„Bohemistyka” 2004, nr 3, ISSN 1642–9893 K
R
O
N
I
K
A
Èeštináø Václav Ertl Václav Ertl, od jehoû úmrtí letos uplynulo 75 let (a v roce pøíštím si pøipomeneme 130. výroèí jeho narození: 13.4.1875–12.2.1929), byl nepøehlédnutelnou autoritou èeské vìdy a kultury první tøetiny minulého století – bohemista, filolog, støedoškolský profesor, literát, kritik, pøekladatel z francouzštiny, èlen Èeské akademie vìd a umìní, èlen redakce „Naší øeèi”, od roku 1919 øeditel Kanceláøe Slovníku jazyka èeského Èeské akademie vìd a umìní, upravovatel Gebauerových školských mluvnic, autor mluvnice èesko-slovenské, literárních èítanek a rukovìtí pro V. tøídu støedních škol èi autor návrhù osnov pro pokusné tøídy jednotné støední školy z let 1921 a 1922 a gramatické èásti uèebních osnov „jazyka èeskoslovenského” z roku 1927. Pøesto František Daneš v nedávné dobì vyslovil obavu: !"#$ %&'()*) +,-() .///0 12 * 345-$!#" 6$78 9#&!": $7&*&! ;2: #)#21*<= 9 12>$ 342? 3,)'$* @27)A2,$*B 6*$A65(#" =C$(#5 FGGHIFGGG: ;/ JJHK/
!"#$%&' (')*+ ) ,-./*+ 0!"#$%&' (')*+
DE)#2=
Je namístì pokusit se u pøíleûitosti výroèí Ertlova úmrtí zmínìný dluh èásteènì napravit, alespoò pokud jde o pedagogickou oblast všestranného díla této nevšední osobnosti. Václav Ertl totiû znamenal pro konstituování moderního vyuèování mateøštinì na støedních školách mimoøádný pøínos. Jeho vliv byl jednak nepøímý, jednak bezprostøední. Nepøímo ovlivòoval vyuèování jako øeditel Kanceláøe Slovníku jazyka èeského, v níû otevøel prostor pro vytváøející se teorii spisovného jazyka a jazykové kultury, a jako èlen redakce „Naší øeèi”. Èasopis byl dobovými metodikami dokonce doporuèován jako pomocný studijní materiál do støedoškolských knihoven (pro školy mìla Naše øeè témìø kodifikaèní dosah) a byl vysoce hodnocen i Ministerstvem školství a národní osvìty (MŠANO). Bezprostøední, pøímý vliv Václava Ertla na vyuèování mateøštinì byl determinován vlastní pedagogickou zkušeností – po studiích na univerzitì dosáhl roku 1902 aprobace pro èeský a francouzský jazyk .
Teoretickým otázkám jazykového vyuèování se V. Ertl vìnoval ještì pøed pøevratem a rovnìû jeho hlavní, nejèastìji pouûívaná uèebnicová díla byla poprvé vydána pøed rokem 1918: Èítanku pro vyšší tøídy škol støedních, respektive pro V. tøídu – s úvodem do staroèeské mluvnice, poprvé vydal jiû v roce 1910, Gebauerovu Mluvnici èeskou pro školy støední a ústavy uèitelské v roce 1914 a Krátkou mluvnici èeskou záhy – dva roky poté (1916). Václav Ertl významnì podporoval hlavní tendenci ve vyuèování èeštinì po roce 1918, kterou byla snaha pøisoudit vyuèování mateøskému jazyku centrální úlohu mezi ostatními vyuèovacími pøedmìty. Tato samozøejmì znìjící myšlenka byla ve skuteènosti dosti radikální – v dobì pøed rokem 1918 totiû vyuèování èeštinì na støedních školách ústøední postavení nemìlo, a to nejen z dùvodu politické nesamostatnosti, a tudíû menšího dùrazu kladeného na mateøský jazyk, ale také proto, ûe samotné postavení èeštiny v soustavì vyuèovacích