Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Konkurence na trhu mobilních operátorů v České republice Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová
Jakub Škoda
Brno 2010
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat Mgr. Ing. Pavlíně Balcarové za pomoc při zpracování mé bakalářské práce a za poskytnutí velmi cenných rad a připomínek.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Konkurence na trhu mobilních operátorů v České republice vypracoval samostatně dle pokynů vedoucí práce s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 3.1.2011
__________________
Abstract Škoda, J. Competition in the market of mobile operators in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendelu in Brno, 2010. This bachelor thesis deals with competition in the market of mobile operators, compared with data obtained by individual Member States of the European Union, in order to evaluate the position of Czech consumers and influence the regulation of Czech consumers. Keywords Mobile operator, prices per call, regulatory authority, competition, regulation.
Abstrakt Škoda, J. Konkurence na trhu mobilních operátorů v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá konkurencí na trhu mobilních operátorů, pomocí získaných dat porovnává jednotlivé členské státy Evropské unie, s cílem vyhodnotit postavení českých spotřebitelů a vlivu regulací na české spotřebitele. Klíčová slova Mobilní operátor, ceny za volání, regulační orgán, konkurence, regulace.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod, cíl práce a metodika 1.1
Úvod ...........................................................................................................7
1.2
Cíl práce a metodika ..................................................................................7
Přehled literatury 2.1
4
5
9
Vymezení konkurence............................................................................... 9
2.1.1
Dokonalá konkurence ....................................................................... 9
2.1.2
Nedokonalá konkurence ..................................................................10
2.2
3
7
2.1.2.1
Monopol
10
2.1.2.2
Monopolistická konkurence
11
2.1.2.3
Oligopol
12
Regulace trhu ........................................................................................... 13
2.2.1
Důvody a cíle regulace ..................................................................... 14
2.2.2
Nástroje regulace ............................................................................. 15
2.2.3
Cenová regulace ............................................................................... 15
Mobilní operátoři na českém trhu
17
3.1
Telefónica O2 ........................................................................................... 17
3.2
T-Mobile...................................................................................................18
3.3
Vodafone ..................................................................................................18
3.4
U:fon ........................................................................................................ 19
Regulace telekomunikací
20
4.1
Regulace telekomunikací na národní úrovni ......................................... 20
4.2
Regulace telekomunikací ze strany Evropské unie ................................. 21
Vlastní práce
23
5.1
Aktuální situace mobilních operátorů v ČR ........................................... 23
5.2
Mobilní terminační poplatky jako způsob ovlivnění koncové ceny ....... 26
5.3
Maximální roamingové stropy stanovené Evropskou komisí................. 31
5.4
Průměrné ceny za volání v jednotlivých státech EU .............................. 32
Obsah 5.5
6
Vývoj cen během let 2007–2009............................................................ 36
5.6 Hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů prostřednictvím asociace ECTA ................................................................................................................. 42 6
Závěr
47
7
Použitá literatura
49
8
Seznam tabulek
51
9
Seznam grafů
52
10 Přílohy
53
Úvod, cíl práce a metodika
7
1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1 Úvod Od pradávna spolu lidé komunikují či dorozumívají, aby si mezi sebou sdělili informace, různé myšlenky, názory, apod. Naši předci využívali pouze ústní komunikaci. Aby se mohli na čemkoli domluvit, museli si hledět do očí. Postupem času došlo k rozšíření komunikace i na dálku formou dopisního papíru anebo přes nejrůznější druhy médií. Dnes se k dálkové komunikaci nejčastěji využívá elektronické techniky v podobě mobilních přístrojů, počítačů, a s tím spojených e-mailů nebo v posledních letech velmi rozšířená komunikace na messengerech Icq a Skype. Mobilní komunikace zahrnuje především volání a psaní krátkých textových zpráv. V České republice tyto služby nabízí 4 mobilní operátoři Telefónica O2, TMobile, Vodafone a U:fon. Již 19 let uplynulo od vzniku prvního mobilního operátora s názvem Eurotel (dnes Telefónica O2), který na trh vstoupil v září 1991. Formou televizní reklamy jsou lidé zahlceni různými nabídkami operátorů působících na českém trhu, a tudíž v současné době snad neexistuje člověk, jenž by neznal slovo mobil. V počátcích mobilní komunikace měli mobilní telefon je bohatí podnikatelé, nyní jsou však tímto přístrojem vybaveni i desetileté děti. Statistiky hovoří jasně1, když v České republice připadají na jednu domácnost zhruba dva telefonní přístroje, v naší šestičlenné domácnosti funguje 7 mobilních telefonů. Mobilní telefon už zdaleka neslouží pouze k volání, jak tomu bylo v počátku 90. let. Posílání krátkých textových zpráv (SMS), multimediálních zpráv (MMS) nebo například připojení k internetu, to jsou služby dnešního světa. Telefon je využíván i jako multimediální zařízení, kdy umožňuje přehrávání hudby a zachycení okamžiků pomocí vestavěných fotoaparátů. Nejnovější modely jsou vybaveny GPS modulem, který slouží jako navigace.
1.2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení dopadů regulace trhu mobilních operátorů na českého spotřebitele. Nejprve je vhodné v přehledu literatury definovat pojem konkurence, její rozdělení a typy, dále také vymezit pojem regulace včetně nástrojů a možností regulace. Nejdůležitější částí bude shromáždit data týkající se českého trhu mobilních operátorů a pomocí nich určit tržní podíly jednotlivých operátorů a jejich vzájemné postavení. Neméně důležitou částí ba-
1
Data Českého statistického úřadu
Úvod, cíl práce a metodika
8
kalářské práce je analyzovat regulaci českého trhu mobilních operátorů na národní úrovni, ale také se nesmí zapomenout na regulaci ze strany Evropské unie. Nakonec bude provedeno srovnání České republiky se státy Evropské unie v rámci cen za volání a jejich vývoj v posledních letech a vyhodnocena pozice českého spotřebitele.
Přehled literatury
9
2 Přehled literatury 2.1 Vymezení konkurence Konkurenci neboli hospodářskou soutěž považujeme za základní mechanismus tržní ekonomiky jednoznačně zvyšující výkonnost daného hospodářství. Macáková (2007) definuje tržní konkurenci jako proces, v němž se střetávají různé zájmy daných subjektů na trhu. Pokud se jedná o střetávání nabídky s poptávkou, pak Macáková (2007) hovoří o tzv. konkurenci napříč trhem. Výrobci na straně nabídky chtějí veškerou svoji produkci prodat s maximálním ziskem, spotřebitelé, kteří jsou na straně poptávky, na druhou stranu chtějí uspokojit své potřeby co nejlevnější koupí. Dále se zmiňuje o konkurenci na straně poptávky, kde se střetávají zájmy jednotlivých spotřebitelů, kteří chtějí nakupovat co nejvíce zboží za velmi nízké ceny na úkor ostatních. Z pohledu ekonomů je nejzajímavější konkurence na straně nabídky, kde se jedná o boj mezi jednotlivými výrobci působícími na trhu, jenž chtějí prodat co největší množství výrobků za takových podmínek, které vedou k maximalizaci jejich zisku. Tato konkurence má velký význam především pro spotřebitele, kteří na trhu mohou volit mezi mnoha výrobky a službami a upřednostňovat tak jednotlivé dodavatele z hlediska jejich ceny a kvality. Dopady této konkurence na samotné firmy jsou jasně vyvoditelné, snaží se o zvyšování tržního podílu, vytváření většího zisku pomocí snižování nákladů, diferencování výrobku od ostatních firem a různé inovace. Z hlediska různých podmínek, které výrobci působící na trhu mají, rozlišujeme dokonalou a nedokonalou konkurenci.
2.1.1
Dokonalá konkurence
Dokonalá konkurence dle Soukupové (1999) představuje v rámci teorie firmy jeden z nejstarších a nejpropracovanějších modelů tržních struktur. Model je vytvořen na základě následujících předpokladů: • Na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví. • Všechny statky jsou homogenní. • Na všechny trhy je volný vstup a výstup. • Všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trhu. • Firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku. • Firmy mají volný přístup k informacím a technologii.
Přehled literatury
10
Tyto předpoklady mohou existovat, nicméně v realitě nejsou splněny. Význam modelu slouží pro základní pochopení fungování trhu. Od něj jsou odvozovány další tržní modely. Soukupová (1999) ve své knize uvádí, že dokonale konkurenční firma může být někdy označována jako „price taker“, přeloženo jako firma přebírající cenu (tzv. cenový příjemce). Z toho vyplývá, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů exogenní (daná zevnějšku). Jinými slovy firma ceny nemůže ovlivnit. Její samotné rozhodování pak spočívá ve volbě objemu výstupu, které chce prodat a množství vstupů, jež nakoupí. S dokonalou konkurencí na trhu se setkáváme zřídka, jako její příklad si můžeme přestavit trh s pšenicí.
2.1.2
Nedokonalá konkurence
Hlavním znakem nedokonalé konkurence je, že firma na trhu vyrábí identifikovatelný produkt. Pokud je porušen jeden z předpokladů dokonalé konkurence můžeme hovořit o konkurenci nedokonalé. Obecně lze považovat nedokonalou konkurenci za trh, kde alespoň jeden prodávající může ovlivnit tržní cenu. Podle Macákové (2007) se mezi hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence řadí nákladové podmínky a bariéry konkurence. U nákladových podmínek hovoří Macáková (2007) o existenci tzv. úspor z rozsahu. Jde zejména o fakt, že u velkého vyráběného množství, klesají průměrné náklady a velké firmy můžou takto snižovat cenu svých výrobků. Z této teorie pak vyplývá, že pokud velké firmy využívají úspory z rozsahu, vyrábějí levněji než menší konkurenční firmy a mohou tyto své soupeře vytlačit z trhu. Druhou příčinou vzniku nedokonalé konkurence jsou bariéry, jež vedou ke snížení počtu firem v daném odvětví. Můžeme lze uvést právní restrikce (ochranné známky, patenty, apod.) a diferenciaci produktů, což znamená odlišnost výrobků od konkurence. Mezi ostatní faktory vedoucí k nedokonalosti trhu uvádí Macáková (2007): nedostatečné informace tržních subjektů, vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jediné firmy, zásahy státu do tržního mechanismu, politické okolnosti. Na straně nabídky v rámci nedokonalé konkurence rozlišujeme monopol, monopolistickou konkurenci a oligopol.
2.1.2.1
Monopol
Monopol definujeme jako trh pouze s jedním nabízejícím, jednou firmou, která nemá žádné konkurenty v daném odvětví. Frank (1995) charakterizuje monopol jako tržní strukturu, v níž prodávající obsluhuje celý trh a jeho produkt nemá žádné blízké substituty. Jak se může stát, že je na daném trhu pouze jedna firma? Odpověď je jednoduchá: firmy na tento trh vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Druhá z možností, že nemohou, je způsobena překážkami vstupu do odvětví, které se
Přehled literatury
11
stávají zdrojem monopolní síly. Jako hlavní překážky vstupu do odvětví Soukupová (1999) uvádí: • Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka. Firma ale realizuje zisk, protože je cena vyšší než průměrné náklady. Pokud na trh dodává svou produkci pouze jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby poptávku uspokojovalo více menších firem, mluvíme o přirozeném monopolu2. Přirozený monopol se vyznačuje rychle klesajícími průměrnými fixními náklady, které byly z počátku velmi vysoké. • Druhou překážkou vstupu do odvětví je výlučná kontrola významných zdrojů. Frank (1995) ve své knize uvádí jako příklad monopolní postavení společnosti deBeers Diamond Mines’, která měla výlučnou kontrolu nad většinou světových zásob přírodních diamantů. • Monopol nemusí vzniknout jen přirozeně, může se vytvořit i uměle v důsledku mimotržních okolností, velmi často to bývá v důsledku zásahu státu do ekonomiky. Stát udělí určité firmě výsadní právo vyrábět a prodávat statek na daném trhu, jediné co firma musí udělat je přijmout regulační opatření týkající se jejího podnikání. • Další bariérou vstupu do odvětví jsou právní restrikce, zejména patenty a ochranné známky.
2.1.2.2
Monopolistická konkurence
Monopolistická konkurence se dá považovat za nejslabší formu nedokonalé konkurence. Z názvu vyplývá, že je to skloubení jak monopolu, tak dokonalé konkurence. Za základní znaky modelu monopolistické konkurence Soukupová (1999) považuje: • Velký počet výrobců na trhu, jejichž produkty jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem a jejich mobilita mezi jednotlivými trhy patří mezi charakteristické rysy právě dokonalé konkurence. Soukupová (1999) konstatuje, že velký počet firem v odvětví způsobuje předpoklad každé firmy, že rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní v potaz, čili její činnost je na chování ostatních firem nezávislá. • Dalším důležitým rysem monopolistické konkurence je diferenciace produktu, který na druhou stranu porušuje jeden ze základních předpokladů dokonalé konkurence. Můžeme tvrdit, že v rámci svého produktu má firma monopolní postavení a v některých případech si stanoví cenu sama. Ovšem zmíněný vysoký počet firem způsobuje velmi malou diferenciaci mezi produkty, z níž plyne i velmi malá cenová diferenciace.
2
Přirozený z důvodu, že k jeho vzniku vedou přirozené síly konkurence.
Přehled literatury
12
• Posledním znakem je možnost vstupu do odvětví nebo výstupu z odvětví. Oproti dokonalé konkurenci zde existují zanedbatelné bariéry vstupu, kterými mohou být výdaje na podporu prodeje apod., jež by nově vstupující firmy na dokonale konkurenční trh měly překonat Frank (1995) monopolistickou konkurenci analyzuje pomocí modelu vytvořeného Edwardem Chamberlinem, který definuje „výrobkovou skupinou“ jako skupinu firem vyrábějící podobné statky. Aby mohla být vytvořena výrobková skupina, je potřeba třech předpokladů: velký počet firem vyrábějících diferencovaný produkt, rozhodovací nezávislost firem a totožnost nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině.
