Analýza vývoje na trhu práce v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Analýza vývoje na trhu práce v České republice Diplomová práce

Autor:

Bc. Vladimír Sýkora studijní obor Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Lucie Sandmann, M. A.

červen 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 29. 6. 2012

Bc. Vladimír Sýkora

2

Anotace: Diplomová práce „Analýza vývoje na trhu práce v České republice“ se zabývá analýzou vývoje na trhu práce jako takovou, dále analýzou absolventů škol podle kategorií a odhadem budoucího vývoje na trhu práce. V počátku práce vysvětluji hlavní pojmy, které se k tématu vztahují a soustřeďuji se na absolventy škol a jejich uplatnění na trhu práce. Aplikační část práce je určená změnám na trhu práce a v poslední kapitole novince, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. Klíčová slova: Míra nezaměstnanosti, Trh práce, Absolvent střední školy, Absolvent vysoké školy Annotation: The thesis “Analysis of the development in the labour market in the Czech Republic” analyses developments in the labour market as such, there is a further analysis of graduates according to specific categories and estimated future development in the labour market. In the beginning of the work I explain the main concepts which relate to the topic and focus on school graduates and their placement in the labour market. The application part describes changes in the labour market and the last chapter is devoted to a novelty, which was prepared by the Ministry of Labour and Social Affairs in cooperation with Česká spořitelna, a.s. Key words: Unemployment rate, Labour market, School leaver, Graduate

3

Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 6 1. 1.1.

TRH PRÁCE ................................................................................................................... 7 Nabídka na trhu práce .............................................................................................................. 7

1.1.1. Individuální nabídka práce ................................................................................. 7 1.1.2. Tržní nabídka práce ............................................................................................ 8 1.2.

Poptávka po práci ..................................................................................................................... 9

1.3.

ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE ...................................................................................... 10

1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4. 1.3.5. 2. 2.1.

NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................. 14 Formy nezaměstnanosti .......................................................................................................... 15

2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2.

Dokonale konkurenční trh ................................................................................ 10 Nerovnovážné rozdíly....................................................................................... 11 Rovnovážné rozdíly .......................................................................................... 11 Nedokonalá konkurence na trhu práce ............................................................. 11 Bilaterální monopol .......................................................................................... 13

Frikční nezaměstnanost .................................................................................... 15 Strukturální nezaměstnanost ............................................................................. 16 Cyklická nezaměstnanost ................................................................................. 16 Sezónní nezaměstnanost ................................................................................... 17

Míra nezaměstnanosti ............................................................................................................. 17

2.2.1. Registrovaná míra nezaměstnanosti ................................................................. 18 2.2.2. Obecná míra nezaměstnanosti .......................................................................... 18 2.2.3. Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................... 18 2.3.

3.

Důsledky nezaměstnanosti...................................................................................................... 19

STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH ...................................................................... 20

3.1.

Nezaměstnaní absolventi z hlediska úrovně vzdělání .......................................................... 21

3.2.

Všeobecná zaměstnanost absolventů škol ............................................................................. 23

3.3.

Analýza studentů podle úrovně vzdělání .............................................................................. 25

3.3.1. 3.3.2. 3.3.3. 3.3.4. 3.3.5. 3.3.6. 3.4.

Absolventi bez vzdělání a se základním vzděláním ......................................... 25 Počty absolventů škol ....................................................................................... 26 Faktory ovlivňující nezaměstnanost absolventů ............................................... 27 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů......................................................... 28 Počet a podíl nezaměstnaných absolventů........................................................ 31 Definice absolventa – uchazeče o zaměstnání .................................................. 32

Nezaměstnanost absolventů .................................................................................................... 35

3.4.1. 3.4.2. 3.4.3. 3.4.4. 3.4.5. 3.4.6. 3.4.7. 3.4.8.

Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie E+H .......................................... 35 Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie E ............................................... 40 Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie H............................................... 43 Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L0/L5 ........................................ 46 Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L/0............................................. 52 Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L/5............................................ 54 Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie M............................................... 57 Nezaměstnanost absolventů VOŠ - kategorie N............................................... 63 4

3.4.9. Nezaměstnanost absolventů VŠ - kategorie T .................................................. 66 4. 4.1.

ZMĚNY NA TRHU PRÁCE A ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE ........................ 71 Změna nároku na podporu v nezaměstnanosti od 1. 1. 2012 .............................................. 71

4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4. 4.2.

Změny podmínek evidence uchazečů o zaměstnání ......................................... 71 Veřejná služba .................................................................................................. 72 Zprostředkování zaměstnání agenturou práce .................................................. 73 Práce na černo ................................................................................................... 74

Odhad budoucího vývoje ........................................................................................................ 75

4.2.1. Celkový přírůstek obyvatelstva ........................................................................ 77 4.2.2. Počet obyvatel................................................................................................... 77 4.2.3. Prognóza vývoje české ekonomiky .................................................................. 78 5. 5.1.

sKarta ............................................................................................................................ 81 Základní informace o sKartě ................................................................................................. 82

Závěr ..................................................................................................................................... 84 Seznam grafů ........................................................................................................................ 87 Seznam tabulek .................................................................................................................... 88

5

Úvod Každý z nás, pokud není finančně zabezpečený, nebo nechce z neuvedených důvodů pracovat, se setká s pojmem trh práce. Cílem této diplomové práce je analyzovat současný vývoj na trhu práce včetně změn od 1. 1. 2012 a odhadnout jeho budoucí vývoj. První kapitola s názvem Trh práce nás zavede do teoretické roviny trhu práce jak z pohledu makroekonomického, tak i mikroekonomického. Budou vysvětlovány základní pojmy individuální nabídka, poptávka po práci, rovnováha na trhu práce. Kapitola Nezaměstnanost bude analyzovat vývoj studentů všech úrovní vzdělání a jejich uplatnění na trhu práce. Změny na trhu práce a odhad budoucího vývoje je název třetí kapitoly a zavede nás do prognózy, která se bude zabývat třemi možnými variantami populačního vývoje. Závěrečná kapitola sKarta hovoří o nově zavedené službě mezi Českou spořitelnou, a.s. a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, která bude spočívat ve vydávání nových platebních karet a jejich následném servisu. Produkt sKarta má přinést modernější způsob vyplácení sociálních dávek.

6

1. TRH PRÁCE Práce spolu s půdou a kapitálem patří mezi výrobní faktory. Trh práce je, stejně jako ostatní trhy v ekonomice, řízen tržními silami nabídky a poptávky. Na rozdíl od trhu finálních statků je nabídka tvořena domácnostmi, resp. člověkem, který je jejím nositelem, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Domácnosti za práci dostávají mzdu. Cenou práce je tedy mzdová sazba. Pro většinu domácností představují odměny za práci významný zdroj příjmů. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech.

1.1.

Nabídka na trhu práce

1.1.1.

Individuální nabídka práce

Cílem domácností je maximalizace užitku. Rozhodují se, kolik hodin budou věnovat práci ve firmě a kolik volnému času. Práce zpravidla snižuje užitek, protože se většinou jedná o činnost nepohodlnou, monotónní atd., současně však umožňuje zvyšování užitku prostřednictvím zboží, které si člověk může za získaný příjem koupit. Volný čas je příjemný. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Graf č. 1 – Individuální nabídka práce

ZDROJ: http://www.primat.cz/vse/predmety/ekonomie-q1312/grafy-z-holmana-m8189/#primat dne 30. 11. 2011

7

Substituční efekt (SE) V dolní části výše uvedeného grafu č. 1 (tj. do bodu C) působí tzv. substituční efekt, kde vyšší mzdová sazba každé hodiny práce navíc umožňuje spotřebiteli získat větší množství statků a služeb. Vede k tendenci více pracovat na úkor volného času. Jedná se zde o negativní efekt. Důchodový efekt (IE) V horní části výše uvedeného grafu č. 1 (tj. nad bodem C) působí tzv. důchodový efekt, kde vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný příjem a vede tak k tendenci mít více volného času. Z tohoto důvodu je důchodový efekt pozitivní. Substituční a důchodový efekt působí na individuální nabídku práce současně, nicméně protichůdně. Záleží na tom, který z nich převažuje. Pokud převažuje substituční efekt, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste. V případě, že bude převažovat důchodový efekt nad efektem substitučním, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá. Proto má křivka individuální nabídky zpětně zalomený tvar jako na výše uvedeném grafu č. 1.

1.1.2.

Tržní nabídka práce

Tržní nabídka práce vzniká součtem všech individuálních nabídek pracovní síly, což znamená, že znázorňuje množství nabízené práce všech jednotlivců, nabízejících pracovní sílu na trhu práce při různých mzdových sazbách (w). Křivka tržní nabídky není zpětně zakřivená proto, že při součtu jednotlivých individuálních křivek nabídky se rozdíly v zakřivení vyrovnají. Zde si dovolím specifikovat důvody pro rostoucí vývoj tržní nabídky práce: 1) Výše mzdové sazby, kdy dochází ke zpětnému zalomení individuální křivky nabídky, je v jiných bodech a při jejich součtu dojde k vyrovnání. 2) Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky a celkový počet účastníků trhu práce se při růstu mzdové sazby zvyšuje.

8

1.2.

Poptávka po práci

Poptávka firmy po práci je určena množstvím jednotek práce, které firma najímá při různých úrovních mzdové sazby. Cílem firmy je maximalizace zisku, proto najímá takové množství práce, při kterém se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci (se mzdovou sazbou). Poptávku také značně ovlivňuje produktivita práce. Ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a organizací práce. Křivkou poptávky po práci je tzv. příjem z mezního produktu práce (MRPL). Který se vypočítá, pokud mezní produkt práce - přírůstek objemu výstupu vytvořený dodatečnou jednotkou práce, vynásobíme tržní cenou, za kterou je prodána jedna jednotka vyrobeného výstupu. Graf č. 2 - Poptávka po práci


Na trhu nedokonalé konkurence jsou mezní náklady firmy na jednotku práce rostoucí (MFCL). Příjem z mezního produktu práce (MRPL) má strmější tvar jako v dokonalé konkurenci.

9

1.3.

ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE

1.3.1.

Dokonale konkurenční trh

Rovnováha na trhu vyrovnává tržní nabídku s tržní poptávkou při rovnovážné mzdové sazbě, která je dána průsečíkem těchto křivek. Při této sazbě existuje plná zaměstnanost1, při které firmy najímají právě takový počet jednotek práce, který je na trhu práce domácnostmi nabízen. Graf č. 3 - Rovnováha na trhu práce

ZDROJ: http://www.primat.cz/vse/predmety/ekonomie-q1312/grafy-z-holmana-m8189/#primat dne 30. 11.2011

Při vychýlení mzdové sazby vzniká buď nedostatek, nebo přebytek práce. Pokud je mzdová sazba vyšší než rovnovážná, nabízené množství práce je vyšší než poptávané. Tlak nezaměstnanosti má tendenci stlačovat mzdovou sazbu na rovnovážnou úroveň. Jestli bude mzdová sazba nižší než rovnovážná, vznikne nedostatek práce. Nedostatek práce povede k tomu, že mzdová sazba poroste, dokud nedosáhne rovnovážné úrovně. Při nedostatku práce vzniká nezaměstnanost. Ukazatel nezaměstnanosti patří do makroekonomických ukazatelů, protože ho kromě domácností a firem ovlivňuje i stát, takzvanou politikou zaměstnanosti. Na trhu práce existují mzdové rozdíly.

1

Plnou zaměstnanost většinou chápeme jako stav, kdy jedinec, který chce pracovat a přitom akceptuje mzdu, kterou mu zaměstnavatel za daných podmínek může nabídnout, zaměstnání vždy najde.

10

1.3.2.

Nerovnovážné rozdíly

Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. To povede ke změnám nabídky a poptávky, dokud se výše mezd v jednotlivých odvětvích nevyrovná.

1.3.3.

Rovnovážné rozdíly

Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemisťování pracovních zdrojů. Tyto rozdíly jsou vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce. Existuje mnoho trhů, které si navzájem nekonkurují ve smyslu substituce jedné práce jinou (např. oční a zubní lékaři). Dalšími rozdíly jsou ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností (délka a náklady vzdělání a praxe) a rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání. Existují také kompenzující rozdíly ve mzdách.

1.3.4.

Nedokonalá konkurence na trhu práce

Na trzích práce existuje velké množství příznaků a projevů nedokonalé konkurence jako např.: Mzdová strnulost Mzdy reagují daleko pomaleji na změny na trzích práce, než u cen na trzích výrobků a služeb. Mzdový tarif firem Jsou to klasifikační systémy, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni. Omezení kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím, tržními vlivy. Dva hlavní projevy nedokonalé konkurence, které mají monopolní výhodu na straně poptávky nebo nabídky práce: 1) na straně nabídky – MONOPSON Monopson je případ, kdy existuje jediná dominantní firma, která zaměstnává práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo práci určité kvalifikace. Může ovlivnit mzdové sazby svých 11

zaměstnanců. Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdovou sazbu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady firmy spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají mzdové sazbě tohoto pracovníka i se zaplacením vyšší mzdové sazby již najatých pracovníků. Firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky práce převyšuje dodatečné náklady na práci. Graf č. 4 – Monopson


2) na straně poptávky – ODBOROVÉ ORGANIZACE Odbory jsou sdružením pracujících, které vznášejí různé požadavky, jako např. vyšší mzdy, větší bezpečnost práce atd. Mezi cíle odborových svazů může patřit maximalizace ekonomické renty, maximalizace celkových mezd členů odborů a maximalizace zaměstnanosti. Existuje několik možností, jak mohou dosáhnout vyšší mzdové sazby. Hlavní cíle odborů •

a) maximalizaci celkových mezd členů odborů

•

b) maximalizaci ekonomické renty

•

c) maximalizaci zaměstnanosti

12

Mzdový práh – odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdovou sazbu, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdovou sazbu na tomto trhu. Tím se sníží poptávka firmy po práci a vznikne přebytek nabídky práce. Graf č. 5 - Mzdový práh


Snížení nabídky práce – projevuje se v posunu křivky nabídky práce doleva. Vzniká za předpokladu, že odbory jsou schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu a musí být schopné donutit zaměstnavatele zaměstnávat pouze jeho členy. Zvýšení poptávky po práci – ke zvýšení mzdové sazby tu dochází při současném zvýšení zaměstnanosti, jedná se o posun křivky doprava. Odbory toho mohou dosáhnout různými způsoby, např. snahou přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží (př. prostřednictvím cel), snahou omezit prodej konkurenčního zboží, nebo zvýšením produktivity práce.

1.3.5.

Bilaterální monopol

O bilaterální monopol se jedná, pokud se na trhu práce střetnou dva subjekty s výsadním postavením jediného kupujícího (monopson) a jediného prodávajícího (odbory). Mají protichůdné zájmy. Monopson se snaží platit co nejnižší mzdovou sazbu a odborové svazy usilují o dosažení co nejvyšší mzdové sazby. Konečný výsledek nejde předem určit, bude záležet na jejich vyjednávací síle. Mzdová sazba bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami. 13

2. NEZAMĚSTNANOST Hodnotíme-li výkonnost národního hospodářství a klademe-li si otázku, do jaké míry je jeho vývoj zdravý, musíme brát v úvahu kromě statků a služeb, které je ekonomika schopna za určité období vyprodukovat, ještě další ekonomické veličiny. Jednou z nich je nesporně nezaměstnanost, protože vývoj tržního hospodářství zpravidla provází a je současně jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické i sociální důsledky. Zdravý vývoj ekonomiky by vedle značného tempa hospodářského růstu měl současně znamenat i nízkou nebo alespoň přijatelnou míru nezaměstnanosti. Nezaměstnanost na jedné straně znamená ztrátu statků a služeb, které mohly být nezaměstnanými vyrobeny. Tuto ztrátu můžeme při průměrné produktivitě práce celkem snadno vyčíslit. Součástí ztráty jsou vlastně i dávky v nezaměstnanosti, které na jedné straně vytvářejí podmínky pro to, aby nezaměstnanost byla snesitelnější, avšak na druhé straně zatěžují státní rozpočet. Míra těchto nákladů je do značné míry závislá i na délce trvání nezaměstnanosti. Čím je nezaměstnanost delší, tím jsou důsledky závažnější. Zvláště nepříjemnou stránkou dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace, a tím možnosti opětovně najít zaměstnání. Zvláštní význam má nezaměstnanost mládeže, která vychází ze škol a učilišť. Pokud mladí lidé včas nezískají potřebné pracovní návyky a průpravu, vede to k postupující degradaci kvality práce jako výrobního faktoru. Čím později si totiž mladí lidé na pracovní návyky a disciplínu zvykají, tím jsou méně adaptabilní, a jak ukazují statistické průzkumy v západních zemích, tím hůře jsou zaměstnatelní. Nezaměstnáni dobrovolně jsou lidé, kteří o pracovní místo vědomě neusilují. Důvodem může být to, že jsou dostatečně ekonomicky zajištěni nebo že dočasně dávají přednost volnému času; mohou to být i lidé, kteří již ztratili naději, že budou schopni zaměstnání najít. V ekonomické teorii se tomuto jevu říká dobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické statistiky ji nevykazují a není považována za problém, jímž by se měla zabývat hospodářská či sociální politika.