pøedmìtù bylo ménì dùleûité. Jako jeden ze skupiny humanitních pøedmìtù sice byla v popøedí zájmu na gymnáziích, ale v rámci této skupiny hrála aû roli druhoøadou za jazyky klasickými, nebo; se pøedpokládalo, ûe cíle vyuèování, totiû „správnosti, obratnosti, názornosti a nehledané volnosti v mluvení i psaní” (Uèebná osnova 1910, s. 3), mùûe být dosaûeno pøi vyuèování latinì a øeètinì – bohatým pìstováním pøekladù latinských a øeckých textù!. Na školách reálných byla situace jiná – tam sice s ohledem na odlišné cíle vzdìlání a strukturu vyuèovacích pøedmìtù byla patrná snaha programovì uèinit pøedmìt èeský jazyk støedem vyuèování, ale vzhledem k tomu, ûe celkovì skupinì humanitních pøedmìtù nebyla na tìchto typech škol vìnována prioritní pozornost, ztrácel opìt na dùleûitosti oproti pøedmìtùm nehumanitního charakteru. To se po roce 1918 postupnì mìnilo. Krokem zásadního významu bylo uveøejnìní Ertlova programového èlánku Humanismus národní ve „Vìstníku èeských profesorù” (1919, s. 1–15). Václav Ertl pøisoudil vyuèovacímu pøedmìtu zcela nové úkoly, z nichû nejvýznamnìjším bylo rozšíøení obsahu uèiva o vìcné poznatky z oblasti nauky o národì, o lidové èi národní kultuøe: v budoucnu se mìlo pøedmìtem vyuèování mateøštinì na støedních školách stát vzdìlání o národì a pro národ. Vycházel z pøedpokladu, ûe národní samostatnost si uhájí pouze národ sebevìdomý, dokonale vzdìlaný ve své kulturní historii i souèasnosti, národ hrdý na to, co dokázal. Albert Praûák krátce po Ertlovì smrti o jeho programu promluvil na sjezdu profesorù filosofie, filologie a historie v roce 1929: +,-( '>-8( *968(&*)-L $ 1)9B'2: (L-2,)-A42: '>-8( *B'>$*&*)-L '>),)C-2, ) *";-L C >A!)#L-8 #) #&,$6#5! 3$6C()68/ M>-8( 34L N2=-L#8 ANL- $ #&,$68 ) CA(-A42 #&,$6#5: (L6$*": 34L (L-2,&,#5 *<'>$*8 '>-8( $729#)!$*)-L ; *B#LC)15'5!L *<-*$,B L ; 126#$-(L*)!L: '>-8( 6$C$#)(2 3$ANL-L $ 7&;#L'C"! 65(2: !B=(2#C$*8: O$,!&(#8: 3;B'>$($PL'CB: ;$'L$($PL'CB: $ 12>$ ;$A*L;($?
Q 12>$ ;-426$=C$(;C<'> 3R;$7L=S 1!2#A1!2 ,2&(CA * T&'>$68 D* ,/ FGUV -)! ANL( ;3$(A ; #5! ,$*#8W X*L6$ Y$6A,)K: ,2&(#" PB!#&9LA! X,&;#$>$,;C& * Z,)92 ) $6 ,$CA FGU[ Z,*#5 N2;C$A ;-&-#5 ,2&(CA * Z,)92 \ 2N#" A(L'L/ %BAN$*)( 962 *=)C 12# 6$ 3,*#5>$ 3$($(2-5 =C$(#5>$
!
Z45#$;: C-2,< !8($ *BAN$* C();L'C<'> 1)9BCR: 921!"#) ()-L#B: 3,$ !)-24=-L#A: 7B(
,$CA FGFHIFGFG: #27$S $6 6,A>">$ 3$($(2-5 -">$W =C$(#5>$ ,$CA )W 6$ ;*">$ ;C$#A !8( ]3(#$A
3$C(&6&# N&;-5 $67$,#" *2421#$;-L 9) #2#)>,)6L-2(#
6$*$(2#$A C *862'C
$72'#">$ P,)!)-L'C">$ *<'*LCA ) 7B() 6$7,$A 3,R3,)*$A 34262*=5! 34L *8-#"! ,$97$,A: )#)(<92 *8-B \ A,N$* *8-#<'> N(2#R ) *9-)>R !29L #L!L/
233
234
!"#$
#%&'(% )%!"*+!,*+(%-
$,./0,-
12!1+*3%#!1'(- !0, û%) 14#$0151+!% 6 !"0*"!%#67(,-
8*+6!%#67(,- !%)% !%#67(, + (),13%#67(, 01)5.3,!' 9+&46+ :
!"#$%& '()*$+,)& ;<=<-
> ;;=?>
