Analýza finanční situace podniku

Bankovní institut vysoká škola Katedra financí a ekonomie

Analýza finanční situace podniku Bakalářská práce

Autor:

Pavel Pankov Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Oldřich Knaifl, CSc.

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 6.5.2016

Pavel Pankov

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc. za cenné rady, odborné připomínky a čas věnovaný metodickému vedení práce

Anotace: Cílem moje bakalářské práce na téma “ Analýza finanční situace podniku ” je ocenit finanční zdrávi vybraného podniku – Novotrek distribution s.r.o v letech 2013 – 2015. Prace je rozdělena do dvou základní části. První část je teoretická, v níž jsou popsány základní údaje finanční analýzy, uvedené použité metody FA (horizontální a vertikální FA, analýza poměrových ukazatelů, bankrotní a bonitní modely FA). Praktická část se zaměřuje na aplikaci uvedených metod FA na finančních výsledcích podniku z předchozích 3 let. Klíčové pojmy: Finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, poměrové ukazatele, bankrotní a bonitní modely, Novotrek Distribution.

Annotation: The target of my bachelor’s thesis “Analysis of the Financial Situation of the Company” is to estimate the financial health of the Novotrek Distribution s.r.o. company in the years 2013-2015. The thesis is separated into two basic parts. The first one is theoretical, it contains basic information about financial analysis, used methods like vertical and horizontal financial analysis, financial analysis based on differential and ratio indicators, solvency and bankruptcy prediction models. The second part is practical and it is about applying financial analysis methods described in the first part on the company’s financial statements of the last 3 years. Keywords: Financial analysis, horizontal and vertical financial analysis, ratio indicators, solvency

and

bankruptcy

prediction

models,

Novotrek

Distribution.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1.

Teoretická část .......................................................................................................... 9 1.1. Finanční analýza ................................................................................................... 9 1.1.1. Cíle finanční analýzy ..................................................................................... 9 1.1.1. Zdroje pro finanční analýzu........................................................................... 9 1.1.2. Uživatelé finanční analýzy .......................................................................... 10 1.2. Metody finanční analýzy .................................................................................... 12 1.2.1. Horizontální finanční analýza...................................................................... 12 1.2.2. Vertikální analýza ........................................................................................ 12 1.2.3. Poměrová analýza ........................................................................................ 13 1.2.3.1. Analýza rentability ............................................................................... 13 1.2.3.2. Analýza likvidity .................................................................................. 14 1.2.3.3. Analýza zadluženosti ............................................................................ 15 1.2.3.4. Ukazatele aktivity ................................................................................. 16 1.2.4. Bilanční pravidla ......................................................................................... 17 1.2.4.1. Zlaté bilanční pravidlo financování ...................................................... 18 1.2.4.2. Zlaté pari pravidlo ................................................................................ 18 1.2.4.3. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ............................................................ 18 1.2.4.4. Zlaté růstové pravidlo ........................................................................... 18 1.2.5. Bonitní a bankrotní modely ......................................................................... 18 1.2.5.1. Králíčkův Q-test ................................................................................... 19 1.2.5.2. Altmanův model ................................................................................... 20 1.2.5.3. IN indexy .............................................................................................. 22

2. Praktická část ............................................................................................................. 25 2.1. Představení podniku ........................................................................................... 25 2.1.1. Základní údaje o společnosti ....................................................................... 25 2.1.2. Historie společnosti ..................................................................................... 26 2.2. Odvětvová analýza trhu ...................................................................................... 26 5

2.2.1. Historický přehled Čínské ekonomiky ........................................................ 26 2.2.2. Historický přehled České ekonomiky ......................................................... 29 2.2.3. Současný přehled České ekonomiky ........................................................... 29 2.2.4. Obchodní vztahy České republiky a Číny ................................................... 31 2.3. Horizontální analýza ........................................................................................... 32 2.3.1. Horizontální analýza aktiv ........................................................................... 32 2.3.2. Horizontální analýza pasiv .......................................................................... 34 2.3.3. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ................................................. 36 2.4. Vertikální analýza ............................................................................................... 38 2.4.1. Vertikální analýza aktiv ............................................................................... 38 2.4.2. Vertikální analýza pasiv .............................................................................. 40 2.4.2. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ..................................................... 41 2.5. Poměrová analýza ............................................................................................... 44 2.5.1. Analýza rentability ...................................................................................... 44 2.5.2 Analýza likvidity .......................................................................................... 45 2.5.3. Analýza zadluženosti ................................................................................... 46 2.5.4. Analýza aktivity........................................................................................... 46 2.6. Bilanční pravidla ................................................................................................ 47 2.6.1. Zlaté bilanční pravidlo financování ............................................................. 47 2.6.2. Zlaté pari pravidlo ....................................................................................... 48 2.6.3. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ................................................................... 49 2.6.4. Zlaté růstové pravidlo .................................................................................. 50 2.7. Bonitní a bankrotní modely ................................................................................ 51 2.7.1. Kralickův quick test ..................................................................................... 51 2.7.2. Altmanův model .......................................................................................... 52 2.7.3. IN indexy ..................................................................................................... 54 2.7.3.1. Bankrotní index IN 95 .......................................................................... 54 2.7.3.2. Bankrotní index IN05 ........................................................................... 55 Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................... 59

6

Seznam tabulek a grafů................................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 63

7

Úvod Finanční analýza je neoddělitelnou součásti řízeni společnosti. Hlavním jejím cílem je ocenit současné finanční zdraví podniku. Informačním zdrojem pro finanční analýzu vystupují hlavně účetní výkazy z minulých let. Z těchto zdrojů analýza umožňuje nejen ocenit finanční stav podniku, ale i do určité míry predikovat budoucí vývoj. Cílem moje bakalářské práce je ocenění finančního zdraví společnosti Novotrek Distribution s.r.o. v letech 2013-2015 pomoci ukazatelů aktivity, rentability, likvidity, horizontální a vertikální analýzy, a bonitních i bankrotních modelu. Společnost je dodavatelem populárních značek elektroniky a taky vlastni značky. Působí na trhu již 3 roky. Zboží dodávané teto společnosti je velmi různorodé, avšak zaměřené na moderní styly a trendy. Jedná se o produkty, které jsou velmi žádané jako: tablety, powerbanky, myši, sluchátka, kamery do aut, příslušenství k PC a mobilním zařízením a další zajímavé produkty. Samotná firma patří k mikropodnikům, protože v zaměstnání má pouze 10 lidi a roční obrat je pod 2 miliony EUR. Práce je rozdělena do dvou části. První část je teoretická, v ni budou uvedené základní údaje o finanční analýze, metody a postupy. V druhé části se budu zabývat aplikováním metod z první části na datech, získaných z finančních výkazu společnosti. V závěru této bakalářské práce dojde k zhodnoceni finanční situace a udělení rekomendací společnosti Novotrek Distribution na zaklade získaných výsledku z předcházející kapitoly.

8

1. Teoretická část 1.1. Finanční analýza Existuje celá skupina metod, jak vymezit pojem „finanční analýza“. Nejpřesnější definici zní, že finanční analýza reprezentuje systematickou analýzu získaných dat, která jsou zahrnuta především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnuji hodnocení podnikové minulosti, současnosti a předpovídaní budoucích finančních podmínek.1 Termín „Finanční analýza“ pochází z USA, zatímco v Evropských státech, zejména v německy mluvicích se využívá termín „bilanční analýza“. V České republice většina terminu byla převzata z Německa. V době první republiky někteří komerční časopisy publikovali bilanční analýzu účetních závěrek některých podniků. Po některé změně, finanční analýza byla chápana jako analýza finanční situaci společnosti, případně celého odvětví, neboli cele zemi. 1.1.1. Cíle finanční analýzy Finanční analýza rozčleňuje všechny aktivity společnosti s ohledem na čas a finance. Z tohoto důvodu finanční analýza reprezentuje značnou části finančního řízeni a tvoří zpětnou vazbu a reflex mezi manažerským rozhodnutím a realitou. Finanční analýza také přispívá k správnému provozování podniku, umožňuje efektivně spravovat finanční zdroje firmy, poskytuje přehled stávajícího cash flow v podniku, pomáhá optimalizovat investiční rizika. 1.1.1. Zdroje pro finanční analýzu Pro realizaci kvalitní finanční analýzy je nezbytné mít kvalitní zprávy. Dokonce i nejlepší techniky a metodiky při nekvalitních údajích selhávají. Běžnými zdroji pro finanční analýzu jsou účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow), výroční zprava.

1 Finanční analýza-4.rozšířené vydání, Petra Růčková, str.9; ISBN 978-80-247-3916-8

9

Rozvaha se skládá z aktiv na levé straně a pasiv na pravé. Zaznamenává bilanci majetku a zdrojů kryti majetku podniku na konci účetního období. Aktiva společnosti se skládají z dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (budovy, stroje, patenty, licence), oběžného majetku (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek (peníze, ceniny, cenné papíry se splatnosti do 1 roku)). Na stráně pasiv jsou vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy, hospodářsky výsledek, fondy ze zisku) a cizí kapitál (rezervy, závazky). Výkaz zisku a ztrát zobrazuje výnosy a náklady firmy za účetní období. Cash flow zobrazuje objem výdajů a přijmu za účetní období. Provázanost těchto výkazu je zobrazena v následujícím schématu. Schéma 1: Provázanost účetních výkazů Výkaz CF

Rozvaha

Výkaz zisků a ztrát

Počáteční Vlastní

stav peněz

kapitál Příjmy

Majetek

Náklady Cizí

Výnosy

zdroje Výdaje Konečný stav

Peníze

Zisk

Zisk

peněz Zdroj: RUČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2007. s. 38. 1.1.2. Uživatelé finanční analýzy Informace o finančním stavu podniku je důležitá jak pro vedeni společnosti, tak i pro vlastníky a věřitele. Podrobnější pohled na uživatelské skupiny je v následující tabulce:

10

Tabulka 1: Uživatelské skupiny finanční analýzy Uživatelé

Cíle a hlediska užití finanční analýzy

Management

Informace pro finanční řízení podniku (umožňují rozhodovat o struktuře a výši majetku a zdrojů krytí, o alokaci peněžních prostředků, o rozdělování zisku, o přijímání podnikatelského záměru a finančního plánu, o ocenění podniku).

Vlastníci (akcionáři, společníci)

Informace o uložení prostředků a způsobu řízení podniku, zájem o rentabilitu (výnosnost), stabilitu, likviditu, dividendy, perspektivu podniku. Využití těchto informací pro oceňování podniku (pro případ prodeje, likvidace, fúze, akvizice apod.).

Banky

Informace pro rozhodování o poskytnutí (resp. prodloužení) úvěru a záruk za úvěry a o schopnosti splácet úvěr. Zájem o ocenění podniku, pokud by nebyl schopen dostát úvěrovým závazkům (například formou likvidační hodnoty). V některých případech vazba úvěrových podmínek na konkrétní finanční ukazatele (například na dlouhodobou solventnost).

Obchodní věřitelé Informace pro -výběr odběratelů, zájem zejména o likviditu a solventnost (schopnost uhradit dané závazky), u dlouhodobých partnerů pak o dlouhodobou solventnost a stabilitu. Držitelé

Zájem o likviditu a finanční stabilitu v horizontu splatnosti dluhu.

úvěrových cenných papírů (obligací, zástavních listů ap.) Odběratelé

Informace pro výběr dodavatele, důraz na stabilitu, schopnost dostát obchodním závazkům.

Státní orgány

Informační podklady pro státní statistiku, daňovou kontrolu, privatizační záměry, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, sledování vládních politik, rozdělování finanční výpomoci státu

11

apod. Konkurence

Zájem o porovnání výsledků s vlastními (rentabilita, tržby, solventnost, zásoby a doba jejich obratu apod.).

Zaměstnanci

Zájem o finanční a celkovou stabilitu podniku z hlediska stability zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy.

Obchodníci s

Zájem o celkové finanční výsledky podniku, informace pro

cennými papíry,

rozhodování o obchodech s cennými papíry' a volbu skladby

potenciální

portfolia.

investoři Ostatní uživatelé,

Spektrum nejrůznějších zájmů (rozvoj regionu, vliv činnosti

veřejnost obecně

podniku na životní prostředí, sledování celkových ekonomických trendů, vývoj zaměstnanosti ap.).

