AKTUALIZACE KONCEPCE CYKLODOPRAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

AKTUALIZACE KONCEPCE CYKLODOPRAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Objednatel - Královéhradecký kraj Zpracovatel – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Pracovní verze č.4 – 25.2. 2009

Obsah

1

ÚVOD............................................................................................................................................. 4

2

ANALYTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 7 2.1 2.2

DOKUMENTY ŘEŠÍCÍ CYKLISTICKOU DOPRAVU NA NÁRODNÍ ÚROVNI, NA KRAJSKÉ ÚROVNI, LEGISLATIVA ......... 7 ZÁKLADNÍ POJMY, POUŽITÉ ZKRATKY .......................................................................................................... 8

2.2.1 2.2.2 2.3

CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH POTŘEB CYKLISTIKY ......................................................... 11

2.3.1 2.3.2 2.4

Cyklistická doprava - jízda za prací, zaměstnáním, do školy............................................ 12 Cyklistika - rekreační, turistická, volnočasová .................................................................. 13

OD VZNIKU KONCEPCE 2003, AŽ PO JEJÍ AKTUALIZACI 2008...................................................................... 16

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.5

Cyklostezky na území KHK .............................................................................................. 16 Cyklotrasy na území KHK ................................................................................................ 18 Vyhodnocení opatření organizačního charakteru ............................................................. 24 Vyhodnocení opatření přímé finanční pomoci .................................................................. 26

ANALÝZA PLÁNŮ NA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI CYKLISTŮ PRO OBDOBÍ 2009-2015 .......................................... 36

2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.6

Plány obcí a měst na výstavbu nových cyklostezek ......................................................... 36 Další doporučení na výstavbu nových cyklostezek .......................................................... 37 Cenová kalkulace & typy konstrukcí................................................................................. 39

STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLOTRAS S PŮVODNÍM NÁVRHEM DOZNAČENÍ .................................................................. 41

2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.7

Evropské cyklotrasy ......................................................................................................... 41 Nadregionální cyklotrasy .................................................................................................. 47 regionální cyklotrasy......................................................................................................... 58 Celkový přehled aktuálního stavu sítě cyklistických tras NAVRŽENÝCH v koncepci CYKLODOPRAVY z roku 2003....................................................................................... 61

NÁVRH ZMĚNY KATEGORIZACE A VEDENÍ CYKLOTRAS PŘEVZATÝCH Z KONCEPCE 2003 + DOPLNĚNÍ O NOVÉ TRASY PRO OBDOBÍ 2009 – 2015 ........................................................................................................... 62

2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.8

Cyklotrasy evropské ......................................................................................................... 62 Cyklotrasy nadregionální - mezinárodní ........................................................................... 65 Cyklotrasy nadregionální - národní................................................................................... 66 Cyklotrasy regionální a místní .......................................................................................... 71 Celkový přehled aktuálního stavu nově navrhované sítě cyklotras .................................. 73

ANALÝZA MOŽNOSTÍ PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY ........................................................... 74

2.8.1 2.8.2 2.9

Bike&Ride v kontextu základní dopravní obslužnosti ............................................................. 74 Bike&Ride a železnice - kontext volnočasové a turistické cyklistiky ................................ 80

FINANČNÍ ZDROJE PRO CYKLISTIKU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2009 - 2015...................... 85

2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.10

ROP NUTS II Severovýchod ........................................................................................... 85 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - PL ....................................................... 86 Plán rozvoje venkova pro léta 2007-2013 ........................................................................ 87 SFDI: Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek ........................ 88

ZÁVĚR ANALYTICKÉ ČÁSTI ........................................................................................................................ 89

2.10.1 2.10.2 3

Přehled a výklad základních pojmů .................................................................................... 8 Použité zkratky................................................................................................................. 10

SWOT analýza ................................................................................................................. 89 Celkové shrnutí ................................................................................................................ 91

NÁVRHOVÁ ČÁST ...................................................................................................................... 92 3.1 3.2

DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTIKY ................................................. 92 I. PRIORITA - ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY ........................................................................................... 93

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji

3.3 3.4 3.5

II. PRIORITA - ROZVOJ CYKLOTURISTIKY A TERÉNNÍ CYKLISTIKY V KRAJI ..................................................... 95 III. PRIORITA - KOORDINACE A PARTNERSTVÍ ............................................................................................ 98 AKČNÍ PLÁN ........................................................................................................................................... 100

3.5.1 3.5.2 3.5.3 4

Akční plán pro 2009 - 2010 ............................................................................................ 100 Akční plán na výstavbu cyklostezek pro 2009 - 2015..................................................... 102 Akční plán na realizaci systému bike&ride ..................................................................... 105

ZÁVĚR....................................................................................................................................... 106

3


1 Úvod Charakteristika Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj leží na severovýchodě České republiky u hranice s Polskem. Je zařazen do statistické jednotky NUTS II Severovýchod společně s krajem Libereckým a Pardubickým. Svoji rozlohou 4 758 km2 se mezi čtrnácti kraji ČR včetně hlavního města Prahy zařazuje na 9. místo. Sousedí s ním kraje Liberecký, Pardubický a Středočeský. V jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a Krkonoš - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem České republiky. Směrem k jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny, kde leží naopak nejníže položený bod kraje (202 m. n. m.). Výškové rozpětí tedy činí celých 1400 metrů, ovšem například na území okresu Hradec Králové to je metrů pouze 132. Rozloha území/okres ČR

Rozloha okresů v rámci kraje

km² 78 864

Královéhradecký kraj

4 758

Hradec Králové

875

Jičín

887

Náchod

851

Rychnov nad Kněžnou

998

Trutnov

1 147

Sídla a správní uspořádání Královéhradecký kraj zahrnuje území pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. V současnosti se v něm nachází takřka 550.000 obyvatel žijících ve 448 obcích a městech. Statutárním městem je Hradec Králové, kde je rovněž sídlo Královéhradeckého kraje, krajského úřadu, Univerzity Hradec Králové a dalších významných institucí. V rámci kraje je v současnosti 15 obcí s rozšířenou působností a registrováno více jak 50 svazků měst a o obcí založených za různým účelem. Na úseku cyklodopravy vyvíjí značené aktivity například: -

DSO Krkonoše – svazek měst a obcí DSO Horní Labe DSO Jestřebí hory DSO Region Orlické hory DSO Mikroregion Český ráj DSO Orlice DSO Novodbydžovsko

4


a další, které by zabraly ještě značný výčet. Tyto skutečnosti pak charakterizují i náročnost vzhledem k možné koordinaci činností tak, aby byl v rámci kraje využit v maximální míře společný potenciál a sladěny pokud možno v optimální míře zájmu kraje a mikroregionů, jednotlivých města obcí kraje. Území Královéhradeckého kraje, díky své terénní konfiguraci, uspokojí nároky takřka všech cyklistů, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek při cestě do zaměstnání, zábavou rekreaci, sportu nebo volnočasových aktivitách. Příznivcům horských kol jsou k dispozici cyklistické trasy v Krkonoších, vytýčené Správou KRANAPu, umožňující návštěvníkům navštívit mnohá krkonošská atraktivní místa při nenarušování cenných přírodních lokalit. Horské cyklistické trasy a sjezdy do nížin dále rovněž nabízejí Orlické hory, oblast Broumovska, Broumovských stěn, Javořích a Jestřebích hor. Atraktivitu území umocňují v příhraničí možnosti využití hraničních přechodů s Polskou republikou k návštěvě sousedního území. Podhůří kraje, nedosahující větších nadmořských výšek pak nabízí možnosti dalšího množství nejenom přírodních krás, ale rovněž historických a památkově cenných lokalit a objektů. V jižní části kraje je využitelnost kola jako dopravního prostředku umocněna převážně rovinatým terénem a to k dopravě do zaměstnání v rámci jednoho města nebo dojížďkově přijatelného spádového území.

5


Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje a její aktualizace Projektová organizace SURPMO a.s., ateliér Hradec Králové byla pověřena v roce 2002 Královéhradeckým krajem zpracováním pasportu cyklotras, který by dokumentoval současný stav, stanovil hierarchizaci cyklotras, cílovou strukturu a propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenil systém cyklotras kraje do mezinárodní středoevropské sítě. V návaznosti na „Pasport“ byl zpracován materiál týkající se „Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje“, kterou projednalo a schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 19. zasedání dne 24.4.2003. V základu tak byly stanoveny koridory základní páteřní sítě. V průběhu následujících let pak docházelo k postupnému upřesnění jednotlivých koridorů a to jak ze strany kraje, tak i samotnými městy, obcemi nebo svazky obcí. Na základě nově definovaných požadavků ze strany výše uvedených subjektů zadal v roce 2008 Krajský úřad Královéhradeckého kraje aktualizaci koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Realizací tohoto dokumentu bylo pověřeno Centrum dopravního výzkumu v.v.i. Brno. Cílem zhotovení díla je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009 -2015. Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti:

Bezpečnost dopravy cyklistů Infrastruktura pro cyklisty Doplnění stávající páteřní sítě

Součástí obsahu aktualizace Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje je také její doplnění o „Akční plán“ navržený na období let 2009 – 2015. Dále i zhotovení SEA „Posouzení vlivů Koncepce cyklodopravy“ na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, včetně všech potřebných náležitostí a úkonů, zejména předložení oznámení zpracovávané Koncepce cyklodopravy, dle zák. č. 100/2001 Sb., vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně vazby na vliv soustavy NATURA 2000, zajištění veřejného projednání, zápisu a všech činností souvisejících s naplněním „zákona“ a zapracování stanoviska MŽP do Koncepce cyklodopravy atd. Součástí zadání bylo také u vybraných tras mezinárodního významu (KČT č.24 Labská cyklotrasa, KČT č.22 Jizersko-Jesenická magistrála a Orlická cyklotrasa) provést jejich detailní zmapování s využitím GPS technologie, a to na základě metodiky „Jednotné GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR“, jejímž autorem je Centrum dopravního výzkumu v.v.i.

6


2 Analytická část 2.1 Dokumenty řešící cyklistickou dopravu na národní úrovni, na krajské úrovni, legislativa Národní dokumenty: • Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (MD - vládní dokument, 2004) • Cyklistika pro města (Kancelář pro úřední publikace EK, překlad MŽP, 2006) • Rozvoj cyklistické dopravy v České republice I. a II. díl (CDV-publikace, 2002) Krajské dokumenty: • Pasport cyklodopravy Královéhradeckého kraje (12/2002) • Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (4/2003) • Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015 (3/2007) • Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 – 2010 (9/2008) • Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje (1/2002) • Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2007 – 2013 (4/2008) Další dokumenty: • Metodika přírodě blízkých cest (ČEMBA, 2007) Legislativa: • Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích • Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích • Zákon č.56/2001 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb. • Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 289/95 Sb., o lesích • TP 132 „Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích“ • TP 65 „Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích“ • TP 108 „Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách“ • TP 133 „Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích“ • TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. • ČSN 73 61 10 „Projektování místních komunikací“ • ČSN 73 61 08 Lesní dopravní síť • ČSN 73 61 09 Projektování polních cest

7


2.2 Základní pojmy, použité zkratky 2.2.1 PŘEHLED A VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ >> Prvních osm bodů vychází z Technických podmínek 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“: (1) Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů. (2) Cyklistická trasa je pozemní komunikace upravena (dopravním značením případně i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru. (3) Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určena pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. (4) Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. (5) Pruh/pás pro chodce je část pozemní komunikace určené pro provoz chodců. (6) Společný pás pro provoz cyklistů a chodců je pozemní komunikace nebo její část určena pro společný provoz chodců a cyklistů. (7) Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz cyklistů. Označuje se dopravní značkou č. C 8a „Stezka pro cyklisty“. (8) Stezka pro chodce a cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz chodců a cyklistů. Označuje se: a) v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty", b) v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C10a „Stezka pro chodce a cyklisty“.

8


>> Další základní pojmy jsou definovány pro potřeby daného materiálu: (9) Bezmotorová doprava - systém bezpečných cest určených pro všechny druhy dopravy alternativních k dopravě motorové vedených mimo dopravní komunikace (cyklistická doprava, kolečkové brusle, pěší doprava, koloběžky, apod.) (10) Cyklostezka - cyklostezky, jako speciální cesty pro cyklisty, oddělené od automobilového provozu, budou využívány k pravidelným cestám lidí do zaměstnání, škol, za rekreací a podobně. Za předpokladu organizačního usměrnění jednotlivých druhů dopravy mohou být stezky využívány také chodci včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy (§ 2 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích..., ve znění pozdějších předpisů). (11) Cyklistika – v kontextu tohoto materiálu tento pojem zastřešuje cyklistická doprava, cykloturistiku a terénní cyklistiku (12) Cyklistická doprava – druh dopravy, který se podílí na celkově dělbě přepravní práce lidí do zaměstnání, škol, za nákupy, úřady apod. (13) Cykloturistika - forma rekreační cyklistky, která navazuje na tradice českého turistického hnutí. Pro naplňování turistické činnosti využívá jako přesunového prostředku jízdního kola. (14) Jednostopá cesta (singltrek) – stezka přírodního charakteru tak úzká, že jí nemohou využívat dvoustopá motorová vozidla. Její uživatelé se po ní musí pohybovat v zástupu, spíše než vedle sebe. (15) Terénní cyklistika – je svébytná forma rekreační cyklistiky, která se odehrává na lesních a polních cestách a stezkách. Je charakterizována potěšením jezdce z pobytu a z pohybu v přírodě, z radosti z ovládání kola a překonávání překážek a z pěkných výhledů do kraje. V obtížných úsecích může být kombinovaná s tlačením, případně s nesením kola.

9


2.2.2 POUŽITÉ ZKRATKY BMD CDV ČD ČEMBA ČR DSP DUR EU CHKO KČT SÚS KHK KÚ KHK KHK MD MK MRG MTB MZe NP NPP NPR ODSH ORRCRK OP ORP OŽPZ OŠ POV PPK PL PP PR ŘSD SO TP ÚK ÚSES VKP

- Bezmotorová doprava - Centrum dopravního výzkumu - České dráhy, a.s. - Česká Mountainbiková Asociace - Česká republika - Dokumentace pro stavební povolení - Dokumentace pro územní rozhodnutí - Evropská unie - Chráněná krajinná oblast - Klub českých turistů - Správa a údržba silnic Královehradeckého kraje - Krajský úřad Královehradeckého kraje - Královéhradecký kraj - Ministerstvo dopravy - Místní komunikace - Mikroregion - Mountainbike - Ministerstvo zemědělství - Národní park - Národní přírodní památka - Národní přírodní rezervace - Odbor dopravy a silničního hospodářství - Odbor regionálního rozvoje, cest. ruchu a kultury - Ochranné pásmo - Obec s rozšířenou působností - Odbor životního prostředí a zemědělství - Odbor školství - Program obnovy venkova - Přírodní park - Polská republika - Přírodní památka - Přírodní rezervace - Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správní oblast - Technické podmínky - Účelová komunikace - Územní systém ekologické stability - Významný krajinný prvek

10


2.3 Charakteristika a definování současných potřeb cyklistiky Cyklistika zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové kategorie, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce, školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Určité nedostatky samotné cyklistické dopravy lze naopak spatřovat v možnostech bezpečného parkování kol (ochrana před krádežemi, nedostatek kvalitních stojanů, úschoven). Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: • • • •

jízda za prací, zaměstnáním, do školy rekreační cykloturistické, rekreačně terénně cyklistické, sportovní (tato kategorie není touto prací řešena).

Definování potřeb cyklistů z pohledu funkce cyklotras: •

dopravní; Tato funkce umožňuje rychlé propojení 2 a více lokalit (obce, města, rekreační centra apod.) s předpokládanou opakovanou frekvencí užívání. Nezbytným předpokladem jsou parametry bezpečnosti a komfortu tras, které odvedou cyklisty ze stávajících dopravně zatížených komunikací. Zcela zásadní je požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost.

•

turistické (většina dnes registrovaných); Stávající síť cykloturistických tras má charakter, respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. V základní struktuře vznikla poměrně velmi rychle propojováním lokálních oblastí bez koncepce centrálního řízení. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. a II. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Návrh zásadně nerespektuje požadavky na dopravní funkci tras.

•

terénní;

11


Terénní cyklistika je vázaná na náročnější profily po převážně neupravených nebo upravených cestách s přírodním povrchem. Může se jednat o příměstské bikerské okruhy, sjezdové tratě a “bike parky” - centra vyžadující specifické prostředí. V současné době narůstá poptávka na možnost provozování těchto aktivit. •

kombinované; Kombinace sportovně - turistického užívání a dopravní funkcí připadá v úvahu v příměstských oblastech a na dálkových trasách přímo propojujících více sídelních útvarů. Z hlediska přepravních požadavků je atraktivní a perspektivní kombinace s jinými druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky, lanovky).

•

v městských aglomeracích. Řešení problémů cyklistiky v městských aglomeracích spočívá zejména v kompromisním užívání komunikací sdílených s motorovou dopravu a pěšími. Vyvolává to požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů a na celkovou organizaci dopravy ve městech. Územní plán měst musí do budoucna s požadavky na připojení satelitních útvarů, sídlišť, průmyslových zón apod. nutně počítat.

2.3.1 CYKLISTICKÁ DOPRAVA - JÍZDA ZA PRACÍ, ZAMĚSTNÁNÍM, DO ŠKOLY Při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno živičným povrchem. Výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny v krátkém časovém úseku. Významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Ideální stav, oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, nebo zklidněním celé oblasti, tzn. zónou 30. V případě cyklostezek dále rozlišujeme: • • •

C8 – stezka pro cyklisty, C9 - stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem, C10 - stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem.

Chce-li jet cyklista z místa bydliště do místa zaměstnání, či školy, tak potřebuje mít: • • •

k dispozici bezpečnou komunikaci pokud možno přímého směru bez větších převýšení; možnost na terminálech IDS a na železničních stanicích si kolo bezpečně uschovat a dále pokračovat hromadnou dopravou (v případě, že dojížďková vzdálenost je příliš velká) a možnost u zaměstnavatele, nebo ve škole si kolo bezpečně uschovat a provést odpovídají hygienu, včetně možnosti osprchování se (v případě, že cyklista dojede na kole až do zaměstnání).

Obdobná pravidla platí i pro cyklisty-zákazníky, kteří se potřebují dostat z místa bydliště na nákup, za službami, do úřadu apod.

12


V kontextu dojíždění lidí do zaměstnání pak uvádíme přehled 10 měst, ve kterých je největší podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce. Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, Královehradecký kraj TOP10 45% 40%

40%

40%

34%

35%

34%

30%

28%

25% 21%

21%

20%

20%

18%

17%

15%

10%

5%

0% Nový Bydžov Třebechovice pod Orebem

Týniště nad Orlicí

Chlumec nad Cidlinou

Jaroměř

Hradec Králové

Dobruška

Hronov

Hořice

Jičín

Zdroj: podklady Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001)

2.3.2 CYKLISTIKA - REKREAČNÍ, TURISTICKÁ, VOLNOČASOVÁ S ohledem na rozdílnou členitost reliéfu Královéhradeckého kraje se u rekreační cyklistiky doporučuje následující rozdělení: • Cykloturistika (důraz na produkty rekreační a poznávací jízdy). • Terénní cyklistika (důraz na produkty směřované na horská kola). Toto členění vychází ze švýcarského modelu (www.schweizmobil.ch), který mimo výše uvedené zastřešuje rovněž všechny ostatní druhy pohybové aktivity cestovního ruchu a to: • In-liny. • Pěší turistiku. • Vodáctví. Přestože se tento strategický dokument zabývá jen cykloturistikou a terénní cyklistikou, je jednoznačně na místě hledat při navrhování tras a budování komunikací i synergii mezi jízdním kolem a in-liny a mezi jízdním kolem a pěšími turisty.

13


2.3.2.1 Cyklistika při cykloturistických a poznávacích jízdách Cyklista jedoucí za rekreací, odpočinkem, za poznáním či provozující jízdu na kole nikoli jako prostředek, ale jako cíl svého snažení, má úplně jiné potřeby než cyklista jedoucí do zaměstnání, do školy, do úřadu apod. Takový potřebuje: •

• • • •

mít k dispozici bezpečnou cyklotrasu, která se vyhýbá frekventovaným silnicím (Je lhostejné, zda cyklistická komunikace má přímý směr či nikoliv. Je vynikající, pokud při plánování výletu např. v okolí města cyklista může vytyčit okruh a jednu bezpečnou cyklotrasu použít jako „odjezdovou“ a druhou jako „návratovou“.); se spolehlivě a bezpečně s kolem dostat z místa bydliště do výchozího bodu jízdy a pak z konečného bodu výletu do místa bydliště (Někteří cyklisté tuto potřebu řeší dopravou kol automobilem, jiní jezdí vlakem. Značná část cyklistů pak jede po vlastní ose); mít na trase kvalitní značení při zastávkách na cestě mít možnost uschovat nebo alespoň zaparkovat kolo mít po ruce informace o krajině, o zajímavostech a o praktických informacích jako jsou např. opravny kol (tuto potřebu cyklistů již teď jednotlivé regiony víceméně úspěšně řeší vydáváním propagačních a informačních materiálů a instalováním informačních a mapových tabulí podél tras. Na informačních tabulích ovšem praktické informace často nejsou uvedeny. Ve venkovské krajině by takové informace měly být ve středu obce, u měst na jejich okrajích, při cyklistické trase směřující do města. Informace by se měly týkat možností stravování, návštěvy pamětihodností, ubytování, opraven a prodejen kol).

Do kategorie cykloturistických a poznávacích cest patří i dálková, vícedenní či etapová jízda, která se od ostatních jízd vyznačuje třemi odlišnostmi:

cyklista veze na kole zavazadlo s osobními věcmi, přespává mimo domov, vyvstávají přitom vyšší nároky na organizační přípravu cesty, výběr trasy, na opravu defektů a údržbu kola.

Dálkový cyklista pak navíc potřebuje: •

mít výběr možností na ubytování či přenocování (v podstatě tato kategorie cyklistů volí dvě možnosti ubytování či přenocování - tábořiště a kempy (vlastní stan – nebo i bivak) nebo hotely, ubytovny, penziony);

14


2.3.2.2 Terénní cyklistika Podstatnou část aktivních cyklistů v České republice lze považovat za terénní cyklisty, protože vyrážejí do krajiny za přírodními cestami různé technické náročnosti. Plánování infrastruktury pro cyklistiku však k tomuto faktu zatím příliš nepřihlíží. Přitom infrastruktura přírodních udržitelných stezek, které ve své postatě neslouží pouze terénním cyklistů, ale všem lesním rekreantům, představuje pro rozvoj občanské vybavenosti sídel a rozvoj cestovního ruchu zatím nerealizovaný potenciál. Zisky z podpory terénní cyklistiky mohou být vůči vynaloženým nákladům velice efektivní. Podpora terénní cyklistiky by však měla spočívat v harmonizaci hospodářského a rekreačního využívání lesů, především lesní dopravní sítě (LDS). Pro minimalizaci vlivu na lesní hospodářství a životní prostředí je vhodné přihlížet k ustálené dobré praxi plánování a realizace přírodě blízkých cest, která v České republice zprostředkovává organizací ČeMBA (Čacká & Vančura 2008, Kvasnička 2007, Davis 2007, viz www.cemba.cz/publikace či v zahraničních publikacích Webber 2007, Felton et. al. 2004, Parker 2004).

15


2.4 Od vzniku Koncepce 2003, až po její Aktualizaci 2008 2.4.1 CYKLOSTEZKY NA ÚZEMÍ KHK

2.4.1.1 Cyklostezky 2003 Navržený systém Koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji předpokládal vybudování cyklostezek v těch úsecích cyklotras, u kterých by měly být splněny všechny vícefunkční předpoklady (bezpečnost cyklistů při jízdách do zaměstnání, školy či při rekreačních a turistických jízdách). V roce 2003 nebyla na území Královéhradeckého kraje vybudována žádná cyklostezka. Kratší úseky samostatných komunikací pro cyklisty ve městech (zejména v Hradci Králové) nebyly do koncepce cyklodopravy zahrnuty, protože průjezdy měst musí být řešeny samostatně v rámci územně plánovací dokumentace měst a obcí kraje. Koncepce cyklodopravy řešila vzájemné územní propojení jednotlivých sídel a rekreačních oblastí kraje, nikoliv detailní stanovení směrů a průjezdů větších měst cyklisty. Při rozhodování, v kterých částech kraje by měla být prioritně řešena kolizní a problémová místa, byla pozornost zaměřena na: •

• • • • • •

úseky sledující silnici I/11 mezi Hradcem Králové a Kostelcem nad Orlicí (Hradec KrálovéHradec Králové Parlament; Podhůří-Blešno; Blešno-Nepasice; Třebechovice pod OrebemPetrovice; Častolovice-Kostelec nad Orlicí; úsek Peklo-Bražec; úsek Běloves CLO-Velké Poříčí; úsek Vestřev-Hostinné-Kunčice nad Labem; úsek Červený Kostelec-Úpice; úsek Vrchlabí-Rudník; průjezd Novým Městem nad Cidlinou směrem k Chlumci nad Cidlinou, do Malých Kladrub.

Dalšími problémovými místy, kde se zvažovala výstavba samostatné cyklostezky, byly úseky ČernilovHradec Králové Slatina a Opočno-Dobruška.

2.4.1.2 Cyklostezky 2008 I díky finanční pomoci ze strany kraje je možné konstatovat, že se vize realizovat cyklostezky podařila a počet cyklistických stezek v kraji výrazně vzrostl. Pro jejich lepší evidenci byla v rámci aktualizované Koncepce cyklodopravy v KHK kraji vytvořena databáze, ve které jsou shrnuty údaje o celkovém počtu kilometrů, v četně cyklostezek ve městech a obcích, které neleží na žádné cyklotrase. Cyklostezky jsou pak rozděleny na intravilán / extravilán a na kategorii „C“ (komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9 nebo C10) a kategorie „B“ (ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů – označené dopravní značkou B111). 1 V případě komunikací označených B11 nebylo cílem záměrně pokrýt celou republiku, neboť bychom se zde dostali do zcela jiných čísel. Museli bychom mapovat každou lesní a polní cestu, účelovou komunikace apod. Naším cílem bylo spíše vyzvednout ty komunikace, které jsou hojně využívány cyklisty, v mnoha případech jsou „lidově“ označovány za cyklostezky a většinou slouží k denním cestám do práce, do škol, případně v rámci volnočasových aktivit. Takto je například označena část úseku cyklostezky Bečva, cyklostezky Hluboká – České Budějovice. Cílem bylo prostě upozornit na skutečnost, že i jiné komunikace jsou vhodné pro cyklisty. Ve městech jsme se snažili mapovat B11 minimálně, spíše jsme se zaměřovali na extravilán a na cesty, které propojují obce.

16


Celková délka komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění, je následující: 1. Celková hodnota (111,01 km, z toho cyklostezek je 102,47 km a 9,45 km kom. pro nemorová vozidla) 2. Celková hodnota, rozdělená na intravilán (75,33 km) a extravilán (34,77 km) 3. Celková hodnota pro intravilán s rozdělením na cyklostezky C8,C9,C10 (71,09 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla B11 (5,15 km) 4. Celková hodnota pro extravilán s rozdělením na cyklostezky C8,C9,C10 (31,38 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla B11 (4,3 km)

OBEC

Borohrádek Doudleby n.O. Hostinné Hradec Králové Chlumec n.C. Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Lánov Náchod Nechanice Police nad Metují Solnice Špindlerův Mlýn Teplice n.M. Trutnov Třebechovice pod Orebem Týniště nad Orlicí Velké Poříčí Vrchlabí DSO 1866

CELKEM

Celková délka komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění

Komunikace v intravilánu

Komunikace typu "C" v intravilánu (označené C8, C9, C10)

Komunikace typu "B" v intravilánu (označené B11)

Komunikace v extravilánu

Komunikace typu "C" v extravilánu (označené C8, C9, C10)

Komunikace typu "B" v extravilánu (označené B11)

[m]

[m]

[m]

[m]

[m]

[m]

[m]

CLK.

