MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE VYBRANÉHO PODNIKU
Bakalářská práce
Autor práce:
Libor Ondrák
Vedoucí práce: Ing. Ivana Blažková, Ph.D. Brno 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 22. května 2008
…………………………………
3
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Ivaně Blažkové, Ph.D. za ochotu a cenné rady, které mi při zpracování bakalářské práce poskytla. Dále děkuji jednateli společnosti Security Monit s.r.o. za poskytnuté materiály a informace pro zpracování této práce.
4
Abstrakt Ondrák, L. Analýza finanční situace vybraného podniku. Bakalářská práce. Brno, 2008. Cílem bakalářské práce „Analýza finanční situace vybraného podniku“ je prostřednictvím elementárních metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci vybraného podniku. První část práce obsahuje teoretická východiska, vysvětlení důležitých pojmů a metod finanční analýzy. Ve druhé části práce jsou tyto metody prakticky aplikovány a na základě zjištěných výsledků je hodnocena finanční situace vybraného podniku.
Klíčová slova finanční analýza, finanční ukazatele, horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, soustavy ukazatelů
Abstract Ondrák, L. Analysis of the financial situation of the selected company. Bachelor thesis. Brno, 2008. The objective of the bachelor’s thesis „Analysis of the financial situation of the selected company” is to evaluate the financial situation of the selected company using the elementary methods of financial analysis. The first part of the thesis contains the theoretical base, the explanation of important terms and methods of financial analysis. In the second part of the thesis, these methods are applied to the practical situation and following the results acquired, the financial status of the selected company is evaluated.
Keywords financial analysis, financial indicators, horizontal analysis, vertical analysis, ratio indicators analysis, indicators compositions
5
Obsah Obsah................................................................................................................................. 6 Úvod .................................................................................................................................. 8 Literární rešerše ................................................................................................................. 9 1.
Úloha finanční analýzy ............................................................................................... 9
2.
Uživatelé výsledků finanční analýzy......................................................................... 10
3.
Zdroje informací pro finanční analýzu ...................................................................... 11 3.1.
Rozvaha............................................................................................................ 11
3.2.
Výkaz zisků a ztrát............................................................................................ 12
3.3.
Příloha k účetní závěrce .................................................................................... 12
3.4.
Další zdroje dat................................................................................................. 13
3.5.
Možná úskalí při analýze účetních výkazů ........................................................ 13 3.5.1.
Problémy při vyhodnocování rozvahy ................................................... 14
3.5.2.
Nedostatky výkazu zisků a ztrát ............................................................ 15
4.
Základní přístupy k finanční analýze ........................................................................ 16
5.
Metody finanční analýzy .......................................................................................... 16 5.1.
Ukazatele.......................................................................................................... 16
5.2.
Vyšší metody.................................................................................................... 18
5.3.
Elementární metody.......................................................................................... 19 5.3.1.
Analýza absolutních ukazatelů ............................................................... 19
5.3.1.1. Analýza trendů ...................................................................................... 19 5.3.1.2. Procentní rozbor.................................................................................... 20 5.3.2. Analýza rozdílových ukazatelů ......................................................................... 21 5.3.3. Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................ 22 5.3.3.1. Ukazatele rentability ............................................................................. 23 5.3.3.2. Ukazatele aktivity.................................................................................. 25 5.3.3.3. Ukazatelé zadluženosti a finanční struktury ........................................... 26 5.3.3.4. Ukazatele likvidity ................................................................................ 27 5.3.3.5. Ukazatele tržní hodnoty......................................................................... 29 5.4.
Analýza pyramidových soustav ukazatelů ......................................................... 29 5.4.1.
5.5.
DuPont rozklad ukazatele rentability ..................................................... 29
Soustavy účelově vybraných ukazatelů ............................................................. 30 5.5.1.
Bankrotní modely.................................................................................. 30
6
5.5.1.1.
Altmanův Z-score model ................................................................... 30
5.5.1.2.
Model „IN“ Index důvěryhodnosti..................................................... 31
5.5.1.3.
Tafflerův bankrotní model ................................................................. 33
5.5.2. 5.5.2.1.
Bonitní modely...................................................................................... 33 Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy ............................ 34
Praktická část ................................................................................................................... 36 6.
Cíl práce a metodika řešení....................................................................................... 36
7.
Charakteristika podniku............................................................................................ 37
8.
Analýza finanční situace podniku ............................................................................. 38 8.1.
8.2.
Analýza absolutních ukazatelů .......................................................................... 38 8.1.1.
Analýza trendů ...................................................................................... 38
8.1.2.
Procentní rozbor komponent.................................................................. 40
Analýza rozdílových ukazatelů ......................................................................... 43 8.2.1.
8.3.
8.4
Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................ 44 8.3.1.
Ukazatele rentability ............................................................................. 44
8.3.2.
Ukazatele aktivity.................................................................................. 45
8.3.3.
Ukazatele zadluženosti a finanční struktury ........................................... 46
8.3.4.
Ukazatele likvidity ................................................................................ 47
Analýza pyramidových soustav ukazatelů ......................................................... 49 8.4.1
8.5
Čistý pracovní kapitál............................................................................ 43
DuPont rozklad ukazatele rentability ..................................................... 49
Soustavy účelově vybraných ukazatelů ............................................................. 50 8.5.1
Bankrotní modely.................................................................................. 50
8.5.1.1
Altmanův Z-score model ....................................................................... 50
8.5.1.2
Index důvěryhodnosti IN ....................................................................... 51
8.5.1.3
Tafflerův model..................................................................................... 53
8.4.1
Bonitní modely...................................................................................... 54
8.4.1.1
Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy................................ 54
Závěr................................................................................................................................ 55 Seznam literatury ............................................................................................................. 58 Seznam příloh .................................................................................................................. 60
7
Úvod Moderní a dynamicky se rozvíjející podniky mají zájem na neustálém zvyšování vlastní výkonnosti a efektivity využívání zdrojů a jedním z hlavních nástrojů potřebným pro finanční rozhodování je analýza finanční situace, často zkracována jako finanční analýza. Je dobrým znamením, že využívání tohoto finančního nástroje již zdaleka není doménou pouze podniků se zahraniční majetkovou účastí a stává se již běžnou praxí při řízení úspěšných firem. Stále však zůstává hodně podniků, které na konci kalendářního roku sestaví účetní závěrku, vyplní nezbytné výkazy, aby splnily zákonnou povinnost, podají daňové přiznání a odloží tyto dokumenty do zásuvky a již se k nim nevracejí. Přehlíží tak neocenitelné zdroje informací, na jejichž základě mohou provést rozbory, které jim mohou pomoci zlepšit výkonnost podniku či předejít vážným, nejen finančním, problémům. Finanční analýza je jedním z nejdůležitějších nástrojů finančního řízení, jejímž smyslem je zhodnocení reálného finančního hospodaření podniku a je důležitým podkladem pro
strategické
řízení.
Finanční
analýza
je
managementem
využívána
ke
zpětnému hodnocení již uplynulých období a zároveň jako výchozí bod, ze kterého vycházejí vedoucí pracovníci při stanovování perspektiv společnosti při sestavování finančních plánů. Účetní výkazy jsou při využití vhodných metod schopny podat důležité informace o finanční situaci. Uspořádáním v časové řadě lze vypozorovat vývojový trend, dosazení položek do vhodných poměrů zase může nabídnout zajímavé informace o likviditě, rentabilitě či zadluženosti. Dosazením do soustav vztahů, které byly empiricky odvozeny, lze zase s vysokou pravděpodobností odhalit případnou finanční tíseň. Metod a nástrojů je ve finanční analýze mnoho, záleží jen na uživateli, kolik relevantních informací dokáže z výkazů vytěžit. Metody finanční analýzy byly původně vytvořeny pro potřeby akciových společností podnikajících v průmyslových odvětvích. V této práci je však hodnocena finanční situace firmy se statutem společnosti s ručením omezeným, svojí provozní činností spadající do sektoru služeb. Tento sektor má svá specifika, ale výsledky ukazují, že s jistou dávkou opatrnosti je možné hodnotit finanční situaci i takovéhoto podniku.
8
Literární rešerše 1. Úloha finanční analýzy Úlohou finanční analýzy je podle Kovanicová, Kovanic [12] vytěžit z výkazů a dalších zdrojů informaci, posoudit zdraví podniku a jeho slabiny a připravit podklady pro potřebu řídících rozhodnutí. Synek [20] význam finanční analýzy podtrhuje, když říká: „Jakékoli finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejichž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. a Konečný [10] v jedné větě doplňuje: „Kvalitní finanční řízení se neobejde bez finanční analýzy.“ Tento nedocenitelný nástroj a pomocník finančního řízení prošel za více než sto let existence značným vývojem, rozvoj zaznamenal v západních zemích v období po druhé světové válce, u nás se však nedílnou součástí kvalitního finančního řízení stal až po roce 1989 s nástupem tržní ekonomiky. Růčková [16] definuje finanční analýzu jako systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Petřík [14] vidí finanční analýzu jako nástroj, který umožňuje sledovat, měřit a hodnotit interní a externí hodnoty finanční výkonnosti firmy pomocí klíčových finančních ukazatelů a na jejich základě pak přijímat efektivní manažerská rozhodnutí. Růčková [16] však varuje před možnou nesystematičností a upozorňuje na skutečnost, že finanční analýza není samoúčelným nástrojem finančního řízení firmy, ale cílenou analýzou zjišťování slabých a silných stránek finančního zdraví firmy.
9
2. Uživatelé výsledků finanční analýzy Uživateli finanční analýzy podniku jsou různé zájmové skupiny, mezi které patří [11]:
akcionáři a vlastníci podniku – zajímá je zejména výnosnost jejich investice a vývoj tržní hodnoty, respektive její budoucí možný vývoj s ohledem na její maximalizaci. V rámci tohoto cíle jsou zainteresováni na co nejvyšší efektivitě využití jimi investovaných zdrojů při zachování stability,
management podniku – sleduje platební schopnost podniku, nahlíží také na kapitálovou strukturu a samozřejmě na ukazatele ziskovosti, neboť právě ziskovost bývá klíčovým měřítkem jejich hodnocení ze strany majitelů. Informace zjištěné finanční analýzou potom využijí při tvorbě dlouhodobých a krátkodobých plánů,
investoři – využívají finanční analýzu při rozhodování o využití volných peněžních prostředků a zajímají se především o informace týkající se rentability, finanční stability a tržní hodnoty. Důležitá je pro ně i likvidita, tedy fakt, zda jim bude jejich investice (cenný papír) splacena včas a v patřičné výši,
banky – informace finanční analýzy využijí pro hodnocení klienta při rozhodování o jeho případném úvěrování. Hodnotí, zda je na základě finančních ukazatelů klient způsobilý a zda má předpoklad řádně a včas splácet jednotlivé anuity úvěru. Z pohledu bank je tedy důležitá dlouhodobá likvidita a hodnocení rentability v dlouhodobém horizontu. Pro zajištění úvěrových plateb musí být podnik zdravý i po stránce stability finančních prostředků a jejich toků,
obchodní partneři – zajímá je především zajištění platební schopnosti, tedy schopnosti podniku dostát svým závazkům. Na tento primární cíl se váže i jejich zainteresovanost na zadluženosti podniku, popřípadě na struktuře oběžných aktiv. Celková stabilita podniku je důležitá i z druhé strany z pozice odběratele, kdy je často vlastní schopnost dostání závazků vázána na stabilitu a spolehlivost dodavatele,
zaměstnanci – zajímají se primárně o jistotu zaměstnání a následné vyplacení spravedlivé odměny, zajímá je tedy nejen platební schopnost, ale i stabilita v dlouhodobém horizontu,
stát – údaje z finanční analýzy využívá například pro účely statistiky, hodnocení dopadů státních opatření, orgány finanční správy potom pro kontrolu plnění daňových povinností apod., 10
konkurenti – pohlíží na finanční analýzu jako na nástroj k sebehodnocení, zjištění vlastních silných a slabých stránek ve vztahu k podniku,
burzovní makléři – výsledky finanční analýzy využívají k úspěšnému obchodování s cennými papíry, neboť potřebují co nejvíce informací o hospodaření akciových společností s cennými papíry kotovanými na burze,
poradci a analytici pohlíží na výsledky analýzy podniků jako na možný zdroj informací a poučení pro predikci vývoje a doporučení pro jiné podniky srovnatelného charakteru a oblasti činnosti.
3. Zdroje informací pro finanční analýzu Pro správné a věcné provedení finanční analýzy je třeba mít k dispozici dostatek vstupních dat, které je poté analytik schopen transformovat na relevantní informace. Informační zdroje mohou být svým původem externí, nebo interní. Pilířem celé finanční analýzy budou data z účetní závěrky, kterou podniky sestavují v souladu se zákonem o účetnictví. Jsou jimi rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha k účetní závěrce. [16] Účetní závěrka je sestavována v plném nebo ve zkráceném rozsahu. V plném rozsahu ji sestavují a zveřejňují podnikatelé mající povinnost ověření závěrky auditorem, v opačném případě mohou sestavovat zkrácenou účetní závěrku. 1 Zveřejňovací povinnost přitom podnik splní uveřejněním údajů v Obchodním věstníku. [18]
3.1. Rozvaha Ve struktuře závazně dané Ministerstvem financí zachycuje rozvaha bilančním způsobem stav majetku v podniku na jedné straně a zdroje jeho krytí na straně druhé k určitému datu. Aktiva jsou zde členěna podle doby vázanosti v reprodukčním cyklu podniku na stálá a oběžná, zvláštním případem jsou aktiva přechodná. Pro třídění pasiv je kritériem jejich
1
Povinnost ověření závěrky auditorem mají podle §20 Zákona o účetnictví akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. celková aktiva hodnoty více než 40 000 000 Kč; 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, nebo ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií.
