Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Josef Polák

Martina Puchnarová

Brno 2010

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Josefu Polákovi za věcné připomínky a cenné rady poskytnuté během zpracování mé práce. Dále děkuji panu Ing. Janu Macálkovi za ochotu a poskytnutí informací o Zemědělskému družstvu Dešov.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení“ vypracovala samostatně s využitím literatury uvedené v seznamu použité literatury. V Brně dne 27.5.2010

_______________________

Abstract The main goal of this work is to make the financial analysis in a certain company – the analysis should be based on the accounting from 2004 to 2008. This work is divided into two parts: the theoretical part should describe the theoretical methods used in financial analysis, such as horizontal and vertical analysis, analysis of differential and ratio index figures, the analysis of cost justification and the models of the financial shortcoming prediction. The practical part deals with the calculations of particular indexes in the company, the weaknesses of the economy and the management are identified and some suggestions how to improve the situation are given. Keywords Financial analysis, horizontal and vertical analysis, analysis of ratio indexes, analysis of the system or the group of index figures.

Abstrakt Hlavním cílem bakalářské práce je provést finanční analýzu vybraného podniku na základě účetních výkazů za období 2004 - 2008. Teoretická část bakalářská práce spočívá ve vytyčení teoretického rámce práce, který popisuje metody finanční analýzy, horizontální a vertikální analýzu, analýzu rozdílových a poměrových ukazatelů, analýzu rozkladu rentability a modely predikce finanční tísně. Praktická část práce je věnována výpočtům jednotlivých ukazatelů vybraného podniku, jsou identifikovány slabé stránky hospodaření podniku a doporučeny návrhy na zlepšení. Klíčová slova Finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, analýza soustav ukazatelů.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce bakalářské práce ..................................................................... 7 1.1

Úvod .................................................................................................................. 7

1.2

Cíl ....................................................................................................................... 7

2

Metodika řešení bakalářské práce..................................................................... 8

3

Teoretická východiska ......................................................................................... 9

4

3.1

Charakteristika finanční analýzy a její uživatelé ........................................ 9

3.2

Zdroje informací pro finanční analýzu....................................................... 11

3.3

Metody finanční analýzy .............................................................................. 14

3.3.1

Analýza stavových ukazatelů ............................................................. 15

3.3.2

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů...................................... 17

3.3.3

Přímá analýza poměrových ukazatelů............................................... 17

3.3.4

Analýza soustav ukazatelů .................................................................. 25

Praktická část ....................................................................................................... 31 4.1

Charakteristika Zemědělského družstva Dešov ....................................... 31

4.2

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................... 32

4.2.1

Horizontální analýza ............................................................................ 32

4.2.2

Vertikální analýza ................................................................................. 38

4.2.3

Analýza rozdílových ukazatelů .......................................................... 43

4.2.4

Analýza poměrových ukazatelů ......................................................... 43

4.2.5

Analýza soustav ukazatelů .................................................................. 50

4.3

Shrnutí výsledků finanční analýzy ............................................................. 57

4.4

Návrhy a doporučení ke zlepšení současného stavu ............................... 60

4.4.1

Zjištění slabých stránek ........................................................................ 60

4.4.2

Návrhy na posílení slabých stránek hospodaření ............................ 61

Obsah

6

5

Závěr ...................................................................................................................... 64

6

Seznam použité literatura ................................................................................. 66

Seznam tabulek ........................................................................................................... 68 Seznam grafů ............................................................................................................... 69 Seznam příloh.............................................................................................................. 70

Úvod a cíl práce bakalářské práce

7

1 Úvod a cíl práce bakalářské práce 1.1 Úvod K tomu, aby byl podnik úspěšný, je nutné rozvíjet své schopnosti, učit se stále novým dovednostem, naučit se prodávat tam, kde jeho konkurence neuspěla. Aby mohl podnik ovlivňovat faktory vedoucí k prosperitě musí znát příčiny úspěšnosti či neúspěšnosti podnikání. Právě finanční analýza umožňuje odhalovat působení ekonomických i neekonomických faktorů a odhalovat jejich vývoj v budoucnu. Finanční analýza je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku, a právě účetnictví poskytuje informace pro finanční analýzu. Finanční analýza hodnotí finanční hospodaření podniku, kde se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou, kvantifikují se vztahy mezi nimi a hledají se souvislosti mezi daty, které určují jejich vývoj. Snahou finanční analýzy je rozpoznání problémů, identifikace silných a slabých stánek, především hodnotových procesů podniku. Finanční analýza představuje součást podnikového řízení a patří k základním dovednostem každého finančního manažera podniku.1

1.2 Cíl Cílem bakalářské práce je zhodnocení finanční situace Zemědělského družstva Dešov na základě ukazatelů finanční analýzy, které se podílejí na vývoji hospodaření podniku. Dle výsledků finanční analýzy budou identifikovány slabé stránky hospodaření družstva a navrhnuta případná opatření, která povedou ke zlepšení finanční situace. V práci jsou uplatněny základní metody finanční analýzy vycházející z dostupných informací o družstvu v letech 2004 až 2008. V bakalářské práci lze identifikovat dílčí cíle, mezi které patří: •

zjištění teoretických předpokladů bakalářské práce,

•

aplikace ukazatelů finanční analýzy,

•

zjištění slabých stránek hospodaření Zemědělského družstva Dešov,

•

návrhy na zlepšení slabých stránek hospodaření.

1

Zpracováno autorkou na základě nastudovaných materiálů Růčková (2010), Holečková (2008).

Metodika řešení bakalářské práce

8

2 Metodika řešení bakalářské práce Bakalářská práce je zaměřena na aplikaci základních metod finanční analýzy za účelem zjištění slabých stránek hospodaření podniku a návrhem řešení stávající situace. V teoretické části práce jsou vysvětleny a popsány základní pojmy, obecné principy a metody finanční analýzy. V následující praktické části bakalářské práce jsou uplatněny uvedené metody a vypočtené hodnoty jsou doplněny o slovní interpretaci a grafické vyjádření, navrženy doporučení na zlepšení. Finanční analýza vybraného podniku je založena na rozboru dat vycházejících z účetních výkazů rozvaha a výkazu zisku a ztráty za období 2004 až 2008. Hodnocení vybraného podniku je provedeno pomocí základních metod2: •

analýzy absolutních ukazatelů,

•

analýzy rozdílových a tokových ukazatelů,

•

analýzy poměrových ukazatelů,

•

analýzy soustav ukazatelů.

U analýzy absolutních ukazatelů bude provedena horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. U analýzy rozdílových a tokových ukazatelů bude zhodnocen hlavně čistý pracovní kapitál. Při analýze poměrových ukazatelů budou vypočteny ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity. V poslední části finanční analýzy bude provedena analýza soustav ukazatelů, kde bude použit pyramidový rozklad ukazatelů. Predikce finanční tísně družstva bude sestavena s pomocí bonitních a bankrotních modelů, obsahující kombinace ukazatelů včetně jejich vah vhodných pro celkové zhodnocení výkonnosti a důvěryhodnosti družstva. U bankrotních modelů bude vypočteno a zhodnoceno Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model. Dále bude vypočten a zhodnocen index důvěryhodnosti IN05. V návrhové části bakalářské práce budou shrnuty hlavní poznatky z finanční analýzy a bude poukázáno na slabé stránky hospodaření Zemědělského družstva Dešov a navrhnuta doporučení ke zlepšení stávající finanční situace.

2

Zpracováno autorkou na základě nastudovaných zdrojů Sedláček (2009), Landa (2008).

Teoretická východiska

9

3 Teoretická východiska Úkolem teoretické části bakalářské práce je stanovení pojmů a definic z oblasti finanční analýzy, na kterou následně navazuje praktická část práce. Teoretická část vychází ze zdrojů uvedených v přehledu použité literatury.

3.1 Charakteristika finanční analýzy a její uživatelé Finanční analýza představuje důležitou součást komplexu finančního řízení podniku. (Dluhošová, 2008) Holečková (2008, s. 9) uvádí, že finanční analýza je „formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování.“ Dle Růčkové (2010, s. 9) „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování a fungování podniku.“ Existuje úzká spojitost mezi účetnictvím a rozhodováním podniku. Účetnictví předkládá z pohledu finanční analýzy do značné míry přesné hodnoty peněžních údajů, tyto hodnoty se vztahují k jednomu časovému okamžiku a jsou celkem izolované. Pro hodnocení finančního zdraví podniku musí být tato data podrobena finanční analýze. (Růčková, 2010) Do finanční analýzy se zahrnuje objem a kvalita výroby, úroveň marketingové a obchodní činnosti, inovační aktivita a ostatní podnikové činnosti. Finanční analýzu se dělí do tří postupně navazující fází: diagnóza základních charakteristik finanční situace, hlubší rozbor příčin zjištěného stavu, určení hlavních faktorů nežádoucího vývoje a návrh opatření. (Dluhošová, 2008) Úkolem finanční analýzy je souhrnné zhodnocení úrovně finanční situace podniku. (Haskins, Ferris, Selling, 1996) Finanční analýza hodnotí vyhlídky finanční situace podniku v budoucnu a připravuje opatření ke zlepšení ekonomické situace, zajištění další prosperity podniku, k přípravě a zdokonalení rozhodovacích procesů. Finanční situace představuje souhrnné posouzení úrovně podnikových aktivit, kterými se podnik prezentuje na trhu. (Dluhošová, 2008)


10

Finanční analýzu provádíme za účelem pokud možno vyjádřit komplexně majetkovou a finanční situaci podniku. Na analýzu je kladen základní požadavek, komplexnost, zvážení všech vzájemně spjatých vlastností hospodářského procesu. Druhým požadavkem je soustavnost provádění finanční analýzy, která by neměla být prováděna jen jednou do roka v souvislosti se zpracováním účetní závěrky a výroční zprávy, ale měla by být běžnou součástí řízení každého podniku. Cílem finanční analýzy je stanovit pomocí patřičných nástrojů diagnózu finančního zdraví podniku, které vyjadřuje za dané finanční situace míru odolnosti financí podniku proti externím a interním provoznímu rizikům. Za finančně zdravý podnik je považován takový podnik, který je v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. (Holečková, 2008) Důležitým cílem finanční analýzy je také najít slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům a určit silné stránky, o které by se mohl podnik opírat. (Blaha, Jindřichovská, 2006) O informace týkající se finanční situace podniku se zajímá mnoho subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Všichni uživatelé finanční analýzy mají jedno společné, potřebují vědět, aby mohli řídit. (Grünwald, Holečková, 2007) Na základě toho, kdo finanční analýzu potřebuje a provádí ji rozdělujeme do dvou oblastí (Holečková, 2008): • Externí finanční analýza, vycházející z veřejně dostupných zdrojů a ze zveřejňovaných finančních a účetních informací. • Interní finanční analýza, která je prováděna podnikovými útvary, přizvanými a povolanými osobami např. auditorem, ratingovými agenturami. Externí finanční analýzu užívají v první řadě externí uživatelé, ke kterým patří3: • obchodní partneři a společnosti, kteří zahrnují dodavatele a odběratele. Dodavatelé se zajímají o schopnost podniku hradit splatné závazky z pohledu krátkodobé prosperity. Odběratelé mají zájem o finanční situaci jejich dodavatele, zvláště při dlouhodobém obchodním vztahu, aby nedošlo k situaci, kdy by měli potíže s vlastním zajištěním výroby. Důležitá je pro ně i jistota, že jejich dodavatel bude schopen dostát svým závazkům. • banky, případně jiní věřitelé, kteří chtějí vědět co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby na základě těchto informací rozhodli, zda poskytnou úvěr či nikoliv.

Rozdělení externích a interních uživatelů finanční analýzy vypracovala autorka na základě porovnání informačních zdrojů Grünwald a Holečková (2007), Kovanicová (2004), Živělová (2007).

3


11

držitelé dluhopisů podniku - sledující především finanční stabilitu podniku, platební schopnost za účelem zjištění, zda jimi bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. • investoři - mají zájem o finanční informace, které jim slouží pro rozhodování, do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zaměřují se zejména na stabilitu podniku, jeho další rozvoj a míru rizika. • burzovní makléři, kteří pro úspěšnost při obchodování musí být informováni o finanční situaci podniku. • konkurenční firmy - chtějí znát finanční informace pro srovnání s jejich vlastními hospodářskými výsledky. • stát a jeho orgány - žádají tyto informace pro kontrolu plnění daňových povinností, pro monitorování vládní politiky aj. • auditoři, účetní a daňový poradci podniku - snaží se získat co nejširší aspekty finančního hospodaření podniku, aby správně rozpoznali nedostatky a doporučili postupy k nápravě. Interní finanční analýzu užívají interní uživatelé, kteří zahrnují: • majitele podniku - mají zájem na tom, aby prostředky, které do podniku investovali byly náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zájem mají především o vývoj ukazatelů tržní hodnoty, ukazatelů výnosnosti, sledují vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. • manažeři podniku - žádají finanční informace z důvodů krátkodobého a dlouhodobého finančního řízení podniku. • zaměstnanci podniku - mají zájem o finanční informace zejména z důvodu jistoty zaměstnání a také z hlediska perspektivy mzdové a sociální.

3.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy závisí na kvalitních a zároveň komplexních informacích. Základní informace jsou čerpány z účetních výkazů, které poskytují informace řadě uživatelům. Tyto výkazy se dělí na (Dluhošová, 2008): •

Finanční účetní výkazy

•

Vnitropodnikové účetní výkazy


12

Finanční účetní výkazy Finanční účetní výkazy lze označit za externí výkazy, jelikož poskytují informace zvláště externím uživatelům. (Růčková, 2010) K těmto výkazů se řadí rozvaha, podávající přehled o stavu a struktuře majetku a zdrojích jeho krytí, dále výkaz zisku a ztráty, informující o tvorbě a užití výsledku hospodaření a v neposlední řadě i výkaz cash flow, podávající přehled o pohybu peněžních toků (Dluhošová, 2008). Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem zobrazující stav majetku podniku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k určitému časovému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období. Struktura aktiv je označována za majetkovou strukturu podniku. Finanční strukturou je poté označována struktura podnikového kapitálu, ze kterého je financován majetek podniku. Základní bilanční rovnice je dosažena, pokud jsou aktiva rovna pasivům. (Dluhošová, 2008) Aktiva se v rozvaze člení na pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, u kterého je předpokládaná doba přeměny na hotové prostředky delší než jeden rok, oběžná aktiva, kde přeměna v peněžní prostředky je kratší než jeden rok a časové rozlišení. Pasiva označovaná za zdroje financování podniku se v rozvaze dělí na vlastní kapitál, cizí kapitál, představující dluh podniku, který musí být v časovém horizontu uhrazen a časové rozlišení. (Růčková, 2010) Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty podává přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Zachycuje pohyb výnosů a nákladů, nikoliv pohyb příjmů a výdajů. (Růčková, 2010) Náklad představuje peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů a při vzniku nákladů dochází k úbytku majetku vykázaný v rozvaze. Výnosy jsou peněžním vyjádřením výsledků z provozování podniku, jedná se o peněžní částky z titulu prodeje zboží a služeb. (Dluhošová, 2008) Výkaz zisku a ztráty je sestavován při uplatnění tzv. akruálního principu. Tento princip znamená, že transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, kterého se časově i věcně týkají, nikoliv dle toho, zda došlo v daném období k peněžnímu příjmu nebo výdaji. (Grünwald, Holečková, 2007) Výsledek hospodaření dělíme na (Dluhošová, 2008): • Výsledek hospodaření za běžnou činnost - jedná se o součet provozního a finančního výsledku hospodaření, snížený o daň za běžnou činnost. Zisk z běžné činnosti dosáhne podnik při kladném výsledku hospodaření, ztráty dosáhne při záporném výsledku hospodaření.


