Segmenty a funkce finančního trhu v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Segmenty a funkce finančního trhu v České republice Bakalářská práce

Autor:

Jana Konopová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Martin Kohel

červen, 2010

Obsah 1

Charakteristika peněžního a finančního trhu ........................................... 1 1.1 Finanční systém v ČR .................................................................................................. 1 1.2 Vznik a vývoj kapitálových trhů ................................................................................... 2 1.2.1 Počátky kapitálových trhů .................................................................................... 2 1.2.2 Vývoj a vznik burz ............................................................................................... 2 1.2.3 Rozvoj burz ve světě ............................................................................................ 2 1.2.4 Kapitálové trhy v období 1800-1913 ................................................................... 3 1.2.5 Období první světové války ................................................................................. 3 1.2.6 Období mezi světovými válkami.......................................................................... 3 1.2.7 Druhá světová válka ............................................................................................. 3 1.2.8 Od konce války do 70. let.................................................................................... 3 1.2.9 Eurotrh .................................................................................................................. 4 1.2.10 Od roku 1989 do současnosti ............................................................................... 4 1.3 Segmenty finančního trhu ............................................................................................ 4 1.4 Trh cenných papírů ...................................................................................................... 7 1.4.1 Klasifikace trhu cenných papírů ........................................................................... 7 e) podle organizovanosti ..................................................................................................... 8

2

Právní úprava ............................................................................................... 9 2.1 Legislativa ................................................................................................................... 9 2.1.1 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu ............................................................... 9 2.1.2 Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu ..................................................... 10 2.1.3 Zákon o cenných papírech.................................................................................. 11 2.1.4 Zákon o dluhopisech .......................................................................................... 13 2.1.5 Zákon směnečný a šekový.................................................................................. 13 2.1.6 Zákon o kolektivním investování ....................................................................... 13 2.2 Regulační legislativa ................................................................................................. 16 2.2.1 Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ( zákon č. 253/2008 Sb.) .............................................................. 16 2.2.2 Pravidla o obezřetném podnikání bank ( vyhláška č.123/2007 Sb. ) ................. 17 2.2.3 Pojištění vkladů .................................................................................................. 17 2.2.4 Konsolidovaný dohled........................................................................................ 18 2.2.5 MIFID................................................................................................................. 18 2.3 Kapitálový trh v České republice.............................................................................. 18 2.3.1 Burza cenných papírů Praha ............................................................................... 19 2.3.2 RM – systém, a. s. .............................................................................................. 20 2.3.3 Centrální depozitář cenných papírů, a. s. ........................................................... 20 2.3.4 Středisko cenných papírů ................................................................................... 20

3

Investiční produkty ( nástroje ) a služby .................................................. 21 3.1 Investiční produkty .................................................................................................... 22 3.1.1 Akcie .................................................................................................................. 22 3.1.2 Dluhopisy ( obligace ) ........................................................................................ 23 3.1.3 Hypotéční zástavní listy ..................................................................................... 26 3.1.4 Nástroje peněţního trhu ..................................................................................... 26 3.1.5 Kolektivní investování ....................................................................................... 27

3.1.6 Devizové obchody .............................................................................................. 27 3.1.7 Deriváty .............................................................................................................. 28 3.1.8 Opce ................................................................................................................... 30 3.2 Investiční služby ......................................................................................................... 32

4

Operace na finančním trhu ....................................................................... 33 4.1 Operace na peněžním trhu ......................................................................................... 33 4.1.1 Zpracování objednávek ...................................................................................... 34 4.1.2 Oznámení výsledků aukce .................................................................................. 34 4.2 Operace na kapitálovém trhu .................................................................................... 36 4.3 Obchodování na Burze cenných papírů Praha.......................................................... 36 4.3.1 Technika obchodování na burze ......................................................................... 36 4.4 Obchodování v RM – systému ................................................................................... 39 4.4.1 Typy obchodů ..................................................................................................... 39 4.5 Oceňovací modely...................................................................................................... 41 4.5.1 Finanční analýza ................................................................................................. 41 4.5.2 Analýzy akcií...................................................................................................... 41 4.5.3 Analýza dluhopisů .............................................................................................. 42 4.6 Význam kapitálových trhů ......................................................................................... 43

5 6 7 8

Závěry a doporučení .................................................................................. 46 Seznam použité literatury .......................................................................... 48 Seznam použitých zkratek a tabulek ........................................................ 50 Přílohy.......................................................................................................... 51

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Mrákově dne 14. 6.2010

Jana Konopová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu práce panu Ing. Martinovi Kohelovi za jeho pomoc při zpracování práce, jeho cenné rady a připomínky, a čas, který mi věnoval. Moje díky patří také Ing. Michalovi Erbenovi, který mi pomáhal s formální stránkou a úpravou.

Anotace Tématem předloţené bakalářské práce jsou „ Segmenty a funkce finančního trhu v České republice.“ Jsou zde shrnuty důleţité aspekty finančního trhu s úmyslem

přiblíţit je veřejnosti. Hlavním cílem je podat ucelený obraz

o finančních trzích, jejich významu a způsobu fungování v České republice.

Annotation The topic of my bachelor thesis is: “Segments and functions of financial market in the Czech Republic.“ All crucial standpoints of financial market are covered with the aim to bring closer to public. The bachelor thesis is focused on the explanation of the financial markets, its significance and the way of its function in the Czech Republic.

Úvod Téma Segmenty a funkce finančního trhu jsem si vybrala proto, ţe bych chtěla podat ucelený obraz o finančních trzích, jejich významu a způsobu fungování v podmínkách ČR. Přiblíţit tak tuto problematiku i těm, kteří se na finančním trhu přímo nepohybují. Budu vycházet z podmínek České republiky. Jednak, proto, ţe je mi bliţší, ale také proto, ţe se v ní lépe orientuji. Ať uţ chceme, nebo ne, finanční oblast se dotýká nás všech, proto je dobré znát hlavní zákonitosti a funkce tohoto systému. V ČR finanční trh funguje na principech trţní ekonomiky. Dochází zde k tzv. přelévání volných

peněţních prostředků od toho, kdo jich má

momentálně přebytek, k tomu, kdo jich má nedostatek. Důleţitost finančního trhu je nezpochybnitelná. Umoţňuje pohyb kapitálu nejen v podmínkách národní ekonomiky, ale také v oblasti zahraniční. V mé práci se budu zabývat především jednotlivými oblastmi finančního trhu, jeho strukturou a významem. V další části uvedu českou

legislativou, spojenou s touto oblastí

obchodování. Její podstatné rysy důleţité jak pro banky, tak další účastníky. Dále se zaměřím na jednotlivé účastníky vystupující na kapitálovém trhu a na

produkty a sluţby s tím související. Věnovat se budu především

nejvíce vyuţívaným.

1 Charakteristika peněžního a finančního trhu 1.1 Finanční systém v ČR Existují 3 základní typy trhů: trh výrobních faktorů ( pracovní síla, půda, kapitál ) trh statků a sluţeb trh finanční Společným znakem těchto trhů je, ţe se zde směna uskutečňuje prostřednictvím peněz. Pro potřeby této práce se budu zabývat finančním trhem. Finanční systém spočívá v alokaci peněţních prostředků od těch, kteří je v současnosti nepotřebují, k těm, kteří jich mají nedostatek ( schéma je uvedeno v Příloze č.1) Kaţdá země má svůj finanční systém, který se od ostatních odlišuje. Záleţí především na tradici, velikosti trhu a dané ekonomice. Finanční systém plní tyto funkce1: a)

Funkce platební

Umoţňuje provádění plateb za zboţí a sluţby. b)

Funkce likvidity

Finanční nástroje ( cenné papíry a jiná aktiva ) lze bez většího rizika směnit za hotovost. c)

Funkce kreditní

Nabídka finančních prostředků těm, kteří jich mají nedostatek. d)

Funkce depozitní

Schopnost rozmístit prostředky do různých oblastí. 1

POLÁCH, J. – KAMENÍKOVÁ, B. – POLÁK, P. Základy peněžních a kapitálových trhů. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky, 2006. 168 s. ISBN 80 – 7318 – 392 – 7.

1

e)

Funkce zabezpečení bohatství

Finanční

prostředky

investované

do

finančních

instrumentů

se

„neopotřebují“ jako je tomu v případě nákupu do hmotného nebo nehmotného majetku. f)

Funkce ochrany proti riziku

Finanční systém umoţňuje uzavření pojištění a také diverzifikaci rizika prostřednictvím investice do různých druhů aktiv. g)

Politická funkce

Zajišťuje chod ekonomických procesů ve státě. Např. nízkou míru inflace a vysokou míru zaměstnanosti.

1.2 Vznik a vývoj kapitálových trhů 1.2.1

Počátky kapitálových trhů

Prvopočátky kapitálových trhů můţeme objevit jiţ ve Středověku v 12. století. S rozvojem řemesel a obchodu začaly vznikat burzy zboţí a peněţní burzy. Především v Benátkách, Florencii a Paříţi. Docházelo k uzavírání půjček a vydávání směnek.

1.2.2

Vývoj a vznik burz

Pojem burza se začíná poprvé pouţívat v Belgických Bruggách v 16. století. Zde se v domě pana Van de Beurse pravidelně scházeli kupci z Itálie, Belgie, Norska a dalších zemí. Na burze se obchodovala se směnkami a po té i se zboţím 2.

1.2.3

Rozvoj burz ve světě

S průmyslovou revolucí dochází k rozmachu nových burz. V tomto období vznikají burzy, které existují dodnes. V roce 1739 vznikla německá burza. 2

PAVLÁT V. a kol., Kapitálové trhy. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2003. 296 s. ISBN 80 – 86419 – 33 – 9. Kapitola 2, s. 51-78.

2

Londýnská burza Corn Exchange v roce 1745. V roce 1792 vznikla newyorská burza na Wall Street.

1.2.4

Kapitálové trhy v období 1800-1913

V tomto období měla nejlepší postavení londýnská burza. Na londýnském trhu získává finanční prostředky především USA tím, ţe vydává cenné papíry a prodává je Anglii. Nejvíce vyuţívány byly státní nebo bankovní dluhopisy.

1.2.5

Období první světové války

V tomto údobí dochází k rozvrácení kapitálových trhů. Rostla inflace, nezaměstnanost a státní dluh. Došlo k omezení mezinárodního obchodu.

1.2.6

Období mezi světovými válkami

Problémy s měnou a platbami za cenné papíry vedlo k uzavření mezinárodních dohod. V roce 1922 se konala konference v Janově, kde se určily podmínky hospodářské obnovy Evropy. Hlavním finančním centrem na světě se stal New York. V roce 1929 však burza padla a odstartovala hospodářskou krizi, která trvala aţ do 2. světové války. Byla zavedena striktní omezení týkající se regulace obchodování s cennými papíry.

