Posouzení finanční situace podniku

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Posouzení finanční situace podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Barbora Dudová

Josef Zámečník

Brno 2014

Poděkování Tímto děkuji Ing. Barboře Dudové za odborné vedení bakalářské práce, připomínky, cenné rady a podporu při zpracování práce. Poděkování patří také jednateli společnosti za ochotu, poskytování důležitých informací a čas, který mi věnoval v průběhu psaní této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 24. května 2014

…………………………………………………….. Josef Zámečník

Abstrakt Zámečník, J. Posouzení finanční situace podniku. Bakalářská práce. Brno, 2014. Cílem bakalářské práce je posoudit finanční situaci a hospodaření společnosti AMB Finance s.r.o v letech 2008–2012. Ke splnění cíle byly použity metody finanční analýzy. Jako hlavními zdroji dat byly použity účetní výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. První popisuje použité metody výpočtů a podstatu a užití finanční analýzy. V praktické části jsou teoretické poznatky aplikovány na vybranou společnost a je vyhodnocena její finanční situace pomocí horizontální a vertikální analýzy, analýzy rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a bankrotních modelů. Závěr práce je věnován celkovému vyhodnocení finanční situace firmy a jsou navrhnuta doporučení pro zlepšení problematických oblastí. Klíčová slova finanční analýza, horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, predikce finanční tísně, účetní výkazy. Abstract Zámečník, J. Evaluation of the financial situation in a business company. Bachelor thesis. Brno, 2014. Aim of this bachelor thesis is to evaluate the financial situation and management of the company called AMB Finance s.r.o between the years 2008-2012. Methods of financial analysis were used to meet the objective. The input data are the financial statements balance sheets and the profit and loss statement. The thesis is divided into two parts. The literature retrieval and practical part. In the literature retrieval section the calculation methods used, substance and the application of the financial analysis are described. In the practical part theoretical knowledge is applied on the chosen company and its financial situation is evaluated using horizontal, vertical analysis, differential analysis, ratio indicators analysis and bankruptcy prediction models. The paper concludes with the overall evaluation of the financial situation of the company and proposed recommendations that would lead to the improvement in the financial situation of the company. Keywords financial analysis, methods of financial analysis, horizontal analysis, vertical analysis, ratio indicators analysis, bankruptcies models, account sheets.

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl a metodika práce

9

2.1 Cíl práce ........................................................................................................ 9 2.2 Metodika práce ............................................................................................. 9 3

Teoretická východiska

11

3.1 Finanční analýza .......................................................................................... 11 3.2 Pojetí finanční analýzy a její uživatel .......................................................... 12 3.3 Zdroje vstupních dat finanční analýzy ........................................................ 14 3.3.1 Rozvaha ................................................................................................ 15 3.3.2 Výkaz zisku a ztráty ............................................................................. 16 3.3.3 Přehled o finančních tocích .................................................................. 17 3.3.4 Příloha účetní závěrky ......................................................................... 19 3.4 Nedostatky účetních výkazů........................................................................ 19 3.4.1 Nedostatky rozvahy ............................................................................ 20 3.4.2 Nedostatky výkazu zisku a ztráty ...................................................... 20 3.5 Metody finanční analýzy ............................................................................. 21 3.5.1 Členění elementárních metod finanční analýzy ................................. 22 3.5.2 Vyšší metody finanční analýzy .......................................................... 23 3.6 Analýza absolutní ukazatelů ...................................................................... 23 3.6.1 Horizontální analýza .......................................................................... 23 3.6.2 Vertikální analýza .............................................................................. 24 3.7 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................... 24 3.8 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................. 25 3.8.1 Ukazatele likvidity............................................................................... 25 3.8.2 Ukazatele rentability .......................................................................... 27 3.8.3 Ukazatele zadluženosti ....................................................................... 29 3.8.4 Ukazatele produktivity práce .............................................................. 31

7 3.8.5 Ukazatele aktivity ............................................................................... 32 3.9 Soustavy ukazatelů ..................................................................................... 34 3.9.1 Analýza soustav účelově vybraných ukazatelů ................................. 34 3.10 SWOT analýza ..........................................................................................37 4 Vlastní práce

41

4.1 Charakteristika společnosti ......................................................................... 41 4.2 Metody elementární analýzy ...................................................................... 42 4.2.1 Horizontální analýza .......................................................................... 42 4.2.2 Vertikální analýza .............................................................................. 48 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................... 52 4.4 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................. 53 4.4.1 Ukazatele likvidity............................................................................... 53 4.4.2 Ukazatele rentability .......................................................................... 55 4.4.3 Ukazatel EBITDA a provozní CASH FLOW ....................................... 56 4.4.4 Ukazatele zadluženosti ........................................................................57 4.4.5 Ukazatel produktivity práce............................................................... 59 4.4.6 Ukazatele aktivity ............................................................................... 60 4.5 Soustavy ukazatelů ..................................................................................... 62 4.6 SWOT analýza ........................................................................................... 65 5 Výsledky a doporučení

67

6 Závěr

71

7 Literatura

72

8 Internetové zdroje

73

9 Seznam obrázků

74

10 Seznam tabulek

75

11 Seznam příloh

76

8

1 Úvod Pro každý ekonomický subjekt je velmi důležité umět zhodnotit svou finanční situaci, popsat příčiny a možné důsledky jednotlivých manažerských rozhodnutí. V současné době neustále se měnícího ekonomického prostředí je pro úspěšné podnikání každého subjektu nezbytně nutné rychle reagovat na změny v tržním prostředí i uvnitř podniku. V silném konkurenčním prostředí je stále těžší udržet si stabilní pozici na trhu, a tak roste tlak na co nepřesnější monitoring a vyhodnocování finanční výkonnosti podniku. Finanční analýza je k těmto účelům užitečným nástrojem. Při komplexní finanční analýze je možné odhalit silné i slabé stránky podnikového hospodaření, zhodnotit současnou situaci, předpoklad budoucího vývoje a je tedy velmi podstatná při plnění podnikatelských cílů. Informuje také o majetkové a kapitálové struktuře podniku. Výstupy finanční analýza jsou využívány nejen interními uživateli, tedy zejména manažery a vlastníky, ale je vyžadována také externími uživateli, jako jsou banky rozhodující se o poskytnutí úvěru, nebo investory, pro které jsou informace plynoucí z výsledků finanční analýzy rozhodující pro zvážení své investice. K tvorbě finanční analýzy jsou nečastěji využívány základní účetní výkazy, zejména výkaz zisku a ztráty a rozvaha, výkaz cash-flow a účetní závěrka. Při tvorbě finanční analýzy by se měl podnik snažit o přesné a kvalitní vstupy umožňující vypovídající výsledky. Velmi důležitá je interpretace těchto výsledků, při které by vždy měly být zohledňovány nedostatky účetních výkazů. Pro každý podnik je důležité znát svou finanční situaci a vyvodit z ní informace důležité pro správné rozhodování. V této práci je provedena aplikace teoretických poznatků do praxe a snaha o správnou interpretaci výsledků finanční analýzy společnosti AMB Finance s.r.o.

9

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je posouzení finanční výkonnosti a hospodaření firmy AMB Finance s.r.o. (dále jen AMB), zabývající se službami spojenými s prodejem předmětů leasingu. AMB je obchodní společnost, řadí se mezi mikropodniky a její působnost je zejména v regionu Morava. Vyhodnocení ekonomické výkonnosti je provedeno v rámci zvolené společnosti. Vzhledem k specifickému charakteru podnikání nemohlo být provedeno porovnání s konkurencí v regionu, protože srovnatelná společnost v našem regionu nepůsobí. Podle zjištěných výsledků jednotlivých analýz budou navrhnuta opatření ke zlepšení hospodaření společnosti. Hlavní cíl je dále rozpracován do několika dílčích cílů:  Posouzení finanční situace společnosti na základě výsledků ukazatelů finanční analýzy,  Zpracování SWOT analýzy, pomocí které budou definovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a z nich vyplývající konkrétní doporučení pro společnost.

2.2 Metodika práce K dosažení hlavního cíle a s ním souvisejících dílčích cílů bylo použito těchto metod:  Horizontální analýza  Vertikální analýza  Analýza poměrových ukazatelů o ukazatele rentability o ukazatele zadluženosti o ukazatele EBITDA a provozní CASH FLOW o ukazatele produktivity práce o ukazatele aktivity

10

 Bankrotní modely o Altmanův model Z-skóre o Indexy IN 95 o Indexy IN 01 o Indexy IN 99  SWOT analýza Zdrojem dat jsou účetní závěrky za sledované období 2008 – 2012, zejména rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Zpracování a výpočty jsou provedeny za pomoci aplikací Microsoft Office Excel a Word.

11

3

Teoretická východiska

3.1 Finanční analýza Pro pojem „finanční analýza“ existuje mnoho definic, metodik výpočtů i interpretací jejich výstupů. Jedná se o velmi důležitý nástroj pro řízení podnikových financí. Finanční analýzu můžeme chápat v širším i užším pojetí. V užším pojetí ji chápeme jako nástroj pro rozbor účetních výkazů. V širším pojetí k němu přiřazujeme i hodnotící proces a jeho výsledky mohou sloužit k finálnímu rozhodování o řízení podniku. [6] Jedním z hlavních úkolů finanční analýzy je pokud možno komplexně posoudit úroveň a stav současné finanční situace podniku a její příčiny, posoudit vyhlídky na finanční situaci podniku v budoucnosti. Dále umožňuje přípravu podkladů ke zlepšení ekonomické situace podniku, k zajištění další prosperity podniku, k přípravě a zkvalitnění rozhodovacích procesů. [4] Jedná se o velmi důležitý nástroj při zjišťování stavu a vývoje hospodaření podniku. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. [1] Měla by rozpoznat zdraví podniku, odhalit jeho slabé stránky, které by se do budoucna mohly stát pro podnik hrozbou, a identifikovat silné stránky, které by podnik mohl v budoucnu využít jako příležitost. [8] Úkolem finanční analýzy je také zjistit, které faktory a s jakou intenzitou přispěly k finanční situaci podniku. Pro účely finanční analýzy využíváme podnikové účetní dokumenty, nejčastěji výkazy zisku a ztráty a rozvaha. Tato metoda také pomáhá vyjádřit nejen vývoj finančních ukazatelů v čase, ale také pomáhá vyjádřit schopnost podniku plnit své závazky, úroveň likvidity, rentability podniku i toho, jestli podnik nespěje svými podnikatelskými rozhodnutími k bankrotu. Finanční analýza tak není v žádném případě jen aplikace několika dobře známých postupů, ale mnohem spíše cyklem, kdy se v každém kroku může objevit nějaká důležitá souvislost, která nám umožní firmu vidět poněkud jinak a donutí podnik některé předchozí kroky přehodnotit. [3] Z pohledu uživatelů je finanční analýza důležitá hlavně pro management podniku, který sleduje primárně platební schopnost podniku, z hlediska provozní analýzy je zkoumána zejména struktura zdrojů a finanční nezávislost

12 podniku, ale je také patrné, že velmi důležitou položkou finanční analýzy je ziskovost. Bez ohledu na původ analýz jsou jejich nástroje vždy nebo téměř vždy stejné. Stručně by se tedy dalo říci, že podstatou finanční analýzy je splnění dvou základních funkcí: prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro finanční plán.[5] Finanční analýzu lze zjednodušeně shrnout do těchto kroků:  výběr a příprava dat, zvolení metod finanční analýzy,  výpočty na základě zvolených metod,  posouzení výpočtů – nejprve rámcově, posléze podrobněji,  hlubší analýza příčin jevů,  návrhy na možné opatření, zhodnocení jejich rizik a předností. [6]

3.2 Pojetí finanční analýzy a její uživatel Podle šíře svého pojetí by se dal pojem finanční analýza v zásadě rozdělit z hlediska:  obsahového se rozumí zejména podnik nebo banka, ovšem za objekt mohou být považovány i nepodnikatelské subjekty,  časového můžeme finanční analýzu zaměřit na zkoumání současné situace, zkoumání současnosti a minulosti (tzv. analýza ex post) nebo také zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti (tzv. analýza ex ante),  uživatelského je finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů finanční analýzy; můžeme je rozdělit na uživatele interní a externí; reálně má ovšem na finančních výstupech zájem více subjektů, než jen ty, které jsou uvedeny. [9] Externí uživatelé:  Banky, věřitelé  Investoři  Konkurence  Stát a jeho orgány  Obchodní partneři (dodavatelé, odběratelé)

13 Interní uživatelé:  Manažeři  Vlastníci (akcionáři, společníci)  Zaměstnanci Banky a věřitelé žádají potencionálního dlužníka o co nejvíce informací o jeho finančním stavu, aby se na jejich základě správně rozhodli, zda se rozhodnou, či odmítnou poskytnout úvěr. Ověřují rovněž, zda podnik může nabídnout odpovídající záruky za půjčky a zda bude schopen hradit splátky za stanovených podmínek. Peněžní ústavy váží často své úvěrové podmínky na vybrané finanční ukazatele. Investoři se chtějí průběžně ujišťovat, že jejich peníze jsou vhodně uloženy a že podnik je dobře řízen. Zajímají se o stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk a o to, zda podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. Potenciální investoři zase zvažují možnost umístit svoje volné peněžní prostředky do daného podniku a potřebují si ověřit, zda je takové rozhodnutí správné. Konkurenti mají zase zájem o finanční informace srovnatelné s jejich vlastními hospodářskými výsledky, zejména o ukazatele rentability, o ziskovou marži, velikost ročních tržeb, solventnost, o výši a hodnotu zásob a o jejich obrátky. Stát a jeho orgány potřebují finanční informace na příklad pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností, pro monitorování vládní politiky nebo pro účely mezinárodního srovnání. Na základě znalostí finanční situace potenciálních zákazníků si dodavatelé vybírají své obchodní partnery, u nichž pak sledují zejména schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu, z níž usuzují na zajištěnost svého odbytu. Odběratelé si obdobně jako dodavatelé podle výsledků finanční analýzy vybírají své dodavatele. Zejména při dlouhodobých kontraktech se potřebují ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům. Pro manažery jsou informace získané z finanční analýzy potřebné především pro krátkodobé a zejména dlouhodobé finanční řízení podniku. Znalost finanční situace jejich firmy jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jejího financování, při alokaci volných

