VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENTINSTITUTE OF FINANCES
HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA JEJÍ ZLEPŠENÍ EVALUATION OF THE FINANCIAL SITUATION IN THE FIRM AND PROPOSALS TO ITS IMPROVEMENT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
MARTINA LOUNOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. ONDŘEJ ŽIŽLAVSKÝ, Ph.D.
SUPERVISOR
BRNO 2013
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2012/2013 Ústav financí
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Lounová Martina Daňové poradenství (6202R006)
Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem c.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programu zadává bakalářskou práci s názvem:
Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení
v anglickém jazyce: Evaluation of the Financial Situation in the Firm and Proposals to its Improvement
Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhu řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-208-9. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. Vyd. 11.,upr. Brno: Zdeněk Novotný, 2006. 83s. ISBN 80-7355-061-x. MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. Vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2001. 212 s. ISBN 80-7226-562-8.
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Žižlavský, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.
L.S.
______________________ Doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.d.
_________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa Ph.D.
Ředitel ústavu
Děkan fakulty
V Brně, dne 12.5.2013
Abstrakt Bakalářská práce na téma „Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení“ je zaměřena na finanční analýzu podniku.
Zkoumá zdroje, její metody
a způsob výpočtu jednotlivých ukazatelů po teoretické i praktické stránce. V praktické části je tato práce zaměřena na uplatnění teoretických poznatků v praxi na vybraném podniku. Tato finanční analýza se věnuje zemědělskému podniku AGROSPOL Velká Bystřice
s.r.o.
Po
zjištění
skutečného
finančního
stavu
následuje
návrh
na zlepšení této situace. Je navrženo takové opatření, které má pomoci zlepšit jeho fungování a provoz.
Abstract The theme of this bachelor thesis is “The financial situation assessment of a company and suggestions for its improvement”. The thesis is focused on company’s financial analysis the sources of which it investigates together with its methods and the means of calculation of particular factors both theoretically and practically. The practical part of this thesis deals with the application of theoretical findings practically on the selected company. This financial analysis is interested in agricultural company AGROSPOL Velká Bystřice s.r.o. Firstly the actual financial situation of the company is examined and subsequently the suggestions for its improvement are proposed. The proposed measures should help to improve the functionality and operation of present financial situation.
Klíčová slova: finanční analyza, rozvaha, výkaz zizků a ztrát, likvidita, rentabilita, zadluženost, cash flow,
Keywords: financial analysis, balance, profit and loss statement, liquidity, profitability, debt, cash flow
Bibliografická citace LOUNOVÁ, M. Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013. 98 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Ondřej Žižlavský, Ph.D.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne 27. 5. 2013
Podpis: ……………………….
Poděkování Děkuji panu Ing. Ondřeji Žižlavskému, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, jeho pomoc při zpracování a odborné rady v oblasti finanční analýzy. Mé poděkovaní také patří panu Ing. Zdeňku Kolmanovi, který mi umožnil spolupracovat s firmou AGROSPOL Velká Bystřice, s.r.o., za jeho ochotu, věnovaný čas a poskytnuté informace a cenné rady, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Vymezení problému a cíle práce ............................................................................. 11 1.1
2
Informace o vybraném podniku ....................................................................... 11
1.2
SWOT analýza .......................................................................................... 13
1.3
Porterova analýza pěti sil .......................................................................... 14
Teoretická východiska práce ................................................................................... 17 2.1
Finanční cíle podniku ....................................................................................... 17
2.2
Finanční plán .................................................................................................... 17
2.3
Finanční analýza............................................................................................... 18
2.3.1
Uživatelé finanční analýzy........................................................................ 19
2.3.2
Zdroje vstupních dat finanční analýzy ...................................................... 20
2.4
Fundamentální a technická analýza ................................................................. 22
2.4.1
Fundamentální analýza podniku ............................................................... 22
2.4.2
Technická analýza podniku ...................................................................... 22
2.5
Metody finanční analýzy .................................................................................. 23
2.6
Analýza stavových ukazatelů ........................................................................... 23
2.6.1
Analýza trendů (horizontální analýza) ...................................................... 24
2.6.2
Procentní rozbor (vertikální analýza) ....................................................... 24
2.7
Analýza soustav ukazatelů ............................................................................... 24
2.7.1
Bankrotní modely ..................................................................................... 25
2.7.2
Bonitní modely ......................................................................................... 26
2.8
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 29
2.8.1
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 29
2.8.2
Čisté hotové finanční prostředky .............................................................. 29
2.8.3
Čistý peněžně - pohledávkový fond.......................................................... 30
3
2.9
Analýza cash flow ............................................................................................ 30
2.10
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 32
2.10.1
Rentabilita ................................................................................................. 33
2.10.2
Aktivita ..................................................................................................... 35
2.10.3
Zadluženost ............................................................................................... 37
2.10.4
Likvidita .................................................................................................... 38
2.10.5
Provozní ukazatele .................................................................................... 39
Analýza problémů a současné situace ..................................................................... 41 3.1
Altmanovo Z-skóre .......................................................................................... 41
3.2
IN05 Index ....................................................................................................... 43
3.3
Kralickův test ................................................................................................... 45
3.4
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát ....................................................... 47
3.5
Horizontální analýza rozvahy .......................................................................... 49
3.6
Vertikální analýza rozvahy .............................................................................. 51
3.7
Horizontální analýza Cash Flow ...................................................................... 52
3.8
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 53
3.9
Analýza ukazatelů Cash Flow .......................................................................... 55
3.10
Analýza rentability ........................................................................................... 58
3.11
Analýza aktivity ............................................................................................... 60
3.12
Analýza zadluženosti ....................................................................................... 63
3.13
Analýza likvidity .............................................................................................. 64
3.13.1 3.14
Likvidita z Cash flow ................................................................................ 67
Analýza provozních ukazatelů ......................................................................... 69
4
Souhrnné hodnocení ................................................................................................ 72
5
Návrhy řešení........................................................................................................... 74
Závěr ............................................................................................................................... 90
Seznam použité literatury ............................................................................................... 91 Seznam obrázků .............................................................................................................. 92 Seznam tabulek ............................................................................................................... 92 Informace o podniku ....................................................................................................... 94 Přílohy............................................................................................................................. 95
Úvod Správně vést podnik, tak aby tvořil hodnotu, hospodařil s dobrými výsledky a byl životaschopný v dalších letech, je složité. Náležité řízení financí tak, aby podnik prosperoval, je těžký úkol. Je důležité mít v podniku schopné pracovníky, kteří si s tímto úkolem poradí. Dobrý finanční manažer dokáže najít rovnováhu mezi stabilní a výnosy tvořící firmou. Jedním z nástrojů, který má tuto práci manažerovi usnadnit je finanční analýza. Ta nám pomocí různých metod a výpočtů podává komplexní náhled na finanční situaci podniku. Pomáhá odhalit potíže, se kterými se podnik potýká a podává skutečný obraz stávající situace. Identifikovat slabiny podniku je důležité dříve než se situace stane těžko zvládnutelnou. Je zároveň nástrojem zpětné vazby pro dříve uskutečněná rozhodnutí v oblasti finančního řízení podniku. Odhaluje následky dřívějšího finančního řízení, zejména jeho následky. Poskytuje také důležité informace investorům, kteří by do firmy chtěli vložit kapitál. Finanční analýza podniku je důležitá pro interní i externí uživatele.
10
1 Vymezení problému a cíle práce Cílem této práce je zjistit současnou finanční situaci vybraného podniku a odhalit případné finanční problémy, se kterými se potýká. Předmět zájmu této práce je finanční stabilita podniku a zjištění, zda přináší zisk. Mezi dílčí cíle se řadí analýza okolí podniku, jeho silných a slabých stránek. V případě zjištění potíží, navrhnout řešení k jeho vyřešení, vhodné pro tento druh podniku.
1.1
Informace o vybraném podniku
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala firmu AGROSPOL Velká Bystřice s.r.o., která vznikla 11. 10. 1993, kdy byla zapsaná do obchodního rejstříku. Firma byla založena 4 společníky, a to pány: Ing. Zdeněk Kolman, Radomír Mádr, Petr Zavadil a Václav Šťastný. Základní kapitál byl stanoven 100 000 Kč a společníci se na něm podíleli rovným dílem. V současné době jsou společníci pouze 2 z původních zakladatelů, Ing. Kolman a pan Mádr. Ti jsou zároveň také jednateli společnosti, každý jedná jménem společnosti samostatně v plném rozsahu.
Jedná se o zemědělský podnik se zaměřením na rostlinnou výrobu. V současnosti společnost hospodaří převážně na pronajatých pozemcích na 1267 ha zemědělské půdy, z toho na 1202 ha orné půdy a 65 ha chmelnic. Na orné půdě jsou pěstovány na 60 % obiloviny, na 18 % řepka olejná, na 12 % mák setý a na zbývající ploše řepa cukrovka. Dále pak prodej zemědělských výrobků a poskytování služeb strojními mechanismy včetně obsluhy.
Práci pro Agrospol Velká Bystřice s.r.o. vykonává dvacet tři stálých pracovníků, z nichž většina je zde zaměstnána od vzniku společnosti a dále stovky brigádníků převážně z okolí při zavádění a sklizni chmele.
11
Obchodní firma:
Agrospol Velká Bystřice s.r.o.
Sídlo společnosti:
Velká Bystřice, Nádražní II/583, PSČ 783 53
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Základní kapitál:
100 000 Kč
Datum vzniku:
11. 10. 1993
Identifikační číslo:
49607812
Spisová značka:
11204 C, Krajský soud v Ostravě
Předmět podnikání: -
zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje
-
poskytování služeb strojními mechanismy včetně obsluhy
-
provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy
-
pronájem nemovitostí s poskytováním jiných než základních služeb
-
ubytovací služby
-
pronájem movitých věcí
-
výkon práva myslivosti
Konkurenční podnik ke srovnání Pro srovnání s analyzovanou firmou AGROSPOL s.r.o. jsem zvolila firmu AGRA Velký Týnec. Jedná se o zemědělský podnik, který sídlí jen pár kilometrů od firmy, zvolené pro tuto práci. AGRA Velký Týnec je akciová společnost, vznikla 14. dubna 2000 zápisem do obchodního rejstříku. Předmět podnikání této firmy je zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje. Podnik AGRA Velký Týnec je akciovou společností, základní kapitál je tvořen 9 990 ks kmenových akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Byl splacen ve 100% výši. Podnik AGRA Velký Týnec je větší, než podnik vybraný pro finanční analýzy. Majetek této konkurenční firmy je dvojnásobný oproti podniku AGOSPOL Velká Bystřice. Statutární orgán je představenstvo, za společnost jedná předseda představenstva samostatně, nebo dva členové představenstva.
12
1.2
SWOT analýza
SWOT analýza zkoumá silné a slabé stránky podniku, jeho příležitosti a hrozby. Rozdělujeme ji na 2 části – analýzu OT a SW. Analýza OT se zabývá příležitostmi a hrozbami, které přicházejí z vnějšího prostředí podniku. A to jak z makroprostředí, které
v sobě
má
obsaženy
politicko-právní,
ekonomické,
sociální,
kulturní
a technologické faktory, tak z mikroprostředí, které zahrnuje dodavatele, odběratele, zákazníky, konkurenci a veřejnost. Analýza SW je zaměřena dovnitř firmy, zkoumá její interní prostředí. Dotýká se cílů, firemních zdrojů, materiálního prostředí, firemní kultury, organizace, mezilidských vztahů a managementu (JAKUBÍKOVÁ, 2008, s. 103).
Tabulka 1: SWOT analýza AGROSPOL
Silné stránky
Příležitosti
-
Dotace od státu
-
Možnost vrácení spotřební daně
strojů, modernizace používaného
u nafty spotřebované při polních
zařízení
pracích
a technologií
-
Stálí odběratelé a dodavatelé
-
Nízká konkurence (široký trh)
-
-
Investice do nového vybavení,
Pohyblivé výkupní ceny plodin (při dobrém a včasném jednání, možnost získat velice výhodnou cenu za vlastní produkty)
Slabé stránky
Hrozby
-
Činnosti firmy jsou sezónní
-
Zefektivnění použití chemických
-
postřiků a hnojiv – vysoká cena
Špatné počasí výrazně ovlivňuje kvalitu a množství sklizně
-
Ztráta pronajatých pozemků (konkurence může majitelům zaplatit více)
13
1.3
Porterova analýza pěti sil
a) Konkurence V zemědělské výrobě není konkurence příliš vysoká. Podnikat v zemědělství smí kdokoliv kdo má výrobní prostředky, tedy především půdu a kapitál na vstupní investice. Trh se zemědělskými plodinami je dostatečně široký. Proto každý, kdo pěstuje kvalitní produkty, si odběratele na tomto trhu najde. Konkurenční boj v tomto odvětví se zakládá především na usilování o zisk další volné využitelné půdy. Čím více půdy dokáže podnik pokrýt, tím se snižují náklady na pěstování jednotlivých plodin.
b) Vstup nové konkurence Podnikat v zemědělství smí kdokoliv, proto je riziko vyšší. Mezi základní problémy při vstupu na trh se zemědělstvím je sehnat ornou půdu. Někdy proto nastávají konkurenční boje o pronajatou půdu, kdy se jeden podnik snaží za příznivější cenu pro majitele odkoupit smlouvu na pronájem. Tyto smlouvy na pronájem půdy bývají dlouhodobé, proto sehnat nevyužívanou půdu bývá problém. Další případ je ten, kdy do tuzemského zemědělství vkročí zahraniční firmy, které poté mohou skupovat celé zemědělské subjekty. Taková zahraniční firma zpravidla mívá velmi silný kapitál, proto mohou současným majitelům půdy nabídnout vyšší nájemné, než měli doposud od současných nájemců.
c) Vznik substitutů Substituční výrobky v zemědělství téměř neexistují. Rizikové někdy může být hledání odběratele, který se snaží nakoupit co nejlevněji, ovšem vypěstované plodiny bývají od jiných dodavatelů různé kvality. Do kvality se promítá příprava půdy, použitá chemie jako například postřiky proti škůdcům, inhibitory růstu či hnojiva, kvalita vlastních pracovníků, kteří mají na starosti péči o orbu, setí, a postřiky a také počasí, které je důležité zejména v období sklizně.
14
d) Kupní síla odběratelů a dodavatelů Každý podnik si své odběratele sjednává smluvně. Téměř všechny zemědělské podniky mají své stálé odběratele, takže boj o odběratele není významný. Mezi podnikem a odběratelem dochází ke smluvnímu sjednání odběru, což je výhodné pro obě strany. Zemědělec má jistotu, že svůj produkt prodá a kupující si při dostatečném jednání dopředu zajistí nižší cenu. Na druhé straně je tu jisté riziko, že z nepředvídatelných důvodů nebudou moci dodat smluvené množství komodity, popřípadě komodita nebude požadované kvality, to se potom projeví v určitých sankcích pro podnik, jako je pokles ceny. Například nevhodné klimatické podmínky velice negativně ovlivňují kvalitu plodin, zejména pšenice potravinářská se díky vydatným dešťům v období sklizně klesne na kvalitě a již nesplňuje podmínky potraviny, ale stává se z ní pšenice krmná. Také se může stát, že dané komodity je nadbytek a již se nedaří najít odběratele.
Hlavní odběratelé -
MSK Kroměříž a.s. (pšenice, ječmen, řepka)
-
Cukrovar Vrbátky (cukrovka)
-
Chmelařství, družstvo Žatec (chmel)
-
Hanácká potravinářská společnost s.r.o. (cukrovka)
-
Pivovary: Černá Hora, Zubr, Holba, Litovel (chmel)
-
Agromarket H&B s.r.o. (mák)
-
Agroservis Sedláček s.r.o. (prodej kombajnů)
-
Joh.Barth & Sohn GmbH & Co.KG (chmel)
-
Státní zemědělský intervenční fond (pšenice)
15
Hlavní dodavatelé -
NAVOS a.s. (hnojiva, nafta)
-
AG DITANA s.r.o. (pesticidy)
-
S MORAVA Leasing a.s.(leasing budov dílny a ubytovny)
-
Chmelařství, družstvo Žatec (zpracování chmele, materiál)
-
OLSEED a.s. (osiva)
-
Generali Pojišťovna a.s. (pojistné plodin a majetku)
-
Chmelařský institut s.r.o. (sadba chmele)
-
Provádění staveb VASTAV s.r.o. (rekonstrukce budov)
16
2 Teoretická východiska práce 2.1
Finanční cíle podniku
Základním cílem podnikové činnosti v podmínkách postupujícího propojování trhů je produktivní využití vlastního i cizího kapitálu k maximalizaci tržní hodnoty podniku během delšího časového období. Úsilí o maximalizaci tržní hodnoty podniku se projevuje v maximalizaci čisté současné hodnoty pro vlastníka a předpoklad zvyšování prospěchu pro další zainteresované strany (KONEČNÝ, 2005, s. 5).
Protože hlavní cíl podniku je maximalizace tržní hodnoty, je pro nás podnik nástrojem ke zhodnocení vložených prostředků. Tento pohled na podnik se projevuje různými finančními a ekonomickými vztahy. a) Vnější finanční vztahy: k investorům – to mohou být vlastníci, držitelé akcií, společníci, k dodavatelům
a odběratelům,
k pracovníkům, ke státu
a podobným institucím. b) Vnitřní ekonomické vztahy: spotřeba vstupních hodnot a jejich transformace při
realizaci
výrobní
činnosti
podniku,
ekonomické
vztahy
mezi
vnitropodnikovými útvary (LANDA, 2007, s. 6).
2.2
Finanční plán
Finanční plán vychází ze strategických cílů podnikatele, ale i z dosavadního vývoje a dosažené úrovně podniku hodnocené finanční analýzou, z prognózovaného vývoje prodeje a prognózovaného vývoje ekonomického prostředí (KONEČNÝ, 2005, s. 6). Je základem finančního plánování, vychází z dlouhodobých potřeb a zabývá se dlouhodobými zdroji. Záměry dlouhodobého plánu se promítají do ročního finančního plánu a ten spolu s rozpočty slouží ke krátkodobému finančnímu řízení podniku. Plnění finančního plánu se kontroluje pomocí účetních výkazů a finanční analýzy (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 117).
17
2.3
Finanční analýza
Hlavním úkolem finanční analýzy je neustále vyhodnocovat ekonomickou situaci podniku a její vývoj, příčiny jejího stavu a vývoje, posuzovat vyhlídky na finanční situaci podniku v budoucnosti (KONEČNÝ, 2006, s. 6).
Účetnictví poskytuje údaje momentálního typu, v podobě převážně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu (např. rozvaha), resp. tokových veličin za určité období (např. výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích), které jednotlivě mají omezenou vypovídací schopnost. Samotné souhrnné výstupy účetnictví ještě neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a
slabých
stránkách,
nebezpečích,
trendech
a
celkové
kvalitě
hospodaření
(GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 4).
Finanční analýza umožňuje včas rozpoznat blížící se výrobní, odbytovou nebo finanční krizi, stanovit finanční zdraví podniku a zkvalitnit procesy řízení. Je východiskem rozhodovacího procesu, který reaguje na silné a slabé stránky finanční situace, hledá co nejúčinnější řešení v oblasti finančních zdrojů a užití a formuluje finanční cíle a prostředky pro příští období ve finančním plánu, který je také nutným vyústěním každého podnikatelského záměru (KONEČNÝ, 2006, s. 6).