11
vlastnictví, kdy jsou zdroje děleny na vlastní a cizí, zvláštní skupinou potom jsou přechodná pasiva. [11]
3.2. Výkaz zisků a ztrát Podává přehled o výnosech a nákladech za určité období, narozdíl od statické rozvahy je tedy dynamickým dokumentem podávajícím informace o výnosech a nákladech za určité období. Slouží tedy ke zjišťování hospodářského výsledku, způsobu jeho tvorby a složek. Tento výkaz bývá také obecně nazýván výsledovkou. V českém prostředí je používána vertikální podoba, kde je hospodářský výsledek zobrazován zvláště za činnosti provozní, finanční a mimořádnou.
3.3. Příloha k účetní závěrce Smyslem přílohy je komentovat, upřesňovat a doplňovat položky uvedené v rozvaze a ve výkazu zisků a ztrát a uvádí další podstatné údaje, které mohou ovlivnit názor uživatelů na stav majetku, závazků a na hospodářský výsledek. Obsah přílohy je legislativně upraven opatřením Ministerstva financí České republiky č.j. 281/71.701/95 ze dne 20. prosince 1995. Její součástí jsou obecné informace o podniku, informace o použitých účetních metodách a způsobech oceňování a doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Podnik, mající povinnost ověření závěrky auditorem, doplňuje přílohu o přehled o peněžních tocích, v dnešní době častěji nazýván výkazem cash flow. [11] Důležitost výkazu o peněžních tocích je především v tom, že doplňuje informace z rozvahy a výsledovky o informaci o pohybu peněžních prostředků a o reálnosti dosaženého hospodářského výsledku. Výkaz o peněžních tocích vypovídá o tom, kolik peněžních zdrojů podnik vytvořil a jakým způsobem je použil. Dokazuje, že zisk a peníze nejsou totéž. Pro potřeby finanční analýzy je potom zejména nástrojem analýzy likvidity. [18] Společnosti s povinností auditu mají i povinnost sestavovat za uplynulý rok dokument o hospodářské a finanční situaci podniku, tedy výroční zprávu, která je dalším interním zdrojem důležitých informací.
12
3.4. Další zdroje dat Pro externí subjekty je i přes zveřejňovací povinnost přístup k relevantním datům účetních výkazů omezen, protože tyto mohou být uveřejněny ve formátu zahrnující do jisté míry agregované položky a analýza takovýchto dat je pak méně přesná. Vedle výše zmiňovaných dat, přístupných veřejně v Obchodním věstníku, patří mezi interní prameny informací další zdroje, jimiž jsou např. [18]:
data z vnitropodnikového účetnictví
podnikové statistiky
podklady z úseku práce a mezd
vnitropodnikové směrnice
zprávy auditorů apod. Zajištěním přístupu k těmto interním datům mohou být výsledky finanční analýzy
mnohem přesnější s vyšší vypovídací hodnotou a menšími odchylkami. Jsou přitom kladeny požadavky na jistou kvalitu dat, přičemž je nezbytné odhalit všechna data popisující jevy, které by mohly jakkoli zkreslit výsledky finanční analýzy. Externími daty mohou být například údaje převzaté z informací státních orgánů (statistiky, ministerstev, státní samosprávy aj.), informace sdělovacích médií, burzovní zpravodajství, nezávislé odhady a prognózy poradenských a analytických institucí apod. Důležitými mohou být i informace o podílu a pozici na trhu. [10]
3.5. Možná úskalí při analýze účetních výkazů Vypovídací schopnost výkazů je podle Živělové [22] omezena, což je dáno jejich konstrukcí a užívanými účetními postupy. Za hlavní nedostatek při vyvozování závěrů z informací uváděných v účetních výkazech považuje Živělová [22] skutečnost že údaje v účetních výkazech se vždy vztahují k minulosti, což s sebou nese riziko, že stav zachycený ve výkazech a aplikovaný na dnešní stav, nemusí již být aktuální. S tímto názorem souhlasí i Blaha a Jindřichovská [1] a zároveň zdůrazňují, že při komparativním studiu vývoje finanční situace podniku je třeba dbát na to, aby byla datová báze srovnatelná a je třeba ověřit, zda v podniku mezi zmíněnými časovými okamžiky nedošlo k významné reorganizaci či změně účetních metod.
13
Doposud jmenované problémy však nejsou zdaleka jedinými, jednotlivé účetní výkazy mají své slabé stránky a při jejich analýze a vyhodnocování narážíme na různá specifická limitující úskalí. Nedostatky účetních výkazů uvedené v následujících dvou kapitolách jsou zásadní a není možné jejich vliv opomenout, i přesto však díky jejich identifikaci je možné od jejich vlivu odhlédnout a výkazy tak stále považovat za neocenitelné zdroje informací pro finanční analýzu.
3.5.1. Problémy při vyhodnocování rozvahy Hlavním problémem, na kterém se autoři shodují, je fakt, že rozvaha vyjadřuje stav majetku v historických cenách a nevyjadřuje tak jeho současnou hodnotu. Majetek je oceněn v cenové hladině roku pořízení. Dlouhodobý hmotný majetek je veden v historických cenách, zásoby v cenách běžných. Postihuje to horizontální analýzu, časové srovnávání poměrových ukazatelů a interpretaci poměrových ukazatelů, jsou-li údaje v čitateli uváděny v jiné cenové hladině než údaje ve jmenovateli. Zpravidla se nic nepřepočítává na srovnatelné ceny, nanejvýš se k vlivu ocenění přihlíží. [5] Vliv inflace na rozvahu je důležitým faktorem, který není možno opomenout. V průběhu životnosti majetku dochází k růstu cen, za které by jej bylo možné reprodukovat. Může tím tedy dojít k omezení reprodukčního efektu, kdy podnik po plném odepsání investičního majetku nemá akumulováno dostatečné množství prostředků k nákupu nového, jehož cena díky inflaci mezitím značně vzrostla. Inflace postihuje hůře podniky se starším vybavením, u nichž je velká část majetku již značně odepsána, což vede k vykazování obzvláště velkého nereálného zisku. [11] Proti tomuto efektu mohou manažeři postupovat tak, že budou zadržovat část zisku pro budoucí obnovu. Stejný efekt nastává i u zásob, v případě peněžních prostředků a pohledávek zase klesá kupní síla a trpí tím likvidita podniku. Jako pozitivní se efekt inflace ukáže v případě závazků, protože tyto jsou hrazeny v původní výši, stanovené tedy ještě před ztrátou kupní síly. R. C. Higgins [6] uvádí, že účtování o závazcích v podmínkách inflace vede ke zveličení jejich bilanční hodnoty. Dlužníci splácejí své dluhy za inflace lacinějšími dolary a hodnoty mnoha závazku se v průběhu inflačních období skutečně snižují. Účetní však bohužel tyto poklesy ignorují s tím výsledkem, že zdánlivá zadluženost společnosti překračuje realitu.
14
Pro odstranění deformací vzniklých působením inflace je řešením přepočet účetních výkazů vzniknuvších na bázi historických cen v závislosti na změnách ceny. Teprve takto upravené účetní výkazy mohou být relevantním základem pro hodnocení finanční situace podniku. Blaha, Jindřichovská [1] upozorňují na další slabou stránku, kdy k určení realistické hodnoty některých rozvahových položek musí být použit odhadu. Příkladem jsou pohledávky očištěné z hlediska návratnosti, zásoby, jejichž hodnota by měla být založena na jejich prodejnosti, a stálá aktiva, jejichž reálná hodnota by se měla zakládat na době použitelnosti, životnosti. Nebere se naopak v úvahu případné zhodnocování aktiv, potíže jsou i se střízlivým ohodnocením některých důležitých položek, které nejsou přímo součástí účetních výkazů (např. kvalifikace a zkušenosti lidských zdrojů).
3.5.2. Nedostatky výkazu zisků a ztrát Hospodářský výsledek je ve výkazu zisků a ztrát vyjádřen jako rozdíl mezi výnosy a náklady, přičemž zisk zde vyjádřený je pouze účetním číslem a ne skutečným peněžním příjmem. [22] Výnosy zaznamenané v účetnictví totiž zahrnují mimo hotové platby i budoucí inkasa z poskytnutých obchodních úvěrů, naopak inkaso za realizované platby ještě z předchozího období, vzniklé opět v souvislosti s obchodními úvěry, zde chybí. Obdobná situace je i v případě nákladů. Některé náklady navíc nemusejí být peněžním výdajem, což tento účetní výkaz nezohledňuje (odpisy, amortizace goodwillu apod.). Rozhodování finančního manažera na základě výkazu zisků a ztrát může být navíc do jisté míry ovlivněno náklady a výnosy z mimořádné činnosti, které mohou konečnou agregovanou položku nákladů či výnosů značně zkreslovat. [5] Rovněž inflace ovlivňuje vypovídací schopnost výkazu zisků a ztrát, protože deformuje výsledovku společnosti třemi odlišnými způsoby. První se týká odpisování historických, tj. skutečných původních pořizovacích nákladů, druhý oceňování zásob a ten třetí účtování úrokových nákladů. [6]
15
4. Základní přístupy k finanční analýze Pro hodnocení hospodářských jevů jsou obvykle rozlišovány dva přístupy [11]:
1. Fundamentální analýza Tento typ analýzy je založen především na kvalitativním posuzování dat a na zkušenosti a zainteresovanosti hodnotitelů. Pokud je při fundamentální analýze využíváno
i
kvantitativních
informací,
odvozuje
své
závěry
zpravidla
bez
algoritmizovaných postupů. Opírá se přitom o znalosti souvislostí vztahů mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. [12]
2. Technická analýza Technická analýza je naopak založena na kvantifikaci jevů, na použití různých matematických, statistických a jiných kvantitativních algoritmizovaných metod. Ačkoli má technická analýza řadu odpůrců [12], kteří poukazují na možné chyby statisticko-matematických metod, v podnikohospodářské praxi je narozdíl od fundamentální analýzy, která nachází svoje využití především v souvislosti s kapitálovým trhem či burzou, užívanějším nástrojem. Není však možné tyto dva přístupy zcela oddělit a je nezbytné i v technické analýze využít poznatky z analýzy fundamentální. Dále se práce zabývá zejména technickou finanční analýzou a v dalším textu je tedy zjednodušeně označována jako finanční analýza.
5. Metody finanční analýzy Finanční analýza využívá skupiny metod, které lze podle rozdělit na skupinu metod elementárních a metod vyšších. [12] Jedná se přitom o rozdělení podle užívaných matematických postupů.
5.1. Ukazatele Ukazatele jsou dle Růčkové [16] základem různých metod finanční analýzy a představují číselnou hodnotu charakterizující určitý jev. Ukazatele jsou buď přímo položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů nebo čísla nich odvozená. Ze vstupních dat je možné je získat použitím matematických operací 16
sčítání, odčítání, násobení, dělení. Protože se při jejich výpočtu dostávají do matematických vztahů vstupní hodnoty, které mohou mít rozdílnou jednotku (peněžní, naturální, fyzikální aj.), je třeba brát zřetel i na správné vyjádření výsledné jednotky ukazatele. [12] Vzhledem k velkému množství ukazatelů je účelné rozdělit si je do skupin podle typů: absolutní (stavové), rozdílové, poměrové, pružnosti, aj. [16] Absolutní ukazatele jsou také jinak nazývány stavovými, což vystihuje jejich podstatu. Jsou totiž pouze informací o stavu věci k určitému datu, např. absolutní ukazatel stavu oběžných aktiv či stavu dlouhodobého hmotného majetku z rozvahy apod. Rozdílové ukazatele. Jejich konstrukce je jednoduchá – vznikají rozdílem absolutních ukazatelů. Příkladem takovéhoto ukazatele může být např. zisk, který je rozdílem absolutních ukazatelů výnosy – náklady. Poměrové ukazatele je možné je získat poměrem dvou absolutních ukazatelů. Skupina poměrových ukazatelů je nejpočetnější a je přitom i základem finanční analýzy. Tento druh ukazatelů totiž umožňuje mimo jiné i srovnávání podniků různé velkosti či srovnávání v časové řadě. Jejich využitelnost také spočívá v možnosti jejich sestavení do řetězců či pyramidových soustav. Ukazatele pružnosti. Jde o speciální případ ukazatelů, vyjadřují vztah, jak se změní závislá proměnná, jestliže nastane změna nezávislé proměnné o jednu jednotku. [16] Dalším možným způsobem členění ukazatelů je jejich rozdělení na extenzivní (objemové) a intenzivní (relativní). Podrobnější členění je potom patrné z Obr. 1: finanční ukazatele
extenzivní ukazatele
intenzivní ukazatele
stavové
rozdílové
tokové
nefinanční
stejnorodé
různorodé
Obr. 1: Členění finančních ukazatelů [16]
Extenzivní ukazatele vypovídají o velikosti, rozsahu a dávají tedy informaci o kvantitě. Na Obr 1. jsou patrné podskupiny extenzivních ukazatelů, kterými jsou veličiny stavové, tokové, rozdílové a nefinanční. Stavové veličiny v tomto případě můžeme charakterizovat obdobně, jako absolutní ukazatele při předchozím členění. [16]
17
Jsou tedy rovněž vyjádřením stavu majetku, popř. zdrojů jeho krytí k danému okamžiku a jsou vstupem pro další druhy veličin. Obdobně již byly charakterizována i skupina rozdílových ukazatelů. Novou je potom kategorie tokových ukazatelů, která dává informaci o změnách ukazatelů, k nimž došlo za určitou dobu. Nefinanční ukazatele jsou potom využívány pouze pro upřesnění informací finančního charakteru. Intenzivní ukazatele. Na Obr 1. lze vidět i rozklad intenzivních ukazatelů na dílčí skupiny ukazatelů stejnorodých a různorodých. Intenzivní ukazatele nesou informaci o míře využití jevu. Stejnorodé intenzivní ukazatele jsou potom poměry extenzivních ukazatelů, které jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách, nestejnorodé potom logicky poměrem ukazatelů, z nichž každý je vyjádřen v jiných jednotkách. Jednoznačnou výhodou intenzivních ukazatelů je možnost jejich použití pro časové řady, nebo vhodnost pro porovnávání více firem či jejich schopnost být vstupem pro popis závislostí mezi jevy, hodnocení stavů a v neposlední řadě jsou „zároveň kvalitním základem pro sestavování jak krátkodobých, tak i dlouhodobých finančních plánů.“ [21]
5.2. Vyšší metody Vyšší metody se člení na metody matematické statistiky a metody, které matematickou statistiku využívají jen částečně nebo vůbec. Mezi vyšší metody spadající mezi matematicko-statistické patří bodové odhady, statistické odhady odlehlých dat, empirické distribuční funkce, korelační koeficienty, regresní modelování, autoregresivní modelování, analýza rozptylu, faktorová analýza, diskriminační analýza a robustní matematicko-statistické postupy. Nestatistickými metodami jsou potom metody založené na teorii matných množin, na alternativní teorii množin, metodami formální matematické logiky, expertní systémy, metody fraktální geometrie, neuronové sítě a metody založené na gnostické teorii neurčitých dat. [12] Vyšší metody nepatří k metodám univerzálním. Použití těchto metod je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky, ale také hlubších teoretických i praktických ekonomických znalostech. Nejsou používány běžně ve firemní praxi. [16] Živělová [22] označuje za nejpoužívanější vyšší metodu regresní diskriminační analýzy a výpočet korelačních koeficientů.