2.1.2.3
Oligopol
Oligopol můžeme charakterizovat jako tržní strukturu na straně nabídky, která se vyznačuje zejména malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti na jejich rozhodování. Obecně lze říci, že prodávající při určování ceny a výstupu vzájemně zvažují jednání druhé strany. V praxi existuje řada modelů oligopolu, jenž se navzájem liší zejména předpoklady o chování konkurenčních firem. Soukupová (1999) uvádí tři následující předpoklady: • Relativně malý počet výrobců v odvětví. V některých případech se dokonce jedná o duopol. Ten nastává, pokud si trh rozdělí dvě firmy. V jiných případech může na trhu působit blíže neudaný počet stejně silných firem či například může být jedna z firem v dominantním postavení apod. • Charakter vyráběného produktu může být jednak homogenní nebo také diferencovaný. V případě homogenního produktu, nabízí firmy víceméně stejný produkt (můžeme též nazvat čistý). Jako příklad si můžeme uvést ropu, čpavek nebo ocel. Pokud hovoříme o diferencovaném produktu je spotřebiteli chápán jako výrobek odlišný. Když pomineme vlastnosti samotného produktu, tak zde velkou roli hraje také image značky a marketing. • Neméně důležitým charakteristickým rysem jsou bariéry vstupu, které znemožňují příchod nových firem. Zde se jedná zejména o úspory z rozsahu, náklady na diferenciaci produktu, právní restrikce apod. Smluvní (koluzivní) oligopol, též nazýváme kartel. Vzniká na trhu, kde působí několik firem prodávajících podobné či zcela stejné výrobky za srovnatelné ceny. Tyto firmy se dohodnou a uzavřou mezi sebou tzv. koluzivní dohody o rozdělení trhu a stanovení monopolní ceny. „Cílem kartelu je maximalizace celkového zisku daného odvětví, ten se může vyjádřit jako rozdíl mezi celkovými příjmy kartelu a úhrnem celkových nákladů všech jeho členů“ uvádí Soukupová (1999). Další dva modely oligopolu jsou Cournotův model a Bertrandův model, které předpokládají dvě navzájem si konkurující firmy vyrábějící homogenní produkt. Je důležité zmínit, že tyto firmy neberou v úvahu reakci ostatních na svá
Přehled literatury
13
rozhodnutí. Frank (1995) uvádí, že firmy v Cournotově modelu předpokládají, že jejich konkurenti budou pokračovat ve výrobě na dosavadních úrovních výstupu, obecně řečeno: firma 1 nebude reagovat na rozhodnutí o velikosti produkce firmy 2. V Bertrandově modelu se nejedná o množství, ale o cenu. Firma 1 při změně ceny předpokládá konstantní cenu za produkt u firmy 2. Modely Stackelbergův a oligopol s cenovým vůdcem patří mezi modely s odhadovanými reakcemi konkurentů. Stackelbergův model je podobný jako model Cournotův, ale bere v úvahu reakci konkurenční firmy při zvýšeném množství. Oligopol s cenovým vůdcem Soukupová (1999) charakterizuje jako situaci, v níž jedna firma stanoví cenu, a ostatní firmy tuto cenu přebírají. Firma stanovující cenu se nazývá dominantní firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv. konkurenčním okraji, které nemohou ovlivnit trh svými rozhodnutími o výstupu či ceně. Model se zalomenou poptávkovou křivkou a modely oligopolu založené na teorii her, na rozdíl od výše zmíněných, nepředpokládají homogenní produkt. U modelu se zalomenou poptávkovou křivkou se Soukupová (1999) zmiňuje, že u firmy vyrábějící diferencovaný produkt, existuje předpoklad: pokud by firma snížila cenu, ostatní by ji následovaly. Pokud by však firma cenu zvýšila, ostatní by zůstaly u své dosavadní ceny. Teorie her se používá jako alternativní a v podmínkách strategického rozhodování firem vhodnější nástroj pro analýzu oligopolního trhu.
2.2Regulace trhu Existuje mnoho způsobů jak chápat regulaci, obvykle jí však autoři spojují s činností vlády. Samuelson (1995) tvrdí, že regulace spočívá v pravidlech či zákonech, které vydává vláda a zejména slouží k vyvolání změny nebo ovlivnění aktivit ekonomických podniků. Baldwin a Cave (1999) definují regulaci jako činnost, která omezuje chování a zabraňuje vzniku některých nežádoucích aktivit a ve své knize uvádějí tři způsoby, jakými lze pojem regulace chápat. • Regulace jako konkrétní sada příkazů. Jedná se o nejužší pojetí, kdy orgán stanovený vládou vyhlásí soubor závazných pravidel, které má za úkol kontrolovat. Jako příklad zde autoři uvádějí právní předpisy pro ochranu zdraví při výkonu práce, které vydal Úřad pro zdraví a bezpečnost3. • V druhém případě se jedná o širší význam a v podstatě jde záměrný vliv státu, jenž vydává opatření týkající se průmyslového a sociálního chování. Jinými slovy reguluje chování jak firem, tak obyvatel, prostřednictvím různých nařízení či zákazů, např. daně a dotace.
3
Přeloženo Health and Safety Executive.
Přehled literatury
14
• U třetího, v pojetí nejširšího, významu se regulace chápe jako všechny formy společenské kontroly nebo vlivu. Jedná se o všechny mechanismy ovlivňující chování veškerých subjektů, nezáleží, zda jsou regulační účinky úmyslné nebo jsou určeny pro vedlejší cíle. Vláda České republiky dělí regulaci do tří kategorií (ekonomická, sociální a administrativní), zatímco Samuelson (1995) hovoří pouze o dvou formách regulace, když nebere v potaz regulaci administrativní. Pojem ekonomická regulace chápeme jako ovlivňování určitého odvětví prostřednictvím cen, druhů vyráběných produktů, podmínek vstupu a výstupu a standardů služeb. Příklady ekonomické regulace uvádí Samuelson (1995) jako korigování veřejně prospěšných podniků4 a regulace smíšená v části terciárního sektoru (nejčastěji doprava, televize, rozhlas). Vláda ČR (2010) mluví o sociální regulaci jako o formě regulace, která vznikla později než ekonomická. Jedná se o vládní aktivity spojené především s ochranou zdraví a bezpečnosti pracujících resp. spotřebitelů. Třetí formu regulace zmiňuje Vláda ČR (2010) regulaci administrativní, jedná se o různé písemnosti a úřední formality, z kterých vláda shromažduje informace a poté ovlivňuje hospodářská rozhodnutí.
2.2.1
Důvody a cíle regulace
Slaný a Žák (1999) uvádí následující důvody pro regulaci v rámci tržního mechanismu. • Přirozené veřejné potřeby (obrana, právo, administrativa). • Vlády přejímají odpovědnost za uspokojení minimálních základních potřeb (sociální konsensus). • Snaha o potvrzení, že trh bere na vědomí výdaje vlád v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti a ochraně životního prostředí (vychází přitom ze skutečnosti, že vládní regulace je nezbytná, neboť trhy jsou nedokonalé, existuje nebezpečí monopolizace a tím i možnosti tohoto monopolního postavení zneužívat). Pavlát a Kubíček (2010) řadí mezi obecné důvody regulace trhu: ochranu spotřebitele, omezení síly oligopolu a monopolu, ochranu veřejnosti před kriminalitou a omezení negativních důsledků externalit. Je vhodné ještě zmínit cíle regulace, které by měly být dosaženy. Slaný a Žák (1999) uvádí ve své publikaci 3 cíle, jež má sledovat vládní regulace, jak na makroúrovni, tak v mikroekonomii. • Poskytnutí nezbytných pravidel hry, které dají jak výrobcům, tak i spotřebitelům důvěru ve fungování trhu. • Zajištění přístupu k potřebným informacím pro všechny zúčastněné.
4
Např. telefon, elektřina, voda.
Přehled literatury
15
• Podporování soutěživosti – konkurence.
2.2.2
Nástroje regulace
Nástroje, které obvykle využívají orgány regulace, třídí Pavlát a Kubíček (2010) dle následujících kritérií. • Podle charakteru nástrojů, rozlišují nástroje ekonomické a nástroje mimoekonomické (nástroje právní regulace). • Podle časového horizontu jejich působení jsou to nástroje s krátkodobým, střednědobý nebo dlouhodobým účinkem. • Podle způsobu jejich vlivu, tj. podle toho, jestli působí bezprostředně nebo zprostředkovaně, lze rozlišit nástroje přímé a nepřímé. • Podle četnosti jejich využívání, rozlišují nástroje využívané standardně a nástroje využívané mimořádně. • Podle intenzity jejich působení, rozlišují účinnější a méně účinné nástroje. Pokud se budeme zabývat nástroji sloužící k regulaci monopolu, tak Macáková (2007) zmiňuje: zvýšení daní, jenž vede ke snížení zisku monopolů. Cenovou regulaci představující centralizované stanovení ceny konkrétních výrobků (cenová regulace bude zmíněna v následující kapitole). Mezi další nástroje usměrňující činnost monopolu Macáková (2007) řadí: státní vlastnictví, antitrustové zákony5 (omezují monopoly tím, že zakazují určité konkrétní chování firem) a ekonomickou regulaci, o které již bylo zmíněno v kapitole 2.2.
2.2.3
Cenová regulace
Ještě než budeme zkoumat cenovou regulaci podrobněji, zmíníme se o dalších oblastech regulace. Slaný a Žák (1999) hovoří dále o regulaci vstupu do profese, regulaci uvádění výrobků na trh a o regulaci mezd. Zmiňují však, že nejzávažnějším problémem, nejen v české ekonomice, je regulace cen. Cenová regulace, jak uvádí Slaný a Žák (1999), je soustředěna do oblastí regulace přirozených monopolů, regulace sociální6 a regulace z důvody ochrany životního prostředí. Slaný a Žák (1999) dále zmiňují způsoby, jimiž stát zasahuje do vytváření cen. • Stanovení ceny. Úředně stanovené ceny jsou buď maximální, minimální nebo pevné. Maximální stanovené ceny jsou takové, které nelze překročit, zatímco minimální stanovené ceny už nelze dále snížit. Ceny pevné nelze měnit. K úředně stanoveným cenám může být také stanoveno pásmo, ve kterém se mohou ceny pohybovat.
5 6
V České republice v této oblasti působí Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Jako příklad můžeme uvést: jízdné ve veřejné dopravě, léky a zdravotnické výrobky, nájemné.
Přehled literatury
16
• Věcné usměrňování cen. Jedná se o usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky při sjednávání cen. Těmito podmínkami autoři Slaný a Žák (1999) rozumí: maximální rozsah možného zvýšení cen ve vymezeném období, určení maximálního podílu zvýšení cen vstupů, jež je možné do cen promítnout a stanovení závazného postupu při tvorbě cen. • Časově usměrňované ceny. Jinými slovy hovoříme o usměrňování cenových pohybů v čase, které je založeno na stanovení závazných lhůt po úpravy cen a spočívá v určení: minimálního časového předstihu pro uvažované zvýšení cen, minimální lhůty, po jejímž uplynutí lze uvažované zvýšení uskutečnit, a časového omezení opětovného zvýšení cen. • Cenové moratorium. Autoři tento způsob regulace považují za nejdrastičtější. Cenové moratorium je časově omezený zákaz zvyšování cen na dobu šesti měsíců a je v zákoně připraveno pro krizové situace vývoje ekonomiky.
Mobilní operátoři na českém trhu
17
3 Mobilní operátoři na českém trhu Mobilní operátoři jsou telefonní společnosti poskytující svým zákazníkům mobilní telefonní služby. K provozování své činností na území České republiky musí mobilní operátoři zakoupit licenci od státu. Na našem území působí čtyři mobilní operátoři: Teléfonica O2, T-Mobile, Vodafone a MobilKom. První tři zmínění: Teléfonica O2, T-Mobile a Vodafone působí v pásmu GSM7, které je takovým nejpopulárnějším standardem na světě. GSM umožňuje mezinárodní volání prostřednictvím roamingových smluv uzavřených mezi mobilními operátory. Navíc tito tři operátoři mají v České republice významnou tržní sílu. Nováček na našem trhu MobilKom v pásmu GSM nepůsobí, své mobilní služby provozuje na frekvencích 410 až 430 MHz. ČTÚ (ČTU, 2008) ho považuje za podnik se zanedbatelným tržním podílem. Je ale třeba si představit čtyři zmíněné operátory blíže.
3.1 Telefónica O2 Telefónica O2 Czech republic patří do nadnárodní skupiny mobilních operátorů se stejným názvem Telefónica O2. Mobilní operátor O2 (O2, 2006b) vznikl v České republice v roce 2006, sloučením dvou subjektů Českého Telecomu a Eurotelu. Právně byla společnost Telefónica O2 zapsaná do obchodního rejstříku 1. července 2006. Český Telecom (O2, 2006b) byla česká státní telekomunikační společnost založená k 1. lednu 1993 provozující pevné telefonní linky, zatímco společnost Eurotel byl první mobilní operátor u nás, který nabízel mobilní, datové a telefonní služby společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o. Úspěšnost Telefóniky O2 na českém trhu je velmi vysoká, neboť podle tržeb8 ji v posledních letech řadíme do první desítky nejvýznamnějších českých firem. Dále můžeme zmínit, že Telefónica (O2, 2006a) je předním integrovaným telekomunikačním operátorem na českém trhu. V současné době provozuje okolo sedmi miliónů mobilních a pevných linek, což z ní dělá jednoho z vedoucích poskytovatelů plně konvergentních služeb na světě. Nejen, že nabízí nejucelenější hlasové a datové služby v České republice, velkou pozornost také věnuje využití růstového potenciálu především v datové a internetové oblasti. V současné době společnost provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť včetně sítí 3. generace. Datová síť UMTS9 umožňuje přenos dat, videa, obrazu
Globální systém pro mobilní komunikaci Zdroj: http://www.czechtop100.cz/ 9 UMTS (Universal Mobile Telecommunication Systém) je 3G systém standardu mobilních telefonů, byl vytvořen jako nástupce GSM systému. 7
8
Mobilní operátoři na českém trhu
18
a hlasu, nesmíme zapomenout ani na ICT služby10, jenž Telefónica O2 Czech Republic poskytuje.