1.2.7

Druhá světová válka

Kapitálové trhy byly vyuţívány k financování války. Shromaţďovaly se zdroje bank z krátkodobých a dlouhodobých úvěrů.

1.2.8

Od konce války do 70. let

Nedostatek finančních prostředků na poválečnou obnovu znamenal změnu v oblasti měnového a platebního systému. Proto byla v roce 1944 uspořádána konference v Breton Woods v USA. Ta dala vzniknout novému mechanismu zúčtování mezinárodních 3

plateb a dvou mezinárodním

institucím. Mezinárodnímu měnovému fondu (IMF)3 a Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD)4.

1.2.9

Eurotrh

Vznik eurotrhu se datuje od konce 50. let. Na eurotrhu se obchoduje se všemi měnami, nejen s Eurem. Eurotrh se skládá z peněţního, úvěrového a kapitálového Eurotrhu. Trh cennných papírů probíhá ve všech hlavních finančních centrech jako je Londýn, Tokio, New York, Paříţ.

1.2.10 Od roku 1989 do současnosti V tomto období došlo k propojení světových burz. S cennými papíry se mohlo obchodovat 24 hodin denně. Tato nová struktura si vyţádala řadu změn. Šlo především o reformy v americkém a britském finančním systému. V 90. letech došlo k celkovému rozmachu kapitálových trhů. Počet nových burz cenných papírů se rychle zvyšoval. Vzrostlo nejen mnoţství, ale také kvalita kapitálových trhů. Proces označovaný jako globalizace pokračuje i nadále.

1.3 Segmenty finančního trhu Finanční trh můţeme členit dle více hledisek: a)

dle doby splatnosti finančních nástrojů ( někdy se uvádí jako věcné

hledisko ) peněţní trh kapitálový trh devizový trh komoditní a realitní trh

3 4

IMF = International Monetary Fund IBRD = Interanational Bank for Reconstruction and Development

4

Peněţní trh Umoţňuje rozmístit a přerozdělit peněţní prostředky dle nabídky a poptávky. Obchoduje se zde s nástroji se splatností do 1 roku. Účastníky jsou komerční banky, centrální banka, velké finanční

firmy a veřejný

sektor. Tvoří jej trh krátkodobých úvěrů a krátkodobých cenných papírů. Typickým příkladem jsou státní pokladniční poukázky, směnky a šeky. Peněţní trh je málo rizikový, ale také málo výnosový. ( Podrobněji se peněţním trhem zabývám na str. 23 ). Kapitálový trh Trh,

který

je

určen

pro

finanční

operace

se

střednědobými

nebo dlouhodobými finančními prostředky, které mají povahu investice5. Investuje se především do cenných papírů jako jsou akcie, dluhopisy a směnky. Někdy je tento trh také označován jako trh cenných papírů ( viz dále ). Kapitálový trh lze dále rozčlenit na promptní, termínovaný ( termínový) a opční. Na promptním trhu dochází k okamţitému vypořádání obchodu. Na termínovaném trhu je kontrakt uskutečněn v budoucnu. Na opčním trhu se obchod v určeném termínu nemusí uskutečnit. Devizový trh Jedná se o trhy s cizími měnami v bezhotovostní formě ( vklady na účtech ). Střetává se zde nabídka zahraničních měn s poptávkou po nich. Prodej a nákup měny se uskutečňuje za devizový kurz. Motivem vstupu na devizový trh můţe být zajištění platebního styku se zahraničím, diverzifikace devizových aktiv a pasiv. a) podle formy organizace se devizový trh člení na: organizovaný neorganizovaný

5

Investice = vzdání se současné spotřeby s cílem předpokládaného výnosu

5

b) podle techniky obchodování promptní termínový c) podle mnoţství obchodovaných částek maloobchodní velkoobchodní Komoditní trh Provádí se zde termínované obchody se surovinami, plodinami a drahými kovy. Obchoduje se s loty, tj. minimální dané mnoţství ve kterém lze komoditu nakoupit nebo prodat. Na realitních trzích se obchoduje s nemovitostmi. V současné době jsou realitní trhy díky finanční krizi oslabené. b)

finanční trh podle účastníků bankovní trhy burzovní trhy mimoburzovní trhy mezipodnikové trhy

Bankovní trhy Vystupují zde jen finanční instituce, které mezi sebou obchodují. Burzovní trhy Obchoduje

se

hlavně

s cennými

papíry,

komoditami,

měnami

a podkladovými aktivy. Na burzu mají přístup jen členové burzy. V ČR je to Česká národní banka, Ministerstvo financí, které zastupuje Českou republiku a dále obchodníci s cennými papíry. Mimoburzovní trhy Účastníci nesplňují podmínky pro obchodování na burze. V ČR je zprostředkovatelem RM - systém, a.s. 6

Mezipodnikové trhy Vystupují zde jiné subjekty, neţ jsou banky. c)

z geografického hlediska regionální národní mezinárodní nadnárodní

d)

podle provedení privátní zprostředkovatelský

Privátní trh Daný subjekt obchoduje dle svého uváţení a na vlastní riziko. Výnos je obvykle vyšší neţ na trhu zprostředkovatelském. Zprostředkovatelský trh Obchody probíhají přes třetí osobu. Většinou

jde o banku nebo jinou

finanční instituci ( investiční společnosti, stavební spořitelny, pojišťovny). Část rizika je diverzifikována, proto jsou tyto operace méně rizikové, ale také méně výnosové.

1.4 Trh cenných papírů Trh cenných papírů je oblastí kapitálového trhu. Střetává se zde nabídka a poptávka po cenných papírech.

1.4.1 Klasifikace trhu cenných papírů Trh cenných papírů lze rozčlenit podle více hledisek: a) dle emise primární sekundární 7

Primární Neobchoduje se zde s cennými papíry. Pouze se vydávají. Emitenti zde hledají první majitele svých vydaných cenných papírů. Sekundární Prodej a nákup vydaných cenných papírů, které jsou v oběhu. Jde o cenné papíry vydané na primárním trhu a obchodovány na trhu sekundárním. Hlavní funkcí sekundárních trhů je zajištění likvidity a stanovení trţních cen. b) dle účastníků veřejný neveřejný Veřejný Trh organizuje burza cenných papírů, nebo jiná právnická osoba, která k tomu má povolení. Mohou tady obchodovat všichni potencionální zájemci. Na veřejném trhu lze obchodovat téměř se všemi druhy cenných papírů, které splňují zákon o cenných papírech a jsou v souladu s právem Evropské unie. Neveřejný Konají se tu obchody mezi předem omezeným počtem účastníků. Cenné papíry mohou být prodány jednomu nebo několika vymezeným kupcům. e)

podle organizovanosti organizovaný

Organizovaný trh můţeme dále rozčlenit na burzovní a mimoburzovní. U burzovního trhu jsou obchodní podmínky standardizovány, tzn., ţe jsou určeny burzou. Je nutné je dodrţovat. Mimoburzovní trh probíhá skrz zprostředkovatele. Podmínky pro obchodované instrumenty jsou zde volnější.

8

neorganizovaný trh Podmínky jsou sjednávány individuálně. Jde o tzv. OTC6 obchody. Probíhá přímo mezi firmami nebo bankami.

2 Právní úprava 2.1 Legislativa Kapitálový trh je regulován právními předpisy. Jsou to hlavně zákony, vyhlášky a předpisy, kterými se účastníci trhu musí řídit. Mezi hlavní zákony vyuţívané v ČR patří: zákon

č. 256/2004 Sb., o

podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu. zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zákon č. 191/1950, zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. a zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Dříve nad byl finanční trh regulován Komisí pro cenné papíry, Úřadem pro dohled nad druţstevními záloţnami a Úřadem pro dozor pojišťovnictvím a penzijním připojištění. Od roku 2006 provádí dohled nad celým finančním trhem jediný orgán, a tím je ČNB.

2.1.1 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu Tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje poskytování sluţeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů7 . Vymezuje osoby, které jsou oprávněné zde podnikat, investiční nástroje a sluţby, ochranu investorů a trhu jako takového. V poslední době je snaha o sjednocení obsahu tohoto zákona a vytvořit tak jednotný evropský finanční trh.

6 7

OTC = over the country = přes přepáţku/přes překáţku zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, § 1

9

2.1.2 Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu Protoţe se na kapitálovém trhu obchoduje s cizími prostředky je nutné tuto oblast kontrolovat a dohlíţet na ní . Dříve na kapitálový trh dohlíţela Komise pro cenné papíry. Zákon upravuje pravomoci ČNB při dohledu a regulacích a stanoví práva a povinnosti subjektů vystupujících na kapitálovém trhu. Cílem ČNB je přispívat k ochraně investorů a rozvíjet kapitálový trh. Tak jako v ČR provádí

dozor pomocí jedné instituce i Nizozemí ,

Španělsko, Portugalsko, Řecko. Mluvíme o tzv. sektorovém uspořádání. ČNB je odpovědná za stabilitu finančního systému. Při přenosu bankovního dohledu na zcela jinou organizaci, můţe dojít k vytváření nových rizik a narušení funkčních mechanismů. Výhodou tohoto uspořádání je propojenost informací mezi bankovním dozorem a měnovou politikou. To je důleţité hlavně v době finanční krize. Nevznikají spory ohledně pravomocí. Došlo také ke sníţení nákladů ze strany investorů, ale i státu. Rozhodující slovo má bankovní rada. Od roku 2007 se změnilo sektorové uspořádání na funkcionální. Došlo k rozdělení dohledu mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem a dohledem nad platebním systémem a ochranou stability finančního systému. Ochranu spotřebitele provádí Komise a ochranu finančního systému ČNB. V praxi to znamená, ţe došlo k rovnoměrnému dohledu nad kaţdou sloţkou. Na druhé straně se můţe objevit střet zájmů, překrývání pravomocí, nebo omezení přístupu k informacím. V některých zemích Evropské unie je dohled nad kapitálovým trhem a regulace prováděna mimo centrální banku ( integrované uspořádání ). V poslední době došlo v některých zemích ke sloučení dohledů do jedné specializované organizace typu FSA ( Financial Supervisory Autority ). Regulaci provádí příslušné

ministerstvo nebo si samy banky vytváří

specializované útvary. Tento typ můţeme najít ve Franci, Velké Británii, Belgii, Německu a Rakousku. V uvedených zemích centrální banka provádí dohled na místě, zpracovává informace a je členem vrcholových orgánů.