Zdroj: SŮVOVÁ H., KNAIFL O., Finanční analýza I

1.2. Metody finanční analýzy 1.2.1. Horizontální finanční analýza Horizontální finanční analýza zkoumá změnu absolutních ukazatelů v čase i vyjadřuje je v absolutní a v procentuální formě. Tato analýza sleduje vývoj zkoumané položky v čase, většinou oproti minulému účetnímu období. Horizontální analýza porovnává každou položku účetní závěrky řádek za řádkem (horizontálně). Hlavním cílem horizontální analýzy je určit trend každé položky. Výpočet pomoci absolutního ukazatele: absolutní zmena = (hodnota ukazatele v roce T + 1) − (hodnota ukazatele v roce T )

Výpočet pomoci procentního ukazatele:

 ukazatel v roce T + 1  procentní zmena =  − 1 * 100 (% )  ukazatel v roce T  1.2.2. Vertikální analýza Vertikální analýza pracuje se strukturou ukazatelů. Určuje podíl dílčí položky na celku. Také pomáhá určit majetkovou strukturu firmy. Zaklad, ke kterému se vztahuje 12

procentní rozbor je u rozvahy bilanční suma zkoumaného období (výše aktiv), u výkazu zisku a ztráty většinou to jsou celkové tržby společnosti. Vzorec:

, ∑

Pi – procentní podíl položky účetní závěrky ve sledovaném roce Bi – položka účetní závěrky ve sledovaném roce i – sledovaný rok 1.2.3. Poměrová analýza Poměrová analýza určuje strukturu podnikových aktiv, kvalitu a intenzitu jejich využívání, postup jejich financování, strukturu nákladů, ziskovost firmy, solventnost, likviditu a další rysy jejího finančního zdraví. Její výsledky pomáhají určit celkovou okamžitou ekonomickou situaci podniku. Význačným aspektem je schopnost porovnat výsledky několika období a na jejich bázi ocenit vývojový trend hospodaření podniku.2 Zatímco vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny – položky rozvahy či výsledovky – v čase nebo ve vztahu k jedné vztažné veličině (celková bilanční suma, tržby), poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou.3 1.2.3.1. Analýza rentability Prvnímy z poměrových ukazatelů jsou ty, které se týkají výnosnosti, nebo-li rentability. Jde o nejvíce sledované ukazatele, které poměřují zisk za účetní období oproti vloženému kapitálu, případně některé další složce rozvahy. Ve své práci se zaměřím především na nejčastěji používané v praxi ukazatele:4 −

rentabilita aktiv – ROA (angl. Return on Assets),

−

rentabilita vlastního kapitálu – ROE (Return on Equity),

−

rentabilita tržeb – ROS (Return on Sales).

2

BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I., Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s.51. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza, 2 vydaní, 2008, s. 29 4 KISLINGEROVÁ, E. A kol., Manažerské finance, 2004, s. 72.

3

13

Rentabilita aktiv – měřítko výnosnosti, které nerozlišuje, jestli je společnost financována z vlastního kapitálu nebo z kapitálu cizího. Poměřuje zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání. Vzorec pro její výpočet je následující:5 ROA

EBIT celková aktiva

kde EBIT (Earnings Before Interest and Tax) je ziskem před odečtením úroků a daní. Rentabilita vlastního kapitálu – podstatný ukazatel pro akcionáře, společníky a ostatní investory, poskytuje informaci o ocenění jejich kapitálu vloženého do společnosti. V podstatě zobrazuje, jaký zisk byl vyprodukován na jednotku investovaného kapitálu. Vzorec rentability vlastního kapitálu je následující:6 ROE

čistý zisk vlastní kapitál

Ukazatel ROE slouží investorům k ověření, zda je jejich investovaný kapitál zhodnocován v souladu s očekáváním, včetně zohlednění míry rizika, kterou investice obnáší. Rentabilita tržeb ukazuje zisk na jednotku tržeb. Vztah rentability tržeb je:7 ROS

čistý zisk tržby

Vzhledem ke skutečnosti, že pro každé odvětví je typická odlišná úroveň ziskovosti, uvedený ukazatel by se měl porovnávat vždy pouze v rámci jednoho odvětví, protože například ve velkoobchodu není možné dosahovat marží jako v energetickém sektoru. 1.2.3.2. Analýza likvidity Ukazatelé likvidity poskytují odpověď na otázku, jestli je společnost schopna včas hradit své splatné závazky. V podstatě jsou ukazatelé likvidity standardizovány do třech základních forem, a to do likvidity běžné, pohotové a okamžité. Běžná likvidita 8 udává, kolikrát jsou oběžná aktiva větší než krátkodobé závazky. Vztah pro výpočet je:9

5

KISLINGEROVÁ, E. A kol., Manažerské finance, 2004, s.72-73. KISLINGEROVÁ, E. a kol., Manažerské finance, 2004, s.73. 7 SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýzy v řízení firmy, 2001, s. 64. 8 Nazývaná jako Current ratio. 9 SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýzy v řízení firmy, 2001, s. 74. 6

14

Běžná likvidita

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Pohotová likvidita10 udává schopnost uhradit splatné závazky bez vyprodání zásob, které jsou považovány za nejméně likvidní část oběžného majetku. Výpočet pohotové likvidity je následující:11 Pohotová likvidita

oběžná aktiva * zásoby krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita12 bere v úvahu z oběžných aktiv pouze peněžní prostředky a jejich ekvivalenty. Jedná se o ukazatel nejvyšší uvažované likvidity. Vztah okamžité likvidity je:13 Okamžitá ,peněžní- likvidita

peněžní prostředky / peněžní ekvivalenty krátkodobé závazky

1.2.3.3. Analýza zadluženosti Pod pojmem zadluženost se rozumí, že k financování aktiv podniku jsou využívány cizí zdroje. Kategorie zadluženosti vyjadřují v různých variantách poměr mezi vlastními a cizími zdroji podniku. Využívání cizích zdrojů je v praxi běžnou situaci a podstatou analýzy je pátrání optimální kapitálové struktury, neboli podílu vlastních a cizích zdrojů. Obvykle jsou cizí zdroje oproti zdrojům vlastním levnější i díky daňové uznatelnosti nákladů. Optimalizace kapitálové struktury patří k úkolům finančního řízení podniku. Ukazatelé zadluženosti určitě patří mezi nejvíce sledované ukazatele u věřitelů. Prvním ukazatelem je celková zadluženost 14 , která je definována jako ukazatel věřitelského krytí. Jeho vzorec je následující:15 Celková zadluženost

10

cizí kapitál celková aktiva

Nazývaná jako Quick ratio. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera, 2001, s. 74. 12 Nazývaná jako Cash ratio. 13 KALOUDA, F., Finanční analýza a řízení podniku, 2009, s. 144. 14 Nazývaná jako Debt ratio. 15 SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýzy v řízení firmy, 2001, s. 70. 11

15

Koeficient zadluženosti vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu a má stejnou vypovídací schopnost jako celková zadluženost. Oba ukazatele rostou v souvislosti s růstem podílu dluhů ve finanční struktuře firmy. Vztah ukazatele je:16 Koe3icient zadluženosti

cizí kapital vlastni kapital

Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Pro věřitele ukazatel udává, jakou úroveň zisku podnik produkuje v poměru k úrokovým nákladům vztahujícím se k dluhu. Vzorec ukazatele je následující:17 Úrokové krytí

EBIT nakladové úroky

1.2.3.4. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity „měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vznikají jí zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich nedostatek, pak se musí vzdát mnoha potencionálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází tak o výnosy.“18 Obrat celkových aktiv Udává počet obrátek (to jest. kolikrát se aktiva obrátí) za rok. Pokud jsou hodnoty podprůměrné vzhledem ke konkurenci, měli by být aktiva odprodány, nebo zvýšen počet zakázek podniku. Obrat aktiv

trž67 aktiva celkem

Doba obratu zásob Představuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány na skladě. U zásob výrobků a zboží je ukazatel rovněž indikátorem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoby promění v hotovost nebo pohledávku. Doba obratu zásob

16

zásoby ,tržby/360-

SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýzy v řízení firmy, 2001, s. 70. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2007. s. 58. 18 SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera – finanční analýzy v řízení firmy, 2001. s. 66

17

16

Obrat zásob Ukazuje, kolikrát jsou všechny zásoby v průběhu roku prodány a opětovně naskladněny. Obrat zásob tedy vyjadřuje intenzitu prodeje zásob. Nízký počet obrátek ohrožuje platební schopnost podniku, protože zdroje vázané v zásobách při malém počtu obrátek vytvářejí menší zisk Obrat zásob

tržby zásoby

Doba obratu pohledávek Ukazuje, jak dlouho trvá inkaso pohledávek. Je to doba od okamžiku vystavení faktury do okamžiku její úhrady. Pro finance podniku je důležité mít dobu splatnosti pohledávek co nejkratší. Doba obratu pohledávek

pohledávky ,tržby/360-

1.2.4. Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování firmy s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Tato pravidla jsou obvyklá v německy mluvících zemích. Vycházejí z dané kapitálové potřeby a stanovují základní zásady, které prostředky financování je potřeba použít za určitých předpokladů ke krytí kapitálové potřeby. Pravidla neřeší výši této potřeby, ale její vnitřní skladbu, která může být podstatně ovlivněna technickou podmíněností majetkové struktury dle zaměření podniku. Obvykle jsou uváděna čtyři pravidla •

zlaté bilanční pravidlo financování

•

zlaté pravidlo vyrovnání rizika

•

zlaté pari pravidlo

•

zlaté růstové pravidlo

17

1.2.4.1. .2.4.1. Zlaté bilanční pravidlo financování

Porovnává dlouhodobé zdroje a dlouhodobý majetek. Zdůrazňuje, jestli třeba sladit časovou vázanost aktiv a pasiv. Říká, že že dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů (vlastních, cizích) a krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů. 1.2.4.2. Zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo sleduje vztah dlouhodobého majetku a vlastního vlastního kapitálu. Toto pravidlo říká, že vlastní kapitál by měl financovat dlouhodobý majetek, ale měl by použít I dlouhodobý cizí kapitál = vlastního kapitálu by mělo být v podniku méně než dlouhodobého majetku. 1.2.4.3 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika 1.2.4.3.

Toto pravidlo se zabývá vztahy pouze na straně pasiv. Podle tohoto pravidla by vlastní zdroje neměly být nižší než cizí zdroje (bez ohledu na časovou vázanost). Ne vždy je možné splnění zlatého bilančního pravidla a pravidla vyrovnávání rizika zároveň, protože tože majetková struktura podniku je ovlivněna činností podniku a konkurenčním postavením. 1.2.4.4. Zlaté růstové pravidlo

Dle tohoto pravidla by tempo růstu investic v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu horizontu předstihnout tempo růstu tržeb. 1.2.5. Bonitní a bankrotní modely Tyto metodické nástroje patří k nejsofistikovanějším metodám finanční analýzy.. Jsou postavené na více faktorové analýze vzájemných závislosti mezi vstupními a

18

výstupními ukazateli.19 Využívá se zejména bankovními institucemi pro odhadování finanční situaci firem, žádajících o uvěř. Jsou děleny na dvě podskupiny: •

Bankrotní modely, pomoci kterých se da poznat, jestli analyzovaný podnik zbankrotuje

•

Bonitní modely, pomoci kterých se da poznat, jestli podnik je dobry, nebo spatný.