IN

IN-C

IN-B

EX

EX-C

EX-B

4100 1000 870 55000 400 1970 4300

0 500 370 55000 400 1970 4300

0 500 0 55000 400 50 4300

0 0 370 0 0 1920 0

4100 500 500 0 0 0 0

4100 0 0 0 0 0 0

0 500 500 0 0 0 0

2430 1510 12430 300 5500 4500 100 1930 4240

270 0 4480 0 0 0 100 0 4240

270 0 2350 0 0 0 100 0 3510

0 0 2130 0 0 0 0 0 730

2160 1510 7950 300 5500 4500 0 1930 0

2160 1510 4900 300 5500 4500 0 1930 0

0 0 3050 0 0 0 0 0 0

2450 1870 910 3000 2200

0 0 0 1500 2200

0 0 910 1500 2200

0 0 0 0 0

2450 1870 0 1500 0

2450 1620 910 1500 0

0 250 0 0 0

111010

75330

71090

5150

34770

31380

4300

Detaily k cyklistické politice jednotlivých měst a k cyklostezkám jsou uvedeny v příloze č.1: Situace ve městech a jejich okolí.

17


2.4.2 CYKLOTRASY NA ÚZEMÍ KHK

2.4.2.1 Cyklotrasy 2003 V roce 2003 byla navržena základní síť cyklotras Královéhradeckého kraje, která provedla hierarchizaci cyklotras a zajistila propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenila systém cyklotras kraje do sítě mezinárodních středoevropských cyklotras. Tato páteřní síť cyklotras kraje: • • • • • •

byla částečně vyznačena cykloznačkami; byla napojena na cyklotrasy sousedních krajů ČR; umožnila napojení na vznikající síť cyklotras sousedního Polska; nebyla doplněna o cyklotrasy místního významu, ale její vedení umožnilo napojení na páteřní systém; mapový výstup graficky rozlišil jak kategorie tak i stav cyklotras (již realizované, nebo připravované); na území KRNAP je cyklodoprava řešena a značena Správou KRNAP, proto páteřní síť zajistila napojení i na tento systém.

Cyklotrasy evropského významu 189km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 40km) Ve smyslu shora uvedených zásad byly na území kraje navrženy dvě cyklotrasy evropského významu. První - "Labská" pod číselným označením „24“, protíná kraj od jihu (od Vysoké nad Labem) k severu (do Vrchlabí, resp. Špindlerova Mlýna). Druhá s pracovním názvem "Berlín-Vídeň", či "Žitavská", vede od severozápadu (od Jičína a Českého ráje) k jihovýchodu (k Bělečku), a to bez jednotného značení využívajíc několika již vyznačených či teprve připravovaných tras nadregionálního významu (Cyklotrasa nebyla zahrnuta do Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje z roku 2002). Stav cyklotras evropského významu v roce 2003 Název cyklotrasy

Labská stezka Žitavská stezka I.část Žitavská stezka II.část Žitavská stezka III.část CELKEM

Číselné označení

24 14 181 182

Délka cyklotrasy na území KH kraje [km]

Délka vyznačených úseků na území KH kraje [km]

98 20 50 21 189

20 20 0 0 40

Cyklotrasy nadregionálního významu 469,5km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 111km) Výše zmíněné evropské osy jsou dále propojeny s hlavními sídelními centry, rekreačními oblastmi a se sousedními kraji ČR nadregionálními cyklotrasami. Severní příhraniční (č.22) Nejdelší z nich tzv. "Severní příhraniční" sleduje hranice státu a kraje od Zemské brány v Orlických horách (kam přichází z Pardubického kraje) po Vrchlabí (kde přechází do Libereckého kraje). Značení je připraveno v Orlických horách.

18


Jičín – Rožďalovice (č.14), Nechanice - Městec Králové (č.144) Napojení na Středočeský kraj zajišťují dvě cyklotrasy: Jičín - Staré Hrady - Libáň - Rožďalovice (Středočeský kraj) a Nechanice - Nový Bydžov - Městec Králové (Středočeský kraj). Hradec Králové - Orlické Hory (č.222) Z Hradce Králové vychází jednak nadregionální trasa č.222 spojující město s Orlickými horami. Její trasa je vyznačena zatím jen do Opočna. Hradec Králové – Slavětín nad Metují Dále je navrženo napojení krajského města také na oblasti okolí v.n. Rozkoš a Broumovsko. Orlická cyklotrasa V Třebechovicích pod Orebem navazuje na cyklotrasu č.222 trasa sledující tok Spojené a od Týniště nad Orlicí Divoké Orlice do Potštejna. Potštejn – Ústí nad Orlicí (č. 4046) Na orlickou cyklotrasu dále navazuje cyklotrasa základní sítě Pardubického kraje, směřující do Ústí nad Orlicí. (oproti pasportu z roku 2002 povýšena na nadregionální cyklotrasu) Častolovice – Rychnov n.K. – Deštné v O.h. V Častolovicích odbočuje připravovaná cyklotrasa sledující tok Kněžny do Rychnova nad Kněžnou a dále pokračující do Deštného v Orlických horách. Cyklotrasa STOLOVÉ HORY (č. 4020) Severovýchodní částí kraje prochází cyklotrasa, která spojuje Náchodsko s Broumovskem a atraktivní rekreační oblastí sousedního Polska (Hejšovina, Bor). Žacléř – Trutnov (č. 4081) Napojení polského Dolního Slezska s Trutnovskem je řešeno cyklotrasou, procházející od Královce Žacléřem a končící v Poříčí u Trutnova. Náchod – Jaroměř (č. 4034) Náchodsko, resp. město Náchod, je spojeno s Labskou cyklotrasou trasou sledující tok Metuje. Běloves CLO – Rtyně v Podkrkonoší – Trutnov Další cyklotrasa vycházející také z města Náchoda je navržena ve směru na Rtyni v Podkrkonoší s možným prodloužením až do Trutnova.

19


Stav cyklotras nadregionálního významu v roce 2003 Číselné označení

Název cyklotrasy

Severní příhraniční Jičín – Rožďalovice Nechanice – Městec Králové Hradec Králové – Orlické Hory Hradec Králové – Slavětín nad Metují Orlická cyklotrasa Potštejn – Ústí nad Orlicí Častolovice – Rychnov n.K. – Deštné v O.h. Cyklotrasa STOLOVÉ HORY Žacléř – Trutnov Náchod – Jaroměř Běloves CLO – Rtyně v Podkrkonoší – Trutnov CELKEM

22 14 144 222 4046 4020 4081 4034 4095


147 20 20 46 20 31,5 8 34 61,5 15 30,5 36 469,5


0 0 0 16,5 0 0 8 0 61,5 0 25 0 111

Cyklotrasy regionálního významu 340,5km cyklotras (v r.2003 bylo vyznačeno 127km) Regionální cyklotrasy propojují síť evropských a nadregionálních tras navzájem. Nejdůležitější z nich procházejí Podzvičinskem a Hořickem. Jih území (až od Labe v Předměřicích) k severu, k Nové Pace, protínají regionální cyklotrasy, které z Nové Paky směřují jednak do severní části Českého ráje (na Kozákov - Liberecký kraj), jednak zpět do labského údolí (do Hostinného) a dále k úpatí Krkonoš (do Mladých Buků). • • • •

Jičín – Klepanda Klepanda – Nová Paka – Hostinné – Mladé Buky Boháňka – Bělá u Pecky (č. 4135) Předměřice – Hořice (č. 4140)

Propojení od západu (od Konecchlumí) k východu (k Žírči) pokračuje dále přes Babiččino údolí a Branku až do údolí Metuje k předměstí Náchoda. • • •

Třtěnice – Konecchlumí – Žíreč (č. 4140, č. 4085) Stanovice– Choustníkovo Hradiště – Ratibořice (č. 4097, č. 4098) Ratibořice – Branka – Bražec (č. 4055)

Regionální cyklotrasy zajišťují napojení Hradce Králové s Chlumcem nad Cidlinou, dále napojení Novobydžovska s Chlumeckem a Kopidlnskem a v neposlední řadě také Libáňska s Soboteckem. • • • •

Libošovice – Sobotka – Staré Hrady Nový Bydžov – Kopidlno – Rožďalovice Kladruby nad Labem – Chlumec n.C. – Nový Bydžov – Ohnišťany Hradec Králové – Praskačka – Chlumec n.C. (č. 4198, č. 4199)

Nadregionální trasy Podorličí a Orlických hor doplňují regionální trasy, jejichž vedení pokrývá propojení hlavních rekreačních center Orlických hor.

20


• • • •

Peklo – Číhalka CLO (č. 4035) Šonov u Nového Města n.M. – Lhota u Nahořan – Spy – Valy (č. 4058, č. 4059) Třebechovice pod Orebem – Deštné v Orlických horách Rokytnice v Orlických horách – Kačerov

Stav cyklotrasy regionálního významu v roce 2003

Jičín – Klepanda Klepanda – Nová Paka – Hostinné – Mladé Buky Boháňka – Bělá u Pecky Předměřice – Hořice Třtěnice – Konecchlumí – Žíreč Stanovice – Choustníkovo Hradiště – Ratibořice Ratibořice – Branka – Bražec Libošovice – Sobotka – Staré Hrady Nový Bydžov – Kopidlno – Rožďalovice Kladruby n. L. – Chlumec n.C. – Nový Bydžov – Ohnišťany Hradec Králové – Praskačka – Chlumec n.C. Peklo – Číhalka CLO Šonov u N.M.n.M. – Lhota u Nahořan – Spy – Valy Třebechovice p. O. – Deštné v Orlických horách Rokytnice v Orlických horách – Kačerov CELKEM




4135 4140 4140,4085 4097,4098 4055 -

8 48 21 19 42 17 12 15 28 32

0 0 21 6 42 17 10,5 0 0 0

4198,4199 4035 4058,4059 -

27 18,5 16 39 13 355,5

0 18,5 12 0 0 127

Název cyklotrasy

Takto navržená páteřní síť cyklodopravy zajistila napojení rekreačních oblastí a to jak na ostatní území státu, tak i na území sousedních středoevropských států. Současně navzájem propojila pásy osídlení s jádrovými sídly (Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí Potštejn; Hradec Králové - Praskačka - Obědovice - Chlumec nad Cidlinou; Hronov - Náchod - Nové Město nad Metují; Červený Kostelec - Úpice; Hostinné - Vrchlabí). Rozsah a jednotlivé kategorie cyklotras celého systému pro rok 2003 shrnuje následující tabulka. cyklotrasy

délka v km

z toho vyznačeno km

z toho vyznačeno %

Evropské

189

40

21%

Nadregionální

469,5

111

24%

Regionální

355,5

127

36%

celkem

1014

278

27%

Páteřní systém cyklodopravy Královéhradeckého kraje tvořil v roce 2003 1 014 km cyklotras, z nichž bylo silničními značkami vyznačeno 278 km (27% z celkové sítě).

21


2.4.2.2 Upřespění vedení cyklotras 2004 - 2007 Ke zpracování a upřesnění průběhu navržených cyklotras SURPMem byly zadány cyklotrasy:

Labská cyklotrasa, KČT č. 24, Evropská cyklotrasa, délka 294 km z toho na území kraje 98 km Orlická cyklotrasa, nadregionální cyklotrasa, délka cyklotrasy 36 km z toho na území kraje 36 km Jizersko-krkonošská a Jesenicko-orlická magistrála, KČT č. 22 (příhraniční), nadregionální cyklotrasa, délka 301 km, propojující kraje LK, KHK a PK, z toho na území kraje 147 km Žitavská cyklotrasa Evropská cyklotrasa – výhledově navrhovaná Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice (s původně navrženým označením č. 144, následně přiděleným označením č. 4288 KČT)

Požadovaným výstupem byla grafická i digitální podoba díla se zákresy navržené a projednané trasy do mapy v měřítku 1:125 000, samostatný zákres do mapy v měřítku 1: 10 000, včetně částí navazujících na sousední kraj, identifikaci návazností na již realizované cyklotrasy nebo cyklostezky. Zákres problémových a kritických úseků. Návrh nových samostatně vedených úseků. Grafické vyjádření výškového profilu cyklotrasy s uvedením popisu rozhodujících orientačních bodů. V tabulkové části pak zpracování finanční náročnosti realizace cyklotrasy, vyčíslení celkových nákladů na značení, celkové technicko-ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření. Uvedené „Projekty“ byly v roce 2004 dokončeny. Zpracované výstupy jsou k dispozici a jejich některé úseky již konkrétně řešeny projektovou zpracovanou nebo zpracovávanou dokumentací k územnímu řízení nebo stavebnímu povolení. Začátkem roku 2005 byl k dopřesnění základní sítě zadán ještě „Projekt“ upřesnění cyklotras v části okresu Rychnov nad Kněžnou, dotýkající se koridoru:

Týniště nad Orlicí - Solnice - Skuhrov nad Bělou - Deštné v Orlických horách Kostelec nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou - Velký Uhřínov - Deštné v Orlických horách.

Hlavním cílem byl návrh optimalizace původně navržených souběžných cyklotras, vedoucích od Týniště n. O. a Kostelce n. O. do Orlických hor, z nichž úsek v koridoru Solnice Deštné byl veden po značně využívané komunikaci značně zatížené motorovou dopravou a nevhodný pro cyklistickou dopravu. Jaké další kroky byly podniknuty v návaznosti na zpracovanou „Koncepci“ Zjištění skutečného průběhu cyklotras na území kraje:

cyklotras dosud nevyznačených, ale s přiděleným číslem KČT stávajících vyznačených cyklotras zjištění ostatních značených cyklotras na území kraje provedení zákresů do map 1:10 000 digitalizace mapových podkladů a jejich zapracování do GIS kraje

Úkolem byly pověřeny následující subjekty:

R-projekt Hradec Králové, Ing. M. Samohrd (oblast Královéhradecko, Trutnovsko) Branka, o.p.s. Náchod (oblast Broumovsko, Trutnovsko) Mgr. P. Ďoubalík (oblast Orlické hory) Mgr. J. Petera (oblast Jičínsko, Krkonoše)

Výsledkem bylo zpracování údajů do mapových podkladů 1: 10 000 s následnou digitalizací tras a jejich zapracováním do GIS mapového serveru kraje.

22


2.4.2.3 Zmapování cyklotras s využitím GPS technologie 2008 Současný stav tří nadregionálních cyklotras byl zmapován s využitím GPS technologie na základě vytvořené jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Jednalo se o tyto cyklotrasy: - KČT č.24 Labská cyklotrasa - KČT č.22 Jizersko - Jesenická magistrála - Orlická cyklotrasa

2.4.2.4 Analýza údržby značení cyklotras Garantem turistických značených tras je u nás KČT, který mimo jiné provádí také kontrolu a následnou údržbu cyklotras. K této činnosti je ovšem zapotřebí zajistit nezbytné podmínky – jednak legislativní a jednak finanční. Od 1.1.2001 platí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a také prováděcí vyhláška k němu č. 30/2001 Sb. V ní jsou prvky značení cyklotras zobrazeny a zařazeny mezi tzv. informativní dopravní značky. Mají označení IS 19, IS 20 a IS 21. Novelizované TP č. 65: Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení pak stanovují i základní způsob bočního, výškového a směrového umístění jednotlivých dopravních značek (tedy i značek pro cyklisty), jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Žádný závazný předpis však dosud neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty, tedy kde přesně používat směrové tabule pro cyklisty IS 19, kde návěsti před křižovatkou pro cyklisty IS 20 a kde směrové tabulky pro cyklisty IS 21 a v jaké hustotě je osazovat. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklotras často volí velmi odlišnou hustotu značení a také jiný způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem značených cyklotras u nás je problém spojený s jejich údržbou, přesněji s financováním této údržby. Dle zkušeností KČT z posledních pěti let, je potřeba na údržbu značení vynaložit na 1 km vyznačené cyklotrasy 300,- Kč za rok. V případě Královéhradeckého kraje se tak jedná přibližně o 350 tis. Kč/1rok. Klub českých turistů již několik let dostává na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR částku 7 mil. Kč/ 1rok. Je to částka, která s určitými úspornými opatřeními a částečným dofinancováním ze zdrojů jednotlivých KÚ pokryje pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras. Jako možné východisko z této nedobré situace je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtu krajského úřadu, příp. velkých měst. Návrh je následující: 1) U cyklotras značených dopravními značkami pro cyklisty: -

údržbu značení cyklotras na silnicích ve správě Krajských správ silnic by zajišťovaly samy tyto správy a také by hradily náklady s tím spojené,

23


-

údržbu značení cyklotras na území velkých měst, kde jsou zřízeny TS, by zajišťoval sama tato města prostřednictvím svých TS a také by hradila náklady s tím spojené, údržbu značení cyklotras mimo silnic ve správě Krajských správ silnic a mimo území velkých měst by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by dostával od příslušného KÚ.

2) U cyklotras značených pásovými značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by byly hrazeny z rozpočtu MMR ČR. 2.4.3 VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ ORGANIZAČNÍHO CHARAKTERU V roce 2003 bylo přijato usnesení ZK, které ukládalo: • •

Zohlednění zapracování páteřní sítě cyklodopravy KHK při zpracovávání ÚPD (doporučujeme opětovně zahrnout do návrhové části) Ukládalo pro SÚS – zohlednit při rekonstrukcích komunikací ve správě problematiku cyklodopravy a bezpečnosti cyklistů (dnes již SÚS, a.s. – kraj si objednává služby)

Definice návrhu z roku 2003 a jeho vyhodnocení: NÁVRH Č.1: Koncepce rozvoje cyklodopravy by měla být po projednání krajským zastupitelstvem přijata jako jeden z podkladů pro tvorbu územně plánovací dokumentace měst a obcí a velkých územních celků Královéhradeckého kraje. Pro zajištění návaznosti na celostátní systém cyklotras i pro zajištění vzájemné provázanosti páteřního systému cyklotras kraje s místními cyklotrasami je nutné zachovat a stále zajišťovat úzkou spolupráci s celostátním garantem cykloznačení, tj. s Klubem českých turistů. HODNOCENÍ návrhu č.1: ÚKOL STÁLE TRVÁ. MĚL BY BÝT PŘEVZAT I DO „AKTUALIZACE KONCEPCE KHK“, JAKO NÁVRH BODU Č.2

NÁVRH Č.2: Jedním z hlavních prvků podstatně zvyšujících bezpečnost cyklistického provozu je budování cyklostezek, případně úprava a rozšíření krajnice silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy. Z tohoto důvodu by měly orgány Královéhradeckého kraje uplatnit při veškerých stavebních řízeních a plánovaných opravách silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy základního krajského systému, realizaci úprav umožňujících bezpečný cyklistický provoz. Ta by měla obsahovat, podle kategorie silnice, následující povinnosti: •

při přestavbě silnic I. třídy vybudování samostatného cyklistického pruhu (cyklostezky), vedoucí podél tělesa silnice (např. situace v Novém Městě nad Cidlinou, silnice I/11, řešení východně u Vrchlabí při silnici I/14). Šířka cyklostezky, při obousměrném provozu by měla činit minimálně 2 m. 24


•

při rekonstrukci silnic II. třídy by měla být stanovena povinnost vybudování zpevněné krajnice použitelné pro cyklisty o šířce minimálně 1 m po obou stranách silnice. Případně by bylo možno nahradit rozšíření a zpevnění krajnice vybudováním samostatné cyklostezky o minimální šířce 2 m.

Současně by měla být při veškerých projekčních pracích a následně při stavebních řízeních vedených pro stavbu nových silnic I., II. a III. třídy posouzena potřeba vybudování samostatného tělesa určeného pro cyklistický provoz. To by mělo být posuzováno při každé stavbě nové silnice bez ohledu na to, zda v trase nové silnice je či není uvažováno s vedením některé z cyklotras základního krajského systému cyklodopravy. HODNOCENÍ návrhu č.2: TENTO NÁVRH JE NADČASOVÝ A CELÝ BUDE PŘEVZAT DO AKTUALIZOVANÉ KONCEPCE CYKLODOPRAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE.

NÁVRH Č.3: Pro zvýšení propagace kraje by měly být cyklotrasy vedoucí z Turnova do Jičína (trasa č. 14), dále do Hradce Králové (zatím bez evidenčního čísla KČT) a dále až na jihovýchodní Moravu (Břeclav, trasa č. 182) přeřazeny do I. kategorie - evropská cyklotrasa. Tento záměr by měl být projednán s příslušnými orgány Libereckého, Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje a s Ústředím KČT (předsedou Rady značení, p. Mgr. Markvartem). HODNOCENÍ návrhu č.3: I PŘES PONĚKUD PROBLEMATICKÝ VÝVOJ TOHOTO PROJEKTU SE NÁVRH DOPORUČUJE PŘEVZÍT DO AKTUALIZOVANÉ KONCEPCE CYKLODOPRAVY KHK. POKUD VŠAK MÁ BÝT TATO CYKLOTRASA I NADÁLE ŘAZENA DO CYKLOTRAS EVROPSKÝCH, JE ZCELA NEZBYTNÉ, ABY BYLA JEDNOTNĚ PODPOROVÁNA VE VŠECH KRAJÍCH.

ÚKOLY K TRVALÉMU PLNĚNÍ: Zapracovat koncepce do všech ÚPD jako prvek veřejného zájmu. Rozpracovat systém navazujících služeb pro cestovní ruch. Připravit technologické modely budování a údržby cyklotras kraje.

25


2.4.4 VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ PŘÍMÉ FINANČNÍ POMOCI

2.4.4.1 Definice návrhu z roku 2003 Finanční náklady potřebné na dokončení celé sítě cyklotras Královéhradeckého kraje jsou poměrně veliké. Páteřní síť cyklotras kraje by měla být vyznačena silničními značkami. Z již provedeného vyznačení cyklotras v České republice lze odvodit průměrné náklady na vyznačení jednoho kilometru cyklotrasy, které činí 3 000,- Kč. Pro kompletní dokončení celého krajského systému cyklotras je nutno vyznačit ještě 736km cyklotras. Při průměrném nákladu 3 000 Kč/km činí odhad nákladu 2 208 000,- Kč. Plnou funkčnost páteřní sítě a výrazné zvýšení bezpečnosti cyklistů zajistí až realizace navržených cyklostezek. Jejich výstavba si však vyžádá podstatně vyšší finanční náklady nežli tomu je u značení cyklotras. Pro odhad jejich výše byla stanovena průměrná cena 1 km cyklotrasy široké 3 m na 1 650 000,- Kč. Koncepce cyklodopravy předpokládá vybudování 60 km cyklostezek, na jejichž výstavbu bude tedy nutno vynaložit přibližně 99 000 000,- Kč. Po připočtení nákladu na doznačení cyklotras lze odhadnout náklady na vybudování plně funkční sítě cyklotras Královéhradeckého kraje na 101 230 000,- Kč. V této částce nejsou zahrnuty náklady na výstavbu mostků a případných větších terénních úprav. Tyto specifické stavební prvky bude nutno zvlášť rozpočtovat u cyklostezky Peklo-Bražec a Vestřev-Hostinné-Kunčice nad Labem. Dokončenou páteřní síť cyklotras kraje - její značení (a to i její již dnes vyznačené úseky) je nutno pravidelně udržovat. Silniční značky jsou poměrně často ničeny a odcizovány. Ceny značek jsou nemalé (směrová tabule s 2m sloupkem 720,- Kč, směrová tabulka s 2m sloupkem 420,- Kč), proto je nutno kalkulovat i náklady spojené s údržbou. Odhad nákladů na údržbu vychází z celorepublikových průměrů a činí 300,- Kč na 1 km za rok. Pro již dokončené cykloznačení kraje by bylo zapotřebí částky min. 90 000,- Kč/rok. Po dokončení celé páteřní sítě činí odhad finančního nákladu na údržbu značení 300 000,- Kč/rok. K nákladům na údržbu značení je nutno připočítat i náklady na běžnou údržbu povrchu. Pro tento odhad zatím nejsou dostatečné podklady, protože cyklotrasy jsou většinou vedeny po veřejných komunikacích, jejichž údržbu provádí příslušný správce komunikace. Výše uvedené finanční náklady, které je nutno v části výstavby cyklostezek považovat pouze za spodní minimální mez, limitují časové možnosti dokončení koncepce cyklodopravy, a to zejména výstavbu cyklostezek. Z tohoto důvodu je nutno zvolit vhodný postup pomoci a koordinace úsilí všech subjektů, kteří se podílejí nebo budou podílet na realizaci koncepce cyklodopravy. Prvním důležitým úkolem je stanovení investora pro značení cyklotras a určení investora pro výstavbu cyklostezek. Vyznačení cyklotras by měla v tzv. "volné krajině" zajišťovat územně příslušná sdružení obcí a v územních obvodech měst by toto vyznačení mělo zajistit příslušné město. Údržbu značení by měla zajišťovat na silnicích II. a III. třídy Správa a údržba silnic a na místních komunikacích Klub českých turistů.

26


Výstavbu cyklostezek by měly zajišťovat územně příslušné svazky obcí, případně města a obce za finanční spoluúčasti kraje a státu. Provozní údržba cyklostezky musí být smluvně zajištěna jako jedna z podmínek zahájení výstavby. Ve volné krajině lze předpokládat podíl údržby krajské SÚS, v zastavěném území obce nebo jejich svazky. Nejdůležitější pomocí je finanční spoluúčast při výstavbě cyklostezek. Cyklostezka vyloučí nebezpečí střetu cyklisty s automobilem, které většinou končí těžkým zraněním cyklisty a bohužel někdy i jeho smrtí. Plán podpory výstavby cyklostezek by měl být volen tak, aby postupně eliminoval užívání nebezpečných úseků silnic cyklisty. Cyklostezky by proto měly být přednostně stavěny v místech, kde pro dosažení cíle není možno využít místní komunikace nebo málo používané silnice, kde zatížení stávající silnice automobilovým provozem je značné a šířka této silnice již dnes činí potíže i automobilovému provozu. Současně by mělo být vyhodnoceno i možné využití budované cyklostezky pro místní obyvatelstvo k cestě do zaměstnání, školy apod. Přednostně by proto měly být podporovány plány na stavbu cyklostezky v místech souvislého osídlení. Pro stanovení pořadí důležitosti budování cyklostezek je nutno vyhodnotit všechny faktory, které zvyšují bezpečnost cyklistů, umožní využití cyklostezky místním obyvatelstvem při cestě do práce, školy, za službami, kulturou apod. Na základě vyhodnocení všech těchto faktorů bylo stanoveno pořadí důležitosti výstavby cyklostezek: •

• • • •

při silnici I/11 úseky: Hradec Králové, Slezské Předměstí - Parlament; Podhůří, křižovatka Blešno; Blešno - Nepasice; Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí; Častolovice Kostelec nad Orlicí. Přednostně by měly být řešeny úseky v Hradci Králové, Blešno-Nepasice a Častolovice-Kostelec nad Orlicí. při Labské stezce, úseky: Nemojov, přehr. hráz - Debrné; Vestřev - Hostinné; Hostinné Kunčice nad Labem. Přednostně by měl být řešen úsek Hostinné- Kunčice nad Labem. Peklo - Bražec; Běloves CLO - Velké Poříčí; Vrchlabí - Rudník Průjezd Novým Městem nad Cidlinou do Malých Kladrub.

Zbylé cyklostezky registrované Pasportem jsou samozřejmě důležité pro funkčnost základní sítě cyklotras kraje, ale jejich současná absence neúměrně nezvyšuje nebezpečí cyklistického provozu na cyklotrasách, které tvoří základní systém kraje. Jedná se o následující cyklostezky: • •

Rtyně v Podrkonoší - Úpice; Hradec Králové, Slatina - Černilov.

Závěrem je třeba konstatovat, že i přes nemalé nároky systému cyklodopravy jak na lidský faktor, tak i na investiční a neinvestiční prostředky, považujeme jeho postupnou realizaci v navržené podobě za příspěvek nejen ke zvýšení atraktivity kraje pro jeho návštěvníky, ale především ke zlepšení životního prostředí jeho stálých obyvatel a zvýšení jejich bezpečnosti.

