ZHODNOCENÍ KONKURENCE NA ČESKÉM HYPOTEČNÍM TRHU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta ________________________________________________________________________

ZHODNOCENÍ KONKURENCE NA ČESKÉM HYPOTEČNÍM TRHU Diplomová práce

Autor práce: Bc. Jana Hamáčková Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Brno 2010

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce a za její cenné připomínky a rady. Dále bych zde chtěla ze srdce poděkovat svojí rodině za podporu, kterou mi po celou dobu mého studia dávala.

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení konkurence na českém hypotečním trhu“ vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23.5. 2010

……………………………. Bc. Jana Hamáčková

2

Abstrakt Hamáčková, J. Zhodnocení konkurence na českém hypotečním trhu. Diplomová práce. Brno, 2010. Diplomová práce se zabývá zhodnocením koncentrace a konkurence na českém hypotečním trhu v letech 2005 - 2009. V rámci analýzy byly použity roční objemy hypotečních úvěrů bank s povolením k emisi hypotečních zástavních listů, působících na českém hypotečním trhu v uvedených letech. K provedení zhodnocení míry koncentrace na trhu byly užity následující vybrané indexy: Index koncentrace, HerfindahlHirschmanův index, Rosenbluthův index a Souhrnný index koncentrace. Závěrem práce je vyhodnocena koncentrace a typ konkurence na českém hypotečním trhu v letech 2005 – 2009.

Abstract Hamáčková, J. The evaluation of the competition on the Czech mortgage market. Diploma thesis. Brno, 2010. This diploma thesis deals with the evaluation of concetration and competition on the Czech mortgage market in the years 2005 - 2009. For the analysis were used the annual volumes of mortgage loans of banks permitted to issue mortgage certificates and are operating in the Czech mortgage market during years 2005 - 2009. For the evaluation of concentration level in the market have been selected the following indexes: Index Of Concentration, Herfindahl-Hirschman Index, Rosenbluth Index and Cumulative Index Of Concentration. Finally there is evaluated the concentration and type of competition on the Czech mortgage market in the years 2005 - 2009.

3

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................... 5

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 7

3

METODIKA ............................................................................................................ 8

4

TRŽNÍ KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ.............................................................. 15 4.1 TRŽNÍ STRUKTURA ............................................................................................ 15 4.1.1 Tržní koncentrace a míra koncentrace...................................................... 15 4.1.2 Dokonalá konkurence............................................................................... 17 4.1.3 Nedokonalá konkurence ........................................................................... 18 4.2 KONKURENCE NA TRHU..................................................................................... 23 4.3 RELEVANTNÍ TRH .............................................................................................. 24 4.3.1 Věcný trh.................................................................................................. 25 4.3.2 Geografický trh ........................................................................................ 26 4.3.3 Časové hledisko........................................................................................ 27 4.4 BARIÉRY VSTUPU NA TRH .................................................................................. 28

5

ZHODNOCENÍ KONKURENCE NA HYPOTEČNÍM TRHU ČR ................... 29 5.1 VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU ...................................................................... 29 5.2 BARIÉRY VSTUPU NA ČESKÝ HYPOTEČNÍ TRH ..................................................... 30 5.2.1 Udělení bankovní licence.......................................................................... 30 5.2.2 Emise hypotečních zástavních listů ........................................................... 31 5.3 STRUKTURA A FORMOVÁNÍ HYPOTEČNÍHO TRHU ................................................ 36 5.4 EKONOMICKÁ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ VLIV NA HYPOTEČNÍ TRH V LETECH 2005 - 2009 .................................................................................................. 44 5.4.1 Období růstu na hypotečním trhu v letech 2005 – 2007 ............................ 46 5.4.2 Období poklesu na hypotečním trhu v letech 2008 – 2009 ........................ 48 5.5 PRODUKTOVÁ DIFERENCIACE A JEJÍ VNÍMÁNÍ BANKOVNÍMI KLIENTY .................. 51 5.6 MOŽNOST OVLIVNĚNÍ CENY TRŽNÍMI SUBJEKTY ................................................. 53

6

ZHODNOCENÍ KONCENTRACE NA HYPOTEČNÍM TRHU ČR ................. 56 6.1 6.2

ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM INDEXU KONCENTRACE.......... 57 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM HERFINDAHL-HIRSCHMANOVA INDEXU ........................................................................................................................ 59 6.3 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM ROSENBLUTHOVA INDEXU ..... 61 6.4 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM SOUHRNNÉHO INDEXU KONCETRACE ............................................................................................................... 63 7

ZÁVĚR................................................................................................................... 65

8

POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................... 68

9

SEZNAM TABULEK............................................................................................ 73

10

SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................. 74

11

SEZNAM ZKRATEK........................................................................................ 75 PŘÍLOHY

4

1 ÚVOD Hypoteční trh v České republice si v posledních několika letech prošel velmi bouřlivým obdobím - od svého postupného růstu a následného vrcholu v roce 2007 až po razantní propad, kterému se nyní snaží čelit v souvislosti

s probíhající

ekonomickou

recesí.

Hospodářská

krize

negativně zasáhla do většiny sfér národních ekonomik států, avšak právě její nepříznivý vliv na trh s hypotečními úvěry je v naší zemi často diskutovaným tématem, jelikož hypotéky jsou pro české občany jedním z nejvíce

využívaných způsobů

financování

vlastního bydlení.

Tuto

skutečnost dokládá i fakt, že v roce 2009 činil objem poskytnutých hypotečních úvěrů v České republice přes 89 mld. Kč.1 – viz. Graf 1, což tvořilo pro zajímavost téměř 2,5 % HDP České republiky téhož roku.2 Na českém hypotečním trhu působí v současnosti celkem osm hypotečních bank s povolením k vydávání hypotečních zástavních listů od České národní banky. Kromě těchto hypotečních bank poskytují hypotéky na českém trhu také další banky, jež povolení k emisi hypotečních zástavních listů nemají. Hospodářská soutěž na hypotečním trhu je tedy poměrně velká a nutí banky respektovat potřeby zákazníků, což má za výsledek vyšší dostupnost hypoték pro širší okruh zákaznické klientely. Co se týká možných substitutů hypotečních úvěrů, jsou jimi bezesporu úvěry stavebních spořitelen, jenž jsou přes určitá omezení nadále silně podporovány státní podporou stavebního spoření. Konečným

zpracováním

každoročních

objemů

poskytnutých

hypotečních úvěrů jednotlivých bank se zabývá kromě České národní banky také Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká bankovní asociace. Výsledky jsou poté uvedeny agregátně za všechny subjekty hypotečního trhu na webových stránkách uvedených institucí, přičemž Ministerstvo 1 2

Zdroj: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c6600d6d-d92d-4f5b-b47a-f262ba386362 HDP v roce 2009 bylo 3627,2 mld. Kč (zdroj: Český statistický úřad)

5

pro místní rozvoj tyto údaje dále zpracovává například i za jednotlivé kraje České republiky. Detailní informace o ročních objemech hypoték jsou však jen

ve

výjimečných

k nalezení

případech

ve

výročních

zprávách

jednotlivých bank. Jedná se totiž o citlivé údaje, které by poté mohly být využity například k nekalé hospodářské soutěži apod. Hypoteční trh je dynamickou oblastí bankovního sektoru nejen u nás, ale i ve světě. V rámci tzv. Zelené knihy, jež byla vydána Evropskou komisí,

lze

do

budoucna

očekávat

integraci

celého

evropského

hypotečního trhu. Prostřednictvím sjednocení pravidel a současného posílení konkurence v oblasti hypotečních úvěrů, lze očekávat lepší podmínky pro klienty i banky, a také snadnější expanzi na nové trhy.

3

Předmětem této diplomové práce je hypoteční trh České republiky v letech 2005 – 2009, v jehož rámci je zhodnocen vývoj koncentrace a typ konkurence v uvedených letech. Graf 1: Objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů v ČR 184,06 185,98

200 Objem HÚ v mld. Kč

180 140,66

160 140 98,32

120

89,75

100

68,13

80 60 40

47,59 30,3

20 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Ministerstva pro místní rozvoj4

3 4

Zdroj http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_oddeleni_19398.html?year=2005 Zdroj: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c6600d6d-d92d-4f5b-b47a-f262ba386362

6

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení vývoje koncentrace a určení typu konkurence na českém hypotečním trhu. Ukazatel míry koncentrace

je přitom jedním z primárních faktorů určujících typ

konkurenčního prostředí. Vyhodnocení koncentrace hypotečního trhu a definování druhu hospodářské soutěže je provedeno ve sledovaném období let 2005 – 2009. K naplnění hlavního cíle práce bylo nezbytné vytyčit i cíle dílčí, jenž jsou následující: 

stanovení hypotézy,



charakteristika hypotečního trhu v ČR,



vyhodnocení

míry

koncentrace

na

hypotečním

trhu

ČR

prostřednictvím zvolených indexů, 

vyhodnocení typu konkurence na hypotečním trhu ČR,



vyjádření postoje k vyslovené hypotéze, tj. její zamítnutí či nezamítnutí,



formulace závěrů.

7

3 METODIKA Pro potřeby diplomové práce bylo nezbytné stanovit hypotézu, jež zní: „Koncentrace

na

hypotečním

trhu

České

republiky

se

v

průběhu

pozorovaného období snižuje.“ Hypotéza je vyslovena analogicky na základě údajů České národní banky, dle kterých se ve zkoumaném období v oblasti veškerých úvěrů poskytovaných obyvatelstvu České republiky, snižuje míra koncentrace, resp. zvyšuje konkurence. V předkládané práci bude tedy prostřednictvím jednotlivých výpočtů, s pomocí zvolených indexů konkretizovaných dále v textu, daná hypotéza zamítnuta či nezamítnuta, a to pro konkrétní oblast českého hypotečního trhu v letech 2005 - 2009. Vyhodnocení míry koncentrace na českém hypotečním trhu v letech 2005 - 2009 je v práci provedeno prostřednictvím vybraných indexů, jejichž vhodnost užití je dána celkovými vlastnostmi trhu a také charakterem daného trhu. Zvolené indexy pro měření tržní koncentrace, jsou následující:



Index koncentrace (CR)5

Index koncentrace vyjadřuje podíl x největších firem na trhu na celkovém objemu hypotečních úvěrů. Například ve Velké Británii se CR používá pro 5 firem, ve Spojených státech pro 4 firmy. V této práci je ukazatel počítán pro 4 firmy, což je zpravidla nejčastěji udávaný počet pro výpočet indexu, jenž se v literatuře také označuje pod názvem Four Firm Concetration Ratio. Ukazatel je stanoven následovně: 4

CR4   Si i 1

5

Zdroj: Zemplinerová (2008, s. 62), Cimler (2001, s.8), Palgrave (2008, s. 106)

8

kde:

CR4 je koncentrační stupeň 4 největších firem na trhu,

S

i

znamená sumu podílů 4 největších firem na celkovém výstupu trhu. Tržní podíl

Si

je měřen jako výstup dané firmy dělený součtem výstupů všech firem na daném trhu.

Koncentrační stupeň (CR) je uváděn v rozmezí 0 – 100 %. Čím je jeho hodnota vyšší, tím vyšší je koncentrace na daném trhu. Pokud součet jejich tržních podílů nepřesáhne 40 %, pak lze hovořit o monopolisticky konkurenčním prostředí. Pohybuje-li se hodnota v rozmezí 40 – 99 % , pak se jedné o oligopolní trh. Hodnota blízká nule pak poukazuje na stejný tržní podíl firem, tzn. na dokonale konkurenční prostředí. 100 % znamená monopolní postavení firmy. Zatímco pro firmy je podíl na trhu ukazatelem úspěšnosti, je koncentrační stupeň pro soutěžní politiku indikátorem potenciální monopolní moci. Ukazatel byl vybrán z důvodu existence vedoucí skupiny bank na českém trhu hypotečních úvěrů, jelikož s jeho pomocí lze vyjádřit podíl těchto „vůdců“ na celkovém tržním podílu.



Herfindahl-Hirschmanův index (HHI)6

HHI index je součtem čtverců tržních podílů všech firem na trhu a vypočítá se následovně: n

HHI   Si2 i 1

kde:

Si je podíl na trhu i-té firmy,

n je počet všech firem na daném trhu. HHI se užívá v rámci teorie antimonopolní politiky k měření koncentrace daného odvětví na trhu. Tento index bere v úvahu jak počet, 6

Zdroj: Musil (2009, s. 178), Polouček a kol. (2006, s. 545), Palgrave (2008, s. 106), Moschandreas (2000, s. 14)

9

tak i velikost firem na trhu. Vzhledem k tomu, že používá čtverců tržních podílů platí, čím menší firma, tím menší je její podíl na indexu. S klesající tržní koncentrací tento index klesá. Hodnota HHI se pohybuje v rozmezí 0-1 (převádíme-li procenta na desetinná čísla), či alternativně 0-10 000 (sledují-li se podíly v procentních bodech). Je-li hodnota HHI do 1000 (do 0,1), pak trh označujeme jako vysoce konkurenční (resp. nekoncentrovaný trh). Pokud je hodnota mezi 1000-1800 (tj. 0,1–0,18), pak jde o trh středně konkurenční (resp. středně koncentrovaný trh), a přesáhne-li hodnota HHI 1800 (tj. 0,18), pak jde o silně koncentrovaný trh. Maximální hodnota 10 000 (tj. 1) představuje monopol. Ukazatel lze využít pro stanovení koncentrace na libovolném trhu ekonomiky a zdůrazňuje pozici silných firem oproti malým, čímž tak lépe vystihuje jejich tržní sílu. Z tohoto důvodu je nejčastěji používán při posuzování fúzí a akvizic. Vzhledem k jeho dobré vypovídací schopnosti a snadné interpretaci, byl vybrán pro tuto práci.



Rosenbluthův index (RI)

7

Tento ukazatel vyjadřuje pořadí firem, které jsou uspořádány sestupně podle velikosti. RI tedy přisuzuje větší důležitost menším firmám, než je tomu u indexu HHI. Rosenbluthův index má následující podobu: RI 

1 2 iSi  1

kde:

Si je podíl na trhu i-té firmy, i  1, 2,..., n vyjadřuje pořadí firem, jež jsou uspořádány sestupně podle velikosti.

Platí, že čím menší je firma, tím vyšší má pořadí a proto tedy i vyšší vliv na jmenovatele indexu, tj. menší vliv na index. Podobně jako 7

Zdroj: Moschandreas (2000, s. 14)

10

Herfindahl-Hirschmanův index se i RI pohybuje v rozmezí od nuly do jedné. V případě hodnoty 1 jde o monopolní tržní prostředí, je-li hodnota rovna 1/n jedná se o stejnou velikost prodejců. Pro srovnání, jak banky s menšími objemy hypotečních úvěrů ovlivňují tržní prostředí, byl i tento ukazatel zvolen k výpočtům.



Souhrnný index koncentrace (CCI)

Tento index je kombinací diskrétního a sumárního indexu. Je počítán tak, že k tržnímu podílu největší firmy přidává sumární index, jenž zachycuje zbývající firmy na trhu. CCI se vypočítá dle následujícího vzorce: CCI  Si   S 2j  2  S j  kde:

i označuje největší firmu na trhu, j jsou ostatní firmy.