13

• Výsledek hospodaření z provozní činnosti - je výsledkem základní a opakující se činností podniku. • Výsledek hospodaření z finanční činnosti - souvisí s finančními operacemi a se způsobem financování podniku. • Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti - je rozdílem mimořádných výnosů a mimořádných nákladů. Vzniká z nepravidelných a neočekávaných operací podniku. Výkaz cash flow Výkaz cash flow je účetním výkazem srovnávající bilanční formou zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich užitím (výdaji) za určité období. Slouží ke zhodnocení skutečné finanční situace podniku. (Růčková, 2010) Výkaz peněžních toků umožňuje odhadnout výši, načasování a míru jistoty budoucích peněžních toků podniku a dosáhnout vyšší srovnatelnost mezi podniky, jelikož eliminuje vlivy různých účetních postupů pro zobrazení týchž transakcí v různých podnicích. (Kovanicová, 2004) Cash flow je toková veličina zobrazující rozdíl přítoku a odtoku hotovosti za určité období. (Dluhošová, 2008). Peněžní toky dělíme na (Grünwald, Holečková, 2007): • CF z provozní činnosti - provozní činnost slouží základnímu podnikatelskému účelu, jedná se o základní výdělečnou činnost podniku. Peněžní toky z této činnosti jsou rozdílem mezi příjmy a výdaji spojenými s běžnou činností. • CF z investiční činnosti - peněžní toky z této činnosti zahrnují zejména výdaje spojené s pořízením stálých aktiv, příjmy z prodeje stálých aktiv, půjčky a úvěry spřízněným osobám. • CF z finanční činnosti - peněžní tok z finanční činnosti zahrnují především přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu. Finanční činnost vede ke změnám ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Výkaz Cash flow se sestavuj dvěma způsoby, metodou přímou a metodou nepřímou. Metoda přímá vyžaduje přesné sledování příjmů a výdajů podniku za dané období. Nejčastěji se cash flow kvantifikuje druhou metodou, tedy metodou nepřímou, transformací zisku do pohybu peněžních prostředků. (Růčková, 2010)

Vnitropodnikové účetní výkazy Vnitropodnikové účetní výkazy nepodléhají žádné právně závazné úpravě a podnik je sestavuje podle vlastních potřeb. Tyto výkazy nejsou veřejně dostupnými informacemi. Jedná se především o výkazy v nejrůznějším členění podle vynaložených podnikových nákladů a dále výkazy uvádějící spotřebu


14

nákladů v jednotlivých střediscích podniku a spotřebě nákladů na jednotlivé výkony. Mimo uvedených zdrojů se využívají i další důležité informace pro finanční analýzu, které se člení do těchto oblastí (Sedláček, 2009): •

Finanční informace,

•

Kvantifikovatelné nefinanční informace,

•

Nekvantifikovatelné informace.

3.3 Metody finanční analýzy V ekonomii rozlišujeme dva přístupy pro hodnocení ekonomických procesů. Jedná se o fundamentální analýzu a technickou analýzu. Obě analýzy jsou si velmi blízké, a proto je nezbytné je vzájemně kombinovat. (Sedláček, 2009)

Fundamentální analýza Fundamentální analýza je postavena na objemných znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech. Zpracovává značné množství informací bez použití algoritmizovaných postupů. (Sedláček, 2009)

Technická analýza Technická analýza se opírá o matematické, statistické a jiné algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat a následným zhodnocením ekonomických výsledků. (Sedláček, 2009) Metody technické analýzy se člení na elementární metody finanční analýzy a metody vyšší matematicko-statistické. Principem elementární metody finanční analýzy je práce s ukazateli. Finančním ukazatelem se rozumí položka účetního výkazu nebo přímo hodnota z ní odvozená. (Landa, 2008) Jedním v současnosti nejvíce používaným členěním ukazatelů je členění ukazatelů na extenzivní (objemové) a intenzivní (relativní). Extenzivní ukazatele Extenzivní ukazatele informují o rozsahu či objemu analyzované položky, představují kvantitu v peněžních jednotkách. Tyto ukazatele se člení na (Růčková, 2010): • Stavové ukazatele, zachycují stav majetku a zdrojů jeho krytí k určitému časovému okamžiku, jedná se tedy o položky rozvahy. • Rozdílové ukazatele, představující rozdíl stavu skupin aktiv a pasiv (např. čistý pracovní kapitál).


15

• Tokové ukazatele, které nesou informaci o změně extenzivních ukazatelů, k níž došlo za určitou dobu (např. zisk, představující rozdíl výnosů a nákladů). Intenzivní ukazatele Intenzivní ukazatele zobrazují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele využívány podnikem a jak rychle a silně se mění. Zpravidla se jedná o podíl dvou extenzivních, popřípadě tokových ukazatelů. (Růčková, 2010) Analýza finančních ukazatelů je prováděna tak, že vypočtené ukazatele jsou porovnány s týmiž ukazateli v rámci firmy nebo jsou srovnány ve stejném čase s ukazateli jiných podniků, například konkurence nebo jsou srovnány s příslušnými odvětvovými průměry. Existuje mnoho různých metod, jak porovnání provést, mezi tyto metody patří (Landa, 2008): •

analýza stavových (absolutních) ukazatelů: horizontální analýza, vertikální analýza,

•

analýza rozdílových a tokových ukazatelů: analýza pracovního kapitálu, analýza cash flow (peněžních toků),

•

přímá analýza poměrových ukazatelů: analýza ukazatelů likvidity, analýza ukazatelů rentability, analýza ukazatelů zadluženosti, analýza ukazatelů aktivity, analýza ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů na bázi cash flow,

•

analýza soustav ukazatelů: pyramidový rozklad ukazatelů, různé typy složených indexů, analýza ukazatelů přidané hodnoty.

3.3.1 Analýza stavových ukazatelů Analýza stavových ukazatelů využívá k hodnocení finanční situace podniku přímo údajů obsažených v účetních výkazech. Sleduje nejen změny absolutní hodnoty ukazatelů v čase, ale i jejich relativní (procentní) změny (tzv. technika procentního rozboru). Konkrétní uplatnění absolutních ukazatel lze nalézt v horizontální a vertikální analýze (Sedláček, 2001)


16

Horizontální analýza Horizontální analýza, nazývána též analýzou vývojových trendů zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech nebo indexem (řetězovým, bazickým). Horizontální analýza absolutních ukazatelů porovnává jednotlivé položky výkazů v čase po řádcích, tedy horizontálně. Cílem horizontální analýzy je změřit pohyb jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. (Holečková, 2008) absolutní změna = hodnotat − hodnota t −1 , procentní změna =

absolutní změna * 100 (%) hodnotat −1

t- příslušný rok (Holečková, 2008)

Vertikální analýza Vertikální analýza označovaná také jako procentní rozbor komponent nebo strukturální analýza pohlíží na jednotlivé položky účetních výkazů v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. (Holečková, 2008) Jako základ pro procentní vyjádření bereme ve výkazu zisku a ztráty zpravidla velikost tržeb nebo celkové výnosy, v rozvaze je základem celková aktiva podniku. Označení analýzy za vertikální vzniklo proto, že se při procentním vyjádření jednotlivých komponent postupuje v jednotlivých letech odshora dolů (ve sloupcích). Vertikální analýza není závislá na meziroční inflaci, což umožňuje srovnatelnost výsledků analýzy v různých letech. Používá se proto ke srovnání v čase i v prostoru. (Sedláček, 2009) Vertikální a horizontální analýza vzhledem k postupu výpočtu ukazatelů bývají označovány souhrnným názvem procentní rozbor. „K výhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru lze přiřadit: • Je výhodný pro porovnání výkazů podniku v delším časovém období. •

Slouží pro porovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku.

•

Slouží pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů.

•

Je východiskem pro komparaci podniku se srovnatelnými podniky oboru.

K nevýhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru patří: • Neodhalující příčiny změn. •

Absolutní základna pro výpočet ukazatel se mění.

• Vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné.“ (Živělová, 2008, s. 50)


17

3.3.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů Rozdílové ukazatele nazývané jako fondy finančních prostředků nebo finanční fondy slouží k analýze a řízení finanční situace podniku. (Sedláček, 2009) Pojem „fond“ ve finanční analýze je chápán jako: a) agregace určitých stavových položek vyjadřujících aktiva nebo pasiva, b) rozdíl mezi určitými položkami aktiv a určitými položkami pasiv. Takto vzniklý rozdíl je označován čistý fond. K nejčastěji používaným fondům ve finanční analýze se řadí čistý pracovní kapitál. Dále to jsou čisté pohotové prostředky a čisté peněžně pohledávkové finanční fondy. (Holečková, 2008)

Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál je často označován jako provozovací kapitál či provozní kapitál. Jedná se o ukazatel vypočtený jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Pojem „pracovní“ kapitál vyjadřuje disponibilitu majetku, jeho pružnost, manévrovací prostor pro činnost podniku. Termín „čistý“ kapitál znamená z finančního hlediska očištění od břemene brzké úhrady krátkodobého cizího kapitálu, tedy od části oběžných aktiv, které už nelze použít jinak než k úhradě splatných krátkodobých závazků. (Kovanicová, Kovanic, 1999) Velikost čistého pracovního kapitálu je důležitým ukazatel platební schopnosti podniku. Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost podniku hradit své závazky. Pokud čistý pracovní kapitál nabývá záporných hodnot, jedná se o tzv. nekrytý dluh. Ne vždy však růst pracovního kapitálu musí znamenat růst likvidity, a to v případě, kdy čistý pracovní kapitál může zahrnovat málo likvidní nebo dlouhodobě či trvale nelikvidní položky např. nevymahatelné pohledávky, zastaralé neprodejné zásoby apod. Výše čisté pracovního kapitálu může být silně ovlivněna použitými způsoby oceňování jeho jednotlivých složek, hlavně majetku. (Holečková, 2008)

3.3.3 Přímá analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza je nejběžnější nástroj finanční analýzy, umožňuje získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Ukazatele lze sestavit jako podílové, kde jsou dány do poměru část celku a celek, nebo jako vztahové, kde jsou dány do poměru samotné veličiny. Hlavní argumentem, proč jsou poměrové ukazatele hojně využívány je skutečnost, že (Sedláček, 2009): •

umožňují provést analýzu časového vývoje finanční situace firmy,

•

jsou vyhovujícím nástrojem prostorové analýzy,


18

• naskytuje se zde možnost použití jako vstupních údajů pro matematické model, které umožňují popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika a předvídat budoucí vývoj. Za nevýhodu je zde pouvažována nízká schopnost vysvětlovat jevy. (Sedláček, 2009)

Ukazatele zadluženosti Udává vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku a měří rozsah, v jakém podnik používá k financování dluhy. Zadluženost nemusí znamenat negativní charakteristiku podniku. Růst zadluženosti může přispět k celkové rentabilitě, a tudíž k vyšší tržní hodnotě podniku, avšak zvyšuje riziko finanční nestability. (Sedláček, 2009) Celková zadluženost Celková zadluženost měří podíl věřitelů na celkovém kapitálu, z něhož je financován majetek podniku. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko pro věřitele. Zadluženost ovlivňuje nejen věřitelské riziko, ale i výnosnost podniku. Zadluženost podniku není sama o sobě negativním jevem, protože není nezbytné, aby podnik využíval k financování své činnosti pouze vlastní kapitál. (Dluhošová, 2008) Celková zadluženost =

cizí kapitál * 100 (%) celková aktiva

(Dluhošová, 2008)

Dlouhodobá zadluženost Tento ukazatele informuje o tom, jaká část aktiv podniku je financována dlouhodobými dluhy. Snaží se nalézt optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. (Sedláček, 2009) Dlouhodobá zadluženost =

dlouhodobé závazky * 100 (%) celková aktiva

(Sedláček, 2009)

Krátkodobá zadluženost Dává do poměru krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy. (Sedláček, 2009) Krátkodobá zadluženos t = (Sedláček, 2009)

krátkodobé závazky * 100 (%) celková aktiva


19

Míra samofinancování Míra samofinancování je považována za jeden z nejdůležitějších poměrových ukazatelů zadluženosti. (Růčková, 2010) Informuje o tom, v jakém poměru jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. (Živělová, 2008) Míra samofinan cov ání =

vlastní kapitál * 100 (%) celková aktiva

(Živělová, 2008)

Finanční páka Tento ukazatel je velice významný při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. Pomocí finanční páky se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vložného kapitálu. (Živělová, 2008) Finanční páka =

aktiva celkem vlastní kapitál

(Živělová, 2008)

Ukazatel podkapitalizování Podkapitalizování nastává v případě, kdy je firma zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než jedna, protože dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobým kapitálem. (Živělová, 2008) Podkapitalizování =

dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva

(Živělová, 2008)

Dluh na vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku, má stejnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. (Živělová, 2008) Dluh na vlastní kapitál = (Živělová, 2008)

celkové závazky vlastní kapitál


20

Úrokové krytí Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát by mohlo dojít ke snížení provozního zisku před tím, než se podnik dostane do situace, kdy nebude schopen zaplatit své úrokové povinnosti. Pokud se podnik dostane do potíží, mohou ho věřitelé navrhnout do konkursního řízení. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Pro podnik je dobré mít co nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele. Za problémový podnik se považuje takový, jehož hodnota se pohybuje okolo 3. Za bezproblémový podnik lze považovat takový, kdy se hodnota úrokového krytí pohybuje okolo 8. (Živělová, 2008) Úrokové krytí =

ZUD celkové úroky

ZUD – Zisk před zdaněním a úroky (Živělová, 2008)

Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity jsou nazývány ukazateli obratovosti nebo vázanosti kapitálu a měří efektivnost hospodaření podniku s jeho aktivy. Podnik by se měl snažit o optimální velikost aktiv, protože pokud má aktiv více než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a snižuje se zisk, oproti tomu při nedostatku aktiv přichází podnik o tržby, které by mohl získat. (Živělová, 2008) Aktivitu je možno hodnotit dvěma způsoby (Holečková, 2008): • rychlost obratu (obrat) – vyjadřuje počet obrátek, tedy kolikrát se položka nebo skupina položek přemění v tržby za určité období, zpravidla za jeden rok. • doba obratu – odráží délku období, které je potřeba k uskutečnění jednoho obratu. Doba obratu je zpravidla vyjádřena ve dnech. Obrat celkových aktiv Tento ukazatel měří obrat, neboli intenzitu využití všech aktiv. Obecně platí, že čím vyšší hodnota ukazatele využití aktiv, tím je podnik považován za efektivní. (Bláha, Jindřichovská, 2006) Obrat celkových aktiv =

tržby aktiva celkem

(Holečková, 2008)

Obrat dlouhodobého hmotného majetku Jedná se o ukazatel efektivnosti a intenzity využívání stálých aktiv (budov, strojů, zařízení aj.) a informuje o tom, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí


21

v tržby za rok. Tento ukazatel znázorňuje, jaká část tržeb byla vyprodukována z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku. (Holečková, 2008) Při nízké hodnotě ukazatele by měl podnik zvýšit výrobní kapacity a omezit podnikové investice. (Živělová, 2008) Obrat dl. hmotného majetku =

tržby dl. hmotný majetek v zůstatkové ceně

(Živělová, 2008)

Obrat zásob Informuje o tom, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku, až po opětovný nákup zásob. Vysoká hodnota ukazatele signalizuje, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které vyžadují nadbytečné financování. Naopak nízká hodnota, může znamenat nahromadění nepotřebných nebo zastaralých zásob. (Holečková, 2008) Obrat zásob =

tržby zásoby

(Holečková, 2008)

Doba obratu zásob Jak dlouho jsou aktiva vázána ve formě zásob. Obecně lze říci, že čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe pro podnik. Je však nutné dodržet plynulou výrobu a dostatečné zásoby výrobků. (Holečková, 2008) Doba obratu zásob =

365 obrat zásob

(Holečková, 2008)

Obrat pohledávek Tento ukazatel udává počet obrátek, tedy jak rychle jsou pohledávky přeměněny v hotové peníze. Pro podnik je důležité dosáhnout co nejrychlejšího obratu pohledávek, protože tím rychleji inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít pro další potřeby. Při sestavování tohoto ukazatele by bylo přesnější, kdyby do tržeb nebyly zahrnuty prodeje za hotové peníze, protože zde nevznikají žádné pohledávky.