Program národního humanismu byl výsledkem snah smìøujících k posílení mateøštiny a domácího písemnictví, snah soustøedit do vyuèování èeštinì jazykovou, slohovou, vlastivìdnou i literární výchovu ve všech jejích aspektech. Dùraz kladl na citovou a charakterovou výchovu, všestranné pùsobení na ûáka. K programu se plnì pøihlásili èlenové èeské sekce pøi Klubu moderních filologù („Vìstník èeských profesorù” 1919, s. 104–105) a v mnohém se na nìj pozdìji navazovalo. Avšak nemìl jen bezvýhradné zastánce, zvláštì proto, ûe neúnosnì rozšíøil obsah uèiva a ve svém dùsledku pøetìûoval vyuèovací pøedmìt, zejména pøi nedostateèné hodinové dotaci . Èásteènì odlišný postoj zaujal rovnìû (napø.) Vilém Mathesius, jenû se sice k Ertlovì koncepci národního humanismu pøihlásil, ale pøesto vyslovil vùèi jeho charakteru výhrady: @ 3017 80û+.+164 8*0 8A !0153' 35*0.3'$0 $,(+3% (, 3+ !B".3'#$ C60)5#$ 9 0, 8B"15 û3A 80&3+!6017 :D+!$" %, ;<==- > =EF?>
Odpùrcem koncepce národního humanismu byl i Jan Èenìk, vítìz soutìûe MŠANO o nejlepší návrh uèebních osnov (1922). Zastával pøesvìdèení, ûe nejvìtší obecnì vzdìlávací význam sice náleûí vyuèování mateøštinì a správnì se poukazuje na to, ûe musí tvoøit støed vyuèování, ovšem odborníci – èeštináøi – ve snaze o zvýšení významu pøedmìtu vloûili do jeho obsahu látku pøíliš rùznorodou, a ve svém dùsledku tak vyuèovací pøedmìt pøeplnili. Progresivnì rovnìû ukotvil program do rámce celoevropských kulturních souvislostí: G/&0*4 3+C' %3!")%H"3#" 3",&+1*0, " 80$*+3%I3'(% $0*+(% +3% .10*6"( !5!3'$0 JB+., :K"3A6 ;<=L- > ;MN?>
Program národního humanismu v té podobì, v jaké ho pøedstavil Václav Ertl, se sice èásteènì promítl do prvních popøevratových uèebních osnov z roku 1919, ale v úplnosti nebyl uèebními osnovami nikdy realizován (nejúplnìji poèátkem 20. let v reformních pokusných tøídách pøi reálném gymnáziu na Smíchovì a reálce v Karlínì; Pithardt, 1924, s. 25–26). Je ovšem pravda, ûe ani sám Ertl pøi vytváøení koncepce jazykového vyuèování v druhých popøevratových uèebních osnovách z roku 1927, na nichû se spolupodílel, tento program nikterak významnì neproteûoval a omezil se
O 12 )".6P 1")67 .0!+&3'6017 +6#" D%3% !"* !1+ C60) !1' + 35*0.3' 0 1A!4 & *06, ;<;<
pouze na proklamativní zdùraznìní národního principu. Pøínos programu vidím zejména v tom, ûe akceleroval proces, bìhem nìhoû èeský jazyk postupnì zaujímal v soustavì vyuèovacích pøedmìtù centrální postavení!. Podruhé vystoupil Václav Ertl významnì pøi diskusích týkajících se pojetí vyuèování mateøštinì na Slovensku. Státním a zároveò vyuèovacím jazykem po vìtšinu meziváleèného období byl v Èeskoslovenské republice tzv. „jazyk èeskoslovenský” ve dvou spisovných znìních, èeském a slovenském. Uèební osnovy byly vypracovány zvláš; pro Èechy, Moravu a Slezsko (Vìstník MŠANO 1, 1918/1919, s. 251–268) a zvláš; pro Slovensko (Vìstník MŠANO 3, 1920/1921, s. 102–108) a byly poznamenány zøetelnou nevyváûeností v obsahu vzdìlání mezi èeskou a slovenskou variantou. Nároky na získané vìdomosti a dovednosti týkající se druhého znìní spisovného jazyka byly v pøípadì slovenských studentù vyšší neû v pøípadì studentù èeských. Právì Václav Ertl byl