VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE PODNIKU A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ EVALUATION OF COMPANY FINANCIAL PERFORMANCE AND PROPOSALS OF IMPROVEMENT
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. PAVLA ZEDKOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2010
doc. Ing. ROMANA NÝVLTOVÁ, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2009/2010 Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zedková Pavla, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Zhodnocení finanční situace podniku a návrhy na zlepšení v anglickém jazyce: Evaluation of Company Financial Performance and Proposals of Improvement Pokyny pro vypracování: Úvod a cíle práce Popis podniku Teoretická východiska finanční analýzy Analýza finanční situace podniku Návrhy opatření ke zlepšení finančního zdraví Závěr
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.
Seznam odborné literatury: BLAHA, Z.S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006, 196 s. ISBN 80-7261-145-3. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2007, 800 s. ISBN 978-80-7179-903-0. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. XVII. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2007, 420 s. ISBN 978-80-7273-143-5. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, Institut Stavu účetních, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2.
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.
L.S.
_______________________________ Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA
V Brně, dne 18.05.2010
Anotace Diplomová práce se zabývá zhodnocením finanþní situace podniku Ložiska VILIM, spol. s r.o. za roky 2005 – 2008. Obsahuje provedenou finanþní analýzu vþetnČ jejího zhodnocení. Na základČ toho byla navrhnuta opatĜení vedoucí ke zlepšení finanþního zdraví podniku.
Annotation The diploma thesis deals with a financial situation evaluation of Ložiska VILIM, spol. s r. o. in years 2005 – 2008. It contains a performed financial analysis including its evaluation. Based on it, arrangements leading to the improvement of a financial health of the company were proposed.
Klíþová slova Finanþní analýza, zásoby, Ĝízení zásob, rentabilita, likvidita, pomČrové ukazatele, úþetní výkazy, finanþní zdraví
Key words Financial analysis, supplies, inventory management, profitability, liquidity, ratio indicators, account sheets, financial health
Bibliografická citace VŠKP dle ýSN ISO 690 ZEDKOVÁ, P. Zhodnocení finanþní situace podniku a návrhy na zlepšení. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 92 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Romana Nývltová, Ph. D.
ýestné prohlášení: Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracovala jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V BrnČ dne 27. kvČtna 2010 ---------------------------Podpis
PodČkování Na tomto místČ bych ráda podČkovala vedoucí práce doc. Ing. RomanČ Nývltové, Ph. D. za odborné rady a cenné pĜipomínky, které mi poskytla pro vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda podČkovala spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. za poskytnutí potĜebných informací pro zpracování této diplomové práce.
OBSAH 1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE ............................................................................................. 10 2. POPIS PODNIKU....................................................................................................... 12 2.1 Vznik a základní informace o podniku ................................................................. 12 2.2 Obchodní partner SKF ložiska, a. s. ..................................................................... 14 2.2.1 Spoleþnost SKF.............................................................................................. 14 2.2.2 Spolupráce se spoleþností SKF..................................................................... 15 2.3 Organizaþní struktura podniku.............................................................................. 15 2.4 PĜedmČt podnikání podniku .................................................................................. 16 2.5 Nabízené produkty................................................................................................ 16 2.6 Vývoj tržeb podniku ............................................................................................. 18 2.7 SWOT analýza ...................................................................................................... 19 2.8 SLEPT analýza ..................................................................................................... 20 2.9 PorterĤv model konkurenþních sil ........................................................................ 22 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANýNÍ ANALÝZY ....................................... 26 3.1 PĜedmČt a cíle finanþní analýzy ............................................................................ 26 3.2 Uživatelé finanþní analýzy.................................................................................... 27 3.3 Zdroje informací pro finanþní analýzu ................................................................. 28 3.4 Analýza absolutních dat........................................................................................ 29 3.4.1 Horizontální analýza ...................................................................................... 29 3.4.2 Vertikální analýza .......................................................................................... 29 3.5 Analýza rozdílových ukazatelĤ............................................................................. 32 3.5.1 ýistý pracovní kapitál .................................................................................... 32 3.5.2 ýisté pohotové prostĜedky ............................................................................. 32 3.5.3 ýistý penČžní majetek .................................................................................... 33 3.6 Analýza pomČrových ukazatelĤ............................................................................ 33 3.6.1 Ukazatelé rentability ...................................................................................... 33 3.6.2 Ukazatele aktivity .......................................................................................... 35 3.6.3 Ukazatelé zadluženosti .................................................................................. 38 3.6.4 Ukazatelé likvidity......................................................................................... 40 3.6.5 Provozní ukazatelé......................................................................................... 42 3.7 Bonitní a bankrotní modely .................................................................................. 43 3.7.1 KralickĤv rychlý test...................................................................................... 43 3.7.2 Index bonity ................................................................................................... 44 3.7.3 AltmanĤv index finanþního zdraví ................................................................ 44 3.7.4 TaflerĤv bankrotní model .............................................................................. 45 3.7.5 Indexy IN ....................................................................................................... 45 4. ANALÝZA FINANýNÍ SITUACE PODNIKU ........................................................ 47 4.1 Analýza absolutních dat........................................................................................ 47 4.1.1 Horizontální analýza ...................................................................................... 48 4.1.2 Vertikální analýza .......................................................................................... 51 4.2 Analýza rozdílových ukazatelĤ............................................................................. 52 4.3 Analýza pomČrových ukazatelĤ............................................................................ 53
4.3.1 Analýza ukazatelĤ rentability ........................................................................ 53 4.3.2 Analýza ukazatelĤ aktivity............................................................................. 56 4.3.3 Analýza ukazatelĤ zadluženosti..................................................................... 59 4.3.4 Analýza ukazatelĤ likvidity ........................................................................... 64 4.3.5 Analýza provozních ukazatelĤ....................................................................... 66 4.4 Analýza bonitních a bankrotních modelĤ ............................................................. 67 4.4.1 KralickĤv rychlý test...................................................................................... 67 4.4.2 Index bonity ................................................................................................... 68 4.4.3 AltmanĤv index finanþního zdraví ................................................................ 69 4.4.4 TaflerĤv bankrotní model .............................................................................. 69 4.4.5 Index IN 05 .................................................................................................... 70 4.5 Shrnutí provedené finanþní analýzy ..................................................................... 70 5. NÁVRHY OPATěENÍ KE ZLEPŠENÍ FINANýNÍHO ZDRAVÍ........................... 73 5.1 Zásoby a jejich vliv na finanþní zdraví podniku................................................... 73 5.2 Metoda ABC ......................................................................................................... 76 5.3 Zavedení metody ABC v podniku ........................................................................ 77 5.4 Využití metody ABC pro Ĝízení zásob v podniku................................................. 79 5.5 Zavedení objednacích systému pro Ĝízení zásob v podniku.................................. 80 5.6 Vyhodnocení efektivnosti zavedených opatĜení ................................................... 81 ZÁVċR ........................................................................................................................... 84 Seznam použitých zdrojĤ............................................................................................ 86 Seznam použitých zkratek a symbolĤ......................................................................... 89 Seznam tabulek, grafĤ a obrázkĤ ................................................................................ 90 Seznam pĜíloh ............................................................................................................. 92
1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE V dobČ kdy celý svČt tedy i ýeskou republiku zasáhla finanþní krize a její dĤsledky stále ovlivĖují celosvČtovou ekonomickou situaci, je pro každý podnik bez ohledu na jeho velikost a obor podnikání nesmírnČ dĤležité znát svoji skuteþnou ekonomickou a finanþní situaci. Vhodným zpĤsobem jak komplexnČ posoudit právČ ekonomickou a finanþní situaci podniku je finanþní analýza, která zahrnuje specifické postupy a metody. Na základČ jejího provedení a zhodnocení celopodnikové situace se navrhnou opatĜení ke zlepšení finanþního zdraví podniku. Finanþní analýza tedy pomáhá odhalit nedostatky v oblasti finanþního Ĝízení podniku. Cílem finanþní analýzy je rozbor finanþní situace podniku, odhalení a využití silných stránek podniku a zároveĖ napravení tČch slabých. Hlavními zdroji informací pro provedení finanþní analýzy podniku jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a pĜehled o penČžních tocích. Jedná se tedy o výkazy, které pĜímo poskytuje finanþní úþetnictví, pĜípadnČ jsou z nČj sestaveny. Jejich vypovídací hodnota je ovšem omezena v oblasti oceĖování. NejvČtším nedostatkem finanþního úþetnictví je totiž oceĖování majetku podniku na bázi historických cen, které tak ovlivĖuje výší aktiv a pasiv, ale také nákladĤ a výsledku hospodaĜení. Znamená to, že majetek podniku je v úþetnictví uvádČn v cenách, které byly vynaloženy v dobČ jeho poĜízení. Finanþní úþetnictví tedy nevyjadĜuje aktuální, ale minulou cenu majetku. Cílem diplomové práce je za pomoci teoretických poznatkĤ provést finanþní analýzu podniku Ložiska VILIM, spol. s r. o. za roky 2005 – 2008 a zhodnotit tak jeho finanþní situaci. Na základČ výsledkĤ provedené finanþní analýzy poté navrhnout opatĜení, která v budoucnosti povedou ke zlepšení finanþní situace podniku. Diplomová práce je rozdČlena na þtyĜi hlavní kapitoly. První z nich je zamČĜena na popis spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. - její vznik, pĜedmČt podnikání, provedení SWOT a SLEPT analýzy a Porterova modelu konkurenþních sil. Kapitola obsahující teoretická východiska finanþní analýzy je zamČĜena na možný postup
10
finanþní analýzy a zpĤsoby výpoþtĤ jednotlivých ukazatelĤ. TĜetí kapitola obsahuje provedenou finanþní analýzu vybraného podniku vþetnČ jejího shrnutí. V poslední kapitole jsou potom uvedeny návrhy opatĜení ke zlepšení finanþního zdraví podniku.
11
2. POPIS PODNIKU
Obrázek 1: Logo spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. (Zdroj: materiály poskytnuté spoleþností Ložiska VILIM, spol. s r. o.)
2.1 Vznik a základní informace o podniku Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. vznikla zápisem do obchodního rejstĜíku dne 20. bĜezna 2004 u Krajského soudu v OstravČ. Od roku 1992 pĤsobila jako sdružení fyzických osob pod názvem HYBSE & VILIM. S pĜíchodem do evropské unie se však transformovala na spoleþnost s ruþením omezeným. Již od poþátku své existence se spoleþnost zabývá prodejem ložisek a to pĜevážnČ znaþky SKF. Spoleþnost má v souþasné dobČ 14 zamČstnancĤ. V roce 2004 reagovala spoleþnost na trend v oblasti jakosti a kvality a prošla certifikaþním procesem systému jakosti ISO 9001 : 2000. Dále spoleþnost vlastní certifikát autorizovaného distributora SKF. Obchodní firma:
Ložiska VILIM, spol. s r.o.
Sídlo spoleþnosti:
Hamerská 728/21, 783 71 Olomouc - Holice
Identifikaþní þísla:
IýO 268 29 053 DIý CZ 268 29 053
Datum vzniku:
20. 3. 2004
Právní forma podnikání:
Spoleþnost s ruþením omezeným
Spoleþnost zapsána:
Krajským soud v OstravČ, oddíl C, vložka 26981
E-mail
[email protected]
Internetové stránky spoleþnosti:
www.loziskavilim.cz
PĜedmČt podnikání:
velkoobchod specializovaný maloobchod zprostĜedkování služeb
12
Základní kapitál:
4 190 000,- Kþ
Statutární orgán:
Bohdan Vilim – jednatel spoleþnosti jednatel jedná jménem spoleþnosti samostatnČ den vzniku funkce: 20. 3. 2004
Spoleþníci, jejich vklady:
Bohdan Vilim vklad: 4 080 000,- Kþ obchodní podíl: 45 % Dušan Hýbl vklad: 70 000,- Kþ obchodní podíl: 35 % Pavel ýunderle vklad: 40 000,- Kþ obchodní podíl: 20 %
Prodejny spoleþnosti:
Olomouc - sídlo spoleþnosti Hamerská 21, 779 00 Olomouc - Holice ProstČjov Miliþova 2, 796 01 ProstČjov Litovel PĜíþná 22, 748 01 Litovel
Zákazníci spoleþnosti mohou také využít online e-shopu, kde si mohou vybrat ze široké nabídky produktĤ. Spoleþnost zajišĢuje i zásilkovou službu na všechna místa v ýeské republice do 24 hodin. (16)
Obrázek 2: Mapa obchodních prodejen spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. (Zdroj: materiály poskytnuté spoleþností Ložiska VILIM, spol. s r. o.)
13
Obrázek 3: Prodejna spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. v Olomouci (Zdroj: materiály poskytnuté spoleþností Ložiska VILIM, spol. s r. o.)
Hlavní filosofií spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. jsou následující základní principy: •
uspokojit všechny bČžné i speciální požadavky zákazníkĤ;
•
vytvoĜit a udržovat dlouhodobČ dobré vztahy se zákazníky;
•
neustále rozvíjet a zvyšovat úroveĖ vzdČlávání pracovníkĤ;
•
zajistit co nejširší sortiment výrobkĤ vysoké kvality ve výhodných cenových relacích. (19)
2.2 Obchodní partner SKF ložiska, a. s. 2.2.1 Spoleþnost SKF Spoleþnost SKF byla založena v roce 1907 Svenem Wingquistem a již od svých zaþátkĤ se soustĜedí na vysokou kvalitu svých výrobkĤ a služeb, vývoj a marketing. Výsledky z oblasti výzkumu a vývoje vedly k rostoucímu množství inovací a vzniku nových standardĤ ve svČtČ ložisek a souvisejících produktĤ. Spoleþnost SKF group je nejvČtší svČtový dodavatel výrobkĤ, Ĝešení a servisu na trhu valivých ložisek a tČsnČní. SKF je také jednou z pĜedních firem pĤsobících v oblasti
14
lineárních produktĤ, pĜesných ložisek, ložisek a servisu obrábČcích strojĤ a je výrobcem ložiskové oceli. Spoleþnost SKF si udržuje vedoucí postavení ve svČtČ jako nositel prvotĜídní jakosti (globální certifikace ISO 14001). Kvalitní ložiska, nové smČry technického vývoje, podpora výrobkĤ a poskytované služby dokazují, že SKF je dodavatel, který nabízí Ĝešení a poskytuje zákazníkĤm vyšší hodnotu. Tato Ĝešení zahrnují postupy, které umožĖují zákazníkĤm dosahovat vyšší produktivity nejen použitím vhodných produktĤ, odpovídajících daným provozním podmínkám v aplikaci, ale i využíváním špiþkových simulaþních nástrojĤ a konzultaþních služeb, programĤ efektivní údržby výrobních zaĜízení a nejprogresivnČjších postupĤ zásobování v tomto odvČtví. SKF má více než 80 výrobních míst po celém svČtČ, vlastní prodejní zastoupení ve 130 zemích se sítí více jak 15 000 distributorĤ s hlavním cílem být vždy nablízku svým zákazníkĤm. V ýeské republice se nachází celkem 27 autorizovaných distributorĤ spoleþnosti SKF. Maloobchodní prodej je poskytován pouze prostĜednictvím autorizované prodejní sítČ. Kvalita výrobkĤ SKF mĤže být zaruþena pouze v pĜípadČ zakoupení u autorizovaných distributorĤ, jinak hrozí nebezpeþí nákupu falzifikátĤ. (15)
2.2.2 Spolupráce se spoleþností SKF Již od poþátku své existence se spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. zabývá výhradnČ prodejem ložisek znaþky SKF. V posledních letech se intenzivnČ spolu s SKF vČnuje práci se zákazníkem v oblasti servisních služeb. Nabízí služby v oblasti zajištČní asistence pĜi složitČjších montážích, zajišĢuje mČĜení - vibrodiagnostiku, optická ustavování atd. (16)
2.3 Organizaþní struktura podniku Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. zamČstnává celkem 14 zamČstnancĤ. Celá spoleþnost je Ĝízena jednatelem spoleþnosti, který zastává nejvyšší Ĝídící funkci. Pod jeho pĜímé vedení spadají všichni zamČstnanci spoleþnosti.
15
Ekonomické oddČlení Technické oddČlení
Jednatel spoleþnosti
OddČlení nákupu Obchodní zástupci Skladník
Prodavaþi Obrázek 4: Organizaþní struktura spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. (Zdroj: vlastní zpracování)
2.4 PĜedmČt podnikání podniku PĜedmČt podnikání spoleþnosti je zamČĜen na provozování specializovaného maloobchodu, velkoobchodu a zprostĜedkování služeb. Spoleþnost je pĜipravena uspokojit všechny bČžné i speciální požadavky svých zákazníkĤ. Jejím prvoĜadým cílem je zajistit co nejširší sortiment výrobkĤ vysoké kvality ve výhodných cenových relacích. (19)
2.5 Nabízené produkty Jak již bylo zmínČno výše spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. se již od svého založení zabývá prodejem ložisek pĜedevším znaþky SKF a od roku 1993 i prodejem tuzemských ložisek ZVL-ZKL. PostupnČ jak docházelo ke zvyšování nárokĤ zákazníkĤ, rozsah þinností spoleþnosti se tČmto požadavkĤm pĜizpĤsoboval. Do sortimentu tak pĜibyly Ĝemeny, lepidla a tmely, gufera, náĜadí, mČĜidla a novČ i hydraulická tČsnČní. Na všechen tento sortiment má spoleþnost autorizované zastoupení tČchto renomovaných
16
výrobcĤ. Na produkty od spoleþnosti Hennlich má spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. dokonce výhradní zastoupení pro Olomoucký kraj.
Obrázek 5: Vybraná loga nabízených produktĤ (Zdroj: materiály poskytnuté spoleþností Ložiska VILIM, spol. s r. o.)
Produkty •
SKF - kompletní sortiment ložisek
•
TIMKEN – soudeþková ložiska
•
ZKL - ZVL - kompletní sortiment ložisek
•
INA – ložiska
•
LOCTITE - kompletní sortiment lepidel, tmelĤ a mazacích tukĤ
•
TEROSON – auto produkty
•
HENNLICH – kluzná ložiska
•
GUFERA CR- kompletní sortiment gufer
•
IRIMO – pneumatická náĜadí
•
BAHCO – kompletní sortiment servisního náĜadí
•
ěEMENY STRONGBELT
•
WD - 40 - technické mazivo
•
MOGUL – mazací tuky
•
SEGEROVÉ POJISTKY - kompletní sortiment segerových pojistek
•
POJEZDOVÁ KOLA - kompletní sortiment pojezdových kol SKF
•
HY-PRO - filtry a filtraþní vložky
•
MOBIL - prĤmyslová maziva
•
KINEX – mČĜící nástroje a náĜadí
•
SEGNOR - pojistné kroužky a jednostranné nýty
17
•
RUBENA silentbloky – pružiny, "o" - kroužky, gufera, manžety, klín. Ĝemeny
•
NILOS - tČsnící kryty nekrytovaných ložisek
•
STIEBER clutch - volnobČžná jednosmČrná ložiska
•
CROMWELL – ruþní náĜadí
•
STRONGBELT – GER - kompletní sortiment dovozových ĜemenĤ
•
BARUM - kompletní sortiment tuzemských ĜemenĤ
Automobilová ložiska •
kolová ložiska v sadách pro automobily
•
vodní pumpy
•
vodící a napínací kladky rozvodových ĜemenĤ v sadách
•
ložiska horního uložení tlumiþĤ a ložiska uložení náprav
•
kolová ložiska pro nákladní a užitkové automobily
•
spojková ložiska
•
vodící a napínací kladky rozvodových ĜemenĤ, kladky alternátorĤ, klimatizací a posilovaþĤ Ĝízení (16)
2.6 Vývoj tržeb podniku Následující tabulka a graf poskytují informace o struktuĜe a vývoji tržeb od roku 2004 do roku 2008, tedy od roku kdy se spoleþnost transformovala na spoleþnost s ruþením omezeným po poslední analyzovaný rok. Z uvedené struktury tržeb je na první pohled zĜejmé, že spoleþnost má nejvČtší tržby z prodeje zboží, což je také jejím hlavním pĜedmČtem podnikání. Tržby z prodeje vlastních výrobkĤ a služeb (v tomto pĜípadČ pouze služeb) rok od roku mírnČ stoupají což pouze potvrzuje to, že se spoleþnost v posledních letech intenzivnČ spolu s SKF vČnuje práci se zákazníky v oblasti servisních služeb. Tržby spoleþnosti z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu jsou spíše nahodilou událostí. Nejvyšší nárĤst tržeb byl zaznamenán mezi roky 2004 a 2005, kdy došlo k nárĤstu o 48,41 % tedy o 10 930 tis Kþ. Naopak mírné poklesy jsou v letech 2006 a 2008.
18
Pokles tržeb v roce 2006 oproti roku pĜecházejícímu je ovšem zanedbatelný - jedná se pouze o pokles 0,17 %, tedy o 575 tis. Kþ. K druhému poklesu došlo v roce 2008, kdy oproti pĜecházejícímu roku poklesly tržby o 2,84 % (750 tis. Kþ). Tento pokles byl zapĜíþinČn zejména globální hospodáĜskou krizí.
