Analýza finanční situace podniku

Analýza finanční situace podniku

Diplomová práce

Bc. Tereza Růžičková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Petříček, Ph.D.. MBA Datum odevzdání diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master´s Dissertation

Financial Analysis Selected Company

Bc. Tereza Růžičková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of Economy and Economics

Major: Hotel and Spa management Thesis Advisor: Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA Date of Submission: E-mail: [email protected]

Prague 2016

Prohlašuji, Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma Analýza finanční situace podniku zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další doplňkové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

…………………………. Jméno a příjmení autora V Praze dne 05.05.2016

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA za jeho cenné rady, ochotu, vstřícný přístup a hlavně trpělivost při vedení mé diplomové práce.

Abstrakt RŮŽIČKOVÁ, Tereza. Analýza finanční situace podniku. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 107 str. V diplomové práci s názvem Analýza finanční situace podniku dojde ke zhodnocení finanční situace firmy VEDI TOURGROUP dle ukazatelů specifikovaných v teoreticko-metodologické části. V práci bude provedeno vyhodnocení jednotlivých absolutních a poměrových ukazatelů, ekonomické přidané hodnoty, bonitních a bankrotních modelů a vyhodnocení vývoje rentability vlastního kapitálu. V návrhové části dojde ke komplexnímu vyhodnocení finanční situace s návrhy pro její zlepšení. Klíčová slova: Bonitní a bankrotní modely, EVA, likvidita, ROA, ROE, zadluženost, zisk, ztráta

Abstract This diploma thesis titled Financial Analysis Selected Company is focused on an evaluation of financial situation of VEDI TOURGROUP company according to ratios specified in the theoretical-methodological part. Evaluation of different absolute and relative financial ratios, economic value added, credibility and bankruptcy models and evolution of return on equity will be performed. In the proposition part, a complex evaluation of the financial situation together with suggestions for its improvement will be performed. Key words: Credibility and bankruptcy models, EVA, liquidity, ROA, ROE, indebtedness, profit, loss

Obsah Úvod ........................................................................................................... 12 1

Teoreticko-metodologická část ............................................................. 13 1.1

Zdroje informací finanční analýzy ................................................... 13

1.1.1 Rozvaha ................................................................................... 13 1.1.2 Výkaz zisku a ztráty ................................................................. 14 1.1.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow).................................... 15 1.1.4 Příloha k účetní závěrce ........................................................... 15 1.2

Uživatelé finanční analýzy .............................................................. 16

1.2.1 Interní uživatelé ........................................................................ 16 1.2.2 Externí uživatelé ....................................................................... 16 1.3

Metody finanční analýzy ................................................................. 16

1.4

Absolutní ukazatele finanční analýzy ............................................. 17

1.4.1 Horizontální analýza ................................................................. 17 1.4.2 Vertikální analýza ..................................................................... 17 1.4.3 Bilanční pravidla ....................................................................... 17 1.4.4 Analýza pracovního kapitálu .................................................... 18 1.5

Poměrové ukazatele ...................................................................... 20

1.5.1 Ukazatele rentability ................................................................. 20 1.6

Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ........................... 30

1.6.1 Funkcionální metoda ................................................................ 30 1.6.2 Ekonomická přidaná hodnota ................................................... 31 1.7

Bankrotní modely ........................................................................... 33

1.7.1 Altmanův model ....................................................................... 34 1.7.2 Taflerův bankrotní model.......................................................... 35 1.8

Bonitní modely ............................................................................... 35

1.8.1 Kralickův quicktest ................................................................... 36 1.8.2 Index IN99 ................................................................................ 37 1.9

Mezipodnikové srovnání................................................................. 37

1.9.1 Spider graf................................................................................ 38 2

Praktická část ....................................................................................... 39

2.1

VEDI TOURGROUP s.r.o............................................................... 39

2.2

Analýza absolutních ukazatelů ....................................................... 40

2.2.1 Vertikální analýza ..................................................................... 40 2.2.2 Horizontální analýza ................................................................. 45 2.2.3 Bilanční pravidla ....................................................................... 48 2.2.4 Analýza pracovního kapitálu .................................................... 52 2.3

Analýza poměrových ukazatelů ...................................................... 54

2.3.1 Ukazatele rentability ................................................................. 54 2.3.2 Ukazatele likvidity ..................................................................... 58 2.3.3 Ukazatele aktivity ..................................................................... 60 2.3.4 Ukazatele zadluženosti ............................................................ 64 2.3.5 Ukazatele produktivity práce .................................................... 65 2.4

Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu ........................... 65

2.5

Ekonomická přidaná hodnota ......................................................... 72

2.6

Bankrotní modely ........................................................................... 74

2.6.1 Altmanův model ....................................................................... 74 2.6.2 Taflerův bankrotní model.......................................................... 74 2.7

Bonitní modely ............................................................................... 75

2.7.1 Kralickův quicktest ................................................................... 75 2.7.2 Index IN99 ................................................................................ 76 2.8 3

Mezipodnikové srovnání................................................................. 76

Návrhová část ....................................................................................... 82 3.1

Vývoj rentability VK ........................................................................ 85

3.2

Souhrn návrhů a zlepšení .............................................................. 86

Závěr .......................................................................................................... 88 Literatura .................................................................................................... 91

Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka pro vyhodnocení ZETA skóre ................................................ 35 Tabulka 2: Tabulka pro vyhodnocení Taflerova bankrotního modelu .................... 35 Tabulka 3: Kralickův quicktest

.......................................................... 36

Tabulka 4: Tabulka pro vyhodnocení indexu IN99 ................................................ 37 Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv (výtah) ............................................................ 41 Tabulka 6: Poměr dlouhodobého majetku na aktivech .......................................... 42 Tabulka 7: Vertikální analýza pasiv ....................................................................... 43 Tabulka 8: Poměr cizích zdrojů na pasivech ......................................................... 43 Tabulka 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ................................................ 44 Tabulka 10: Zlaté bilanční pravidlo konkurenčních podniků .................................. 49 Tabulka 11: Pravidlo vyrovnání rizik konkurenčních podniků ................................ 51 Tabulka 12: Skutečná potřeba ČPK ...................................................................... 54 Tabulka 13: Cash Flow ......................................................................................... 54 Tabulka 14: ukazatele rentability ........................................................................... 55 Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu ............................................................. 56 Tabulka 16: Rentabilita investovaného kapitálu .................................................... 57 Tabulka 17: Pohotová likvidita............................................................................... 59 Tabulka 18: Ukazatele aktivity............................................................................... 60 Tabulka 19: Obrat a doba obratu zásob, obratu a doba obratu zboží ................... 63 Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti ...................................................................... 64 Tabulka 21: Ziskový účinek finanční páky ............................................................. 65 Tabulka 22: Produktivita práce .............................................................................. 65 Tabulka 23: Vývoj rentability vlastního kapitálu ..................................................... 67 Tabulka 24: Ekonomická přidaná hodnota (tis. Kč) ............................................... 73 Tabulka 25: Altmanův model ................................................................................. 74 Tabulka 26: Taflerův bankrotní model ................................................................... 75 Tabulka 27: Kralickův quicktest ............................................................................. 76 Tabulka 28: Index IN99 ......................................................................................... 76

Seznam grafů Graf 1: Vertikální analýza aktiv.............................................................................. 42 Graf 2: Horizontální analýza oběžných aktiv ......................................................... 46 Graf 3: Horizontální analýza cizích zdrojů ............................................................. 47 Graf 4: Horizontální analýza tržeb, výkonové spotřeby a přidané hodnoty ........... 48 Graf 5: Zlaté bilanční pravidlo ............................................................................... 49 Graf 6: Pravidlo vyrovnání rizik ............................................................................. 50 Graf 7: Pari pravidlo .............................................................................................. 51 Graf 8: Poměrové pravidlo .................................................................................... 52 Graf 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu ............................................................. 53 Graf 10: Rozklad ukazatele rentabilita aktiv .......................................................... 56 Graf 11: Rentabilita tržeb ...................................................................................... 58 Graf 12: Běžná likvidita ......................................................................................... 59 Graf 13: Peněžní likvidita ...................................................................................... 60 Graf 14:Obrat aktiv ................................................................................................ 61 Graf 15: Doba obratu DM ...................................................................................... 62 Graf 16: Obchodní deficit ...................................................................................... 63 Graf 17: Spider grafpro rok 2009........................................................................... 77 Graf 18: Spider graf pro rok 2010.......................................................................... 78 Graf 19: Spider graf pro rok 2011.......................................................................... 79 Graf 20: : Spider graf pro rok 2012........................................................................ 80 Graf 21: Spider graf pro rok 2013.......................................................................... 81

Seznam zkratek A CF CZ ČPK DI DHM DM HNM DOP

Aktiva Cash flow Čistý zisk Čistý pracovní kapitál Doba obratu pohledávek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Doba obratu krátkodobých závazků

DOZ EAT EBIT EBT

Doba obratu zásob Čistý zisk Zisk před úroky a zdaněním Zisk před zdaněním

EVA KFM L1 L2 L3 OA OCP p.b. re rf rFinStab rFINSTRU rLA rpodnikatelske ROA ROCE ROE ROS UM UZ VK WACC Z

Ekonomická přidaná hodnota Krátkodobý finanční majetek Peněžní likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita Oběžná aktiva Obrátkový cyklus peněz Procentní bod Alternativní náklady na vlastní kapitál Bezriziková sazba Riziková přirážka za finanční stabilitu Riziková přirážka za finanční strukturu Riziková přirážka za velikost podniku Riziková přirážka za podnikatelské riziko Rentabilita aktiv Rentabilita investovaného kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Úroková míra Úplatné zdroje Vlastní kapitál Vážené průměrné náklady kapitálu Zisk před zdaněním

Úvod Téma Diplomové práce Analýza finanční situace podniku, bylo zvoleno ze dvou hlavních důvodů. Prvním a hlavním důvodem je práce autorky v oboru ekonomie jako pomocná účetní analyzovaného podniku. Druhým důvodem je důležitost vypracování finanční analýzy pro větší podniky, zvláště v době, kdy je konkurence téměř v každém odvětví velmi vysoká. Analyzovaným podnikem byla zvolena firma VEDI TOURGROUP s. r. o., kde autorka pracuje necelý rok na pozici účetní. Tato finanční analýza tedy bude sloužit i jako cenný dokument vrcholovému managementu analyzované firmy. Cílem diplomové práce je zhodnotit vývoj podniku za 5ti leté období pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy, který zvolí autorka práce za nejvhodnější a na základě toho identifikovat stav podniku a příčiny, které k tomuto vývoji vedly. Součástí práce budou i doporučení, která by v budoucnu vedla k vylepšení finanční situace. V práci dojde k ověření hypotézy, že analyzovaný podnik má ve sledovaném období, s odchylkou 1 p.b., stejný vývoj rentability vlastního kapitálu jako konkurenční podniky VIOLA travel s.r.o, Czech holidays - ck, s.r.o. a ALEXANDRIA, spol s. r. o. Práce bude vycházet převážně z veřejně dostupných dat a informací, přičemž hlavním zdrojem se stanou zveřejňované výsledky účetních závěrek. Diplomová práce bude rozdělena do tří hlavních částí, teoretickometodologická část, která se blíže zaměří na metody finanční analýzy a jednotlivé postupy výpočtu, které budou dále aplikovány v analytické části. V analytické části bude vypracována komplexní finanční analýza pro pětileté období 2009 – 2013, která odhalí silné a slabé stránky podniku. Návrhová část bude soustředěna na zhodnocení výsledků zjištěných v analytické části a jejich posouzení a návrhy pro vylepšení ukazatelů vykazující nepříznivé hodnoty. Komplexní shrnutí bude uvedeno v závěru práce se stručným shrnutím celé práce a odhalením problémů, které sestavení práce provázelo.

12

1 Teoreticko-metodologická část „Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností.“ (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str.17). V první teoreticko-metodické části budou nejprve popsáni uživatelé finanční analýzy a zdroje, které jsou nezbytné pro její sestavení. Konkrétněji pak budou přiblíženy vybrané poměrové a absolutní ukazatele a bilanční pravidla.

V práci

též nebude chybět rozbor ekonomické přidané hodnoty, bonitní a bankrotní modely a mezipodnikové srovnání.

1.1 Zdroje informací finanční analýzy Důležitým, hlavním a nejvíce dostupným zdrojem, pro zpracování jakékoli finanční analýzy, jsou bezpodmínečně účetní výkazy. Tyto výkazy jsou zpravidla součástí jednotlivých výročních smluv podniku a jejich zveřejňování je povinné. 1.1.1 Rozvaha Rozvaha udává přehled o stavu majetků a zdrojů jeho krytí. Z rozvahy se získávají stavové ukazatele a základní členění se dělí na aktiva a pasiva. Strana aktiv udává již zmiňovaný přehled o stavu majetku rozdělující se na majetek dlouhodobý a na aktiva oběžná. Dlouhodobý majetek je zpravidla dělen do tří částí, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý majetek se zpravidla vyjadřuje dobou používání delší než 1 rok. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je zpravidla pořizován z důvodu dlouhodobé investice, kdy podniku na jeho počátku vznikne jednorázový výdaj, ale majetkové části budou poté používány po delší časové období. Zde tedy také vznikají odpisy, které představují postupné opotřebení. Odpisy se dále dělí na účetní a daňové, kdy odpisy daňové mají jasně stanovenou dobu odepisování a jednotlivé části majetku jsou zařazovány do odpisových skupin. Účetní odpisy naopak vyjadřují skutečné opotřebení majetku a výběr metody je plně v kompetenci 13

podniku. Výběr metody je zpravidla součástí přílohy k účetní závěrce. Druhou částí strany aktiv jsou pak oběžná aktiva, která postupně mění svojí podobu a jejich hlavním úkolem je zajistit plynulý reprodukční proces podniku. Oběžná aktiva mají formu věcnou a peněžní a jsou v rozvaze seřazeny dle likvidity od nejméně likvidních (zásob) po pohledávky k nejvíce likvidní složce oběžných aktiv (krátkodobý finanční majetek). Zdroje krytí majetku udává strana pasiv, která má dvě základní složky, vlastní kapitál a cizí zdroje. Složka vlastní kapitál se dále skládá z kapitálu základního, který je zpravidla vytvářen v kapitálových obchodních společnostech. Dále do vlastního kapitálu spadají kapitálové fondy, rezervní fondy, a výsledky hospodaření jak minulých let, tak běžného účetního období. „Cizí kapitál představují zdroje, které podnik získal od jiných právnických nebo fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu; obvykle podnik platí za zapůjčení cenu, která se nazývá úrok“ (Kislingerová, 2007, str. 44). Strukturu cizích zdrojů tvoří rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry, finanční výpomoci a časové rozlišení. 1.1.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát, označovaný zkratkou VZZ, udává přehled výnosů (peněžní částky získané podnikem z veškerých činností za dané účetní období, bez ohledu zda došlo k jejich inkasu) a nákladů (peněžní částky vynaložené podnikem na získání výnosů, bez ohledu zda došlo k jejich zaplacení). Rozdíl výnosů a nákladů pak udává výsledek hospodaření. Každý řádek výkazu je označen buď písmenem označující náklady, nebo římskou číslicí označující výnosy. Výkaz zisků a ztrát se dělí na provozní, finanční a mimořádný. Provozní výsledek hospodaření poukazuje, jak si podnik vedl v hlavní výdělečné činnosti. Finanční výsledek hospodaření vzniká odečtením finančních nákladů od finančních výnosů a zpravidla bývá u nefinančních podniků záporný. Sečtením provozního VH a finančního VH vzniká výsledek hospodaření za běžnou činnost. Přičtením mimořádného VH se pak dostává výsledek hospodaření za účetní období. Nejen u výkazu zisků a ztrát, ale v průběhu celé diplomové práce, budou uváděny různé formy zisku. Obrázek číslo 1 objasňuje vybrané formy zisku, které budou v průběhu práce nejvíce používány.

14

Obrázek 1: Formy zisku

Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str. 44

1.1.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow) „Peněžním tokem se rozumí pohyb peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů; předmětem přehledu o peněžních tocích je prokázat změnu jejich stavu za uplynulé účetní období a dále rozčlenit přírůstky a úbytky do položek vztahující se k činnosti provozní, investiční a finanční“ (Kislingerová, 2007, str. 58). Provozní činnost tvoří jádro celého podniku a zahrnuje základní výdělečné činnosti podniku a záporné cash flow ve víceletém časovém období z provozní činnosti je u nefinančních společností známkou vážných problémů. Investiční činnost zahrnuje pořízení a prodej DM a činnosti související s poskytováním půjček, úvěrů a výpomocí nesouvisející s provozní činností. Záporné investiční cash flow nasvědčuje investicím do dlouhodobého majetku. Finanční činností se zpravidla rozumí změny vedoucí ke změně velikosti dlouhodobých závazků a vlastního kapitálu. Cash flow lze sestavit pomocí dvou metod a to přímé a nepřímé, přičemž metodu si volí účetní jednotka sama. 1.1.4 Příloha k účetní závěrce Cenné informace též poskytuje příloha k účetní závěrce, která podává doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Pro externí uživatele je to nezbytný zdroj informací o použitých účetních metodách, způsobech ocenění a účetních zásadách.

15

1.2 Uživatelé finanční analýzy Vypracovaná finanční analýza není užitečným zdrojem jen pro manažery samotného podniku, ale je užitečným zdrojem informací i pro řadu externích uživatelů. 1.2.1 Interní uživatelé Výhodou interních uživatelů je i přístup k vnitropodnikovému účetnictví, vnitropodnikovým evidencím a kalkulacím. Nejvíce z interních uživatelů jistě využívají finanční analýzu manažeři, pro které jsou výstupy cenným podkladem pro operativní a strategické finanční řízení podniku a mají též nejlepší výchozí postavení pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i informacemi, které nejsou veřejně dostupné. Zaměstnanci představují uživatele finanční analýzy především z důvodu zainteresovanosti na prosperitě, finanční a hospodářské stabilitě podniku, která jim dává jistotu zaměstnání. Zaměstnanci jsou též někdy považováni za uživatele externí, protože všichni nemají přístup k vnitropodnikovým informacím. 1.2.2 Externí uživatelé Externí uživatelé mohou čerpat pouze z veřejně dostupných zdrojů. Významným externím uživatelem jsou banky a ostatní věřitelé, pro které představuje finanční analýza především přehled o schopnosti dlužníka hradit své závazky v době splatnosti. Investoři zpravidla zkoumají finanční situaci podniku pro získání dostatečných informací při rozhodování o případných investicích. „Hlavní pozornost se soustřeďuje k míře rizika a výnosu spojených s vloženým kapitálem. Druhým důvodem je získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli“ (Kislingerová, 2007, str. 32). Stát a jeho orgány poté zajímá především správnost vykázaných daní. Schopnost hradit splatné závazky, tedy pozornost na likviditu, zadluženost a solventnost zajímá především obchodní partnery.

1.3 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy se liší dle publikací, autorů jakož i účelu, pro který má finanční analýza sloužit. Základy jsou ovšem vždy stejné a budou více přiblíženy 16

v následujících kapitolách. Metody finanční analýzy se dělí do dvou základních částí, rozbor procentuální, který zkoumá absolutní data pomocí horizontální a vertikální analýzy a analýzy poměrové. Dále v práci budou sestaveny bonitní a bankrotní modely, pyramidový rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu a sestavena bude také ekonomická přidaná hodnota.

1.4 Absolutní ukazatele finanční analýzy Princip metody absolutní využívá data zjištěná přímo v účetních výkazech. Absolutní ukazatele dávají informace o vývojových trendech pomocí horizontální analýzy a procentuálnímu rozboru jednotlivých výkazů pomoci vertikální analýzy. 1.4.1 Horizontální analýza „Vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 až 10 let) se zjišťují také jejich relativní (procentní) změny (tzv. technika procentního rozboru)“ (Sedláček, 2011, str. 16). Název horizontální získala tato analýza, jelikož jsou data sledována horizontálně. Důležitým závěrem z této analýzy je, zda u jednotlivých položek došlo k nárůstu či poklesu a jak tato změna byla zásadní. 1.4.2 Vertikální analýza Ve vertikální analýze dochází k bližšímu přiblížení struktury rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Sestavení vertikální analýzy spočívá v určení základu, zpravidla u rozvahy jsou tomu celková aktiva/pasiva a u výkazu zisku a ztráty se volí velikost tržeb. Výhodou vertikální analýzy je odhalení důležitých složek podniku, na které je poté dobré se více zaměřit. 1.4.3

Bilanční pravidla „Bilančními pravidly se rozumí obecná doporučení, kterými by se měli řídit

finanční manažeři při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví“ (Synek, 2011, str. 350).