jedním z tìch, jiû se zasazovali o odstranìní zmínìné nerovnováhy, a posléze se stal i èlenem komise pøipravující za pøedsednictví Jaroslava Vlèka nové uèební osnovy, které pùvodní nedostatky odstranily (v rámci komise zpracovával koncepci gramatického uèiva pro gymnázia a reálky). Praktický pøínos pro vyuèování mateøštinì lze vidìt v Ertlových uèebnicích, urèených pro jazykovou, ale i literární sloûku vyuèovacího pøedmìtu. Pøedevším šlo o pøepracování uèebnic Jana Gebauera, a to jeho Mluvnice èeské pro školy støední a ústavy uèitelské a Krátké mluvnice èeské. Tyto uèebnice nejenûe vykazují nìkteré koncepèní modifikace (je v nich patrná snaha o vìtší vazbu na souèasný jazyk), ale díla – zejména Mluvnice èeská – sice nesou jméno Jana Gebauera, ale v podstatì je to jiû Ertlova samostatná práce (napø. Daneš 1975). Mluvnice J. Gebauera – V. Ertla mìly na støedních školách dominantní postavení aû do vydání Èeské mluvnice a cvièebnice Jana Mašína v roce 1926, ale jejich úloha nebyla zanedbatelná ani v 30. letech 20. stol. (Èechová 1991). Jazykovì tak vychovaly nejménì dvì generace studentù, a to nejen na gymnáziích a uèitelských ústavech – velmi dlouho se udrûely i na støedních školách prùmyslových a hospodáøských a zprostøedkovanì i na obchodních akademiích – Èeská mluvnice s pøipojenou cvièebnicí a slovníèkem pro obchodní školy Jana Kaòky (1. vydání Praha, 1929) se programovì hlásila k tomu, ûe mluvnické zásady J. Gebauera – V. Ertla pøebírá. Sepsáním Struèné mluvnice èesko-slovenské, rovnìû urèené pro støední školy, reagoval Václav Ertl jiû v roce 1919 na novì vzniklou politickou situaci (mluvnice pøináší výklad èeského a slovenského hláskosloví a tvarosloví, v pøíkladových èástech je pøehlednì graficky rozdìlena na èást èeskou a slovenskou). Gramatické výklady, a to zkrácené výklady historické gramatiky, obsahuje i úvodní èást Ertlovy
148)43,) 80û+.+1"6- +/4 14,I,9'#' (+!"B 67$0 9+&46+ /4)% 60(8"!"3!3' 80 64!01+! !,."3!P( % 80&3+!64 1)+ !%1A.37 + +/4 /4)% 8B% 17 14 060C60) 67 8B'8*+1A &60,C"3% % & (0."*3'#$ .A9%3 Q & RR; JI+ !3'6P- 6!"B' 0.801'.+)% 3+ 0!5&64 !26+9'#' 80û+.01+)0- +/4
" 14,I0153' &(A3%)0 1"
" (+!"B 67$0 9+&46+- 9%#$ RER
(4 ), S*!)01+ 35*0.3'$0 $,(+3% (, + 3+ 35T
!
W+)C'( 8B")0(012( S*!)012( 80 û+.+16"( /4)0 1)0û%! !Aû%C!A X0*(+!%13'$0 8P 0/"3'
1 9+&46017 12#$01A .0 14,I0153' (+!"BC!%3A> S*!) " *013A û $)5 %) 6 35&0*, *"8*"&"3!01+37(,
*0.3'( 80.6)+.A )".01+)0 &"9(73+ #')" $,(+3%!3' + 35*0.01"#67> U*0!% /4)4 9"3 .1+ !B".0T
Y".30!0, I" 62#$ (+!"(+!%6P + X4&%6P- (0."*3'(% X%)0)0H4 + 8B'*0.08% #%- !0!% û
C60) 67 J !+14- 6!"*7 1495.B%)4 "V8)%#%!3A-
80&3+!64 (+9'
û"
8*0H*+(- !+6 9+6 9" 1 S*!)01A I)536, 14("&"3-
235
236
80I'1+! 3+ /"&8"I37( 01)5.53'
û"
X0*(5)3'
8% 0137$0 9+&46+ + 3+ 3A( &+)0 û"37(