14 peněžních prostředků, při rozdělování zisku. Tyto informace umožňují manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr. [11] Vlastníci (akcionáři, společníci) potřebují výstupy z provedené finanční analýzy zejména pro informace o uložení prostředků a způsobu řízení podniku, mají zájem o rentabilitu podniku, její stabilitu, likviditu, výši dividend a perspektivu podniku. [6] Zaměstnanci mají přirozený zájem na dlouhodobé prosperitě podniku a jeho udržení na trhu. Jen to jim totiž zvýší šanci na udržení pracovního místa a peněžní příjem ve formě mzdy. Všichni uživatelé finanční analýzy potřebují finanční analýzu, aby mohli na základě srovnávání posoudit dosavadní vývoj, co je dobré, co je lepší nebo horší, zajímají se o prognózu, aby se mohli na základě toho dobře řídit. [4]

3.3 Zdroje vstupních dat finanční analýzy Data pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů. Tyto zdroje lze různými způsoby třídit. Jedním ze základních způsobů třídění dat je třídění na finanční a nefinanční a na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné. Jejich kombinací lze rozšířit tři hlavní skupiny informačních zdrojů: Finanční zdroje informací:  účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy,  vnitropodnikové účetní výkazy,  předpovědi finančních analytiků a managementu podniku,  burzovní zpravodajství. Kvantifikovatelné nefinanční informace:  podniková statistika a další podnikové evidence,  prospekty, interní směrnice,  oficiální ekonomická statistika. Nekvantifikovatelné informace:  zprávy vedoucích pracovníků, auditorů,  komentáře manažerů,  nezávislá hodnocení a prognózy. [1]

15 Dalším způsobem třídění je ten, kdy lze vstupní data pro finanční analýzu klasifikovat do následujících tří skupin:  účetní data podniku (účetní výkazy finančního účetnictví, přílohy k účetní závěrce, vnitropodnikové účetnictví a jiné činnosti controllingu, výroční zprávy, údaje o vývoji a stavu zakázek, zprávy o strategii podniku, plánované propočty, průzkumy trhu a jiné již provedené analýzy),  ostatní data podniku (podnikové statistiky, předpovědi a zprávy vedoucích pracovníků podniku),

vnitřní

směrnice,

 externí data, tzn. data z ekonomického prostředí podniku (údaje státní statistiky, ministerstev, dalších státních organizací, zprávy z odborného tisku, odhady analytiků různých institucí, nezávislá hodnocení a prognózy ekonomických poradců). [4] Abychom mohli úspěšně zpracovat finanční analýzu, jsou důležité zejména základní účetní výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích. [5] 3.3.1 Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje stav hospodářských prostředků (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu, zpravidla k poslednímu dni roku. Představuje základní přehled o majetku podniku ve statické podobě. Věrně tedy zobrazuje:  majetkovou situaci podniku,  zdroj, z nichž byl majetek pořízen,  finanční situaci podniku. [5] Platí zde tzv. bilanční součet, kdy AKTIVA celkem = PASIVA celkem. [1] Aktiva V rozvaze se aktiva řídí podle likvidnosti (rychlosti možné přeměny v peněžní hotovost). Na stranu aktiv řadíme:  dlouhodobý majetek – zahrnuje soubor věcných prostředků, které nejsou spotřebovány v jednom z výrobních cyklů (jako například materiál), ale slouží v podniku delší dobu; řadíme sem dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek, [4] [7]

16  oběžná aktiva – jsou krátkodobá a představují části majetku, které se spotřebovávají najednou, přičemž proces přeměny na peníze nepřekročí 1 rok; patří sem zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek, [12]  časové rozlišení – řadíme sem náklady příštích období a příjmy příštích období. [5] Pasiva Pasiva se v rozvaze třídí podle vlastnictví (původ zdroje: vlastní, cizí). Na stranu pasiv řadíme:  vlastní kapitál (též vlastní jmění) – kapitál, který patří majiteli (majitelům, vlastníkům, společníkům) a je tedy hlavním nositelem podnikatelského rizika; jeho podíl na celkovém jmění je ukazatelem finanční jistoty podniku či organizace; řadíme sem základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond, ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období, [13]  cizí zdroje – patří sem rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci, [4]  časové rozlišení – řadíme sem výdaje příštích období a výnosy příštích období. 3.3.2 Výkaz zisku a ztráty Na rozdíl od rozvahy je výkaz zisku a ztráty schopen zachytit tok peněz v podniku za určité období. Je to písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určité období. Obvykle hledá odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výsledovky ovlivňují (nebo ovlivňovaly) výsledek hospodaření. Informace z výkazu zisku a ztráty jsou tudíž významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti. [5] Mezi výnosy podniku řadíme:  provozní výnosy (tržby za prodej zboží, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činností, aktivace vlastních výkonů, tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, ostatní provozní výnosy, převod provozních výnosů),

17  finanční výnosy (tržby z prodeje cenných papírů a podílů, výnosy z dlouhodobého finančního majetku, výnosy z krátkodobého finančního majetku, výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů, výnosové úroky, ostatní finanční výnosy, převod finančních výnosů),  mimořádné výnosy. [4]

Mezi náklady podniku řadíme:  provozní náklady (náklady na získání provozních výnosů),  finanční náklady (náklady na získání finančních výnosů),  mimořádné náklady (souvisí s mimořádným výnosem). [5] Výsledek hospodaření za účetní období je rozdíl mezi výnosy a náklady (daň z příjmů je součástí nákladů) a člení se na:  výsledek hospodaření za běžnou činnost (= provozní výsledek před zdaněním + finanční výsledek hospodaření před zdaněním – daň z příjmů za běžnou činnost),  mimořádný výsledek hospodaření (po zdanění). [4] S výkazem zisku a ztráty souvisí také struktura a obsah hospodářského výsledku. Nejdůležitější položkou je výsledek hospodaření z provozní činnosti, který lze takto označit proto, že odráží schopnosti firmy ze své hlavní činnosti vytvářet kladný výsledek hospodaření. Poslední část výkazu zisku a ztráty bývá někdy oddělena do zvláštního výkazu o rozdělení zisku, který ukazuje, jak byl čistý zisk, vytvořený za minulé období, rozdělen mezi společnost (nerozdělený zisk) a akcionáře. Nerozdělený zisk z běžného roku je přičten ro rozvahy k přechozímu zůstatku nerozděleného zisku z minulých let. [1] 3.3.3 Přehled o finančních tocích Moderní a tedy poměrně mladou metodou finanční analýzy je sledování peněžních toků. Pochází z USA a výrazně se do ekonomik různých zemí rozšířila v 70. letech minulého století. Přehled o peněžních tocích podává informace o peněžních tocích v průběhu účetního období. Peněžními toky rozumíme přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

18 Slouží tedy k posouzení skutečné finanční situace. Odpovídá na otázku, kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a k jakým účelům je použil. Přehled o peněžních tocích obsahuje:  stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku období,  peněžní toky z provozní činnosti,  peněžní toky z investiční činnosti,  peněžní toky z finanční činnosti,  stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období. [5] Celkový čistý peněžní tok = Čistý peněžní tok z provozní činnosti + Čistý peněžní tok z investiční činnosti + Čistý peněžní tok z finanční činnosti. Do peněžního toku z provozní činnosti patří zejména:  příjmy z prodeje vlastních výrobků, zboží a služeb včetně záloh od odběratelů,  příjmy z prodeje nebo postoupení práv, licencí, know-how a obdobných produktů,  příjmy ze zprostředkovatelské činnosti,  výdaje za pořízení materiálu a zboží včetně placených záloh,  výdaje vzniklé v souvislosti s výplatami mezd a odměn zaměstnancům,  výdaje za nákup externích služeb včetně placených záloh. Do peněžního toku z investiční činnosti patří zejména:  výdaje spojené s pořízením pozemků a staveb,  příjmy z prodeje pozemků a staveb,  výdaje spojené s poskytování úvěrů, půjček, nebo finančních výpomocí spřízněným osobám. Do peněžního toku z finanční činnosti patří zejména:  příjmy z vydávání akcií nebo podílů,  příjmy z vydávání dluhopisů,  příjmy z peněžních darů a dotací,

19  výdaje z titulu splácení půjčených částek (úvěrů, půjček, finančních výpomocí, příp. včetně vyplacených úroků),  výdaje na výplatu dividend, příp. podílů na zisku. [4] 3.3.4 Příloha účetní závěrky Úkolem přílohy je komentovat a doplnit položky rozvahy zisku a ztrát. Zahrnuje zejména:  obecné údaje, např. popis podniku, počet zaměstnanců,  informace o použitých účetních metodách,  doplňující informace o hmotném a nehmotném majetku. Významnou částí přílohy účetní závěrky je výkaz o peněžních tocích. Obsah přílohy je legislativně upraven opatřením Ministerstva školství. [6]

3.4 Nedostatky účetních výkazů Spolehlivost a vypovídací schopnost účetních výkazů ovlivňují zejména tyto faktory:  princip historických cen v protikladu k inflaci. [6] Účetní výkazy pracují s údaji vztahujícími se k minulosti. Analýza tedy vždy čerpá z blízké nebo vzdálené minulosti a tudíž je zde riziko, že stav zachycený ve výkazech již nemusí být aktuální. Z tohoto důvodu je v analýzách kladen velký důraz na novelizace. [1] Způsob účtování je založen na vykazování aktiv v historických (pořizovacích) cenách. Pokud však není splněn předpoklad stálé kupní síly peněz, dochází ke značnému zkreslení ovlivňující položky výkazů. Inflace ovlivňuje především aktiva a pasiva.  celkové změny ekonomického prostředí – například vývoj měnových kurzů a úrokových sazeb,  legislativní změny – úpravy fiskální politiky nebo obchodního práva,  sezónní výkyvy, které mohou způsobit nesrovnalosti v průměrném stavu během roku,  chybějící údaje,  vnitropodnikové faktory ovlivňující položky výkazů, avšak ve výkazech nejsou zachyceny,

20  problém srovnatelnosti výkazů časově i mezi subjekty. [6] Účetní výkazy pracují s údaji vztahujícími se k minulosti. Analýza tedy vždy čerpá z blízké nebo vzdálené minulosti a tudíž je zde riziko, že stav zachycený ve výkazech již nemusí být aktuální. Z tohoto důvodu je v analýzách kladen velký důraz na novelizace, odhady výsledků a předpoklady provedené po datu posledně publikovaných účetních výkazů. [4] 3.4.1 Nedostatky rozvahy Rozvaha neukazuje přesnou současnou hodnotu podniku. Odpisy a metody odepisování jsou nepřesným a umělým zobrazením skutečného stárnutí daného aktiva. Účetní standardy často používají jako základ pro ohodnocení aktiv a pasiv historickou hodnotu. K určení realistické hodnoty některých rozvahových položek musí být použit odhad. Vliv inflace na rozvahu:  Dlouhodobý hmotný majetek – inflace ovlivňuje zejména podniky se starším vybavením, kde je velká část položek již odepsána, což vede k vykazování velmi vysokého, ale nereálného zisku. Další problém je v tom, že externí uživatel výkazů nemůže objektivně posoudit budoucí finanční pozici, neboť je opomíjena současná cenová úroveň.  Zásoby – materiál je na skladě veden v pořizovací hodnotě a v této ceně je také vydáván do spotřeby. Materiál na skladě je tudíž podhodnocený – to způsobí podhodnocení nedokončené výroby i samotných výrobků.  Peněžní prostředky a pohledávky – přirozený úbytek kupní síly a následné zhoršení likvidity podniku. [5]  Inflace ovlivňuje všechna aktiva i pasíva. V účetních výkazech vůbec nejsou zahrnuty některé položky, které mají určitou „vnitřní“ finanční hodnotu. Nejviditelnější z nich jsou lidské zdroje, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců a podpora společnosti významnými hospodářskými subjekty nebo know-how. [1] 3.4.2 Nedostatky výkazu zisku a ztráty Zatímco hodnota cenných papírů firmy (akcie, obligace) je založena na budoucích očekávaných hotovostních tocích z nich a na příjmech, které plynou z jejich držení nebo prodeje, výkaz zisku a ztráty se zaměřuje na vyčíslení

21 účetního zisku. Zisk (výsledek hospodaření za účetní období) ovšem není roven čisté hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období a nevyčísluje skutečný hotovostní příjem. Výkaz zisku a ztráty zachycuje souvislosti mezi výnosy dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvářením. Tyto náklady ale nejsou téměř nikdy vynaloženy ve stejném období. Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné hotovostní toky – příjmy a výdaje, a proto ani výsledný čistý zisk neodráží skutečnou dodatečnou hotovost získanou hospodařením firmy. Mzdy, platy, režie a další náklady se nemusí ve výkazu zisku a ztráty objevit ve stejném období, jako jsou skutečně zaplaceny. Výnosy a náklady se objevují v účetních výkazech i přesto, že v daném období nemuselo dojít k žádnému pohybu hotovosti. [1] Vliv inflace na výkaz zisku a ztráty – ve výkazu se „míchají“ náklady odvozené z historických cen (nákupní ceny prodávaného zboží, spotřeba materiálu, odpisy) s výnosy, které odpovídají aktuálním cenám. [5]