Hodnota indexu se pohybuje v rozmezí od nuly do jedné a blíží se 1/n s tím, jak se firmy blíží ke stejné velikosti. Tento ukazatel se používá v případě, kdy je na trhu největší firma s dominantním postavením. Pro zhodnocení typu konkurence na českém hypotečním trhu v letech 2005 – 2009, byla stanovena následující kritéria: 

vymezení relevantního trhu,



bariéry vstupu na hypoteční trh,



struktura a formování hypotečního trhu,



ekonomická situace v ČR a její vliv na hypoteční trh,



produktová diferenciace,



možnost ovlivnění ceny tržními subjekty. Relevantní trh a bariéry vstupu na trh byli nejdříve vymezené

teoreticky na základě odborné literatury, a následně charakterizovány

11

v reálném prostředí českého hypotečního trhu, s ohledem na platnou legislativu. Výběr srovnávaných bank byl učiněn na základě stanoveného kritéria, kterým je povolení k emisi hypotečních zástavních listů v rámci udělené

bankovní

licence

Českou národní

bankou.

Toto výběrové

kritérium bylo stanoveno s ohledem na neposkytnutí kompletních dat ze strany bankovních subjektů působících na hypotečním trhu v České republice. Všechny banky, jejichž údaje jsou v rámci praktické části práce použity k dalším výpočtům, jsou tedy bankami s povolením od ČNB k emisi hypotečních zástavních listů. Od ostatních bank, jež nemohou vydávat hypoteční zástavní listy a dalších tržních nebankovních subjektů poskytujících hypoteční úvěry, je v této práci abstrahováno. Tržní podíly bank jsou v této práci stanoveny, narozdíl od tradičního posuzování na základě velikosti bilančních sum bank, z hlediska objemu každoročních, nově poskytnutých hypotečních úvěrů, vždy k 31.12. toho roku.8 Za největší banku je tedy prostřednictvím tohoto ustanovení považována banka s největším objemem hypotečních úvěrů v určitém roce v rámci pozorovaného období let 2005 – 2009, a naopak. Objemy hypotečních úvěrů jsou v diplomové práci zpracovány v mld. Kč z důvodu větší

přehlednosti

a

následné

jednoznačné

interpretace.

Podrobný

tabulkový přehled každoročních objemů (v tis. Kč) a počtu nově uzavřených hypotečních úvěrů jednotlivých bank je v příloze č. 1. K popisu ekonomické situace, s důsledky na chování hypotečního trhu,

byly

využity

následující

ukazatele:

HDP,

obecná

míra

nezaměstnanosti, stavební produkce, index cen nemovitostí, míra inflace, průměrná reálná mzda a kurz CZK/EUR. Za účelem posouzení míry produktové diferenciace bylo provedeno dotazníkové

šetření

mezi

klienty

hypotečních

bank.

Dotazník

byl

respondentům poskytnut elektronickou formou a průzkumu se celkově 8

Do každoročních objemů nově uzavřených hypotečních úvěrů jednotlivých bank jsou zahrnuty hypoteční úvěry pro občany, podnikatelské subjekty a municipality (pozn. autora)

12

zúčastnilo 112 osob. Jednotlivé odpovědi respondentů následně posloužily jako základ pro přijetí jednoznačného stanoviska k produktové diferenciaci na hypotečním trhu ČR. Kompletní dotazník je v příloze č. 2. Pro posouzení posledního kritéria, tj. možnosti ovlivnění ceny tržními subjekty, byla vybraným bankám elektronicky zaslána anketa s otázkami,

týkajícími se subjektivních názorů na jejich vliv v cenové

oblasti hypoték. Výsledky ankety byly podkladem pro vyjádření stanoviska k tomuto kritériu. Obsah a struktura ankety jsou uvedeny v příloze č. 3. V diplomové práci jsou využity následující metody: 

metoda analogie – užita pro potřeby stanovení hypotézy diplomové práce,



metoda deskripce – využita v rámci úvodní části práce, tj. v kapitole o

tržním

konkurenčním

prostředí,

k popisu

jednotlivých

skutečností, 

metoda analýzy – použita v souvislosti se zkoumáním složitějších skutečností rozkladem na jednodušší prvky a vztahy mezi nimi, tzn. metoda byla konkrétně aplikovaná při hodnocení koncentrace na hypotečním trhu prostřednictvím jednotlivých indexů koncentrace,



metoda syntézy – tzn. sjednocení dílčích prvků a pochopení jak jsou části spojeny v systém, v diplomové práci je metoda užita v rámci závěrečného shrnutí jednotlivých částí práce v jeden celek, tj. k vyhodnocení koncentrace a konkurence na českém hypotečním trhu na základě vypočítaných dílčích indexů koncentrace a reálné aplikace stanovených kvalitativních kritérií,



metoda komparace – uvedena v souvislosti s porovnáním vývoje časových řad indexů v pozorovaném období 2005-2009. Diplomová práce je členěna na část teoretickou a praktickou.

V rámci teoretické pasáže jsou formou jednotlivých kapitol rozebrány

13

oblasti

tržního

konkurenčního

prostředí

a

tržních

struktur,

tržní

koncentrace, specifik relevantního trhu a bariér vstupu na hypoteční trh. Podkladem zde byly informace z následujících odborných zdrojů: 

odborná literatura, uvedena v závěrečném seznamu, zabývající se problematikou ekonomie, hospodářské soutěže a bankovnictvím,



zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Praktická část práce poté obsahuje charakteristiku hypotečního

trhu v České republice v letech 2005 - 2009, zhodnocení konkurence na hypotečním

trhu

na

základě

vymezených

kritérií

a

zhodnocení

koncentrace na základě vlastních výpočtů s využitím vybraných indexů koncentrace, jenž byly detailně rozebrány výše v textu. Indexové výpočty vycházejí ze získaných sekundárních dat, jimiž jsou roční objemy nově uzavřených hypotečních úvěrů jednotlivých bank. Konkrétními zdroji dat pro praktickou část práce byly následující: 

výroční zprávy jednotlivých bank,



výroční zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem,



údaje poskytnuté jednotlivými bankami na požádání,



informace poskytnuté Českou bankovní asociací.

V závěrečné

části

práce

je

vyjádřen

postoj

k vyslovené

hypotéze

a formulovány závěry.

14

4 TRŽNÍ KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ Cílem této kapitoly je uvést charakteristiku jednotlivých tržních struktur, vymezit v teoretické rovině konkurenci, relevantní trh a bariéry vstupu na trh – to vše v návaznosti na následné vyhodnocení typu konkurence na českém hypotečním trhu.

4.1 TRŽNÍ STRUKTURA Tržní strukturou rozumíme počet a relativní velikost firem na trhu. Tržní struktura představuje množinu charakteristik, jež mají výrazný vliv na podobu konkurenčního prostředí. Mezi tyto charakteristiky a současně určující faktory tržní síly firmy patří, dle Schillera (2004, s. 192), především následující: 

počet výrobců na daném trhu,



relativní velikost každé firmy,



míra výrobkové diferenciace,



překážky vstupu na trh,



možnost ovlivnění ceny výrobci.

Zmíněné faktory pro zhodnocení tržní struktury, jsou aplikovány v rámci kapitoly 5 v praktické části práce.

4.1.1

TRŽNÍ KONCENTRACE A MÍRA KONCENTRACE

Tržní koncentrace nás informuje, do jaké míry je produkce na určitém trhu ovládána několika málo firmami. Z tohoto důvodu je někdy také nazývána koncentrací prodejců a je určena jejich počtem a velikostí. Koncentrace prodejců je významná z hlediska chování firem na trzích

15

s homogenními

i heterogenními

produkty. Náklady spotřebitelů na

průzkum trhu a získání relevantních informací do značné míry závisí na počtu firem působících na daném trhu. Jinými slovy, čím více bude firem na trhu, tím nákladnější a složitější se stane proces získávání relevantních informací.

9

Koncentrace také značnou měrou ovlivňuje informovanost firem o jejich konkurentech. Lze tedy vyvodit závěr, že koncentrace má vliv na ziskovost celého trhu. Na nekoncentrovaném trhu, kde jsou tržní podíly jednotlivých firem malé, bude ziskovost celého odvětví menší, než na trhu koncentrovaném,

jenž

je

charakteristický

velkými

tržními

podíly

jednotlivých firem. Míra koncentrace je pak standardním měřítkem tržní síly. Míra koncentrace dává do souvislosti velikost firmy s velikostí trhu výrobku (Schiller, 2004, s. 192). Z důvodu nesnadného nalezení pouze jediného, obecně použitelného ukazatele pro měření míry koncentrace, se obvykle používá celé spektrum koeficientů, přičemž jejich volba vždy závisí na konkrétním charakteru trhu a co největší totožností s danou tržní situací. Nejznámější ukazatelé koncentrace, které jsou současně použity v rámci kapitoly 6 pro stanovení míry koncentrace na českém hypotečním trhu, jsou uvedeny v rámci metodické části diplomové práce, kde jsou indexy detailně popsány a vysvětleny. Skutečnost, kdy je koncentrace na stejném trhu v různých zemích odlišná, je způsobena určitými determinantami koncentrace, jejichž míra působení se liší v závislosti na charakteru trhu a celkové úrovně ekonomiky v dané zemi. Mezi tyto determinanty patří například: 

charakter technologie,



bariéry vstupu, jejichž existence může přispívat ke zvyšování tržní koncentrace,

9

zdroj: http://80.83.66.190:8002/podeko/uploads/32/02_Odvetvova_a_trzni_struktura.3.pdf

16



chování firem, jež je ovlivněné tržní strukturou a tento vztah platí i naopak,



sdružování, prostřednictvím fúzí či akvizic významně ovlivňuje tržní koncentraci a v ekonomicky rozvinutých zemích lze vypozorovat rostoucí trend v této oblasti,



státní politika, jež může svou hospodářskou politikou znesnadňovat sdružování firem na trhu, případně vytvářet bariéry vstupu na trh (např. cla a patenty) a ovlivňovat tak velikost tržní koncentrace,



technologické změny, jež byly dlouhá léta považovány za hlavní z determinant tržní struktury a patří sem například také inovace produktů, jež zvyšují konkurenci a zároveň snižují koncentraci na trhu,



vertikální

integrace,

jež

ovlivňuje

charakter

i

významnost

oligopolistických vazeb na trhu a má tudíž vzhledem k tvorbě bariér vstupu silný vliv na koncentraci, 

velikost trhu.

Na trhu tedy dochází ke střetu odlišných forem konkurence, přičemž v jakém rozsahu a na jaké formy konkurence bude nahlíženo, je odvislé od konkurenčních podmínek, na základě kterých je konkurence v literatuře klasicky rozdělována na dokonalou a nedokonalou.

4.1.2

10

DOKONALÁ KONKURENCE

Model dokonalé konkurence je jedním z nejstarších modelů tržních struktur.

Dokonalou

konkurenci

jen

stěží

nalezneme

v

reálném

hospodářství a slouží spíše jako abstrakce ekonomických teorií. Podstata tohoto druhu konkurence tkví v rovnocenných podmínkách pro všechny účastníky trhu a naplněním jistých předpokladů, mezi něž dle Musila (2009, s. 109), patří následující: 10

viz. například Šalovská (2009, s. 167), Pichaničová (1999, s. 75)

17



na trhu existuje mnoho prodávajících a kupujících,



cena produkce je vůči firmě objektivní – firma je tzv. price taker, 11



neexistence bariér pro vstup a výstupu na trh,



produkce firem je homogenní,



všechny subjekty trhu mají dokonalé informace,



výrobci chtějí maximalizovat zisk, spotřebitelé svůj užitek.

Výsledkem výše zmíněných předpokladů je skutečnost, kdy výrobce nemůže ovlivnit poptávku ani tržní cenu svého zboží, která se změní jen v případě, změní-li se cena všech ostatních výrobků na trhu. Jedinou možností zvýšení zisku pro výrobce jsou úspory při výrobě, tzn. redukce přebytečných nákladů ve výrobním procesu. Typickým příkladem dokonalé konkurence bývají uváděny trhy s některými

zemědělskými

plodinami,

jakou

je

například

pšenice.

Spotřebitele v tomto případě nezajímá, kdo vyrobil pšenici, kterou si kupuje, jelikož produkce všech výrobců splývá a vzhledem k jejich anonymitě spotřebitel ani není schopen rozeznat rozdíly.

4.1.3

NEDOKONALÁ KONKURENCE

O nedokonalé konkurenci mluvíme v situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající či kupující, který může ovlivnit tržní cenu. Existují tři typy tržní struktury v rámci nedokonalé konkurence. Jedná se o monopol, oligopol

a

monopolistickou

konkurenci.12

Všechny

uvedené

typy

konkurence budou dále v textu podrobněji rozebrány. Mezi příčiny vzniku tržní nedokonalosti, dle Šalovské (2009, s. 174), patří: 

nákladové podmínky, které zapříčiňují vznik této formy konkurence prostřednictvím tzv. úspor z rozsahu neboli klesajících průměrných nákladů, kdy se při výrobě velkých objemů produkce náklady rozpočítávají na větší počet výrobků a průměrné náklady s růstem

11 12

v překladu znamená cenový příjemce jak uvádí například Pichaničová (1999, s. 88), Musil (2009, s. 132)

18

výroby klesají, čímž mohou větší firmy produkovat své výrobky levněji a vytlačují tím slabší konkurenty z trhu, 

bariéry kladené konkurenci, kterými jsou například právní omezení či diferenciace produktu, jež redukují počet firem na trhu,



nedostatečné informace tržních subjektů,



zásahy státu (vlády) do tržního mechanismu – např. regulace cen některých výrobků,



vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou,



politické okolnosti.

Slaný (2003, s. 182) uvádí specifické dělení bariér vstupu na trh do následujících kategorií: 

absolutní,

zahrnující

například

přírodní

zdroje,

patenty

a technologie, 

relativní, obsahující koncentraci kapitálu, využití výrobních faktorů, diferencovanost produktu či blízkost spotřebiteli,



strukturální, jež představuje investiční náročnost, úspory z rozsahu, vertikální integrace či náklady na vývoj a inovace,



strategické, zahrnující cenové a necenové konkurence, kontroly zdrojů,



regulační,

obsahující

opatření

veřejné

správy

jako

například

regulace cen a mezd, protekcionismus, exkluzivní práva, certifikace a licence.

4.1.3.1

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

Tento typ konkurence představuje, jak již sám název napovídá, kombinaci rysů monopolu s prvky dokonalé konkurence. Varian (1993, s 429) uvádí, že se jedná o jednu z nejvíce převládajících tržních struktur. Dle Musila (2009,

s. 176),

je

monopolistická

konkurence

charakteristická

následujícími znaky: 

na trhu s daným produktem působí mnoho firem,

19



diferencovaná produkce, produkty jsou si v rámci trhu však blízkými substituty,



jednotlivá firma může ovlivnit cenu produkce jen velmi omezeně,



tržní podíl jedné firmy je poměrně malý,



minimální bariéry vstupu a výstupu z trhu.

Různorodost výrobku zapříčiňuje odlišnost jeho ceny a mohou se tedy naplno uplatnit všechny formy cenové i necenové konkurence za účelem získání zákazníka. Náklady v porovnání s dokonalou konkurencí rostou, jelikož zde není tak intenzivní potřeba hledání úspor a zvýšení zisku lze dosáhnout i jinými způsoby. Typickým představitelem monopolistické konkurence bývají uváděny podniky sféry maloobchodu, pohostinství, ubytovacích služeb apod.