10

2.1.3 Zákon o cenných papírech Zákon vymezuje náleţitosti cenných papírů. Cenným papírem se rozumí finanční aktivum, které zavazuje emitenta plnit konkrétní povinnosti, k nimţ se zavázal. Pro majitele cenného papírů plyne z jeho drţení určité právo. Jde především o vyplacení dividend a podílení se na vedení společnosti. Dále zákon upravuje pravidla pro jejich vydávání, správu , uloţení, úschovu, nebo převod na jiného majitele. V ČR zákon upravuje tyto druhy cenných papírů:8 akcie zatimní listy poukázky na akcie podílové listy dluhopisy investiční kupóny kupóny směnky a šeky opční listy náloţní listy včetně konosamentů skladištní listy zemědělské skladní listy Cenný papír můţe být z hledisky převoditelnosti: na doručitele ( na majitele ) na řad ( order - papír ) na jméno ( rektapapír ) Drţitel cenného papíru na doručitele je oprávněnou osobou. Převod není omezen a je uskutečněn fyzickým předáním jiné osobě. U listinných akcií na doručitele převod probíhá rubopisem ( zápis na rubu papíru ) a fyzickým předáním. Změní se zápis v seznamu akcionářů. U zaknihovaných akcií na jméno musí být převod proveden smlouvou. Cenné papíry na řad jsou vystaveny na jméno určité osoby, která je na něm uvedena. Převoditelné jsou rubopisem. 8

zákon č. 591/1992 Sb. o cenných papírech

11

Na rektapapíru je uvedeno jméno prvního majitele. Převod můţe být uskutečněn pouze písemnou smlouvou o postoupení pohledávky ( cesse ). Členění podle podoby: listinné cenné papíry zaknihované cenné papíry imobilizované cen. papíry Listinné cenné papíry mají fyzickou podobu. Záznam práv je uveden většinou na papíře. Někdy mohou být vydávána tzv. hromadné listiny nahrazující větší počet jednotlivých akcií. Zaknihované cenné papíry jsou zaznamenány v centralizované evidenci, kterou vede Středisko cenných papírů. Imobilizovaný papír je listinný papír, který byl předán do úschovy Středisku cenných papírů a přebral podobu zaknihovaného papíru. O tom jakou podobu bude mít cenný papír rozhoduje emitent. Imobilizovaný cen. papír je listinný cenný papír, který byl dán do úschovy Středisku cenných papírů. Členění podle emitenta: veřejné soukromé Veřejné cenné papíry vydává stát nebo samosprávní orgány. Jde hlavně o dlouhodobé státní nebo komunální dluhopisy. Soukromé cenné papíry emitují podniky a banky. Členění podle charakteru důchodu, který přináší: přinášející stálý důchod - dluhopisy přinášející proměnlivý důchod - akcie neúročené – skladištní listy

12

2.1.4 Zákon o dluhopisech Zákon upravuje vydávání dluhopisů v ČR. Dluhopis je dlouhodobý úvěrový cenný papír. Jeho drţitel má právo na splacení dluţné částky a emitent má povinnost toto právo uspokojit.

2.1.5 Zákon směnečný a šekový Tento zákon je platný od roku 1950. Upravuje náleţitosti směnky a šeku, jejich pouţití. Směnka je cenný papír, který dává právo jejímu majiteli poţadovat ve stanovenou dobu splacení dluţné částky uvedené na směnce. Je nástrojem zajišťující úvěr, ale také nástrojem

platebním. V ČR zákon

vychází z Ţenevské konvence, která upravuje jednotný směnečný zákon. Je zde mimo jiné uvedena platnost šeků při vydání a splacení směnky v téţe zemi, v různých státech nebo světadílech. Ve státech, které se řídí tzv. Anglosaskou konvencí musí šek obsahovat pouze tyto hlavní náleţitosti: označení šek, jméno plátce, místo, kde má být placeno a podpis výstavce.

2.1.6 Zákon o kolektivním investování Novelizace zákona proběhla v roce 2006. Kolektivní investování je podnikání, jehoţ předmětem je shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu. Je to investování zaloţené na principu diverzifikace ( rozloţení ) rizika a na obhospodařování majetku.9. Tím, ţe jsou peníze shromaţďovány od více investorů, je povolen přístup i pro drobné investory. Subjekty kolektivního investování jsou investiční společnosti, investiční a podílové fondy. Musí mít povolení od Komise pro cenné papíry. Kaţdý fond musí mít depozitáře. Depozitářem je většinou banka. Jejím úkolem je evidovat majetek fondu a kontrolovat, zda je s ním nakládáno

9

zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, § 2, odst. 1, písm. a)

13

v souladu se zákonem. Provádí také pokyny zadané investiční společností a eviduje veškeré operace fondu. Základními subjekty kolektivního investování jsou: a) Investiční společnosti b) Podílové fondy c) Investiční fondy Investiční společnosti Tyto společnosti zakládají podílové fondy a obhospodařují jejich majetek. Také se můţe starat o majetek jiné investiční společnosti, podílových nebo investičních fondů. Kromě kolektivního investování se společnost můţe zabývat např. vedením účetnictvím, oceňováním majetku atd. V době udělení povolení musí vlastní kapitál tvořit alespoň 125 000 eur. Podílové fondy Podílové fondy nemůţou vznikat samostatně. Zakládají je investiční společnosti, které obhospodařují jejich majetek. Povolení uděluje regulatorní orgán pro kapitálový trh, kterým je v ČR ČNB. Peníze do podílového fondu jsou získávány vydáváním podílových listů. Zákon o kolektivním investování rozlišuje fondy: a)

standardní fondy

b)

speciální fondy

Standardní fondy Fond splňuje poţadavky práva Evropských společenství. Můţe mít formu pouze otevřeného podílového fondu. Investuje do přesně vymezených instrumentů. Je zakázáno investovat do drahých kovů. Speciální fondy Nesplňuje poţadavky práva Evropských společenství. Vzniká ve formě otevřeného nebo uzavřeného podílového fondu. Investuje do cenných papírů, nemovitostí, nebo do cenných papírů vydaných jiným fondem.

14

Investiční fondy Investiční fondy jsou společnosti, které mají formu akciové společnosti. Prostředky od veřejnosti získává upisováním akcií. Nashromáţděné prostředky investuje do instrumentů podle zaměření. Vlastní kapitál musí v době udělení povolení dosahovat alespoň 300 000 eur. Stejně jako u podílových fondů dostává investiční fond svolení ke vzniku od ČNB. Do jednoho roku od udělení povolení musí vlastní kapitál činit minimálně 50 000 000 Kč.

V ČR legislativa připouští dvě formy fondů: a)

otevřený fond

b)

uzavřený fond

Otevřený fond Nemá omezený počet podílových listů, které můţe emitovat. Tedy není omezen ani počet podílníků nebo akcionářů. Fond musí do stanoveného termínu odkoupit podílové listy nebo akcie zpět. V ČR je stanovena lhůta 15 dní od poţádání na odkup. Při odkupu můţe být účtována sráţka a při emisi přiráţka. Pokud si fond neúčtuje ţádné přiráţky, je označován jako nezatíţený ( non –load funds ). Uzavřený fond Vytváří se na dobu určitou. Po uplynutí této doby buď zanikne, nebo se přemění na otevřený podílový fond.

Má přesně definovaný počet

podílových listů ( akcií ), které můţe emitovat. Shromáţděné peněţní prostředky investuje do přesně vymezeného majetku. Fond nemá povinnost zpětného odkupu. Likvidita je zabezpečena burzou. V oblasti kolektivního investování existují instituce sdruţující společnosti pohybující se v oblasti kapitálového trhu. Účast je dobrovolná. Řádnými členy mohou být právnické osoby, které obhospodařují majetek svých klientů, podílových fondů, nebo investičních společností. Dále se členy mohou

stát

banky,

obchodníci 15

s cennými

papíry

a

organizátoři

regulovaného trhu. Příslušníkem se můţou také stát jiné právnické osoby, které podnikají v oblasti kolektivního investování. Ti se nazývají přidruţení členové. O přijetí nového člena rozhoduje valná hromada. Asociace pro kapitálový trh ( AKAT ) Sdruţuje nejvýznamnější správce investičních společností a asset managementu, které působí v ČR. Napomáhá k

transparentnosti

kapitálového trhu a ochraně investorů. V roce 2008 se AKAT sloučil s AFAMem ( Asociace fondů a asset managementu ).

Unie společností finančního zprostředkování a poradenství ( USF ) USF je sdruţení osob podnikajících v oblasti finančního zprostředkování a poradenství. Hlavním cílem unie je, zlepšení kvality sluţeb a dohled nad dodrţováním pravidel finančního zprostředkování. Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky ( AFIZ ) Sdruţuje fyzické i právnické osoby, které vystupují jako finanční zprostředkovatelé či poradci. Podílí se na vytváření pravidel a norem, které přispívají k poctivému obchodování na kapitálových trzích.

2.2 Regulační legislativa Následující zákony a pravidla upravují podmínky a dohled nad kapitálovým trhem v ČR.

2.2.1 Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ( zákon č. 253/2008 Sb.) Zkráceně se nazývá zákonem o praní špinavých peněz.Tento zákon se vztahuje na úvěrové instituce, auditory, notáře, pojišťovny, směnárny, kasina a sázkové kanceláře, investiční společnosti a další.

16

Upravuje např. postup bank při podezřelém obchodu, povinnosti povinných osob10, kontrolu klienta. Dohled nad povinnými osobami vykonává ČNB.

2.2.2 Pravidla o obezřetném podnikání bank ( vyhláška č.123/2007 Sb. ) ČNB vydala

pravidla upravující rizika

bankovního

podnikání,

tak aby nedošlo k ohroţení vkladů vkladatelů. Se vstupem do Evropské unie byly přijaty nové směrnice a vyhlášky, jenţ upravují podmínky obchodování na kapitálových trzích. Některé vyhlášky byly upraveny. Pravidla

obezřetného

podnikání

vycházejí

z doporučení

EU

prostřednictvím Basilejského výboru. Jedním z nejdůleţitějších pravidel je tzv. kapitálová přiměřenost. Vyjadřuje poměr kapitálu k rizikově váţeným aktivům. Poměr je stanoven na 8 %. Jinak se tato kapitálová přiměřenost označuje jako BASEL II. Další pravidla jsou zakotvena v zákoně o bankách. Je to např. úvěrová angaţovanost, která vyjadřuje celkové pohledávky banky v poměru ke kapitálu. Důleţitým pravidlem je také klasifikace pohledávek. Znamená to, zařazení pohledávky z hlediska rizikovosti a v souvislosti s tím vytvořit opravnou poloţku ke krytí případných ztrát. Dále pak pravidla řízení likvidity a ustanovení o osobách, které jsou ve zvláštním vztahu k bance ( zaměstnanci, akcionáři ).

2.2.3 Pojištění vkladů Činnost Fondu pojištění vkladů je upravena zákonem o bankách. Fond vytváří rezervy, do kterých banky přispívají. Pokud je některá banka nesolventní a zkrachuje, jsou tyto prostředky pouţity pro výplatu vkladů. Pojištěny jsou všechny vklady. Pojištění je ve výši 100 % vkladu. Maximálně však dosahuje 50 000 eur

11

. V současné době se uvaţuje

o zdvojnásobení pojištění. 10 11

povinná osoba = osoba, vůči které jsou uplatňovány sankce stanoveno Fondem pojištění vkladů, platné od října 2008

17

2.2.4 Konsolidovaný dohled Většina bank vytváří tzv. finanční skupiny. To znamená, ţe se angaţují i v jiných oblastech jako je pojišťovnictví, investiční společnosti, leasingové společnosti aj. Tím, ţe jsou tyto oblasti propojené, vzájemně se ovlivňují. Proto je nutné sledovat celou finanční skupinu. To je úkolem konsolidovaného dohledu.