18
5.3. Elementární metody Elementární metody využívají základních matematických postupů a operací. Užití elementárních metod je díky jejich jednoduchosti v běžné praxi mnohem častější, s dostatečnou vypovídací schopností. Na členění elementárních metod se autoři shodují a víceméně je přejímají podle vzoru Kovanicová, Kovanic [12]: Analýza stavových (absolutních) ukazatelů: analýza trendů (horizontální analýza), procentní rozbor (vertikální analýza). Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: analýza fondů finančních prostředků, Přímá analýza intenzivních ukazatelů: analýza ukazatelů rentability, analýza ukazatelů aktivity, analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury, analýza ukazatelů likvidity, analýza ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů na bázi finančních fondů a cash flow. Analýza soustav ukazatelů: pyramidové rozklady. Živělová [22] doporučuje navíc ještě využití metod predikce finanční tísně podniku.
5.3.1. Analýza absolutních ukazatelů Při této analýze je využíváno přímo údajů, které jsou obsaženy v účetních výkazech. Analýzou trendů je sledována absolutní změna ukazatelů v čase, tuto změnu bývá také vhodné vyjádřit relativně, tedy v procentech, v rámci tzv. procentního rozboru.
5.3.1.1. Analýza trendů Pro kvantifikaci meziročních změn je možné použít různé indexy či diference (rozdíly). V tomto případě lze zjistit, o kolik procent se jednotlivé položky výkazu oproti minulému roku změnily (tj. index), popř. o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech (tj. diference). [7] 19
Absolutní změna se spočítá jako rozdíl ukazatele roku t a roku t-1, procentní změna se vypočte takto [18]:
kde:
ukazateli1 ukazateli 100 , ukazatel i
Δ je změna ukazatele vyjádřená v %, index ukazatele ukazuje příslušné období (rok i nebo i+1). Porovnání jednotlivých položek účetních výkazů v čase provádíme horizontálně
po řádcích, proto bývá analýza trendů často označována jako horizontální analýza.
5.3.1.2. Procentní rozbor Při tomto způsobu analýzy postupujeme tak, že jednotlivé ukazatele výkazů vztahujeme k jedné z těchto položek. Takovýto způsob vyjádření ukazatelů umožňuje srovnatelnost různých období a také srovnatelnost několika společností různých velikostí. Při procentním rozboru (vertikální analýze) jsou posuzovány jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. struktura aktiv a pasiv firmy. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity firmy a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita firmy. [17] Často potřebujeme vzhledem k investiční činnosti znát informaci o tom, jaká část aktiv je v likvidní formě a jaká část je vázána v dlouhodobém majetku. Pro tato zjištění se sestavují tzv. ukazatele intenzity [17]: Ukazatel intenzity aktiv
SA , OA
Intenzita dlouhodobého majetku Intenzita oběžného majetku Intenzita zásob kde:
SA , CA
OA , CA
Zásoby , CA
SA = stálá aktiva, OA = oběžná aktiva, CA = celková aktiva.
20
Pro zjištění stupně opotřebení a odepsání majetku firmy jsou vhodné ukazatele: Ukazatel stupně opotřebení DHM
Kumulované odpisy DHM Průměrný stav DHM v Pc
Ukazatel stupně odepsanosti DHM
Průměrný stav DHM v Zc Průměrný stav DHM v Pc
Přitom čím vyšší je hodnota ukazatele stupně opotřebení, tím vyšší je průměrný věk DHM a vzrůstající nutnost investic do jeho obnovy. Je však třeba brát ohled na zvolenou metodu odpisování, protože tato může vypočtený stupeň opotřebení zkreslit. Živělová [22] uvádí nevýhody analýzy prostřednictvím procentního rozboru: -
neodhaluje příčiny změn,
-
absolutní základna pro výpočet ukazatelů se mění,
-
vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné.
5.3.2. Analýza rozdílových ukazatelů Typickými rozdílovými ukazateli je skupina ukazatelů označovaná jako fondy finančních prostředků, jedná se o ukazatele čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněžně pohledávkový fond. [17]
Čistý pracovní kapitál (ČPK) je nejčastěji využívaným rozdílovým ukazatelem. Způsoby jeho výpočtu jsou dva, první, manažerský přístup, ČPK pojímá jako fond finančních prostředků, který má být co nejlépe využíván a podle druhého, charakterizujícího pohled na věc ze strany vlastníka, je ČPK bráno jako běžně pracující dlouhodobý kapitál. Zájmem vlastníka totiž bude dodržování zásady opatrného financování, kdy dlouhodobá stálá aktiva by měla být financována z dlouhodobých zdrojů, zatímco krátkodobá mohou být financována i krátkodobými zdroji. [17]
Obr. 2: Schéma tvorby ČPK z pohledu a) manažera b) investora [17] 21
Pohled manažera: ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva Pohled vlastníka: ČPK = vlastní zdroje + cizí dlouhodobý kapitál – stálá aktiva
Čistý provozní kapitál tvoří rozhodovací prostor pro efektivní činnost vedení podniku, resp. pro finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého splácení. Někteří autoři jej označují jako ochranný polštář podniku. [18] Výše čistého pracovního kapitálu je důležitá pro zachování likvidity podniku. Vysoká hodnota ČPK vypovídá o neefektivním využívání zdrojů a příliš nízká hodnota značí nízkou platební schopnost. Existují však i vlivy, které negativně ovlivňují vypovídací schopnost ukazatele ČPK. Jde o nevymahatelné, nebo obtížně vymahatelné pohledávky, neprodejné nebo jen za velmi nízké ceny prodejné zásoby hotových výrobků, zbytečně vysoké zásoby materiálu. [10] Ukazatel čistých pohotových prostředků (ČPP) je modifikací čistého pracovního kapitálu a je využíván kvůli omezené vypovídací schopnosti ČPK o likviditě podniku z výše uvedených důvodů. ČPP totiž využívá pro výpočet pouze hodnoty nejlikvidnějších složek aktiv, tedy hotovost, peníze na běžných účtech, popř. vysoce likvidní peněžní ekvivalenty (směnky, šeky, krátkodobé cenné papíry). ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky [17] Peněžně pohledávkový finanční fond je potom středem mezi čistým pracovním kapitálem (ČPK) a čistými pohotovými prostředky (ČPP) při hodnocení likvidity podniku. Při výpočtu peněžně pohledávkových finančních fondů jsou z oběžných aktiv vyloučeny zásoby, popř. nelikvidní pohledávky a od takto upravených aktiv jsou odečteny krátkodobé závazky. [17]
5.3.3. Analýza poměrových ukazatelů Intenzivních ukazatelů je mnoho, proto se dělí do soustav ukazatelů podle oblasti jejich zájmu. Jsou uváděny následující skupiny poměrových ukazatelů [22]:
rentabilita,
aktivita,
zadluženost,
likvidita,
ukazatele kapitálového trhu.
22
5.3.3.1. Ukazatele rentability Ukazatele rentability bývají v praxi nejsledovanějšími ukazateli, protože právě rentabilita vyjadřuje efektivnost podniku s jakou vytváří nové zdroje z investovaného kapitálu. Hospodářský výsledek je při hodnocení rentability vyjadřován různými způsoby [18]: EBIT (earnings before interest and taxes) je zisk před odečtením úroků a daní. Využití tohoto způsobu vyjádření hospodářského výsledku je užitečné při porovnávání firem s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. [17] EBT (earnings before taxes) je ziskem před zdaněním, nákladové úroky byly již odečteny. EAT (earnings after taxes) je čistý zisk po zdanění.
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA. Představuje souhrnnou charakteristiku celkové efektivnosti vložených prostředků. [9] ROA (return of assets) měří zisk jako procento z peněz vynaložených vlastníky a věřiteli, tedy bez ohledu na zdroj financování. [6] ROA
EBIT 100 % , celková aktiva
Někdy je účelné vyjádřit si ROA ve zdaněné formě, v tom případě se změní čitatel vzorce: ROA
čistý zisk úroky1 - sazba daně 100 % . celková aktiva
[22]
Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE. Prostřednictvím ukazatele ROE (Return on Common Equity) mohou investoři a vlastníci sledovat, jaký výnos přináší jimi vložený kapitál a zda odpovídá jimi požadované výnosnosti. Narozdíl od ukazatele ROA, který poměřuje zisk k penězům vynaloženým vlastníky i věřiteli, poměřuje čistý zisk s penězi vynaloženými pouze vlastníky. Pro investora je důležité, aby ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné volbě investice.
ROE
EAT 100 % vlastní kapitál
[4]
23
Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů – ROCE. Ukazatel ROCE (return on capital employed) vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. [16]
ROCE
EAT úroky 100 % dlouhod. závazky vlastní kapitál
[17]
Tento ukazatel slouží hlavně pro prostorové srovnávání firem, zejména veřejně prospěšných monopolů.
Ukazatel rentability tržeb – ROS (return of sales) vztahuje zisk k tržbám. Ukazatel ROS pak vytváří představu o tom, jaký je podíl ziskové přirážky na celkových tržbách. Tento ukazatel se podstatně liší podle odvětví. Informuje přitom o tržní úspěšnosti firmy. [18]
ROS
EAT 100 % tržby
[17]
Ukazatel ziskové marže PMOS (profit margin on sales) ukazuje zisk připadající na korunu obratu. Je obdobou ukazatele ROS, pouze v čitateli má zisk vyjádřen ve formě po zdanění. Pokud se hodnota PMOS nachází pod oborovým průměrem, je to známka buď příliš nízkých cen výrobků, nebo že náklady takové společnosti jsou příliš vysoké.
PMOS
EAT tržby
[17]
Ukazatel rentability nákladů 1 – ROS. V tomto pojetí jsou celkové náklady odhadnuty jako rozdíl tržeb a zisku. Ukazatel lze ovšem vypočítat přímo jako podíl nákladů a tržeb, a to i pro různé nákladové druhy. [17]
1 ROS 1
zisk tržby - EAT tržby tržby
Tento ukazatel podává informaci o tom, s jakými náklady dokáže společnost vytvořit korunu tržby. V tomto případě je tedy nejvýhodnější nižší hodnota ukazatele.