Podle toho, kdo provádí finanční analýzu, ji můžeme rozdělit do dvou oblastí: 1) Externí finanční analýza – vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních a účetních informací. Analýza účetních výkaz je základem finanční analýzy, jak ji provádějí externí příjemci uživatelé informací obsažených v účetní závěrce. Dosažená úroveň finančního zdraví bude pro okolí sloužit jako signál, jaké má podnik vyhlídky na pokračující trvání a na rozvoj v příštích letech (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 24).
18
2) Interní finanční analýza – je jiným názvem pro rozbor hospodaření podniku, při kterém má interní analytik k dispozici všechny údaje finančního, manažerského nebo vnitropodnikového (nákladového) účetnictví, z podnikových kalkulací, statistiky, plánu apod. Podnikový management má k dispozici mnohem
podrobnější
spektrum
finančních
informací
(GRÜNWALD,
HOLEČKOVÁ, 2006, s. 24).
2.3.1 Uživatelé finanční analýzy Interní: -
Manažeři
Pro
manažery
jsou
pro
strategické
i
výstupy
operativní
z finanční řízení
analýzy
podniku.
podniku
Mají
potřebné
podkladem informace
pro zpracování finanční analýzy, disponují i informacemi, které nejsou veřejně přístupné externím uživatelům. Znají pravdivý obraz finanční situace podniku. -
Zaměstnanci
Zaměstnanci
mají
zájem
na
stabilitě
podniku,
jak
z finančního
tak z hospodářského hlediska a jeho prosperitě. Jde především o perspektivu a jistotu zaměstnání (KILSLINGEROVÁ, 2004, s. 23).
Externí: -
Investoři
Investoři, kteří poskytují podniku kapitál, sledují informace o finanční výkonnosti firmy.
Zejména
kvůli
potřebě
získat
dostatek
informací
pro svá rozhodnutí o investicích v této firmě a také zjištění, jak podnik nakládá s prostředky, které investoři poskytli. Tento fakt je důležitý zejména v akciových společnostech (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 22).
19
-
Banky a jiní věřitelé
Pro všechny věřitele jsou důležité zejména závěry o finanční situaci potenciálního nebo existujícího dlužníka. Věřitel činí rozhodnutí, zda poskytne úvěr, v jaké výši a jaké budou podmínky. Banky vyžadují pravidelné zprávy o situaci podniku, to tvoří důležitou část úvěrových smluv (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 22). -
Stát a jeho orgány
Stát zde hraje roli jako kontrola vykázaných daní. Státní orgány a instituce užívají informace o podnicích také pro statistická šetření, kontrolu firem, které mají státní majetkovou účast, přerozdělování dotací a přehled o podnicích, kterým byly přiděleny státní zakázky (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 22). -
Obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé)
Obchodní
partnery
zajímá
především
schopnost
podniku
uhradit
včas
své závazky, sledují zejména likviditu, solventnost a zadluženost. Odběratelé mají zájem na dobré finanční situaci dodavatele. Hlavní zájem na stabilní situaci podniku mají především ti odběratelé, u kterých by v případě bankrotu dodavatele došlo ke značnému omezení možnosti nákupu. Pro tyto odběratele je prioritní cíl zajištění výroby (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 22).
2.3.2 Zdroje vstupních dat finanční analýzy Údaje pro finanční analýzu lze čerpat z různých zdrojů, které lze dělit na několik základních skupin:
1) Výkazy finančního účetnictví Lze označit i jako externí zdroje, poskytují informace hlavně externím uživatelům. Předávají jim pohled na stav a strukturu majetku a jeho zdrojů krytí. Také nám odhalují tvorbu a užití výsledku hospodaření a pohybech peněžních toků (DLUHOŠOVÁ, 2006, s. 69).
20
2) Výkazy vnitropodnikového účetnictví Vnitropodnikové účetnictví nepodléhá žádné jednotné úpravě, každá firma si své vnitropodnikové výkazy vytváří podle vlastních potřeb. Tyto výkazy jsou interní, nejsou veřejně dostupné externím uživatelům. Můžeme sem zařadit hlavně výkazy zobrazující náklady podniku v různém členění, také výkazy o
spotřebě
nákladů
k jednotlivým
výkonům,
jednotlivým
střediskům
(DLUHOŠOVÁ, 2006, s. 69).
3) Zdroje finančních informací Tyto zdroje čerpají zejména z účetních výkazů finančního a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako výroční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod. (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 9).
4) Kvantifikované nefinanční informace Jde především o oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost), rozbory budoucího vývoje techniky a technologie (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 9).
5) Nekvantifikované informace Zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 9).
21
2.4
Fundamentální a technická analýza
Ve finančním hodnocení podniků se úspěšně uplatňují metody finanční analýzy jako nástroj finančního managementu nebo ostatních uživatelů. Klasická finanční analýza obsahuje dvě navzájem propojené části: a) kvalitativní, tzv. fundamentální analýzu, b) kvantitativní, tzv. technickou analýzu (SEDLÁČEK, 2009, str. 7).
2.4.1 Fundamentální analýza podniku Je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků (nejen provozovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů), na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. Zpracovává velké množství kvalitativních údajů (SEDLÁČEK, 2011, s. 5).
Východiskem fundamentální analýzy podniku je obvykle identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází, jde zejména o analýzu vlivu: (SEDLÁČEK, 2011, s. 5). -
vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku,
-
právě probíhající fáze života podniku,
-
charakteru podnikových cílů.
Metodou analýzy je komparativní analýza založená převážně na verbálním hodnocení. Patří sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda balanced scorecard nebo model BCG matice (SEDLÁČEK, 2011, s. 7).
2.4.2 Technická analýza podniku Technická analýza používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Postup finanční technické analýzy je rozložen do několika etap: 22
a) Výpočet ukazatelů zkoumané firmy. Tato etapa obvykle zahrnuje výběr srovnatelných podniků, přípravu dat a ukazatelů, jejich počet a ověření předpokladů o ukazatelích. b) Srovnání hodnot s odvětvovými průměry. Výběr metody pro hodnocení ukazatelů a výpočet relativní pozice firmy. c) Analýza časových trendů. d) Analýza vztahů mezi ukazateli. e) Návrh na opatření ve finančním plánování (SEDLÁČEK, 2011, s. 6).
2.5
Metody finanční analýzy
Metody používané ve finanční analýze můžeme rozdělit na metody, které využívají elementární matematiku (základní aritmetické operace) a na metody založené na složitějších matematických postupech a myšlenkách (SEDLÁČEK, 2011, s. 8). Základ finanční analýzy je použití poměrových ukazatelů, které doplníme o ukazatele absolutní a rozdílové. Při poměrové analýze posuzujeme vybrané soustavy poměrových ukazatelů (DLUHOŠOVÁ, 2006, s. 71).
2.6
Analýza stavových ukazatelů
Stavové veličiny jsou ty, které se vztahují k danému datu. Jsou zachyceny v určitém časovém okamžiku a plní jeden ze základních úkolů účetnictví tím, že nám představují skutečný stav majetku a kapitálů, který byl použitý pro jeho krytí. Tyto položky jsou základem pro zjišťování všech dalších ukazatelů finanční analýzy (PAVELKOVÁ, KNÁPKOVÁ, ŠTEKER, 2013, s. 42) Základním bodem finanční analýzy je vertikální a horizontální rozbor podniku. Tyto postupy nám umožňují vidět hodnoty obsažené v účetních výkazech v konkrétních souvislostech. Buď z pohledu struktury výkazu, vztažené k nějaké konkrétní veličině nebo zkoumané v čase, nejčastěji ve vztahu k minulému období (KISLINGEROVÁ, HLINICA, 2008, s. 9).
23
2.6.1 Analýza trendů (horizontální analýza) Porovnává změny ukazatelů v časové řadě. Výchozí data jsou obsažena v účetních výkazech firem a ve výročních zprávách, které uvádí klíčové finanční položky za posledních 5 až 10 let. Při analýze bereme v úvahu jak změny absolutní hodnoty, tak i procentní změny jednotlivých položek výkazů, po řádcích, horizontálně. Proto hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů (SEDLÁČEK, 2011, s. 15).
2.6.2 Procentní rozbor (vertikální analýza) Při vertikální analýze posuzujme jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. strukturu aktiv a pasiv firmy. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity firmy a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita firmy (SEDLÁČEK, 2011, s. 17). Výhodou vertikální analýzy je to, že nezávisí na meziroční inflaci. Díky ní je možná porovnatelnost výsledků analýzy z minulých let (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 103).
2.7
Analýza soustav ukazatelů
Celkovou finanční situaci podniku lze analyzovat celou řadou rozdílových a poměrových ukazatelů. Ty však samy o sobě mají malou vypovídací schopnost. Jejich velkou nevýhodou je, že charakterizují pouze určitý úsek činnosti podniku. Pro komplexní posouzení finanční situace se vytvářejí soustavy ukazatelů. Patří sem buď soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů – např. Pyramidové rozklady. Ty nám poslouží k odhalení jednotlivých vazeb mezi ukazateli pomocí jejich rozkladu. Nebo účelové výběry ukazatelů, ty jsou sestavovány na bázi komparativně-analytických nebo matematicko-statistických metod. Tyto modely dále členíme na bonitní a bankrotní (SEDLÁČEK, 2009, s. 81).
24
2.7.1 Bankrotní modely Informují o tom, zda podniku v dohledné době hrozí bankrot. Každá firma, která je ohrožena bankrotem, dává určité signály, které jsou pro bankrot charakteristické. Patří sem zejména potíže s likviditou, rentabilitou nebo výší čistého pracovního kapitálu. Díky bankrotním modelům se daří tyto symptomy včas odhalit (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 72). Altmanův model Altmanův
model
je
přízračným
příkladem
indexu
souhrnného
hodnocení.
Je založen na propočtu globálních indexů. Jedná se o jednoduchý výpočet, proto je velice oblíbený v ČR. Pomocí tohoto indexu je možné rozlišit firmy, které bankrotují, od těch, které mají riziko hrozícího bankrotu minimální (SEDLÁČEK, 2009, s. 110).
(SEDLÁČEK, 2009, s. 110)
X1 = Pracovní kapitál/Celková aktiva X2 = Zisk po zdanění/Celková aktiva X3 = Zisk před zdaněním a úroky/Celková aktiva X4 = Základní kapitál/Cizí zdroje X5 = Celkové tržby/Celková aktiva
Tabulka 2: Hodnotící stupnice Altmanova modelu
(zdroj: SEDLÁČEK, 2009, s. 110)
Z > 2,9 1,2 < Z < 2,9 Z < 1,2
Hodnocení Altmanova modelu pásmo finanční prosperity „šedá zóna“ pásmo bankrotu
25
IN 05 Model Jedná se o model hodnotící finanční zdraví podniku. Díky IN05 modelu zjišťujeme, zda podniku v dohledné době nehrozí bankrot a zda vytváří hodnotu pro vlastníky. Stejně jako Altmanův model, se skládá z několika částí – jednotlivé koeficienty, které se zaobírají různými oblastmi finančního vedení firmy (SEDLÁČEK, 2009, str. 112).
(SEDLÁČEK, 2009, s. 112)
X1 = Celková aktiva/ Cizí kapitál X2 = EBIT/Nákladové úroky X3 = EBIT/Celková aktiva X4 = Celkové výnosy/Celková aktiva X5 = Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky a úvěry
Tabulka 3: Hodnotící stupnice IN05 indexu
(zdroj: SEDLÁČEK, 2009, s. 112) Hodnocení IN 05 Modelu IN > 1,6
podnik tvoří hodnotu
0,9 < IN < 1,6
"šedá zóna"
IN < 0,9
podnik netvoří hodnotu
2.7.2 Bonitní modely Diagnostikují finanční zdraví firmy. Jejich hlavním cílem je stanovit, zda je firma na základě její finanční situace řazena mezi dobré nebo špatné. Tento index umožňuje porovnání s jinými firmami v rámci jednoho oboru podnikání (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 72).
26
Kralickův rychlý test Rychlý test umožňuje rychlou a velmi dobrou klasifikaci dané firmy. Je konstruován z jednotlivých ukazatelů, které nepodléhají rušivým vlivům a reprezentují celkovou vypovídací schopnost rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Je zde zabezpečena vyváženost analýzy jak stability, tak i výnosové situace firmy (SEDLÁČK, 2009, s. 105). Kvóta vlastní kapitálu – tento ukazatel vypovídá o kapitálové síle firmy. Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby vlastními zdroji vysoký podíl vlastních zdrojů může bát i příčinou poklesu rentability vlastního kapitálu. Doba splácení dluhu z cash flow vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky, a spolu s kvótou vlastního kapitálu charakterizuje finanční stabilitu sledované firmy. Cash flow v procentech tržeb a ukazatel ROA analyzují výnosovou situaci zkoumané firmy (SEDLÁČEK, 2001, s. 125).
Kvóta vlastního kapitálu Ukazatel nám naznačuje kapitálovou sílu podniku. Prozrazuje finanční stabilitu a samostatnost. Díky tomuto ukazateli víme, jakou měrou dokáže firma pokrýt své potřeby vlastními zdroji (SEDLÁČEK, 2009, s. 106).
í
í á
á
á (SEDLÁČEK, 2009, s. 106)
Doba splácení dluhů z CF Ukazuje, jak dlouhé časové období podnik potřebuje, aby byl schopen uhradit své závazky (SEDLÁČEK, 2009, s. 106).
á
í (SEDLÁČEK, 2009, s. 107)
27
Doba splácení dluhu z cash flow vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky, a spolu s kvótou vlastního kapitálu charakterizuje finanční stabilitu sledované firmy. Cash flow v procentech tržeb a ukazatel ROA analyzují výnosovou situaci zkoumané firmy (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 125). Cash flow v % tržeb Vypovídá o finanční výkonnosti firmy.
ž
ž (SEDLÁČEK, 2001, s. 117)
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) ě í
ě á (SEDLÁČEK, 2009, s. 106)
Bonita podniku se stanovuje tím způsobem, že každý jednotlivý ukazatel se hodnotí zvlášť a výsledná známka se vypočítá jako průměr známek všech ukazatelů (SEDLÁČEK, 2009, s. 106).
Tabulka 4: Hodnotící stupnice Kralickova testu
(zdroj: SEDLÁČEK, 2009, s. 106)
UKAZATEL
Výborný (1)
Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhů CF v % tržeb ROA
>30% <3 roky >10% >15%
Velmi dobrý (2) >20% <5 let >8% >12%
28
Dobrý (3)
Špatný (4)
>10% <12 let >5% >8%
>0% >12 let >0% >0%
ohrožen insolvencí (5) negativní >30 let negativní negativní
2.8
Analýza rozdílových ukazatelů
Rozdílové ukazatele označujeme jako fondy finančních prostředků. Fond je chápán jako souhrn shrnutí stavových ukazatelů, které vyjadřují některé složky krátkodobého majetku, které jsou očištěny od určitých složek krátkodobých pasiv (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 107). 2.8.1 Čistý pracovní kapitál Je nejčastěji užívaným ukazatelem vypočteným jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Ty mohou být vymezeny od splatnosti 1 rok až po splatnost 3 měsíční, což umožňuje oddělit výstižněji v oběžných aktivech tu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků, od té části, která je relativně volná a kterou chápeme jako určitý finanční fond (SEDLÁČEK, 2009, s. 35).
Změnu čistého pracovního kapitálu za určité období, které má vliv na finanční situaci, především likviditu firmy, můžeme vypočítat tak, že od stavu na konci sledovaného období odečteme stav na začátku sledovaného období (SEDLÁČEK, 2001, s. 36). –
(SEDLÁČEK, 2012, s. 36)
2.8.2 Čisté hotové finanční prostředky Čisté hotové finanční prostředky představují rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Používá se pro sledování okamžité likvidity. Nejvyšší stupeň likvidity vyjadřuje fond, který do pohotových peněžních prostředků zahrnuje pouze hotovost a peníze na běžných účtech. Méně přísná modifikace zahrnuje i peněžní ekvivalenty (např. likvidní a obchodovatelné cenné papíry jako šeky, směnky anebo termínované vklady vypověditelné do 3 měsíců), neboť v podmínkách fungujícího kapitálového trhu jsou rychle přeměnitelné na peníze. Tento ukazatel není ovlivněn oceňovacími technikami, avšak je snadno zmanipulovatelný přesunem plateb vzhledem k okamžiku zjišťování likvidity (zdržení nebo dřívější uskutečnění plateb) (SEDLÁČEK, 2001, s. 38).
29
2.8.3 Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond Představuje střední cestu mezi metodou čistých hotových finančních prostředků a čistým pracovním kapitálem. Při výpočtu se vylučují z oběžných aktiv zásoby nebo i nelikvidní pohledávky a od takto upravených aktiv se odečtou krátkodobé závazky (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 38). –
(SEDLÁČEK, 2001, 38)
Analýzu změny likvidity tohoto finančního fondu lze provést obdobně jako u čistého pracovního kapitálu s tím, že: -
při analýze z hlediska aktiv jsou zásoby (ev. i část pohledávek vyňaty z oběžných aktiv (nejsou součástí fondu),
-
při analýze z hlediska pasiv doplňujeme zdroje o snížení zásob (ev. i o část vyňatých pohledávek, o níž jsme oběžná aktiva očistili) a analogicky užití finančního fondu rozšířeného o zvýšení zásob, ev. i o zvýšení zmíněných pohledávek (SEDLÁČEK, 2001, s. 39).
2.9
Analýza cash flow
Koncepce výkazu cash flow je založena na příjmech a výdajích, resp. na skutečných hotovostních tocích. Vychází z časového nesouladu hospodářských operací a jejich finančního zachyceni, tj. rozdílů mezi náklady a výnosy na jedné straně a výdaji a příjmy na straně druhé (KISLINGEROVÁ, 2004, s. 47).
Peněžní toky zobrazují pohyb, změnu (přírůstky a úbytky) a proměnu peněžních prostředků na ostatní druhy aktiv a obráceně, v rámci hodnotového řetězce firmy od předvýrobní fáze až po fázi realizace. Analýza peněžních toků ve firmě umožňuje analýzu finanční pozice, analýzu potřeb a zdrojů finančních prostředků a analýzu finančního rizika a to v rámci parciálních
30
firemních aktivit a tedy členění na peněžní toky v běžné (provozní) činnosti, investiční činnosti a finanční činnosti (MARINIČ, 2009, s. 70). Základní analýza peněžních toku vychází z porovnání peněžních toků, peněžních toků z investiční a finanční činnosti na celkovém peněžním toku (MARINIČ, 2009, s. 75).
Rentabilita tržeb z cash flow Vyjadřuje finanční výkonnost podniku. Pokles toho ukazatele napovídá zvýšení výnosů nebo pokles provozního cash flow (SEDLÁČEK, 2003, s. 79).
í
ž
ž (SEDLÁČEK, 2003, s. 79)
Stupeň oddlužení Vypovídá o schopnosti podniku uhradit vzniklé závazky z čistých příjmů z provozní oblasti (PAVELKOVÁ, KNÁKOVÁ, ŠTEKER, 2013, s. 79).