17

Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo dává doporučení jak sladit časovou vázanost jednotlivých částí majetku s dobou trvání jednotlivých zdrojů. Dlouhodobý majetek by tedy měl být financován z dlouhodobého kapitálu a krátkodobý majetek z kapitálu krátkodobého. Pravidlo vyrovnání rizik Pravidlo vyrovnání rizik poměřuje cizí zdroje s vlastními zdroji a říká, že cizí zdroje by měly být menší nebo alespoň v poměru 1:1 ke zdrojům vlastním. Důležité je při tomto porovnání brát v úvahu efekt finanční páky, který se snižováním cizích zdrojů klesá. Pari pravidlo Dle pari pravidla by měl být dlouhodobý majetek převážně krytý vlastními zdroji. Důležité je si zde ovšem také uvědomit, že cizí zdroje jsou zpravidla levnější než zdroje vlastní. Poměrové pravidlo Poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by nemělo být vyšší než tempo růstu tržeb, jelikož při vysokých investicích by byla do budoucna ohrožena, likvidita, využívání kapacit i rentabilita. 1.4.4 Analýza pracovního kapitálu Bezpochyby nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál, který je dán rozdílem mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji. Aby si podnik zajistil dostatečnou likviditu, musí mít dostatečnou výši volného pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál představuje majetek financovaný dlouhodobým kapitálem. Vysoká míra čistého pracovního kapitálů je příznivá pro věřitele, ale snižuje rentabilitu podniku, a proto by se podnik měl spíše než vysoké výše snažit dosáhnout optimální výše čistého pracovního kapitálu.

18

Metody výpočtu čistého pracovního kapitálu se liší především v započítávání nevyfakturovaných krátkodobých pohledávek a závazků nebo příjmů a výdajů příštích období. V práci bude použit vzorec pro nejzákladnější variantu: (1)

ČPK = Oběžná aktiva − krátkodobé dluhy Zdroj: Sedláček, 2011, str. 35

Do krátkodobých závazků budou řazeny závazky z obchodního styku, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. Optimální výše čistého pracovního kapitálu Optimální výše čistého pracovního kapitálu se vypočítá jako násobek obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. Tato optimální výše by měla být úroveň toho, kolik provoz podniku potřebuje, aby byl stále hospodárný. (2)

Potřeba ČPK = OCP ∗ Jednodenní náklady Zdroj: Synek, 2011, str. 337

OCP neboli obrátkový cyklus peněz představuje dobu obratu zásob (DOZ) a dobu splatnosti pohledávek (DI), od které se odečte doba splatnosti krátkodobých závazků (DOP). Podnik by se měl snažit OCP držet co nejkratší, jelikož představuje dobu, kterou musí podnik profinancovat od platby dodavatelům, než inkasuje peníze od odběratelů. (3)

OCP = DOZ + DI − DOP Jednodenní náklady =

Celkové náklady 360

Zdroj: Synek, 2011, str. 337

19

1.5 Poměrové ukazatele „Základem finanční analýzy jsou finanční poměrové ukazatele; ty vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů“ (Synek, 2011, str. 353). Mezi základní poměrové ukazatele patří ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a produktivity práce. Poměrové ukazatele mohou být vyjádřeny pomocí paralelní či pyramidové soustavy. Paralelní soustava chápe jednotlivé ukazatele jako rovnocenné, přičemž pro dlouhodobou existenci podniku musí být zajištěna jak rentabilita, likvidita tak i přiměřená zadluženost. Pyramidové soustavy rozkládají vrcholový ukazatel a pomáhají tak určit, která položka měla na změnu vrcholového ukazatele největší vliv. 1.5.1 Ukazatele rentability Jedná se o nejsledovanější ukazatel finanční analýzy, jelikož dokáže nejlépe vystihnout schopnost podniku dosahovat výnosů. Obecně ukazatel rentability udává, kolik Kč zisku připadá na jednu korunu vloženého kapitálu. Ukazatele rentability by se zpravidla měli posuzovat s ohledem na ukazatele likvidity (při zvyšující se likviditě rentabilita klesá) a s ohledem na riziko (při zvyšujícím se riziku roste i požadovaná rentabilita). (4)

Obecný tvar ukazatele =

výnosy vložený kapitál

Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008, str. 29

Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita neboli ziskovost aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy, přičemž nebere v úvahu, zda aktiva byla financována ze zdrojů vlastních, cizích, dlouhodobých či krátkodobých. „Je-li do čitatele dosazen EBIT (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku), potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odečtením daní a nákladových úroků“ (Sedláček, 2011, str. 57). Ukazatel rentability aktiv vypočtený pomocí EBITU je tedy vhodný pro mezipodnikové srovnání. V diplomové práci bude použit právě výpočet pomocí 20

zisku

před

úroky

a

zdaněním

neboť

tento

ukazatel

bude

poměřován

s konkurenčními podniky. (5)

ROA =

EBIT Aktiva

Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str.99

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Velmi důležitým ukazatelem ziskovosti je rentabilita vlastního kapitálu, pomocí kterého vlastníci zjišťují, zda vlastní kapitál přináší dostatečný výnos. Pro investora je velmi důležité, aby ukazatel rentability vlastního kapitálu byl vyšší než úroky, které lze obdržet při jiné formě investice jako například termínovaný vklad, nákup pokladničních poukázek či státních obligací. (6)

ROE =

Čistý zisk Vlastní kapitál

Zdroj: Ibid. str. 100

Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita investovaného kapitálu měří efekt zpoplatněného kapitálu, přičemž za zpoplatněný kapitál je považován vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry. (7)

ROCE =

EBIT Vlastní kapitál + Rezervy + Dl. závazky + Dl. bankovní úvěry

Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 83

Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb určuje zisk vztažený k tržbám. Stejně jako u ostatních typů rentability lze i rentabilitu tržeb počítat ve více obměnách, tato diplomová práce bude počítat s formou zisku EBIT, jelikož u tohoto ukazatele proběhne 21

mezipodnikové srovnání. Tento ukazatel je dobré poměřovat jak ve vztahu k odvětví, tak ve vztahu k obratu aktiv, jelikož tyto dva ukazatele mají protichůdný průběh. Pokud se zjistí problémy u ukazatele ziskové marže, lze se domnívat, že budou problémy i v dalších oblastech. (8)

ROS =

EBIT Tržby

Zdroj: Ibid. str.85

Ukazatele rentability lze počítat s několika formami zisku. Pokud se porovnávají rentability v čase nebo se porovnávají podniky s odlišnou strukturou financování, je nejvhodnější použít EBIT. Pro výpočet rentability vlastního kapitálu je nejvhodnější forma čistý zisk (EAT), neboť je u tohoto ukazatele dobré učinit i pyramidový rozklad.

1.5.1.1Ukazatele likvidity Likvidita je jednou z nezbytných podmínek pro dlouhodobě úspěšné fungování každé firmy. Pro lepší pochopení těchto ukazatelů je dobré správně chápat pojmy solventnost (schopnost uradit své splatné závazky včas, v požadované výši a na požadovaném místě), likvidita (schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky) a likvidnost (míru obtížnosti přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky). Vyhodnocování ukazatelů likvidity je dobré též vyhodnocovat ve srovnání s konkurenčními podniky, neboť například likvidita u velkých potravinářských řetězců, bude spíše připomínat agresivní přístup řízení, zatímco likvidita u malých podniků, majících jen málo odběratelů, bude spíše připomínat řízení pomocí konzervativního přístupu. Obecně je vyhodnocování likvidity velmi obtížné, neboť nízká likvidita může ohrozit finanční zdraví podniku a naopak vysoká likvidita sníží rentabilitu podniku. Existuje mnoho literatur, kde se obecně doporučené hodnoty u jednotlivých ukazatelů liší, tato diplomová práce vychází

z doporučených

hodnot

uvedených

(Kislingerová, 2007).

22

v knize

Manažerské

finance

Běžná likvidita (L3) Běžná likvidita určuje kolikrát je podnik schopen uhradit své krátkodobé závazky, pokud by veškerá svá oběžná aktiva přeměnil na hotovost. Běžná likvidita je velmi citlivá na strukturu zásob, neboť u zásob může trvat velmi dlouho, než dojde k přeměně na peníze. Může se zde také vyskytnout problém u nedobytných pohledávek. V závislosti na tom, zda dá firma přednost vysokým výnosům nebo nízkému riziku se určují tři strategie řízení. Konzervativní strategie řízení počítá s doporučenou hodnotou alespoň 2,5, průměrná by se měla pohybovat mezi 1,6 – 2,5 a agresivní způsob řízení má hodnotu běžné likvidity nižší než 1,6. (9)

Běžná likvidita =

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry

Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str. 91

Pohotová likvidita (L2) Pohotová likvidita se snaží odstranit problémové složky u běžné likvidity, přičemž oběžná aktiva jsou očištěna od zásob a pohledávky jsou očištěny od těžko vymahatelných a nedobytných pohledávek. Při porovnání běžné a pohotové likvidity lze tedy snadno určit, jakou váhu mají zásoby v rozvaze, přičemž největší zásoby vykazují obchodní firmy. (10)

Pohotová likvidita =

Oběžná aktiva − Zásoby Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry


Doporučené průměrné hodnoty jsou 0,7 – 1,0, podle agresivní strategie 0,4 – 0,7 a při uplatnění konzervativní strategie 1,1 – 1,5. Pokud se pohotová likvidita rovná 1, znamená to, že je podnik schopen dostát veškerým svým krátkodobým závazkům bez prodeje zásob.

23

Peněžní likvidita (L1) „Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma prostředky na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod.“ (Kislingerová, 2007, str. 90). (11)

Peněžní likvidita =

Peněžní prostředky Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry


Doporučená hodnota pro všechny strategie je 0,2, při využívání kontokorentního úvěru je přípustná i nižší hodnota.

1.5.1.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity udávají informace potřebné pro řízení aktiv, kde jsou do vzájemného vztahu dávány tržby a jednotlivé položky rozvahy (aktiva). Výsledky u ukazatelů aktiv pomáhají odhalit, zda podnik disponuje dostatečnými kapacitami, nebo zda má podnik příliš rozsáhlé kapacity a není zatím schopen je plně využívat. Příliš vysoká rychlost obratu může zase signalizovat, že firma nedisponuje dostatečnými produktivními aktivy a nebude tedy moci správně využívat růstové příležitosti. Ukazatele aktivity se mohou vyskytovat ve dvou obměnách: počet obrátek za určité období nebo doba obratu v časových jednotkách. „Počet obrátek se vypočítá jako poměr hodnoty obratové veličiny (zpravidla výnosové či nákladové) za období t k průměrné hodnotě příslušných aktivních nebo pasivních položek ve stejném období t. Doba obratu aktiv nebo pasiv v t jednotkách je potom ve vztahu k počtu obrátek aktiv nebo pasiv za období t převrácenou hodnotou“ (Marek, 2006, str. 254). Obrat aktiv Obrat aktiv měří celkovou efektivnost využívání aktiv (dlouhodobý majetek a oběžná aktiva). Samozřejmostí je vyhodnocování tohoto ukazatele s ohledem na odvětví, ale obecně se dá říci, že by se měla celková aktiva podniku obrátit alespoň jedenkrát za rok. 24

(12)

Obrat aktiv =

Tržby Aktiva celkem


Obrat dlouhodobého majetku Pro rozhodování o budoucích nových investicích hraje důležitou roli ukazatel obrat dlouhodobého majetku, který měří efektivnost využívání, strojů, zařízení, budov a jiných dlouhodobých majetkových částí. Tento ukazatel udává, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za jeden rok. Při vyhodnocování obratu dlouhodobého majetku (DM) je třeba vzít v úvahu míru odepsanosti aktiv, metodu odepisování a zda není nějaký dlouhodobý majetek pořízen na leasing, neboť pak by se v tomto ukazateli tento DM nepromítl. Vysoká odepsanost má pozitivní vliv na tento ukazatel. Při klesajícím trendu se podnik stává citlivější na případný pokles tržeb, jelikož se zvyšují fixní náklady. (13)

Obrat dlouhodobého majetku =

Tržby Dlouhodobý majetek


Obrat zásob Ukazatel obrat zásob dává informaci o tom, kolikrát je v průměru každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. Zpravidla se tento ukazatel porovnává s odvětvovými daty, přičemž vyšší hodnoty znamenají, že podnik neváže zbytečně své zásoby. Přebytečné zásoby značí, že podnik nedokáže dobře hospodařit, neboť váže zbytečně moc zásob, které vyvolávají vyšší náklady na skladování a jsou v nich zbytečně umrtveny finanční prostředky. (14)

Obrat zásob =

Tržby Zásoby


25

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává potřebný počet dnů, který je v průměru třeba aby peněžní fondy přešly přes výrobky či zboží znovu do peněžní formy. Obecné pravidlo pro vyhodnocování tohoto ukazatele říká, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu zásob snižuje, znační to dobrou situaci v podniku. (15) Zdroj: Ibid. str. 94

Doba obratu zásob =

Zásoby Tržby 360

Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek udává dobu, po kterou podnik musí čekat na inkaso plateb za již provedené tržby. Tento ukazatel se porovnává s dobou splatnosti krátkodobých závazků. (16)

Doba obratu pohledávek =

Pohledávky Tržby 360


Doba splatnosti krátkodobých závazků Ukazatel doby obratu závazků udává dobu, po kterou podnik čerpá takzvaný bezplatný úvěr, jinak řečeno dobu, která uběhne od vzniku závazku do doby jeho úhrady. (17)

Doba obratu kr. závazků =

Krátkodobé závazky Tržby 360


26

Obchodní deficit Při posuzováni doby splatnosti pohledávek a krátkodobých závazků má vysokou vypovídací schopnost též výpočet obchodního deficitu, který se vypočítá jako rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu krátkodobých závazků. Tento ukazatel by měl být záporný, neboť čím více jde ukazatel do mínusu, tím déle může firma čerpat bezplatný úvěr ze strany dodavatele.

1.5.1.3Ukazatele zadluženosti Velmi významné pro vyhodnocování finanční situace podniků jsou též ukazatele zadluženosti, neboť udávají vztah, mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku. Financování pomocí cizího kapitálu je zpravidla levnější než financování pomocí kapitálu vlastního. Nese sebou ovšem jistá rizika, a proto je třeba mezi nimi najít optimální poměr. Proč je ovšem financování pomocí cizího kapitálu zpravidla levnější? „Je to dáno skutečností, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně (tzv. daňový efekt nebo daňový štít)“ (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, STR. 85). Investor také požaduje vyšší cenu za půjčení kapitálu než věřitel, jelikož nároky věřitele jsou uspokojovány před nároky vlastníků. Celková zadluženost (Debt Ratio) Doporučená hodnota celkové zadluženosti se pohybuje v průměru mezi 30 – 60 %. Velmi důležité je ale při posuzování tohoto ukazatele srovnání s odvětvím a posouzení v kontextu se schopností splácet úroky. (18)

Debt Ratio =

Cizí zdroje Celková aktiva

Zdroj: Sedláček, 2011, str. 64

27

Věřitelské riziko (Equity Ratio) Ukazatel věřitelského rizika udává jaká část aktiv je financována akcionáři. Ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel věřitelského rizika by měli dát dohromady přibližně hodnotu 1. (19)

Equity Ratio =

Vlastní kapitál Celková aktiva


Ukazatel celkového rizika (Debt equity Ratio) Ukazatel celkového rizika nabývá hodnot v intervalu <0;∞) a dává do poměru cizí zdroje a vlastní kapitál. (20)

Debt equity Ratio =

Cizí zdroje Vlastní kapitál


Úrokové krytí Tento ukazatel je v případě financování cizími úročenými zdroji velmi významný, zejména je potřebné věnovat zvýšenou pozornost jeho vývoji v případě nerovnoměrného vývoje zisku před zdaněním z hlediska času. Pokud je hodnota ukazatele 1, je podnik schopen generovat zisk pouze pro splacení úroků věřitelům, ale není schopen zaplatit daň ani uspokojit vlastníka. Doporučená hodnota dle knihy Manažerské finance (Kislingerová, 2007, str. 97) je rovna 3. (21)

Úrokové krytí =

EBIT Nákladové úroky


28

Finanční páka Finanční páka, která se vypočítá jako podíl aktiv a vlastního kapitálu je schopna do určité míry zvyšovat ukazatel rentability vlastního kapitálu. Při zvyšování podílu cizích zdrojů roste finanční páka a má tedy pozitivní vliv na celkovou rentabilitu vlastního kapitálu. Pokud ale dojde k velkému zvýšení podílu cizích zdrojů, dojde také ke zvýšení úroků, které vzápětí snižují podíl zisku plynoucí vlastníkům a způsobují snížení rentability vlastního kapitálu. Pro stanovení ziskového účinku finanční páky slouží následující vzorec. (22)

Ziskový účinek finanční páky =

EBT Aktiva x EBIT Vlastní kapitál

Zdroj: Srpová, Řehoř, 2010, str. 350

Pokud je hodnota ukazatele < 1, pak má finanční páka negativní dopad a podnik by měl zvýšit podíl VK. Pokud je hodnota ukazatele > 1, pak má finanční páka pozitivní dopad a zvyšuje tak rentabilitu vlastního kapitálu.

1.5.1.4Produktivita práce Produktivita práce měří výkonnost podniku ve vztahu k osobním nákladům. Zpravidla u těchto ukazatelů platí, že přidaná hodnota na zaměstnance by měla převyšovat osobní náklady na zaměstnance. Pokud by došlo k převýšení osobních nákladů nad přidanou hodnotou na zaměstnance, firma zaměstnává příliš mnoho pracovníků, kteří nejsou schopni si na sebe vydělat. (23)

Osobní náklady k přidané hodnotě =

Přidaná hodnota Osobní náklady

Produktivita práce z přidané hodnoty =

Produktivita práce z tržeb =

29

Přidaná hodnota Počet pracovníků

Tržby Počet pracovníků

Průměrná mzda =

Mzdové náklady Počet pracovníků

Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008, str. 35

1.6 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu Mezi nejvíce sledované ukazatele finanční analýzy patří rentabilita vlastního kapitálu, proto je dobré znát nejen jeho vývoj, ale také co na nárůstu či poklesu tohoto ukazatele mělo největší vliv. Pro úspěšné a dlouhodobé fungování organizace je vhodné odhalovat slabé a silné stránky podniku. Pyramidový rozklad tak nejlépe určí, na které ukazatele se do budoucna zaměřit, které zlepšit a které naopak fungují zcela bezproblémově. Nejznámější pyramidový rozklad je Du Pont analýza, kterou jako první představila americká společnost E. I. Du Pont. Tento rozklad zkoumá vlivy daňového břemene, rentability aktiv a finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu, neboli zda změny způsobené u těchto ukazatelů vedli k nárůstu či poklesu celkové rentability vlastního kapitálu. Daňové břemeno se vypočítá jako podíl EAT a EBT. Tento ukazatel udává, kolik hospodářského výsledku před zdaněním zůstane v podniku po zaplacení daní. Rentabilita aktiv, se pro účely rozkladu na první úroveň počítá se ziskem před zdaněním. Na rentabilitu aktiv působí rentabilita tržeb a obrat aktiv viz vysvětlení v kapitole 1.4.1 Ukazatele rentability. Finanční páka se vypočítá jako podíl aktiv a VK. Pokud roste cizí kapitál, zvyšuje se i finanční páka, finanční páka tak působí do jisté míry pozitivně a zvyšuje tím rentabilitu vlastního kapitálu. 1.6.1 Funkcionální metoda Existuje několik způsobů rozkladu vrcholového ukazatele jako například postupná metoda nebo více přesnější logaritmická metoda. V této práci bude použita funkcionální metoda, z důvodu záporných hodnot rentability vlastního kapitálu.

30

(24)

A=

△a ; a0

B=

△b ; b0

C=

△ X a = X 0 A [1 +

B + C BC + ] 2 3

△ X b = X 0 B [1 +

A + C AC + ] 2 3

△ X c = X 0 C [1 +

A + B AB + ] 2 3

△c c0

Zdroj: Sedláček, 2011, str. 102

1.6.2 Ekonomická přidaná hodnota Ekonomická přidaná hodnota představuje číselné vyjádření cíle podniku, které jsou uplatňovány managementem. Teorie EVA vychází z myšlenky, že výnos musí pokrýt i náklady na vlastní kapitál. Účetní zisk předpokládá, že vlastníci poskytují svůj kapitál bezplatně, a od výnosů se odečítají pouze náklady na cizí kapitál. Ekonomická přidaná hodnota počítá i s tzv. oportunitními náklady. Ekonomická přidaná hodnota se vypočítá jako součin rozdílu mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativními náklady vlastního kapitálu označované také jako re a vlastního kapitálu. (25)

EVA = VK x (ROE − 𝑟𝑒 ) Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, 2015, str. 161

Vlastní kapitál (VK) zjistíme z rozvahy, rentabilitu vlastního kapitálu vypočítáme podle vzorce z kapitoly 1.4.1 Ukazatele rentability. Alternativní náklady vlastního kapitálu (re) nám představují výnosnost vlastního kapitálu, kterou by investovaný vlastní kapitál dosáhl při investici do jiné, stejně rizikové, investiční příležitosti.