2.2.5 MIFID MIFID neboli Směrnice o trzích finančních instrumentů ( The Markets in Financial Instrument Directive ) zavádí společný trţní a regulatorní reţim pro poskytování investičních sluţeb ve všech státech EU12. Kaţdá země ji musela implementovat. Směrnice ukládá členským státům provést takové změny v legislativě, aby byly splněny její cíle. MIFIDem se v ČR změnil zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Směrnice přinesla změny v identifikaci a poskytování investičních sluţeb, u investičních zprostředkovatelů, obchodníků s cennými papíry. Investiční poradenství se stalo součástí investičního zprostředkování. Poradenství tedy nelze jako dříve vykonávat jako volnou ohlašovací ţivnost. Směrnice se řídí třemi principy. Jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy klienta. Dále poskytovat přiměřené a úplné informace, které jsou korektní, jasné a nejsou zavádějící. Aby nedocházelo k zvýhodnění klienta s většími zkušenostmi a znalostmi z obchodování na kapitálovém trhu, byla zavedena kategorizace. Tzn. zařazení klienta do určité skupiny. V praxi se zavedením MIFIDu vznikla konkurence mezi burzami. MIFID nedovoluje členským zemím zvýhodňovat své burzy.

2.3 Kapitálový trh v České republice Na kapitálovém trhu v ČR vystupuje burza, fondy kolektivního investování, obchodníci

s cennými

papíry,

12

makléři,

Středisko

cenných

papírů,

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: MiFID [ online ]. c2010 [ cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW:

18

organizátor mimoburzovního trhu. Burza je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji. Setkávají se zde emitenti a investoři. O konečné ceně rozhoduje nabídky a poptávka13. V ČR fungují čtyři druhy burzy: Burza cenných papírů, Plodinová burza Brno, Českomoravská komoditní burza v Kladně ( obchod s nerostnými surovinami ), Moravskoslezská obchodní burza Brno ( obchoduje s rostlinnými a ţivočišnými výrobky ).

2.3.1

Burza cenných papírů Praha

Burza cenných papírů Praha je nejvýznamnější burzou u nás. Vznik burzy se datuje

k 23. 3. 1871. V období první a druhé

světové války byla

uzavřena. Trvalo více neţ padesát let, neţ byla činnost znovu obnovena. V roce 1993 byla Burza cenných papírů Praha, a.s . zapsána do obchodního rejstříku. Řídí se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a burzovním řádem. Činnost burzy kontroluje ČNB. Burza se skládá z několika orgánů. Nejvyšším orgánem je valná hromada akcionářů. Statutárním orgánem je burzovní komora, která řídí činnost burzy. Dozorčí rada kontroluje plnění burzovních pravidel, ne však burzovní obchody. Obchody kontroluje burzovní komisař. Provoz řídí generální tajemník, kterým je od roku 2004 Ing. Petr Koblic. Přístup je povolen pouze členům burzy, ČNB, ČR, prostřednictvím Ministerstva financí, a obchodníkům s cennými papíry ( makléři ). Kromě těchto subjektů na burze mohou vystupovat obchodníci s cennými papíry a zahraniční osoby s povolením k poskytování investičních sluţeb. Obchodník s cennými papíry musí mít povolení od ČNB, splňovat burzovní pravidla a být členem Garančního fondu burzy. Fond kryje případné ztráty obchodníka. Makléř provádí investiční sluţby. Přijímá a předává pokyny, obhospodařuje majetek zákazníka, obchoduje s investičními nástroji na vlastní účet. Jeho

13

Wikipedie: Otevřená encyklopedie:Burza[ online ]. c2010 [ cit. 2010-3-5 ]. Dostupný z WWW:

19

činnost také zahrnuje doplňkové sluţby, jako je poradenská činnost, správa a úschova investičních nástrojů, pronájem bezpečnostních schránek aj.14

2.3.2 RM – systém, a. s. RM – systém je mimoburzovní poskytovatel sluţby pro kupující a prodávající cenné papíry. Zaloţen byl v roce 1993. V roce 2008 se stal burzovním trhem. Umoţňuje rychlý a přímý vstup na kapitálový trh pro drobné investory. RM – systém se skládá z oficiálního a volného trhu. Na oficiálním trhu musí

emitenti splnit přísnější podmínky. Zde se

obchodují např. akcie ČEZu nebo Telefónici O2. Na volném trhu se obchoduje s akciemi, které nejsou na Burze cenných papírů. Mezi základní sluţby patří aukční prodej/koupě cenných papírů, informace o kurzech, o stavu účtu zákazníka, o nabídce a poptávce. Operace se uskutečňují jen se zaknihovanými cennými papíry.

2.3.3 Centrální depozitář cenných papírů, a. s. V roce 2009 se UNIVYC, a. s. ( Univerzální vypořádací centrum ) přejmenoval na Centrální depozitář cenných papírů, a. s. Je jediným akcionářem Burzy cenných papírů Praha. Provádí hlavně vypořádání burzovních a mimoburzovních obchodů ( clearing ). To probíhá ve dvou krocích : převod peněţních prostředků, převod cenných papírů. Dále vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a přiděluje jim mezinárodní označení ( ISIN = International Securities Identification Number ). Další činnosti jsou úschova a správa cenných papírů, řízení vkladů účastníků, zprostředkování sluţeb.

2.3.4

Středisko cenných papírů

Na podporu rozvoje kapitálového trhu bylo Ministerstvem financí zřízeno v roce 1993 Středisko cenných papírů. Tato příspěvková organizace vede evidenci operací týkajících se zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů. Za úplnost a správnost dat nese plnou odpovědnost. Údaje nemají 14

zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, § 5

20

veřejný charakter. Poskytuje informace pro majitele, emitenty a kapitálový trh. Zákon Středisku zakazuje obchodovat s cennými papíry. V červenci letošního roku Středisko cenných papírů jako takové zanikne a bude spojeno s centrálním depozitářem.

3 Investiční produkty ( nástroje ) a služby Z pohledu investora se investováním na finančním trhu rozumí nákup finančních

aktiv.

Emitentem

finančních

instrumentů

je

fyzická

nebo právnická osoba ( a. s. ). Emitent vydává cenný papír a předává jej jeho prvnímu majiteli. Prodejem těchto instrumentů získává kapitál. Finanční aktiva prodávají firmy, vláda, samosprávní celky. Na druhé straně stojí investor, který nákupem investičních produktů zhodnocuje své dočasně volné finanční prostředky. Při tom bere v úvahu míru rizika, likvidity a výši výnosu. Nejvýznamnější burzy cenných papírů se nacházejí v Londýně ( Stock Exchange ), ve Frankfurtu ( Deutsche Boerse ). Další významná centra jsou v Singapuru, Tokiu, Hongkongu. Mezi nejvíce obchodované investiční produkty v ČR lze zařadit investiční cenné papíry, nástroje peněţního trhu, deriváty, cenné papíry kolektivního investování. Aby bylo moţné obchodovat akcie a dluhopisy na kapitálovém trhu, musí být splněny mj. tyto podmínky: musí uplynout alespoň jeden den od vydání prospektu k akcii nebo dluhopisu Prospekt musí obsahovat všechny nezbytné, srozumitelně podané informace, které jsou nezbytné pro investory. právní postavení emitenta musí být v souladu s právem státu ve kterém podniká kurz akcie násobený mnoţstvím vydaných akcií musí dosahovat alespoň 1 000 000 eur celková jmenovitá hodnota dluhopisu musí dosahovat hodnotě odpovídající alespoň 200 000 eur emitent zveřejní účetní závěrku za tři po sobě následující účetní období 21

akcie a dluhopisy jsou volně převoditelné je splacen emisní kurz ( nemusí být pokud to zvláštní předpis dovoluje) české akcie a dluhopisy musí být vytištěny v tiskárně s povolením tisku cenných papírů a musejí splňovat technické náleţitosti akcie a dluhopisy upisované na základě veřejné nabídky lze obchodovat aţ po uplynutí lhůty dané neveřejné nabídce

3.1 Investiční produkty 3.1.1 Akcie Mezi nejznámější investiční cenné papíry, u nás i ve světě, patří akcie. Důvodem drţení akcie je dosaţení dividendy a získání určitého kapitálového zisku. Velikost výnosu se odvíjí od růstu a ziskovosti dané společnosti, která akcie vydala, tzn. od současné trţní hodnoty. Velikost výnosu není zaručena. Trţní cena ( kurz ) akcie je cena, za kterou se obchoduje na kapitálovém trhu. Volatilita ( kolísavost ) ceny akcie závisí na vývoji ekonomických podmínek. Akcie lze nakupovat a prodávat prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, nebo skrz RM – systém. Akcie jsou poměrně rizikové. S delší dobou investice se riziko sniţuje. Vydávají se ve formě na doručitele, nebo na jméno. Na akciovém trhu se obchoduje jak s listinnými, tak se zaknihovanými akciemi. Většina obchodů s akciemi se realizuje v systému SPAD. ( systém SPAD je vysvětlen na str. 37 ) Pokud akcionář před zápisem do Obchodního rejstříku nemá splaceny všechny akcie, jsou mu vydány zatimní listy. Zatimní list nahrazuje všechny akcie stejného druhu a jsou s ním

spojena stejná práva jako

s akcií. Při zvýšení základního kapitálu můţe společnost vydat poukázky na akcie, jestliţe upisovatel splatil celý emisní kurz. Obvykle je s jednou poukázkou spojeno právo na jednu akcii. Po zápisu do Obchodního rejstříku jsou poukázky vyměněny za akcie. Ke kaţdé listinné akcii lze vydat kupónový arch, coţ je převoditelný nárok na výplatu dividend. 22

Obchodní zákoník připouští tyto typy akcií: a) Kmenové akcie Nejsou s nimi spojena ţádná zvláštní práva. S kmenovou akcií je spojeno právo na výplatu dividendy, podíl na likvidačním zůstatku a účast ve valné hromadě. Dividenda je vyplacena aţ po vyplacení majitelům prioritních akcií. b) Prioritní akcie Opravňují majitele k přednostní výplatě dividendy, i kdyţ společnost nedosahuje zisku. c) Zaměstnanecké akcie Akcie jsou

vydávány pouze pro bývalé nebo současné zaměstnance

podniku za výhodnou cenu. Cena je často niţší neţ jmenovitá hodnota. Majitelé mají stejná práva jako drţitelé kmenových akcií. Od roku 2001 je tento druh zrušen. Seznam nejvíce obchodovaných akcií je uveden v Příloze č. 2.

