„Bohemistyka” 2007, nr 1, ISSN 1642–9893 Patrik MITTER Ústí nad Labem
K jednomu typu hybridních sloûenin ve druhém svazku neologického slovníku Kompozita pøedstavují v posledních desetiletích relativnì velmi produktivní sloûku nových pojmenování. Pøíèinou jejich vzniku tak jako i jiných pojmenování je na jedné stranì potøeba pojmenovávat nové skuteènosti (jevy) v oblasti odborného vyjadøování (pøíp. i profesní mluvy a slangu) a na druhé stranì potøeba vytváøet nová aktualizovaná pojmenování v textech publicistického stylu. Obecným pøedpokladem pro vznik kompozit je jednak vliv cizích jazykù, jednak tendence k ekonomii vyjadøování. Kompozita pøedstavují pro èeštinu výhodnìjší pojmenování neû slovní spojení, nebo; lze od nich snáze tvoøit deriváty a v rámci vìtné struktury jsou tedy flexibilnìjší neû právì slovní spojení. Dosavadní studium skládání slov v èeštinì (zvláštì Mluvnice èeštiny 1986; Bozdìchová 1995; Mitter 2003) výše uvedenou skuteènost potvrzuje a naznaèuje smìr dalšího bádání. Zøetelný nárùst poètu kompozit v souèasné èeštinì pøedstavuje „dùleûitý posun v hierarchii jazykových typù, které se podílejí na typologickém utváøení èeštiny“ (Komárek 1997, s. 141–144). Z celkového poètu registrovaných neologizmù v publikaci Nová slova v èeštinì (1998) je 27,29% sloûených slov. Vìtšina z nich je buï cizího pùvodu jako celek, nebo sestává z jednoho komponentu cizího a jednoho domácího. Podstatnì ménì sloûených neologizmù je utvoøeno pomocí dvou domácích komponentù (Lotko 2000, s. 137–141). Velký nárùst hybridních sloûenin v souèasné èeštinì je výsledkem pùsobení cizích jazykù. Tak to chápe pøedevším I. Bozdìchová, která uvádí, ûe „uûiteèná by v tomto smìru byla i konfrontace s pøejatými 31
kompozity, napø. anglickými, nebo; vlivy cizích jazykù na èeštinu se zejména v poslední dobì znaènì zvýšily v celé slovní zásobì, a tedy i v oblasti tvoøení slov“ (Bozdìchová 1995, s. 191). V této studii se budeme dále zabývat kompozity, která zaznamenává neologický slovník Nová slova v èeštinì 2 (2004). Tento slovník (dále jen NSÈ 2) navazuje na slovník Nová slova v èeštinì (1998, dále jen NSÈ 1) a zaznamenává neologizmy z let 1996–2002. V tomto období jsou zmìny v naší slovní zásobì ještì výraznìjší neû v pøedchozím období (tj. 1985–1995), z nìhoû vychází lexikální materiál NSÈ 1. NSÈ 2 není stejnì jako jeho pøedchùdce slovníkem normativním, odráûí však tendence v souèasném jazyce (zvláštì v lexiku, tvarosloví, výslovnosti a pravopisu) a mùûe také pøispìt ke stabilizaci jazykové normy. Jednou z výrazných tendencí v souèasném jazyce je tvoøení sloûených slov (zvláštì hybridních) s vyuûíváním nìkterých produktivních slovotvorných prostøedkù, jako napø. mini-, video-, bio-, dia-. Na tuto skuteènost jsme upozornili jiû pøi analýze sloûených hybridních substantiv v NSÈ (srov. Mitter 2001). Cílem této studie je popsat a analyzovat novì vzniklá sloûená hybridní substantiva s druhým komponentem cizího pùvodu, a to na materiálu NSÈ 2. Zaznamenáváme pøitom novì vzniklé sloûeniny , nikoli jiû déle existující sloûeniny, u nichû se vyvinul jen nový význam. V následujících odstavcích se budeme zabývat hybridními sloûeninami s druhým komponentem cizího pùvodu.! Oddìlenì pojednáme o substantivech, adjektivech, resp. o sloUvádíme pouze výrazy vzniklé skládáním, nikoli napø. odvozováním od jiných slov sloûených. V pøípadì výrazu, který mohl vzniknout jak skládáním, tak odvozováním, respektujeme pochopitelnì první moûnost (pøestoûe není jediná) a takové výrazy zaznamenáváme. Do excerpce jsme nezahrnuli sloûeniny s komponenty propriálního charakteru (napø. èecho-, praho-, brno-, ostravo-, Meèiari-, -chorvatský, -srbský), nebo; bychom museli zkoumat i jejich pùvod, coû není pøedmìtem naší studie. Excerpovali jsme jen sloûeniny s komponentem -euro, který se jiû do jisté míry apelativizoval. !