22

Vzhledem k obtížnosti zjišťování se zpravidla uvažuje s tržbami celkem. Tuto nepřesnost by měl vzít v úvahu finanční manažer při svém rozhodování. (Živělová, 2008) Obrat pohledávek =

tržby pohledávky

(Živělová, 2008)

Doba obratu pohledávek Cílem tohoto ukazatele je stanovit počet dnů, které v průměru musí podnik čekat, než dostane zaplaceno od svých odběratelů. Dobu obratu pohledávek je vhodné srovnat s běžnou platební podmínkou, za které podniku fakturuje své zboží. Je-li tento ukazatel delší než běžná doba splatnosti, značí pro podnik to, že odběratelé neplatí své účty včas. (Sedláček, 2009) Doba obratu pohledávek =

365 obrat pohledávek

(Živělová, 2008)

Obrat závazků Obrat závazků udává dobu, za kterou podnik hradí své závazky. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím rychleji platí podnik své závazky. (Živělová, 2008) Obrat závazků =

tržby závazky

(Živělová, 2008)

Doba obratu závazků Informuje o platební morálce podniku vůči jiným dodavatelům. Ukazatel vypovídá o rychlosti splácení závazků podniku. Aby nedošlo k narušení finanční rovnováhy podniku, je nutné, aby doba obratu závazků byla delší než doba obratu pohledávek. (Růčková, 2010) Doba obratu závazků = (Živělová, 2008)

365 obrat závazků


23

Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity měří schopnost podniku dostát svým splatným závazkům. Informují o schopnosti podniku vyrovnat své dluhy, pokud nastane doba jejich splatnosti. (Synek, 2007) Pokud podnik nemá dostatečnou likviditu, není schopen využívat ziskových příležitostí, které se objeví při podnikání, nebo není schopen hradit své běžné závazky, což může vést k platební neschopnosti a přivést podnik až k bankrotu. Likvidita je důležitá z hlediska finanční rovnováhy, protože pouze dostatečně likvidní podnik může dostát svým závazkům. Pochopitelně příliš vysoká míra likvidity přináší pro vlastníky podniku nevýhody, jelikož jsou finanční prostředky vázány ve formě aktiv, která snižují rentabilitu. Snahou je tedy nalézt vyváženou likviditu, která zaručí dostatečné zhodnocení prostředků, tak i schopnost dostát svým závazkům. (Růčková, 2010) Běžná likvidita Běžná likvidita ukazuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky společnosti. Měří kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud v daném okamžiku přemění svá krátkodobá aktiva v hotovost. Běžná likvidita je velice citlivá na velikost jednotlivých položek aktiv a na dobu obratu jednotlivých druhů aktiv. Citlivost ukazatele je orientována na strukturu zásob a jejich správné ocenění vzhledem k jejich likvidnosti. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Optimální hodnota běžné likvidity je 1,5 – 2,5. (Růčková, 2010) Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

(Živělová, 2008)

Pohotová likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv. Pohotová likvidita vyjadřuje lépe platební schopnost než běžná likvidita, jelikož jsou zásoby obvykle méně likvidní než ostatní oběžná aktiva a případný prodej je obvykle ztrátový. Optimální hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat mezi hodnotami 1 až 1,5. (Synek, 2007) Pohotová likvidita = (Živělová, 2008)

oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky


24

Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita představuje nejužší vymezení likvidity, zahrnuje pouze nejlikvidnější položky z rozvahy. Do finančního majetku se řadí peníze na běžném účtu, peníze v pokladně, volně obchodovatelné cenné papíry, šeky a další ekvivalenty hotovosti. Optimální hodnota hotovostní likvidity by neměla být nižší než 0,2. (Růčková, 2010) Hotovostní likvidita =

finanční majetek krátkodobé povahy krátkodobé závazky

(Živělová, 2008)

Ukazatele rentability Ukazatele rentability označované někdy jako ukazatele výnosnosti nebo profitability, vycházejí z různých forem míry zisku. Rentabilita je obecně chápána jako schopnost podniku vytvářet nové zdroje a s pomocí investovaného kapitálu dosahovat zisku. Rentabilitu lze chápat jako poměr zisku a sumy vloženého kapitálu. (Živělová, 2008) Rentabilita celkového vloženého kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA (return on assets) vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. (Růčková, 2010) Při výpočtu ROA není čitatel zlomku jednoznačně dán, při dosazení zisku před úhradou všech úroků a daně z příjmů (EBIT), potom tento ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv před odpočtem daní a nákladových úroků. Tohoto vztahu je tedy užíváno při porovnávání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami. Pokud je do čitatele dosazen čistý zisk zvýšený o zdaněné úroky je tím požadováno poměření vložených prostředků, které přináší odměnu věřitelů za jejich vypůjčený kapitál. Skutečnou cenu cizího kapitálu poté představuje fiktivní zdanění úroků a při zahrnutí úroků do nákladů dochází ke snížení zisku, a tím pádem k nižší dani z příjmů. O tuto částku daně je pak nižší cena cizího kapitálu. (Sedláček, 2009) ROA =

Z + U * (1 − d ) CA

Z – zisk po zdanění U – úroky z použitých úvěrů d – sazba daní z příjmů CA – celková aktiva (Živělová, 2008)


25

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu ROE (return on equity) informuje o výnosnosti kapitálu, který vložili akcionáři nebo vlastníci podniku. Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší, než úroková míra bezrizikových cenných papírů, v případě nižší hodnoty se akcionářům nevyplatí do takové investice vkládat prostředky. (Růčková,2010) ROE =

zisk po zdanění vlastní kapitál

(Živělová, 2008)

Rentabilita celkového investovaného kapitálu Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROCE (return on cupital employed) měří míru zhodnocení všech aktiv financovaných z vlastního i cizího dlouhodobého kapitálu. (Růčková, 2010) Pro výpočet ukazatele by měly být zahrnuty jen úroky placené z dlouhodobých dluhů podniku. (Živělová, 2010) ROCE =

Z + U * (1 − d ) DZ + VK

Z – výsledek hospodaření po zdanění U – nákladové úroky d – sazba daně z příjmu DZ – dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VK – vlastní kapitál (Živělová, 2010)

3.3.4 Analýza soustav ukazatelů Finanční ekonomickou situaci podniku lze analyzovat s pomocí rozdílových a poměrových ukazatelů, ty však mají značně omezenou vypovídací schopnost. Proto k posouzení celkové finanční situace jsou vytvářeny soustavy ukazatelů nazývané jako analytické systémy či modely finanční analýzy. Vytvoření soustav ukazatelů se člení (Sedláček, 2009): • Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů – slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli a jejich rozkladem (např. pyramidové soustavy ukazatelů). • Účelové výběry ukazatelů – Cílem je sestavit výběry ukazatelů, které by určily finanční zdraví podniku nebo jeho možný krizový vývoj. Podle účelu použití se výběry dělí na bonitní modely a bankrotní modely.


26

Pyramidové soustavy ukazatelů Rozkládají vrcholový ukazatel pyramidy na jiné ukazatele pomocí multiplikativních nebo aditivních vazeb. Při správném sestavení pyramidové soustavy ukazatelů je možnost posoudit nejen minulou ale i současnou a budoucí výkonnost podniku. První pyramidový rozklad použila chemická společnost Du Pont de Nomeurs a stal se základem dnes užívaných pyramidových soustav ukazatelů. (Sedláček, 2009) Rozklad rentability celkového vložené kapitálu (ROA) V první fázi analýzy je rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjádřena jako součin ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. ROA =

Z + U * (1 − DS ) T * T CA

Z – zisk po zdanění U – úroky z použitých úvěrů DS – sazba daní z příjmů T - tržby CA – celková aktiva (Živělová, 2008) Ziskovost tržeb Vyjadřuje úspěšnost podniku při uplatňování produktů na trhu a měří, jak efektivně využívá podnik vstupů do výroby a jejich hospodárné využívání. Je-li hodnota ukazatele nízká, svědčí to o nedostatku ve vedení podniku. Při vysoké hodnotě ukazatele ve srovnání s konkurenčními podniky může znamenat do budoucna pro daný podnik riziko spojené se snahou vytlačit jej z trhu dočasným snížením své ziskové marže. (Živělová, 2008) Obrat celkových aktiv U pyramidových soustav ukazatelů se využívá převrácené hodnoty tohoto ukazatele, z důvodu doby obratu, která odráží jednak dobu obratu stálých, ale i oběžných aktiv a při dalším rozkladu je možné zhodnocení vlivu jednotlivých složek majetku na dobu obratu celkových aktiv. (Živělová, 2008)


27

Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Rozklad rentability vlastního kapitálu lez rozdělit na součin tří ukazatelů, jedná se o ukazatele rentability tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páku. ROE =

ČZ T CA * * T CA VK

ČZ – zisk po zdanění T - tržby CA – aktiva celkem VK – vlastní kapitál (Živělová, 2008) Finanční páka Finanční páku je možno chápat jako zvýšení rentability vlastního kapitálu v důsledku zvýšení zadluženosti daného podniku. Při zvýšené zadluženosti musí podnik platit větší úroky, které zvyšují finanční náklady podniku, což vede ke snížení zisku po zdanění snížení ziskového rozpětí. Pokud úrok z cizího kapitálu je nižší než rentabilita celkového kapitálu, dochází k růstu rentability vlastního kapitál a je vhodné cizí kapitál ve finanční struktuře zvyšovat. Podnik se tedy obecně zajímá o takové úrokově výhodné úvěry nebo půjčky, které jsou levnější než využívání vlastních finančních zdrojů. Pokud je rentabilita celkového kapitálu nižší než úrokové zatížení cizích zdrojů, výnosnost vlastního kapitálu klesá s rostoucí zadlužeností. Při rozhodování o optimální struktuře finanční základny podniku je nutné brát úvahu vliv finanční páky. (Živělová, 2008) Ziskový účinek finanční páky =

zisk před zdaněním celková aktiva * zisk před zdaněním a úroky vlastní kapitál

(Živělová, 2008)

Je-li ziskový účinek finanční páky větší než 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má kladný vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě působí záporně. (Živělová, 2008)

Účelové výběry ukazatelů Pro správný chod podniku je nutno neustále sledovat a vyhodnocovat finanční situaci podniku a ze zjištěných výsledků poté zahájit následná opatření. Snahou ekonomů bylo vždy předvídání budoucích finančních problémů podniku, které jsou označovány za systémy včasného varování. Nejpoužívanější modely lze rozdělit na bonitní modely a bankrotní modely.


28

Bonitní modely Bonitní modely měří míru kvality podniku prostřednictvím její výkonnosti a jsou určeny především pro investory a vlastníky podniku. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Tyto modely se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu podniku. (Holečková, 2008) Bankrotní modely Snahou bankrotních modelů je poskytnutí včasné informace o pravděpodobném úpadku podniku. (Holečková, 2008) Tyto modely slouží především věřitelům, kteří chtějí vědět, zda je podnik schopen dostát svým závazkům. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Altmanovo Z-skóre Cílem Altmanova modelu je rozlišení bankrotujících podniku a podniků, u nichž je pravděpodobnost bankrotu minimální. Altman vycházel z diskriminační metody, na základě které určil váhu jednotlivým poměrovým ukazatelům, kteří v modelu vystupují jako proměnné. Při výpočtu Altmanova Z-skóre je nutné rozlišit podniky s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a ostatní podniky. Altmanovo Z-skóre pro ostatní podniky (Růčková, 2010): Z − skóre = 0,717 x1 + 0,847 x 2 + 3,107 x3 + 0,420 x 4 + 0,998 x5

x3 = x4 =

x1 =

pra cov ní kapitál aktiva celkem

x2 =

nerozdělený zisk aktiva celkem

zisk před zdaněním a úroky aktiva celkem

účetní hodnota základního kapitálu účetní hodnota cizího kapitálu x5 =

tržby celková aktiva


29

Tabulka 1 Klasifikace podniku dle výsledného Z-skóre Hodnota Z-skóre Z > 2,9 Z = 1,20 – 2,90 Z < 1,20

Situace podniku Podnik s předvídatelně uspokojivou finanční situací. Podnik s nevyhraněnou finančně-ekonomickou situací „šedá zóna“. Podnik ohrožen vážnými finančními problémy.

Zdroj: Sedláček, 2009

Index IN05 Index IN05 je aktualizací indexu IN01 a spojuje pohled věřitele i vlastníka. Je kritériem pro hodnocení a srovnání kvality fungování podniku a zároveň indikátorem včasné výstrahy. (Sedláček, 2009) IN 05 = 0,13 x1 + 0,04 x 2 + 3,97 x3 + 0,21 x 4 + 0,09 x5 x1 = x2 =

x5 =

aktiva celkem cizí kapitál

EBIT nákladové úroky

x3 =

EBIT celková aktiva

x4 =

celkové výnosy aktiva celkem

oběžná aktiva krátkodobé závazky a úvěry

(Sedláček, 2009) Tabulka 2 Klasifikace podniku dle IN05 Hodnota IN05 IN > 1,6 0,9 < IN ≤ 1,6 IN ≤ 0,9 Zdroj: Sedláček, 2009

Situace Podnik s předvídatelně uspokojivou finanční situací. Podnik nacházející se v „šedé zóně“ nevyhraněných výsledků. Podnik ohrožen vážnými finančními problémy.


30

Tafflerův model Tafflerův model odpovídá na otázku, zda se finanční profil analyzovaného podniku podobá úspěšné či neúspěšné skupině podniků. (Holečková, 2008) Z T = 0,53 x1 + 0,13 x 2 + 0,18 x3 + 0,16 x 4

x1 =

zisk před zdaněním krátkodobé dluhy

x2 = x3 =

oběžná aktiva cizí zdroje

krátkodobé dluhy aktiva celkem

x4 =

tržby aktiva celkem

Tabulka 3 Klasifikace podniku dle Tafflerova modelu Hodnota Tafflerova modelu ZT < 0,2 ZT > 0,3 Zdroj:Holečková, 2010

Situace podniku Podnik s velkou pravděpodobností bankrotu. Podnik s malou pravděpodobností bankrotu.