í í
á
(PAVELKOVÁ, KNÁKOVÁ, ŠTEKER, 2013, str. 79)
Rentabilita celkového kapitálu Tento ukazatel poměřuje provozní cash flow k celkovému kapitálu. Pokud rentabilita měření z cash flow dosahuje menších hodnot, než je průměrná úroková míra placená bankám z úvěrů, pak to znamená, že aktiva podniku nejsou schopna vyprodukovat tolik, kolik si žádají splátky úvěrů a bankovní půjčky se pro podnik stávají nebezpečnými. Dosahuje- li však vyššího procenta rentability, je výhodné mít co nejvíce úvěrů, jelikož působí jako nástroj růstu (PAVELKOVÁ, KNÁKOVÁ, ŠTEKER, 2013, s. 79).
31
(PAVELKOVÁ, KNÁKOVÁ, ŠTEKER, 2013, str. 79) Úrokové krytí Udává, kolikrát je zajištěno placení úroků. Za velmi dobrou lze považovat hodnotu okolo 8, pokud se úrokové krytí pohybuje v intervalu 4-6, pak je dobré (LANDA, 2007, s. 52).
é
í
í á
é (LANDA, 2007, s. 52)
Likvidita z Cash Flow Udává nám způsobilost podniku splatit své závazky z peněžních prostředků vytvořených činností firmy (SEDLÁČEK, 2003, s. 79).
(SEDLÁČEK, 2003, s. 79)
2.10
Analýza poměrových ukazatelů
Zatímco vertikální a horizontální analýza sleduje zejména vývoj jedné veličiny v čase nebo vztahu k jedné vztažné veličině, poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou. Tím se finanční situace společnosti ukazuje v dalších souvislostech. Je zřejmé, že k tomu aby podnik mohl existovat, musí být rentabilní, tj. přinášet užitek vlastníkům, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 29).
32
2.10.1 Rentabilita Ukazatele rentabilit patří v praxi k nesledovanějším ukazatelům, vzhledem k tomu, že informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem Kromě rentability celkových aktiv se často sleduje i rentabilita dlouhodobých zdrojů (tj. vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdrojů) či rentabilita tržeb apod (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 30).
a) Rentabilita celkového kapitálu Měřením rentability celkového kapitálu nebo rentability aktiv vyjadřujeme celkovou efektivnost podniku. Vyjadřuje se buď ve formě nezdaněné, nebo zdaněné rentability. -
Nezdaněná rentabilita celkového kapitálu – uvádí se jako výdělková schopnost resp. produkční síla. Představuje všechny aktivity, bez ohledu na to z jakých zdrojů byly financovány (KONEČNÝ, 2005, s. 32).
ř
ě í á (KONEČNÝ, 2005, s. 32)
-
Zdaněná rentabilita celkového kapitálu – smyslem ukazatele je poměřit veškerý vložený kapitál s výslednými efekty, které vznikly produktivním využitím kapitálu. Dává nám lepší přehled o rentabilitě celkového kapitálu, díky tomu, že bere v úvahu zdanění a počítá pouze s čistým ziskem (KONEČNÝ, 2005, s. 33).
(KONEČNÝ, 2005, s. 33)
33
b) Rentabilita vlastního kapitálu Tomuto ukazateli bývá ve finanční analýze věnovaná velká pozornost. Vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého akcionáři.
Zisk představuje výdělek
kapitálu, který vlastnící investovali (KONEČNÝ, 2005, s. 35). í
ě í á (KONEČNÝ, 2005, s. 35)
c) Rentabilita tržeb Do tržeb v tomto ukazateli nejčastěji zahrnujeme ty, které tvoří provozní výsledek hospodaření. Pokud chceme ve výpočtu použít veškeré tržby, pak do výpočtu použijeme zisk po zdanění (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 125). ě í ž (RŮČKOVÁ, ROUBÁČKOVÁ, 2012, s. 126) d) Rentabilita nákladů Rentabilita tržeb je doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb. Jedná se o zisk v poměru k celkovým nákladům. Uvádí, kolik korun zisku připadá na jednu korunu vynaložených nákladů (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 126). ě í
(RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 126) Tento ukazatel slouží k testování: -
možné účasti vlastního kapitálu na zvyšování kapitálových zdrojů,
-
udržitelné míry růstu podniku odvozené od růstu vlastního kapitálu,
-
šance na udržení reálné hodnoty vlastního kapitálu v podmínkách inflace,
-
úrovně výnosnosti vlastního kapitálu ve srovnání s náklady na cizí kapitál (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2006, s. 37).
34
2.10.2 Aktivita Ukazatele aktivity se snaží změřit, jak spěšně využívá management podniku aktiva. Jelikož se aktiva podniku člení na několik úrovní, tak i ukazatele rentability mohou být kalkulovány na různých úrovních: např. aktiv celkových, dlouhodobých (stálých) či oběžných (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 31). Jestliže má podnik aktiv nadbytek, vznikají zbytečné náklady. Pokud je jich málo, pak podnik přichází o potenciální tržby (STROUHAL, 2006, s. 53). Protože ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu (tržbu) k veličině stavové (aktiva), je možné vyjádřit tento ukazatel ve dvou modelech:
Obrat (rychlost obratu) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (SEDLÁČEK, 2009, s. 61). Obrat celkových aktiv Nižší hodnoty (1,6 a méně) tohoto ukazatele naznačují, že majetkové vybavení podniku není efektivně využíváno. Pokud ukazatel dosahuje vyšších hodnot (3 a výše) nemá podnik dostatek majetku.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 61) Obrat stálých aktiv Ukazatel se zaměřuje na posouzení využití investovaného majetku. Je významný při rozhodování o tom, zda je vhodné pořídit další dlouhodobý majetek. Tento poměr může být velkou mírou ovlivněn odpisy majetku (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 61).
(SEDLÁČEK, 2009, s. 62)
35
Doba obratu – odráží počet dní, po který probíhá jedna obrátka. Je sledována doba, po kterou je majetek v podniku vázám v určité formě (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 32).
Doba obratu zásob Udává, jak dlouhá doba je nezbytná k tomu, aby peněžní prostředky přešly přes výrobky a zboží opět do peněžité podoby.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 62)
Doba obratu pohledávek Vyjadřuje délku období, po které musí podnik čekat, než obdrží platbu od odběratelů za prodané zboží, služby či výrobky.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 63) Doba obratu závazků Ukazatel nám sděluje, jak dlouhé období uplyne od vzniku závazku do jeho úhrady.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 63)
36
2.10.3 Zadluženost Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit objem majetku, který má firma pořízen na leasing – aktiva získaná prostřednictvím leasingu se neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklady ve výkazu zisku ztrát. Proto firma, která se zdá být relativně nezadlužená podle poměru cizího a vlastního kapitálu, může být ve skutečnosti vzhledem k velkému množství majetku na leasing výrazně zadlužená (KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, s. 33).
á
ž
í
á á (SEDLÁČEK, 2009, s. 64)
Koeficient samofinancování Vyjadřuje poměr, v němž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Tento ukazatel je považován za jeden z nejdůležitějších poměrových ukazatelů zadluženosti pro hodnocení celkové finanční situace (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 128).
(STROUHAL, 2006, s. 56) Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí nám udává, kolikrát je zisk větší než úroky. Hodnotí, jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele. Pokud by byl ukazatel roven 1, znamená to, že celý zisk jde na splacení úroků. Doporučovaná hodnota je podle literatury 3krát až 6krát vyšší (SEDLÁČEK, 2009, s. 64).
(STROUHAL, 2006, s. 56)
37
2.10.4 Likvidita Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Likvidita je souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici po úhradu svých splatných závazků. Ukazatele likvidy poměřují to, čím je možno platit, s tím, co je nutno zaplatit. Rozdělují se na běžnou, pohotovou a okamžitou likviditu (SEDLÁČEK, 2009, s. 66). Pro úspěšnou činnost podniku je rozhodující, aby krátkodobé závazky podniku byly kryty z takových složek majetku, které jsou pro tento účel určeny. Není žádoucí, aby podnik v případě nutnosti okamžitého splacení všech svých krátkodobých závazků byl nucen prodávat složky stálých či oběžných aktiv, které k tomuto účelu nejsou určeny (DLUHOŠOVÁ, 2006, s. 79). Slabá stránka tohoto ukazatele spočívá v mylném předpokladu, že veškerá oběžná aktiva je možné v krátké době přeměnit na hotovost. Solventnost podniku spočívá v tom, mít část svých oběžných aktiv ve vysoce likvidní formě.
Zatímco část
podnikových aktiv je převoditelná na peníze kdykoliv, jiné složky aktiv jsou převoditelná obtížně (např. stroje, speciální zařízení) (STROUHAL, 2006, s. 50).
a) Běžná likvidita Ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Je citlivá na strukturu zásob a jejich správné oceňování vzhledem k jejich prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě či nedobytnosti. U zásob může trvat velmi dlouho, než se přemění na peníze, neboť nejprve musí být spotřebovány, přeměněny ve výrobky, prodány a uhrazeny odběratelem (SEDLÁČEK, 2009, s. 66).
ěž á
ěž á á
é á (SEDLÁČEK, 2009, s. 66)
38
b) Pohotová likvidita Na rozdíl od běžné likvidity vylučuje z oběžných aktiv zásoby a ponechává v čitateli jen peněžní prostředky (v hotovosti a na bankovních účtech), krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky (očištěné od těžko vymahatelných a pochybných, protože by neoprávněně zlepšovaly hodnotu ukazatele) (SEDLÁČEK, 2009, s. 67).
á
ěž á á
á é á (SEDLÁČEK, 2009, s. 67)
c) Okamžitá likvidita Měří schopnost podniku hradit práv splatné dluhy. Do čitatele se dosazují peníze (v hotovosti a na běžných účtech) a jejich ekvivalenty (volně obchodovatelné krátkodobé CP, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky) (SEDLÁČEK, 2009, s. 67).
ž á
ěž í
ř ž é
é á (SEDLÁČEK, 2009, s. 67)
2.10.5 Provozní ukazatele Používají se při základní analýze podnikových aktivit. Jsou zaměřeny dovnitř firmy, uplatňují se ve vnitřním řízení firmy. Opírají se o tokové veličiny, zejména pak o náklady. Mají za úkol sledovat řízení jednotlivých nákladů a zvyšovat jejich hospodárnost. Tím i dosažení lepších výsledků (RŮČKOVÁ, ROUBÍČKOVÁ, 2012, s. 135).
39
Mzdová produktivita Tento ukazatel nám sděluje, kolik výnosů připadá na 1 korunu vyplacených mezd. Pro vyloučení vlivu nakupovaných surovin, energií a služeb dosazujeme do vzorce přidanou hodnotu (RŮČKOVÁ, 2007, s. 134).
(RŮČKOVÁ, 2007, s. 134) Nákladovost výnosů Tento ukazatel nám naznačuje zatížení výnosů celkovými náklady. Hodnota ukazatele by měla klesat v čase.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 76) Materiálová náročnost výnosů Vyjadřuje celkové zatížení výnosů spotřebovaným materiálem a energiemi.
(SEDLÁČEK, 2009, s. 76)
40
3 Analýza problémů a současné situace V této části práce se budu věnovat zjištění současně finanční situace zkoumaného podniku, nalezení možných problému ve finančním zdraví a jejich analýzou. Ke srovnání výsledků vybrané firmy s dalším podnikem použiji data od konkurenční firmy stejného zaměření.
3.1
Altmanovo Z-skóre
Altmanův index finančního zdraví podniku se řadí mezi bankrotní modely. Zahrnuje v sobě 5 různých ukazatelů, které jsou ohodnoceny určitou vahou. Tyto jednotlivé ukazatele jsou vybrány z poměrové analýzy, následně podle přidělených hodnot rekapitulovány do jediného indexu, ten nazývám Z-skóre. Tento ukazatel nám pomocí stupnice ukáže, zda podnik je ohrožen bankrotem. V následující tabulce jsou vypočítané hodnoty jednotlivých poměrových ukazatelů, z kterých je Altmanův model složen, v posledním řádku jsou upravené o přidělené váhové koeficienty a sečteny v Altmanovo Z-skóre.
Tabulka 5: Altmanovo Z-skóre AGROSPOL Velká Bystřice Položka
2007
2008
2009
2010
2011
X1
0,459
0,407
0,302
0,333
0,347
X2
0,519
0,563
0,598
0,626
0,621
X3
0,183
0,161
0,041
0,042
0,062
X4
0,020
0,006
0,010
0,016
0,010
X5
0,693
0,568
0,521
0,575
0,583
"Z" skóre
2,037
1,840
1,375
1,479
1,554
Naměřená hodnota Altmanova Z-skóre byla nejvyšší v roce 2007, kdy činila 2,03. V letech 2008 a 2009 pozorujeme klesající trend u tohoto ukazatele. V roce 2008 se zde projevil pokles ukazatele X4, který byl zapříčiněn zvýšením cizích zdrojů. Ty se v roce 2008 zvýšily na 16 mil. Kč, oproti roku 2007 kdy dosahovaly výše 5 mil. Kč.
41
Pokles Altmanova modelu v roce 2008 je způsoben především ukazatelem X5, který je zapříčiněn zvýšením hodnoty celkových aktiv mezi lety 2007 a 2008. V období 2009 se nejvýraznějším poklesem oproti předchozímu roku projevují ukazatele X3 a X1. Snížení ukazatele X3 je způsobeno snížením hospodářského výsledku mezi obdobími 2008 a 2009, ukazatel X1 potom poukazuje na snížení čistého pracovního kapitálu v roce 2009, oproti roku 2008. V letech 2010 a 2011 nastává růst Altmanova Z-skóre. Snižují se cizí zdroje, a naopak dochází ke zvýšení čistého pracovního kapitálu i výsledku hospodaření.
Naměřené hodnoty Altmanova Z-skóre sledovaného podniku AGROSPOL Velká Bystřice jsou v následujícím grafu porovnány s konkurenční firmou AGRA Velký Týnec.
Obrázek 1: Srovnání Altmanova modelu
Z grafu je patrné, že AGRA Velký Týnec má hodnoty Altmanova Z-skóre vyšší než AGROSPOL Velká Bystřice. Tento rozdíl je způsoben především ukazatelem X4, který je u obou podniků značně rozdílný. Tento ukazatel vychází z podílu základního kapitálu
42
a cizích zdrojů.
Základní kapitál u AROSPOLU je pouze 100 000 Kč, zatímco
u AGRY Velký Týnec je základní kapitál ve výši 99 mil. Kč. Proto vychází nízké hodnoty “Z SKÓRE“ u AGROSPOLU. Tím se podnik podle indexu řadí do šedé zóny, blíže k hranici bankrotu. Hrozba bankrotu u tohoto podniku není reálná. Většina majetku je krytá vlastním kapitálem, cizí zdroje využívá poměrně málo a své závazky je schopen kdykoliv a okamžitě splatit. Za poslední 3 sledovaná období má „Z“ skóre Altmanova modelu rostoucí trend.
3.2
IN05 Index
Index IN05 byl sestaven manželi Neumaierovými, je odvozen od Altmanova modelu. Je přesnější pro hodnocení podniku v českých podmínkách. Stejně jako předchozí bankrotní model je odvozen od poměrové analýzy. Opět se zde setkáváme s pěti jednotlivými ukazateli, které jsou agregovány do jednoho pomocí odlišných koeficientů. V jednotlivých řádcích následující tabulky jsou výpočty jednotlivých ukazatelů poměrové analýzy, z kterých se IN05 model skládá. V posledním řádku jsou upravené do jednoho ukazatele pomocí jednotlivých váhových koeficientů
Tabulka 6: IN05 Index AGROSPOL Velká Bystřice Položka
2007
2008
2009
2010
2011
X1
18,463
7,058
10,503
17,094
11,979
X2
48,048
29,155
7,939
13,138
37,877
X3
0,183
0,161
0,041
0,042
0,062
X4
0,821
0,738
0,629
0,676
0,694
X5
22,047
7,327
11,417
22,059
6,474
IN 05
7,2052
3,5381
3,0066
5,0414
4,0467
Index IN05 u AGROSPOLU Velká Bystřice má kolísavý trend, navzdory tomu je ve všech sledovaných obdobích vysoko nad hranicí šedé zóny. Podnik je v dobré finanční situaci. V roce 2007 byla zjištěna hodnota IN 05 Indexu 7,2. V dalším období nastává pokles tohoto modelu. Na jeho poklesu se nejvíce projevují ukazatele X1, X2 a X5. Ukazatel X1 je ovlivněn zvýšením celkových aktiv o 19 mil. Kč a cizích zdrojů
43
o 11 mil. Kč. V ukazateli X2 se v roce 2008 projevilo zvýšení nákladových úroků a pokles X5 nám udává zvýšení oběžných aktiv a krátkodobých závazků. V období 2009 se X1 (snížení cizích zdrojů) a X5 (snížení krátkodobých závazků a oběžných aktiv) zvyšují, naopak propad nastává u X2 a X3. Pohyb X2 a X3 je zapříčiněn výrazných poklesem provozního hospodářského výsledku. Ten je rozdílný oproti roku 2008 tím, že v roce 2008 podnik obdržel dotaci za zrušený cukrovar Němčice na Hané ve výši 9,23 mil. Kč. V období 2010 nastává růst všech pomalý růst všech ukazatelů, kteří vstupují co IN 05 modelu. V roce 2011 se objevuje opět pokles ukazatelů X1, X5 a zvýšení X2. V ukazateli X1 se projevil nárůst celkových aktiv a také cizích zdrojů. V ukazateli X2 změnu způsobil pokles nákladových úroků a zvýšení provozního výsledku hospodaření. V X5 se projevilo zvýšení krátkodobých závazků i oběžných aktiv oproti předchozímu období.
V následujícím grafu porovnáváme výsledky IN 05 Indexu u sledované firmy AGROSPOL Velká Bystřice a konkurenčního podniku AGRA Velký Týnec.
Obrázek 2: Srovnání IN05 Indexů
44
Rozdíly mezi AGROSPOLEM Velká Bystřice a podnikem AGRA Velký Týnec tvoří zejména ukazatel X2, který nám udává podíl mezi EBIT a nákladovými úroky který významně převyšuje u druhého jmenovaného podniku. Zejména v roce 2008 a 2011 je rozdíl mezi podniky nevýraznější.
3.3
Kralickův test
Tento test patří mezi bonitní. Posuzuje celkové zdraví firmy pomocí jednoduchého propojení čtyř ukazatelů. První dva vyhodnocují rentabilitu, další dva jsou zaměřeny na finanční stabilitu podniku. Pomocí hodnotící tabulky je ohodnocen celkový stav podniku. Tabulku potřebnou k hodnocení jednotlivých ukazatelů najdeme v teoretické části této práce.
