Vývoj obchodního trhu v České republice

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně

Vývoj obchodního trhu v České republice (Bakalářská práce)

Autor: Iveta SEVEROVÁ, DiS. Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Bokůvka, CSc. Kunovice, duben 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Bokůvky, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Kunovice, duben 2008 ………………………………

2

Děkuji panu RNDr. Jaroslavu Bokůvkovi, CSc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Kunovice, duben 2008 Iveta Severová

3

Obsah: Úvod ….…………………………………………………………………………………….6 1 1.1 1.1.1 1.2 1.2.1 1.2.2

Charakteristika obchodního trhu ČR…………………………………………....8 Makroekonomické prostředí ČR ……………………………………………… ….8 Vnitřní obchod a spotřeba domácností…………………………. ...........................11 Obchodní trh v ČR…………...................................................................................13 Velkoobchod a aliance…………………………………………………….…........16 Maloobchod …………………………………... .....................................................18

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.4 2.4.1 2.4.2

Potravinářské komodity jako součást obchodního trhu ČR…………………..22 Mléko………………………………………………………………………………23 Legislativa…………………………………………………………………………23 Vnitřní trh s mlékem a mléčnými výrobky v ČR…………………..…………...…24 Drůbež a vejce…………….. ...................................................................................31 Drůbež……………………………………………………………………………..31 Legislativa…………………………………………………………………………31 Vnitřní trh s drůbeží v ČR…………………............................................................32 Vejce……………………………………………………………………………….34 Vepřové a hovězí maso……………………………………………………............35 Legislativa…………………………………………………………………………35 Vnitřní trh s vepřovým masem v ČR ………………………..................................36 Legislativa…………………………………………………………………………38 Vnitřní trh s hovězím masem v ČR………………………………………………..39 Obiloviny ……………………………………………………. ...............................42 Legislativa ………………………………………………………………………...42 Vnitřní trh s obilovinami v ČR ................................................................................42

3 3.1 3.2 3.3

Obchodování potravinářskými komoditami v maloobchodě v ČR…………...53 Komoditní sortimentní skladba……………………………………………………53 Cenová strategie………………………………………………………………..….56 Zákaznická orientace……………………………………………………………...59

Závěr ……………………………………………………………………………………...62 Resumé……………………………………………………………………………………65 Použitá literatura………………. ……………………..…………………………………66 Seznam použitých zkratek Přílohy

4

5

ÚVOD Obchodní trh v České republice se v poslední době díky rychlé expanzi mezinárodních obchodních řetězců již prakticky nasytil a jednotlivé firmy podnikající na českém trhu jsou dnes konfrontovány se stejnými výzvami jako obchodní sítě ve vyspělých zemích Evropské unie.

Dřívější růst cestou posilování celkového objemu trhu se výrazně zpomalil a pokračující dynamický rozvoj předních obchodních společností probíhá již především na úkor přerozdělování tržních podílů. Hlavním cílem v podmínkách současné ostré konkurence je získat a především udržet své náročnější zákazníky , přičemž nyní se lze již stěží prosadit výrazně prostřednictvím nízkých cen. Nastupují nová témata – například diferenciace jednotlivých obchodních řetězců na základě „necenových“ nástrojů a hledání existujících možností v oblasti optimalizace celé zásobovací sítě. V tomto směru sehrává pozitivní úlohu spolupráce probíhající mezi dodavateli a obchodními společnostmi. Odstranění nízké efektivity v logistice a souvisejícím toku informací prostřednictvím využití všech technik, jakož i účinnější a zákaznicky orientovaná politika zavádění nových produktů a podpory prodeje budou stále významnějšími faktory určujícími úspěšnost v konkurenčním prostředí. Důležitým vývojem prochází i prosazování etických norem a pravidel v českém podnikání, které přispívá k vytvoření důvěryhodného a transparentního podnikatelského prostředí.

Základní podmínkou pro včasné a pružné reagování na nové spotřebitelské trendy, nákupní zvyklosti a specifické požadavky různých spotřebitelských segmentů je rychlý přenos a důkladná analýza velkého množství přesných informací. Ve své práci jsem se snažila zpracovat téma vývoje obchodního trhu v České republice. Zaměřila jsem se převážně na postavení firem na českém obchodním trhu a obchodování se základními potravinářskými komoditami.

Cílem mé bakalářské práce je zjistit : 1. Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující dynamiku obchodního trhu ČR? 2. Jsou opravdovou dominantou maloobchodního trhu diskontní řetězce prodejen? 3. Je hlavním indikátorem spotřeby potravinářských komodit maloobchodní cena ? 4. Jaké jsou tendence využití doposud potravinářských komodit k nepotravinářským účelům? 5. Existují v současné době výrazné indikátory budoucí krize potravinářských komodit v ČR?

6

Svoji bakalářskou práci jsem rozčlenila do třech základních kapitol. První kapitola je zaměřena na charakteristiku obchodního trhu v České republice. V jednotlivých podkapitolách popisuji makroekonomické prostředí ČR a pozice obchodních společností na území ČR. Kapitola druhá zobrazuje vývoj trhu s potravinovými komoditami v ČR, které patří k základním na českém obchodním trhu. Zde se zaměřuji na celkový vývoj spotřeby a vývoj ceny v daném období. Třetí kapitola mapuje celkovou situaci obchodování v České republice se zaměřením na současnou situaci z oblasti rychloobrátkového zboží od výroby přes distribuci a marketing až po prodej konečnému spotřebiteli. V závěru bakalářské práce jsem se snažila stanovit aktuální situaci na českém obchodním trhu a splnit stanovený cíl.

7

1

CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍHO TRHU ČR

1. 1

Makroekonomické prostředí ČR

Vývoj HDP České republiky byl v průběhu posledních let velmi uspokojivý a tento trend nadále pokračuje. Česká ekonomika roste nepřetržitě od roku 1999, přičemž od 2. čtvrtletí 2005 nekleslo její růstové tempo pod 6%. Za 1.-3. čtvrtletí 2007 se výkon ekonomiky zvýšil o 6,3 % s tím, že na straně tvorby zdrojů byl nejsilněji podporován zpracovatelským průmyslem a na straně užití zejména výdaji domácnosti na konečnou spotřebu. Za 1.-3. čtvrtletí se výkonnost průmyslu zvýšila o 8,9 %, což do značné míry souviselo s produkcí nových výrobních kapacit v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu. Vedle těchto odvětví se rychle rozvíjel i gumárenský a plastikářský průmysl, energetické strojírenství a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Také v zahraničním obchodě pokračoval příznivý vývoj, když kladné saldo obchodní bilance (v běžných cenách) se zvýšilo meziročně téměř na dvojnásobek, tj. na 67,2 mld.Kč. Relativně nízká a stabilní inflace se udržela pouze na počátku roku 2007. Od konce 1. čtvrtletí ceny s menšími výkyvy postupně rostly až na 2,8 % v září , říjnu a listopadu dokonce na 4,0 %. K jejich akceleraci došlo poté, co se k dopadům administrativních opatření přidal zejména růst cen potravin a energií. Na druhé straně protiinflačně působila silná koruna a zlevňující dovážené zboží. Na trhu práce se v souvislosti s ekonomickým růstem zvýšila zaměstnanost ( o 1,9 %) a dále klesla míra nezaměstnanosti na ( 6,2 % k 30.9.). Současně pokračoval růst volných pracovních míst jako důsledek strukturálního nesouladu mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou, kterou byl jen částečně zmírněn zvýšeným zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Rostoucí napjatost na trhu práce tlačila také na růst mezd, jejichž vývoj v reálném vyjádření (5,1 %) byl rychlejší než růst národohospodářské produktivity práce (4,5 %). Rok 2007 potvrdil stabilitu vývoje hospodářství ČR na vysoké úrovni, dosažený růst byl nejvyšší v historii České republiky. Došlo nejen k mírně rychlejšímu růstu HDP než v roce 2006, výrazně zrychlil také růst hrubého domácího důchodu. Pozitivní hodnota směnných relací vedla ke zhodnocení národní práce na zahraničních trzích a k vyššímu reálnému růstu HDD než HDP.

_________________________ Číselné údaje jsou uvedeny z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/

8

Tento příznivý vývoj přispěl k posílení mezinárodní ekonomické pozice ČR a ke zmírnění některých národohospodářských nerovnováh: •

•

•

Vedle produktivity práce rostla i zaměstnanost, a to ve srovnatelném rozsahu jako v roce 2006. Její úroveň tak zaznamenala maximum za posledních 11 let. V důsledku toho plynule klesala nezaměstnanost. Vnější rovnováha se v obou klíčových parametrech zlepšila – přebytek na finančním účtu pohodlně pokryl deficit běžného účtu platební bilance, jehož poměr k nominálnímu HDP se rovněž zmenšil. Došlo i ke zmírnění vnitřní nerovnováhy významnou redukcí schodku státního rozpočtu v poměru k HDP v běžných cenách.

Na pozadí silného ekonomického růstu probíhaly i další významné změny: •

•

• • •

Celý nefinanční sektor vykázal dobré výsledky finančního hospodaření. Přes postupné zpomalování růstu v průběhu roku si průmysl zachoval vysokou dynamiku. Stavebnictví zvýšilo výkonnost stejně jako v roce 2006, vývoj v průběhu roku však více kolísal. Na poptávkové straně přispěly k růstu nejvíce spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu, ve 4. čtvrtletí také zahraniční obchod. Vliv spotřeby domácností se ovšem v průběhu roku snižoval, zatímco vliv tvorby hrubého fixního kapitálu rostl. V důsledku většího odlivu čistých prvotních důchodů do zahraničí rostl hrubý disponibilní národní důchod pomaleji než HDP. Hodnotově vzrostla míra financování kapitálových výdajů z domácích zdrojů. Spotřebitelské výdaje domácností se zvýšily více než hrubý disponibilní důchod domácností a klesla míra jejich úspor.

Zásoba peněz měřená agregátem M2 * stoupla nejrychleji za posledních dvanáct let při rekordním růstu ekonomiky. Náročnost přidané hodnoty na obsluhu penězi se dále zvýšila. V průběhu roku pokračovalo oslabování pozitivní hodnoty směnných relací. Souběh vzestupu cen potravin a energií doprovázený růstem daní a nájemného tlačil v závěru roku inflaci vzhůru. Česká ekonomika roste už třetí rok po sobě více než šestiprocentním tempem. Ekonomové, Česká národní banka i ministerstvo financí přitom původně odhadovali, že hospodářství přibrzdí a dostane se pod 6%. Ministerstvo financí odhaduje v roce 2008 ekonomický růst na 4,7 %. Česká národní banka (ČNB) pak letos očekává ještě výraznější zpomalení růstu domácí ekonomiky na 4,1 %. V roce 2009 ČNB předpokládá růst o 4,6 % a ministerstvo financí o 5,1 %. Česká ekonomika roste vysoko nad průměrným tempem ekonomik zemí EU. Je vyhledávaným místem pro investice a podnikání. Ve světě jsou oblíbené především nezaměnitelné české pivo, automobily a vynikající sklářské výrobky. Úspěchy české vědy dokazuje množství patentovaných vynálezů a objevů. ___________________________ * Peněžní zásoba je definována peněžním agregátem M2 (M2=peníze+quasi peníze) - představuje primární zdroje bankovní soustavy po vyloučení vkladů, zdravotních pojišťoven a vkladů místních a centrálních vládních orgánů s výjimkou mimorozpočtových prostředků rozpočtových organizací.

9

Česká republika se dlouhodobě drží na vrcholu zájmu investorů z celého světa. Důvody jsou racionální a ověřené – přesvědčivě rostoucí ekonomika, stabilní a férové podmínky, kvalifikovaná pracovní síla a nízká cenová hladina. Jen málo zemí na světě dokáže momentálně kombinaci těchto podmínek konkurovat. Česká republika proto dlouhodobě vykazuje meziroční vzrůst kapitálových investic a rostoucí počet nadnárodních ekonomicky vyspělých společností. Česká republika také za poslední dvě desetiletí rapidně zvýšila životní úroveň, bohatě rozvinula sektor služeb a soustředila se na důležité reformy v ekonomické oblasti. Vytváří tak dobré předpoklady po pokračování dynamiky svého vývoje, a to zejména v rámci evropského trhu. V tabulce jsou uvedeny vybrané makroekonomické ukazatele České republiky za období 2006 a 2007 . V Příloze č. 1 jsou uvedeny makroekonomické ukazatele v letech 2000 – 2007.

Vybrané čtvrtletní makroekonomické ukazatele Čtvrtletí roku 2006

Ukazatel *

1.

Hrubý domácí produkt v 745496 mil. Kč, b. c. 6,6 Hrubý domácí produkt v % , s. c., r/r 4,2 Konečná spotřeba v %, s. c., r/r 4,9 z toho: domácností v %, s. c., r/r 7 Tvorba hrubého kapitálu v %, s. c., r/r 5,9 z toho: fixního v %, s. c., r/r 19,3 Vývoz zboží a služeb v %, s. c., r/r 17,8 Dovoz zboží a služeb v %, s. c., r/r

Čtvrtletí roku 2007

2.

3.

4.

1.

2.

3.

4.

817867 6,4

821754 6,3

846459 6,2

822150 6,5

903470 6,5

901609 6,3

930424 6,6

3,3

2,8

4,7

4,9

4,3

3,9

3,7

5,3

5

6,2

6,8

6,3

5,7

4

13,1

13,5

9,8

9,1

10,4

10,1

7,1

5,7

5,2

5,2

5,3

5,2

5,5

8

11,4

11,3

16

15,8

14,4

15,6

12,5

11,1

10,7

16,1

15,8

14,2

15,1

10,2

Tabulka č. 1: Česká republika: makroekonomické ukazatele 1997 - 2007 Pramen: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO200804.xls Poznámka: r/r = meziroční změna, b.c. = běžné ceny, s.c. = stálé ceny

_____________________________ * Charakteristika jednotlivých pojmů je obsažena v Příloze č. 2.

10

1.1.1 Vnitřní obchod a spotřeba domácností Postavení obchodu ve struktuře národního hospodářství je stabilní. Jeho podíl na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty i na celkové zaměstnanosti dosahuje více než 12 %, na celkovém počtu podnikatelských jednotek se podílí z více než jedné čtvrtiny. Sílící konečná spotřeba domácností výrazně podpořila růst HDP. Vývoj poptávky na vnitřním trhu je významným signálem pro podnikatelské orientace a indikuje participaci spotřebitelů na vzestupu ekonomického výkonu. Činnost obchodu charakterizují především tržby z prodeje zboží a služeb. Ty dosáhly v roce 2006 2 886,8 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 5,8%. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, v motoristickém segmentu o 7,2 %, v maloobchodě o 6,1 %, ve velkoobchodě o 5,4 %.

Odvětví obchodu Motorová vozidla a pohonné hmoty Velkoobchod Maloobchod Velké podniky * Ostatní podniky

2005 2727,3

Tržby v mld. Kč 2006 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 626,2 732,7 724,7 803,2

rok 2886,8

393,5 1603,8 703,0 308,0 395,0

88,5 375,1 162,6 73,3 89,3

421,7 1719,4 745,7 339,5 406,4

113,7 435,1 183,9 84,3 99,7

108,8 432,1 183,8 83,9 99,9

110,7 477,1 215,4 98,0 117,5

růst %

podíl %

2006/2005 2005 2006 5,8 100,0 100,0 7,2 5,4 6,1 10,2 2,9

14,4 59,8 25,8 11,3 14,5

14,6 59,6 25,8 11,7 14,1

Tabulka č.2 : Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH) Pramen : ČSÚ www.czso.cz/csu/ (čtvrtletní šetření) * Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Pokračoval rychlý růst tržeb velkých maloobchodních podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 10,2 %), tržby podniků s menším počtem zaměstnanců meziročně vzrostly o 2,9 %. Velké obchodní podniky zvýšily svůj podíl na celkových tržbách ve všech segmentech obchodu na 36,5 % (nejvíce v maloobchodě na 45,5 %). Přesto si však ve struktuře obchodních formátů stále udržují malé obchodní podniky významné postavení. V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se nadále rozvíjely národní podniky, jejichž podíl na tržbách odvětví dosáhl 63,4 %. Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde realizují více než 80 % tržeb. V celém odvětví se meziročně výkony zvýšily o 8,6 %, výkonová spotřeba o 7,8 % a účetní přidaná hodnota o 9,6 %. Obchodní marže vzrostla o 0,5 procentního bodu na 10,4 % a v maloobchodě vzrostla o 0,4 procentního bodu na 22,0 %. Růst tržeb a dobré hospodářské výsledky byly provázeny růstem zaměstnanosti. Počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 1,7 % na 718,8 tisíc osob, což představuje více 12 % podíl na celkové zaměstnanosti v ČR.

11

Spotřebitelskou poptávku charakterizuje fyzický objem prodeje maloobchodě včetně potřeb pro motoristy, který se meziročně zvýšil o 6,4 % ve stálých cenách, to je největší nárůst od r. 1997. Odráží to sílící kupní sílu spotřebitelů. Tržby maloobchodu přitom vzrostly o 6,5 % a tržby motoristického segmentu o 6,3 %. Za rekordními tržbami stál, z hlediska nabídky zejména růst prodeje textilu, obuvi, nábytku a elektrospotřebičů. Běžné příjmy sektoru domácností meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 2 396,8 mld. Kč, běžné výdaje (především daně a pojistné) se meziročně zvýšily o 7,0 % na 780,5 mld. Kč. Disponibilní důchod, určený buď k hrazení spotřeby či tvorbě úspor meziročně vzrostl o 88,4 mld. Kč, tj. o 5,8 % a dosáhl objemu 1 616,3 mld. Kč. Spotřeba domácností rostla, zejména vlivem atraktivní nabídky a dostupnosti spotřebitelských úvěrů, vyšším tempem ( 7,0 % v běžných cenách) než disponibilní příjmy, což mělo za následek meziroční pokles míry úspor ( poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) z 6,1 % na 5,1 %, což signalizuje rostoucí sklon ke spotřebě. V lednu objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb meziročně vzrostl ve stálých cenách o 7,7 %, z toho samotný maloobchod o 7,1 %, tržby motoristického segmentu o 9,3 %. Opakoval se vývoj předchozích dvou let, kdy v lednu, vlivem povánočních slev a výprodejů, rostly tržby výrazněji než v prosinci.

_______________________ Číselné údaje jsou uvedeny z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=75&typ=1&val=37515&ids=0

12

1. 2

Obchodní trh v ČR

Silná konkurence, nasycení trhu a rychlý vývoj obchodu jak v kvantitativním tak v kvalitativním ohledu dále posilují význam poptávkové strany trhu. Celkovým počtem obyvatel patří Česká republika mezi menší trhy, nicméně pro dynamický rozvoj obchodní sítě hovoří poměrně vysoká hustota osídlení. Jak trvale ukazují studie firem (např. INCOMA Research + GfK Praha ), existují v nákupním chování obyvatel velké rozdíly. Zvlášť silně jsou diferencovány různé vzdělanostní, věkové a příjmové skupiny. Rozdíly se projevují v celé řadě ukazatelů , jako je vazba na typ prodejen, vztah ke značkovému zboží, cenová citlivost, apod. tato diferenciace jednotlivých skupin zákazníků má navíc značnou dynamiku a i v průběhu několika málo let se rozdíly zřetelně prohlubují. Tyto faktory, které se liší i regionálně, je nutno brát v úvahu zejména při koncipování maloobchodní sítě.

Počet obyvatel Hustota obyvatel na 1km²

10 381 130 130

Tabulka č. 3: Základní demografické ukazatele České republiky 31.12. 2007 Pramen : ČSÚ www.czso.cz

Věk 0-14 15-29 30-49 50-69 70-89 > 90 celkem

Počet celkem

Muži

Ženy

1 476 923 2 154 313 3 031 308 2 679 546 1 010 678 28 362

758 305 1 107 450 1 549 311 1 282 719 378 490 6 659

718 618 1 046 863 1 481 997 1 396 827 632 188 21 703

10 381 130

5 082 934

5 298 196

Tabulka č. 4: Složení obyvatelstva podle věku a pohlaví k 31.12.2007 Pramen : ČSÚ www.czso.cz

Obchod ve střední a východní Evropě zaznamenal v uplynulých letech nevídaný rozvoj, přesto nás čekají další razantní změny. Ty budou stále více probíhat pod taktovkou zákazníků, kteří jsou stále bohatší, ale též výrazně náročnější. Poptávka spotřebitelů v ČR i v dalších zemích střední a východní Evropy prochází intenzivními změnami a jejich hodnoty, potřeby i motivace se stále více rozrůzňují. Český trh je v řadě směrů i v globálním kontextu zcela unikátní, neboť proces příklonu k moderním hodnotám jako je například „zábava“, tedy život vysoce orientovaný na prožitky a emoce, zde probíhá extrémně rychle.

13

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami zákazníků jsou přitom z hlediska hodnotových posunů zcela zásadní.Jak naznačily analýzy klíčových trendů GfK Praha, vývoj poptávkové strany trhu nabízí řadu nových,vysoce atraktivních příležitostí k růstu. Jako velmi zajímavá se jeví poptávka po „novém/dostupném luxusu“, jejíž nedílnou součástí je i zvýšený zájem o zdraví a lepší kontrolu nad vlastním životem. Dalším zlomovým trendem je posun nákupních preferencí ve prospěch pohodlnějších a rychlejších míst nákupu, který mimo jiné výrazně posiluje roli internetu na maloobchodním trhu. Blízká budoucnost však přinese i řadu rizik – dosavadní velmi příznivý růst maloobchodních výdajů pravděpodobně zpomalí. Jak naznačuje studie Retail Vision 2010, INCOMA Research, klíčoví hráči maloobchodního trhu očekávají v příštích 3 letech průměrný růst spotřeby českých domácností jen o 3-4%. Ve větší míře než doposud přitom disponibilní příjmy půjdou i mimo maloobchod - jednak na dražší energie, služby či zdravotnictví, jednak i ve prospěch jiných odvětví, která jsou pro řadu spotřebitelů stále více atraktivnější než doposud poněkud nudný a jednotvárný maloobchod (viz exploze poptávky po gastronomii či službách pro volný čas). Firma Factum Invenio položila v rámci svého programu Factum Omnibus sérii otázek týkajících se hodnocení uplynulého roku, tj. roku 2007. V roce 2008 byly navíc položeny otázky týkající se očekávání vzhledem k tomuto roku. Šetření proběhlo ve dnech 11.-16. ledna 2008 na reprezentativním vzorku 964 obyvatel ČR starších 15 let, získaném kvótním výběrem. Zatímco v celkovém hodnocení roku 2007 výrazně převažovaly pozitivní pocity nad negativními, v očekávání roku 2008 je tomu naopak, převažují pocity, že bude špatný. Více než polovina občanů (52 %) uvedla, že rok 2008 bude spíše nebo velmi špatný, příznivý rok 2008 očekává jen přibližně třetina z nich (35 %). To je výrazný posun negativním směrem, neboť uplynulý rok příznivě hodnotily přibližně dvě třetiny občanů (64 %) a jen třetina (32 %) jej viděla spíše záporně. Podíl jedinců, kteří odpověděli slovy „velmi dobrý“ na oba dotazy, je v podstatě stejný.

Obrázek č. 1: Hodnocení roku 2007 a očekávání od roku 2008 Pramen: http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=5968

14

V hodnocení roku 2007 i v očekávání roku 2008 jsou optimističtější nejmladší lidé ve věkové kategorii od 15 do 29 let (součet odpovědí „velmi dobrý“ a „spíše dobrý“ 73 %, resp. 48 %). Naproti tomu lidé ve věku nad 60 let jsou nejméně spokojeni s rokem 2007 (nespokojenost vyjádřilo přibližně 43 % z nich) a nejčastěji očekávají špatný rok 2008 (67 %). Spokojenost s rokem 2007 a očekávání dobrého roku 2008 stoupá v závislosti na růstu hrubého měsíčního příjmu domácnosti, a to z 44 %, resp. 12 % (do 15.000 Kč) až na 80 %, resp. 52 % (nad 35.000 Kč). Spokojenější a optimističtější jsou také lidé s vysokoškolským vzděláním (77 %, resp. 44%). Očekávání vzhledem k roku 2008 je horší než hodnocení roku 2007 ve všech sledovaných sociodemografických skupinách.

Obchodní firmy si razantní změny poptávkové strany trhu v tuto chvíli již vesměs dobře uvědomují. Jak potvrdila prezentace studie Retail Vision 2010, nazrál čas na diferenciaci – odlišení od konkurence prostřednictvím unikátních marketingových strategií, zaměřením na speciální cílové skupiny a profesionálním brandingem obchodních firem. Cena bude samozřejmě i nadále jedním ze základních konkurenčních faktorů, ale k autentické diferenciaci nepostačí, protože „všichni budou mít dobré ceny“. Primárními nástroji diferenciace se tak pravděpodobně stane snaha vyjít vstříc novým potřebám zákazníků v oblasti investic do kvality života, optimálního využití času a zdravého životního stylu. K podstatným změnám musí dojít i v marketingové komunikaci obchodních firem –posun od kvantity a agresivity k srozumitelnosti, jednoduchosti a důvěryhodnosti. O tom, že nejde jen o vznešené vize, ale o nově se rodící realitu českého a středoevropského obchodu, přednesl jeden z účastníků Retail Summitu 2008 z řad top managerů obchodu Andrea Colombo, nový generální ředitel Makro Cash & Carry ČR. Konstatoval, že hlavní strategií firmy Makro Cash & Carry ČR je jasná segmentace zákazníků. Pro každý ze zákaznických segmentů je třeba jasně definovat specifický positioning, odpovídající marketingový mix. Globální maloobchodní trh v současnosti zaznamenává razantní posuny a adekvátně se mění i priority nejvýznamnějších firem, které na něm působí. Studie, založené na dotazování mezi stovkami top managerů ve 48 zemích světa, naznačují, že mezi top 5 prioritami obchodních firem došlo oproti předchozímu roku k zásadnímu posílení významu témat souvisejících se zdravím a výživou spotřebitelů (jde v současnosti o globální prioritu číslo 1). Ještě dramatičtěji narostl význam aktivit v oblasti CSR (Corporate Social Responsibility = společenská zodpovědnost firem). Zatímco v roce 2006 patřila mezi spíše marginální priority top managerů, nyní se dostala již na třetí příčku.

_________________________ Číselné údaje jsou uvedeny z: http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=5968

15

1.2.1

Velkoobchod a Aliance

Rostoucí konkurence na českém trhu, koncentrace obchodních i dodavatelských firem a územní expanze maloobchodních řetězců zhoršuje pozici menších společností vůči zákazníkům i vůči dodavatelům. Relativně rychlejší růst silných obchodních společností přitom konkurenčně vytlačuje nejen menší maloobchodní firmy, ale koncentrací distribuce zboží od nákupu přes velkoobchod až po maloobchodní prodej konkuruje i menším velkoobchodníkům. Proto se řada menších obchodních firem spojila do kooperačních obchodních struktur. Obchodní aliance vznikly jako reakce na silnou konkurenci velkých obchodních firem. Nejvíce se zatím profilují v potravinářském obchodě. Za dobu existence prodělaly poměrně pestrý vývoj. Zkušenosti z evropských zemí ukazují, že kooperace obchodníků mají na trhu důležité místo. Členství v nich je často velmi důležitou podmínkou pro přežití na trhu. Kooperace se soustřeďuje na hlavní konkurenční faktory. Prvním z nich je objem zboží nakupovaného od dodavatelů. Aby mohla aliance vystupovat jako jeden subjekt, pracuje pro své členy jako fakturační centrála, tedy provádí fakturaci objednaného zboží mezi členy a dodavatele. Dalším významným faktorem je společná distribuce zboží. K zajištění společného odběru slouží často aliancím jeden či několik velkoobchodů, specializovaných podle odebíraného sortimentu. Třetím klíčovým faktorem je pro aliance budování vlastní maloobchodní sítě, složené z prodejen shodného typu a pod jednotným označením. Typově jednotná síť umožňuje centrální marketing, společnou cenovou politiku, sladění sortimentu a vzhledu prodejen. I v České republice dochází již několik let ke konsolidaci aliancí maloobchodních či velkoobchodních společností. Na základě způsobu založení, právní podstaty, obchodní a marketingové činnosti vznikly a vznikají subjekty, které si jsou podobné, ale současně se téměř vždy něčím liší.

Spotřební družstva Členská družstva, známá pod oficiálním názvem Jednota, Konzum, ZKD apod., jako samostatné právní subjekty, vlastní více jak 2000 prodejních jednotek nejrůznějších velikostí. Od roku 2000 byly z části těchto prodejen vytvořeny maloobchodní sítě, známé pod názvy "TERNO", "TUTY", "TIP", "TEMPO" a "DISKONT". V roce 2001 k těmto řetězcům přibyl další, a to COOP Stavebniny. Objem integrovaných nákupů členských spotřebních družstev, uskutečňovaných prostřednictvím COOP Centra, se každoročně pohybuje okolo 10 mld. Kč ročně, což staví tento subjekt do trvalé pozice největší ryze české nákupní centrály v České republice. Převážná část nákupu se soustřeďuje do oblasti potravin a zboží denní potřeby.

16

Nákupní centrály I nadnárodní společnosti mají na českém trhu nákupní centrály. Malým příkladem může být NC Praha sloužící dvěma zástupcům z rodiny SPARů v České republice, velkým subjektem je naproti tomu EMD Markant - nákupní organizace, jejímiž členy jsou jak zahraniční řetězce Kaufland, Delvita, dm - drogerie markt, tak někteří čeští obchodníci, jako například P.K. Solvent, Drogerie VO, Hips a další.

Maloobchodní aliance K takzvaným maloobchodním aliancím patří mimo výše zmíněné družstevní COOP řetězce již několik let etablované obchodní skupiny, kde kromě drobných obchodníků najdeme také velkoobchodní firmy. Ty jsou vůči maloobchodní síti buď pouze ve vztahu obchodního partnerství, nebo maloobchodní síť přímo řídí. Příkladem mohou být skupiny ENAPO s velkoobchody Rosamarket, KBH a TPH, Esomarket s velkoobchody Zava-Z a Ekostyl CZ, Maloobchodní síť Hruška a firma Hruška, dvojice Flosman - Flop jih, PDS - síť SVOP, Teta drogerie řízená a zásobovaná firmou P.K.Solvent a mnoho dalších. Nejpočetnější sítí prodejen je Bala, jejíž centrála je dceřinou firmou velkoobchodní aliance Čepos.V současnosti je Čepos největší nezávislou českou nákupní aliancí na trhu s potravinářským zbožím. Prostřednictvím Čeposu obchoduje 16 velkoobchodů, jeho akcionářů.V přímém vlastnictví akcionářů Čeposu je přes sto maloobchodních prodejen. Nadstandardní smluvní vztahy jsou uzavřeny s dalšími přibližně 800 maloobchodními prodejnami. Celkový počet závozových míst velkoobchodů Čepos je více než 5000. Největší drogistickou kooperací je pak Teta drogerie, která současně drží další primát. Jako jediná aliance si vede rozsáhlou televizní kampaň. Příkladem aliance působící v poměrně malém regionu je Maloobchodní síť Brněnka. Zahraniční koncept maloobchodní kooperace na českém trhu představuje systém SPAR maloobchodníků, v jižních a západních Čechách. Hodnocení maloobchodních aliancí není jednoduché. Kritériem může být velikost sítě, způsob a objem centrálního nákupu, výše cen, marketingová spolupráce. Všechny parametry se však nakonec protnou ve spokojenosti zákazníků.

V nepotravinářském sortimentu alespoň početně dominují sítě nezávislých maloobchodníků v sortimentu elektro (Euronics - Proton, Expert, Pro Tec). Jsou vázány na velkoobchody, které je zásobují a vyznačují se alespoň společnými marketingovými kampaněmi. Někdy je jejich spolupráce ještě užší.

17

1.2.2

Maloobchod

Český obchodní trh dospěl, konsoliduje se a zároveň prožívá fázi pročišťování, které se přizpůsobí jen ty nejúspěšnější firmy. V roce 2007 došlo k dalším významným změnám ve struktuře českého obchodu. Již přelom roku 2005/2006 nastartoval změny, které nemají od počátku 90. let obdoby, a to fúze nevětších obchodních řetězců patřících do TOP 10 obchodních firem. K důsledkům těchto změn patří nejen rychlá koncentrace trhu, ale pro mnoho zákazníků také odchod některých oblíbených řetězců ze scény. Podíl TOP 10 obchodních společností na trhu rychloobrátkovým zbožím vzrostl meziročně o tři procentní body a dosáhl 66 %, což je úroveň srovnatelná s vyspělými západoevropskými ekonomikami.

Pořadí 1.

2. - 3.

2. - 3.

4. 5.

6. 7.

8. 9.

10. 1. - 10.