Za hybridní zde pova;ujeme takové slo;eniny, které mají druhý komponent cizího pùvodu a souèasnì první komponent domácí (resp. zdomácnìlý). Proto;e
32
ûeninách jiných slovních druhù. Slohové charakteristiky jednotlivých výrazù uvádíme v souladu s NSÈ 2. Hybridní sloûeniny s druhým komponentem cizího pùvodu mají v systému èeštiny jiné postavení neû hybridní sloûeniny opaèného sledu komponentù. Jejich druhé komponenty – aè jsou cizího pùvodu – nevykazují èasto v takové míøe rysy cizosti. Bývají adaptovány výslovnostnì, pravopisnì (-manaûer), slovotvornì (substantiva napø. sufixy -ista, -aø/-áø, adjektiva nejèastìji sufixy -ní, -ický, -ový). Se slovotvornou adaptací adjektiv souvisí adaptace morfologická. Pokud adjektivum pøebírá domácí pøíponu, lze jej automaticky pøiøadit k deklinaènímu paradigmatu. U substantiv není morfologická adaptace spojena s adaptací slovotvornou. Substantivum je sice adaptováno morfologicky, pokud je adaptováno slovotvornì, ale mùûe být adaptováno morfologicky, aniû by bylo adaptováno slovotvornì. Jak vyplývá z materiálu slovníku, nesklonná adjektiva a substantiva (cizího pùvodu) se vyskytují spíše jen jako samostatná pojmenování neû ve funkci druhých komponentù sloûenin. Mezi sloûenými hybridními substantivy s prvním komponentem domácím mají nejvìtší zastoupení juxtapozita s prvním èlenem také-/ /taky- (13). Jedná se o expresivní pojmenování (povìtšinì také s hanlivým pøíznakem). V nìkterých sloûeninách se uplatòuje pouze jedna podoba komponentu, srov. bud´ také- (takébankrotáø, takérealita), nebo taky- (takyagentura, takyfanda, takyfarmáø, takyhomosexuál, takyreforma, takysport), v jiných se objevují dvì podoby tohoto komponentu (takéekolog/takyekolog, takéfond/takyfond, takékolega/takykolega, takémanaûer/takymanaûer, taképolitik/takypolitik). Velkou frekvenci mají také komponenty polo- (8), vele- (7), spolu(7) a velko- (8), sloûeniny s tìmito komponenty nacházejí své uplatnìní pøedevším v politické publicistice, napø. polokapitalismus !"#$, polourèování stupnì zdomácnìní jednotlivých komponentù by mohlo svádìt k velmi subjektivnímu hodnocení, posuzujeme jejich status z hlediska distinkce domácí komponent – cizí komponent podle Akademického slovníku cizích slov (1995, dále jen ASCS). Za cizí povaûujeme v souladu s ASCS ty komponenty, které tento slovník zaznamenává, a tudí; je hodnotí jako cizí.