èítanky pro V. tøídu støedních škol. Spojení gramatických výkladù s texty ke ètení bylo nepochybnì funkèní – odpovídalo totiû poûadavku uèebních osnov, aby byly jevy historické gramatiky probírány vûdy v kontextu staroèeské èetby. Z výroèních zpráv støedních škol vyplývá, ûe èítanka Václava Ertla byla ve dvacátých letech jednoznaènì nejèastìji pouûívanou èítankou pro V. tøídu, a to nejen na všeobecnìvzdìlávacích støedních školách . Václav Ertl se zapojoval do didakticko-metodických diskusí o podobì vyuèování „èeskoslovenskému jazyku” èasto. Mnohé dodnes aktuální myšlenky vyslovil v obsáhlé studii Mateøský jazyk a støední škola (1928), pozdìji otištìné v posmrtnì vydaném souboru Èasové úvahy o naší mateøštinì (1929). Hovoøil zde o krizi soudobého spisovného jazyka, jejíû pøíèiny vidìl pøedevším v odborné pøípravì støedoškolských profesorù, kteøí se na univerzitì se studiem spisovného jazyka nesetkávali, a v stále pøeûívajících zastaralých metodách výuky. Pojmenoval hlavní nedostatek mluvnického vyuèování: „[...] nesprávné rozvrûení vyuèovací látky, pocházející z nesprávného hodnocení jednotlivých stránek mateøského jazyka a jevící se pøedevším ve zjevném pøeceòování a hypertrofii tvarosloví” (Ertl 1928, s. 55), jeû spolu s pøevládající výukou formální skladby pøispívá k pøeceòování formální stránky ve vyuèování mateøskému jazyku. Poûadoval, aby se mateøskému jazyku uèilo individuálnì a úèelnì, aby se nemaøil èas uèením toho, co uû studenti sami znají, bezduchým memorováním paradigmat, aby se pøihlíûelo k náøeèní pøíslušnosti studentù
A2û N4![ 4! O[U126/ $ F4")C .*/&01,1 6 ,&1;4501,1 E7$ L' 6 LL' PLLL' 6 LH'Q #@!A/ "#@4A0!,()$* A/1/ '/EU1/ h83/#/ *+BC) *+BKi( 83%1U %PY&1U .`.$ QJ!^12"! ^P6$ 2[VQ64![ @ 3$O#$I!1U
4V$3Q) N!1û V$O1/[!1/6 V$46!Y1U 3$@P T3.6$%/ û2%$./( A2û V3%1U 3!"!1O! A/1/ !j@/ %! ,4.I!Y_ 1U E@$6!: h*+BC)i VI2N/6/ QJ!^12"2 % V$Y4./.? @6/Y1? / 1!VIU[$ @32.2O$%/6/ 4.&%/NU"U T3.6$%P QJ!^12"! N/@$ [!.$Y2"@P 1!V3$V3/"$%/1`g ,'/EU1$%/ [6Q%12"! / "%2J!^12"! VI2E6/ V3&%? %J/4 / N! 1!4V$31$) û! $%6&Y1! 1/ 1/E2"# 4.I!Y1U"# E@$6&"# %E!$^!"1? N2 û V3$.$) û! N! .$ N ! Y 2 1 & 1/E! QJ!^12"! 93/[/.2@P V3$ 4.I!Y1U E@$6P Q V 3 / % ! 1 & [ ! . $ Y 2 " @ P bV3$6$ û26/ '( k(d: h !1?@ *+BC) 4( BLC>BL+i A( !1?@ %E/@ N2û %O&V?.U 4%XN 1&O$3 3!6/.2%2O$%/6) @YPû '/EU1$%P QJ!^12"! VI24$QY26 V$QO! 1!N12ûEU[ .IUY&[ 4.I!Y1U"# E@$6g ,H!^QY! 1!O^P.1? V$.I!^U) /^P 2 V3$ %PEEU .IUYP ^P6 %PY&1 1$%M YU6( 83$ .P.$ .IUYP V$46$QûU N24.? OVX4$^![ V$ %?Y!"@` 4.3&1"! %P12@/NU"U[ [6Q%12"! T3.6$%/) @Y!û.$ '/EU1 ^QY! 1!O^P.1M V3$ V3%1U / Y3Q#$Q .IUYQ: h !1?@ *+BC) 4( BLK>BL+i( '/EU1$%Q QJ!^12"2 @6/Y1? VI2%U./6 3$%1?û F3/1.2E!@ l&^3/14@M) 1/$V/@ VIU@I! 3!/9$%/62 A$4!W 7.3/@/ / V3&%? <&"6/% T3.6(
a k jejich individuální jazykové vybavenosti. Uvedené zásady pøenesl i do uèebních osnov z roku 1927, v nichû skuteènì teoretické tvarosloví významnì omezil a soustøedil se zejména na jeho praktické ovládnutí!. Václav Ertl zemøel pøedèasnì v roce 1929 ve vìku 54 let, a nemohl tak jiû zasáhnout do tvorby nových uèebních osnov z roku 1933, ani nemohl být svìdkem zrodu zcela nového typu uèebnice-cvièebnice mateøštiny ve 30. letech 20. století, který jeho názory na vyuèování v mnohém potvrdil.
