Analýza trhu práce zarok 2010

Úřady práce Karlovarského kraje

Analýza trhu práce zarok 2010 Karlovarský kraj

Březen 2011

Analýza trhu práce v Karlovarském kraji za rok 2010

Obsah: I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE ......................................................................................... 3 I.1 Úvod – specifikace kraje ........................................................................................................... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace .......................................................................... 4 I.3 Silné stránky kraje ..................................................................................................................... 5 I.4 Slabé stránky kraje.................................................................................................................... 5 II. ZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................ 6 II.1 Celková zaměstnanost .............................................................................................................. 6 II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů ............................................... 6 II.3 Volná pracovní místa ................................................................................................................ 9 III.NEZAMĚSTNANOST ........................................................................................................................ 11 III.1 Vývoj nezaměstnanosti ........................................................................................................... 11 III.1.1 Struktura uchazečů podle kvalifikace, věku, délky evidence ........................................... 12 III.1.2 Tok nezaměstnanosti ....................................................................................................... 17 III.1.3 Vývoj míry nezaměstnanosti ............................................................................................ 18 III.2 Absolventi škol a mladiství ...................................................................................................... 19 III.3 Osoby se zdravotním postižením............................................................................................ 21 III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce .............................................................. 22 III.5 Ohrožené mikroregiony v kraji ................................................................................................ 24 III.6 Mapa Karlovarského kraje – rozčleněná na jednotlivé okresy ............................................... 25 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE ........................................................................................................... 26 V.AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................................ 28 V.1 Realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ............................................... 28 V.2 Rekvalifikace a poradenská činnost........................................................................................ 30 V.2.1 Rekvalifikace .................................................................................................................... 30 V.2.2 Poradenská činnost ......................................................................................................... 31 V.3 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF ............................................................................... 31 V.4 Opatření související s hospodářskou krizí .............................................................................. 34 VI.PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ ............................................................. 36 VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v kraji ................................................................................... 36 VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti..................................................................... 37 VII.DOPORUČENÍ ................................................................................................................................. 38

2


I. I.1

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE Úvod – specifikace kraje

Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňskýmkrajem. Celkovou rozlohou 3 314 km2 je Karlovarský kraj po Praze a Libereckém kraji třetím nejmenším krajem v republice (zaujímá 4,25% plochy ČR). Zalesněná plocha 1 428 km2 určuje podíl zalesnění na 43,1%, což je téměř 1,3 násobek průměru ČR. Naopak je zde tedy jako v jediném kraji naší republiky méně zemědělské půdy než lesů. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a představuje 19% z celkové rozlohy. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejně tak jako nejnižší bod kraje (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje. Karlovarský kraj je krajem s nejmenším počtem obyvatel (dle ČSÚ) - počet obyvatel činí 307 636.Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský - jedná se o nejnižší počet okresů v kraji v celé České republice. Celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 519 částí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2% území ČR. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (49% rozlohy kraje) s největším počtem obcí (55) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (39,7%). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Sídelní struktura regionu je poměrně heterogenní. Pro větší část území je spíš typický vyšší počet menších obcí, v oblasti pánve se pak nacházejí i relativně velká města. V kraji je celkem 30 měst,nejvíce na území karlovarského okresu, ve kterých počet obyvatel činí 119 432 osob. V sokolovském okrese žije 92 903 obyvatel a v chebském okrese pak 95 301 obyvatel. Z hlediska celkového hospodářství patří Karlovarský kraj ke krajům s pestrou ekonomickou strukturou ovlivněnou lázeňskými středisky, tedy lázeňstvím a cestovním ruchem, ale taképrůmyslem jako je těžba a zpracování uhlí, výroba elektřiny, chemické závody a strojírny, tradiční je výroba skla, porcelánu, hudebních nástrojů.Tradiční průmyslová výroba je soustředěna především v okrese Karlovy Vary.Mezi tradiční odvětví patří keramický průmysl a výroba skla, i přes problémy projevující se od konce roku 2008 a především v první polovině roku 2009, se kterými se potýkala převážně společnost Karlovarský porcelán a.s. (dnes již Thun 1794 a.s.) a Concordia a.s. (dnes již zaniklá společnost), od konce roku 2010 také další společnosti Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, a.s. a Haas&Czjzek - První porcelánová manufaktura v Čechách, spol. s r.o., Horní Slavkov. Výrobky regionálních keramických a sklářských firem jsou celosvětově známé.Nezastupitelné místo má v tomto okrese lázeňství a využití pramenů minerálních vod.Okres Sokolov je oblastí ležící pod hřebenem Krušných hor, které byly odpradávna známy svým přírodním surovinovým bohatstvím. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra. Sloje hnědého uhlí, ložiska kaolínu či jílů (v Horním Slavkově byla v roce 1791 založena první porcelánka v Čechách) hrály nejvýznamnější roli v historii okresu Sokolov. V okrese Sokolov jsou zastoupena odvětví, která mají mnohaletou tradici, odbyt a exportní schopnost (těžba hnědého uhlí, energetika, chemický průmysl, strojírenský průmysl apod.). V okrese Cheb je zastoupen stavební průmysl, strojírenský průmysl, textilní průmysl, 3


potravinářský průmysl aj. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin je mladší čtvrtohorní uhlí, kaolín, cihlářské jíly, žula, čedič či štěrkopísky. Nacházejí se tu rovněž prameny minerálních vod a s nimi spojené lázně. Mariánské Lázně jsou zaměřeny na léčbu onemocnění ledvin, močových cest, pohybového ústrojí či dýchacích cest. Františkovy Lázně jsou zaměřeny na léčbu nemocí pohybového a oběhového ústrojí či gynekologické choroby. Lázně Kynžvart se specializují na léčbu horních cest dýchacích (především u dětí). Mapa Karlovarského kraje

I.2

Ekonomická, sociální a demografická situace

Ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velkou různorodostí a pestrostí. Na jedné straně se rozvíjí tradiční lehký průmysl (potravinářský, textilní, sklářský, keramický) a na druhé straně zde zaujímá významné postavení i průmysl strojírenský, energetický, těžební, dřevozpracující a nelze opominout lázeňství, s tím související cestovní ruch a využití pramenů minerálních vod.Tomu odpovídá i poptávka po určitých profesích. Ekonomická rozmanitost kraje má vliv i na oblast sociální a demografickou. Karlovarský kraj je typickým představitelem českého pohraničí se smíšeným národnostním osídlením. Poválečné doosidlování nahrazující až 80% úbytek původních obyvatel bylo spojeno především s rozvojem energetiky, těžbou uhlí, uranu a zánikem zemědělských usedlostí a průmyslových malovýrob. Plánovité doosidlování vymezených území pohraničí a migrační stimuly především pro těžební okresy v minulých letech se projevují dosud i relativně mladší populací například v okrese Sokolov.V okrese Sokolov se rozvíjela intenzivní dolová činnost a další průmysl, což mělo za následek poměrně pestré národnostní spektrum. V minulosti převládala poptávka po nekvalifikované pracovní síle (zejména vliv dolů).

4


Výrazně se zvýšil i vliv zahraniční migrace na demografický vývoj kraje, a to počátkem devadesátých let především uvolněním pohraničního režimu a v současné době intenzivnějšími a širšími zahraničními kontakty. Tab. č. 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v Karlovarském kraji1)

počet obyvatel celkem z toho ženy 1)

31.12.2009

31.12.2010

308 403 156 905

307 636 156 580

Data poskytuje Český statistický úřad– údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců.

I.3

Silné stránky kraje

Mezi silné stránky Karlovarského kraje patří jeho ekonomická rozmanitost, která nabízí velké možnosti jak v oblasti profesního uplatnění obyvatelstva, tak i možnost rozvíjení soukromého podnikání a s tím úzce souvisí i vytváření nových pracovních míst. Jedná se o průmyslová odvětví, která mají mnohaletou tradici, odbyt a exportní schopnost (těžba hnědého uhlí, energetika, chemický průmysl, strojírenský průmysl, výroba skla a porcelánu, výroba hudebních nástrojů, textilní výroba atd.), ale také lázeňství, cestovní ruch a služby. Zaměstnanost v kraji příznivě ovlivňuje sousedství se SRN. Díky výhodné poloze a levnější pracovní síle v kraji je pro německé investory stále ještě výhodný. Společnosti se zahraniční nebo mezinárodní majetkovou účastí, které v kraji působí, se objevují v chemickém průmyslu, ve strojírenství, v textilním nebo v elektrotechnickém průmyslu či v dopravě.V sousedním Německu však nachází pracovní uplatnění řada našich občanů a to hlavně v profesích, ve kterých by se neuplatnila doma. Díky výskytu přírodních léčivých zdrojů se neustále rozvíjí cestovní ruch a lázeňství a vytváří tak řadu pracovních příležitostí, i když v některých případech jen sezónně. I.4

Slabé stránky kraje

Nadále přetrvává řada problémů, které působí značné potíže zejména uchazečům z obcí ležících mimo větší spádová města regionů. Jde o omezené a nedostačující dopravní spojení do zaměstnání, které nemobilním občanům ztěžuje situaci při hledání a poté také při dojíždění do nového zaměstnání. Nízká mobilita pracovní síly a vyšší podíl nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva. Nemotivující pro uchazeče o zaměstnání je nabídka finančně podhodnocených pracovních míst, především pro rutinní dělnické profese (pomocné práce, práce v šicích dílnách, montážní práce). Dalším nepříznivým faktorem je skutečnost, že téměř polovina (42%) všech evidovaných uchazečů o zaměstnání je s neúplným základním nebo se základním vzděláním. Pro tuto skupinu uchazečů je vzhledem k jejich nedostatečnému vzdělání i k nedostatku praxe velice obtížné najít vhodné uplatnění na trhu práce. V absolutních číslech se jedná o fakt, že v kategorii uchazečů o zaměstnání s neúplným nebo základní vzděláním je 8 550 uchazečů a volných pracovních míst pro tyto uchazeče eviduje Karlovarský kraj pouze 178.Se zaváděním nových výrob nebo s modernizací stávajících výrobních postupů se zvyšují také požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci přijímaných zaměstnanců a ubývá pomocných profesí, které byly obsazovány uchazeči bez kvalifikace. 5


ZAMĚSTNANOST

II.

