Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice
František Špoutil Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, střední Čechy, o. s.
2014
-1-
Celý život bojujeme s větrnými mlýny vlastní výroby. -
-2-
Ladislav Muška
Tato studie vznikla v rámci projektu TWCM (Together We Can Manage, Společně to zvládneme), který realizuje Asociace pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, střední Čechy, o. s. ve spolupráci s Autism Europe aisbl. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).
Abstrakt Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce je velkou neznámou. Přitom právě kvůli hendikepu v sociální oblasti jsou potencionálně ohroženou skupinou, u které nezáleží, zda je jim přiznán status osoby zdravotně poškozené. Proto jsme provedli vlastní dotazníkové šetření, ze kterého se nám sešlo 94 odpovědí od respondentů převážně z Prahy, ale zastoupeny máme i jiné oblasti České republiky, zejména oblast severní Moravy a Slezska. Na základě naší studie nemůžeme říct, že by se pravděpodobnost zaměstnanosti osob s PAS řídila jinými pravidly než u většinové populace (lépe jsou zaměstnaní lidé z měst, s vyšším vzděláním a bez statusu OZP). Navíc se jedná o lidi, kteří mají užší spektrum potřeb, které chtějí prací naplnit, jsou ochotni přizpůsobit se (rozhodně více než OZP jako celek) a hlavně chtějí pracovat a to bez ohledu na své postižení. Snad i proto se valná většina z nich neztotožňuje s ustavením „neschopný výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek,“ jak je zakotveno v našem zákoně. Bohužel ačkoli jsou na trhu práce poměrně aktivní, je velké procento z nich nezaměstnaných nebo nedosáhne svým výdělkem ani na minimální mzdu.. Možná se jedná i o nedostatečnou spolupráci s Úřadem práce, o jehož služby by mělo mnoho respondentů zájem, ale nikdy je nepodstoupili. Závěrem je nutno upozornit, že jak vyplývá i z našeho šetření, je to skupina velmi heterogenní a jednoduchá a všeobjímající řešení zde asi nebude možno aplikovat. -3-
OBSAH 1. Úvod a cíle studie ................................................................................................ 5 2. Materiál a metodika ............................................................................................. 7 2.1. Dotazník .................................................................................................................. 7 2.2. Respondenti ............................................................................................................. 9 2.3. Odvozené veličiny ................................................................................................... 9 2.4. Zpracování dat ........................................................................................................ 9 2.4.1. Souvislosti mezi lidmi s PAS ...................................................................................... 10 2.4.2. Porovnání lidí s PAS s ostatními ................................................................................ 11
3. Struktura respondentů ......................................................................................... 12 3.1. Kdo je náš respondent? ........................................................................................... 12 3.2. Postoj našich respondentů k práci .......................................................................... 17 3.3. Naši respondenti a studium ..................................................................................... 20 3.4. Naši respondenti a hledání práce ........................................................................... 21 3.5. Zkušenost respondentů s úřadem práce .................................................................. 26 3.6. Jak jsou respondenti ochotni přizpůsobit se trhu práce.......................................... 28 3.7. Ekonomická situace respondentů ............................................................................ 30 3.8. Rodinná situace respondentů .................................................................................. 31
4. Souvislosti mezi lidmi s PAS .............................................................................. 34 4.1. Všichni respondenti ................................................................................................. 34 4.2. Pracující respondenti .............................................................................................. 38
5. Lidé s PAS vs. celá populace .............................................................................. 41 6. Lidé s PAS vs. OZP............................................................................................. 42 7. Souhrn ................................................................................................................. 46 Příloha I: Dotazník .................................................................................................... 48 Příloha II: Rozšířené zpracování dat ......................................................................... 56 Příloha III: Souvislosti mezi lidmi s PAS (rozšíření) ................................................ 60
-4-
1. ÚVOD A CÍLE STUDIE Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce není jednoduchá jako u jakéhokoli jiného člověka s postižením. Přesto se jedná o jisté specifikum. Tito lidé nejsou v běžném životě hendikepováni fyzickými bariérami, jako lidé s tělesným či smyslovým postižením. Přesto jako u části z nich se jedná o postižení vrozené, které dotyčného provází všemi etapami jeho života, na rozdíl od některých autoimunitních a neurodegenerativních poruch (např. roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc). Porucha to není progresivní, takže oproti dříve zmíněným se stav nehorší, nicméně na rozdíl třeba od psychických onemocnění (např. schizofrenie, bipolární porucha) neexistuje medikace, která by zasahovala příčinu vzniku poruchy a používá se jen na potlačení některých projevů (např. deprese). Na druhou stranu podobně jako psychická onemocnění nemusí být PAS na člověku na první pohled vidět. O to víc je pak okolí zaskočeno neočekávanou reakcí dotyčného. Ačkoli mohou být PAS spojeny s mentální retardací, není to rozhodně pravidlem (někdy dokonce naopak), nicméně díky špatnému chápání sociálních kontextů se dotyčný může jevit hloupější, než ve skutečnosti je, což může ostatní vést k dalšímu podhodnocení schopností dotyčného a další diskriminaci. Jak už bylo zmíněno výše, PAS postihuje primárně sociální a komunikační dovednosti dané osoby. Jedná se tedy o problém sociální, tak zdravotní a bohužel možná i proto tuto hraniční povahu mu je věnováno stále málo pozornosti. Veřejné statistiky (nejen u nás, ale i v EU) sledují většinou OZP obecně (viz např. Eurostat1), nikoli dle jednotlivých znevýhodnění, a tak z nich musíme vycházet i my. Bohužel u valné většiny případů můžeme vycházet alespoň ze statistik pro osoby se zdravotním postižením, OZP. To bohužel platí jen pro část lidí s PAS, jelikož PAS sama o sobě není z mnoha příčin důvodem udělení statusu OZP. Všichni lidé s PAS, včetně mírných forem jako Aspergerův syndrom (AS) a vysoce funkční autismus (VFA), ale mají problémy v sociální a komunikační oblastí: navazování a vedení hovoru, správné udržování sociálního kontaktu, cit pro společenské normy aj. Asi každý si dokáže představit, že právě takové problémy vedou k potížím v životě včetně toho pracovního a přesto nemusejí nijak reflektovat odbornou způsobilost daného člověka k výkonu profese. Bohužel pro lidi s PAS jsou jako pro kohokoli jiného pracovní pohovor, vycházení s kolegy na pracovišti i správné chování se k šéfovi a dodržování nepsaných firemních pravidel nedílnou součástí úspěchu na trhu práce: práci získat a udržet. To je důvod, proč si myslíme, že má smysl zabývat se problematikou lidí s PAS odděleně. PAS totiž postihuje jinak velmi heterogenní skupinu obyvatel. V našich úvahách nás _______________ 1
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/health/disability/data/database 9. 12. 2014
-5-
podporují i výsledky kolegů z britské National Autistic Society, kteří zjistili, že skupina lidí s PAS je na trhu práce podstatně méně úspěšná, než skupina lidí se zdravotním postižením (plný úvazek tam má jen 15 % lidí s PAS oproti 48 % OZP)2,3. A to Velká Británie přistupuje k integraci svých zdravotně postižených na pracovní trh daleko lépe, než Česká republika4. Cílem tohoto průzkumu proto bylo: •
zmapovat situaci lidí s PAS na českém trhu práce
•
porovnat ji s běžnou populací
•
porovnat ji s OZP (tedy těmi s uznanou invaliditou, pro které statistiky existují)
_______________ 2
Redman S, Downie M, Rennison R, Batten A. 2009. Don‘t write me off: Make the systém fair for people with autism. The National Autistic Society: Print Select. 48 str. 3 Department of Helath. 2009. Departmental report: The health and Personal social services programmes. UK: The Stationery Office Limited. 305 str. -64 Špoutil F. 2014. Zaměstnanost OZP a ekonomické ukazatele: studie napříč EU. APLA Praha, střední Čechy o.s. 52 str.
2. MATERIÁL A METODIKA 2.1 Dotazník Dotazník byl vytvořen s pomocí formulářů Google a jeho celou kopii naleznete v Příloze I (str. 48). Bylo podporováno on-line vyplňování dotazníku, nicméně jelikož pro některé organizace a jedince bylo jednodušší vyplnění písemné, byl jim rozeslán pdf soubor k vyplnění, který nám zasílali zpět buď poštou, nebo elektronicky formou fotokopie. Jednotlivé otázky vycházely jednak z našich potřeb a dále jsme se je snažili formulovat tak, aby byly naše výstupy srovnatelné s obdobnou studií provedenou Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v.v.i. (VÚPSV, 2011)5. I s ohledem na to, jak lidé s PAS chápou doslovně a jak bývají nejistí, snažili jsme se otázky formulovat co nejjasněji a nedávat jim příliš mnoho možností k výběru (možnost ano / ne). Také proto byla velká část otázek dána jako povinně zodpověditelná. Výjimku (krom podotázek) tvořily ty, kde jsme se obávali zvýšené nejistoty respondentů, a ty, kde jsme se vyptávali na podrobnější informace o rodinné a ekonomické situaci respondenta, ke kterým se ne každý může chtít vyjadřovat. Dotazník se dělil na několik oddílů. První, osobní údaje, nám sloužil k obecné charakterizaci každého respondenta, která by mohla být relevantní k úspěšnosti na trhu práce, a všechny otázky se zde tak musely vyplnit povinně. Chtěli jsme od našich respondentů znát jejich pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, zda jsou uznáni jako OZP, ve kterém kraji žijí a jak velká je obec, kde dlouhodobě žijí. Druhý oddíl nazvaný Základní otázky měl zjistit postoj respondenta k práci a účasti na pracovním trhu jako takovém. Ptali jsme se proto na to, zda chce respondent vůbec pracovat, zda by nepracoval raději za nějakých speciálních podmínek (z domova, po počítači či telefonu, v chráněné dílně, s asistentem), co ho vůbec k práci motivuje a jestli nějaký z těchto požadavků splňuje jeho současná posice, zdali už někdy pracoval (prostřední, tříměsíční lhůta, slouží pro oddělení dlouhodobých úvazků od krátkodobých brigád a práce jen ve zkušební době) a jaká je jeho současná posice na trhu práce, popř. zda si práci hledá. V této části jsme se také ptali po spokojenosti dotyčného a toho, zda má dost přátel. Zahrnuli jsme sem i klíčovou otázku: zda sami respondenti považují možnost vyřadit na základě posudku lékařské komise člověka zcela z trhu práce, čímž mu automaticky odepírají některé služby spojené s hledáním práce, aniž by přímo zasahovali do toho, zda dotyčný může být zaměstnán.
_______________ 5
VÚPSV, v.v.i. 2011. Postavení a strategie a OZP na trhu práce. 44 str.
-7-
Třetí oddíl, studium, svými prvními dvěma otázkami na pobyt mimo bydliště během studia a délkou cesty do školy míří na to, zda taková zkušenost nepůsobí jako trénink a nevede k větší ochotě cestovat za prací i v dospělém věku. Údaj o dokončení školní docházky nám sloužil hlavně ke korelaci doby, po kterou se respondent pohybuje na pracovním trhu. Zaměstnání, čtvrtý oddíl dotazníku zjišťuje, jak a po jaké době se respondentu podařilo sehnat práci, kolik pracovních pozic vystřídal a na jaký úvazek, v jak velké firmě a jak dlouho mu trvá cesta do práce. Zjišťujeme zde také, na jakou pozici se připravoval a na kterých pozicích nakonec působil. Pátý oddíl se zaměřoval na informace ohledně Úřadu práce (ÚP). Jednak zda byl respondent už někdy registrován na ÚP a jak dlouho a pak zda využil nějaké služby ÚP (rekvalifikace a pracovní rehabilitace) nebo by měl o ně minimálně zájem. Z hlediska uplatnění na trhu práce je nesmírně důležitý šestý oddíl, zkoumající ochotu respondenta přizpůsobovat se požadavkům trhu práce. Jedná se jednak o ochotu stěhovat se za prací (vzdálenosti jsou odvozeny tak, aby reflektovali vzdálenosti v ČR mezi sousedními centry, v rámci kraje, do druhého kraje až přes celou republiku) včetně do zahraničí, nebo za prací alespoň dojíždět na velké vzdálenosti (čas jedné hodiny je odvozen od doby, za kterou se dá s využitím MHD přejet Praha). Mezi vlastnosti positivně ovlivňující úspěšnost člověka na trhu práce se dá považovat i jeho ochota dále se vzdělávat, rekvalifikovat se, změnit profesi (možnost „částečně“ reflektuje ochotu nepracovat přímo ve vystudovaném oboru, ale přesto někde, kde mohu využít část svých získaných schopností a dovedností) nebo samostatně podnikat. I ochota pracovat na hůře placené pozici, večer, o víkendech nebo jen na zkrácený pracovní úvazek může positivně ovlivnit úspěšnost na trhu práce. Doplňující otázky v oblasti zaměstnanosti, oddíl sedmý již nebyly povinné a měly nám pomoct lépe podchytit ekonomickou situaci respondentů. Zjišťovali jsme hlavně, zda příjem respondenta dosáhne alespoň na hranici minimální mzdy (8,5 tisíce Kč měsíčně), jaká byla jejich nejlépe placená posice a jaký plat by jim stačil k žití. Ptali jsme se také po dalších příjmech respondenta hlavně formou dávek od státu a celkové ekonomické situaci celé respondentovi domácnosti. Stejně nepovinné byly i doplňující údaje o respondentovi v osmém oddílu, kde jsme se ptali po rodinném stavu respondenta a po tom, kde a s kým bydlí.
-8-
2.2 Respondenti Dotazník byl určen pro osoby s diagnostikovanou PAS od 15 let věku (statistiky se většinou dělí na věkové kohorty po 5 letech) a byl přístupný od 25. července do 15. září 2014. Na dotazník byli upozornění všichni klienti APLA Praha, střední Čechy o.s. odpovídajícího věku a byl rozeslán i ostatním krajským pobočkám APLA (jižní Morava, Vysočina, jižní Čechy a severní Čechy). Dále jsme rozeslali upozornění na všechny organizace, o kterých víme, že se lidmi s PAS byť jen okrajově zabývají: speciální pedagogická centra (SPC), pedagogickopsychologické poradny (PPP), občanská a jiná sdružení a agentury podporovaného zaměstnávání, např. Fosa o.p.s., Rytmus o.s., Slezská diakonie aj.
2.3 Odvozené veličiny Jak již bylo řečeno v podkapitole 2.1, některé otázky nám sloužily jen jako výchozí bod pro určení některých složitěji formulovatelných faktorů, které nám lépe definují situaci lidí s PAS na trhu práce. Konkrétně se jednalo o to, jak dlouho jsou již mimo školu, počet oblastí, které je motivují k práci, zda respondenty jejich současné zaměstnání naplňuje stran toho, co od práce očekávají a z jakého dílu jsou jejich očekávání v současné době naplněna, kolik zaměstnání vystřídali za rok (respektive jak dlouho si v průměru udrží jedno místo), zda někdy pracovali v oboru, na který se připravovali, jaký je průměrný čas, který stráví na ÚP ročně (dochází k setření rozdílu, mezi těmi, kdo jsou mimo školu už dlouho a tak měli i větší příležitost být na ÚP déle od těch, kdo ne), doba, která uplynula od ukončení jejich studia (u těch, kdo ještě studují a neuvedli, že končí 2015 byl jako rok ukončení studia brán paušálně rok 2016), a zda někdy dosáhli na platovou hladinu s níž by byli spokojeni.