Skupina / Firma Schwarz ČR Kaufland lidl ČR Ahold Czech Republic Hypernova Albert Tesco Stores ČR Tesco hypermarket Tesco obchodní dům Tesco supermarket Tesco Expres Makro Cash&Carry ČR REWE ČR Billa, Delvita Penny Market Globus ČR Tangelmann ČR Plus- Discount OBI - systémová centrála GECO TABAK SPAR ČR Spar Česká obchodní společnost Spar Šumava PEAL TOTAL

2006 45,5

Tržby (mld. Kč) 2007 51,1

změna 5,6

38,5

42,0

3,5

36,0

42,0

6,0

38,3 25,8

39,3 31,6

1,0 5,3

20,5 19,5

23,0 20,5

2,5 1,0

14,9 12,0

17,7 14,0

2,8 2,0

6,8 257,8

8,0 289,1

1,2 31,4

Tabulka č. 5: TOP 10 obchodních skupin v ČR v roce 2007 Pramen: INCOMA Research + Moderní obchod Tabulka je založena na předběžných výsledcích a odhadech. * Tržby jsou uvedeny včetně DPH

18

V Česku na začátku letošního roku fungovalo 231 hypermarketů, což bylo meziročně o 16 více. Rozvoj sítě hypermarketů ale ve srovnání s předchozími roky nebyl tak rychlý. Například v roce 2005 se počet hypermarketů zvýšil o 31 na 192 a předloni o 23 na 215. Odborníci zpomalení této expanze přičítají tomu, že obchodní řetězce již mají obsazena všechna velká města a nyní hledají vhodné lokality hlavně v menších sídelních útvarech. Hypermarkety ovládají města velikostní kategorie od 20 tis. do 100 tis. obyvatel, ve kterých jim při nákupu rychloobrátkového zboží dává přednost více než polovina nakupujících. V roce 2008 by podle předpovědí mělo být v Česku postaveno zhruba 20 nových hypermarketů, a to zejména ve městech do 50 tis. obyvatel. Některé vzniknou i ve městech s méně než 15 tis. obyvateli, které jsou doménou diskontních prodejen. Hypermarkety drží nejsilnější pozici na trhu, které jako hlavní nákupní místo potravin a základního nepotravinářského zboží preferuje 38 % českých domácností v ČR.

Obrázek č. 2: Vývoj počtu hypermarketů v České republice Pramen: INCOMA Research http://www.incoma.cz/cz/default.aspx?path=/cz/shop/listofsurveys/shopping_monitor_2008.aspx&

Poznámka: Nejvíce prodejních ploch hypermarketů je umístěno v Moravskoslezském kraji, Praze, Ústeckém kraji a Brněnském kraji. Nejvíce hypermarketů provozuje v Česku obchodní řetězec Kaufland, který na začátku letošního roku měl 84 prodejen tohoto formátu. Druhá pozice patří Aholdu ( 56 hypermarketů Hypernova). Třetí pozice patří Tesku (52hypermarketů).

19

Podle průzkumů společnosti INCOMA Research vnímají zákazníci hypermarkety Globus jako obchodní řetězec s nejlepší nabídkou, kvalitou a čerstvostí zboží. Nejlepší cenové vnímání má Kaufland. S kvalitou nákupního prostředí jsou nejspokojenější zákazníci Intersparu. V hypermarketech podle průzkumu nakupují hlavně lidé ve věku od 30 do 39 let. Od 50 let pak zájem o hypermarkety výrazně klesá ve prospěch menších prodejen. Zřetelné jsou i rostoucí preference hypermarketu v závislosti na dosaženém vzdělání.

Obrázek č. 3: Prodejní plochy hypermarketů v krajích ČR na 1000 obyvatel Pramen: INCOMA Research, http://www.incoma.cz/cz/default.aspx?path=/cz/shop/listofsurveys/shopping_monitor_2008.aspx&

Na český trh vstupuje v roce 2008 polský obchodní řetězec Žabka, který od roku 2007 vlastní investiční skupina Penta. V dubnu 2008 v centru Prahy otevřel první stejnojmennou samoobsluhu. Do konce roku 2008 plánuje v hlavním městě otevřít 50 malých obchodů. Žabka, která má v Polsku 1900 prodejen, poté otevře malé samoobsluhy i v dalších českých městech a do tří let hodlá v tuzemsku provozovat 250 obchodů. V roce 2009 chce zahájit expanzi i na Slovensko. Samoobsluhy Žabka mají mít plochu 60 až 120 m2 a v jejich nabídce budou hlavně potraviny. Tak malé prodejny zatím žádný z velkých obchodních řetězců na českém trhu neprovozuje. Některé obchody zřejmě budou mít otevřeno nepřetržitě. 20

Německý maloobchodní řetězec REWE Group převezme v Česku 146 diskontních prodejen společnosti Plus-Discount a přejmenuje je na Penny Markety. Na svých internetových stránkách to uvedla firma REWE Group, která nyní v tuzemsku provozuje přibližně 350 diskontů Penny Market a supermarketů Billa a Delvita. REWE Group se tak na zdejším trhu stane nejsilnějším hráčem v oblasti diskontního prodeje. Hypermarkety, diskontní prodejny a supermarkety sice nadále posilují svoji pozici na domácím trhu, na druhou stranu ale ztrácejí zákazníky v důležitých kategoriích zboží. Velkoplošné prodejny zůstávají hlavním nákupním místem například trvanlivých potravin a nápojů, v případě pečiva, čerstvého masa či drogistických výrobků a kosmetiky ale stále více Čechů chodí nakupovat do samoobsluh a specializovaných obchodů. Vyplývá z průzkumu společností Incoma Research a GfK Praha. Preference diskontních prodejen činí 25 % a supermarkety se drží na 16 %. Stejně tak menší samoobsluhy udržely svou loňskou pozici se 14% úrovní preferencí v roli hlavního nákupního místa českých domácností. Lidé ve velkých prodejnách nakupují především trvanlivé potraviny. Celkově vysoké preference pro velkoplošné formáty jsou pro tyto kategorie typické a pohybují se od 75 do 83 %,vyplynulo z průzkumu. U čerstvého zboží je ale trend opačný a zákazníci při nákupu pečiva, čerstvého masa a uzenin stále více preferují menší prodejny, které se na toto zboží specializují. Například čerstvé maso nakupuje v samoobsluhách a řeznictvích již více než polovina lidí, přičemž jejich podíl trvale roste. Podobná je situace také u drogistického zboží. Kosmetiku nakupuje v drogeriích 39 % domácností.

Obrázek č. 4: Hlavní nákupní místo potravin Pramen: INCOMA Research, http://www.incoma.cz/cz/default.aspx?path=/cz/shop/listofsurveys/shopping_monitor_2008.aspx&

21

2 POTRAVINÁŘSKÉ KOMODITY OBCHODNÍHO TRHU ČR

JAKO

SOUČÁST

V letech 1995-2006 byl na 26 komoditách sledován vliv ceny na spotřebu potravin a následně analyzován vztah vývoje cen a spotřeby potravinářských výrobků pomocí statistiky rodinných účtů zpravodajských domácností. Nižší průměrné spotřebitelské ceny zpravodajských domácností proti údajům ČSÚ se vysvětlují využitím různých slev při nákupu potravin v domácnostech. Celkem bylo analyzováno 26 potravinových skupin. Ukázalo se, že na vývoj cen reaguje spotřeba zejména u výrobků základních (chléb, mléko, cukr, brambory, vejce). V srpnu roku 2007 začal u nás tlak na zvyšování cen potravin. Náklady na vybrané základní potraviny spotřebního koše vzrostly ve 32. týdnu 2006 oproti prvnímu týdnu o 2,1 % (podle ČSÚ), v 50. týdnu to bylo už o 18,75 %. V roce 2008 bude podle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Veleby pokračovat nárůst cenotvorných položek − energie, paliva, doprava, zemědělské komodity (vyšší ceny krmiv se postupně promítnou do cen komodit živočišné výroby), navíc od 1. 1. 2008 přibylo jednorázové navýšení 4 % DPH. Podle odhadů, růst cen potravin v roce 2008 bude pokračovat (v řádu deseti až patnácti procent). Přitom, jak je vidno z následujících údajů, podíl výdajů domácností za potraviny v posledních letech trvale klesal: · · · ·

1996 2001 2005 2006

-

24,5% 21,2% 19,8% 16,3%*

Vývoj cen jednotlivých potravinu nás nelze přesně určit, je možné predikovat jenom změny. Podle předpokladů by ceny mléka měly buď stagnovat, nebo vzrůst jen mírně, protože cenový skok už mají za sebou. Jen o něco se zvýší také ceny vajec a drůbežího masa (zřejmě do 10 %), protože část zvýšených cen krmiv se už ve stávajících cenách odrazila. U vepřového masa předpokládá Veleba zvýšení cen cca o 20 %, protože současné ceny se už téměř 10 let pohybují na stejné úrovni a navíc se v nich promítne efekt nízkých stavů prasat, které klesly vlivem dlouhodobé krize. Mírný nárůst cen lze očekávat také u hovězího masa.

____________________________ * Pramen: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/

22

2.1

Mléko a mléčné výrobky

Mléko a mléčné výrobky patří k nejdůležitějším potravinám. Pravidelný konzum mléka zaručuje optimální příjem vápníku, esenciálních aminokyselin, zinku, jodu a vitaminů B2, B12 a vitaminu A. Mléko podporuje optimální vývin kostí a zubů a předchází tak vzniku osteoporózy. Je bohaté na dobře vstřebatelný vápník, poměr vápníku a fosforu je optimální (1,2:1). Mléko splňuje zvýšené nároky organismu během růstu.

2.1.1

Legislativa

V oblasti trhu s mlékem a mléčnými výrobky má Česká republika v platnosti tři základní nařízení vlády, která jsou v souladu se základním nařízením Evropských společenství:
Nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné tržní organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., nařízení vlády č. 258/2005 Sb., a nařízení vlády č.517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 293/2007 Sb. Poslední novelou nařízení vlády se přistoupilo ke změnám, které zjednodušují systém mléčných kvót.
Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol, ve znění nařízení vlády č. 128/2005 Sb., nařízení vlády č.371/2005 Sb., nařízení vlády č.339/2006 Sb., a nařízení vlády č.211/2007Sb. Důvodem úpravy byl očekávaný růst nákladů na jednotlivé výrobky a širší zpřístupnění těchto výrobků žákům s ohledem na jejich nezastupitelný význam ve stravování dětí, a to zejména prostřednictvím nabídky čerstvých mléčných výrobků, které jsou distribuovány především prostřednictvím chlazené distribuce, tj. mléčných automatů ve školách.
Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech prováděných vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 120/2005 Sb., a ve znění nařízení vlády č.269/2006 Sb. Toto nařízení je implementací zbývajících nástrojů společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky.

23

2.1.2

Vnitřní trh s mlékem a mléčnými výrobky v ČR

Regulace vnitřního agrárního trhu s mlékem a mléčnými výrobky Veškerá opatření na trhu s mlékem a mléčnými výrobky provádí Státní zemědělský intervenční fond, který přijímá žádosti, vydává rozhodnutí, uzavírá smlouvy, provádí kontrolu plnění podmínek, provádí platby. Do kompetence Státního zemědělského intervenčního fondu spadá mimo jiné i oblast správy „mléčných kvót“. Systém mléčných kvót patří mezi významná opatření Společné organizace trhu s mlékem mléčnými výrobky a řídí se přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, upravující systém zavedení a uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v Evropské unii a národním předpisem. V rámci systému mléčných kvót má každý členský stát stanoveno vnitrostátní referenční množství mléka a vnitrostátní referenční obsah tuku, které může uvést na trh. Každoročně, v závislosti na realizovaných změnách jednotlivých referenčních množství mléka z přímého prodeje na dodávky nebo naopak, Evropská komise upravuje výše pro dodávky a pro přímý prodej. Komise předpokládá, že cílem reformy trhu s mlékem v roce 2003 (nárůst kvót) bylo podpořit další produkci, usnadnit restrukturalizaci sektoru a podpořit vstup mladých farmářů do sektoru mléka. Produkce mléka v EU se nijak nezvýšila. Několik členských států vůbec kvóty nevyužívá a ani celková kvóta EU nebyla naplněna (v roce 2006/2007 o -1,4% při uplatnění korekce na standardní obsah tuku). Zpráva o trhu s mlékem v EU a výhled na roky 2007 – 2014 je zpracovaná na základě situace na trhu a v politice ke konci června 2007. Co se týká produkce, předpokládá, že zůstane relativně stabilní až do roku 2014, a to i přes to, že nekalkuluje s nedávným a budoucím krátkodobým příznivým vývojem. Podíl mléka dodaného ke zpracování by se měl zvýšit. Pokud se týká poptávky po mléčných výrobcích, předpokládá se, že bude možné uplatnit dalších 8 milion tun ekvivalentu mléka pouze k zajištění poptávky uvnitř EU (čerstvé mléčné výrobky a sýry). Ukazatel

Dodávky

Vnitrostátní referenční množství mléka 2007/2008 Přidělené množství mléka producentům k datu 1.4.2007 Počet držitelů IRMM k datu 1.4.2007 Výše rezervy volná k datu 31.10.2007

Přímý prodej 2 735 310 008

2 620 992

2 714 310 531

2 448 956

2 580

193

22 587 664

201 729

Tabulka č. 6: Kvótový rok 2007/2008 pro ČR v kg Pramen: SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) administrace mléčných kvót

Plnění referenčního množství mléka za období 1.4.2007 – 29.2.2008 celkem 24


Pro dodávky 2 469 297 000 kg, tj. 90,27 % vnitrostátního referenčního množství mléka pro dodávky ( z celkového 2 735 310 008 kg).
Pro přímý prodej 1 940 700 kg, tj. 74,04 % vnitrostátního referenčního množství mléka pro přímý prodej ( z celkového 2 620 992 kg). Ministři zemědělství Evropské unie v Bruselu schválili zvýšení kvót na produkci mléka v EU od začátku dubna 2008 o 2 %. Pro Českou republiku nová výše kvót činí 2,79 miliardy kilogramů. Postupné navyšování povolené produkce je podle zástupců České republiky způsobem, jak tuto část zemědělského trhu připravit na zrušení kvót v roce 2015. Zároveň podporuje konkurenceschopnost a perspektivu sektoru. Výroba mléka v ČR V České republice se v roce 2007 podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského vyrobilo 600 950 tisíc litrů konzumního mléka, což bylo téměř o 2 % více než v roce 2006. Na tomto navýšení mělo hlavní podíl trvanlivé mléko, jehož výroba stoupla o 2,7 % a jehož dominantní podíl na celkové výrobě konzumního mléka dosáhl 81 %. Výroba konzumních smetan včetně kysaných smetan se v roce 2007 zvýšila v porovnání s rokem 2006 o 1,9 % na 43 176 tis.litrů. V roce 2006 se v České republice vyrobilo 589 822,7 tisíc litrů konzumního mléka. V porovnání s rokem 2005 zaznamenala výroba růst o 3,6 %, v rámci tohoto objemu se vyrobilo 80,3 % trvanlivého mléka a 19,7 % mléka pasterovaného. Celkový objem vývozu tekutých výrobků zahrnujících mléka a smetany v roce 2007 dosáhl 578,7 mil.kg a byl v porovnání s předcházejícím rokem o 30,8 mil.kg ve vyšší ( +5,5%). Objem dovozu tekutých výrobků dosáhl 130,3 mil.kg mléka a byl v porovnání s předcházejícím rokem 2006 o 25,3 mil.kg vyšší (+24,1%).

Konzumní mléko Celkem z toho: Čerstvé Trvanlivé

Výroba v tisících litrů

Podíl v %

2005 569 322,9

2006 589 822,7

2007 600 950,0

2005 100

2006 100

2007 100

147 818,1 421 504,8

116 206,0 473 616,7

114 180,5 486 769,5

26 74

19,7 80,3

19 81

Tabulka č. 7: Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření Pramen: Resortní statistika mléka ( Ministerstvo zemědělství)

Konzumní

Výroba v tisících litrů

Podíl v %

25

mléko 2005

2006

2007

2005

2006

2007

Celkem

569323

589823

600 950

100

100

100

Nízkotučné

58652

58806

60584

10

10

10

Polotučné

488512

487819

478864

84

83

80

Plnotučné

42269

43198

61502

6

7

10

Tabulka č. 8: Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku Pramen: Resortní statistika mléka (Ministerstvo zemědělství)

Spotřeba mléka Počátkem 90. let se spotřeba této komodity výrazně snižovala, zejména vlivem výrazného zvýšení spotřebitelských cen. Od roku 1994 se pohybuje spotřeba zhruba na úrovni 200 kg/obyv./rok, s meziročními výkyvy (snížení o cca 2 %, zvýšení maximálně o 6 %). V současné době patří skupina mléko a mléčné výrobky mezi produkty charakterizované růstem spotřeby při zřejmé diferenciaci spotřeby uvnitř této skupiny. Došlo k obnovení zájmu spotřebitelské poptávky o mléko a mléčné výrobky, zejména o skupinu výrobků s vysokou užitnou hodnotou. V České republice stále nakupuje mléko 97 % domácností, vyplývá to z údajů společnosti GfK Praha. 80% prodeje představuje i dnes trvanlivé mléko, i když ve světě je tendence zcela opačná, spotřebitelé více nakupují mléko čerstvé. Většina obchodníků a spotřebitelů v České republice pořád dává přednost mléku a mléčným výrobkům s delší trvanlivostí. Útraty českých spotřebitelů za mléko rostou. Zatímco v roce 2006 činily výdaje domácností za nákup mléka 3,991 miliardy korun, loni meziročně vzrostly o 14,6 procenta na 4,675 miliardy korun. Spotřeba čerstvého a trvanlivého mléka se v roce 2007 v Česku po poklesu v předchozích třech letech zvýšila o 2,2 procenta na 377 milionu litrů, přičemž aspoň jednou ročně nakupovalo mléko 81 procent českých domácností. Vyplývá to z průzkumu agentury GfK pro společnost Tetra Pak. Obliba polotučného mléka v České republice dlouhodobě roste, například u trvanlivého mléka je to kolem 80 procent, a to na úkor nízkotučného mléka, které se stabilně pohybuje kolem 12 procent, a plnotučného mléka. Spotřebitelé v České republice si nepotrpí na plný obsah tuku v mléce. Jen v průměru tři procenta zkonzumovaného trvanlivého mléka má plný obsah tuku. Výdaje českých domácností za mléko v roce 2007 rostly i kvůli tomu, že mléko citelně podražilo. Ceny živočišných produktů se v prosinci 2007 meziročně zvýšily v průměru o 14,9 % přičemž zdražilo zejména mléko. Spotřebitelské ceny mléka zaznamenaly od ledna do října 2007 růst o 37,6 %, u mléka odstředěného trvanlivého o 37,83 %, u polotučného pasterovaného o 15,52 %. Ceny mléka ovlivnily vedle vyšších cen krmiv i klesající evropské zásoby a sucho v Oceánii, která je největším světovým vývozcem mléka. 26

Další příčinou vyšších cen je i rostoucí zájem o mléčné výrobky v Číně a jinde v Asii. Ceny potravin včetně mléka podle odborníků porostou i v roce 2008.

Druh / Rok Konzumní mléko

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

60,3

59,6

60,7

62,0

58,5

61,6

55,4

53,6

51,5

Tabulka č. 9: Vývoj spotřeby mléka na jednoho obyvatele a rok v kg Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny-tabulky

Příčina dramatického zvyšování cen byla vyvolána ve druhém pololetí roku 2007 deficitní surovinovou bilancí mléčné suroviny v celosvětovém měřítku, která se následně promítla i do mléčného sektoru ČR. Poptávka převyšující nabídku ovlivnila vzestup cen mlékárenských výrobků na světovém trhu na historicky nejvyšší úroveň. Na vzestupu cen se však mimo nevyvážené surovinové bilance zejména podílel dlouhodobý pokles hodnoty US dolaru, jehož prostřednictvím se na světovém trhu obchoduje.

Výrobek

XII.06

XII.07

Rozdíl

Index 06/07

Mléko polotučné trvanlivé 1l

10,04

13,11

3,07

130,6

Mléko odstředěné trvanlivé 1l

9,34

12,08

2,74

129,3

Mléko polotučné - sáček 1l

9,58

11,11

1,53

116,0

Mléko polotučné čerstvé 1l

10,69

13,01

2,32

121,7

Máslo čerstvé 250g Tvaroh měkký 250g Eidamská cihla 30 % Eidamská cihla 45 %

80,72 41,20 81,61 83,05

110,22 44,53 116,70 124,42

29,50 3,33 35,09 41,37

136,5 108,1 143,0 149,8

Tabulka č. 10: Vývoj obchodních cen vybraných výrobků v Kč za l / kg Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny-tabulky

K nejvyššímu vzestupu meziročních prosincových obchodních cen došlo u sýrů – u Eidamské cihly 45 % o 49,8 %, u Eidamské cihly 30% o 43 %, dále u čerstvého másla o 36,5 %, polotučného trvanlivého mléka v kartonu o 30,6 %, a odstředěného trvanlivého mléka v kartonu o 29,3 %. Nejnižší snížení obchodních cen vykázal měkký tvaroh, pouze o 8,1 % a polotučné konzumní mléko v sáčku o 16 %.

27

Druh / Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Konzumní mléko

11,80

12,54

13,48

13,87

13,38

14,35

14,45

14,40

17,84

Tabulka č. 11: Cenový vývoj mléka v korunách za litr v období 1999 - 2007 Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny-tabulky

Obrázek č. 5: Grafické znázornění vývoje ceny mléka v období 1999 - 2007 Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny- grafy

Výroba a spotřeba mlékárenských výrobků v ČR Mlékárenské výrobky se po propadu spotřeby v první polovině 90. let v Česku opět těší rostoucí oblibě. V roce 2006 jejich konzumace činila podle předběžných údajů v přepočtu 239 kilogramů mléka na osobu proti 188 kilogramům v roce 1995. Češi jedí v posledních letech hlavně více sýrů i zakysaných mléčných produktů. Velmi progresivní nárůst pak vykázala výroba jogurtů, která meziročně stoupla o 14,4 % ( z 123 991 tun v roce 2006 na 141 872 tun v roce 2007). Podíl nízkotučných jogurtů z jejich celkové výroby se přitom meziročně snížil z 12,4 % na 11,7 %. Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních zakysaných výrobků ( bez podmáslí) zvýšení výroby o 13,1 % celkově na 35 017 tun. Výroba neochuceného kysaného podmáslí se snížila o 5,5 % na 9 092 tun. Dovoz tekutých zakysaných výrobků se v roce 2007 v porovnání s předcházejícím rokem zvýšil o 18,9 % na 39 751 tun. Dovoz jogurtů se meziročně zvýšil o 16,4 % na 13 569 tun. Celkový vývoz se významně zvýšil v roce 2007 o 33,7 % na 67 695 tun. V roce 2007 vzrostl celkový prodej jogurtů o více než 4 %. Větší zájem spotřebitelé projevovali o bílé jogurty, jejichž prodané množství se zvýšilo o 9 %, zatímco trh s ochucenými jogurty rostl mírněji o necelá 3 % v objemu.

28

Skupina tvarohů a tvarohových specialit dosáhla celkový vzestup produkce o 2,5 % na 44 893 tun. Na tomto pozitivním vývoji se především podílí zvýšení výroby tvarohů o 5,0% na 29 626 tun a rovněž i zvýšení výroby smetanových krémů o 1,4 % na 11 880 tun. Výroba tvarohových dezertů se snížila o 12,5 % na 3 387 tun. Na celkové výrobě tvarohů se podílel měkký tvaroh (+4,2%), jemný tvaroh tučný ( +8,5%), tvrdý tvaroh (-19,5 %) a průmyslový tvaroh ( +20,4 %).Vývoj spotřeby sortimentní skupiny tvarohů a tvarohových specialit v roce 2007 byl diferencovaný. Výroba přírodních sýrů v roce 2007 se meziročně snížila o 2,4 % na celkových 85 944 tun, výroba tavených sýrů se zvýšila o 2,1 % na 19 265 tun.. Největší pokles byl u sortimentní skupiny polotvrdých sýrů zahrnující především značku Eidam, Goudu a sýr Madeland. Objem jejich výroby se meziročně snížil o 0,8% na 45 406 tun. Výroba plísňových sýrů se snížila o 6,8% na 12 538 tun. Sortiment sýrů a tvarohů vykazuje v zahraničním obchodě velmi nepříznivý trend. Vývoj výroby přírodních sýrů a tvarohů je ovlivňován v posledních letech nepříznivým trendem zahraničního obchodu. Omezování výroby v ČR je ovlivněno zásadně trvalým růstem dovozu a jeho podíl na naší domácí spotřebě se v roce 2006 zvýšil na téměř 32 %.

Druh /Rok Sýry Máslo Tvarohy Mléčné konzervy Ostatní výrobky

1999 9,3 4,0 3,7 2,2 24,8

2000 10,5 4,1 3,4 2,3 25

2001 10,2 4,2 3,6 2,3 26,2

2002 10,6 4,5 3,6 2,2 28,6

2003 11,3 4,5 3,4 1,9 29,4

2004 12,0 4,6 3,6 2,2 29,8

2005 12,5 4,8 3,2 2,5 30,0

2006 13,4 4,4 3,3 1,9 31,7

2007 13,8 4,3 3,5 1,8 31,9

Tabulka č. 12: Vývoj spotřeby mlékárenských výrobků na jednoho obyvatele za rok v kg Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz –tabulky

Celková výroba másla, zahrnující veškerý sortiment (včetně másla s rostlinným tukem a pomazánkového másla) v roce 2007 činila 51 258 tun což představuje snížení oproti roku 2006 o 1,6 %.. Dovoz másla se dále zvýšil, a to o 2 064 tun. Vývoz se snížil o 728 tun (-11,4%). Úroveň počátečních zásob másla se meziročně snížila o 759 tun, zatímco konečná spotřeba vzrostla o 62,4 % na 1 736 tun. Úroveň prodeje másla na vnitřním trhu se nepatrně zvýšila o 0,3 % a dosáhla 43 231 tun.

Druh /Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Sýr Eidam - kg Máslo čerstvé I. jakost - kg

107,8

112,1

117,8

105,3

108,6

114,1

112,4

109,8

152,9

94,2

91,1

99,9

98,9

111,8

115,5

108,8

103,6

146,5

68,2

73,5

74,3

80,1

82,1

82,3

81,8

91,9

107,9

Sušené plnotučné mléko Sunar 400g

Tabulka č. 13: Cenový vývoj mlékárenských výrobků v korunách za jednotku Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny-tabulky

29

Obrázek č. 6: Grafické znázornění vývoje ceny mléka ve vybraných letech Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny- grafy

Růst cen mlékárenských výrobků pravděpodobně dosáhl maxima, další zdražování v dohledné době nehrozí. Rozhodně však nelze počítat ani s výraznějším cenovým poklesem. Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v ČR, se po náročných jednáních konečně dohodla na pokračování spolupráce s mlékařským a hospodářským družstvem JIH Tábor, hlavním dodavatelem základní suroviny. Přitom koncem loňského roku hrozilo, že pokud čeští mlékaři nebudou ochotni zaplatit prvovýrobcům za mléko požadovanou cenu, mohla by veškerá produkce mléka z ČR směřovat do Bavorska. Výkupní ceny na českém a německém trhu se v poslední době hodně přiblížily.

_____________________

Číselné údaje jsou uvedeny z: DULÍKOVÁ, J. O mléčné výrobky stojí Češí pořád víc. Zboží & Prodej, roč. 16, březen 2008, s. 36-40.

30

2.2

Drůbež a vejce

2.2.1 Drůbež Důležitou součástí sortimentu masa v potravinářském obchodě je drůbež, části drůbeže a zušlechtěné potravinářské drůbeží výrobky. Z hlediska výživy fysiologicky hodnotné drůbeží maso dodává lidskému organismu všechny potřebné složky a je nezbytnou součástí moderní a racionální stravy. Vzhledem k nízkému obsahu tuku má velký význam především z hlediska zdravé výživy. Má dobré chuťové vlastnosti, drůbeží masová tkáň je jemná, křehká a lehce stravitelná.

2.2.2

Legislativa (vybraná)


Zákon č. 130/2006, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony
Zákon č. 48/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony
Zákon č. 77/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony
Vyhláška č. 208/2004 Sb., ze dne 14/04/2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat nabyla účinnosti dnem vstupu ČR do EU.
Nařízení vlády č. 450/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění některých výjimečných opatření na podporu trhu s vejci a drůbeží
Rozhodnutí komise ze 14/06/2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006 /135/ES
Rozhodnutí komise ze dne 05/04/2006 o změně rozhodnutí 2005/432/ES, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a vzory osvědčení pro dovoz masných výrobků určených k lidské spotřebě ze třetích zemí
Nařízení Rady 1028/2006 o obchodních normách pro vejce
Nařízení komise č. 435/2007, kterým se pozměnilo Nařízení č. 1010/2006 o některých výjimečných opatřeních na podporu trhu s vejci a drůbeží v některých členských státech
Rozhodnutí komise ze dne 12/06/2007 o harmonizaci sledování antimikrobiální odolnosti salmonel u drůbeže a prasat
Vyhlášky č. 110/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

31

2.2.3

Vnitřní trh s drůbeží v ČR

V porovnání s ostatními druhy drůbežího masa vede v celkové produkci kuřecí maso a zastává tak dominantní postavení na trhu. V České republice se každoročně eviduje stav hospodářských zvířat. Soupis hospodářských zvířat je prováděn k 1.4. kalendářního roku.V roce 2006 byla situace na trhu drůbežího masa ovlivněna zejména v prvním pololetí výskytem ptačí chřipky, i tak stavy drůbeže oproti roku 2005 stouply o 1,4 %. Nejvíce vzrostly stavy kachen o 17,6 %. V roce 2006 byl zaznamenán největší pokles stavu krůt. V roce 2007 vlivem poklesu poptávky a snížením dovozů stavy drůbeže celkem poklesly o 4,5 %. Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Kuřata na chov 4 993 5 194 5 964 3 663 3 706 3 608 2 813

Kuřata na výkrm 15 594 16 564 12 422 14 166 14 322 14 670 14 310

Slepice

Kohouti

Husy

Kachny

Krůty

Celkem

6 999 6 838 7 044 6 394 5 941 6 316 6 288

160 158 187 142 134 175 188

29 28 34 32 33 17 16

289 279 532 258 420 494 410

799 887 670 837 816 456 566

28 865 29 947 26 873 25 494 25 372 25 736 24 592

Tabulka č. 14: Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis.ks) Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat

Vývoj nabídky a poptávky na trhu Situace na trhu drůbežího masa v České republice v roce 2006 byla zejména v prvním pololetí ovlivněna výskytem ptačí chřipky. Obavy spotřebitelů některých zemí EU způsobily drastický pokles cen a růst dovozů z těchto zemí do ČR.Produkce drůbežího masa v roce 2006 se snížila oproti roku 2005 o 5,1 %. Naopak spotřeba se vlivem vysoce příznivých cenových relací pro spotřebitele zvýšila. V roce 2007 se produkce drůbežího masa výrazně snížila o cca 7 %. Na tomto neměl zásadní vliv ptačí chřipky , ale výrazně se snižující poptávka po tomto druhu masa, ačkoliv patří opět k nejlevnějším druhům masa na tuzemském trhu. K této situaci přispěl také růst cen obilí a tím i nákladů na krmení. Ukazatel Počáteční zásoba Produkce Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba Podíl % (dovoz/spotřeba)

1999 8,0 273,0 18,8 278,5 6,3 15,0 6,8

2000 15,0 294,0 21,6 307,0 9,6 14,0 7,0

2001 14,0 312,5 20,4 320,0 12,5 14,4 6,4

2002 14,4 317,0 26,0 335,0 16,0 6,4 7,8

2003 6,4 304,0 43,5 329,0 17,2 7,7 13,2

2004 7,7 310,0 72,4 349,5 32,9 7,7 20,7

2005 7,7 321,7 74,5 355,0 36,5 12,4 20,9

2006 12,4 305,5 80,1 305,5 27,9 10,6 22,3

2007 10,6 284,0 66,0 284,0 29,0 8,0 20,3

Tabulka č. 15: Bilance výroby a spotřeby drůbežího masa (tis.tun) ČR Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby, Celní statistika, Ministerstvo zemědělství ČR, rezortní statistika

32

Spotřeba drůbežího masa na obyvatele Růst spotřeby této komodity ovlivnily příznivé cenové relace proti ostatním druhům masa rozšíření výrobků a vyšší finalizace na tuzemském trhu. V roce 2007 oproti minulým letům klesla spotřeba drůbežího masa. Pravděpodobným důvodem je strop spotřeby tohoto druhu masa, které není v tuzemsku tak tradiční jako maso vepřové. Druh/ Rok Maso celkem Drůbeží

1975

1985

1995

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

81,1 9,6

89,3 10,6

82,0 13,0

79,4 22,3

77,8 22,9

79,8 23,9

80,6 23,8

80,5 25,3

81,4 26,1

81,1 26,5

78,7 24,3

Tabulka č. 16: Spotřeba drůbežího masa na obyvatele a rok (kg) Pramen: ČSÚ – Ročenky, Spotřeba potravin

Vývoj prodeje drůbeže a drůbežích výrobků Zvýšení prodejů celé drůbeže i kuřat v roce 2006 způsobily nebývale nízké ceny těchto výrobků oproti roku 2005. V roce 2007 prodeje drůbeže naopak klesají ( cca o 8 %). Zajímavá je situace u prodeje drůbežích výrobků, především u dělené drůbeže. V minulých letech až do roku 2005 prodej těchto výrobků většinou stoupal. Důvodem byl zvýšený zájem spotřebitelů, který se soustřeďoval na výrobky vyšší finalizace, jako je drůbež dělená, porcovaná nebo drůbeží polotovary. Jedná se o možnost spotřebitelů vybrat si pouze tu část ze sortimentu dělené drůbeže, dílů a polotovarů o kterou mají zájem. Většina těchto výrobků byla i je do značné míry sezónní záležitostí. V roce 2007 však poklesl prodej drůbežích výrobků proti roku 2006. Přispívají k tomu kromě snížené poptávky i zvyšující se ceny.

