Aktuální ekonomická situace Pavel Krpálek Institut vzdělávání a poradenství ČZU v Praze Obsah přednášky: Ekonomie jako věda Ekonomická krize Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky Indikátory makroekonomie Vývoj české ekonomiky Měnové souvislosti – EURO ano či ne?
Ekonomie (ekonomická teorie)
mikroekonomie
makroekonomie
Nejdůležitější makroekonomické indikátory, pomocí kterých je běžně popisována a hodnocena úroveň a vývoj národních ekonomik: •
ukazatelé makroekonomických výstupů (např. HDP)
•
nezaměstnanost
•
inflace
•
platební bilance státu (zejména běžný účet a v jeho rámci ZOB)
Světová hospodářská krize tvrdě dopadne na tuzemské hospodářství (Jan Švejnar)
Ilustrační foto: Mediafoxfoto.cz, říjen 2009
„ …pokud ČR vykáže růst HDP – bude to úspěch. … Vývoz tvoří více než 80% českého HDP. Ochlazení a recese v západní Evropě, která nastala, se nás samozřejmě dotkne. Kompenzací by mohly být nové trhy, každopádně dojde k podstatnému zpomalení.“
Příčiny globální ekonomické krize: • • • •
vysoká cena ropy globální inflace zvýšená nezaměstnanost americká hypoteční krize – odstartovala světovou finanční krizi
Vláda USA cíleně podporovala na finančním trhu hypotéky a to i u rizikových klientů - zejména polostátních společností Freddie Mac a Fannie Mae+intervence Federálního rezervního systému (FED)
vykupovaly od bank i vysoce rizikové hypotéky Na jejich základě byly emitovány obligace (zdánlivě bezpečné), které se dále obchodovaly a vracely se zpět na finanční trh jako hodnověrné produkty s přijatelnou rizikovostí.
Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky Tržní ekonomika jako ekonomický systém podléhá více či méně pravidelným výkyvům ekonomické aktivity v cyklech zvaných konjunkturní (hospodářský, obchodní) cyklus. Konjunkturní cyklus tvoří fáze ekonomického vývoje: • • • •
expanze (konjunktura, boom) - fáze vzestupu ekonomiky vrchol cyklu - horní bod obratu, následuje pokles kontrakce (recese, krize) - fáze poklesu ekonomické aktivity sedlo cyklu („dno“) - dolní bod obratu, následuje oživení
Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky úroveň výstupu (HDP)
vrchol cyklu kontrance sekulární trend expanze
sedlo cyklu
čas
Cyklický vývoj národní ekonomiky 111 nominální HDP 110
reálný HDP reálný HDD
109
deflátor HDP
108 107 106
%
105 104 103 102 Predik ce 101 100 99 98 1/99
3
1/00
3
1/01
3
1/02
3
1/03
3
1/04
3
1/05
3
1/06
3
Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ekonomika.html
1/07
3
1/08
3
1/09
3
Stanovení HDP – metoda výdajová, důchodová, produktová Hrubý domácí produkt Výdajová metoda
Důchodová metoda
spotřeba statků a služeb hrubé investice státní nákupy statků a služeb čistý export
hrubé mzdy čisté úroky hrubé zisky firem renty amortizace ∑ HDP v cenách VF
nepřímé daně ∑ HDP v tržních cenách
∑ HDP v tržních cenách
Hrubý domácí produkt – reálný – příspěvky k růstu (procentní body) zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50259.html
Hrubý domácí produkt ve třech variantách: 1. ekonomická síla - absolutní vyjádření - masa HDP (b. c.) ČR 2008 : 3.694 mld. Kč (reálný 3.062 mld. Kč)
2. ekonomická úroveň -
(HDP/obyvatele) lze srovnávat různě velké a lidnaté země, dvojí způsob ocenění: a) v příslušné národní měně nebo přepočtem na USD při běžném směnném kurzu (tzv. „v kurzu měny“) b) paritou kupní síly ČR 2008 : 20.100 EUR p.k.s. 14.200 EUR b.s.k. relace k EU12 73% 50%
3. ekonomický vývoj - meziroční změny reálného HDP (s. c.): a) ekonomický růst b) ekonomická stagnace c) ekonomický pokles Vývoj reálného HDP (referenční rok 2000) odhad predikce výhled výhled
2003 2004 3,6 4,5
2005 6,3
2006 6,8
2007 6,1
2008 2,7
2009 2010 -5 1,3
2011 2012 2,8 3,3
Hrubý domácí produkt - meziroční růst v % zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50259.html
HDP - vývoj v ČR, Evropě a v USA (% meziroční změny) Prameny: Eurostat; OECD – Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF – Financial Statistics; odhady MF
7 6 5
Predikce
EA12 USA Česko
4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
HDP - vývoj v ČR a vybraných tranzitivních zemích (% meziroční změny) Prameny: Eurostat; OECD – Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF – Financial Statistics; odhady MF
11 10 9 8
Predikce Polsko
Maďarsko
Slovensko
Česko
7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Porovnání HDP v přepočtu na obyvatele v ČR a v Evropě - měřeno v paritě kupní síly (% relace k EU12) Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ekonomika.html
HDP v přepočtu na obyvatele (v paritě kupní síly) – rok 2008 (USD) Pramen: http://www.euroekonom.cz/ 1. Katar 2. Lucembursko 3. Norsko 4. Singapur 5. Spojené státy 6. Hong Kong 7. Švýcarsko 8. Irsko 9. Nizozemsko 10. Island 11. Kuwait 12. Rakousko
85 868 82 306 53 451 51 142 46 859 43 811 42 783 42 539 40 431 40 025 39 850 39 634 ČR
28 215
Inflace – vzestup cenové hladiny v ekonomice, všeobecný růst cen.
