ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU

Bakalářská práce

Vypracoval: Zdeněk Malý Vedoucí práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Brno 2006

zadání bakalářské práce

2

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, kterou jsem při řešení používal a z níž jsem čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

V Brně, dne 15. června 2006

……………………………………..

3

Chtěl bych na tomto místě poděkovat paní prof. Ing. Ivě Živělové, CSc, vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení a cenné připomínky poskytnuté při zpracování bakalářské práce. Dále bych také rád poděkoval vedení a pracovníkům mé firmy za poskytnuté informace a ochotu spolupráce na vytvoření mé bakalářské práce.

4

Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo na základě rozboru účetních výkazů provést analýzu finanční situace společnosti NIDUS a. s. za sledované období od roku 2000 do roku 2004 a na základě jejích výsledků identifikovat hlavní faktory, které vývoj finanční situace podniku ve sledovaném období ovlivnily. Z mnoha potenciálních metod a modelů byla použita horizontální a vertikální analýza Rozvahy a Výkazu zisků a ztrát, analýza poměrových ukazatelů a analýza pomocí pyramidového rozkladu soustavy ukazatelů. V práci je také hodnocení finanční situace a návrhy vrcholovému managementu pro možné zlepšení. Klíčová slova : Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost.

Abstract The aim of presented bachelor work is, on the basis of the analysis of financial statements, to carry out an analysis of financial situation of the company NIDUS a. s. during the time period from 2000 to 2004, and, based on the results of the analysis, to identify several crucial factors influencing the financial situation of the firm. From a lot of potential methods and models a detailed horizontal and vertical analysis of the balance sheet and profit and loss account were used, the attention was especially paid to the index/ratio analysis and pyramidal breakdown. There is also rating of financial position of the company and eventual steps for improvement to top management. Keywords : Balance sheet, Profit and loss account, profitability, liquidity, activity, insolvency.

5

Obsah 1. Úvod a cíl práce .................................................................................................................7 1.1. Úvod do problematiky ................................................................................................7 1.2. Cíl práce a metodika ...................................................................................................8 2. Teoretická východiska finanční analýzy............................................................................9 2.1. Předmět a cíl finanční analýzy...................................................................................9 2.2. Vstupní informace pro finanční analýzu...................................................................13 2.2.1. Rozvaha .............................................................................................................15 2.2.2. Výkaz zisků a ztrát.............................................................................................15 2.2.3. Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow) .............................................................16 2.3. Uživatelé finanční analýzy........................................................................................17 2.4. Metody finanční analýzy ..........................................................................................18 2.4.1. Základní přístupy k finanční analýze.................................................................19 2.4.2. Metody podle používaných matematických modelů .........................................20 2.4.3. Metody podle používaných ukazatelů a jejich interpretace...............................21 3. Vlastní práce ....................................................................................................................32 3.1. Horizontální analýza .................................................................................................33 3.1.1. Horizontální analýza Rozvahy...........................................................................33 3.1.2. Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát ........................................................38 3.2. Vertikální analýza ....................................................................................................40 3.2.1. Vertikální analýza Rozvahy...............................................................................40 3.2.2. Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát ............................................................43 3.3. Analýza rozdílových ukazatelů.................................................................................44 3.4. Analýza poměrových ukazatelů................................................................................45 3.4.1. Ukazatele zadluženosti ......................................................................................45 3.4.2. Ukazatele platební schopnosti (likvidity) ..........................................................47 3.4.3. Ukazatele aktivity ..............................................................................................48 3.4.4. Ukazatele rentability ..........................................................................................51 3.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů................................................................54 3.5.1. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)................................54 3.5.2. Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) ...................................................55 4. Závěr a doporučení ..........................................................................................................58 Literatura..............................................................................................................................62 Přílohy..................................................................................................................................63

6

1. Úvod a cíl práce 1.1. Úvod do problematiky V řídící praxi nových podnikatelských jednotek se začíná projevovat snaha o zvýšení efektivnosti řízení obchodní činnosti, ale hlavně o zkvalitnění finančního řízení. Nezbytnou podmínkou pro zkvalitnění řízení je pochopení a využívání výsledků finančních analýz, jež korigují rozhodnutí o zhodnocení či znehodnocování vlastního či cizího kapitálu. Finanční analýza jako ekonomické hodnocení vychází z účetních podkladů. Lze tak pro hodnocený subjekt získat cenné poznatky, pokud budou výsledky správně interpretovány a bude-li správně chápána úloha finanční analýzy v ekonomickém chodu firmy. Pravidelná analýza účetních dat je přínosem pro každý typ společnosti, poněvadž může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály blížící se krize, dá se včas předejít krizi celého podnikatelského subjektu, která bývá často řešitelná za cenu vícenásobných nákladů. Mnohdy je poslední cestou jejího řešení likvidace společnosti. Kromě toho lze při práci s účetním daty usuzovat o způsobu vývoje podnikatelské jednotky v bližší i vzdálenější budoucnosti. Všechny zájmové okruhy je třeba upozornit na to, že finanční analýza je pouze nástroj poznání stavu hospodaření podnikatelského subjektu, není to prostředek ke změně tohoto stavu. Nelze očekávat, že pouhé využití metod finanční analýzy a porovnávání jejich výstupů s běžnými standardy přinese očekávané výsledky. Pokud nebude provedeno kvalifikované a komplexní ekonomické posouzení a správná interpretace výstupů finanční analýzy, jsou její výsledky zkreslující. Na základě jejího chybného pojetí a bezduchých závěrů mohou být provedena i mylná rozhodnutí ve finančním řízení firmy a tím ovlivnit i její finanční problémy. Při posuzování českého podnikatelského subjektu je třeba brát zřetel i na to, že se česká ekonomika vyznačuje specifickými rysy od ekonomik západních, což může posuzování také ovlivnit. Proto mohou některé zvláštnosti české transformační ekonomiky působit desorientačně při srovnání studií a analýz se standardy zaběhlými třeba v zemích Evropské unie.

7

Finanční analýza není všelékem na neduhy hospodářských subjektů, je však důležitým nástrojem k popisu a poznání těchto neduhů. Proto je žádoucí, aby se s jejími možnostmi seznámili pracovníci široké ekonomické sféry, čímž se společnosti zajistí databáze pro rozhodovací a řídící proces, jež mohou využívat vlastníci i management společnosti k realizaci svých cílů.

1.2. Cíl práce a metodika Cílem této práce je provést ve zvolené společnosti analýzu finanční situace a poskytnout tak vedení podniku přehledný obraz o aktuálním stavu společnosti. Tato analýza se ale nezaměřuje pouze na rozbor informací o současném stavu, ale měla by sloužit i jako pomůcka při tvorbě budoucích analýz v podniku, dále také shrnout základní metodiku pro realizaci finanční analýzy a postupy pro vyhodnocení získaných výsledků. Práce bude nejprve zaměřena na vysvětlení teorie a důležitých pojmů, které s analýzou bezprostředně souvisí. Přiblíží začátky a vznik prvních finančních analýz v dějinách lidstva, zaměří se na předmět a cíl, ke kterým tyto analýza slouží. Bude se také zabývat jejím hlavním dělením podle určitých kritérií, zaměří se na potencionální uživatele těchto analýz a přiblíží zdroje vstupních dat, ze kterých potřebná data do analýzy vstupují. Neméně podstatnou částí práce bude zaměření se na základní metodické nástroje a popis nejdůležitějších metod finanční analýzy. Hlavní část bude věnována vlastní finanční analýze konkrétní společnosti a komentářům vypočtených hodnot. Závěrečná část bude obsahovat shrnutí výsledků k nimiž došlo a návrh opatření, která by se v podniku měla provést pro zlepšení současné situace.

Metodiku lze shrnout do několika kroků : 1. výběr a příprava dat, výběr metod finanční analýzy 2. výpočty na základě zvolených metod 3. posouzení výpočtů 4. hlubší analýza příčin jevů 5. návrhy na možné opatření, zhodnocení jejich rizik a předností

8

2. Teoretická východiska finanční analýzy Trh vznikl již před několika tisíci lety a spolu s ním i záznamy o hospodářských jevech. Základní pravidla „účetních zápisů“ obsahoval již Chammurabiho zákoník (2 tis. př.n.l.). Už tehdy existovaly také peníze a tedy i finanční řízení a tudíž i vlastně jakési zárodky finanční analýzy. Můžeme tedy konstatovat, že finanční analýza je stará pravděpodobně stejně jako peníze. Její podoba a úroveň odpovídala vždy době, ve které ji bylo možno nacházet. Dobří obchodníci znali odedávna finanční rozbory. Právě jejich propočty byly asi prvními finančními analýzami. Tyto analýzy lze určitě jen těžko srovnávat s analýzami, které se provádí v dnešní době, používané matematické principy a důvody, vedoucí nás k sestavování, jsou ale stále tytéž. Rozvoj civilizací a výrobních technologií byl doprovázen vývojem účetnictví i metod analýzy účetních výkazů. Dnes dosažená úroveň je k mnohým účelům postačující, ale není ani dokonalá a definitivní a postupy analýzy se stále vyvíjejí. Nesmí nás proto překvapit, že nyní už nevystačíme se zjednodušeným pojmem finanční analýzy, kterému se ještě nedávno učili studenti ekonomie.

2.1. Předmět a cíl finanční analýzy Pod pojmem finanční analýza si lze představit rozbor jakékoliv činnosti, ve které hrají roli finanční částky a čas. Je významnou součástí finančního řízení podniku a poskytuje informace o efektech rozhodnutí učiněných v rámci finančního systému podniku ve srovnání s efekty předpokládanými. Finanční analýza představuje [7] ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnu vést k problémům a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. Jako nástroj ohodnocení finančního zdraví firmy je finanční analýza používána mnoha různými ekonomickými subjekty, které mají zájem dozvědět se více o jejím hospodaření. Záznamy o chodu podniku jsou zachyceny v běžném účetnictví, souhrnně pak v účetních výkazech. Vytěžit z výkazů a dalších zdrojů informaci, posoudit zdraví podniku a jejich slabiny a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí – toť hlavní cíl finanční analýzy [4].

9

V odborné literatuře existují různé definice finanční analýzy, které se v zásadě liší šíří svého pojetí. Může být hodnocena například z hlediska obsahového, časového, uživatelského i z hlediska objektu analýzy [1]. Objektem analýzy se rozumí organizace, zejména podnik nebo banka. Mohou jím ale být i nepodnikatelské právnické subjekty (např. obce, města). Z časového hlediska lze finanční analýzu zaměřit na zkoumání pouze současné situace, zkoumání současnosti a minulosti (analýza ex post) nebo na zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti (ex ante). Z hlediska uživatelského může být finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů, mezi nimiž hrají dominantní úlohu manažeři, vlastníci a věřitelé. Na jejich potřeby jsou také orientovány výstupy prováděných finančních analýz. Hledisko obsahové chápe z nejužšího pojetí finanční analýzu jako rozbor údajů z účetnictví (finančních výkazů), někdy se pro toto pojetí používá termínu analýza finančních výkazů. V širším pojetí pak přiřazuje k rozboru i hodnotící proces sloužící především k finančnímu rozhodování podniku. V nejširším pojetí se informace čerpají jak z finančních, tak z nefinančních zdrojů uvnitř i vně podniku. Tento proces obsahuje analýzu a hodnocení finanční situace podniku a jeho výstupy pak slouží k finančním a dalším typům rozhodování cílových skupin uživatelů. Takto široce pojatá finanční analýza zahrnuje ve své hodnotící části vlastně i syntézu. Jde patrně o nejčastější a nejefektivnější využívání rozboru podnikových financí. Pečlivé sestavování různých variant budoucího vývoje podniku může napomoci při volbě správné výrobní či obchodní strategie. Důvodů pro tyto matematicko-finanční výpočty je celá řada. Jsou-li správně vypočítány, mají mimořádnou cenu. Aby tomu tak skutečně bylo, je třeba postupy finanční analýzy dobře znát a zejména vybrat správné a seriózní podklady. Žádná sebepřesnější metoda nemůže totiž poskytnout ze špatných údajů správné a hodnotné výsledky. Jde-li o finanční analýzu vysoké důležitosti, sestavují si finanční analytici potřebné podklady z prvotních dokladů i přes velkou pracnost sami. Je to ale jediná cesta, jak může finanční analytik plně zodpovídat za výsledky své práce. Za základní cíl podnikání každé firmy je obecně považováno zvýšení její tržní hodnoty v delším časovém období a zajištění výnosnosti, rentability využití majetku. Ta roste s intenzitou využívání majetku, a aktivitou podniku. Energií, která umožňuje podnikání (chod firmy) je kapitál. Výnosný ovšem může být nejen vlastní, ale i cizí kapitál, pokud ho podnik dokáže efektivně využít, tj. řídit svou zadluženost tak, aby kromě rentability byla zajištěna i finanční stabilita jako jeden z důležitých faktorů ovlivňujících

10

tržní hodnotu podniku. A právě kapitál má již dlouho známou schopnost produkovat více než bylo do podnikání vloženo [5] . Jestli tomu tak skutečně bude, závisí ovšem kromě zajištění kapitálu i na managementu firmy, který pečuje o efektivní využití zdrojů, diagnózu stavu firmy a včasnou preventivní obnovu aktiv, resp. jejich další rozvoj. Hodnocení všech těchto stránek hospodářského procesu připadá finanční analýze. Jakékoliv finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou [3], na jejichž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. Jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku, je zaměřena například na zjištění likvidity firmy nebo na podrobné zhodnocení jejích minulých výsledků. Tuto finanční analýzu coby součást finančního řízení podniku provádí finanční manažeři a často celé vrcholové vedení podniku. Můžeme ji nazvat interní analýza (pro potřeby podniku). Vychází jak z údajů externích, tak i interních, které nejsou běžně dostupné (údaje z finančního a manažerského účetnictví, vnitropodnikové

evidence,

kalkulací,

zkrátka

z informačního

systému

podniku).

Computerizované účetnictví a ostatní evidence umožňují rychlou dostupnost interních dat i jejich trvalou archivaci. Počítače a počítačové sítě činí rychle dostupnými i externí údaje o činnostech jiných (hlavně konkurenčních) podniků. Interní analýza se zaměřuje na srovnávání skutečnosti s plánem, se skutečností minulých období a na stanovení trendů vývoje, srovnávání s podniky téhož odvětví a konkurenčními podniky, srovnávání skutečnosti se standardními hodnotami. Často je tato činnost součástí controllingu. Používají se speciální postupy, např. analýza citlivosti, scénáře možného vývoje, benchmarking. V širším pojetí se finanční analýza zaměřuje i na budoucnost, především na predikci finanční tísně, nebezpečí převzetí cizím podnikem, na předpokládané budoucí ocenění podniku. Externí analýza podniku je prováděna z vnějšku – bankami, investory, obchodními partnery (dodavateli, odběrateli), zaměstnanci (odbory), státem či například konkurenčními podniky. Pramenem údajů jsou běžné dostupné údaje, které poskytují finanční výkazy, jako je Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát, Příloha k účetní závěrce, Výkaz o cash flow, Výroční zpráva, Auditorská zpráva, popř. jsou-li dostupné další údaje z účetnictví jak finančního, tak manažerského nebo i z různých statistických šetření. Cílem analýzy iniciované zvenčí může být ohodnocení kredibility firmy a jejího investičního potenciálu [7]. Bez ohledu na to, odkud vychází počáteční impuls k analýze, jsou její nástroje v podstatě stejné. Základním nástrojem finanční analýzy je výpočet a interpretace finančních poměrových

11

ukazatelů. Jsou-li tyto nástroje správně použity, mohou odpovědět na mnoho otázek týkajících se finančního zdraví firmy. Hlavním nástrojem finanční analýzy je konstrukce a následná interpretace poměrových ukazatelů [7]. Je užitečným nástrojem jak v rukou investora, tak podnikového manažera. Vysvětluje z mnoha hledisek jak na tom vlastně společnost je. Současně má smysl jedině jako logický prostředek hodnocení a porovnávání údajů a vytváření nové informace, která je hodnotnější než jednotlivé primární údaje. Vybraný analytický nástroj musí být v souladu s konkrétní úlohou, kterou má řešit. Předtím, než může být učiněno jakékoliv dobré finanční rozhodnutí, musí finanční manažer spolu se svými analytiky obstarat a zhodnotit relevantní skutečnosti. Ve finančním rozhodování je datová báze utvořena především z podnikových účetních výkazů – rozvahy a účtu zisků a ztrát. Finanční analytik se nejprve snaží získat informace v podobě, která je pro daný analytický cíl nejsmysluplnější a ve které mají nejlepší vypovídací schopnost a jsou pro daný účel nejlépe použitelné. Druhá fáze finanční analýzy zahrnuje poměřování údajů mezi sebou. Finanční data se vzájemně porovnávají způsobem, který rozšiřuje jejich vypovídací schopnost k danému problému nebo rozhodnutí. Identifikace klíčových vztahů mezi jednotlivými údaji umožňuje rozpoznat způsob a kvalitu hospodaření firmy, její silné a slabé stránky. Tyto analýzy poskytují firemnímu managementu zázemí pro plánování a kontrolu budoucích aktivit podniku.