3.5 Metody finanční analýzy Existuje celá řada metod, které je při provádění finanční analýzy možno aplikovat. Volba metody by měla být učiněna s ohledem na:  účelnost,  nákladnost,  spolehlivost. Každá použitá metoda nejenže musí mít vždy zpětnou vazbu na cíl, který má splnit, ale zároveň by měla fungovat sebekontrola toho, zda skutečně použitá metoda nejlépe odpovídá vytyčenému cíli. Platí, že čím lepší metody, tím spolehlivější jsou její závěry. [5] V zásadě můžeme rozlišit metody finanční analýzy na dvě skupiny metod:  elementární (základní),  vyšší. [6]

22 3.5.1 Členění elementárních metod finanční analýzy Elementární metody jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli, tj. vystačí si s elementární matematikou a procentním počtem. V mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Elementární metody dělíme na:  analýza absolutních (stavových) ukazatelů o analýza trendů (horizontální analýza) – zabývá se časovými změnami absolutních ukazatelů, o procentní rozbor (vertikální analýza)- zabývá se vnitřní strukturou absolutních ukazatelů.  analýza rozdílových a tokových ukazatelů o analýza fondů finančních prostředků – analýza vhodného způsobu financování oběžných aktiv (čistý pracovní kapitál sloužící k určení optimální výše každé položky oběžných aktiv a stanovení jejich celkové přiměřené výše), o analýza cash flow – záměrem je vyjádřit a poměřit vnitřní finanční sílu podniku, o analýza tržeb, o analýza nákladů, o analýza zisku. [4][5]  analýza poměrových ukazatelů o analýza rentability- ukazatele poměřující zisk s jinými hodnotami za účelem zhodnocení schopnosti podniku dosahovat cílů, vytváření nových zdrojů a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu, o analýza aktivity – měří efektivnost podnikatelské činnosti, o analýza zadluženosti – slouží jako indikátor výše rizika i jako míra schopnosti podniku znásobit své zisky využitím vlastního kapitálu, o analýza likvidity – odhaluje schopnost podniku splácet své závazky,

23 o analýza ukazatelů kapitálového trhu – zabývá se hodnocením činností z hlediska zájmů akcionářů. [5] V této práci nebylo s tímto souborem ukazatelů pracováno.  analýza soustav ukazatelů o analýza soustav ukazatelů, o predikce finanční tísně (bonitní a bankrotní modely). 3.5.2 Vyšší metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy nepatří k metodám univerzálním. K jejich aplikaci je zapotřebí kvalitní softwarové vybavení a těmito metodami se zpravidla zabývají specializované firmy. [5] Rozdělení vyšších metod:  matematicko-statistické metody,  nestatistické metody. [4]

3.6 Analýza absolutní ukazatelů Ukazatele absolutní, neboli stavové, jsou vyjádřením objemu položek účetních výkazů. Znamená to, že přinášejí informaci o rozsahu podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, přičemž měrnou jednotkou jsou peníze. [9] 3.6.1 Horizontální analýza Horizontální analýza hledá odpověď na otázky, o kolik se změnily jednotlivé položky finančních výkazů v čase anebo o kolik procent se změnily jednotlivé položky v čase. V praxi je běžnější využití řetězových indexů, neboť meziroční srovnání má vyšší vypovídající schopnost. Při absolutním vyjádření postupujeme takto: absolutní změna = hodnota v běžném období – hodnota v předcházejícím období Budeme-li chtít změnu vyjádřit procentuálně, což je z hlediska praxe přehlednější, postupujeme podle následujícího vzorce: % změna = [(běžné období – předcházející období)/předcházející období]  100

24 Chceme-li tedy vhodným způsobem kvantifikovat meziroční změny, je vhodné využít horizontální analýzu. [3] V případě, že se v průběhu horizontální analýzy naskytnou hodnoty, které se meziročně výrazně změnily, snažíme se o jejich interpretaci, protože pravděpodobně nejvíce zasáhly do výsledků firmy. [5] 3.6.2 Vertikální analýza Vertikální analýza, označovaná i jako strukturální analýza, vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. [9] Vertikální analýza se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Zjednodušuje srovnání účetních výkazů a usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů s předchozími obdobími. V rozvaze se posuzuje struktura aktiv i struktura pasiv. Struktura aktiv má za úkol informovat o tom, do čeho firma investovala svěřený kapitál a do jaké míry při investičním procesu byla zohledňována výnosnost. Struktura pasív nám ukazuje, z jakých zdrojů byl majetek pořízen. [5]

3.7 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílovými ukazateli při analýze finanční situace podniku jsou především rozdíly mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a souhrnem určitých položek krátkodobých pasív. Nejtypičtějším rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál: ČPK=oběžná aktiva-krátkodobé závazky Můžeme použít i následující výpočet, definující čistý pracovní kapitál jako rozdíl mezi dlouhodobým kapitálem (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) a dlouhodobým majetkem (stálá aktiva), neboli: ČPK= dlouhodobý kapitál – dlouhodobý majetek [4] Čím má podnik větší čistý pracovní kapitál, tím lépe by měl být schopen uhradit své závazky. V záporných hodnotách má podnik tzv. nekrytý dluh. Úroveň čistého pracovního kapitálu by se měla zhruba rovnat hodnotě zásob. [3]

25

3.8 Analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza je nejběžnějším nástrojem finanční analýzy, je hojně používaná (a také zneužívaná). Poměřuje jedno číslo k druhému. Finanční poměr je možné získat vydělením kterékoliv položky anebo souboru položek z rozvahy nebo výsledovky jakoukoli jinou položkou. Finanční analýzy by se měla zabývat jenom těmi poměry, které jsou relevantní ke konkrétnímu problému, nebo rozhodnutí. Management firmy obyčejně užívá finanční poměry ke kontrole hospodaření firmy a k tomu, aby mohl optimalizovat její fungování. [1] Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které, podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniku vypovídají, jsou rozčleněny do pěti základních skupin:  ukazatele likvidity,  ukazatele rentability,  ukazatele zadluženosti,  ukazatele aktivity,  ukazatele tržní hodnoty. [9] 3.8.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Zároveň určují schopnost podniku včas dostát svým závazkům. [1] Pojem likvidita se používá ve vztahu k:  likviditě určité složky majetku (likvidnost) – je to vlastnost dané složky majetku, jak se rychle a bez velké ztráty hodnoty přeměnit na peněžní hotovost,  likviditě podniku (platební solventnost) – vyjádření schopnosti podniku včas uhradit své závazky. Likvidita je důležitá z hlediska finanční rovnováhy, neboť jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát svým závazkům. Naopak příliš vysoká míra likvidity je nepříznivým jevem pro vlastníky podniku, neboť jsou příliš vázány v aktivech a snižují tak rentabilitu podniku. [5] Lze říci, že ukazatele likvidity mají obecný tvar podílu toho, čím možno platit tomu, co je nutno platit. Zpravidla se používají 3 základní ukazatele:

26 a) Běžná likvidita Běžná likvidita (nebo také ukazatel solventnosti, likvidita 3. stupně) nám ukazuje, kolika Kč krátkodobého majetku je kryta 1kč krátkodobých závazků. [8] Běžná likvidita= oběžná aktiva / krátkodobé závazky Výsledkem je hodnota, jež vypovídá o tom, jak by byl podnik v daném okamžiku schopen uspokojit své věřitele, pokud by se rozhodl přeměnit svůj majetek na hotovost. Doporučené hodnoty, v rozmezí kterých by se měl výsledek v optimálním případě pohybovat, je 1,5 – 2,5. Z pohledu věřitelů se doporučuje držet se spíše horní hranice pásma. Z hlediska vlastnického spíše nižšího. Obecně ale platí, že by se měl podnik vyvarovat jakýchkoliv razantnějších výkyvů. [5] Nedostatky ukazatele běžné likvidity:  z pohledu likvidnosti nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv,  z hlediska splatnosti nepřihlíží k struktuře krátkodobých závazků,  nezaznamenává vývoj platební schopnosti v čase, protože data jsou čerpána z rozvahy. [9] b) Pohotová likvidita Pohotová likvidita (nebo také rychlá likvidita, likvidita 2. stupně) poměřuje pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž do čitatele zahrnujeme pouze peněžní prostředky. [9] Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Pro pohotovou likviditu je určen interval doporučených hodnot 1 – 1,5. Nebo také ideální poměr čitatele a jmenovatele 1:1, popřípadě 1:1,5. [5] Je dobré porovnávat pohotovou likviditu s likviditou běžnou, protože podstatně nižší hodnota pohotové likvidity ukazuje na nadměrnou váhu zásob ve struktuře majetku. [9]

27 c) Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita (nebo také hotovostní likvidita, peněžní likvidita nebo likvidita 1. stupně) je ukazatelem poměřující finanční majetek krátkodobé povahy (peníze na běžném účtu, peníze na pokladně, šeky, volně obchodovatelné cenné papíry) s krátkodobými závazky. Do těch jsou započítány i běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci, které jsou v rozvaze vedeny odděleně. [5][9] Okamžitá likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky Pro okamžitou likviditu platí doporučovaná hodnota v rozmezí 0,9 – 1,1. Pro Českou republiku bylo pásmo rozšířeno v dolní mezi. Uvádí se i dolní hodnota 0,6. Pro účely této práce byla použita dolní doporučená hodnota 0,2, stanovena dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu. Nedostatkem tohoto typu likvidity je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich splatnosti. [6] [9] 3.8.2 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (ziskovosti) měří výsledek podnikového snažení. Jedná se o kombinovaný vliv likvidity, zadluženosti a aktivity na zisk podniku. [10] Rentabilita, neboli také výnosnost vloženého kapitálu, je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a použitím investovaného kapitál vytvářet zisk, který je všeobecně akceptován jako nejdůležitější ukazatel efektivnosti podniku. [5][9] Při výpočtech platí, že v čitateli použijeme nějakou položku odpovídající hospodářskému výsledku. Do jmenovatele pak určitý druh kapitálu. Tento poměrový ukazatel je velmi důležitý pro potencionální investory a akcionáře. Do jednotlivých ukazatelů rentability vstupují nejčastěji následující kategorie:  EBITDA (zisk před odečtením odpisů, úroků a daní),  EBIT (zisk před odečtením úroků a daní),  EBT (zisk před zdaněním),  EAT (zisk po zdanění, čistý zisk). [5]

28 K zjištění ziskovosti podniku slouží tyto základní ukazatele: a) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (return of assets, zkr. ROA) ROA = zisk / celková aktiva Měřením ROA vyjadřujeme celkovou výdělkovou schopnost a produkční sílu podniku. Odráží celkovou kapitálovou výnosnost bez ohledu na zdroj jeho financování. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků za použití cizího kapitálu. [5][9] Obecně lze říci, že ROA odráží celkovou efektivitu podnikání. [9] b) Rentabilita celkového investovaného kapitálu (Return of capital employed, zkr. ROCE) ROCE = zisk / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) Rentabilita celkového investovaného kapitálu neboli rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu, dobře ukazuje míru zhodnocení aktiv společnosti. V čitateli by se měly objevovat pouze úroky placené z dlouhodobých závazků podniku. [9] Investovaný kapitál představuje součet prostředků od akcionářů a prostředků dlouhodobě vložených věřiteli. Ukazatel je často využíván pro mezipodnikové srovnání. [5][9] c) Rentabilita vlastního kapitálu (Return of equity, zkr. ROE) ROE = zisk / vlastní kapitál Ukazatel rentability vlastního kapitálu hodnotí výnosnost kapitálu, který byl do podniku vložen jeho akcionáři, vlastníci, společníci, majitelé, popř. členové družstva. [14] Slouží pro rozhodování o rizikovosti investice. Pokud je tedy hodnota ROE dlouhodobě nízká, investor se pravděpodobně racionálně rozhodne pro investici jiným způsobem. Podniku prakticky hrozí zánik, pokud je výnosnost podniku nižší, než je hodnota státních dluhopisů, které byly po dlouhou dobu nejméně rizikovou investicí. [9][14]

29 d) Rentabilita tržeb (Return of sales, zkr. ROS) ROS = zisk / tržby Tomuto ukazateli se v praxi říká ziskové rozpětí a slouží také k vyjádření ziskové marže. Tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku tvořit zisk při dané úrovni tržeb. Také vypovídá, jaký efekt podnik dokáže vyprodukovat na 1 Kč tržeb. [5] e) Rentabilita nákladů (Return on costs, zkr. ROC) ROC = 1 – zisk / tržby = 1 – ROS Tento pojem označuje poměr celkových nákladů k tržbám podniku. Čím je hodnota ukazatele nižší, tím lepší má podnik hospodářský výsledek, protože 1 korunu tržeb dokázal vytvořit s nižšími náklady. Lepší hospodářský výsledek je ovšem možno dosáhnout nejen snížením nákladů, ale i zvýšením objemu odbytu. Mimo finanční analýzu má ukazatel rentability nákladů v praxi využití například pro CFO (finanční ředitel). [15] 3.8.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti (také ukazatel řízení dluhu) měří míru zastoupení cizích zdrojů při financování činnosti podniku. Analýza zadluženosti porovnává položky v rozvaze a zjišťuje poměr cizích a vlastních zdrojů ve struktuře majetku. K jeho zjištění používáme různé metody a ukazatele. V případě že pro financování činnosti podniku využíváme výhradně vlastní kapitál, dochází k snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Za předpokladu, že by docházelo k financování pouze cizími zdroji, docházelo by stále větším potížím při jeho získávání a méně výhodné budou podmínky při jeho poskytnutí. [6] V různých oborech podnikání sledujeme různé poměry cizího a vlastního kapitálu. Při rozhodování o dluhové politice může podnik vyžít teoretických pravidel pro optimalizaci finanční struktury:  Vertikální kapitálová struktura uvádí, že vlastníci a věřitelé by měli přispívat k financování podniku v poměru 1:1.  Podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být vyšší než podíl financování cizím kapitálem, který je nutno splatit. Nízký poměr vlastních zdrojů k cizímu signalizuje nestabilitu podniku. [9]