Praktická část

31

4 Praktická část 4.1 Charakteristika Zemědělského družstva Dešov Zemědělské družstvo Dešov bylo založeno v roce 1955, k dalšímu rozšíření došlo v roce 1976, kdy se spojilo s JZD Stráně se sídlem v Kojaticích. V současné době Zemědělské družstvo Dešov vlastní 1 670 ha zemědělské půdy, 1 516 ha orné půdy a zaměstnává 57 zaměstnanců. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, řepky, lnu olejného a krmných plodin. V živočišné výrobě jsou chována prasata a skot. Kromě rostlinné a živočišné výroby družstvo produkuje zdvihadla (spouštědla) na přepravu zboží a rakve z pozinkovaného plechu. Organizační struktura zemědělského družstva se dělí na středisko rostlinné, živočišné výroby, středisko technických služeb, správy a řízení. Předmět podnikání: •

zemědělství

•

zámečnictví

•

kovoobráběčství

•

výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů

•

silniční motorová doprava nákladní

•

klempířství

•

zednictví

•

provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy

•

poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví

•

přípravné práce pro stavby

•

velkoobchod

•

specializovaný maloobchod

•

činnost účetních poradců, vedení účetnictví

Praktická část

32

4.2 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů v sobě zahrnuje horizontální a vertikální analýzu rozvahy, výkazu zisku a ztráty.

4.2.1 Horizontální analýza Úkolem horizontální analýzy je vytvoření časových řad a sledování nejen absolutních, ale i procentních změn vykazovaných dat.

Horizontální analýza rozvahy V tabulce 4 a tabulce 5 jsou uvedené vybrané položky horizontální analýzy aktiv v absolutních a procentních změnách. Horizontální analýzu aktiv všech položek lze nalézt v příloze 7, příloze 8, příloze 9 a příloze 10. Tabulka 4 Horizontální analýza aktiv za období 2004 - 2008 - absolutní změna (v tis. Kč) Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2005/2004 6 292 2 599 0 2 561 38 3 682 3 467 -15 1 237 -1 007 11

2006/2005 -1 966 -570 481 -168 -883 -1 402 -2 833 0 -5 773 7 204 6

2007/2006 13 395 9 223 -240 10 364 -901 4 187 -1456 0 6 189 -536 -13

2008/2007 25 137 24 999 -241 25 240 0 43 4743 0 893 -5 603 95

Zdroj: vlastní zpracování autorky Tabulka 5 Horizontální analýza aktiv za období 2004- 2008 - procentní změna (v %) Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Zdroj: vlastní zpracování autorky

2005/2004 5,07 3,69 3,92 0,76 6,90 10,12 -100 7,13 -58,17 26,19

2006/2005 -1,51 -0,78 -0,25 -17,45 -2,46 -7,51 -31,07 995,03 11,32

2007/2006 10,44 12,73 -49,90 15,29 -21,57 7,52 -4,17 48,33 -6,76 -22,03

2008/2007 17,73 30,61 -100 32,29 0 0,07 14,18 4,70 -75,80 206,52

Praktická část

33

Celková aktiva Celková aktiva vykazují ve sledovaném období rostoucí trend, výjimkou je rok 2006, kdy došlo k poklesu o 1 966 tis. Kč (tj. o 1,51 %). Nejvyšší nárůst hodnoty celkových aktiv oproti roku předcházejícímu byl zaznamenán v roce 2008, kdy vzrostla o 25 137 tis. Kč, (tj. o 17,73 %). Na tomto zvýšení se podílel především dlouhodobý majetek, který vzrostl o 24 999 tis. Kč a časové rozlišení s růstem o 95 tis. Kč. Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek vykazuje za celé sledované období rostoucí tendenci, výjimkou je rok 2006, kdy je zaznamenán pokles o 0,78 %, absolutně o 570 tis. Kč. Nejvyšší růst lze zaznamenat v roce 2008, kdy dlouhodobý majetek vzrostl o 30,61 % oproti roku předcházejícímu, tedy o 24 999 tis. Kč. Růst byl zapříčiněn zvýšením dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně položkou poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek o 4 090 tis. Kč. Další položkou, která ve stejném roce významně ovlivnila růst dlouhodobého hmotného majetku byl nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který vzrostl o 12 702 tis. Kč, procentně téměř o 143 %. Růst byl zapříčiněn výstavbou bioplynové stanice a silážního žlabu. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí vzrostly o 2 437 tis. Kč, z důvodu zakoupení žací lišty, shrnovače, traktoru a traktorobagru. Na růstu položky stavby o 3 148 tis. Kč se podílela výstavba sila v Moravských Budějovicích. Poslední položkou, která ovlivnila růst dlouhodobé hmotného majetku v roce 2008 byla položka pozemky, která vzrostla o 3 258 tis. Kč, procentně o 47,69 %. Oběžná aktiva Oběžná aktiva se ve sledovaném období pohybovala průměrně kolem hodnoty 57 150 tis. Kč. Největší růst oběžných aktiv byl zaznamenán v roce 2007, kdy vzrostla z hodnoty 55 642 tis. Kč na hodnotu 59 829 tis. Kč, tedy o 4 187 tis. Kč. Na tomto růstu se podílely krátkodobé pohledávek, které se zvýšily o 6 189 tis. Kč. Konkrétně se jedná o pohledávku vůči státu (státní zemědělský intervenční fond), který vyplatil dotace roku 2007 opožděně až v roce 2008. Pokles oběžných aktiv v roce 2006 o 1 402 tis. Kč, tedy z hodnoty 57 044 tis. Kč na hodnotu 55 642 tis. Kč byl zapříčiněn poklesem pohledávek z obchodního styku a pohledávkami vůči státu, dále poklesem hodnoty výrobků. Nejvyšší růst krátkodobého finančního majetku lze zaznamenat v roce 2006, kdy vzrostl o 7 204 tis. Kč, procentně o 995,03 %, růst byl ovlivněn položkou účty v bankách, která vzrostla z hodnoty 569 tis. Kč na hodnotu 7 739 tis. Kč.

Praktická část

34

Časové rozlišení Vývoj časového rozlišení má v roce 2004 až 2006 rostoucí trend. V roce 2007 dochází k poklesu z hodnoty 59 tis. Kč na hodnotu 46 tis. Kč, procentně o 22,03 %. V posledním sledovaném roce se hodnota časového rozlišení opět zvýšila o 95 tis. Kč, tedy na hodnotu 141 tis. Kč (tj. o 206,52 %). V tabulce 6 a tabulce 7 jsou uvedené jednotlivé položky horizontální analýzy pasiv v absolutních a v procentních změnách. Celá horizontální analýza je uvedena v příloze 11, příloze 12, příloze 13 a příloze 14. Tabulka 6 Horizontální analýza pasiv za období let 2004 - 2008 - absolutní změna (v tis. Kč) Položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, ostatní fondy zisku VH minulých let VH za běžné účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2005/2004 6 292 3 637 -106 0 83 1 089 2 571 2 569 0 -1 679 -356 86

2006/2005 -1 966 4 404 -424 0 2 212 1 519 1 097 -5 928 0 -1 259 -1 926 -442

2007/2006 13 397 5 061 0 0 4 816 0 245 8 360 0 -1035 6 236 -24

2008/2007 25 137 7 041 0 0 5 062 0 1979 17 924 825 -231 6 169 172

Zdroj: vlastní zpracování autorky Tabulka 7 Horizontální analýza pasiv za období let 2004 - 2008 - procentní změna (v %) Položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, ostatní fondy zisku VH minulých let VH za běžné účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Zdroj: vlastní zpracování autorky

2005/2004 5,07 4,49 -0,41 0,00 0,15 -41,76 212,66 6,04 -8,40 103,58 -1,96 18,18

2006/2005 -1,51 5,20 -1,64 0,00 4,03 -100,00 29,02 -13,14 -6,88 -30,31 -10,84 -79,07

2007/2006 10,44 5,68 0,00 0,00 8,44 5,02 21,33 -6,07 50,11 39,38 -20,51

2008/2007 17,73 7,48 0,00 0,00 8,18 38,64 37,70 -1,44 117,92 27,95 184,95

Praktická část

35

Celková pasiva Celková pasiva, obdobně jako celková aktiva vykazují ve sledovaném období rostoucí trend, výjimkou je rok 2006, kdy došlo k poklesu o 1 966 tis. Kč. Nejvyšší nárůst celkových pasiv o 17,73 % lze zaznamenat v roce 2008, který byl zapříčiněn růstem krátkodobých závazků a časového rozlišení. Vlastní kapitál Vlastní kapitál měl ve všech sledovaných letech rostoucí trend. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2008, kdy se zvýšil o 7 041 tis. Kč, jednalo se o 7,48 % nárůstu. V tomto roce měl největší vliv na zvýšení vlastního kapitálu výsledek hospodaření běžného účetního období, který se zvýšil o 1 979 tis. Kč, díky příznivým cenám mléka v polovině roku 2008. Největší procentní změny dosahuje výsledek hospodaření běžného účetního období v roce 2005 oproti roku předcházejícímu, který se zvýšil o 212,66 %, které v absolutním vyjádření činí zvýšení 2 571 tis. Kč. Vývoj vlastního kapitálu je ovlivněn především vývojem zisku, okrajově též ukončením členství a vypořádáním členských vkladů. Cizí zdroje Cizí zdroje měly v letech 2004 až 2005 rostoucí trend, v roce 2006 však poklesly o 13,14 %, absolutně o 5 928 tis. Kč, z důvodů poklesu krátkodobých závazků, bankovních úvěrů a výpomocí. K nejvyššímu růstu cizích zdrojů došlo v roce 2008, kdy se zvýšily o 37,70 %. Na růstu se nejvíce podílely krátkodobé závazky, které se zvýšily o 117,92 %, konkrétně položka závazky z obchodních vztahů, kdy družstvo dlužilo společnosti Farmtec za výstavbu bioplynové stanice. Položka bankovní úvěry a výpomoci se též podílela na zvýšení cizích zdrojů. Časové rozlišení Časové rozlišení v prvním sledovaném roce vzrostlo o 86 tis. Kč, v procentním vyjádření o 18,18 %. V roce 2006 se hodnota časového rozlišení snížila o 442 tis. Kč, procentně o 79,07 %. Následující rok znovu poklesla o 24 tis. Kč, (tj. o 20,51 %). Nejvyšší nárůst je sledován v roce 2008, oproti roku předcházejícímu, kdy se hodnota časového rozlišení zvýšila o 184, 95 %, absolutně o 172 tis. Kč. Tento růst byl způsobem zvýšením výdajů příštích období.

Praktická část

36

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v absolutním a procentním vyjádření je uvedena v tabulce 8 a tabulce 9. Kompletní horizontální analýza výkazu zisku a ztráty je uvedené v příloze 15, příloze 16, příloze 17 a příloze 18. Tabulka 8 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (2004 – 2008) - absolutní změna (tis. Kč) Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Tržby z prodeje DM a materiálu Provozní VH Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním

2005/2004 -4 600 -4 606 6 -3 724 -2 654 -1 064 -421 -401 2 443 -9 2 960 -389 2 571 2 045

2006/2005 -17 -19 2 2 034 1 963 73 603 1 452 2 731 -604 909 189 1 098 2 316

2007/2006 829 887 -58 4 608 4 061 489 727 -1 160 -1385 606 168 76 244 -703

2008/2007 -55 -366 311 8 007 4 089 4 229 142 -363 3 182 -457 2059 -80 1979 2645

Zdroj: vlastní zpracování autorky Tabulka 9 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (2004 – 2008) – procentní změna (v %) Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Tržby z prodeje DM a materiálu Provozní VH Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním Zdroj: vlastní zpracování autorky

2005/2004 -93,97 -94,58 24,00 -5,78 -6,47 -4,54 -2,25 -11,19 112,58 0,73 294,53 -190,69 212,66 179,54

2006/2005 -5,76 -7,20 6,45 3,35 5,11 0,33 3,30 45,60 59,20 48,55 22,93 102,16 29,05 72,74

2007/2006 298,20 362,04 -175,76 7,34 10,06 2,18 3,85 -25,02 -18,86 -32,79 3,45 1900,00 5,00 -12,78

2008/2007 -4,97 -32,33 -1244,00 11,88 9,21 18,42 0,72 -10,44 53,40 36,80 40,84 -100,00 38,64 55,14

Praktická část

37

Výkony Výkony měly od roku 2005 rostoucí trend, nejvyšší nárůst lze zaznamenat v roce 2008, kdy vzrostly o 8 007 tis. Kč, procentně o 11,88 %. Pokles výkonů byl pouze v roce 2005, kdy se snížily z hodnoty 64 477 tis. Kč na hodnotu 60 753 tis. Kč, tedy a to 3 724 tis. Kč. Na tomto poklesu se nejvíce podílely tržby z prodeje vlastních výrobků, které poklesly o 3 301 tis. Kč. Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba má od roku 2006 rostoucí trend. Nejvyšší nárůst výkonové spotřeby byl v roce 2008, kdy vzrostla o 4 089 tis. Kč. Pokles výkonové spotřeby byl pouze v roce 2005 o 2 640 tis. Kč, procentně o 6,47 %. V obou případech byl výsledek změn ve spotřebě materiálu a energie. Provozní výsledek hospodaření Provozní výsledek hospodaření vykazoval za sledované období rostoucí trend, výjimkou byl pouze rok 2007. Nejvyšší nárůst provozního výsledku hospodaření byl v roce 2008, kdy vzrostl o 3 182 tis. Kč, procentně o 53,40 %. Růst nejvíce ovlivnil nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby o 4 906 tis. Kč a změna stavu zásob vlastních činností, která vzrostla o 4 025 tis. Kč. Pokles provozního výsledku hospodaření lze zaznamenat v roce 2007, kdy se snížil o 1 385 tis. Kč, procentně o 18,86 %. Na tomto poklesu se podílel rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů a pokles tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu o 1 160 tis. Kč. Finanční výsledek hospodaření Nejvyšší pokles finančního výsledku hospodaření byl zaznamenán v roce 2006, kdy se snížil o 604 tis. Kč, procentně o 48,55 %. Pokles byl nejvíce ovlivněn ztrátovým prodejem akcií Zenzy a.s. Znojmo (cena akcií v účetnictví byla vyšší než tržby z prodeje těchto akcií). K meziročnímu zvýšení finančního výsledku hospodaření o 606 tis. Kč došlo v roce 2007, z důvodu srovnání se ztrátovým rokem 2006. Mimořádný výsledek hospodaření Nejvyšší pokles mimořádného výsledku hospodaření lze zaznamenat v roce 2005, kdy se snížil o 389 tis. Kč, procentně o 190,69 %. Pokles byl způsoben poklesem mimořádných výnosů. Oproti tomu nejvyšší nárůst mimořádného výsledku hospodaření byl v roce 2006, kdy vzrostl o 189 tis. Kč. Byl způsoben růstem mimořádných výnosů.