3.2T-Mobile Samotný počátek společnosti se datuje již do roku 1996, kdy začala provozovat svou činnost firma RadioMobil pod obchodním názvem Paegas. Paegas jako první operátor nabídl také předplacené služby, které jsou v dnešní době nedílnou součástí nabídky všech operátorů, využívané především mladší generací. V roce 2002 došlo ke změně názvu na T-Mobile (T-Mobile, 2004-2010), když se konsorcium CMobil B.V. stalo majoritním akcionářem. Nynější obchodní název T-Mobile Czech republic, a. s. byl přijat o rok později. T-Mobile (T-Mobile, 2004–2010) je nadnárodní skupina operátorů mobilních telefonních sítí, vlastněná německou korporací Deutsche Telekom, která rozšiřuje své působení skupováním operátorů v jednotlivých zemích. T-Mobile svým zákazníkům nabízí služby, jakými jsou SMS, MMS, data (GPRS11, GE12), datovou síť 4G a také různé hlasové služby. Za zmínku ještě stojí, že finančně podporuje sport, je oficiálních sponzorem české fotbalové reprezentace. Kromě sportu se společnost T-Mobile angažuje také v oblasti hudby, a to především provozováním hudebního serveru t-music, který uživatelé ocení především díky databázi hudebních interpretů, hitparádou chart nebo řadou komunitních funkcí, mezi něž patří sestavování vlastních playlistů či komunikace s ostatními hudebními fanoušky.
3.3Vodafone Podobně jako u mobilních operátorů Telefónica O2 a T-Mobile došlo i u Vodafonu k přejmenování společnosti. Jak uvádí Vodafone na svých webových stránkách (Vodafone, 2010): vše začalo v roce 2000, když na český trh vstoupil Český mobil, a. s. pod značkou Oskar. Stal se prvním mobilním duálním operátorem, protože svou činnost provozoval ve dvou GSM sítích: 900, resp. 1800 Mhz. V červnu 2005 se Oskar stal členem rodiny Vodafone a o rok později získal nový název Vodafone Czech Republic, a. s. Vodafone (Vodafone, 2010) nabízí svým zákazníkům celosvětově známý mobilní portál Vodafone live! a se službou Vodafone Passport jim umožňuje volat ze zahraničí za domácí ceny. V roce 2007 se Vodafone stal komplexním telekomunikačním operátorem, když spustil první skutečně konvergovanou službu Vodafone OneNet, která firmám nabízí mobilní a pevné hlasové i datové služby
ICT (Information and Communication Technologies) General Packet Radio Service – mobilní datová služba. 12 Enhanced Data rates for Global Evolution – slouží k přenosu dat. 10 11
Mobilní operátoři na českém trhu
19
včetně připojení k internetu. Za zmínku stojí ještě spuštění komerčního provozu 3G sítě, které se začalo v Praze a postupně se rozšiřuje do dalších měst.
3.4 U:fon Nejmladší český mobilní operátor nese název U:fon, působí na trhu teprve třetím rokem a jeho provozovatelem je firma MobilKom, a. s. Od svých tří největších konkurentů se liší jednou velmi výraznou zvláštností, nedisponuje licencí pro provozování služeb v pásmu GSM. MobilKom (Mobilkom, 2010) pod značkou U:fon nabízí na českém trhu velmi rychlý a levný mobilní internet. Prostřednictvím technologie CDMA2000EVDO13, jež je datovou sítí 3. generace, nabízí hlasové a datové služby. V roce 2006 firma MobilKom získala licence na celoplošné vysílání v pásmu 410–430 Mhz, pomocí které pak v České republice vybudovala celoplošnou CDMA mobilní síť. Od července 2010 MobilKom nabízí své hlasové a datové služby velkoobchodním způsobem a umožňuje tak vznik prvních virtuálních operátorů v mobilních sítích v České republice. Vlastníkem MobilKomu je private equity skupina Penta Investments.
Kódový multiplex (CDMA, code division multiple access) je metoda digitálního multiplexování, tzn. přenosu vícero digitálních signálů prostřednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné (vhodně navržené) kódování.) 13
Regulace telekomunikací
20
4 Regulace telekomunikací Telekomunikační prostředí v České republice i ve většině dalších evropských zemí plně konkurenční není, a proto je nutné ho nějakým způsobem regulovat. O regulaci uvnitř každého státu se starají jednotlivé vnitrostátní regulační orgány, za Českou republiku je to Český telekomunikační úřad. Mezi nejznámější regulátory v Evropě patří britský Ofcom, německý Bundesnetzagentur či francouzský Arcep. Regulaci v rámci Evropské unie má v kompetenci Evropská komise, která prostřednictvím zřízených orgánů koriguje jednotlivé vnitrostátní regulační orgány. Zejména nařizuje maximální cenové stropy pro roamingové sazby, nabádá vnitrostátní regulační orgány ke snižování mobilních terminačních poplatků, o kterých se ještě zmíníme, apod.
4.1 Regulace telekomunikací na národní úrovni O regulaci telekomunikací v České republice (ČTU, 2008b) se stará Český telekomunikační úřad (dále ČTU), který byl zřízen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) ke dni 1. května 2005. Byl vytvořen jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Nynější Český telekomunikační úřad je nástupcem úřadu se stejným jménem zřízeným zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů ke dni 1. července 2000. ČTU (ČTU, 2008a) uvádí, že regulace je prováděna, aby nahradila chybějící účinky hospodářské soutěže, měla by vytvořit předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a chránit spotřebitele a jiné účastníky trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí. Úřad (ČTU, 2008a) podporuje hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazením prostředků a doplňkových služeb podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti: • zajišťuje, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality, • zajišťuje, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, • podporuje efektivní investice do infrastruktury a podporují inovaci a • zajišťuje účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.
Regulace telekomunikací
21
Úřad (ČTU, 2008a) přispívá k rozvoji vnitřního trhu Evropských společenství zejména tím, že • při svém rozhodování odstraňuje překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie, • při svém rozhodování podporuje zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, • při svém rozhodování zajišťuje, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací, a • spolupracuje v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států a s Komisí Evropských společenství na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropských společenství. ČTU (ČTU, 2008a) má povinnost průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Pokud zjistí, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neprodleně je zruší. ČTU je povinen také zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace, tím se rozumí regulace, jež neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.
4.2 Regulace telekomunikací ze strany Evropské unie Pokud budeme hovořit o regulaci telekomunikací v rámci Evropské unie, tak Evropská komise vytvořila orgán v překladu pod názvem Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC14) jako vhodný mechanismus pro podporu spolupráce a koordinace mezi národními regulačními orgány a Evropskou komisí, s cílem podporovat rozvoj vnitřního trhu pro elektronické komunikační sítě a služby. BEREC (Berec, 2009) je nástupcem evropských regulačních orgánů (ERG15) a v současné době je složen z 27 orgánů jednotlivých členských států. První zasedání rady regulačních orgánů BEREC, jak uvádí webové stránky Evropské komise (Europa - Information Society, 2010), se konalo v Bruselu dne 28. ledna 2010. Na zasedání, kterého se zúčastnilo 27 hlav vnitrostátních regu-
14 15
BEREC – Body of Ekonomic Regulators for Elektronic Communication ERG – European Regulators Group
Regulace telekomunikací
22
lačních orgánů, se stanovil základní kámen pro institucionální strukturu, jenž by měl přinést výsledky, které zákonodárci zamýšleli. Jednali rovněž o způsobech, jak zajistit, aby BEREC co nejdříve odpovídal potřebám jednotného trhu. V současné době však BEREC: • šíří osvědčené postupy, pomáhá vnitrostátním regulačním orgánům, radí Komisi, Evropskému parlamentu a Radě EU, pomáhá institucím a vnitrostátním regulačním orgánům v jejich vztazích s třetími stranami; • vydává stanoviska k navrženým doporučením a pokynům týkajících se formy, obsahu a úrovně podrobností, které jsou uvedeny v oznámeních v souladu se čl. 7b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice); • konzultuje navržené doporučení na relevantních trzích produktů a služeb, v souladu s článkem 15 rámcové směrnice; • konzultuje navržené opatření týkající se účinného přístupu volání na nouzové číslo 112; • konzultuje navržené opatření týkající se účinné realizace volání na nouzová čísla začínající 116; • vydává stanoviska k navrženým rozhodnutím a doporučením o harmonizaci v souladu s článkem 19 rámcové směrnice; • vydává stanoviska s cílem zajistit vypracování společných pravidel a požadavků pro poskytovatele zahraničních podnikatelských služeb; • poskytuje pomoc vnitrostátním regulačním orgánům v otázkách týkajících se podvodů či zneužití číslovaných prostředků v rámci Společenství, zejména pro zahraniční služby; • monitoruje a podává zprávy o elektronických komunikacích; • poskytuje poradenství, vydává zprávy a stanoviska Evropskému parlamentu a Radě EU o jakékoliv záležitosti, která se týká elektronické komunikace. BEREC (ECommunications, 2010) je tedy v pozici, aby pomáhal Evropské Komisi v připravovaných politických otázkách, jako jsou doporučení na další generaci sítí, budoucnost univerzální služby a neutrality sítě mezi ostatními.
Vlastní práce
23
5 Vlastní práce 5.1 Aktuální situace mobilních operátorů v ČR Aktuální situaci na českém budeme zkoumat pouze v síti GSM, u třech podniků s významnou tržní silou. Společnost MobilKom své výsledky zatím nezveřejňuje. Jako měřítko s nejvyšší vypovídací hodnotou můžeme uvést počet zákazníků jednotlivých operátorů resp. počet aktivních SIM karet. Podle aktuálního stavu k 30. 6. 2010 z tiskových zpráv jednotlivých operátorů vyplývá, že jedničkou na trhu, co se týče největšího počtu zákazníků, je T-Mobile, který jich obsluhuje 5 460 000. Na druhém místě je pak Telefónica O2 vykazující 4 842 000 mobilních zákazníků, s nejnižším počtem pak společnost Vodafone, jehož služby využívá 3 040 000 lidí. Pro větší přehlednost můžeme znázornit tržní podíly v následujícím grafu.
23% 41% 36%
T-Mobile Graf 1
Telefónica O2
Vodafone
Podíly na trhu k 30.6.2010– GSM operátoři v ČR
Zdroj: Tiskové zprávy jednotlivých operátorů
T-Mobile si upevňuje svou vedoucí pozici, když se drží na hranici 40 %, Vodafone se neustále rozrůstá a pomalu se přibližuje hranici 25 %. Přírůstek nových zákazníků u společnosti Telefónica O2 rok od roku klesá, její aktuální tržní podíl se pohybuje okolo 36 %. V následující tabulce jsou vyjádřeny stavy zákazníků k 31. 12. příslušného roku.
Vlastní práce
Tab. 1
24
Roční stavy (ke 31.12. příslušného roku) zákazníků jednotlivých operátorů
2005
2006
2007
2008
2009
T-Mobile
4 630 000
5 049 000
5 270 000
5 420 000
5 464 000
Telefónica 02
4 676 000
4 864 000
5 126 000
5 257 000
4 945 000
Vodafone
2 140 000
2 413 000
2 658 000
2 892 000
3 006 000
2007
2008
2009
Zdroj: Tiskové zprávy jednotlivých operátorů
6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2005
2006 T-Mobile
Graf 2
Telefónica 02
Vodafone
Roční stavy zákazníků jednotlivých operátorů
Zdroj: Tiskové zprávy jednotlivých operátorů
V roce 2005 byl posledním rokem, kdy Telefónica O2 měla více zákazníků než dnešní leader T-Mobile, od tohoto roku začíná T-Mobile zvyšovat své počty aktivních SIM karet a dostává se tak před Telefóniku. Velmi zajímavý růst má Vodafone, který během posledních pěti let zvýšil počet aktivních SIM karet o milion. Graficky si nyní ještě znázorníme jednotlivé roční přírůstky a úbytky.
Vlastní práce
25
600 000 400 000 200 000 0 -200 000
2006
2007
2008
2009
-400 000 T-Mobile
Graf 3
Telefónica O2
Vodafone
Roční přírůstky/úbytky zákazníků
Zdroj: Tiskové zprávy jednotlivých operátorů.
Z tohoto grafu je patrný celkově klesající trend, způsobený saturací trhu. Zarážející může být obrovský pokles zákazníků O2 v roce 2009, propad je více než 300 000. Jenže vše je způsobeno změnou metodiky v roce 2009, od roku 2005 totiž O2 započítávala do celkového počtu SIM karty dobité za posledních 12 měsíců, od roku 2009 však zohledňuje už jen SIM karty generující zisk za poslední tři měsíce16. Na závěr je ještě vhodné zmínit poměr tarifních zákazníků a zákazníků využívajících předplacenou službu, protože například u Telefóniky O2 tarifní zákazník generuje třikrát vyšší výnos než uživatel s předplacenou kartou. Pokud se podíváme na jednotlivé operátory, tak z hlediska aktivních SIM karet17 je na tom nejlépe O2, k 30. 6. 2010 má společnost Telefónica O2 okolo 57,5 % tarifních zákazníků, zbytek 43,5 % tvoří zákazníci s předplacenými službami. Vodafone má také více tarifních zákazníků jako uživatelů využívajících předplacené služby. Dosahuje hranice 53,5 %, v absolutním vyjádření 1 626 000 tarifních zákazníků. T-Mobile má svou klientelu rozdělenou přesně na půl, 50 % dává přednost předplacené kartě, druhá půlka jsou tarifní zákazníci.
