i v jiných funkčních využitích, zde ovšem hrozí nebezpečí, že bude upřednostněna výstavba objektů v daném funkčním využití dominantních. Proto bylo uloženo vyhledat nové vhodné lokality určené především pro rozvoj sportu. Při vyhledávání vhodných lokalit pro rozvoj sportu byly dle charakteru sportovní činnosti a cílové skupiny uživatelů vymezeny následující kategorie: - stavby a zařízení pro sportovní účely (vč. výstavby hal, tělocvičen apod.); - veřejně přístupné plochy sportu. Všechny následně uvedené lokality jsou zakresleny v grafické příloze č. 1.

7.1

NOVÉ LOKALITY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB A ZAŘÍZENÍ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH PLOCH SPORTU

Do této kategorie jsou zařazeny lokality, které jsou vhodné pro výstavbu sportovních zařízení určených pro organizovanou tělovýchovu a komerční sport a plochy pro rekreační sportování obyvatel. V plochách určených pro umístění staveb a zařízení pro sportovní účely lze umístit otevřená hřiště, tělocvičny a další stavby a objekty. Některé lokality lze využít pro sportovní funkci ihned beze změny ÚPMP – sportovní zařízení jsou přípustná podle příslušného funkčního regulativu, v některých případech je nutná změna ÚPMP. Úspěch sportovního zařízení Škoda sport park určeného pro širokou veřejnost na území Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany potvrdila velký zájem o veřejně přístupná sportovní zařízení, na kterých je možno provozovat nejrůznější sportovní a rekreační aktivity jako je např. in-line bruslení, skateboard, streetball, plážové sporty, sportovní lezení, petanque atd. Proto byly navrženy lokality k umístění sportovních zařízení tohoto typu i pro ostatní městské obvody. Některé lokality byly prověřovány v jiných dokumentech - územně plánovacích dokumentacích, některé byly prověřovány přímo pro účely tohoto dokumentu. V následujícím textu je uveden přehled lokalit vhodných pro umístění jak ploch pro sportovní zařízení, tak volně přístupných ploch sport. Další lokality, vhodné pro volnočasové aktivity obyvatel mohou být navrženy po dokončení dokumentace "Revitalizace nábřeží řek", zpracovávané v současné době v ÚKRMP.

Městský obvod Plzeň 1 Plochy pro výstavbu sportovních zařízení Lokalita Karlovarská Území o rozloze přibližně 3,5 ha se nachází při severozápadním okraji města při výpadovce na Karlovy Vary. Jedná se o nevyužívané zemědělské pozemky s bývalým zemědělským areálem. Funkční využití lokality podle ÚPMP je smíšené území obchodu a služeb (SO) a toto funkční využití umožňuje výstavbu a provoz staveb a zařízení pro sportovní účely. Pozemky v území jsou z 34 % v majetku fyzických osob a 65 % je v majetku města Plzně

33


NÁVRHOVÁ ČÁST

(1 % plochy je v majetku ČR, předpokládáme, že pozemek bude využit pro napojení lokality na MHD). Za výhodu lokality lze považovat, že velká část území je ve vlastnictví statutárního města Plzně. Další výhodou je blízkost velkého obytného celku Severního Předměstí, zejména sídliště Košutka, které nabízí velké množství potenciálních uživatelů. Umístěním sportovních zařízení v této lokalitě by došlo k výraznému rozšíření nabídky sportovních aktivit pro obyvatele MO Plzeň 1. Za nevýhodu lze považovat skutečnost, že možnost napojení na stávající kanalizační síť je ve vzdálenosti cca 300 m, část pozemků je ve vlastnictví privátních osob a v území jsou zbytky staveb bývalého zemědělského areálu. Lokalita Bolevecké rybníky Plocha při jižním břehu Boleveckého rybníka mezi komunikací a železnicí o rozloze přibližně 5 ha. Jedná se o nevyužívané zemědělské pozemky, které jsou podle ÚPMP zařazeny do funkčního využití rekreace hromadná (RH). Toto funkční využití umožňuje výstavbu hřišť a staveb a zařízení pro sportovní účely. V majetku města Plzně je 32 % plochy, v majetku fyzických osob 65 % a v majetku ČR (Správa železniční dopravní cesty, s.o.) jsou 3 %. Možnosti využití území byly prověřeny ve studii Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky v Plzni (Architektonické studio Hysek, 2006). Pro sportovní využití (výstavbu otevřených sportovišť a sportovních hal) určuje studie část území mezi ulicí U Velkého rybníka a železniční tratí při jižním okraji Velkého boleveckého rybníka. Dále byly zpracovány závazné prvky rozvoje území Plzeň – Velký rybník – jihozápadní část (ÚKRMP, 4/2008), které byly schváleny usnesením Rady města Plzně č. 573 ze dne 22. 5. 2008. Schválené závazné prvky budou respektovány při zpracovávání dalších podrobnějších územně plánovacích dokumentacích.