31

(26)

re =

WACC x

UZ CZ UZ VK − x UM x ( − ) A Z A A VK A


Aktiva, vlastní kapitál, čistý zisk (CZ), zisk před zdaněním (Z) se zjišťuje z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. UZ představují úplatné zdroje neboli součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Úroková míra (UM) bude vypočítána jako podíl nákladových úroků a součtu bankovních úvěrů a emitovaných dluhopisů. Vážené průměrné náklady kapitálu – WACC (27)

WACC = 𝑟𝑓 + 𝑟𝐿𝐴 + 𝑟𝑝𝑜𝑑𝑛𝑖𝑘𝑎𝑡𝑒𝑙𝑠𝑘𝑒 + 𝑟𝐹𝑖𝑛𝑆𝑡𝑎𝑏 Zdroj: Ibid. str. 160

Bezriziková sazba (rf) je stanovena na úrovni ročního výnosu 10tiletého státního dluhopisu. Riziková přirážka za velikost podniku (rLA) se váže na velikost UZ (úplatných zdrojů). (28)

UZ < 100𝑚𝑖𝑙. 𝐾č → 𝑟𝐿𝐴 = 5% UZ > 3𝑚𝑙𝑑. 𝐾č → 𝑟𝐿𝐴 = 0% 100 mil. Kč < 𝑈𝑍 < 3𝑚𝑙𝑑. 𝐾č → 𝑟𝐿𝐴 =

(3−𝑈𝑍)2 168,2

(𝑈𝑍 𝑗𝑠𝑜𝑢 𝑣 𝑚𝑙𝑑. 𝐾č)


Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rpodnikatelske) je spjata s ukazatelem produkční síly a je ovlivněna předmětem podnikání.

32

(29)

X1 =

UZ x UM; A

UM =

Nákladové úroky BU + O

EBIT > 𝑋1 → rpodnikatelské = minimální hodnota rpod v odvětví A EBIT < 0 → rpodnikatelské = 10% A EBIT 2 (X1 − ) EBIT A 0< < 𝑋1 → rpodnikatelské = x 0,1 A X12 Zdroj: Ibid. str. 159

Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFinStab) je spojena s likviditou podniku a charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv. (30)

L3 < 𝑋𝐿1 → rFinStab = 10% L3 > 𝑋𝐿2 → rFinStab = 0% XL1 < 𝐿3 < 𝑋𝐿2 → rFinStab

(XL2 − L3)2 = x 0,1 (XL2 − XL1)2

XL1 a XL2 představují průměrnou hodnotu likvidity odvětví. Zdroj: Ibid. str. 158

Riziková přirážka za finanční strukturu (rFINSTRU) se vypočítá jako rozdíl mezi re (podle vzorce uvedeného výše) a WACC.  

re = WACC →rFINSTRU = 0% re – WACC > 10% →rFINSTRU = 10%

1.7 Bankrotní modely Modely predikční tísně vyhodnocují dle chování vybraných ukazatelů případné ohrožení finančního zdraví. „Podnik se nachází ve finanční tísni tehdy, jestliže není schopen dostát k danému termínu, v dané podobě a na daném místě 33

všem svým splatným závazkům (tzv. relativní neschopnost), nebo za situace, kdy hodnota jeho závazků převyšuje hodnotu jeho aktiv (tzv. absolutní neschopnost)“ (Marek, 2006, str. 278). Bankrotní modely byly sestaveny na základě skutečných dat u firem, které dobře prosperovaly nebo naopak zbankrotovaly a jsou založeny na předpokladu, že u firem dochází několik let před bankrotem k jistým anomáliím, které jsou charakteristické pro ohrožení firmy. Pomocí bankrotních modelů lze předvídat, jak se firma v nejbližších letech bude vyvíjet. V této práci budou aplikovány 2 bankrotní modely Altamův model – ZETA skóre a Taflerův bankrotní model. Veškeré výpočty budou převzaty z knih Finanční analýza podniku (Sedláček, 2011) a Studijní průvodce financemi podniku (Marek, 2006) 1.7.1 Altmanův model „Altmanova formule bankrotu, nazývaná i Z-skóre, vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem“ (Sedláček, 2011, str. 110). Altman rozdělil model do tří skupin pro podniky s akciemi obchodovatelnými na burze, pro ostatní podniky a nový model z roku 1995 pro nevýrobní společnosti. V práci bude použit třetí typ. (31)

ZETA = 6,56X1 + 3,26X 2 + 6,72X 3 + 1,05X 4 X1 = pracovní kapitál / aktiva X2 = zadržený zisk / aktiva X3 = EBIT / aktiva X4 = VK / cizí zdroje Zdroj: Marek, 2006, stra. 304

Zadržený zisk = Fondy ze zisku + výsledek hospodaření min. let + výsledek hospodaření za účetní období Vyhodnocení proběhne dle tabulky číslo 1, která pomůže určit, zda je podnik ohrožen bankrotem či lze předvídat uspokojivou finanční situaci. 34

Tabulka 1: Tabulka pro vyhodnocení ZETA skóre

ZETA > 2,6

Můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

1,12 =< ZETA < 2,59

„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků

ZETA < 1,1

Firma je ohrožena vážnými finančními problémy

Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 110

Vzhledem k tomu, že tento ukazatel byl vytvořen na základě analýzy amerických firem, je dobré pro podniky v České republice použít i jiné modely. 1.7.2 Taflerův bankrotní model Taflerův model pracuje se čtyřmi poměrovými ukazateli a byl poprvé publikován v roce 1977. (32)

T = 0,53R1 + 0,13R 2 + 0,18R 3 + 0,16R 4 R1 = EBT / kr. závazky R2 = oběžná aktiva / cizí zdroje R3 = kr. závazky / aktiva R4 = Tržby / aktiva Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 113

Vyhodnocení ukazatele proběhne dle tabulky číslo 2. Tabulka 2: Tabulka pro vyhodnocení Taflerova bankrotního modelu

T > 0,3

Můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

T < 0,2

Firma je ohrožena vážnými finančními problémy

Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 113

1.8 Bonitní modely Bonitní modely hodnotí bonitu, finanční zdraví podniku. Tyto modely slouží nejen

věřitelům,

ale

také

vlastníkům.

V práci

z nejrozšířenějších modelů Kralickův quicktest a IN99.

35

budou

vypočítány

dva

1.8.1 Kralickův quicktest Kralickův quicktest byl navržen v roce 1990 prof. Kralickem. Tento bonitní model pracuje s ukazateli, které nepodléhají rušivým vlivům. Aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak z výnosové situace, tak i z finanční stability, pracuje se s ukazateli z oblasti stability, likvidity, rentability a výsledku hospodaření. Tabulka 3: Kralickův quicktest

Ukazatel

(33)

Konstrukce ukazatele

Typ ukazatele

R1

VK A

Ukazatel zadluženosti

R2

Dluhy − KFM Nezdaněné CF

Ukazatel solventnosti

R3

EBIT A

Ukazatel rentability

R4

Nezdaněné CF Provozní výnosy

Ukazatel krátkodobé platební schopnosti

Vyhodnocení >30% >20% >10% >0% negativní < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let >15% >12% >8% >0% negativní >10% >8% >5% >0% negativní

Počet bodů 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Zdroj: Gruünwald, Holečková, 2007, str. 191

Nezdaněné cash flow (CF) = EAT + daň z příjmu + odpisy ; KFM = krátkodobý finanční majetek (34)

Hodnocení finanční situace podniku =

𝑅1 + 𝑅2 + 𝑅3 + 𝑅4 bodů 4

Zdroj: Ibid., str. 193

Hodnota 1 značí výborný podnik, 2 velmi dobrý, 3 dobrý, 4 špatný a hodnota 5 značí podniky ohrožené insolvencí.

36

1.8.2 Index IN99 Index IN99 vyjadřuje bonitu podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti. Úspěšný podnik tvoří nejen zisk, ale i hodnotu pro jeho vlastníky a proto tento model nahlíží na podnik z pohledu vlastníků. (35)

IN99 = −0,017𝐴 + 4,573C + 0,481D + 0,015E A = A / cizí zdroje C= EBIT / A D = Výnosy celkem / A E = oběžná aktiva / kr. závazky Zdroj: Sedláček, 2011, str. 11

Tabulka číslo 4 slouží pro vyhodnocení ukazatele IN99 a rozděluje podnik do 5ti kategorií. Tabulka 4: Tabulka pro vyhodnocení indexu IN99

IN99 >= 2,07

Podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku

1,42 =< IN99 <= 2,07

Situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu

1,089 =< IN99 < 1,42

Nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy

0,684 =< IN99 < 1,089

Podnik spíše netvoří hodnotu

IN99 < 0,684

Podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku


1.9 Mezipodnikové srovnání Finanční analýza sama o sobě nemá dobrou vypovídací schopnost, a proto se nedá pouze na základě vypracování finanční analýzy za jedno období odhalit slabé a silné stránky podniku. Finanční analýza by měla být zpracována za delší časové období, aby bylo možné určit vývoje jednotlivých ukazatelů. Vhodné je také srovnání s odvětvovými daty. V této práci bude provedena takzvaná Grafická analýza (spider graf).

37

1.9.1 Spider graf Nejpoužívanější je vyhodnocení analyzovaného podniku ve vztahu k odvětvovému průměru, dá se také použít srovnání s nejlepším v oboru či konkurenčním podnikem. Velkou výhodou tohoto grafu je, že zobrazují porovnání s více ukazateli najednou. Pro účely této diplomové práce budou porovnávány ukazatele pohotové a peněžní likvidity, Equity Ratio, úrokové krytí, rentabilita aktiv a VK, obrat aktiv a dlouhodobého majetku.

38

2 Praktická část V praktické části jsou aplikovány veškeré metody a postupy z části teoretické. Nejprve je provedeno představení společnosti, poté jsou nastíněny důležité odchylky oboru cestovního ruchu od jiných oborů, dále jsou okomentovány výsledky z analýzy absolutních a poměrových ukazatelů. Více se práce zaměří na analýzu rentability vlastního kapitálu. Po vyhodnocení ekonomické přidané hodnoty a bonitních a bankrotních modelů dojde k celkovému srovnání s konkurencí. Veškeré analýzy jsou prováděny za 5-ti leté časové období od roku 2009 – 2013. V přílohách číslo 1,2,3 se nachází rozvaha a výkaz zisku a ztráty zkrácené o nulové položky.

2.1 VEDI TOURGROUP s.r.o. Společnost VEDI TOURGROUP s.r.o se zaměřuje především na prodej vlastních zájezdů a zájezdů jiných touroperátorů, další činností je také rent-a-car pronájem a provoz vlastního hotelu. Společnost organizuje příjezdy ze zahraničí do ČR, výjezdy do zahraničí a organizování zájezdů/pobytů pro české občany v ČR. Hlavní náplní jsou lázeňské pobyty, poznávací zájezdy, výlety a okružní prohlídky, kulturní zájezdy a obchodní cesty. Firma dále nabízí akce se sportovním zaměřením, individuální turistiku, tematické zájezdy. Datum vzniku společnosti: 3. 8. 2000 (GULLIVER CLUB,s.r.o.) ; 3. 11. 2003 změna obchodního jména na VEDI TOURGROUP s.r.o. Sídlo: Praha 5 - Smíchov, Plzeňská 577/25, PSČ 15000 Hlavní předmět podnikání: provozování cestovní kanceláře Předmět podnikání: hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava – vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, provádění staveb, jejich změn a odstraňovaní, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Společníci: od roku 2003 jediný společník IRINA FEDINA

39

Počet zaměstnanců za sledované období (interval): 20 - 38 V roce 2007 vznikl odštěpný závod VEDI TOURGROUP s.r.o. odštěpný závod Karlovy Vary. Základní charakteristiky odvětví cestovního ruchu Cestovní kancelář musí mít ze zákona pojištění pro případ úpadku. Další důležitou podmínkou je požadavek na finanční způsobilost (podmínky nalezneme v dokumentu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY(ES) č.1071/2009 a to buď disponovat dostatečným kapitálem a rezervami nebo mít sjednané příslušné pojištění. Pro odvětví cestovního ruchu jsou charakteristické vysoké krátkodobé závazky a pohledávky a vysoké časové rozlišení (způsobené pobyty a zájezdy uskutečněné na přelomu roku). Pro cestovní agentury a kanceláře zajišťující pobyty a zájezdy cizinců jsou typické velké kurzové rozdíly.

2.2 Analýza absolutních ukazatelů Před provedením finanční analýzy poměrových ukazatelů a dalších nezbytných složek finanční analýzy je dobré si nejprve provést analýzu absolutních ukazatelů, která odhalí vývoj v čase a strukturu jednotlivých položek VZZ a rozvahy. 2.2.1 Vertikální analýza Vertikální analýza je provedena jak pro aktiva a pasiva, tak pro výkaz zisku a ztráty. Výpočty všech nenulových položek rozvahy a výkazu zisku a ztrát se nachází v přílohách číslo 4,5,6. V praktické části diplomové práce jsou uváděny a okomentovány pouze významné položky. Vertikální analýza aktiv Hlavní činnost firmy, provozování cestovní kanceláře, již napovídá, že firma bude mít tvořená aktiva převážně z krátkodobých pohledávek a pasiva převážně z krátkodobých závazků. Z tabulky číslo 5 je patrné, že dlouhodobý majetek v roce 2009 a 2010 tvořil v průměru 4 % z celkové bilanční sumy. Takto malý poměr DM na celkových aktivech bylo způsobeno využíváním finančního leasingu. Firma například v roce 2010 měla 2 autobusy pořízené formou finančního leasingu, takže 40

se tyto dva dopravní prostředky neobjeví v DM. Dlouhodobý nehmotný majetek tvoří v prvních třech sledovaných letech software, který byl v dalších letech již plně odepsán. V roce 2013 firma vykazuje další položku DNM (dlouhodobý nehmotný majetek), konkrétně nedokončený DHM, který tvoří rezervační systém společnosti. Firma také vykazuje časové rozlišení, které je tvořeno náklady a příjmy příštích období, jelikož firma má mnoho pobytů a zájezdů, které jsou uskutečněné na přelomu roku. Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv (výtah)

2009 Aktiva celkem

2010

2011

2012

2013

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Dlouhodobý majetek

3,45%

4,61%

20,03%

30,19%

33,13%

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,31%

0,20%

0,00%

0,00%

0,18%

Dlouhodobý hmotný majetek

3,14%

4,41%

20,01%

30,19%

32,95%

Dlouhodobý finanční majetek

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

93,57%

93,19%

70,25%

67,27%

62,10%

Zásoby

1,39%

0,09%

0,13%

0,24%

1,81%

Dlouhodobé pohledávky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Krátkodobé pohledávky

84,29%

73,90%

58,02%

56,07%

49,21%

Krátkodobý finanční majetek

7,88%

19,21%

12,10%

10,96%

11,07%

Časové rozlišení

2,99%

2,19%

9,72%

2,55%

4,77%

Oběžná aktiva

Zdroj: vlastní výpočet autorky na základě účetních závěrek

Z grafu číslo 1 je patrné, že podíl oběžných aktiv na celkových aktivech, se od roku 2011 začíná snižovat, je to způsobeno postupným pořizováním dopravních prostředků od roku 2011. Tyto dopravní prostředky nebyly již pořizovány formou leasingu, a proto se promítnou do aktiv. V roce 2012 také firma vykazuje nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (DHM), který se v roce 2013 přeměnil do dopravních prostředků. Velký nárůst podílu DM na aktivech, ale nemusí znamenat, a v tomto případě ani neznamená, celkové snížení krátkodobých pohledávek.

41

Graf 1: Vertikální analýza aktiv

120,00% 100,00%

2,99%

2,19%

9,72%

2,55%

4,77%

67,27%

62,10%

30,19%

33,13%

80,00% 60,00% 93,57%

70,25%

93,19%

40,00% 20,00% 20,03% 0,00%

4,61% 3,45% 2009 2010 Dlouhodobý majetek

2011 Oběžná aktiva

2012 Časové rozlišení

2013


Z tabulky číslo 6, kde je vidět podíl DM na aktivech u konkurenčních podniků je patrné, že podíl DM na aktivech

ve sledované společnosti odpovídá

konkurenčním subjektům. Tabulka 6: Poměr dlouhodobého majetku na aktivech

2009 VIOLA travel s.r.o

2010

2011

2012

2013

8,89%

5,30%

56,87%

61,64%

64,64%

Czech holidays - ck, s.r.o.

21,77%

32,25%

22,98%

11,69%

25,09%

ALEXANDRIA, spol s. r. o.

42,14%

36,29%

40,18%

32,01%

23,59%


Vertikální analýza pasiv Z tabulky číslo 7 lze konstatovat, že podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů v průměru 1:10 je také dán charakterem činnosti podnikání. Dlouhodobé závazky byly tvořeny závazkem za ovládanou nebo ovládající osobou, které firma v roce 2012 kapitalizovala z důvodu splnění finanční způsobilosti. Finanční způsobilost se dá zajistit i formou pojištění, toto pojištění je ovšem velmi drahé, a proto se pravděpodobně jednatelka rozhodla kapitalizovat svoje vklady, aby firmě zajistila finanční způsobilost, v letech kdy firma začala nakupovat nové dopravní prostředky. Cizí zdroje jsou od roku 2012 tvořeny z drtivé části pomocí krátkodobých závazků,

42

do roku 2012 tvořili cizí zdroje, z velké části také dlouhodobé závazky, ale ty jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, se v roce 2012 kapitalizovaly. Tabulka 7: Vertikální analýza pasiv

2009

2010

2011

2012

2013

Pasiva celkem

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Vlastní kapitál

11,19%

12,33%

8,88%

7,35%

5,49%

Základní kapitál

0,29%

0,36%

0,23%

0,14%

0,10%

Kapitálové fondy

4,37%

5,34%

3,43%

13,23%

9,97%

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0,00%

0,04%

0,02%

0,01%

0,01%

VH minulých let

12,66%

7,95%

4,23%

3,17%

-4,54%

VH běžného účetního období

-6,13%

-1,35%

0,96%

-9,20%

0,05%

Cizí zdroje

88,81%

87,67%

91,12%

92,65%

94,41%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Dlouhodobé závazky

26,03%

32,84%

25,16%

0,00%

0,28%

Krátkodobé závazky

58,32%

54,82%

53,72%

88,85%

84,93%

Bankovní úvěry a výpomoci

4,45%

0,00%

12,25%

3,80%

9,21%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Rezervy


Z tabulky číslo 8 je patrné, že i konkurenční podniky tvoří pasiva z velké části pomocí cizích zdrojů, oproti analyzovanému podniku ovšem lépe dodržují doporučený poměr cizích zdrojů a VK. Tabulka 8: Poměr cizích zdrojů na pasivech

2009

2010

2011

2012

2013

VIOLA travel s.r.o

83,91%

75,73%

66,25%

79,66%

56,33%


76,60%

57,28%

58,52%

44,95%

67,42%


76,60%

57,28%

58,52%

44,95%

67,42%


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je vztažena k tržbám za prodej zboží a výkonům. Firma VEDI TOURGROUP nabízí služby, a proto tvoří tržby za prodej služeb drtivou část celkových tržeb. Firma za všechna sledovaná období vykazuje kladnou přidanou hodnotu, která v průběhu roste, ovšem neroste souměrně se 43

zvyšováním tržeb. Firma také vykazuje velké finanční náklady a výnosy, které jsou způsobené především kurzovými rozdíly, jelikož firma podniká zájezdy i do zahraničí a má mnoho klientů, kteří platí v cizích měnách (z drtivé části v EUR). Z tabulky číslo 9 lze vypozorovat, že firma za celé sledované období vykazovala mimořádné výnosy, které byly způsobené náhradou škody od pojišťovny. Firma v letech 2009, 2010 a 2012 nevykazovala dostatečnou přidanou hodnotu pro pokrytí především osobních nákladů, což firmu nepochybně tyto roky dostalo do ztráty. Firma v roce 2011 začíná nakupovat více dopravních prostředků a celkově velmi expanduje, v roce 2011 je navíc, oproti dvěma předcházejícím letům, zisková. V roce 2012 firma vykazuje ztrátu největší za celé sledované období, je to ovšem způsobeno vysokými odpisy z pořízených dopravních prostředků a vytvořením opravných položek k nedobytným pohledávkám v částce 2 549 tis. Firmě v tomto roce také vzrostly tržby o cca 170 milionů korun, ovšem přidaná hodnota vzrostla o cca 1 milion korun, zatímco osobní náklady vzrostly o 2 miliony korun. V roce 2013 došlo k velkému navýšení přidané hodnoty a firma již byla schopna uhradit veškeré provozní náklady. Tabulka 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát

2009 Tržby za prodej zboží + výkony

2010

2011

2012

2013

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Tržby za prodej zboží

0,00%

0,10%

0,08%

0,03%

0,08%

Náklady vynaložené na prodané zboží

0,00%

0,11%

0,06%

0,02%

0,06%

Obchodní marže

0,00%

0,00%

0,02%

0,01%

0,02%

Výkony

100,00%

99,90%

99,92%

99,97%

99,92%

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

100,00%

99,90%

99,92%

99,97%

99,92%

98,65%

98,99%

97,80%

98,38%

96,55%

Přidaná hodnota

1,35%

0,90%

2,14%

1,60%

3,39%

Osobní náklady

2,75%

2,17%

1,45%

1,37%

1,76%

Daně a poplatky

0,24%

0,20%

0,28%

0,13%

0,12%

Odpisy DHM a DNM

0,21%

0,23%

0,41%

0,65%

0,83%

Tržby z prodeje DM a materiálu

0,00%

0,00%

0,13%

0,00%

0,22%

Provozní výsledek hospodaření

-2,83%

-1,98%

0,09%

-1,03%

0,59%

Ostatní finanční výnosy

4,28%

3,23%

1,28%

0,86%

0,81%

Ostatní finanční náklady

2,58%

1,39%

1,27%

1,11%

1,51%

Výkonová spotřeba

44

2009 Finanční výsledek hospodaření

2010

2011

2012

2013

1,56%

1,78%

-0,03%

-0,29%

-0,77%

-1,27%

-0,19%

0,01%

-1,32%

-0,18%

Mimořádné výnosy

0,19%

0,02%

0,11%

0,07%

0,19%

Mimořádné náklady

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Mimořádný výsledek hospodaření

0,18%

0,02%

0,11%

0,07%

0,19%

-1,09%

-0,17%

0,12%

-1,25%

0,01%

-1,09%

-0,17%

0,16%

-1,25%

0,01%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodařen před zdaněním


2.2.2 Horizontální analýza Horizontální analýza je provedena na složky rozvahy, které tvoří největší podíl na aktivech a pasivech. Pro výkaz zisku a ztrát je provedena horizontální analýza na vybrané ukazatele ovlivňující zisk podniku. Celá horizontální analýza v absolutní změně pro rozvahu a výkaz zisku a ztráty je k nalezení v přílohách číslo 7,8,9. Horizontální analýza oběžných aktiv Jak je již vysvětleno v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza, dlouhodobý hmotný majetek je tvořen výhradně z dopravních prostředků a v posledních letech vzrostl z důvodu pořízení nových dopravních prostředků formou nákupu a ne formou leasingu, jak tomu bylo v letech předešlých. Horizontální analýza je proto provedena podrobněji dle grafu číslo 2 pro oběžná aktiva a složky, jež nárůst i pokles této položky nejvíce ovlivňují. V prvním sledovaném období oběžná aktiva klesla z důvodu poklesu krátkodobých poskytnutých záloh a pohledávek z obchodních vztahů. Vzhledem k tomu, že se ovšem výkony nesnížily, ale naopak vzrůstaly po celé sledované období, je to s největší pravděpodobností způsobeno především menším počtem poskytnutých záloh před koncem roku a vystavením faktur se splatností v novém roce. Nadále oběžná aktiva rostou především z důvodu krátkodobých poskytnutých záloh, které tvoří zaplacené zálohy dodavateli především jiným touroperátorům a hotelům, což je způsobené expanzí společností. Pozitivní dopad na zvyšování oběžných aktiv (OA) má také krátkodobý finanční majetek, tvořený penězi a účty v bance. Jelikož má firma vysoké procento krátkodobých závazků, je pozitivní nárůst KFM z důvodu posílení peněžní likvidity. 45

Graf 2: Horizontální analýza oběžných aktiv 25000 20000 17540 15000 10901

10000 5000

4568

0 2009/2010 -5000

2010/2011

2011/2012

2012/2013

-5964

-10000 Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.)

Krátkodobé poskytnuté zálohy


Oběžná aktiva


Horizontální analýza cizích zdrojů Graf číslo 3 zobrazuje horizontální analýzu cizích zdrojů. V roce 2010 nedošlo k žádným velkým změnám u cizích zdrojů, menší pokles může být zapříčiněn stejným faktorem jako u oběžných aktiv, tedy tím, že se přijalo více záloh až v novém roce. V ostatních letech, již dochází k nárůstu cizích zdrojů, který je způsoben především růstem krátkodobých přijatých záloh a závazků z obchodních vztahů, které jen dokazují expanzi podniku. Pokles v roce 2012 u dlouhodobých závazků byl již vysvětlen v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza. Tento pokles ovšem z důvodu velkého růstu ostatních složek neměl na vývoj křivky cizích zdrojů negativní vliv. Firma v roce 2009 a 2010 nevyužívá příliš bankovní úvěry a výpomoci. V roce 2010 došlo dokonce ke splacení veškerých úvěrů a výpomocí, a to jak krátkodobých, tak dlouhodobých. V roce 2012 a 2013 došlo k načerpání bankovních úvěrů z důvodu nákupu dopravních prostředků.

46

Graf 3: Horizontální analýza cizích zdrojů

30000 26623

25000

23483

20000 15253

15000 10000 5000 0 -5000

2009/2010 -5884

2010/2011

2011/2012

2012/2013

-10000 -15000 Dlouhodobé závazky

Závazky z obchodních vztahů (krátk.)

Krátkodobé přijaté zálohy


Cizí zdroje Zdroj: vlastní výpočet autorky na základě účetních závěrek

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Graf číslo 4 znázorňuje vývoj tržeb za služby, výkonovou spotřebu a přidanou hodnotu. Z grafu je na první pohled patrné, že se firma nachází v expanzi, neboť tržby a samozřejmě výkonová spotřeba rostou. Firma vykazuje nárůst přidané hodnoty v celém sledovaném období, mimo roku 2010, kdy došlo k poklesu především z důvodu velkého nárůstu spotřeby materiálu a energie. V dalších letech již roste úměrně výkonová spotřeba s tržbami za prodej vlastních služeb. Negativní dopad bude mít ovšem v roce 2012 velký nárůst tržeb, který ovšem doprovázel jen malý nárůst přidané hodnoty. V roce 2013 došlo ke zlepšení a velkému nárůstu přidané hodnoty, což lze považovat za pozitivní vzhledem k tomu, že v tomto roce firma dosáhla největšího kladného provozního výsledku hospodaření.

47

Graf 4: Horizontální analýza tržeb, výkonové spotřeby a přidané hodnoty 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 -20000

12716

5605

-610 2009/2010

857

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Zdroj: vlastní výpočet autorky na základě účetních závěrek

2.2.3 Bilanční pravidla V následující kapitole je zanalyzováno, zda je majetková a kapitálová struktura v souladu s bilančními pravidly. Pro lepší vypovídací schopnost jsou vybraná bilanční pravidla okomentována ve vztahu k odvětví. Zlaté bilanční pravidlo Zlaté

bilanční

pravidlo

doporučuje

financovat

dlouhodobý

majetek

dlouhodobými kapitálem. Z grafu číslo 5 je patrné, že v prvních třech analyzovaných letech byl dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobým kapitálem. V roce 2011 firma začala pořizovat dlouhodobý majetek, konkrétně dopravní prostředky, formou nákupu. V roce 2012 a 2013 došlo k největšímu nárůstu DM a firma již nebyla schopna financovat DM dlouhodobým kapitálem, a to především z důvodu velké ztráty z roku 2012, která se nám promítla do VK jak v roce 2012 (výsledek hospodaření běžného účetního období), tak v roce 2013 (neuhrazená ztráta minulých let).

48

Graf 5: Zlaté bilanční pravidlo

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009

2010

2011

Dlouhodobý majetek

2012

2013

Dlouhodobý kapitál


Při pohledu na konkurenční podniky v tabulce číslo 10, je patrné, že firmy Czech holidays a ALEXANDRIA po celou dobu zlaté bilanční pravidlo dodržují a jejich dlouhodobý majetek je opravdu financován dlouhodobým kapitálem. Firma VIOLA travel má ovšem také velmi agresivní způsob financování a její dlouhodobý kapitál v posledních třech analyzovaných letech nepokrývá DM. Při porovnání s konkurencí by se tedy analyzovaný podnik měl zaměřit na zvyšování dlouhodobého kapitálu, ovšem z důvodu velké ztráty z roku 2012, která byla nezvykle vysoká i z důvodu vytvoření opravných položek k nedobytným pohledávkám, nelze tento ukazatel hodnotit zcela negativně. Tabulka 10: Zlaté bilanční pravidlo konkurenčních podniků

2009

2010

2011

2012

2013

DM

38,59%

18,42%

76,93%

84,55%

65,97%

Dl. kapitál

61,41%

81,58%

23,07%

15,45%

34,03%


DM

49,53%

42,92%

40,79%

38,65%

43,60%

Dl. kapitál

50,47%

57,08%

59,21%

61,35%

56,40%


DM

46,88%

38,79%

41,65%

34,80%

28,09%

Dl. kapitál

53,12%

61,21%

58,35%

65,20%

71,91%

VIOLA travel s.r.o


49

Pravidlo vyrovnání rizik Pravidlo vyrovnání rizik, které znázorňuje graf číslo 6, říká, že poměr cizích zdrojů a vlastního kapitálu by měl být minimálně 1:1, Pravidlo není dodrženo po celé analyzované období. Firma má v průměru 90% cizích zdrojů na celková pasiva. Největší podíl z cizích zdrojů ovšem tvoří krátkodobé závazky, které vyplívají z charakteru podniku. Firma tvoří dlouhodobé závazky pouze složkou závazky k ovládaným nebo ovládajícím osobám, které byly dokonce v roce 2012 kapitalizovány. Bankovní úvěry a výpomoci firma ve vztahu ke krátkodobým cizím zdrojům vykazuje též velmi malé. Firma ovšem, jak je uvedeno v kapitole rentability a zadluženosti, nevyužívá dostatečného efektu finanční páky. Graf 6: Pravidlo vyrovnání rizik

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009

2010

2011

Vlastní kapitál

2012

2013

Cizí zdroje


Z tabulky číslo 11 hodnoty konkurenčních podniků je patrné, že nejlépe toto pravidlo bylo dodrženo firmou ALEXANDRIA, která je z analyzovaných firem největší a dosahuje také největších zisků, které zadržuje v 100% výši a VK má téměř celý tvořen pomocí kladných výsledků hospodaření z běžných účetních období a zadržených zisků minulých let. Konkurenční podniky Czech holidays a VIOLA travel mají poměr VK a cizími zdroji také nelichotivý z hlediska doporučených hodnot. Bilanční pravidla jsou ovšem pouze doporučením a neberou v úvahu rozdílnost jednotlivých odvětví.

50

Tabulka 11: Pravidlo vyrovnání rizik konkurenčních podniků

VIOLA travel s.r.o



2009

2010

2011

2012

2013

VK

14,15%

23,46%

17,06%

11,27%

33,35%

CZ

83,91%

75,73%

66,25%

79,66%

56,33%

VK

21,96%

42,45%

33,01%

18,55%

32,20%

CZ

76,60%

57,28%

58,52%

44,95%

67,42%

VK

47,75%

57,26%

56,11%

56,68%

56,83%

CZ

50,62%

41,96%

41,62%

42,38%

42,17%


Pari pravidlo Financování dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, to je hlavní podstata pari pravidla. Z grafu číslo 7 lze vyvodit, že firma toto pravidlo splnila jen v prvních dvou letech, kdy nepořizovala dlouhodobý majetek. Od roku 2011, firma začala pořizovat dlouhodobý majetek, ovšem v tomto roce financovala nákup pomocí závazku za ovládanou nebo ovládající osobou. Tento závazek v následujícím roce kapitalizovala a došlo k nárůstu VK, ovšem v roce 2012 firma vykazovala ztrátu cca 6,5 milionu, což velmi snížilo VK v letech 2012 a 2013. Firma od roku 2011, kdy začala pořizovat DM, začala financovat pomocí bankovních úvěrů. Ovšem ani tyto úvěry nepokrývají velikost DM, což odpovídá financování pomocí krátkodobých závazků. Graf 7: Pari pravidlo

35 000 30 000

tis. Kč

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2009

2010

2011

Dlouhodobý majetek

2012

Vlastní kapitál


51

2013

Poměrové pravidlo Z grafu číslo 8 je patrné, že firma VEDI TOURGROUP dosáhla velkých rozdílů u poměrového pravidla, což bylo způsobeno velkým růstem dlouhodobého majetku. Z grafu číslo 8, kde došlo v roce 2011 ke skoro 600% nárůstu DM, vypadá na první pohled růst tržeb velmi malý, ovšem v roce 2011 tržby narostly o zhruba 130 milionů, zatímco dlouhodobý majetek o 7 milionů. Firma ovšem i tak nevytváří dostatečnou přidanou hodnotu na pokrytí především odpisů a osobních nákladů. V roce 2013 se začíná již tempo růstu tržeb a investičních aktiv přibližovat, což lze považovat za příznivý stav. Velký výkyv v letech 2011 a 2012 lze přičíst výjimečnému stavu pořízení velkého počtu dopravních prostředků, který je pro růst podniku nezbytný. Graf 8: Poměrové pravidlo 700,00% 600,00% 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% 100,00% 0,00% 2010

2011

2012

Investiční aktivita

2013

Tempo růstu tržeb


2.2.4 Analýza pracovního kapitálu Z grafu číslo 9, lze určit, ve kterém období byla firma likvidní. V letech 2009 – 2011 tvoří firma kladný čistý pracovní kapitál. V letech 2012 a 2013 firmě rostly krátkodobé závazky vyšším tempem než krátkodobé pohledávky, může to ovšem být způsobeno především dobou splatnosti na fakturách ke konci roku nebo špatnou situací firmy a jejím placením po době splatnosti. V roce 2013 také ČPK snižují krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci, která firma načerpala pro financování nákupu dlouhodobého majetku. Firma VEDI TOURGROUP v roce 2009 vykazovala 52

největší pohledávky z obchodních vztahů za celé sledované období. Postupem času firmě více rostou krátkodobé přijaté zálohy, což je dáno především v minulosti špatnou platební morálkou odběratelů. Proto se dá považovat tento krok za obraný a firma se snaží přijímat platby předem. Tento fakt, velmi zvedá krátkodobé závazky na úkor krátkodobých pohledávek, který zapříčinil záporný čistý pracovní kapitál (ČPK) v posledních třech letech. Graf 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu

80000 60000 40000 20000 0 -20000

2009

2010

2011

2012

2013

-40000 -60000 -80000 -100000 Krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Zásoby Zdroj: vlastní výpočet autorky na základě účetních závěrek

Vhodné je pro vyhodnocení ČPK porovnání s optimální hodnotou čistého pracovního kapitálu. Obrátkový cyklus peněz má v letech 2012 a 2013 záporné hodnoty, což značí, že firma čerpá bezplatného úvěru od dodavatele nebo naopak není schopná dostát včas svým splatným závazkům. ČPK byl v posledních dvou letech záporný, ovšem potřeba pracovního kapitálu vyšla díky zápornému OCP také záporná. Firma sice není likvidní, ovšem zpravidla udržuje výši ČPK nad požadovaným minimem. Jelikož firma tvoří krátkodobé závazky především položkou přijaté zálohy, značí to o platbách předem od klientů či jiných touroperátorů, a proto lze výši ČPK označit za uspokojivou.

53

Tabulka 12: Skutečná potřeba ČPK

2009 Doba obratu zásob Doba splatnosti krátkodobých pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazků OCP - celkový Jednodenní náklady Potřeba pracovního kapitálu Skutečný ČPK

2010

2011

2012

2013

0,89

0,04

0,06

0,12

0,99

54

34

26

27

27

37

25

24

44

47

18

9

2

-16

-19

565

633

998

1 503

1 756

9 921

5 569

1 967

-23 947

-32 719

10 573

10 775

1 874

-18 216

-30 535


Z tabulky číslo 14 je patrné, že rok 2011 byl jediný, kdy firma neměla dostatek čistého pracovního kapitálu a tvořila také záporné cash flow. Je to rok, kdy firmě začala klesat běžná likvidita především z důvodu mírného poklesu u krátkodobého finančního majetku a téměř vyrovnání poměru krátkodobých závazků a krátkodobých pohledávek. Tabulka 13: Cash Flow

2009 Cash Flow

2010

-699

2011

2 688

2012 -98

2 567

2013 2 689


2.3 Analýza poměrových ukazatelů V následujících kapitolách budou aplikovány vybrané ukazatele z teoretické části. Následující kapitola se zabývá ukazateli z oblasti rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti

a

produktivity

a

dojde

i

k porovnání

vybraných

ukazatelů

s konkurenčními podniky. 2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability se zabývají efektivitou podniku. Z tabulky číslo 14 lze zkonstatovat, že firma vykazovala v letech 2009, 2010 a 2012 záporný výsledek hospodaření. V roce 2011 firma dosahovala nejlepších výsledků z důvodu nejvyššího zisku. Firma v těchto letech dosahovala kladného provozního výsledku hospodaření. Značnou ztrátu v roce 2013 utrpěla firma na ostatních finančních nákladech, které velmi převyšovaly ostatní finanční náklady. Tyto náklady jsou 54

z drtivé části způsobeny velkými kurzovými ztrátami. Firma ovšem i přesto v tomto roce vykazovala celkový VH kladný z důvodu mimořádných výnosů způsobených náhradou škody od pojišťovny. Tabulka 14: ukazatele rentability

2009 ROA

2010

2011

2012

2013

-5,33%

-0,91%

1,62%

-8,81%

0,52%

ROCE

-14,15%

-2,01%

3,84%

-79,03%

3,49%

ROE

-54,82%

-10,94%

10,84%

-125,14%

0,88%

ROS

-0,95%

-0,12%

0,20%

-1,20%

0,08%


Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv je ovlivněna dvěma ukazateli, ziskovou marží a obratem aktiv. V závislosti na odvětví je buď velký obrat aktiv a malá zisková marže, či malý obrat aktiv a velká zisková marže. Firma VEDI TOURGROUP prodává velké množství zájezdů s malou ziskovou marží. Z grafu číslo 10, je patrné, že v roce 2010 došlo ke zlepšení rentability aktiv o 4,4 p.b. V tomto roce také působila negativně změna obratu aktiv. Můžeme tedy předpokládat, že došlo k příliš vysokému růstu ukazatele obratu aktiv, což mělo ve finále na podnik negativní dopad. Dále ve sledovaném období již obrat aktiv působí na zvyšování ukazatele rentability aktiv pozitivně. K jedinému a největšímu propadu došlo v roce 2012, kdy firma vykazovala vysokou ztrátu. Provozní VH v tomto kritickém roce byl záporný z důvodu nízké přidané hodny, která vzrostla pouze o cca 1 milion, zatímco tržby v tomto roce vzrostly o skoro 170 milionů. Firma tedy nebyla schopna z takto nízké přidané hodnoty uhradit veškeré osobní náklady, změnu stavu opravných položek a odpisy. V roce 2013 došlo k velkému zlepšení přidané hodnoty, která již byla schopna pokrýt veškeré ostatní provozní náklady.

55

Graf 10: Rozklad ukazatele rentabilita aktiv 15 10 5 0 2010

2011

2012

2013

-5 -10 -15 změna ROS

změna obratu aktiv

změna ROA


Rentabilita vlastního kapitálu Tabulka

číslo

15

porovnává

rentabilitu

analyzovaného

podniku

s odvětvovými daty. Jak již bylo nastíněno u předchozích kapitol, nejhorším rokem byl rok 2012. V ostatních letech, se ovšem firma, oproti konkurenčním firmám, stále pohybuje pod průměrem. Rok 2011 byl z pohledu rentability vlastního kapitálu nejsilnější, jelikož firma dosahovala nejvyššího zisku, ale vlastní kapitál ještě neobsahoval peníze, které majitelka kapitalizovala v roce 2012. V roce 2013 byla rentabilita vlastního kapitálu také kladná, ovšem oproti konkurenčním podnikům, firma dosahuje velmi malé rentability vlastního kapitálu. Pozitivním jevem je, že v roce 2011 pomalu dochází k postupnému zvětšování společnosti a v roce 2013 firma dosahuje oproti 2009 téměř 200% růstu tržeb. Dá se tedy předpokládat, že se firma bude i v ostatních letech zlepšovat. Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu

2009 VEDI TOURGROUP s.r.o.

2010

2011

2012

2013

-54,815%

-10,944%

10,839%

-125,142% 0,879%

87,61%

39,52%

27,99%

-90,07% 51,94%


7,59%

11,54%

8,67%


19,78%

24,59%

19,81%

VIOLA travel s.r.o


56

29,02%

6,57%

10,61% 10,04%

Rentabilita investovaného kapitálu Rentabilita investovaného kapitálu představuje, jaký zisk podnik dosáhl z jedné koruny zpoplatněného kapitálu. V letech vykazující zisk podnik dosáhl pouze 3,5% z jedné koruny investovaného kapitálu věřiteli nebo akcionáři. Tabulka číslo 16 zobrazuje porovnání s konkurenčními podniky. Firma VEDI TOURGROUP dosahuje, oproti konkurenčním podnikům, velmi špatných výsledků a dá se tedy očekávat, že bude mít velmi neuspokojivý ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Jak již bylo zanalyzováno v předchozích kapitolách, firma se vyvíjí a dá se tedy předpokládat jisté zlepšení v následujících letech. Tabulka 16: Rentabilita investovaného kapitálu

2009

2010

2011

2012

2013

-14,149%

-2,010%

3,837%

-79,030%

3,490%

91,15%

48,66%

35,14%

-86,40%

54,06%


9,69%

13,83%

11,93%

37,86%

9,65%


27,64%

29,29%

24,97%

13,81%

12,93%

VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o


Rentabilita tržeb Graf číslo 11 zobrazuje rentabilitu tržeb firmy VEDI TOURGROUP a konkurenčních podniků. Firma ALEXANDRIA dosahuje u ziskové marže nejlepších výsledků oproti konkurenčním podnikům. Firma ALEXANDRIA ovšem vykazuje zápornou přidanou hodnotu a největší rozdíl mezi výnosy a náklady získává u kurzových rozdílů. Firmy Czech holidays a VIOLA travel jsou oproti firmám ALEXANDRIA a VEDI TOURGROUP menší, ziskovou marži by ovšem při dobré politice měli vykazovat co nejvyšší, nehledě na velikost podniku. Pokud by analyzovaná firma neutrpěla velikou ztrátu v roce 2012, dalo by se předpokládat, že by měla vývoj rentability tržeb s rostoucím trendem.