Celková zaměstnanost

II.1

Pracovní síla pro čtvrté čtvrtletí roku 2010 byla v Karlovarském kraji stanovena 171 260osob, z toho bylo75 583 žen. V okrese Karlovy Vary to bylo 68 276 osob a z toho 30 072 žen, v okrese Sokolov 46 903 osob, z toho 20 884 žen a v okrese Cheb 56 081a z toho 24 667ekonomicky aktivních žen. Tab. č. 2 - Vývoj počtu zaměstnavatelů 1)

stav k

Zaměstnavatelé

31.12.2009 6 167

celkový počet zaměstnavatelů *

31.12.2010 6 092

Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). * Od 1.1.2009 nerozlišuje OSSZ zaměstnavatele na zaměstnavatele do 25 zaměstnanců a nad 25 zaměstnanců. 1)

Tab. č. 3 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ 1)

stav k

Zaměstnanci a OSVČ

31.12.2009 97 721

31.12.2010 97 342

osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

27 526

27 209

celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem + OSVČ)

125 247

124 551

zaměstnanci u firem *

Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Dle sdělení OSSZ –pouze počet pojištěnců. Počet zaměstnanců není dle novely zákona od 1.1.2009 znám.

1) *

K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří v okrese Cheb Lázně Františkovy Lázně a.s., Léčebné lázně Mariánské lázně a.s., ELEKTROMETALL s.r.o., GR electronic, spol. s r.o. V okrese Karlovy Vary patří mezi významné zaměstnavatele ve výrobním průmyslu např. WITTE Nejdek, spol. s r.o.,Thun 1794 a.s.,MOSER, a.s.Mezi významnější zaměstnavatele v hotelových službách patří GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary a.s. aImperial Karlovy Vary a.s. Dále jsou důležitým zaměstnavatelemLéčebné lázně Jáchymov, a.s.Společným významným zaměstnavatelem okresu Cheb a Karlovy Vary jeKarlovarská krajská nemocnice a.s. V okrese Sokolov to jsou v první řadě Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., dále PEKOSA Chodov s.r.o., CHODOS Chodov s.r.o.,Momentive Specialty Chemicals, a.s.,VISHAY ELECTRONIC spol. s.r.o. a Wieland Electric s.r.o. II.2

Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů

Tab. č.4: Vývoj počtu zaměstnanců – tuzemské společnosti

úplný a přesný název zaměstnavatele

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

předmět činnosti

Těžba hnědého uhlí a výroba a rozvod elektřiny

počet zaměstnanců v okrese: rok 2009

4 511

rok 2010

4 392

6


komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

Je významným producentem tříděných a prachových druhů hnědého uhlí, největším nezávislým výrobcem elektrické energie v ČR a jejím dodavatelem do rozvodné sítě a zároveň je v Karlovarském kraji největším výrobcem a distributorem tepelné energie. U společnosti bylo k 31.12.2010 zaměstnáno 4 392, z toho 3 776 mužů. Pracovní poměr ukončilo v roce 2010 celkem 168 zaměstnanců, z toho 108 odchodem do starobního, předčasného nebo invalidního důchodu. V roce 2011 plánuje firma snížení počtu svých zaměstnanců, čehož docílí plánovanými odchody zaměstnanců do starobních důchodů a odchody zaměstnanců na základě výpovědí z jejich strany. Dle personálního plánu bude k 31.12.2011 u společnosti cca 4 150 zaměstnanců v pracovním poměru. S ohledem na neplánované odchody zaměstnanců a odchody zaměstnanců do důchodu se otevírá možnost přijímat nové zaměstnance. V roce 2010 bylo přijato 44 nových zaměstnanců, které společnost do potřebných profesí vybírá z vlastní databáze zájemců o zaměstnání, z evidence osob úřadu práce a z absolventů škol, zejména absolventů Integrované střední školy technicko-ekonomické v Sokolově.


Karlovarská krajská nemocnice a.s.

předmět činnosti

Zdravotnická činnost


1 078 ( okres Karlovy Vary)

rok 2010

1 056 (okres Karlovy Vary)


Dne 1.5.2008 došlo ke spojení nemocnic okresů Karlovy Vary, Cheb a Sokolov a vznikla tak Karlovarská krajská nemocnice a.s. Později došlo opět k oddělení okresu Sokolov. Pod Karlovarskou krajskou nemocnici nyní patří pouze okresy Karlovy Vary (1 056 zaměstnanců) a Cheb (400 zaměstnanců).


Thun 1794 a.s.

předmět činnosti

Výroba porcelánu


686

rok 2010

432


Společnost se dříve jmenovala Karlovarský porcelán a.s. S příchodem světové hospodářské krize přišlo také insolvenční řízení a hromadné propouštění všech zaměstnanců ve společnosti, které probíhalo v měsících dubnu a květnu 2009. Poté se firmy ujali noví majitelé, změnili název společnosti na současný Thun 1794 a.s. a obnovili výrobu. Postupně do společnosti byli přijímáni zpět původní zaměstnanci a k 30.6.2009 jich bylo již 481 a k 31.12.2009 bylo ve spol. celkem 686 zaměstnanců. Během roku 2010 však došlo opět ke snižování počtu zaměstnanců, kterých bylo 432 k 31.12.2010.

7



IMPERIAL Karlovy Vary a.s.

předmět činnosti

Lázeňská péče - ubytování a stravování


438

rok 2010

456


Hotel Imperial se vyznačuje vysokým standardem ubytovacích, lázeňských a dalších služeb. Prostory hotelu jsou nově po rekonstrukci. Počet zaměstnanců se oproti roku 2009 mírně zvýšil o 18 zaměstnanců.

Tab. č.5: Vývoj počtu zaměstnanců – mezinárodní a zahraniční společnosti


Wieland Electric s.r.o.

předmět činnosti

Výroba elektronických součástek


381

rok 2010

565

země zahraničního partnera komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

úplný a přesný název zaměstnavatele předmět činnosti počet zaměstnanců v okrese:

SRN Firma se zabývá výrobou elektronických součástek. V roce 2010 navýšila z důvodu převodu nových výrobků a pracovišť z Německa stav zaměstnanců o 184 pracovníků. Tím se firma stala druhým největším zaměstnavatelem okresu Sokolov. Po převodech nových výrobků a pracovišť v minulých letech bude rok 2011 rokem konsolidace a stabilizace výroby a pracovníků. Plánované investice ve výši cca 10 mil. Kč budou zaměřeny na modernizaci strojů a zařízení.

WITTE Nejdek, spol. s r.o. Výroba autozámků a komponentů pro automobilový průmysl

rok 2009

1 110

rok 2010

1 306

země zahraničního partnera komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

SRN

Významný zaměstnavatel mikroregionu Nejdecko. Společnost se zapojila do 1. i 2. fáze projektu „Vzdělávejte se!“, kterého využili ke vzdělávání zaměstnanců v době sníženého počtu zakázek. Počet zaměstnanců se vzhledem k 31.12.2009 zvýšil o 196 na současných 1 306.