27


2.4.4.2 Realizace opatření v letech 2004 - 2008 K podpoře financování a realizaci „Koncepce“ byl orgánům kraje připraven návrh struktury dílčího programu, který po projednání ve Výboru pro regionální rozvoje následně schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje. V roce 2004 tak byl poprvé vyhlášen takzvaný dílčí program k podpoře cyklodopravy pod názvem: „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ s označením SPD 200407 Původní objem alokovaných prostředků pro vyhlášený dílčí program pro rok 2004 schválený do celkové výše 2 mil. Kč byl vhledem k požadavku a objemu předložených projektů posílen tak, aby požadavky na dotaci příjemcům byly v potřebné výši posíleny. Ve stanoveném termínu vyhlášeného 1. kola dílčího programu bylo předloženo celkem 15 projektů městy, obcemi nebo svazky. Celkové náklady na projekty 9.112.704.-. Kč s žádanou podporou 4. 186.000,- Kč. Po vyhodnocení a schválení podpořeno 11 projektů s dotací 3.152.000,- Kč. V průběhu roku 2004 bylo následně vyhlášeno ještě 2. kolo dílčího programu (alokované finanční prostředky ve výši 1 mil. Kč). Kraj obdržel celkem 3 žádosti, které byly posouzeny a doporučeny ke schválení a přidělení dotace do výše 1.360.000,- Kč. V rámci dodatečně schválených finanční prostředky z rozpočtu Královéhradeckého kraje bylo uvolněno na realizaci cyklostezky v Rychnově nad Kněžnou a pro obce Lánov celkem dalších 5 mil. Kč. Po drobnějších modelových úpravách a po schválení v orgánech kraje byl výše uvedený program vyhlášen také pro léta 2005, 2006 a rovněž i pro rok 2007. Podporovány jsou především projekty žadatelů, které mají přímou nebo bezprostředně návaznou souvislost na schválenou Koncepci cyklodopravy kraje. Schválené projekty řeší například: -

zvýšení bezpečnosti cyklistů v dopravě dokumentaci k územnímu řízení nebo stavebnímu povolení cyklostezek umístění infrastruktury (vybavení odpočinkových míst) značení cyklotras přímou realizaci opravy povrchů nebo výstavby nových úseků v trase cyklotrasy nebo cyklostezky

Jako příklad je možné uvést následující okruhy realizovaných projektů:

28


1. Zpracování dokumentace k územnímu řízení V tomto kontextu byly například podpořeny tyto úseky:

Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Vrchlabí - Nemojov (začátek vodní nádrže Les Království u Dvora Králové nad Labem). (294 tis. Kč). Nositel projektu. Svazek obcí Horní Labe). Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Horní Branná - Vrchlabí - Lánov - Černý Důl - Janské Lázně - Svoboda nad Úpou. Nositel projektu DSO Krkonoše - svazek měst a obcí. (294 tis. Kč) Dokumentace k územnímu řízení na části Orlické cyklotrasy – Město Kostelec nad Orlicí (silnice I/11) Dokumentace k územnímu řízení na části Orlické cyklotrasy – Město Týniště (silnice I/11) Dokumentace ke stavebnímu řízení a povolení – cyklostezka Vrchlabí – Lánov na části cyklotrasy KČT č. 22

Pro rok 2007 byl orgány kraje schválen a opětovně vypsán dotační titul umožňující podání žádostí o dotaci v rámci programů na podporu cyklodopravy pod označením:SPD 200704 s alokovanými finančními prostředky do výše 4,5 mil. Kč, který by měl podpořit rozvoj bezpečné cyklodopravy, včetně realizace doplňující infrastruktury. Projekty programu SPD 200704 zaměřené na zpracování dokumentace k územnímu řízení: Žadatel

Název projektu

Město Teplice nad Metují Projektová dokumentace cyklostezky Teplice nad Metují Zpracování projektové dokumentace na realizaci cyklostezky Jivany – Svatý Obec Libuň Petr – Šidloby – Kněžnice Projektová dokumentace v rozsahu ke stavebnímu povolení a prováděcí Obec Lánov dokumentace k Jizersko-Jesenické cyklotrase č. 22 - III. etapa 2. část cyklostezky v obci Lánov Vypracování prováděcí projektové dokumentace na realizaci cyklostezky (jako Město Trutnov části cyklotrasy KČT č. 22) mezi zimním stadionem v Trutnově po křižovatku u Elektrárny Poříčí Mikroregion Podchlumí Vypracování projektové dokumentace cyklostezky Konecchlumí-Hořice

29

Požadavek dotace (Kč) 155.000 150.000 286.552

50.000 249.800


2. Realizace opravy povrchů nebo výstavby nových úseků v trase cyklotrasy nebo cyklostezky Jako příklad je možné uvést některé následující realizované projekty:

A. Cyklostezka Kostelec nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí, součást Orlické cyklotrasy Financování stavby - vícezdrojové: SFDI Královéhradecký kraj město Kostelec n.0. obec Doudleby n.O.

4,726 mil. Kč 3,000 mil. Kč 0,586 mil. Kč 0,631 mil. Kč

Celková situace Cyklostezka slouží jako součást budoucí sítě cyklistické dopravy budované v rámci Královéhradeckého kraje , konkrétně úseku Hradec Králové – Potštejn.Ve schválené koncepci Královéhradeckého kraje je součástí Žitavsko - Orlické trasy úsek Hradec Králové - Potštejn. V tomto úseku byla s podporou Královéhradeckého kraje dokončena v roce 2005 projektová dokumentace na cyklostezku Lípa nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí. Po místních a státních komunikacích v Kostelci nad Orlicí je pak cyklodoprava přivedena k realizované cyklostezce Kostelec nad Orlicí - Doudleby nad Orlicí. Funkční využití Hlavním cílem tohoto projektu je zajištění bezpečnosti cyklistické dopravy (školy, zaměstnání) převedením tohoto provozu z velice frekventované a nebezpečné silnice I/11 na navrženou cyklostezku a zároveň umožnit rozvoj cykloturistiky v krásném údolí řeky Divoká Orlice mimo nadměrně zatíženou danou silnici I. třídy. Jako součást realizace trasy mezi Kostelcem nad Orlicí a Doudlebami nad Orlicí byl v červnu 2006 otevřen ještě další úsek cyklostezky „Za Dráhou“ procházející Kostelcem nad Orlicí délky 268 m. Komunikace je provedena se živičným stříkaným povrchem se zadrcením. Dotace byla poskytnuta Královéhradeckým krajem z grantového programu SPD 200507 vyhlášeného pod názvem „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ v celkové výši 133 057,50 Kč. Město Kostelec nad Orlicí uhradilo zbývající částku stavby, která činila 1 385 034,00 Kč.

30


31


B. lokalita Peklo u Nového Města nad Metují, lávky přes řeku Metuji Investor: Město Náchod Stavba dvou lávek přes řeku Metuji realizována v roce 2006 z prostředků města a dotace Královéhradeckého kraje v rámci dotačního titulu SPD 200606 – Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Parametry: teoretický rozpon lávek 24,0 m, šířka 2,0 m a teoretická výška 2,6 m. Financování stavby - vícezdrojové Lávka Ostrovy Lávka Peklo Celkem rozpočet

1.496.252,- Kč 1.948.915,- Kč 2.948.915,- Kč

Celý úsek tak umožní bezpečný pohyb cyklistů a ostatní občanské veřejnosti. Povrch úseku Peklo – Ostrovy je realizován v živičném povrchu. Obdobně je uvažováno s realizací v úseku Ostrovy – Náchod (cca 2,5 km). Jedná se tak o postupnou výstavbu cyklostezky v úseku Náchod – Peklo (Ostrovy) – Peklo – Nové Město n.M. a nadregionální cyklotrasy s pokračováním z Nového Města nad Metují do Jaroměře. Realizaci bude docílena možnost bezpečného pohybu cyklistů v trase Hronov – Velké Poříčí – Náchod (KČT č. 22), Náchod – Peklo – Nové Město n.M. (KČT č. 4020). Délka úseku cca 16 km.

32


C. Další projekty Příklad úseku víceúčelové cyklostezky v úseku Týništi nad Orlicí - Petrovice. Realizace byla uskutečněna z prostředků města a dotace SFDI. Cyklostezka je součástí Orlické cyklostrasy a je vedena v souběhu s komunikací I. třídy I/11. Dalším příkladem je realizace jednosměrné cyklostezka Police nad Metují - Velké Petrovice – Bezděkov Cyklostezka byla realizována z prostředků Města Police nad Metují, obcí Velké Petroviče a Bezděkov, SFDI a v rámci vyhlášeného dílčího programu Královéhradeckého kraje SPD200407 podpořena i finančními prostředky kraje. Realizovaný úsek podél komunikace II/303 v úseku Velké Petrovice – Police nad Metují (v Broumovském výběžku, okres Náchod) na části úseku cyklotrasy KČT č. 22 (realizováno v roce 2004). Dobrým příkladem jsou rovněž aktivity Města Náchoda a obce Velké Poříčí v okrese Náchod. Přeshraniční spolupráce s polským městem Kudowa Zdroj umožnila podání projektu v rámci programu INTERREG III A. Z takto získaných finančních zdrojů byly realizovány víceúčelové cyklostezky, které se staly součástí nejenom páteřní sítě kraje (KČT č.22), ale taktvaného „Masarykova okruhu“, který vytváří mezinárodní cyklistickou trasu propojující bezprostředně výše uvedené území měst a obcí. V rámci rekonstrukce hlavní zásobovací dopravní cesty do Broumovského výběžku vznikla rovněž z iniciativy města Náchoda nová cyklostezka. Je realizována jako víceúčelová, rovněž pro chodce, v úseku Náchod

33


autobusové nádraží – Náchod (Běloves) zastávka ČD. Tato víceúčelová komunikace je řešena v souběhu s již zmíněnou komunikace II/303. Realizováno rovněž za finanční pomoci a prostředku EU, státní dotace a prostředků z rozpočtu města.

Město Týniště nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou) Cyklostezka Týniště nad Orlicí – Petrovice Využití Šířka komunikace Délka úseku Zahájení stavby Dokončení stavby Financování stavby SFDI město Týniště nad Orlicí Celkový objem finančních prostředků

víceúčelová obousměrná (chodci, bruslaři) 3 m (živičný povrch) 1,6 km 22.09.2003 21.11.2003 více zdrojové 3 349 000 Kč 2 900 305 Kč 7 249 305 Kč

Dobrovolný svazek obcí Policka (okres Náchod) Cyklostezka Police nad Metují - Velké Petrovice – Bezděkov Využití Jednosměrná pouze pro cyklisty Šířka komunikace 1,4 m (živičný povrch) Délka úseku 5,5 km Zahájení stavby 2004 Dokončení stavby 2004 Financování stavby více zdrojové SFDI 1 980 000 Kč KHK částka neznámá Město Police nad Metují, obce částka neznámá Velké Petroviče a Bezděkov Celkový objem finančních prostředků částka neznámá

D. Příklady podpory z roku 2007 Pro rok 2007 byl orgány kraje schválen a opětovně vypsán dotační titul umožňující podání žádostí o dotaci v rámci programů na podporu cyklodopravy pod označením: SPD 200704 s alokovanými finančními prostředky do výše 4,5 mil. Kč, který by měl podpořit rozvoj bezpečné cyklodopravy, včetně realizace doplňující infrastruktury. Projekty předložené společně s žádostí o dotaci z programu SPD200704 týkající se výstavby cyklostezek: Žadatel Město Hostinné Obec Lánov Obec Chotěvice Obec Havlovice Obec Černý Důl Město Náchod

Název projektu Realizace Labské cyklotrasy č. 24 – úsek Hostinné (Podháj) Realizace cyklostezky KČT č.22 – II. etapa část B v k.ú. obce Lánov Realizace úseku D4 Chotěvice v rámci Labské cyklotrasy č. 24 Oprava povrchu cyklotrasy KČT č. 4018 v Havlovicích Zabezpečení cyklotrasy č.22 – III. Etapa - Čistá úsek Bražec – lávka za Ostrovy

34

Požadavek dotace (Kč) 1.043.636 1.180.000 324.000 75.000 380.800 1.559.250


3. Značení cyklotras a budování doprovodné infrastruktury Vyznačení cyklotrasy KČT č.14 v úseku Jičín - Staré Místo - Kostelec - Údrnice - Libáň - Dětenice s pokračováním do Rožďalovice. Základem byla zpracováná projektová dokumentace, kterou zafinancovalo město Jičín. Tím bylo vyřešeno definitivní zpřesnění navrhované regionální cyklotrasy Jičín - Libáň - Rožďalovice. Zvýšena bezpečnost cyklistů oproti původnímu návrhu „Koncepce“. V úseku Vestec – Chyjice je využito nově vybudovaných komunikací v rámci pozemkových úprav. Dále cyklotrasa pokračuje po stávajících komunikacích místního charakteru nebo III. třídy ve směru Kostelec - Libáň – Dětenice – Borek – Rožďalovice. Cyklotrasa č. 14 je navržena jako nadregionální trasa v trase Praha – Nymburk – Jičín – Turnov – Liberec – Hrádek nad Nisou s návazností na cyklotrasy SRN. Na již částečně vyznačené úseky cyklotrasy KČT č. 14 tak navázal projekt podaný v roce 2004 Mikroregionem Rozhraní se sídlem v Dětenicích, řešící vyznačení uvedené cyklolotrasy na území kraje. Doznačení cyklotras v KRNAPu – Krkonoše (realizace v roce 2006) Podkrkonošské cyklotrasy (značení podkrkonošských cyklotras a realizace infrastruktury dle projektu a navržených etap) Značení cyklotras v Mikroregionu Novobydžovsko (I.etapa 2006 v návaznosti na krajskou koncepci) Infrastruktura v Mikroregionu Brodec (odpočinková místa, realizace rok 2006 – cyklookruh „Brodec“ a další realizované projekty Projekty programu SPD 200704 zaměřené na značení a infrastrukturu Žadatel

Název projektu

Mikroregion Nechanicko Mikroregion Černilovsko Svazek obcí Horní Labe Mikroregion Novobydžovsko Krkonoše – svazek měst a obcí Dobrovolný svazek obcí Orlice Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory Cidlina, svazek obcí

Značení cykloturistických tras Mikroregionu Nechanicko II.etapa Infrastruktura pro cykloturistiku v Mikroregionu Černilovsko Doplnění doprovodné infrastruktury a značení Labské cyklotrasy č. 24 Cyklotrasy Mikroregionu Novobydžovsko – 2. etapa Krkonošské cyklotrasy na území Královéhradeckého kraje (etapa 2007) Na kole krajem Orlice

Město Kostelec nad Orlicí Mikroregion Urbanická brázda Mikroregion Podchlumí Obec Černý Důl Podzvičinsko

Na kole Kačenčinou pohádkovou říší Značení regionálních cyklotras mikroregionu Cidlina Realizace odpočinkového místa pro cykloturistiku u splavu v Kostelci nad Orlicí Cyklotrasy a informační systém Mikroregionu Urbanická brázda Cyklotrasa – „Podchlumí-krajina pískovce otevřená cyklistům“ – vybavení informačními tabulemi Zabezpečení cyklotrasy č.22 – III. Etapa – Čistá Realizace infrastruktury cykloturistiky Podzvičinska

Požadavek dotace (Kč) 326.040 195.000 75.000 103.000 129.920 389.750 335.000 165.000 90.000 210.000 258.750 380.800 157.500

CELKOVÉ SHRNUTÍ: JE MOŽNÉ KONSTATOVAT, ŽE DANÉ OPATŘENÍ BYLO ÚSPĚŠNĚ REALIZOVÁNO. JEHO SLABOU STRÁNKOU BYLO, ŽE NA CYKLISTIKU BYLO VYČLENĚNO RELATIVNĚ MÁLO FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (OLOMOUCKÝ KRAJ NAPŘÍKLAD INVESTOVAL 15 MIL. KČ)

35


2.5 Analýza plánů na zvýšení bezpečnosti cyklistů pro období 2009-2015 2.5.1 PLÁNY OBCÍ A MĚST NA VÝSTAVBU NOVÝCH CYKLOSTEZEK Pro splnění zadaného úkolu a vypracování objektivního materiálu bylo nutno shromáždit údaje jak o již vybudovaných, tak také o teprve připravovaných cyklostezkách na území kraje. Za tímto účelem byl vytvořen jednoduchý dotazník, který se rozeslal jednotlivým obcím s žádostí o sdělení, kolik a jaké cyklostezky již vybudovaly, a která místa na svém území plánují tímto způsobem dále propojit. Další informace o plánech jednotlivých obcí, měst a krajů jsou uvedeny v přílohové části „Situace ve městech a jejich okolí“. Následně proběhlo 5 koordinačních jednáních s jednotlivými obcemi, a to v těchto termínech: • 1.8.2008 (pro obce a města okresu Hradec Králové) • 6.8.2008 (pro obce a města okresu Rychnov nad Kněžnou) • 6.8.2008 (pro obce a města okresu Náchod) • 7.8.2008 (pro obce a města okresu Trutnov) • 7.8.2008 (pro obce a města okresu Jičín) Další informace byly získány také od Klubu českých turistů a konzultovány s jeho pověřenými členy (krajským koordinátorem a krajským cykloznačkařem). Na základě vyhodnocení získaných dat bylo stanoveno pořadí důležitosti výstavby cyklostezek s členěním na úseky, kde se zvyšuje bezpečnost cyklistů a současně leží na hlavní páteřní síti cyklotras a na úseky, kde je prioritou je zvýšení bezpečnosti cyklistů (odvedení cyklistů ze silnic I., II. a III. třídy). • Labská stezka - 47km nových cyklostezek; • Orlická cyklotrasa - 17km nových cyklostezek; • Jizersko-krkonošská a Jesenicko-orlická magistrála, KČT č. 22 (příhraniční) - 25km nových cyklostezek; • cyklotrasa č. 4095 Běloves CLO - Rtyně v Podkrkonoší - (Trutnov) - 15km nových cyklostezek; • trasa Hradec Králové - Černilov - 7km nových cyklostezek; • další problémové úseky, kde by bylo vhodné zvažovat výstavbu samostatné cyklostezky, kde je prioritou zvýšení bezpečnosti cyklistů (odvedení cyklistů ze silnic I., II. a III. třídy) – 99km nových cyklostezek. Plnou funkčnost páteřní sítě a výrazné zvýšení bezpečnosti cyklistů zajistí až realizace navržených cyklostezek. Jejich výstavba si však vyžádá podstatně vyšší finanční náklady nežli tomu je u značení cyklotras. Pro odhad jejich výše byla stanovena průměrná cena 1 km cyklotrasy široké 3 m na 3 mil. Kč. Koncepce cyklodopravy předpokládá vybudování nových 210 km cyklostezek, na jejichž výstavbu bude tedy nutno vynaložit přibližně 630 000 000,- Kč. Po připočtení nákladu na doznačení cyklotras lze odhadnout náklady na vybudování plně funkční sítě cyklotras Královéhradeckého kraje na 635 000 000 Kč. V této částce nejsou zahrnuty náklady na výstavbu mostků a případných větších terénních úprav. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 3.5.2. Akční plán na výstavbu cyklostezek 2009 - 2015

36


2.5.2 DALŠÍ DOPORUČENÍ NA VÝSTAVBU NOVÝCH CYKLOSTEZEK Kromě cyklostezek navrhovaných jednotlivými obcemi, byly do aktualizované koncepce cyklodopravy KHK zahrnuty také další lokality, u kterých se zpracovatel domnívá, že by měly být řešeny z pohledu bezpečnosti cyklistů. Jedná se zejména o místa, které jsou:

extrémně zatížené motorovou dopravou, včetně nebezpečných dopravních úseků a křižovatek, vhodná pro využití jízdních kol k denní dojížďce do cca 7 km vzdálenosti, s vytipováním spádových měst (dojížďka do škol, zaměstnání) u nichž lze vybudováním bezpečných cyklistických stezek vyvolat potenciální zájem o pravidelné využívání cyklistické dopravy.

Nebezpečné dopravní křižovatky a krátké úseky:

31 míst a úseků, které se nacházejí mimo intravilán obcí (maximálně při jejich okraji); přesná lokalizaci jednotlivých míst je obsažena ve vrstvě nebezp_mista.shp

Úseky extrémně zatížené motorovou dopravou s návrhem nových cyklostezek: - Okres Hradec Králové (7km nově navržených cyklostezek):

Hradec Králové – Sovětice (5km) Nový Bydžov – Chlumec nad Cydlinou (2km)

- Okres Jičín (48km nově navržených cyklostezek):

Jičín – Újezd pod Troskami (10km) Jičín – Jičíněves – Kopidlno (14km) Hořice – Konecchlumí (8km) Kopidlno – Libáň (5km) Samšina (u Sobotky) – Dolní Lochov (u Jičína) (3km) Vidochov – Nová Paka – Kumburský Újezd (3km) Nová Paka – Stará Paka (5km)

- Okres Náchod (10,7km nově navržených cyklostezek):

Náchod – Česká Skalice (3,5km) Nové Město nad Metují - Dobruška (4,5km) Hronov – Červený Kostelec (2,7km)

- Okres Rychnov n.K. (25,1km nově navržených cyklostezek):

Dobruška – Solnice (5,5km)

37


Opočno – Ledce (7,7km) Rychnov n.K. – Častolovice (6,2km) Rychnov n.K. – Třebešov (3,9km) Vamberk – Doudleby n.O. (1,8km)

- Okres Trutnov (8,4km nově navržených cyklostezek):

Trutnov – Úpice (7,1km) Svoboda nad Úpou – Mladé Buky (1,3km)

Místa vhodná na využití jízdních kol k denní dojížďce do cca 7 km vzdálenosti: Spádová města s výbornými podmínkami pro cyklistickou dopravu: Do této kategori lze zařadit města okresní Hradec Králové a Jičín, dále Nový Bydžov, Chlumec n.C., Třebechovice p.O., Jaroměř, Kostelec n.O., Týniště n.O. a Dvůr Králové. Spádová města s velmi dobrými podmínkami pro cyklistickou dopravu: Zde je možné uvést města Vrchlabí, Náchod, Česká Skalice, Hronov, Solnice, Vamberk a Hostinné. Spádová města s dobrými podmínkami pro cyklistickou dopravu: Rychnov n.K., Hořice, Nová Paka, Nové Město n.M., Broumov. Předpoklad intenzivní meziměstské cyklistické dopravy: Dobruška – Nové Město nad Metují Dobruška – Opočno Hořice – Lázně Bělohrad Jaroměř – Česká Skalice – Náchod – Hronov Jaroměř – Smiřice Kopidlno - Libáň Kostelec nad Orlicí - Doudleby nad Orlicí Nový Bydžov – Chlumec nad Cydlinou Rychnov nad Kněžnou – Solnice Trutnov – Svoboda nad Úpou Týniště nad Orlicí – Třebechovice pod Orebem Úpice – Rtyně v Podkrkonoší – Červený Kostelec Vamberk – Doudleby nad Orlicí

Každopádně tato navržená opatření nejsou pro období 2009 – 2010 zařazena mezi priority, které by měl podporovat kraj. Hlavním důvodem je skutečnost, že daná opatření musí chtít realizovat samotné obce a města. Bez jejich zájmu kraj nemůže nic v dané záležitosti dělat. Tato doporučení tak jen naznačují, že by se měla řešit a dávají prosror pro to, aby byly následně zařazeny mezi priority kraje pro období po roce 2010 (samozřejmě jen za zájmu obcí).

38


2.5.3 CENOVÁ KALKULACE & TYPY KONSTRUKCÍ Při stanovení předpokládaných nákladů je třeba brát v úvahu, že cenové náklady na běžný metr cyklostezky se liší dle typu kostrukce cyklostezky. Níže jsou uvedeny jednotlivé typy: TYP 1 Živičná konstrukce včetně zemního tělesa 5 cm Asfaltový beton 10 cm Obalované kamenivo OK II 20 cm lože z drti 32-63, zhutněno konstrukce položena na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu na veškeré cesty s nepříznivými sklonovými poměry pravidelně pojížděné a na vybrané cyklotrasy cca 1500 Kč/m2 TYP 2 Živičná konstrukce bez zemního tělesa 5 cm Asfaltový beton 10 cm Obalované kamenivo OK II 20 cm lože z drti 32-63, zhutněno cca 1200 Kč/m2 TYP 3 Konstrukce stezky s mlatovou úpravou posyp z kameniva drceného 130kg/m2 15 cm podkladní vrstva z kameniva 0-90mm 10 cm vyrovnání pláně do 10cm 0-63mm konstrukce položena na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu, v případě velkého podélného sklonu osazená svodnicemi cca 500 Kč/m2 TYP 4 Drobné vyspravení konstrukce (obrusná vrstva z asfaltového betonu 5 cm Asfaltový beton penetrační nátěr spojovací 1,6 kg/m2 cca 350 Kč/m2

39


DALŠÍ TYPY KONSTRUKCÍ Penetrace Penetrační nátěr 1,9 kg/m2 10 cm Recyklát existujícího povrchu na cesty s existujícím zpevněným povrchem (živičným, resp. z obalovaného kameniva), který vyžaduje opravu cca 50 Kč/m2 Penetrační makadam (M) penetrační nátěr 1,9 kg/m2 10 cm penetrační makadam PA penetrační nátěr nátěr spojovací 1,6 kg/m2 15 cm podkladní vrstva z kameniva 32-63mm 10 cm vyrovnání pláně do 10cm 32-63mm na polní a lesní cesty, nezatížené pravidelnou dopravou, bez odvodňovacího podélného zařízení vhodné pro mírné spády, v kombinaci s velkým příčným spádem i do nepříznivějších sklonových poměrů. Osazen ocelovými svodnicemi cca 150 Kč/m2 Recyklace původního materiálu za použití stabilizačního prostředku GLORIT Tato moderní technologie pro výstavbu a zpevnění cest, stezek a cyklostezek funguje na principu recyklace původního materiálu, do něhož se přidává cement a stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi pevná a odolná vrstva (20 cm tloušťky), která skvěle odolává mrazu i značnému zatížení. (jedná se vlastně o podkladní vrstvu) Cesty upravené touto technologií mají charakter zpevněné cesty z minerálního betonu. GLORIT je stabilizační prostředek na bázi solí v práškové formě; byl vyvinut v Japonsku a úspěšně se používá více než 15 let. Hlavními výhodami této technologie jsou:

Odpadá odvoz a dovoz materiálu. Šetří se zásoby písku a štěrku. Nedochází ke změně prostředí. Zrychluje se doba realizace projektů.

Cena: cca 800 Kč/m2 Závěrem je třeba konstatovat, že i přes nemalé nároky systému cyklodopravy jak na lidský faktor, tak i na investiční a neinvestiční prostředky, považujeme jeho postupnou realizaci v navržené podobě za příspěvek nejen ke zvýšení atraktivity kraje pro jeho návštěvníky, ale především ke zlepšení životního prostředí jeho stálých obyvatel a zvýšení jejich bezpečnosti.

