„Bohemistyka” 2007, nr 3, ISSN 1642–9893 Christina DEJKOVA Sofie
K pùvodu nìkterých èeských názvù støízlíka Názvy støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes) v èeštinì jsou èetné a rozmanité. Pøeváûná vìtšina náøeèních výrazù je zachycena na mapì è. 36 eského jazykového atlasu 2 (dále JA 2), kde se kromì informace o územním rozšíøení jednotlivých názvù podává struèná jazyková charakteristika mapovaných výrazù vzhledem k jejich lexikálním, slovotvorným a hláskoslovným rozdílùm, jejich historii a pùvodu. V rámci lexikálního komentáøe se vysvìtluje také sémantická motivace etymologicky prùhledných pojmenování (JA 2, s. 109–110, 112). Názvy støízlíka tvoøí urèitý lexikální subsystém v rámci èeského systému ornitologických názvù. Cílem tohoto pøíspìvku je na základì naskytajících se systémových zákonitostí, které se týkají onomaziologických (motivaèních) modelù (dále OM) ztvárnìných jazykovì urèitými slovotvornými modely, dobrat se pùvodu (tedy sémantické motivace a slovotvorné struktury) etymologicky neprùhledných názvù, zdìdìných z praslovanštiny nebo novì utvoøených v èeštinì.! Soustøedíme se na pùvod jen nìkterých náøeèních pojmenování, a to názvù støízlík, støíû, èerèyk, èyrèek, drmolízek, skulínek, tršèek, trcek !
P&!/ 70!$!D082)/ /!"%$%/ ,!7./6/% 3-+ /!30( 8% +!"$% .,;03'#! +?67& 2. 8# , 23%,07.*686#! +!*/%&!(B( &) +?%"/43@ ,%:+< +3B2 < "
Q%:2' &B7(- :3?67$62 *:%/ 72!./ $ ( +!,!(&B&6 : 1.$# ,:2)/0 &B7(- (% :(' (4356 +,B80 ! &B7(%8# +3B29 ( 1.$# ,530&4 ;%530&4< R?0 ()2$ ". !,&03!$!D082)8# &B7(9 *:%/ +!. 6( $ 2!/+$%A&6 :-&8#,!&&4C"0 8#,!&&6 /%3!"!$!D082) +!:3.+@ (-8#B7%$ *:%/ 3!30 7% :!.; :&'#! :3 (. ( !1!. :$!( &:2)8# * 7-868#@ $% "6( $ *:%/ :% & &4* : "-& /082)/ :+%23%/ (7#$%"%/ 2 +!:30 %&6 +9(!".@ ()(!*!()8# 3%&"%&86 +,!".C 230(03- :$%"!( &)8# :$!(!3(!,&)8# 3-+9@ . 6( &)8# +,! * 7-2!(' 73(B,&4&6 .,;03)8# !&!/ 70!$!D082)8# /!"%$9< R!,!(&B&6 ( !1!. +?61.7&)8# :$!( &:2)8# * 7-868#
181
(jejichû struèné etymologické výklady v JA 2 jsou bu nepøesvìdèivé, nebo vyûadují urèité opravy a doplnìní) a také názvu hrázíèek, který uvádí Bartoš ve svém dialektickém slovníku moravském (Bartoš 1906). Výraz støízlík, který se ujal do vìdeckého názvosloví, je podle JA rozšíøený po celých echách i na Moravì a je zpravidla povaûován za slovo mladší vrstvy”, výraz je poté správnì charakterizován jako deminutivum k staršímu støíû. Dial. støíû je povaûováno za málo jasné, uvádìjí se pøíbuzné p. strzy¿yk a dluû. stœìû, stœìûyk a pøipouští se výchozí psl. *strìûü (viz JA 2, 112). Dial. støíû je nepochybnì praslovanského pùvodu. K uvedeným slovanským paralelám je tøeba dodat