4.1.3.2

OLIGOPOL

Oligopol je dalším typem nedokonalé konkurence a představuje v praxi převažující tržní strukturu. Vyznačuje se malou skupinou výrobců na trhu, kteří mají velkou ekonomickou sílu a znemožňují tak vstup dalších konkurentů na trh.13 Oligopolisté tedy omezují nejen vstup na trh, ale také nabídku. Zároveň si určují výši ceny svých výrobků a nutí tak spotřebitele kupovat draze. Konkurence v případě oligopolu je tedy výrazně omezena a působí především v necenové oblasti. Charakteristickým rysem oligopolu je vzájemná závislost firem, jež vede k tzv. strategickému rozhodování. Existuje mnoho modelů oligopolu. Šalovská (2009, s. 178), například uvádí smluvní oligopol a oligopol s dominantní firmou.

13

Zdroj: Varian (1993, s. 447)

20

Smluvní oligopol Tento typ oligopolu, zvaného též koluzivní, vzniká v situaci, kdy několik firem zjistí srovnatelnou cenu svých výrobků navzájem a nestojí o cenovou válku, která by je pouze oslabila. Dohodnou se, že výhodnější bude rozdělit si trh či navyšovat ceny společně. Výsledkem je tajná, tzv. kartelová dohoda, v rámci které dojde ke stanovení monopolní ceny, tržního podílu a výrobních kvót. Jednotlivé firmy se poté chovají ve stanoveném rámci jako monopol. Kartelové dohody u nás sleduje a postihuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Oligopol s dominantní firmou Tato tržní struktura nastává v případě, kdy na trhu působí kromě jedné silné firmy také řada menších konkurentů. V reálném ekonomickém prostředí je tato situace velmi běžná. Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu prospěšné přenechat určitou část trhu slabším konkurentům. Ti následují chování dominantní firmy, přejímají cenu a představují tzv. dokonale konkurenční lem. Dominantní firma si pak na své části trhu ponechá své monopolní postavení.

4.1.3.3

MONOPOL

Monopol představuje jednoho výrobce na trhu určitého výrobku, který tak má výhradní postavení a současně neomezenou moc nad spotřebitelem. Jak uvádí Musil (2009, s. 133), monopol je protipólem dokonalé konkurence, ale už ne tak abstraktním a příklady můžeme pozorovat v reálném ekonomickém světě. V podmínkách monopolu nemá výrobek žádné blízké substituty, firma je v pozici tvůrce ceny, individuální poptávka je zároveň i tržní a existují zde silné bariéry vstupu na trh. Existence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu. Konkurence na straně nabídky je tedy monopolem odstraněna a narušený

21

tržní mechanismus je nezbytné podpořit státními regulacemi. Mezi ty uvádí například Macáková (2003, s. 130), následující: 

zvýšení daní, jež sice sníží zisky monopolů, ale neprojeví se přímo ve velikosti vyráběné produkce,



cenové regulace, které zahrnují stanovení ceny konkrétních výrobků na centrální úrovni,



státní vlastnictví, jako je tomu například u státních železnic,



antitrustové zákony, jenž zakazují určité chování firem (v České republice působí v této oblasti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže),



ekonomická regulace, kam patří zákony a pravidla pro cenovou tvorbu, jimiž stát kontroluje činnost firem.

Příkladem státem vzniklého monopolu jsou v České republice například České dráhy či Česká pošta. Opakem monopolu je monopson, jenž představuje trh pouze s jedním kupujícím, který ovlivňuje cenu ve svůj prospěch. Příkladem monopsonu může být stát, který jako jediný nakupuje vojenskou produkci. Souhrnnou

charakteristiku

všech

výše

jmenovaných

forem

konkurence uvádí následující přehledná tabulka Tab. 1. Na základě uvedených kritérií v tabulce bude v práci vyhodnocen typ konkurence na českém hypotečním trhu. Tab. 1: Tržní formy konkurence Nedokonalá konkurence

Typ Dokonalá

Monopolistická

Kritérium

konkurence

konkurence

Počet subjektů

velmi mnoho

Oligopol

Monopol

mnoho

málo

jeden

homogenní

heterogenní

homog. i heter.

heterogenní

Bariéry vstupu

žádné

žádné

velké

velmi velké

Ovlivnění ceny

žádné

omezené

značné

vysoké

Produkt

Zdroj: zpracováno dle Šalovské (2009, s. 166)

22

4.2 KONKURENCE NA TRHU Tržní konkurencí rozumíme proces střetu odlišných zájmů různých subjektů trhu. Každý vstupuje na trh s nějakým cílem a chce uskutečnit své ekonomické zájmy. Podle Macákové (2003, s.39), lze konkurenci dále rozdělit následujícím způsobem: 

Konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jež je známá také pod označením konkurence napříč trhem a označuje střet nabídky a poptávky na trhu. Výrobci, kteří představují stranu nabídky, mají zájem prodat své výrobky s maximálním ziskem. Spotřebitelé, jež tvoří

poptávku,

chtějí

maximálně

uspokojit

své

potřeby

prostřednictvím co nejlevnějšího nákupu zboží. Jak lze pozorovat, jejich zájmy jsou protichůdné a jen díky fungování tržního mechanismu nastane mezi oběma stranami určitý kompromis. 

Konkurence na straně poptávky, která odráží střet spotřebitelských zájmů na trhu. Spotřebitel chce nakoupit co největší množství statků za co nejnižší cenu, a to i na úkor ostatních spotřebitelů. V situaci, kdy je na trhu převis poptávky nad nabídkou, vede zmíněné chování spotřebitelů k růstu cen. V opačném případě, tj. převahy nabídky nad poptávkou, nastává pro spotřebitele na trhu bezkonkurenční prostředí, význam konkurence na straně poptávky tak výrazně klesá a naopak roste její význam na straně nabídky.



Konkurence na straně nabídky, kde výrobci vstupují na trh se záměrem prodat co nejvíce svých výrobků za co nejlepších podmínek a maximalizovat zisk. Výrobce se také snaží získat co největší podíl na trhu a oslabovat tak pozice svých konkurentů. Tento druh konkurence nabývá na významu v situaci, kdy nabídka na trhu převyšuje poptávku a nastává tak tvrdý konkurenční boj, ve kterém vyhraje jen ten, kdo dokáže vzniklou situaci poklesu cen zvládnout

23

s nejmenšími ztrátami. V opačném případě převisu poptávky nad nabídkou se výrobci naopak snaží co nejvíce vytěžit z růstu cen a maximalizovat svůj zisk. Dále tuto konkurenci rozlišujeme na dokonalou a nedokonalou. 

Cenová konkurence, jež je jednou z forem konkurence na straně nabídky a jejíž podstata tkví v dobrovolném snižování cen zboží výrobci za účelem přilákání spotřebitelů a následného ovládnutí trhu.



Necenová

konkurence,

která

představuje

druhou

z forem

konkurence na straně nabídky a jejímž cílem je nalákat spotřebitele jinými metodami, například reklamou, slevami apod. V rámci této diplomové práce se jedná o konkurenci mezi nabídkou a poptávkou, přičemž nabídku tvoří hypoteční banky se svými produkty ve formě hypotečních úvěrů a poptávkovou stranu představují klienti těchto bank. Klientům bank je věnována kapitola 5.5, kde jsou uvedeny jejich postoje

k

produktové

diferenciaci

na

hypotečním

trhu

v rámci

provedeného průzkumu. Nabídkové straně, tzn. hypotečním bankám, je věnována převážná část této práce. Pro určení hranic konkurence mezi jednotlivými tržními subjekty musí být definován tzv. relevantní trh. Této problematice se věnuje následující kapitola 4.3.

4.3 RELEVANTNÍ TRH Cílem této kapitoly je teoretické vymezení relevantního trhu, jelikož jeho samotná definice je nástrojem pro identifikaci a vymezení hranic konkurence mezi firmami. Současně se jedná o jeden z ústředních pojmů v oblasti měření tržní moci. Relevantním trhem rozumíme prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou, konkrétní potřebu

24

spotřebitele14. Dle zákona č. 143/2001 o ochraně hospodářské soutěže, je relevantní trh definován následovně: „Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedních území.“ V rámci této diplomové práce jsou uvažovány pouze produkty shodné, tj. hypoteční úvěry bank, které se řadí do skupiny úvěrů na bydlení. Od substitučních, či jiných zastupitelných produktů, jako jsou například úvěry ze stavebního spoření, je v práci abstrahováno. Běhan (2002, s. 49) vymezuje relevantní trh z hlediska věcného a geografického15. Zemplinerová (2008, s . 188) v rámci dělení ještě přidává hledisko časové.

4.3.1

VĚCNÝ TRH

Věcný, neboli také výrobkový trh, je definován omezenou množinou zboží, či služeb. Ta zahrnuje veškeré identické výrobky a také výrobky, které spotřebitel považuje za zaměnitelné či nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně či zamýšlenému způsobu jejich užití.16 Podstatou tohoto vymezení je tedy stanovení okruhu zboží, které tvoří jeden trh. Je zde třeba uvažovat zboží shodné, porovnatelné a v případě vzájemně zastupitelného zboží musí být brána v úvahu kromě funkčnosti i cenová relace a dovoz. Rozhodující je zde tedy spotřebitelské hledisko. Teoreticky lze pro vymezení výrobkového trhu využít křížovou elasticitu poptávky17. V případě její kladné hodnoty se jedná o substituty s následným zařazením do jednoho relevantního trhu. Je-li hodnota 14

Zdroj:http://www.ctu.eu/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/Metodika_definovani_relevantnich _trhu.pdf?PHPSESSID=6964a59b370f 15 Na základě Rozhodnutí Evropského soudního dvora 22/76 ze dne 14/2/1978 16 Zdroj: http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/pis5643.pdf 17 Blíže k výpočtům a informacím o křížové elasticitě poptávky viz. například Musil (2009, s. 63)

25

křížové elasticity záporná, jde o komplementy a takové zboží není součástí jednoho relevantního trhu. Slaný (2003, s. 194) uvádí výčet koncepcí vymezujících výrobkový relevantní trh: 

koncepce fyzikálně technické shodnosti – v rámci jednoho trhu je zde zboží stejných technických parametrů a fyzikálních vlastností, z čehož vyplývá omezenost této koncepce pouze na investiční statky, meziprodukty apod., nikoliv na spotřební zboží,



koncepce shodnosti spotřebitelovy reakce – zde je shodnost zboží posuzována dle úsudku spotřebitele, koncepce použitelná pro spotřební zboží, jelikož zahrnuje faktory jako je reklama apod.,



koncepce funkční totožnosti – zde se zboží posuzuje dle schopnosti plnit určité funkce, jimiž jsou dané potřeby uspokojovány.

Zemplinerová (2008, s. 190) uvádí, že také existence substitutů má pro definici relevantního výrobkového trhu zásadní význam. Čím úžeji je totiž trh vymezen, tím pravděpodobnější je dominantní pozice firmy na tomto trhu. Věcné vymezení trhu, dle všeobecně platných pravidel, musí být však provedeno pro každý jednotlivý případ samostatně. Substitučními produkty k hypotečním úvěrům jsou například úvěry ze stavebního spoření. Těm však v rámci této práce nebude věnována bližší pozornost.

4.3.2

GEOGRAFICKÝ TRH

Geografický trh zahrnuje území, na němž jsou podmínky soutěže dostatečně homogenní, a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou značně odlišné.18 Pro vymezení trhu z prostorového hlediska existují, dle Běhana (2002, s. 56), dvě kritéria: subjektivní a objektivní. Zatímco subjektivní kritérium představuje povahu jednání jednoho či více podniků, objektivní 18

Zdroj: http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/pis5643.pdf

26

představuje situace, kdy je trh určen prostřednictvím objektivního hlediska. Příkladem takových hledisek mohou být zvyky a preference spotřebitelů, jazykové bariéry apod. Zemplinerová (2008, s. 191) dále rozděluje tyto trhy na mezinárodní, národní, regionální a lokální. Takové vymezení trhu nás informuje o skutečnosti, v jak široké oblasti se smí kupující prakticky pokoušet o nalezení substitučních výrobků, jež byly už vymezeny v rámci jednoho výrobkového relevantního trhu. Vymezení trhu na nadnárodní úroveň se užívá při posuzování postavení velkých mezinárodních podniků, kde dochází

ke

konkurenci

na

úrovni

nadnárodního

trhu.

Vymezení

relevantního trhu se zde bude posuzovat v souvislosti s otevřeností ekonomiky a s ohledem na mezinárodní integrační uskupení. Pro potřeby této práce bude uvažováno rozdělení trhu z geografického hlediska podle Zemplinerové.

4.3.3

ČASOVÉ HLEDISKO

Vymezení relevantního trhu z časového hlediska se v literatuře neuvádí vždy a je typické zejména pro českou teorii.19 Obecně lze v současnosti pozorovat

postupný

odklon

od

tohoto

aspektu,

spoluurčujícího

s předešlými dvěma hledisky relevantní trh. Aplikační význam časového hlediska je tedy výrazně nižší, než je tomu v případě vymezení z hlediska výrobkového a teritoriálního.20 Zásadnější smysl má pouze ve specifických případech, např. sezónních výprodejích či pravidelně se opakujících výstav apod. Časové

vymezení

relevantního

trhu

vyjadřuje

četnost

-

tzn.

pravidelnost či opakovanost, střetu nabídky s poptávkou a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k němuž dochází nahodile, popř. pouze

19 20

Zdroj: Neruda (2008, s, 7) Zdroj: http://www.casp.cz/download/Sbornik_Hosp_souteze_v_EU_SCREEN.pdf

27

ojediněle, přičemž je nutné vzít v úvahu minulý i očekávaný vývoj na trhu v čase.21 Časové hledisko je významné zejména z toho důvodu, jak uvádí Neruda (2008, s. 8), že postavení soutěžitelů na trhu je nezbytné hodnotit v určitém časovém horizontu. Trhy mohou být časově odděleny například tím, že se stejný druh zboží prodává v různou dobu nebo se časem mění poměry na trhu. Na závěr je třeba říci, že čím více bude ekonomika dynamičtější a trh méně monopolizovaný, tím se situace na relevantním trhu bude měnit rychleji.

Konečné

vymezení

relevantního

trhu

je

vždy

výsledkem

kompromisu výše uvedených faktorů a použitelné jen pro konkrétní případ, pro který bylo původně určeno. V rámci této diplomové práce budou k určení relevantního trhu použita všechna tři uvedená hlediska, tzn. věcné, geografické i časové.

4.4 BARIÉRY VSTUPU NA TRH Vstup na trh s sebou přináší nutnost překonání tzv. vstupních bariér, které jsou pro každý trh specifické. Pro vstup na bankovní trh je potřeba získání tzv. bankovní licence, kterou uděluje v rámci ČR Česká národní banka a jež s sebou váže splnění několika podmínek. Tyto podmínky můžeme rozdělit na nákladové a administrativní. Jak uvádí Revenda (1999, s. 473), nákladovými jsou například minimální výše základního

kapitálu

administrativními

jsou

v souvislosti pak

s právní

předložení

žádosti

formou

vlastnictví,

příslušné

instituci

schvalující bankovní licence, kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na nejbližší období, adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém atd. Konkrétní bariéry vstupu pro český hypoteční trh jsou rozebrány v rámci kapitoly 5.2. 21

http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/pis5643.pdf

28

5 ZHODNOCENÍ KONKURENCE NA HYPOTEČNÍM TRHU ČR Cílem této kapitoly je prostřednictvím zvolených kritérií zhodnotit konkurenci na českém hypotečním trhu. Vybraná kritéria zvolena za tímto účelem, jsou následující: 

vymezení relevantního trhu,



bariéry vstupu na český hypoteční trh,



struktura a formování hypotečního trhu,



ekonomická situace v ČR a její vliv na hypoteční trh,



produktová diferenciace,



možnost ovlivnění ceny tržními subjekty.