Druh / Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Kuřecí řízky Kuřecí stehna s kostí Kuřata 1. jakostní třída

126,65

122,35

128,38

101,60

103,41

104,42

106,47

102,97

115,85

53,58

53,54

60,47

49,65

46,36

46,61

48,22

45,08

49,45

50,09

53,63

63,53

51,42

48,50

52,15

51,58

46,80

61,47

Tabulka č. 17: Cenový vývoj u vybraných drůbežích výrobků ( Kč/kg) Pramen: ČSÚ- ceny zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny

I přes zvyšující se ceny zůstává kuřecí maso stále nejlevnějším druhem masa na tuzemském trhu, ale poptávka po tomto druhu masa klesá. Pokles poptávky ani tak nesouvisí s růstem ceny, jako s tím, že spotřeba drůbežího masa se nebude už zvyšovat.

2.2.4

Vejce 33

Slepičí vejce patří k nejoblíbenějším potravinám na světě. Denně se jich spotřebuje kolem 1,4 miliardy. Je pro ně typická velmi dobrá stravitelnost, u žloutku až stoprocentní. V České republice je podle údajů Společnosti pro zvířata ročně chováno 9 až 10 milionů slepic, více než polovina z nich ve velkochovech. Zhruba 97 % slepic z velkochovů živoří v nevyhovujících klecích, jen necelá 3 % slepic jsou chována na podestýlce v halách. Průměrná roční spotřeba vajec v ČR v roce 2007 byla 249 kusů na osobu. Ekologové i Evropská komise upozorňují na poptávku po vejcích od slepic chovaných ve volném výběhu. Počet takto chovaných slepic výrazně roste, v roce 1990 to byla pouhá 3 % slepic, nyní je to asi 12 %. Zhruba 300 milionů zvířat ale stále musí přežívat v těsných klecích. V roce 2006 vzrostla výroba vajec proti roku 2005 o 2 % vlivem zvýšeného stavu slepic. Spotřeba vajec se v roce 2006 zvýšila vlivem nárůstu produkce, extrémně vysokého dovozu proti minulým letům a sníženého vývozu. V roce 2007 byl pokles produkce vajec o cca 1 %, velké zvýšení dovozů o víc jak 17 % proti roku 2006, ale také vlivem nízkých cenových hladin i zvýšení vývozů o 12,6 %.

Ukazatel Výroba Dovoz Vývoz

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3 307

3 064

3 190

3 150

2 626

2 423

2 148

2 191

2 180

26

68

45,8

64,3

117

290,4

409,7

596,7

700

127,5

59

60,6

140,7

143

175,6

165,9

159,9

180

Tabulka č. 18: Bilance výroby vajec v ČR (mil.kusů) Pramen: ČSÚ, Celní statistika

Spotřeba vajec v České republice roste, díky zvyšujícím se dovozům, i když domácí produkce klesá. Při zvyšujících se cenách masa na tuzemském trhu zůstávají vejce velmi levnou živočišnou bílkovinou.

Rok Vejce - ks

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

312

299

309

326

255

245

235

249

260

Tabulka č. 19: Spotřeba vajec na obyvatele kusů / rok Pramen: ČSÚ, Celní statistika

Cenový vývoj vajec 34

V roce 2006 spotřebitelská cena ve srovnání s rokem 2005 stagnovala. V roce 2007 cena vajec rostla a kopírovala tak cenu zemědělských výrobců.

Rok Průměrná cena

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2,20

2,75

2,77

2,39

2,44

2,76

2,32

2,33

2,37

Tabulka č. 20: Spotřebitelské ceny tříděných vajec ( Kč /kus) Pramen: ČSÚ, Celní statistika

2.3

Vepřové a hovězí maso

Pro zdravou výživu má význam i konzumace masa. Maso dodává tělu, stejně jako mléko, ryby a vejce, biologicky vysoce hodnotné bílkoviny. Přitom je maso, mimo jiné, bohaté na vitaminy skupiny B. To se považuje za velmi významnou skutečnost, která ovlivňuje důležité funkce a má vliv i na energetickou přeměnu látek. Vitamin B12 je obsažen v živočišných složkách výživy. Je přezdíván jako masový vitamin, protože je přítomen v mase a ve vnitřnostech. Vitamin B12 je významný pro odbourávání mastných kyselin a je důležitý pro tvorbu krve. Maso, především hovězí a telecí, je významným dodavatelem železa do organismu. Minerální látky přicházejí sice také z rostlinných potravin, ale využitelnost z živočišných potravin je vyšší. Totéž platí pro zinek. Hovězí, telecí a skopové maso ho obsahuje nejvyšší množství. Vnitřnosti poskytují zinek, železo, vitamin B12, vitamin A a kyselinu listovou. Průměrný Čech spotřebuje za svůj život 5,5 tuny masa, z toho nejvíce vepřového - asi 2,8 tuny.

Maso vepřové 2.3.1

Legislativa

Legislativu upravují předpisy ve Sbírce zákonů České republiky v roce 2004, 2005, 2006, 2007, formou zákonů, nařízení, směrnic a rozhodnutí, které zahrnují oblasti:







2.3.2

Oblast chovu prasat Oblast pravomocí SZIF ( Státní zemědělský intervenční fond) Oblast veterinární péče a pohodu zvířat Oblast zahraničního obchodu Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat Oblast potravinářství Oblast krmiv Oblast technologie chovu Vnitřní trh s vepřovým masem v ČR 35

Zhruba polovinu domácí spotřeby masa v České republice představuje vepřové. Obliba vepřového je v Česku dána hlavně tradicí. Současná situace v chovu prasat v České republice je charakterizována postupným poklesem celkových stavů, který nastal v důsledků postupného snížení spotřeby vepřového masa od počátku 90. let za současného zlepšování kvalitativních ukazatelů. Pro produkci vepřového masa v České republice v roce 2006 bylo charakteristické další, i když ne tak skokové jako v roce 2005, zvýšení dovozu i vývozu vepřového masa v důsledku úplné liberalizace trhu v rámci EU. Česká republika byla ještě v roce 2002 ve výrobě vepřového soběstačná. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat dochází ke snížení soběstačnosti ve výrobě vepřového masa, která v roce 2006 činila 78,5 %. Důvodem je snížení farmářských cen a nárůst vstupů, zejména krmných směsí po růstu cen obilí. V roce 2006 se počet chovaných prasat snížil v České republice o bezmála 80 000 kusů na 2,661 milionů. Pokles pokračuje i v letošním roce, zejména klesá počet prasnic. Celkový počet prasat v roce 2006 klesl meziročně o zhruba 3 %. Výroba vepřového masa se v roce 2007 zvýšila proti roku 2006 o 2,4 %. Produkce rostla ve všech čtvrtletích roku. Do České republiky bylo v roce 2006 dovezeno celkově za 11,5 mld. Kč živých zvířat a masa. Z toho tvořily položky živých prasat a vepřového masa 53,8%. Vývoz živých zvířat a masa z České republiky v roce 2006 činil 6,6 mld. Kč. Zastoupení živých prasat a vepřového masa činí 26,7 % na tomto vývozu. Mimo vývoje směřujícího ke snižování stavů prasat je patrná snaha vývozců o stálé zvyšování vývozu jatečných prasat a vepřového masa z České republiky i přes vysoký konkurenční tlak na ceny nabízeného zboží. Zvyšuje se však i dovoz a to nejen živých prasat, ale i vepřového masa, uzenek, salámů, konzerv a vepřového tuku. V celkové představě o vývoj komodity vepřové maso je nutno brát v úvahu i další druhy obchodovatelného zboží s podílem vepřového masa, mezi které náleží uzené maso, dále uzenky a salámy , a konzervy. Ty mají vyšší přidanou hodnotu než živá prasata a výsekové vepřové maso čerstvé či zmrazené a vykazují v roce 2006 nárůst vývozu z České republiky ale i dovozu.

Ukazatel

2002

Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Soběstačnost %

15,0 585,4 34,3 634,7 586,0 29,8 615,8 18,9 99,9

2003 18,9 579,9 40,2 639,0 602,5 17,3 619,8 19,2 96,2

2004 19,2 547,0 89,3 655,5 564,6 75,6 640,2 15,3 96,9

2005 15,3 472,0 159,5 646,8 579,7 47,4 627,1 19,7 81,4

2006 19,2 449,3 165,7 634,7 572,5 44,9 617,4 17,3 78,5

2007 17,3 435,0 183,0 635,3 574,0 46,0 620,0 15,3 75,8

Tabulka č. 21: Bilance výroby a spotřeby vepřového masa (tis.tun) ČR

36

Pramen: ČSÚ, Celní statistika, materiály Ministerstvo zemědělství

Česká republika patří ve spotřebě vepřového masa k zemím nadprůměrným. Zastoupení vepřového masa na celkové spotřebě masa v České republice dosahuje 51 %. Nejvyšší celková spotřeba masa v České republice i spotřeba vepřového masa byla zaznamenána Českým statistickým úřadem v roce 1990 a od té doby se postupně snižovala. Část odborné veřejnosti pokles spotřeby masa spojovala se snižováním podílu vepřového masa v masných výrobcích.

Druh/ Rok Maso celkem Vepřové

1975 1985 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 81,1

89,3

82,0

79,4

77,8

79,8

80,6

80,5

81,4

81,1

78,7

40,0

43,9

46,2

40,9

40,9

40,9

41,5

41,1

41,5

41,0

43,3

Tabulka č. 22: Spotřeba vepřového masa na obyvatele a rok (kg) Pramen: ČSÚ – Ročenky, Spotřeba potravin

Úroveň spotřeby je ovlivňována mnoha faktory mezi něž patří demografické vlivy včetně věkové struktury obyvatel, spotřební zvyklosti, kupní síla spotřebitelů a jiné příčiny. Cenový vývoj vepřového masa Cena na trzích s masy je stejně jako u každé jiné komodity ovlivňována vzájemným působení nabídky a poptávky. Nabídka je ovlivňována dvěma hlavními faktory – produkčními náklady a cenou na trhu. Na druhé straně – mezi hlavními faktory ovlivňující poptávku lze zařadit ekonomickou situaci obyvatel či aktuální oblíbenost, přičemž právě ta je výrazně subjektivní, těžko měřitelná. Cenový vývoj v České republice je ovlivňován stavem nabídky a poptávky na českém trhu. Ty souvisí s konkurenceschopností a silou vyjednávací pozice na trhu. Cenu nelze v plně liberalizovaném prostředí oddělit od tradičních obchodních vazeb ani od cen nabízených v okolních zemích. Pokles cen zemědělských výrobců za jatečná prasata v uplynulém období, především od počátku září roku 2006 se opět, díky nerovnovážnému stavu nabídky a poptávky v okolních zemích, projevil velmi nepříznivě pro zemědělské výrobce v České republice. Spotřebitelské ceny jednotlivých druhů vepřového masa Spotřebitelské ceny jednotlivých druhů výsekového masa klesaly souběžně s cenami zemědělských výrobců jatečných prasat. Pokles cen zemědělských výrobců za jatečná prasata v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 činil 1,2 %. U cen průmyslových výrobců činil tento pokles u vepřové kýty bez kosti 1,3 % a u spotřebitelských cen vepřové kýty upravené na řízky (bez kosti) 1,5 %. Snížení cen v porovnání roku 2006 a prvních čtyř měsíců roku 2007 byl u jatečných prasat 14,3 %, u cen průmyslových výrobců 8,9 % a u spotřebitelských cen vepřové kýty 3,9 %. Pokles spotřebitelských cen vepřového boku v roce 2007 dosáhl 4,1 %.

37

Druh / Rok Vepřový bok Vepřová pečeně

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

59,29 111,20

71,51 123,76

76,95 129,19

61,60 100,79

62,94 107,00

68,56 113,31

65,09 104,20

63,49 105,82

61,91 103,66

Tabulka č. 23: Cenový vývoj u vybraných vepřových výrobků ( Kč/kg) Pramen: ČSÚ- ceny zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny

Obrázek č. 7: Grafické znázornění vývoje ceny vepřové pečeně v období 1999 - 2007 Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny- grafy

Maso hovězí 2.3.3 Legislativa Legislativu upravují předpisy ve Sbírce zákonů České republiky v roce 2004, 2005, 2006, 2007, formou zákonů, nařízení, směrnic a rozhodnutí, které zahrnují oblasti:








2.3.4

Oblast chovu skotu Oblast pravomocí SZIF ( Státní zemědělský intervenční fond) Oblast veterinární péče a pohodu zvířat Oblast zahraničního obchodu Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat Oblast potravinářské výroby Oblast krmiv Oblast technologie chovu Opatření Státní veterinární správy ČR Vnitřní trh s hovězím masem v ČR

Vývoj nabídky a poptávky na trhu České republiky charakterizovaný v obecné rovině také plně platí pro vývoj poptávky a spotřeby hovězího masa. 38

Hovězí maso tvořilo až do začátku šedesátých let minulého století nejvíce konzumovaný druh masa ve světě. Jeho hlavními světovými producenty jsou USA, Austrálie, Nový Zéland a státy Jižní Ameriky (Brazílie, Argentina). Pokles spotřeby hovězího masa v průběhu posledních 15 let byl nejvyšší ze všech potravinových skupin. Na tento trend spotřeby měla vliv řada ekonomicko-sociálních faktorů. Vývoj spotřeby ovlivnila spotřebitelská kvalita, ceny, reklama, propagace a také pochybnosti o zdravotní nezávadnosti. V současné době se mírně oživil zájem o spotřebu hovězího masa, nabídka hovězího se rozšířila i o kvalitní maso z chovu masných plemen. Na trhu s hovězím masem však přetrvávají problémy, zejména v souvislosti s nedostatečnou informovaností spotřebitelů jak nakládat s masem vyšší kvality. Maso od masných plemen by mělo být pro spotřebitele snadno identifikovatelné. Značení, které se zatím týká jen hovězího masa, musí obsahovat zemi původu, výkrmu a porážky zvířete a také číslo laboratorního protokolu na vyšetření na BSE, jde-li o jatečný kus starší než 30 měsíců. Značení se musí uvádět u baleného masa na etiketách, u masa nebaleného musí být údaje v prodejně umístěny tak, aby si je mohl kupující pohodlně přečíst. Spotřebitelé mají spíše zájem o koupi „mladého“ masa, které je snáze kuchyňsky zpracovatelné. Veterináři povinné značení masa pravidelně kontrolují a již delší dobu neshledávají žádná pochybení. Hovězí maso zaznamenalo od roku 1989 propad spotřeby o 2/3 .Největší odliv spotřebitelů zaznamenalo hovězí za poslední dobu v roce 2001, kdy se promítly obavy z takzvané nemoci šílených krav (BSE). Spotřeba se na předchozí úroveň přes mírné oživení již nevrátila a nyní dál klesá. Nabídka na trhu hovězího masa v roce 2006 byla do značné míry ovlivněna poklesem stavů skotu v předchozích letech. Produkce hovězího masa dosáhla 170,6 tis. tun živé hmotnosti (meziroční navýšení o 2,2 %). V roce 2006 došlo také ke zvýšení domácí spotřeby hovězího masa na 161,7 tis. t živ. hm. (meziroční navýšení o 2,3 %). V roce 2007 jsou založeny v chovu skotu dobré předpoklady pro produkci kvalitního hovězího masa a nákup jatečných zvířat. Výroba hovězího a telecího masa se zvýšila proti roku 2006 o 0,2 %. V jednotlivých čtvrtletích roku výroba masa střídavě stoupala a klesala, uvádí ČSÚ.

Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba

2000 3,8 112,3 6,8 122,9 113,7

2001 2,7 112,6 0,2 115,5 91,3

2002 4,9 108,9 3,1 116,9 99,6

2003 4,8 107,1 3,7 115,7 101,4

2004 4,9 95,6 10,4 110,8 81,5

2005 4,2 90,1 19,3 113,6 85,3

2006 6,4 92,1 18,7 117,2 87,3

2007 6,5 93,4 19,4 119,3 87,5

39

Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Soběstačnost %

6,5 120,2 2,7 98,8

19,3 110,6 4,9 123,3

12,5 112,1 4,8 109,3

9,5 110,8 4,9 105,7

25,1 106,7 4,2 117,2

21,9 107,2 6,4 105,6

23,4 110,8 6,5 105,5

26,5 113,9 5,4 106,8

Tabulka č. 24: Bilance výroby a spotřeby hovězího masa (tis.tun) jatečné hmotnosti ČR Pramen: ČSÚ, Celní statistika, materiály Ministerstvo zemědělství

Spotřeba hovězího masa v ČR Produkce a spotřeba hovězího masa v ČR dosáhla historického vrcholu v letech 1989 a 1990, a to přibližně třiceti kilogramy (v hodnotě „na kosti“) na průměrného obyvatele a rok. Od té doby se jeho spotřeba významně snižuje a v roce 2001 se pohybovala zhruba kolem 10 kg na obyvatele a rok, což představuje pokles asi o dvě třetiny. Příčin bylo hned několik. Od roku 1991 došlo v ČR k cenové liberalizaci, stát přestal zemědělské produkty a potraviny dotovat, a to vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen. Spotřeba hovězího masa včetně telecího v České republice v roce 2006 se nepatrně meziročně zvýšila o 0,5 kg z 10,0 kg na 10,5 kg na osobu za rok.

Druh/ Rok Maso celkem Hovězí Telecí

1975 1985 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 81,1

89,3

82,0

79,4

77,8

79,8

80,6

80,5

81,4

81,1

78,7

26,1 1,2

29,5 0,8

18,5 0,3

12,3 0,2

10,2 0,2

11,2 0,1

11,5 0,1

10,3 0,1

9,9 0,1

10,5 0,1

10,8 0,1

Tabulka č. 25: Spotřeba hovězího masa na obyvatele a rok (kg) Pramen: ČSÚ – Ročenky, Spotřeba potravin

Cenový vývoj hovězího masa Ceny průmyslových výrobců za hovězí maso mají ve sledovaném sortimentu jednotlivých druhů masa stále stoupající tendenci. Tento vzestup již ale není tak markantní jako v předešlých dvou letech, kdy meziroční nárůst mezi roky 2003 a 2004 byl o 5,30 Kč/kg na 97,49 Kč/kg a v letech 2004 a 2005 dokonce o 8,69 Kč/kg na106,18 Kč/kg. V letech 2005 a 2006 se jednalo o meziroční zvýšení pouze o 2,18 Kč/kg na 108,36 Kč/kg hovězího masa celkem. V roce 2007 se ceny za hovězí maso celkem dostaly opět na vyšší úroveň, kdy meziročně cena vzrostla až přes 110 Kč/kg. Nebylo to však u všech druhů sledovaných kategorií hovězího masa. U kategorie hovězí maso přední bez kosti, hovězí maso zadní bez kosti a hovězí maso přední s kostí je zaznamenán mírný pokles ceny. Ostatní kategorie jsou na vzestupu cen. Nejmarkantnější rozdíl se projevil u hovězí svíčkové, kde v září 2007 dosahovala cena 468,49 Kč/kg.

40

Spotřebitelské ceny jednotlivých druhů vepřového masa Spotřebitelské ceny sledovaných druhů hovězího masa se v roce 2006 meziročně opět zvýšily. Oproti roku 2005 se snížila pouze spotřebitelská cena za hovězí svíčkovou a to o 2,28 Kč/kg na průměrnou cenu 486,37 Kč/kg, což je vůči výši této ceny pouze o 0,47 %. Jinak v roce 2007 se spotřebitelská cena hovězí svíčkové v lednu až dubnu pohybovaly na úrovni přes 495,00 Kč/kg a v květnu se dokonce dostala nad 508,00 Kč/kg. Dosavadního vrcholu dosáhly spotřebitelské ceny za tento druh masa bylo v měsíci září, kdy dosáhla úrovně plných 540,00 Kč/kg.

U ostatních druhů hovězího masa se toto zvýšení spotřebitelských cen pohybovalo v loňském roce v řádu několika korun. Nejvíce u hovězího zadního masa bez kosti, kde toto zvýšení představovalo meziročně 7,38 Kč na 165,08 Kč, a nejméně u hovězího předního masa s kostí, zde toto navýšení bylo pouze o 1,08 Kč na77,28 Kč. V roce 2007 se projevovala opět tendence mírného zvyšování spotřebitelských cen u sledovaných druhů hovězího masa a cena byla celkově bez výrazných výkyvů jako vyrovnaná.

Druh / Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hovězí přední s k. Hovězí přední b.k. Hovězí zadní b. k. Pravá svíčková

67,20 118,40 138,12 *

70,41 122,19 145,13 *

70,04 123,22 142,89 360,09

70,15 123,31 146,80 339,64

68,92 120,07 145,59 368,11

71,65 123,23 150,40 446,43

76,19 128,32 157,70 488,65

77,27 132,34 165,08 486,37

78,44 133,06 168,30 512,69

Tabulka č. 26: Cenový vývoj u vybraných hovězích výrobků ( Kč/kg) Pramen: ČSÚ- ceny zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny

_______________________ Číselné údaje jsou uvedeny z: http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=535&typ=2&ch=73&ids=536&val=536

2.4 Obiloviny Obiloviny tvoří základní součást výživy a jsou hlavní složkou potravy. Obiloviny průměrně obsahují 60 - 70 % polysacharidů, 8 -13 % bílkovin a 1 - 5 % tuků. Jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B a vitamínu E, dále vápníku, železa, hořčíku, mědi, zinku a fosforu. Naprostá většina uvedených cenných látek je uložena v klíčcích.

41

2.4.1

Legislativa

Legislativu upravují právní předpisy ČR formou zákonů, nařízení, vyhlášek , směrnic a rozhodnutí, které upravují:






Oblast zemědělství Oblast potravinářství Oblast organizace trhu Oblast katastrálních území Oblast ochrany životního prostředí

Součástí legislativy ČR jsou další významná nařízení Evropského společenství k společné organizaci trhu v odvětví obilovin, platná pro všechny státy Evropské unie. Tato nařízení jsou průběžně novelizována.

2.4.2

Vnitřní trh s obilovinami v ČR

Česká republika jako člen EU, je povinna dodržovat principy a pravidla Společné zemědělské politiky, která zabezpečuje regulaci trhu s obilovinami zejména prostřednictvím společné organizace trhu (SOT) s obilovinami. Společná zemědělská politika v podstatě spočívá na třech principech. Jedná se o princip jednotného trhu, princip preference Společenství a princip finanční solidarity. Princip jednotného trhu představuje volný pohyb zemědělských produktů mezi jednotlivými členskými státy. Zemědělský trh je součástí velkého jednotného vnitřního trhu, z něhož jsou vyloučena taková opatření, která doprovázejí běžný zahraniční obchod, jako jsou cla, obchodní omezení, vývozní dotace apod. Aby jednotný trh mohl fungovat, bylo nezbytné zavést jednotné předpisy, jednotné ceny a jednotná pravidla hospodářské soutěže. Princip jednotného trhu vyplývá z používání jednotlivých nástrojů na území všech členských států. Vyžaduje jednotný tržní management a předpokládá rovněž jednotnou ochranu na vnějších hranicích. Celková osevní plocha obilovin podle soupisu osevních ploch Českého statistického úřadu k 31. 5. 2007 velmi mírně narostla proti roku 2006 o 29,2 tis. hektaru na 1561,2 tis. hektaru. Z dlouhodobého pohledu se však osevní plocha pěstovaných obilovin příliš nemění a pohybuje se kolem výměry 1600 tis. ha. V meziročním vyjádření jde o nárůst o1,9 %.

Celková výše sklizně obilovin v roce 2006 v množství 6 386,1 tis. tun je v ČR svoji úrovní řazena mezi velmi průměrné sklizně (podobná výše sklizně v roce 2000). Produkce obilovin dostatečně pokrývala domácí poptávku ve všech základních obilních surovinách. Na domácím trhu nevznikly žádné výrazné přebytky obilovin, tak jak tomu bylo v předchozích sklizňových ročnících, což se projevilo minimálním intervenčním nákupem.

42

Celková sklizeň obilovin v roce 2007 činí 7 065,7 tis. tun. Jedná se o velmi mírný meziroční nárůst produkce obilovin o 679,6 tis. tun (tj. o 10,6 %). Předpokládaná celková produkce obilovin v roce 2007 se řadí ve srovnání s konečnými sklizněmi předchozích let mezi průměrné sklizně, které byly zaznamenány v letech 1997 a 1999. Taková průměrná úroveň sklizně obilovin s dobrými jakostními parametry znamená, že celkový charakter našeho vnitřního trhu se nebude měnit a bude pokračovat stav, kdy poptávka převyšuje nabídku. Přes průměrnou sklizeň obilovin v roce 2007 zůstává i nadále zachován dominantní vliv pšenice na celkovou bilanční rovnováhu všech obilovin. V roce 2007, obdobně jako v roce 2006, se nevytváří žádné, výrazné přebytky obilovin. Případné přebytky u některých komodit z letošní sklizně by se bez problémů měly odčerpat prostřednictvím intervenčních nákupů. Bilanční tabulka obilovin celkem omě rýže) Jednotka 02/ 03 Ukazatel tis. ha 1 562,1 Osevní plocha tun / ha 4,33 Výnos tis. tun 6 770,8 Výroba tis. tun 1 870,9 Počáteční zásoby tis. tun 100,7 Dovoz celkem tis. tun 8 742,4 Celková nabídka tis. tun 6 430,5 Domácí spotřeba celkem tis. tun 1 979,0 z toho – potraviny tis. tun 348,5 – osiva tis. tun 4 102,0 – krmiva tis. tun 1,0 – technické užití tis. tun 943,1 Vývoz celkem tis. tun 724,3 Intervenční nákup tis. tun Prodej intervenčních zásob tis. tun Zůstatek intervenčních zásob tis. tun 7 373,6 Celkové užití tis. tun 1 368,8 Konečné zásoby % 18,56 Kon. zásoby/celkové užití % 21,29 Kon. zásoby/domácí spotřeba

03/ 04 1 459,7 3,95 5 762,4 1 368,8 52,1 7 183,4 5 677,0 1 877,5 346,0 3 452,5 1,0 491,5 6 168,5 1 014,9 16,45 17,88

04/ 05 1 609,4 5,46 8 783,8 1 014,9 63,5 9 862,2 6 196,5 1 952,0 337,5 3 892,0 15,0 1 152,7 907,9 170,0 737,9 8 087,1 1 775,1 21,95 28,65

05/ 06 1 611,5 4,75 7 659,9 1 775,1 61,1 9 496,1 6 077,3 2 009,5 351,0 3 685,0 31,8 1 961,9 543,8 236,5 307,3 8 346,5 1 149,6 13,77 18,92

06/ 07 1 532,0 4,17 6 386,1 1 149,6 384,3 7 920,0 5 527,1 1 907,0 337,0 3 256,6 26,5 1 472,6 1,5 1,5 6 999,7 920,3 13,15 16,65

07/ 08 1 561,2 4,53 7 065,7 920,3 267,0 8 253,0 5 652,5 1 947,0 351,5 3 265,0 89,0 1 512,0 7 164,5 1 088,5 15,19 19,26

Tabulka č. 27: Bilanční tabulka obilovin celkem (kromě rýže)Bilanční Pramen: ČSÚ, Celní statistika, materiály Ministerstvo zemědělství

Celková nabídka 8 253,0 tis. tun pro marketingový rok 2007/2008 je o 333,0 tis. tun (tj. 4,2 %) vyšší než v marketingovém roce 2006. Z uvedeného nevýznamného zvýšení je patrné, že došlo ke stagnaci úrovně zásob při současném velmi mírném navýšení úrovně vývozních dispozic. 2007/2008 se očekávaná celková domácí spotřeba 5 652,5 tis. tun je ve srovnání se skutečností marketingového roku 2006/2007 vyšší o 125,4 tis. tun (2,3 %). Rozdíl je tvořen malým navýšením ve využití obilovin na potraviny a na technické užití.

Cenový vývoj

43

Velmi průměrná domácí sklizeň obilovin v roce 2006, výpadky v produkci obilovin u největších producentů obilovin v rámci EU – 25 (Francie, Německo, Itálie, Velká Británie Maďarsko, Polsko), pokles intervenčních zásob v EU – 25 a zvýšení světových i evropských cen obilovin způsobily, že charakter vnitřního trhu s obilovinami se změnil a na trhu začala převažovat poptávka nad nabídkou. Působení uvedených vlivů mělo v průběhu marketingového roku 2006/2007 za následek všeobecný a postupný růst cen všech obilních komodit. Cenový nárůst se projevil nejvíce u pšenice potravinářské, kdy ke konci marketingového roku 2006/2007 dosáhla cenová hladina úrovně 4 154 Kč/t (pohybovala se v rozmezí od 2 860 Kč/t do 4 154 Kč/t). Vzhledem k předpokládané průměrné sklizni obilovin v ČR v roce 2007 s poměrně dobrými jakostními ukazateli, lze v tomto roce očekávat, že dojde k dalšímu, místy i skokovému zvyšování cen a to jak u potravinářského, tak i krmného obilí. Bilance obilovin pro marketingový rok 2007/2008 bude vyrovnaná a to i přes pokračující vysoký vývoz a nulový intervenční nákup.

Výrobek / Rok Pšeničná mouka hrubá Pšeničná mouka polohrubá Pšeničná mouka hladká Chléb kmínový Pečivo pšeničné bílé Rýže loupaná I.jakost

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

7,9

8,67

8,37

9,07

8,68

7,14

7,25

11,21

7,92

8,79

8,45

9,11

8,82

7,28

7,21

10,95

7,94 14,8

8,82 14,71

8,46 14,46

9,16 15,56

8,95 15,25

7,35 15,06

7,24 17

11,25 23,2

24,98

25,89

25,62

25,53

34,23

32,57

38,75

41,37

18,55

19,14

18,88

18,63

20,18

21,59

23,01

24,82

Tabulka č. 28: Průměrné spotřebitelské ceny vybraných mlýnských a pekárenských výrobků v kg /Kč Pramen: ČSÚ www.csus.cz

Obrázek č. 8: Grafické znázornění vývoje ceny chléb kmínový v období 2000 - 2007 Pramen: ČSÚ : www.vdb.czso.cz – ceny- grafy

44

Nepotravinářské využití obilovin V souvislosti s možnostmi nepotravinářského využití obilovin jako alternativního paliva nahrazujícího benzín se jako nejvýhodnější jeví výroba a využití bioetanolu (kvasného bezvodého denaturovaného lihu) nebo ETBE (etyl-terc-butyléteru), u kterého je právě bioetanol jednou z výrobních komponent. Bioetanol je nejrozšířenějším biopalivem mimo území EU a to především díky největším producentům – Brazílii a USA. V roce 2006 byl v ČR uveden do provozu lihovar v Dobrovicích a lihovar ve Vrdech. Produkce obou lihovarů je zaměřena především na bioetanol. Celková výrobní kapacita v současné době činí 1,6 mil. hl/rok a ve výstavbě či přípravě výstavby jsou další přibližně 4 mil. hl. Budoucí výrobní kapacita 5,6 mil hl/rok je dostačující pro nahrazení cca 15 % předpokládaného prodeje motorových benzínů v roce 2010. Od roku 2009 je počítáno se zahájením uplatňování vysokoprocentních směsí biopaliv a čistých biopaliv, mezi které patří též čistý bioetanol a palivo E85 (směs 85% etanolu a 15% benzínu). V současné době je Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s ostatními zainteresovanými rezorty připravován víceletý program uplatnění těchto biopaliv, jehož vypracování je podmínkou pro poskytování podpory (resp. Daňových úlev) ve smyslu směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Pro sektor zemědělství má nepotravinářské využití zemědělských produktů značný význam. Zavedení výroby biopaliv znamená pro zemědělské podniky stabilní odbyt produkce, stabilizaci celého trhu a zmírnění cenových výkyvů na trhu zemědělských komodit.