16 17
Data pochází z tiskové zprávy O2 za první čtvrtletí roku 2009. Data jsou čerpána z tiskových zpráv operátorů vydaných v roce 2010.
Vlastní práce
26
5.2 Mobilní terminační poplatky jako způsob ovlivnění koncové ceny Jedním z hlavních opatření, kterými se korigují mobilní operátoři, je stanovování mobilních terminačních poplatků18 vnitrostátním telekomunikačním úřadem dané země. Jedná se o tzv. propojovací poplatky, které se platí za hovor ze sítě jednoho operátora do sítě druhého, například pokud účastník volá z T-Mobilu do Telefóniky O2. V podstatě lze tvrdit, že poplatek je pro operátory jak významný zdroj na jedné straně, tak významný výdaj na straně druhé a může zásadně ovlivnit cenu hovoru. V současné době je trend snižovaní terminačních poplatků (výsledek lze porovnat z tabulek 5 až 11, kde v roce 2006 byl evropský průměr na hranici 3,25 Kč za jednu minutu, zatímco současný stav se pohybuje okolo 1,53 Kč; což je pokles o zhruba 2 koruny. Jednotlivé změny mobilních terminačních poplatků zveřejňuje BEREC v tiskových zprávách každého půl roku. Metodiku výpočtu uvádí BEREC19 následovně: přepočtou se MTR v zemích EU jako průměrné propojovací poplatky všech operátorů, kteří mají větší tržní podíl jako 1,5 %. Tento průměrný poplatek za ukončení hovoru, pak vynásobí vlastním podílem operátora na příslušném trhu. Jak již bylo uvedeno v současné době se evropský průměr pohybuje na hranici koruny a padesáti haléřů za jednu minutu a poplatky by měly v dalších letech klesat. V následujícím grafu můžeme vidět nejnovější hodnoty maximální výše terminačních poplatků jednotlivých států Evropské unie, stanovené k 1.7.2010 vnitrostátními regulačními orgány, které v tiskové zprávě vydal BEREC, údaje se nachází v tabulce č. 5.
18 19
Přeloženo Mobile termination rates (MTR) Zdroj: http://berec.europa.eu/doc/berec/bor_10_45.pdf
Graf 4 o
vi n sk o
Lit va
Ve špičku
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/berec/bor_10_45.pdf Mimo špičku o
Celkem
Mobilní terminační poplatky zemí Evropské unie stanovené k 1.7.2010 vnitrostátními regulačními orgány Bu lh a rsk o
Be lgi e
Ma lta
Itá lie Lu ce mb ur sk o
Irs ko
Es ton sk o
Ně me ck o
Lo tyš sk o
rep ub lik a Slo ve ns ko
Če sk á
als k
mí
Ře ck o
Po rtu g
Ni zo ze
Pr ům ěr EU
Dá ns ko
Ma ďa rsk o Ve lká Br itá nie Šp an ěls ko
ko Ru mu ns ko
Fin s
Slo
Po lsk
Fr an cie
Ra ko us ko
Šv éd sk o
Ky pr
Kč
Vlastní práce 27
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
Vlastní práce
28
Z tabulky č. 5 a z grafu č. 4 můžeme lehce rozpoznat, že nejvyšší terminační poplatky v Evropské unii má stanoveno Bulharsko ve výši 2,52 Kč, nejlépe je na tom Kypr, v němž si mobilní operátoři mohou navzájem platit maximálně 47 haléřů za jednu minutu. Švédsko, Rakousko a Francie drží hodnotu pod hranicí jedné koruny. Česká republika se pohybuje okolo evropského průměru, když má stanovenou nominální hodnotu na 1,66 Kč. Nyní se tedy Česká republika pohybuje na 17. místě z celkových 27 zemí. Ovšem v roce 2009 tomu bylo úplně jinak, když Česko mělo stanoveno druhý nejvyšší terminační poplatek za ukončení hovorů. Jak uvedly Hospodářské noviny na webu (DigiWeb.iHNed.cz, 14. 9. 2009) Českou republiku za příliš vysoké poplatky za propojení hovorů kritizoval samotný Brusel, prostřednictvím Evropské komise. Opětovně vyzval Český telekomunikační úřad, aby snížil sazby. Viviane Redingová20, pod níž v Evropské komisi spadá oblast telekomunikací, tvrdí, že výrazným snížením sazeb lze zabezpečit, aby čeští spotřebitelé mohli využívat nižší ceny u mobilních hovorů. Eurokomisařka ještě k České republice dodala jednu poznámku:„naléhám na ČTU, aby nejmenšímu operátorovi uložil přísnější povinnosti a zacházel tak se stejnými mobilními společnostmi stejně“. Pojďme se nyní podívat na graf mobilních terminačních poplatků stanovených k 1.1.2009, údaje vychází z tabulky 8.
Viviane Redingová začala kariéru jako novinářka. Od roku 2004 působí v Evropské komisi, proslula zejména regulací cen volání ze zahraničí. (LN, 2009)
20
Vlastní práce
29
4
3,5
3
Kč
2,5
2
1,5
1
0,5
Mimo špičku
Celkem
Mobilní terminační poplatky zemí Evropské unie stanovené k 1.1.2009 vnitrostátními regulačními orgány
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/publications/erg_09_23_mtr_snapshot_final_090709vlmc.pdf
rep ub lik a Bu lh a rsk o
Ma lta
ve ns ko
Če sk á
Slo
Irs ko
mí
ie Itá l
Ni zo ze
Lo tyš sk o Lu ce mb ur sk o
Es ton sk o
Be lgi e
Dá ns ko
Ně me ck o
Ře ck o
nie Pr ům ěr EU
o
Ve špičce
Graf 5
Br itá
als k
Ve lká
Fr an cie
Po rtu g
vi n sk o Slo
Ma ďa rsk o Šp an ěls ko
Lit va
Ra ko us ko
o Ru mu ns ko
Po lsk
ko Fin s
Šv éd sk o
Ky pr
0
Vlastní práce
30
V grafu lze vidět, že Česká republika se krčí na předposledním místě s MTR 2,99 Kč za minutu. Pokud se podíváme na ostatní země EU, první a poslední místo zůstává neměnné, země s nejnižšími propojovacími poplatky byla i v roce 2009 Kypr, zatímco Bulharsko zůstává na opačném pólu grafu. Na začátku roku 2009 vedoucí Kypr následují dvě severské země Švédsko a Finsko, u kterých se pohybují stropy propojovacích poplatků na úrovni jedné koruny. Okolo průměrné hodnoty oscilují Francie, Portugalsko, Velká Británie, Řecko a Německo. Naši slovenští sousedé doplňují nejhorší trojku. Pokud se podíváme v tabulkách více do minulosti, je velmi zajímavé sledovat Kypr, kterému se terminační poplatky za ukončení hovoru snížily pouze o 17 haléřů. V každém roce drží maximální strop za jednu minutu hovoru pod 1 Kč a ve všech uvedených letech si s přehledem drží první pozici. Jak tomu bylo nejen v letech 2009 a 2010, ale i v předchozích letech, Kypr následuje země ze Skandinávského poloostrova Švédsko, která během posledních pěti let snížila své MTR o zhruba 1,50 Kč/min. Obrovské snížení zaznamenalo také Rakousko, které v roce 2006 okupovalo 14. pozici, v nejnovějším srovnání je 3., zaznamenalo pokles o více jak dvě koruny. Francie, Polsko a Litva se v posledních letech drží v nejvyšších patrech, následované další trojicí zemí Slovinskem, Finskem a Rumunskem, jejich MTR můžeme považovat za podprůměrné. Maďarsko, Velká Británie, Španělsko, Dánsko, Nizozemí, Portugalsko a Řecko se každoročně srovnávají s evropským průměrem. S poměrně vyšší sazbou se potýkají dvě Pobaltské země Lotyšsko a Estonsko, doplněné o Německo, Itálii a Irsko. Česká republika se Slovenskem mají srovnatelné propojovací poplatky. Nejvyšší sazby v posledních pěti letech čítají země Malta, Belgie, Lucembursko a Bulharsko, ale snaha snížit MTR bulharskému vnitrostátnímu úřadu nelze upřít, z 5,45 Kč za minutu v roce 2006, dnes dosahuje hranice dvou a půl korun, což je snížení o 3 Kč. Nejvíce nás však bude zajímat, jak reguloval MTR Český telekomunikační úřad, následující graf ukazuje vývoj propojovacích poplatků v českém prostředí. Údaje jsou vyčteny z tabulek 5 až 11. 3,5
Hodnota MTR
3 2,99
2,5 2
2,99
2,99
2,62 2,31
1,5
1,96
1,66
I.10
VII.10
1 0,5 0 2006
Graf 6
2007
2008
I.09
VII.09
Vývoj terminačního poplatku za ukončení volání v České republice
Zdroj: Tiskové zprávy Evropské komise
Vlastní práce
31
Z grafu je vidět klesající trend od 1.1.2009. V roce 2006 činila hranice maximálního možného poplatku účtovaného za hovor jinému operátorovi 2,62 Kč za minutu, poté přišlo dokonce zvýšení na necelé tři koruny. Stagnující stav trval 3 roky a poté na popud Evropské komise přišlo postupné snižování až k hranici 1,66 Kč/min. Jak uvedla eurokomisařka Redingová, mělo by to vést ke snižování ceny hovoru, avšak nic výrazného by to podle Pospíšila (Mobilmania, 2010) přinést nemělo. K razantnímu snižování MTR Českým telekomunikačním úřadem se vyjádřili všichni tři čeští operátoři s významnou tržní silou. Největší operátor T-Mobile prostřednictvím Jiřího Janečka komentoval takto (Mobilmania, 2010): „Výše terminačních cen je jen jedním z nákladových vstupů, na jehož základě je vytvářena maloobchodní cena pro koncové zákazníky. Změna terminačních cen je již delší dobu známou skutečností, kterou jsme zohlednili v naší cenové strategii. A proto žádné další změny koncových cen v reakci na oznámení ČTÚ neplánujeme.“ Při otázce, zda se sníží ceny telefonních hovorů, odpověděl i mluvčí společnosti Telefónica O2, Martin Žabka (Mobilmania, 2010): „Jedná se o velmi čerstvé rozhodnutí ČTÚ, proto nelze přesně specifikovat, kdy a za jakých podmínek dojde ke změnám. Telekomunikační trh v ČR je velmi dynamický a ke snižování cen za volání dochází v ČR kontinuálně. Každopádně platí, že o změnách budeme včas informovat naše zákazníky i zbytek veřejnosti. Snížení ceny se většinou odrazí v nových tarifech, jako tomu bylo nedávno u nových tarifů O2 Podnikání.“ Za třetího operátora Vodafone, odpovídal tiskový mluvčí Miroslav Čepický (Mobilmania, 2010): „Pokles ceny mezioperátorských poplatků se budeme snažit využít ve prospěch zákazníků. Dopad na koncové ceny je ale komplikovanější, odvíjí se od toho, jak často a do jaké sítě daný zákazník volá. Jiný dopad je v případě málo volajícího zákazníka s předplacenou kartou a jiný na firemní tarif. Ceny dlouhodobě klesají hlavně vlivem konkurenčního boje. Například díky novým tarifům na míru mohou nyní naši zákazníci získat výhodnější cenu za naše služby, než měli ještě na začátku roku.“
5.3 Maximální roamingové stropy stanovené Evropskou komisí Každý by rád napsal nějakou tu SMS zprávu z dovolené, popřípadě vyřídil záležitosti prostřednictvím telefonního hovoru. Jedná se o tzv. roaming, což je mobilní komunikace ze zahraničí. A v této souvislosti zveřejnila Evropská komise velmi příjemnou zprávu, když opět snížila maximální cenové stropy od 1.7.2010. V následující tabulce můžeme vidět vývoj roamingových cen, ceny jsou uvedeny v Eurech za jednu minutu resp. jednu SMS zprávu bez DPH.
Vlastní práce
Tab. 2
32
Eurotarif maximální roamingový poplatek v Eurech
Odchozí hovory
Příchozí hovory
Odchozí SMS
Příchozí SMS
Léto 2009
43 centů
19 centů
11 centů
zdarma
Léto 2010
39 centů
15 centů
11 centů
zdarma
Léto 2011
35 centů
11 centů
11 centů
zdarma
Zdroj: http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/regulation/archives/current_rules /index_en.htm
Můžeme vidět, že oproti roku 2009 je pokles ochozích a příchozích hovorů o čtyři centy, do dalšího roku se plánuje snížení o stejnou hodnotu. Po přepočtu čeští mobilní operátoři můžou účtovat maximálně necelých deset korun bez DPH za uskutečnění hovoru, čtyři koruny za minutu příchozího hovoru a tři koruny za odeslání jedné textové zprávy ze států Evropské unie. Tato regulovaná cena má velmi pozitivní dopad nejen na české spotřebitele, ale i na občany v jiných státech EU. V rámci roamingu tedy můžeme hovořit o stejných podmínkách pro všechny členské státy Evropské unie.