30 a) Zadluženost 

Celková zadluženost = cizí kapitál / aktiva celkem

Tento ukazatel je často označován za ukazatel věřitelského rizika.[4] Platí, že čím je hodnota vyšší, tím se zvyšuje i věřitelské riziko. Ti tedy preferují nízké hodnoty. Platí ovšem, že pro podnik se stabilní finanční situací může dočasný růst zadluženosti vést ke zvýšení zhodnocení vložených prostředků. [6] Zadluženost ovlivňuje také rentabilitu podniku. Celkovou zadluženost můžeme časově rozlišit pomocí těchto analytických ukazatelů[9]: 

Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem



Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem

b) Míra samofinancování Míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem Ukazatel míry samofinancování je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkového zadlužení. [6] Vyjadřuje vzájemný vztah, v jakém jsou aktiva podniku financována zdroji vlastníků. [9] c) Ukazatel podkapitalizování Podkapitalizování = dlouhodobé závazky + vlastní kapitál / stálá aktiva Podle zásad správného financování by měl být dlouhodobý majetek kryt dlouhodobým kapitálem. Hodnota ukazatele by měla být vždy větší než 1 a měla by být dostatečně vysoká, aby umožňoval financování stálých aktiv a zároveň vytvářet dostatečný pracovní kapitál pro zajištění provozu podniku.[8] Vysoký podíl vlastních zdrojů může vyjadřovat překapitalizování, což znamená, že se firma z důvodu opatrnosti nedostatečně využívá cizích zdrojů. V případě podkapitalizování, který pro podnik daleko nebezpečnější, znamená, že výše vlastního kapitálu je nepřiměřená k rozsahu činnosti podniku a je příliš zadlužena.[9] d) Finanční páka Finanční páka = Aktiva celkem / vlastní kapitál

31 Ukazatel finanční páka udává, v jaké míře se využívá pákový efekt financování dluhovým kapitálem. [16] Má velký význam prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů při hodnocení rentability podniku.[9] 3.8.4 Ukazatele produktivity práce Produktivita práce je důležitá pro každou společnost, ať už malou, střední nebo velkou. Produktivitu práce zjišťujeme prostřednictvím určitých ukazatelů a pomocí některých faktorů je možné ovlivňovat její úroveň. [16] Podnik je neustále konfrontován s rozhodováním o optimálních nákladech na zaměstnance. Při snižování počtu zaměstnanců, nebo zkracování jejich úvazků sice dochází k celkovému snížení nákladů společnosti, ovšem dochází také k poklesu objemu produkce. Neúměrně vysoké náklady na práci zase signalizují neefektivní nakládání s podnikovými financemi. Z toho důvodu je dobré kontrolovat ukazatel produktivity práce, kdy podnik zjišťuje, jakou mírou se 1 pracovník podílí na celkové přidané hodnotě, či tržbách a jestli je pro podnik výhodné stavy svých zaměstnanců zvýšit či snížit.  Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z přidané hodnoty = Přidaná hodnota / počet zaměstnanců  Produktivita práce z tržeb Produktivita práce z tržeb = Tržby celkem / počet zaměstnanců Faktory ovlivňující produktivitu práce zaměstnanců, je celá řada. Mezi ty nejvýraznější patří:  Přírodní a klimatické podmínky  Technologie  Kvalifikace pracovníků  Motivace pracovníků  Organizace řízení[16]

32 3.8.5 Ukazatele aktivity Pomocí těchto ukazatelů můžeme zjistit, zda je velkost jednotlivých druhů aktiv přiměřená v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku. Ukazatele aktivity jsou ukazatele kombinované, čerpají vstupní údaje jak z rozvahy, tak z výkazu zisku a ztráty. [1] Můžeme podle nich také zjistit efektivitu podniku při nakládání s aktivy. Ukazatele aktivity mají buď podobu rychlosti obratu, vyjadřující kolikrát se určitá složka majetku přemění na peněžní prostředky v daném období nebo doby obratu, vyjadřující dobu této přeměny.[9] a) Rychlost obratu aktiv Rychlost obratu celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Ukazatel obratu celkových aktiv, nazývaný též jako ukazatel produktivnosti vloženého kapitálu, umožňuje posoudit efektivnost využití aktiv v podniku. [9] Hledá také odpověď na to, jaký vliv má hospodaření podniku na její rentabilitu a výnosnost. [6] Nevýhodou je, že tržby jsou tokovou veličinou, zatímco hodnota aktiv se může během roku měnit, kdežto v ukazateli je zachycen jen stav k určitému okamžiku. Obrat celkového majetku může být také posuzován ve vztahu k: Stálým aktivům: Rychlost obratu stálých aktiv = tržby /stálá aktiva celkem

Oběžnému majetku: Rychlost obratu oběžných aktiv = tržby /oběžná aktiva celkem

Vlastnímu kapitálu: Rychlost obratu vlastního kapitálu = tržby /vlastní kapitál

33 b) Rychlost a doba obratu zásob Rychlost obratu zásob = tržby / průměrný stav zásob Doba obratu zásob = 365 / rychlost obratu zásob Ukazatel rychlosti obratu zásob je vyjádřen poměrem celkových tržeb k průměrnému stavu zásob. [6] Pomocí ukazatele zjistíme, jak dlouho jsou aktiva podniku vázána v zásobách. Klesání obratu zásob může být způsobeno potížemi s odbytem. Naopak při růstu obratu zásob má podnik dobrou odbytovou situaci a využívá dobře svých zásob. [9][4] Odvozený ukazatel doby obratu zásob určuje dobu trvání přeměny ve dnech. [6] c) Rychlost a doba obratu pohledávek Rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky Doba obratu pohledávek = 365 / rychlost obratu pohledávek Ukazatel rychlosti pohledávek udává počet transformací pohledávek v hotové peníze. Čím je tato obrátka rychlejší, tím dříve může podnik získané prostředky použít pro své účely. [9] Ukazatel doby obratu pohledávek vyjadřuje průměrné časové období od okamžiku prodeje na úvěr, po které musí podnik čekat, než obdrží platbu od zákazníka. [4] d) Rychlost a doba obratu závazků Rychlost obratu závazků = tržby / závazky Doba obratu závazků = 365 / rychlost obratu závazků Ukazatel rychlosti obratu závazků vypovídá o schopnosti a rychlosti podniku splácet své závazky. Používají se také normativy stavu zásob, jenž umožňuje srovnání a zjišťují se příčiny tohoto rozdílu. Výsledek ukazatele by měl být co nejnižší. [4] Doba obratu závazků určuje dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a jejich úhradou. [9] Pro zajištění finanční stability podniku platí, že doba obratu závazků by měla mít nižší hodnotu, než doba obratu pohledávek. [6]

34

3.9 Soustavy ukazatelů Výsledky dílčích poměrových ukazatelů mohou být často nepřesné a zavádějící a může vést k rozporuplným závěrům. Podstatou této kategorie ukazatelů je sestavení modelu, jež mezi nimi zobrazuje vzájemné vazby. Model tedy vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele. Tento funkční model má tři základní funkce:  vysvětlení vlivu změny ukazatelů na celé hospodaření firmy,  zjednodušení a zpřehlednění zhodnocení dosavadního vývoje podniku,  poskytnout podklady pro rozhodování z hlediska firemních cílů. [6] 3.9.1 Analýza soustav účelově vybraných ukazatelů Účelově vybrané ukazatele. Jejich cílem je předpovědět daný vývoj na základě jednočíselné charakteristiky. Řadíme sem bankrotní a bonitní modely. [6] V této práci byly použity pouze modely bankrotní.

Bankrotní modely Bankrotní modely vycházejí ze skutečnosti, že finanční problémy podniku lze rozeznat již před tím, než se plně projeví. [9] Odpovídají tedy na otázku, zda podnik nepodniká kroky k tomu, aby zbankrotoval. Do této skupiny řadíme zejména:  Altmanův model Z-skóre,  modely „IN“ Index důvěryhodnosti. [6] a) Altmanův model Z-skóre Profesor financí E. I. Altman aplikoval přímou statistickou metodu, odhadující váhy pro jednotlivé ukazatele. Pro své poměrové ukazatele použil vzorky od prosperujících firem, ale i od těch, které v horizontu pěti let zbankrotovaly. Původních 22 finančních ukazatelů zredukoval na výsledných 5. [4] [9] Jeho oblíbenost mezi podniky je způsobena jednoduchostí jeho výpočtu. [6]

35 Z-skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x3 + 0,6 x4 + 1,0 x5 kde: x1 = pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva x3 = EBIT / celková aktiva x4 = účet. hodnota zákl. kapitálu / účet. hodnota celkových závazků x5 = tržby / celková aktiva [5] Interpretace výsledků:  Z > 2,9 ... pásmo prosperity,  2,9 > Z > 1,2 ... pásmo šedé zóny (nelze určit),  Z < 1,2 ... pásmo bankrotu. [9]

Pro české podmínky je možné použít i vhodnější vzorec, sestavený manželi Neumairovými: Z = 6,56x1 + 3,26x2 + 6,72x3 + 1,05x4 + 3,25x5 kde: x1 až x5 zůstávají stejné Interpretace výsledků:  Z > 5,5 ... prosperující podniky,  Z < 5,5 ... bankrotující podniky. [6] Tento vzorec byl použit i v mé praktické práci. b) Modely IN Manželé Neumaierovi sestavili tzv. index důvěryhodnosti českého podniku neboli IN. Při jeho sestavování vyšli z účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti tamější ekonomické situace. [9] Model IN 95 je stejně jako Altmanův model vyjádřen rovnicí zahrnující ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity a aktivity.

36 IN95 = v1x1 + v2x2 + v3x3 + v4x4 + v5x5 - v6x6 kde: x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = EBIT / nákladové úroky x3 = EBIT / celková aktiva x4 = celkové výnosy / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x6 = závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy Ukazatele představují položky z účetních výkazů. Je třeba vyčíslit jen závazky po lhůtě splatnosti. Tento model je nazýván věřitelským indexem, protože je každému z ukazatelů přiřazena váha, která je váženým průměrem hodnot v odvětví. Pro podniky působící v českém prostředí jsou ukazatele nejčastěji srovnávány s následujícími vahami: v1 = 0,22 v2 = 0,11 v3 = 8,33 v4 = 0,52 v5 = 0,10 v6 = 16,80[6][8] Tyto váhy byly použity i pro účely mé práce. Interpretace výsledků:  IN95 > 2 ... podnik s dobrým finančním zdravím  2 > IN95 > 1 ... podnik s nevyhraněnými výsledky(šedá zóna)  IN95 < 1 ... podnik ve finanční tísni. [6] Mimo věřitelský index je konstruován také zdokonalený model IN99, nazývaný také vlastnický. Ten již nerozlišuje oborovou klasifikaci, proto je společný pro všechny firmy. IN99 = - 0,017x1 + 4,573x3 + 0,481x4 + 0,015x5 kde: x1 až x5 = zůstávají stejné

37 Interpretace výsledků:  IN99 > 2,070 ... podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku, tvoří hodnotu,  2,070 > IN99 > 1,420 ... podnik spíše tvoří hodnotu,  1,420 > IN99 > 1,089 ... nelze určit (šedá zóna),  1,089 > IN99 > 0,684 ... podnik spíše netvoří hodnotu,  IN99 < 0,684 ... podnik netvoří hodnotu. [6] IN01 vznikl spojením IN95 a IN99. Manželi Neumaerovými byl upraven tak, aby měl vypovídající hodnotu jak pro věřitele, tak pro manažery. [9] IN01 = 0,13x1 + 0,04x2+ 3,92x3 + 0,21x4 + 0,09x5 kde: x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = ZUD / nákladové úroky x3 = ZUD / celková aktiva x4 = celkové výnosy / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Interpretace výsledů:  IN < 0,75 Podnik spěje k bankrotu,  IN = 0,75 – 1,77 neurčitá finanční situace (šedá zóna),  IN > 1,77 Podnik tvoří hodnotu. [8]

3.10 SWOT analýza Tato analýza je využívaná k posouzení úrovně a kvality vnitřního a vnějšího prostředí. Je komplexní metodou kvalitativního hodnocení problémů podniku, jejich řešení a její součastné pozice na trhu. Je jedním ze základních strategických nástrojů aplikovaných při analýze podnikového prostředí. Je rozšířeným nástrojem a je často aplikován jako osobního rozvoje. [2][18]

38

Pod zkratkou SWOT rozumíme:  Strenghts – silné stránky,  Weaknesses – slabé stránky,  Opportunities – příležitosti,  Threats – hrozby. Silné stránky vyjadřují to, co podnik dělá lépe než ostatní. Dosahuje lepších výsledků a má úspěch v těch oblastech, kde ho ostatní nemají. Lze je charakterizovat jako:  ty vlastnosti organizace, které jsou významně vnímané zákazníky podniku,  přednosti organizace, které nemohou být konkurencí v krátké době napodobitelné,  přednosti zajišťující rozvoj organizace v dlouhodobějším horizontu. [2] Slabé stránky určují potenciální slabiny podniku, oblasti, ve kterých se podniku nedaří a jiné subjekty v nich dosahují lepších výsledků. Lze na ně nahlížet z pohledu zaměstnanců firmy i zákazníků. Pokouší se zaměřit na otázky:  Má firma nějaké konkurenční nevýhody?  Chybí ve firmě kompetentní lidé?  Má firma jasně stanovenou strategii?  Nemá firma příliš široký nebo úzký sortiment?  Jaké faktory jsou příčinou ztráty prodejů? [18] Mezi příležitosti patří ty skutečnosti, existující nezávisle na organizaci. Nemusí ji využít a je jen na podniku samotném, jak se zachová. [2] Mezi příležitosti můžeme uvést například:  expanze na nové trhy,  zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků,  neustálým zkvalitňování výrobků,  nové technologie.