Cenová hladina se v čase vyvíjí třemi možnými způsoby: 1. inflace – růst cenové hladiny v meziročním srovnání (růst cen oproti stejnému období předchozího roku) 2. cenová stabilita – cenová hladina stagnuje, nedochází k markantnějšímu pohybu cen nahoru ani dolů 3. deflace – pokles cenové hladiny v meziročním srovnání (opak inflace)
Inflace s sebou nese znehodnocování peněz v ekonomice, zejména úspor, protože růst cenové hladiny je vždy spojen s poklesem kupní síly peněžní jednotky. V inflačním prostředí je proto nezbytné rozlišovat dvě hodnoty jedné a téže měnové jednotky: - nominální (jmenovitou) hodnotu – částka uvedená na penězích, nominální hodnota se v čase nemění, zůstává stejná bez ohledu na inflační vývoj - reálnou hodnotu – tzv. kupní sílu peněz – vyjadřuje hodnoty, které lze za daný obnos koupit, pochopitelně se v čase mění, a to právě kvůli inflaci (za stejné peníze si koupíme stále méně zboží)
Příklad znehodnocení tisícikorunové bankovky inflací ve výši 10%
Datum
Kupní síla bankovky (Kč)
1.1.2005
1000,00
1.1.2006
909,00
1.1.2007
826,40
1.1.2008
751,30
1.1.2009
680,30
1.1.2010
620,10
K měření inflace se používají cenové indexy, založené na poměřování pohybu cenové hladiny u vybraných výrobků a služeb zařazených do tzv. spotřebitelského koše ve dvou obdobích (např. prosinec 2009 : prosinec 2008). Tyto změny vyjádřené v procentech se nazývají míra inflace. Míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen (CPI = Consumer Price Index): CPI2009 – CPI2008 I‘ = ------------------------ . 100 [%]] CPI2008 Legenda:
I‘ – míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI2009 – index spotřebitelských cen v roce 2009 CPI2008 – index spotřebitelských cen v roce 2008
Typy inflace - podle příčiny vzniku inflace: •
•
poptávková inflace – vysoká agregátní poptávka neodpovídá růstu výroby nebo je strukturálně nevyvážená - růst nominálních mezd dlouhodobě převyšuje růst produktivity práce, příliš vysoká investiční aktivita firem např. díky levným úvěrům, příliš rychle rostoucí státní (veřejné) výdaje, snížení daní a řada dalších vlivů nabídková inflace – pokles agregátní nabídky, který tento stav způsobuje vyvolávají rostoucí náklady - nákladová inflace, příčiny mohou být také jinde, např. v záměrném snižování nabídky směřujícím ke zvýšení cen firem v monopolním nebo dominantním postavení nebo jsou důsledkem nabídkových šoků (např. ropné krize 70. let minulého století) apod.