5.4Průměrné ceny za volání v jednotlivých státech EU Všechny spotřebitele bezesporu zajímá, jak si vede Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, resp. jaké jsou průměrné ceny za volání v ostatních členských státech. Patnáctá implementační zpráva Evropské komise nás může informovat, že ceny za volání se v České republice pohybují na evropském průměru. V následujícím grafu můžeme vidět všechny země EU a jejich hodnoty během let 2007 a 200821.
21
Novější data zatím Evropská komise neposkytla
Vlastní práce
33
0,3
0,25
Euro
0,2
0,15
0,1
0,05
Graf 7 Zdroj:
Ma lta
mí Lu ce mb ur sk o
Ni zo ze
Be lgi e
Ně me ck o Ma ďa rsk o Šp an ěls ko
Fr an cie
Ře ck o
Pr ům ěr EU Ve lká Br itá nie Če sk ár ep ub lik a Slo vi n sk o
o
ve ns ko
als k
2007
Slo
o Po lsk
Po rtu g
Es ton sk o
Šv éd sk o
Dá ns ko
Itá lie Ra ko us ko
Irs ko
ko Fin s
Ru mu ns ko
Lo tyš sk o
Ky pr Bu lh a rsk o
Lit va
0
2008
Průměrné ceny za jednu minutu volání v Eurech http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/implementation_enforcement/annualreports/15threport/comm_en.pdf
Vlastní práce
34
Pokud prostudujeme graf, respektive tabulku číslo 12, ve které jsou uvedeny i hodnoty k jednotlivým zemím, zjistíme, že u většiny států Evropské unie poklesla průměrná cena za jednu minutu volání. Konstantní cena zůstala na Kypru, ve Švédsku a v Polsku, zvýšení průměrné ceny zaznamenává Estonsko a Slovinsko. V Estonsku byla průměrná cena v roce 2007 0,10 Euro, v roce 2008 se zvýšila nepatrně na 0,11 Euro. Ve Slovinsku byla v roce 2007 průměrná cena za volání na hranici 13 eurocentů a v roce 2008 se hodnota zvýšila o jeden cent, a to na 14 eurocentů. Co se týče největšího poklesu, tak v Nizozemí se v roce 2008 volalo o 7 centů Euro levněji oproti roku 2007. Pokles o šest centů pak hlásí Finsko, Velká Británie a Lucembursko. České občany však bude nejvíce zajímat hodnota 0,13 Euro v roce 2008, v přepočtu na domácí měnu to vychází na 3 koruny a 24 haléřů, pokles byl oproti roku 2007 o tři centy. Každého českého spotřebitele určitě potěší, že ceny za volání jsou srovnatelné s evropským průměrem, ale jsou tyto informace úplně pravdivé a vypovídající? OECD má jinou metodiku porovnání cen v Evropě, v každé zemi určí stejné balíčky a za ně objem vynaložených finančních prostředků. Balíčky jsou definovány následovně22: • Balíček nízké spotřeby. Uživatelé v něm uskuteční 30 hovorů (44 provolaných minut), odešlou 33 SMS zpráv a 2–3 MMS zprávy, to vše za jeden měsíc. • Balíček průměrné spotřeby. Uživatelé v něm uskuteční 65 hovorů (114 provolaných minut), 50 SMS zpráv a 2–3 MMS zprávy, opět jsou to hodnoty za jeden měsíc. • Balíček vysoké spotřeby. Je určen pro nejnáročnější uživatele a zahrnuje 140 odchozích hovorů (jedná se o 246 provolaných minut), 55 SMS zpráv a jednu multimediální zprávu. Pokud prostudujeme data za rok 2008 bez přepočtu na paritu kupní síly, zjistíme údaje uvedené v následující tabulce s číslem 3: Tab. 3 měsíc
Srovnání cen za balíčky v České republice s průměrem EU uvedené v Eurech za jeden
Průměr EU
Česká republika
Cena za nízký balíček Cena za střední balíček
10,36 19,49
13,89 27,94
Cena za vysoký balíček
33,92
48,25
Zdroj: http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/library/ext_studies/price_develo pments_1998_2008/tariff_trends_report_1998_2008.pdf
22
Evropská komise, Telecoms Price Developments 1998–2009, str. 81
Vlastní práce
35
Pokud byly průměrné ceny za volání v roce 2008 srovnatelné s evropským průměrem, lze očekávat, že by se měly i ceny za tyto balíčky pohybovat na hranici průměrné hodnoty EU. V tabulce č. 3 však vidíme obrovské rozdíly mezi průměrnou evropskou hodnotou a hodnotou, kterou platí čeští spotřebitelé. Procentuální rozdíl v prvním případě je 34 %, u cen za střední balíček 43 % a 42 % u cen nejdražšího balíčku. Pokud tedy porovnáme průměrné ceny za volání, ve kterých Česká republika dosahuje průměrné hodnoty v Evropě a ceny za balíčky stanovené metodikou výpočtu OECD, vidíme, že v takovém srovnání je Česká republika výrazně nad evropským průměrem, což vyvrací původní hypotézu o jejich srovnatelnosti. Hodnoty průměrných cen za volání poskytuje Evropské komisi Český telekomunikační úřad a metodika výpočtu je následující23: celkové tržby za originovaná volání od účastníků v mobilní síti podělené celkovým počtem minut volání originovaného účastníky v mobilních sítích. Jednoduše řečeno, jde o celkové tržby operátorů za volání vydělené celkovým počtem provolaných minut. Zkusme ještě zjistit cenu za jednu minutu jiným způsobem, a to z provozních a finančních výsledků za rok 2008 u jednotlivých operátorů. Vzhledem k faktu, že ceny všech tří operátorů jsou na srovnatelné úrovni, vypočítáme cenu u Telefóniky O2, která má data za rok 2008 přehledně v tabulce. Tab. 4
Výnosy z hlasových služeb u společnosti Telefónica O2 za rok 2008 v milionech Kč
Hovorné
Stálé poplatky
Propojení
Celkem za hlasové služby
11 926
7 756
5 335
24 716
Zdroj: http://www.o2.cz/file_conver/127847/Facts_Figures_4Q2007__4Q2008_cz.xls
Z tabulky č. 4 můžeme vyčíst, že za celkové hlasové služby utržila Telefónica O2 neuvěřitelnou částku 24 716 000 000 Kč. Cena za propojení vyjadřuje výnosy ze sumy terminačních poplatků. K výpočtu průměrné ceny potřebujeme znát počet minut, které provolali zákazníci O2. Ve stejné tabulce24 uvádí operátor 7 339,7 milionů minut (jedná se o příchozí i odchozí minuty). Nejdříve vypočítáme příchozí minuty – použijeme celkovou cenu za propojení, která činila 5 335 milionů Kč a vydělíme ji mobilním terminačním poplatkem v roce 2008, jenž byl, jak vyčteme z tabulky 9, dvě koruny a 99 haléřů. 5335 Počet příchozích minut = = 1784 mil. 2,99
23Zdroj: 24
Zpráva o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2009, str. 24 Zdroj: http://www.o2.cz/file_conver/127847/Facts_Figures_4Q2007__4Q2008_cz.xls
Vlastní práce
36
Uvědomme si, že hodnota 1 784 milionů minut není koncová, protože musíme brát v potaz, že se převážně volá do vlastní sítě a u těchto hovorů se mobilní terminační poplatky neplatí. Ve zprávě ČTU o vývoji trhu elektronických komunikací z roku 200825 je uvedena procentuální hodnota volání do vlastní sítě 60,5 %. My však musíme počítat s hodnotou 39,5 procent, která tvoří rozdíl do sta procent a vyjadřuje volání do ostatních sítí. To znamená, že 1784 milionů minut vydělíme koeficientem 0,395. Počet příchozích minut=
1784 = 4516,5 mil. 0,395
Počet 4516 milionů minut nám již udává koncovou hodnotu příchozích minut, ovšem abychom dostali sumu ochozích minut, odečteme ji od minut celkových. Počet ochozích minut= 7339,7 − 4516,5 = 2832,2 mil. Hodnota ochozích minut vyšla po zaokrouhlení 2832 milionů, když touto hodnotou podělíme výnosy za hovorné a stálé poplatky z tabulky č. 4. dostaneme průměrnou cenu za volání u společnosti Telefónica 02. Průměrná cena za volání=
11926 + 7756 = 6,95 Kč/min. 2832
Průměrná cena u Telefóniky 02 vyšla necelých sedm korun za jednu minutu, nemusí však být úplně přesná. Závěrem lze říci, že cena uvedená v 15. implementační zprávě Evropské komise (3,24 Kč/min) není spolehlivá a že reálné průměrné ceny za volání v České republice se pohybují na vyšších hladinách. Proto budeme uvádět pro srovnání zemí raději vývoj cen mobilních košů resp. tři balíčky počítané metodikou OECD.
5.5 Vývoj cen během let 2007–2009 Vývoj cen budeme určovat podle metodiky OECD, rozdělení na tři balíčky podle výše spotřeby jak bylo uvedeno v kapitole 5.4. Nejdříve začneme balíčkem, který je určen pro spotřebitele s nízkou spotřebou. Země jsou seřazeny od nejnižší ceny za balíček po nejvyšší cenu v roce 2009. V grafu je i zakreslen vývoj od roku 2007.
25Zdroj:
http://www.ctu.cz/cs/download/statisticke_udaje/rok_2009/zprava_vyvoj_trhu_ek_2008.pd f, strana 15.
Graf 8 2007
Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009 ko
ko
ko
ko
o
2008
Srovnání a vývoj cen za balíčky s nízkou spotřebou v Eurech za měsíc 2009
ie
ie
Irs
ko
ie
ně ls k o
It á l
Fr an c
Šp a
Ře ck o Če sk ár ep ub lik a
e
ko Be lgi
en s
ko
Ma lt a
rit án
lha rs Sl ov
Bu
Ve lká B
Ně me ck o
ins ko Ma ďa rs ko
Sl ov
ga ls k o
EU
rsk
Pr ům ěr
ce mb u
ze mí
ns
us ko
Ni zo
Es to
Ra ko
Po rt u
Lu
Po ls
Dá ns
sk o
sk o
Fin
mu n
ty š sk o
va
Šv éd s
Ru
Lo
Lit
Ky pr
Euro
Vlastní práce 37
30
25
20
15
10
5
0
Vlastní práce
38
Z grafu č. 8 můžeme vyčíst, že Česká republika se v žebříčku s cenou za balíček s nízkou spotřebou ocitá na velmi nelichotivém 23. místě, když za rok 2009 objem vynaložených prostředků činí 13,43 Eur/měsíc. Na předních příčkách se umísťuje Kypr, který měl i nejnižší propojovací poplatky, dále dvě Pobaltské země Litva a Lotyšsko. Na 4. pozici je Rumunsko, jenž patřilo i v rámci mobilních terminačních poplatku mezi nejnižší, následováno dvěmi zeměmi ze severu, Finskem a Dánskem. Pod průměrnou hranicí Evropské unie se ještě nachází země Polsko, Švédsko, Rakousko, Estonsko a Nizozemí. Okolo 10 Eur za měsíc zaplatí za tento balíček určený méně náročným spotřebitelům občané v Portugalsku, Slovinsku, Maďarsku, Německu a Velké Británii. Ještě pět států je na tom lépe než Česká republika, a jsou to Malta, Bulharsko, Slovensko, Belgie a Řecko. Nejzajímavějším faktem je, že Bulharsko v roce 2009 v cenách za balíček s nízkou spotřebou se umísťuje na 19. pozici, s rozdílem dvou Eur oproti České republice, přitom jeho mobilní terminační poplatky dosahovaly nejvyšší možné hodnoty. Česká republika je tedy až na 23. místě. Nejdražší ceny za balíček s nízkou spotřebou za rok 2009 mělo Irsko, až na hranici 16,16 Eur/měsíc. Nejdůležitější pro spotřebitele bude, zda během let poklesnou ceny. Průměrné ceny v Evropě klesají, tento trend můžeme zpozorovat u všech zemí kromě Lucemburska, Estonska a České republiky. V Lucembursku se cena pro uživatele s nízkou spotřebou během tří let nezměnila, v Estonsku vzrostla cena za balíček o 1,22 Euro. Nejzávažnější zvýšení (o 26 %) zasahuje Českou republiku, ve které si čeští občané museli připlatit 2,84 Eur/měsíc na úkor roku 2007. Pokud budeme na druhé straně srovnávat nejvyšší cenové poklesy, tak ten zaznamenávají země Velká Británie, Německo a Rakousko. První jmenovaná byla dokonce, co se týče roku 2007, nejdražší. Hodnota balíčku s nízkou spotřebou dosahovala 26,57 Eur/měsíc a během dvou let došlo k obrovskému snížení o cca 16 Eur. Dvě německy mluvící země dosáhly snížení o 10 resp. 11 Eur. Pojďme se nyní zaměřit na balíček s průměrnou spotřebou, ve které, jak již bylo zmíněno, uživatelé uskuteční za měsíc 65 hovorů, napíší 50 krátkých textových zpráv a odešlou 2 až 3 MMS zprávy. V následujícím grafu je vidět srovnání zemí od ceny nejlevnějšího balíčku po nejdražší za rok 2009, je zde zakreslen i vývoj od roku 2007.