Jednotlivá

kritéria

jsou

v nadcházejícím

textu

detailněji

rozebrána

a diskutována s ohledem na následné vyhodnocení typu konkurence.

5.1 VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU Relevantním trhem byl pro tuto diplomovou práci, na základě vymezení výrobkového, stanoven trh s úvěry na bydlení, zahrnující hypoteční úvěry sloužící k

pořízení nemovitosti.

Z hlediska geografického se

jedná

o národní trh na území České republiky. V rámci časového vymezení se jedná o trh pravidelný, na němž dochází k opakovanému střetu nabídky s poptávkou, a je hodnocen v období let 2005 – 2009.

29

5.2 BARIÉRY VSTUPU NA ČESKÝ HYPOTEČNÍ TRH Cílem této kapitoly je charakterizovat bariéry vstupu na český hypoteční trh. Mezi primární patří bezpochyby získání bankovní licence. Další bariérou je povolení k emisi hypotečních zástavních listů. Uvedeným aspektům je v rámci následujícího textu věnována bližší pozornost.

5.2.1

UDĚLENÍ BANKOVNÍ LICENCE

Jak uvádí Kašparovská (2006, s. 40)22, vstup na bankovního trh je regulován a vázán splněním určitých vstupních podmínek. Vstup na trh probíhá na základě povolovacího řízení ze strany regulátora, kterým je v České republice Česká národní banka. Regulátor posuzuje zejména výši a původ základního kapitálu, vlastnickou strukturu banky, systém bankovní vnitřní kontroly, odbornost top manažerů banky, reálnost finančních a obchodních plánů apod. Konečnou fází licenčního procesu je rozhodnutí o udělení bankovní licence. Jak je uvedeno v §4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, žádost o licenci se předkládá České národní bance (ČNB) spolu s návrhem stanov. Minimální výše základního kapitálu banky přitom musí činit 0,5 mld. Kč, jenž musí být tvořen alespoň v této výši peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci jsou stanoveny vyhláškou ČNB.

O

udělení

licence

rozhoduje

ČNB,

která

před

samotným

rozhodnutím, v případech uvedených v odst. 3 pod písmeny a) až d), požádá o stanovisko orgán dohledu členského státu Evropské unie či jiného státu tvořícího EHP23. Pro udělení licence musí být, dle odstavce 5 výše uvedeného zákona, splněny následující podmínky: a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba, 22 23

dále také viz. Revenda (1999, s. 359), Babouček (2002, s. 138) Evropský hospodářský prostor

30

b) splacení základního kapitálu v plné výši, c) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§17a, odst. 3) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky, d) důvěryhodnost,

odborná

způsobilost

a

zkušenost

osob

navrhovaných na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“), e) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky , f) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, g) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou, h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu, i) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, j) sídlo budoucí banky musí být na území České republiky. Banka může kromě základních činností uvedených v udělené licenci, jimiž jsou přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, vykonávat další činnosti uvedené v §1 odst. 3 zákona o bankách, má-li je v přidělené licenci povoleny. Sem patří kromě jiného také problematika emise hypotečních zástavních listů.

5.2.2 V rámci

EMISE HYPOTEČNÍCH ZÁSTAVNÍCH LISTŮ této

kapitoly

jsou

uvedeny

podmínky

emise

hypotečních

zástavních listů bankami jakožto další možné bariéry vstupu na trh. Tato problematika je zde zmíněna v návaznosti na zvolené výběrové kritérium

31

pro hypoteční banky, uvedené v diplomové práci, kterým je povolení k emisi hypotečních zástavních listů v rámci udělené bankovní licence. Hypoteční úvěry jsou úvěry dlouhodobými a pro hypoteční banky tak

představují

dlouhodobé

pohledávky,

jež

je

nezbytné

krýt

dlouhodobými zdroji jejich poskytování. Těmito zdroji jsou výnosy z emisí a prodeje hypotečních zástavních listů (HZL). Hypoteční zástavní listy představují zvláštní druh dluhopisů krytý pohledávkami

z hypotečních

úvěrů,

či

zajištěný

zástavním

právem

k nemovitosti (Sůvová, 1997, s. 192). Vztahující se legislativou je zde zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdější předpisů. Ten definuje v paragrafu 28 hypoteční zástavní listy jako „… dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen „závazky z hypotečních zástavních listů“) jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí

těchto

pohledávek

(řádné

krytí)

a popřípadě

též

náhradním

způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí).“ Emise hypotečních zástavních listů jsou tedy důležitým nástrojem, jenž napomáhá zajistit prostředky k financování hypotečních úvěrů. HZL se také významně podílejí na udržování souladu časové struktury aktiv a pasiv banky. Celkové náklady a výnosy z emise HZL jsou přitom určeny podmínkami trhu s dluhopisy.24 Podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdější předpisů, smí být emitentem hypotečních zástavních listů pouze banka dle zvláštního právního předpisu, jenž upravuje činnost bank se sídlem v České republice. Odstavec 5 §28 uvádí, že emitent HZL musí zajišťovat dostatečné krytí závazků z HZL způsobem, kdy součet pohledávek z HZL či jejich částí nesmí poklesnout pod celkovou výši závazků ze všech emitentem vydaných HZL v oběhu. Dle §32 je emitent HZL povinen vést samostatnou evidenci o krytí souhrnu všech závazků z vydaných HZL

24

Zdroj: http://www.volksbank.cz/vb/public/a5/57/61/8f/9118_20298__060612_Prospekt_emitenta_Helv.pdf

32

v oběhu. Náležitosti této evidence stanovuje Česká národní banka opatřením vyhlášeným ve Věstníku ČNB. Z českých bank, působících na hypotečním trhu, má osm z nich povolení k emisi hypotečních zástavních listů. Z jakých dalších zdrojů banky poskytnuté hypotéky tedy financují? Podle ankety, kterou provedlo Fincentrum hypoindex, financují jednotlivé banky25 poskytnuté hypoteční úvěry z následujících zdrojů: 26 

Česká spořitelna – emise HZL, vlastní zdroje, ostatní dluhopisy,



Raiffeisenbank – většina hypoték financována z vlastních zdrojů,



Hypoteční banka – vzhledem ke své specializaci na poskytování pouze hypotečních úvěrů, jsou ty z 85 % financovány emisemi HZL, dalšími zdroji jsou vlastní kapitál banky a mezibankovní vklady,



Komerční banka – vklady klientů a emise HZL,



Volksbank – emise HZL, primární klientské vklady a depozita od ostatních bank,



Wüstenrot – hypotéky ze 75 % financovány emisemi HZL, zbytek z ostatních zdrojů (vlastní zdroje apod. ).

Přehled jednotlivými bankami emitovaných hypotečních zástavních listů k 31.12.2009, je uveden v následující tabulce Tab. 2.

25 26

Banky ČSOB a UniCredit Bank nebyly v rámci ankety uvedeny Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky/cnb-krati-urokove-sazby-hypoteky-vsak-nezlevnuji.-proc/

33

Tab. 2: Emise hypotečních zástavních listů v mil. Kč v letech 2005-2009 2005 Komerční banka Česká spořitelna

2006

2007

2008

2009

celkem

25 200

1 186

55 000

0

0

81 386

600

2 950

38 000

0

9 000

50 550

HVB Bank

26 000

300

4 000

0

0

30 300

Hypoteční banka

20 800

12 500

84 800

0

0

118 100

ČSOB

1 300

0

0

0

0

1 300

Živnostenská banka

1 000

0

0

0

0

1 000

Raiffeisenbank

1 600

2 300

15 800

5 000

3 057

27 757

Wüstenrot

1 000

1 000

4 000

0

2 359

8 359

eBanka

500

0

2 000

0

0

2 500

Volksbank

500

500

1 500

0

500

3 000

0 0 29 000 8 000 0 37 000 UniCredit Bank 27 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva pro místní rozvoj

Z tabulky lze vypozorovat, že největší objem emisí HZL má za sledované období Hypoteční banka. Tato banka, jak bylo již zmíněno, se specializuje pouze na poskytování hypotečních úvěrů a jejich financování prostřednictvím emisí HZL je tedy převažující a konkrétně činí 85 %. V průběhu let 2008 a 2009 Hypoteční banka nevydávala nové HZL, pouze vydávala nové tranše k již vydaným emisím. Dalším velkým emitentem HZL je Komerční banka, která pro financování poskytnutých hypoték používá i jiné zdroje kromě emisí HZL. Úvěry klientů Komerční banky tvoří okolo 64 % celkových vkladů, takže banka nemá problém s potřebnou likviditou pro financování svých hypoték. Zajímavé je porovnání objemů hypotečních úvěrů s objemy emisí hypotečních zástavních listů u jednotlivých bank. Srovnání je provedeno podělením sumy objemů emisí HZL jednotlivých bank za celé pozorované období let 2005 – 2009 sumou objemů hypotečních úvěrů za období let 2005 - 2009 u konkrétních bank. Vzájemné porovnání a jednotlivé procentní podíly objemu emisí HZL na objemech hypotečních úvěrů nám názorně představuje následující Graf 2.

27

Zdroj: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=dc5c5a43-6828-4250-9da8-d8c1ea3dc2e6

34

Graf 2: Srovnání objemů nově uzavřených hypoték s objemy emisí HZL za roky 2005 - 2009

UniCredit Bank

92

37

40

Volksbank 133 24 Ebanka 43

66

Wüstenrot 10 8 Raiffeisenbank

80 57

49

28

Živnostenská banka 6116 ČSOB 41 29 Hypoteční banka

146

HVB Bank

22

81

118 140

30

Česká spořitelna

235

Komerční banka

81

110

0 objem HÚ v mld. Kč

50

51

100

150

objem emisí v mld. Kč

22

74

200

250

300

350

400

podíl objemu emisí HZL na objemu HÚ v %

Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu vidíme, že bankami, které nad 80 % financují poskytnuté hypoteční úvěry emisemi HZL jsou UniCredit bank, Wüstenrot a Hypoteční banka. Naopak banky, které k financování hypoték využívají převážně jiných zdrojů než emise HZL, jsou Volksbank, Česká spořitelna a ČSOB. HVB Bank vykazuje dokonce větší objem emitovaných HZL než sama poskytla hypotečních úvěrů, a to o celých 8 mld. Kč. Další bariérou vstupu banky na trh může být například silná konkurence,

která

na

bankovním

trhu

působí

v podobě

skupiny

dominantních bank, jež si dlouhodobě udržují své tržní postavení a znesnadňují tak vstup nových bank na trh. Na českém hypotečním trhu tato situace existuje a je blíže rozebrána v následující kapitole 5.3.

35

5.3 STRUKTURA A FORMOVÁNÍ HYPOTEČNÍHO TRHU Cílem této kapitoly je zhodnotit množství bankovních subjektů a jejich tržních podílů v letech 2005 – 2009 na českém hypotečním trhu, v souvislosti s určením typu tržní struktury. V České republice působilo k 31.12.2009 na bankovním trhu celkem 39 bank a poboček zahraničních bank.28 Na českém hypotečních trhu operovalo ke stejnému datu 16 bank, jež poskytují hypoteční úvěry.29 Celkem 8 z nich má, v rámci udělené bankovní licence Českou národní bankou, povolení k emisi hypotečních zástavních listů a jsou tedy, na základě určeného výběrového kritéria, předmětem této práce. Mezi tyto banky s povolením k vydávání HZL patří následující: 

Česká spořitelna, a.s.



Komerční banka, a.s.



Hypoteční banka, a.s.



Československá obchodní banka, a.s.



Raiffeisenbank, a.s.



Volksbank CZ, a.s.



UniCredit Bank Czech Republic, a.s.



Wüstenrot hypoteční banka, a.s.

Mezi výše jmenovanými bankami patří mezi specializované Hypoteční banka a.s. a Wüstenrot hypoteční banka a.s., ostatní banky jsou univerzálními.30 Kromě zmíněných bankovních subjektů působí na českém hypotečním trhu i mnoho nebankovních subjektů, které také poskytují hypoteční úvěry. Tyto se však do celkových analýz za hypoteční

28

Zdroj: http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 Zdroj: Výroční zpráva Hypoteční banky za rok 2009 30 Univerzální bankou rozumíme takovou, která poskytuje různé druhy bankovních produktů, to znamená jak klasické produkty komerčního bankovnictví, tak i produkty investičního bankovnictví. Specializovaná banka se naopak zaměřuje na určitý bankovní produkt, např. pouze na hypoteční úvěry. (Revenda, 1999, s. 115) 29

36

trh ČR, provedených ČNB či Ministerstvem pro místní rozvoj, nezahrnují a ani zde nebudou uvažovány. Pro příkladné srovnání počtu bankovních subjektů v České republice lze uvést Slovensko, kde bylo k 22.6.2009 na trhu celkem 30 bank, z nichž 8 poskytujících hypoteční úvěry.

31Jedná

se

tedy o srovnatelný počet bankovních subjektů obou zemí. Jak můžeme pozorovat v tabulce Tab. 3, po celé sledované období let 2005 – 2009 je na hypotečním trhu skupina bank, jež svými objemy hypotečních úvěrů dominuje celému hypotečnímu trhu. Jedná se o následující tři banky: 

Česká spořitelna, a.s.



Hypoteční banka, a.s.



Komerční banka, a.s.

První a třetí uvedená banka přitom spadají, dle třídění České národní banky, do skupiny velkých bank, druhá banka patří do skupiny středních bank.

32

Po celé sledované období, s výjimkou roku 2009, vykazovala

největší roční objemy hypotečních úvěrů Česká spořitelna, a.s. . Tab.3: Objemy nově uzavřených hypotečních úvěrů bank k 31.12. v mld. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

celkem

Česká spořitelna

42,84

61,67

71,24

40,21

18,97

234,93

Hypoteční banka

16,97

24,75

39,91

37,24

26,74

145,61

Komerční banka

17,05

20,72

28,64

26,13

17,24

109,78

Raiffeisenbank

3,32

8,24

18,64

19,13

7,29

56,62

UniCredit Bank

0

0

13,9

12,42

13,96

40,28

HVB Bank

8,21

13,48

0

0

0

21,69

Volksbank

0,48

1,35

3,74

5,96

1,18

12,71

Wüstenrot

0,87

1,41

1,99

3,19

2,99

10,45

Živnostenská banka

3,38

2,97

0

0

0

6,35

ČSOB

0,11

0,16

0,5

2,4

1,3

4,47

eBanka

1,38 1,57 0,81 0 0 Zdroj: zpracováno autorkou na základě poskytnutých a zjištěných údajů

3,76

31

Zdroj: http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/dohlad-nad-bankovnictvom-a-ocp/zoznamuverovych-institucii 32 Střední bankou se rozumí, dle metodiky ČNB, banka s bilanční sumou od 50 do 200 mld. Kč, do skupiny velkých bank pak patří banky s bilanční sumou vyšší než 200 mld. Kč.

37

Všechny dominantní banky se podstatnou měrou podílejí na agregátních výsledcích v oblasti českého hypotečního trhu. Jejich podíl na celkových objemech hypotečních úvěrů za celý hypoteční trh (určený v této práci s ohledem na zvolené výběrové kritérium) udává tabulka Tab.4. Tab. 4: Podíl dominantní skupiny bank na celkovém objemu hypotečních úvěrů na trhu Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Podíl v %

81,24

78,59

77,93

70,62

70,20

Zdroj: vlastní výpočet

V uvedené dominantní

tabulce

lze

skupiny bank

sledovat

postupné

na hypotečním

snižování

podílu

trhu. Jedním z důvodů

klesajícího trendu tržního podílu těchto tří vůdců je skutečnost, že jsou zde banky, jež v průběhu let 2005 – 2009 výrazně posilují svou pozici na hypotečním trhu ve sledovaných letech a zmenšují tím podíl vedoucí skupiny

na

celkových

objemech

na

trhu.