40


2.6 Stávající síť cyklotras s původním návrhem doznačení Hierarchizace základního systému cyklotras Královéhradeckého kraje vychází z „Koncepce“ z roku 2003. Cyklotrasy jsou rozděleny na evropské, nadregionální a regionální. 2.6.1 EVROPSKÉ CYKLOTRASY Definice Koncepce 2003: Cyklotrasy propojující území a větší města středoevropských států. Jsou vedeny po komunikacích se zpevněným povrchem, většinou silnicích III. třídy s malým automobilovým provozem, dobře sjízdných běžnými turistickými koly. Jejich vedení terénem je voleno tak, aby nepřekonávaly velké výškové rozdíly a mohli je tak využívat i cyklisté s menší fyzickou zdatností. V evidenci KČT jsou číslovány jedno, příp. dvoucifernými čísly. Jejich značení je provedeno silničními cykloznačkami. Územím Královéhradeckého kraje prochází jedna takto definovaná cyklotrasa Labská stezka (cyklotrasa č. 24), která má přímou návaznost na cyklostezku v Německu. Jako součást realizace Koncepce 2003 byla však navržena také další Evropská cyklotrasa – tzv. Žitavská. Ta ovšem svými parametry odpovídá spíše nadregionánímu charakteru. Komentář Aktualizace 2008: Oproti roku 2003 došlo ke značné změně pohledu na parametry evropských cyklotras. Snahou je i maximální segregace od motorové dopravy. Tzn. ani silnice III.třídy již zcela nevyhovují parametrům „evropské“ cyklotrasy. Ta by měla být především tvořena cyklostezkami, nebo víceúčelovými komunikacemi. Stejně jako v roce 2003 by se měl sledovat na těchto cyklotrasách i dopravní aspekt – dojížďka na kole do práce, do zaměstnání. Tuto podmínku zatím splňuje jen Labská cyklostezka. Aktuální stav cyklotras evropského významu navržených v koncepci cyklodopravy 2003

CYKLOTRASY EVROPSKÉ Labská stezka Žitavská stezka I.část Žitavská stezka II.část Žitavská stezka III.část CELKEM




98 20 50 9

64 20 31 9

177

124

24 14 181 181

Cyklotrasa č. 24 - Labská stezka – zbývá doznačit 33,5km Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou R-PROJEKT z Hradce Králové (Ing. Martin Samohrd) v roce 2004. Jako součást Aktualizace dokumentu byla v roce 2008 zmapována s využitím GPS technologie na základě jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Navrhovaná trasa sleduje tok řeky Labe od jeho pramene po ústí do moře v Hamburku. Územím Královéhradecka prochází její počáteční úsek ze Špindlerova Mlýna k Vysoké nad Labem, kde opouští území kraje a přechází do kraje Pardubického. Z důvodu naprosto nevyhovujícího stavu na silnici II/295 mezi Špindlerovým Mlýnem a městem Vrchlabí - vysoká frekvence provozu motorových vozidel – byl začátek značení dočasně přesunut ze Špindlerova Mlýna do Vrchlabí k nádraží ČD - Restaurace „Kufr“. 41


Již od Vrchlabí cyklotrasa sleduje tok řeky a pouze v minimální míře se od něho odklání. V současnosti (2008) je vedena zatím převážně po silnicích III. třídy. V dohledné době se však plánuje vybudování několika nových cyklostezek, které by odklonily cyklistu, jednak z poměrně frekventované silnice tvořící silniční přivaděč z Královédvorska do středních Krkonoš, a jednak také ze silnice I. třídy č. 37. Cyklostezky jsou plánovány pro období 2009 – 2015 v těchto úsecích:

Kuks - Hradec Králové: délka 23 km; předpokládané náklady jsou 130 mil. Kč; V současnosti bylo vyhlášeno výběrové řízení na Dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR)

Hradec Králové – Vysoké nad Labem: jedná se o součást stezky „mechu a perníku“, jejíž délka na území kraje činí cca 6km; k dispozici je zatím projednaná vyhledávací studie stezky s návrhem jejího umístění v území, fotodokumentace a dále návrh postupu v dalších přípravných činnostech projektu včetně koordinace jeho účastníků. V roce 2008 bylo již zadáno zpracování dokumentace k ÚŘ, zpracovatel TRANSCOLSULT s.r.o. Hradec Králové.

Kunčice nad Labem - Hostinné - Nemojov, po přehradní hráz: Připravovaná cyklostezka využije stávající cestu podél přehradního jezera a od konce vzdutí bude vybudována při silnici II/299 do Vestřeva. Zde musí pro přechod Labe použít silnici I/16 a pak využije místní účelovou zpevněnou komunikaci. Z Hostinného do Klášterské Lhoty povede při želez. Trati (v Hostinném bude nutno obnovit most přes Labe). Z Klášterské Lhoty do Kunčic bude opět nutno vybudovat samostatnou cyklostezku. Z Kunčic do Vrchlabí je možno využít postranní místní komunikace vedoucí rovnoběžně se silnicí. Vybudováním cyklostezky se vyloučí cyklistický provoz z úzké a poměrně frekventované silnice (První úsek cyklostezky „Kukčice (železniční přejezd) – Vrchlabí“ vedoucí podél železniční trati začal být realizová již napodzim roku 2008.) Vybudovanou cyklostezku v úseku Hostinné - Vrchlabí budou moci využít i místní obyvatelé k cestě do práce či školy - šířka cyklostezky (používané pro oba směry jízdy) minimálně 1,5 m, doporučená šířka 2-3 m)

42


Realizovány jsou tyto úseky:

Vrchlabí (jih) – 1km Hostinné (napříč celým městem) – 3km Jaroměř (východ) – 1km Hradec Králové (součást sítě cyklostezek města HK) – 4km

Délka cyklotrasy, která protíná kraj od severu k jihu a postupně klesá z nadmořské výšky 710 m (ve Špindlerově Mlýně) na 240 m (ve Vysoké nad Labem) činí na území kraje 98 km. Silničním značením je na území KHK vyznačeno zatím 64,5 km (tedy cca 60%), a to v úseku z Vrchlabí do Skaličky. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 24 "Labská" Vrchlabí - Skalička 0.00 km Vrchlabí, (430.00 m.n.m.) 4.00 km Kunčice nad Labem, (405.00 m.n.m.) 14.00 km Hostinné 20.00 km Debrné 24.00 km Nemojov 27.00 km Tešnovská přehrada (údolní nádrž Les království), (330.00 m.n.m.) 30.00 km Nové Lesy 34.00 km Dvůr Králové nad Labem 38.00 km Žireč 40.00 km Stanovice 42.00 km Kuks, (290.00 m.n.m.) 46.00 km Heřmanice, (280.00 m.n.m.) 49.50 km Jaroměř, (265.00 m.n.m.) 57.00 km Černožice, (255.00 m.n.m.) 60.50 km Smiřice, (255.00 m.n.m.) 63.50 km Skalice, (245.00 m.n.m.) 64.50 km Skalička Zbývá doznačit: 33,5 km

43


Žitavská stezka – zbývá doznačit 22km Ke stávající mezinárodní (evropské) cyklotrase – Labské stezce – je v návrhu předpokládáno vyznačení a stanovení druhé mezinárodní cyklotrasy, spojující Spolkovou republiku Německo s Rakouskem (trasa Berlín – Vídeň), pracovně pojmenovaná jako Žitavská stezka. Její průběh využívá již stávající vyznačené trasy, jejichž dnešní směr sleduje propojení severních Čech s jižní Moravou. Cyklistické značení příslušných úseků již existujících cyklotras by mohlo být v cílovém stavu sjednoceno. Veškeré propagační materiály a případné akce podporující cestovní ruch a turistiku by však měly být realizovány pod sjednocujícím logem celé navrhované mezinárodní cyklotrasy. V současné době je vyznačena cyklotrasa č. 14, vedoucí od hranic republiky v Hrádku nad Nisou a spojující Liberecko se středními Čechami. Z Liberce pokračuje přes Turnov do Českého ráje, kde v údolí Žehrovky vstupuje do Královéhradeckého kraje. Protíná severojižním směrem západní část Jičínska, nejdále k východu zasahuje až do Jičína. Zde navržená mezinárodní cyklotrasa přechází na navrženou cyklotrasu Hradec Králové – Jičín (cyklotrasa č. 14 pokračuje dále do středních Čech). Cyklotrasa Jičín – Hradec Králové je vedena po silnicích III. třídy rovinatým terénem jen s malými výškovými převýšeními až do Hradce Králové. Vyznačení cyklotrasy je již částečně provedeno silničními značkami. Z Hradce Králové pokračuje po trase cyklotrasy č. 181, která začíná v Hradci Králové. Prochází po lesní silničce hradeckými lesy a před Bělečkem přechází do Pardubického kraje. Pokračování cyklotrasy po území Pardubického kraje (v okresech Ústí n.O. a Svitách) je vyznačeno silničními cykloznačkami. Další průběh po území Moravy, až k rakouské hranici je již vyznačen silničními cykloznačkami. V Královéhradeckém kraji je vedena převážně po zpevněných účelových komunikacích v rovinatém terénu. Žitavská stezka - Cyklotrasa č.181 (První část): Hradec Králové – Jičín Cyklotrasa spojuje Hradec Králové s Jičínem a s využitím cyklotrasy č. 14 s Českým rájem. Současně tato cyklotrasa umožňuje souvislé napojení jihovýchodní Moravy (cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav) na Český ráj a Liberecko. Cyklotrasa je vedena po silnicích III. třídy rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 50 km a je vyznačena zatím pouze v úseku Stěžery – Chomutice za použití silničních značek. Návrh cyklotrasy zpracovala firma SURPMO, Ateliér, Hradec Králové Na cyklotrase je vybudována zatím pouze jediná cyklostezka v úseku Nechanice – Staré Nechanice. Další cyklostezky jsou plánovány v úsecích Hradec Králové – Stěžery a Popovice – Jičín. Žitavská stezka - Cyklotrasa č. 181 (Druhá část): Hradec Králové – Břeclav Cyklotrasa vytváří spojení mezi východními Čechami a jihovýchodní Moravou. Začíná v Hradci Králové, prochází po lesní silničce hradeckými lesy a před Bělečkem přechází do Pardubického kraje. V Královéhradeckém kraji je vedena převážně po zpevněných účelových komunikacích v rovinatém terénu. Původní návrh cyklotrasy pod číslem 182 byl veden přímo přes Borohrádek. Po jeho aktualizaci byla však cyklotrasa s novým označením 181 přesunuta jižněji od Borohrádku, a to již pouze na území Pardubického kraje. Délka na území kraje činí cca 9 km, z toho 1,8 km po cyklostezkách v rámci města Hradec Králové. Po hranici kraje je stezka kompletně vyznačena silničním značením.

44


DOPORUČENÍ Pokud má být tato cyklotrasa i nadále řazena do cyklotras evropských, je zcela nezbytné, aby byla jednotně podporována ve všech dotčených krajích a to jak formou budování nových cyklostezek, rozšiřování doprovodné infrastruktury apod. tak i formou samotné propagace. Tato cyklotrasa může být také prezentována jako tzv. stezka dědictví, kterou by měly naplňovat projekty nadregionálního i mezinárodního významu (Po stopách uhelného hornictví v Dolnoslezské pánvi od 16. století po současnost, Bitva 1866 na území Královéhradeckého kraje, Obnova barokních komponovaných krajin Královéhradeckého kraje).

45


Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 181 Obora - Stěžery 0.00 km Obora v Cholticích 4.00 km Ohnišťany, (245.00 m.n.m.) 7.00 km Šaplava, (255.00 m.n.m.) 10.00 km Myštěves, (245.00 m.n.m.) 13.00 km Petrovice, (250.00 m.n.m.) 16.00 km Lodín, (250.00 m.n.m.) 19.00 km Staré Nechanice 20.00 km Nechanice, (250.00 m.n.m.) 24.00 km Zámek Hrádek u Nechanic 25.00 km Hrádek 27.00 km Radíkovice 31.00 km Stěžery Cyklotrasa č. 181 Hradec Králové, Malšovice - Bělečko 0.00 km Malšovice 1.00 km Náhon 5.00 km U Dvou závor 6.50 km U Sítovky 9.00 km Bělečko Zbývá doznačit: 22 km

46


2.6.2 NADREGIONÁLNÍ CYKLOTRASY Definice Koncepce 2003: Nadregionální cyklotrasy vytvářejí na celostátní úrovni základní síť cyklotras. Umožňují propojení krajů, významných rekreačních oblastí s velkými městy a koncentracemi osídlení. Zajišťují také napojení těchto cyklotras na významné turistické cíle sousedního Polska, příp. na významné, cyklistické trasy vybudované polskou stranou v pohraniční Wroclawského vojvodství. Jsou vedeny po komunikacích se zpevněným povrchem (většinou silnice III. třídy, místní komunikace apod.), které mohou bez potíží využít majitelé běžných turistických kol. V evidenci KČT jsou číslovány dvou a trojcifernými čísly (výjimečně jsou použita čtyřciferná čísla). Jejich značení je provedeno silničními cykloznačkami. Komentář Aktualizace 2008: V případě nadregionálních cyklotras je velmi důležité hodnotit také jejich funkčnost. Prioritně by měly být podporovány zejména takové cyklotrasy, které kromě rekreační funkce (otázka pouhého značení a její údržby) řeší i funkci dopravní, jež je spojena s budováním nových cyklostezek na daných cyklotrasách. I v tomto případě je snahou zajistit maximální segregaci cyklotras od motorové dopravy. Tzn. ani silnice III.třídy již zcela nevyhovují parametrům „nadregionální“ cyklotrasy. Ta by měla být především tvořena cyklostezkami, nebo víceúčelovými komunikacemi. Stejně jako v roce 2003 by se měl sledovat na těchto cyklotrasách i dopravní aspekt – dojížďka na kole do práce, do zaměstnání. Aktuální stav cyklotras nadregionálního významu navržených v koncepci cyklodopravy 2003

CYKLOTRASY NADREGIONÁLNÍ


Orlická cyklotrasa Severní příhraniční Jičín – Rožďalovice Hradec Králové – Orlické Hory Cyklotrasa STOLOVÉ HORY Náchod – Jaroměř Potštejn – Ústí nad Orlicí Žacléř – Trutnov Běloves CLO – Rtyně v Podkrkonoší – Trutnov Nechanice – Městec Králové Hradec Králové – Slavětín nad Metují Častolovice – Rychnov n.K. – Deštné v O.h. CELKEM

22 14 222 4020 4034 4046 4081 4095 144 -

47



45 147 20 46 61,5 30,5 8 15 36 28 20 34

0 112,5 20 16,5 61,5 30,5 8 15 18 28 0 0

491

310


2.6.2.1 Cyklotrasy, kde se výrazně řeší i dopravní funkce Orlická trasa: Hradec Králové - Třebechovice nad Orebem - Kostelec nad Orlící – Potštejn – nutno vyznačit celou trasu, tedy cca 50km

Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako součást Aktualizace dokumentu byla v roce 2008 zmapována s využitím GPS technologie na základě vytvořené jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Cyklotrasa sleduje tok Spojené a Divoké Orlice. Úsek od ústí Orlice do Labe, z Hradce Králové do Třebechovic zajišťuje cyklotrasa č. 222. Vybudováním cyklostezek se vytvoří souběžná komunikace se silnicí I/11 (při použití místních asfaltových komunikací) a tím se vyloučí používání silnice I/11, silně zatížené automobilovým provozem, cyklisty. Cyklotrasa je vedena údolní nivou řeky bez větších výškových rozdílů a její délka činí 31,5 km a není vyznačena (předpokládá se silniční značení). V současnosti návrh Orlické trasy končí při hranici Královéhradeckého kraje v obci Potštej. Z hlediska návaznosti této významné trasy na sousední Pardubický kraj by však bylo vhodné napojit tuto trasu na některou z významnějších cyklotras Pardubického kraje. Jako optimální řešení se v tomto případě jeví možnost prodloužení cyklostezky z Potštejna podél Divoké Orlice přes silnici I/14 do Litic, kde by pokračovala po silnicích III. třídy a zpevněných místních a účelových komunikacích až do Žamberka. Zde by se potom napojovala na nadregionální cyklotrasu č.18, která vede v ose Hlinsko – Vysoké Mýto – Choceň – Žamberk – Klášterec nad orlicí – České Petrovice.

48


Cyklotrasa č. 22: Orlické hory - Jizerské hory (Liberecký kraj) – zbývá doznačit 34,5km Nejdelší cyklotrasa na území kraje. Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou Ing. Jaroslav Žák, AVEO s.r.o., Praha v roce 2004. Jako součást Aktualizace dokumentu byla v roce 2008 zmapována s využitím GPS technologie na základě vytvořené jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Cyklotrasa spojuje Orlické hory s Jizerskými horami. Začíná v Pardubickém kraji, Českých Petrovicích a po 4 km, v Zemské bráně, přechází na území Královéhradeckého kraje. Volně sleduje hranici České republiky v Orlických horách, na Náchodsku a od Poříčí u Trutnova vede jižním úpatím Krkonoš do Vrchlabí, kde západně od města opouští území kraje. Fyzicky náročná trasa se značnými výškovými rozdíly. Trasa je vedena po silnicích III. třídy. Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů byla již v letech 2004-2005 vybudována cyklostezka v úseku mezi hraničním přechodem v Bělovsi a Velkým Poříčím. Realizace této cyklostezky zabezpečuje možnost bezpečného dojíždění (do škol, zaměstnání) na kole mezi Náchodem a Hronovem. Další cyklostezka je plánována v úseku Hronov – Police nad Metují, která by měla být alternativou k silnici II. třídy č. 303 (v současnosti zde vede jen jednosměrný chodník). Kromě cyklostezky v Hronově byly v rámci cyklotrasy č.22 vybudovány také další bezpečné komunikace jako je 3,5 km dlouhý úsek Dolní Teplice – Bučnice (zatím nedokončený) a úsek Skalní mlýn – Dolní Adršpach v oblasti Adršpašsko-teplických skal. Další cyklostezku v délce cca 4km je možné využívat ve městě Trutnově, která by měla být v letech 20092010 rozšířena o další 600m. Poslední již vybudovaná cyklostezka probíhá v úseku Vrchlabí – Lánov. Jedná se o část cyklostezky plánované při silnici I/14 mezi Vrchlabím a Rudníkem. Po jejím kompletním dobudování bude úsek cyklotrasy Vrchlabí - Lánov - Čistá následně přeložen na samostatnou cyklostezku. Délka trasy na území Královéhradeckého kraje činí 147 km a její průběh je v terénu vyznačen silničními značkami zatím v úsecích Olešnice v Orlických horách -Česká Čermná, Náchod - Hronov a Svoboda nad Úpou - Čistá. Ostatní úseky jsou buďto vyznačeny pod jiným číslem nebo nejsou značeny vůbec.

49


Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č.22 Fořt - Svoboda nad Úpou 00,0 km Fořt 02,5 km Čistá v Krkonoších 05,0 km Černý Důl, (684.00 m.n.m.) 11,0 km Janské Lázně, (600.00 m.n.m.) 13,5 km Svoboda nad Úpou, (520.00 m.n.m.) Cyklotrasa č.22 Zemská brána – Adršpach 00,0 km Zemská brána 04,5 km Bartošovice v Orlických horách, (580.00 m.n.m.) 07,0 km Vrchní Orlice 11,5 km Neratov 15,5 km Nová Ves 23,0 km Jadrná 25,5 km Bedřichovka 31,0 km Šerlich, Hora 35,0 km Zákoutí 37,5 km Deštné v Orlických horách, (650.00 m.n.m.) 40,5 km Plasnice 43,0 km Sedloňov 46,5 km Olešnice v Orlických horách 49,0 km Dlouhé 51,5 km U Jedle 53,0 km Borová 55,5 km Česká Čermná 58,5 km Dobrošov 60,0 km Jizbice 61,5 km Lipí 63,5 km Staré město 64,5 km Náchod 67,0 km Hraniční přechod Běloves u Náchoda-Kudowa-Slone(Polsko) 68,5 km Malé Poříčí 71,5 km Velké Poříčí 73,5 km Hronov 74,5 km Velký Dřevíč 77,5 km Bezděkov nad Metují 79,5 km Velké Petrovice 82,0 km Police nad Metují 84,5 km Žďár nad Metují 86,5 km Česká Metuje 93,5 km Teplice nad Metují 95,0 km Teplické skály 99,0 km Dolní Adršpach Zbývá doznačit: 34,5 km

50


2.6.2.2 Cyklotrasy zatím převážně s rekreačním aspektem Cyklotrasa č. 14: Turnov (Liberecký kraj) - Dymokury (Středočeský kraj) - vyznačeno Cyklotrasa č. 14 je navržena jako nadregionální trasa v trase Praha - Nymburk - Jičín - Turnov - Liberec - Hrádek nad Nisou s návazností na cyklotrasy SRN. Cyklotrasa tak spojuje Liberecko se středními Čechami. Z Liberce vede přes Turnov do Českého ráje, kde údolím Žehrovky vstupuje do Královéhradeckého kraje. Probíhá severojižním směrem západní částí Jičínska, nejdále k východu zasahuje až do Jičína. Území kraje opouští jihozápadně od Libáně. Vede většinou po málo frekventovaných silnicích III. třídy zvlněnou krajinou západního Jičínska. Silničním značením je vyznačeno celkem 40 km trasy, tedy celý úsek nacházející se na území kraje. Co se týče výstavby komunikací určených speciálně pro cyklisty, nové cyklostezky jsou plánovány pouze ve městě Jičíně a jeho blízkém okolí v délce cca 1km. Jelikož je cyklostezka vedena pouze při západním okraji města Jičína (vede daleko od centra), bylo by dobré uvažovat o změně jejího vedení blíže k centru. Pokud by se tato změna uskutečnila, bylo by možné využít několika dalších cyklostezek, které jsou buďto již vybudovány, nebo se v plánuje jejich výstavba (nově by bylo využito cca 2-3km cyklostezek). Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č.14 Libošovice - Borohrádek 00.00 km Údolí Žehrovky, hranice kraje, Přichází z Libereckého kraje (z Turnova) 03.00 km Libošovice, Odbočuje cyklotrasa Libošovice - Staré Hrady 06.00 km Mladějov 13.00 km Pařezská Lhota 15.50 km Prachov 17.00 km Holín 20.00 km Jičín, Odbočuje cyklotrasa Hradec Králové - Jičín a cyklotrasa Jičín - Klepanda 24.00 km Podhradí 27.00 km Střevač 32.50 km Staré Hrady, Odbočuje cyklotrasa Libošovice - Staré Hrady 34.00 km Libáň 38.00 km Dětenice (změna oproti původnímu návrhu) 41.00 km Borohrádek, hranice kraje, zde zatím končí (plánováno pokračování dále do Středočes. kraje) Na území KHK již zcela vyznačeno.

51


Cyklotrasa č. 144: Cyklotrasa Nechanice - Městec Králové (Středočeský kraj) - vyznačeno Cyklotrasa spojuje, při využití úseku Nechanice - Hradec Králové a cyklotrasy Hradec Králové - Jičín, Hradec Králové, Hradecko a Poorličí se severní částí středních Čech. Trasa je vedena po silnici II/324. Trasa vede rovinatým jen velmi málo zvlněným terénem. V současnosti je vyznačena zatím pouze část cyklotrasy nacházející se na území Královéhradeckého kraje (Nechanice – Nový Bydžov – Hlušice). Jená se o 28km dlouhý úsek, který je vyznačen silničními značkami. Ve městě Nový Bydžov a jeho blízkém okolí je navrhováno několik nových cyklostezek, z čehož cca 8km je vyhrazeno i pro tuto cyklotrasu. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 144 Hlušice - Hrádek u Nechanic 0.00 km Hlušice, (250.00 m.n.m.) 4.00 km Starý Bydžov, (265.00 m.n.m.) 8.00 km Nový Bydžov, (230.00 m.n.m.) 11.00 km Humburky, (235.00 m.n.m.) 15.00 km Zdechovice 17.00 km Prasek, (245.00 m.n.m.) 21.00 km Zvíkov 23.00 km Kunčice, (245.00 m.n.m.) 26.00 km Radostov 27.00 km Hrádek 28.00 km Zámek Hrádek u Nechanic Na území KHK již zcela vyznačeno.

52


Cyklotrasa č. 222: Hradec Králové – Opočno - Dobruška - (Sedloňov) - zbývá doznačit 21km Cyklotrasa zajišťuje spojení Hradce Králové (v návaznosti na Labskou stezku a trasu do Nechanic a Městce Králové) a středních Čech se severní částí Orlických hor. Je vedena po silnicích III. třídy. Přechází z rovinatého Hradecka do mírně zvlněného Podorličí, aby se východně od Bystrého přimkla ke Zlatému potoku, jehož údolím dosáhne Sedloňova. Od svého počátku v Hradci Králové postupně stoupá z výšky 235 m n.m. do Sedloňova ve výšce 560 m n.m. Délka cyklotrasy činí 46 km. Kromě 20 km dlouhého úseku Hradec Králové - Běleč n.O. - Očelice cyklotrasa není vyznačena. Provedené značení cykloznačkami bude doplněno i na zbylých částech trasy. V úseku Hradec Králové – Běleč je uvažováno o přeznačení na trasu č. 4197 (vedení přes oblast izolovanou od příměstského provozu). V úseku Ledce – Opočno možno uvažovat o oddělené cyklostezce (odklon ze silnice II. třídy č. 298) V úseku Opočno – Dobruška nutná výstavba nové cyklostezky. Je doporučeno vedení nalevo od silnice č. 298 ve směru Opočno – Dobruška a to ve vzdálenosti cca 100 až 300 m. Toto vedení by bylo ideální i z hlediska minimalizace počtu vykupovaných pozemků (z původních 25 na 22). Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 222 Hradec Králové - Opočno 0.00 km Malšovice 2.50 km Svinary, (260.00 m.n.m.) 8.00 km Běleč nad Orlicí 10.50 km Krňovice 12.50 km Třebechovice pod Orebem 17.00 km Ledce 20.00 km Očelice 22.00 km Čánka 25.00 km Opočno Zbývá doznačit: 21 km

53


Cyklotrasa č. 4020: Stolové hory - vyznačeno Cyklotrasa mezistátního charakteru prochází Náchodskem a Broumovskem. Při přechodu státní hranice - dva úseky jsou vedeny po území sousedního Polska. Umožňuje poznání přitažlivých míst polského Kladska - Stolových hor (prostor Hejšoviny), Vambeřic, lázní Dušníky a Chudoby. Fyzicky náročnější trasa pro časté výškové rozdíly (odbočka k Turovu 500 m n.m., Krčmov 600 m n.m.) Nejvyšších bodů dosahuje v polské části, necelých 700 m n.m. v Kulin Klodzki. Trasa je vedena po silnicích III. třídy, její délka činí na českém území 61,5 km, na polském 64,5, celková délka 126 km. Celá trasa je vyznačena silničními značkami (na polském území je provedeno místní polské značení . bílá tabulka s logem kola a modrým pruhem). Na této cyklotrase je plánovaná cyklostezka pouze ve městě Broumově a na vybraných úsecích, které jsou společné i pro cyklotrasu č. 22. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 4020 Okruh Stolové hory 0.00 km Hronov 1.50 km Hronov, železniční zastávka 2.50 km Velký Dřevíč 5.50 km Turov, Hora 6.50 km Varta,sedlo v Jestřebích horách 7.50 km Chlívce 8.50 km Bystré 11.00 km Stárkov 15.00 km Dolní Vernéřovice 16.50 km Horní Vernéřovice 25.50 km Horní Adršpach 27.50 km Dolní Adršpach 32.50 km Zdoňov 34.00 km Zdoňpv (CZ)-Mieroszow (PL) 41.00 km Starostín (CZ) - Goliňsk (PL) 43.50 km Meziměstí 46.00 km Ruprechtice 48.00 km Hynčice 51.00 km Heřmánkovice, 52.50 km Olivětín 54.50 km Broumov 58.00 km Otovice 60.00 km Otovice (CZ) - Tlumaczów (PL) 117.50 km Malá Čermná (CZ) - Czermna (PL) 118.50 km Brné 120.00 km Velké Poříčí 123.00 km Hronov Na území KHK i v PL již zcela vyznačeno. 54


Cyklotrasa č. 4034: Náchod, Staré město - Jaroměř - vyznačeno Cyklotrasa napojuje Náchod, s využitím cyklotrasy č. 4020 Náchodsko a Broumovsko, na Labskou stezku. Je vedena po silnicích III. třídy a místních komunikacích. Cyklotrasa vede rovinatým, mírně zvlněným územím s jedním 50 metrovým výškovým rozdílem od Metuje do historického jádra Nového Města n.M. V úseku Černčice - Krčín (část Nového Města nad Metují) je povrch cyklotrasy nekvalitní, jeho stavební úprava je potřebná. Další úseky Peklo – Bražec, je již po nutných stavebních úpravách (v letech 2006-2008 zde byla vybudována nová cyklostezka) pro kola dobře sjízdný stejně jako úsek Bražec - Staré Město n.M. Nově vybudovaný úsek Peklo – Bražec tak umožňuje dojíždění do škol nebo zaměstnání mezi Náchodem a Novým Městem n.M. bez použití silnice I/14, a to pouze po komunikacích, na kterých je z větší části vyloučen automobilový provoz. Délka cyklotrasy činí 30,5 km a je vyznačena silničním značením. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 4034 Náchod,Staré Město - Jaroměř 0.00 km Staré město 5.00 km Peklo u Nového města nad Metují 10.00 km Nové Město nad Metují 12.00 km Krčín 15.00 km Černčice 19.00 km Slavětín nad Metují 24.00 km Šestajovice 28.00 km Starý Ples 30.00 km Josefov, (268.00 m.n.m.) 31.00 km Jaroměř, (265.00 m.n.m.) Na území KHK již zcela vyznačeno.