14

Skutečným problémem se stává nedobrovolná nezaměstnanost. Jde o takový typ nezaměstnanosti, při němž nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání nebo se připravuje na návrat či vstup do práce. Na tomto dělení je založeno i rozdělení obyvatelstva na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Za ekonomicky aktivní jsou považováni lidé, kteří buď pracují (mají zaměstnání), nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení z práce do zaměstnání vrátit. Ekonomicky neaktivní jsou všichni lidé, kteří zaměstnání nemají, ale práci si z jakýchkoli důvodů aktivně nehledají. Vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti. Je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopni to skutečně prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech. Aktivní úsilí o hledání zaměstnání musí být nezaměstnaný schopen prokázat. To znamená, že je ve styku s úřadem práce, že se skutečně o zaměstnání uchází, že může doložit své odpovědi na inzeráty, jež nevedly k přijetí do práce. Mezi nezaměstnané nejsou zahrnováni lidé, kteří již ztratili představu, že by mohli práci nejít. Jde o tzv. odrazené pracovníky.

2.1.

Formy nezaměstnanosti

Existují základní typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální, cyklická a sezónní. Tyto typy nezaměstnanosti mají různou povahu, různou dobu trvání a přinášejí rozdílné ekonomické a sociální důsledky.

2.1.1.

Frikční nezaměstnanost

Je normální jev provázející vývoj tržní ekonomiky. Vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do jiného. Příčiny těchto změn zaměstnání, které jsou zpravidla provázeny určitou kratší dobou nezaměstnanosti, spočívají v nedokonalé mobilitě pracovních sil, v nedostatečných znalostech o pracovních příležitostech a souvisí do značné míry i s životním cyklem (ukončení školy, narození dětí, změna bydliště, úsilí zlepšit si postavení v práci apod.). 15

Charakteristickým rysem frikční nezaměstnanosti je její krátkodobost. Tento typ nezaměstnanosti je v tržní ekonomice neodstranitelný, zajišťuje nezbytnou mobilitu pracovních sil. Případné pokusy ji odstranit nemohou být úspěšné, naopak mohou vést ke zhoršení efektivnosti ekonomiky. Výši frikční nezaměstnanosti lze do určité míry ovlivnit zlepšováním informovanosti o pracovních příležitostech a opatřeními k usnadnění mobility pracovních sil. Pro českou ekonomiku v současné době je vážným faktorem omezujícím mobilitu pracovních sil nedostatek volných bytů.

2.1.2.

Strukturální nezaměstnanost

Vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství. Je vyvolávána zejména technickým pokrokem a změnami v preferencích spotřebitelů. Výrazně na ni mohou působit i změny struktury světové ekonomiky. Strukturální nezaměstnanost může vytvářet značné problémy zvláště tam, kde jsou v důsledku technických změn postižena celá odvětví. Strukturální nezaměstnanost může být v důsledku nesouladu mezi rušenými a vytvářenými pracovními místy v některých oblastech velmi vysoká a poměrně dlouhodobá. Navíc její řešení není jednoduché. V souvislosti s transformací české ekonomiky a s postupem strukturálních změn začínají vznikat „kapsy“ strukturální nezaměstnanosti v menších městech zpravidla závislých na jednom větším podniku. Největším problémem je rekvalifikace starších pracovníků, jejichž kvalifikace zastarala a přizpůsobivost je již malá a perspektivy jejich využití omezené.

2.1.3.

Cyklická nezaměstnanost

Spojena s hospodářským cyklem tržní ekonomiky. To znamená, že má tendenci výrazně růst v období recese a naopak mizet při konjunktuře. Její vývoj tedy závisí na vztahu mezi skutečným a potenciálním HDP. V podmínkách recese může dosahovat značné výše a vést k vysokým ekonomickým ztrátám. Tento typ nezaměstnanosti, podobně jako strukturální nezaměstnanost, má závažné důsledky, a je proto předmětem opatření hospodářské politiky usilujících o snižování nezaměstnanosti.

16

2.1.4.

Sezónní nezaměstnanost

Nezaměstnanost spočívající v sezónní fluktuaci poptávky po práci např. ve stavebnictví a zemědělství.

2.2.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je nejdůležitější a nejsledovanější statistikou trhu práce. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentuální podíl počtu registrovaných nezaměstnaných a počtu ekonomicky aktivních obyvatel (v případě ČR jde o klouzavý průměr "pracovní síly"). "Registrovaní" nezaměstnaní jsou osoby, které jsou v daném období v evidenci Úřadů práce. Pokud označíme počet lidí, kteří pracují písmenem L, můžeme definovat míru nezaměstnanosti (u) jako poměr počtu nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U+L). u = u/(L+U) Pro měření míry nezaměstnanosti využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) buď údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) anebo statistiky MPSV z administrativních dat jednotlivých úřadů práce. Existují rozdíly v metodě zjišťování údajů o počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání po linii úřadů práce a zjišťování počtu nezaměstnaných podle výsledků VŠPS. V konečném důsledku se tedy jedná o rozdíly ve zjišťování mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti (zjišťovanou MPSV) a obecnou mírou nezaměstnanosti (zjišťovanou VŠPS).

Tabulka č. 1 - Zásadní rozdíly v metodice zjišťování míry nezaměstnanosti mezi MPSV a ČSÚ MPSV ČSÚ Úplná evidence registrovaných uchazečů na

Výběrový soubor

úřadech práce (ÚP) Podmínky zjišťování údajů stanoveny

Dobrovolné anonymní zjišťování

zákonem č. 435/2004, Sb., o zaměstnanosti ZDROJ: autor - na základě údajů MPSV a ČSÚ dne 05. 12. 2011

17

2.2.1.

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Z výše uvedeného vyplývá, že registrovaná míra nezaměstnanosti je vypočítávána a sledována Ministerstvem práce a sociálních věci. V průběhu května míra registrované nezaměstnanosti poklesla o 0,2 procentního bodu (p. b.) na 8,2 procenta.2

2.2.2.

Obecná míra nezaměstnanosti

Co se týká obecné míry nezaměstnanosti, ta je počítána Českým statistickým úřadem v rámci Výběrového šetření pracovních sil. Tato nezaměstnanost se používá hlavně pro mezinárodní srovnávání a je zjišťována jak v zemích Evropské unie (EU), tak v zemích kandidátských. Podle

posledních

dostupných

údajů

byla

míra

nezaměstnanosti

zpracovávaná

EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání v dubnu v ČR 6,6 %, v EU27 10,3 %. Česko je tak zemí se šestou nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii.3 Z výše uvedeného je vidět, že obecná míra nezaměstnanosti, sledovaná ČSÚ, je nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti, kterou udává MPSV. Tento rozdíl je způsoben tím, že se liší počet registrovaných uchazečů o zaměstnání podle MPSV a počet nezaměstnaných podle ČSÚ. Rozdíly jsou jednak v jiném způsobu zjišťování, odlišném metodickém vymezení registrovaných uchazečů o zaměstnání a nezaměstnaných podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) a v tzv. nevýběrové chybě, která je průvodním znakem prakticky všech statistických zjišťování u domácností.

2.2.3.

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková úroveň nezaměstnanosti, při níž jsou různé diferencované trhy práce v průměru v rovnováze. To znamená, že někde převyšuje nabídka práce, existují tedy volná pracovní místa, a jinde je větší poptávka po práci, než je počet míst. Za přirozenou míru nezaměstnanosti je obvykle považována nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, kterou stát udržuje, aniž by riskoval vzestupnou spirálu inflace.

2 3

http://www.mpsv.cz/files/clanky/13048/TZ_MPSV_Nezamestnanost_v_kvetnu_2012.pdf dne 05. 12. 2011 http://www.mpsv.cz/files/clanky/13048/TZ_MPSV_Nezamestnanost_v_kvetnu_2012.pdf dne 05. 12. 2011

18

2.3.

Důsledky nezaměstnanosti

Pokud se v zemi vyskytuje vysoká nezaměstnanost, HDP je pod úrovní potencionálního HDP. To znamená, že v ekonomice dochází k plýtvání zdrojů, neboť ekonomika neprodukuje tolik, kolik je schopna. Další důsledky nezaměstnanosti se týkají sociální oblasti. Tyto důsledky se mohou u každého jedince projevovat jinak. Nedobrovolná nezaměstnanost představuje pro mnohé lidi veliké trauma. Především dlouhodobá nezaměstnanost vede k zhoršování psychického a fyzického zdraví. Nezaměstnanost má vliv na snížení životní úrovně a přináší značné finanční potíže pro nezaměstnaného a jeho rodinu. Může ovlivnit i partnerské vztahy a narušuje běžný denní režim, čas přestává být pro nezaměstnané důležitý, mohou se dostavit i pocity nepotřebnosti, neužitečnosti i neschopnosti, které mohou vést ke ztrátě sebedůvěry.

19

3. STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH Základní struktura nezaměstnaných v České republice se dělí do následujících kategorií podle: věkové struktury nezaměstnaných délky nezaměstnanosti struktury nezaměstnaných podle vzdělání Věková struktura nezaměstnaných je rozdělena dle věku uchazeče o zaměstnání: do 19 let od 20 – 34 let od 35 – 49 let nad 50 let Struktura nezaměstnaných dle délky nezaměstnanosti se dělí na: do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců nad 12 měsíců Struktura nezaměstnaných podle vzdělání je rozčleněna dle dosaženého vzdělání uchazeče: základní vzdělání střední vzdělání vysokoškolské vzdělání

Struktura nezaměstnaných podle vzdělání bude podrobně vysvětlena na absolventech různé úrovně vzdělání.

20

3.1.

Nezaměstnaní absolventi z hlediska úrovně vzdělání

Absolventi škol se rozdělují dle školského zákona do následujících skupin: Absolvent se základním vzděláním Absolvent se středním vzděláním Absolvent s vyšším vzděláním Absolvent s vysokoškolským vzděláním Základní vzdělání Do skupiny základního vzdělání řadíme mladé lidi bez vzdělání a se základním vzděláním kategorie A, B, C, D. Střední vzdělání Střední vzdělání rozdělujeme pouze do tří skupin a to: -

střední vzdělání

-

střední vzdělání s výučním listem - kategorie E a H,

-

střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem - kategorie L/0 a nástavbové studium – kategorie L/5.

Vzhledem k tomu, že členění absolventů dle nového školského zákona bylo z pohledu analýz postavení absolventů na trhu práce nedostačující, rozlišujeme tuto skupinu do podrobnějších podskupin. Absolventi středního vzdělání s výučním listem – do této kategorie spadají absolventi učebních oborů s délkou studia tříletých učebních oborů (cca 90 % absolventů) i dvouletých učebních oborů. Po úspěšném ukončení studia získá absolvent výuční list a je teoreticky vybaven na uplatnění se v dělnických profesích. Tuto kategorii vzdělání označujeme - E, H. Vzhledem k tomu, že dochází k značným rozdílům míry nezaměstnanosti dané kategorie vzdělání E a H a z toho důvodu jsou prováděny podrobnější analýzy, proto je musíme členit na „absolventy nižšího středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání E)“ a „absolventy středního vzdělání s výučním listem (kategorie vzdělání H)“.

21

Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – do uvedené skupiny jsou zařazováni absolventi dřívějších čtyřletých studijních oborů SOU, kteří získávají maturitní vysvědčení, do jejich vzdělávání byl zařazen i odborný výcvik. Na trhu práce jsou připraveni pro náročná dělnická povolání a mají předpoklady pro výkon nižších řídících funkcí. Tyto absolventy zařazujeme do jedné skupiny společně s absolventy středního vzdělání s maturitní zkouškou, kteří se vyučili ve tříletém učebním oboru a po vyučení vystudovali v nástavbovém studiu. Tuto kategorii označujeme „absolventi středního (odborného) vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie vzdělání L/0); nástavbového vzdělání (kategorie vzdělání L/5)“. Absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou – v této kategorii se nacházejí absolventi čtyřletých studijních oborů středních odborných škol (SOŠ) a po absolvování dostávají maturitní vysvědčení. Tohoto typu vzdělání se netýká odborný výcvik. Jsou označováni jako „absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M)“. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, získanou v oborech gymnázií, kteří jsou připravováni ve čtyřletých i víceletých oborech gymnázií se označují „absolventi gymnázií nebo absolventi gymnaziálního vzdělání (kategorie vzdělání K)“. V systému našeho vzdělávání je tato kategorie chápána jako příprava na vysokoškolské studium. Pokud se absolvent nedostane na Vysokou školu, téměř vždy musí pro další zaměstnání absolvovat nějaké nadstavbové doplňkové vzdělání. Vysokoškolské vzdělání V uvedené kategorii jsou vedeni absolventi jak Vyššího odborného vzdělání, které řadíme do kategorie vzdělání N, tak i absolventi Vysokoškolského magisterského vzdělání kategorie vzdělání T.

22

3.2.

Všeobecná zaměstnanost absolventů škol

Na úřadech práce docházelo v minulých letech ke změnám v upouštění definic odpovídající zákoníku práce k definicím vycházející ze zákona o zaměstnanosti. Z uvedené definice, která se vyjadřuje ze zákoníku práce patřili mezi absolventy ti uchazeči, kteří setrvali v zaměstnaneckém poměru po úspěšném ukončení studia po dobu kratší dvou let (do uvedené doby dvou let se nezapočítávala např. mateřská dovolená, pracovní neschopnost, výkon trestu, základní vojenská služba atd.). Tímto je zřejmé, že mezi absolventy - uchazeče o zaměstnání patřili tak dlouho mnozí z těch, kterým se nepodařilo odpracovat potřebné dva roky. Podle definice zákona o zaměstnanosti4 patří mezi absolventy – uchazeče o zaměstnání jen ti nezaměstnaní absolventi, kterým od úspěšného zakončení studia uplynuly maximálně dva roky. Tento počet absolventů dle uvedené definice je výrazně nižší. Zákon o zaměstnanosti, který byl vydán dne 13. května 2004, již neuvádí pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání, jsou zde uváděni uchazeči s

potřebou zvýšené péče

při zprostředkování zaměstnání, patřili sem až do roku 2008 absolventi středních škol v rámci kategorie „fyzické osoby do 25 let věku“. Samostatnou kategorií byli absolventi vysokých škol po úspěšném ukončení studia do dvou let, avšak pouze do 30 let věku. Po novele zákona o zaměstnanosti,5 jejíž platnost nastala 1. ledna 2009, nejsou už absolventi bráni jako riziková skupina se ztíženým přechodem na trh práce. Zvýšená péče je od ledna 2009 cílena jen na mladé lidi do 20 let věku, tato zvýšená péče je tudíž těmto mladým lidem věnována nejdéle dva roky po ukončení středního vzdělání.