další pøíbuzné výrazy: stp. stre¿, sln. strûÐk, dial. stréûek (a také stréûiè), sch. strijeû, všechny téhoû významu, vedle csl. ñòðèæü ‘králíèek, Regulus’, sch. dial. striû, striš ‘støízlík’ (a od nich utvoøené striûi, striši) (Fink), r. ñòðèæ ‘bøehule øíèní, Riparia riparia’, ukr. ñòðæèê ‘rorýs, Apus apus’, br. ñòðûæ tv. Na základì tìchto paralel se rekonstruují psl. *striûü vedle *strìûü, odvozené pøiponou -jü od zvukomalebného koøene *strig-/*strìg- navazujícího na starobylý indoevropský koøen *(s)tre×g- a jeho ablautovou variantu *(s)tro×g-, jimiû se vystihuje zvuk, který ptáci vydávají (Pokorny 1949–1950, s. 1036, uvádí význam ‘syèet, cvrkat, cvrèet, fièet, svištìt’). Od stejného ie. koø. je také ø. óôñßî ‘sova’, pøejaté do lat. strix tv., a ø. sl. ôñßæù ‘cvrèet, fièet, svištìt; skøípat, vrzat’ (viz Pokorny 1949–1950, s. 1336; Vasmer 1953–1958, s. 3, s. 27, Schuster-Šewc 1978–1989, s. 18, s. 1368; Bezlaj 1977, t. 3, s. 336)". I kdyby se støídání koø. vokálu !"# $%&' ()(!*!(' + , $%$- ./! &0$- !1*%230(&4*56 +!#$%" & (7&02 "-& /02. *%"&!3$0()8# +!*/%&!( 868# 3-+9 !" "!1- +, :$!( &:2' "! :!.; :&!:30< =%&3! 2!&>,!&3 ;&6 +!#$%" +?0:+4$ &%*%& 2 7 8#-8%&6 :-:3'/!()8# :!.(0:$!:36 ( !1!. * 7-868#@ $% 0 2 .,;%&6 +9(!". 2!&2,'3&68# $%A02B$&68# *%"&!3%2 7"4"4&)8# 7 +, C :$!( &:2'#! !,&03!$!D082'#! :-:3'/.@ &%1! &!(4 .3(!?%&)8# ( *%"&!3$0()8# * 7-C 868# E(07 !"#$%& FGGHI< J 8#29( ()2$ "@ 23%,) :+!*.*% +!*/%&!(B&6 !"#$%#& : $ 3< '()*%* 2,B$6;%2 E& 7B2$ "4 +!"!1&!:30 !1!. +3B29 K *:!. :3%*&4 / $6I@ *% &%+?0* 3%$&) EJ 8#%2 LMHN@ :< ONMI<
182
nevysvìtlovalo ablautem, hlásková variabilita by se dala vyloûit onomatopoickým pùvodem koøene. Srov. napø. psl. názvy stehlíka *šèigúlú/*šèigúl’ü/*šèügúlú/*šèügúl’ü // *stigúlú/*stigúl’ü/*stügúlú/*stügúl’ü, jejichû hlásková variantnost se vysvìtluje právì onomatopoickým pùvodem koøene, který se dá odvodit od starobylých ie. Onomatopoií *(s)kig-, *(s)kÓg-, *stig-, *stÓg- (Äåéêîâà 2003; Äåéêîâà 2006, s. 317–318). Z hlediska slovotvorného praslovanské východisko *striûü vedle *strìûü (> è. støíû) patøí k archaickým èinitelským jménùm tvoøeným produktivním sufixem -jü, který byl v prajazyce polyfunkèní. Srov. ještì prs. *èiûü (> è. èíû ’pták Carduelis spinus’) odvozené stejným sufixem -jü od starobylého onomatopoia *(s)kÓg(viz Äåéêîâà 2006, s. 317–318). Co se týká èinitelských jmen utvoøených tímto sufixem, S³awski (SPs 1, s. 81) upozoruje, ûe jde o substantiva tvoøená od pouhého koøene jako napø. *po’ûü ‘hlemýûd’, od sl. *po’zü *po’sti ’plíûit se’. Pro praslovanštinu lze pøedpokládat také deminutivní tvary *strìûikú/*strìûükú, jejichû kontinuanty