12

2.2. Vstupní informace pro finanční analýzu Finanční analýza potřebuje velké množství dat z různých zdrojů, různé povahy. Analyzovat lze úspěšně jen ta data, o nichž bezpečně víme, co opravdu znamenají. Důležitý je i odhad spolehlivosti dat, abychom se vyvarovali neoprávněného zdání jednoznačnosti závěrů založených na zkreslujících datech. Kvalita a serióznost podkladů, ze kterých vychází finanční analytik, jsou velmi důležité.

Je-li

například

v předložených

podkladech

chyba,

bude

s velkou

pravděpodobností chyba i ve výsledcích finanční analýzy. Závěry z těchto výsledků pak mohu být nejen naprosto bezcenné nebo zavádějící, ale i mimořádně škodlivé. Při použití neúplných podkladů jsou i výsledky finanční analýzy neúplné. Finanční analytik musí proto již před začátkem práce přesně vědět, na jaké otázky by měla jeho konečná zpráv přesně odpovídat a jaký okruh informací má sestavit. Vhodné je znát i důvody, proč se vybraná část analyzuje. Pro jednoduché univerzální hodnocení stavu majetku, nákladů a výnosů můžeme vycházet pouze z rozvah a výkazu zisku a ztrát. Pro tyto výpočty a hodnocení můžeme použít upravené – zjednodušené typy uvedených výkazů. V případech, že najdeme nějaké „nezdravé“ místo anebo si zadavatel toto místo určí sám, použijeme postupy pro hlubší rozbor a z přesnějších podkladů. Při speciálních výpočtech, jakými jsou třeba nákladová analýza nebo analýza výnosů (tržeb), se vychází z jednotlivých částek na jednotlivých účtech za analyzované období. Základem a východiskem ekonomických úvah je účetnictví. To slouží kromě ostatních důležitých funkcí jako prvotní a často hlavní zdroj ekonomických dat. Je tedy schopno poskytnout prvotní a často hlavní ekonomická data, avšak samo o sobě neurčuje diagnózu stavu firmy. Proto je naprosto nutné, aby za účetním zpracováním následovala analýza jeho výsledků. Tato analýza vychází z dat v daném okamžiku sice přesných, ale charakterizujících okamžité hodnoty silně proměnlivých veličin. Za základní zdroj finanční analýzy se považují účetní výkazy. Kromě účetních výkazů existují i další zdroje, ze kterých finanční analýza může čerpat. Mezi nejdůležitější lze pak například jmenovat Rozvahu, Výkaz zisku a ztrát, Přílohu k účetní závěrce a Výkaz o peněžních tocích (cash flow), Výroční zprávu atd.

13

Výkaz cash flow není ze zákonných ustanovení povinný, jde ale o jeden z nejdůležitějších nástrojů finančního řízení a ukazatelů kvalitativního charakteru ekonomické stability provozované podnikatelské aktivity. V současné době se při konstrukci ukazatelů finanční analýzy dává přednost porovnání cash flow namísto zisku proti ostatním veličinám, neboť takto konstruované ukazatele mají podstatně vyšší vypovídací schopnost, a mimoto, cash flow nelze „zmanipulovat“ některými operacemi tak jako výši zisku.

Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu: a)

účetní data o podniku - účetní výkazy, vnitropodnikové účetnictví, výroční zprávy

b)

ostatní data o podniku - podnikové statistiky, podklady úseku práce a mezd, vnitřní směrnice, předpovědi a zprávy vedoucích pracovníků apod.

c)

externí data - údaje státní statistiky, údaje z odborného tisku, údaje z finančních trhů apod.

Nejběžněji dostupné finanční informace o podniku jsou ve výroční zprávě společnosti. Na základě finančních informací ve výročních zprávách si bankéři a investoři mohou vytvořit obrázek o budoucím hospodaření a výnosech firmy, o jejích dividendách a o její rizikovosti. Kromě běžných účetních výkazů – rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztrát (výsledovky), obsahuje výroční zpráva další důležité verbální informace, např. zprávu managementu akcionářům, která obsahuje a komentuje hlavní události minulého roku a uvádí předpovědi pro běžný rok. Výroční zpráva rozebírá plány na rozvoj a rozšíření firmy, změny organizace a řízení anebo chystané změny výrobků a služeb. Další informace mohou podávat přehled o historii finančních výsledků podniku za několik posledních let apod. Ve výroční zprávě se také objevuje výkaz o peněžních tocích anebo o změnách ve struktuře a objemu pracovního kapitálu. Úplnost informací ve výročních zprávách je v jednotlivých firmách různá. Nicméně všechny by měly obsahovat Rozvahu a Výkaz zisku a ztrát.

14

2.2.1. Rozvaha Rozvaha neboli bilance ukazuje finanční situaci firmy – stav jejího majetku a závazků k určitému datu, většinou k poslednímu dni finančního roku firmy. Majetek je zde rozčleněn dle formy a dle finančních zdrojů, ze kterých byl majetek pořízen. Levá strana ukazuje aktiva společnosti, uvádí přehled toho co podnik vlastní (hotovost, zásoby atd.) a co mu dluží další ekonomické subjekty (pohledávky, majetkové účasti). K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období. Pravá strana rozvahy ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva společnosti financována. Jde o pasiva společnosti, tzn. to co firma dluží jednotlivým ekonomickým subjektům (bankovní půjčky, závazky vůči dodavatelům aj.) a vlastní kapitál (majetek vlastníků firem). Rozvaha je výkaz o stavu majetku a neukazuje tok peněz ve firmě během finančního roku. Informace o toku peněz je obsažena ve výkazu zisků a ztrát.

2.2.2. Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) je výkaz o pohybu nákladů a výnosů za určité období a podává přehled o : •

nákladech, tj. kolik peněz firma vydala během určitého období (za platy zaměstnanců, za materiál, režii, daně)

•

výnosech, tj. kolik peněz firma získala během určitého období z prodeje svých výrobků a služeb

Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk, resp. ztrátu ze běžné finanční období. Zjišťuje se zvlášť za provozní, finanční a mimořádnou činnost v podniku. Hospodářský výsledek z provozní činnosti se týká základních, stále se opakujících činností určitého typu (např. výrobní či obchodní činnost). Vznikají zde i takové operace, které souvisejí s hlavní činností podniku, ale probíhají nepravidelně, jako třeba pokuty. Hospodářský výsledek z finančních operací odráží ekonomický úspěch z rozhodnutí souvisejících se zvoleným způsobem financování podniku a s jeho finančními operacemi (placené úroky, kursové zisky aj.). V průběhu činnosti podniku dochází k různým mimořádným událostem vyskytujícím se nahodile (např. škody na majetku v důsledku

15

živelných pohrom, náhrady od pojišťovny) a dále k řadě operací, které lze vzhledem k běžné činnosti charakterizovat jako neobvyklé. Tyto transakce tvoří obsah mimořádného hospodářského výsledku. Finanční informace obsažené ve výkazech je třeba pro analýzu dále upravit. Poslední část výkazů zisků a ztrát bývá někdy oddělena do zvláštního výkazu o rozdělení zisku, který ukazuje, jaké hodnoty by dosáhl čistý zisk, vytvořený za minulé období, rozdělen mezi společnost (nerozdělený zisk) a její akcionáře (dividendy). Nerozdělený zisk z běžného roku (po odečtení dividend) je přičten do rozvahy k poslednímu zůstatku nerozděleného zisku z minulých let.

2.2.3. Výkaz o peněžních tocích (Cash Flow) Výkaz o peněžních tocích obsahuje tokové veličiny, tzn. údaje o pohybu peněžních prostředků a jejich ekvivalentů za sledované období, tj. zobrazuje pohyby, které se odehrály v aktivech a pasivech během sledovaného období. Sleduje pohyby toků, které jsou vyvolány ekonomickou činností. Ukazatel cash flow vyjadřuje změnu množství peněz, tj. rozdíl mezi konečným a počátečním zůstatkem. Na rozdíl od ukazatele cash flow přehled o cash flow nejen konstatuje, ale i vysvětluje tok peněz a pro důležitost se cash flow sestavuje jako samostatný výkaz. Podle současně platných právních předpisů si mohou účetní jednotky samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. V praxi je cash flow jeden z hlavních kritérií o rozhodování. Tento výkaz se zpracovává z rozvahy a výsledovky a to buď metodou přímou nebo nepřímou. Nepřímá metoda je využívána stále častěji. Vychází ze zisku (ztráty) z běžné činnosti před zdaněním, ne tedy z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány i placené a přijaté úroky. Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů, údaje čerpá převážně z bankovních nebo pokladních dokladů. Zde se vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyžadují pohyb peněz.

16

2.3. Uživatelé finanční analýzy Uživatele finanční analýzy můžeme jednoduše rozdělit podle oblastí, kterým uživatelům která oblast slouží. Externí analýzy slouží především externím uživatelům a existuje zde samozřejmě i skupina uživatelů interních [8]. Mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří podnik, respektive vedení podniku, vlastníci a věřitelé, ale i obchodní věřitelé a držitelé podnikových obligací. V různé míře, ale všichni společně, mají všechny hlavní skupiny uživatelů finanční analýzy zájem na rentabilitě podniku a jeho dobrém hodnocení na kapitálovém trhu. Rentabilita hospodaření podniku je důležitá zejména pro vlastníky společnosti, kteří si rozdělují hospodářské výsledky tak, aby majetková a reprodukční podstata firmy zůstala zachována nebo narůstala. Skuteční vlastníci, kteří vložili do firmy svůj kapitál požadují, aby rentabilita tohoto vloženého kapitálu byla vyšší než v případě jeho uložení do bezpečné banky po odečtu zdanění. V poslední době je také aktuální potřeba ocenění podniku. Tržní mechanizmus způsobuje nárůst fúzí či akvizicí, případů prodeje, bankrotu či likvidace podniků. Finanční analýza v tomto případě poskytuje podniku – tj. jeho vlastníkům a manažerům, ale i potenciálním partnerům nebo zájemcům o koupi – podklady pro ocenění.

a)

uživatelé interní - majitelé firmy, manažeři, zaměstnanci Majitelé firmy si finanční analýzou si ověřují, zda prostředky, které do firmy

investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Manažeři využívají informace pro svá rozhodování o podniku a zaměstnanci mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku. b)

uživatelé externí - obchodní partneři, banky a jiní věřitelé, investoři, konkurenční firmy, burzovní makléři, státní orgány aj. Obchodní partneři a banky sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí

výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. Investoři se rozhodují do kterého podniku vložit svůj kapitál, konkurenční firmy využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, burzovní makléři potřebují informace pro rozhodování o obchodech s cennými papíry

17

2.4. Metody finanční analýzy Finanční analýza nemá přesná, do všech podrobností rozpracovaná pravidla, která by se používala na celém světě stejně [2]. Existují pouze obvyklé postupy, které vychází spíše z logiky věci a potřeb stanovených zadáním nejčastějších prací, vycházejících opět z nejčastějších problémů hledaných finančními analýzami. Každý finanční analytik nám nesestaví úplně stejný postup rozboru, protože bude vycházet především ze svých vlastních zkušeností a zvyklostí země, ve které žije. Vzniká a používá se tak mnoho systémů zpracování dat o hospodaření, analýz a rozborů. Rozdíly mezi „tvarem“ poskytovaných informací jednotlivých postupů analýz jsou však mnohdy natolik velké, že jejich výsledky nelze vzájemně porovnávat. Tato skutečnost v praxi přináší mnohé problémy. Snem mnohých finančních odborníků je tedy nalézt univerzální stavebnicový systém finančního hodnocení podniku, použitelný v podstatné části a pouze s menšími úpravami v různých zemích, ukázat jeho nejčastěji používané části nebo jejich kombinace, demonstrovat způsob užití celého systému či jeho částí na příkladech, ale také názorně ukázat a popsat jeho původ a postup vzniku. Dále pak dokladovat, že lze podle potřeby použít i pouze jeho jednotlivé části, které vycházejí ze zmíněného systému a tvoří celek, po jehož aplikaci lze odpovědět snad na všechny otázky v tomto směru. Podstatná většina dnes používaných systémů finančních analýz jsou velmi kvalitní, dobré systémy. Jejich kvalitě ale odpovídá přímo úměrně i složitost. Jednoduché postupy zpracovávání vstupních dat nemají potřebnou vypovídací schopnost a tak se využívají často, ale bez žádoucího efektu. Složité systémy, které jsou schopny svými výsledky popsat naprosto přesně stav i výsledky hospodaření analyzované společnosti, bývají pro mnohé manažery velmi složité. Finanční analýza je ekonomická specializace, která vyžaduje hluboké znalosti a zkušenosti. Sestavit ukazatele, či vybrat hodnoty, podle návodu finanční analýzy není nijak složitá záležitost. Velmi složité a důležité je k vypočítaným výsledkům vypracovat příslušná vysvětlení, nebo sestavit nanejvýš důležité komentáře. Nejdůležitější z celé analýzy je pak sestavení podrobného a naprosto přesného chorobopisu společnosti se sestavením návrhů dalších postupů jejího řízení [2].

18

2.4.1. Základní přístupy k finanční analýze Metody finanční analýzy je možno rozdělit z různých pohledů. Za základní členění lze považovat rozdělení na finanční analýzu fundamentální a technickou.

- fundamentální analýza - kvalitativní analýza, založena ne subjektivních pohledech analytika. Provádí rozbory založené na vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech. Zpracovává tedy údaje spíše kvalitativní povahy, kvantitativní informace využívá bez algoritmizovaných postupů - technická analýza se naproti tomu opírá o používání algoritmizovaných metod (matematických, matematicko-statistických, ekonometrických aj.) ke kvantitativnímu zpracování dat s následným kvalitativním posouzením. Nejlepších výsledků lze zpravidla dosáhnout jejich kombinací. Ve finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy, které se dále člení dle různých hledisek:

a) podle používaných matematických postupů •

elementární metody

•

vyšší matematicko-statistické metody

b) podle způsobů srovnání hodnot ukazatelů - metody, jak zjistit a srovnat, zda vypočítané výsledky jsou dobré nebo špatné •

prostorová analýza – srovnání v odvětví u srovnatelných firem (velikost, obor, forma podnikání)

•

trendová analýza – sledování hodnot v čase a znázornění v grafu

•

srovnání s plánem

•

srovnání s odhadem experta

c) podle používaných ukazatelů a jejich interpretace - horizontální analýza, vertikální analýza, analýza pyramidových soustav ukazatelů, predikce finanční tísně podniku, analýza poměrových ukazatelů

19

Základní rozdělení metod bylo již uvedeno v předchozím textu. Další část práce se však bude věnovat pouze některým vybraným. Zájemci o podrobnější interpretaci všech metod se mohou více dočíst v [8].