57

Graf 11: Rentabilita tržeb 6,000% 5,000% 4,000% 3,000% 2,000% 1,000% 0,000% -1,000%

2009 -0,950%

-0,116% 2010

0,200% 2011

2012-0,605%

0,080% 2013

-2,000% VEDI TOURGROUP s.r.o.*

VIOLA travel s.r.o




2.3.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity jsou jedním ze skupiny směrodatných ukazatelů pro věřitele a dodavatele, neboť ukazují schopnost firmy splácet své závazky. Běžná likvidita Na agresivní způsob řízení firmy poukazuje likvidita nižší než 1,6. Firma až na rok 2010 měla vždy hodnotu běžné likvidity pod touto kritickou hladinou. Firma VEDI TOURGROUP není schopna v letech 2012 a 2013 uspokojit veškeré své krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry bez prodání dlouhodobého majetku. Analyzovaný podnik si vede zpravidla na stejné úrovni jako konkurenční podniky Czech holidays a VIOLA travel, ovšem ALEXANDRIA, spol s.r.o., která je nejúspěšnější a nejvýdělečnější z konkurenčních firem si vede u běžné likvidity podstatně nejlépe, zvláště pak v posledních třech sledovaných letech. Za negativní trend lze také považovat klesající trend křivky běžné likvidity. Tento trend nejvíce ovlivňují zvyšující se krátkodobé přijaté zálohy, což je pro podnik výhodné vzhledem k tomu, že má k dispozici likvidní finanční prostředky dříve, než vykoná službu. Tato skutečnost jí ovšem činí nesolventní. Předchozí komentáře jsou vztaženy ke grafu číslo 12.

58

Graf 12: Běžná likvidita 2,50 2,00 1,50

1,92

1,70

1,74

1,56

1,50 1,53

1,21

1,08 1,00

0,76

0,73

0,50 0,00 2009

2010

2011

2012

2013

VEDI TOURGROUP s.r.o.

VIOLA travel s.r.o




Pohotová likvidita Při porovnání grafu číslo 12 a tabulky číslo 17 lze zkonstatovat, že firma vykazuje téměř totožné hodnoty. Jak konkurenční podniky, tak firma VEDI TOURGROUP nevytváří téměř žádné zásoby, a proto jsou hodnoty pohotové likvidity téměř totožné s běžnou likviditou. Pohotovou likviditu si tedy analyzovaná firma udržuje v doporučených hodnotách. Ovšem pokud by se všichni věřitelé a dodavatelé rozhodli, že požadují svá plnění, firma nemůže sáhnout do položky zásob a prodat své zásoby, aby věřitele uspokojila, jako jiná odvětví, která zásoby vytváří. V tomto odvětví by se tedy pohotová likvidita, aby firma byla likvidní, měla pohybovat dle subjektivního názoru autorky, na minimální úrovni 1, aby byla vždy schopna dostát svým závazkům. Tabulka 17: Pohotová likvidita

2009 Pohotová likvidita

1,48

2010 1,70

2011 1,21

2012 0,75

2013 0,71


Peněžní likvidita Firma VEDI TOURGROUP se pohybuje okolo doporučené hodnoty 0,2 v celém sledovaném období. V letech 2011 a 2012 sice tato hodnota klesala, ale v posledním sledovaném roce tato hodnota začíná již opět mírně stoupat. Firma je 59

po celou dobu schopna hradit z KFM krátkodobé bankovní úvěry, což firmě do budoucna pomůže při získávání úvěrů, a to i přes její záporné zisky a nelichotivé výsledky běžné likvidity. Velmi zajímavá situace vyplynula z grafu číslo 13 u nejúspěšnější z analyzovaných firem, kdy se hodnota likvidity pohybuje téměř na 0, a to i přesto, že u této firmy nebyl zjištěn kontokorentní úvěr. Lze to ovšem považovat za velmi kritickou hranici i přesto, že je tato firma zisková. Graf 13: Peněžní likvidita 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40

0,35 0,21

0,20 0,13

0,13

0,12

0,00 2009

2010

2011

2012

2013


VIOLA travel s.r.o




2.3.3 Ukazatele aktivity Jak efektivně dokáže podnik hospodařit se svým majetkem, nám udávají ukazatele aktivity z tabulky číslo 18. Jak již nastínily předchozí kapitoly, firma má velmi malé zásoby, které jsou tvořeny zbožím, pořízeném v pronajímaných hotelech. Je to ovšem pro firmu doplňková činnost a tvoří jen malé procento celkových tržeb. Doporučení obratu aktiv alespoň jedenkrát za rok firma zdaleka překračuje. Tabulka 18: Ukazatele aktivity

2009 Obrat aktiv

2010

2011

2012

2013

5,60

7,84

8,09

7,35

6,55

Obrat dlouhodobého majetku

162,57

169,97

40,37

24,35

19,77

Obrat zásob

402,68

9171,17

6318,02

3014,99

361,89

64,23

45,93

44,52

48,97

54,96

Doba obratu aktiv

60

2009

2010

2011

2012

2013

Doba obratu dlouhodobého majetku

2,21

2,12

8,92

14,78

18,21

Doba obratu zásob

0,89

0,04

0,06

0,12

0,99

Doba splatnosti pohledávek

54,15

33,94

25,83

27,46

27,05

Doba splatnosti kr. závazků

37,46

25,18

23,92

43,51

46,68

Obchodní deficit

16,68

8,76

1,91

-16,05

-19,63


Obrat a doba obratu aktiv Z grafu číslo 14 lze určit, že obraty aktiv se v odvětví cestovního ruchu pohybují díky vysokým tržbám, které nevyžadují žádné zásoby, velmi vysoko. Záleží také, zda firma realizuje exkurze pomocí svých vlastních dopravců, či spíše nabízí zájezdy jiných touroperátorů. Firma VIOLA travel a VEDI TOURGROUP nabízí jak zájezdy pomocí vlastních dopravců, tak pomocí jiných touroperátorů. Firma ALEXANDRIA nabízí zájezdy pouze pomocí svých dopravců, ovšem v nabídce má i prodej letenek a autobusových jízdenek. Firma Czech holidays nabízí pouze prodej vlastních zájezdů. Obrat aktiv nám také ovlivňuje rentabilitu aktiv i rentabilitu vlastního kapitálu. Z grafu číslo 10 je patrné, že v roce 2010 nám velký nárůst obratu aktiv působil na obě rentability negativně. V následujících letech ovšem již vývoj obratu aktiv rentabilitu zvyšoval. Graf 14:Obrat aktiv 12,00 10,00 8,00 6,00

8,09

7,84

7,35 6,55

5,60

4,00 2,00 0,00 2009

2010

2011

2012


VIOLA travel s.r.o




61

2013

Obrat a doba obratu dlouhodobého majetku Za kolik dní se nám DM obrátí v tržby, to nám udává doba obratu dlouhodobého majetku vykázaná v grafu číslo 15. Firma VEDI TOURGROUP vykazuje v prvních letech velmi nízké číslo především z důvodu pořizování dopravních prostředků na leasing. V posledních letech doba obratu DM vzrůstá, neboť firma začíná nakupovat dlouhodobý majetek, ovšem i tržby rostou velmi závratným tempem, a proto tento ukazatel má pozvolný růst. U firmy VIOLA travel došlo v roce 2011 k nákupu DM, a proto došlo k markantnímu skoku počtu dnů potřebných k přeměně DM na tržby. Firma ALEXANDRIA, která vlastní nejvíce DM, má dobu obratu dlouhodobého majetku nejvyšší. Graf 15: Doba obratu DM 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 14,78 10,00 0,00

18,21

8,92 2,21

2,12

2009

2010

2011

2012


VIOLA travel s.r.o



2013


Obrat a doba obratu zásob Obrat zásob a doba obratu zásob, vykazuje velmi lichotivých výsledků, pokud by se jednalo o společnost prodávající své výrobky či zboží. Firma VEDI TOURGROUP ovšem vlastní jen velmi malou část zásob, konkrétně zásoby v hotelích, které si firma pronajímá. Je tedy vhodné se podívat spíše na výpočet obrat a doba obratu zboží, které byly počítány pouze z tržeb za zboží, a byla brána v úvahu pouze položka zboží, neboť v roce 2013 firma vykazovala materiál v hodnotě 1,6 milionu určený na marketingovou propagaci ve formě reklamních poutačů. Výpočty jsou vykázány v tabulce číslo 19. Firma v roce 2009 nevykazovala 62

žádné tržby z prodaného zboží a v letech následujících má firma velmi špatné výsledky u obrátkovosti zásob, jelikož se ovšem jedná pouze o okrajovou činnost, lze považovat tyto výsledky za přijatelné. Tabulka 19: Obrat a doba obratu zásob, obratu a doba obratu zboží

2009

2010

2011

2012

402,68

9171,17

6318,02

3014,99

361,89

Obrat zboží *

0,00

9,42

5,04

0,89

4,87

Doba obratu zásob

0,89

0,04

0,06

0,12

0,99

38,23

71,49

403,85

73,86

Obrat zásob

Doba obratu zboží*

2013


Obchodní deficit Pokud by firma byla schopna vždy platit fakturu do doby splatnosti, je záporný obchodní deficit velmi dobrý, jelikož firma čerpá bezplatného úvěru. Z příloh účetních závěrek vyplývá, že firma v rozvaze vykazuje jen závazky a pohledávky oproštěné o ty, po době splatnosti. Firma tedy od roku 2012 začíná využívat bezplatného úvěru od dodavatelů a zároveň si značnou část svých služeb nechává platit předem, jelikož přijaté zálohy, tvoří značnou část celkových krátkodobých závazků. Firma tím minimalizuje riziko, že nedostane zaplaceno za odvedené služby. Graf číslo 16 znázorňuje obchodní deficit. Graf 16: Obchodní deficit 60 50 40 30 20 10 0 -10

2009

2010

2011

2012

2013

-20 -30

Obchodní deficit

Doba splatnosti pohledávek


63

Doba splatnosti kr. závazků

2.3.4 Ukazatele zadluženosti V kapitole 2.3.4 dojde k analýze ukazatelů zadluženosti a odhalení schopnosti hradit nákladové úroky. Z tabulky číslo 20 se firma VEDI TOURGROUP nachází mimo doporučené hodnoty (maximální zadluženost 70%). Jak již bylo zmíněné v předchozích kapitolách, firma tvoří cizí zdroje pomocí krátkodobých závazků a velkou částí přijatými zálohami. Že je tedy takto vysoká celková zadluženost v norně, napovídá i skutečnost, že firma byla schopna získat v roce 2013 krátkodobý úvěr i při takto nízkých hodnotách ukazatelů zadluženosti. Lze to přisuzovat držením velkého množství krátkodobých finančních prostředků a uspokojivých ukazatelů peněžní likvidity. Ukazatel věřitelského rizika má opačný průběh než ukazatel Debt ratio, platí tedy stejný komentář. Pomocí ukazatele Debt Equity Ratio lze usoudit, že firma má velmi zadlužený vlastní kapitál. Zadlužení vlastního kapitálu roste téměř po celé sledované období, a to z důvodu velkého nárůstu cizích zdrojů a vysoké ztráty v roce 2012, která se promítla i do roku 2013. Firma by se ovšem do budoucna měla na poměr mezi vlastním a cizím kapitálem zaměřit, pokud i nadále bude chtít financovat dopravní prostředky pomocí úvěrů. Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti

2009

2010

Equity Ratio

11,19%

12,33%

8,88%

7,35%

5,49%

Debt Ratio

88,81%

87,67%

91,12%

92,65%

94,41%

793,91%

710,89%

1026,54%

1259,83%

1719,09%

-6,60

-2,09

5,49

-22,51

1,11

Debt Equity Ratio Úrokové krytí I. - EBIT/úroky

2011

2012

2013


Finanční páka působí na změnu ukazatele rentability vlastního kapitálu. Z tabulky číslo 22 lze zkonstatovat, že za celé sledované období působí na veškeré podniky finanční páka pozitivně. Firma ALEXANDRIA využívá nejvíce financování bankovními úvěry, a proto má v průměru hodnoty ukazatele nejnižší. Firma VEDI TOURGROUP začala čerpat dlouhodobé bankovní úvěry na financování dopravních prostředků až v roce 2011, ovšem ve velmi malé výši, a proto je ukazatel stále velmi vysoký. Až v roce 2013 firma začíná financovat svá aktiva pomocí 64

bankovního úvěru v hodnotě cca 9 milionů, což vedlo k velkému snížení ukazatele. Hodnota 1 je hranice, při které se financování cizími zdroji stále vyplácí. Tabulka 21: Ziskový účinek finanční páky

2009 VEDI TOURGROUP s.r.o.

2010

2011

2012

2013

10,29

11,99

9,21

14,20

1,79

7,07

4,26

5,77

9,25

3,00

1,68

1,68

VIOLA travel s.r.o

Nečerpá žádný úvěr

Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o.

2,03

1,72

1,75


2.3.5 Ukazatele produktivity práce Výsledky ukazatelů produktivity práce jsou uvedeny v tabulce číslo 22. Firma VEDI TOURGROUP si po celé sledované období udržuje průměrnou měsíční mzdu okolo 22 tisíc. V posledních třech letech sledovaného období dokázali zaměstnanci vytvořit větší přidanou hodnotu než osobní náklady. Z tabulky číslo 23 vyplývá, že zaměstnanci firmy jsou nejvíce produktivní v roce 2013, jelikož v tomto roce připadá na jednoho zaměstnance více než 0,5 milionová přidaná hodnota. Velká část firem cestovního ruchu, výjimkou není ani analyzovaný podnik, zaměstnává lidi na brigády, a proto lze usoudit, že ukazatele produktivity práce budou lehce zkresleny. Z pohledu externího analytika lze tedy tyto hodnoty považovat za velmi dobré, ovšem jakou reálnou vypovídací schopnost mají tato čísla, nelze jednoznačně určit. Tabulka 22: Produktivita práce

2009 Počet pracovníků

2010

2011

2012

2013

20

18

20

26

38

Osobní náklady k přidané hodnotě

0,49

0,42

1,48

1,17

1,92

Produktivita práce z přidané hodnoty

130

110

379

325

557

9 624

12 228

17 690

20 293

16 428

22

22

21

23

24

Produktivita práce z tržeb Průměrná měsíční mzda


2.4 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu V tabulce číslo 23 je znázorněn vývoj rentability vlastního kapitálu za jednotlivé podniky. V této kapitole dojde k ověření hypotézy, že analyzovaný podnik 65

má ve sledovaném období s odchylkou 1 p.b, stejný vývoj rentability vlastního kapitálu jako konkurenční podniky VIOLA travel s.r.o, Czech holidays - ck, s.r.o., ALEXANDRIA, spol s. r. o. Z vývoje rentability jednotlivých firem lze jednoznačně určit, že ani jedna z analyzovaných firem nemá podobný vývoj rentability vlastního kapitálu. Firma VEDI TOURGROUP dosáhla, vyjma kritického roku 2012, růstu rentability vlastního kapitálu. Tato firma ovšem vykazovala ztrátu v letech 2009, 2010 a 2012, a proto i když firma vykazovala růst rentability vlastního kapitálu, stále byla mezi analyzovanými podniky nejslabší. Firma VIOLA naopak vykazovala velmi vysoká čísla ROE, v roce 2009 až neobvykle vysoké, kdy firma vykazovala téměř shodný čistý zisk s vlastním kapitálem, což bylo zapříčiněno záporným výsledkem hospodaření minulých let. V následujících letech již firma vykazovala kladný výsledek hospodaření minulých let a rozdíl mezi čistým ziskem a vlastním kapitálem se zvyšoval, což vedlo ke snížení rentability vlastního kapitálu. V roce 2012 firma vykazovala záporný VH (firma nevytvořila kladnou přidanou hodnotu), což ovlivnilo pozitivně rentabilitu vlastního kapitálu v roce 2013, kdy firma opět vykazovala zisk. Firma Czech holidays vykazovala po celé sledované období nejkonstantnější rentabilitu vlastního kapitálu, výjimkou se stal rok 2012, kdy firma vykazovala, oproti ostatním analyzovaným rokům vysoký VH, který byl zapříčiněn vysokým finančním výsledkem hospodaření. Firma ALEXANDRIA je největší analyzovaný podnik, má největší aktiva a zároveň i dosahuje největších zisků. V roce 2010 a 2011 firma vykazovala největší zisk z důvodu vyšších ostatních provozních výnosů než v ostatních analyzovaných letech. Veškeré analyzované podniky mají platby především v cizích měnách. Firma ALEXANDRIA má největší tržby, má tedy nejvíce zahraničních transakcí, a proto jí kurzové rozdíly ovlivňují zisk a ztrátu nejvíce ze všech analyzovaných podniků. Velmi zajímavé je, že tato firma nevykazuje žádnou přidanou hodnotu (vždy je záporná) a vydělává nejvíce právě na těchto kurzových rozdílech, ze kterých jí plynou zisky. Klesající trend rentability vlastního kapitálu je zapříčiněný zadržováním

veškerých

zisků

v podniku 66

(neustále

navyšování

výsledku

hospodaření minulých let), pomocí kterého jsou financována především oběžná aktiva, což lze považovat za negativní. Tabulka 23: Vývoj rentability vlastního kapitálu

2009

2010

-54,8%

-10,9%

10,8%

-125,1%

0,9%

87,6%

39,5%

28,0%

-90,1%

51,9%


7,6%

11,5%

8,7%

29,0%

6,6%


19,8%

24,6%

19,8%

10,6%

10,0%

VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o

2011

2012

2013


Vlivy daňového břemena, rentability aktiv a finanční páky jsou znázorněny na následujících obrazcích, které budou rozděleny do jednotlivých let. Obrázek číslo 2 znázorňuje změnu rentaiblity vlastního kapitálu a vlivy jednotlivých dílčích ukazatelů za období 2009/2010. Nejvyššího růstu ROE dosáhla analyzovaná firma VEDI TOURGROUP, které vzrostla rentabilita vlastního kapitálu o 43,9 p.b. Nejvíce tento nárůst ovlivnila rentabilita aktiv, která způsobila vzrůst ROE o 40,9 p.b. Z grafu číslo 10 je patrné, že růst rentability aktiv bylo způsobeno růstem rentability tržeb. Po celé sledované období ovliňuje rentabilita tržeb oproti obratu aktiv vrcholový ukazatel markantněji a změna obratu aktiv na změnu ROA nemá podstatný vliv. V roce 2010, kdy firma vykazovala ztrátu, zaplatila daň v hodnotě 2 tisicíe korun z důvodu, že firma vykazovala účetní ztrátu, ovšem z daňového pohledu nikoli. Růst daňového břemena o 0,5 p.b. způsobil snížení rentability vlasního kapitálu o 0,2, p.b. Poslední vliv na vrcholový ukazatel má finanční páka, která zvýšila ROE o 3,1 p.b. Nejhůře si v tomto období vedla firma VIOLA, která vykazovala v prvním roce vysokou rentability VK, důvod byl již uveden na začátku této kapitoly. Tento propad nelze považovat z hlediska hodnocení ROE za nepříznivý, jelikož firma i po propadu o 48,1 p.b. vykazuje nejvyšší rentabilitu mezi sledovanými podniky. Nejvíce tuto ztrátu ovlivnila finanční páka, díky které se celková rentabilita vlastního kapitálu zmenšila o 30,3 p.b. V tomto roce nastal propad finanční páky o 2,8 bodu. Velmi negativně na vrcholový ukazatel působilo také daňové zatížení, které propadem o 15 p.b. způsobilo pokles ROE o 10,3 p.b. Nejmenší, ale také negativní dopad měla rentabilita aktiv, která zapříčínila pokles ROE o 7,5 p.b. 67

Firma Czech holidays si v tomto období vedla velmi uspokojivě, neboť jí ROE vzrostlo o 3,9 p.b. Firma v roce 2010 vykazovala nejmenší aktiva z důvodu snížení oběžných aktiv, konkrétně pohledávek a KFM. Negativní vliv zde měla fianančí páka, kde pokles o 2,2 bodu vedl ke snížení rentability vlastního kapitálu o 7,1 p.b. Růst daňového zažížení o 4% vedl ke zvýšení rentability VK o 0,7 %. V tomto období si nejlépe vedla firma ALEXNADRIA, které rentabilita VK vzrostla o 4,8 p.b., což bylo zapříčiněno růstem daňového břemene a rentability aktiv. Negativní dopad zde měla finanční páka, která poklesla o 0,35 bodu což zapříčinilo vliv na rentabilitu aktiv snížením o 4,1 p.b. V roce 2010 a 2011 firma ALEXANDRIA vykazovala nejvyšší zisky, a proto v roce 2010 došlo oproti roku 2009 k růstu obou rentabilit. Obrázek 2: Změna ROE 2009/2010


Obrázek číslo 3 znázorňuje změnu ROE v letech 2010/2011. V roce 2011 firma VEDI TOURGROUP poprvé za sledované období vykazovala zisk v čisté výši 421 tisíc, což způsobilo kladnou rentabilitu VK. V tomto roce firma vykazovala ještě nízký VK, který byl z části tvořen kapitálovými fondy v celkové výši 1,5 milionu, oproti nastávajícím letům, kdy došlo ke kapitalizaci 8 milionů a tím ke zvýšení kapitálových fondů na cca 9,5 milionu. Největší vliv na růst ROE měla opět rentabilita aktiv, z velké části způsobené rentabilitou tržeb. Negativní dopad měla finannčí páka, která vzrostla o 3,1 bodu a daňové zatížení, které pokleslo o 27,8 % Obě změny těchto ukazatelů vedly k celkovému snížení ROE o 0,4 p.b.