Struktura tržeb / v roce
2004
2005
2006
2007
2008
Tržby z prodeje zboží Tržby za prodej vl. výrobkĤ a služeb Tržby z prodeje DM a materiálu
23 044 0 0 23 044
33 974 226 0 34 200
33 399 741 0 34 140
40 454 39 704 788 797 450 5 41 692 40 506
Tabulka 1: Struktura tržeb v tisících Kþ
Vývoj tržeb 50 000 40 000
Tržby za prodej vl. výrobkĤ a služeb
30 000
Tržby z prodejeDM a materiálu
20 000
Tržby z prodeje zboží
10 000 0
rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008
Graf 1: Vývoj tržeb v tisících Kþ
2.7 SWOT analýza SWOT analýza pomáhá podniku identifikovat jeho slabé a silné stránky, pĜíležitosti a hrozby související s daným typem podnikání. UmožĖuje podniku zamČĜit se na možnosti svého rĤstu a eliminaci hrozeb. Silné stránky •
zkušený a dlouhodobý personál
•
neustálé zvyšování kvalifikace personálu
•
dlouhodobé pĤsobení na trhu
•
známost a úþinnost znaþek nabízených produktĤ
•
rychlost dodání zásilek zákazníkĤm
19
•
orientace na uspokojování zákazníkĤ
•
velikost a dostupnost skladových prostor
Slabé stránky •
nevhodné umístČní prodejny v Olomouci
•
nízká propagace spoleþnosti
•
pĤsobení pĜevážnČ pouze v Olomouckém kraji
•
silná konkurence v oboru
•
nízký podíl na trhu
PĜíležitosti •
rozšíĜení spektra nabízeného zboží a služeb
•
proniknutí i do jiných regionĤ
•
rozšíĜení prodeje formou e-shopu
Hrozby •
nová konkurence na trhu
•
rozšiĜování falsifikátĤ znaþek nabízených produktĤ
•
nesolventnost odbČratelĤ
•
pokles poptávky z dĤvodĤ finanþní krize (dopad na strojírenské podniky)
•
uzavĜení prodejních poboþek v ProstČjovČ a Litovli z dĤvodĤ klesajících prodejĤ
2.8 SLEPT analýza SLEPT analýza se zabývá širokým okolím podniku. Obsahuje analýzu sociálního, legislativního, ekonomického, politického a technologického hlediska. Identifikuje tedy klíþové trendy nebo vlivy v širokém okolí, které na podnik pĤsobí. Sociální hledisko V ýeské republice patĜí Olomoucký kraj mezi kraje s vyšší mírou nezamČstnanosti. Podle statistik je jedním z regionĤ, na který nejvíce dopadla ekonomická recese (firmy nemají dostatek zakázek a proto jsou nuceny propouštČt své zamČstnance). Spoleþnost
20
Ložiska VILIM, spol. s r. o. samozĜejmČ také pocítila nepĜíznivé dĤsledky finanþní krize. Z tČchto dĤvodu muselo také dojít k propuštČní 3 zamČstnancĤ, a to v roce 2009. PĜedmČtem podnikání spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. je nejen velkoobchod, ale i maloobchod - tedy prodej zboží také koneþným spotĜebitelĤm – kteĜí tvoĜí nemalou þást poptávky spoleþnosti. Jelikož spoleþnost se zabývá distribucí kvalitního a zároveĖ také dražšího sortimentu, bude velikost poptávky koneþných spotĜebitelĤ záviset také na jejich finanþní situaci. Zhoršující se finanþní situace všech zákazníkĤ mĤže velice negativnČ ovlivnit poptávku spoleþnosti tím, že zákazníci dají pĜednost levnČjším výrobkĤm od konkurence. Legislativní hledisko Každá spoleþnost se v dané zemi musí Ĝídit platnými legislativními podmínkami. Postupné sjednocování legislativy ýeské republiky s legislativou Evropské unie vede ke zmČnám v právních pĜedpisech, které je nutné pravidelnČ sledovat. Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r.o. je obchodní spoleþností a pĜedmČtem jejího podnikání je pĜedevším specializovaný velkoobchod. Pro spoleþnost neplatí žádné speciální legislativní pĜedpisy, ale pouze bČžné zákony, kterými se musí Ĝídit všechny spoleþnosti. Jedná se napĜíklad o obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o úþetnictví, zákon o daních z pĜíjmĤ, zákon o dani z pĜidané hodnoty atd. Ekonomické hledisko Ekonomické hledisko pĤsobí na všechny subjekty v ýeské republice. PatĜí sem hodnocení ekonomiky pomocí makroekonomických ukazatelĤ jako jsou míra inflace, míra nezamČstnanosti, úrokové sazby a hrubý domácí produkt (HDP). Vzhledem k celosvČtové ekonomické krizi není situace ani v ýeské republice pĜíznivá. Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. pĤsobí v odvČtví, které by se dalo popsat jako cyklické. V souþasné dobČ kvĤli dĤsledkĤm finanþní krize není ekonomická situace podnikĤ pĤsobícím v cyklickém odvČtví pĜíznivá. Což se projevilo na poklesu prodeje i u spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. a to zejména v jejích dvou poboþkách mimo Olomouc, tedy v Litovli a ProstČjovČ.
21
Politické hledisko Politické zámČry každé zemČ by mČly být v souladu s rozvojem podnikání. Vládnoucí strana by tedy mČla podporovat všechny podnikatelské subjekty a vytváĜet jim vhodné podmínky pro podnikání. V souþasné dobČ je v ýeské republice nestabilní politická situace a stát až do kvČtnových voleb, respektive do sestavení nové vlády bude vést úĜednická vláda. Lze tedy oþekávat, že nestabilní politické prostĜedí bude ještČ nČjakou dobu trvat. Možným politickým rizikem bude postoj nové vlády k podpoĜe podnikání, jelikož mĤže dojít k nepĜíznivým opatĜením pĤsobícím na spoleþnost jako napĜ. zvýšení danČ z pĜíjmĤ právnických osob. Spoleþnost nakupuje své zboží také od zahraniþních dodavatelĤ - nejvíce od nČmeckých spoleþností. Politická situace v zemi nejvČtšího zahraniþního dodavatele je však stabilní a žádná rizika v podobČ ohrožení tohoto dodavatelsko-odbČratelského vztahu v souþasnosti nehrozí. Technologické hledisko Technologické hledisko je spojeno s novými vynálezy a objevy, realizací nových technologií a nových technologických aktivit. Toto hledisko se tedy spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. týká spíše nepĜímo, jelikož je pouze obchodní spoleþností. Spoleþnost je ovšem autorizovaným distributorem Ĝady spoleþností a jejich výrobkĤ. Její nejvČtší dodavatel - spoleþnost SKF, ale i ostatní podniky neustále investují do technického vývoje a soustĜedí se na zvyšování kvality svých výrobkĤ a služeb s pomocí nejnovČjších technologií.
2.9 PorterĤv model konkurenþních sil Cílem Porterova modelu konkurenþních sil je analýza konkurenþního prostĜedí. Tento model se skládá z pČti sil - vyjednávací síla odbČratelĤ, vyjednávací síla dodavatelĤ, riziko vstupu potenciálních konkurentĤ, rivalita mezi stávajícím konkurenty a hrozba substituþních výrobkĤ. Vyjednávací síla odbČratelĤ OdbČratele spoleþnosti lze rozdČlit do dvou skupin podle toho k jakému úþelu nakoupené produkty používají:
22
•
Prvovýroba – nakoupené produkty jsou urþeny pĜímo výrobcĤm do jimi vyrábČných strojĤ nebo jejich souþástí;
•
Údržba – produkty jsou využity na údržbu již vyrobených strojĤ.
Mezi nejvČtší odbČratele patĜí: •
Edwards, s. r. o. (10 % podílu)
•
Resta, s. r. o. (8 % podílu)
•
Juta, a. s. (5 % podílu)
•
MEZ Mohelnice, s. p. (4% podílu)
•
ostatní spoleþnosti (73% podílu)
Vyjednávací síla zákazníkĤ se liší podle toho, zda se jedná dlouhodobé a stálé zákazníky nebo zákazníky, kteĜí nakupují u spoleþnosti pouze obþasnČ. Stálým zákazníkĤm jsou vČtšinou poskytovány množstevní slevy a zejména výhodnČjší platební podmínky (jedná se zejména o výrobní podniky). Jejich vyjednávací síla je tedy pomČrnČ silná. Ostatním odbČratelĤm jsou poskytnuty standardní obchodní podmínky. Jedná se o odbČratele, kteĜí nenakupují u spoleþnosti þasto nebo ve velkých objemech. Vyjednávací síla tČchto zákazníku je tedy nízká. Vyjednávací síla dodavatelĤ Mezi dodavatele spoleþnosti samozĜejmČ patĜí spoleþnosti, jejichž výrobky spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. distribuuje. Mezi þtyĜi hlavní dodavatele patĜí: •
SKF ložiska, a. s. (55 % podílu)
•
ZKL, a. s. (10 % podílu)
•
Hennlich Industrietechnik, s. r. o. (14 % podílu)
•
Ostatní dodavatelé (21 % podílu)
Hlavním dodavatelem dle uvedených procent podílu na nákupech je jednoznaþnČ spoleþnost SKF ložiska, a. s. Vzhledem k tomu, že se jedná o více než polovinu hodnoty celkových nákupĤ spoleþnosti, lze konstatovat, že vyjednávací síla tohoto dodavatele je
23
silná. Podíl ostatních dodavatelĤ je nižší. Ovšem vzhledem k tomu, že spoleþnost nakupuje své produkty pĜevážnČ pĜímo od výrobcĤ, lze konstatovat, že i jejich vyjednávací síla je velká. Riziko vstupu potenciálních konkurentĤ Na trhu s ložisky a pĜíslušenstvím není pĜíliš mnoho místa pro nové distributory. Trh je totiž již pomČrnČ rozdČlen a dochází pouze k pĜerozdČlování tohoto trhu, seskupování menších
spoleþností,
nebo
ke
skupování
spoleþností
velkými
zahraniþními
spoleþnostmi. Hrozbou pro spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. je tedy pĜíchod velkých zahraniþních firem. Trh této oblasti lze tedy zhodnotit jako velice konkurenþní. Rivalita mezi stávajícími konkurenty Na trhu s ložisky pĤsobí jak autorizované tak i neautorizované spoleþnosti. U neautorizovaných spoleþností je v nČkterých pĜípadech problém s falsifikáty zejména znaþky SKF. Neautorizovaní prodejci pak nejsou vČtšinou schopni doložit pĤvod výrobkĤ a garantovat jejich spolehlivost a dochází tak k poškozování výrobcĤ a také jejich autorizovaných distributorĤ. Na rozdíl od tČchto spoleþností jsou autorizovaní distributoĜi schopni ve svých nabídkách zaruþit pĤvod výrobkĤ, jejich kvalitu, dlouhodobČ garantovat ceny a termíny dodávek. Mezi hlavní konkurenty spoleþnosti patĜí: •
Brammer czech, a. s. (pĤsobí v Plzni, Praze, Liberci, DvoĜe Králové, BrnČ, Otrokovicích, ZlínČ, Valašském MeziĜíþí a OstravČ)
•
Mateza, s. r. o. (pĤsobí v HavlíþkovČ BrodČ, BrnČ a OstravČ)
•
Korbel – ložiska, s. r. o. (pĤsobí v KromČĜíži)
•
ZITAS corp., s.r.o. (pĤsobí ve Valašském MeziĜíþí)
Konkurence pĤsobící v Olomouckém kraji: •
Davaz, s. r. o. (pĤsobí pĜevážnČ v Horní Moštenici, PĜerovČ, Hranicích a Lipníku nad Beþvou)
•
Valoz, s. r. o. (pĤsobí v Olomouci)
•
Ložiska Haná, s. r. o. (pĤsobí v ProstČjovČ)
24
Hrozba substituþních výrobkĤ Hrozba substitutĤ spoþívá v tom, že odbČratelé si mohou vybrat i jiné znaþky produktĤ, než které má spoleþnost ve své nabídce. Zákazníci tedy mohou upĜednostnit nákup u nČkterého z konkurentĤ spoleþnosti. Jelikož se ale spoleþnost snaží nabídnout svým zákazníkĤm ty nejkvalitnČjší produkty v daném oboru, pak pro zákazníky u kterých je kvalita na prvním místČ, není pro spoleþnost hrozba substitutĤ tak velká. Dalším možným druhem substitutu by mohly být oznaþeny falsifikáty napĜ. znaþek SKF a ZKL, které se v souþasné dobČ objevují ve velkém množství. Jedná se sice o levnČjší ovšem nekvalitní ložiska, která mohou zpĤsobit poškození strojních zaĜízení, nebo dokonce zranČní zamČstnancĤ. Ovšem u autorizovaných distributorĤ jako je tato spoleþnost je zákazníkĤm zaruþena prvotĜídní kvalita. (19)
25
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANýNÍ ANALÝZY 3.1 PĜedmČt a cíle finanþní analýzy Finanþní analýza umožĖuje odhalovat pĤsobení ekonomických i neekonomických faktorĤ na podnik a zároveĖ i odhadovat jejich budoucí vývoj. PĜedmČtem finanþní analýzy je získávání a analýza informací o kvalitativních a kvantitativních vlastnostech zkoumaných jevĤ. Finanþní analýza je metoda hodnocení finanþního hospodaĜení podniku, pĜi které se získané informace a data tĜídí, sluþují, navzájem mezi sebou pomČĜují, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se souvislosti mezi daty a urþuje se jejich vývoj. Tím dochází ke zvyšování vypovídací schopnosti zpracovaných dat a zároveĖ jejich informaþní hodnoty. Finanþní analýza je zamČĜena na identifikaci problémĤ a silných a slabých stránek podniku. Informace, které se získají z finanþní analýzy umožĖují dospČt k závČrĤm o celkovém hospodaĜení a finanþní situaci podniku, þímž pĜedstavují podklad pro rozhodovaní managementu podniku. Za cíle finanþní analýzy se považují: •
posouzení vlivu vnitĜního a vnČjšího prostĜedí podniku;
•
analýza dosavadního vývoje podniku;
•
srovnání výsledkĤ analýzy v þase;
•
analýza vztahĤ mezi jednotlivými ukazateli;
•
získání informací pro rozhodování do budoucnosti;
•
interpretace výsledkĤ finanþní analýzy a návrhy pro finanþní plánování a Ĝízení podniku.
Podle úþelu finanþní analýzy a podle použitých dat se rozlišuje: 1. Analýza stavových i tokových dat -
horizontální analýza
26
-
vertikální analýza
2. Analýza rozdílových ukazatelĤ -
þistý pracovní kapitál
-
þisté pohotové prostĜedky
-
þistý penČžní majetek
3. Analýza pomČrových ukazatelĤ -
rentability
-
aktivity
-
zadluženosti
-
likvidity
-
provozní þinnosti
4. Bonitní a bankrotní modely -
KralickĤv rychlý test
-
Index bonity
-
AltmanĤv index finanþního zdraví
-
TaflerĤv bankrotní model
-
Index IN 05 (13)
3.2 Uživatelé finanþní analýzy Informace, které se týkají finanþní situace podniku jsou zajímavé pro mnoho subjektĤ, které pĜicházejí s daným podnikem do kontaktu. Finanþní analýza je dĤležitá jak pro externí, tak pro interní uživatele. Každý uživatel má své specifické zájmy, se kterými jsou spojeny urþité typy ekonomických rozhodovacích úloh. (2) Externí uživatelé: •
InvestoĜi (spoleþníci) – zajímají se pĜedevším o míru rizika a ziskovost vloženého kapitálu. Dále je zajímá stabilita a likvidita podniku, disponibilní zisk a vyžadují zprávy o finanþní situaci podniku.
•
Banky a jiní vČĜitelé – zajímají se o zjištČní rizika návratnosti poskytnutých zdrojĤ. Pro rozhodování o poskytnutí úvČru, jeho výše a podmínkách jeho poskytnutí požadují informace o finanþní situaci jejich budoucího potenciálního
27
dlužníka. Také se zajímají o negativní dĤsledky v pĜípadČ nezaplacení závazku dlužníkem. •
Obchodní partneĜi (dodavatelé a odbČratelé) – dodavatelé se zajímají o platební schopnost a likviditu. OdbČratelé o to, zda budou schopni splnit své závazky.
•
Stát a jeho orgány – informace pro statistiku, pro kontrolu daĖových povinností, pro získávání pĜehledu o finanþní situaci podnikĤ se státní zakázkou a pro rozdČlování finanþních výpomocí podnikĤm.
•
Konkurenti – jejich zájem je z dĤvodĤ srovnávání se s jejich výsledky.
Interní uživatelé •
ManažeĜi – informace z finanþní analýzy jim umožĖují zdokonalovat Ĝízení podniku. Používají je také pro operativní i dlouhodobé finanþní Ĝízení podniku, pro zjišĢování optimální majetkové struktury podniku, pro rozhodování o podnikatelském zámČru a pro porovnávání s konkurenty.
•
ZamČstnanci – využívají informace pro posouzení jistoty svého zamČstnání a mzdové perspektivy.
•
Odbory (6)
3.3 Zdroje informací pro finanþní analýzu ÚspČšnost finanþní analýzy je závislá na kvalitČ informaþních zdrojĤ, které je možné rozdČlit na tyto skupiny: •
Zdroje finanþních informací – þerpají pĜevážnČ z úþetních výkazĤ finanþního a vnitropodnikového úþetnictví, informací finanþních analytikĤ, manažerĤ podniku a výroþních zpráv.
•
Nekvantifikované informace – jedná se o zprávy vedoucích pracovníkĤ, auditorĤ a nezávislá hodnocení.
•
Další informace jako napĜíklad ekonomické a podnikové statistiky, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace atd.
PĜevážnou vČtšinu potĜebných informací pro finanþní analýzu poskytuje finanþní úþetnictví, které je prvotním a hlavním zdrojem ekonomických dat. O stavu a vývoji
28
financí podniku a jeho finanþní situaci vypovídá úþetní závČrka. Úþetní závČrka je tvoĜena standardními úþetními výkazy, kterými jsou: •
Rozvaha
•
Výkaz zisku a ztráty (2)
•
PĜíloha k úþetním výkazĤm – její souþástí mohou být dva pĜehledy – pĜehled penČžních tocích (cash flow) a pĜehled o zmČnách vlastního kapitálu. PĜíloha obsahuje informace charakterizující podnik, údaje o používaných úþetních metodách, o aplikaci obecných úþetních zásad v podniku a další doplĖující údaje. Smyslem pĜílohy je tak podat vysvČtlující informace k možnému hlubšímu proniknutí do obsahu vykazovaných položek. PodrobnČjší informace jsou zamČĜeny zejména na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pohledávky, závazky, vlastní kapitál, rezervy atd. Požadavky na obsah údajĤ v pĜíloze uvádí vyhláška. Povinnost sestavovat pĜehledy o penČžních tocích a zmČnách vlastního kapitálu neukládá ani vyhláška ani zákon. Vyhotovení pĜehledĤ je tedy pouze na rozhodnutí podniku. (7)
3.4 Analýza absolutních dat 3.4.1 Horizontální analýza Horizontální analýza nebo také analýza vývojových trendĤ se používá pro zjištČní, jak se daná položka v úþetních výkazech (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) zmČnila oproti roku pĜedcházejícímu. ZmČny se zjišĢují jak v procentuální, tak v absolutní výši. Porovnávání položek úþetních výkazĤ mezi jednotlivými roky je provádČno po Ĝádcích, tedy horizontálnČ. (9)
3.4.2 Vertikální analýza PĜi provádČní vertikální analýzy se posuzuje struktura aktiv a pasiv podniku, tedy jednotlivé položky majetku a kapitálu. PĜi zjišĢování procentuálního vyjádĜení jednotlivých položek se postupuje v jednotlivých letech odshora dolĤ (tedy ve sloupcích). Základem pro procentuální vyjádĜení se v rozvaze bere hodnota celkových aktiv a ve výkazu zisku a ztráty hodnota tržeb. Tyto stanovené základy tak tvoĜí 100 %.
29
Výhodou této analýzy je skuteþnost, že nezávisí na meziroþní inflaci a výsledky tedy mohou být srovnávány za více let. MĤže se tedy využít pro srovnání v þase a porovnání rĤzných podnikĤ navzájem. (13) Majetková struktura podniku Majetkem, tedy aktivem spoleþnosti se rozumí vČci, práva a jiný majetek, který patĜí a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze má tomuto úþelu sloužit. Majetková struktura podniku je podíl jednotlivých þástí majetku na celkovém majetku podniku. Podniky usilují o optimální strukturu majetku proto, aby byla zajištČna stálá platební schopnost podniku. (5) Majetková struktura se þlení na dlouhodobá a obČžná aktiva. Struktura aktiv poskytuje informace o tom, jaká þást aktiv se nachází v likvidní þi vázané formČ. (13) NejménČ likvidním aktivem je dlouhodobý majetek. Úþelem dlouhodobého hmotného a nehmotného
majetku
je
umožĖovat,
usnadĖovat
nebo
rozšiĜovat
existující
podnikatelskou þinnost. Za normálních podmínek je tedy urþen k dlouhodobému užívání v podniku, nikoliv k prodeji za úþelem získání dodateþných penČžních prostĜedkĤ. (7) Z obČžných aktiv jsou nejlikvidnČjší a beze ztrát pro podnikání rychle použitelné pouze peníze. U pohledávek hrozí nebezpeþí, že nemusí být vþas nebo v plné výši uhrazeny a pĜemČnČní zásob na peníze mĤže být zdlouhavé, v nČkterých pĜípadech dokonce nemožné. Struktura majetku závisí na pĜedmČtu podnikání spoleþnosti (napĜ. u obchodních podnikĤ pĜevládají zásoby zboží, zatímco u výrobních podnikĤ pĜevládají zásoby materiálu a výrobkĤ). (13) Kapitál, tedy pasiva spoleþnosti pĜedstavují finanþní zdroje, ze kterých byl majetek podniku poĜízen. Kapitálová struktura spoleþnosti vyjadĜuje podíl jednotlivých finanþních zdrojĤ na celkové velikosti kapitálu podniku.
30
Kapitálová struktura podniku Kapitálová struktura se þlení na vlastní a cizí kapitál. Velikost vlastního kapitálu se mČní podle výsledku hospodaĜení v jednotlivých letech. Jedná se o dlouhodobý zdroj a jeho podíl na celkovém kapitálu ukazuje finanþní nezávislost podniku. Cizí kapitál se þlení na dlouhodobý (poskytnut na delší dobu než jeden rok) a krátkodobý kapitál (poskytnut na dobu kratší než 1 rok). Za cizí kapitál je podnik povinen platit úroky a ostatní výdaje spojené s jeho získáním. (5) Význam kapitálové struktury spoþívá v tom, že informuje o druhu kapitálu, o dobČ splatnosti kapitálu a o stabilitČ podniku. Ukazuje, zda podnik využívá optimálnČ kapitál z pohledu zadluženosti, vázanosti a rentability. Cizí kapitál je kapitálem levnČjším jelikož nese menší riziko pro vČĜitele a úroky zaplacené za jeho poskytnutí jsou daĖovČ uznatelným výdajem. Finanþní páka Tento ukazatel je pĜevrácenou hodnotou kvóty vlastního kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu mĤže být za urþitých podmínek pozitivnČ ovlivnČna vyšším podílem cizího kapitálu. Pozitivní úþinek míry zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu nastává pouze tehdy, když je rentabilita celkového kapitálu (ROI) > úroková míra. V pĜípadČ, že je to naopak jedná se o negativní vliv. Finanþní páka = aktiva / vlastní kapitál (13) Výsledky vertikální analýzy se mohou srovnat s bilanþními pravidly financování a urþit rozhodnutí o financování tak, aby byla dosažena dlouhodobá finanþní stabilita (ovšem pĜi zvyšování finanþní stability dochází zároveĖ ke snižování efektivnosti podnikání): 1) Zlaté bilanþní pravidlo financování – dlouhodobý majetek by mČl být financován z dlouhodobých cizích nebo vlastních zdrojĤ. dlouhodobý majetek = vlastní kapitál + dlouhodobé dluhy 2) Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – definuje, že vlastní zdroje by nemČly být nižší než cizí zdroje. vlastní zdroje cizí zdroje
31
3) Zlaté pravidlo pari – je doporuþeno, aby dlouhodobý majetek byl financován pĜevážnČ vlastním zdroji. Toto pravidlo se vždy v praxi nedodržuje, jelikož by podnikĤm neumožnilo využít výhod plynoucích z financování cizími zdroji. dlouhodobý majetek vlastní kapitál (9)
3.5 Analýza rozdílových ukazatelĤ Analýza rozdílových ukazatelĤ, které jsou také oznaþovány jako fondy finanþních prostĜedkĤ, obsahuje tĜi ukazatele – þistý pracovní kapitál, þisté pohotové prostĜedky a þistý penČžní majetek.