1.2.5.1. Králíčkův Q-test Prvním a nejjednodušším modelem je Králíčkův rychlý test (také Quick test nebo Qtest), který, podle neoficiálních informaci, byl vytvořen a používán v západním Německu v 50-60 letech 20. století. Vsak oficiálním datem vzniku je rok 1990. Metoda je popsána v následujícím schématu: Tabulka 2: Kralickův quick test – hodnocení ukazatelů

výborně

velmi dobře

dobře

špatně

ohrožení

1

2

3

4

5

Kvóta vlastního kapitálu

> 30%

> 20%

> 10%

< 10%

< 0%

CF v % podnikového výkonu

> 10%

> 8%

> 5%

< 5%

< 0%

ROA

> 15%

> 12%

> 8%

< 8%

< 0%

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

< 30 let

> 30 let

Ukazatel

Doba splaceni dluhu v letech

Zdroj: KALOUDA, F., Finanční analýza a řízení podniku =>ó@A >BAC@DíEF GAHí@ABI

>BAC@Dí GAHJ@áB 6JBADčDí CFIčK@

LM > % HFODJGF>éEF >ýGFDI

RST

19

LACE MBFP @Qž67

UVW XKBGF>é @Qž67

KALOUDA, F., Finanční analýza a řízení podniku. s.64

19

1.2.5.2. Altmanův model Altmanova analýza ( Z-score, Z-faktor) je model pro oceňování krize podniku. Vytvořený v roce 1968 Edwardem Altmanem, profesorem financi na “New York University School of Business”, model stal průlomným pro předpovídaní bankrotu podniku. K dnešnímu dni Altmanova metoda obrůstá novými metodami, vsak ve své bakalářské práci jsem uvedl 3 základní: pro akciové společnosti, pro sdruženi s ručeným omezením a pro akciové společnosti Českého trhu. Altmanův model pro a.s.: Vzorec je následující: Y ,A. C. - 1,2 ∗ ^_ / 1,4 ∗ â / 3,3 ∗ ^b / 0,6 c ^d / 1,0 c ê Kde: ^_

F6ěžDá AG@J>A * GQá@GFOF6é fOQFgK CIhA AG@J>

â

DKQFfOěBKDý fJCG CIhA AG@J>

^b

UVW CIhA AG@J>

^d

@QžDí EFODF@A >BAC@DíEF GAHJ@áBI účK@Dí EFODF@A XKBGF>éEF OBIEI

ê

@Qž67 CIhA AG@J>

A na zaklade hodnoty Z funkce je možné konstatovat finanční situaci takto: Z>2.99 — uspokojivá finanční situace 1.81
20

Z<1.81 — kandidát bankrotu20 Z=2.675 — hranice mezi bankrotující a přežívající podniky21 Hodnota Z score 2.675 snižuje nevyužitelnost metody při výsledcích analýzy v šedé zóně. Jistota predikce se mění kvůli kvalitě vzorku a časovém horizontu predikce. Však Altman ve své práci uvádí následující údaje: Tabulka 3: Altmanův model–jistota predikce ve vztahu k časovému horizontu Časový horizont

Jistota předpovědi

předpovědi (let) 1

95%

2

72%

3

48%

4

29%

5

36%

Zdroj: ALTMAN, E. I. Diskriminant analysis and the prediction of Corporate Bankruptcy. The Journal of Finance, Vol. 23, No 4 (Sep. 1968), s. 604 Tato metoda byla upravena pro podmínky Českého trhu českými ekonomy Ivanem a Inkou Neumaierovimy. Jejich formule platí jenom pro akciové společnosti a její vzorec je následující: Y ,A. C. - 1,2 ∗ ^_ / 1,4 ∗ â / 3,3 ∗ ^b / 0,6 c ^d / 1,0 c ê / 1,0î Kde

î

jákljmn op qrůtě uoqltvput kývpun

Altmanův model pro s.r.o.: Vzorec je následující: Y ,C. Q. F. - 0,717 ∗ ^_ / 0,847 ∗ â / 3,107 ∗ ^b / 0,42 c ^d / 0,998 c ê

20

ALTMAN, E. I. Diskriminant analysis and the prediction of Corporate Bankruptcy. The Journal of Finance, Vol. 23, No 4 (Sep. 1968), s. 606 21 ALTMAN, E. I. Diskriminant analysis and the prediction of Corporate Bankruptcy. The Journal of Finance, Vol. 23, No 4 (Sep. 1968), s. 607

21

Kde: ^_


â


^b

UVW CIhA AG@J>

^d

účK@Dí EFODF@A fáGBAODíEF GAHJ@áBI XKBGF>é OBIE7

ê

@Qž67 CIhA AG@J>

A na základě hodnoty Z funkce je možné konstatovat finanční situaci takto: Z>2.9 — uspokojivá finanční situace 1.2
AG@J>A XJfí GAHJ@áB

22

UVW XJfí GAHJ@áB

L

UVW XKBGF>á AG@J>A

}

@Qž67 XKBGF>á AG@J>A

U

F6ěžDá AG@J>A GQá@GFOF6é fá>AfG7

M

fá>AfG7 HF BEů@ě CHBA@DFC@J @Qž67

|_ az |i jsou váhy jednotlivých posilových ukazatelů a pro českou ekonomiku následující: Tabulka 4: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR |_

|a

|b

|d

|e

|i

0,22

0,11

8,33

0,52

0,10

16,80

Zdroj: NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada 2002 A na základě hodnoty IN95 je možné konstatovat finanční situaci takto: IN>2 — lze předpovídat uspokojivou finanční situaci 1
23

A na základě hodnoty IN05 je možné konstatovat finanční situaci takto: IN>1.6 — podnik tvoří hodnotu 0.9
24

2. Praktická část 2.1. Představení podniku 2.1.1. Základní údaje o společnosti Obchodní firma:

Novotrek Distribution s.r.o.

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Sídlo:

Nad Jezerkou 1075/13, Nusle, 140 00 Praha 4

Identifikační číslo:

25768841

Datum zápisu:

2. června 1999

Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Základní kapitál:

200 000,- Kč, Splaceno: 100%

Jednatele:

1) ANDREY BORDEYANU, dat. nar. 14. března 1988 352700 Timaševsk, Naberežnaja 52, Ruská federace Den vzniku funkce: 16. ledna 2013 2) IVAN SOFIN, dat. nar. 5. července 1988 Nad Jezerkou 1075/13, Nusle, 140 00 Praha 4 Den vzniku funkce: 16. ledna 2013

Společníci:

1) IVAN SOFIN, dat. nar. 5. července 1988 Nad Jezerkou 1075/13, Nusle, 140 00 Praha 4 Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 50% Druh podílu: základní Kmenový list: není vydán 2) ANDREY BORDEYANU, dat. nar. 14. března 1988 25

352700 Timaševsk, Naberežnaja 52, Ruská federace Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 50% Druh podílu: základní Kmenový list: není vydán22 2.1.2. Historie společnosti Společnost vznikla dne 2. 6. 1999 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze se jménem ALTAVA s.r.o. se sídlem na Praze 3 – Žižkov, Víta Nejedlého 17, mela jednoho společníka z ciziny a její předmětem podnikání bylo pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. V období od roku 1999 až do 2013 ji změnila 7 společníků a 5 jednatelů, v roce 2009 společnost změnila předmět podnikání na velkoobchod s elektrospotřebiči a elektronikou. V roce 2013 došlo k její odkupu, přejmenovaní do Novotrek Distribution s.r.o., přestěhovaní sídla na Prahu 4 – Nusle, Nad Jezerkou 1075/13 a firma dosáhla stavu, ve kterém je i dnes.23

2.2. Odvětvová analýza trhu Pro lepší orientace v tématu bude dobré uvést, proč skoro celý svět investuje do Číny, zahrnout tempo růstu, takže je třeba zmínit ekonomickou situaci ČR a obchodní vztahy České republiky a Číny. 2.2.1. Historický přehled Čínské ekonomiky Během posledního tisíciletí Čína byla jedním ze špičkových státu světa. Tuto skutečnost prokazuje pět velkých objevů z této země: kompas, porcelán, střelný prach a tisk. Avšak na konci 19, začátkem 20 století ekonomický vývoj se kriticky zpomalil a Čína se objevila na jednom z posledních míst ve světě. V roce 1949 Čína byla zaostalou semifeudalní a semikolonialní zemi. Ekonomika byla úplně devastovaná, obyvatelstvo žilo v chudobě, průměrná délka životu činila 35 let. Po vzniku 1. října 1949 čínské lidové republiky (ČLR) se zahájil proces budování socialistické ekonomiky. Však kvůli 22 23

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=511404&typ=PLATNY https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=511404&typ=UPLNY

26

levické politice, nasazené Mao Ce-tungem, rozvoj ekonomiky nebyl rovnoměrný. Od počátku reforem v roce 1978 přibližně 100 milionu lidi nebyly opatřeny oděvem a jídlem a země znova stala na pokraji ekonomického krachu. A jenom po reformě z roku 1979 Čína začala dosahovat ekonomických úspěchů a přiznávat se, jako jedna z nejlíp rozvijících státu. Průměrný růst HDP v rocích 1979-2015 činil 9.23% ročně24 při světovém průměru 3.72%25. Vývoj HDP Číny z roku 1979 do roku 2015 je uveden v následujícím grafu: Graf 1: Vývoj HDP Číny a světa Samotná velikost země a velké rozmanitosti jejích regionů znamená, že jakýkoli pokus provést analýzu trhu v Číně začíná s vědomím, že to není jeden trh, ale několik. na Kromě toho, je-li potřeba, je informace o zemi, ve skutečnosti to bude jen málo jistá města. Prosperita, životní úrovně obyvatelstva, výroba - to vše je distribuována nerovnoměrně, vyžaduje individuální přístup ke sběru informací, v závislosti na navrhované společnost produkt nebo službu. Společnosti nabízející sofistikovanější produkty a služby, se snaží vykonávat svou Aktivita ve většině vyspělých zemích, vedoucí čínští měst na východě, protože tam koncentrovaný poptávky. Většina z největších firem jsou zastoupeny ve třech hlavních městech - Peking, Šanghaj a Kanton. Chceme-li získat více informací o čínském trhu, často nezbytné provést rozhovory s vedoucími stejné společnosti v každé z těchto tří městy. Jen mluvit s lidmi z různých regionů a měst, můžete získat plný Pohled na celkovém trhu. Některá odvětví se zaměřila také v některých regionech. Například elektronika nebo výroba hraček nacházejí hlavně v jižní části Číny, Shanghai je centrem průmyslu móda, a Chengdu a Chongqing v západní Číně je největší stavba centra, spolu s hlavními městy východního pobřeží. Tak, pro firmy zabývající Činnosti v těchto oblastech, proces sběru informací by měla být spojena s konkrétními města a regiony, kde jsou k dispozici od místních firem informací. Čínský ekonomický život se neustále mění kvůli častým multi-miliard dolarů infuzích v méně rozvinutých regionech, a neustálé konkurence mezi nejvíce vysoce regiony. Tyto neustálé změny vedou k tomu, že tak není příliš spolehlivé údaje rychle zastarají. K vyřešení tohoto problému, je důležité přesunout zaměření z desk research (A společný trend v západních zemích) na primární výzkum. s přímým rozhovory s hlavními konkurenty může poskytnout informace a kontakty z těch lidí, kteří přímo přispívají k rozvoji podnikání a politického prostředí. Pokud byste se poradit s

18%

"Zdroje" změn, můžete se dostat před nimi a předvídat nové příležitosti na trhu, namísto snaží se prozkoumat a smysl z nich poté, co důležitá rozhodnutí jsou činěna. To umožní pečlivé kontrole a aktualizovat svá data získaná dříve, aby se jejich vlastní projekce, modelované scénáře na základě stávajících trendů, a na základě toho více hloubková analýza pro dlouhodobé řešení. Zatímco staré struktury a tradice mohou být vnímány jako překážky k vytvoření nové obchody v Číně, oni mohou také, se správným přístupem, aby nová společnost spustit na trhu tak rychle, jak by bylo možné provést v kterékoli jiné zemi. V tomto případě je klíčem k vyřešení problémů, jsou "investice s cílem ušetřit čas." Musíme se ujistit, že jste pochopili dynamiku trhu, které mají v úmyslu jít ven a dělat podrobný seznam potenciálních místních partnerů. Fúze, podniky nebo Absorpce vyžadují pečlivou analýzu, jak v čínský trh představuje dosti

16%

mnoho firem, které se může pochlubit velkými objemy prodeje, ale ve skutečnosti Představují poměrně malý podíl na trhu.

Najít několik společností, které nabízejí v reálném vzájemně prospěšnou spolupráci se zárukami dobré obchodní praktiky a vyhlídky na růst - není tak jednoduchá záležitost, to je nemožné zohledněny. To bude vyžadovat velké množství znalostí místních poměrů a vztahů znalec nebo konzultanta, Zobrazí se jména a čísla prostřednictvím skutečného stavu věcí. Čínský obchodní model je založen na Confucian rodinné hodnoty. V důsledku toho, místní podnikatelé jsou více nakloněny navázat obchodní vztahy s lidmi, než se společnostmi. Brenda nestačí začít podnikat v Číně, jen velmi málo získat dobré se zabývá dobré podmínky. Zatímco staré struktury a tradice mohou být vnímány jako překážky k vytvoření

14%

nové obchody v Číně, oni mohou také, se správným přístupem, aby nová společnost spustit na trhu tak rychle, jak by bylo možné provést v kterékoli jiné zemi. V tomto případě je klíčem k vyřešení problémů, jsou "investice s cílem ušetřit čas." Musíme se ujistit, že jste pochopili dynamiku trhu, které mají v úmyslu jít ven a dělat podrobný seznam potenciálních místních partnerů. Fúze, podniky nebo Absorpce vyžadují pečlivou analýzu, jak v čínský trh představuje dosti mnoho firem, které se může pochlubit velkými objemy prodeje, ale ve skutečnosti Představují poměrně malý podíl na trhu. Najít několik společností, které nabízejí v reálném vzájemně prospěšnou spolupráci se zárukami dobré obchodní praktiky a vyhlídky na růst - není tak jednoduchá záležitost, to je nemožné zohledněny. To bude vyžadovat velké množství znalostí místních poměrů a vztahů znalec nebo konzultanta,