Jedná

se

především

o Raiffeisenbank, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic a.s. Obě banky zaznamenaly v průběhu pozorovaných let, ve většině případů, nárůst nově uzavřených hypotečních úvěrů a svými tržními podíly směle dohánějí tržní „lídry“ (viz. Tab. 7, s. 57). V roce 2005 tvoří dominantní banky přes 81 % tržního podílu, přičemž zbylých téměř 19 % si mezi sebou dělí zbývajících 7 hypotečních bank, z nichž žádná nepřesahuje 10% tržní podíl. V roce 2009 se podíl na trhu vedoucí skupiny bank snížil v porovnání s rokem 2005 o více než 10 %. Důvodem je rapidní snížení objemů poskytnutých hypoték z důvodů finanční krize a také nástupem UniCredit Bank, která se svým tržním podílem přes 15 % přiblížila Komerční bance, jež je v tomto roce na třetím místě s podílem 19,2 %.33

33

Přehled jednotlivých tržních podílů bank na hypotečním trhu je uveden v tabulce Tab. 7 na str. 57

38

Vývoj každoročních tržních podílů jednotlivých hypotečních bank za sledované období 2005 – 2009 zachycuje následující Graf 3. Graf 3: Vývoj tržních podílů bank v letech 2005 - 2009 50 45 40 tržní podíl v %

35 30 25 20 15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009 roky

Česká spořitelna

Hypoteční banka

Komerční banka

Raiffeisenbank

UniCredit Bank

Wüstenrot

ČSOB

Volksbank

eBanka

Živnostenská banka

HVB Bank

Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze z grafu pozorovat, Česká spořitelna zaznamenává v období let 2005 – 2009 klesající podíl na hypotečním trhu, i když je téměř po celé období jeho „lídrem“. Z první příčky na trhu ji však v roce 2009 sesadila Hypoteční banka. Důvodem propadu ČS z první pozice na trhu je její téměř 53% pokles objemů hypotečních úvěrů v roce 2009, v porovnání s předchozím rokem 2008. Hypoteční banka také zaznamenala pokles objemů hypoték, ale v jejím případě činil pouze 28,2 % oproti roku 2008 a banka tudíž nezaznamenala tak obrovský propad jako její konkurence v podobě České spořitelny, čímž ji tato skutečnost vynesla na první pozici českého hypotečního trhu.

39

Dále můžeme vidět rostoucí tržní podíl Raiffeisenbanky, který je v roce 2009 taktéž narušen ekonomickou krizí, jež v tomto případě zapříčinila snížení objemů hypoték oproti roku 2008 téměř o 62 %. UniCredit Bank, která na trhu působí od roku 2007, vykazuje za krátkou dobu svého působení na trhu výrazný pozitivní růst tržního podílu a v roce 2009 jí patří 4. místo, tj. hned za vedoucí skupinou bank na trhu. V grafu Graf 4 můžeme zřetelně pozorovat postupné vyrovnávání tržních podílů nejsilnějších bank na trhu. Zatímco rozdíl v tržním podílu mezi 1. a 3. největší bankou činil v roce 2005 více než 27 %, v roce 2009 představoval pouhých 10,6 %. Graf 4: Vyrovnávání tržních podílů největších bank dle objemu HÚ v letech 2005 – 2009

0,5

1,5

0,1 0,9 3,5

Rok 2005 3,6 8,7

Česká spořitelna

1,2 1

Hypoteční banka Komerční banka Raiffeisenbank

1

18

0,1

Komerční banka Raiffeisenbank Wüstenrot

45,2

ČSOB

15,2

Volksbank

eBanka

Živnostenská banka

18,2

Živnostenská banka

HVB Bank

Rok 2007 0,3 1,1 7,7 10,5

HVB Bank

Česká spořitelna Hypoteční banka

2,1 0,5

1,6 2,2 8,5

Komerční banka

4,1

Rok 2008

UniCredit Bank

Wüstenrot

16

Wüstenrot

ČSOB 22,3

17,8

25,4

Volksbank

15,6

1,3

ČSOB Volksbank

eBanka

1,4 3,3

Komerční banka Raif f eisenbank

13

UniCredit Bank

Česká spořitelna Hy poteční banka

27,4

Raiffeisenbank 39,7

ČSOB Volksbank

eBanka

17,9

Česká spořitelna Hypoteční banka

9,9 6

Wüstenrot

45,3

Rok 2006

2,2

Rok 2009

Česká spořitelna Hypoteční banka

21,2

Komerční banka Raiffeisenbank UniCredit Bank

8,1

Wüstenrot 19,2

29,8

ČSOB Volksbank

Zdroj: Vlastní zpracování

40

V souvislosti se změnami bankovních pozic na trhu, je třeba se zmínit o vlivu fúzí a akvizic, jako jedné z příčin těchto tržních změn, které významným Současně

způsobem

představují

formují fúze

hypoteční

proces,

trh a

kterým

může

tržní

koncentraci.

docházet

k tržní

dominanci, protože v jejich důsledku dochází k poklesu počtu účastníků trhu. Z tohoto důvodu je těmto dvěma pojmům věnována pozornost. Jak uvádí Polouček (2006, s. 476), v praxi jsou obvykle fúze stavěny do protikladu k akvizicím. Akvizicí se obecně označuje převzetí jedné (slabší) společnosti druhou (silnější). Převzatá společnost tímto právně zaniká. Zatímco při fúzi obvykle vzniká nová společnost, jejíž součástí se stávají obě původní společnosti. Fúze rozlišujeme na vertikální a horizontální (Armentano, 2000, s. 88). Zmíněný autor uvádí, že při úzkém vymezení relevantních trhů zvýší téměř každá horizontální dohoda tržní koncentraci a vytvoří tržní sílu. Naopak při velmi širokém vymezení relevantních trhů, nedokáže téměř žádná horizontální dohoda odpovídající tržní sílu vytvořit. Velice častým důvodem fúzí a akvizic je teritoriální expanze a posílení pozice na trhu. Fúze současně podléhají politice hospodářské soutěže, jelikož dohody o sloučení podniků vytvářejí z hlediska omezení konkurence

určitý

prostor,

v němž

by

v budoucnu

mohlo

dojít

k nedovolenému monopolnímu chování nově vzniklého subjektu. Zmíněné nebezpečí tkví v dosažení určité míry podílu podniků účastnících se fúze na relevantním trhu. Slaný (2003, s. 200) uvádí, že cílem kontroly fúzí je zabránit posilování dominantního postavení podniků se záměrem omezit konkurenci na relevantním trhu, způsobenou nadměrnou koncentrací. Na českém hypotečním trhu proběhly ve sledovaném období let 2005 – 2009 celkem dvě fúze, uvedené v následující tabulce Tab. 5.

41

Tab. 5: Fúze v letech 2005 - 2009 Název banky

Nově vznikající banka/ Kupující banka

2007

HVB Bank Czech Republic, a.s.

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Živnostenská banka, a.s. 2008

eBanka, a.s.

Raiffeisenbank, a.s.

Zdroj: vlastní zpracování

V roce 2007 došlo k první fúzi za pozorované období let 2005 – 2009, a to sloučením bank HVB Bank a Živnostenské banky a ke vzniku nové banky UniCredit Bank Czech Republic, a.s. . Cílem fúze bylo zejména vytvoření nové perspektivy růstu pro klienty spojené banky a možnost poskytovat širší a kvalitnější služby. Fúze s sebou přinesla výrazné synergické efekty jak na straně nákladů, tak i výnosů.34 Skupina Raiffeisen získala bývalou eBanku v roce 2006 a v roce 2008 obě banky završily dvouletý proces integrace. V rámci fúze se podařilo nejen udržet stávající klienty eBanky, ale navíc došlo ke zrychlení tempa přílivu nových klientů. K 7. červenci 2008 eBanka oficiálně zanikla a přestal existovat její bankovní kód. Od tohoto data vystupuje Raiffesenbank pod jednotným názvem. Hlavním pozůstatkem eBanky bylo její kvalitní internetové bankovnictví, které Raiffeisenbank dále rozvinula a postavila na něm svůj stěžejní účet eKonto. V rámci fúze narostl Raiffeisenbance objem emitovaných hypotečních zástavních listů o čtyři emise eBanky. 35 V důsledku zmíněných fúzí došlo ke změně podílů bank na trhu, což můžeme sledovat v následujícím grafu Graf 5. Fúze znamenaly také nárůst tržní koncentrace, protože se snížil počet hypotečních bank na trhu, konkrétně v roce 2007 na 9 z 10 bank roku 2006 a v roce 2008 na 8 bank. 34 35

Zdroj: Výroční zpráva Živnostenské banky za rok 2006. Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank za rok 2008.

42

Graf 5: Fúze na hypotečním trhu ČR v letech 2007 a 2008 18

15,6

16 13

tržní podíl v %

14 10,4

12 10

9,9

8,7

8,5

8 6

6 3,6

3,5

4 2

8,1

7,7

2,2

1,5

1,2

0,5

0 2005

HVB Bank

2006

Živnostenská banka

2007

UniCredit Bank

2008

Ebanka

2009

roky

Raiffeisenbank

Zdroj: vlastní zpracování

Zatímco před samotnou fúzí vykazovaly banky HVB Bank v letech 2005 necelých 9 % a

v roce 2006 téměř 10 % tržního podílu

a Živnostenská banka postupně 3,6 % a 2,2 % podílu na trhu, po fúzi činil tržní podíl nově vzniklé UniCredit Bank necelých 8 %. Podíl na trhu této banky se nadále v průběhu let zvyšuje a v roce 2009 dosahuje přes 15 %, což je v porovnání s rokem 2007 nárůst o téměř 103 %. Do roku 2007 vykazovala eBanka velmi malý tržní podíl do 1,5 %, a celkový trend se vyznačoval klesající tendencí. Naopak Raiffeisenbanka si udržela svůj rostoucí trend tržního podílu také po úspěšné fúzi s eBankou, v roce 2008. Následující rok se její tržní podíl však rapidně propadl, přičemž příčiny poklesu jsou objasněny v kapitole 5.4.2.

43

5.4 EKONOMICKÁ

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ VLIV NA HYPOTEČNÍ TRH V LETECH 2005 -

2009

Cílem této kapitoly je uvést charakteristiku tržní situace prostřednictvím významných ekonomických ukazatelů a jejich změn v letech 2005 -2009, jenž měly výrazný vliv na chování a výsledky hypotečního trhu v České republice. Přehled vybraných ukazatelů, ve vztahu k hypotečnímu trhu, uvádí tabulka Tab.6. Tab 6: Ekonomické ukazatele ČR v letech 2004 - 200936 2004 HDP (mld. Kč)

4,5

HDP na 1 obyvatele (Kč/obyv.) Obecná míra nezaměstnanosti (%,průměr)

8,3

2008

2009

6,3

6,8

6,1

2,5

-4,2

7,9

7,1

5,3

4,4

6,7

8,8

5,2

6,0

7,1

0,6

-1,0

101,4

103,7

108,5

119,3

111,9

-

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1,0

3,4

3,0

4,0

4,3

1,9

3,0

31,90 29,78 28,34 Zdroj: Český statistický úřad

27,76

24,94

26,45

Index cen nemovitostí (průměr)

CZK/EUR

2007

275 770 291 561 313 868 342 494 353 701 345 727

Stavební produkce (% změna)

Průměrná reálná mzda (%)

2006

2 814,8 2 983,9 3 222,4 3 535,5 3 689,0 3 627,2

HDP (% změna)

Míra inflace (%)

2005

Pro posouzení dopadů ekonomických změn na hypoteční trh, je v rámci následujícího grafu Graf 6, vykreslen vývoj celkových objemů nově uzavřených hypotečních úvěrů všemi osmi hodnocenými bankami na českém hypotečním trhu v letech 2005 - 2009. Z grafu lze sledovat, že vývoj objemů uzavřených hypoték má do roku 2007 vzestupnou tendenci, přičemž v roce 2007 dosahuje svých maximálních hodnot za celé pozorované období. Poté vykazuje klesající trend až do roku 2009, kde 36

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls# 'Metodické vysvětlivky'!A103

44

naopak dosahuje svého absolutního minima. Hypoteční trh se v roce 2009 propadl o téměř 40 % v porovnání s rokem 2008. Lze tedy hodnotit dvě odlišné fáze, v rámci pozorovaných let 2005 – 2009, a to období růstu hypotečních úvěrů na hypotečním trhu v letech 2005 – 2007, a období jejich poklesu v letech 2008 – 2009. Na základě této skutečnosti budou následující kapitoly rozděleny do zmíněných dvou částí. Příčiny daného vývoje objemů hypoték na trhu mají vždy původ v působení více aspektů najednou. Jedná se například o očekávání ekonomických subjektů, která významně ovlivňují situaci na trhu s hypotečními

úvěry,

dále

reklamou

a

marketingem

jednotlivých

bankovních subjektů, čímž se snaží přilákat co nejvíce dalších klientů, situací na poli substitučních produktů (jimiž jsou k hypotékám úvěry ze stavebního spoření), ale v neposlední řadě je to především vlivem každoročních ekonomických změn na českém trhu, které budou dále v textu blíže specifikovány a rozebrány. Graf 6: Objem nově uzavřených hypotečních úvěrů v letech 2005 – 200937

180

179,37

Objem HÚ v mld. Kč

160 140

146,68

136,32

120 100 80

94,61

89,67

60 40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Celkový objem HÚ v mld. Kč

Zdroj: vlastní zpracování

37

Zahrnuty jsou zde pouze hypoteční banky s povolením k emisi HZL

45

5.4.1 OBDOBÍ RŮSTU NA HYPOTEČNÍM TRHU V LETECH 2005 – 2007 Roky 2005 – 2007 byly pro Českou ekonomiku roky úspěšnými, což se odrazilo také v rostoucím trendu nově uzavřených hypotečních úvěrů (viz. Graf 6). Příznivý vývoj české ekonomiky dokazuje vývoj HDP, který reálně meziročně rostl o více než 6 % v průběhu let 2005 - 2007. Dobrou ekonomickou situaci dokládá také index spotřebitelských cen, který poklesl v roce 2005 na 1,9 % oproti 2,8 % v roce 2004 a nadále se udržoval v intervalu 2,5 – 2,8 %. V průběhu těchto tří let taktéž posiloval kurz koruny vůči euru, který dosáhl z hodnot těsně pod hranicí 30 CZK/EUR v roce 2005 až na necelých 28 CZK/EUR v roce 2007. Pozitivní byla situace i na trhu práce a míra nezaměstnanosti se meziročně snížila z 7,9 % v roce 2005 až na 5,3 % v roce 2007. Stavební produkce, která je pro hypoteční trh stěžejní oblastí zájmu, zaznamenala rovněž nárůst v těchto letech a z 5,2 % v roce 2005 dosáhla až na 7,1 % v roce 2007. Index cen nemovitostí zaznamenal v průběhu těchto let nárůst z 103, 7 v roce 2005 na 119,3 v roce 2007, což svědčí o postupném zdražování nemovitostí. Co se týká úrokové sazby u hypoték, ta koncem roku 2004 činila podle Fincentra Hypoindexu 4,74 % a v prosinci 2005 klesla na hodnotu 3,98 %, čímž se hypotéky pro klienty zlevnily.