3.5.1 ýistý pracovní kapitál ýistý pracovní kapitál (ýPK) slouží jako pomČrnČ volný kapitál, který je využíván k zajištČní bezproblémového prĤbČhu hospodáĜských þinností. ZjištČná hodnota ýPK udává þást obČžného majetku, který je financován dlouhodobým kapitálem. Rozdíl mezi obČžnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji má velký vliv na solventnost podniku. PĜebytek obČžných aktiv nad krátkodobými cizími zdroji znamená, že podnik má dobrou finanþní situaci a že je likvidní. ýistý pracovní kapitál pĜedstavuje také finanþní polštáĜ, který nenaruší podnikové aktivity v pĜípadČ nahodilé nepĜíznivé události, která by mohla vyžadovat vysoké finanþní prostĜedky. Velikost finanþního polštáĜe závisí na obratovosti obČžných aktiv ale i na vnČjších okolnostech. ýPK = obČžná aktiva – krátkodobé cizí zdroje Využívat þistého pracovního kapitálu jako míry likvidity je možné pouze obezĜetnČ, protože mezi ním a likviditou neexistuje shoda. ObČžná aktiva navíc mohou obsahovat položky, které jsou málo likvidní nebo dlouhodobČ nelikvidní (napĜ. nedobytné pohledávky).
3.5.2 ýisté pohotové prostĜedky ýisté pohotové prostĜedky (ýPP) jsou þistým penČžním fondem pro sledování okamžité likvidity. Do pohotových penČžních prostĜedkĤ se zahrnuje pouze hotovost a peníze na bČžných úþtech, mohou tam být ovšem zahrnuty i penČžní ekvivalenty (napĜ. šeky,
32
smČnky). Tento ukazatel není na rozdíl od ukazatele ýPK ovlivnČn zpĤsoby oceĖovaní majetku,
ale
je
manipulovatelný
pĜesunem
plateb
k okamžiku
zjišĢování
likvidity – mĤže se jednat o zadržení nebo dĜívČjší úhradu plateb. ýPP = penČžní pohotové prostĜedky – krátkodobé závazky (13)
3.5.3 ýistý penČžní majetek ýistý penČžní majetek (ýPM) se vypoþítá tak, že z obČžných aktiv se vyluþují zásoby. Od takto upravených obČžných aktiv se odeþtou krátkodobé závazky. ýPM = obČžná aktiva – zásoby – krátkodobé závazky (2)
3.6 Analýza pomČrových ukazatelĤ PomČrové ukazatelé charakterizují vzájemný vztah dvou þi více položek pomocí jejich podílĤ. Data jsou získávány z úþetních výkazĤ z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Mezi položkami, které jsou uvedeny do pomČru musí existovat vzájemná souvislost, aby mČl vypoþtený pomČrový ukazatel vypovídací schopnost. (9) U pomČrových ukazatelĤ lze zjistit, zda jejich zvýšení je pro finanþní situaci podniku pĜínosné nebo nikoliv pomocí srovnávání: •
zmČn pomČrových ukazatelĤ v þase;
•
pomČrových ukazatelĤ s rĤznými podniky navzájem;
•
pomČrových ukazatelĤ s nejlepšími konkurenty v odvČtví. (2)
3.6.1 Ukazatelé rentability Ukazatelé rentability pomČĜují zisk s výší zdrojĤ, kterých bylo použito k jeho dosažení. Používají se pro zhodnocení intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení podniku. (9)
33
Ukazatel rentability vloženého kapitálu – ROI (Return on investment) PatĜí mezi nejdĤležitČjší ukazatele, pomocí kterých se hodnotí podnikatelská þinnost podnikĤ. Ukazuje s jakou úþinností pĤsobí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování. ROI = (EBIT / celkový kapitál) x 100 (v %) (13) ,,EBIT (Earnings Before Interest and Taxes = zisk pĜed odeþtením úrokĤ a daní) je položka ve výkazu zisku a ztráty, která pĜedstavuje provozní zisk. Používá se v ukazatelích mČĜících produkþní schopnost, schopnost spoleþnosti splatit úroky apod.“1 (1) Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – ROA (Return on assets) PomČĜuje zisk s celkovými aktivy, která byla investována do podnikaní. PĜiþemž se nebere ohled na to, zda byly financovány z vlastních nebo cizích zdrojĤ. ROA = (hospodáĜský výsledek po zdanČní / aktiva) x 100 (v %) (13) Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE (Return on common equity) Tento ukazatel slouží zejména pro vlastníky podniku, jelikož urþuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili. Vlastníci tedy touto formou zjišĢují, zda jim jejich kapitál pĜináší dostateþný výnos. (9) Pokud podnik efektivnČ využívá cizích zdrojĤ, tedy finanþní páka je pozitivní, mČlo by platit, že ROE (ukazatel rentability vlastního kapitálu) > ROA (ukazatel rentability celkových vložených aktiv). (6) ROE = (hospodáĜský výsledek po zdanČní / vlastní kapitál) x 100 (v %)
1
(1) BLAHA, Z. S. a JINDěICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanþní zdraví firmy. 3. rozšíĜené vydání. Praha: Management Press, 2006. 196 s. ISBN 80-7261-145-3., str. 36.
34
Ukazatel rentability tržeb – ROS (Return on sales) Tento ukazatel pomČĜuje podnikový hospodáĜský výsledek po zdanČní s celkovými tržbami. Výsledek pak urþuje kolik korun zisku pĜinesla úþetní jednotce jedna koruna tržeb. ROS = (hospodáĜský výsledek po zdanČní / tržby) x 100 (v %) Ukazatel nákladovosti tržeb Ukazatel nákladovosti se vypoþítá jako pomČr nákladĤ (rozdíl tržeb a zisku) a tržeb. Výsledek tohoto ukazatele vyjadĜuje výši nákladĤ, které pĜipadají na jednu korunu tržeb spoleþnosti. Ukazatel nákladovosti tržeb =(tržby – zisk / tržby) x 100 (v %) (9)
3.6.2 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity podávají podniku informace o tom, jak efektivnČ hospodaĜí se svými aktivy. Pokud jich má podnik více než potĜebuje, vznikají mu pĜebyteþné náklady a tím i menší zisk. Má-li jich podnik nedostatek, mĤže pĜijít o potencionální tržby. Ukazatelé aktivity jsou vyjadĜovány ve dvou formách: •
Ukazatel poþtu obrátek – podává informace o tom, kolikrát se za stanovený þasový interval obrátí urþitý druh majetku;
•
Ukazatel doby obratu – sleduje dobu, po kterou je majetek vázán v urþité formČ. (9)
NejkomplexnČjším ukazatelem aktivity podniku je ukazatel celkového obratu – ten má pĜímý vliv na rentabilitu firmy. Úkolem ukazatelĤ aktivity je stanovení kapitálové pĜimČĜenosti a intenzity využití majetku. Porovnáním doby obratu pohledávek s dobou obratu závazkĤ je možné zjistit obchodní deficit. (8) Obrat celkových aktiv PatĜí mezi ukazatele, kteĜí ovlivĖují rentabilitu celkového kapitálu a mČĜí efektivnost využívání celkových aktiv. Ukazatel informuje o tom, kolikrát se celková aktiva za rok obrátí do tržeb.
35
Obrat celkových aktiv = tržby / aktiva (krát) (2) Obrat stálých aktiv Jedná se o pĜevrácený ukazatel k ukazateli relativní vázanosti stálých aktiv. Poskytuje informace pro rozhodování, zda poĜídit další dlouhodobý majetek. (13) Požadované hodnoty tohoto ukazatele by mČly být vyšší jak u ukazatele obratu celkových aktiv. (20) Obrat stálých aktiv = roþní tržby / stálá aktiva (krát) Obrat zásob Tento ukazatel udává, kolikrát je bČhem roku každá položka zásob podniku prodána a zase znovu uskladnČna. Pokud je hodnota vyšší, znamená to, že podnik nemá zbyteþné zásoby, které by vyvolávaly vyšší náklady. ZároveĖ vyšší hodnoty zvyšují dĤvČru ukazatele bČžné likvidity. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nízká a hodnota likvidity vysoká znamená to, že podnik má na svém skladČ zastaralé zásoby. Obrat zásob = roþní tržby / zásoby (krát) (13) Doba obratu zásob Ukazatel mČĜí intenzitu využití zásob a udává kolik dní jsou obČžná aktiva vázána ve formČ zásob - tedy kolik dní trvá jedna obrátka. U zásob je tento ukazatel také indikátorem likvidity, protože udává poþet dní, za které se zásoby promČní v pohledávky pĜípadnČ hotovost. Doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 365) (ve dnech) PĜípadnČ:
Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob (2)
Ukazatel by mČl vykazovat co nejnižší hodnoty. (20) Doba obratu pohledávek Tento ukazatel vyjadĜuje dobu, která uplyne ode dne vystavení faktury podnikem jeho odbČratelĤm až po pĜíjem penČžních prostĜedkĤ – po tuto dobu podnik poskytuje
36
odbČratelĤm bezplatný obchodní úvČr. Poskytuje tedy informace o tom, jak dlouho jsou v prĤmČru pohledávky spláceny. Podnik má zájem o to, aby tato doba byla co nejkratší. Doba obratu pohledávek = pohledávky z obchodního styku / (tržby / 365) (ve dnech) Doba obratu závazkĤ Ukazatel vyjadĜuje dobu, která uplyne od doby vzniku závazku vĤþi dodavateli až po jeho platbu – po tuto dobu podnik využívá bezplatný obchodní úvČr. Podává tedy podniku informace o tom jak dlouho jsou jeho závazky vĤþi dodavatelĤm spláceny. Podnik usiluje o to, aby tato doba byla co nejdelší. Doba obratu závazkĤ = závazky z obchodního styku / (tržby / 365) (ve dnech) (9) Výpoþet obchodního deficitu Jedná se o rozdíl mezi dobou obratu pohledávek z obchodního styku a dobou obratu závazkĤ z obchodního styku ve dnech. Pokud je výsledek ukazatele kladný, znamená to, že podnik poskytuje svým odbČratelĤm obchodní úvČr a bude tedy potĜebovat další zdroje financování. Je-li výsledek záporný, znamená to, že naopak dodavatelé poskytují obchodní úvČr podniku a pomáhají mu tak financovat jeho provoz. Obchodní deficit = doba obratu pohledávek – doba obratu závazkĤ (ve dnech) (2) Obratový cyklus penČz Obratový cyklus penČz je þasem, za který je obČžný majetek zmČnČn znovu do výchozí podoby, tedy na finanþní majetek. Jedná se tedy o dobu, která uplyne od platby dodavatelĤm do pĜijmutí hotovosti za prodej zboží. Obratový cyklus penČz urþuje dobu, na kterou musí mít podnik k dispozici dlouhodobý kapitál ke krytí obČžného majetku. Obratový cyklus penČz = doba obratu zásob – doba obratu pohledávek – doba obratu závazkĤ (11)
37
3.6.3 Ukazatelé zadluženosti Udávají vztah mezi cizím a vlastním kapitálem podniku a urþují tedy jeho zadluženost. Zadluženost podniku nemusí být pouze negativním rysem podniku, protože mĤže pĜispČt k celkové rentabilitČ a vyšší tržní hodnotČ podniku. ZároveĖ však ale zvyšuje i finanþní nestabilitu podniku. Celková zadluženost VČtší podíl vlastního kapitálu oproti kapitálu cizímu poskytuje vČtší bezpeþnostní polštáĜ proti ztrátám vČĜitelĤ v pĜípadČ likvidace. VČĜitelé proto požadují nízký ukazatel celkové zadluženosti. Naopak vlastníci hledají vČtší finanþní páku, protože chtČjí znásobit své výnosy. Ukazatel je potĜebné srovnat s oborovým prĤmČrem. Bude-li totiž ukazatel vyšší než je oborový prĤmČr, bude pro spoleþnost nároþné získat další dodateþné zdroje financování. VČĜitelé by buć nebyli ochotni pĤjþit podniku další finanþní prostĜedky, nebo by vyžadovali vyšší úrokovou sazbu. Celková zadluženost = cizí kapitál / aktiva Kvóta vlastního kapitálu Tento ukazatel je doplĖkem ukazatele celkové zadluženosti. VyjadĜuje tedy finanþní nezávislost podniku. Souþet obou ukazatelĤ je roven 1. Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál / aktiva Koeficient zadluženosti Tento ukazatel má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost. Oba ukazatele rostou tak, jak roste podíl dluhĤ v podniku. Rozdíl mezi tČmito ukazateli je ten, že celková zadluženost roste lineárnČ až do 100%, zatímco koeficient zadluženosti roste až k nekoneþnu. (13) Tento ukazatel by nemČl pĜesáhnout hodnotu 0,7.2 (6) Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál
2
Tato doporuþená hodnota je uvedena autorem v literatuĜe: KONEýNÝ, M. Finanþní analýza. 2. doplnČné vydání. Brno: Sting, 2008. 77 s. ISBN 978-80-86342-76-4, str. 55
38
Míra finanþní samostatnosti podniku (koeficient samofinancování) Tento ukazatel je pĜevrácenou hodnotou ukazatele koeficient zadluženosti. Pokud podnik ve vČtší míĜe využívá k financování leasing, mČly by být objemy leasingových závazkĤ pĜiþteny k cizímu kapitálu, jelikož se jedná také o dluh. Míra finanþní samostatnosti = vlastní kapitál / cizí kapitál Úrokové krytí Ukazatel podává informaci o tom, kolikrát zisk podniku pĜevyšuje zaplacené úroky. ýást zisku, která je získána cizím kapitálem by mČla staþit na pokrytí nákladĤ za vypĤjþený kapitál. Pokud je tento ukazatel roven 1, pak to znamená, že celý zisk je využit na zaplacení úrokĤ a na vlastníky tak nezbude nic. Úrokové krytí = EBIT / úroky (krát) Dlouhodobá zadluženost Ukazatel vyjadĜuje jakou þást aktiv podniku financují dlouhodobé cizí zdroje. Pomáhá tak objevit optimální pomČr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojĤ. Do dlouhodobých cizích zdrojĤ jsou zahrnovány dlouhodobé obchodní závazky, úvČry a rezervy. Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobý cizí kapitál / aktiva (v %) BČžná zadluženost Ukazatel pomČĜuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy. Krátkodobý cizí kapitál zahrnuje krátkodobé závazky, bČžné bankovní úvČry, pasivní pĜechodné a dohadné položky. BČžná zadluženost = krátkodobý cizí kapitál / aktiva (v %) Dlouhodobé krytí aktiv Ukazatel mČĜí podíl dlouhodobého cizího kapitálu na celkových aktivech podniku. Dlouhodobé krytí aktiv = (vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál) / aktiva (v %)
39
Dlouhodobé krytí stálých aktiv Ukazatel vyjadĜuje krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobým kapitálem. Pokud je hodnota ukazatele vyšší než 1 dochází k pĜekapitalizaci (nadmČrná výše vlastního kapitálu a zároveĖ malé využívání kapitálu cizího). (13) To znamená, že podnik využívání dlouhodobé vlastní zdroje i k financování obČžných aktiv a zamČĜuje se tak na stabilitu a platební schopnost podniku. Podnik tak ale snižuje efektivnost podnikání, jelikož vlastní kapitál je drahým zdrojem financování. (6) Dlouhodobé krytí stálých aktiv = vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál / stálá aktiva Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem Ukazatel je využíván pro hodnocení finanþní stability podniku. Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem = vlastní kapitál / stálá aktiva (v %) Podíl þistého pracovního kapitálu z majetku Podává informaci o tom, jaká þást aktiv podniku je kryta þistým pracovním kapitálem. Podíl þistého pracovního kapitálu z majetku = ýPK / aktiva (v %) (13)
3.6.4 Ukazatelé likvidity Platební schopnost a likvidita jsou zamČĜeny na schopnost podniku platit své závazky. Pokud tuto schopnost podnik nemá, nemĤže existovat. Platební schopnost je schopnost podniku hradit v daném okamžiku splatné dluhy. Podnik je tedy solventní tehdy, pokud má k urþitému okamžiku více pohotových penČžních prostĜedkĤ než splatných dluhĤ. Cílem podniku i jeho nutnou podmínkou pro pĜežití je tedy být trvale platebnČ schopný. Ztráta této platební schopnosti vede nejen k finanþním problémĤm, ale i k poškození dobrého jména spoleþnosti. Jendou z pĜíþin platební neschopnosti mĤže být i špatná struktura zdrojĤ. Likviditou podniku se rozumí schopnost podniku získat prostĜedky pro úhradu svých závazkĤ tím, že pĜemČní své jednotlivé složky majetku na penČžní hotovost dĜíve,
40
než dojde ke splatnosti závazkĤ. Likvidita tak zajišĢuje budoucí platební schopnost podniku. (6) Likvidita má však opaþný vztah k rentabilitČ podniku. Podniky s velkým podílem likvidního majetku dosahují vČtšinou nižší rentability. (9) BČžná likvidita (likvidita 3. stupnČ) Udává, kolikrát jsou obČžná aktiva vČtší než krátkodobé závazky. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele znamenají nižší riziko platební neschopnosti podniku. ObČžná aktiva jsou ovšem ménČ výnosná než dlouhodobý majetek, proto snaha o dosahování co nejvyšší hodnoty obČžné likvidity mĤže vést ke snižování rentability podniku. Podniky, které vykazují hodnoty nižší než 1,0 je þistý pracovní kapitál záporný a pravdČpodobnČ to znamená, že podnik financuje dlouhodobý majetek krátkodobými zdroji a nebude mít dostatek penČžních prostĜedkĤ na úhradu závazkĤ v nejbližší dobČ. BČžná likvidita = obČžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (likvidita 2. stupnČ) PĜi výpoþtu tohoto ukazatele jsou z obČžných aktiv vylouþeny zásoby, které jsou z obČžného majetku nejménČ likvidní. Pohotová likvidita = (obČžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupnČ) Pro výpoþet tohoto ukazatele se z obČžných aktiv využijí pouze pohotové penČžní prostĜedky, tedy krátkodobý finanþní majetek. Okamžitá likvidita = pohotové penČžní prostĜedky / krátkodobé závazky PenČžní likvidita Ukazatel se vypoþte podílem mezi provozním cash-flow a krátkodobými závazky.
41
PenČžní likvidita = provozní cash-flow / krátkodobé závazky (6)
3.6.5 Provozní ukazatelé UplatĖují se ve vnitĜním Ĝízení. Pomáhají managementu sledovat a analyzovat vývoj základní aktivity podniku. Orientují se pĜedevším na tokové ukazatele – zejména na náklady. Mzdová produktivita Poskytuje informace o tom, kolik výnosĤ pĜipadá na 1 Kþ vyplacených mezd. Ukazatel by mČl mít rostoucí tendenci. Mzdová produktivita = výnosy bez mimoĜádných / mzdy Produktivita dlouhodobého hmotného majetku Udává stupeĖ využití dlouhodobého hmotného majetku (DHM). Hodnota tohoto ukazatele by mČla být co nejvyšší. V þitateli jsou výnosy bez mimoĜádných výnosĤ a ve jmenovateli dlouhodobý hmotný majetek v poĜizovací cenČ (PC). Produktivita DHM = výnosy bez mimoĜádných / DHM v PC Ukazatel stupnČ odepsanosti DHM Ukazatel poskytuje informace o tom na kolik procent je prĤmČrnČ odepsán dlouhodobý hmotný majetek a ukazuje tak zastaralost podniku. V þitateli je dlouhodobý hmotný majetek v zĤstatkové cenČ (ZC). OpotĜebovanost DHM = DHM v ZC / DHM v PC Vázanost zásob na výnosy Ukazuje, jaký objem zásob je vázán na 1 Kþ výnosĤ a hodnota by mČla být co nejmenší. Vázanost zásob na výnosy = zásoby / výnosy (bez mimoĜádných) (13)
42
3.7 Bonitní a bankrotní modely Predikcí finanþní situace podniku se ve finanþní analýze zabývají právČ predikþní modely, které je možné rozdČlit do dvou skupin na: •
Bonitní modely – klasifikují podnik podle stupnČ finanþního zdraví a úkolem je tedy zjistit, zda je podnik zdravý þi nikoliv.
•
Bankrotní modely – jejich úkolem je zjistit, zda náhodou podniku nehrozí bankrot. Poskytuje tím vþasné varování pĜed pravdČpodobným úpadkem podniku. (2)
3.7.1 KralickĤv rychlý test Quick test umožĖuje rychle a pomČrnČ velmi dobĜe ohodnotit analyzovaný podnik. Skládá se z ukazatelĤ, které nepodléhají rušivým vlivĤm a také vyþerpávajícím zpĤsobem reprezentují všechny dĤležité informace z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tyto þtyĜi ukazatele jsou rozdČleny tak, že dva se orientují na stabilitu a další dva na rentabilitu podniku. 1. Kvóta vlastního kapitálu (VK) = vlastní kapitál / aktiva 2. Doba splácení dluhu z CF = (cizí kapitál – krát. fin. majetek) / provozní cash flow 3. Cash flow v % tržeb = provozní cash flow / tržby 4. ROA = EBIT / aktiva Pro stanovení bonity podniku je nutné výsledek každého ukazatele oklasifikovat podle urþené tabulky. Výsledná známka se poté urþí jako aritmetický prĤmČr všech známek jednotlivých ukazatelĤ. Je vhodné vypoþítat také zvlášĢ známku pro stabilitu a zvlášĢ pro rentabilitu. špatný (4) Kvóta VK >0% Doba splácení dluhu > 12 let Cash flow v % tržeb > 0% ROA >0% Tabulka 2: KralickĤv rychlý test - stupnice hodnocení ukazatelĤ (13) Ukazatel
výborný (1) > 30 % < 3 roky > 10 % > 15 %
velmi dobrý (2) > 20 % < 5 let >8% > 12 %
43
dobrý (3) > 10 % < 12 let >5% >8%
ohrožení insolvencí (5) negativní > 30 let negativní negativní
3.7.2 Index bonity Index bonity nebo také indikátor bonity se skládá z šesti vybraných pomČrových ukazatelĤ. Výsledná hodnota každého ukazatele je násobena stanovenou vahou pro jednotlivé ukazatele. Souþiny za všechny ukazatele se poté seþtou a jejich suma pak pĜedstavuje indikátor bonity. (6) x1 = cash flow / cizí zdroje x2 = aktiva / cizí zdroje x3 = zisk pĜed zdanČním / aktiva x4 = zisk pĜed zdanČním / celkové výkony x5 = zásoby / celkové výkony x6 = celkové výkony / aktiva Poté se výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelĤ dosadí do následující rovnice: Bi = 1,5 xi1 + 0,08 xi2 + 10 xi3 + 5 xi4 + 0,3 xi5 + 0,1 xi6 ExtrémnČ špatná -3 až -2
Velmi špatná -2 až -1
Špatná -1 až 0
Urþité problémy 0 až 1
Dobrá 1 až 2
Velmi dobrá 2 až 3
ExtrémnČ dobrá 3 a více
Tabulka 3: Stupnice hodnocení indexu bonity
3.7.3 AltmanĤv index finanþního zdraví AltmanĤv index finanþního zdraví nebo Z-skóre vychází z diskriminaþní funkce, která vede k výpoþtu Z-skóre pro podniky s akciemi veĜejnČ obchodovatelnými na burze, ale i pro ostatní podniky. AltmanĤv index je využíván jako doplĖující faktor finanþní analýzy podniku. A = þistý pracovní kapitál / aktiva B = nerozdČlené zisky / aktiva C = EBIT / aktiva D = základní kapitál / cizí zdroje E = tržby / aktiva
44
Výpoþet Z-skóre: Zi = 0,717 A + 0,847 B + 3,107 C + 0,420 D + 0,998 E Hranice pro urþení finanþní situace: Pokud je Z > 2,9 mĤže být pĜedvídána uspokojivá finanþní situace 1,2 < Z 2,9 šedá zóna nevyhranČných výsledkĤ Z 1,2 podnik je ohrožen vážnými finanþními problémy Tabulka 4: Z-skóre – hranice pro hodnocení finanþní situace
3.7.4 TaflerĤv bankrotní model Tento ukazatel byl publikován v roce 1977 a k výpoþtu využívá 4 pomČrové ukazatele: R1 = zisk pĜed zdanČním / krátkodobé závazky R2 = obČžná aktiva / cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky / aktiva R4 = celkové tržby / aktiva Vypoþtené hodnoty ukazatelĤ se dosadí do diskriminaþní rovnice: T = 0,53 R1 + 0,13 R2 + 0,18 R3 + 0,16 R4 Podniky jejichž hodnoty jsou vČtší jak 0,3 je malá pravdČpodobnost bankrotu. Pokud jsou hodnoty menší jak 0,2 lze bankrot oþekávat s vyšší pravdČpodobností.