68

Z tabulky číslo 24 lze zpozorovat, že trend poklesu ROE u firmy VIOLA stále pokračuje i v roce 2011. Ovšem i v tomto roce si firma u rentability VK udržela první pozici. Firma v roce 2010 smazala ztrátu minulých let kladným VH z roku 2009 a v roce 2011 vykazovala také zisk, což vedlo k navýšení VK, čistý zisk se ovšem firmě téměr nezměnil, což vedlo k poslesu ROE. Největší dopad na vrcholový ukazatel měl pokles rentability aktiv, který zapříčinil celkové snížení ROE o 22,7 p.b. V tomto roce firma nakoupila dopravní prostředky, což způsobilo nárůst aktiv o cca 90%. V celkovém porovnání téměř zanedbatelný dopad zde má snížení daňového břemena. Pozitivně, v tomto případě na vrcholový ukazatel, působí finanční páka, která zvedá ROE o 11,2 p.b. (v tomto roce firma poprvné načerpala úvěr). K poklesu zisku z důvodu poklesu finančního výsledku hospodaření došlo u firmy Czech holidays. Tato skutečnost bezprostředně ovlivnila pokles obou rentabilit. Pozitivně zde působil nárůst finanční páky o 0,7 bodu, což zapříčinilo vzrůst ROE o 2,6 p.b. a snížilo tím negativní dopad ROA a daňového břemena, u kterých nastal v roce 2011 propad. Nejvíce firmu ovlivnil propad ROA. Firma ALEXANDRIA se v roce 2011 vrátila na hodnoty ROE z roku 2009, což znamenalo stejný propad jako v roce 2010 růst. Vliv dílčích ukazatelů zde byl přesně opačný jako u předchozí změny. Zde rentabilita aktiv a daňové zatížení působily negativně a celkovou rentabilitu VK snížilo o 5,3 p.b. Růst finanční páky o 0,03 bodu zvýšil vrcholový ukazatel o 0,5 p.b. a snížil tím negativní dopad zbylých ukazatelů.

69

Obrázek 3: Změna ROE 2010/2011


Nejhorších výsledků analyzovaná firma VEDI TORGROUP dosáhla v roce 2012, kdy vykazovala ztrátu ve výši 6,6 milionu korun, důvody ztráty jsou okomentovány v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza. Z důvodu velké ztráty firma vykazovala negativní výsledky rentability aktiv. Na propad vrcholového ukazatele ovšem působily negativně veškeré dílčí ukazatele. Vše je ovšem způsobeno vysokou ztrátou, která výrazně ovlivňuje daňové břemeno, VK, a samozřejmě obě rentability. Firma VIOLA zaznamenala v rámci ztráty velký pokles ROE, a to o celých 118,1 p.b. Podobně jako u analyzované firmy to nejvíce zapříčinila Rentabilita aktiv, ale i ostatní ukazatele z důvodu ztráty zapříčinily pokles ROE. Nejlepší změny dosáhla firma Czech holidays v roce 2012, kdy vykazovala vysoký VH. Pozitivně zde působí všechny dílčí ukazatele přičemž největší podíl na růstu ROE měla finanční páka, která vzrostla o 2,36 bodu. Růst finanční páky zapříčinil pokles aktiv, který byl zapříčiněn vysokým snížením pohledávek. Rentabilita aktiv a daňové zatížení zvýšilo rentabilitu VK dohromady o 10,8 p.b. I v roce 2012 si firma ALEXANDRIA stále uchovává zisky z minulých let, což jí zvedá VK. Navíc firma v tomto roce vykazuje oproti roku 2011 nižší zisk, což bylo zapříčiněno snížením ostatních provozních výnosů (kurzové rozdíly). Z obrázku

70

číslo 4 je patrné, že z důvodu snížení zisku měla na ROE největší dopad rentabilita aktiv. Snížení finanční páky ovlivnilo ROE negativně, ovšem jen o 0,2 p.b. Obrázek 4: Změna ROE 2011/2012


V roce 2013 firma VEDI TOURGROUP vykazovala největší podíl přidané hodnoty na celkových tržbách. Navíc firma vykazovala mimořádný zisk v roce 2013 v hodnotě 1 milion korun (náhrada od pojišťovny). Nejvíce zisk snížil záporný finanční výsledek hospodaření, jelikož firma vykazovala velké ostatní finanční náklady způsobené kurzovými ztrátami. Firma ovšem po odečtení veškerých nákladů od výnosů vykazovla zisk v celkové hodnotě 46 tisíc Kč (EAT). Již z tohoto je patrné, že muselo oproti kritickému roku 2012 dojít k velkému zvýšení ROE. Na rentabilitu vlastního kapitálu měla největší vliv rentabilita aktiv, konkrétně rentabilita tržeb, okomentovaná již v kapitole rentability. Negativně firmu ovlivnila finanční páka, která vzrostla o 4,6 bodu a zapřičinila pokles ROE o 20,7 p.b. Daňové zatížení ovlivnilo firmu pozitivně. Firma VIOLA vykazovala též v roce 2012 velkou ztrátu. V roce 2013 firma již vykazuje zisk. Firma ovšem v roce 2013 smazala ztrátu minulých let ziskem v roce 2013 (zisk byl ve výši 294 tisíc, ztráta 245). Firmě se tedy VK navýšil jen o cca 50 tisíc, ovšem zisk firmě velmi vzrostl. Nejvíce ROE ovlivnila rentabilita aktiv, která zapříčinila růst ROE o 164,6 p.b. Negativní dopad měla finanční páka, která poklesla o 5,9 bodu a zapříčinila tak pokles ROE o 22,2 p.b. Změna daňového břemena ovlivnila ROE jen zanedbatelně.

71

Firma Czech holidays, vykazovala v roce 2012 nezvykle vysoký zisk, který byl zapříčiněn vysokým finančním VH, v roce 2013 firma nevykazovala již vysoký finanční VH, což zapříčinilo celkové snížení čistého zisku. Obrázek číslo 5 ukazuje, že snížení toho zisku vedlo ke snížení obou rentabilit. Nejvíce snížení ROE ovlivnila právě rentabilita aktiv, která snížila vrcholový ukazatel o 12 p.b. Snížení finanční páky o 2,3 bodu vedl ke snížení celkové rentability VK o 8,4 p.b. Nejmenší dopad má daňové břemeno. Nejmenší změny za celé sledované období vykazovala firma ALEXANDRIA. Firma má již z předešlých let v roce 2013 nastřádaný kladný výsledek hospodaření minulých období, což velmi zvedá VK. Firma tedy rok co rok vykazuje nižší ROE. V tomto roce měla největší vliv rentabilita aktiv, která klesla o 0,4 p.b. ovšem zapříčinila pokles ROE o 0,6, p.b. Daňové zatížení, které vzrostlo, mírně zvýšilo ukazatel rentability VK. Obrázek 5: Změna ROE 2012/2013


2.5 Ekonomická přidaná hodnota Fakt, že podnik téměř po celé sledované období nevytváří hodnotu pro vlastníky je zřejmé již ze záporných výsledků hospodaření. Hlavní cíl podnikání ovšem není tvorba zisku, ale spíše tvorba ekonomické přidané hodnoty. Firma sice v letech 2011 a 2013 vykazovala zisk, ovšem výše zisku se od požadavku vlastníků velmi vzdalovala.

72

Vývoj ukazatele ekonomické přidané hodnoty znázorňuje tabulka číslo 24. V roce 2011 firma vykazovala vlastní kapitál ještě předtím, než došlo ke kapitalizaci 8 milionů korun. Ke kapitalizaci došlo až v roce 2012, kdy ovšem firma zaznamenala vysokou ztrátu, a proto je VK v posledních dvou letech nízký. Dá se tedy předpokládat, že při nižších ztrátách by byl požadavek vlastníků ještě vyšší. V roce 2011 firma z důvodu nejvyššího zisku vykazuje nejlepších hodnot ukazatele EVA. Vzhledem k nestálému vývoji výsledku hospodaření nelze ve vývoji tohoto ukazatele vysledovat trend. Požadavek vlastníků se pohybuje v průměru okolo 20 %, ovšem rentabilita vlastního kapitálu je velmi nízká. Firma v roce 2011, jak již bylo zmíněno několikrát v předchozích kapitolách, začala investovat do DM a v roce 2012 vytvořila opravnou položku k pohledávkám. Dá se tedy předpokládat, že při velmi rostoucích tržbách a v posledním roce i díky velkému růstu přidané hodnoty, oproti letům předcházejícím, se dá do budoucna počítat s lepšími výsledky. Tabulka 24: Ekonomická přidaná hodnota (tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

VK

3 842

3 463

3 884

5 278

5 234

UZ

5 372

3 463

9 244

8 002

14 008

A

34 344

28 081

43 755

71 772

95 301

EAT

-2 106

-379

421

-6 605

46

EBT

-2 106

-377

579

-6 605

49

UM

18,10%

0,00%

2,41%

10,32%

5,12%

rf

4,67%

3,71%

3,79%

2,31%

2,26%

rfinstab

0,00%

0,00%

0,00%

1,90%

2,80%

rLA

5,00%

5,00%

5,00%

5,00%

5,00%

rpod

10,00%

10,00%

3,09%

10,00%

0,93%

WACC

19,67%

18,71%

11,88%

19,21%

10,99%

re

20,29%

18,71%

25,86%

23,80%

21,35%

-54,82%

-10,94%

10,84%

-125,14%

0,88%

0,62%

0,00%

13,98%

4,59%

10,37%

20,29%

18,71%

21,88%

23,80%

20,99%

780

648

850

1 256

1098

-2 886

-1 027

-429

-7 861

-1 052

ROE rfinstru re Požadavek vlastníků EVA


73

2.6 Bankrotní modely V následující kapitole jsou uplatněny dva bankrotní modely, které pomohou určit, zda je podnik ohrožen bankrotem. 2.6.1 Altmanův model Pomocí Altmanova modelu se vypočítá takzvané ZETA skóre. V práci je aplikován

model

pro

nevýrobní

podniky,

jejichž

akcie

nejsou

veřejně

obchodovatelné. Nejlépe si firma dle tohoto ukazatele vedla v prvních dvou letech, kdy vykazovala téměř 10 milionů ČPK. V následujícím roce jí hodnota ČPK klesla k jednomu tisíci a následně se pohybovala dokonce v záporných hodnotách. Tento první ukazatel, kdy se počítá podíl pracovního kapitálu a aktiv, podnik nejvíce ovlivňovalo ZETA skóre po celé sledované období. Z důvodu nízkých zisků či ztrát, zvláště pak v posledních dvou letech, přispívá k bankrotu i druhý ukazatel, který bere v úvahu zadržené zisky. Rentabilita aktiv také snižuje celkové ZETA skóre, neboť nerentabilní podnik nemůže dlouhodobě fungovat. Firma vykazuje také velký nepoměr mezi vlastním a cizím kapitálem, což čtvrtý ukazatel také velmi ovlivnilo. Výpočet Altmanova modelu je znázorněn v tabulce číslo 25. Tabulka 25: Altmanův model

2009

2010

2011

2012

2013

6,56*X1

2,02

2,52

0,28

-1,66

-2,10

3,26*X2

0,21

0,22

0,17

-0,20

-0,15

6,720*X3

-0,36

-0,06

0,11

-0,59

0,04

1,050*X4

0,13

0,15

0,10

0,08

0,06

ZETA

2,01

2,82

0,66

-2,37

-2,15


2.6.2 Taflerův bankrotní model Taflerův bankrotní model pracuje nejen se ziskem, ale poměřuje také tržby na celková aktiva. Firma VEDI TOURGROUP je firmou poskytující službu, pomocí svých, či jiných touroperátorů. Nemá tedy téměř žádné zásoby a největší část aktiv jí tvoří pohledávky. V posledních letech firma vykazuje i značný podíl DM, ovšem 74

díky investici právě do DM firmě vzrostly tržby v roce 2013 cca o 200% oproti roku 2009. Firma poslední rok také investovala cca 1,6 milionů do reklamních poutačů, čímž rozšířila povědomí o své společnosti. Čtvrtý ukazatel poměřující tržby a celková aktiva zaručuje firmě výsledek, že bankrot lze očekávat s malou pravděpodobností. Výpočet Taflerova modelu je znázorněn v tabulce číslo 26. Tabulka 26: Taflerův bankrotní model

2009

2010

2011

2012

2013

0,53*X1

-0,06

-0,01

0,01

-0,05

0,00

0,13*X2

0,14

0,01

0,01

-0,01

-0,01

0,18*X3

0,10

0,00

0,00

-0,02

0,00

0,16*X4

0,90

1,25

1,29

1,18

1,05

T

1,08

1,25

1,32

1,10

1,04


2.7 Bonitní modely Na rozdíl od bankrotních modelů, které se snaží předpovědět bankrot společnosti, bonitní modely hodnotí finanční zdraví podniku. 2.7.1 Kralickův quicktest Kralickův quict test z tabulky číslo 27 vychází velmi negativně. Po celé sledované období vychází špatná situace v podniku. Ovšem lze zde sledovat zlepšování a rostoucí trend ukazatele, výjimkou je rok 2012 díky extrémně zápornému VH. Rostoucí trend zde ovšem je a firma se dostává z pokraje ohrožení insolvencí do špatné pozice. Můžeme do budoucna předpokládat zachování mírného růstu ukazatele. Firmu nejvíce ovlivňují ztráty a velký rozdíl mezi cizím a vlastním kapitálem. V prvních dvou letech je rozdíl mezi cizím a vlastním kapitálem nejmenší, a proto zde hodnota ukazatele R1 značí dobrou pozici. V dalších letech je již poměř markantnější. Špatný je zde i ukazatel splácení dluhů díky velkým ztrátám. Do dluhů se zde ovšem započítávají i krátkodobé závazky, které firma tvoří částí z přijatých záloh. Ve skutečnosti je tedy tento ukazatel velmi zavádějící a není příliš směrodatný.

75

Tabulka 27: Kralickův quicktest

2006

2007

2008

2009

2010

R1

11,2%

3

12,3%

3

8,9%

4

7,4%

4

5,5%

4

R2

-16,40

5

141,35

5

17,07

4

-18,48

5

15,22

4

5

-0,91%

5

1,62%

4 -8,81%

5

0,52%

4

5

0,06%

4

0,57%

4 -0,60%

5

0,83%

4

5,33% 0,88%

R3 R4 Skóre

4,50

4,25

4,00

4,75

4,00


2.7.2 Index IN99 I mezi bonitními modely vyšel jeden velmi špatný a druhý velmi dobrý. Podobně jako Taflerův model i zde Index IN99 dává do poměru tržby a aktiva, u tabulky číslo 28 platí tedy stejný komentář jako v kapitole bankrotních modelů. Díky tomuto ukazateli vypadá celé sledované období, že podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku. Z kapitoly 2.4.Ekonomická přidaná hodnota, je patrné, že podnik nevytváří hodnotu pro své vlastníky, ani vzhledem ke ztrátě v letech 2009, 2011 a 2012 nemůže. Na těchto příkladech bonitních a bankrotních modelů je zřejmé, že samotné vypracování není směrodatné a je třeba brát v úvahu celou finanční analýzu. Tabulka 28: Index IN99

2006

2007

2008

2009

2010

-0,017*X1

-0,02

-0,02

-0,02

-0,02

-0,02

4,573*X2

-0,24

-0,04

0,07

-0,40

0,02

0,481*X3

2,82

3,90

3,95

3,58

3,19

0,015*X4

0,02

0,03

0,02

0,01

0,01

IN05

2,58

3,86

4,03

3,17

3,21


2.8 Mezipodnikové srovnání Spider graf je vhodný pro podnikové srovnání z důvodu své přehlednosti. Jako odvětvový průměr byla zprůměrovaná data tří konkurenčních podniků. Výpočty pro sestavení spider grafu lze nalézt v příloze číslo 10.

76

Graf číslo 17 zobrazuje srovnání s konkurenčními daty za rok 2009. Firma VEDI TOURGOURP v roce 2009 si větší část DM pronajímá, je tedy obrat DM velmi vysoký, jelikož se nám DM obrátí v tržby skoro 163krát. Firma si na rozdíl od konkurenčních podniků vede také lépe u ukazatele pohotové likvidity. Nejhorších výsledků oproti konkurenci dosahuje firma u ukazatelů, které berou v úvahu zisk, v tomto případě podnikovou ztrátu. Zde jsou hodnoty velmi podprůměrné. U ukazatele Equity Ratio, který se v analyzovaném podniku pohybuje mimo doporučené hranice, je patrné, že se od odvětvového průměru zásadně neliší. Graf 17: Spider grafpro rok 2009 VEDI TOURGROUP s.r.o.

PRUMER ODVĚTVÍ

L2 500% 400% Obrat DM

L1

300% 200% 100% 0% -100%

Obrat aktiv

Equity Ratio

-200%

ROA

Úrokové krytí

ROE Zdroj: vlastní výpočet autorky na základě účetních závěrek

Porovnáním grafu číslo 17 a grafu číslo 18 je patrné, že nenastaly téměř žádné změny ve srovnání s odvětvovými daty.

77

Graf 18: Spider graf pro rok 2010 VEDI TOURGROUP s.r.o.

PRUMER ODVĚTVÍ

L2 250% 200% Obrat DM

L1

150% 100% 50% 0%

Obrat aktiv

Equity Ratio

-50%

ROA

Úrokové krytí


Z grafu číslo 19 lze zkonstatovat, že v roce 2011 došlo ke zlepšení ukazatele obratu celkových aktiv, ale ke zhoršení obratu DM, neboť v tomto roce začíná firma nakupovat dopravní prostředky. Firma VEDI TOURGROUP dosahuje v roce 2011 zisku, což pozitivně ovlivnilo ukazatele rentability vlastního kapitálu, aktiv i úrokové krytí. Stále ovšem tyto hodnoty zůstávají pod odvětvovým průměrem. Propad také nastal u ukazatele Equity Ratio, kdy se zvýšili aktiva (růst krátkodobých pohledávek a DM), ovšem hodnota VK zůstala téměř nezměněná.

78

Graf 19: Spider graf pro rok 2011 VEDI TOURGROUP s.r.o.

PRUMER ODVĚTVÍ

L2

Obrat DM

Obrat aktiv

180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

L1

Equity Ratio

ROA

Úrokové krytí


Jak již bylo zmíněno několikrát v předchozích kapitolách, rok 2012 byl pro firmu velmi krizový z důvodu velké ztráty. V tomto roce nastala také řada změn, které ovlivnili celou finanční analýzu, kapitalizace 8 milionů (zvýšení VK), ztráta 6,6 milionů (snížení VK), začínají se velmi zvyšovat tržby z prodeje služeb, nákup velkého počtu dopravních prostředků, z důvodu zvyšování tržeb došlo k velkému zvýšení krátkodobých pohledávek i závazků (závazky začínají růst rychleji než pohledávky). Z důvodu těchto změn se firma pohybuje u ukazatelů aktivity, likvidity a Equity Raito okolo odvětvového průměru a u ukazatele počítající s výsledkem hospodaření vykazují značný propad. Záznam o vývoji všech hodnocených ukazatelů znázorňuje graf číslo 20.

79

Graf 20: : Spider graf pro rok 2012 VEDI TOURGROUP s.r.o.