12%

Zobrazí se jména a čísla prostřednictvím skutečného stavu věcí. Čínský obchodní model je založen na Confucian rodinné hodnoty. V důsledku toho, místní podnikatelé jsou více nakloněny navázat obchodní vztahy s lidmi, než se společnostmi. Brenda nestačí začít podnikat v Číně, jen velmi málo získat dobré se zabývá dobré podmínky. Je velmi těžké se orientovat v systému, který je stále v přechodu od Tradiční normy novými mezinárodními normami. Ve snaze vyrovnat se s tímto problémem, je třeba využít všech dostupných zdrojů. ačkoli že informace o předpisech lze snadno nalézt pomocí sekundárního výzkumu, nikoliv věřit tuto informaci taky. Je nutné přesně určit, jak různé úrovně vlády mají zájem ve svém sektoru, stejně jako zda se většina Vaši partneři nebo konkurenti veřejných podniků, soukromými společnostmi, nebo

10%

obojí. Vždy najít odborníky, kteří vám mohou poskytnout komentář na to, jak pečlivě provedena předpisy, jak se s nimi zachází na místní úrovni. Musíme vyslechnout obě velké i malé místní subjekty působící v tomto prostředí legislativa, aby se pochopit, jak řídit stejnými pravidly práva a zda jsou-li splněny tyto standardy (nebo nesplněny) v různých typů a velikostí firem. Pro lepší pochopení krátkodobých a střednědobých dynamiku poptávky na trhu třeba chápat, Jak dlouho trvá, než příslušné orgány, aby zajistily účinné zavedení standardů, nebo jak dlouho Trvá legislativní zajištění žádné normy. Abychom pochopili regionální specifičnost právních norem nutné provést velké množství rozhovory v různých regionech. Například pravidla pro montáž oken v Číně, jsou navrženy tak, aby úspory energie po celé zemi, ale tato pravidla podrobněji předepsána a

8%

přísněji kontrolována právě v severních oblastech. To podporuje používání PVC jako Zima v této oblasti je mnohem závažnější, a budovy jsou v nouzi energetické účinnosti. A v jižní částech Číny tyto poměry nejsou tak důležitá jako v zimě je mnohem měkčí. Během posledních 25 let, Čína ukázala fenomenální tempo růstu finančních hloubky ekonomiky. Poměr M2 k HDP se zvýšil z 24% v roce 1978 na 151% v roce 2007. V roce 1990 se poměr godu M2 HDP byl zhruba na stejné úrovni 70% v Číně a Rusku, ale od roku 1995, to se v Rusku snížil na 21%, zatímco v Číně vzrostl na 103%. V roce 2007 činila 32% v Rusku. Tato úroveň finančního hloubky staví Čínu v řadě zemí s nejvíce rozvinutý finanční systém. Tato vysoká rychlost je spojena s řadou faktorů. Jedná se o velmi vysoká míra úspor (až 50% HDP); legislativa a regulace tvrdá měna v celém systému, který dělal to obtížný péči úspory do zahraničí nebo vznik úspor ve výši hotovosti v cizí měně (stejně jako v Rusku); spolehlivost bankovního systému v očích obyvatelstva a důvěryhodnost (a to je, stres byl téměř úplně stát); relativně mírné inflace (průměr 1980 - v první polovině roku 1990, ne více než 10% ročně, nárůst o 17% se konala v roce 1995, ale deflace byla pozorována v letech 1998 a 1999); relativní omezené finanční produkty (volba populace není velký buď bankovní vklady nebo akcie). Druhá okolnost usnadnil příchod čínského obyvatelstva na akciovém trhu. Vklady obyvatelstva tvoří přibližně polovinu peněžní zásoby. Podíl domácích úvěrů (bankovní úvěry podnikům a domácnostem) dosáhl 178% HDP v roce 2003 (138% v roce 2007), což je téměř dvakrát vyšší než hodnota pro Spojené státy. Většina finančních aktiv Číny jsou soustředěny v bankovním systému. Bankovní úvěr je hlavním zdrojem (80%) financování čínských podniků. Na trhu podnikových dluhopisů (nefinanční podniky) je prakticky nevyskytují. Náklady na pojistná nebankovních korporátní dluhopisy - méně než 1% HDP. Emise akcií jako prostředek k přilákání kapitálu podniků do roku 2006 nehrál žádnou významnou roli.

Čína

Dominantní postavení v bankovním sektoru trvalo 5 státních bank. Zpět v pozdní 1990, jejich podíl na celkových aktivech dosáhl 60-70%. V roce 2007 se snížila, ale stále více než polovina celkových aktivech úvěrových institucí. Až do roku 1995, úvěrová politika bank na základě národních priorit byly stanoveny ze strany veřejných orgánů. V souladu s tím, že půjčky byly uvedeny nejsou na komerčním základě, aniž by posoudila účinnost trhu. Dokonce i komerčních bank, pokud jde o úvěrové expanze v první polovině roku 1990, a později, často nevěnují dostatečnou pozornost při posuzování ze strany dlužníka. Tato politika vedla k hromadění špatných dluhů 4000000000000 $. Yuan na konci posledního desetiletí (přibližně 480000000000. USD., nebo asi polovina HDP v roce 1999). Podle některých odhadů se podíl špatných úvěrů v celkovém úvěrovém portfoliu čínských bank dosáhl 50%! v roce 1998 roku. Možná, že nic takového v jakékoli jiné významné země na světě v poválečném období. Podíl špatných

6%

úvěrů na HDP Japonska a Koreje na konci roku 1990 činil 25-30%. A prakticky všechny špatné úvěry se týkaly neplacení státních podniků. Přístup soukromých společností k bankovním úvěrům byl velmi omezený. Takže na konci roku 1999 soukromé podniky obdržela pouze 0,62% všech bankovních úvěrů a méně než 0,5% půjček státních bank. A to i přesto, že v roce 1998, soukromé společnosti dostaly 35% průmyslové výroby. Vláda vytvořila program sanace bankovního systému. V roce 1998 vydala speciální státní dluhopisy v hodnotě 270 miliard. Yuan (tehdy asi 33 mld. Dolarů.), Jehož výtěžek šel na rekapitalizaci bank ve vlastnictví státu.

Svět

V říjnu 1998, čínská vláda rozhodla vytvořit speciální státní správy společnost, která by bral nedobytné pohledávky v současné době SBC. V dubnu 1999, společnost (takzvaných Cinda) zahájil svou práci. Následně podobné společnosti byly stanoveny u ostatních tří hlavních bank. Na rovnováha těchto společností byly převedeny do nominální hodnoty špatných úvěrů poskytnutých v rámci rozvojové politiky do roku 1996 (to jest. E. poskytnutých orgány). Ostatní špatné úvěry v důsledku svých vlastních selhání bank zde nejsou přenášeny. Trhu s cennými papíry moderní Číny začala tvořit od začátku roku 1980. Do konce desetiletí byl prezentován především do státních dluhopisů, zatímco v první polovině tohoto desetiletí byly první akcie (ovšem velmi připomínající existující v řadě firem v pozdní 1980 na akciových společností a podílů personálu Sovětský svaz). V roce 1990 a 1991, Čína začala provozovat dvě burzy cenných papírů - v Šanghaji a Shenzhen, které jsou vyrobeny téměř všechny transakce s akciemi a velkou roli - do dluhopisů. Objem akcií umístěných v zemi, v rozmezí od 4 do 8 mld. Dolarů. 2003-2005. Nicméně, v letech 2006-2007 se zvýšil respektive na 23 až 100 miliard. V roce 2007 se tento ukazatel v Číně získala 3. místo na světě po Spojených státech a ve Španělsku. Téměř všechny společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na dvou čínských burzách jsou kontrolovány státem. Jedná se o jednu ze zvláštností čínský trh. Objem volně obchodovaných akcií je jedna třetina akcií, a dvě třetiny - buď ze strany veřejných orgánů přímo, a to buď u státních podniků (akcie právnických osob). Dvě třetiny patřil do kategorie takzvaných "akcie non-market" (angl. Bez možnosti vyjednávání akcie), které nemohly být obchodovány na burze a nejsou pro soukromé investory k dispozici. tržní podíly jsou podíly tří tříd: A, B, H (písmen). A-akcie (zhruba polovina tržního podílu) jsou určeny pro čínské obyvatele a jsou k dispozici pro cizince (prosinec 2002) pouze prostřednictvím takzvaných kvalifikovaných zahraničních institucionálních investorů (QFII). B-akcie (o něco více než 2%) byly původně určeny pro zahraniční investory v domácím čínském trhu, ale je nyní k dispozici čínských občanů, kteří mají účty v cizí měně (prodává pouze za dolary na Šanghajská burza a hongkongských dolarů na Shenzhen). H-akcie (v roce 2008 více než polovinu podílu na trhu, jejich podíl se ztrojnásobil v důsledku megarazmescheny v posledních letech, především čínské banky v zahraničí) obchoduje převážně na trhu Hong Kong.

4%

Na počátku tohoto desetiletí, zažívá rozpočtové problémy, stát snažil prodat na trhu akcií, ale to jen vedlo k panice a kolapsu cen. V důsledku toho Čína vyvinula a od roku 2005 začal realizovat reformy k překonání segmentace trhu, která je do konce roku 2007 byla téměř dokončena. Téměř všechny čínské společnosti se konalo valné hromady, která kompromis pro malé i velké řešení akcionářů byly provedeny souvislost se schopností uvádět na trh "podíly na netržní." Reforma zavádí postupné prodeji poslední "Akcie netržní", který formálně přestal být stanovena, i když stále držel pod tímto jménem do statistik čínského regulátora kapitálového trhu. Ale ve skutečnosti jsme na prahu z nejvíce rozsáhlé hotovosti privatizaci v historii světového hospodářství.

2% 0% -2% -4% 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015

Zdroje: GDP growth in China 1952-201526, GDP Statistics from the World Bank27 Z tohoto grafu je názorně vidět, že Čína držela nadsvětové tempo růstu, jenom jednou se přiblížilo ke světovému průměru, a to v rocích 1989-1990. Toto lze objasnit tím, že reformy v rocích nesli experimentální charakter. Ke konci 80 let v Číně bylo hodně nových velkých hráčů na trhu, které žádali o investování, avšak trpěli nedostatkem financovaní. Poptávka spotřebitelů byla ohromná, však její koupěschopnost byla mnohým nižší, než nabídka zboží. Kvůli tomu náklady státu začali převládat nad příjmy,

24

https://en.wikipedia.org/wiki/Historical_GDP_of_China https://en.wikipedia.org/wiki/Gross_world_product 26 http://www.chinability.com/GDP.htm 27 http://knoema.com/mhrzolg/gdp-statistics-from-the-world-bank?country=World 25

27

a tak začal růst statní dluh, inflace. Tyto údaje a deficit energie, zdrojů a dopravních kapacit způsobili zabrzdění rozvoje zemědělství a průmyslu.28 Již za šest let po začátku ekonomické reformy, totiž v roce 1984, HDP se zdvojnásobnil. Ke konci 20. Století HDP násoben 6 krát. V roce 2014 HDP činila 10,356,508 milionů amerických dolarů, druhé největší HDP po USA. Mezi faktory ekonomického úspěchu Číny a touhou korporací k investování do ně je možné vymezit pět hlavních. Prvním faktorem jsou skoro neomezené zásoby levné pracovní sily, čí kvalita neustále roste (nadbytečná pracovní sila dovolovala i nadále dovoluje dodržovat nízké platy i při rostoucí kvalifikaci). Například výzkum nákladu v textilním průmyslu ukázal, že plat na čínského pracovníka za hodinu je 33 krát menší, než amerického, a 16 krát menší, než tchajwanského. Druhým faktorem je čínský trh. Stát s počtem obyvatelů kolem 1.3 miliard je velkým prostorem pro realizaci zboží, a to je důvodem k investování do čínského trhu skoro pro každou korporaci. Třetím faktorem je relevantně jednoduchá registrace a provoz podniku se zahraničním kapitálem. Čtvrtým faktorem jsou nízké daně a pronájem pozemků. V Číně pozemek patří státu, takže jedinou možnosti pro budování fabrik je pronájem zemi. Však první tři roky fungování firmy jsou osvobozeny od daně, proto nabídka je stále lákavá pro podniky. Pátým faktorem je efektivní postavení státu v ekonomice, které aktivně působí na probíhající procesy na všech etapách ekonomické reformy. V čínské teorii reforem stát je definován jako “komplexní systém makroekonomického dohledu, provádějící pomoci ekonomických pak”. Pomoci tohoto systému se postupně, krok za krokem, zakládal trh (instituty, konkurenci, soukromé vlastnictví) a souběžné se podporovali a modernizovali státní podniky. Pro zahraniční podniky to může byt přínosné tím, že při založeni společného podniku v Číně 50% bude patřit státu a 50% zahraničnímu partneru. Na

28

Hu Angang. Zhongguo jingji bodong baogao. Beijing, 1994. s. 238, 250, 252.