!"#$%"&$% ! " # $ % & '() *++*)
!"#$ #%&' ()$*")+,- .*/&01, 2' 3456/476 & 84-$ #&$759 6 &4 &+&$81 &:/;$&<0! ;4(#109= ,-"./ 012%!342./4 5/3$621/!( 76/%2"/ 83/9!142/: ;;;<) 4( =+>+*( ! 1 ? @ A() *+BB) > 74?$7.9 "#@4A0! ()$*:B 0<&7- /;450C $"0$&: 84A0$#0C "#@4A0! ()$*: & 74D E/5*1,4 F4")$"*$&40")C) 83/#/( ! 1 ? @ A() *+BC) G#@4A0! ()$*"#&!= 84-$ &+&$8 6 84-$ E7$5*C.:) 83/#/( D / 1 ! E F() *+=G) G#$ *4# $A 067$%40! H<,*6&6 I7#*6) ,H/E! I!J: GK) 4( BL+>BGG( D / 1 ! E F() *++K>*+++) H<,*6& I7#* "#<*4 6)#/<*0!) , !4@M N/OP@ / 62.!3/.Q3/: L+) 4( BB=>BRS( T 3 . 6 <() *+*L) 3456/47$&6 J */&01,4 ;4")< E7$ ()$*: "#@4A0! 6 K"#6&: /;1#4*")C' L= M*<"D )$"*$&!= N6/)6 $ "*$&9' LL= G)*6A56( H:A<0! E<#<= E$A"#6#09 %.9090
7<#)<.*/&01,4;4")<'H:A<0!E<#C=E$A"#6#09%.9090CO ) 83/#/( T 3 . 6 <() *+*+) M/.601"./" 0<7$A0! P0<&7- 06 74?$7./ &:/;$&<0! ;4(#109 06 ()$*<,- "#@4AD 0!,-Q) ,*G( T 3 . 6 <() *+*+) G#7/;0< .*/&01,4 ;4")$D"*$&40")<= 83/#/( T 3 . 6 <() *+BK) 6#4@")+ 86%:) 6 "#@4A0! ()$*6) ,H/E! I!J: *B) 4( L+>CB) =R>KG( T 3 . 6 <() *+B+) F6"$&C K&6-: $ 06(! .6#4@(#109) 83/#/( T 3 . 6 <() Z32[ A() <6J!@ A() '&"#/6 A() *+*S) JF!#60)6E7$ &:((!#@!A:()$*"#@4A0!,-O'H' I7#*BR!* E7&0! E7$ H' #@!A/) 83/#/( \ $ Y Q 3 / ]() *+L+) H<,*6& I7#*' S TU' U' TVUV) ,H/E! I!J: RR) 4( L=>L+( A ! 6 U 1 ! @ '() BSS*) H<,*6& I7#* 86)$ )71#1) 86%:)$&C-$ E/71"./) ,7^$31U@ V3/"U F26$O$W2"_
@$_VIU3$Y$%?Y!"@` W/@Q6.P 76!O4@` Q12%!3O2.P( a/Y/ N/OP@$%?Y1&: bcV/%/d) 3!Y( e( ]$_ 6&I$%&) f( 8/%!3/) 4( KC>+L( ] Q " # / I ]() *+B+) S W7$?' H<,*6& I7#*' W@4-*4A 84-$ *1#47<70! ;100$"#1) b21gd H+7$;0! %E7<&6 F4")C "#<#0! 74<*): & W76%4 LL P & 24;0C /*1,1Q %6 ()$*0! 7$) TVUXYUV) 83/#/) 4( G>*S( ' / . # ! 4 2 Q 4 <() *+BB) 6#4@")+86%:) 6 A$.<,!*1#476#/76%<)*6A4.0<7$A0!&+,-$&:& Z0[*11= ,H/E! I!J: C) 4( *+R>BSG( 83$.2 1?@.!3M[ Q%!Y!1M[ 1&O$3X[ %P4.$QV26 V$OY?N2 '26$E o!219/3. h, /4$V24 V3$ [$Y!31U W26$6$922 / 62.!3/.Q3P: *=) *+R*) 4( RCGi) N!1û 4! 4 T3.6![ 4.I!.6 N2û % @$[242 V3$ VIU_ V3/%Q QJ!^1U"# $41$% O 3$@Q *+B=) / .$ $#6!Y1? V$û/Y/%@Q 1/ $%6&Y1Q.U Y3Q#`#$ O1?1U 4V24$%1`#$ N/OP@/ J!4@M[2 / 46$%!14@M[2 4.QY!1.P(
238
! " # $ % & ' ()* +,--* !"#$ "!%&' ()*&+,# $-.'&- /- *01)2/34, 5ʢ, " #82#83 9).:"76)(/+9; ./0#121"3 0435&* " 46'10/7&* 889:) / ; < ! 4 = ; >)* +,?@* <)=#>9/3 ?#&%* /- >)764) &->63/*&+* A/BCD @ /-5),# ?#&%*/+,# 5*0"3* 4!