39 Zaměřuje se na otázky:  Může firma využít růst trhu k vlastnímu růstu?  Existují skupiny potencionálních nových zákazníků?  Má firma možnost vstoupit na nové trhy?[18] Příležitosti jsou zpravidla pro každý podnik rozdílné. Stejně jako příležitosti i hrozby jsou pro každý podnik jiné. Hrozba jednoho podniku může být příležitostí pro druhý. I hrozbu lze totiž využít v prospěch a příležitost.[2] Pokud se podnik nebude dostatečně hrozbám věnovat a řešit je, můžou mu v budoucnu hrozit problémy. Zaměřuje se na otázky:  Mění se potřeby zákazníka?  Jakým překážkám čelíme?  Chybí podniku nějaké technologie?  Jak intenzivní je růst konkurence v oboru?  Co dělá konkurence?  Ohrožují slabé stránky podnikání? Definicí jednotlivých faktorů by SWOT analýza neměla končit. Pro získání přidané hodnoty, se kterou může management podniku pracovat, používáme kombinací jednotlivých faktorů a získáním nových informací. Výsledná analýza by měla zlepšit výkonnost celé organizace. Cílem je maximalizace silných stránek a příležitostí a naopak minimalizace slabých stránek a hrozeb. Strategie SO (Maxi-Maxi) Organizace maximálně využívá svých předností, kterými se snaží maximálně využít vnějších příležitostí. Jedná se o ideální situaci, kdy se podnik nachází v dobrém stavu a má ještě příhodné vnější podmínky. [2] Podnik by se měl v této situaci co nejvíce snažit zužitkovat své silné stránky a nastalé příležitosti.

40 Strategie WO (Mini-Maxi) Tato strategie předpokládá zvládnutí vlastních nedostatků díky dobrým vnějším podmínkám. Podnik by se měl v této situaci co nejvíce snažit využít této příležitosti k překonání svých vlastních slabých stránek. [2][18] Strategie ST (Maxi-Mini) Díky silným stránkám podniku se organizace snaží překonávat nebezpečí z vnějšího prostředí. [2] Tato strategie je možná v případě, že je podnik dostatečně silný s přímou konfrontací s hrozbami vnějšího okolí. Strategie WT (Mini-Mini) Nejhorší varianta nastává ve chvíli, kdy se musí podnik vyrovnat jak se svými nedostatky, tak s hrozbami vnějšího okolí. [2] V této pozici podnik obvykle bojuje o přežití na trhu.

41

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika společnosti Obchodní jméno: AMB Finance s.r.o Rok založení: 1992 Právní forma podnikání: Společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 370 000 Kč Působnost: ČR, zejména region Morava Počet zaměstnanců: 4 Společnost AMB Finance s.r.o (dále jen AMB) byla založena v r. 1992 fyzickými osobami pod jiným obchodním jménem a jejím hlavním předmětem podnikání byl prodej a servis osobních automobilů. V roce 2003 do společnosti kapitálově vstoupila právnická osoba a předmět podnikání byl rozšířen i na servis a prodej nákladních automobilů. V letech 2006 a 2007 docházelo k postupnému utlumování obchodních aktivit. V roce 2008 v rámci reorganizace spoluvlastníka, právnické osoby, došlo k odkoupení obchodních podílů ve společnosti dvěma fyzickými osobami a došlo i ke změně obchodního jména na AMB. V roce 2009 byl proces převodů obchodních podílů ukončen a od tohoto roku má AMB jediného společníka se 100 % obchodním podílem. V současné době má společnost své sídlo i provozovnu v Brně. Vstupem stávajícího společníka a jednatele do AMB v roce 2008 došlo k zásadní změně předmětu podnikání. AMB uzavřela mandátní smlouvu s jednou z největších leasingových společností v ČR (společnost nechce být jmenována, proto dále jen Leasingová společnost) a formou franchisingu se stala výhradním provozovatelem Prodejního místa Leasingové společnosti na Moravě. Společně s jednatelem do AMB přešli 3 zaměstnanci Leasingové společnosti. Prodejní místo se zabývá prodejem předmětů leasingu z předčasně ukončených leasingů či úvěrů nebo předmětů, které jsou klienty Leasingové společnosti vráceny po řádném ukončení nájemních smluv. K předmětům leasingu patří zejména osobní a nákladní automobily, manipulační technika, stavební, zemědělské a obráběcí stroje, výpočetní technika i různé technologické celky a linky. AMB v rámci poskytovaných služeb zajišťuje pro Leasingovou společnost přejímku a uskladnění předmětů leasingu, zabezpečení evidenčních či

42 technických prohlídek, zajištění nezbytných oprav a servisních úkonů. Součástí služeb je zajištění expertního či znaleckého ocenění předmětů leasingu. Po stanovení prodejních cen ze strany Leasingové společnosti organizuje AMB nabídkový a prodejní proces předmětů určených k novému prodeji. AMB rovněž zprostředkovává možnost nového financování formou finančního leasingu či úvěru na prodávané předměty. Doprovodnou činností jsou i poskytované služby v oblasti pojišťování prodávaných předmětů. Poskytované služby pro Leasingovou společnost zabezpečuje AMB ve vlastním areálu v Brně, nebo jsou prodávány z místa instalací či prodejních míst smluvních partnerů. Pro zajištění požadovaných služeb pro Leasingovou společnost má AMB vedle svých zaměstnanců i trvalé smluvní partnery v oblasti oprav a servisu, přepravy, experty v oboru soudního znalectví i pojišťovací makléře. Prodej předmětů leasingu z ukončených leasingových či úvěrových smluv realizuje AMB jménem Leasingové společnosti a na její účet. Z realizované prodejní ceny obdrží AMB odměnu, jejíž výše je proměnlivá a přesný algoritmus výpočtu odměny za každý realizovaný obchodní případ je přesně popsán ve smluvních ujednáních mandátní smlouvy mezi Leasingovou společností a AMB. AMB neobchoduje svým jménem s předměty leasingu Leasingové společnosti, které spravuje ve svém prodejním místě v Brně. Podle smluvních podmínek Leasingové společnosti má AMB omezenou možnost nákupu a následného prodeje přesně vymezeného okruhu předmětů leasingu z centrálního skladu Leasingové společnosti. V letech 2008 a 2009 se vedle služeb pro Leasingovou společnost zabývala AMB i službami v oblasti řízení a administrativní správy u dvou dalších společností. Dále pronajímala část vlastních kancelářských prostor a v menším rozsahu poskytovala služby operativního leasingu. V současné době AMB zaměstnává na trvalý pracovní úvazek 4 pracovníky.

4.2 Metody elementární analýzy V úvodní kapitole využijeme dat z účetních výkazů a elementárních matematických postupů k posouzení finančního zdraví podniku. 4.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza nám odpoví na otázku, o kolik se změnily účetní položky v čase. Byla provedena analýza v absolutním i relativním vyjádření.

43

Majetková struktura 60

tis. Kč

50 40 30 20 10 0 2008

2009

Celková aktiva

Obr. 1

2010 Dlouhodobý majetek

2011

2012

Oběžná aktiva

zdroj:vlastní zpracování

Z grafu (obr. 1) zobrazujícího majetkovou strukturu společnosti AMB vyplývá relativně stabilní úroveň všech složek celkových aktiv podniku ve všech sledovaných letech. Výjimkou je rok 2009, kdy došlo k mimořádnému nárůstu celkových aktiv (obr. 2) z důvodu prodeje části dlouhodobého majetku společnosti (pozemky a stará administrativní budova). Tímto došlo ke snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku a naopak k výraznému navýšení oběžných aktiv. V dalších sledovaných letech jsou jednotlivé složky celkových aktiv bez významnějších změn.

44

Horizontální analýza aktiv- absolutní meziroční srovnání [tis. Kč] 800 600 400 200 0 -200 -400 -600

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Aktiva celkem

23931

-22284

632

-542

Stálá aktiva

-12435

1258

-226

-976

Oběžná aktiva

36412

-23527

858

452

Ostatní aktiva

-46

-15

0

-18

Obr. 2


Absolutní meziroční srovnání aktiv v meziročním srovnání (obr. 2) je v letech 2008/2009 a 2009/2010 ovlivněno prodejem již zmíněné části stálých aktiv a s tím souvisejícími změnami u oběžných aktiv i aktiv celkových. V dalším období se projevuje vliv odpisů, změnou stavů u movitých věcí a změnami při tvorbě rezerv na opravy majetku.

Horizontální analýza aktiv - relativní meziroční srovnání [%] 30,00 20,00 10,00 0,00 -10,00 -20,00

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Aktiva celkem

94,50

-45,20

2,34

-2,00

Stálá aktiva

-75,00

30,80

-4,23

-19,00

Oběžná aktiva

419,00

-52,17

4,00

2,00

Ostatní aktiva

-42,60

-24,20

0,00

2,00

Obr. 3


I v rámci relativního meziročního srovnání (obr. 3) lze sledovat vliv prodeje dlouhodobého majetku v letech 2008/2009 a 2009/2010 a v letech 2011/2012 vidíme vliv odpisů změny stavu u movitých věcí.

45

Kapitálová struktura 60

tis. Kč

50 40 30 20 10 0 2008

2009 Celková pasíva

2010 Vlastní kapitál

2011

2012

Cizí zdroje

Obr. 4

zdroj: vlastní zpracování

Kapitálová struktura (obr. 4) ukazuje ve sledovaném období trend snižujícího se podílu cizích zdrojů a od roku 2009 stabilně vysokého podílu vlastního kapitálu. Rozhodující část cizích zdrojů byla tvořena závazky vůči společníkům, které se postupně vyrovnávaly.

Horizontální analýza pasiv - absolutní meziroční srovnání [tis. Kč] 800 600 400 200 0 -200 -400 -600

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Celková pasiva

23931

-22284

632

-542

Vlastní kapitál

24657

-5235

648

-516

-499

-17116

49

39

Cizý zdroje

Obr.5


Z grafu absolutního meziročního srovnání pasiv (obr. 5) sledujeme pokles cizích zdrojů meziročně 2008/2009 o 499 000 Kč a následné meziroční snížení mezi

46 2009/2010 činilo významných 17 116 000 Kč. Snížení cizích zdrojů bylo dosaženo vyrovnáním krátkodobého daňového závazku vůči státu a vyrovnáním obchodního závazku (úhrada za vložený majetek). Nízkou úroveň cizích zdrojů si AMB drží v celém dalším sledovaném období a ty jsou tvořeny zejména vytvářenými rezervami.

Horizontální analýza pasiv - relativní meziroční srovnání [%] 10 8 6 4 2 0 -2

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Celková pasiva

94,5

-45,2

2,34

-2

Vlastní kapitál

446,68

-17,35

2,6

-2,02

-2,56

-90,21

2,64

2,05

Cizý zdroje

Obr. 6


Z grafu relativního meziročního srovnání pasiv vyniká skokové posílení vlastního kapitálu o 447 %, kterého bylo dosaženo tržbami z prodaného majetku a tím výrazně kladného hospodářského výsledku v roce 2009. Následující meziroční rozdíly jsou v řádech jednotek procent (viz obr. 6).

Vývoj nákladů a tržeb tis. Kč

12 10 8 6 4 2 0 2008

Obr. 7

2009

2010

2011

Celkové tržby

Celkové náklady

2012

zdroj : vlastní zpracování

47 Vývoj nákladů a tržeb (obr. 7) zachycuje trend postupně se snižujících tržeb i nákladů. V roce 2008 mělo AMB širší předmět podnikání a dosahovalo nejvyšších tržeb z poskytovaných služeb. V dalších letech se činnost AMB zúžila na služby pro Leasingovou společnost a u ní dochází k postupnému snižování počtu předčasně ukončovaných smluv a tím i ke snižování počtu předmětů leasingu na prodej. AMB na pokles tržeb reaguje ve sledovaném období poklesem svých provozních i osobních nákladů.

Výsledek hospodaření

tis. Kč

500 300 100 -100 -300 -500 -700

2008

2009

2010

2011

2012

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

75

24 657

-178

592

-516

Provozní výsledek hospodaření

37

30 819

-450

386

-641

Finanční výsledek hospodaření

79

15

272

327

125

Obr.8


V grafu výsledků hospodaření (obr. 8) vidíme, že s výjimkou roku 2009 vykazuje AMB účetně nízké hospodářské výsledky. Výsledky roku 2009 jsou ovlivněny mimořádným výnosem z prodeje části dlouhodobého majetku, díky čemuž došlo ke skokovému nárůstu provozního i celkového hospodářského výsledku. V rámci této práce jsem provedl mj. i výpočet provozního CASH FLOW, ze kterého vyplývá, že výsledky hospodaření AMB jsou značně ovlivňovány tvorbou provozních rezerv a výsledky hospodaření podle tohoto provozního cash-flow jsou znatelně vyšší.

48 4.2.2 Vertikální analýza

Struktura aktiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2008

2009 Dlouhodobý majetek

Obr.9

2010 Oběžná aktiva

2011

2012

Časové rozlišení


Vertikální analýza aktiv (obr. 9) potvrzuje zjištění horizontální analýzy aktiv, kdy mělo skokové snížení dlouhodobého hmotného majetku z roku 2008 na rok 2009 za následek také snížení podílu stálých aktiv na aktivech celkových, které měly do té doby dominantní zastoupení. V roce 2008 měla stálá aktiva 65% zastoupení na celkových aktivech, kdežto o rok později pouhých 8%. Naproti tomu podíl oběžných aktiv na aktivech celkových vzrostl z hodnoty 34% v roce 2008 na více než 91% v roce 2009. Ve zbylých třech letech se podíl těchto dvou složek aktiv stabilizoval a příliš nevybočoval od průměrného poměru 18:82. Složka Časové rozlišení nepřesáhla ani 0,5% podílu na celkových aktivech ani v jednom sledovaném roce, protože společnost příliš nepracuje s výnosy a výdaji pro příští období.