28

pozici výkonného ředitele se stanovuje zástupce tuzemského obyvatelstva, a na pozici předsedy představenstva se stanovuje zástupce zahraničního partnera. 2.2.2. Historický přehled České ekonomiky Na začátku předchozího století tehdejší Československo patřilo mezi ekonomicky nejvyspělejší země Evropy. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1918 ekonomika CSR za prvních 20 let své bytosti umístila se mezi 10 nejvyspělejších ekonomik světa.29 Po druhé světové válce se zavedením socializmu ekonomika Česka stala centrálně plánovanou. Průmysl se stal orientovat na východ a na těžký průmysl. Po pádu socialistického režimu v roce 1989 CSR se vrátila do tržní ekonomiky, avšak odstup od plánované ekonomiky nebyl bezproblémový. Stát zaměřeny na trhy východního bloku ztratil spotřebitele, a významně SSSR, po jejich rozpadu. Toto způsobilo pokles výroby zbraně, těžkého strojírenství, těžby hnědých a černých uhlí. Tyto skutečnosti za důsledek měli vysokou úroveň nezaměstnanosti ve vybraných krajích (významně na severu Československa a Moravie). Pod tlakem strukturních změn Českého průmyslu stát se přestal orientovat jenom na země bývalého východního bloku a začal si hledat nové partnery mezi vyspěle země. Po rozpadu Československa na Českou a Slovenskou republiky v roce 1992, mladé Česko prodloužilo transformaci ekonomiky ve formě privatizace. Proces privatizaci se skládal ze třech základních části: restituci, malé a velké kuponové privatizaci. Některé velké společnosti byly prodány zahraničním investorům (například “Škoda Auto”). V rámci restituce pozemky a podniky byli vraceny původním vlastníkům. V rámci kuponové privatizace většina státních podniků byla převedena do soukromého vlastnictví a to převážné ve formě akciových společnosti. 2.2.3. Současný přehled České ekonomiky Vzhledem k tomu, že podnik je relativně mladý a přisel na trh po světové finanční krize, v tomto oddílu bude přehled České ekonomiky pro roky 2007-2015. K roku 2015 Česka Republika vyprodukovala 0.3% světového HDP a tím se umístila na 50 místě v seznamu zemí podle velikosti vyprodukovaného HDP. V současné době ekonomika Česka už se zotavila od krize roku 2008 a devizových intervenci CNB a nyní v roce 29

http://www.penize.cz/ekonomika/244016-nas-ucet-za-komunismus

29

2015 dosáhla největšího vývoje Hrubého Domácího Produktu od světové finanční krize roku 2008 a to 4.7 procenta.30 Trend vývoje HDP České republiky od roku 2007 až do roku 2015 je zobrazen v následujícím grafu: Graf 2: Vývoj HDP České republiky 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% -1% -2% -3% -4% -5% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Vývoj HDP v ČR31 Rok 2015 je zcela pro Českou ekonomiku velmi úspěšný, podle ČSU v ratingu nejrychleji rostoucích ekonomik hospodářsky vyspělého světa (zemi OECD) Česka Republika se umístila na 3. miste.32 Podle objemu exportu a importu Česko taky drzí pozitivní trend, podle CSU objemy dovozu a vývozu v roce 2015 činili 3 205 392 mil. Kč a 3 354 509 mil. Kč úměrně, což oproti roku 2014, který vykonal 2 998 374 mil. Kč dovozu a 3 152 458 mil. Kč vývozu, vzrostlo na 6,9% pro dovoz a na 6,4% pro vyvoz. Trendy objemu exportu a importu jsou zobrazeny v následujícím grafu:

30

https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ 32 http://www.novinky.cz/ekonomika/378940-ceska-ekonomika-na-vrcholu-roste-nejrychleji-vevrope.html 31

30

Graf 3: Objemy vývozu a dovozu České republiky 3500000mil Kč 3000000mil Kč 2500000mil Kč 2000000mil Kč Dovoz 1500000mil Kč

Vývoz

1000000mil Kč 500000mil Kč 0mil Kč 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Zahraniční obchod - ČR 201633 Mira nezaměstnanosti se oproti minulému roku snížila o 0.1% do 4.4%, což je nejnižší míra po krizových let: Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v České republice Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Obecná míra nezaměstnanosti

5,4%

4,4%

6,7%

7,4%

6,8%

7,0%

7,1%

6,2%

5,2%

Podíl nezaměstnaných 4,9% 4,1% 6,2% 7,0% 6,7% 6,8% 7,7% 7,7% osob Zdroj: Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity, ČSU34

6,5%

2.2.4. Obchodní vztahy České republiky a Číny Čína je největším obchodním partnerem České republiky mimo Evropskou unii. Však specifikou těchto vztahů je deficit ve vzájemném obchodě na české straně. V roce 2014 tak vývoz do Číny dosáhl 42 miliard korun, dovoz 359 miliard. Z toho vychází, že deficit Česka činil 317 miliard korun. 33

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/zahranicni-obchod/ https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor2015-1viwzidofb 34

31

Graf 4: Objem obchodu mezi Českou republikou a Činou 500000mil Kč 450000mil Kč 400000mil Kč 350000mil Kč 300000mil Kč Vývoz

250000mil Kč

Dovoz

200000mil Kč 150000mil Kč 100000mil Kč 50000mil Kč 0mil Kč 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu, ČSU35 K nevýznamnějším položkám dovozu z Číny patří výpočetní technika spolu s příslušenstvím, strojírenské výrobky, paměťové jednotky, telefony a spotřební zboží (hráčky, obuv, oděvní výrobky, nábytek, sportovní potřeby). Mezi hlavními položkami vývozu do Číny patří automobily, generátory a jejich součásti, součásti motorových a nemotorových vozidel, elektrická zařízeni.

2.3. Horizontální analýza 2.3.1. Horizontální analýza aktiv Tabulka 6: Horizontální analýza rozvahy – aktiva

B. B. II. B. II. 3. C.

35

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí Oběžná aktiva

2013

2014

Absolutní hodnoty

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

9150 1378 1378

14638 1852 1852

60.0% 34.4% 34.4%

5488 476 1852

14381 656 656

-1.8% -64.6% -64.6%

-257 -1196 -1196

1378

1852

34.4%

476

656

-64.6%

-1196

7754

12611

62.6%

4857

13669

8.4%

1058

http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

32

2015

C. I. C. I. 5. C. III. C. III. 1. C. III. 6. C. III. 7. C. III. 8. C. III. 9. C. IV. C. IV. 1. C. IV. 2. D. I. D. I. 1.

Zásoby Zboží

2785 2785

5256 5256

88.7% 88.7%

2471 2471

5218 5218

-0.7% -0.7%

-38 -38

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky

1600 1497

2975 3708

85.9% 147.7%

1375 2211

6209 5490

108.7% 48.1%

3234 1782

0

0

0.0%

0

608

100.0%

608

Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní

25

-811

-3344%

-836

339

-141.8%

1150

0

0

0.0%

0

-453

-100.0%

-453

Jiné pohledávky

78

78

0.0%

0

225

188.5%

147

Krátkodobý finanční majetek Peníze

3369

4380

30.0%

1011

2242

-48.8%

-2138

101

98

-3.0%

-3

60

-38.8%

-38

Účty v bankách

3268

4282

31.0%

1014

2182

-49.0%

-2100

18 18

175 175

872.2% 872.2%

157 157

56 56

-68.0% -68.0%

-119 -119

Časové rozlišení Náklady příštích období

Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Jak je vidět z tabulky, celková aktiva výrazně vzrostli z roku 2013 na 2014 a to na 60% a to zejména díky oběžným aktivum (pokrok činil 62.6%). To lze objasnit nákupem zboží od dodavatelů. Taky je výrazný růst dlouhodobého hmotného majetku a to kvůli koupě služební dodávky. Skoro stejný narůst je u krátkodobého finančního majetku a to hlavně kvůli navýšení prostředku na účtech v baňkách. Největší narůst je u položky „Krátkodobé pohledávky“ (narůst 85.9%) a to hlavně kvůli pohledávkám z obchodních vztahů. V rocích 2014-2015 nedošlo k výrazné změně celkového objemu aktiv, a to díky výraznému nárůstu pohledávek z obchodních vztahů (108.7%) a výraznému poklesu dlouhodobého majetku (-64.6%) a krátkodobého finančního majetku (-48.8%). Celkový růst aktiv společnosti v rocích 2013-2015 činil 5231 tis. Kč. (57.17%).

33

Graf 5: Horizontální analýza aktiv 16000 14000 12000 10000

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek

8000

Oběžná aktiva 6000

Ostatní aktiva

4000 2000 0 2013

2014

2015

Zdroj: vlastní práce autora 2.3.2. Horizontální analýza pasiv Tabulka 7: Horizontální analýza rozvahy – pasiva

A. A. I. A. I. 1. A. IV. A. IV. 1. A. IV. 2. A. V. 1. B. B. III. B. III. 1. B. III. 4. B. III. 5.

2013

2014

Absolutní hodnoty

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál

9150 -354 200 200

14638 3216 200 200

60.0% 1008.5% 0.0% 0.0%

5488 3570 0 0

14381 2194 200 200

-1.8% -31.8% 0.0% 0.0%

-257 -1022 0 0

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům

-403

-554

37.5%

-151

3016

644.4%

3570

59

59

0.0%

0

3629

6050.8%

3570

-462

-613

32.7%

-151

-613

0.0%

0

-151

3570

2464.2%

3721

-1022

-128.6%

-4592

9504 1944 1174

11422 3364 457

20.2% 73.0% -61.1%

1918 1420 -717

12187 3730 1799

6.7% 10.9% 293.7%

765 366 1342

305

1012

231.8%

707

1183

16.9%

171

0

40

100.0%

40

0

-100.0%

-40

Závazky k zaměstnancům

34

2015

B. III. 6 B. III. 7. B. III. 8. B. III. 10. B. III. 11. B. IV. B. IV. 1. B. IV. 3.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy

16

0

-100.0%

-16

0

0.0%

0

422

1488

252.6%

1066

401

-73.1%

-1087

0

14

100.0%

14

0

-100.0%

-14

0

311

100.0%

311

302

-2.9%

-9

27

42

55.6%

15

45

7.1%

3

7560

8058

6.6%

498

8457

5.0%

399

247

133

-46.2%

-114

19

-85.7%

-114

7313

7925

8.4%

612

8438

6.5%

513

Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé finanční výpomoci

Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora V roce 2014 došlo k výraznému růstu vlastního kapitálu (1008.5%), a to díky výsledku hospodaření minulých let. Růst cizích zdrojů je smírný a činí 20.2%, je hlavně ovlivněn růstem krátkodobých zavážku (73%). V roce 2015 vlastní kapitál se snížil o 31.8% oproti roku 2014. Celkový růst vlastního kapitálu v rocích 2013-2015 činí 5231 tis. Kč (57.17%). Cizí kapitál oproti roku 2014 se navýšil o 6.7%, změna v rocích 2013-2015 činí 2683 tis. Kč (28.23%). Graf 6: Horizontální analýza pasiv 16000 14000 12000 10000 Pasiva celkem

8000

Vlastní kapitál 6000

Cizí zdroje

4000 2000 0 2013

2014

2015

-2000

Zdroj: vlastní práce autora 35

2.3.3. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

I. A. + II. II. 1. B.

2013

2014

Absolutní hodnoty

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

Absolutní hodnoty

Relevantní změna

Absolutní změna

12873

30244

134.9%

17371

24649

-18.5%

-5595

10526

20605

95.8%

10079

18073

-12.3%

-2532

2347

9639

310.7%

7292

6576

-31.8%

-3063

10

-253

-2630%

-263

106

-141.9%

359

10

-253

-2630%

-263

106

-141.9%

359

1890

4230

123.8%

2340

5160

22.0%

930

342

358

4.7%

16

165

-53.9%

-193

1548

3872

150.1%

2324

4995

29.0%

1123

Přidaná hodnota

467

5156

1004.1%

4689

1522

-70.5%

-3634

Osobní náklady

347

310

-10.7%

-37

376

21.3%

66

Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

259

310

19.7%

51

376

21.3%

66

88

0

-100.0%

-88

0

0.0%

0

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba

B. 1.

Spotřeba materiálu a energie

B. 2.

Služby

+ C. C. 1. C. 3.

D.

2015

11

11

0.0%

0

8

-27.3%

-3

170

446

162.4%

276

376

-15.7%

-70

0

0

0.0%

0

1591

100.0%

1591

0

0

0.0%

0

1591

100.0%

1591

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

0

0

0.0%

0

1375

100.0%

1375

0

0

0.0%

0

1375

100.0%

1375

IV.

Ostatní provozní výnosy

0

0

0.0%

0

88

100.0%

88

H.

Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

15

32

113.3%

17

2054

6318.8%

2022

-76

4357

5832.9%

4433

-988

-122.7%

-5345

E.

III.

III. 1. F.

F. 1.

*

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

N.