38

V prosinci roku 2006 byly

poskytovány na trhu hypoteční úvěry za průměrnou úrokovou sazbu podle Fincentra Hypoindexu ve výši 4,38 %, čímž došlo naopak ke zdražení hypoték pro klienty. V první polovině roku 2007 měl prudký růst tržních úrokových sazeb negativní vliv na výši úrokových marží hypotečních úvěrů, neboť vysoce konkurenční prostředí hypotečního trhu neumožnilo promítnout růst tržních sazeb do úrokových sazeb hypoték. Ve druhé 38

Zdroj: Výroční zpráva Hypoteční banky za rok 2005

46

polovině roku se situace již uklidnila a sazby začaly stagnovat.39 V prosinci roku 2007 byly poskytovány hypoteční úvěry za průměrnou úrokovou sazbu, podle Fincentra Hypoindexu, ve výši 5,34 %. Navzdory růstu úrokových sazeb byl zájem o hypotéky obrovský a rok 2007 představuje

nejúspěšnější rok

z pohledu

objemu

nově

uzavřených hypotečních úvěrů za celé pozorované období let 2005 – 2009. Nezanedbatelným faktorem nárůstu hypotečních úvěrů v těchto letech byl i růst reálných mezd, konkrétně z 3 % v roce 2005 na 4,3 % v roce 2007, a měnící se životní postoje lidí, kteří mají zájem investovat do vlastního bydlení a nebojí se dlouhodobého zadlužení. Uvedený vývoj české ekonomiky pozitivně ovlivnil poptávku po hypotečních úvěrech, a tím pádem také objem nově uzavřených hypoték, který v roce 2007 činil více než 179 mld. Kč, což je v porovnání s rokem 2005 téměř dvojnásobek. Tomuto pozitivnímu vývoji nahrávala již zmíněná dobrá situace na trhu a dále také dostatečná nabídka nemovitostí. Zájem o

hypotéky

byl

dán

i

plánovanou

deregulací

nájemného

a

také

demografickým vývojem, protože řešit otázku bydlení začínaly tzv. silné ročníky ze sedmdesátých let, které zakládaly své rodiny.40 Poptávku po hypotečních úvěrech v těchto letech také zvyšovala nejistota týkající se nárůstu DPH na stavební práce s účinností od 1. 1. 2008, jenž se měl projevit ve zdražení nové výstavby. Od roku 2006 došlo ke změnám v oblasti daně z příjmů souvisejících s hypotečními úvěry. Od daně jsou nově osvobozeny pouze ty úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto HZL pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb. Rovněž byl

39 40

Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank za rok 2007 Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky za rok 2005

47

upraven způsob uplatňování zaplacených úroků z hypotečního úvěru jako odečitatelné částky ze základu daně fyzických osob.41 V roce 2007 se na trhu začalo ve větší míře objevovat refinancování hypotečních úvěrů, které mělo vliv především na zlepšení tržního postavení malých bank, jež ve snaze o získání většího tržního podílu nabízely lepší podmínky hypotečního úvěrování.42

5.4.2 OBDOBÍ POKLESU NA HYPOTEČNÍM TRHU V LETECH 2008 – 2009 V první polovině roku 2008 česká ekonomika pokračovala v úspěšném vývoji předcházejících let. Druhá polovina roku byla ale negativně ovlivněna

počáteční

fází

finanční

krize

s následným

poklesem

hospodářského růstu. Růst HDP za rok 2008 činil 2,5 % oproti 6,1 % v roce 2007, což představovalo výrazný pokles. Stavebnictví, které je z pohledu oboru podnikání pro hypoteční banky klíčové, vzrostlo v roce 2008 jen o 0,6 %. Nepříznivou situaci potvrzuje i skutečnost, že v roce 2008 bylo dokončeno pouze 38 380 nových bytů, tzn. o 7,8 % méně než v roce 2007.

43

Index

cen nemovitostí poklesl v roce 2008 na 111,9 bodu, což znamenalo zlevnění nemovitostí. Nezaměstnanost se v roce 2008 vyvíjela naopak příznivě a z 5,3 % z konce roku 2007 klesla meziročně na 4,4 %. Nejistota na trhu práce však brzdila výdaje domácností. Změny v DPH od 1. 1. 2008 vyvolaly vysokou inflaci dosahující až k hodnotě 6,3 %. Kurz CZK vůči EUR klesl ke konci roku 2008 na 24,94 ve srovnání s koncem roku 2007, kdy kurz činil 27,76. Třetí a zejména čtvrté čtvrtletí

41

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny za rok 2006 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/FD002A55D6/$File/114908k0201.doc 43 Zdroj: http://www.mmr.cz/Bydleni/bydleni2009/cz/1-4-pocty-dokoncenych-bytu-v-roce-2008-v-krajichceske.html 42

48

roku 2008 se nesla zcela ve znamení rostoucí nejistoty v bankovním sektoru.44 Od roku 2008 dochází ke změnám v oblasti daní z příjmů, které souvisejí s hypotečními zástavními listy (HZL). Do té doby byly úrokové výnosy z HZL osvobozeny od daně z příjmů. U HZL emitovaných po 1. lednu 2008 bude z nich plynoucí úrokový výnos zdaněn srážkovou daní. Tato úprava měla za následek zdražení emisí HZL jako dosud primárního zdroje financování bank, které poskytují hypoteční úvěry.45 Důsledek lze pozorovat v rámci emisní činnosti jednotlivých bank v letech 2008 a následně 2009, kdy většina z nich nevydávala nové emise HZL (viz. Tab. 2, s. 34) a upřednostňovaly spíše jiné zdroje financování hypotečních úvěrů. V roce 2009 byl vykázán nejnižší objem uzavřených hypoték za celé pozorované období let 2005 – 2009, konkrétně 89,6 mld. Kč. Důsledky finanční krize přiměly všechny české banky, aby při poskytování hypotečních úvěrů více dbaly na opatrnost, přičemž v tomto roce preferovaly spíše klienty s prověřenou platební historií. Kromě přísnějších úvěrových podmínek a omezování některých produktů a služeb, došlo také k růstu úrokových sazeb. Hypotéky se tak staly relativně méně dostupné, než v předchozím období. Jistá část obyvatelstva předpokládala, že pokles cen nemovitostí bude pokračovat a svou koupi tito lidé prozatím odložili. Toto chování mělo vliv na pokles počtu poskytnutých hypotečních úvěrů.46 HDP za celý rok 2009 zaznamenal pokles o 4,2 % oproti roku 2008. Stavebnictví, po stagnaci v roce 2008, pokleslo o 1,0 %. Rok 2009 se stal zlomovým obdobím, a to jak z pohledu cenového vývoje, vývoje nabídky a poptávky

na

trhu

nemovitostí,

tak

i

co

do

počtu

zahájených

a dokončených staveb. V roce 2009 byla v České republice zahájena

44

Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny za rok 2008 Zdroj: Výroční zpráva Komerční banky za rok 2008 46 Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny za rok 2009 45

49

výstavba celkem 37 319 bytů, což bylo o 14,3 % méně než v roce 2008. 47 Nepříznivý dopad měla finanční krize i na pracovní trh, kde vzrostla nezaměstnanost na 6,7 % z 4,4 % v roce předchozím. Inflace poklesla na 1 %, což představovalo její nejnižší hodnotu za celé pozorované období let 2005 – 2009. Česká koruna v tomto roce oslabila vůči euru na 26,45 oproti 24,9 v roce 2008. Pokles zájmu o nové bydlení souvisel také s demografickým vývojem, protože již byly uspokojeny bytové potřeby u silných populačních ročníků sedmdesátých let minulého století. V neposlední řadě se také projevila větší obezřetnost občanů vůči zadlužování. Dopad

zmíněných

skutečností

v roce

2009

lze

pozorovat

v následujícím grafu Graf 7, který znázorňuje, ve většině případů, pokles objemů hypotečních úvěrů u jednotlivých bank na hypotečním trhu. K největšímu propadu objemu hypotečních úvěrů, mezi bankami s největšími tržními podíly, došlo u Raiffeisenbanky a to o téměř 62 % oproti

roku

2008.

Raiffeisenbank

uzavřela

za

tento rok

o

6125

hypotečních úvěrů pro občany méně než předchozí rok (viz. Příloha č. 1). Na druhém místě, z hlediska největšího poklesu objemů hypoték, je Česká spořitelna s úbytkem 53 % úvěrů oproti předchozímu roku. Nejvíce se na tomto markantním propadu podílely hypotéky pro podnikatelské subjekty (viz. Příloha č. 1), kde došlo ke snížení o 76 %, tj. o více než 16 mld. Kč. oproti roku 2008. V případě Komerční banky se jednalo o 34% pokles, na němž měly největší podíl hypoteční úvěry pro občany, které poklesly o 8,7 mld. Kč, tj. o téměř 34 % oproti roku 2008. Hypoteční banka zaznamenala také snížení objemů HÚ, konkrétně o více než 28 % oproti roku 2008. Jedinou bankou, které objemy hypotečních úvěrů v tomto jinak neúspěšném roce naopak vzrostly, byla UniCredit Bank. Růst byl v tomto případě o více než 12 % ve srovnání s rokem 2008. Důvodem bylo

47

Zdroj: http://www.mmr.cz/Bydleni/bydleni2009/cz/1-6-bytova-vystavba-v-letech-1998-2008.html

50

navýšení hypotečních úvěrů pro municipality o více než desetinásobek, ve srovnání s rokem 2008. Co se týká ostatních bank s tržními podíly do 10 %, největší propad zde zaznamenala Volksbank, a to o více než 80 %, tj. o 4,7 mld. Kč na nově uzavřených hypotečních úvěrech v porovnání s rokem 2008. ČSOB zaznamenala propad o necelých 46 % a Wüstenrot o více než 6 %. Graf 7 :Objemy hypotečních úvěrů bank v roce 2009 v porovnání s předešlými lety 80

Objem HÚ v mld. Kč

70 60 50 40 30 20 10 0

KB

ČS

HVB

HB

2005

ČSOB

2006

ŽIBA

2007

RFB

2008

Wüstenrot

2009

Ebanka

Volksbank

UniCredit Bank

Zdroj: Vlastní zpracování

5.5 PRODUKTOVÁ DIFERENCIACE A JEJÍ VNÍMÁNÍ BANKOVNÍMI KLIENTY Cílem kapitoly je zjistit, v jaké míře je produkt - tzn. v našem případě hypoteční úvěr na českém hypotečním trhu, diferencovaný. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi klienty bank a zjišťovány názory respondentů ohledně jejich vnímání rozdílů v nabídce hypoték. Dotazník byl respondentům poskytnut v elektronické podobě prostřednictvím serveru www.Vyplnto.cz. Průzkumu se zúčastnilo celkem 112 respondentů, z nichž téměř 80 % bylo kontaktováno osobně e-mailem,

51

a zbylých 20 % vyplnili další zájemci ze zmíněných webových stránek. Struktura a obsah dotazníku jsou v příloze č. 2 této práce. Z osloveného počtu respondentů jich 75 uvedlo, že již využili hypotéku a dalších 26 dotázaných o ní uvažuje. Zbytek 11 oslovených hypotéku nikdy nevyužil z důvodu svého nezájmu o ni. Co se týká preferencí bank ze strany respondentů pro uzavření hypotečního úvěru, prvními třemi jsou Komerční banka (23 % respondentů), Česká spořitelna (20,8 % dotázaných) a Hypoteční banka (20,8 % oslovených). I tento průzkum tedy nepřímo potvrzuje skutečnost o dominantní skupině bank na hypotečním trhu. 50 % respondentů uvedlo za hlavní důvody, pro vyřízení své hypotéky u zmíněné banky, nižší poplatky ve srovnání s konkurencí. Dalším důvodem je, dle klientů, výhodnější úroková sazba (odpovědělo 43 % dotázaných) a velkou roli zde hraje také dobré jméno banky (uvedlo 36 %). Naopak jako nejméně důležité aspekty pro výběr hypotéky uvedli oslovení individuální přístup ke klientovi a dostupnost poboček. Celkem 101 dotázaných (tzn. ti, kdo hypotéku již využili, či o ni mají zájem) uvedlo, že vnímají odlišnosti v nabídce hypoték jednotlivých bank. Nejvíce tyto diference registrují prostřednictvím webových stránek bank, televizní reklamy, informací od známých a také z odborných časopisů. 5 oslovených uvedlo, že zprostředkovatelem aktualit ze světa hypoték je pro ně finanční poradce. Souhrnný výsledek odpovědí na otázku týkající se vnímání rozdílů v rámci nabídek hypotečních úvěrů jednotlivými bankami ze strany klienta, uvádí následující Graf 8.

52

Graf 8: Vnímání diferenciace produktu klienty bank48

V čem se podle vás nabídka hypoték jednotlivých bank liší? 0,9% 11,4% 37,1% 51,4% 52,4% 69,5% 0%

10%

20%

Výší jednotlivých poplatků Krátkodobými akcemi Druhem propagace

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Úrokovými sazbami Dalšími poskytovanými službami bankou Dobou zpracování úvěrového obchodu

Zdroj: zpracováno autorkou na základě výsledků průzkumu

Z uvedeného grafu lze pozorovat, že nejdůležitějšími parametry, dle kterých si klienti vybírají banku pro uzavření hypotečního úvěru, jsou výše poplatků, úrokové sazby a různé krátkodobé akce hypotečních bank. Jak lze z provedeného průzkumu vyvodit, klienti bank vnímají rozdíly v nabídce hypotečních úvěrů jednotlivých hypotečních bank a současně zvažují různé alternativy v rámci široké nabídky hypoték. Samotný produkt je pro ně tedy diferencovaný.

5.6 MOŽNOST OVLIVNĚNÍ CENY TRŽNÍMI SUBJEKTY Cílem této kapitoly je zjištění míry, s jakou jsou jednotlivé subjekty hypotečního trhu schopny ovlivňovat cenu hypoték. Za tímto účelem byly všechny hodnocené banky obeslány elektronickou anketou, která je uvedena v příloze č. 3. a jež obsahuje 3 krátké otázky týkající se vlivu 48

Tato otázka je v dotazníku uvedena jako polouzavřená, tzn. s možností označení více správných možností každým jednotlivým respondentem (pozn. autora)

53

jednotlivých bank na cenu hypotečních úvěrů. Ankety se zúčastnilo 8 hypotečních bank s povolením k emisi HZL. Celkem 6 bank ze všech 8 oslovených odpovědělo, že jejich možnost ovlivnit cenu hypoték na trhu je omezená. Komerční banka a Česká spořitelna naopak uvedly, že v jejich případě je možnost ovlivnění cen hypoték značná. Tato situace nám poukazuje na skutečnost, že zmíněné dvě banky jsou „lídry“ na trhu a proto se cítí být jistější než ostatní a mohou, v rámci svých tržních sil, více ovlivnit cenu hypoték. Na tomto místě je nutno dodat, že cena hypotečních úvěrů je ovlivněna několika aspekty, z nichž největší roli sehrává cena tzv. dlouhých peněz na trhu, jelikož hypotéky jsou úvěry dlouhodobými, uzavíranými na 5 – 30 let. Zdroje pro dlouhé peníze se staly v důsledku finanční krize nedostatkovým zbožím nejen u nás, ale i v celém světě, a jejich cena je v současné době na trhu výrazně vyšší než cena tzv. krátkých peněz. Ty lze půjčovat pouze na krátkou dobu a představují například vklady klientů u bank. Ředitel Raiffeisenbanky k této situaci dodává: „Před finanční krizí si banky půjčovaly dlouhé peníze mezi sebou nebo vydávaly obligace, které od nich kupovaly penzijní fondy či pojišťovny. Ty jsou však dnes obezřetné, protože samy utrpěly ztráty, které musely něčím zalepit. Situace je tak daleko, že už si rozmýšlejí i to, zda vůbec půjčí státu, který jejich peníze na krytí rozpočtových schodků také potřebuje.“

49

Všechny oslovené banky, s výjimkou Hypoteční banky, se v rámci stanovování cen na trhu hypoték cítí být spíše oligopolisty. Hypoteční banka svůj postoj v této oblasti vnímá spíše jako monopolní. Hypoteční banka patří rovněž mezi banky s největšími objemy hypotečních úvěrů na českém trhu a v roce 2009 se dokonce poprvé za období let 2005 – 2009 dostala do vedení z hlediska objemů nově poskytnutých hypotečních úvěrů. Svůj monopolní vliv vnímá však pravděpodobněji vzhledem ke 49

Zdroj: http://www.hypoteky-financniporadenstvi.cz/hypoteky-v-cesku-mohou-podrazit-rika-reditelraiffeisenbank

54

svému

významnému

projektů.

působení

v oblasti

úvěrování

developerských

50

Hypoteční banka spolu s Wüstenrot hypoteční bankou přizpůsobují zcela své ceny hypoték konkurenci. Částečně své ceny přizpůsobují konkurenci Komerční banka, UniCredit Bank a Volksbank. Naopak banky, které uvedly, že své ceny situaci na trhu spíše nepřizpůsobují, jsou Raiffeisenbank, Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Na základě anketních odpovědí lze vyvodit závěr, že hypoteční trh je, z hlediska vlivu na ceny hypotečních úvěrů, bankami vnímán vesměs jako oligopolní. Je v něm nutné se ve většině případů přizpůsobovat konkurenci a možnosti stanovení cen hypoték jsou až na výjimky omezené.