2.4.2. Metody podle používaných matematických modelů a)

elementární metoda (základní) - tato metoda je založena na základních

aritmetických operacích s ukazateli (elementární matematika + procentní počty). V mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Její výhodou je jednoduchost a nenáročnost výpočetního zpracování. Bohužel tato metoda v mnohých případech nestačí. Tato metoda rozlišuje ukazatele na extenzivní a intenzivní. Ty první nesou informaci o rozsahu (objemu), ty druhé naproti tomu charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění. V logické návaznosti na úlohy analýzy účetních výkazů se používají i další, nefinanční extenzivní a intenzivní ukazatele (spotřeba energie, produktivita práce aj.). Často jde i o položky převzaté z vnitropodnikového účetnictví. V souvislosti s tříděním ukazatelů se elementární metody finanční analýzy obvykle člení na analýzu absolutních ukazatelů, analýzu rozdílových ukazatelů a tokových ukazatelů, přímou analýzu poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů.

b)

vyšší metody – tyto metody vyžadují náročnější matematické úvahy a postupy a dělí se na:

-

matematicko-statistické metody – regresní a korelační analýza, analýza rozptylu,

autoregresivní modelování aj.

-

nestatistické metody – jejich zavádění do praxe ve finanční analýze je rychlé, je

vedeno zejména snahou získat ze znalosti těchto metod určité výhody na kapitálových trzích (neuronové sítě, expertní systémy, metody formální matematické logiky, metody fraktální geometrie atd.). Matematickou statistiku využívají jen částečně nebo jsou založeny na zcela odlišných přístupech. Volba metod je podle [1] určována různými hledisky. Mohou to být cíle jednotlivých uživatelských skupin, dostupnost dat, jejich struktura, spolehlivost, možnost použití

20

výpočetní techniky a softwaru, které má analytik k dispozici či časový prostor a finanční zdroje, které lze analýze věnovat. Cíl prováděné analýzy je přirozeně nejdůležitějším hlediskem ovlivňujícím volbu vhodné metody finanční analýzy pro konkrétní případ. Žádná z metod však sama o sobě nedává absolutně nejlepší nebo nejhorší výsledky, proto bývá mnohdy užitečné metody kombinovat.

2.4.3. Metody podle používaných ukazatelů a jejich interpretace

2.4.3.1. Horizontální analýza Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů a zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Porovnávání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí v řádcích (horizontálně). Ze změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti a odhalovat dlouhodobé trendy významných finančních položek. Horizontální analýza vyžaduje dostatečně dlouhou časovou řadu údajů (3-5 let) a je potřebné, aby údaje byly srovnatelné v časové řadě. Důležité je také vyloučení náhodných vlivů (katastrofy atd.) a zohlednění předpokládaných změn

Absolutní změny položek se spočítají jako rozdíl dvou hodnot v čase :

absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t – 1 t = analyzované období a t – 1 = výchozí období

Procentní (relativní) změna je pak vyjádřením změny absolutní a počítá se následně :

relativní změna = absolutní změna / ukazatel t – 1 x 100

21

2.4.3.2. Vertikální analýza Můžeme se setkat i s označením strukturální analýza a vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu oproti stanovenému základu. Používá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztrát. Použití této analýzy umožňuje srovnávání údajů v delším časovém období, pro srovnávání s jinými podniky. U výkazu zisků a ztrát bývá nejčastěji tímto základem velikost výnosů a všechny ostatní položky výkazu jsou v daném roce vyjádřeny jako určité procento z nich. Podobně je tato analýza tvořena i v rozvaze, kde se jako základ používá částka celkových aktiv či pasiv, popřípadě celkového kapitálu. Za hlavní nevýhodu této metody se považuje nemožnost odhalit příčiny změn. Dobré také není, že se absolutní základna v jednotlivých letech pro výpočet ukazatelů mění. Vykazované údaje tak mohou být obsahově nesrovnatelné. Pokud bychom se bavili o výhodách této analýzy, musíme vzít v potaz její nezávislost na inflaci a proto je možné srovnávat výsledky analýzy z různých let jak v rámci podniku, tak i v rámci oboru jako celku a při srovnávání se srovnatelnými podniky oboru.

2.4.3.3. Analýza pyramidových soustav ukazatelů Umožňuje vyjádřit vzájemné souvislosti mezi ukazateli. Jednotlivé ukazatele jsou seskupovány do soustav, nazývané pyramidové soustavy ukazatelů. Užitím pyramidových soustav je možno proniknout k podstatě jevů, k poznání příčinných souvislostí. Pyramidové soustavy jsou založeny na rozkladu vrcholových ukazatelů, synteticky odrážejících zkoumané procesy, na ukazatele vysvětlující příčinné souvislosti těchto procesů. Je možno je využít i při hledání příčin vývoje finanční situace podniků, hospodařících ve vysoce konkurenčním prostředí, vedoucího podnikový management k hledání

a

využívání

moderních

analytických

metod,

které

sice

vycházejí

z retrospektivního pohledu, ale vybavují řídící pracovníky informacemi, které umožňují pohled perspektivní a mohu se tak stát verifikátorem úspěšnosti podniku.

Pyramidová soustava ukazatelů musí splňovat 2 základní požadavky : 1. musí vycházet z existence syntetického ukazatele, který tvoří vrchol pyramidy ukazatelů a je významově nadřazen všem ostatním ukazatelům soustavy

22

2. uspořádání ukazatelů v rámci soustavy musí být založeno na matematických vazbách, odvozených z věcně opodstatněných ekonomických souvislostí mezi ekonomickými jevy či procesy.

V této soustavě ukazatelů existují mezi dílčími ukazateli logické a matematické vazby a jsou v ní postupně rozkládány na součiny, podíly, součty a rozdíly dílčích ukazatelů. Analytické pyramidy vysvětlují příčiny změn ukazatelů syntetických, což znamená, že koncové ukazatele pyramidy je možno považovat za elementární činitele změn vrcholového ukazatele. Hlavní význam této systémově pojaté soustavy ukazatelů spočívá ve snadné kvantifikaci vlivu dílčích činitelů a v poměrně přesném zobrazení skutečných vztahů v ekonomických procesech. Ve finančních analýzách bývá pyramidových soustav ukazatelů užíváno především pro zkoumání výnosnosti kapitálu vložného do podniku [8].

2.4.3.4. Predikce finanční tísně podniku Predikce finanční tísně podniku patří mezi další z nejrozšířenějších metod užívaných ve finanční analýze podniku. Možnosti předvídání finančních problémů podniku bylo vždy předmětem zájmu podniků a tedy i ekonomického výzkumu. Mnoho pozornosti a času bylo věnováno konstrukci modelů a ukazatelů, které by v tomto směru vyhovovaly požadavkům analytiků. Představy naplnění těchto požadavků vycházely z úkolu odhadnout za pomoci poměrových ukazatelů budoucí finanční situaci podniku. Tento způsob hodnocení finanční situace podniku využívá matematických modelů, které jsou zpravidla konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy a sumarizuje výsledek do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. V centru pozornosti ekonomů vždy byly i možnosti předvídání budoucích finančních problémů podniku označované jako systémy včasného varování. Tyto systémy slouží k signalizaci budoucích problémů podniku v oblasti finančního hospodaření. Nejpoužívanější můžeme pak rozdělit do dvou skupin : a) bonitní – vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejich základě jsou podniky zařazovány do různých tříd podle bonity. Patří sem třeba Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentiho model aj.

23

b) bankrotní modely – vycházejí z možnosti rozeznání finančních problémů podniku podle určitých příznaků před tím, než se skutečně projeví. Modely jsou dvojího druhu: •

jednorozměrné modely – snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala

dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech a podniky ostatními. Těmto ukazatelům se věnoval především finanční analytik Beaver, známý je také model od Zmijewského. •

vícerozměrné modely – jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových

ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. Nejznámějším je asi Altmanův Z-skóre model, dále pak možné zmínit model Zeta, Tafflerův model nebo index IN. Hodnocením těchto ukazatelů se práce nezabývá.

2.4.3.5. Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejpoužívanější metoda finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, jejichž pomocí jsou postupně zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů bylo navrženo velké množství ukazatelů, které se liší pouze drobnými modifikacemi. Mají také různou vypovídací hodnotu, proto je nutné zvolit jen ty, které v dané situaci dají analytikovi uspokojivou odpověď. Při výběrů je možné využít i všeobecně akceptované ukazatele, které se vyčlenily praktickým užíváním a dokáží nám poskytnout základní představu o finanční situaci podniku. Je nutno také připomenout, že neexistuje žádná skupina poměrových ukazatelů, která by byla schopna za každých okolností popsat všechny situace v podniku. Analytik musí být vždy schopen vybrat ty nejvhodnější.

Podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniku vypovídají, rozlišujeme tyto druhy ukazatelů :

-

ukazatele zadluženosti, ukazatele platební schopnosti, ukazatele aktivity, ukazatele

rentability, ukazatele tržní hodnoty firmy

24

• ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele bývají také označovány jako ukazatele řízení dluhu, protože měří rozsah, ve kterém je podnik financován cizími zdroji. Hodnotí v podstatě finanční strukturu podniku (podíl vlastních a cizích zdrojů na financování podniku). Vzájemný poměr cizího a vlastního kapitálu je určen náklady, které souvisejí s pořízením tohoto kapitálu. Obecně lze dedukovat, že vkladatel vlastního kapitálu očekává vyšší zhodnocení vkladu, než by tento kapitál uložil do banky, neboť podstupuje riziko, že v případě ztrátového hospodaření nedostane za vklad zaplaceno. Pro podnik je ale vlastní kapitál výhodný, neboť náklady na jeho pořízení platí pouze v případě zisku, a to ještě při rozhodnutí valné hromady. Za cizí kapitál se platí úroky v případě kladného i záporného hospodářského výsledku a úrok je tím vyšší, čím je doba půjčky delší. Platí též, že čím je firma finančně stabilnější (bonitnější), je zatížena nižším úrokem. Využití cizích zdrojů je spojeno s vyšším rizikem, výhodou je ale nižší cena těchto zdrojů, protože je možné zahrnout úrok placený za použití cizích finančních zdrojů do nákladů ovlivňujících základ daně z příjmů. Poměr vlastních a cizích zdrojů je různý v různých oborech činnosti podniků. Podnik se tímto poměrem zabývá při formulování své dluhové politiky a nejčastěji se řídí těmito 2 pravidly: a)

pravidlo vertikální kapitálové struktury říká, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být 1:1, neboť vlastníci podniku by měli přispívat alespoň stejným dílem jako jeho věřitelé.

b)

zásada, že podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být pokud možno vyšší, než podíl dluhového financování, protože cizí kapitál je nutno splatit. Pokud by byl poměr vlastního kapitálu k cizímu nižší, dá se to považovat jako za určitý finanční nedostatek podniku a ohrožení jeho stability.

Celková zadluženost Tento základní ukazatel bývá označován jako ukazatel uživatelského rizika. Je dán podílem celkových závazků (krátkodobých a dlouhodobých, včetně bankovních úvěrů) a celkových aktiv podniku. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost.

25

Míra samofinancování U tohoto ukazatele je možno setkat se s názvem koeficient samofinancování a vyjadřuje poměr v jakém jsou aktiva podniku financována z peněžních prostředků vlastníků. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a bývá považován za významný ukazatel celkové finanční situace podniku. Úrokové krytí Tento ukazatel ukazuje, kolikrát zisk převyšuje placené nákladové úroky. Tato hodnota by měla být co nejvyšší. Ukazatel podkapitalizování Ukazatel informuje o krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými závazky. Je-li jeho hodnota menší než 1, pak je podnik zadlužen. Pokud je větší než 1, znamená to, že je majetek kryt dlouhodobými závazky.

• ukazatele platební schopnosti Platební schopnost je obecně chápána jako schopnost podniku hradit své závazky. Toto se považuje za jednu ze základních podmínek existence podniku, protože ohrožení platební schopnosti může podnik přivést až k bankrotu. Běžná likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku z hlediska kratšího období (obvykle se počítá měsíčně). Je to poměrně hrubý ukazatel platební schopnosti, dosti rozšířen. Vyjadřuje nám, kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků. Je vyjádřením toho, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by proměnil veškerá oběžná aktiva na hotovost. Optimální je hodnota 1,5-2,5. Bohužel musíme brát v potaz i některé jeho nedostatky: •

nepřihlíží k likvidnosti oběžných aktiv

•

nevyjadřuje vývoj platební schopnosti během roku

•

nepřihlíží k závazkům z hlediska doby splatnosti

Pohotová (rychlá) likvidita Tento ukazatel se snaží odstranit některé nedostatky běžné likvidity a měří platební schopnost podniku po odečtení zásob (méně likvidní) z oběžných aktiv. Do pohotových

26

oběžných aktiv lze zařadit jen peněžní prostředky (v hotovosti i na účtech), obchodovatelné cenné papíry a pohledávky (nejlépe očištěné od nedobytných). Lépe tak vystihuje platební schopnost. Standardní hodnota je 1-1,5 Hotovostní (okamžitá) likvidita Hotovostní likvidita ukazuje schopnost okamžitě uhradit závazky. Je dána poměrem součtu peněžních prostředků (v hotovosti či na účtech v bankách), termínovaných vkladů se splatností do 3 měsíců a krátkodobého finančního majetku v čitateli zlomku s krátkodobými cizími zdroji ve jmenovateli zlomku . Cash flow likvidita Tento ukazatel likvidity má větší vypovídací hodnotu z hlediska časového než ostatní. Nehodnotí totiž likviditu staticky, k určitému datu, ukazatel cash flow, je totiž ukazatel tokový. Vyjadřuje tak schopnost hradit krátkodobé závazky z peněžních toků ve sledovaném období, tzn. schopnost produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků.

• ukazatele aktivity Ukazatele aktivity můžeme také nazývat jako ukazatele obratovosti, vázanosti kapitálu. Měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. S jejich pomocí je možné zjistit, zda je struktura aktiv ve správném poměru k hospodářským aktivitám podniku. Máli podnik aktiv málo, přichází o tržby které by mohl získat, má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím nižší zisk. Tyto ukazatele patří k takzvaným mezivýkazovým, protože přebírají své vstupní údaje jak z Rozvahy, tak z Výkazu zisku a ztrát. Mají buď podobu rychlosti obratu, tedy poměrového ukazatele, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná složka podnikového majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky nebo doby obratu, vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá.