by byly stè. støieûik (Šmilauer 1940, s. 390), è. náø. støiûek, stryûik, u Jungmanna téû støíûek, støíûík (JA 2, s. 110–112). Samozøejmì tyto èeské a jiné slovanské deminutivní tvary by mohly být také i pozdìjší útvary jednotlivých slovanských jazykù. Musíme však poèítat s tím, ûe produktivnost deminutivních sufixù pøi tvoøení názvù ptákù v èeštinì je všeobecnì slovanská slovotvorná vlastnost mající své koøeny v praslovanštinì (viz Äåéêîâà 2006, s. 396–397). Sr. napø. psl. *èiûükú (> èes. èíûek), èiûikú (ESSJ 4, s. 125). Produktivnost sekundárních deminutiv charakterizující a odlišující èeštinu od ostatních slovanských jazykù se odráûí také v èeském ornitologickém systému. Sekundární deminutivum je náø. støiûièek odvozené zdvojeným deminutivním sufixem -ièek. Dnešní vìdecký název støízlík vznikl hláskovou obmìnou varianty støíûlík utvoøené sufixem -lík od pùvodního støíû (sr. JA 2, s. 112). Ze synchronního (funkènì-strukturního) hlediska je -lík rozšíøená varianta dem. sufixu -ík (stejnì jako -lek ve vztahu k -ek, viz o nìm TS 2, s. 89), ale svým pùvodem je to komplexní èinitelsko-deminutivní sufix vzniklý spøeûením starobylého èinitelského sufixu s konsonantickým elementem -l- s deminutivním sufixem -ík (z psl. -ikú), 183
sr. napø. stehlík Carduelis carduelis, dem. útvar od kontinuanta psl. *stügúlú/*stügúl’ü/*stigúlú/*stigúl’ü, sr. dial. styhel’ (viz Äåéêîâà 2000), nebo brhlík Sitta europaea, dem. útvar od kontinuanta psl. *bürgúlú, sr. stè. brhel, brhlec (viz Äåéêîâà 2000). Podobným komplexním èinitelsko-deminutivním sufixem -álek je opatøeno také cvrkálek, jímû se støízlík pojmenovává v èeských náøeèích (u íra, podle Ptáci). Lze pøipustit, ûe tvary jako støízlík a také náø. èiûlík tv. vznikly vlivem tvarù stehlík, brhlík apod. Sekundárním deminutivem k tvaru støízlík je støízlíèek. Názvy støíû, støízlík (a další varianty) tvoøí spolu s názvy èiûek, èiûik, èíûíèek, èiûlík (ÈJA 2, 110, 112) a názvem cvrkálek jeden ze základních onomaziologických modelù, podle kterých se tento pták v èeštinì pojmenovává. Pojmenování tohoto OM vznikají podle hlasu (vábení) èi zpìvu ptáka, podle zvukù, které vydává. Tento motivaèní pøíznak je ve shodì s vlastnostmi støízlíka popisovanými v ornitologické literatuøe: !"# $% #&'(%)%* + ,%!-./,0 #%(1+23.1 !.4+- -5,2/*4(," '(-31.67 -89,4 $-3,6*1 :(0.,2#6*1 '#1&); - +2,89 <#/8%,9*7 =% .2 3,-) $%)1,6 ,4> !"#%