3.7.5 Indexy IN Indexy IN obsahují podobnČ jako AltmanĤv index ukazatele z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity. Indexy IN jsou celkem þtyĜi a to IN 95, IN 99, IN 01 a IN 05. Vzhledem k jejich poþtu bude uveden pouze poslední a to index IN 05. Index IN 05 Byl vytvoĜen jako poslední a je aktualizací pĜedchozího indexu IN 01 podle testĤ na datech prĤmyslových podnikĤ v roce 2004. Oproti indexu IN 01 došlo ke zmČnČ jak vah jednotlivých ukazatelĤ tak i hranic pro klasifikaci podnikĤ. Výhodou indexu je možnost
45
hodnocení a srovnávání kvality fungování podniku, ale také ukazatelem vþasné výstrahy. Výpoþet jednotlivých ukazatelĤ: A = aktiva / cizí kapitál B = EBIT / nákladové úroky C = EBIT / aktiva D = celkové výnosy / aktiva E = obČžná aktiva / krátkodobé závazky a úvČry Uvedené ukazatele se dosadí do rovnice: IN 05 = 0,13 A + 0,04 B + 3,97 C + 0,21 D + 0,09 E Hranice pro urþení finanþní situace: Pokud je IN 05 > 1,6 je možné pĜedpovídat uspokojivou finanþní situaci 0,9 < IN 05 1,6 šedá zóna nevyhranČných výsledkĤ IN 05 0,9 firma je ohrožena vážnými finanþními problémy Tabulka 5: Index IN 05 - hranice pro hodnocení finanþní situace (13)
46
4. ANALÝZA FINANýNÍ SITUACE PODNIKU Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. vznikla v roce 2004 a mohlo by se zdát, že se jedná o pomČrnČ mladou spoleþnost. Jednatelé spoleþnosti však pĜed jejím vznikem pĤsobili ve sdružení fyzických osob, které se rovnČž zabývalo distribucí ložisek a podobného sortimentu. Tato skuteþnost mČla nepochybnČ pĜíznivý vliv na vývoj spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. již od jejího vzniku. Spoleþnost vykazuje dle tržeb témČĜ ve všech letech vzrĤstající trend až na poslední rok 2008, který nepĜíznivČ ovlivnila celosvČtová finanþní krize. Finanþní analýza bude provedena za roky 2005 – 2008, tedy za poslední þtyĜi roky. Informace pro finanþní analýzu byly þerpány z úþetnictví - tedy z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash flow. Výkaz o penČžních tocích (cash flow) ovšem nebyl ve spoleþnosti k dispozici, proto jsem jej musela pro úþely výpoþtu nČkterých ukazatelĤ finanþní analýzy sestavit. Výkaz je uveden v pĜíloze a lze z nČj vyþíst, že výše celkového cash flow se s výjimkou posledního roku navyšuje, což je dobré. Cash flow z investiþní þinnosti je záporné, spoleþnost tedy investuje a to je dobĜe. Výsledné hodnoty nČkterých ukazatelĤ finanþní analýzy budou porovnávány s odvČtvovým
prĤmČrem
pomocí
benchmarkingového
diagnostického
systému
finanþních indikátorĤ INFA, který je dostupný na internetových stránkách ministerstva prĤmyslu a obchodu. Spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. je obchodní spoleþností a jejím pĜedmČtem podnikání je velkoobchod a specializovaný maloobchod. Podle odvČtvové klasifikace ekonomických þinností (OKEý) jsem zaĜadila spoleþnost do kategorie 51 - velkoobchod a zprostĜedkování velkoobchodu (kromČ motorových vozidel).
4.1 Analýza absolutních dat Analýza absolutních dat obsahuje horizontální a vertikální analýzu, které þerpají data z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Data získaná z rozvahy se oznaþují jako stavová a data získaná z výkazu zisku a ztráty jako toková.
47
4.1.1 Horizontální analýza Z horizontální analýzy aktiv lze Ĝíct, že celková aktiva se ve všech letech zvyšují. Nejvyšší nárĤst byl mezi roky 2004 – 2005, kdy celková aktiva vzrostla o 71,94 %, v dalším meziroþním srovnání vzrostly o 17,54 %. V dalších letech se aktiva zvyšují nepatrnČ - okolo 7 %. Dlouhodobý majetek zaznamenal velký nárĤst v roce 2005, kdy se spoleþnost rozhodla investovat do koupi budovy a podnikat tak ve vlastních prostorách. Došlo tedy k nárĤstu dlouhodobého majetku o 1 616,75 %. V roce 2006 pak ještČ spoleþnost pĜikoupila pĜilehlý pozemek a dlouhodobý majetek tak zvýšila o 1 240 tis. Kþ. V dalších letech dochází ke snižování dlouhodobého majetku, z þehož lze vyvodit, že spoleþnost již tolik neinvestuje, ale spíše odepisuje. Dlouhodobý nehmotný a finanþní majetek spoleþnost nemá. ObČžná aktiva navyšují svoji hodnotu každým rokem a nejvyšší podíl na tomto rĤstu mají pĜevážnČ zásoby. RĤst zásob zboží na skladČ není pro spoleþnost pĜíliš dobrým znamením, jelikož pĜílišné zásoby znamenají nadmČrné provozní náklady. Jedná se zejména o objednací náklady, skladovací náklady a finanþní náklady v podobČ nákladových úrokĤ, které spoleþnosti vznikly v dĤsledku þerpání bankovních úvČrĤ na financování zásob. Zásoby rostou v prĤmČru o 27 % až na srovnání let 2005 - 2006, kdy došlo k mírnému poklesu o 66 tis. Kþ. Krátkodobý finanþní majetek s výjimkou prvního meziroþního srovnání je rostoucí, což je dobré jelikož si firma zajišĢuje schopnost hradit své závazky. Zde je vhodné poznamenat, že spoleþnost má od roku 2008 kvĤli nákupu zboží u zahraniþních dodavatelĤ zĜízen bankovní úþet v eurech (euro-úþet). Tohoto úþtu tedy využívá spoleþnost jednak pĜi nákupu zboží ze zahraniþí, ale také nČkteĜí její odbČratelé preferují úhradu svých závazkĤ v mČnČ EUR. Dále má spoleþnost u banky zĜízen kontokorentní úþet s úvČrovým limitem 2 miliony korun. Úroková sazba z kontokorentního úvČru þiní 3,5 % p.a. V letech 2005 – 2007 v aktivech v položce úþty v bankách vykazuje podnik hodnotu 0, protože byl þerpán kontokorentní úvČr, který je uveden v pasivech v položce krátkodobé bankovní úvČry. Až v roce 2008 položka úþty v bankách dosahuje nenulové hodnoty 244 tis. Kþ, což je stav euro-úþtu k 31. 12. 2008 pĜepoþtený kurzem devizového trhu podle ýeské národní banky.
48
Z horizontální analýzy pasiv lze konstatovat, že cizí kapitál v meziroþních srovnáních 2004 – 2005 a 2005 - 2006 vzrostl o 27,19 % a 32,48 % ve prospČch zvyšování zejména dlouhodobých závazkĤ, bankovních úvČrĤ a spoleþnost také zaþala tvoĜit rezervy. V dalších letech pak spoleþnost cizí kapitál snižovala nejdĜíve v roce 2007 o 13,47 % díky splacení závazkĤ z obchodních vztahĤ a bankovních úvČrĤ a poté v roce 2008 nepatrnČ o 3,78 % díky splacení dlouhodobých závazkĤ a dlouhodobých bankovních úvČrĤ. Dlouhodobé bankovní úvČry byly podniku poskytnuty na nákup vlastní budovy a pozemku. V posledních letech dochází k jejich splácení a proto se také hodnota dlouhodobých bankovních úvČrĤ snižuje. Vývoj v posledním roce tedy naznaþuje možné smČĜování k využívání více krátkodobých cizích zdrojĤ, které jsou levnČjší než dlouhodobé zdroje pĜípadnČ i než vlastní kapitál. Vlastní kapitál se zvyšuje ve všech letech. Položky rozvahy / v roce Stálá aktiva ObČžná aktiva Vlastní kapitál Cizí kapitál
2005 6 558 10 181 7 824 9 042
2006 7 557 12 151 8 027 11 797
2007 7 068 14 012 10 819 10 366
2008 6 989 15 550 12 670 9 974
Tabulka 6: Horizontální analýza rozvahy v tisících Kþ
Horizontální analýza rozvahy 16 000 14 000 12 000
rok 2005
10 000
rok 2006 rok 2007 rok 2008
8 000 6 000 4 000 2 000 0
stálá aktiva
obČžná aktiva vlastní kapitál
cizí kapitál
Graf 2: Horizontální analýza v tisících Kþ
Z výkazu zisku a ztráty je možné zjistit, že tržby zaznamenaly nárĤst pouze mezi roky 2004 – 2005 o 47,52 % a mezi roky 2006 – 2007 o 21,12 %. Ostatní meziroþní srovnání
49
tržeb jsou záporná, jedná se však o nepatrná snížení, která nedosahují ani 2 %. Náklady na prodané zboží rostou meziroþnČ ménČ než tržby (popĜ. klesají více než tržby) a v dĤsledku toho v každém meziroþním srovnání roste obchodní marže, což je dobré. Problém je ovšem v provozních nákladech, jelikož každý rok (s výjimkou srovnání rokĤ 2006 - 2007) je meziroþní srovnání provozního výsledku hospodaĜení záporné. Spoleþnost by se tedy mČla zamČĜit na prozkoumání pĜípadnČ i snižování provozních nákladĤ. Ty jsou zpĤsobeny zejména rostoucími zásobami, ale také zvyšováním osobních nákladĤ pĜi klesající mzdové produktivitČ, jak je objasnČno dále v kapitole analýza provozních ukazatelĤ. Výsledek hospodaĜení po zdanČní má nejnižší hodnotu v roce 2006, kdy poklesl oproti roku 2005 o 81,24 % na 233 tis. Kþ. Tento rok byl tedy oproti ostatním rokĤm velmi slabým. DĤvodem byl zejména nárĤst osobních nákladĤ o 1 303 tis. Kþ. Spoleþnost se zaþala rozrĤstat a bylo zĜejmČ nezbytné pĜijmout nové zamČstnance. ZároveĖ se také vlastníci za tento vývoj spoleþnosti odmČnili formou zvýšení mezd. Dalším rĤstem v provozních nákladech byly odpisy, které vzrostly o 82,01 %. Ve struktuĜe finanþních nákladĤ se zvýšily nákladové úroky o 187,59 % v dĤsledku dlouhodobého bankovního úvČru na pozemek a finanþní výsledek hospodaĜení klesl ještČ více do záporných hodnot. Na špatný hospodáĜský výsledek v tomto roce mČl také vliv pokles tržeb za prodané zboží o 575 tis. Kþ. Kompletní horizontální analýza je uvedena v pĜíloze. Formy výsledkĤ hospodaĜení / v roce Provozní VH Finanþní VH MimoĜádný VH VH za úþetní období
2005 1 902 -322 257 1 242
Tabulka 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty tisících Kþ
50
2006 924 -569 0 233
2007 4 133 -582 33 2 792
2008 2 904 -427 -133 1 852
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 5 000 4 000
provozní VH
3 000
finanþní VH
2 000
mimoĜádný VH
1 000
VH za úþetní období
0 -1 000 rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v tisících Kþ
4.1.2 Vertikální analýza Struktura aktiv podává informace o tom, kam spoleþnost investuje kapitál. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní spoleþnost je vČtšina aktiv tvoĜena obČžným majetkem (zásobami zboží). Ten tvoĜí v prvních dvou letech zhruba 60 % celkových aktiv a zhruba 40 % tvoĜí dlouhodobý hmotný majetek. V dalších letech se ovšem zvČtšuje podíl obČžného majetku na úkor dlouhodobého a v roce 2008 již tvoĜí 68,67 %. PĜíþinou tohoto rĤstu jsou zásoby zboží, které témČĜ každý rok rostou. Pohledávky spoleþnosti kolísají okolo 20 % hodnoty celkových aktiv. Krátkodobý finanþní majetek se od roku 2005 postupnČ navyšuje a v roce 2008 tvoĜí 1,21 % aktiv. Jedná se o neproduktivní položku aktiv, na druhou stranu však spoleþnost zvyšuje svoji likviditu a také si zajišĢuje schopnost splatit rychle své závazky. PomČr cizího a vlastního kapitálu se za sledované 4 roky pomČrnČ hodnČ mČnil. Nejvíce využívala spoleþnost cizího kapitálu v roce 2006, kdy tvoĜil 60,43 % celkového kapitálu. V následujících dvou letech pak dochází k jeho snižování a v roce 2008 tvoĜí pouze 44,05 % celkového kapitálu. Dále je možné zjistit, že první tĜi sledované roky je cizí kapitál témČĜ pĜesnČ na polovinu rozdČlen na dlouhodobý a krátkodobý. Ke zmČnČ došlo až v roce 2008, kdy dlouhodobý cizí kapitál tvoĜí 14,14 % a krátkodobý cizí kapitál 29,91 %. Tento vývoj je zpĤsoben zejména splácením dlouhodobých bankovních úvČrĤ.
51
Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty lze zjistit, že náklady na prodané zboží se po všechny tĜi roky drží na hladinČ okolo 70 % podílu na tržbách za prodej zboží. PĜidaná hodnota neustále zvyšuje svĤj podíl vĤþi tržbám z prodeje zboží až na rok 2008, kdy zĤstala ve stejné výši jako v roce 2007, tedy na hodnotČ 22 %. Dále je také možné si opČt všimnout nízkého výsledku hospodaĜení po zdanČní za rok 2006, který tvoĜil pouze 0,70 % podílu na tržbách za prodej zboží, zatímco v roce 2008 to bylo 4,66 %. Kompletní vertikální analýza je uvedena v pĜíloze.
4.2 Analýza rozdílových ukazatelĤ Analýza rozdílových ukazatelĤ se zabývá tĜemi ukazateli, kterými jsou þistý pracovní kapitál, þisté pohotové prostĜedky a þistý penČžní majetek. Rozdílové ukazatelé / v roce ýistý pracovní kapitál (ýPK) ýisté pohotové prostĜedky (ýPP) ýistý penČžní majetek (ýPM)
2005 5 600 -4 137 -878
2006 6 268 -4 868 396
2007 8 777 -4 481 619
2008 8 776 -6 499 -446
Tabulka 8: Rozdílové ukazatelé v tisících Kþ
Vývoj rozdílových ukazatelĤ 10 000 ýPK
5 000
ýPP
0
ýPM
-5 000 -10 000 rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 4: Vývoj rozdílových ukazatelĤ v tisících Kþ
Uvedený zpĤsob výpoþtu ýPK udává þást obČžného majetku, který je financován dlouhodobými zdroji. Zatímco v roce 2005 þinila výše ýPK 5 600 tis. Kþ, v roce 2008 je jeho hodnota 8 776 tis. Kþ. ýPK tedy vzrostl oproti roku 2005 o 56,71 %. Dá se tedy Ĝíci, že podnik stále více financuje obČžný majetek dlouhodobým kapitálem a jeho strategie financování je spíše konzervativní.
52
Konzervativní strategie financování tedy využívá dlouhodobý kapitál k financování nejen trvale vázaných aktiv, ale i pro kolísavou složku obČžných aktiv. Další charakteristikou této strategie financování je to, že krátkodobý kapitál je používán jen pro financování nepĜedvídatelných výkyvĤ právČ v obČžných aktivech. Nevýhodou této strategie financování je, že se jedná o nejdražší formu financování. Ovšem nespornou výhodou je nejnižší rizikovost. Tato strategie financování je vhodná pro podniky, které jsou ve fázi stagnace. Další nevýhodou této strategii oproti agresivní strategii financování (využívá k financování trvale vázaných aktiv krátkodobé cizí zdroje) je dosažení nižší úrovnČ ziskovosti, která mĤže pĜedstavovat konkurenþní nevýhodu oproti podnikĤm využívající agresivní strategii financování. (12) Ukazatel þisté pohotové prostĜedky je po všechny analyzované roky záporný. V roce 2005 byla jeho hodnota -4 137 tis. Kþ a v roce 2008 dokonce -6 499 tis. Kþ. Jeho hodnota tedy ještČ více klesá. Ukazatel je rozdílem pouze penČžních prostĜedkĤ (tedy peníze v hotovosti a peníze na bankovním úþtu) a krátkodobých závazkĤ. Znamená to tedy, že podnik má pravdČpodobnČ problémy s okamžitou likviditou. ýistý penČžní majetek byl v roce 2005 záporný a jeho hodnota byla -878 tis. Kþ. V letech 2006 a 2007 je jeho jsou jeho hodnoty kladné. V roce 2008 dosáhl ýPM opČt záporného þísla a to -446 tis. Kþ. MĤže se tedy jednat pouze o výjimeþný jev. Jeho pokles je nejspíše zpĤsoben vysokými a stále vzrĤstajícími zásobami zboží, které se nestihly prodat.
4.3 Analýza pomČrových ukazatelĤ Tato kapitola se zabývá analýzou pomČrových ukazatelĤ a je rozdČlena do 5 podkapitol, které se zabývají analýzou ukazatelĤ rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a provozními ukazateli.
4.3.1 Analýza ukazatelĤ rentability Pro výpoþet ukazatelĤ rentability nebo-li ziskovosti se dává do pomČru zisk s výši zdrojĤ, které byly vynaloženy na jeho získání. V þitateli pĜi výpoþtu rentability je vždy
53
uveden zisk po zdanČní. Výjimka je pouze u ukazatele ROI (rentabilita vloženého kapitálu), kde byl použit EBIT (provozní výsledek hospodaĜení). Ukazatelé rentability / v roce ROI (rentabilita vloženého kapitálu) ROA (rentabilita celkových vložených aktiv) ROE (rentabilita vlastního kapitálu) ROS (rentabilita tržeb) Ukazatel nákladovosti tržeb
2005 11,28 7,36 15,87 3,63 96,37
2006 4,66 1,18 2,90 0,68 99,32
2007 19,51 13,18 25,81 6,70 93,30
2008 12,82 8,18 14,62 4,57 95,43
Tabulka 9: Ukazatelé rentability v %
Vývoj ukazatelĤ rentability 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
ROS ROE ROA ROI
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 5: Vývoj ukazatelĤ rentability v %
Z grafu, který poskytuje pĜehled o vývoji ukazatelĤ rentability lze vyþíst, že v roce 2006 došlo k prudkému poklesu, potom ovšem v roce 2007 k rĤstu. I když v roce 2008 opČt ukazatelé klesají, vČtšinou to není pod hranici, která byla v roce 2005, což je dobré. Rentabilita vloženého kapitálu poskytuje informace o tom, jaký zisk pĜináší celkový kapitál vložený do podniku. Vývoj ukazatele ROI pokles v roce 2006 oproti pĜecházejícímu roku o 6,62 %. V roce 2007 však jeho hodnota opČt vzrostla a to na hodnotu 19,51 %, která v roce 2008 opČt poklesla o 6,69 %. I pĜes tento pokles je hodnota v roce 2008 vyšší než v roce 2005, což je dobré. Rentabilita celkových vložených aktiv pomČĜuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání. PĜi porovnání hodnoty ukazatele ROA s odvČtvím, kdy tento ukazatel za rok 2008 dosahoval hodnoty 11,74 % ztrácí podnik oproti konkurentĤm v ziskovosti
54
vložených aktiv v posledním roce 3,56 %. Snížení ukazatele ROA bylo v posledním roce zpĤsobeno poklesem hospodáĜského výsledku po zdanČní. Rentabilita vlastního kapitálu podává informaci vlastníkĤm podniku o výnosnosti jimi vloženého kapitálu do podniku. Vývoj tohoto ukazatele je má stejný prĤbČh jako ostatní ukazatelé rentability – opČt se tedy pomČrnČ hodnČ mČní a nejnižších hodnot dosahuje v roce 2006, kdy je jeho hodnota 2,90 %. Pro všechny 4 roky však platí, že ukazatel ROE > ROA, to znamená, že spoleþnost efektivnČ využívá cizí zdroje a finanþní páka je tak kladná. Oborový prĤmČr dosahuje hodnoty 20,65 %, zatímco podnik v posledním roce pouze 14,62 %. Spoleþnost má tedy ve srovnání s odvČtvím nižší rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatel rentability tržeb urþuje kolik korun zisku pĜinesla úþetní jednotce jedna koruna tržeb. Z uvedené tabulky a grafu tak lze snadno zjistit, že nejvyšší rentability bylo dosaženo v roce 2007, kdy jedna koruna tržeb pĜinesla úþetní jednotce 0,0670 Kþ zisku. V roce 2008 poklesla ziskovost na 0,0457 Kþ na jednu korunu tržeb.