2.4 Zpracování dat Dostupná data byla zpracována na základní statistiky a grafy v programu MS Excel (Microsoft Corp., 2010). U kontinuálních proměnných se jednalo o základní charakteristiky souboru jako průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka (s.d.), medián (střední hodnota) a modus (nejčastější hodnota). Pro kategoriální proměnné byl určen počet respondentů (N) a relativní počet respondentů (%) pro celou otázku i pro jednotlivé odpovědi (počítáno z těch, kdo odpověděli) a to s ohledem na to, zda se otázka týkala všech respondentů, nebo jen nějakého jejich výseku (např. těch se statusem OZP, nebo těch, kdo byli někdy registrováni na ÚP). Pro přehlednější zobrazení byly i kontinuální proměnné
-9-
převedeny na kategoriální. Konkrétní rozdělení na kategorie záviselo na konkrétní proměnné (otázce). Na sofistikovanější statistické postupy a analýzy byl použit freewarový software R 3.1.16 s využitím knihoven „car“, „psych“, „sm“ a „vegan“. Použili jsme jak základní statistické testy, jako test dobré shody k posouzení toho, zda se zastoupení mezi našimi respondenty shoduje s předpokládaným poměrem (z celé populace, z OZP, nebo od druhého pohlaví), Mann-Whitney test pro posouzení rozdílů mezi dvěma skupinami vzhledem k faktoru, který má binomické (ano / ne) rozdělení nebo více pseudokontinuálních stupňů (např. stupně OZP), lineární regrese (v případě nutnosti s logaritmickou transformací dat) pro vztah dvou kontinuálních proměnných a analýzu variance (ANOVA) pro vztah kontinuální a kategoriální proměnné. Na celý soubor dat a na lidi s PAS s nějakou pracovní zkušeností byly použity i sofistikovanější analýzy, jako analýza hlavních komponent (Principal Component Analysis, PCA) a trendu zbavená kanonická analýza (Detrended Canonical Analysis, DCA), které jsou schopny pracovat se všemi proměnnými naráz a pomáhají nám tak udělat si celkový obraz o zkoumané problematice i vytáhnout podstatné vztahy. Abychom se v těchto analýzách vyhnuli efektu různě velkého škálování u různých proměnných, byla veškerá data tzv. Znormována, tedy převedena na data se shodným průměrem a o jednotkové variabilitě. Podrobnější rozpis naleznete v Příloze II (str. 56). U každého testu uvádíme příslušné statistické kritérium (to se liší dle testu: χ2, W, F) a počet stupňů volnosti (d.f.), ze kterých se odvozuje hodnota p, což je pravděpodobnost, že zjištěný rozdíl je způsoben jen náhodou. Jako hranice, kdy se rozdíly za náhodu už nepovažují, je p = 0,05 (tedy 5 % pravděpodobnost, že daný výsledek je náhoda). Je usus neuvádět velmi malé hodnoty p a nahrazovat je konstatováním jako p < 0,001 zde (tedy pravděpodobnost, že výsledek je náhoda, je menší než 0,1 %). 2.4.1. Souvislosti mezi lidmi s PAS Jedním z cílů této studie je zjistit, jak mnoho heterogenní je skupina lidí s PAS v České republice. Abychom, nemuseli testovat vše se vším, provedli nejdříve sérii ordinačních analýz (viz výše) . Předem jsme z analýzy vyloučili proměnné, které jsou relevantní jen vůči nějaké skupině respondentů, např. jen zaměstnaných nebo OZP, a otázky, na které respondenti mnoho neodpovídali. Takto jsme vyloučili otázky č. 5, 9 až 14, 17, 20, 22, 25 až 29, 31, 32, 34 až 39, 41, 52, 54 až 60 a 62. Kategoriální proměnné byly kódovány jako tzv. „dummyvariable“ a data byla Z-normována. Zároveň jsme vyloučili některé respondenty, u nichž i tak _______________ 6
R Core Team. 2014. R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL http://www.R-project.org/
- 10 -
zůstaly odpovědi na některé otázky nezodpovězeny. Počet respondentů nám tak klesl na 60. Proto jsme museli snížit i počet proměnných, což jsme udělali tak, že tam, kde byly jen dvě možnosti odpovědí (hlavně ano / ne) jsme ponechali jen odpověď kladnou s výjimkou několika otázek, kde jsme chtěli vidět obě polohy (např. pohlaví). Na základě výsledků byla následně celá analýza zopakována jen s těmi proměnnými, které nejlépe vysvětlovaly rozdíly mezi jednotlivými respondenty. Jelikož musela být část otázek vynechána, zopakovali jsme celý postup zvlášť pro ty, kdo už zkušenost se zaměstnáním měli a s těmi, kdo ještě ne. Obdobný postup byl použit i pro analýzu výlučně těch lidí s PAS, kteří měli nějakou delší zkušenost s aktivní účastí na trhu práce. To nám i přes pokles velikosti pozorování (na 19) umožnilo zapojit do analýzy další proměnné, které se ptají po motivaci lidí k práci a nakolik jsou tyto jejich potřeby naplněny (č. 13 a 14), zda by raději nepracovali za nějakých specifických podmínek (č. 9 až 12), jak a kde si práci hledali (č. 25 a 26), v jakých oblastech již pracovali (č. 31), stejně jako po ekonomických ukazatelích kvality jejich života (velikosti úvazku a firmy, výška platu a spokojenost s ním – otázky č. 28, 29, 52 až 55) a zkušenosti s ÚP (č. 33 až 39). Mohli jsme se také více zaměřit na dobu, za kterou si našli práci (č. 24). Na druhou stranu otázky zjišťující zda dotyčný pracoval (č. 15) nebo zda se mu pracovat chce (č. 8), byly v tomto souboru dat už bezpředmětné. 2.4.2. Porovnání lidí s PAS s ostatními Na porovnání sledovaných a očekávaných hodnot byl použit test dobré shody (výše). Jako výchozí zdroj pro porovnání našich výsledků nám posloužily údaje ze studie VÚ MPSV (2011). Ty sice nejsou několik let aktuální, nicméně stále se jedná o největší u nás vydanou publikaci mapující situaci OZP na trhu práce a právě OZP jsou pro nás lepší referenční skupinou, než je celková populace, ačkoli i té se věnujeme. Je to tak ze dvou důvodů: 1) jedná se o osoby také nějak hendikepované a 2) významný podíl našich respondentů má status OZP. Data však musela být v některých případech přepočítána tak, aby tyto dvě studie byly porovnatelné. Jednalo se tak o vyloučení osob se zdravotním znevýhodněním (OZZ), kterýžto status nebyl v době našeho dotazníkového šetření vyňat z české legislativy, o zahrnutí nerozhodných do negativně odpovídajících v některých otázkách v souladu se strukturou našeho dotazníku, a jejich vyloučení tam, kde jsme počítali jen s respondenty, kteří odpověděli. U některých otázek též došlo ke sloučení některých kategorií právě z důvodu porovnatelnosti a tyto případy jsou pak uvedeny v sekcích, kde diskutujeme výsledky tohoto srovnání. - 11 -
3. STRUKTURA RESPONDENTŮ Při vyhodnocování vyplněných dotazníků se vyskytlo několik problémů, se kterými se bylo třeba nějakým způsobem vypořádat. Zejména se ukázalo, že většina respondentů měla potíže se správným pochopením otázky č. 57 „Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti?“ a proto jsme se ji rozhodli z jakéhokoli hodnocení zcela vyloučit. Objevovala se i ojedinělá nepochopení v zadání otázek jako neudávání údajů ve správných jednotkách, které byly přepočítány, nebo zmatečné odpovědi na některé otázky, které byly následně opraveny dle logiky odpovědí (např. pokud někdo v otázce č. 40 „Jste ochoten/tna se kvůli práci přestěhovat?“ odpověděl, že není, a následně v otázce č. 41 uvedl, že v rámci obce, byla odpověď z otázky č. 40 opravena na „ano“). Největší potíž byla pochopitelně s ručně vyplňovanými dotazníky. Zatímco elektronická forma vedla respondenta ve způsobu vyplňování, při ručním vyplňování nic takového možné není. Respondenti např. poměrně často zapomínali vyplňovat stupeň postižení. V takovém případě jsme v jedné otázce zahrnuli všechny postižené pod jednu kolonku „OZP“ a pokud to bylo třeba, tak jsme udělali dílčí analýzu OZP již bez těch, kdo svůj stupeň nevyplnili. Pokud chyběl nějaký klíčový údaj (stávalo se to u pohlaví), snažili jsme se tento údaj zjistit dodatečně. U povinných otázek, kde byla možnost ano / ne jsme se ale rozhodli zvolit jiný postup, abychom se vyhnuli tomu, že by nám tito respondenti vypadli z analýzy. Předpokládáme, že většina respondentů, kteří takovou otázku přeskočili, nevěděla, jak na ni odpovědět, nebyla si jista svým rozhodnutím. Jelikož nebyli přesvědčeni, zda by danou věc podstoupili, počítali jsme je, jako by jejich odpověď byla záporná. Pokud u otázek, kde bylo možno vybrat jen jednu možnost, jich zvolili více, byla vybrána ta podstatnější (např. u otázky 16 pokud uvedli, že studují a zároveň jsou v běžném pracovním procesu, bylo pro nás důležitější, že už pracují a do toho ještě studují, než naopak). Pokud se v otázkách, kde byla kategorie „jiné“ opakoval nějaký údaj častěji, zavedli jsme jej jako novou skupinu a dál jsme s ním takto pracovali.
3.1 Kdo je náš respondent? Abychom si mohli lépe představit, kdo je náš respondent, budeme si zde definovat našeho průměrného respondenta, abychom mohli dále jednotlivé otázky více rozebrat. Kdo je tedy náš typický respondent? Jedná se o muže z Prahy starého 24 let možná o něco staršího, který dokončil středoškolské vzdělání s maturitou, ačkoli je uznán jako zdravotně postižený 3. stupně. Konkrétní údaje pro jednotlivé odpovědi naleznete v Tab.1. Tab.1 (str. 13): Sumarizace osobních údajů o respondentovi (1. oddíl otázek): pohlaví, věku, statusu OZP, kraje a velikosti obce, kde respondent bydlí (a) a základní statistické údaje o věku respondenta jako kontinuální proměnné (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek.
- 12 -
a
Otázka
Stupeň
01: Pohlaví muž žena 02: Věk 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 03: Vzdělání žádné speciální škola neukončené základní ukončené základní učební obor bez maturity učební obor s maturitou jiné středoškolské s maturitou vyšší odborné, DiS bakalář magistr / inženýr postgraduální 04: Status OZP ano ne 05: Stupeň OZP (04: ano) 1. 2. 3. 06: Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský 07: Velikost obce do 1 tis. obyvatel do 5 tis. obyvatel do 20 tis. obyvatel do 50 tis. obyvatel do 100 tis. obyvatel nad 100 tis. obyvatel
b
Otázka 02: Věk (roky)
N 94 62 32 92 13 26 18 11 16 4 3 1 94 2 13 3 14 13 7 24 3 12 1 2 94 60 34 51 13 12 26 94 47 12 2 0 0 3 1 2 3 0 0 4 19 1 94 13 4 8 11 10 48
% 100,00% 65,96% 34,04% 97,87% 14,13% 28,26% 19,57% 11,96% 17,39% 4,35% 3,26% 1,09% 100,00% 2,13% 13,83% 3,19% 14,89% 13,83% 7,45% 25,53% 3,19% 12,77% 1,06% 2,13% 100,00% 63,83% 36,17% 85,00% 25,49% 23,53% 50,98% 100,00% 50,00% 12,77% 2,13% 0,00% 0,00% 3,19% 1,06% 2,13% 3,19% 0,00% 0,00% 4,26% 20,21% 1,06% 100,00% 13,83% 4,26% 8,51% 11,70% 10,64% 55,81%
průměr medián modus 28,14
26,00
24,00
s.d. 8,12
min. 15,00
max. 52,00
- 13 -
Poměr pohlaví je v našem souboru respondentů vychýlen ve prospěch mužů přibližně v poměru 2:1. Větší zastoupení mužů mezi lidmi s PAS je normální, nicméně standardně se uvádí poměr kolem 3:1 až 4:1. Náš výsledek se od obou průkazně liší (χ2 = 11,5852; d.f. = 1, p < 0,001 pro 4:1 a χ2 = 4,0993; d.f. = 1, p = 0,0429 pro 3:1).
Může se sice jednat o artefakt toho, jak každé
pohlaví přistupuje k vyplňování dotazníku (třeba že ženy jsou zodpovědnější), nicméně hlavní rozdíl oproti poměru 4:1 či 3:1 bude způsoben spíše tím, že není stanoven z dětské populace, ale z populace dospívajících a dospělých. Nejspíše za ním stojí to, že rozdíly v diagnostikovatelných znacích se budou s věkem mezi muži a ženami stírat a tak bude tento poměr 2:1 více odpovídat skutečnosti. Více k problematice poměru pohlaví u lidí s PAS Thorová (2006)7 nebo Gould & Smith (2011)8. Věkové složení našich respondentů už na první pohled není ve shodě s demografickou strukturou české populace a je dost možné, že některé výsledky mohou být ovlivněny tím, že mezi našimi respondenty je převaha dvacátníků a třicátníků, zatímco vyšší věkové kohorty jsou zastoupeny jen pramálo až vůbec. S tímto faktem je nutno počítat, jelikož je to nesporný vliv pozdní doby, kdy se řádná diagnostika osob s PAS dostala do České republiky a diagnostika v dospělosti je jak obtížnější, tak spousta dospělých s PAS je buď bez diagnózy nebo s diagnózou chybnou a ani je, ani jejich psychology prostě spojitost PAS s jejich problémy z dětství a z pozdějšího života nenapadne. Podrobnější věková struktura našich respondentů viz Obr.1.
Obr.1: Věková struktura respondentů. Věkové kohorty jsou po desetiletích odlišeny modrými odstíny.
_______________ 7 8
Thorová K. 2012. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál. 465 str. Gould J, Smith JA. 2011. Women and girls on the autism spectrum. NAS. http://www.autism.org.uk/about-autism/autism-and-asperger-syndrome-an-introduction/gender-andautism/women-and-girls-on-the-autism-spectrum.aspx (11.11.2014)
- 14 -
Ve vzdělání převažují mezi našimi respondenty středoškoláci (46,81 %), ať už vyučení nebo s nějakou jinou střední školou zakončenou maturitní zkouškou. Poměr těch, kdo nemají dokončenou standardní školní docházku (tj. ti zcela bez vzdělání s nedokončenou základní školou nebo speciální školou), a těch, kdo mají nějakou formu pomaturitního vzdělání (od DiS až po Ph.D.), je naprosto totožný (19,15 %). Vysoký podíl maturantů a lidí s titulem Bc. (12,77 %) bude asi částečně způsoben právě tím, že nejpočetnější věková kohorta v našem vzorku je 20 až 24 let. Rozhodli jsme se proto oba mezní stavy (bez vzdělání a pomaturitní studium) shrnout do dvou kategorií, ve kterých také budou vystupovat v našich dalších analýzách. Jinak se dá říci, že vzdělanostní struktura je (s výjimkou maturantů) rozložena celkem rovnoměrně. Podrobněji viz Obr.2.
Obr.2: Vzdělanostní struktura respondentů. Modrými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé stupně: bez ukončeného základního vzdělání: bez = zcela bez vzdělání, SpecŠ = speciální škola a (ZŠ) = nedokončená základní škola; ZŠ = základní škola; středoškoláci: UO = učební obor bez maturity, UOmat = učební obor s maturitou a SŠmat = jiná střední škola s maturitou; pomaturitní vzdělání: DiS = DiS a jiné vyšší odborné vzdělání, Bc = bakalář, Mgr/Ing = magistr nebo inženýr a Dr = postgraduální vzdělání (malý nebo velký doktorát).