Praktická část

38

Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření za účetní období trvale rostl. Nejvyšší nárůst lze zaznamenat v roce 2005, kdy vzrostl o 2 571 tis. Kč, procentně o 212,66 % oproti roku předcházejícímu. Na růstu se nejvíce podílel pokles odpisů z hodnoty 9 634 tis. Kč na hodnotu 7 914 tis. Kč a dále nárůst ostatních provozních výnosů o 3 020 tis. Kč, procentně o 36,35 %.

4.2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza sleduje poměr jednotlivých položek výkazu rozvaha a výkazu zisku a ztráty ke stanovenému základu. Při posuzování jednotlivých položek aktiv byla zvolena za základ celková aktiva. Pro posuzování položek pasiv jsou základem celková pasiva a u výkazu zisku a ztráty to jsou celkové výnosy.

Vertikální analýza rozvahy V tabulce 10 jsou uvedené vybrané položky aktiv, ostatní položky aktiv jsou uvedeny v příloze 19 a příloze 20. Tabulka 10 Vertikální analýza aktiv v období 2004 – 2008 (v %) Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Zdroj: vlastní zpracování autorky

2004 100 56,78 0,00 52,73 4,05 43,02 27,63 0,01 13,98 1,40 0,03

2005 100 56,03 0,00 52,15 3,88 43,77 28,96 0,00 14,26 0,56 0,04

2006 100 56,45 0,37 52,82 3,25 43,35 27,19 0,00 9,98 6,18 0,05

2007 100 57,62 0,17 55,14 2,31 42,20 23,60 0,00 13,39 5,21 0,03

2008 100 63,92 0,00 61,96 1,96 35,87 22,88 0,00 11,92 1,07 0,08

Praktická část

39

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek podniku tvořil ve sledovaných letech 56 – 64 % celkových aktiv. Nejvyšší podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech lze zaznamenat v roce 2008. Podíl je ovlivněn především dlouhodobým hmotným majetek, převážně položkou stavby, která tvořila téměř 28 % z celkových aktiv. Další položkou byl nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který tvořil 13 % z celkových aktiv, položka představuje rozestavěnou bioplynovou stanici. Oběžná aktiva Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech se do roku 2007 pohyboval průměrně okolo 40 % a v posledním roce se snížil. Nejméně se oběžná aktiva na celkových aktivech podílela v roce 2008, kdy podíl činil 36 %, oproti tomu nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2005, kdy jeho hodnota dosahovala téměř 44 %. Oběžná aktiva zahrnují především zásoby, které jsou z převážné části tvořena mladými a ostatními zvířaty, výrobky a materiálem. Časové rozlišení Podíl časového rozlišení na celkových aktivech byl za celé sledované období nepatrný a pohyboval se v rozmezí 0,03 – 0,08 %. Podíl jednotlivých aktiv na celkových aktivech je znázorněn v grafu 1. Graf 1 Podíl jednotlivých aktiv na celkových aktivech v období 2004 - 2008

Dosažené hodnoty

120 100 80 60 40 20 0 2004

2005

2006

2007

Sledované období Dlouhodobý majetek

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Oběžná aktiva

Časové rozlišení

2008

Praktická část

40

Vertikální analýze byla podrobena i pasiva. Z tabulky 11 vyplývá, že jsou aktiva družstva téměř z 65 % financována z vlastních zdrojů, a tudíž 35 % připadá na zdroje cizí. Tabulka 11 Vertikální analýza pasiv za období 2004 – 2008 (v %) Položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, ostatní fondy zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření za běžné účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2004 100 65,32 20,89 1,38 44,17 -2,10 0,97 34,30 0,00 16,11 3,58 14,61 0,38

2005 100 64,95 19,80 1,32 42,10 -1,17 2,90 34,62 0,00 14,05 6,94 13,63 0,43

2006 100 69,38 19,78 1,34 44,47 0,00 3,80 30,53 0,00 13,28 4,91 12,34 0,09

2007 100 66,39 17,91 1,21 43,66 0,00 3,61 33,54 0,00 11,30 6,68 15,57 0,07

2008 100 60,61 15,21 1,03 40,12 0,00 4,25 39,23 0,49 9,46 12,36 16,92 0,16


Vlastní kapitál Z grafu 2 je patrné, že největší podíl na celkových pasivech má vlastní kapitál, který se průměrně podílel 65 %. Vlastní kapitál je především tvořen rezervním fondem a základním kapitálem, který tvoří třetinu vlastního kapitálu. Cizí zdroje Cizí zdroje se ve sledovaném období průměrně podílely 34 % na celkových pasivech. Jsou tvořeny především dlouhodobými závazky, bankovními úvěry a výpomocemi. Podíl dlouhodobých závazků na celkových pasivech za celé sledované období klesal z důvodů průběžného splácení majetkových podílů oprávněných osob z transformace družstva. Podíl krátkodobých závazků na celkových pasivech za celé sledované období rostl. Nejvyšší podíl byl v roce 2008, tento růst ovlivnila především položka závazky z obchodních vztahů, kdy družstvo dlužilo společnosti Farmtec za výstavbu bioplynové stanice. Bankovní úvěry a výpomoci byly tvořeny převážně dlouhodobými bankovními úvěry, kdy největšího podílu na celkových pasivech dosáhly v roce 2008, z důvodu úvěru, které si družstvo vzala na výstavbu bioplynové stanice.

Praktická část

41

Časové rozlišení Časové rozlišení představovalo za celé roky zanedbatelnou část pasiv, pohybovalo se v rozmezí 0,07 – 0,43 %. Graf 2 Podíl pasiv na celkových pasivech za období 2004 - 2008 120 100 80 60 40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Časové rozlišení


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty V tabulce 12 jsou uvedené vybrané položky výkazu zisku a ztráty, ostatní položky jsou uvedeny v příloze 23 a příloze 24. Celkové výnosy družstva představují 100 %. Tabulka 12 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2004 - 2008 (v %) Položka Celkové výnosy Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Tržby z prodeje DM a materiálu Provozní VH Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním Zdroj: vlastní zpracování autorky

2004 100 5,89

2005 100 0,39

2006 100 0,28

2007 100 1,09

2008 100 0,91

5,86 0,03 77,58 49,38 28,23 22,50 4,31 2,61 -1,49 1,21 0,25 1,45 1,37

0,35 0,04 79,67 50,34 29,37 23,98 4,18 6,05 -1,63 5,20 -0,24 4,96 4,18

0,25 0,03 63,81 41,01 22,84 19,19 4,71 7,46 -1,88 4,95 0,00 4,96 5,59

1,11 -0,02 66,26 43,66 22,57 19,28 3,42 5,86 -1,22 4,96 0,08 5,04 4,72

0,66 0,25 65,26 41,98 23,53 17,10 2,69 7,91 -1,47 6,15 0,00 6,15 6,44

Praktická část

42

Výkony Podíl výkonů na celkových výnosech se ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí 63,81 – 79,67 %. Výkony byly tvořeny z největší části tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Nejvyšší podíl výkonů na celkových výnosech byl v roce 2005, kdy výkony tvořily 79,67 % celkových výnosů. Nejnižší podíl byl v roce 2006. Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba se na celkových výnosech pohybovala v letech 2004 až 2008 v rozmezí 41,01 - 50,34 %. Je tvořena převážně spotřebou materiálu a energie. Nejvyšší podíl výkonové spotřeby lze zaznamenat v roce 2005, kdy tvořila 50,34 % z celkových výnosů. Nejnižší podíl výkonové spotřeby byl zaznamenán v roce 2006, což koresponduje s výkony v těchto letech. Provozní výsledek hospodaření Provozní výsledek hospodaření se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí 2,61 – 7,91 % na celkových výnosech. Nejvyšší podíl provozního výsledku hospodaření na celkových výnosech lze zaznamenat v roce 2008, kdy tvořil 7,91 % z celkových výnosů. Nejnižší podíl byl v roce 2004, který činil 2,61 % celkových výnosů. Finanční výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření za celé sledované období dosahoval záporného podílu na celkových výnosech. Nejvíce záporný podíl byl v roce 2006, kdy dosahoval -1,88 % celkových výnosů. Mimořádný výsledek hospodaření Podíl mimořádného výsledku hospodaření na celkových výnosech za sledované období dosahoval kladných a nepatrných hodnot. Výjimkou je rok 2005, kdy podíl mimořádného výsledku na celkových výnosech byl záporný a dosahoval -0,24 % z celkových výnosů. Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření za účetní období se podílel na celkových výnosech sledovaných letech v rozmezí 1,45 – 6,15 %. Nejvyšší podíl výsledku hospodaření za účetní období byl v roce 2008, kdy tvořil 6,15 % z celkových výnosů.

Praktická část

43

4.2.3 Analýza rozdílových ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů je zaměřena na výpočet čistého pracovního kapitálu, který je vyjádřen jako rozdíl oběžného majetku a krátkodobých dluhů. Tabulka 13 Čistý pracovní kapitál v období let 2004- 2008 v tis. Kč Ukazatel Čistý pracovní kapitál

2004 44 061

2005 42 207

2006 44 872

2007 44 856

2008 32 560


Čistý pracovní kapitál dosahoval nejvyšší hodnoty 44 872 tis. Kč v roce 2006, následující roky klesal až na 32 560 tis. Kč. Ve sledovaném období ČPK, který udává velikost tzv. finančního polštáře, dosahuje kladných hodnot, to je přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. V družstvu nedochází k situaci, kdy by se z krátkodobých zdrojů financoval dlouhodobý majetek. Kladné hodnoty čistého pracovního kapitálu vyjadřují schopnost družstva hradit své dluhy, což bude dále ověřeno při analýze ukazatelů likvidity. Graf 3 Čistý pracovní kapitál 2004 - 2008


4.2.4 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejpoužívanější metodou ve finanční analýze. V této kapitole jsou zpracovány ukazatele zadluženosti, aktivity, likvidity a rentability.

Praktická část

44

Ukazatele zadluženosti Ukazatelé zadluženosti udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování. Měří rozsah, v jakém družstvo používá k financování dluhy. Tabulka 14 Ukazatele zadluženosti Položka Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2004 34,68% 27,19% 7,50% 65,32% 0,53 1,54 1,62

2005 35,05% 23,66% 11,38% 64,95% 0,53 2,72 1,57

2006 30,62% 22,23% 8,39% 69,38% 0,44 3,85 1,62

2007 33,61% 23,05% 10,56% 66,39% 0,51 3,50 1,55

2008 39,39% 23,02% 16,36% 60,61% 0,64 4,22 1,30


Celková zadluženost Celková zadluženost znázorňuje rozsah, v jakém je majetek družstva kryt cizími zdroji. Ve sledovaném období se celková zadluženost pohybovala přes 30 %, což je pro věřitele družstva pozitivní jev, protože riziko nesplácení jejich vkladů je malé. Nejvyšší zadluženost celkového majetku Zemědělského družstva Dešov byla v roce 2008, kdy hodnota dosáhla 39,39 %. Na této hodnotě se nejvíce podílely dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci. Nové prostředky družstvo investovalo do výstavby bioplynové stanice. Dlouhodobá, krátkodobá zadluženost Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost jsou analytickými ukazateli celkové zadluženosti. Na celkové zadluženosti se převážně podílí dlouhodobá zadluženost, která průměrně dosahuje 24 %, krátkodobá zadluženost se průměrně podílí 11 %. Dlouhodobá zadluženost družstva dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2004, jedná se o 27,19 % zadluženosti. Na tuto zadluženost má největší vliv využití dlouhodobých bankovních úvěrů. Krátkodobá zadluženost dosahuje nejnižší hodnoty 7,50 % v prvním sledovaném roce. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v posledním roce, tedy v roce 2008, kdy krátkodobá zadluženost dosahovala hodnoty 16,36 %, z důvodu zvýšení závazků z obchodních vztahů a využití dlouhodobého bankovního úvěru na výstavbu bioplynové stanice. Míra samofinancování Míra samofinancování informuje o poměru, v jakém jsou aktiva družstva kryta prostředky vlastníků. Míra samofinancování se ve sledovaném období pohybuje přes 60 %. Nejvyšší hodnoty 69,38 % dosahovalo družstvo v roce 2006, kdy byl majetek z 69,38 % financován penězi vlastníků.

Praktická část

45

Dosažené hodnoty

Graf 4 Vývoj jednotlivých ukazatelů zadluženosti v období let 2004 - 2008 80% 60% 40% 20% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Celková zadluženost

Dlouhodobá zadluženost

Krátkodobá zadluženost

Míra samofinancování


Dluh na vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál vyjadřuje podíl cizího kapitálu na vlastním kapitálu. Tento ukazatel roste s růstem podílu závazků na finanční struktuře podniku. Nejvyšší hodnoty 0,64 dosáhlo družstvo v roce 2008, kdy na 1 korunu vlastního kapitálu připadlo 0,64 Kč dluhu. Dluh na vlastní kapitál byl ve sledovaném období nižší než 1, tedy družstvo více využívalo vlastního kapitulu než cizích zdrojů.

Dosažené hodnoty

Graf 5 Vývoj ukazatele dluhu na vlastní kapitál 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Dluh na vlastní kapitál


Úrokové krytí Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát vytvořený zisk před zdaněním a úroky pokryje nákladové úroky. V literatuře se uvádí, že bezproblémový podnik by měl vytvořeným ziskem před zdaněním pokrýt úroky minimálně třikrát (Živělová, 2008). Úrokové krytí od počátku období neustále roste a doporučených hodnot bylo dosáhnuto od roku 2006. V roce 2008 vytvořený zisk před zdaněním a úroky pokryl nákladové úroky více jak 4krát.

Praktická část

46

Dosažené hodnoty

Graf 6 Vývoj ukazatele úrokového krytí 5 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Úrokové krytí


Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování ve sledovaném období převyšuje hodnotu 1, což vypovídá o tom, že družstvo není podkapitalizováno. Zemědělské družstvo Dešov dodržuje zásadu správného financování, kdy dlouhodobý majetek je kryt dlouhodobým kapitálem a krátkodobý majetek je kryt krátkodobým kapitálem. Maximálně však dochází ke krytí oběžných aktiv z dlouhodobých zdrojů, ale ne opačně, což dokládají i kladné hodnoty čistého pracovního kapitálu.