Tabulka 7: Kralickův test AGROSPOL Velká Bystřice
Položka Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhů CF v % tržeb ROA
2007 88% -0,386 29% 18%
2008 86% 0,358 20% 14%
2009 90% 0,565 28% 4%
2010 94% 0,168 23% 4%
2011 92% -0,136 29% 6%
Tabulka 8: Vyhodnocení Kralickova testu AGROSPOL Velká Bystřice
Položka Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhů Finanční stabilita CF v % tržeb ROA Výnosová situace Celkové hodnocení
2007
2008
2009
2010
2011
1
1
1
1
1
1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1
1 1 1 4 2,5 1,75
1 1 1 4 2,5 1,75
1 1 1 4 2,5 1,75
45
Z Kralickova testu vidíme následující skutečnosti: kvóta vlastního kapitálu je mnohem několikrát vyšší, než je doporučená hodnota. Podnik téměř nevyužívá cizí zdroje, i když každoročně investuje do svého majetku. Doba splácení dluhů je výborná, podnik je schopen splácet své dluhy okamžitě. Je drženo dostatečné množství finančních prostředků na bezproblémové krytí závazků, bezproblémovou likviditu vykazuje v každém roce. Z těchto dvou ukazatelů vyplývá, že finanční stabilita podniku je velice dobrá ve všech sledovaných obdobích. Další dva ukazatele se zaměřují na výnosovou situaci podniku. Ukazatel cash flow v % tržeb je mnohem vyšší, než doporučuje Kralickův test. Firmě se daří dobře. Rentabilita celkových aktiv je však nízká. V letech 2009, 2010 a 2011 klesla celková rentabilita na 4 až 6%, což je málo. Je to také z toho důvodu, že majetek firmy je využíván sezóně, přes zimu nepřináší žádný zisk.
46
3.4
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát
Při prozkoumání výkazu zisků a ztrát zjistíme, že se jedná o podnik orientovaný na prodej vlastní výrobků a služeb. To nám napovídá rozložení tržeb. Tržby za vlastní výrobky a služby jsou největší položkou ve výkazu zisků a ztrát.
Tabulka 9: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát AGROSPOL Velká Bystřice Položka Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
20076/2007 14,53% 16,45% -7,53% 32,90%
2007/2008 34,48% 33,94% 42,44% 0,95%
2008/2009 -28,85% -30,04% -12,65% -13,49%
2009/2010 1,90% 1,24% 9,11% 1,65%
2010/2011 -1,87% 1,86% -39,61% 10,18%
23,87% 17,58% 60,70% 4,92%
-2,84% 19,37% -23,76% 17,71%
-9,70% -14,38% -11,56% -2,56%
7,58% 0,03% 5,19% 1,14%
9,36% 9,14% 10,98% 2,65%
214,50% 64,29% -34,50%
7,59% 152,17% 77,31%
-75,35% 86,21% -9,48%
-1,52% -64,81% -40,49%
58,10% 18,42% -45,16%
47,94%
-13,81%
-52,45%
-13,59%
-47,80%
235,36%
-14,86%
-75,28%
10,82%
45,24%
342,78%
131,55%
-56,16%
-63,19%
392,52%
239,50%
-7,51%
-72,88%
-4,22%
72,35%
239,50%
18,02%
-73,90%
-13,53%
93,66%
Vývoj tržeb za prodej zboží má ve sledovaném období kolísavý trend. Největší rozdíl nastal v letech 2008-2009, kdyby velký propad ve srovnání s předchozím rokem. Tržby za vlastní výrobky a zboží měly v období 2007/208 a 2008/2009 klesající tendenci. To bylo v roce 2008 způsobeno poklesem realizačních cen ječmene, pšenice a cukrovky. V roce 2009 nastal další pokles realizačních cen, tentokrát u ječmene, řepky a máku. Od r. 2010 pozorujeme růst tržeb za prodej vlastních výrobků, což je pozitivní jev. U realizačních cen došlo ke zvýšení. V letech 2010 a 2011 došlo k růstu realizačních cen po nepříznivé situaci těchto cen v letech 2008 a 2009, která zapříčila tyto výkyvy během námi sledovaných období. 47
U výkonové spotřeby pozorujeme kolísání v průběhu sledovaných období, stejně tak i u přidané hodnoty. Pokles přidané hodnoty je způsoben zejména v období 2008/2009 nižšími tržbami oproti minulým obdobím (snížení realizačních cen za výrobky) při stejné úrovni nákladů. V tomto roce pozorujeme i výrazné snížení provozního výsledku hospodaření, zde se projevily nejnižší realizační ceny za sledové období 20062011 (s výjimkou realizační ceny chmele, která byla nadprůměrná).
Provozní výsledek hospodaření se v roce 2007 zvýšil oproti roku 2006 o 214%, projevilo se zde zejména zvýšení tržeb (v roce 2006 byly tržby 52 mil. Kč, v roce 2007 se vyšplhaly na 64 mil. Kč). Změna mezi lety 2007 a 2008 byla málo výrazná. V roce 2009 jsme zaznamenali výrazný pokles provozního výsledku hospodaření, zejména byl způsoben poklesem tržeb v roce 2009. Vysoký výsledek hospodaření byl v roce 2008 způsoben také zaúčtováním mimořádné restrukturalizační podpory ve výši 9,237 mil. Kč v souvislosti se zrušením cukrovaru v Němčicích na Hané. Za období 2010/2011 pozorujeme zvýšení provozního výsledku hospodaření, což je pro podnik pozitivní. Tržby od roku 2009 opět začaly stoupat, ale náklady se výrazněji nezvyšují.
Položku výnosové úroky i nákladové úroky kolísají v průběhu celého sledovaného období. Kolísavý trend nákladových úroků kopíruje poklesy a nárůsty cizích zdrojů v průběhu námi sledovaných období. Nejvýraznější pokles cizích zdrojů se odehrál mezi obdobími 2006 a 2007, stejně se projevily i nákladové úroky, jak můžeme vidět z horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát. Mezi lety 2007 a 2008 vzrostly cizí zdroje z 5 mil Kč na 16 mil Kč a s tím je spojen výrazný nárůst nákladových úroků v tomto období. Finanční výsledek hospodaření kolísá v průběhu celého sledovaného období, každý rok však dosahuje ztráty. Je to způsobeno tím, že nákladové úroky výrazně převyšují výnosové úroky, od těchto dvou položek se kolísavý trend finančního výsledku hospodaření odvíjí.
48
U mimořádného výsledku hospodaření největší změny pozorujeme v letech 2006/2007, 2008/2009 a 2010/2011. V r. 2007 projevila náhrada škody od pojišťovny za škodu na plodinách 335 tis. Kč a na strojích 502 tis. Kč. V r. 2009 byla vyplacena náhrada od pojišťovny za škodu na strojích 1 049 tis. Kč, kdežto v roce bylo od pojišťovny jako náhrada vyplaceno 2 517 tis. Kč (zde byla zahrnuta škoda na strojích, plodinách a konstrukci chmelnice. Růst mimořádného výsledku hospodaření mezi lety 2010 a 2011 je způsoben zvýšením náhrad od pojišťovny, v roce 2011 došlo ke spadení části konstrukce chmelnice, za kterou byla obdržena náhrada 1802 tis. Kč
3.5
Horizontální analýza rozvahy
Tabulka 10: Horizontální analýza rozvahy AGROSPOL Velká Bystřice Položka Celková aktiva Stálá aktiva Oběžná aktiva Zásoby Kr. Pohledávky Vlastní kapitál Cizí zdroje Kr. bankovní úvěry
2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 14,22% 22,12% -3,85% -2,84% 6,84% -1,22% 25,33% 22,53% -4,40% -4,78% 41,11% 19,67% -32,53% 2,52% 25,71% 17,46% 19,63% 15,54% -2,94% -26,90% 26,59% 101,38% -26,54% -7,64% 50,38% 26,14% 18,90% 1,32% 1,12% 4,06% -69,32% 219,48% -35,39% -40,31% 52,46% -38,08% 221,24% -17,44% -37,41% -49,73%
U stálých aktiv došlo k nejvýraznějším změnám mezi lety 2007/2008 a 2008/2009. V tomto období došlo k největším investicím do dlouhodobého majetku. V roce 2008 firma investovala do rekonstrukce skladů hnojiv a mostní váhy. Dále došlo ke koupi třech kombajnů značky Claas Lexion. v následujícím roce proběhla rekonstrukce čističky obilovin a nákup dvou traktorů, které se používají pro úpravu půdy před setím.
Změny v oběžných aktivech byly způsobeny v letech 2007 a 2008 nárůstem zásob a krátkodobých pohledávek. V letech 2009 a 2010 byly krátkodobé pohledávky snižovány, pokles nastal i u krátkodobého finančního majetku. Naopak zásoby v roce 2009 (20,6 mil. Kč) byly vyšší než v roce 2008 (17,8 mil. Kč). Jejich snížení v roce 2010 bylo malé.
49
Nejvyšší položku v zásobách tvoří nedokončená výroba, zde jsou skladovány neprodané zásoby výrobků z minulého období. V období 2011 došlo ke změnám ve všech položkách aktiv. Nejvýraznější změnou prošla oběžná aktiva a jejich složky. Zásoby, zejména nedokončené výroby byly v tomto období sníženy, zatímco u krátkodobých pohledávek jsme zaznamenali nárůst z 13,3 mil. Kč (2010) na 20 mil. Kč.(2011). Vzestup také byl o položky krátkodobého finančního majetku, konkrétně účty v bankách (rok 2010 = 3,9 mil. Kč), kdy v roce 2011 byla tato položka ve výši 12,2 mil. Kč.
V pasivech je vidět, že vlastní kapitál se každoročně zvyšoval. Nejvýraznější změny byly zaznamenané v letech 2007 a 2008. V roce 2007 se zvýšil základní kapitál z 65,4 mil. Kč (2006) na 82,2 mil. Kč. Další výrazný nárůst byl v roce 2008, kdy se hodnota vlastního kapitálu zvýšila na 98,1 mil. Kč. V dalších letech již změny nebyly natolik výrazné. U položky cizích zdrojů docházelo každoročně k výrazným změnám. V roce 2007 se snížily na 5 mil. Kč, oproti roku 2006, kdy cizí zdroje dosahovaly 16,5 mil. Kč. Tento pokles byl způsoben snížením jiných dlouhodobých závazků o 10,3 mil. Kč. V následujícím období (2008) došlo ke zvýšení na 16,2 mil. Kč, především kvůli zvýšení dlouhodobých bankovních úvěrů a krátkodobých závazků.
V roce 2009 a 2010 docházelo ke snižování cizích zdrojů, snížila se jak položka krátkodobých závazků, tak i dlouhodobých bankovních úvěrů. V posledním námi sledovaném období došlo opět k mírnému zvýšení cizích zdrojů. Projevilo se zde zvýšení závazků z obchodního styku, krátkodobé závazky tímto vzrostly z 1,6 mil Kč (rok 2010) na 7,2 mil. Kč (2011)
50
3.6
Vertikální analýza rozvahy
Horizontální analýza nám udává procentní změny složek aktiv a pasiv v jednotlivých sledovaných obdobích.
Tabulka 11: Vertikální analýza rozvahy AGROSPOL Velká Bystřice Položka
2007
2008
2009
2010
2011
Stálá aktiva
49,25%
50,55%
64,41%
63,38%
56,49%
Oběžná aktiva
48,08%
47,11%
33,06%
34,88%
41,04%
2,67%
2,34%
2,53%
1,74%
2,47%
88,10%
85,78%
90,39%
94,07%
91,63%
Cizí kapitál
5,42%
14,17%
9,52%
5,85%
8,35%
Přechodné účty pasiv
6,48%
0,05%
0,09%
0,08%
0,02%
Přechodné účty aktiv Vlastní kapitál
Z tabulky je patrné, že podnik se snažil v roce 2007 držet v rovnováze stálá a oběžná aktiva. V dalších letech docházelo ke zvýšení podílů stálých aktiv na úrok oběžných aktiv. V období 2008 a 2009 se zvyšoval podíl stálých aktiv, z důvodů investic do dlouhodobého majetku. To se projevilo i v investiční části výkazu Cash Flow. Ve výši oběžných aktiv hrají největší roli zásoby nedokončené výroby a také krátkodobé pohledávky z obchodního styku. Vyšší hodnoty zásob jsou způsobeny tím, že podnik potřebuje mít na skladě jak osivo, tak chemické prostředky jako hnojiva, postřiky proti škůdcům a inhibitory růstu. Ty jsou nakupovány u dodavatelů ve větším množství. Přechodné účty aktiv jsou po celé sledované období stabilní, jediný pokles byl v roce 2010. V této položce jsou zahrnuty zejména náklady příštích období. Mělo by zůstat u stavu z roku 2011, u podniku by měly převyšovat stálá aktiva nad oběžnými. Stálá aktiva vytvářejí peněžní prostředky, naopak v oběžných aktiv jsou finance zadrženy a tím snižují příjem podniku. Ze struktury pasiv je vidět, že podnik má velice vysoký podíl vlastního kapitálu, po celou sledovanou dobu, cizí kapitál je využívám málo. V roce 2008 jsme zaznamenali vzrůst cizího kapitálu na 14%. To bylo způsobeno investicí do dlouhodobého majetku, který byl financován pomocí dlouhodobého bankovního úvěru.
51
Pasiva jsou rozložena výrazně ve prospěch vlastního kapitálu. Vidíme zde patrný konzervativní přístup. Podnik financuje téměř všechnu svou činnost z vlastních zdrojů, což není efektivní. Používat výhradně vlastní kapitál je drahá forma financování. Struktura pasiv by měla kopírovat rozložení aktiv. Situace ve sledovaném období byla nejlepší v roce 2008, kdy došlo ke zvýšení cizích zdrojů, v následujících letech opět došlo k poklesu a financování se opírá pouze o vlastní zdroje podniku. Efektivnější by bylo využít více cizích zdrojů.
3.7
Horizontální analýza Cash Flow
V následující tabulce je zobrazena horizontální analýza Cash Flow v období 2007 – 2011. Tabulka 12: Horizontální analýza Cash Flow AGROSPOL Velká Bystřice Položka CF z běžné a mimořádné činnosti CF z investiční činnosti CF z finanční činnosti
2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 -31% 25% -15% 41% 224% 13% -75% 9% -147% -181% 25% -8%
Cash Flow z běžné činnosti v roce 2008 (13 mil. Kč) kleslo o 31% oproti předchozímu roku (18,8 mil. Kč). Na poklesu Cash Flow z provozní činnosti se nejvíce projevil pokles hospodářské výsledku, změna stavu krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a také změna stavu krátkodobých závazků. V roce 2009 CF z provozní činnosti (16,2 mil. Kč) vzrostlo o 25% oproti předchozímu roku. Největší změny byly zaznamenány v následujících položkách: pokles výsledku hospodaření za účetní období, zvýšení časového rozlišení a dohadných účtů, snížení krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a snížení krátkodobých závazků. V roce 2010 (13,8 mil. Kč) nastal pokles proti roku 2009, zapříčiněný zvýšením časového rozlišení, snížením krátkodobých a dlouhodobých závazků a poklesem dlouhodobých pohledávek. V roce 2011 (19,5 mil. Kč) došlo ke zvýšení oproti roku 2010 o 41 %. Svou roli zde hraje zvýšení stavu zásob, zvýšení krátkodobých pohledávek a zvýšení krátkodobých závazků.
52
Cash Flow z investiční činnosti v roce 2008 zvýšil o 224%, což bylo způsobeno investicemi do dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2008 došlo k těmto investicím: pořízení 3 kombajnů pro sklizeň, dále byl postaven sklad kapalných hnojiv, pesticidů, provedena rekonstrukce skladu pevných hnojiv a mostní váhy. Zejména investice do oprav a vybudování skladů hnojiv a pesticidů jsou nutná ke splnění požadavků na ochranu životního prostředí. V roce 2009 se investiční Cash Flow lehce zvýšilo ve srovnání s rokem 2008. V tomto roce proběhla rekonstrukce a modernizace čističky a skladu zrnin, dále také nákup dvou traktorů potřebných pro přípravu půdy před setím a orbu. V období 2010 nastal pokles investičního Cash Flow od 75%. V tomto roce byly zaznamenány pouze drobné opravy na budovách a technologiích, zejména rekonstrukce a modernizace sušící linky na chmel. V roce 2011 byly investice v podobné výši jako v roce 2010, pořizovaly se zemědělské stroje jako rozmetadla pevných hnojiv a traktor
3.8
Analýza rozdílových ukazatelů
V následující tabulce jsou rozebrané jednotlivé rozdílové ukazatele ve sledovaných obdobích. Tabulka 13: Rozdílové ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice (v tis. Kč) Položka
2007
2008
2009
2010
2011
ČPK
43 021
46 570
33 199
35 611
39 650
ČPM
28 073
28 687
12 537
15 556
24 990
ČPP
18 331
9 069
-1 874
2 246
4 974
Z tabulky vyplývá, že jednotlivé ukazatele jsou provázané. Pokud pozorujeme u jednoho ukazatele růst, projeví se tento trend u všech dalších rozdílových ukazatelů. v tomto sledovaném roce. Dokazuje nám to i následující grafické znázornění.
53
Rozdílové uakazatele AGROSPOL
tisíce Kč 50 000 40 000 30 000
ČPK
20 000
ČPM ČPP
10 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
-10 000 Obrázek 3: Rozdílové ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice
Z grafu je vidět, že situace rozdílových ukazatelů byla nejlepší v roce 2007, naopak nejhorší v roce 2009. Čistý pracovní kapitál dosahoval maximální hodnoty v roce 2008, tehdy byla hodnota oběžných aktiv nejvyšší. Poté nastal pokles díky snížení oběžných aktiv i krátkodobých závazků. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla v roce 2009, jako reakce na nejnižší stav oběžných aktiv za sledovaná období. V dalších letech se projevil růstový trend čistého pracovního kapitálu. Čisté hotové finanční prostředky dosahují svého maxima v letech 2007 a 2008. V tomto období jsou jejich hodnoty téměř stejné. V roce 2009 nastal pokles na rozdíl od předešlých let. Zde je hodnota tohoto ukazatele ve svém minimu, projevuje se tu výrazné snížení oběžných aktiv a zvýšení zásob. V dalších letech pozorujeme růst ukazatele čistých hotových finančních prostředků. V roce 2009 poklesnul čistý peněžně-pohledávkový fond do záporných hodnot. V tomto roce byl nejnižší stav oběžných aktiv za všechna sledovaná období, naopak krátkodobé pohledávky a zejména zásoby se oproti minulým letům zvýšily. To způsobilo výrazný pokles čistého peněžně-pohledávkového fondu v roce 2009 ve srovnání s minulými sledovanými obdobími. V roce 2010 a 2011 nastává růst díky opětovnému zvýšení oběžných aktiv. 54
3.9
Analýza ukazatelů Cash Flow
Ukazatele analýzy Cash Flow doplňují analýzu likvidity. Při analýze Cash Flow jsou přesně vidět peněžní toky, které do podniku přitékají a odtékají v průběhu sledovaného období a tím nám umožňuje nám přesnější analýzu. Analýzu ukazatelů firmy AGROSPOL Velká Bystřice zhodnotíme graficky a následně tyto ukazatele porovnáme s konkurenčním podnikem AGRA Velký Týnec.