8


II.3

Volná pracovní místa

Počet volných pracovních míst během roku 2010 kolísal mezi 748 pracovními místy až 1 063 místy zaznamenanými vždy k poslednímu dni příslušného měsíce.Nejnižší hodnoty dosáhl v měsíci prosinci, kdy bylo v databázi úřadů práce 748 volných pracovních míst.Nejvyšší hodnoty dosáhl v měsíci červnu, kdy bylo v databázi 1 063 volných pracovních míst.Oproti rokům 2008 a 2009 stále zaznamenáváme velký úbytek volných pracovních míst. Největší pokles byl zaznamenán v měsíci lednu, kdy bylo o 734 volných pracovních míst méně, než v lednu roku 2009.Naopak nejmenší rozdíl v počtu volných pracovních míst jsme zaznamenali převážně v druhé polovině roku 2010, zejména v červenci bylo o pouhých 9 volných pracovních míst méně, než v červenci roku 2009 a v září pouze o 70 míst méně než ve stejném období roku 2009. Tab. č. 6: Stav a vývoj volných pracovních míst v letech 2008, 2009, 2010

Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Volná místa rok 2008

rok 2009

rok 2010

3 807 3 809 3 732 3 546 3 440 3 448 3 234 3 108 2 894 2 628 2 272 2 087

1 533 1 455 1 364 1 353 1 219 1 121 1 041 1 134 1 031 960 895 830

799 925 914 991 995 1 063 1 032 1 034 961 842 812 748

S úbytkem počtu volných pracovních míst a s mírným nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání došlo ke skutečnosti, že na jedno volné pracovní místo připadalo v měsíci prosinci cca 27 uchazečů o zaměstnání. Největší počet volných pracovních míst z hlediska požadavků na vzdělání uchazeče byl pro vyučené uchazeče. Další početnější skupinou byla volná pracovní místa pro uchazeče se základním vzděláním a pro uchazeče s maturitou. Bohužel vzhledem k počtu uchazečů o zaměstnání v těchto vzdělanostních kategoriích nabídka zdaleka nedosahuje poptávky. Struktura volných pracovních míst se mírně měnila podle aktuálního období, tedy v době sezónních prací, v letních měsících, ale také ke konci roku. Mezi celoroční stálá volná pracovní místa však patří pomocní nekvalifikovaní pracovníci a montážní dělníci v průmyslu, zdravotní sestry alékaři.

9


Graf č. 1: Vývoj volných pracovních míst v letech 2008, 2009, 2010

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

rok 2008

rok 2009

rok 2010

Tab. č. 7: Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

31.12.2009 uchazeči volná místa bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč. listem stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i mat. ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

31.12.2010 uchazeči volná místa

1006

0

1 084

0

7261 12 709

244 3 1

7 466 15 731

178 8 0

6794

251

6 875

219

77

4

84

4

280 535

0 32

359 558

3 67

2277

200

2 307

168

48 86 242 10 19 337

11 1 82 1 830

47 106 280 10 19 922

15 5 80 1 748

10


III.

NEZAMĚSTNANOST Vývoj nezaměstnanosti

III.1

Tab. č. 8 Vývoj nezaměstnanosti 1)

stav k Nezaměstnaní, VPM a MN evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) 1)

celkem

ženy

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2009

31.12.2010

19 337

19 922

9 137

9 232

19 016 830 23

19 515 748 27

8 967 -

9 058 -

5 616

5 234

2 638

2 504

11,1

11,4

11,9

12

Údaje z měsíční statistiky

V roce 2010 byl zaznamenán nejvyšší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v měsíci lednu, celkem 7 802 uchazečů o zaměstnání. Od lednového nejvyššího počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání docházelo postupně ke snižování počtu až do měsíce října. Od listopadu však opět došlo ke zvyšování počtu uchazečů o zaměstnání. K tomuto vývoji tradičně přispívá ukončování sezónních prací. Netradičním faktorem zvýšení nezaměstnanosti však byla chystaná novela zákona o zaměstnanosti platná od 1.1.2011. Uchazeči se ze zištných důvodů evidovali na úřadech práce do konce roku 2010, aby se vyhnuli změnám, které od nového roku nastaly pro uchazeče evidované až v roce 2011. Celoročním faktorem vyššího počtu nezaměstnaných a nedostatečného počtu volných pracovních míst je však stále světová hospodářská krize. Jen zřídka zaměstnavatelé vytváří nová pracovní místa. Ve většině případů naopak spíše snižují pracovní místa ve společnostech. Tab. č. 9: Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za r. 2008, 2009, 2010

Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Počet uchazečů rok 2009 15 399 16 458 16 888 17 737 17 624 17 653 18 024 17 966 18 160 18 212 18 351 19 337

rok 2008 13 625 13 336 12 524 11 863 11 471 11 217 11 559 11 689 11 893 12 005 12 391 13 437

11

rok 2010 20 479 20 697 20 358 19 421 18 646 18 093 18 090 17 750 17 773 17 725 18 521 19 922


Během roku 2010 se počet uchazečů o zaměstnání v Karlovarském kraji převážně zvyšoval. Největší zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání bylo zaznamenáno v lednu, kdy bylo o 5 080 uchazečů více, než v lednu roku 2009. V měsících srpen, září a říjen byl však naopak zaznamenán nižší počet uchazečů o zaměstnání oproti stejnému období roku 2009. Alespoň v některých měsících se tak statistiky pohybovaly v optimističtějších číslech a naznačovaly dlouho očekávané zlepšení situace na trhu práce. Bohužel se tak ke konci roku nestalo a počet uchazečů se opět zvýšil až o několik stovek. Graf č. 2: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2008, 2009, 2010

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

rok 2008

rok 2009

rok 2010

V každém z jednotlivých okresů se vyskytují mikroregiony nebo jednotlivé obce, které jsou nezaměstnaností postiženy více, než odpovídá okresnímu průměru. V okrese Sokolov k takovým mikroregionům patří Chodovsko a Kraslicko. V okrese Karlovy Vary to jsou například mikroregiony Bochovsko a Hradiště. V okrese Cheb se jedná o region Tepelsko a Chebsko. III.1.1 Struktura uchazečů podle kvalifikace, věku, délky evidence

Struktura podle vzdělání Největší podíl evidovaných uchazečů o zaměstnání tvoří uchazeči se základním vzděláním (37%) a uchazeči s výučním listem (35%).Pouze minimální změna se projevila u uchazečů se základním vzděláním, kterých bylo na konci roku 2010 evidováno o 2% méně, než na konci roku 2009. U ostatních skupin nedošlo k žádným změnám, ve výjimečných případech došlo ke změně o 1%.

12


Tab. č. 10: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1)

stav k celkem

stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní

abs. 1 006

31.12.2009 v% 5

31.12.2010 abs. v% 1 084 5

základní vzdělání

7 261

39

7 466

37

nižší střední vzdělání

12

0

15

0

nižší střední odborné

709

4

731

4

6 794

35

6 875

35

77

0

84

0

280 535 2 277 48

1 3 12 0

359 558 2 307 47

2 3 12 0

bakalářské vzdělání

86

0

105

1

vysokoškolské

242

1

279

1

doktorské

10

0

10

0

19 337

100

19 922

100

střední odborné s výuč. listem stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vyšší odborné vzdělání

celkem 1)

Údaje ze čtvrtletní statistiky

Graf č. 3: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2010

0% 2%

3%

1%

1% 0% 5%

12%

0%

37% 35%

4% 0% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské

základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

13


Struktura uchazečů podle klasifikace zaměstnání Tab. č. 11: Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1)

stav k KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem 1)

31.12.2009 abs. v% 186 1 485 3

31.12.2010 abs. v% 235 1 634 3

1202

6

1318

7

1097 2 921

6 15

1379 3 531

7 18

314

2

367

2

2 777

14

3 171

16

1429 6 279 6 2 641 19337

7 32 0 14 100

1597 7 175 3 512 19 922

8 36 0 2 100


Graf č. 4: Struktura uchazečů o zaměstnání dle klasifikace zaměstnání (KZAM) v roce 2010

0% 2% 1% 3%

7% 7%

36% 18%

8%

16% 2%

tř. 1

tř. 2

tř. 3

tř. 4

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

nezadáno

Nejpočetnější skupinu mezi uchazeči o zaměstnání tvoří tzv. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kteří se na celkovém počtu uchazečů podílejí 36%. Jsou to uchazeči se základním vzděláním a zůstávají i nadále rizikovou skupinou. Je to způsobeno nedostatečnou nabídkou volných pracovních míst pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Další početnější skupinou jsou

14


provozní pracovníci ve službách a obchodě a dále řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři. Věková struktura Tab. č. 12: Věková struktura uchazečů o zaměstnání 1)

stav k celkem

věk

31.12.2009 abs. 1210 2 651 2099 2378 2081 1947 1916 2399 2224 432 19337

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem 1)

31.12.2010 abs. 1 145 2 618 2 135 2 319 2 289 1 977 2 101 2 376 2 469 493 19 922

v% 6 14 11 12 11 10 10 12 12 2 100

v% 6 13 11 12 11 10 11 12 12 2 100


Graf č. 5: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2010

2% 6%

12%

13%

12% 11% 11% 12% 10%

11%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

Nezaměstnanost z hlediska věkového složení uchazečů postihuje nejvíce uchazeče ve věku 20−24 let s podílem 13% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Dále zaznamenáváme