Obrat celkových aktiv Nejkomplexnější ukazatel v této skupině, který vypovídá o efektivnosti využití všech aktiv podniku. Výše ukazatele se podstatně mění podle oboru činnosti. Nevýhodou tohoto a dalším ukazatelů je, že tržby jsou veličinou tokovou, zatímco stav aktiv se může během roku měnit a v ukazateli je zachycen vždy k určitému časovému

27

okamžiku. Ideální by proto bylo vyjádřit aktiva jako průměrným stavem vypočteným ze stavu na začátku a konci sledovaného období. Obrat dlouhodobého hmotného majetku Tento ukazatel udává, kolikrát se za rok obrátí hodnota dlouhodobého hmotného majetku v tržbách. Je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. Jeho hodnota bývá srovnávána s odvětvovými průměry a pokud je jeho hodnota nižší než tento průměr, znamená to signál pro finanční manažery, aby omezili podnikové investice. Obrat zásob Obrat zásob patří mezi nejsledovanější ukazatele. Udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup. Je-li ukazatel vyšší než odvětvový průměr, znamená to, že má podnik nadbytečné zásoby, které jsou neproduktivní a vyžadují nadbytečné náklady spojené se skladováním. Ukazatel obratu zásob má však jeden nedostatek. Tržby totiž zobrazují tržní hodnotu a zásoby jsou zpravidla uváděny v pořizovacích cenách, které již nemusí odpovídat skutečným tržním cenám. Doba obratu zásob Tento ukazatel nám udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, zobrazuje tak míru využití zásob. Ukazuje nám, jak dlouho jsou zásoby vázány v podnikání, určuje tedy interval setrvání zásob v podniku, než dojde k jejich prodeji či spotřebě. Do určité míry obecně platí, že čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. Obrat pohledávek Patří stejně jako obrat zásob mezi nejsledovanější ukazatele a udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím je rychlost obratu pohledávek vetší, tím podnik rychleji přijímá platby za své pohledávky a získané peněžní prostředky tak může dříve použít pro další činnost podniku. Při vyhodnocování tohoto ukazatele je třeba zohlednit i to, že v tržbách jsou zahrnuty i prodeje za hotové peníze, z nichž podniku pohledávky nevznikají. Doba obratu pohledávek Vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Tento ukazatel je označován i řadou jiných názvů, jako např. průměrná doba splatnosti pohledávek, průměrná doba inkasa pohledávek, či průměrné inkasní období. 28

Průměrná doba splatnosti pohledávek je srovnávána s s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Je-li tato doba vyšší, znamená to, že obchodní partneři nehradí své závazky včas. Doba obratu závazků Doba obratu závazků stanovuje průměrnou dobu, která uplyne mezi nákupem zásob a jejich úhradou. Může také sloužit pro ověření naší platební morálky.

• ukazatele rentability Chceme-li ukazatel použít ke srovnání jednotlivých podniků, přičteme k zisku nákladové úroky, čímž vyloučíme z hodnocení vliv rozdílných podmínek, za kterých byl získán cizí kapitál těmito podniky. Pro mezinárodní srovnávání je vhodné použít zisk před nákladovými úroky a daněmi (provozní zisk), čímž je vyloučen i vliv rozdílných podmínek jednotlivých národních daňových soustav. Velice aktuální je hodnocení efektu podnikatelské činnosti

na bázi vyprodukovaného celkového nebo provozního

(operativního) cash flow. Toto hledisko je průkaznější, neboť vylučuje různé spekulativní operace se ziskem (neodpovídající tvorba rezerv, spekulace s odpisy, zadržené fakturace, předfakturace nákladů apod.), aby se minimalizoval daňový základ. Cash flow je skutečně objektivním měřítkem pro určení rentability firmy a ukazatele vypočtené na základě cash flow jsou ukazatele peněžní rentability. Konstrukce ukazatelů rentability a jejich výpočet není v různých zemích zcela shodný. Čitatel zlomku totiž není zadán jednoznačně a liší se také názory na to, co přesně je chápáno pod pojmem vložený kapitál, který dosazujeme do jmenovatele. Zisk dosazovaný do čitatele lze zadat v mnoha formách a často závisí volba formy pouze na analytikovi a na účelu, kterému má analýza sloužit : •

zisk před úhradou úroků a daně z příjmů (EBIT – Earning before interest and taxes)

•

zisk před úhradou dlouhodobých úroků a daně z příjmů

•

zisk před zdaněním (EBT – Earning before taxes)

•

zisk po zdanění (EAT – Earning after taxes)

•

zisk zvýšený o nákladové úroky

29

V podstatě rozlišujeme 3 základní druhy rentabilit : a) rentabilita celkového vloženého kapitálu – ROA – return on assets b) rentabilita vlastního kapitálu – ROE – return on equity c) rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu – ROCE – return on capital employed

Existují ale i další druhy rentabilit, mimo těch, které zde jsou uvedeny. Mohl bych jmenovat třeba finanční rentabilitu vlastního a vloženého kapitálu (podíl cash flow z provozní činnosti a vlastního kapitálu, respektive celkového vloženého kapitálu), rentabilitu tržeb (zisk / tržby) či rentabilitu nákladů (zisk / náklady). Přičemž za cash flow můžeme považovat součet zisku po zdanění, odpisů a změny dlouhodobých rezerv. Faktory ovlivňující vývoj rentability: - vývoj sazeb daní z příjmů, vývoj úrokových sazeb z úvěrů, vývoj zadluženosti podniku, vývoj objemu tržeb, vývoj cen výrobků a služeb, vývoj nákladů podniku, vývoj a struktura podnikového majetku apod.

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání a bývá považován za klíčový při posuzování rentability podniku jako celku. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda jde o zdroje vlastní nebo cizí. V čitateli zlomku se může zisk vyskytnout ve zdaněné nebo nezdaněné variantě.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Bývá také označována jako výnos za vlastní kapitál a hodnotí výnosnost vlastního kapitálu vloženého do podnikání vlastníky společnosti či akcionáři. Udává, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky a ukazuje nám, zda byly prostředky, které byly do podniku vloženy zhodnoceny. Investor, který peněžní prostředky do podniku vložil nese celkem vysoké riziko, a proto vyžaduje i vyšší zhodnocení než u méně rizikových forem investování. Hodnota ROE by tedy měla být vyšší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem (státní obligace, státní pokladniční poukázky atd.)

30

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Umožňuje posoudit a ohodnotit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Proto by měly být v čitateli zahrnuty pouze úroky placené z dlouhodobých dluhů podniku. Tento ukazatel je využíván zejména pro mezipodnikové srovnávání.

• ukazatele tržní hodnoty podniku Tato skupina ukazatelů vychází z údajů o kapitálovém trhu a jsou využívány investory na burze k rozhodování o vhodném podniku pro vložení svého kapitálu. Investoři se převážně zajímají o návratnost svých investic, což může být dosaženo prostřednictvím dividend nebo růstem akcií. Patří sem celá řada ukazatelů jako např. zisk na jednu akcii, účetní hodnota akcie, dividendový výplatní poměr, dividendový výnos atd. Tyto ukazatele mohou být počítány jen pro podniky, s jejichž akciemi se obchoduje na kapitálovém trhu. Hodnocením těchto ukazatelů se práce nezabývá.

31

3. Vlastní práce V této části práce jsou uvedeny a interpretovány výpočty, potřebné k celkovému hodnocení společnosti, dle získaných informací, které byly pro účely této práce poskytnuty vedením podniku. Dále bude podle výše uvedené metodiky provedena analýza vypočtených ukazatelů. Firma, pro kterou bude finanční analýza vypracována, si nepřeje být jmenována. Proto bude pro celou práci používán fiktivní název firmy NIDUS, a.s. Firma vznikla před více než půlstoletím po osamostatnění z výzkumně - vývojového centra výrobce zemědělské a dopravní techniky. Od roku 1968 do roku 1988 byla členem koncernu výrobců ložisek ZVL se sídlem v Povážské Bystrici jako výzkumně - vývojové centrum v oblasti vývoje ložisek, ložiskových technologií, materiálu, zkoušení ložisek a zařízení pro výrobu ložisek. Od roku 1992 je firma akciovou společností, má 4 dceřinné společnosti a její základní kapitál činí 65 502 000 Kč. Činnost firmy a její technologické vybavení se zaměřuje kromě výroby přesných a speciálních ložisek především na výrobu strojních dílů v přesnostech vyšších než IT 4 a na strojní opracování kovů. Hlavním výrobním programem je výroba přesných speciálních

ložisek

a přesných

strojních

součástí

dle

požadavků

zákazníka.

Charakteristikou se jedná o výrobu kusovou až malosériovou v nepravidelně se opakujících dávkách tzv. výrobu širokého sortimentu s krátkými výrobními časy. Tvorba technologie pro stroje CNC je prováděna modelováním součástí a zpracována systémem CAD-CAM. Tato technologie je nabízena i v rámci externí spolupráce. Technologické postupy jsou tvořeny v systému Sysklass. V oblasti kvality má firma vybudovaný systém jakosti dle ČSN EN ISO 9001-2002 certifikovaný německou společností RW TÜV a TDS CERT.

32

3.1. Horizontální analýza U horizontální analýzy je využíváno absolutních a rozdílových ukazatelů a zjišťují se procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období

3.1.1. Horizontální analýza Rozvahy Tabulka č.1 : Horizontální analýza vybraných ukazatelů Rozvahy (v tis. Kč, v %) ukazatel

/

2000/2001 změna

AKTIVA CELKEM

2001/2002

2002/2003

2003/2004

∆

%

∆

%

∆

1 951

2,8

50 283

69,2

-16 292

-13,2 -3 238

-3,0

-4 161

-8,2

40 027

86,0

-3 280

-3,8

-3 269

-3,9

31

11,5

-44

-1,6

-83

-32,4

-52

-30,1

2 678

12,4

-1 980

-8,1

-6 594

-29,5

%

∆

%

z toho stálá aktiva DNM DHM DFM oběžná aktiva zásoby

-3 198 -12,9 -994

-3,9

37 393

152,2

-1 217

-2,0

3 377

5,6

5 926

30,4

10 650

41,9

-12 818

-35,5

35

0,2

-1 425 -27,3

-1 344

-35,4

2 959

120,4 -3 532

-65,2

dlouhodobé pohledávky

x

x

x

x

x

x

x

x

krátkodobé pohledávky

2 281

22,1

11 879

94,3

-9 437

-38,5

-574

-4,0

finanční majetek

5 070

128

115

1

-6 340

-69,4 4 141

147,8

186

34

-394

-54

-178

-53,0

-12,7

1 951

2,8

50 283

69,2

-16 292

-13,2 -3 238

-3,0

2 372

4

41 526

75

-1 189

-1,2

3 152

3,3

základní kapitál

0

x

0

x

0

x

0

x

kapitálové fondy

0

x

0

x

37 653

100

2 725

7

fondy ze zisku

72

1

118

2

145

2,1

1

0,0

1 378

-7

3 240

-17

2 743

-16,8

27

-0,2

922

64

515

22

-2 860

-99,0

399

93,4

cizí zdroje

481

3

9 704

59

-14 976

-57,3 -6 379

rezervy

369

785

-249

-60

-167

-100,0

0

0

dlouhodobé závazky

0

x

107

100

244

228,0

191

54,4

krátkodobé závazky

818

9

12 211

126

-12 671

-57,8 -4 998 -117,8

bankovní úvěry a výpomoci

-706

-10

-2 365

-37

-2 382

-60,2 -1 572 -100,0

-902

-45

-947

-87

-127

ostatní aktiva PASIVA CELKEM

-20

z toho vlastní kapitál

hosp. výsledek min. let hosp. výsledek běžného úč. obd.

ostatní pasiva

33

-92,0

-11

-57,1

-100,0

Vývoj aktiv podniku Nejprve byl sledován vývoj aktiv. O vývoji celkové hodnoty majetku ve sledovaných pěti letech lze říci, že nebyl zrovna rovnoměrný (viz graf č. 1). Sledována byla jak procentuální, tak i absolutní změna aktiv. Co se týká procentní změny byl zaznamenán výraznější vzestup mezi lety 2001 a 2002 a to až o 69,2%. Tento vzestup byl zapříčiněn zvýšením dlouhodobého finančního majetku podniku (zapříčiněný nákupem podílu příbuzného podniku) a růstem oběžných aktiv zapříčiněný růstem krátkodobých pohledávek. Poměrně stejných číselných hodnot dosahovala aktiva podniku v letech 2000 a 2001, kdy meziročně vzrostla o 2,8%. Pak dochází k již zmíněnému vzestupu aktiv a následuje jejich pokles o 13,2% v letech 2002 a 2003, zapříčiněný poklesem oběžného majetku vlivem snížení krátkodobých pohledávek a finančního majetku podniku. Hodnota mezi lety 2003 a 2004 se nějak výrazně nezměnila, došlo k poklesu o 3%.

Graf č. 1: Vývoj celkových, stálých a oběžných aktiv podniku 140000

Vývoj celkových aktiv podniku

120000

Vývoj stálých aktiv podniku

tis. Kč

100000

Vývoj oběžných aktiv podniku

80000 60000 40000 20000 0 2000

2001

2002

2003

2004

rok y

Při podrobném sledování stálých aktiv se dá konstatovat, je jejich vývoj, vyjma přelomu let 2000 a 2001 (došlo k jejich poklesu o 8,2 %), celková aktiva kopíruje. Vzhledem ke skutečnosti, že stálá aktiva se na celkových aktivech podílí asi 70%, je právě vývoj celkových aktiv určován hlavně vývojem aktiv stálých. V celém sledovaném období byla stálá aktiva nejvíce ovlivněna chováním dlouhodobého finančního majetku, který zachovává stejný trend ve vývoji až na přelom roku 2003 a 2004, kdy stálá aktiva klesají (vlivem DHM) a dlouhodobý finanční majetek má tendenci růstu (viz graf č. 2). Tato tendence růstu je zapříčiněná založením 100% dceřinné společnosti firmy, která se bude

34

zabývat pronájmem budov a správou majetku (viz graf Vývoj dlouhodobého finančního majetku v příloze). V roce 2004 došlo meziročně k poklesu dlouhodobého hmotného majetku podniku o 29,5 % vlivem prodeje souboru movitých věcí podniku a prodeji části pozemku firmy 100% ovládané společnosti. Odlišně se chovají oběžná aktiva, která od roku 2000 až do roku 2002 setrvávají v tendenci trvalého růstu. Od roku 2002 pak kopírují vývoj celkových aktiv. Zajímavý je i vývoj dlouhodobého nehmotného majetku podniku, který až na přelom let 2000 a 2001 má stálou tendenci poklesu z důvodu investic do nákupu softwaru, který se nyní odepisuje (viz graf Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku v příloze).

Graf č. 2 : Vývoj stálých aktiv, dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku 100000 90000 80000

tis. Kč

70000

Stálá aktiva

60000

DNM

50000

DHM

40000

DFM

30000 20000 10000 0 2000

2001

2002

2003

2004

rok y

Stejně jako má dlouhodobý finanční majetek podobný vývoj jako stálá aktiva, můžeme podobný trend sledovat i ve vztahu oběžných aktiv a krátkodobých pohledávek. V době kdy krátkodobé pohledávky rostly, rostla i oběžná aktiva. Největší růst oběžných aktiv nastal v letech 2001 až 2002, kdy se meziročně zvýšila o 41,9%, vlivem krátkodobých pohledávek. Tento vznikl jako následek růstu krátkodobých pohledávek z důvodu vysoké fakturace na konci účetního období. Hned v dalším roce však dochází k obrovskému poklesu o 35,4% zapříčiněném poklesem jak krátkodobých pohledávek, tak finančního majetku (viz tabulka Vývoj oběžných aktiv podniku a jejich součástí v příloze) Velmi nepravidelný je vývoj hodnot u finančního majetku podniku a u zásob, kdy dochází k jejich neustálému růstu a poklesu. Nejvyššího růstu dosáhl finanční majetek podniku v letech 2000 a 2001 jako důsledek nákupu majetkové účasti v jiném podniku. Podnik nemá dlouhodobé pohledávky.