55


Cyklotrasa č. 4046 Potštejn - Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) - vyznačeno Cyklotrasa vedoucí na území Pardubického kraje do Ústí nad Orlicí přechází z údolí Divoké do údolí Tiché Orlice. V Královéhradeckém kraji je jen malý, 8 km dlouhý úsek z Potštejna do Lhot u Potštejna. Je veden po silnicích III. třídy, vyznačen silničními značkami a po překonání výškového rozdílu mezi řekou Divokou Orlicí a horní hranou údolí řeky pokračuje k území Pardubického kraje zvlněným terénem Poorličí. Tato trasa je v porovnání s prodlouženou částí „Orlicé trasy“ Potštejn - Žamberk druhou fyzicky poněkud náročnější alternativou, jak se napojit na nadregionální cyklotrasu č.18. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 4046 Ústí nad Orlicí - Potštejn 0.00 km Ústí nad Orlicí 2.50 km Dolní Libchavy 5.00 km Osík, (350.00 m.n.m.) 7.00 km Dobrá Voda 8.00 km Rviště 9.50 km Horní Rozsocha 11.50 km Velká Skrovnice 12.50 km Malá Skrovnice 14.00 km Sudslava 16.00 km Malá Lhota 18.50 km Nové Litice 21.50 km Potštejn Na území KHK již zcela vyznačeno.

Cyklotrasa č. 4081 Královec - Horní Staré Město - vyznačeno Cyklotrasa zajišťuje napojení polského Dolního Slezska na český základní systém cyklotras (cyklotrasa č. 22). Současně je v Žacléři napojovací bod na systém cyklistických cest Správy KRNAP (výchozí místo tzv. Krkonošské magistrály Žacléř - Harrachov). Trasa je vedena po silnicích III. třídy kopcovitým terénem. V sedle mezi Žacléřem a Babím (u nedostavěné dělostřelecké tvrze Stachelberg) dosahuje výšky 600 m n.m. Délka cyklotrasy činí 15 km a je vyznačena silničními značkami. Aktuálně vyznačeno: cyklotrasa č. 4081 Královec, celnice - Trutnov H.St.Město 0.00 km Hraniční přechod Královec - Lubawka (Polsko) 2.00 km Žacléř 8.00 km Prkenný Důl 10.00 km Babí 16.00 km Trutnov, (430.00 m.n.m.) Na území KHK již zcela vyznačeno.

56


Cyklotrasa č. 4095 Běloves CLO - Rtyně v Podkrkonoší - (Trutnov) - v návrhu 18km Cyklotrasa umožní přímé spojení mezi Trutnovem i Trutnovskem a Náchodem a polským Kladskem (Dušníky, Stolové hory). Na trase je zatím vyznačen pouze 18km úsek Běloves CLO – Rtyně, a to silničními značkami. Z hlediska výběru nejkratší a výškově nejpřijatelnější trasy by bylo dobré zvážit správnost aktuálního trasování a to zejména v úseku Náchod – Červený Kostelec. Vhodnějším řešením by bylo vedení přes Dolní Radechovou a Horní Rybníky. Další pokračování do Trutnova je také 18 km dlouhé a značení bude rovněž provedeno cykloznačkami. V 6 km úseku Rtyně - Úpice je navrženo vybudování cyklostezky, které by vyloučilo v současnosti navrhované použití silnice I/14. Jelikož je podobná situace i na úseku Úpice – Trutnov, lze uvažovat o prodloužení cyklostezky i o tento úsek. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 4095 Rtyně v Podkrkonoší - Běloves (CZ/PL) 0.00 km Rtyně v Podkrkonoší 4.00 km Červený Kostelec 6.00 km Kemp Brodský, Autokemp 9.00 km Zábrodí 13.50 km Kramolna 16.00 km Náchod 19.00 km Hraniční přechod Běloves u Náchoda - Kudowa-Slone (Polsko) Navrhované prodloužení v délce 18km lze realizovat pouze za předpokladu vybudování nových cyklostezek. Cyklotrasa Hradec Králové - Slavětín nad Metují – v návrhu 20km Při využití cyklotrasy č. 4034 (ze Slavětína n.M.), spojuje Hradec Králové a Hradecko s Náchodem, Náchodskem a Broumovskem. Je vedena po silnici II/308, která je více zatížena automobilovým provozem v počáteční části do Černilova. Proto je navrhováno vybudování cyklostezky v úseku Hradec Králové, Slatina - Černilov. Trasa vede rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 20 km a není vyznačena (předpoklad silničního značení).

Cyklotrasa Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí – v návrhu 34km Při použití trasy č. 222 a trasy Třebechovice p. O. - Potštejn umožňuje spojení Hradce Králové, popř. Českého ráje, či středních Čech se střední částí Orlických hor. Je vedena po „relativně“ málo používané silnici II/318 do Rychnova nad Kněžnou a pak po silnicích III. tř. a po zpevněných místních komunikacích. Od Rychnova n.Kn. překonává větší i menší výškové rozdíly Podorličí a postupně stoupá z 268 m n.m. v Častolovicích až na 880 m n.m. v Luisině Údolí. Celková délka cyklotrasy činí 34 km a není vyznačena (předpokládá se silniční značení).

57


2.6.3 REGIONÁLNÍ CYKLOTRASY Definice Koncepce 2003: Regionální trasy doplňují síť obou výše uvedených kategorií tak, aby zajistily jejich optimální propojení. Spojují zajímavá místa a města kraje. Využívají silnice III. třídy a komunikace se zpevněným i nezpevněným povrchem. Jsou sjízdné běžnými typy kol, některé nezpevněné úseky však mohou být obtížněji využitelné pro cyklistu jedoucího na silničním kole. V evidenci KČT jsou číslovány čtyřcifernými čísly. Jejich značení je provedeno silničními cykloznačkami. Komentář Aktualizace 2008: Vedení regionálních cyklotras je již relativně dostačující a nemělo by se podstatně měnit. Případné další rozšiřování cyklistické sítě regionálních tras lze uvažovat pouze v oblasti Rychnovska a Opočenska, popřípadě ve vybraných dalších mikroregionech, v jejichž koncepci jsou obsaženy i návrhy na nové cyklotrasy.

Aktuální stav cyklotras regionálního významu navržených v koncepci cyklodopravy 2003

CYKLOTRASY REGIONÁLNÍ Jičín – Klepanda Klepanda – Nová Paka – Hostinné – Mladé Buky Boháňka – Bělá u Pecky Předměřice – Hořice Třtěnice – Konecchlumí – Žíreč Stanovice – Choustníkovo Hradiště – Ratibořice Ratibořice – Branka – Bražec Libošovice – Sobotka – Staré Hrady Nový Bydžov – Kopidlno – Rožďalovice Kladruby n. L. – Chlumec n.C. – Nový Bydžov – Ohnišťany Hradec Králové – Praskačka – Chlumec n.C. Peklo – Číhalka CLO Šonov u N.M.n.M. – Lhota u Nahořan – Spy – Valy Třebechovice p. O. – Deštné v Orlických horách Rokytnice v Orlických horách – Kačerov CELKEM




4135 4140 4140,4085 4097,4098 4055 -

8 48 21 19 42 17 12 15 28 32

0 19 21 6 42 17 10,5 0 16 32

4198,4199 4035 4058,4059 -

27 18,5 16 39 13

27 18,5 12 0 0

355,5

221

Cyklotrasa č. 4035 Peklo - Číhalka CLO - vyznačeno Cyklotrasa vedoucí nejprve údolím Olešnického potoka stoupá až na turistický hraniční přechod Číhalka. Překonává při své nevelké délce - 18,5 km - značné převýšení (z 335 m n.m. v Pekle na 785 m n.m. na státní hranici). Umožňuje napojení Podzvičinska se severní částí Orlických hor a sousedním polským Kladskem (Lázně Dušníky, Lázně Polanice). Značení je provedeno silničními značkami.

58


Cyklotrasa č. 4055 Branka - Ratibořice, zámek a její navržené pokračování z Branky do Bražce - zbývá doznačit 1,5km

Cyklotrasa v kombinaci s trasou č. 4097 propojuje Královédvorsko s rekreačním územím přehrady Rozkoš a po prodloužení do Bražce i s údolím Metuje. Prochází rovinatým terénem s jediným větším převýšením od Rozkoše (290 m n.m.) na Branku (430 m n.m.) a v prodloužení trasy překonává převýšení z Branky do Bražce (do údolí Metuje, 350 m n.m.). 10,5 km dlouhá trasa vede po silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích a je vyznačena silničními značkami. Její prodloužení do Bražce, po silnici III. třídy, v délce 1,5 km, bude rovněž vyznačeno silničními značkami. Cyklotrasy č. 4058 Šonov u Nového Města n.M. - Šestajovice; č. 4059, Lhota u Nahořan - Spy, včetně navrženého prodloužení do obce Val - zbývá doznačit 4km Obě cyklotrasy, včetně navrženého prodloužení trasy č. 4059, v kombinaci s trasami č. 4055, 4098 a 222 dokončují propojení Podzvičinska a Královédvorska s jižní částí rekreační oblasti Rozkoše, severního Podorličí a severní částí Orlických hor. Základní krajský systém cyklotras využívá jen 4 km počáteční úsek trasy č. 4058 Šonov - Lhota u Nahořan. Obě cyklotrasy jsou vedeny po silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích a procházejí v oblasti Rozkoše rovinatým terénem. Trasa č. 4059 od Černčic a zejména její navržené pokračování ze Spů do Valu více zvlněnou krajinou Podorličí. Délka trasy č. 4059 činí 12 km (z toho je 8 km úsek Spy - Lhota u Nahořan vyznačen silničními značkami, zbylé 4 km trasy do Valu budou doznačeny silničním značením.) Cyklotrasy č. 4098 Ratibořice - Choustníkovo Hrad.; č. 4097 Stanovice - Proruby - vyznačeno Cyklotrasa č. 4098 a počáteční 2 km úsek (Stanovice - Choustníkovo Hradiště) trasy 4097 spojují Královédvorsko s údolím Úpy a při využití trasy 4055 s rekreační oblastí Rozkoš. Pokračování trasy č. 4097 do Prorub není součástí základního krajského systému cyklotras. Je vedena mírně zvlněným terénem po sil. III. třídy. Délka trasy č. 4098 činí 15 km. Obě trasy jsou vyznačeny silničními značkami. Cyklotrasy č. 4085, Konecchlumí - Žíreč; č. 4140, Jeřice - Konecchlumí - vyznačeno Cyklotrasa č. 4085 a počáteční 3 km úsek trasy č. 4140 (Konecchlumí - Třtěnice) spojují Labskou stezku s nadregionální cyklotrasou Hradec Králové - Jičín. Mírně zvlněná krajina neklade velké nároky na fyzickou zdatnost cyklisty. Pouze ve dvou úsecích (z údolí Labe do Hřibojed a přejezd Hořických Chlumů) je větší převýšení v relativní výšce 100 metrů. 39 km dlouhá trasa č. 4085 a 3 km úsek trasy 4140 Konecchlumí - Třtěnice jsou vedeny většinou po sil. III. třídy a jsou vyznačeny silničními značkami. Cyklotrasa č. 4135 Boháňka - Horní Brusnice - vyznačeno Základní systém cyklotras Královéhradeckého kraje využívá pouze část této cyklotrasy, úsek Boháňka Bělá u Pecky. Propojuje tak Hořicko s Novopackem. Je vedena po silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích. 21 km dlouhý úsek trasy č. 4135 vedoucí zvlněným terénem bez větších převýšení je vyznačen silničním značením.

59


Cyklotrasa č. 4140 a její pokrač. Jeřice - Předměřice - u druhé alternativy zbývá doznačit 17km Cyklotrasa Jeřice - Předměřice a již vyznačený 6 km úsek trasy č. 4140 (Jeřice - Hořice) napojuje Hořicko na Labskou stezku. Současně prochází východním okrajem areálu Bojiště války 1866 Chlum. Trasa vedená po silnicích III. třídy prochází rovinatou krajinou, jen velmi mírně zvlněnou. Vyznačen silničním značením je pouze počáteční úsek již evidované trasy 4140. V případě zbývající části z Jeřic do Předměřic, je nově doporučeno přesměrování stávajícího návrhu na novou trasu, a to přes Rašín Horní Černůtky - Sovětice - Čistěves (v úseku Sovětice - Čistěves nutno vybudovat novou cyklostezku) s pokračováním na Chlum - Rozběřice a Všestary až do Předměřic n.L. (součástí návrhu je také vybudování nových cyklostezek v úsecích vedoucích souběžně se silnicemi I/35 a I/33.) Výhodou tohoto nového návrhu je blízkost několika kulturních i přírodních zajímavostí, jako jsou dubohabrový les „Kazatelna“, památník bitvy 1866 na Chlumu s muzeem a rozhlednou či pravěká vesnice (plánovaný Pravěký archeopark) ve Všestarech. Cyklotrasy č. 4198 Hradec Králové, Plačice - Dobřenice; č. 4199 Praskačka Obědovice - Chlumec n.C. - Levín - vyznačeno Cyklotrasa č. 4199 v kombinaci s počátečním úsekem cyklotrasy č. 4198 (z Hradce Králové do Praskačky), spojuje Hradecko a Chlumecko. Je vedena po silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích polabskou rovinou. Cyklotrasa o celkové délce 27 km je již kompletně vyznačena silničními značkami. Po vybudování cyklostezky v úseku Nové Město n.C. - Malé Kladruby lze uvažovat o převedení cyklotrasy na tuto novou komunikaci. Cyklotrasa č. 4290: Kladruby nad Labem (Pardubický kraj) - Ohnišťany - vyznačeno Tato cyklotrasa zajišťuje propojení Hořicka, Novobydžovska a Chlumecka s polabským Přeloučskem. Vede rovinatou krajinou s malými výškovými rozdíly a její 32 km dlouhá trasa využívá silnice III. třídy a místní zpevněné komunikace. Cyklotrasa je vyznačena silničním značením. Cyklotrasa č. 4288: Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice (Středočeský kraj) - návrh 12km Spojení Novobydžovska s Kopidlnskem a dále se středními Čechami (Rožďalovicemi) zajišťuje navržená cyklotrasa vedoucí mírně zvlněnou krajinou většinou po silnicích III. třídy, případně po zpevněných komunikacích (na Kopidlnsku). Délka na území Královéhradeckého kraje činí 28 km. Vyznačení cyklotrasy je provedeno silničními značkami zatím pouze v úseku Nový Bydžov- Slavhostice. Cyklotrasa Libošovice - Staré Hrady - návrh 15km 15 km dlouhá cyklotrasa zajišťuje přímé spojení Českého ráje s Libáňskem a při využití trasy č. 14 i se středními Čechami. Je vedena zvlněným terénem Jičínské pahorkatiny bez velkých výškových rozdílů, silnicemi III. třídy a místními zpevněnými komunikacemi. Cyklotrasa není zatím vyznačena.

60


Cyklotrasa Jičín - Klepanda (Liberecký kraj) - návrh 11km Cyklotrasa zajišťuje napojení Jičína se severovýchodním Jičínskem a při použití cyklotrasy Klepanda Mladé Buky i s Novopackem a východními Krkonošemi. Současně navazuje (na Klepandě) na systém cyklotras Libereckého kraje směřující na Kozákov a Semilsko. 8 km (a s připočítáním 3 km úseku v Libereckém kraji) 11 km dlouhá trasa je vedena po místních zpevněných komunikacích a silnicích III. třídy. V úseku Železnice - Kyje překonává 130 metrový výškový rozdíl. Koncové místo trasy, Klepanda, leží ve výšce 500 m n.m. Značení cyklotrasy je navrženo silničními značkami. Cyklotrasa Klepanda (Liberecký kraj) - Mladé Buky - zbývá doznačit 30km Cyklotrasa umožňuje napojení Novopacka (a díky napojení cyklotras Libereckého kraje) i Semilska na Labskou stezku v Hostinném a východní Krkonoše v Mladých Bukách. Cyklotrasa je vedena po silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích. 48 km dlouhá trasa prochází Podkrkonošskou pahorkatinou a překonáváním mělčích údolí potoků, Labského údolí a údolí Úpy má časté výškové rozdíly (do 100 m). V současnosti je vyznačen silničními značkami pouze úsek Hostinné - Mladé Buky. Cyklotrasa Rokytnice v Orlických horách - Kačerov - návrh 13km Spojení východního úpatí Orlických hor s využitím cyklotrasy Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí a trasy č. 22 z Deštné se Žambereckem v Pardubickém kraji zajišťuje tato 13 km dlouhá cyklotrasa vedená po silnicích III. třídy. Horský terén, přechod přes hluboká údolí toků Říčky a Zdobnice jsou příčinou značných výškových rozdílů a fyzické náročnosti této trasy. Rokytnici v O.h. (ležící na hranici Královéhradeckého kraje) se Žamberkem (v Pardubickém kraji) spojuje cyklotrasa č. 4070. Trasa by měla být vyznačena silničním značením.

2.6.4 CELKOVÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍHO STAVU SÍTĚ CYKLISTICKÝCH TRAS NAVRŽENÝCH V KONCEPCI CYKLODOPRAVY Z ROKU 2003

cyklotrasy

délka v km


z toho vyznačeno %

Evropské

177

124

70%

Nadregionální

491

310

63%

Regionální

355,5

221

62%

celkem

1023,5

655

64%

61


2.7 Návrh změny kategorizace a vedení cyklotras převzatých z koncepce 2003 + doplnění o nové trasy pro období 2009 – 2015 Nově navržená síť cyklistických tras by měla zahrnovat celkem 3 cyklotrasy evropského významu, dále jednu nadregionální mezinárodní cyklotrasu se třemi spojovacími úseky, 13 cyklotras nadregionálních národních a 12 cyklotras regionálních a místních. 2.7.1 CYKLOTRASY EVROPSKÉ Mezi evropské cyklotrasy by kromě Labské a Žitavské byla nově zařazena také cyklotrasa „Praha – Vratislav“, která by z velké části využívala již navržených cyklotras nadregionálního a regionálního významu. Jedná se o nadregionální cyklotrasu č.14 v úseku Jičín – Rožďalovice (s pokračováním na Nymburk), dále zatím navrhovanou cyklotrasu Nová Paka – Hostinné – Mladé Buky a cyklotrasu č. 4081 Trutnov – Žacléř. Na polské straně by cyklotrasa pokračovala kolem jezera Bukówka k městu Lubawka, odkud by následně vedla přes Křesobor (Krzeszów) a Grzedy na Walbrzych a dále kolem hradu Grodno na Swidnicu, kde by se napojovala na polskou mezinárodní cyklotrasu směřující z Kladska na Vratislav. K této trase je plánováno také jedno variantní řešení s méně členitým výškovým průběhem, a to z Vlčic (cca 5km na Z od Trutnova) přes Dolní Staré Buky a kolem rybníka Dolce směrem do Trutnova. Odtud by chvíli pokračovala souběžně s cyklotrasou č.22 až na východní okraj Petříkovic, kde by odbočila na polské Chelmsko Slaskie a Krzeszów.

Jezero Bukówka

62


CYKLOTRASY EVROPSKÉ Labská stezka Žitavská stezka

Praha - Vratislav

Původní číselné označení

Úsek

I.část II.část III.část Rožďalovice – Jičín Jičín – Nová Paka Nová Paka – Mladé Buky Trutnov – Žacléř č. Vlčice – Trutnov – Petříkovice

24 14 181 181 14 4081 -

Aktualizovaný průběh evropských cyklotras: 1 - Labská, 2 - Žitavská, 3 - Praha-Vratislav

63

Nové označení

24 -


98 20 50 9 20 21 39 15 21 293

Délka vyznačenýc h úseků na území KH kraje [km]

64 20 31 9 20

0 19 15

0 178


Hlavní turistické atraktivity na polské straně navrhované cyklotrasy „Praha – Vratislav“

Klášterní cisterciácký komplex Křesobor (Krzeszów), perla dolnoslezského baroka.

Slezské Chelmsko (Chelmsko Slaskie) - řada dvanácti dřevěných domů s podloubím (12 apoštolů), zbudovaných v roce 1707 z iniciativy krzesowského opata pro přivedené české tkalce (dnes muzeum).

Město Wałbrzych

Hrad Grodno

64


2.7.2 CYKLOTRASY NADREGIONÁLNÍ - MEZINÁRODNÍ Jako nadregionální – mezinárodní lze označit pouze cyklotrasu č.4020: Stolové hory, která je již dnes (10/2008) kompletně vyznačena. Na polské straně by se na ni potom napojovaly 3 další cyklotrasy – první od Náchoda přes Duszniki-Zdrój, druhá směrem od Kladska a třetí od Mieroszówa a Krzeszówa, která by byla také spojkou mezi cyklotrasami č. 4020 a Praha-Vratislav. CYKLOTRASY NADREGIONÁLNÍ - MEZINÁRODNÍ STOLOVÉ HORY Peklo – Číhalka CLO


Úsek

-

Nové označení

4020 4035

Aktualizovaný průběh nadregionálních - mezinárodních cyklotras: trasa 4020 STOLOVÉ HORY s napojením na města Náchod, Kladsko a Lubawku.

65

4020 4035


61,5 18,5 80,0


61,5 18,5 80,0


2.7.3 CYKLOTRASY NADREGIONÁLNÍ - NÁRODNÍ V případě nadregionálních - národních cyklotras bylo navrženo nové dělení na 3 podkategorie, kterými jsou kat. cyklotras základní sítě, kat. cyklotras vedených podél řek a kat. cyklotras spojujících krajská města s horskými regiony. Většina těchto cyklotras využívá buďto již navržených cyklotras z koncepce roku 2003 ve svém původním provedení a nebo cyklotras sice také již navržených v koncepci 2003, ale pod jiným označením a jen v určitých úsecích, u kterých je předpokládáno jejich přeznačení popř. doplnění o jednotné logo nově navržené trasy.

Aktualizovaný průběh nadregionálních-národních cyklotras: 1 – Severní příhraniční, 2 – Náchod - Děčín, 3 – Náchod - Trutnov, 4 – Nové Město n.M. - Doudleby n.O., 4.1 – Sopotnice - Ústí n.O. (mimo hranice KHK), 5 – Nechanice - Poděbrady, 6 – Jilemnice - Jičín - Městec Králové, 7 – Orlicá, 8 – Podél Metuje, 9 – Podél Úpy, 10 – Podél Cidliny, 11 – Hradec Králové - Jizerské hory, 12 – Hradec Králové Orlické hory, 13 – Pardubice - Orlické hory.

66


CYKLOTRASY NADREGIONÁLNÍ - NÁRODNÍ Severní příhraniční Děčín – Náchod


Úsek

.. Hrad Kost – Sobotka – Jičín Jičín – Třtěnice

Třtěnice – Hořice Hořice – Žíreč Běloves CLO – Rtyně v P.– Trutnov

Stanovice – Ratibořice Ratibořice– Bražec -

Nové Město n.M. - Doudleby n.O. Nechanice – Poděbrady Jilemnice – Jičín Kyje – Jičín – Městec Králové Jičín – Běchárky Orlická Hradec Králové – Běleč Běleč – Litice Podél Metuje Podél Úpy Podél Cidliny Hradec Králové Předměřice n.L. – Hořice – Jizerské hory – Lazně Belohrad Lazně Belohrad – Nová Paka Nová Paka – Stará Paka Hradec Králové Třebechovice p.O. – Opočno – Orlické hory Opočna – Dobruška – Sedloňov Pardubice Veliny – Kostelec n.O. – Slemeno – Orlické hory Slemeno – Rychnov n.K. – Deštné

67


Nové označení


22 4085 4097,4098 4055 4095

22 4095

147 18 12 14 24 17 12 36

112,5 0 0 0 24 17 10,5 18

-

-

37

0

144

144

28

17

4034 4290 -

4034 4290

11 24 9 53

0 0 0

222 -

222

31

0 31

30

0

32

32

36

0

11 7

11 0

16

16

20 17

0 0

31 673

0 289


2.7.3.1 Cyklotrasy základní sítě 1. Severní příhraniční (cyklotrasa č.22): Průběh vedení cyklotrasy č.22 byl definován již v koncepci z roku 2003 a nebude dále měněn. Na trase dlouhé 147 km je třeba doznačit celkem ještě 34,5 km cyklotras. Na cyklotrase je plánováno také 18 nových úseků cyklostezek o celkové délce cca 25km. 2. Náchod – Děčín: Tato cyklotrasa bude využívat jednak cyklotrasy převzaté z koncepce r. 2003 (cyklotrasy v úseku Hořice – Náchod s číselným označením 4055, 4085, 4097, 4098) a část Žitavské cyklotrasy a jednak také nově navržené cyklotrasy v úsecích Jičín – Sobotka – Hrad Kost – hranice kraje (se Středočeským krajem) a Třtěnice – Hořice. U cyklotras č. 4055, 4085, 4097, 4098 mezi Hořicemi a Náchodem se předpokládá doplnění stávajícího značení o nové jednotné logo. V konečné podobě by stezka měla vycházet z Děčína, odkud by pokračovala podél Ploučnice na Českou Lípu, kolem Máchova jezera a města Doksy na Mnichovo Hradiště a dále až k hradu Kost. Další směřování je již zřejmé z výše uvedeného popisu. Cyklotrasa by tedy propojovala celkem 4 kraje: Ústecký, Liberecký, Středočeský a Královéhradecký. 3. Náchod – Trutnov (cyklotrasa č.4095): Průběh vedení cyklotrasy č. 4095 vychází z koncepce 2003 a dále ji rozšiřuje o přesné definování směru navrhované trasy v úseku Úpice – Trutnov. Cyklotrasa bude doznačena silničními značkami. 4. Nové Město n.M. - Doudleby n.O.: Tato cyklotrasa, která bude spíše dopravního charakteru, propojí s využitím již existující spojnice Nové město n.M. – Náchod jednak dvě okresní města Náchod a Rychnov n.K. a při použití nově navrhované cyklotrasy v úseku Sopotnice - Ústí n.O. (nachází se již v Pardubickém kraji) také město Rychnov n.K. s okresním městem Ústí nad Orlicí. Cyklotrasa bude vyznačena silničními značkami. 5. Nechanice – Poděbrady (cyklotrasa č.144): Z Nechanic do Nového Bydžova bude využito současné silniční značení, avšak z Nového Bydžova dále na západ, se již předpokládá nové přeznačení, a to poněkud jižnějším směrem. Cyklotrasa by měla vést přes Lužec n.C. a Vlkov do Městce Králové a odtud dále kolem Žehuňského rybníka podél toku Cidliny až do města Poděbrady. 6. Jilemnice - Jičín - Městec Králové: První úsek Jilemnice - Lomnice nad Popelkou – Chlum, který se nachází v Libereckém kraji, je již kompletně vyznačen silničním značením pod číselným označením 4171. Další navazující úseky Chlum – Železnice – Jičín – Jíčíněves – Kopidlno – Městce Králové budou vyznačeny pouze v případě současného vybudování několika cyklostezek, které jsou plánovány v úsecích Jičín – Jíčíněves, Jíčíněves – Kopidlno a Běchary – Chotěšice. Po dokončení těchto staveb se předpokládá doznačení silničními značkami.