Nezaměstnanost absolventů po nástupu hospodářské krize Hospodářská krize, která ovlivnila celkovou ekonomickou situaci v zemi, se samozřejmě výrazně dotkla zaměstnanosti absolventů škol a to jak celkovou nezaměstnaností, tak stavem nabídky volných pracovních míst a poptávkou po pracovních silách. Velmi důležitým faktorem je vzdělání a druh oboru absolventů škol. Absolventi se vždy hůře uplatňovali na trhu práce, tudíž byli považováni za rizikovou skupinu. Jejích nevýhodou je nedostatečná 4 5

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti Zákon číslo 382/2008 Sb. novelizuje od 1. 1. 2009 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

23

praxe, minimální pracovní návyky a málo zkušeností. Sice před nástupem hospodářské krize došlo k velkému zlepšení jejich situace, ale jejich míra nezaměstnanosti je stále vyšší než celková míra nezaměstnanosti v ekonomice. V devadesátých letech docházelo k postupnému klesání míry nezaměstnanosti na téměř minimální úroveň a hodnoty stagnovaly až do poloviny roku 2008. Během těchto let trval velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů. Míra nezaměstnanosti absolventů škol byla srovnatelná s mírou nezaměstnaností lidí s praxí. V podnicích docházelo k zavádění vzdělávacích programů, z důvodů získáních kvalifikovaných pracovních sil. Mnoho firem si uvědomovalo odchod svých stávajících zaměstnancům do důchodu a hledalo na trhu novou cestu k získání nové pracovní síly. Příchod ekonomické krize na podzim roku 2008 přinesl výrazné zpomalení hospodářského růstu. Důsledkem bylo propouštění zaměstnanců a z toho důvodu Úřady práce evidovaly značný nárůst nově nezaměstnaných. Tato ekonomická krize opět vyvolala navyšující se počet nezaměstnaných absolventů i když měla v předchozích letech klesající tendenci. Absolventi z roku 2008 měli veliké problémy uplatnit se na Trhu práce postiženém hospodářskou krizí, tehdy počet nezaměstnaných absolventů škol činil téměř 26 tisíc nezaměstnaných a další výrazné problémy s nezaměstnaností absolventů čekaly také novou vlnu absolventů od září 2009, v té době se počet nezaměstnaných absolventů vyšplhal až k 38 tisíc nezaměstnaných absolventů škol. Poté docházelo pomalým tempem ke snižování evidovaných absolventů na Úřadech práce, ale přesto ještě v březnu 2010 bylo evidováno okolo 35 tisíc absolventů. I když se ekonomika začíná opět probouzet z hospodářské krize, její důsledky v míře nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst jsou stále zjevné. Poslední vlna absolventů, která přibyla v letních měsících roku 2010, je sice stále v porovnání s minulostí velmi znatelná, ale již se objevují náznaky příznivějších vyhlídek absolventům, kteří přicházeli na trh práce v létě 2011.

24

3.3.

Analýza studentů podle úrovně vzdělání

3.3.1.

Absolventi bez vzdělání a se základním vzděláním

V následující tabulce získáme přehled o nezaměstnanosti absolventů škol s uvedením počtů nezaměstnaných mladistvých, tj. mladých lidí ve věku od 15 do 18 let, a to k vždy k říjnu/dubnu daného roku. Tabulka č. 2 Počty absolventů bez vzdělání a se základním vzděláním Kategorie vzdělání A, B, C, D Mladiství bez vzdělání Mladiství se základním vzděláním

IX.05 IV.06 IX.06 IV.07 IX.07 IV.08 IX.08 IV.09 IX.09 IV.10 IX.10

IV.11

404

344

310

253

256

245

293

248

285

273

306

374

4386

5473

4314

5570

4198

5139

4008

5581

4093

5458

3889

5078

4790 5817 4624 Mladiství celkem ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.12.2011

5823

4454

5384

4301

5829

4378

5731

4195

5452

Graf č. 6 Počty nezaměstnaných se základním a bez vzdělání Počty nezaměstnaných se základním a bez vzdělání

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

IV .1 1

IX .1 0

IV .1 0

IX .0 9

IV .0 9

IX .0 8

IV .0 8

IX .0 7

IV .0 7

IX .0 6

IV .0 6

IX .0 5

0

roky Mladiství bez vzdělání

Mladiství se základním vzděláním

ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.12.2011

25

Mladiství celkem

3.3.2.

Počty absolventů škol

Ústav pro informace ve vzdělávání zpracovává a vykazuje počty absolventů škol ve svých statistických výkazech, kdy se pravidelně každý rok na podzim sbírají a kompletují potřebná data. Vývoj počtů absolventů ovlivňuje jak počty nezaměstnaných absolventů, tak i míru nezaměstnanosti absolventů. Graf č.7 poskytuje přehled o počtech absolventů jednotlivých kategorií vzdělání v letech 2004 až 2010. Graf č. 7 Počty absolventů škol 2004 - 2010 Počty absolventů škol 2004–2010 50 000 Střední s výučním listem - E, H

počet absolventů

45 000 40 000

Střední vzdělání bez MZ i výučního bez MZ i výučního listu - J

35 000

Gymnaziální vzdělání - K

30 000

Střední odborné s MZ - M

25 000

Střední s MZ a odb.výcvikem - L0

20 000 Nástavbové vzdělání - L/5 15 000 Vyšší odborné vzdělání - N

10 000

Vysokoškolské magisterské vzdělání - T

5 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

roky


Nejvyšší počty absolventů u oborů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou jsou vykazovány od roku 2004. Ukončené denní studium mělo v roce 2010 celkem 108 668 absolventů středních škol. Nejvyšší počet zastupovali absolventi oborů středního odborného vzdělání s maturitou (43 372). Poté následovali absolventi oborů středního vzdělání s výučním listem (27 558). 26

Třetí nejčetnější skupinou byli absolventi gymnázií (24 198), za nimi pak absolventi oborů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (7 241), absolventi oborů nástavbového studia (6 253) a absolventi vyšších odborných škol – bez konzervatoří (4 663). Nejmenší počet absolventů byl u středního vzdělání bez maturity i výučního listu (46). U počtu absolventů vysokých škol dochází každoročně k nárůstu. V roce 2010 byla překročena hranice počtu absolventů bakalářských oborů

na 33 tisíc. V navazujícím

magisterském studiu pokračuje v posledních letech převážná část absolventů bakalářského studia, proto by bylo zavádějící pokračovat v časové řadě z minulých ročníků této studie a uvádět v grafu souhrnný údaj o počtu absolventů všech kategorií vysokoškolského vzdělávání. Tabulka č.3 Počty absolventů škol 2004 - 2010 Počty absolventů škol 2004–2010 Střední s výučním listem - E, H

2004 42 421

2005 40 752

2006 38 559

2007 35 802

2008 33 547

2009 31 082

Střední vzdělání bez MZ i výučního bez MZ i výučního listu - J 322 340 205 112 63 57 Gymnaziální vzdělání - K 24 694 25 309 24 001 24 193 24 284 24 499 Střední odborné s MZ - M 42 687 44 581 45 872 46 511 45 298 44 980 Střední s MZ a odb. výcvikem - L0 5 962 6 008 7 200 6 933 7 367 7 161 Nástavbové vzdělání - L/5 8 332 8 790 8 306 8 142 7 369 7 266 Vyšší odborné vzdělání - N 6 075 7 025 6 338 5 310 5 774 5 186 Vysokoškolské magisterské vzdělání - T 17 176 18 642 20 425 22 055 130 493 132 805 147657 127 003 144 127 142 286 Celkem ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.12.2011

3.3.3.

2010 27 558

46 24 198 43 372 7 241 6 253 4 663 23 570 136 901

Faktory ovlivňující nezaměstnanost absolventů

Úřady práce dlouhodobě evidují počty nezaměstnaných absolventů, provádějí statistiku pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, kterou vydávají k 30. září a k 30. dubnu daného roku. Vyšší hodnoty vykazují vždy údaje ze září, protože dochází k nasčítání nezaměstnaných absolventů. Uvedené hodnoty z dubna objektivně představují lepší situaci absolventů na trhu práce, protože zachycují určitý rovnovážný stav, ve kterém během několika předchozích měsíců již došlo k absorpci absolventů z června předchozího roku trhem práce. 27

Hlavní faktory, které ovlivňují celkový počet nezaměstnaných absolventů a jeho vývoj: Negativně na absolventy škol na trhu práce působí celková nezaměstnanost. Když dochází k růstu celkové nezaměstnanosti, tak průměrná míra nezaměstnanosti u absolventů škol roste a bude vždy vyšší než celková míra nezaměstnanosti. Cyklem školního roku, kdy se počet absolventů hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Maximálních hodnot dosahuje v září, od října dochází k postupnému snižování a nejnižších hodnot dosahuje v dubnu a květnu. Zaměstnavatelé žádají praktické zkušenosti. Ale absolventi škol nedisponují odpovídající praxí jako ostatní na trhu práce. Někdy se stává i chybná volba dalšího vzdělání absolventů základní škol, která je způsobena mylným odhadem budoucí situace na trhu práce nebo nečekaným obratem v hospodářském vývoji zvoleného oboru činnosti.

3.3.4. Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů Zlepšující se ekonomická situace ČR měla výrazný vliv na snižování nezaměstnanosti absolventů v letech 2004 – 2008. Tabulka č. 4 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k dubnu Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k dubnu Základní vzdělání Střední s výučním listem

IV.04 7 050 18 746

IV.05 6 275 13 732

IV.06 5 882 11 296

IV.07 5 867 7 074

IV.08 5 407 4 463

IV.09 IV.10 5 871 5 742 8 178 10 073

IV.11 5 458 8 970

5 120

3 783

3 270

2 624

1 982

3 010

4 236

3 944

Střední odborné s MZ

11 208

8 538

7 928

5 877

4 349

5 902

7 514

7 823

Gymnaziální vzdělání

2 223

1 865

1 699

1 216

902

913

1 189

1 222

Vyšší odborné vzdělání 1 131 Vysokoškolské magisterské vzdělání ZDROJ: Vlastní tvorba dne 15.12.2011

953

897

676

463

585

679

676

1 235

977

914

1 229

1 832

2 124

Střední s MZ a, Nástavbové vzdělání

Příliv kapitálu ze zahraničí způsobil na trhu práce tvorbu nových pracovních příležitostí a to hlavně v průmyslovém odvětví. 28

Velký podíl na snížení počtu nezaměstnaných absolventů měli: - změna metodických pokynů (změna definice absolventa – uchazeče o zaměstnání) - legislativní změna týkající se nároku na podporu v nezaměstnanosti

- zrušení základní vojenské služby - rozšířený systém vzdělávání Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k dubnu 2011 Výv oj počtu ne zamě stnaných absolv e ntů škol k dubnu daného roku 20 000

počet nezaměstnaných absolventů

18 000

Základní vzdělání

16 000 Střední s výučním listem 14 000 Střední s MZ a odb.výcvikem , Nástavbové vzdělání

12 000

Střední odborné s MZ

10 000 8 000

Gym naziální vzdělání

6 000

Vyšší odborné vzdělání

4 000

Vysokoškolské m agisterské vzdělání

2 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky


Hospodářskou krizí na podzim 2008 byl velmi omezen zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o absolventy středního vzdělání s výučním listem. Poklesla nabídka volných pracovních pozic, tudíž bylo pro absolventy těžší pracovní uplatnění získat. Největší problémy s nezaměstnaností absolventů přišly v září 2009, to už se evidovalo na úřadech práce 36 307 absolventů škol.

29

Tabulka č. 5 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k září 2010 Vývoj počtu nezaměstnaných IX.04 absolventů škol k září Základní vzdělání 5 449 Střední s výučním listem 22 074 Střední s MZ a, Nástavbové vzdělání 7 159 Střední odborné s MZ 14 165 Gymnaziální vzdělání 2 020 Vyšší odborné vzdělání 2 042 Vysokoškolské magisterské vzdělání ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.01.2012

IX.05 4 877 16 780

IX.06 4 673 13 930

IX.07 4 487 8 988

IX.08 4 320 7 962

IX.09 4 389 12 128

IX.10 4 204 11 652

5 836 12 079 1 436 1964

5 640 10 635 1 204 1658

4 412 7 992 884 1055

4 037 7 124 700 955

5 732 8 859 801 1191

5 791 9 770 879 1156

2 832

2358

2572

3 207

3 831

K dubnu 2010 úřady práce evidovaly celkem 31 265 nezaměstnaných absolventů. Kapacita, kterou mohl trh práce pojmout, byla 4537 volných pracovních míst. V dubnu 2011 byla situace o trošku optimističtější, došlo k meziročnímu snížení absolventů, a to o 1048. Nárůst poptávky po absolventech způsobil zvýšení pracovních příležitostí a na úřadech práce registrovaly 5545 volných pracovních míst, což znamenalo o 1008 pracovních míst více oproti roku 2010. Celkový počet nezaměstnaných absolventů, kteří si hledali práci o rok později byl tedy 30217. Z toho vyplývá, že postoj absolventů na trhu práce se mírně zlepšuje. Graf č. 9 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k září 2010 Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k září daného roku 25 000

počet nezaměstnaných absolventů

Základní vzdělání 20 000

Střední s výučním listem

15 000

Střední s MZ a odb.výcvikem, Nástavbové vzdělání Střední odborné s MZ

10 000

Gymnaziální vzdělání Vyšší odborné vzdělání

5 000 Vysokoškolské magisterské vzdělání 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

roky


30

2010

3.3.5.

Počet a podíl nezaměstnaných absolventů

Následující tabulky č. 6 a č. 7 ukazují vývoj hodnot počtu a podílu absolventů a mladistvých na celkové nezaměstnanosti (v procentech) během posledních osmi let, počty jsou udávány v tisících a jejich odraz v hodnotách podílů. Tabulka č. 6 Počet nezaměstnaných absolventů (v tis.) Počet nezaměstnaných absolventů (v tis.) 2004 2005 54,6 45,5 leden 54 43,4 únor 52,4 40,8 březen 48,7 37,4 duben 42,4 32,7 květen 38,4 28,6 červen 44,7 30,9 červenec 51,5 37,5 srpen 58,3 47,1 září 52,8 43,3 říjen 47,9 39,5 listopad 47,3 38,5 prosinec ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.01.2012

2006 38,1 37,6 35,9 33 28,9 24,9 27,4 32,5 41,7 37,9 33,4 32

2007 31 29,7 27,6 25,1 21,4 18,4 20,1 23,1 31,2 27,6 23,7 22,7

2008 22 21,6 20,5 19,1 16,8 15,1 17,2 19,7 28,9 26,5 24,4 24,6

2009 25,2 26,4 27 26,7 23,8 20,3 21,5 26,1 38 38 36,1 35,6

2010 35,2 35,5 34,9 32,8 28,2 24 24,9 28,6 39,3 38,1 35,8 35,4

2011 34,3 34,5 33,8 32 27,5 23,7 24,5 28,3 39,5 38,3 36,2 35,6

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 9,60 8,10 7,20 6,70 6,00 6,30 6,10 leden 9,50 7,80 7,10 6,50 6,10 6,10 6,10 únor 9,40 7,50 7,00 6,40 6,10 6,00 6,10 březen 9,10 7,30 6,80 6,20 6,00 5,90 6,10 duben 8,10 6,60 6,20 5,60 5,60 5,20 5,50 květen 7,40 5,80 5,50 5,00 5,10 4,40 4,80 červen 8,40 6,20 6,00 5,30 5,50 4,40 4,90 červenec 9,60 7,40 7,10 6,20 6,30 5,30 5,70 srpen 11,00 9,40 9,20 8,60 9,20 7,60 7,90 září 10,20 8,80 8,60 7,90 8,50 7,60 7,70 říjen 9,30 8,10 7,70 6,90 7,60 7,10 7,10 listopad 8,70 7,60 7,10 6,40 7,00 6,60 6,30 prosinec ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.01.2012

2011 6,00 6,10 6,20 6,20 5,60 4,90 5,00 5,80 8,10 7,90 7,20 6,40

Tabulka č.7 Podíl celkové nezaměstnanosti (v %)

31

3.3.6.