33
komunista, polokomunismus, polosocialismus, polobolševik !"#$ %&'($, polodemokracie, polodiktátor, polodiktatura. Komponenty velkoa vele- spoluutváøejí expresiva, srov. velkohit, velkokrám, velkomuzikál, velkopašerák, velkoprivatizátor/velkoprivatizér, veleautogramiáda, velehit, vekekauza, velemuzikál, velepark")*($, veleportrét, veletunel"+,($- ")*($. I nadále je hojné tvoøení substantivních spøeûek se spolua skoro- (6), jakoby- (4), rádoby (4), sebe- (3), srov. spoluaranûér, spoluaranûmá, spoludiskutér, spoludiskutující, spolueditor, spolulídr/spoluleader, spolusponzor; skorodokument, skoroevropan")*($, skorolaureát, skoroministr")*($, skoromuzikál, skororecenze. Juxtapozita s jakoby- a rádoby- mívají èasto expresivní charakter (nìkdy s hanlivým pøíznakem) a uplatòují se pøedevším jako pøíleûitostné výrazy v publicistice, jako napø. výrazy jakobyamatérismus, jakobykancléø, jakobyliteratura, jakobyreferendum; rádobyaféra, rádobyekolog, rádobyheterosexuál, rádobypolemika. Vedle substantivních spøeûek (sebereprezentace, seberegulace, sebereklama) se uplatòují i spøeûky slovesné (viz dále). Naproti tomu hybridní adjektivní spøeûky se skoroa spolu- slovník nedokládá. Další pronominální komponent (kromì sebe-) samo- (3) spoluutváøí vlastní kompozita, u nichû lze uvaûovat o terminologickém charakteru, srov. samokorekce"./$, samonivelace0 1%$- 20&3$. Tøemi hybridními substantivními kompozity jsou v NSÈ 2 zastoupeny ještì èleny celo- (celodres, celotrikot, celoevropanství".(40$ ")*($), lûi- (lûidoktor !"#$")*($, lûiinûenýr #0$- ")*($, lûipolitik !"#$- %&'($- "+,($ ")*($), vzdoro- (vzdorokultura, vzdoromiss, vzdoroprezident), ètyømi èlen pidi- (expresivní výrazy pidiagentura, pidighetto, pidiklávesnièka"./$- ")*($, pidikauza). Tradiènì produktivní jsou komponenty numerální povahy ètyø(5), troj- (5), dvoj-/dvou- (4), jedno- (3). Zajímavé je, ûe se nìkdy spojují s totoûným (nebo témìø totoûným druhým slovotvorným základem -cédé, -cédéèko, -koalice), srov. ètyøcédéèko, trojcédéèko, dvojcédé; ètyøkoalice, trojkoalice, ètyøkompakt, trojkompakt. V substantivních sloûeninách se uplatòuje více podoba dvoj- neû dvou- (dvojmetøí, dvojsingl, dvojcédé, dvojpremiérství/dvoupremiérství). Dvì substantivní hybridní kompozita zaznamenává slovník s komponenty 34
kruho-, mlado-, novo-, poèítaèo-, staro-. Jedná se povìtšinì o expresivní výrazy, srov. kruholog, kruhoturistika !"#$ %&#$, novokapitalista'()#$ %&#$, novokomunista *#+,$- %&#$, poèítaèologie *.$ %&#$, poèítaèomanie, starosocialista/0 1$- '()#$- %&#$, starosocialismus/0 1$- '()#$- %. Mnoûství prvních èlenù spoluutváøejících jedno hybridní substantivní kompozitum je velmi rùznorodé. V mnohých pøípadech jde o èleny pouze pøíleûitostného charakteru, které se spojují s produktivními slovotvornými základy cizími jako napø. -logie (upírologie, pojmologie, výètologie/0 1$, zatloukologie/0 1$- !"#$), -fobie (zvonofobie), -mánie (kloboukománie/0 1$, šipkománie/0 1$- !"#$ %&#$), -koalice (pìtikoalice, sedmikoalice), -techna (zastupotechna/0 1$) . Na pomezí mezi kompozity a deriváty se nacházejí výrazy s -kracie (køupokracie), -téka (zpìvníkotéka). Substantiv s jinak produktivním domácím komponentem je v NSÈ 2 jen nìkolik, srov. pùlsezóna, tajnokomunista !"#$ %&#$, znovuprivatizování. Rozvoj elektronické komunikace zpùsobuje vznik i takových výrazù, jako napø. teèka-com (koordinaèní sloûenina psaná se spojovníkem s druhým komponentem zkráceným), firma pùsobící prostøednictvím internetu. Poøadí nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích zastoupených ve sloûených hybridních substantivech v NSÈ 2 a NSÈ 1 pøinášejí tabulky è. 1 a è. 2. Tabulka 1. Poøadí nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích podle poètu sloûených hybridních substantiv zastoupených v NSÈ 2
!"#
%$&!'(!)*)+
!