Ukazatele analýzy CF AGROSPOL Velká Bystřice 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%
Rentabilita tržeb z CF
20,00% Rentabilita celkového kapitálu z CF
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 4: Analýza Cash Flow AGROSPOL Velká Bystřice
Rentabilita tržeb z Cash Flow je po všechna sledovaná období vyrovnaná. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2008, tehdy byla naměřena rentabilita tržeb z Cash Flow 20,1%. Svého maxima tento ukazatel dosáhnul v roce 2011, kdy byla zjištěna rentabilita tržeb z Cash Flow 29,4% . Za rok 2011 byly zaznamenány nejvyšší tržby a také Cash Flow z provozní činnosti dosahovalo nejvyšší hodnoty za sledované období. Naopak nejnižší Cash Flow z provozní činnosti bylo v roce 2008, s tím je spojeno minimum rentability tržeb z Cash Flow v tomto roce. Rentabilita celkového kapitálu z Cash Flow dosahuje nejnižších hodnot v letech 2008 (11,4%), 2009 (14,8) a 2010 (13%). Tyto nízké hodnoty v letech 2008 a 2009 byly zapříčiněny investicemi do dlouhodobého majetku. Po tato dvě období probíhal největší
55
objem investic do dlouhodobého majetku a jeho rekonstrukce či modernizace. Proto zde sledujeme kolísavý trend. Tento ukazatel nám sděluje, kolik Kč podnik získá do pokladny za 1 Kč svých aktiv. V roce 2011 pozorujeme rostoucí trend, rentabilita celkového kapitálu z Cash Flow v tomto období dosahuje hodnoty 17,1 %. Rostoucí trend je pozitivní.
Ukazatele analýzy CF AGRA Velký Týnec 0,6 0,5 0,4 rentabilita tržeb 0,3 rentabilita celkového kapitálu
0,2 0,1 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 5:Analýza Cash Flow AGRA Velký Týnec
V konkurenční firmě je klesající trend jak rentability tržeb, tak stability celkového kapitálu. To je velmi negativní jev, značí neefektivní využití aktiv, které podnik vlastní. V roce 2008 se konkurenční podnik dostal pod úroveň AGROSPOLU. Firma AGROSPOL, která je předmětem této práce si podle těchto ukazatelů vede lépe než konkurenční, větší podnik.
Úrokové krytí á vypovídací schopnost o tom, kolikrát provozní Cash Flow převyšuje nákladové úroky. Čím vyšší hodnoty, tím je situace podniku lepší.
56
Úrokové krytí z CF 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0
AGROSPOL úrokové krytí
150,0
AGRA úrokové krytí
100,0 50,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 6: Úrokové krytí - srovnání podniků
Z grafu vidíme srovnání úrokového krytí z Cash Flow u námi sledovaného podniku AGROSPOL Velká Bystřice, tak u konkurenční firmy AGRA Velký Týnec. Ve sledovaném období 2007 byla hodnota úrokového krytí 52,7. Následující rok nastal pokles z důvodů snížení provozního Cash Flow a současného vzrůstu nákladových úroků. V roce 2008 tedy úrokové krytí dosahovalo hodnoty 20,6. Tato informace nám říká, že v období roku 2008, kdy byl ukazatel úrokového krytí z Cash Flow nejnižší, bylo provozní Cash Flow schopen nákladové úroky pokrýt 20,6 krát.
V následujících letech nákladové úroky poklesly, provozní Cash Flow stoupalo, to zapříčinilo růstový trend úrokového krytí.
V roce 2009 byla hodnota tohoto
ukazatele 28,4. V následujícím období pak ukazatel úrokového krytí vystoupal na hodnotu 40,7. Maximální hodnoty dosahoval ukazatel úrokového krytí v roce 2011, kdy byla zjištěna hodnota 104,7.
AGRA má v prvních třech sledovaných obdobích výrazně vyšší úrokové krytí než AGROSPOL. V grafu je pozměněné měřítko osy Y, protože nás zajímá především to, jakých hodnot dosahuje firma AGROSPOL. V roce 2008 totiž u konkurenční firmy
57
dosahovalo úrokové krytí hodnoty své maximální hodnoty a to 1 056, což by v reálném měřítku osy způsobilo, že hodnoty firmy AGROSPOL nebudou z grafu dobře čitelné. Naopak v roce 2010 byl ukazatel úrokového krytí roven nule, nebyly zjištěny žádné nákladové úroky.
3.10
Analýza rentability
Zde budeme sledovat rentabilitu vloženého kapitálu, vlastního kapitálu, rentabilitu tržeb a nákladů a jejich vázanost na zisk.
Ukazatele rentability AGROSPOL Velká Bystřice 30,00%
25,00%
20,00%
ROA ROE
15,00%
ROS ROC
10,00%
5,00%
0,00% 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 7: Ukazatele rentability AGROSPOL Velká Bystřice
Ukazatel ROA má kolísavý trend. V roce 2007 se ROA držel na velmi dobré úrovni (18,6%), v období r. 2008 pozorujeme mírný pokles (14,3%). V roce 2009 nastal propad na 4,4%. To bylo způsobeno zvýšením stálých aktiv o 13 mil. Kč a současným propadem výsledku hospodaření. Doporučená hodnota pro ROA je 10%, toho podnik v letech 2009, 2010 a 2011 nedosahoval. Příznivé je, že od roku 2009 nastává pomalý
58
růst. Hodnota stálých aktiv se každoročně zvyšovala, zatímco úroveň tržeb je po celé sledované období stejná. Rentabilita vlastní kapitálu ROE sleduje trend rentability celkového kapitálu. Hodnoty ROE jsou velice podobné ukazateli ROA. Doporučená hodnota je 6%. I u tohoto ukazatele pozorujeme v letech 2008 a 2009 pokles oproti předchozímu období. Je to způsobeno investicemi do majetku a také poklesem výsledku hospodaření v roce 2009. V letech 2009 a 2010 dosahuje ROE svého minima, jeho hodnota činí 3,9% (2009) a 3,85% (2010). Svého zvýšení se ukazatel ROE dočkal v posledním sledovaném období 2011, kdy dosahoval 6,2%. K tomu došlo díky zvýšení výsledku hospodaření. Rentabilita tržeb je v roce 2007 na svém maximu, dosahuje 26,3%, v roce 2008 mírně klesá a v letech 2009 a 2010 se propadá na nejnižší naměřené hodnoty 7,5% a 6,7%. V těchto dvou letech byly zaznamenány nejnižší tržby ve sledovaném období. V roce 2009 to bylo způsobeno podprůměrnými realizačními cenami a v roce 2010 naopak nízkou výtěžností některých plodin. Za období 2011 pozorujeme zlepšení, ukazatel ROS je 10,6%, realizační ceny i výtěžnost se výrazně zlepšily.
Rentabilita nákladů kopíruje ukazatel rentability tržeb. Rentabilita nákladu přestavuje, kolik Kč nákladů musíme vynaložit na získání 1 Kč zisku. Dosahují téměř shodných hodnot, ukazatel ROS je v letech 2008-2011 v průměru o 1,2% nižší než ROC. V roce 2007 však rentabilita nákladů převyšuje rentabilitu tržeb o 1,5%.
Srovnání s konkurencí Tabulka 14: Ukazatele rentability AGRA Velký Týnec RENTABILITA
2007
2008
2009
2010
2011
ROA
23,94%
7,65%
1,29%
1,42%
9,22%
ROE
23,77%
7,64%
1,25%
1,42%
9,15%
ROS
39,09%
14,02%
3,22%
3,25%
21,66%
ROC
43,53%
13,06%
2,48%
3,05%
18,67%
59
V následující tabulce jsou zjištěné hodnoty ukazatelů rentability u konkurenčního podniku AGRA Velký Týnec. Rentabilita celkových aktiv má větší výkyvy, než jsme zaznamenali u firmy AGROSPOL. Z hodnot 26,3% naměřených v roce 2007 se ukazatel ROA postupně snižoval až na svou nejnižší hodnotu 1,4%, která byla zjištěna v roce 2010. Stejná situace nastala u ukazatele ROE, z vysokých hodnot v roce 2007 (23,9%) došlo do roku 2009 k velkému snížení (1,29%). Rentabilita tržeb je v roce 2007 a 2011 vyšší než hodnoty zjištěné u firmy AGROSPOL, ovšem dochází k prudkým změnám v ukazateli rentability tržeb. Firma AGROSPOL má také kolísavý trend v ukazateli tržeb, ale v každém sledovaném období dosahovala alespoň požadovaných 6%, na rozdíl od AGRY Velký Týnec. Rentabilita dlouhodobého kapitálu byla nejvyšší v roce 2007, poté došlo k jejímu snížení až na 3,25% v roce 2010.
3.11
Analýza aktivity
Analýza ukazatelů aktivity nám umožňuje zjistit jak je podnik schopný při řízení svých stálý a oběžných aktiv, obratu zásob a dobu splatnosti pohledávek a závazků. Zvolený podnik porovnáme s konkurenční firmou. Tabulka 15: Analýza aktivity AGROSPOL Velká Bystřice AKTIVITA Obrat CA Obrat SA
2007 0,69 1,41
2008 0,57 1,12
2009 0,52 0,81
2010 0,57 0,91
2011 0,58 1,03
Obrat stálých aktiv u AGROSPOLU má klesající trend téměř celé sledované období, pouze v roce 2011 se ukazatel zvyšuje, stabilizuje. U firmy AGROSPOL je nejlepší hodnota obratu celkových aktiv v roce 2007, poté nastal pokles. Po roce 2009 se ukazatel obratu stálých aktiv začíná opět zvyšovat – rostoucí trend je pozitivum. Za ideální hodnoty jsou je považován interval 1,6 – 3. V našem případě podnik nedosahuje spodní hranice tohoto intervalu ani v jednom sledovaném období, znamená to neefektivní využívání aktiv. Je to způsobeno tím, že se jedná o zemědělský podnik. Spousta majetku tvoří zemědělské stroje, které
60
se používají pouze v období sklizně (např. kombajny), pro přípravu půdy před sklizní (traktory sloužící k orbě, rozmetadla pevných hnojiv) nebo k chemickému ošetřování pěstovaných plodin (postřikovače). Tento stav obratu stálých aktiv najdeme také u konkurenčního podniku AGRA Velký Týnec, protože každý zemědělský podnik má velkou část stálého majetku využívanou sezónně.
Ukazatele aktivity AGROSPOL Velká Bystřice
Dny 140 120 100
doba obratu zásob
80
doba obratu pohledávek 60
doba obratu závazků
40 20 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 8: Ukazatele aktivity AGROSPOL Velká Bystřice
Doba obratu zásob by měla být co nejnižší. Tento ukazatel nám značí dobu, po jakou byly zásoby vázány v podniku. V roce 2007 byla nejnižší hodnota (82,9), v letech 2008 a 2009 dochází k prosloužení intervalu, V roce 2008 je doba obratu zásob 98,9 dní. V období roku 2009 je hodnota nejvyšší (129,6), od roku 2010 má doba obratu zásob klesající tendenci, což je pro podnik dobré. Doba obratu se může jevit jako dlouhá, u zemědělského podniku to však není výjimka. V zásobách jsou zahrnuty neprodané výrobky za uplynulé období (obiloviny, sušený chmel na skladě) a také materiál potřebný k pěstování výrobků pro další sezónu, jako například skladovaná hnojiva, postřiky atd. Chemická hnojiva a postřiky pravidelně bývají nakupovány ve velkém objemu od stálých dodavatelů a poté skladována do dalšího období, při velkém odběru je možné získat slevy
61
Konkurenční firma měla v letech 2007 a 2008 podobné hodnoty, ovšem od roku 2009 nastalo zvyšování po zbytek sledovaného období.
Doba obratu pohledávek a doba obratu závazků by měla být v rovnováze. U firmy AGROSPOL jsou velké rozdíly mezi dobou obratu závazků a pohledávek. Z tabulky je patrné, že průměrná doba inkasa od odběratelů byla nejkratší v roce 2007, kdy se na platbu od odběratele čekalo průměrně 54 dní. V dalších letech se tento interval značně prodloužil, v letech 2008 a 2011 byla doba obratu pohledávek maximální, což bylo 108,1 dní. Na proti tomu doba obratu závazků je podstatě nižší, v r. 2007 byla tato doma v průměru 11,3 dní, v dalších letech doba obratu závazků kolísá. Za poslední sledované období dosahuje hodnoty 39, 1.
U doby obratu pohledávek u zemědělských podniků je často prodleva až několik měsíců, zejména z důvodu toho, že při sklizni jsou výrobky dodávány odběratelům (na silo) přímo z pole. To proto, že podniky nemají natolik velké skladovací prostory, aby pojaly takové množství zásob. Také je nevhodné skladovat neusušené výrobky, kvůli hrozícímu riziku plísní a napadení škůdci. U odběratele v laboratoři je analyzována jejich jakost a kvalita. Jsou zde čištěny, sušeny a skladovány po celou dobu sklizně. Podle dodaného množství na konci sklizně bývá teprve zjištěna konečná cena, kterou odběratel zaplatí zemědělskému podniku. Do ceny, kterou zemědělský podnik obdrží, totiž vstupují další částky za čištění a sušení, které provádí odběratel (vše se odvíjí od kvality). Doba obratu závazků je však u těchto podniku výrazně nižší, než je doba obratu pohledávek. To proto, že mezi závazky podniku patří především dodavatelé materiálu, chemických látek, nákup, opravy a údržba strojů, nebo například bankovní úvěry. U těchto druhů plateb není nutné nebo dokonce možné (v případě úvěrů) čekat na zaplacení dodavatelům takovou dobu. Pokud by podnik neměl dostatek prostředků na splacení vlastních závazků a inkaso od odběratelů by bylo pozdě zaplacené, mohl by se dostat do potíží s likviditou.
62
Podnik by měl usilovat o dřívější splacení svých pohledávek od odběratelů. U konkurenční firmy jsou však mnohem hlubší rozdíly mezi dobou splatnosti pohledávek a závazků.
Tabulka 16:Ukazatele aktivity AGRA Velký Týnec Položka
2007
2008
2009
2010
2011
Obrat CA
0,61
0,54
0,39
0,44
0,42
Obrat SA
1,01
0,98
0,78
1,02
0,97
Doba obratu zásob
85,61
90,74
152,47
102,17
142,17
Doba obratu pohledávek
53,03
113,93
143,33
197,69
259,11
Doba obratu závazků
40,89
50,28
53,22
35,25
40,05
Situace v konkurenční firmě AGRA Velký Týnec je podle ukazatelů aktivity o něco horší. Obrat celkových i stálých aktiv je nižší po celé sledované období než u AGROSPOLU Velká Bystřice. Projevuje se zde fakt, že AGRA Velký Týnec je o něco větší podnik než AGROSPOL, tudíž má více majetku. Ten je rovněž využíván pouze sezónně. Také v době obratu zásob, pohledávek i závazků byly u konkurenční firmy AGRA Velký Týnec zjištěny vyšší hodnoty. AGROSPOL je situace nepatrně lepší oproti konkurenční firmě.
3.12
Analýza zadluženosti
Ukazatele analýzy zadluženosti jsou zaměřeny na porovnání majetku a vlastního kapitálu a také s cizím kapitálem. Schopností podniku splácet své dluhy, dobu jakou trvá jejich splacení a úrokové krytí.
Tabulka 17: Ukazatele zadluženosti AGROSPOL Velká Bystřice Položka Celková zadluženost Koef. samofinancování Úrokové krytí
2007
2008
2009
2010
2011
5%
14%
10%
6%
8%
88%
86%
90%
94%
92%
48,05
29,15
7,94
13,14
37,88
63
Z tabulky
je
patrné,
jak
je
financován
majetek
podniku.
Zhruba
z 90%
se na financování svých aktiv podílí podnik sám. Celková zadluženost podniku se pohybuje od 5% do 14%, nejvyšší podíl cizích zdrojů byl v roce 2008. Pro podnik není efektivní, aby na financování majetku používal z 90 % vlastní zdroje. Více využitého cizího kapitálu by podniku přineslo lepší efektivitu. Výhodou by byl daňový štít, jelikož úroky z úvěru jsou uznatelný daňový výdaj. Také by se projevila finanční páka, která zvyšuje rentabilitu.
Tabulka 18: Ukazatele zadluženosti AGRA Velký Týnec Položka
2007
2008
2009
2010
2011
Celková zadluženost
11%
13%
8%
7%
5%
Koef. samofinancování
89%
87%
91%
93%
95%
149,16
1027,32
69,21
0,00
194,57
Úrokové krytí
Při srovnání AGROSPOLU s konkurencí zjišťujeme, že zadluženost obou podniků je podobná. U firmy AGRA Velký Týnec je také vysoký koeficient samofinancování. Zde je dokonce rostoucí trend. Z pohledu celkové zadluženosti je patrné, že nejvyšší byla v roce 2007 a od té doby se každoročně snižuje. To znázorňuje následující graf. U obou podniků můžeme celkovou zadluženost označit jako nízkou.
3.13
Analýza likvidity
Při analýze likvidity se věnujeme různým složkám oběžných aktiv, kterými je podnik schopen krýt své závazky. Každá složka oběžných aktiv je jinak likvidní a ne všechny jsou vhodné ke krytí závazků. Hodnoty znázorněné v grafu přestavují, kolikrát likvidita přesahuje krátkodobé závazky. Poměřujeme tři stupně likvidity, v běžné likviditě jsou zahrnuty i zásoby. Použití zásob pro krytí závazku je pro podnik nežádoucí. Některé složky zásob jako nedokončená výroba mnohdy bývá těžko prodejná a tudíž vysoce nelikvidní. Do pohotové likvidity spadají i pohledávky, které také nejsou příliš vhodné ke krytí závazků, zejména pokud je velká doba obratu pohledávek.
64
Ukazatele likvidity AGROSPOL Velká Bystřice 25,00 20,00 15,00
běžná pohotová
10,00
okamžitá
5,00 0,00 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 9: Ukazatele likvidity AGROSPOL Velká Bystřice
Pro běžnou likviditu se doporučené hodnoty pohybují v intervalu 1,5 – 2,5. Z grafu je patrné, že podnik AGROSPOL tyto doporučené hodnoty několikrát převyšuje. Pohotová likvidita by měla dosahovat aspoň 1. To podnik splňuje bez problému. Je vidět velký rozdíl mezi běžnou a pohotovou likviditou, z toho je zřejmé, že podnik má v oběžných aktivech vysoké zásoby. To bývá způsobeno skladováním neprodaných zásob výrobků z aktuálního roku. Dále se zde projevují zásoby nutné pro činnost podniku. Patří sem zejména osivo a dále chemické výrobky jako hnojiva, postřiky proti škůdcům, inhibitory růstu a další. Tyto složky zásob bývají nakupovány od odběratelů ve velkém množství, většinou na celou sezónu dopředu. Okamžitá likvidita nám sděluje, kolikrát je podnik schopen splatit své závazky okamžitě z volných finančních prostředků. U okamžité likvidity je doporučená hodnota 0,2 – 0,5. Je výrazně vyšší, než je doporučeno. Svého maxima dosahovala likvidita podniku AGROSPOL Velká Bystřice v roce 2007, zde naměřené hodnoty mnohonásobně převyšovaly doporučení. Běžná likvidita dosahovala 22, pohotová 14,7 a okamžitá 9,9. Oběžná aktiva v roce 2007 byla ve výši 45 mil. Kč, z toho zásoby tvořily 14,9 mil. Kč, dlouhodobé pohledávky 8 mil. Kč,
65
krátkodobé pohledávky 9,7 mil. Kč a krátkodobý finanční majetek dosahoval výše 12,3 mil. Kč. V následujících obdobích pozorujeme kolísavý trend. V roce 2008 došlo k poklesu běžné likvidity. V tomto roce sice došlo ke zvýšení oběžných aktiv, ale spolu s nimi se zvýšily i krátkodobé závazky. V období 2009 nastal růst běžné likvidity, i přesto, že oběžná aktiva poklesla – spolu s nimi se snížily i krátkodobé závazky. V roce 2010 nastal, další pokles krátkodobých závazků, ale oběžná aktiva zůstala na stejné úrovni, to způsobilo její zvýšení oproti roku 2009. V roce 2011 se naměřené hodnoty běžné likvidity nejvíce blíží k doporučeným hodnotám. Takto vysoké hodnoty běžné likvidity nám napovídají, že podnik drží vysoké zásoby, to u zemědělských podniků bývá obvyklé. Další výraznou složkou oběžných aktiv jsou také krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek.