Nákladové úroky

15

12

-20.0%

-3

0

-100.0%

-12

XI.

Ostatní finanční výnosy

93

187

101.1%

94

66

-64.7%

-121

O.

Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost

153

155

1.3%

2

100

-35.5%

-55

-75

20

126.7%

95

-34

-270.0%

-54

0

807

100.0%

807

0

-100.0%

-807

0

807

100.0%

807

0

-100.0%

-807

* Q. Q. 1.

-splatná

36

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

*** ****

-151

3570

2464.2%

3721

-1022

-128.6%

-4592

-151

3570

2464.2%

3721

-1022

-128.6%

-4592

-151

3570

2464.2%

3721

-1022

-128.6%

-4592

Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Podnik byl ve výnosu jenom v roce 2014, v rocích 2013 a 2015 byl ve ztrátě, však to možné objasnit tím, že firma se ještě neukotvila na trhu a nedosáhla stability. Meziroční vývoj v rocích 2013-2014 činil 2464.2%, v rocích 2014-2015 -128.6%. Je třeba tady vysvětlit záporné tržby za prodej vlastních výrobků a služeb: záporné hodnoty byly dosazeny kvůli chybě v účetnictví, náklady na marketingové slevy a výcvik zaměstnanců byli odběratelovi započítány do výnosových položek se znakem «-». Graf 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty 5000 4000 3000 Provozní výsledek hospodaření

2000

Finanční výsledek hospodaření 1000

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

0 2013

2014

2015

-1000 -2000

Zdroj: vlastní práce autora

37

2.4. Vertikální analýza 2.4.1. Vertikální analýza aktiv Tabulka 9: Vertikální analýza rozvahy – aktiva 2013 100.0%

2014 100.0%

2015 100.0%

15.0%

12.7%

4.6%

0.0%

12.7%

4.6%

Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí Oběžná aktiva

15.0%

12.7%

4.6%

84.7%

86.2%

95.0%

Zásoby

30.4%

35.9%

36.3%

Zboží

30.4%

35.9%

36.3%

Krátkodobé pohledávky

17.5%

20.3%

43.2%

C. III. 1.

Pohledávky z obchodních vztahů

16.4%

25.3%

38.2%

C. III. 6.

Stát - daňové pohledávky

0.0%

0.0%

4.2%

C. III. 7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

0.3%

-5.5%

2.4%

C. III. 8.

Dohadné účty aktivní

0.0%

0.0%

-3.1%

C. III. 9.

Jiné pohledávky

0.9%

0.5%

1.6%

36.8%

29.9%

15.6%

1.1%

0.7%

0.4%

Účty v bankách

35.7%

29.3%

15.2%

Časové rozlišení

0.2%

1.2%

0.4%

Náklady příštích období

0.2%

1.2%

0.4%

AKTIVA CELKEM B. B. II. B. II. 3.

C. C. I. C. I. 5. C. III.

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

C. IV. 1. C. IV. 2. D. I.

Peníze

D. I. 1.

Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Vertikální analýza aktiv ukazuje, že významnou části aktiv jsou aktiva oběžná, podíl, kterých se neustále navyšuje k roku 2015 (84.7% až 95%). Tato struktura plně odpovídá struktuře obchodní společnosti.

38

Graf 8: Vertikální analýza aktiv

100% 90% 80% 70% 60% Oběžná aktiva 50%

Dlouhodobý majetek

40% 30% 20% 10% 0% 2013

2014

2015

Zdroj: vlastní práce autora Veškery dlouhodobý majetek je tvořen samostatnými movitými věcmi,, proto jeho vertikální struktura není příliš zajímavá. Zajímavější je se podívat na vertikální analýzu oběžných aktiv, jednotlivé položky oběžného majetku jsou porovnány k celkovým aktivem aktivem. Graff 9: Vertikální analýza oběžných aktiv

100% 90% 80% Krátkodobý finanční majetek

70% 60%


50% 40%

Zásoby

30% 20% 10% 0% 2013

2014

2015


Rozloženi oběžných aktiv je trochu netypické, zásoby nevytvářejí významný podíl (30.4% pro rok 2013, 35.9%-2014, 36.3%-2015). Je možně předpokládat, že je to způsobeno prodejem zboží odběratelům na konci roku s vystavením faktury se splatnosti až na začátek následujícího roku. O tom nám říká relevantně velký podíl krátkodobých pohledávek (17.5% pro rok 2013, 20.3%-2014, 43.2%-2015). Kromě toho je výrazný pokles krátkodobého finančního majetku (z 36.8% do 15.6%), to je způsobeno poklesem prostředků na účtech v baňkách.

2.4.2. Vertikální analýza pasiv Tabulka 10: Vertikální analýza rozvahy– pasiva PASIVA CELKEM A.

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

A. I. 1.

Základní kapitál

A. IV. A. IV. 1. A. IV. 2. A. V. 1. B.

2013

2014

2015

100.00% -3.87%

100.00% 21.97%

100.00% 15.26%

2.19%

1.37%

1.39%

2.19%

1.37%

1.39%

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let

-4.40%

-3.78%

20.97%

0.64%

0.40%

25.23%

Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje

-5.05%

-4.19%

-4.26%

-1.65%

24.39%

-7.11%

103.87%

78.03%

84.74%

B. III.

Krátkodobé závazky

21.25%

22.98%

25.94%

B. III. 1. B. III. 4. B. III. 5. B. III. 6

Závazky z obchodních vztahů

12.83%

3.12%

12.51%

Závazky ke společníkům

3.33%

6.91%

8.23%

Závazky k zaměstnancům

0.00%

0.27%

0.00%

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

0.17%

0.00%

0.00%

B. III. 7. B. III. 8. B. III. 10. B. III. 11. B. IV.

Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy

4.61%

10.17%

2.79%

0.00%

0.10%

0.00%

Dohadné účty pasivní

0.00%

2.12%

2.10%

Jiné závazky

0.30%

0.29%

0.31%

82.62%

55.05%

58.81%

Bankovní úvěry a výpomoci

40

B. IV. 1. B. IV. 3.

Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé finanční výpomoci

2.70%

0.91%

0.13%

79.92%

54.14%

58.67%

Zdroj: účetní závěrky společností, společností, vlastní práce autora Graf 10: Vertikální analýza pasiv

100% 80% 60% Cizí zdroje 40%

Vlastní kapitál

20% 0% -20% 20% 2013

2014

2015

Zdroj: vlastní práce autora Vertikální analýza pasiv nám ukazuje, že podnik je hlavně financován z cizích zdrojů. zdrojů Kvóta vlastního kapitálu činila -3.87% 3.87% v roce 2013, 21.97% v roce 2014 a 15.26% v roce 2015. 2015 2.4.2. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 11: 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty I.

2013 99.92%

2014 100.84%

2015 99.57%

81.70%

68.70%

73.01%

18.22%

32.14%

26.56%

+

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

II.

Výkony

0.08%

-0.84% 0.84%

0.43%

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba

0.08%

-0.84% 0.84%

0.43%

14.67%

14.10%

20.84%

A.

II. 1. B. B. 1.


B. 2.

Služby

2.65%

1.19%

0.67%

12.02%

12.91%

20.18%

41

+

Přidaná hodnota

3.62%

17.19%

6.15%

C.

Osobní náklady

2.69%

1.03%

1.52%

C. 1.

Mzdové náklady

2.01%

1.03%

1.52%

C. 3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Daně a poplatky

0.68%

0.00%

0.00%

0.09%

0.04%

0.03%

1.32%

1.49%

1.52%

0.00%

0.00%

6.43%

0.00%

0.00%

6.43%

0.00%

0.00%

5.55%

0.00%

0.00%

5.55%

IV.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Ostatní provozní výnosy

0.00%

0.00%

0.36%

H.

Ostatní provozní náklady

0.12%

0.11%

8.30%

-0.59%

14.53%

-3.99%

0.12%

0.04%

0.00%

D. E.

III.

III. 1. F.

F. 1.

* N.

Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky

XI.


0.72%

0.62%

0.27%

O.

Ostatní finanční náklady

1.19%

0.52%

0.40%

*

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná

-0.58%

0.07%

-0.14%

0.00%

2.69%

0.00%

0.00%

2.69%

0.00%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

-1.17%

11.90%

-4.13%

-1.17%

11.90%

-4.13%

-1.17%

11.90%

-4.13%

Q. Q. 1. ** *** ****

Zdroj: účetní závěrky společností, vlastní práce autora Všechny položky v tabulce jsou vztaženy k celkovým tržbám, tudíž k součtu tržeb z prodeje zboží a tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Nejvýznamnější položkou jsou logicky tržby z prodeje zboží (99.92% za rok 2013, 100.84% za rok 2014 a 99.57% za rok 2015). Součtová položka „Obchodní marže“ má zcela pozitivní trend, kvóty jsou 18.22% za rok 2013, 32.14% za rok 2014 a 26.56% za rok 2015. Podíl výkonu je velice malý (0.08% za rok 2013, -0.84% za rok 2014, 0.43% za rok 2015), což s ohledem na zaměř podniku je odpovídající. Součtový ukazatel „Přidaná hodnota“ nám ukazuje 42

následující údaje: 3.62% za rok 2013, narůst do 17.19% za rok 2014 a následující pokles do 6.15% za rok 2015. Graf 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 35% 30% 25% 20% Obchodní marže 15%

Přidaná hodnota Výsledek hospodaření

10% 5% 0% 2013

2014

2015

-5%

Zdroj: vlastní práce autora Rok 2015 byl pro podnik přelomný z hledisku strategie. Bylo rozhodnuto sledovat taktiky „hýčkaní“ zákazníků: dočasným snížením obchodní marže pro upevnění vztahu s odběrateli. Rovněž bylo rozhodnuto zvětšit dobu splatnosti do 90 dnu, což taky je selling pointem ve vztazích se zákazníky. Vliv zvětšené doby splatnosti je podrobněji rozebrán v analýze aktivity a likvidity a bonitních modelech. Osobní náklady tvořily v roce 2013 2.69%, pak klesly na 1.03% v roce 2014, v roce 2015 došlo k nárůstu do 1.52%. Podíl odpisu ukazoval rostoucí trend a v roce 2013 činil 1.32%, v roce 2014-1.49% a v roce 2015-1.52%. Celkový hospodářsky výsledek byl v záporu kromě roku 2014 a činil -1.17% v roce 2013, 11.90% v roce 2014 a -4.13% v roce 2015. V roce 2013 to je možně ozřejmit postavením společnosti na trhu, však v roce 2015 došlo k propadu kvůli snížení tržeb zboží a snížení obchodní marže.

43

2.5. Poměrová analýza 2.5.1. Analýza rentability Ukazatele rentability byly vypočteny dle postupů uvedených v teoretické části práce. Tabulka 12: Ukazatele rentability 2013 ROA ROE

-1,49% n/a

ROS

-1,17%

2014 29,98%

2015 -7,11%

133,15%

99,45%

11,90%

-4,12%

Zdroj: vlastní práce autora Pro výpočet jednotlivých ukazatelů byly použity postupy a vzorce definované v teoretické části práce. Zcela vývoj ukazatelů rentability je za roky 2013-2015 negativní. Rentabilita aktiv značně porostla v roce 2014, a to o 29.98%, však v roce 2015 propad byl vetší, vez v roce 2015 (-7.11%). Rentabilitu vlastních zdrojů v roce 2013 se nedá spočítat kvůli vlastnímu kapitálu nedosahujícímu kladných hodnot. V roce 2014 došlo k masivnímu nárůstu hodnoty ROE (do 133.15%) a v roce 2015 k následnému poklesu o 33.7% do 99.45%. Rentabilita tržeb v rocích mela podobný trend, jako rentabilita aktiv v rocích 2013-2015, v roce 2014 porostl se záporných 1.17% na 11.9% a v roce 2015 došlo k většímu propadu na -4.12% Graf 12: Ukazatele rentability 160.00% 140.00% 120.00% 100.00% ROA

80.00%

ROE 60.00%

ROS

40.00% 20.00% 0.00% -20.00%

2013

2014

2015


2.5.2 Analýza likvidity Tabulka 13: Ukazatele likvidity 2013 Běžná likvidita Pohotová likvidita

398,87% 255,61%

Okamžitá likvidita

173,30%

2014 374,88%

2015 366,46%

218,64%

226,57%

130,20%

60,11%

Zdroj: vlastní práce autora Pro výpočet jednotlivých ukazatelů byly použity postupy a vzorce definované v teoretické části práce. Hodnoty ukazatelů jsou nadprůměrné, v běžném případě šlo by o takzvané „umrtvené peníze“-nezainvestované finanční prostředky. Však v případě dodavatelské činnosti přebytek likvidity slouží k vyrovnání závazkových vztahu mezi odběratelem a výrobcem. Graf 13: Ukazatele likvidity 450% 400% 350% 300% 250%