Veřejně přístupné plochy sportu Lokalita Košutka Lokalita byla prověřována v rámci studie Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky v Plzni; Architektonické studio Hysek, spol. s r. o., Geo Vision, spol. s r. o., zpracované v roce 2006. Záměrem MO Plzeň 1 je vybudovat v lokalitě „Volnočasové, relaxační a sportovní centrum Plzeň – Krašovská ulice“ (prioritní projekt MO Plzeň 1 pro zvýšení úrovně sportovního vyžití v obvodu). Lokalita Severní část bývalého výstaviště Příprava lokality pro sportovně rekreační využití byla řešena vlastníkem přilehlého obchodního a zábavního zařízení Plzeň Plaza. V současné době je lokalita z převážné části vybavena plochami a prvky pro sport i hry dětí a připravena pro využití, areál je napojen na systém sportovně rekreačních tras a je volně přístupný veřejnosti. Vzhledem k tomu, že areál leží na hranici městských obvodů Plzeň 1 a 3, lze předpokládat, že bude využíván obyvateli obou obvodů. Lokalita Štruncovy sady-Luční-Roudná Lokalita zahrnuje území v nivě Berounky, sportovní zařízení v Luční ulici a Štruncových sadech i místo soutoku Mže a Radbuzy. Celé území se stane součástí nové rozsáhlé volnočasové a rekreační zóny ve středu města o velikosti přibližně 100 ha a je řešeno v projektu „Sportovně - relaxační centrum Štruncovy sady-Luční-Roudná“. Nově navrhované využití počítá s vybudováním zázemí pro rekreační kolektivní i individuální sporty. Uvažuje se o cyklistických a bruslařských stezkách, U-rampě, horolezecké stěně a pod. Dále se předpokládá využití areálu k relaxaci a odpočinku, ke kterému by měla posloužit klidová zóna parkového charakteru, rozprostírající se podél nábřeží řek.

34


NÁVRHOVÁ ČÁST

Městský obvod Plzeň 2 - Slovany Plochy pro výstavbu sportovních zařízení Lokalita Liliová Převážně nezastavěná lokalita v jejímž sousedství jsou pozemky s klubovnou využívané organizací Junák. Plocha o rozloze 2,8 ha je podle ÚPMP zařazena ve funkčním využití rekreace hromadná (RH - návrh) a umožňuje výstavbu a provoz staveb a zařízení pro sportovní účely. 75 % plochy je v majetku města Plzně, 25 % je v majetku fyzických osob. Více jak polovina území leží v pasivní zóně záplavového území. Dopravní napojení lokality je omezené, proto je možné využití pouze pro funkce s omezenými nároky na dopravu. S ohledem na velikost i omezenou dopravní přístupnost navrhujeme lokalitu jako náhradu za sportovní zařízení Vyšehradská (SK Neslyšících Plzeň), které je ohroženo plánovanou výstavbou veřejně prospěšných staveb D 3 - průtah silnice I/20 a D 11 - spojení Slovany Doubravka (přemostění Úslavy v Lobzích). Výhodou lokality je velký vlastnický podíl města Plzně a bezproblémové napojení na sítě technické infrastruktury. Nevýhodou je poloha části území v pasivní záplavové zóně. Objekty je vhodné umístit v plochách mimo záplavové území. Rovněž je nutné s ohledem na možnou záplavu volit vhodnou úpravu povrchů hřišť. Lokalita U střelnice Plocha o rozloze 8,3 ha se nachází v sousedství střeleckého areálu Armády ČR. V současné době je využívaná pro zemědělské účely a je 100 % vlastněna fyzickými osobami. Její funkční využití v ÚPMP je zemědělsky využívaná půda. V tomto zařazení není dovolena zástavba objekty pro sportovní účely. Pro využití území k tomuto účelu je nutná změna územního plánu. Lokalita se nachází na území městských obvodů Plzeň 2 – Slovany a Plzeň 4. Za výhodu lze považovat její značnou rozlohu s rovinatým reliéfem, který umožňuje umístění prostorově náročnějších sportovních ploch, a dále pak z urbanistického pohledu návaznost na stávající sportovní zařízení Střelnice Lobzy. Možnost umístění sportovních ploch v této lokalitě řeší také dokument Plzeň - Božkov, Vyhledávací urbanisticko - technická studie, (Spectro IP s.r.o., 2002). Z důvodů výrazných přírodních limit lze v lokalitě realizovat omezený počet objektů. Za nevýhodu lze považovat absenci pozemků ve vlastnictví města Plzně a dále skutečnost, že napojení na kanalizační síť bude možné až po realizaci Úslavského kanalizačního sběrače. Lokalita Libušínská Území funkčního využití výroba lehká, služby, živnostenské provozy (VD – návrh), které se nachází v sousedství plochy výroby na jihovýchodní straně Božkova. Využití území pro výstavbu sportovních zařízení vyžaduje změnu ÚPMP. Území má rozlohu 10 ha a v současné době je zemědělsky využíváno jako orná půda, trvalé travní porosty, ovocné sady nebo zahrady. Město Plzeň nevlastní v území žádné pozemky, 12 % plochy vlastní právnické osoby a 88 % plochy fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že dopravní napojení lokality vede přes obytnou část Božkova, je změna využití plochy na sportovně rekreační žádoucí. Za výhodu této lokality lze považovat její polohu v údolí řeky Úslavy v dostupné vzdálenosti pro obyvatele městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Výhodou je rovněž dostupnost MHD (konečná stanice trolejbusové linky č. 12). Za určitou nevýhodu lze považovat skutečnost, že napojení na kanalizační síť bude možné až po realizaci Úslavského kanalizačního sběrače a absenci pozemků ve vlastnictví města Plzně. 35