!"#$% !"&$
!,*+ -./01$)%234/3+#)+15 5 678 9 "
#!$"!
'()"*$+ ,*)*$
%
&!$'!
-,*).$+ '()($
(
)!
-"*/*$
)
(!$%!
0 &1$+ /*2$
'
*!$ #!
2!"*3&$+ /45*3&$+ ,656$+ 5'*2$%5'*.$
&
7()*$+ 2(58*$+ ) 6$+ -!9*$+ -(3($+ ':5*/*$
"
"!$ %!
Tabulka 2. Pøehled nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích podle poètu sloûených hybridních substantiv zastoupených v NSÈ 1
!"#
%$:!'(!)*)+
!$#!
!,*+ -./01$)%2- 34/3+#)+15
-,*).$+ -(3($
(
"!
,*)*$
)
&!
,656$
'
'!
5'*2$%5'*.$
&
)!
'()"*$
"
NSÈ 2 zaznamenává pøibliûnì 120 sloûených hybridních substantiv s prvním komponentem domácím. Srovnáme-li poèet substantivních kompozit tohoto typu v NSÈ 2 a NSÈ 1 (okolo 40 kompozit) a uváûíme-li pomìr mezi poètem zpracovaných hesel v NSÈ 2 a NSÈ 1 (zhruba 7000:4500, tj. více neû 1,5), zjistíme, ûe nárùst substantivních kompozit uvedeného typu je s ohledem na rozdílný poèet zpracovaných hesel v obou slovnících pøibliûnì dvojnásobný. Naproti tomu je poèet sloûených hybridních substantiv s prvním komponentem cizího pùvodu v NSÈ 2 (s ohledem na výše uvedený rozdílný poèet hesel v obou slovnících) pøibliûnì stejný jako v NSÈ 1 (srov. okolo 300 takovýchto substantiv v NSÈ 2 a pøibliûnì 200 v NSÈ 1). Sloûených hybridních adjektiv s prvním komponentem domácím není výraznì ménì neû substantiv, coû je znatelný rozdíl oproti sloûeninám s prvním komponentem cizím. Z prvních komponentù domácích se pøi tvoøení adjektiv uplatòují pøedevším numerální, a to jak ty, které spoluutváøejí i substantiva (viz výše), jako napø. jedno- (10), mnoho-/mnoha- (8), dvoj-/dvou- (7), tak i spøeûkotvorné více- (7). Uplatnìní sloûenin – pokud jde o komunikaèní oblasti – s jedno- je velmi široké, srov. jednocédéèkový3, jednohitový'%4$- '%4$ %&#$, jednoklávesový 1*5$, jednopartajní *#+,$- *#+,$ %&#$, apod. Èlen dvoj-/dvou- se v adjektivních sloûeninách uplatòuje nejèastìji ve variantní podobì, srov. Druhý komponent této sloûeniny -cédéèkový ASCS z dùvodu jeho novosti neuvádí. Povaûujeme jej za cizí, nebo; je motivován zkratkou CD (z angl. Compact Disc). Zkratková odvozenina cédéèkový však svìdèí o jejím postupujícím zdomácòování v èeštinì.