24
5.3.3.2. Ukazatele aktivity Skupina ukazatelů aktivity se snaží změřit, jak úspěšně využívá management podniku aktiva. Je však třeba dávat pozor na fakt, že hodnota ukazatelů aktivity se mění s odvětvím a k této skutečnosti také při hodnocení přihlížet. [7] Ukazatele aktivity vyjadřují schopnost využívat jednotlivé složky majetku. Jestliže jich má podnik příliš mnoho, vznikají tím zbytečné náklady, které snižují zisk. Má-li jich naopak příliš málo, není schopen využívat všechny investiční příležitosti a přichází tak o případný zisk. Lze je měřit buď ukazateli vyjadřující vázanost kapitálu v položkách aktiv a pasiv, obratovost aktiv nebo dobu obratu aktiv. [1]
Ukazatel obratu celkových aktiv udává počet obrátek za zvolené období. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než je průměr v odvětví, značí to, že podnik by měl zvýšit své tržby nebo odprodat část svých aktiv. Obrat celkových aktiv
roční tržby celková aktiva
[17]
Obrat stálých aktiv je de facto převráceným ukazatelem relativní vázanosti stálých aktiv. Je tedy třeba dávat pozor i na obdobná omezení při vyhodnocování. Nízká hodnota ukazatele značí nevyužité výrobní kapacity. Obrat stálých aktiv
roční tržby stálá aktiva
[17]
Obrat zásob bývá často nazýván ukazatelem intenzity využití zásob. Podává informaci o tom, kolikrát je během roku položka zásob prodána a znovu pořízena a uskladněna. Mnou analyzovaný podnik ovšem poskytuje služby a pro svoje podnikání nepotřebuje udržovat zásoby. Výpočet tohoto ukazatele tedy není možný, stejně tak, jako ukazatel doby obratu, který udává průměrný počet dnů kdy jsou zásoby vázány v majetku podniku do jejich výdeje do spotřeby či jejich prodeje.
Ukazatel doby obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. Průměrná doba splatnosti pohledávek je srovnávána s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Je-li tato doba delší, znamená to, že obchodní partneři neplatí své účty včas. Firma by
25
měla uvažovat o opatřeních na urychlení inkasa svých pohledávek. Ukazatel tedy slouží i pro kontrolu úvěrové politiky podniku. [22] Doba obratu pohledávek
obchodní pohledávky denní tržby
[10]
Ukazatel doby obratu závazků informuje o tom, jak rychle jsou spláceny závazky firmy. Doba obratu závazků
závazky vůči dodavatelům
[10]
denní tržby Pro zachování finanční rovnováhy je výhodné, aby doba obratu závazků byla delší než doba obratu pohledávek.
5.3.3.3. Ukazatelé zadluženosti a finanční struktury Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. [7] Obecně totiž platí, že cizí zdroje jsou relativně levnější než vlastní, je však zároveň třeba nezapomenout na zachování stability. Cenu cizích zdrojů významně ovlivňuje daňové prostředí, které umožňuje zahrnou do nákladů ovlivňujících základ pro výpočet daně z příjmu i úrok placený za použití cizích finančních zdrojů. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit ve výroční zprávě objem majetku, který má firma pořízen na leasing – aktiva získaná prostřednictvím leasingu se totiž neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklady ve výkazu zisku a ztráty. Proto firma, která se zdá být relativně nezadlužená podle poměru cizího a vlastního kapitálu, může být ve skutečnosti vhledem k velkému množství „naleasovaného“ majetku firmou velmi zadluženou. [7]
Ukazatel celkové zadluženosti se vypočte jako podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům. Čím větší potom bude podíl vlastního kapitálu, tím je větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace. Vysoký stupeň celkové zadluženosti ale bude mít za následek stav, kdy pro vysokou zadluženost bude pro podnik téměř nemožné získat další dodatečné finanční prostředky. [17] Celková zadluženost
celkové závazky 100 % celková aktiva
26
Ukazatele dlouhodobé a běžné zadluženosti napomáhají nalézt optimální poměr mezi dlouhodobými a krátkodobými cizími zdroji. [1] Dlouhodobá zadluženost Běžná zadluženost
dlouhodobý cizí kapitál celková aktiva
krátkodobý cizí kapitál celková aktiva
Ukazatel míry samofinancování se vypočte jako podíl vlastního kapitálu ku celkovým aktivům. Míra samofinancování
vlastní kapitál 100 % . celková aktiva
[1]
Oba tyto ukazatele vyjadřují strukturu financování podniku z vlastních a cizích zdrojů.
Ukazatel podkapitalizování. Zjištěný vysoký podíl vlastního kapitálu může znamenat překapitalizování podniku, kdy má firma příliš mnoho vlastního kapitálu a nedostatečně využívá cizí zdroje. Opakem je podkapitalizování, která nastane v případě, kdy je firma příliš zadlužena. Podkapitalizování je sledováno ukazatelem: podkapitalizování
dlouhodobé závazky vlastní kapitál stálá aktiva
V rámci zlatého bilančního pravidla financování by potom mělo platit, že podkapitalizování ≥ 1. [22]
Ukazatel úrokového krytí dává informaci o tom, zda je pro firmu dluhové zatížení ještě únosné. Spočítá, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. [17] Úrokové krytí
EBIT úroky
Neschopnost platit úrokové platby ze zisku může být znakem blížícího se úpadku. [16]
5.3.3.4. Ukazatele likvidity Trvalá platební schopnost je podle Valacha [21] jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v podmínkách trhu. Tato skupina ukazatelů pomáhá posoudit, zda je podnik schopen včas splatit svoje závazky. Likvidita je přitom momentální schopnost 27
uhradit své splatné závazky. Solventnost podniku zase vyjadřuje jeho schopnost získat prostředky k úhradě vlastních dluhů. Ukazatele likvidity poměřují to, čím je možno platit (čitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel). Zabývají se nejlikvidnější částí aktiv společnosti a rozdělují se podle likvidnosti položek aktiv dosazovaných do čitatele z rozvahy. Nevýhodou ukazatelů je, že hodnotí likviditu podle zůstatku finančního (oběžného) majetku, ale ta v daleko větší míře závisí na budoucím cash flow. Zpravidla se využívá ukazatelů běžné, pohotové a okamžité likvidity:
Běžná likvidita. Ukazatel běžné likvidity zjišťuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Znamená to, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila svá krátkodobá aktiva v daném okamžiku v hotovost. Běžná likvidita je citlivá na strukturu zásob, kdy díky nevhodné struktuře oběžných aktiv se může podnik dostat do obtížné finanční situace. [1] Běžná likvidita
oběžná aktiva
krátkodobé závazky
[2]
Pohotová likvidita. Narozdíl od předchozího ukazatele jsou zde u oběžných aktiv vyloučeny zásoby. Je potom vhodné porovnat ukazatel běžné a pohotové likvidity, protože výrazná převaha běžné likvidity znační nadmíru zásob v rozvaze. Pohotová likvidita
oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky
[17]
Společnost s nízkým ukazatelem má nedostatečnou likviditu v tom smyslu, že nemůže zredukováním svých aktiv získat prostředky, které by jí vystačili ke krytí splatných závazků. Místo na své provozní příjmy se musí spoléhat na vnější financování. [6]
Okamžitá likvidita měří schopnost podniku uhradit právě splatné dluhy. V čitateli jsou v tomto případě dosazeny pouze peníze a jejich ekvivalenty. Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2. [17] Okamžitá likvidita
peněžní prostředky + ekvivalenty
krátkodobé závazky
28
5.3.3.5. Ukazatele tržní hodnoty Tento typ ukazatelů je možné sledovat pouze u akciových společností. Jsou jimi ukazatele účetní hodnoty akcie, čistého zisku na akcii, dividenda na akcii, výplatní poměr, aktivační poměr, udržitelná míra růstu, dividendový výnos, ziskový výnos, poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě a ukazatel dividendového krytí. [17] Analyzovaný podnik má ovšem statut společnosti s ručením omezeným a použití této skupiny ukazatelů není tedy u něj možné. Práce se jimi tedy nebude blíže zabývat.
5.4. Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pro lepší posouzení celé finanční situace podniku jsou sestavovány soustavy ukazatelů, které rozkládají buď multiplikativně (součinem či podílem ukazatelů) nebo aditivně (součtem nebo rozdílem) vrcholový ukazatel na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. [19]
5.4.1. DuPont rozklad ukazatele rentability Jedná se o nejtypičtější pyramidový rozklad. Byl použit jako první z pyramidových ukazatelů chemickou nadnárodní společností Du Pont de Nomeurs. Je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu ROE a sledování položek vstupujících do tohoto ukazatele. [16] Rentabilita vlastního kapitálu
Čistá ziskovost tržeb čistý zisk tržby
*
Obrat celkových aktiv tržby celková aktiva
*
čistý zisk vlastní kapitál
Finanční páka celková aktiva vlastní kapitál
Obr. 3: DuPont rozklad [16]
Pravá strana rozkladu na Obr. 3 zobrazuje ukazatel pákového efektu, který značí fakt, že růst cizího kapitálu nad vlastní jmění může zvyšovat ROE. Firma však musí vytvořit dostatečný zisk k pokrytí dodatečných úrokových nákladů. Na levé straně diagramu se ukazuje rentabilita tržeb a posledním, uprostřed zobrazeným ukazatelem, ovlivňujícím rentabilitu vlastního kapitálu, je obrat aktiv. [1]
29
5.5. Soustavy účelově vybraných ukazatelů Do této kategorie soustav patří bonitní a bankrotní modely. Modely spadající do těchto skupin nelze striktně oddělovat, protože se leckdy prolínají oběma skupinami, zařazení je tedy provedeno spíše podle účelu, za kterým byly vytvořeny. Problémem je fakt, že většina modelů byla vytvořena na základě výzkumu v ekonomicky jiných podmínkách, jež nejsou vždy identické s českým prostředím. Je tedy nutná jistá opatrnost při interpretaci výsledků.
5.5.1. Bankrotní modely Jedná se o modely predikce finanční tísně, které si kladou za cíl zavčas diagnostikovat hrozící finanční problémy a předvídat, zda podnik nespěje k bankrotu. K nejčastějším symptomům patří problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu, problémy s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. Nejčastěji využívanými bankrotními modely jsou Altmanův Z-score model a index IN. [16]
5.5.1.1. Altmanův Z-score model Výpočet tohoto modelu je dán součtem hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, přičemž je jim přiřazena různá váha. Nejvyšší váhu má potom rentabilita celkového kapitálu. Rovnice pro výpočet Z-score má dvojí podobu, podle toho, zda se jedná o společnost veřejně obchodovatelnou či nikoli. Pro aplikaci na mnou zvolený podnik využiji rovnici pro společnosti neobchodované na kapitálovém trhu [7]:
Z 0,717 X 1 0,847 X 2 3,107 X 3 0, 42 X 4 0,998 X 5 ,
kde:
X1
pracovní kapitál , aktiva celkem
X2
EAT , aktiva celkem
X3
EBIT , aktiva celkem
X4
vlastní kapitál , cizí kapitál
X5
tržby . aktiva celkem
30
Autorky Kislingerová, Neumaierová [9] potom doporučují využití modifikovaného Altmanova indexu pro podmínky české ekonomiky, ve kterém se objevuje v záporné hodnotě ještě šestý koeficient X6 s váhou 1. X6 je podílem závazků po lhůtě splatnosti a výnosů. Tento model však nebude možné využít z důvodu absence evidence závazků po lhůtě splatnosti zpětně za hodnocené roky.
Interpretace výsledků:
Tab. 1: Interpretace hodnot Z faktoru [7]
Altmanův model relativně dobře předpovídá bankrot podniku asi na dva roky do budoucnosti, s nižší přesností (asi 70%) pak na dobu pěti let. [18]
5.5.1.2. Model „IN“ Index důvěryhodnosti Tento model sestavený manžely Neumaierovými byl vytvořen k hodnocení finanční důvěryhodnosti českých podniků. Narozdíl od ostatních tedy absorbuje zvláštnosti českého prostředí a vychází z českých účetních výkazů. Model obsahuje šest ukazatelů, kterými jsou opět přiřazovány váhy důležitosti V, které se však mění podle odvětví. Tento model tedy narozdíl od ostatních dokáže přihlédnout k odvětvovým specifikům. Výpočet indexu IN [22]:
IN 95 V1 X 1 V2 X 2 V3 X 3 V4 X 4 V5 X 5 V6 X 6 ,
kde:
X1
aktiva celkem , cizí zdroje
X2
EBIT , nákladové úroky
X3
EBIT , aktiva celkem
X4
výnosy celkem , aktiva celkem
X5
oběžná aktiva , krátkodobé cizí zdroje
X6
31
závazky po lhůtě splatnosti . výnosy
Hodnocení firmy podle vypočtené hodnoty indexu IN95 [17]: IN >2
můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci,
1 < IN ≤ 2
„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků,
IN ≤ 1
firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Výše popsaný index spatřil světlo světa v roce 1995, proto bývá také označován jako index IN95. V roce 1999 přišli autoři s jeho modifikací a vydali index IN99 Pro rychlou identifikaci tvorby (či ničení) hodnoty firmou sestavili autoři zjednodušený výpočet indexu IN. Vychází z toho, že existuje korelace mezi tvorbou hodnoty a vybranými kvantitativními proměnnými, které byly určeny pomocí diskriminační analýzy. [17]
IN 99 0,017
aktiva EBIT výnosy OA 4,573 0,481 0,015 cizí kapitál aktiva aktiva krátk.závazky a krátk.bank.úv.
Podle vypočtené hodnoty indexu IN99 lze charakterizovat firmu následovně [17]: IN ≥ 2,070
firma vytváří hodnotu,
1,420 ≤ IN < 2,07
spíše tvoří hodnotu,
1,089 ≤ IN < 1,420
nelze určit, zda hodnotu tvoří či ne,
0,684 ≤ IN < 1,089
spíše netvoří hodnotu,
IN < 0,684
firma netvoří hodnotu.
Index IN95 pohlíží na podnik ze strany věřitele, index IN99 je pohledem ze strany vlastníka. Index IN01 z roku 2001 spojuje potom pohledy indexu IN95 a IN99. Schéma výpočtu [10]:
IN 01 0,13
aktiva EBIT EBIT výnosy OA 0,04 3,92 0,21 0,09 cizí kapitál nákladové úroky aktiva aktiva krátk. dluhy
Hodnocení finanční situace podniku [10]: IN ≥ 1,77 0,75 ≤ IN < 1,77 IN < 0,75
tvoří hodnotu, netvoří hodnotu ale není bankrotující, podnik spěje k bankrotu.