Definice absolventa – uchazeče o zaměstnání

„Všichni evidovaní absolventi – uchazeči o zaměstnání“ Úřady práce nebyly do roku 2004 zcela sjednoceny v definici uchazeče o zaměstnání – absolventa. Jednotlivé úřady práce postupně nahradily dříve používané definice (vycházející ze zákoníku práce) novějšími (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Ke sjednocení definic došlo od roku 2005. Podle definice nyní používané Ministerstvem práce a sociálních věcí je termín „absolvent – uchazeč o zaměstnání“ definován pro statistické účely uchazeči o zaměstnání – fyzické osoby do 25 let věku, kteří mají nejvýše dva roky od ukončení školy, absolventi vysokých škol pak nejdéle do 30 let věku. „Disponibilní“ nezaměstnaní absolventi Od roku 2000 docházelo k produkci nových dat – počtu disponibilních nezaměstnaných absolventů a počtu nezaměstnaných „čerstvých“ absolventů.

Termínem „Disponibilní“

nezaměstnaní absolventi se rozumí všichni absolventi – uchazeči o zaměstnání, od kterých jsou odečteni ty, kteří nemohou nastoupit do zaměstnání ihned. Nezaměstnaní „čerství“ absolventi Do kategorie Nezaměstnaní „čerství“ absolventi spadají pouze ti, kteří úspěšně zakončili školu v období od 1. května předcházejícího roku do 30. dubna roku zjišťování. V dubnu 2011 byl celkový počet nezaměstnaných absolventů včetně mladistvých tvořen: -

absolventy středního vzdělání s výučním listem: 29,7 %,

-

absolventy středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou: 25,9 %,

-

mladiství (bez vzdělání nebo se základním vzděláním): 18,0 %,

-

absolventy středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem: 13,1 %,

-

absolventy vysokoškolského magisterského vzdělání: 7,0 %,

-

absolventy gymnázií: 4,0 %,

-

absolventy vyššího odborného vzdělání: 2,2 %. 32

Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol Tyto hodnoty nejlépe ukazují, jak čerství absolventi, kteří ukončili studium v průběhu roku 2010, nalezli uplatnění na trhu práce. Zaměstnání našli ve veřejných institucích, zahraničních a domácích firmách i jako podnikatelé, a to před nástupem další nových maturantů a vyučených. Postavení čerstvých absolventů zaznamenalo mírné zlepšení na trhu práce po ústupku hospodářské krize. Pozice absolventů na trhu práce v roce 2011 se začíná postupně stabilizovat a zjištěné hodnoty k 30. dubnu 2011 uváděly velmi malé nárůsty i poklesy tohoto ukazatele. Pouze u absolventů s nižší úrovní vzdělání byl znatelný mírný pokles. Podle statistických údajů vyplývá, že téměř každý pátý vyučený absolvent zůstává bez práce. S Tabulky č. 8 je patrné, že nejvyšší míra nezaměstnanosti je u studentů nižšího středního vzdělání s výučním listem kategorie E, která činí 31,3%. V porovnání s rokem 2010 vyplývá pokles nezaměstnanosti o 0,8 p. b. Poté následují absolventi nástavbového studia po vyučení s 20,6 %. Mírný pokles byl zaznamenán i u absolventů středního vzdělání s výučním listem v kategorii H a to z hodnoty 17,7 % na 17,1 %, tzn. o 0,6 p. b. Podobná situace nastala také u absolventů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L/0 z 16,9 % na 16,0 %, tzn. o 0,9 p. b. a u absolventů nástavbového studia po vyučení kategorie L/5 z 21,7 % na 20,6 %; o 1,1 p. b. U absolventů gymnaziálního vzdělávání kategorie K je míra nezaměstnanosti nejnižší z výše uvedených skupin, vzhledem k tomu, že většina absolventů po maturitě pokračuje studiem vysoké školy nebo VOŠ. Přesto se míra nezaměstnanosti nepatrně zvýšila o 0,2 p. b., a to z 3,0 % na 3,2 %. Důsledek ekonomické krize a následné recese na nezaměstnanost absolventů škol byl zmírněn širšími možnostmi v pokračování studia a výrazným zájmem absolventů pokračovat na vysokých a vyšších odborných školách, nebo v nástavbovém studiu po ukončení učebních oborů.

33

Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů podle kategorií vzdělání Míra nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů zůstalo bez zaměstnání a přihlásilo se do evidence na úřadech práce. Tabulka č. 8 - Míra nezaměstnanosti absolventů podle kategorií vzdělání Kategorie vzdělání

Počet

Počet

Míra

absolventů nezaměstnaných nezaměstnanosti - 2010

absolventů

absolventů v %

(duben 2011)

(duben 2011)

27 558

5 162

18,7%

Nižší střední odborné vzdělání - E

3 143

985

31,3%

Střední odborné s výučním listem-

24 415

4 177

17,1%

13 494

2 452

18,2%

7 241

1 161

16,0%

6 253

1 291

20,6%

Střední odborné s maturitou - M

43 372

4 965

11,4%

Gymnaziální vzdělání - K

24 198

781

3,2%

Vyšší odborné vzdělání - N

4 663

438

9,4%

Vysokoškolské

23 570

1 677

7,1%

Střední

odborné

s

výučním

listem- E,H

H Střední odborné s maturitou a praktickým výcvikem - L Střední odborné s maturitou a praktickým výcvikem – L/0 Nástavbové maturitní studium po vyučení – L/5

magisterské

vzdělání - T ZDROJ: Vlastní tvorba dne 10.01.2012

34

3.4.

Nezaměstnanost absolventů

3.4.1.

Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie E+H

Absolventi SOU se dělí do kategorie E a H. Střední vzdělání kategorie E – do ní spadají absolventi výučních oborů: 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 29 Potravinářství a potravinářská chemie, 31 Textilní výroba a oděvnictví, 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů, 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 41 Zemědělství a lesnictví, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 66 Obchod, 69 Osobní a provozní služby, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče, 82 Umění a užité umění. Absolventi kategorie E jsou mladí lidé, kteří se připravují na méně náročná povolání, která jsou hůře placená oproti jiným kategoriím, ale nevyžadují náročnější znalosti a návyky. Studium trvá většinou 3 roky a absolvent obdrží výuční list. Míra jejich nezaměstnanosti je poměrně vysoká a pohybovala se na 31,3 %. Ve sledovaném roce 2010 byl počet absolventů 3143. Střední vzdělání kategorie H – do ní spadají absolventi výučních oborů: Jedná se o obory shodné s kategorií E, ale jsou doplněny o 39 Speciální a interdisciplinární obory, 53 Zdravotnictví, 63 Ekonomika a administrativa. Absolventi již musí projevit samostatnou míru rozhodování, protože se jim otevírá možnost pokračovat v dalším studium na vyšším stupni s možností získání maturity. Absolventi jsou také poněkud lépe placeni a mají již menší problémy se získáváním zaměstnání. Což dokazuje jejich míra nezaměstnanosti, která byla 17,1 % v dubnu 2011. Celkem ukončilo SOU 24 415 studentů v roce 2010. 35

Tabulka č 9. počet absolventů E+H rok

počet absolventů E+H (téměř 89 % tvořili absolventi kategorie H)

2004

42 421

2005

40 752

2006

38 559

2007

35 802

2008

33 547

2009

31 802

2010

27 558


Na poklesu absolventů z tabulky č.9 se nemalou měrou podílí snižování narozených dětí. Ze zhruba 130.000 patnáctiletých v roce 2005 klesá počet až na 90.000 v roce 2011. Pro ilustraci je znázorněn pokles v grafu č. 10. Graf č. 10 - Počet absolventů středního vzdělání s výučním listem E+H

Počet absolventů středního vzdělání s výučním listem 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

2004

2005

2006

2007

2008

rok


36

2009

2010

Procentuální rozložení absolventů středního vzdělání s výučním listem kategorie E+H v roce 2010. S ohledem na současnou strukturu našeho hospodářství, je téměř polovina absolventů pouze ze dvou oborů. A to 23 Strojírenství a strojírenská výroba, a na stejné úrovni je obor 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Zbylých sedm uvedených oborů nepřesáhl hranici 10%. V poslední položce je pro přehlednost zahrnuto všech 8 zbývajících oborů, které ani nedosahují 5% hranici. Graf č. 11 – Přehled absolventů oborů E+H

Přehled absolventů oborů E+H 23 Strojírenství a strojírenská výroba (22,8 %), 65 Gastronomie, hotelnictví, turismus (22,3 %) 69 Osobní a provozní služby (9,3 %) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,7 %) 41 Zemědělství a lesnictví (8,2 %) 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (7,6 %) 66 Obchod (6,7 %) 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (5,7 %) 29 Potravinářství a potravinářská chemie (5,0 %) ostatních 8 oborů nedosahující hranici 5% ostatních 8 oborů (5%)

29 (5%) 33 (5,7)%

23(22,8%)

66 (6,7%) 26 (7,6)%

65 (22%)

41 (8,2)%

36 (8,7%) 69 (9,3)%


V roce 2008 dochází ke zlomu ve vývoji, který je způsoben propadem ekonomiky státu a skokově narůstá míra nezaměstnanosti z 6,9 % (duben 2008) na téměř dvojnásobnou hodnotu 13,4 % (duben 2009). Tento negativní trend pokračuje i v následujícím roce na 19,4 37

% (duben 2010). V roce 2011 v důsledku mírně optimistické obratu ekonomického vývoje se snížila míra nezaměstnanosti na 18,7 % (duben 2011). Uvedený pokles míry nezaměstnanosti vyučených absolventů není rozložen rovnoměrně podle jednotlivých skupin oborů. Je zřejmý zejména u skupin oborů s nižší mírou nezaměstnanosti. Obory, které mají vyšší míru nezaměstnanosti, vykazují převážně nárůst tohoto ukazatele proti minulému roku. Míra nezaměstnanosti absolventů oborů kategorie E a H, se středním vzděláním s výučním listem, v dubnu 2009, 2010 a 2011 je znázorněna v grafu č. 12. Graf č.12 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů SOU kategorie E a H

Poznámka: * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 1 300 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#H.E dne 30.01.2012

38

Mezi čerstvými absolventy středního vzdělání s výučním listem jsou na prvním místě uplatnění ve svém oboru absolventi v oboru 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství s mírou nezaměstnanosti (3,8 %), Dále na trojnásobku jsou dva obory 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie (12,3 %) a 82 Umění a užité umění (12,4%). Těsně za nimi následují dva obory s vyššími počty absolventů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (13,0 %) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (13,9 %). Přestože je strojírenský obor dlouhodobě v počtu absolventů na prvním místě, došlo u něj nejvyššímu poklesu míry nezaměstnanosti. Následující skupiny s vysokou mírou nezaměstnanosti si zaslouží bližší vysvětlení. Skupina 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů, z nejvyšší, mírou nezaměstnanosti 33,3 %, vypadá sice hrozivě, ale ve skutečnosti se jedná o 5 nezaměstnaných z 15 absolventů za celý obor. Naopak u druhé skupiny v pořadí 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 24,7 % znamená přibližně 500 nezaměstnaných absolventů. Čtvrtina nezaměstnaných z celé kategorie je v oboru, v kterém bez ohledu na krizi snadno nalézá zaměstnání velký počet řemeslníků a méně zkušených pracovníků. Je však způsobena zejména nekontrolovaným přílivem levné pracovní síly ze zahraničí. Třetí v pořadí 53 Zdravotnictví s 23,3 % znamená jen 24 nezaměstnaných ze 100 absolventů. Obdobnou míru nezaměstnanosti má obor 31 Textilní výroba a oděvnictví s 23,0 % které však už znamenají 56 nezaměstnaných absolventů. U oboru 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, však shodných 22,9 % již znamená 350 nezaměstnaných absolventů. U oboru 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus znamená o málo nižších 22,3 % závratných 1370 nezaměstnaných absolventů. Poslední v řadě obor 29 Potravinářství a potravinářská chemie se svými 21,9 % představuje nezanedbatelných 300 nezaměstnaných absolventů. Pro detailnější rozbor absolventů skupiny E+H, je zapotřebí obě skupiny rozvést samostatně.

39

3.4.2.

Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie E

Graf č. 13 – Přehled absolventů oborů E

Přehled absolventů oborů E 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (26,9 %) 41 Zemědělství a lesnictví (15,9 %) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (15,7 %) 69 Osobní a provozní služby (9,9 %) ostatních 9 oborů (31,6 %)

65 (26,9%)

ostatních 9 oborů (31%)

41 (15,9)%

69 (9,9%) 36 (15,7%)


V kategorii E jsou nejsilnější 4 zobrazené obory, zbývajících devět představuje pouze 31% absolventů. A i v těchto čtyřech je rozložení zájmu studentů velmi strmé. Nejsilnější obor 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus navštěvovalo téměř dvakrát tolik absolventů než druhé dva v pořadí obory 41 Zemědělství a lesnictví a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie. Poslední z vyznačených oborů měl jen 10% absolventů. Ve zbylých 9 oborech jsou významnou měrou zastoupeny jen 4 obory, a to 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 29 Potravinářství a potravinářská chemie, 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů a poslední 66 Obchod. Jde opět o velmi strmou křivku klesajícího zájmu o tyto obory. Podrobněji jsou zobrazeny počty absolventů v tabulce č.10.

40

Přehled o nezaměstnanosti absolventů: nižší střední vzdělání s výučním listem, duben 2011, skupiny oborů kategorie E je uveden v tabulce č.10. Tabulka č.10 Přehled nezaměstnanosti absolventů kategorie E

Skupina oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektronech., telekom.a výpočet.technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 41 Zemědělství a lesnictví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby Celkem E ZDROJ:

Počet Míra Počet nezaměstnanýc nezaměstnanost absolvent h i Srovnání ů absolventů absolventů v % s dubnem (2010) (duben 2011) (duben 2011) 2010 273 58 21,2% -9,4 p. b. 24 21

10 3

41,7% 18,0 p. b. 14,3% -17,7p. b.

251 73

62 23

24,7% 31,5%

2

1

202

65

17 495 501 844 129 311 3143

6 176 146 309 40 82 985

-7,2 p. b. 3,4 p. b.

50,0% 37,5 p. b. 32,2%

5,0 p. b.

35,3% 9,2 p. b. 36,6% 2,7 p. b. 29,1% -1,3 p. b. 36,6% 0,8 p. b. 31,0% -11,5p. b. 26,4% -1,6 p. b. 31,3% -0,8 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#E dne 12.02.2012

Pro účely této studie byl použit vývoj nezaměstnanosti od roku 2009 do současnosti. V grafu č.14 je zaznamenán vývoj míry nezaměstnanosti absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem kategorie E měřená v prvním roce po absolvování studia za sledované období.

41

Graf. č. 14 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů skupiny oborů kategorie E

Poznámky: * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 200 absolventů. ** Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 400 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#E dne 12.02.2012

Hrozivá padesátiprocentní nezaměstnanost absolventů oboru 32 Kožedělná a obuvnická výroba znamená ve skutečnosti jednoho nezaměstnaného absolventa, který zřejmě nedostal předem domluvenou práci, na kterou se ve svém studiu připravoval. V oboru 26 Elektrotechnika a výpočetní technika, je téměř 42% nezaměstnanost, ale jedná se zde pouze o 10 absolventů ze čtyřiadvaceti. To ukazuje o malý zájem o absolventy s nízkým vzděláním u tohoto dynamicky se rozvíjejícího odvětví.

42

3.4.3.