49

Struktura pasiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2008

2009 Vlastní kapitál

Obr.10

2010 Cizí zdroje

2011

2012

Časové rozlišení


Vertikální analýza pasiv (obr. 10) se zabývá procentuálním zastoupením cizích zdrojů a vlastního kapitálu na celkových pasivech. V celém sledovaném období je patrný růst podílu vlastního kapitálu. Ten se z hodnoty 22% z celkových pasiv v roce 2008 skokově zvýšil na hodnotu 61% v roce 2009. Jak již bylo zmíněno, důvodem je výsledek hospodaření běžného účetního období v tomto roce. Od roku 2010 je podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech více než 92%. Tento stav je výsledkem dlouhodobého záměru vedení AMB snižovat cizí zdroje. V roce 2008 tvořily závazky ke společníkům 92% z celkových cizích zdrojů. V závěru roku 2009 došlo k plánované změně struktury závazků (z dlouhodobých na obchodní) a z důvodu úhrady daňových závazků vůči státu až v únoru 2010 vznikl nový krátkodobý závazek. Od roku 2010 činí podíl cizích zdrojů AMB na celkových pasivech cca 7% až do konce sledovaného období, přičemž rozhodující složkou těchto cizích zdrojů jsou vytvářené rezervy. Doporučená hodnota cizích zdrojů malých podniků typu AMB by měla být méně než 25% z celkového majetku a AMB se daří tuto hranici od roku 2010 velmi dobře dodržovat.

50

Vertikální analýza tržeb [%] Celkové tržby 100

100

71,91

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 100 100 88,11 79,61

97,8

28,09

Tržby za prodej zboží 100 70,78

29,22

20,39

11,89 2,2 2008

Obr.11

2009

2010

2011

2012


Z vertikální analýzy tržeb (obr. 11) se jasně ukazuje, že u AMB je dominantní podíl tržeb za prodej vlastních služeb a pouze malá část tržeb je z prodejů vlastního zboží, tj. nakupovaných předmětů leasingu. Pozitivním trendem je, že pokles celkových tržeb AMB je pomalejší, než celkový pokles nákladů.

51

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Výkaz zisku a ztrát Tržby za prodej vl. výr. a služeb Obchodní marže z prodeje zboží Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehm. a hm. Majetku Tržby z prodeje dl. maj. a mat. Zůst. cena prod. dl. maj. a mat. Provozní výsledek hospodaření Výnosy z dl. finančního majetku Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost VH za běžnou činnost VH za účetní období (+/-) VH před zdaněním (+/-)

Tab. 1

Druhové členění

2008

2009

2010

2011

2012

100,00 % 4,45%

100,00 % 0%

100,00 % 0,54%

100,00 % 3,29%

100,00 % 2,01%

30,41% 74,04% 42,19% 0,29% 18,62%

26,6% 73,40% 35,32% 2,78% 13,18%

26,24% 74,30% 45,86% 17,35% 13,78%

19,06% 84,23% 52,22% 0,62% 20,28%

28,49% 73,52% 59,94% 1,03% 27,99%

0,25%

494,58 % 138,25%

0,49%

3,38%

3,32%

0%

0%

0%

-7,11%

7,29%

-14,66%

0%

364,03 % 0%

0%

0%

0%

1,15%

0,18%

4,30%

6,18%

2,86%

0,59%

72,96%

0%

2,29%

0%

1,09% 291,25% 1,89% 291,25% 1,68% 364,21%

-2,81% -2,78% -2,78%

11,18% 12,24% 14,52%

-11,8% -11,8% -11,8%

0% 0,54%


Ve vertikální analýze zisku a ztráty (tab. 1) byly vybrané položky z výkazu byly porovnány k tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb, které jsou u AMB shodné s výkony. Výkonová spotřeba, tvořena službami a spotřebou materiálu a energie, nevykazovala příliš velké výkyvy a po celou dobu se držela kolem 30% tržeb. Za celé období to bylo průměrně 26% z tržeb. Díky tomu má společnost v poměru k ostatním položkám vcelku vysoký podíl přidané hodnoty, což je rozdíl mezi tržbami a výkonovou spotřebou. Tato položka představovala ve

52 všech letech zhruba 74% z tržeb, s výjimkou roku 2011, kdy byl z důvodu nižší hodnoty výkonové spotřeby podíl přidané hodnoty dokonce 84%. Osobní náklady AMB, tvořeny mzdovými náklady a náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, se z hodnoty 42,19% v roce 2008 mírně snížily na úroveň 35,32% v roce 2009. V následujícím roce se vrátily na 45% v poměru k tržbám a nadále sledujeme trend postupného zvyšování až na 60% v roce 2012. Za zmínku dále stojí vyšší hodnota v položce daně a poplatky, které se v roce 2010 skokově zvýšily z důvodu úhrady daně z nemovitosti a daně z hospodářského výsledku, vztahující se k roku 2009. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku reagují na změny výše hodnoty majetku AMB. Prodej části dlouhodobého majetku AMB v roce 2009 se projevil ve skokové změně procentuálního podílu u tržeb z prodeje majetku i zůstatkových cen majetku. Tento efekt se projevuje i v dalších sledovaných položkách roku 2009.

4.3 Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál Velikost ČPK je významným indikátorem platební schopnosti podniku. Čím vyšší je ČPK, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost společnosti hradit své finanční závazky. Dosáhne-li ukazatel záporné hodnoty, jedná se o tzv. nekrytý dluh. ČPK (tis. Kč) Čistý pracovní kapitál

Tab.2

2008 -6385

2009 28418

2010 21383

2011 21963

2012 22428


V prvním sledovaném roce se hodnota ČPK dostala do záporné hodnoty. Způsobily to nekryté závazky AMB vůči společníkům, které byly vyrovnány až o rok později. Následující roky má společnost již vysoké kladné hodnoty svého ČPK, bez výraznějších výkyvů. AMB je dobře připravena na potencionální budoucí finanční potřeby (tab. 2).

53

4.4 Analýza poměrových ukazatelů 4.4.1 Ukazatele likvidity Pro vyjádření platební schopnosti společnosti slouží ukazatele likvidity. Tyto ukazatele určují, do jaké míry je společnost schopna přeměnit svůj majetek v peněžní prostředky.

Běžná likvidita 140,00 116,58

120,00 100,00 80,00 60,00

48,44

50,84

40,00 20,00 0,58

2,70

2008

2009

0,00 Běžná likvidita

Obr.12

2010

2011

2012

Doporučené hodnoty


Vývoj grafu (obr. 12) ukazuje na skutečnost, že společnost AMB v roce 2008 nedisponovala dostatečným množstvím svých běžných likvidních prostředků (0,58) a nedosahovala výsledku v rozmezí doporučených hodnot 1,5-2,5. V tomto roce tedy měla společnost více krátkodobých závazků, než oběžných aktiv a ta proto nebyla plně kryta. Jedna jednotka krátkodobých závazků byla kryta 0,58 Kč oběžných aktiv. Tato skutečnost se dá vysvětlit především vysokým závazkem ke společníkům. V následujícím roce 2009 sledujeme nárůst hodnoty běžné likvidity mírně nad doporučenou hodnotou (2,70). Pozitivně se zde projevuje neuhrazená kupní cena části nemovitostí (krátkodobá pohledávka), proti tomu se zvýšily obchodní závazky a krátkodobé daňové závazky vůči státu.

54 Od roku 2010 je běžná likvidita vysoce nad doporučenou hodnotou. Je to dáno finančním majetkem AMB a jeho nízkými krátkodobými závazky.

Pohotová likvidita 140,00 116,58

120,00 100,00 80,00 60,00

47,95

49,36

40,00 20,00 0,58

2,70

1

2

0,00 Pohotová likvidita

Obr.13

3

4

5

Doporučené hodnoty


Pohotová likvidita společnosti AMB (obr. 13) ve sledovaném období vykazuje prakticky stejné hodnoty, jako její běžná likvidita. Důvodem jsou nulové zásoby podniku v prvních třech letech a pouze nízké zásoby v hodnotě 213 000 Kč a 667 000 Kč v posledních dvou sledovaných letech. Doporučované srovnání mezi pohotovou a běžnou likviditou tedy není vypovídající. Společnost je od roku 209 výrazně nad doporučenými hodnotami (1-1,5), znamená to, že AMB vlastní dostatek volných finančních prostředků, které by mohl vhodně investovat.

55

Okamžitá likvidita 112,54

120,00 100,00 80,00 60,00

46,22

48,56

40,00 20,00

0,23

0,37

2008

2009

0,00 2010

2011

Okamžitá likvidita

Obr.14

2012 Doporučené hodnoty


Okamžitá, neboli hotovostní, likvidita nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku. Poměřuje krátkodobý finanční majetek a krátkodobé závazky. Dolní doporučená hranice je 0,2 a hned v úvodu je zřejmé (obr. 14) že společnost AMB se jí velmi blížila v roce 2008 (0,23) i v roce 2009 (0,24). Tedy i v těchto letech disponovala společnost dostatečným množstvím hotovostních prostředků. Od roku 2010 opět sledujeme efekt prodeje části dlouhodobého majetku a ukazatel okamžité likvidity u AMB vysoce převyšuje doporučené hodnoty.

4.4.2 Ukazatele rentability Ukazatele rentability nám ukazují schopnost společnosti dosahovat zisk, ukazují efektivitu při využívání kapitálu a zdrojů při tvorbě zisku. Je velmi důležitým poměrovým ukazatelem pro zhodnocení efektivity investovaného kapitálu. V této kapitole jsem se zaměřil na rentabilitu celkového vloženého kapitálu (ROA), rentabilitu dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE), rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitu tržeb (ROS).

56

Rentabilita 12,00% 7,00% 2,00% -3,00% -8,00% -13,00%

2008

2009

2010

2011

2012

ROA

2,96%

50,08%

-0,65%

2,35%

-1,91%

ROCE

0,84%

81,71%

-0,71%

2,53%

-2,06%

ROE

1,36%

81,71%

-0,71%

2,53%

-2,06%

ROS

1,09%

0,00%

-2,76%

12,24%

-11,80%

Obr.15


Zjištěné hodnoty ukazatelů rentability AMB (obr. 15) ukazují na velmi nízkou schopnost společnosti dosahovat potřebného zisku. Rok 2009 je výjimečným vlivem vysokého hospodářského výsledku, dosaženého prodejem části dlouhodobého majetku. V ostatních letech jsou však všechny sledované ukazatele rentability velmi nízké a zdaleka nedosahují doporučených hodnot. Např. u rentability celkového kapitálu ROA je doporučená hodnota 9%, ale AMB dosahuje nejvyšší hodnotu 2,98%. Obdobně špatné hodnoty vykazuje i rentabilita vlastního kapitálu ROE, kdy nejvyšší dosažená hodnota 2,55% je výrazně pod doporučenou hodnotou 15%. Špatná rentabilita je zapříčiněna dosahováním nízkého hospodářského výsledku při vysokých aktivech (ROA) či investovaného kapitálu (ROCE). Relativně vyšší rozdíly u rentability tržeb (ROS) v letech 2011 a 2012 jsou dané tím, že při cca stejných tržbách byl v roce 2011 kladný hospodářský výsledek a v roce 2012 záporný. 4.4.3 Ukazatel EBITDA a provozní CASH FLOW Na základě požadavku Leasingové společnosti, se v AMB sleduje pro posouzení rentability výkonnostní ukazatel EBITDA. Protože tento ukazatel nebere v úvahu platbu daní a úroků a rovněž nezohledňuje účetní operace s tvorbou rezerv, zpracoval jsem i ukazatel provozní CASH FLOW.

57

Ukazatel/Roky 2008 2009 2010 2011 2012 HV po zdanění 75 568 * -176 648 -516 EBITDA 1 400 1 826 696 1 843 708 Provozní CF 2 289 2 962 72 1 493 780 Tab.3 zdroj : vlastní zpracování *Hospodářský výsledek z provozní činnosti, očištěný o jednorázový výnos z prodeje nemovitostí. Výsledky obou sledovaných ukazatelů potvrzují, že výsledky hospodaření AMB ve sledovaném období jsou podstatně ovlivněny nepeněžními účetními operacemi (odpisy a rezervy). 4.4.4 Ukazatele zadluženosti V následující kapitole jsou zjišťovány výsledky ukazatelů zadluženosti AMB. Sledujeme zde finanční strukturu zdrojů a také vztahy mezi vlastními a cizími finančními zdroji. Pokud chce společnost dlouhodoběji setrvat na trhu, je velmi dobré tyto ukazatele neustále kontrolovat a průběžně činit opatření, aby se podíl cizích zdrojů nestal pro společnost důvodem k nezvladatelné dluhové pasti a následně k ukončení činnosti. Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost Míra samofinancování Ukazatel podkapitalizování Finanční páka

Tab.4

2008 76,97% 59,55% 13,39% 21,28% 0,54

2009 38,54% 33,85% x 61,30% 7,41

2010 6,9% 0,69% x 92,56% 4,68

2011 6,91% 1,68% x 92,79% 5,01

2012 7,20% 1,66% x 92,74% 6,07

4,58

1,63

1,08

1,08

1,08


Jak lze vidět z tabulky celkové zadluženosti (obr. 16) AMB měla nejvyšší míru svého celkového dluhu hned v prvním sledovaném roce. Důvodem byla existence již zmíněných závazků vůči společníkům, které byly v následujícím roce uhrazeny, a společnost již v dalších letech tento typ závazku neměla. AMB se podařilo v letech 2008 a 2009 významně snížit své celkové závazky a proto se křivka celkové zadluženosti v dalších letech snížila až na velmi nízkou hranici cca 7% v posledních třech sledovaných letech.