V následující tabulce je uveden odhad spotřeby bioetanolu a odhadovaná osevní plocha potřebná k naplnění minimálních podílů biopaliv v pohonných hmotách podle zákona o ochraně ovzduší pro roky 2008 až 2010.

Palivo Hrubá spotřeba mot. benzínu

ROK

Měrná jednotka

2008

2009

2010

hl

32 481 605

33 123 746

33 632 107

2% EtOH

3,5% EtOH

3,5% EtOH

1 169 331

1 177 124

Biosložka StOH

hl 649 632 Množství plodin

Pšenice Cukrovka

tis. tun

90,98

162,37

164,86

tis. tun

324,82

579,67

588,56

Osevní plocha

45

Pšenice ( výnos 50t/ha) Cukrovka (výnos 50 t/ha)

tis. tun

18,2

32,47

32,97

tis. tun

6,5

11,59

11,77

Tabulka č. 29: Odhad spotřeby bioetanolu a odhadovaná osevní plocha potřebná k naplnění minimálních podílů biopaliv v pohonných hmotách Pramen: http://www.agronavigator.cz/ ( Situační a výhledové zprávy – obiloviny ) Poznámka: Poměr množství vyrobeného etanolu z pšenice a cukrovky je 1:1, v souvislosti se zavedením podpory na palivo E 85 může dojít v roce 2010 k výraznějšímu nárůstu spotřeby etanolu a tím i spotřeby obilovin.

Pšenice, jako surovina pro produkci bioetanolu musí deklarovat vyšší obsah škrobu. V roce 2006 bylo využití bioetanolu pro dopravní účely opět minimální a skončilo ve využití pšenice pro tyto účely na úrovni 10,5 tis.tun. Velmi mírné zvýšení užití pšenice se přepokládá v marketingovém roce 2007/2008 ve výši 20,0 tis. tun.

Pšenice Sklizeň pšenice v roce 2007 v ČR byla v množství 3 955,4 tis. tun. Z tohoto množství je 3 768,6 tis. tun pšenice ozimé (tj. 95,3 % celkové výroby) a 186,9 tis. tun pšenice jarní (tj. 4,7 % z celkové výroby). Celková výroba pšenice vzrostla proti skutečnosti předchozího roku o 449,1 tis. tun, tj. o 12,8 %. Toto zvýšení vyplývá především z nárůstu produkce pšenice ozimé o 470,9 tis. tun, tj. o 14,3 %. U pšenice jarní bylo zaznamenáno mírné snížení produkce (především díky nepatrnému snížení osevní plochy o 1,1 tis. ha, ale hlavně vlivem sucha v období vzcházení) o 21,7 tis. tun (10,4 %). Na zvýšení výroby pšenice v roce 2007 se podílí především nárůst osevních ploch ozimých pšenic a meziroční nárůst průměrného hektarového výnosu u ozimé pšenice. Pšenice tak

46

i nadále zůstává na našem trhu s obilovinami zcela dominantní plodinou, která tvoří 56,0 % nabídky všech obilovin. Potravinářské užití Po výrazném útlumu ve vývozu výrobků z pšenice v marketingovém roce 2005/2006 došlo v marketingovém roce 2006/2007 k dalšímu snížení a poklesu vývozu. Vývoz pšeničné mouky do konce marketingového roku představoval 7,7 tis. tun a dosáhl druhé nejnižší úrovně vývozu od marketingového roku 1995/1996. Domácí spotřeba pšenice pro potravinářské účely je v dlouhodobém časovém pohledu stabilizovaná. Užití potravinářské pšenice a výrobků z ní kolísá v závislosti na vývozu těchto položek do zahraničí. Spotřeba pšenice na obyvatele a rok v roce 2005 dosáhla podle ČSÚ 112,7 kg v hodnotě zrna (87,9 kg v hodnotě mouky) a poklesla oproti předchozímu roku o 4,2 kg (3,6 %). Dlouhodobý trend poklesu ve spotřebě pšenice pro lidskou výživu, který byl krátkodobě zastaven v roce 2002 a 2004 byl opětovně vykazován v ročníku minulém. Získáváme z ní hrubou mouku na vaření, polohrubou mouku na vaření i pečení a hladkou mouku pouze na pečené výrobky. Otruby a krmné mouky slouží pro hospodářská zvířata. Pšeničné klíčky lze získat až ve mlýně při mletí, dají se stabilizovat a pak slouží pro lidskou výživu a nebo jako krmivo pro plemenná zvířata. Krmivářské užití Pšenice je stále v ČR nejdůležitější krmnou obilovinou. V marketingovém roce 2006/2007 došlo k dalšímu, velmi mírnému poklesu její krmné spotřeby na 1 632,0 tis. tun (meziročně o 68,0 tis. tun, tj. o 4,0 %), což vyplývá především z poklesu stavu hospodářských zvířat a nižšího využití pšenice v krmivech. Celkové užití, konečné zásoby V marketingovém roce 2006/2007 došlo po dvou ročnících velmi vysokého celkového užití pšenice k výraznému poklesu o 702,7 tis. tun (tj. o 15,8 %) na úroveň 3 734,5 tis. tun. Současně se snížily konečné zásoby na velmi nízkou hladinu 549,4 tis.tun. Za předpokladu uskutečnění uvažované spotřeby pšenice na krmiva v množství 1 650,0 tis. tun, nulového intervenčního nákupu a zvýšeného vývozu ve výši 880 tis.tun dojde v marketingovém roce 2007/2008 k velmi mírnému zvýšení celkového užití pšenice na 3 888,0 tis. tun (tj. o 4,1 % ve srovnání s předchozím marketingovým rokem) při zvýšení konečných zásob na přijatelnou úroveň 681,8 tis. tun.

Žito Sklizeň žita v roce 2007 dosahuje výše 176,9 tis. tun. Ve srovnání s předchozím sklizňovým rokem 2006 to představuje velmi výrazný nárůst produkce o 102,1 tis. tun (tj. o 136,5 %). Po loňském velmi výrazném poklesu produkce se jedná o zpětný nárůst

47

produkce žita, která zde byla v předchozích marketingových ročnících (2003/2004 a 2005/2006) a o mírné oživení zájmu o pěstování této komodity. Důvodem nárůstu rozsahu pěstování žita byl jednak výrazný nedostatek této komodity na našem trhu a postupný vzestup cen žita, které významně ovlivňují ekonomiku jeho pěstování. Přes tento meziroční nárůst produkce se jedná o velmi pozvolný krok k návratu v rozsahu pěstování, který zde byl obvyklý v minulosti. Žito má stále své nezastupitelné místo v osevních postupech v méně úrodných oblastech, na půdách písčitých, kde poskytuje větší stabilitu výnosu než ostatní obiloviny a dále je ceněna jeho odolnost vůči mrazu a zimním podmínkám. Potravinářské užití Potravinářské užití žita je v posledních letech stabilizované. V minulém marketingovém roce 2006/2007 byl však zaznamenán výrazný pokles potravinářské spotřeby o 53,0 tis. tun na úroveň 110,0 tis. tun. V marketingovém roce 2007/2008 byl nárůst v potravinářském užití žita do obvyklé výše 150,0 tis. tun a to především vzhledem k vyšší domácí produkci žita. Spotřeba žita na obyvatele a rok v roce 2005 poklesla na 16,4 kg v hodnotě zrna (jedná se o pokles o 4,1 % oproti spotřebě v roce 2004 a o 3,5 % oproti spotřebě v roce 2003). Zastavil se tak velmi pozvolný trend nárůstu spotřeby žita, který byl nastartován v roce 2002. Vyrábí se z něj pouze hladké mouky, které slouží na výrobu chleba. Ostatně dříve se chléb pekl pouze z žitné mouky. Vyznačoval se delší trvanlivostí. Dnes se k tomuto účelu používá směs mouky žitné a pšeničné. Krmivářské užití Vzhledem k průměrné produkci potravinářsky kvalitního žita ze sklizně 2007 se v marketingovém roce 2007/2008 se očekává další snížení užití žita ke krmným účelům. Přesto v souvislosti se zaváděním hybridů při pěstování žita se zvyšuje možnost jeho využití ke krmným a energetickým účelům (uskutečnily se pokusy se zkrmováním hybridního žita prasaty a při 20 – 30 % podílu hybridního žita bylo zaznamenáno zvýšení podílu libové svaloviny a snížení výšky špeku). Celkové užití, konečné zásoby V marketingovém roce 2006/2007 byl zaznamenán ve srovnání s předchozím obdobím výrazný propad celkového užití na 160,7 tis. tun, především vlivem podprůměrné produkce žita a velmi nízké domácí spotřeby. Díky tomuto propadu celkového užití došlo k poklesu konečných zásob na hraniční úroveň 5,1 tis. tun, což odpovídá 3,8 % domácí spotřeby. V nadcházejícím marketingovém roce 2007/2008 se očekává nárůst v celkovém užití na úroveň 197,0 tis. tun především vlivem průměrné produkce žita ze sklizně 2007. Předpokládá se mírný růst konečných zásob na úroveň 16,0 tis.tun.

Ječmen 48

Celkové sklizeň ječmene dle ČSÚ je na úrovni 1 919,7 tis. tun. Z celkového sklizeného množství je 626,6 tis. tun (tj. 32,6 %) ječmene ozimého a 1 293,2 tis. tun (tj. 67,4 %) ječmene jarního. Celková výroba ječmene velmi nevýrazně stoupla proti skutečnosti předchozího roku o 22,0 tis. tun, tj. o 1,2 %. Toto nevýrazné navýšení produkce vyplývá ze zvýšené výroby ozimého ječmene o 241,7 tis. tun (tj. o 62,8 %). Naopak u jarního ječmene došlo ke snížení produkce o 219,7 tis. tun (tj. o 14,5 %) což souvisí s poklesem ploch jarního ječmene, které byly nižší o 56,4 tis. hektarů. Potravinářské užití Na základě konečných výsledků monitoringu kvality sladovnického ječmene ze sklizně 2007 je možné předpokládat, že potřeby domácího sladovnického průmyslu budou v marketingovém roce 2007/2008 jen částečně zajištěny kvalitní surovinou z tuzemské provenience v odpovídající kvalitě. Letošní výsledky sklizně jsou hodnoceny podle platné nové normy ČSN 46-1100-5, která byla vydána v březnu 2005 a je platná od 1. 1. 2006. Parametry jakosti ječmene byly stanovovány ve VÚPS, a.s., Sladařském ústavu Brno. Většina ječmene určeného pro potravinářské použití slouží jako surovina k výrobě sladu. Významná část takto vyrobeného sladu je každoročně předmětem exportu do zahraničí. V letošním marketingovém roce 2007/2008 by neměla být bilance potřeby ječmene pro potravinářské užití tak napjatá jako v předchozím marketingovém roce 2006/2007 a měla se pohybovat kolem 80,0 %. Slady se však budou vyrábět s nižší výtěžností sladování a budou mít nižší extrakt. Ječmen se obrušoval kamenem v zařízení zvaném holendr a pak se třídil na sítech podle velikosti. Výsledným výrobkem jsou kroupy a krupky. Krmivářské užití Dosažená úroveň spotřeby krmného ječmene v marketingovém roce 2006/2007 ve výši 1 020,0 tis. tun zůstává svým množstvím hluboko pod úrovní, která byla obvyklá před rokem 2000. Příčiny poklesu souvisejí především s většími vývozními možnostmi ječmene a sladu do zahraničí za vyšší ceny a s nižší produkcí ječmene v roce 2006.

V marketingovém roce 2007/2008 se očekává užití ječmene v oblasti spotřeby obilovin ke krmným účelům v cca stejné úrovni 1 000,0 tis tun.

Oves Celková sklizeň ovsa podle ČSÚ dosahuje hodnoty 171,6 tis. tun. Tento údaj je ve srovnání s předchozí sklizní vyšší, a to o 16,7 tis. tun (tj. 10,8 %). Lze tedy konstatovat, že pěstování ovsa jako naší tradiční relativně nenáročné obiloviny po mírném vzestupu rozlohy pěstování se navrací na úroveň roku 2002. Potravinářské užití 49

V následujícím období marketingového roku 2007/2008 je vzhledem k mírnému nárůstu domácí produkce i dostatečná nabídka potravinářského ovsa pro domácí spotřebu i vývoz výrobků do zahraničí. Dříve se mačkal mezi válci (válcová mačkací stolice). Jednalo se o hlavní krmivo pro koně. Později se z něho začaly vyrábět ovesné vločky na různé kaše a dnes je to základ výrobku typu müsli. Krmivářské užití

Mírně zvýšená celková nabídka se promítla v marketingovém roce 2006/2007 do meziročního nárůstu krmivářského užití o 26,8 tis. tun. Ve srovnání s předchozím obdobím se jedná o nárůst o 33,5 %. Z dlouhodobého hlediska se jedná o postupný návrat použití ovsa pro krmné využití, které souvisí s opětovným nárůstem produkce ovsa v roce 2006 a zároveň s nižší dostupností ostatních obilovin pro tyto účely. Vzhledem k očekávané mírně zvýšené produkci ovsa v letošním sklizňovém roce s dobrou kvalitou se předpokládá navýšení jeho užití pro krmné účely. Celkové užití, konečné zásoby Meziroční zvýšení domácí spotřeby (o 29,5 tis. tun) ke kterému došlo v marketingovém roce 2006/2007 převýšilo nárůst produkce (o 3,8 tis. tun) a vedlo k poměrně velkému poklesu konečných zásob. Vzhledem k mírně zvýšené produkci ovsa ve stávajícím marketingovém roce 2007/2008 se předpokládá navýšení celkového užití (v oblasti krmiv) s následným mírným poklesem konečných zásob.

Kukuřice Kukuřice ve sklizňovém roce 2006 zaznamenala po rekordní sklizni v roce 2005 mírné snížení výroby o 96,5 tis. tun (tj. o 13,7 %), ale přesto její produkce dosáhla třetí nejvyšší úrovně ve výši 606,4 tis. tun. Ve srovnání s předchozí sklizní, kdy sklizeň kukuřice na zrno dosáhla úrovně 702,9 tis. tun se jedná o mírný pokles v produkci této komodity. Příčiny poklesu lze spatřit především v nižším výnosu a nižší osevní ploše. Podle odhadu ČSÚ k 15. 9. 2007 dojde ve stávajícím sklizňovém roce 2007 k velmi malému nárůstu produkce kukuřice o 1,8 tis. tun na 608,2 tis. tun. Ve dlouhodobém srovnání se tato sklizeň stane třetí nejvyšší sklizní kukuřice na zrno v ČR po ročnících 2005 a 2002.

50

Celková nabídka V marketingovém roce 2007/2008 se očekává mírný pokles v celkové nabídce kukuřice především v důsledku nižšího výnosu kukuřice. Celková nabídka by v tomto období měla dosáhnout 729,9 tis. tun, což je o 9,1 tis tun nižší úroveň než v marketingovém roce 2006/2007. Potravinářské užití Potřeba kukuřice pro potravinářské užití je vzhledem ke specifickým kvalitativním požadavkům zpracovatelského průmyslu doposud zčásti vykrývána dovozem. Pro marketingový rok 2007/2008 se očekává stejné potravinářské užití kukuřice jako v loňském roce. Dříve se u nás moc nepěstovala, takže se ve mlýně začala zpracovávat mnohem později než obvyklé druhy obilí. Nejprve se vyčistí a odrazí klíček a potom se kukuřičná drť mele jako pšenice na kukuřičnou krupici. Z ní se pak vyrábí extruzí křupky, nebo pražením popcorn. Neobsahuje lepek, takže slouží pro bezlepkovou dietu. Krmivářské užití Meziroční pokles v krmivářském užití v marketingovém roce 2006/2007 souvisí s výrazným poklesem produkce obilovin, především pšenice, ale také s vysokou nutriční hodnotou kukuřičného zrna v krmných směsích. V marketingovém roce 2007/2008 se předpokládá stagnace v užití kukuřice pro krmivářské užití.

Celkové užití, konečné zásoby V marketingovém roce 2007/2008 se očekává mírné navýšení celkového užití ve srovnání s předchozím obdobím, které se vyznačovalo meziročním poklesem. Vzhledem k předpokládanému nárůstu domácí spotřeby a následně celkového užití se očekává meziroční snížení konečných zásob o 40,3 tis. tun (39,6 %) na úroveň 61,4 tis. tun.

Rýže Podle USDA činila světová produkce rýže v současném marketingovém roce 2007/08 zhruba 418,6 mil. tun, což by byl mírný meziroční nárůst o cca 0,5 mil. tun. Standardní či mírně zvýšená produkce byla v hlavních pěstitelských zemích jihovýchodní Asie. V Číně dosáhla celková produkce rýže 127 mil. tun, v Indii 92 mil. tun, Indonésii 34 mil. tun, v Bangladéši 29 mil. tun, ve Vietnamu 23 mil. tun, v Thajsku 18 mil. tun, v Barmě 11 mil. tun. Světová spotřeba rýže se každoročně mírně zvyšuje. V marketingovém roce 2005/06 byla 415 mil. tun, v roce 2006/07 418 mil. tun a pro rok 2007/08 425 mil. tun. Nejvyšší nárůst spotřeby rýže se očekává v Indii, v Indonésii a na Filipínách. Zatímco na konci marketingového roku 2000/01 činily globální zásoby rýže 150 mil. tun, na konci roku 51

2004/05 zhruba 75 mil. tun, tak na konci současného roku 2007/08 jsou předpokládány ve výši 71 mil. tun. Činily by tak pouze 16,7 % roční světové spotřeby této významné komodity pro lidskou výživu. Světový obchod s rýží by měl v marketingovém roce 2007/08 mírně vzrůst na 30 mil. tun. Hlavními dovozci by měly být Filipíny (1,9 mil. tun), Nigérie (1,7 mil. tun), Indonézie (1,6 mil. tun), Irák (1,3 mil. tun) a EU-27 (1,1 mil. tun). Největší vývozy se předpokládají z Thajska (9 mil. tun), Vietnamu (4,7 mil. tun), Indie 4,1 mil. tun), USA (3,3 mil. tun) a z Pákistánu (3,2 mil. tun).

_______________________ Číselné údaje jsou uvedeny z: http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=535&typ=2&ch=73&ids=536&val=536

3 OBCHODOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝMI KOMODITAMI V MALOOBCHODĚ V ČR 3.1 Komoditní sortimentní skladba Ve spotřebě potravin došlo k výrazným změnám, a to jak v objemu, tak i ve struktuře.Tyto změny byly ovlivněny řadou různých faktorů. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující poptávku a spotřebu potravin patří: vývoj příjmů obyvatelstva, vývoj spotřebitelských cen potravin i nepotravinářských výrobků a služeb, nabídka a dostupnost výrobků na trhu ve vztahu k rozvoji distribuční sítě, reklama a propagace, zdravotní osvěta. 52

Kromě uvedených faktorů působí na spotřebu potravin také např. vývoj kvality, rozsah samozásobení a stupeň nasycenosti potřeb apod. Zásadní vliv na spotřebu měl zejména vývoj spotřebitelských cen potravin i průmyslového zboží a služeb ve vztahu k vývoji příjmů, tedy koupěschopná poptávka. V posledních letech je však patrná tendence ke snižování vlivu cen na spotřebu potravin. Tuto skutečnost dokládají přímé cenové elasticity, které mají tendenci se v absolutní hodnotě zmenšovat – přibližovat se k nule.

Četnost 1813 226 515 19 17 2590

Charakter Zaměstnanci OSVČ Důchodci Zemědělci Neuvedeno Celkem

% 70 8,7 19,9 0,7 0,7 100

Tabulka č. 30: Převažující ekonomický charakter domácností Pramen: Statistika rodinných údajů, ČSÚ, údaj z roku 2004

Údaje o vývoji spotřeby základních potravin jsou koncentrovaným odrazem řady faktorů, vychází ze souhrnu statistických šetření a úvah v oblasti produkce, nákupu a spotřeby potravin, současných znalostí stavu a odhadů budoucího vývoje na základě zkušeností, průzkumů a předpokládaných směrů vývoje jako podkladů pro koncepci výživové politiky, z nichž některé dlouhodobě, jiné v krátkodobých cyklech ovlivňují spotřební chování obyvatelstva. Do výroby potravin se promítají i mnohé hospodářské otřesy a změny struktury u výrobců. Za této situace je velmi obtížné odhadnout další směr vývoje. Výživová a potravinová politika je součástí agrární politiky každého státu. Pro současnou výživovou situaci jsou charakteristické rozdíly mezi jednotlivými částmi světa i mezi jednotlivými skupinami zemí. Skutečný vývoj struktury spotřeby, resp. poptávky po potravinách je výsledkem střetu stravovacích zvyklostí s poznámím zásad racionální výživy v relaci k měnícím se podmínkám života lidí. Úroveň výživy je však závislá nejen na ekonomické situaci obyvatelstva, zdravotní uvědomělosti a stravovacích zvyklostech, ale i na úrovni zemědělské a potravinářské výroby. Evropa zahrnuje různé kultury, charakterizované nejen různými jazyky, ale také různými stravovacími zvyklostmi. Středomořská kuchyně je charakterizovaná velkým výběrem ovoce a zeleniny, olivovým olejem a vínem, případně skopovým masem. Ve střední Evropě převládá ve výživě podle oblastí vepřové maso a zelenina nebo mléko a moučná jídla.

Výrobek Maso vepřové Maso hovězí Drůbež Máslo

Zaměstnanci 10,7 2,7 14 3,1

Zemědělci 16,1 3,4 14,2 3,9

OSVČ 10,5 3,3 14,7 2,9

Důchodci 13,7 3,8 19,9 5,5

53

Vejce (ks) Mléko konzumní ( l ) Sýry Chléb Pečivo celkem Pšeničná mouka Rýže Brambory Čerstvá zelenina Ovoce mírného pásma Citrusové, jižní ovoce Cukr

175 51,8 7,8 33,2 32 11,7 2,8 36,9 35,5 34,4 15,4 10,1

206 68,1 6,2 45,9 34,2 19,1 2,8 48,3 40,9 38,1 13,6 14,6

166 50 7,7 31,2 28,7 10,2 2,8 35,3 34,3 33,4 15,2 8

272 72,3 8,3 46,7 37,3 23,9 4,1 60,6 56,3 47,7 23,7 17,9

Tabulka č. 31: Vývoj tržní a naturální spotřeby základních druhů potravin v domácnostech podle sociálních skupin ( kg /osobu / rok) Pramen: Statistika rodinných údajů, ČSÚ

Ke kolísání spotřeby potravin dochází jednak dlouhodobě v důsledku změn spotřebitelských zvyklostí, dále kolísání cen na světových trzích, ochranných opatření států (cel, dovozních kvót), farmářských cen a následně cen spotřebitelských, dále v důsledku růstu cen za bydlení, plyn, elektřinu, dopravu, služby. Spotřeba potravin v rodinných účtech (diferencovaná spotřeba podle sociálních skupin) zahrnuje spotřebu tržní a naturální.Dlouhodobý vývoj diferencované spotřeby v domácnostech v podstatě odpovídá globálnímu hodnocení spotřeby potravin na obyvatele a zaznamenal pozitivní změny. Jedná se zejména o výrazné omezení spotřeby energeticky náročných potravin, jako jsou živočišné tuky (máslo, sádlo a slanina), dále cukr, chléb, vejce, vepřové maso. Domácnosti více preferují potraviny odpovídající správné výživě, významně vzrostla např. spotřeba rostlinných jedlých tuků a olejů, drůbeže, čerstvé zeleniny, zvýšila se i spotřeba sýrů, ovoce. Na druhé straně ve spotřebě domácností dochází i k některým negativním tendencím tj. např. snížení spotřeby konzumního mléka. Na druhé straně však došlo k nezanedbatelnému nárůstu spotřeby sýrů. Dalším negativním trendem je pokles spotřeby hovězího masa a naopak zvýšení spotřeby sladkostí - čokolády a čokoládových výrobků. Výrobek Maso vepřové Maso hovězí Drůbež Máslo Vejce (ks) Mléko konzumní Sýry Chléb Pečivo celkem Pšeničná mouka Rýže

2000 40,9 12,3 22,3 4,1 275 59,6 10,5 56 50,6 86,6 4,6

2001 40,9 10,2 22,9 4,2 286 60,7 10,2 55,1 51,5 87,7 4,4

2002 40,9 11,2 23,9 4,5 279 62 10,6 54,5 52 93,7 4,8

2003 41,5 11,5 23,8 4,5 256 58,5 11,3 54,3 51,4 91 5

2004 41,1 10,3 25,3 4,6 247 61,6 12 53,3 52,2 91,2 4,6

2005 41,5 9,9 26,1 4,8 246 55,4 12,5 53,2 52,4 87,9 4

2006 40,7 10,4 25,9 4,4 245 53,6 13,4 49,5 53,6 91,8 5,2

54

Brambory Čerstvá zelenina Ovoce mírného pásma Citrusové, jižní ovoce Cukr

77 82,9

75,3 82,1

76 78,7

73,6 80

73 79,8

72,5 77,8

70 81,4

47,5 27,5 36,1

43,4 26,7 39

46,6 26,9 41,5

47 29,2 43

50,3 33,5 42,6

47,1 33,4 40,5

56,1 32 39

Tabulka č. 32: Spotřeba potravin na 1 obyvatele v ČR v kg Pramen: Statistika údajů, ČSÚ

Zjevně se prokázalo, že na českém trhu dochází ke zlomu – nejnovější výzkumy spotřebního chování prezentované na konferenci dokumentovaly, že nakupující více než dříve začínají při výběru potravinářského zboží upřednostňovat kvalitu. Cena sice zůstává i nadále důležitá, není však již zdaleka jediným, a ani hlavním kritériem při výběru nákupního místa. Zajímavé případové studie z ČR i ze zahraničí poukazující na to, jak se důraz na kvalitní potraviny či rozšíření sortimentu o bio výrobky může obchodníkům vyplatit. Přírodní produkty a biopotraviny se staly součástí středního proudu. Hodnota spotřeby biopotravin v Evropě je více než 15 miliard euro ročně a její růst je výrazně rychlejší než růst spotřeby celého trhu s potravinami. Růst prodejů biopotravin ve většině středo a východoevropských zemí dosáhl vloni desítky procent a očekává se, že poptávka po biopotravinách, bionápojích a ekologickém zboží se bude nadále prudce vyvíjet. Dnešní spotřebitel je zejména v oblasti potravin a nápojů ekologicky a eticky vzdělanější než kdykoli dříve, zvyšuje se potřeba zákazníků vědět, odkud pochází potraviny, které konzumují. Očekávaný růst segmentu kvalitních potravin bude klást zvýšené nároky na obchod i dodavatele v oblasti prezentace zboží, logistiky i marketingu. A tím lze zvýšit kvalitu nabídky potravin v maloobchodní síti v ČR.

3.2

Cenová strategie

Ekonomická teorie praví, že cena je hodnota statku vyjádřená v penězích. Jsou věci, o kterých se říká, že jejich cena je penězi nevyčíslitelná. Znamená to, že ne všechno se dá koupit, ale zároveň že vše má svou cenu. Problém, se kterým se musí ten, kdo přichází na trh se svým zbožím či službami, vyrovnat, je, jak určit tu správnou cenu. Přístupů k tomu, jak své výrobky či služby při uvedení na trh správně ohodnotit, je mnoho. Jednoduchý a univerzálně platný recept na to, jak „uvařit“ ty správné ceny, neexistuje. Úkolem obchodu je pokrýt požadavky spotřebitelů. To tedy znamená, že jim musí porozumět a analyzovat jednotlivé tržní trendy tak, aby byl stále připraven poskytnout takovou nabídku, jež by splňovala očekávání spotřebitele.

55

Současní spotřebitelé jsou čím dál tím informovanější a tedy i náročnější. Jejich očekávání již nenaplní standardní nabídka za nízkou cenu. Vyhledávají nabídky, které by uspokojily jejich očekávání z pohledu kvality výrobku a poskytnuté služby, bezpečnosti (především v potravinářském sektoru), snadného používání a emoční hodnoty výrobku. Do ceny se promítá – nebo by měla – celková strategie podniku a jeho cíle – samozřejmě s tím, že vize podniku promítnuté do ceny jsou v konečném důsledku omezovány stavem nabídky a poptávky na trhu a míry konkurence v daném oboru panující. Nízká cena nemusí být nutně sama o sobě zárukou úspěchu. Svou roli hraje především charakter cílové skupiny zákazníků. Kdo sází na širokou masu spotřebitelů, musí se na ni obracet s produkty běžné spotřeby a jeho hlavní marketingovou zbraní bude cena. Nejvíc peněz – jak zjistila spotřebitelská studie Shopper Typology vydaná společnostmi Incoma Research a GfK Praha – utratí spotřebitelé v diskontních prodejnách, jejichž hlavní konkurenční výhodou je právě nízká cena. Dále platí, že každý člověk je jiný a ne všichni zkoumají jen cenovky. Průzkumy ukazují, že čeští zákazníci už začínají rozlišovat zboží, kde jsou ochotni připlatit za vyšší kvalitu či dobrou značku, a pak to, kde je zajímá hlavně to, aby ho pořídili levně, a je jim celkem jedno, jaký název nese. Do první kategorie patří třeba víno či kvalitní tvrdý alkohol, do druhé třeba kečupy nebo prací prášky, kde necítí rozdíl mezi značkami, a cena se tak stává hlavním určujícím faktorem. Výdaje českých domácností za potraviny v posledních letech výrazně rostou. Například v roce 2007 se průměrné roční výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje přepočtené na osobu v domácnosti i kvůli rostoucím cenám zvýšily o 1270 korun na rekordních 20.868 korun. Průměrná čtyřčlenná rodina tak v roce 2007 za potraviny a nealkoholické nápoje utratila 83.472 korun, což bylo zhruba o 5000 korun více než v roce 2006. Na celkových spotřebních výdajích domácností měly potraviny, stejně jako bydlení, zhruba pětinový podíl. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. V příloze č. 1 uvádím podrobnou tabulku vývoje spotřebitelských cen. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2007 činily průměrné měsíční spotřební výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje na jednu osobu v domácnosti 1604 korun, tak ve čtvrtém čtvrtletí již vzrostly na 1885 korun. V nominálních cenách se výdaje rodin za potraviny v závěru roku 2007, kdy cena potravin šla výrazně nahoru, meziročně zvýšily o 9 %, v reálných cenách klesly o 0,2 %. Ze statistiky rodinných účtů (ČSÚ) za IV. čtvrtletí 2007 vyplývá, že čisté peněžní příjmy domácností (ze zpravodajského souboru) dosáhly 10 987 Kč na osobu a měsíc, z toho 56,1 % tvořily příjmy ze závislé činnosti, 9,7 % příjmy z podnikání, 27,1 % sociální příjmy a ostatní příjmy 7,1 %. Čistá peněžní vydání dosáhla ve IV. čtvrtletí 2007 10 805 Kč na osobu a měsíc, zvýšila se oproti IV. čtvrtletí 2006 o 1 143 Kč – tj. nominálně o 11,8 %, reálně při zohlednění cenového vývoje o 6,7 %. Pro srovnávání s vývojem maloobchodního trhu jsou důležitá především spotřební vydání za rok 2007 která se zvýšila o 6,9 %, což při zohlednění indexu spotřebitelských cen 56

znamená reálný růst o 4 %. Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2008 je uveden v Příloze č. 3.

Rok

2000 73 015 16 928

Spotřební vydání celkem Z toho potraviny a nealkoholické nápoje

2006 97 342 19 598

2007 104 100 20 868

Tabulka č. 33: Průměrné roční spotřební výdaje na osobu v průměrné domácnosti ( v Kč) Pramen: ČSÚ, MAG Consulting, Svaz obchodu a cestovního ruchu

Potraviny zdražily zejména v druhé polovině roku 2007, kdy prudký růst cen potravinářských surovin na světových trzích donutil výrobce přenášet zvýšené náklady do cen jejich zboží. V lednu 2008 pak ceny potravin ovlivnilo zvýšení DPH z 5 na 9 %. Podle údajů Českého statistického úřadu se ceny potravin v únoru 2008 meziročně zvýšily o 11,3 %, zatímco ještě loni v září rostly o 3,2 %. Na pultech obchodů jsou letos ceny potravin v meziročních srovnání až o několik desítek procent vyšší. Zdražil například chléb, jehož cena byla letos v únoru meziročně o 33,3 % vyšší. Běžné pečivo v únoru podražilo o 30,8 %, mouka o 51,3 %, vejce o 30,7 % a mléko o 29,5 %. Cena čerstvého másla se meziročně zvýšila o 18,3 %. Navýšení cen základních potravin je důsledkem vývoje cen na trhu. Již v roce 2007 došlo k navýšení provozních nákladů z důvodů vyšších cen energií či benzinu a zároveň se zvýšily ceny základních zemědělských komodit. Ceny potravin v následujících třech letech podle odhadu odborníků porostou v průměru o 4,2 % ročně, přičemž nejrychleji se do roku 2010 budou v Česku zvyšovat ceny mléčných výrobků, pečiva, masa a uzenin. Někteří experti ale očekávají roční zvýšení cen potravin až o 10 %.