Typy inflace - podle intenzity (velikosti) inflace: •
•
mírná (plíživá) inflace – spojena s poměrně nenápadným „jednociferným“ růstem cenové hladiny z roku na rok, obvykle nepůsobí výraznější problémy, příjemci důchodů jsou ochotni držet část úspor v peněžní podobě, není narušena likvidita, oběh funguje bez problémů, lidé penězům důvěřují, pádivá (cválající) inflace – prudký meziroční růst cen v rozmezí desítek procent (10 – 200%), takový cenový vývoj má již vážné makroekonomické důsledky, snižuje se důvěra lidí v peníze, které rychle ztrácejí hodnotu, lidé se jich zbavují a nakupují nemovitosti nebo jiné hmotné statky, dochází k výrazným deformacím cenového systému, smluv, dohod a ostatních finančních vztahů, pokud je použit rozumný způsob indexace pohledávek a závazků, nemusí vést pádivá inflace nutně k destrukci peněžního systému,
•
hyperinflace – prakticky již nekontrolovatelný extrémně rychlý růst cenové hladiny v řádu stovek a tisíců procent (roční míra inflace v rozmezí 200 a více %), znamená to již kolaps peněžního systému a návrat k naturální směně, vyskytuje se zřídka, dochází k ní někdy v období těsně následujícím po válkách, převratech nebo zmatcích, jako příklad bývá uváděna německá hyperinflace z roku 1923, Bolívie 80. let 20. století, Brazílie (r.1993 – 2.500%) nebo země bývalého Sovětského Svazu (Rusko v r.1993 – 1353%, Ukrajina v r.1993 – 10155%, Turkmenistán v r. 1995 – 2500%).
Vývoj inflace v ČR (měřeno indexem spotřebitelských cen)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 3,9% 4,7% 1,8% 0,1% 2,8% 1,9% 2,5% 2,8% 6,3% 1,0%
Nezaměstnanost Nezaměstnaní - občané v produktivním věku a práceschopném stavu, kteří momentálně nemají zaměstnání, jsou registrováni na úřadech práce a aktivně se snaží nalézt pracovní uplatnění. Lidé, kteří zaměstnání mají jsou zaměstnaní. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří tzv. celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Zbývající skupiny občanů patří mezi obyvatelstvo, které není ekonomicky aktivní (děti a studující, ženy v domácnosti, dlouhodobě nemocní, starobní a invalidní důchodci atd.)
zaměstnaní
celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo
nezaměstnaní
důchodci obyvatelstvo, které není ekonomicky aktivní děti, studující
ostatní
Rozměr problému nezaměstnanosti se vyjadřuje nejčastěji pomocí makroekonomického indikátoru míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu.
U U´ = --------------- . 100 [%]] P Legenda: U´ - míra nezaměstnanosti, U - nezaměstnaní P
- celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Kategorizace nezaměstnanosti: 1.
dobrovolná - trh práce stabilizován a míra nezaměstnanosti se pohybuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti; přirozenou míru nezaměstnanosti definujeme jako situaci, při níž počet nezaměstnaných nepřesahuje počet volných míst, je dána přirozenou diferenciací trhu práce, kdy u některých odvětví a profesí je v daném okamžiku nedostatek volných míst a jinde přebývají, může být způsobena i tím, že některé skupiny pracovníků nejsou ochotni pracovat za stávajících mzdových podmínek (zvláště pokud se dávky hmotné podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky blíží mzdové úrovni dané profese); dále se dělí na: frikční nezaměstnanost (změny zaměstnavatele) strukturální nezaměstnanost (neadekvátní struktura profesí) sezónní nezaměstnanost (vlivem sezónnosti některých aktivit)
2.
nedobrovolná - počet volných pracovních míst je nižší než počet nezaměstnaných, může jít o projev tzv. cyklické nezaměstnanosti (souvisí s konjunkturními cykly, v období ekonomického poklesu a radikálního snižování poptávky dochází k hromadnému propouštění zaměstnanců).
V České republice je nezaměstnanost regionálně diferencovaná, existují oblasti, kde není problematická (např. hl.m. Praha), zatímco v příhraničních oblastech severních Čech a Moravy představuje vážný problém. Problematičtější je v menších městech a obcích. Kromě toho existují i určité rizikové skupiny obyvatel, nejvíce postižené nezaměstnaností, u kterých se pracovní uplatnění získává obtížně, jde zejména o uchazeče bez předchozí praxe (absolventi škol) a o uchazeče s nižší odbornou kvalifikací nebo s nějakými zdravotními handicapy.