Téměř 2/3 respondentů mají uznaný status OZP a z nich něco přes 1/2 nejvyšší, třetí stupeň. To je jen obrazem toho, co bylo řečeno v úvodu: PAS jako takové nejsou spojeny s udělením statusu OZP a tak nemůžeme pro posouzení problematiky lidí s PAS vycházet jen z údajů pro OZP. Jak ukazuje Obr.3, nejvíce, celou polovinu respondentů máme z Prahy a poměrně dost ze Středočeského kraje. To není překvapivé s ohledem na to, že se jedná o centrum působení naší organizace, APLA Praha, střední Čechy, o. s. Dobře zastoupená je v našem vzorku i střední a severní Morava a Slezsko, odkud máme čtvrtinu (25,53 %) respondentů a to zejména díky - 15 -
aktivitě Slezské diakonie. Bohužel žádný údaj nemáme z Plzeňského, Karlovarského, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Zatímco na Plzeňsku a Karlovarsku není žádná organizace systematicky se zabývající problematikou PAS, tak na Vysočině a na jižní Moravě působí naše sesterské organizace (APLA Vysočina, o. s. a APLA Jižní Morava o. s.), přičemž minimálně jihomoravská organizace se zaměstnáváním dospělých aktivně a úspěšně zabývá9. Dodatečné rozšíření této studie o jejich data by někdy v budoucnu mohlo být přínosné. Z většiny krajů jsou ale záznamy spíše sporadické. To samozřejmě vypovídá i něco o tom, že na většině území České republiky je problematika lidí s PAS nedostatečně podchycena. Proto budeme v následujících analýzách rozlišovat pouze mezi tím, zda respondent pochází z Prahy, zbytku Čech (24,47 %), nebo ze severní Moravy a Slezska.
Obr.3: Z kterého kraje pocházejí naši respondenti. Barevnými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé oblasti: modrá = Čechy, tj. Hl. m. Praha (Praha), Středočeský (StrČ), Jihočeský (JihČ) kraj a oblast severních (blankytná: Ústecký a Liberecký kraj; Ústí a Liber) a východních (světlemodrá: Královéhradecký a Pardubický kraj; HrKr a Pardub) Čech; zelená = střední Morava (světlezelená: Olomoucký a Zlínský kraj; Olom a Zlín) a Moravskoslezský kraj (MorSle). Z Plzeňského (Plzeň), Karlovarského (KarVar), Jihomoravského (JMor) kraje a Kraje Vysočina (Vys) žádné respondenty nemáme.
Takové rozložení respondentů se pochopitelně odráží i ve struktuře odpovědí, v jak velké obci respondenti bydlí (Obr.4). Pro další analýzy tak budeme rozlišovat pouze mezi tím, zda pocházejí z malé obce (do 5 tis. obyvatel: 18,09 % respondentů), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: 30,85 %), nebo z velké obce (nad 100 tis. obyvatel: 55,81%).
_______________ 9
kol. autorů. 2014. Metodika podpory osob s PAS při uplatnění na pracovním trhu. APLA-JM. 26 str.
- 16 -
Obr.4: Z jak velké obce pocházejí naši respondenti. Modrými odstíny jsou rozlišeny kategorie, které budou dále vstupovat do analýz: malé obce (do 5 tis. obyvatel: < 1 tis. a < 5 tis.), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: < 20 tis., < 50 tis. a < 100 tis.) a obce nad 100 tis. obyvatel (> 100 tis.).
3.2 Postoj našich respondentů k práci Náš průměrný respondent rozhodně chce pracovat (93,62 %) a byl by nejraději, kdyby to bylo v doprovodu asistenta. Ostatními úlevami (prací na chráněném pracovišti, po telefonu či počítači či prací z domova) si tak jistý není. K práci ho motivují tři věci z našeho výběru (výběr jedné nebo dvou je ale téměř stejně častý) a to hlavně možnost výdělku (75,61 %), získávání nových znalostí a zkušeností a pocit, že je potřebný. Možnost setkávání se s novými lidmi a to, že nebude jen sedět doma, ho příliš nelákají. Pokud práci má, tak většina těchto požadavků je tam naplněna a alespoň částečně odpovídají tomu, co respondenta v práci naplňuje. Náš průměrný respondent už má nějakou, byť krátkou pracovní zkušenost (62,64 %) a v současné době pracuje ať už v běžném pracovním poměru, jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo jako pracující důchodce. Dohromady je to 38,30 % našich respondentů. Je pravda, že neaktivních, tj. mimo pracovní proces stojících, je v našem vzorku 54,36 % respondentů. Je ale důležité upozornit na to, že velká část z toho je studující (26,60 % z celého souboru, vůbec nejvíce zastoupená skupina) a teprve zbylí pobírají důchod (bez toho, že by k tomu ještě pracovali), jsou uznáni jako práce neschopní nebo jsou prostě nezaměstnaní bez toho, aniž by se registrovali na ÚP. Nezaměstnaných na ÚP je 7,45 %. Více na Obr.5. Rozdělení na nezaměstnané, zaměstnané a neaktivní a studující budeme používat i v dalších analýzách. Pokud náš respondent není zaměstnaný, tak si práci hledá, nebo si ji alespoň nějaký čas hledal (vycházíme jen z odpovědí respondentů, kteří nepracují a nejsou
- 17 -
uznáni jako práce neschopní, neboť u nich se dá předpokládat nižší motivace než v jiných skupinách jako nezaměstnaní, důchodci a studenti).
Obr.5: Recentní postavení respondentů na trhu práce. Tmavšími odstíny modré jsou vyneseni ti, kdo v současné době nějakým způsobem pracují, světlými ti, kteří ne (nejsvětlejší odstín náleží neaktivním s výj. studentů). Z leva neschop = práce neschopný; nezam = nezaměstnaný bez registrace na ÚP; nezamUP = nezaměstnaný registrovaný na ÚP; student = studující; ChrD = zaměstnanec chráněné dílny; OSVČ; běžnýPP = v běžném pracovním poměru; mat/rod = na mateřské nebo rodičovské dovolené; PrDuch = pracující důchodce; důchod = důchodce.
Náš průměrný respondent je převážně spokojený se svým životem (72,34 %), není si ale jist, zda má dost přátel. Rozhodně však odmítá současnou právní formulaci 3. stupně invalidity jako diskriminační (88,89 %). Valná většina našich respondentů, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj k tomuto tématu, je tak přesvědčena, že stát by neměl své občany omezovat ve službách, které poskytuje na trhu práce, na základě jejich zdravotního stavu. Zvláště, když právo na práci patří mezi základní lidská práva (Listina základních lidských práv a svobod, hlava 4, článek 26)10 a tedy nelze nikomu zakázat pracovat. Konkrétní procenta ke všem zmíněným proměnným naleznete v Tab.2. Tab.2 (str. 19): Sumarizace otázek na postoj respondenta k práci a jeho pozici na trhu práce (2. oddíl otázek): chuť pracovat, práce na chráněném pracovišti, po telefonu či přes počítač, z domova či s asistencí, co respondenta motivuje k práci, co z těchto bodů je naplněno na jeho současném pracovišti a kolik z jeho preferenčních oblastí je naplněno, zda byl někdy zaměstnán, jaký je jeho současný stav na trhu práce, zda si práci hledá, pokud ji nemá, zda je spokojen se životem, zda má dostatek přátel a zda souhlasí s definicí o neschopnosti pracovat ve 3. stupni invalidity (a) a základní statistické údaje o tom, nakolik jsou motivační prvky důležité pro respondenta zastoupeny na jeho současné pracovní pozici (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek. _______________ 10
http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 11. 12. 2014
- 18 -
a
Otázka
Stupeň
08: Chuť pracovat ano ne 09: ...na chráněném pracovišti (08: ano) ano ne 10: …po telefonu či přes počítač (08: ano) ano ne 11: …z domova (08: ano) ano ne 12: …s asistencí (08: ano) ano ne 13: Motivace k práci (08: ano) - možnost setkání se s novými lidmi - nebudu jen sedět doma - peníze – práce je zdroj obživy - pocit, že jsem potřebný/á - získání nových znalostí a zkušeností 13: Motivace k práci - počet 1 2 3 4 5 14: Naplnění požadavků (13) - možnost setkání se s novými lidmi - nebudu jen sedět doma - peníze – práce je zdroj obživy - pocit, že jsem potřebný/á - získání nových znalostí a zkušeností - nic Míra naplnění požadavků (13:14) vůbec částečně zcela 15: Byl jste někdy zaměstnán? ano krátce ne 16: Současný stav práce neschopný nezaměstnaný nezaměstnaný na ÚP studující zaměstnanec chráněné dílny OSVČ v běžném pracovním poměru mateřská / rodičovská pracující důchodce důchodce 17: Hledáte si práci, pokud ji nemáte? (16) ano už ne ne 18: Spokojenost se životem ano ne 19: Dostatek přátel ano ne 20: Souhlas s právní formulací OZP 3. st. ano ne
N 94 88 6 84 40 44 85 35 50 84 43 41 85 53 32 82 31 32 62 43 49 82 21 19 23 6 13 68 17 19 40 29 34 8 82 38 14 30 91 50 7 34 94 7 9 7 25 5 3 24 0 4 10 38 19 2 17 94 68 26 94 46 48 81 9 72
% 100,00% 93,62% 6,38% 95,45% 47,62% 52,38% 96,59% 41,18% 58,82% 95,45% 51,19% 48,81% 96,59% 62,35% 37,65% 93,18% 37,80% 39,02% 75,61% 52,44% 59,76% 100,00% 25,61% 23,17% 28,05% 7,32% 15,85% 82,93% 56,67% 63,33% 74,07% 70,73% 75,56% 11,76% 100,00% 46,34% 17,07% 36,59% 96,81% 54,95% 7,69% 37,36% 100,00% 7,45% 9,57% 7,45% 26,60% 5,32% 3,19% 25,53% 0,00% 4,26% 10,64% 74,51% 50,00% 5,26% 44,74% 100,00% 72,34% 27,66% 100,00% 48,94% 51,06% 86,17% 11,11% 88,89%
- 19 -
b
Otázka 13/14: Míra naplnění požadavků
průměr medián modus 0,4573
0,45
0,00
s.d. 0,4590
min. 0,00
max. 1,00
3.3 Naši respondenti a studium Tab.3: Sumarizace otázek na dobu studií respondenta (3. oddíl otázek): zda studoval mimo domov (tj. byl na internátu nebo koleji), jak dlouho mu trvala cesta do školy a kolik let uplynulo od ukončení jeho studií (a) a základní statistické údaje o délce cesty do školy a o době, která uplynulo od ukončení studia (b).
a
b
Otázka
Stupeň
N
21: Studium mimo domov ano ne 22: Cesta do školy 3-10 10-30 30-60 >60 23: Ukončení studia pod1 1-5 6-10 11-15 16-20 21-25 26-30 31-35
Otázka 22: Cesta do školy (minuty) 23: Ukončení studia (roky)
94 20 74 79 6 29 36 8 83 22 28 15 11 3 3 0 1
průměr medián modus 41,81 5,51
40,00 3,00
60,00 -2,00
% 100,00% 21,28% 78,72% 84,04% 7,59% 36,71% 45,57% 10,13% 88,30% 26,51% 33,73% 18,07% 13,25% 3,61% 3,61% 0,00% 1,20%
s.d. 28,48 7,07
min. 3,00 -2,00
max. 200,00 32,00
Jak ukazuje i Tab.3, náš průměrný respondent nestudoval mimo domov, což je pochopitelné, pokud uvážíme jak malé procento vysokoškoláků je v našich datech. Cesta do školy mu trvala 40 až 45 minut (více Obr.6a a Tab.3) a pokud dostudoval, tak je ze školy maximálně 5 let (Obr.6b a Tab.3). I to je pochopitelné s ohledem na relativně nízký věk našich respondentů. Je proto možné, že některé souvislosti, které se v této studii objeví, budou více souviset s tím, že se jedná o mladé absolventy a ne o lidi s PAS.
a
- 20 -
b
Obr.6: Doba (v minutách), kterou respondentovi trvala cesta do školy (a) a doba (v letech), která uplynula od dokončení školní docházky respondenta (b). b) „pod1“ značí doposud studující respondenty. Odstíny modré dělí hodnoty po desetiletích podobně jako v Obr.1 u věku respondenta.
3.4 Naši respondenti a hledání práce Náš průměrný respondent si už práci našel a to až po nějaké době od konce studia, tak do jednoho, maximálně dvou let (více Obr.7 a Tab.4). Pracovní pozici mu pomohli najít členové rodiny nebo jeho známí, ale je schopen si práci najít i sám (oproti dotazníku jsme možnosti rozšířili ještě o najití pozice s pomocí APLA a přímou nabídku od zaměstnavatele). K hledání práce téměř výlučně využívá všeobecné personální portály a poměrně často používá i běžnou inzerci v tisku (oproti dotazníku jsme rozšířili možnosti ještě o zahraniční specializované pracovní portály jako Linked In, Research Gate aj.). Zatím vystřídal kolem 2 zaměstnání a pracovní pozici průměrně změní za 2 až 3 roky (viz Obr.8 a Tab.4). V tomto odhadu ale není zahrnuta doba, kterou stráví nezaměstnaný. Pracuje většinou na plný úvazek (nicméně v datech je vidět zřetelná mezera mezi lidmi, kteří pracují na plné úvazky, a lidmi, kteří pracují na nízké úvazky pod 0,5) a to spíše v menších firmách do 100 zaměstnanců či ještě menších (viz Obr.9 a Tab.4).
- 21 -
a
b
Obr.7: Kdy respondent nalezne své 1. zaměstnání (a): ne = ještě jej nenalezl, během = během studia, hned po = nástup ihned po ukončení studia, po = uplynula nějaká doba mezi ukončením studia a nástupem do 1. zaměstnání. (b) blíže určuje dobu, do kdy se tak stalo. Gradient odstínů modré postupuje od světlé do tmavé s rostoucím časem. Je vidět, že velká část respondentů, kteří si práci sehnali, nastoupí do 1. zaměstnání do 3 měsíců od konce studia a do dvou let seženou první práci prakticky všichni.
Určit obor, pro který se náš průměrný respondent připravoval, závisí na tom, jak se na tuto problematiku podíváme (viz Obr.10 a Tab.4). Pokud budeme vycházet ze zadaných kategorií, tak to je příprava na pomocné a nekvalifikované práce (25,00 %). Pokud ale ostatní sloučíme do větších logických celků na výrobní profese (tj. kvalifikované pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství, řemeslníky a opraváře a obsluhu strojů a zařízení a montéry = 5,56 %), na nevýrobní profese (úředníky a administrativní pracovníky a pracovníky ve službách a prodeji = 31,94 %) a na specialisty (zákonodárci a řídící pracovníci, specialisté a vědečtí pracovníci, umělci a techničtí a odborní pracovníci včetně pedagogů = 38,89 %), pak je vidět, že s výjimkou práce ve výrobě jsou podíly všude jinde poměrně vyrovnané (toto hrubější - 22 -
rozdělení budeme pro jednoduchost používat i v následujících analýzách). Otázkou je, jak mnoho se do toho projevuje to, že nejlépe zastoupené máme respondenty z Prahy a velkých měst. Nicméně téměř s jistotou můžeme říci, že náš průměrný respondent alespoň někdy pracoval v nevýrobní sféře, velmi pravděpodobně i jako specialista a nejspíš i na nějaké nekvalifikované pozici (viz Obr.11 a Tab.4). Můžeme také tvrdit, že náš průměrný respondent alespoň chvíli pracoval na pozici, na kterou se připravoval a že cesta do práce mu trvá kolem 45 minut. Konkrétní číselné údaje naleznete v Tab.4.
a
b
Obr.8: Počet zaměstnání, která vystřídali naši respondenti s pracovní zkušeností (a) a kolik zaměstnání vystřídají za rok (b). Gradient odstínů modré postupuje od světlé do tmavé s rostoucí hodnotou. Tab.4 (str. 24): Sumarizace otázek na pracovní zkušenost a odbornost respondentů (4. oddíl otázek): kdy si našli 1. práci, kdo jim s tím pomáhal a jaké prostředky využívali, kolik zaměstnání zatím vystřídali a jak dlouho si udrží jednu pozici, na jak velký úvazek pracovali, v jak velké firmě, jaká je jejich profese, ve kterých profesích působili a zda někdy působili v profesi, na kterou se připravovali, a jak dlouho jim trvá cesta do práce (a) a základní statistické údaje o době, kdy si našli 1. práci, o počtu vystřídaných pracovních pozici a době, po kterou si jednu pozici udrží, o výši úvazku, velikosti firmy a délce cesty do - 23 práce (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek.