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost družstva hospodařit se svými aktivy. Družstvo musí usilovat o optimální množství aktiv, protože má-li aktiv více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a snižuje se mu zisk. Naopak při nedostatku aktiv se musí vzdát potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází tím i o výnosy. Tabulka 15 Ukazatele aktivity v období let 2004 - 2008 Položka Obrat celkových aktiv Obrat dlouhodobého majetku Obrat zásob Doba obratu zásob (ve dnech) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (ve dnech) Obrat závazků Doba obratu závazků (ve dnech) Zdroj: výpočet autorky

2004 0,50 0,94 1,80 203 3,55 103 2,52 145

2005 0,41 0,79 1,42 257 2,89 126 1,96 186

2006 0,46 0,88 1,71 214 4,65 79 2,55 143

2007 0,46 0,83 1,94 188 3,41 107 2,54 144

2008 0,42 0,67 1,82 200 3,50 104 1,91 191

Praktická část

47

Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv měří efektivnost využívaných celkových aktiv družstva. Ve sledovaném období, se hodnota tohoto ukazatele pohybovala průměrně kolem hodnoty 0,45, což znamená, že se celková aktiva obrátila v peněžní prostředky 0,45krát za rok. Nejvyšší hodnota obratu celkových aktiv byla v roce 2004, kdy na 1 korunu aktiv připadlo 0,50 Kč tržeb. Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku měří efektivnost a intenzitu využívání budov, strojů, zařízení a jiného dlouhodobého hmotného majetku. Nejvyšší hodnoty dosahuje ukazatel v prvním sledovaném období, kdy se hodnota dlouhodobého hmotného majetku otočila 0,94krát v tržbách za rok. Nízká hodnota v roce 2008 poukazuje na neefektivní využívání dlouhodobého hmotného majetku. Družstvo by nemělo držet majetek, který nepoužívá. Obrat zásob, doba obratu zásob Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po další opětovný nákup zboží. Obecně platí, že čím vyšší obrat zásob, tím lépe pro družstvo. Nejvyššího obratu zásob 1,82 dosáhlo družstvo v roce 2008. V roce 2005 dosahoval obrat zásob nejnižší hodnoty vlivem poklesu tržeb a růstu hodnoty zásob. S obratem zásob úzce souvisí doba obratu zásob, která udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ve sledovaném období se průměrná doba obratu zásob pohybovala kolem 213 dní. Nejdéle byla oběžná aktiva vázána ve formě zásob v roce 2005, kdy přeměna trvala 257 dní. Obrat pohledávek, doba obratu pohledávek Obrat pohledávek informuje o tom, kolikrát se pohledávky přemění v hotové peníze. Vývoj obratu pohledávek má kolísavý trend. Nejvyššího obratu pohledávek dosáhlo družstvo v roce 2006, kdy inkasovalo pohledávky od svých odběratelů téměř 5krát a získané peníze mohlo použít pro své potřeby. Nejnižší obrat pohledávek byl zaznamenán v roce 2005, kdy došlo k inkasu pohledávek od odběratelů pouze 3krát a družstvo muselo tedy déle čekat na platby. Ukazatel doby obratu pohledávek stanovuje počet dní, které musí družstvo čekat, než obdrží platbu od svých odběratelů. Ve sledovaném období muselo družstvo průměrně čekat 104 dnů na platbu od svých odběratelů. Družstvo by mělo zamezit zhoršování platební morálky odběratelů a sledovat strukturu pohledávek.

Praktická část

48

Obrat závazků, doba obratu závazků Obrat závazků informuje o tom, jak družstvo rychle hradí své závazky. Obecně platí, že pro družstvo je lépe vyšší splatnost, jelikož může dané prostředky ještě zhodnotit než splatí své závazky. Doba obratu závazků podává informaci o tom, jak rychle uhrazuje družstvo své závazky. Průměrná doba, za kterou družstvo hradí závazky, se pohybovala kolem 162 dní. Po tuto dobu musí čekat věřitelé, než dostanou zaplaceno. Při srovnání s dobou obratu pohledávek vyplývá, že závazky byly placeny v delší době než pohledávky.

Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost družstva dostát svým závazkům. Pro hodnocení likvidity byly použity tři stupně likvidity uvedení v tabulce 16. Tabulka 16 Ukazatele likvidity v období let 2004 - 2008 Položka Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2004 5,74 2,05 0,19

2005 3,84 1,30 0,05

2006 5,17 1,93 0,74

2007 4,00 1,76 0,49

2008 2,19 0,79 0,07

Zdroj: výpočet autorky

Běžná likvidita Běžná likvidita vyjadřuje, jak rychle je schopno družstvo pokrýt své krátkodobé závazky oběžnými aktivy. Optimální hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 1,5 až 2,5 (Holečková, 2010), čehož je dosaženo pouze v roce 2008, kdy byla běžná likvidita vyčíslena na 2,19. V tomto roce dokáže družstvo dostatečně rychle uhradit své krátkodobé závazky. V ostatních letech je optimální rozmezí překročeno, nejvíce v roce 2004, což ocení věřitelé, kteří mají zájem na co nejvyšší likviditě. Pro věřitele to znamená určitou záruku, že se jimi vložené prostředky navrátí. Naopak vlastnící požadují likviditu nižší, protože příliš vysoká likvidita pro ně znamená nevhodně uložené peněžní prostředky do oběžných aktiv. Pohotová likvidita Pohotová likvidita měří platební schopnosti podniku po odečtení zásob. Doporučená hodnota spadá do rozmezí 1 až 1,5 (Růčková, 2010). V roce 2005 náleží vypočtená hodnota do vymezeného intervalu a družstvo se řadí mezi likvidní podniky. V dalších letech je dosaženo opět vyšší pohotové likvidity, než je doporučená hodnoty. Pro věřitele i vlastníky plyne z tohoto výpočtu to samé, jako u likvidity běžné.

Praktická část

49

Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita se zaměřuje pouze na finanční krátkodobý majetek (peníze na běžném účtu, peníze v pokladně, volně obchodovatelné cenné papíry a šeky), tedy nejrychlejší zdroj finančních prostředků v družstvu. Optimální hodnota ukazatele by neměla klesnout pod hodnotu 0,2 (Růčková, 2010). V letech 2006 a 2007 je toto kritérium splněno. Družstvo by mělo být schopno hradit své krátkodobé závazky, aniž by muselo prodávat zásoby nebo vydobývat pohledávky. Hotovostní likvidita byla nejnižší v letech 2005 a 2008, kdy si družstvo pomáhalo tím, že hradilo závazky v delším období, což dokládá tabulka 15.

Ukazatele rentability Rentabilita měří schopnost družstva vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která je hlavním kritériem alokace kapitálu. Tabulka 17 Ukazatele rentability za období 2004 – 2008 (v %) Ukazatel ROA ROE ROCE

2004 2,21 1,49 2,40

2005 3,95 4,47 4,48

2006 4,94 5,48 5,40

2007 4,64 5,44 5,19

2008 5,35 7,02 6,45


Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost družstva a její výdělečnou schopnost nebo také produkční sílu aktiv. V práci je uvedena zdaněná verze ROA, počítající s různou úrovní daně, která byla v roce 2004 ve výši 28 %, výše daně v roce 2005 činila 26 %, v roce 2006 ve výši 24 %, v roce 2007 ve výši 24 % a v posledním roce 2008 ve výši 21 %. Z tabulky 17 je patrné, že rentabilita celkového vloženého kapitálu do roku 2006 rostla. V roce 2007 je zaznamenán mírný pokles a v posledním sledovaném období vykazuje nejvyšší hodnoty, kdy z každé 100 Kč celkového vloženého kapitálu dosáhlo družstvo 5,35 Kč zisku. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu měří výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky družstva. Hodnota tohoto ukazatele by měla být trvale vyšší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem, pokud tomu tak není, nemá význam danou činnost provozovat. V tabulce 17 je zřejmé, že ukazatel ROE neustále rostl. Mírný pokles je zaznamenán v roce 2007. Při srovnání tohoto

Praktická část

50

ukazatele s výnosem střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů lze konstatovat, že od roku 2006 je pro investory výhodnější vkládat své prostředky do družstva. Nejvyšší hodnoty dosáhlo družstvo v posledním roce sledovaného období, kdy bylo ze 100 Kč vytvořeno 7,02 Kč zisku. Rentabilita dlouhodobě investované kapitálu (ROCE) Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu měří výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Tento ukazatel od počátku sledovaného období rostl a nejvyšší hodnoty dosáhl v posledním roce, kdy ze 100 Kč dlouhodobě investovaného kapitálu připadlo 6,46 Kč. V grafu 7 je znázorněn vývoj ukazatelů rentability.

Dosažené hodnoty v %

Graf 7 Vývoj ukazatelů rentability za období 2004 - 2008 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období ROA zdaněná

ROA nezdaněná

ROE

ROCE


4.2.5 Analýza soustav ukazatelů K posouzení celkové finanční situace družstva se vytváří tzv. soustavy ukazatelů, mezi které se řadí především pyramidové soustavy ukazatelů a účelové výběry ukazatelů.

Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají ukazatel na vrcholu pyramidy do dílčích ukazatelů s pomocí multiplikativních nebo aditivních vazeb a umožňují posoudit minulou, současnou, ale i budoucí výkonnost družstva.

Praktická část

51

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Při rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu lze pozorovat, jak se na změně ROA podílela ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Tabulka 18 Vývoj ukazatelů rozkladu ROA za období 2004 - 2008 Ukazatel ROA Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv

2004 0,0221 0,0445 0,4966

2005 0,0395 0,0959 0,4120

2006 0,0494 0,1065 0,4640

2007 0,0464 0,1015 0,4571

2008 0,0535 0,1282 0,4173

Zdroj: výpočet autorky Tabulka 19 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROA (v %) Ukazatel ROA ∆ Ziskovosti tržeb ∆ Obratu celkových aktiv

2005/2004 1,74 2,30 -0,56

2006/2005 0,99 0,46 0,53

2007/2006 -0,3 -0,23 -0,07

2008/2007 0,71 1,16 -0,45


Z tabulky 19 je patrné, že v roce 2005 vzrostala rentabilita celkového vloženého kapitálu oproti roku předcházejícímu o 1,74 %. Na jejím růstu se podílela ziskovost tržeb, která se zvýšila o 2,30 % a došlo ke snížení obratu celkových aktiv, který se snížil o 0,56 %. V roce 2006 se zvýšila rentability celkového vloženého kapitálu oproti roku 2005 o 0,99 %. Toto zvýšení ROA bylo vyvoláno zvýšením ziskovosti tržeb o 0,46 % a zvýšením obratu celkových aktiv o 0,53 %. Při srovnání roku 2007 oproti roku 2006 je zaznamenáno snížení ukazatele ROA o 0,3 %. Na tento pokles mělo vliv především snížení ziskovosti tržeb, které pokleslo o 0,23 % a došlo také ke snížení obratu celkových aktiv o 0,07 %. Při posledním srovnání roku 2008 oproti roku předcházejícímu je zaznamenán růst rentability celkového vloženého kapitálu o 0,71 %. Tento růst ovlivnilo především zvýšení ziskovosti tržeb o 1,16 %, ale došlo ke snížení obratu celkových aktiv o 0,45 %. Za sledované období se na změně celkového vloženého kapitálu nejvíce podílela ziskovost tržeb.

Praktická část

52

Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE Při rozkladu rentability vlastního kapitálu lze pozorovat, jak se na změně ROE podílí čistá ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a finanční páka. Tabulka 20 Vývoj ukazatelů rozkladu ROE za období 2004 - 2008 Ukazatel ROE Čistá ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv Finanční páka

2004 0,0149 0,0196 0,4966 1,5310

2005 0,0447 0,0704 0,4120 1,5396

2006 0,0548 0,0819 0,4640 1,4414

2007 0,0544 0,0790 0,4571 1,5062

2008 0,0702 0,1019 0,4173 1,6498

Zdroj: výpočet autorky Tabulka 21 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROE (v %) Ukazatel ROE ∆ Čistá ziskovost tržeb ∆ Obrat CA ∆ Finanční páka

2005/2004 2,98 3,47 -0,51 0,02

2006/2005 1,01 0,75 0,59 0,33

2007/2006 -0,04 -0,2 -0,08 0,24

2008/2007 1,58 1,58 -0,56 0,56


Z tabulky 21 je patrné, že rentabilita vlastního kapitálu za sledované období rostla. Výjimkou je rok 2007, kdy došlo k poklesu ROE. V roce 2005 oproti roku předcházejícímu došlo k růstu rentability vlastního kapitálu o 2,98 %. Toto zvýšení bylo způsobeno růstem čisté ziskovosti tržeb o 3,47 %, poklesem obratu celkových aktiv o 0,51 % a růstem finanční páky o 0,02 %. V roce 2006 došlo též k růstu rentability vlastního kapitálu o 1,01 %. Na tomto zvýšení se nejvíce podílela čistá ziskovost tržeb 0,75 %, obrat celkových aktiv, který se zvýšil o 0,59 % a finanční páka která vzrostla o 0,33 %. V roce 2007 oproti roku 2006 lze zaznamenat pokles ROE o 0,04 %, tento pokles nejvíce ovlivnila čistá ziskovost tržeb, která se snížila o 0,2 %, obrat celkových aktiv poklesl o 0,08 % a finanční páka jako jediná vzrostla o 0,24 %. V posledním sledovaném roce 2008 došlo ke zvýšení ROE o 1,58 %. Toto zvýšení bylo způsobeno zvýšením čisté ziskovosti tržeb o 1,58 %, obrat celkových aktiv poklesl o 0,56 % a oproti tomu se zvýšila finanční páka o 0,56 %. Na rozkladu ROE se čistá ziskovost tržeb ve všech letech podílela kladně. Výjimkou byl rok 2007.

Praktická část

53

Ziskový účinek finanční páky Ziskový účinek finanční páky byl od roku 2006 větší než 1, z čehož vyplývá, že zadluženost podniku měla pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. To znamená, že zhodnocení každé koruny převažuje nad růstem úroků, a tudíž by zvýšení cizích finančních zdrojů v družstvu mělo kladný vliv na ROE. Tabulka 22 Ziskový účinek finanční páky za období 2004 - 2008 Ukazatel Ziskový účinek finanční páky

2004 0,53

2005 0,97

2006 1,07

2007 1,08

2008 1,26


Účelové výběry ukazatelů Z účelových ukazatelů bylo v práci spočítáno Altmanovo Z-skóre, Index IN05 a Tafflerův model. Altmanovo Z-skóre Pro hodnocení finanční situace družstva byl zvolen Altmanův model, jeden z nejvíce používaných modelů predikce finanční tísně. Při výpočtu byl použit Altmanův model pro veřejně neobchodovatelné společnosti. Tabulka 23 Hodnoty ukazatelů Z-skóre modelu v období 2004 - 2008 Ukazatel x1 x2 x3 x4 x5

2004 0,355 0,010 0,026 1,904 0,497

2005 0,324 0,029 0,039 1,876 0,412

2006 0,350 0,038 0,058 2,273 0,464

2007 0,316 0,036 0,047 1,979 0,457

2008 0,195 0,043 0,058 1,565 0,417

2006 1,88

2007 1,69

2008 1,43

Zdroj: výpočet autorky Tabulka 24 Altmanovo Z-skóre v období 2004 - 2008 Ukazatel Z-skóre

2004 1,64

2005 1,58


Z tabulky 24 je patrné, že se hodnoty ve sledovaných letech pohybovaly v šedé zóně, tedy v rozmezí intervalu 1,2 – 2,9. Při rozdělení této šedé zóny na dvě poloviny je zřejmé, že se družstvo nacházelo ve spodní části této zóny, tedy pod hodnotou 2,05. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2006, kdy hodnota Zskóre byla 1,88. Následující roky však došlo k poklesu.

Praktická část

54

V roce 2008 se hodnota Z-skóre nejvíce přiblížila k hranici 1,2, tedy hranici pro podnik, který je ohrožen vážnými finančními problémy. Vývoj Altmanova Z-skóre je znázorněn v grafu 8.