15


největší podíl nezaměstnaných ve třech věkových skupinách se shodným podílem 12%. Jedná se o věkové skupiny 30−34 let, 50−54 let a 55−59 let. Průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání k 31.12.2010 byl v okrese Karlovy Vary 39,7roku, v okrese Sokolov 38,2 let a v okrese Cheb 39,5 let. Struktura podle délky evidence Tab. č. 13: Délka evidence 1)

stav k celkem

Délka evidence

31.12.2009 abs. 5 640 3844 2577 1938 2590 2 748 19 337

do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem 1)

v% 30 20 13 10 13 14 100

31.12.2010 abs. 6 123 3 234 1 774 1 561 3 750 3 480 19 922

v% 31 16 9 8 19 17 100


Graf č. 6: Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v roce 2010

17% 31%

19%

16%

8% 9%

do 3 měsíců 9 – 12 měsíců

3 – 6 měsíců 12 – 24 měsíců

6 – 9 měsíců nad 24 měsíců

Ve struktuře uchazečů podle délky evidence tvořili k 31.12.2010 největší podíl uchazeči evidovaní kratší dobu než 3 měsíce, jejichž podíl činil 31%.Změna dlouhodobého trendu, kdy byla po dobu několik let největším problémem na trhu práce dlouhodobá nezaměstnanost, nastala koncem roku 2008. V tomto období docházelo k propouštění zaměstnanců 16


z pracovního poměru převážně z důvodu působení světové hospodářské krize na všechny druhy odvětví, což se promítlo na nepříznivé situaci u zaměstnavatelů. Tento jev následoval také v roce 2009 a stejně tak i po celý rok 2010. Velkou částí se na počtu krátkodobě nezaměstnaných podílela novela zákona o zaměstnanosti platná od 1.1.2011, kvůli které docházelo ke konci roku 2010 k velkému přílivu uchazečů o zaměstnání.Další nejvíce zastoupenou skupinou uchazečů je skupina evidovaných od 12 do 24 měsíců (19 %) a skupina uchazečů o zaměstnání v evidenci nad 24 měsíců.Dlouhodobá nezaměstnanost převážně souvisí s nízkou kvalifikací a většinou i zhoršeným zdravotním stavem těchto uchazečů, kteří se těžko uplatňují na trhu práce. Cíleným zaměřováním aktivní politiky zaměstnanosti na tzv. „rizikové“ skupiny uchazečů se úřady práce snaží snižovat dlouhodobou nezaměstnanost.Nejvhodnějším způsobem zaměření na tuto skupinu jsou rekvalifikace pro obnovu praktických dovedností a znalostí i pracovních návyků a podpora zaměstnavatelů k zaměstnávání těchto uchazečů formou příspěvků z aktivní politiky zaměstnanosti. Průměrná délka evidence Tab. č. 14: Průměrná délka evidence (ve dnech) 1)

stav k celkem

Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů (ve dnech)

31.12.2009 456

31.12.2010 489

průměrná délka evidence vyřazených uchazečů (ve dnech)

234

241

1)


Průměrná délka evidence evidovaných uchazečů byla k 31.12.2010 v okrese Cheb 376 dnů, v okrese Sokolov 517 dnů a v okrese Karlovy Vary 573 dnů. Průměrná délka evidence vyřazených uchazečů činí v okrese Cheb 248 dnů, v okrese Sokolov 219 dnů a v okrese Karlovy Vary 255 dnů. III.1.2 Tok nezaměstnanosti Tab. č. 15: Tok nezaměstnanosti 1)

nově evidovaní

celkem vyřazení

umístění

rok 2009

28 640

22592

12861

rok 2010

25841

24108

14085

1)


V roce 2010 se počet evidovaných uchazečů v rámci Karlovarského kraje snížil o 2 799 nově evidovaných oproti roku 2009. Zaměstnavatelé ovšem přistupují k přijímání nových zaměstnanců velice opatrně a zdrženlivě, proto je celkový počet uchazečů v roce 2010 stále vyšší, než v roce 2009.

17


Graf č. 7: Tok uchazečů o zaměstnání v Karlovarském kraji v letech 2009 a 2010

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 nově evidovaní

vyřazení rok 2009

umístění

rok 2010

III.1.3 Vývoj míry nezaměstnanosti Tab. č. 16: Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2009 a 20101)

Měsíc

1)

Česká republika

Karlovarský kraj 2009

2010

2009

2010

I

8,8

11,8

6,8

9,8

II

9,4

11,8

7,4

9,94

III

9,6

11,5

7,7

9,7

IV

10,1

11

7,9

9,15

V

10,1

10,6

7,9

8,73

VI

10,2

10,4

8

8,5

VII

10,3

10,4

8,35

8,66

VIII

10,3

10,2

8,5

8,6

IX

10,4

10,2

8,6

8,5

X

10,35

10,2

8,5

8,5

XI

10,4

10,6

8,6

8,6

XII

11,1

11,4

9,2

9,6


18


Po celý rok 2010 přesahovala míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje hodnoty míry nezaměstnanosti celé České republiky. Největší rozdíl byl zaznamenán v měsíci lednu a listopadu. V těchto měsících přesahovala míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji míru nezaměstnanosti České republiky o 2%. Graf č. 8: Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2010 v Karlovarském kraji a ČR

14 12 10 8 6 4 2 0 I

II

III

IV

V

VI

Karlovarský kraj

III.2

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Česká republika

Absolventi škol a mladiství

Tab. č. 17: Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání

stav k celkem

A+B C D E H J K L M N R T V celkem

bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč. listem stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské

19

30.9.2009

30.9.2010

69 230 0 111 302 1 26 119 334 21 24 28 1 1 266

71 215 0 105 311 0 29 115 308 23 44 32 2 1 255


Graf č. 9: Struktura absolventů a mladistvých dle stupně vzdělání k 30.9.2010

3% 0%

2%

6%

3%

17% 0%

25% 8%

9% 25%

2% A+B

C

0% D

E

H

J

K

L

M

N

R

T

V

Úřady práce Karlovarského kraje měly ke dni 31.12.2010 ve své evidenci 286 mladistvých (mladších 18 let) po splnění povinné školní docházky. Hlavním problémem mladistvých při přechodu do praxe je jejich nedostatečné vzdělání a věk. Většinou jsou až do dovršení 18 let v evidenci, potom se u nich pracovní motivace často snižuje a začlenění se do pracovního procesu je pro ně obtížné. V tomto směru úřady práce v Karlovarském kraji napomáhají např. poradenskou činností, jakými jsou Job kluby, Motivační kurzy pro mladistvé uchazeče se základním vzděláním. Tyto programy jsou zaměřeny převážně na techniku vyhledávání zaměstnání a další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění uchazečů. K 31.12.2010 evidovaly úřady práce Karlovarského kraje969 absolventů škol. V roce 2009 se počet absolventů a mladistvých zvýšil oproti roku 2008 úměrně s nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání.Absolventi se na dlouhodobé nezaměstnanosti výrazně nepodílejí, velká část z nich je zpravidla do několika měsíců umístěna. Z jejich strany je po ukončení školy i zájem o práci tzv. „na zkušenou“ zejména v zemích Evropské unie. Složitou situaci na trhu práce mají absolventi z důvodu nedostatečné nebo žádné praxe. Zaměstnavatelé často vyžadují několikaletou praxi a absolventi tak mají sníženou šanci získat zaměstnání v oboru. Některé obory vyžadují po dobu studia také praxi a absolvent má jistou možnost, že si jej zaměstnavatel, u kterého praxi vykonával, ponechá v pracovním poměru po absolvování studia. V opačném případě se absolventi evidují na úřadech práce. Často dochází k tomu, že si pak tito absolventi najdou zaměstnání v jiném oboru a ke svému oboru se později těžko vrací.Lze říci, že zaměstnavatelé mají všeobecně zájem o absolventy zejména na pozice různých administrativních pracovníků, obchodních zástupců aj. Úřady práce v Karlovarském krajivyužívají pro uplatnění absolventů nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a tím jsou rekvalifikace, poradenská činnost a poskytování příspěvku na společensky účelná pracovní místa vyhrazená. Dle Normativní instrukce č. 36/2009 upravující realizaci aktivní politiky zaměstnanosti skupina absolventů přímo nespadá do podporovaných

20


skupin uchazečů o zaměstnání, ale mezi podporované skupiny v roce 2010 patřily také fyzické osoby do 20 let věku, jimiž absolventi středních škol často jsou. Ze skupiny absolventů se středním odborným vzděláním (vyučeni) jsou na úřadech práce Karlovarského kraje evidováni nejvíce z oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu. Přestože je v evidenci úřadů práce poměrně velký počet volných pracovních míst v oboru kuchař, číšník, nedaří se tyto absolventy umístit na volná místa právě z důvodu nedostatečné praxe, kterou zaměstnavatelé vyžadují. V profesi kadeřnické práce je situace poněkud složitější. Zaměstnavatelé nejen vyžadují praxi, ale také často „nabízejí“ práci na živnostenský list. Nejlépe umístitelnými jsou absolventi ze zdravotnických oborů a administrativní pracovníci. Zdravotnické profese se dlouhodobě potýkají s nedostatkem odborných pracovníků, proto tito absolventi nemají téměř problém najít pracovní uplatnění na trhu práce. Na poziceadministrativních pracovníků většinou nejsou požadovány odborné znalosti. Často stačí dobrá znalost práce na PC, znalost alespoň jednoho světového jazyka nebo jiné obecné znalosti, proto je tato pozice často vyhledávanou ze strany absolventů. III.3

Osoby se zdravotním postižením

Tab. č. 18: Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením 1)

stav k Osoby se ZP

celkem

2)

uchazeči celkem osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné I. stupeň invalidity (§ 39/2a) II. stupeň invalidity (§ 39/2b) III. stupeň invalidity (§39/2c) III. st. invalidity (§39/2c, §39/4f)

ženy

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2009

31.12.2010

19 337 1 777 9,2% 9 1 539 229 -

19 922 1 762 8,8% 1 214 203 938 394 3 9

9 137 849 9,3% 5 729 115 -

9 232 852 9,2% 0 97 114 455 183 0 3

1) Údaje ze čtvrtletní statistiky 2) Novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění od 1.1.2010 došlo ke změnám statutu osob se zdravotním postižením.