Ukazatel nákladovosti tržeb 100,00% 98,00% 96,00% Ukazatel nákladovosti tržeb
94,00% 92,00% 90,00% rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 6: Ukazatel nákladovosti tržeb v %
Ukazatel nákladovosti tržeb urþuje výši nákladĤ, které pĜipadají na jednu korunu tržeb. Je tedy inverzním ukazatelem k ukazateli rentability tržeb. Z tohoto pohledu se také nejúspČšnČjším rokem jeví rok 2007, kdy na korunu tržeb pĜipadlo pouze 0,933 Kþ nákladĤ. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel pĜedstavuje zatížení tržeb náklady, mČla
55
by jeho hodnota klesat. V roce 2008 však došlo opČt ke zvýšení nákladĤ na jednu korunu tržeb a to o 0,0213 Kþ.
4.3.2 Analýza ukazatelĤ aktivity Ukazatelé aktivity poskytují podniku informace o tom, jak efektivnČ hospodaĜí se svými aktivy. Zda mu nevznikají pĜebyteþné náklady nebo nemusí kvĤli jejich nedostatku odmítat potenciální zakázky. Ukazatele aktivity / v roce Obrat celkových aktiv Obrat stálých aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob
2005 2,03 (krát) 5,22 (krát) 4,95 (krát) 74 (dní)
2006 1,72 (krát) 4,52 (krát) 4,99 (krát) 73 (dní)
2007 1,97 (krát) 5,90 (krát) 4,77 (krát) 76 (dní)
2008 1,79 (krát) 5,80 (krát) 3,64 (krát) 100 (dní)
Tabulka 10: Ukazatelé aktivity v poþtu obrátek a dnech obratu
Obrat celkových aktiv udává poþet obrátek celkových aktiv v tržbách podniku za jeden rok. PĜi porovnání s odvČtvovým prĤmČrem, který pro velkoobchody þiní 3,17 jsou hodnoty podniku neuspokojivé. Hodnota obratu celkových aktiv podniku je totiž pouhých 1,79. Pro podnik to tedy znamená, že by mČl zvýšit své tržby nebo odprodat nČkterá aktiva (pravdČpodobnČ zásoby, které se každým rokem zvyšují). Obrat stálých aktiv mČĜí využívání dlouhodobých aktiv. Tento ukazatel by mČl dosahovat vyšších hodnot než ukazatel obratu celkových aktiv. Tuto podmínku podnik splĖuje ve všech letech. V posledním roce je hodnota obratu stálých aktiv 5,80 a je tedy vyšší o 4,01 než obrat celkových aktiv. Možným problémem, který souvisí s nízkými hodnotami ukazatele obratu celkových aktiv oproti prĤmČru v odvČtví se tak jeví v obČžných aktivech. Obrat zásob udává kolikrát se zboží bČhem roku prodá a zase opČt uskladní. Hodnoty tohoto ukazatele po zanedbatelném nárĤstu v roce 2006 o 0,04 stále klesají. V roce 2008 se zboží obrátí pouze 3,64 krát. Tento vývoj obratu zásob není dobrý, protože pĜi nízkých hodnotách tohoto ukazatele a vysokých hodnotách bČžné likvidity lze usoudit, že má podnik ve svých skladech zastaralé zásoby. Pokles hodnot tohoto ukazatele je
56
zpĤsoben poklesem tržeb v roce 2008, ale také hlavnČ neustále rostoucími zásobami zboží.
Vývoj doby obratu zásob 120 100 80 60 40 20 0
Doba obratu zásob
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 7: Vývoj doby obratu zásob ve dnech
Doba obratu zásob udává poþet dnĤ, za které se zboží promČní v pohledávky, pĜípadnČ hotovost. Z uvedeného grafu je možné zjistit, že doba obratu má vzrĤstající trend. V roce 2007 byla doba obratu 76 dní a v dalším roce se prodloužila o 24 dní, což je enormní nárĤst vzhledem k tomu, že doba obratu by mČla dosahovat co nejnižších hodnot. Po analýze pĜedcházejících ukazatelĤ se tak opČt jeví, že spoleþnost bude mít problémy se zásobami zboží. Výpoþet obchodního deficitu / v roce Doba obratu pohledávek Doba obratu závazkĤ Obchodní deficit
2005 35 40 -5
2006 47 42 5
2007 45 24 21
2008 37 34 3
Tabulka 11: Výpoþet obchodního deficitu ve dnech
Vývoj obchodního deficitu 50 40
Doba obratu pohledávek
30
Doba obratu závazkĤ
20
Obchodní deficit
10 0 -10
rok 2005
rok 2006
rok 2007
Graf 8: Vývoj obchodního deficitu ve dnech
57
rok 2008
Doba obratu pohledávek informuje o tom, za jak dlouho jsou pohledávky spláceny od odbČratelĤ. Pro podnik je tedy lepší, þím kratší je tato doba. Od roku 2007 se podniku daĜí tuto hodnotu snižovat. Nejhorší výsledek spoleþnost vykazuje v roce 2006, kdy tato doba oproti pĜecházejícímu roku vzrostla z 35 dní na 47 dní. V posledním analyzovaném roce hodnota ovšem klesla a pohledávky jsou tak v prĤmČru spláceny za 37 dní. Doba obratu závazkĤ udává jak dlouho podnik splácí závazky vĤþi svým dodavatelĤm. Na rozdíl od doby obratu pohledávek je snahou tuto dobu prodlužovat, z dĤvodu þerpání bezplatného obchodního úvČru. Vývoj doby obratu závazkĤ je velmi promČnlivý - z poþátku se doba splácení mírnČ prodloužila, v roce 2007 však došlo k rapidnímu poklesu o 18 dní. V posledním sledovaném roce se ovšem podniku podaĜilo tuto dobu prodloužit o 9 dní oproti pĜecházejícímu roku, což je dobrý vývoj. Uvedená tabulka také poskytuje výpoþet obchodního deficitu, který se zjistí rozdílem mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazkĤ ve dnech. Snahou je dosáhnout záporného výsledku, aby dodavatelé poskytovali podniku obchodí úvČr a financovali tak jeho provoz. Z uvedeného grafu je snadno zjistitelné, že podniku se podaĜilo þerpat obchodní úvČr od dodavatelĤ pouze první rok. Zbývající roky jsou pro podnik nepĜíznivé, jelikož poskytuje obchodní úvČr svým odbČratelĤm, pĜiþemž nejhorší hodnoty dosahuje v roce 2007, kdy tato doba þiní 21 dní. Pokud ovšem bude pokraþovat vývoj, který se nabízí v roce 2008 – tedy že bude obchodní deficit klesat bude to pro spoleþnost pĜíznivý vývoj. Výpoþet obratového cyklu penČz / v roce Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazkĤ Obratový cyklus penČz Tabulka 12: Výpoþet obratového cyklu penČz ve dnech
58
2005 74 35 40 69
2006 73 47 42 78
2007 76 45 24 97
2008 100 37 34 103
Vývoj obratového cyklu penČz 120 100 80 60 40 20 0
Obratový cyklus penČz
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 9: Vývoj obratového cyklu penČz ve dnech
Vývoj obratového cyklu penČz ve všech sledovaných letech roste, což znamená, že promČna obČžného majetku ve finanþní majetek trvá stále delší dobu. Zatímco v roce 2005 byla jeho hodnota 69 dní v posledním roce obratový cyklus penČz trvá 103 dní. Hlavním dĤvodem tohoto nárĤstu je zejména prodloužení doby obratu zásob. Obratový cyklus penČz dále urþuje po jakou dobu podnik potĜebuje mít k dispozici dlouhodobý kapitál ke krytí právČ obČžného majetku. Pro snížení tohoto ukazatele a tedy i snížení potĜeby dlouhodobého kapitálu bude nezbytné snížit dobu obratu zásob a zároveĖ se pokusit prodloužit dobu obratu závazkĤ.
4.3.3 Analýza ukazatelĤ zadluženosti Analýza ukazatelĤ zadluženosti slouží ke zjištČní zadluženosti podniku. Úþelem této analýzy je zjistit zadluženost podniku a na základČ toho navrhnout pĜípadná opatĜení. Celková zadluženost a kvóta VK / v roce Celková zadluženost Kvóta vlastního kapitálu گ
2005 2006 2007 2008 0,54 0,60 0,49 0,44 0,46 0,40 0,51 0,56 1,00 1,00 1,00 1,00
Tabulka 13: Ukazatel celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu
59
Vývoj ukazatelĤ zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu 0,6 0,5 0,4
Celková zadluženost
0,3
Kvóta vlastního kapitálu
0,2 0,1 0
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 10: Vývoj ukazatelĤ celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu
Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že spoleþnost svou celkovou zadluženost zpoþátku zvyšovala a nejvyšších hodnot dosáhla v roce 2006, kdy zadluženost tvoĜila 60 % z celkového kapitálu. Finanþní nezávislost pak byla na hodnotČ 40 %. Od roku 2007 ovšem dochází k postupnému snižování zadluženosti a v roce 2008 tvoĜí 44 %. Ukazatel zadluženosti pĜípadnČ kvóty vlastního kapitálu je potĜebné srovnat s odvČtvovým prĤmČrem. Vykazuje-li spoleþnost totiž oproti odvČtví vyšší zadluženost bude pro ni tČžké získat finanþní prostĜedky, nebo je získá za vyšší úrok. Hodnota kvóty vlastního kapitálu v odvČtví dosahuje hodnoty 39,10 %, zatímco podnik 56 %. Podnik je tedy oproti prĤmČru v odvČtví více finanþnČ nezávislý na cizích zdrojích. Podle systému INFA je ovšem kapitálová struktura podniku vzhledem k provozní výkonnosti vhodná. Ukazatelé zadluženosti / v roce Finanþní páka Koeficient zadluženosti Koeficient samofinancování Úrokové krytí
2005 2,16 1,16 0,87 13,89
2006 2,47 1,47 0,68 2,35
2007 1,96 0,96 1,04 9,91
2008 1,79 0,79 1,27 10,3
Tabulka 14: Ukazatelé zadluženosti
Vliv finanþní páky byl již popsán pĜi porovnání ukazatelĤ ROE a ROA z þehož vyšlo, že vliv finanþní páky je pozitivní a podnik tak efektivnČ využívá cizí zdroje. ZároveĖ je však hodnota ROE podniku pĜi porovnání s odvČtvím nižší. Tu lze za urþitých podmínek pozitivnČ ovlivnit výší cizího kapitálu. Ovšem vzhledem k tomu, že spoleþnost má oproti prĤmČru v odvČtví vysokou úrokovou míru, koeficient zadluženosti se podaĜilo snížit témČĜ na doporuþenou hranici až v posledním roce a
60
podle systému INFA je kapitálová struktura vhodná, nedoporuþovala bych zvyšování zadluženosti. Pozitivní úþinek finanþní páky také závisí na porovnání ROI a úrokové míry. Pokud je ROI > úroková míra, je úþinek pozitivní. Úroková míra podniku podle systému INFA je 8,22 % a hodnota ROI 12,82 % tuto podmínku tedy podnik v roce 2008 také splĖuje. Ve srovnání s odvČtvím je ovšem úroková míra o 2,07 % vyšší než oborový prĤmČr. Podnik má tedy oproti oborovému prĤmČru bankovní úvČry poskytnuty za vyšší úrok a nemČl by se dále zadlužovat, jelikož by došlo ještČ k jejímu navýšení. Úroková míra je pomocí systému INFA vypoþtena jako podíl, kdy v þitateli jsou nákladové úroky a ve jmenovateli souþet dluhopisĤ s bankovními úvČry.
Obrázek 6: Úroková míra. (Zdroj: sytém INFA). (18)
Koeficient zadluženosti má stejný prĤbČh jako ukazatel celkové zadluženosti – tedy do roku 2006 jeho hodnota stoupá, ale od roku 2007 klesá a jeho hodnota v roce 2008 je 0,79. Doporuþené hodnoty tohoto ukazatele jsou 0,7. Podnik se tedy v posledním roce této hodnotČ velice pĜiblížil a toto kritérium v podstatČ splĖuje. NemČl by se ovšem dále zadlužovat, aby tuto hranici nepĜekroþil. Koeficient samofinancování od roku 2007 roste, což je dobré.
61
Vývoj úrokového krytí 15 10
Úrokové krytí
5 0 rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 11: Vývoj úrokového krytí
Úrokové krytí podává informace o tom, kolikrát zisk podniku pĜevyšuje zaplacené úroky. Od roku 2006 kdy vytvoĜený zisk pĜevyšoval úroky pouze 2,35 krát, jeho hodnota roste. V roce 2008 tak jeho hodnota þiní 10,3. I pĜes to, že je tedy úroková míra podniku ve srovnání s odvČtvím vysoká, roste úrokové krytí, což je pro podnik pĜíznivé. Dlouhodobá a bČžná zadluženost / v roce Dlouhodobá zadluženost BČžná zadluženost
2005 26,45 27,16
2006 29,83 29,68
2007 24,22 24,71
2008 14,13 29,92
Tabulka 15: Ukazatelé zadluženosti v procentech
BČžná a dlouhodobá zadluženost 30,00% 25,00%
Dlouhodobá zadluženost
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
BČžná zadluženost
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 12: Vývoj bČžné a dlouhodobé zadluženosti v procentech
Dlouhodobá zadluženost ukazuje, jaká þást aktiv je financována dlouhodobými cizími zdroji, z þehož lze usoudit, že spoleþnost postupem þasu financuje dlouhodobými dluhy stále menší þást aktiv podniku. Je to zpĤsobeno splácením dlouhodobých bankovních úvČrĤ poskytnutých na budovu a pozemek. Zatímco v roce 2005 byla dlouhodobá zadluženost ve výši 26,45 %, v roce 2008 bylo pouze 14,13 % aktiv financováno
62
dlouhodobými cizími zdroji. BČžná zadluženost pomČĜuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy a vyjadĜuje tak jaká þást aktiv je financována krátkodobými zdroji. Její vývoj je až na rok 2007 rostoucí. Spoleþnost tedy zejména v posledním roce dává pĜednost financování aktiv krátkodobými dluhy, kterými financuje 29,92 % aktiv. Ukazatelé zadluženosti / v roce Dlouhodobé krytí stálých aktiv Dlouhodobé krytí aktiv Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem Podíl ýPK z majetku
2005 2006 2007 2008 1,87 1,84 2,26 2,27 72,84 % 70,32 % 75,29 % 70,09 % 68,02 % 106,22 % 153,07 % 181,29 % 33,20 % 31,62 % 41,43 % 38,76 %
Tabulka 16: Ukazatelé zadluženosti
Dlouhodobé krytí aktiv, krytí stálých aktiv vlastním kapitálem, podíl ýPK z majetku 400
Dlouhodobé krytí aktiv
300 Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem
200 100
Podíl ýPK z majetku
0 rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 13: Dlouhodobé krytí aktiv, krytí stálých aktiv vlastním kapitálem, podíl ýPK z majetku v %
Dlouhodobé krytí aktiv mČĜí podíl dlouhodobých cizích a vlastních zdrojĤ na celkových aktivech. Jeho hodnota se drží okolo 70 % a nejvyšší byla v roce 2007 ve výši 75,29 %. Spoleþnost tedy financuje aktiva zhruba ze 70 % dlouhodobými zdroji. Pokud je hodnota ukazatele dlouhodobého krytí stálých aktiv vyšší než jedna znamená to, že je spoleþnost pĜekapitalizovaná a má nadmČrnou výši vlastního kapitálu a ménČ využívá cizích zdrojĤ. Vypoþítané hodnoty spoleþnosti ve všech letech pĜevyšují hodnotu 1, podnik je tedy pĜekapitalizovaný. Znamená to také, že spoleþnost financuje obČžný majetek dlouhodobými vlastními zdroji a zamČĜuje se na stabilitu a platební schopnost, což potvrzují i výsledky ukazatele ýPK.
63
Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem hodnotí finanþní stabilitu podniku. Jeho hodnota každý rok roste a v roce 2008 dosahuje 181,29 %. Z toho vyplývá, že vlastní kapitál kryje stálá aktiva v posledním roce témČĜ dvakrát. Podíl ýPK z majetku udává jaká procentní þást aktiv je kryta þistým pracovním kapitálem. Hodnoty se pomČrnČ mČní a z hodnoty 33,20 % z roku 2005 vzrostly na 38,76 % v roce 2008. Znamená to tedy, že 38,76 % hodnoty aktiv je kryto þistým pracovním kapitálem.
4.3.4 Analýza ukazatelĤ likvidity Úþelem likvidity je schopnost podniku získat prostĜedky na úhradu svých závazkĤ. Ukazatelé likvidity jsou tĜi – bČžná, pohotová a okamžitá likvidita. Z výkazu o penČžních tocích je možno vypoþítat ještČ likviditu penČžní. Pro úþely zjištČní, zda likvidita podniku je dostaþující, je vhodné porovnat hodnoty dosažené podnikem s prĤmČrem dosaženým v odvČtví. K tomuto úþelu poslouží opČt systém INFA. Z dĤvodĤ kvalitního srovnání s odvČtvovým prĤmČrem pomocí systému INFA budou pĜi výpoþtu všech ukazatelĤ likvidity ke krátkodobým závazkĤm pĜiþteny i krátkodobé bankovní úvČry. Ukazatelé likvidity / v roce BČžná likvidita (likvidita 3. stupnČ) Pohotová likvidita (likvidita 2. stupnČ) Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupnČ) PenČžní likvidita
2005 2,22 0,72 0,00 0,22
2006 2,07 0,90 0,01 0,17
2007 2,68 1,01 0,03 0,21
2008 2,30 0,65 0,04 0,43
Tabulka 17: Ukazatelé likvidity
Vývoj ukazatelĤ likvidity 3 2,5 2
BČžná likvidita
1,5
Pohotová likvidita
1
Okamžitá likvidita
0,5 0
PenČžní likvidita rok 2005
rok 2006
rok 2007
Graf 14: Vývoj ukazatelĤ likvidity
64
rok 2008
Obrázek 7: Struktura likvidity L3 - bČžná likvidita. (Zdroj: systém INFA). (18)
Vývoj bČžné likvidity je velice stĜídavý, v posledním roce však poklesla na hodnotu 2,3. PĜi srovnáním s odvČtvovým prĤmČrem, který je 1,28 je tato hodnota velmi vysoká, podnik má tedy vyšší bČžnou likviditu než prĤmČr odvČtví velkoobchodu. Vzhledem k tomu, že podnik má nízké hodnoty obratu zásob a vysokou bČžnou likviditu znamená to, jak již bylo napsáno výše, že má podnik na svém skladu zastaralé zásoby, jelikož se je pravdČpodobnČ nepodaĜilo prodat. Pro úþely výpoþtu pohotové likvidity se z obČžných aktiv vylouþí zásoby, což se na výsledné hodnotČ velice nepĜíznivČ projeví. VýražnČ nižší hodnota pohotové likvidity oproti likviditČ bČžné ukazuje, že podnik má nadmČrné zásoby. OdvČtvoví prĤmČr pohotové likvidity ve výši 1,10. Pohotová likvidita v roce 2008 je ovšem pouze 0,65. Hodnota okamžité likvidity každý rok roste, což znamená, že spoleþnost navyšuje svĤj krátkodobý finanþní majetek. Tento vývoj je pro podnik dobrý, i když se jedná o pomČrnČ malé nárĤsty. Hodnota okamžité likvidity v roce 2008 tedy þiní 0,04. PrĤmČrná hodnota okamžité likvidity v odvČtví je ve výši 0,12. Tato hodnota je tedy tĜikrát vyšší než hodnota dosažená podnikem.
65
Pro penČžní likviditu není k dispozici porovnání s odvČtvovým prĤmČrem. Po jejím výpoþtu - podílem provozního cash flow a krátkodobých závazkĤ s bankovními úvČry se však její vývoj jeví velice dobĜe. Od roku 2006, ve kterém byla hodnota penČžní likvidity pouze 0,17 dochází každým rokem k jejímu zvyšování. V posledním analyzovaném roce 2008 tak její hodnota þiní 0,43.
4.3.5 Analýza provozních ukazatelĤ Analýza provozních ukazatelĤ se zamČĜují zejména na vnitĜní Ĝízení podniku a zkoumají zejména náklady a výnosy podniku. Obsahují 4 ukazatele, kterými jsou mzdová produktivita,
produktivita
dlouhodobého
hmotného
majetku,
ukazatel
stupnČ
odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku a vázanost zásob na výnosy. Provozní ukazatelé / v roce Mzdová produktivita Produktivita DHM Ukazatel stupnČ odepsanosti DHM Vázanost zásob na výnosy
2005 14,72 4,76 0,91 0,20
2006 10,57 3,74 0,83 0,20
2007 12,87 4,84 0,82 0,21
2008 11,86 4,45 0,77 0,27
Tabulka 18: Provozní ukazatelé
Provozní ukazatelé 15 Mzdová produktivita 10
Produktivita DHM StupeĖ odepsanosti DHM
5 0
Vázanost zásob na výnosy rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Graf 15: Vývoj provozních ukazatelĤ
Ukazatel mzdové produktivity podává informace o tom, kolik výnosĤ pĜipadne na 1 Kþ vyplacených mezd. V roce 2005 to bylo 14,72 výnosĤ, zatímco v roce 2006 pouze 10,57, což bylo zpĤsobeno hlavnČ zvýšením mzdových nákladĤ, jak již bylo vysvČtleno v horizontální analýze. V roce 2008 se hodnota ukazatele oproti pĜecházejícímu roku snížila na 11,82, protože došlo k poklesu tržeb. Tento ukazatel by mČl mít ale rostoucí tendenci, což hodnoty zjištČné pro podnik nemají a jsou kolísavé. Vzhledem k tomu, že
66
i na analyzovaném podniku se nepĜíznivČ projevila celosvČtová finanþní krize došlo v bČhem roku 2009 k propuštČní 3 zamČstnancĤ. Tahle skuteþnost bude mít pĜíznivý vliv na snížení provozních nákladĤ a zároveĖ zvýšením provozního výsledku hospodaĜení. Zaþátkem roku 2010 ovšem spoleþnost pĜijala nového zamČstnance na post obchodního zástupce. Od tohoto kroku si podnik slibuje získání nových zákazníkĤ, pĜípadnČ zvýšení prodejĤ i stávajícím odbČratelĤm. Na základČ toho lze oþekávat, že mzdová produktivita by mohla vykázat vzrĤstající trend. Produktivita dlouhodobého hmotného majetku vyjadĜuje jeho využití a jeho hodnota by mČla být tak co nejvyšší. Hodnoty se ale bČhem analyzovaných pČti let pomČrnČ hodnČ mČní a poslední rok dokonce došlo k poklesu o 0,39 na hodnotu 4,45. Nízké hodnoty však jsou zĜejmČ zpĤsobeny tím, že spoleþnost se zabývá obchodní þinností nikoliv výrobní. Ukazatel stupnČ odepsanosti dlouhodobého hmotného majetku vyjadĜuje na kolik procent je majetek spoleþnosti odepsán. Odepsanost majetku se postupnČ každým rokem zvyšuje. Zatímco v roce 2005 byla korekce ve výši 9 % v posledním roce þiní 23 %. Tenhle vývoj je tedy pouze potvrzením vývoje z horizontální analýzy – spoleþnost více odepisuje než investuje. Vázanost zásob na výnosy má vzrĤstající trend, což není pro spoleþnost dobrým vývojem. Ukazatel by mČl být totiž minimální. Vázanost objemu zásob na 1 Kþ výnosĤ se tedy zvyšuje a v posledním roce þiní 0,27 na 1 Kþ výnosĤ.