NÁVRHOVÁ ČÁST

Veřejně přístupné plochy sportu Městský obvod Plzeň 2 – Slovany již disponuje plně funkčním veřejně přístupný sportovním zařízením Škoda sport park. Další potencionální plochou pro obdobnou funkci nabízí lokalita Na Vyhlídce. Lokalita Na Vyhlídce Lokalita se nachází na levém břehu řeky Úslavy u lobezského mostu a má rozlohu 6,6 ha. V současné době plochu pokrývají travní porosty a její část byla využívána jako kynologické cvičiště. Pozemky v území jsou ze 47 % v majetku fyzických osob, 47 % vlastní statutární město Plzeň a 6 % Česká republika. Plocha je podle ÚPMP zařazena do funkčního využití plocha krajinné zeleně – travní porosty, v území je vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES). Jedná se o místní biocentrum č. 2010/04 vložené do regionálního biokoridoru při Úslavě. Od severovýchodu se připojuje místní biokoridor č. 75k05. Výhodou této lokality je významný vlastnický podíl statutárního města Plzně. Za nevýhodu lze považovat polohu v záplavovém území (90 % území), neboť by zde neměly vznikat sportovní plochy se zpevněným povrchem ani žádné objekty. Lokalitu je tedy možné využít pouze pro některé druhy sportu (např. golf). Na toto území byla zpracována studie využití území „Plzeň – Niva Úslavy – Pod Vyšehradem (ÚKRMP, 2008).

Městský obvod Plzeň 3 Plochy pro výstavbu sportovních zařízení Lokalita České údolí Lokalita při jižním okraji Borského parku za železniční tratí má rozlohu 3,3 ha a její funkční využití podle ÚPMP (rekreace hromadná - RH) umožňuje výstavbu a provoz staveb a zařízení pro sportovní účely. V území je 26 % ploch v majetku města Plzně a 74 % v majetku fyzické osoby. V současné době je plocha využívána jako betonárka a stavební dvůr. Za výhodu této lokality lze považovat částečný vlastnický podíl města Plzně a bezproblémové dopravní napojení i napojení na sítě technické infrastruktury. Další výhodou je poloha lokality mezi Borským parkem a sportovním areálem v Českém údolí. Určitou nevýhodou je protáhlý tvar lokality a blízkost železniční trati. Tyto skutečnosti omezují škálu výběru vhodných sportovních ploch. Z hlediska plošného rozsahu je lokalita vhodná k umístění menších hřišť např. pro volejbal, házenou a podobně. Lokalita Valcha Lokalita o rozloze 2,6 ha je součástí rozvojového území pro bydlení B18 Valcha. Navrhované funkční využití území, které uvažujeme pro umístění sportovišť je bydlení městské (BM). To umožňuje výstavbu a provoz staveb a zařízení pro sportovní účely. V současné době je lokalita z převážné části nevyužívaná, porostlá náletovými dřevinami a travními porosty. Na části území při stávajícím sportovním areálu je travnaté hřiště bez přesné specifikace a vymezení. Vlastnicky je území ze 60 % v majetku města Plzně a zbývajících 40 % je v majetku právnické osoby (TJ Sokol Valcha). Stávající dopravní napojení je vyhovující pouze pro menší nároky dopravní obsluhy, ve výhledu bude jeho kapacita odpovídat řešení zástavby celého rozvojového území. Za výhodu této lokality lze považovat významný vlastnický podíl statutárního města Plzně a návaznost na stávající sportovní zařízení TJ Sokol Valcha. S rozvojem celého území pro