58

Celková zadluženost 90,00% 80,00%

76,97%

70,00% 60,00% 50,00% 38,54%

40,00% 30,00% 20,00%

6,90%

10,00%

6,91%

7,20%

0,00% 2008

Obr.16

2009

2010

2011

2012


Krátkodobá zadluženost potvrzuje trend snižování celkové zadluženosti AMB, kdy z 60% v roce 2008 se společnost dokázala dostat až na velmi nízkou úroveň 1,7% v poměru k celkovým aktivům podniku. Výjimkou byl jen rok 2009, kdy do sumy celkových krátkodobých závazku výrazně zasáhl závazek z obchodních vztahů, splacený v následujícím roce. AMB mělo v posledních 3 sledovaných letech krátkodobé závazky pouze z obchodních vztahů. Dlouhodobý závazek, jak bylo již zmíněno, měla AMB jen v roce 2008. V dalších letech společnost žádnou dlouhodobou zadluženost neměla. Dalším ukazatelem zadluženosti je míra samofinancování. V roce 2008 byla společnost financována z téměř 22% z prostředků společníků. V roce 2009 společnost snížila svůj dlouhodobý majetek (prodej části hmotného majetku) a současně významně navýšila vlastní majetek. Od tohoto roku se míra samofinancování podniku zvyšovala z 61,30% až na 92,74%. Lze konstatovat, že aktiva AMB jsou financována penězi společníků a z pohledu tohoto důležitého ukazatele je celková finanční situace společnosti dobrá. U ukazatele podkapitalizování sledujeme, že v roce 2008 byla jeho hodnota 0,54, tedy znatelně pod hranicí 1. V tomto roce společnost financovala část svých stálých aktiv krátkodobými zdroji. V roce 2009 sledujeme naopak výrazné zvýšení na 7,41. Důvodem bylo jak zvýšení vlastního kapitálu společnosti, tak snížení dlouhodobého majetku společnosti (z důvodu prodeje části majetku). V dalších letech se ukazatel pohybuje v rozmezí 4, 68 – 6,07, tedy v pásmu vysoké překapitalizace. To potvrzuje skutečnost, že AMB

59 nedostatečně využívá cizí zdroje. Společnost sice dosahuje vyšší finanční stabilitu, ale za cenu nižší výnosnosti vlastního kapitálu, u kterého nelze na rozdíl od cizích zdrojů daňově odečítat úroky. Ukazatel finanční páka, který je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování, opět potvrzuje strategii vedení AMB pracovat bez cizích zdrojů, případně jen s jejich velmi nízkým podílem. Výrazně posílený vlastní kapitál v roce 2009 kryje v dalších letech téměř veškerá aktiva AMB a ukazatel finanční páka dosahuje hodnot blízkých 1. 4.4.5 Ukazatel produktivity práce Ukazatele produktivity práce je pro každou společnost důležitý. Ukazuje, jaká je efektivita využívání pracovní síly ve společnosti. K analýze byly zvoleny dva ukazatele produktivity práce. Produktivita práce z přidané hodnoty a produktivita práce z tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Ukazatel/Rok Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb Tab.5

2008

2009

2010

2011

2012

1267,25

1553,5

1175,75

1115

803,75

2397

2164

1796

1662,75

1544,5


Pokud chceme zjistit průměrnou přidanou hodnotu, kterou za daný rok vyprodukuje jeden zaměstnanec, použijeme ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty. Čím je ukazatel vyšší, tím lépe společnost využívá pracovní sílu zaměstnance. AMB měla ve všech sledovaných letech 4 zaměstnance na plný pracovní úvazek. Z vypočtených výsledků lze konstatovat dosahování dobré produktivity, která má ovšem od roku 2010 klesající tendenci, s výrazným poklesem v roce 2012. Ten byl způsoben nedostatkem obchodního zboží a tím poklesem tržeb za prodej služeb. Obdobné hodnocení lze použít i u ukazatele produktivity práce z tržeb. V celém sledovaném období rovněž sledujeme dobrou produktivitu, s jejím postupným poklesem, který je ovšem pomalejší než u produktivity z přidané hodnoty (tab. 5). To signalizuje mírně zvyšující se tržby z prodeje vlastního zboží.

60 4.4.6 Ukazatele aktivity V této části práce se zabývám výsledky ukazatelů aktivity, které vyjadřují hospodaření s aktivy. Vyjadřuje, kolikrát se aktiva obrátí v tržby v jednom roce. Sledujeme výsledky obratu celkových, stálých a oběžných aktiv. Dále obrat vlastního kapitálu, pohledávek, závazků a zásob. U posledních třech jmenovaných také jejich dobu obratu ve dnech. Ukazatele aktivity 2008 Rychlost obratu celkových aktiv Rychlost obratu stálých aktiv Rychlost obratu oběžných aktiv Rychlost obratu vlastního kapitálu Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu závazků Rychlost obratu zásob Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny) Doba obratu zásob (dny)

Tab.6

2009

2010

2011

2012

0,27

0,17

0,23

0,19

0,16

0,42

2,08

1,19

1,04

1,06

0,79

0,19

0,29

0,24

0,19

1,25

0,28

0,25

0,21

0,17

1,32

0,22

8,49

6,61

12,18

0,37 X 277,44

0,51 X 1659

34,22 X 43,02

11,44 24,86 55,22

9,72 6,56 29,96

976,9

719,01

10,67

31,92

37,56

X

X

X

14,68

55,67


Rychlost obratu celkových aktiv AMB byl bez výraznějších výkyvů a průměrně se pohyboval kolem úrovně 0,2. Nejlépe si vedl podnik v roce 2008, kdy na 1 Kč aktiv dokázal „utržit“ 0,27 Kč z tržeb. Nejhůře podnik zhodnocoval svá aktiva v roce 2012 (0,16) z důvodu nízkých tržeb. U rychlosti obratu stálých aktiv vidíme meziroční výkyv mezi lety 2008/2009. Z nejnižší hodnoty 0,42 v roce 2008 se díky mimořádnému prodeji v roce 2009 podařilo společnosti AMB snížit svůj celkový dlouhodobý majetek a tím pádem „zrychlit“ obrat aktiv na 2,08. V dalších letech se projevoval zejména vliv klesajících tržeb a ukazatel je mírně nad hodnotou 1. Rychlosti obratu oběžných aktiv byl nejvyšší v roce 2008 (0,79) z důvodu nejnižší hodnoty oběžných aktiv ve všech sledovaných letech. Ta prudce narostla díky krátkodobé pohledávce v roce 2009 a to snížilo rychlost

61 obratu na 0,19. Dále sice sledujeme výkyvy jak v množství oběžných aktiv, tak tržeb, ovšem v podobném poměru. Z tohoto důvodu si společnost AMB udržela průměrný výsledek 0,22 po zbytek sledovaného období. U ukazatele rychlosti obratu vlastního kapitálu sledujeme stejný trend jako u obratu oběžných aktiv. Ukazatel rychlosti obratu pohledávek, závazků a zásob nám sděluje rychlost obratu těchto položek v daném roce. Výsledek rychlosti obratu pohledávek v roce 2008 (1,31) byl ovlivněn dobrými tržbami a relativně nízkými pohledávkami společnosti. Nejnižší obrat (0,22) byl sledován v roce 2009, a to z důvodu mimořádně velké krátkodobé pohledávky v tomto roce. V roce 2010 se obrat pohledávek zvýšil na 8,49 obrátek za rok, v roce 2011 mírně klesl na 6,61 a následuje téměř dvojnásobné zvýšení na 12,18. Tyto meziroční výkyvy jsou způsobeny rychle klesajícími pohledávkami AMB. V letech 2008 a 2009 byla společnost zatížena relativně vysokými závazky a z toho důvodu byla rychlost obratu závazků v těchto letech nejnižší, protože tržby zůstaly na podobné úrovni. Nejvyšší hodnotu obratu sledujeme v roce 2010 (34,22) z důvodu splacení většiny závazků AMB v tomto roce. Hodnota obratu závazku v roce 2012 se pohybovala na úrovni 9,72. Společnost AMB držela vlastní zásoby jen v letech 2011 a 2012 a z toho důvodu se ukazatel rychlosti obratu zásob počítá jen pro tyto roky. V roce 2011, kdy AMB evidovala jen malé množství zásob, byl ukazatel obratu 24,86. Zvýšení zásob o rok později mělo za následek snížení ukazatele na 6,56. Ukazatel doby obratu pohledávek, závazků a zásob nám sděluje, za jaký počet dnů se nám tyto položky obrátí v daném roce. U pohledávek byla v roce 2008 doba 277 dní ovlivněna obchodní pohledávkou, v roce 2010 krátkodobá pohledávka za prodaný majetek prudce zvýšila dobu na 1 659 dnů. V dalších letech jsou doby obratu pohledávek velmi nízké. Shodné vysvětlení je i doby obratu závazků. Po vyrovnání závazku vůči společníkovi v roce 2009 a krátkodobého daňového závazku v roce 2010 jsou v dalších letech u AMB doby obratu závazků pouze do 37 dnů. Z provedeného rozboru lze mj. kladně hodnotit vyrovnanost doby obratu závazků a pohledávek v posledních 3 letech. Doba obratu zásob je v AMB i s ohledem na jejích malé množství krátká.

62

4.5 Soustavy ukazatelů Analýza soustav účelově vybraných ukazatelů V této části práce se zabývám modely predikce finanční tísně společnosti, neboli bankrotními modely. Ty upozorňují na to, jestli podnik nespěje k bankrotu. V rámci této skupiny ukazatelů jsem zpracoval Altmanův model Z-skóre, indexy IN 95, IN 01 a IN 99. Pro výpočet Z-score byla vybrána úprava manželů Neumaierových, která je zaměřena na prostředí českých firem. Hodnota jednotlivých složek modelu je uvedena v tabulce (tab. 7).

Altmanův model Z-score Z-score

2008

2009

2010

2011

2012

Váha

x1

-0,2523

1,054

0,7935

0,7876

0,804

1,2

x2

0,1223

0,1905

0,9178

0,889

0,9322

1,4

x3

0,0045

1,114

-0,0653

0,0278

-0,019

3,3

x4

0,2834

1,590

13,4241

13,4189

12,884

0,6

x5

0,2725

0,3141

0,2349

0,1918

1,6759

1

Tab.7


Z-SCORE 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0

2008

2009

2010

2011

2012

Z-score

0,0

1,9

23,0

23,0

22,2

Hranice

5,5

5,5

5,5

5,5

5,5

Obr.17


63 Z provedené analýzy bankrotního modelu Z-score (obr.17) vychází, že AMB byla v roce 2008 s výsledkem 0,3 výrazně pod hranicí stanovené pro stabilní situaci (2,67). Důvodem byla vysoká hodnota dlouhodobého majetku a velký závazek vůči společníkům. V dalších sledovaných letech jsou vypočtené hodnoty naopak výrazně nad touto hranicí, což bylo způsobeno snížením hodnoty dlouhodobého majetku a zvýšením oběžných prostředků a vyrovnáním existujících závazků v roce 2010. Od tohoto roku tedy společnosti nehrozí riziko bankrotu.

Indexy IN Shodný komentář k vypočteným výsledkům lze použít i u ukazatelů IN 95 (obr. 18) a IN 01 (obr. 19).

IN95 16,0

14,9

14,0 12,0 10,0 8,4

8,0

6,1

6,0 4,0 2,0

8,1

0,5 2 1

0,0 2008

2009

2010 IN95

Obr.18

2011

2012

hranice


64

In01 14 12 10 8

IN01

6

Podnik spěje k bankrotu Podnik tvoří hodnotu

4 2 0 1

2

3

4

5

Obr.19


Z pohledu vlastníka AMB jsou důležité výsledky ukazatele IN 99, protože u této společnosti je obtížné odhadnout jejich náklady na vlastní kapitál. Z výsledků tohoto indexu vyplývá, že AMB po celé sledované období nevytváří odpovídající přidanou hodnotu pro vlastníky. I tento index potvrzuje dosahovanou nízkou rentabilitu společnosti z provozní činnosti (obr. 20).

IN99 6,0 5,0 Nejlepší podniky tvořící hodnotu

4,0 3,0

Nejhorší podniky netvořící hodnotu

2,0

IN99

1,0 0,0 2008

Obr.20

2009

2010

2011

2012


65

4.6 SWOT analýza Následující kapitola je zaměřena na SWOT analýzu společnosti AMB. Hodnotím zde interní vlivy v podobě silných a slabých stránek společnosti a externí vlivy v podobě příležitostí a hrozeb, které už ovlivňují, nebo by mohly ovlivnit hodnocenou společnost. Společnosti, které usilují o svůj trvalý rozvoj, by měly trvale pracovat na odstraňování svých slabých stránek a intenzivně podporovat a rozvíjet své silné stránky. Úspěšné společnosti rovněž průběžně sledují a využívají příležitostí pro případný další rozvoj a současně se snaží předvídat a jistit proti případným hrozbám. Na základě zpracované SWOT analýzy jsem podrobněji vyhodnotil její podstatné položky. Silné stránky:  dlouhodobé dobré obchodní jméno prodejního místa společnosti,  kvalifikovaní a stabilní zaměstnanci,  obchodně zajímavé předměty k prodeji,  dobrá lokalita prodejního místa,  vybudovaná síť odběratelů předmětů leasingu i dodavatelů služeb. Slabé stránky:  výhradní obchodní vazba na jednoho dodavatele předmětů leasingu,  nerovnoměrnost dodávek předmětů leasingu,  dosahované nízké marže z prodeje vlastních služeb,  omezený počet prodávaných předmětů leasingu,  aktuální nezastupitelnost jednatele AMB. Příležitosti:  rozšíření mandátní smlouvy s Leasingovou společností o další poskytované služby,  zvýšení tržeb z prodeje vlastních výrobků nakupovaných od Leasingové společnosti,  poskytování nových služeb i mimo mandátní smlouvu,  obnovení služeb v oblasti pronájmu části vlastních nemovitostí.