K 31.12.2010 bylo evidováno v Karlovarském kraji 1 762 uchazečů se zdravotním postižením. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 8,8%, zatímco před rokem to bylo 9,2%. U této skupiny uchazečů je často zaznamenávána dlouhodobá evidence na úřadu práce. Tito uchazeči mají na trhu práce obtížné pracovní uplatnění vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, protože pro ně zaměstnavatelé často nemají vhodná pracovní místa. Problémem je také jejich častá nemocnost a nižší produktivita práce. Zdravotní omezení nedovolují vykonávat převážnou část zaměstnavateli nabízených zaměstnání a zaměstnavatelé mají obavy, že bude zaměstnanec se zdravotním postižením často nemocný. Zaměstnavatelé otevřeně uvádí, že je pro ně zpravidla výhodnější a prakticky bez rizika takové občany nezaměstnávat a raději plnit povinný podíl peněžními odvody.Pro řadu z nich jsou zpravidla jedinou možností chráněné pracovní dílny. K 31.12.2010 bylo nahlášeno pouze 29 volných pracovních míst, která zaměstnavatelé uvedli jako vhodná pro uchazeče se zdravotním postižením.

21


III.4

Situace dalších problémových skupin na trhu práce

Z analýzy struktury uchazečů o zaměstnání, evidovaných v roce 2010 vyplývá, že na míře nezaměstnanosti se dlouhodobě podílejí některé specifické skupiny občanů, kteří jsou hůře umístitelní do nového zaměstnání než ostatní uchazeči. Jedná se o skupiny uchazečů o zaměstnání, které charakterizují zejména určité objektivní okolnosti, a které brání rychlému a bezproblémovému zprostředkování nového vhodného zaměstnání. Do těchto skupin spadají: a) uchazeči s nízkým vzděláním a odbornou kvalifikací a uchazeči s nízkou flexibilitou na trhu práce, b) uchazeči pečující o děti do 15 let věku, c) uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní (v evidenci déle než 5 měsíců), d) uchazeči se skrytým nezájmem o zaměstnání, e) uchazeči starší 50 let věku. Add.: a) Zaměstnavatelé i nadále mají nižší zájem o zaměstnance bez vzdělání nebo s nízkým vzděláním. Na trhu práce jsou stále více vyžadováni především uchazeči s kvalifikací a praxí. Problémem je i skupina starších uchazečů, kteří neumí pracovat s novými trendy, např. s informačními technologiemi, nebo jim chybí znalost světového jazyka, a nesplňují tak požadavky zaměstnavatelů pro řádný výkon práce. K těmto novým trendům často nemají tito uchazeči ani pozitivní vztah, který je pro jejich znalost předpokladem. Úřady práce se snaží tyto občany v co nejširší míře rekvalifikovat do profesí, které jsou na trhu práce žádané, učit je formou rekvalifikace novým trendům a dále pořádají poradenské činnosti pro tyto občany. b) Zaměstnavatelé často zřizují provozy s prací na směny nebo s pracovní dobou, která koliduje s pracovní dobou školek a školních družin. Vzhledem k limitující provozní době mateřských škol či družin je pro tyto osoby problematické pracovat ve směnném provozu, o víkendech či dojíždět za prací do větší vzdálenosti. c) Dlouhodobě evidovaných uchazečů je v evidenci úřadů práce v Karlovarském kraji více než polovinaz celkového počtu uchazečů. U této skupiny se projevuje zejména ztráta pracovních návyků a snížená pracovní motivace. d) V evidenci uchazečů o zaměstnání jsou trvale uchazeči, kteří ve skutečnosti nemají skutečný zájem o zprostředkování zaměstnání. Využívají sociálního systému, kdy je pro výplatu sociálních dávek nezbytná evidence na úřadu práce. Tito občané si práci nehledají, dokládají úřadu práce časté pracovní neschopnosti a všemi způsoby se snaží, aby jim úřad práce práci nenabízel, nebo je do nabízené práce zaměstnavatel nepřijal. Měsíční příjem sociálních dávek je zpravidla větší či stejný jako předpokládaný výdělek v zaměstnání, neboť se převážně jedná o uchazeče s nízkým vzděláním (základním, nedokončeným základním nebo bez vzdělání), kde je předpoklad výdělku na hranici minimální mzdy. Prokazování, že o práci zájem tito lidé nemají, je však vzhledem k celkovému nedostatku pracovních příležitostí velice obtížné a zdlouhavé. Další výhodou pro tyto uchazeče o zaměstnání je státem hrazené zdravotní pojištění.

22


e) Uchazeči starší 50 let věku tvoří 26% z celkového počtu všech evidovaných uchazečů (tj. uchazeči ve věku 50 – 54 let tvoří 12%, uchazeči ve věku 55 – 59 tvoří 12% a osoby starší 60 let tvoří 2% z celkového počtu všech uchazečů o zaměstnání k 31.12.2010). Bohužel se úřadům práce v některých případech nedaří vrátit tyto uchazeče zpět na trh práce, přestože jsou zařazováni do rekvalifikačních kurzů, nebo do poradenských aktivit. Přispívá k tomu skutečnost, že získat v tomto vyšším věku zaměstnání je velký problém, lidé si nevěří, velmi často si stěžují na věkovou diskriminaci ze strany zaměstnavatelů, a to se odráží i na jejich ochotě pokusit se změnit svou situaci. Osoby starší 50 let velmi často nesplňují požadavky ze strany zaměstnavatelů z důvodu neznalosti světových jazyků, nových trendů, resp. informačních technologií apod.Převážná část těchto uchazečů má navíc i zdravotní potíže.

23


III.5

Ohrožené mikroregiony v kraji

Tab. č. 19: Charakteristika ohrožených mikroregionů k 31.12.2010

Název mikroregionu Bochovsko (okres K. Vary) Hradiště (okres K. Vary) Tepelsko (okres Cheb) Žluticko (okres K. Vary)

EAO

uchazeči celkem

dosažitelní

245 74 288 531

238 73 279 525

1 190 312 1 564 2 972

MN v % 20 23,4 17,8 17,7

Každý z okresů Karlovarského kraje se člení na několik mikroregionů, které se od sebe liší především svou demografickou a geografickou strukturou, dále pak průmyslovou a zemědělskou základnou a infrastrukturou. Mikroregiony Bochovsko a Žluticko jsou bývalé zemědělské oblasti, kde také nevznikají nové firmy a poptávka po pracovních silách je téměř nulová. V obcích těchto mikroregionů v jižní a východní části okresu jsou zanedbané či opuštěné objekty socialistické zemědělské výroby a celkový vzhled obcí je poznamenán nedostatečnou údržbou a obnovou domů.Nejvýznamnější zaměstnavatelé na Bochovsku jsou firmy H a R Komplet s.r.o., Emil Stašák – Statek Údrč;Cukrárna Ondra s.r.o. a menší zemědělské firmy.Na Žluticku patří k největším zaměstnavatelům Zemědělské družstvo Novosedly (zemědělská prvovýroba),Kabkon Chyše (technické služby),Statek Chyše Genetic export spol. s r.o.(rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou),LAMELA ELECTRIC, a.s. a další. Celkovou míru nezaměstnanosti v mikroregionu zvyšují obce Vrbice (míra nezaměstnanosti 47,3%), Čichalov (míra nezaměstnanosti 41,8%), Verušičky (míra nezaměstnanosti 29,4%) a Valeč (míra nezaměstnanosti 25,1%). Mikroregion Hradiště je bývalý vojenský výcvikový prostor, kde stále nevznikají nové firmy s nabídkou nových volných pracovních míst. Jedná se o největší mikroregion v okrese (rozloha 331,6 km2). V mikroregionu Tepelsko působí zaměstnavatelé se zaměřením na oblast lesnictví, zpracovatelský průmysl aj. Za významného zaměstnavatele se sídlem v tomto mikroregionu patřila v roce 2010 např. společnost RMV trans, a.s. (silniční motorová nákladní doprava).Ke konci roku nebylo v tomto mikroregionu zaměstnavateli nahlášeno na Úřad práce v Chebu žádné volné pracovní místo.