4.4 Analýza bonitních a bankrotních modelĤ Analýza bonitních a bankrotních modelĤ obsahuje celkem dva bonitní modely (KralickĤv rychlý test a index bonity) a tĜi bankrotní modely (AltamanĤv index finanþního zdraví, TaflerĤv bankrotní model a index IN 05).
4.4.1 KralickĤv rychlý test KralickĤv rychlý test patĜí mezi bonitní modely, který se skládá ze 4 ukazatelĤ. Pomocí nich je možné rychle posoudit finanþní situaci podniku.
67
Ukazatelé / v roce Kvóta vlastního kapitálu Doba splácení dluhu Cash flow v % tržeb ROA
2005 2006 46,24 % 40,49 % 8,94 let 11,52 let 2,95 % 2,99 % 11,28 % 4,66 %
2007 51,07 % 9,19 let 2,66 % 19,51 %
2008 55,95 % 3,32 let 7,22 % 12,82 %
Tabulka 19: KralickĤv rychlý test v procentech a letech
Ukazatelé / v roce Kvóta VK Doba splácení dluhu Cash flow v % tržeb ROA
2005 výborný (1) dobrý (3) špatný (4) dobrý (3)
2006 výborný (1) dobrý (3) špatný (4) špatný (4)
2007 výborný (1) dobrý (3) špatný (4) výborný (1)
2008 výborný (1) velmi dobrý (2) dobrý (3) velmi dobrý (2)
Tabulka 20: Slovní zhodnocení Kralickova rychlého testu
Vývoj ukazatele Kralickova rychlého testu je pozitivní, protože témČĜ všechny hodnoty ukazatelĤ mají velmi pĜíznivý vývoj. Kvóta vlastního kapitálu vykazuje ve všech letech výborných výsledkĤ. Doba splácení dluhu se v posledním roce snížila o témČĜ 6 let a její hodnota je tedy velmi dobrá. Cash flow v % tržeb se taktéž v posledním roce zvýšil a to o 4,56 % a dosáhl na hodnotu, která je klasifikována jako dobrá. Ukazatel ROA je jediným z daných þtyĜ ukazatelĤ, který v posledním roce zaznamenal zhoršení, ale jeho výsledek je pĜesto klasifikován jako velmi dobrý. PrĤmČrná známka kvóty vlastního kapitálu je tedy 1, doby splácení dluhu je 2,75, cash flow v % tržeb je 3,75 a ROA je 2,5.
4.4.2 Index bonity Druhým a posledním bonitním modelem je index bonity, který využívá 6 ukazatelĤ pro zhodnocení finanþní situace podniku. Ukazatelé / v roce x1 Cash flow / cizí zdroje x2 Aktiva / cizí zdroje x3 Zisk pĜed zdanČním / aktiva x4 Zisk pĜed zdanČním / aktiva x5 Zásoby / celkové výkony x6 Celkové výkony / aktiva
2005 2006 2007 2008 0,11 0,09 0,11 0,29 1,87 1,68 2,04 2,27 0,11 0,02 0,17 0,10 0,05 0,01 0,09 0,06 0,20 0,20 0,21 0,28 2,03 1,72 1,97 1,79
Bi= 1,5 xi1 + 0,08 xi2 + 10 xi3 + 5 xi4 + 0,3 xi5 + 0,1 xi6 Tabulka 21: Výpoþet indexu bonity
68
1,94
0,73
2,70
2,21
Vývoj indexu bonity je velice promČnlivý a nedá se Ĝíci že by mČl pouze rostoucí, pĜípadnČ pouze klesající vývoj. Hodnota v prvním analyzovaném roce je pĜi porovnání se stanovenými hodnotami dobrá, protože pĜesahuje hodnotu 1. V roce 2006 ale hodnota klesla na hodnotu 0,73, která signalizuje urþité problémy (tento rok byl z finanþního hlediska vývoje spoleþnosti nepĜíznivý jak již bylo zmínČno výše). Poslední dva roky jsou hodnoceny jako velmi dobré, jelikož jsou vyšší jak hodnota 2. I pĜes to, že v posledním roce hodnota mírnČ poklesla, stále je klasifikována jako velmi dobrá.
4.4.3 AltmanĤv index finanþního zdraví AltmanĤv index finanþního zdraví je bankrotním modelem. Po dosazení vypoþtených hodnot jednotlivých ukazatelĤ do rovnice lze zjistit, zda podniku nehrozí bankrot. Ukazatelé / v roce A ýPK / aktiva B NerozdČlené zisky / aktiva C EBIT / aktiva D Základní kapitál / cizí zdroje E Tržby / aktiva
2005 2006 2007 2008 0,33 0,32 0,41 0,39 0,14 0,18 0,18 0,28 0,11 0,05 0,20 0,13 0,46 0,36 0,40 0,42 2,03 1,72 1,97 1,79
Z = 0,717 A + 0,847 B + 3,107 C + 0,420 D + 0,998 E
2,9
2,4
3,2
2,9
Tabulka 22: Výpoþet Altmanova indexu finanþního zdraví
Hodnoty Altmanova indexu se po celou dobu drží nad hodnotou 1,2 a podnik tedy není po celé þtyĜi roky ohrožen vážnými finanþními problémy. Jediným rokem kdy se podnik nachází v šedé zónČ je rok 2006. Podniku by tedy nemČl hrozit bankrot a lze oþekávat uspokojivou finanþní situaci.
4.4.4 TaflerĤv bankrotní model Jedná se o další bankrotní model, který pomocí þtyĜ ukazatelĤ a jejich dosazením do rovnice zjišĢuje, zda podniku nehrozí bankrot.
69
Ukazatelé / v roce R1 Zisk pĜed zdanČním / krátkodobé závazky R2 ObČžná aktiva / cizí kapitál R3 Krátkodobé závazky / aktiva R4 Celkové tržby / aktiva
2005 2006 2007 2008 0,44 0,07 0,77 0,48 1,13 1,03 1,35 1,56 0,25 0,25 0,22 0,22 2,03 1,72 1,95 1,79
T = 0,53 R1 + 0,13 R2 + 0,18 R3 + 0,16 R4
0,7
0,5
0,9
0,8
Tabulka 23: Výpoþet Taflerova bankrotního modelu
Hodnoty Taflerova indexu ve všech analyzovaných letech pĜesahují hodnotu 0,3 a analyzovaný podnik se Ĝadí
mezi ty,
kterým hrozí bankrot jen s malou
pravdČpodobností. TaflerĤv index tedy potvrzuje již to, co bylo zjištČno pomocí Altmanova indexu.
4.4.5 Index IN 05 Tento index je se skládá z pČti ukazatelĤ a umožĖuje posoudit finanþní situaci podniku. ZároveĖ také slouží jako vþasné upozornČní na pĜípadné finanþní problémy podniku. Ukazatelé / v roce A Aktiva / cizí kapitál B EBIT / nákladové úroky C EBIT / aktiva D Celkové výnosy / aktiva E ObČžná aktiva / krátkodobé závazky a úvČry IN 05 = 0,13 A + 0,04 B + 3,97 C + 0,21 D + 0,09 E
2005 2006 2007 2008 1,87 1,68 2,04 2,27 13,88 2,35 9,91 10,30 0,11 0,05 0,20 0,13 2,05 1,73 1,98 1,79 2,22 2,07 2,68 2,30 1,9 1,0 2,1 1,8
Tabulka 24: Výpoþet indexu IN 05
Za uspokojivou finanþní situaci se u tohoto indexu berou hodnoty vyšší než 1,6. Tuto hodnotu podnik opČt ve všech letech pĜekraþuje s výjimkou roku 2006, kdy hodnota indexu IN 05 je pouze 1,0 což je šedá zóna. Po roce 2006 ovšem index vzrostl a udržel se nad hladinou 1,6 i v roce 2008. Podnik se tedy nachází v uspokojivé finanþní situaci.
4.5 Shrnutí provedené finanþní analýzy Po provedení analýzy finanþní situace podniku lze Ĝíci, že poslední analyzovaný rok 2008 zaznamenal témČĜ u všech ukazatelĤ pokles, který byl zpĤsoben celosvČtovou finanþní krizí, která zasáhla zákazníky spoleþnosti a v dĤsledku toho došlo k poklesu
70
tržeb podniku. Strategie financování podniku je konzervativní, jelikož obČžný majetek je financován dlouhodobými zdroji a podnik se tedy zamČĜuje na stabilitu. Z horizontální a vertikální analýzy lze zjistit, že aktiva spoleþnosti každým rokem rostou a nejvČtší podíl na tom mají obČžná aktiva, konkrétnČ zásoby zboží. Dlouhodobý majetek, který je tvoĜen pouze dlouhodobým hmotným majetkem se snižuje a spoleþnost tedy více odepisuje než investuje. U pasiv spoleþnosti lze konstatovat, že došlo ke snížení cizího kapitálu ve prospČch kapitálu vlastního a zároveĖ se zvyšuje krátkodobý cizí kapitál a snižuje dlouhodobý cizí kapitál. Zadluženost spoleþnosti postupnČ klesá a je to zpĤsobeno splácením dlouhodobých bankovních úvČrĤ poskytnutých na budovu a pozemek. V posledním roce tak pĜevažuje krátkodobý cizí kapitál nad dlouhodobým. Pomocí výpoþtu finanþní páky také bylo zjištČno, že spoleþnost cizí zdroje financování využívá efektivnČ. Po vypoþtení všech ukazatelĤ bych nedoporuþovala další zadlužování podniku, protože oproti prĤmČru v odvČtví má podnik vysokou úrokovou míru, koeficient zadluženosti se podaĜilo snížit témČĜ na doporuþenou hranici až v posledním roce a podle systému INFA je kapitálová struktura podniku vhodná. Analýza ukazatelĤ aktivity pomohla odhalit, že spoleþnost má pĜílišné zásoby zboží a bude nezbytné provést jejich optimalizaci. Jejich zvyšovaní totiž nepĜíznivČ ovlivĖuje ukazatele obratu celkových aktiv, jehož hodnoty jsou oproti prĤmČru v odvČtví neuspokojivé. Neustále vzrĤstající zásoby zboží mají také nepĜíznivý vliv na další ukazatele jako je obrat zásob a dobu obratu zásob, které v posledním roce zaznamenaly velice neuspokojivý vývoj. Analýza ukazatelĤ doby obratu pohledávek a závazkĤ zaznamenaly v posledním roce pĜíznivý vývoj. Spoleþnost sice poskytuje svým odbČratelĤm obchodní úvČr, nicménČ jeho doba ve srovnání s rokem 2007 poklesla o 18 dní. Podnik tedy neposkytuje svým odbČratelĤm obchodní úvČr 21 dní jako v roce 2007, ale pouze 3 dny. Tento pokles byl díky snížení doby obratu pohledávek o 8 dní a prodloužení doby obratu závazkĤ o 10 dní. Pokud tedy bude pokraþovat vývoj, který se nabízí v roce 2008 a spoleþnost i
71
nadále bude prodlužovat dobu obratu závazkĤ a zkracovat dobru obratu pohledávek bude to mít pozitivní vliv i na likviditu podniku. Ukazatelé likvidity odhalily, že bČžná likvidita je vyšší než prĤmČr v odvČtví díky velkým zásobám zboží, které jsou dokonce vČtší než prĤmČr v odvČtví. Problémem je ovšem pohotová a okamžitá likvidita, jejichž výsledky jsou nedostaþující a v pĜípadČ okamžité likvidity dokonce tĜikrát nižší než prĤmČr v odvČtví. Spoleþnost ovšem každým rokem navyšuje svĤj krátkodobý finanþní majetek, což se pĜíznivČ projevuje zejména na okamžité likviditČ. Uspokojivými jsou výsledky bonitních a bankrotních modelĤ. Podle bonitních modelĤ je finanþní situace podniku hodnocena v prĤmČru jako velmi dobrá. Výpoþtem Altmanova indexu finanþního zdraví a Taflerova bankrotního modelu bylo zjištČno, že spoleþnosti v nejbližší dobČ nehrozí bankrot a lze oþekávat uspokojivou finanþní situaci. TĜetím bankrotním modelem, který byl vypoþten je index IN 05. Jedná se o model vytvoĜený pro þeské podniky a mČl by mít tedy ze všech modelĤ nejvyšší vypovídací hodnotu. Po jeho vypoþtení bylo zjištČno, že se podnik nachází v uspokojivé finanþní situaci, což je velmi dobré hodnocení. I pĜes to, že výsledky všech bonitních i bankrotních modelĤ jsou velice pozitivní, není možné jim pĜikládat velkou váhu. Tyto modely byly totiž vČtšinou vytvoĜeny pro aplikaci v zahraniþních podnicích, což snižuje jejich vypovídací hodnotu v þeských podmínkách. Dalším dĤvodem proþ je nutná obezĜetnost pĜi hodnocení tČchto ukazatelĤ jsou stanovené váhy uvedené k jednotlivým ukazatelĤm, pĜípadnČ urþení klasifikace výsledné hodnoty modelu, která je zjištČna po dosazení do rovnic. NapĜíklad indexy IN od svého vzniku, kdy byl vytvoĜen první index IN 95 po poslední index IN 05 zaznamenaly zmČny jak v jednotlivých vahách, tak v klasifikaci. Je tedy možné, že poslední uvedený index z roku 2005 již není v dnešním rychle se mČnícím se ekonomickém prostĜedí aktuální.
72
5. NÁVRHY OPATěENÍ KE ZLEPŠENÍ FINANýNÍHO ZDRAVÍ Vývoj spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. byl od doby jejího vzniku, respektive za poslední 4 analyzované roky podle hodnot vypoþtených ukazatelĤ velice kolísavý. Strategie spoleþnosti je konzervativní, což se projevuje tím, že spoleþnost financuje obČžný majetek dlouhodobými zdroji. Spoleþnost se tedy soustĜećuje na stabilitu. Po provedení finanþní analýzy bylo zjištČno, že velkým problémem ve spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. je nadmČrná výše zásob. Zásoby ve spoleþnosti se (s výjimkou srovnání let 2005 – 2006) meziroþnČ zvyšují okolo 27 %. V roce 2008 tvoĜí dokonce 49,11 % z celkových aktiv.
5.1 Zásoby a jejich vliv na finanþní zdraví podniku Velké nárĤsty zásob mají nepĜíznivý vliv na mnoho ukazatelĤ finanþní analýzy a samozĜejmČ také na vázanost finanþních prostĜedkĤ v zásobách. Vliv rĤstu zásob se negativnČ projevuje v ukazatelích aktivity, kdy obrat zásob po zanedbatelném nárĤstu v roce 2006 neustále klesá a v roce 2008 došlo ve srovnání s rokem pĜecházejícím k poklesu o 1,13 a zboží se tedy obrátí pouze 3,64 krát za rok. Tento pokles je zpĤsoben jednak poklesem tržeb v roce 2008 o 750 tis. Kþ, ale zejména nárĤstem zásob o 2 389 tis. Kþ. ZároveĖ se také zvyšuje doba obratu zásob – tedy za jak dlouho dojde k pĜemČnČ zboží na pohledávky, pĜípadnČ hotovost. NárĤst doby obratu zásob je kritický zejména v posledním roce, kdy se tato doba prodloužila o 24 dní tedy na 100 dní. Zvyšování zásob má také nepĜíznivý vliv na ukazatel obratu celkových aktiv, který od roku 2007 klesá a v posledním roce je jeho hodnota 1,79 což je o 1,38 nižší než prĤmČr v odvČtví. Vzhledem k tomu, že obrat stálých aktiv se v posledních dvou letech drží na pomČrnČ stejné hodnotČ (v roce 2007 se jednalo o hodnotu 5,90 a v roce 2008 o hodnotu 5,80) je zĜejmé, že na pokles obratu celkových aktiv mají nepĜíznivý vliv zásoby zboží. Zvyšování zásob se velice nepĜíznivČ projevuje také na ukazateli obratového cyklu penČz, který poskytuje informace o tom, za kolik dní je obČžný majetek schopen pĜemČnit se ve finanþní majetek (doba vázanosti fondĤ). ěízení doby
73
obratu pohledávek a závazkĤ se v posledním roce podaĜilo snížit (v pĜípadČ doby obratu závazkĤ zvýšit) a tak pĜispČt ke zkrácení obratového cyklu penČz. NárĤst doby obratu zásob zboží byl však natolik významný, že došlo k navýšení obratového cyklu penČz na 103 dní, což je velice nepĜíznivé. To, že má spoleþnost pĜílišné zásoby zboží je velice dobĜe znázornČno na obrázku þ. 7 - struktura likvidity L3 (bČžná likvidita), kdy zásoby podniku jsou oproti zásobám v odvČtví vyšší 9,11 krát. Od roku 2006 také roste vázanost zásob na výnosy, pĜiþemž nejvyšších hodnot bylo dosaženo opČt v roce 2008, kdy vázanost objemu zásob na 1 Kþ výnosĤ tvoĜí 0,27 Kþ. VzrĤstající zásoby mají také nepĜíznivý vliv na ukazatele rentability. To lze doložit a zobrazit
pomocí
Du
Pont
diagramu,
který
pracuje
s rozkladem
ukazatele
ROE – rentabilita vlastního kapitálu a ROA – rentabilita celkových vložených aktiv. Du Pont digram je znázornČn na následující stranČ (obrázek 8: Du Pont diagram za období 2007 - 2008). ýerné hodnoty jsou výsledky jednotlivých ukazatelĤ dosažené v roce 2007 a þervené hodnoty jsou výsledky z roku 2008. Z Du Pont diagramu si lze všimnout, že pohledávky klesly o 946 tis. Kþ, penČžní prostĜedky vzrostly o 95 tis. Kþ, a celková obČžná aktiva se zvýšila o 1 538 tis. Kþ. Na tomto velkém zvýšení obČžných aktiv tak mČly nejvyšší vliv zásoby zboží, které vzrostly o 2 389 tis. Kþ. Tento velký nárĤst zásob se negativnČ projevil na obratu aktiv – kdyby nebyl nárĤst zásob a tedy i obČžných aktiv tak vysoký, nedošlo by k poklesu obratu aktiv, což by pĜíznivČ ovlivnilo ukazatel ROA.
74
Úroky = 417 Úroky = 282 Odpisy = 746 Odpisy = 656
Ostatní náklady = 37 175 Ostatní náklady = 37 316
Celkové náklady = 39 130 Celkové náklady = 38 746
Tržby = 41 922 Tržby = 40 598
Tržby = 41 922 Tržby = 40 598
PenČžní prostĜedky = 180 PenČžní prostĜedky = 275
Pohledávky = 5 100 Pohledávky = 4 154
plus
dČleno
Zásoby = 8 732 Zásoby = 11 121
ObČžná akt. = 14 012 ObČžná akt. = 15 550
Aktiva = 21 080 Aktiva = 22 539
Aktiva / VK = 1,958 Aktiva / VK = 1,787
Obrat aktiv = 1,988 Obrat aktiv = 1,801
Stálá aktiva = 7 068 Stálá aktiva = 6 989
krát
DaĖ ze zisku = 792 DaĖ ze zisku = 492
mínus
dČleno
krát
ROA = 0,131 ROA = 0,081
ROE = 25% ROE = 14 %
Obrázek 8: Du Pont diagram za období 2007 – 2008 (Zdroj: vlastní zpracování)
Tržby = 41 922 Tržby = 40 598
ýistý zisk = 2 792 ýistý zisk = 1 852
Zisková marže = 0,066 Zisková marže = 0,045
Du pont diagram
Z výše uvedených negativních dopadĤ vysokých zásob zboží na ukazatele finanþní analýzy vyplývá, že vysoké zásoby, které se v podniku vyskytují, nepĜíznivČ ovlivĖují finanþní situaci podniku. Proto je nutné se jim vČnovat a navrhnout zpĤsob jejich optimalizace v rámci jejich lepšího Ĝízení. Jako nejvhodnČjší metoda pro Ĝízení zásob ve spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. byla po podrobné analýze zásob a na základČ studia relevantní literatury zvolena metoda ABC, a to s ohledem na velké množství druhĤ skladových položek, k jejichž Ĝízení je nutné pĜistupovat rozdílným zpĤsobem.
5.2 Metoda ABC Metoda ABC nabízí vhodný zpĤsob pro Ĝízení zásob tím, že snižuje náklady na držení zásob, jejich Ĝízení a pĜitom zabezpeþuje dostateþnou úroveĖ služeb zákazníkĤm. V obchodních spoleþnostech obvykle existuje mnoho skladových položek. ěízení takového množství položek individuálnČ by znamenalo pro každou položku jednotlivČ periodicky aktualizovat velikost dávky. Zásoby by sice byly optimální, ale za cenu jejich velmi pracného a nákladného Ĝízení. Jako efektivní možnost se jeví rozdČlení skladových položek na skupiny a tyto skupiny zásob poté Ĝídit rozdílným zpĤsobem. Analýza ABC je založena na ParetovČ zákonitosti, tedy na pravidlu 80 / 20. Tato zákonitost Ĝíká, že velmi þasto zhruba 80 % dĤsledkĤ vyplývá pĜibližnČ z 20 % poþtu všech možných pĜíþin. Procenta 80 a 20 však nemusí pĤsobit absolutnČ. V podniku se toto pravidlo dá aplikovat napĜíklad na to, že malá þást sortimentu tvoĜí velký podíl hodnoty skladových zásob, nebo velká þást hodnoty nákupĤ se odebírá od malého poþtu dodavatelĤ. PĜi zaĜazování skladových položek do 3 pĜípadnČ více kategorií pro úþely Ĝízení zásob se jako nejvýstižnČjší jeví vycházení z roþní hodnoty spotĜeby (výdeje, prodeje) jednotlivých skladových položek. Podkladem pro tuto analýzu je tedy tisková sestava veškerých skladových položek s hodnotami jejich spotĜeby v analyzovaném období. Aby nedošlo ke zkreslení výsledku analýzy napĜ. sezónními vlivy, mČlo by analyzovaným obdobím být 12 mČsícĤ. (3)
76
Postup pĜi zavádČní metody ABC je následující: 1.
ZjištČní hodnoty roþní spotĜeby v Kþ u jednotlivých druhĤ skladových položek.
2.
Vypoþtení kumulované hodnoty roþní spotĜeby v Kþ (Což je souþet všech hodnot spotĜeby jednotlivých druhĤ skladových položek od zaþátku sestavy až po poslední položku. Hodnota u poslední položky pak bude celková roþní hodnota spotĜeby v Kþ).
3.
Vypoþtení procentního podílu každé položky na celku.
4.
SeĜazení položek sestupnČ podle procentního podílu na celku.
5.
Vypoþtení
kumulativních
procentních
podílĤ
(opČt
souþet
všech
procentních podílĤ od první až k poslední položce. Výsledek u poslední položky bude 100 %) 6.