Nezaměstnanost absolventů SOU - kategorie H

Absolventi SOU - kategorie vzdělání H Z níže uvedeného grafu č.15 je patrné, že nejvyšší zájem je o obory 23 a 65, které se podílejí bezmála polovinou na celkovém počtu absolventů. Zbylé obory se již všechny pohybují pod desetiprocentní hranicí a většina dokonce nepřekračuje ani pětiprocentní hranici. Graf č.15 Přehled absolventů oborů H

Přehled absolventů oborů z kategorie H 23 Strojírenství a strojírenská výroba (24,6 %) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (21,7 %) 69 Osobní a provozní služby (9,2 %) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (8,5 %) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (7,8 %) 41 Zemědělství a lesnictví (7,1 %) 66 Obchod (7,0 %) 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (5,6 %) 29 Potravinářství a potravinářská chemie (4,6 %) ostatních 8 oborů (3,9%)

29 (4,6%)

ostatních 8 oborů (3,9%) 23 (24,6%)

33 (5,6%) 66 (7%) 41 (7,1%)

36 (7,8)% 65 (21,7%) 26(8,5%) 69 (9,2%)


43

Míra nezaměstnanosti absolventů SOU kategorie H Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů kategorie H za sledované období je uveden v grafu č.12. Opět je zde potřeba hodnotit údaje s přihlédnutím k celkové míře nezaměstnanosti absolventů, která činí 17,1% a porovnávat ji na skutečný počet nezaměstnaných absolventů. Jako nejvýznamnější musíme považovat skutečnost, že oproti kategorii E (31,3%) je míra nezaměstnanosti skoro poloviční. Což jenom potvrzuje závěry naší studie, že míra nezaměstnanosti by měla klesat s výší dosaženého vzdělání. Graf č. 16 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů skupiny H

Poznámka: Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 1 100 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#H dne 30.01.2012

44

Podrobnější údaje o situaci a vývoji nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H) poskytuje přehled v následující tabulce číslo 11, kde jsou z hlediska členění podle skupin oborů vzdělání uvedeny tyto skutečnosti: 1. pořadí skupin oborů vzdělání podle míry nezaměstnanosti absolventů kategorie vzdělání H v dubnu 2011 s doplňujícími hodnotami za duben 2009 a 2010 (vyjádřeno graficky č.16), 2. počet absolventů SOU v kategorii vzdělání H za rok 2010, počet nezaměstnaných absolventů, míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem v kategorii vzdělání H v dubnu 2011 a meziroční změna míry nezaměstnanosti absolventů v kategorii vzdělání H (vyjádřeno tabulkově č.11). Celkový velmi mírný meziroční pokles míry nezaměstnanosti (o 0,6 p. b.) na hodnotu 17,1 % v dubnu 2011 nebyl rozložen rovnoměrně. U většiny skupin oborů vzdělání došlo k relativně malé meziroční odchylce ukazatele (do třech procentních bodů), a to oběma směry (pokles, resp. nárůst). Největší výkyvy míry nezaměstnanosti absolventů byly zaznamenány u skupin oborů s nízkými počty absolventů. Kdy právě pro malý zájem o absolventy a tomu odpovídající i nízký počet pracovních míst může vytvářet trendy, které by mohli zkreslovat celkový vývoj pracovního trhu. Za zvláštní zmínku stojí hlavně tradiční textilní průmysl, který čelí v posledních letech silné konkurenci tvořené zejména levným textilem z dovozu. A proto míra nezaměstnanosti absolventů v tomto oboru patří již několik let mezi nadprůměrné, přestože se počty studentů pravidelně snižují.

45

Tabulka č. 11 Přehled nezaměstnanosti absolventů kategorie H

Skupina oborů vzdělání 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočetní tech. 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem H ZDROJ:

Počet absolventů (2010) 26 5998

Počet nezaměstnaných absolventů (duben 2011) 1 816

Míra nezaměstnanosti absolventů v % (duben 2011) 3,8% 13,6%

Srovnání s dubnem 2010 -6,9 p. b. -2,6 p. b.

2072 69 1131 170 13 1363 291 1914 48 1745 103 5299 1706 2250 217 24415

263 14 241 33 4 293 32 420 7 263 24 1061 312 365 27 4176

12,7% 20,3% 21,3% 19,4% 30,8% 21,5% 11,0% 21,9% 14,6% 15,1% 23,3% 20,0% 18,3% 16,2% 12,4% 17,1%

-1,4 p. b. 2,6 p. b. 2,8 p. b. -7,4 p. b. 30,8 p. b. 0,9 p. b. 0,2 p. b. 2,4 p. b. -10,2 p. b. -2,1 p. b. 9,5 p. b. 0,2 p. b. -1,0 p. b. 0,1 p. b. -1,1 p. b. -0,6 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#H¨ dne 12.02.2012

3.4.4. Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L0/L5 Do této kategorie vzdělání spadají absolventi ze dvou různých vzdělávacích směrů. První jsou střední odborná učiliště (SOU), která poskytují stření vzdělání zakončené maturitní zkouškou, během kterého studenti procházejí také praktickým výcvikem, v rozsahu obdobném jako ve tříletých učebních oborech – absolvent je tedy fakticky vyučen, připraven pro uplatnění v dělnickém povolání, ale navíc má maturitu. Denní studium trvá 4 roky a v kódu oborů se značí L/0.

46

Druhá varianta jsou studenti nástavbového studia, kteří ukončili tříleté učební obory a rozhodli se pokračovat a získat maturitní zkoušku. Tato možnost je garantována nařízením vlády. Denní studium trvá jeden až dva roky. V kódu oborů se značí L/5. Studenti obou skupin mohou pokračovat ve studiu, vyšším odborném nebo vysokoškolském. Tabulka č. 12 počet absolventů L0/L5 rok

počet absolventů L0/L5

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

14 294 14 798 15 506 15 075 14 736 14 427 13 494*

Pozn.: * SOU s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – L0 se jednalo o 7 241 absolventů. L5 počet absolventů dosahoval 6 253. ZDROJ: Vlastní tvorba dne 04.07.2012

V přehledu absolventů L0/L5 je vidět sestupný trend od roku 2006, kdy do roku 2010 došlo k poklesu téměř o dva tisíce absolventů. Zatím má tento sestupný trend narůstající tendenci.

47

Graf. č.17 Přehled absolventů oborů L0/L5


Zde je rovněž vidět nerovnoměrný zájem o nabízené obory. Nejatraktivnější obor 64 Podnikání v oborech, v odvětvích má téměř dvojnásobek studentů než druhý v pořadí obor 26 Elektrotech., výpočet. technika. Obor 64 Podnikání v oborech, v odvětvích je zajímavý pro studenty zejména proto, že jeho absolventi dostávají ucelený pohled na problematiku podnikání, takže mají jednodušší cestu v hledání svého uplatnění na trhu práce. Za povšimnutí stojí, že ve třech oborech (23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotech., výpočet. technika a 64 Podnikání v oborech, v odvětvích) studovalo přes 55% absolventů. Z 18 nabízených oborů ke studiu zde uvedených 7 představuje 86% absolventů. Zbylých 11

48

oborů má sice málo absolventů, ale patří většinou k oborům s nadprůměrnou s mírou nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem a absolventů nástavbového vzdělání Míra nezaměstnanosti u absolventů těchto dvou kategorií se dlouhodobě držela na nízkých hodnotách, až v důsledku krize v roce 2010 vystoupila na téměř dvojnásobek. Přesto již v následujícím roce došlo k mírnému poklesu, který ukazuje, že se jedná o velmi atraktivní skupinu jak pro studenty, tak pro zaměstnavatele. Rovněž u těchto kategorií není míra nezaměstnanosti rozložena rovnoměrně. Opět mají vysoce nadprůměrné hodnoty míry nezaměstnanosti obory s nízkými počty absolventů. Protože se jedná již o zaměstnání s větším důrazem na znalosti a získané dovednosti, většina uvedených škol spolupracuje během výuky s potencionálními zaměstnavateli svých absolventů. Jedná se zejména o praktické části výuky. Proto má škola poměrně dobrý přehled o možnostech uplatnění svých absolventů u jednotlivých zaměstnavatelů. Jako názorný příklad je možné uvést obor 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství kde z celkového počtu 53 absolventů nesehnali práci jen 3. A i tento počet by bylo potřeba prozkoumat individuálně, protože je zřejmě, že studenti jsou připravováni pro konkrétní zaměstnavatele a jejich žádost. Jako významný příklad lze uvést obnovení spolupráce OKD se střední havířskou školou v Havířově, aby si zajistili dostatek kvalifikovaných pracovníků pro obsluhu moderních těžebních strojů. Podrobné statistické údaje o stavu a vývoji nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem a absolventů nástavbového vzdělání (kategorie L0/L5) jsou uvedeny v následujícím grafu a tabulce. Graf č. 18 ukazuje pořadí skupin oborů vzdělání podle míry nezaměstnanosti absolventů kategorie vzdělání L0/L5 v dubnu 2011 s doplňujícími hodnotami za duben 2009 a 2010.

49

Graf č. 18 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů skupiny oborů kategorie L0/L5

Poznámka: * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 900 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#L dne 12.02.2012

Tabulka č. 13 uvádí počet absolventů kategorie vzdělání L0/L5 za rok 2010, počet nezaměstnaných absolventů, míru nezaměstnanosti absolventů kategorie vzdělání L0/L5 v dubnu 2011, meziroční změna míry nezaměstnanosti absolventů v kategorii vzdělání L0/L5.

50

Tabulka č.13 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: SOU kategorie L0/L5

Skupina oborů vzdělání 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem L0/L5 ZDROJ:

Počet absolventů (2010) 53 1796 1993 83 39 116 242 292 152 245 811 93 227 3767 1067 1287 940 291 13494

Počet nezaměstnaných absolventů (duben 2011) 3 193 290 18 12 23 71 46 24 32 112 21 43 817 206 273 207 53 2444

Míra nezaměstnan osti absolventů v % (duben 2011) 5,7% 10,7% 14,6% 21,7% 30,8% 19,8% 29,3% 15,8% 15,8% 13,1% 13,8% 22,6% 18,9% 21,7% 19,3% 21,2% 22,0% 18,2% 18,2%

Srovnání s dubnem 2010 -9,7 p. b. -4,3 p. b. -1,7 p. b. 10,0 p. b. 5,8 p. b. -8,9 p. b. 5,8 p. b. -5,6 p. b. -1,3 p. b. 0,0 p. b. -2,0 p. b. 4,0 p. b. -4,8 p. b. 0,2 p. b. -2,1 p. b. 1,7 p. b. -0,4 p. b. -3,1 p. b. -1,2 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#L dne 12.02.2012

Při porovnání obou kategorií L/0 a L/5, vycházejí z praktického pohledu lépe absolventi kategorie L/5, kteří nabyli základní odborné znalosti během studia na získání výučního listu, v průběhu kterého byli týden ve škole a týden na odborné praxi. Na nástavbovém studiu si prohlubují své odborné vzdělání. Na rozdíl od kategorie L/0 mají již navázané kontakty s potencionálními zaměstnavateli, kteří měli možnost si je v praxi prověřit a vyzkoušet. Přesto mají v současnosti absolventi kategorie L/0 téměř o 4% nižší nezaměstnanost vztaženo k dubnu 2011. Ale v celém průběhu sledování byl poměr nezaměstnanosti výrazně opačný.

51

3.4.5. Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L/0 Graf. č.19 Přehled absolventů oborů kategorie L/0

Přehled absolventů oborů kategorie L/0 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (21,5 %) 23 Strojírenství a strojírenská výroba (18,4 %) 66 Obchod (15,2 %)

69 Osobní a provozní služby (11,3 %) 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (11,2 %) ostatních 11 oborů (22,4%)

26 (21,5 %)

ostatních 11 oborů (22,4 %)

39 (11,2 %)

23 (18,4 %) 69 (11,3 %)

66 (15,2 %)


U kategorie L/0 je nejvíce absolventů z oboru 26 s 21,5% těsně následované oborem 23 s 18,4% a oborem 66 s 15,2%. Do skupiny nad deset procent se ještě vejdou dva obory 69 a 39 oba s počty mírně nad 11%. Zbylých 11 oborů tvoří dohromady 22,4% absolventů. I zde je největší míra nezaměstnanosti mezi těmito obory s malými počty studentů. Ale neplatí to absolutně. V oboru 64, který je na druhém místě s nejmenším počtem 50 absolventů, je zároveň nejnižší míra nezaměstnanosti. Práci zde nenašel pouze jeden absolvent. Obor 64

52

– podnikání v oborech, je zřejmě natolik flexibilní obor, že pro jeho absolventy není větší problém nalézt uplatnění. Druhý nejsilnější obor 23 má velmi nízkou míru nezaměstnanosti 9%, která znamená pouze 120 nezaměstnaných absolventů.

Což ukazuje, že je stále velká poprávka po vysoce

kvalifikovaných dělnících ve strojírenství. Vývoj míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem za poslední 3 roky, skupiny oborů kategorie L/0 je znázorněn na grafu č. 20. Graf. č. 20 Vývoj míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů SOU kategorie L/0

Poznámka:*Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 400 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#L dne 12.02.2012

53

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů je znázorněn v tabulce č.14 pro střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem, duben 2011, skupiny oborů kategorie L/0. Tabulka č.14 Přehled o nezaměstnanosti absolventů: SOU kategorie L/0

Skupina oborů vzdělání 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem L/0 ZDROJ:

Počet Míra Počet nezaměstnaných nezaměstnanosti absolventů absolventů absolventů v % (2010) (duben 2011) (duben 2011) 53 3 5,7% 1333 120 9,0% 1555 234 15,0% 71 15 21,1% 116 20 17,2% 83 21 25,3% 269 43 16,0% 79 7 8,9% 811 112 13,8% 19 8 42,1% 131 22 16,8% 50 1 2,0% 495 95 19,2% 1104 231 20,9% 817 180 22,0% 255 49 19,2% 7241 1161 16,0%

Srovnání s dubnem 2010 -9,7 p. b. -4,6 p. b. 0,4 p. b. 9,1 p. b. -11,5 p. b. 7,7 p. b. -4,5 p. b. -3,9 p. b. -2,0 p. b. 18,1 p. b. 4,4 p. b. -1,0 p. b. 0,4 p. b. 2,3 p. b. -0,8 p. b. -2,3 p. b. -0,9 p. b.


Meziroční nárůsty míry nezaměstnanosti jsou již tradičně u oborů s malými počty absolventů. Jediné dva významnější poklesy míry nezaměstnanosti jsou u oboru 31 Textilní výroba a oděvnictví, kde 11,5% poklesu představuje 12 absolventů a oboru 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství kde pokles 9,7% představuje jen 5 absolventů.

3.4.6. Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie L/5 U kategorie L/5 je vlastně pouze jedna významnější skupina absolventů a to z oboru 64 Podnikání v oborech, v odvětvích, která je 59,4%. Ostatní se nedostávají přes desetiprocentní hranici. Blíží se k ní 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus s 9,1% následovaný dvěma sedmiprocentními obory 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 26 Elektrotech., výpočet. technika. Zbývajících 11 oborů nepřesahuje dokonce ani hranici 200 absolventů. 54

Graf. č.21 Přehled absolventů oborů kategorie L/5

Přehled absolventů oborů kategorie L/5 64 Podnikání v oborech, odvětvích (59,4 %) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (9,1 %) 23 Strojírenství a strojírenská výroba (7,4 %) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (7,0 %) ostatních 11 oborů (17,1 %)

ostatních 11oborů (17,1%) 26 (7%) 23 (7,4%)

64 (59,4%)

65 (9,1%)


Přestože absolventi kategorie L/5 mají vyšší současnou míru nezaměstnanosti 20,5% v posledním roce se zdá, že dochází ke zlepšení a i jejich míra nezaměstnanosti se začíná snižovat. V následujícím grafu č.16 je znázorněn vývojový trend míry nezaměstnanosti absolventů kategorie L/5 za sledované období 2009 – 2011, který vykazuje značně nestabilní vývoj jako celku, ale zároveň i u většiny významných oborů.