50

Zdroj: informace poskytnuta vedoucím pracovníkem Hypoteční banky

55

6 ZHODNOCENÍ KONCENTRACE NA HYPOTEČNÍM TRHU ČR Cílem této kapitoly je posoudit, s využitím vybraných indexů, vývoj koncentrace

na

českém

hypotečním

trhu

v letech

2005

–

2009

a v souvislosti s jeho výsledným trendem v uvedených letech následně zamítnout či nezamítnout vyslovenou hypotézu. Koncentrace je realitou současné ekonomiky, jak tvrdí Cimler (2001, s. 7). S ohledem na odlišnou velikost firem dochází k tomu, že velké firmy disponují mnohem větší tržní silou než firmy malé a mohou tudíž aktivně ovlivňovat cenu, velikost produkce, bránit vstupu nových firem na trh apod. Tyto skutečnosti mohou vést až k degeneraci volného trhu, uplatňování monopolních praktik a vybírání monopolního zisku skupinou největších firem. Míra koncentrace na trhu je počítána pomocí různých metod. V rámci této práce byly vybrány k měření míry tržní koncentrace následující: 

Index koncentrace,



Herfindahl-Hirschmanův index,



Rosenbluthův index,



Souhrnný index koncentrace.

Pro výpočet uvedených koeficientů je potřeba znát tržní podíly jednotlivých bank na hypotečním trhu. Podíly byly stanoveny na základě znalosti každoročních objemů hypotečních úvěrů jednotlivých bank. Výpočet byl proveden jako suma objemů hypoték té každé banky za určitý rok, dělena sumou objemů veškerých hypoték u všech porovnávaných bank toho roku. Údaje jsou z důvodu větší přehlednosti uvedeny a počítány v miliardách korun českých. Jednotlivé tržní podíly hypotečních bank jsou znázorněny v tabulce Tab. 7.

56

Tab .7: Objemy hypoték jednotlivých bank v mld. Kč a jejich každoroční tržní podíly v % Rok

2005 2006 2007 2008 2009 objem podíl objem podíl objem podíl objem podíl objem podíl v mld. v % v mld. v % v mld. v % v mld. v % v mld. v %

Komerční banka

17,05

18,0 20,72

15,2 28,64

16,0 26,13

19,5 17,24

19,2

Česká spořitelna

42,84

45,3 61,67

45,2 71,24

39,7 40,21

27,4 18,97

21,2

8,21

8,7 13,48

-

-

-

16,97

17,9 24,75

HVB Bank Hypoteční banka

9,9

-

18,2 39,91

22,3 37,24

ČSOB

0,11

0,1

0,16

0,1

Živnostenská banka

3,38

3,6

2,97

2,2

Raiffeisenbank

3,32

3,5

8,24

6,0 18,64

Wüstenrot

0,87

0,9

1,41

1,0

1,99

1,1

eBanka

1,38

1,5

1,57

1,2

0,81

Volksbank

0,48

0,5

1,35

1,0

UniCredit Bank

-

Celkem

-

-

-

0,5

-

29,8

1,3

-

-

13,0

7,29

8,1

3,19

2,2

2,99

3,3

0,5

-

-

-

3,74

2,1

5,96

4,1

1,18

1,3

13,9

7,7 12,42

8,5 13,96

15,6

-

2,4

25,4 26,74 1,6

-

0,3

-

-

10,4 19,13

94,6 100 136,3 100 179,4 100 146,7 100 Zdroj: Vlastní výpočty na základě poskytnutých údajů

89,7

1,4 -

-

100

6.1 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM INDEXU KONCENTRACE Index koncentrace (CR) je stanoven následovně: 4

CR4   Si i 1

kde: CR4 je koncentrační stupeň 4 největších bank na trhu, Si znamená sumu podílů 4 největších bank na celkovém výstupu trhu.

Tržní podíl Si je měřen jako výstup dané firmy dělený součtem výstupů všech bank na daném trhu.

57

Vývoj indexu koncentrace v letech 2005 - 2009 je zřetelný z následujícího grafu Graf 9. Graf 9: Index koncentrace pro hypoteční trh ČR v letech 2005 - 2009 91% 90% 89% 88% 87% 86% 85% 84% 83% 82% 81% 80%

89,9% 88,5% 88,3% 85,8% 83,7%

2005

2006

2007 CR index

2008

2009

Trend CR

Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze z uvedeného grafu vyčíst, koncentrace měřena indexem koncentrace má v průběhu pozorovaného období klesající trend. Index zahrnuje 4 banky s největšími podíly na trhu každého roku. V letech 2005 – 2006 těmito bankami byly Česká spořitelna, Hypoteční banka, Komerční banka a HVB Bank. V roce 2007 nahradila 4. pozici fúzované HVB Bank, Raiffeisenbanka. Do roku 2008 se míra tržní koncentrace snižuje, což znamená, že konkurence na trhu se naopak roste. Tato skutečnost je zapříčiněna pravidelně rostoucími tržními podíly bank na 2. až 4. příčce, zatímco podíl na trhu České spořitelny postupně klesá. Příčiny růstu tržních podílů bank jsou objasněny v kapitole 5.4.1. V roce 2008 došlo k největšímu snížení indexu koncentrace za celé pozorované období. Důvodem je více než 12% ztráta tržního podílu České spořitelny, do té doby jednoznačného „lídra“ na hypotečním trhu. V roce 2008 klesly České spořitelně z důvodu finanční krize objemy hypotečních

58

úvěrů o celých 31 mld. Kč (viz. Tab. 7, s. 57) oproti předcházejícímu roku 2007, což byl největší propad v porovnání s ostatními bankami na trhu. Příčiny poklesu objemů hypotečních úvěrů bank jsou uvedeny v rámci kapitoly 5.4.2. Rok 2009 naopak znamená navýšení koncentrace o 2,1% bodu oproti předchozímu roku. Důvodem je opětovné snížení tržního podílu České spořitelny o více než 6 % za současného posílení tržních podílů bank na ostatních pozicích, jejichž příčiny jsou dány ekonomickou situací v ČR, blíže specifikovanou v kapitole 5.4.2. Na čtvrtém místě se v tomto roce nachází UniCredit Bank, která tak co objemu hypoték předčila Raiffeisenbanku. V roce 2009 totiž Raiffeisenbak zaznamenala, jako jedna z mála, pokles tržního podílu o necelých 5 %, způsobeného ekonomickou recesí a ztrátou objemu hypoték oproti roku 2008, která činila téměř 12 mld. Kč. Pokles tržního podílu České spořitelny, který v rozdílu mezi lety 2005 a 2009 činil více než 24 %, za současného zvyšování tržního podílu zbylých tří největších bank, zapříčiňuje snižující se koncentraci a rostoucí konkurenci na hypotečním trhu v letech 2005 – 2009.

6.2 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM HERFINDAHL-HIRSCHMANOVA INDEXU Herfindahl–Hirschmanův index (HHI) je dán součtem čtverců tržních podílů všech firem na trhu a vypočítá se následovně: n

HHI   Si2 i 1

kde: Si je podíl na trhu i-té banky,

n je počet všech bank na daném trhu.

59

Vývoj Herfindahl–Hirschmanova indexu v letech 2005 – 2009 je uveden v následujícím grafu Graf 10. Graf 10: Herfindahl-Hirschmanův index pro hypoteční trh ČR v letech 2005 - 2009 3500 3000 2500

2801

2748

2000

2505

1500

1978

2030

2008

2009

1000 500 0 2005

2006

2007 HHI index

Trend HHI

Zdroj: Vlastní zpracování

Tržní koncentrace s využitím Herfindahl-Hirschmanova indexu, zdůrazňujícího

pozici

silných

firem

oproti

malým,

má

v průběhu

pozorovaného období klesající trend. V roce 2008 lze pozorovat markantní propad hodnoty indexu, a to konkrétně o 527 bodů oproti roku předchozímu. V tomto roce tedy výrazně poklesla tržní koncentrace, tj. zvýšila se konkurence na hypotečním trhu. Důvodem je již zmíněný největší pokles objemu hypoték za celé sledované období u České spořitelny, což mělo za následek snížení jejího tržního podílu o více než 12 %. Příčinou propadu je dopad ekonomické recese, která se naplno projevila na hypotečním trhu v druhé polovině roku 2008 a negativně ovlivnila objemy hypotečních úvěrů i ostatních bank. Tato skutečnost se výrazně promítla do propadu hodnoty indexu HHI.

51

51

Blíže k následkům ekonomické krize na hypoteční trh ČR v kapitole 5.4.2 (pozn. autora)

60

V roce 2009 došlo, v porovnání s rokem 2008, k nárůstu indexu HHI o 52 bodů, a tím tedy k nepatrnému zvýšení tržní koncentrace, potažmo snížení konkurence na hypotečním trhu. Hlavní příčinou byl markantní nárůst tržního podílu Hypoteční banky a UniCredit Bank za současného poklesu objemů hypoték u České spořitelny. Blíže k příčinám změn tržních podílů bank v kapitole 5.4. V porovnání

s hodnotami

bodových

intervalů

indexu

HHI

z následující tabulky Tab. 8 lze konstatovat, že se v rámci celého pozorovaného období jedná o vysoce koncentrovaný trh. Tab. 8: Stupeň koncentrace trhu v závislosti na hodnotě HHI Hodnota HHI

Relevantní trh je:

od

do

0

1 000

nekoncentrovaný

1 001

1 800

mírně koncentrovaný

1 801

9 999

vysoce koncentrovaný

10 000

monopolní

Zdroj: Cimler (2001, s. 9)

6.3 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM ROSENBLUTHOVA INDEXU Rosenbluthův index (RI) je počítán na základě následujícího vzorce:

RI 

1 2 iSi  1

kde: Si je podíl na trhu i-té banky, i  1, 2,..., n vyjadřuje pořadí bank, jež jsou uspořádány sestupně podle

velikosti.

61

Vývoj Rosenbluthova indexu je znázorněn v následujícím grafu Graf 11. Graf 11: Rosenbluthův index pro hypoteční trh ČR v letech 2005 - 2009 0,502 0,5 0,498

0,5

0,496

0,5

0,5

0,494 0,492 0,49 0,49

0,49

0,488 0,486 0,484 2005

2006

2007 RI index

2008

2009

Trend RI

Zdroj: Vlastní zpracování

Rosenbluthův index klade větší důraz na menší banky a jak můžeme sledovat z grafu, jeho hodnota se postupně v pozorovaném období snižuje a celkově vykazuje negativní trend. Znamená to tedy pokles tržní koncentrace, který lze nejmarkantněji pozorovat v letech 2007 a 2009, a to v obou případech s rozdílem 0,01 bodu v porovnání s předchozím rokem. Důvodem je skutečnost, že z roku 2006 na rok 2007 vzrostly tržní podíly téměř u všech malých bank (jednou z příčin bylo refinancování hypoték, viz. kapitola 5.4.1) za současného posilování tržních pozic většiny velkých bank (bráno z hlediska objemů hypotečních úvěrů). Významně svou pozici posílila Volksbank, a to o 1,1 % oproti předchozímu roku. Svou tržní pozici posílily také ČSOB a Wüstenrot. Příčiny růstu tržních podílů bank, v souvislosti s objemy poskytnutých hypoték v roce 2007, jsou blíže popsány v kapitole 5.4.1. Co se týká hodnot RI indexu, ty se po celé pozorované období let 2005 – 2009 pohybují v rozmezí 0,49 – 0,5 bodů, což nám indikuje koncentrované tržní prostředí.

62

6.4 ZHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE S VYUŽITÍM SOUHRNNÉHO INDEXU KONCETRACE Souhrnný index koncentrace (CCI) vypočítáme dle následujícího vzorce: CCI  Si   S 2j  2  S j 

kde:

i označuje největší banku na trhu, j jsou ostatní banky.

Vývoj souhrnného indexu koncentrace v letech 2005 – 2009 je patrný z následujícího grafu Graf 12. Graf 12: Souhrnný index koncentrace pro hypoteční trh ČR v letech 2005 – 2009 0,7 0,6 0,5

0,59

0,58 0,57

0,4

0,49

0,51

2008

2009

0,3 0,2 0,1 0 2005

2006

2007 CCI index

Trend CCI

Zdroj: Vlastní zpracování

Souhrnný index koncentrace vykazuje v rámci sledovaného období, tak jako všechny předchozí indexy, negativní trend. Znamená to tedy, že se tržní koncentrace prostřednictvím tohoto indexu snižuje. Vývoj CCI indexu je zapříčiněn postupným snižováním tržního podílu České spořitelny, jakožto jedničky na hypotečním trhu v letech

63

2005 - 2009, za současného posilování tržního postavení zbylých velkých bank.

52

CCI index vykazuje v pozorovaném období hodnoty v rozmezí 0,49 – 0,51 bodů, jež svědčí o oligopolním trhu. Nejvyšší hodnoty CCI index vykazuje v letech 2005 a 2006. Důvody je třeba hledat ve změnách tržních podílů jednotlivých bank způsobených ekonomickou situací na českém trhu. V roce 2005 činil tržní podíl České spořitelny přes 45 %, přičemž žádná z ostatních bank nepřesáhla 20% podíl na trhu. Vzhledem k této skutečnosti index CCI dosáhl své nejvyšší hodnoty. V roce 2006 šlo o obdobnou situaci, kdy si Česká spořitelna držela 45% tržní podíl a zbývající banky se dělily o 55 % trhu, přičemž žádná nepřesáhla víc než 18% podíl. V roce 2008 index vykazuje hodnotu 0,49 bodů, přičemž se jedná o nejnižší naměřený výsledek za pozorované období. Důvodem bylo téměř vyrovnání tržních podílů vedoucích bank na trhu, čímž došlo k „setření“ velkých rozdílů mezi první až třetí pozicí na trhu. Příčinami vývoje tržních podílů v daném roce se zabývá kapitola 5.4.2. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že ačkoliv byly ke zhodnocení míry koncentrace vybrány indexy s navzájem odlišnou konstrukcí jejich výpočtu a s výsledky v rozdílných hodnotách, všechny vedly k jednotnému a jednoznačnému závěru, že koncentrace na českém hypotečním trhu v letech 2005 – 2009 klesá.