68


2.7.3.2 Cyklotrasy vedené podél řek 7. Cyklotrasa Orlická: V současnosti návrh Orlické trasy končí při hranici Královéhradeckého kraje v obci Potštejn. Z hlediska návaznosti této významné trasy na sousední Pardubický kraj by však bylo vhodné napojit ji na některou z významnějších cyklotras Pardubického kraje. Jelikož je současná již vyznačená spojka Potštejn – Ústí n.O. až příliš členitá, bylo by proto na místě najít nějakou sjízdnější a kratší spojnici. Kromě nového spojení s městem Ústí n.O. popsaného již v části „Cyklotrasy základní sítě“ (Sopotnice - Ústí n.O.) , lze také uvažovat o prodloužení cyklostezky z Potštejna podél Divoké Orlice přes silnici I/14 do Litic, kde by pokračovala po silnicích III. třídy a zpevněných místních a účelových komunikacích až do Žamberka. Zde by se potom napojovala na nadregionální cyklotrasu č.18, která vede v ose Hlinsko – Vysoké Mýto – Choceň – Žamberk – Klášterec n.O. – České Petrovice. Cyklotrasa zatím není vyznačena (plánuje se silniční značení.) V úseku Hradec Králové – Běleč je dále uvažováno o přesměrování současného značení cyklotrasy č. 222 z frekventované silnice na trasu č. 4197 (vedení přes oblast izolovanou od příměstského provozu), která by se následně mohla stát součástí Orlické cyklotrasy. Jelikož se na trase připravuje několik nových úseků cyklostezek, je proto doporučeno provést její kompletní vyznačení až po dobudování všech těchto staveb. 8. Cyklotrasa podél Metuje (cyklotrasa č. 4034): Průběh vedení cyklotrasy č.4034 byl definován již v koncepci z roku 2003 a nebude dále měněn. Délka cyklotrasy činí 30,5 km a je vyznačena silničním značením. 9. Cyklotrasa podél Úpy: Cyklotrasa by již nyní (11/2008) mohla být vedena téměř jen po místních a účelových komunikacích popř. silnicích III. třídy. Jedinou problematičtější částí je úsek mezi Jaroměří a Rychnovkem, kde je také plánována nová cyklostezka. Po vyřešení tohoto úseku se plánuje vyznačení silničními značkami. 10. Cyklotrasa podél Cidliny (cyklotrasa č.4290): Průběh vedení cyklotrasy č.4290 byl definován již v koncepci z roku 2003 a nebude dále měněn. 32 km dlouhá trasa využívá silnice III. třídy a místní zpevněné komunikace. Na území KHK je vyznačena po celé délce silničním značením.

69


2.7.3.3 Cyklotrasy spojující krajská města s horskými regiony 11. Cyklotrasa Hradec Králové - Jizerské hory Nově navrhovaná cyklotrasa vychází z Předměřic n.L., odkud pokračuje na Všestary, Chlum, Čistěves, Sovětice, Horní Černůtky, Rašín, Jeřice až do Hořic. Z města Hořice by měla cyklotrasa vycházet po plánované cyklostezce směrem na Dachovy, odkud dále po silnicích III. třídy a místních komunikacích na Červenou Třemešnou, Byšičky a Lazně Belohrad. Mezi Lázněmi Bělohrad a novou Pakou by využila již vyznačenou cyklotrasu 4096, načež z Nové Paky by pokračovala opět po nově navržené trase přes Starou Paku a Košťálov do Semil. Cyklotrasa by měla být vyznačena až po vybudování cyklostezek, které jsou plánovány v úsecích Všestary – Sovětice, Horní Černůtky – Rašín, Jeřice – Hořice, Hořice – Dachovy a Nová Paka – Stará Paka. Po dokončení těchto staveb se předpokládá doznačení silničními značkami. 12. Cyklotrasa Hradec Králové - Orlické hory (cyklotrasa č.222): Průběh vedení cyklotrasy č.222 Hradec Králové – Opočno - Dobruška - (Sedloňov) vychází v koncepce z roku 2003. Délka cyklotrasy činí 46 km. Kromě 20 km dlouhého úseku Hradec Králové - Běleč n.O. Očelice zatím není vyznačena. Provedené značení cykloznačkami bude doplněno i na zbylých částech trasy. V úseku Hradec Králové – Běleč je plánováno přesměrování současného značení cyklotrasy č. 222 z frekventované silnice na trasu č. 4197 (vedení přes oblast izolovanou od příměstského provozu), která by se následně mohla stát součástí Orlické cyklotrasy. V části Ledce – Opočno je možno uvažovat také o oddělené cyklostezce (odklon ze silnice II. třídy č. 298). V úseku Opočno – Dobruška nutná výstavba nové cyklostezky. Je doporučeno vedení nalevo od silnice č. 298 ve směru Opočno – Dobruška a to ve vzdálenosti cca 100 až 300 m. Toto vedení by bylo ideální i z hlediska minimalizace počtu vykupovaných pozemků (z původních 25 na 22). 13. Cyklotrasa Pardubice - Orlické hory Touto novou cyklotrasou, která je plánována v trase Pradubice - Holice - Borohrádek - Kostelec n.O. Rychnov n.K - Deštné v O.h. převážně po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích a na vybraných místech také po nových cyklostezkách, dojde k propojení střední části Pardubického kraje s východním územím kraje Královéhradeckého, potažmo města Pardubic s Orlickými horami. V návrhu se předpokládá využití cyklotrasy Častolovice - Deštné v O.h. - Zákoutí, která byla plánována již v koncepci z roku 2003. Vyznačení bude provedeno silničním značením.

70


2.7.4 CYKLOTRASY REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ

Aktualizovaný průběh regionálních cyklotras: 1 – Hradec Králové - Libněves, 2 – Nový Bydžov - Rožďalovice, 3 – Libošovice - Staré Hrady, 4 – Jičín - Újezd pod Troskami, 5 – Klepanda - Nová Paka, 6 – Cyklotrasy v okolí Lužan, 7 – Lánov Rudník, 8 – Broumov - Police n.M., 9 – Hronov - Červený Kostelec, 10 – Červený Kostelec - Nové Město n.M., 11 – Častolovice - Rychnov n.K., 12 – Rokytnice v O.h. - Kačerov

1. Hradec Králové - Praskačka - Chlumec n.C. – Levín – Libněves (cyklotrasy č. 4198 a 4199): Průběh vedení cyklotras č. 4198 a č. 4199 byl definován již v koncepci z roku 2003 a nebude dále měněn. Cyklotrasy o celkové délce 27 km jsou na území KHK, tedy na trase Hradec Králové – Chlumec n.C. – Levín, již kompletně vyznačeny silničními značkami. 2. Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice (Středočeský kraj) (cyklotrasa č. 4288): Oproti původnímu návrhu z roku 2003 byl nový návrh změněn na následující trasu: Nový Bydžov – Hlušice – Sekeřice – Žlunice – Kozojedy – Češovské valy – Pazderna – Kopidlno – Rožďalovice. Aby bylo možné vést cyklotrasu přes většinu turistických atraktivit mezi Novým Bydžovem a Kopidlnem, kterými jsou zámek v Hlušicích, dřevěný kostelík se zvonicí z konce 15. století v Kozojedech, historické opevnění Češovské valy, Obora Kopidlno a Zámecký rybník, je za tímto účelem v úseku Češovské valy – Pazderna plánováno vybudování nové cyklostezky (popř. i víceúčelové komunikace). Značení bude tedy provedeno až po vybudování této stavby.

71


3. Libošovice - Staré Hrady: 15 km dlouhá cyklotrasa zajišťuje přímé spojení Českého ráje s Libáňskem a při využití trasy č. 14 i se středními Čechami. Je vedena zvlněným terénem Jičínské pahorkatiny bez velkých výškových rozdílů, silnicemi III. třídy a místními zpevněnými komunikacemi. Cyklotrasa není zatím vyznačena. 4. Jičín – Újezd pod Troskami: Přestože se jedná o cyklotrasu spíše dopravního charakteru, lze ji využít také jako spojnici mezi Jičínem a Českým Rájem. Cyklotrasa bude vyznačena až po vybudování všech navrhovaných cyklostezek. 5. Klepanda - Nová Paka (cyklotrasa č. 4142): Cyklotrasa č.4142 byla navržena již v koncepci z roku 2003 a je vyznačena. Z důvodu nevhodného vedení je však doporučeno ji přeznačit, a to přes Brdo dále jižně kolem Kumburka po zpevněné lesní cestě až na Klepandu. 6. Cyklotrasy v okolí Lužan Jedná se o cyklotrasy, které jsou zcela vázány na výstavbu cyklostezek navržených v úsecích Lužany Podhorní Újezd, Lužany - Stav a Lužany - Řeheč. Tyto cyklotrasy budou 2. alternativou zajišťující bezpečné a také více atraktivní spojení mezi Jičínem a Hořicemi potažmo mezi Jičínem a Novou Pakou. 7. Lánov - Rudník Jedná se o cyklotrasu čistě dopravního charakteru, která by měla vést pouze po nově vybudovaných cyklostezkách popř. místních a účelových komunikací. 8. Broumov – Police n.M. Cyklotrasa by měla propojit oblast Broumovska s Polickem. Na cyklotrase je v úseku od odbočky místní komunikace na Hony po křižov. na Jetřichov plánována také nová cyklostezka. Měla by být umístěna vedle stoupacího pruhu, který se projektuje přes pasa a to po levé části II/303 ve směru Broumovské stěny (Pasa) – Broumov. Tato cyklotrasa zatím není vyznačena, předpokládá se silniční značení. 9. Hronov – Červený Kostelec Jedná se o cyklotrasu spíše dopravního charakteru, která je podmíněna vybudováním nové cyklostezky mezi Hronovem a Horním Kostelcem. 10. Červený Kostelec – Náchod – Česká Skalice – Nové Město n.M. I v tomto případě lze uvažovat o cyklotrase dopravního charakteru, která by měla být využívána zejména k dojížďce do zaměstnání, do škol, za nákupy apod. Na trase je plánováno celkem 7 úseků nových cyklostezek. Značení by mělo být provedeno silničními značkami, a to až po vybudování zmíněných cyklostezek. 11. Častolovice – Rychnov n.K. Cyklotrasa by měla být vyznačena až po vybudování cyklostezky mezi oběma městy. 12. Rokytnice v Orlických horách - Kačerov Průběh vedení této 13km dlouhé cyklotrasy byl definován již v koncepci z roku 2003 a nebude dále měněn. Trasa by měla být vyznačena silničním značením.

72


CYKLOTRASY REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ

Červený Kostelec – Nové Město n.M. Častolovice – Rychnov n.K. Rokytnice v O. h. – Kačerov


Nové označení

4198,4199

4198,4199

27

27

Nový Bydžov – Kopidlno – hranice kr. -

-

-

34

0

-

-

15

0

-

-

-

12

0

-

-

-

12

0

Podhorní Ú. – Lužany – Popovice Lužany – Stav -

-

-

16 4 12 14

0 0 0 0

-

-

-

8

0

Zábrodí – Náchod Náchod – Česká Skalice Česká Skalice – Nové Město n.M. Častolovice – Slemeno

-

-

7 11 12 5

0 0 0 0

-

-

-

16

0

205

27

Úsek

Hradec Králové – Libněves Nový Bydžov – Rožďalovice Libošovice – Staré Hrady Jičín – Újezd pod Troskami Klepanda – Nová Paka Cyklotrasy v okolí Lužan Lánov - Rudník Broumov – Police n.M. Hronov – Červený Kostelec



Hradec Králové – Levín

2.7.5 CELKOVÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍHO STAVU NOVĚ NAVRHOVANÉ SÍTĚ CYKLOTRAS

cyklotrasy

délka v km


z toho vyznačeno %

Evropské

293

178

61%

Nadregionální

753

369

49%

Regionální

205

27

13%

celkem

1251

574

46%

73


2.8 Analýza možností propojení cyklistické a veřejné dopravy 2.8.1 BIKE&RIDE V KONTEXTU ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Součinností dopravních prostředků kolo/vlak lze zejména v příměstských oblastech velmi dobře konkurovat automobilové dopravě. Kromě kvalitně fungující vlakové dopravy je také důležité vybavení stanic cyklostojany a cyklogarážemi v duchu systému Bike&Ride. Smyslem systému Bike&Ride je vybudovat infrastrukturu umožňující bezpečné odstavení jízdního kola v prostorách stanice, jenž umožní cestujícímu pokračovat k cíly své cesty vlakem a nebo naopak. Jízdní kolo v systému funguje jako dopravní prostředek pro krátké vzdálenosti z místa bydliště (či zaměstnaní) ke stanici. S ohledem na výrazně širší okruh v okolí dostupný od stanice jízdním kolem než pěší dopravou, je tak podpora systému Bike&Ride v zájmu železniční dopravy, neboť tím výrazně stoupá počet jejich potencionálních uživatelů. V Německu celkem 15% všech uživatelů železniční dopravy se dopravuje na nádraží jízdním kolem, v Nizozemí a Dánsku je to dokonce 30%.

Asperes, T. (Hasselt University, Belgium), Bike & Ride Program Cologne (Germany),

Příklady z manuálu Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008Německo – Brémy

74


Jak ale ukázal namátkový průzkum (viz. příloha č.2), vybavení železničních stanic a zastávek v Královéhradeckém kraji, v duchu systému Bike&Ride, je dosud velmi slabé. Je to způsobeno především dlouhodobě problematickými majetkovými vztahy (část nádraží patřila SŽDC st.p., část ČD jako dopravci) a malou osvětou v této oblasti. Na většině velkých vlakových nádraží dosud chybí i základní cyklostojany (a nebo jsou velmi špatné kvality), automatické cyklogaráže známé z německých měst k nám také dosud nedorazily. Daná analýza každopádně poskytla dostatek informací k tomu, aby bylo možno shrnout první výsledky a definovat určitá doporučení. Podpora systému Bike&Ride ve větších městech (bývalých okresních): • Kde jinde by se měl daný systém podporovat, než ve větších městech, i kdyby jen 1% vyjíždějících obyvatel města chtělo daný systém využít, vždy se bude jednat o zajímavá čísla. • Příklad: Hradec Králové a Jičín

Hradec Králové – úschova – 108 kol (kapacita cca 160 míst, datum: 1.8.2008, slunečno, teplo

Jičín (pohled č.2) – 10 kol (kapacita 20 míst), datum: 20.5.2008, slunečno, teplo

Realizace opatření Bike&Ride v rámci realizace nových terminálů, případně realizace opatření Park/Bike&Ride: • Mělo by zde platit stejné pravidlo, jako v případě rekonstrukce koridorů (mělo by být automatické, že jeho součástí by mělo být řešení systému Bike&Ride). • Pozitivní příklad: opět Hradec Králové – budoval se zde nový terminál, kde se pamatovalo i na cyklisty, nicméně stojany nejsou zastřešené.

75


Hradec Králové – rekonstrukce přednádražního prostoru, datum: 1.8.2008, slunečno, teplo

Hradec Králové – rekonstrukce přednádražního prostoru, datum: 1.8.2008, slunečno, teplo

Hradec Králové – nový přednádraží prostor, Datum: 1.12.2008

Hradec Králové – nový přednádraží prostor, Datum: 1.12.2008

Podpora zastávek a stanic, které jsou polohou jsou vhodné pro využití Bike&Ride: • Jak již bylo naznačeno, pro využití systému Bike&Ride je ideální vzdálenost cca do 3 km. Proto by se pozornost měla zaměřit na obce, které jsou vzdáleny od železnice do této vzdálenosti, případně jsou tak rozlehlé, že od jednoho konce obce k nádraží to může být právě oněch 3 km.

Ostroměř – 5 kol (kapacita 10 míst) Datum: 10.7.2008, déšť, pod markem

Sadová – 14 kol (kapacita 40 míst) Datum: 10.7.2008, déšť, pod markem

76


Z analýzy plyne následující doporučení, které je následně zakomponována do návrhové části: Na základě prvního šetření je zřejmé, že před cca 20 lety tento systém byl daleko více rozšířenější než v současné době. Nemělo by to ale vést k úvaze, abychom daný systém opustili. Vycházejme spíše z předpokladu, že lidé se opět budou vracet z aut na kolo a na železnici. Celý systém by tak měl být založen na budoucí expanzi. Vycházejme ze zahraničních zkušeností, které hovoří o tom, že pokud vytvoříme dobré parkovací podmínky, podpoří růst využívání systému Bike&Ride - „Musí být dost stání raději o 10 více, než o 10 méně“ (Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008). Při zřízení nových stojanů, nebo rekonstrukci těch starých, by se mělo vycházet z těchto zásad: A)

Vymezte si prostor, kam chcete stojan umístit a zvažte, pro kolik kol maximálně má být. Jen pro srovnání dánský manuál (Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008) například doporučuje, aby stání bylo navrženo v počtu 10-30% cestujících, kteří v stanici nastupují. V kontextu České republiky by stačilo i 1%.

B)

Vyberte prostor tak, aby byl co nejvíce na očích a současně umožňoval kolem zaparkovaných kol průchod. Častým argumentem proti parkování bývá skutečnost, že se lidé bojí nechat své kolo ve stojanu z důvodu krádeže. Toto riziko se dá ale snížit tím, že bude zamčeno starší kolo, majitel bude mít kvalitní zámek a kolo bude možno bezpečně uzamknout o rám a to buď: •

trubkovým obloukem, který je součástí stojanu, vlastní/zapůjčenou FABku zámek (viz. stojan typu č.3),

•

vlastním trubkovým nebo lanovým zámkem dostatečného průměru.

do

kterého

vkládáme

C)

Zvažte, zda budou kola v řadě vedle sebe, v řadě proti sobě, v (půl)kruhovém uspořádání, nad sebou, či budou ve žlábkách. Zvažte také, zda bude stojan zastřešen.

D)

Zvažte, jaká kola budou ve stojanu parkována nejvíce a podle toho případně upravte rozteče mezi stáními pro jednotlivá kola¨

Základní funkce dobrého cyklostojanu: A)

Lze v něm zaparkovat všechny typy kol od silničních po horská.

B)

Usazení zadního kola nepoškozuje přehazovačku ani mechanismus kotoučových brzd, tj, nedotýká se jich.

C)

Umožňuje opření/zamčení rámu kola o pevnou konstrukci umožňující obemknutí lanovým nebo trubkovým zámkem.

D)

Je připevněn/zabudován do povrchu, na kterém stojí.

E)

Udržujte čistotu kolem stojanu, pravidelně sekejte trávu, ať cyklista/cestující vnímá, že je to vítaným hostem.

77


2.8.1.1 Doporučený typ a cenová kalkulace Stojan na kola je vyroben z masivní oceli a zámek je možné volit z několika typů až po bezpečnostní třídu 4 (odolný proti rozlomení, vytržení, vyhmatání a odvrtání). Účelná konstrukce stojanů na jízdní kola umožňuje použití i klasickým způsobem, kdy je kolo zamčeno k pevné konzole běžným velozámkem. Konzoly stojanu na jízdní kola jsou tvarovány tak, aby nekolidovaly s částmi kola, jako je např. vidlice, náby, dynamo, světlo a brzdy (i kotoučové). Rozteč konzol je dostatečná jak pro pohodlné postavení kola tak i pro přístup ke kolu při jeho uzamykání, nebo vyjímání ze stojanu. Uzamykatelné stojany, pokud jsou volně přístupné, může používat každý, kdo si opatří uvedený zámek (není součástí stojanu). Zámek je možné koupit ve specializovaných obchodech se zámky a ve městech, kde jsou stojany nainstalovány i v městských informačních centrech, nebo u prodejců kol.

STANDARD jednostranný Počet stání

3

4

5

6

7

Nezamykatelné

2281,-

3042,-

3803,-

4564,-

5324,-

zamykatelné

3550,-

4733,-

5916,-

7100,-

8283,-

Počet stání

4

Nezamykatelné

2277,- 3415,- 4554,- 5692,- 6831,- 7969,-

Zamykatelné

3629,- 5444,- 7258,- 9073,- 10888, 12702,

STANDARD oboustranný

78

6

8

10

12

14


BLOCK

Příslušenství stojanů 160,zámek FAB informační cedule 260,20x30 cm s potiskem

Počet stání

4

Počet stání

nezamykatelné

3381, -

nezamykatelné 753,-

zamykatelné

5044, -

zamykatelné

zámek SAVE

63,-

sloupek k upevnění 510 cedule ke stojanu

79

2

1709,-

Držák zámku

42,-

držák cedule na zeď

160,-


2.8.2 BIKE&RIDE A ŽELEZNICE - KONTEXT VOLNOČASOVÉ A TURISTICKÉ CYKLISTIKY Propojení veřejné a cyklistické dopravy v České republice je ale především rozšířeno na poli cykloturistiky. Svědčí o tom vypravování speciálních prostředků veřejné dopravy, tzv. cyklobusů, cyklovlaků, či existence nových služeb, jako půjčování kol ze strany ČD a.s..

2.8.2.1 Bike&Ride a železnice A. Přeprava kol Cyklisté potřebují svá kola přepravit obvykle při rekreačních jízdách na začátek výletu a pak z konečného bodu výletu do místa bydliště. Pokud použijí vlastní auto, pak potřebují pouze místo na zaparkování. V tomto ohledu je nutné mít v obcích, ale i u přírodních zajímavostí dostatek parkovacích míst, která mají dostatečnou kapacitu, svým přírodním charakterem neruší krajinu a lze je použít i pro vyložení kol ze střechy auta. Pokud cyklista použije železnici, měl by se nejprve seznámit s přepravními podmínkami, které se někdy v detailech, někdy podstatně vždy v prosinci mění. Delší dobu ale už platí u Českých drah přibližně toto:

Jízdní kolo jako spoluzavazadlo - Při tomto způsobu přepravy cestující nakládá, překládá a vykládá kolo do vlaku sám, a sám si také během přepravy kolo hlídá. Takto je možno přepravovat kolo ve vozech označených symbolem kola. Po přestupu do jiného vlaku cestující musí za kolo znovu zaplatit. Pokud vlak symbol kola v jízdním řádu nemá, pak lze kolo přepravit, a to na prvním a posledním představku soupravy. V různých obdobích České dráhy uvádějí různé údaje o možnosti této přepravy (ve vozech bez označení), r. 2006/2007 uváděly pouze „osobní a spěšné vlaky“. Velkým skupinám cyklistů kolo jako spoluzavazadlo rozhodně nedoporučujeme. Nemusejí se totiž do vlaku se svými koly vejít. Úschova kola během přepravy - Při tomto způsobu přepravy cestující předá kolo přímo do označeného vozu pracovníkovi Českých drah, který vykonává nad kolem dohled a v dohodnuté stanici nebo zastávce opět kolo cestujícímu ze stejného vozu vydá. Takto je možno přepravovat kola ve vlacích v jízdním řádu označených symbolem kufru. Při přestupu do jiného vlaku s úschovou během přepravy je nutno opět za přepravu platit. Kombinovaný doklad - Kombinovaný doklad je „permanentka“ pro přepravu kola. Cestující může opakovaně přepravovat v síti Českých drah kolo jako spoluzavazadlo ve vlacích, kde je takováto přeprava možná. Může opakovaně pro kolo využívat službu úschova během přepravy ve vlacích označených odpovídajícími symboly. Může kolo uschovávat v železniční stanici Českých drah v úschovně.

80


B. Půjčovna kol v KHK kraji Informace byly převzaty z www.cd.cz/pujcovnykol Železniční stanice Česká Skalice Osobní pokladna ČD pondělí až neděle 7:15 – 17:30 hodin tel. 972 343 063 e-mail: [email protected] Kola vypůjčená v České Skalici je možno vrátit v železničních stanicích Červený Kostelec, Náchod nebo Nové Město nad Metují. Vypůjčená kola lze bezplatně přepravovat ve vlacích na těchto tratích: 026 Meziměstí - Opočno p. Orl. h. 030 Jaroměř – Bílá Třemešná 032 Jaroměř – Trutnov hl.n. 033 Starkoč - Václavice

2.8.2.2 Cyklobusy Program na podporu cyklobusů Královéhradeckého kraje se dotýká spolupráce s krajem Pardubickým, Středočeským a Libereckým. Jedná se o dílčí program zkonstruovaný v závěru roku 2003, vyhlášený a realizovaný v roce 2004 s úvahou postupného snížení dotace příjemcům. Navržený grantový program vycházel z původní iniciativy měst, obcí a podnikatelských subjektů zabývajících se hromadnou dopravou osob. Jeho cílem bylo zvýšit nabízené služby v oblasti cestovního ruchu a zatraktivnit a přiblížit široké tuzemské i zahraniční veřejnosti turistické oblasti Královéhradeckého kraje. Myšlenka vznikla z iniciativ Mikroregionu Český ráj v roce 2000. V provozu byly původně dvě autobusové linky, které přepravily cca 3.700 osob a 50 kol. V roce 2001 se do projektu již zapojilo 28 obcí a bylo provozováno 6 tras a přepraveno 13.184 osob a 991 kol. V Českém ráji v turistické sezóně 2002 bylo provozováno šest speciálních turistických autobusových linek zahrnující přepravu osob, zavazadel a jízdních kol, které přepravily 15.200 cestujících a 985 kol. V roce 2003 se zapojilo do projektu již 30 obcí a měst. Ztráty z provozu linek byly hrazeny obcemi. Další společný postup byl deklarován na jednání, které se uskutečnilo dne 1. 7. 2003 na Krajském úřadu za účasti všech zainteresovaných subjektů a na společném jednání zástupců turistických regionů dne 26. 11. 2003 ve Dvoře Králové n.L. byl dohodnut společný postup, jak řešit stále vzrůstající zájem turistické veřejnosti o poskytované služby.

81


Vzhledem ke ztrátovosti v provozu byl vznesen požadavek na možný příspěvek krajů formou vypsání grantu nebo dílčího programu. Tyto iniciativy jenom potvrdily potřebu podpořit turistické regiony v jejich úsilí dotačním titulem Královéhradeckého kraje. Z uvedeného důvodu tak byl připraven dílčí program se zaměřením na podporu hromadné přepravy turistů, který by umožňoval finanční podporu a to nejenom v rámci dotace ztráty z provozu cyklobusů, ale také v oblasti propagace a informovanosti široké občanské veřejnosti. Navržený dotační titul pod názvem: „Podpora provozu cyklobusů v turistických regionech“ byl následně projednán a schválen v orgánech kraje, včetně příslušné výše alokace finančních prostředků pro rok 2004.

Se svými projekty pak následně uspěli žadatelé o dotaci Mikroregion Český ráj, Krkonoše-svazek měst a obcí, Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory a nově vzniklý Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory. Turisté tak mohla využít služeb cyklobusů v letní sezóně v oblasti Českého ráje, Krkonoš a rovněž Orlických hor. Vyhlášený dílčí program signalizoval, že o poskytované služby má široká veřejnost stále vzrůstající zájem. Orgány kraje tak následně rozhodly o pokračování dotačního titulu i v následujících letech. Se svým projektem se pak v roce 2005 opět přihlásil se žádostí o dotaci Mikroregion Český ráj, Dobrovolný

82


svazek obcí Krkonoše-svazek měst a obcí, Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory a nově Branka, o.p.s. Náchod. Rozšířena tak byla nabídka návštěvy Kladského výběžku do oblasti Broumovského výběžku od Hradce Králové a bezprostředně navazující příhraniční oblasti Polské republiky – Góry Stolowe (oblast lázeňského města Kudowa Zdroj, Bledné Stěny a především rekreační centrum polského Karlówa). Rozsah provozu cyklobusů byl obdobný jako v roce 2004, tedy od konce měsíce dubna do konce měsíce září. Přepraveno bylo více jak 48.700 osob a 10.500 kol. Celkově poskytnutá dotace pro všechny žadatele na dotaci ztráty z provozu a propagaci představovala 1.667.108,- Kč. Obdobně probíhal rok 2006. Žádost o dotaci opět předložil Mikroregion Český ráj, Dobrovolný svazek obcí Krkonoše-svazek měst a obcí, Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory a Branka, o.p.s. Náchod. Poskytované služby v rámci předložených projektů byly opět rozšířeny a to především pro oblast Orlických hor (rozšíření provozu cyklobusů ve směru od Náchoda na Masarykovu chatu v Orlických horách), podhůří Orlických hor a Krkonoš (denní provoz páteřní linky zabezpečující přepravu v trase Harrachov – Vrchlabí – Janské Lázně - Pec Pod Sněžkou – Pomezní Boudy). Výsledkem byla přeprava více jak 71.500 osob a 13.800 kol. Celková dotace pak představovala částku 1.498.664,- Kč. Pozitivní výsledky vedly k vyhlášení dotačního titulu i pro rok 2007. Projekty byly předloženy stejnými žadateli a opětovně se rozšířilo pokrytí území návrhem poskytovaných služeb. Turistická veřejnost tak bude moci nově využít například cyklobus směřující na Jestřebí hory. Rozšířena je rovněž linka provozovaná o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vyjíždějící z Hradce Králové přes Broumovsko do Adršpachu, která bude dále pokračovat do Trutnova a odtud do Krkonoš na Pomezní Boudy. Provozována bude rovněž opět v loňském roce nejúspěšnější turistická linka cyklobusů v Krkonoších, která pojede denně z Harrachova přes Vrchlabí – Janské Lázně - Pec pod Sněžkou na Pomezní Boudy a zpět. Ani oblast Orlických hor nevyjde naprázdno. Předložený projekt bude zajišťovat západní i východní část Orlických hor, včetně podorlické oblasti a zahrnuje možnosti napojení od Pardubického kraje. Královéhradecký kraj pak podpořil letní turistickou sezonu 2007 částkou přes 2 miliony korun.