Graf 9 va
ze mí
Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009 2007 vin sk o
sk o
2008 2009
Srovnání a vývoj cen za balíčky s průměrnou spotřebou v Eurech za měsíc e
Fr an cie
Ma lta
Be lgi
Itá lie
ep ub lik a
Ře ck o
Šp an ěls ko
Če sk ár
Ně me ck o
Irs ko
Ma ďa rsk o Pr ům ěr EU Po rt u ga lsk o Lu ce mb ur sk o Bu lha rsk o Slo ve ns ko
Slo
Es ton
Po lsk o
Ni zo
Šv éd sk o
sk o Ru mu ns ko Ve lká Br itá nie
Fin
Dá ns ko
Ra ko us ko
Ky pr
Lit
Lo tyš sk o
Euro
Vlastní práce 39
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Vlastní práce
40
V grafu 9 můžeme vidět, že Česká republika se v porovnáním s předchozím grafem zlepšila o jednu pozici, nic to nemění na tom, že se dá považovat za země s velmi vysokou cenou za volání. Pokud budeme vyčíslovat hodnoty, tak čeští spotřebitelé zaplatí za balíček s průměrnou spotřebou 23,20 Eur za měsíc, tj. v přepočtu 615 Kč. První dvě pozice nyní obsadili Lotyšsko a Litva, které předskočili Kypr. V těchto třech zemích zákazníci zaplatí méně než 10 Eur. Rakousko se pohybuje těsně nad hranicí desíti Eur, následují jej Dánsko, Finsko a Rumunsko. Velmi si polepšila oproti minulému grafu Velká Británie, které patří 8. pozice a rozdíl mezi balíčkem s nízkou spotřebou a průměrnou spotřebou je necelé jedno Euro. Pod 15 Eur za měsíc zaplatí za tento balíček spotřebitelé ve Švédsku, Nizozemí, Polsku a Estonsku. Okolo průměrné evropské hodnoty oscilují Slovinsko, Maďarsko, Portugalsko a Lucembursko. Bulharsko je na tom opět lépe než Česká republika, ve srovnání průměrných balíčků, o pět pozic. Ceny vynaložené za balíček se střední spotřebou mají takřka totožné Slováci, Irové a Němci, rozdíly mezi těmito třemi zeměmi jsou pouze 14 eurocentů. Ve srovnání balíčků pro průměrné spotřebitele si Irové poskočili o 8 míst. V Řecku, České republice, Itálii a Belgii, spotřebitelé platí do 25 Eur za měsíc, následuje je Malta a na úplném konci jsou země Francie a Španělsko. Rozdíl mezi posledním Španělskem a Českou republikou je dokonce 9 Eur. Pojďme se ještě podívat na vývoj cen mezi roky 2007 až 2009. U většiny zemí došlo opět k poklesu cen, u Lucemburska, stejně jako u cen za balíček s nízkou spotřebou, zůstaly ceny neměnné. Ke zvýšení došlo v Polsku, Estonsku a České republice. K razantnímu zvýšení, jako tomu bylo v minulém grafu, však nedošlo. Čeští spotřebitelé pociťovali zvýšení o 68 eurocentů, tj. zhruba o 3 procenta. Co se týče nejvyšších cenových poklesů, tak sem řadíme jednoznačně Velkou Británii a Německo, které dosáhli poklesu o 21,62 resp. o 18,26 Eur za měsíc. Ve Velké Británii došlo ke snížení o 65 procent. Mezi obrovské cenové poklesy můžeme zařadit ještě Irsko a Maltu, v Irsku o 15 Eur na Maltě o 13,5 Eur. Nyní nás čeká ještě srovnání nejrozsáhlejšího balíčku, který je určen pro nejnáročnější uživatele, jeho ceny budou logicky nejvyšší. Země budou opět seřazeny od státu, kde platí spotřebitelé nejméně za tento balíček.
Graf 10 Lit va
ze mí
Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009 2007 ur sk o
2008
Srovnání a vývoj cen za balíčky s vysokou spotřebou v Eurech za měsíc 2009
e
Šp an ěls ko
Fr an cie
Itá lie
Ma lta
Be lgi
Ře ck o
Ně me ck o Slo ve ns ko Če sk ár ep ub lik a
Bu lha rsk o Po rt u ga lsk o
Irs ko
ům ěr EU Ma ďa rsk o
Pr
sk o
vin sk o
Lu ce mb
Slo
Es ton
Po lsk o
Dá ns ko
Ru mu ns ko
Šv éd sk o
Ni zo
Ky pr Ve lká Br itá nie
sk o Ra ko us ko
Fin
Lo tyš sk o
Euro
Vlastní práce 41
70
60
50
40
30
20
10
0
Vlastní práce
42
Graf č. 10 nasvědčuje o dalším posunu České republiky o jednu pozici, co se týče balíčku pro nejnáročnější uživatele, a je ve srovnání 7. od konce. V průměrném balíčku byla 6. od konce a v balíčku s nízkou spotřebou 5. od konce. Jestliže opět vyčíslíme hodnotu, kterou zaplatili čeští spotřebitelé za balíček s nejvyšší spotřebou, dostaneme 1 024 Kč za měsíc. Pobaltské země opět potvrzují levné volání, když Litva obsadila první pozici a Lotyšsko druhou. Další místa patří Finsku, Rakousku, Kypru, Velké Británii, Nizozemí a Švédsku, v těchto státech nepřekračuje cenová hladina 20 Eur. Pod průměrem Evropské unie se ještě nachází země Rumunsko, Dánsko, Polsko, Estonsko, Slovinsko a Lucembursko. Částku okolo 30 Eur platí Maďaři a Irové, méně jak v České republice se pak ještě platí v Bulharsku, Portugalsku, Německu a Slovensku. Hůře než u nás na tom jsou občané v Řecku, Belgii a na Maltě, nejhorší tři příčky si mezi sebe rozdělují Itálie, Francie a Španělsko. Pokud se zaměříme na vývoj cen, nabízí se jedna dobrá zpráva: u České republiky konečně došlo k poklesu cen, jedná se sice pouze o 3,62 Euro, v procentuálním vyjádření 9 %, ale i tak je to pro spotřebitele příjemné zjištění. Velká Británie opět vede ve snižování cen, když v absolutním vyjádření se cena balíčku snížila o 23,04 Eur. Snížení o více jak 10 Eur od roku 2007 dosáhlo 12 zemí, slovenští sousedé si také velmi polepšili, v roce 2007 platili za balíček 46,35 Eur za měsíc, naproti tomu v roce 2009 už jen 36, 79 Eur. Na závěr této studie můžeme konstatovat, že nejlevnější ceny za služby mobilních operátorů mají země Litva a Lotyšsko, které se ve všech 3 balíčcích umísťují v první trojce. Také ve Finsku, Rakousku, Kypru a Dánsku spotřebitelé platí velmi nízké částky. Největší snížení zaznamenávají zejména Velká Británie, Německo, Rakousko a Irsko. Jak již bylo řečeno, Česká republika se pohybuje v rozmezí 34–43 % nad evropským průměrem, což je způsobeno převážně špatnou regulací ze strany Českého telekomunikačního úřadu. Další potvrzení, že regulace nepůsobí správným směrem jsou zvýšené ceny u dvou ze tří balíčků, u prvního balíčku je to dokonce nejrozsáhlejší zvýšení v Evropě.
5.6Hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů prostřednictvím asociace ECTA European Competitive Telecommunications Association (zkráceno ECTA), jak uvádí na webových stránkách (ECTA, 2009), vznikla již v roce 1998, podporuje regulační a obchodní zájmy nových účastníků telekomunikací, zejména operátorů a dodavatelů produktů a služeb pro odvětví komunikací. Telekomunikační asociace chce docílit, aby fungovalo spravedlivé regulační prostředí, které by umožňovalo všem poskytovatelům elektronických komunikací soutěžit za rovných podmínek s cílem znásobit investice a inovace v rámci evropského vnitřního trhu. Hlavní cíle a úkoly, které uvádí ECTA (ECTA, 2009):
Vlastní práce
43
• pomáhat a podporovat liberalizaci trhu a hospodářskou soutěž; • zobrazovat telekomunikační průmysl klíčovým vládním a regulačním orgánům; • udržovat fórum pro vytváření sítí a rozvoj podnikání po celé Evropě; • napomáhat novým subjektům na trhu prostřednictvím profesionální konkurenční politiky; • neustále odrážet dynamickou povahu telekomunikačního průmyslu. ECTA každoročně vydává tiskovou zprávu o působení jednotlivých vnitrostátních orgánů v evropských zemích, snaží se je hodnotit v tzv. regulatory scorecard26. Zkoumá v nich účinnost prosazování cílů předpisového rámce Evropské unie. Cílem této studie je jednak určit oblasti, kde vnitrostátní orgány působí nejlépe, a hlavně poukázat na země, v nichž jsou největší nedostatky při uplatňování stávajícího právního rámce a posoudit důsledky změn regulačních opatření na spotřebitele, hospodářskou soutěž a investice. Na základě této analýzy pak autoři doporučí opatření, jenž by mohly být přijaty institucemi EU a poté nařízeny vnitrostátním regulačním orgánům, s cílem zlepšit výsledky pro občany a podniky v Evropě. Pokud se zaměříme na poslední vydanou zprávu v roce 2009, tak v ní srovnávala ECTA právní prostředí v celkem 22 evropských zemích (v 19 zemích EU, v Norsku, Švýcarsku a Turecku). Regulatory scorecard vychází z předložených odpovědí od vnitrostátních regulačních orgánů a členů ECTA. Dotazník (Regulatory scorecard, 2009) se skládá ze 118 otázek, uspořádaných do pěti sekcí: (A) celkové institucionální prostředí, (B) klíčové předpoklady pro vstup na trh, (C) regulační postupy vnitrostátních regulačních orgánů, (D) uplatňování regulace ze strany vnitrostátních regulačních orgánů a (E) regulační a tržní výsledky. Dotazník a metodologie byly sestaveny na základě konzultací s vnitrostátními regulačními orgány, s členy ECTA a skupinou evropských regulačních orgánů. Metodiku a stanovení vah uvádí ECTA (Regulatory scorecard, 2009) následovně: nejdříve byl určen maximální počet dosažitelných bodů ze 118 otázek na hranici 485 bodů. Body jsou pak rozděleny do jednotlivých kritérií na základě vah přiřazeným k těmto kritériím. V následující tabulce můžeme vidět možné bodové zisky dosažitelné ze třech stanovených vah.
26
V překladu regulační skóre karta
Vlastní práce
Tab. 5
44
Možné bodové zisky dosažené v příslušných vahách
Vysoké hodnocení
Průměrné hodnocení
Slabé hodnocení
Vysoká váha
8,2
4,1
0
Střední váha
4,1
2,0
0
Nízká váha
2,0
1,0
0
Zdroj: http://www.ectaportal.com/en/upload/Scorecards/Regulatory%20Scorecard%202009/ECTA% 20Regulatory%20Scorecard%20Report%202009.pdf
Ke každé otázce bylo nejprve přiděleno jakou bude mít váhu (jestli vysokou, střední či nízkou) a podle odpovědí jednotlivých vnitrostátních regulátorů, pak asociace ECTA přidělila hodnocení pro každou zemi. Většina otázek byla stanovena se střední váhou, čili nejvyšší možné hodnocení pro tyto otázky bylo 4,1 bodů. Pro lepší pochopení uvedeme metodiku na příkladu, údaje jsou vyčteny z tiskové zprávy z roku 200927. Otázka č. 92 zabývající se výši terminačních poplatků, byla stanovena, jako otázka se střední váhou. Dané země mohly tedy získat 4,1; 2,0 nebo žádný bod. Asociace ECTA seřadila země s hodnotou nejnižšího terminačního poplatku po nejvyšší. První třetině zemí (země s nejnižšími propojovacími poplatky) udělila vysoké hodnocení se známkou 4,1, druhou třetinu zemí, která se pohybovala okolo průměru, ohodnotila známkou 2,0 a třetina zemí s nejvyššími poplatky dostala 0 bodů. Na základě bodů získaných ze všech otázek můžeme vidět pořadí zemí v grafu 11 i s jednotlivým ohodnocením dílčích sekcí.
27
http://www.ectaportal.com/en/upload/Scorecards/Regulatory%20Scorecard%202009/ECTA% 20Regulatory%20Scorecard%20Report%202009.pdf
Vlastní práce
45
Nizozemí
72
Velká Británie
69
Dánsko
72
Norsko
65
Francie
63
Irsko
61
Itálie
61
Portugalsko
59
Rakousko
74
Španělsko
73
Belgie
69
61
Maďarsko
74
51
Řecko
Slovinsko
45
55
37
Švýcarsko
45
51
18 25
Turecko Česká republika
61
Bulharsko
57
0
Graf 11
31 29
50
34
71
84 72 79
25
49
56
25 19
100
55
24
31
18 10
87
34
25
41
68
95
49
33
55
74
26
37
45
85
12
35
Polsko
106
58 39
45
69
103
50
41
68
41
93
30
33
Švédsko
75
43
35
70
65
53
41
45
118
45
37
51
111
65
49
76
55
112
99
47
63
59
64
58
35
65
123
37
45
76
58
56
41
74
46
Německo
51
72
76
Finsko
47
76
51
150
200
250
300
350
400
Celkové výsledky regulatory scorecard
Zdroj: http://www.ectaportal.com/en/upload/Scorecards/Regulatory%20Scorecard%202009/ECTA_ Regulatory_Scorecard_2009_Executive_Summary.pdf
Vlastní práce
46
Na grafu jsou rozděleny všechny sekce od (A) do (E), každá je znázorněna jinou barvou. Modrá barva určuje body dosažené v sekci (A) celkové institucionální prostředí. Vidíme, že v této kategorii si nejlépe počínalo Irsko, které dosáhlo 76 bodů. Červená barva znázorňuje získané body v sekci klíčových předpokladů pro vstup na trh (B). Této kategorii vévodí Nizozemí, Norsko a Finsko, jenž získali 76 bodů. Další skupina otázek se týkala sekce (C) – regulační postupy vnitrostátních regulačních orgánů, byla označena bílou barvou a ovládla ji Velká Británie. V kategorii (D), uplatňování regulace ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, si nejlépe vedlo Irsko – zaznamenalo celkový zisk ve výši 65 bodů (jedná se o žlutou barvu v grafu 11). V poslední zkoumané oblasti regulačních a tržních výsledků (E), znázorněné barvou fialovou, získalo nejvíce bodů (123) Nizozemí. Graf se dá rozdělit do čtyř kategorií: vedoucí země, které ovládají všech pět sekcí, bude první kategorie. Patří sem státy Nizozemí, Velká Británie, Dánsko, Norsko, Francie a Irsko. Do druhé kategorie můžeme zařadit země, které jsou obecně silné, ale můžou se v nich projevit slabší výkony v některých specifických oblastech, patří sem Finsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Třetí skupina má více variabilní výkon a spadají sem státy Belgie, Švédsko, Maďarsko, Německo, Řecko, Polsko a Slovinsko. Čtvrtá skupina jsou země se slabými výkony ve většině sekcí, mluvíme o Švýcarsku, Turecku, České republice a Bulharsku. V tomto grafu je krásně vidět, na kterých pozicích se ocitá Česká republika, resp. Český telekomunikační úřad. Za rok 2009, podle hodnocení členů ECTA, obsadil ČTU předposlední pozici, hůře na tom jsou podle mínění odborníků pouze občané Bulharska. Již několikrát na špatné fungování ČTU upozornila Evropská komise, a tak není divu, že je pozice českého vnitrostátního regulačního orgánu tak nelibá. ČR ztrácí na první tři země Nizozemí, Velkou Británii a Dánsko přes 150 bodů, což je obrovský propad. Co se týče jednotlivých sekcí, tak ČTU relativně uspěl v sekci (A) celkové institucionální prostředí. Jenže můžeme pozitivně hodnotit počínání ČTU, když institucionální prostředí ovlivňuje zejména parlament? Spíše se zaměříme na velmi záporné hodnocení, které plyne ze sekcí (D) a (E). V regulačních postupech je ČTU 3. nejhorší v rámci zmíněných zemích a co se týče uplatňování regulace, hůře si v této sekci vede už jen Bulharsko.