55

Graf č. 22 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů kategorie L/5

Poznámka * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 400 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#L dne 16.02.2012

56

Tabulka č.13 Přehled o nezaměstnanosti SOU kategorie L/5 Skupina oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 69 Osobní a provozní služby 82 Umění a užité umění Celkem L5 ZDROJ:

Počet Míra Počet nezaměstnaných nezaměstnanosti Srovnání absolventů absolventů absolventů v % s dubnem (2010) (duben 2011) (duben 2011) 2010 463 73 15,8% -3,1 p. b. 438 56 12,8% -8,3 p. b. 12 3 25,0% 15,9 p. b. 39 12 30,8% 5,8 p. b. 159 50 31,4% 6,4 p. b. 23 3 13,0% -14 p. b. 152 24 15,8% -1,3 p. b. 166 25 15,1% 1,7 p. b. 74 13 17,6% 0,3 p. b. 96 21 21,9% -6,8 p. b. 3717 816 22,0% 0,3 p. b. 572 111 19,4% -3,6 p. b. 183 42 23,0% -1,9 p. b. 123 27 22,0% 0,5 p. b. 36 4 11,1% -8,9 p. b. 6253 1280 20,5% -1,1 p. b.


Z uvedené tabulky č.13 vyplývá, že i když se vyskytují obory s mírou nezaměstnanosti přes 30%, (obory 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů s 31,4% a 29 Potravinářství a potravinářská chemie s 30,8%), hlavní podíl na celkové nezaměstnanosti má obor 64 Podnikání v oborech, v odvětvích, který je lehce nadprůměrem s 22%. Počet jeho nezaměstnaných absolventů však činí dvě třetiny z celé kategorie L/5. U oboru 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus došlo k poměrně významnému poklesu míry nezaměstnanosti a dostal se na lehce podprůměrnou hodnotu 19,4%, ale s počtem 111 nezaměstnaných absolventů zůstává na druhém místě v oboru L/5.

3.4.7.

Nezaměstnanost absolventů SOŠ - kategorie M

Uvedená kategorie M zahrnuje absolventy středních odborných škol (SOŠ), kteří po úspěšném čtyřletém studiu získali maturitní vysvědčení. Z celkového středoškolského vzdělávání absolvuje nejvíce studentů právě z této kategorie. Počty absolventů SOŠ ve sledovaném období let 2004 – 2010 vykazují vlnu, kopírující vývoj naší ekonomiky. Do roku 2007 lze vysledovat poměrně stabilní meziroční nárůst počtu

57

absolventů, jak je vidět v přiložené tabulce. Poté dochází ke zlomu a počty absolventů až do roku 2010 každoročně mírně klesají. Tabulka č.16 počet absolventů M rok

počet absolventů M

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

42 687 44 581 45 872 45 511 45 298 44 980 43 372


Jak je vidět na níže uvedeném grafu č.23 je u SOŠ absolventů kategorie M dominantní obor 63 Ekonomika a administrativa (21,5%). Po něm následují dva obory s polovičním počtem absolventů, 78 Obecně odborná příprava (lycea – 12,1 %) a 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (10,0 %). Které tak dohromady tvoří téměř polovinu všech absolventů. Přibližně po sedmi procentech mají hned tři obory: 65 gastronomie, hotelnictví, turismus (7,6%), 53 Zdravotnictví (7,1%) a 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6%). Poslední z uvedených oborů 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost, znamená se svými 4,1 % stále ještě 1760 absolventů. Vyjmenovaných jedenáct oborů představuje oblast, které je pro studenty nejatraktivnější. Studuje v nich a zároveň také absolvuje plných 88,3% studentů, podle dat z roku 2010. Zbývajících 11,7% zahrnuje ostatních 15 oborů, které se pro malý počet studentů nevyplatilo samostatně presentovat.

58

Graf. č. 23 Přehled absolventů oborů kategorie M

Přehled absolventů oborů kategorie M 63 Ekonomika a administrativa (21,5 %) 78 Obecně odborná příprava (lycea – 12,1 %) 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (10,0 %)

65 Gastronomie, hotelnictví, turismus (7,6 %) 53 Zdravotnictví (7,1 %) 23 Strojírenství a strojírenská výroba (6,6 %) 64 Podnikání v oborech, v odvětvích (5,6 %) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (5,3 %) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,6 %) 41 Zemědělství a lesnictví (4,4 %) 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (4,1 %) ostatních 15 oborů (11,1%) ostatních 15 oborů (11,%)

63 (21,5%)

68 (4,1%) 41 (4,4%) 75 (4,6%)

78 (12,1%)

36 (5,3%)

26 (10%)

64 (5,6%) 23 (6,6%)

65 (7,6)%

53 (7,1%)


Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou, byla poměrně přesným ukazatelem hospodářského vývoje ekonomiky. Od roku 2008, kdy došlo k propadu ekonomiky, se vývoj nezaměstnanosti absolventů obrací a dochází k jeho poměrně strmému nárůstu. Proti roku 2008 je nyní míra nezaměstnanosti na dvojnásobku, i když se v posledním roce 2011 růst míry nezaměstnanosti velmi zpomalil.

59

Graf č. 24 Vývoj nezaměstnanosti absolventů SOŠ kategorie M

Poznámka* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 1 700 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#M dne 18.02.2012

60

Tradičně nevyšší míru nezaměstnanosti mají obory s nízkým počtem absolventů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je u oboru 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů, který svými závratnými 27,3 % představuje, ale pouze 12 nezaměstnaných absolventů. Naproti obor 63 Ekonomika a administrativa se svými téměř průměrnými 11,6% znamená, že v roce 2011 bylo na úřadech práce evidováno celkem 1081 nezaměstnaných absolventů. Přes tento relativně velký počet nezaměstnaných za sledované období, je tento obor zařazen mezi stabilní obory s malými výkyvy v míře nezaměstnanosti. Je velmi zajímavé, že nejnižší míru nezaměstnanosti 7,5 %, má obor 78 Obecně odborná příprava (obory Lyceí, jejichž absolventi většinou pokračují ve studiu na vyšších odborných nebo vysokých školách), který je druhý nejpočetnější co do počtu absolventů. Tento trend pokračuje i u dalšího oboru, který patří mezi obory s největšími počty absolventů. Je to obor 53 Zdravotnictví a se svými 8,2% znamená 251 nezaměstnaných absolventů.

61

Tabulka č. 17 - Přehled nezaměstnanosti absolventů SOŠ kategorie M Tato tabulka znázorňuje přehled o nezaměstnanosti absolventů: střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, duben 2011, skupiny oborů kategorie M.

Skupina oborů vzdělání

16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Celkem M ZDROJ:

Počet absolventů (2010) 473 44 2880 4344 397 293 358

Počet nezaměstnanýc h absolventů (duben 2011) 80 6 295 458 36 46 65

Míra nezaměstnanosti absolventů v % (duben 2011) 16,9% 13,6% 10,2% 10,5% 9,1% 15,7% 18,2%

44 217 99 2302 845 263 1897 204 3069 9316 2423 3291 55 1760 37 214 1975 5229 1343 43372

12 42 18 293 117 21 295 22 251 1081 310 442 6 241 3 28 226 391 180 4965

27,3% 19,4% 18,2% 12,7% 13,8% 8,0% 15,6% 10,8% 8,2% 11,6% 12,8% 13,4% 10,9% 13,7% 8,1% 13,1% 11,4% 7,5% 13,4% 11,4%

Srovnání s dubnem 2010 4,3 p. b. -7,1 p. b. -2,4 p. b. 0,0 p. b. 0,6 p. b. 1,4 p. b. 2,6 p. b. 17,9 p. b. 2,3 p. b. 7,4 p. b. 1,8 p. b. 1,8 p. b. -6,1 p. b. -0,6 p. b. -1,1 p. b. 2,7 p. b. 2,0 p. b. -1,2 p. b. 0,7 p. b. 2,5 p. b. 1,6 p. b. 1,7 p. b. 1,7 p. b. 1,3 p. b. 1,1 p. b. 2,1 p. b. 0,8 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#M dne 18.02.2012

Úřady práce, vycházející ze svého stereotypu posuzování uchazečů o zaměstnání mylně řadí absolventy obchodních akademií mezi problematické skupiny. Toto chybné posouzení je založeno na špatném chápání statistiky nezaměstnaných, kdy absolventi vykazují sice vysoký absolutní počet, ale v poměru k jejich celkovému počtu jsou pod průměrem. Tento fakt nejvýstižněji dokumentuje míra nezaměstnanosti, která dává nezaujatý pohled na 62

skutečnost. A právě zde nám zmiňovaná míra nezaměstnanosti ukazuje, že absolventi SOŠ skupiny 63 Ekonomika a administrativa nepřekračují průměr kategorie a nehrozí jim proto nebezpečí. Dokladem toho je, že přes poměrně velký nárůst počtu absolventů za sledované období (rok 2008 – 3 580, rok 2009 – 4 696, rok 2010 – 5 159) jejich míra nezaměstnanosti drží mezi nejnižšími a její nárůst byl minimální.

3.4.8. Nezaměstnanost absolventů VOŠ - kategorie N Od roku 2006 docházelo k významnému snižování počtu absolventů, s drobnou výjimkou v roce 2008. Tento rok došlo k drobnému výkyvu opačným směrem, který ale neznamenal žádný

významný

zvrat

v dlouhodobém

trendu.

Hlavním

důvodem

zmiňovaného

dlouhodobého trendu byla zásadní změna v nabídce školství. Vznikla nová možnost bakalářského studia na vysokých školách. Tato kategorie má již dlouhodobě nízké počty absolventů a proto má i zvýšenou citlivost na volatilitu jejich nezaměstnanosti. Tabulka č.18 počet absolventů N rok 2006 2007 2008 2009 2010

počet absolventů N 6 338 5 310 5 774 5 186 4 663


V oboru N absolventů VOŠ jsou tři dynamické skupiny představující více než padesát procent, jak je znázorněno v grafu č.25. Jsou to 63 Ekonomika a administrativa (15,6 %) a

obory 53 Zdravotnictví (21,9 %),

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

(14,4 %). Další dva obory v pořadí, již nepředstavují ani polovinu předcházejícího oboru se svými sedmi procenty, jsou to 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (7,7 %), 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (7,2 %). V přehledu jsou ještě uvedeny tři šestiprocentní obory 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,0 %), 64 Podnikání v

63

oborech, v odvětvích a 82 Umění a užité umění (5,5 %). Zbývajících 13 oborů představuje dohromady 16,2%. Graf. č. 25 Přehled absolventů oborů kategorie N

Přehled absolventů oborů kategorie N 53 Zdravotnictví (21,9 %)

63 Ekonomika a administrativa (15,6 %) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (14,4 %) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (7,7 %) 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost (7,2 %) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (6,0 %) 64 Podnikání v oborech, v odvětvích (5,5 %) 82 Umění a užité umění (5,5 %)

ostatních 13 oborů (16,2%) ostatních 13 oborů (16,2%)

53 (21,9%)

82 (5,5%) 64 (5,5%) 63 (15,6%) 26 (6%)

68 (7,2%) 65 (7,7%)

75 (14,4%)


Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů kategorie N za sledované období let 2009 – 2011 má sice rostoucí tendenci, ale strmost růstu se značně zpomalila. Velmi pozitivní je stav, kdy obor 53 Zdravotnictví, který má zdaleka nejvyšší počet absolventů, vykazuje sice rostoucí trend míry nezaměstnanosti, ale je mírný a hluboko pod průměrem oboru. Naopak druhý, co dopočtu absolventů, obor 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče má znepokojivou tendenci narůstajícího počtu nezaměstnaných v jednotlivých sledovaných obdobích. U oboru 31 Textilní výroba a odvětví nelze uvést vývoj, protože se jedná o nově vzniklý obor a data jsou k dispozici pouze za jeden rok. Podobná situace je u oboru 61 Filozofie, 64

teologie, kdy jsou k dispozici data pouze za dva roky a uvedený pokles představuje dva studenty. Velmi zajímavý je vývoj oboru 28 Technická chemie a chemie silikátů, který jde proti trendu celé kategorie. Došlo k poměrně významnému snížení míry nezaměstnanosti, ale jde o obor s nejmenším počtem absolventů. Přesto to signalizuje velmi kvalitní spolupráci zaměstnavatele se vzdělávacím zařízením, kdy jsou mu na míru vychováváni noví zaměstnanci. Graf. č. 26 Vývoj nezaměstnanosti absolventů VOŠ - kategorie N

Poznámka: Skupina oborů 31 vykazovala v roce 2009 nulovou míru nezaměstnanosti, v dalším roce neměla absolventy. * Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 250 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#N dne 18.02.2012

65

Tabulka č. 19 přehledu nezaměstnanosti absolventů kategorie N ukazuje, že i zde jsou tradičně nejvyšší míry nezaměstnanosti u oborů s nejnižšími počty absolventů. Obory s velkými počty absolventů se pohybují kolem průměru, s tím, že většinou jsou lehce nadprůměrné. Jedinou výjimkou je obor 53 Zdravotnictví, který jak jsem již zmínil, přestože je nejpočetnější, má nejnižší míru nezaměstnanosti. Tabulka č.19 Přehled o nezaměstnanosti absolventů VOŠ - kategorie N


16 Ekologie a ochrana životního prostředí 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 82 Umění a užité umění Celkem N ZDROJ:

Počet Míra Počet nezaměstnaných nezaměstnanosti absolventů absolventů absolventů v % (2010) (duben 2011) (duben 2011) 58 12 20,7% 136 9 6,6% 278 26 9,4% 12 2 16,7% 31 5 16,1% 13 3 23,1% 25 3 12,0% 68 4 5,9% 45 1 2,2% 49 7 14,3% 166 37 22,3% 1021 50 4,9% 14 1 7,1% 727 80 11,0% 257 18 7,0% 359 32 8,9% 52 3 5,8% 335 42 12,5% 89 11 12,4% 673 59 8,8% 255 33 12,9% 4663 438 9,4%

Srovnání s dubnem 2010 -14,2 p. b. -6,0 p. b. -4,7 p. b. -1,5 p. b. -11,5p. b. * -0,1 p. b. -0,1 p. b. -11,1p. b. 3,2 p. b. 9,5 p. b. 0,7 p. b. -22,9p. b. -0,2 p. b. -1,8 p. b. 3,0 p. b. -8,5 p. b. 0,5 p. b. 5,3 p. b. 3,5 p. b. 1,7 p. b. 0,5 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#N dne 22.02.2012

3.4.9.

Nezaměstnanost absolventů VŠ - kategorie T

Jak vyplývá z tabulky č.20 počet absolventů vysokých škol každý rok pravidelně narůstá. Tento velmi příznivý trend je odrazem celkového vývoje ekonomiky a společnosti, která si

66

uvědomuje nutnost vzdělané populace. Nejen mladí lidé, ale i celá společnost si uvědomují nutnost kvalitního vzdělání pro svůj další rozvoj. Vysokoškolsky vzdělaný absolvent má možnosti nejlepší nabídky na dnešním trhu práce. Nejde jen o výši platu, ale i o nabídku zajímavého a atraktivního zaměstnání. Tabulka č.20 počet absolventů T rok 2006 2007 2008 2009 2010

počet absolventů T 17 176 18 642 20 425 22 055 23 570


Údaje zde uváděné byl až do roku 2009 souhrnně o absolventech všech tří kategorií vysokoškolského studia - magisterského (kategorie T), bakalářského (kategorie R) a doktorského (kategorie V). Došlo však k nárůstu absolventů vysokých škol, který byl způsoben rozšířením magisterského studia navazujícího na bakalářské studium. Do výpočtů míry nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů však nelze zahrnout všechny absolventy bakalářského studia, protože většina z nich pokračuje v magisterském studiu. Tím by docházelo ke značnému zkreslení výpočtu. V roce 2010 musela být změněna metodika výpočtu, který by pracoval pouze s absolventy bakalářského studia, kteří přicházejí přímo na pracovní trh a nepokračují dále ve studiu. Podle této metodiky jsou přepočítána všechna data uvedená za roky 2009 a 2010 v presentovaných tabulkách i grafech. Tradičně nejvíce absolventů je z oborů Technické vědy a nauky (23,1 %) a Ekonomické vědy a nauky (22,5 %). Potom následují obory Pedagogika, učitelství a sociální péče (14,5 %) a Humanitní a společenské vědy a nauky (11,8 %). Na posledním místě se drží obor Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (10,1). Toto tradiční rozdělení zájmu o jednotlivé obory vychází z dlouhodobých potřeb ekonomiky a společnosti.