83


Příklad: Krkonošské cyklobusy

2007 hradil 75% ztrátovost provozu autobusu na Královéhradeckém kraji, 25% hradí Svazek měst a obcí Krkonoše z vlastních zdrojů. Na provoz a propagaci přispívá i město Trutnov, které není členem Svazku. V roce 2006 systém přepravil celkem 37 181 cestujících a 4121 kol. V roce 2008 byl cyklobusy v provozu 7 dní v týdnu v období letních školních prázdnin. Jednalo se o pravidelné "páteřní" spoje autobusů, které v jednom dni, na trase dlouhé 118 kilometrů, projedou tam a zpět celé Krkonoše. Na tuto hlavní "páteřní" linku navazují další autobusové i vlakové přípoje, které provozují další dopravci z regionu Krkonoše (OSNADO s.r.o., KAD s.r.o. Vrchlabí, ČD): Trasa 1: Harrachov - Kořenov - Rokytnice n. Jiz. - Vrchlabí - Janské Lázně - Pec p. Sněžkou Horní Malá Úpa Trasa 2: Jilemnice - Hrabačov - Vítkovice - Dolní Mísečky - Horní Mísečky Trasa 3: Vrchlabí, aut. nádr. - Špindlerův Mlýn, aut. st. - Špindlerův Mlýn, Špindlerovka Trasa 4: Trutnov, aut. nádr. - Svoboda n. Úpou, aut. st. - Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy Trasa 5: Žacléř, nám. - Trutnov, aut. nádr. (pouze pro pěší, velmi omezená přeprava jízdních kol) Trasa 6: Vrchlabí - Hostinné - Dvůr Králové nad Labem - Hořice - Hradec Králové Všechny autobusy jsou vybaveny na přepravu minimálně 15 jízdních kol.

84


2.9 Finanční zdroje pro cyklistiku v Královéhradeckém kraji pro období 2009 - 2015 Pro podporu realizace projektů v oblasti cyklistické dopravy je nutné ponechat program k podpoře cyklodopravy s oficiálním názvem: „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“. Podrobnosti k čerpání z daného dotačního titulu jsou uvedeny v kap. 2.4.4. K podpoře cyklistické dopravy pak bude možné využívat i další zdroje, které se budou týkat následujících fondů: Evropské: • Regionální operační program – NUTS II Severovýchod – kapitola 2.8.1. • Operační program Přeshraniční spolupráce Polsko-Česká republika pro období 2007-2013 (MMR) – kapitola 2.8.2. • Další evropské zdroje financování (EAFRD). Plán rozvoje venkova pro léta 2007-2013 (Mze) – kapitola 2.8.3.. + Program 2000 s.p. Lesy ČR. Národní: • Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky – kapitola 2.8.4. 2.9.1 ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD

Oblast podpory 1.1.: Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Vazba na opatření 1.1.2. krajské cyklostrategie (Kapitola 3. Návrhová část) Odstraňování bodových závad a bariér na silnicích II. a III. třídy a eliminace nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a na životní prostředí. Předmětem podpory jsou projekty zaměřené na: • řešení bodových závad a prevence rizik na silnicích II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TENT (zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy, nepřehledné křižovatky) Typ podpory v souvislosti s cyklistikou: Zklidnění průtahů. Zúžení profilu komunikací

Oblast podpory 1.2.: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Vazba na opatření 1.2.1. Infrastruktura a technické vybavení pro veřejnou dopravu, integrované dopravní systémy a ekologizace ve veřejné dopravě. Předmětem podpory jsou projekty zaměřené na: • výstavbu, modernizaci či rekonstrukci přestupních terminálů, parkovišť typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu, zastávek pro drážní i nedrážní veřejnou hromadnou dopravu (s úpravami pro bezbariérový přístup) a dalšího zázemí či infrastruktury pro veřejnou hromadnou dopravu;

Oblast podpory 1.2.: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Vazba na opatření 1.1.1., 1.1.3., 1.2.1., 2.3.1. Rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu Předmětem podpory jsou projekty zaměřené na:

85


•

výstavbu a rekonstrukci cyklistických cest (cyklostezek) za účelem zvýšení bezpečnosti a zvýšení atraktivity pro pravidelné dojíždění; • budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou dopravu (parkoviště typu B+R, úschovny, odpočívadla aj.); • systémy cyklistické dopravy jako součást MHD (systém stojanů – půjčoven jízdních kol aj.); • realizaci opatření vedoucích ke zvyšování bezpečnosti cyklodopravy ve městech Typ podpory v souvislosti s cyklistikou: Výstavba cyklostezek a doprovodné infrastruktury určených pro dopravní (cyklistickou) obsluhu území.

Oblast podpory 3.1.: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Vazba na prioritu č.2. Obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch Podpora je zaměřena na tvorbu širokého spektra prvků doprovodné infrastruktury i jejich následnou propagaci, týká se i cyklistiky: • rozvoj cykloturismu prostřednictvím projektů budování cyklotras a cyklostezek na území regionu, zejména těch úseků, s jejichž pomocí dojde k ucelení a zajištění provázanosti ve vazbě na rozvoj celorepublikové sítě cyklotras. Typ podpory v souvislosti s cyklistikou: Výstavba zpevněných cyklostezek a přírodě blízkých stezek pro cyklisty včetně doprovodné infrastruktury určených primárně pro cestovní ruch.

2.9.2 OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - PL

Oblast podpory 2.2.: Podpora rozvoje cestovního ruchu Vazba na prioritu č.2 a na prioritu č.3 Typ podpory: • ochrana a obnova kulturního a přírodního bohatství, řemeslných tradic, ochrana a obnova památek včetně sakrálních staveb, opevnění, historických urbanistických a technických komplexů, kulturních objektů, rázu kulturní krajiny, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, další doprovodné infrastruktury CR a zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, • podpora rozvoje služeb cestovního ruchu (např. výstavba a vybavení vhodných objektů pro poskytování služeb v cestovním ruchu, zřizování a činnost turistických informačních center, činnost organizací CR, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace, propagace přírodních hodnot a kulturního dědictví včetně možnosti propagace mimo podporované území, zavádění a využívání ICT v CR, podpora destinačního managementu).

Oblast podpory 1.1.: Posilování dostupnosti Vazba na opatření 1.2.1. a 2.4.1. Typ podpory: • modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury lokálního a regionálního významu v příhraničí (např. silnice, modernizace železniční infrastruktury s cílem zlepšit bezpečnost nebo zvětšit dopravní dostupnost území, adaptace hraniční infrastruktury pro nové účely, parkoviště s významem pro cestovní ruch), • zlepšování dopravní obslužnosti příhraniční oblasti, budování integrovaných dopravních systémů (veřejná doprava apod.). Typ podpory v souvislosti s cyklistikou:

86


•

Rozvoj systémů na zlepšovaní kvality a efektivnosti veřejné dopravy (v kontextu systému Bike and Ride a vybavování vozidel stojany).

2.9.3 PLÁN ROZVOJE VENKOVA PRO LÉTA 2007-2013

Opatření I.1.2.3.: Lesnická infrastruktura Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. • Výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíře, včetně souvisejících objektů.

Opatření I.1.4.: Pozemkové úpravy Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav: • Realizace opatření ke zpřístupnění pozemků. • Realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Příklad z minulého období: úsek cyklostezky Bečva u Lipníka nad Bečvou.

Opatření III.1.3.: Podpora cestovního ruchu Vazba na prioritu č.2 • Výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (vyjma vleků a lanovek), apod.. • Budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, mimo území lesů. • Výstavba sportovních zařízení. • Nákup a výsadba doprovodné zeleně. Vymezení podporovaných území: • Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky.

Opatření II.1.2.2.: Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Toto podopatření bude dopracováno v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánů oblastí povodí (Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní působnosti do 22. 12. 2009.

Opatření II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích, které je speciálně zaměřené na podporu rekreačního využívání lesů

Opatření III.2.1.1.: Obnova a rozvoj vesnic Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. • Projekty budování a obnovy dopravní infrastruktury (místní komunikace). Vymezení podporovaných území: • Obce do 500 obyvatel.

Doplňkové opatření: Program 2000 s.p. Lesy ČR. Je to program pro rozvoj rekreačních funkcí v lesích. Nejsem si jist, zda by z toho byli ochotni financovat cyklostezku, ale určitě by se mohlo jednat o zázemí (značení, parkoviště, přístřešky, infocedule, studánky)

87


2.9.4 SFDI: POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA VÝSTAVBU A ÚDRŽBU CYKLISTICKÝCH STEZEK Vazba na opatření 1.1.1. a 1.1.3. a na cíl 2.2. Podporované aktivity: • výstavba cyklistické stezky • údržba cyklistické stezky Nepodporované aktivity: • CHODNÍKY pro pěší kromě cyklistických stezek označených dopravní značkou C9a • VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ cyklostezky vč. stožárů, položení kabelů a dalšího příslušenství a s tím spojené elektromontáže. • ODPOČÍVACÍ PLOCHY vč. jejich vybavení – mapy, lavičky, stolky, odpad.koše, osvětlení, informační tabule atd. (mobiliář) • PŘELOŽKY, které nejsou vyvolány vlastní stavbou (přeložení rozvaděče, inženýrských sítí, elektrického vedení, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů atd.) • Kanalizace vč. úprav k odvádění vody (viz §12, bod 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) • Vjezdy a odbočky do rodinných domků apod. • Osázení vegetací a sadové úpravy • Opěrné zdi, které nejsou součástí tělesa cyklistické stezky • Oplocení, které není součástí stavebního povolení • Příprava území a demolice objektů, které nejsou překážkou realizace stavby • Finanční rezerva z vysoutěžené ceny stavby • Event. další položky Forma podpory a její výše: formou dotace maximálně do výše 60 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v daném roce. Příjemci podpory: • obec, jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů • svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. Jiné podstatné informace: dotace se čerpá v roce podání žádosti resp. roce, na který je žádost podávána, a vztahuje se pouze na náklady profinancované v daném roce.

88


2.10 Závěr analytické části 2.10.1 SWOT ANALÝZA Silné stránky

Slabé stránky

LIDSKÉ ZDROJE • Zájem měst a obcí o rozvoj infrastruktury a služeb pro cyklistickou dopravu v podobě budování cyklostezek, oddělených pruhů pro cyklodopravu apod. (viz. dotazník odboru dopravy). FINANCE • Kraj má dotační titul na cyklistiku. INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) • V kraji existuje dost inspirativních příkladů postavených stezek (i za přispění dotačního titulu kraje) ATRAKTIVITA KRAJE • Možnost volby mezi nenáročnou formou podél řek (Labe) či horskou formou cykloturistiky, či terénní cyklistiky. • Atraktivita Královéhradeckého kraje a jeho jednotlivých částí pro rozvoj cykloturistiky a terénní cyklistiky (kulturní a přírodní památky, rekreační oblasti atd.). • Rychlé spojení po dálnici Praha – Hradec Králové (pražští cyklisté mohou vyrážet na jednodenní výlety). CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ CYKLISTIKA • Rozsáhlá značená síť cykloturistických tras na území Královéhradeckého kraje, která je monitorována zástupci KČT. • Existence nabídky cyklobusů, půjčování kol na vybraných nádražích ČD a.s. • Vydání propagačních cyklistických materiálů. VŠEOBECNÁ OSVĚTA O CYKLISTICE • Časté semináře a konference k cyklistice.

89

FINANCE • Nedostatečné prostředky z programů EU (je jich málo a není možné se jen na ně zaměřovat). INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) • Nedostatečná infrastruktura pro cyklistiku za prací, nákupy a do škol. • Nedostatečné množství bezpečných samostatných stezek pro cyklisty - cyklostezek Chybějící úseky cyklostezek v extravilánu, především podél frekventovaných komunikací. • Problematické majetkové vztahy – zejména ve vztahu k budování cyklostezek (problémy při plánování vedení cyklostezek a jejich následné výstavbě). • Chybí rozvojové a plánovací dokumenty, které se vztahují na terénní cyklistiku a další formy cyklistiky. • Nedodatečné povědomí o možnostech rozvoje infrastruktury pro rekreační terénní cyklistiku jako zázemí obcí i jako produktu cestovního ruchu. CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ CYKLISTIKA • Chybí kvalitní webový portál prezentujících cykloturistiku a terénní cyklistiku (je třeba jej více orientovat na produkty a na služby). • Nedostatečné množství atraktivních produktů cestovního ruchu tvořených speciálně pro oblast cykloturistiky a terénní cyklistiky. • Nedostatečné vybavení některých cyklistických tras mobiliářem (parkoviště, odpočívadla, stojany, informační tabule apod.) • Nedostatek průzkumů v oblasti měření intenzity cyklistické dopravy, na úrovni kraje i jednotlivých municipalit. VŠEOBECNÁ OSVĚTA O CYKLISTICE • Malý důraz na osvětu spojenou s cyklodopravou.


Příležitosti

Hrozby

LIDSKÉ ZDROJE • Další rozvoj partnerství a spolupráce mezi organizacemi působícími v oblasti rozvoje cyklistiky. FINANCE • Využití čerpání prostředků z veřejných zdrojů (SF EU, státní, regionální a místní rozpočty) pro realizaci cyklistických projektů. • Posílení zapojení kraje do národních a mezinárodních projektů. INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) • Budování samostatných stezek pro cyklisty ve městech a obcích, pruhů pro cyklodopravu v hlavním či přidruženém dopravním prostoru. • Vytváření a rozšiřování společných chodníků s chodci v podobě barevné odlišnosti (tam, kde je to možné). • Redukce automobilové dopravy, úpravy křižovatek (včetně budování cyklistických světelných přechodů) a dalších problematických míst ve městech a obcích ve prospěch cyklodopravy. • Rozšiřování a zkvalitňování cyklodopravní infrastruktury (parkovací místa – systém Bike and Ride, mobiliář, úpravy povrchů apod.). • Snižování emisního a hlukového zatížení ve městech a obcích posílením objemu cyklistické dopravy. • Rozvoj sítě samostatných stezek pro cyklisty (zpřístupňování dalších turistických cílů jejich bezpečným napojením na cyklostezky). • Rozvoj sítě tras a realizace nových přírodě blízkých stezek vhodných pro terénní cyklistiku. Pro tvorbu sítě blízkých udržitelných stezek pro cyklistiku nemusí být rizikem řešení majetkoprávním problémů, schvalovací proces pořizovacích dokumentací. • Možnost využití polních cest v rámci komplexních pozemkových úprav pro budování cyklostezek. CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ CYKLISTIKA • Rozvoj doplňkové cykloturistické infrastruktury (mobiliář, půjčovny, opravny a další doplňková infrastruktura). • Rozvoj informačních a propagačních služeb na celokrajské úrovni (internetové portály, mapy v GIS). • Rozšiřování doprovodné nabídky o produkty a služby cestovního ruchu se zaměřením na cykloturistiku a

90

LIDSKÉ ZDROJE • Jednotlivá navrhovaná opatření bez koordinátora budou jen formální a nebudou naplňována FINANCE • Prozatím mizivé využití čerpání prostředků z evropských zdrojů pro realizaci cyklistických projektů. • Přetrvávající nedostatek finančních prostředků na rozvoj cyklodopravy ve městech a obcích nebo klesající objem prostředků vynakládaných na cyklodopravní řešení z veřejných rozpočtů INFRASTRUKTURA (KOMUNIKACE) • Přednostní rozvoj jiných forem dopravy (především automobilová doprava) na úkor cyklodopravy. • Možnost vzniku konfliktů v lokalitách, kde bude cyklistická doprava nově vedena souběžně s pěší či automobilovou dopravou. • Vlastnické překážky bránící v rozvoji budování cyklostezek či značení cyklotras. • Stagnace rozvoje začleňování cyklodopravy do IDS měst a obcí CYKLOTURISTIKA A TERÉNNÍ CYKLISTIKA • Nedostatečný rozvoj služeb a doplňkové infrastruktury pro cyklodopravu ve městech a obcích • Nedostatečné provázání vnitřních municipálních cyklosítí s vnějšími cykloturistickýcmi trasami • Živelný rozvoj terénní cyklistiky v honey-pots. • Negativní celkový vývoj v oblasti cestovního ruchu, popř. nekoordinovaný rozvoj cykloturistiky v regionu, resp. na úrovni značení cyklotras v mikroregionech (značení obcí a KČT, popř.jiných organizací). • Omezení využití lokalit s režimem ochrany pro rozvoj cykloturistiky. • Narušení ekologické stability území či bezpečnosti chodců a ostatních účastníků dopravy v důsledku nezodpovědného chování cyklistů, riziko masové turistiky, riziko vzniku konfliktů mezi cyklisty a chodci při souběhu vedení cyklotras a tras pro pěší.


terénní cyklistiku. • Sblížení cykloturistiky s jinými druhy turistiky v regionu prostřednictvím tvorby atraktivních produktů cestovního ruchu (např. agroturistika, hipoturistika, inline, pěší, apod.). • Pokračující optimalizace stávající sítě cyklotras v regionu (provázání značených tras mikroregionů, zvyšování kvality povrchu značených tras, apod.). • Pokračující rozvoj napojení cykloturistiky na ostatní druhy dopravy (IDS). VŠEOBECNÁ OSVĚTA O CYKLISTICE • Další posilování osvěty, informovanosti a propagace cykloturistiky jako vhodné formy turistiky šetrné k životnímu prostředí.

• • • •

Nedostatečné množství a kvalita doprovodné infrastruktury. Vznik problémů vznikajících z důvodů regulace cykloturistiky v lokalitách s režimem ochrany přírody. Neřešení problémů v oblasti správcovství a údržby značených cyklotras. Konflikt rozvojových záměrů v oblasti cykloturistiky se záměry v jiných oblastech turistiky (např. v souvislosti se značením hipostezek apod.).

2.10.2 CELKOVÉ SHRNUTÍ V analytické části se nejprve dokument věnuje charakteristice a definování současných potřeb cyklistiky. Z jedné strany je nutné ji vnímat jako cestu za prací, do školy, z druhé strany jako součást rekreace, turistiky a volnočasových aktivit. Další kapitola shrnuje naplnění Koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji, přičemž je porovnáván rok 2003 s rokem 2008. Součástí je popis aktivit jednotlivých měst, včetně údajů o cyklostezkách a cyklotrasách. Další kapitoly analytické části provádí analýzu současné situace s výhledem do budoucnosti, pro období 2009-2015. Je provedena analýza plánů na zvýšení bezpečnosti cyklistů, popsána stávající síť cyklotras, včetně návrhů na její doplnění a je shrnuta snalýza možností propojení cyklistické a veřejné dopravy. Analytická část končí přehledem stávajících finančních zdrojů na cyklodopravu v KHK a SWOT analýzou. SWOT analýza je rozdělena do čtyř částí: silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Aby závěry z dané analýzy byly přehlednější, jsou ještě jednotlivé kapitoly rozděleny do následujících podkapitol: lidské zdroje, finance, infrastruktura, cykloturistika a terénní cyklistika a všeobecná osvěta. Pro implementaci daného koncepčního dokumentu je pak důležité věnovat pozornost kapitolám „lidské zdroje“ a „finance“. Bez nich by navrhovaná opatření ztrácela smysl. Tj. je nutné mít někoho, kdo bude zodpovědný za jejich realizaci a bude mít k tomu přidělené příslušné finanční zdroje. Pro implementaci daného koncepčního dokumentu jsou tedy klíčové tyto tři pilíře: • Ustanovení zodpovědné osoby, tzv. cyklokoordinátora, za kontrolu naplnění jednotlivých opatření • Zachování dotačního titulu kraje pro rozvoj cyklistiky v KHK, ale s navýšením finančních prostředků. Posílení rozpočtu na cyklistiku vychází z prosté matematické úvahy. Vyčleněné finanční prostředky na cyklistiku z jednotlivých operačních programů jsou příliš malé na to, aby dokázaly pokrýt alespoň částečně náklady na realizaci cyklistických stezek v kraji. Finanční podpora by pak souvisela s:cyklodopravou, cykloturistikou a terénní cyklistikou: 91


3 Návrhová část 3.1 Definování obecných priorit, cílů a opatření v rozvoji cyklistiky Kraj by měl vytvořit základní předpoklad pro rozvoj cyklistické dopravy schválením vybraných opatření. Nejedná se ale o převratná a nová opatření, neboť většinou již by měly vycházet ze stávajících a připravovaných dotačních titulů kraje, státu a EU. Proto je tato kapitola úzce propojena s kapitolou 2.8. „Finance“, kde jsou uvedeny podrobnosti k možnosti financování jednotlivých opatření. Dále k většině opatření jsou přiřazeny modelové příklady (Příloha daného dokumentu), které přibližují jeho smysl. Globálním cílem je plošné pokrytí území kraje systémem bezpečných a pokud možno atraktivních cest, sjízdných za každého počasí (ne bezpodmínečně asfaltových, ale takových, které budou budoucí vlastníci a správci ochotni udržovat), které zabezpečí cyklistům průjezd územím kraje s minimálním kontaktem s motorovou dopravou. Tyto cesty by měly navazovat na systém hromadné dopravy a společně s ním zamezit tomu, aby se cyklisté dostávali do pro ně atraktivních destinací autem… Opatření ke splnění cílů Rozvoj cyklistické dopravy na území kraje je dlouhodobý proces, který vyžaduje odpovědný přístup jak na krajské úrovni, tak na úrovni měst, obcí, mikroregionů, ale i silničních správních úřadů, správců komunikací apod. Následné doporučení a cíle přizpůsobené podmínkám kraje vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Nicméně důležitým opatřením je i stanovení koordinátora pro implememtaci daného strategického dokumentu. Daný cyklokoordinátor, který by měl na starosti koordinaci plnění priorit, cílů a opatření, by byl buď přímo zaměstancem krajského úřadu a nebo by tu funkci vykonával externě.

92


3.2 I. Priorita - Rozvoj cyklistické dopravy Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. Pro postupné zrovnoprávnění cyklistické dopravy ve vztahu k ostatním dopravním systémům je na krajské úrovni nutno sledovat především následující cíle:

CÍL 1.1. Podpora budování cyklostezek Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. 1.1.1. Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jedná se o úseky, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol pro posílení bezpečnosti silničního provozu. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I., II., a III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Odpovědnost: Spolupráce: Termíny: Finance: Modelové příklad:

Cyklokoordinátor Obce, mikroregiony, KSS KHK 1. výzva / rok, dle akčního plánu Dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.2.) Příloha č.3, kap. 10. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách.

1.1.2. Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcích pozemních komunikací, které patří kraji Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Odpovědnost: Cyklokoordinátor Spolupráce: Mikroregiony, KSS KHK Termíny: Průběžně (dle realizovaných krajských projektů) Finance: ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.1.) Modelové příklady: Příloha č.3, kap.1.1. město Letovice (úprava křižovatky) Příloha č.3, kap.1.2. město Břeclav a Šumperk (cyklistické pruhy)

1.1.3. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek, který může jednak přímo financovat cyklistické projekty, ale také by mohl spolufinancovat projekty ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten byl zřízen na základě zákona č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jednou z možností SFDI je i poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek (viz. § 2 odst. h). Rovněž je možné financovat daná opatření z ROP (zde je ale málo finančních prostředků). V mnoha případech pro rozvoj cyklistické dopravy postačí využít nově budovaných účelových komunikací. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají 93


pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR, Povodími. V souvislosti s železnicemi se nabízí také možnost využívat opuštěná drážní tělesa, (a to jednak modernizací koridorů, ale i již roky opuštěné a nevyužívané trasy z důvodu neefektivnosti) a zbudovat zde cyklostezky, které budou využívány nejen pro cykloturisty, ale i cyklisty dopravujícími se do zaměstnání, škol. Proto by bylo nanejvýš vhodné, před případným zrušením trati, posoudit možnost jejího využití pro cyklistiku, resp. toto řešit i legislativně jako využití ve veřejném zájmu. Odpovědnost: Spolupráce:

Cyklokoordinátor SFDI, Lesy ČR, Povodí Moravy, Pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech převodu majetkových, obce, mikroregiony Termíny: 1. výzva / rok, dle akčního plánu Finance: Dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.2.) + SFDI + Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Modelové příklady - Příloha č.3: Kap. 2.1. – 2.3. Příklady z Olomouckého kraje Kap. 2.4. Další příklady budování cyklostezek v extravilánů (příklady z celé ČR) Kap. 3. Příklady podpory cyklistické dopravy prostřednictvím víceúčelových komunikacíáRakovnicko, Kroměřížsko, Vyškovsko, Přerovsko Kap. 7. Příklady drážních stezek na rušených železnicích Kap. 10. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách.

CÍL 1.2. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. 1.2.1. Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol – systém BIKE & RIDE pro denní dojížďku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech:

železniční dopravy hromadné autobusové dopravy městské hromadné dopravy

Cílem je proto zmapovat lokality, kde je nutné doplnění dané infrastruktury, příp. je nutno řešit způsob odstavování jízdních kol ve vazbě na ostatní druhy doprav, resp. v souvislosti s účelovostí cest (školy, úřady, zaměstnání apod.) a hledat finance a možnosti na jejich výstavbu. Odpovědnost: Spolupráce: Termíny: Finance: Modelový příklad:

Cyklokoordinátor autobusoví dopravci, ČD a.s., SŽDC, obce, 1. výzva / rok, dle akčního plánu Dotační titul na cyklistickou dopravu + ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.2.) Příloha č.3, kap.4

94


3.3 II. Priorita - Rozvoj cykloturistiky a terénní cyklistiky v kraji CÍL 2.1. Komplexní marketingová prezentace cykloturistiky a terénní cyklistiky Trh cykloturistiky a terénní cyklistiky přináší potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který umožňuje člověku nové poznávání a zvyšuje kvalitu jeho života. Cykloturistika a terénní cyklistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické, ale i sportovní zážitky návštěvníků, nezatěžovat životní prostředí a přinášet užitek zúčastněným obcím. 2.1.1. Zajištění souhrnné prezentace kraje v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky Opatření směřuje k podpoře a zajištění informovanosti veřejnosti o existující nabídce v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky, k podpoře vydávání cyklistických map, příruček, průvodců apod., k podpoře tvorby a distribuce prezentačních materiálů o možnostech cykloturistiky v kraji prostřednictvím moderních informačních technologií (video, CD, DVD, internet). V této souvislosti se jedná rovněž o spolupráci s Agenturou CzechTourism, která prezentuje cyklistiku v tiskovinách pojednávajících o relaxační dovolené a pobytu v přírodě. Významnou úlohou kraje je rovněž prezentace cykloturistiky a terénní cyklistiky na tuzemských a mezinárodních veletrzích cestovního ruchu a realizace informačního webového portálu založeného na moderních informačních technologiích. Odpovědnost: Spolupráce: Finance: Termíny:

Cyklokoordinátor CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, ČeMBA, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU2 Každoročně

CÍL 2.2. Podpora významných projektů na území kraje I v případě cykloturistiky platí, že jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. Toto opatření se pak vztahuje na podporu úseků a tras evropského a nadregionálního charakteru, kde dochází ve větší míře ke kombinaci dopravní a rekreační funkce cyklotrasy, přičemž Rovněž se přihlíží k možnosti využití dané komunikace i pro in-liny. 2.2.1. Podpora projektové přípravy Toto opatření přímo navazuje na návrh jednotlivých cyklokoridorů, které prochází územím kraje. V tomto kontextu jsou jednotlivé páteřní dálkové cyklotrasy v různém stádiu rozpracovanosti. Zatímco některé mají již vybrané úseky připravené na stavební povolení, v jiných případech není zpracována ani úvodní studie proveditelnosti cyklotrasy.