36


NÁVRHOVÁ ČÁST

bydlení vzroste objem nároků na sportovní vyžití místních obyvatel. Blízkost MHD usnadní dostupnost lokality i obyvatelům z jiných částí Plzně. Lokalita Zadní Skvrňany Lokalita se nachází mezi západním okrajem sídliště Skvrňany a navrhovanou trasou západního městského okruhu. Z celkových 12 ha rozvojové plochy předpokládáme využití přibližně 2 - 3 ha pro sport. Přesnější lokalizaci a rozsah určí podrobnější územně plánovací dokumentace. Za výhodu této lokality lze považovat vlastnický podíl města Plzně, dostupnost sítí technické infrastruktury a z urbanistického hlediska návaznost na stávající sportovní zařízení sousedních základních škol. Umístěním sportovních zařízení v této lokalitě by došlo k výraznému rozšíření nabídky sportovních aktivit pro obyvatele sídliště Zadní Skvrňany. Vzhledem k blízkosti MHD a uvažovaného městského okruhu lze předpokládat využití i obyvatelstvem ze širšího okolí. České dráhy v souvislosti s výstavbou nové železniční trati a úpravou jejího okolí navrhují přemístění venkovních sportovních ploch ohroženého sportovního zařízení Emingerova (TJ Sokol Plzeň – Skvrňany) do lokality Emingerova – Na Pile. V případě, že by tento návrh nebyl zvolen, navrhujeme přemístění sportovního zařízení do lokality Zadní Skvrňany ke konečné tramvaje č. 2. Lokalita Sportovní areál TJ Slavia VŠ Plzeň V tomto případě jde o rozšíření nabídky sportovních aktivit pro veřejnost ve stávajícím sportovním areálu. K jejich umístění lze využít volných popř. málo využívaných ploch v rámci tohoto sportovního zařízení. Zpřístupněním areálu veřejnosti v sousedství Borského parku by vznikl významný prostor pro trávení volného času, zejména obyvatel městské části Bory.

Veřejně přístupné plochy sportu Lokalita vodní nádrž České údolí Rozsáhlá lokalita u vodní nádrže České údolí o celkové ploše 14,8 ha je již v současné době částečně využívaná pro rekreační účely (autokempink, pláž, loděnice). Část území s funkčním využitím rekreace hromadná (RH) o rozloze přibližně 2 - 3 ha lze využít i pro výstavbu objektů pro sport. Město Plzeň je v území vlastníkem 65 % ploch, 25 % ploch vlastní fyzické osoby a 10 % vlastní Česká republika. V území uvažuje vedení MO Plzeň 3 o výstavbě Multifunkčního sportovního areálu České údolí, který by měl obsahovat řadu hřišť, lezeckou věž, skatepark, inline dráhu, venkovní bazén, minigolf, vybavení pro hry dětí apod. Projekt se v současné době nachází ve fázi územního řízení. Za značnou výhodu lze považovat významný vlastnický podíl města Plzně a dostupnost sítí technické infrastruktury. Poměrně značná rozloha lokality nabízí možnost umístění rozličných druhů volnočasových aktivit a je možná i kombinace kategorie stavby a zařízení pro volný čas a veřejně přístupné plochy sportu. Umístění volnočasových aktivit včetně sportovních by značně přispělo k plnohodnotnému využití a oživení celé oblasti vodní nádrže České údolí. Při umisťování jednotlivých aktivit je třeba brát zřetel zejména na přírodní limity a uvažované umístění retenční nádrže. Lokalita Vejprnická Pro danou lokalitu má již Úřad městského obvodu Plzně 3 zpracovaný projekt „Sportovní areál HS Skvrňany“. Půjde o vhodné propojení stávajících cvičných ploch Hasičského sboru a nově navržených ploch s volnočasovou funkcí včetně sportovní.