a Otázka
Stupeň
N
24: Nalezení 1. práce ještě ne během studia hned po studiu po nějaké době 24: Doba po studiu (24: po nějaké době) 1-3 4-6 7-12 12-24 nad24 25: Jak jste si svou práci našel? - sám - přes rodinu nebo známé - přes úřad práce - přes personální agenturu - přes agenturu podpor. zaměstnávání - přes APLA - od zaměstnavatele 26: Prostředky používané pro hledání (23) - inzerce v novinách a časopisech - web MPSV - všeobecné personální portály - web organizací pracujících s OZP - specializované portály 27: Počet zaměstnání (15:ano+krátce) 1 2-4 5-7 10 a více Vystřídaných zaměstnání za rok (27:23) do0,2 do0,5 do0,85 1 do1,5 2-5 28: Průměrná výše úvazku (15:ano+krátce) <0,10 0,25-0,40 0,40-0,50 0,60-0,66 0,75-0,90 1,00 >1,00 29: Velikost firmy (15:ano+krátce) do10 do50 do100 do500 do1000 do5000 nad5000
b
94 37 11 9 37 37 11 4 9 12 1 56 20 27 4 3 5 4 2 55 22 15 42 14 3 56 21 23 9 3 48 16 19 4 3 3 3 42 1 5 8 2 3 21 2 46 12 10 4 5 7 4 4
% 100,00% 39,36% 11,70% 9,57% 39,36% 100,00% 29,73% 10,81% 24,32% 32,43% 2,70% 98,25% 35,71% 48,21% 7,14% 5,36% 8,93% 7,14% 3,57% 90,16% 40,00% 27,27% 76,36% 25,45% 5,45% 98,25% 37,50% 41,07% 16,07% 5,36% 84,21% 33,33% 39,58% 8,33% 6,25% 6,25% 6,25% 73,68% 2,38% 11,90% 19,05% 4,76% 7,14% 50,00% 4,76% 80,70% 26,09% 21,74% 8,70% 10,87% 15,22% 8,70% 8,70%
Otázka 24: Doba po studiu (měsíce) 27: Počet zaměstnání 27/23: Vystřídaných zaměstnání za rok 28: Průměrná výše úvazku 29: Velikost firmy 32: Cesta do práce (minuty)
Otázka
Stupeň
N
30: Vystudovaná profese zákonodárci a řídící prac. specialisté, vědečtí prac. umělecká činnost techničtí a odborní prac. úředníci a administrativní prac. prac. ve službách a v prodeji kval. prac. v zemědělství apod. řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní prac. zaměst. v ozbrojených silách 31: Působení v profesích (15:ano+krátce) - zákonodárci a řídící prac. - specialisté, vědečtí prac. - umělecká činnost - techničtí a odborní prac. - úředníci a administrativní prac. - prac. ve službách a v prodeji - kval. prac. v zemědělství apod. - řemeslníci a opraváři - obsluha strojů a zařízení, montéři - pomocní a nekvalifikovaní prac. - zaměst. v ozbrojených silách Práce v původní profesi (31:30) ano ne 32: Cesta do práce 0-10 10-30 30-60 >60
průměr medián modus 16,95 3,14 0,5926 0,7824 1779,0 43,65
10,00 2,00 0,3333 1,00 80 42,50
s.d.
24,00 38,55 1,00 2,77 0,5000 0,8055 1,00 0,3378 750 4987,39 60,00 27,21
72 1 6 7 14 13 10 0 2 2 18 0 53 2 5 7 14 19 17 1 3 4 16 1 53 41 12 54 3 20 23 8
min.
max.
1,00 1,00 0,0667 0,03 1 0,00
240,00 15,00 5,00 1,80 30 000 150,00
% 76,60% 1,39% 8,33% 9,72% 19,44% 18,06% 13,89% 0,00% 2,78% 2,78% 25,00% 0,00% 92,98% 3,77% 9,43% 13,21% 26,42% 35,85% 32,08% 1,89% 5,66% 7,55% 30,19% 1,89% 92,98% 77,36% 22,64% 94,74% 5,56% 37,04% 42,59% 14,81%
- 24 -
a
b
Obr.9: Průměrná výše ze všech úvazků respondenta (a) a velikost firmy, ve které pracoval (b). a) Modré odstíny rozdělují respondenty na ty, kteří pracují převážně na menší jak poloviční úvazky, ty, kdo buď pracují na zkrácený úvazek, nebo mají zkušenosti s plnými i menšími úvazky a na ty, kdo pracovali jen na plné úvazky. b) Modré odstíny dělí respondenty do širších kategorií dle logaritmické škály.
- 25 -
Obr.10 (str. 25): Oblasti, na jejichž výkon se respondenti připravovali či připravují. Modré odstíny dělí (zleva doprava) obory na specialisty, nevýrobní sektor, výrobní sektor a nekvalifikovanou pracovní sílu. ředitel = zákonodárci a řídící pracovníci, věda = specialisté, vědečtí pracovníci, umění = umělecká činnost, technik = techničtí a odborní pracovníci, úřad = úředníci a administrativní pracovníci, služby = pracovníci ve službách a prodeji, zeměděl = kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, řemeslo = řemeslníci a opraváři, montér = obsluha strojů a zařízení, montéři, nekval = nekvalifikovaní pracovníci, armáda = zaměstnanci v ozbrojených silách.
Obr.11: Doba, po kterou trvá respondentovi cesta do zaměstnání v minutách.
3.5 Zkušenost respondentů s úřadem práce Náš průměrný respondent spíše na ÚP ještě registrován nebyl. Pokud ale byl, pak už strávil na ÚP něco kolem roku a to je také nejdelší doba, po kterou byl v databázi ÚP kontinuálně. Na každý rok od ukončení školní docházky strávil na ÚP 3 měsíce. Delailněji Obr.12 a Tab.5.
a
- 26 -
b
c
Obr.12: Souhrnná (a) a maximální (b) doba strávená v registraci na ÚP a relativní doba strávená na ÚP ročně (c). Odstíny modré se ztmavují se zvyšující se hodnotou.
Ačkoli spíše má zájem o to podstoupit rekvalifikaci či pracovní rehabilitaci, nikdy mu nebyla tato možnost ze strany ÚP nabídnuta. Ze zkušenosti respondentů vyplývá, že ÚP nabízí o něco více rekvalifikace (20,00 % respondentů někdy registrovaných na ÚP), než pracovní rehabilitace (5,26 % respondentů někdy registrovaných na ÚP). Více viz. Tab.5
Tab.5 (str. 28): Sumarizace otázek na zkušenost respondentů s ÚP (5. oddíl otázek): jak dlouho byli celkem v registraci na ÚP, kolik to vychází na rok od ukončení školní docházky, jak nejdéle byli na ÚP registrováni, zda jim byla nabídnuta rekvalifikace či pracovní rehabilitace a zda by měli o podobné služby zájem (a) a základní statistické údaje o celkové, poměrné na rok a nejdelší době na ÚP (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek.
- 27 -
a Otázka
b
Stupeň
N
33: Registrace na ÚP ano ne 34: Celková doba na ÚP (33: ano) do5 do12 do24 do36 do48 nad48 Průměrná část roku na ÚP (33:23) do10% do25% do50% do75% do90% 35: Nejdelší doba na ÚP (33: ano) do5 do12 do24 do36 do48 nad48 36: Nabídka rekvalifikace (33: ano) ano ne 37: Chuť účastnit se rekvalifikace (33: ano) ano ne 38: Nabídka pracovní rehabilitace (33: ano) ano ne 39: Chuť účastnit se prac. rehab. (33: ano) ano ne
Otázka 34: Celková doba na ÚP (měsíce) 34/23: Průměrná část roku na ÚP 35: Nejdelší doba na ÚP (měsíce)
94 42 52 37 1 12 6 4 5 4 32 10 11 7 3 1 38 8 14 6 5 2 3 40 8 32 35 19 16 38 2 36 39 20 19
průměr medián modus 26,54 0,2545 18,50
14,00 0,2335 12,00
12,00 0,1756 12,00
% 100,00% 44,68% 55,32% 88,10% 3,13% 37,50% 18,75% 12,50% 15,63% 12,50% 76,19% 31,25% 34,38% 21,88% 9,38% 3,13% 90,48% 21,05% 36,84% 15,79% 13,16% 5,26% 7,89% 95,24% 20,00% 80,00% 83,33% 54,29% 45,71% 90,48% 5,26% 94,74% 92,86% 51,28% 48,72%
s.d.
min.
max.
30,01 0,5000 18,09
1,00 0,0152 1,00
145,00 0,8631 72,00
3.6 Jak jsou respondenti ochotni přizpůsobit se trhu práce Náš průměrný respondent se za prací stěhovat nehodlá, a pokud ano, tak jen v rámci své obce (Obr.13). Na to jen logicky navazuje, že nechce pracovat v cizině. Stejně by ani nechtěl za prací každodenně příliš dojíždět. Nezdá se proto, že by v tomto nějak výrazně vybočoval z obecných postojů v české populaci. Samostatně podnikat se bojí. Práce o víkendu mu spíše vadí.
- 28 -
Obr.13: Jak daleko jsou respondenti ochotni se přestěhovat za prací, pokud jsou se ochotni vůbec stěhovat. Odstíny modré se ztmavují se zvyšující se hodnotou.
Na druhou stranu je velmi ochoten se dále vzdělávat, podstoupit rekvalifikaci v případě delší nezaměstnanosti, popř. nepracovat úplně v oboru, na nějž se specializoval, nebo pracovat na zkrácený úvazek. Ani práce v noci mu příliš nevadí. Více Tab.6. Tab.6: Sumarizace otázek na to, jak a v čem jsou respondenti ochotni přizpůsobit se trhu práce (6. oddíl otázek): zda a jak daleko jsou ochotni se přestěhovat za prací, zda jsou ochotni pracovat v cizině, dojíždět více jak hodinu denně, dále se vzdělávat, podstoupit rekvalifikace, soukromě podnikat, pracovat mimo vystudovaný obor či na hůře placené pozici a zda jim vadím práce v noci, o víkendu a na zkrácený úvazek. Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek. Otázka
Stupeň
40: Přestěhovat se za prací ano ne 41: Jak daleko? (40: ano) v rámci obce do 20 km do 50 km do 100 km do 200 km nad 200 km 42: Práce v cizině ano ne 43: Dojíždět více jak 1 hod. ano ne 44: Dále se vzdělávat ano ne 45: Podstoupit rekvalifikaci ano ne
N 94 45 49 45 18 7 3 8 3 6 94 22 72 94 37 57 94 80 14 94 72 22
% 100,00% 47,87% 52,13% 100,00% 40,00% 15,56% 6,67% 17,78% 6,67% 13,33% 100,00% 23,40% 76,60% 100,00% 39,36% 60,64% 100,00% 85,11% 14,89% 100,00% 76,60% 23,40%
Otázka
Stupeň
46: Soukromě podnikat ano ne 47: Práce mimo profesi ano částečně ne 48: Práce na hůře placené pozici ano ne 49: Vadí práce v noci ano ne 50: Vadí práce o víkendu ano ne 51: Vadí práce na zkrácený úvazek ano ne
N 94 22 72 94 25 46 23 94 70 24 94 43 51 94 50 44 94 17 77
% 100,00% 23,40% 76,60% 100,00% 26,60% 48,94% 24,47% 100,00% 74,47% 25,53% 100,00% 45,74% 54,26% 100,00% 53,19% 46,81% 100,00% 18,09% 81,91%
- 29 -
3.7 Ekonomická situace respondentů Většina našich respondentů si nevydělá více než je soudobá výše minimální mzdy, 8,5 tisíce (což bude dáno velkým množství úvazků pod 0,5 u našich respondentů). Nejčastější výdělek se pohybuje mezi 1 a 5 tisíci Kč měsíčně a do 10 tisíc vydělává 44,23% respondentů. Do 30 tisíc je to o něco méně (36,54 %). Nad 30 tisíc měsíčně si vydělá necelá pětina respondentů (19,23 %). Viz Obr.14a.
a
b
Obr.14: Maximální (a) a optimální (b) měsíční výdělek podle respondentů. Odstíny modré rozdělují kategorie na vyšší shluky zmíněné v textu. Tyto kategorie jsou rozděleny dle distribuce hodnot v (a).
Průměrná optimální mzda se ale pohybuje o něco výše: kolem 15 tisíc Kč měsíčně (Obr.14b). Přičemž vydělávat do 10 tisíc stačí jen 37,93 % respondentů a nad 30 tisíc by chtělo vydělávat 10,34 %. V rozmezí10 až 30 tisíc by si přálo vydělávat něco nad polovinu všech (51,72 %). - 30 -
Rozdíly v distribuci hodnot mezi reálnou a ideální mzdou se pak promítají i do toho, že větší polovina respondentů (53,85 %) si nikdy nebylo schopno vydělat tolik, kolik by považovali za ideální. Vyplývá to i z porovnání mediánů (Tab.7b). Vztaženo na našeho průměrného respondenta si ten není schopen vydělat více než je minimální mzda a chtěl by brát o něco více. Za ideální by považoval částku kolem 14 tisíc měsíčně (Tab.7b). Nicméně ke svému platu pobírá ještě nějakou dávku, nejčastěji invalidní důchod. Více detailů v Tab.7. Tab.7: Sumarizace otázek ohledně ekonomické situace respondentů (7. oddíl otázek): zda vydělávají více než je minimální mzda, kolik si maximálně vydělali, kolik by jim stačilo vydělávat, zda někdy tuto svou představu naplnili, zda k platu pobírají ještě nějaké další dávky a jaké (a) a základní statistické údaje o maximální a optimální mzdě (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více
a
otázek. Otázka
Stupeň
N
52: Výdělek přes 8,5 tis ano ne 53: Maximální dosažený výdělek do1 tis. do5 tis. do10 tis. do15 tis. do20 tis. do30 tis. do50 tis. nad50 tis. 54: Optimální výdělek do1 tis. do5 tis. do10 tis. do15 tis. do20 tis. do30 tis. do50 tis. nad50 tis. Schopen vydělat si dost (54:53) ano ne
b
73 27 46 52 3 14 6 8 9 2 6 4 58 2 8 12 15 10 5 5 1 52 24 28
% 77,66% 36,99% 63,01% 55,32% 5,77% 26,92% 11,54% 15,38% 17,31% 3,85% 11,54% 7,69% 61,70% 3,45% 13,79% 20,69% 25,86% 17,24% 8,62% 8,62% 1,72% 100,00% 46,15% 53,85%
Otázka Otázka
Otázka
Stupeň
55: Pobírání dávek ano ne 56: Typ dávek (55: ano) - invalidní důchod 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň - příspěvek na péči 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň - příspěvek na dítě
N 79 48 31 48 45 46 10 8 26 9 45 2 0 4 0 1
% 84,04% 60,76% 39,24% 100,00% 93,75% 95,83% 21,74% 17,39% 56,52% 18,75% 93,75% 4,44% 0,00% 8,89% 0,00% 2,08%
průměrmedián mediánmodus modus s.d.s.d. min. min. max. max. průměr
53: Maximální Maximálnídosažený dosaženývýdělek výdělek(tis. (tis.Kč) Kč) 54: Optimální Optimálnívýdělek výdělek(tis. (tis.Kč) Kč)
20,45 20,45 16,11 16,11
12,50 12,50 14,00 14,00
4,00 4,00 29,91 29,91 180,000,10 15,00 15,00 12,10 12,10 65,001,00
0,10 180,00 1,00 65,00
3.8 Rodinná situace respondentů Je téměř jisté, že náš průměrný respondent žije sám bez dlouhodobého partnera ve vlastním domě spolu se svými rodiči, popř. dalšími rodinnými příslušníky (oproti dotazníku byla ještě přidaná kategorie sourozenců s dětmi, spolubydlící a kamarád) a je bezdětný. Pro účely
- 31 -
analýzy jsme pak rozdělili spolubydlící na vlastní rodinu (93,67 % respondentů) a na nepříbuzné (6,33 % respondentů) Za to jistě do jisté míry mohou soudobé demografické trendy, zvláště pokud vezmeme v potaz i relativně nízký věk našich respondentů. Na druhou stranu procento lidí bez jakéhokoli, i neoficiálního dlouhodobého partnerského svazku je přece jen dosti vysoké. Ačkoli se uvažuje o vysokém zastoupení lidí s PAS mezi bezdomovci
11,12
, v našem dotazníkovém šetření tato
skupina chybí. To je jednak výsledek způsobu, jakým jsme data sbírali, a jednak známka toho, jak je tato problematika nepodchycena a to nejen u nás 11,12. Více viz Tab.8 a Obr.15. Tab.8: Sumarizace otázek ohledně rodinné situace respondentů (8. oddíl otázek): zda žijí s nějakým partnerem, zda mají děti, jaký typ bydlení využívají a s kým sdílí domácnost. Otázka
Stupeň
Rodinný stav 58: Dlouhodobý partner 59: Manžel/-ka nebo registrované partnerství 60: Rozvedený 61: Ovdovělý/-á - bez stálého vztahu 62: Děti ano ne 63: Sdílení domácnosti ano ne (žiji sám) 63: Sdílení domácnosti s… - manžel/ka nebo registrovaný partner/ka - druh/družka - rodič - prarodič - syn/dcera - vnuk/vnučka - sourozenci (s jejich dětmi) - spolubydlící - kamarád 64: Bydlení - ve vlastním - v družstevním či obecním bytu - v podnájmu - na ubytovně - v chráněném bydlení - v bytě nebo domě zvláštního určení - v podporovaném bydlení - mám lůžko v zařízení sociální péče - jsem bez domova
N 88 7 8 2 1 70 89 4 85 90 79 11 79 8 5 61 4 3 0 10 4 1 79 50 18 15 0 2 0 1 4 0
% 93,62% 7,95% 9,09% 2,27% 1,14% 79,55% 94,68% 4,49% 95,51% 95,74% 83,52% 12,22% 100,00% 10,13% 6,33% 77,22% 5,06% 3,80% 0,00% 12,66% 5,06% 1,27% 100,00% 55,56% 20,00% 16,67% 0,00% 2,22% 0,00% 1,11% 4,44% 0,00%
_______________ 11
Hotham-Gough R. 2013. Autism, homelessness, and unemployment. Autism Work Barrier. http://autismworkbarrier.org.uk/articles/autism-homelessness-and-unemployment 21. 4. 2013 12 Joss L. 2014. Are people with autism at a higher risk for homelessness? Autism Daily Newcast. - 32 http://www.autismdailynewscast.com/are-people-with-autism-at-a-higher-risk-forhomelessness/6784/laurel-joss/ 4. 2. 2014
a
b
Obr.15: Rodinný stav (a) a způsob bydlení (b) našich respondentů. a) vztah = dlouhodobý partner/ka, manžel = manžel/ka či registrovaný partner, rozvod = rozvedený/á, vdova = ovdovělý/á, sám = bez jakéhokoli dříve uvedeného vztahu. b) vlastní = ve vlastním, družstvo = v družstevním či obecním bytu, podnájem = v podnájmu, ubytovna = na ubytovně, Chrán.B. = v chráněném bydlení, Zvl.Urč. = v bytě nebo domě zvláštního určení, Podpor.B. = v podporovaném bydlení, Zař.Soc.P. = mám lůžko v zařízení sociální péče, bezdom. = jsem bez domova.