2

ROP Severovýchod, oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR

95


Toto opatření navazuje rovněž na návrh infrastruktury terénní cyklistiky, především sítě přírodě blízkých stezek v rekreačních zónách sídel a v destinacích cestovního ruchu, které se nacházejí územím kraje. Opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. Odpovědnost: Spolupráce: Termíny: Finance: Modelový příklad:

Cyklokoordinátor CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, ČeMBA, LČR, obce, svazky obcí, mikroregiony Dle akčního plánu Dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU Příloha č.3, kap. 5. (příklad ze Středočeského kraje)

2.2.2. Finanční podpora výstavby a údržby významných projektů na území kraje Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu vybraných cyklotras na území kraje (Labská stezka, Orlická stezka, cyklotrasa č. 22). Především se pak jedná o zajištění výstavby cyklostezek a víceúčelových komunikací v jejich koridoru (navazuje na opatření 1.1.3.). I v tomto opatření platí, že dané koridory nemohou být vybudovány bez krajské koordinace. Odpovědnost: Cyklokoordinátor Spolupráce: obce, SFDI, svazky obcí, mikroregiony Termíny: 1. výzva / rok, dle akčního plánu Finance: Dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU + SFDI Modelové příklady: Příloha č.3, kap. 6.1. Příklad z Karlovarského kraje Příloha č.3, kap. 6.2. Příklad z Pardubického kraje Příloha č.3, kap. 10. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách.

CÍL 2.3. Podpora budování ostatních cyklotras a související infrastruktury Rozšíření cyklistické nabídky o zpřístupnění zajímavých oblastí v návaznosti na existující propojení turistických lokalit pomáhá také místům v méně rozvinutých a turisticky zatím nedoceněných oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa při rozvoji infrastruktury v různých oblastech služeb, a tím vytváří podporu malého a středního podnikání. 2.3.1. Podpora aktivit jednotlivých organizací cestovního ruchu a organizací působících v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky A. Podpora realizace produktů a služeb (turistický balíček služeb) Opatření především navazuje na zpracovanou celkovou koncepci propagace cestovního ruchu území, jejímž cílem je prezentace turistických lokalit a cyklistických příležitostí. B. Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury (odpočívky, infopanely, apod.) Opatření směřuje jednak k podpoře tvorby a instalování informačních a naučných tabulí s detailními popisy atraktivit v území při zajištění jejich vzájemného souladu, zejména z hlediska použité grafiky a názvosloví, a jednak k podpoře výroby a instalace doprovodné infrastruktury ve významných turistických oblastech a na dálkových, významných regionálních a významných místních cyklotrasách. Opatření směřuje rovněž k zajištění doplňkových služeb pro cyklisty (půjčovny a úschovny kol, servisní služby) a k podpoře produktů umožňujících zkvalitnění nabídky ubytování, stravování a hygienického zázemí.

96


C. Podpora terénní cyklistiky Terénní cyklistika představuje pro rozvoj občanské vybavenosti měst a rozvoj cestovního ruchu zatím nerealizovaný potenciál. Zisky z podpory terénní cyklistiky mohou být vůči vynaloženým nákladům velice efektivní. Podpora terénní cyklistiky navíc narozdíl od současné podpory cykloturistiky nespočívá v investičně a krajinně intenzivních krocích. Často ji lze realizovat poskytnutím kvalitních mapových podkladů a doprovodných informací. Odpovědnost: Cyklokoordinátor Spolupráce: Obce, mikroregiony, svazky obcí, Nadace Partnerství, CzechTourism, ČEMBA Finance: Dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU Termíny: Dle akčního plánu Modelové příklady: Příloha č.3, kap. 8. – Přírodě blízké stezky pro cyklisty a sdílené užívání

2.3.2. Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras Velmi nutné je dořešení údržby cykloturistického značení včetně zajištění finančních prostředků na tuto údržbu. Cílem je sladit systém značení podle čísel a podle log (tématických tras). Součástí opatření je i zpracování paspartu daného značení. Odpovědnost: Spolupráce: Finance: Termíny:

Cyklokoordinátor KČT, Nadace Partnerství, obce, Svazky obcí Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Dle akčního plánu

CÍL 2.4. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v rámci volného času nebo turistiky. 2.4.1. Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol formou pravidelné či nepravidelné dopravy z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. K tomuto účelu musí být upraveny příslušné dopravní prostředky, zajištěn přepravní řád a zajištěna optimalizace s pěší dopravou i ostatními druhy dopravy. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Souhrnně se jedná o tato opatření. A. B. C.

Podpora vzniku Bike & Ride v turistických oblastech Podpora začlenění převozu kol do prostředků veřejné dopravy (cyklobusy, cyklovlaky) Podpora systémů úschoven a půjčování kol v turistických oblastech

Součástí tohoto opatření je i vytipování lokalit, kde je vhodné zřídit či zrekonstruovat parkoviště, které by se stalo výchozím bodem pro cyklotur. výlety (Park and Bike - přijeď autem, zaparkuj a jeď na kole). Odpovědnost: Spolupráce: Termíny: Modelový příklad:

Cyklokoordinátor autobusoví dopravci, ČD a.s. Dle akčního plánu Příloha č.3, kap. 9. Cyklobusy

97


3.4 III. Priorita - Koordinace a partnerství Cíl 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a cykloturistiky Úloha kraje v této oblasti se týká podporou zpracování navazujících průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy na území kraje. 3.1.1. Podporovat zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje Do této kategorie patří vytipování oblasti, kde je vhodné dlouhodobě sčítat cyklisty ať už za doparvním, či rekreačním účelem. Kraj zadá zpracování daného průzkumu. Odpovědnost: Cyklokoordinátor Spolupráce: ---Termíny: Sčíítání provádět jednou za tři roky Modelové příklady: Příloha č.3, kap. 11 - příklady sčítání cyklistů,

3.1.2. Aktualizace databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje Do této kategorie patří evidence celkové potřeby výstavby cyklistických stezek, aby bylo možné stanovit přiměřenou finanční dotaci z prostředků SFDI a z kraje. Jedná se o průběžnou aktualizace databáze úseků, kde se plánuje výstavba cyklistických komunikací, kterou si kraj vyhodnotil začátkem roku 2008 Účelem této aktualizované databáze bude: • •

zkoordinovat aktivity obcí s dalšími partnery (kraj, další obce, ŘSD apod.), zejména pro využití Strukturálních fondů EU, motivovat obce při budování cyklistických stezek v rámci základní dopravní obslužnosti obcí.

Odpovědnost: Spolupráce: Termíny:

Cyklokoordinátor ---2010, 2013

3.1.3. Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek a přírodě blízkých rekreačních stezek pro cyklisty prostřednictvím GIS Jedním z výsledků prací na předkládané koncepci rozvoje cyklodopravy na území Královéhradeckého kraje je zmapování současného stavu na stávajících dálkových a významných místních trasách, jakož i možností průchodu území v nově připravovaných, případně navrhovaných úsecích a také zmapování vznikajících sítí přírodě blízkých rekreačních lesních stezek pro cyklistiku. Takto jsou vytvořeny základy pasportizace cyklistických tras v území. Součástí opatření je i předávání dat webovým mapserverům, které publikují (cyklo)turistické mapy. Odpovědnost: Spolupráce: Termíny:

Cyklokoordinátor KČT, Nadace Partnerství, ČeMBA průběžná aktualizace

98


Cíl 3.2 Poradenství a propagace 3.2.1 Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy, cykloturistiky a terénní cyklistiky Odpovědnost: Spolupráce: Termíny:

Cyklokoordinátor KČT, Nadace Partnerství, CDV, Bez nehod, ČEMBA Průběžně

3.2.2 Propagační akce na podporu cyklodopravy, cykloturistiky a terénní cyklistiky Opatření je zaměřeno na oživení venkovského prostoru prostřednictvím cykloturistiky a terénní cyklistiky. Jedná se o podporu akcí zaměřených na propagaci cestovního ruchu v území. Cílem projektu je upozornit turisty na široké možnosti trávení volného času v kraji a zároveň přesvědčit podnikatele i zástupce státní správy o ekonomickém významu cestovního ruchu. Ve směru ke správě území a státní správě ochany přírody je program namířen na know-how transfer dobré praxe. Odpovědnost: Spolupráce: Termíny:

Cyklokoordinátor KČT, Nadace Partnerství, Bez nehod, ČEMBA Dle akčního plánu

99


3.5 Akční plán 3.5.1 AKČNÍ PLÁN PRO 2009 - 2010 Akční plán pro 2009-2010 navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Aktivity ale mohou být realizovány jen za předpokladu posílení podpory z krajského dotačního titulu na cyklistiku Filosofie posílení finanční podpory vychází z prosté matematické úvahy. Vyčleněné finanční prostředky na cyklistiku z jednotlivých operačních programů jsou příliš malé na to, aby dokázaly pokrýt alespoň částečně náklady na realizaci cyklistických stezek v kraji. Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy Charakteristika

Aktivita

Garant

1.1.1.

Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek -– prioritně dopravně bezpečnostní funkce cyklistiky Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcích pozemních komunikací, které patří kraji Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek – prioritně dopravně bezpečnostní funkce cyklistiky. Podrobnosti – viz. kapitola 3.5.2.

Podpora minimálně 5 lokalit / rok

Cyklo koordinátor

2 / rok

Dotační titul

Každoroční posouzení připravovaných staveb a návrh vhodných opatření

Cyklo Koordinátor

Součást rozpočtu stavby

Podpora vybraných lokalit do výše navržené alokace – 15 mil. Kč / rok. Poznámka: Počítá se s tím, že žadatel současně podá projekt na SFDI, kde obdrží 65% z celkové částky, nebo na SF EU, kde může získat až 90% 2009 - studie využití Bike&Ride v podmínkách HK kraje

Cyklo koordinátor

15 / rok

Prostředk y vyčleěné na silnici Dotační titul3 + další zdroje z SFDI a SF EU

Cyklo koordinátor

0,5 – 2009

Dotační titul

2010 – realizace systému Bike and Ride na 20 místech v kraji

Cyklo koordinátor

2,0 2010

Dotační titul

1.1.2.

1.1.3.

1.2.1.

Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS Podrobnosti – viz. kapitola 3.5.3.

3

Náklady (mil. Kč)

Opatř.

-

Zdroje

Kritéria pro výběr projektů financovaných z rozpočtu kraje budou převzata z hodnotících kritérii cyklostezek SFDI 2009.

100


Priorita 2. Rozvoj cykloturistiky a terénní cyklistiky v kraji Náklady (mil. Kč)

Opatř.

Charakteristika

Aktivita

Garant

2.1.1.

Zajištění souhrnné prezentace kraje v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky Podpora projektové přípravy významaných projektů kraje

?

Cyklo koordinátor

?

Rozpočet odboru

2009 a 2010 – podpora vybraných úseků Labské stezky, Orlické stezky a cyklotrasy č. 22 2009 a 2010 – podpora vybraných úseků Labské stezky, Orlické stezky a cyklotrasy č. 22

Cyklo koordinátor

3 / rok

Dotační titul

Cyklo koordinátor

7 / rok

EU zdroje (85%) + SFDI (7%) + Dotační titul + obce

Podpora realizace produktů a služeb (turistický balíček služeb) u 5 subjektů / rok

Cyklo koordinátor

1 / rok

Dotační titul

Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury / rok - odpočívky: 10 ks - infopanely: 10 ks Podpora terénní cyklistiky : - mapový materiál Každoroční investice do údržby značení Pokračovat ve stávající podpoře

Cyklo koordinátor

1 / rok

Dotační titul

Cyklo koordinátor Cyklo koordinátor Cyklo koordinátor

1 / rok

Dotační titul Dotační titul Dotační titul

2.2.1.

2.2.2.

Finanční podpora výstavby a údržby. Podrobnosti – viz. kapitola 3.5.2.

2.3.1.

Podpora aktivit jednotlivých organizací cestovního ruchu a organizací působících v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky

2.3.2. 2.4.1.

Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy

0,5 / rok 2,5 / rok

Zdroje

Priorita 3. Koordinace a partnerství Náklady (mil. Kč)

Opatř.

Charakteristika

Aktivita

Garant

3.1.1.

Podporovat zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje

Zadání průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje

Cyklo koordinátor

0,5

Dotační titul

3.1.2.

Aktualizace databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje

Aktualizace databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje v roce 2010

Cyklo koordinátor

0,1

Dotační titul

3.1.3.

Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky

Zmapování cyklotras prostřednictvím GIS

Cyklo koordinátor

1 – 2009

Dotační titul

Cyklokonference 2009

Cyklo koordinátor

0,3

Rozpočet kraje

Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky

2010 – propagační akce vybrané cyklotrasy

Cyklo koordinátor

0,5 – 2010

Dotační titul

3.2.1.

3.2.2.

101

Zdroje


3.5.2 AKČNÍ PLÁN NA VÝSTAVBU CYKLOSTEZEK PRO 2009 - 2015 Pro stanovení pořadí důležitosti budování cyklostezek se vychází nejprve z nerealizovaných priorit „Koncepce“ z roku 2003, které jsou doplněny o další lokality. Při jejich výběru byly se bral zžetel na faktory, které zvyšují bezpečnost cyklistů, umožní využití cyklostezky místním obyvatelstvem při cestě do práce, školy, za službami, kulturou apod. Na základě vyhodnocení všech těchto faktorů bylo stanoveno pořadí důležitosti výstavby cyklostezek s členěním na úseky, kde se zvyšuje bezpečnost cyklistů a současně leží na hlavní páteřní síti cyklotras a na úseky, kde je prioritou je zvýšení bezpečnosti cyklistů (odvedení cyklistů ze silnic I., II. a III. třídy). Labská stezka (cca 47km nových cyklostezek):

Kuks - Hradec Králové (délka 23 km; předpokládané náklady jsou 130 mil. Kč; V současnosti bylo vyhlášeno výběrové řízení na Dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR)

Hradec Králové – Vysoké nad Labem (jedná se o součást stezky „mechu a perníku“, jejíž délka na území kraje činí cca 6km; k dispozici je zatím pouze projednaná vyhledávací studie stezky s návrhem jejího umístění v území, fotodokumentace a dále návrh postupu v dalších přípravných činnostech projektu včetně koordinace jeho účastníků).

Kunčice nad Labem - Hostinné – Nemojov, po přehradní hráz

Orlická cyklotrasa (cca 17km nových cyklostezek):

při silnici I/11 úseky: Hradec Králové, Slezské Předměstí - Parlament; Podhůří, křižovatka Blešno; Blešno - Nepasice; Lípa n.O. - Kostelec nad Orlicí. Přednostně by měly být řešeny úseky v Hradci Králové, Blešno-Nepasice a Častolovice-Kostelec nad Orlicí.

Potřeba dořešit úsek Potštejn – Sopotnice, čímž by se mohla protáhnout Orlická trasa až do Žamberka (vedla by stále podél Divoké Orlice)

Jizersko-krkonošská a Jesenicko-orlická magistrála, KČT č. 22 (příhraniční), (cca 25km nových cyklostezek):

Lánov - Rudník

Severní a východní část Trutnova

Police nad Metují – Petrovičky (druhý směr)

Hronov - Petrovičky

Cyklotrasa č. 4095 Běloves CLO - Rtyně v Podkrkonoší - (Trutnov) (cca 15km nových cyklostezek):

Rtyně v Podrkonoší – Úpice - až do Trutnova

102


Cyklotrasa Hradec Králové - Slavětín nad Metují (cca 7km nových cyklostezek):

Hradec Králové, Slatina – Černilov

Dalšími problémové úseky, kde by bylo vhodné zvažovat výstavbu samostatné cyklostezky: (cca 53km nových cyklostezek): - Okres Hradec Králové (7km nově navržených cyklostezek):

Hradec Králové – Sovětice (5km) Nový Bydžov – Chlumec nad Cydlinou (2km)

- Okres Jičín (48km nově navržených cyklostezek):

Jičín – Újezd pod Troskami (10km) Jičín – Jičíněves – Kopidlno (14km) Hořice – Konecchlumí (8km) Kopidlno – Libáň (5km) Samšina (u Sobotky) – Dolní Lochov (u Jičína) (3km) Vidochov – Nová Paka – Kumburský Újezd (3km) Nová Paka – Stará Paka (5km)

- Okres Náchod (10,7km nově navržených cyklostezek):

Náchod – Česká Skalice (3,5km) Nové Město nad Metují - Dobruška (4,5km) Hronov – Červený Kostelec (2,7km)

- Okres Rychnov n.K. (25,1km nově navržených cyklostezek):

Dobruška – Solnice (5,5km) Opočno – Ledce (7,7km) Rychnov n.K. – Častolovice (6,2km) Rychnov n.K. – Třebešov (3,9km) Vamberk – Doudleby n.O. (1,8km)

- Okres Trutnov (8,4km nově navržených cyklostezek):

Trutnov – Úpice (7,1km) Svoboda nad Úpou – Mladé Buky (1,3km)

103


prioritou je zvýšení bezpečnosti cyklistů (odvedení cyklistů ze silnic I., II. a III. třídy). Plnou funkčnost páteřní sítě a výrazné zvýšení bezpečnosti cyklistů zajistí až realizace navržených cyklostezek. Jejich výstavba si však vyžádá podstatně vyšší finanční náklady nežli tomu je u značení cyklotras. Pro odhad jejich výše byla stanovena průměrná cena 1 km cyklotrasy široké 3 m na 3 mil. Kč. Koncepce cyklodopravy předpokládá vybudování nových 210 km cyklostezek, na jejichž výstavbu bude tedy nutno vynaložit přibližně 630 000 000,- Kč. Po připočtení nákladu na doznačení cyklotras lze odhadnout náklady na vybudování plně funkční sítě cyklotras Královéhradeckého kraje na 635 000 000 Kč. V této částce nejsou zahrnuty náklady na výstavbu mostků a případných větších terénních úprav. Závěrem je třeba konstatovat, že i přes nemalé nároky systému cyklodopravy jak na lidský faktor, tak i na investiční a neinvestiční prostředky, považujeme jeho postupnou realizaci v navržené podobě za příspěvek nejen ke zvýšení atraktivity kraje pro jeho návštěvníky, ale především ke zlepšení životního prostředí jeho stálých obyvatel a zvýšení jejich bezpečnosti.

104


3.5.3 AKČNÍ PLÁN NA REALIZACI SYSTÉMU BIKE&RIDE Na základě studie využití Bike&Ride v podmínkách HK kraje je na rok 2009 doporučeno provést revizi stávajícího stavu úschovy a odstavování jízdních kol v rámci systému BIKE & RIDE pro denní dojížďku a stanovit opatření pro případné zlepšení daného stavu. Cílem by bylo vytvořit Databázi železničních stanic a zastávek, která by měla obsahovat následující informace: 1. Seznam nádraží a zastávek s vyčíslením počtu stojanů a zaparkovaných kol v okolí vlakových nádraží a zastávek: •

kapacity parkovacích stojanů,

•

počtu zaparkovaných kol - tento průzkum by byl proveden kterýkoliv pracovní den za pěkného počasí, neboť se předpokládá, že se v tomto případě jedná o pravidelnou dojížďku do zaměstnání (lidé dojeli k nádraží na kole, zaparkovali a dále jeli vlakem do práce). Předpokládá se tak, že tento počet by měl být kterýkoliv den přibližně konstantní (mimo prázdniny).

2. Seznam vlakových nádraží, kde jsou úschovny kol s vyčíslením: •

kapacity možnosti úschovny,

•

počtu průměrně uschovaných kol za rok 2008 (případně s vyčíslením podle měsíců) a ceny za jeden den úschovy (případně za týden, či měsíc),

•

počtu prodaných měsíčních průkazek na úschovu kol,

•

kolik zaměstnanců ČD, a.s. využívá tuto službu.

Doporučuje se, aby byla také vypracována fotodokumentace jak úschoven, tak stojanů na kola v okolí vlakových nádraží a zastávek. Takto vytvořená databáze by se stala podkladem pro přikročení k reálným krokům jak zkvalitnit daný systém, pro vytvoření řady projektů na danou infrastrukturu, které je možné financovat z ROP. Bez aktivního zapojení ze strany zástupců ČD, a.s., prostřednictvím Krajského centra osobní dopravy, a SŽDC, by však daná databáze pozbyla významu.

105


4 Závěr Tento dokument by měl sloužit pro komunikaci obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Královéhradeckému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky. Dokument je rozdělen do dvou základních částí – analytické a návrhové. V analytické části se nejprve dokument věnuje charakteristice a definování současných potřeb cyklistiky. Z jedné strany je nutné ji vnímat jako cestu za prací, do školy, z druhé strany jako součást rekreace, turistiky a volnočasových aktivit. Další kapitola shrnuje naplnění Koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji, přičemž je porovnáván rok 2003 s rokem 2008. Součástí je popis aktivit jednotlivých měst, včetně údajů o cyklostezkách a cyklotrasách. Další kapitoly analytické části provádí analýzu současné situace s výhledem do budoucnosti, pro období 2009-2015. Je provedena analýza plánů na zvýšení bezpečnosti cyklistů, popsána stávající síť cyklotras, včetně návrhů na její doplnění a je shrnuta snalýza možností propojení cyklistické a veřejné dopravy. Analytická část končí přehledem stávajících finančních zdrojů na cyklodopravu v KHK a SWOT analýzou. SWOT analýza je rozdělena do čtyř částí: silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Aby závěry z dané analýzy byly přehlednější, jsou ještě jednotlivé kapitoly rozděleny do následujících podkapitol: lidské zdroje, finance, infrastruktura, cykloturistika a terénní cyklistika a všeobecná osvěta. Pro implementaci daného koncepčního dokumentu je pak důležité věnovat pozornost kapitolám „lidské zdroje“ a „finance“. Bez nich by navrhovaná opatření ztrácela smysl. Tj. je nutné mít někoho, kdo bude zodpovědný za jejich realizaci a bude mít k tomu přidělené příslušné finanční zdroje. Pro implementaci daného koncepčního dokumentu jsou tedy klíčové tyto tři pilíře: • Ustanovení zodpovědné osoby, tzv. cyklokoordinátora, za kontrolu naplnění jednotlivých opatření • Zachování dotačního titulu kraje pro rozvoj cyklistiky v KHK, ale s navýšením finančních prostředků. Posílení rozpočtu na cyklistiku vychází z prosté matematické úvahy. Vyčleněné finanční prostředky na cyklistiku z jednotlivých operačních programů jsou příliš malé na to, aby dokázaly pokrýt alespoň částečně náklady na realizaci cyklistických stezek v kraji. Finanční podpora by pak souvisela s:cyklodopravou, cykloturistikou a terénní cyklistikou:

106


Těžištěm návrhové části je návrh priorit, cílů a opatření a hlavně akčního plánu. Nejedná se ale o převratná a nová opatření, ale naopak většinou již vychází ze stávajících a připravovaných projektů kraje. Ke každému opatření jsou pak uvedeny možnosti financování a modelové příklady, které přibližují jeho smysl. Priority strategického dokumentu jsou následující: •

Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy (Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zvýšení bezpečnosti cyklistů na pozemních komunikacích a zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. V rámci navrhovaných cílů a opatření je dán důraz na finanční podporu projektové přípravy a následné výstavby cyklistických stezek, na realizaci opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji a podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS).

•

Priorita 2. Rozvoj cykloturistiky a terénní cyklistiky v kraji (Vzhledem k povrchu a členitosti Královéhradeckého kraje, který je z velké části hornatý, se doporučuje členit cyklistiku na cykloturistiku (důraz na produkty rekreační a poznávací jízdy) a na terénní cyklistiku (důraz na produkty směřované na horská kola). Právě v Královéhradeckém kraji je možné úspěšně aplikovat toto rozdělení podle švýcarského modelu (www.schweizmobil.ch). Za zmínku ale stojí, že daný model zastřešuje rovněž všechny ostatní druhy pohybové aktivity cestovního ruchu a to in-liny, pěší turistiku a vodáctví. Tento strategický dokument se pak zabývá pochopitelně jen cykloturistikou a terénní cyklistikou, každopádně je důležité hledat při navrhování tras a budování komunikací i synergii mezi jízdním kolem a in –liny a mezi jízdním kolem a pěšáky. V rámci navrhovaných cílů a opatření je dán důraz na finanční podporu komplexní prezentace cykloturistiky v kraji, podporu významných projektů, podporu aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky, zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras a v neposlední řadě se jedná o podporu projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy).

•

Priorita 3. Koordinace a partnerství (Jedná se o podporu zpracování průzkumů sčítání cyklistiky na území kraje, aktualizaci databáze plánů výstavby cyklistických komunikací na území kraje a aktualizaci sítě cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. Dále daná priorita zahrnuje konference, semináře, školení a propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky).

Na priority, cíle a opatření navazuje „Akční plán“, který navrhuje konkrétní aktivity, které by naplňovaly realizaci jednotlivých opatření. Důležitým opatřením je pak stanovení koordinátora pro implementaci daného strategického dokumentu. Daný cyklokoordinátor, který by měl na starosti koordinaci plnění priorit, cílů a opatření, by byl buď přímo zaměstnancem krajského úřadu a nebo by tu funkci vykonával externě. Daný koordinátor by úzce spolupracoval s pracovní skupinou pro rozvoj cyklistiky v KHK. Závěrem je třeba zdůraznit, že „program“ bez posílení finančního dotačního titulu zůstane dokumentem bez větších výstupů a dopadů do rozvoje cyklistické dopravy v Královéhradeckém kraji. Rozvoj cyklistické dopravy by měl být řízený a koordinovaný proces s efektivním nakládáním s finančními prostředky a ne nahodilý proces. Královéhradecký kraj by bez vytvoření finanční podpory zaostal v rozvoji cyklodopravy vzhledem k sousedním krajům. 107


Přehled použitých dalších pramenů (literatura): 1. MARTINEK, J. 21 Pilířů cyklistické infrastruktury, 2007, ISBN 978-80-86502-60-1 2. KOHLOVÁ B.,FOLTÝNOVÁ H.: Do physical factors matter when choosing means of transport., Conference Proceedings from the European Transport Conference 2005, ISSN: 1 474-9122 3. ČARSKÝ J., Survey of cyclist infrastructure users priorities, Silniční obzor 2005, str.35-41. 4. ČARSKÝ J., Cyclists and stand-by passengers at city transport stops mutual conflicts, Silniční obzor 2005, str.59-64. 5. ČARSKÝ J., Instalment of passenger and cyclist paths with a compound traffic criteria, Silniční obzor 2005, str.91-96. 6. MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic, Doprava, ISSN: 0012-5520, číslo svazku 47., číslo periodika v rámci svazku 06, strany 22-26. 7. MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic Objectives, reality, prospectives, ISBN: 80-86502-24-4 (37 stran) 8. Cycling infrastructure design and urban public space, Arantxa Julien, 2003 9. Policy, Planning and Design for Walking and Cycling: Consultation draft, Local Transport Note, 2004 10. Cycle-Friendly Infrastructure Guidelines for Planning and Design, www.thebikezone.org.uk 11. Cycle network and route planning guide – New Zealand, 2004¨ 12. Sign up for the road, CROW 1996 13. Bartoš, L. (EDIP s.r.o.): Technické podmínky TP 179 - „Navrhování komunikací pro cyklisty“, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-8086502-57-1 14. Martinek, J. (CDV): Plánování cyklistické infrastruktury – základní principy, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 15. Martinek, J. (CDV): Přehled plánovacích prvků cyklistické infrastruktury, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 16. Rozsypal, V. (EDIP s.r.o.): Cyklista na okružní křižovatce, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 17. Pehal, M. (Povodí Moravy): Správce vodního toku a cyklostezky, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 18. Sperat, Z. (ČVUT FS) Analýza podmínek pro cyklodpravu ve městě, zejména v křižovatkách, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 19. Bilová, M. (CDV) a kol. Využití Jednotné GIS databáze v praxi, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 20. Martinek, J. (CDV) a kol. Výzkumná zpráva – „Intermodalita cestujících s důrazem na propojenost mezi veřejnou a nemotorovou dopravou“ - souhrnné informace k začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 21. (ČD a.s.) Přeprava kol po železnici a půjčovna kol, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 22. ČD – půjčovny kol, tisková zpráva, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1

108

AKTUALIZACE KONCEPCE CYKLODOPRAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Recommend Documents