24


III.6

Mapa Karlovarského kraje – rozčleněná na jednotlivé okresy

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech k 31.12.2010: Okres Karlovy Vary Okres Sokolov Okres Cheb

10,9% 14,1% 9,7%

25


IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

Tab. č. 20: Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska

stav k

Zaměstnaní cizinci Počet cizinců s platným pracovním povolením Počet cizinců podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti(informace o zaměstnání) Počet občanů EU, EHP a Švýcarska Počet cizinců – zelené karty

31.12.2009

31.12.2010

895

654

999

1 197

1817 0

1 847 5

Při zaměstnávání cizinců v Karlovarském kraji úřady práce přihlížejí k tomu, aby nedocházelo k zaměstnávání cizinců na úkor uchazečů evidovaných úřady práce. Karlovarský kraj patří stále mezi kraje, o které je z hlediska pracovních příležitostí ze strany cizinců zájem. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, se zaměstnávání cizinců sleduje v několika rovinách: - Občané států, na které se vztahuje povinnost získat k výkonu zaměstnání na území České republiky platné povolení k zaměstnání vydané místně příslušným úřadem práce a povolení k pobytu za účelem zaměstnání. - Informační povinnost podle § 87 zákona závazná pro zaměstnavatele zaměstnávající cizince na území ČR, kteří podle § 98 zákona nemusí žádat o povolení k zaměstnání (trvalý pobyt apod.). - Občané členských států Evropské unie (EU) a jejich rodinní příslušníci, občané dalších států Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Tito občané nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. - Držitelé zelených nebo modrých karet, které jsou zároveň povolením k zaměstnání a povolením k pobytu. Cizinci s platným pracovním povolením K 31.12.2010 evidovaly úřady práce v Karlovarském kraji celkem 654 cizinců s platným povolením k zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 se jedná o 241 platných pracovních povolení méně. Cizinci podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (informace o zaměstnání) K 31.12.2010 evidovaly úřady práce v Karlovarském kraji celkem 1 197 cizinců, jejichž zaměstnání vyžaduje pouze informační povinnost ze strany zaměstnavatele. Jedná se o 198 zaměstnaných cizinců více, než v roce 2009. Občané EU, EHP a Švýcarska Na základě „Informace o nástupu zaměstnání – o vyslání k výkonu práce občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území ČR“ bylo na úřadech práce Karlovarského kraje nahlášeno 1 847 těchto občanů. V porovnání s rokem 2009 se jedná o nárůst pouze 30 občanů EU/EHP a Švýcarska. Nejpočetnější skupinou jsou nadále občané Slovenska.

26


Cizinci – zelené a modré karty Zelené a modré karty mají duální charakter, kdy se jedná zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu. Získání zelených a modrých karet je vázáno také na vzdělání. V případě modrých karet se musí jednat o zaměstnání, pro jehož výkon se vyžaduje vysoká kvalifikace (řádné ukončení vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky). V roce 2010 bylo úřady práce v Karlovarském kraji evidováno pouze 5 držitelů zelených karet.

27


AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

V. V.1

Realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

Úřady práce Karlovarského kraje realizovaly aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2010 v souladu s Normativní instrukcí č. 36/2009. Dle uvedené instrukce se úřady práce zaměřily na skupiny uchazečů o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohou bez použití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nalézt vhodné zaměstnání. Tyto skupiny uchazečů jsou uvedeny v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: a) b) c) d) e) f)

fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců.

Dále bylo možné v roce 2010 podpořit nástroji aktivní politiky zaměstnanosti uchazeče, kterým byla po 31.12.2009 v důsledku změn kritériípro posuzování invalidity po provedené kontrolní lékařské prohlídce odejmuta nebo snížena dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (invalidní důchod). Problematika a zlepšení situace nezaměstnanosti je podporována vytvářením nejen společensky účelných pracovních míst, ale i vytvářením pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací. Dále jsou prováděny rekvalifikace k získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace uchazečů z hlediska uplatnění na trhu práce, nebo také zaměstnanecké rekvalifikace. Pro zaměstnávání rizikových skupin uchazečů (především občanů se zdravotním postižením) se zaměstnavatelům přispívá na zřízení a provoz chráněných míst a dílen. Tab. č. 21: Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce

nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvoření pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP cílené programy I. (počet míst) cílené programy II. (počet dohod) Projekty ESF – OP LZZ - VPP Projekty ESF – OP LZZ - SÚPM Projekty ESF – cílené programy celkem

rok 2009

rok 2010

124 94 96 30 0 0 0 538 649 0 1 531

271 384 116 42 5 0 0 517 500 3 1 838

Nejvíce pracovních míst bylo vytvořeno v rámci společensky účelných pracovních míst a dále v rámci veřejně prospěšných prací.

28


Tab. č. 22: Příspěvky poskytované v rámci APZ

nástroj APZ ukazatel (celkový počet)

rok 2009

rok 2010

osoby s příspěvkem příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP

0 0

0 0

283

310

Tab. č. 23: Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů (v tis. Kč)

Nástroj APZ

2009

2010

VPP

10 215,36

17 557,29

SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli

5 911,05

17 143,34

SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ

6 223,79

6 640,77

CHPD a CHPM vytvořené pro OZP

2 708,82

3 628,3

0

481,9

10 442,5

9 515

4 788,23

177,23

překlenovací příspěvek

0

0

příspěvek na dopravu zaměstnanců

0

0

příspěvek na zapracování

0

0

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

0

0

173,54

85,85

celkem

40 463,29

55 229,68

Projekty ESF – Rekvalifikace a poradenství – OP LZZ

7 352,61

14 234,23

Projekty ESF – OP RLZ - VPP

2 386,68

-

Projekty ESF – OP LLZ - VPP

34 766,62

41 137,65

Projekty ESF – OP LLZ - SÚPM

22 713,06

34 836,56

Projekt „Vzdělávejte se!“ – OP RLZ

9 496,8

-

Projekt „Vzdělávejte se!“ – OP LZZ

6 237,63

31 513,72

307,35

13 094,65

83 260,75

134 816,8

rok 2009

rok 2010

Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 1)

582 376

505 727

z toho na pasivní politiku (PPZ)

458 481

370 910,2

78,7

73,3

123 895

134 816,8

CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenská činnost

ostatní (semináře, expertízy apod.)

ESF (par. 4226, 4227) celkem Tab. č. 24: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)

Výdaje na PZ

podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ) 1)

29


podíl APZ na PZ v %

21,3

26,7

Podpora zaměstnávání OZP – příspěvek dle§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

29 574,7

43 898,6

Insolvence

85 958,2

9 492

1)

včetně ESF

V.2

Rekvalifikace a poradenská činnost

V.2.1 Rekvalifikace

Rekvalifikace, jako jeden z důležitých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, pomáhá do jisté míry řešit nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů na obsazení volných míst a kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání, ovlivňuje vztahy mezi nabídkou práce a poptávku po ní a napomáhá tak k dosažení jejich rovnováhy a k produktivnímu využití pracovních sil. Nemalou roli zde hraje správná prognóza vývoje poptávky, aby po dokončení kurzu měli jeho absolventi zvýšenou možnost získat pracovní uplatnění v souladu s nově získanou kvalifikací. Perspektiva rekvalifikace spočívá také v tom, že její efekt přetrvává i v případě ztráty zaměstnání, protože rekvalifikovaná osoba je ve vztahu k měnícím se podmínkám na trhu práce flexibilnější a má lepší šance znovu získat další uplatnění. Základem pro realizaci rekvalifikačních kurzů, ze kterého úřady práce v Karlovarském kraji vycházely již při jejich plánování, byly skutečné potřeby trhu práce, kapacita a struktura rekvalifikačních středisek a finanční možnosti úřadu. Kritéria, důležitá pro výběr vhodných účastníků do rekvalifikací, se od minulých let nijak výrazně nelišila. Byly jimi především kvalifikační úroveň a zdravotní stav uchazečů evidovaných na úřadu práce. Část kurzů byla cílená, kdy uchazeči získali po jejich úspěšném ukončení nové pracovní uplatnění. Při sestavování plánu jednotlivých rekvalifikačních aktivit úřady práce vycházely ze zkušeností let minulých a také ze současného stavu na trhu práce. Tab. č. 25: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců

ukazatel rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet účastníků v rekvalifikaci celkem z toho: ženy rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací celkem rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně 1)

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

30

2009

2010

1 080 627 965 848 418

2 087 1 113 2 063 1 782 1 021

36 34 33

29 27 24

0 0 0 0

0 0 0 0


V roce 2010 bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno v rámci Karlovarského kraje celkem 2 087 uchazeč o zaměstnání, což je téměř o tisíc uchazečů více, než v předchozím roce a nejvíce za posledních několik let. Mezi tradiční poptávané rekvalifikační kurzy patří obsluha osobního počítače. Tato dovednost je v současnosti nezbytnou součástí běžné základní gramotnosti. S počítačem se dnes setkáváme skutečně všude, proto je nutné umět s ním pracovat. Mimo tyto kurzy základní obsluhy osobního počítače byly realizovány další počítačové kurzy, které již vyžadovaly dobrou znalost práce na PC, jakými byly Grafické práce na PC, Správce počítačové sítě apod. Úřady práce realizovaly různé administrativní kurzy, kurzy účetnictví, kurzy na získání řidičských a profesních oprávnění, kurzy využitelné v lázeňství a službách, řemeslné kurzy apod. Rekvalifikace byly realizovány v rámci národních individuálních projektů (NIP), ale také prostřednictvím regionálních individuálních projektů (RIP), kterými v Karlovarském kraji byly projekty Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji, Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji a Šance pro rodiče v Karlovarském kraji. V individuálních případech probíhaly kurzy, které byly financovány ze státního rozpočtu České republiky. V roce 2010 nebyla na úřadech práce v Karlovarském kraji realizována žádná zaměstnanecká rekvalifikace V.2.2 Poradenská činnost