3.1.2 Dluhopisy ( obligace ) Dalším investičním cenným papírem je dluhopis. Dluhopis je dluţný cenný papír, prostřednictvím kterého emitent získává peněţní prostředky od investora. Emitent se zavazuje k vyplácení úroků ve stanovených termínech a k splacení jmenovité hodnoty v době splatnosti. Jmenovitá hodnota můţe být splacena jednorázově, nebo splátkami. Pro investora je investice do dluhopisu málo riziková, a proto atraktivní. Dluhopisy můţe vydávat stát,

banky, firmy, nebo samosprávní celky. Jsou veřejně

obchodovatelné. Velká část zemí vydává státní dluhopisy, aby pokryla schodek státního rozpočtu. V ČR jsou dluhopisy emitovány od 90. let. V této době se vyskytly tzv. povodňové dluhopisy, které slouţily k získání prostředků pro oblasti postiţené povodní. Dnes se tato situace opakuje.

23

Součástí dluhopisů bývá kupónový arch s talónem. Kupónový arch se skládá z jednotlivých kupónů. Mají podobu listinného cenného papíru na doručitele. Slouţí k uplatnění práva na výplatu úroků. Kupón obsahuje tyto údaje: druh označení emitenta číselné označení a sérii dluhopisu informace o splatnosti výše výnosu Talón není cenným papírem. Opravňuje k vydání nového kupónového archu. Talón je vyuţívaný u dlouhodobých dluhopisů. Součástí dluhopisu můţe být i opční list. Opční list je cenný papír na doručitele. Jeho vlastník má přednostní právo koupit či prodat akcii, dluhopis, nebo jiný cenný papír. Na českém kapitálovém trhu se můţeme setkat s těmito druhy dluhopisů: Státní dluhopisy Emitentem je stát prostřednictvím ministerstva financí. Emisí jsou získávány prostředky např. na krytí státního schodku. Jsou povaţovány za nejbezpečnější druh. Na proti tomu je vyplácena nízká úroková míra. Komunální dluhopisy Vydává buď banka nebo obec, která jejich prodejem získá prostředky na poskytnutí

úvěru. Peníze jsou pouţity na rozvoj infrastruktury.

Obec ručí celým svým majetkem. Pro investora je tato investice téměř bezriziková. Podřízené dluhopisy V případě vstupu společnosti do likvidace nebo prohlášení konkurzu bude majitel dluhopisu uspokojen aţ po té, co budou uspokojeny ostatní pohledávky.

24

Nulové dluhopisy ( zero bonds ) Tyto dluhopisy neopravňují drţitele k výplatě úroků. Výnos spočívá v rozdílu mezi nominální hodnotou a cenou, za kterou byl dluhopis nakoupen.

Zisky

se

zdaňují

aţ

na

konci

doby

splatnosti,

zatím co u ostatních dluhopisů se daní kaţdoročně. Rizikové/prašivé dluhopisy ( junk bonds ) Jde o riskantní dluhopisy. Jejich prodejem chtějí firmy v ohroţení získat prostředky na ozdravění podniku. Existuje malá pravděpodobnost vyplácení úroků a splacení jistiny.

Prioritní dluhopisy Můţe je vydávat akciová společnost při zvyšování základního kapitálu. Opravňují jeho drţitele k přednostnímu upisování akcií. Při případné likvidaci má věřitel přednostní právo na majetkový podíl. Vyměnitelné dluhopisy S vyměnitelnými dluhopisy je spojeno právo na jejich výměnu za jiné dluhopisy nebo za akcie. Majitel má na výměnu právo, nikoliv povinnost. Ta se uskutečňuje v době splatnosti nebo v určitých termínech. Prémiové dluhopisy Tento druh je málo vyuţívaný. Jde o riskantní dluhopisy. O výši úroků v den splatnosti rozhoduje los. Majitel vylosovaného dluhopisu obdrţí vysoký výnos. Zisk ostatních je o hodně niţší. Odběrní dluhopisy Jsou podobné vyměnitelným dluhopisům. Zájemci si je kupují, aby si zajistili právo na odběr akcií. Po odběru akcií dluhopisy nezanikají. Majitel i nadál dostává úroky.

25

Další varianty členění: a) dle měny korunové cizoměnové a) dle stanovení výnosu pevně úročené variabilně úročené neúročené b) dle formy listinné zaknihované na jméno na doručitele c) dle doby splatnosti krátkodobé – splatnost do pěti let střednědobé – splatnost od pěti do deseti let dlouhodobé – splatnost nad deset let

3.1.3 Hypotéční zástavní listy Hypotéční zástavní listy patří mezi zvláštní

dluhové

cenné papíry.

Emitentem můţe být pouze banka, která má oprávnění k této činnosti. Jejich vydáváním získávají finanční instituce prostředky na poskytování hypotéčních úvěrů. Doba splatnosti je pět a více let. Zástavní listy jsou kryty zástavním právem k nemovitosti, tzn., ţe v případě nesplacení má věřitel právo na zástavu dluţníkovi nemovitosti. Jsou povaţovány za jedny z nejbezpečnějších dluhopisů. Jsou pevně úročeny a výnos není zdaněn.

3.1.4 Nástroje peněžního trhu Peněţním trhem se rozumí trh dluhových nástrojů se splatností do jednoho roku. Peněţní trh zahrnuje státní pokladniční poukázky, směnky, dluhopisy 26

s krátkou dobou splatnosti, depozitní certifikáty, termínové a spořící účty. Všechny výše zmíněné nástroje jsou málo rizikové, ale také málo výnosové.

3.1.5 Kolektivní investování Další moţnou investicí je kolektivní investování. Prostředky mohou být vloţeny do cenných papírů, nemovitostí, vkladů.

3.1.6 Devizové obchody Ekonomické subjekty vstupují na devizový trh

proto, aby získaly

prostředky na zajištění platebního styku se zahraničím, zajistili se proti nepříznivému vývoji kurzů, otevřeli nebo uzavřeli svoji devizovou pozici. Devizová pozice je vztah mezi devizovými aktivy a devizovými pasivy z hlediska mnoţství, úročení, měny a doby splatnosti. Pokud se všechna kritéria shodují, mluvíme o uzavřené pozici. Pokud aktiva převyšují pasiva, jedná se o dlouhou otevřenou pozici. V opačném případě je pozice krátká otevřená. Některé instituce ( nebo jednotlivci ) zde vystupují, aby dosáhli zisku. Vyuţívají různých kurzů na různých místech. Mezi devizové operace řadíme: devizovou arbitráţ devizovou spekulaci hedging Devizová arbitráţ Arbitráţ je termínový obchod, který vyuţívá kurzových rozdílů. K rozdílům dochází ve stejném čase na různých místech. Měna je nakupována na trhu, kde je cena niţší a prodává se na trhu, kde je nákupní kurz vyšší. Operace je bezriziková, protoţe je výsledek předem známý.

27

Devizová spekulace Spekulace

je

rizikový

obchod.

Vyuţívá

kurzových

rozdílů,

ke kterým dochází v různém čase. Spekulanti odhadují budoucí vývoj kurzu. Hedging Hedging, neboli zajištění proti kurzovému riziku, je operace, jejímţ cílem je eliminace kurzového zisku, ne jeho nutné dosaţení.

3.1.7 Deriváty Hodnota finančních derivátů je odvozena od tzv. podkladového aktiva. Podkladovým aktivem můţe být zboţí či sluţba. Potom mluvíme o

komoditních derivátech. Pokud je podkladovým aktivem cenný papír,

měna nebo drahé kovy, jedná se o finanční deriváty. Deriváty jsou nástrojem řízení rizik. Patří mezi termínované obchody, protoţe mezi uzavřením obchodu a jeho splněním uplyne určitá doba. Lze s nimi obchodovat na neregulovaném volném trhu ( OTC ), nebo na burze. Druhy finančních derivátů: forward futures swap opce Forward Forward je obchod , z něhoţ pro kupujícího vyplývá závazek převzít a pro prodávajícího závazek dodat předem dohodnuté mnoţství zahraniční měny ( podkladového aktiva ) . Z toho plyne, ţe forward je určitý soubor závazků, které je nutné v budoucnosti splnit. Lhůta a kurz se stanoví při uzavírání transakce. Prodávající můţe poţadovat zástavu.

28

Futures Futures je burzovní typ obchodu. Jedná se o obchod se závazky. Kupující kontraktu má závazek v dané lhůtě nakoupit stanovené mnoţství měny a prodávající má závazek totéţ mnoţství prodat za cenu kontraktu. Kontrakt zní na dané mnoţství ( lot ) a k určitému dni splatnosti.

Swap Swap je kombinace spotové a termínové operace. Přičemţ spotovým ( promptním ) obchodem rozumíme dodání a placení v krátké době po uzavření kontraktu. V tomto případě dochází k nákupu jedné měny za spotový kurz a současně k prodeji téţe měny za forward, nebo naopak. Swap se vyuţívá k překonání přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v měně jiné. Patří mezi nejrozšířenější finanční deriváty. Druhy swapů: úrokový měnový

Úrokový swap Jedná se o kontrakt, kdy je předmětem obchodu výměna plateb úroků. Např. se mění výpůjčka s pevným úrokem na proměnlivou sazbu. Jedna strana se zavazuje platit druhé straně pevnou úrokovou míru, zatímco druhá platí první straně úrokovou míru pohyblivou. Kaţdá společnost půjčuje za sazbu, která je pro ni výhodnější. Měnový swap Podstata je stejná jako u úrokového swapu. Dochází k výměně jistin v různých měnách. Po té jsou splaceny úroky a v době splatnosti je opět splacena celá výše jistiny. Měnový swap je určen k zajištění proti měnovému riziku, protoţe jistiny jsou spláceny za stejný kurz na začátku i na konci kontraktu. 29

3.1.8 Opce Opce je právo ( ne povinnost ) na nákup nebo prodej zahraniční měny ve stanoveném mnoţství a lhůtě a za realizační cenu. Pojmy související s opcí: Kupující ( majitel/holder ) – má právo nakoupit zahraniční měnu Prodávající ( vypisovatel/writer ) – má povinnost dodat ( odebrat ) stanové mnoţství měny pokud je opce uplatněna Realizační cena ( strike price ) – cena podkladového aktiva Datum splatnosti ( expiration date ) – lhůta do které musí vypisovatel splnit závazek, za podmínky, ţe majitel uplatní své právo Datum vyuţití opce ( excercise date ) – doba, kdy majitel uplatní své právo Opční prémie – cena za opci, která se stanoví na jednotku podkladové měny. Duhy opcí: americká evropská Americká opce U americké opce můţe její majitel své právo uplatnit kdykoliv. Tzn. kdykoliv od nákupu aţ do doby splatnosti. Od toho se také odvíjí cena, která je vyšší neţ u opce evropské. Evropská opce Právo na nákup nebo prodej lze uplatnit jen v době splatnosti. Typy opcí: kupní opce ( call option ) prodejní opce ( put option ) Oba typy opcí můţeme nakupovat ( pozice long ), ale i prodávat ( pozice short ). Opce je závislá na vývoji promptního kurzu. Můţe přinést vypisujícímu a kupujícímu výnosy, ale i ztráty. 30