Běžná likvidita

200%

Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

150% 100% 50% 0% 2013

2014

2015


45

2.5.3. Analýza zadluženosti Tabulka 14: Ukazatele zadluženosti 2013

Celkova zadluzenost

2014

2015

103,87%

78,03%

84,74%

n/a

355,16%

555,47%

-

36575,00%

-

Koeficient zadluzenosti Urokove kryti

Zdroj: vlastní práce autora Pro výpočet jednotlivých ukazatelů byly použity postupy a vzorce definované v teoretické části práce. Celková zadluženost ve zkoumaném období se pohybuje mezi 75-105%, nejvyšší hodnota - 103.87% byla dosažena v roce 2013, nejnižší 78.03% byla dosazena v roce 2014. Koeficient zadluženosti je pro rok 2013 nevypočitatelný kvůli vlastnímu kapitálu nedosahujícímu kladných hodnot. Však údaje v rocích 2014 a 2015 nám duplikuji výsledky grafu, pomocí kterého je zřejmě vidět, že společnost je převážné financovaná z cizích zdrojů. 2.5.4. Analýza aktivity Tabulka 15: Ukazatele aktivity 2013 1.41

2014 2.05

2015 1.72

4.63

5.71

4.74

Doba obratu zasob

77.82

63.09

75.88

Doba obratu pohledavek

44.71

35.71

90.29

Obrat aktiv Obrat zasob

Zdroj: vlastní práce autora Pro výpočet jednotlivých ukazatelů byly použity postupy a vzorce definované v teoretické části práce. Nejdůležitějšími ukazateli pro analyzovaný podnik jsou obrat zásob a doba obratu zásob. Nejvyšší počet obratů byl dosazen v roce 2014 a to 5.71, to nám říká, že v tomto roce od nakoupení zboží, do jeho následného vyprodání uplynulo by 63 dni. Nejhůř na tomto ukazateli je rok 2013: hodnota obratu zásob v tomto roce činila 4.63, to znamená, že v tomto roce od nakoupení zboží, do jeho následného vyprodání uplynulo by 78 dni. Rok 2015 oproti roku 2014 stagnoval a ukázal podobné hodnoty, jako rok 2013: 4.74 krát v něm došlo k obratu zásob, neboli od koupě zboží, do jeho následného vyprodání uplynulo by v průměru 76 dnů. 46

Analýza obratu aktiv nám uvádí, že v průměru v podniku dochází k 1.4 1.4-2.1 krát obratu aktiv za rok. Nejvyšší hodnota 2.05 byla dosažena dosažena v roce 2014. Nejnižší v roce 2013: 1.41. Rok 2015 ukázal průměrnou hodnotu 1.72 Ukazatel doby obratu pohledávek v roce 2013 činil 45 dni, v roce 2014 klesl o 20.13% na 36 dni a tím dosáhl dosud nejlepší hodnoty. V roce 2015 ukazatel se zvýšil 152.91% a tím dosáhl dosud nejdelší doby 90 dnů. dnů Jak už bylo zmíněno, toto prodlení doby splaceni je součásti strategii hýčkaní klientu. Graf 14: 14 Ukazatele aktivity 100 90 80 70 60

Obrat aktiv

50

Obrat zasob Doba obratu zasob

40

Doba obratu pohledavek

30 20 10 0 2013

2014

2015


2.6. Bilanční pravidla 2.6.1. Zlaté laté bilanční pravidlo financování

Z následujících tabulky a grafu je zřejmé, zřejmé že pravidlo není dodržováno jenom v roce 2013, v rocích 2014 a 2015 dlouhodobý kapitál je výrazně větší, větší než dlouhodobý majetek.

47

Tabulka 16:: Zlaté bilanční pravidlo financování

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý kapitál

2013 1376

2014 1852

2015 656

-107

3349

2213

Zdroj vlastní práce Zdroj: pr autora Graf 15: Zlaté bilanční bilan pravidlo financování financov 3500 3000 2500 2000 Dlouhodobý majetek 1500 Dlouhodobý kapitál 1000 500 0 2013

2014

2015

-500 500

Zdroj: vlastní práce autora 2.6.2. Zlaté pari pravidlo

Jak i zlaté bilanční pravidlo financovaní, financovaní zlaté pari pravidlo není dodržováno jenom v roce 2013, Tabulka 17:: Zlaté pari pravidlo

Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek

2013 -354

2014 3216

2015 2194

1376

1852

656


48

Graf 16:: Zlaté pari pravidlo 3500 3000 2500 2000 1500

Vlastní kapitál

1000

Dlouhodobý majetek

500 0 2013

2014

2015

-500 500 -1000 1000

Zdroj: vlastní práce autora 2.6.3. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Zlaté laté pravidlo vyrovnání vyrovná rizika není ve zkoumaném období společnosti dodržováno. dodržováno Celková zadluženost se pohybuje mezi 80-100% 80 místo doporučených 50%. Vš Však tyto pravidla jsou spíše spíš konzervativní doporučení. doporučení V dnešní době “obchod na paku” je běžnou praxi a nemá na schopnosti schopnost splácet závazky ky v dohodnuté lhůtě zásadní vliv. Tabulka 18:: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Vlastní kapitál Cizí zdroje

2013 -354

2014 3216

2015 2194

9504

11422

12187

Zdroj vlastní práce Zdroj: pr autora

49

Graf 17: Zlaté pravidlo vyrovnání vyrovn rizika 14000 12000 10000 8000 Vlastní kapitál 6000 Cizí zdroje 4000 2000 0 -2000 2000

2013

2014

2015

Zdroj: vlastní práce autora 2.6.4. Zlaté růstové pravidlo

Kvůli odkoupení podniku v roce 2013, porovnaní zkoumaného období s předchozím rokem (to jest 2012) bude nekorektní, nekorektní, proto toto pravidlo bude implementováno jenom na roky 2014 a 2015. I když v roce 2015 došlo k poklesu tržeb a investic, pravidlo v rocích 2014 a 2015 je dodržováno kvůli menšímu poklesu tržeb oproti investicím v posledním roce. Tabulka 19:: Zlaté růstové pravidlo

Tržby za prodej zboží

2013 12883

2014 29991

2015 24755

Růst tržeb y/y (%)

100.0%

232.8%

-17.5 17.5%

1376

1852

656

100.0%

134.6%

-64.6 64.6%

Dlouhodobý majetek Investice y/y (%)

Zdroj vlastní práce Zdroj: pr autora

50

Graf 18: Zlaté růstové pravidlo 250% 200% 150% Růst tržeb 100%

Investice

50% 0% 2013

2014

2015


2.7. Bonitní a bankrotní modely V teto části se budu věnovat praktickému uplatnění konkrétních bonitních a bankrotních modelů na společnost Novotrek Distribution. 2.7.1. Kralickův quick test Tabulka 20: Aplikace Kralickova quick testu – hodnoty ukazatelů 2013 Kvota vlastniho kapitalu

2014

2015

-3.87%

21.97%

15.26%

CF v % podnikoveho vykonu

26.2%

14.6%

9.1%

ROA

-1,49%

29,98%

-7,11%

Doba splaceni dluhu

2.82 let

2.61 let

5.44 let

Zdroj: vlastní práce autora Tabulka 21: Aplikace Kralickova quick testu – známkování ukazatelů 2013

2014

2015

Kvota vlastniho kapitalu

5

4

3

CF v % podnikoveho vykonu

1

1

2

ROA

5

1

5

Doba splaceni dluhu

1

1

3

pásmo hodnocení

3

1.75

3.25


51

Jak je vidět z q-testu, podnik trpí problémy s ukazateli, navázané na vlastní kapitál, však celkové ocenění kolísá kolem „dobře“. Podnik ve zkoumaném období má nejvíc ohroženou kvótu vlastního kapitálu, ta postoupně dosáhla vyhovující známky jenom v roce 2015. Tak k úrovni ohrožení propadl ROA v rocích 2013 a 2015 a to kvůli zápornému výsledku hospodaření. Nejlepší hodnota q-test byla dosažena v roce 2014 a to díky vysokému výsledku hospodaření a obchodní marži. Rok 2013 získal vyhovující známku, i když v tomto roce podnik jenom začal svou činnost. Hodnota q-test v roce 2015 spadla do nevyhovující úrovni a to hlavně kvůli strategii hýčkaní zákazníku, snížení obchodní marže a následující snížení hospodářského výsledku a postavila podnik do hranice dobrého a spatného v tomto benchmarku. 2.7.2. Altmanův model Altman je propracovanějším modelem. V teoretické části jsme se seznámily se třemi variantami- původní Altmanův model pro a.s., model upravený pro podmínky Českého trhu a model upravený pro s.r.o. Původní Altmanův model: Y ,A. C. - 1,2 ∗ ^_ / 1,4 ∗ â / 3,3 ∗ ^b / 0,6 c ^d / 1,0 c ê Kde: ^_


â


^b

UVW CIhA AG@J>

^d

@QžDí EFODF@A >BAC@DíEF GAHJ@áBI účK@Dí EFODF@A XKBGF>éEF OBIEI

ê

@Qž67 CIhA AG@J>

Upravený pro podmínky Českého trhu: Y ,A. C. - 1,2 ∗ ^_ / 1,4 ∗ â / 3,3 ∗ ^b / 0,6 c ^d / 1,0 c ê / 1,0î

52

Kde

î

jákljmn op qrůtě uoqltvput kývpun

Upravený pro s.r.o.: Y ,C. Q. F. - 0,717 ∗ ^_ / 0,847 ∗ â / 3,107 ∗ ^b / 0,42 c ^d / 0,998 c ê Jednotlivé ukazatele a hraniční byly již představeny v teoretické části práce. Kde: ^_


â


^b

UVW CIhA AG@J>

^d

účK@Dí EFODF@A fáGBAODíEF GAHJ@áBI XKBGF>é OBIE7

ê

@Qž67 CIhA AG@J>

Z>2.9 — uspokojivá finanční situace 1.2
X1

2013 0.63

2014 0.63

2015 0.69

X2

0.01

0.00

0.25

X3

-0.01

0.24

-0.07

X4

0.02

0.02

0.02

X5

1.41

2.05

1.72

Z score

2.14

3.63

2.68


53

Je třeba podotknout, že jednotlivé ukazatele a Z skoré byli vypočítaný na základě Altmanova modelu upraveného pro s.r.o., vzhledem k právní formě zkoumané společnosti. Ve výsledku aplikace modelu je zřejmé, že z podniku bankrot nehrozí. Však v rocích 2013 a 2015 Z skoré je v šedé zóně, což nedává nám jisté představení, zkrachuje li podnik, nebo je prospěšný. Jenom rok 2014 ukázal jistou prosperitu. Ve všech třech případech největší vliv na Z skoré má ukazatel X5=tržby/celková aktiva, což je vlastně ukazatelem obratu aktiv. I když Z skoré v roce 2015 spadl do sede zóny a vzít si v potaz změnu strategii podnikaní, je možně tvrdit, z podniku podle Altmanova modelu bankrot nehrozí. 2.7.3. IN indexy 2.7.3.1. Bankrotní index IN 95 Bankrupting index IN95 byl již rozebrán v teoretické části. Tento index můžeme vypočíst dle následujícího vzorce: Vz95 |_ ∗ T / |a ∗ / |b ∗ L / |d ∗ } / |e ∗ U * |i ∗ M Kde: T

AG@J>A XJfí GAHJ@áB

UVW XJfí GAHJ@áB

L

UVW XKBGF>á AG@J>A

}

@Qž67 XKBGF>á AG@J>A

U

F6ěžDá AG@J>A GQá@GFOF6é fá>AfG7

M

fá>AfG7 HF BEů@ě CHBA@DFC@J @Qž67

|_ – |i - váhy jednotlivých ukazatelů IN>2 — lze předpovídat uspokojivou finanční situaci 54

1
A

2013 0.96

2014 1.28

2015 1.18

B

-0.01

0.31

-0.08

C

-0.01

0.24

-0.07

D

1.41

2.05

1.72

E

3.99

3.75

3.66

F

0.00

0.00

0.00

IN95

1.22

3.80

0.92

Zdroj: vlastní práce autora Z hlediska věřitelského rizika podnik v roce 2014 byl dostatečně stabilním a lákavým pro investování, dosáhl největší hodnoty indexu a to 3.8, však v roce 2015 došlo k propadu pod setou zónu k ohrozeni a to především kvůli poklesu tržeb a obchodní marže. Rok 2013 s výsledkem 1.22 spadl do šedé zóny. 2.7.3.2. Bankrotní index IN05 Je nejaktuálnějším indexem Neumajerovych. Je aktualizaci IN01 na základě dat průmyslových podniku České republiky z roku 2004. Počítá se podle následujícího vzorce: IN05 0,13 ∗ A / 0,04 ∗ B / 3,97 ∗ C / 0,21 ∗ D / 0,09 ∗ E A na základě hodnoty IN05 je možné konstatovat finanční situaci takto: IN>1.6 — podnik tvoří hodnotu 0.9
55

Tabulka 24: Aplikace indexu IN 05

A

2013 0.96

2014 1.28

2015 1.18

B

-0.01

0.31

-0.08

C

-0.01

0.24

-0.07

D

1.41

2.05

1.72

E

3.99

3.75

3.66

IN05

0.72

1.92

0.56

Zdroj: vlastní práce autora Jak bylo výše uvedeno, index IN05 byl vytvořen z dat průmyslových podniku, proto nemůže mít výsledky, úplně odpovídající realitě. Však pro podporu výsledku indexu IN95 je užitečným a zcela mu napodobovala. Jedinou odlišnosti od IN95 v daném případě je v zaražení společnosti do ohrožených vážnými problémy místo šedé zóny. Však zaraženi v rocích 2014 a 2015 je podobné a ukazuje, ze snaha vyhovět odběratelům v roce 2015 může mít i destrukční následky, pokud nedojde k růstu důvěry a strmeni k expanzi spolupráci, jinými slovy k růstu tržeb.