K tomuto OM lze zaøadit také náø. èerèyk, èyrèek (s mìkkostí typickou pro slezská náøeèí). V ÈJA (d. 2, s. 110, 112) se tyto názvy vysvìtlují pøenesením slova èertík (patrnì podle zbarvení peøí), ale tento výklad se nám zdá nepøesvìdèivý hlavnì po stránce sémantické. Podle nás jsou to novì utvoøená zvukomalebná pojmenování, která lze odvodit od onomatopoií èir-èir/ èer-èer (s neúplnou reduplikací), vystihujících hlas ptáka. Tytéû zvukomalebné koøeny nacházíme v èeských slovesech èiøikat, èièirikat, èiøinkat, èiøinèet, sr. také slk. èiri(n)kat’, cirikat’ o hlasu koroptví a jiných ptákù, p. czyryka, r. ÷èðêàòü (Machek, ESJÈS, s. 74), sr. také slk. dial. èerkat’, èirkac F2)/25,"$1 2 ."<'.2 2,2*-.2!21<+6<' ,4&#%<' - 2 $%$1<' !B%)!2+(4)-,0* !G#2),9* #6&,-*A # 8%>.1," - # !/-3(2#-,>.1," #1& !"#$%& HIII? 37 HJK? LMNOLMK7 184
‘vydávat nebo naráz zpùsobovat zvonivý zvuk’(SSN 1, s. 249). Varianta èyrèek je odvozená sufixem -ek, pomocí kterého se v èeštinì tvoøí nepatrný poèet èinitelských jmen, a to pøeváûnì názvy zvíøat a rostlin, sr. cvrèek, frèek apod., v kterých se èinitelská a deminutivní funkce pøípony prostupují (TSÈ 2, s. 75–76). To platí v plné míøe i pro názvy ptákù, sr. ještì dudek,a i jiných zvíøat, napø. norek apod. Podobným zpùsobem, ale formantem -ík (náø. -yk) se jeví utvoøeno i pojmenování èerèyk, I kdyû tato pøípona má v èeštinì pøeváûnì funkci deminutivní. Lze ještì pøipustit, ûe tvar èerèyk je sekundární a vznikl metatezí z pùvodního èyrèek. Nejlépe zastoupený je v èeštinì další OM zahrnující pojmenování podle místa, kde se ptáci vyskytují a zdrûují. Do tohoto modelu se bezesporu zaøazují v ÈJA 2 uvedené názvy plotník, plotòíèek; plotòáèek; plotnárek; plotovníèek; splotòièek; potplotòíèek, potp³oèak, køováèek, roš;ák, roš;áèek, skulínek. Právì k tomuto OM lze podle našeho soudu zaøadit také názvy drmolízek, tršèek, trcek (?), stejnì jako i dial. mor. hrázíèek doloûeno u Bartoše. Co se týká názvu drmolízek, v ÈJA 2 (s. 112) správnì se pøipouští, ûe je to kompozitum, ale další pøedpokládaný etymologický výklad (týkající se prvního èlenu sloûeniny) je nepøijatelný:
!"#$%&' $%#( )*+,*-./0+ $ )*+,*%!%/1 !"#$ %#23 4(5*6%7 )5*)4 # $%&'( 4)(* 8!-!4 9$5*:3 ;<3 !"#$)* 4(5*6%7+ )5*)!+ 6= !/4>3 Podle našeho názoru je druhý deverbální komponent -líz- ( lézt) spojený konektem -o- s prvním substantivním komponentem drm-. Toto drm- je tøeba spojit s è. drmek ’rostlina vitex’ (Kott), èili ’moøská vrba, Vitex agnus castus’ , pøíbuzným s b. dial. äðúì, äðúìà ‘nízké køoví; keø, houští’, sch. MJ Äðì, Äðìíà, Äðìíî, dial. äðìóí ‘ohrazená doubrava, dubina’, sln. drmášèa ‘houští aj.’, r. äðîì ‘neproniknutelné houští aj.’!. Tento první substantivní komponent urèuje nikoli zpùsob vyjádøeného dìjového pøíznaku, nýbrû místo dìje, èili místo, " #
U#FG!) JOPV' $3 JKV' ,*:# 0"! !"'( -# %!"#$%&3 W !/1+*8*<.. # 8./!5#/05! :.- XYZ J' $3 [TP3 185