- 33 -
4. SOUVISLOSTI MEZI LIDMI S PAS 4.1 Všichni respondenti
Obr.16: PCA prvních dvou ordinačních os (PC1 a PC2), které dohromady vysvětlují 24,98 % variability v datech. Pozice respondentů = černá čísla, pozice proměnných (odpovědí na otázky) = červený text. Číslo v červeném textu je číslo otázky, zkratky za upřesňují odpověď (více v textu). Červené šipky ukazují směr, který roste pravděpodobnost dané odpovědi u kategoriálních proměnných, nebo hodnota u kontinuálních.
- 34 -
Vztahy mezi vybranými proměnnými (více k výběru proměnných a výsledkům analýzy viz Příloha III na str. 60) na 1. a 2. ordinační ose můžete vidět na Obr.16, který zachycuje 24,98 % variability v datech. Základní dělení podél 1. ordinační osy (15,51 % variability dat), je mezi těmi respondenty, kteří již někdy zaměstnáni byli (X15zam.a) a těmi, kdo ještě ne (X15zam.n a X24.ne). 2. ordinační osa (9,46 % variability) pak rozděluje respondenty na ty, kdo jsou ochotni vyjet za prací do ciziny (X42cizina.a) a těmi, kdo sdílejí domácnost s rodinnými příslušníky (X63.rod). Z grafu na Obr.16 vidíme, že se nám odpovědi na otázky a tím i respondenti dělí do zhruba sedmi skupin: •
1. skupina je negativně korelována s 1. ordinační osou. Jsou to respondenti, kteří už někdy byli zaměstnáni (X15zam.a), byli už někdy registrováni na ÚP (X33UP.a), jsou starší (X02Vek), delší dobu mimo školu (X23.neStud) a v současné době jsou zaměstnáni (X16.Zam). Zároveň mají s vyšší pravděpodobností absolvované pomaturitní studium (X03.VS) a jsou ochotnější pracovat částečně mimo svou profesi (X47zm.cast).
•
2. skupina znaků je s 1. ordinační osou korelována positivně. Jsou to lidé, kteří ještě nepracovali a ještě si nenašli svou 1. práci (X15zam.n a X24.ne), zatím ještě studují (X16.Stud), mají ukončenou jen základní školu (X03.ZS) a jsou uplatnitelní jako nekvalifikovaná pracovní síla (X30.nekval). Jsou to také většinou respondenti, kteří žijí ve středně velkých obcích (07.str).
•
3. skupina je negativně korelována s 2. ordinační osou. Jsou to lidé, kteří bydlí se svými rodiči či jinými rodinnými příslušníky (X63.rod) ve vlastním domě (X64.svuj), vadí jim pracovat o víkendu (X50vikend.a) a jsou vyučeni nebo vyučeni s maturitou (X03.UO a X03.UOm).
•
4. skupina je positivně korelována s 2. ordinační a vůbec či mírně positivně s 1. ordinační osou. Jsou to lidé, kteří se neobávají pracovat v zahraničí (X42cizina.a) nebo se za prací stěhovat (X40migr.a). Zároveň to jsou lidé, kteří mají nějakou zkušenost se studiem mimo svůj domov (X21StuM.a), žijí v podnájmu (X64.podn) a bez partnera (X63.sam). Také to jsou většinou ženy (X01.Z).
•
5. skupina je positivně korelována s 1. a negativně s 2. ordinační osou. Jsou to lidé, kteří mají uznaný status OZP (XO4OZP.a) a muži (X01.M). Jsou také méně ochotni pracovat mimo svůj obor (X47zm.n). - 35 -
•
6. skupina znaků je negativně korelována s 1. i s 2. ordinační osou. Spadají sem respondenti žijící v Praze (X06.Praha) a jiných velkých aglomeracích (X07.vel).
•
7. skupina je naopak positivně korelována s oběma ordinačními osami. Tito respondenti bydlí s nepříbuznými lidmi (X63.cizi) zejména v zařízeních sociální péče (X64.ZSP) či chráněném bydlení (X64.ChrB), nemají ukončenou ani základní školní docházku (X03.bez). Jsou lokalizováni hlavně mimo Prahu, v malých a středních aglomeracích (X06.Boh, X06.MoSl, X07.str, X07.mal).
1. skupina je korelována positivně se skupinou 6 a částečně 4, zatímco negativně se skupinami 2, 5 a 7. U 2. skupiny je to samozřejmě naopak. Positivně korelovány jsou i skupiny 3, 5 a 6. Skupiny 3 a 5 jsou negativně korelovány se skupinou 4 a skupina 6 se skupinou 7. Zbytek interakcí se zdá být slabý až žádný. Co z to znamená? Pravděpodobnost sehnání pracovní pozice roste u našich respondentů s věkem stejně jako pravděpodobnost, že někdy byli registrování na ÚP. Tu šanci zvyšuje i ochota nepracovat přímo ve svém oboru při schopnosti využívat svých znalostí, a vyšší vzdělání. Práce se také lépe shání lidem z velkých aglomerací, zejména z Prahy. Nezdá se tedy, že by se v tomto šance lidí s PAS nějak výrazně lišily od neurotypické populace. Na pohlaví možnost sehnat práci závislá není, nebo alespoň ne přímo. V grafu je sice vidět, že větší šanci mají ženy, než muži, ale to je do velké míry způsobeno tím, že jsou to muži, kdo jsou častěji uznáni OZP se všemi negativy, která z toho plynou, tedy i horší shánění práce 4. Tento efekt je posílen i průměrně nižším dosaženým vzděláním (základním či vyučením se). Výrazně horší šanci na práci mají i ti, kdo jsou schopni vykonávat jen nekvalifikované profese, což jsou také lidé s maximálně základním vzděláním a často obyvatelé zařízení sociální péče. Zatímco 1. ordinační osa v zásadě zachycuje šanci sehnat práci, 2. osa ukazuje míru osamostatnění a ochoty podstoupit riziko: ti, kdo někdy studovali mimo domov, jsou schopni i teď bydlet sami na podnájmu a nemají problém se přestěhovat za prací ať už v rámci republiky, nebo i do zahraničí. A častěji to jsou ženy, kdežto muži, zejména ti vyučení, mají tendenci více bydlet v domě u rodičů a nejsou ani ochotni hledat práci mimo svůj obor. Mezipohlavní rozdíly bude ale asi lépe hodnotit jen v rámci zaměstnaných, kde se nám trochu setře rozdíl způsobený jiným rozložením statusu OZP, neboť poměrně více žen s PAS je bez statusu OZP (a proto snáze uplatnitelných na trhu práce) než je tomu u mužů. Tento rozdíl je na samé hranici průkaznosti (W = 633, p = 0,0515),
nicméně pokud se podíváme na distribuci stupňů OZP u obou pohlaví (Obr.17), - 36 -
tak se průkazně neliší (W = 644, p = 0,1040). Ostatně stran pohlaví se nám zde ukazuje i další disproporce: věk mužů je v celkovém souboru nižší, což je jen další vnější faktor, který může výsledky ovlivňovat. Závislost ochoty stěhovat se za prací, ať už trvale přesídlit v rámci republiky či do ciziny, nebo každodenně dojíždět větší vzdálenost, na době, po kterou byl respondent zvyklý cestovat do školy či do práce se nepotvrdila a pozorované rozdíly nejsou průkazné. Nemůžeme proto mluvit o tom, že by se respondent mohl nějakým způsobem osmělit během svého života a dlouho cestovat do školy či zaměstnání ve známém prostředí je zkrátka něco jiného než se úplně přestěhovat či alespoň cestovat mimo svou známou oblast.
Obr.17: Densitní křivky pro stupně OZP u žen (červeně) a u mužů (zeleně). Je vidět, že výrazně více žen status OZP nemá, nebo má jen 1. stupeň. To u mužů je situace o poznání vyrovnanější.
- 37 -
4.2 Pracující respondenti Výsledný graf z prvních dvou ordinačních os, které dohromady vysvětlují 37,74 % variability dat (20,86 a 16,88) je na Obr.18. 1. ordinační osa a zároveň největší rozdíl mezi daty je v tom, zda je dotyčný uznán za OZP (pravá polovina grafu – X04OZP.a), nebo není (levá polovina grafu – X04OZP.n). Detailněji Příloha III (str. 60). OZP jsou ti, kdo ke svému příjmu pobírají ještě nějaké dávky (X55davky.a), jsou to lidé, kteří by uvítali přítomnost asistenta na pracovišti (X12as.a), vadí jim pracovat v noci (X49noc.a), jsou vyučeni (X03UO) a věnují se profesi ve výrobním sektoru (X31.vyr), nebo se na ni alespoň připravovali (X30vyr), pokud nejsou nezaměstnaní (X16.nez). A i pokud zaměstnáni jsou, pak tráví na ÚP více času než respondenti bez uznaného postižení (X35UP.maxT). Respondenti bez uznaného statusu OZP mají zase vyšší plat (X53maxPlat) i vyšší platové požadavky (X54PrijPlat) a jejich plat spíše přesáhne hranici 8,5 tisíce Kč (X52pres8.5.a), vystřídali více zaměstnání (X27Nzam), často se připravovali na specializované pozice (X30.spec) a častěji také nalezli ve svém oboru uplatnění (X31.obor) a nebojí se tak podnikání (X46soukr.a). Jsou to také lidé, pro které je výraznou motivací k práci pocit, že jsou potřební (X13.potreb). 2. ordinační osu bychom si mohli definovat jako osu spokojenosti. V horní části grafu jsou lidé spokojení se svým životem (X18sp.a). Jsou to lidé, kteří jsou zaměstnáni (X16.zam) a jejich práce naplňuje velkou část toho, co od ní očekávají (X14.13), a berou za svou práci tolik, kolik očekávají (X54dost.a). Ve většině případů to jsou vysokoškoláci (X03.VS), kteří pracují jako specialisté (X31.spec), nebo lidé vyučení s maturitou (X03.UOm) a lidé, kteří se připravovali pro práci v nevýrobním sektoru (X30.nev). Častěji to jsou také lidé starší (X02.Vek), delší dobu mimo školu (X23.neStud) a z Prahy (X06.Praha) či jiných velkých aglomerací (X07.vel). O něco častěji jsou spokojenější muži (X01.M). Oproti tomu ve spodní části grafu jsou ti, kdo by raději pracovali z domova (X10dom.a), přes počítač či telefon (X11TPC.a) a obyvatelé českých krajů (X06.Boh) a malých obcí (XO7.mal). Méně spokojení jsou i lidé vyučení bez maturity (X03.UO), nebo s maturitou, ale bez vyučení (X03.SSm), lidé pracující ve výrobě (X30.vyr a X31.vyr) a ti, kdo jsou dlouho na ÚP (X35UP.maxT). Jak již bylo zmíněno, jsou zde také častěji ženy (X01.Z). Tito lidé se také méně bojí hledat si případné uplatnění v cizině (X42cizina.a)
- 38 -
Obr.18: PCA prvních dvou ordinačních os (PC1 a PC2), které dohromady vysvětlují 37,74 % variability v datech. Pozice respondentů = černá čísla, pozice proměnných (odpovědí na otázky) = červený text. Číslo v červeném textu je číslo otázky, zkratky za upřesňují odpověď (více v textu). Červené šipky ukazují směr, který roste pravděpodobnost dané odpovědi u kategoriálních proměnných, nebo hodnota u kontinuálních.
Z dalších souvislostí, které by nás mohly zajímat, to jsou jednak lépe podchycené rozdíly mezi muži a ženami a pak mezi aktuálně zaměstnanými a nezaměstnanými. Na začátek se sluší poznamenat, že tyto dvě skupiny jsou na sobě jen velmi málo závislé, tj. že zaměstnanost není příliš závislá na pohlaví. S muži se v našem konečném souboru pojí i řada dalších demografických faktorů (mužští respondenti jsou častěji z Prahy a jiných velkých aglomerací a jsou starší), častěji než ženy se - 39 -
připravovali pro nevýrobní sektor (administrativa, služby), častěji mají učební obor s maturitou a jsou spokojenější. Jsou to také muži, kdo by spíše uvítal přítomnost asistenta na pracovišti. Ženy mají oproti tomu častěji jiné středoškolské vzdělání s maturitou, jsou ochotnější pracovat v cizině (může souviset s průměrně nižším věkem zaměstnaných žen s PAS), častěji by uvítaly práci z domova nebo přes telefon či počítač, více se připravují na specializované profese (věda, techničtí a pedagogičtí pracovníci, umění, řídící pozice) a vystřídaly více pracovních pozic než muži. Ti, kdo jsou v současné době nezaměstnaní, jsou mnohem častěji OZP, pobírají dávky, jsou nezaměstnaní delší dobu, jsou vyučení bez maturity a pracovali nebo se alespoň připravovali na práci ve výrobním sektoru (řemeslníci, montéři, obsluha strojů apod.) Ti, kdo jsou zaměstnani, mají častěji nějaké pomaturitní vzdělání (se kterým se pojí i studium mimo domov) a pracují na pozicích specialistů a tato práce je více naplňuje. V neposlední řadě mají i dostatečný příjem.