Naměřené hodnoty u pohotové likvidity také přesahují doporučený údaj v každém roce. Nejvyšší pohotovou likviditu jsme zaznamenali v roce 2007, kdy oběžná aktiva po odečtení zásob přesahovala krátkodobé závazky 14,7 krát. V roce 2009 i 2010 došlo ke snížení pohotové likvidity. V roce 2008 to bylo především díky zvýšení krátkodobých závazků, v období 2009 se zase jednalo o snížení oběžných aktiv. V těchto obdobích pohotová likvidita shodně přesahovala krátkodobé závazky 4,9 krát. Zvýšení pohotové likvidity má v roce 2010 na svědomí snížení krátkodobých závazků. od roku 2011 likvidita dosahovala opět hodnoty 4,5. To bylo způsobeno zvýšením jak oběžných aktiv, tak krátkodobými závazky.
Okamžitá likvidita byla nejvyšší v období 2007, kdy oběžná aktiva po odečtení zásob a pohledávek 9,9 krát převyšovala krátkodobé závazky. Projevil se zde nízký stav krátkodobých závazků a vysoká část krátkodobého finančního majetku. V dalších letech hodnota okamžité likvidity kolísá, svého minima dosahuje v roce 2009. V tomto období byl zjištěn nejnižší stav krátkodobého finančního majetku za sledovaná období
66
a zároveň vyšší úroveň krátkodobých závazků. v roce 2009 dosahoval finanční majetek 0,41 násobku krátkodobých aktiv. Krátkodobý finanční majetek byl v letech 2007 (12,3 mil. Kč), 2008 (11,5 mil. Kč) a 2011(12,2 mil. Kč) velmi vysoký. Podnik zbytečně přichází o výnosy, které by mohl získat, pokud by tyto finanční prostředky investoval.
V následující tabulce je uvedena likvidita u konkurenčního podniku AGRA Velký Týnec pro srovnání. Tabulka 19: Ukazatele likvidity AGRA Velký Týnec Položka 2007 2008
2009
2010
2011
Běžná likvidita
5,76
5,83
8,74
13,30
12,00
Pohotová likvidita
3,67
4,02
5,87
10,40
8,45
Okamžitá likvidita
2,37
1,76
3,18
4,80
1,98
Zatímco u AGROSPOLU likvidita dosahovala vyšších hodnot a měla kolísavou tendenci, u konkurenčního podniku AGRA Velký Týnec se setkáváme s rostoucím trendem. Běžná a pohotová likvidita se úměrně zvyšují v průběhu celého sledovaného období, okamžitá likvidita v roce 2011 poklesla, protože v tomto roce došlo ke snížení krátkodobého finančního majetku. Růst běžné i pohotové likvidity zapříčinilo meziroční zvyšování zásob a pohledávek. 3.13.1 Likvidita z Cash flow Ukazatel likvidity z Cash Flow je doplněk k ukazatelům likvidity. Poměřuje, kolikrát provozní Cash Flow převýší krátkodobé závazky podniku a krátkodobé úvěry. Počítá s reálnými peněžními toky v podniku za uplynulé období. Do výpočtu se používá pouze Cash Flow z provozní činnosti. V tabulce jsou porovnány oba podniky.
Tabulka 20: Srovnání likvidity z Cash Flow
Podnik AGROSPOL Velká Bystřice
2007 9,218
2008 1,772
2009 5,102
2010 8,217
2011 2,704
AGRA Velký Týnec
4,482
1,398
1,282
1,154
0,286
67
Z tabulky je patrné, že podnik AGROSPOL Velká Bystřice nemá s likviditou z Cash Flow potíže. Finanční toky podniku bez problému pokryjí jejich krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Nejnižší hodnoty byly v roce 2008, kdy byla likvidita z Cash Flow 1,7 krát vyšší než krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a také v roce 2011, kdy byla hodnota provozního Cash flow nejvyšší, ale zároveň vzrostly krátkodobé závazky. Nejvyšší hodnoty likvidity z Cash Flow byly zjištěny v letech 2008 a 2010. V roce 2008 i 2010 byly shodně zjištěny nejnižší hodnoty provozního Cash Flow a zároveň nejnižší hodnoty krátkodobých závazků.
Likvidita z Cash Flow 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0
AGROSPOL Velká Bystřice
4,0
AGRA Velký Týnec
3,0 2,0 1,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 10: Srovnání likvidity z Cash Flow
Konkurenční podnik AGRA Velký Týnec má ve srovnání s firmou AGROSPOL nižší likviditu z Cash Flow ve všech sledovaných obdobích. Navíc zde pozorujeme klesající trend, což podnik není dobré. Úroveň krátkodobých závazků u podniku AGRA Velký Týnec sice kolísá v průběhu let 2007 až 2011, ale provozní Cash Flow se každoročně výrazně snižuje.
68
Analýza provozních ukazatelů
3.14
Analýza podniku z pohledu provozních ukazatelů nám dává přehled o nákladovosti výnosů, produktivitě mezd, materiálovou náročnost výnosů. Tabulka 21: Provozní ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice Položka Mzdová produktivita Nákladovost výnosů Materiálová náročnost výnosů
2007
2008
2009
2010
2011
7,335 0,902
6,256 1,081
5,601 1,102
5,985 1,027
6,394 1,014
0,362
0,433
0,438
0,395
0,376
Provozní ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice 1,2 1,0 0,8 nákladovost výnosů 0,6 materiálová náročnost výnosů
0,4 0,2 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 11: Provozní ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice
Nákladovost výnosů by měla být co nejnižší, tak by podnik vytvářel co největší zisk. Zde se projevuje kolísavý trend, nejnižší nákladovost výnosu byla v roce 2007 (0,9). V letech 2008 a 2009 vzrůstala, náklady předstihly výnosy. V roce 2009 je nejvyšší nákladovost výnosů (1,1). V následujících letech se podniku dařilo nákladovost výnosů snižovat, sledujeme klesající tendenci. V roce 2011 dosahuje hodnoty 1,01. Materiálová náročnost výnosů značí, jak jsou výnosy zatíženy spotřebou materiálu a energie. Do toho výpočtu nevstupují mimořádné výnosy. Nejnižší hodnota byla v roce 2007 (0,36), v následujících dvou letech docházelo k mírnému zvýšení. V roce 2008 to bylo způsobeno zvýšenou spotřebou materiálu a energií, v roce 2009 zase poklesem
69
tržeb. V roce 2010 ukazatel materiálové náročnosti výnosů klesá, to je pozitivní jev. V obou letech se projevuje snížení spotřeby materiálu a energie i zvýšení tržeb. Tabulka 22: Provozní ukazatele AGRA Velký Týnec Položka Mzdová produktivita Nákladovost výnosů Materiálová náročnost výnosů
2007
2008
2009
2010
2011
5,954 0,897
5,500 1,072
4,720 1,298
6,131 1,061
5,072 1,158
0,430
0,477
0,603
0,453
0,555
Při srovnání s konkurenční firmou zjišťujeme, že nákladovost výnosů byla v roce 2007 lepší u firmy AGRA Velký Týnec. Od roku 2008 však pozorujeme rostoucí trend nákladovosti výnosů a firma AGROSPOL Velká Bystřice dosahovala lepšího výsledku ukazatele nákladovosti výnosů i materiálové náročnosti výnosů. Hodnoty obou ukazatelů jsou v porovnání s firmou AGROSPOL vyšší.
Provozní ukazatele AGRA Velký Týnec 1,4 1,2 1,0 nákladovost výnosů
0,8 0,6
materiálová náročnost výnosů
0,4 0,2 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 12: Provozní ukazatele AGRA Velký Týnec
V následujícím grafu je porovnán ukazatel mzdové produktivity pro oba podniky.
70
Mzdová produktivita 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0
AGROSPOL Velká Bystřice
3,0
AGRA Velký Týnec
2,0 1,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 13: Srovnání mzdové produktivity
Mzdová produktivita udává, kolik výnosů připadne na 1 Kč vyplacených mezd. Nejvyšší mzdová produktivita byla v roce 2007, kdy na 1 Kč vyplacených mezd připadlo 7,3 Kč zisku. V letech 2008 až 2010 se mzdová produktivita postupně snižovala, klesaly tržby i mzdové náklady. V roce 2011 nastal obrat a mzdová produktivita vzrostla na 6,4. Tržby se zvýšily, zatímco mzdové náklady zůstaly téměř na stejné úrovni. Pro podnik je pozitivní, pokud mzdová produktivita stoupá. Ukazatel mzdové produktivity u firmy AGROSPOL převyšuje ve sledovaných obdobích 2007, 2008, 2009 a 2011 konkurenční firmu. V roce 2010 mzdová produktivita u konkurenční firmy nepatrně převyšuje hodnotu zjištěnou u firmy AGROSPOL.
71
4 Souhrnné hodnocení Byla provedena analýza finanční situace podniku AGROSPOL Velká Bystřice s.r.o. za období 2007-2011. Během sledovaného období se postupně zvyšoval objem majetku společnosti (byly nakupovány nové zemědělské stroje - kombajny, traktory, rozmetadla pevných hnojiv a postřikovače) a také prováděny rekonstrukce na stávajícím majetku, zejména rekonstrukce skladu pevných a kapalných hnojiv, mostní váhy, modernizace čističky obilovin, rekonstrukce a modernizace sušící technologie na chmel. Všechny tyto investice spolu s klesajícím výsledkem hospodaření po roce 2008 se podepsaly na snížení rentability celkových aktiv. V posledním sledovaném roce se však výsledek hospodaření zvýšil, spolu s ním se zvedla i celková rentabilita aktiv. Dá se očekávat zlepšení ukazatelů rentability. Na rentabilitu celkového majetku také působí sezónnost zemědělské výroby. Část aktiv (zejména zemědělské stroje, kterých má firma dostatek) je vytížena pouze v určité části roku, tudíž dochází ke snižování ukazatelů rentability.
Z pohledu do majetkové a kapitálové struktury je vidět, že se jedná o podnik kapitálově těžký. Stálá aktiva převyšují nad aktivy oběžnými. Majetek podniku je krytý především vlastním kapitálem, koeficient samofinancování je velmi vysoký, podnik cizí zdroje využívá v malé míře. Je patrné, že podnik využívá konzervativní financování. Tvoří tedy rezervu formou čistého pracovního kapitálu. Pokud by podnik do financování více zapojil cizí zdroje, finanční páka by pomohla zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu a daňový štít by snižoval daňové zatížení podniku.
Likvidita podniku je několikanásobně vyšší, než jsou doporučené hodnoty. Velkou složku oběžných aktiv tvoří zásoby. Je to způsobeno skladováním nedokončené výroby, zásob jako jsou osiva, chemické prostředky k ošetření plodin, hnojiva, dále také je v oběžných aktivech vysoký podíl pohledávek z obchodních vztahů. Podnik je však schopen kdykoliv zcela splatit všechny své krátkodobé závazky. Doba obratu pohledávek a závazků je v časovém nesouladu – na inkaso od odběratelů se čeká mnohem déle, než za jakou dobu podnik splácí své závazky.
72
Na velmi dobré finanční zdraví poukazují i výsledky bonitních a bankrotních modelů. Altmanovo Z-skóre se nachází v šedé zóně, ale to je způsobeno zkresleným ukazatel X4, kde se poměřuje základní kapitál a cizí zdroje. Základní kapitál AGROSPOLU je 100 000 Kč, proto ukazatel vychází nízký. Pokud se podíváme na výsledek indexu IN05, zjistíme, že jeho hodnota se ve všech sledovaných obdobích pohybuje nad horní hranicí šedé zóny. Nejmenší zjištěná hodnota byla 3, horní hranice šedé zóny je 1,6. Dle tohoto bankrotního modelu můžeme vidět, že riziko bankrotu podniku nehrozí.
Pokles provozního výsledku hospodaření v letech 2009 a 2010 je spojen s poklesem realizačních cen za plodiny (r. 2009) a také podprůměrnou výtěžností některých plodin, která byla způsobena zhoršenými klimatickými podmínkami v průběhu vegetačního období (2010).
Konkurenční podnik AGRA Velký Týnec se v mnoha skutečnostech podobá firmě AGROSPOL Velká Bystřice. Rozložení aktiv se během sledovaného období změnilo ve prospěch stálých aktiv, která v roce 2011 tvořila 43%. Rozložení pasiv je podobné jako u první firmy. I zde byl zvolený konzervativní přístup financování podniku, s rezervou tvořenou čistým pracovním kapitálem. Rentabilita vykazuje stejný kolísavý trend jako u firmy AGROSPOL, zde však dochází k větším procentním změnám. Likvidita je srovnatelná u obou firem, pouze v případě běžné likvidity dosahuje AGROSPOL vyšších hodnot. Rozdílové ukazatele jsou u firmy AGRA Velký Týnec vyšší, neboť AGRA Velký Týnec disponuje větším majetkem než AGROSPOL Velká Bystřice. Altmanův model a s ním také Index IN05 jsou vysoko nad hranicemi šedé zóny, bankrotem firma ohrožena není. Provozní ukazatele vycházejí příznivěji pro AGROSPOL, mzdová produktivita je vyšší, nákladovost výnosů a materiálová náročnost výnosů je nižší, než jsou zjištěné hodnoty u konkurenční firmy AGRA Velký Týnec.
73
5 Návrhy řešení Investice do rozšíření chmelnic Pěstování chmele v ČR Česká republika je jedním z největších světových producentů chmele. Jednoznačně nejžádanější odrůdou od českých pěstitelů je Žatecký poloraný červeňák. Ten patří k nejkvalitnějším na světě. Na územní našeho státu se chmel pěstuje ve 3 oblastech, v Žatecké, Ústecké a Tršické. Firma AGROSPOL Velká Bystřice je jedním z pěstitelů chmele, spadá pod oblast Tršicka. Klimatické a půdní podmínky dávají chmelu vypěstovanému v české republice výjimečné aromatické vlastnosti. Více než 80% české produkce je vyváženo do cizích zemí, jde o velice žádanou komoditu. Poptávka po „zeleném zlatu“ je každoročně vysoká.
Hlavní část české legislativy o pěstování chmele tvoří zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ten byl později novelizován zákonem 68/2000Sb.
Zázemí pro pěstování a sklizeň chmele v podniku AGROSPOL V současné době Agrospol Velká Bystřice vlastní 3 modernizované česací linky, 2 dosušovací linky pro sklizeň chmele a další zemědělské stroje nutné pro zavádění, pěstování a sklizeň chmele. V roce 2010 dosušovací a česací linka prošla rekonstrukcí a modernizací. Tento majetek podniku je ve velmi dobrém stavu. Tvoří značnou část majetku firmy AGROSPOL.
Sklizeň probíhá většinou 20 dní, kdy jsou linky plně vytížené. Na každé chmelnici dozrává úroda jinak dlouho v závislosti na poloze chmelnice, na odrůdě pěstovaného chmele, klimatických podmínkách a zvoleném chemickém ošetření, tudíž je sklizeň plynulá a žádná úroda není sklizena později, než je nutné. Při vhodné zvolené skladbě pěstovaného chmele se plynulost sklizně nepřeruší.
74
Pokud by se firma rozhodla pro rozšíření chmelnic, došlo by k většímu využití toho majetku, což by přineslo firmě vyšší zisk. Všechny tyto faktory se projevují na kvalitě vypěstovaného chmele, který je v tomto podniku každoročně vysoké kvality. Své odběratele si najde vždy, dokonce i v letech, které byly na úrodu chmele bohaté a je této plodiny nadbytek.
Založení chmelnice Firma má k dispozici 18 hektarů zatím nevyužité zemědělské půdy, bylo by vhodné ji využít pro rozšíření pěstování chmele. Jedná se o náročnou činnost jak z hlediska pracovní, tak investiční. Pokud by se podnik rozhodl pro výstavbu chmelnice na 18 ha, musí počítat s investicí značných finančních prostředků. Náklady na výstavbu chmelnice jsou 450 000 na 1 hektar, dále náklady na osazení chmelnic rostlinami chmele jsou v průměru 135 000 na 1 hektar. Při 18 hektarech je cena investice 10 530 000Kč.
Investice je dlouhodobá, chmel otáčivý je vytrvalá rostlina, na jednom místě může růst až 50 let, jeho ekonomická životnost je 20 až 25 let. Konstrukce chmelnice má životnost také 20 - 25 let, patří do 3. odpisové skupiny a odpisy jsou daňově uznatelným nákladem.
Výstavba konstrukce chmelnice podléhá územnímu rozhodnutí. Výstavbu provádí odborná dodavatelská firma, dřevěné sloupy jsou ukotveny zhruba 1 až 1,5 m pod zemí, v horní části jsou propojeny systémem lan a drátů. Konstrukce dosahuje výšky 7 m. Před výsadbou musí být půda ošetřena hnojením a orbou. Chmel můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, vysazují se předpěstované 1leté rostliny. Doporučuje se provádět sadbu na podzim, dojde k lepšímu rozvoji kořenové vazby, rozvoji rostlin a také k využití zimní vláhy. Díky tomu dojde k vyššímu výnosu v prvním roce. Jarní výsadba se v praxi téměř neužívá.
75
Chmel je vytrvalá rostlina dvoudomá, na jednom místě vytrvává až 50 let, plný užitek přináší až 15 let. Z kořene každoročně vyrůstají lodyhy, ty se navíjejí na chmelovod. Po dozrání jsou chmelové hlávky sklizeny, usušeny a žokovány. Rašení chmele začíná poslední týden v dubnu. V první půli května se chmel ručně zavádí na drátky, které plní podpůrnou funkci. Koncem července se začínají tvořit chmelové hlávky a jejich plná zralost je koncem srpna. Když jsou hlávky dorostlé a uzavřené začíná sklizeň.
U starších pěstovaných odrůd bylo v prvním roce dosaženo výnosů z nově pěstovaného chmele asi 40%, plná plodnost nastávala nejpozději ve 4tém roce stáří. Maximální produkce se udržuje do 15tého roku stáří, poté začínají výnosy postupně klesat. Ve 20tém roce stáří je plodnost 90%.