35

Při sledování ostatních aktiv podniku, jako složky, která se na celkových aktivech podílí nejnižší měrou lze konstatovat, že jejich vývoj je také velmi nepravidelný. V letech 2000 až 2001 dochází k jejich růstu, od roku 2001 pak mají stálou tendenci klesat. Jejich hodnoty jsou však tak malé, že jakýkoliv jejich pohyb má na obecný vývoj celkových aktiv minimální dopad. Ostatní aktiva podniku ovlivňují pouze náklady příštích období – pojištění a předplatné časopisů. Podnik nemá příjmy plynoucí z příštích období.

Vývoj pasiv podniku O vývoji celkové hodnoty pasiv ve sledovaných pěti letech lze říci, že má stejný průběh jako vývoj aktiv podniku. Stejně jako u jejich vývoje, tak i u vývoje pasiv byla sledována jak procentuální, tak i absolutní změna.

Graf č. 3: Vývoj celkových pasiv, vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv podniku 130000 115000 100000 85000 tis. Kč

pasiva celkem 70000

vlastní kapitál cizí zdroje

55000

ostatní pasiva 40000 25000 10000 -5000

2000

2001

2002

2003

2004

rok y

Z výše uvedeného grafu č. 3 lze snadno vyčíst, jak moc je vývoj celkových pasiv závislý na vývoji vlastního kapitálu a cizích zdrojů, kdy si křivky těchto hodnot ve většině let odpovídají, křivka cizích zdrojů pak křivku celkových aktiv prakticky kopíruje. Určitý rozdíl můžeme pak sledovat ve vývoji celkových pasiv a vlastního kapitálu v letech 2003 a 2004, kdy vlastní kapitál má tendenci růstu a celková pasiva klesají, pravděpodobně vlivem vývoje cizích zdrojů v podniku. V roce 2001 došlo oproti minulému roku k nárůstu celkových pasiv o 2,8 %, bylo to způsobeno zvýšením vlastních zdrojů o 4 %, cizích zdrojů o 3 %, ostatní pasiva zaznamenala oproti předcházejícímu roku pokles o 45 %, ale jejich podíl na celkových pasivech je tak malý, že i tato vysoká procentní hodnota neměla

36

v konečném efektu na růst celkových pasiv žádný vliv. V roce 2002 byla hodnota celkových pasiv nejvyšší. Došlo k navýšení oproti roku 2001 o 69,2 %. Tato změna je způsobena zvýšením vlastních a cizích zdrojů. Na zvýšení vlastních zdrojů se nejvíce podílelo navýšení kapitálových fondů o 37 653 000 Kč. U cizích zdrojů bylo toto zvýšení způsobeno krátkodobými závazky. Rok 2003 vedl ke snížení celkových pasiv o 13,2 %. Na poklesu se nejvíce projevil výsledek hospodaření běžného účetního období, který poklesl o 99,9%, dále pak i pokles krátkodobých závazků podniku o 57,8 % a bankovních úvěrů a výpomocí o 60,2 %. V tomto roce také podnik přišel o všechny své rezervy, které se od roku 2001 postupně snižovaly. I v roce 2004 došlo k poklesu celkových pasiv v podniku. I když došlo k navýšení vlastního kapitálu podniku o 3,3 % hlavně vlivem výsledku hospodaření běžného účetního období, došlo k podstatnému poklesu cizích zdrojů podniku, o 57,1%. Tento pokles zapříčinily jak krátkodobé závazky, které se snížily o 117,8 %, tak bankovní úvěry, které se v roce 2004 dostaly na nulovou hodnotu. Zároveň také došlo k růstu dlouhodobých závazků podniku. Na závěr nutno podotknout, že nízký podíl cizích zdrojů je pro podnik negativní, protože krátkodobý cizí kapitál je považován ze levnější zdroj financování než vlastní zdroje.

37

3.1.2. Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Tabulka č.2 : Horizontální analýza vybraných ukazatelů Výkazu zisku a ztrát (v tis. Kč, v %) 2000/2001

2001/2002

2002/2003

2003/2004

∆

%

∆

%

∆

%

∆

%

16 074

40,7

1 076

1,9

13 295

23,5

-576

-0,8

výkony

13 345

37,0

-263

-0,5

17 987

36,6

-9 602

-14,3

tržby za prodej vlastních výrobků

16 084

46,6

-1 171

-2,3

16 431

33,3

-7 108

-10,8

tržby z prodeje DHM a materiálu

2 373

83,5

-519

-10,0

-2 932

-62,4

9 651

547,1

přidaná hodnota

6 849

41,7

-7 942

-34,1

901

5,6

-5 062

-31,2

Náklady celkem

14 536

41,0

554

1,1

15 155

30,0

-3 143

-4,8

výkonová spotřeba

6 496

33

7 679

29

17 086

50,4

-4 540

-8,9

osobní náklady

2 172

19

-443

-3

-610

-5

-878

-7

prodané cenné papíry a podíly

521

100

-68

-13

-453

-100

0

0

odpisy

914

32

-28

-1

-5

-0,1

10

0,3

provozní hospodářský výsledek

4 626

231

-5 343

-81

-821

-63,7

56

12,0

hosp. výsledek z finančních operací

-2 127

-1 114

3 535

-183

-1 749

-109,4

598

-398,7

hosp. výsledek z běžné činnosti

1 339

111

345

14

-2 857

-98,9

416

1341,9

mimořádný hospodářský výsledek

-417

-169

170

-100

-3

-100,0

-17

567

hosp. výsledek za účetní období

922

64

515

22

-2 860

-99,0

399

1425,0

2 082

85

-1 638

-36

-2 573

-89,1

637

202,2

ukazatel

/

změna

Výnosy celkem z toho

z toho

hosp. výsledek před zdaněním

První z analyzovaných ukazatelů je hospodářský výsledek za účetní období. Ve všech letech jsou jeho hodnoty kladné (firma je zisková) a v prvních dvou letech měly tendenci se zvyšovat. Tento růst se zastavil v roce 2002 a v roce 2003 můžeme sledovat jeho pokles o 99 % vůči roku předcházejícímu. Rok 2004 však už ale opět znamená jeho růst. Stejný trend měl i hospodářský výsledek za běžnou činnost a provozní HV, jen s markantnějšími procentními změnami v některých letech. Zajímavé je sledovat vývoj hospodářského výsledku z finančních operací a střídání jeho neustálého růstu a poklesu v jednotlivých letech. Nejvyššího poklesu dosáhl tento ukazatel na přelomu let 2000 a 2001, kdy hodnota poklesu činila 1114 % (viz graf č. 4). Během sledovaných 4 let výnosy rapidně vzrostly především vlivem výkonů. Největší nárůst byl zaznamenán v průběhu prvního roku, o 40,7%. A po celé další roky, kromě malého zakolísání v roce 2002 a v roce 2004 rostly. Pro podnik by bylo dobře,

38

kdyby si rostoucí trend i nadále udržoval. Velmi dobrá je pro podnik také kladná přidaná hodnota (rozdíl výkonu a výkonové spotřeby) po celých pět sledovaných období. Graf č. 4 : Vývoj jednotlivých ukazatelů hospodářského výsledku podniku 8000 7000 6000 5000

tis. Kč

4000

provozní HV

3000

HV z finančních operací

2000

HV za běžnou činnost HV za účetní období

1000 0 -1000

2000

2001

2002

2003

2004

-2000 -3000 roky

Tržby za prodej vlastních výrobků vykazují v roce 2001 nárůst o 46,6%, což v absolutním vyjádření činí 13345 tis. Kč. Tento příznivý stav se v dalším roce obrátil a došlo k poklesu. V roce 2002 tento pokles činil 2,3 %. V roce 2003 již ale opět dochází k jejich růstu, a to o 33,3 %. Tento dobrý výsledek však v roce 2004 vystřídal opět pokles o 7108 tis. Kč, což znamená 10,8 %. Tendence vývoje tržeb za prodej dlouhodobého hmotného majetku a materiálu je podobná vývoji přidané hodnoty. Střídá se zde tendence růstu v letech 2001 a 2003 a poklesu v letech 2002 a 2004. Přidaná hodnota v roce 2001 vzrostla o 41,7 %, ovšem v dalším roce dochází opět k jejímu poklesu, a to o 34,1 %. Stejně jako v průběhu tržeb za prodej vlastních výrobků, můžeme v roce 2003 pozorovat její růst a v roce 2004 její pokles o 31,2 %. I přes pokles přidané hodnoty v roce 2004 dochází v tomto roce k obrovskému nárůstu tržeb za prodej DHM a materiálu o 547,1 % zapříčiněném prodejem pozemků. Při pohledu na celkové náklady podniku uvidíme během let 2000 – 2003 tendenci trvalého růstu. Naštěstí je ale tento růst nižší než růst celkových výnosů. Největší růst zaznamenaly v roce 2001, kdy došlo k jejich změně vůči roku 2000 o 41 %. Jejich pokles nastal pouze mezi lety 2003 a 2004, a to o 3143 tis. Kč, o 4,8 %. Osobní náklady rostou pouze na přelomu let 2000 a 2001, v dalších letech už je tato tendence klesající. Podobného vývoje jako u celkových nákladů dosahuje i výkonová spotřeba, která stejně jako celkové náklady klesá v roce 2004 o 8,9 %.

39

3.2. Vertikální analýza Při vertikální analýze porovnáváme jednotlivé složky účetních výkazů ke stanovenému základu. V rozvaze byla stanovena jako základ pro procentní vyjádření hodnota celkových aktiv a celkových pasiv firmy, ve výkazu zisku a ztrát pak bereme jako základ hodnoty celkových výnosů a nákladů.

3.2.1. Vertikální analýza Rozvahy Tabulka č.3 : Vertikální analýza vybraných položek Rozvahy (v %) 2000

2001

2002

2003

2004

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

71,7%

64,0%

70,4%

78,1%

77,3%

DNM

0,4%

0,4%

0,2%

0,2%

0,1%

DHM

35,1%

29,8%

19,8%

21,0%

15,2%

DFM

36,1%

33,8%

50,4%

56,9%

62,0%

27,6%

35,0%

29,3%

21,8%

22,5%

zásoby

7,4%

5,2%

2,0%

5,1%

1,8%

dlouhodobé pohledávky

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

krátkodobé pohledávky

14,6%

17,3%

19,9%

14,1%

14,0%

finanční majetek

5,6%

12,4%

7,4%

2,6%

6,7%

0,8%

1,0%

0,3%

0,1%

0,1%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

74,6%

75,9%

78,6%

89,5%

95,4%

základní kapitál

92,6%

90,1%

53,3%

61,4%

63,3%

kapitálové fondy

0,0%

0,0%

30,6%

34,2%

37,9%

fondy ze zisku

9,6%

9,4%

5,7%

6,7%

6,9%

-29,6%

-26,9%

-13,3%

-12,7%

-13,1%

2,1%

3,3%

2,3%

0,0%

0,4%

cizí zdroje

22,6%

22,6%

21,3%

10,5%

4,6%

rezervy

0,1%

0,6%

0,1%

0,0%

0,0%

dlouhodobé závazky

0,0%

0,0%

0,1%

0,3%

0,5%

krátkodobé závazky

12,6%

13,3%

17,8%

8,7%

4,1%

bankovní úvěry a výpomoci

9,9%

8,7%

3,2%

1,5%

0,0%

2,8%

1,5%

0,1%

0,0%

0,0%

AKTIVA CELKEM z toho stálá aktiva

oběžná aktiva

ostatní aktiva PASIVA CELKEM z toho vlastní kapitál

hosp. výsledek min. let hosp. výsledek běžného úč. obd.

ostatní pasiva

40

Analýza struktury aktiv podniku Struktura aktiv je z největší části tvořena stálými aktivy. Jejich podíl v daných pěti letech měl kolísavou tendenci. V roce 2000 tvořila stálá aktiva 71,7 %, v roce 2001 pak 64%. V dalších 2 letech pak došlo k jejich růstu a v roce 2003 tvořila až 78,1%. K mírnému poklesu na 77,3 % pak došlo v roce 2004. Zajímavé je sledování podílu dlouhodobého hmotného a finančního majetku na celkových aktivech. V roce 2000 byly tyto podíly vcelku vyrovnané, další roky pak ukazují tendenci stále většího podílu dlouhodobého finančního majetku a klesající tendenci podílu dlouhodobého hmotného majetku. Poměr oběžných aktiv ve sledovaných 5 letech střídavě rostl a klesal. Největšího podílu na celkových aktivech dosáhly v roce 2001, kdy tvořily 35 %, nejmenšího pak v roce 2003 s hodnotou 21,8 %. Něco více než polovinu oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky, naproti tomu podnik nemá žádné pohledávky dlouhodobé. Ostatní aktiva nedosahují v podniku žádných vysokých hodnot a dalo by se říci, že jsou vůči zvolenému základu poměrně zanedbatelné. Nejvyšších hodnot dosáhly v roce 2001, 1% z hodnoty celkových aktiv. Podíl jednotlivých druhů aktiv na aktivech celkem nám ukazuje graf č. 5.

Graf č. 5 : Podíl jednotlivých druhů aktiv na aktivech celkem 100%

80%

60% Ostatní aktiva Oběžná aktiva 40%

Stálá aktiva

20%

0% 2000

2001

2002

2003

roky

41

2004

Analýza struktury pasiv podniku Při analýze struktury pasiv podniku je snadné si povšimnout většího podílu vlastního kapitálu než cizích zdrojů na celkových pasivech. Hodnoty vlastního kapitálu mají v průběhu námi sledovaných let tendenci trvalého růstu. V roce 2000 dosáhl hodnoty 74,6 % a v roce 2004 až hodnoty 95,4 %. V roce 2002 je růst vlastního kapitálu doprovázen růstem kapitálových fondů, které mají také až do roku 2004 tendenci střídání růstu a poklesu. Tendenci růstu vlastního kapitálu pak doprovází tendence poklesu cizích zdrojů a ostatních pasiv. Nejvyššího podílu dosáhly cizí zdroje v letech 2000 a 2001 a to konkrétně hodnoty 22,6 % na celkových pasivech. Ostatní pasiva tvoří jen zanedbatelnou část celkových pasiv. Nejvíc jich měl podnik v roce 2000, kdy byl ale jejich podíl vůči základu pouze 2,8%. V roce 2004 pak žádná ostatní pasiva nemá. Jako ostatní pasiva můžeme nalézt v rozvaze výdaje příštích období ( pojistné události, spotřeba elektrické energie, vody) a výnosy příštích období ( fakturace předem) Podíl jednotlivých druhů pasiv na pasivech celkem nám ukazuje graf č. 6.