Hodnoty Z-skóre

Graf 8 Vývoj Altmanova Z-skóre v období 2004 - 2008 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Z-skóre Spodní hranice pro podnik s předvídatelně uspokojivou fin. situací Horní hranice pro podnik v ohrožení, s vážnými fin. problémy


Index IN05 Model IN05 jako aktualizace modelu IN01 poskytuje informace pro věřitele i vlastníky družstva. Tabulka 25 Hodnoty ukazatelů IN05 v období 2004 - 2008 Ukazatel x1 x2 x3 x4 x5

2004 2,915 1,536 0,026 0,670 5,737

2005 2,889 2,721 0,039 0,585 3,845

2006 3,276 3,847 0,058 0,767 5,166

2007 2,981 3,505 0,047 0,718 3,996

2005 1,11

2006 1,44

2007 1,23

2008 2,549 4,217 0,058 0,692 2,192

Zdroj: výpočet autorky Tabulka 26 Vývoj indexu IN05 Ukazatel IN05

2004 1,20

2008 1,07


Z tabulky 26 vyplývá, že se družstvo pohybuje v šedé zóně. Při rozdělení šedé zóny na dvě poloviny se hodnota indexu IN05 v roce 2006 přibližovala horní polovině šedé zóny, a tím i hranici pro podniky s předvídatelně uspokojivou finanční situací. Od roku 2007 hodnota indexu IN05 klesala a v roce 2008 byla na nejnižším bodě za sledované období. Vývoj indexu IN05 popisuje graf 9.

Praktická část

55

Dosažené hodnoty IN05

Graf 9 Vývoj indexu IN05 v období 2004 - 2008 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2004

2005

2006

2007

2008

Sledované období Index IN05 Spodní hranice pro předvídatelnou uspokojivou finanční situaci Horní hranice pro podnik ohrožený vážnými finančními problémy


Tafflerův bankrotní model V tabulce 27 jsou uvedené hodnoty jednotlivých ukazatelů Tafflerova modelu. Následující tabulka 28 uvádí vývoj Tafflerova modelu za období 2004 – 2008. Tabulka 27 Hodnoty ukazatelů Tafflerova modelu za období 2004 - 2008 Ukazatel x1 X2 x3 x4

2004 0,122 1,254 0,075 0,497

2005 0,215 1,264 0,114 0,412

2006 0,511 1,420 0,084 0,464

2007 0,320 1,258 0,106 0,457

2008 0,272 0,914 0,164 0,417

Zdroj: výpočet autorky Tabulka 28 Vývoj Tafflerova modelu za období 2004 - 2008 Ukazatel Tafflerův model

2004 0,3

2005 0,4

2006 0,5

2007 0,4

2008 0,4


Hodnoty Tafflerova modelu za celé sledované období dosahovaly vyšší hodnoty, než je 0,3. Proto model řadí Zemědělské družstvo Dešov mezi subjekty s malou pravděpodobností bankrotu. Nejnižší hodnoty dosáhlo družstvo v roce 2004, kdy hodnota 0,3 byla hodnotou hraniční a od tohoto roku po rok 2006 se zvyšovala. V roce 2007 a 2008 si pak udržovalo stejnou hodnotu 0,4. Vývoj Tafflerova modelu je znázorněn v grafu 10.

Praktická část Graf 10 Vývoj Tafflerova modelu za období 2004 – 2008


56

Praktická část

57

4.3 Shrnutí výsledků finanční analýzy Z horizontální analýzy aktiv lze vyčíst, že se aktiva v jednotlivých letech zvyšovala. Výjimkou je rok 2006, kdy byl zaznamenán pokles o 1 966 tis. Kč. Největší nárůst aktiv byl zaznamenán v roce 2008, kdy aktiva dosáhla hodnoty 166 901 tis. Kč. Dlouhodobý majetek ve všech letech rostl, výjimkou byl opět rok 2006, kdy poklesl o hodnotu 570 tis. Kč. Nejvyšší nárůst lze zaznamenat v roce 2008, kdy vzrostl o 24 999 tis. Kč, procentně se zvýšil téměř o 31 %. Růst byl zapříčiněn zvýšením dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně položkou poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek o 4 090 tis. Kč. Další položkou, která zapříčinila růst v tomto roce byla položka nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který vzrostl o 12 702 tis. Kč, procentně o 143 %. Tento růst byl zapříčiněn výstavbou bioplynové stanice a silážního žlabu. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí vzrostly o 2 437 tis. Kč z důvodu zakoupení žací lišty, shrnovače a traktoru. Na růstu položky stavby o 3 148 tis. Kč se podílela výstavba sila v Moravských Budějovicích. Oběžná aktiva se ve sledovaném období pohybovala průměrně kolem hodnoty 57 150 tis. Kč. Největší nárůst lze zaznamenat v roce 2007, kdy vzrostla o 4 187 tis. Kč. Na tomto růstu se podílely krátkodobé pohledávky, které se zvýšily o 6 189 tis. Kč, konkrétně položka stát – daňové pohledávky, která vzrostla o 4 503 tis. Kč, procentně o 652 %, kdy státní zemědělský intervenční fond vyplatil dotaci roku 2007 opožděně v roce 2008. Horizontální analýza pasiv má obdobný vývoj jako aktiv. Vlastní kapitál měl ve všech sledovaných letech rostoucí trend a v posledním sledovaném období dosáhl hodnoty 101 162 tis. Kč. Nejvyšší nárůst cizích zdrojů byl zaznamenán v roce 2008, kdy se cizí zdroje zvýšily o 17 924 tis. Kč. Na tomto růstu se nejvíce podílely krátkodobé závazky, které se zvýšily o 117,92 %, konkrétně položka závazky z obchodních vztahů. Výsledek hospodaření za účetní období ve sledovaném období neustále rostl. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2005, kdy vzrostl o 2 571 tis. Kč. U vertikální analýzy aktiv družstva tvoří dlouhodobý majetek 56 – 64 % celkových aktiv. Nejvyšší podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech byl zaznamenán v posledním roce sledovaného období, tento podíl byl ovlivněn především položkou stavby, nedokončený hmotný majetek a pozemky. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech se pohyboval ve sledovaném období kolem 42 %. Oběžná aktiva jsou tvořena převážně zásobami, mladými a ostatními zvířaty, výrobky a materiálem. Pasiva družstva jsou tvořena téměř z 65 % z vlastních zdrojů, a tudíž 35 % připadá na zdroje cizí. Cizí zdroje jsou tvořeny z největší části dlouhodobými závazky, bankovními úvěry a výpomocemi.

Praktická část

58

Výsledek hospodaření za běžné účetní období ve všech letech rostl a v posledním roce sledovaného období dosahoval 6 % celkových výnosů družstva. Pracovní kapitál v letech 2004 – 2008 dosahoval kladných hodnot, tedy přebytku oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. Z uvedeného vyplývá, že nedochází k situaci, kdy Zemědělské družstvo Dešov financuje z krátkodobých zdrojů dlouhodobý majetek, a tudíž je schopné hradit své dluhy. Celková zadluženost Zemědělského družstva Dešov se pohybovala pod hodnotou 50 % (Růčková, 2010), a proto se věřitelé nemusí obávat, že družstvo nebude schopno uhradit své závazky. V posledním roce sledovaného období se celková zadluženost zvýšila z důvodu výstavby bioplynové stanice. Na celkové zadluženosti se ve větším rozsahu podílela zadluženost dlouhodobá. V práci je sledována hodnota úrokového krytí, která se od roku 2006 pohybovala nad doporučenou hodnotou 3,0 (Živělová, 2008), čímž je potvrzeno i předchozí tvrzení, že družstvo je vůči svým věřitelům solventní partner. Ukazatel podkapitalizování za celé sledované období přesahuje hodnotu 1 (Živělová, 2008), což vypovídá o tom, že družstvo není podkapitalizováno a dodržuje zásahu správného financování, kdy dlouhodobý majetek je kryt dlouhodobým kapitálem a krátkodobý majetek je kryt krátkodobým kapitálem. U ukazatelů likvidity lze vidět, že běžná likvidita v letech 2004 - 2007 překračovala doporučený interval 1,5 – 2,5 (Holečková, 2010). Optimální hodnoty bylo dosaženo pouze v roce 2008. U pohotové likvidity, která je přesnější v tom, že v sobě již nezahrnuje zásoby se hodnoty družstva v letech 2004, 2006 a 2007 pohybovaly nad doporučeným intervalem 1 – 1,5 (Holečková, 2010). V roce 2005 se hodnota pohotové likvidity pohybovala v daném intervalu a v posledním roce sledovaného období se hodnota výrazně propadla. U hotovostní likvidity se vypočtené hodnoty, až na roky 2006 a 2007 pohybovaly pod optimální hodnotou 0,2 (Růčková, 2010), což zejména v roce 2005 a 2008 mohlo způsobit potíže s platební schopností. Družstvo se snažilo situaci řešit tím, že hradilo své závazky později. Z celkového posouzení jednotlivých stupňů likvidit lze konstatovat, že si družstvo drží vysokou úroveň zásob a současně má i vysokou výši pohledávek. U ukazatelů aktivity má obrat celkových aktiv od roku 2007 klesající trend, obdobně je tomu i u obratu dlouhodobého majetku, kde i zde hodnota tohoto ukazatele klesá, což signalizuje, že družstvo v těchto letech méně využívá svůj majetek. Při porovnání obratu pohledávek s dobou obratu závazků dochází k tomu, že družstvu odběratelé platí rychleji, než družstvo hradí své závazky. Doba obratu závazků ve srovnání s hotovostní likviditou sleduje nepřímo úměrně vzájemný vývoj ve sledovaném období. Pokud hodnota hotovostní likvidity klesá, doba obratu závazků se prodlužuje.

Praktická část

59

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) měly ve sledovaném období rostoucí trend. Přičemž hodnoty rentabilit v počátečním období nedosahovaly ani průměrné meziroční míry inflace, která v roce 2004 činila 2,8 % (CZSO, 2010). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se v posledním roce sledovaného období pohybovala na úrovni 7 %, což je více, než výnosnost alternativní investice v podobě dlouhodobých státních dluhopisů (ČNB, 2010). Dle výsledků Altmanova Z-skóre, se družstvo za celé sledované období pohybovalo v oblasti šedé zóny, tedy v zóně nevyhraněných výsledků. Při rozdělení této zóny na dvě poloviny se družstvo za celé sledované období nacházelo ve spodní části této šedé zóny, která se přibližuje hraniční hodnotě 1,2, tedy hodnotě pro podnik, který je ohrožen vážnými finančními problémy. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2006, poté došlo znovu k poklesu a v posledním sledovaném roce se hodnota Z-skóre nejvíce přiblížila hranici signalizující ohrožení podniku vážnými finančními problémy. U indexu IN05 došlo ke stejné situaci, kdy se družstvo nacházelo v oblasti šedé zóny, při rozdělení zóny na dvě poloviny je patrné, že se družstvo za období 2004 -2008 nacházelo ve spodní polovině této šedé zóny, která se přibližovala hodnotě 0,9, tedy hodnotě pro podnik ohrožen vážnými finančními problémy. Výjimkou byl rok 2006, kdy se družstvo nacházelo v horní polovině šedé zóny a tedy nejvíce se přiblížilo podnikům s předvídatelně uspokojivou finanční situací. Dle Tafflerova modelu se zemědělské družstvo v letech 2004 – 2008 řadilo mezi podniky s malou pravděpodobností bankrotu.

Praktická část

60

4.4 Návrhy a doporučení ke zlepšení současného stavu Tato kapitola je věnována slabým stránkám Zemědělského družstva Dešov a návrhům na zlepšení současné finanční situace.

4.4.1 Zjištění slabých stránek Při hodnocení výsledků finanční analýzy Zemědělského družstva Dešov za období 2004 – 2008 byly zjištěny následující slabé stránky hospodaření. Slabé stránky v hospodaření Zemědělského družstva Dešov již identifikovaly ukazatele likvidity. Pro finanční řízení družstva je rozhodující udržení určité úrovně likvidity, tedy vývoje příjmů a výdajů. Finanční zdraví družstva závisí také na tom, jak je schopné dostát svým závazkům. Při nedostatku peněžních prostředků na pokrytí závazků je skutečnost, že družstvo vykazuje zisk, například pro dodavatele irelevantní. U ukazatelů likvidity dochází k velkým rozdílům v jejich hodnotách v daných letech. Běžná likvidita se dlouhodobě udržuje téměř na dvojnásobné výši vzhledem k doporučeným hodnotám 1,5 – 2,5 (Růčková, 2010). Pohotová likvidita se pohybuje až na roky 2005 a 2008 nad úrovní doporučených hodnot 1 – 1,5 (Růčková, 2010). Hotovostí likvidita se oproti předchozím likviditám výrazně propadá, zejména pak v letech 2005 a 2008, kdy krátkodobý finanční majetek nedosahoval ani 10 % z krátkodobých dluhů. Z vypočtených hodnot likvidit lze identifikovat vysokou úroveň zásob a pohledávek v družstvu, přičemž úroveň peněz v pokladně a na bankovních účtech je nízká. Z této situace plynou slabé stránky hospodaření družstva v podobě vysokého stavu zásob a pohledávek a výpadku hotovostních prostředků. Předchozí tvrzení potvrzují i vysoké hodnoty u položek zásob, aniž by jejich stav byl nutný pro zabezpečení výroby. Jedná se o položky materiál a výrobky. Doba obratu zásob se pohybovala ve sledovaném období v průměru 212 dní. Stejně tak vysoká doba obratu pohledávek potvrzuje tvrzení u výsledků ukazatele likvidity a vypovídá o špatné platební morálce odběratelů, která se následně odráží (především v roce 2005 a 2008) v platební morálce družstva samotného. Družstvo se snažilo celou situaci řešit tím, že hradilo své závazky později, než samo inkasovalo své pohledávky. Zjištěná vysoká úroveň zásob a pohledávek se odráží ve vysoké kapitálové potřebě na oběžný majetek družstva. Tvrzení o vysoké výši zásob

Praktická část

61

a krátkodobých pohledávek potvrzuje vertikální analýza aktiv uvedená v tabulce 10. Jako slabou stránku v hospodaření Zemědělského družstva Dešov lze uvést využívání především vlastního kapitálu, který představuje dražší zdroj financování než kapitál cizí. Oběžná aktiva hradí nejen z krátkodobých zdrojů, ale i ze zdrojů dlouhodobých, což je na druhou stranu bezpečnější situace, než kdyby z krátkodobých zdrojů krylo dlouhodobý majetek. Družstvo se vzhledem ke zjištěným skutečnostem chová ve financování svého majetku konzervativněji, neboť pracuje s „bezpečnější“, ale i dražší finanční strukturou, nevyužívá tak finanční páku pro zvýšení rentability vlastního kapitálu. Klesající trend obratu celkových aktiv a obratu dlouhodobého majetku ve sledovaném období signalizuje, že družstvo méně využívá svůj majetek. Problémem Zemědělského družstva Dešov je v nevhodném toku finančních prostředků, kdy v případě dotací operuje s prostředky až ke konci roku (jedná se o 10 – 11 mil. Kč). Do té doby musí nalézt vhodné alternativní zdroje financování.