V současné době se pěstují hybridní odrůdy, které dosahují vyšší výnosů. V 1. roce lze u hybridní odrůdy Žateckého poloraného červeňáku dosáhnout i 80% plodnosti, pokud dodržíme podmínku podzimní výsadby a správného ošetření půdy před výsadbou. Plná plodnost hybridních odrůd bývá již ve 2. roce, maximálně ve 3. roce. Předpokládaná 100% plodnost rostlin je do 15. roku stáří rostlin, poté se začíná snižovat.
Pokud chceme dosahovat maximálních výnosů, musíme také pravidelně dosazovat uhynulé rostliny, u kterých došlo k poškození při sklizni nebo přirozeným stárnutím. Doporučený interval dosazovaní je každých 5-7 let, dle potřeby.
76
V následující tabulce je uveden časový plán pro výstavbu a osazení nové chmelnice. Tabulka 23: Harmonogram projektu výstavby chmelnice
Harmonogram výstavby chmelnice 1. čtvrtletí
Pěstování vhodné předplodiny (řepka nebo zelené krmení).
2. čtvrtletí
Červen/červenec – sklizeň předplodin a příprava půdy: rozmetání hnoje, středně hluboká orba, urovnání pozemku.
3. čtvrtletí
Výstavba konstrukce chmelnice dodavatelskou firmou, opětovné hnojení a úprava půdy před výsadbou.
4. čtvrtletí
Od poloviny října do konce listopadu je provedena sadba chmele z předpěstovaných 1letých rostlin. Od konce dubna následujícího roku již začíná chmel rašit.
Zavádění nové chmelnice je investičně náročné, do celkové náročnosti se promítá výstavba konstrukce chmelnice, příprava půdy a vlastní výsadba chmele. Při správném provedení těchto operací můžeme očekávat adekvátních výnosů. Kvalita provedených prací, zavedení chmele a jeho zvolená odrůda výrazně ovlivňuje schopnost produkce a tím také ekonomickou efektivnost.
Současná situace pěstování chmele v podniku AGROSPOL V roce 2011 byla v tomto podniku výnosnost chmele 2,27 tun na 1 hektar chmelnice. Což je oproti situační a výhledové zprávě Ministerstva zemědělství ČR (tabulka č. 26) některých letech téměř dvojnásobek.
77
V následující tabulce je srovnána výtěžnost chmele ve sledovaném podniku za posledních 6 let. Údaje jsou z interních zdrojů firmy AGROSPOL Velká Bystřice.
Tabulka 24: Výtěžnost chmele za období 2006-2011 u firmy AGROSPOL
rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
t/ha
1,89
1,55
2,02
1,70
2,04
2,27
1,91
V roce 2010 a 2011 byla výtěžnost chmele nejvyšší. Oba roky provázely zhoršení klimatické podmínky během vegetačního období. V roce 2010 velmi deštivé počasí během žní způsobilo pokles kvality obilovin, zejména pšenice. Pro chmel je však toto počasí naopak přínosem, výnosy na hektar jsou vyšší. Pokud je počasí nepříznivé pro obiloviny (déšť a to jak v průběhu vegetačního období, tak v období sklizně), očekáváme vyšší hektarové výnosy u jiných plodin, především chmele.
Nejvyšších výnosů z chmele bylo dosaženo právě v roce 2011, dokonce i přes silnou vichřici v srpnu, kdy došlo ke spadení části chmelnice. Chmel z poškozené části chmelnice byl sklizen přednostně a tím se zabránilo ztrátám.
Proč investovat do chmelnice -
Pěstování chmele je jedna ze stěžejních činností firmy AGROSPOL
-
Stálí velkoodběratelé, kteří každoročně poptávají chmel
-
Zisk státních dotací na pěstování chmele
-
Odolnost proti nepříznivým klimatickým podmínkám (déšť), zatímco jiné plodiny (obiloviny) mohou ztrácet na kvalitě
-
Firma vlastní modernizované česací a sušící linky – sezónně používaný majetek, došlo by k větší vytíženosti
78
Mezi největší odběratele chmele od firmy AGROSPOL Velká Bystřice patří zejména: Pivovary:
Černá Hora a.s.
Zubr a.s.
Holba a.s.
Litovel a.s.
Steiger a.s.
Německá společnost Joh.Barth & Sohn GmbH & Co.KG Chmelařství, družstvo Žatec
V následující tabulce je přehled významných odběratelů chmele za posledních 5 let, drobnými odběrateli se nebudeme zabývat. (částky jsou uvedeny v tis. Kč) Tabulka 25: Přehled hlavních odběratelů chmele (v tis. Kč)
Celkem 2007 ČERNÁ HORA, a.s. ZUBR, a.s. HOLBA, a.s. LITOVEL, a.s. chmelařství, družstvo Žatec Joh.Barth & Sohn GmbH & Co.KG TOP HOP s.r.o. STEIGER a.s. Celkem za období
2 886 1 430 1 61
2008
2009
3 000 4 98 2 619 2 143
2 760 4 657 3 519 1 833
2 886
1 014 9 831
2 196 3 128 18 071
4 278 2 069 19 117
2010
2011
jednotliví odběratelé
2 506 2 911 2 116 1 806
2 081 2 063 1 754 1 456
13 232 14 616 11 435 8 852
5 057
5 784
13 727
1 436 15 828
2 070 15 208
2 196 9 856 4 139
Každoročně odebírá chmel Pivovar Černá Hora a.s, a také pivovar Litovel a. pivovar Černá Hora je jeden z nejvýznamnějších odběratelů. Mezi další nejvýznamnější odběratele patří pivovar Zubr, a.s., Chmelařství, družstvo Žatec a pivovar Holba, a.s.
79
Objem odběru jednotlivých smluvních partnerů se každoročně mění, ale smluvní vztahy s nimi jsou uzavírány opakovaně. Dá se předpokládat spolupráce v dalších letech s těmito konkrétními firmami.
Údaje v tabulce však nejsou úplné, nebyli zařazeni odběratelé s menším odběrem, než je 1 000 000 Kč za období. V roce 2007 byl prodán chmel uvedeným velkoodběratelům za celkovou hodnotu 9,8 mil. Kč. V roce 2008 se tržby za chmel zdvojnásobily. Byla vysoká výtěžnost chmele (2,02 t/ha) a také rekordně vysoké výkupní ceny. Cena za 1 tunu chmele činila 194 tis. Kč. V letech 2010 a 2011 nastal pokles výkupních cen chmele, jelikož v předchozích letech byla výtěžnost nadprůměrná. V tabulce je zpracovaný přehled nákladů a tržeb za posledních 6 let a výhledový odhad pro rok 2011. Data byla převzatá ze situační a výhledové zprávy pro chmel na rok 2012, zpracovaná ministerstvem zemědělství.
Tabulka 26: Situační zpráva MZE ČR – průměrné realizační ceny (v Kč)
(zdroj: Situační a výhledová zpráva MZE, vydáno v červenci 2012)
V tabulce ze situační a výhledové zprávy jsou uvedeny průměrné hodnoty za sledovaná období. Podle výhledové zprávy byly nejvyšší výkupní ceny v roce 2009, kdy byla průměrná výkupní cena 1 tuny sušeného chmele 184 410 Kč, u firmy AGROSPOL činila průměrná realizační cena za tento rok 193 907 Kč. Pro rok 2011 byla odhadovaná výkupní cena 129 568Kč, zatímco skutečná realizační cena pro AGROSPOL byla v tomto roce 134 753 Kč
80
Situace výkupních cen u AGROSPOLU je příznivější, než v tomto průměru. Každoročně dosahuje vyšších výkupních cen než je průměr podle výhledové a situační zprávy Ministerstva zemědělství. Chmel z firmy AGROSPOL se vyznačuje svou vysokou kvalitou, proto jsou smluvní partneři ochotni zaplatit vyšší výkupní cenu.
Srovnání výkupní cen AGROSPOLU a výhledové zprávy MZE ČR 225 000 Kč 200 000 Kč 175 000 Kč 150 000 Kč
výkupní ceny chmele u AGROSPOLU
125 000 Kč 100 000 Kč
průměrné výkupní ceny dle zprávy MZE ČR
75 000 Kč 50 000 Kč 25 000 Kč 0 Kč 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 14: Srovnání realizačních cen AGROSPOLU a průměru dle MZE ČR (v Kč)
Dalším pozitivem pěstování chmele je možnost získání státních dotací. V přehledu jsou uvedeny dotace od státu na pěstování chmele za posledních 5 let. Jejich výše je každoročně vyhlašovaná a mění se podle současné situace průměrných výkupních cen a také podle současné osazené plochy. V následující tabulce je pro srovnání realizační cena chmele u firmy AGROSPOL a výše obdržených dotací.
Tabulka 27: Přehled výkupních chmele a obdržených dotací (v tis. Kč)
rok Výkupní cena Dotace MZE na chmel
2007 164,5 419
2008 194,7 433
81
2009 193, 9 516
2010 144,8 530
2011 134,7 492
V následujícím grafu jsou srovnány náklady a výnosy z chmele za období 2007 – 2011.
Náklady a výnosy - chmel 30 000 25 000 20 000 Náklady
15 000
Výnosy
10 000 5 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 15: Srovnání nákladů a výnosů za jednotlivá období (chmel) v tis. Kč
Do nákladů na pěstování chmele zahrnujeme také náklady na ochranu rostlin, jako jsou postřiky proti škůdcům, plísním a hnojiva. Dále pak samotná sklizeň a náklady na zpracování chmele, usušení a žokování. Do nákladů se promítají i náklady na odpisy pěstitelských celků a samotných chmelnic.
Z grafu vidíme, že nejpříznivější situace byla v letech 2008 a 2009. Zde se projevila vysoká realizační cena (uvedeno v tabulce č. 27). Výkupní ceny byly nejvyšší za celou dobu podnikání firmy AGROSPOL. V těchto letech bylo dosaženo nejvyššího zisku z produkce chmele. V roce 2011 nastal pokles díky snížení realizačních cen a rozloha osázených chmelnic v roce 2011 byla 47 hektarů, oproti roku 2010, kdy bylo osazeno 70 hektarů. V následujícím grafu je zobrazen dosažený zisk na 1 hektar chmelnice.
82
Zisk na hektar 140 000 Kč 120 000 Kč 100 000 Kč 80 000 Kč
zisk na hektar
60 000 Kč 40 000 Kč 20 000 Kč 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek 16: Zisk na hektar chmelnice - AGROSPOL Velká Bystřice
Nejvyššího zisku na hektar pěstovaného chmele podnik dosahoval v letech 2008 a 2009, kdy byly výkupní ceny za 1 tunu sušeného chmele rekordně vysoké, ceny jsou uvedeny v tabulce č. 27. V letech 2010 a 2011 zisk na hektar klesá, díky poklesu výkupních cen. V tomto období bylo chmelu na trhu dostatek, proto byly ceny nižší. Trh byl v letech 2010 a 2011 poměrně zasycen z předchozích let. Výkupní ceny se pohybují v cyklech, kdy v některých obdobích klesá a následujících obdobích se opět zvyšuje. Tyto výkyvy postihují výkupní ceny u všech pěstovaných plodin. Cena sušeného chmele by v dalších letech měla mít rostoucí tendenci.
Financování investice K financování této investice by bylo vhodné zčásti použít vlastní prostředky, firma AGROSPOL má v krátkodobém finančním majetku nevyužívané finanční prostředky. V zájmu firmy by však bylo použít cizí zdroje financování. Podnik má vysoký koeficient
samofinancování,
využití
cizích
zdrojů
by
zvýšilo
efektivitu.
Zároveň by se zvýšila rentabilita aktiv. Další výhodou využití cizího kapitálu je daňový štít, který nám tvoří úroky z úvěru. Jsou daňově uznatelný náklad.
83
Na trhu s chmelem je obtížný vstup pro novou konkurenci. Stávající podniky mohou rozšířit pěstování chmele, ale zavést zcela novou výrobu pro podnik, který se pěstováním chmele dosud nezabýval je velice finančně náročné. Nejedná se pouze o postavení konstrukcí chmelnic a jejich následné osazení rostlinami. Je nutné mít pro tuto činnost další majetek, jehož pořízení je finančně velmi náročné. Takový podnik, který by se rozhodnul začít pěstovat chmel, musí pořídit česací a sušící stroje, tyto stoje potom vyžadují vlastní budovu. Dále je potřeba počesaný a usušený chmel žokovat
na
lisovací
jednotce.
Takto
slisovaný
chmel
se
musí
uskladnit,
než je prodán, což zabere další prostory.
Prognóza budoucích tržeb Odhadovat vývoj v zemědělství je značně obtížně, je zde více proměnných. Ze všeho nejvíce záleží na vývoji klimatických podmínek, od této situace se dále odvíjí celkový výnos pěstovaných plodin, jejich kvalita, sklizené množství a především výkupní cena. Další důležité faktory jsou hnojení půdy, ošetřování rostlin, sklizení správně zralých hlávek a rychlé zpracování chmele po sklizni.
Pro účely této prognózy sestavíme tři modely. Variantu pesimistickou, realistickou a optimistickou. V každé variantě budeme vycházet z různě vysoké výkupní ceny, ostatní parametry zůstanou beze změny. V kalkulacích budeme vycházet ze zjištěné průměrné výtěžnosti chmele za posledních 6 let. Průměrná výtěžnost byla 1,91 tuny sušeného chmele na 1 hektar chmelnice. Dále je nám známo, že v 1. roce dosahuje nově vysazený chmel až 80% výtěžnosti (u nově pěstovaných hybridních rostlin). Pokud nastanou příznivé klimatické podmínky a jsou dodrženy postupy přípravy půdy a podzimní sadby. Plného výnosu u hybridních odrůd dosahujeme již ve 2. roce, maximálně ve 3. roce. Budeme tedy v kalkulacích sledovat první 3 období.
84
Pro účely kalkulace jsme z interních informací podniku zjistili, že průměrné náklady na 1 hektar chmele pohybovaly ve výši 230 tis. Kč. Podle situační zprávy Ministerstva zemědělství se průměrné náklady na 1 hektar pohybovaly od 175 do 218 tisíc Kč. Náklady vynaložené v AGROSPOLU jsou o něco vyšší než ve statistice MZEČR, ale AGROSPOL oproti zprávě MZE ČR vykazuje vyšší výkupní ceny i výnos (tuna sušeného chmele na hektar). Chmelnice bude o celkové rozloze 18 hektarů. V každém roce lehce navýšíme položku nákladů, očekáváme každoroční změnu cen pohonných hmot, chemických prostředků k ošetřování chmele a také navýšení mezd pracovníků.
Kalkulace pro novou chmelnici (18 Ha) V řádku „výnos“ je předpokládané sklizené množství tun sušeného chmele za první 3 roky fungování chmelnice. Chmel postupně získává svou plnou plodnost, ve 3. roce jsou již výnosy z chmele maximální (pro kalkulaci byla použita průměrná výtěžnost za posledních 6 let). V kalkulaci se držíme při zemi s odhadovanou výnosností t/ha. V 1. roce jsme zvolili předpoklad 65% celkové výnosnosti, ve 2. roce 90% a ve 3. roce již 100% celkové výnosnosti. Chmel může již v 1. roce dosahovat až 80% výnosnosti, ale v prognóze jsme zvolili méně příznivé předpoklady. Zjištěné průměrné náklady jsou 230 000 Kč na 1 hektar chmelnice. Pro každý rok náklady zvyšujeme o 5 000, jako rezervu pro případné změny cen pohonných hmot, hnojiv, chemických postřiků a dalších výdajů. Tyto údaje jsou společné pro všechny kalkulace
85
Varianta č. 1 – pesimistický odhad Tabulka 28: Prognóza tržeb - pesimistický odhad
nová chmelnice t/ha Výnos (t celkem) Výkupní cena za tunu Náklady hektar Výnosy hektar Zisk na hektar
1. rok 1,2 22,3 128 000,0 230 000,0 158 912,0 -71 088,0
2. rok 1,7 30,9 128 000,0 235 000,0 220 032,0 -14 968,0
3. rok 1,9 34,2 128 000,0 240 000,0 243 200,0 3 200,0
V nepříznivé variantě očekáváme nízké výkupní ceny. Pro účely kalkulace byla zvolena cena 128 000 Kč za 1 tunu sušeného chmele. Takto nízká cena za sledované období ve firmě AGROSPOL nebyla. Firma je při takto nízké ceně ve ztrátě první 2 období, kdy plodnost rostlin není 100%. Ve 3. roce dosahuje zisku, ale je velmi nízký. Při takto náročné péči o chmelnice a majetek spojený s pěstováním chmele se při této prognóze chmel nevyplatí pěstovat. Nízkou cenu nejčastěji způsobuje nízká kvalita chmele. Při napadení škůdci nebo chorobami projevují chmelové hlávky nízkou cukernatost a Alfa-hořké kyseliny. Tomu se zabraňuje správných chemickým ošetřením a ošetřením, v tomto podniku nejsou problémy se škůdci a chorobami díky správné péči o rostliny.
Varianta č. 2 – reálný odhad Tabulka 29: Prognóza tržeb - reálný odhad
nová chmelnice t/ha Výnos (t celkem) Výkupní cena za tunu Náklady hektar Výnosy hektar Zisk na hektar
1. rok 1,2 22,3 140 000,0 230 000,0 173 810,0 -56 190,0
2. rok 1,7 30,9 140 000,0 235 000,0 240 660,0 5 660,0
3. rok 1,9 34,2 140 000,0 240 000,0 266 000,0 26 000,0
V kalkulaci došlo pouze ke změně výkupní ceny za tunu sušeného chmele, ostatní proměnné zůstaly beze změny. V prvním roce jsou náklady vyšší než výnosy,
86
ve 2. a 3. roce výnosy náklady již převyšují. Ve 3. roce chmel již dosahuje plné plodnosti. Ve druhém období je zisk na hektar nízký, ve třetím období zisk dobrý. Při změně o 12 000 Kč za 1 tunu sušeného chmele firma tvoří podstatně vyšší zisk, než v předchozí kalkulaci. Tato výkupní cena je reálná. Za sledované období 2006 – 2011 byla výkupní cena nižší než 140 000 Kč za tunu sušeného chmele pouze v roce 2011. V předchozích letech tuto cenu výrazně převyšovala.
Varianta č. 3 – optimistický odhad Tabulka 30: Prognóza tržeb - optimistický odhad
nová chmelnice t/ha Výnos (t celkem) Výkupní cena za tunu Náklady hektar Výnosy hektar Zisk na hektar
1. rok 1,2 22,3 152 000,0 230 000,0 182 400,0 -47 600,0
2. rok 1,7 30,9 152 000,0 235 000,0 258 400,0 23 400,0
3. rok 1,9 34,2 152 000,0 240 000,0 288 800,0 48 800,0
V této kalkulaci je situace v prvním roce stejná jako v předchozích dvou kalkulacích. Podnik hospodaří se ztrátou, jelikož nově pěstovaný chmel plně plodí ve 2 roce, v horším případě až ve 3. roce. Ve 3. roce jsou jeho výnosy ve 100% výši a očekáváme zisk, jeho výše je závislá na aktuálních výkupních cenách.