35
36
dvojdiskový/dvoudiskový, dvoukompaktní/dvojkompaktní (stejnì tak i synonymní dvojkompaktový/ dvoukompaktový), dvojnulový/dvounulový, dvojplatinový/dvouplatinový. Naproti tomu se podle NSÈ 2 spíše uplatòují nevariantní podoby, a to mnoha-, resp. mnoho-, neû variantní mnoha-/mnoho-. Tuto skuteènost potvrzují výrazy mnohadiskový, mnohaproduktový, mnohanacionální, mnohoetnický, mnohokulturní/ /mnohokulturální. Frekventovanì se na skládání adjektiv podílí také adverbiální komponent vnitro- (slovník neuvádí s tímto komponentem stejnì jako s mnoha-/mnoho- a více- hybridní substantiva), srov. vnitrobankovní, vnitroetnický, vnitrofiremní, vnitrogeneraèní, vnitroholdingový, vnitroministerský, vnitroorganizaèní, vnitrounijní, vnitrouniverzitní. Se substantivními základy (viz výše) a s adjektivními základy se tradiènì spojují èleny celo- (5) a polo- (5), napø. celointernetov(sk)ý, celokoncernový, celokontinentální, celoparlamentní, celosaténový !"#$; poloambulantní, poloautobiografický"%#&$ '%(#$, polobulvární, poloinstitucionální)*+$, polopirátský. Tøemi adjektivy je v NSÈ zastoupen komponent novo- (novocirkusový, novoreûimní, novosezónní). Dvì hybridní adjektiva dokládá slovník s numerálními komponenty ètyøa troj- (ètyødiskový, ètyøplatinový, trojplatinový, trojpilíøový). Mezi èleny s jedním zastoupeným hybridním adjektivem jsou jednak ty, které spoluutváøejí vlastní kompozita, jednak spøeûkotvorné. Do první skupiny patøí pøedevším postupnì determinaèní adjektiva vele- (velelukrativní!,' $), velko- (velkokoalièní'-#.&$ '%(#$), kyslíko- (kyslíkoozónový), mlado- (mladokapitalistický'%(#$), štìpko- (štìpkocementový/&)0$), hmyzo- (hmyzofobní'12#$). Na sdruûených pojmenováních se zakládají výrazy pevnolinkový (pevná linka), veøejnosektorový (veøejný sektor), zlatogólový (zlatý gól), zlatokaplièkový (zlatá kaplièka). Pøímo determinanèními adjektivy jsou spøeûky kolemkulturní, nízkoinflaèní, obèanskodemokratický, nesmluvnìopozièní'-#.&$3 '-#.&$ '%(#$ (opak ke smluvnìopozièní), širokokoalièní. Pøehled nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích ve sloûených hybridních adjektivech podávají tabulky è. 3 a è. 4. 37
Tabulka 3. Poøadí nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích podle poètu sloûených hybridních adjektiv zastoupených v NSÈ 2
!"#$% !
&!'(!)*)+ !"#
%$!,*+ -./01$)%2- #$3*4+15 5 678 9 "
#!
&#'()
%$$
%!
*#$+,%-*#$+
%$&
'!()!
&./!%0 "&$ %-"&$1%
*
+!(*!
/!2$%0 3$2
%$)
Tabulka 4. Poøadí nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích podle poètu sloûených hybridních adjektiv zastoupených v NSÈ 1
!"#$% !(%! '!(&!
&!'(!)*)+ #.45$%0 "&$ %-"&$1%0 /!2$% &#'()$%0 &./!%0 6(,)$%0 3$2$%0 7!)#8%-7!)#
%$!,*+ -./01$)%2- #$3*4+15 % #
NSÈ 2 zaznamenává pøibliûnì 75 sloûených hybridních adjektiv s prvním komponentem domácím. Srovnáme-li poèet adjektivních kompozit tohoto typu v NSÈ 2 a NSÈ 1 (okolo 20 kompozit) a uváûíme-li pomìr mezi poètem zpracovaných hesel v NSÈ 2 a NSÈ 1 (viz pøedchozí text), zjistíme, ûe nárùst adjektivních kompozit uvedeného typu je s ohledem na rozdílný poèet zpracovaných hesel v obou slovnících pøibliûnì dvouapùlnásobný. Podobnì velký nárùst vykazují na základì porovnání obou uvedených slovníkù i sloûená hybridní adjektiva s prvním komponentem cizího pùvodu. I u tohoto typu hybridních pojmenování jsou kompozita jiných slovních druhù ojedinìlá. NSÈ 2 dokládají pouze nìkolik sloves, srov. samoprivatizovat, sebedefinovat se, sebepropagovat se, poloprivatizovat'-#.&$3 '-#.&$ '%(#$. Z analýzy nového neologického slovníku je tedy patrné, ûe mezi hybridními sloûeninami s prvním komponentem domácím je podíl substantiv a adjektiv pøibliûnì stejný. Naproti tomu mezi sloûeninami s prvním komponentem cizím naprosto pøevaûují substantiva nad adjektivy. 38
Tabulka 5 pøináší srovnání poøadí prvních komponentù domácích podle poètu zastoupených hybridních sloûenin v NSÈ 2 a NSÈ 1. Tabulka 5. Poøadí nejfrekventovanìjších prvních komponentù domácích podle poètu zastoupených hybridních sloûenin v NSÈ 2 a NSÈ 1
!,*+ -./01$)%234! *)1) 5 678 9
!"#
%$&!'(!)*)+
!,*+ -./01$)%2 - 34! *)1) 5 678 :
!