67

Graf. č. 27 Přehled absolventů oborů kategorie T

Přehled absolventů oborů kategorie T Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (10,1 %)

Humanitní a společenské vědy a nauky (11,8 %)

ostatní 4 obory (18 %)

Technické vědy a nauky (23,1 %)

Pedagogika, učitelství a sociální péče (14,5 %)

Ekonomické vědy a nauky (22,5 %)


Za rok 2011 se míra nezaměstnanosti jednotlivých oborů pohybuje přibližně na podobné úrovni. Jsou zde jen 3 odlišnosti. Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky se suverénně nejnižší mírou nezaměstnanosti 1,4%. Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky s absolutně nejvyšší mírou nezaměstnanosti 11,3%. Právní vědy a nauky dosahující silně podprůměrné hodnoty 4,6%. Pro absolventy technických oborů znamená probíhající ekonomická krize poměrně vážnou překážku při uplatnění a praxi, protože podniky dávají mnohem častěji přednost uchazečům s praxí. Zaměstnavatelé na jedné straně poukazují, zejména u technických oborů, na nedostatky v úrovni znalostí absolventů, ale většinou neprojevují žádný zájem na spolupráci s universitami na rozšíření praktických částí výuky. Kromě toho se v dnešní době se rozšířil 68

poměrně velký nešvar společností požadující od čerstvých uchazečů praxi. V inzerátech s nabídkou pracovní pozice je běžně uváděn požadavek čerstvého absolventa vysoké školy a zároveň minimálně 5 let praxe v oboru. Tabulka č.21 Přehled o nezaměstnanosti absolventů VŠ - kategorie T


Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko – les. a veter. vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění Celkem T ZDROJ:

Počet absolventů (2010) 1187 5440 998 2385 2776 5300 1578 3409 635 23708

Počet nezaměstnaných absolventů (duben 2011) 93 525 113 33 213 362 72 214 52 1677

Míra nezaměstnanosti Srovnání absolventů v % s dubnem (duben 2011) 2010 7,8% 0,4 p. b. 9,7% 0,8 p. b. 11,3% 1,0 p. b. 1,4% 0,6 p. b. 7,7% 0,5 p. b. 6,8% -0,2 p. b. 4,6% 1,1 p. b. 6,3% 1,0 p. b. 8,2% 2,3 p. b. 7,1% 0,7 p. b.

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#RTV dne 22.02.2012

Kódy tříd a skupin studijních programů začleněných v jednotlivých kategoriích pro Vysoké školy. Tabulka č.22 Kódy tříd v jednotlivých kategoriích VŠ Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko - lesnické a veter. vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. A farmac. vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění ZDROJ:

1 2,3 4 5 61,65,67,71,72,73,74,77 62,63,64,66 68 75 8

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#RTV dne 22.02.2012

Vývoj míry nezaměstnanosti projevuje stejnou tendenci, kopírující ekonomiku. Za sledované období došlo k růstu míry nezaměstnanosti, ale strmost se zmenšuje. Jedinou výjimkou 69

v tomto trendu je Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky, které má nejen nejnižší míru nezaměstnanosti, ale částečně jde i proti celkovému trendu. Celkově je míra nezaměstnanosti absolventů kategorie T nejnižší, což odpovídá kvalitě získaných znalostí absolventů. Graf č.28 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů - kategorie T

Poznámka:* Označení skupin oborů vzdělání, které měly v roce 2010 v dané kategorii vzdělání více než 5 000 absolventů. ZDROJ: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.05#RTV dne 10.3.2012

70

4. ZMĚNY NA TRHU PRÁCE A ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE 4.1. Změna nároku na podporu v nezaměstnanosti od 1. 1. 2012 Od ledna 2012 dochází ke změnám podmínek vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna se týká úpravy délky rozhodného období. Uchazeč o podporu v nezaměstnanosti musí prokázat, že v uplynulých dvou letech pracoval alespoň 12 měsíců. Nárok na podporu má: občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby.

4.1.1.

Změny podmínek evidence uchazečů o zaměstnání

Jestliže úřad práce zprostředkuje nezaměstnanému vhodné pracovní zařazení, ale on jej ukončí bez vážného důvodu, nebo dohodou se zaměstnavatelem, může být zařazen do evidence Úřadu práce, až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání. Stejný případ nastává také v situaci, kdy Úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností.

71

4.1.2.

Veřejná služba

Převratná novinka se týká i evidence nezaměstnaných, kteří jsou evidovány déle než 2 měsíce, pro které se zavádí veřejná služba a to v rozsahu 20 hodin týdně. Pokud uchazeč odmítne bez vážného důvodu nabídku, hrozí mu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Veřejná služba nabývá nových rozměrů, nebude jen zaměřena na úklid veřejných prostranství a komunikací, ale bude zahrnovat práci ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální sféře, charitativní, sportovní oblasti apod. Výše podpory Od 1.1.2012 zůstává v platnosti výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení se nemění. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného měsíčního čistého příjmu. Z posledního ukončeného zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc: za první dva měsíce – 65 % další dva měsíce – 50 % po zbývající podpůrčí dobu – 45 % Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: do 50 let věku uchazeče o zaměstnání – 5 měsíců od 50 do 55 let – 8 měsíců více než 55 let – 11 měsíců Zaměstnanec, jenž ukončí zaměstnání bez vážného pracovního důvodu, nebo dohodou se zaměstnavatelem: podpora se snižuje na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.

72

Odstupné Podpora nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné – podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Pokud zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné, ale neučiní tak, vyplatí uchazeči o zaměstnání kompenzaci ve výši 65 procent odstupného Úřad práce a poté ji bude vymáhat po zaměstnavateli.

4.1.3.

Zprostředkování zaměstnání agenturou práce

Za zprostředkování zaměstnání pomocí agentury práce se nepovažuje: inzerování, nebo sdělování pomocí elektronických médií, pokud není prováděná zprostředkovatelem a to přímo mezi fyzickými osobami a budoucími zaměstnavateli. Se souhlasem nezaměstnaného, může krajská pobočka Úřadu práce zařadit klienta do individuálního akčního plánu. Program tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, kdy dochází mezi Úřad práce a soukromými agenturami práce ke spolupráci a jejich vzájemným cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání. agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání. k tomuto mohou získat další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců. za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude považováno, když ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání. dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání.

73

4.1.4.

Práce na černo

Nevýhody práce na černo: Lidé, kteří pracují na černo, neplatí státu daně ani sociální pojištění, to má velmi závažný dopad: v případě úrazu nebo nemoci jim nejsou vypláceny nemocenské dávky, po dobu trvání pracovní neschopnosti jsou bez finančních prostředků nezískávají nebo ztrácejí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti doba, v které lidé vykonávají nelegální práci, chybí přiznání starobního i invalidního důchodu Postih práce na černo: Postih za práci na černo je zpřísněn, maximální hranice pokuty se zvyšuje z 10 000 Kč na 100 000 Kč. Pokutu lze uložit osobě a to do výše 10 000 Kč, jestliže se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a vykonává pro ni práci, a to v případě, že se odmítne prokázat svojí totožností a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu. Toto opatření má působit preventivně.

Firmy, které budou např. zaměstnávat cizince na bez pracovního povolení se vystavují pokutě, která byla posunuta z částky 5 milionů Kč na 10 milionů Kč. Minimální výše pokuty činí 250 000 Kč. Kontrolní činnost státu Stát přichází podle odhadu MPSV o desítky miliard korun ročně z důvodu nelegálního zaměstnávání. Proto od ledna 2012 začal posilovat a zefektivňovat kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti. Navýšil se počet kontrolorů a bylo zřízeno 180 tzv. mobilních kanceláří

74

(jedná se o automobily), která jsou vybavena potřebnou technikou pro výkon efektivní a rychlé kontroly. Jen za polovinu června 2012 inspekce práce prověřila 500 případů v tuzemských hotelích a restauracích. Z uvedeného počtu bylo 348 nelegálních pracovníků, 124 pracovníků pocházelo z ciziny a neměly potřebné doklady pro výkon práce v ČR. Přes 200 pracovníků k nelegální činnosti pobírali sociální dávky. Z důvodů vyřazení těchto nelegálních pracovníků z evidence, stát ušetřil na vyplacení sociálních dávek 7 mil. korun.

4.2.

Odhad budoucího vývoje

Vývoj české populace ovlivňuje a do budoucna ovlivní demografický vývoj a její ekonomiku nejbližších desetiletí. Bude velmi ovlivněn stárnutím české populace. Podíly starších populačních ročníků na celkové populaci výrazně vzrostou, což se dotkne trhu práce ve dvou základních směrech. Začne postupně klesat počet pracovních sil v absolutním vyjádření a změní se věková struktura pracovních sil. Jak počet pracovních sil, tak i věková struktura pracovních sil ovlivní celkový vývoj české ekonomiky. Budoucí vývoj české populace odhaduje projekce obyvatelstva do roku 2065, vytvořená Českým statistickým úřadem.6 Projekce7 obsahuje tři varianty lišící se základními předpoklady pro natalitu, úmrtnost a imigraci. Úhrnná plodnost dosáhla v roce 2008 hodnoty 1,5 dítěte na ženu. Nízká varianta předpokládá zvýšení tohoto parametru do roku 2065 na 1,55, střední varianta pracuje s posunem na 1,72 a vysoká varianta jde až na hodnotu 1,85.

6

ČSÚ (2009): Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. Projekce je demografická struktura obyvatelstva ČR k 1.1.2009, podle výsledků bilance navazující na sčítání lidu, domů a bytů 2001. Stejně jako minulá projekce (z roku 2003) zahrnuje do celkového počtu obyvatel kromě občanů ČR také cizince s trvalým, přechodným (občané EU) nebo dlouhodobým pobytem (občané tzv. třetích zemí). 7

75

Tabulka č.22 Úhrnná plodnost podle Projekce 2003 a 2009 projekce 2003 projekce 2009 nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2008 1,21 1,27 1,33 1,5 1,5 1,5 2009 1,22 1,29 1,34 1,48 1,5 1,5 2010 1,23 1,3 1,36 1,48 1,5 1,51 2020 1,31 1,45 1,55 1,53 1,6 1,65 2030 1,38 1,6 1,75 1,55 1,66 1,75 2040 1,4 1,61 1,76 1,55 1,69 1,8 2050 1,42 1,62 1,77 1,55 1,72 1,85 2065 1,55 1,72 1,85 ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 dne 15.03.2012 Rok

Co se týče úmrtnosti, všechny tři varianty předpokládají růst naděje dožití při narození. V roce 2008 dosáhl tento parametr 74 let u mužů a 80,1 roku u žen. V nízké variantě by se do roku 2065 měla naděje dožití při narození zvýšit na 84,1 roku u mužů a 88,5 roku u žen. Ve střední variantě projekce stoupá naděje dožití na 86,5 roku pro muže a 91 let pro ženy. Vysoká varianta počítá se zvýšením na 88,5 roku, resp. 93 let. Tabulka č. 23 Naděje dožití při narození podle Projekce 2003 a 2009 Projekce 2003 Projekce 2009 vysoká nízká střední Rok muži ženy muži ženy muži ženy 2008 73 79,3 74 80,1 74 80,1 2009 73,1 79,5 74,1 80,2 74,2 80,3 2010 73,3 79,7 74,3 80,4 74,5 80,6 2020 75,1 81,2 76,3 82 77 82,8 2030 76,8 82,8 78,4 83,7 79,5 85,1 2040 78,6 84,4 80 85,1 81,5 86,8 2050 80,3 86 81,6 86,4 83,5 88,4 2065 . . 84,1 88,5 86,5 91 Pozn.: Horizontem Projekce 2003 byl rok 2050. ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 dne 15.03.2012

vysoká muži ženy 74 80,1 74,3 80,4 74,6 80,7 77,6 83,3 80,5 86 82,8 88 85,1 90 88,5 93

Migrace bývá obtížně odhadnutelná, neboť závisí na zahraničních faktorech. ČSÚ proto v demografické projekci předpokládá konstantní saldo zahraniční migrace, s tím, že příliv osob by měl trvale převyšovat jejich odliv. Nízká varianta počítá s konstantním ročním saldem zahraniční migrace 15 tisíc osob, střední varianta předpokládá 25 tisíc osob a vysoká pracuje s 40 tisíci osob. Podle střední varianty projekce celková populace do roku 2030 neustále poroste, poté začne klesat, nicméně na horizontu projekce bude celková výše populace mírně vyšší než dnes. 76

Tabulka č. 24 Saldo zahraniční migrace podle Projekce 2003 a 2009 projekce 2003 projekce 2009 nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2008 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2009 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2010 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2020 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2030 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2040 10000 25000 40000 15000 25000 40000 2050 10000 25000 40000 15000 27500 40000 2065 15000 25000 40000 ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 dne 15.03.2012 Rok

4.2.1.

Celkový přírůstek obyvatelstva

Pouze ve vysoké variantě zůstane po celé projektované období zachován početní růst populace. Ve střední a nízké variantě se bude počet obyvatel po roce 2030 resp. 2020 snižovat. Vývoj celkového přírůstku obyvatelstva ČR odpovídá vývoji přírůstku přirozeného, tj. klesající trend, v období 2035-2050 stagnace, poté další pokles.

4.2.2.

Počet obyvatel

nízká varianta: ve srovnání se střední variantou bude období početního růstu populace o deset let kratší – roku 2020 dosáhne počet obyvatel ČR úrovně 10,61 mil., poté klesne v horizontu na 9,05 mil. střední varianta: počet obyvatel ČR poroste do roku 2030, kdy dosáhne 10,91 mil., poté bude klesat k horizontu 1. 1. 2066 na hodnotu 10,67 mil. obyvatel. vysoká varianta: zaznamenává rostoucí trend celkového počtu obyvatel ČR po celé projektované období, 1. 1. 2066 dosáhne úrovně 12,39 mil. obyvatel.

77

Graf. č.29 Odhad počtu obyvatel

13

Počet obyvatel (v mil.)

12 11 10 9

nízká

8

střední vysoká

7

6 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 dne 18.04.2012

4.2.3.

Prognóza vývoje české ekonomiky

Celková populace v ČR se v počtu pracovních sil a jejich průměrném stáří nepochybně projeví v ekonomice. Způsobů, jimiž demografie promlouvá do ekonomiky, je celá řada. Zvýšení průměrného stáří pracovních sil může ovlivnit trend vývoje technologického pokroku, tedy produktivity práce. Pokud bychom uvažovali, že fond pracovních sil populace vyššího průměrného věku může být méně dynamický a kreativní, mělo by to negativní dopad na růst produktivity práce. Můžeme se domnívat, že vyšší relativní vzácnost pracovních sil (vůči

kapitálu)

může

být

nástrojem

k jejímu

efektivnějšímu

využití,

stimulem

technologického pokroku. Charakteristika životního cyklu spočívá ve vytváření si úspor na stáří během aktivního života a z nich si pak financovat svoje životní potřeby. Stárnutí populace tedy snižuje míru úspor, která ovlivňuje míru investic. Věková struktura populace ovlivňuje poměr práce a kapitálu. Za podmínek stejného množství kapitálu a klesajícího počtu pracovních sil nám také bude klesat objem produkce a množství kapitálu. Pokud

78

by došlo ke změně průměrného stáří pracovních sil, mohlo by to mít dopad na strukturu ekonomiky v daném odvětví. Stáří obyvatelstva bude také ovlivňovat strukturu poptávky. Dochází ke změně různých potřeb v průběhu životního cyklu. Pro názornost můžeme uvést, že lidé staršího věku mají vyšší výdaje na zdravotnictví oproti domácnostem v podobě rodin s dětmi. Rozhodující vliv na ekonomiku bude mít razantní pokles pracovních sil a není překvapivé, že čím horší tato varianta bude, tím pomalejší bude tempo růstu ekonomiky. V poslední dekádě rostla česká ekonomika v průměru o 3,4 procenta ročně. K prvnímu zpomalení dojde v letech 2015 - 2020 v souvislosti s odchodem silných ročníků z 50. let minulého století do důchodu. Tempo růstu ekonomiky by mělo zpomalit pod 2 procenta (po odhlédnutí od cyklického kolísání HDP). V další dekádě by se mělo tempo růstu potenciálního produktu8 ekonomiky opět mírně zvýšit, zhruba o 0,3 procentního bodu. Po roce 2025 se ale úbytek populace v produktivním věku začne projevovat velmi výrazně. V průběhu dvaceti let by mělo průměrné tempo růstu ekonomiky klesnout o 0,7 - 0,8 procentního bodu. Nejvýrazněji se demografické procesy projeví v letech 2040 - 2045, kdy by z trhu práce měli odcházet lidé narození v druhé silné populační vlně narození v 70. letech minulého století (tzv. Husákovy děti)9. Právě tento fakt je jádrem problému udržitelnosti průběžně financovaného důchodové systému.