37


NÁVRHOVÁ ČÁST

Městský obvod Plzeň 4 Plochy pro výstavbu sportovních zařízení Lokalita Rokycanská Území se nachází východně od NC Tesco při ulici K Hrádku a jeho rozloha je 1,8 ha. Funkční využití lokality podle ÚPMP je smíšené území městské (SM) a umožňuje využití pro sport i umístění sportovních objektů. Lokalita je v současné době využívána k zemědělským účelům a je 100 % vlastněna fyzickými osobami (z toho 98 % jeden vlastník). Umístěním sportovních zařízení do této lokality by došlo k výraznému rozšíření nabídky sportovních aktivit pro obyvatele Doubravky. Vzhledem k blízkosti nákupního centra Tesco, lze předpokládat i využití obyvateli ze širšího okolí. Za určitou nevýhodu lze považovat problematické napojení na vodovodní síť a absenci pozemků ve vlastnictví statutárního města Plzně. Lokalita U střelnice Viz Městský obvod Plzeň 2 – Slovany. Lokalita Hrádecká Zemědělský areál při Hrádecké ulici, jehož revitalizací by bylo možno získat plochy pro sportovní využití. Současné funkční využití podle ÚPMP je areál zemědělské výroby (VZ). Toto funkční využití však neumožňuje výstavbu hřišť ani zařízení pro sportovní účely, a proto je nutná změna územního plánu. Pozemky v lokalitě jsou 100 % vlastněny fyzickými osobami. Výhodou této lokality je dostupnost sítí technické infrastruktury a skutečnost, že lokalita není omezena žádnou limitou. Určitou nevýhodou je absence pozemků ve vlastnictví města Plzně a stálé využívání některých objektů bývalého zemědělského družstva. Umístění volnočasových aktivit včetně sportovních do této lokality by značně rozšířilo nabídku obyvatelům Doubravky, Újezda i Červeného Hrádku. Lokalita Lopatárna Záměrem je rozšíření nabídky sportovních aktivit pro veřejnost ve stávajícím sportovním areálu. K jejich umístění lze využít volných popř. málo využívaných ploch v rámci sportovního zařízení. Zpřístupnění areálu veřejnosti by vznikl významný prostor pro trávení volného času, zejména obyvatel městské části Doubravka. Využití lokality pro rozvoj sportu je předmětem jednání s vlastníky areálu.

Veřejně přístupné plochy sportu Lokalita Pod Chlumem Území o rozloze 11,5 ha je v současné době využíváno pro zemědělské účely. Stávající funkční využití podle ÚPMP neumožňuje využití pro sport, je nutná změna ÚPMP. Pozemky v území jsou z 91 % v majetku fyzických osob a 9 % plochy je v majetku města Plzně. Umístění veřejně přístupných ploch sportu v této lokalitě by vhodně doplnilo rekreační funkci parku V Potoční i sportovně turistický charakter lokality Chlum. V souvislosti se změnou trasy železniční trati Plzeň – Praha je nutno počítat s úpravou parku a blízkého okolí. Tuto lokalitu je třeba řešit v rámci celkové studie území, jejíž zpracování se předpokládá v roce 2009.

38


NÁVRHOVÁ ČÁST

Lokalita Papírna Bukovec Vzhledem k významným přírodním limitám, záplavovému území i poloze lokality je její využití vhodné pouze pro specifické sportovní aktivity. Možnosti využití území pro sport prověřila urbanistická studie a byl podán námět na změnu ÚPMP v cyklu změn 2007-2008. Jedná se o změnu ze stávajících ploch výroby průmyslové (VP), zahrádek (ZK) a ostatní krajinné zelně (okz) na plochy volného času (VČ), parku se sportovním zařízením (PS) a smíšeného území výroby a služeb (SV). Lokalita Špitálský les Louka při jižním okraji Špitálského lesa je v ÚPMP zařazena jako park se sportovním zařízením. Toto funkční využití umožňuje jak výstavbu hřišť, tak i staveb a zařízení pro sportovní účely. Lokalita je dostatečně kapacitní i pro vybudování veřejně přístupné plochy sportu obdobného charakteru jako je Škoda Sportpark.

Městský obvod Plzeň 8 - Černice Plochy pro výstavbu sportovních zařízení Lokalita Nepomucká Plocha s bývalým škvárovým fotbalovým hřištěm v majetku fyzické osoby při Nepomucké ulici před OC Olympie o rozloze 1,9 ha. Stávající funkční využití (smíšené území městské SM) umožňuje výstavbu a provoz staveb a zařízení pro sportovní účely. Jedná se o rozvojové území S9 Bručná a Černice, pro které je zpracován návrh regulačního plánu. Za výhodu lze považovat blízkost obchodního centra Olympie a multikina CineStar. Sportovní zařízení by rozšířilo nabídku možností trávení volného času obyvatel. Určitou nevýhodou je absence pozemků ve vlastnictví statutárního města. Lokalita K Cihelnám Plocha v majetku města Plzně v částečně využívaném průmyslovém území na jižním okraji Černic. V současné době je plocha upravena jako provizorní „fotbalové“ hřiště. Vedení obvodu zamýšlí plochu dále upravit a využít pro rozvoj sportu v obvodu. Vedení MO Plzeň 8 prosazuje v lokalitě záměr na vybudování tréninkového fotbalového hřiště s povrchem umělé trávy (prioritní projekt MO Plzeň 8 v oblasti sportu). SHRNUTÍ Všechny výše uvedené lokality lze využít pro sportovní účely. Lokality byly projednány se zástupci příslušných městských obvodů. Dalším krokem bude upřesnit vymezení navržených ploch pro sportovní zařízení v Územním plánu města Plzně, příprava návrhů změn územního plánu a příprava lokalit na rozvoj sportu, včetně výkupu pozemků. Na budování nových sportovních ploch se v rámci svých možností podílejí také jednotlivé městské obvody. Může dojít ke sdružování finančních prostředků městských obvodů a města, prostřednictvím rozpočtu OI MMP. Je nutné zajistit potřebu koordinace investičních záměrů jednotlivých městských obvodů v oblasti sportu, tj. předložit každý investiční záměr v této oblasti Komisi pro sport a mládež RMP.