Poradenská činnost je jedním z nástrojů, jak uchazeče motivovat k aktivitě na úřadech práce a napomáhat uchazečům při hledání vhodného zaměstnání.V roce 2010bylo na úřadech práce v Karlovarském kraji zařazeno do poradenské činnosti 774 uchazečů o zaměstnání. Poradenské činnosti spočívaly v uskutečnění poradenských programů Job clubů pro různé skupiny uchazečů o zaměstnání, jež byly zaměřeny na techniku vyhledávání zaměstnání a další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzických osob, Motivačních kurzů pro mladistvé uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním, Bilanční diagnostiky a Pracovní diagnostiky, jejichž cílem je posouzení schopností a dovedností uchazeče a následné doporučení dalšího vzdělávání, případně rekvalifikačního kurzu a také doporučení konkrétního povolání, ve kterém má uchazeč šanci se uplatnit. Na úřadech práce byly dále realizovány aktivity Informačního a poradenského střediska (IPS), např. besedy se žáky základních škol na téma volby vhodné střední školy, nebo se žáky středních škol na téma volba povolání apod. Mimo tyto aktivity byla také realizována akce ŠKOLA 2011, na které se prezentovaly různé střední,vyšší odborné a vysoké školy. Akce byla určena nejen pro žáky, tedy případné zájemce o studium, ale také pro rodiče a širokou veřejnost. V.3

Zkušenosti s realizovanými projekty ESF

V programovém období 2007 – 2013 realizuje Úřad práce v Karlových Varech regionální individuální projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Celkem jsou realizovány 3 regionální individuální projekty Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji, Rychle zpátky do práce v Karlovarském a Šance pro rodiče v Karlovarském kraji. Všechny regionální individuální projekty jsou realizovány na celém území Karlovarského kraje. Dne

31


20. 9. 2010 byla na MPSV podána Žádost o finanční podporu z OP LZZ s názvem Vaše pracovní příležitost v Karlovarském kraji, tato žádost byla dne 17. 12. 2010 ze strany MPSV schválena. 1. Projekt Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji č. CZ.1.04/2.1.00/13.00022 Hlavním cílem projektu je pomoci osobám starším 40 let věku (včetně) evidovaným na úřadech práce v Karlovarském kraji nepřetržitě minimálně 5 měsíců navrátit se zpět do zaměstnání. Pro dosažení tohoto cíle budou využity různé motivační, poradenské a vzdělávací aktivity, které povedou ke zvýšení vzdělanosti a tím k lepšímu uplatnění cílové skupiny trhu práce. Součástí projektu je také zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření pracovních míst. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 340 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 25 343 900,- Kč. Dodavatel aktivit pro cílovou skupinu – Integrovaná střední škola Cheb. V roce 2010 proběhly 3 cykly projektu (celkem je 5 cyklů). Během 3 cyklů vstoupilo do projektu 353 osob. Po absolvování vstupních modulů a skupinových poradenství, absolvovali účastníci rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Obsluha osobního počítače, Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, Pracovník v sociálních službách. Individuální poradenství bylo poskytnuto v 96 případech. Do zaměstnání nastoupilo 71 osob. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené byl schválen v 1 případě, pracovní místo bylo obsazeno účastníkem projektu. 2. Projekt Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji č. CZ.1.04/2.1.00/13.00019 Cílovou skupinou projektu jsou uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce v Karlovarském kraji nepřetržitě méně než 5 měsíců a zájemci o zaměstnání evidovaní na úřadech práce v Karlovarském kraji. Hlavním cílem projektu je pomoci zvýšit této cílové skupině sebevědomí, kvalifikaci, schopnost zorientovat se na trhu práce při hledání nového zaměstnání a zajistit tak jejich rychlý návrat do práce. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 546 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 30 901 900,- Kč. Dodavatel aktivit pro cílovou skupinu – Integrovaná střední škola Cheb. V roce 2010 proběhly 3 cykly projektu (celkem je 5 cyklů). Během 3 cyklů vstoupilo do projektu 370 osob. Po absolvování vstupních modulů absolvovali účastníci rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Řidičské oprávnění skupiny C, Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, Obsluha osobního počítače. V 74 případech bylo poskytnuto Individuální poradenství. Do zaměstnání nastoupilo 87 osob. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené byl schválen ve 2 případech. 3. Projekt Šance pro rodiče v Karlovarském kraji č. CZ.1.04/2.1.00/13.00063 Hlavním cílem projektu je pomoci osobám na nebo po rodičovské dovolené pečujícím o dítě do 15 let věku při jejich opětovném návratu do pracovního procesu. Cílovou skupinou jsou uchazeči a zájemci o zaměstnání, pro které je připraven komplexní program motivačních a vzdělávacích aktivit, zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření pracovních míst. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 300 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 22 425 000,- Kč. Dodavatel aktivit pro cílovou skupinu – bfz o.p.s.

32


V roce 2010 proběhl 1 cyklus projektu (celkem jsou 4 cykly). Během 1 cyklu vstoupilo do projektu 60 osob. Po absolvování vstupních modulů a motivačních kurzů absolvovali účastníci povinně rekvalifikační kurz Obsluha osobního počítače. Po absolvování tohoto rekvalifikačního kurzu nastoupili účastníci na další rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Vazba a aranžování květin, Účetnictví s využitím výpočetní techniky, Pracovník v sociálních službách. Individuální poradenství bylo poskytnuto ve 199 případech. U 7 účastníků projektu byla provedena pracovní diagnostika.Do zaměstnání nastoupilo 6 osob. 4. Vaše pracovní příležitost v Karlovarském kraji č. CZ.1.04/2.1.00/13.00093 Hlavním cílem projektu je pomocí kombinace dvou nástrojů zlepšit orientaci účastníků na trhu práce a zapojit je do pracovního procesu. Pro dosažení tohoto cíle budou využity motivační kurzy, po jejichž úspěšném absolvování budou účastníci zařazeni do pracovního procesu, a to na veřejně prospěšné práce. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti slouží jako motivace k práci, obnovení a získání pracovních návyků a také jako prevence před nežádoucími efekty jako je rezignace, sociální exkluze apod. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 240 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 37 014 400,00,- Kč. Ke konci roku probíhala příprava zadávací dokumentace k veřejné zakázce na výběr dodavatele aktivit pro cílovou skupinu projektu (veřejná zakázka bude vyhlášena v 2/2011).

33


V.4

Opatření související s hospodářskou krizí

Projekt „Vzdělávejte se!“ č. CZ.1.04/1.1.00/34.00001

Projekt „Vzdělávejte se!“ vznikl v důsledku celosvětové hospodářské krize a hospodářské recese jako částečné řešení udržení zaměstnanosti v době, kdy docházelo ke změnám na trhu práce.Většina podniků přišla o zakázky, které zajišťovaly stěžejní předmět činnosti jednotlivých firem, a to vše v prostředí vzájemné synergie.Došlo k omezení výroby ve všech hlavních průmyslových odvětvích (automobilový, keramický, textilní, strojírenský a elektrotechnický). Ve velké míře firmy omezily výrobu ve svých provozech a jejich zaměstnanci zůstávali doma za poměrnou část mzdy. Tato situace byla pro obě strany velmi nevýhodná. Bylo proto důležité motivovat zaměstnavatele k podpoře dalšího vzdělávání svých zaměstnanců a samotné zaměstnance k aktivnímu přístupu k celoživotnímu učení, ke zvyšování své odbornosti, dovedností a kompetencí nezbytných pro flexibilitu uvnitř firmy i na trhu práce - jedná se „obecné vzdělávání“. Projekt reagoval na tento stav a poskytoval zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům možnost rozšířit si své dovednosti a zkušenosti prostřednictvím vzdělávacích kurzů a částečnou úhradu mzdových nákladů. Projekt „Vzdělávejte se!“ byl určen pro zaměstnavatele, kteří v důsledku hospodářské recese museli omezit výrobu ve svých provozech, tzn. zaměstnavatelé: a) kteří z důvodu celosvětové finanční krize a hospodářské recese museli přistoupit k omezení výroby ve svých provozech a jejichž zaměstnancům náležela snížená náhrada mzdy podle § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to buď na základě dohody zaměstnavatele s odborovou organizací, nebo na základě rozhodnutí úřadu práce, nebo b) kterým počet jejich výrobních zakázek vlivem celosvětové finanční krize klesl, neaplikovali však ustanovení § 209 ZP (tuto skutečnost doloží např.: snížením počtu zakázek, snížením počtu zaměstnanců, organizačními změnami, poklesem tržeb) a zároveň c) chtěli využít dobu, kdy nemohli svým zaměstnancům přidělovat z těchto důvodů práci v rozsahu týdenní pracovní doby, pro vzdělávání svých zaměstnanců a zvyšování jejich odbornosti, znalostí, dovednosti a kompetencí k výkonu jejich pracovních činností (dále jen „odborný rozvoj“, jako aktivita projektu „Vzdělávejte se!“). V rámci projektu mohli zaměstnavatelé získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů (včetně doprovodných opatření) pro své zaměstnance, kterým nemohli z uvedených důvodů přidělovat práci, a zároveň finanční prostředky na úhradu mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců. V roce 2010 probíhala již 2. fáze projektu, která byla realizována od července roku 2009 do konce roku 2010, kdy byla realizace projektu úplně ukončena.2 fáze projektu byla realizována a financována v rámci národního individuálního projektu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Poměr spolufinancování projektu byl 85% z Evropského sociálního fondu (ESF) a 15% ze státního rozpočtu České republiky. V roce 2010 bylo uzavřeno 79 dohod o odborném rozvoji zaměstnanců a poskytnutí příspěvku v rámci projektu „Vzdělávejte se!“ a vyčerpáno celkem (v tis. Kč) 12 727,02,- včetně mzdových nákladů na agenturního zaměstnance přiděleného na administrativní zajištění projektu.