Závěr
47
6 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala konkurencí na trhu mobilních operátorů v České republice. Cílem této práce bylo vyhodnotit dopady regulací trhu mobilních operátorů na české spotřebitele, dále posoudit situaci na trhu mobilních operátorů v České republice a prozkoumat působení regulátorů v daném odvětví. Nejprve byla posuzována situace na trhu mobilních operátorů. Na českém trhu působí čtyři mobilní operátoři, z toho 3 se považují za podniky s významnou tržní silou, jsou to společnosti T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Další mobilní operátor U:fon, nejmladší účastník trhu, je považován za podnik se zanedbatelným tržním podílem, navíc nepůsobí v pásmu GSM, proto k němu nebylo přihlíženo. Můžeme tedy konstatovat, že na českém trhu působí 3 velké firmy patřící nadnárodním společnostem a tuto tržní strukturu definovat jako oligopol. Pokud se zaměříme na jednotlivé tržní podíly k datu 30.6.2010, tak nejvíce zákazníků má T-Mobile, dosahuje tržního podílu ve výši 41 %, druhým největším konkurentem je Telefónica 02 s tržním podílem 36 %, Vodafone je na třetím místě s podílem na trhu 23 %. Jedničkou na trhu je tedy společnost T-Mobile, ale Vodafone v posledních dvou letech dominuje v počtu nových zákazníků. Další sběr dat se týkal výše mobilních terminačních poplatků a jejich vývoj v posledních letech. Mobilní terminační poplatky, jak již bylo zmíněno, jsou platby, které si musí platit navzájem operátoři za propojení do cizí sítě. Tyto poplatky upravuje vnitrostátní regulační orgán, nejnovější data potvrzují, že poplatky v České republice klesly na úroveň evropského průměru. Což může být velmi pozitivní zpráva, v minulosti se totiž stávalo, že Česká republika byla země s nejvyššími propojovacími poplatky. Nicméně snížení těchto poplatků by nemělo vést ke snížení koncové ceny pro zákazníka, jak uvedli mluvčí za jednotlivé operátory. Pozitivní zprávou vyplývající z výzkumu určitě bude snížení roamingových sazeb za volání, které vyhlásila Evropská komise. Nyní se ze států Evropské unie volá za maximálně 39 eurocentů a maximální ceny za odchozí, příchozí hovory a SMS zprávy by příští rok měly ještě klesnout. K vyhodnocení pozice českého spotřebitele a vlivu regulací je potřeba porovnat ceny za služby mobilních operátorů. Srovnání cen v 15. implementační zprávě vydané Evropskou komisí je zavádějící. Na internetu vyšlo hodně článků s těmito informacemi, které vlastně klamou spotřebitele. Ti pak mohou nabývat mylného dojmu, že volají levně oproti ostatním státům EU. O mnoho věrohodnější jsou data a metodika výpočtů stanovené orgánem OECD, která rozdělují volání do třech košů, resp. balíčků s nízkou, průměrnou a vysokou spotřebou. Ceny vynaložené za tyto balíčky v České republice jsou jedny z nejvyšších
Závěr
48
v Evropě. Navíc u dvou ze tří balíčků je mezi roky 2007–2009 zpozorován rostoucí trend cen, naproti klesajícím cenám u většiny ostatních států EU. Z toho plyne závěr velmi jasný, že Český telekomunikační úřad reguluje velmi neefektivně a spíše než aby pomohl spotřebitelům, pomáhá mobilním operátorům. Toto tvrzení navíc umocňuje i asociace ECTA, která se zabývá studií jednotlivých vnitrostátních regulačních orgánů a za rok 2009 pasuje ČTU jako druhého nejhoršího regulátora. Závěrem můžeme konstatovat fakt, že trh mobilních operátorů v České republice není v žádném případě plně konkurenčním odvětvím. Případné snížení cen v budoucnu očekávat nemůžeme, uvažuje se o zavedení dalšího mobilního operátora, jenže investice je to velmi nákladná. Jedinou radou pro snížení stávajících cen může být přechod k jinému operátorovi, každý operátor na případný přechod ke konkurenci reaguje velmi rychle a je Vám schopen nabídnout velmi příjemné snížení cen, v rozmezí od 50 do 70 %. Mým doporučením, které vychází z vlastní zkušenosti, je nebát se pohrozit stávajícímu operátorovi o Vašem přechodu ke konkurenci, protože Váš mobilní operátor tu možnost, nabídnout Vám lepší ceny a podmínky, skutečně má.
Použitá literatura
49
7 Použitá literatura BALDWIN, Robert; CAVE, Martin. Understanding regulation : Theory, Strategy and Practice [online]. New York : Oxford University Press, 1999 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW:
. ISBN 0–19– 877437–0. BEREC - Body of European Regulators for Electronic Communications [online]. 2009 [cit. 2010-11-09]. Welcome. Dostupné z WWW: . Brusel kritizuje Česko kvůli výši poplatků za propojování hovorů | DigiWeb.iHNed.cz [online]. c1996-2010 [cit. 2010-11-24]. Brusel kritizuje Česko kvůli výši poplatků za propojování hovorů. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7693. ECommunications: European Regulators Group | Europa - Information Society [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. Body of European Regulators for Electronic Communications (BEREC) and the Office. Dostupné z WWW: . ECTA / ABOUT / Mission [online]. c2009 [cit. 2010-12-07]. ABOUT. Dostupné z WWW: . FRANK, R. H. Mikroekonomie a chování. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 765 s. ISBN 80–205–0438–9. MACÁKOVÁ, Libuše, et al. Mikroekonomie : Základní kurs. 10. vydání. Slaný : Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978–80–86175–56–0. O2 | O nás - Profil společnosti [online]. 2006a [cit. 2010-10-22]. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Dostupné z WWW: . O2 | O nás - PRVNÍ INTEGROVANÝ OPERÁTOR V ČESKU: TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC [online]. 2006b [cit. 2010-12-24]. Dostupné z WWW: .
Použitá literatura
50
PAVLÁT, Vladislav; KUBÍČEK, Antonín. Regulace a dohled nad finančními trhy. 2. přepracované vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4. POSPÍŠIL, Aleš. ČTÚ snižuje propojovací poplatky. Zavoláme si levněji? [online]. 23.4.2010 [cit. 2010-11-24]. Dostupné z WWW: . Profil společnosti | MobilKom [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Profil společnosti. Dostupné z WWW: . Reforma regulace | Vláda ČR [online]. c2010 [cit. 2010-11-22]. Reforma regulace. Dostupné z WWW: . Regulace e-komunikací - ČTÚ [online]. c2008a [cit. 2010-11-24]. Regulace ekomunikací. Dostupné z WWW: . REGULATORY SCORECARD 2009 : Report on the relative effectiveness of the regulatory frameworks for electronic communications in Austria, Belgium, Bulgaria, the Czech Republic, Denmark, Finland, France, Germany, Greece, Hungary, Ireland, Italy, the Netherlands, Norway, Poland, Portugal, Slovenia, Spain, Sweden, Switzerland, the United Kingdom and Turkey [online]. 2010 [cit. 2010-12-15]. Dostupné z WWW: . SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Vydání druhé. Praha : Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 802–05–0494–X. SLANÝ, Antonín; ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 1999. 271 s. ISBN 80–7179–237–3. SOUKUPOVÁ, Jana, et al. Mikroekonomie. 2. vyd. Praha : Management press, 1999. 548 s. ISBN 80-7261-005-8. T-Mobile [online]. c2004-2010 [cit. 2010-11-22]. O nás. Dostupné z WWW: . Vodafone - Fakta a čísla [online]. c2010 [cit. 2010-10-20]. Fakta a čísla. Dostupné z WWW: . Základní informace - ČTÚ [online]. c2008b [cit. 2010-11-09]. Základní informace. Dostupné z WWW: .