PRUMER ODVĚTVÍ

L2

Obrat DM

Obrat aktiv

200% 100% 0% -100% -200% -300% -400% -500% -600% -700%

L1

Equity Ratio

ROA

Úrokové krytí


Z grafu číslo 21 lze vyvodit, že firma VEDI TOURGROUP stále pokračuje v trendu rostoucího dlouhodobého majetku, tržeb, krátkodobých pohledávek a závazků. Oproti prvním sledovaným rokům firma vykazuje ukazatele likvidity pod odvětvovým průměrem z důvodu rychlejšího růstu závazků oproti pohledávkám. Ukazatel Equity ratio vykazuje také velký propad, oproti rokům 2009 a 2010, je to dáno velkou ztrátou v roce 2012 a velkým růstem krátkodobých závazků. Oproti předcházejícímu roku se firmě velmi zlepšily ukazatele počítající s výsledkem hospodaření. Firma je stále velmi pod odvětvovým průměrem, ovšem nevykazuje již záporné hodnoty. Ukazatele aktivity vykazují v průměru podobné hodnoty jako odvětvová data, snížení velkého rozdílu mezi analyzovaným podnikem a odvětvím, na rozdíl od prvních let, dochází z důvodu velké investice do DM.

80

Graf 21: Spider graf pro rok 2013

L2 100% VEDI TOURGROUP s.r.o. Obrat DM

PRUMER ODVĚTVÍ

80%

L1

60% 40% 20% Obrat aktiv

Equity Ratio

0%

ROA

Úrokové krytí


81

3 Návrhová část Absolutní ukazatele odhalili řadu velkých změn i malých nedostatků, které ovlivnili celou finanční analýzu. Již podle analýzy absolutních ukazatelů lze analyzované období rozdělit na dvě časová období před a po změně. První dva roky firma vykazovala ztrátu, vlastnila větší část DM na finanční leasing a měla tržby okolo 200 milionů s přidanou hodnotou cca 2 miliony korun, které ovšem nestačily ani na pokrytí osobních nákladů. Firma poté snižovala svou ztrátu kladným finančním výsledkem hospodaření, na který se, jak se ukáže v dalších letech, ovšem u nefinančních podniků nelze spoléhat. V období 2011 firma začala nakupovat vlastní dopravní prostředky a velmi rozšířila nabídku svých služeb, což způsobilo růst tržeb, které se v posledním roce vyšplhaly cca na 600 milionů. Z důvodu velkého nákupu dopravních prostředků by pro nelichotivé výsledky hospodaření minulých let i běžného období nebyla zajištěna finanční způsobilost, která v roce 2012 byla zajištěna kapitalizací 8 milionů. Tento krok lze hodnotit jako pozitivní, jelikož v roce 2013 firma vykazovala největší podíl přidané hodnoty na tržbách. Firma by se do budoucna ovšem jistě měla zaměřit na finanční výsledek hospodaření, který jí výrazně ovlivňuje celkový VH. V roce 2013 firma vykazovala skoro 9,5 milionu u ostatních finančních nákladů, které byly tvořeny především kurzovými ztrátami. Kladný výsledek hospodaření byl v roce 2013 způsoben mimořádnými výnosy, ovšem již z názvu mimořádné, se s těmito výnosy nedá do budoucna počítat, a proto by firma měla i nadále zvyšovat přidanou hodnotu nabízených služeb. Z důvodu zvyšování tržeb dochází ke zvyšování krátkodobých pohledávek a závazků. Z důvodu odepsání nedobytných pohledávek v roce 2012, firma zvolila politiku platby předem, což lze považovat za pozitivní krok, ovšem je to krok, který tvoří firmu nelikvidní. Firma v posledních letech vykazuje kr. pohledávky z obchodních vztahů v průměru okolo 2,5 milionu ovšem kr. závazky z obchodních vztahů okolo 20 milionů, což by do budoucna mohlo vést ke špatné vyjednávací pozici s dodavateli. Ovšem zajišťováním nákupu služeb u jiných touroperátorů mají tyto pohledávky spíše charakter plnění ve formě služeb.

82

Bilanční pravidla odhalila, stejně jako vertikální analýza problém u skladby pasiv i financování dlouhodobého majetku, který není financován pomocí dlouhodobého kapitálu. V budoucnu by se tedy firma měla soustředit na to, aby vykazovaný zisk zadržovala v podniku, nebo získala dodatečný dlouhodobý úvěr, pro financování dlouhodobých aktiv, který by jí díky pozitivnímu efektu finanční páky zvedl rentabilitu vlastního kapitálu. Z grafu číslo 8 vyplývá, že tempo růstu investic se přiblížilo tempu růstu tržeb, což je velmi pozitivní a z důvodu velmi odlišných částek DM a tržeb nelze považovat za negativní, že toto poměrové pravidlo není zcela dodrženo. Téměř po celé sledované období firma vykazovala pozitivní cash flow i pohotovou likviditu v souladu s doporučenými hodnotami, nelze tedy považovat výsledek čistého pracovního kapitálu za negativní. Ovšem jak již bylo uvedeno na začátku návrhové části, firma by se měla snažit snížit vysoké rozdíly mezi krátkodobými pohledávkami a krátkodobými závazky. U analýzy rentability byl zjištěn jeden vážný problém, kterým se ukázala zisková marže. Firma má velmi vysoké tržby ovšem vytváří velmi malou rentabilitu tržeb. Samozřejmě, je to způsobeno i ztrátou, která způsobila zápornou rentabilitu tržeb. V porovnání s konkurenčními podniky firma téměř po celé období vykazuje nejnižší ziskovou marži. Nejlépe si vedl konkurenční podnik ALEXANDRIA, který ovšem vysoké ziskové marže dosáhl především vysokými ostatními provozními výnosy, které byly způsobené kurzovými rozdíly. Tuto politiku lze ovšem považovat za velmi nestálou, protože vydělávat na kurzových rozdílech není hlavní činností podniku. Firma VEDI TOURGROUP by se tedy jistě měla do budoucna zaměřit na snižování ostatních finančních nákladů a zvyšování přidané hodnoty. Pozitivní dopad mělo zvyšování tržeb, ovšem poměr zaměstnanců k tržbám se nezvyšoval stejným tempem, což způsobilo, že od roku 2011 dokázala přidaná hodnota pokrýt náklady na zaměstnance. Pokud se firma do budoucna zaměří na zlepšení tohoto ukazatele, dá se předpokládat nejen zlepšení u ostatních ukazatelů rentability, ale zlepšení finanční situace celého podniku, které by přispělo k vytvoření hodnoty pro vlastníky. Peněžní likvidita je v podniku téměř zachována, problémy ovšem díky rostoucím závazkům a pohledávkám začínají vykazovat ostatní formy likvidity. 83

Vzhledem k tomu, že firma nemá žádné zásoby, bylo by vhodné, aby pohotovou likviditu udržovala na úrovni 1, aby byla vždy schopná dostát svým splatným závazkům. Jak je tomu u ukazatele obchodní deficit, firma sice díky rychlejšímu obratu pohledávek než závazků čerpá bezplatný úvěr od dodavatele, ovšem měla by být zachována likvidita a firma by měla buď vyrovnat krátkodobé pohledávky se závazky nebo vykazovat více KFM aby byla likvidita zachována. U ostatních ukazatelů aktivity nebyl u podniku objeven žádný problém. Ukazatele zadluženosti odhalili jistý nedostatek ve financování pomocí cizích zdrojů. Firma začala pořádně využívat financování pomocí bankovních úvěrů až v posledním roce, tudíž do té doby nevyužila dostatečně potenciálu finanční páky na zvyšování rentability vlastního kapitálu. Z důvodu ztráty a nízkých zisků firma není, až na rok 2011, kdy firma čerpala jen malé množství bankovních úvěrů, schopna dostát dostatečného úrokového krytí. Tento fakt, i přes kladné cash flow a dostatečnou výši KFM, by do budoucna mohl způsobit problémy se získáním dostatečných úvěrů, který by firmě pomohli zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu. Zvýšení ziskové marže a tedy následného zisku, by při zadržování zisků v podniku mohlo dojít i k následnému zlepšení ukazatele Debt Equity Ratio. Z důvodu ztráty a nízkých zisků je samozřejmé, že firma nedokáže vytvořit zisk pro své vlastníky. Cíl podnikání není jen vytvářet zisk, ale hlavně hodnotu pro své vlastníky. Pokud se podnik tedy do budoucna zaměří na zvyšování rentability vlastního kapitálu, bude schopen uspokojit své vlastníky. Firma z důvodu ztrát, které jí velmi snižovaly základní kapitál, vykazovala požadavek vlastníků v průměru okolo jednoho milionu korun. Do budoucna ovšem, jak bude firma dále expandovat, bude vykazovat i vyšší vlastní kapitál, který zapříčiní zvyšování požadavku vlastníků. Pokud se situace nezlepší, je zřejmé, že by se vlastníkům vyplatilo svůj kapitál investovat do jiné varianty, neboť je zatím investice do podniku VEDI TROUGROUP nevýdělečná. Silné a slabé stránky podniku odhalily bankrotní a bonitní modely. Nejsilnější stránkou firmy, je poměr mezi tržbami a aktivy, díky kterému modely počítající s tímto poměrovým ukazatelem, predikovali finanční zdraví podniku a podnik označily jako firmu, která není ohrožena bankrotem. Nejslabší stránkou je naopak záporný pracovní kapitál a ztráta nebo příliš nízké zisky. Jistou příležitost lze 84

zpozorovat u ukazatele Kralickuv quicktest, který nepočítá s ukazatelem poměr tržeb a aktiv a i přesto lze sledovat, s výjimkou kritického roku 2012, zlepšování hodnot tohoto ukazatele. Při mezipodnikovém srovnání firma po změně v roce 2011 začala vykazovat nelichotivé výsledky u srovnání s odvětvovými daty, především u ukazatelů, které ovlivňuje výsledek hospodaření. Ke zhoršení došlo i u ukazatele pohotová likvidita, který jak bylo již zmíněno výše, by se měl pohybovat minimálně na úrovni 1, pokud firma nevlastní téměř žádné zásoby. Díky zisku z roku 2013 se firma u rentability aktiv, rentability VK a úrokového krytí přiblížila odvětvovým hodnotám, ovšem stále se od těchto hodnot odchyluje o téměř 90 p.b.

3.1 Vývoj rentability VK Již z tabulky číslo 23 lze jistit, že firma nemá ani zdaleka podobný průběh vývoje rentability jako konkurenční podniky. Nejstabilnějších hodnot dosáhl podnik Czech holidays. Nejlepších hodnot dosahovala firma VIOLA travel, ovšem z důvodu velmi nízkého VK, nelze považovat tyto hodnoty za směrodatné, proto dle subjektivního názoru autorky, jako nejlepší podnik u rentability VK lze vyhodnotit firmu ALEXANDRIA. Tato firma ovšem vykazuje zápornou přidanou hodnotu a zisk tvoří pomocí kurzových zisků, což nelze považovat za bezpečný generátor zisku. V prvním sledovaném období si nejlépe vedla firma VEDI TOURGRUP, která ovšem v obou letech vykazovala ztrátu a jen tuto ztrátu snížila. Z obrázku číslo 2, lze také zpozorovat, že firmu VEDI TOURGROUP nejvíce ovlivnila rentabilita aktiv, konkrétně z kapitoly rentability, dle grafu číslo 10 rentabilita tržeb. Jak již bylo zmíněno na začátku návrhové části, firma by se měla nejvíce zaměřit právě na rentabilitu tržeb. I ve druhém sledovaném období si nejlépe vedla u vývoje ukazatele analyzovaná firma VEDI TOURGROUP, která se v tomto období nejvíce přiblížila konkurenčním podnikům a měla v tomto roce i nejlepší výsledky ekonomické přidané hodnoty. Rok 2012 se pro firmu, jak již bylo zmíněno několikrát během celé práce, stal krizový, a proto tento rok lze označit za výjimečný s předpovědí, že takto slabý rok by se v budoucnu neměl opakovat. Tento rok ovlivnil i hodnoty ukazatelů v roce 2013, kdy firma vykazovala jen malý zisk z důvodu vysokých finančních nákladů. 85

Z kapitoly 2.4 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu je patrné, že nedošlo k ověření hypotézy. Firma VEDI TOURGROUP, která pravidelně vykazovala zisk a ztrátu měla největší rozdíly u vývoje rentability VK. Jako nejlepší firmu lze ze závěrů zjištěných v této kapitole označit firmu Czech holidays, která vykazovala nejlepší přidané hodnoty a, až na malé odchylky, stabilní rentabilitu VK. Firma ALEXANDRIA, také vykazovala velmi vysoké hodnoty, ovšem díky zadržování veškerých zisků v podniku, rentabilita vlastního kapitálu téměř po celé sledované období klesá. Firma VIOLA travel dosahovala téměř po celé období nejvyšších hodnot ukazatele ROE, ovšem z důvodu výsledků u ostatních ukazatelů (zlaté bilanční pravidlo, pohotová likvidita1) nelze tuto firmu považovat za bezproblémovou. Největší výhodou firmy VIOLA travel, je téměř po celé období, kladná přidaná hodnota, kterou výrazně neovlivňují kurzové rozdíly, které jsou ovšem způsobené nejnižšími tržbami.

3.2 Souhrn návrhů a zlepšení Firma VEDI TOURGROUP nastolila jistá zlepšení na základě dosahovaných výsledků již v roce 2011, kdy začalo docházet v průběhu dalších let k rapidnímu růstu

tržeb,

zvýšení

DM,

vytvořením

opravných

položek

k nedobytným

pohledávkám a kapitalizaci cca 8 milionů. Firma by se v budoucnu měla zaměřit na likviditu podniku, která je v posledních dvou letech na kritické hranici a firma nemá téměř žádné zásoby a musela by začít prodávat svůj dlouhodobý majetek pro uspokojení veškerých krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Snížením krátkodobých závazků z obchodních vztahů či zvýšením krátkodobého finančního majetku by nastalo zlepšení tohoto ukazatele a zvýšilo tak likviditu podniku. Dále jisté nedostatky vykazuje VK, který je v poměru k cizím zdrojům 1:10. Pokud firma do budoucna smaže vysokou ztrátu z roku 2012, dá se díky kapitálovým fondům ve výši cca 9,5 milionů počítat s jistým zlepšením. Za rozumné řešení této situace je, vykazování zvyšování přidané hodnoty a vykazování zisků,

1

Firma VIOLA travel nevykazuje žádné zásoby, proto se běžná likvidita rovná pohotové

likviditě.

86

neboť majitelka již s velkou pravděpodobností nebude chtít kapitalizovat svůj majetek do ztrátové firmy, aby vylepšila poměr mezi cizími a vlastními zdroji. Zvyšování výsledků hospodaření firma může dosáhnout především zvyšováním přidané hodnoty, která bude způsobena zvyšováním marže nikoli zvyšováním prodaných služeb, a minimalizováním finančních nákladů, které firma vykazuje velmi vysoké. Zvyšováním ukazatelů, které budou mít pozitivní vliv na zisk, dojde i ke zvýšení rentability tržeb, která velmi působí na ukazatel ROA a ROE. Zlepšením ukazatele likvidity, poměru CZ a VK a zvýšením zisku bude do budoucna firma více likvidní a solventní, což bude mít pozitivní dopad na vyjednávací schopnost pro získání úvěru, pomocí kterého bude financovat svá dlouhodobá aktiva, a využije tak pozitivního efektu finanční páky.

87

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vývoj podniku za 5ti leté období, pomocí absolutních a poměrových ukazatelů, rozkladu rentability aktiv, ekonomické přidané hodnoty, bonitních a bankrotních modelů a srovnání s konkurenčními podniky. Při psaní diplomové práce se autorka setkala s problémem zjištění příčiny vysokých ostatních finančních nákladů, kde se zpravidla vykazují poplatky. Po odborné konzultaci bylo zjištěno, že s největší pravděpodobností firma vykazovala v této položce kurzové ztráty. Dalším problémem bylo nalezení vhodných konkurenčních podniků, které svou činností nejvíce odpovídají analyzovanému podniku. Firma VEDI TOURGROUP je zaměřená na zajišťování pobytů pro cizince z Běloruska, Gruzie, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Uzbekistánu. Jako konkurenční podniky byly, aby co nejvíce odpovídali analyzované firmě, zvoleny takové které také zajišťují pobyty, poznávací cesty, lázeňské pobyty atd. cizinců z těchto zemí do Evropy. Tato

práce

k významným

s názvem

mezníkům

Analýza

analyzované

finanční firmy

situace VEDI

podniku

dospěla

TOURGROUP

s.r.o.

Analyzované období lze rozdělit do dvou částí. Jisté změny nastaly v roce 2011, kdy _irma začala měnit skladbu svých aktiv a značně expandovat. Nákup dopravních prostředků, ke kterému došlo v analyzovaném období, lze považovat za pozitivní krok, díky kterému mohla firma značně expandovat a v roce 2013 téměř ztrojnásobit tržby oproti roku 2009. V praktické části byly odhaleny tři hlavní problémy, se kterými se podnik VEDI TOURGROUP potýká. Prvním je zcela jistě nepříznivá přidaná hodnota. V prvních letech expanze nebyla tato hodnota schopna kopírovat rychlý růst tržeb a tempo růstu tržeb značně převyšovalo tempo růstu přidané hodnoty. Tato situace se zlepšila v roce 2013, kdy byla schopna pokrýt ostatní provozní náklady. Díky zlepšujícímu se ukazateli přidané hodnoty, zvláště pak dle roku 2013, lze i do budoucna předpokládat uspokojivé tempo růstu přidané hodnoty. Ovšem díky výkyvům v minulých letech, by se firma měla na tento ukazatel více zaměřit.

88

Druhým problémem je samozřejmě výsledek hospodaření, který je úzce spojen s přidanou hodnotou. Firma vykazuje velmi malou, v některých letech i zápornou, ziskovou marži což ovlivňuje především ukazatele rentability a další ukazatele, které berou v úvahu zisk/ztrátu. Výsledek hospodaření je také velmi ovlivněn kurzovými rozdíly, které firma vykazovala v ostatních finančních nákladech a výnosech. Firma VEDI TOURGROUP není v některých letech schopna vytvořit dostatečnou přidanou hodnotu na pokrytí ostatních provozních nákladů a kurzových ztrát, proto by se firma měla také zaměřit na minimalizování kurzových rozdílů například pomocí měnových forwardů či zkracováním doby splatnosti. Třetí problém by v budoucnu mohl nastat u likvidity podniku, jelikož firma nevykazuje téměř žádné zásoby a pohotová likvidita je v posledních dvou sledovaných letech pod úrovní 1. Firma tedy není schopna dostát svým splatným závazkům bez prodání dlouhodobého majetku. Firma VEDI TOURGROUP by se proto měla zaměřit na zvyšování krátkodobého finančního majetku nebo naopak vyrovnáním krátkodobých pohledávek a závazků. Pokud by firma v budoucnu vykazovala příznivější výsledky likvidity, zachovala zisk z roku 2013, který by byl způsoben především optimalizací finančního výsledku hospodaření a zvyšováním přidané hodnoty, dá se předpokládat, že i přes nedodržení doporučující hodnoty poměru vlastního kapitálu k cizímu, by firma neměla do budoucna mít závažné problémy se získáním dodatečných úvěrů. Tyto úvěry by díky pozitivnímu efektu finanční páky zvyšovali rentabilitu a tím přispěli ke kladné ekonomické hodnotě. Bonitní a bankrotní modely odhalili nejsilnější stránku podniku, kterou je obrat aktiv. V kapitole 2.4 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu nedošlo k ověření hypotézy. Firma VEDI TOURGROUP má díky střídavému vykazování zisku a ztráty velmi nestabilní vývoj rentability vlastního kapitálu a téměř po celé sledované období má největší změny vývoje ukazatele rentability vlastního kapitálu. Nejstabilnější hodnoty ukazatele vykazovala firma Czech holidays. Firma VIOLA travel vykazovala snižování rentability vlastního kapitálu s velkým výkyvem způsobeným ztrátou z roku 2012. Firma ALEXANDRIA vykazovala díky zadržování zisku v podniku klesající trend rentability VK, téměř po celé sledované období. Pokud firma VEDI TOURGROUP zachová zvyšování podílu přidané hodnoty na 89

tržbách a zvyšování ziskové marže, dá se předpokládat, že se bude ukazatel ROE v budoucnu zlepšovat. Nepříznivé výsledky ve zpracované analýze lze přičíst i velkým změnám, které

v podniku

v průběhu

sledovaného

období

nastaly.

Z posledního

analyzovaného roku lze ovšem odhadnout, že podnik je ve fázi expanze, která může do budoucna, po nastolení jistých změn zmíněných v předchozích odstavcích a v celé práci, zajistit prosperující společnost.