4.4.2 Návrhy na posílení slabých stránek hospodaření V bakalářské práci byl identifikován největší nedostatek Zemědělského družstva Dešov již v ukazatelích likvidity. Řešení tohoto problému spočítá ve snížení objemu zásob a snížení doby splatnosti pohledávek. Dodržování splatnosti pohledávek je prvním krokem ke zlepšení ukazatele likvidity. Splatnost pohledávek je závislá převážně na ochotě a stavu, ve kterém se dlužník nachází. Přesto je možné splatnost pohledávek urychlit. Za nástroj redukce pohledávek lze považovat skonto, které představuje slevu při hotovém placení nebo při zaplacení faktury před lhůtou splatnosti. Snahou skonta je motivování odběratelů, aby platili co nejdříve. Pohledávky je možno také zajistit směnkou, která představuje jednoduchý a pružný způsob zajištění pohledávky. Výhodou pohledávky, která je zajištěná směnkou je při vymáhání dluhu soudní cestou, které je pro věřitele jednodušší a rychlejší, než v jiných případech. Žalobce nemusí prokazovat vznik závazku, pouze stačí doložit originál směnky. Družstvo má možnost využít limitů pro obchodní úvěry, kdy stanoví maximální částku, za kterou je možné poskytnout odběratelům úvěr. Využití limitů pro obchodní úvěr by mělo družstvo chránit před nadměrnou výši pohledávek po době splatnosti u konkrétních subjektů. Zemědělské družstvo Dešov musí dbát na systém poskytování obchodních úvěrů z toho důvodu, že velkou část pohledávek tvoří pohledávky z obchodních vztahů. Družstvo má možnost zavést přísnější sankce v podobě úroků, pokud pohledávky přesáhnou dobu splatnosti. Pro vyřešení problémů

Praktická část

62

s nedobytnými pohledávkami nabízí své služby Centrální registr dlužníků, jehož využívání představuje vhodnou kontrolu a prevenci před vznikem obchodního vztahu s neplatičem a u vzniklých dlužníků zvyšuje vymahatelnost neuhrazených pohledávek za použití nástrojů a postupů poskytnutých registrem. Vzhledem k vysokému stavu zásob na skladě je nutné, aby družstvo zvážilo svoji politiku řízení zásob. Zemědělské družstvo Dešov spekuluje s cenami zásob, které nakupuje. Vyčkává, až je cena zásob na trhu nejnižší a poté nakoupí ve velkém množství na sklad. Družstvo však musí zvážit, zda je pro něj lepší se předzásobit, tedy nakoupit velké množství zásob za nižší cenu, a tím ušetřit na ceně nebo nakupovat zásoby v průběhu roku za vyšší cenu, ale ušetřit na nákladech za skladování. Nákup velkého množství zásob sebou nese vysoké náklady na skladování a udržování těchto zásob a váže značné peněžní prostředky. Náklady na skladování zásob lze snižovat budováním dobrých vztahů s dodavateli, které může družstvo požádat o službu, aby nakoupené zásoby u sebe nechali až do doby, kdy je družstvo bude potřebovat. Je nutné zvážit, jak moc velký objem zásob ovlivní likviditu družstva, zda zásoby zbytečně neváží finanční prostředky, které způsobují výpadky v platební schopnosti. Zvýšenou pozornost je důležité věnovat také zásobám vlastní výroby. Ve sledovaném období Zemědělské družstvo Dešov vykazovalo ke konci kalendářního roku výrobky rostlinné výroby v hodnotě představující více než polovinu roční produkce. I zde je nutné přemýšlet, zda je výhodnější čekat na nejvyšší výkupní cenu na trhu a skladovat tyto zásoby déle, nebo zda je výhodnější prodávat v průběhu roku na základě zkušeností, kdy výkupní cena není nejvyšší možná. Se skladováním těchto zásob však souvisí i další rizika, kterými jsou například živelné pohromy, které mohou zničit jak sklady, tak i zásoby. Vzhledem k nízké hodnotě obratu dlouhodobého majetku je nutné, aby družstvo v maximální míře využívalo majetek, který vlastní nebo pořizuje. Nový pořizovaný majetek by proto družstvo mělo využívat lépe než stávající a jeho provozní náklady by měly být co nejnižší, minimálně však nižší, než provozní náklady u majetku, který byl nahrazen. V družstvu je nutno identifikovat takový majetek, který je využíván málo nebo vůbec. Málo využívaný majetek je nutné využívat více, popřípadě jej pronajmout. Pokud však pronájem nepokryje minimální náklady spojené se správou a údržbou majetku, stává se pro družstvo přítěží, a proto je vhodné přemýšlet o jeho prodeji. Družstvo by se nemělo bát rozšířit svoji stávající činnosti a hledat nové činnosti na trhu, které by se věnovalo. Je vhodné sledovat poptávku na trhu pro případné uplatnění nové plodiny nebo chovu nového zvířete. Při chovu

Praktická část

63

netypického zvířete např. pštrosa nebo daňka je možné maso a další produkty nabídnout hotelům, restauracím, obchodníkům a soukromým odběratelům, čímž je sledován růst tržeb a zlepšení likvidity, z toho důvodu, že družstvo narazí na odběratele s lepší platební morálkou. Ukazatelé rentability ve sledovaném období měli rostoucí trend. Rentabilita vlastního kapitálu se v posledním roce pohybovala na úrovni 7 %, což je více než výnosnost alternativní investice v podobě dlouhodobých státních dluhopisů (ČNB, 2010). Zemědělské družstvo Dešov by mělo usilovat o udržení stávajících rentabilit a snažit se je zvyšovat aplikací uvedených návrhů. Zemědělské družstvo Dešov má nárok na čerpání, jednotné platby na plochu, národní doplňkové platby k jednotné platbě na plochu a agroenvironmentální opatření na ošetřování luk a meziplodin, tyto dotace jsou poskytovány ze státního zemědělského intervenčního fondu v průměrné výši 11 mil. Kč, kterou družstvo čerpá každoročně v prosinci. V průběhu roku zajišťuje provozní prostředky z provozního úvěru. Autorka bakalářské práce navrhuje nahradit používané provozní úvěry kontokorentními úvěry, které jsou čerpány v případě potřeby družstva. Bakalářská práce dále navrhuje družstvu sestavování výkazu cash flow pro možnost lepšího sledování peněžních toků, a tím získání informací o skutečném stavu finančních zdrojů. Zpřehledněním cash flow je možné lépe rozhodovat o výše stanovených doporučeních a kontrolovat jejich dodržování.

Závěr

64

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení finanční situace Zemědělského družstva Dešov za období 2004 – 2008. Na základě ukazatelů finanční analýzy byly identifikovány slabé stránky hospodaření družstva a navrhnuta opatření, která povedou ke zlepšení finanční situace. V bakalářské práci na téma Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení, byla stanovena teoretická východiska, na základě nichž byla provedena horizontální a vertikální analýza výkazů rozvaha a výkazu zisku a ztráty, u analýzy rozdílových a tokových ukazatelů byl vypočten čistý pracovní kapitál, dále byla provedena analýza poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Modely predikce finanční tísně řadí Zemědělské družstvo Dešov do oblasti šedé zóny, v posledním roce sledovaného období se hodnota Altmanova Zskóre i hodnota IN05 v šedé zóně nejvíce přiblížila hraniční hodnotě, za kterou se nachází podniky s vážnými finančními problémy. Dle Tafflerova modelu se zemědělské družstvo v letech 2004 - 2008 řadilo mezi podniky s malou pravděpodobností bankrotu. Z výpočtů ukazatelů finanční analýzy byly zjištěny slabé stránky hospodaření Zemědělského družstva Dešov, mezi které se řadí výsledky běžné a hotovostní likvidity, vypovídající o tom, že družstvo disponuje dostatečným množstvím oběžných zdrojů, ale problém nastává v nedostatečné výši finančního majetku. Vysoká hodnota ukazatele běžné likvidity je způsobena vysokým stavem zásob a pohledávek. S vysokým stavem zásob na skladě souvisí i vysoká doba obratu zásob. O špatné platební morálce odběratelů vypovídá dlouhá doba obratu pohledávek. Klesající trend obratu celkových aktiv a obratu dlouhodobého majetku vypovídá o poklesu využívání majetku. Zemědělskému družstvu Dešov bylo navrhnuto přehodnocení stavu zásob na skladě a zvážení, zda je výhodnější se předzásobit za výhodnější cenu a s vynaložením nákladů na skladování a udržování zásob nebo nakupovat zásoby v průběhu roku. Vhodné je využití dobrých vztahů s dodavateli, kteří by mohli skladovat zásoby ve svých skladech a dodávat je družstvu dle jeho potřeb. Družstvu bylo doporučeno mít na skladě pouze takové zásoby, které jsou potřebné pro zabezpečení výroby, bez zbytečného předzásobení a vázání peněžních prostředků v tomto majetku. Vzhledem k nízké hodnotě obratu dlouhodobého majetku bylo navrženo přehodnocení určitého majetku a snaha o maximální možné využití stávajícího i nového majetku, pronájem nebo prodej nepotřebného.

Závěr

65

Zemědělské družstvo Dešov by mělo dále sledovat možné, i netradiční alternativy a rozšíření své činnosti, spočívající v pěstování dalších plodin nebo chovu zvířat, po kterých identifikuje zvýšenou poptávku na trhu. Dále bylo navrženo využívání nástrojů pro zajištění pohledávek, kterými jsou skonto, směnka, limity pro obchodní úvěr, zavedení úroků, pokud se pohledávky dostanou po dobu splatnosti a v krajním případě využít služeb Centrálního registru dlužníků. Autorka navrhuje nahrazení provozního úvěru kontokorentním úvěrem. Družstvu bylo doporučeno sestavování výkazu cash flow, pro lepší sledování peněžního toku a lepší informaci o skutečném stavu finančních zdrojů. Ve sledovaném období finanční analýza neodhalila žádné zásadní problémy, které by ohrozily existenci Zemědělského družstva Dešov. Při snížení stavu zásob na skladě, využíváním více svého dlouhodobého majetku a snížením stavu pohledávek si zajistí družstvo zvýšení zdrojů a vylepší si svou finanční situaci.

Seznam použité literatura

66

6 Seznam použité literatura Monografické publikace BLAHA, Z. S. -- JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. FERRIS, K. R. -- SELLING, T. I. -- HASKINS, M. E. International Financial Reporting and Analysis: A Contextual Emphasis. Chicago: Irwin, 1996. 881 s. ISBN 0-256-13998-9. GRÜNWALD, R. -- HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. KISLINGEROVÁ, E. -- HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. KOVANICOVÁ, D. Jak porozumět světový, evropským, českým účetním výkazům. 1. vyd. Praha: Polygon, 2004. 304 s. ISBN 80-7273-095-9. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví - Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. 4. vyd. Praha : Polygon, 1999. 303 s. ISBN 8085967-88-X. NEUMAIEROVÁ, I. -- NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Přes, a.s., 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy., 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8.

Seznam použité literatura

67

SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2007. 452 s. ISBN 9 78-80-247-1992-4. ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Internetové zdroje BUSINESS CENTER [online]. [cit. 2010-4-4].Uspořádání a označování položek rozvahy. Dostupný z www: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/priloha1.aspx. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online].[cit. 2010-5-19]. Míra inflace. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online].[cit. 2010-5-19]. Trh státních dluhopisů. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/sd/

Ostatní zdroje Účetní výkazy Zemědělského družstva Dešov za období 2004 - 2008.

Seznam tabulek

68

Seznam tabulek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16 Tabulka 17 Tabulka 18 Tabulka 19 Tabulka 20 Tabulka 21 Tabulka 22 Tabulka 23 Tabulka 24 Tabulka 25 Tabulka 26 Tabulka 27 Tabulka 28

Klasifikace podniku dle výsledného Z-skóre Klasifikace podniku dle IN05 Klasifikace podniku dle Tafflerova modelu Horizontální analýza aktiv za období 2004 - 2008 - absolutní změna (v tis. Kč) Horizontální analýza aktiv za období 2004 - 2008 - procentní změna (v %) Horizontální analýza pasiv za období let 2004 - 2008 - absolutní změna (v tis. Kč) Horizontální analýza pasiv za období let 2004 - 2008 - procentní změna (v %) Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (2004 - 2008) absolutní změna (tis. Kč) Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (2004 - 2008) procentní změna (v %) Vertikální analýza aktiv v období 2004 - 2008 (v %) Vertikální analýza pasiv za období 2004 - 2008 (v %) Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2004 - 2008 (v %) Čistý pracovní kapitál v období let 2004- 2008 v tis. Kč Ukazatele zadluženosti Ukazatele aktivity v období let 2004 - 2008 Ukazatele likvidity v období let 2004 - 2008 Ukazatele rentability za období 2004 - 2008 (v %) Vývoj ukazatelů rozkladu ROA za období 2004 - 2008 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROA (v %) Vývoj ukazatelů rozkladu ROE za období 2004 - 2008 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROE (v %) Ziskový účinek finanční páky za období 2004 - 2008 Hodnoty ukazatelů Z-skóre modelu v období 2004 - 2008 Altmanovo Z-skóre v období 2004 - 2008 Hodnoty ukazatelů IN05 v období 2004 - 2008 Vývoj indexu IN05 Hodnoty ukazatelů Tafflerova modelu za období 2004 - 2008 Vývoj Tafflerova modelu za období 2004 - 2008

Seznam grafů

Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10

Podíl jednotlivých aktiv na celkových aktivech v období 2004 - 2008 Podíl pasiv na celkových pasivech za období 2004 - 2008 Čistý pracovní kapitál 2004 - 2008 Vývoj jednotlivých ukazatelů zadluženosti v období let 2004 - 2008 Vývoj ukazatele dluhu na vlastní kapitál Vývoj ukazatele úrokového krytí Vývoj ukazatelů rentability za období 2004 - 2008 Vývoj Altmanova Z-skóre v období 2004 - 2008 Vývoj indexu IN05 v období 2004 - 2008 Vývoj Tafflerova modelu za období 2004 - 2008

69

Seznam příloh

70

Seznam příloh Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6: Příloha 7: Příloha 8: Příloha 9: Příloha 10: Příloha 11: Příloha 12: Příloha 13: Příloha 14: Příloha 15:

Rozvaha aktiv (část 1.) v tis. Kč Rozvaha aktiv (část 2.) v tis. Kč Rozvaha pasiv (část 1.) v tis. Kč Rozvaha pasiv (část 2.) v tis. Kč Výkaz zisku a ztráty (část 1.) v tis. Kč Výkaz zisku a ztráty (část 2.) v tis. Kč Horizontální analýza aktiv (část 1.) - absolutní změna v tis. Kč Horizontální analýza aktiv (část 2.) - absolutní změna v tis. Kč Horizontální analýza aktiv (část 1.) - procentní změna Horizontální analýza aktiv (část 2.) - procentní změna Horizontální analýza pasiv (část 1.) – absolutní změna v tis. Kč Horizontální analýza pasiv (část 2.) - absolutní změna v tis. Kč Horizontální analýza pasiv (část 1.) – procentní změna Horizontální analýza pasiv (část 2.) - procentní změna Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (část 1.) - absolutní změna v tis. Kč Příloha 16: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (část 2.) - absolutní změna v tis. Kč Příloha 17: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (část 1.) - procentní změna Příloha 18: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (část 2.) - procentní změna Příloha 19: Vertikální analýza aktiv (část 1.), (v %) Příloha 20 : Vertikální analýza aktiv (část 2.), (v %) Příloha 21: Vertikální analýza pasiv (část 1.), (v %) Příloha 22: Vertikální analýza pasiv (část 2.), (v %) Příloha 23: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (část 1.), (v %) Příloha 24: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (část 2.), (v %)

Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení

Recommend Documents