34


Tab. č. 26: Realizace projektu „Vzdělávejte se!“ včetně finančního čerpání (v tis. Kč)

Projekt "Vzdělávejte se!" - 2. fáze projektu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v roce 2010 Počet zapojených zaměstnavatelů 61 Počet uzavřených dohod 416 Počet podpořených osob (počet účastníků) 4 496 Výše nákladů na externí zaměstnance 1 538,59,Vynaložené náklady na vzdělávací aktivity, 32 583,21,mzdové náklady, cestovné Vynaložené náklady celkem 34 121,8,-

Vzdělávací aktivity bylyrealizovány dle potřeb zaměstnavatele.Kurzy byly zaměřeny na strojírenský a elektrotechnický průmysl, který má vazbu na automobilový průmysl, a dále vzdělávací aktivity pro zaměstnavatele se zaměřením s předmětem činnosti v oblasti mezinárodní silniční kamionové dopravy. Vzdělávání zaměstnanců také probíhalo v administrativních činnostech, IT dovednostech, manažerských dovednostech a různých formách soft skills, ale také byly realizovány kurzy svařování, řídící systémy a programování obráběcích strojů, zaškolení pracovníka řezání kyslíkem, průmyslová automatizace, pokročilé kadeřnické kurzy.Škála realizovaných aktivit byla skutečně široká a úřad práce tak reagoval na potřeby zaměstnavatelů.

35


VI. VI.1

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ Předpokládaný vývoj trhu práce v kraji

V minulosti docházelo vždy v 1. pololetí roku pravidelně ke snižování počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce a tím pádem ke snižování míry nezaměstnanosti. K tomuto trendu přispívá mimo jiné i každoroční jev zahájení tzv. sezónních prací. Jedná se především o stavební a zemědělské práce či profese, které v zimním období vždy zažívají útlum. Tento jev se v letošním roce ovšem projevil pouze v mírném rozsahu. Téměř po celý rok docházelo ke snižování míry nezaměstnanosti z objektivních příčin a míra nezaměstnanosti klesla až o více než jedno procento. Přesto z důvodu nárůstu míry nezaměstnanosti v posledních dvou měsících roku se její hodnota dostala zpět téměř na úroveň z počátku roku. V prvních měsících roku 2011 bude ještě stále doznívat hospodářský útlum z roku 2009. Propouštění v menší míře bude probíhat i nadále, ale míra nezaměstnanosti neporoste tak razantně. Ekonomická situace některých zaměstnavatelů se pomalu zlepšuje a opět, ale jen opatrně, rozjíždí výrobu prozatím jen bez většího nabírání nových zaměstnanců. Trh práce u řady zaměstnavatelů bude ovlivněn i nadále celkovou ekonomickou situací v sousedním Německu a kurzem koruny k euru a dolaru. Uvedené faktory budou následně ovlivňovat konkurenceschopnost firem kooperujících se sousední SRN a tím stav zaměstnanců v těchto firmách. V souvislosti s pracovními příležitostmi v Německu budou mít pozitivní vliv na zaměstnanost v kraji důležité změny na německém trhu práce. Od 1.1.2011 již není vyžadováno pracovní povolení pro sezónní práce. Jedná se o gastronomické profese v pohostinství a hotelích, pomocné práce v zemědělském a lesním hospodářství, zpracování ovoce a zeleniny, zpracování dřeva na pilách, pomocní stánkaři. Od 1.5.2011 bude pro české občany zcela otevřen německý trh práce a čeští občané již nebudou potřebovat pro práci v Německu pracovní povolení. Dále bude docházet k fluktuaci zaměstnanců podle výrobních a odbytových potřeb jednotlivých zaměstnavatelů. Během roku bude docházet k pohybu míry nezaměstnanosti dle celoročního trendu. V jarních měsících dojde ke snižování míry nezaměstnanosti z důvodu zahájení tzv. sezónních prací, v letních měsících by mělo dojít ke stagnaci míry nezaměstnanosti v důsledku přílivu absolventů škol do evidence úřadu práce, kterým se během letních měsíců (letních prázdnin) nepodařilo nalézt vhodné zaměstnání. V zimním období můžeme očekávat mírný vzestup hodnoty míry nezaměstnanosti kvůli ukončování sezónních prací a často také dochází ke konci roku k ukončování pracovních poměrů na dobu určitou. K těmto běžným jevům přispěje dále pravidelný celoroční příliv a odliv uchazečů o zaměstnání.I nadále lze předpokládat, že zaměstnavatelé nebudou příliš vytvářet nová pracovní místa, jejichž počet bude stagnovat nebo se jen velmi mírně pohybovat jako doposud. Dalším problémem v kraji, jak tomu bylo i v minulých letech, je stále struktura uchazečů o zaměstnání. Největší počet uchazečů z hlediska kvalifikační struktury spadá do kategorie uchazečů se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ti tvoří 42% z celkového počtu uchazečů.

36


VI.2

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

Tab. č. 27: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období

očekávaný stav k

mírnější varianta Počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosažitelní celkem

pesimističtější varianta počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosažitelní celkem

30.6.2011

19200

18 900

10,9

19 650

19 350

11,2

31.12.2011

19 650

19 300

11,2

20 050

19 700

11,4

37


VII.

DOPORUČENÍ

V oblasti zaměstnanosti je třeba neustále iniciovat nejen velké, ale zejména malé a střední zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. K tomu by měly napomáhat finanční stimuly aktivní politiky zaměstnanosti, které zmírňují dopady nezaměstnanosti především u uchazečů obtížně umístitelných. To znamená směřovat prostředky určené na aktivní politiku zaměstnanosti především do těch oblastí regionu, které postihla nejvyšší nezaměstnanost. V rámci účelného využívání aktivní politiky zaměstnanosti schvalovat poskytování finančních prostředků především pro uchazeče, kteří pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují zvýšenou péči. Vedle osob se zdravotním postižením jde především osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let, fyzické osoby starší 50 let věku. Dále se jedná o uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání jako občané, kteří potřebují zvláštní pomoc a o společensky nepřizpůsobivé. Nezbytná je i podpora v oblasti budování průmyslových zón, pomoc zaměstnavatelům, kteří mají zájem o umístění výrobních kapacit v kraji s cílem zajistit výhodné podmínky pro rozvoj daných firem a tím do budoucna pomáhat zajistit nová pracovní místa, informovat zaměstnavatele o možnostech čerpání finančních prostředků z Evropských sociálních fondů. Zde je potřeba úzce spolupracovat s Krajským úřadem a dalšími institucemi, které ovlivňují dění v kraji v oblasti potřeb trhu práce. Jde o kontakty s úřady jednotlivých měst a obcí, hospodářskými komorami, které také podporují a pomáhají v boji proti nezaměstnanosti. Důležité je neustálé prohlubování spolupráce se školami. Je třeba jim podávat informace o perspektivním uplatnění na trhu práce a pomáhat školám i v oblasti poradenství a volbě povolání. Školy v kraji by měly pružněji reagovat nabídkou studijních a učebních oborů na aktuální a očekávanou poptávku na trhu práce po pracovní síle, aby nedocházelo k zvyšování počtu neumístěných absolventů určitých oborů. Další důležitou oblastí je rozšíření spolupráce se zaměstnavateli. Snaha obsadit nově vytvořená nebo volná pracovní místa uchazeči o zaměstnání. Vyzývat jednotlivé zaměstnavatelské subjekty k důslednějšímu a pružnějšímu nahlašování volných míst. V neposlední řadě bude kladen důraz na realizaci opatření, která zmírňují negativní dopady hospodářské krize na trh práce, a dále na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti včetně realizace projektů ESF.

38

Analýza trhu práce zarok 2010

Recommend Documents