"
$ !"%#
#
&
$"
!"!#
'
&"%!"
(1!&#/(1!%* $'# 2'#
(
+
)"
3(3<
)
5'"!#* 6)!7,#/ 6)!7!#* 1'"'#
'
*"%("
5'"!#* 1'"-!#
!
#"% &"
8+09#* $ !"%#* +4!&#* 1:5'#
(
!"
$-!4!#
*
)"% *"
&,-!20#* 4;(!20#
)
!"#
%$&!'(!)*)+
;
!"!#
$"%&"
&'()!#*+,-.#/ +,# -0#
!"
(1!&#/ (1!%#
)"%*"
1'"-!#* 1)3+4!#
("%+"
Z analýzy neologického slovníku vyplývá, ûe z domácích komponentù se s druhými slovotvornými základy cizího pùvodu velmi frekventovanì spojují komponenty numerální (jedno-, dvoj-/dvou-, mnoho-/mnoha-, ètyø-, troj-, více-) a adverbiální (také-/taky-, spolu-, skoro-, jakoby-, rádoby-), coû je rozdíl oproti prvním komponentùm cizího pùvodu. Pøedevším na spoluutváøení adjektiv (nejen hybridních, ale i domácích) se podílejí komponenty vnitro-, mnoha-/mnoho-, více-, jedno-. Komponenty domácí jsou slovnìdruhovì vyhranìny, tzn., ûe mají ve sloûeninách charakter konkrétního jednoho slovního druhu. Hybridní kompozita s prvním komponentem domácím se tvoøí èistou kompozicí (napø. sloûeniny s polo-, celo-, jedno-, dvoj-/dvouaj.), nebo komplexním zpùsobem kompoziènì-derivaèním (viz dále), anebo juxtapozicí (napø. spøeûky s také-/taky-, skoro-, jakoby-, rá39
doby-, spolu-). Nejfrekventovanìjšími postupy jsou èistá kompozice, srov. sloûeniny s komponenty jedno-, dvoj-, polo-, celo-, a juxtapozice, srov. spøeûky s také-, taky-, skoro-, jakoby-, rádoby-, spolu-. Komplexním zpùsobem kompoziènì-derivaèním byla utvoøena nìkterá pojmenování, srov. pevnolinkový, veøejnosektorový, zlatogólový, zlatokaplièkový. Na rozdíl od hybridních kompozit s prvním komponentem cizím se u tohoto typu hybridních sloûenin nevyskytuje tvoøení komplexním zpùsobem abreviaènì-kompozièním. Z hlediska sémanticko-syntaktického vztahu mezi komponenty sloûenin patøí substantiva tohoto typu témìø výluènì mezi atributivní determinativa (vazebná determinativa jsou ojedinìlá, srov. spøeûky s komponentem sebe-). Determinativa pøevaûují také u adjektiv. Vìtšina z nich patøí mezi adjektiva postupnì determinaèní, ale hojnì se uplatòují také pøímo determinaèní adjektiva. Koordinativa jsou ojedinìlá. Mezi hybridními kompozity tohoto typu nalezneme velké mnoûství expresivních pojmenování. Nápadné je jejich mnoûství pøedevším u substantiv, srov. substantiva se èleny také-/taky-, polo-, velko-, vele-, jakoby-, rádoby-. Ménì kompozit expresivního charakteru a také ménì èlenù, které se podílejí na jejich utváøení, je u adjektiv, srov. sloûeniny s komponentem polo-. Vìtšina sloûených hybridních adjektiv tohoto typu jsou výrazy slohovì bezpøíznakové, srov. sloûeniny se èleny mnoha-/mnoho-, jedno-, dvoj-/dvou-, vnitro-, celo- apod. V publicistice se uplatòují zejména sloûeniny s polo-, jakoby- a rádoby-. Literatura Akademický slovník cizích slov A – û, 1995, Praha: Academia. B o z d ì c h o v á I., 1995, Tvoøení slov skládáním. Praha: ISV. B o z d ì c h o v á I., 1997, Vliv angliètiny na èeštinu, [in:] Èeský jazyk na pøelomu tisíciletí. Praha: Academia, s. 271–279. B o z d ì c h o v á I., 2001, Do Evropy terminologicky i neterminologicky (k slovní zásobì textù o EU). [in:] Termina 2000. Praha: Galén, s. 216–222.