A8#>/3& ?1)2/75)& ?>#*6#")/!4, /- ?>"+9 *$).2% ?>#=)*#>B =:6#*#=:)C =:6#6#D:) - ,:*0#>:) " E>-.) F;GH; 2%8/- IJKJC +,?,* 4!)* +,?-* L-/ M-53/C NO)*&7 96%"/:4) - 4":()8/:4) ?># P; - PP; 0132% *01)2/34, 5QC
JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O P* 7) ?+F?E) I ; 4 ! ' ! >)* +,?,* R2?#"ST /- #8>-/% ?>#=; @78>-/*&+,#C JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O -* 7) ?@F?E) U()8/7 #*/#"- ?># $-.'& ()*&! /- *01)2/34, 5ʢ, * "'%(#"-439 $-.'&)9 ()*&!9 * +,+Q* 4!#&% IJIJ # >)=#>9S *01)2/3 5' * +,??* 4!# P; - PP; 0132% *01)2/34, 5Q* JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O G* 7) ?@F?E) R 3 S 4 ! B 7 ' T 8)* +,?,* R M-53/#"% NO)*&#% 96%"/:4: - 4":()8/:4:Q* JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O -* 7) EFP* ?+F?@) R 3 S 4 ! B 7 ' T 8)* +,?,* X#"+ #*/#"' ?># $-.'& ()*&#*6#")/*&! /- 5ʢ, *01)2/34, * ()*Y &#*6#")/*&!9 $-.'&)9 "'%(#"-439* JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O -* 7) HHF@Q) R 3 S 4 ! B 7 ' T 8)* +,?,* L-/ M-53/C NO)*&7 96%"/:4) - 4":()8/:4); Z36 2>%,!; E># PPP; - P ; 0132% *01)2/34, 5QC JK!710/7 041 21=&4B$ L/#1#1M// ! #/;&4!;64N* %37; =/=!';/5'3O -* 7) @QF@?) !>#(/3 .?>7"' >)76&' " E>-.) /- X#"+9 MS*0S [" L)(/+ %6:4:\ .- 5/3 >#& IJI]GIJIJC +,+,* 4!
Martina Šmejkalová, Praha
Íåñêîëüêî ñëîâ î íàó÷íûõ ÷òåíèÿõ 26 àïðåëÿ 2004 ã. â Ìîñêâå ãëàçàìè ïåòåðáóðãñêèõ ó÷àñòíèêîâ 26 àïðåëÿ íà êàôåäðå ñëàâÿíñêîé ôèëîëîãèè ÌÃÓ èì. Ì.Â. Ëîìîíîñîâà ñîñòîÿëèñü íàó÷íûå ÷òåíèÿ ïàìÿòè çàñëóæåííûõ ïðîôåññîðîâ À.Ã. Øèðîêîâîé è Ð.Ð. Êóçíåöîâîé. Çíà÷åíèå ïðîô. À.Ã. Øèðîêîâîé è ïðîô. Ð.Ð. Êóçíåöîâîé äëÿ ðàçâèòèÿ ñëàâèñòèêè â Ðîññèè, â îñîáåííîñòè áîãåìèñòèêè, 2-îé ïîëîâèíû ÕÕ âåêà òðóäíî ïåðåîöåíèòü. Äîñòàòî÷íî îòìåòèòü, ÷òî ìíîãèå ïîêîëåíèÿ áîãåìèñòîâ âîñïèòûâàëèñü íà èõ íàó÷íûõ òðóäàõ; èõ ðîëü â ðàçâèòèè ñëàâèñòèêè âûñîêî îöåíèâàåòñÿ â ÷åøñêîé è ñëîâàöêîé ôèëîëîãè÷åñêîé íàóêå.
Ëèíãâèñò À.Ã. Øèðîêîâà è ëèòåðàòóðîâåä Ð.