Název /Rok

Jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rýže loupaná I.jak.

kg

18,55

19,04

18,88

18,63

20,18

21,59

23,01

24,82

Pšeničná mouka hrubá Chléb konzumní kmínový Maso hovězí - zadní

kg

7,9

8,67

8,37

9,07

8,68

7,14

7,25

11,21

kg

14,8

14,71

14,46

15,56

15,25

15,06

17

23,2

kg

153,66

143,08 144,38 144,71 153,73 160,42

167,41 169,66

Maso vepřové pečeně Kuře kuchané I. jak. Šunka vepřová

kg

123,76

129,19 100,79

105,82 103,66

kg

61,65

kg

162,58

60,55

46,23

107 113,31 53,6

163,86 154,26 152,59

51,8

104,2 51,6

154,2 155,97

44,3

61,47

153,66 149,71

57

Mléko polotučné

l

12,54

13,48

13,87

13,38

14,35

14,45

Eidamská cihla

kg

112,12

Vejce čerstvá Máslo čerstvé I. jak.

ks kg

2,89 91

2,64 99,96

2,31 3,11 2,47 98,94 111,77 115,48

2,3 108,8

2,37 103,57

3,11 146,5

Olej slunečnicový

l

42,43

41,06

38,81

35,72

34,06

32,84

32,99

42,97

Jablka I. jakost Okurky salátové

kg kg

15,51 36,98

23,61 64,04

17,78 39,01

21,62 53,75

20,57 29,49

20,57 35,66

23,27 41,39

29,14 36,99

Cibule suchá I. jakost Brambory pozdní Cukr krystalový Káva pražená zrnková Sůl jedlá přírodní

kg

9,98

11,22

10,17

14,4

7,05

8,91

13,36

12,51

kg kg 100g

7,02 22,21 11,92

9,12 21,16 9,84

8,01 18,95 7,13

14,19 19,03 6,75

6,61 25,4 6,49

6,8 21,26 6,46

15,6 22,07 7,61

9,73 21,59 8

kg

6,72

6,34

6,27

6,18

5,61

5,5

5,57

5,15

117,79 105,28 108,53 114,06 112,35

14,4

17,84

109,77 152,95

Tabulka č. 34: Vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží 2000-2007 Pramen: Statistika údajů, ČSÚ Poznámka: Podrobný vývoj spotřebitelských cen je uveden v Příloze č. 4

Ať už si firma ale vysní jakékoli cenové cíle, budou její představy nakonec stejně vždy konfrontovány s tvrdou realitou trhu. Otázkou je, jaká je poptávka po daném produktu a jaká je v daném oboru konkurence – to všechno ovlivní, jak bude na nastavenou cenu reagovat zákazník.

3.3

Zákaznická orientace

Poptávka spotřebitelů v České republice i v dalších zemích střední a východní Evropy prochází intenzivními změnami a jejich hodnoty, potřeby i motivace se stále více rozrůzňují. Český trh je v řadě směrů i v globálním kontextu zcela unikátní, neboť proces příklonu k moderním hodnotám jako je například „zábava“, tedy život vysoce orientovaný na prožitky a emoce, zde probíhá extrémně rychle. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami zákazníků jsou přitom z hlediska hodnotových posunů zcela zásadní. Vývoj pozice obchodních formátů potvrzuje změny, které se začaly postupně projevovat již od roku 2004. Tehdy trh dosáhl jisté míry saturace, započala současná vlna firemních fúzí a současně se začalo velice výrazně měnit nákupní chování, jak jej ukazuje např. 58

projekt Shopper Typology společnosti INCOMA Research. Diferencuje se i postoj nakupujícího k různým nákupním příležitostem. Rodinný nákup a doplňování domácích zásob přestává být jedinou objemově zajímavou nákupní příležitostí. S růstem objemu neplánovaných nákupů pro se stále více rozvíjí i formát konvenience. Na tento vývoj reagují obchodníci rozšiřováním spektra svých obchodních formátů. Například Tesco, které klade stále větší důraz na rozvoj menších prodejen, otevřelo v roce 2007 také první prodejny Expres, specialisty na konvenienci. Podobně se diferencuje nákupní chování ve vztahu k různým kategoriím, a to i v rámci rychloobrátkového zboží. Výrazně roste počet zákazníků, které vyhledávají specializované prodejny (drogerie, elektro, řeznictví, pekárny atd.). Čeští zákazníci se řídí při výběru prodejny, kde nakupují většinu potravin, v první řadě její polohou a dále cenami a šíří sortimentu. Tyto důvody jsou pro většinu zákazníků rozhodující již řadu let. Přitom však zákazníci deklarují, že čerstvost a kvalita potravin je pro ně právě tak důležitá jako ceny; 82 % zákazníků dokonce uvádí, že je pro ně čerstvost a kvalita „velmi důležitá“. To v praxi znamená, že na nízké ceny a slevy lze velké množství zákazníků nalákat, ale nekvalitními či málo čerstvými potravinami jich lze mnoho ztratit. Vyplývá to z aktuálních výsledků největšího každoročního šetření vývoje nákupních preferencí českých domácností SHOPPING MONITOR 2007 společností INCOMA Research a GfK Praha. Hypermarkety a diskonty jsou při nákupu potravin nejoblíbenějšími maloobchodními formáty na českém trhu. Jako své hlavní nákupní místo uvádí hypermarket 39 % domácností, což je zatím historicky nejvyšší dosažený výsledek, preference diskontních prodejen mírně vzrostly na 24 % a supermarket uvádí jako své hlavní nákupní místo 15 % dotázaných, stejně jako v roce 2007. Naopak v oblasti čerstvého zboží – zejména masa a masných výrobků – roste význam menších a specializovaných prodejen. Například čerstvé maso nakupuje v menších prodejnách (samoobsluhy, řeznictví) 50% zákazníků a tento podíl trvale roste již od r.2003. Aktuální výsledky projektu KUPNÍ SÍLA V OKRESECH A OBCÍCH ČR 2007, který představily společnosti INCOMA Research a GfK, potvrzují prohlubování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly populace. Kromě srovnání jednotlivých krajů, okresů a obcí ČR je letos poprvé k dispozici také vyhodnocení úrovně kupního potenciálu spotřebitelů za jednotlivé oblasti PSČ. Podle očekávání je s velkým náskokem v čele hlavní město Praha. V přepočtu na obyvatele zde kupní síla dosahuje téměř 133% celorepublikového průměru. Na opačném straně žebříčku jsou desítky obcí, kde jsou průměrné hodnoty indexu kupní síly pod úrovní 70%. V rámci celé ČR lze zjednodušeně hovořit o „bohatém“ západu a velkých městech, na druhé straně „chudším“ východu a venkovských oblastech. Kromě Prahy hladinu 100% překračují kraje Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský, zatímco Moravskoslezský kraj na opačné straně žebříčku dosahuje pouze 90,4%. Mezi pětici nejbohatších okresů se vedle hlavního města a obou přilehlých okresů Prahavýchod a Praha-západ dostaly ještě Plzeň-město a Cheb. Naopak žebříček uzavírá okres Bruntál (index kupní síly 84,9%).

59

Pokud se podíváme na jednotlivá města, nejvyšší úroveň kupní síly dosahují vedle Prahy obce v jejím zázemí, zejména Černošice, Roztoky, Průhonice a Říčany. Mezi oblastmi PSČ opět jednoznačně vedou pražské lokality.

Obrázek č. 9: Kupní síla v okresech a obcích ČR 2007 Pramen: INCOMA Research, http://www.incoma.cz/cz/default.aspx?path=/cz/shop/listofsurveys/shopping_monitor_2008.aspx&

V současné době se naopak jedná o diferenciaci spotřeby při nasyceném trhu, kde nabídka převyšuje poptávku. Expanze nabídky a rozšíření sortimentu zcela nové typy výrobků rozšířily možnost výběru potravinářského zboží v daleko rozsáhlejší obchodní síti (supermarkety a hypermarkety, klasické samoobsluhy, pultový prodej apod.) a v podstatně rozsáhlejším cenovém rozpětí. Tato diferenciace má rovněž cenové limity dané finanční situací domácností. Základní odlišnost ale spočívá v tom, že cena jen omezeně reguluje objem spotřeby, na druhé straně však rozhoduje o výběru mezi nabízeným sortimentem v rámci jednotlivých potravinových skupin i mezi substitučními výrobky. Spotřebitel s omezenými finančními prostředky vyhledává levnější potraviny (se srovnatelnou užitnou hodnotou), aniž by omezoval objem spotřeby pod určitou míru. Naopak spotřebitel, který je dobře finančně situovaný, nevykazuje spotřebu potravin násobně vyšší. Rostoucí diferenciace nasyceného trhu má řadu dopadů na spotřební a nákupní chování obyvatelstva a úzce souvisíš příjmovou a nově se utvářející sociální diferenciací. Postupně dochází ke změně stravovacích zvyklostí ve prospěch správné výživy. Vhodná a dobře cílená reklama (vlastně podstatně vyšší informovanost obyvatel) má na současnou spotřebu 60

rovněž významný vliv. Spotřebitelé si postupně uvědomují, co např. představuje značkové zboží a v čem je jeho užitná hodnota; co je to kvalita výrobků a spotřebitelsky hodnocená užitná hodnota apod. Nákupní možnosti a finanční situace jsou tedy zásadními faktory, které ovlivňují spotřebu. Kromě toho na poptávku a spotřebu působí také další sociální faktory. Patří k nim např. věková struktura obyvatelstva v tom smyslu, že mladší generace, která nezažila válku, nedostatečné zásobování během socialistické éry a která především využívá možnosti jiného uplatnění svých finančních zdrojů (např. cestování apod.), zdaleka tak silně nepreferuje potřebu výživy jako generace starší. Kromě toho je více nakloněna reagovat pozitivně na reklamu, ale větší šanci má i zdravotní osvěta (v tomto smyslu více dbá o své zdraví). Samozřejmě nabídka převyšující poptávku s sebou přináší intenzivní reklamu, ale také zdravotní osvěta může být při dostatečném zásobování více akceptována.

ZÁVĚR Vývoj pozice obchodních formátů potvrzuje změny, které se začaly postupně projevovat již od roku 2004. Tehdy trh dosáhl jisté míry saturace, započala současná vlna firemních fúzí a současně se začalo velice výrazně měnit nákupní chování. Diferencuje se i postoj nakupujícího k různým nákupním příležitostem. Rodinný nákup a doplňování domácích zásob přestává být jedinou objemově zajímavou nákupní příležitostí. S růstem objemu neplánovaných nákupů pro se stále více rozvíjí i formát konvenience. Analýza spotřeby a potažmo trhu potravin je málo účinná a slabá bez analýzy spotřeby v celém profilu její struktury a v souvislosti se strukturou obyvatelstva. Výběrové šetření 61

s marketingovým zaměřením vhodně kombinuje zjišťování “tvrdých” statistických údajů o spotřebě a nákupu potravin s údaji o chování, postojích, stravovacích zvyklostech, kupní síle, stylu hospodaření domácnosti atd. Strukturální změny však postihnou celý obchod a zasáhnou i do oblastí, které s obchodem spolupracují či na něj navazují. Rozhodující strategickou prioritou se v nastávajícím období stane diferenciace (marketingových strategií, cílových skupin zákazníků, i v dalších oblastech) a právě vyrovnání se s touto výzvou se stane jedním z předpokladů úspěchu. Hlavním cílem práce bylo stanovit aktuální situaci na českém obchodním trhu a odpovědět na stanovené otázky v úvodu: 1. Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující dynamiku obchodního trhu v ČR ? Hlavní faktory, které se různě liší, je nutno brát v úvahu zejména při koncipování maloobchodní sítě. Zvlášť silně jsou diferencovány různé vzdělanostní, věkové a příjmové skupiny. Rozdíly se projevují v celé řadě ukazatelů , jako je : • vazba na typ prodejen, • vztah ke značkovému zboží, • cenová citlivost, apod. Tato diferenciace jednotlivých skupin zákazníků má navíc značnou dynamiku a i v průběhu několika málo let se rozdíly zřetelně prohlubují. V současnosti je globální prioritu číslo 1 téma související se zdravím a výživou spotřebitelů. Ještě dramatičtěji narostl význam aktivit v oblasti CSR (Corporate Social Responsibility = společenská zodpovědnost firem). 2. Jsou opravdovou dominantou maloobchodního trhu diskontní řetězce prodejen? Hypermarkety, diskontní prodejny a supermarkety sice nadále posilují svoji pozici na domácím trhu, na druhou stranu ale ztrácejí zákazníky v důležitých kategoriích zboží. Preference diskontních prodejen činí 25 % a supermarkety se drží na 16 %. Stejně tak menší samoobsluhy udržely svou pozici z roku 2007 se 14% úrovní preferencí v roli hlavního nákupního místa českých domácností. Lidé ve velkých prodejnách nakupují především trvanlivé potraviny. Celkově vysoké preference pro velkoplošné formáty jsou pro tyto kategorie typické a pohybují se od 75 % do 83 %. Hypermarkety a diskonty jsou při nákupu potravin nejoblíbenějšími maloobchodními formáty na českém trhu. Jako své hlavní nákupní místo uvádí hypermarket 39 % domácností, což je zatím historicky nejvyšší dosažený výsledek, preference diskontních prodejen mírně vzrostly na 24 % a supermarket uvádí jako své hlavní nákupní místo 15 % dotázaných, stejně jako v roce 2007. 3. Je hlavním indikátorem spotřeby potravinových komodit maloobchodní cena ?

62

Ať už si firma ale vysní jakékoli cenové cíle, budou její představy nakonec stejně vždy konfrontovány s tvrdou realitou trhu. Otázkou je, jaká je poptávka po daném produktu a jaká je v daném oboru konkurence – to všechno ovlivní, jak bude na nastavenou cenu reagovat zákazník. Tato diferenciace má rovněž cenové limity dané finanční situací domácností. Základní odlišnost ale spočívá v tom, že cena jen omezeně reguluje objem spotřeby, na druhé straně však rozhoduje o výběru mezi nabízeným sortimentem v rámci jednotlivých potravinových skupin i mezi substitučními výrobky. Spotřebitel s omezenými finančními prostředky vyhledává levnější potraviny (se srovnatelnou užitnou hodnotou), aniž by omezoval objem spotřeby pod určitou míru. Naopak spotřebitel, který je dobře finančně situovaný, nevykazuje spotřebu potravin násobně vyšší. I když podle posledních průzkumů čeští zákazníci už začínají rozlišovat zboží, kde jsou ochotni připlatit za vyšší kvalitu či dobrou značku. Tam kde zákazník necítí rozdíl mezi značkami, se tak cena stává hlavním určujícím faktorem. 4. Jaké jsou tendence využití dosud potravinářských komodit k nepotravinářským účelům? V souvislosti s možnostmi nepotravinářského využití obilovin jako alternativního paliva nahrazujícího benzín se jako nejvýhodnější jeví výroba a využití bioetanolu (kvasného bezvodého denaturovaného lihu) nebo ETBE (etyl-terc-butyléteru), u kterého je právě bioetanol jednou z výrobních komponent. Bioetanol je nejrozšířenějším biopalivem mimo území EU a to především díky největším producentům – Brazílii a USA. V současné době je Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s ostatními zainteresovanými rezorty připravován víceletý program uplatnění těchto biopaliv. Od roku 2009 je počítáno se zahájením uplatňování vysokoprocentních směsí biopaliv a čistých biopaliv, mezi které patří též čistý bioetanol a palivo E85 (směs 85% etanolu a 15% benzínu).

5. Existují v současné době výrazné indikátory budoucí krize potravinářských komodit v ČR ? V České republice se pěstují všechny plodiny charakteristické pro zeměpisnou a klimatickou polohu země. Jsou to všechny hlavní druhy obilovin ( pšenice, ječmen, žito, oves a kukuřice), cukrová řepa na výrobu cukru, brambory, olejniny ( řepka), len, chmel, ovoce, zelenina a vinná réva. V živočišné výrobě se v České republice chová hlavně skot ( pro mléko a maso), prasata a drůbež. Je zde velmi rozsáhlá síť chovných rybníků, ve kterých se chovají sladkovodní ryby.

63

Zemědělská půda představuje nejrozšířenější typ prostředí ČR (54,3 % plochy státu). Ministerstvo zemědělství se začalo zabývat problémem ubývající zemědělské půdy. Stále více kvalitních polí totiž ustupuje supermarketům, průmyslovým zónám, skladům, rychlostním komunikacím a dálnicím. Dalším aspektem je i skutečnost, že se zemědělství stává kromě producenta surovin k výrobě potravin také producentem surovin k výrobě biopaliv. To začíná být alarmující. Někdejší nadprodukce surovin je ta tam, světové zásoby se tenčí, poptávka po potravinářském využití stoupá. Zahájení výroby biopaliv vedlo k výraznému zdražení potravin, které mohou být pro světovou výživu obyvatelstva velmi nepříznivé, pro některé sociální skupiny možná fatální. Politických deformací v zemědělství je kromě biopaliv celá řada. Například regulace zemědělské výroby prostřednictvím kvót, které neumožňují vyrobit v případě rostoucí poptávky více mléka nebo cukru, neboť jinak hrozí sankce EU. Tím se samozřejmě prohlubuje napětí mezi poptávkou a nabídkou, přičemž výsledkem je další impuls k růstu cen. Deficit nabídky zemědělských a potravinářských komodit při vzestupu poptávky, vyvolaný souběžným a zesilujícím vlivem uvedených trendů, bude podle mého názoru pokračovat a gradovat. Jakkoliv je možné, že se dočasně a krátkodobě podaří souběh těchto vlivů omezit (např. sporným rozvojem produkce geneticky modifikovaných plodin), v delší perspektivě budou uvedené faktory působit na růst nerovnováhy na světovém trhu a další cenový vzestup což se týká i České republiky.

RESUMÉ Tato bakalářská práce se nazývá „Vývoj obchodního trhu v České republice.“ Toto téma je mi velmi blízké, protože v této oblasti pracuji. Základní záměr této práce spočíval ve zhodnocení aktuálního situace na českém obchodním trhu v potravinářské oblasti. Prvním krokem bylo přesné vymezení okruhu, kterým se budu zabývat. 64

Teoretická část je obsažena v první kapitole, která charakterizuje obchodní trh České republiky. Popisuji makroekonomické prostředí v ČR a definuji rozdělení obchodního trhu na velkoobchod a maloobchod. Praktická část je věnována vybraným potravinářským komoditám. Sleduji vývojové tendence vybraných potravinářských komodit ve stanoveném období a zajímá mne aktuální situace obchodování v České republice se zaměřením na sortimentní skladbu, cenovou strategii i zákaznickou orientaci. Závěr bakalářské práce je shrnutím stávající situace českého obchodního trhu. Věřím, že tuto práci je možno použít jako vzor pro zpracování strategických záměrů obchodní společnosti.

RESUMÉ Diese Bakkalaureats-Arbeit nennt sich „Handelsmarktentwicklung in der Tschechischen Republik.“ Ich bin in diesem Bereich tätig und dieses Thema ist mir nah. Das Grundziel der Arbeit ist die Bewertung der aktuellen Handelsmarktsituation auf dem tschechischen Markt im Lebensmittelnbereich. Der erste Schritt war die genaue Themaspezifikation, mit der ich mich beschäftigt habe. Der theoretische Teil ist in dem ersten Kapitel beinhaltet, der den Handelsmartkt in der Tschechischen Republik charakterisiert. Ich beschreibe das makroökonomische Umfeld in der CR und definiere die Handelsmartktverteilung im Groß- und Einzelhandel. Der praktische Teil orientiert sich an ausgewählten Lebensmittelkommoditäten. Ich verfolge die Entwicklungstendenzen ausgewählter Lebensmittelkommoditäten in einem festen Zeitrahmen und interessiere mich für die aktuelle Geschäftsabwicklung in der Tschechischen Republik mit dem Fokus auf die Sortimentsstruktur, die Preisstrategie und der Kundenorientierung. Das Ende der Bakkalaureats-Arbeit fasst die bestehende Situation des tschechischen Handelsmarkets zusammen und damit ist das Ziel erfüllt. Ich hoffe, daß diese Arbeit als Muster für die Bearbeitung der strategischen Absichte der Handelsgesellschaft benutzt werden kann.

POUŽITÁ LITERATURA [1] LEŠINGROVÁ, R. Člověk a výkonnost – Vývoj obchodu. Praha: Neuveden, 2006. 165 s. ISBN 80- 9038- 082-4. [2] JANATKA; LUKEŠ; NEUBAUER a kol. Obchod v rámci EU a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: ASPI Publishing, 2003. 215 s. ISBN 80-7357-006-8.

65

[3] LADÝŘOVÁ, R. Průzkum a analýza výživové situace v České republice a ve vybraných zemích světa. Praha 1998. Disertační práce. [4] ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S; TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník – komentář. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-487-2. [5] JEHLIČKA, O.; ŠVESTKA, J.; ŠKÁROVÁ, M.; SPÁČIL, J. Občanský zákoník – komentář. Praha. C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-486-4. [6] MATES, J. Drůbeží maso – maso budoucnosti. Moderní obchod, 11/2007, s. 40-45. [7] DULÍKOVÁ, J. O mléčné výrobky stojí Češí pořád víc. Zboží & Prodej, roč. 16, březen 2008, s. 36-40. [8] NEUMAN, P. Ceny potravin na českém trhu rostou. . Zboží & Prodej, roč. 15, listopad 2007, s. 8-11. [9] INCOMA Research, www.incoma.cz [10] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace [11] http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=28&vo=tabulka [12] http://www.agris.cz/potravinarstvi/index.php?iSub=585 [13] http://www.mobchod.cz/index.php?itemid=3347 [14] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny [15] http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=535&typ=2&ch=73&ids=536&val=53 [12] http://www.agris.cz/potravinarstvi/index.php?iSub=585 [16] http://www.finance.cz/zpravy/finance/150148-retail-summit-2008-zakaznici-prebirajikontrolu-a-obchod-to-zacina-respektovat/ [17] http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b-salima.nsf/WWWAllPDocsID/VVEA75EAX6/$File/zpracovatele_masa.pdf [18] http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/K-ekonomicke-produkcimleka__s45x30507.html

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSN

České státní normy 66

ČSÚ

Český statistický úřad

ES

Evropské Společenství

EU

Evropská Unie

HDD

Hrubý domácí důchod

HDP

Hrubý domácí produkt

Kč

Korun českých

mld.

Miliarda

MF

Ministerstvo financí

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Mze

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

PSČ

Poštovní směrovací číslo

Sb.

Sbírka zákonů

SOT

Společná organizace trhu

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Ukazatel

HDP HDP na 1 obyvatele

mld. Kč, b. c. Kč/obyv., b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 189,20 213 110

2 352,20 230 064

2 464,40 241 593

2 577,10 252 617

2 814,80 275 770

2 987,70 291 938

3 231,60 314 765

3 557,70 344 644

67

HDP na 1 obyvatele v PPS HDP Výdaje na konečnou spotřebu spotřeba domácností Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu fixního Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Domácí realizovaná poptávka Deflátor HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor Míra hrubých úspor domácností Souhrnná produktivita práce Jednotkové pracovní náklady Energetická náročnost Emise CO2 Průmysl

tržby

Stavebnictví

tržby

Služby tržby Zemědělství tržby Počet zaměstnaných s jediným nebo hl.zam. Míra registrované nezaměstnanosti Míra reg.nezam. podle stávající metodiky Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Průměrné hrubé nominální mzdy Průměrné reálné mzdy Průměrnýstarob.důchod/průměr ná mzda Míra inflace Míra inflace Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců Ceny vývozu zboží Ceny dovozu zboží Směnné relace

PPS/obyv. , b. c. %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně

13 036

13 891

14 419

15 215

16 257

17 155

18 504

3,6

2,5

1,9

3,6

4,5

6,4

6,4

6,5

1,1

2,6

3,5

6,3

0,9

2,3

3,8

4,2

1,3

2,3

2,2

6

2,9

2,3

5,4

5,7

10,6

6,6

4,6

-1,4

9,1

-0,4

11

9,2

5,1

6,6

5,1

0,4

3,9

2,3

5,5

6,1

16,5

11,2

2,1

7,2

20,7

11,8

14,4

14,5

16,3

12,8

5

8

17,9

5

13,8

13,7

2,2 1,5 2 152,60

3,6 4,9 2 287,40

4 2,8 2 365,10

4,8 0,9 2 467,80

1,6 4,5 2 658,50

2,3 -0,2 2 822,40

4,2 1,7 3 031,90

4,7 3,4 3 320,20

542,4 25,2 8,4 3,8 1,8 -1,4 4,8

570,4 24,9 7,4 2 4,8 -0,3 1,3

553,3 23,4 8,3 1,3 3,6 -1,3 -3,1

532,2 21,6 7,4 5 3 2,9 2,6

620 23,3 5,4 4,1 1,4 -2,5 0,8

701,4 24,9 6,4 5,4 -1,6 -6,1 -0,6

769,5 25,4 6,6 4,4 1,1 -4,8 4

893,6 26,9 5,1 4,6 1,2

7,7

6

2,7

5,8

9,9

8,1

11,6

10

0,6

6,8

-3,5

11,2

4,5

3,7

13,8

4,1

5,7

4,4

0,9

4,7

3,2

3

5

7

-3

-1,6

2,5

-5,5

0

8

-3,7

-6,6

%, r/r

-0,7

-0,1

0,8

-0,7

-0,6

1,2

1,3

1,9

%, průměr

9,02

8,54

9,15

9,9

10,24

%, průměr %, průměr

.

.

.

%, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r mld. Kč, b. c. mld. Kč, b. c. % % %, r/r %, r/r %, r/r %, r/r %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně

.

.

.

8,8

8,1

7,3

7,8

9,19 8,3

8,97 7,9

8,13 7,1

6,62 5,3

%, průměr

4,1

4,2

3,7

3,8

4,2

4,2

3,9

2,8

%, r/r %, r/r

6,4 2,4

8,7 3,8

7,3 5,4

6,6 6,5

6,6 3,7

5,3 3,3

6,4 3,8

7,3 4,4

44,2

43,4

43,5

42,2

40,6

41,1

40,8

40,6

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

4

4,1

0,6

1

2,8

2,2

1,7

5,4

4,9

2,9

-0,5

-0,3

5,7

3

1,6

4,1

4,1

4

2,7

2,2

3,7

3

2,9

4,1

3,4

3,9

3,2

1,6

2,3

-0,3

3,3

1,6

9,2

8,4

-9,5

-2,9

8,1

-9,4

1,1

16,5

6,3

0,4

-6,7

0,9

3,7

-1,5

-1,2

1,3

12 -5,1

-1,5 1,9

-8,5 2

-0,3 1,2

1,6 2,1

-0,5 -1

0,3 -1,5

-1 2,3

% %, r/r, průměr %, r/r, prosinec %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %

.

68

CZK/EUR CZK/USD Nominální efektivní kurz Reálný efektivní kurz M2 * Běžný účet (BÚ) platební bilance Finanční účet (FÚ) platební bilance Změna devizových rezerv BÚ/HDP FÚ/HDP Stav devizových rezerv* (DR) ČNB Stav DR* ČNB/HDP Krytí dovozu zboží a služeb DR ČNB

průměr průměr %, r/r %, r/r %, r/r

35,61 38,59 1,2 12,4 5,6

34,083 38,038 4,3 -13,6 13

30,812 32,736 11,4 9,5 3,5

31,844 28,227 -0,5 2,2 6,9

31,904 25,701 -0,4 3,1 4,4

29,784 23,947 6,2 4,7 8

28,343 22,609 5 2,3 9,9

27,762 20,308 1,9 3,4 13,2

mld. Kč

-104,9

-124,5

-136,4

-160,6

-147,5

-48,5

-100,8

-89

mld. Kč mld. Kč % %

148 -31,6 -4,8 6,8

172,8 -67,2 -5,3 7,3

347,8 -216,9 -5,5 14,1

157,1 -12,9 -6,2 6,1

177,3 -6,8 -5,2 6,3

154,8 -92,9 -1,6 5,2

104,9 -2,1 -3,1 3,2

104,5 -15,7 -2,5 2,9

mld. Kč %

496,8 22,7

524,5 22,3

714,6 29

691,5 26,8

636,2 22,6

726,7 24,3

656,6 20,3

631 17,7

4,1

3,9

5,6

5

3,9

4,2

3,4

2,9

Vládní deficit (přebytek) Vládní deficit (přebytek)/HDP Saldo státního rozpočtu (SR) Saldo SR/HDP

mld. Kč % mld. Kč %

-81,5 -3,7 -46,1 -2,1

-135 -5,7 -67,7 -2,9

-166,8 -6,8 -45,7 -1,9

-170,6 -6,6 -109,1 -4,2

-83,3 -3 -93,7 -3,3

-106,7 -3,6 -56,3 -1,9

-85,9 -2,7 -97,6 -3

Vládní dluh Dluh sektoru vlády v procentech HDP Státní dluh Státní dluh/HDP

mld. Kč

405,4

591,5

702,3

775

855,1

888,6

951,5

-56,1 -1,6 -66,4 -1,9 1 019,40

% mld. Kč %

18,5 289,3 13,2

25,1 345 14,7

28,5 395,9 16,1

30,1 493,2 19,1

30,4 592,9 21,1

29,7 691,2 23,1

29,4 802,5 24,8

28,7 892,3 25,1

měsíc

Poznámky: r/r meziroční změna; . údaj není k dispozici; * stav ke konci období.

Příloha č. 2 Hrubý domácí produkt (HDP) - klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému 69

národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Aby byl vyloučen vliv změn cen je vyjádřen ve stálých cenách (průměrné ceny roku 1995). Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího.

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Tyto tzv. klouzavé průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 2005 =100. Vyjadřují tendenci vývoje cenové hladiny oproštěnou od sezónních vlivů. Index spotřebitelských cen (životních nákladů) měří vývoj celkové cenové hladiny. Sleduje se na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je v současné době cca 730. Jejich soubor je postupně agregován až do 12-ti hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů.Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 2005.

Průmyslová výroba zahrnuje veškerou produkci průmyslových výrobků dle SKP (standardní klasifikace produkce) oddíly 10 až 41, měřenou ve fyzických i peněžních jednotkách (oceněnou v základních běžných cenách) a počítanou metodou "hrubého obratu". Zahrnuje tudíž i produkci výrobků spotřebovanou uvnitř podniku. Průmyslová výroba dále zahrnuje i produkci průmyslových služeb (práce ve mzdě, opravy, úpravy, montáže, instalace strojů a zařízení a ostatní práce průmyslové povahy), vymezených platnou nomenklaturou. Růst (pokles) průmyslové výroby charakterizuje IPP (index průmyslové produkce) , vycházející z výpočtu měsíčního bazického IPP od kterého jsou odvozeny měsíční a kumulativní meziroční IPP.

Stavební výroba zahrnuje stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností . Patří sem podniky s 20 a víc e zaměstnanci, za které se údaje zjišťují výkazy a podniky do 19 zaměstnanců včetně, za které se provádí odhad stavebních prací. Hodnota stavebních prací je přepočtena do stálých cen (rok 1994=100%). Růst (pokles) stavební výroby udává o kolik % stoupl (klesl) v daném měsíci objem stavební výroby ve stálých cenách v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. 70

Tržby v maloobchodě, vč. prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot zahrnují celkové tržby za zboží, vlastní výrobky a služby vč. DPH, zjišťované na konstantním poli podniků. Jedná se o: • • •

tržby za prodej, údržbu a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot tržby maloobchodu (kromě motorových vozidel), za opravy spotřebního zboží Hodnota tržeb je přepočtena do stálých cen (průměr roku 2000 = 100%).

Růst (pokles) tržeb v maloobchodě: udává o kolik % v reálném vyjádření stoupl (klesl) v daném měsíci objem tržeb proti stejnému období předchozího roku.

Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů (jde o hrubou mzdu v Kč na fyzickou osobu). Tato průměrná hrubá nominální mzda je uvedena za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry. Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Ceny zemědělských výrobců jsou měsíčně zjišťovány u cca 500 vybraných výrobců v zemědělství (u soukromých, družstevních, příp. státních firem). Ceny jsou očištěny od daně z přidané hodnoty. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny (bez vlastní spotřeby), určené pro tuzemský trh. Od 1.1.2005 jsou ceny zemědělských výrobců zjišťovány u 95 základních zemědělských výrobků (cenových reprezentantů), z toho je 62 rostlinných, včetně ovoce a zeleniny, a 33 živočišných. Mimo indexové zpracování se sleduje dalších 29 reprezentantů. Průměrné ceny sledovaných výrobků se vypočítávají prostým aritmetickým průměrem z cen jednotlivých výrobců. Měsíční ceny jednotlivých výrobků se porovnají s jejich průměrnou cenou v roce 2005. Měsíční ceny jednotlivých výrobků (reprezentantů) se spočítají podílem jejich průměrné ceny za příslušný měsíc a průměrné celoroční ceny roku 2005. Měsíční indexy agregací až do úrovně "zemědělské výrobky úhrnem" se počítají jako aritmetické průměry indexů příslušných výrobků. Pouze u vnitřní části agregace ovoce a zelenina se využívá váženého průměru (tzv. oblast sezónních cen). Váhové podíly se stanovují pro výrobky i pro jejich agregáty a jsou rozděleny na sezónní (ovoce a zelenina)a nesezónní většinovou část. Tyto váhové podíly mají stejnou hodnotu v každém měsíci roku. Pouze u agregace ovoce a zelenina (sezónní vliv) se využívá vah, které se v jednotlivých měsících odlišují. Odlišnost 71

nového váhového schématu spočívá v tom, že proti minulému váhovému schématu jsou jednotlivé váhy pro každý měsíc stejné, až na již zmíněné agregace ovoce a zelenina, které jsou zahrnuty do váženého schématu (sezónního). Nominálnímu součtu 1000 je pak roven součet stálých vah v nejvyšší agregaci "zemědělská výroba celkem". Pro výpočet individuálních, skupinových indexů a úhrnného indexu cen je stanoveno stálé váhové schéma, které vychází ze struktury tržeb zemědělských výrobků v měsících roku 2005. Základním cenovým obdobím je průměr roku 2005 = 100. Růst (pokles) cen zemědělských výrobců udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném období předchozího roku.

Ceny průmyslových výrobců jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1200) za vybrané reprezentanty (cca 4700). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy. Z vykázaných cen se na stálých vahách počítá index cen průmyslových výrobců. Ten měří průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na domácím, českém trhu. Za průmyslové výrobky se považují výrobky vyrobené v odvětvích kategorií C až E podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. V průběhu roku 2006 proběhla revize cenových indexů a od ledna roku 2007 jsou publikovány revidované indexy cen průmyslových výrobců počítané na struktuře tuzemských tržeb roku 2005 za výrobky spadající podle Standardní klasifikace produkce do oddílů 10 až 41. Současně došlo ke změně indexního referenční období na průměr roku 2005 (dříve průměr roku 2000). Původní indexy nadále zůstávají v platnosti. Růst (pokles) cen průmyslových výrobců udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném období předchozího roku.

Ceny stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby se zjišťují statistickým výkaznictvím typu "pendl" od roku 1995. To znamená, že se formuláře výkazu po dobu 2 let nemění. Po tuto dobu pendlují mezi zpravodajskými jednotkami (respondenty) a státní statistikou. Výkaz obsahuje 141 vybraných cenových stavebních prací (reprezentantů). Zpravodajská síť byla stanovena záměrným výběrem cca 750 respondentů různých kategorií. Ceny jsou zjišťovány čtvrtletně. Jedná se o ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem za jednotku stavební práce, včetně materiálu, pro tuzemskou výstavbu. Do ceny se nezahrnují náklady spojené se zařízením staveniště a nezapočítává se daň z přidané hodnoty. Měsícem zjišťování je 2. měsíc sledovaného čtvrtletí. Pro klasifikaci cen stavebních prací je používán oddíl 45 Standardní klasifikace produkce (SKP). Pro stavební díla je původní klasifikace oddíl 46 SKP (platná od 1.1. 1994) od 1.ledna 2004 nahrazena klasifikací CZ-CC, která obsahově vychází z mezinárodního 72

standardu Klasifikace stavebních děl (Classification of Types of Construction-CC), který vydal Eurostat v říjnu 1997. Zkratka CZ v názvu klasifikace vyjadřuje národní verzi mezinárodního standardu. V průběhu roku 2006 proběhla komplexní revize cenových indexů a od 1. čtvrtletí 2007 jsou publikovány revidované indexy počítané na základě nových revidovaných indexních schémat a váhových systémů, které vycházejí ze struktury stavební výroby roku 2005. Současně došlo i ke změně základního období, kterým je od roku 2007 průměr roku 2005 (dříve 4. čtvrtletí 1999). Původní indexy nadále zůstávají v platnosti. Čtvrtletní šetření a výpočet indexu cen stavebních prací a cen stavebních děl je doplňován měsíčními odhady vývoje cen stavebních prací. Odhady měsíčního vývoje cen se vždy po uplynutí čtvrtletí (45. den) zpětně zpřesňují podle výsledků přímého čtvrtletního šetření cen. Pro odhady vývoje cen stavebních prací byl zvolen cenový základ průměr roku 2005. Růst (pokles) cen stavebních prací udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen (určená odhadem) v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku, která byla již zpřesněna čtvrtletním šetřením.

Ceny tržních služeb zahrnují následující ceny v podnikatelské sféře (t.j. mezi podnikatelskými subjekty): ceny vnitrostátní nákladní dopravy a skladování, služeb pošt a telekomunikací, peněžnictví, pojišťovnictví, ostatních podnikatelských služeb a stočného. Cenová šetření uvedených tržních služeb, která jsou agregována v úhrnný cenový index, zahrnují vybrané služby obsažené ve Standardní klasifikaci produkce (SKP) a Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) v oddílech: 60, 61, 62, 64, 65, 66, 70, 71, 72, 74 a 90. Stálou váhou úhrnného indexu je souhrn vah za jednotlivé okruhy služeb za rok 2005. Růst (pokles) cen tržních služeb udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku.

Vývoz: Vývoz vyjadřuje hodnotu odeslaného zboží do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Růst (pokles) vývozu udává o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota vývozu v běžných cenách.

Dovoz: Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. 73

Růst (pokles) dovozu udává o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota dovozu v běžných cenách.

Jedná se o tzv. míru evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %) kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené.

Příloha č.3 Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2008 domácnosti celkem - stálé váhy roku 2005 NÁZEV ÚHRN

JEDNOTKA VÁHA

1000

74

POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Potraviny Pekárenské výrobky; obiloviny CHLÉB CHLÉB KONZUMNÍ KMÍNOVÝ

1 kg

PEČIVO PŠENIČNO ŽITNÉ

1 kg

PEČIVO BĚŽNÉ PEČIVO PŠENIČNÉ BÍLÉ

1 kg

BAGETA SVĚTLÁ FRANCOUZSKÁ

1 kg

PEČIVO JEMNÉ MÁSLOVÝ KOLÁČ Z KYNUTÉHO TĚSTA

1 kg

KOBLIHA CUKRÁŘSKÁ

10 ks

PEČIVO Z LISTOVÉHO TĚSTA

1 kg

PIŠKOTOVÁ ROLÁDA

1 kg

PIZZA S NÁPLNÍ BALENÁ MRAZENÁ

1 kg

PEČIVO TRVANLIVÉ SUŠENKY NEPLNĚNÉ SUŠENKY SLEPOVANÉ NEMÁČENÉ

1 kg 1 kg

SLADKÉ OPLATKY PLNĚNÉ NEMÁČENÉ

1 kg

DROBNÝ SLANÝ KRAKER PIŠKOTY DĚTSKÉ SVĚTLÉ PŠENIČNÁ MOUKA

1 kg 100 g

PŠENIČNÁ MOUKA HLADKÁ

1 kg

PŠENIČNÁ MOUKA HRUBÁ

1 kg

TĚSTOVINY ŠPAGETY NEVAJEČNÉ

1 kg

TĚSTOVINY VAJEČNÉ

1 kg

OSTATNÍ VÝROBKY Z OBILOVIN KUKUŘIČNÉ LUPÍNKY (CORNFLAKES) HOUSKOVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU

1 kg 1 kg

LISTOVÉ TĚSTO MRAŽENÉ

1 kg

PUDINGOVÝ PRÁŠEK

10 ks

162,634 7 145,467 2 24,8784 5 5,44949 2 4,76098 9 0,68850 3 5,66874 2 4,94330 3 0,72543 9 3,38009 1 0,69743 2 1,03191 5 0,40789 7 0,69743 2 0,54541 5 5,27656 6 1,13326 1,13326 1,30679 8 0,56998 8 1,13326 0,80389 0,41636 8 0,38752 2 0,97986 9 0,41957 3 0,56029 6 2,69273 2 1,35609 6 0,78794 0,40469 2 0,14400 4

75

RÝŽE RÝŽE LOUPANÁ DLOUHOZRNNÁ

1 kg

Maso MASO VEPŘOVÉ VEPŘOVÁ PEČENĚ S KOSTÍ

1 kg

VEPŘOVÁ KÝTA BEZ KOSTI

1 kg

VEPŘOVÁ KRKOVICE

1 kg

VEPŘOVÁ PLEC

1 kg

VEPŘOVÝ BŮČEK

1 kg

MASO HOVĚZÍ HOVĚZÍ MASO ZADNÍ BEZ KOSTI

1 kg

HOVĚZÍ MASO PŘEDNÍ BEZ KOSTI

1 kg

HOVĚZÍ MASO PŘEDNÍ S KOSTÍ

1 kg

HOVĚZÍ SVÍČKOVÁ PRAVÁ

1 kg

OSTATNÍ MASA A VNITŘNOSTI MASO MLETÉ

1 kg

VEPŘOVÁ JÁTRA

1 kg

KRÁLÍK DOMÁCÍ

1 kg

UZENÁŘSKÉ ZBOŽÍ ŠPEKÁČKY

1 kg

JEMNÉ PÁRKY

1 kg

GOTHAJSKÝ SALÁM

1 kg

TOČENÝ SALÁM

1 kg

ŠUNKOVÝ SALÁM

1 kg

DRŮBEŽÍ SALÁM

1 kg

PAPRIKOVÁ KLOBÁSA POLIČAN

1 kg 1 kg

UHERSKÝ SALÁM PRAVÝ

1 kg

ŠUNKA VEPŘOVÁ

1 kg

DEBRECÍNSKÁ PEČENĚ

1 kg

ŠUNKA KRŮTÍ

1 kg

0,62707 1 0,62707 1 39,6438 7 7,80949 6 1,86610 1 1,78475 1 1,50696 9 1,61388 4 1,03779 1 2,81078 9 0,90035 0,81716 8 0,57914 5 0,51412 6 1,97614 6 0,84158 9 0,59288 2 0,54167 5 16,9109 1 1,01283 7 1,01283 7 1,01283 7 1,01283 7 1,01283 7 1,05267 3 1,33709 4 1,37693 1,33709 4 0,97742 7 0,97742 7 0,97742 7

76

ANGLICKÁ SLANINA

1 kg

JÁTROVÁ PAŠTIKA

1 kg

TLAČENKA SVĚTLÁ VEPŘOVÁ

1 kg

TLAČENKA SVĚTLÁ DRŮBEŽÍ

1 kg

UZENÁ VEPŘOVÁ KRKOVICE

1 kg

UZENÁ KUŘECÍ STEHNA

1 kg

MASOVÉ KONZERVY A OSTATNÍ MASNÉ VÝROBKY LUNCHEON MEAT

1 kg

HOVĚZÍ MASO VE VLASTNÍ ŠŤÁVĚ

1 kg

GRILOVANÉ KUŘE DRŮBEŽ

1 kg

KUŘATA KUCHANÁ CELÁ

1 kg

KUŘECÍ ŘÍZKY KUCHYŇSKY UPRAVENÉ

1 kg

KUŘECÍ STEHNA

1 kg

KRŮTY KUCHANÉ

1 kg

KACHNY KUCHANÉ

1 kg

KUŘECÍ KŘIDÉLKA Ryby

1 kg

RYBY ČERSTVÉ,CHLAZENÉ,MRAZENÉ A VÝROBKY Z NICH KAPR CHLAZENÝ, MRAŽENÝ

1 kg

FILÉ MRAŽENÉ

1 kg

OSTATNÍ RYBY A RYBÍ VÝROBKY UZENÁ MAKRELA SARDINKY

1 kg 125 g

Mléko, sýry a vejce VEJCE A VAJEČNÉ VÝROBKY VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ

10 ks

MLÉKO ČERSTVÉ, TRVANLIVÉ

1l

MLÉKO POLOTUČNÉ PASTEROVANÉ

1l

MLÉKO POLOTUČNÉ TRVANLIVÉ

1l

MLÉKO ODSTŘEDĚNÉ TRVANLIVÉ

1l

MLÉKO PLNOTUČNÉ TRVANLIVÉ

1l

1,03038 9 0,64454 6 0,44628 3 0,44628 3 0,62157 6 0,62157 6 2,01926 3 0,66751 7 0,62546 8 0,72627 8 8,11727 1,98087 7 1,76048 3 1,71591 6 0,61997 3 0,43361 5 1,60640 6 2,25576 1,09991 1 0,44460 4 0,65530 7 1,15584 9 0,71528 9 0,44056 29,2872 5 2,17937 2,17937 4,93696 8 1,22987 3 1,24734 9 1,22987 3 1,22987 3

77

MLÉKO KONZERVOVANÉ A SUŠENÉ KONDENZOVANÉ MLÉKO NESLAZENÉ

500 g

SUŠENÉ PLNOTUČNÉ MLÉKO (SUNAR)

400 g

SÝRY ŽERVÉ

1 kg

EIDAMSKÁ CIHLA

1 kg

HERMELÍN

1 kg

TAVENÝ SÝR NEOCHUCENÝ

1 kg

OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY

1 kg

LUČINA

1 kg

NIVA JOGURTY JOGURT BÍLÝ NETUČNÝ SMETANOVÝ JOGURT OVOCNÝ

1 kg 150 g 150 g

OSTATNÍ MLÉČNÉ VÝROBKY ZAKYSANÉ MLÉČNÉ VÝROBKY TEKUTÉ

1l

SMETANA SLADKÁ TRVANLIVÁ

1l

TVAROH MĚKKÝ KONZUMNÍ POLÁRKOVÝ DORT

1 kg 1l

Oleje a tuky MÁSLO MÁSLO ČERSTVÉ

1 kg 1 kg

MÁSLO POMAZÁNKOVÉ

1 kg

VEPŘOVÉ SÁDLO A SLANINA VEPŘOVÉ SÁDLO ŠKVAŘENÉ

1 kg

JEDLÉ OLEJE OLEJ OLIVOVÝ

1l

OLEJ ROSTLINNÝ

1l

OLEJ SLUNEČNICOVÝ

1l

ROSTLINNÉ A OSTATNÍ TUKY ROSTLINNÉ MÁSLO

1 kg

ROSTLINNÝ TUK NA PEČENÍ

1 kg

0,59066 9 0,24222 0,34844 9 10,5290 2 0,89325 3 4,12399 8 1,02878 6 2,39449 8 0,58639 5 0,44040 7 1,06167 8 4,80281 1,48583 3,31698 6,24842 2 0,54190 4 1,71706 1 2,92655 8 1,06289 9 6,67578 1 2,76950 5 1,85931 0,91019 5 0,37180 1 0,37180 1 1,58297 8 0,38088 2 0,50863 2 0,69346 4 1,95149 7 1,32923 4 0,45383 8

78

ZTUŽENÝ POKRMOVÝ TUK

1 kg

Ovoce CITRUSY POMERANČE

1 kg

CITRONY

1 kg

BANÁNY

1 kg

BANÁNY ŽLUTÉ

1 kg

JABLKA A OSTATNÍ JÁDROVINY JABLKA KONZUMNÍ PECKOVINY A BOBULOVINY

1 kg

BROSKVE/NEKTARINKY

1 kg

HROZNY STOLNÍ

1 kg

JAHODY ZAHRADNÍ

1 kg

OSTATNÍ OVOCE VODNÍ MELOUN ČERVENÝ

1 kg

KIWI

1 kg

OVOCNÉ VÝROBKY KOMPOT MERUŇKOVÝ (EVENT. BROSKVOVÝ)

1 kg

SUCHÉ PLODY A SUŠENÉ OVOCE JÁDRA LÍSKOVÝCH OŘÍŠKŮ ROZINKY

100 g 1 kg

ŠVESTKY SUŠENÉ

1 kg

Zelenina BRAMBORY

1 kg

KONZUMNÍ BRAMBORY VÝROBKY Z BRAMBOR

1 kg

HRANOLKY BRAMBOROVÉ MRAŽENÉ

1 kg

BRAMBOROVÉ KNEDLÍKY V PRÁŠKU

1 kg

PLODOVÁ ZELENINA (ČERSTVÁ I MRAŽENÁ) RAJSKÁ JABLKA ČERVENÁ KULATÁ OKURKY SALÁTOVÉ

1 kg 1 kg

PAPRIKY

1 kg

0,16842 5 12,9281 7 2,48477 8 1,85931 0,62546 8 1,80070 1 1,80070 1 1,90013 7 1,90013 7 3,37307 1,28894 4 1,44538 2 0,63874 4 1,21369 5 0,74634 9 0,46734 6 0,64118 9 0,64118 9 1,51460 1 0,62684 2 0,48383 0,40392 9 12,6965 6 1,40127 4 1,40127 4 1,56512 1,21163 4 0,35348 6 4,10430 9 1,66715 1 0,95377 1,48338 8

79

OSTATNÍ ZELENINA (ČERSTVÁ I MRAŽENÁ) ZELÍ HLÁVKOVÉ BÍLÉ

1 kg

KVĚTÁK BÍLÝ CELÝ

1 kg

MRKEV PRAVÁ CELER CIBULE SUCHÁ

1 kg 1 kg 1 kg

ŽAMPIONY BÍLÉ

1 kg

ČESNEK SUCHÝ

1 kg

BROKOLICE

1 ks

ZELENINOVÉ VÝROBKY NAKLÁDANÉ ZELÍ

1 kg

STERILOVANÉ OKURKY

1 kg

ŠPENÁTOVÝ PROTLAK MRAŽENÝ

1 kg

DĚTSKÁ VÝŽIVA

220 g

LUŠTĚNINY ČOČKA VELKOZRNNÁ

1 kg

Cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky MARMELÁDY, DŽEMY JAHODOVÝ DŽEM

1 kg

CUKR CUKR KRYSTALOVÝ CUKR MOUČKOVÝ

1 kg 1 kg

ČOKOLÁDA A ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY ČOKOLÁDA MLÉČNÁ TABULKOVÁ

g

ČOKOLÁDOVÝ DEZERT

g

ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA PLNĚNÁ

g

ČOKOLÁDA HOŘKÁ TABULKOVÁ CUKROVINKY NEČOKOLÁDOVÉ

g

KYSELÝ OVOCNÝ DROPS

g

ŽELATINOVÉ CUKROVINKY

g

ŽVÝKACÍ GUMA CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY

bal.

3,78417 3 0,44071 2 0,51675 9 0,50863 2 0,41675 0,53641 0,40011 3 0,44803 8 0,51675 9 1,56290 7 0,48093 0,85189 1 0,16132 7 0,06875 9 0,27877 4 0,27877 4 10,9959 8 0,36691 7 0,36691 7 1,56664 6 1,21201 6 0,35463 4,16978 6 1,14989 6 1,52017 1 0,92477 1 0,57494 8 2,23691 0,42369 4 1,04008 1 0,77313 5 2,04009 7

80

ŽLOUTKOVÝ VĚNEČEK

ks

PUNČOVÝ ŘEZ

ks

OVOCNÁ ZMRZLINA PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÁ

l

MED, OVOCNÉ CUKRY, UMĚLÁ SLADIDLA PRAVÝ VČELÍ MED

kg

Potravinářské výrobky a přípravky jinde neuvedené POLÉVKY A OMÁČKY MASOVÝ EXTRAKT POLÉVKA GULÁŠOVÁ DEHYDROVANÁ

g g

Sůl, KOŘENÍ SŮL JEDLÁ PŘÍRODNÍ JODIDOVANÁ

kg

PEPŘ ČERNÝ MLETÝ

g

KMÍN

g

PŘÍPRAVKY K DOPLNĚNÍ A DOCHUCENÍ JÍDEL KEČUP RAJČATOVÝ

1 kg

HOŘČICE

1 kg

TATARSKÁ OMÁČKA

l

POTŘEBY PRO PEČENÍ A OSTATNÍ POTRAVINY DROŽDÍ

1 kg

POCHOUTKOVÝ SALÁT

1 kg

Nealkoholické nápoje Káva, čaj a kakao KAKAO KAKAOVÝ PRÁŠEK

100 g

KÁVA KÁVA PRAŽENÁ MLETÁ

100 g

KÁVA ZRNKOVÁ PRAŽENÁ

100 g

KÁVA ROZPUSTNÁ ČAJ ČAJ ČERNÝ PORCOVANÝ ČAJ OVOCNÝ PORCOVANÝ

100 g 100 g

0,86181 2 0,82808 1 0,35020 4 0,61562 3 0,61562 3 6,10533 3 1,28779 5 0,42926 5 0,85853 1,08304 6 0,13385 4 0,47459 6 0,47459 6 2,05902 3 0,67926 9 0,44712 3 0,93263 1 1,67546 9 0,76443 5 0,91103 4 17,1675 5 5,89829 5 0,35714 9 0,35714 9 3,36383 6 0,88577 4 0,88791 1 1,59015 1 1,88434 1 1,24681 5 0,63752

81

KÁVOVÉ NÁHRAŽKY A SMĚSI KÁVOVINOVÝ EXTRAKT

100 g

Minerální vody, nealkoholické nápoje,šťávy SIRUPY A KONCENTRÁTY OVOCNÝ SIRUP

1 ks

OVOCNÉ A ZELENINOVÉ ŠŤÁVY POMERANČOVÁ ŠŤÁVA

1l

RAJČATOVÁ ŠŤÁVA

1l

MINERÁLNÍ A STOLNÍ VODY STOLNÍ PŘÍRODNÍ VODA

1l

PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA UHLIČITÁ OSTATNÍ NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE

1l

NEALKOHOLICKÝ NÁPOJ S OVOCNOU PŘÍCHUTÍ

1l

ORANŽÁDA

1l

TONIKOVÝ NÁPOJ S CHININEM

1l

COCA-COLA (PEPSI-COLA)

1l

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK Alkoholické nápoje Lihoviny LIHOVINY TUZEMSKÝ TMAVÝ (TUZEMÁK)

1l

VODKA JEMNÁ

1l

FERNET STOCK

1l

KARLOVARSKÁ BECHEROVKA PRAVÁ SKOTSKÁ WHISKY

1l 1l

BRANDY

1l

Vína VÍNO JAKOSTNÍ VÍNO BÍLÉ

1l

JAKOSTNÍ VÍNO ČERVENÉ ŠUMIVÉ VÍNO POLOSLADKÉ

1l 1l

6 0,29296 9 0,29296 9 11,2692 6 0,77397 5 0,77397 5 1,50223 7 1,19889 0,30334 7 5,83426 7 1,95836 5 3,87590 2 3,15878 1,30038 7 0,42102 3 0,16155 6 1,27581 4 81,7201 8 40,2304 3 14,0987 5 14,0987 5 2,84993 9 3,74097 9 2,35824 9 2,44982 6 1,16638 1,53337 3 7,44479 4 7,44479 4 2,90068 8 2,90068 8 1,03611

82

PRAVÝ ITALSKÝ VERMUT

1l

Piva PIVO PIVO VÝČEPNÍ, SVĚTLÉ, LAHVOVÉ

1l

PIVO LEŽÁK - ZNAČKOVÉ, SVĚTLÉ, LAHVOVÉ

1l

PIVO VÝČEPNÍ, SVĚTLÉ, V PLECHOVCE

1l

Tabák Tabák TABÁK PETRA KS BOX

1 bal.

SPARTA BLUE KS BOX

1 bal.

RED AND WHITE INTL MARLBORO KS BOX VICEROY SPECIAL FILTER

1 bal. 1 bal. 1 bal.

RONSON SPECIAL VIRGINIA BLEND

1 bal.

WINSTON CLASSIC RED

1 bal.

KENT WHITE INFINA

1 bal.

ODÍVÁNÍ A OBUV Odívání Oděvní materiály ODĚVNÍ MATERIÁLY ŠATOVKA DÁMSKÁ

1 m2

Oděvy PRÁDLO A PLETENÉ OŠACENÍ PÁNSKÉ PÁNSKÉ SLIPY BAVLNĚNÉ

1 ks

PÁNSKÉ PYŽAMO

1 ks

PÁNSKÁ KOŠILE - KLASICKÁ

1 ks

PÁNSKÁ VESTA

1 ks

PÁNSKÝ PULOVR BAVLNĚNÝ - MIKINA

1 ks

PÁNSKÝ PULOVR BAVNĚNÝ- TRIČKO

1 ks

3 0,60730 5 18,6868 9 18,6868 9 12,2260 8 5,91569 1 0,54511 2 41,4897 6 41,4897 6 41,4897 6 8,32110 5 8,89559 5 4,04348 7 3,23479 12,1426 2,42609 2 0,80869 7 1,61739 5 52,4274 3 39,8406 1 0,33723 1 0,33723 1 0,33723 1 36,8331 6 5,23802 6 0,64233 3 0,54724 6 0,99925 3 0,70315 5 0,99078 2 1,35525 7

83

PRÁDLO A PLETENÉ OŠACENÍ DÁMSKÉ DÁMSKÉ KALHOTKY BAVLNĚNÉ

1 ks

DÁMSKÁ PODPRSENKA

1 ks

DÁMSKÁ NOČNÍ KOŠILE

1 ks

DÁMSKÉ PLAVKY

1 ks

DÁMSKÁ VESTA DÁMSKÝ PULOVR - DLOUHÝ RUKÁV

1 ks 1 ks

DÁMSKÁ SPORTOVNÍ SOUPRAVA DÁMSKÝ PULOVR- KRÁTKÝ RUKÁV

1 ks 1 ks

PRÁDLO A PLETENÉ OŠACENÍ DĚTSKÉ DÍVČÍ KALHOTKY BAVLNĚNÉ

1 ks

DĚTSKÉ PYŽAMO BAVLNĚNÉ

1 ks

TEPLÁKOVÁ SOUPRAVA

1 ks

DĚTSKÝ PULOVR BAVLNĚNÝ - MIKINA

1 ks

DĚTSKÝ PULOVR BAVLNĚNÝ - TRIČKO

1 ks

KOJENECKÉ DUPAČKY

1 ks

KONFEKCE PÁNSKÁ PÁNSKÝ OBLEK

1 ks

PÁNSKÁ BUNDA LETNÍ

1 ks

PÁNSKÁ BUNDA ZIMNÍ

1 ks

PÁNSKÉ KALHOTY PÁNSKÉ KALHOTY JEANSOVÉ - KLASICKÉ

1 ks 1 ks

PÁNSKÉ SPORTOVNÍ KALHOTY LYŽAŘSKÉ

1 ks

KONFEKCE DÁMSKÁ DÁMSKÝ PLÁŠŤ ZIMNÍ

1 ks

DÁMSKÁ BUNDA ZIMNÍ

1 ks

DÁMSKÝ KOSTÝM

1 ks

DÁMSKÉ SAKO LETNÍ

1 ks

DÁMSKÉ KALHOTY LETNÍ

1 ks

DÁMSKÉ KALHOTY - ZIMNÍ

1 ks

DÁMSKÉ ŠATY LETNÍ

1 ks

8,30416 3 1,17958 2 1,19675 3 0,49672 7 0,50451 1 1,63746 5 0,51466 0,41270 5 2,36176 2,28781 2 0,20246 1 0,28388 7 0,31593 9 0,51740 8 0,68941 9 0,27869 8 5,57266 3 0,77366 9 0,49481 9 1,24979 1 1,50773 2 1,19103 0,35562 2 11,7966 7 0,75146 2 1,34571 8 0,83525 5 1,21087 1 1,94508 6 1,94508 6 0,72833 9

84

DÁMSKÁ HALENKA

1 ks

DÁMSKÁ SUKNĚ

1 ks

DÁMSKÝ ŽUPAN

1 ks

DÁMSKÁ BUNDA KOŽENÁ

1 ks

KONFEKCE DĚTSKÁ DĚTSKÁ BUNDA ZIMNÍ

1 ks

DÍVČÍ ŠATY

1 ks

CHLAPECKÉ KALHOTY BAVLNĚNÉ

1 ks

DĚTSKÁ LYŽAŘSKÁ SOUPRAVA

1 ks

PUNČOCHY A PONOŽKY PÁNSKÉ PÁNSKÉ PONOŽKY BAVLNĚNÉ

1pár

PUNČOCHY A PONOŽKY DÁMSKÉ DÁMSKÉ PONOŽKY BAVLNĚNÉ

1 pár

DÁMSKÉ PUNČOCHOVÉ KALHOTY PUNČOCHY A PONOŽKY DĚTSKÉ

1 ks

DĚTSKÉ PUNČOCHOVÉ KALHOTY

1 ks

DĚTSKÉ PONOŽKY BAVLNĚNÉ

1 pár

Oděvní doplňky a textilní galanterie ODĚVNÍ DOPLŇKY DÁMSKÝ ŠÁTEK /ŠÁLKA/

1 ks

ČEPICE BASEBALOVÁ

1 ks

PÁNSKÉ RUKAVICE KOŽENÉ

1 pár

DÁMSKÝ KLOBOUK

1 ks

TEXTILNÍ GALANTERIE NITĚ ŠICÍ

500 m

Čištění, opravy a půjčování oděvů ČIŠTĚNÍ, OPRAVY A PŮJČOVÁNÍ ODĚVŮ ČIŠTĚNÍ ZIMNÍHO PLÁŠTĚ PŮJČOVÁNÍ SVATEBNÍCH ŠATŮ Obuv včetně oprav Obuv

1 ks 3 dny

1,55611 5 0,62317 9 0,28419 3 0,57136 1 1,61144 2 0,44284 9 0,15369 6 0,75390 4 0,26099 3 0,75321 7 0,75321 7 0,90439 5 0,50527 4 0,39912 1 0,36478 0,23710 7 0,12767 3 2,06619 6 1,78208 0,56052 5 0,32463 9 0,57227 7 0,32463 9 0,28411 6 0,28411 6 0,60402 3 0,60402 3 0,41957 3 0,18445 12,5868 2 12,2595 9

85

OBUV PÁNSKÁ PÁNSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV CELOROČNÍ KOŽENÁ

1 pár

PÁNSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV LETNÍ KOŽENÁ

1 pár

PÁNSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV ZIMNÍ KOŽENÁ

1 pár

PÁNSKÁ OBUV PRO VOLNÝ ČAS - KOŽENÁ

1 pár

OBUV DÁMSKÁ DÁMSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV CELOROČNÍ KOŽENÁ

1 pár

DÁMSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV LETNÍ KOŽENÁ

1 pár

DÁMSKÁ VYCHÁZKOVÁ OBUV ZIMNÍ KOŽENÁ

1 pár

DÁMSKÁ OBUV PRO VOLNÝ ČAS - TEXTILNÍ

1 pár

DÁMSKÁ OBUV DOMÁCÍ TEXTILNÍ

1 pár

OBUV DĚTSKÁ DĚTSKÁ OBUV VYCHÁZKOVÁ CELOROČNÍ KOŽENÁ

1 pár

DĚTSKÁ OBUV VYCHÁZKOVÁ LETNÍ KOŽENÁ

1 pár

DĚTSKÁ OBUV VYCHÁZKOVÁ ZIMNÍ KOŽENÁ DĚTSKÁ OBUV PRO VOLNÝ ČAS - KOŽENÁ DĚTSKÁ OBUV PRO VOLNÝ ČAS - TEXTILNÍ

1 pár 1 pár 1 pár

DĚTSKÁ OBUV DOMÁCÍ TEXTILNÍ

1 pár

DĚTSKÁ OBUV ZIMNÍ - SNĚHULE

1 pár

Opravy a půjčování obuvi OPRAVY A PŮJČOVÁNÍ OBUVI VÝMĚNA DÁMSKÝCH PATNÍKŮ - EXPRES

1 pár

BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA Nájemné z bytu Nájemné placené nájemníky za první (hlavní) bydliště ČISTÉ NÁJEMNÉ V NÁJEMNÍCH BYTECH BYT NÁJEMNÍ -1 OBYTNÁ MÍSTNOST

1 m2

BYT NÁJEMNÍ - 2 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

1 m2

BYT NÁJEMNÍ - 3 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

1 m2

BYT NÁJEMNÍ - 4 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

1 m2

BYT NÁJEMNÍ DŘÍVE II. KATEGORIE - 2 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

1 m2

3,90642 7 1,16195 4 0,70109 5 0,79213 7 1,25124 1 6,34801 2 1,90456 4 1,66928 8 1,64921 8 0,78702 4 0,33791 8 2,00514 6 0,28495 6 0,36806 1 0,25748 3 0,29419 0,29419 0,21650 2 0,28976 4 0,32723 4 0,32723 4 0,32723 4 248,291 8 35,2732 3 35,2732 3 27,4793 8 2,24896 8 5,42652 2 5,49528 1 1,23590 2 1,29580 8

86

BYT NÁJEMNÍ - 2 OBYTNÉ MÍSTNOSTI -NOVÝ NÁJEMCE

1 m2

SUBI TRŽNÍ NÁJEMNÉ ZPROSTŘEDKOVANÉ RK ÚHRADA PLACENÁ V BYTECH BYTOVÝCH DRUŽSTEV BYT DRUŽSTEVNÍ I. KATEGORIE - 2 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

měsíčně

BYT DRUŽSTEVNÍ I. KATEGORIE - 3 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

měsíčně

BYT DRUŽSTEVNÍ I. KATEGORIE - 4 OBYTNÉ MÍSTNOSTI

měsíčně

Imputované nájemné za bydlení Imputované nájemné vlastníků - nájemníků HYPOTETICKÉ NÁJEMNÉ VLASTNÍKÚ SUBI HYPOTETICKÉ NÁJEMNÉ VLASTNÍKÚ Běžná údržba a drobné opravy bytu Výrobky pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu VÝROBKY PRO BĚŽNOU ÚDRŽBU A OPRAVY BYTU OBKLADAČKY POROVINOVÉ

1 m2

UMYVADLO

1 ks

BATERIE DŘEZOVÁ 1/2 coulová

1 ks

OMÍTKOVÁ SMĚS

40 kg

PRIMALEX PLUS BÍLÝ LAMINÁTOVÁ PODLAHA (PLOVOUCÍ PODLAHA)

7,5 kg 1 m2

UNIVERZÁLNÍ AKRYLÁTOVÁ BARVA

1 kg

DŘEVĚNÁ PODLAHA SÁDROKARTONOVÉ DESKY

1 m2 1 m2

Služby pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu SLUŽBY PRO BĚŽNOU ÚDRŽBU A OPRAVY BYTU MALÍŘSKÉ PRÁCE

1 m2

NATĚRAČSKÉ PRÁCE

1 m2

OBKLADAČSKÉ PRÁCE

1 m2

TOPENÁŘSKÉ PRÁCE

1 hod.