VytvoĜení skupin A, B, C. Možné sestavení skupin mĤže vypadat následovnČ: skupina A by mČla obsahovat zhruba 80 % hodnoty roþní spotĜeby, skupina B asi 15 % a skupina C asi 5 %. (14)
5.3 Zavedení metody ABC v podniku Od spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. mi byl poskytnut dokument, obsahující celkovou hodnotu prodaného zboží, ale i jeho jednotlivé druhy skladových položek v Kþ za rok 2009. Z tohoto dokumentu lze tedy zjistit, kterého zboží v Kþ se prodalo nejvíce. Sortiment spoleþnosti, který obsahuje 19 druhĤ skladových položek jsem uspoĜádala do tabulky, která byla nutným podkladem pro sestavení metody ABC. První sloupec tabulky tak podává informace o tom, kolik se prodalo jednotlivého druhu zboží v Kþ za rok. Nejvyšší hodnotu roþního prodeje mají ložiska, kterých bylo prodáno v hodnotČ 15 312 937,81 Kþ. Druhý sloupec je kumulovanou hodnotou tČchto prodejĤ a je možné z nČj také zjistit, že celková hodnota roþního prodeje zboží za rok 2009 þinila 20 862 814,66 Kþ. Poslední sloupec tabulky udává procentní podíl jednotlivého druhu zboží na celkovém prodeji. Tento procentní podíl se vypoþítá jako podíl roþního prodeje v Kþ jednotlivého druhu zboží a celkového roþního prodeje v Kþ.
77
Druh skladové položky
Hodnota roþního prodeje v Kþ
ložiska lepidla Ĝemeny gufera + okroužky manžety maziva NáĜadí auto díly hadice a spony ĜetČzy kuliþky segerovky filtry a filtraþní vložky hydraulické a odstĜedivé spojky váleþky tČsnČní mazniþky závitové tyþe upevĖovací a spojovací materiál
15 312 937,81 2 420 559,70 1 165 438,05 435 080,72 412 240,89 248 081,60 430 448,01 20 031,22 123 951,17 155 958,43 67 323,93 37 784,55 12 062,00 5 671,00 3 563,31 3 274,89 5 123,66 2 311,72 972,00 Tabulka 25: Roþní prodej podle druhu zboží v Kþ a v % (16)
Kumulovaná hodnota roþního prodeje v Kþ 15 312 937,81 17 733 497,51 18 898 935,56 19 334 016,28 19 746 257,17 19 994 338,77 20 424 786,78 20 444 818,00 20 568 769,17 20 724 727,60 20 792 051,53 20 829 836,08 20 841 898,08 20 847 569,08 20 851 132,39 20 854 407,28 20 859 530,94 20 861 842,66 20 862 814,66
Hodnota roþního prodeje v % 73,3982 % 11,6023 % 5,5862 % 2,0854 % 1,9760 % 1,1891 % 2,0632 % 0,0960 % 0,5941 % 0,7475 % 0,3227 % 0,1811 % 0,0578 % 0,0272 % 0,0171 % 0,0157 % 0,0246 % 0,0111 % 0,0047 %
Druhá þást této tabulky obsahuje opČt seznam jednotlivých druhĤ zboží, který je už ale seĜazen podle roþního prodeje v % sestupnČ. Dalším sloupcem v této tabulce je kumulovaná hodnota roþního prodeje v %. Poslední sloupec obsahuje písmeno skupiny, do které byly jednotlivé druhy zboží rozĜazeny – tedy koneþnou þást sestavení metody ABC. Do skupiny A byla zaĜazena ložiska, která tvoĜí 73,3982 % hodnoty roþního prodeje. Skupina B obsahuje dva druhy zboží – lepidla a Ĝemeny a tvoĜí 17,1885 % hodnoty roþního prodeje. Poslední skupina C obsahuje 16 položek zboží, které jsou podle procentních hodnot dosažených u jednotlivých položek spíše doplĖkovým sortimentem k ložiskĤm. Skupina C tvoĜí 9,4133 % hodnoty roþního prodeje.
78
Druh skladové položky ložiska lepidla Ĝemeny gufera + okroužky náĜadí manžety maziva ĜetČzy hadice a spony kuliþky segerovky autodíly filtry a filtraþní vložky hydraulické a odstĜedivé spojky mazniþky váleþky tČsnČní závitové tyþe upevĖovací a spojovací materiál
Hodnota roþního prodeje v % SKUPINA z celku (sestupnČ) kumulativnČ 73,3982 % 73,3982 % A 11,6023 % 85,0005 % B 5,5862 % 90,5867 % B 2,0854 % 92,6721 % C 2,0632 % 94,7353 % C 1,9760 % 96,7113 % C 1,1891 % 97,9004 % C 0,7475 % 98,6479 % C 0,5941 % 99,2420 % C 0,3227 % 99,5647 % C 0,1811 % 99,7458 % C 0,0960 % 99,8418 % C 0,0578 % 99,8996 % C 0,0272 % 99,9268 % C 0,0246 % 99,9514 % C 0,0171 % 99,9685 % C 0,0157 % 99,9842 % C 0,0111 % 99,9953 % C 0,0047 % 100,0000 % C
Tabulka 26: RozdČlení zásob podle metody ABC
5.4 Využití metody ABC pro Ĝízení zásob v podniku Využití metody ABC pĜi Ĝízení zásob spoþívá v tom, že ke každé skupinČ, do které byly rozĜazeny skladové položky zásob se pĜistupuje rozdílným zpĤsobem. Pro Ĝízení skupiny A je doporuþováno: •
Této skupinČ vČnovat nejvČtší pozornost;
•
ýasto provádČt inventuru (napĜ. 1 x za mČsíc);
•
U každé objednávky propoþítat oþekávanou poptávku a velikost dávky;
•
Objednávání provádČt v malých množství, ale þastČji;
•
PravidelnČ se zabývat vyhodnocováním a pĜedpovČdí poptávky;
•
Sledovat nevyĜízené objednávky a provádČt okamžitČ vhodná opatĜení, jakmile dojde k pĜekroþení dodací lhĤty.
Pro Ĝízení skupiny B je doporuþováno: •
VČtší velikost objednacích dávek než u položek zboží u skupiny A;
79
•
Používat stejná opatĜení jako u skupiny A, ale ménČ þastČji.
A pro Ĝízení skupiny C je doporuþováno: •
Objednávat velké objednací množství a tím zajistit vysokou úroveĖ dodavatelských služeb (tedy vysokou míru uspokojování poptávky zákazníkĤ spoleþnosti);
•
Inventury je možné provádČt nahodile s vČtším odstupem (napĜ. 1 x roþnČ).
PĜedchozí doporuþení pro Ĝízení jednotlivých skupin zásob lze tedy shrnout do následujících zásad. ýím vyšší je hodnota roþního prodeje zboží v Kþ, tím þastČji je nutné zboží objednávat, ale pojistnou zásobu udržovat na co nejnižší úrovni. Proto je tedy nutné neustále sledovat stav zásob. Zboží, které má nižší hodnotu roþního prodeje není potĜeba objednávat tak þasto a pojistná zásoba by mČla být udržována na vyšší úrovni. A zboží zaĜazené ve skupinČ C objednávat ménČ þasto, ale na nČkolik mČsícĤ a vČtšinou se nemusí ani držet pojistná zásoba. (14)
5.5 Zavedení objednacích systému pro Ĝízení zásob v podniku Pro zvýšení efektivnosti Ĝízení zásob bych po zavedení metody ABC dále navrhla využití objednacích systémĤ. Objednací systémy navrhnout pro jednotlivé skupiny zboží, které byly urþeny pomocí metody ABC. Využití objednacích systémĤ u jednotlivých skupin by bylo následující: U skupiny A využití systému B, Q, který spoþívá v tom, že se objednává v promČnných okamžicích pevné objednací množství ,,Q“. Tento systém tedy používá objednací úroveĖ ,,B“ a pevné objednací množství ,,Q“. K objednání zásob zboží tedy dochází v tom okamžiku, kdy se zásoba sníží na objednací úroveĖ ,,B“ nebo tČsnČ pod ní. Stav zásob je tedy nutné s úrovní ,,B“ porovnávat pĜi každém výdeji skladové položky, protože je nutné prĤbČžnČ sledovat výši zásob a doobjednávat ihned pĜi dosažení objednací úrovnČ ,,B“. (14) Tento systém se využívá pro zboží s velkou hodnotou prodeje, což jsou u spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. právČ ložiska.
80
U skupiny B doporuþuji pĜi Ĝízení zásob využití systému B, S, který je podobný systému B, Q s tím rozdílem, že se neobjednává pevné množství ,,Q“, ale doobjednává se do cílové úrovnČ ,,S“. Tento systém se doporuþuje použít pro zásoby, které mají velkou odbytovou hodnotu, ale odbČr je vČtšinou nepravidelný. V tomto systému se tedy objednávají rĤzná množství, když poslední prodej pĜed novou objednávkou se dostane pod objednací úroveĖ ,,B“. U skupiny C se jako nejvhodnČjším systémem pro Ĝízení zásob jeví objednací systém s, Q. Tento systém funguje tím zpĤsobem, že se objednávky provádí v pevném okamžiku ,,t“ (napĜ. každý první den v mČsíci) objednává pevné množství ,,Q“ s objednací úrovní ,,s“. U tohoto systému se porovnává rozdíl mezi výší zásoby a objednací úrovní ,,s“ ve zvoleném periodickém období po periodické kontrole stavu zásob. K objednání dochází u zásob zboží, jejichž hodnota klesla na úroveĖ ,,s“ pĜípadnČ pod ni. (14)
5.6 Vyhodnocení efektivnosti zavedených opatĜení ěízením zásob pomocí metody ABC a také objednacích systémĤ se sníží náklady na zásoby, které jsou þlenČny na tĜi skupiny – objednací náklady, náklady na skladování a náklady vznikající pĜi nedostatku zásob. 1. Objednací náklady Celková výše objednacích nákladĤ za urþité období (vČtšinou 1 rok) je závislá na tom, kolikrát jsou zásoby doplĖovány. Objednacími náklady se rozumí náklady: •
na administrativu spojenou s uzavĜením pĜíslušné smlouvy;
•
spojené s pĜíjmem zboží vþetnČ kvalitativní kontroly;
•
spojené s likvidací faktury a dopravní náklady, pokud si zboží dováží podnik sám. (14)
U této kategorie lze oþekávat velké snížení nákladĤ na zásoby zboží díky zavedení metody ABC a také objednacích systémĤ pro jednotlivé skupiny zásob. Pokud tedy bude dodržován odlišný systém objednávání pro jednotlivé skupiny zboží tak jak byly rozĜazeny pomocí metody ABC, budou objednací náklady sníženy na optimální výši.
81
2. Náklady na skladování Náklady na skladování jsou rostoucí se zvyšováním objemu zásob. Celkové náklady na skladování se zjistí souþtem následujících položek, které jsou do této skupiny zahrnovány: a) náklady na úroky z kapitálu vloženého do zásob; b) náklady na skladování a na správu zásob ve skladu (sem jsou zahrnovány náklady na budovy, na technologické zaĜízení budov a jejich údržbu, na mzdy pracovníkĤ, na pojistné (napĜ. proti krádeži), náklady na inventury; c) náklady na rizika možné neprodejnosti nebo nepoužitelnosti zásob v dĤsledku škod pĜi skladování nebo technického zastarávání. (14) Vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou rostoucí se zvyšováním zásoby a tedy klesající s jejich snižováním, lze u této skupiny oþekávat výrazné snížení nákladĤ spoleþnosti na zásoby zboží. ZároveĖ také spoleþnost získá díky snížení velikosti svých zásob volné finanþní prostĜedky, které mohou být využity napĜíklad ke splacení dlouhodobých úvČrĤ, snížení kontokorentního úvČru nebo ke zvýšení ukazatelĤ likvidity. 3. Náklady vznikající pĜi nedostatku zásob Tyto náklady vznikají v situaci, kdy spoleþnost nemá zboží žádané zákazníkem na skladČ. Jedná se o zvýšené administrativní a dopravní náklady, vzniklé rychlým získáváním chybČjícího zboží. Nebo náklady, které vzniknou tím, že zákazník se obrátí na konkurenci a dochází tak ke ztrátČ zákazníka, obratu. Tyto náklady jsou obtížnČ odhadnutelné. (14) Lze pĜedpokládat, že náklady vznikající pĜi nedostatku zásob zĜejmČ nebyly vzhledem k vysokým zásobám v podniku Ložiska VILIM, spol. s r. o. pĜíliš þastým jevem. Optimalizace v oblasti Ĝízení zásob se tedy projeví jednak ve snížení nákladĤ, jak již bylo popsáno výše, ale také na zlepšených hodnotách ukazatelĤ finanþní analýzy. PozitivnČ tak budou ovlivnČny ukazatelé aktivity – zejména ukazatelé obratu celkových aktiv, obratu zásob a doby obratu zásob. Snížení zásob se pĜíznivČ projeví také na ukazateli obratového cyklu penČž, který poskytuje informace o tom, za kolik dní je
82
obČžný majetek schopen pĜemČnit se ve finanþní majetek – pĜemČna ve finanþní majetek se tedy díky snížení doby obratu zásob urychlí. Efektivní Ĝízení zásob se také pozitivnČ projeví na ukazatelích rentability – zejména ukazateli ROA a ROE jak bylo již výše popsáno a znázornČno pomocí Du Pont diagramu. ZároveĖ se také sníží vázanost finanþních prostĜedkĤ v zásobách, které mohou být ve spoleþnosti využity k jiným úþelĤm, než bylo dosavadní nehospodárné zvyšování zásob.
83
ZÁVċR Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení finanþní situace podniku vþetnČ návrhĤ na zlepšení. Hodnocení finanþní situace jsem provedla ve spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. za 4 roky, tedy v období let 2005 – 2008, na základČ úþetních výkazĤ a ostatních dokumentĤ, které mi byly spoleþností poskytnuty. V první þásti své diplomové práce jsem se zamČĜila na popis spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o., který obsahuje pĜedmČt jejího podnikaní, historii a vznik spoleþnosti. Dále analýz okolí spoleþnosti pomocí SLEPT analýzy, urþení silných a slabých stránek, pĜíležitostí a hrozeb spoleþnosti pomocí SWOT analýzy, ale také analýzu konkurenþního prostĜedí pomocí Porterova modelu konkurenþních sil. Druhá þást diplomové práce je zamČĜena na teoretická východiska finanþní analýzy. Obsahuje tedy cíl a pĜedmČt finanþní analýzy vþetnČ jejích uživatelĤ a zdrojĤ potĜebných pro její provedení. Poté je v teoretické þásti uvedena analýza absolutních dat, obsahujících horizontální a vertikální analýzu, analýza rozdílových a pomČrových ukazatelĤ. Poslední podkapitola teoretické þásti obsahuje bankrotní a bonitní modely. V þásti, která obsahuje analýzu finanþní situace podniku jsem provedla finanþní analýzu ve spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. s využitím poznatkĤ získaných pĜi zpracování teoretické þásti. Na konci této kapitoly je uvedeno shrnutí provedené finanþní analýzy, na jehož základČ byly navrhnuty návrhy ke zlepšení finanþního zdraví spoleþnosti. Poslední þást mé diplomové práce se zabývá návrhy ke zlepšení finanþního zdraví spoleþnosti. NejvČtším problémem ve spoleþnosti byly na základČ provedené finanþní analýzy zjištČny nadmČrné zásoby, které mají negativní vliv na hodnoty u velkého poþtu finanþních ukazatelĤ. Z tohoto dĤvodu je tato kapitola vČnována pouze jim. Vzhledem k tomu, že spoleþnost má na svém skladČ velký poþet položek zásob je nemožné Ĝídit tyto položky individuálnČ. Jako nejvhodnČjší zpĤsob Ĝízení zásob v analyzované spoleþnosti jsem zvolila tedy zavedení metody ABC. Položky zásob byly rozdČleny do
84
tĜí skupin podle jejich podílu na hodnotČ roþního prodeje zboží za rok 2009. K tČmto skupinám se pĜi Ĝízení zásob pĜistupuje odlišným zpĤsobem, pĜiþemž nejvČtší pozornost je vČnována zásobám zaĜazeným ve skupinČ A. Dalším návrhem je potom zavedení objednacích systémĤ. ěízení zásob pomocí uvedených návrhĤ se projeví ve zlepšení finanþního zdraví spoleþnosti. VČĜím, že tato diplomová práce bude pro spoleþnost Ložiska VILIM, spol. s r. o. pĜínosem v oblasti finanþního zdraví podniku a uvedené návrhy na Ĝízení zásob budou pĜevedeny do praxe.
85
Seznam použitých zdrojĤ Knihy (1)
BLAHA, Z. S. a JINDěICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanþní zdraví firmy. 3. rozšíĜené vydání. Praha: Management Press, 2006. 196 s. ISBN 80-7261-145-3.
(2)
HOLEýKOVÁ, J. Finanþní analýza firmy. 1. vydání. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.
(3)
HORÁKOVÁ, H. a KUBÁT, J. ěízení zásob. 3. pĜepracované vydání. Praha: Profess Consulting, 1998. 236 s. ISBN 80-85235-55-2.
(4)
KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 800 s. ISBN 978-80-7179-903-0.
(5)
KONEýNÝ, M. Podniková ekonomika. 6. pĜepracované vydání. Brno: CERM, 2007. 184 s. ISBN 978-80-214-3465-3.
(6)
KONEýNÝ, M. Finanþní analýza. 2. doplnČné vydání. Brno: Sting, 2008. 77 s. ISBN 978-80-86342-76-4.
(7)
KOVANICOVÁ, D. Abeceda úþetních znalostí pro každého. XVII. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2007. 420 s. ISBN 978-80-7273-143-5.
(8)
MARINIý, P. Finanþní analýza a finanþní plánování ve firemní praxi. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3.
(9)
MÁýE, M. Finanþní analýza obchodních a státních organizací – praktické pĜíklady a použití. 1. vydání. Praha: GRADA publishing, 2006. 156 s. ISBN 80247-1558-9.
86
(10) MRKVIýKA, J. a KOLÁě, P. Finanþní analýza. 2. pĜepracované vydání. Praha: ASPI, Institut Svazu úþetních, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (11) REŽĕÁKOVÁ, M. Finanþní management, 2. díl. 3. aktualizované a rozšíĜené vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 119 s. ISBN 80-2143036-2. (12) REŽĕÁKOVÁ, M. Finanþní management, 1. díl. 3. aktualizované a rozšíĜené vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 125 s. ISBN 80-2143035-4. (13) SEDLÁýEK, J. Finanþní analýza podniku. 1. vydání. Brno: Computer press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. (14) VANċýEK, D a KALÁB, D. Logistika (1. díl: Úvod, Ĝízení zásob a skladování). 1. vydání. ýeské BudČjovice: Jihoþeská univerzita, 2003. 143 s. ISBN 80-7040652-6. Elektronické zdroje (15) Internetové stránky spoleþnosti SKF. [online]. [cit. 25. 10. 2009]. Dostupné z: www.skf.cz. (16) Internetové stránky spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. [online]. [cit. 28. 10. 2009]. Dostupné z: www.loziskavilim.cz. (17) Portál Justice.cz – oficiální server þeského soudnictví. [online]. [cit. 2. 11. 2009]. Dostupné
z:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sys
inf.@strana=searchResults&hledani.@typ=subjekt&hledani.format.typHledani=x *&hledani.podminka.subjekt=lo%9eiska+vilim. (18) Internetové stránky ministerstva prĤmyslu a obchodu – benchmarkingový diagnostický systém finanþních indikátorĤ INFA. [online]. [cit. 15. 2. 2010]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/ebita/.
87
Ostatní (19) Interní dokumenty spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. (20) BARTOŠ, V. PĜednášky v powerpointu z pĜedmČtu finanþní analýza. 2008.