Graf č. 6 : Podíl jednotlivých druhů pasiv na pasivech celkem 100%

80%

60% Ostatní pasiva Cizí zdroje 40%

Vlastní kapitál

20%

0% 2000

2001

2002

2003

roky

42

2004

3.2.2. Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát

Tabulka č.4 : Vertikální analýza vybraných položek Výkazu zisku a ztrát (v %) 2000

2001

2002

2003

2004

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

91,5%

89,1%

86,9%

96,1%

83,1%

tržby za prodej vlastních výrobků

87,4%

91,1%

87,3%

94,2%

84,7%

tržby z prodeje DHM a materiálu

7,2%

9,4%

8,3%

2,5%

16,5%

přidaná hodnota

41,6%

41,9%

27,1%

23,2%

16,1%

Náklady celkem

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

výkonová spotřeba

55,6%

52,4%

67,0%

77,6%

74,2%

osobní náklady

32,6%

27,5%

26,3%

19,3%

18,9%

prodané cenné papíry a podíly

0,0%

1,0%

0,9%

0,0%

0,0%

odpisy

8,1%

7,6%

7,4%

5,7%

6,0%

provozní hospodářský výsledek

5,1%

11,9%

2,3%

0,7%

0,8%

hosp. výsledek z finančních operací

0,5%

-3,5%

2,8%

-0,2%

0,6%

hosp. výsledek z běžné činnosti

3,1%

4,6%

5,1%

0,0%

0,6%

mimořádný hospodářský výsledek

0,6%

-0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

hosp. výsledek za účetní období

3,7%

4,3%

5,1%

0,0%

0,6%

hosp. výsledek před zdaněním

6,2%

8,2%

5,1%

0,5%

1,4%

Výnosy celkem z toho výkony

z toho

Vývoj podílu jednotlivých vybraných položek Výkazu zisku a ztrát na zvolených základech je možno vidět v tabulce č. 4. Na celkových výnosech se nejvyšší měrou podílí výkony hlavně tržbou za prodej vlastních výrobků. Tržby se pohybují po celou sledovanou dobu v rozmezí od 84,7% do 94,2%. Výkony mají vcelku stálý průběh, kdy dochází až do roku 2003 k růstu, kde se zastaví na své maximální hodnotě, kdy tvoří 96,1 % výkonů, v roce 2004 poklesnou na 83,1%. Nejvyšší podíl na celkových nákladech má výkonová spotřeba, která vykazuje opačný trend jak osobní náklady. Ty mají tendenci klesat, přičemž výkonová spotřeba roste, v roce 2003 dosáhne své maximální hodnoty 77,6 % z celkových nákladů. Pozitivního vývoje dosahuje i hospodářský výsledek za účetní období, který se po celou dobu sledování pohybuje v kladných hodnotách, v roce 2002 tvořil 5,1 % z výnosů. Dosažený zisk je vždy rozdělen převedením do zákonného rezervního fondu a použit na úhradu ztráty z minulých let.

43

3.3. Analýza rozdílových ukazatelů Analýza čistého pracovního kapitálu Jeho úroveň je odrazem financování oběžného majetku firmy a je rozdílem celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých závazků a říká, kolik oběžného majetku zůstane, splatí-li se krátkodobé cizí zdroje.

ČPK = (zásoby + pohledávky + finančního majetek) – krátkodobé závazky

Tabulka č. 5 : Analýza vývoje čistého pracovního kapitálu (v tis. Kč, v %) Položka

hodnota

2000

2001

2002

2003

2004

tis. Kč

19503

25429

36079

23261

23296

tis. Kč

15906

16018

21910

9239

4241

kapitál

tis. Kč

3597

9411

14169

14022

19055

změna ČPK

tis. Kč

------

5814

4758

-147

5033

161,6

50,6

-1,0

35,9

oběžná aktiva krátkodobé závazky čistý pracovní

v%

Výše uvedená tabulka č. 5 nám ukazuje, že během všech sledovaných pěti let je oběžný majetek kryt dlouhodobými zdroji a podnik je schopen hradit své krátkodobé závazky.

44

3.4. Analýza poměrových ukazatelů 3.4.1. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti nebo také ukazatele řízení dluhu měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Pro podnik je takové financování do jisté míry výhodné, neboť cizí kapitál je levnější. Nabízí totiž možnost odpočtu úroků od základu daně. Je nutné nalézt rovnováhu ve financování cizími a vlastními zdroji, protože financování cizími zdroji může vést k přílišnému zatížení platbou úroků, což by mohlo vést ke zhoršení finanční situace podniku, k insolventnosti a případně i k jeho krachu. Pro účely této práce je vypočítáno pět hodnot ukazatelů podle uvedených vzorců – celková zadluženost, dlouhodobá zadluženost, krátkodobá zadluženost, míra samofinancování, úrokové krytí a ukazatel podkapitalizování Celková zadluženost celková zadluženost = celkové závazky / celková aktiva

x 100 (%)

krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / celková aktiva

x 100 (%)

dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / celková aktiva x 100 (%)

Míra samofinancování míra samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva

x 100 (%)

Úrokové krytí úrokové krytí = ZUD / nákladové úroky

Ukazatel podkapitalizování ukazatel podkapitalizování = (dlouh. závazky + dlouh. bankovní úvěry + vlastní kapitál) / stálá aktiva

45

Tabulka č. 6 : Analýza vybraných ukazatelů zadluženosti 2000

2001

2002

2003

2004

22,6%

22,6%

21,3%

10,5%

4,6%

krátkodobá zadluženost

22,5%

22,0%

17,8%

8,7%

4,1%

dlouhodobá zadluženost

0,0%

0,0%

3,3%

1,8%

0,5%

míra samofinancování

74,6%

75,9%

78,6%

89,5%

95,4%

úrokové krytí

7,6

7,2

13,5

2,7

-26,2

ukazatel podkapitalizování

1,0

1,2

1,1

1,2

1,2

ukazatel celková zadluženost z toho

Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti vykazují v celých pěti sledovaných letech vcelku nízkých hodnot a ukazují také větší podíl vlastního kapitálu v podniku než cizích zdrojů (viz tab. č. 6). Tento stav informuje její věřitele o poměrně nízkém riziku splácení podnikových dluhů. V případě, že by společnost v budoucnosti žádala o úvěr, ukazatele zadluženosti ji dávají dobré předpoklady na jeho získání. Celková zadluženost dosahuje svých nejvyšších hodnot v letech 2000 a 2001, kdy činila 22,6 %. Od roku 2001 pak značně klesá a podnik je stále více financován ze svých vlastních zdrojů. V roce 2004 se hodnota poklesu zastavila na 4,6 %. Vývoj celkové zadluženosti je určován vývoj krátkodobé zadluženosti, která má stejně jako celková zadluženost klesající trend. Dlouhodobá zadluženost má také klesající trend a klesá až od roku 2002, v prvních dvou sledovaných letech (2000 a 2001) nemá firma žádné dlouhodobé cizí zdroje. Míra samofinancování v průběhu let rostla a její hodnoty jsou správně protichůdné hodnotám celkové zadluženosti a měly by se doplňovat do 100%. Vypovídají o tom, že například v roce 2000 je podnik schopen krýt svůj celkový majetek z 74,6 % pomocí svého vlastního kapitálu, v roce 2004 svůj majetek kryje dokonce z 95,4 % z vlastních zdrojů. Úrokové krytí dosáhlo kromě roku 2004 kladných a přijatelných hodnot. Nad úroveň minimální hodnoty 3 se dostávají až v letech 2000 a 2001, kdy zisk až sedmkrát pokrývá úroky, ideální hodnotu 8 přesahuje pouze v roce 2002. V roce 2004 je tento ukazatel záporný. Při pohledu na ukazatel podkapitalizovanosti podniku zjistíme, že podnik je schopen krýt ve všech sledovaných letech dlouhodobý i krátkodobý majetek dlouhodobými cizími zdroji (vypočtené hodnoty jsou větší jak 1) a není podkapitalizovaný.

46

3.4.2. Ukazatele platební schopnosti (likvidity) běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

x 100 (%)

pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

x 100 (%)

hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky x 100 (%) cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky x 100 (%)

Tabulka č. 7 : Vybrané ukazatele platební schopnosti podniku ukazatel

2000

2001

2002

2003

2004

běžná likvidita

1,23

1,59

1,65

2,52

5,49

pohotová likvidita

0,90

1,35

1,53

1,93

5,05

hotovostní likvidita

0,25

0,56

0,42

0,30

1,64

CF likvidita

0,26

0,61

0,20

0,50

1,49

stupeň oddlužení

0,26

0,59

0,17

0,41

1,33

CF z prov. činnosti

4 197

9 759

4 404

4 606

6 340

Běžná likvidita ukazuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku všechna oběžná aktiva přeměnil v hotovost. Optimální hodnota 2 je dosažena v roce 2003 a 2004 (viz tab. č. 7), v ostatních letech ukazatel vykazuje také uspokojivé hodnoty, tzn., že podnik dodržuje zlaté pravidlo financování - oběžná aktiva jsou kryta z krátkodobých zdrojů. Nejvyšší hodnota běžné likvidity je v roce 2004. Pokud by v této době podnik prodal všechny své zásoby a vy inkasoval své pohledávky, byl by schopen pokrýt své závazky téměř šestkrát. Pohotová likvidita by se měla pohybovat od 1 do 1,5. To je stav, který prezentuje vyrovnanost mezi pohotovým oběžným majetkem sníženým o zásoby a krátkodobými závazky. Hodnoty převyšující 1,5 znamenají neefektivní vázání prostředků v penězích a pohledávkách (rok 2003 a 2004). Jde o peníze, které "leží ladem" a nezhodnocují se opakovaným užíváním. V letech 2001 a 2002 byly hodnoty optimální. Hodnota roku 2000 ukazuje, že 1 Kč krátkodobých závazků byla kryta 0,9 Kč pohotových oběžných aktiv. Hotovostní likvidita vypovídá o aktuální platební schopnosti podniku. Její optimum je 0,2-0,5. Do tohoto intervalu spadají hodnoty skoro všech let, kromě roku 2001 a 2004. Hodnota roku 2004 vypovídá o to, že firma je schopna uspokojit své věřitele více jak 1,64 krát, pokud by finanční majetek proměnila v hotovost.

47

Cash flow likvidita představuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních prostředků ve sledovaném období. Její hodnoty dosahují střídavě rostoucího a klesajícího trendu. Tento trend byl způsoben poklesem a následným vzestupem cash flow. Nejvyšší hodnoty cash flow likvidita dosáhla v roce 2004 a to 1,49. Stupeň oddlužení se používá k hodnocení schopnosti podniku hradit své dluhy tvorbou CF z provozní činnosti. Stejně jako při výpočtu cash flow likvidity dosáhl i stupeň oddlužení své maximální hodnoty v roce 2004 a to 1,33.

3.4.3. Ukazatele aktivity Tato skupina ukazatelů měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy. obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem tržby = tržby za prodej zboží + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb

obrat DHM = tržby / DHM v zůstatkových cenách obrat zásob = tržby / zásoby doba obratu zásob = 365 / obrat zásob obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek obrat závazků = tržby / závazky z obchodního styku doba obratu závazků = 365 / obrat závazků

Tabulka č. 8 : Vybrané ukazatele aktivity ukazatel obrat CA obrat DHM obrat zásob doba obratu zásob(dny) obrat pohledávek doba obratu pohledávek (dny) obrat závazků doba obratu závazků (dny)

2000 0,04 1,25 6,60 55 3,34 109 4,62 79

2001 0,07 1,13 13,30 27 4,01 91 7,55 48

2002 0,04 3,89 20,11 18 2,02 181 2,39 153

2003 0,02 2,89 12,15 30 4,38 83 8,67 42

2004 0,11 3,21 31,17 12 4,06 90 22,71 16

Výše uvedená tabulka č. 8 nám zobrazuje vypočtené vybrané ukazatele aktivity. Prvním důležitým ukazatelem je obrat celkových aktiv. Jeho hodnoty v průběhu sledovaného období nejprve vzrostly na hodnotu 0,07 v roce 2001 a od tohoto roku postupně klesaly až do roku 2003, v roce 2004 se hodnota ustálila na 0,11. Tento ukazatel 48

vypovídá o tom, že se celková aktiva podniku otočí v tržbách za rok 0,11 krát. Na vývoj tohoto ukazatele měl rozhodující vliv vývoj tržeb a růst či pokles celkových aktiv. Hodnota ukazatele obrat dlouhodobého hmotného majetku dosahuje kolísavých hodnot. Pohybuje se v rozmezí 1,13 až 3,89 za sledované období. Znamená to, že se dlouhodobý hmotný majetek v průběhu roku otočí v tržbách minimálně jedenkrát. V roce 2000 začíná tento trend poklesem z hodnoty 1,25 a v roce 2004 je tato hodnota 3,21. Za standardní se považuje hodnota ukazatele 5,1. Ve srovnání se standardní hodnotou vykazuje podnik silně podprůměrné hodnoty, což svědčí o špatném využívání budov, strojů, zařízení a jiných stálých aktiv. Obrat zásob informuje o tom, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Nejvyšší hodnoty dosahuje podnik v roce 2004, kdy hodnota ukazatele činí 31,17, naopak nejhorší hodnota je v roce 2000, kdy dosahuje pouhých 6,60. Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů po které jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby, nebo do doby jejich prodeje. Hodnota ukazatele je kolísavá, pohybuje se v rozmezí 12 až 55 dnů. Vysoké hodnoty ukazatele jsou dány nízkou intenzitou využívání zásob. Obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. Hodnota ukazatele obratu pohledávek by měla být co nejvyšší. Nejhorší hodnotu vykazuje podnik v roce 2002, kdy obrat pohledávek činí 2,02. Do roku 2004 se hodnota ukazatele zvýšila na 4,06, což má za následek, že oproti roku 2002 došlo k rychlejšímu inkasu peněžních prostředků téměř dvakrát. Doba obratu pohledávek vyjadřuje průměrnou dobu splatnosti pohledávek, tj. jak rychle se pohledávky přemění na peněžní prostředky. Podnik vykazuje v celém sledovaném období vcelku průměrné až vyšší hodnoty. V roce 2002 byla tato hodnota nejvyšší, kdy průměrná doba obratu pohledávek činila 181 dnů, tato vysoká hodnota je zapříčiněna vysokou hodnotou pohledávek z obchodních vztahů. Do roku 2004 se doba obratu pohledávek snížila vůči roku 2000 o 19 dnů na 90 dnů. Je sice příznivé, že se doba tak podstatně snížila, ale i tato hodnota není zrovna nejmenší (průměrná doba obratu pohledávek je kolem 50 dnů). Podnik by proto měl uvažovat o opatřeních na urychlení inkasa svých pohledávek. Dlouhá doba inkasa pohledávek zadržuje peněžní prostředky, které by mohly být využity k jiným podnikatelským aktivitám.

49

Posledním indikátorem, který byl v této skupině ukazatelů hodnocen, je doba obratu závazků z obchodního styku, která vyjadřuje počet dní, které v průměru uplynou mezi nákupem zboží a jeho úhradou. Nejvyšších hodnot dosahuje podnik za celé sledované období v roce 2002, kdy doba obratu závazků činila 153 dnů. Tento prudký nárůst způsobilo obrovské navýšení závazků z obchodního styku v tomto roce v důsledku výjimečně zvýšené fakturace na konci roku 2002 jako důsledek kumulace zakázek ke konci roku. Tento obrovský nárůst můžeme sledovat i u doby obratu pohledávek. Od roku 2000 do roku 2002 se hodnoty doby obratu závazků trvale snižují. Od roku 2002 dochází opět k poklesu a nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004, kdy doba obratu závazků činila 16 dnů. Během sledovaného čtyřletého období se tak doba obratu závazku v roce 2004 snížila vůči roku 2000 o 63 dnů. Graf vývoje doby obratu závazků a doby obratu pohledávek najdeme v příloze práce.

50

3.4.4. Ukazatele rentability Rentabilita (ziskovost) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisky použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Ukazatele rentability zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity na výsledky hospodaření. Z tohoto důvodu je třeba určit výnosnost kapitálu (viz Tabulka č.9 ).

rentabilita = zisk / vložený kapitál

x 100 (%)

Tabulka č. 9 : Hodnocení rentability (v %) míra zdanění

31%

28%

2000

2001

2002

2003

2004

ROA (nezdaň. verze)

3,98%

7,23%

2,54%

0,47%

0,89%

ROA (zdaň. verze)

2,41%

3,96%

2,48%

0,15%

0,39%

ROE

2,75%

4,30%

2,99%

0,03%

0,43%

ROCE

3,23%

5,21%

3,15%

0,17%

0,41%

Finanční rentabilita vlož. kap.

7,95%

17,69%

4,55%

4,82%

6,43%

Finanční rentabilita vlast. kap.