INSTALATÉRSKÉ PRÁCE - VÝMĚNA BATERIE TRUHLÁŘSKÉ PRÁCE Ostatní služby související s bydlením

1 výkon 1 hod.

6,47728 7 5,29961 2 7,79385 2 2,75027 3 4,34607 1 0,69750 8 97,9716 6 97,9716 6 97,9716 6 97,9716 6 5,68293 6 2,15197 3 2,15197 3 0,43216 5 0,20192 6 0,22489 7 0,21757 1 0,16376 9 0,31075 0,25824 6 0,21657 9 0,12607 3,53096 3 3,53096 3 0,34219 1 0,17277 4 0,63210 7 0,29762 4 0,35455 4 1,73171 3 19,4383 5

87

Dodávka vody (vodné) VODNÉ VODNÉ

1 m3

Sběr pevných odpadů SBĚR PEVNÝCH ODPADŮ ODVOZ POPELA A PEVNÝCH ODPADKŮ

ročně

Odvádění odpadních vod kanalizací (stočné) STOČNÉ STOČNÉ Ostatní služby související s bydlením jinde neuvedené OSTATNÍ SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S BYDLENÍM

1 m3

ÚHRADA SLUŽEB SPOJENÝCH S UŽÍVÁNÍM NÁJEMNÍHO BYTU

měsíčně

ÚHRADA SLUŽEB SPOJENÝCH S UŽÍVÁNÍM DRUŽSTEVNÍHO BYTU

měsíčně

Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva Elektrická energie ELEKTŘINA SUBI ELEKTŘINA Plynná paliva PLYN ZE SÍTĚ SUBI PLYN ZE SÍTĚ PLYN V BOMBÁCH PROPAN - BUTAN

10 kg

Kapalná paliva TEKUTÁ PALIVA PETROLEJ Tuhá paliva TUHÁ PALIVA

1l

ČERNÉ UHLÍ

100 kg

HNĚDÉ UHLÍ

100 kg

BRIKETY HNĚDOUHELNÉ KOKS ČERNOUHELNÝ

100 kg 100 kg

DŘEVO PALIVOVÉ

100 kg

8,92146 5 8,92146 5 8,92146 5 3,54500 5 3,54500 5 3,54500 5 3,19510 6 3,19510 6 3,19510 6 3,77677 3,77677 2,26606 2 1,51070 8 89,9255 9 35,0463 5 35,0463 5 35,0463 5 23,2294 7 22,8409 5 22,8409 5 0,38851 4 0,38851 4 0,03647 8 0,03647 8 0,03647 8 2,6226 2,6226 0,29380 8 1,50536 6 0,10775 5 0,106 0,60967 1

88

Tepelná energie TEPLO A TEPLÁ VODA TEPLO PRO OTOP A PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI, OPRAVY Nábytek, byt. zaříz., koberce a ost. podl. krytina; opravy

1 GJ

Nábytek a bytové zařízení NÁBYTEK ŽIDLE ČALOUNĚNÁ

1 ks

STŮL JÍDELNÍ KUCHYŇSKÝ

1 ks

KUCHYNSKÁ SKŘÍŇKA SPODNÍ

1 ks

KUCHYŇSKÁ SKŘÍŇKA NÁSTĚNNÁ

1 ks

KUCHYŇSKÁ PRACOVNÍ DESKA

1 metr

SKŘÍŇKA SE ZÁSUVKAMI

1 ks

SKŘÍŇKA DVOUDVÉŘOVÁ

1 ks

KNIHOVNA

1 ks

ČALOUNĚNÁ SEDACÍ SOUPRAVA

1 soupr.

DĚTSKÁ POSTÝLKA VÁLENDA

1 ks 1 ks

SKŘÍŇ ŠATNÍ DVOUDVEŘOVÁ

1 ks

BOTNÍK STŮL ZAHRADNÍ

1 ks 1 ks

BYTOVÉ ZAŘÍZENÍ A DOPLŇKY STOLNÍ LAMPA

1 ks

OBRAZOVÝ RÁM

1 ks

ZÁCLONOVÁ TYČ

1 ks

Koberce a ostatní podlahová krytina KOBERCE A OSTATNÍ PODLAHOVÉ KRYTINY KOBEREC TKANÝ

1 m2

LINOLEUM

1 m2

Opravy nábytku, zařízení a podlahových krytin OPRAVY NÁBYTKU, ZAŘÍZENÍ A PODLAHOVÝCH KRYTIN OPRAVA ČALOUNĚNÉHO KŘESLA Bytový textil Bytový textil

1 oprava

28,9907 28,9907 28,9907 58,0555 21,3742 18,6563 6 15,1262 3 1,61197 7 0,95575 4 1,01321 8 1,01321 8 1,01321 8 0,70773 4 0,70773 4 0,70773 4 2,04459 9 0,46917 7 2,54331 0,70773 4 1,08510 6 0,54572 3,53012 3 1,39577 9 0,90492 9 1,22941 5 2,56139 7 2,56139 7 1,70279 0,85860 7 0,15644 3 0,15644 3 0,15644 3 5,30327 3 5,30327

89

BYTOVÝ TEXTIL PŘIKRÝVKA PROŠÍVANÁ

1 ks

PŘIKRÝVKA VELKÁ ZE SYNTETICKÝCH VLÁKEN

1 ks

DEKORAČNÍ TKANINA

1 m2

PLETENÉ SYNTETICKÉ ZÁCLONY

1 m2

LOŽNÍ A STOLNÍ PRÁDLO LOŽNÍ SOUPRAVA (DAMAŠEK,SATÉN)

1 soupr.

LOŽNÍ SOUPRAVA (KREP)

1 soupr.

PROSTĚRADLO BAVLNĚNÉ

1 ks

SMYČKOVÝ RUČNÍK (FROTÉ)

1 ks

UBRUS

1 ks

Přístroje a spotřebiče pro domácnost včetně oprav Hlavní (velké) přístroje pro domácnost elektrické a neelektrické CHLADNIČKY, MRAZNIČKY ELEKTRICKÁ CHLADNIČKA

1 ks

EL.CHLADNIČKA S MRAZNIČKOU

1 ks

ELEKTRICKÁ MRAZNIČKA

1 ks

PRAČKY A SUŠIČKY, MYČKY NÁDOBÍ AUTOMATICKÁ BUBNOVÁ PRAČKA

1 ks

MYČKA NÁDOBÍ

1 ks

VAŘÍCÍ A VYHŘÍVACÍ ZAŘÍZENÍ SPORÁK KOMBINOVANÝ

1 ks

MIKROVLNNÁ TROUBA

1 ks

PLYNOVÝ KOTEL

1 ks

ELEKTRICKÝ ZÁSOBNÍKOVÝ OHŘÍVAČ VODY

1 ks

OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ A PŘÍSTROJE PRO DOMÁCNOST ELEKTRICKÝ VYSAVAČ PODLAHOVÝ

1 ks

DOMÁCÍ VODÁRNA

1 ks

Malé domácí elektrické spotřebiče MALÉ DOMÁCÍ ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE

3 2,62923 8 0,55846 4 0,55846 4 0,88600 3 0,62630 7 2,67403 5 0,64477 5 0,64477 5 0,45666 2 0,54640 7 0,38141 6 12,6540 5 9,85325 7 2,87664 9 0,35234 1 2,15418 6 0,37012 2 3,53012 4 2,36778 8 1,16233 6 2,13930 5 0,95445 7 0,32540 2 0,55915 1 0,30029 5 1,30717 9 1,05816 7 0,24901 2 2,12511 2 2,12511

90

ELEKTRICKÝ RUČNÍ ŠLEHAČ

1 ks

ELEKTRICKÁ FRITEZA

1 ks

VARNÁ KONVICE

1 ks

ELEKTRICKÁ ŽEHLIČKA

1 ks

Opravy domácích přístrojů a spotřebičů OPRAVY DOMÁCÍCH SPOTŘEBIČŮ OPRAVA AUTOMATICKÉ PRAČKY

oprava

Skleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost Skleněné, keramické, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost SKLENĚNÉ, PORCELÁNOVÉ A KERAMICKÉ NÁDOBÍ NÁPOJOVÁ SKLENKA PORCELÁNOVÝ TALÍŘ

1 ks 1 ks

ŠÁLEK S PODŠÁLKEM KERAMICKÝ

1 ks

VÁZA

1 ks

KOVOVÉ NÁDOBÍ A PŘÍBORY SMAŽICÍ PÁNEV

1 ks

JÍDELNÍ PŘÍBOR

6 ks

HRNEC KUCHYNSKÝ NEREZOVÝ

1 ks

OSTATNÍ KUCHYŇSKÉ POTŘEBY KUCHYŇSKÝ NŮŽ

1 ks

NABĚRAČKA

1 ks

VAŘEČKA

1 ks

VÁHY KUCHYŇSKÉ

1 ks

KBELÍK

1 ks

Nářadí, nástroje a různé potřeby pro dům a zahradu Nástroje a nářadí dlouhodobé spotřeby pro dům a zahradu vč.oprav ELEKTROMECHANICKÉ RUČNÍ NÁSTROJE A NÁŘADÍ MOTOROVÁ PILA

1 ks

ELEKTRICKÁ RUČNÍ VRTAČKA

1 ks

ELEKTRICKÁ SEKAČKA NA TRÁVU STRUNOVÁ

1 ks

2 0,72849 2 0,46513 3 0,65362 8 0,27785 9 0,67568 2 0,67568 2 0,67568 2 4,85683 9 4,85683 9 1,64135 7 0,54304 9 0,45918 0,27114 3 0,36798 5 1,57633 8 0,40438 7 0,12767 3 1,04427 8 1,63914 4 0,29579 2 0,34165 7 0,34165 7 0,28938 2 0,37065 6 2,74821 5 2,04933 2 2,04933 2 0,47268 8 0,45467 8 1,12196 6

91

Nástroje a nářadí krátkodobé spotřeby pro dům a zahradu vč.oprav RUČNÍ MECHANICKÉ NÁŘADÍ AJ. POTŘEBY PRO DŮM A ZAHRADU ŠROUBOVÁK

1 ks

HRÁBĚ ŽELEZNÉ S NÁSADOU

1 ks

SPÍNAČ KOLÉBKOVÝ DOMOVNÍ

1 ks

ŽÁROVKA OBYČEJNÁ

1 ks

TUŽKOVÁ BATERIE 1.5V

1 ks

HŘEBÍKY

1 kg

Zboží a služby pro běžnou údržbu domácnosti Spotřební zboží pro domácnost PRACÍ PROSTŘEDKY SAPONÁTOVÝ PRACÍ PROSTŘEDEK AVIVÁŽNÍ PROSTŘEDEK

1 kg 1l

ČISTÍCÍ A ÚKLIDOVÉ PROSTŘEDKY AJ. DROGISTICKÉ ZBOŽÍ TEKUTÝ PŘÍPRAVEK NA MYTÍ NÁDOBÍ

1l

TEKUTÝ PRÁŠEK NA ČIŠTĚNÍ NÁDOBÍ

1l

SMETÁK LEPIDLO UNIVERZÁLNÍ TEKUTÝ PŘÍPRAVEK NA MYTÍ PODLAH OSVĚZOVAČ VZDUCHU

1 ks 50 ml 1l 200 ml

OSTATNÍ POTŘEBY PRO DOMÁCNOST PAPÍROVÉ UBROUSKY

100 ks

MIKROTENOVÝ SÁČEK

50 ks

HLINÍKOVÁ FOLIE (ALOBAL)

1 m2

NŮŽKY PRO DOMÁCNOST PÁRÁTKA Služby domácího personálu a služby pro domácnost SLUŽBY POMOCI V DOMÁCNOSTI PRANÍ PRÁDLA ČIŠTĚNÍ KOBERCŮ HLÍDÁNÍ DĚTÍ ZDRAVÍ

1 ks 100 ks

1 dávka 1 m2 1 hod

0,69888 3 0,69888 3 0,15262 8 0,10485 5 0,11431 8 0,10134 5 0,10134 5 0,12439 2 11,1189 2 10,4614 4,32882 4 3,52546 9 0,80335 5 3,82805 3 0,49046 9 0,49046 9 0,44162 8 0,61608 1 1,12761 3 0,66179 3 2,30452 5 0,92332 1 0,44422 3 0,38446 9 0,26412 2 0,28839 0,65752 0,65752 0,14827 8 0,25191 2 0,25733 17,8642 2

92

Léčiva a zdravotnické prostředky Léčiva LÉKY PŘEDEPSANÉ LÉKAŘEM ALNAGON

10 ks

NEUROL 0.25

30 ks

MERCILON CILEST

63 ks 63 ks

LOMIR

28 ks

LOKREN

28 ks

ZYRTEC ANOPYRIN 100MG

50 ks 50 ks

PRESTARIUM 4 MG

30 ks

HELICID 20

28 ks

MILURIT 100

50 ks

LOZAP 50

30 ks

LUSOPRESS

28 ks

STOPTUSSIN POPLATEK ZA VÝDEJ LÉKU NA PREDPIS

25 ml poplatek

LÉKY BEZ RECEPTU A DALŠÍ LÉČIVA ACYLPYRIN

10 ks

ATARALGIN

20 ks

PARALEN 500

10 ks

CILKANOL

30 ks

BROMHEXIN 12BC CELASKON 250

30 ml 30 ks

B KOMPLEX FORTE LÉČIVA

20 ks

PHARMATON GERIAVIT

100 ks

IBALGIN 400

30 ks

VITAMÍNOVÉ ŠUMIVÉ TABLETY

10 ks

FAKTU

20 g

COLDREX HORKÝ NÁPOJ

10 ks

OLYNTH 0.1% DOSIERSPRAY VALETOL

10 ml 10 ks

12,9023 9,40445 4 3,55691 0,22912 3 0,24415 7 0,33204 1 0,22131 0,19031 2 0,54558 2 0,26943 5 0,10516 0,80198 2 0,05813 7 0,20210 8 0,07011 8 0,07422 4 0,21322 1 0 5,84754 4 0,08760 8 0,14018 8 0,36439 8 0,19620 3 0,20673 4 0,47574 0,61165 5 1,06160 1 0,64477 5 0,19452 4 0,06311 2 0,23825 2 0,24176 2 0,12263

93

MODAFEN

24 ks

MUCOSOLVAN

100 ml

WOBENZYM DRG 200 FASTUM GEL

200 ks 50 g

Ostatní zdravotnické výrobky OSTATNÍ ZDRAVOTNICKÉ VÝROBKY RYCHLOOBVAZ - NÁPLAST S POLŠTÁŘKEM

1m

OCHRANNÉ PÁNSKÉ PROSTŘEDKY

3 ks

TEPLOMĚR LÉKAŘSKÝ

1 ks

AUTOLÉKÁRNIČKA

1 ks

Léčebné a protetické prostředky Léčebné a protetické prostředky ZDRAVOTNÍ ORTOPEDICKÉ VLOŽKY DO BOT

1 pár

MĚŘIČ KREVNÍHO TLAKU DIGITÁLNÍ

1 ks

DIOPTRICKÉ BRÝLE

1 ks

KONTAKTNÍ ČOČKY MĚKKÉ Ambulantní zdravotní péče

6 ks

Ambulantní lékařská péče AMBULANTNÍ LÉKAŘSKÁ PÉČE LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA NA ŽÁDOST PACIENTA

1 výkon

LASEROVÁ OPERACE OKA POPLATEK ZA NÁVŠTEVU POHOTOVOSTI POPLATEK ZA NÁVŠTEVU U LÉKARE

1 oko poplatek poplatek

Ambulantní stomatologická péče AMBULANTNÍ STOMATOLOGICKÁ PÉČE OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU KORUNKA FASETOVANÁ PRYSKYŘIČNÁ FIXNÍ ZUBNÍ MŮSTEK POPLATEK ZA NÁVŠTEVU U STOMATOLOGA

1 výkon 1 ks 1 ks poplatek

Ambulantní zdravotní péče ostatní Ambulantní zdravotní péče ostatní OČNÍ REFRAKCE

1 výkon

6 0,34692 3 0,20673 4 0,36790 9 0,27679 0,29876 9 0,29876 9 0,14362 3 0,04624 6 0,06044 1 0,04845 9 3,19907 4 3,19907 4 0,44635 9 0,28869 5 2,16883 8 0,29518 2 4,18047 1,28649 8 1,28649 8 0,39522 9 0,89126 9 0 0 2,50408 5 2,50408 5 0,69315 8 1,02817 6 0,78275 1 0 0,38988 7 0,38988 7 0,38988

94

Ústavní zdravotní péče Ústavní zdravotní péče ÚSTAVNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE LÁZEŇSKÁ PÉČE PLNĚ HRAZENÁ PACIENTEM POPLATEK ZA POBYT V NEMOCNICI

21 dní poplatek

DOPRAVA Nákup automobilů,motocyklů a jízdních kol Automobily AUTOMOBILY NOVÉ ŠKODA ROOMSTER 1,2 12 V ROOMSTER (47KW)

1 ks

ŠKODA OCTAVIA II 1,6 MPI CLASSIC (75KW) VOLKSWAGEN PASSAT 1,9 TDI TRENDLINE (77 KW)

1 ks 1 ks

PEUGEOT 307 1,4 16V XR (65 KW) 5-DVÉŘOVÝ

1 ks

CITROEN C3 1,1 X (44 KW) 5-DVÉŘOVÝ

1 ks

HYUNDAI GETZ 1.1i ACTIVE 5 - DVEROVÝ (48,5 kW)

1 ks

RENAULT THALIA 1,2 16V AUTHENTIQUE (55 KW)

1 ks

TOYOTA YARIS 1.0 VVT-i BASE 3-DVÉŘOVÝ (51KW)

1 ks

DACIA LOGAN 1,4I AMBIANCE+ (55KW)

1 ks

VOLKSWAGEN POLO 1,2 COMFORTLINE (40KW) 5-DVÉŘOVÝ

1 ks

ŠKODA FABIA II. 1,2 12V HTP CLASSIC (44KW)

1 ks

ŠKODA FABIA II. 1,4 TDI PD CLASSIC (59KW) FORD FOCUS 1,6 DURATEC - AMBIENTE 5-DVÉŘOVÝ (74kW)

1 ks 1 ks

AUTOMOBILY OJETÉ ŠKODA FELICIA, STÁŘÍ 9 LET

1 ks

FORD ESCORT, STÁŘÍ 9 LET

1 ks

ŠKODA FELICIA, STÁŘÍ 7 LET

1 ks

VW GOLF, STÁŘÍ 7 LET

1 ks

VW PASSAT, STÁŘÍ 7 LET

1 ks

FORD MONDEO, STÁŘÍ 7 LET

1 ks

PEUGEOT 406, STÁŘÍ 7 LET

1 ks

ŠKODA FABIA STÁŘÍ 5 LET

1 ks

7 0,78145 3 0,78145 3 0,78145 3 0,78145 3 0 114,095 5 37,0450 1 35,0475 18,1822 2 1,81657 4 2,17990 4 2,07398 1,96485 2 0,87325 9 0,98246 4 1,41905 5 0,87325 9 0,98246 4 0,98246 4 1,38059 3 1,88922 5 0,76413 16,8652 8 0,84326 8 0,84326 8 0,84326 8 0,63241 3 0,63241 3 0,84326 8 1,26490 1 0,84326 8

95

VW GOLF, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

OPEL ASTRA, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

RENAULT MÉGANE, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

FORD FOCUS, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

ŠKODA OCTAVIA, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

PEUGEOT 206, STÁŘÍ 5 LET

1 ks

OPEL VECTRA, STÁŘÍ 3 ROKY

1 ks

ŠKODA FABIA, STÁŘÍ 3 ROKY

1 ks

Motocykly MOTOCYKLY SKÚTR

1 ks

Jízdní kola JÍZDNÍ KOLA HORSKÉ KOLO PÁNSKÉ

1 ks

JÍZDNÍ KOLO TREKINGOVÉ

1 ks

Provoz osobních dopravních prostředků Náhradní díly a příslušenství pro osobní dopravní prostředky NÁHRADNÍ DÍLY A PŘÍSLUŠENSTVÍ PLÁŠŤ NA JÍZDNÍ KOLO

1 ks

AUTOBATERIE L1 12V

1 ks

TLUMIČ PRO OS. AUTO

1 ks

LEŠTÍCÍ A KONZERVAČNÍ PROSTŘEDEK

1l

TŘECÍ SEGMENT - BRZDOVÉ DESTIČKY

4 ks

BLATNÍK PRO OSOBNÍ AUTOMOBIL

1 ks

VLOŽKA ČISTIČE VZDUCHU

1 ks

AUTOPOTAHY AUTOPLÁŠŤ RADIÁLNÍ 165/70 R 14 Pohonné hmoty, oleje a pod. přípravky pro osobní dopr.prostředky

1 soupr. 1 ks

POHONNÉ HMOTY BENZIN AUTOMOBILOVÝ 91 O SPECIAL BENZIN AUTOMOBILOVÝ NATURAL 95 OKTANU

1l 1l

1,68653 5 0,84326 8 1,68653 5 0,84326 8 0,84326 8 1,68653 5 1,26490 1 1,26490 1 0,31090 2 0,31090 2 0,31090 2 1,68661 1 1,68661 1 0,63256 5 1,05404 6 59,2342 4 5,62539 6 5,62539 6 0,59021 1 0,50573 2 0,39416 1 0,39087 9 0,32662 3 0,46101 2 0,27656 1 0,55113 8 2,12907 9 41,0044 40,4113 7 4,48099 4 28,4503

96

BENZIN AUTOMOBILOVÝ SUPER PLUS 98 OKTANU

1l

BENZIN AUTOMOBILOVÝ NORMAL 91 OKTANU

1l

MOTOROVÁ NAFTA

1l

PLYN LPG

1l

OLEJE A PODOBNÉ PŘÍPRAVKY MOTOROVÝ OLEJ Údržba a opravy osobních dopravních prostředků ÚDRŽBA A OPRAVY OSOBNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

1l

CENTROVÁNÍ ZADNÍHO KOLA BICYKLU SEŘÍZENÍ SBÍHAVOSTI PŘED. KOL

oprava oprava

OPRAVA BRZD AUTOMOBILU ŠKODA FABIA

oprava

VÝMĚNA BLATNÍKU U AUTOMOBILU ŠKODA FABIA

oprava

SERVISNÍ PROHLÍDKA AUTOMOBILU ŠKODA FABIA

prohlídka

VÝMĚNA PNEUMATIKY

1 kolo

Ostatní služby týkající se prostředků osobní dopravy OSTATNÍ SLUŽBY TÝKAJÍCÍ SE PROSTŘEDKŮ OSOBNÍ DOPRAVY NÁJEMNÉ ZA GARÁŽ POPLATEK ZA ŘIDIČSKÝ KURZ PRO OSOBNÍ AUTOMOBIL PARKOVNÉ ZA OSOBNÍ AUTOMOBIL POPLATEK ZA DÁLNIČNÍ ZNÁMKU POPLATEK ZA TECHNICKOU KONTROLU OSOBNÍHO AUTOMOBILU

1 m2 kurzovné 1 hod. roční popl poplatek

Dopravní služby Kolejová osobní doprava KOLEJOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA SUBI Kolejová osobní doprava Silniční osobní doprava SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVA - MHD JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ V MHD SILNIČNÍ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD SILNIČNÍ ČTVRTLETNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD SILNIČNÍ JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ PRO DŮCHODCE V MHD SILNIČNÍ

jízdenka předplatn é předplatn é jízdenka

2 0,53373 9 0,38172 2 5,24199 5 1,32259 5 0,59303 5 0,59303 5 8,74335 8,74335 0,40385 3 1,04237 2,26911 5 1,75842 3 2,12999 5 1,13959 4 3,86109 7 3,86109 7 1,03229 7 0,65507 8 0,41911 5 0,85471 5 0,89989 2 17,8162 2 3,66275 7 3,66275 7 3,66275 7 6,38479 7 1,69500 7 0,81419 2 0,38111 1 0,17384 3 0,07967

97

2 MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ PRO DŮCHODCE V MHD SILNIČNÍ MĚSÍČNÍ ŽÁKOVSKÉ PŘEDPLATNÉ V MHD SILNIČNÍ

předplatn é předplatn é

SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVA - AUTOBUS OBYČEJNÉ JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (10 KM)

jízdenka

OBYČEJNÉ JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (25 KM)

jízdenka

OBYČEJNÉ JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (50 KM)

jízdenka

OBYČEJNÉ JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (100 KM)

jízdenka předplatn é předplatn é

MĚSÍČNÍ PŘEDPL.JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (14-17KM) TÝDENNÍ PŘEDPL. JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ (30 KM) ŽÁKOVSKÉ JÍZDNÉ OD 15 DO 26 LET (100 KM)

jízda

JÍZDNÉ V AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ PRAHA-BRNO

jízda

SILNIČNÍ OSOBNÍ DOPRAVA - TAXI AUTOTAXI OSOBNÍ

jízda

Letecká osobní doprava LETECKÁ OSOBNÍ DOPRAVA LETENKA PRAHA - VYBRANÉ ZEMĚ

letenka

Kombinovaná osobní doprava KOMBINOVANÁ OSOBNÍ DOPRAVA - MHD JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ V MHD KOMBINOVANÉ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ČTVRTLETNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ ROČNÍ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ JEDNOTLIVÉ JÍZDNÉ PRO DŮCHODCE V MHD KOMBINOVANÉ MĚSÍČNÍ ŽÁKOVSKÉ PŘEDPLATNÉ V MHD KOMBINOVANÉ MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ PRO DŮCHODCE V MHD KOMBINOVANÉ

jízdenka předplatn é předplatn é předplatn é jízdenka předplatn é předplatn é

Ostatní placené služby v dopravě OSTATNÍ PLACENÉ SLUŽBY V DOPRAVĚ AUTOTAXI NÁKLADNÍ POŠTY A TELEKOMUNIKACE Poštovní služby

jízda

0,08799 0,15819 9 4,36621 9 0,66765 4 0,66765 4 0,66765 4 0,66765 5 0,40202 1 0,13851 0,48741 6 0,66765 5 0,32357 1 0,32357 1 2,31093 5 2,31093 5 2,31093 5 5,07662 3 5,07662 3 1,24269 4 1,23559 7 0,48375 3 1,08327 4 0,05509 9 0,58433 5 0,39187 1 0,38111 1 0,38111 1 0,38111 1 38,7324 6 0,74505

98

Poštovní služby POŠTOVNÍ SLUŽBY POŠTOVNÉ ZA DOPIS V TUZEMSKU

1 ks

Telefonní a telefaxové zařízení Telefonní a telefaxové zařízení MOBILNÍ TELEFONY MOBILNÍ TELEFON - PRÍSTROJ

1 ks

Telefonické a telefaxové služby Telefonické a telefaxové služby TELEFONICKÉ A TELEFAXOVÉ SLUŽBY SUBI TELEFONICKÉ A TELEFAXOVÉ SLUŽBY REKREACE A KULTURA Zaříz. a vyb. audiovizuální, fotografická a pro zpr.dat vč.oprav Zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku TELEVIZNÍ PŘIJÍMAČE A VIDEOREKORDÉRY TELEVIZNÍ PŘIJÍMAČ BAREVNÝ STOLNÍ

1 ks

DVD PŘEHRÁVAČ

1 ks

TELEVIZNÍ PŘIJÍMAČ BAREVNÝ STOLNÍ S LCD OBRAZOVKOU

1 ks

VIDEOREKORDÉR V KOMBINACI S DVD REKORDÉREM

1 ks

ROZHLASOVÉ PŘIJÍMAČE, AUDIO ZAŘÍZENÍ RADIOMAGNETOFON PŘENOSNÝ S CD PŘEHRÁVAČEM

1 ks

MP3 PŘEHRÁVAČ

1 ks

HUDEBNÍ MIKROSYSTÉM

1 ks

Fotografická a kinematografická zařízení a optické přístroje FOTO-KINO PŘÍSTROJE A OPTICKÉ PŘÍSTROJE FOTOAPARÁT DIGITÁLNÍ

1 ks

VIDEOKAMERA DIGITÁLNÍ

1 ks

Zařízení pro zpracování dat ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ DAT OSOBNÍ POČÍTAČ MULTIMEDIÁLNÍ

1 ks

2 0,74505 2 0,74505 2 0,74505 2 3,01859 3 3,01859 3 3,01859 3 3,01859 3 34,9688 2 34,9688 2 34,9688 2 34,9688 2 98,6571 9 17,1839 6 6,19759 7 5,00962 1,55672 6 1,38822 4 1,55672 5 0,50794 5 1,18797 7 0,46078 3 0,43514 1 0,29205 3 2,95662 5 2,95662 5 2,23256 0,72406 5 4,77838 9 4,77838 9 4,77838 9

99

Nosná média pro záznam obrazu a zvuku NOSNÁ MÉDIA PRO ZÁZNAM OBRAZU A ZVUKU DIGITÁLNÍ ZVUKOVÁ DESKA (CD nosič)

1 ks

VIDEOKAZETA NENAHRANÁ E 240

1 ks

DVD NAHRANÉ

1 ks

CD NOSIC ZVUKOVÝ

10 ks

KINOFILM BAREVNÝ (36 SNÍMKŮ)

1 ks

Opravy zařízení a vybavení audioviz., fotogr. a pro zpracov. dat OPRAVY AUDIO-VIDEO A VÝPOČETNÍ TECHNIKY OPRAVA BAREVNÉHO TELEVIZNÍHO PŘIJÍMAČE

oprava

Ostat.výrobky dlouh.spotřeby pro rekreaci a kulturu vč. oprav Hudební nástroje a výrobky dl. spotřeby pro rekreaci uvnitř HUDEBNÍ NÁSTROJE A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ KYTARA ŠPANĚLSKÁ

1 ks

ROTOPED

1 ks

Ost. rekreace vč. vybavení; květiny, zahrady a domácí zvířata Hry, hračky a sběratelské předměty HRAČKY PANENKA Z PVC

1 ks

AUTO NA BATERII

1 ks

AUTO MECHANICKÉ

1 ks

STAVEBNICE TYPU LEGO

1 ks

SKLÁDANKA PUZZLE PLYŠOVÁ HRAČKA

1 ks 1 ks

KOČÁREK PRO PANENKU

1 ks

NÁBYTEK PRO PANENKU

1 ks

TELEVIZNÍ HRA

1 ks

DĚTSKÝ MÍČ

1 ks

DROBNÉ ZBOŽÍ KULTURNÍ SPOTŘEBY ZÁBAVNÁ PYROTECHNIKA Zařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě vč. oprav

1 ks

2,77103 1 2,77103 1 0,81739 7 0,39057 4 0,60158 2 0,57044 6 0,39103 2 0,48031 9 0,48031 9 0,48031 9 1,72102 9 1,72102 9 1,72102 9 0,35661 4 1,36441 5 21,7962 1 4,74137 6 4,00319 3 0,45559 3 0,39568 7 0,39660 3 0,56693 5 0,51771 3 0,43476 0,28045 3 0,13889 1 0,50283 2 0,31372 6 0,73818 3 0,73818 3 4,78708

100

SPORTOVNÍ POTŘEBY LYŽAŘSKÉ SJEZDOVÉ BOTY

1 pár

MÍČ NA ODBÍJENOU

1 ks

STAN RYBÁŘSKÝ PRUT

1 ks 1 ks

SPORTOVNÍ TLUMOK CYKLISTICKÁ PŘILBA

1 ks 1 ks

SPECIÁLNÍ OBUV NA FOTBAL LYŽARSKÝ SET

1 pár 1 pár

Květiny a zahrady KVĚTINY A VÝROBKY Z KVĚTIN KARAFIÁT VELKOKVĚTÝ

1 ks

RŮŽE VELKOKVĚTÁ

1 ks

KVĚTINY HRNKOVÉ (AFRICKÁ FIALKA)

1 ks

UMĚLÁ KVĚTINA

1 ks

GERBERA VELKOKVĚTÁ

1 ks

CHRYZANTÉMA ŘEZANÁ

1 ks

POTŘEBY PRO PĚSTOVÁNÍ KVĚTIN A ZAHRADY ZAHRADNÍ KEŘE (RŮŽE VELKOKVĚTÁ) ZEM PRO POKOJOVÉ ROSTLINY

1 ks 1l

UMĚLOHMOTNÝ TRUHLÍK NA KVĚTINY

1 ks

SEMENA KVĚTIN

1g

Domácí zvířata a potřeby pro jejich chov DOMÁCÍ ZVÍŘATA KRMIVO PRO PSY SUCHÉ KRMIVO PRO KOČKY V KONZERVĚ PAPOUŠEK VLNKOVANÝ VODÍTKO PRO PSA

500 g 400 g 1 ks 1 ks

Veterinární a ostatní služby pro domácí zvířata SLUŽBY ZVĚROLÉKAŘŮ SLUŽBA ZVĚROLÉKAŘE Rekreační a kulturní služby

výkon

8 4,78708 8 0,89615 3 0,68636 6 0,42743 4 0,29045 0,33616 2 0,43331 0,55953 3 1,15768 6,03184 1 3,81492 6 0,68728 2 0,68728 2 0,71872 3 0,34707 5 0,68728 2 0,68728 2 2,21691 5 0,29922 6 0,60265 0,46772 7 0,84731 2 5,27259 7 5,27259 7 2,92632 9 1,50094 0,25053 8 0,59479 0,96330 9 0,96330 9 0,96330 9 23,2985 3

101

Rekreační a sportovní služby REKREAČNÍ A SPORTOVNÍ SLUŽBY VSTUPENKA NA LYŽAŘSKÝ VLEK POPLATEK ZA CVIČENÍ VSTUPENKA DO KRYTÉHO BAZÉNU VSTUPENKA NA FOTBALOVÉ UTKÁNÍ POPLATEK ZA TANEČNÍ KURZ PRO MLÁDEŽ PRONÁJEM KURTU NA SQUASH

1 ks 1 hod. vstupenka průměr kurzovné 1 hod.