Regionální úroveň nezaměstnanosti (prosinec 2009) Pramen: http://portal.mpsv.cz/
Příklady regionálně diferencované míry nezaměstnanosti: Pramen: http://portal.mpsv.cz/ (prosinec 2009) Praha – hl.m. Praha – východ Praha – západ Mladá Boleslav Benešov Beroun Pelhřimov České Budějovice Písek Brno – venkov Brno – město
3,4% 3,3% 3,8% 4,3% 5,0% 6,3% 6,5% 5,4% 6,3% 7,4% 7,8%
Břeclav 9,6% Česká Lípa 12,8% 11,5% Kroměříž Třebíč 11,1% Děčín 13,9% Ústí n.Labem 12,8% Teplice 12,8% Znojmo 12,4% Karviná 14,1% Most 16,1%
Vývoj v celé ČR (průměr): 9%(2005)
8,1%(2006) 6,6%(2007) 5,5%(2008) 7,4% (3.Q 2009) 9% (4.Q 2009)
Platební bilance státu - zachycuje veškeré finanční toky mezi národní ekonomikou a zahraničím včetně domácích transakcí souvisejících s těmito finančními toky. Platební bilance - dva hlavní účty: běžný účet platební bilance kapitálový účet platební bilance + změny devizových rezerv + pomocná položka chyby, opomenutí a kursové rozdíly. Běžný účet platební bilance: obchodní bilance (ZOB) bilance služeb bilance výnosů jednostranné převody Kapitálový účet obchodní bilance tvoří přímé investice, portfoliové investice a ostatní kapitál.
Pokud je některá z položek deficitní, vyrovnávají ji ostatní položky, protože platební bilance jako celek musí být vyrovnaná. Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozy a dovozy: 1. vývozy a dovozy v rovnováze = obchodní bilance vyvážená, 2. dovozy převažují nad vývozy = obchodní bilance deficitní 3. vývozy přesahují dovozy = obchodní bilance přebytková V ČR bylo dlouhodobým problémem záporné saldo obchodní bilance (deficit obchodní bilance) - dovozy výrazně přesahovaly vývozy. Nyní situace dobrá. rok 2000 …. 2004 2005 2006 2007 2008 ---------------------------------------------------------------------------------saldo ZOB (mld. Kč) - 120,8 …. -26,4 + 38,6 +39,8 + 88,1 +67,2 Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/zahranicni-obchod/?G=1&A=4&page=6
DŮSLEDKY PŘIJETÍ EURA PRO EKONOMIKU: -
posílení mezinárodního obchodu a investic (zvýšená intenzita obchodu a kapitálových toků)
RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI Ekonomický růst v ČR rychlejší než v EMU – kladný vliv Ekonomický růst v ČR pomalejší než v EMU – záporný vliv (přesměrují se kapitálové toky z ČR do výhodnějších oblastí) -
ALE proinflační vliv – riziko růstu cen! ve Slovinsku v březnu 2008 (rok a čtvrt po zavedení eura) míra inflace 6,9% na Slovensku přes opatření obchodní inspekce z vybraných 73 položek byl zjištěn nárůst ceny u 32 položek
Rychlé přijetí eura by neznamenalo náhlý cenový šok, kterého se většina lidí bojí spíše by přineslo postupný plíživý růst inflace v průběhu následujících let, a to v průměru o 1 až 3 procentní body ročně. Toto by pravděpodobně byla cena za výhody spojené s eurem. Úrokové sazby budou stanoveny Evropskou centrální bankou podle potřeb velkých kontinentálních ekonomik: Německa, Francie a Itálie. To znamená, že úrokové sazby budou chronicky nízké ve srovnání se stavem, jakého by bylo zapotřebí pro udržování trvale nízké inflace. Špatná zpráva pro majitele dluhopisů, dobrá zpráva pro dlužníky!
Komu by brzké zavedení eura pomohlo? • Velkoobchodníkům a mezinárodním investorům, kterým by odstranění měnového rizika znatelně usnadnilo život • Drobným investorům, investujícím do akcií a akciových fondů • Světoběžníkům a cestovatelům – mezinárodní platební karty z větší části odstranily problémy s měnovými převody, poplatky za směnu nezmizely • Majitelům akcií, nemovitostí a podobných majetkových aktiv – růst objemu peněz v ekonomice „nafukuje“ tržby podniků a ceny nemovitostí • Dlužníkům, zejména majitelům velkých hypoték s dlouhou dobou fixace sazeb • Státu – reálná hodnota státních dluhopisů by významně poklesla
Komu by brzké zavedení eura nepomohlo? • Majitelům peněz na běžných a termínových účtech, úrokové sazby s největší pravděpodobností nebudou schopny dlouhodobě nést úrok nad tempem růstu cen • Majitelům dluhopisů – včetně penzijních fondů a technických rezerv kapitálového životního pojištění • Všem, jejichž příjmy jsou valorizovány nebo indexovány podle inflace: důchodcům, odborářům, atd. • Bankám, euro by snížilo reálné hodnoty poskytnutých úvěrů a posílilo konkurenční prostředí (ačkoli klienti bank by se mohli radovat z nižších poplatků) • Investičním společnostem: daňově nevýhodné české prostředí společně s ostrou konkurencí z Lucemburska a Irska může toto odvětví v ČR prakticky „zrušit“