Seznam tabulek
51
8 Seznam tabulek Tab. 1
Roční stavy (ke 31.12. příslušného roku) zákazníků jednotlivých operátorů ............................................................................................. 24
Tab. 2
Eurotarif maximální roamingový poplatek v Eurech ......................... 32
Tab. 3
Srovnání cen za balíčky v České republice s průměrem EU uvedené v Eurech za jeden měsíc ...................................................................... 34
Tab. 4
Výnosy z hlasových služeb u společnosti Telefónica O2 za rok 2008 v milionech Kč ..................................................................................... 35
Tab. 5
Možné bodové zisky dosažené v příslušných vahách.......................... 44
Tab. 6
Mobilní terminační poplatky k 1.7.2010 v Kč/min ............................. 53
Tab. 7
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2010 v Kč/min ............................. 54
Tab. 8
Mobilní terminační poplatky k 1.7.2009 v Kč/min ............................ 55
Tab. 9
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2009 v Kč/min............................. 56
Tab. 10
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2008 v Kč/min ............................ 57
Tab. 11
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2007 v Kč/min ............................. 58
Tab. 12
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2006 v Kč/min............................. 59
Tab. 13
Průměrné ceny volání za jednu minutu .............................................. 60
Tab. 14
Ceny vynaložené za balíček nízké spotřeby v Eurech/měsíc ...............61
Tab. 15
Ceny vynaložené za balíček průměrné spotřeby v Eurech/měsíc ...... 62
Tab. 16
Ceny vynaložené za balíček vysoké spotřeby v Eurech/měsíc ............ 63
Seznam grafů
52
9 Seznam grafů Graf 1
Podíly na trhu k 30.6.2010– GSM operátoři v ČR ............................. 23
Graf 2
Roční stavy zákazníků jednotlivých operátorů ................................... 24
Graf 3
Roční přírůstky/úbytky zákazníků...................................................... 25
Graf 4
Mobilní terminační poplatky zemí Evropské unie stanovené k 1.7.2010 vnitrostátními regulačními orgány .................................... 27
Graf 5
Mobilní terminační poplatky zemí Evropské unie stanovené k 1.1.2009 vnitrostátními regulačními orgány ................................... 29
Graf 6
Vývoj terminačního poplatku za ukončení volání v České republice . 30
Graf 7
Průměrné ceny za jednu minutu volání v Eurech............................... 33
Graf 8
Srovnání a vývoj cen za balíčky s nízkou spotřebou v Eurech za měsíc ............................................................................................................. 37
Graf 9
Srovnání a vývoj cen za balíčky s průměrnou spotřebou v Eurech za měsíc .................................................................................................... 39
Graf 10
Srovnání a vývoj cen za balíčky s vysokou spotřebou v Eurech za měsíc .....................................................................................................41
Graf 11
Celkové výsledky regulatory scorecard ............................................... 45
Přílohy
53
10 Přílohy Tab. 6
Mobilní terminační poplatky k 1.7.2010 v Kč/min
Země Kypr Švédsko Rakousko Francie Polsko Litva Slovinsko Finsko Rumunsko Maďarsko Velká Británie Španělsko Dánsko Nizozemí Portugalsko Řecko Česká republika Slovensko Lotyšsko Německo Estonsko Irsko Itálie Lucembursko Malta Belgie Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,47 0,69 0,77 0,79 1,11 1,34 1,25 1,25 1,30 1,32 1,36 1,43 1,52 1,53 1,54 1,60 1,66 1,67 1,70 1,73 2,00 2,56 2,11 2,34 2,22 2,27 2,68 1,56
0,47 0,69 0,77 0,79 1,11 0,67 1,25 1,25 1,30 1,32 1,36 1,43 1,52 1,53 1,54 1,60 1,66 1,67 1,70 1,73 2,00 1,74 2,11 2,02 2,22 2,27 1,96 1,47
0,47 0,69 0,77 0,79 1,11 1,17 1,25 1,25 1,30 1,32 1,36 1,43 1,52 1,53 1,54 1,60 1,66 1,67 1,70 1,73 2,00 2,05 2,11 2,18 2,22 2,27 2,52 1,53
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/berec/bor_10_45.pdf
Přílohy
Tab. 7
54
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2010 v Kč/min
Země Kypr Švédsko Rakousko Litva Polsko Francie Finsko Slovinsko Maďarsko Rumunsko Velká Británie Španělsko Řecko Portugalsko Německo Slovensko Nizozemí Dánsko Česká republika Itálie Malta Estonsko Lotyšsko Belgie Lucembursko Bulharsko Irsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,48 0,80 0,91 1,35 1,12 1,23 1,27 1,34 1,35 1,36 1,43 1,61 1,62 1,68 1,75 1,89 1,89 1,91 1,96 2,14 2,24 2,25 2,27 2,29 2,50 2,72 3,37 1,73
0,48 0,80 0,91 0,68 1,12 1,23 1,27 1,34 1,35 1,36 1,43 1,61 1,62 1,68 1,75 1,89 1,89 1,91 1,96 2,14 2,24 2,25 2,27 2,29 2,16 1,99 1,64 1,60
0,48 0,80 0,91 1,08 1,12 1,23 1,27 1,34 1,35 1,36 1,43 1,61 1,62 1,68 1,75 1,89 1,89 1,91 1,96 2,14 2,24 2,25 2,27 2,29 2,33 2,35 2,51 1,67
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/berec/bor_10_30rev1_mtr.pdf
Přílohy
Tab. 8
55
Mobilní terminační poplatky k 1.7.2009 v Kč/min
Země Kypr Švédsko Polsko Rakousko Francie Finsko Slovinsko Rumunsko Velká Británie Španělsko Maďarsko Litva Portugalsko Německo Nizozemí Dánsko Řecko Itálie Česká republika Belgie Estonsko Lotyšsko Lucembursko Malta Irsko Slovensko Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,52 0,79 1,06 1,07 1,27 1,34 1,45 1,45 1,50 1,90 1,57 2,23 1,76 1,80 1,96 1,97 2,10 2,19 2,31 2,32 2,32 2,34 2,57 2,57 3,47 2,64 3,89 1,94
0,52 0,79 1,06 1,07 1,27 1,34 1,45 1,45 1,50 1,14 1,57 1,11 1,76 1,80 1,96 1,97 2,10 2,19 2,31 2,32 2,32 2,34 2,22 2,57 1,68 2,64 3,31 1,77
0,52 0,79 1,06 1,07 1,27 1,34 1,45 1,45 1,50 1,52 1,57 1,67 1,76 1,80 1,96 1,97 2,10 2,19 2,31 2,32 2,32 2,34 2,40 2,57 2,57 2,64 3,60 1,85
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/publications/2009/erg_09_35_mtr_snapshot_july_2009.pdf
Přílohy
Tab. 9
56
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2009 v Kč/min
Země Kypr Švédsko Finsko Polsko Rumunsko Rakousko Litva Maďarsko Španělsko Slovinsko Francie Portugalsko Velká Británie Řecko Německo Dánsko Belgie Estonsko Lotyšsko Lucembursko Itálie Nizozemí Irsko Malta Slovensko Česká republika Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,54 1,05 1,35 1,52 1,60 1,61 2,24 1,70 2,16 1,74 1,84 1,93 1,93 2,11 2,19 2,30 2,33 2,35 2,37 2,58 2,51 2,52 3,47 2,58 2,66 2,99 3,92 2,15
0,54 1,05 1,35 1,46 1,60 1,61 1,12 1,70 1,30 1,74 1,84 1,93 1,93 2,11 2,19 2,30 2,33 2,35 2,37 2,23 2,51 2,52 1,67 2,58 2,66 2,99 3,34 1,97
0,54 1,05 1,35 1,49 1,60 1,61 1,68 1,70 1,73 1,74 1,84 1,93 1,93 2,11 2,19 2,30 2,33 2,35 2,37 2,41 2,51 2,52 2,57 2,58 2,66 2,99 3,63 2,06
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/publications/erg_09_23_mtr_snapshot_final_090709vlmc.pdf
Přílohy
Tab. 10
57
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2008 v Kč/min
Země Kypr Finsko Švédsko Rumunsko Rakousko Francie Velká Británie Slovinsko Litva Maďarsko Německo Španělsko Lotyšsko Belgie Malta Dánsko Irsko Lucembursko Nizozemí Slovensko Estonsko Itálie Řecko Portugalsko Česká republika Polsko Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,53 1,39 1,54 1,74 1,78 1,81 1,88 1,99 2,75 2,11 2,15 2,45 2,35 2,60 2,54 2,59 3,33 2,85 2,74 2,79 2,82 2,83 2,64 2,90 2,99 3,07 4,95 2,54
0,53 1,39 1,54 1,74 1,78 1,81 2,04 1,99 1,37 2,11 2,15 1,86 2,35 2,16 2,54 2,59 1,90 2,49 2,74 2,79 2,82 2,83 2,64 2,90 2,99 3,07 4,68 2,38
0,53 1,39 1,54 1,74 1,78 1,81 1,96 1,99 2,06 2,11 2,15 2,15 2,35 2,38 2,54 2,59 2,62 2,67 2,74 2,79 2,82 2,83 2,64 2,90 2,99 3,07 4,81 2,46
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/publications/erg_08_17_mtr_upd_snap_final_080604.pdf
Přílohy
Tab. 11
58
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2007 v Kč/min
Země Kypr Finsko Švédsko Rumunsko Francie Litva Velká Británie Lotyšsko Rakousko Německo Irsko Česká republika Španělsko Malta Slovensko Portugalsko Polsko Dánsko Nizozemí Maďarsko Belgie Řecko Itálie Lucembursko Slovinsko Estonsko Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,66 2,05 2,07 2,14 2,27 3,03 3,32 2,61 2,64 2,64 3,64 2,99 3,18 3,07 3,11 3,19 3,34 3,30 3,30 3,36 3,42 3,48 3,54 3,87 4,19 4,91 5,50 3,14
0,66 2,05 2,07 2,14 2,27 1,51 1,88 2,61 2,64 2,64 2,20 2,99 2,72 3,07 3,11 3,19 3,19 3,30 3,30 3,36 3,03 3,48 3,54 3,37 4,19 4,91 5,21 2,91
0,66 2,05 2,07 2,14 2,27 2,27 2,60 2,61 2,64 2,64 2,92 2,99 2,95 3,07 3,11 3,19 3,26 3,30 3,30 3,36 3,37 3,48 3,54 3,62 4,19 4,91 5,35 3,03
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/whatsnew/erg_07_27_mtr_update_snapshot_for_publication.pdf
Přílohy
Tab. 12
59
Mobilní terminační poplatky k 1.1.2006 v Kč/min
Země Kypr Litva Švédsko Finsko Rumunsko Velká Británie Lotyšsko Česká republika Francie Irsko Slovensko Rakousko Dánsko Španělsko Německo Malta Maďarsko Nizozemí Itálie Portugalsko Belgie Lucembursko Polsko Řecko Slovinsko Estonsko Bulharsko Průměr EU
Ve špičce
Mimo špičku
Celkem
0,64 2,98 2,24 2,26 2,42 3,23 2,52 2,62 2,80 3,80 3,02 3,20 4,17 3,45 3,24 3,57 3,30 3,30 4,02 3,77 4,34 4,28 4,90 4,27 6,00 4,77 5,57 3,51
0,64 1,49 2,24 2,26 2,42 1,74 2,52 2,62 2,80 2,17 3,02 3,20 2,27 2,78 3,24 3,57 3,30 3,30 3,46 3,77 3,41 3,71 3,32 4,27 2,86 4,77 5,34 2,98
0,64 2,23 2,24 2,26 2,42 2,48 2,52 2,62 2,80 2,98 3,02 3,20 3,22 3,23 3,24 3,57 3,30 3,30 3,74 3,77 3,96 4,00 4,11 4,27 4,43 4,77 5,45 3,25
Zdroj: http://www.erg.eu.int/doc/meeting/erg_06_24_public_mtr_jan_2006.pdf
Přílohy
Tab. 13
60
Průměrné ceny volání za jednu minutu
Litva Kypr Bulharsko Lotyšsko Rumunsko Finsko Irsko Itálie Rakousko Dánsko Švédsko Estonsko Polsko Portugalsko Slovensko Velká Británie Česká republika Slovinsko Řecko Francie Německo Maďarsko Španělsko Belgie Nizozemí Lucembursko Malta Průměr EU
Ceny v Eurech 2007 2008 0,07 0,04 0,05 0,05 0,06 0,05 0,07 0,05 0,07 0,06 0,11 0,07 0,11 0,10 0,11 0,10 0,10 0,12 0,10 0,11 0,11 0,10 0,11 0,11 0,11 0,14 0,12 0,14 0,13 0,17 0,13 0,16 0,13 0,13 0,14 0,16 0,14 0,17 0,14 0,17 0,14 0,15 0,14 0,19 0,17 0,20 0,18 0,27 0,20 0,25 0,21 0,27 0,24 0,14 0,13
Ceny v Kč 28 2007 2008 1,75 1,00 1,25 1,25 1,50 1,25 1,75 1,25 1,75 1,50 2,74 1,75 2,74 2,50 2,74 2,50 2,50 2,99 2,50 2,74 2,74 2,50 2,74 2,74 2,74 3,49 2,99 3,49 3,24 4,24 3,24 3,99 3,24 3,24 3,49 3,99 3,49 4,24 3,49 4,24 3,49 3,74 3,49 4,74 4,24 4,99 4,49 6,74 4,99 6,24 5,24 6,74 5,99 3,49 3,24
Zdroj: http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/implementation_enforcement/an nualreports/15threport/comm_en.pdf
28
Hodnoty v Eurech byly přepočteny průměrným kurzem za rok 2008, který činil 24,95 Kč/€
Přílohy
Tab. 14
61
Ceny vynaložené za balíček nízké spotřeby v Eurech/měsíc
Balíček nízké spotřeby Země Kypr Litva Lotyšsko Rumunsko Finsko Dánsko Polsko Švédsko Rakousko Estonsko Nizozemí Lucembursko Portugalsko Slovinsko Maďarsko Německo Velká Británie Malta Bulharsko Slovensko Belgie Řecko Česká republika Itálie Španělsko Francie Irsko Průměr EU
2007 7,91 7,37 10,66 10,56 8,50 8,42 9,31 10,70 17,36 6,37 9,38 9,08 12,66 11,53 12,04 21,51 26,57 20,98 12,47 12,42 13,92 19,80 10,79 19,18 17,84 18,00 22,52 13,62
Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009
2008 4,19 5,12 5,17 7,81 7,81 5,88 8,14 8,40 6,37 6,30 8,35 9,08 9,82 10,57 10,91 8,63 12,17 12,96 11,94 13,40 12,04 14,25 13,89 15,36 18,08 18,45 14,82 10,36
2009 4,12 4,66 4,76 5,84 5,86 6,15 6,66 7,21 7,34 7,59 8,83 9,08 9,97 10,05 10,29 10,38 10,69 11,37 11,65 12,04 12,50 12,81 13,63 14,11 14,99 15,19 16,16 9,77
Přílohy
Tab. 15
62
Ceny vynaložené za balíček průměrné spotřeby v Eurech/měsíc
Balíček průměrné spotřeby Země Lotyšsko Litva Kypr Rakousko Dánsko Finsko Rumunsko Velká Británie Švédsko Nizozemí Polsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Portugalsko Lucembursko Bulharsko Slovensko Irsko Německo Řecko Česká republika Itálie Belgie Malta Francie Španělsko Průměr EU
2007 16,02 12,67 10,54 20,05 16,72 14,56 17,25 33,12 17,08 14,38 13,61 11,97 21,32 17,90 25,24 17,46 24,34 24,97 35,16 38,40 25,15 22,52 33,36 28,45 38,82 29,09 35,70 22,81
2008 12,85 8,03 9,31 11,16 13,15 13,62 16,35 20,77 12,14 11,85 16,71 10,46 19,41 16,72 17,05 17,46 22,91 27,32 30,96 18,97 27,63 27,94 24,74 26,38 25,55 29,84 36,94 19,49
Zdroj: Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009
2009 7,98 8,15 9,45 10,06 10,80 11,38 11,44 11,50 11,80 12,33 14,25 14,88 16,39 16,84 17,45 17,46 18,96 20,00 20,09 20,14 22,51 23,20 23,87 24,75 25,37 28,42 32,13 17,09
Přílohy
Tab. 16
63
Ceny vynaložené za balíček vysoké spotřeby v Eurech/měsíc
Balíček průměrné spotřeby Země Litva Lotyšsko Finsko Rakousko Kypr Velká Británie Nizozemí Švédsko Rumunsko Dánsko Polsko Estonsko Slovinsko Lucembursko Maďarsko Irsko Bulharsko Portugalsko Německo Slovensko Česká republika Řecko Belgie Malta Itálie Francie Španělsko Průměr EU
2007 23,20 31,14 24,68 31,01 17,24 40,48 23,64 28,09 34,09 26,90 24,46 22,43 38,63 25,51 30,27 52,53 44,66 44,06 55,75 46,35 42,28 41,61 51,46 58,95 43,63 50,67 67,84 37,83
Zdroj: Telecoms Price Developments 2007, 2008, 2009
2008 15,69 24,78 21,52 14,22 17,24 29,29 19,60 20,67 30,68 24,07 31,13 19,19 32,57 25,51 30,08 59,13 42,37 33,39 36,26 51,01 48,25 43,90 50,24 46,37 32,74 47,74 68,20 33,92
2009 11,52 15,71 15,79 17,30 17,32 17,44 17,85 20,00 20,76 20,98 21,21 23,02 24,17 25,51 30,22 32,38 33,11 34,19 35,79 36,79 38,66 39,29 39,34 42,10 43,21 45,73 51,14 28,54