52

Příčiny vývoje objemů hypotečních úvěrů jsou uvedeny v kapitole 5.4 (pozn. autora)

64

7 ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení konkurence a vývoje koncentrace na hypotečním trhu České republiky v letech 2005 – 2009. Tohoto cíle mělo být dosaženo za pomocí vymezených dílčích cílů a dále hypotézy, která byla vyslovena následovně: „Koncentrace na hypotečním trhu České republiky se v průběhu pozorovaného období snižuje.“ Předmětem této práce byly hypoteční banky s povolením k emisi HZL na českém hypotečním trhu. Ve sledovaném období na hypotečním trhu docházelo ke snižování počtu bankovních subjektů v důsledku uskutečněných fúzí. V roce 2005 operovalo na hypotečním trhu celkem 10 hypotečních bank, v roce 2009 jich bylo již pouze 8. Celkový vývoj na trhu s hypotečními úvěry zaznamenal v letech 2005 – 2007 nárůst, z hlediska objemů nově uzavřených hypoték. V letech 2008 – 2009 však vlivem finanční krize došlo k propadu trhu s hypotékami, což se odrazilo na zhoršených výsledcích z hlediska objemů uzavřených hypoték téměř u všech hodnocených bank. Co se týká zhodnocení konkurence na českém hypotečním trhu za období let 2005 – 2009, lze na základě zjištěných informací konstatovat, že se v rámci vymezeného trhu jedná o oligopolní typ tržní struktury. Tento závěr je vysloven na základě několika hodnocených aspektů. Prvním z nich je skutečnost, že na hypotečním trhu působí po celé sledované období skupina dominantních bank, jež si udržují své výsadní postavení na trhu. Konkrétně se jedná o banky Česká spořitelna, a. s., Hypoteční banka, a.s. a Komerční banka, a.s. Tyto banky dohromady tvořily v průběhu pozorovaných let tržní podíl v intervalu od 70 % do 81 %. Dalším aspektem poukazujícím na oligopolní typ tržní struktury jsou velké bariéry vstupu na český hypoteční trh, které jsou tvořeny jednak silnou konkurencí v podobě již zmíněné dominantní skupiny bank

65

na trhu, a dále nákladovými a administrativními podmínkami v souvislosti se získáním bankovní licence od České národní banky a také povolením k emisi hypotečních zástavních listů. Hypoteční úvěry, jakožto produkty hypotečních bank, na které je tato práce zaměřena, jsou klienty bank vnímány s určitými diferencemi a samotný produkt je pro ně tedy heterogenní. Nejvíce pociťují klienti bank odlišnosti

v nabídce

hypoték

z hlediska

rozdílné

výše

poplatků

vyžadovaných bankami v souvislosti s vyřízením hypotečního úvěru, dále jsou to nabízené úrokové míry a různé krátkodobé akce hypotečních bank. Tyto závěry vyplynuly z učiněného dotazníkového šetření mezi klienty hypotečních bank. Co se týká možnosti stanovování ceny hypotečních úvěrů ze strany samotných bankovních subjektů, ty ve většině případů uvedly, že jsou částečně či zcela ovlivňovány konkurencí na trhu, a vlastní stanovení ceny je, až na výjimky, omezené. Tyto výjimky tvoří zejména banky, jež mají výsadní postavení na hypotečním trhu. Prostřednictvím výpočtů s pomocí vybraných indexů k měření tržní koncentrace byla potvrzena vyslovená hypotéza, že se koncentrace na českém hypotečním trhu v průběhu let 2005 – 2009, snižuje. Klesající trend tržní koncentrace vykázaly nezávisle na sobě všechny použité indexy, ikdyž jejich samotné konstrukce výpočtu a výsledné hodnoty jsou založeny na určitých odlišnostech. Nejlépe vypovídajícím indexem o tržní koncentraci na českém hypotečním trhu je Herfindahl-Hirschmanův index, který bere v potaz jak počet tak i velikost všech bankovních subjektů, a je proto také obecně nejčastěji využíván k měření tržní koncentrace. Dle tohoto indexu je český hypoteční trh, v průběhu všech pozorovaných let, vysoce koncentrovaný s naměřenými hodnotami v rozmezí 2030 – 2801 bodů. Index koncentrace, který v sobě zahrnuje čtyři největší hypoteční banky každého roku, jasně poukazuje svými výslednými hodnotami

66

v rozmezí 85,8 % - 89,9 % na oligopolní trh. Potvrzuje tím již vyslovený závěr o oligopolní struktuře českého hypotečního trhu, stejně tak jako tomu je u Rosenbluthova indexu a Souhrnného indexu koncentrace. Hypoteční trh jako celek byl tedy v letech 2005 – 2009 vyhodnocen jako oligopolní, s klesajícím trendem tržní koncentrace. Co se týká prognózy vývoje českého hypotečního trhu do dalších let, dá se na základě vyhodnocených

výsledků

práce

předpokládat

pokračující

postupné

vyrovnávání tržních podílů nejsilnějších bank na trhu. Očekávat se dá také klesající trend tržní koncentrace, způsobený posilováním tržních pozic bank s nižšími objemy uzavřených hypotečních úvěrů. Současně lze předpokládat, na základě provedených výpočtů, že v nadcházejících letech bude docházet k postupnému snižování tržního podílu dominantní skupiny hypotečních bank, tj. České spořitelny, a.s., Hypoteční banky, a.s. a Komerční banky, a.s., na celkovém objemu hypotečních úvěrů na českém hypotečním trhu. Významnou roli zde bude hrát vývoj tržní pozice UniCredit Bank, která, udrží-li si i nadále růst nově uzavřených hypotečních úvěrů, bude aspirovat do oblasti vedoucích tržních pozic spolu s výše uvedenými dominantními bankami. Nadále lze v průběhu následujících let očekávat tendence ve fúzování bankovních subjektů. Hlavními důvody hypotečních bank pro uskutečnění fúzí se dají předpokládat především následující: zvýšení tržního podílu, poskytování kvalitnějších a širších služeb zákazníkům, či převzetí nových bankovních technologií. Za

předpokladu

postupného

navracení

české

ekonomiky

do

„normálu“ po jejím vychýlení finanční krizí, lze následně očekávat i částečné ozdravování českého hypotečního trhu, jež by s sebou mělo přinést především zvyšování objemů bankami uzavřených hypoték. Negativní trend ve vývoji počtu uzavřených hypoték z let 2008 - 2009 by se takto měl opět překlenout do rostoucí fáze a hypoteční trh by mohl opět nabrat na své dynamičnosti, jak tomu bylo v letech 2005 - 2007.

67

8 POUŽITÁ LITERATURA Literární zdroje: 

ARMENTANO,

D.

Proč

odstranit protimonopolní zákonodárství.

Praha. MegaPrint 2000. 122 s. ISBN 80-86389-04-9. 

BABOUČEK, I. a kol. Bankovní regulace a dohled. Aktris spol. s.r.o. 2002. 188 s. ISBN 80-7265-053-X.



BĚHAN, P. Dominantní postavení na trhu a jeho zneužití: právní úprava ES a v ČR. Praha: Prospektrum 2002. 192 s. ISBN 80-7175112-X.



CIMLER, P. a kol. Koncentrace obchodních firem na českém trhu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 2001. 149 s. ISBN 80-245-0204-6.



FENDEKOVÁ, E. Oligopoly v odvetví. Bratislava: Ekonóm 2005. 218 s. ISBN 80-225-1995-2.



HINDLS, R. -- HOLMAN, R., Ekonomický slovník.Praha: C.H.Beck, 2003. 519 s. ISBN 80-7179-819-3.



KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7.



MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie - základní kurs. Praha: Melandrium, 2003. ISBN 80-86175-38-3.



MOSCHANDREAS, M. Business Economics. 2nd Edition. London: Cengage Learning EMEA, 2000. 402 s. ISBN 1-86152-399-8



MUSIL,

P.

Mikroekonomie

–

středně

pokročilý

kurz.

Plzeň:

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2009. 299 s. ISBN 978-80-7380-207-3.

68



NERUDA, R. Definition of Relevant Markets and Other Topical Issues of Protection of Competition in the Enlarged European Union. Prague : Anglo-American University, 2008. Definition of relevant markets from the perspective of the czech competition authority, s. 5-28. ISBN 978-80-254-3276-1.



PALGRAVE, R. The New Palgrave Dictionary of Economics. London. Macmillan Publishers, 2008. 1044 s. ISBN 10-230-22638-8.



PICHANIČOVÁ, L. Ekonomie I. Praha:vydavatelství VŠCHT, 1999. 127 s. ISBN 80-7080-346-0.



POLIDAR, V. -- PEERAER, M. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998. 356 s.



POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006.716 s. ISBN 80-7179-462-7.



REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. vyd.Praha: Management Press, 1999. 741 s. ISBN 80-85943-89-1.



REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 1999. 620 s. ISBN 80-85943-49-2.



SCHILLER, B. Mikroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 404 s. ISBN 80-251-0109-6.



SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha: C.H.Beck, 2003. 375 s. ISBN 80-7179-738-3.



SOUKUPOVÁ, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: Management press, 2005. 574 s. ISBN 978-80-7261-150-8.



SŮVOVÁ, H. Specializované bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 398 s. ISBN 80-902243-2-6.



ŠALOVSKÁ,

B.

Makroekonomie

a

mikroekonomie.

Praha:

nakladatelství ČVUT, 2009. 201 s. ISBN 978-80-01-04373-8. 

VARIAN, R. Intermediate Microeconomics, a modern approach. 3rd edition. New York: W.W.Norton&Company Ltd, 1993. 623 s. ISBN 0393-96320-9.

69



ZEMPLINEROVÁ, A. Úvod do organizace odvětví a trhů. Praha: nakladatelství Oeconomica, 2008.211 s. ISBN 978-80-245-1460-4.

Zákony: 

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

Elektronické zdroje: 

www.mfcr.cz [online]. 08.08.2005 [cit. 2010-02-10]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .



www.mmr.cz [online]. 2009 [cit. 2010-02-09]. Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupné z WWW: .



Http://80.83.66.190:8002/podeko [online]. 2009 [cit. 2010-02-13]. Ústav regionální a podnikové ekonomiky. Dostupné z WWW: .



www.czso.cz [online]. 2009 [cit. 2010-03-25]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: .



www.czso.cz [online]. 2009 [cit. 2010-06-05]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls#'Metodické vysvětlivky'!A103>.



www.casp.cz [online]. 2008 [cit. 2010-03-30]. Česká asociace pro soutěžní právo. Dostupné z WWW: .

70



www.compet.cz [online]. 28.03.2001 [cit. 2010-03-30]. Úřad pro ochranu

hospodářské

soutěže.

Dostupné

z

WWW:

. 

www.hypoindex.cz Fincentrum

[online].

19.04.2010

Hypoindex.

[cit.

Dostupné

2010-05-07]. z

WWW:

. 

www.hypoindex.cz Fincentrum

[online].

20.04.2010

Hypoindex.

[cit.

Dostupné

2010-05-07]. z WWW:

. 

www.hypoindex.cz

[online].

02.04.2010

[cit.

2010-05-07].

Fincentrum Hypoindex. Dostupné z WWW: . 

www.hypoteky-financniporadenstvi.cz

[online].

26.06.2009

[cit.

2010-05-08]. Hypotéky v Česku mohou podražit, říká ředitel

Raiffeisenbank.

Dostupné

z WWW:


financniporadenstvi.cz/hypoteky-v-cesku-mohou-podrazit-rikareditel-raiffeisenbank>. 

Volksbank [online]. 2005 [cit. 2010-04-14]. Volksbank -prospekt emitenta. Dostupné z WWW:.



SVAČINA, Luboš. Hypoindex.cz [online]. 05.03.2009 [cit. 2010-0413]. ČNB krátí úrokové sazby – hypotéky však nezlevňují – proč? Dostupné z WWW: .

71

Výroční zprávy bank: 

Česká

spořitelna,

dostupné

z:


/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=downloads&dt ree=cs&selnod=17&docid=internet/cs/dow_vyrocni_zpravy_ie.xml#1 7>. 

Československá obchodní banka, dostupné z:
Vyrocni-a-pololetni-zpravy.

aspx>. 

eBanka,

dostupné

z:


vysledky-hospodareni-eb-do-77/>. 

HVB

bank,

dostupné

z:


bance/vyrocni-zpravy.html>. 

Hypoteční banka, dostupné z: .



Komerční

banka,

dostupné

z:


investor/annual_reports.shtml>. 

Raiffeisenbak,

dostupné

z:


banky/vysledky-hospodareni-rb-do-77/>. 

UniCredit bank, dostupné z: .



Volksbank,

dostupné

z:


o_bance/vyrocni_zpravy/index.html>. 

Wüstenrot, dostupné z: .



Živnostenská banka, dostupné z: .

72

9 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Tržní formy konkurence ............................................................. 22 Tab. 2: Emise hypotečních zástavních listů ........................................... 34 Tab. 3: Objemy nově uzavřených hypotečních úvěrů bank ...................... 37 Tab. 4: Podíl dominantní skupiny bank na trhu...................................... 38 Tab. 5: Fúze v letech 2005 – 2009 .......................................................... 42 Tab. 6: Ekonomické ukazatele ČR v letech 2004 – 2009 .......................... 44 Tab. 7: Objemy hypoték jednotlivých bank a jejich tržní podíly ................ 57 Tab. 8: Stupeň koncentrace trhu v závislosti na hodnotě HHI.................. 61

73

10 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů v ČR ..................... ..6 Graf 2: Srovnání objemů nově uzavřených hypoték s objemy emisí HZL... 35 Graf 3: Vývoj tržních podílů bank v letech 2005 – 2009........................... 39 Graf 4: Vyrovnávání tržních podílů největších bank dle objemu HÚ ......... 40 Graf 5: Fúze na hypotečním trhu ČR v letech 2007 a 2008...................... 43 Graf 6: Objem nově uzavřených hypotečních úvěrů za roky 2005 - 2009.. 45 Graf 7: Objemy hypotečních úvěrů bank v roce 2009 .............................. 51 Graf 8: Vnímání diferenciace produktu klienty bank ............................... 53 Graf 9: Index koncentrace pro hypoteční trh ČR .................................... 58 Graf 10: Herfindahl-Hirschmanův index pro hypoteční trh ČR ................ 60 Graf 11: Rosenbluthův index pro hypoteční trh ČR................................ 62 Graf 12: Souhrnný index koncentrace pro hypoteční trh ČR................... 63

74

11 SEZNAM ZKRATEK ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

HDP

Hrubý domácí produkt

HÚ

Hypoteční úvěr

HZL

Hypoteční zástavní list

MMF

Ministerstvo financí

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

Zkratky hypotečních bank: Česká spořitelna, ČS

Česká spořitelna, a.s.

ČSOB

Československá obchodní banka, a.s.

eBanka

eBanka, a.s.

HVB

HVB Bank Czech Republic, a.s.

Hypoteční banka, HB

Hypoteční banka, a.s.

Komerční banka, KB

Komerční banka, a.s.

Raiffeisenbank, RFB

Raiffeisenbank, a.s.

UniCredit Bank

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Volksbank

Volksbank CZ, a.s.

Wüstenrot

Wüstenrot hypoteční banka, a.s.

Živnostenská banka, ŽIBA

Živnostenská banka, a.s.

75