32
5.5.1.3. Tafflerův bankrotní model Tento bankrotní model je vystaven na obdobné logice, jako Altmanův model. Objevuje se v základní a modifikované podobě [16]. V této práci bude využit právě novější modifikovaný model. R1
EBT , krátkodobé dluhy
R2
oběžná aktiva , cizí zdroje
R3
krátkodobé dluhy , celková aktiva
R4
tržby . celková aktiva
Rovnice: Z Taf 0,53 R1 0,13 R 2 0,18 R3 0,16 R 4
[15]
Hodnocení modifikovaného Tafflerova modelu [15] ZTaf < 0,2
velká pravděpodobnost bankrotu,
ZTaf > 0,3
malá pravděpodobnost bankrotu.
5.5.2. Bonitní modely Bonitní modely si kladou za cíl zjistit kvalitu finanční situace podniku a umožňují zařadit podnik mezi špatné či dobré firmy. Tyto modely využívají komparativně-analytické a matematicko-statistické metody. Nejčastěji využívanými bonitními modely jsou Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentiho model, Index bonity a Soustava bilančních analýz podle R. Douchy. Tamariho model je vhodný pro podniky výrobní povahy, protože se v některých jeho ukazatelích objevují položky týkající se výroby a nedokončené výroby. Použití tohoto modelu tedy není pro mnou zvolený podnik, jehož provozní činností je poskytování služeb, možné. Argentiho model posuzuje podnik na základě subjektivního hodnocení jednotlivých podnikových procesů z pohledu managera. Opět tedy není možné jej v mém případě použít, protože není možné, abych byl ze své externí pozice vůči zvolenému podniku byl schopen klasifikovat podrobně všechny činnosti podniku. Kralickův rychlý test je hojně využíván pro svoji jednoduchost, nebude ovšem použit. Některé jeho ukazatele totiž vyžadují znalost provozního cash flow. Výkaz o peněžních tocích, který by byl právě zdrojem těchto informací, však mnou analyzované firma nemá povinnost ke konci roku v rámci účetní závěrky sestavovat a není tedy jako zdroj k dispozici. Nelze tedy využít ani Index bonity, který je obdobou a opět je vyžadována
33
znalost cash flow. Jedinou využitelnou metodou bude tedy soustava bilančních analýz podle R. Douchy.
5.5.2.1. Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy Tato soustava ukazatelů je použitelná bez ohledu na velikost podniku a dává možnost rychlým testem ověřit fungování podniku. Jde o soustavu, která vznikla v českých podmínkách, není tedy zkreslena odlišnostmi prostředí. Bilanční analýza Rudolfa Douchy je rozpracována ve třech úrovních. Bilanční analýza I. podává pouze orientační pohled na situaci podniku, lépe je rozpracována Bilanční analýza II., která je i využita. [16] Jde o soustavu 17 ukazatelů, 4 dílčích a jednoho celkového. Podnik je hodnocen ve čtyřech oblastech. Koeficienty systému hodnocení [3]:
Koeficienty stability společnosti: vlastní kapitál , stálá aktiva
S1
S4
S2 =
vlastní kapitál 2, celková pasiva
celková pasiva 5 , krátkodobé dluhy
Výsledný koeficient stability
S5
S3
vlastní kapitál , cizí zdroje
celková aktiva 15 . zásoby
S1 2 S 2 1 S 3 1 S 4 1 S 5 2 7
Pro podnik s nulovými či velmi malými zásobami je výhodně použít podobu vzorce: S
S1 2 S 2 1 S 3 1 S 4 1 5
Koeficienty likvidity společnosti: L1
2 fin. majetek , krátkodobé dluhy
L2
fin. majetek pohledávky , krátkodobé dluhy 2,17
L3
OA , krátkodobé dluhy 2,5
L4
pracovní kapitál . celková pasiva
Celkový ukazatel likvidity
L1 5 L2 8 L3 2 L4 1 16
Koeficienty aktivity: A1
tržby celkem / 2 , celková pasiva
A2
tržby celkem / 4 , celková pasiva
34
přidaná hodnota 4 A3 , tržby celkem
Celkový ukazatel aktivity
A1 A2 A3 3
Ukazatele rentability: R1
10 EAT , pridaná hodnota
R2
8 EAT , základní kapitál
R4
40 EAT , tržby výkony
R5
1,33 provozní zisk , provozní fin. mim. zisk
Celkovým ukazatel rentability =
R3
R1 3 R2 7 R3 4 R4 2 R5 17
Celkový ukazatel posouzení finančního zdraví firmy: C
Hodnocení [3]: C < 0,5
20 EAT , celková pasiva
2 S 4 L 1 A 5 R 12
špatná situace, problémy v hospodaření,
0,5 ≤ C ≤ 1
šedá zóna, nelze rozhodnout,
C>1
dobrá situace, bonitní firma.
35
Praktická část 6. Cíl práce a metodika řešení Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy finanční situace podniku Security Monit s. r. o. v období 2002-2006 na základě účetních výkazů za pomoci metod elementární technické analýzy. Dále je úkolem provést hodnocení vývoje zjištěných hodnot ukazatelů a v případě nepříznivého vývoje vydat doporučení k nápravě situace. Základními zdroji informací jsou Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát společnosti Security Monit s. r. o. v plném rozsahu za období 2002-2006. První částí práce je literární rešerše, která je teoretickým východiskem pro provedení praktické části. Obsahuje obecné charakteristiky nástroje finanční analýzy, informace o zdrojích dat, metodických postupech a pravidlech pro vyhodnocení jednotlivých metod finanční analýzy. Druhá část práce je zaměřena na praktickou aplikaci teoretických poznatků získaných z odborné literatury a popsaných v literární rešerši. V úvodu je zde uvedena stručná charakteristika analyzované společnosti a poté je přistoupeno k samotné finanční analýze. První byla provedena analýza trendů (horizontální analýza) a procentní analýza komponent (vertikální analýza). Pozornost byla zaměřena především na položky, které hrají významnou úlohu v hospodaření podniku a které má smysl analyzovat, vzhledem k jejich výši a vývoji. Při procentní analýze komponent byla zjištěna struktura majetku a zdrojů jeho krytí a výsledky znázorněny pomocí grafů. Dalším krokem byl rozbor ukazatele čistého pracovního kapitálu. Následuje výpočet a hodnocení poměrových ukazatelů (ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity). Následovala analýza účelově vybraných soustav ukazatelů, jejíž výhoda leží v lepší vypovídací schopnosti narozdíl od ukazatelů samostatně stojících. Využita byla metoda spadající do kategorie pyramidových ukazatelů, tedy DuPont rozklad ukazatele rentability. Jako soustavy ukazatelů jsou řešeny i modely predikce finanční tísně a bonitního ohodnocení. Využity byly bankrotní modely Altmanův, Tafflerův a Index důvěryhodnosti IN a bonitní model soustavy bilančních analýz. V závěru práce je zhodnocena celková finanční situace podniku Security Monit s. r. o. a uvedena doporučení ke zlepšení současné situace.
36
7. Charakteristika podniku Společnost Security Monit s.r.o. se zabývá komplexními službami v oblasti komerční bezpečnosti. Je součástí konsorcia TREBI GROUP a v současnosti je jednou z nejsilnějších společností v oboru na Jižní Moravě. Firma Security Monit s.r.o. vznikla v roce 1995 jako specializovaná společnost, která se zabývala především prostředky ochrany a ostrahy majetku a osob. Dnes Security Monit s.r.o. disponuje špičkovým pultem centralizované ochrany (PCO) s možností připojení elektronických zabezpečovacích systémů. Vzhledem k rozvoji společnosti a snaze poskytovat klientům komplexní služby v oboru, začala se společnost zabývat i dalšími službami komerční bezpečnosti a tak dnes svým klientům poskytuje: -
stálou a externí fyzickou ostrahu a ochranu objektů,
-
bezpečnostní službu v prodejnách, OD, hotelích apod.,
-
ostrahu peněžních ústavů a klenotnictví,
-
pořadatelskou a
bezpečnostní službu při
konání kulturních,
společenských a obchodních akcí, -
doprovod a zajištění bezpečnosti hostů a obchodních partnerů,
-
službu dispečerů, informátorek a operátorek,
-
doprovod a přepravu finančních hotovostí a jiných cenin,
-
ostraha objektů (monitorování) pomocí EZS připojením na PCO, s výjezdem zásahových skupin při jejich napadení,
-
revírní službu,
-
konzultační a poradenskou činnost. [23]
Základní filozofií společnosti je poskytovat co nejkvalitnější služby za ceny pro odběratele zajímavé a přispět tak k ekonomické úspěšnosti zákazníků. Této filozofii je podřízeno veškeré jednání všech pracovníků společnosti. Společnost Security Monit s.r.o. je společností s ručením omezeným se základním kapitálem 160 000 Kč. Zaměstnává cca 130 zaměstnanců, ve vedení firmy stojí tři jednatelé. Security Monit s.r.o. nepodléhá podle zákona o účetnictví povinnosti auditu účetní závěrky, zveřejňuje tedy účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Zároveň využívá služeb účetní a daňové kanceláře a proto k datu provádění analýzy nebyly ještě k dispozici účetní výkazy za aktuální rok 2007. Finanční analýza podniku tedy bude provedena pro roky 2002 až 2006.
37
8. Analýza finanční situace podniku 8.1. Analýza absolutních ukazatelů V rámci analýzy absolutních ukazatelů byla zpracována analýza trendů a procentní rozbor komponent v časovém horizontu 5 let za roky 2002-2006.
8.1.1. Analýza trendů Kompletní údaje analýzy trendů jsou k dispozici v Příloze č. 1., vybrané položky jsou znázorněny v Grafu č. 1 a 2.
9 000 8 000 7 000 tis. Kč
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2002
2003 Stálá aktiva
2004
2005
Oběžná aktiva
2006
Ostatní aktiva
Graf č. 1: Vývoj složek aktiv 10 000 9 000 8 000
tis. Kč
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2002
2003 Vlastní kapitál
2004
2005
Cizí zdroje
Graf č. 2: Vývoj složek pasiv
38
Ostatní pasiva
2006
Při pohledu na vývoj stálých aktiv je jasně zřetelný rapidní nárůst roku 2004, který je ovlivněn zásadní investicí do technologie pultu centralizované ochrany (PCO). Nebýt této události, kdy se v roce 2004 o 4 476 tis. zvýšila hodnota stálých aktiv, ztrácejí tyto spíše svoji hodnotu a zastarávají. Nehmotný majetek ve formě softwaru byl zakoupen v roce 2002 a v dalších letech již společnost do něj dále neinvestovala a byl celkově odepsán. Vývoj krátkodobého finančního majetku koresponduje s vývojem stálých aktiv, kdy je opět zřetelná investice do PCO, kdy snížení peněžních prostředků je způsobeno jejich přelivem do dlouhodobých aktiv. Růst hodnoty krátkodobých pohledávek se po roce 2004 podařilo omezit a zlepšilo se vymáhání pohledávek z obchodního styku. V silném investičním roce 2004 je také možno vyčíst z nárůstu časového rozlišení aktiv, které značí platby leasingových akontací, že podnik pořídil množství majetku na leasing. Vývoj vlastního kapitálu je závislý na výsledku hospodaření předchozích let, protože kromě 160 tis. Kč základního kapitálu je nerozdělený hospodářský výsledek jedinou složkou vlastního kapitálu. Cizí zdroje jsou tvořeny téměř výhradně krátkodobými závazky, jejich růst je až na poslední rok velmi rychlý. Společnosti se podařilo omezit závazky vůči zaměstnancům a společníkům, příliš pozitivní není fakt, že došlo postupně ke značnému nárůstu daňových závazků vůči státu. Při rozboru výkazu zisků a ztrát byl obdobný postup, tabulka s hodnotami pro jednotlivé položky viz Příloha č. 2. Přehledně jsou nejzásadnější informace zobrazeny v Grafu č. 3.
40 000 35 000 30 000
Celkové výnosy
tis. Kč
25 000 Celkové náklady 20 000 Výsledek hospodaření za účetní období
15 000 10 000
Provozní výsledek hospodaření
5 000 0 -5 000
2002
2003
2004
2005
2006
Graf č. 3: Vývoj nákladů, výnosů a hospodářského výsledku
39
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát je uvedena v tab. č. 4. Je z ní patrné, že výnosy se každým rokem zvyšují, tento meziroční nárůst vždy o polovinu se v posledním roce zpomalil na 16,5 %, lze však říci, že tento nižší nárůst výnosů byl dosažen s téměř obdobnými celkovými náklady, jako v roce předchozím. Růst nákladů předchozích let však je v letech 2003-2005 rychlejší, než nárůst výnosů. Firma každým rokem zvyšuje objem tržeb a díky tomu, že se jí daří regulovat svoje náklady, má předpoklad být prosperujícím podnikem. Hospodářským výsledkem let 2002-2004 je zisk, po úspěšných letech však přichází ztráta roku 2005. Ta je patrně důsledkem vysoké investiční náročnosti nákupu technologie PCO vzhledem k finančním možnostem firmy. V posledním sledovaném roce 2006 je již opět vykázán zisk, rozdíl hospodářského výsledku ve zdaněné formě oproti předchozímu ztrátovému období činí 4,3 mil. Kč. Časový vývoj důležitých položek výkazu zisků a ztrát viz Graf č. 3.