39


8.

NÁVRHOVÁ ČÁST

SYSTÉM INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O SPORTOVNÍ ČINNOSTI

Intenzitu využívání sportovních zařízení určuje i dostupnost informací o provozovaných sportech, vybavenosti a volné době v jednotlivých zařízeních. Zájemcům chybí i informace o tom, zda zařízení užívají pouze organizovaní členové TJ nebo SK nebo je otevřené i pro veřejnost. Velké možnosti skýtá rozvoj internetu, další možností je i zřízení informačního střediska specializovaného na oblast sportu.

8.1

INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM MĚSTSKÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK

Prostřednictvím webových stránek Města Plzně jsou v portálu „Užij si Plzeň“, v části „Sport a turistika“ poskytovány informace o možnostech sportovního vyžití v Plzni i okolí. Jejich rozdělení do skupin podle jednotlivých sportovních odvětví nebo podle sportovních zařízení umožňuje rychlé nalezení informací, včetně kontaktních údajů na jednotlivá zařízení i nabízené aktivity.

8.2

SPORTOVNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM (SIC)

Možností jak informovat veřejnost o sportovním vyžití a sportovním dění v Plzni a pomáhat tělovýchovným jednotám a sportovním klubům je zřízení Sportovního informačního centra.

Sportovní informační centrum (SIC) Hlavní služby, které by centrum mělo zajišťovat: – shromažďování a aktualizace informací: – možnostech aktivního sportování v Plzni a sportovních akcí; – akcích pro neorganizované děti a mládež; – akcích pro neorganizovanou veřejnost a zdravotně znevýhodněné sportovce; – přehled kurzů a seminářů pro zvyšování kvalifikace sportovních instruktorů, vedoucích TJ a SK, organizátorů sportovních akcí. – zveřejňování těchto informací prostřednictvím veřejně přístupného informačního systému, tj. prostřednictvím redakčního systému publikovat tyto informace na www.plzen.eu v sekci Užij si Plzeň, sport. Doplňkové služby: – koordinace mezinárodní spolupráce TJ a SK, koordinace meziregionálních a mezinárodních soutěží dětí, mládeže a sportovně znevýhodněných sportovců (zajištění kontaktů mezi pořadateli, předávání podnětů); – propagace aktivního trávení volného času a zdravého způsobu života.

SHRNUTÍ Zřízení Sportovního informačního centra (SIC) bude představovat finanční nároky na rozpočet města Plzně, vytvoření funkčního systému však umožní dostupnost informací pro širokou veřejnost.

40


9.

NÁVRHOVÁ ČÁST

FINANČNÍ PODPORA SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA PLZNĚ

Přestože jsou na řešení problémů sportovních zařízení využívány příspěvky z nejrůznějších zdrojů (viz kapitolu č. 3), finanční podpora z rozpočtu města Plzně je pro rozvoj sportu zcela zásadní.

9.1

PROVOZNÍ VÝDAJE

V posledních letech byla z rozpočtu města Plzně ročně uvolňována částka ve výši přibližně 50 mil. Kč na krytí provozních nákladů sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Přibližně 40 mil. Kč připadlo na krytí provozních nákladů městských sportovních zařízení, zbývající část ve výši 10 mil. Kč na krytí provozních nákladů ostatních sportovních zařízení a činnost sportovních organizací. Náklady na provoz sportovních zařízení neustále rostou. Jde o nárůst způsobený zvyšováním cen energií, surovin, stavebních materiálů, dopravy atd. Další nárůst vyvolává uvedeních nových částí sportovišť do provozu. Je tedy potřebné adekvátně zvyšovat částku uvolňovanou na provozní výdaje z rozpočtu města Plzně a zároveň zvážit poměr rozdělení této částky. Doporučení: uplatňovat při sestavování rozpočtu zvýšení částky určené na krytí provozních nákladů sportovních zařízení (rozpočet OSI MMP a OŠMT MMP), a to úměrně objektivnímu navyšování nákladů.

9.2

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE – MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ

Město Plzeň je vlastníkem čtyř velkých sportovních zařízení - Městský plavecký bazén na Slovanech, Zimní stadion města Plzně (ČEZ ARÉNA), Městská sportovní hala na Slovanech, Městský sportovní areál ve Štruncových sadech a Luční ulici. Z hlediska významu těchto sportovních zařízení je nutné zajistit jejich modernizaci a rozvoj (viz informace o zpracovaných studiích a dokumentacích v kapitole 5.1). Doporučení: uplatňovat prostřednictvím OSI MMP při sestavování rozpočtu finanční prostředky na jednotlivé investiční záměry do městských sportovních zařízení.