90

Literatura [5] ALEXANDRIA, spol s.r.o. Výroční zpráva za rok 2009, Justice, 2012. Dostupné na internetu: [5] ALEXANDRIA, spol s.r.o. Výroční zpráva za rok 2010, Justice, 2012. Dostupné na internetu: [5] ALEXANDRIA, spol s.r.o. Výroční zpráva za rok 2011, Justice, 2013. Dostupné na internetu: [5] ALEXANDRIA, spol s.r.o. Výroční zpráva za rok 2012, Justice, 2014. Dostupné na internetu: [5] ALEXANDRIA, spol s.r.o. Výroční zpráva za rok 2013, Justice, 2015. Dostupné na internetu: [1] ATTL, P., POLÍVKOVÁ, A, STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2014. 75 s. ISBN 978- 80-87411-63-6 [5] BRAGG, S. DuPong analysis. Accounting tools, 2015. Dostupné na internetu: [5] BRAGG, S. Working capital analysis. Accounting tools, 2015. Dostupné na internetu:

capital-analysis.html> [5] Czech holidays – cestovní kancelář, s.r.o. Výroční zpráva za rok 2009, Justice, 2010. Dostupné na internetu:

91

[5] Czech holidays – cestovní kancelář, s.r.o. Výroční zpráva za rok 2010, Justice, 2011. Dostupné na internetu: [5] Czech holidays – cestovní kancelář, s.r.o. Výroční zpráva za rok 2011, Justice, 2012. Dostupné na internetu: [5] Czech holidays – cestovní kancelář, s.r.o. Výroční zpráva za rok 2012, Justice, 2013. Dostupné na internetu: [5] Czech holidays – cestovní kancelář, s.r.o. Výroční zpráva za rok 2013, Justice, 2014. Dostupné na internetu: [1] GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. [1] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, xl, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. [1] KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5. [1] KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D.; ŠTEKER, K. Finanční analýza komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 240 s. ISBN 978-80-2474456-8 [2] KWIECIEŃ, N. Quantitative financial analysis of the Inditex group. [Diploma thesis.] Prague: VŠE, 2015 [2] MALYAVSKAYA, Y.Financial analysis of Škoda auto a.s. [Diploma thesis.] Prague: VŠE, 2015 [1] MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2006, 624 s. ISBN 80-86119-37-8. [5] MPO. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015. Dostupné na internetu: http://www.mpo.cz/dokument -157262.html 92

[2] OLYNYK, M. Financial analysis and comparison between two oil giants ExxonMobil and Chevron. [Diploma thesis.] Prague: VŠE, 2015 [4] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. [1] SRPOVÁ, J.;ŘEHOŘ, V. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5 [1] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2001, 475 s. ISBN 80-247-9069-6. [1] SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3. [5] VEDI TOURGROUP s.r.o. Výroční zpráva za rok 2009, Justice, 2011. Dostupné na internetu:

93

[5] VIOLA travel s.r.o. Výkaz zisku a ztrát za rok 2009, Justice, 2010. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Rozvaha za rok 2010, Justice, 2011. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Výkaz zisku a ztrát za rok 2010, Justice, 2011. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Rozvaha za rok 2011, Justice, 2012. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Výkaz zisku a ztrát za rok 2011, Justice, 2012. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Rozvaha za rok 2012, Justice, 2013. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Výkaz zisku a ztrát za rok 2012, Justice, 2013. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Rozvaha za rok 2013, Justice, 2014. Dostupné na internetu: [5] VIOLA travel s.r.o. Výkaz zisku a ztrát za rok 2013, Justice, 2014. Dostupné na internetu:

94

Příloha 1: Rozvaha – Aktiva (v tis. Kč)

Aktiva celkem

2009

2010

2011

2012

2013

34 344

28 081

43 755

71 772

95 301

1 184

1 295

8 765

21 665

31 573

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.


107

56

B.I.3.

Software

107

56

B.I.7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.


B.II.2.

Stavby

B.II.3. B.II.7. B.II.8.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby

C.I.1.

Materiál

C.I.5.

Zboží

C.III. C.III.1.

169 10 169

1 077

1 239

8 755

21 665

31 404

1 239

8 755

15 116

31 254

108 969

6 549 150 32 134

26 170

30 738

48 278

59 179

478

24

56

175

1 725 1 622

478

24

56

175

103


28 950

20 752

25 386

40 240

46 902

Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.)

13 338

9 315

3 590

517

2 435

C.III.6. Stát - daňové pohledávky

373

391

1 301

1 730

281

15 239

11 046

17 995

37 993

44 039

2 706

5 394

5 296

7 863

10 552

C.IV.1. Peníze

1 689

933

1 088

1 821

3 633

C.IV.2. Účty v bankách

1 017

4 461

4 208

6 042

6 919

C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.IV.


D.


1 026

616

4 252

1 829

4 549

D.I.1.

Náklady příštích období

1 026

616

8 615

6 261

2 665

D.I.3.

Příjmy příštích období

-4 363

-4 432

1 884

Zdroj: Výroční zpráva podniku VEDI TOURGROUP s.r.o.

95

Příloha 2: Rozvaha – Pasiva (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

Pasiva celkem

34 344

28 081

43 755

71 772

95 301

A.

Vlastní kapitál

3 842

3 463

3 884

5 278

5 234

A.I.

Základní kapitál

100

100

100

100

100

A.I.1.

Základní kapitál

100

100

100

100

100

A.II.

Kapitálové fondy

1 500

1 500

1 500

9 499

9 499

A.II.2.

Ostatní kapitálové fondy

1 500

1 500

1 500

9 499

9 499

10

10

10

10

10

10

10

10

4 348

2 232

1 853

2 274

-4 331

4 355

2 239

1 860

2 281

2 281

A.III A.III.1. A.IV.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Výsledek hospodaření minulých let

A.IV.1.

Nerozdělený zisk minulých let

A.IV.2.

Neuhrazená ztráta minulých let

-7

-7

-7

-7

-6 612

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období

-2 106

-379

421

-6 605

46

B.

Cizí zdroje

30 502

24 618

39 871

66 494

89 977

B.II.


8 941

9 223

11 007

263

B.II.2.

Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba

8 941

9 223

11 007

263

B.III.


20 031

15 395

23 504

63 770

80 940

6 870

7 712

9 420

23 872

25 140

B.III.1. B.III.4.

Závazky z obchodních vztahů (krátk.) Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

2 090

37

B.III.5.

Závazky k zaměstnancům

276

272

309

390

609

B.III.6.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

137

183

176

262

330

B.III.7.

Stát - daňové závazky a dotace

41

96

2

43

782

B.III.8.


10 197

6 228

15 683

42 248

54 088

B.III.10. Dohadné účty pasivní (krátk.)

192

714

-2 721

-3 032

58

B.III.11. Jiné závazky

228

190

635

-13

-104

B.IV.


1 530

5 360

2 724

8 774

B.IV.1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

144

3 559

2 724

8 774

B.IV.2.

Krátkodobé bankovní úvěry

1 386

1 801


96

Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

I.


226

282

156

502

A


234

212

115

370

+

Obchodní marže

-8

70

41

132

II.

Výkony

192 480

219 882

353 527

527 467

623 752

II.1.


192 480

219 882

353 527

527 467

623 752

B.


189 889

217 893

346 011

519 065

602 725

2 177

4 184

5 329

11 018

12 099

187 712

213 709

340 682

508 047

590 626

B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby +

Přidaná hodnota

2 591

1 981

7 586

8 443

21 159

C.

Osobní náklady

5 298

4 773

5 134

7 214

11 016

C.1. Mzdové náklady

4 031

3 540

3 847

5 406

8 348

Náklady na sociální C.3. zabezpečení a zdravotní pojištění

1 267

1 233

1 287

1 808

2 664

C.4. Sociální náklady D.

Daně a poplatky

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého III. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého III.1. majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a F. materiálu Zůstatková cena prodaného F.1. dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv,opr.pol. v G. prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd E.

IV.

Ostatní provozní výnosy

H.

Ostatní provozní náklady

*


X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

4 460

436

984

703

738

411

513

1 446

3 432

5 170

452

1 396

452

1 396

77

106

77

106 2 549

27

36

135

433

1 811

228

1 910

743

517

1 809

2 063

-5 452

-4 349

313

-5 453

3 663

3

2

3

61

4

277

122

129

281

449


8 240

7 112

4 519

4 536

5 068

O.


4 967

3 066

4 501

5 840

9 427

*

Finanční výsledek hospodaření

2 999

3 926

-108

-1 524

-4 804

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

2

158

97

3

Pokračování přílohy 3: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

2009 Q.1. **

Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII. Mimořádné výnosy R. * *** ****

Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodařen před zdaněním

2010

2011

2012

2013

2

158

3

-2 453

-425

47

-6 977

-1 144

357

46

374

372

1 190

347

46

374

372

1 190

-2 106

-379

421

-6 605

46

-2 106

-377

579

-6 605

49

10


98

Příloha 4: Vertikální analýza aktiv

2009 Aktiva celkem

100,00%

2010

2011

2012

2013

100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

B.

Dlouhodobý majetek

3,45%

4,61%

20,03%

30,19%

33,13%

B.I.


0,31%

0,20%

0,00%

0,00%

0,18%

B.I.3.

Software

0,31%

0,20%

0,02%

0,00%

0,00%

B.I.7.


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,18%

B.II.


3,14%

4,41%

20,01%

30,19%

32,95%

B.II.2.

Stavby

0,31%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

2,82%

4,41%

20,01%

21,06%

32,80%

0,00%

0,00%

0,00%

9,12%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,16%

93,57%

93,19%

70,25%

67,27%

62,10%

B.II.3. B.II.7. B.II.8.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcÍ Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby

1,39%

0,09%

0,13%

0,24%

1,81%

C.I.1.

MateriáL

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

1,70%

C.I.5.

Zboží

1,39%

0,09%

0,13%

0,24%

0,11%

C.III.


84,29%

73,90%

58,02%

56,07%

49,21%

C.III.1.


38,84%

33,17%

8,20%

0,72%

2,56%

1,09%

1,39%

2,97%

2,41%

0,29%

44,37%

39,34%

41,13%

52,94%

46,21%

7,88%

19,21%

12,10%

10,96%

11,07%

C.IV.1. Peníze

4,92%

3,32%

2,49%

2,54%

3,81%

C.IV.2. Účty v bankách

2,96%

15,89%

9,62%

8,42%

7,26%

C.III.6. Stát - daňové pohledávky C.III.8. Dohadné účty aktivní C.IV.


D.


2,99%

2,19%

9,72%

2,55%

4,77%

D.I.1.


2,99%

2,19%

19,69%

8,72%

2,80%

D.I.3.


0,00%

0,00%

-9,97%

-6,18%

1,98%


99

Příloha 5: Vertikální analýza pasiv

2009 Pasiva celkem

2010

2011

2012

2013

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

A.

Vlastní kapitál

11,19%

12,33%

8,88%

7,35%

5,49%

A.I.

Základní kapitál

0,29%

0,36%

0,23%

0,14%

0,10%

A.I.1.

Základní kapitál

0,29%

0,36%

0,23%

0,14%

0,10%

A.II.

Kapitálové fondy

4,37%

5,34%

3,43%

13,23%

9,97%

A.II.2.


4,37%

5,34%

3,43%

13,23%

9,97%

0,00%

0,04%

0,02%

0,01%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

0,01%

0,01%

0,00%

0,04%

0,02%

0,00%

0,00%

A.III A.III.1.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

A.III.2.

Statutární a ostatní fondy

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

12,66%

7,95%

4,23%

3,17%

-4,54%

A.IV.1.


12,68%

7,97%

4,25%

3,18%

2,39%

A.IV.2.


-0,02%

-0,02%

-0,02%

-0,01%

-6,94%

A.V.


-6,13%

-1,35%

0,96%

-9,20%

0,05%

B.

Cizí zdroje

88,81%

87,67%

91,12%

92,65%

94,41%

B.I.

Rezervy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

B.II.


26,03%

32,84%

25,16%

0,00%

0,28%

B.II.2.


26,03%

32,84%

25,16%

0,00%

0,28%

B.III.


58,32%

54,82%

53,72%

88,85%

84,93%

20,00%

27,46%

21,53%

33,26%

26,38%

6,09%

0,00%

0,00%

0,05%

0,00%

B.III.1. B.III.4.


B.III.5.


0,80%

0,97%

0,71%

0,54%

0,64%

B.III.6.


0,40%

0,65%

0,40%

0,37%

0,35%

B.III.7.


0,12%

0,34%

0,00%

0,06%

0,82%

B.III.8.


29,69%

22,18%

35,84%

58,86%

56,75%


0,56%

2,54%

-6,22%

-4,22%

0,06%


0,66%

0,68%

1,45%

-0,02%

-0,11%

B.IV.


4,45%

0,00%

12,25%

3,80%

9,21%

B.IV.1.


0,42%

0,00%

8,13%

3,80%

9,21%

B.IV.2.


4,04%

0,00%

4,12%

0,00%

0,00%

C.I.


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


100

Příloha 6: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát

2009 Tržby za prodej zboží + výkony

2010

2011

2012

2013

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

I.


0,00%

0,10%

0,08%

0,03%

0,08%

A


0,00%

0,11%

0,06%

0,02%

0,06%

+

Obchodní marže

0,00%

0,00%

0,02%

0,01%

0,02%

II.

Výkony

100,00%

99,90%

99,92%

99,97%

99,92%

II.1.


100,00%

99,90%

99,92%

99,97%

99,92%

B.


98,65%

98,99%

97,80%

98,38%

96,55%

1,13%

1,90%

1,51%

2,09%

1,94%

97,52%

97,09%

96,29%

96,29%

94,61%

B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby +

Přidaná hodnota

1,35%

0,90%

2,14%

1,60%

3,39%

C.

Osobní náklady

2,75%

2,17%

1,45%

1,37%

1,76%

2,09%

1,61%

1,09%

1,02%

1,34%

0,66%

0,56%

0,36%

0,34%

0,43%

C.4. Sociální náklady

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

D.

Daně a poplatky

0,24%

0,20%

0,28%

0,13%

0,12%

E.

Odpisy DNM a DHM

0,21%

0,23%

0,41%

0,65%

0,83%

III.

Tržby z prodeje DM a materiálu

0,00%

0,00%

0,13%

0,00%

0,22%

0,00%

0,00%

0,13%

0,00%

0,22%

0,00%

0,00%

0,02%

0,00%

0,02%

0,00%

0,00%

0,02%

0,00%

0,02%

0,00%

0,00%

0,00%

0,48%

0,00%

C.1. Mzdové náklady C.3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného F. dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného F.1. dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv,opr.pol. v G. prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd III.1.

IV.


0,02%

0,06%

0,12%

0,34%

0,04%

H.


0,99%

0,34%

0,15%

0,34%

0,33%

*


-2,83%

-1,98%

0,09%

-1,03%

0,59%

X.

Výnosové úroky

0,00%

0,00%

0,00%

0,01%

0,00%

N.

Nákladové úroky

0,14%

0,06%

0,04%

0,05%

0,07%

XI.


4,28%

3,23%

1,28%

0,86%

0,81%

O.


2,58%

1,39%

1,27%

1,11%

1,51%

*


1,56%

1,78%

-0,03%

-0,29%

-0,77%

Q.


0,00%

0,00%

0,04%

0,00%

0,00%

101


2009 Q.1. **

Daň z příjmů za běžnou činnost splatná Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII. Mimořádné výnosy

2010

2011

2012

2013

0,00%

0,00%

0,04%

0,00%

0,00%

-1,27%

-0,19%

0,01%

-1,32%

-0,18%

0,19%

0,02%

0,11%

0,07%

0,19%

R.


0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

*


0,18%

0,02%

0,11%

0,07%

0,19%

-1,09%

-0,17%

0,12%

-1,25%

0,01%

-1,09%

-0,17%

0,16%

-1,25%

0,01%

*** ****

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodařen před zdaněním


102

Příloha 7: Horizontální analýza aktiv (absolutní změna)

Aktiva celkem

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

-6 263

15 674

28 017

23 529

B.

Dlouhodobý majetek

111

-1 285

21 655

9 908

B.I.


-51

-56

0

169

B.I.3.

Software

-51

-46

-10

0

B.I.7.


0

0

0

169

B.II.


162

7 516

12 910

9 739

B.II.2.

Stavby

-108

0

0

0

270

7 516

6 361

16 138

0

0

6 549

-6 549

0

0

0

150

-5 964

4 568

17 540

10 901

B.II.3. B.II.7. B.II.8.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby

-454

32

119

1 550

C.I.1.

Materiál

0

0

0

1 622

C.I.5.

Zboží

-454

32

119

-72

C.III.


-8 198

4 634

14 854

6 662

C.III.1.


-4 023

-5 725

-3 073

1 918

18

910

429

-1 449

-4 193

6 949

19 998

6 046

2 688

-98

2 567

2 689

-756

155

733

1 812

3 444

-253

1 834

877

C.III.6. Stát - daňové pohledávky C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.IV.


C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách D.


-410

3 636

-2 423

2 720

D.I.1.


-410

7 999

-2 354

-3 596

D.I.3.


0

-4 363

-69

6 316


103

Příloha 8: Horizontální analýza pasiv (absolutní změna)

2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

Pasiva celkem

-6 263

15 674

28 017

23 529

A.

Vlastní kapitál

-379

421

1 394

-44

A.I.

Základní kapitál

0

0

0

0

A.I.1.

Základní kapitál

0

0

0

0

A.II.

Kapitálové fondy

0

0

7 999

0

A.II.2.


0

0

7 999

0

10

0

0

0

10

0

0

0

-2 116

-379

421

-6 605

-2 116

-379

421

0

A.III A.III.1. A.IV.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Výsledek hospodaření minulých let

A.IV.1.


A.IV.2.


0

0

0

-6 605

A.V.


1 727

800

-7 026

6 651

B.

Cizí zdroje

-5 884

15 253

26 623

23 483

B.I.

Rezervy

0

0

0

0

B.II.


282

1 784

-11 007

263

B.II.2.


282

1 784

-11 007

263

B.III.


-4 636

8 109

40 266

17 170

842

1 708

14 452

1 268

-2 090

0

37

-37

B.III.1. B.III.4.


B.III.5.


-4

37

81

219

B.III.6.


46

-7

86

68

B.III.7.


55

-94

41

739

B.III.8.


-3 969

9 455

26 565

11 840


522

-3 435

-311

3 090


-38

445

-648

-91

B.IV.


-1 530

5 360

-2 636

6 050

B.IV.1.


-144

3 559

-835

6 050

B.IV.2.


-1 386

1 801

-1 801

0


104

Příloha 9: Horizontální analýza aktiv (absolutní změna)

2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 I.


226

56

-126

346

A


234

-22

-97

255

+

Obchodní marže

-8

78

-29

91

II.

Výkony

27 402

133 645

173 940

96 285

II.1.


27 402

133 645

173 940

96 285

B.


28 004

128 118

173 054

83 660

B.1.

Spotřeba materiálu a energie

2 007

1 145

5 689

1 081

B.2.

Služby

25 997

126 973

167 365

82 579

+

Přidaná hodnota

-610

5 605

857

12 716

C.

Osobní náklady

-525

361

2 080

3 802

C.1.

Mzdové náklady

-491

307

1 559

2 942

C.3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

-34

54

521

856

C.4.

Sociální náklady

0

0

0

4

D.

Daně a poplatky

-24

548

-281

35

102

933

1 986

1 738

0

452

-452

1 396

0

452

-452

1 396

0

77

-77

106

0

77

-77

106

0

0

2 549

-2 522

99

298

1 378

-1 583

-1 167

-226

1 292

254

1 103

4 662

-5 766

9 116

-1

1

58

-57

-155

7

152

168

E. III.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku F. F.1. G.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd

IV.


H.


*


X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.


-1 128

-2 593

17

532

O.


-1 901

1 435

1 339

3 587

*


927

-4 034

-1 416

-3 280

Q.


2

156

-158

3

Q.1.

Daň z příjmů za běžnou činnost splatná

2

156

-158

3

105


2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 **

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII.

2 028

472

-7 024

5 833

Mimořádné výnosy

-311

328

-2

818

R.


-10

0

0

0

*


-301

328

-2

818

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

1 727

800

-7 026

6 651

****

Výsledek hospodařen před zdaněním

1 729

956

-7 184

6 654


106

Příloha 10: Hodnoty pro sestavení Spider grafu

2009

2010

2011

2012

2013


1,48

1,70

1,21

0,75

0,71

PRUMER

0,98

1,38

1,14

1,10

1,17


0,13

0,35

0,21

0,12

0,13

PRŮMĚR

0,29

0,52

0,39

0,32

0,34


11,19%

12,33%

8,88%

7,35%

5,49%

PRŮMĚR

27,96%

41,05%

35,39%

28,83%

40,79%

L2

L1

Equity Ratio

ÚROKOVÉ VEDI TOURGROUP s.r.o. KRYTÍ PRŮMĚR

-6,60

-2,09

5,49

-22,51

1,11

10,83

22,02

38,15

10,83

7,10


-54,82%

-10,94%

10,84%

-125,14%

0,88%

PRŮMĚR

38,33%

25,22%

18,82%

19,82%

22,85%


-5,33%

-0,91%

1,62%

-8,81%

0,52%

9,64%

12,31%

8,57%

7,66%

9,66%


5,60

7,84

8,09

7,35

6,55

PRŮMĚR

4,97

6,98

5,00

4,97

6,67

162,57

169,97

40,37

24,35

19,77

32,64

68,75

30,66

29,18

24,64

ROE

ROA

Obrat aktiv

PRŮMĚR

VEDI TOURGROUP s.r.o. Obrat DM

PRŮMĚR


107

Analýza finanční situace podniku

Recommend Documents