56

Závěr Hlavním cílem moje bakalářské práce byla finanční analýza podniku Novotrek Distribution s.r.o., který se zabývá velkoobchodem s elektrospotřebiči a elektronikou. Zdrojem dat pro analýzu sloužili účetní výkazy za roky 2013-2015, které byly získaný z veřejného rejstříku justice.cz. Pro hodnocení finanční situace byly používány analýza stavových ukazatelů (horizontální a vertikální analýza), analýza poměrových ukazatelů (ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti, aktivity), bonitní a bankrotní modely. Na základě provedené analýzy jsem došel k následujícím poznatkům: Společnost Novotrek Distribution s.r.o. je relativně novým hráčem na trhu, však dokázala se dostat do prospěchu již ke druhému roku svého působení. Na začátku podnikání podnik trpěl problémy s kvótou vlastního kapitálu, však již v roce 2014 byl navýšen výše než 10 krát. Během působení se neustále narůstala oběžná aktiva, což nám říká o rostoucím objemu obchodu, však kvůli změně strategii podnikaní na strategii „hýčkaní“ odběratelů v roce 2015 skoro polovina oběžných aktiv byla ve formě krátkodobých pohledávek. Dlouhodobý majetek, jak je typické pro toto odvětví, má velice malý podíl na celkových aktivách a je představen jenom jako samostatné movité hmotné věci. Má klesající trend a to hlavně kvůli odepisování a nárůstu majetku oběžného. Během analýzy bylo zjištěno, že podnik je převážné financován z cizích zdrojů, takže podnik obchoduje „na paku“, což je v dnešní době běžné a pro podnik přínosné vzhledem k nízkým úrokovým nákladům. Nejúspěšnějším rokem pro podnik je rok 2014, dokázal se zařadit mezi prospěšné podniky podle všech poměrových ukazatelů a bonitních i bankrotních modelu. Však roky 2013 a 2015 nebyli přínosné pro společnost. V roce 2013 to možně vysvětlit postavením firmy na trhu, avšak rok 2015 nebyl pro podnik přínosný hlavně kvůli směně strategii podnikání tudíž snížení obchodní marže a prodlouženi doby splatnosti na 90 dnu. Toto způsobilo snížení tržeb podniku a následný pád výsledku hospodaření a přesouváni podniku z prospěšných do neprůhledných podle Altmanova Z skoré a Kralickova Q-testu a dokonce ohrožených podle IN indexu Neubauerových. Na základě těchto údajů chtěl bych vytvořit pár rekomendaci: 57

Vzhledem k negativním následkům nove strategii, doporučil bych vedení firmy přezkoumat svou strategii a snížit dobu obratu pohledávek a vytvoření sankcí za nesplacení. Obchodní marži bych doporučil nechat na stejné úrovni, nebo ji nevýrazné zvýšit, protože zákazníky jsou citlivější na změnu pořizovací ceny, než na dobu splatnosti. Taky bych doporučil provést inventarizaci pohledávek s cílem zjistit ztrátové pohledávky a vytvořit k nim opravní položky. Toto opatření taky způsobí růst obratu pohledávek i přes snížení hodnoty majetku. V dlouhodobém měřítku bych podniku doporučoval zvyšovat podíl vlastního kapitálu tak, aby převazoval nad cizími zdroji, a to přes zvýšení objemu vlastního kapitálu výsledkem hospodaření minulých let a postupné splacení závazku, i když skoro nejsou úročeny. Obchodování na paku může byt jak i velice přínosné, tak i krachující ztrátové. Celkovou finanční situaci podniku bych objasnil jeho nedávným postavením trhu, management ještě ne obdržel potřebně zkušenosti k efektivnímu vedení společnosti. S jistou mírou bych předpokládal, že po splnění nabízených rekomendací finanční zdraví podniku výrazně zlepší.

58

Seznam použitých zdrojů Seznam literatury: 1. ALTMAN, Edward. Discriminant analysis and the prediction of Corporate Bankruptcy. The Journal of Finance, roč. 23 (Sep. 1968), 609 s. 2. ANGANG, Hu. Zhongguo jingji bodong baogao. Shenyang: Liaoning People's Press, 1994. 437 s. ISBN 978-72-0503-198-5 3. BLAHA, Sid Zdenek, JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3., vyd. Praha: Management Press, 2006. 193 s. ISBN 978-80-7261-145-3 4. KALOUDA, František. Finanční analýza a řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 287 s. ISBN 978-80-7380-526-5 5. KISLINGEROVÁ, Eva. a kol. Manažerské finance. 1., vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 978-80-7179-802-9 6. KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. 2., vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-321-3 7. NEUMAIEROVÁ, Inka, NEUMAIER, Ivan. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1., vyd. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 978-80-247-0125-1 8. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., rozš. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8 9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2., dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 978-807226-562-8 10. SŮVOVÁ, Helena, KNAIFL, Oldřich. Finanční analýza I. 1., vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7 Internetové zdroje: 1. Chinability: China’s economy in figures [online]. New York: Ken Davies, © 2011 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.chinability.com/ 2. Česká národní banka: ČNB [online]. Praha: Česká národní banka © 2003 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html 59

3. Český statistický úřad: ČSÚ [online]. Praha: Český statistický úřad, © 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ 4. Knoema.com [online]. McLean: Knoema, © 2011 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://knoema.com/ 5. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie, komodity, zákony, zaměstnání [online]. Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o., © 2000 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/ 6. Novinky.cz: nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. Praha: BORGIS a.s. © 2003 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ 7. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, © 2012 – 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik 8. Peníze.cz: Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně [online]. Praha: Partners media, s.r.o. © 2000 – 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ 9. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [2016] [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/

60

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tabulka 1: Uživatelské skupiny finanční analýzy Tabulka 2: Kralickův quick test – hodnocení ukazatelů Tabulka 3: Altmanův model–jistota predikce ve vztahu k časovému horizontu Tabulka 4: Váhy indexu IN95 pro ekonomiku ČR Tabulka 5: Vývoj nezaměstnanosti v České republice Tabulka 6: Horizontální analýza rozvahy – aktiva Tabulka 7: Horizontální analýza rozvahy – pasiva Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 9: Vertikální analýza rozvahy – aktiva Tabulka 10: Vertikální analýza rozvahy– pasiva Tabulka 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 12: Ukazatele rentability Tabulka 13: Ukazatele likvidity Tabulka 14: Ukazatele zadluženosti Tabulka 15: Ukazatele aktivity Tabulka 16: Zlaté bilanční pravidlo financování Tabulka 17: Zlaté pari pravidlo Tabulka 18: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Tabulka 19: Zlaté růstové pravidlo Tabulka 20: Aplikace Kralickova quick testu – hodnoty ukazatelů Tabulka 21: Aplikace Kralickova quick testu – známkování ukazatelů Tabulka 22: Aplikace Altmanova modelu upraveného pro s.r.o. Tabulka 23: Aplikace indexu IN 95 61

Tabulka 24: Aplikace indexu IN 05 Seznam grafů: Graf 1: Vývoj HDP Číny a světa Graf 2: Vývoj HDP České republiky Graf 3: Objemy vývozu a dovozu České republiky Graf 4: Objem obchodu mezi Českou republikou a Činou Graf 5: Horizontální analýza aktiv Graf 6: Horizontální analýza pasiv Graf 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Graf 8: Vertikální analýza aktiv Graf 9: Vertikální analýza oběžných aktiv Graf 10: Vertikální analýza pasiv Graf 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Graf 12: Ukazatele rentability Graf 13: Ukazatele likvidity Graf 14: Ukazatele aktivity Graf 15: Zlaté bilanční pravidlo financování Graf 16: Zlaté pari pravidlo Graf 17: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Graf 18: Zlaté růstové pravidlo

62

Seznam příloh Příloha 1:

Rozvaha společnosti Novotrek Distribution s.r.o. v plném rozsahu – část

aktiv Příloha 2:


pasiv Příloha 3:

Výkaz zisku a ztráty společnosti Novotrek Distribution s.r.o. v plném

rozsahu

63

Příloha 1:


aktiv 2013 9150

2014 14638

2015 14381

1376

1852

656

Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí

0

1852

656

1376

1852

656

Oběžná aktiva

7754

12611

13669

Zásoby

2785

5256

5218

Zboží

2785

5256

5218


1600

2975

6209

1497

3708

5490

0

0

608

25

-811

339

0

0

-453

78

78

225

3369

4380

2242

101

98

60

3268

4282

2182

Časové rozlišení

18

175

56

Náklady příštích období

18

175

56

AKTIVA CELKEM B. B. II. B. II. 3. C. C. I. C. I. 5. C. III.

Dlouhodobý majetek

C. III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů C. III. 6.

Stát - daňové pohledávky

C. III. 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C. III. 8.

Dohadné účty aktivní

C. III. 9.

Jiné pohledávky

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

C. IV. 1.

Peníze

C. IV. 2.

Účty v bankách

D. I. D. I. 1.

64

Příloha 2:


pasiv PASIVA CELKEM A.

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

A. I. 1.

Základní kapitál

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

2013 9150

2014 14638

2015 14381

-354

3216

2194

200

200

200

200

200

200

-403

-554

3016

59

59

3629

A. IV. 1.

Nerozdělený zisk minulých let

A. IV. 2.

Neuhrazená ztráta minulých let

-462

-613

-613

A. V. 1.

Výsledek hospodaření běžného účetního období

-151

3570

-1022

Cizí zdroje

9504

11422

12187

Krátkodobé závazky

1944

3364

3730

B. III. 1.

Závazky z obchodních vztahů

1174

457

1799

B. III. 4.

Závazky ke společníkům

305

1012

1183

0

40

0

16

0

0

422

1488

401

B. B. III.

B. III. 5. B. III. 6

Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

B. III. 7.

Stát - daňové závazky a dotace

B. III. 8.

Krátkodobé přijaté zálohy

0

14

0

B. III. 10.

Dohadné účty pasivní

0

311

302

B. III. 11.

Jiné závazky

27

42

45

7560

8058

8457

247

133

19

7313

7925

8438

B. IV. B. IV. 1. B. IV. 3.

Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé finanční výpomoci

65

Příloha 3:

Výkaz zisku a ztráty společnosti Novotrek Distribution s.r.o. v plném

rozsahu I. A.

2013

2014

2015

Tržby za prodej zboží

12873

30244

24649

Náklady vynaložené na prodané zboží

10526

20605

18073

2347

9639

6576

+

Obchodní marže

II.

Výkony

10

-253

106

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

10

-253

106

1890

4230

5160

342

358

165

1548

3872

4995

Přidaná hodnota

467

5156

1522

II. 1. B.

Výkonová spotřeba

B. 1.


B. 2.

Služby

+

Osobní náklady

347

310

376

C. 1.

C.

Mzdové náklady

259

310

376

C. 3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

88

0

0

11

11

8

E.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

170

446

376

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

0

0

1591

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

0

0

1591

0

0

1375

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

0

0

1375

IV.

Ostatní provozní výnosy

0

0

88

H.

Ostatní provozní náklady

15

32

2054

-76

4357

-988

15

12

D.

III. 1. F. F. 1.

*

Provozní výsledek hospodaření

N.

Nákladové úroky

XI.


93

187

66

O.

Ostatní finanční náklady

153

155

100

*

Finanční výsledek hospodaření

-75

20

-34

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

0

807

0

-splatná

0

807

0

Q. 1.

0

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-151

3570

-1022

***

Výsledek hospodaření za účetní období

-151

3570

-1022

Výsledek hospodaření před zdaněním

-151

3570

-1022

****

66

Analýza finanční situace podniku

Recommend Documents