8.1.2. Procentní rozbor komponent Grafy č. 4 a č. 5 zobrazují procentní zastoupení jednotlivých položek na celkovém úhrnu aktiv a pasiv. Relativně vyjádřený podíl všech položek rozvahy je k dispozici jako Přílohy č. 3 a 4.
100% 90% 80% 70% 60%
Ostatní aktiva
50%
Oběžná aktiva
40%
Stálá aktiva
30% 20% 10% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
Graf 4: Struktura aktiv
Analýza potvrzuje, že společnost je typickým zástupcem sektoru služeb, kdy tyto podniky vlastní minimum stálých aktiv a převažují oběžná aktiva. K zásahu do struktury aktiv došlo v roce 2004, kdy společnost zakoupila již zmiňovanou technologii a navýšila tak úhrn stálých aktiv, postupem času však dochází k odpisování majetku bez patřičné obnovy
40
a tak se do popředí dostanou opět oběžná aktiva s 64,5 % v roce 2006. Z dílčích položek těchto hlavních skupin stojí za povšimnutí rozdělení oběžných aktiv. Podíl krátkodobých pohledávek se pohybuje kolem 35%, nestálou složkou majetku se zdá být krátkodobý finanční majetek, kdy hotové peníze zaujímají např. v roce 2003 36% oběžných aktiv a rok poté pouhé 1%. V posledním roce 2006 se opět množství fin. majektu zvýšilo a dosáhlo 25%. Graf č. 5 promítá obdobným způsobem zdroje krytí majetku podniku.
100% 90% 80% 70% 60%
Ostatní pasiva
50%
Cizí zdroje
40%
Vlastní kapitál
30% 20% 10% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
Graf 5: Struktura pasiv
Podíl cizího kapitálu se prakticky zvyšuje, v roce 2005 dokonce zaujímá 80 % všech zdrojů, což značí silnou zadluženost a riziko předlužení. Někdy však zvýšená zadluženost znamená vyšší rentabilitu, posouzení tohoto stavu bude provedeno v rámci poměrové analýzy. Tyto cizí zdroje tvoří z většiny krátkodobé závazky, jejich struktura však není optimální. Neustále se zvyšuje podíl daňových závazků vůči státu a i závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění zaujímají důležitou část. Je nasnadě, že nesplněné závazky vůči státu jsou spojeny se sankcemi, penálem a zvýšenou pozorností ze strany úřadů a není tedy pro podnik optimální jejich výši udržovat. Pokud to bude možné, měla by se firma těchto položek zbavit a snažit se závazky splatit. Nízká hodnota je naproti tomu závazků z obchodního styku, jejichž hodnota se dále snižuje. Výhodnější by tedy byl přesun zdrojů krytí ze závazků vůči státu na dodavatele, tedy závazky z obchodního styku. Celková struktura pasiv je zřejmá z Grafu č. 5. Z Tabulky č. 1 vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát je zřejmá tendence klesající výkonové spotřeby, tento fakt je pozitivním důsledkem zvyšování efektivity a snižování nákladů potřebných k dosažení tržeb z výkonů. Důsledkem této zvýšené efektivity je i růst
41
přidané hodnoty. Do roku 2005 jsou zvýšené tržby vyváženy rostoucími mzdovými náklady, rok 2006 je potom ve znamení jejich úspory o 7,7 %. Výsledek hospodaření se potom po poklesu z let 2004 a 2005, kdy bylo dokonce dosaženo ztráty, dokázal obrátit a společností byl vykázán zisk, který je ku celkovým tržbám za výkony 7,9 %-ní. Položka Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje DHM a materiálu Zúčtování rezerv a časového rozlišení Provozní náklady a výnosy Provozní výsledek hospodaření Hosp.výsl.z finančních operací Daň z příjmů z běžné činnosti Hosp.výsl.za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
2002 100,00% 49,54% 50,46% 38,77% 0,28% 2,65% 0,00% 0,00% -0,50% 8,26% -0,12% 3,22% 4,93% 0,27% 5,19% 8,41%
2003 100,00% 36,53% 63,47% 43,80% 0,22% 4,14% 0,00% 0,00% -0,85% 14,47% -0,64% 4,15% 9,68% 0,04% 9,72% 13,87%
2004 100,00% 33,52% 66,48% 54,06% 0,21% 2,47% 0,54% 0,00% -1,03% 9,24% 0,32% 3,23% 6,33% 0,07% 6,40% 9,63%
2005 100,00% 29,43% 70,57% 70,66% 0,24% 1,52% 0,37% 0,00% -3,15% -4,65% -0,41% 0,00% -5,06% 0,00% -5,06% -5,06%
2006 100,00% 26,41% 73,59% 61,98% 0,25% 1,57% 0,72% 0,33% -0,49% 9,69% -0,95% 0,90% 7,84% 0,07% 7,91% 8,80%
Tab. č. 1: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát
Závěrem procentního rozboru byly vypočteny ukazatele intenzity, jejich vývoj je zřejmý v Tabulce č. 2: Položka Ukazatel intenzity aktiv Intenzita dlouhodobého majetku Intenzita oběžného majetku Ukazatel stupně opotřebení DHM Ukazatel stupně odepsanosti DHM
2002 26,3% 18,3% 69,8% -
2003 25,5% 19,3% 75,6% 15,7% 20,1%
2004 137,5% 55,3% 40,2% 18,5% 51,9%
2005 82,1% 43,8% 53,4% 23,9% 57,0%
2006 52,4% 33,8% 64,5% 31,5% 57,8%
Tab. č. 2: Výpočet ukazatelů intenzity
Ukazatel intenzity aktiv značí poměr mezi stálými a oběžnými aktivy. První dva sledované roky tvoří stálá aktiva čtvrtinu oběžných, nákupem technologie v roce 2004 se tento poměr obrátí a stálá aktiva potom převyšují oběžná o třetinu. Hodnota tohoto ukazatele potom klesá. Značí to zvyšování podílu oběžných aktiv. Struktura majetku je potom vyjádřena ukazateli intenzity dlouhodobého a oběžného majetku, které opět poukazují na již známý fakt o poměru oběžného a dlouhodobého majetku. Domněnku o postupném zastarávání majetku podniku potvrzuje vzrůstající ukazatel stupně opotřebení DHM. Majetek je podle ukazatele stupně odepsanosti je k roku 2006 již z 57,8 % odepsán.
42
8.2. Analýza rozdílových ukazatelů 8.2.1. Čistý pracovní kapitál Ukazatel čistého pracovního kapitálu podává informaci o výši prostředků, které podniku zůstanou v případě, že všechny krátkodobé závazky bude nutné najednou splatit. Jedná se o část oběžných aktiv, která je financována z dlouhodobých zdrojů
Položka ČPK [tis. Kč]
2002 503
2003 1 328
2004 -1 445
2005 -2 939
2006 710
Tab. č. 3: Čistý pracovní kapitál
2 000 1 000 0 -1 000
2002
2003
2004
2005
2006
-2 000 -3 000 -4 000 ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL
Graf č. 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu
Položka 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 Δ ČPK [tis. Kč] 825 -2 773 -1 494 3 649
Tab. č. 4: Změna čistého pracovního kapitálu
Z hlediska finanční stability podniku je výhodnější, když je hodnota ČPK kladná. Na vývoji čistého pracovního kapitálu společnosti lze pozorovat po slibném vývoji opět dopady investice a slabších let 2004 a 2005, kdy je pracovní kapitál záporný. S odstupem času můžeme říci, že hodnota ČPK roku 2005, kdy dosáhla hodnoty mínus 3 mil. Kč, byla rizikem, ale krátkodobá pasiva nemusela být splacena a finanční stabilita podniku tak nebyla neohrožena. V posledním roce se hodnota ČPK opět zvýšila na 710 tis. Kč. Změna ČPK mezi roky 2005 a 2006 tedy byla celých 3,649 mil. Kč.
43
8.3. Analýza poměrových ukazatelů Další použitou skupinou byly metody založené na využití poměrových ukazatelů. V rámci analýzy poměrových ukazatelů byla hodnocena oblast rentability, aktivity, zadluženosti a finanční struktury a likvidity.
8.3.1. Ukazatele rentability V Tabulce č. 5 jsou uvedeny hodnoty vypočtených ukazatelů rentability.
Položka ROA ROAzdaň. ROE ROCE ROS PMOS 1-ROS
2002 26,8% 16,5% 33,8% 33,8% 8,41% 0,05 Kč 0,92 Kč
2003 36,3% 25,5% 49,3% 49,3% 13,87% 0,10 Kč 0,86 Kč
2004 20,9% 13,9% 34,4% 34,4% 9,63% 0,06 Kč 0,90 Kč
2005 -13,8% -13,8% -67,9% -67,9% -5,06% -0,05 Kč 1,05 Kč
2006 24,2% 21,8% 55,2% 53,1% 8,80% 0,08 Kč 0,91 Kč
Tab. č. 5: Ukazatele rentability
80,0% 60,0% 40,0%
tis. Kč
20,0%
ROA
0,0%
ROE 2002
2003
2004
2005
-20,0%
2006
ROS
-40,0% -60,0% -80,0%
Graf č. 7: Vývoj ukazatelů rentability
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv ROA ukazuje míru výnosu na aktiva. Jeho prostřednictvím zjišťujeme až na ztrátový rok 2005 uspokojivou výnosnost, kterou aktiva podniku přinášejí. Hodnota výnosnosti vlastního kapitálu ROE je vysoká díky nižšímu vlastnímu kapitálu. Větší význam má tento ukazatel u akciových společností. Porovnání ukazatelů ROA a ROE je výhodné v tom smyslu, že pokud ROE je větší než ROA, zvýšení množství cizích zdrojů povede k dalšímu zvýšení ROE. Tento stav byl dosažen v letech 2002-2004 a v roce 2005. V roce 2004 však bylo ROE bylo výrazně nižší
44
než ROA. Příčinu je třeba hledat ve zvýšené krátkodobé zadluženosti podniku v tomto roce. Poměr mezi ROE a ROA v tomto roce značí, že další zadlužování by nevedlo ke zvýšení rentability vlastního kapitálu. ROE je prakticky kopírováno rentabilitou dlouhodobých zdrojů ROCE, protože analyzovaná společnost až na poslední rok 2006 dlouhodobých cizích zdrojů nevyužívá. Ukazatel rentability tržeb ROS vyjadřuje tržní úspěšnost firmy. Trend jeho vývoje je obdobný, jako u ostatních ukazatelů výkonnosti (dvouletý nárůst, v roce 2004 pokles, ztrátový rok 2005 značící snižování hodnoty a rok 2006, kdy se podniku podařilo dostat z potíží a je opět rentabilní), je pozitivní, že v dostatečné míře je i rentabilita podniku vzhledem k tržbám, jejíž hodnota bývá zpravidla nižší. Ukazatel ziskové marže PMOS informuje o zisku plynoucího z koruny obratu. Hodnota tohoto ukazatele značí poměrně nízkou ziskovou marži, která se pohybuje od 5 do 10 haléřů na korunu zisku, samozřejmě mimo ztrátový rok 2004, kdy bylo každou korunou tržby ztraceno 5 haléřů. Ukazatel nákladovosti 1-ROS vyjadřuje, že náklady, které je třeba vynaložit na Kč tržby mimo rok 2004 zůstávají přibližně stejné. Značí to dobré řízení nákladů, kdy se je daří držet na obdobné úrovni, jako v předchozích letech a nedochází tedy k poklesu efektivity.
8.3.2. Ukazatele aktivity Vybrané ukazatele aktivity jsou zachyceny v Tabulce č. 6.
Položka Obrat celkových aktiv Obrat stálých aktiv Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků
2002 3,18 17,35 36,46 28,84
2003 2,62 13,59 47,99 18,44
2004 2,17 3,92 53,18 28,12
2005 2,72 6,21 52,18 10,62
2006 2,75 8,13 50,45 10,63
Tab. č. 6: Ukazatele aktivity
Ukazatel obratu celkových aktiv sleduje, kolik tržeb připadá na 1 Kč aktiv. V případě společnosti Security Monit s. r. o. se tato hodnota postupem let pomalu zvyšuje, na konci sledovaného období je potom 2,75 Kč na 1 Kč majetku. Co se týče obratu stálých aktiv, první tři roky jsou ve znamení poklesu, dna dosáhl v roce 2004 a od té doby roste. Růst obou ukazatelů aktivity svědčí o dobré kondici podniku ve využívání aktiv. Doba obratu pohledávek a závazků informuje o poskytovaném obchodním úvěru.
45
60,0 40,0
dny
20,0 0,0 2002
2003
2004
2005
2006
-20,0 -40,0 -60,0 Doba obratu pohledávek
Doba obratu závazků
Poskytovaný odběratelský úvěr
Graf. č. 8: Bilance doby obratu závazků a pohledávek
Bilance doby obratu pohledávek a závazků odhaluje nepříznivou situaci, kdy pohledávky vůči podniku jsou hrazeny až po 50 dnech, kdežto svoje závazky plní firma již po deseti dnech. Dostává se tak do nevýhodné situace, kdy poskytuje svým obchodním partnerům čtyřicetidenní obchodní úvěr. Sledováním vývojového trendu zjišťujeme, že situace byla po sledovaná období vždy nevýhodnou a v posledních letech se dostává dokonce na rozdíl daných 40 dnů. Podnik by měl přehodnotit svoji situaci ve vztazích ke svým odběratelům a dodavatelům a v rámci možností se pokusit snížit tento rozdíl prodloužením splatnosti vlastních závazků, nebo zkrácením doby splacení pohledávek.