- 40 -
5. LIDÉ S PAS VS. CELÁ POPULACE Výraznou disproporci mezi muži a ženami v našem souboru jsme již zmiňovali a je to jeden z typických prvků PAS. Naše data dokládají, že ten rozdíl oproti celé populaci je významný a není způsoben náhodou (χ2 = 9,575; d.f. = 1, p = 0,0020). Stejně jako je očekávatelný vyšší podíl OZP mezi našimi respondenty, ať už jej porovnáváme s uváděnou hladinou 7 % (χ2 = 466,336; d.f. = 1, p < 0,001),
nebo s prevalencí OZP 20,2 (χ2 = 111,004; d.f. = 1; p < 0,001). Ten rozdíl
v zastoupení OZP přetrvává, i pokud (s ohledem na věkovou strukturu našich respondentů) budeme brát jen populaci do 35 let (χ2 = 161,450; d.f. = 1; p < 0,001). Mnohem zajímavější je pro nás porovnání s trhem práce a vzdělanostní struktura lidí s PAS. I rozložení na trhu práce se u našich respondentů významně liší od celé populace (χ2 = 58,253; d.f. = 2; p < 0,001).
Zaměstnaných lidí s PAS je asi polovina (38,30 % vs. 68 %) od toho, co by
odpovídalo trendům v celé populaci, naproti tomu je jich téměř dvakrát více mezi neaktivními (42,55 % vs. 27 %) a dokonce téměř čtyřikrát tolik mezi nezaměstnanými (19,15 % vs. 5 %). Je pochopitelně nutné mít na zřeteli věkovou strukturu našich respondentů, nicméně vysoký podíl nezaměstnaných je varovný tak jako tak, neboť v této skupině to nemůžeme svést na to, že je v ní velké množství studentů. A výrazně se liší i vzdělanostní struktura našich respondentů od toho, co by se dalo očekávat z trendů v celé populaci (χ2 = 3428,038; d.f. = 4; p < 0,001). Právě zde se projevuje šíře PAS, kde jsou na jedné straně lidé s vážnými problémy s komunikací a mentální retardací, na druhé straně lidé mimořádné nadaní v nějakém specifickém oboru. Je zde vidět nárůst lidí s pomaturitním studiem (19,15 % vs. 15,3 %) a lidí jen se základním vzděláním (14,89 % vs. 10,10 %). Nejvýraznější je ale rozdíl u lidí, kteří nemají dokončené ani základní vzdělání (zde jsme do tohoto souboru zahrnuli i ty zcela nevzdělané nebo jen se speciální školou: 19,15 % vs. 0,1 %). Děje se tak na úkor lidí, kteří mají vystudovaný nějaký středoškolský obor bez maturity (13,83 % vs. 36,1 %). To se odráží i na struktuře vykonávaných profesí (χ2 = 59,165; d.f. = 3; p < 0,001),
kde máme oproti celé populaci výrazně více lidí mezi nekvalifikovanou
pracovní silou (25,00 % vs. 6,3 %), o něco více v nevýrobním sektoru (31,94 % vs. 20,3 %) a minimum ve výrobním (5,56 % vs. 32,5 %).
- 41 -
6. LIDÉ S PAS VS. OZP Specifikum posunu pohlaví se projevuje i při porovnání OZP (χ2 = 11,041; d.f. = 1; p = 0,0009), kde mezi OZP jako celku je téměř 1:1, nicméně u OZP s PAS je opět velmi vychýlen a to až na 11:4 pro muže. To už se blíží častěji uváděnému poměru 3:1. Takový posun odpovídá tomu, že nejen PAS, ale i jeho těžší formy jsou častější u mužů. Nicméně posun v zastoupení žen mezi všemi respondenty s PAS a OZP s PAS není tak výrazný, abychom jej mohli prohlásit za významný (χ2 = 1,453; d.f. = 1; p = 0,2281). Oproti zbytku OZP se ale ti s PAS neliší v poměru OZP 3. stupně ku stupňům nižším (χ2 = 0,754; d.f. = 1; p = 0,3852),
kde je OZP 3. stupně větší polovina, ani v rozložení mezi všechny tři
stupně (χ2 = 2,613; d.f. = 2; p = 0,2708). Při porovnání s jinými postiženími je rozložení mezi OZP s PAS podobnější lidem s tělesným nebo vnitřním postižením, než s postižením mentálním či duševním, kde je zastoupení OZP 3. stupně mnohem výraznější a tvoří 70 – 80 % celé populace. Ačkoli se rodinný život lidí s PAS do 39. roku nijak výrazně neliší od OZP (χ2 = 6,117; d.f. = 1; p = 0,1061)
tím, že valná většina lidí zde je ještě svobodných, se s přibývajícími roky propast
prohlubuje (χ2 = 15,781; d.f. = 4; p = 0,0033). Bude to s velkou pravděpodobností způsobeno tím, že lidé s PAS nejsou příliš zdatní v navazování kontaktů se svým okolím a většina jich stále zůstává svobodnými (58,62 % vs. 38,27 %). Našli jsme i průkazný rozdíl mezi lidmi s PAS a OZP v tom, kde bydlí (χ2 = 55,657; d.f. = 5; p < 0,001), nicméně jde spíše o to, že lidé s PAS bydlí více v chráněném bydlení a zase nepotřebují speciální úpravy bytů na rozdíl od různých jiných typů postižení. Jinak je v obou případech nejčastější (nad 90 %) způsob bydlení v obyčejném bytu (ať už vlastním, podnájmu či družstevním). Pokud jde o trh práce, tak i v rámci OZP zde jsou výrazné rozdíly v rozložení obou skupin (χ2 = 10,885; d.f. = 2; p = 0,0043).
OZP s PAS jsou více mezi zaměstnanými (28,33 % vs. 23 %),
méně mezi neaktivními (53,33 % vs. 69 %), ale hlavně výrazně více mezi nezaměstnanými (18,33 % vs. 8 %). Můžeme tak konstatovat, že OZP s PAS jsou na trhu práce mnohem aktivnější, nicméně vysoký podíl nezaměstnaných přetrvává i zde. Navíc tyto rozdíly přetrvávají, i když situaci u OZP porovnáváme s lidmi s PAS na základě pohlaví a je jedno, zda bereme v potaz všechny respondenty (χ2 = 30,616; d.f. = 3; p < 0,001 pro muže a χ2 = 43,839; d.f. = 3; p < 0,001 pro ženy),
nebo jen OZP (χ2 =15,641; d.f. = 3; p = 0,0013 pro ZP muže a χ2 = 15,745; d.f. = 3; p
= 0,0013 pro ZP ženy),
nebo se zaměříme na věkové kategorie (χ2 = 19,691; d.f. = 3; p = 0,0002 pro
kategorii 18 až 25 let, χ2 = 29,270; d.f. = 3; p < 0,001 pro 26 až 35 let a χ2 = 10,442; d.f. = 3; p = 0,0152 pro 36 až 45 let).
Trochu aktivnější se zdají být ženy. Zatímco u OZP se pohybuje procento těch, kdo - 42 -
pracují nebo si práci hledají kolem 30 % a v období nejvyšší pracovní aktivity (mezi 26. a 45. rokem) 45 %, u lidí s PAS je to vždy z pohledu pohlaví přes 50 %, spíše k 70 % a v období nejvyšší aktivity dokonce nad 75 %. Důležité je říct, že významný rozdíl v zapojení na pracovním trhu mezi muži a ženami s PAS neexistuje (χ2 = 5,732; d.f. = 3; p = 0,1254). Lidé s PAS se od OZP liší i ve využívání prostředků k nalezení práce (zde poměřujeme jen s OZP, kteří si úspěšně nějakou práci našli). V zásadě shoda je jen u využívání tištěné inzerce (χ2 = 0,017; d.f. = 1; p = 0,8961), agentur podporovaného zaměstnávání (χ2 = 1,929; d.f. = 1; p = 0,1649)
a využívání portálu MPSV ČR (χ2 = 2,324; d.f. = 1; p = 0,1274). Ve využívání rodiny a
přátel (χ2 = 17,053; d.f. = 1; p < 0,001), služeb ÚP (χ2 = 34,444; d.f. = 1; p < 0,001), webových portálů včetně zahraničních (χ2 = 55,137; d.f. = 1; p < 0,001), personálních agentur (χ2 = 6,452; d.f. = 1; p = 0,01111)
a portálů organizací zaměřených na práci s postiženými (χ2 = 7,334; d.f. = 1; p = 0,0068)
se zásadně liší. Na rozdíl od OZP se totiž více využívají elektronických způsobů vyhledávání (např. 76,36 % vs. 30,0 % pro pracovní portály), zatímco různé úřady, organizace a dokonce i rodinné příslušníky a přátele využívají o poznání méně. Asi nejmarkantnější je rozdíl u ÚP, který využilo 46,5 % OZP, ale jen 7,14 % lidí s PAS. Rozdíl v rámci OZP je i u dosaženého vzdělání (χ2 = 61,476; d.f. = 4; p < 0,001). Takový rozdíl se ještě neprojevuje u lidí s nejlehčí formou postižení, nebo je velmi slabý (χ2 = 8,356; d.f. = 4; p = 0,0794).
U lidí s druhým (χ2 = 20,827; d.f. = 4; p = 0,0003) a třetím (χ2 = 46,508; d.f. = 4; p < 0,001)
stupněm je však už o poznání výraznější. Rozložení vzdělanosti u lidí s PAS totiž nemá obdoby u žádné jiné skupiny OZP. Na rozdíl od všech ostatních je rozložení až nebývale vyrovnané a pohybuje se mezi 20 a 25 % od lidí bez ukončeného základního vzdělání po maturanty. Všude jinde jsou akcentované některé oblasti. A u pomaturitního vzdělání je dokonce procento srovnatelné se zrakově postiženými, kteří mají druhé největší zastoupení vysokoškoláků hned po lidech s vnitřním postižením. Jak mnoho jsou ale lidé s PAS zaměstnáváni? Jak vysoké mívají úvazky? Pokud vezmeme naše respondenty s PAS jako celek, pak zde oproti OZP najdeme signifikantní rozdíly (χ2 = 12,223; d.f. = 4; p = 0,0158),
což je dáno tím, že více jak polovina našich respondentů pracuje na
úvazek 0,75 (tj. nad 30 hodin týdně) na úkor lidí, kteří mají menší úvazky než 0,25 (9,52 % vs. 16 %) a také v kategorii úvazků mezi 0,5 a 0,75 máme výrazně méně respondentů (7,14 % vs. 20 %) a to i s ohledem na to, že u nás jsme vycházeli z průměrného úvazku každého respondenta. Vypadá to, že i zde se nám projevuje stejná rozpolcenost našich respondentů s PAS jako v případě vzdělání. Výše dosažených úvazků se liší i pokud se podíváme na muže s PAS a OZP (χ2 = 13,023; d.f. = 4; p = 0,0112), kde rozdíly kopírují trendy nastíněné pro všechny - 43 -
respondenty. U žen takové rozdíly prokázat nemůžeme (χ2 = 6,502; d.f. = 4; p = 0,1647). Ačkoli jsou nějaké rozdíly v distribuci mezi muži a ženami s PAS, nezdá se, že by byly nějak zásadní a to hlavně v získávání úvazků nad 0,75. U nižších je pravda podstatný rozdíl v tom, že ženy jsou více koncentrovány v úvazcích mezi 0,25 a 0,5, zatímco u mužů je struktura podstatně rozvolněnější a více jich přesahuje i do sousedících kategorií. Zaměříme-li se na OZP, tak u lehčích stupňů postižení žádná výrazné rozdíly nejsou (χ2 = 6,597; d.f. = 4; p = 0,1588), což se nedá tvrdit pro OZP 3. stupně (χ2 = 12,640; d.f. = 4; p = 0,0132), kde máme 90 % všech respondentů zaměstnaných do hranice polovičního úvazku. Nutno však podotknout, že zaměstnaných OZP 3. stupně, kteří navíc tento údaj vyplnili, máme v našem dotazníkovém šetření jen 10. I tak by se ale asi dalo očekávat rovnoměrnější rozložení jako je tomu pro průměrné OZP této kategorie. Z celkové populace se nám do srovnání s OZP přenáší i rozdíly ve vykonávaných profesích (χ2 = 64,551; d.f. = 3; p < 0,001), kde přetrvává nedostatek lidí s PAS ve výrobních profesích (5,56 % vs. 15,6 %), ale naopak je tu téměř čtyřikrát více respondentů mezi specialisty (38,89 % vs. 10,6 %) i trochu na úkor nevýrobních profesí (31,94 % vs. 43,2 %). Oproti jiným OZP je u těch s PAS patrný nesrovnatelně větší zájem pracovat na chráněném pracovišti (χ2 = 47,687; d.f. = 1; p < 0,001), 1; p < 0,001).
asi trojnásobný. Zájem pracovat z domova je ale jen poloviční (χ2 = 29,252; d.f. =
Takovéto rozdíly se pochopitelně promítnou i do platů, kterých lidé s PAS oproti
OZP dosahují (χ2 = 388,614; d.f. = 6; p < 0,0001). U OZP je majoritní příjmová skupina od 6 do 15 tisíc Kč měsíčně (78,16 %). To u lidí s PAS je velká část na příjmové hranici pod 6 tisíc (34,62 % vs. 8,62 % u OZP), ale pak je zde početnější skupina vydělávající od 10 do 20 tisíc (32,69 %) a hlavně 19,23 % respondentů, kteří někdy vydělávali přes 30 tisíc Kč měsíčně (oproti 0,56 % u OZP). A jak je to s motivací k práci? Zatímco u OZP velká část (30,0 %) uvádí všech pět faktorů uvedených i v našem dotazníku, u lidí s PAS převládají 1 až 3 důvody (χ2 = 28,622; d.f. = 5; p < 0,001),
jak je uvedeno v kapitole 3.2 (str. 17): peníze, pocit být potřebný a získání nových
znalostí a zkušeností. Naplnit se stejnou úspěšností jako OZP se lidem s PAS daří právě tato tři hlediska (χ2 = 0,044; d.f. = 1; p = 0,8334 pro peníze, χ2 = 0,624; d.f. = 1; p = 0,4296 pro pocit potřeby a χ2 = 1,454; d.f. = 1; p = 0,228).
Výrazně horší jsou ale v uspokojení své potřeby setkání se s novými
lidmi (χ2 = 12,422; d.f. = 1; p = 0,0004) a potřeby nebýt jen doma (χ2 = 6,273; d.f. = 1; p = 0,0123), pokud ji mají. Pokud někde lidé s PAS výrazně převyšují průměrné OZP, pak je to deklarovaná ochota přizpůsobit se požadavkům trhu práce: 75,53 % (oproti 60,8 % u OZP) jich je ochotno změnit - 44 -
alespoň částečně svou profesi (χ2 = 8,560; d.f. = 1, p = 0,0034), 74,47 % (oproti 39,6 %) je jich ochotno pracovat na hůře placené pozici (χ2 = 47,781; d.f. = 1; p < 0,001), 76,60 % (oproti 48,6 %) je ochotno podstoupit rekvalifikace (χ2 = 29,493; d.f. = 1; p < 0,001), 39,36 % (oproti 29,4 %) je ochotno dojíždět (χ2 = 4,494; d.f. = 1; p = 0,0340), 23,40 % (oproti 11,7 %) je odhodláno soukromě podnikat (χ2 = 12,464; d.f. = 1; p = 0,0004) a 28,72 % (oproti 7,3 %) je ochotno se za prací přestěhovat (χ2 = 63,753; d.f. = 1; p < 0,001) a to jsme pro jistotu ty, kdo deklarovali jen ochotu přestěhovat se v rámci obce, počítali mezi ty, kdo nejsou ochotni se stěhovat. Je pravda, že zvláště tento výsledek nám do značné míry bourá představu člověka s PAS jako někoho konzervativního, kdo lpí na svých návycích a není ochoten podstoupit riziko změny. Na druhou stranu deklarace v dotazníku je přeci jen něco jiného, než skutečné provedení.