kde se pták zdrûuje – v køovím zarostlých èástech lesa, v zahradách s hustým porostem, v blízkosti vodních tokù, ve vrboví u øeky atd. (Uûiteèné ptactvo, s. 25; Ptáci bez hranic, s. 120; KAP, s. 184)." Právì tento urèující první komponent má v tomto názvu diferenèní, pøíznakový charakter. To se potvrzuje ještì odvozenými jednoduchými názvy jako è. dial. køováèek (od køoví), roš;ák, roš;áèek (od roští), plotník (od plotu ‘støízlík ûije v ûivých plotech‘). Zajímavou pøesnou onomaziologickou paralelou je b. ìóøèòðúí÷å tv. – sloûenina jiného skladu, spíš jiného sledu komponentù. První verbální komponent ìóøèjako imperativní tvar slovesa ì²øà (ñå) ’strkat (se)’, dok. ì²øíà (ñå) ’strèit (se), vecpat (se), zalézt, vklouznout do nìèeho’, druhý substantivní komponent -òðúí- ’trn’ a deminutivní sufix -÷å. Onomaziologicko-sémantickou paralelou názvu drmolízek je nìm. Zaunschlüpfer tv. (Kluge 1967, s. 875–876) (utvoøeno od nìm. Zaun ‘ohrada, plot’ a základu slovesa schlüpfen ‘vklouznout’). Sr. také nìm. Zaunkönig, dial. Nesselkönig, Dornkönig# (s druhým komponentem -König ‘král’ a s prvním komponentem s diferenèním významem Zaun-, Nessel’kopøiva’ a Dorn- ‘trn, trní’). Ze slovotvorného hlediska kompozitum typu drmolízek, tedy strukturního typu S–K–V, ztvárnìno navíc deminutivním sufixem -ek, svìdèí o tom, ûe se slovotvorné kategorie nomina actoris a nomina agentis navzájem prostupují a prolínají. Pojmenování tršèek je doloûeno v èeském náøeèí na území Polska. V ÈJA 2 se spojuje s trcek (uvádí se v závorkách za ním), ale jeho další výklad se tam nepodává. Název trcek se jen spojuje s náø. trcat ’jít drobnými rychlými krùèky’. Tento etymologický (resp. slovotvorný) vztah je pøijatelný jak z formálního, tak i ze sémantického hlediska. Bylo by to deverbativum ztvárnìné èinitelsko-deminutivním sufixem -ek. Pták by byl pak pojmenován podle svého výraznì malého roz-
?@%A-(* $/2A-8A)# "! 0+%= -#60(*:B%* (* $,8!/. )*2!%C333 @*/*:B )08*:./B $/#:6#' 61D -%#E%= 5*-+=5%B' $! -F!8# -/5BFA : )*2!%!FG :7:5#/0' : G5*+#(= 5*H/A %!6* :! $,8!/. *$/50 .%*:7FG H8#G*0%CI 9+*,-) .'& /!01)-' $3 JKL>3 ! M.- N803 186
mìru a zárove s tím podle své pohyblivosti a èilosti, s kterou prolézá husté spleti køovin (viz KAP, s. 184; Uûiteèné ptactvo, s. 26; Naši pìvci). Po novì podaném výkladu è. drmolízek a po zamítnutí vztahu jeho prvního komponentu k subst. drmol by to bylo jediné pojmenování motivované tímto pøíznakem. Co se týká varianty tršèek, ta by mohla být vysvìtlena ve vztahu k jinému koøenu, který by pøedpokládal výše uvedené sémantické východisko – ûivotní prostøedí støízlíka (v blízkosti vodních tokù, vrboví u øeky, staré jezy a rybnièní hráze porostlé bujným køovím). V souvislosti s touto sémantickou motivací by tršèek mohlo být odvozeno od dialektní hláskové podoby koøene è. tøt-ina pøíbuzné p. trzc-ina tv. [sr. è. dial. (mor.) trst’ tv., slk. trst’(ina)]!" se sufixem -ek. Srov. sémantické paralely è. rákosník ’pták Acrocephalus’ u Machka – p. trzcionka, sch. trsnica, trstenjak, ukr. òðîñòÿíêà (viz Ptáci), názvy motivované stejným pøíznakem. Srov. ještì polské dialekty trzciniak ‘druh ptáka (=wróbel trzcinny)’, trzcionek (ma³y) ’Sylvia arundinacea (SGP 5, s. 430). Pøipustíme-li vztah mezi obìma pojmenováními (tršèek a trcek) a pùvodnost tršèek, slovo trcek by mohlo vzniknout z tršèek zjednodušením hláskové skupiny šè è [o hláskové zmìnì sr. p. dial. trcina = trzcina (SGP 5, s. 430) a pak pravdìpodobnì v dùsledku deetymologizace bylo spojeno sekundárnì a upraveno podle dial. trcat ’jít drobnými rychlými krùèky’, srov. ještì dial. (laš.) trckaè tv. (Sochova 2001, s. 250). Samostatný vznik názvu trcek se samozøejmì také nedá vylouèit. Ze slovotvorného hlediska tršèek (a pøípadnì spojené s ním trcek) by bylo jméno konatelské utvoøené komplexním konatelsko-deminutivním sufixem -ek. Od základového slova skulina by mìlo být stejným sufixem -ek utvoøeno také pojmenování skulínek (sr. ÈJA 2 se skulínek vysvìtluje vztahem k dem. skulinka). Sufix -ek se v èeském ornitologickém
!*`G$B*/SBK G*&./*/-BS T$/BJ`a<$G E&S<- Db-(/*A `$6* *E$c$BK - G-+QG. (*TGJ(FN &/*cK /+-%&BK d: - `-< `$ %E(S/BJ A/$'$B* / 34 D5= %# 00WN= `%*A &* Ec$/S BJ G$&-e*(.;
5= %# gC1i :-;6$< 01fC= %# f>1# =&>,#5*
187
názvosloví vyznaèuje velkou produktivností. Slovotvorná analýza èeských ornitologických názvù dovoluje interpretovat jej (spolu s dalšími deminutivními sufixy) jako slovotvorný formant komplexního charakteru, v nìmû se deminutivní (modifikaèní) význam velmi èasto prostupuje s jinými mutaèními významy.!! Èes. dial. hrázíèek to také potvrzuje. Je to pojmenování vzniklé podle místa, kde se pták zdrûuje, kde ûije. Je odvozeno od dial. hráza, -e ’prázdný prostor podél pole, obyèejnì køovím zarostlý, kam se ukládá kamení na poli nasbírané’ (Bartoš 1906) sekundárním deminutivním sufixem -íèek, který mùûe být také charakterizován jako komplexní konatelsko-deminutivní sufix.
!"#$!%
!" 34 5 8"4"
!"#$ %!&'( $)*!## "$%&# '(# # )*%+$(# ,(-&.%+-/- 0112# +,$'- .#/0'1)- #!"#$# 5# !(-6- 0117# 9# :-;6$<= 2!031"1456'- $"1)78' .#/0'# 9,$':;1 # $"1),7$':;1#
8""4
!"#$%$&"'()*"+ )%$,-./ )%-,01)*"2 034*$, 5.-)%-,016 )*"+ %(*)"'()*"+ 7$18
!(-6-= 01>7#
! "#$ %&$ '(&)*+,#%% -. ///0 1 .
@ !