9.3

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE - GRANTOVÝ SYSTÉM

Významnou formou podpory sportu městem jsou vyhlášené grantové programy „Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech v Plzni“ a „Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní“, které zabezpečuje Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP (OŠMT MMP). Celková částka podpory vyčleněná pro každý grant v roce 2008 je 15 mil. Kč. Je potřebné zachovat trend postupného navyšování dotace pro grantový program i v dalších letech. Doporučení: každoročně uvolňovat do rozpočtu OŠMT MMP částku pro schválené grantové programy „Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech v Plzni“ a „Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní“ a to tak, aby nedošlo k reálnému snižování této částky.

41


9.4

NÁVRHOVÁ ČÁST

MOŽNOSTI VYUŽITÍ DALŠÍCH ROZPOČTOVÝCH ZDROJŮ

V průběhu rozpočtového období lze žádat o přidělení dalších prostředků nad rámec schváleného rozpočtu. (např. volné prostředky FRR MP, volné prostředky rozpočtu vykázané na základě průběžného a konečného vyhodnocování čerpání rozpočtu – tzv. přebytek hospodaření). Tyto žádosti by měly být vždy zařazeny do požadavků pouze na základě doporučení Komise pro sport a mládež RMP, která by doporučila záměry v souladu se stanovenými pomocnými kritérii. Mimo jiné by se jednalo o požadavky, resp. záměry, které nebylo možno uspokojit z výše uvedeného grantového programu. Doporučení: podávat žádosti o přidělení částky z prostředků nad rámec schváleného rozpočtu (volné prostředky FRR MP, volné prostředky rozpočtu vykázané na základě průběžného a konečného vyhodnocování čerpání rozpočtu) na výstavbu, rekonstrukci a přestavbu sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, a to na základě doporučení Komise pro sport a mládež RMP. Komise by doporučovala záměry v souladu se stanovenými pomocnými kritérii. Návrh možných kritérií pro posouzení záměrů: -

9.5

hledisko sestavených priorit jednotlivými MO; hledisko přístupnosti sportoviště široké veřejnosti; počet sportujících; celková využitelnost sportoviště; reference o využití v minulosti poskytnuté finanční podpory z rozpočtu města; aktivita při navazování spolupráce se sponzory; mimořádné události (např. povodeň); spolufinancování + spolufinancování MO.

SPOLUPRÁCE MĚSTA A MĚSTSKÝCH OBVODŮ

Městské obvody se podílí finanční podporou na úhradě provozních výdajů místních sportovních organizací a také na krytí části kapitálových výdajů. Mimo sportovních zařízení provozovaných sportovními organizacemi jsou podporovány z rozpočtů městských obvodů veřejně přístupná sportovní zařízení a plochy pro sportování. Možnosti jednotlivých městských obvodů jsou ovlivněny jejich velikostí a s tím související výší rozpočtů, tj. dochází ke sdružování finančních prostředků města (prostřednictvím rozpočtu OIMP) a prostředků jednotlivých obvodů. Doporučení: zohlednit a podpořit při sestavování rozpočtu města a jednotlivých městských obvodů jednotlivé záměry veřejně přístupných ploch pro sportování, a to na základě posouzení Komise pro sport a mládež (užití kritérií viz kapitolu 9.4, koordinace investičních záměrů viz shrnutí kapitoly 7.).

9.6

SPOLUPRÁCE S PRIVÁTNÍM SEKTOREM

Na investičních záměrech lze spolupracovat s privátním sektorem, a to zejména z pozice jednotlivých městských obvodů (možnosti darů odpočitatelných ze základu daně fyzických i právnických osob, dále obchodní smlouvy, jejichž náplní je propagace, reklama nebo bezúplatná výroba či výstavba určitých částí sportovišť).

42


9.7

NÁVRHOVÁ ČÁST

MIMOROZPOČTOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY

9.7.1 Regionální operační program NUTS II JIHOZÁPAD na období 2007 – 2013 Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí Oblast podpory 2. 1 Integrované projekty rozvojových center - revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech; - výstavba a rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas; - výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů sociální a vzdělávací infrastruktury - dotace do výše max. 85% způsobilých výdajů; - nutné zpracování integrovaného plánu; - minimální způsobilé výdaje na projekt 0,3 mil. Kč. Závěr:

Ve stejné oblasti podpory byl již zpracován a Zastupitelstvem města Plzně schválen integrovaný plán rozvoje města „Plzeň – evropské hlavní město kultury 2015“ (ZMP č. 413 ze dne 4. 9. 2008). Zpracování dalšího plánu by tedy znamenalo neefektivní vynaložení finančních prostředků, neboť o cílovou částku, kterou lze v rámci této oblasti čerpat, usiluje výše uvedený, již zpracovávaný projekt.