- 45 -
7. SOUHRN •
Poměr mezi pohlavími je mezi českými dospělými v našem dotazníku 2:1 ve prospěch mužů, což je podstatně nižší než běžně uváděný poměr 4:1 či 3:1. U lidí s PAS se statusem OZP se ale posouvá na 3:1.
•
Ačkoli téměř 94 % lidí s PAS chce pracovat, jen něco přes 38 % z nich skutečně pracuje.
•
Téměř 89 % lidí s PAS pokládá větu, zda je OZP či není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (dle § 39 odst. 4 písm. f zákona č. 155/1995 Sb.), jež je součástí posudku o invaliditě u osob s přiznaným 3. stupněm invalidity za diskriminační.
•
Lidé s PAS nastoupí do svého prvního zaměstnání do jednoho až dvou let od ukončení školní docházky. Pracují většinou v menších firmách a pracovní pozici vystřídají za dva až tři roky.
•
Ačkoli lidé s PAS spíše mají zájem o rekvalifikační kurzy a pracovní rehabilitaci, ÚP jim je téměř nenabízí.
•
Lidé s PAS jsou ochotni se v práci dále vzdělávat a v případě nutnosti podstupovat rekvalifikace či slevit ze svých nároků ať už formou práce na hůře placené pozici, na zkrácený úvazek nebo ne zcela ve svém oboru. Stěhovat se za prací ale v zásadě odmítají.
•
Přes 60 % našich respondentů s PAS nepřesáhne hranici minimální mzdy. Nejčastější měsíční výdělek je 4 tisíce Kč, ale najdou se i lidé s PAS vydělávající hodně přes 50 tisíc měsíčně. Průměrná mzda je u lidí s PAS něco přes 20 tisíc.
•
Téměř 80 % lidí s PAS žije bez dlouhodobého vztahu.
•
Děti má asi jen 5 % lidí s PAS.
•
Přes 75 % dospělých lidí s PAS žije stále se svými rodiči.
•
Je markantní rozdíl v odpovědích mezi respondenty, kteří mají nějakou pracovní zkušenost, a těmi, kdo ještě ne. Ti, kteří dosud nepracovali, jsou jednak studenti a pak lidé se statusem OZP, což jsou častěji muži. Jinak se nezdá, že by se pravděpodobnost uspět na trhu práce či se trhu práce přizpůsobovat nějak zásadně lišily od většinové populace (např. že práce se obecně lépe shání lidem s vyšším vzděláním a z velkých měst).
•
Mezi lidmi s PAS, kteří už mají nějakou pracovní zkušenost, panuje největší rozdíl mezi těmi, kdo jsou uznáni OZP, a těmi, kdo ne. Právě OZP jsou častěji nezaměstnaní - 46 -
a jedná se hlavně o lidi vyučené bez maturity. A i pokud zaměstnáni jsou, je jejich měsíční příjem hluboko pod minimální mzdou. Tento výpadek jim částečně suplují různé dávky. Naproti tomu lidé bez statusu OZP jsou spíše zaměstnaní a práce uspokojuje jejich potřeby včetně těch finančních. Je pro ně typická potřeba uspokojit pocit, že jsou potřební. Také se častěji jedná o vysokoškolsky vzdělané lidi. •
Z průzkumu není zřejmé, že by panoval nějaký závažný rozdíl mezi muži a ženami s PAS ohledně jejich zaměstnanosti a zaměstnatelnosti.
•
Spokojenější jsou ti respondenti, kteří jsou starší, žijí ve větších aglomeracích, jsou zaměstnaní, práce je naplňuje a mají absolvované pomaturitní studium.
•
Lidé s PAS jsou na trhu práce aktivnější než průměrní lidé s postižením a ochotnější přizpůsobovat se požadavkům trhu práce. Jsou ale zároveň vyhraněnější, pokud jde o to, co od získání pracovního místa očekávají.
•
Lidé s PAS využívají pro hledání práce elektronická média častěji, než je běžné třeba mezi OZP. Naopak známé a různé služby (spojené často s osobním kontaktem) jak od ÚP, tak od třeba od agentur práce využívají podstatně méně.
•
Přes všechny klady není úspěšnost lidí s PAS srovnatelná s průměrem celé populace a zvláště mezi nezaměstnanými je jich podstatně více (19,15 % oproti 5 % v celé populaci) a tento trend přetrvává i v rámci OZP (18,33 % OZP s PAS oproti 8 % mezi OZP obecně).
- 47 -
PŘÍLOHA I: DOTAZNÍK 25.7.2014 Dotazník zaměstnanosti lidí s PAS - Formuláře Google https://docs.google.com/forms/d/1LXlgaA6d95VbS04q4F7JHOEmaWrQA-s2fJ8yBLIvOXQ/edit 1/12
Dotazník na zaměstnanost lidí s PAS Dotazník je určen pro lidi s PAS od 15 let věku a je zcela anonymní. Veškeré poskytnuté údaje budou použity pouze pro potřeby studie zaměstnanosti lidí s PAS. U každé otázky prosím vyberte vhodnou odpověď (popř. odpovědi). Není-li odpověď definována, napište požadovaný údaj (postačí jeho odhad). Pokud se na Vás nějaká otázka nevztahuje (např. proto, že jste nikdy nebyl zaměstnán), přeskočte ji. Pozor však na to, že na některé otázky odpovědět musíte. A ačkoli některé otázky nejsou povinné (hl. doplňující otázky na konci dotazníku), přesto Vás prosíme o zodpovězení co největšího počtu z nich. Výrazně tím posílíte výpovědní hodnotu takto sebraných dat, která nám umožní detailnější porovnání s většinovou populací. Děkujeme. *Povinné pole
Osobní údaje 1. Pohlaví * Označte jen jednu elipsu. muž žena 2. Věk * _______________ 3. Nejvyšší dosažené vzdělání: * Označte jen jednu elipsu. žádné – nikdy jsem školu nenavštěvoval/a speciální škola neukončené základní ukončené základní učební obor bez maturity učební obor s maturitou jiné středoškolské s maturitou vyšší odborné, DiS bakalář magistr nebo inženýr postgraduální 4. Jste uznán/a OZP (osobou zdravotně postiženou)? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 5. Pokud ano, v jakém stupni? Označte jen jednu elipsu. 1. 2. 3. 6. Kraj, kde bydlíte: * Označte jen jednu elipsu. Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj
- 48 -
Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj 7. Jak je velká obec, kde bydlíte? * Označte jen jednu elipsu. do 1000 obyvatel do 5000 obyvatel do 20 tisíc obyvatel do 50 tisíc obyvatel do 100 tisíc obyvatel nad 100 tisíc obyvatel
Základní otázky 8. Chcete pracovat? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 9. Pracoval/a byste raději na chráněném pracovišti? Označte jen jednu elipsu. ano ne 10. Pracoval/a byste raději z domova? Označte jen jednu elipsu. ano ne 11. Pracoval/a byste raději po telefonu či počítači? Označte jen jednu elipsu. ano ne 12. Pomohla by Vám či Vám pomáhá při výkonu zaměstnání přítomnost asistenta? Označte jen jednu elipsu. ano ne 13. Co Vás motivuje k práci? * Je možno zaškrtnout více jak jednu odpověď. Zaškrtněte všechny platné možnosti. možnost setkání se s novými lidmi nebudu jen sedět doma peníze – práce je zdroj obživy pocit, že jsem potřebný/á získání nových znalostí a zkušeností 14. Které z těchto požadavků splňuje Vaše současná práce? Je možno zaškrtnout více jak jednu odpověď. Pokud jste ještě nebyli zaměstnáni, můžete otázku přeskočit. Pokud jste o práci přišli, vyplňte údaje pro vaši poslední pracovní pozici. Zaškrtněte všechny platné možnosti. možnost setkání se s novými lidmi
- 49 -
nebudu jen sedět doma peníze – práce je zdroj obživy pocit, že jsem potřebný/á získání nových znalostí a zkušeností žádnou 15. Už jste někdy byl/a zaměstnán/a nebo jste podnikal/a? * Označte jen jednu elipsu. ano ano, ale jen krátce (do 3 měsíců) ne 16. Současný stav: * Označte jen jednu elipsu. práce neschopný/á nezaměstnaný/á bez registrace na Úřadu práce nezaměstnaný/á na Úřadu práce studující zaměstnanec chráněné dílny osoba samostatně výdělečně činná v běžném pracovním poměru na mateřské nebo rodičovské dovolené pracující důchodce nepracující důchodce Jiné: _______________ 17. Pokud jste nezaměstnaný/á, hledáte si práci? Označte jen jednu elipsu. ano hledal, ale už nehledám ne 18. Když vezmete v úvahu všechny okolnosti, jak jste nyní spokojen/a se svým životem?* Označte jen jednu elipsu. ano ne 19. Když vezmete v úvahu svou rodinu, přátele, známé a další lidi okolo sebe, řekl/a byste o sobě, že máte hodně známých / kontaktů? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 20. Je podle Vás správné, aby byl člověk označen jako neschopný výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek a tím mu bylo odepřeno zapsat se na úřad práce (a tedy mimo jiné nemůže ani pobírat podporu v nezaměstnanosti), jak je tomu u části lidí s invaliditou 3. stupně? Označte jen jednu elipsu. ano ne
Studium 21. Studoval/a jste někdy mimo místo Vašeho bydliště, tj. byl/a jste během studia na internátu či koleji? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 22. Kolik minut přibližně Vám trvá / trvala cesta do školy? * V případě návštěvy více vzdělávacích institucí zadejte nejvyšší hodnotu (tj. kde Vám to trvalo nejdéle).
- 50 -
_______________ 23. Ve které roce jste dokončil/a školní docházku (např. ukončení školy, maturita, státnice atp.)? * _______________
Zaměstnání 24. Po jaké době od ukončení Vašeho vzdělání jste si našel/a svou první práci? * Označte jen jednu elipsu. dosud jsem si práci nenašel/la ještě během studia ihned po ukončení studia po nějaké době Po jaké době? (uveďte v měsících) _______________ 25. Jak jste si svou pracovní pozici našel/a? Můžete vybrat i více možností v případě, že každou vaši pracovní pozici jste si našel/šla jiným způsobem. Zaškrtněte všechny platné možnosti. sám přes rodinu nebo známé přes úřad práce přes personální agenturu přes agenturu podporovaného zaměstnávání Jiné:_______________ 26. Jaké používáte (jste používal/a) prostředky při hledání práce? Můžete zaškrtnout i více odpovědí. Zaškrtněte všechny platné možnosti. inzerce v novinách a časopisech webový portál ministerstva práce a sociálních věcí všeobecné personální portály (např. jobs.cz, prace.cz) webové stránky organizací specializujících se na práci se zdravotně postiženými Jiné: _______________ 27. Kolik zaměstnání jste zatím vystřídal/a?* _______________ 28. Vypište maximální výše úvazků, na které jste dosáhl/a v každém zaměstnání. _______________ _______________ _______________ 29. V jak velké firmě působíte / jste působil/a (uveďte přibližný počet zaměstnanců)? Postačí, když uvedete údaj pro firmu či organizaci, ve které jste působili nejdelší dobu. _______________ 30. Jaká je Vaše profese (popř. na jakou profesi se připravujete)? Označte jen jednu elipsu. zákonodárci a řídící pracovníci specialisté, vědečtí pracovníci umělecká činnost techničtí a odborní pracovníci úředníci a administrativní pracovníci pracovníci ve službách a v prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
- 51 -
zaměstnanci v ozbrojených silách 31. V jakých profesích jste působil/a? Pochopitelně možno vybrat více možností. Zaškrtněte všechny platné možnosti. zákonodárci a řídící pracovníci specialisté, vědečtí pracovníci umělecká činnost techničtí a odborní pracovníci úředníci a administrativní pracovníci pracovníci ve službách a v prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměstnanci v ozbrojených silách 32. Kolik minut přibližně Vám trvá / trvala cesta do práce? Uveďte maximální údaj (tj. pro to zaměstnání, kde Vám to trvalo nejdéle). _______________
Úřad práce (ÚP) 33. Byl/a jste někdy registrován/a na ÚP? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 34. Jakou dobu celkem jste strávil/a registrován/a na ÚP (v měsících)? _______________ 35. Jakou nejdelší dobu jste strávil/a registrován/a na ÚP (v měsících)? _______________ 36. Účastnil/a jste se někdy rekvalifikačního kurzu, který Vám ÚP nabídl? Označte jen jednu elipsu. ano ne 37. Chtěl/a byste se takového kurzu účastnit? Označte jen jednu elipsu. ano ne 38. Účastnil/a jste se někdy pracovní rehabilitace, kterou Vám ÚP nabídl? Označte jen jednu elipsu. ano ne 39. Měl/a byste o něco takového zájem? Označte jen jednu elipsu. ano ne
Ochota přizpůsobit se trhu práce 40. Jste ochoten/tna se kvůli práci přestěhovat? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 41. Pokud ano, tak jak daleko?
- 52 -
Označte jen jednu elipsu. v rámci obce do 20 km do 50 km do 100 km do 200 km nad 200 km 42. Jste ochoten/tna pracovat v zahraničí? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 43. Jste ochoten/tna do práce denně dojíždět i delší dobu (tj. déle než hodinu? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 44. Jste ochoten/tna se v práci nadále vzdělávat? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 45. Jste ochoten/tna podstoupit rekvalifikace v případě delší nezaměstnanosti? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 46. Zkusili byste samostatně podnikat? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 47. Jste schopni změnit profesi, nebo pracovat mimo Vaši specializaci? * Označte jen jednu elipsu. ano částečně ne 48. Jste ochoten/tna pracovat i na hůře placené pozici? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 49. Vadí Vám pracovat večer? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 50. Vadí Vám pracovat o víkendu? * Označte jen jednu elipsu. ano ne 51. Vadí Vám pracovat na zkrácený pracovní úvazek? * Označte jen jednu elipsu. ano ne
Doplňující otázky v oblasti zaměstnanosti 52. Přesáhne Váš současný měsíční příjem minimální mzdu, tj. 8,5 tis. Kč? Označte jen jednu elipsu.