=!&65 >#?5 %*)65 =!&65 @,/ ;A#756
"3U ")! "!% 0
72?# :# ,*A;6B$(= <#%,$78 #!"#$ %!&'(# !(-6- 01C0# 9# :-;6$<= =!&65 D(A<*E.% / 8&FG*+*H.;#?5 %*)65# !(-6- 01C2# :# ,*A;6B$(= !# !(*;6ST<-# =!&65 @,/ ;A#756B C7&3: # 3:7* /7&3: ,)A1%$': DAE;0 / A(/7-6; @51!1%(# !(-6-= 0117# 4# 4ABHG-BB= F"1)78' 9,$'1G7*3,6'-# R# V?9# !(-6- 01C1?011W# 4# @-(X*Y.;T= FH1I75' 4I#A %1"$'56;# Z# V?9V# @(-<[Y 01WW? ?0100# \# "X-Y%<.= C#A0$ $H1I1!IJA$!I# %A#$H1I5#K$'5,41B VB] FH1I75' =A#$H1I5#K$'5# Z# V# ^(*;X-Y?^-(%T-Y-?@(-<[Y?)'-_%<= 0172# 2%34*'&5*
67"
89! :#;,5* 8<
!! "&$`B*A %+*/*&/*(B*A /+-%&B*%&K= &Q<-`K;K %$ (kTBQ;6 '$G.BA&./BK;6 e*(G-B&k= %$ /FTB-hA`$ &-,#5*
188
! 1 2 =û32(.$> 92:*2#"
!"#$%& '!"#($'&)*+ $,-(.%" #$ %$ &'()*+,(-( .//0$ 3$ 4(567" 8$ 49:;,*," <$ =;>?(@ ( :9,$" /#"0($% '!"# # .(123$45 67#"8"#,$% 9"7'2:2$)*+ ;<($$ A'(?( ./BC$ <$ <(5#(" =û32(.$> 92:*2#" $:1(+" 7"<"#:$ D A'(E6 .F/F$
!"#$%"&$% & ( ' ) 9 7 3$" ./GB" ?3:!(&23*&) '!"#$%& <"-:#'&)$ A'(?($ & 6 E , ( H 3$" ./CC" @23<"!"1&3 '!"#:- '!"#($'&(A: ;(83&:$ #$ .$ I;J,H(5($ 3 * 5 : !$" ./KB" B<($3& 8$:$'2#($3+ $:83#: û3#"23$;: "C-:D($3+ E FG;(.$3&E $:-"7$3+ 8""!"A3.&3+ $:83#:H IJ"7"8(<*3 K L<:8"#3 K M23*( K G3C(N " '6#$ L'9M$ #'$ 8$ N*')E($ O P(Q'6J;$ N 9 , ; J <$" = 9 L 6 R 5 S 3$" ./K2" @2O<"!"A3*&) '!"#$%& ;:8O&: .('&>+"$ A'(?($ = , ; Q 6 3$" ./BC" @2O<"!"A3'*+(' PQ-2(-CE*+ 7(- 7(E2'*+($ 9-:*+( " 2G$ T;M,(Q6 J6('J6*)6) -95 U$ 8*)E:($ &6',*5$ = 9 L 6 R 5 S 3$" ./F." R,&!:7$% #1('!"#:$'&, '!"#$% 8,'"C:$ A'(?($ = 9 ) ) 3$ V$" .FCFW.F/X" S('&"T$4<(*&) '!"#$%& 8#!,124 A-:<:23*&"TU-:8("!"A3*&) $ 4$ %WD%%$ A'(?("$ 8 ( > ? 6 : D$ " ./BF" @2O<"!"A3*&) '!"#$%& ;:8O&: .('&>+"$ A'(?($ A 9 : 9 ' 5 Y <$ " ./0/W./KG" B$7"A(-<:$3'*+(' (2O<"!"A3'*+(' PQ-2(-CE*+$ &6'5$ > ? ; + ) 6 ' Z V 6 [ > N$" ./CFW./F/" V3'2"-3'*+T(2O<"!"A3'*+(' PQ-2(-CE*+ 7("C(-T E$7 $3(7(-'"-C3'*+($ 9-:*+($ &$ .W20$ &(;)E65$ 9 > ? 9 - \ P#$ 2GG." W:1'&, '!"#$% 8,'"C:$ A'(?($ D ( + ] 6 ' 8$" ./KXW./KF" GE''3'*+(' (2O<"!"A3'*+(' PQ-2(-CE*+$ &#$ .WX$ N6*#6,Z J6'Q$
! " # $ % & '() *+++, !" #$%&'(#)*+, (%-&%(*' (% ./(/"%#*/$/0*1(/2,+*2 "/$/0*1,( ,+345) -./0123 4/5678792:3 ;<0=4=>23? @A<3B3C D, :) *EFG*HF) ! " # $ % & '() *++I, 6(/"%#*/$/0*1(* * #$/&//78%-9&%+,$(* #:/4#+&% * 8%-2 $*1*' ",;49 7!$0%8#)* * 1,<)* (%-&%(*' (% =+*>* ) JK!(L&MJN O(P#$Q RJKS, HTU K) V$WJN)
189