Ð. Êóçíåöîâà ñîçäàëè òåîðåòè÷åñêèé è ïðàêòè÷åñêèé ôóíäàìåíò, íà êîòîðîì ðàçâèâàëàñü è ïðîäîëæàåò ðàçâèâàòüñÿ áîãåìèñòèêà (øèðå – ñëàâèñòèêà) â Ðîññèè. Èõ íàó÷íûå òðóäû, à òàêæå ó÷åáíèêè ïî ïðàêòè÷åñêîìó ÷åøñêîìó ÿçûêó è ëèòåðàòóðå íå òåðÿþò ñâîåé àêòóàëüíîñòè äî ñèõ ïîð, îíè èñïîëüçóþòñÿ â êà÷åñòâå îñíîâíûõ ïðè îáó÷åíèè ñòóäåíòîâ-áîãåìèñòîâ, ðóñèñòîâ è ñëàâèñòîâ øèðîêîãî ïðîôèëÿ â Ñàíêò-Ïåòåðáóðãå, Ìîñêâå, Âîëãîãðàäå è äðóãèõ ãîðîäàõ Ðîññèè. Ïîýòîìó ñòîëü çíà÷èìûì ñòàëî ïðîâåäåíèå íàó÷íûõ ÷òåíèé èõ ïàìÿòè. Íà ÷òåíèÿõ ïðèíÿëî ó÷àñòèå ñâûøå 40 äîêëàä÷èêîâ, êîòîðûå ïðåäñòàâëÿëè Ìîñêîâñêèé ãîñóäàðñòâåííûé óíèâåðñèòåò, êàôåäðó ñëàâÿíñêîé ôèëîëîãèè Ñàíêò-Ïåòåðáóðãñêîãî ãîñóäàðñòâåííîãî óíèâåðñèòåòà (ïðîô. Ã.À. Ëèëè÷, ê.ô.í. À.Â. Ñàâ÷åíêî, ê.ô.í. Ì.Ñ. Õìåëåâñêèé, Í.Â. Øòàêåëüáåðã), Èíñòèòóò ñëàâÿíîâåäåíèÿ ÀÍ ÐÔ. Ïëåíàðíîå çàñåäàíèå îòêðûë çàâåäóþùèé êàôåäðîé ñëàâÿíñêîé ôèëîëîãèè ÌÃÓ Â.Ï.Ãóäêîâ, êîòîðûé, ïîïðèâåòñòâîâàâ ó÷àñòíèêîâ, ïîä÷åðêíóë çíà÷åíèå ïðîâîäèìûõ ÷òåíèé è ðîëü ïðîô. Ð.Ð. Êóçíåöîâîé è ïðîô. À.Ã. Øèðîêîâîé â ðàçâèòèè ñîâðåìåííîé ñëàâèñòèêè. Çàòåì ïðîôåññîð ÑÏáÃÓ Ã.À. Ëèëè÷ âûñòóïèëà ñ äîêëàäîì «Íåñêîëüêî ñëîâ î âåäóùåì áîãåìèñòå À.Ã. Øèðîêîâîé», â êîòîðîì êðàòêèé àíàëèç íàó÷íûõ èíòåðåñîâ À.Ã. Øèðîêîâîé îíà äîïîëíèëà ëè÷íûìè âîñïîìèíàíèÿìè. Ñ àíàëîãè÷íûìè äîêëàäàìè âûñòóïèëè è äðóãèå êîëëåãè èç ÌÃÓ è Èíñòèòóòà ñëàâÿíîâåäåíèÿ. Íà ïëåíàðíîì çàñåäàíèè áûëî òàêæå çà÷èòàíî ïðèâåòñòâåííîå ïèñüìî ïðîôåññîðà Ñàíêò-Ïåòåðáóðãñêîãî è Ãðàéôñâàëüäñêîãî (Ãåðìàíèÿ) óíèâåðñèòåòîâ Â.Ì. Ìîêèåíêî, â êîòîðîì îí òàêæå ïîä÷åðêíóë îãðîìíîå çíà÷åíèå ïðîô. À.Ã. Øèðîêîâîé äëÿ ðàçâèòèÿ ñîâåòñêîé è ðîññèéñêîé áîãåìèñòèêè. Ïîñëå íåáîëüøîãî ïåðåðûâà ïàðàëëåëüíî áûëè ïðîâåäåíû çàñåäàíèÿ ñåêöèé ëèíãâèñòèêè è ëèòåðàòóðîâåäåíèÿ. Ñïåêòð çàòðîíóòûõ ïðîáëåì øèðîê: ïîìèìî äîêëàäîâ ïî ïðîáëåìàì ÷åøñêîãî ÿçûêà áûëè ïîäíÿòû âîïðîñû â îáëàñòè ñëîâàêèñòèêè, ïîëîíèñòèêè, ñåðáèñòèêè, ìàêåäîíèñòèêè è äð. Òàêèì îáðàçîì, íàó÷íûå ÷òåíèÿ, âûøëè çà ïðåäåëû áîãåìèñòèêè è ïîëó÷èëè øèðîêèé ñëàâèñòè÷åñêèé õàðàêòåð. Äîêëàäû êàñàëèñü ðàçëè÷íûõ àñïåêòîâ ÿçûêîçíàíèÿ, áûëè îáñóæäåíû ïðîáëåìû ñëîâîáðàçîâàíèÿ, ëåêñèêîëîãèè, ëåêñèêîãðàôèè, âîïðîñû àäåêâàòíîñòè ïåðåâîäà, ñðàâíèòåëüíî-ñîïîñòàâèòåëüíîãî ñëàâÿíñêîãî ÿçûêîçíàíèÿ. ×àñòü äîêëàäîâ êàñàëàñü ïðèìåíåíèÿ òåîðåòè÷åñêèõ ïîäõîäîâ À.Ã. Øèðîêîâîé â äàëüíåéøèõ èññëåäîâàíèÿõ ñëàâÿíñêèõ ÿçûêîâ. À.Â.Ñàâ÷åíêî, Ì.Ñ.Õìåëåâñêèé, Ñàíêò-Ïåòåðáóðã
!"# $%&'"#($)*+! ,*-./#*"! 0-.+#12 Ìàòåðèàëû íàó÷íûõ ÷òåíèé ïàìÿòè Ð.Ð. Êóçíåöîâîé è À.Ã. Øèðîêîâîé3 4$5()*2 4*(56/.557 899:3
239
240