Kupní opce S touto opcí je spojeno právo na nákup zahraniční měny. Ztráta majitele kupní opce je ohraničena výší opční prémie. Zisk není limitován. Je tím větší, čím větší je promptní kurz. Majitel totiţ zaplatí kurz, který je sjednán v kontraktu a ne kurz platný na termínovaném trhu v době splatnosti. Zatímco vypisovatel utrpí tím větší ztrátu, čím větší bude promptní kurz. Zisk je ohraničen opční prémií. Prodejní opce Prodejní opce dává právo jejímu majiteli právo prodat podkladové aktivum. U majitele prodejní opce je ztráta ohraničena výší opční prémie. Zisk není ohraničen. Je tím větší, čím menší je promptní kurz. Ztráta vypisovatele není ohraničena. Bude tím vyšší, čím niţší bude promptní kurz. Zisk je ohraničen výší opční prémie. Specifické typy opcí: bariérová opce opce s dvojí bariérou paříţská opce digitální ( binární ) opce asijská opce Bariérová opce Tato opce je závislá na konkrétní události. Stane se buď aktivní ( platná ), nebo inaktivní ( neplatná ), v okamţiku, kdy cena podkladového aktiva prolomí předem nadefinovanou hranici. Tzn. dosáhne určité ceny. Opce s dvojí bariérou Je určen horní i spodní limit, který musí být prolomen, aby se opce stala aktivní nebo inaktivní.

31

Paříţská opce Prolomení bariéry, tedy dosaţení určité hodnoty, musí trvat danou dobu. Po té se stává opce aktivní nebo inaktivní.

Digitální opce Umoţňuje obdrţet předem dohodnutou částku. Částka bude vyplacena pouze za podmínky, ţe cena podkladového aktiva v době splatnosti bude nad dodací cenou, která je předem známa. Pokud bude cena niţší, nic se nevyplácí. Asijská opce Hodnota opce je dána průměrem hodnoty podkladového aktiva za daný časový úsek. Většinou se pouţívá aritmetický průměr.

3.2

Investiční služby

Investiční sluţby jsou sluţby poskytované podnikatelsky třetím osobám. Investiční sluţby dělíme na hlaví a vedlejší. Zde jsou nejdůleţitější:15 Hlavní investiční sluţby: přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů provádění pokynů na účet jiné osoby obchodování s investičními nástroji na vlastní účet obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy, je-li součástí majetku investiční nástroj upisování nebo umisťování emisí investičních nástrojů Doplňkové investiční sluţby: správa investičních nástrojů úschova investičních nástrojů 15

zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, § 4

32

poskytování půjčky nebo úvěru za

účelem umoţnění obchodu

s investičním nástrojem poradenská činnost provádění devizových operací souvisejících s poskytování investičních sluţeb sluţby související upisováním emisí investičních nástrojů pronájem bezpečnostních schránek

4

Operace na finančním trhu

4.1 Operace na peněžním trhu Jak uţ bylo řečeno na začátku, na peněţním trhu se obchoduje s krátkodobými nástroji. V této kapitole se budu těmito nástroji zabývat dopodrobna. Na peněţním trhu mohou vystupovat banky a zprostředkovatelé. Také je zde ČNB, která dohlíţí a reguluje trh. Peněţní trh se skládá z těchto trhů: trh pokladničních poukázek trh bankovních depozitních certifikátů půjčky na mezibankovním trhu trh komerčních papírů Trh pokladničních poukázek Pokladniční poukázky ( dále jen poukázky ) jsou krátkodobé cenné papíry vydávané státem ke krytí schodku státního rozpočtu. Doba splatnosti je do jednoho roku. Jedná se o bezrizikové cenné papíry. Emitentem je ministerstvo financí. Poukázky se prodávají na primárním trhu a to pouze přímým účastníkům aukcí. Mezi přímé účastníky můţe být zařazena: banka s licencí opravňující k poskytování investičních sluţeb 33

pobočka zahraniční banky s licencí k poskytování incest. sluţeb zahraniční osoba poskytující zahraniční sluţby obchodník s cennými papíry Ţadatel podává písemnou ţádost o zařazení mezi primární účastníky ČNB. Musí splňovat tyto podmínky: má oprávnění k nákupu na primárním trhu a k nákupu a prodeji na trhu sekundárním aktivně působí na trhu státních pokladničních poukázek není narušena jeho důvěryhodnost mezi ostatními subjekty peněţního trhu Ostatní účastníci se aukce mohou zúčastnit prostřednictvím přímého účastníka. Ten zahrne jejich poţadavek do své objednávky a objedná svým jménem16.

4.1.1 Zpracování objednávek Dnes se pro prodej státních

poukázek vyuţívá tzv. americký aukční

prodej. Účastníci předkládají cenu, za kterou jsou ochotni nakoupit. Nabídky

se

řadí

od

nejvyšší

k nejniţší.

Uspokojí

se

seshora

podle nabízeného objemu. Pro příjem objednávek je stanovena lhůta, ve které můţe přímý účastník své objednávky měnit či rušit. Po vypršení této lhůty se nesmí nic měnit. Objednávky se zadávají elektronicky do Systému krátkodobých dluhopisů ( dále jen SKD ). Pokud není moţné toto provedení, lze příkaz poslat faxem na předepsaném formuláři. Faxová objednávka musí být zasílatelem telefonicky ověřena, jinak je neplatná. Při jakékoliv změně příkazu je vystavena nová objednávka a telefonicky ověřena.

4.1.2 Oznámení výsledků aukce ČNB zveřejňuje výsledky aukce prostřednictvím systému krátkodobých dluhopisů ( SKD ), informačních agentur, nebo internetu.

16

Úřední sdělení ČNB ze dne 30. dubna 2004 o vydání třetí verze Pravidel pro primární prodej státních pokladničních poukázek organizovaný Česko národní bankou , částka 8/2004, § 3, 4

34

Trh bankovních depozitních certifikátů Depozitní certifikáty ( dále jen certifikát )

emitují komerční banky.

Certifikát opravňuje banku disponovat s klientovými prostředky po určitou dobu. Splatnost bývá kratší neţ dvanáct měsíců. Po době splatnosti banka drţiteli splatí hodnotu certifikátu spolu s úroky. Stejně jako poukázky jsou i depozitní certifikáty obchodovány na diskontované bázi. Tzn., ţe jde o cenné papíry s nulovými platbami. Není vyplácen úrok. Určitý výnos představuje částka nad zaplacenou hodnotu v době pořízení investice. Díky vyššímu riziku a niţší likviditě bývá výnos vyšší neţ u poukázek. Podle výše nominální hodnoty dle certifikáty dělit na: velkoobchodní maloobchodní

Velkoobchodní depozitní certifikáty Tyto certifikáty mají vysokou nominální hodnotu, proto je nakupují velké bonitní instituce jako pojišťovny, fondy peněţního trhu aj. Maloobchodní depozitní certifikáty Jejich nominální hodnota je nízká. Nákup je vhodný pro drobné klienty bank. Půjčky na mezibankovním trhu Půjčky se uskutečňují mezi ČNB a obchodními bankami. Úvěry jsou poskytovány za určité úrokové sazby. Na praţském trhu jsou to sazby PRIBOR a PRIBID. PRIBOR

( Prague

interbank offered rate )

za tuto sazbu si banky

na mezibankovním trhu poskytují úvěry. PRIBID ( Prague interbank bid rate ) je sazba za kterou banky přijímají vklady od ostatních bank. Velikost sazby se odvíjí od délky vkladu. PRIBOR a PRIBID se vypočítává jako aritmetický průměr úrokových sazeb referenčních bank ( např. ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka).

35

Seznam referenčních bank uveřejňuje ČNB. Po výpočtu jsou sazby kaţdý den dostupné v informačních systémech, nebo na internetu.

4.2 Operace na kapitálovém trhu Na

kapitálovém

trhu se

soustřeďují

od různých subjektů a dále se

volné finanční

prostředky

přemisťují do střednědobých ,

nebo dlouhodobých obchodovatelných cenných papírů.

4.3 Obchodování na Burze cenných papírů Praha Na burze mohou obchodovat pouze členové burzy

a nečlenové

prostřednictvím obchodníka s cennými papíry na základě komisionářské smlouvy. Burza má tři různé trhy: hlavní vedlejší volný

4.3.1 Technika obchodování na burze Burza cenných papírů Praha se řadí mezi tzv. elektronické burzy. Na elektronické burze je obchodování zaloţeno na automatizovaném zpracování pokynů k nákupu a prodeji. Podle provedení příkazu rozeznáváme: a)

aukční reţim (fixing)

b)

kontinuální reţim

c)

blokové obchody

d)

SPAD obchody

e)

KOBOS

f)

obchody s účastí specialisty

g)

futures obchody

36

a)

Aukční reţim

Objednávky k nákupu a prodeji jsou zpracovány v jednom časovém okamţiku. Aukční cena se stanoví podle největšího zobchodovaného mnoţství. b)

Kontinuální reţim

Obchody se uzavírají na základě průběţného vkládání objednávek k nákupu a prodeji. Uplatňuje se princip cenové a

časové priority.