- 53 -
ano ne 53. Kolik činila / činí vaše maximální hrubá mzda (v tisících Kč)? Uveďte údaj z nejvyšší mzdy, kterou jste kdy dostali. _______________ 54. Kolik by měl být Váš měsíční plat (v tisících), abyste ho označili za přijatelný? _______________ 55. Pobíráte k platu ještě nějaké další dávky? Označte jen jednu elipsu. ano ne 56. Pokud ano, tak jaké? Možno vybrat více možností. Zaškrtněte všechny platné možnosti. invalidní důchod 1. stupně invalidní důchod 2. stupně invalidní důchod 3. stupně sirotčí či vdovský důchod starobní důchod příspěvek na péči 1. stupně příspěvek na péči 2. stupně příspěvek na péči 3. stupně příspěvek na péči 4. stupně Jiné: _______________ 57. Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti, tj. při započítání všech příjmů ze zaměstnání, důchodů, sociálních dávek a dalších zdrojů (v tisících Kč)? _______________
Doplňující údaje o respondentovi 58. Jste v dlouhodobém partnerském vztahu? Označte jen jednu elipsu. ano ne 59. Jste ženatý / vdaná / v registrovaném svazku? Označte jen jednu elipsu. ano ne 60. Jste rozvedený/á? Označte jen jednu elipsu. ano ne 61. Jste ovdovělý/á? Označte jen jednu elipsu. ano ne 62. Máte děti? Označte jen jednu elipsu. ano ne 63. S kým sdílíte společnou domácnost? Možno vybrat více možností. Zaškrtněte všechny platné možnosti. s nikým – žiji sám/sama
- 54 -
manžel/ka nebo registrovaný partner/ka druh/družka rodič prarodič syn/dcera vnuk/vnučka Jiné: _______________ 64. Kde bydlíte? Označte jen jednu elipsu. ve vlastním v družstevním či obecním bytu v podnájmu na ubytovně v chráněném bydlení v bytě nebo domě zvláštního určení v podporovaném bydlení mám lůžko v zařízení sociální péče jsem bez domova Jiné: _______________
- 55 -
PŘÍLOHA II: ROZŠÍŘENÉ ZPRACOVÁNÍ DAT 13 V textu pravidelně používáme údaj směrodatné odchylky (s.d.). Co je to za hodnotu? Směrodatná odchylka nám vlastně vyjadřuje, jak moc jsou naše data roztáhlá, jestli se drží jen těsně kolem průměru, nebo je jejich rozptyl mnohem větší. Mají-li data normální rozdělení (viz níže), pak v rozmezí 1 s.d. by mělo ležet 68 % všech pozorování a v rozmezí 2 s.d. dokonce 95%. Cokoli nad či pod tuto hodnotu je už vzácný extrém. Transformace dat Ačkoli se může na první pohled zdát, že transformace dat pokřivuje výsledky, opak je pravdou. Spousta statistických testů, aby proběhla správně a jejich výsledky byly věrohodné, vyžadují, aby vstupní data měla konkrétní vlastnosti. Většinou je to normální rozdělení hodnot, tzv. Gaussovská distribuce, ve které pravděpodobnost výskytu konkrétní hodnoty klesá od průměrné hodnoty, která je identická s mediánem (střední hodnotou) obousměrně shodně, a tzv. homogenitu variancí, což znamená, že s rostoucím průměrem neroste rozptyl hodnot. Bohužel reálná data přesně takové vlastnosti nemívají a ani mnohdy mít nemůžou (třeba proto, že není možné dostávat zápornou mzdu nebo cestovat někam za záporný čas, zatímco na opačnou stranu mohou takové hodnoty růst teoreticky do nekonečna, stejně jako je každému jasné, že brát 3, nebo 6 tisíc je výrazně větší rozdíl, než brát 53, nebo 56). Jedním z možných a běžně užívaných postupů je logaritmická transformace dat, kde nová hodnota = log (původní hodnota). Tato jednoduchá operace nám přeškáluje data a srazí odlehlé extrémní hodnoty, které by jinak mohly zvrátit celou analýzu a ukázat trend tam, kde není, kde je jen jedna extrémní hodnota. V našich datech jsme nutnost použití logaritmické transformace stanovovali na základě normálního rozdělení reziduálních hodnot (tj. zbytkových hodnot, které zůstanou, pokud je odečteme od modelem předpokládané hodnoty vynesené regresní přímkou: čím je kolmice z bodu na regresní přímku delší, tím je větší i reziduální hodnota) s využitím Shapiro-Wilkova testu normality. Z-normování dat je jinou formou transformace dat. Zde se převádí hodnoty proměnné na soubor, kde je průměrná hodnota = 0 a směrodatná odchylka (s.d.) = 1. Aby se toho docílilo, aplikuje se na každou proměnnou zvlášť tento vzorec: nová hodnota = (původní hodnota – průměr) / s.d. Tato transformace je vhodná hlavně pro analýzy, které pracují s více proměnnými zároveň, jako jsou třeba ordinace (viz níže), aby nedocházelo k tomu, že _______________ 13
Detailní vysvětlení použitých statistických postupů z velké části vychází ze studie APLA Praha, střední - 56 Čechy „Zaměstnanost osob se zdravotním postižením a ekonomické ukazatele: studie napříč EU“ z roku 2014.
výsledky analýzy budou ovlivněny těmi proměnnými, které mají ze své podstaty vyšší číselné hodnoty. Test dobré shody (χ2-test) Jedná se o jeden ze základních statistických testů, který porovnává, zda námi pozorované zastoupení v kategoriích odpovídá předpokládanému výsledku, v našem případě rozdělení u celé populace, u OZP nebo předpokládanému poměru pohlaví. K tomuto testu jsme se uchýlili také proto, že většinou je zveřejňováno jen procentuální zastoupení jednotlivých kategorií. S jejich znalostí jsme přepočítali rozdělené našich respondentů do jednotlivých kategorií a za pomoci testu srovnali s reálnými daty. Lineární regrese Lineární regrese je test, který hledá, zda je průkazný vztah mezi dvěma proměnnými. Analýza se „snaží“ body proložit přímku tak, aby celková odchylka bodů od přímky (reziduální hodnota) byla co nejmenší, a následně porovnává podle statistických kritérií (zde F) a tzv. stupňů volnosti (d.f. – ty se odvíjí primárně od počtu pozorování), zda tato přímka vysvětluje dostatečnou část variability mezi daty (parametr R2) a tedy zda je tato interakce průkazná (p < 0,05). Rovnice lineární regrese je y = a + bx, kde a je odhadem průsečíku osy y a b je odhad sklonu osy (a tedy i povahy závislosti). Při interpretaci dat je ale potřeba uvědomit si, že průkazná korelace ještě nemusí nutně znamenat, že proměnná y skutečně závisí na proměnné x. To je potřeba odvodit až z naší znalosti problematiky. Může to být i tak, že obě proměnné jsou ovlivňovány nějakou třetí proměnnou, která ale v našich datech chybí. Tuto poučku můžeme aplikovat i na ordinace níže. Jak název lineární regrese napovídá, existují i nějaké regrese nelineární, které jsou schopny věrněji simulovat průběh přímky (změny trendu, limitní hodnoty aj.) Nás ale zajímala jen přítomnost a směr trendu a na to je základní, lineární regrese naprosto postačující metodou. Analýza variance (ANOVA) Jedná se o parametrický test jako lineární regrese výše, tj. že vyžaduje, aby vysvětlující proměnná byla kontinuální s normální distribucí hodnot a homogenitou variance. Pokud vstupní data nevyhovují, dá se vše opět vyřešit logaritmickou transformací. Na rozdíl od lineární regrese ale nehledáme závislost jedné kontinuální proměnné na druhé, ale jako závislá proměnná nám slouží nějaká kategoriální, která nabývá dvou a více stavů. Zkoumáme tak, - 57 -
jestli se distribuce hodnot mezi jednotlivými skupinami liší, nebo nikoli. Je-li významný rozdíl byť jen mezi dvěma kategoriemi, pak je výsledek celého testu významný. Mannův-Whitneyho test Co když ale chceme zjistit rozdíly mezi dvěma nezávislými skupinami u proměnné, která má jiné než normální rozdělení a nemůžeme použít logaritmickou transformaci třeba proto, že se jedná o data na binomické škále (ano / ne či 1 / 0) nebo pseudokontinuální proměnnou, kde data vyjadřují nějakou rostoucí hodnotou, ale mezi stupni není plynulý přechod (jako třeba u vzdálenosti, na kterou jsou respondenti ochotni přestěhovat se)? Jsou samozřejmě sofistikovanější metody, které s takovými daty umí zacházet, ale nám zde vystačí jeden ze základních tzv. neparametrických testů: Mannův-Whitneyho test. V principu tento test pracuje jako ANOVA výše, ale namísto skutečných hodnot tyto nahrazuje jejich pořadím. Hrubě řečeno seřadí hodnoty celého souboru od nejnižší po nejvyšší a až z míry rozdílů průměrného pořadí určuje, zda se ty dvě skupiny od sebe liší. Ordinační analýzy Mnohorozměrné metody, ordinace jsou postupy, které umožňují vyzískat relevantní informaci z dat o velkém počtu proměnných a ukázat (a někdy i zhodnotit), jaké jsou mezi jednotlivými proměnnými vztahy. Na rozdíl od korelačních matic se zde neomezujeme na konstatování vztahů každé proměnné s každou, ale analýza nám umožňuje sledovat vztahy a jejich sílu komplexně přes celý soubor a v případě zájmu podrobně sledovat i porovnávat podobnost mezi jednotlivými pozorováními či pozorováními a proměnnými. Na jakém principu taková analýza probíhá? Velmi zevrubně dojde k vytvoření mraku bodů z pozorování na základě všech našich proměnných (n) do n-rozměrného prostoru. Následně je tímto „mrakem“ vedena osa nezávisle na původních proměnných. Jejím jediným parametrem je, aby nejlépe zachytila rozdíly mezi pozorováními (jakási forma regresní přímky), tzv. první ordinační osa. Pokud tato osa nevysvětlí veškerou variabilitu našich dat (což je obvyklé), pokusí se podle stejného principu vysvětlit zbylou variabilitu tvorbou druhé ordinační osy atd., dokud není vše vysvětleno. Každá z těchto ordinačních os je pak definována dvěma základními charakteristikami: kolik procent v datech vysvětluje a hodnotu kolika původních proměnných má (tzv. Eigenvalue). Pokud pak z takových os uděláme klasický bodový graf, můžeme do něj vynést původní proměnné a pozorování, což nám ukáže vztahy mezi nimi.
- 58 -
V této studii jsme použili jen tzv. neomezené ordinace, které vycházejí jen z rozložení pozorování v n-prostoru (zde analýza hlavních komponent, PCA a tzv. trendu zbavená korespondenční analýza, DCA). Jak tedy takový graf číst? Prvním vodítkem je, kolik variability z dat je v grafu zachyceno. Čím vyšší číslo, tím vztahy více odpovídají datovému souboru. Pro data pocházející z dotazníkového šetření, kde se dá předpokládat, že bude u různých respondentů velmi odlišná struktura odpovědí, může i pod 50 % vysvětlené variability být zajímavých a ukazovat na významné trendy. Vztahy mezi body (např. respondenty) se určují dle jejich polohy: čím si jsou blíže, tím podobněji odpovídali. Nás ale spíše zajímají vztahy mezi proměnnými (otázkami) vyjádřenými (v případě PCA) šipkou. Zde je vztah určen vzájemnou polohou šipek. Korelace mezi dvěma proměnnými se odvozuje od cosinu úhlu, který spolu svírají, tzn. čím ostřejší úhel, tím je vazba positivnější, čím tupější, tím negativnější, a čím je blíže pravému úhlu, tím spíše spolu tyto proměnné nemají nic společného. Délka šipky pak odpovídá tomu, jak moc se ta která proměnná podílela na rozložení dat v grafu a tedy vlastně významnosti konkrétní proměnné pro konkrétní rozložení dat. Z grafu je možné odečítat i relativní hodnoty pro každého korespondenta, pokud by to bylo nutné. V tomto případě je potřeba vynést kolmici mezi bodem a šipkou znázorňující původní proměnnou. Do grafu je možné vynést i kategoriální proměnné, které se ale musejí překódovat do tzv. dummy-variables. Co to znamená? Každá z odpovědí na konkrétní otázku se bere jako samostatná proměnná, na kterou se dá odpovědět ano / ne (1 / 0). Otázka, která vstupuje do analýzy, pak není např. „V jakém kraji bydlíte?,“ ale „Bydlíte ve Středočeském kraji?“ Směrnice šipky v takovém případě ukazuje směr, kterým roste pravděpodobnost, že dotyčný respondent odpověděl na otázku tímto způsobem. U otázek, které mají jen dvě možnosti odpovědi, tzv. binomické rozdělení pak zcela přirozeně pravděpodobnost jedné možnosti odpovědi roste opačným směrem než u možnosti druhé a i proto můžeme jednu z nich beztrestně vynechat, jelikož žádnou novou informaci nepřináší. Vstupní analýzou pro hodnocení proměnných i vnějších faktorů sloužila DCA. Ta krom jiných výstupů umožňuje na základě délky gradientu první ordinační osy určit, který ze dvou základních typů analýz použít: zda PCA, nebo raději korespondenční analýzu (CA). V našem případě se jako vhodná ukázala PCA. Aby byla její výpověď co nejvyšší, je dobré, aby vstupní proměnné byly na jednotné škále. Toho jsme dosáhli tzv. Z-normováním vysvětleným výše.
- 59 -
PŘÍLOHA III: SOUVISLOSTI MEZI LIDMI S PAS (ROZŠÍŘENÍ) Jelikož délka gradientu 1. ordinační osy DCA nikdy nepřesáhla ani 0,3, je aproximace vztahů mezi proměnnými (otázkami) za pomoci PCA věrohodná. Na základě první PCA jsme do konečné analýzy zahrnuli jen následující otázky (charakteristiky), které výrazněji dělily naše respondenty do skupin: pohlaví (01), věk (02), vzdělání (03), status OZP (04), kraj (06), velikost obce (07), zda byl někdy zaměstnán (15), aktuální stav na trhu práce (16), studium mimo domov (21), doba od ukončení studia (23), nalezení 1. práce (24), vystudovaná profese (30), zda byl někdy registrován na ÚP (33), ochota stěhovat se za prací (40), ochota pracovat v cizině (42), ochota podstoupit rekvalifikaci (45), práce mimo profesi (47), vadí pracovat o víkendu (50), s kým sdílí domácnost (63) a kde bydlí (64). To, že graf na Obr.16 (str. 34) zachycuje jen 24,98 % variability v datech, což značí značný překryv hodnot, se dá u dotazníkové šetření očekávat a nemělo by nás to nějak výrazně zaskočit. Dle hodnot Eigenvalue bychom sice mohli zahrnout vše až do 17. ordinační osy (celkem 85,35 % vysvětlené variability), nicméně i vzhledem k procentu vysvětlené variability u prvních dvou os jsme pro to neviděli důvod, neboť naznačené interakce by byly příliš slabé. Pracující respondenti Zde jsme se snažili zachovat maximální počet proměnných a i proto jsme vyřazovali spíše respondenty s nekompletními informacemi. Díky tomu se nám pro analýzu zůstalo 19 respondentů (z původních 50 je to méně než polovina), což samozřejmě způsobuje to, že máme více proměnných, než respondentů. I proto jsme se zaměřili stejně jako u celkového souboru pouze na ty nejvýznačnější proměnné, které nejlépe popisovaly variabilitu mezi daty. Také to vedlo k tomu, že některé kategorie nám zcela vypadly (např. všichni bez středoškolského vzdělání) a jiné jsme raději sloučili (např. studující o n = 1 jsme zahrnuli mezi neaktivní a užívané obydlí jsme rozdělili na to, zda je to vlastní byt, nějaká forma nájmu, nebo nějakým způsobem podporované), nebo rovnou vyloučili kvůli odpovědi jen pro jednu možnost (například zda byl někdy registrován na ÚP). Ze vstupní analýzy se nakonec jako nevýznačnější charakteristiky ukázaly: pohlaví (01), věk (02), vzdělání (03), udělení statusu OZP (04), bydliště (06), velikost obce (07), zda by raději pracoval z domova (10), přes telefon či počítač (11) či s asistencí (12), co ho na práci - 60 -
motivuje (13) a jak mnoho se jsou tyto jeho potřeby ukojeny v jeho zaměstnání (14/13), současný status (16), zda je spokojen se životem (18), zda studoval mimo domov (21), jak dlouho již je mimo školu (23), jaká média používá pro hledání práce (26), kolik zaměstnání již vystřídal (27), na kterou oblast oborů se připravoval (30) a ve kterých působil a zda působil ve svém oboru (31), jak dlouho mu trvala cesta do práce (32), jakou nejdelší dobu strávil v registraci na ÚP (35), zda by pracoval v cizině (42), soukromě podnikal (46), zda mu vadí pracovat v noci (49), zda vydělává přes 8,5 tisíce (52), jakého nejvyššího platu dosáhl (53), jaký by byl jeho dostačující plat a zda ho někdy dosáhl (54) a zda pobírá dávky (55).
- 61 -