8.3.3. Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Růst zadluženosti může přispět k růstu rentability, ale zároveň zvyšuje riziko finanční nestability. Ukazatele zadlužení jsou uvedeny v Tabulce č. 7.
Položka Celková zadluženost Míra samofinancování Podkapitalizování Úrokové krytí Dlouhodobá zadluženost Běžná zadluženost
2002 50,33% 48,94% 2,67 0,00% 50,33%
Tab. č. 7: Ukazatele zadluženosti a finanční struktury
46
2003 48,11% 51,66% 2,68 0,00% 48,11%
2004 55,55% 40,34% 0,73 0,00% 55,55%
2005 79,71% 20,26% 0,46 0,00% 79,71%
2006 60,63% 39,34% 1,16 621,80 1,62% 59,01%
100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003
2004
Celková zadluženost
2005
2006
Míra samofinancování
Graf. č. 9: Vývoj zadlužení
Ukazatel celkové zadluženosti je podílem cizího kapitálu k celkovým aktivům. V prvních třech sledovaných letech je zadluženost udržována kolem 50%, vymyká se však v dalším roce skokem na téměř 80% celkového kapitálu, v posledním sledovaném roce klesla na konečných 60%. Ukazatel míry samofinancování je potom jeho obdobou, s rozdílem, že měří podíl vlastních zdrojů. Spolu s ukazatelem celkové zadluženosti dávají součet 100%. V letech 2002-2003 je podnik překapitalizovaný a část stálých aktiv je financováno dlouhodobými zdroji. Následující dva roky je naopak podkapitalizován a v roce 2006 vykazuje známky mírného překapitalizování. Vzhledem k tomu, že podnik v prvních čtyřech letech neplatil žádné nákladové úroky, byl ukazatel úrokového krytí počítán pouze v posledním sledovaném roce, kdy došlo k platbě nákladových úroků v souvislosti s financováním dlouhodobého úvěru. Vypočtený zisk před zdaněním a odpočtem úroků převyšují úrokové platby 621x. Dlouhodobá zadluženost se tedy objevuje také pouze v roce 2006 a tvoří 1,62%. Krátkodobá zadluženost potom téměř odpovídá vzhledem k absenci dlouhodobých cizích zdrojů celkové zadluženosti
8.3.4. Ukazatele likvidity Tyto ukazatele charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům.
Položka
2002 1,386 1,386 0,658
Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita
Tab. č. 7: Ukazatele likvidity
47
2003 1,571 1,571 0,829
2004 0,724 0,724 0,086
2005 0,670 0,670 0,135
2006 1,094 1,094 0,451
Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Pohotová likvidita se od ní liší tím, že do oběžných aktiv nezahrnuje zásoby. Vzhledem k majetkové struktuře zkoumané společnosti však běžná likvidita je zároveň likviditou pohotovou. Doporučovaná hodnota pohotové likvidity je 1,2 až 1,5. V tomto rozmezí se podnik pohyboval v letech 2002-2003, poté se díky investici zbavil svých peněžních prostředků a utrpěla tím i jeho likvidita. Tyto problémy trvají i v roce 2005. Výsledky korespondují s předchozími zjištěními o likviditě skrze ČPK, který právě v těchto letech nabýval i záporných hodnot. V roce 2006 se pohotová likvidita zlepšuje a je kousek od doporučované hodnoty. Pokud by se nestalo nic vážného, nemusí se podnik potíží s pohotovou likviditou obávat. Tento fakt dokazuje i okamžitá likvidita, která bere v potaz pouze peníze. Kromě již zmiňovaných krizových let je její hodnota velice dobrá, doporučeno je 0,2-0,5. Dokazuje to výbornou platební schopnost podniku. Vývoj likvidity s vyznačením doporučeného rozmezí viz Graf č. 10.
1,800 1,600 1,400 1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 0,000 2002
2003
2004
Pohotová likvidita = běžná likvidita
2005 Okamžitá likvidita
Graf č. 10: Vývoj likvidity v porovnání s doporučeným rozmezím
48
2006
8.4
Analýza pyramidových soustav ukazatelů
8.4.1 DuPont rozklad ukazatele rentability Pro rozklad rentability vlastního kapitálu na jednotlivé komponenty je vyjádřena nejprve jejich hodnota v Tabulce č. 8, poté index změny těchto ukazatelů v Tabulce č. 9.
ROE čistá ziskovost tržeb obrat celkových aktiv finanční páka
2002 0,34 0,05 3,18 2,04
2003 0,49 0,10 2,62 1,94
2004 0,34 0,06 2,17 2,48
2005 -0,68 -0,05 2,72 4,94
2006 0,55 0,08 2,75 2,54
Tab. č. 8: Vypočtené hodnoty ROE a jeho složky
Δ ROE Δ čistá ziskovost tržeb Δ obrat celkových aktiv Δ finanční páka
2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 0,15 -0,15 -1,02 1,23 0,05 -0,03 -0,11 0,13 -0,56 -0,45 0,55 0,03 -0,11 0,54 2,46 -2,39
Tab. č. 9: Diference ROE a jeho složek
Při znalosti hodnot složek rozkladu ROE a jejich meziročních změn lze logaritmickým rozkladem spočítat vliv ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a účinku finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu. Při použití metody ovšem vyvstává problém s výpočtem logaritmického rozkladu pro záporné položky, pro něž logaritmus není definován. Pro rozklad tedy je nutné využít metodu funkcionální, která je stejně přesná a není citlivá vůči záporným hodnotám.
ROE 2002/2003 15,5% 2003/2004 -14,9% 2004/2005 -102,3% 2005/2006 123,1%
zisk. tržeb
+
obrat aktiv
+
finanční páka
26,1% -17,4% -105,1% 132,5%
+ + + +
-8,3% -8,0% 0,1% 0,1%
+ + + +
-2,3% 10,5% 2,7% -9,4%
Tab. č. 10: Rozklad rentability vlastního kapitálu
49
Ve všech letech je hlavním faktorem ovlivňujícím rentabilitu ziskovost tržeb, pouze v roce 2004, kdy došlo ke zvýšení zadluženosti podniku měla finanční páka vliv na ROE. 1,50 1,00
%
0,50
zisk. tržeb obrat aktiv
0,00 2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
-0,50
finanční páka ROE
-1,00 -1,50
Graf č. 11: Změny ROE a jeho složky
Soustavy účelově vybraných ukazatelů
8.5
8.5.1 Bankrotní modely Z bankrotních modelů byl využit pro hodnocení finanční situace podniku Altmanův Z-score model, index důvěryhodnosti IN a Tafflerův model. Postup jejich výpočtu je uveden v teoretické části v kapitole 5.5.1.
8.5.1.1
Altmanův Z-score model
x1 x2 x3 x4
2002 0,194284 0,254602 0,67864 0,489378
2003 0,274664 0,138718 0,406618 0,516649
2004 -0,15336 -0,13761 -0,16313 0,403418
2005 -0,26314 0,217242 0,27836 0,202614
2006 0,055244 0,217242 0,241908 0,393402
x5 Z
3,182696 2,620476 2,165888 2,720566 2,74751 5,85 4,41 1,60 3,66 3,88
Tab. č. 11: Altmanův Z-score model
Vývoj hodnoty Z faktoru napovídá, že u podniku se mimo nestabilní rok 2004 dá předpovědět uspokojivý vývoj finanční situace a nehrozí mu finanční problémy. Pouze v roce 2004, který je i podle předchozích výsledků již znám jako problematický, kdy firmu ohrožovaly finanční potíže, značí hodnota Z faktoru ohrožení podniku vážnými finančními
50
problémy. Z těchto problémů se však firma dostala a Altmanovo Z-score vykazuje stabilitu a predikuje podniku finanční zdraví a úspěšný vývoj.
7
uspokojivá fin. situace
6 5 4 3
šedá zóna
2 1
možné fin. potíže
0 2002
2003
2004
2005
2006
Z-score
Graf č. 12: Vývoj Z-score 8.5.1.2 2002 x1 1,986953 x2 0 x3 0,267671 x4 3,226342 x5 1,386032 x6 0,026374 IN95 4,93
Index důvěryhodnosti IN
2003 2,078676 0 0,363392 2,645708 1,570937 0,027111 5,47
2004 1,800153 0 0,208661 2,207281 0,723921 0,015627 3,62
2005 1,254521 0 -0,13761 2,752887 0,669887 0,015062 0,88
2006 1,649384 621,8 0,241908 2,787737 1,093618 0,012017 72,54
Tab. č. 12: Index důvěryhodnosti IN95 Index důvěryhodnosti IN95 pohlíží na tvorbu hodnoty z pohledu managementu. Pro zohlednění specifik jednotlivých odvětví jsou do základního vzorce dosazovány váhy podle odvětvové příslušnosti hodnoceného podniku. Analyzovaný podnik působí v sektoru služeb, který nelze zařadit do žádné z nabízených kategorií pro přiřazení vah, je tedy nutné využít vah hodnocení pro celou ekonomiku ČR. [22] Finančně zdravý podnik má hodnotu indexu IN95 vyšší než 2, tuto podmínku splňuje analyzovaný podnik mimo rok 2005 v každém roce. V posledním roce potom dokonce díky vysoké hodnotě ukazatele úrokového krytí nabývá extrémní hodnoty 72,5. Nízká hodnota ukazatele ve ztrátovém roce 2005 potvrzuje, že podnik netvořil hodnotu a byl tedy označen za finančně neduživý.
51
6,00 5,00 4,00
uspokojivá fin. situace
3,00 2,00
šedá zóna 1,00
vážné potíže 0,00 2002
2003
2004
2005
2006
Index důvěryhodnosti IN95
Graf č. 13: Vývoj indexu IN95
x1 x2 x3 x4 IN99
2002 1,986953 0,267671 3,226342 1,386032 2,76
2003 2,078676 0,363392 2,645708 1,570937 2,92
2004 1,800153 0,208661 2,207281 0,723921 2,00
2005 1,254521 -0,13761 2,752887 0,669887 0,68
2006 1,649384 0,241908 2,787737 1,093618 2,44
Tab. č. 13: Index důvěryhodnosti IN99
Index IN99 byl sestaven pro identifikaci tvorby hodnoty firmy z pohledu vlastníka. Podle výsledných hodnot indexu IN99 lze říci, že podnik v prvních dvou letech hodnotu vytvářel, v roce následujícím již hodnocení spadlo o jednu kategorii, tedy na firmu, která spíše tvoří hodnotu. Rok 2005 je ve znamení poklesu výkonnosti, kdy se firma ocitla na pomezí mezi těmi, které netvoří hodnotu či spíše netvoří hodnotu. Pokud by tento vývoj pokračoval dále, podniku hrozila finanční tíseň, naštěstí ale došlo k obratu a uzdravení a v posledním sledovaném roce firma opět vytváří hodnotu a je rentabilní.
3,50 3,00
tvoří hodnotu
2,50 2,00 1,50
spíše tvoří hodnotu
1,00
šedá zóna
0,50
spíše netvoří hodnotu
0,00
netvoří hodnotu 2002
2003
2004
2005
Index důvěryhodnosti IN99
Graf. č. 14: Vývoj indexu důvěryhodnosti IN99
52
2006
V tabulce č. 14 jsou uvedeny hodnoty dílčích ukazatelů a indexu IN01. 2002 1,986953 0 0,267671 3,226342 1,386032 2,11
x1 x2 x3 x4 x5 IN01
2003 2,078676 0 0,363392 2,645708 1,570937 2,11
2004 1,800153 0 0,208661 2,207281 0,723921 2,39
2005 1,254521 0 -0,13761 2,752887 0,669887 1,58
2006 1,649384 621,8 0,241908 2,787737 1,093618 0,26
Tab. č. 14: Index důvěryhodnosti IN01 Výsledky tohoto modifikovaného modelu korespondují se závěry z hodnocení pomocí indexů IN95 a IN99, kdy je podnik mimo ztrátu v roce 2005 považován za tvořící hodnotu a finančně zdravý.
10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00
tvoří hodnotu
3,00 2,00
šedá zóna
1,00 0,00 2002
2003
2004
2005
2006
netvoří hodnotu
Index důvěryhodnosti IN01
Graf č. 15: Vývoj indexu důvěryhodnosti IN01
8.5.1.3
Tafflerův model
Taffler při své predikci finanční tísně rozděluje podniky na podniky s malou a s vyšší pravděpodobnosti bankrotu. Výpočet je proveden pro modifikovaný Tafflerův model.
x1 x2 x3 x4 Zt
2002 0,53185 1,386032 0,503283 3,182696 1,06
2003 0,755374 1,570937 0,481075 2,620476 1,11
2004 0,375621 0,723921 0,555508 2,165888 0,74
2005 -0,17264 0,669887 0,797117 2,720566 0,57
2006 0,409942 1,064425 0,590103 2,74751 0,90
Tab. č. 15: Tafflerův model Podle Tafflera vykazují podniky s malou pravděpodobností bankrotu hodnotu faktoru vyšší jak 0,3. Tuto podmínku analyzovaný podnik splňuje v každém roce, dokonce i v nejméně úspěšném roce 2004, existuje tedy jen malá pravděpodobnost, že podnik se v dalších letech dostane do finanční tísně. 53
8.4.1 Bonitní modely Nejčastěji využívaným je Kralickuv quicktest a Index bonity, z již zmíněných důvodů však nemohu tyto analýzy bonity provést. V této části práce je tedy hodnocen podnik z hlediska bonity pouze za pomoci Douchovy soustavy bilančních analýz.