9.7.2 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti. Oblast podpory: 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb Oblast podpory se zaměřuje na podporu začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením a s cílem jejich návratu do společnosti a na trh práce. Podpora se zaměří především na poskytování sociálních služeb a tvorbu a realizace sociálně preventivních programů pro cílové skupiny osob, dále na podporu zvyšování odborné a profesní kvalifikace pracovníků v sociální oblasti a na podporu procesů řízení a managementu organizací a subjektů poskytujících služby, především při vstupu do podnikatelského prostředí s cílem posílení možností integrace cílových skupin. Oblast podpory se také zaměří na podporu systémových a národních aktivit v oblasti poskytování služeb zaměřených na sociální integraci. Doporučení: sledovat vývoj a vyhodnocovat možnosti využití programu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 9.7.3 Ostatní mimorozpočtové zdroje Za mimorozpočtové zdroje nelze považovat pouze programy Evropské unie, ale také programy ministerstev (MF ČR, MŠMT ČR) a Krajského úřadu Plzeňského kraje. Doporučení: trvale sledovat a vyhodnocovat možnosti využití všech mimorozpočtových zdrojů pro oblast sportu.

9.8

SPECIFICKÉ PROJEKTY V OBLASTI SPORTU

Specifické investiční záměry velkého rozsahu např. aquapark, nový fotbalový stadion, víceúčelová sportovní hala apod. budou posuzovány individuálně.

43


NÁVRHOVÁ ČÁST

SHRNUTÍ Z hlediska finančního zajištění rozvoje sportovních zařízení bylo shledáno za nejpodstatnější trvalé podporování grantových programů a udržení reálné hodnoty provozních výdajů, dále sestavení kritérií pro Komisi pro sport a mládež RMP, na základě kterých by bylo vyhodnocováno podání žádostí o přidělení prostředků nad rámec schváleného rozpočtu města. Neméně podstatné je také sledování mimorozpočtových výdajů.

44


NÁVRHOVÁ ČÁST

10. CELKOVÉ SHRNUTÍ Pro zajištění dostatečného počtu kvalitních sportovních zařízení a jejich využívání obyvateli města Plzně je potřeba realizovat následující opatření:

10.1 OBLAST FINANČNÍ PODPORY -

-

uplatňovat při sestavování rozpočtu zvýšení částky určené na krytí provozních nákladů sportovních zařízení (rozpočet OSI MMP a OŠMT MMP), a to úměrně objektivnímu navyšování nákladů; uplatňovat prostřednictvím OSI MMP při sestavování rozpočtu finanční prostředky na jednotlivé investiční záměry do městských sportovních zařízení;

-

každoročně uvolňovat do rozpočtu OŠMT MMP částku dle schválených grantových programů „Výstavba, rekonstrukce a přestavba sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech v Plzni“ a „Výstavba a přestavba víceúčelových sportovišť při ZŠ zřizovaných městem Plzní“ tak, aby nedošlo k reálnému snížení této částky;

-

podávat žádosti o přidělení částky z prostředků nad rámec schváleného rozpočtu (volné prostředky FRR MP, volné prostředky rozpočtu vykázané na základě průběžného a konečného vyhodnocování čerpání rozpočtu) na výstavbu, rekonstrukci a přestavbu sportovních zařízení při tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, a to na základě doporučení Komise pro sport a mládež RMP. Komise by doporučovala záměry v souladu se stanovenými pomocnými kritérii;

-

zohlednit při sestavování rozpočtu města a jednotlivých městských obvodů jednotlivé záměry veřejně přístupných ploch pro sportování, a to na základě posouzení Komise pro sport a mládež RMP;

-

sledovat vývoj a vyhodnocovat možnosti využití programu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost;

-

trvale sledovat a vyhodnocovat možnosti využití všech mimorozpočtových zdrojů pro oblast sportu.

10.2 ÚZEMNÍ ROZVOJ -

upřesnit potřeby vymezení dalších ploch pro sportovní zařízení v Územním plánu města Plzně, připravit návrhy změn územního plánu a připravit lokality pro rozvoj sportu, včetně výkupu pozemků;

-

projednat návrh náhradních lokalit pro ohrožená sportovní zařízení s příslušnými subjekty.

10.3 SYSTÉM INFORMOVÁNÍ -

vytvořit Sportovní informační centrum pro informování veřejnosti o sportovní činnosti a sportovních událostech.

45


NÁVRHOVÁ ČÁST

11. SEZNAM PŘÍLOH 1. Grafická příloha

Lokality vhodné pro rozvoj sportu a náhradní lokality pro ohrožená sportovní zařízení.

2. Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 533, konaného dne 9. 10. 2008.

46

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Koncepce sportu v Plzni

Recommend Documents