Znamená to, ţe při objednávkách se stejnou cenou, mají přednost dříve vloţené. Závěrečný kurz se stanoví jako cena posledního uzavřeného obchodu. Pokud k obchodu nedošlo kurz je totoţný s otevírací cenou. c)

Blokové obchody

Tyto obchody jsou uzavírány mimo obchodní systém burzy. Alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy. Člen burzy uzavírá obchody pro sebe, nebo svého zákazníka. Je stanovena cena za jeden kus, počet kusů a termín vypořádání. Blokový obchod lze provést, pokud se shodují poţadavky na nákup a prodej. d)

SPAD

SPAD je Systém pro podporu trhu akcií

a dluhopisů. Obchody jsou

realizován pouze s vybranými emisemi akcií ( nejvíce obchodované a nejlikvidnější ) a daném mnoţství ( loty ). Ceny jsou průběţně stanoveny tvůrci trhu, kteří zajišťují dostatečnou likviditu. Tvůrcem trhu (market maker) je člen burzy, který kotuje cenné papíry. Kotování je stanovení cen nabídky a poptávky cenných papírů. Jsou zde obchodovány akcie např. Komerční banky, Unipetrolu, ČEZu. Obchodování ve SPAD probíhá ve dvou fázích: otevřené uzavřené

37

Otevřená fáze Tvůrci trhu mají povinnost průběţně kotovat cenu nákupu a prodeje cenných papírů. V případě, ţe tvůrce trhu stanoví nejlepší cenu nabídky a poptávky ze všech tvůrců v daném okamţiku, je povinen uzavřít obchod za podmínek daných jeho kotací. Uzavřená fáze Tvůrci trhu nejsou povinni kotovat ani uzavírat obchody. Transakce jsou prováděny v rámci povoleného rozpětí. Toto rozpětí se řídí nejlepší kotací a pohybuje se nahoru nebo dolů o 10%. e)

KOBOS

KOBOS znamená Kontinuální burzovní systém. Ve stanovenou dobu je moţné

obchodovat

s proměnlivou

cenou

v závislosti

na

nabídce

a poptávce. Obchodovatelnou jednotkou je lot. Oproti systému SPAD je tento trh méně likvidní. f)

Obchody s účastí specialisty

Tento druh obchodů se vyuţívá tam, kde není dostatek tvůrců trhu pro obchodování ve SPAD. Předmětem obchodu jsou investiční certifikáty a warranty. Přičemţ investičním certifikátem se rozumí dluţní úpis, který investor kupuje od emitenta. V daném termínu má emitent povinnost odkoupit investiční certifikáty zpět. Cena se odvozuje od podkladového aktiva ( akcie, nerostné suroviny, měny). Warrant je cenný papír, jenţ opravňuje jeho majitele koupit, nebo prodat podkladové aktivum. Je určeno mnoţství, cena a termín. Cena warrantu se odvíjí od ceny podkladového aktiva. g)

Futures obchody

Futures je závazek dvou stran, kde jedna strana má povinnost prodat a druhá koupit určité mnoţství podkladového aktiva, ve sjednanou dobu a za cenu kontraktu.Vystupují zde členové burzy, kteří mají oprávnění k obchodování s deriváty. Cena se stejně jako u warrantů stanoví dle vývoje ceny podkladového aktiva. 38

4.4 Obchodování v RM – systému Přístup do tohoto systému není nijak omezen, proto sem mají přístup i drobní investoři. Obchody se uskutečňují elektronicky. Aby jste se mohli stát zákazníkem RM – systému ( dále jen RM – S ), musíte být zaregistrovaní. A dále pak na jakémkoliv obchodním místě RM – S uzavřít smlouvu. Před samotným podpisem smlouvy je třeba: z webových stránek RM – S nainstalovat aplikaci RM – S/Klíče a vyplnit „ Ţádost o certifikát „ na obchodním místě podepsat smlouvu Při podpisu smlouvy s sebou musíte mít: disketu s ţádostí, průkaz totoţnosti, číslo majetkového účtu na kterém bude probíhat zúčtování číslo účtu ve Středisku cenných papírů hotovost na zaplacení registrace registrační číslo v RM - S Po podpisu smlouvy si stačí jen nainstalovat potřebný software a můţete obchodovat. Obchody mohou probíhat dvěma způsoby: prostřednictvím nainstalovaného programu RM – S/Internet pouţitím webových stránek RM – S v kombinaci s mobilním telefonem, kam je zasílán bezpečnostní PIN pro potvrzení pokynů

4.4.1 Typy obchodů Přímý obchod Přímý obchod probíhá na základě dohody mezi investory. RM – S zde vystupuje jako zprostředkovatel. Existují dvě varianty vypořádání: 39

Peněţní vypořádání a odloţené vypořádání přímého obchodu.

Peněţní vypořádání Na burze RM – S dochází k převodu cenných papírů oproti jejich zaplacení. Nebo můţou být převedeny pouze cenné papíry a peněţní vypořádání proběhne mimi burzu dle dohody investorů. Odloţené vypořádání Vypořádání lze odloţit aţ na patnáct dnů od podání pokynu. Standardní pokyn Tímto druhem pokynu lze obchodovat všechny akcie, dluhopisy nebo certifikáty na RM – S. Párují se s ostatními, tzn., ţe se hledá taková aukční cena, která by umoţnila převést maximální počet kusů mezi prodávajícím a kupujícím. Tato cena se nazývá cena maximalizující objem. V pokynu se uvádí: limitní cena platnost pokynu – od 1 aţ 90 dnů částečná nebo celá realizace pokynu Můţe zde být také uveden tzv. inteligentní pokyn STOPLOSS. Coţ je definovaná hranice při které nám vznikne raději malá ztráta, neţ aby se v budoucnu stala obrovskou. Pokyn EasyClick Nákupy a prodeje akcií nebo certifikátů se zadávají ve standardizovaném mnoţství. V tzv. EasyClick lotů. Lot je pevně stanovené minimální mnoţství, ve kterém se obchoduje. V pokynu se uvádí: vybraná akcie počet akcií ( s ohledem na loty ) cena akcie ( maximální kupní a minimální prodejní cena )

40

4.5 Oceňovací modely Pro dosaţení zisku na kapitálových trzích je důleţité vybrat druh finančního nástroje a dobu, v které se transakce uskuteční. K tomu účelu slouţí různé analýzy cenných papírů. Ať uţ jde o analýzu akcií, dluhopisů, derivátů, nebo cenných papírů kapitálového trhu. Tyto analýzy by měly zjednodušit rozhodnutí o druhu investice. Souhrnně se tyto ukazatele nazývají finanční analýza.

4.5.1 Finanční analýza Finanční analýza je instrument, který pomáhá zhodnotit finanční zdraví společnosti a posoudit schopnost dostát závazkům. Částečné informace o finanční situaci lze získat z účetních výkazů ( rozvaha, výkaz zisků a ztrát, správa auditora…). Ostatní údaje lze získat metodami finanční analýzy jako je analýza dat, časových řad a poměrových ukazatelů. Analýza dat můţe být prováděna: horizontálně – jak se změnila určitá poloţka účetních výkazů vertikálně – porovnává jednotlivá aktiva a pasiva na celkové bilanční sumě Poměrové ukazatele vychází z účetních výkazů, proto jsou dobře přístupné. Ukazatelé poměřují vztah dvou poloţek účetních výkazů. Pouţívají se ukazatele likvidity, aktivity, výnosnosti, zadluţenosti, kapitálového trhu.

4.5.2 Analýzy akcií Cílem analýzy je najít tzv. podhodnocené akcie. Coţ jsou akcie, u kterých se dá předpokládat, ţe jejich hodnota v budoucnu poroste. Druhy analýzy akcií: fundamentální technická psychologická

41

Fundamentální analýza Tato analýza bere v úvahu všechny faktory, které mohou mít v budoucnu vliv na vývoj akcií. Vychází z ekonomických údajů jako jsou zisky, trţby, finanční analýzy. Cílem analýzy je určit současný a budoucí stav společnosti, která akcie vydala. Podle faktorů, které mají vliv na akcie, můţeme fundamentální analýzu dále rozdělit na: globální – jaký mají vliv ekonomické veličiny na akciové kurzy odvětvovou – zkoumá jednotlivé odvětví a předpovídá jejich vývoj analýzu společnosti - obsahuje finanční analýzu a odhad vývoje společnosti Technická analýza Technická analýza se zaměřuje především na minulé objemy obchodů a jejich ceny. Tato analýza předpokládá, ţe ceny akcií jsou určovány nabídkou a poptávkou. Výstupem analýzy jsou grafy znázorňující vývoj kurzů a burzovních indexů a jejich následný rozbor. Psychologická analýza Kromě jiţ zmíněných faktorů bere tato úvaha v potaz i vliv masové psychologie. Budoucí cena akcie se odvíjí od impulsů ovlivňující budoucí chování davu. Tím jednotlivec můţe ovlivnit nákup nebo prodej akcií ostatních investorů. Můţe dojít k tzv. efektu investiční bubliny, kdy se cena akcií zvětšuje, protoţe je po ní vysoká poptávka. Dalším teoretickým ukazatelem je efekt přestřelování cen. Pokles ceny vede k příliš velkému nákupu, nebo prodeji. Dochází k prudkým výkyvům.

4.5.3 Analýza dluhopisů U dluhopisů se posuzuje hlavně likvidita. Výnosy z dluhopisů jsou většinou známy. Je důleţité brát v úvahu bonitu emitenta. To zahrnuje jeho finanční situaci, předmět činnosti, strategii atd. Ne kaţdý emitent je schopen splácet úroky nebo jistinu. Kvalitu společnosti, která dluhopisy vydává, posuzují

mezinárodní ratingové agentury. Mezi nejznámější 42

agentury patří Standard & Poor´s nebo Moody´s Investor Service. Podle jejich řebříčku jsou dluhopisy přiřazeny písmenům abecedy dle různých mikroekonomických ukazatelů.

4.6 Význam kapitálových trhů Kapitálový trh přetváří úspory na investice. Je důleţitý jak pro emitenty, tak pro investory. Zajišťuje pohyb kapitálu. Pro emitenty akcií nebo dluhopisů znamená získání dlouhodobých zdrojů . Je to nepřímé financování, které se můţe uskutečňovat skrze banky, penzijní a investiční fondy, nebo finanční zprostředkovatele. Ze strany investorů, nebo chcete-li akcionářů jde o příleţitost ke zhodnocení

kapitálu. Rozhodující je míra výnosnosti, rizikovosti

a likvidity. Částečně lze zjistit budoucí vývoj dané investice z historie společnosti, účetnictví a finanční analýzy. Oproti úvěrovému trhu je moţnost směňovat kapitál mezi investory navzájem. Investoři podstupují značné riziko. Pokud svěří svoje prostředky do rukou zprostředkovatele, nemusí obdrţet všechny informace. Tím můţe dojít ke ztrátě. I kdyţ je kapitálový trh nejvíce regulovaným odvětvím ekonomického sektoru, k asymetrie dochází. Ze statistické ročenky Burzy cenných papírů Praha, a. s. vyplývá, ţe kapitálový trh slouţí ve většině případů k primární emisi dluhopisů. U investorů jsou oblíbené především státní dluhopisy a hypotéční zástavní listy. Ty jsou přístupné jak společnostem, tak občanům.

43

Tab. č. 1: Objem obchodovaných dluhopisů Kč Dluhopisy celkem Státní pokladniční poukázky

31.1.2010 1 126 399 954 200

28.2.2010

31.3.2010

1 132 752 511 100 1 156 133 080 300

88 931 000 000

84 213 000 000

87 545 000 000

SPP 13 týdnů

4 555 000 000

6 000 000 000

11 835 000 000

SPP 26 týdnů

11 084 000 000

11 689 000 000

11 689 000 000

SPP 39 týdnů

13 473 000 000

6 705 000 000

4 204 000 000

SPP 52 týdnů

59 819 000 000

59 819 000 000

59 817 000 000

Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy

1 037 468 954 200

1 048 539 511 100 1 068 588 080 300

Státní dluhopis 2 roky Státní dluhopis 3 roky

94 086 150 000

102 394 800 000

102 394 800 000

Státní dluhopis 5 let

162 460 920 000

162 148 220 000

175 815 750 000

Státní dluhopis 6 let

6 885 112 700

6 815 552 850

6 679 058 050

Státní dluhopis 7 let

13 944 500 000

13 868 000 000

13 913 500 000

Státní dluhopis 8 let

50 106 590 000

50 106 590 000

50 106 590 000

419 548 930 000

419 071 930 000

424 412 930 000

Státní dluhopis 4 roky

Státní dluhopis 10 let

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky V tabulce č. 1 je vidět, ţe objem jak krátkodobých, tak středně a dlouhodobých dluhopisů roste.