7,28%

18,49%

8,34%

8,72%

12,01%

Rentabilita tržeb

4,21%

4,69%

5,85%

0,04%

0,73%

Rentabilita nákladová

4,09%

4,75%

5,71%

0,04%

0,68%

ukazatel

Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA se vyskytuje jak v nezdaněné, tak ve zdaněné verzi a poměřuje zisk a úroky s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu z jakých zdrojů jsou financovány. Udává, kolik korun zisku přinese 1 Kč vloženého kapitálu. ROA nezd. = zisk před zdaněním a nezdaněné úroky / celková aktiva

x 100 (%)

ROA zd. = [zdaněný zisk + nákladové úroky * (1- sazba daně z příjmů) / celková aktiva ] x 100 (%)

Podle údajů vypočtených v tabulce č. 9 zjistíme, že se podnik během všech sledovaných let vyskytoval stále v oblasti ziskovosti. Tyto intervaly byly v nezdaněné verzi ROA 0,47 % - 7,23 %. Této nejvyšší hodnoty dosáhl podnik hlavně díky vysokým 51

nákladovým úrokům v roce 2001. I když je podnik ziskový, trend ziskovosti má ale od roku 2000 klesající tendenci.

Rentabilita vlastního kapitálu ROE vyjadřuje jaká je výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku, tj. výnosnost vlastního kapitálu. Při interpretaci tohoto ukazatele je nutné vzít v úvahu, pro koho je posouzení rentability prováděno. Provádí-li se hodnocení pro majitele firmy, je prioritou jeho zájmu výnos z akcií. Pro investora je důležité, aby ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné formě investování (obligace, termínované vklady, cenné papíry). Bude-li hodnota ROE dlouhodobě nižší, bude se investor snažit uložit svůj kapitál jinde a firma bude dlouhodobě odsouzena k zániku.

ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál

x 100 (%)

Společnost NIDUS, a. s. dosahovala ve sledovaném období hodnot tohoto ukazatele v rozmezí 0,03 % – 4,3 %. Tyto hodnoty nejsou uspokojivé. Důvodem jsou dosažení velmi malého objemu hospodářského výsledku.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE vyjadřuje výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Stejně jako u předchozích ukazatelů i zde jsou hodnoty ukazatele ve všech sledovaných letech kladné a mají tendenci poklesu. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2001, kdy podnik dosáhl hodnoty 5,21.

ROCE = (zisk po zdanění + zdaněné úroky za dl. cizí kapitál) / (dl. cizí zdroje + vl. kapitál) x 100 (%)

Při porovnání dosažených hodnot ukazatelů rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability úhrnných vložených prostředků (ROA) by měla platit podmínka efektivnosti využívání cizích zdrojů, při které hodnoty ukazatelů ROE jsou vyšší než hodnoty ukazatelů ROA. Tato podmínka byla splněna ve všech sledovaných letech kromě roku 2003 (viz graf Porovnání ukazatelů ROA a ROE příloze).

52

Finanční rentabilita vloženého kapitálu vyjadřuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu. Finanční rentabilita střídavě klesala a rostla podle toho, jak se měnil cash flow z provozní činnosti podniku. Nejnižší hodnoty dosáhl tento ukazatel v roce 2002, kdy jeho hodnota činila 4,55 %, nejvyšší hodnota byla vykázána v roce 2002 a činila 17,69 %.

Finanční rentabilita vloženého kapitálu = CF z provozní činnosti / celkový vložený kapitál x 100 (%) Finanční rentabilita vlastního kapitálu vypovídá o schopnosti podniku vytvořit z vlastní činnosti prostředky potřebné k vyplácení dividend nebo podílů na hospodářském výsledku. Také tento ukazatel je závislý na vývoji cash flow z provozní činnosti podniku. Proto také nejvyšší hodnoty dosáhl ve stejném roce jako finanční rentabilita vloženého kapitálu a jedná se o hodnotu 18,49 %. Finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF z provozní činnosti / vlastní kapitál Rentabilita tržeb měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč tržeb. Rentabilita nákladů měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč nákladů.

Oba dva výše zmíněné ukazatele dosahují kladných hodnot, prvních třech sledovaných letech kolem 5 %, od roku 2003 však dochází k jejich poklesu.

53

3.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů jsou využívány k hledání příčin vývoje finanční situace podniku. Hlavním předpokladem je zde existence syntetického ukazatele, který zobrazuje procesy probíhající v podniku. Za takové syntetické ukazatele jsou všeobecně považovány ukazatele rentability. V této části práce bude proveden rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (rozklad ROA) a rozklad rentability vlastního kapitálu (rozklad ROE).

3.5.1. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Tabulka č. 10 : Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu 2000

2001

2002

2003

2004

Z+Ú(1-d)/CA

0,0241

0,0396

0,0248

0,0015

0,0039

Z+Ú(1-d)/T

0,6004

0,5515

0,6489

0,0898

0,0352

T/CA

0,0402

0,0717

0,0382

0,0165

0,1104

ukazatel

Rozklad ROA : ZUD

ZUD

T

------ = ------ + ----CA

T

CA

Tabulka č. 11 : Indexy vývoje ROA, rentability tržeb a obratu celkových aktiv mezi dvěma lety ukazatel/změna

2001/2000

2002/2001 2003/2002 2004/2003

Z+Ú(1-d)/CA

1,6403

0,6263

0,0599

2,6159

Z+Ú(1-d)/T

0,9186

1,1767

0,1384

0,3920

T/CA

1,7857

0,5323

0,4330

6,6737

2001/2000

2002/2001

1,6403 = 0,9186 * 1,7857 log 1,6403 = log 0,9186 + log 1,7857 1 = log 0,9186/log 1,6403 + log 1,7857/log 1,6403 1 = - 0,1715 + 1,1715 100 % = -17,15% + 117,15%

54

0,6263 = 1,1767 * 0,5323 log 0,6263 = log 1,1767 + log 0,5323 1 = log 1,1767/log 0,6263 + log 0,5323/log 0,6263 1 = - 0,3477 + 1,3477 100% = - 34,77% + 134,77%

2003/2002

2004/2003

0,0599 = 0,1384 * 0,4330 log 0,0599 = log 0,1384 + log 0,4330 1 = log 0,1384/log 0,0599 + log 0,4330/log 0,0599 1 = 0,7025 + 0,2975 100% = 70,25% + 29,75%

2,6159 = 0,3920 * 6,6737 log 2,6159 = log 0,3920 + log 6,6737 1 = log 0,3920/log 2,6159 + log 6,6737/log 2,6159 1 = - 0,9739 + 1,9739 100% = - 97,39% + 197,39%

Na přelomu roku 2000 a 2001 došlo k růstu rentability celkového vloženého kapitálu 1,6 krát. Na tomto růst měl největší podíl růst obratu celkových aktiv o 117,15 %, dalším faktorem, který měl na tuto změnu vliv je pokles rentability tržeb o 17,15 %. Na poklesu rentability celkového vloženého kapitálu z přelomu let 2001 a 2002 se opět podílel růst obratu celkových aktiv o 134,77 %, a na tuto změnu měl vliv i pokles rentability tržeb o 34,77 %. I na přelomu let 2002 a 2003 klesala hodnota rentability celkového vloženého kapitálu. Toto snížení bylo zapříčiněno zvýšením ziskovosti tržeb o 70,25 % a z 29,75 % zvýšením obratu celkových aktiv. Na přelomu let 2003 a 2004 však již rentabilita celkového vloženého kapitálu dosahuje rostoucích hodnot. Tento růst je způsoben růstem obratu celkových aktiv o 197,39 % a poklesem rentability tržeb o 97,39 %.

3.5.2. Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rentabilitu vlastního kapitálu můžeme rozložit jako výsledek působení tří faktorů: čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (finanční páka)

Tabulka č. 12 : Rozklad rentability vlastního kapitálu ukazatel

2000

2001

2002

2003

2004

ČZ/VK

0,0275

0,0430

0,0299

0,0003

0,0043

ČZ/T

0,5106

0,4550

0,6150

0,0159

0,0374

T/CA

0,0402

0,0717

0,0382

0,0165

0,1104

CA/VK

1,3398

1,3176

1,2718

1,1170

1,0485

Rozklad ROE : ČZ ČZ T CA ------ = ------ + ----- + -----VK T CA VK

55

Tabulka č. 13 : Indexy vývoje ROE, čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky mezi dvěma lety ukazatel/změna

2001/2000

2002/2001 2003/2002 2004/2003

ČZ/VK

1,5651

0,6943

0,0098

0,4409

ČZ/T

0,8913

1,3515

0,0258

1,4493

T/CA

1,7857

0,5323

0,4330

0,2549

CA/VK

0,9834

0,9652

0,8783

1,1938

2001/2000 1,5651 = 0,8913 * 1,7857 * 0,9834 log 1,5651 = log 0,8913 + log 1,7857 + log 0,9834 1 = log 0,8913/log 1,5651 + log 1,7857/log 1,5651 + log 0,9834/log 1,5651 1 = - 0,2569 + 1,2943 - 0,0374 100% = -25,69% + 129,43% - 3,74%

Na růstu rentability vlastního kapitálu se nejvíce podílel obrat celkových aktiv, a to 129,43%. Dalšími veličinami, které na růst ROE působily byl pokles čisté ziskovosti tržeb o 25,69 % a pokles finanční páky o 3,74 %.

2002/2001 0,6943 = 1,3515 * 0,5323 * 0,9652 log 0,6943 = log 1,3515 + log 0,5323 + log 0,9652 1 = log 1,3515/log 0,6943 + log 0,5323/log 0,6943 + log 0,9652/log 0,6943 1 = - 0,8256 + 1,7282 - 0,9026 100% = - 82,56% + 172,82% - 90,26%

V rozmezí těchto dvou let došlo poklesu rentability vlastního kapitálu na kterém se nejvíce podílel pokles čisté ziskovosti tržeb o 82,56 % a pokles finanční páky o 90,26 %. Naproti tomu obrat celkových aktiv zaznamenal růst o 172,82 %.

56

2003/2002 0,0098 = 0,0258 * 0,4330 * 0,8783 log 0,0098 = log 0,0258 + log 0,4330 + log 0,8783 1= log 0,0258/log 0,0098 + log 0,4330/log 0,0098 + log 0,8783/log 0,0098 1 = 0,7907 + 0,1809 + 0,0284 100% = 79,07% + 18,09% + 2,84%

K dalšímu poklesu rentability vlastního kapitálu, tentokráte o 0,98 % došlo na přelomu let 2002 a 2003. Ze 79,8% na tomto poklesu měl růst čisté ziskovosti tržeb o 79,8 %, růst obratu celkových aktiv o 18,09 % a růst finanční páky o 2,84 %. 2004/2003 0,4409 = 1,4493 * 0,2549 * 1,1938 log 0,4409 = log 1,4493 + log 0,2549 + log 1,1938 1 = log 1,4493/log 0,4409 + log 0,2549/log 0,4409 + log 1,1938/0,4409 1 = - 0,4531 + 1,6690 - 0,2159 100% = -45,31% + 166,9% - 21,59%

Přelom roku 2003 a 2004 zaznamenal opětovný růst rentability vlastního kapitálu. Na tomto růstu se největší měrou podílel růst obratu celkových aktiv o 166,9 %. Na tomto růst se také podílel pokles průměrné ziskovosti tržeb o 45,31% a pokles finanční páky o 21,59%.

57

4. Závěr a doporučení Cílem této bakalářské práce bylo na základě účetních výkazů a poskytnutých informací zhodnotit finanční zdraví společnosti NIDUS, a.s., která působí na českém trhu od roku 1992 jako akciová společnost. Předmětem její činnosti je vývoj valivých ložisek a speciálních rotačních uložení strojních součástí, kovoobráběčství, zámečnictví, výroba, opravy a montáž měřidel, výroba ložisek a speciálních rotačních uložení strojních součástí, činnost technických poradců v oblasti strojírenství aj. Tato firma má na trhu již velkou tradici, protože její vznik je datován více než před půlstoletím po osamostatnění z výzkumně - vývojového centra výrobce zemědělské a dopravní techniky. V teoretické části práce bylo mým úkolem uvést čtenáře do problematiky finanční analýzy, stanovit si cíl práce a metodiku, podle které budu v práci postupovat. Dále jsem nastínil předmět a hlavní cíle a nejdůležitější vlastnosti finanční analýzy obecně, přiblížil zdroje, ze kterých manažeři finanční analýzy nejčastěji sestavují a obecné externí a interní uživatele analýz. Poslední kapitola teoretické části se zabývá popisem základních přístupů finančních analýz a metod, které se v nich používají. Pro praktickou část byla k dispozici řada účetních údajů a práce je založena především na analýze údajů získaných z účetních výkazů za sledované období roku 2000 až 2004. Hlavního cíle práce bylo dosaženo pomocí základních metod finanční analýzy – horizontální analýzy, vertikální analýzy a analýzy vybraných poměrových ukazatelů. Byla vypracována také analýza pyramidových soustav ukazatelů, ze které bylo zjištěno, které veličiny měly vliv na růst či pokles rentability celkového vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu. Vypočtené hodnoty byly konzultovány s vedoucí bakalářské práce a také s účetní a pracovníky společnosti, kteří mi pomohli více nahlédnout do chodu podniku a získat tak další informace nad rámec účetních výkazů. Díky tomu jsem měl možnost lépe pochopit změny, ke kterým v analyzovaném období došlo. Touto cestou jsem se snažil o správnou interpretaci a kontrolu zjištěných výsledků. Postupně jsem zhodnotil majetkovou a kapitálovou strukturu a její vývoj, analyzoval schopnost podniku tvořit zisk na základě vloženého kapitálu (rentabilitu), efektivitu při hospodaření s aktivy (aktivitu), rozsah využívání cizích zdrojů (zadluženost) a schopnost plnit finanční závazky v době splatnosti (likviditu). V předchozí kapitole jsou uvedeny výsledky výpočtu jednotlivých ukazatelů za sledované období od roku 2000 do roku 2004. K většině ukazatelů je připojeno hodnocení

58

a komentáře, vysvětlující jejich vývoj. Společnost

NIDUS,

a.s.

procházela

ve

sledovaných

letech

postupnou

restrukturalizací, ne však zcela zásadní, která by garantovala její progresivní rozvoj. V roce 2004 se vstupem do Evropské unie došlo k razantnímu nárůstu cen vstupních materiálů, což se nepříznivě odrazilo nejen v kolísání cen výrobků, ale tímto vlivem došlo u některých stálých odběratelů k ukončení výrobních programů. Hospodářský výsledek sledovaných pěti období potvrzuje ekonomickou stabilitu společnosti, která od roku 1996 neustále vykazuje zisk. Celkově lze tedy podnik považovat za finančně zdravý s perspektivou pozitivního budoucího vývoje. Z pohledu vlastníka je nejvýznamnějším ukazatelem rentabilita vlastního kapitálu (ROE), která sice vykazuje kladné hodnoty, ty jsou ale nízké a postupně klesají. V této oblasti bych určitě doporučil, aby se firma snažila o její zlepšení, protože bude-li hodnota ROE dlouhodobě nižší, bude se investor snažit uložit svůj kapitál jinde a firma bude dlouhodobě odsouzena k zániku. Vývoj tohoto ukazatele byl také mimo jiné zapříčiněn nevelkým hospodářským výsledkem podniku. Podniku bych doporučil, aby se zaměřil na zlepšení rentability zefektivněním využitím vstupů do výroby čímž by se mu snížila nákladovost výroby, která kvůli vstupu do Evropské unie rapidně narostla. Dále bych také navrhl, aby společnost výrazněji investovala do budoucího rozvoje například modernizací stávajícího zařízení a to i za cenu zvýšení zadluženosti. Tento krok přinese pozitivní efekt v podobě celkového ozdravení a posílení životaschopnosti firmy. Hodnoty ukazatele zadluženosti vykazují v celých pěti sledovaných letech vcelku nízkých hodnot a ukazují také větší podíl vlastního kapitálu v podniku než cizích zdrojů (většinu svého majetku kryje podnik pomocí vlastního kapitálu). Tento stav informuje její věřitele o poměrně nízkém riziku splácení podnikových dluhů a utvrzuje o dobré finanční stabilitě firmy. Zároveň je také dobré se zamyslet nad pravidlem 50:50 při využívání vlastních a cizích zdrojů při financování podniku. Využití cizích zdrojů je sice spojeno s vyšším rizikem, ale jsou levnější než vlastní. Při dalším pohledu na ukazatele v oblasti zadluženosti zjistíme, že podnik není podkapitalizovaný a je schopen bezproblémově ziskem pokrýt úroky. Pro podnik je v současné situaci vlastní kapitál výhodný, neboť náklady na jeho pořízení platí pouze v případě zisku a to ještě za předpokladu souhlasu valné hromady o výplatě dividend. Za cizí kapitál se platí úroky v případě kladného i záporného hospodářského výsledku.