88
Seznam použitých zkratek a symbolĤ spol. s r. o.
spoleþnost s ruþením omezeným
HDP
hrubý domácí produkt
ýPK
þistý pracovní kapitál
ýPP
þistý pohotové prostĜedky
ýPM
þistý penČžní majetek
ROI
Return on investment (rentabilita vloženého kapitálu)
EBIT
Earnings before interest and taxes (zisk pĜed odeþtením úrokĤ a daní)
ROA
Return on assets (rentabilita celkových vložených aktiv)
ROE
Return on common equity (rentabilita vlastního kapitálu)
ROS
Return on sales (rentabilita tržeb)
DM
dlouhodobý majetek
DHM
dlouhodobý hmotný majetek
PC
poĜizovací cena
ZC
zĤstatková cena
VK
vlastní kapitál
OKEý
odvČtvová klasifikace ekonomických þinností
L3
bČžná likvidita
napĜ.
napĜíklad
apod.
a podobnČ
atd.
a tak dále
89
Seznam tabulek, grafĤ a obrázkĤ Tabulka 1: Struktura tržeb v celých tisících Kþ.............................................................. 19 Tabulka 2: KralickĤv rychlý test - stupnice hodnocení ukazatelĤ.................................. 43 Tabulka 3: Stupnice hodnocení indexu bonity ............................................................... 44 Tabulka 4: Z-skóre – hranice pro hodnocení finanþní situace........................................ 45 Tabulka 5: Index IN 05 - hranice pro hodnocení finanþní situace.................................. 46 Tabulka 6: Horizontální analýza rozvahy v tisících Kþ.................................................. 49 Tabulka 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty tisících Kþ................................ 50 Tabulka 8: Rozdílové ukazatelé v tisících Kþ ................................................................ 52 Tabulka 9: Ukazatelé rentability v procentech ............................................................... 54 Tabulka 10: Ukazatelé aktivity v poþtu obrátek a dnech obratu..................................... 56 Tabulka 11: Výpoþet obchodního deficitu ve dnech ...................................................... 57 Tabulka 12: Výpoþet obratového cyklu penČz ve dnech ................................................ 58 Tabulka 13: Ukazatel celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu ......................... 59 Tabulka 14: Ukazatelé zadluženosti ............................................................................... 60 Tabulka 15: Ukazatelé zadluženosti v procentech.......................................................... 62 Tabulka 16: Ukazatelé zadluženosti ............................................................................... 63 Tabulka 17: Ukazatelé likvidity...................................................................................... 64 Tabulka 18: Provozní ukazatelé...................................................................................... 66 Tabulka 19: KralickĤv rychlý test v procentech a letech................................................ 68 Tabulka 20: Slovní zhodnocení Kralickova rychlého testu ............................................ 68 Tabulka 21: Výpoþet indexu bonity................................................................................ 68 Tabulka 22: Výpoþet Altmanova indexu finanþního zdraví ........................................... 69 Tabulka 23: Výpoþet Taflerova bankrotního modelu..................................................... 70 Tabulka 24: Výpoþet indexu IN 05................................................................................. 70 Tabulka 25: Roþní prodej podle druhu zboží v Kþ a v %............................................... 78 Tabulka 26: RozdČlení zásob podle metody ABC.......................................................... 79
90
Graf 1: Vývoj tržeb v tisících Kþ.................................................................................... 19 Graf 2: Horizontální analýza v tisících Kþ ..................................................................... 49 Graf 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v tisících Kþ .................................. 51 Graf 4: Vývoj rozdílových ukazatelĤ v tisících Kþ ........................................................ 52 Graf 5: Vývoj ukazatelĤ rentability v % ......................................................................... 54 Graf 6: Ukazatel nákladovosti tržeb v % ........................................................................ 55 Graf 7: Vývoj doby obratu zásob ve dnech .................................................................... 57 Graf 8: Vývoj obchodního deficitu ve dnech.................................................................. 57 Graf 9: Vývoj obratového cyklu penČz ve dnech ........................................................... 59 Graf 10: Vývoj ukazatelĤ celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu................... 60 Graf 11: Vývoj úrokového krytí ..................................................................................... 62 Graf 12: Vývoj bČžné a dlouhodobé zadluženosti v procentech .................................... 62 Graf 13: Dlouhodobé krytí aktiv, krytí stálých aktiv vlastním kapitálem, podíl ýPK z majetku v % .................................................................................................................... 63 Graf 14: Vývoj ukazatelĤ likvidity ................................................................................. 64 Graf 15: Vývoj provozních ukazatelĤ............................................................................. 66
Obrázek 1: Logo spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o.............................................. 12 Obrázek 2: Mapa obchodních prodejen spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. ......... 13 Obrázek 3: Prodejna spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. v Olomouci................... 14 Obrázek 4: Organizaþní struktura spoleþnosti Ložiska VILIM, spol. s r. o. .................. 16 Obrázek 5: Vybraná loga nabízených produktĤ ............................................................. 17 Obrázek 6: Úroková míra. .............................................................................................. 61 Obrázek 7: Struktura likvidity L3 - bČžná likvidita........................................................ 65 Obrázek 8: Du Pont diagram za období 2007 - 2008 ..................................................... 75
91
Seznam pĜíloh PĜíloha þ. 1
Výkaz o penČžních tocích (cash flow)
PĜíloha þ. 2
Horizontální analýza aktiv
PĜíloha þ. 3
Horizontální analýza pasiv
PĜíloha þ. 4
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
PĜíloha þ. 5
Vertikální analýza aktiv
PĜíloha þ. 6
Vertikální analýza pasiv
PĜíloha þ. 7
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
PĜíloha þ. 8
Rozvaha ke dni 31. 12. 2005
PĜíloha þ. 9
Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2005
PĜíloha þ. 10
Rozvaha ke dni 31. 12. 2006
PĜíloha þ. 11
Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2006
PĜíloha þ. 12
Rozvaha ke dni 31. 12. 2007
PĜíloha þ. 13
Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2007
PĜíloha þ. 14
Rozvaha ke dni 31. 12. 2008
PĜíloha þ. 15
Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2008
92
C F R
B
A
P Z
FINANýNÍ MAJETEK NA POýÁTKU ROKU HOSPODÁěSKÝ VÝSLEDEK odpisy zmČna rezerv zmČna ostatních pasiv zmČna ostatních aktiv zmČna zásob zmČna krátkodobých pohledávek zmČna krátkodobých závazkĤ zmČna krátkodobých úvČrĤ a fin. výpomocí Cash flow z provozní þinnosti zmČna pohledávek za upsaný VK zmČna nehmotného DM zmČna hmotného DM zmČna finanþních investic Cash flow z investiþní þinnosti zmČna základního kapitálu zmČna kapitálových fondĤ zmČna fondĤ ze zisku zmČna HV minulých období (bez HV b. ú. o.) zmČna dlouhodobých závazkĤ zmČna dlouhodobých bankovních úvČrĤ zmČna pĜírĤstku dlouhodobých pohledávek Cash flow z finanþní þinnosti CASH FLOW CELKEM FINANýNÍ MAJETEK NA KONCI ROKU
Výkaz cash flow / v roce
PĜíloha þ. 1 – Výkaz o penČžních tocích (cash flow)
101 1 242 517 471 -9 -12 -1 568 616 -674 426 1 009 0 0 -6 693 0 -6 693 3 990 0 10 -109 1 500 210 0 5 601 -83 18
2005 18 233 941 472 0 11 66 -2 005 762 540 1 020 0 0 -1 940 0 -1 940 0 0 62 -92 500 481 0 951 31 49
2006 49 2 792 746 -62 0 11 -1 894 164 -256 -392 1 109 0 0 -257 0 -257 0 0 12 -12 0 -721 0 -721 131 180
2007 180 1 852 656 319 0 0 -2 389 946 214 1 325 2 923 0 0 -577 0 -577 0 0 135 -136 -1 530 -720 0 -2 251 95 275
2008
9 809 100 382 0 382 0 0 382 0 9 312 5 336 5 336 3 875 3 875 0 0 0 101 20 81 15 15
Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité vČci a soubory movitých vČcí Dlouhodobý finanþní majetek ObČžná aktiva Zásoby Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahĤ Pohledávky za spoleþníky, þl. d. a za úþastníky sdr. Stát - daĖové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanþní majetek Peníze Úþty v bankách ýasové rozlišení Náklady pĜíštích období
rok 2004
AKTIVA CELKEM
ROZVAHA
PĜíloha þ. 2 – Horizontální analýza aktiv
0 0,00 6 176 1616,75 0 6 176 1616,75 0 5 706 470 123,04 0 869 9,33 1 568 29,39 1 568 29,39 -616 -15,90 -616 -15,90 0 0 0 -83 -82,18 -2 -10,00 -81 -100,00 12 80,00 12 80,00
zmČna v tis. v% Kþ 7 057 71,94 100 6 558 0 6 558 0 5 706 852 0 10 181 6 904 6 904 3 259 3 259 0 0 0 18 18 0 27 27
16 866
rok 2005
0 0,00 100 999 15,23 7 557 0 0 999 15,23 7 557 1 240 - 1 240 -222 -3,89 5 484 -19 -2,23 833 0 0 1 970 19,35 12 151 -66 -0,96 6 838 -66 -0,96 6 838 2 005 61,52 5 264 1 097 33,66 4 356 83 83 825 825 0 0 31 172,22 49 31 172,22 49 0 0 -11 -40,74 16 -11 -40,74 16
zmČna rok v tis. 2006 v% Kþ 2 958 17,54 19 824 0 -489 0 -489 0 -223 -266 0 1 861 1 894 1 894 -164 744 -83 -825 0 131 131 0 -11 -11
0,00 100 -6,47 7 068 0 -6,47 7 068 0,00 1 240 -4,07 5 261 -31,93 567 0 15,32 14 012 27,70 8 732 27,70 8 732 -3,12 5 100 17,08 5 100 -100,00 0 -100,00 0 0 267,35 180 267,35 180 0 -68,75 5 -68,75 5
zmČna rok v tis. 2007 v% Kþ 1 361 6,87 21 185 0 -79 0 -79 0 -222 143 0 1 538 2 389 2 389 -946 -1 021 0 0 75 95 -149 244 0 0
0,00 100 -1,12 6 989 0 -1,12 6 989 0,00 1 240 -4,22 5 039 25,22 710 0 10,98 15 550 27,36 11 121 27,36 11 121 -18,55 4 154 -20,02 4 079 0 0 75 52,78 275 -82,78 31 244 0,00 5 0,00 5
zmČna rok v tis. 2008 v% Kþ 1 459 6,89 22 644
9 809 2 691 200 200 0 0 0 0 2 491 7 109 0 0 0 0 4 829 3 713 0 21 23 1 050 0 22 0 2 280 2 280 0 9 9
Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedČlitelný fond a ost. fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/nedČlitelný fond Výsledek hospodaĜení minulých let NerozdČlený zisk minulých let Výsledek hospodaĜení bČžného úþetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních pĜedpisĤ Dlouhodobé závazky Jiné závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahĤ Závazky ke spol.,þl.dr. a úþ. sdr. Závazky k zamČstnancĤm Závazky ze SZ a ZP Stát - daĖové závazky a dotace Krátkodobé pĜijaté zálohy Dohadné úþty pasivní Jiné závazky Bankovní úvČry a výpomoci Bankovní úvČry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvČry ýasové rozlišení Výdaje pĜíštích období
rok 2004
PASIVA CELKEM
ROZVAHA
PĜíloha þ. 3 – Horizontální analýza pasiv
5 133 3 990 3 990 10 10 2 382 2 382 -1 249 1 933 471 471 1 500 1 500 -674 6 30 176 101 -965 0 -22 0 636 210 426 -9 -9
190,75 1995,00 1995,00 -50,14 27,19 -13,96 0,16 838,10 439,13 -91,90 -100,00 27,89 9,21 -100,00 -100,00
7 824 4 190 4 190 10 10 2 382 2 382 1 242 9 042 471 471 1 500 1 500 4 155 3 719 30 197 124 85 0 0 0 2 916 2 490 426 0 0
zmČna rok v tis. 2005 v% Kþ 7 057 71,94 16 866 203 0 0 62 62 1 150 1 150 -1 009 2 937 472 472 500 500 762 188 -30 -35 -18 103 0 86 468 1 021 481 540 0 0
2,59 8 027 0,00 4 190 0,00 4 190 620,00 72 620,00 72 48,28 3 532 48,28 3 532 -81,24 233 32,48 11 979 100,21 943 100,21 943 33,33 2 000 33,33 2 000 18,34 4 917 5,06 3 907 -100,00 0 -17,77 162 -14,52 106 121,18 188 0 86 468 35,01 3 937 19,32 2 971 126,76 966 0 0
zmČna rok v tis. 2006 v% Kþ 2 958 17,54 19 824 2 792 0 0 12 12 221 221 2 559 -1 613 -62 -62 0 0 -256 -1 153 590 23 19 488 0 -85 -138 -1 113 -721 -392 0 0
17,11 12 670 0,00 4 190 0,00 4 190 160,71 219 160,71 219 70,77 6 409 70,77 6 409 -33,67 1 852 -3,78 9 974 36,21 1 200 36,21 1 200 -76,50 470 -76,50 470 4,59 4 875 35,22 3 724 50,85 890 -2,70 180 -0,80 124 -110,06 -68 -3 2700,00 28 -100,00 0 53,29 4 329 -32,00 1 530 230,84 1 899 0 0
zmČna rok 2008 v tis. v% Kþ 1 459 6,89 22 644
34,78 10 819 1 851 0,00 4 190 0 0,00 4 190 0 16,67 84 135 16,67 84 135 6,26 3 753 2 656 6,26 3 753 2 656 1098,28 2 792 -940 -13,47 10 366 -392 -6,57 881 319 -6,57 881 319 0,00 2 000 -1 530 0,00 2 000 -1 530 -5,21 4 661 214 -29,51 2 754 970 590 300 14,20 185 -5 17,92 125 -1 259,57 676 -744 0 -3 -98,84 1 27 -29,49 330 -330 -28,27 2 824 1 505 -24,27 2 250 -720 -40,58 574 1 325 0 0 0 0
zmČna rok v tis. 2007 v% Kþ 1 361 6,87 21 185
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej VV a služeb Výkonová spotĜeba SpotĜeba materiálu a energie Služby PĜidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na SZ a ZP Sociální náklady DanČ a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a mat. Tržby z prodeje DM ZC prodaného DM a mat. ZC prodaného DM ZmČna stavu rezerv a opr. pol. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaĜení Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanþní výnosy Ostatní finanþní náklady Finanþní výsledek hospodaĜení
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
zmČna v tis. v% Kþ rok 2005
23 030 10 944 47,52 33 974 18 026 6 165 34,20 24 191 5 004 4 779 95,50 9 783 0 226 226 0 226 226 905 2 889 319,23 3 794 247 1 020 412,96 1 267 658 1 869 284,04 2 527 4 099 2 116 51,62 6 215 383 2 988 780,16 3 371 263 2 066 785,55 2 329 92 723 785,87 815 28 199 710,71 227 16 12 75,00 28 127 390 307,09 517 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 472 472 14 72 514,29 86 1 10 1000,00 11 3 586 -1 684 -46,96 1 902 0 1 1 55 82 149,09 137 0 5 5 66 125 189,39 191 -121 -201 166,12 -322
rok 2004
PĜíloha þ. 4 – Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
-575 -859 284 515 515 9 -69 78 790 1 303 909 317 77 33 424 0 0 0 0 0 -18 -10 -978 -1 257 -4 -15 -247
-1,69 -3,55 2,90 227,88 227,88 0,24 -5,45 3,09 12,71 38,65 39,03 38,90 33,92 117,86 82,01 0,00 -20,93 -90,91 -51,42 -100,00 187,59 -80,00 -7,85 76,71
zmČna v tis. v% Kþ 33 399 23 332 10 067 741 741 3 803 1 198 2 605 7 005 4 674 3 238 1 132 304 61 941 0 0 0 0 472 68 1 924 0 394 1 176 -569
rok 2006 7 055 21,12 4 996 21,41 2 059 20,45 47 6,34 47 6,34 109 2,87 -137 -11,44 246 9,44 1 997 28,51 14 0,30 18 0,56 8 0,71 -12 -3,95 4 6,56 -195 -20,72 450 450 78 78 -533 -112,92 126 185,29 -4 -400,00 3 209 347,29 0 23 5,84 2 200,00 -8 -4,55 -13 2,28
zmČna v tis. v% Kþ -1,85 -3,24 1,38 1,14 1,14 9,99 0,19 13,64 -2,39 4,48 5,16 -21,93 100,00 -40,00 -12,06 -98,89 -98,89 -100,00 -100,00 -621,31 -79,90 -633,33 -29,74 -32,37 1666,67 17,86 -26,63
zmČna v tis. v% Kþ
40 454 -750 28 328 -917 12 126 167 788 9 788 9 3 912 391 1 061 2 2 851 389 9 002 -215 4 688 210 3 256 168 1 140 -250 292 292 65 -26 746 -90 450 -445 450 -445 78 -78 78 -78 -61 379 194 -155 -3 19 4 133 -1 229 0 0 417 -135 3 50 168 30 -582 155
rok 2007
39 704 27 411 12 293 797 797 4 303 1 063 3 240 8 787 4 898 3 424 890 584 39 656 5 5 0 0 318 39 16 2 904 0 282 53 198 -427
rok 2008
DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost splatná Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost MimoĜádné výnosy MimoĜádné náklady MimoĜádný výsledek hospodaĜení Výsledek hospodaĜení za úþetní období Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním
974 974 2 491 0 0 0 2 491 3 465
-379 -379 -1 506 257 0 257 -1 249 -1 628
-38,91 -38,91 -60,46 -50,14 -46,98
595 595 985 257 0 257 1 242 1 837
-473 -473 -752 -257 0 -257 -1 009 -1 482
-79,50 -79,50 -76,35 -100,00 -100,00 -81,24 -80,68
122 122 233 0 0 0 233 355
670 549,18 670 549,18 2 526 1084,12 33 0 33 2 559 1098,28 3 229 909,58
792 -300 -37,88 792 -300 -37,88 2 759 -774 -28,05 33 -33 -100,00 0 133 33 -166 -503,03 2 792 -940 -33,67 3 584 -1 240 -34,60
492 492 1 985 0 133 -133 1 852 2 344
Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné motivé vČci a soubory movitých vČcí Dlouhodobý finanþní majetek ObČžná aktiva Zásoby Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahĤ Pohledávky za spoleþníky, þl. d. a za úþastníky sdr. Stát - daĖové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanþní majetek Peníze Úþty v bankách ýasové rozlišení Náklady pĜíštích období
AKTIVA CELKEM
ROZVAHA
PĜíloha þ. 5 – Vertikální analýza aktiv
100 6 558 0 6 558 0 5 706 852 0 10 181 6 904 6 904 3 259 3 259 0 0 0 18 18 0 27 27
0,59 100 38,88 7 557 0,00 0 38,88 7 557 0,00 1 240 33,83 5 484 5,05 833 0,00 0 60,36 12 151 40,93 6 838 40,93 6 838 19,32 5 264 19,32 4 356 0,00 83 0,00 825 0,00 0 0,11 49 0,11 49 0,00 0 0,16 16 0,16 16
0,50 100 38,12 7 068 0,00 0 38,12 7 068 6,26 1 240 27,66 5 261 4,20 567 0,00 0 61,29 14 012 34,49 8 732 34,49 8 732 26,55 5 100 21,97 5 100 0,42 0 4,16 0 0,00 0 0,25 180 0,25 180 0,00 0 0,08 5 0,08 5
0,47 33,36 0,00 33,36 5,85 24,83 2,68 0,00 66,14 41,22 41,22 24,07 24,07 0,00 0,00 0,00 0,85 0,85 0,00 0,02 0,02
rok 2005 rok 2006 rok 2007 v tis. v tis. v tis. v% v% v% Kþ Kþ Kþ 16 866 100,00 19 824 100,00 21 185 100,00 0,44 30,86 0,00 30,86 5,48 22,25 3,14 0,00 68,67 49,11 49,11 18,34 18,01 0,00 0,00 0,33 1,21 0,14 1,08 0,02 0,02
100,00
22 644 100 6 989 0 6 989 1 240 5 039 710 0 15 550 11 121 11 121 4 154 4 079 0 0 75 275 31 244 5 5
v%
2008
rok 2008
Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy,nedČlitelný fornd a ost. fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/nedČlitelný fond Výsledek hospodaĜení minulých let NerozdČlený zisk minulých let Výsledek hospodaĜení bČžného úþetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních pĜedpisĤ Dlouhodobé závazky Jiné závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahĤ Závazky ke spol.,þl.dr. a úþ. sdr. Závazky k zamČstnancĤm Závazky ze SZ a ZP Stát - daĖové závazky a dotace Krátkodobé pĜijaté zálohy Dohadné úþty pasivní Jiné závazky Bankovní úvČry a výpomoci Bankovní úvČry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvČry ýasové rozlišení Výdaje pĜíštích období
PASIVA CELKEM
ROZVAHA
PĜíloha þ. 6 – Vertikální analýza pasiv
7 824 4 190 4 190 10 10 2 382 2 382 1 242 9 042 471 471 1 500 1 500 4 155 3 719 30 197 124 85 0 0 0 2 916 2 490 426 0 0
46,39 8 027 24,84 4 190 24,84 4 190 0,06 72 0,06 72 14,12 3 532 14,12 3 532 7,36 233 53,61 11 979 2,79 943 2,79 943 8,89 2 000 8,89 2 000 24,64 4 917 22,05 3 907 0,18 0 1,17 162 0,74 106 0,50 188 0,00 0 0,00 86 0,00 468 17,29 3 937 14,76 2 971 2,53 966 0,00 0 0,00 0
40,49 10 819 21,14 4 190 21,14 4 190 0,36 84 0,36 84 17,82 3 753 17,82 3 753 1,18 2 792 60,43 10 366 4,76 881 4,76 881 10,09 2 000 10,09 2 000 24,80 4 661 19,71 2 754 0,00 590 0,82 185 0,53 125 0,95 676 0,00 0 0,43 1 2,36 330 19,86 2 824 14,99 2 250 4,87 574 0,00 0 0,00 0
51,07 12 670 19,78 4 190 19,78 4 190 0,40 219 0,40 219 17,72 6 409 17,72 6 409 13,18 1 852 48,93 9 974 4,16 1 200 4,16 1 200 9,44 470 9,44 470 22,00 4 875 13,00 3 724 2,78 890 0,87 180 0,59 124 3,19 -68 0,00 -3 0,00 28 1,56 0 13,33 4 329 10,62 1 530 2,71 1 899 0,00 0 0,00 0
55,95 18,50 18,50 0,97 0,97 28,30 28,30 8,18 44,05 5,30 5,30 2,08 2,08 21,53 16,45 3,93 0,79 0,55 -0,30 -0,01 0,12 0,00 19,12 6,76 8,39 0,00 0,00
rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 v tis. v tis. v tis. v tis. v% v% v% v% Kþ Kþ Kþ Kþ 16 866 100,00 19 824 100,00 21 185 100,00 22 644 100,00
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej VV a služeb Výkonová spotĜeba SpotĜeba materiálu a energie Služby PĜidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na SZ a ZP Sociální náklady DanČ a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a mat. Tržby z prodeje DM ZC prodaného DM a mat. ZC prodaného DM ZmČna stavu rezerv a opr. pol. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaĜení Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanþní výnosy Ostatní finanþní náklady Finanþní výsledek hospodaĜení DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 33 974 24 191 9 783 226 226 3 794 1 267 2 527 6 215 3 371 2 329 815 227 28 517 0 0 0 0 472 86 11 1 902 1 137 5 191 -322 595
v tis. Kþ
rok 2006 v tis. v% Kþ
rok 2007 v tis. v% Kþ
rok 2008 v tis. v% Kþ
100,00 33 399 100,00 40 454 100,00 39 704 100,00 71,20 23 332 69,86 28 328 70,03 27 411 69,04 28,80 10 067 30,14 12 126 29,97 12 293 30,96 0,67 741 2,22 788 1,95 797 2,01 0,67 741 2,22 788 1,95 797 2,01 11,17 3 803 11,39 3 912 9,67 4 303 10,84 3,73 1 198 3,59 1 061 2,62 1 063 2,68 7,44 2 605 7,80 2 851 7,05 3 240 8,16 18,29 7 005 20,97 9 002 22,25 8 787 22,13 9,92 4 674 13,99 4 688 11,59 4 898 12,34 6,86 3 238 9,69 3 256 8,05 3 424 8,62 2,40 1 132 3,39 1 140 2,82 890 2,24 0,67 304 0,91 292 0,72 584 1,47 0,08 61 0,18 65 0,16 39 0,10 1,52 941 2,82 746 1,84 656 1,65 0,00 0 0,00 450 1,11 5 0,01 0,00 0 0,00 450 1,11 5 0,01 0,00 0 0,00 78 0,19 0 0,00 0,00 0 0,00 78 0,19 0 0,00 1,39 472 1,41 -61 -0,15 318 0,80 0,25 68 0,20 194 0,48 39 0,10 0,03 1 0,00 -3 -0,01 16 0,04 5,60 924 2,77 4 133 10,22 2 904 7,31 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0,40 394 1,18 417 1,03 282 0,71 0,01 1 0,00 3 0,01 53 0,13 0,56 176 0,53 168 0,42 198 0,50 -0,95 -569 -1,70 -582 -1,44 -427 -1,08 1,75 122 0,37 792 1,96 492 1,24
v%
rok 2005
PĜíloha þ. 7 – Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
splatná Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost MimoĜádné výnosy MimoĜádné náklady MimoĜádný výsledek hospodaĜení Výsledek hospodaĜení za úþetní období Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním
595 985 257 0 257 1 242 1 837
1,75 2,90 0,76 0,00 0,76 3,66 5,41
122 233 0 0 0 233 355
0,37 0,70 0,00 0,00 0,00 0,70 1,06
792 2 759 33 0 33 2 792 3 584
1,96 6,82 0,08 0,00 0,08 6,90 8,86
492 1 985 0 133 -133 1 852 2 344
1,24 5,00 0,00 0,33 -0,33 4,66 5,90