Kulturní služby KULTURNÍ A ZÁBAVNÍ SLUŽBY VSTUPENKA DO KINA

průměr

VSTUPENKA DO DIVADLA

průměr

VSTUPENKA NA KONCERT VSTUPENKA DO MUZEA

průměr vstupenka

VSTUPENKA NA DISKOTÉKU

vstupenka

ZVĚTŠENINA BAREVNÁ

10 ks

VYVOLÁNÍ AMATERSKÉHO BAREVNÉHO FILMU

1 ks

PŮJČOVNÉ ZA DVD

24 hod.

ROZHLAS A TELEVIZE ROZHLASOVÝ POPLATEK MĚSÍČNÍ

měsíčně

TELEVIZNÍ POPLATEK MĚSÍČNÍ POPLATEK ZA KABELOVÝ TELEVIZNÍ PŘÍJEM

měsíčně měsíčně

Noviny, knihy a papírenské zboží Knihy KNIHY KNIHA PRO DĚTI DO 9 LET

průměr

KRÁSNÁ LITERATURA DOMÁCÍ AUTOR

průměr

KRÁSNÁ LITERATURA SVĚTOVÁ

průměr

ODBORNÁ LITERATURA

1 ks

ENCYKLOPEDIE

1 ks

UČEBNICE UČEBNICE MATEMATIKY ZÁKLADNÍ UČEBNICE PRO HLAVNÍ SPECIALIZACI

1 ks 1 ks

8,08415 8,08415 1,92104 7 2,09489 0,91446 8 0,36233 8 0,59692 7 2,19448 15,2143 8 5,94705 9 0,74734 1 1,13173 4 0,68873 2 0,68278 0,65179 6 1,25154 6 0,32486 8 0,46826 2 9,26731 9 1,76971 7 4,20672 2 3,29088 12,7260 1 4,52281 4 3,94855 3 0,81571 8 0,59036 4 1,18065 1 0,95750 9 0,40431 1 0,57426 1 0,19139 5 0,38286

102

Noviny a periodické časopisy NOVINY A ČASOPISY MLADÁ FRONTA DNES

měsíčně

BLESK

měsíčně

PRÁVO

měsíčně

LIDOVÉ NOVINY

měsíčně

REGIONÁLNÍ DENÍK

měsíčně

ABC

1 ks

CHIP

1 ks

STORY

1 ks

TV MAGAZÍN

1 ks

VLASTA KVĚTY

1 ks 1 ks

REFLEX

1 ks

TÝDENÍK TELEVIZE

1 ks

Ostatní tiskoviny OSTATNÍ TISKOVINY POHLEDNICE BAREVNÁ

10 ks

KALENDÁŘ STOLNÍ

1 ks

BLAHOPŘÁNÍ K NAROZENINÁM

1 ks

Papírenské zboží, potřeby k psaní a kreslení PAPÍRENSKÉ ZBOŽÍ, PSACÍ A MALÍŘSKÉ POTŘEBY ŠKOLNÍ SEŠIT POLOTUHÝ PASTELKY POZNÁMKOVÝ BLOK

1 ks 1 bal. 1 ks

KULIČKOVÉ PERO

1 ks

BLOČEK SAMOLEPÍCÍCH LÍSTKU

1 ks

ŠKOLNÍ PENÁL

1 ks

Dovolená s komplexními službami Dovolená s komplexními službami

6 6,51040 7 6,51040 7 0,69483 7 1,11334 2 0,39248 2 0,17536 9 0,72177 6 0,17720 1 0,28220 8 0,29312 1 0,72650 7 0,58166 4 0,62005 0,31975 5 0,41209 5 0,71734 9 0,71734 9 0,29411 3 0,12912 3 0,29411 3 0,97544 3 0,97544 3 0,25259 9 0,12958 1 0,16354 0,25275 1 0,04464 4 0,13232 8 21,9314 4 21,9314 4

103

REKREACE TUZEMSKÁ REKREACE TUZEMSKÁ - POBYT NA HORÁCH

1 osoba

REKREACE TUZEMSKÁ OSTATNÍ

1 osoba

REKREACE ZAHRANIČNÍ KANÁRSKÉ OSTROVY

skupina

ŠPANĚLSKO CHORVATSKO - HOTEL

1 osoba 1 osoba

ITÁLIE

4 osoby

CHORVATSKO - APARTMÁNY

4 osoby

TUNISKO

1 osoba

FRANCIE - POZNÁVACÍ ZÁJEZD

1 osoba

ZÁJEZD DO ALP

1 osoba

SLOVENSKO

1 osoba

ŘECKO

skupina

EGYPT BULHARSKO

1 osoba 1 osoba

VZDĚLÁVÁNÍ Preprimární a primární vzdělávání Preprimární a primární vzdělávání MATEŘSKÁ ŠKOLA POPLATEK V MATEŘSKÉ ŠKOLE

měsíčně

ZÁKLADNÍ ŠKOLA 6.- 9. ROČNÍK ŠKOLNÉ NA SOUKROMÉM GYMNÁZIU

ročně

Sekundární vzdělávání Sekundární vzdělávání STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÉ V SOUKROMÉ STŘEDNÍ ŠKOLE S MATURITOU

ročně

Postsekundární vzdělávání nižší než terciární Postsekundární vzdělávání nižší než terciární POMATURITNÍ NÁSTAVBOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ POMATURITNÍ STUDIUM

ročně

4,07141 8 1,99263 2,07878 8 17,8600 3 1,73613 9 0,61264 7 2,73295 1,27077 7 1,11372 4 1,75773 6 1,60945 8 0,98696 6 0,76725 9 2,59749 3 1,42546 6 1,24941 6,17806 1 0,84204 7 0,84204 7 0,48100 6 0,48100 6 0,36104 1 0,36104 1 0,49794 8 0,49794 8 0,49794 8 0,49794 8 0,46528 5 0,46528 5 0,46528 5 0,46528 5

104

Terciární vzdělávání Terciární vzdělávání VYŠŠÍ A VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÉ NA VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE

ročně

POPLATEK ZA PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VYSOKOU ŠKOLU

poplatek

ŠKOLNÉ NA VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLE

6 měsíců

ŠKOLNÉ NA SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLE Vzdělávání nedefinované podle úrovně Vzdělávání nedefinované podle úrovně VZDĚLÁVÁNÍ NEDEFINOVANÉ PODLE ÚROVNĚ

6 měsíců

VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ

1 hod.

POPLATEK V ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLE

ročně

POPLATEK ZA ŠKOLNÍ DRUŽINU KURZ PRO ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE

měsíčně 1 hod.

STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ Stravovací služby Restaurace, kavárny a podobná zařízení JÍDLA VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ POLÉVKA BÍLÁ

0,3 l

POLÉVKA MASITÁ PŘESNÍDÁVKOVÁ

0,3 l

SVÍČKOVÁ NA SMETANĚ

100 g

HOVĚZÍ GULÁŠ

100 g

VEPŘOVÁ PEČENĚ

100 g

ŘÍZEK VEPŘOVÝ SMAŽENÝ

100 g

VEPŘOVÉ PO ČÍNSKU

150 g

RYBÍ FILÉ SMAŽENÝ SÝR

150 g 100 g

PIZZA PEČENÁ

350 g

ŠPAGETY S MASEM

200 g

KNEDLÍKY PŘÍLOHOVÉ

160 g

ŠUNKA KRÁJENÁ - PŘEDKRM PALAČINKA - TEPLÝ MOUČNÍK

70 g 100 g

1,11853 1 1,11853 1 1,11853 1 0,29701 3 0,16270 1 0,28724 5 0,37157 2 3,25425 3,25425 3,25425 1,43088 4 1,19156 4 0,27320 3 0,35859 9 58,3857 9 51,7682 4 40,1830 4 29,2012 5 0,29731 9 0,29731 9 2,25888 9 2,49553 8 2,25888 9 2,37961 7 2,25888 9 2,25888 9 1,12311 2,10748 2 2,10748 2 0,76344 3 1,25795 7 0,64477

105

KUŘE GRILOVANÉ - FAST FOOD

1 čtvrtka

PÁREK V ROHLÍKU - FAST FOOD

1 ks

HAMBURGER BIG MAC - FAST FOOD

1 ks

PIZZA - FAST FOOD

1 porce

KÁVA TURECKÁ

1 porce

BAGETA MALÁ PLNĚNÁ KUŘECÍ PRSA KÁVA Z PRODEJNÍHO AUTOMATU OVOCNÉ A ZELENINOVÉ ŠŤÁVY VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ POMERANČOVÝ DŽUS V RESTAURACI

1 ks 1 porce l 0,2 l

MINERÁLNÍ A STOLNÍ VODY VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ MINERÁLNÍ VODA V RESTAURACI OST. NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ COCA-COLA (PEPSI COLA) V RESTAURACI

0,3 l 0,2 l

PIVO VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ PIVO SVĚTLÉ, SUDOVÉ, VÝČEPNÍ

0,5 l

PIVO SVĚTLÉ, SUDOVÉ - LEŽÁK

0,5 l

PIVO LAHVOVÉ - LEŽÁK

0,5 l

VÍNO VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ JAKOSTNÍ VÍNO RÉVOVÉ BÍLÉ

0,2 l

JAKOSTNÍ VÍNO RÉVOVÉ ČERVENÉ

0,2 l

OST. ALKOHOLICKÉ NÁPOJE VE VEŘEJNÉM STRAVOVÁNÍ FERNET STOCK Jídelny

0,1 l

ZÁVODNÍ JÍDELNY KOMPLETNÍ OBĚD NEBO VEČEŘE (MENU) V ZÁVODNÍ JÍDELNĚ

1 menu

ŠKOLNÍ JÍDELNY OBED VE ŠJ (STRÁVNÍCI 7-10 LET)

1 menu

OBED VE ŠJ (STRÁVNÍCI 11-14 LET) OBĚD VE ŠJ (STRÁVNÍCI 15 A VÍCE LET)

1 menu 1 menu

OBĚD VE VYSOKOŠKOLSKÉ MENZE

1 menu

STRAVOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE OBĚDY A SVAČINY V MŠ(STRÁVNÍCI 3-6 LET)

1 den

5 0,21665 5 0,28510 8 0,75199 6 0,28510 8 1,73896 3 1,02311 3 2,25888 9 0,13182 0,33082 0,33082 0,51649 2 0,51649 2 0,95377 0,95377 7,34199 9 4,79945 2 2,39968 8 0,14285 9 1,21674 8 0,55464 9 0,66209 9 0,62195 8 0,62195 8 11,5852 4,87607 1 4,87607 1 4,60454 6 1,57397 2 1,37532 7 1,20179 0,45345 7 2,10458 2 2,10458

106

Ubytovací služby Ubytovací služby UBYTOVACÍ SLUŽBY HOTEL ****

přenoc.

HOTEL ***

přenoc.

PENZION ***

přenoc.

CHATA MLÁDEŽNICKÝ HOSTEL/YOUTH HOSTEL

přenoc. přenoc.

UBYTOVÁNÍ V INTERNÁTĚ

měsíčně

UBYTOVÁNÍ NA VYSOKOŠKOLSKÉ KOLEJI

měsíčně

OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY Osobní péče Kadeřnické salóny a zařízení osobní péče KADEŘNICKÉ SALÓNY A SLUŽBY OSOBNÍ PÉČE PÁNSKÝ KADEŘNÍK

úkon

DÁMSKÝ KADEŘNÍK

úkon

HLOUBKOVÉ ČISTĚNÍ PLETI VČETNĚ PŘILOŽENÍ MASKY

úkon

Elektrické přístroje pro osobní péči ELEKTRICKÉ PŘÍSTROJE PRO OSOBNÍ PÉČI ELEKTRICKÝ VYSOUŠEČ VLASŮ

1 ks

ELEKTRICKÝ HOLICÍ STROJEK PLANŽETOVÝ

1 ks

Ostatní předměty a výrobky pro osobní péči DROGISTICKÉ AJ. ZBOŽÍ PRO OSOBNÍ HYGIENU TOALETNÍ MÝDLO VÝBĚROVÉ

100 g

ZUBNÍ PASTA

75 ml

TOALETNÍ PAPÍR

1 ks

DÁMSKÉ HYGIENICKÉ VLOŽKY

10 ks

DĚTSKÉ PLENKOVÉ KALHOTKY JEDNORÁZOVÉ

20 ks

KARTÁČEK NA ZUBY

1 ks

VLASOVÝ ŠAMPON HOLÍCÍ STROJEK RUČNÍ

250 ml 1 ks

2 6,61755 1 6,61755 1 6,61755 1 0,52648 9 0,52648 9 0,71353 4 2,27987 5 0,72376 0,66957 7 1,17782 7 62,9572 1 27,1440 6 8,04088 8,04088 0,98299 8 5,50604 1 1,55184 1 0,70010 3 0,70010 3 0,33753 6 0,36256 7 18,4030 8 9,27922 6 0,86860 4 1,09060 1 1,33854 4 1,19347 2 1,21781 6 0,45612 8 1,17263 8 0,55113

107

SPRCHOVÝ GEL PAPÍROVÉ KAPESNÍKY KOSMETICKÉ ZBOŽÍ

250 ml 1 ks

KOSMETICKÝ KRÉM NIVEA

150 ml

PLEŤOVÉ MLÉKO ČISTÍCÍ

150 ml

TOALETNÍ VODA

50 ml

TĚLOVÝ DEODORANT

100 g

VLASOVÉ PĚNOVÉ TUŽIDLO

150 ml

LAK NA VLASY

250ml

RTĚNKA

1 ks

Osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené Klenoty, hodiny a hodinky KLENOTY, HODINY A HODINKY DÁMSKÉ NÁRAMKOVÉ HODINKY (QUARTZ)

1 ks

ZLATÝ ŘETÍZEK

1 ks

SNUBNÍ PRSTEN ZLATÝ VÝMĚNA BATERIE DO DÁMSKÝCH NÁRAMKOVÝCH HODINEK (VČETNĚ BATERIE)

1 ks 1 úkon

Ostatní osobní potřeby a doplňky CESTOVNÍ POTŘEBY, OSOBNÍ DOPLŇKY DÁMSKÁ KABELKA KOŽENÁ

1 ks

DÁMSKÝ DEŠTNÍK SKLÁDACÍ

1 ks

DĚTSKÉ KOČÁRKY A NOSÍTKA DĚTSKÝ KOČÁREK

1 ks

DĚTSKÁ AUTOSEDAČKA

1 ks

OSTATNÍ PRŮMYSLOVÉ ZBOŽÍ POMNÍK Z PŘÍRODNÍHO KAMENE

1 ks

Sociální péče Sociální péče SOCIÁLNÍ PÉČE UBYTOVÁNÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

měsíčně

8 0,75894 1 0,63134 4 9,12385 2,17975 1 1,03077 1 1,56504 4 1,00856 3 1,03939 4 1,03939 4 1,26093 3 7,56491 2 3,42786 4 3,42786 4 0,87928 8 0,99902 4 0,99902 4 0,55052 8 4,13704 8 3,70160 1 3,10032 5 0,60127 6 0,26335 9 0,18460 3 0,07875 6 0,17208 8 0,17208 8 3,72541 1 3,72541 1 3,72541 1 3,61391 7

108

DONÁŠKA OBĚDŮ

1 úkon

Pojištění Pojištění související s bydlením POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI - BYT 3+1 V PRAZE POJIŠTĚNÍ RODINNÉHO DOMU V PRAZE

roční poj. roční poj.

POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI - BYT 2+1 V OBCI

roční poj.

POJIŠTĚNÍ RODINNÉHO DOMU V OBCI Pojištění související se zdravím ÚRAZOVÉ A OSTATNÍ OSOBNÍ POJIŠTĚNÍ ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ MUŽE VE VĚKU 40 LET ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ CHLAPCE VE VĚKU 1 ROKU Pojištění související s dopravou POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL-ŠKODA OCTAVIA

roční poj.

POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL-RENAULT MEGANE

roční poj.

POVINNÉ RUČENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL

roční poj.

POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL-ŠKODA FABIA

roční poj.

roční poj. roční poj.

roční poj.

Finanční služby jinde neuvedené Finanční služby jinde neuvedené FINANČNÍ SLUŽBY SUBI FINANČNÍ SLUŽBY Ostatní služby jinde neuvedené Ostatní služby jinde neuvedené PORADENSKÉ,ADMINISTRATIVNÍ A JINÉ SLUŽBY KREMACE

poplatek

SUBI SLUŽBA REALITNÍCH KANCELÁŘÍ SPRÁVNÍ A JINÉ POPLATKY POPLATEK PŘI PODÁNÍ NÁVRHU NA ROZVOD MANŽELSTVÍ

poplatek

VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

poplatek

SEPSÁNÍ ZÁVĚTI

poplatek

POPLATEK ZE PSA

poplatek

0,11149 4 7,82598 1 1,74873 1 1,74873 1 0,61737 9 0,09089 0,22260 7 0,81785 5 1,6061 1,6061 0,80305 0,80305 4,47115 4,47115 0,21635 0,30052 4 3,87010 2 0,08417 4 12,6527 5 12,6527 5 12,6527 5 12,6527 5 4,04409 8 4,04409 8 2,84124 1,58816 7 1,25307 3 1,20285 8 0,07295 6 0,33868 1 0,47497 7 0,31624 4

109

Příloha č. 4 Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb [1] 2002 Potraviny a nealkoholické nápoje rýže loupaná (I. jakost) kg pšeničná mouka hrubá chléb konzumní kmínový špagety maso hovězí - přední s kostí maso hovězí - zadní bez kosti maso vepřové - bůček maso vepřové - pečeně kuře kuchané I. jakost jemné párky šunkový salám šunka vepřová file mražené mléko polotučné sušené plnotučné mléko SUNAR Eidamská cihla vejce čerstvá máslo čerstvé I. jakost rostlinný tuk 100 % olej slunečnicový jablka I. jakost pomeranče I. jakost

kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg l 400g kg kus kg kg l kg kg

2003

2004

2005

2006

2007

18,88

18,63

20,18

21,59

23,01

24,82

8,37 14,46 26,75 70,01 144,38 61,60 100,79 46,23 75,55 111,70 154,26 126,85 13,87 80,09 105,28 2,31 98,94 53,74 38,81 17,78 27,78

9,07 15,56 26,23 69,34 144,71 62,94 107,00 53,60 81,19 113,63 152,59 114,16 13,38 82,14 108,53 3,11 111,77 53,20 35,72 21,62 31,13

8,68 15,25 27,01 74,43 153,73 68,56 113,31 51,80 86,72 117,53 154,20 111,75 14,35 82,27 114,06 2,47 115,48 55,44 34,06 20,57 28,49

7,14 15,06 26,09 77,71 160,42 65,09 104,20 51,60 89,46 114,23 155,97 108,53 14,45 81,76 112,35 2,30 108,80 52,13 32,84 20,57 26,17

7,25 17,00 27,36 78,16 167,41 63,49 105,82 44,30 91,97 115,26 153,66 103,62 14,40 91,88 109,77 2,37 103,57 50,12 32,99 23,27 25,94

11,21 23,20 30,29 78,89 169,66 61,91 103,66 61,47 92,93 113,99 149,71 111,72 17,84 107,93 152,95 3,11 146,50 59,49 42,97 29,14 25,59

110

banány žluté I. jakost okurky čerstvé salátové cibule suchá I. jakost brambory čerstvé pozdní cukr krystalový hrubozrnný I. jakost káva pražená zrnková (Standart) čokoláda mléčná tabulková I. jakost sůl jedlá přírodní jodidovaná Alkoholické nápoje, tabák pivo výčepní světlé lahvové jakostní víno bílé tuzemský tmavý (např. Tuzemák) [2] Sparta light s filtrem Petra s filtrem Odívání, obuv dámská bavlněná šatovka pánský oblek dvoudílný vlněný pánské kalhoty vlněné pánská vesta vlněná dlouhý rukáv dámský plášť zimní vlněný dámská halenka bavlněná dámské šaty letní bavlněné

kg kg kg kg kg

27,51 39,01 10,17 8,01 18,95

22,93 53,75 14,40 14,19 19,03

33,84 29,49 7,05 6,61 25,40

34,20 35,66 8,91 6,80 21,26

28,61 41,39 13,36 15,60 22,07

29,22 36,99 12,51 9,73 21,59

100 g 100 g

7,13 19,60

6,75 19,05

6,49 19,65

6,46 19,75

7,61 17,78

8,00 19,42

6,27

6,18

5,61

5,50

5,57

5,15

8,41 63,35 166,86

8,60 61,45 169,45

8,48 62,31 176,65

8,41 59,62 186,13

8,32 55,83 185,62

8,74 54,53 188,93

42,00 40,00

42,00 40,00

46,00 44,00

46,00 44,00

46,00 44,00

59,41 57,00

m2 kus kus kus

93,78 98,85 107,46 125,93 138,24 4 846,1 5 080,5 4 923,1 5 049,1 4 742,1 1 220,9 1 233,2 1 197,7 1 192,1 1 125,0 871,00 882,35 841,01 835,85 793,31

138,86 4 879,7 1 118,7 817,95

kus kus kus

dětská tepláková souprava bavlněná pánská košile-klasická pánské ponožky bavlněné dámské plavky dámské punčochové kalhoty pánská vycházková obuv celoroční kožená dámská vycházková obuv celoroční kožená dětská vycházková obuv celoroční kožená čištění zimního pláště výměna dámských patníků expres Bydlení, voda, energie, paliva čistý nájem - byt I. k. - 3 obytné místnosti [3] čistá úhrada za užívání bytu SBD - byt I. k. - 3 obytné místnosti [4] odvoz popela (poplatek za 110 l nádobu) vodné a stočné elektřina (sazba D02) [5] zemní plyn (v pásmu spotřeby 9 450 - 63 000 kWh)

kus

4 476,5 4 408,0 4 079,1 3 824,8 3 877,5 834,24 864,17 824,28 801,38 815,46 1 259,3 1 220,7 1 149,7 1 087,7 1 006,6 2002 2003 2004 2005 2006 506,28 511,46 513,09 491,55 462,28

4 089,7 821,41 1 138,7 2007 504,90

kus pár kus kus pár

495,39 511,59 537,98 493,53 481,39 41,54 42,48 44,20 45,18 44,32 840,08 779,24 741,45 691,00 691,73 27,83 28,27 28,29 29,44 30,05 1 480,2 1 455,7 1 388,9 1 427,4 1 412,0

487,27 44,75 701,28 31,49 1 399,1

pár

1 360,4 1 363,5 1 265,6 1 280,1 1 289,0

1 278,3

pár

535,87

532,02

533,90

535,00

534,67

552,55

kus pár

108,94 72,03

111,28 73,97

127,60 79,28

127,54 81,98

132,37 88,59

136,53 94,26

měsíc

1 781,6 1 817,7 1 858,3 1 866,1 1 859,1

.

měsíc

876,93 1 015,8 1 101,3 1 216,1 1 318,6

1 392,3

rok

1 203,9 1 266,3 1 368,4 1 502,9 1 527,1

1 552,5

kg 0.5 l l l krabička krabička

m3 kWh kWh

38,12 3,46 0,61

40,10 3,26 0,67

42,30 3,30 0,69

44,46 3,42 0,87

46,34 3,56 0,93

50,42 . .

111

hnědé uhlí (skupina A ořech)

100 kg

170,85

172,15

177,10

188,59

218,40

282,98

teplo pro otop a přípravu teplé vody Zdraví acylpyrin (nešumivý)

GJ

334,83

338,67

350,84

375,62

396,68

415,38

10,30

10,35

10,59

10,35

12,59

12,57

lékařská prohlídka Doprava jízdní kolo pánské horské benzín natural 95 motorová nafta řidičský kurz (skupina B) obyčejné jízdné v autobusové dopravě (10 km)

úkon

266,38

271,81

281,60

300,53

316,21

330,38

Rekreace a kultura televizní přijímač barevný stolní kinofilm barevný (36 snímků) vstupenka do divadla televizní poplatek Vzdělávání výuka cizích jazyků školné v soukromé střední škole

Stravování a ubytování polévka bílá svíčková na smetaně houskové knedlíky černá káva pivo světlé sudové výčepní víno révové bílé oběd v závodní jídelně oběd ve školní jídelně pro 1.- 4. ročník ZŠ oběd ve vysokoškolské menze hotel *** dvoulůžkový pokoj Ostatní zboží a služby stříhání na sucho (pánský kadeřník) toaletní mýdlo výběrové kosmetický krém Nivea zákonné pojištění motorových vozidel

10 tablet

kus l l kurz 1 jízdenka

7 832,3 7 402,4 9 059,2 8 972,4 9 201,5 9 737,9 24,67 24,13 25,87 28,46 27,76 31,01 21,55 21,10 25,73 28,20 27,87 32,03 6474,08 6531,25 7130,85 7372,10 8230,37 8 658,17 11,82 12,18 12,30 13,28 13,97 14,39

kus kus vstupenka

9 224,4 8 312,0 7 568,0 6 126,1 9 560,4 108,22 105,20 97,89 97,94 99,66 138,51 145,39 144,12 163,40 171,17

8 566,5 96,24 180,26

měsíc

75,00

75,00

75,00

100,00

100,00

120,00

hod měsíčně

48,17 .

52,70 .

56,38 .

62,26 .

64,91 .

64,08 16 153

2002

2003

2004

2005

2006

2007

porce

13,88

14,26

16,19

16,70

18,08

20,06

porce porce porce 0,5 l 0,2 l menu oběd

45,23 9,54 12,86 14,05 23,96 17,34 15,77

46,08 10,03 13,73 14,62 24,30 17,76 15,94

50,32 11,68 15,47 16,03 25,58 19,36 16,68

51,37 12,12 16,22 16,69 25,97 19,82 16,70

52,82 12,64 17,18 17,80 26,41 20,65 16,94

53,88 13,74 17,90 19,40 27,02 20,82 17,36

oběd 20,43 22,49 26,43 27,48 27,45 přenocování 1246,36 1266,31 1307,31 1282,66 1347,34

28,09 1307,25

úkon 100 g 150 ml rok

51,27

55,15

65,43

65,33

68,57

73,46

16,87 14,05 13,23 13,41 13,54 13,58 77,06 77,50 78,41 78,57 77,97 76,74 3106,82 3393,33 3624,88 3509,00 3530,14 3 539,43

Poznámky: [1] průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku [2] do 31.12. 2004 rum tuzemský tmavý (změna názvu) [3] nájemné bez plateb za vodné a stočné, bez plateb za dodávku tepla a teplé vody a bez úhrady služeb spojených s užíváním bytu

112

[4] úhrada za užívání družstevního bytu bez plateb za vodné a stočné, bez plateb za dodávku tepla a teplé vody a bez úhrady služeb spojených s užíváním bytu [5] do 30.6. 2001 - sazba B [6] do roku 2001 - 225 l

Příloha č. 5 Spotřeba na 1 obyvatele ostatních výrobků SPOTŘEBA OBYVATELSTVA 2002 Potraviny na 1 obyvatele Ryby celkem (kg) Sádlo vepřové vč. slaniny (kg) Rostlinné jedlé tuky a oleje (kg) Těstoviny (kg) Rýže (kg) Cukr (kg) Brambory (kg) Zelenina v hodnotě čerstvé (kg) Ovoce v hodnotě čerstvého (kg) Zrnková káva pražená (kg) Nápoje alkoholické1) (l) Pivo (l) Víno (l) Průmyslové zboží na 1 obyvatele Šité prádlo (kusy) Pletené prádlo (kusy) Pletené svrchní ošacení (kusy) Svrchní oděvy kromě pleteného ošacení (kusy) Punčochy a ponožky (páry) Obuv celkem (páry) z toho kožená

2003

2004

2005

5,3 4,8 16 6 4,8 41,5 76 78,7 73,5 2,5

5,3 4,7 15,7 5,6 5 43 73,6 80 76,2 2,3

5,5 4,7 16 6,2 4,6 42,6 73 79,8 83,8 2,4

5,8 4,9 16,1 6,2 4 40,5 72,5 77,8 80,5 2,2

10

10,2 159,9 16,2

9,8 161,7 16,3

2,7 4,3 4,4

2,7 6,9 5,1

3,8 7 5,3

10,2 160,5 16,5 163,5 16,8 10,3 6,3

2,3 11,3 3,6 0,7

3,6 10,6 4 0,7

3,8 11,3 4,6 1

4,9 16,3 5,8 1,9

113

Cigarety (kusy) 3

Plyn vč. propan-butanu (m ) Elektřina (kWh) Vybavenost domácností předměty na 100 domácností Chladnička vč. mrazniček Automatická pračka Televizor barevný Videorekordér Osobní počítač Mikrovlnná trouba Myčka nádobí Telefon Osobní automobil2) 2)

Motocykl v hodnotě čistého lihu (100%) 2) dle znění vyhlášky č. 102/1995 Sb. zákonů

1 893

2 192

2 243

2 275

282,5 1 422,30

294,7 1 422,10

286,3 1 423,10

277,8 1 438,20

158 102,7 119,2 54,1 26,8 57,1 8,4 - pevná linka - mobilní

159 103,2 121,8 57,8 33,2 60,3 10,9 63,4 99,5

159,6 103,9 125,3 60,6 35,6 65,9 13 60,5 121,4

160,2 104,5 126,2 64,2 37,6 70,5 14 56,6 140,1

69,5

70,6

71,0

53,0

22,3

18,7

19,0

145,0

1)

114