59

Při pohledu na ukazatele platební schopnosti zjistíme, že je podnik schopen bezproblémově uspokojit své věřitele. Vývojové tendence sledované časové řady vykazují u všech ukazatelů trvalý růst, nejvyšších hodnot dosáhly ukazatele v roce 2004. Toto rapidní zvýšení v roce 2004 způsobil u všech ukazatelů likvidity pokles krátkodobých závazků (vlivem poklesu závazků z obchodního styku) způsobené úhradou starých faktur a provedením trojzápočtu v hodnotě asi dvou miliónů korun. Růst hotovostní likvidity je také mimo jiné zapříčiněn i nárůstem peněžních prostředků na účtu v bance v roce 2004. Toto navýšení má ale malou vypovídací hodnotu, protože se jedná pouze o stavovou hodnotu ke konci roku. Pro udržování optimální hladiny platební schopnosti je třeba se snažit, aby bylo dosahováno optimálních hodnot a peníze neležely v podniku ladem (jako ve výše zmiňovaném roce 2004), to pak nedochází k jejich zhodnocování. Ne moc příznivého vývoje dosahuje obrat celkových aktiv podniku. Ten je vázán na tržby, které do roku 2004 vykazovaly růst, v roce 2004 pak poklesly. Stejně tak i obrátkovost aktiv podniku uspokojivých hodnot nedosahuje, i když v posledním sledovaném roce dosáhla mírného trendu růstu. Pozitivnějšího vývoje dosahuje vývoj obratu dlouhodobého hmotného majetku a zásob podniku, kdy dochází k jejich trvalému růstu a následnému pozitivnímu poklesu doby obratu zásob. Nedostatky byly zaznamenány v oblasti zajištění pohledávek. Firma by měla více prověřovat své obchodní partnery a zvažovat, s kým naváže spolupráci nebo více používat zajišťovací instrumenty (smluvní pokuty, úroky z prodlení, jištění směnkami, podstoupení pohledávky, zástavním právem atd.). Někdy pro ni může být přínosnější odmítnout i sebelepší nabídku, pokud je riziko neuhrazení pohledávky příliš vysoké. Jeden z cílů firmy je udržovat rovnovážný stav mezi pohledávkami a závazky – což se téměř ve všech sledovaných letech kromě roku 2001 a 2004 potvrzuje. Veškerý růst pohledávek z obchodního styku či pokles závazků z obchodního styku je spojen s úhradou dosud neuhrazených faktur. Hodnoty krátkodobých pohledávek z obchodního styku jsou vždy větší jak hodnoty krátkodobých závazků z obchodního styku, což svědčí o zdravém vývoji společnosti. Při sledování doby obratu pohledávek zjistíme, že ve srovnání roku 2002 a 2004 sice došlo k rychlejšímu inkasu peněžních prostředků téměř dvakrát, ale hodnoty, které jsou v tomto výpočtu dosaženy se ani zdaleka nepřibližují hodnotám průměrných ukazatelů vykazovaných v rámci daného odvětví a tudíž i zde by se firma měla zaměřit na podstatné zlepšení výše uvedenými postupy.

60

Nejvyšších hodnot doby obratu závazků dosahuje podnik za celé sledované období v roce 2002, kdy doba obratu závazků činila 153 dnů. Tento prudký nárůst způsobilo obrovské navýšení závazků z obchodního styku v tomto roce v důsledku výjimečně zvýšené fakturace na konci roku 2002 jako důsledek kumulace zakázek ke konci roku. Tento obrovský nárůst můžeme sledovat i u doby obratu pohledávek, kdy po shlédnutí grafu Vývoj doby obratu pohledávek a závazků v příloze zjistíme, že hodnoty obou dvou ukazatelů mají stejný vývoj až na rok 2004, kdy doba obratu pohledávek mírně vzrostla (vlivem snížení tržby za prodej vlastních výrobků oproti roku 2003) a doba obratu závazků klesá (vlivem poklesu závazků z obchodního styku oproti roku 2003). Od roku 2000 do roku 2002 se hodnoty doby obratu závazků trvale snižují. Od roku 2002 dochází opět k poklesu a nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004, kdy doba obratu závazků činila 16 dnů. Během sledovaného čtyřletého období se tak doba obratu závazku v roce 2004 snížila vůči roku 2000 o 63 dnů. Od roku 1999 se společnost řídí strategickými cíli, jejichž plnění je podmíněno obnovou stávajících technologií. To souvisí s nákupem nových strojů, které jsou financovány jednak z vlastních zdrojů, jednak úvěrem od banky, který byl v roce 2004 úplně splacen. Krátkodobým cílem společnosti je urychlení a cílevědomé vedení procesu přestavby firmy se schopností konkurovat v daném oboru výrobcům v rámci Evropské unie. Tohoto cíle chce dosáhnout za podpory modernizace a racionalizace výrobními víceosými CNC stroji včetně podpory progresivního SW CAD-CAM. Firma chce také dále snižovat výrobní náklady, rekvalifikovat a vybírat nové pracovníky pro nové technologie, vytvořit nový model obchodně technické činnosti vůči zákazníkovi a zajistit podmínky pro vytvoření vlastního výrobního produktu firmy. Dlouhodobých cílů hodlá dosáhnout inovací strojní technologie na úrovni posledních trendů CNC technologií ve vyspělých zemích Evropské unie včetně zavedení řízení technické části firmy za využití CAD, CAM a CAI systémů. Jako další dlouhodobý cíl si stanovila obnovu organizační struktury firmy na úroveň srovnatelné konkurence v Evropské unii, efektivnost procesů s dopadem na aktivní ekonomiku a dlouhodobou prosperitu firmy. Program inovací předpokládá etapovitý vývoj investic rozdělený do 3 časových etap.

61

Literatura

[1] Sůvová, H. a kol. : Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání. Praha : Bankovní institut a.s., 1999. ISBN 80-7265-027-0.

[2] Doucha, R. : Finanční analýza podniku. Praha : VOX Consult s.r.o., 1996. ISBN 80902111-2-7

[3] Synek, M. a kol. : Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X

[4] Kovanicová, D.; Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví – finanční analýza účetních výkazů. 2.vydání. Praha : Polygon, 1995. ISBN 80-85967-07-3

[5] Sedláček, J. : Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 1. vydání. Brno : Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-140-1

[6] Paulat, V. : Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora. Praha : Profess Consulting s.r.o., 1999. ISBN 80-7259-006-5

[7] Blaha, Z. S. ; Jindřichovská, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vydání. Praha : Management Press, 1995. ISBN 80-85603-80-2

[8] Živělová, I. : Finanční řízení podniku I. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998. ISBN 80-7157-339-6.

62

Přílohy Rozvahy podniku od roku 2000 do roku 2004 Výkazy zisků a ztrát podniku od roku 2000 do roku 2004 Grafy

63

Rozvaha – aktiva podniku Položka AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál I. Stálá aktiva 1.dlouhodobý nehmotný majetek software jiný DNM nedokončené nehmotné investice 2.dlouhodobý hmotný majetek pozemky budovy, haly,stavby sam.mov.věci, soub.mov.věcí základní stádo a tažná zvířata jiný DHM poskytnuté zálohy na DHM nedokončené hmotné investice 3.dlouhodobý finanční majetek ostatní dlouhodobé CP jiný dlouhodobý finanční majetek II. Oběžná aktiva 1.zásoby materiál nedokončená výroba výrobky zvířata ostatní zásoby 2.dlouhodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku pohledávky k společníkům jiné pohledávky 3.krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodních vztahů stát - daňové pohledávky odložená daňová pohledávka pohledávky za společníky ostatní poskytnuté zálohy jiné pohledávky 4.finanční majetek peníze účty v bankách III.Ostatní aktiva 1.časové rozlišení náklady příštích období příjmy příštích období kurzové rozídly aktivní 2.dohadné účty aktivní

2000 70732 0 50685 269 54 0 215 24852 4901 5622 13786 0 93 0 450 25564 25564 0 19503 5226 3142 2084 0 0 0 0 0 0 0 10320 8921 5 1168 0 0 226 3957 378 3579 544 299 251 0 48 245

64

2001 72683 0 46524 300 300 0 0 21654 4901 5740 10863 0 93 57 0 24570 24570 0 25429 3801 2828 973 0 0 0 0 0 0 0 12601 12481 5 0 0 0 115 9027 197 8830 730 730 314 0 416 0

2002 122966 0 86551 256 256 0 0 24332 5901 5487 12851 0 93 0 0 61963 61963 0 36079 2457 1685 772 0 0 0 0 0 0 0 24480 23041 0 0 0 0 1439 9142 247 8895 336 169 169 0 0 167

2003 106674 0 83271 173 173 0 0 22352 5901 6735 9623 0 93 0 0 60746 60746 0 23261 5416 3291 2125 0 0 0 0 0 0 0 15043 14163 0 0 0 662 202 2802 272 2530 158 142 0 0 0 16

(v tis.kč) 2004 103436 0 80002 121 121 0 0 15758 2436 6456 6773 0 93 0 0 64123 64123 0 23296 1884 899 985 0 0 0 0 0 0 0 14469 14166 0 0 0 95 208 6943 189 6754 138 138 138 0 0 0

Rozvaha – pasiva podniku Položka PASIVA CELKEM I. Vlastní kapitál 1.základní kapitál základní kapitál 2.kapitálové fondy ostatní kapitálové fondy 3.fondy ze zisku zákonný rezervní fond nedělitelný fond statutární a ostatní fondy 4.výsledek hospodaření min.let nerozdělený zisk min.let neuhrazená ztráta min.let 5.výsledek hospodaření běžného úč.ob. II.Cizí zdroje 1.rezervy rezervy 2.dlouhodobé závazky jiné dlouhodobé závazky odložený daňový závazek 3.krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky ke společníkům závazky k zaměstnancům závazky ze sociálního zabezpečení stát-daňové závazky a dotace krátkodobé přijaté zálohy odložený daňový závazek jiné závazky 4.bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry III.Ostatní pasiva 1.časové rozlišení výdaje příštích období výnosy příštích období kurzové rozdíly pasivní 2.dohadné účty pasivní

2000 70732 52792 65502 65502 0 0 6782 6446 0 336 -20943 0 -20943 1451 15953 47 47 0 0 0 8881 7465 0 476 347 552 0 0 41 7025 0 7025 1987 1979 0 1835 144 8

65

2001 72683 55164 65502 65502 0 0 6854 6519 0 335 -19565 0 -19565 2373 16434 416 416 0 0 0 9699 6694 0 488 450 1042 0 985 40 6319 0 6319 1085 1029 2 834 193 56

2002 122966 96690 65502 65502 37653 37653 6972 6637 0 335 -16325 0 -16325 2888 26138 167 167 107 107 0 21910 20678 0 524 464 226 0 0 18 3954 3954 0 138 26 26 0 0 112

(v tis.Kč) 2003 2004 106674 103436 95501 98653 65502 65502 65502 65502 36436 39161 36436 39161 7117 7118 6782 6783 0 0 335 335 -13582 -13555 0 0 -13582 -13555 28 427 11162 4783 0 0 0 0 351 542 64 18 287 524 9239 4241 7591 2586 0 0 494 557 393 454 398 464 0 104 0 0 363 76 1572 0 1572 0 0 0 11 0 11 0 11 0 0 0 0 0 0 0

Výkaz zisku a ztrát podniku Položka Celkové výnosy Celkové náklady Obchodní marže tržby za prodej zboží náklady vyn.na prodané zboží Výkony tržby za prodej vlastních výrobků změna stavu vnitrop.zásob vl.výroby aktivace Výkonová spotřeba spotřeba materiálu a energie služby

Přidaná hodnota Osobní náklady mzdové náklady odměny členům společnosti náklady na sociální zabezpečení sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje DHM a materiálu tržby za prodej DHM tržby za prodej materiálu ZC DHM a materiálu Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Provozní náklady a výnosy ostatní provozní výnosy ostatní provozní náklady

Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

Hosp.výsl.z finančních operací Daň z příjmů z běžné činnosti

Hosp.výsl.za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti

Mimořádný hosp.výsl. Hosp.výsl.za účetní období Hosp.výsl.před zdaněním

66

2000 39454 35450 0 0 0 36114 34485 1629 0 19695 8167 11528 16419 11564 8511 95 2872 86 362 2863 2842 0 0 2270

2001 55528 49986 0 0 0 49459 50569 -1110 0 26191 9795 16396 23268 13736 10068 0 3406 262 42 3777 5215 0 0 4595

2002 56604 50540 0 0 0 49196 49398 -202 0 33870 20079 13791 15326 13293 9666 0 3319 308 61 3749 4696 3343 1353 1208

2003 69899 65695 0 0 0 67183 65829 1354 0 50956 34636 16320 16227 12683 9367 0 3182 134 38 3744 1764 1107 657 611

(v tis.Kč) 2004 69323 62552 0 0 0 57581 58721 -1140 0 46416 34124 12292 11165 11805 8744 0 2946 115 528 3754 11415 11277 138 3561

-672

-650

-634

394

2062

-868 188 1056 2006 0 0 -701 14 370 49 203 191 993

-351 104 455 6632 150 521 842 18 729 529 541 -1936 2153

-1056 256 1312 1289 2426 453 -442 12 231 18 615 1599 0

-53 849 902 468 0 0 -167 19 189 84 231 -150 287

-346 325 671 524 0 0 -652 2 -35 0 241 448 525

1204 247 0 0

2543 53 223 0

2888 0 0 0

31 0 3 0

447 0 20 0

247

-170

0

-3

-20

1451

2373

2888

28

427

2444

4526

2888

315

952

Vývoj dlouhodobého finančního majetku 70000 60000

tis. Kč

50000 40000 Vývoj DFM 30000 20000 10000 0 2000

2001

2002

2003

2004

roky

Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku Vývoj DNM 350 300 250 200 Vývoj DNM

150 100 50 0 2000

2001

2002

2003

67

2004

Vývoj oběžných aktiv podniku a jejich součástí

40000 35000 30000

tis. Kč

25000

oběžná aktiva zásoby

20000

krátkodobé pohledávky finanční majetek

15000 10000 5000 0 1

2

3

4

5

roky

Vývoj doby obratu pohledávek a závazků

200 180 160 140 Doba obratu pohledávek

dny

120 100

Doba obratu závazků

80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

2004

roky

68

Porovnání ukazatelů ROA a ROE 5,00% 4,50% 4,00%

rentabilita v %

3,50% 3,00% ROA

2,50%

ROE

2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 2000

2001

2002 roky

69

2003

2004