40
È e c h o v á M., 1993, Dynamika slovní zásoby dnešní èeštiny, [in:] Jêzyki slowiañskie wobec wspólczesnych przemian w krajích Evropy srodkowej i wschodniej. Opole, s. 103–110. D a n e š Fr., 1997, Situace a celkový stav dnešní èeštiny, [in:] Èeský jazyk na pøelomu tisíciletí. Praha, Academia, s. 12–24. L o t k o E., 2000, Co odhaluje analýza neologismù v souèasné èeštinì?, [in:] Studia z filologii s³owiañskiej ofiarowane profesor T. Z. Or³oœ. Kraków, s. 137–141.
Slovník spisovné èeštiny (pro školu a veøejnost), 1978 (1. vyd.), 1994 (2. vyd.), 2003 (3. vyd.), Praha: Academia. Slovník spisovného jazyka èeského, 1989, 2. vyd., Praha: Academia. S v o b o d o v á D., 2001, Promìny v èeských sociolektech, [in:] Jêzyk i literatura czeska u schy³ku XX. wieku – Èeský jazyk a literatura na sklonku XX. století. Wa³brzych–Ostrava, s. 233–240.
L o t k o E., 2003, O nìkterých vývojových tendencích v souèasné slovní zásobì a o jejích pøíèinách (na materiálu èeštiny, slovenštiny a polštiny), [in:] Studia slavica V. Ostrava, s. 7–23. M a r t i n c o v á O., 1983, Problematika neologismù v souèasné èeštinì. Praha: UK. M a r t i n c o v á O., 2003, Internacionalizace a vyrovnávací tendence, [in:] Internacionalizmy v nové slovní zásobì. Sborník pøíspìvkù z konference, Praha, s. 17–22. M a r t i n c o v á O. a kol., 1998, Nová slova v èeštinì (slovník neologizmù). Praha: Academia. M a r t i n c o v á O. a kol., 2004, Nová slova v èeštinì 2 (slovník neologizmù). Praha: Academia. M a r t i n c o v á O., S a v i c k ý N., 1987, Hybridní slova a nìkteré obecné otázky neologie, „Slovo a slovesnost” 48, s. 124–139. M i t t e r P., 2001, Poèátek a konec nìkterých formálních substantivních hybridních sloûenin, [in:] Konec a zaèátek v jazyce a literatuøe (sborník z mezinárodní vìdecké konference), Ústí nad Labem, UJEP, s. 77–79. M i t t e r P., 2003, Poznámky ke sloûeným hybridním substantivùm s prvním komponentem (èlenem) cizího pùvodu v souèasné slovní zásobì, „Slovo a slovesnost” 64, s. 289–297. M i t t e r P., 2003/2004, Hybridní sloûeniny s prvním komponentem cizího pùvodu a vývoj spoleènosti, „Èeský jazyk a literatura” 54, 2003–2004, è. 5, s. 215–219. M l e z i v a E., 1996, Vliv spoleèenských zmìn na vznik nových významù a výrazù v èeském jazyce. Lingvisticko-sociologická studie, „Slovo a slovesnost” 57, s. 283–296. Mluvnice èeštiny (1), 1986, Praha: Academia. O p a v s k á Zd., 2003, Krajní póly fungování kvantifikaènì-intenzifikaèních prefixoidù, [in:] Internacionalizmy v nové slovní zásobì. Sborník pøíspìvkù z konference, Praha, 16–18. èervna 2003. s. 17–22. O d a l o š P., 2002, Dynamika špecifických sfér komunikácie. Banská Bystrica: UMB. R e j z e k J., 2001, Èeský etymologický slovník. Praha: Leda.
41
42