8

Potenciální produkt - je nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality vstupů. Odpovídá optimálnímu (plnému) využití disponibilních zdrojů. Jedná se tedy o produkt při plné míře zaměstnanosti (resp. přirozené míře nezaměstnanosti). 9 Jako Husákovy děti se někdy zjednodušeně označují lidé narození v Československu na počátku 70. let 20. století. V té době vrcholila propopulační státní politika - stát dával rodičům k dispozici levné novomanželské půjčky.

79

Graf č. 30 - Populační pyramida České republiky z roku 2007 Nejpočetnější věková kategorie v grafu jsou Husákovy děti.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hus%C3%A1kovy_d%C4%9Bti dne 18.04.2012

80

5. sKarta Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR podepsalo smlouvu s vítězem obchodní soutěže o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Stala se jím Česká spořitelna, a.s., která začne od konce června 2012 vydávat karty sociálních systémů, tedy tzv. sKarty. sKarta je určena pro občany a není určena pro výplatu důchodů a nemocenské pojištění. Všichni příjemci nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti: rodičovského příspěvku přídavku na dítě příspěvku na bydlení podpory v nezaměstnanosti dávek v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením a řady dalších dávek Karta bude mít tři základní funkce: identifikační, autentizační a platební. Příjemcům dávky usnadní jejich čerpání, zjednoduší administrativu a sníží náklady státu. Bude možné s ní platit v obchodě, vybrat dávky z bankomatu nebo přeposílat peníze na soukromý účet. Karta umožní přesunout sociální dávky do bezhotovostního styku, takže oprávněný úředník bude moci okamžitě zjistit, které dávky pobírá jeden konkrétní člověk. Nad rámec zadávacích podmínek uvedených v obchodní soutěži bude zřízen informační portál pro podporu platebních funkcí karty, který oprávněným osobám zdarma poskytne detailní informace o stavu účtu a umožní sledování uskutečněných obratů. Pro zvýšení komfortu oprávněných osob byla také prodloužena doba platnosti karty na 4 roky.

81

Vydávání karet sociálních systémů bude zahájeno do 30. června letošního roku, očekává se, že v roce 2012 bude vydán nejvýše 1 mil. karet. Postup České spořitelny a.s. ohledně vydávání sKarty. ČS chce do 29.06.2012 dodat na Úřady práce několik tisíc karet, v průběhu července cca 20.000 karet a v srpnu 60.000 karet. Do konce roku 2012 by měl celkový počet karet být 900.000. Tabulka č.25 Odhad vydání sKaret ÚP - krajské pobočky Praha Příbram České Budějovice Plzeň Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové

Počet příjemců 69000 89000 55000 43000 33000 106000 44000 48000

ÚP - krajské pobočky Pardubice Jihlava Brno Olomouc Zlín Ostrava

Počet příjemců 47000 45000 100000 60000 52000 140000

ZDROJ: ČS, a.s.

5.1.

Základní informace o sKartě

-

sKartu budou vydávat úřady práce.

-

Informaci o tom, že si kartu může vyzvednout, zašle klientovi úřad práce dopisem.

-

Dostane ji každý, kdo bere některou ze sociálních dávek (kromě důchodů a nemocenského).

-

Příjemce dávky si může převést prostředky na kartě na jakýkoli účet v ČR.

-

Klient ji bude předkládat při každé návštěvě úřadu práce.

-

Vydání karty i vedení účtu je zdarma.

-

Ke každé sociální dávce je možný jeden výběr z bankomatu ČS zdarma nebo jeden bezhotovostní převod zdarma. Platba přes internet nelze provést.

-

Platba kartou v obchodě a možnost zjistit zůstatek účtu v bankomatu ČS budou také zdarma.

-

K účtu není podpisový vzor.

82

-

Fungovat bude jako normální platební karta, ale platit s ní budou muset povinně jen lidé, u nichž je podezření na zneužívání sociálních dávek.

-

S kartou nebude možné platit v baru nebo herně (neumožní to jejich terminály, které nebudou autorizované ministerstvem práce).

-

Na kartě bude uvedeno její číslo, jméno a příjmení držitele, identifikační číslo v systému Ministerstva a platnost karty.

ZDROJ: ČS, a.s.

V případě speciální karty, která bude sloužit jako průkaz osoby zdravotně postižené, bude navíc fotografie držitele, stupeň zdravotního postižení a datum narození. Lidem se zdravotním postižením nahradí sKarta původní průkazy (TP, ZTP a ZTP/P). S ní budou moci čerpat stejné výhody jako dnes při předložení papírového průkazu.

ZDROJ: ČS, a.s

Původní papírové průkazy zůstanou v platnosti do data uvedeného na zadní straně průkazky včetně výhod, které se na ně vážou, ale nejdéle do 31. prosince 2015. A to i tehdy, pokud mají vyznačenou platnost „trvale – bez omezení“. Po datu platnosti průkazky uvedeném na zadní straně je nutné se podrobit novému lékařskému posouzení zdravotního stavu, který se ovšem posuzuje již podle nových kritérií. 83

Závěr Problémy s uplatněním absolventů na trhu práce ovlivňuje zejména změna struktury českého průmyslu. V několika minulých letech došlo k obrovskému přeskupení požadavků na tomto trhu. Tradiční obory byly drasticky zredukovány nebo docela zmizely z určitých oblastí naší země. I když pomalu, přesto i vznikají nové pracovní příležitosti a s rozvojem techniky se objevují i nové obory. Jako doklad mizení pracovních příležitostí napříč různými obory hospodářství je vybráno několik nejvýraznějších případů. Oblast strojírenství. Poldi Kladno. Z gigantu zaměstnávajícího 20 tisíc dělníku zůstalo žalostné torzo. Samotná Poldi Kladno byla schopná ročně zaměstnat, až 400 absolventů SOU. Dnešní Poldi Kladno zaměstnává celkem 517 lidí a z toho je vyučených 311. Hornictví. Stejná oblast. Z oblasti kladenská se hornictví zcela vytratilo. Po uzavření dolů došlo, ke snižování počtu studentů v SOU se zaměřením na hornictví. Z údajů získaných ze statistického úřadu vyplývá, že těžebním průmyslu dochází k pravidelně snižování počtu pracovních příležitostí. Za sledované období v letech 2008 - 2010 došlo k poklesu téměř o 6 000 míst. Cukrovary. Společnost Eastern Sugar zrušila celkem 3 cukrovary a vrátila EU kvótu na produkci cukru, která činí 22,5% národní kvóty ČR. Tímto krokem ztratila naše republika soběstačnost v produkci cukru. Zrušení cukrovaru v Hrochově Týnci znamenalo ztrátu 150 pracovních míst. Neexistující provozy znamenají nejen snížení možností uplatnění nových absolventů, ale má rovněž značný dopad na zemědělství, kde rovněž dochází ke snižování jak současných pracovních míst, tak ke zmenšování příležitostí pro čerstvé absolventy. Textilní průmysl. V dlouhodobém pohledu zde rovněž dochází k významnému snižování pracovních příležitostí. Podle dat získaných ze Statistického úřadu jen v letech 2004 – 2008 došlo ke snížení o 24 tisíc pracovních míst. Jako příklad můžeme uvést OP Prostějov, který

84

dlouhodobě zaměstnával přes 12 tisíc lidí, ale v roce 2008 se dostal do ztráty vinou nekvalitního vedení. V roce 2010 zkrachoval a následně byl zrušen. Oblast elektroprůmysl. Velmi známá společnost ETA Hlinsko, která zásobuje nejen tuzemský trh svými výrobky spotřební elektroniky. Převádí z velké části výrobu do Číny. Společnost má v současnosti 171 zaměstnanců, ale zhruba třetinu zaměstnanců hodlá nyní propustit. Jedná se o podnik, který před 25 lety zaměstnával až 2000 zaměstnanců. Na těchto názorných příkladech je vidět, že ve většině tradičních oborů dochází k poklesu potenciálu pracovních příležitostí pro čerstvé absolventy. V průběhu let došlu k polarizaci českého průmyslu, který je nyní velmi úzce svázán s ekonomikou sousedního Německa. Dalším faktorem negativně ovlivňujícím trh práce pro čerstvé absolventy, zejména s nižším vzděláním, je černý trh práce s nelegálními zahraničními dělníky. Ti nejen zabírají pracovní příležitosti, ale zároveň devalvují trh práce, protože pracují za mnohem nižší mzdu. Podle současné situace a signálů ve společnosti lze očekávat, že budoucí vývoj české ekonomiky bude spíše pozvolný a dojde ke zpomalení tempa růstu HDP. Je nutné počítat s tím, že s podobným problémem se v budoucnu bude potýkat s největší pravděpodobností celá eurozóna. Stát snažící se o zlepšení komfortu občanů, nejen pracujících ale i nezaměstnaných, přišel s ojedinělým projektem pro vyřešení problémů s vypláceném sociálních dávek. sKarta jako nový produkt na trhu má přinést nejen úsporu státu při vynaložení nákladů na výplatu sociálních dávek, ale pro obyvatelstvo časovou úlevu, jednoduchost a rychlost pro jejich výplatu. Zároveň lze sKartu chápat jako nástroj boje proti podvodům s vyplácením sociálních dávek a prací načerno, ale také jako velmi účinný nástroj pobídky pro znovu získání práce.

85

Seznam použité literatury 1. BURDOVÁ J., CHOMOUTOVÁ D., Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním, vyd. 2011 2. FLEK V., MAREK D., NIEDERMAYER L., SOBÍŠEK P., Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce, vyd. Praha - Listopad 2011 3. HOŘEJŠÍ B., SOUKUPOVÁ J., MACÁKOVÁ L., SOUKUP J., Mikroekonomie, vyd. Management Press, 2010. ISBN 978- 80-7261-218-5 4. MACÁKOVÁ L, a kolektiv: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz, vyd. Melandrium 2007. ISBN 978-80-86175-57-7 5. REVANDA , Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. doplněné Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4 6. RUSMICHOVÁ L, SOUKUP J. a kolektiv: Makroekonomie – Základní Kurz, vyd. Melandrium 2002. ISBN 80- 86175-24-3 7. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie, vyd. Nakladatelství Svoboda Praha 1995. ISBN 80-205-0494-X

Elektronické zdroje: http://www.primat.cz/vse/predmety/ekonomie-q1312/grafy-z-holmana-m8189/#primat dne 30. 11. 2011 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#H.E dne 30.01.2012 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#H dne 30.01.2012 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#E dne 12.02.2012 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#L dne 12.02.2012 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#M dne 18.02.2012

86

http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#N dne 18.02.2012 http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStran ky=5.1.05#RTV dne 22.02.2012 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 dne 15.03.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Hus%C3%A1kovy_d%C4%9Bti dne 18.04.2012

Seznam grafů Graf č. 1: Individuální nabídka práce

strana 7

Graf č. 2: Poptávka po práci

strana 9

Graf č. 3: Rovnováha na trhu práce

strana 10

Graf č. 4: Monopson

strana 12

Graf č. 5: Mzdový práh

strana 13

Graf č. 6: Počty nezaměstnaných se základním a bez vzdělání

strana 25

Graf č. 7: Počty absolventů škol 2004 - 2010

strana 26

Graf č. 8: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k dubnu

strana 29

Graf č. 9: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k září

strana 30

Graf č.10:Počet absolventů středního vzdělání s výučním listem

strana 36

Graf č. 11: Přehled absolventů oborů E+H

strana 37

Graf č. 12: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů SOU kategorie E a H

strana 38

Graf č. 13: Přehled absolventů oborů E

strana 40

Graf č.14: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů skupiny oborů kategorie E

strana 42

Graf č.15: Přehled absolventů oborů H

strana 43

Graf č. 16: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů skupiny H

strana 44

Graf č.17: Přehled absolventů oborů L0/L5

strana 48

Graf č.18: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů oborů kategorie L0/L5

strana 50

Graf č.19: Přehled absolventů oborů kategorie L/0

strana 52

Graf č.20:Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů SOU kategorie L0

strana 53

Graf č.21: Přehled absolventů oborů kategorie L/5

strana 55

Graf č.22: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů kategorie L5

strana 56

Graf č.23: Přehled absolventů oborů kategorie M

strana 59

Graf č.24: Vývoj nezaměstnanosti absolventů SOŠ kategorie M

strana 60

87

Graf č.25: Přehled absolventů oborů kategorie N

strana 64

Graf č.26: Vývoj nezaměstnanosti absolventů VOŠ - kategorie N

strana 65

Graf č.27: Přehled absolventů oborů kategorie T

strana 68

Graf č.28: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů - kategorie T

strana 70

Graf č.29: Odhad počtu obyvatel

strana 79

Graf č.30: Populační pyramida České republiky z roku 2007

strana 81

Seznam tabulek Tabulka č.1: Zásadní rozdíly v metodice mezi MPSV a ČSÚ

strana 17

Tabulka č.2: Počty absolventů bez vzdělání a se základním vzděláním

strana 25

Tabulka č.3: Počty absolventů škol 2004 – 2010

strana 27

Tabulka č.4: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k dubnu

strana 28

Tabulka č.5: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol k září

strana 30

Tabulka č.6: Počet nezaměstnaných absolventů (v tis.)

strana 31

Tabulka č.7: Podíl celkové nezaměstnanosti (v %)

strana 31

Tabulka č.8: Míra nezaměstnanosti absolventů podle kategorií vzdělání

strana 34

Tabulka.č.9: Počet absolventů E+H

strana 36

Tabulka.č.10: Přehled nezaměstnanosti absolventů kategorie E

strana 41

Tabulka č.11: Přehled nezaměstnanosti absolventů kategorie H

strana 46

Tabulka č.12: Počet absolventů L0/L5

strana 47

Tabulka č.13: Přehled o nezaměstnanosti absolventů: SOU kategorie L0/L5

strana 51

Tabulka č.14: Přehled o nezaměstnanosti absolventů: SOU kategorie L0

strana 54

Tabulka č.15: Přehled o nezaměstnanosti SOU kategorie L5

strana 57

Tabulka č.16: Počet absolventů M

strana 58

Tabulka č.17: Přehled o nezaměstnanosti absolventů SOŠ kategorie – M

strana 62

Tabulka č.18: Počet absolventů N

strana 63

Tabulka č.19: Přehled o nezaměstnanosti absolventů VOŠ - kategorie N

strana 66

Tabulka č.20: Počet absolventů T

strana 67

Tabulka č.21: Přehled o nezaměstnanosti absolventů VŠ - kategorie T

strana 69

Tabulka č.22: Kódy tříd v jednotlivých kategoriích VŠ

strana 69

Tabulka č.23: Úhrnná plodnost podle Projekce 2009 a 2003

strana 76

88

Tabulka č.24: Naděje dožití při narození podle Projekce 2009 a 2003

strana 76

Tabulka č.25: Saldo zahraniční migrace podle Projekce 2009 a 2003

strana 77

Tabulka č.26: Odhad vydaní sKaret

strana 83

89

Analýza vývoje na trhu práce v České republice

Recommend Documents