44

Mnoţství emitovaných akcií se v posledních letech sice zvýšilo, ale stále emitenti dávají přednost jinému způsobu financování. Společnosti získávají potřebné zdroje od bank. Pro drobného investora je nákup akcií neatraktivní. Na vývoj cen akcií má vliv kromě jiného cena ropy. Situaci také stěţuje finanční krize. Od roku 2002 stoupá celkové podvědomí o kolektivním investování. Investoři mají většinou zájem o dlouhodobé konzervativní fondy. Investice je přístupná i pro drobné investory. Tab. č. 2: Objem majetku v českých a zahraničních fondech ( v mil. Kč )

Zdroj: AKAT ČR

45

5 Závěry a doporučení Finanční trh je nepostradatelný v kaţdé trţně orientované ekonomice. Je to neustálý koloběh.

Bez něho by nemohlo docházet k přelévání

finančních prostředků. Neexistovala by jiná moţnost financování společností, neţ úvěrováním. Stát by přišel o značnou část daňových příjmů. Investor by měl pouze jedinou moţnost, a to nechat „ leţet“ své úspory v bance, nebo doma. V bakalářské práci, která definuje Segmenty a funkce finančního trhu v ČR jsem uvedla jednotlivé trhy finančního systému. Vymezila jsem právní rámec, kterým se finanční trh řídí. Popsala jsem účastníky a organizace, které zde vystupují a jednotlivé obchody. Cílem EU je integrovaný finanční systém. Po vstupu do EU v roce 2004, došlo především ke změnám v legislativě. Byly přijaty nové zákony. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o kolektivním investování. Došlo k větší nabídce finančních instrumentů, a tím i k větší konkurenci. V praktické části jsem se zaměřila na uskutečnění obchodů na peněţním a kapitálovém trhu. Zahrnula jsem sem jednotlivé analýzy, které jsou důleţité při výběru investice. Na úvodu práce jsem si stanovila jako cíl podat ucelený obraz o finančních trzích, jejich významu a způsobu fungování v podmínkách ČR. Informace jsem čerpala z výše uvedené literatury. Aktuální údaje jsem našla na internetu. V teoretické části jsem měla problémy s jejím uspořádáním. Dospěla jsem k závěru, ţe finanční trh v České republice se můţe řadit mezi vyspělé ekonomiky. Jak peněţní, tak kapitálový trh se od doby privatizace rozšířil a stále se vyvíjí. Lidé zaţehnali své obavy a začali investovat. Byly vytvořeny takové podmínky, ţe na kapitálový trh mají přístup i drobní investoři. I kdyţ je ČNB jediným dozorovým orgánem a zároveň vykonává měnovou politiku, zvládá podle mého názoru tuto úlohu dobře. Tím, ţe má tak široký záběr, můţe ovlivňovat fungování všech segmentů finančního trhu. To se ostatně projevilo v době krize tím, ţe přijala včas právní opatření. Avšak ČNB nemůţe zaručit plnou bezpečnost na finančním trhu. 46

Nedokáţe investorům garantovat návratnost vloţených prostředků. To je spíše otázkou finanční vzdělanosti a trhu. I přes některé problémy, na

které jsem při psaní bakalářské práce

narazila, snaţila jsem se vytvořit reálný a srozumitelný obraz. Tato práce pro mě byla přínosem. Mohu říci, ţe jsem se začala lépe orientovat na finančním trhu, a ţe získané poznatky vyuţiji v ţivotě.

47

6 Seznam použité literatury Bibliografie: 1) BABOUČEK, I. a kol. Regulace činnosti bank. 3. vyd.

Praha:

Bankovní institut vysoká škola, a. s. 2009. 318 s. ISBN 978 - 80 – 7265 – 144 – 3 2) KODERA, J. – MARKOVÁ, J. Devizové obchody. 3 vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s. 2007. 212 s. ISBN 978 – 80 – 7265 – 110 - 8 3) POLÁCH, J. – KAMENÍKOVÁ, B. – POLÁK, P. Základy peněžních a kapitálových trhů. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky, 2006. 168 s. ISBN 80 – 7318 – 392 – 7 4) PAVLÁT, V. a kol. Kapitálové trhy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing. 2003. 296 s. ISBN 80 – 86419 – 33 – 9 5) KOŘENÁ, K. Vybrané problémy českého kapitálového trhu. In Česká ekonomika. Karviná: Slezská univerzita Opava. Fakulta obchodně podnikatelská. 2000. ISBN 80 – 7248 – 059 - 6

Zákony a vyhlášky: Zákon č. 189 / 2004 Sb., o kolektivním investování Zákon č. 6 / 1993 Sb., o České národní bance Zákon č. 591 / 1992 Sb., o cenných papírech Zákon č. 190 / 2004 Sb., o dluhopisech Zákon č. 191/ 1950 Sb., směnečný a šekový Zákon č. 256 / 2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 15 / 1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu Zákon č. 253 / 2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Vyhláška č. 123 / 2007 Sb., o obezřetném podnikání bank 48

Vyhlášky a úřední sdělení ČNB

Elektronické zdroje: www.akatcr.cz www.bcpp.cz www.businesscenter.cz www.cnb.cz www.dumfinanci.cz www.finance.cz www.mfcr.cz www.penize.cz www.rmsystem.cz www.portal.gov.cz www.sagit.cz

49

7

Seznam použitých zkratek a tabulek

a. s. – akciová společnost c. p. – cenný papír ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSOB – Československá obchodní banka EU – Evropská unie FSA - Financial Supervisory Authority IBRD – International Bank for Reconstruction and Development IMF – International Monetary Fund ISIN - International Securities Identification Number KOBOS - Kontinuální burzovní systém MIFID – The Markets in Financial Instrument Directive OTC – Over the Country PRIBID – Prague Interbank Offered Rate PRIBOR – Prague Interbank Bid Rate SKD – Systém krátkodobých dluhopisů SPAD- Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů UNIVYC - Univerzální vypořádací centrum

Seznam tabulek: Tab. č. 1: Objem obchodovaných dluhopisů Tab. č. 2: Objem majetku v českých a zahraničních fondech ( v mil. Kč )

50

8 Přílohy Příloha č. 1

Typy trhů v ekonomickém systému

Pramen: POLÁCH, J. – KAMENÍKOVÁ, B. – POLÁK, P. Základy peněžních a kapitálových trhů. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky, 2006. 168 s. ISBN 80 – 7318 – 392- 7

51

Příloha č. 2

Nejvíce obchodované emise akcií Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Objem [mil. Kč] ČEZ CZ0005112300 477,391 ST.DLUHOP. VAR/12 CZ0001002505 460,377 KOMERČNÍ BANKA CZ0008019106 177,977 TELEFÓNICA O2 C.R. CZ0009093209 150,668 NWR NL0006282204 145,151 ST.DLUHOP. 3,80/15 CZ0001001143 105,219 ERSTE GROUP BANK AT0000652011 72,853 ST.DLUHOP. 5,70/24 CZ0001002547 60,274 CETV BMG200452024 42,381 ST.DLUHOP. VAR/16 CZ0001002331 29,298 UNIPETROL CZ0009091500 14,948 PHILIP MORRIS ČR CS0008418869 11,453 ST.DLUHOP. 3,55/12 CZ0001001887 10,290 ST.DLUHOP. 2,80/13 CZ0001002729 10,243 ORCO LU0122624777 5,237 ST.DLUHOP. 2,55/10 CZ0001001242 5,110 VIG AT0000908504 3,997 PEGAS NONWOVENS LU0275164910 2,701 AAA NL0006033375 1,162 PX FUT JUN10 CZ0150000326 0,589 ECM LU0259919230 0,514 KITD US4824702009 0,321 CEZ TL 340 AT0000A0D2J8 0,231 PRAŢSKÁ ENERGETIKA CZ0005078154 0,082 Název

ISIN

Objem [mil. EUR] 18,714 18,047 6,977 5,906 5,690 4,125 2,856 2,363 1,661 1,148 0,586 0,449 0,403 0,402 0,205 0,200 0,157 0,106 0,046 0,023 0,020 0,013 0,009 0,003

Objem [mil. USD] 23,033 22,213 8,587 7,269 7,003 5,077 3,515 2,908 2,045 1,414 0,721 0,553 0,496 0,494 0,253 0,247 0,193 0,130 0,056 0,028 0,025 0,015 0,011 0,004

Pramen: Burza cenných papírů Praha [ online ], [cit. 2010-05-31 ]. Dostupný z: < http://www.bcpp.cz/Statistika/Nejvice-Obchodovane-Emise/>

52

Příloha č. 3

Srovnání výnosů z dluhopisů v ČR a Eurozóně

Období

UK11 Výnos dluhopisu 3r ČR

UK12 Výnos dluhopisu 5r ČR

UK14 Výnos dluhopisu 3r Eurozóna

UK15 Výnos dluhopisu 5r Eurozóna

4/2010

1,68

2,58

1,97

2,70

3/2010

2,09

2,92

1,81

2,60

2/2010

2,35

2,35

2,02

2,74

1/2010

1,84

2,36

2,01

2,72

12/2009

2,45

1,84

2,65

11/2009

2,60

1,86

2,64

10/2009

2,91

1,86

2,67

9/2009

3,36

1,80

2,68

8/2009

3,38

2,00

2,81

7/2009

3,72

1,97

2,86

6/2009

3,77

2,23

3,14

5/2009

3,89

2,11

3,00

4/2009

3,20

4,11

2,20

2,99

3/2009

3,06

4,29

2,24

3,00

2/2009

2,85

3,63

2,32

3,00

1/2009

2,67

3,26

2,62

3,15

12/2008

3,22

3,71

2,86

3,29

11/2008

3,45

3,82

3,04

3,44

10/2008

3,42

3,56

3,47

3,88

9/2008

3,52

3,52

4,11

4,21

8/2008

3,59

3,52

4,27

4,28

7/2008

4,04

4,04

4,66

4,70

6/2008

4,40

4,38

4,73

4,75

5/2008

4,06

4,03

4,13

4,20

4/2008

3,97

3,94

3,90

4,00

3/2008

3,95

3,88

3,55

3,65

2/2008

3,71

3,70

3,45

3,64

1/2008

4,02

3,81

Pramen: ARAD – Systém časových řad [ online ].c2003 - 2009, [ cit. 201006-02]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/cnb/>

53

54