Cena 152 000 Kč za tunu sušeného chmele je velmi pozitivní. Ale v letech 2007, 2008 a 2009 aktuální výkupní ceny v těchto obdobích dokonce přesahovaly cenu použitou v této kalkulaci. V této kalkulaci tvoří firma dobrý zisk již ve druhém roce, který se ve třetím období (kdy rostliny dosáhnou plné plodnosti) výrazně zvýší. Podle grafu XY je tato výše hektarového zisku dle optimistické kalkulace u tohoto podniku poměrně běžná. Na výkupní ceně se kromě množství úrody nejvíce podepisuje kvalita vypěstovaného chmele. Do kvality se promítá počasí v období růstu a sklizně, ošetřování rostlin, hnojení, obrana proti škůdcům, plísním a chorobám, včasná sklizeň a usušení
87
na správnou vlhkost, aby nedošlo ani k zapaření chmele, ani k jeho poškození díky přesušení. Kvalita vypěstovaného chmele je v tomto podniku vysoká, technologie pěstování, sklizně a následného zpracování je na vysoké úrovni. To zaručuje vysokou kvalitu a poptávku po místním chmelu. Na kvalitě chmele a zejména na jeho výnosnosti (tuna sušeného chmele na hektar) se také projevuje to, že firma chmel zavádí ručně. Každá rostlina je ručně zavedena na chmelovod. Ponechávají se pouze 3 největší a nejkvalitnější lodyhy. Jsou odstraněny nadbytečné výhonky, které by nadbytečně zatěžovaly rostlinu a snižovaly výnos a kvalitu hlávek. Od ručního zavádění se v dnešní době v některých podnicích upouští. Sice se tím ušetří náklady za pracovní sílu, nicméně to má vliv na výnos a kvalitu vypěstovaného chmele.
Rizika spojená s pěstováním chmele Chmel mohou napadnout škůdci, plísně nebo houbová onemocnění, která snižují kvalitu napadeného chmele. Těmto nežádoucím jevům se dá zabránit použitím přípravků k ochraně chmele. Zejména se používají insekticidy, fungicidy a listová výživa. Firma AGROSPOL pravidelně provádí postřiky a ošetření u všech pěstovaných plodin, aby předešla ztrátám na výnosnosti nebo nízké kvalitě svých produktů. Tímto se zajistí, aby plodiny byly nejvyšší jakosti, jak to odběratelé požadují. Za kvalitní produkty jsou ochotni zaplatit.
Další překážkou mohou být extrémní výkyvy počasí. Velmi horké počasí a intenzivní letní bouřky mohou způsobit odklonění rostlin od chmelovodu, a tím způsobit jejich spadení. Takto spadené rostliny se znovu zavěšují na chmelovody, aby mohly pokračovat v růstu. Rostlina je i přesto schopna pokračovat v růstu a dosáhnout zralosti bez snížení výnosů. Při bouřkách a velmi silném může dojít k havárii, kdy část konstrukce nevydrží napětí a zhroutí se. Tato situace nastala u podniku AGROSPOL v roce 2011. Tehdy se zřítila část již dlouho sloužící konstrukce vlivem silné bouřky. K této nehodě došlo těsně před
88
zahájením sklizně chmele. Protože chmelové hlávky byly již plně dorostlé a zralé, mohla se i tato část úrody sklidit podnik vykazoval zisk.
Další rizika mohou být spojena se sklizní a procesem sušení. Po sklizni mají hlávky vlhkost 75 – 80%, hrozí zde riziko zapaření, proto je nutné sušit chmel co nejdříve. U procesu sušení je třeba důsledně hlídat teplotu během sušení i vlhkost usušeného chmele. Po usušení má chmel 5 až 7 %, tehdy je vysušené i vřeténko uvnitř hlávky. Při takto nízkém procentu vlhkosti jsou hlávky křehké a lámou se, proto je třeba vlhkost upravit na konečných 10-12 %. Tento proces se odehrává v klimatizační komoře. Následně je chmel lisován a balen do žoků, označen štítkem s údaji o producentovi, odrůdě a ročníku. Následně je zaplombován a takto je připraven k uskladnění a následnému prodeji. Pokud by nebyly včas usušeny, chmel se zapaří. V případě nízké vlhkosti je chmel křehký a drolí se.
Shrnutí návrhu investice -
Firma má kvalitní zázemí a strojovou vybavenost pro pěstování chmele
-
Zvýšení využitelnosti majetku určeného pro sklizeň chmele
-
Vysoká kvalita chmele
-
Rozšíření chmelnic – zvýšení výnosů z chmele
-
Stálí odběratelé
-
Nadprůměrné výkupní ceny
-
Konstrukce chmelnice lze odepisovat
-
Financování z cizích zdrojů – snížení koeficientu samofinancování, úroky jsou daňově uznatelné náklady
-
Problematický vstup na trh s chmelem pro nové konkurenty – začít pěstovat chmel je obrovská vstupní investice (budovy, stroje – česací a sušící linky, zemědělská technika, konstrukce chmelnice a její osazení), na rozdíl od pěstování jiné plodiny, na kterou stačí zakoupit speciální stroj na setí nebo sklizeň.
-
Stabilizace tržeb, chmel je odolnější proti změnám počasí, než jiné plodiny (například obiloviny)
89
Závěr Záměrem této bakalářské práce bylo vyhodnocení současné finanční situace podniku a vytvoření návrhu, který má tuto situaci pomoci zlepšit. Finanční analýza byla provedena u podniku AGROSPOL Velká Bystřice s.r.o. Postup výpočtu finanční analýzy byl proveden na základě odborné literatury citované ve zdrojích. Dále byly výsledky finanční analýzy tohoto podniku srovnány s konkurenčním podnikem AGRA Velký Týnec a.s. Ač je konkurenční podnik větší, v lepší finanční situaci se nachází firma AGROSPOL Velká Bystřice. V tomto podniku nebyly zjištěny žádné závažné problémy, objevily pouze drobné nedostatky ve využívání majetku a nízkém využití cizích zdrojů. V této firmě je majetek využívám sezónně, což souvisí s jejich činností. Podnik je finančně stabilní, není existenčně závislý na financování z cizích zdrojů, ani na dotacích. Vysokou likviditu a nízkou zadluženost by řešila investice do nové chmelnice. Část by podnik mohl bez problémů čerpat z vlastních zdrojů a zbytek by byl řešen úvěrem.
Díky rozšíření pěstění chmele, se zvýší zisky podniku a lépe se využije majetek, který je určen pro zpracování chmele. Je v zájmu podniku tento majetek co nejvíce vytížit, aby přinášel více užitku. Toho bude dosaženo rozšířením chmelnic. Chmel vypěstovaný v tomto podniku je velmi dobré kvality a má své odběratele. Po chmelu se v posledních letech zvyšuje poptávka. Poptávku po chmelu táhne i změna situace na trhu piva. V posledních letech se začalo s výrobou piv s ovocnou příchutí a nízkých obsahem alkoholu, tzv. radlery. Díky tomu se zvýšily obraty u pivovarů a dá se očekávat, že poptávka po kvalitním chmelu poroste. Po všech ostatních stránkách je podnik velmi dobře fungující, není důvod do něj dále zasahovat.
90
Seznam použité literatury DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. Vydání. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-96119-58-0. GRÜNWALD, R. a J. HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica, 2006. 180 s. ISBN 978-80-245-1108-5. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 272s. ISBN 978-80-245-1108-5. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza – krok za krokem. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 10. vydání. Brno, 2005. 102 s. ISBN807355-033-4 LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6. MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2009. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3
firemní
praxi.
SEDLÁČEK, J. Cash Flow. 1. Vydání. Brno: Computer Press, 2003. 190 s. ISBN 807226-875-9 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. 2. vydání. Brno: Computer Press, 2001. 212 s. ISBN 80-7226-562-8 STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. 1. Vydání. Brno: Computer Press, 2006. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2 vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. RŮČKOVÁ, P. a M. ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. 296 s. ISBN 978-80-247-4047-8 PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A a K. ŠTEKER. Finanční 2. Vydání. Praha: Grada Publishing,2013. 240 s. ISBN 978-80-247-4456-8.
91
analýza.
Seznam obrázků Obrázek 1: Srovnání Altmanova modelu........................................................................ 42 Obrázek 2: Srovnání IN05 Indexů .................................................................................. 44 Obrázek 3: Rozdílové ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice ...................................... 54 Obrázek 4: Analýza Cash Flow AGROSPOL Velká Bystřice ....................................... 55 Obrázek 5:Analýza Cash Flow AGRA Velký Týnec ..................................................... 56 Obrázek 6: Úrokové krytí - srovnání podniků ............................................................... 57 Obrázek 7: Ukazatele rentability AGROSPOL Velká Bystřice ..................................... 58 Obrázek 8: Ukazatele aktivity AGROSPOL Velká Bystřice .......................................... 61 Obrázek 9: Ukazatele likvidity AGROSPOL Velká Bystřice ........................................ 65 Obrázek 10: Srovnání likvidity z Cash Flow .................................................................. 68 Obrázek 11: Provozní ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice ...................................... 69 Obrázek 12: Provozní ukazatele AGRA Velký Týnec ................................................... 70 Obrázek 13: Srovnání mzdové produktivity ................................................................... 71 Obrázek 14: Srovnání realizačních cen AGROSPOLU a průměru dle MZE ČR ......... 81 Obrázek 15: Srovnání nákladů a výnosů za jednotlivá období (chmel) v tis. Kč ........... 82 Obrázek 16: Zisk na hektar chmelnice - AGROSPOL Velká Bystřice ......................... 83
Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza AGROSPOL........................................................................ 13 Tabulka 2: Hodnotící stupnice Altmanova modelu ........................................................ 25 Tabulka 3: Hodnotící stupnice IN05 indexu ................................................................... 26 Tabulka 4: Hodnotící stupnice Kralickova testu............................................................. 28 Tabulka 5: Altmanovo Z-skóre AGROSPOL Velká Bystřice ........................................ 41 Tabulka 6: IN05 Index AGROSPOL Velká Bystřice ..................................................... 43 92
Tabulka 7: Kralickův test AGROSPOL Velká Bystřice ................................................. 45 Tabulka 8: Vyhodnocení Kralickova testu AGROSPOL Velká Bystřice ...................... 45 Tabulka 9: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát AGROSPOL Velká Bystřice ..... 47 Tabulka 10: Horizontální analýza rozvahy AGROSPOL Velká Bystřice ...................... 49 Tabulka 11: Vertikální analýza rozvahy AGROSPOL Velká Bystřice .......................... 51 Tabulka 12: Horizontální analýza Cash Flow AGROSPOL Velká Bystřice .................. 52 Tabulka 13: Rozdílové ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice (v tis. Kč) .................... 53 Tabulka 14: Ukazatele rentability AGRA Velký Týnec ................................................. 59 Tabulka 15: Analýza aktivity AGROSPOL Velká Bystřice ........................................... 60 Tabulka 16:Ukazatele aktivity AGRA Velký Týnec ...................................................... 63 Tabulka 17: Ukazatele zadluženosti AGROSPOL Velká Bystřice ................................ 63 Tabulka 18: Ukazatele zadluženosti AGRA Velký Týnec ............................................. 64 Tabulka 19: Ukazatele likvidity AGRA Velký Týnec.................................................... 67 Tabulka 20: Srovnání likvidity z Cash Flow .................................................................. 67 Tabulka 21: Provozní ukazatele AGROSPOL Velká Bystřice ....................................... 69 Tabulka 22: Provozní ukazatele AGRA Velký Týnec.................................................... 70 Tabulka 23: Harmonogram projektu výstavby chmelnice .............................................. 77 Tabulka 24: Výtěžnost chmele za období 2006-2011 u firmy AGROSPOL ................. 78 Tabulka 25: Přehled hlavních odběratelů chmele (v tis. Kč) .......................................... 79 Tabulka 26: Situační zpráva MZE ČR – průměrné realizační ceny (v Kč) .................... 80 Tabulka 27: Přehled výkupních chmele a obdržených dotací (v tis. Kč) ....................... 81 Tabulka 28: Prognóza tržeb - pesimistický odhad .......................................................... 86 Tabulka 29: Prognóza tržeb - reálný odhad .................................................................... 86 Tabulka 30: Prognóza tržeb - optimistický odhad .......................................................... 87
93
Informace o podniku 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Výroční zpráva 2006 Výroční zpráva 2007 Výroční zpráva 2008 Výroční zpráva 2009 Výroční zpráva 2010 Výroční zpráva 2011 Interní dokumenty firmy AGROSPOL s.r.o. Velká Bystřice
Další zdroje: 1) Situační a výhledová zpráva MZE ČR (vydáno 7/2012) 2) http://managementmania.com/cs/dupontova-analyza
94
Přílohy -
Rozvaha
Agrospol Velká Bystřice, s.r.o.
2007
A. B. B. I. B. II. B. III. C. C. I. C. II. C. III. C. IV. D. D. I. D. II. A. A. I. A. II. A. III. A. IV. A. B. B. B. B. B.
V. I. II. III. IV.
C. C. I. C. II.
2008
2009
2010
2011
AKTIVA CELKEM 001 Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 002
93 738
114 477
110 070
106 940
114 251
Stálá aktiva
003
46 169
57 863
70 899
67 776
64 538
Dlouhodobý nehmotný majetek
004
7
9
Dlouhodobý hmotný majetek
012
70 747
67 622
Finanční dlouhodobý majetek
022
362
145
145
145
145
Oběžná aktiva
028
45 065
53 931
36 386
37 302
46 893
Zásoby
029
14 948
17 883
20 662
20 055
14 660
Dlouhodobé pohledávky
036
8 026
4 879
19
14
14
Krátkodobé pohledávky
042
9 742
19 618
14 411
13 310
20 016
Finanční majetek Ostatní aktiva účty aktiv
052
12 349
11 551
1 294
3 923
12 203
056
2 504
2 683
2 785
1 862
2 820
Časové rozlišení
057
2 341
1 991
1 659
1 327
995
Dohadné účty aktivní
061
163
692
1 126
535
1 825
PASIVA CELKEM
063
93 738
114 477
110 070
106 940
114 251
Vlastní kapitál
064
82 583
98 195
99 488
100 600
104 687
Základní kapitál
065
100
100
100
100
100
Kapitálové fondy
068
33 623
33 406
33 406
33 406
33 406
Fondy ze zisku 073 Hospodářský výsledek minulých let 077 Hospodářský výsledek běžného účetního období 080
200
200
200
200
200
31 546
48 660
61 489
62 782
63 894
17 114
15 829
4 293
4 112
7 087
5 077
16 220
10 480
6 256
9 538
45 807
57 718
64 393
přechodné
Cizí zdroje
081
Rezervy
082
Dlouhodobé závazky
086
283
25
0
0
0
Krátkodobé závazky
093
2 044
7 361
3 187
1 691
7 243
Bankovní úvěry a výpomoci 103 Ostatní pasíva - přechodné účty pasív 107
2 750
8 834
7 293
4 565
2 295
6 078
62
102
84
26
Časové rozlišení
108
6 062
8
0
0
0
Dohadné účty pasivní
112
16
54
102
84
26
95
Výkaz zisků a ztrát
-
Agrospol Velká Bystřice, s.r.o.
2007
2008
2009
2010
2011
I.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
01
5 327
7 164
5 097
5 194
5 097
02
4 983
6 674
4 669
4 727
4 815
+ II.
Obchodní marže
03
344
490
428
467
282
Výkony
04
61 091
61 674
53 355
54 235
59 757
Výkonová spotřeba
08
35 533
42 417
36 319
36 331
39 650
Přidaná hodnota
11
25 902
19 747
17 464
18 371
20 389
Osobní náklady
12
11 177
13 157
12 820
12 966
13 309
Daně a poplatky
17
308
315
524
420
502
18
6 565
7 759
8 914
8 661
9 275
20
49
710
54
337
24
10
-5
A.
B. + C. D.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů
E. F. G. H. VI . I. J. * K. L. M. N. O. P. * R. ** X VI . S.
Ostatní provozní výnosy
27
11 970
19 359
11 744
10 822
12 579
Ostatní provozní náklady
28
2 661
2 673
3 003
2 845
3 049
Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek
30 17 153
18 455
4 549
4 480
7 083
Prodané cenné papíry a vklady Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování opravných položek do finančních nákladů
33
Nákladové úroky
44
357
633
573
341
187
Ostatní finanční náklady
46
564
284
75
22
24
Převod finančních nákladů
48
HV z finančních operací
49
Daň z příjmů za běžnou činnost
50
HV za běžnou činnost
54
Mimořádné výnosy
55
Mimořádné náklady Daň z příjmů z činnosti
T.
*
31
40 42
-898
-774
-368
-318
-166
3 841
760
371
1 411
16 255
13 840
3 421
3 791
5 506
859
2 517
1 090
396
1 910
57
528
218
75
329
58
528
218
75
329
56 mimořádné
1 . - splatná 2 . - odložená
T.
26
Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období výsledek před Hospodářský zdaněním
59 60
859
1 989
872
321
1 581
62
17 114
15 829
4 293
4 112
7 087
63
17 114
20 198
5 271
4 558
8 827
96
-
Přehled peněžních toků
Agrospol Velká Bystřice, s.r.o. P. Stav peněž. prostředků na začátku účetního období 1. Hospodářský výsledek za účetní období 2. Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku 3. Změna stavu rezerv 4. Změna stavu časového rozlišení a dohadných účtů 5. Změna stavu zásob
2007
2008
2009
2010
2011
11 496
12 349
11 551
1 294
3 923
17 114
15 829
4 293
4 112
7 087
6 565
7 759
8 914
8 661
9 275
0
0
0
0
0
6 913
-6 195
-62
905
-1 016
-2 222
-2 935
-2 779
607
5 395
-2 046
-9 876
5 207
1 101
-6 706
-8 007
3 147
4 860
5
0
524
5 317
-4 174
-1 496
5 552
6. Změna stavu krátkodobých pohledávek 7. Změna stavu dlouhodobých pohledávek 8. Změna stavu krátk. závazků (bez KÚ a fin. výpomoci) 9. Změna stavu krátkodobého finančního majetku A. Čistý peněžní tok z běžné a mimořádné činnosti
0
0
0
0
0
18 841
13 046
16 259
13 895
19 587
10. Změna stavu hmot. a nehmot. invest. majetku
-5 995
-19 670
-21 950
-5 538
-6 037
0
217
0
0
0
-5 995
-19 453
-21 950
-5 538
-6 037
-10 302
-258
-25
0
0
0
0
0
0
0
-1 691
6 084
-1 541
-2 728
-2 270
0
-217
-3 000
-3 000
-3 000
-11 993
5 609
-4 566
-5 728
-5 270
853
-798
-10 257
2 629
8 280
12 349
11 551
1 294
3 923
12 203
11. Změna stavu finančních investic B. Čistý peněžní tok z investiční činnosti 12. Změna stavu dlouhod.závazků (bez stř. a dlouh. úvěrů) 13. Změna stavu krátkodobých úvěrů a fin. výpomoci 14. Změna stavu středně a dlouhodobých úvěrů 15. Změna stavu vlastního jmění z vybraných operací C. Čistý peněžní tok z finanční činnosti D. Čistý peněžní tok (A+B+C)
E. Hotovost na konci roku (P+D)
97