8.4.1.1
Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy
Tento model vychází z výpočtu dílčích ukazatelů za oblasti stability, likvidity, aktivity a rentability. Na základě dílčích ukazatelů je nakonec vypočten ukazatel celkový a zařazen podle hodnoty do kategorie dle bonity podniku.
S1 S2 S3 S4 S5 S L1 L2 L3 L4 L A1 A2 A3 A R1 R2 R3 R4 R5 R C
2002 2,667 0,979 0,972 5,000 0,000 2,457 1,315 0,639 0,554 0,194 0,812 1,591 0,796 2,018 1,468 1,029 21,400 3,306 2,078 1,307 10,093 5,01
2003 2,680 1,033 1,074 5,000 0,000 2,494 1,658 0,724 0,628 0,275 0,976 1,310 0,655 2,539 1,501 1,531 61,550 5,092 3,886 1,388 27,351 12,26
2004 0,730 0,807 0,726 5,000 0,000 1,599 0,172 0,334 0,290 -0,153 0,247 1,083 0,541 2,659 1,428 0,963 65,350 2,774 2,562 1,276 28,108 12,18
2005 0,462 0,405 0,254 5,000 0,000 1,317 0,271 0,309 0,268 -0,263 0,256 1,360 0,680 2,823 1,621 -0,717 -76,850 -2,752 -2,023 1,223 -32,584 -13,14
2006 1,164 0,787 0,649 5,137 0,000 1,780 0,903 0,504 0,437 0,055 0,592 1,374 0,687 2,943 1,668 1,075 139,600 4,345 3,163 1,463 59,152 25,28
Tab. č. 16: Ukazatele bilanční analýzy
Podle autora této metody jsou bonitními ty podniky, které mají hodnotu ukazatele C > 1. Mimo kritický rok 2004 se podnik jeví jako bonitní, příznivé jsou vyhlídky, kdy v posledním období je bonita podniku zaručena a předpokládá další pozitivní vývoj.
54
Závěr Cílem bakalářské práce bylo provedení finanční analýzy podniku Security Monit s.r.o., která se zabývá komplexními službami v oblasti komerční bezpečnosti. Zdroji dat pro analýzu byly účetní výkazy společnosti za roky 2002-2006, které pro tyto účely společnost poskytla. Pro hodnocení finanční situace bylo využito elementárních metod analýzy absolutních a rozdílových
ukazatelů,
poměrových ukazatelů rentability,
aktivity,
zadluženosti
a likvidity. Ukazatel rentability vlastního kapitálu byl podroben pyramidovému rozkladu (DuPont) a v závěru jsou pro predikci finanční tísně využity bankrotní a bonitní modely. Analýzou trendů položek rozvahy je zjištěno, že stálá aktiva společnosti spíše zastarávají a vyjma jednorázové investice v roce 2004 nedochází k jejich zásadní obnově či rozšiřování. Vývoj oběžných aktiv je ovlivňován změnami krátkodobých pohledávek a finančního majetku. Hodnota krátkodobých pohledávek každý rok roste, nejvyšší nárůst je zaznamenán v období 2003-2004. Vývoj krátkodobého finančního majetku je ve znamení zejména nevyrovnaností v trendu výše hotovosti. Na první pohled se může zdát, že podnik drží přílišné množství hotovosti na pokladně a přichází tak o možnost případné investice, ovšem výpočty ukazatelů likvidity potvrdily optimálnost stavu hotových finančních prostředků. Vývoj vlastního kapitálu společnosti je vzhledem k tomu, že podnik netvoří rezervy, ani fondy ze zisku, závislý na výsledku hospodaření z minulých let, protože mimo základní kapitál společnosti, který se ve sledovaném období nezměnil, je hospodářský výsledek jedinou složkou vlastního kapitálu. Cizí zdroje jsou tvořeny téměř výhradně krátkodobými závazky. Jejich růst z let 2002-2005 je v posledním sledovaném roce vystřídán poklesem. Společnost se také snažila snižovat svoje závazky vůči zaměstnancům a společníkům, naproti tomu dochází k růstu závazků, kde vystupuje jako věřitel stát. Hodnota těchto závazků vzrostla v roce 2006 oproti roku 2002 více než 12x. Podniku se ve sledovaném období daří každoročně zvyšovat svoje výnosy. V roce 2006 sice zaznamenal nejnižší nárůst o 16%, těchto výnosů však bylo dosaženo s náklady na úrovni předchozího roku. Společnosti se tedy daří po letech růstu nákladů regulovat nákladové položky a zvýšil tak vlastní efektivitu. Hospodářským výsledkem z let 2002-2004 je zisk, po úspěšných letech následuje ztrátový rok 2005. Procentní analýza položek rozvahy odhaluje, že podnik je typickým zástupcem sektoru služeb, kde obvykle převažují oběžná aktiva nad dlouhodobými. Pouze v roce 2004 po výrazné investici do DHM byla překročena 50%-ní hranice složení celkových aktiv a od té doby objem stálých aktiv klesá. Ve financování podniku se zvyšuje podíl cizího
55
kapitálu, ale jeho využití k pákovému efektu není příliš vhodné, protože se jedná zejména o rostoucí daňové závazky a závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění vůči státu. Takovýto cizí kapitál s sebou nese vysoké náklady ve formě penále a zvýšenou pozornost ze strany úřadů. Naproti tomu jsou snižovány závazky z obchodního styku. Výhodnější pro podnik z hlediska nákladů a finanční stability bude v rámci možností přesun závazků vůči státu na obchodní partnery. Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát informuje o klesající výkonové spotřebě, která svědčí o zvyšování efektivity při dosahování tržeb. Roste tak i přidaná hodnota tvořená podnikem. Ukazatele intenzity potom značí snižování využití dlouhodobého majetku a naopak růst intenzity využití krátkodobého majetku. Ukazatele stupně opotřebení informují o zastarávání stálých aktiv. Rozdílový ukazatel čistého pracovního kapitálu vykazoval v letech 2002, 2003 a 2006 kladnou hodnotu, která vypovídá o finanční stabilitě podniku. Pozornost by podnik měl věnovat hodnotě ČPK v roce 2004 a zejména 2005, kdy dosáhl záporné hodnoty 3 mil. Podnik tedy financoval krátkodobými zdroji i svůj dlouhodobý majetek, což je proti zásadě zlatého bilančního pravidla financování majetku. Podnik však dokázal tíživou situaci vyřešit. Security Monit, s.r.o. vykazuje ve sledovaných letech mimo rok 2005 kladné hodnoty rentability. Její výše je uspokojivá, nelze však z jejího měnícího se trendu predikovat její další vývoj. Díky nižší hodnotě základního kapitálu je vykazována vyšší hodnota ukazatele rentability vlastního kapitálu. Tato hodnota je tedy v letech, kdy bylo dosaženo zisku, vyšší než rentabilita vložených aktiv. Zvýšení zadluženosti tedy povede ke zvýšení ROE. V roce 2004, kdy podnik dosáhl ztráty, potom ROA značně převyšuje ROE a svědčí o nadměrné zadluženosti. Ukazatele obratu aktiv první tři sledované roky klesají a v letech 2005 a 2006 obrat celkových i stálých aktiv roste. Značí to o rostoucí efektivitě při využívání majetku podniku. Průměrný počet dnů, za které jsou podniku uhrazeny jeho pohledávky se zvyšoval a v posledních třech letech dosahuje hodnot kolem 50-53 dní. Oproti tomu svoje závazky z obchodního styku platí splatí Security Monit s.r.o. po prudkém poklesu roku 2005 za 11 dní. Vznikajícím rozdílem tedy poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr. Z hlediska rentability je však výhodnější být v opačné situaci a proto by se podnik měl snažit v rámci možností trhu a zachování obchodních vztahů o snížení tohoto rozdílu. Zadluženost podniku se po prvních třech letech konstantního 50% zadlužení v roce 2005 zvýšila až na 80%, což představuje vysoký stupeň financování cizími zdroji. 56
V posledním roce klesla celková zadluženost na 60%. V prvních dvou sledovaných letech je podnik překapitalizován a financuje část svých oběžných aktiv dlouhodobými zdroji. V letech 2004 a 2005 je potom naopak podkapitalizován a krátkodobá aktiva financuje z dlouhodobých zdrojů, vzniká záporná hodnota ČPK. V posledním sledovaném roce 2006 je podnik jen mírně překapitalizován, tento stav je vyhovující. Nákladové úroky platil podnik v menší výši pouze v roce 2006 a ukazatel úrokového krytí tedy značí možnost splatit své nákladové úroky 621-krát. Ukazatele dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti poukazují na absenci dlouhodobého cizího kapitálu, pouze v roce 2006 je 1,6 % kapitálu financováno z dlouhodobých cizích zdrojů, zbytek cizích zdrojů tvoří cizí kapitál krátkodobý. Díky absenci zásob je pro podnik Security Monit s.r.o. běžná likvidita zároveň pohotovou likviditou. Mimo první dva sledované roky je běžná likvidita podniku pod hodnotou doporučeného rozmezí a firma by tedy měla usilovat o její zvýšení. Okamžitě likvidních prostředků měl podnik v prvních dvou letech nadbytek, další dva roky nedostatek a v roce 2006 je okamžitá likvidita podniku optimální. DuPont rozklad rentability vlastního kapitálu musel být řešen díky přítomnosti záporných hodnot funkcionální metodou. Rozklad rentability ukázal ve všech letech minimální vliv obratu aktiv a finanční páky, ROE je ovlivňováno zejména ziskovostí tržeb. Podnik byl podroben i analýze prostřednictvím modelů predikce finanční tísně. Dle Altmanova Z-score se podnik mimo rok 2004 ve všech sledovaných letech nachází v uspokojivé finanční situaci. Byly také počítány indexy důvěryhodnosti IN95, IN99 a IN01. Podle IN95 se podnik nachází opět v uspokojivé finanční situaci, dle indexu IN99 mimo ztrátový rok 2005 podnik tvoří či spíše tvoří hodnotu, je tedy hodnocen jako zdravý. Výsledek testu indexem IN01 se shoduje, podnik opět netvoří hodnotu pouze v roce 2005. Podle Tafferova modelu má podnik jen malou pravděpodobnost bankrotu. Douchův model považuje podnik ve všech sledovaných letech mimo rok 2005 za bonitní. Firma Security Monit s.r.o. je v mnoha ohledech finančně zdravým podnikem. Rentabilita jeho majetku je v uspokojivé výši a nemá problémy s likviditou. Jako problémová se může ukázat struktura cizího kapitálu, který je tvořen téměř výhradně krátkodobými zdroji v nevhodné struktuře vysokých závazků vůči státu. Podnik by se jejich neplacením mohl totiž brzy dostat díky nabíhajícímu penále do finančních potíží. Optimální není ani rozdíl mezi dobou obratu závazků a pohledávek. Pokud to bude s ohledem na postavení podniku na trhu možné, měl by se podnik snažit srovnat tuto bilanci.
57
Seznam použité literatury [1]
BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3
[2]
BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 1070 s. ISBN 80-7226-189-4
[3]
DOUCHA, R. Bilanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 88 s. ISBN 80-85623-89-7.
[4]
FÍBROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 264 s. ISBN 80-7357-084-X
[5]
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2
[6]
HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 400 s. ISBN 80-7169-404-5
[7]
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3
[8]
KISLINGEROVÁ, E., NEUMAIEROVÁ, I. Rozbor výkonnosti firmy (případové studie). 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2000. 112 s. ISBN 80-245-0027-2
[9]
KISLINGEROVÁ, E., NEUMAIEROVÁ, I. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. 1.vyd. Praha: VŠE v Praze, 1996. 242s. ISBN 80-7079-641-3
[10] KONEČNÝ, M. Finanční analýza. 2. vyd. Brno: Sting, 2006. 78 s. ISBN 80-86342-55-7 [11] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl I. Jak porozumět účetním výkazům. 4. vyd. Praha: Polygon, 1997. 248 s. ISBN 80-85967-47-2 [12] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1 [13] MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 165 s. ISBN 80-86119-61-0 [14] PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Manažerské účetnictví v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 372 s. ISBN 80-247-1046-3 [15] PAULAT, V. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora I. díl. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 1999. 120 s. ISBN 80-7259-006-5 [16] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1 58
[17] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. Finanční analýza v řízení firmy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8 [18] SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0 [19] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4 [20] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X [21] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 [22] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd., Brno: MZLU v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6
Elektronické zdroje [23] Security Monit s.r.o. [on-line]. Brno: Security Monit s.r.o., 2003 [citováno 2008-5-8]. Dostupné z URL: <www.securitymonit.cz> [24] Zákon o účetnictví [on-line]. Business center.cz, 2008 [citováno 2008-5-4]. Dostupné z URL:
59
Seznam příloh Příloha č. 1: Horizontální rozbor rozvahy Příloha č. 2: Horizontální rozbor výkazu zisků a ztrát Příloha č. 3: Vertikální analýza položek aktiv Příloha č. 4: Vertikální analýza položek pasiv Příloha č. 5: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Příloha č. 6: Rozvaha podniku
60