66 Hrozby: 

možnost předčasného společností,

ukončení

mandátní

smlouvy

s Leasingovou

 změna obchodní strategie majitele Leasingové společnosti,  nenalezení nových služeb či předmětu podnikání,  další zhoršení rentability již poskytovaných služeb.

Komentář k provedené SWOT analýze: K jednoznačně nejsilnější stránkou AMB patří dlouhodobé provozování svého předmětu podnikání pod obchodní značnou renomované Leasingové společnosti, podnikání na stejném místě se stejným, kvalifikovaným personálem a s obchodně zajímavým zbožím. Slabou stránkou podnikání AMB vidím v postupně zmenšujícím se objemu dodávaného obchodního zboží a ve velké nepravidelnosti dodávek zboží. Z pohledu rentability podnikání je závažným problémem snižující se marže z poskytovaných služeb. Potencionálním problémem do budoucnosti může být i to, že jednatel AMB, který je klíčovou osobou ve všech obchodních vztazích, nemá aktuálně plnohodnotného zástupce ve společnosti. Společnost má potenciál pro stabilizaci svých ekonomických výsledků i pro jejich růst. Příležitostí může být zejména obnovení služeb v oblasti pronájmů nemovitostí i zvýšení aktivity v oblasti nákupu obchodního zboží, jeho zhodnocení a následného prodeje vlastního zboží s vyšší přidanou hodnotou. Hlavní hrozbou pro podnikání AMB může být změna obchodní strategie hlavního partnera, Leasingové společnosti, v důsledku čehož by mohlo dojít k ukončení mandátní smlouvy o obchodní spolupráci. Tuto potencionální hrozbu lze eliminovat mj. navrhovaným rozšířením obchodních aktivit AMB.

67

5 Výsledky a doporučení Z provedené analýzy společnosti i z diskuzí s jednatelem a ekonomem společnosti lze obecněji konstatovat tyto výsledky:  V letech 2008 a 2009 měla AMB širší předmět podnikání, vyšší celkové tržby s dosahovanou vyšší rentabilitou.  Od roku 2010 se předmět podnikání AMB zúžil pouze na poskytování služeb pro jediného obchodního partnera, Leasingovou společnost a od tohoto roku sledujeme pokles tržeb. K tomuto negativnímu trendu se přidal i pokles marží z poskytovaných služeb od Leasingové společnosti. Na tento pokles reagovala AMB postupným snižováním osobních i provozních nákladů.  V roce 2009 (s časovým překlenutím do roku 2010) prodala AMB část svého dlouhodobého majetku a tímto mimořádným výnosem významně zvýšila svůj finanční majetek i celková aktiva.  Z pohledu likvidity je AMB, s výjimkou roku 2008 kdy měla společnost vyšší závazek vůči společníkům, schopna plně pokrýt veškeré své závazky.  Od roku 2009 vykazuje společnost velmi nízkou zadluženost a vysokou míru samofinancování.  V celém sledovaném období 2008 až 2012 AMB postupně tvořila rezervy na plánované a i postupně realizované opravy areálu. Tyto účetní operace znatelně ovlivňovaly vykazované výsledky hospodaření společnosti. Podle ukazatelů EBITDA a provozní CASH FLOW jsou výsledky hospodaření AMB ve sledovaném období lepší než vykazovaný hospodářský výsledek, přesto však nedosahují potřebné úrovně. Konkrétně jsem v bakalářské práci provedl horizontální a vertikální analýzu společnosti, analýzu poměrových ukazatelů i predikci finanční tísně pomocí bankrotních modelů. V poslední kapitole jsem provedl SWOT analýzu AMB. Majetkovou a kapitálovou strukturu společnosti popisuje horizontální analýza. Majetková struktura společnosti byla zásadně ovlivněna prodejem části dlouhodobého majetku, která se nejvíce promítla v letech 2008 a 2009. V dalších sledovaných letech nedocházelo k významnějším majetkovým změnám.

68 Kapitálová struktura společnosti ukazuje na trend financování z vlastních zdrojů. V letech 2008 a 2009 využívala společnost cizích zdrojů, z níž rozhodující část byla tvořena závazky vůči společníkům. Vývoj nákladů a tržeb zachycuje trend postupně se snižujících tržeb i nákladů ve společnosti. V prvním sledovaném roce mělo AMB nejširší předmět podnikání a dosahovalo nejvyšších tržeb a v následujících letech docházelo k zúžení poskytovaných služeb a poklesu tržeb, na což společnost reagovala poklesem svým provozních a osobních nákladů. Analýza výsledků hospodaření ukázala, že s výjimkou roku 2009, kdy došlo k prodeji části dlouhodobého majetku, vykazuje AMB účetně nízký hospodářský výsledek. Účetně vykazovaný hospodářský výsledek je značně ovlivňován tvorbou rezerv. Vertikální analýza aktiv ukazuje na změnu poměru stálých a oběžných aktiv, kdy v roce 2008 byl poměr těchto dvou složek 65:34 na celkových aktivech, kdežto o rok později byl poměr v důsledku prodeje části dlouhodobého majetku 8:91. V dalších letech sledujeme stabilizaci obou složek v průměrném poměru 18:82. Z vertikální analýzy pasiv sledujeme růst podílu vlastního kapitálu na celkových pasivech, který od roku 2010 dosahoval více než 92%. Vertikální analýza tržeb ukazuje, že u AMB je dominantní podíl tržeb za prodej vlastních služeb, tj. z činnosti pro Leasingovou společnost a jen malá část tržeb je z prodeje vlastního zboží. Negativním trendem je postupný pokles celkových tržeb. Podle ukazatele čistý pracovní kapitál je společnost schopna plnit své finanční závazky. Ukazatele likvidity prokázaly, že je AMB vysoce likvidní společností s výjimkou roku 2008, kdy nedisponovala dostatečným množstvím svým likvidních prostředků, jsou všechny tři sledované likvidity výrazně nad doporučenými hodnotami. Zjištěné hodnoty ukazatelů rentability AMB ukazují na nízkou schopnost společnosti dosahovat potřebného zisku. S výjimkou roku 2009, který byl ovlivněn prodejem části dlouhodobého majetku, jsou v ostatních sledovaných letech ukazatele rentability velmi nízké a zdaleka nedosahují doporučených hodnot. Pro posouzení rentability se v AMB sledují rovněž ukazatele EBITDA a provozní CASH FLOW. Výsledky obou sledovaných ukazatelů potvrzují, že hospodářské výsledky AMB jsou podstatně ovlivňovány nepeněžními účetními operacemi, zejména odpisy a vytvářenými rezervami.

69 Ukazatele zadluženosti potvrdily nízký stupeň financování cizími zdroji. AMB se podařilo v letech 2008/2009 výrazně snížit své celkové závazky a v posledních 3 letech se celková zadluženost pohybuje na hranici 7%. Využití majetku měřeno obratem aktiv je u AMB v celém sledovaném období velmi nízké. Obraty i doby obratů pohledávek a závazků byly v letech 2008 a 2009 ovlivňovány odprodejem majetku a vyrovnáváním závazků vůči státu a společníkům. V následujících letech jsou tyto ukazatele dobré i vzhledem k tomu, že společnost nemá dlouhodobé pohledávky ani závazky. Ukazatele obratu zásob jsou rovněž dobré i z důvodu jejich malého množství. Bankrotní model Z-score potvrdil u AMB dobrou finanční situaci společnosti, bez rizika bankrotu. Výjimkou byl pouze rok 2008, a to z důvodu vysoké hodnoty dlouhodobého majetku a dlouhodobého závazku vůči společníkům. Věřitelský index IN 95 ukázal, je AMB je důvěryhodná společnost a nehrozí ji finanční tíseň. Výsledky vlastnického indexu IN 99 potvrzují, že AMB po celé sledované období nevytváří dostatečnou přidanou hodnotu pro vlastníky. Z provedené analýzy finanční situace společnosti a zjištěných výsledků i získaných provozních poznatků navrhuji následující doporučení:  Největší slabinou společnosti je dosahovaná nízká rentabilita z provozní činnosti a klesající tržby. Z výsledků analýzy i diskusí s vedením AMB lze konstatovat, že stávající smluvní podmínky spolupráce s hlavním obchodním partnerem, Leasingovou společností, neumožňují potřebné zvyšování rentability z poskytovaných služeb. Nelze ani očekávat zvýšení počtů dodávaných předmětů leasingu. Společnost rovněž vyčerpala možnosti dalších provozních úspor. Doporučuji proto projednat s vedením Leasingové společnosti možnost rozšíření nákupu vhodných předmětů leasingu od této společnosti, jejich účelné předprodejní zhodnocení a následného prodeje vlastních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Součastně se efektivněji využije volný vlastní kapitál AMB.  Pro další zvýšení tržeb z poskytovaných služeb doporučuji nabídnout odborné znalosti a zkušenosti AMB prostřednictvím vedení Leasingové společnosti do celé bankovní skupiny, včetně jejich smluvních obchodních partnerů. Výsledek z jedné, již realizované spolupráce při prodeji bankovní zástavy signalizuje slibnou potencionální obchodní příležitost.

70  Další příležitost pro zvýšení příjmů AMB vidím v obnovení služeb v oblasti pronájmu části jejich nevyužívaných parkovacích ploch i kancelářských prostor.  Důkladnější obchodně - ekonomický rozbor by si zasloužilo posouzení ekonomického přínosu možné obchodní spolupráce se sesterskou společností Leasingové společnosti na Slovensku.

71

6 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo posouzení finanční výkonnosti a hospodaření firmy AMB v letech 2008 až 2012. AMB je obchodní společnost, zabývá se službami spojenými s prodejem předmětů leasingu. Řadí se mezi mikropodniky a její působnost je zejména v regionu Morava. AMB realizuje služby na účet a jménem svého obchodního partnera, Leasingové společnosti. Tento ne zcela obvyklý způsob podnikání jsem ve své práci popsal. Doufám, že provedená finanční analýza a navrhovaná doporučení mohou napomoci společnosti AMB při jejím rozhodování o budoucím rozvoji společnosti.

72

7 Literatura [1] BLÁHA, Zdeněk Sid; JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha : Management Press, 2006. 194 s. ISBN 8072611453. [2] FORET, Miroslav a kol. Základy managementu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2009. 131 s. ISBN 978-80-87314-00-5. [3] KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. [4] KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza a plánování. 9.vyd. Brno: Vysoké učení technické-Fakulta podnikatelská, 2004. 102 s. ISBN 80-214-2564-4. [5] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vydání. Praha : Grada, 2008. 128 s. ISBN 9788024724812. [6] SŮVOVÁ, Helena, et al. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7. [7] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. [8] SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3., přeprac. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. ISBN 8071797367. [9] ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 105 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

73

8 Internetové zdroje [10] managementmania.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Finanční analýza Dostupné z WWW: < https://managementmania.com/cs/financnianalyza>. [11] studentske.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-19]. Uživatelé finanční analýzy. Dostupné z WWW: < http://www.studentske.cz/2007/11/uivatelfinann-analzy.html>. [12] ekonomickyslovnik.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Ekonomický slovník, Dostupné z WWW: < http://www.ekonomickyslovnik.cz/obeznaaktiva/>. [13] managementmania.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-19, Vlastní kapitál Dostupné z WWW: . [14] bankovnictvi-finance.studentske.eu [online]. 2008 [cit. 2014-04-19, Bankovnictví a finance Dostupné z WWW: < http://bankovnictvifinance.studentske.eu/2008/05/rentabilita-vlastnho-kapitlu-returnon.html>. [15] managementmania.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-19, Rentabilita nákladů Dostupné z WWW: . [16] patria.cz [online]. 2009 [cit. 2014-04-19, Finanční páka Dostupné z WWW: < https://www.patria.cz/slovnik/206/financni-paka.html>. [17] analyzujaproved.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-19, Ukazatel produktuvuty a vybavenosti práce. Dostupné z WWW: < http://www.analyzujaproved.cz/>. [18] braintools [online]. 2013 [cit. 2014-04-19, SWOT analýza Dostupné z WWW: .

74

9 Seznam obrázků Obr. 1

Majetková struktura

43

Obr. 2

Horizontální analýza aktiv-absolutní meziroční srovnání

44

Obr. 3

Horizontální analýza aktiv-relativní meziroční srovnání

44

Obr. 4

Kapitálová struktura

45

Obr. 5

Horizontální analýza pasiv-absolutní meziroční srovnání

45

Obr. 6

Horizontální analýza aktiv-relativní meziroční srovnání

46

Obr. 7

Vývoj nákladů a tržeb

46

Obr. 8

Výsledky hospodaření

47

Obr. 9

Struktura aktiv

48

Obr. 10

Struktura pasiv

49

Obr. 11

Vertikální analýza tržeb

50

Obr. 12

Běžná likvidita

53

Obr. 13

Pohotová likvidita

54

Obr. 14

Okamžitá likvidita

55

Obr. 15

Rentabilita

56

Obr. 16

Celková zadluženost

58

Obr. 17

Z-score

62

Obr. 18

IN95

63

Obr. 19

IN01

64

Obr. 20

IN99

64

75

10 Seznam tabulek Tab. 1

Vertikální analýza zisku a ztráty

51

Tab. 2

Čistý pracovní kapitál

52

Tab. 3

Ukazatel EBITDA a pracovní CF

57

Tab. 4

Ukazatel zadluženosti

57

Tab. 5

Ukazatel produktivity práce

59

Tab. 6

Ukazatele aktivity

60

Tab. 7

Ukazatel Z-score

62

76

11 Seznam příloh Příloha č.1

Rozvaha AMB 2009-2012 - Aktiva

77

Příloha č.2

Rozvaha AMB 2009-2012 - Pasiva

79

Příloha č.3

Výkaz zisku a ztráty AMB 2009-2012

81

77

Příloha č.1

78

79

Příloha č.2

80

81

Příloha č.3

82

Posouzení finanční situace podniku

Recommend Documents